47
10. funkční období
47 Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
2015
Parlament České republiky Senát 10. funkční období 2015
Návrh senátního návrhu zákona,
senátorů Libora Michálka, Zuzany Baudyšové, Zdeňka Brože, Jiřího Carbola, Patrika Kunčara, Zdeňka Papouška, Aleny Dernerové, Pavla Štohla, Jitky Seitlové, Václava Lásky a Ivany Cabrnochové
kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon ze dne … 2015, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Článek I. zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 213/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 12 odst. 2 se doplňuje věta druhá a třetí ve znění: „Ředitelem může být jmenována pouze osoba, která získala od výběrové komise nejvyšší počet bodů. Odvolání ředitele je možné pouze na základě doporučení dozorčí rady dle § 13 odst. 1 písm. j).“ 2. V § 13 odstavec 2 věta třetí a čtvrtá zní: „Dvě třetiny členů dozorčí rady jmenuje do funkce na dobu nejdéle 3 let zakladatel, a to na základě výběrového řízení. Předsedou dozorčí rady může být jmenována pouze osoba, která získala od výběrové komise nejvyšší bodové hodnocení. Další členové dozorčí rady mohou být jmenovány pouze z osob, jejichž bodové hodnocení bezprostředně následuje v protokolu výběrové komise za nejvyšším bodovým hodnocením.“ 3. V § 13 odstavec 3 nově zní: „(3) Výběrové řízení je podmínkou pro jmenování člena dozorčí rady zakladatelem. Odvolání člena dozorčí rady před uplynutím doby, na kterou byl jmenován, je možné pouze v případě, kdy poruší povinnosti podle tohoto zákona nebo v případě zjištění, že skutečnosti uvedené v písemné přihlášce podle §13a odst. 3 nebo v čestném prohlášení podle §13b odst. 6 byly nepravdivé. V prvním stupni správního řízení rozhoduje o odvolání člena dozorčí rady zakladatel. Ve druhém stupni správního řízení rozhoduje o odvolání člena dozorčí rady vláda.“ 4. Za § 13 se vkládá §13a, který zní:
„ 13a Výběrové řízení (1) Na obsazení místa ředitele státního podniku a člena dozorčí rady státního podniku se koná výběrové řízení. (2) Výběrové řízení vyhlašuje zakladatel státního podniku na úřední desce a na internetových stránkách zakladatele. Právní účinky má zveřejnění na úřední desce. (3) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o: a) předpokladech a požadavcích podle § 13b odst. 1 a 2 a b) datu, do kterého musí být podána žádost o účast ve výběrovém řízení. Žádost se podává písemně v českém jazyce. Lhůta pro podání žádosti nesmí být kratší než 30 dnů od data zveřejnění na úřední desce.“
5. Za § 13a se vkládá §13b, který zní: „§ 13b Předpoklady, požadavky a podklady (1) Žadatel o účast ve výběrovém řízení na obsazení funkce ředitele státního podniku nebo člena dozorčí rady státního podniku musí a) být státním občanem České republiky, b) být osobou, která není veřejným funkcionářem ve smyslu § 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, c) být plně svéprávný, d) být bezúhonný a e) důvěryhodný. (2) Zakladatel dále stanoví požadavky na: a) stupeň a typ vzdělání žadatelů, b) znalost cizích jazyků, c) publikační činnost, d) délku praxe a její maximální odstup od vyhlášení výběrového řízení a další osobnostní předpoklady pro výkon funkce. (3) Žadatel podá k zakladateli písemnou přihlášku. Přihláška uchazeče musí obsahovat tyto náležitosti: a) jméno, příjmení a titul uchazeče, b) datum a místo narození uchazeče, c) místo trvalého pobytu uchazeče, d) číslo občanského průkazu,
e) ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání, f) profesní životopis, g) písemná koncepce výkonu funkce, h) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, a
i) ověřená kopie dokladu o bezdlužnosti ne starší než 3 měsíce j) datum a podpis uchazeče.“
(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) pro některý z trestných činů uvedených v § 205 až 271 spáchaný z nedbalosti zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, pokud se podle zákona na tuto osobu nehledí, jakoby nebyla odsouzena. (5) Za bezdlužnou se považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povolen odklad jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, jejichž včasné a řádné plnění musí být doloženo, a) u orgánů Finanční správy České republiky, b) u orgánů Celní správy České republiky, c) na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění, nebo d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (6) Splnění předpokladů důvěryhodnosti žadatel dokládá čestným prohlášením, které za předpokladu pravdivosti informací potvrzuje, že žadatel: a) nespáchal správní delikt ani mu nebyla uložena povinnost k náhradě škody, b) nepodával správním nebo soudním orgánům nepravdivé informace, c) neporušil zásady poctivého obchodního styku, nenarušil hospodářskou soutěž ani nezneužil důvěrné informace, d) nebyl v úpadku ani soud nezamítl insolvenční návrh vůči jeho osobě proto, že by majetek žadatele nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, e) nepřispěl svým působením ve statutárním nebo dozorčím orgánu právnické osoby k tomu, že ke skutečnostem uvedeným pod písm. a), b), c) nebo d) došlo u této právnické osoby.“ 6. Za § 13b se vkládá §13c, který zní: „§ 13c Seznam možných členů výběrové komise
(1) Zakladatel vede seznam akademických pracovníků, kteří mají zájem o účast ve výběrové komisi na obsazení funkce ředitele státního podniku nebo členů dozorčí rady státního podniku.
(2) Podmínkou zápisu do seznamu podle odstavce 1 je souhlas nadřízeného akademického pracovníka a publikační činnost akademického pracovníka v oblastech, které jsou předmětem podnikání státního podniku nebo státních podniků, které zakladatel založil. (3) Zakladatel vede seznam zaměstnanců personálních agentur, kteří mají zájem o účast ve výběrové komisi na obsazení funkce ředitele státního podniku nebo členů dozorčí rady státního podniku. (4) Podmínkou zápisu do seznamu podle odstavce 3 je vysokoškolské vzdělání zaměstnance personální agentury a praxe alespoň 3 roky v personální oblasti.“ 7. Za § 13c se vkládá §13d, který zní: „§ 13d Výběrová komise (1) Výběrová komise na obsazení funkce ředitele státního podniku nebo členů dozorčí rady státního podniku má 3 členy. Jeden člen je určen losem z příslušného seznamu dle § 13c odst. 1, další člen je určen losem ze seznamu dle § 13c odst. 3. Třetí člen je určen příslušným ministrem z řad státních zaměstnanců působících v personální oblasti alespoň 3 roky. Složení výběrové komise je veřejné. (2) Výběrová komise vyřadí žádost, která: a) nemá náležitosti stanovené zákonem nebo b) žadatel nesplňuje předpoklady a požadavky podle § 13b odst. 1 a 2. (3) S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede výběrová komise pohovor. Každý člen výběrové komise přidělí každému žadateli nejvýše 10 bodů a písemně výsledné hodnocení zdůvodní. Zdůvodnění je veřejné. (4) Dílčí hodnocení žadatele se provede zvlášť za každou oblast uvedenou v § 13b odst. 2 písm. a) až d). Výsledné hodnocení se stanoví jako průměr dílčích hodnocení a s přihlédnutím k výsledku pohovoru zaměřeného na koncepci výkonu funkce. (5) Výběrová komise sestaví pořadí žadatelů podle celkového součtu bodů a sepíše o tom protokol. Do protokolu uvede rovněž seznam žadatelů, jejichž žádost byla vyřazena dle § 13d odst. 2, a to včetně zdůvodnění vyřazení. Protokol je veřejný. (6) V případě, že počet žadatelů, kteří obdrží v součtu alespoň 20 bodů (dále též „úspěšní žadatelé“), je nižší než počet obsazovaných pozic, vyhlásí zadavatel na zbývající pozice nové výběrové řízení.
(7) Zasedání výběrové komise se koná v místě a čase určeném zakladatelem s tím, že zakladatel uvolní z řad státních zaměstnanců výběrové komisi tajemníka, který organizačně zajistí přípravu a průběh jednání výběrové komise. (8) Se členy výběrové komise, kteří nejsou ve služebním poměru, uzavře zakladatel dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.“
8. Za § 13d se vkládá § 13e, který zní: „§13e Stanovení cílů, ukazatelů a odměňování (1) Vláda stanoví písemně do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona střednědobé a dlouhodobé měřitelné cíle státního podniku při naplňování strategických, celospolečenských nebo veřejně prospěšných zájmů, a to včetně priorit při naplňování uvedených cílů. Dokument podle věty první je veřejný. (2) Zakladatel státního podniku na základě cílů podle odstavce 1 a s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji určí na daný kalendářní rok řediteli státního podniku krátkodobé hodnotitelné nebo měřitelné ukazatele včetně jejich podílů při určení cílové odměny ve smyslu § 134a zákoníku práce. (3) Základním ukazatelem se pro účely tohoto zákona rozumí průměr z celkových aktiv, z celkových výnosů a z hodnoty vlastního kapitálu státního podniku. (4) Základní měsíční mzda ředitele státního podniku (dále též „ředitel“) může činit nejvýše 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v podnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (dále též „rozhodné období“), za předpokladu, že základní ukazatel nepřesáhnul v rozhodném období částku 5 miliard korun. (5) Základní měsíční mzdu ředitele může zakladatel zvýšit o 0,1násobek průměrné nominální měsíční mzdy stanovené podle odstavce 4 za každou dosaženou jednu miliardu korun, o kterou základní ukazatel přesáhne v rozhodném období částku 5 miliard korun, nejvýše však může základní měsíční mzda ředitele činit 9násobek průměrné nominální měsíční mzdy. (6) Cílová odměna podle odstavce 2 může dosáhnout maximálně jedné poloviny výše základní roční mzdy, která se stanoví jako 12násobek základní měsíční mzdy. Do doby než vláda stanoví cíle ve smyslu odstavce 1, nemůže zakladatel řediteli státního podniku cílovou odměnu poskytnout. (7) Ostatní odměny, příplatky nebo zaměstnanecké benefity lze řediteli poskytnout jen v takovém rozsahu, aby jeho celkové roční peněžité a nepeněžité příjmy spojené s výkonem funkce ředitele nepřesáhly 2násobek základní roční mzdy. (8) Roční odměna za výkon funkce člena dozorčí rady státního podniku může činit nejvýše jednu polovinu základní roční mzdy ředitele státního podniku.“
Článek II. zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č.492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., 88/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 311/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 28 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Před volbou statutárního ředitele, členů představenstva, členů dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti, v níž má stát majetkovou účast alespoň 50 procent na základním kapitálu, postupuje ministerstvo s největším podílem hlasovacích práv podle odstavců 5 až 8, pokud je volba v působnosti valné hromady.“ 2. V § 28 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo vyhlašuje nejpozději 120 dnů před volbou podle odstavce 4 výběrové řízení postupem dle § 13a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku (dále též „zákon o státním podniku“). Při stanovení předpokladů, požadavků a podkladů vychází ministerstvo z ustanovení § 13b zákona o státním podniku. Ministerstvo dále vede seznam možných členů výběrové komise, a to za podmínek uvedených v § 13c zákona o státním podniku.“ 3. V § 28 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Výběrová komise se ustavuje a vykonává činnost postupem podle § 13d zákona o státním podniku. Je-li nezbytné vypsat nové výběrové řízení, ministerstvo jej vyhlásí nejpozději 60 dnů před konáním valné hromady. Výběrová komise předá státnímu zaměstnanci pověřenému výkonem hlasovacích práv protokol o hodnocení žadatelů nejpozději 10 dnů před konáním valné hromady.“ 4. V § 28 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) V případě, že výkon hlasovacích práv v dané akciové společnosti zajišťuje více státních zaměstnanců, zajistí předání protokolu o hodnocení žadatelů neprodleně ten státní zaměstnanec, který je k výkonu hlasovacích práv pověřen ministerstvem s největším podílem hlasovacích práv v dané akciové společnosti.“ 5. V § 28 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Státní zaměstnanci pověření výkonem hlasovacích práv jsou při volbě statutárního ředitele, členů představenstva, členů dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti vázáni návrhem výběrové komise. V případě, že počet žadatelů s bodovým hodnocením alespoň 20 bodů je nižší než počet obsazovaných pozic, státní zaměstnanci jsou při hlasování o obsazení zbývajících pozic vázáni rozhodnutím vlády. Rozhodnutím vlády jsou příslušní státní zaměstnanci vázáni též v případě postupu podle § 443 nebo § 453 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, je-li příslušným orgánem valná hromada.“ 6. V § 28 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Pro odměňování statutárního ředitele, členů představenstva, členů dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti, v níž má stát majetkovou účast alespoň 50 procent, se použijí ustanovení § 13e zákona o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ledaže se jedná o případy, kde se uplatní § 5 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.“ 7. V § 28 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Smlouva o výkonu příslušné funkce, která ke dni účinnosti tohoto zákona zakládá nárok na celkové roční příjmy vyšší, než jsou limity uvedené v § 13e odst. 7 nebo 8 uvedeného předpisu (dále též „limity“), musí být uvedena do souladu
s tímto zákonem do jednoho roku od jeho účinnosti, ledaže není v působnosti osob, které v orgánech akciové společnosti stát zastupují, změnu smlouvy nebo její vypovězení zajistit.“ 8. V § 28 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Limity se nevztahují na tantiémy, pro jejichž vyplacení mohou pověření státní zaměstnanci na valné hromadě hlasovat jen v případě, když tantiémy nepřevýší základní roční mzdu stanovenou v § 13e odst. 6 zákona o státním podniku. Limity se dále nevztahují na majetková práva vyplývající z opčních a podobných motivačních programů, jsou-li zavedeny. Práva podle předchozí věty lze do smluv o výkonu příslušné funkce uzavíraných po účinnosti tohoto zákona zakotvit pouze po předchozím souhlasu vlády. Odstupné a peněžité plnění vyplývající z konkurenční doložky může být vyplaceno pouze do výše základní roční mzdy, není-li ve smlouvě o výkonu příslušné funkce uzavřené před účinností tohoto zákona stanoveno jinak.“ Článek III. Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část a) Zhodnocení platného právního stavu Zákon č. 77/1997 Sb. o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů ani jiné právní předpisy neupravují kvalifikační kritéria pro členy dozorčích ani statutárních orgánů státních podniků nebo veřejnou správou ovládaných korporací. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů v ustanovení § 54 odst. 1 dokonce vyjímá z působnosti této normy státní podniky. Zásady pro odměňování členů orgánů obchodních korporací (viz usnesení vlády č. 159 ze dne 22.2.2010) jsou natolik „gumové“, že umožňují např. to, aby předseda představenstva státem ovládané finanční instituce s bilanční sumou cca 40-ti násobně nižší, než má ČNB, pobíral roční odměny zhruba 2násobně vyšší než guvernér ČNB. Důvody pro přijetí právní úpravy, která by stanovila pravidla vlastnické politiky veřejnou správou řízených státních podniků a korporací jsou uvedeny v protikorupční strategii na období let 2013 a 2014 a podrobně jsou rozpracovány např. v analýze Public money and corruption risks.1 Stanovení pravidel pro nominační procesy do dozorčích rad a pravidel pro odměňování bylo předmětem doporučení Rekonstrukce státu, které se staly i součástí programového prohlášení vlády. Ministr financí původně nehodlal řešit problematiku zákonnou úpravou, dle posledních vyjádření ale má MF návrh legislativního řešení připravit. V současnosti nicméně nejsou známy teze případného vládního návrhu. Ve stručnosti lze důvody pro legislativní změny v této oblasti shrnout následovně: 1. Výroční zprávy BIS z let 2010 až 2012 opakovaně upozorňují na nedostatky ve správě a řízení státem vlastněných podniků: „Dlouhodobým jevem, který negativně ovlivňuje tyto společnosti, je relativně slabá pozice vlastníka usnadňující nehospodárné chování managementu. Vedení některých společností cíleně omezovalo kontrolní a řídící roli státu.“ 2 2. Audit devíti státem vlastněných podniků, provedený společností Industrial Advisors v roce 2010 na základě pověření Ministerstva financí, upozornil na celou řadu nedostatků jak ve výkonných orgánech, tak v dozorčích radách.3 Na politizaci a na nedostatečnou kvalifikaci členů dozorčích rad SVP upozornila také analýza provedená občanským sdružením Naši politici.4 3. Ačkoli došlo ke zřízení vládního nominačního výboru,5 tento orgán fakticky ověřuje pouze formální splnění požadavků kandidáta navrženého příslušným ministrem. Analýza fungování tohoto výboru poukazuje na řadu nedostatků stávající úpravy nominačního procesu.6 Z dozorčích rad se i nadále stávají
1
Dostupná zde: http://www.eps.cz/sites/default/files/publikace/public_money_and_corruption_risks.pdf Výroční zpráva BIS za rok 2010, dostupná z: http://www.bis.cz/n/2011-09-07-vyrocni-zprava-2010.html 3 Závěry auditu jsou dostupné zde: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/sluzby-verejnosti/informacni-kancelar/seznampodanych-zadosti/2011/zadost-o-poskytnuti-informaci-podle-zako-9199 Na výsledky auditu reagovalo Ministerstvo financí mimo jiné změnami stanov některých podniků: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1306941 4 Analýza byla provedena na vzorku pěti strategických státních podniků, a to konkrétně: Lesy České republiky, s. p., Letiště Praha, a. s., MERO ČR, a.s., ČEPRO, a.s. a DIAMO, státní podnik. Hodnocení personálních předpokladů pro výkon funkce bylo provedeno u členů dozorčích rad sledovaných společností a u osob zastávajících funkci generálního ředitele, zástupce statutárního orgánu a u členů představenstva v období 2006–2013. Do vzorku bylo zahrnuto celkem 177 osob, z nichž 122 bylo členy dozorčích rad. Celý text studie je dostupný z: http://www.nasipolitici.cz/cs/kauzy/detail/103-stat-chcevylepsovat-sve-dozorci-rady-jaka-je-soucasna-praxe 5 Usnesením vlády č. 177 ze dne 17. 3. 2014, o zřízení Vládního výboru pro personální nominace, jeho členové pak byli jmenováni vládou na základě jejího usnesení č. 191 ze dne 24. 3. 2014. 6 Viz http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-62543790-vlada-neplni-sve-sliby-do-dozorcich-rad-dal-miri-politici-i-lide-s-pochybnouminulosti 2
politické trafiky, do nichž jsou „za odměnu“ dosazováni současní či bývalí politici, často bez ohledu na jejich kvalifikaci či předchozí zkušenosti.7 4. Problémem správy a řízení státem vlastněných podniků je nestabilita jejich orgánů a absence střednědobých a dlouhodobých cílů, resp. koncepcí, které by státem vlastněné podniky měly naplňovat. 5. Špatná správa a řízení státem vlastněných podniků ohrožuje nezanedbatelné množství finančních prostředků. Celkový roční obrat těchto subjektů se pohybuje v řádu několika stovek miliard korun. b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Hlavní princip navrhované právní úpravy spočívá v tom, že kandidáti na obsazení míst v dozorčích a statutárních orgánech státních podniků a státem ovládaných společností budou výběrovou komisí vybíráni z více uchazečů, kteří musí splňovat určitá kvalifikační kritéria. Výběrová komise by měla být odpolitizována tím, že většina jejich členů bude určena losem z nezávislých akademických pracovníků a personálních specialistů. Každý člen nominační komise navíc bude povinen přidělené bodové hodnocení uchazeče písemně zdůvodnit. Stanovují se rovněž pravidla pro odměňování členů statutárních a dozorčích orgánů, a to tak, že základní mzda (odměna) je vázána na průměrnou mzdu v podnikatelském sektoru. Dnešní praxe, kdy odměna může přesáhnout i 30-ti násobek průměrné mzdy se limituje. Navrhovaná právní úprava předpokládá, že budou písemně stanovené střednědobé a dlouhodobé cíle vlastnické politiky státu. Odměňování pak bude navázané na plnění stanovených ukazatelů. c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. d) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie. Právo Evropské unie se na problematiku upravenou předloženým návrhem nevztahuje. e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva. f) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí.
7
Posty v dozorčích radách se rozdělovaly podle stranických kvót. Šlo o nepsané dohody, jejichž existenci sice politici vždy popírali, ale praxe ukazovala, že tyto dohody jsou pevně dodržovány. „V éře vlády Petra Nečase u státních podniků a státem vlastněných akciových společností platilo, že v dozorčích radách, které bývají dvanáctičlenné, tři místa obsadí ODS, tři TOP09, jedno Věci veřejné (poději LIDEM) a jedno opoziční ČSSD. (Zbytek tvoří členové volení zaměstnanci).“ Viz http://www.ceskapozice.cz/byznys/personalie/stare-dohody-jsou-mrtve-chysta-se-tornado-ve-statnich-firmach
Navržená právní úprava nemá přímý vliv na veřejné rozpočty vyjma odměňování členů výběrové komise. Navržená právní úprava by měla vést k účelnějšímu a hospodárnějšímu hospodaření státních podniků a veřejnou správou ovládaných akciových společností. Navrhovaná právní úprava nemá žádné sociální dopady ani dopady na životní prostředí. g) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Úprava nemá dopadů ve vztahu k ochraně soukromí či osobních údajů. Návrh žádným způsobem nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí či osobních údajů. h) Zhodnocení korupčních rizik. Tato úprava předpokládá významné snížení korupčních rizik při obsazování členů dozorčích orgánů a odměňování členů statutárních orgánů. Zvláštní část K čl. I K bodu 1 Ředitele státního podniku může ministr dle stávající právní úpravy v § 12 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku odvolat bez udání důvodů. S cílem předejít svévolnému postupu se doporučuje tento krok podmínit doporučením dozorčí rady. K bodu 2 S cílem odpolitizovat jmenování členů dozorčí rady se navrhuje, aby jmenování členů dozorčí rady záviselo na výsledcích hodnocení výběrové komise. V případě, že více kandidátů nejvyššího bodového hodnocení, je na uvážení zakladatele, který z těchto kandidátů bude jmenován předsedou dozorčí rady. K bodu 3 V tomto bodě se stanovují podmínky pro odvolání členů dozorčí rady před uplynutím doby, na kterou byli jmenováni. Pro zajištění přezkoumatelnosti odvolání se navrhuje tento proces realizovat v rámci správního řízení. K bodu 4 § 13a se zabývá procesním postupem při vyhlášení výběrového řízení na obsazení místa ředitele státního podniku a člena dozorčí rady státního podniku. Procesní postup je analogický jako v případě zákona o úřednicích územně samosprávných celků nebo v případě služebního zákona. K bodu 5 § 13b stanovuje předpoklady a požadavky na žadatele o účast ve výběrovém řízení a dále také podklady, které je nezbytné k žádosti předložit. V odstavci 1 jde o společné předpoklady pro všechny žadatele podle tohoto návrhu zákona, v odstavci 2 se jedná o specifické požadavky stanovené zakladatelem. Následující odstavec obsahuje taxativní výčet náležitostí žádosti a další odstavce poskytují přehled, jakým způsobem se prokazuje splnění požadavků bezdlužnosti a důvěryhodnosti žadatele.
K bodu 6 § 13c upravuje pravidla vedení seznamu osob, z nichž jsou vybíráni členové výběrové komise. Zatím se předpokládá účast akademických pracovníků a zaměstnanců personálních agentur splňujících určité podmínky na kvalifikaci a praxi. Bude-li návrh zákona postoupen do druhého čtení, lze diskutovat případně o rozšíření okruhu těchto osob. K bodu 7 § 13d specifikuje postupy při ustavení výběrové komise a při posuzování resp. hodnocení jednotlivých žadatelů. Předpokládá se nejprve dílčí hodnocení každého žadatele ve čtyřech oblastech a následně přidělování maximálně 10-ti bodů od každého člena výběrové komise. Hranice úspěšnosti se stanovuje na počtu 20 bodů s tím, že pokud nebude dostatek úspěšných kandidátů, výběrové řízení se vyhlásí na neobsazené pozice opětovně. V neposlední řadě řeší § 13d některé otázky zabezpečení chodu výběrové komise. K bodu 8 § 13e řeší odměňování ředitele státního podniku i členů dozorčí rady. Při odměňování se klade důraz na plnění předem stanovených měřitelných cílů. Vychází se z předpokladu, že střednědobé a dlouhodobé cíle budou stanoveny vládou a zakladatel v závislosti na těchto cílech stanoví krátkodobé ukazatele pro odměňování. Navrhuje se, aby základní mzda vycházela z velikosti podniku (aktiva, obrat, vlastní kapitál) a činila 3 až 9násobek průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře. V příloze číslo 1 je uveden přehled dosavadního způsobu odměňování, kdy např. v gesci Ministerstva financí dosáhnul průměrný roční příjem vybraných státních manažerů částky 5,5 mil. Kč. Předložený návrh zákona vychází z toho, že uvedená částka bude maximálním možným ročním příjmem při splnění všech předem stanovených měřitelných ukazatelů. V příloze č. 2 je potom v posledních dvou sloupcích uveden odhad stávajících a budoucích příjmů při přijetí právní úpravy. Odhadovaná úspora činí minimálně 120 miliónů korun.
K čl. II K bodu 1 § 28 odst. 4 stanovuje pravidla postupu před volbou statutárních nebo dozorčích orgánů státem ovládané akciové společnosti za předpokladu, že je volba v působnosti valné hromady. Návrh ustanovení zakládá povinnost ministerstvu, které má u dané akciové společnosti největší podíl na hlasovacích právech. K bodu 2 a 3 S 28 odst. 5 a 6 upravuje procesní postup při vyhlašování výběrového řízení, předkládání žádosti i posuzování žadatele jako navrhovaná ustanovení § 13a až 13d. K bodu 4 § 28 odst. 7 řeší specifický postup v případech, kdy více ministerstev drží akcie dané státem ovládané společnosti. Terminologicky se státním zaměstnancem, který je k výkonu hlasovacích práv pověřen, rozumí osoba uvedená v § 28 odst. 2 věta třetí platného znění zákona o majetku ČR. K bodu 5
§ 28 odst. 8 si klade za cíl sjednotit postup státních zaměstnanců, které stát na valné hromadě zastupují, výsledky hodnocení výběrové komise. Pro případ, že nebude dostatečný počet úspěšných žadatelů, rozhodne o obsazení pozic vláda. K bodu 6 Rovněž v případě statutárních a dozorčích orgánů státem ovládaných společností se předpokládá odměňování v relacích jako u státních podniků. Výjimkou jsou případy, kdy se uplatní § 5 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. K bodu 7 a 8 § 28 odst. 10 a 11 stanovuje jednak pravidla pro úpravu smluv, které zakládají nároky na vyšší než zákonem stanovené limitní příjmy a dále pak výjimky stanovené pro případnou výplatu tantiém, odstupného nebo nároků vyplývajících z konkurenčních doložek. Navrhuje se, aby jiná majetková práva (např. na získání opcí na nákup akcií apod.) byly do nově uzavíraných smluv o výkonu funkce zakotveny jen po předchozím souhlasu vlády. K čl. III Navrhuje se stanovit účinnost 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů. V Praze dne 6.3. 2015
Příloha č. 1 Výtah z informace o odměňování v roce 2013 Ministerstva celkem 27 společností, 77 funkčních míst (pozic) bez ČEZ, a.s. Maximální roční průměrný příjem u mužů cca 4,55 mil. korun, u žen cca 4,60 mil. korun, tj. že tento poměr je prakticky shodný (bez ČEZ, a.s.) Ministerstvo financí 8 společností, 34 pozic Průměrný maximální roční příjem u 23 pozic (bez 7 pozic ČEZ, a.s.) obsazených muži je ca 5,5 mil. korun, u 3 pozic obsazených ženami je tento příjem ve výši cca 4,3 mil korun. Ministerstvo dopravy 4 společnosti, 18 pozic Průměrný maximální roční příjem u 17 pozic obsazených muži je 4,4 mil. korun, u 1 pozice obsazené ženou je tento příjem ve výši cca 4 mil. korun. Ministerstvo zemědělství 7 společností, 7 pozic Průměrný maximální roční příjem u 7 pozic obsazených muži je cca 3,7 mil. korun. Ministerstvo obrany 5 společností, 5 pozic Průměrný maximální roční příjem u těchto 5 sledovaných pozic obsazených muži je ca 2,7 mil. korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu 2 společnosti, 8 pozic Průměrný maximální roční příjem u 7 pozic obsazených muži je cca 4, 958 mil. korun a u pozice obsazené ženou je roční příjem cca 5,520 mil. korun. Ministerstvo vnitra 1 společnost, 5 pozic Průměrný maximální roční příjem u těchto pozic obsazených muži je cca 4,7 mil. korun.
Příloha č. 2 Srovnání aktuálních (průměrných) a navrhovaných (maximálních) ročních příjmů členů statutárních orgánů státních podniků a státem ovládaných společností (výběr firem, kde roční příjmy „státních“ manažerů přesahují 6násobek průměrných mezd v podnikatelské sféře)
Aktiva Kapitál Obrat
ČEZ, a.s. Lesy ČR, s.p. České dráhy a.s. SŽDC, s.o. ČMZRB, a.s. ČEB, a.s. ČEPRO, a.s. Český aeroholding, a.s. OTE, a.s. Česká pošta, s.p. EGAP, a.s. ČD Cargo, a.s. MERO ČR, a.s. Povodí Vltavy, s.p. Vojenské lesy a statky, s.p. Řízení letového provozu ČR, s.p. Budějovický Budvar Povodí Moravy, s.p. Povodí Ohře, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Labe, s.p. Státní tiskárna cenin, s.p. Kongresové centrum, a.s. LOM Praha, s.p. VOP CZ, s.p.
Základ Základn Max. Odha ní í příjmy d mld. mld. mld. ukazate násobe (mil. Aktu Kč Kč Kč l k Kč/p.a.) ál 550 205 90 282 9,0 8,1 14,4 81 77 11 56 8,1 4,9 8,1 74 38 32 48 7,3 6,6 6,1 77 58 7 47 7,2 4,3 4,4 98 4 4 35 6,0 5,4 5,5 95 4 3 34 5,9 5,2 5,5 19 10 69 33 5,8 5,2 5,5 46 34 3 28 5,3 4,8 5,5 12 27 28 15 11 8 8
1 10 12 6 10 8 7
59 19 2 13 2 1 2
24 19 14 11 8 6 6
4,9 4,4 3,9 3,6 3,3 3,1 3,1
4,3 2,6 3,4 3,3 2,9 1,9 1,9
5,1 4,7 5,5 4,4 5,5 3,7 2,7
6
5
3
5
3
1,8
4,4
6
5
2
4
3
1,8
3,7
6
5
1
4
3
1,8
3,7
5 5 5 3
5 4 4 3
1 1 1 2
4 3 3 3
3 3 3 3
1,8 1,8 1,8 1,8
3,7 3,7 3,7 2,7
5
3
0
3
3
1,8
2,7
2 2
1 1
1 1
1 1
3 3
1,8 1,8
2,7 2,7
Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ZMĚNA ZÁKONA O STÁTNÍM PODNIKU § 12 Ředitel (1) Ředitel je statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele. (2) Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitelem může být jmenována pouze osoba, která získala od výběrové komise nejvyšší počet bodů. Odvolání ředitele je možné pouze na základě doporučení dozorčí rady dle § 13 odst. 1 písm. j). (3) Ředitel jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku, který v době nepřítomnosti ředitele zastupuje ředitele v plném rozsahu. Jmenuje-li více zástupců, určí současně jejich pořadí. Zástupci ředitele se zapisují do obchodního rejstříku. (4) Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku. (5) Ředitel je povinen bez zbytečného odkladu informovat písemně dozorčí radu o skutečnostech, které si vyžádala, týkají se podniku a jsou v působnosti dozorčí rady podle § 13 odst. 1. § 13 Dozorčí rada (1) Dozorčí rada a) schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědeckotechnické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem státu svěřeným podniku k podnikatelské činnosti (mimo určený majetek), b) projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, c) projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku; své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, d) dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou, e) vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení, sloučení, splynutí či rozdělení podniku, f) je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností,
g) je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě, h) je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené, i) schvaluje auditora, j) může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku, k) vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám. (2) Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady jmenuje do funkce na dobu nejdéle 3 let zakladatel, a to na základě výběrového řízení. Předsedou dozorčí rady může být jmenována pouze osoba, která získala od výběrové komise nejvyšší bodové hodnocení. Další členové dozorčí rady mohou být jmenovány pouze z osob, jejichž bodové hodnocení bezprostředně následuje v protokolu výběrové komise za nejvyšším bodovým hodnocením. (3) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba způsobilá k právním úkonům. Členové jsou jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědeckotechnických pracovníků, pracovníků bankovního sektoru a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný. (3) Výběrové řízení je podmínkou pro jmenování člena dozorčí rady zakladatelem. Odvolání člena dozorčí rady před uplynutím doby, na kterou byl jmenován, je možné pouze v případě, kdy poruší povinnosti podle tohoto zákona nebo v případě zjištění, že skutečnosti uvedené v písemné přihlášce podle §13a odst. 3 nebo v čestném prohlášení podle §13b odst. 6 byly nepravdivé. V prvním stupni správního řízení rozhoduje o odvolání člena dozorčí rady zakladatel. Ve druhém stupni správního řízení rozhoduje o odvolání člena dozorčí rady vláda. (4) Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni. (5) Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel. (6) Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají. (7) Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout škoda. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě.
13a Výběrové řízení (1) Na obsazení místa ředitele státního podniku a člena dozorčí rady státního podniku se koná výběrové řízení. (2) Výběrové řízení vyhlašuje zakladatel státního podniku na úřední desce a na internetových stránkách zakladatele. Právní účinky má zveřejnění na úřední desce. (3) Oznámení o vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat údaje o: a) předpokladech a požadavcích podle § 13b odst. 1 a 2 a b) datu, do kterého musí být podána žádost o účast ve výběrovém řízení. Žádost se podává písemně v českém jazyce. Lhůta pro podání žádosti nesmí být kratší než 30 dnů od data zveřejnění na úřední desce. § 13b Předpoklady, požadavky a podklady (1) Žadatel o účast ve výběrovém řízení na obsazení funkce ředitele státního podniku nebo člena dozorčí rady státního podniku musí a) být státním občanem České republiky, b) být osobou, která není veřejným funkcionářem ve smyslu § 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, c) být plně svéprávný, d) být bezúhonný a e) důvěryhodný. (2) Zakladatel dále stanoví požadavky na: a) stupeň a typ vzdělání žadatelů, b) znalost cizích jazyků, c) publikační činnost, d) délku praxe a její maximální odstup od vyhlášení výběrového řízení a další osobnostní předpoklady pro výkon funkce. (3) Žadatel podá k zakladateli písemnou přihlášku. Přihláška uchazeče musí obsahovat tyto náležitosti: a) jméno, příjmení a titul uchazeče, b) datum a místo narození uchazeče, c) místo trvalého pobytu uchazeče, d) číslo občanského průkazu,
e) ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání, f) profesní životopis, g) písemná koncepce výkonu funkce, h) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, i) ověřená kopie dokladu o bezdlužnosti ne starší než 3 měsíce a j) datum a podpis uchazeče. (4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena a) pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) pro některý z trestných činů uvedených v § 205 až 271 spáchaný z nedbalosti zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, pokud se podle zákona na tuto osobu nehledí, jakoby nebyla odsouzena. (5) Za bezdlužnou se považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povolen odklad jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, jejichž včasné a řádné plnění musí být doloženo, a) u orgánů Finanční správy České republiky, b) u orgánů Celní správy České republiky, c) na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění, nebo d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (6) Splnění předpokladů důvěryhodnosti žadatel dokládá čestným prohlášením, které za předpokladu pravdivosti informací potvrzuje, že žadatel: a) nespáchal správní delikt ani mu nebyla uložena povinnost k náhradě škody, b) nepodával správním nebo soudním orgánům nepravdivé informace, c) neporušil zásady poctivého obchodního styku, hospodářskou soutěž ani nezneužil důvěrné informace,
nenarušil
d) nebyl v úpadku ani soud nezamítl insolvenční návrh vůči jeho osobě proto, že by majetek žadatele nepostačoval k úhradě nákladů insolvenčního řízení, e) nepřispěl svým působením ve statutárním nebo dozorčím orgánu právnické osoby k tomu, že ke skutečnostem uvedeným pod písm. a), b), c) nebo d) došlo u této právnické osoby. § 13c Seznam možných členů výběrové komise
(1) Zakladatel vede seznam akademických pracovníků, kteří mají zájem o účast ve výběrové komisi na obsazení funkce ředitele státního podniku nebo členů dozorčí rady státního podniku. (2) Podmínkou zápisu do seznamu podle odstavce 1 je souhlas nadřízeného akademického pracovníka a publikační činnost akademického pracovníka v oblastech, které jsou předmětem podnikání státního podniku nebo státních podniků, které zakladatel založil. (3) Zakladatel vede seznam zaměstnanců personálních agentur, kteří mají zájem o účast ve výběrové komisi na obsazení funkce ředitele státního podniku nebo členů dozorčí rady státního podniku. (4) Podmínkou zápisu do seznamu podle odstavce 3 je vysokoškolské vzdělání zaměstnance personální agentury a praxe alespoň 3 roky v personální oblasti. § 13d Výběrová komise (1) Výběrová komise na obsazení funkce ředitele státního podniku nebo členů dozorčí rady státního podniku má 3 členy. Jeden člen je určen losem z příslušného seznamu dle § 13c odst. 1, další člen je určen losem ze seznamu dle § 13c odst. 3. Třetí člen je určen příslušným ministrem z řad státních zaměstnanců působících v personální oblasti alespoň 3 roky. Složení výběrové komise je veřejné. (2) Výběrová komise vyřadí žádost, která: a) nemá náležitosti stanovené zákonem nebo b) žadatel nesplňuje předpoklady a požadavky podle § 13b odst. 1 a 2. (3) S žadatelem, jehož žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, provede výběrová komise pohovor. Každý člen výběrové komise přidělí každému žadateli nejvýše 10 bodů a písemně výsledné hodnocení zdůvodní. Zdůvodnění je veřejné. (4) Dílčí hodnocení žadatele se provede zvlášť za každou oblast uvedenou v § 13b odst. 2 písm. a) až d). Výsledné hodnocení se stanoví jako průměr dílčích hodnocení a s přihlédnutím k výsledku pohovoru zaměřeného na koncepci výkonu funkce. (5) Výběrová komise sestaví pořadí žadatelů podle celkového součtu bodů a sepíše o tom protokol. Do protokolu uvede rovněž seznam žadatelů, jejichž žádost byla vyřazena dle § 13d odst. 2, a to včetně zdůvodnění vyřazení. Protokol je veřejný. (6) V případě, že počet žadatelů, kteří obdrží v součtu alespoň 20 bodů (dále též „úspěšní žadatelé“), je nižší než počet obsazovaných pozic, vyhlásí zadavatel na zbývající pozice nové výběrové řízení. (7) V případě, že zadavatel zjistí u některého člena výběrové komise nejednotný přístup při hodnocení žadatelů, může jej s písemným odůvodněním vyškrtnout z příslušného seznamu a doplnit do výběrové komise nového člena, aniž by došlo k vyhlášení nového výběrového řízení.
(8) Zasedání výběrové komise se koná v místě a čase určeném zakladatelem s tím, že zakladatel uvolní z řad státních zaměstnanců výběrové komisi tajemníka, který organizačně zajistí přípravu a průběh jednání výběrové komise. (9) Se členy výběrové komise, kteří nejsou ve služebním poměru, uzavře zakladatel dohodu o práci konané mimo pracovní poměr. „§13e Stanovení cílů, ukazatelů a odměňování (1) Vláda stanoví písemně do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona střednědobé a dlouhodobé měřitelné cíle státního podniku při naplňování strategických, celospolečenských nebo veřejně prospěšných zájmů, a to včetně priorit při naplňování uvedených cílů. Dokument podle věty první je veřejný. (2) Zakladatel státního podniku na základě cílů podle odstavce 1 a s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji určí na daný kalendářní rok řediteli státního podniku krátkodobé hodnotitelné nebo měřitelné ukazatele včetně jejich podílů při určení cílové odměny ve smyslu § 134a zákoníku práce. (3) Základním ukazatelem se pro účely tohoto zákona rozumí průměr z celkových aktiv, z celkových výnosů a z hodnoty vlastního kapitálu státního podniku. (4) Základní měsíční mzda ředitele státního podniku (dále též „ředitel“) může činit nejvýše 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v podnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok (dále též „rozhodné období“), za předpokladu, že základní ukazatel nepřesáhnul v rozhodném období částku 5 miliard korun. (5) Základní měsíční mzdu ředitele může zakladatel zvýšit o 0,1násobek průměrné nominální měsíční mzdy stanovené podle odstavce 4 za každou dosaženou jednu miliardu korun, o kterou základní ukazatel přesáhne v rozhodném období částku 5 miliard korun, nejvýše však může základní měsíční mzda ředitele činit 9násobek průměrné nominální měsíční mzdy. (6) Cílová odměna podle odstavce 2 může dosáhnout maximálně jedné poloviny výše základní roční mzdy, která se stanoví jako 12násobek základní měsíční mzdy. Do doby než vláda stanoví cíle ve smyslu odstavce 1, nemůže zakladatel řediteli státního podniku cílovou odměnu poskytnout. (7) Ostatní odměny, příplatky nebo zaměstnanecké benefity lze řediteli poskytnout jen v takovém rozsahu, aby jeho celkové roční peněžité a nepeněžité příjmy spojené s výkonem funkce ředitele nepřesáhly 2násobek základní roční mzdy. (8) Roční odměna za výkon funkce člena dozorčí rady státního podniku může činit nejvýše jednu polovinu základní roční mzdy ředitele státního podniku.
ZMĚNA ZÁKONA O MAJETKU ČR § 28 (1) Stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti. Stát může být akcionářem i akciové společnosti, kterou nezaložil nebo jejíhož založení se nezúčastnil; pro nabývání akcií platí ustanovení § 12 a 13. K založení akciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády; vláda současně stanoví, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele. (2) Jménem státu funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo. Pro tyto účely ministerstvo použije majetek, se kterým je příslušné hospodařit ono samo, anebo na základě svého opatření (§ 20) majetek, s nímž je příslušná hospodařit organizační složka jím zřízená (§ 4). Práva akcionáře v založené akciové společnosti jménem státu vykonává vládou písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva; postupuje přitom v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech písemné zprávy. (3) Do obchodních společností lze majetek vkládat a s majetkovými účastmi státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády; tím není dotčeno ustanovení § 37 odst. 3. Stane-li se majetková účast v obchodní společnosti součástí majetku podle ustanovení § 10 anebo ji stát nabude podle ustanovení § 12 odst. 2, popřípadě ustanovení § 13, naloží s ní příslušná organizační složka (§ 9, 11) v souladu s tímto zákonem. (4) Před volbou statutárního ředitele, členů představenstva, členů dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti, v níž má stát majetkovou účast alespoň 50 procent na základním kapitálu, postupuje ministerstvo s největším podílem hlasovacích práv podle odstavců 5 až 8, pokud je volba v působnosti valné hromady. (5) Ministerstvo vyhlašuje nejpozději 120 dnů před volbou podle odstavce 4 výběrové řízení postupem dle § 13a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku (dále též „zákon o státním podniku“). Při stanovení předpokladů, požadavků a podkladů vychází ministerstvo z ustanovení § 13b zákona o státním podniku. Ministerstvo dále vede seznam možných členů výběrové komise, a to za podmínek uvedených v § 13c zákona o státním podniku. (6) Výběrová komise se ustavuje a vykonává činnost postupem podle § 13d zákona o státním podniku. Je-li nezbytné vypsat nové výběrové řízení, ministerstvo jej vyhlásí nejpozději 60 dnů před konáním valné hromady. Výběrová komise předá státnímu zaměstnanci pověřenému výkonem hlasovacích práv protokol o hodnocení žadatelů nejpozději 10 dnů před konáním valné hromady. (7) V případě, že výkon hlasovacích práv v dané akciové společnosti zajišťuje více státních zaměstnanců, zajistí předání protokolu o hodnocení žadatelů neprodleně ten státní zaměstnanec, který je k výkonu hlasovacích práv pověřen ministerstvem s největším podílem hlasovacích práv v dané akciové společnosti. (8) Státní zaměstnanci pověření výkonem hlasovacích práv jsou při volbě statutárního ředitele, členů představenstva, členů dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti vázáni návrhem výběrové komise. V případě, že počet žadatelů s bodovým hodnocením alespoň 20 bodů je nižší než počet
obsazovaných pozic, státní zaměstnanci jsou při hlasování o obsazení zbývajících pozic vázáni rozhodnutím vlády. Rozhodnutím vlády jsou příslušní státní zaměstnanci vázáni též v případě postupu podle § 443 nebo § 453 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, je-li příslušným orgánem valná hromada. (9) Pro odměňování statutárního ředitele, členů představenstva, členů dozorčí rady nebo správní rady akciové společnosti, v níž má stát majetkovou účast alespoň 50 procent, se použijí ustanovení § 13e zákona o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ledaže se jedná o případy, kde se uplatní § 5 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. (10) Smlouva o výkonu příslušné funkce, která ke dni účinnosti tohoto zákona zakládá nárok na celkové roční příjmy vyšší, než jsou limity uvedené v § 13e odst. 7 nebo 8 uvedeného předpisu (dále též „limity“), musí být uvedena do souladu s tímto zákonem do jednoho roku od jeho účinnosti, ledaže není v působnosti osob, které v orgánech akciové společnosti stát zastupují, změnu smlouvy nebo její vypovězení zajistit. (11) Limity se nevztahují na tantiémy, pro jejichž vyplacení mohou pověření státní zaměstnanci na valné hromadě hlasovat jen v případě, když tantiémy nepřevýší základní roční mzdu stanovenou v § 13e odst. 6 zákona o státním podniku. Limity se dále nevztahují na majetková práva vyplývající z opčních a podobných motivačních programů, jsou-li zavedeny. Práva podle předchozí věty lze do smluv o výkonu příslušné funkce uzavíraných po účinnosti tohoto zákona zakotvit pouze po předchozím souhlasu vlády. Odstupné a peněžité plnění vyplývající z konkurenční doložky může být vyplaceno pouze do výše základní roční mzdy, není-li ve smlouvě o výkonu příslušné funkce uzavřené před účinností tohoto zákona stanoveno jinak.
