Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 VI. volební období _______________________________________________________________ Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Schválený pořad 22. schůze Poslanecké sněmovny 1.
Návrh poslanců Jany Drastichové, Dagmar Navrátilové, Marty Semelové a Ivany Levé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 396/ - druhé čtení
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí /sněmovní tisk 315/ - druhé čtení
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 377/ - druhé čtení
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 378/ - druhé čtení
5.
Vládní návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) /sněmovní tisk 405/ - druhé čtení
6.
Vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 406/ - druhé čtení
7.
Vládní návrh zákona o specifických zdravotních službách /sněmovní tisk 407/ - druhé čtení
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s -1-
přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 408/ - druhé čtení 9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 409/ - druhé čtení
10.
Vládní návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 410/ - druhé čtení
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 411/ - druhé čtení
12.
Vládní návrh zákona o důchodovém spoření /sněmovní tisk 412/ druhé čtení
13.
Vládní návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 413/ - druhé čtení
14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 414/ - druhé čtení
15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 372/ druhé čtení
16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 373/ - druhé čtení
17.
Vládní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 374/ - druhé čtení
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., -2-
o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 398/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 441/ - prvé čtení
20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
21.
Vládní návrh zákona o Finanční správě České republiky /sněmovní tisk 450/ - prvé čtení
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky /sněmovní tisk 451/ - prvé čtení
23.
Vládní návrh zákona o Celní správě České republiky /sněmovní tisk 452/ - prvé čtení
24.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky /sněmovní tisk 453/ prvé čtení
25.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 457/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
26.
Návrh poslanců Jany Drastichové, Dagmar Navrátilové, Marty Semelové a Ivany Levé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 396/ - třetí čtení
27.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ú-3-
spornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí /sněmovní tisk 315/ - třetí čtení
38.
Vládní návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 413/ - třetí čtení
28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 377/ - třetí čtení
39.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 414/ - třetí čtení
29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 378/ - třetí čtení
40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 372/ třetí čtení
30.
Vládní návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) /sněmovní tisk 405/ - třetí čtení
41.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 373/ - třetí čtení
31.
Vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 406/ - třetí čtení
42.
Vládní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 374/ - třetí čtení
32.
Vládní návrh zákona o specifických zdravotních službách /sněmovní tisk 407/ - třetí čtení
33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 408/ - třetí čtení
34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 409/ - třetí čtení
35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 411/ - třetí čtení
36.
Vládní návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 410/ - třetí čtení
37.
Vládní návrh zákona o důchodovém spoření /sněmovní tisk 412/ - třetí čtení -4-
-5-
Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka .............................................................................. 33 Řeč poslance Miroslava Opálky ...................................................... 34 Řeč poslance Jana Vidíma .............................................................. 35 Řeč poslance Marka Bendy ............................................................. 36 Usnesení schváleno (č. 641). Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka .............................................................................. 36 Řeč poslankyně Gabriely Peckové .................................................. 37
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2011 VI. volební období _________________________________________________________ TĚSNOPISECKÁ ZPRÁVA o 22. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu konané ve dnech 30. srpna až 9. září 2011 Obsah:
Strana:
30. srpna 2011
3.
Schůzi zahájila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. Usnesení schváleno (č. 638).
Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................... 38 Řeč poslance Pavla Suchánka ........................................................ 38 Řeč poslance Jiřího Dolejše ............................................................. 39 Řeč poslance Václava Votavy .......................................................... 43 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................... 43 Usnesení schváleno (č. 642).
Schválen pořad schůze. Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová.
1.
Návrh poslanců Jany Drastichové, Dagmar Navrátilové, Marty Semelové a Ivany Levé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 396/ - druhé čtení
4.
Řeč poslance Zbyňka Stanjury ........................................................ 26 Řeč poslankyně Jany Drastichové ................................................... 27 Řeč poslankyně Vlasty Bohdalové ................................................... 28 Řeč poslankyně Anny Putnové ........................................................ 29 Řeč poslankyně Marty Semelové ..................................................... 30 Řeč poslance Pavla Béma ............................................................... 31 Řeč poslankyně Jany Drastichové ................................................... 32 Řeč poslankyně Anny Putnové ........................................................ 32 Usnesení schváleno (č. 640).
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí /sněmovní tisk 315/ - druhé čtení -6-
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 378/ - druhé čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................... 44 Řeč poslance Alfréda Michalíka ...................................................... 44 Řeč poslance Petra Braného ........................................................... 45 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................... 48 Usnesení schváleno (č. 643).
5. 2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 377/ - druhé čtení
Vládní návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) /sněmovní tisk 405/ - druhé čtení Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 49 -7-
Řeč poslance Borise Šastného ....................................................... 50 Řeč poslankyně Soni Markové ......................................................... 51 Řeč poslance Martina Gregory ........................................................ 55 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 55 Řeč poslance Antonína Sedi ............................................................ 56 Řeč poslance Borise Šastného ....................................................... 56 Řeč poslance Vojtěcha Adama ........................................................ 58 Řeč poslankyně Soni Markové ......................................................... 58 Řeč poslance Jana Čechlovského ................................................... 59 Řeč poslance Marka Šnajdra ........................................................... 59 Řeč poslance Jiřího Skalického ....................................................... 60 Řeč poslankyně Gabriely Peckové .................................................. 60 Řeč poslance Jiřího Štětiny .............................................................. 61 Řeč poslance Antonína Sedi ............................................................ 61 Řeč poslance Borise Šastného ....................................................... 62 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 62 Usnesení schváleno (č. 644).
6.
Řeč poslance Marka Šnajdra ........................................................... 72 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 73 Řeč poslance Borise Šastného ....................................................... 73 Řeč poslance Pavla Antonína .......................................................... 74 Řeč poslance Jaroslava Plachého ................................................... 74 Řeč poslankyně Soni Markové ......................................................... 74 Řeč poslankyně Jitky Chalánkové ................................................... 75 Řeč poslance Borise Šastného ....................................................... 75 Řeč poslance Michala Janka ........................................................... 76 Usnesení schváleno (č. 646).
8.
Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 76 Řeč poslance Borise Šastného ....................................................... 77 Řeč poslance Jana Vidíma .............................................................. 77 Řeč poslankyně Soni Markové ......................................................... 77 Řeč poslance Marka Šnajdra ........................................................... 78 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 78 Usnesení schváleno (č. 647).
Vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 406/ - druhé čtení Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 63 Řeč poslance Jiřího Štětiny .............................................................. 64 Řeč poslankyně Soni Markové ......................................................... 66 Další část schůze řídil místopředseda PSP Lubomír Zaorálek. Řeč poslance Jiřího Štětiny .............................................................. 67 Řeč poslance Pavla Holíka .............................................................. 68 Řeč poslance Rudolfa Chlada ......................................................... 69 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 69 Řeč poslankyně Soni Markové ......................................................... 70 Řeč poslance Jiřího Štětiny .............................................................. 70 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 70 Usnesení schváleno (č. 645)
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 408/ - druhé čtení
9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 409/ - druhé čtení Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 79 Řeč poslance Marka Šnajdra ........................................................... 79 Řeč poslankyně Milady Emmerové .................................................. 79 Řeč poslankyně Soni Markové ......................................................... 80 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 80 Řeč poslance Marka Šnajdra ........................................................... 81 Usnesení schváleno (č. 648).
Vládní návrh zákona o specifických zdravotních službách /sněmovní tisk 407/ - druhé čtení Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................... 71 -8-
-9-
10.
Vládní návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 410/ - druhé čtení Řeč ministra vnitra ČR Jana Kubiceho ............................................. 82 Řeč poslance Antonína Sedi ............................................................ 83 Řeč poslance Daniela Korteho ........................................................ 83 Řeč poslankyně Jany Černochové .................................................. 84 Řeč poslance Romana Sklenáka ..................................................... 85 Řeč poslance Antonína Sedi ............................................................ 86 Řeč poslance Daniela Korteho ........................................................ 86 Řeč poslance Viktora Paggia ........................................................... 86 Řeč ministra vnitra ČR Jana Kubiceho ............................................. 86 Usnesení schváleno (č. 649).
13.
Vládní návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 413/ - druhé čtení Řeč poslance Vladislava Vilímce ..................................................... 95 Řeč poslankyně Gabriely Peckové .................................................. 96 Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno.
14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 414/ - druhé čtení Řeč poslance Vladislava Vilímce ..................................................... 96 Řeč poslankyně Gabriely Peckové .................................................. 97
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 411/ - druhé čtení Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno. Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka .............................................................................. 87 Řeč poslankyně Vladimíry Lesenské ............................................... 87 Řeč poslance Jana Chvojky ............................................................. 88 Řeč poslance Stanislava Grospiče .................................................. 88 Řeč poslance Jana Chvojky ............................................................. 90 Řeč poslankyně Vladimíry Lesenské ............................................... 91 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka .............................................................................. 91 Řeč poslankyně Heleny Langšádlové .............................................. 91 Usnesení schváleno (č. 650).
Sloučena rozprava k bodům 12, 13 a 14. Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................... 97 Řeč poslankyně Hany Orgoníkové ................................................... 98 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................... 99 Řeč poslance Petra Braného ......................................................... 100 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 102
Pokračování v projednávání bodu 12.
Vládní návrh zákona o důchodovém spoření /sněmovní tisk 412/ druhé čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................... 92 Řeč poslance Vladislava Vilímce ..................................................... 94 Řeč poslankyně Gabriely Peckové .................................................. 94
12.
Vládní návrh zákona o důchodovém spoření /sněmovní tisk 412/ druhé čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 102 Řeč poslankyně Heleny Langšádlové ............................................ 102 Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 103 Usnesení schváleno (č. 651).
Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno. Pokračování v projednávání bodu - 10 -
- 11 -
13.
Vládní návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 413/ - druhé čtení
Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 109 Řeč poslankyně Ivany Řápkové ..................................................... 111 Řeč poslance Martina Vacka ......................................................... 111 Řeč poslankyně Ivany Řápkové ..................................................... 114 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 116 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 121 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 124 Řeč poslance Romana Sklenáka ................................................... 124 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 126 Řeč poslankyně Milady Emmerové ................................................ 126 Řeč poslankyně Dagmar Navrátilové ............................................. 126
Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 103 Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 104 Řeč poslankyně Heleny Langšádlové ............................................ 104 Řeč poslance Vladislava Vilímce ................................................... 104 Usnesení schváleno (č. 652).
Pokračování v projednávání bodu 14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 414/ - druhé čtení 16. Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouskav ................................ 105 Řeč poslankyně Gabriely Peckové ................................................ 105
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 373/ - druhé čtení Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 127 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 129 Řeč poslankyně Dany Váhalové .................................................... 129 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 131 Řeč poslankyně Jitky Chalánkové ................................................. 131 Řeč poslance Romana Sklenáka ................................................... 131 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 132
Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 106 Usnesení schváleno (č. 653). Řeč poslankyně Hany Orgoníkové ................................................. 107
1. září 2011 Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová. Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 109 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 109
15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 372/ druhé čtení
- 12 -
17.
Vládní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 374/ - druhé čtení Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 134 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 135 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 136 Řeč poslankyně Jitky Chalánkové ................................................. 136 Řeč poslance Martina Vacka ......................................................... 137
- 13 -
18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 398/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Řeč ministra zemědělství ČR Ivana Fuksy ..................................... 137 Řeč poslance Jiřího Papeže .......................................................... 138 Řeč ministra zemědělství ČR Ivana Fuksy ..................................... 139 Usnesení schváleno (č. 654). Řeč poslankyně Gabriely Peckové ................................................ 139
19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 441/ - prvé čtení
Řeč poslance Petra Braného ......................................................... 149 Usnesení schváleno (č. 657 ).
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky /sněmovní tisk 451/ - prvé čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 153 Řeč poslance Pavla Svobody ........................................................ 153 Usnesení schváleno (č. 658).
23.
Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 140 Řeč poslance Miroslava Jeníka ..................................................... 141 Usnesení schváleno (č. 655).
Vládní návrh zákona o Celní správě České republiky /sněmovní tisk 452/ - prvé čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 154 Řeč poslance Josefa Cogana ........................................................ 155 Usnesení schváleno (č. 659).
Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová. 24.
20.
Řeč poslance Vladimíra Koníčka ................................................... 143
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky /sněmovní tisk 453/ prvé čtení
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 155 Řeč poslance Josefa Cogana ........................................................ 156 Usnesení schváleno (č. 660).
Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 144 Řeč poslankyně Dany Váhalové .................................................... 145 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 146 Usnesení schváleno (č. 656).
21.
Vládní návrh zákona o Finanční správě České republiky /sněmovní tisk 450/ - prvé čtení
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 457/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 148 Řeč poslance Pavla Svobody ........................................................ 149
Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 157
- 14 -
25.
- 15 -
Řeč poslance Romana Sklenáka ................................................... 158 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 158 Řeč poslankyně Jitky Chalánkové ................................................. 159 Usnesení schváleno (č. 661).
Řeč poslance Jeronýma Tejce ....................................................... 179 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 180 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 181 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 181 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 182 Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................. 183 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 185 Řeč poslance Víta Bárty ................................................................. 185
2. září 2011 Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová.
26.
Řeč poslance Jeronýma Tejce ....................................................... 186 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 186 Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................. 187 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 187 Řeč poslance Jeronýma Tejce ....................................................... 188 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 189 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 189 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 190 Řeč poslance Františka Laudáta ................................................... 191 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 193 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 194 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 194 Usnesení schváleno (č. 664).
Návrh poslanců Jany Drastichové, Dagmar Navrátilové, Marty Semelové a Ivany Levé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 396/ - třetí čtení Řeč poslankyně Jany Drastichové ................................................. 161 Řeč ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josefa Dobeše ............................................................................... 163 Řeč poslankyně Anny Putnové ...................................................... 164 Řeč poslankyně Vlasty Bohdalové ................................................. 165 Usnesení schváleno (č. 663). Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 165
27.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí /sněmovní tisk 315/ - třetí čtení Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 167 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 167 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 168 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 173 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 174 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 175 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 176 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 178 Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 179 - 16 -
28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 377/ - třetí čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 195 Řeč poslance Jaroslava Vandase .................................................. 196 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 197 Řeč poslance Františka Laudáta ................................................... 199 Řeč poslance Jiřího Dolejše ........................................................... 199 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 201 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 205 Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 205 Řeč poslance Milana Urbana ......................................................... 206 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 207 - 17 -
Řeč poslance Pavla Suchánka ...................................................... 208 Usnesení schváleno (č. 665).
29.
Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 229 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 230 Řeč poslance Borise Šastného ..................................................... 231 Řeč poslance Antonína Sedi .......................................................... 231 Řeč poslance Davida Ratha ................................... ....................... 232 Řeč poslance Borise Šastného ..................................................... 232 Usnesení schváleno (č. 678). Řeč poslance Jiřího Dolejše ........................................................... 238 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 238 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 239 Řeč poslankyně Jany Drastichové ................................................. 239 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 239 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 240 Řeč poslance Víta Bárty ................................................................. 241 Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................. 241 Řeč místopředsedkyně vlády ČR Karolíny Peake .......................... 242 Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 242 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 242
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 378/ - třetí čtení Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 210 Řeč poslance Alfréda Michalíka .................................................... 211 Usnesení schváleno (č. 666). Řeč poslance Stanislava Humla .................................................... 212
6. září 2011 Další část schůze řídil místopředseda PSP Lubomír Zaorálek. Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová. Řeč předsedkyně PSP Miroslavy Němcové ................................... 244 Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. 7. září 2011 Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová.
30.
Vládní návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) /sněmovní tisk 405/ - třetí čtení Řeč poslance Jana Čechlovského ................................................. 215 Řeč poslance Antonína Sedi .......................................................... 215 Řeč poslance Borise Šastného ..................................................... 216 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 216 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................. 222 Řeč poslance Borise Šastného ..................................................... 224 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 225 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 228 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................. 228 - 18 -
31.
Vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 406/ - třetí čtení Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 245 Řeč poslance Pavla Holíka ............................................................ 247 Řeč poslance Jiřího Štětiny ............................................................ 248 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 248 Řeč poslance Jiřího Štětiny ............................................................ 249 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................. 250 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 250 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 250 Řeč poslance Jiřího Štětiny ............................................................ 251 Usnesení schváleno (č. 679).
- 19 -
32.
Vládní návrh zákona o specifických zdravotních službách /sněmovní tisk 407/ - třetí čtení
Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 271 Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno.
Řeč poslance Borise Šastného ..................................................... 252 Řeč poslance Jaroslava Plachého ................................................. 253 Řeč poslance Marka Šnajdra ......................................................... 254 Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................. 256 Řeč poslance Marka Šnajdra ......................................................... 256 Usnesení schváleno (č. 680).
33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 408/ - třetí čtení
9. září 2011 Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová.
Pokračování v projednávání bodu 35.
Řeč poslankyně Ivany Levé ........................................................... 258 Řeč poslance Borise Šastného ..................................................... 258 Řeč poslance Marka Šnajdra ......................................................... 259 Usnesení schváleno (č. 681).
34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 409/ - třetí čtení Řeč poslance Marka Šnajdra ......................................................... 261 Řeč poslankyně Soni Markové ....................................................... 261 Řeč poslance Marka Šnajdra ......................................................... 261 Řeč poslance Borise Šastného ..................................................... 265 Řeč poslance Marka Šnajdra ......................................................... 265 Usnesení schváleno (č. 682). Řeč ministra zdravotnictví ČR Leoše Hegera ................................. 266
35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 411/ - třetí čtení
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 411/ - třetí čtení Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 273 Řeč poslance Stanislava Grospiče ................................................ 273 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 275 Řeč poslankyně Vladimíry Lesenské ............................................. 276 Usnesení schváleno (č. 683).
36.
Vládní návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 410/ - třetí čtení Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 280 Řeč poslankyně Jany Černochové ................................................ 280 Řeč poslance Daniela Korteho ...................................................... 281 Řeč poslance Jeronýma Tejce ....................................................... 281 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 283 Řeč poslance Antonína Sedi .......................................................... 284 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 287 Usnesení schváleno (č. 684). Řeč poslankyně Jitky Chalánkové ................................................. 287
Řeč poslankyně Vladimíry Lesenské ............................................. 267 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 270 - 20 -
- 21 -
37.
Vládní návrh zákona o důchodovém spoření /sněmovní tisk 412/ - třetí čtení
40.
Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 288 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 290 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 291 Řeč místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga .................................................................. 296 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 296 Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 297 Řeč poslance Romana Sklenáka ................................................... 298 Řeč poslance Josefa Novotného st. ............................................... 298 Řeč poslance Vladislava Vilímce ................................................... 299 Usnesení schváleno (č. 685).
38.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 372/ třetí čtení
Vládní návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 413/ - třetí čtení
Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 307 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 308 Řeč poslance Romana Sklenáka ................................................... 309 Řeč poslankyně Milady Emmerové ................................................ 309 Řeč poslankyně Dagmar Navrátilové ............................................. 310 Řeč poslance Víta Bárty ................................................................. 312 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 313 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 314 Řeč poslance Josefa Šenfelda ...................................................... 315 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 315
Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 300
Usnesení schváleno (č. 688).
Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová. 41. Řeč poslance Vladislava Vilímce ................................................... 301 Řeč poslance Michala Babáka ...................................................... 303 Řeč poslance Vladislava Vilímce ................................................... 303 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 304 Řeč poslance Vladislava Vilímce ................................................... 304 Usnesení schváleno (č. 686).
39.
Řeč poslance Roma Kostřici .......................................................... 319 Řeč poslankyně Jitky Chalánkové ................................................. 319 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 319 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 320 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 321 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 324 Usnesení schváleno (č. 689). Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 326 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 327
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 414/ - třetí čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 304 Řeč poslance Vladislava Vilímce ................................................... 305 Usnesení schváleno (č. 687). 42.
- 22 -
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 373/ - třetí čtení
Vládní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 374/ - třetí čtení - 23 -
Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 328 Řeč poslankyně Jitky Chalánkové ................................................. 328 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............................................................................ 328 Řeč poslankyně Lenky Kohoutové ................................................. 329 Usnesení schváleno (č. 690). Závěrečná řeč místopředsedkyně PSP Kateřiny Klasnové.
Začátek schůze Poslanecké sněmovny 30. srpna 2011 v 15.01 hodin Přítomno: 187 poslanců
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, dovolte mi, abych, tak jak jsem avizovala, zahájila nyní 22. schůzi Poslanecké sněmovny. Schůzi jsem svolala podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 44 poslanců. Pozvánka vám byla rozdána přes poslanecké kluby ve středu dne 24. srpna 2011. Opět vás všechny požádám, abyste se přihlásili vašimi registračními kartami. Oznamuji, že náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak bylo řečeno v úvodu 21. schůze, která byla přerušena. Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili paní poslankyni Martu Semelovou a paní poslankyni Gabrielu Peckovou. Dámy a pánové, budeme nyní hlasovat o ověřovatelích 22. schůze. Prosím, abyste zaujali svá místa, abych mohla hlasování zahájit. Zeptám se nejprve, zda má někdo jiný návrh na ověřovatele schůze. Nevidím nikoho. Zahajuji hlasování číslo 1 a táži se, kdo souhlasí s tím, aby ověřovatelkami 22. schůze Sněmovny se staly paní poslankyně Marta Semelová a paní poslankyně Gabriela Pecková. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 1, přítomno 131, pro 114, proti 1. Konstatuji, že jsme ověřovatelkami 22. schůze Poslanecké sněmovny určili paní poslankyni Martu Semelovou a paní poslankyni Gabrielu Peckovou. Potvrzuji dále, že omluvy na dnešní jednání jsou shodné s omluvami sdělenými na 21. schůzi, která byla přerušena. Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 22. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Připomenu pouze, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu, rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad. Budeme tedy hlasovat o celém návrhu pořadu 22. schůze Poslanecké sněmovny, tak jak byl písemně předložen. Zahajuji hlasování pořadové číslo 2 a táži se, kdo souhlasí s pořadem 22. schůze. Kdo je pro? Kdo je proti?
- 24 -
- 25 -
Hlasování pořadové číslo 2, přítomno 175, pro 103, proti 66. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen. V tuto chvíli dle předchozích dohod opět oznamuji — přerušuji projednávání 22. schůze, a to na 10 minut. Sejdeme se v 15.15 hodin, kdy se vrátíme do schůze 21. a dokončíme projednání bodu č. 1. Po projednání bodu č. 1 bude opět přerušena schůze na 10 minut, kdy se vrátíme do schůze 22. a zahájíme projednávání jejího pořadu. (Schůze přerušena v 15.05 hodin.)
(Jednání pokračovalo ve 16.41 hodin.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat. Vrátíme se k přerušené 22. schůzi. Pro pořádek jen konstatuji, že omluvy nepřítomných členů vlády a poslanců platí tak, jak byly oznámeny. Totéž platí i pro čísla náhradních hlasovacích karet.
hlasovacími kartami a až se dostaví všichni poslanci z chodby, kteří si přejí hlasovat. Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu, tak jak zde byl přednesen. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Hlasování číslo 3, z přihlášených 154 poslanců pro 89, proti 55. Tento návrh byl přijat. Ještě jednou tedy konstatuji, že Sněmovna dnes bude jednat a hlasovat po 19. i po 21. hodině. Nyní budeme pokračovat v bodu, který jsem zde již uvedla. Prosím, aby návrh za navrhovatele uvedla paní poslankyně Jana Drastichová. Máte slovo, paní poslankyně.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Potleskem byl odměněn návrh pana předsedy poslaneckého klubu ODS, který navrhuje, aby Sněmovna jednala a hlasovala i po 19. i po 21. hodině. Přivolávám naše kolegy z předsálí. O tomto návrhu budeme hlasovat, až se všichni přihlásíte
Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji, paní předsedající. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám představila návrh novely školského zákona, jehož účelem je odložit zavedení povinné třetí zkoušky ve společné části maturity. Definitivní model maturitní zkoušky stanovený novelou školského zákona z roku 2008 počítá ve společné části s povinnými zkouškami ze tří zkušebních předmětů: z českého jazyka a literatury, z cizího jazyka a z třetího předmětu, který lze volit z matematiky, občanského a společenskovědního základu a informatiky. Zavedení třetí povinné zkoušky bylo odloženo až na rok 2012 a zároveň se umožnilo, aby si žáci jako druhý zkušební předmět zvolili buï cizí jazyk, nebo matematiku. V současnosti jsou tato přechodná ustanovení součástí § 185 školského zákona jako odst. 9 a 26. Zavedení třetí povinné zkoušky je tedy spojeno s bezvýjimečným stanovením cizího jazyka jako druhé povinné zkoušky, nebude možné ho nahradit matematikou. V řadě středních škol se podle dřívější úpravy povinná zkouška z cizího jazyka nekonala a i letos žáci těchto škol využívali možnosti nahradit cizí jazyk matematikou. Tyto školy nejsou připraveny na zavedení třetí povinné zkoušky a hlavně na povinnou zkoušku z cizího jazyka již v roce 2012. Kromě toho je důvodem odložení třetí povinné zkoušky také potřeba soustředit pozornost na stabilizaci zkoušek, které byly letos poprvé realizovány. Je vhodné ponechat maturitní zkoušku ještě alespoň dva roky v dosavadním rozsahu povinných předmětů společné části a nezatěžovat školský terén dalším rozšiřováním státní maturity. Proto se navrhuje novela § 185 odst. 9 a 26 školského zákona, která odloží zavedení třetí povinné zkoušky do praxe na školní rok 2013/2014. Také se až do školního roku 2012/2013 zachová možnost nahrazení zkoušky z cizího jazyka zkouškou z matematiky. Třetí povinnou zkoušku by tak sk-
- 26 -
- 27 -
Můžeme tedy přistoupit k prvnímu bodu této 22. schůze a tím je
1. Návrh poslanců Jany Drastichové, Dagmar Navrátilové, Marty Semelové a Ivany Levé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 396/ - druhé čtení Hlásí se pan předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobré odpoledne. Dovolte mi, abych jménem tří poslaneckých klubů v souladu s § 53 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhl, aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně a procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes po 19. i po 21. hodině. Děkuji. (Potlesk.)
ládali žáci, kteří mají řádně ukončit střední vzdělávání ve školním roce 2013/2014, a dále žáci, kteří měli řádně ukončit vzdělávání ve školním roce 2011/2012, nebo 2012/2013, pokud v roce 2014 konají maturitní zkoušku poprvé. Účelem novely sice není dosažení úspor ve veřejných rozpočtech, přesto však jejím vedlejším důsledkem bude také dvouletý odklad nárůstu finanční náročnosti maturity. Roční náklady na třetí povinnou zkoušku lze vyčíslit přibližně částkou 30 mil. korun. Podstatnou část těchto nákladů tvoří náklady na zajištění hodnotitelů zkoušek z cizího jazyka. Ráda bych na tomto místě zdůraznila naléhavost přijetí navrhované novely také z časového hlediska. Podle současné úpravy připadá zavedení třetí povinné zkoušky se všemi souvisejícími důsledky již na školní rok 2011/2012. Pokud má být třetí zkouška odložena, o čemž jsme já i spolupředkladatelky přesvědčeny, je nutné, aby předkládaný návrh zákona nabyl účinnosti ještě před termínem podávání přihlášek k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012. Termín podávání přihlášek je stanoven vyhláškou MŠMT na 15. listopadu 2011, přičemž jeho odložení není z technologického hlediska možné. Do 15. listopadu 2011 musí být zřejmé, ke kolika předmětům se žák musí k maturitní zkoušce přihlásit. Proto je nezbytné, aby legislativní proces proběhl co nejrychleji, a proto se též navrhuje účinnost zákona již dnem jeho vyhlášení. Zároveň vás, kolegyně a kolegové, z výše uvedených důvodů žádám o zkrácení lhůt mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tento návrh jsme přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Výbor usnesení dosud nepředložil. Prosím zpravodajku výboru paní poslankyni Vlastu Bohdalovou, aby se ujala slova. Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, výbor nepředložil usnesení z toho důvodu, že žádné závažné usnesení nepřijal. Vedl pouze diskusi nad touto novelou a v diskusi se shodl na tom, že je třeba odložit třetí předmět z maturity, ale ne o dva roky, ale pouze o jeden rok. Myslím, že to tady bude ještě načteno jako změna ve druhém čtení. Žádné závazné usnesení výbor nepřijal. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní dvě přihlášky. Jako první vystoupí paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, paní poslankyně.
- 28 -
Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás informovala o názoru, který převládl na našem školském výboru, který projednával otázku změny termínu zavedení třetí povinné zkoušky maturity. Byly dva návrhy, které se na školském výboru projednávaly — stávající maturitu zafixovat na rok, nebo stávající maturitu zafixovat na dva roky. Všichni jsme se shodli na tom — koneckonců, tato Poslanecká sněmovna také — že státní maturita je krok správným směrem a že v tomto budeme pokračovat. Shoda byla také v tom, že státní maturita vyžaduje změnu. Shodly se na tom dokonce i dokumenty, které vydalo Ministerstvo školství, a v dlouhodobém záměru, který byl datovaný v březnu 2011, je ustanovení, které praví o tom, že se budou zabývat změnami, které vyplynou z požadavků na změny po ukončení prvního ročníku státních maturit. Změny jsou tedy nutné a otázkou je, jak je načasovat. Pokud chceme řídit změnu, musíme vědět, že změna je přijatelná a že je dobře načasovaná. Dotazovali jsme se pana ministra, zda jsou schopni na Ministerstvu školství připravit administrativně a odborně státní maturitu ve znění dřívějších předpisů, tedy maturitu ze tří povinných předmětů, už během příštího roku, a byli jsme ujištěni, že Ministerstvo školství tento úkol zvládne. Druhou podmínkou úspěšného řízení změn je dobré načasování. A tady bych chtěla říct, že společnost, školská veřejnosti i žáci jsou po prvním ročníku připraveni přijmout změny. Neměli bychom tento potenciál, potenciál pro změnu, nechat vyšumět. Neměli bychom promeškat správnou chvíli a začít požadavkem na změnu tím, že změnu odložíme. Máme příležitost, abychom v krátkém čase dokázali, že jsme připraveni jednotně se postavit za to, aby maturity byly efektivní, moderní, finančně méně náročné, aby byly méně náročné administrativně, aby nezatěžovaly tolik učitele, nestresovaly tolik studenty a abychom to udělali v nejkratším možném čase, což je jeden rok. Připravili jsme proto pozměňovací návrh, který bude součástí podrobné rozpravy, a žádám vás, abyste tuto možnost zvážili, abychom šanci, kterou dnes máme, přijali, abychom umožnili studentům maturovat moderně, maturovat způsobem, který odpovídá 21. století, a abychom ukázali, že to můžeme udělat s mnohem menším finančním zatížením a náročností na učitele středních škol. Závěr tedy školského výboru byl, že bychom měli posunout maturitu, třetí předmět, pouze o rok a tento rok využít plně k tomu, aby se nastavila nová forma, která už bude mít všechny parametry, o kterých jsem mluvila. Těch důvodů bylo mnoho a nechci Poslaneckou sněmovnu zatěžovat detaily, ale věřím, že studenti přivítají tuto zprávu. Každopádně pro ně je důležité, že v příštím roce budou maturovat stejným způsobem a že mi- 29 -
nisterstvo je připravené akceptovat změny, které vycházejí z požadavků školského výboru. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, paní poslankyně. Další přihlášenou je paní poslankyně Marta Semelová. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Dobré odpoledne, vážené kolegyně a vážení kolegové. V mnohém, co tady moje předřečnice řekla, souhlasím. Souhlasím s tím, že jsme se, a že je to dobře, shodli na tom, že státní maturita je potřeba. Souhlasím s tím, že je potřeba následující roky řádně připravit. Ale výhrady mám ke zkrácení na jeden rok. Příprava státní maturitní zkoušky trvala roky. Všichni víme, že při tom vládly značné emoce, a nebylo tomu jenom v těch předcházejících letech, ale bylo tomu i v roce minulém, kdy byla spuštěna generálka, poté jarní ostrá verze a kdy i emoce mnohdy živila různá média. V minulém školním roce tedy proběhla poprvé státní maturitní zkouška, pokud můžu použít tento zjednodušený název, a všichni víme, s jakým výsledkem — že zhruba 20 % studentů neprospělo, dalších 9 % nebylo připuštěno nebo se nedostavilo k této maturitní zkoušce. Nesvědčí to o tom, že chyba by byla v tom, že jsme zavedli maturitu, ale svědčí to o tom, že pokles vzdělání byl u nás značný, a koresponduje to i s mezinárodními průzkumy. Myslím si však, že státní maturita, která byla spuštěna, a mluvili jsme tady o tom opakovaně, měla spoustu chyb, dlouho se o ní diskutovalo, měla nedostatky, v průběhu této přípravy docházelo k různým změnám, na školách vládl chaos jak mezi učiteli, tak mezi studenty. Proto považuji za velice nutné, abychom se skutečně seriózně zabývali vyhodnocením tohoto prvního ročníku maturitní zkoušky. Zároveň vím, že na Ministerstvu školství už se pracuje na úpravách, které by ji měly zjednodušit, které by měly zjednodušit administrativu, se kterou se školy musely potýkat. Pokud k tomuto nedojde a přistoupíme na příliš urychlené zavedení povinného třetího předmětu, tak školám, studentům, učitelům nepomůžeme. Je potřeba nejdříve připravit školy tak, aby státní maturita nenahrávala pouze studentům gymnázií, ale aby tuto maturitní zkoušku mohli dobře připravení studenti zvládat i na středních odborných školách, na školách technických. Čili jsou tady značné problémy, které nejsme schopni vyřešit a Ministerstvo školství není schopno vyřešit v průběhu jednoho roku. To je, myslím, velice známo. Velký problém je s cizím jazykem, ze kterého by museli všichni studenti maturovat povinně. Tady jsou značné rozdíly na školách a je tady potřeba i sjednotit klasifikaci a další důležité věci. - 30 -
Moje předřečnice mluvila o tom, že Ministerstvo školství ústy pana ministra nás ujistilo, že je schopno připravit za rok maturitní zkoušku v tom novém pojetí, to znamená, že stačí pouze roční odklad. To je sice pravda, ale zároveň bylo řečeno panem náměstkem Němcem, že tato příprava bude s chybami, že bude urychlená a že bude opět potom nespokojenost na školách. Proto považuji za důležité, aby se zabránilo dalšímu chaosu, aby se zabránilo dalším nejistotám, ale také zpochybňování státní maturitní zkoušky jako takové, připravit tu verzi se třemi povinnými předměty skutečně dobře a na to je podle našeho názoru optimální doba dvou let, jak je to v předloženém návrhu. Já bych vás proto, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla požádat o podporu tohoto návrhu novely školského zákona a požádat vás i o podporu zkrácení lhůty tak, jak tady zaznělo, na 48 hodin. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Z místa se do rozpravy přihlásil pan poslanec Pavel Bém. Poslanec Pavel Bém: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte i můj krátký pohled na věc. Realitu je vždycky možné popsat různými jazykovými výrazy. A můžeme říci, že jedna samá událost, skutečnost, může být hodnocena například slovem, termínem, “z půlky plná sklenice”. Ta samá sklenice ale může být také poloprázdná a díváme se a měříme sklenici, ve které je stejný objem vody. A já uvádím tento příklad, tuto metaforu, protože navážu na předsedkyni školského výboru. I já jsem přesvědčen, že nějaká podoba státní srovnávací zkoušky, která by umožnila objektivně posuzovat kvalitu vzdělání, úroveň vzdělání na jednotlivých středních školách, je nezbytná. Na druhou stranu si položme otázku, jaký byl cíl státních maturit. Za prvé tedy zavést objektivní — nebo respektive měření, které umožní srovnání různých typů středních škol. Odpovězme si na otázku. Povedlo se tento cíl naplnit? Nikoliv. Jsou dvě — základní a rozšířená — úrovně státní maturitní zkoušky. Dnes, po prvním takzvaném zkušebním roce, prostě nemůžeme vedle sebe dát různé typy středních škol a různá gymnázia a říci: toto gymnázium bylo ve svém vzdělávacím snažení úspěšné a tato střední škola byla neúspěšná. Prostě z výsledků, které máme, není možné udělat srovnání. Tím druhým cílem bylo zavést větší míru objektivity do posuzování kvality vzdělání v individuální úrovni. To znamená jakási třetí strana mezi studentem, pedagogickým sborem a kantorem vstupuje do hry a hodnotí kvalitu vzdělání té studentky či toho studenta. Hledejme odpověï na tuto otázku. Povedlo se zavést tento objektivní parametr do státních maturit? Odpověï zní nikoliv. - 31 -
Třetí cíl byl zavést takový model státních maturit, který by umožnil měřit zvýšenou míru objektivity, ale dramaticky nezatížit administrativně a byrokraticky jednotlivé střední školy. Povedlo se to, nebo se to nepovedlo? Nepovedlo. A tím čtvrtým parametrem bylo zavést systém, který je ekonomicky únosný. Bohužel, troufnu si odpovědět i na tuto otázku. Ani to se nám nepovedlo. Prostě státní maturity jsou, jak už bylo řečeno předřečníky, neskutečně administrativně náročné a jsou také ještě navíc drahé. Takže já bych si troufl malinkou pootočit interpretaci, která tady doposud zazněla. Já jsem přesvědčen, že státní maturity, ve kterých samozřejmě je nezbytné asi pokračovat, je třeba poměrně zásadním způsobem v administrativní i ekonomické rovině změnit. Zásadní způsob znamená nejenom vyhodnotit analyticky zkušenosti z prvního, já tvrdím velmi neúspěšného ročníku, ale znamená také vytvořit na to příslušné instituce, formální organismy, různé pracovní komise, skupiny, které prostě a jednoduše budou schopny čelit v této době rozjeté mašině, nebo vlaku administrativy a byrokracie, která se kolem státních maturit vytvořila. Jinak prostě nebude možné udělat nějakou zásadní funkční změnu. Vidím tedy problematiku státních maturit jako sklenici nikoliv zpola plnou, ale spíš zpola prázdnou a velmi bych se přimlouval k tomu, aby krok, který dnes děláme, to znamená, že vlastně jenom odsouváme o dva roky nějaké zásadnější rozhodnutí, abychom s plnou zodpovědností, ke které i já se hlásím, na úrovni všech orgánů Poslanecké sněmovny a samozřejmě především a hlavně ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, abychom tuto práci odvedli. A já sám budu navrhovat v tom procesu takzvaných změn nebo modifikací státních maturit naprosto zásadní změny. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Nemám už další přihlášku do obecné rozpravy. Tuto rozpravu proto končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Do té není žádný přihlášený. Hlásí se prosím paní navrhovatelka. Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji, paní předsedající. Já bych ještě jednou v podrobné rozpravě ráda zopakovala žádost o zkrácení lhůt mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Návrh zazněl. Hlásí se ještě paní poslankyně Putnová. Prosím. Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedající, dámy a - 32 -
pánové, já bych ráda uplatnila pozměňovací návrh k tisku 396, který jste dostali všichni vytištěný na lavici. Je to návrh, který byl předložen poslanci Annou Putnovou, Vlastou Bohdalovou a Walterem Bartošem. Rovněž žádám také o zkrácení lhůty na 48 hodin. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Pokud nikdo, tuto rozpravu končím. Ptám se paní zpravodajky a paní navrhovatelky, zda si přejí vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak. Máme zde tedy k hlasování jeden návrh a je to návrh na zkrácení lhůty na 48 hodin. O tomto návrhu budeme hlasovat, až přivolám poslance z chodby, a samozřejmě vás také odhlásím, protože stav ve sněmovně neodpovídá číslu na tabuli. Já vás tedy odhlašuji. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Pro příchozí kolegy zopakuji, že budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Počkám ještě malou chvíli, než se ustálí počet přítomných... Zdá se, že se tak již stalo. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 4 z přihlášených 144 poslanců pro 136, proti 3. Tento návrh byl přijat. Lhůta tedy byla zkrácena. Můžeme ukončit projednávání druhého čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji oběma dámám. Budeme pokračovat dalším bodem. Je to
2. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí /sněmovní tisk 315/ - druhé čtení Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Já ho prosím, aby se ujal slova. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Dobré odpoledne, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, jsem podrobně odůvodnil při projednávání návrhu v prvním čtení, takže - 33 -
jen pro připomenutí stručně shrnu, že předložení tohoto zákona vyplynulo z nálezu Ústavního soudu, který byl publikován pod č. 80/2011 Sb., kterým se uplynutím dne 31. prosince 2011 zrušil předchozí takzvaný úsporný zákon č. 347/2010 Sb. Vládní předloha, která byla v prvním čtení projednávána, byla obsahově totožná se zákonem, jehož účinnost bude ukončena 31. prosince. Výbor pro sociální politiku navrhuje drobnou úpravu poskytování podpory v nezaměstnanosti a upozorňuji, že zde také padnou v podstatě technické návrhy sesouladění této předlohy s dalšími tisky, které byly nebo jsou projednávány, tak, aby nedošlo ke vzájemné kolizi v jednotlivých normách. Tolik velmi stručně k předkládanému návrhu. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 315/1. Nyní poprosím zpravodaje výboru pana poslance Miroslava Opálku, aby se ujal slova. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Konstatuji, že výbor pro sociální politiku se na své 9. schůzi konané dne 25. května zabýval tímto tiskem a přijal 42. usnesení. Jak jste poznamenala, všichni ho obdrželi pod číslem 315/1. Doporučuje Sněmovně přijetí s následujícími doplňky, které se týkají § 44a a 44b. Tímto považuji svůj úkol informovat o práci ve výboru za splněný a hlásím se pak do podrobné rozpravy. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku, nevidím nikoho, že by v ní chtěl vystoupit. (Hlásí se poslanec Opálka.) Chcete, pane zpravodaji, již v obecné rozpravě? (Také.) Také. Prosím, slovo má pan zpravodaj.
roce už ve Sbírce dva zákony — 73/2011 a 180/2011, tento tisk 315 a taky tisk 441. Čili celkem čtyři zákony. Tady bych se zastavil, že např. tisk 414 řeší přechod ošetřovného z povinnosti České správy sociálního zabezpečení na zaměstnavatele, přitom jsme jednotlivé změny promítali už v těch tiscích předtím. Taktéž bylo u projednávání tohoto zákona, a to bychom se mohli podívat do stenozáznamu, hovořeno o problematice hasičů a jejich nemocenské, které vyplývá z úrazu při zásahu ve prospěch veřejného zájmu. Ale nějak to vyšumělo. Chci říci, že čtyřikrát novelizovat jeden zákon za osm měsíců je až dost. Ale podíváme-li se na zákoník práce, který také novelizuje tato předloha, tak je to zákon 73/2011, zákon 180/2011, zákon 185/2011 plus tento tisk 315 a následně tisk 411. Čili pětkrát za osm měsíců. Myslím si, že nemusím dál rozvádět. Právníkům je asi jasné, jaká je práce předkladatelů a jak složitá práce je potom právníků na různých úrovních. A nejenom právníků, protože to jsou materie, které se dotýkají běžného života každého zaměstnavatele a každého zaměstnance. Dovolím si tedy jenom konstatovat, že se přihlásím i do podrobné rozpravy, kde se pokusím znovu navrhnout zamítnutí tohoto tisku. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Ještě jednou se ujistím, že nikdo další si nepřeje vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Otevírám rozpravu podrobnou. A jak již avizoval pan zpravodaj Opálka, nyní vystoupí v této rozpravě. Dále vidím ruku pana poslance Vidíma. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji pěkně. Takže to, co jsem avizoval — navrhuji zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.
Poslanec Miroslav Opálka: Já bych chtěl jenom poznamenat, jak říkal pan ministr, jde o zákon v podstatě vynucený nálezem Ústavního soudu. Jedná se o zákon, který možná získá přívlastek Drábkův balíček. Je to jakýsi reparát jednání v legislativní nouzi parlamentu. Nebudu podrobně rozebírat jednotlivé body. Už jsem o tom hovořil zejména při prvním čtení. Chci však jenom poukázat na to, jak složitě se tvoří legislativa v tomto volebním období. Kromě všech těch restrikcí, které tento zákon přináší v různých zákonech, dotýká se např. zákona o zaměstnanosti, který byl novelizován v zákoně č. 73/2011 Sb., a máme před sebou ve Sněmovně tento tisk 315 a za chvilku budeme projednávat i tisk 373. Čili za osm měsíců třikrát. Když se podíváme na zákon o nemocenském pojištění, máme v tomto
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Vidím.
- 34 -
- 35 -
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Vážená paní předsedající, paní a pánové, dovoluji si navrhnout zkrácení lhůty pro projednání na 48 hodin. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Kdo dále si přeje vystoupit v podrobné rozpravě? Nevidím nikoho. Podrobnou rozpravu končím. O návrhu na zamítnutí se bude hlasovat ve třetím čtení. Nyní budeme tedy hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty na 48 hodin.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? Hlasování číslo 5, z přihlášených 147 pro 69, proti 40. Tento návrh nebyl přijat.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Rozprava byla otevřena vaším vystoupením, pane ministře. Já se ptám, kdo se do ní hlásí. Hlásí se paní poslankyně Pecková. Prosím.
Poslankyně Gabriela Pecková: Dámy a pánové, já bych si dovolila podat nejprve pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, a sice k části jedna k bodu 2: V § 44b se na konci odstavce 1 doplňuje věta: Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace podle věty první. Odůvodnění: Ve vazbě na návrh novely ustanovení § 44a je potřeba řešit otázku poskytování podpory v nezaměstnanosti v případech, kdy odstupné, odchodné nebo odbytné vyplaceno nebylo a místo něj je uchazeči o zaměstnání poskytnuta kompenzace. I v těchto případech je nutné odsunout poskytování podpory v nezaměstnanosti po dobu, za kterou bude kompenzace poskytnuta. Pokud by k navrhované úpravě nedošlo, byla by uchazečům o zaměstnání poskytována za stejné období jak kompenzace, tak podpora v nezaměstnanosti, na rozdíl od uchazečů o zaměstnání, kterým odstupné, odchodné nebo odbytné vyplaceno bylo a výplata podpory v nezaměstnanosti se jim z tohoto důvodu odsouvá. To je první pozměňovací návrh. A druhý pozměňovací návrh, který bych si dovolila vám předložit, je opět návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí v části čtvrté článku VIII Přechodné ustanovení: V části čtvrté se navrhovaný článek VIII vypouští. Následující články se přečíslují. Odůvodnění. Podle výše uvedeného přechodného ustanovení článku VIII se původně předpokládalo, že sociální příplatek, jde-li o rodiče pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, anebo je-li alespoň jeden z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený, nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, bude poskytován těmto skupinám osob ještě v roce 2012 — to ostatně předpokládal již článek osm bod dva zákona č. 347/2010 Sb., který byl však zrušen nálezem Ústavního soudu č. 80/2011 Sb. uplynutím dne 31. prosince 2011. V souvislosti se schvalováním sociální reformy obsažené ve vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 372, byla přijata koncepce transformace sociálního příplatku ze systému státní sociální podpory do příspěvku na péči v systému sociálních služeb s účinností od 1. ledna 2012. Konkrétně se tato ú-
- 36 -
- 37 -
(Žádost o kontrolu sjetiny.) Ano, bude ještě kontrolována hlasovací sjetina. (Gonguje se.) Nyní se hlásí pan poslanec Benda. Poslanec Marek Benda: Já se moc omlouvám, paní místopředsedkyně. Nestává se mi to často, ale tentokrát se mi stalo — všichni jste viděli, že jsem tady stál (poblíž řečnického pultu), hlasoval jsem ano, a na hlasovací listině mám ne. Prosím tedy o zpochybnění hlasování. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Pan poslanec Benda zpochybňuje hlasování. (Gonguje se.) Já tedy počkám, až přijdou ještě další poslanci... Budeme hlasovat o námitce pana poslance Bendy. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tuto námitku. V hlasování číslo 6 z přihlášených 155 poslanců pro 104, proti 19. Návrh byl přijat. Já vás odhlásím a budeme hlasovat znovu o návrhu na zkrácení lhůty. Nyní vás odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh na zkrácení lhůty. Kdo je proti? Hlasování číslo 7, z přihlášených 142 poslanců pro 90, proti 49. Tento návrh byl přijat. Hlásí se ještě pan ministr Drábek. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem avizoval, že by bylo vhodné provést některé technické úpravy, nakonec mluvil o tom i kolega Opálka, tak, aby se ten návrh nedostal do kolize s jinými návrhy, které byly nebo jsou v současné době projednávány. Takže proto bych požádal o znovuotevření rozpravy.
prava promítá v doplnění paragrafu 11 odstavcem 3 a novým zněním paragrafu 12 zákona o sociálních službách, jejichž cílem je zvýšení příspěvku na péči dotčeným skupinám osob. Přechodné ustanovení upravující skončení výplaty sociálního příplatku podle zákona č. 347/2010 Sb. je obsaženo v části třetí článku šest bodu šest sněmovního tisku 372. Vzhledem k těmto skutečnostem by bylo výše uvedené ustanovení čl. VIII ve sněmovním tisku 315 nejen nadbytečné, ale i zavádějící — nárok na dvojí podporu z jednoho důvodu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Myslím, že teï mohu ukončit podrobnou rozpravu a ukončit i druhé čtení tohoto návrhu, poděkovat panu navrhovateli i panu zpravodaji. A budeme pokračovat následujícím bodem. Tím je
3. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 377/ - druhé čtení Předložený návrh z pověření vlády uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je to druhé čtení a já nechci Sněmovnu zdržovat úvodním slovem, které by bylo totožné jako při čtení prvním. Omezím se na poděkování rozpočtovému výboru a samozřejmě rád zodpovím případné dotazy v diskusi. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Tento návrh byl v prvém čtení přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 377/1. Nyní prosím zpravodaje výboru pana poslance Pavla Suchánka, aby se ujal slova. Prosím pana poslance a zpravodaje Pavla Suchánka. Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Rozpočtový výbor projednal tento tisk na svém zasedání 29. června tohoto roku a jeho usnesení jste obdrželi jako tisk 377/1. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Otevírám obecnou - 38 -
rozpravu. Do ní je přihlášen pan poslanec Jiří Dolejš a já ho zvu k řečništi. Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, paní předsedající, za slovo a dovolte, abych vás v obecné rozpravě seznámil s obsahem svých pozměňovacích návrhů, i když věřím, že buï již vám je, či v krátké době bude rozdán do lavic, a to proto, že se domnívám, že je to pozměňovací návrh podstatný, a rád bych vám důvod i hlavní parametry tohoto návrhu osvětlil blíže. Je to návrh podstatný proto, že významně mění logiku novely zákona o DPH, protože vláda v zajetí své představy o tom, jak řešit deficit financí pro stabilizaci penzijních účtů, penzijního systému, a jak vylepšit skóre na příjmové stránce státního rozpočtu sáhla k jednoduchému opatření, které bohužel už v minulých letech tady bylo, a dostala se do pásma tak vysokého nastavení nepřímých daní, že je to obyvatelstvu, ale i ekonomice nepříjemné. Já si myslím, že ta logika není fatální, že si můžeme položit zgruntu odlišné otázky a odpovědi, a to je tedy podstatou onoho návrhu. Připomínám, že vlastně bychom měli schválit ve třetím čtení ten fakt, že pro příští rok se zvýší snížená sazba z 10 % na 14 % a v dalším roce až na 17,5 %, což logicky, zaznělo to tady už v prvním čtení, bude mít dopad na růst cen a to se promítne jak do peněženky občanů, tak i do, bych řekl, bilancí jednotlivých podnikatelů, kteří nabízejí své zboží, a z důvodu snížení cen klesne koupěschopná poptávka, a tedy i mohou být ohroženy jejich současné tržby. Takže jak to udělat jinak? Za prvé myslím, že sumu peněz, o kterou tady soutěžíme, nemusíme potřebovat, pokud se rozhodneme odlišně v oblasti penzijních reforem. Na to ještě dneska či zítra přijde řeč, ale připomínám to, co jsem tady řekl již v prvním čtení, že i pravicoví politici a ekonomové mají problém s tím, jak je nastaven český experiment, že pánové, jako je liberální politik z Polska Donald Tusk či konzervativní pravicový politik z Maïarska Viktor Orbán, by mohli vyprávět, jak je pak vyděsily následně podobné experimenty s penzijním systémem. Čili není ta objednávka peněz na zaplacení vylepšení bilance penzijních fondů, není fatální zadání, a pokud tedy tento výnos z daně z přidané hodnoty nedocílíme, tak v případě, že nepůjdeme touto cestou daňové reformy, tak vlastně nám chybět nebude. Já se domnívám, že můžeme zvážit, že zákon o dani z přidané hodnoty můžeme změnit v opačném směru. Teï možná se panu ministrovi financí zježilo to, co ještě má k zježení po těle, ale já to myslím naprosto vážně. Jestliže vrátíme daň z přidané hodnoty do stavu, který byl v roce 2007, tak v podstatě ty sazby nastavíme na úrovni 5 % a 19 %. A jsem si samozřejmě vědom, jako že zvládám elementární matematiku, takže je mi to jasné, že by to znamenalo nemalý výpadek peněz. Zhruba odhaduji, odhaduji to velmi opatrně, protože i v poslední době se nám ty výnosy - 39 -
příliš neplní, tak řekněme 30 miliard korun. A jak to kompenzovat, se jistě zeptáte. No, kompenzace se nabízí v jiné filozofii restrukturalizace daňového systému, která by šla cestou nikoliv zvyšování nepřímých daní, ale zvyšování přímých daní. A to opět tak, a teï si vypůjčím slova pana ministra, že když říká, že naším cílem není zvýšit či snížit daně, naším cílem je odlišně a efektivně je restrukturalizovat, tak aby netrpěla ani strana nabídky, ani strana poptávky, aby to břemeno daňových odvodů bylo nastaveno spravedlivěji. Připomínám, že ještě v roce 1993, když v čele české vlády stál pravicový politik Václav Klaus, tak ty sazby byly poměrně vysoko nastaveny. 23 % byla ta základní sazba a ta snížená už tehdy byla na oněch pěti procentech. No vidíte, a šlo to. Takže já myslím, že jestliže to skousl Václav Klaus, jestliže podobně nastavené daňové sazby mají i dnes v jiných evropských zemích, a to se tam střídají i pravicové vlády, tak není důvodu, proč by Česká republika musela jít v čele změn, které ztrácejí ekonomickou i sociální logiku. Proto první část toho návrhu je jednoduchá a říká: vrame se k pěti- a devatenáctiprocentní sazbě. Pokud jde o onu kompenzaci přímých daní. Součástí tohoto zákona o DPH je i změna dalších zákonů, takže jistě nebudu nařčen, že se dopouštím legislativního apendixu, který tam nemá co dělat. Takže k těm změnám, které jsou navrhovány v oblasti zákona o dani z příjmů, bych si dovolil navrhnout — a opět nic mimořádného, zaznělo to v této sněmovně mnohokrát. Jedná se o požadavky, které splňují nastavení daňového systému, které tu už v minulosti bylo. Jednoduše řečeno, místo hry na jednotnou sazbu a jedno, jestli 15 % ze superhrubé, nebo 19 % z hrubé, tak se vrame k různým sazbám, k tzv. daňovým pásmům, a zvyšme progresi daňového zatížení daňového systému v oblasti daní z příjmů fyzických osob. Já samozřejmě vnímám, že již delší dobu, prakticky po desítky let, ve světě je trend, který je rozporně a dlouhodobě naplňován — snižovat přímé daně, zejména příjmové daně. Také v zemích OECD byla ta horní sazba v minulosti nastavena mnohem výš. Pohybovala se kolem 48, 50 %. V současné době je ta horní sazba za ten průměr OECD zhruba na úrovni 37 %. Čili návrat k jisté progresi by nám mohl přinést, zhruba odhadováno, 10 miliard korun do státního rozpočtu. Je to růst plateb v té bohatší, vyšší příjmové vrstvě. Samozřejmě lidí, kteří mají nízké příjmy, by se to nedotklo, nebo by se jim dokonce mohlo i více ulevit. V tom je ta spravedlnost zátěže, protože pomáhat stejným způsobem člověku, který naráží na limity svého rodinného rozpočtu, a člověku, který neví, do čeho by už investoval a kam by ulil peníze, protože nakupovat zlaté cihly už ho nebaví, tak si myslím, že je to značný rozdíl.
Kde ale vidím ještě větší rezervu, než je daň z příjmu fyzických osob, jsou korporátní daně. I zde jsme v tom závodě, jak co nejvíc a nejrychleji snížit přímé daně, předběhli svět, předběhli Evropu. A zatímco země OECD mají korporátní daň zhruba v průměru kolem 25 až 30 %, my jsme se po deseti letech různých změn dostali proti roku 1999, kdy jsme měli tu sazbu na 35 %, tak dnes jsme na 19 %. To je z hlavy počítáno 16 procentních bodů za deset let. To není málo. To je poměrně rychlé tempo a tím číslem jsme se dostali hluboko pod průměr těch zemí OECD, a i když vnímám daňovou konkurenci jako objektivní faktor, tak rozhodně ne jediný. A myslím si, že kdybychom v oblasti korporátních daní zavedli dvě sazby, to znamená pro malé firmy bychom nechali těch 19 % a pro velké firmy bychom dali v Evropě vcelku normální nastavení 30procentní, tak že nám to nevyžene posledního investora a velkého podnikatele z republiky, pokud samozřejmě tady bude mít investiční příležitosti, pokud tady bude mít stabilní a vstřícné podnikatelské klima. Čili dvě sazby. Není to žádný divoký experiment, také to v některých zemích existuje. Jeden z možných příkladů je Velká Británie. To nastavení by se dělalo podle zisku. Jestliže by ta hranice byla překročena 10 milionů korun, tak by se posunul ten podnik do zvýšené sazby. Tady si troufnu odhadnout výnos daleko větší, 20 miliard korun. Čili výpadek ze snížené DPH by se tímto způsobem dorovnal a navíc, pokud se nám v dalším našem jednání podaří ještě zvážit ten bizarní český experiment nastavení toho optoutu tři a dva procentní body, tak si myslím, že by ty peníze končily v rozpočtu a mohly být rozdělovány na rozumné účely, a nikoliv směrem k privátním penzijním fondům. Z toho, co jsem řekl, také vyplývá, že třetí návrh by měl směřovat k části třetí, která kodifikuje změnu v rozpočtových pravidlech, tedy že tento zvýšený výnos by měl být směřován na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. To je asi věcně logický krok, ale rád bych vás upozornil na další, tedy čtvrtý návrh, který v tom komplexu mých návrhů je, a to je problematika zákona o rozpočtovém určení daní. Jak asi zde určitě všichni víme, DPH je sdílená daň, a tedy kromě státního rozpočtu směřuje do rozpočtů krajů a obcí. A vám, kteří jste v těchto strukturách mnozí zakomponováni, nemusím vykládat, jak finančně vyhladovělé jsou tyto územní rozpočty. Za této situace navrhovat snížení podílu z DPH těmto územním rozpočtům je nerozumné. Je to samozřejmě i zbytečné, pokud by se podařilo ještě zabrzdit tu nelogickou důchodovou reformu. Ale vzhledem k tomu, že ten odhad výsledku může být dokonce chybný, tak vlastně matematicky bychom se mohli dostat do situace, že obce a kraje dostanou ještě méně peněz než dosud a vlastně by byly jedním z obětovaných hráčů kromě těch řadových občanů nakupujících, byly by další z těch, kteří by byli obětováni ve prospěch hry na daňovou re-
- 40 -
- 41 -
formu. A není to jenom můj názor. I když možná ne tak expresivně vyjádřený, ale podobně se vyjádřil ve svém dopise předseda Svazu měst a obcí České republiky. On tuto obavu, že budou ti škodní na té operaci s DPH, se mnou sdílí. V závěru pak logicky by se musela upravit i účinnost zákona, protože odpadá ten problém dvouetapovitosti, čili rozdělit to navyšování na roky 2012 a 2013 odpadá, takže ty mé návrhy jsou vcelku jednoduché a mohou být přijaty, pokud se tak rozhodnete už od 1. ledna 2012. Já samozřejmě vnímám atmosféru v této Sněmovně i modus operandi, způsob práce, který zvolili koaliční poslanci i vláda, takže vím, že se mohu dočkat jednoduché odpovědi: navrhujte si, co chcete, my máme reformu, ta je nejlepší na celém světě a my se jí budeme držet, dokud to půjde a dokud nás z této Sněmovny neodnesou buï volbami, nebo jiným způsobem; budeme to valit dál, budeme jak parní válec, který má řidiče, co přišel o zrak, o sluch a pojede. Problém je, že ten parní válec se nepohybuje v jednosměrce, kde se nedá zabloudit. Ono se zabloudit samozřejmě dá, dá se toho spoustu poničit, a proto je dobré se i dnes bavit o alternativách. Ta alternativní logika je skloňována nejenom levicí, nebo dokonce komunisty, kteří samozřejmě někdy jsou na černé listině, ale mluví takto odboráři a mluví tak dokonce mnozí pravicoví politici. Vezměte si — Sarkozy Nicolas, který navrhoval, aby bohatí Francouzi se v daleko větší míře podíleli na nápravě ekonomiky ve Francouzské republice. Je to skrytý komunista, tento člověk? Někteří kolegové kývou hlavou. Možná, že až pojedou do Paříže, mu to vyřídí. Já jim klidně dám na cestu členskou přihlášku. Ale myslím si, že je to prostě člověk, který si klade v rámci své odpovědnosti za jeden významný stát v Evropské unii otázku, zda skutečně nejsme ve slepé uličce a jestli bychom se neměli zamyslet v širších souvislostech. Zkrátka toto je uvedení tématu, které dostanete písemně, a v podrobné rozpravě se už jenom odkáži na ten písemný materiál, abych vás nevyčerpával. Ale myslím si, že když kritizujeme, je dobré taky navrhnout, jak bychom to dělali jinak. Možná znáte Ezopovu bajku o skokanovi, který přijel z ciziny a vytahoval se před domácími, jak výborně a daleko skákal. A ztuhly mu rysy, když mu řekli: Ty jsi skákal na Rhodosu tak, že olympionici by před tebou bledli závistí? Tak teï máš ten Rhodos tady a tady skákej. Tak já si myslím, že to, co navrhuji, je skok, který odpovídá jak ekonomické logice, tak — věřím tomu — že i přání a uvažování spousty občanů České republiky. Vezměte to v potaz, vezměte to vážně a zamyslete se nad tím, než přijde třetí čtení. Děkuji.
pravu podrobnou, do ní jsou přihlášeni dva poslanci. Jako první vystoupí pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím. Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, paní předsedající. Jak jsem avizoval, odvolávám se v této podrobné rozpravě na písemný materiál a samozřejmě i elektronický materiál, který je k dispozici. Byl bych rád, aby v této podobě o něm bylo pak hlasováno a rozhodnuto. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Další je v podrobné rozpravě přihlášen pan poslanec Václav Votava. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který vám byl rozdán do lavic. Pouze bych si dovolil zdůvodnění. Platné znění zákona o DPH počítá v současné době s možností uplatnění odpočtu DPH pro zdravotně postižené při nákupu vozidla výslovně pouze s kategoriemi M1 a M1G. Změna, která se navrhuje v předloženém pozměňovacím návrhu, spočívá v doplnění dalších dvou kategorií vozidel, to jest LB a LE, u kterých bude možno žádat o odpočet DPH při nákupu. Jedná se o vozidla vyrobená na míru individuálním požadavkům osob se zdravotním postižením. Ve srovnání s jinými typy vozidel nevyžadují tato speciální vozidla při obsluze a užívání asistenci dalších osob, čímž podporují nezávislost zdravotně postiženého na svém okolí a umožňují mu zvládnout nástup, výstup i řízení vozidla plně samostatně. Chtěl bych zdůraznit, že navržená úprava je rozpočtově neutrální. Pro osoby se zdravotním postižením povede pouze k možnosti výběru z širšího spektra vozidel, nikoli k čerpání většího ani častějšího odpočtu daně z přidané hodnoty. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Kdo se ještě hlásí do podrobné rozpravy? Pan ministr financí. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, já si dovolím jako navrhovatel požádal Poslaneckou sněmovnu o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Zahajuji roz-
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Ještě někdo chce vystoupit v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, končím podrobnou rozpravu. Nepředpokládám závěrečná slova pánů navrhovatele a zpravodaje. Máme zde tedy k hlasování jeden návrh, který byl přednesen.
- 42 -
- 43 -
Přivolávám naše kolegy. Budeme hlasovat o návrhu, který přednesl ministr financí Miroslav Kalousek, na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Ano, je zde žádost o odhlášení a já vás odhlašuji. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali hlasovacími kartami. Ještě jednou zopakuji, že budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení. O tomto návrhu dávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 8 z přihlášených 138 poslanců pro 86, proti 45. Návrh byl přijat, lhůta byla tedy zkrácena. Můžeme ukončit druhé čtení tohoto návrhu. Oběma pánům děkuji.
závady, které mu vytkl Ústavní soud a které vyplývaly z termínů. Ale jinak jako princip toho, co se chce ve stavebním spoření, zůstal zachován. Rozpočtový výbor k tomu přijal stanovisko, ve kterém schvaluje toto znění bez připomínek, čili doporučuje Sněmovně tento návrh zákona přijmout bez připomínek. Já se potom hlásím do rozpravy se svým návrhem, se svými stanovisky. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Je do ní přihlášen pan poslanec Petr Braný. Já ho zvu k jeho vystoupení. Prosím.
Poslanec Alfréd Michalík: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, jak už tady řekl pan ministr, tento zákon je tady už poněkolikáté, po různých úpravách sem vlastně doputoval zbytek, který už vynechal
Poslanec Petr Braný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, já bych přesto žádal pár minut vaší pozornosti, a to z toho důvodu, že potom v podrobné debatě, v podrobné rozpravě, chci předložit návrh na zamítnutí tohoto vládního návrhu. Jak už zde předeslal pan ministr financí, tak jsme se tím zaobírali naposledy v červnu, ale předtím ještě mnohokrát, jak připomněl zpravodaj. Předložený návrh novely zákona je velice stručný a jednoduchý. Je z věcného hlediska téměř totožný se zněním zákona 348/2010 Sb., který byl zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 19. 4. t. r. Jak vyplývá z tohoto nálezu Ústavního soudu, je zákonodárci dána lhůta do 31. 12. t. r. k přijetí nové právní úpravy v řádném legislativním procesu, nebo nálezem zrušený zákon se ruší uplynutím dne 31. 12. t. r. Kromě toho Ústavní soud zrušil ustanovení zákona 348/2010 Sb. zavádějící zvláštní srážkovou daň ve výši 50 % na státní podporu stavebního spoření, nebo v tomto rozsahu byl zákon shledán věcně za protiústavní. Tisk číslo 378 tedy tuto zvláštní srážkovou daň již neobsahuje, avšak všechna ostatní v zákoně č. 348/2010 Sb. obsažená ustanovení ano. Já tady nebudu dávat rozbor toho, co je předkládáno, protože to je všeobecně známo a bylo to dost podrobně komentováno i ve sdělovacích prostředcích, ale přesto si dovolím některé souvislosti a negativa vládního návrhu na úpravu režimu stavebního spoření připomenout. Je jistě asi skutečností, že pro většinu účastníků je stavební spoření spíše výhodným, státem podporovaným spořicím produktem, kdy po splnění minimální doby spoření pěti či šesti let je možné využít úspory k jakémukoliv účelu, tedy nikoliv pouze na financování bytových potřeb. Tento systém tedy neslouží primárně jen k zajištění bytových potřeb, ale je to i produkt střednědobého či dlouhodobého spoření, jenž v současné době přináší nadstandardní zhodnocení. Stavební spoření tak neplní svoji roli především v tom, že část naspořených peněz není do bydlení investována, avšak daleko užitečnější než omezení státního příspěvku by bylo, kdyby vládní exekutiva přijala motivační programy nejen pro občany, ale i
- 44 -
- 45 -
Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
4. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 378/ - druhé čtení Předložený návrh z pověření vlády uvede taktéž ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, ujměte se slova, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Rovněž děkuji za slovo. Dámy a pánové, měl jsem tu čest jménem vlády předkládat tento návrh již v loňském roce. Díky péči Ústavního soudu mi bylo umožněno zopakovat tento pokus v prvním čtení v červnu letošního roku, takže vás nebudu zdržovat úvodní řečí. Děkuji za projednání rozpočtovému výboru. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Tento návrh jsme přikázali v prvém čtení k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk číslo 378/1. Prosím, aby se nyní slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Alfréd Michalík.
pro stavební spořitelny s tím, aby našetřené peníze vkladatelů do bydlení skutečně šly. Například na výstavbu nájemních bytů. Dále by vláda měla ocenit samotný fakt, že lidé místo utrácení peněz vytvářejí finanční rezervu, kterou hodlají investovat do bydlení, a už na stavbu či rekonstrukci bytu, zhruba 10 % z těchto úspor věnují i na studium svých dětí. Ale to jistě není nic nežádoucího, zejména když je malá část úspor ze stavebního spoření užita v jiných druzích spotřeby. Nelze také přehlédnout další poměrně závažný problém, totiž že existují v systému stavebního spoření tzv. bonusové smlouvy. Ty mají klienti, které stavební spořitelny hlavně od roku 2003 lákaly na lepší úrok, když se zřeknou práva na úvěr a naspoří určitou částku. Pokud totiž projde legislativou vládní návrh na reformu stavebního spoření, zdaní se jim úrokové bonusy za celé období spoření. U starých smluv může srážka dělat i několik tisíc korun. Toto úrokové zvýhodnění ale stavební spořitelny klientům připisují až po ukončení smlouvy. Pod nové zdanění tak spadnou i úrokové bonusy ze všech předchozích let. Bonusových smluv je asi tři čtvrtě milionu, tedy zhruba více než 15 % z téměř pěti milionů smluv. Je velice pravděpodobné, že kroky navrhované vládou by utlumily celý systém stavebního spoření, nebo stavební spořitelny by zřejmě musely významně omezit poskytování překlenovacích úvěrů. Nemohly by tak již moci konkurovat svými překlenovacími úvěry s nulovou akontací hypotečním úvěrům. Dalším negativním vlivem vládního návrhu je to, že stavební spořitelny by zřejmě musely chybějící finanční zdroje poptávat na finančním trhu. Je totiž pravděpodobné, že mnozí klienti své úložky u nich stáhnou, resp. neobnoví. Jedná se především o klienty se smlouvou uzavřenou do roku 2003. Ale to by znamenalo velký problém, protože systém stavebního spoření potřebuje spořící klienty, kteří nechtějí v budoucnu úvěr ze stavebního spoření. Z jejich peněz totiž stavební spořitelny půjčky poskytují. V Česku nyní stavební spořitelny potřebují zhruba šest spořících přátelských klientů na jednoho klienta s úvěrem. Zmíněné poptávání chybějících finančních zdrojů na finančním trhu potom může znamenat konkurenci pro stát, který na tomto trhu umisuje i své dluhopisy, tedy i tlak na zvýšení komerčních úrokových sazeb. To by se samozřejmě negativně dotklo i náročnosti státní dluhové obsluhy. V této souvislosti nelze také přehlédnout další rizika pro stát. Celkový objem vkladů u stavebních spořitelen činí více než 400 mld. Kč, z toho u smluv uzavřených do konce roku 2003 je to 314 mld. Celkem 244 mld. Kč stavební spořitelny půjčují klientům a přibližně 100 mld. Kč mají investovaných ve státních dluhopisech a více než 40 mld. Kč v hypotečních zástavních listech. Nelze vyloučit, dokonce je to velice pravděpodobné, že zásah do státní podpory by tak neohrozil jen těch přibližně 300 mld. vkladů, ale - 46 -
též oblast dluhopisů a hypotečních zástavních listů, ze kterých by stavební spořitelny musely postupně stáhnout své investice. Zajímavý je rovněž propočet, který ukazuje, že výdaje státu na stavební spoření jsou ve srovnání s celkovými výdaji rozpočtu pod úrovní roku 1999. Zatímco v roce 1999 činil podíl výdajů na příspěvek ke stavebnímu spoření na celkových výdajích rozpočtu 1,19 %, v roce 2010 je to 1,13 % a nejvyšší byl tento podíl v roce 2004, a to 1,93 %. Státní podporu navíc snižuje trvale inflace. Pokud by měl být příspěvek valorizován na základě inflace, tak podpora 4,5 tisíce Kč v roce 2003 by dnes musela činit 5,3 tisíce Kč. Nabízí se tedy otázka, zda škody pro stát jsou navrhovanými vládními kroky větší než nabízené přínosy. Vláda svým návrhem v oblasti stavebního spoření zcela ignoruje rovněž budoucí potřeby v oblasti penzijního systému. Mladí lidé dnes zhusta preferují pořízení vlastního bydlení. Není jistě bez zajímavosti, a hlavně je to perspektivně velice důležitý moment, že stavební spoření je tak vlastně propojeno se zajištěním na stáří. Pokud totiž lidé bydlí ve vlastní nemovitosti, tak po odchodu do penze mají de facto téměř o jednu třetinu vyšší důchod, protože takovou částku by jinak museli dát na nájem. Shrneme-li to, potom vláda dává přednost úzkému, krátkozrakému pohledu na problematiku stavebního spoření namísto toho, aby stávající problém v této oblasti řešila s širším rozhledem. Vezmeme-li v úvahu výše zmíněné výhrady, potom krátkozrakost a omezený pohled vlády na rizikové souvislosti a dopady jejího návrhu na redukci státního příspěvku jsou souhrnně vyjádřeny tím, že vláda počítala pro tento rok ve státním rozpočtu s příjmem přibližně 6 mld., ale rozhodnutí Ústavního soudu, jak už jsem uvedl, tomu zabránilo a v následujících letech by se potom mělo projevit snížení — to znamená v roce 2012 — státní podpory a zrušení výjimky ze zdanění úrokových příjmů pro rozpočet zhruba 6,5 až 7 mld. Kč proti situaci, kdyby navržené změny byly přijaty. Já si myslím, že k tomu není asi co dodat. Platilo by zde, že stát získá haléře, aby přišel o koruny. Jak příznačné pro tuto vládu! Děkuji vám za pozornost a hlásím se do podrobné rozpravy, kde předložím návrh na zamítnutí. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Hlásí se pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče Michalíku. Poslanec Alfréd Michalík: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jak jsem již avizoval, stanovisko usnesení rozpočtového výboru jsem přednesl, to bylo mou povinností, a to bylo doporučující ke schválení bez připomínek. Mé osobní stanovisko a stanovisko sociální demokracie je opačné. My - 47 -
jsme navrhovali v prvním čtení zamítnout, to neprošlo. Teï je otázka, jestli zamítnutí znovu navrhovat. To se mi zdá kontraproduktivní. Takže mi dovolte jenom poznámky, které se shodují s tím, co říkal můj předřečník Braný Petr, že 400 milionů peněz, nebo kolik tam je teï, které vznikly úsporou a úsporami středních vrstev a mladých střadatelů, čili ta část obyvatelstva, na které by nám mělo záležet, tak tu chceme potrestat, lidově řečeno naštvat, protože jim znevýhodníme původní záměry, které pro tento typ spoření měli. Přitom vyčíslení úspor, zisk, který z toho vyplyne pro státní rozpočet, je minimální. Některé údaje hovoří o miliardě a půl, některé o pěti miliardách. Když tento přínos porovnám s tím, že tato vláda se zříká v daňové oblasti, v dividendové oblasti příjmů, které všude ve světě jsou normální, a my je rušíme, nebo snižujeme, tak tyto výpadky jsou daleko, daleko vyšší než ten přínos, o kterém tady bylo hovořeno. Čili zdá se mi, že práce a směr, kterým se tato vláda ubírá, je zajímavě pro mě nepochopitelný — přitnout většině a zvýhodnit menšinu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nevidím nikoho. Obecnou rozpravu končím a zahajuji rozpravu podrobnou. Do té je přihlášen pan poslanec Petr Braný.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, tak jak zde byl přednesen. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 9 z přihlášených 135 poslanců pro 86, proti 46. Tento návrh byl přijat. Lhůta byla tedy zkrácena. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji oběma pánům. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
5. Vládní návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) /sněmovní tisk 405/ - druhé čtení Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr zdravotnictví Leoš Heger. Prosím pana ministra, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.
Až se ustálí počet přítomných hlasujících na světelné tabuli, zahájíme hlasování o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení...
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona o zdravotních službách, který je prvním z pěti vládních návrhů zdravotnických zákonů předložených v Parlamentu České republiky a které by měly být nyní postupně projednávány. Vládní návrh zákona jsem již uváděl v předcházejících fázích jeho projednávání. Je reakcí na programové prohlášení vlády, v němž se vláda zavázala uskutečnit reformu zdravotnictví a za tímto účelem provést nezbytné kroky. Cílem je nahradit dosavadní zastaralou právní úpravu zdravotní péče a podmínek jejího poskytování právnickými i fyzickými osobami, která je dosud vymezena v zákoně o péči o zdraví lidu a v zákoně o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, nahradit tedy úpravou komplexní a moderní, reflektující pokrok v oblasti vědy a zdravotní péče, tak vývoj v oblasti práva. Zákon o zdravotních službách bude zákonem obecné právní povahy, na který bude navazovat zákon o specifických zdravotních službách a zákon o záchranné službě a další novelizační zákony. Vládní návrh definuje pojem zdravotní péče a zdravotní služby. Dále se stanovují podmínky pro udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a to procesem, který je oproti minulé praxi zjednodušen. Jsou zde široce řešena práva a povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků i pacientů. Významným posunem oproti současnému stavu je snaha zakotvit práva a povinnosti subjektů zúčastněných na poskytování zdravotních služeb tak, aby byl pacient vnímán jako rovnoprávný partner.
- 48 -
- 49 -
Poslanec Petr Braný: Děkuji za slovo. Vážená Sněmovno, členové vlády, takže jak jsem signalizoval, nebudu dále zdržovat nějakým dalším zdůvodňováním. Podávám návrh na zamítnutí tisku číslo 378 ve třetím čtení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Dále se hlásí pan ministr financí. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. I zde si dovolím Poslaneckou sněmovnu požádat o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Děkuji. Ještě někdo si přeje vystoupit v podrobné rozpravě? Nikdo. Tudíž končím podrobnou rozpravu. Pokud jde o návrh pana poslance Braného, ten bude hlasován ve třetím čtení. Nyní budeme hlasovat o návrhu pana ministra financí. Volám naše kolegy z předsálí, na žádost z pléna vás odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu hlasovací kartou.
Vládní návrh dále vymezuje postupy hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. V současné době jsou ve zdravotnictví tyto programy realizovány bez odpovídající právní úpravy. Účelem vytvoření pravidel je zejména zajištění transparentního a kontrolovatelného postupu při hodnocení programu kvality. Zákon dále vymezuje národní zdravotnický informační systém, zavádí registr poskytovatelů, který bude nástupcem registru zdravotnictví zdravotnictví (?), který je v současné době provozován, novým registrem bude i registr zdravotnických pracovníků. Česká lékařská stomatologická nebo Lékárnická komora vedou pouze členskou evidenci zdravotnických pracovníků, kterou nelze využít ke všem účelům, pro které je registr zřizován. Registr bude sledovat vzdělávání nejenom lékařů, ale též nelékařských zdravotnických pracovníků a bude sloužit k ověřování oprávnění k výkonu zdravotnických povolání pro osoby v České republice i v Evropské unii. Považuji za důležité se zmínit o sankcích, k nimž byla opakovaně vznášena kritika. Výše pokut v rámci správních deliktů byly stanoveny, a to zdůrazňuji, s vědomím, že jde o maximální možné sankce. Při určení výše pokuty příslušný správní úřad přihlédne k závažnosti deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, následkům a okolnostem. Poskytovatel nebude za správní delikt odpovídat, pakliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Považuji za nutné ještě zdůraznit, že zákonem budou zdravotní služby vymezeny obecně. Tato obecná úprava je bez konkrétností, na konkrétní návaznosti, na úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Stejně tak zdravotní služby zakotvené v zákoně o specifických zdravotních službách nebo v zákoně o zdravotnické záchranné službě mají ve vztahu k právním předpisům upravujícím veřejné zdravotní pojištění obecnou povahu. Rozsah úhrady budou stanovovat pracovní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění. Uvádím, že jsem se seznámil s usnesením výboru pro zdravotnictví a pozměňovacími návrhy k tomuto zákonu a podporuji je. Děkuji vám za pozornost a v další rozpravě požádám o zkrácení lhůty mezi prvním a druhým (?) čtením na 48 hodin. Děkuji.
vše podstatné a v rámci předkládací zprávy též vše podstatné v prvním i druhém čtení panem ministrem zdravotnictví. Za důležité pokládám, že po projednání v prvním čtení byl tento sněmovní tisk projednán na celkem dvou zasedáních výboru pro zdravotnictví, a to na 9. schůzi dne 23. 8. 2011, kdy proběhla obecná rozprava a došlo k načtení jednotlivých pozměňovacích návrhů, následně pak byl tento tisk velmi podrobně projednán na následující schůzi číslo 10, a to o dva dny později, tedy 25. 8. 2011. Bylo přijato usnesení číslo 50, které doporučuje přijmout tento návrh zákona a současně obsahuje všechny schválené pozměňující návrhy. Tolik ve stručnosti má zpravodajská zpráva. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do ní se hlásí paní poslankyně Soňa Marková a já jí dávám slovo.
Poslanec Boris Šastný: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v rámci zpravodajské zprávy v prvním čtení bylo řečeno
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se ve druhém čtení tohoto zákona vrátila ke způsobu projednávání této takzvané zdravotnické reformy. Já bych tento způsob projednávání označila za nehorázný, zvláš co se týká projednávání ve výboru pro zdravotnictví. Výbor pro zdravotnictví minulý týden se sešel za velkého zájmu veřejnosti a projednával šest zásadních zákonů týkajících se druhé fáze takzvané zdravotnické reformy. Bohužel musím konstatovat, že se toto jednání v žádném případě nedá označit za seriózní snahu aspoň částečně nahradit zcela nedostatečné projednávání takto závažné materie ještě před předložením do vlády a následně do Poslanecké sněmovny. Odborná i občanská veřejnost na tomto výboru mohla být svědkem — a já jsem to označila za arogantní plivnutí do tváře nejen poslanců a poslankyň zdravotního výboru, ale všech občanů České republiky. Na prostudování stovek stran pozměňovacích návrhů, na prostudování stovek stran nevyslyšených připomínek odborných společností, profesních organizací, odborů, Ligy lidských práv, veřejného ochránce práv a dalších — tyto pozměňovací návrhy jsme většinou dostali na stůl těsně před jednáním — na prostudování těchto stovek stran pozměňovacích návrhů nám vládní koalice milostivě přidělila jeden celý den. Přitom už teï jsme opět svědky toho neblahého zvyku, který tady je v poslední době, že těsně před hlasováním ve výboru nebo ve druhém čtení se objevují mnohastránkové pozměňovací návrhy, které většinou jsou částečně z pera Ministerstva zdravotnictví, které si vládní poslanci a poslankyně bez mrknutí oka jako bezduché ovce přisvojují, schvalují a odhlasují. Myslím si, že právě proto, že řada pozměňovacích návrhů je vlastně o-
- 50 -
- 51 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. My jsme tento návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk číslo 405/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Boris Šastný.
prava legislativně technických chyb a také závažných věcných chyb, jde o to, aby se ve spěchu napravilo to, co bylo způsobeno tím, že do Poslanecké sněmovny byly předloženy ne seriózní návrhy zákonů, ale paskvily, které nebyly projednány. Myslím si, že v tuto chvíli jsme svědky toho, že dostáváme na lavice neustále další a další pozměňovací návrhy, které neprošly ani zdravotním výborem. V tuto chvíli tady podle mne nesedí nikdo, kdo by věděl, jak ve skutečnosti budou zdravotnické zákony vypadat a jaké přinesou škody — no tak jedině že by přinesly ty škody —, které mohou takto připravené zákony napáchat. Já jsem v prvním čtení za KSČM velmi podrobně hovořila o podstatě tohoto návrhu zákona a také jsem vysvětlila, proč u pěti ze šesti návrhů navrhuji za KSČM zamítnutí. Mimochodem, i do prvního čtení jsme dostali zákony tak, že jsme je dostali pár dnů před prvním čtením a nebyl dostatek prostoru na jejich prostudování. Bohužel se nestalo, aby byl alespoň delší čas na prostudování. Právě naopak. Koalice si s arogancí sobě vlastní prosadila dokonce zkrácení lhůty pro projednání ve výboru a nyní se opět snaží zkrátit čas mezi druhým a třetím čtením tak, aby v podstatě asociální vize, které odmítá nejen KSČM, ale většinově odborná i laická veřejnost, prosadila do této schůze Sněmovny. Mimořádné schůze. Myslím si, že to je především proto, aby nikdo nepřišel na ukryté “miny” typu minule nadstandardně prohlasovaného přílepku v podobě pozměňovacího návrhu o právu na informace o odměnách a platech ve veřejné sféře a další a další. Jen pro připomenutí, protože tady nechci opakovat to, co jsem říkala v prvním čtení, krátce dodávám dva hlavní důvody, proč odmítáme zdravotnickou reformu jako celek, a tedy i tuto takzvanou druhou část. Je to ze dvou hlavních důvodů. Je to kvůli neodůvodněnému navyšování spoluúčasti pacientů bez sociálních kompenzací pro ty, kteří již dnes mají problémy s přístupem k potřebné kvalitní zdravotní péči. Druhý významný důvod je zavádění dvojí péče. Péče pro bohaté a pro ty, kteří nebudou mít dostatek finančních prostředků a budou ohroženi takzvanou řízenou péčí, tedy tím, že o jejich potřebách ve skutečnosti nebude rozhodovat lékař, ale jejich zdravotní pojišovna a samozřejmě množství finančních prostředků, které budou mít buï u sebe, nebo na připojištění. Teï ještě konkrétně k některým věcem právě k zákonu o zdravotních službách. Myslím si, že každý z poslankyň a poslanců jste obdrželi rozsáhlé rozbory např. Ligy lidských práv, kde se pozastavují nad některými velmi důležitými body tohoto zákona. Jen ve stručnosti vám připomenu. Zdravotní péče může být beztrestně poskytována na nedostatečné úrovni z důvodu nové definice postupu tzv. lege artis. Zákon totiž zakotvu-
je i problematický dovětek — s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. To může znamenat, že i nedostatečně vybavené a podfinancované nemocnice bez ohledu na množství kvalifikovaného personálu budou poskytovat péči na náležité odborné úrovni. Pokud by takovou péčí byla způsobena škoda, nebude se moci pacient úspěšně domoci odškodnění. Další připomínka se týká již dříve vyslovených přání pacienta, která jsou bezdůvodně omezována na pět let. Návrh zákona nově zavádí tento institut předem vysloveného přání s omezením platnosti pouze na pět let, to jde však proti účelu tohoto institutu, například přání lidí nemocných Alzheimerovou chorobou, pro které může být dříve vyslovené přání velmi důležité kvůli postupné ztrátě schopnosti se rozhodovat, a nebudou vlastně tato přání vzhledem k délce nemoci respektována. Další připomínka Ligy lidských práv se týká i toho, že se znemožňuje nezletilým, bez ohledu na věk, aby navštěvovali lékaře bez souhlasu rodičů. To znamená, že i sedmnáctiletí budou moci podstupovat zákroky jako odběr krve nebo rentgen právě pouze se souhlasem rodičů. Takováto úprava je v rozporu s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně a také s Úmluvou o právech dítěte. Další bod se týká zavedení zneužitelného práva lékařů vypovědět pacienta ze své péče, pokud on nebude plně akceptovat navrhovanou léčbu. To může v konečném důsledku vést k popření základního práva pacienta na svobodný a informovaný souhlas. Zároveň je navrhovaná úprava nedostatečná v tom, že nepamatuje na možnost vypovědět pacienta z péče v případě, kdy pacient opakovaně lékaře napadl. Návrh zákona neobsahuje ani obecné ustanovení, které by legislativně ukotvovalo preferenci poskytování zdravotních služeb primárně v komunitě nebo domácím prostředí pacienta. Týká se to zejména pacientů, kteří vyžadují dlouhodobou nebo opakovanou léčbu, např. psychiatričtí pacienti nebo pacienti vyžadující paliativní péči. Zákon zavádí i možnost provádět očkování i bez souhlasu, či dokonce proti vůli pacienta nebo jeho zákonných zástupců. Nejde ovšem o případ povinného léčení a karanténu pacientů se závažným infekčním onemocněním. Na to pamatuje zákon v jiném ustanovení. Zákon postrádá i výslovné zakotvení práva žen na poskytnutí zdravotní péče při porodu, a rodí kdekoliv. Navrhovaná právní úprava odrazuje porodní asistentky od pomoci ženám mimo nemocnice, protože jim za to hrozí až milionové pokuty. S vyřizováním stížností pacientů na poskytovanou péči pomáhá komise z lékařů a právníků. I tady se jedná o připomínku, protože tyto komise budou vydávat odborné posudky, ale jejich jednání bude bez výjimky neveřejné. Další závažné připomínky k tomuto zákonu i pozměňovacím návrhům
- 52 -
- 53 -
následným, které procházely zdravotním výborem, měla i Česká lékařská komora a Sdružení ambulantních specialistů. Jde především o problematiku platnosti dosavadní registrace nestátních zdravotnických zařízení a také možnost profesních komor nahlížet do zdravotnické dokumentace. A teï ještě jeden velmi závažný problém. Již v prvním čtení jsem upozorňovala na absolutně nepřijatelný fakt, který je v návrhu zákona o zdravotních službách, a to rušení jeslí jako zdravotnických zařízení a jejich nahrazení vázanou živností péče o děti do tří let věku v denním režimu. Touto změnou dojde k výraznému nárůstu cen za služby těchto zařízení, protože jesle jako zdravotnická zařízení jsou osvobozeny od daně podle zákona o DPH. Nyní se to ještě stupňuje siláckými prohlášeními o rušení kojeneckých ústavů, které jsou vlastně zvláštní dětská zařízení zřizovaná podle dosavadního zákona o péči o zdraví lidu. Zde pečují o děti do tří let. V České republice je 34 takových zařízení a více než polovina dětí je přijímána se zdravotní nebo se zdravotně-sociální indikací. Zhruba jedna třetina dětí má postižení trvalého rázu včetně nejzávažnějších postižení, jsou to děti sondované s tracheotomií, s vrozenými vývojovými vadami. Dvě třetiny dětí přicházejí v novorozeneckém věku. Velké procento dětí jsou rizikové, jsou to děti matek např. drogově závislých nebo děti zanedbané a týrané. V těchto zařízeních jim je poskytován velký objem odborné péče léčebně preventivní, rehabilitační, psychologické. Tuto péči může zajišovat pouze odborný zdravotnický personál, jako je lékař, klinický psycholog, dětská sestra. Ti všichni se podílejí na přípravě dětí před umístěním do náhradních rodin. Velmi důležitá je i poradenská péče a práce s matkami těchto kojeneckých ústavů. Hledání pěstounů i pro zdravé děti může trvat celé týdny a měsíce, dokonce i roky. Pro dítě s postižením se mnohdy pěstounská rodina vůbec nenajde. Kde budou tyto děti, pro které se pěstounská rodina nenajde? Skončí tyto děti v sirotčincích, bez potřebné péče, jako v dobách dávno minulých? Stane se pěstounství výdělečnou činností a děti budou putovat od rodiny k rodině, jako tomu je v některých zemích, které nám jsou tady dávány za vzor? Jsem přesvědčena o tom, že tyto asociální a nepromyšlené a dětem nebezpečné návrhy mají pouze jedinou příčinu: ušetřit za každou cenu. To je pro KSČM absolutně nepřijatelné. I z těchto důvodů a z důvodů, které zde byly vyřčeny i v prvním čtení, budu navrhovat zamítnutí sněmovního tisku 405, budu navrhovat i zamítnutí sněmovních tisků 407, 408 a 409. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Poslanec Martin Gregora: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jen krátce zareaguji na předřečnici. Několik let působím jako lékař v dětském centru, což je obdoba kojeneckého ústavu. Ani mě příliš netěší, že se připravuje transformace těchto zařízení. Na druhou stranu podíváme-li se kolem sebe, do sousedních zemí, u nás opravdu na počet obyvatel je veliké množství dětí umisovaných velice snadno do těchto zařízení. Samotného mě zaráží, jak jednoduché je dítě odložit. Naší snahou musí být pracovat s těmi matkami, které chtějí odložit děti, a hledat cesty, jak snížit množství dětí v kojeneckých ústavech. To je to, co bychom do budoucna měli změnit. Takže to jenom tak na okraj. A ještě druhá věc. Myslím, že není pravdou, anebo aspoň v dětském centru, kde působím, není pravdou, že by třetina dětí měla závažné zdravotní problémy. Těch dětí se závažnými zdravotními problémy je velmi málo a je tam mnoho pěkných, velmi krásných dětí, kterých je mi upřímně velmi líto, že jsou odložené. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se pan ministr. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Martin Gregora. Já mu dávám slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Vážená paní předsedající, já jsem neměl v úmyslu ještě teï vystupovat, ale přece jenom ta poslední rčení paní poslankyně Markové musím komentovat. Paní poslankyně prostřednictvím paní předsedající, my opravdu nechceme rušit kojenecké ústavy. O rušení jeslí jakožto určitém pozůstatku éry 50. let se vedla diskuse a my se domníváme spolu s mnoha dalšími zdravotníky, že vychovávání a hlídání dětí, které může dělat každá rodina, není potřeba, aby dělala zcela kvalifikovaná dětská sestra. Že je potřeba tyto podmínky zmínit a že není rozumné, aby jesle byly jako zdravotnické zařízení. Ale uznávám, že to je věc, o které se může diskutovat. Ale to, co tady padlo, že budeme rušit kojenecké ústavy, tak to není pravdou. Diskutuje se o uspořádání kojeneckých ústavů, o tom, zda mají být ve sféře pouze zdravotnictví, nebo zda mají přejít do sféry sociálních záležitostí. Rozhodně je tedy pravdou, že existují kojenecké ústavy, kde je větší polovina dětí těžce zdravotně postižených, a v případě, že by byly zřizovány sociální domovy pro malé děti, tak samozřejmě o tyto těžce postižené děti, které opravdu vyžadují léčebnou péči, bude postaráno odpovídajícím způsobem tak, jak to zdravotnictví vyžaduje. Musím říct, že jsem si tady v této Sněmovně zvykl na velmi dramatickou opoziční rétoriku, ale myslím si, že v souvislosti s dětmi vyhlašovat veřejně, že děti půjdou do sirotčinců, aby se ušetřilo, to už je i na mne příliš. Děkuji.
- 54 -
- 55 -
Poslanec Boris Šastný: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem nevyužil možnosti vystoupit jako zpravodaj a přihlásil jsem se do obecné rozpravy se stručnou replikou týkající se připomínky paní poslankyně Markové a dříve vyslovených přání. Je to věc poměrně zásadní, já jsem za tuto věc bojoval už v předchozím volebním období a hodně jsem bojoval za to, aby se living will neboli dříve vyslovená přání do tohoto zákona dostala. A jsem moc rád, že se tomu tak stalo a dříve vyslovená přání, tedy § 36 v zákoně o zdravotních službách, pokládám za zcela zásadní a převratné rozšíření svobod pacienta v České republice. Zatímco v předrevolučním období pacient neměl prakticky právo ani na získání dostatečných informací o svém zdravotním stavu, možná si mnozí z vás pamatujete, že ani v případě onkologických onemocnění nebo
některých závažných onemocnění, dokonce existovaly postupy taková sdělení pacientovi vůbec nesdělovat nebo nepředkládat, dnes se dostáváme do situace, že nejenom pacient má právo na poskytnutí dostatečných informací, ale současně se mu rozšiřují zásadním způsobem práva v jeho rozhodování. Pacient se může a každý z nás se může během svého života — a nemusí jít o už v dané chvíli nemocného člověka — ocitnout v předpokládaných i nepředpokládaných situacích, kdy si nebude z nějakého důvodu přát poskytnutí zdravotních služeb. V této společnosti byla dlouhá léta vedena diskuse o tzv. eutanazii. Eutanazie je velmi široký pojem a málokdo z nás si uvědomuje, že i v České republice je jedna z forem eutanazie, tzv. pasivní, vyžádaná eutanazie, legální. Říká se tomu revers. Pokud jsme při vědomí, můžeme podepsat u lékaře odmítnutí poskytování zdravotních služeb. Můžeme tak učinit z osobních důvodů, můžeme tak učinit z náboženských důvodů nebo jakýchkoli jiných důvodů. Jsme-li poučeni, můžeme, přestože dostaneme poučení, že takové naše svobodné rozhodnutí může vést k ohrožení našeho zdraví, či dokonce života, odmítnout zdravotní služby. Do této chvíle však toto privilegium nebylo poskytnuto a nebylo poskytováno osobám, které z nějakého důvodu takovou žádost vyslovit nemohou. Ty důvody mohou být různé. Může jít o člověka v bezvědomí, může jít o člověka, jehož zdravotní stav neumožňuje takové rozhodnutí, a člověk by měl mít podle mého názoru — a jsem rád a věřím, že podle názoru celé této Sněmovny — mít právo na to, aby vyslovil dříve vyslovené přání, že nesouhlasí s poskytnutím zdravotních služeb nebo žádá o poskytnutí zdravotních služeb za určitých konkrétních podmínek. Chci jenom upozornit, že za žádných okolností dříve vyslovené přání, tak jak jsme ho formulovali v tomto zákoně, nelze respektovat, pokud by nabádalo k činnostem, které povedou k aktivnímu ukončení života pacienta, nebo byly započaty již takové služby, jejichž ukončení by způsobilo aktivní smrt pacienta. Čili maximálně můžeme žádat nekonání. A nyní k vysvětlení té pětileté lhůty. Samozřejmě, že do budoucna, stejně tak jako v mnoha jiných ustanoveních, tento zákon bude živý. Bude se měnit tak, jak praxe bude ukazovat. Ale v této chvíli zákonodárci připadalo rozumné ustanovit pětiletou lhůtu proto, aby tento institut, který bude nový v našem právním řádu, se mohl jasně vyzkoušet. A také proto, že medicínská věda jde kupředu. Je logické, že technologie se obměňují, vyvíjejí a to, co dnes se zdá býti nemožné, za dva, tři, čtyři roky může přijít jako nová technologie, nový lék a pacienti v takovém případě mohou mít možnost přehodnotit své rozhodnutí. A buï svůj living will podepsat znovu, anebo se rozhodnout, že tak neučiní. Velmi stručně mi dovolte ještě reagovat na paní poslankyni Markovou a
- 56 -
- 57 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Další přihlášení poslanci v obecné rozpravě jsou pan poslanec Antonín Seïa a Boris Šastný. Prosím pana poslance Seïu, aby se ujal slova. Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi stručně zdůvodnit pozměňující návrhy, které předkládám k vládnímu návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ke sněmovnímu tisku 405. Za prvé, § 4 odst. 14 je podle mého názoru v rozporu s článkem 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, kterou je Česká republika vázána. Úmluva zavazuje státy k tomu, aby zajistily, že jakýkoli zákrok v oblasti zdraví bude v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy. Z tohoto důvodu navrhuji úpravu textu. Za druhé navrhuji v § 38 vypustit odstavec 139. Důvodem je znemožnění vynuceného očkování, protože se nejedná o povinné léčení či karanténu pacientů se závažným infekčním onemocněním, nebo na takové situace návrh zákona již pamatuje. Za třetí, v § 48 odst. 168 navrhuji změnu textu v písmenu d) tak, aby se zamezilo možnému zneužití práva lékaře vypovědět pacienta ze své péče, pokud se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem. A za čtvrté, v § 48 v odst. 168 navrhuji vypustit písmeno e). Důvodem je, že ustanovení, která omezují práva pacientů, by měla být formulována co možná nejpřesněji, což se v tomto písmenu nestalo. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Boris Šastný, prosím.
její otázku nebo její připomínky týkající se ošetření dětí. My umožňujeme patnáctiletým a starším dětem, mohu-li říci, v naší společnosti už v uvozovkách dětem, aby v konkrétním případě se rodič mohl rozhodnout, ale nemusí se tak rozhodnout, mohl se rozhodnout, že opatří toto dítě příslušným dokumentem, a patnáctiletý a starší se bude moci dostavit ke svému registrujícímu lékaři, například k pediatrovi za účelem běžného ošetření. To mi přijde věc rozumná a nic na ní nevidím špatného. Co se týče komunity a psychiatrických pacientů. Pozměňující návrh, který prošel zdravotním výborem, rozšiřuje tuto možnost. Vkládáme pozměňující návrh, který dává právo pacientům, aby získali zdravotní služby v nejméně omezujícím prostředí, což zakládá možnost právě i domácího prostředí nebo komunitního ošetřování. Tolik mé stručné připomínky týkající se spíše etických záležitostí v tomto zákoně obsažených. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu uzavírám. Zahajuji rozpravu podrobnou, do které mám deset přihlášených. A jak bylo avizováno panem ministrem Leošem Hegrem, hodlá podat návrh též na zkrácení lhůty na 48 hodin. To je vzkaz pro naše kolegy v předsálí a v jiných prostorách — až bude vyčerpána podrobná debata, tak a si nezlomíte nohu a jdete poněkud včas. Jako první v rozpravě vystoupí pan poslanec Vojtěch Adam. Poslanec Vojtěch Adam: Dobrý večer všem, vážená paní předsedající, dámy a pánové, já vás nezdržím. Já bych se chtěl přihlásit k jednomu z řady pozměňovacích návrhů k tomuto sněmovnímu tisku 405. Protože si myslím, že je to významný pozměňovací návrh, který byl zpracován na podkladě spolupráce s Českou lékařskou komorou, tak se k němu hlásím a tímto žádám, aby byl vzat Poslaneckou sněmovnou na vědomí. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Další vystupující bude paní poslankyně Soňa Marková. Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych tady jenom chtěla v podrobné rozpravě znovu vlastně říci, že navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Jan Čechlovský. Prosím, pane poslanče.
- 58 -
Poslanec Jan Čechlovský: Děkuji uctivě. Vážená paní předsedající, vládo, ctěná Sněmovno, na stole máte mimo jiné pozměňovací návrh k tomuto zákonu, pod nímž jsem podepsán spolu s kolegyněmi Langšádlovou a Navrátilovou a který se zjednodušeně řečeno týká převodu kojeneckých ústavů, respektive dětských domovů pro děti do tří let, z gesce Ministerstva zdravotnictví do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí. Chci se k tomuto návrhu přihlásit a jsem tady také proto, abych krátce doupřesnil a navázal na své vystoupení z prvního čtení v této věci ze dne 12. července, kdy jsem mimo jiné řekl, že chci na toto téma upozornit a že nemám ambici vstoupit do legislativního procesu. Nebyla to evidentně pravda. Omlouvám se za to. Ale v závěru své řeči jsem tehdy také řekl, že bychom se měli pokusit ústavní systém změnit. My jsme v průběhu několika týdnů po řadě jednání dospěli k názoru, že je vlastně vhodná příležitost tak učinit v této chvíli a u příležitosti tohoto zákona. Změna je poměrně podrobně a snad i srozumitelně zdůvodněna v důvodové zprávě k tomuto návrhu o několika stranách. Je to změna, která spočívá skutečně pouze v převodu jednoho typu ústavů pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je resortem odpovědným za sociálněprávní ochranu dětí a také za koordinaci transformace systému péče o ohrožené děti. A závěrem samozřejmě zdvořile žádám o podporu ve čtení závěrečném. Děkuji pěkně. (Slabý potlesk zprava.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní zvu k vystoupení pana poslance Marka Šnajdra. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, pane ministře, milí kolegové, milé kolegyně, já si dovolím se přihlásit k ryze technickému pozměňovacímu návrhu, který vám byl rozdán do lavic a týká se drobného upřesnění § 2, kdy se rozšiřuje výčet možných zdravotních služeb rovněž o provádění klinického hodnocení léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, což je poměrně důležitá věc, protože zákon o zdravotních službách spolu s typem poskytování všech typů služeb vyžaduje poměrně přísné bezpečnostní a kvalitativní podmínky a je navýsost žádoucí ve jménu ochrany pacienta, aby rovněž procesy klinického hodnocení testování jak léčivých přípravků, tak zdravotnických prostředků byly zahrnuty do stejných podmínek a pravidel. Rovněž § 45 a § 70 obsahuje různá pouze technická zpřesnění při hlášení takzvaných nežádoucích účinků a využití zdravotnických registrů. Pro určitou bezpečnost si dovolím navrhnout rovněž procedurální návrh na zkrácení projednávání na 48 hodin. Děkuji. - 59 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Jiří Skalický. Poslanec Jiří Skalický: Dobrý den, paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o zdravotních službách, sněmovní tisk 405. Tento pozměňovací návrh se týká § 11 odst. 6, který zpřesňuje a vkládá text “a v případě lékárenské péče poskytované v odloučeném oddělení výdeje léčiv OOVL i namísto poskytování péče”. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zpřesnění již výše citovaného paragrafu a vlastně umožnění zajištění výdejen léků a léčiv v uvozovkách pro to, aby mohly vznikat i v malých obcích a menších městech, kde provozování kompletní lékárenské péče, kompletní lékárny není ekonomické. Tento pozměňovací návrh, přiznám se, vznikl tedy v posledních dnech, nicméně je ve shodě jak s Ministerstvem zdravotnictví, Českou lékárnickou komorou i Grémiem majitelů lékáren. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Další vystupující bude paní poslankyně Gabriela Pecková.
připomíná spíše alchymistovy křivule a baňky. Najednou ale přijde někdo, kdo vám nejen vyvrátí pochybnosti o vašich schopnostech a odvaze, ale nabídne odbornou pomoc i potřebné vybavení. Po vás se chce, abyste se stali jen skutečnými blízkými, tedy někým, kdo je na blízku. Těm, kteří se rozhodnout přijmout pomoc domácí hospicové péče a doprovodí svého blízkého až na konec jeho cesty, je odměnou pocit, že pro něj udělali to nejlepší a nejcennější — nechali ho zemřít ve známém, intimním prostředí domova mezi těmi, se kterými svůj život prožil. Navíc bude okolí vyslána zpráva, že je to možné, že to jde. A jednou se i nám samotným snad dostane onoho luxusu. Schválně používám tento výraz, protože naše společnost si celkem zvykla, že za luxus se platí. Ale není tomu tak vždy. Zdravotní pojišovny dosud neměly pro úhradu tohoto typu služeb oporu v zákoně, a tak jsou vynakládány nesrovnatelně vyšší prostředky na lůžkovou paliativní péči. Přitom sama hospitalizace často vede k dalším komplikacím, a tím k růstu dalších nákladů. Obyvatelé Prahy mají štěstí, že zde už deset let funguje domácí hospic Cesta domů a jeho lékaři a sestry mají za sebou zkušenost asi s 900 pacienty. Péče je zatím hrazena jen z grantů a darů, a přitom přesun z nemocniční do domácí péče by přinesl do systému velmi výrazné úspory a pacientům komfort domova ve chvíli, kdy už zbývá jen málo času. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)
Poslankyně Gabriela Pecková: Dámy a pánové, já si dovolím načíst pozměňovací návrh znovu, protože doznal určitých změn od doby, kdy byl projednáván na zdravotním výboru. Jedná se o pozměňovací návrh, jehož smyslem je nově přesněji vymezit paliativní péči, a je celkem jasné, že v budoucnu bude nutné toto dopracovat ještě v připravovaném zákoně o dlouhodobé péči, aby byla konečně legislativně ukotvena úhrada domácí hospicové péče. Takže v § 5 odst. 2 uvést písmeno h) ve znění: h) paliativní péče, jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí. Zároveň obrátím pozornost k tomuto problému, protože zabývat se umíráním je jistě málokomu příjemné. Nejraději bychom si zalili uši voskem jako bájní mořeplavci, ale je nutno se problému věnovat. I když většina z nás asi vidí konečnost vlastního života někde v nedohlednu, tato situace se může už zítra změnit. Buïto naše, nebo někoho z našich blízkých. Podvědomě tušíme, že i ve chvíli umírání bychom měli být na dosah, že blízkost znamená sdílení žití, ale i umírání. Alibisticky a v podstatě vděčně saháme k výmluvám, že v nemocnici se postarají lépe, jsou lépe vybaveni teoreticky, praktickými dovednostmi i vybavením. Nemáme doma tu báječnou polohovací postel ani kyslíkovou bombu a kapací infuze nám
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Jiří Štětina.
- 60 -
- 61 -
Poslanec Jiří Štětina: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, já si dovolím načíst pozměňovací návrh k tisku číslo 405, který se týká registrace lékařů, resp. přeregistrace, protože vznikly obavy, že lékaři, kteří dosáhli registrace v minulém období, které bylo třeba i několik desetiletí podle starých předpisů, nedostanou novou registraci. Takže pozměňovací návrh zní takto: V § 121 odst. 1 se na konec přidává věta: Držitelé registrace podle dosavadních právních předpisů mají právo na vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona za předpokladu, že doloží náležitosti nutné k udělení registrace podle tohoto zákona. Pozměňovací návrh předkládají Šastný, Šnajdr, Štětina. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. A zvu k mikrofonu pana poslance Antonína Seïu. Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně,
vážení kolegové, já se omlouvám, že jsem vám nestihl rozdat své pozměňovací návrhy, ale budu stručný. Takže pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování, zákon o zdravotních službách, sněmovní tisk 405. Za prvé. V § 4 odst. 14 změnit text na: (14) Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů při respektování individuality pacienta. Za druhé. V § 38 vypustit odstavec 139, ostatní odstavce přečíslovat. Za třetí. V § 48 v odst. 168 písm. d) změnit text na: d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů nebo lékaře. A konečně za čtvrté. V § 48 odst. 168 vypustit písmeno e). Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Zbývají nám poslední dvě přihlášky, a to pánů poslanců Šastného a Hegera. Prosím, pan poslanec Boris Šastný. Poslanec Boris Šastný: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se chci pouze přihlásit k legislativně technickému pozměňujícímu návrhu vypracovanému ve spolupráci s legislativou Poslanecké sněmovny, který vám byl mým jménem rozdán na stůl. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. A vyzývám pana ministra Hegera. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji. Já bych ještě jednou formálně vznesl návrh na zkrácení lhůty projednávání mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Jinak děkuji všem, kteří předložili pozměňovací návrhy, včetně opozičních poslanců. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Ptám se, zda někdo chce ještě vystoupit v podrobné rozpravě. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Nepředpokládám závěrečná slova pánů předkladatele a zpravodaje (nemají zájem). Máme zde dva návrhy. Padl návrh na zamítnutí. Ten bude hlasován ve třetím čtení. Pokud jde o návrh na zkrácení lhůty na 48 hodin, tak jak byl panem ministrem přednesen, o tom dám hlasovat, jakmile se všichni znovu přihlásíte, protože v tuto chvíli jsem vás odhlásila. Prosím přihlaste se opět svými hlasovacími kartami.
- 62 -
Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 10 z přihlášených 130 poslanců pro 78, proti 50. Návrh byl přijat. Lhůta byla zkrácena. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Zahajuji projednávání dalšího návrhu, kterým je
6. Vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 406/ - druhé čtení Předložený návrh z pověření vlády uvede opět pan ministr zdravotnictví Leoš Heger. Prosím, aby se ujal slova. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě. Cílem navrhované právní úpravy je nahradit stávající úpravu, která nevyhovuje a je provedena pouhou vyhláškou, nikoliv zákonem. Navrhovaná úprava zachovává stávající územní princip organizace zdravotnické záchranné služby podle území jednotlivých krajů a zachovává odpovědnost krajů za zajištění této služby v rámci jejich samostatné působnosti. Jednou ze změn, který návrh zákona oproti současnému stavu přináší, je prodloužení maximální dojezdové doby výjezdových skupin k pacientovi ze současných 15 minut na 20 minut. Vzhledem k tomu, že dostupnost zdravotnické záchranné služby je dána nejen dojezdovou dobou, ale také pokrytím území z hlediska kapacity systému a odbornosti výjezdových skupin, prodloužení dojezdové doby nemá zásadní vliv na dostupnost služby oproti současnému stavu. Jak ukázalo šetření v roce 2010, bylo dojezdové doby do 15 minut dosaženo jenom v 83 až 96 procentech a dojezdové doby do 20 minut pak v 94 až 100 procentech celkového počtu výjezdů. Zákon nově upraví podmínky součinnosti poskytovatelů akutní lůžkové péče s poskytovateli zdravotnické záchranné služby, což, jak je smutným faktem, je problém zejména v Praze. Cílem úpravy je zajistit plynulou návaznost lůžkových zdravotních služeb na zdravotnickou záchrannou službu a znemožnit odmítání nemocných, které se zhusta na úrovni nemocnic děje. - 63 -
Zákon dále stanoví úpravy podmínek pro zajištění připravenosti poskytovatelů záchranné služby k plnění úkolů za mimořádných událostí a krizových stavů v rámci integrovaného záchranného systému. Se změnami návrhu zákona, které doporučil výbor pro zdravotnictví, lze souhlasit. Za důležitý považuji především návrh na doplnění úpravy, která umožní poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, jejichž zřizovatelem budou kraje, i nadále využívat pro zajištění přednemocniční neodkladné péče též výjezdových skupin poskytovatelů zdravotních služeb, kteří již mají oprávnění k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče, a to na základě smluv s těmito poskytovateli. Děkuji vám za vyslechnutí mého úvodního slova a prosím vás o pozornost dalším případným pozměňovacím návrhům. Děkuji.
Poslanec Jiří Štětina: Ještě jednou děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, já myslím, že pan ministr zdůvodnil vše, co tento zákon vyžaduje, co bylo diskutováno. Tím mám tedy jasně ulehčenu práci a mohu vás v podstatě seznámit s pozměňovacími návrhy, které byly začleněny do usnesení číslo 51 výboru pro zdravotnictví. Já bych jenom předeslal, že z těchto pozměňovacích návrhů jsou důležité tři, to znamená jeden, který se dotýká sociálního postavení záchranářů, druhý, který se týká začlenění nestátních provozovatelů zdravotnické záchranné služby, a třetí je k dostupnosti zdravotnické záchranné služby. Já si dovolím tedy načíst tento společný návrh, který je v usnesení 51 a který současně je vlastně usnesením, a tím už nebudu muset toto usnesení čísti. Čili velmi stručně zmíním jenom pozměňovací návrhy k § 5, ale tady bych se ještě dotkl pozměňovacího návrhu, který předkládala skupina poslanců Skalický, Štětina, Chlad a další, kdy dojezdová doba se musí dodržovat do 20 minut, to znamená kromě případů zvláštního zřetele. A je možno ještě v odstavci 2 zajistit pomoc i dalších složek integrovaného záchranného systému tak, abychom tuto dojezdovou dobu 20 minut dodrželi. Takže s tímto návrhem kolegy Chlada, který jsme podepsali všichni, souhlasím a doporučuji. Další pozměňovací návrhy v § 7 jsou v podstatě jenom verbální. V pa-
ragrafu osmém totéž. Paragraf 10 a 11 také. Pak je důležitý paragraf, který se vkládá za § 13, a ten se dotýká právě poskytovatelů nestátních. Já bych si dovolil tento paragraf přečíst v plném znění, protože při minulém projednávání, tedy v prvním čtení byly jaksi obavy, zda tito poskytovatelé nebudou náhodou vyčleněni z tohoto systému brutálním způsobem. Takže v paragrafu, který se dává za § 13, se dává nový paragraf, který říká v odstavci 1: Poskytovatel zdravotnické záchranné služby může zajistit činnost pozemních výjezdových skupin také prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče podle zákona o zdravotních službách, a to na základě dohody s tímto poskytovatelem zdravotních služeb. Na pozemní výjezdové skupiny zřízené za účelem uvedeným ve větě první poskytovatelem zdravotních služeb oprávněným k poskytování přepravy pacientů neodkladné péče a na jejich členy se tento zákon vztahuje obdobně, není-li dále stanoveno jinak. Odst. 2. Dohoda podle odstavce 1 obsahuje zejména složení pozemních výjezdových skupin, podmínky začlenění pozemních výjezdových skupin do výjezdových základen poskytovatele zdravotnické záchranné služby a rozsah a podmínky činnosti těchto výjezdových skupin. Dohoda může být uzavřena pouze s předchozím souhlasem kraje — a to, prosím vás, zdůrazňuji — který je zřizovatelem poskytovatele zdravotnické záchranné služby, jinak je tato dohoda neplatná. Odst. 3. Poskytovatel zdravotnické záchranné služby začlení pozemní výjezdové skupiny uvedené v odstavci 1 do výjezdových základen v souladu s plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami. Vedoucího pozemní výjezdové skupiny určí poskytovatel zdravotních služeb, který výjezdovou skupinu zřídil. Následné paragrafy se potom přečíslují. Dále se zrušuje § 14 a k dosavadnímu § 16 se doplňují opět slova — to jsou velmi jednoduché pozměňovací návrhy. A nyní mi na závěr dovolte to, o čem bude jistě diskuse, a tady musím s povděkem zdůraznit, že na tomto paragrafu se podílíme skutečně nejenom my, co jsme záchrannou službu provozovali, anebo současní lékaři, kteří tuto službu poskytují, ale je to jistě záměr nás všech, to znamená jak z pravice, tak z levice. Je to vlastně nový paragraf, který bude mít číslo 28, čili za § 27 následuje nový paragraf a týká se odchodného. Tady bych chtěl zdůraznit, že nároky, které jsme v původním návrhu předkládali, to znamená výsluhu, nelze z legislativních důvodů realizovat, protože zdravotnická záchranná služba není pod služebním zákonem, a jsou tam ještě některé zásadní rozdíly, které nedovolují pracovníky výjezdových skupin a operačních středisek začlenit pod stejnou skupinu, jako jsou jiní pracovníci integrovaného záchranného systému, to znamená hasiči a policie.
- 64 -
- 65 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Seznámím vás s došlou omluvou z dnešního jednání. Od 19 hodin se omlouvá ze zdravotních důvodů pan poslanec Robin Böhnisch. Pokud jde o právě projednávaný návrh zákona, ten jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví. Usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 406/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jiří Štětina.
Dohodli jsme se, a legislativně je to průchodné, na odchodném — a tento zní takto: Člen výjezdové skupiny, pracovník zdravotnického operačního střediska a pracovník pomocného operačního střediska, jehož pracovní poměr skončil a který vykonával své povolání v pracovním poměru k poskytovateli zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby alespoň 15 let a dosáhl věku 50 let, má nárok na jednorázové odchodné. To neplatí, jestliže jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním zaměstnavatel mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Odstavec dvě — Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Promiňte, pane zpravodaji. Já požádám naše kolegy, aby poněkud ztlumili svoji řeč, a vás poprosím, abyste poněkud na hlase přidal, abychom se vzájemně slyšeli. Děkuji. Poslanec Jiří Štětina: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já tedy budu křičet, ale já to nedokážu, protože na lidi jsem nikdy nekřičel. (Pobavení.) Základní výměra odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek a za každý další ukončený rok pracovního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto výdělku. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního výdělku. V návaznosti na to se následující paragrafy včetně odkazů na ně přečíslují a účinnost tohoto paragrafu se stanoví dnem 1. července 2013. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a zvu k vystoupení první přihlášenou, kterou je paní poslankyně Soňa Marková. Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi ještě velmi krátce se vyjádřit k tomuto návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě. Jak již bylo řečeno mými ústy v prvním čtení, Komunistická strana Čech a Moravy je ochotna tento návrh podpořit, by některé připomínky, které jsme měli v prvním čtení, nebyly úplně vyslyšeny. Připomínám, že se to týká právě té zmiňované dojezdové doby. Domníváme se, že prvních 15 až 20 minut u akutních stavů rozhoduje o prognóze pacienta, a proto trváme na tom, že dostupnost zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele. Nejasné zůstalo i ustanovení o cílovém poskytovateli akutní lůžkové - 66 -
péče, který by měl být povinen převzít pacienta od zdravotnické záchranné služby do své péče vždy, je-li pacient v přímém ohrožení života. Již dnes totiž některá zdravotnická zařízení nechtějí převzít pacienty třeba kvůli nedostatku lůžek na ARO a záchranky se mohou i nadále dohadovat s nemocnicemi. Také zůstává paragraf, který umožňuje neposkytnutí přednemocniční neodkladné péče, a vytváří se tak zákonná opora pro nezasahování u běžných dopravních nehod, epidemií, pandemií, hromadných neštěstí a katastrof. Prostě není to úplně jasné. A bohužel, co nás nejvíc trápí, že přece jenom není dostatečně řešen ten sociální program pro záchranáře jako členy integrovaného záchranného systému. By oceňuji — a ráda oceňuji — snahu pana zpravodaje, pana poslance Štětiny, který tento problém si vzal za svůj a v podstatě asi dokázal určitý pokrok, nicméně přece jenom to není dostatečné. Proč o tom hovořím, o absenci toho sociálního programu pro záchranáře — protože vlastně tento návrh s tím sociálním programem byl už v těch původních návrzích pana ministra, bývalého ministra Julínka, a vlastně se skutečně bralo to, že jsou záchranáři součástí integrovaného záchranného systému. Je škoda, že dnes vlastně jsou tyto návrhy odmítány, i když to vlastně znamená v tom dvousetmiliardovém zdravotnickém rozpočtu, více než dvousetmiliardovém zdravotnickém rozpočtu, pouhých 120 milionů korun. A když si to porovnáme s částkou, kterou v podstatě vydáváme, a díky tomu, že bývalý pan ministr Julínek uzavřel lukrativní smlouvy až do roku 2016 na soukromé vrtulníky s jejich provozovateli, vydáváme na to vlastně půl miliardy korun ročně, přitom v 90. letech stačilo pouhých 160 milionů, tak se domnívám, že tato finanční částka není tak velká, abychom záchranáře, zdravotnické záchranáře, nezařadili do toho úplného sociálního programu jako ostatní členy integrovaného záchranného systému. Přes všechny tyto výhrady, které jsem vznesla v prvním čtení a které jsem zopakovala i dnes, přesto považujeme tento zákon za potřebný a nenavrhuji jeho zamítnutí. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, teï bych požádal pana poslance Holíka. (Směrem k poslanci Štětinovi:) Ano, můžete se vyslovit kdykoliv, pane poslanče. Můžete komentovat okamžitě. Potom až pan poslanec Holík. Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem rád, že kolegyně Marková, zde sdělila některé věci, které jsou skutečně diskutabilní, nicméně zákon je řeší poměrně dostatečně. - 67 -
Já souhlasím, že dojezdová doba 20 minut je o pět minut delší, než byla dříve. Ale já jsem to již tady říkal v minulém čtení, že neznám prakticky žádný případ zdravotnické záchranné služby, kdy by si úmyslně prodlužovaly čas na legální dobu, to znamená v této době do patnácti minut, a nyní do dvaceti minut. Já se domnívám, že snahou každého záchranáře je, aby byl na místě onemocnění nebo nehody co nejdříve. Rád bych taky prostřednictvím pana předsedajícího se vyjádřil, že nelze odmítnout výjezd, protože jakékoliv odmítnutí má dalekosáhlé následky forenzní. Další problém, a to je bohužel problém velkých měst, zejména v Praze se jedná, kdybych řekl stručně nerudovsky, kam s ním. Ve městech, která jsou menší nebo střední, tento problém není, protože je pacient vždycky dovezen tam, kde je přijat, anebo jsou učiněna taková opatření, aspoň tak jak bylo zvykem v Hradci Králové, aby k takovýmto stavům nedošlo. A já si skutečně nevzpomínám, že bych za 22 let práce se s podobným případem setkal. Nicméně tam, kde nemocnice poskytuje akutní péči, je povinna zřídit kontaktní místo, pokud nemá oddělení centrálního příjmu nebo moderně, jak říkáme, emergency. A na závěr bych chtěl se ještě zmínit k sociálním nárokům. Myslím si, že v tomto pozměňovacím návrhu mohu s potěšením konstatovat, že se nám v současné době podařil aspoň základní bod, to znamená odchodné. A myslím, že budeme na těchto bodech se stávající legislativou všichni se snažit dospět dále. Děkuji za slovo. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teï prosím pana poslance Holíka.
ho, jak je navrhováno v rámci pozměňovacího návrhu. Věřím, že se tato cesta najde. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže to je ještě v obecné rozpravě. Prosím. Poslanec Rudolf Chlad: Vážený pane předsedající, vážené dámy, pánové, jenom krátce prostřednictvím pana předsedajícího poslankyni Markové dvě krátké připomínky. Za prvé, v integrovaném záchranném systému jsou ještě složky, které nemají vůbec žádné výhody a vůbec to, co dneska bude odsouhlaseno, doufám, jako má pozemní záchranná služba nebo zdravotní záchranná služba. Těch složek je víc a nemají výhody žádné. A druhá věc, která je opravdu předmětem pozměňovacího návrhu, který asi zřejmě jste nestačili v tom fofru zaregistrovat, že dojezdová doba dvacet minut nebo patnáct minut je teorie, o které se prostě můžeme bavit a můžeme o tom diskutovat. Jestliže jsou podmínky špatné, a jsou to podmínky terénní, počasí, nebo jsou vyjetí někde jinde atd., tak se nedá splnit ani těch dvacet minut. A aby se to vylepšilo, tak je pozměňovací návrh, který jsme dali díky Ministerstvu zdravotnictví a skupině poslanců dohromady, že v těchto extrémních případech a zvláštních, dá se říct, to se nedá vyjmenovat přesně všechno, se budou zúčastňovat složky integrovaného záchranného systému ve spolupráci se zdravotní záchrannou službou. Čili to je podstatný posun, aby se dostala ta pomoc, kterou potřebuje ten pacient, ten člověk co nejdřív i v těch místech odlehlých, o kterých hlavně se mluví a o která hlavně se jedná. Takže to jenom na doplnění toho, že se to nějakým způsobem posunulo, a já jsem tomu rád. Děkuji moc ministrovi, ministerstvu a poslancům, kteří tomu pomohli. Děkuji.
Poslanec Pavel Holík: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Jenom nakrátko, nebudu dlouho zdržovat. Jako lékař a čtrnáct let ředitel zdravotnické záchranné služby v okresním městě jsem rád, že konečně je na světě zákon o zdravotnické záchranné službě. Čekali jsme na něj celé roky. Je jediným z předkládaného balíku zdravotnických zákonů, který by byl přijatelný po dopracování některých návrhů, jako je dodatková dovolená, rehabilitace, v případě úrazu dorovnání mzdy, předčasný odchod do důchodu. Avšak jediné, na čem byla ochota jednat, bylo odchodné jako jednorázová odměna za léta odpracovaná na záchranné službě. Řekl bych zapla pánbůh za to. Tento zákon je potřebný. Doporučoval bych najít ochotu a cestu k přijetí alespoň tohoto jednoho bodu v rámci sociálního zajištění, a to odchodné-
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Jen na závěr obecné rozpravy bych si dovolil říct ještě jednu věc. Když se projednával tento zákon ve zdravotním výboru, došlo k rozsáhlé shodě na tom, že ten sociální program v tom zákoně bude. A zbyla jenom jakási technická rozprava a problém, co může být v tomto zákoně a co musí být v zákoníku práce a prostě v gesci MPSV, aby nebyl narušen kompetenční zákon. Takže já doufám, že ten pozměňovací návrh, který bude předložen, bude dobrým počátkem. A když už mám slovo, tak bych si, pane předsedající, dovolil vznést ná-
- 68 -
- 69 -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan ministr chce reagovat teï ještě v obecné rozpravě?
vrh na zkrácení doby projednávání rovněž na 48 hodin mezi druhým a třetím čtením.
nutí. Znovu navrhuji, aby byla zkrácena lhůta mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Na 48 hodin zkrátit dobu projednávání. Prosím, paní poslankyně Marková.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Podrobnou rozpravu jsme vyčerpali, můžeme ji ukončit. Co se týče hlasování, zeptám se zpravodaje, jestli jediné, co budeme hlasovat... (Gonguje.) Budeme tedy hlasovat pouze návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Jenom jsem zagongoval, aby se poslanci dostavili. Takže opakuji ještě jednou, jediný k hlasování je návrh na zkrácení lhůty k projednání na 48 hodin. To je to, kvůli čemu jsem vás svolal.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych jenom vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, ráda sdělila svému předřečníkovi před panem ministrem, že jsem samozřejmě ty pozměňovací návrhy, o kterých hovořil, zaznamenala a vítám je stejně jako on. A pokud on zase poslouchal mě, tak já jsem mluvila o patnácti minutách plus právě ty věci, které jsou tedy takové, že nejdou ovlivnit dopředu, to znamená těžké podmínky atd. I já jsem o tom mluvila, takže si myslím, že šlo pouze o nějaké drobné neposlouchání se vzájemně. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Pořád jsme v obecné rozpravě, která ještě umožňuje se přihlásit, ale zdá se, že se už vyčerpaly všechny přihlášky, takže snad můžeme obecnou rozpravu ukončit. Já jsem tady nebyl, tak se ptám zpravodaje, jestli nezazněl nějaký návrh. Nebyl, nezazněl žádný návrh na vrácení nebo něco takového, takže můžeme po ukončení obecné rozpravy... Prosím, pan poslanec Šnajdr. (Poslanec Šnajdr z lavice: Lhůta!) To ne, to je v pořádku. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a do ní se hlásí pan poslanec Štětina. Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, já děkuji opět za slovo. Dámy a pánové, nebudu znovu číst pozměňovací návrhy, které vlastně byly součástí usnesení. Tím jsem vlastně zkrátil diskusi k tomuto návrhu zákona, a proto tady odkazuji na usnesení výboru pro zdravotnictví číslo 51, ve kterém jsou všechny tyto pozměňovací návrhy zapsány, ke kterým se samozřejmě přihlašuji nejenom já, ale i kolegové z koaličních stran. Jenom bych chtěl zdůraznit a upozornit zejména na sociální nároky záchranářů a na začlenění nestátních provozovatelů zdravotnické záchranné služby. Jinak všem děkuji za podnětnou diskusi a budu velmi rád, když tento zákon bude ve třetím čtení přijat ku prospěchu všech pacientů a záchranářů. Já vám děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže podrobnou rozpravu už nikdo nevyužije k vystoupení. To už jste řekl (k ministrovi). Padlo to v rozpravě. Tak a to zazní ještě jednou, mělo by to být vlastně v podrobné, tak ještě jednou. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Já se omlouvám za to opome- 70 -
Hlasujeme návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty na 48 hodin, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 11, přihlášeno je 162, pro hlasovalo 94, proti 51. Bylo to přijato. Odhlasovali jsme tedy zkrácení lhůty a můžeme ukončit druhé čtení návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě. Další návrh je
7. Vládní návrh zákona o specifických zdravotních službách /sněmovní tisk 407/ - druhé čtení Opět ministr Leoš Heger by měl uvést tento tisk zákona. Prosím, pane ministře, můžete začít. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych uvedl další z vládních návrhů zdravotnických zákonů, a to návrh zákona o specifických zdravotních službách. Ve vládním návrhu zákona jsou upraveny zvláštní druhy zdravotních služeb, jejichž součástí je provádění specifických zdravotních výkonů, které mohou podstatným způsobem ovlivnit život nebo zdraví pacienta a mají silný psychosociální a etický rozměr. Jde např. o asistovanou reprodukci, sterilizaci, kastraci, změnu pohlaví, psychochirurgické výkony, genetické vyšetření, darování a odběry krve, ověřování nových poznatků použitím metod v klinické praxi dosud nezavedených, lékařské ozáření a další. Právě pro tyto dopady byly jmenované služby zpracovány poprvé v - 71 -
samostatném zákoně a vytvářejí tak zázemí pro další obdobná témata, která přicházejí s pokrokem medicíny. Ve vztahu k uvedeným zdravotním službám se zejména stanoví zvláštní podmínky, po jejichž splnění lze pacientovi tyto služby poskytnout. Rovněž se navrhuje vymezit zdravotní služby, v souvislosti s nimiž může dojít k zásahu do práv a povinností pacienta nebo jiných subjektů v jiné než zdravotnické oblasti. Jsou to zejména posudkové zdravotní služby, jejichž součástí jsou i pracovní lékařské služby, a dále posuzování zdravotní způsobilosti ke studiu a přípravě na povolání. Posudková činnost se upravuje v souladu se zavedenou praxí, avšak komplexně. Zákon vymezuje základní principy této služby se zohledněním odborných potřeb. Pracovní lékařské služby jsou vymezeny v souladu s úmluvou Mezinárodní organizace práce číslo 161. Cílem navrhované úpravy je vytvořit takové podmínky k výkonu práce, které ochrání zdraví zaměstnance před působením faktorů pracovních podmínek. Je zde také řešena problematika posuzování a uznávání nemocí z povolání. Navrhovaná úprava dále vymezuje poskytování služeb v rámci ochranného léčení. Zákon byl projednán zdravotním výborem a s pozměňovacími návrhy předkládanými výborem souhlasím a tyto návrhy podporuji. V rámci projednávání předloženého zákona ve výboru byl projednáván také problém týkající se asistované reprodukce, a to ke stanovení věkové hranice ženy pro provedení jejího umělého oplodnění. Návrh stanoví věkovou hranici 55 let a toto omezení věkem je dále ještě omezeno další podmínkou a tou je podmínka plodného věku. Zamezení provádění umělého oplodnění ženy i po překročení uvedené věkové hranice pokládáme za rozumné z hlediska medicínského, tj. zejména z hlediska bezpečnosti té ženy. Samozřejmě věková hranice je věc, která jde mimo medicínu, a je to spíše k diskuzi etické a sociálního celospolečenského charakteru než k diskuzi medicínské. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo úvodní slovo a teï bych požádal pana poslance Šnajdra, protože my jsme ten návrh přikázali výboru pro zdravotnictví a máme i rozdáno usnesení výboru. Takže prosím, pane poslanče, můžete se vyjádřit k tomu, co jste projednali ve výboru. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Velmi stručně, myslím, že předkladatel velmi obsáhle vysvětlil, o čem je zákon o specifických zdravotních službách. Je to doprovodný speciální zákon k zákonu o službách. Vymezuje specifické lékařské nebo zdravotnické výkony, u kterých je potřeba zvýšených nároků jak na kvalifikaci poskytovatelů, kteří je provádějí, tak na ostatní doprovodné podmínky a řekněme zabezpečení především s ohle- 72 -
dem na bezpečí pacienta a rovněž s ohledem na ochranu lidských práv. Jak již zde bylo řečeno, zdravotní výbor dvakrát tento zákon projednával a svým usnesením včetně doprovodných změn doporučil tento zákon schválit. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které přihlášky nemám. Kdo se do obecné rozpravy k tisku 407, zákon o specifických zdravotních službách, hlásí? Pokud se nehlásí nikdo, můžeme obecnou rozpravu ukončit. Zahajuji rozpravu podrobnou. Tuším, že pan ministr chce vystoupit. Nechcete, pane ministře, vystoupit v podrobné rozpravě? Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji za slovo. Pane předsedající, já bych si dovolil i zde přednést návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se ptám, jestli ještě někdo má nějaký — prosím, pan poslanec Šastný v podrobné rozpravě. Poslanec Boris Šastný: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl přihlásit ke svým dvěma pozměňujícím návrhům, oba se týkají § 59 odst. 2, pracovní lékařství. Já v tomto ohledu je chci jenom stručně zdůvodnit. Zákon o specifických zdravotních službách velmi správně konečně po dlouhých letech velmi podrobně zakotvuje pracovní lékařství a podmínky, jaké zaměstnavatel musí splnit při ochraně života a zdraví svých zaměstnanců, jak nám ukládá jak zákoník práce, tak ostatní právní předpisy a mezinárodní úmluvy. Já se snažím těmi pozměňujícími návrhy najít určitou vhodnou rovnováhu mezi zájmem o ochranu zaměstnance při vstupních prohlídkách a ochranou podnikatelských zájmů, protože v určitých ohledech mohou existovat práce, které mohou být např. vykonávány mimo pracovní poměr, např. v případě brigádníků a jiných, a jsem přesvědčen, že v určitých ohledech tam existuje jistá tvrdost, která by zvyšovala byrokratickou zátěž našich podniků. V tomto ohledu ty pozměňující návrhy směřují k tomu, aby se zvýšila benevolence k této věci a mohlo dojít k případné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o tom, jakým způsobem se bude tato věc provádět a hradit. Děkuji vám. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže ještě podrobná rozprava. Kdo se do ní ještě hlásí? Antonín Pavel? Ano.
- 73 -
Poslanec Pavel Antonín: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, já bych chtěl načíst pozměňovací návrh, v kterém v hlavě číslo dva díl jedna v § 6 v odstavci asistované reprodukce bych chtěl změnit text “umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 55 let” na věk 49 let. Je to věk doporučovaný etickou komisí zabývající se reprodukcí. Dále v dílu dvě v § 1 sterilizace bych chtěl vypustit text “nejméně čtyři členové odborné komise nesmí být v pracovněprávním nebo odborném vztahu k poskytovateli, členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo společníkem poskytovatele”. V okresních podmínkách je toto provedení zákona velmi obtížné. Dále v § 2 téhož dílu bych chtěl opravit věk, kdy je možné provést sterilizaci z jiných než zdravotních důvodů, kdy v zákoně je navrženo 21 let, v Evropě je obvyklý věk 25 let. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï prosím pana poslance Jaroslava Plachého. Připraví se Soňa Marková. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych podobně jako předřečník se zaměřil na snížení maximálního věku ženy pro asistovanou reprodukci a navrhl následující pozměňovací návrh: V hlavě II dílu jedna v § 6 odst. 1 se číslo 55 nahrazuje číslem 45. Dovolte mi krátké odůvodnění. Jsem přesvědčen, že dítě má právo na maminku, nikoliv na babičku. Neumím si představit, jak žena ve věku 70 let vychovává své patnáctileté pubertální individuum. Stejně tak si neumím představit, jak žena ve věku 80 let platí vysokoškolské studium svého potomka. Dámy a pánové, návrh 55 let věku jde proti přírodě. Nicméně kráčí vstříc organizacím, které asistovanou reprodukci provádějí. Proto vás vyzývám, abychom se vrátili zpět k přírodě a abychom se vrátili zpět k právům dítěte na maminku. Děkuji vám za podporu mého pozměňovacího návrhu. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl poslanec Plachý. Nyní poslankyně Soňa Marková vystoupí v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zazněl tady návrh na zamítnutí. Teï prosím — paní poslankyně Jitka Chalánková. Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zaznělo zde již několik pozměňovacích návrhů právě k vládnímu návrhu zákona o specifických zdravotnických službách, kde v § 6 odst. 1 se číslo věku 55 nahrazuje číslem — a já tedy se přikláním také k názoru 49. Takže prosím o opravu, protože zde zazněla již nižší čísla, než bylo v mém pozměňovacím návrhu, 50, tak si opravte na 49. Je to určitě diskutabilní, který věk by byl nejvhodnější na snížení maximálního věku pro asistovanou reprodukci. Zazněla zde závažná a důležitá slova — vrame se k přirozenému řádu. Myslím si, že alespoň snížení z roku 55 na rok 49 je přece jenom bližší přírodě. Děkuji vám za podporu. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Boris Šastný ještě jednou? Ano. Poslanec Boris Šastný: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, v této podrobné rozpravě probíhá velmi rozsáhlá debata o tom, jaký věk by měl zákonodárce ustanovit pro maximální hranici asistované reprodukce. Já bych tady v tomto ohledu, předtím než předložím pozměňující návrh, chtěl říci jednu důležitou věc. Asistovanou reprodukcí stát umožňuje neplodné ženě, resp. neplodnému páru, nahradit standardní způsob reprodukce. To znamená, že jestliže stát žádným způsobem nereguluje, v jakém věku ženy se smí tato reprodukovat, a já jsem rád, že tomu tak není, že žádný zákon této země neříká, v jakém věku žena může, nebo nemůže mít dítě přirozenou cestou, já jsem sám za sebe stoprocentně a bytostně přesvědčen o tom, že stát nemá ani žádné právo diktovat a určovat, v kolika letech tuto věc substituujeme lékařskou pomocí. Jistě můžeme vést velkou debatu mezi liberálním přístupem a konzervativním přístupem o tom, že 55letá žena ve chvíli, kdy dítěti již bude 18 let atd., bude — někteří odpůrci tohoto návrhu a tohoto liberálního přístupu Ministerstva zdravotnictví budou říkat víceméně babičkou, ale my přece nemáme žádné právo ženám diktovat, v jakém věku jsou ještě fertilní a v jakém věku ještě nejsou. Já proto z tohoto důvodu a zcela symbolicky si dovolím navrhnout, aby v hlavě II dílu 1 § 6 odst. 1 se číslo 55 nahradilo číslem 56. Děkuji.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i u tohoto návrhu zákona navrhla jeho zamítnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže další přihlášený je pan poslanec Janek Michal. Michal Janek. Prosím pana poslance.
- 74 -
- 75 -
Poslanec Michal Janek: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona o specifických zdravotních službách, sněmovní tisk 407, tak jak jste ho dostali do lavic. Jedná se o díl druhý, § 57 o pracovnělékařských službách, a § 59 o posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání. Děkuji.
zákonů upravujících zdravotnické služby a zdravotnickou záchrannou službu, nebo po nové úpravě vztahů v oblasti poskytování služeb a záchranné služby by mnohé právní úpravy byly duplicitní nebo nesrozumitelné a v praxi neaplikovatelné. Vládním návrhem změnového zákona se v dotčených zákonech provádějí především změny terminologické. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak se ptám, jestli ještě do té podrobné někdo chce. Ale zdá se, že jsme vyčerpali všechny podrobné, takže můžeme podrobnou rozpravu ukončit. Tady sice byl přednesen návrh na zamítnutí, ten se bude hlasovat až před třetím čtením, takže zkrácení lhůty je jediné hlasování, které bychom měli provést — zagonguji — které zaznělo na začátku podrobné rozpravy. Budeme hlasovat návrh pana ministra na zkrácení lhůty k projednání. Odhlašuji vás všechny. Prosím, znovu se přihlaste.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. My jsme v prvém čtení to přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví, takže nejdřív bychom nechali vystoupit poslance Borise Šastného, jak to dopadlo ve výboru pro zdravotnictví.
Budeme hlasovat návrh na zkrácení lhůty k projednání na 48 hodin. Tedy lhůty pro třetí čtení. Hlasujeme tento návrh na zkrácení. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 12, přihlášeno 128, hlasovalo pro 83, proti 40. Zkrácení lhůty bylo odhlasováno a my můžeme ukončit druhé čtení tisku 407.
Poslanec Boris Šastný: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, na výboru pro zdravotnictví byl tento tisk projednán taktéž 23. 8. na schůzi číslo 9 a dále 25. 8. na schůzi číslo 9. Bylo přijato usnesení číslo 53 se stanoviskem doporučujícím přijmout tento návrh zákona ve znění schválených pozměňujících návrhů zdravotního výboru. Ostatní, co se týče zpravodajské zprávy i zdůvodnění tohoto návrhu, již bylo řečeno v prvním a v druhém čtení předkladatelem panem ministrem zdravotnictví. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï tady máme ještě zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost. To je poslanec Jan Vidím. Také to projednali, mají výstup jako tisk 408/1.
Máme tu osmý bod, tisk 408. Je to
8. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 408/ - druhé čtení Požádal bych pana ministra Hegera, kdyby vystoupil k tomuto návrhu.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Pane předsedající, paní a pánové, výbor pro obranu a bezpečnost iniciativně projednal tento tisk na své schůzi 16. srpna. Přijal usnesení číslo 71 a vy jej máte na svých stolcích, jak už uvedl i pan předsedající, pod sněmovním tiskem 408/1. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Otevírám obecnou rozpravu, do které přihlášky nejsou, zdá se, v této chvíli. Takže pokud se nikdo nehlásí do obecné rozpravy, tak to můžeme hned ukončit. Otevřeme rozpravu podrobnou, kde mám přihlášku paní poslankyně Soni Markové.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji za slovo. Je to předposlední ze série návrhů. Návrh, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. Jedná se o změnový zákon k vládnímu návrhu zákonů. Účelem právní úpravy obsažené ve vládním návrhu změnového zákona je zajistit soulad dotčených zákonů s vládními návrhy již zmíněných
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych i u tohoto zákona, tak jak jsem předeslala při svém prvním vystoupení, navrhla zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji.
- 76 -
- 77 -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Ještě se hlásí pan poslanec Šnajdr.
Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se pouze hlásím k ryze technickému nebo verbálnímu pozměňovacímu návrhu, který máte na svých lavicích, který v jednom z těch doprovodných zákonů, konkrétně v zákonu o lidských tkáních a buňkách, mění názvosloví podle aktuálně přijatého zákona o zdravotních službách, resp. doprovodných zákonů, kdy v textu, který máte předložen, se ještě hovoří o zdravotnických zařízeních a podobně, kdežto zákon o službách již hovoří o poskytovateli zdravotních služeb a tuto transpozici je potřeba provést do všech těchto doprovodných zákonů i do tohoto zákona. Proto tato technická změna. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě někdo do podrobné rozpravy? Vypadá to, že... Ano, ještě pan ministr. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Já bych si ještě, pane místopředsedo, dovolil navrhnout zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byl asi poslední v rozpravě podrobné a můžeme rozpravu pomalu ukončit s tím, že hlasování o zamítnutí bude až příště. Jediné hlasování je hlasování navrhovatele na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. To je jediné, co budeme nyní hlasovat. Zagongoval jsem. Je tu návrh na odhlášení, takže vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili. Budeme hlasovat lhůtu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zkrátit lhůtu pro třetí čtení na 48 hodin, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování číslo 13, přihlášeno 136, pro hlasovalo 92, proti 44. Takže zkrácená lhůta byla odhlasována. Můžeme ukončit projednávání tisku 408. Máme tu bod
9. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném.zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,.ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 409/ - druhé čtení Prosím pana ministra o úvodní slovo.
- 78 -
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Je to poslední zákon, který dnes předkládám jako zástupce vlády a Ministerstva zdravotnictví. Je to zákon změnový a týká se zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tento zákon je předkládán společně s novými tzv. reformními zákony upravujícími zdravotní služby, jak zde byly čteny. Toto není reformní zákon, ale pouze doprovodný zákon, jehož jediným cílem je v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, jakož i v dalších novelizovaných zákonech týkajících se zdravotního pojištění provést takové úpravy, které zajistí jejich potřebný terminologický a obsahový soulad s návrhem zákona o zdravotních službách. Na tomto konstatování nic nemění ani skutečnost, že tímto návrhem jsou prováděny terminologické změny některých skutečně reformních ustanovení v zákoně č. 48 v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které byly obsaženy ve sněmovním tisku č. 325. Omezím své úvodní slovo na toto krátké vystoupení. Na závěr bych rád vyjádřil kladné stanovisko k pozměňovacím návrhům, které vzešly z projednávání tohoto návrhu ve výboru pro zdravotnictví. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to bylo úvodní slovo ministra. Tento návrh projednal výbor pro zdravotnictví. Zpravodajem je opět Marek Šnajdr, takže ho prosím. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, jak již bylo řečeno, novela zákona o veřejném zdravotním pojištění doprovází základní materii tří zákonů, které říkají, jakým způsobem se poskytují zdravotní služby a léčí, a proto je tedy potřeba, aby na tu zásadní změněnou jak terminologickou, tak faktickou stránku, reagoval zákon, který říká, jakým způsobem se to, jak se léčí, hradí. Proto tedy zákon o veřejném zdravotním pojištění, resp. jeho novela. Zdravotní výbor na svých dvou zasedáních probíral jak vlastní vládní návrh, tak registrované pozměňující návrhy a svým usnesením ve znění těchto přijatých změn doporučil tento zákon Poslanecké sněmovně schválit. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Otevírám obecnou rozpravu. Nemám žádné přihlášky do obecné rozpravy, takže ji končím. Otevírám podrobnou rozpravu. Požádal bych paní poslankyni Miladu Emmerovou, aby vystoupila jako první v rozpravě podrobné. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, byl vám rozdán pozměňovací návrh, který předkládám pro ne- 79 -
mocné takzvanou celiakií, kteří jsou léčeni bezlepkovou dietou. U těchto lidí neexistuje žádný jiný léčebný způsob než dodržovat tuto dietu. Chtěla bych se ještě trošku podrobněji zmínit o této nemoci. Její výskyt je zhruba půlprocentní a projevuje se průjmy, hubnutím, chudokrevností, řídnutím kostí, poruchami menstruačního cyklu a neplodností. Jde o autoimunitní onemocnění, kdy organismus nesnáší přítomnost lepku v potravě. Pokud se této takzvané škodlivině vyhne, pak je bez potíží. Bezlepková dieta je však specifická a relativně finančně nákladná. Poněvadž jiný typ léčby neexistuje, lze tuto dietu považovat za příčinnou léčbu. Její porušení představuje výrazné zhoršení klinického stavu, hospitalizaci a daleko větší náklady ze zdravotního pojištění. Pokud bychom to chtěli srovnávat s lidmi, kteří onemocněli diabetem, u diabetiků jde o racionální dietu, kterou bychom měli de facto dodržovat všichni. Příčinnou nebo substituční léčbou je podávání inzulinu. Na Slovensku se tento záměr podařilo uskutečnit, to znamená platba ze zdravotního pojištění jako příspěvek na bezlepkovou dietu, a pan profesor Frič si náležité podklady a důkazy vyžádal od slovenských odborníků, aby mi je poskytl. Za touto zásadou stojí celá odborná gastroenterologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a především již jmenovaný pan profesor Frič, který se touto problematikou zabývá po celou profesní kariéru. Věřím, že tentokrát tento návrh podpoříte a že těmto postiženým, kterým se podaří stanovit přesnou diagnózu, tuto léčbu dopřejeme z prostředků zdravotního pojištění. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím paní poslankyni Soňu Markovou. Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Přeji hezký večer, dámy a pánové. I když moje předkládané návrhy na zamítnutí budou asi v tom smyslu, který jsem říkala při projednávání v prvním čtení, to znamená, že psi štěkají a karavana jde dál, tak přesto si dovoluji navrhnout zamítnutí i v tomto případě, to znamená při tomto návrhu zákona. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra.
Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, já se hlásím ke třem pozměňujícím návrhům, které máte na svých stolech. Jeden jsou legislativně technické připomínky odboru legislativy. Druhý se týká pouze úpravy bodu 69, kdy se vypouští v § 17 odst. 5 jedna věta, která je v rozporu s předcházejícím ustanovením o úhradové vyhlášce. Poslední pozměňující návrh upřesňuje zákon o veřejném zdravotním pojištění, který jsme schválili v nedávné minulosti, ve dvou ohledech. My jsme již na minulém jednání rozhodli o tom, že léčivé přípravky, tzv. podpůrné a doplňkové a léčivé přípravky, jejichž cena je menší nebo rovná než 50 korun, nebudou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny, nicméně jsme rozhodli o tom, že ten proces, kterým se tak stane, bude individuální správní řízení. Přípravků, kterých se tato změna týká, je několik set a tento způsob by znamenal, že nejenom nedojde k efektu ke dni účinnosti zákona, ale o několik měsíců až tři čtvrtě roku později, a rovněž by znamenal, vzhledem k tomu, že ten způsob je individuální správní řízení, stovky řízení jak pro Státní ústav pro kontrolu léčiv, tak pro Ministerstvo zdravotnictví. Proto navrhuji, aby se tak stalo jednorázovým právním aktem ke dni účinnosti tohoto zákona. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to je vše v podrobné rozpravě. O návrhu na zamítnutí, předneseném paní poslankyní Markovou, bude hlasováno až před příštím čtením. Zbývá nám hlasování o zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zkrátit lhůtu projednávání na 48 hodin pro třetí čtení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti zkrácení lhůty? Hlasování má pořadové číslo 14. Přihlášeno je 151, pro hlasovalo 85, proti 55, takže zkrácení bylo přijato a my končíme projednávání bodu 9, tisku 409. Tady končí ta série těch zdravotnických bodů. Nyní následuje bod 10, což je tisk 410. Je to
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Já bych si na závěr znovu dovolil navrhnout zkrácení doby mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, rozumím a registruji. Ještě požádám pana poslance Šnajdra.
- 80 -
- 81 -
10. Vládní návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 410/ - druhé čtení Do sněmovny se dostavil ministr vnitra Jan Kubice, takže z pověření vlády by měl uvést tento tisk. Prosím, pane ministře, máte úvodní slovo. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. Vzhledem k obsáhlému představení návrhu zákona v prvém čtení budu maximálně stručný. K předložení tohoto zákona se vláda České republiky zavázala ve svém programovém prohlášení, a to za účelem zavedení nezávislé kontroly činnosti bezpečnostních sborů. Účelem nové právní úpravy je proto vytvoření systému nezávislého a účinného stíhání trestných činů příslušníků a zaměstnanců policie, Vězeňské služby a Celní správy České republiky a také samotné Generální inspekce bezpečnostních sborů. Generální inspekce je konstruována jako samostatný bezpečnostní sbor, jehož příslušníci budou ve služebním poměru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Vzhledem k charakteru úkolů, které bude Generální inspekce plnit, musí mít postavení policejního orgánu podle trestního řádu. Návrh zákona o Generální inspekci vychází z koncepce zákona o Policii České republiky, a to jak po stránce obsahové, tak po stránce systematické. Rád bych ještě zmínil, že samostatnost Generální inspekce má existovat i v rovině ekonomické. Proto se navrhuje její postavení jako organizační složky státu a účetní jednotky s vlastní rozpočtovou kapitolou. Pokud jde o průběh projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost, který doporučil Poslanecké sněmovně vyslovit s návrhem zákona souhlas se třemi pozměňovacími návrhy, k nimž nemám zásadní výhrady. Závěrem svého vystoupení bych vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, rád požádal o vstřícnost a podporu při projednávání tohoto návrhu zákona. To je úvodem vše, děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï bych požádal pana poslance Antonína Seïu, protože návrh byl přikázán výboru pro obranu a bezpečnost a poslanec Seïa je zpravodajem. Prosím tedy tu první zprávu.
- 82 -
Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, pane předsedající. Výbor pro obranu a bezpečnost svým usnesením č. 70 ze 14. schůze dne 16. srpna 2011 k vládnímu návrhu zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění tisku 410, přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako usnesení č. 70. Nyní mi dovolte, vážené kolegyně a kolegové, stručně vás seznámit s průběhem projednávání sněmovního tisku 410 ve výboru pro obranu a bezpečnost. Na výboru byly přijaty tři pozměňovací návrhy, jak říkal pan ministr. Nicméně na výboru byly diskutovány a také navrhovány pozměňovací návrhy týkající se zejména následujících témat. Tím prvním byl návrh na změnu jmenování ředitele inspekce prezidentem republiky a dále návrh, aby ředitelem inspekce a vedoucím územního odboru inspekce nemohla být osoba, která v minulosti byla či která je příslušníkem bezpečnostních sborů. Oba návrhy však nezískaly dostatečnou podporu. Druhým okruhem byl návrh na změnu funkčního období ředitele bezpečnostního sboru, který také nebyl přijat. Třetím tématem bylo rozšíření úkolů Generální inspekce i na zaměstnance obce zařazené do obecní policie. Také tento pozměňovací návrh nebyl výborem pro obranu a bezpečnost přijat. Posledním z diskutovaných témat byly návrhy na doplnění úkolů inspekce k preventivní činnosti v bezpečnostních sborech. Tento návrh také nedostal dostatečnou podporu a nebyl přijat. Osobně jsem však přesvědčen, že má-li být konečným cílem veřejné kontroly bezpečnostních sborů zvyšování jejich důvěryhodnosti, pak nestačí pouze odhalovat a vyšetřovat jednotlivá pochybení a trestné činy. Podle mého názoru je nutné, aby úkolem inspekce bylo i sledování a vyhodnocování informací o protiprávní činnosti a návrhy opatření pro předcházení této činnosti, včetně vydávání metodických doporučení pro činnosti jednotlivých bezpečnostních sborů. Z tohoto důvodu si dovolím se potom v podrobné rozpravě přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které byly rozdány na lavice. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla zpráva z výboru a teï otevírám obecnou rozpravu. Do ní se přihlásila paní poslankyně Černochová, jako první... (Připomínka mimo mikrofon.) To je podrobná? Ano, ano, máte pravdu. Takže do obecné rozpravy, omlouvám se, pan poslanec Daniel Korte. Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jak zde řekl již pan zpravodaj, ve výboru jsme velmi obsáhle diskutovali o způsobu, o proceduře jmenování ředitele Generální inspekce a jeho - 83 -
odpovědnosti. Návrh, který jsem ve výboru přednesl, nebyl přijat. Přece jen bych se o něj s vámi chtěl podělit. Řeknu důvody. Vládní návrh předpokládá, že ředitel bude navržen vládou, po projednání v příslušném výboru bude jmenován premiérem, kterému je také odpovědný. Dnešní situace je taková, že premiér řídí — a teï předesílám, že nemluvím ad hominem — premiér dnes řídí Bezpečnostní radu státu, premiér řídí Výbor pro zpravodajskou činnost, premiérovi přímo podléhá ředitel Národního bezpečnostního úřadu a nyní mu bude podléhat i ředitel Generální inspekce. Domnívám se, že to je velká koncentrace moci, která může svádět k její privatizaci a použití pro své osobní či stranické zájmy. Zdůrazňuji, že nemluvím o osobě dnešního premiéra, ale zároveň se stejnou jistotou, jako vím, že on něco takového nezneužije, mohu prohlásit, že třeba takový Stanislav Gross by se byl nerozpakoval ani tři picosekundy. Premiér není superministr. Tyto tři oblasti, které Generální inspekce kontroluje, spadají pod tři různá ministerstva. Policie pod vnitro, Celní správa pod finance, Vězeňská služba pod spravedlnost. Premiér neřídí tyto resorty. Proto se domnívám, že by bylo správné a účelné, aby ředitele jmenovala vláda jakožto celek a vládě jakožto celku aby byl tento ředitel také odpovědný. A v tomto smyslu pak v podrobné rozpravě přečtu ten pozměňovací návrh. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Do obecné — ptám se jestli ještě někdo chce. Pokud ne, tak obecnou končím. V podrobné rozpravě vystoupí paní poslankyně Černochová. Prosím. Poslankyně Jana Černochová: Dobrý večer, dámy a pánové, pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem svůj pozměňovací návrh nechala rozmnožit všem poslancům, takže by jej měli mít před sebou. Pouze si dovolím okomentovat jednotlivé návrhy, které navrhuji upravit. K bodu 1. Tam Vězeňská služba má na základě pozměňovacího návrhu zachováno postavení policejního orgánu, působnost je však vymezena odlišně, a to na prověřování trestné činnosti osob, které jsou ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Tato působnost je dále omezena na trestnou činnost, ke které dojde v prostorách, kde k tomuto výkonu dochází, tedy ve věznicích, vazebních věznicích a v určených ústavech. Právní úprava tak zakotvuje faktický stav, nebo k prvotnímu prověřování této trestné činnosti je ze zákona příslušná policie, fakticky jí však Vězeňská služba poskytuje na základě dožádání plnou součinnost. Samozřejmě zde není omezeno obecné právo státního zástupce svěřit jakoukoli fázi trestního řízení jinému policejnímu orgánu. - 84 -
K bodu 2. Vzhledem k tomu, že operativní šetření prováděné Vězeňskou službou k trestné činnosti vězněných osob může kolidovat s operativní činností, kterou ve stejném prostoru bude provádět Generální inspekce, navrhuje se, aby o každém šetření, které podle § 158 odst. 1 Vězeňská služba provede, informovala neprodleně Generální inspekci. Tím bude zajištěn jednak dostatečný přísun operativních poznatků z uzavřeného prostředí a zároveň tak bude omezen počet střetů dvou policejních orgánů při operativní práci ve stejném prostředí. Předposlední můj návrh se týká bodu 3, kde nad rámec pozměňovacího návrhu vzešlého z výboru pro obranu a bezpečnost se navrhuje doplnit pro Generální inspekci výjimku z obecného postupu podle §158 odst. 11 trestního řádu, nebo tam uvedená obecná pravidla pro situaci, kdy provádí opatření nebo úkony dle § 158 trestního řádu jiný policejní orgán než orgán policie, se pro Generální inspekci z povahy věci nehodí a ustanovení odst. 12 je nutno ve vztahu k odstavci 11 chápat jako ustanovení speciální. Poslední bod se týká bodu číslo 4. Shodně s vymezením působnosti podle § 12 trestního řádu se upravují i úkoly Vězeňské služby ve zvláštním zákoně. V závěru svého vystoupení prosím o zkrácení lhůty k projednávání na lhůtu 48 hodin. Takže odkazuji na materiál, který máte před sebou, odůvodnění jsem vám zde přečetla, a navrhuji zkrácení lhůty k projednávání na 48 hodin. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï bych požádal pana poslance Romana Sklenáka jako dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy. Prosím. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, vzhledem k nepřítomnosti kolegy Jeronýma Tejce si dovoluji přihlásit se k jeho pozměňovacím návrhům I a II, které vám byly rozdány do lavic. Děkuji Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dám slovo panu poslanci Antonínu Seïovi, který je další přihlášený do podrobné rozpravy. Ale ještě upozorním, že tu lhůtu, návrh, který přednesla paní poslankyně Černochová, by musel přednést navrhovatel, v tomto případě ministr, abychom ho mohli hlasovat. Tak na to upozorňuji, že návrh především paní poslankyní Černochovou nemůže být takto použit. Prosím, pan poslanec Seïa.
- 85 -
Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, pane předsedající. Jak jsem avizoval, přihlašuji se k mým pozměňujícím návrhům, které vám byly rozdány. Oba se týkají části první hlavy 1 § 2, doplnění bodů 4 a 5. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, ještě pan poslanec Daniel Korte je přihlášený. Poslanec Daniel Korte: Dámy a pánové, já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který jste dostali v písemné podobě. Týká se hlavy 1 § 1 odst. 2. Jedná se o způsob volby a odpovědnosti ředitele, jak jsem o tom mluvil v rozpravě obecné. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Paggio je další přihlášený do podrobné. Poslanec Viktor Paggio: Vážené dámy, vážení pánové, já se také hlásím k pozměňovacímu návrhu, který podepsaný mým jménem máte na svých stolečkách. Týká se také jmenování ředitele. Já jsem v podobné situaci jako pan Korte. Také jsem navrhoval na výboru jiný způsob jmenování ředitele, a to na návrh vlády prezidentem republiky z důvodu jeho nezávislosti. Neprošlo to, proto navrhuji ústupovou variantu, kterou zde předkládám ke schválení, a to je varianta po projednání s prezidentem republiky. Jsem přesvědčen o tom, že tak silná figura, jakou bude ředitel Generální inspekce, musí být projednána i s vrcholným představitelem státu, jakým je prezident republiky. Koneckonců, podíváme-li se na NKÚ — na návrh Sněmovny jmenováno prezidentem. Podíváme-li se na Nejvyšší státní zastupitelství a návrh pana Pospíšila — na návrh vlády jmenováno prezidentem. Jsem přesvědčen o tom, že by to mělo být minimálně projednáno s prezidentem. Takže se hlásím k tomuto svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže ještě probíhá podrobná rozprava. Prosím pana ministra. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Děkuji. Já navrhuji zkrácení lhůty k projednání na 48 hodin. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Ptám se, jestli ještě někdo. Nikdo, takže podrobná rozprava může skončit a vlastně jediné, co budeme hlasovat, je návrh přednesený ministrem, který zazněl v závěru, že bychom měli hlasovat zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Takže pro- 86 -
sím, aby se poslanci dostavili zase do sněmovny. Odhlásím vás a požádám, abyste se znovu přihlásili. Hlasujeme tedy návrh zkrátit lhůtu pro třetí čtení na 48 hodin. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 15. Přihlášeno je 127, pro 78, proti hlasovalo 48. Takže zkrácení lhůty bylo přijato a ukončíme projednávání bodu č. 10. Bod číslo
11. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 411/ - druhé čtení Předložený návrh pan ministr Jaromír Drábek. Jedná se o zákoník práce. Takže prosím, můžete začít. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, návrh změn zákoníku práce a na něj navazující změny dalších zákonů jsem podrobně představil v prvním čtení, které proběhlo 12. července tohoto roku. Předpokládám, že tedy není zapotřebí, abych navrhované změny znovu obšírně představoval. Změny zákoníku práce jsou vedeny několika důvody. Za prvé bylo třeba zohlednit některé nálezy Ústavního soudu, za druhé návrh směřuje k zvýšení přehlednosti, srozumitelnosti a jednoznačnosti zákoníku práce. Třetí oblastí je změna ustanovení, která mají přispět k vyšší motivaci tvorby dlouhodobých pracovních míst. Připomínám jenom, že 22. srpna návrh projednal ústavněprávní výbor, 25. srpna sociální výbor, a chtěl bych poděkovat oběma výborům za velmi konstruktivní projednávání tohoto návrhu. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Návrh jsme přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a ústavněprávnímu. Máme tisky z těchto jednání — 411/1 a 411/2. Prosím nyní paní poslankyni Vladimíru Lesenskou, aby se vyjádřila. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo. Dovolila bych si vás - 87 -
seznámit s usnesením výboru pro sociální politiku z 10. schůze dne 25. srpna 2011. Výbor pro sociální politiku doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související normy, a to ve znění pozměňovacích návrhů, které byly ve výboru schváleny. Jinak nechám prostor pro diskusi, jak obecnou, tak podrobnou, a přihlásím se pak do ní. \ Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï ještě poprosím pana poslance Jana Chvojku, protože ústavněprávní výbor má také usnesení. Prosím ho, aby nás seznámil s jednáním výboru.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych na úvod řekl, že Komunistická strana Čech a Moravy má vážný problém s předloženou novelou zákoníku práce. Vláda opírá svou důvodovou zprávu a předložený návrh zejména o nález Ústavního soudu publikovaný pod číslem 116/2008, kde uvádí v důvodové zprávě, že chce reagovat především na tento nález v základních systémových přístupech a promítnout do zákoníku práce i formálně podpůrnou působnost občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. Vláda také dále v důvodové zprávě uvádí, že chce reagovat nejen na programové prohlášení ze dne 4. srpna 2010 vlády, ale také akcentovat o-
becný princip autonomie vůle účastníků základního pracovněprávního vztahu, to jest zaměstnavatele a zaměstnance, při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance a provést další podrobnější změny, které nebyly realizovány předchozími změnami zákoníku práce, a uvádí, že jsou potřebné a je potřeba provést také adekvátní legislativně technické úpravy, které navazují na změny, které jsou uvedeny jak v důvodové zprávě, ale také v transparentnosti s normami Evropské unie. V této souvislosti bych chtěl říci, že zákoník práce byl novelizován téměř sedmnáctkrát od svého přijetí. Hlavní argument podle názoru klubu Komunistické strany Čech a Moravy neobstojí a nesplňuje své požadavky, že je třeba a že předložená novela reaguje především na nález Ústavního soudu č. 116 z roku 2008. Velký problém, který zákoník práce, nebo novela zákoníku práce otevírá a vytváří zcela specifickou otázku, je právě vztah zejména k občanskému zákoníku, kde bych chtěl v této souvislosti upozornit na moment, který se v současné době otevírá. Spočívá v tom, že souběžně s touto novelou je projednáván nový návrh občanského zákoníku, který by měl vstoupit v účinnost mnohem později než tato novela. Přesto tato novela zákoníku práce odkazuje v podstatě na tento občanský zákoník a předpokládá úpravu řady momentů v pracovněprávních vztazích podle institutu navrhovaného nového občanského práva. Vzniká tedy otázka, jakým způsobem bude vyplněna mezera od nabytí účinnosti této novely zákoníku práce v případě jejího přijetí a nového navrhovaného občanského zákoníku. Pro Komunistickou stranu Čech a Moravy je také nepřípustná obrovská míra liberalizace pracovněprávních vztahů, která je prodchnuta celým návrhem této novely zákoníku práce, a domníváme se, že ani úprava legislativně technická či pojmová neodpovídá potřebám ochrany míry zaměstnanců v jejich nerovném postavení vůči zaměstnavateli. Pokud bude tato novela zákoníku práce přijata, zcela určitě se promítne do zhoršujícího se stavu na trhu práce, vystaví zaměstnance ekonomickému tlaku přijímat hůře placenou práci, práci v režimu, který bude nahrazovat hlavní pracovněprávní poměr, zejména v pracovněprávním poměru na dobu určitou, kde zcela míjí základní práva a postavení zaměstnanců, a také bude směřovat k tomu, že budou tyto pracovní poměry nahrazovány obdobnými pracovními poměry, to znamená dohodami o pracovní činnosti nebo dohodami o provedení práce. Velký problém má Komunistická strana Čech a Moravy s tím, že také dochází k dalšímu oslabování postavení odborových organizací, a to zejména v kolektivním vyjednávání, kdy na druhou míru oslabování institutu ochrany zaměstnanců zákoníku práce se přenáší, a poukazuje na to, že by tyto věci měly být napříště řešeny právě v kolektivním vyjednávání. Dovolte tedy, abych za klub Komunistické strany Čech a Moravy i za sebe i za odborové organizace uvedl, že v podrobné rozpravě navrhnu zamít-
- 88 -
- 89 -
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. 63. usnesení ústavněprávního výboru z 27. schůze konané dne 22. srpna 2011 zní takto: Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Po odůvodnění náměstka ministra práce a sociálních věcí doktora Petra Šimerky, zpravodajské zprávě poslance doktora Jana Chvojky a po rozpravě ústavněprávní výbor: 1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, 2. pověřuje místopředsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu, 3. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi ústavněprávního výboru. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji, pane poslanče. Teï bych tedy otevřel obecnou rozpravu s panem poslancem Grospičem, který by vystoupil jako první. Prosím, pane poslanče, můžete začít.
nutí této předložené novely zákoníku práce. Domníváme se, že z hlediska práv zaměstnanců je tato novela nepřijatelná, poněvadž výrazně zhorší do budoucna jejich postavení. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kdo další do obecné rozpravy? Pokud už nikdo, tak můžeme obecnou ukončit a rovnou požádám pana poslance Grospiče, aby tedy zahájil podrobnou. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych tedy navrhl v podrobné rozpravě návrh na zamítnutí předložené novely zákoníku práce. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo zamítnutí. Teï požádám pana poslance Jana Chvojku, aby vystoupil v rámci podrobné. Prosím. Poslanec Jan Chvojka: Dámy a pánové, já bych se chtěl přihlásit k souboru pozměňovacích návrhů, které máte na svých lavicích, na svých stolech, a chtěl bych je krátce odůvodnit. Týkají se v podstatě tří oblastí, u kterých si myslím, že si zaslouží změnu. První blok těchto změn. Body, které navrhuji ke zrušení, mají v zákoníku práce upravit možnost zaměstnavatele rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem, který v době dočasné pracovní neschopnosti porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Přijetí takové úpravy by dle mého znamenalo nekoncepční a s ohledem na stanovisko Legislativní rady vlády i protiústavní prokřížení soukromoprávní a veřejnoprávní úpravy. Druhá oblast. To je ta, kde novela zákoníku práce má přinést koncepci, podle níž by pracovní smlouva měla být uzavírána jen v písemné formě. Nedodržení formy má mít za následek absolutní neplatnost smlouvy. Přijetí tohoto návrhu by znamenalo otevření prostoru pro vznik takzvaných faktických pracovních poměrů. Pokud by totiž zaměstnanec vykonával pro zaměstnavatele závislou práci bez řádně uzavřené písemné smlouvy, nevznikl by právem uznaný pracovněprávní vztah, nýbrž právě jen vztah faktický. To by znamenalo ohrožení a narušení právní jistoty osob zapojených v pracovním procesu. Navrhuji proto pravidla týkající formy právních úkonů směřujících ke vzniku pracovněprávního vztahu přepracovat. Právní úkon směřující k uzavření pracovněprávního vztahu může být podle navrhovaného řešení platně učiněn i ústně, ovšem v případě ústavního uzavření vznikne zaměstnavateli povinnost předat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce písemné potvrzení o obsahu pracovněprávního vztahu. Toto potvrzení bude muset obsahovat alespoň podstatné - 90 -
náležitosti příslušného právního úkonu. Jeho nevydání nebude znamenat neplatnost úkonu, který byl učiněn předem ústně. Třetí oblast se týká novely zákoníku práce v těch bodech, kdy má přinést pravidlo, podle nějž bude odborová organizace působit u zaměstnavatele jen tehdy, pokud jsou alespoň tři zaměstnanci zaměstnavatele členy této odborové organizace. Ve vládou navržené podobě by tato právní úprava dle mého způsobila vyloučení ústavně chráněného práva zaměstnanců na sdružování k obhajobě hospodářských a sociálních zájmů u zaměstnavatele, který zaměstnává jen jednoho či dva zaměstnance. Zákon by totiž bránil tomu, aby u takovéhoto zaměstnavatele působila odborová organizace, a tím by došlo k odepření ústavně chráněného a ratifikovanými mezinárodními smlouvami garantovaného práva jeho zaměstnanců na odborové sdružování. Za účelem odstranění tohoto zjevného rozporu s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami tedy navrhuji, aby odborová organizace působila u zaměstnavatele tehdy, pokud je alespoň jeden zaměstnanec zaměstnavatele členem této odborové organizace. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teï bych požádal paní poslankyni Lesenskou, aby vystoupila. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Já bych se pouze chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který máte předložený písemně ve svých lavicích, a to včetně odůvodnění, které tam je docela podrobně popsáno. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím. Teï nevím, kdo dřív, ale pan ministr může vystoupit okamžitě. Prosím. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Já se omlouvám, nechtěl jsem nikoho předběhnout, ale navrhuji zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím. Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý večer, vážený pane předse-dající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovoluji si přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, který řeší správní režii pojišoven, které spravují zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Navrhuji snížit tuto správní režii ze stávajících 13,5 % na 9 %. Přijetí tohoto návrhu by přineslo úsporu - 91 -
asi 270 mil. a více to odpovídá skutečným nákladům pojišoven. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a to snad bude tedy vše. Podrobnou rozpravu jsme vyčerpali a můžeme ji ukončit. Budeme hlasovat. Zamítnutí si necháme na příště (lehký šum v sále) a teï bychom hlasovali pouze onen návrh na zkrácení lhůty. Zagongoval jsem a můžeme tedy — (žádost na odhlášení) — ano prosím, odhlásit všechny a znovu se přihlásit. Nyní tedy budeme hlasovat návrh zkrácení lhůty projednávání pro třetí čtení na 48 hodin. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty projednávání mezi čteními na 48 hodin, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 16, přítomno je 130, pro hlasovalo 77, proti 53. Zkrácení lhůty bylo přijato a my můžeme ukončit projednávání bodu číslo 11. Teï tu máme bod číslo
12. Vládní návrh zákona o důchodovém spoření /sněmovní tisk 412/ - druhé čtení Poprosím ministra Miroslava Kalouska — tady se jedná o tisk 412 — aby uvedl z pověření vlády tento návrh. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, tak jako v prvním čtení si dovolím požádat, protože jsem přesvědčen, že je to ku prospěchu efektivity projednávání, o sloučení rozpravy k tiskům 412, 413 i 414, nebo by jsou to samostatné novely zákonů, je to komplexní úprava druhého a třetího pilíře, kterou od sebe nelze oddělit. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Já bych tedy nechal rovnou v tom případě hlasovat to, co jste navrhl. Pan ministr, zopakuji, navrhl, že bychom sloučili rozpravu k tiskům 412, 413, 414. Nechám Sněmovnu hlasovat o tomto návrhu.
Hlasování má pořadové číslo 17, přihlášeno 130, pro hlasovalo 78, proti 25. Bylo to přijato. Prosím, můžeme začít. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Tedy dovolím si — by jsem si vědom toho, že bych měl i při sloučení rozpravy ke každému tisku říct předkládací zprávu samostatně, ale jistě mi prominete, když to řeknu najednou, protože jsme o tom dost podrobně mluvili v prvním čtení. Dovolím si připomenout, že tisk 412 upravuje druhý pilíř, tedy opt-out důchodové reformy, tisk 413 upravuje stávající třetí pilíř a tisk 414 jsou nezbytné změnové zákony vzhledem k tomu, že se tisky předcházející samozřejmě dotýkají celé řady zákonů, a již se týkají zákonů o bankách, České národní bance, zákona o podnikání na kapitálovém trhu a podobných novel. Jenom si dovolím připomenout, že přes samozřejmě různé názory, které jsou v této Sněmovně, jistě se mnou budete všichni souhlasit, že je nezbytné pro daleko větší bezpečí klientů jak ve druhém, tak ve třetím pilíři důsledné oddělení majetku akcionářů od vkladů klientů, což je ta základní pojistka, která odstraňuje obavy, že při krachu společnosti střadatel přichází o své peníze. Nepřichází. Majetek je oddělen a nemůže být předmětem konkursní podstaty. Dál je spoření přizpůsobeno moderním trendům, které na rozdíl od současných rigidních modelů, které neumožňují ve třetím pilíři téměř žádné výnosy, ty výnosy umožňují. Pak je tam celá řada dalších změn, o kterých jsme hovořili v prvním čtení. Snad mohu jenom říct, že mě mimořádně potěšilo, že renomovaná agentura Standard & Poor’s zvýšila rating České republiky o dva body, což umožní, já jsem si jist, výrazné úspory na správě dluhů a dluhové služby. Bylo to mj. odůvodněno také tím, že je tady promyšlená a většinou parlamentu podporovaná důchodová reforma. Bral jsem to jako jistou prémii, kterou daňový poplatník za tuto předloženou materii získá již v letošním a příštím roce. Ne snad na už fungujícím penzijním systému, nebo účinnost se počítá od 1. 1. 2013, ale tuto prémii získá daňový poplatník už na výrazně nižších nákladech na dluhovou službu, což jistě není prémie malá, protože Česká republika jde v podstatě v protisměru trendů, které mají ostatní země Evropské unie. My svoji dluhovou službu díky důsledným reformním krokům zlevňujeme, ostatní země ji prodražují. ;Děkuji.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro sloučení rozpravy ke všem těmto třem bodům, stiskne tlačítko. (Námitka z pléna.) Pardon, zahajuji tedy ještě jednou. Prosím, stiskněte tlačítko. Kdo je proti?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï bych požádal vystoupit zpravodaje tisku prvního, tisku 412. Nejdřív pana poslance Vladislava
- 92 -
- 93 -
Vilímce, zpravodaje rozpočtového výboru, aby promluvil jako první k prvnímu tisku.
vách všechny výbory, které tisk projednávají na základě přikázání Poslaneckou sněmovnou.
Poslanec Vladislav Vilímec:: Děkuji. Vážené paní kolegyně a kolegové, vážený pane předsedající, dovolte mi seznámit vás s usnesením rozpočtového výboru ze dne 24. srpna 2011, číslo 165, k vládnímu návrhu zákona o důchodovém spoření, tisk 412: Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o důchodovém spoření schválila ve znění pozměňovacích návrhů. Za druhé, rozpočtový výbor zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl nezbytné legislativně technické úpravy. Za třetí, zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Dovolte mi, abych se jen krátce vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které přijal k tomuto tisku rozpočtový výbor. Tyto pozměňovací návrhy jednak zpřesňují dikci vládního návrhu, např. pokud se jedná o vymezení účastníka důchodového spoření. Také tyto pozměňovací návrhy navrhují rozšíření použití naspořených prostředků i k úhradě prostředků účastníka v souvislosti s převodem důchodových práv do důchodového systému v Evropském společenství. Navrhují potřebné terminologické úpravy i povinnosti ohledně informování účastníků ze strany penzijních společností či centrálního registru smluv. Také navrhují obecnější vymezení jednotlivých položek, které penzijní společnost eviduje na peněžním podúčtu osobního důchodového účtu každého účastníka spoření, a obsahují i návrh na stanovení dřívější účinnosti zmocňovacích ustanovení tak, aby mohla Česká národní banka i vláda vydat příslušné podzákonné normy včas. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teï bych přerušil projednávání tisku a pokročil bych k tisku 413.
13. Vládní návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 413/ - druhé čtení Pan ministr Kalousek řekl, že jeho vystoupení bylo společné ke všem, takže teï máme i společné zpravodaje. Poprosím pana poslance Vilímce, jestli on tedy by ještě něco řekl k tisku 413.
Poslankyně Gabriela Pecková: Já bych si dovolila přečíst usnesení výboru pro sociální politiku, který projednal sněmovní tisk 412 na své 10. schůzi dne 25. srpna 2011: Po úvodním slově Ladislava Minčiče, prvního náměstka ministra financí, a Jiřího Krále, zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě poslankyně Gabriely Peckové a po rozpravě výbor pro sociální politiku konstatuje, že vzhledem k tomu, že výbor nebyl informován o nutných úpravách ze strany předkladatele, ukončuje projednání tisku 412 bez stanoviska. Doporučuje předkladateli, aby při budoucích projednáváních tisků informoval o připravovaných úpra-
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane předsedající. Paní kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás informoval o usnesení číslo 166 rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Jedná se o tisk 413. Rozpočtový výbor 1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou součástí tisku 413; 2. zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl nezbytné legislativně technické úpravy; 3. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. Pokud se týká pozměňovacích návrhů, které rozpočtový výbor doporučuje, tak opět se jedná o návrhy zpřesňující dikci zákona terminologicky, obdobně jako je to v případě pozměňovacích návrhů k tisku 412. Obsahově nejdůležitější částí pozměňovacích návrhů je návrh nového znění části 13., tj. úpravy transformace penzijního fondu do podoby transformovaného fondu. Tyto návrhy kompletněji upravují postup penzijního fondu, který do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti této části zákona požádá Českou národní banku o povolení k činnosti penzijní společnosti a provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Upravuje také způsob fungování penzijního fondu v přechodném období, kdy se na penzijní fond a penzijní připojištění vztahuje ještě stávající zákon o penzijním připojištění. Upravuje také zrušení a zánik stávajícího penzijního fondu. Jsou zde také přesněji vymezeny nároky účastníků v transformovaném fondu. Děkuji za pozornost.
- 94 -
- 95 -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teï prosím paní poslankyni Peckovou, aby vystoupila jako další zpravodaj výboru.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a teï bych požádal paní poslankyni Peckovou z výboru pro sociální politiku. Prosím. Poslankyně Gabriela Pecková: Já bych si vás dovolila zase seznámit s 50. usnesením výboru pro sociální politiku z 10. schůze dne 25. srpna 2011 k vládnímu návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření, sněmovní tisk 413: Po úvodním slově Ladislava Minčiče, prvního náměstka ministra financí, a Jiřího Krále, zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě poslankyně Gabriely Peckové a po rozpravě výbor pro sociální politiku konstatuje, že vzhledem k tomu, že výbor nebyl informován o nutných úpravách ze strany předkladatele, ukončuje projednávání tisku 413 bez stanoviska a doporučuje předkladateli, aby při budoucích projednáváních tisků informoval o připravovaných úpravách všechny výbory, které tisk projednávají na základě přikázání Poslaneckou sněmovnou. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže já bych teï zase přerušil projednávání tisku 413 a pokročili bychom k tisku 414.
14. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 414/ - druhé čtení Zase bych požádal pana poslance Vilímce, kdyby teï informoval k tomuto tisku. Prosím.
3. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. Pokud se týká pozměňovacích návrhů, které jsou obsaženy v tisku 414/1, opět se jedná, protože se jedná o změnový zákon, o návrhy zpřesňující stávající dikci původního vládního návrhu a zároveň se navrhuje znění vládního návrhu rozšířit o novou část 24., o změnu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Pro o část 19., tedy změnu zákona o správních poplatcích, rozpočtový výbor navrhuje nabytí účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. A teï bych požádal paní poslankyni Gabrielu Peckovou o poslední vystoupení. Prosím. Poslankyně Gabriela Pecková: Naposledy bych vás seznámila nejprve s usnesením a potom v podrobné rozpravě bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který se bude týkat dorovnávání slovenských důchodů. Takže nejprve to usnesení. 51. usnesení výboru pro sociální politiku z 10. schůze dne 25. srpna 2011 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, sněmovní tisk 414: Po úvodním slově Ladislava Minčiče, prvního náměstka ministra financí, a Jiřího Krále, zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě poslankyně Gabriely Peckové a po rozpravě výbor pro sociální politiku konstatuje, že vzhledem k tomu, že výbor nebyl informován o nutných úpravách ze strany předkladatele, ukončuje projednávání tisku 414 bez stanoviska. Doporučuje předkladateli, aby při budoucích projednáváních tisků informoval o připravovaných úpravách všechny výbory, které tisk projednávají na základě přikázání Poslaneckou sněmovnou.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, vážený pane předsedající, dovolte mi informovat vás o usnesení č. 167 rozpočtového výboru ze dne 24. srpna 2011, a to k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, tedy tisk 414. Rozpočtový výbor 1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, schválila ve znění pozměňovacích návrhů; 2. zmocňuje zpravodaje, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl nezbytné legislativně technické úpravy;
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Vzhledem ke zprávám zpravodajů cítím jako povinnost hluboce se omluvit výboru pro sociální politiku.
- 96 -
- 97 -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a teï bychom mohli tedy shrnout, že máme všechny úvodní slova k jednotlivým tiskům, a mohli bychom otevřít obecnou rozpravu ke všem třem.
Sloučená rozprava k bodům 12, 13 a 14 Do ní se hlásí pan ministr Kalousek jako první. Prosím tedy.
To, že nebyli včas informováni o nezbytných změnách předkladatele, je nepochybně moje vina a já se za ni pokorně omlouvám. My jsme někdy na Ministerstvu financí do té míry fascinováni autoritou rozpočtového výboru, že někdy pozapomeneme na autoritu výborů nepochybně důležitějších. Opravdu mě to mrzí. Zkazil jsem práci výboru, který byl připraven to projednávat. Nebude se to opakovat. Prosím, přijměte moji omluvu. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak obecná rozprava probíhá. Nemám tady žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Á — paní poslankyně Orgoníková. Omlouvám se velice. Byla tam, ano, ano, ano. Málem jsem ji zlikvidoval. Prosím, paní poslankyně, nestalo se, máte možnost vystoupit. Poslankyně Hana Orgoníková: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo, dovolte, abych vás informovala, že dnes jsem převzala dvě petice, a poněvadž byla sloučena rozprava k tiskům 412 a 413, seznámím vás s obsahem těchto peticí. První petice — cituji: “Petice proti bezohledné důchodové reformě. My, níže podepsaní, vyzýváme vládu, poslance, senátory a prezidenta republiky, aby odmítli důchodovou reformu obsahující tak zvaný opt-out, tedy možnost vyvedení peněz ze solidárního průběžného systému do soukromých penzijních fondů. Podle návrhu vlády by mohli lidé mladší 35 let rozdělit 28 % svého odvodu na sociální důchodové pojištění, které odvádí každý pracující, na dvě části. Do společného průběžného solidárního důchodového systému by směřovalo 25 % a do soukromých penzijních fondů by bylo možné vyvést zbývající 3 % za předpokladu, že občan k těmto třem procentům přidá navíc svůj osobní vklad okolo dvou procent. Takovou podobu důchodové reformy odmítáme. Vedou nás k tomu následující důvody: Nejedná se o žádnou reformu. Jedná se pouze o dobrovolné převedení části státního rozpočtu na desítky let soukromým penzijním fondům. Tuto možnost budou moci volit převážně lidé s vyššími příjmy. Podmínkou vyvedení tří procent z průběžného systému má být totiž přidání ještě dalších dvou procent ze mzdy. Dojde tak k významnému snížení solidarity. Důchody lidí s nízkými a průměrnými příjmy mají být tedy v budoucnu ještě nižší, než kdyby k žádné reformě nedošlo. Nikdo z nás neví, co se stane v následujících 40 letech. Může přijít krize, vysoká inflace, měnová reforma. Je těžké mít důvěru v to, že budoucí vlády naspořené peníze nezdaní tak jako stavební spoření či neznárodní, jako se to stalo v Maïarsku či v Argentině. Toto umělé a zbytečné zvětšování deficitu veřejných financí v řádu desítek miliard korun ročně - 98 -
chce vláda řešit zvýšením DPH. Půjde o nejvyšší zdanění za posledních 17 let. Takovýto zásah sníží zásadním způsobem spotřebu domácností a tvrdě dopadne na české firmy a to vše kvůli pochybné naději na zhodnocování úspor ve fondech. Takto plánovaná penzijní reforma, jejíž náklady chce vláda zafinancovat zásadním zvýšením DPH, tíživě dopadne na rodiny. Kromě sedmi vládou vybraných potravin se jim zdraží veškeré další náklady na výchovu dětí, dětské pleny, autosedačky, kvalitní domácí potraviny, náklady na bydlení a další. To vše v situaci, kdy Česká republika má jednu z nejnižších porodností v Evropské unii. Vláda tedy navrhovanou reformou ještě zhorší postavení rodin ve společnosti. Přitom vytváření vstřícného prostředí pro rozvoj rodiny by měl být jedním z hlavních cílů zodpovědné vlády.” Iniciátory této petice jsou bývalí spolustraníci pana ministra financí Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka. Petici podepsalo 13 599 petentů, z toho 3 091 občanů podpořilo petici na internetu. A nyní další petice. Tato petice se nazývá — cituji — petice “Za vznik povinných zaměstnaneckých penzijních fondů, které umožní vyplácení doplňkových důchodů pro zaměstnance pracující po dlouhou dobu v riziku nebo vykonávajících těžké fyzické práce”. Cílem je, aby zaměstnanci překlenuli za důstojných podmínek dobu, kdy již nemohou vykonávat z uvedených důvodů své zaměstnání, do nabytí řádného nároku na starobní důchod a poté aby jim byl vyplácen starobní důchod bez jakýchkoliv sankcí. Petice, kterou inicioval Odborový svaz KOVO, podepsalo 25 162 petentů. Případná zákonná úprava by se týkala cca 350 tisíc zaměstnanců. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan ministr chce reagovat. Vážení kolegové, je tady taková celkem družná atmosféra, ale chtěl bych upozornit, že ještě pořád probíhá sněmovna. I když je tedy už devět hodin, tak pořád ještě probíhá sněmovna a je tady jeden řečník, který dostal slovo. Prosím pana ministra. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já jsem chtěl opravdu faktickou poznámku. Nechci polemizovat s těmi peticemi, to v žádném případě. To mi snad ani nepřísluší. Snad jenom bych rád zareagoval na to, že pod tou první jsou dvě jména, která se přihlásila k tomu, že jsou mí bývalí spolupracovníci. Já při vší úctě k jejich názorům, se kterými nesouhlasím — to neznamená, že bych si těch názorů nevážil — při vší úctě k jejich názoru protestuji proti tomu, že by to někdy byli mí spolupracovníci. Nikdy nebyli. - 99 -
A aby mi to snad někdy náhodou nehrozilo, tak jsem z té strany radši vystoupil. Děkuji.
Poslanec Petr Braný: Já už nebudu panu ministrovi nic vyznávat. A k tomu, proč jsem se přihlásil. Já už jsem v rozpravě v prvním čtení k tomu dost podrobně hovořil. To samozřejmě opakovat nechci. Jenom bych chtěl upozornit na jedno, že teï stojíme před zase závažným reformním krokem v penzijní reformě a je to krok těžce vratný. Je to krok nevratný. Takže třeba doby odchodu do důchodu — tady si dovolím říct svůj názor — kyvadlo dějin se sune doleva v České republice, a někteří brzdí sebevíce, a po příštích volbách se toto dále chce změnit — doby odchodu do
důchodu. Ale přijmeme-li druhý pilíř, smlouvy třetích subjektů a celou změnu z hlediska bankovního sektoru a penzijních fondů, je to krok velmi těžce vratný. Tak na to bych chtěl upozornit při tom stachanovském snažení, kterému jsme podlehli v tomto letním měsíci. Druhá poznámka je, že když jsme tady byli v prvém čtení v rozpočtovém výboru, tak trochu mi to připomíná, ta rozprava, ale to bych ještě snižoval pořady mistra Donutila, Zeptejte se mě, na co chcete, já vám, na co chci, odpovím, většinou ani odpověï nebyla. Tam jde o to, že za prvé my říkáme, že je to kvůli demografickému vývoji, ale na otázku, proč se tam nepočítá s produktivitou práce, tak odpověï není v podstatě. Pořád se jenom počítá, kolik nás bude za 30, 50 let. Já jsem na výboru řekl, že jeden prognostik mi řekl, že prognózy se nedělají pro to, jak to bude vypadat, ale pro to, aby měla vládnoucí vláda vždy nějaký jeden z argumentů, proč tak činí. A další poznámka, odpověï na to též nebyla. Proč my jsme 8 až 8,5 % v nákladech na penzijní systém z HDP a v Evropě je 12 až 14 %? Z toho systému nám samozřejmě vypadávají za prvé určité propady OSVČ, kde se to pohybuje v rozdílu asi 100 % proti zaměstnancům, možná ještě více vlastně, ale zejména studující, nemocní, nezaměstnaní, ti z toho systému vypadávají a to je to nižší procento. Takže zase tady ta sociální oblast. Zejména proto, vedle obrany, v zájmu republik byla vytvořena vláda a stát, aby řešily zejména tu sociální oblast, a my ji tady přece jenom držíme na spodní hranici i ve srovnatelných rozpočtech evropských zemí. Také na to nebyla nějaká větší reakce. Zároveň ty propady. Neudělala se ta analýza. Například dlouhodobě více než 60 mld. nevybráno na sociálním odvodu z firem a je to bráno jako daňový nedoplatek. Já tomu rozumím, ale jestli je od zaměstnance vybráno, ale neodvede to ten podnik, ta firma, tak je to na hranici zpronevěry, to by se mělo řešit jinak, a ne že je to určitý daňový delikt, který se zase řeší jiným způsobem. Já tady nechci nic kriminalizovat, ale je tu tento problém a mělo by se to řešit. Možná ministr financí poví, že se to řeší a bude řešit v jiných úpravách. A ještě k transformačním nákladům. Zatím všude, kde se to pokusili zavést anebo to zavedli a ještě to nezrušili, tak mají do 2 % HDP, což je u nás těch 60 až 75 mld. korun. Tam ředitel z Ministerstva financí v rozpočtovém výboru uvedl, že tak 27 až 28 mld. Jinak ten tisk to vůbec nijak nevyjadřuje, jaký bude tento transformační náklad, a víme, že z toho DPH, když se zadaří, tak bude nějakých 20 mld. Takže je to v této oblasti též určitý propad z hlediska finančních nákladů na celou transformaci a bude se to muset dorovnávat. A když víme, že z 28 % sociálních odvodů jsou 8 % pozůstalostní a invalidní důchody, a tam se ta procenta snižují, tak je logické, že se to bude muset doplňovat, že perpetuum mobile zde nebude.
- 100 -
- 101 -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně fakticky chce reagovat, paní poslankyně Orgoníková, tak jí to umožním. Poslankyně Hana Orgoníková: Já panu ministrovi. Já jsem neřekla, že jsou jeho spolupracovníci. Já jsem říkala bývalí spolustraníci. Ale oni neříkali, že oni jsou. Oni se k tomu nehlásili, ale já to vím. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To dělá ten hluk v té sněmovně právě. Ano, ten hluk potom vytváří tyhle situace. Prosím pana poslance Braného. A ještě pardon, pan ministr Kalousek ještě jednou. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: V takovém případě, paní poslankyně, si vám dovoluji říct, že když jste říkala, že citujete petici, tak jste si tam přidala něco ze svého, protože vy to tak jako víte. To byla taková docela hezká mystifikace a já vám ji odpouštím, protože vás mám rád. (Smích v sále.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Prosím pana poslance Braného. Poslanec Petr Braný: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych chtěl upozornit, že tedy poslanci by se neměli navzájem oslovovat, možná ani si nic vyznávat během toho jednání. (Smích.) Ani ministr nemůže vyznávat poslancům. Jsem o tom přesvědčen, nebudeme o tom diskutovat. Prosím, pan poslanec Braný.
Já už o tom dál nechci hovořit. Návrh zatím nedávám, nehlásím se do podrobné rozpravy, protože jsem ho dal v prvém čtení a byl zamítnut návrh na zamítnutí. Vím, že z hlediska již přihlášených kolegyň a kolegů se k tomuto vrátíme a bude i tento návrh podán. Nebyl-li by podán, tak samozřejmě se přihlásím též do podrobné rozpravy. Takže jestli pan ministr ještě na něco zareaguje, budu mile potěšen. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je pořád sloučená obecná rozprava. Pan ministr zareaguje. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Jenom velmi stručně. Já se velmi omlouvám, pane poslanče. Já si uvědomuji, že některé vaše dotazy, které v rozpravě zazněly, zůstaly nezodpovězeny, ale prosím, zeptám se auditoria, jak má nešastný ministr financí odpovědět na otázku, kterou jste položil, jak je možné, že někdo platí o sto, možná i více procent méně než ten druhý. Na to se odpověï hledá velmi špatně. Zdvořilá odpověï se na to najít skoro nedá. Já jsem ji nenašel, a proto jsem radši neodpověděl. Prosím o pochopení. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Obecná rozprava zřejmě skončí, to bylo asi poslední vystoupení. Tak tu společnou obecnou rozpravu ukončíme a teï se zase vrátíme do jednotlivých bodů k podrobné rozpravě. Podrobná rozprava.
Nejdřív se vracíme do tisku 412. Zahajuji podrobnou rozpravu k tisku 412. Vidím tam paní poslankyni... Aha, pan ministr chce. Ale ano, můžete vystoupit, já potom dám slovo ostatním. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Já si jenom dovolím jako u těch předcházejících předloh požádat Poslaneckou sněmovnu, aby u tisků 412, 413 a 414 zkrátila lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji za pochopení. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže teï do podrobné dopravy paní poslankyně Langšádlová jako první. Prosím. Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý den. Vážený pane předsedající, já jsem se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu ke - 102 -
sněmovnímu tisku číslo 412, který má pouze technicko-legislativní charakter. Děkuji vám. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní prosím pana poslance Votavu. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, podávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona o důchodovém spoření. Já myslím, že sociální demokracie zcela jasně, zřetelně důvody pro toto zamítnutí vyjádřila už v prvém čtení. Vyjádřili jsme je i ve výborech, mimo jiné rozpočtovém a sociálním výboru. Myslíme si, že druhý pilíř je zcela nadbytečný, a vyvedení peněz ze solidárního prvního pilíře je pro nás nepřijatelné. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Upozorňuji, že rozprava je oddělená, neb jsem byl právě dotázán. Ta podrobná musí být oddělená, pouze obecná byla sloučená. Teï probíhá rozprava k bodu 412. Pokud se do podrobné rozpravy k bodu 412 nikdo nehlásí, tak rozpravu k bodu 412 rovnou ukončíme a zároveň musíme hlasovat. Tady zaznělo od ministra Kalouska v podrobné, že chce zkrátit lhůtu k projednávání pro třetí čtení na 48 dní. Takže já gonguji, budeme... (Námitky ze sálu.) Hodin. Chcete hodiny, máte mít hodiny. (Gonguje.) Budeme tedy hlasovat, snad jsou všichni tady. Zahajuji hlasování. Kdo je tedy pro zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 18, přihlášeno 148, pro hlasovalo 84, proti 53, takže zkrácení lhůty bylo přijato pro tisk 412.
Teï tisk 413. Pan ministr se hlásí do podrobné rozpravy jako první. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: I zde pokorně prosím o zkrácení lhůty na 48 hodin. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, bylo požádáno o zkrácení lhůty. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy k tisku 413. Opět pan poslanec Václav Votava. Prosím pana poslance, aby se ujal slova.
- 103 -
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, i zde mi nezbývá nic jiného, než podat návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, podán návrh na zamítnutí. Prosím paní poslankyni Langšádlovou, aby se ujala slova v podrobné rozpravě. Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu ke sněmovnímu tisku 413. Pouze bych vás chtěla poprosit — v bodě 6 první řádek, tam je malá chyba, kde v textu je napsáno “v pozměňovacím návrhu rozpočtového výboru číslo 43” a má tam být “číslo 42”. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Vilímec do podrobné.
Hlasování má pořadové číslo 19, přihlášeno je 149, pro hlasovalo 89, proti 50, zkrácení lhůty bylo prohlasováno.
Teï tedy k tomu poslednímu tisku 414. Vracíme se do podrobné rozpravy. Hlásí se ministr Kalousek, opět prosím, aby vystoupil. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Zkusím své štěstí do třetice a i zde si dovoluji požádat o zkrácení lhůty na 48 hodin. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, registruji. Prosím paní poslankyni Peckovou Gabrielu, aby vystoupila v podrobné rozpravě.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zkrátit lhůtu pro třetí čtení na 48 hodin, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Poslankyně Gabriela Pecková: Dámy a pánové, dne 22. června 2011 vynesl Soudní dvůr Evropské unie rozsudek ve věci Lantová ohledně předběžné otázky položené Nejvyšším správním soudem České republiky, která se týkala poskytování vyrovnávacího příspěvku českým občanům bydlícím v České republice, kteří pobírají na základě dob pojištění získaných v bývalém Československu důchod od Slovenské republiky. Poskytování vyrovnávacího příspěvku vychází z dřívější judikatury Ústavního soudu České republiky. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že dorovnání slovenských důchodů formou vyrovnávacího příspěvku není možné omezovat podmínkou českého občanství a bydliště v České republice, nebo takové omezení představuje z pohledu práva Evropské unie nepřípustnou diskriminaci. V návaznosti na toto rozhodnutí navrhuji přijetí zákonné úpravy, která by dorovnávání slovenských důchodů obecně vylučovala, a dovoluji si podat pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření — sněmovní tisk 414. K části dvanácté: V článku XII se za bod 16 doplňuje nový bod 17, který zní: “17. Za § 106 se vkládá nový § 106a, který zní: Hodnocení některých dob za období před rokem 1993 Za doby důchodového zabezpečení získané před 1. lednem 1993 podle československých právních předpisů, které se podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení ze dne 29. října 1992 považují za doby důchodového zabezpečení nebo pojištění Slovenské republiky, nelze přiznat ani zvýšit důchod z českého důchodového pojištění (zabezpečení) —”
- 104 -
- 105 -
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych se přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům k tomuto tisku 413. První pozměňovací návrh je vlastně formulační úprava znění § 69 odst. 4. Tento návrh byl již projednán rozpočtovým výborem, ale nedopatřením nebyl zapracován do textu přijatého usnesení rozpočtového výboru, takže činím tento návrh coby poslanec. A co se týká pozměňovacího návrhu číslo 2 ke sněmovnímu tisku 413, i k tomu se přihlašuji. Tady se jedná o návrh na zrušení § 63 tohoto vládního návrhu spočívajícího v regulaci odměňování těch, kdo sjednávají, zprostředkovatelů, kteří sjednávají pro účastníky penzijní připojištění. Vcelku pečlivé a obšírné zdůvodnění tohoto návrhu máte v lavicích, takže se pouze omezím na konstatování, že návrh zákona beztak obsahuje regulaci výše celkové úplaty, kterou může penzijní fond, resp. penzijní společnost uplatňovat po účastníkovi za obhospodařování penzijního fondu. Takže zdvojovat to další regulací se mi nezdá zrovna rozumné a racionální. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, to byl snad poslední přihlášený do podrobné rozpravy k tisku 413. Teï ukončuji podrobnou rozpravu a budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty k projednávání pro třetí čtení na 48 hodin. To je to, o čem nyní hlasujeme.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Paní poslankyně, promiňte, já vás nerada přerušuji. Za prvé chci požádat Poslaneckou sněmovnu, aby vám věnovala pozornost, a za druhé vám chci pomoci: Pokud nechcete číst celý svůj pozměňovací návrh, tak stačí, pokud byl rozdán poslancům na lavice, odkázat na ten rozdaný návrh. Pokud nebyl rozdán, tak samozřejmě to musíte přečíst. Prosím. Poslankyně Gabriela Pecková: Už to není dlouhé. “... a ani nelze s přihlédnutím k těmto dobám poskytnout vyrovnávání, dorovnávání, příplatky a obdobná plnění k důchodu nebo jeho části nebo poskytovaná místo důchodu nebo jeho části; k těmto dobám lze v souladu s čl. 4 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky, přihlédnout pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném touto smlouvou nebo tímto zákonem (§ 61). Za článek XII se vkládá nový článek XIII, který zní: Žádosti o poskytnutí vyrovnání, dorovnání, příplatků a obdobných plnění uvedených v § 106a větě první zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se odloží a řízení o nich se nevede; byly-li tyto žádosti podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řízení o nich se zastaví. Opatření učiněná přede dnem účinnosti tohoto zákona na základě těchto žádostí zůstávají nedotčena s tím, že příslušné plnění náleží do (v písemném podkladu uvedeno “po”) vyúčtování zálohové výplaty za rok 2011 ve výsledné výši beze změny, pokud trvá podle právních předpisů České republiky i Slovenské republiky nárok na důchod, který byl důvodem pro přiznání tohoto plnění; zánikem nároku na důchod podle právních předpisů některého z uvedených států zaniká trvale i nárok na příslušné plnění.” Ostatní články se přečíslují. K části dvacáté čtvrté: V článku XXIV se za slova “1. ledna 2013” doplňují slova “, s výjimkou ustanovení čl. XII bodu 17 a čl. XIII, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.” Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Peckové. Zeptám se — pan kolega Votava je dalším přihlášeným do podrobné rozpravy. Prosím.
návrhu tohoto zákona. (Poznámka z pléna: Zbytečně.) Není to zbytečné, pane. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Registrujeme, padl návrh na zamítnutí. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy k tomuto tisku, tedy k tisku 414. Nehlásí se nikdo, končím tedy podrobnou rozpravu a budeme hlasovat o návrhu, který zazněl, to je o návrhu na zkrácení lhůty na 48 hodin. Přivolávám naše kolegy. Registruji vaši žádost o odhlášení, takže vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili všichni. Budeme hlasovat tedy o tomto návrhu. Zahajuji hlasování pořadové číslo 20. Táži se, kdo souhlasí s tím, aby byla zkrácena lhůta na 48 hodin u sněmovního tisku 414 mezi druhým a třetím čtením. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 20, přítomno 139, pro 88, proti 49. Návrh byl přijat. Tím jsme projednali sněmovní tisk 414, bod číslo 14. Vážené kolegyně a kolegové, byl to poslední bod, který vzhledem ke lhůtám bylo možno dnes projednávat. Po dohodách, které zde byly učiněny mezi předsedy jednotlivých poslaneckých klubů, přerušuji tuto schůzi do čtvrtka do 9 hodin ráno. Zároveň oznamuji členům organizačního výboru, že organizační výbor se mým rozhodnutím sejde ve čtvrtek ve 13.10 hodin v polední pauze, tedy deset minut po vyhlášení polední pauzy. Paní poslankyně Orgoníková má ještě nějaké sdělení. Prosím o klid ještě vteřinu. Poslankyně Hana Orgoníková: Vážení kolegové, dovolte, abych vás požádala o vyslechnutí, zejména členy petičního výboru. Zítra v 8.45 hodin se měl konat petiční výbor, a poněvadž se zítra nezasedá, tak ho svolávám na čtvrtek 1. 9. v 8.45 hodin. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji a končím dnešní jednací den. Přerušená schůze bude pokračovat, jak už jsem řekla, ve čtvrtek v 9 hodin ráno. (Jednání skončilo ve 21.20 hodin.)
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, potřetí. Dával jsem návrh na zamítnutí předchozích dvou návrhů zákonů, takže z logiky věci dávám návrh i na zamítnutí tohoto - 106 -
- 107 -
Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 1. září 2011 v 11.00 hodin Přítomno: 154 poslanců
Poslanec Zbyněk Stanjura: Mám vstřícný návrh pro nás všechny. Jménem tří koaličních klubů navrhuji, aby Poslanecká sněmovna jednala a hlasovala o všech návrzích dnes i po 19. a 21. hodině.
(V 9 hodin oznámil místopředseda Sněmovny Zaorálek, že si klub ČSSD vyžádal dvouhodinovou přestávku na svou poradu. Jednání zahájeno v 11 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Budeme hlasovat o návrhu, který přednesl předseda poslaneckého klubu ODS, o tom, aby Sněmovna dnes jednala a hlasovala jak po 19., tak po 21. hodině. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Hlasování číslo 21: z přihlášených 128 pro 74, proti 49. Návrh byl přijat.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Vážené paní poslankyně a poslanci, vážení členové vlády, po přestávce, která byla určena na poradu poslanců klubu ČSSD, budeme pokračovat v dnešním jednacím dni. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo má kartu náhradní. Přečtu omluvy z dnešního našeho jednání. Pokud jde o poslance, omlouvá se Adam Vojtěch ze zdravotních důvodů, Bohdalová Vlasta — zdravotní důvody, Bureš Jan — rodinné důvody, Drastichová Jana — osobní důvody, Farský Jan — pracovní důvody v době od 11 do 16 hodin, Hašek Michal — rodinné důvody, Hojda Pavel — osobní důvody, Jalowiczor Petr — zdravotní důvody, Jirout Radim — bez udání důvodu, Kádner David — zdravotní důvody z dopoledního jednání, Krupka Jaroslav — osobní důvody, Klučka Václav — zdravotní důvody, Kostřica Rom — osobní důvody, Kotalíková Patricie — pracovní důvody, Látka Jan — od 14.30 hodin pracovní důvody, Novotný Josef mladší — zahraniční cesta, Ohlídal Ivan — rodinné důvody, Opálka Miroslav — zdravotní důvody, Paroubek Jiří — bez udání důvodu, Petráň Miroslav — do 14 hodin pracovní důvody, Suchá Jana — osobní důvody, Šenfeld Josef — od 11.30 hodin zdravotní důvody, Šlégr Jiří — bez udání důvodu, Šovíček Milan — rodinné důvody, Wenigerová Jaroslava — zdravotní důvody, pan poslanec Babák ze zdravotních důvodů, omluvenka bude doručena dodatečně. Besser Jiří — do 12 hodin rodinné důvody, to jsou již členové vlády, Dobeš Josef — pracovní důvody, Chalupa Tomáš — pracovní důvody, Jankovský Kamil — osobní důvody, Kubice Jan — pracovní důvody, Pospíšil Jiří — pracovní důvody, Schwarzenberg Karel — mezi 11. a 15. hodinou pracovní důvody. Dnešní jednání zahájíme bodem 15. Jde o sněmovní tisk č. 372, druhé čtení, dále budeme pokračovat body ve schváleném pořadí. Hlásí se předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Stanjura. Pokusím se ještě vám zjednat klid v sále. Mohla jsem vydržet hladinu hluku, když jsem vás seznamovala s omluvami, ale nyní vás prosím, abyste se ztišili a věnovali pozornost našemu jednání. Prosím, pane předsedo.
- 108 -
Hlásí se předseda poslaneckého klubu KSČM pan poslanec Kováčik. Poslanec Pavel Kováčik: Paní předsedající, paní kolegyně, páni kolegové, přeji hezký dobrý den, chcete-li hezké pozdní ráno. Já jenom doufám, když si teï poslanci vládní koalice schválili večerní jednání, že to bude poněkud efektivnější, než tomu bylo předevčírem, kdy se jednalo zhruba do 22. hodiny, aby se celý včerejšek v podstatě nemělo do čeho píchnout. Myslím si, že by se mělo spíše dopředu uvažovat, aby to bylo efektivněji připraveno, aby se nedělaly mimořádné schůze o 42 bodech, aby se, jak se kdysi na vojně říkalo, nemuselo spěchat, aby se čekalo, a čekat, aby se spěchalo. Přeji hezký den. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také přeji hezký den. Nyní, pokud se nikdo nehlásí, budeme pokračovat. Jak jsem již uvedla, dalším bodem je
15. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 372/ - druhé čtení Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, aby se ujal slova. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., zákon 108/2006 Sb. a 117/2006 - 109 -
Sb., jsem velmi podrobně odůvodňoval při projednávání v prvním čtení. Proto jen připomenu principy, na kterých tato novela stojí. Je to jeden ze tří návrhů, které spolu souvisejí, dva další tisky budeme projednávat vzápětí. Cílem všech těchto tisků je zjednodušení a zpřehlednění systému sociální ochrany, zefektivnění práce orgánů státní správy a snížení administrativní zátěže a zvýšení klientského komfortu pro osoby, které systém sociální ochrany využívají. Hlavním cílem tohoto předloženého tisku je návrh na sjednocení výplaty nepojistných sociálních dávek na jedno výplatní místo, kterým je podle návrhu Úřad práce ČR, který bude prostřednictvím svých krajských poboček a kontaktních míst vykonávat agendu dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek státní sociální podpory a rovněž bude provádět inspekci poskytování sociálních služeb. Dovolte mi zmínit se jenom o dvou jednotlivých záležitostech, protože se o nich velmi diskutuje jak na politické úrovni, tak na veřejnosti. Za prvé je to udržení, respektive někdy zmiňované snad údajně snížení dostupnosti služeb státu pro občany. Chci ujistit všechny kolegy, že k žádnému snížení dostupnosti nedojde, nebo v současné době jsou nepojistné dávky, tzn. ty vyjmenované dávky zejména hmotné nouze a státní sociální podpory a pomoci osobám se zdravotním postižením, vypláceny buï na úřadech práce, kde sí zůstane stejná, nebo na pověřených obcích druhého a třetího typu. Všech těchto výplatních míst na pověřených obcích druhého a třetího typu je 415. Převedením na výplatu na úřad práce bude tato agenda zajištěna v 409 pobočkách. Takže pokud máte možnost číst v různých médiích různé nepřesné či nepravdivé informace o tom, že se snižuje počet výplatních míst například z tří tisíc na 409 nebo ze 650 na 409, tak prosím, ani jedno z toho není pravda. V současné době jsou dávky hmotné nouze vypláceny na 415 místech, dávky osobám se zdravotním postižením na 227 místech. Ten počet bude sjednocen a budou vypláceny na všech kontaktních místech úřadu práce. Druhá konkrétní poznámka se týká rodičovského příspěvku, zejména v tom smyslu, kde se navrhuje odstranit duplicitu u dětí se zdravotním postižením, kde je vyplácen zároveň rodičovský příspěvek a zároveň příspěvek na péči u dětí, které jsou starší čtyř let a které už nespadají do té kategorie běžného nároku rodičovského příspěvku. A vzhledem k tomu, že je také návrh na klientsky mnohem vstřícnější vyplácení rodičovského příspěvku, kde pobíratel rodičovského příspěvku si bude moci sám volit výši rodičovského příspěvku a bude omezen, když to řeknu velmi zjednodušeně, pouze výší předchozího příjmu, a sám si tedy bude určovat délku pobírání rodičovského příspěvku, tak i v souvislosti s tím bylo vhodné
zpříjemnit ten uživatelský komfort i tam, kde pobírá rodičovský příspěvek osoba, která se stará o dítě se zdravotním postižením. Takže je tam jednoznačně rozlišení, kde je možné pobírat rodičovský příspěvek, tedy u dětí do čtyř let věku, a kde potom již nastupuje ten standardní způsob výplaty prostřednictvím příspěvku na péči. Ty nové hranice, limity, parametry jsou konstruovány tak, aby zachovávaly dosavadní laku úrovně sociální pomoci státu, ale na druhou stranu aby snižovaly jak administrativní zátěž na straně státu, tedy snižovaly byrokratickou náročnost, a zvyšovaly komfort na straně příjemce. Tolik stručně jenom k jednotlivým bodům. Samozřejmě ta materie je obsáhlejší a určitě se tomu budou věnovat jednotlivé pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.
- 110 -
- 111 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru byla rozdána jako sněmovní tisky číslo 371/1 a /2. Zpravodajkou byla určena paní poslankyně Ivana Řápková. Já jí v této chvíli dávám slovo. Prosím. (V sále panuje hluk.) Poslankyně Ivana Řápková: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, výbor pro sociální politiku zasedal 30. srpna a na své 10. schůzi k projednávanému bodu přijal usnesení, že doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s tímto předkládaným vládním návrhem ve znění změn a doplňků, které jsou obsaženy ve sněmovním tisku 372/2, který vám byl předán. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první vystoupí pan poslanec Martin Vacek. Já vás opětovně opravdu žádám, abyste zklidnili hladinu hluku. Pokud si potřebujete nutně něco vyřídit, prosím, vyřizujte to mimo tento sál. Opravdu nevěřím tomu, že ten, kdo chce poslouchat, může poslouchat, protože hluk je tady mnohem vyšší než síla reprodukovaného zvuku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Martin Vacek: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně a poslanci... (Odmlkou se snaží upozornit na hluk.) Celou diskusi zákonů spojených se sociální reformou provází řada emotivních vystoupení v médiích a několikrát byl napaden i výbor pro sociální politiku. Proto cítím potřebu seznámit vás jako předseda výboru pro sociální politiku s celým procesem projednávání sociální reformy. Vím, že se nacházíme v rozpravě k tisku 372, a přesto následující
sdělení, které popisuje způsob projednávání, se netýká pouze tisku 372, ale i tisků následujících — 373 a 374. Domnívám se, že po tomto sdělení není třeba opakovat totéž v obecné rozpravě k tiskům 373 a 374. Všichni ti z vás, které sociální reforma zajímá, tady sedí a já vám za to děkuji. Diskuse mezi ministerstvem a výborem k sociální reformě započala již 5. a 6. října minulého roku. Ne že by byla poprvé, ale byla znovuobnovena a bylo to na výjezdním zasedání výboru v Harrachově. Poté proběhla řada jednání ve formě seminářů výboru či jednotlivých podvýborů. Mezi jinými bych rád zmínil seminář výboru konaný 19. ledna 2011 k legislativnímu plánu Ministerstva práce a sociálních věcí, řadu seminářů podvýboru pro osoby se zdravotním postižením a sociálně potřebné, zmíním například 5. dubna, 7. dubna a další, podvýbor pro pracovní právo a zaměstnanost, namátkou například dva semináře 3. března 2011, v neposlední řadě pak seminář 29. července k některým otázkám sociální reformy konaný pod mou záštitou. Cílem těchto seminářů bylo co nejvíce diskutovat téma sociální reformy právě pro jejich dopad na zdravotně postižené a sociálně potřebné. V tomto bodě bych chtěl poděkovat za příkladnou práci pracovníkům Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří při těchto diskusích poslancům výboru byli velmi nápomocni. Na konci června 2011 bylo dohodnuto vedením výboru, že výbor vzhledem k zkráceným lhůtám tisků 372 a 373 a 374 bude jednat a sejde se 25. a 26. srpna 2011, tedy jako plánovaný výbor. Zároveň vznikla neformální skupina poslanců koaličních stran ve složení obě zpravodajky Lenka Kohoutová a Ivana Řápková, Gabriela Pecková a Jitka Chalánková, Dagmar Navrátilová a já. Členem skupiny byl také ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Tato skupina se od června přes celé prázdniny pravidelně scházela a snažila se společně najít největšího společného jmenovatele všech pozměňovacích návrhů a ty, které by měly zákony o sociální reformě vylepšit. V tomto bodě musím vyzvednou velmi aktivní přístup zpravodajky k tiskům 373 a 374 Lenky Kohoutové, která odvedla největší díl práce. Zároveň musím kriticky přiznat, že pro pozdější projednávání tisků ve výboru měla tato skupina být posílena o členy opozičních stran. Vzhledem k věcnosti diskusí by toto prospělo většímu konsenzu projednávání sociální reformy, jejíž potřebu opozice nezpochybňuje a nepochybně uznává. V rámci koaliční skupiny se docela podařilo zformulovat společný pozměňovací návrh. Hlavní problém byl zřejmě nesoulad mezi názorem předkladatele a této skupiny. Tato neshoda vyvrcholila na jednání výboru dne 25. srpna, kdy pro přerušení schůze bylo odročeno projednávání tisku 372, 373 a 374, a bylo dohodnuto s ministrem Drábkem, že ministerstvo
výboru předloží tabulky vypořádaných pozměňovacích návrhů se svými stanovisky, a to do 29. srpna do 12 hodin, a to všem členům výboru pro sociální politiku elektronicky i písemně. K tomuto bodu bylo přijato usnesení číslo 56, které vám bylo rozesláno jako sněmovní tisk 372/1. Jednání výboru ze dne 25. srpna vzhledem k velkému počtu hostů z řad odborníků a laické veřejnosti pokračovalo veřejným slyšením, které navrhl předseda výboru, a výbor jej poté v tomto návrhu schválil a podpořil. Tohoto bodu se zúčastnili také zástupci ministerstva. Veřejné slyšení rovněž prospělo ke zklidnění diskuse k sociální reformě. Chci poděkovat jednotlivým pracovníkům Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří na materiálu pro výbor pracovali pravděpodobně i přes víkend. K jistému zkomplikování celého procesu došlo při doručování materiálu do výboru, kdy první verze z ministerstva dorazila do emailové stránky tajemníka výboru v 15.47 a byla rozeslána poslancům výboru v 15.58, tedy neprodleně. Další materiál, který se ovšem lišil jen v některých bodech, dorazil elektronicky do Sněmovny v 18.35. Rozeslán byl v 18.39. Do jisté míry chápu členy opozice, že se posléze nezúčastnili podrobné rozpravy a hlasování z důvodu krátkého času, který měli na seznámení s návrhy. Přesto faktem zůstává, že písemná forma stanovisek z ministerstva doručena nebyla vůbec. Z důvodu, abychom co nejvíce zajistili řádné projednávání výboru, jsem vznesl procedurální návrh, aby proběhlo vystoupení předkladatele, zpravodajské zprávy a obecná rozprava všech tisků a podrobné rozpravy aby proběhly — a obecné rozpravy proběhly až na konec. S tímto postupem byl ve výboru vysloven souhlas a alespoň takto bylo opozici umožněno se jednání zúčastnit. Výbor projednal všechny tři tisky ve stanovené lhůtě, tedy do 10 hodin. Po skončení výboru byly neprodleně zahájeny práce na zpracování usnesení. Zde se musím ohradit proti některým mediálním útokům nemnohých kolegů, kteří měli pocit, že usnesení výboru mohlo být zpracováno dříve. Ano, mohlo, ale na úkor kvality a s tím, že bychom byli ve třetím čtení vystaveni nekonečné sérii hlasování o legislativně technických opravách usnesení. Jak mohu doložit a jak mohou doložit i příslušníce zpravodajského výboru Ivana Řápková a Lenka Kohoutová, na zpracování usnesení se pracovalo nepřetržitě. Celkový počet přijatých pozměňovacích návrhů: u tisku 372 to bylo 76 návrhů, u tisku 376 (373?) 45 návrhů, k tisku 374 26 pozměňovacích návrhů. Myslím, že soudný člověk, který alespoň jednou pracoval s pozměňovacími návrhy, nemůže očekávat zpracování takového objemu např. za dvě hodiny. Pro vaši informaci byla jednotlivá usnesení rozdána takto: k tisku 372 odevzdáno k vytištění v 18.30, rozdáno v 19.10. K tisku 373 odevzdáno v 17 hodin a v 17.40 rozdáno. K tisku 374 odevzdáno v 15.15 a rozdáno v 15.55. V tomto bodě chci zdůraznit, že v žádném případě nebylo možné
- 112 -
- 113 -
předkládané usnesení hlasovat v úterý z důvodu 24hodinové lhůty pro čtení tohoto tisku v Poslanecké sněmovně. Konstruktivní jednání, které proběhlo v úterý od brzkých ranních hodin, jasně signalizovalo, že nejbližší možnost projednávání je ve středu. Veškerý proces proběhl za účasti zástupců MPSV. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že mým osobním cílem bylo, aby celý proces projednávání byl co nejvíce transparentní, otevřený veřejnosti a v souladu s jednacím řádem. Ve svém popisu procesu jsem chtěl být maximálně smířlivý, faktický a věcný. Domnívám se, že bychom tyto tisky neměli používat k politické bitvě, ale spíše bychom se měli snažit, aby výsledek naší práce byl ku prospěchu potřebných, tedy aby bylo citlivě přistupováno k potřebám postižených a zároveň se bránilo demotivujícímu plýtvání na straně druhé. Děkuji všem, kteří jste věnovali pozornost mému projevu, a doufám, že naše další debata bude prosta osočování, kdo mohl co udělat lépe, že bude věcná a její výsledek přinese dobré zákony. Děkuji vám za pozornost.
Poslankyně Ivana Řápková: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, jak již bylo řečeno předkladatelem panem ministrem, cílem předkládané novely je zefektivnit sociální systém, omezit zneužívání sociálních dávek a posílit sociální práci. Již při projednávání této vládní novely v prvním čtení jsem během obecné rozpravy upozorňovala na určité nedostatky, bez jejichž vypořádání by tato novela neměla být schválena, podobně s určitými úpravami pak přicházeli i další kolegové poslanci. K jejich řešení se scházela skupina koaličních poslanců a příslušné změny se objevily v pozměňovacím návrhu, který jste všichni obdrželi. Já bych si na tyto připomínky nebo tyto změny dovolila upozornit. Jednou z těch asi nejdůležitějších připomínek, která byla velmi diskutována a týká se průřezově většiny zákonů, které se novelizují v souvislosti se sociální reformou, je převod kompetencí z obcí na úřady práce. Výsledkem jednání je, že zůstává jedno výplatní místo na úřadu práce a také sociální šetření v rámci správního řízení o poskytnutí dávky realizuje úřad práce. Velice důležité však je, že výkon sociální práce zůstává na obcích jako výkon přenesené působnosti, ale také Ministerstvo financí se ve vztahu ke Svazu měst a obcí vyjádřilo, že v rámci státního rozpočtu vyčlení finanční částku, která by zhruba odrážela náklady na sociální pracovníky, kteří na obcích po delimitacích zůstanou. Zaměstnanci obcí při výkonu sociální práce musí dodržovat
samozřejmě postupy určené zákonem, spolupracovat jednak mezi sebou, ale hlavně také se zaměstnanci úřadu práce, a hlavně si musí předávat veškeré informace, které jsou nutné k řešení konkrétní situace daných osob. Přitom mezi sociálními pracovníky obcí a úřadů práce nevznikají vztahy podřízenosti a nadřízenosti, ale jsou to vztahy, které mají směřovat k nalezení optimálního řešení. Pracovníci obcí budou mít zřízen přístup k jednotnému informačnímu systému práce a sociálních věcí, kde bude také vytvořen standardizovaný záznam sociálního pracovníka, a právě zde získají informace o společných klientech a tyto jim budou sloužit k evidenci a vyhodnocování metod sociální práce, ale také k případné další intervenci cílené na klienty. Zároveň zaměstnanci obcí budou do systému poskytovat informace z vlastního sociálního šetření a tyto záznamy pak samozřejmě budou sloužit sociálním pracovníkům úřadů práce, ale také Ministerstvu práce a sociálních věcí k využití pro správní řízení o dávkách, ale také v odvolacím řízení. Dále, což je také velice důležité pro sociální práci hlavně v oblastech, kde jsou určité problémy, jako nyní na Šluknovsku, tak je důležité, že sociální pracovníci obcí budou mít zajištěn vstup do obydlí osob, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci nebo jsou ohroženy sociálním vyloučením anebo se v tomto stavu nacházejí, a to proto, aby se mohli věnovat sociální práci i v přirozeném prostředí dotčených osob, jako tomu bylo doposud. Určitou nevýhodou by se mohlo stát, že vstup do obydlí musí být se souhlasem osoby v hmotné nouzi a společně posuzovaných osob, nebo dnes tento souhlas vyžadován není, resp. dnes je to tak, že neumožnění vstupu sociálního pracovníka může být důvodem k odejmutí dávky. Samozřejmě pak ale záleží, jaká bude spolupráce mezi obcí a úřady práce. Druhou z připomínek, která se také průřezově dotýká předkládaných zákonů v rámci sociální reformy, je karta sociálních systémů, hlavně její využití. O tom také probíhala rozsáhlá debata. Karta sociálních systémů bude sloužit jako identifikátor pro všechny osoby zapojené do systému sociální pomoci, avšak využití jejích dalších funkcí bude na rozhodnutí klienta, samozřejmě vyjma osob, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi a případně je prokázáno, že je zneužívají. Pro ostatní příjemce bude karta dobrovolnou variantou, resp. její využití. Další důležitou změnou je zavedení sankčních lhůt pro výplatu dávek podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a podle zákona o státní sociální podpoře. Příjemci, kterému je dnes prokázáno zneužití dávky, nebo příjemci, který nespolupracuje s příslušným orgánem nebo se vyhýbá svým povinnostem, se může dávka odejmout, ale on si o tuto dávku může požádat další měsíc. V návrhu je tedy vymezeno období, kdy si bude moci osoba znovu o dávku požádat, až po třech měsících od posledního měsíce,
- 114 -
- 115 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně. Další vystoupí paní poslankyně a zpravodajka Ivana Řápková.
kdy došlo k odejmutí dávky, což je také důležité pro určitou disciplínu a proti zneužívání sociálních dávek. Jinak v zákoně o pomoci v hmotné nouzi se jedná o změnu ve vztahu k veřejné službě. Vládní návrh zákona o zaměstnanosti obsahuje ustanovení, že pokud uchazeč evidenci úřadu práce odmítne či zmaří vykonání veřejné služby, bude z této evidence vyřazen, tudíž pak nemůže být ani osobou v hmotné nouzi. Jedná se v podstatě o sankční vyřazení z evidence. Co je však důležité, že pokud úřad práce veřejnou službu vůbec nenabídne, tak jednak nemůže být žadatel z evidence sankčně vyřazen, ale hlavně mu také neklesne příspěvek na živobytí ze systému dávek v hmotné nouzi z životního na existenční minimum. Do zákona o sociálních službách se také zapracovala připomínka, kterou bylo zúžení okruhu oprávněných osob pro nárok na zvýšení příspěvku na péči na osoby do 18 let věku namísto kritéria nezaopatřeného dítěte. A dále je v tomto zákoně také navrhováno odložení účinnosti ustanovení o zrušení poskytování bezplatné pečovatelské služby pozůstalým manželkám a manželům po účastnících odboje a dalších osobách uvedených v § 75 zákona o sociálních službách. Účinnost ustanovení, kterým se zrušuje bezplatné poskytování pečovatelské služby pozůstalým, se posunuje až na leden 2014. Dále je také navrženo, aby výplata příspěvku na péči byla prováděna formou přímé úhrady za poskytnutou péči. Tato úprava by měla zajistit účelovost použití příspěvku na péči a zabránit využívání příspěvku k jinému účelu. Poslední připomínka, kterou zmíním, se týká zákona o státní sociální podpoře, kde je navrženo zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte pro uživatele rodičovského příspěvku a odměny pěstouna. Navrhuje se zavedení obdobné sankce v systému dávek státní sociální podpory, jako je tomu u dávek v hmotné nouzi. V případě neplnění povinné školní docházky nezletilého dítěte by tato částka byla snížena. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, ráda bych vystoupila v obecné rozpravě a upozornila na to, jak už tady hovořili moji předřečníci, že sněmovní tisky 372, 373 a 374 spolu souvisí. Mnoho věcí je zde provázáno, a proto vás bych v obecné rozpravě ráda seznámila s nejdůležitějšími body, tak jak byly projednávány a tak jak
vidím, že je dobré, abychom s nimi byli seznámeni a abychom o nich hovořili. Za prvé. Diskutovaný příspěvek na péči, který se týká především sněmovního tisku 372. Navrhovaná novela zákona počítá s tím, že příspěvek na péči zůstane volně k rozhodování, aby klient služby si rozhodl, za kým půjde příspěvek, a my považujeme za důležité, aby příspěvek byl svázán přímo s péčí. Čili v novele zákona říkáme, že příspěvek na péči je dále vázán na osobu se zdravotním postižením, nicméně je výplata přímo z úřadu práce, to znamená, že osoba se zdravotním postižením se rozhodne, návrh zavádí povinnost pro poskytovatele služeb s výjimkou osob blízkých vyúčtovat poskytnutou službu do 15 dnů, a příjemce pak na základě tohoto vyúčtování dá příkaz k úhradě. Nevyčerpané částky za daný měsíc pak může samozřejmě osoba se zdravotním postižením použít v následujících dvou měsících. Je tedy zajištěna jistá variabilita v tom, že nárok na péči může být v různých měsících rozdílný. Jak to bude vypadat konkrétně. Je to tak, že v případě, kdy například matka pečuje o své dítě se zdravotním postižením, bude příspěvek na péči vyplácen přímo jí, případně se bude dělit mezi osobou blízkou a např. asistenční službou. Asistenční služba bude v tomto ohledu mít povinnost poskytnout vyúčtování a na jeho základě dát příjemci příspěvku příkaz k úhradě. Příspěvek, jak jsem už řekla, vyplatí úřad práce. Čili stačí pouze odsouhlasit na počátku smlouvou o službě. Karta sociálních systémů. Tak diskutovaná karta sociálních systémů bude především identifikátorem a my jsme se v rámci koaličních dohod dohodli, že to je jediná priorita, kterou považujeme za důležitou. Bude zároveň fungovat jako průkaz osoby se zdravotním postižením a její platební funkce bude čistě dobrovolná. Čili osoba se zdravotním postižením, člověk na státní sociální podpoře a v určitých případech na hmotné nouzi vždy bude sám rozhodovat o tom, kam půjdou peníze, které mu stát dává. Čili může si zvolit svůj vlastní účet, složenku a nebo může zvolit i platební funkci karty sociálních systémů. Tak jako jsme se k tomu zavázali v koaliční smlouvě, tak v některých případech bude stát sám vázat platby, a tedy zde bude určitá povinnost používat úhrady přes kartu sociálních systémů nebo platby přes kartu sociálních systémů. Průkazy TP, ZTP a ZTP/P. Průkazy mimořádných výhod budou i nadále poskytovány i těm osobám, které nepobírají příspěvek na péči. Čili vyslyšeli jsme mnoho pacientských organizací, vyslyšeli jsme opoziční partnery, a ano, je to tak správně, příspěvek na péči nemá být vázán na průkaz osoby TP, ZTP a ZTP/P. Zavádíme mezinárodní klasifikaci ICF. V novele zákona o sociálních službách je uvedeno, že při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilitu, orientaci, komunikaci,
- 116 -
- 117 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Další vystupující je paní poslankyně Lenka Kohoutová. Prosím, paní poslankyně.
stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o zdraví, osobní aktivity, péči o domácnost. Toto ustanovení v sobě skrývá odkaz na mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Tato klasifikace s sebou přináší zcela nový přístup v posuzování, a to tím, že namísto příčiny zdravotního postižení se soustředí na jeho přímý vliv v životě člověka. Tím vnáší do hodnocení nezbytný sociální aspekt. Tento nový pohled by měl zaručit to, že se pomoc dostane těm, kteří to opravdu potřebují. Možná bych dala malý příklad. Dva lidé se stejným onemocněním mohou mít naprosto odlišné životní potřeby, kdy první člověk může mít práci, rodinu, bydlí v blízkosti sociálních služeb, které potřebuje, a na druhou stranu zde může být stejně postižený člověk žijící sám v nevyhovujícím bariérovém prostředí, a v jehož blízkosti není žádná služba. Čili každý člověk, i když má stejnou invaliditu nebo stejné procento invalidity, může být posuzován jinak právě proto, v jakém prostředí žije. Diskutovaná veřejná služba. Návrh zákona o hmotné nouzi počítá s tím, že lidé, kteří pobírají déle než dva měsíce příspěvek v nezaměstnanosti, budou povinni přijmout nabídku úřadu práce k výkonu veřejné služby. Pokud takovou nabídku odmítnou, nebudou již dále považováni za osoby v hmotné nouzi. Nezůstanou rozhodně bez jakýchkoliv prostředků, ale budou příjemci pouze existenčního minima. Což samozřejmě k tomuto nás váže Ústava České republiky. V případě, že jim takovou nabídku úřad práce neučiní, tak jak tady již říkala moje kolegyně paní poslankyně Ivana Řápková, budou moci dávku čerpat samozřejmě i nadále. Zákon také počítá s určitou flexibilitou při výkonu veřejné služby, abychom umožnili nezaměstnaným hledat si novou práci. To znamená, že když říkáme, že bude člověk muset odpracovat 20 hodin týdně, tak si bude moci samozřejmě ve službě domluvit, že bude pracovat 40 hodin týdně jeden týden a druhý týden si může hledat práci. Veřejná služba se nebude týkat například starších občanů nebo osob se zdravotním postižením či osob pečujících o člena rodiny, takže chráníme určité skupiny lidí průřezem všech zákonů. Často slýcháme, že veřejná služba je pouze úklid veřejného prostranství v obci a že tato práce je pro některé osoby dehonestující. Žádná práce není dehonestující a žádná práce takzvaně nesmrdí. Navíc veřejnou službu bude organizovat příslušný úřad práce, čili z obcí přejde tato kompetence na úřad práce, který bude organizovat práce, které jsou v oblasti veřejného zájmu nebo veřejné prospěšnosti. Tedy bude možné, aby v obci pomáhali nezaměstnaní lidé ve zdravotnictví, školství, v neziskových organizacích a samozřejmě také i na úklidových pracích. Určitě nebude zpočátku tento systém jednoduchý co do organizace, ale věřím, že v bu-
doucnu budeme mít stejně, jako je to v jiných zemích Evropské unie, ve školce tetu, která pomůže oblékat děti, nebo paní, která pomůže ve školní jídelně, anebo pána, který pomáhá například s úpravou zeleně na školkové zahradě. Stejně tak nás všechny, kteří známe neziskový sektor, trápí nedostatek asistentů či pomocných pracovníků, kteří budou pomáhat lidem se zdravotním postižením, lidem bez domova a dalším. Občas slýcháme, že v tomto systému jde o tzv. nucené práce, které budou provádět nezaměstnaní v režimu polovičního pracovního úvazku. Zde je zapotřebí připomenout, že stát v průměru platí nezaměstnanému spoluobčanovi příspěvek v nezaměstnanosti v průměrné částce 5 800 Kč plus zdravotní a sociální pojištění. Pokud jsou v domácnosti další spoluposuzované osoby, jsou samozřejmě poskytovány dávky i v hmotné nouzi. Na pomyslný poloviční pracovní úvazek tak nezaměstnaný člověk získá minimálně stanovenou minimální mzdu. Nelze tedy jakkoli vykládat veřejné služby výše uvedeným způsobem. Předpokládáme, že budeme aktivizovat neaktivní občany a že jakási flexibilita umožní hledat si i pracovní uplatnění. Zrušení souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Návrh zákona o státní sociální podpoře počítá se zrušením rodičovského příspěvku pro rodiny, které pečují o dítě se zdravotním postižením. Dosud je platný až do věku 15 let. Toto v praxi znamená, že tyto rodiny budou nově pobírat pouze příspěvek na péči. Na rodiny, které v tuto chvíli pobírají pouze rodičovský příspěvek, pamatuje přechodné ustanovení, které všem těmto rodinám do 31. 12. poskytne příspěvek na péči v prvním či druhém stupni závislosti. Během roku 2012 je pak žádoucí, aby všechny děti byly přehodnoceny v rámci nové klasifikace, o které jsem zde již hovořila. Právě tato metoda je vlídnější vůči dětem, které by měly být v mnoha případech přehodnoceny do vyššího stupně příspěvku na péči. Sociální příplatek. Od roku 2012 nám, jak jistě víte, končí sociální příplatek u rodin s těžce postiženými dětmi. Ten bude fungovat ale následně tak, že rodiny, kterým doposud náležel, dostanou příplatek na příspěvek na péči, a to v hodnotě 2 000 Kč. Příspěvek a doplatek na bydlení. Doplatek na bydlení se vyplácí nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let a sčítají se všechny doby pobírání doplatku na bydlení. Toto pravidlo samozřejmě neplatí pro osoby se zdravotním postižením a v návrhu vám načteme pozměňovací návrh, kdy místo 75 let u seniorů by se počítala doba pouze 70 let u seniorů. Čili jdeme dolů. Zde je nutno řešit do budoucnosti a začít diskutovat změny v sociálních intervencích, čili v sociální práci jako takové, čili v prevenci. A dále je nutné začít pracovat na zákoně o sociálním bydlení. Agenturní zaměstnávání. V současné době nemáme dostatek pracovního uplatnění pro své občany. Není možné podporovat plošně
- 118 -
- 119 -
zaměstnávání, které je zde zprostředkováváno pro osoby, které nejsou občany Evropské unie. Proto se v zákoně zavádí výjimka, kde agenturní zaměstnávání není možné pro osoby, které nejsou občany Evropské unie. Zároveň říkáme, že je zapotřebí chránit osoby se zdravotním postižením, a tedy v oblasti agenturního zaměstnávání nadále nebude možné zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Jsme u zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením přináší změnu, která spočívá v tom, že se nebudou nadále vymezovat celé chráněné pracovní dílny, ale jednotlivá chráněná pracovní místa, což znamená, že takto půjde zřizovat pracovní místa nejenom na tzv. chráněném pracovním trhu, ale na volném pracovním trhu. Čili nadále budeme podporovat jednotlivá chráněná pracovní místa u jednotlivých zaměstnavatelů na běžném pracovním trhu. Reforma se zaměřuje na pozvolné oddělení chráněných pracovních míst od sociálně terapeutických dílen, které jsou jakýmsi pracovním nácvikem. Zde jsou lidé se zdravotním postižením klienty služby a je zapotřebí vnímat, že nejde v sociálně terapeutických dílnách o faktické zaměstnávání, ale o sociální službu, na rozdíl od chráněného pracovního prostředí, čili toho vymezeného chráněného pracovního místa, kde jsou osoby se zdravotním postižením, součástí běžného pracovněprávního vztahu. Reforma řeší osoby se zdravotním znevýhodněním. Na tyto osoby se bude vztahovat pouze podpora tři roky. Pak bude ukončena. V tomto ohledu se domnívám, že by mělo dojít v průběhu tří let k jakési revizi skupiny osob zdravotně znevýhodněných. Domnívám se totiž, že díky posuzování osob se zdravotním postižením bude do budoucna tato skupina narůstat, a je zapotřebí si uvědomit, že osoby se zdravotním znevýhodněním jsou lidé bez invalidního důchodu a patří samozřejmě mezi osoby ohrožené sociálním vyloučením, a to úplně stejně jako osoby se zdravotním postižením. Čas prověří tuto změnu, proto přechodné období tří let. Náhradní plnění. Institut náhradního plnění, tedy jedna z možností, jak nahradit skutečnost, že zaměstnavatel nezaměstnává stanovené procento osob se zdravotním postižením, znamená, že jednou z možností, jak toto splnit, je nakupovat od firem, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, a to minimálně v 50 %. Zde je důležité říci, že si všichni uvědomujeme, že v tomto systému se dějí nekalé praktiky, a je zapotřebí náhradní plnění do budoucna sledovat. Už nyní děláme to, že omezujeme, kolik se za jednu osobu za rok může fakturovat. Bezplatná pečovatelská služba pro účastníky odboje. V současné době je podle zákona o sociálních službách poskytování pečovatelské služby účastníkům odboje a dalším vyjmenovaným skupinám bezplatně podle pozměňovacího návrhu, je poskytována sociální služba bezplatně. V návrhu zákona se toto bezplatné poskytování ruší a v pozměňovacím návrhu - 120 -
načteme, že tento stav chceme zachovat do roku 2014. Čili aby se bezplatně těmto lidem platila tato služba do roku 2014, kdy předpokládáme, že dojde k úplné změně financování sociálních služeb. Příspěvek na zvláštní pomůcku a nákup motorového vozidla. Oproti původním 100 tisícům, které jsou v návrhu, a to na období pěti let, je navrhováno zvýšení částky na 200 tisíc, a to na období deseti let. Samozřejmě počítáme s tím, že může dojít k oběma variantám, čili i 100 tisíc na pět let, i 200 tisíc na deset let. Navýšením této jednorázové částky na delší období umožníme lidem s hendikepem, aby si pořídili kvalitnější vozidlo, do něhož nebudou muset investovat dodatečně prostředky, nebudou si tak muset kupovat v bazarech levné a nevyhovující ojetiny jako doposud. Počítáme s tím, že by si mohli zakoupit bezpečnější vozidlo. Dámy a pánové, podle svého jsem vám vysvětlila asi pro mne nejdůležitější body, které jsme v rámci sociální reformy I, tedy tisků 372, 373 a 374, diskutovali. Děkuji vám za pozornost a věřím, že stejně tak jako my jste se věnovali plně načítání sociální reformy a že cítíte, že je důležité udělat reformní kroky, protože, jak jsme již mnohokrát řekli, v sociální oblasti nemáme nedostatek finančních prostředků — máme jich dost, ale neumíme je dobře přerozdělovat a neumíme kontrolovat, kam jsme a na jaké účely finanční prostředky vynaložili. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Dříve než dám slovo další vystupující, seznámím vás s právě došlými omluvami. Z dnešního jednání se omlouvá z pracovních důvodů pan ministr dopravy Pavel Dobeš. Dále se z dnešního jednání od 17.30 hodin bez udání důvodu omlouvá pan poslanec Pavel Staněk. Nyní má slovo paní poslankyně Marta Semelová. (V sále je hluk.) Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, návrhy zákonů, které dnes projednáváme a které jsou součástí takzvané sociální reformy, šetří na těch, kteří už dnes nemají kde brát. Berou peníze důchodcům, rodinám s dětmi, nezaměstnaným, zdravotně postiženým, lidem, kteří se ocitli v hmotné nouzi. Peníze ze státního rozpočtu vyvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí do soukromých fondů a agentur, na něž převádí povinnosti, které by měl zajišovat stát, a už je to péče o důchodce či o nezaměstnané a další. Připomenout bych mohla konkrétní případy, jako je vyvádění peněz ze státního pilíře do soukromých fondů na důchodové připojištění či převádění peněz soukromým pracovním agenturám, kterým se má za nákup zprostředkovatelské činnosti dávat odměna 5 000 korun za každého uchazeče, jemuž zprostředkovává práci, plus 1 250 za zprostředkování - 121 -
práce na dobu určitou a ještě 500 korun, setrvá-li uchazeč minimálně šest měsíců v pracovním poměru na dobu neurčitou. V oblasti zaměstnanosti má dojít k redukci státní podpory při zaměstnávání zdravotně postižených osob, ruší se institut chráněné pracovní dílny, redukuje se příspěvek na úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo a omezuje se podpora zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob. Tato kategorie se plánuje dokonce zrušit. Trestáni mají být nezaměstnaní, kterým se zpřísňují podmínky pro evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadech práce a podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. Novým důvodem pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání má být mimo jiné i to, když zaměstnanec ukončí sám nebo dohodou bez vážných důvodů zaměstnání zprostředkované úřadem práce. Také pokud uchazeč nepřijme veřejné práce v maximální výši 20 hodin týdně, pokud je dva měsíce nezaměstnaný, bude vyřazen z evidence. Podle mého názoru jsou dva měsíce pro to, aby si člověk našel práci, zvláš v některých regionech velmi krátká doba. K tomu se ještě ruší povinnost zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa na úřady práce, to má být pouze na základě dobrovolnosti, čímž dojde k oslabení podpory politiky zaměstnanosti. Takže se nám vylepší statistika o počtu nezaměstnaných, stejně jako se najednou zázrakem vyléčí mnozí zdravotně znevýhodnění či postižení. Ale lidi práci mít nebudou a ještě přijdou o peníze. Jako by to nestačilo, zkrátí se nebo omezí délka poskytování příspěvku na bydlení. Dá se tak předpokládat nárůst bezdomovectví a zvýšení počtu těch, kteří se dostanou do hmotné nouze. (V sále je velký hluk a neklid.) A i na ně chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí bič v podobě menší podpory nezaměstnaným osobám, nižší dávky osobám hospitalizovaným po celý měsíc. Osobám, kterým je po celý měsíc poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení, má být totiž přiznána částka na živobytí pouze ve výši existenčního minima. Doposud je zajištěna ochrana na úrovni životního minima. Hospitalizované osoby nemají možnost si jakýmkoliv způsobem zvýšit příjem. Přiznat jim pouze existenční minimum je proto naprosto nemyslitelné. Existenční minimum je stanoveno na úrovni určené pouze na přežití osoby — aktuálně 2 020 korun měsíčně. I při hospitalizaci musí občané hradit náklady například na bydlení či na jiné osobní věci. Dojít má také k přísnějšímu přístupu a posuzování movitého majetku. Ten bude muset člověk využít již po třech měsících, například prodat nebo pronajmout. Ale uvědomme si, že sem patří také například automobil, který je v některých místech díky stále se snižující dopravní obslužnosti nutný k tomu, aby se člověk vůbec nějak dostal do práce. Co se týká poskytování služeb, i zde jsou změny, které ztíží život
mnozpůsobu posuzování stupně závislosti, kdy hrozí to, že dojde k vyloučení řady osob z nároku na příspěvek na péči, popřípadě k přesunutí některých osob do nižší skupiny závislosti, a tím i k výplatě nižšího příspěvku na péči. Samostatnou kapitolou pak je změna způsobu výplaty podpor a dávek. Dávky se nebudou vyplácet v hotovosti, ale formou převodu na účet nebo prostřednictvím karty sociálních systémů. Povede to ke zhoršení přístupu občanů k prostředkům v odlehlejších oblastech a v malých obcích bez bankomatů a ke snížení dávek o zaplacené bankovní poplatky. Předložené návrhy zákonů, které jsou součástí sociální reformy podle představ této vlády, jsou nepřijatelné z mnoha důvodů. Já jsem uvedla pouze některé z nich. Jedná se o nerovný, nespravedlivý a nezodpovědný systém v duchu hesla na chudé musí být přísnost. Těm sebereme či zkrátíme dávky a příspěvky, přičemž to, že jsou v hmotné nouzi, nás nezajímá, a bohatým, a udělají cokoliv, například dovedou původně prosperující firmu ke krachu, tak jim ještě dáme zlatý padák. Podívejte se ale, jak se žije nízko- a středněpříjmovým občanům. Situace rodin s nejnižšími příjmy je opravdu značně obtížná. Asociální reformy, pokud budou schváleny, postihnou většinu z nich. Podle statistických údajů žije u nás více než milion osob ohrožených chudobou. Většině českých domácností rostou příjmy výrazně pomaleji než jejich výdaje. Za posledních pět let vzrostly výdaje průměrné domácnosti následovně: nájemné o 84 %, výdaje o zdraví o 57 %, elektřina o 30 %, voda o 25 %, potraviny o 14 % a tak bych mohla pokračovat. Namísto toho, aby se vláda zabývala tím, jak jejich situaci zlepšit, namísto toho, aby se zabývala zvýšením minimální mzdy a částek životního minima, které již pět let nebyly upraveny, předkládá reformy, které povedou k dalšímu sociálnímu vyloučení, k dalšímu růstu napětí ve společnosti, k eskalaci sociálních konfliktů a k nárůstu chudoby. Novely navíc narušují celý systém bez toho, aby zabezpečily systém lepší kvalitně fungující. Přestože probíhaly rozsáhlé diskuse, dopadlo to jako vždy. Názory odborné veřejnosti, organizací, iniciativ, krajů a odborů sice zazněly, ale jejich požadavky ve velké míře zapracovány nejsou. Nebyl vyslyšen požadavek, aby byla zpracována analýza, jaké budou dopady na občany, ani to, aby se sociální reforma odložila, seriózně nejdřív se všemi partnery vydiskutovala a teprve poté aby se rozhodlo, co bude dál. Ze všech těchto důvodů navrhnu v podrobné rozpravě zamítnutí všech tří novel, které dnes projednáváme. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
- 122 -
- 123 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. O slovo se hlásí pan ministr Jaromír Drábek. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní
místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, máme obecnou diskusi k tisku 372. Já se tedy nebudu vyjadřovat k vystoupením, která se týkala těch následujících tisků, to udělám až u příslušných následujících tisků. Jenom mi dovolte velmi krátké poznámky k argumentům kolegyně Semelové. Co se týká karty sociálních systémů a její platební funkce, tak znovu zdůrazňuji to, co už mnohokrát padlo a co už jsme si snad vysvětlili i na sociálním výboru a co je zpřesněno v textu návrhu pozměňovacím návrhem sociálního výboru tak, aby bylo naprosto nezpochybnitelné a každému jasné, že platební funkce sociální karty je dobrovolná. Je to technologické sjednocení těch variant, které už jsou dnes k dispozici, a zároveň jejich rozšíření o případnou standardní platební funkci. Tedy je to zvýšení komfortu občana, nikoliv, jak se někteří snaží stále dokola občanům namlouvat, snížení komfortu. V žádném případě. Co se týká počtu osob ohrožených chudobou, tak to je skutečně velmi mělký argument, protože znovu již poněkolikáté v této místnosti jen cituji statistiku Eurostatu: Počet osob ohrožených chudobou je v České republice nejnižší, nebo druhý nejnižší ze všech zemí v Evropě podle jednotlivých kritérií. Co se týká minimální mzdy a životního minima, není pravdivá informace, že se nebude zvyšovat minimální mzda nebo životní minimum. Jako gesční ministr prohlašuji, že tímto tématem už se zabývala např. tripartita a že takový návrh bude předložen. Musím jednoznačně odmítnout výtku, že návrh nebyl konzultován s odborníky a nebyly vyslyšeny názory odborníků. Není to prosím pravda. Dám jenom dva příklady, které si myslím, že jsou ilustrativní. Proběhla velmi intenzivní jednání s Národní radou osob se zdravotním postižením. Nakonec ta intenzivní jednání vyústila v to, že jsme našli kompromis, který je přijatelný pro obě strany. Taktéž proběhla jednání, která postupně v jednotlivých měsících probíhala na základě toho, jak se návrh vyvíjel ještě předtím, než byl formálně předložen, i poté, co byl předložen vládě, se Svazem měst a obcí a taktéž došlo k dohodě např. o delimitaci pracovníků, o rozdělení kompetencí mezi obcemi a krajskými úřady. Dohoda, resp. zápis o dohodě, je písemně k dispozici. Tedy takové výtky musím skutečně odmítnout. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další do obecné rozpravy? Pokud ne, obecnou rozpravu končím, zahajuji rozpravu podrobnou. Do ní se jako první přihlásil pan poslanec Roman Sklenák. Já mu dávám slovo. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády — zde nejsou přítomni, vážený pane ministře (u stolku - 124 -
zpravodajů), kolegyně, kolegové, hlásím se ke dvěma pozměňovacím návrhům, které vám byly rozdány, a dovolím si je stručně okomentovat. První pozměňovací návrh se týká subjektů, v jejichž prospěch je možné vykonávat veřejnou službu. V předkládané novele zákona o pomoci v hmotné nouzi tyto subjekty nejsou nijak vymezeny, a tudíž by bylo možné nařizovat veřejnou službu i ve prospěch soukromých firem či fyzických osob. Domnívám se, že takto definovaná veřejná služba by již nebyla veřejnou službou a bylo by minimálně nemorální vyžadovat v rámci veřejné služby činnost pro soukromé subjekty už proto, že veřejná služba není honorována. V neposlední řadě by to bylo v rozporu s úmluvou o nucené nebo povinné práci, ve které je uvedeno, že příslušný úřad nebude ukládat ani dovolovat ukládání nucené nebo povinné práce ve prospěch soukromých jednotlivců, soukromých společností ani soukromých právnických osob. Navrhuji tedy definici “veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům” nahradit formulací “veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo právnickým osobám či organizačním složkám zřízeným územním samosprávným celkem či právnickým osobám s majetkovou účastí územního samosprávného celku”. Podrobné zdůvodnění mého návrhu je součástí jeho písemné podoby. Druhý pozměňovací návrh navrhuje ponechat § 73 odst. 3 zákona o sociálních službách ve stávajícím znění. A dovoluji si zejména koaliční poslankyně a poslance zdvořile požádat, aby zvážili svoji podporu tomuto návrhu, jelikož si nejsem zcela jist, zda se navrhované znění tohoto odstavce nedostalo do novely nedopatřením a zda předkládané znění skutečně odráží vůli zákonodárců. Jde o to, že podle stávající úpravy musí osobám v pobytových zařízeních zůstat po úhradě ubytování a stravy alespoň 15 resp. 25 % jejich příjmů, podle typu pobytového zařízení. Pokud by byla přijata novela v předložené podobě, znamenalo by to, že tento nepodkročitelný zůstatek ve výši 15 resp. 25 % by přináležel pouze příjemcům dávky v hmotné nouzi. Paradoxně naopak osobě s průměrným, případně i nadprůměrným důchodem, který je však nižší než cena za ubytování a stravu v zařízení, by nezůstaly vůbec žádné prostředky, tedy ani prostředky na jakékoli ošacení, hygienické potřeby nebo třeba i zdravotnické poplatky. Podrobné zdůvodnění i tohoto mého návrhu je součástí jeho písemné podoby. Na podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu si dovoluji uvést, že ani Ministerstvo práce a sociálních věcí k němu nezaujalo negativní stanovisko. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Dále vystoupí paní poslankyně Marta Semelová.
- 125 -
Poslankyně Marta Semelová: Jak už jsem avizovala v obecné rozpravě, předkládám návrh na zamítnutí této novely. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Dále vystoupí paní poslankyně Navrátilová. (Není v sále.) Paní poslankyně Navrátilová, zdá se, není přítomna, čili požádám o vystoupení paní poslankyni Miladu Emmerovou. Prosím. Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení přítomní, chtěla bych avizovat pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi, sněmovní tisk 372. Tento návrh se týká opatření ve vztahu k seniorům. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Není další přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně je nakonec zde. Čili paní poslankyně Navrátilová má slovo.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Pokud ne, podrobnou rozpravu končím. Zeptám se pana ministra a paní zpravodajky, zda si přejí vystoupit se závěrečným slovem. (Nikoliv.) Není tomu tak, a proto končím druhé čtení tohoto návrhu. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
16. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 373/ - druhé čtení Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, máte slovo, pane ministře.
Poslankyně Dagmar Navrátilová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, omlouvám se za krátké zpoždění. Já si dovolím předložit úpravu pozměňovacího koaličního návrhu poslanců Lenky Kohoutové, Martina Vacka, Ivany Řápkové, Dagmar Navrátilové, Jitky Chalánkové a Gabriely Peckové k tisku číslo 372, a to k části první, změna zákona o pomoci v hmotné nouzi. V článku I se za bod 2 vkládá nový bod 2a. Úprava se týká navrhovaného znění § 3 odst. 1 písm. a) bodu 5, kde se na začátek bodu 5 doplňují slova, která zní: “osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo” — dále pak pokračuje navržený text. Odůvodnění: Bez provedené změny by rodiče pečující o dítě v prvním stupni závislosti, které je často odkázáno na dietní stravování, nebyli považováni za osoby v hmotné nouzi, pokud by nevykonávali veřejně prospěšné práce, případně neplnili další obecné podmínky stanovené pro uznání osoby v hmotné nouzi. Ztratili by nárok na příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení příp. i mimořádnou okamžitou pomoc. Doba péče o děti ve věku do deseti let, závislé na péči v prvním stupni, je započítávána do důchodového pojištění. Navrhovanou změnou dochází k vyrovnání postavení těchto rodičů ve vztahu k jiným osobám uvedeným v navrhovaném ustanovení. Rodiče pečující o dítě do deseti let věku závislé na péči v prvním stupni závislosti jsou postaveni na roveň osobám pečujícím o jiné osoby závislé na péči ve vyšších stupních i v jiných právních předpisech — zdravotnických, zaměstnanosti, důchodového pojištění apod. Děkuji vám za pozornost.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, jak už jsem avizoval ve svém minulém vystoupení, někteří diskutující se dotkli i témat, která spadají do tohoto tisku. Je to skutečně součástí toho balíku tří zákonů, které jsou poměrně provázány, a tedy velmi stručně shrnu některé významné body, které návrh obsahuje. Změna definice nelegální práce, tak aby případy nelegální práce byly lépe prokazatelné. Rozšíření působnosti Státního úřadu inspekce práce o kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, tedy tak, aby ta kontrola byla sjednocena, to, co je dnes roztříštěno mezi úřady práce a Státní úřad inspekce práce, aby bylo sjednoceno pod Státní úřad inspekce práce. Jak již tady padlo v diskusi k předchozímu tisku, ale patří to do tohoto tisku — transformace kategorie osob zdravotně znevýhodněných, tak abychom měli jedna pravidla, terminologicky sjednotili tu skupinu lidí pod tím pojmem osoby zdravotně postižené, protože to tříštění kategorií už je překonané a nevyhovuje současným podmínkám. Transformace kategorie chráněných pracovních dílen — nikoliv prosím zrušení, tak jak se tady snažili někteří negativně zmínit. Jde o to, že dnes máme na jedné straně podporu chráněných pracovních dílen, na druhé straně podporu chráněných pracovních míst. Je potřeba podporu zefektivnit, sjednotit, hlavně sjednotit podmínky. Tedy sjednocují se podmínky do té kategorie chráněných pracovních míst, tak aby to bylo jednodušší,
- 126 -
- 127 -
srozumitelnější a obsluhovatelnější jak pro klienta, tedy příjemce podpory, tak pro státní administrativu. Zavádí se formálně institut sdíleného zprostředkování zaměstnání. A to je zase jeden z těch krásných novinových titulků, který si můžete přečíst v dnešním Právu, jak ministr Drábek bude utrácet stamiliony na pracovní agentury. Takže chci ujistit, že je to pouze zpřesnění stávajícího stavu, kdy již dnes úřady práce mohou spolupracovat a v řadě případů spolupracují s agenturami, které zprostředkují zaměstnávání. Jde jenom o to, aby této spolupráci byla dána jasná, transparentní a zřetelná pravidla. Tedy hovořit o nějakém vyhazování stamilionů je samozřejmě stejný nesmysl, stejně jako jste si mohli přečíst v minulých dnech, že např. budou zavedeny speciální bankomaty pro důchodce. Tedy chci taktéž ujistit, že žádné speciální bankomaty pro důchodce zaváděny nebudou a nikdy žádný takový návrh nebyl. Co se týká rekvalifikací, rozšiřujeme tím návrhem možnost dohodnout si druh rekvalifikačního kurzu, tedy opět zvýšení komfortu klienta. Jak už tady padla zmínka před několika minutami, z hlediska ochrany trhu práce a posílení právní jistoty zaměstnanců považuji za důležité, abychom vyloučili z agenturního zaměstnávání cizince, ale také osoby se zdravotním postižením. To jsou prostě dvě ohrožené kategorie, kde rizika zaměstnávání prostřednictvím agentur podle mého názoru velmi silně převažují ty výhody, které flexibilní možnost zaměstnávání prostřednictvím agentur práce přináší. Jak bylo také zmíněno v jednom z předchozích kritických příspěvků, navrhuje se zrušit povinnost zaměstnavatelů hlásit každé volné pracovní místo. Považuji tuto povinnost za přežitou, nesplňující svůj účel. To neznamená, že zaměstnavatel nemůže nebo nebude moci nahlásit volné pracovní místo, a tím v podstatě požádat úřad práce o zprostředkování vhodného uchazeče. To samozřejmě zůstává, to je také jedna ze základních úloh úřadu práce, ale je zbytečné nutit zaměstnavatele, aby formálně pod hrozbou sankce nahlašovali volné pracovní místo, na které už např. formou výběrového řízení mají vybraného vhodného uchazeče. Tedy hlášení volného pracovního místa se navrhuje od prvního ledna jako dobrovolné. Chci ujistit, že se tím žádným způsobem nezkreslí statistika, tak jak tady padlo v příspěvku kolegyně Semelové, žádné růžové statistiky se tím vytvářet nebudou. Samozřejmě návrh obsahuje i další legislativně technické úpravy, které reagují na úpravy navržené v novele zákona o zaměstnanosti — tedy legislativně technické úpravy dalších zákonů. K účinnosti zákona. Účinnost stejně jako u těch ostatních návrhů je od prvního ledna 2012 s výjimkou některých ustanovení, která nabudou účinnosti později, např. již zmíněná transformace kategorie osob se zdra-
votním znevýhodněním, kde je zvoleno poměrně velmi dlouhé přechodné období, aby byl dostatečný prostor pro přehodnocení stupně postižení a pro skutečné sjednocení pohledu na osoby se zdravotním postižením a osoby se zdravotním znevýhodněním. Děkuji za pozornost.
- 128 -
- 129 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 373/1 a 373/2. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, pardon, pro všechna čtení, paní poslankyně Lenka Kohoutová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážené kolegyně a kolegové, já bych jenom krátce, protože usnesení pak přečtu v podrobné rozpravě. Zákon o zaměstnanosti je velmi klíčový celek v sociální reformě, protože tak jak jsem tady předeslala, především v sociální reformě I jde o aktivizaci neaktivních občanů. K tomu samozřejmě potřebujeme změnu hmotné nouze, státní sociální podpory, ale také zákona o zaměstnanosti. Čili často zákon o zaměstnanosti v tomto ohledu je opomíjen, ale možná si neuvědomujeme, jak je velmi důležité, že začneme organizovat, tak jak jsem v předchozím vstupu už řekla, veřejnou službu a začneme velmi kontrolovat lidi, kteří jsou zaměstnáni tzv. načerno, a toto začneme také postihovat. Toto je v obecné rozpravě zatím moje sdělení a pak načtu usnesení v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a hlásí se do ní paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Páni ministři, dámy a pánové, navrhovaný zákon je součástí tzv. sociální reformy a zaměřuje se na oblast zaměstnanosti. Navazuje na nesystémový zákon o Úřadu práce České republiky, který zásadním způsobem reorganizuje tento úřad a již během léta oddálil státní správu od potřebných občanů a někde byla již zrušena i kontaktní místa. Současný chod reorganizace tohoto úřadu spíše přispěje ke zmenšení rolí státu v aktivní politice zaměstnanosti. Navrhovaná novela zákona tento trend dále posiluje zejména zavedením principu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání. Dle tohoto návrhu
se zavádí možnost převést zprostředkování zaměstnání z úřadu práce na pracovní agentury. Jedná se v podstatě o plíživou privatizaci funkcí úřadu práce, která zatíží i státní rozpočet. Problematiku nezaměstnanosti tato novela ve své podstatě navrhuje řešit na základě tržních mechanismů a snižuje faktickou roli státu v aktivní politice zaměstnanosti, vytváří tlak na zaměstnance a nezaměstnané v podobě snižování jejich sociální ochrany a rozkolísává celkový systém státní aktivní politiky zaměstnanosti. Musím konstatovat, že se vůbec nehledal při projednávání tohoto, a nejenom tohoto zákona ve výboru pro sociální politiku konsenzus s opozicí. Pozměňovací návrhy byly předkládány ne za pět minut dvanáct, ale pět minut po dvanácté. Nebyl prakticky žádný prostor na prostudování stále se měnících návrhů. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli opustit podrobnou debatu a hlasování pozměňovacích návrhů ve výboru. Nebyli jsme ochotni hlasovat o tak vážných otázkách, týkajících se existence našich spoluobčanů, bez znalosti podstaty těchto návrhů. Na základě výše uvedeného budu v podrobné rozpravě navrhovat zamítnutí tohoto vládního návrhu. Samotné projednávání v našem sociálním výboru i veřejné slyšení k zákonům projednávaným ve výboru pro sociální politiku ukázalo, jak velké výhrady jsou k jednotlivým vládním návrhům. Osobně mě velmi mrzí, že je dávána přednost doslova válcování před hledáním konsenzu. Vzhledem k tomu, že je velmi mnoho nejasností a výhrad z řad odborné veřejnosti, chtěla bych požádat Poslaneckou sněmovnu, aby v případě, že návrh zákona nebude zamítnut, bylo alespoň odloženo nabytí účinnosti a byl dán čas a prostor na přípravu zavedení do praxe. Své návrhy načtu v podrobné rozpravě ve dvou variantách. Děkuji.
Pokud tento návrh nebude schválen, variantně navrhuji alespoň kompromis, odložení účinnosti o půl roku. Tedy varianta B: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2012 s výjimkou ustanovení čl. 1 bodu 37 a 43, čl. 2 bodů 4 a 5 a čl. 3, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Marta Semelová. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Stejně jako má kolegyně dávám pozměňovací návrh na zamítnutí této novely. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další vystupující je paní poslankyně Jitka Chalánková. Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásila ke dvěma pozměňovacím návrhům k tomuto sněmovnímu tisku č. 373, a to k bodu 42 a bodu 40. Jejich text máte rozdán na lavicích. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Zatím posledním přihlášeným v podrobné rozpravě je pan poslanec Roman Sklenák. Má slovo.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji ještě jednou za slovo. Dámy a pánové, jak jsem již avizovala, chtěla bych za prvé navrhnout zamítnutí vládního návrhu zákona. V případě nepřijetí zamítnutí návrhu zákona navrhuji za druhé nové znění v části 8 Účinnost, článek 11, a to ve dvou možných variantách. Varianta A zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou ustanovení čl. 1, bod 37 a 43, čl. 2 bodů 4 a 5 a čl. 3, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu, který vám byl rozdán a který se týká ustanovení, podle kterého by byl z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen ten, kdo odmítne vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než dva měsíce. Rozumím snaze předkladatelů o motivaci nezaměstnaných hledat si práci, ale domnívám se, že vůči krátkodobě nezaměstnaným je toto ustanovení příliš přísné a jednoznačně zhoršuje jejich postavení na trhu práce. Více než k čemu jinému bude totiž motivovat nezaměstnané přijmout první práci, která se naskytne, z obavy, že jinak budou muset jít zametat ulice. Domnívám se, že není možné podmiňovat pouhé evidování uchazeče o zaměstnání vykonáváním veřejné služby, a nejsem si jist, zda je návrh v souladu s právním řádem České republiky. Navrhuji variantně zavedení veřejné služby do systému evidence uchazečů o zaměstnání z návrhu vypustit, nebo navrhovanou lhůtu prodloužit na pět měsíců tak, aby korespondovala s dobou výplaty podpory v nezaměstnanosti, a měla tedy za cíl aktivizovat uchazeče o
- 130 -
- 131 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Nemám žádnou další přihlášku do obecné rozpravy. Ptám se, zda se do ní ještě někdo hlásí. Pokud ne, tak... Hlásí se paní zpravodajka? Ne, nehlásí. Končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou. Do ní je přihlášena jako první paní poslankyně Dana Váhalová.
zaměstnání ještě předtím, než se stane závislým na systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Podrobné zdůvodnění tohoto mého návrhu je součástí jeho písemné podoby. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Dále vystoupí zpravodajka paní poslankyně Kohoutová. Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s 57. usnesením výboru pro sociální politiku z 10. schůze, která se konala 30. srpna 2011 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Vše je obsaženo ve sněmovním tisku č. 373. “Po úvodním slovu prvního náměstka ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky, náměstka ministra práce a sociálních věcí Davida Kafky, zpravodajské zprávě poslankyně Lenky Kohoutové a po rozpravě výbor pro sociální politiku za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s těmito změnami a doplňky...” Plné znění usnesení máte od úterý na svých lavicích, nepřipadalo by mi moudré číst jednotlivé body. Seznámím vás s jednotlivými okruhy, kterých se pozměňovací návrh týká. Pozměňovací návrh předložili ve výboru pro sociální politiku poslanci Lenka Kohoutová, Ivana Řápková, Gabriela Pecková, Dagmar Navrátilová a Martin Vacek. Za prvé. V novele zákony jsou vyčleněny z agenturního zaměstnání osoby, které nejsou občany Evropské unie. V tomto ohledu doplňujeme vyčlenění z agenturního zaměstnávání pro osoby se zdravotním postižením. Považujeme za velmi důležité v tomto ohledu běžné zaměstnávání naopak podporovat a nepodporovat kšeftaření s lidmi se zdravotním postižením. Lidé se zdravotním postižením potřebují naši ochranu, a ne pouštění je do agenturního zaměstnávání, které velmi často nenese rysy řádného zaměstnávání. (V sále je rušno.) Za druhé. Zpřesnění zaměstnávání osob se zdravotním postižením na trhu práce, a to podmínky, za jakých úřad práce vymezí jednotlivá chráněná pracovní místa. V tomto ohledu precizujeme podmínky pro ty, kteří si jednotlivá chráněná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením vymezí. Podotýkám, že chráněné pracovní místo bude možné vymezit nejen v rámci tzv. chráněného pracovního trhu, ale i v běžném pracovním prostředí. Tedy v běžném pracovním prostředí si bude moci nejen - 132 -
zaměstnavatel toto místo vymezit, ale také na něj dostat finanční podporu nejenom pro vznik, ale dále i na provoz. Změna podpory pro zaměstnavatele z původně uvedených 6 000 korun na příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením měníme na 8 000 korun a příspěvek na částečný provoz... (Poslankyně se odmlčela.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Požádám naše kolegyně a kolegy, aby vám věnovali větší pozornost. Současně chci pro všechny konstatovat, že paní zpravodajka přednáší sice v podrobné rozpravě, ale je to i svým způsobem závěrečné slovo paní zpravodajky. Zaslouží si tedy dosti pozornosti. Poslankyně Lenka Kohoutová: Příspěvek na částečný provoz chráněného pracovního místa z původních 4 000 na 2 000 korun s tím, že příspěvek na provoz se nadále nebude hradit na takové pracovní místo, které je domácí prací nebo prací, které bude vymezeno mimo běžné pracoviště zaměstnavatele. Usnesení za čtvrté obsahuje, že upravuje některé body, které se týkají vysílání zahraničních zaměstnanců zaměstnavateli do České republiky. Dále upravuje pozměňovací návrh postihy práce bez pracovní smlouvy, čili postihujeme černou práci. Výbor pro sociální politiku dále v bodě dvě zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny. Vážené kolegyně, kolegové, děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, paní zpravodajko. Pokud se již nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, tuto rozpravu končím. Zeptám se ještě pan ministra, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak. Hlasování o návrhu na zamítnutí zákona proběhne ve třetím čtení, a proto v tuto chvíli končím druhé čtení tohoto návrhu. Přistoupíme k dalšímu bodu. Tím je
- 133 -
17. Vládní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 374/ - druhé čtení Taktéž tento návrh z pověření vlády uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Já ho prosím, aby se ujal slova. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů je třetím v balíku předkládaném v rámci sociální reformy. Jenom zopakuji to, co jsem uvedl již v prvním čtení, že cílem této úpravy je především zvýšení adresnosti a efektivnosti dávkové pomoci poskytované osobám se zdravotním postižením. Současný systém je složitý, nepřehledný a roztříštěný, proto se navrhuje dosavadní systém transformovat do dvou dávek — jedné pravidelné měsíční, opakující se peněžité dávky příspěvku na mobilitu a dále do jednorázové dávky poskytování příspěvku na zvláštní pomůcku, která bude sloužit na pořízení kompenzačních pomůcek, pořízení motorového vozidla, zvláštních oprav motorového vozidla nebo bytu a na pořízení vodícího psa. Zvyšuje se cílenost poskytování této dávky vzhledem k tomu, že u ceny nižší než 24 000 korun se bude sledovat příjem žadatele, tak aby pomoc byla cílená na ty osoby se zdravotním postižením, které si vzhledem ke svému příjmu nemohou dovolit z vlastních prostředků zafinancovat ani tyto levnější typy kompenzačních pomůcek. Dále zákon stanoví nově zvláštní režim pro pořízení velmi drahých pomůcek, jako jsou stropní zvedací systémy a schodišové plošiny, kde dosavadní systém přidělování dotace na pořízení takovéhoto zařízení narážel na dvě celkem důležité překážky. Za prvé to, že například schodišová plošina, když se dostane do majetku osoby se zdravotním postižením a ta osoba potom například zemře, schodišová plošina zůstává v majetku dědiců a není možné ji využít pro další osoby se zdravotním postižením. A za druhé jde tam o limit celkového součtu cen těch prostředků, tak aby osoby, které potřebují například schodišovou plošinu, nebyly vyloučeny z nároku na jinou kompenzační pomůcku. Proto se u takovýchto velmi drahých kompenzačních pomůcek zavádí zapůjčení takovéto pomůcky, která potom může tedy sloužit několika různým osobám. Dále se upravují průkazy osob se zdravotním postižením, které budou nahrazovat dosavadní průkazy osvědčující mimořádné výhody. Je to pouze náhrada nosiče a chci zde znovu ujistit, že rozsah výhod, které jsou po- 134 -
skytovány podle dosavadní úpravy, zůstane zachován. To jsou výhody spojené s držením průkazů TP, ZTP a ZTP/P. Dále také návrh odstraňuje dosavadní problém neústavnosti právní úpravy, kdy podmínky nároku jsou doposud upraveny podzákonným právním předpisem, vyhláškou číslo 182/91. Tedy text vyhlášky je převeden, nebo ty nároky, které dnes upravuje vyhláška, jsou nově navrhovány upravit přímo zákonem. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisky číslo 374/1 a 2. Prosím, aby se slova ujala slova zpravodajka výboru paní poslankyně Lenka Kohoutová. Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, pro lepší srozumitelnost bych ráda zopakovala, že zákon a jeho pozměňovací návrh, který přijal výbor pro sociální politiku, se týká dávek pro osoby se zdravotním postižením. Za velmi důležité považuji, že v tomto ohledu ctíme dobrovolnost. Dobrovolnost v rozhodování osoby se zdravotním postižením, jakým způsobem přijme jednotlivou dávku, čili finanční dávku pro osobu se zdravotním postižením na mobilitu a nebo na nejrůznější pomůcky. Tedy každý se může dobrovolně rozhodnout, jakým způsobem bude dávka vyplacena, a karta sociálních systémů v tomto ohledu a pro účely tohoto zákona není a ani nebude povinným platebním nástrojem. Zákonem se prolíná to, co je součástí dalších sněmovních tisků, a to, že pro posuzování jednotlivé dávky stejně tak jako pro příspěvek na péči bude pouze jedno vyšetření, čili jedno posouzení podle mezinárodní klasifikace ICF, které je součástí sněmovního tisku 372. Jde o funkční posuzování, které je prováděno v přirozeném prostředí u žadatele o příspěvek či jednotlivou dávku. Posuzování by mělo být pouze jedno, jak jsem již uvedla, a další takzvané posouzení by mělo být provedeno při zhoršení zdravotního stavu. Posuzování bude po přijetí zákona zajišovat posudková služba a fakticky ho provádět odborně proškolený sociální pracovník, který bude zaměstnancem úřadu práce. Úřad práce také bude veškeré dávky vyplácet. Připomínám tedy, že zavádíme jedno výplatní místo, a to na úřadech práce. Zde narážíme na další změnu, která se prolíná všemi tisky, a to je převod kompetencí z obcí na úřady práce. K tomuto převedení došlo po dohodě Ministerstva práce a sociálních věcí a Svazu měst a obcí, které respektuji. Zdali tato změna je správná, ukáže čas. - 135 -
Usnesení výboru pro sociální politiku načtu v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Já bych uvítala, paní zpravodajko, kdybyste nás s usnesením výboru seznámila teï. Teï je na to ten správný prostor. Poslankyně Lenka Kohoutová: Kolegové, takže bych vás ráda seznámila s 58. usnesením výboru pro sociální politiku z 10. schůze, která se konala 30. srpna 2011, a to k vládnímu návrhu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů obsaženému ve sněmovním tisku 374. Po úvodním slově prvního náměstka ministra práce sociálních věcí Vladimíra Šišky, náměstka ministra práce a sociálních věcí Davida Kafky, zpravodajské zprávě poslankyně Lenky Kohoutové a po rozpravě výbor pro sociální politiku doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a souvisejících zákonů. Plné znění usnesení máte od úterý ve svých lavicích. Nepřipadalo by mi tedy moudré načítat celý pozměňovací návrh. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu a konstatuji, že do ní není žádná přihláška. Nehlásí se nikdo z místa, proto obecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou a zvu paní poslankyni Martu Semelovou. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Z důvodů, které jsem uvedla dnes ve svém vystoupení, i tady navrhuji zamítnutí. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Další vystoupí paní poslankyně Jitka Chalánková. Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, k uvedenému sněmovnímu tisku 374 se přihlašuji ke třem pozměňovacím návrhům, které máte rozdány na lavicích. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Hlásí se pan poslanec Vacek.
- 136 -
Poslanec Martin Vacek: Vážená paní předsedající, vážená vládo, poslankyně a poslanci, já nebudu hovořit dlouze, ale cítím v závěru tohoto třetího bodu potřebu říct ještě pár slov. Týkají se především mého poděkování všem, kteří se v průběhu dosavadního legislativního procesu podíleli na nelehkém projednání těchto tří tisků, a v neposlední řadě pak též pracovníkům Kanceláře Poslanecké sněmovny, kteří se podíleli na zpracování a úpravě všech těchto složitých tisků. Víme, že tyto tisky budou v mnoha případech zasahovat do dalších pozměňovacích návrhů. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Ještě někdo si přeje vystoupit v podrobné rozpravě? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Závěrečná slova nejsou předpokládána, návrh na zamítnutí budeme hlasovat ve třetím čtení. Tím končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce. Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
18. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 398/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Navrženo je prvé čtení podle § 90 odst. 2, ale je zde veto 51 poslance klubu ČSSD. Nyní tedy prosím, aby se slova za navrhovatele ujal ministr zemědělství pan Ivan Fuksa. Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, hlavním důvodem navrhované právní úpravy je navýšení finančních prostředků Ministerstva zemědělství pro letošní rok 2011, a to o mimorozpočtové prostředky z prostoru Pozemkového fondu České republiky, a to konkrétně na zajištění národního spolufinancování Programu rozvoje venkova pro letošní rok, a to ve výši 560 mil. korun, a dále navýšení programů k podpoře aktiv, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů pro letošní rok, a to ve výši 540 mil. korun, tedy dohromady souhrnně o 1 mld. 100 mil. korun. Vzhledem k tomu, že bylo nutné využít finanční prostředky v nejkratší možné době, předložila vláda návrh zákona Poslanecké sněmovně s návrhem na vyslovení souhlasu podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny již v prvním čtení. Při tvorbě návrhu státního rozpočtu pro rok - 137 -
2012 však bylo zjištěno, že se zásadně mění podmínky pro financování těchto uvedených programů pro rok 2012. Proto bych chtěl Poslaneckou sněmovnu požádat, aby návrh zákona v prvním čtení neschvalovala a přikázala jej k projednání příslušnému výboru, kde by mohl být případně uplatněn pozměňovací návrh, který by umožnil čerpání finančních prostředků pouze pro financování programů k podpoře aktiv, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, a to i v roce 2012. Současně bych si s ohledem na potřeby čerpání alespoň části finančních prostředků ještě v letošním roce dovolil požádat Poslaneckou sněmovnu o zkrácení lhůty k projednání ve výborech. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře, a prosím, abyste svůj návrh poté zopakoval v rozpravě a také abyste upřesnil délku té lhůty. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Papež. Poslanec Jiří Papež: Dobrý den. Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Pan ministr ve svém úvodním slově, řekl bych, poměrně podrobně popsal tu relativně stručnou novelu, kterou máme obsaženou ve sněmovním tisku 398. Protože došlo k zavetování projednávání návrhu zákona podle § 90, já ve své zpravodajské zprávě navrhuji přikázání tohoto návrhu zákona zemědělskému výboru a zároveň se rovnou hlásím do rozpravy.
Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa: Vážená paní předsedající, vážení poslanci, vážené poslankyně, za Ministerstvo zemědělství souhlasíme s tímto návrhem na zkrácení na deset dní. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zkrácení lhůty na deset dní. Kdo si dále přeje vystoupit v obecné rozpravě? Nikdo, obecnou rozpravu proto končím. Předložený návrh se navrhuje přikázat k projednání zemědělskému výboru. Ptám se, zda má někdo ještě jiný návrh. Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru, prosím, stiskněte tlačítko ano. Kdo je proti? V hlasování číslo 22 z přihlášených 154 poslanců pro 117, proti 1. Tento návrh byl přijat. Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty na deset dní. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, stiskněte tlačítko ano a zvedněte ruku. Kdo je proti? V hlasování číslo 23 z přihlášených 154 poslanců pro 77, proti 33. Tento návrh přijat nebyl. Nevidím nikoho, že by chtěl kontrolovat hlasovací sjetinu... Ano, je tomu tak. Počkáme chvilku. (Krátká pauza na kontrolu výsledků hlasování.) Vidím, že se hlásí k vystoupení paní poslankyně Pecková.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Otevírám tedy obecnou rozpravu a do ní jste přihlášen právě vy, pane zpravodaji.
Poslankyně Gabriela Pecková: Já bych chtěla zpochybnit hlasování. Na sjetině mám křížek, hlasovala jsem ano.
Poslanec Jiří Papež: Ještě jednou děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já jsem chtěl v rozpravě pouze zdůraznit to, že prostředky, které jsou příjmy Pozemkového fondu České republiky, jsou prostředky, které jsou vybírány za platbu za státní půdu, a tedy pocházejí především od zemědělců, takže je celkem logické, že se volné prostředky Pozemkového fondu tímto způsobem vlastně vracejí zpátky do českého zemědělství. Jako předseda dozorčí rady Pozemkového fondu chci všechny ujistit, že tímto přesunem, který je navrhován, nebudou ohroženy základní funkce a činnost Pozemkového fondu České republiky. Dovoluji si v rozpravě navrhnout zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech na dnůdnů.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Budeme hlasovat o námitce paní poslankyně Peckové. Odhlásím vás všechny, znovu se prosím přihlaste hlasovacími kartami.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Prosím, slovo má pan ministr. - 138 -
Budeme tedy hlasovat o námitce proti hlasování. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 24 z přihlášených 126 poslanců pro 92, proti 23. Námitka byla přijata. Budeme tedy opakovat předchozí hlasování, kterým byl návrh na zkrácení lhůty na deset dní. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, stiskněte tlačítko ano. Kdo je proti?
- 139 -
V hlasování číslo 25 z přihlášených 130 poslanců pro 85, proti 38. Návrh byl přijat. Mohu tedy konstatovat, že návrh tohoto zákona byl přikázán k projednání zemědělskému výboru a lhůta k projednání byla zkrácena na deset dní. Tím končím projednávání tohoto návrhu zákona. Přistoupíme ještě k jednomu bodu a tím bude
19. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 441/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, ujměte se slova, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon o nemocenském pojištění nabyl účinnosti v roce 2009. Od té doby jsme považovali za účelné vyhodnotit dosavadní zkušenosti s prováděním tohoto nového zákona, na základě tohoto vyhodnocení navrhnout potřebné úpravy. Chci však zdůraznit, že vyhodnocení dosavadní aplikace zákona neukázalo potřebu zásadních nebo koncepčních změn. Proto navrhované úpravy, přestože jsou potřebné, mají jen dílčí charakter a nemění základní principy zákona. V rámci navrhovaných úprav bych uvedl především rozšíření okruhu nemocensky pojištěných osob o některé další skupiny, aby nedocházelo k nerovnému postavení osob výdělečně činných a odměňovaných v režimu závislé činnosti. Jedná se například o společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným, prokuristy, likvidátory, členy kolektivních orgánů právnických osob. Zdůrazňuji, že samozřejmě jenom za té podmínky, že jim z těchto funkcí plynou nějaké příjmy, které mohou být základem pro nemocenské pojištění. Další navrhované úpravy se týkají odstranění institutu přerušení pojištění, protože tento institut se ukázal jako zcela nepraktický. Mezi další významnější navrhované úpravy patří například založení účasti na nemocenském pojištění v případě tzv. krátkodobých zaměstnání, to znamená zaměstnání, jejichž předpokládaná délka je nižší než 14 kalendářních dnů. Zejména z toho důvodu, aby se zamezilo obcházení - 140 -
podmínek účasti na nemocenském pojištění tak, aby nebylo výhodné uzavírat více krátkodobých na sebe navazujících pracovních vztahů s cílem vyhnout se placení pojistného na nemocenské pojištění. Dále se rozšiřuje okruh vyloučených dnů při výpočtu denního vyměřovacího základu o dny tzv. neplaceného volna. Dosavadní úprava totiž doléhala v některých případech na zaměstnance tvrdě a tímto se zvyšuje jejich komfort při posuzování nároku na dávky vyplývající z nemocenského pojištění. Dalším opatřením je upřesnění rozsahu, v jakém mohou být dočasně práce neschopnému pojištěnci poskytnuty ošetřujícím lékařem vycházky. A zdůrazňuji to slovo “upřesnění”. Zde se navrhuje, aby ošetřující lékař mohl tyto vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu 6 hodin denně v období od 7 do 19 hodin. O tom jistě bude ještě diskuse. Předpokládám, pokud propustíte tento návrh do druhého čtení, tak o tom bude diskuse ve výboru. Jde o to, aby byla stanovena jasnější pravidla, a samozřejmě upozorňuji na to, že u řady onemocnění, např. u onkologických onemocnění, je navržen volnější režim stanovení vycházek v závislosti na aktuálním zdravotním stavu. Součástí návrhu je dále řada dílčích a zpřesňujících formulačních úprav, které vyplývají z poznatků aplikační praxe. Účinnost zákona je navrhována od 1. ledna 2012 a já věřím, že vzhledem k rozsahu té novely proběhne legislativní proces tak, aby předpokládaná účinnost mohla být dodržena. Proto potom také v rozpravě navrhnu zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů. Chtěl bych na závěr říci, že navrhované změny jsou motivovány tím, aby prospěly především v praxi. Je to norma, která je skutečně technickou novelou. Proto bych vás rád požádal o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Jeník. Poslanec Miroslav Jeník: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, myslím, že pan ministr podrobně uvedl tento sněmovní tisk, který je tady předkládán. Já bych pouze doplnil, že v podstatě se týká a dělí se na dvě základní části, z nichž první část pojednává o účasti na nemocenském pojištění, o dávkách, o provádění a o jejich řízení. Druhá část se potom zabývá a projednává posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění. Věřím, že přistoupíme zodpovědně k projednání této novely, a v po- 141 -
tom v rozpravě navrhnu její přikázání do výboru pro sociální politiku. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a nemám do ní žádnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa? Hlásí se pan ministr Jaromír Drábek. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak jsem avizoval, navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Hlásí se ještě někdo? Hlásí se pan zpravodaj. Prosím. Poslanec Miroslav Jeník: Také já, jak jsem již avizoval, navrhuji k projednání do výboru pro sociální politiku. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Ještě někdo se hlásí do rozpravy? Nevidím nikoho, rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl a též zpravodaj zopakoval návrh na přikázání předloženého návrhu k projednání výboru pro sociální politiku. Já se ptám, zda někdo navrhuje ještě nějaký další výbor. Nikdo to nenavrhuje. Budeme tedy hlasovat o přikázání tohoto tisku k projednání výboru pro sociální politiku. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 26 z přihlášených 134 poslanců pro 115, proti jeden. Návrh byl přijat. Dále budeme hlasovat o návrhu, který zde podal pan ministr, a to na zkrácení lhůty k projednání na 30 dní. Zahajuji hlasování. — Považuji toto hlasování za neplatné, protože jsem neviděla, že si zástupce poslaneckého klubu přeje, abych vás ještě odhlásila. Teï vás v tuto chvíli odhlašuji. Znovu vás prosím, abyste se přihlásili hlasovacími kartami.
Konstatuji tedy, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dní.Tím končím projednávání tohoto návrhu. Končím tím dopolední jednání. Přerušuji schůzi na polední přestávku do 14.30 hodin a chci ještě dát informaci všem členům organizačního výboru, že za 10 minut začne organizační výbor v prostorách tomu obvyklých své jednání. Děkuji a přeji dobrou chu. (Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.)
(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, budeme pokračovat v dnešním jednání. Dalším bodem je... Prosím, pan poslanec Koníček. Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dnes před polední přestávkou proběhlo ve 12.48 hodin hlasování č. 23, návrh nebyl přijat a kolegyně Pecková zpochybnila hlasování s tím, že na sjetině má křížek, ale hlasovala ano. Po zhlédnutí záznamu kamer č. 3 a 6 z výše uvedeného času konstatuji, že v době hlasování paní poslankyně Pecková nebyla přítomna v jednacím sále Poslanecké sněmovny. Žádám, aby se tím zabývaly příslušné orgány Poslanecké sněmovny. (Potlesk části poslanců.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo 20. Je jím
20. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 444/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Budeme tedy hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty na 30 dní. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování číslo 28 z přihlášených 121 poslanců pro 69, proti 46. I tento návrh byl přijat.
Mělo se postupovat podle § 90 odst. 2. Upozorňuji ovšem, že jsem obdržela veto poslanců sociální demokracie. Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
- 142 -
- 143 -
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych uvedl návrh zákona, který se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a další související zákony. Tento návrh je čistě transpoziční. Je třeba transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/59/ES z 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. V návrhu zákona se vymezují základní pojmy související s transpozicí uvedené směrnice, vymezuje se nový druh nelegální práce a zakotvuje se povinnost právnických a fyzických osob uhradit cizincům bez platného povolení k pobytu na území ČR dlužnou odměnu za vykonanou práci. Stanovuje se i domněnka trvání smluvního vztahu mezi těmito subjekty v délce tří měsíců, pokud není možné prokázat délku trvání pracovněprávního vztahu, a výše odměny rovnající se základní měsíční sazbě minimální mzdy za každý měsíc trvání. Stanovuje se také pokuta, která bude zaměstnavateli uložena v případě umožnění výkonu nelegální práce cizinci bez platného oprávnění k pobytu, a také se předpokládá možnost úhrady finančních částek dodavatelem, kterému zaměstnavatel poskytl plnění, v rámci něhož umožnil cizinci bez platného oprávnění k pobytu na území ČR výkon práce. V návrhu zákona se též vymezuje nový druh správního deliktu a přestupku a zavádí se povinnost Ministerstva práce a sociálních věcí vést evidenci právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za tento druh nelegální práce. Též se stanovuje povinnost poskytovat údaje z této evidence orgánům rozhodujícím o poskytování veřejné výhody, podpory, dotace, příspěvku nebo zadávajícím veřejné zakázky. Realizace návrhu předpokládá legislativně technickou novelizaci několika dalších zákonů, a to zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákona o veřejných zakázkách a zákona o nemocenském pojištění. Účinnost předpokládaného návrhu je dnem vyhlášení, a to z jednoduchého důvodu, že termín pro transpozici směrnice byl 20. červenec letošního roku. Vzhledem k tomu, že je to opravdu čistě transpoziční směrnice, neobsahuje nic kromě transpozice dotyčné směrnice, proto jsem také původně navrhl projednávání podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Protože bohužel z mně ne úplně pochopitelných důvodů, vzhledem k tomu, že se jedná o čistou transpozici, tento postup byl vetován, prosím o shovívavost v této věci a navrhnu v obecné rozpravě zkrácení lhůty na projednávání ve výboru na deset dnů. V případě, že by z nějakých
důvodů lhůta byla nepřijatelná, navrhnu i druhou alternativu, a to zkrácení lhůty na projednání třicet dnů. Děkuji za pozornost.
- 144 -
- 145 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobré odpoledne. Jedná se o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Obsahem této směrnice je zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí s cílem efektivně čelit nedovolenému přistěhovalectví. Směrnice stanovuje sankce a opatření vůči zaměstnavatelům, kteří tento zákon porušují. Dle navrhované novely zákona o zaměstnanosti fyzické nebo právnické osobě hrozí za umožnění výkonu nelegální práce pokuta až do výše pěti milionů korun. Směrnice dále upravuje povinnosti zaměstnavatelů uhradit neoprávněně pobývajícím příslušníkům třetích zemí dlužné odměny z nelegální práce, dále částku rovnající se daním a příspěvkům na sociální zabezpečení, které by zaměstnavatel zaplatil v případě oprávněného zaměstnání státního příslušníka třetí země, včetně penále za prodlení a odpovídajících správních pokut. Právnické nebo fyzické osoby, které umožnily výkon nelegální práce, budou vyloučeny z nároků na veškeré nebo některé veřejné výhody, dotace, příspěvky a podpory a zajistí se jejich navrácení, pokud již byly poskytnuty. Budou také vyloučeni z účasti na veřejných zakázkách. Pro kontrolu neoprávněného zaměstnávání je zaměstnavatel povinen uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR po dobu trvání zaměstnání a dobu tří let od skončení zaměstnání tohoto cizince. Tato novela zákona o zaměstnanosti zvýší nároky i na státní správu, zejména na úřady práce. Zaměstnavatelé budou povinni o zaměstnávání cizince informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce, která bude také zajišovat vedení evidence a evidenci fyzických a právnických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce. Podle článku 17 příslušné směrnice je uvedeno, že členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení soula-
du s touto směrnicí do 20. července 2011 a neprodleně o nich uvědomí Komisi. Po otevření obecné rozpravy bych se ráda přihlásila s dotazem na předkladatele. Děkuji zatím za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, a já tedy končím obecnou rozpravu. Pane ministře, prosím, vy jste ještě chtěl požádat o zkrácení lhůty.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Protože v tuto chvíli nemám žádnou přihlášku, prosím, paní zpravodajko, můžete rovnou vznést svůj dotaz.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Přesně tak. Tak jak jsem avizoval ve svém úvodním příspěvku, chtěl bych požádat o zkrácení lhůty k projednávání ve výborech na deset dnů. V případě, že by toto zkrácení nebylo schváleno, potom zkrácení lhůty na projednání ve výborech na třicet dní.
Poslankyně Dana Váhalová: Paní předsedající, děkuji za slovo. Chtěla bych se předkladatele prostřednictvím paní předsedající zeptat na důvod prodlení transpozice této směrnice, a zda je takových směrnic na MPSV více. Zajímavostí této směrnice je, že byla schválena ještě v době našeho předsednictví, a přesto jsme v prodlení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím... Nevím,, jestli pan ministr bude chtít zareagovat teï na dotaz...? Prosím, pane ministře, máte prostor. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pokud mám odpovědět na dotaz, k prodlení došlo zejména proto, že po mém nástupu na Ministerstvo práce a sociálních věcí jsme velmi intenzivně řešili legislativní úpravy národní, které jsme potřebovali vyřešit velmi rychle. Dobře si všichni pamatujete na rychlý sled předkládání jednotlivých zákonů, které bylo naprosto nezbytné předložit ve velmi krátkém období minulého roku, prvních měsíců existence této vlády, to znamená v prvních měsících druhého pololetí loňského roku, kdy se připravovaly úsporné balíky související se státním rozpočtem na rok 2011. A totéž platí i pro období, které bylo na začátku letošního roku. Tím nechci samozřejmě nic omlouvat. Termín transpoziční je jasný, nicméně samozřejmě co se týká toho termínu, tak ten běžel, jak jste správně řekla, již dlouhou dobu před mým nástupem na ministerstvo. Samozřejmě ta úprava pro nás je určitým zásahem do českého právního řádu, který není úplně systémový. Nicméně ctím to, že transpozici je potřeba provést. Snažili jsme se najít, jakým způsobem co nejlépe tu transpozici zaintegrovat do českého právního řádu, přesto však se transpozicí v podstatě způsobuje to, že se při vyhledávání a odhalování nelegální práce budeme chovat rozdílným způsobem k občanům třetích zemí od toho způsobu vyhledávání a postihování nelegální práce, který je uplatňován vůči tuzemcům a občanům členských států Evropské unie. To je prostě fakt, který z té směrnice vyplývá. - 146 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má, prosím, někdo jiný návrh? Není tomu tak. Já tedy nechám hlasovat o původním návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 29. Z přihlášených 127 pro 96, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. Nyní tu zazněl návrh od pana ministra na zkrácení lhůty k projednání ve výboru na deset dnů. Zahajuji tedy hlasování. — Mám tady ještě požadavek ještě na odhlášení, takže prosím, abyste se všichni odhlásili a přihlaste se znovu svými identifikačními kartami. Zdá se, že můžu zahájit hlasování. Hlasujeme tedy o zkrácení lhůty k projednání ve výboru na deset dní. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 30. Z přihlášených 105 pro 62, proti 36. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu. Nyní můžeme přistoupit k projednávání bodu
- 147 -
21. Vládní návrh zákona o Finanční správě České republiky /sněmovní tisk 450/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Omlouvám se, prosím všechny o chviličku strpení, protože už je v budově. Takže prosím o chvilinku strpení, než se pan ministr dostaví. (Po chvilce čekání:) Klika cvakla, dveře letí, pan ministr vchází do dveří. Prosím, pane ministře, můžete se ujmout slova. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, prosím, přijměte moji omluvu. Soustřeïoval jsem se na své vystoupení tak intenzivně, že jsem si neuvědomil, že už jsem na řadě. Dovolte, abych odůvodnil vládní návrhy zákona o Finanční správě. Mají souvislost zejména s vytvořením jednoho inkasního místa. Dovolím si připomenout, že tento projekt vyžaduje změny ve třech oblastech — procesní, institucionální i legislativní. Po procesní stránce již došlo ke schválení, dokonce k účinnosti — nový daňový řád. V legislativní oblasti jsou to ony zákony související s jedním inkasním místem, to znamená legislativní úprava daně z příjmů, daně odvodů sociálního i zdravotního pojištění. Toto jsou nezbytné organizační změny, které v oblasti finanční správy musí udělat nezbytné organizační změny, aby bylo možno dostatečně efektivně řídit místo jednotného inkasního místa. To, co máte tady na stole, je přechod z třístupňového řízení na řízení dvoustupňové. Současný systém generálních ředitelství, osm finančních úřadů a 199 finančních úřadů definovaných zákonem přejde na dvoustupňové řízení — generální ředitelství a čtrnáct finančních úřadů, která budou mít svá detašovaná pracoviště, která dle potřeby bude možno posilovat, oslabovat, přemisovat, aniž by přitom musela být měněna legislativa. V souvislosti s tím bude zřízen i specializovaný finanční úřad pro speciální subjekty s obratem nad dvě miliardy korun v zájmu sjednocení jurisdikce a bude zřízeno jenom jedno finančních ředitelství, které bude fungovat jako odvolací místo pro odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. Schválení tohoto zákona je nezbytný krok k té cestě za jednotným inkasním místem. Já proto prosím o propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Poslanec Pavel Svoboda:- Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, pan ministr financí tady zhruba nadnesl, co je hlavním obsahem toho zákona. Samozřejmě tento zákon nahrazuje původní zákon číslo 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a v podstatě tento zákon vytváří novou organizační strukturu celé daňové správy. Pan ministr financí Kalousek tady řekl, že v podstatě původní organizační struktura, kterou zaštiovalo Ministerstvo financí, je tímto zákonem nahrazena nově vytvořeným ústředním orgánem, a to generálním finančním ředitelstvím a na něj navazující úřady finanční. Přesný výčet těchto úřadů a celou organizační strukturu máte před sebou ve sněmovním tisku 450. Já budu doporučovat, aby tento zákon byl samozřejmě postoupen do druhého čtení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. V tuto chvíli vidím, že se hlásí do rozpravy pan poslanec Braný, takže prosím, pane poslanče, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Svoboda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Braný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, úvodem předesílám, že za klub KSČM, poslanců a poslankyň KSČM, jsme pro ten cíl, který tady už deklaroval pan ministr, aby se tedy věci zprůhlednily, byl umožněn lepší výběr daní a aby v tomto systému byl nastolen větší pořádek a řád. Ale přes to všechno zaklínat se tím, že tisk 450 to vyřeší, by asi nebylo to správné a bylo by to velmi jednoduché uvažování. Takže předesílám, v základním jsem pro propuštění tohoto tisku do dalšího čtení, ale přesto některé otázky v průběhu svého krátkého vystoupení vznesu. Tento návrh zákona není svým rozsahem nijak velký, je však v některých ohledech problematický a je s podivem, že nese podpis premiéra i ministra financí a že vůbec letošní vládou prošel. Řeknu, v čem vidím ten problém. Vidím to v tom, že už jsme řešili tuto problematiku na minulé schůzi a mohli jsme ji vyřešit zgruntu. Tady se k tomu vracíme a přitom nedáváme k tomu nějakou větší přidanou hodnotu. Základní problém tisku číslo 450 je v tom, že vláda zřejmě vůbec neví, jak řešit situaci v oblastech, které spravuje. Takže co nám vlastně vláda navrhuje? Návrh zákona o Finanční správě České republiky, tisk 450, a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky, tisk 451, je především prvním krokem tzv. Kalouskovy daňové reformy. Nejde v tomto okamžiku ani tak o to, že ministrem financí proponované další kroky této reformy jsou pro naši politickou stranu nepřijatelné. Jde spíše o to, že oba dnes aktuální tisky, tedy 450 a 451,
- 148 -
- 149 -
jdou v logice dalších kroků tzv. Kalouskovy daňové reformy. Není to sice podstatné, ale tisk číslo 450 se tváří, že je důležitým prvkem souvisejícím s připravovaným projektem vytvoření jednotného inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů. Ale jak potom rozumět textu bodu 3.5 strana 19 obecné části důvodové zprávy — můžete si ji přečíst, nebudu to tady citovat — ale v podstatě se tam na závěr konstatuje, že je to tedy dobré, i kdyby jednotné inkasní místo vůbec nevzniklo. Dále nám vláda v tisku 450 tvrdí, že tento návrh zákona o Finanční správě České republiky představuje druhou fázi institucionální reformy daňové správy, když první fáze již byla s účinností od 1. ledna 2011 provedena zákonem č. 199/2010 Sb., kterým byl novelizován stávající zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Přitom právě onen zmíněný zákon č. 199/2010 Sb. de facto již konstituoval naši daňovou správu jako samostatnou soustavu orgánů v čele s generálním finančním ředitelstvím coby orgánem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu financí. Skutečně v tomto ohledu tisk 450 nepřináší mnoho změn, snad kromě reorganizování stávajících orgánů daňové správy na regionální a lokální úrovni ze současných 8 ředitelství a 199 finančních úřadů na jediné odvolací finanční ředitelství a 14 finančních úřadů se sídly v krajských městech a na jejich 199 územních pracoviš. Ale tyto dva kroky, zřídit v každém kraji finanční úřad a vytvořit ono zmíněné finanční ředitelství a jinak ponechat vše při starém, mohly být učiněny již při oné výše zmíněné novele provedené zákonem č. 199/2010 Sb. Odůvodnění, proč se tak činí až dnes, je ovšem vágní, to si dovolím ocitovat: To umožní zvýšit flexibilitu řízení soustavy spolu s možností další optimalizace celého systému např. ve formě koncentrace vybraných činností v rámci kraje. (Viz strana 18 bod 3.3 obecné části důvodové zprávy). Věcná působnost současné daňové správy by měla být jinak ponechána beze změny, což není narušeno nově navrhovaným krokem, totiž vytvořením specializovaného finančního útvaru pro velké daňové subjekty dosahující obratu 2 mld. a specifické daňové subjekty, banky, pojišovnictví atd., jak jsou tam vyjmenované — viz § 11 strana 6 tohoto tisku. Výše zmíněné kroky by bylo možné provést pouhou malou novelou stávajícího zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Těžce je pochopitelné, že vláda pouze navrhuje ponechání pravomoci Ministerstva financí pověřovat finanční úřady přezkoumat hospodaření krajů, hlavního města Prahy a regionů soudržnosti a vykonávat dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy — viz § 4 bod 3c strana 3, či § 10 bod 3a strana 5. A právě tato činnost není vůbec jednoduchá, je kapacitně personálně náročná a dosavadní praxe ukazuje, že Ministerstvo financí tuto práci i hrubě nezvládá, viz problémy s předlužením na obcích špatným
a nekompetentním nakládáním mnohých obcí a regionů s evropskými penězi, což nám aktuálně hrozí nejenom výtkami z Bruselu, ale mnohdy i zastavením financování. Tady bych jenom připomněl, že se počítá, že se to bude dělat se stejným počtem zaměstnanců, a to je chvályhodné, ale na druhé straně tady máme stanovisko více než 3 000 zaměstnanců, finanční ředitelství už k tomu dává svá stanoviska. Jsou to zaměstnanci územních finančních úřadů, kteří mají zejména výhrady ke svému finančnímu ohodnocení ve srovnání s Evropskou unií samozřejmě a zejména s náročností, která se na ně klade, takže nevím, jak chceme dosáhnout při méně peněz více muziky. Nedělám si iluze, jak dopadne petiční hnutí těchto zaměstnanců, které chce v tomto zjednat nápravu, a dost pregnantně to vyjadřují. Ale to není až tak předmětem dnešního projednávání, jenom upozorňuji, že odvolávání se na to, že toho zvýšenou intenzitou práce dosáhneme, je mnohdy trošku iluzorní a stojí to na vodě. Stávající systém z hlediska té kontroly je ten, že u obcí vesměs na základě platné legislativy dochází k dvoustupňové kontrole přezkumu jejich hospodaření — audit účetní závěrky a kontrola z příslušného krajského úřadu. U krajů potom tento přezkum provádí Ministerstvo financí, a to s velice problematickými výsledky. Evropská unie proto již zastavila peníze na regionální projekty, a pokud Česká republika nevyvrátí podezření, že se ztrácejí v neprůhledných korupčních obchodech, tak Ministerstvo financí, resp. finanční úřad se zajímají jenom o to, zda je vše správně zaúčtováno, zda je to podloženo těmi správnými listinami, ale věcná kontrola, zda kladívko nakoupené za evropské peníze za 100 korun, anebo za 2 700 je úplně jedno, protože hlavní je, jestli jsou vedeny účetně ve správné kolonce. Do toho jsme se vlomili. Vláda na konci letošního dubna schválila dvě novely, normy vztahující se k přezkoumávání hospodaření obcí a krajů, a urychleně hned počátkem května předložila do Poslanecké sněmovny. Jde jednak o novelu Ústavy České republiky, tisk číslo 351, rozšiřující kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu, a dále o navazující novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tisk 352, která tyto kompetence konkretizuje. Věcně jde o to, že Nejvyšší kontrolní úřad by měl získat více pravomocí, protože změna ústavy má tomuto úřadu umožnit zkoumání hospodaření s majetkem obcí, krajů i právnických osob veřejnoprávní povahy. V současnosti může Nejvyšší kontrolní úřad provádět kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, jen v případě, kdy hospodaří se státním majetkem. Neoficiálním důvodem možná mohly být určité nedostatky v dosud prováděných kontrolách, viz výše. Je ale otázkou, zda tento vládou navrhovaný postup řešení problému při aplikaci zákona číslo 420/2004 Sb., o
- 150 -
- 151 -
přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, je adekvátní. Možná že by stačilo ujednotit krajské metodiky kontrolních postupů. Na druhé straně je ale asi pravda to, jak vláda svůj návrh odůvodňuje, totiž že se nejedná o duplicitní kontrolu, ale o nejvyšší článek vícestupňové kontroly, tzv. superkontroly kontrolou následnou. Proti oběma vládou navrhovaným novelám se ovšem postavila většina krajů a také Svaz měst a obcí. Nicméně je zřejmé, že v procesu přezkoumávání hospodaření obcí a krajů jsou určité systémové nedostatky, které by bylo žádoucí odstranit. V prvé řadě se jedná o to, že v zákoně číslo 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, nejsou některé věci dostatečně konkrétně vyjasněny. Dále o to, že přezkoumávání ze strany kontrol krajských úřadů jednak nemají oporu v jednotné metodice, jednak že je těchto kontrol nedostatečný počet, a vnější kontrola hospodaření obcí je tedy prováděna mnohdy nedostatečně. Možné legislativní úpravy v tomto smyslu, že by od určité velikosti obce je pro obec spolupráce s auditorem povinná, a to v přesně definovaném rozsahu, by tedy bylo žádoucí zvážit i toto řešení. Jiným řešením je podstatně zvýšit počet a kvalitu kontrol krajských úřadů. Samozřejmě také urychleně dopracovat a uvést do praxe jednotnou metodiku při postupu při přezkoumávání hospodaření obcí. Nic takového ale není řešeno ani v tisku číslo 352 ani v nejnovějším vládou předloženém tisku číslo 450, který projednáváme. Vláda prostě věci neřeší, ponechává dnešní neutěšený stav a nemá v této věci koncepci. Nebo snad ta koncepce je v tom, že ji nemá a nechceme ji vytvořit? Již jsem výše zmínil, že vládní odůvodnění naléhavosti této podoby tisku číslo 450 je naprosto nedostatečné, bez kvantifikací, vágní a de facto nic neříkající. Tomuto předloženému vládnímu návrhu, a nejenom jemu, tedy především schází analýza současného stavu, jeho nedostatky, a tedy odůvodnění, proč jsou navrhovány právě takové a ne jiné legislativní změny. Dalším problematickým prvkem předloženého vládního návrhu je to, že navrhuje jakési řešení, které by asi bylo vhodnější realizovat postupně krok za krokem, protože daňová správa je velice křehkým mechanismem, a tak by se mohlo i stát, že se daňové inkaso nezlepší, ale může se i zhoršit. Řekl bych, že toto platí zejména o tzv. jednotném inkasním místu, ale možná i v navrhované reorganizaci systému daňové správy. Jinak z hlediska dalšího projednávání věřím, že ještě bude prostor pro diskusi, ale nedělám si velké iluze, že spíš bude pan ministr mít snahu urychlit projednávání a rozpočtový výbor k tomu bude mít velmi malý prostor, aby se věci řešily, a možná i s ohledem na pnutí, které je mezi zaměstnanci této struktury, která se teï má měnit tiskem 450. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Hlásí se prosím někdo další do rozpravy? Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
- 152 -
- 153 -
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Nechám tedy hlasovat o tomto návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 31, z přihlášených 127 pro 99, proti 2. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme předložený návrh určili k rozpočtovému výboru. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Nyní přistoupíme k bodu číslo 22, kterým je
22. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky /sněmovní tisk 451/ - prvé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, tento návrh změnového zákona je logickým důsledkem novely předcházející. Tak zásadní změna organizační struktury ve finanční správě, jak byla předložena, vyžaduje samozřejmě návaznou novelu celé řady zákonů, a již zákona o loteriích, o cenách, o majetku České republiky a dalších. Prosím tedy o propuštění do druhého čtení, zrovna tak jako u novely předcházející. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Pavel Svoboda. Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji. Já budu také stručný jako pan ministr, protože samozřejmě, aby mohl být uveden v život původně načtený návrh zákona o finanční správě, musí zcela zákonitě nastat ta skutečnost, že musí být upravena celá řada souvisejících zákonů, které máme uvedeny ve
sněmovním tisku 451, takže i v tomto případě doporučuji posunout tento zákon do druhého čtení. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám v tuto chvíli žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se prosím někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Zahajuji tedy hlasování o původním návrhu. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 32 z přihlášených 127 pro 97, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, a končím projednávání tohoto bodu. Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo 23, kterým je
23. Vládní návrh zákona o Celní správě České republiky /sněmovní tisk 452/ - prvé čtení
Poslanec Josef Cogan: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, já jenom navážu na navrhovatele. Navrhovatelem vlastně tady je vláda. Ta předložila návrh 17. 8. 2011. Nový zákon, jak už bylo zmíněno, nahrazuje dosavadní zákon č. 185/2004 Sb. Jinak samozřejmě to gros je zejména ve změně organizační struktury, tak jak tady ministr řekl. Takže tímto žádné další návrhy zatím nejsou s tím, že organizační výbor pouze navrhl přikázat tento zákon k projednání rozpočtovému výboru, a to bude až v případné podrobné rozpravě. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám písemnou přihlášku, a proto se ptám, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Zdá se, že nikdo, končím tedy obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 33. Z přihlášených 132 pro 109, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, a končím projednávání tohoto bodu.
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím.
Přistoupíme k bodu
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, pokusím se maximálně zkrátit svoji úvodní řeč, protože se v podstatě jedná o zrcadlově stejnou reorganizační změnu jako v případě finanční správy. To znamená, opět zde přecházíme na dvoustupňové řízení. Generální ředitelství a 14 celních úřadů, předpokládají se územní pracoviště, nicméně vzhledem k rozsahu činnosti jich bude neskonale méně a na rozdíl od finanční správy nepředpokládáme zřízení celního ředitelství jako odvolacího orgánu, protože případů odvolání je řádově méně, je to maximálně několik desítek. V takovém případě jako odvolací místo může posloužit bez problému Ministerstvo financí. Jinak je to za stejným účelem, za účelem dosažení jednotného inkasního místa, a já prosím o propuštění do druhého čtení.
24. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky /sněmovní tisk 453/ - prvé čtení
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Josef Cogan. Prosím. - 154 -
Prosím, aby se z pověření vlády předloženého návrhu ujal ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Tak jako v předcházejícím případě i novela zákona o Celní správě ingeruje do celé řady zákonů, kde je Celní správa zmiňována, a už je to zákon o cenách, o veterinární péči, o krmivech, o metrologii a o čemkoli si vzpomenete. Je jich skutečně mnoho. Změnový zákon je nezbytný, a já tedy prosím o propuštění do druhého čtení. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a nyní prosím, aby - 155 -
se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Cogan. Prosím, máte slovo. Poslanec Josef Cogan: Vážení kolegové, já také navážu zde na navrhovatele. V podstatě, jak bylo řečeno, tento návrh je související s tím předchozím tiskem 452 zákona o Celní správě. V podstatě se jedná pouze o to, že je nezbytné zajistit obsahový soulad nově navrhovaného zákona s ostatními platnými zákony České republiky. Takže z tohohle pohledu je tam přímá návaznost. Jediný návrh, který byl zatím dán, je od organizačního výboru, který navrhuje přikázat tento zákon rozpočtovému výboru.
souhlas již v prvém čtení, nicméně obdržela jsem veto poslanců sociální demokracie. Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, pane ministře.
25. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 457/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dobré odpoledne, dnes již naposledy, vážené kolegyně, vážení kolegové. Odůvodnění toho návrhu bude skutečně velmi stručné, nebudu vás zdržovat dlouho. Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, tedy služební zákon, je součástí českého právního řádu již od roku 2002. Nikdy však nenabyl účinnosti a po devíti letech, kdy je tento zákon platný a nikdy nenabyl účinnosti, je naprosto jasné, že ten zákon již je zastaralý a že je potřeba se zabývat vytvořením nového zákona. To také Ministerstvo vnitra ve své kompetenci dělá a připravuje nový zákon o úřednících, který by měl vytvořit jednotný systém podmínek pro úředníky veřejné správy, nikoli tedy už v tom rozděleném formátu zvláš pro státní správu a zvláš pro ostatní části veřejné správy. Proto považuji za nesmyslné, aby tento služební zákon, i kdybychom se na tom shodli, nabýval účinnosti například na období jednoho roku, než zase dojde ke sjednocení těch podmínek. Z toho důvodu považuji za vhodné nedělat úpravy v tomto služebním zákoně, nesnažit se o jeho upravení a aktualizaci tak, aby mohl nabýt účinnosti, ale počkat na nový zákon o úřednících. Z toho důvodu taky takováto naprostá jednoduchá předloha, která je několikařádková, týká se pouze účinnosti služebního zákona, tak aby účinnost byla odložena, abychom se mohli zabývat případným nabytím účinnosti tohoto zákona ve spojitosti s novým návrhem zákona o úřednících, který bude předložen během několika měsíců. Vzhledem k tomu, že by je to tak jednoduchá materie, kterou ani není možné nějak složitě projednávat, prostě buï se ten odsun účinnosti udělá, nebo neudělá, tak vzhledem k tomu, že byl vetován postup podle § 90 odst. 2, si dovoluji navrhnout podobný postup a požádat o shovívavost poslanců k tomuto postupu a navrhnout zkrácení lhůty poté v obecné diskusi na deset dnů, protože skutečně není příliš mnoho co posuzovat, materie je velmi jednoduchá. Pokud by náhodou takový návrh nebyl přijat, potom navrhnu v druhé variantě zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dnů. Děkuji za pozornost.
Upozorňuji, že bylo navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane ministře.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nehlásí, končím tedy obecnou rozpravu a nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Zahajuji tedy hlasování o přikázání k projednání rozpočtovému výboru. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 34. Z přihlášených 132 pro 114, proti 1. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Děkuji panu ministru a děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Nyní přistoupíme k bodu číslo
- 156 -
- 157 -
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Roman Sklenák. Prosím, pane poslanče.
navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má prosím někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, návrh zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně 18. srpna 2011 a členům Sněmovny byl rozeslán následující den jako tisk 457. Záměrem navrhované právní úpravy, jak již bylo řečeno předkladatelem, je odklad úplné účinnosti zákona č. 218/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., a to na dobu dalších tří let. Důvodem navrhovaného odkladu je skutečnost, že vláda hodlá předložit návrh zákona o úřednících veřejné správy s tím, že dnem účinnosti tohoto zákona by byl služební zákon zrušen. Předsedkyně Sněmovny projednání zákona doporučila 19. srpna 2011 a navrhla přikázat projednání zákona výboru pro sociální politiku. Nemohu nekonstatovat, že se jedná již o páté posunutí účinnosti tohoto zákona. Naposledy se účinnost zákona odkládala před třemi lety a zdůvodnění vlády bylo tehdy totožné s tím dnešním. Tedy nutnost vypracovat nový zákon. Tehdejší ministr vnitra sliboval paragrafované znění nového zákona do konce roku. Vzhledem k tomu, jaká je realita, dovolím si svoji zpravodajskou zprávu zakončit naprosto stejnými slovy jako před třemi roky tehdejší zpravodaj Kosta Dimitrov: Navrhovaný odklad může být i tříletou cestou k vypracování dalšího odkladu. Děkuji za vaši pozornost.
Nechám tedy hlasovat o tomto přikázání, tedy přikázání výboru pro sociální politiku. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 35 z přihlášených 133 pro 106, proti 4. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání výboru pro sociální politiku.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám zatím žádnou písemnou přihlášku. Prosím tedy pana ministra, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Dovolte mi nejprve, abych reagoval na slova pana kolegy. Tentokrát věřím, že to není cesta k dalšímu odkládání účinnosti, a chtěl bych to dokumentovat na tom, že shodou okolností vláda včera schválila věcný záměr zákona o úřednících, tedy proces je nastartovaný dokonce standardním postupem podle legislativních pravidel. Tak jak jsem avizoval, prosím o schválení zkrácení lhůty vzhledem k jednoduchosti materie pro jednání ve výborech na 10 dnů. Pokud by to nebylo přijatelné a přijaté, tak potom žádám o zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů.
Dále zde zazněl návrh na zkrácení lhůty od pana ministra na 10 dní. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 36 z přihlášených 133 pro 62, proti 43. Prosím, paní poslankyně se hlásí o slovo. Prosím. Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedající, chtěla jsem hlasovat ano, na sjetině mám křížek. Zpochybňuji hlasování. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Budeme tedy hlasovat znovu. Já bych vás nejprve odhlásila. Prosím, abyste se všichni odhlásili. Přihlaste se svými identifikačními kartami... Takže mohu zahájit hlasování.Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty pro jednání ve výboru. (Nesouhlasné hlasy ze sálu.) Omlouvám se. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné a nechám nejprve hlasovat o námitce. Takže zahajuji hlasování o námitce. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 38 z přihlášených 116 pro 83, proti 24. Námitka byla přijata. Já tedy zahájím hlasování o návrhu na zkrácení lhůty pro jednání ve výboru. Kdo je pro zkrácení? Na 10 dní, abychom věděli přesně, o čem hlasujeme. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 39 z přihlášených 120 pro 65, proti 48. Tento návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. A to je tedy dnes vše, co jsme mohli projednat.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím
Mám pro vás informaci k zítřku. Přerušuji 22. schůzi do pátku. Po projednání bodu číslo 12, sněmovní tisk 297, trestní řád (z pořadu 21. schůze),
- 158 -
- 159 -
v této 22. schůzi budeme pokračovat. Takže vám přeji krásné odpoledne. Na shledanou. Zkrátka jednoduše, zítra zase začínáme v 9 hodin 21. schůzí. (Schůze přerušena v 15.24 hodin.)
Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 2. září 2011 v 9.30 hodin Přítomno: 171 poslanců Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den přerušené 22. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás ještě jednou vítám. Prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak bylo řečeno na 21. schůzi, která byla přerušena. Potvrzuji, že omluvy na dnešní jednání jsou shodné s omluvami sdělenými na 21. schůzi, která byla přerušena. Dnešní jednání zahájíme body 26, 27, 28 a 29, třetí čtení návrhů zákonů, sněmovní tisky 396, 315, 377 a 378, u nichž byly splněny zákonné lhůty pro jejich projednávání. Jako první teï přistoupíme k projednávání bodu
26. Návrh poslanců Jany Drastichové, Dagmar Navrátilové, Marty Semelové a Ivany Levé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 396/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujaly navrhovatelky, poslankyně Jana Drastichová a zpravodajka výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslankyně Vlasta Bohdalová. Pozměňovací návrhy byly rozdány jako sněmovní tisk 396/2. Otevírám rozpravu. Prosím, paní poslankyně Drastichová. Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, odklad zavedení třetí povinné zkoušky ve společné části je nedílně spjatý s prodloužením možnosti nahradit zkoušku z cizího jazyka zkouškou z matematiky. Zavedení třetí povinné zkoušky proto zároveň znamená zavedení povinné zkoušky z cizího jazyka. Zda se může jednat o jednoletý odklad, nebo musí být zvolen odklad dvouletý, proto záleží především na připravenosti škol a zejména žáků na zkoušky z cizího jazyka. Letošní maturity ukazují, že odborné školy nejsou na zavedení povinné zkoušky z cizího jazyka připraveny. Plošné zavedení jednotné zkoušky z cizího - 160 -
- 161 -
jazyka již ve školním roce 2011/2012, ale i v roce 2012/2013 by znamenalo neúměrně vysoké riziko neúspěšnosti žáků odborného školství v maturitní zkoušce, zejména pokud by se v dalším vývoji maturitní zkoušky uvažovalo o jednoúrovňovém typu zkoušek. Není totiž reálné, aby školy již během následujícího jednoho a půl školního roku dokázaly prudce zvýšit kvalitu výuky cizích jazyků a připravit žáky na maturitu z cizího jazyka. Odklad povinné zkoušky z cizího jazyka až na rok 2013/2014 je proto rozumným minimem, kdy si lze představit, že odborné školy dosáhnou v maturitních ročnících ve výuce jazyků potřebné úrovně. Zavedení povinné zkoušky z cizích jazyků vyžaduje také významné zvýšení počtu hodnotitelů. Nejde tedy jen o připravenost žáků, ale také pedagogických pracovníků. S tím souvisí i nákladnost přípravy hodnotitelů a zajištění jejich činnosti, jak je uvedeno v důvodové zprávě k tisku 396. Třetí povinnou zkoušku by mělo být možné konat i z předmětu informatika. K tomu ale dosud není vytvořeno odpovídající technické zázemí včetně vybavenosti škol výpočetní technikou. Nejsou vyvinuty ani testové úlohy. Příprava terénu na zkoušky z informatiky si rovněž vyžádá delší čas. A už se jedná o proškolení dalších hodnotitelů nebo vývoj zázemí pro jednotnou zkoušku z informatiky, jde o nákladné projekty, které má smysl uskutečňovat s výhledem dlouhodobé udržitelnosti, a tedy s výhledem stability maturitní zkoušky. Pokud však začínáme diskutovat o zásadnější proměně maturitní zkoušky v horizontu následujících dvou let, jeví se jako neekonomické investovat do dosavadního modelu maturit na období jediného školního roku. Proto je také žádoucí prodloužit přechodné období o dva školní roky, tak aby o struktuře společné části maturit bylo rozhodováno až v rámci komplexních změn. Stabilita maturitních zkoušek je dalším důvodem pro dvouleté prodloužení přechodného období. Na školní rok 2011/2012 připravilo Ministerstvo školství zásadní změny vyhlášky o maturitních zkouškách, kde se vrací k dřívějšímu časovému schématu zkoušek a provádí i další nezbytné změny. Školní rok 2011/2012 tedy bude poznamenán výraznou změnou v maturitách. Domnívám se, že spustit hned v následujícím školním roce 2012/2013 třetí povinnou zkoušku a zkoušky z cizího jazyka a připravit školám tak další novinku je pro terén v důsledku demotivující. Dovoluji si vás, vážené kolegyně a kolegové, požádat, abyste k rozhodnutí o délce přechodného období přistoupili se zřetelem k právě uvedeným argumentům. Je z nich podle mého názoru zřejmé, že odklad třetí povinné zkoušky a povinné zkoušky z cizího jazyka by měl trvat další dva školní roky, jak je navrhováno v tisku 396. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Hlásí se prosím někdo další do rozpravy? Není tomu tak. (Předsedající je upozorněna, že se hlásí ministr Dobeš.) Pardon, nevšimla jsem si. Pan ministr školství Josef Dobeš má slovo.
- 162 -
- 163 -
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chci poděkovat předkladatelkám za to, že předložily tuto rychlou krátkou novelu pětsetšedesátkyjedničky. Chci poděkovat školskému výboru za to, že tento návrh podpořil a že přispěl ke zkrácení lhůt, že je shoda napříč celým politickým spektrem k tomu, že tuto podobu musíme rychle získat, tak abychom do 15. 11., kdy je potřeba dát školám a zejména studentům jasné mantinely, jak bude příští rok probíhat maturita, že na tom jsme se shodli, a za to děkuji. Děkuji za velmi odborné projednávání ve školském výboru a v podvýboru pro regionální školství. Tohle já velice oceňuji a bylo to velice příjemné. Na školském výboru zazněly některé argumenty, o kterých bych v tuto chvíli chtěl mluvit. Je to možná jeden jediný argument, a to jestli toto období zafixování dvou povinných předmětů uděláme na rok, nebo na dva. To je hrozně důležitá věc. Já jsem tam garantoval paní předsedkyni školského výboru, že co se týče ministerstva, jsme připraveni to za rok zvládnout a připravit. Pro ministerstvo tohle není problém. Já mám pocit, že CERMAT s panem Zeleným za ten rok jsou vcelku vycvičeni a že to dokáží. Jaký já vidím problém a proč se přikláním a chci na vás apelovat, abychom hlasovali pro ten původní návrh, pro zafixování na dva roky, je to, že kdybychom přistoupili na změnu už za rok, tak optimalizujeme školy. Ale možná někdo říká, že to je dobře, ale optimalizujeme střední odborné školy s maturitou a technické střední školy. Šlo by to asi proti duchu nejenom vládního prohlášení, ale já věřím, i proti přesvědčení celé Sněmovny. Já vnímám i z levé strany, že je tu velká síla pro podporu středních odborných škol, učiliš a technických směrů. Protože tento první ročník státní maturity ukázal, že matematika byla východiskem pro školy s technickými směry, pro střední odborné školy s maturitou. Kdybychom jim toto východisko nedali, jak na ministerstvu zpracováváme první odhady z výsledků, optimalizovali bychom zhruba 80 % těchto škol. Takže toto je apel. Ministerstvo to za rok zvládne, ale školy potřebují dva roky. Po těch patnácti letech, kdy říkaly “ono to zase nebude”, potřebují dva roky, aby věděly — teï to Poslanecká sněmovna myslí vážně. Státní maturita proběhla a je jasné, že se musíte připravit i na cizí jazyky. I na odborných školách i na učebních oborech s maturitou. Tím chci říct, že státní maturita se nijak nezastavuje. Poběží, jak jsme ji mohli vidět tento rok, tzn. povinná maturita z českého jazyka a volba mezi matematikou či pěti cizími jazyky.
Kolegyně Drastichová tady říkala — ministerstvo, které chystá další kroky, kdy státní maturitu zjednodušuje, odbyrokratizovává. Já tady chci říct, že až vyprší smlouvy uzavřené mými předchůdci za tři roky, tak budeme mít připravený model státní maturity přes počítač, který připravujeme nyní na 5. a 9. třídy. A tady vám dám takovou jenom na závěr úplně perličku: zatímco státní maturita v této papírové podobě, je to bohužel tak, byla narozpočtována, nabudgetována ročně na 240 milionů, elektronická podoba na 5. a 9. třídách, kde je šestkrát více studentů, bude stát ročně šest milionů. To je velký argument. Bude to jednoduché a levné. Prosím o podporu předloženého návrhu, kde se fixuje dvouletá přechodná doba. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Hlásí se, prosím, někdo další do rozpravy? Prosím, paní poslankyně Langšádlová, prosím. Putnová, pardon, omlouvám se. Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Chci ocenit věcnou diskusi, která proběhla ve školském výboru, a chci ocenit snahu ministerstva spolupracovat velmi úzce, zatím se nám to daří. Chci připomenout, že ve školském výboru jsme tuto problematiku projednali a že jsme hlasováním 8 ku 3 dali právo školám, aby si maturity v této podobě, v tomto modelu, jak proběhla v letošním školním roce, zopakovali ještě příští školní rok. Od roku 2013 by podle našeho soudu měly nastat zásadní změny, které by vedly k tomu, že budou maturity ze tří povinných předmětů. Jaké to budou, to je ještě otázka. Za druhé, byli bychom velmi rádi, kdybychom to nepovažovali za novinku, jak tady bylo zmíněno, že dostanou školy nějakou novinku. To je novinka pro školy, která je známa od roku 2004. A za třetí, chtěla bych říct se znalostí školských poměrů, školy pracují tak rychle, jakou mají motivaci pro to, aby dosáhly výsledku. Apeluji na vás, abyste využili tuto šanci a dali školám, školákům i učitelům jasný vzkaz: Chceme maturity, chceme státní maturity a chceme maturity, které budou mít novou podobu, a to v nejkratším možném termínu. Prosím tedy o podporu novely, kterou jsem tady předložila v úterý. Děkuji vám.
Prosím paní zpravodajku, aby oznámila postup při hlasování a poté přednášela pozměňovací návrhy a při hlasování se k nim vyjádřila. Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. K tisku 396 byl načten a vám rozdán na lavice pouze jeden jediný pozměňovací návrh, paní Putnové, pana Bartoše a můj, který se týká odložení třetího předmětu pouze o jeden rok. Nejdříve tedy budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu a potom podle toho, jak budeme hlasovat, budeme hlasovat o celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji za oznámení procedury. Vzhledem k tomu, že máme jenom jeden pozměňovací návrh, pokud nemá nikdo námitky, nenechám hlasovat o postupu a nechala bych hlasovat rovnou o tomto pozměňovacím návrhu. Ještě přivolám kolegy. Prosím o stanoviska paní navrhovatelku nejprve. (Poslankyně Drastichová: Záporné.) Paní zpravodajka? (Poslankyně Bohdalová: Kladné.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 40 z přihlášených 162 pro 100, proti 50. Tento návrh byl tedy přijat. Dobře, bylo tedy hlasováno o všech návrzích a můžeme přikročit k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jany Drastichové, Dagmar Navrátilové, Marty Semelové a Ivany Levé na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 396, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 41 z přihlášených 164 pro 162, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji paní navrhovatelce a paní zpravodajce. (Po chvilce:) Hlásí se paní poslankyně Semelová, prosím.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji paní poslankyni Putnové. Pokud se již nikdo další nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Chce mít závěrečné slovo navrhovatelka nebo paní zpravodajka? Nikoli, můžeme tedy přikročit k hlasování o pozměňovacích návrzích.
Poslankyně Marta Semelová: Chci zpochybnit hlasování. Mám na mysli hlasování o pozměňovacím návrhu, protože jsem hlasovala proti, a na sjetině mám pro.
- 164 -
- 165 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Ano, o této námitce nechám samozřejmě hlasovat. (Námitky mimo mikrofon.) Tak chvilinku, prosím o tříminutovou pauzu do 9.50 hodin pro poradu s legislativou, protože jsme vyslovili se zákonem souhlas, takže se potřebuji poradit s legislativou, jestli lze hlasovat o této námitce a zopakovat hlasování. Takže tři minuty pauza. (Jednání přerušeno v 9.47 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 9.53 hodin.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, budeme pokračovat v jednání. Legislativní odbor mi zde stanovil přesný postup. Nejprve bychom tedy hlasovali o vrácení do bodu 26, tedy sněmovní tisk 396, to znamená zákon, o kterém jsme již hlasovali. Takže přivolám kolegy. Zahajuji hlasování o vrácení do bodu 26, sněmovní tisk 396. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 42 z přihlášených 168 pro 82, proti 52. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Vrátili jsme se tedy do bodu. (Nesouhlasné hlasy ze sálu.) Omlouvám se, tento návrh byl zamítnut. Přání bylo otcem myšlenky, takže platí, co jsme si odhlasovali. Budeme tedy pokračovat bodem
27. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí /sněmovní tisk 315/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a zpravodaj výboru, kterým, oznamuji, není pan Miroslav Opálka z důvodu nemoci, ale bude jím paní poslankyně Semelová. Obdrželi jste sněmovní tisk 315/2, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otevírám rozpravu. První pan ministr, prosím, máte slovo.
- 166 -
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, jsem na této půdě podrobně odůvodnil již v předchozí fázi legislativního procesu, naposledy tento týden v rámci druhého čtení. Připomenu proto jenom, že předkládaný návrh zákona je reakcí na nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 80/2011 Sb., který ukončil účinnost zákona č. 347/2010 Sb. k 31. prosinci 2011, a návrh fakticky znamená pouze to, že ten z procedurálních důvodů zrušený zákon bude mít účinnost i nadále, tedy i po 31. prosinci 2011. Z tohoto důvodu vás žádám o podporu předloženého návrhu. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Hlásí se, prosím, někdo další do rozpravy? Paní zpravodajka. Ne, nehlásí se do rozpravy, takže končím rozpravu. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku, aby nám oznámila postup při hlasování a poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřila. Prosím, paní zpravodajko. Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, všem vám byl rozdán na lavice tisk 315/2, to znamená pozměňovací návrhy k předloženému zákonu. Navrhuji následující postup hlasování. Nejprve bychom hlasovali o návrhu pana poslance Opálky na zamítnutí předloženého zákona. Poté bychom hlasovali o usnesení výboru jako celku. Je to pozměňovací návrh pod písmenem A. Pokud bude přijato toto usnesení, tento pozměňovací návrh výboru, lze hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem B1 paní poslankyně Gabriely Peckové a jako poslední bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pod písmenem B2 také poslankyně Gabriely Peckové a poté o zákonu jako celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pokud nemá nikdo jiný návrh, nechám o tomto postupu hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 43 z přihlášených 171 pro 141, proti 16. Tento návrh procedury byl přijat. Dále mě požádal předseda poslaneckého klubu ČSSD s přednostním právem, aby mohl nyní vystoupit, tudíž dávám slovo panu Sobotkovi. Prosím, pane poslanče.
- 167 -
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych ještě předtím, než začneme hlasovat o prvním z balíku takzvaných reformních zákonů, sdělil stanovisko České strany sociálně demokratické k těmto třem návrhům, které budeme hlasovat dnes, ale toto stanovisko se týká i dalších návrhů, které budou projednávány v úterý příští týden. Chtěl bych na začátek připomenout, že dvě z těchto norem, novelu zákona o stavebním spoření a také návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, již tato Poslanecká sněmovna jednou projednávala. Musíme je projednávat znovu proto, že současná vláda premiéra Nečase tehdy zneužila stav legislativní nouze a pokusila se projednat tyto první dva návrhy zákonů v režimu, který Ústavní soud shledal jako neústavní. Já myslím, že stojí za to si tento moment připomenout zejména proto, že je poučením, pro tuto vládní koalici a pro současnou vládu, aby ve své snaze prosadit proti vůli opozice tzv. reformy nepošlapávala v budoucnu ústavní principy a respektovala zásady alespoň elementární politické kultury. Zákon o stavebním spoření a opatření Ministerstva práce a sociálních věcí. Já jsem velmi rád, že Ústavní soud vyhověl naší stížnosti, a jsem také rád, že se nám podařilo zabránit ve stavebním spoření tomu nejhoršímu, co tehdy vláda prosadila. To bylo ono zpětné zdanění státní podpory, která už jednou byla vyplacena, a vláda se rozhodla na ně sáhnout zpětnou daní. Chci znovu připomenout, že Ústavní soud toto opatření vlády zrušil a vláda musela lidem vrátit příslušné finanční prostředky. Návrhy, které budeme dnes projednávat ve třetím čtení a o kterých budeme hlasovat v úterý, mají velmi vážné dopady na život naší země a na život většiny občanů. Co tyto návrhy přinášejí a co tyto návrhy znamenají? Nový zákon o dani z přidané hodnoty. Jedná se o porušení vládního slibu, slibu jednotlivých koaličních stran, který daly před volbami voličům o tom, že nebudou zvyšovat daně. Novela zákona o DPH je jednoznačným zvýšením daňového zatížení v oblasti nepřímých daní. Tím, že vláda navrhuje přistoupit k systému jedné sazby daně z přidané hodnoty, tak se stáváme součástí dalšího experimentu. Další experiment, který bude realizován na občanech naší země. V celé Evropské unii je pouze jediná země, která má jednu sazbu daně z přidané hodnoty, to je Dánsko. Ale Dánsko kompenzuje existenci jedné sazby tím, že má daňovou progresi, která u těch nejvyšších příjmových kategorií přesahuje 50 %. A Dánsko také kompenzuje existenci jedné sazby DPH tím, že má mnohem širší okruh položek, které jsou v nulové sazbě daně z přidané hodnoty. Žádná jiná členská země nemá jednu sazbu daně z přidané hodnoty. A pokud se na ně podíváte, tak většina z nich ze sociálního hlediska uplatňuje jednu až dvě ni-
žší sazby, než je právě ta základní sazba. Čili se tady opět vydáváme směrem, který vůbec není prozkoumaný, vydáváme se směrem, který znamená jednoznačný experiment. To, co vláda navrhuje v oblasti DPH, zdraží léky, zdraží se potraviny, zdraží se bydlení, zdraží se dodávky tepla, zdraží se sociální a zdravotní služby, povede to ke zdražení knih, povede to také ke zdražení veřejné dopravy. Dotkne se to každého občana v naší zemi. Průměrná rodina se dvěma dětmi zaplatí ročně díky vyšší DPH minimálně 6 tis. korun více na daních. Co dále vládní koalice v tzv. reformách navrhuje? Navrhuje zřízení druhého pilíře v rámci důchodového systému. To, co vláda navrhuje, není žádná důchodová reforma. Druhý pilíř neřeší důchodovou situaci 70 až 80 % obyvatel naší země. Je to systém, který je atraktivní pro 10 až 15 % lidí, jejichž příjmy vysoce přesahují průměrný plat. Návrhy přinášejí krácení podpory ve stavebním spoření, v systému, který se osvědčil, který generuje úspory obyvatel, který generuje investice a který koneckonců podporuje hospodářský růst. Návrhy přinášejí škrty v sociální oblasti, přinášejí škrty v oblasti nemocenské, zhorší postavení zaměstnanců veřejného sektoru a povedou ke zhoršení postavení zaměstnanců jako takových. Ty takzvané reformy omezí veřejné služby a vytvoří prostor pro jejich privatizaci, to znamená, že veřejné služby budou dražší, a to znamená, že veřejné služby budou méně kvalitní. Chci jasně říci, že Česká strana sociálně demokratická tyto návrhy při hlasování nepodpoří. My je ani podpořit nemůžeme. Ty návrhy jsou nepromyšlené a neprovázané. Vzpomeňte si, dámy a pánové, co se dělo ve výborech této Poslanecké sněmovny v době, kdy se návrhy projednávaly. Vládní poslanci přinášeli desítky a stovky pozměňovacích návrhů na poslední chvíli. Vzpomeňte si, co se dělo tady na plénu Poslanecké sněmovny, jak nám přistávaly na stole neustále další a další pozměňovací návrhy ze strany vládních poslanců. Takhle nevypadá projednávání promyšlených reforem. Tohle nejsou promyšlené, připravené návrhy, u kterých je zřejmé, k jakým efektům povedou, pokud se mění na poslední chvíli tady na půdě Poslanecké sněmovny. S těmi reformami, které prosazují pravicové vlády v posledních pěti letech v naší zemi, nemáme dobrou zkušenost. Nečasova vláda, která je tady dnes, příliš často klopýtá o chyby vlády Mirka Topolánka. Chci připomenout zrušení superhrubé mzdy, které prosazuje stejný ministr financí, který superhrubou mzdu v naší zemi zaváděl. Chci připomenout výpadky příjmů ve veřejných rozpočtech, které způsobily minulé daňové změny. Velmi často se tady reformuje něco, co už bylo v minulých letech
- 168 -
- 169 -
pravicí reformováno. To znamená, že reformy, které tady byly prosazovány, ve skutečnosti v řadě parametrů byly také chybné. Ty návrhy, které tady dnes máme a které budeme projednávat i v úterý, nepovedou ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Rozhodně nepovedou k udržitelné, dlouhodobě udržitelné stabilizaci veřejných rozpočtů, ale povedou ke zpomalení hospodářského růstu. Po pěti letech vlády pravice roste veřejný dluh. Po pěti letech vlády pravice, když se podíváte na srpnové hospodaření státního rozpočtu, tak je evidentní, že je velký problém dodržovat rozpočtové cíle. Závažný argument, který máme jako sociální demokraté proti těmto návrhům reforem, je fakt, že ty reformy jsou nespravedlivé. Náklady reforem nejsou spravedlivých způsobem rozděleny na jednotlivé sociální vrstvy v naší společnosti. Dochází k tomu, což je velmi zajímavý paradox těchto reforem, že se v podstatě socializuje deficit státního rozpočtu, ale socializuje se takovým způsobem, že ho zejména zaplatí střední vrstvy a nízkopříjmové skupiny. Vysoce příjmové skupiny do té socializace deficitu nejsou žádným způsobem vtaženy a naopak je snaha neustále snižovat daňové zařízení firem a vyšších příjmových kategorií. Není v tom návrhu obsaženo progresivní zdanění. To je zásadní chyba, kterou sociální demokracie vládě vyčítá. Právě formou daňové progrese by se umožnilo, aby se na konsolidaci veřejných rozpočtů podíleli skutečně všichni. Nejenom důchodci, nejenom nemocní, nejenom rodiny s dětmi, ale také vyšší příjmové kategorie. Ale žádná daňová progrese v těch vládních návrzích není. Ty návrhy, tak jak jsou dnes předloženy, vedou k dalšímu rozdělení společnosti, k její další polarizaci a neřeší skutečné problémy, které tady jsou, které tady jsou na trhu práce, které tady jsou u lidí, kteří jsou v předdůchodovém věku, nemohou sehnat práci. Tito lidé nechtějí být na sociálních dávkách, tito lidé chtějí pracovat, ale společnost jim pro to nevytvoří a nevytváří vhodné podmínky. Vy navrhujete a postupujete tak, že vytlačujete velkou část lidí z možnosti, aby jim stát pomohl, ale nevytváříte pro ně alternativu z hlediska jejich aktivního života. To je velká slabina reforem, které navrhujete, a my nesouhlasíme s řešeními, která jsou pro stovky tisíc občanů bezvýchodná, jsou absolutně bezvýchodná. Já jsem v pondělí byl v poslanecké kanceláři ve Vyškově. Přišel za mnou člověk, který měl plný invalidní důchod, protože má těžkou cukrovku a doprovodné nemoci. Zázrakem se uzdravil, byly to tzv. Drábkovy Lurdy, jak se říká, to znamená, dostal při nové kontrole nižší počet bodů, ačkoliv jeho diagnóza se nijak nezměnila. Z celého invalidního důchodu má poloviční a snaží se usilovně sehnat práci. Práci po několika měsících sehnal. Je to práce u bezpečnostní agentury, ale bude tam muset hlídat v noci a dělat 12hodinové služby. A on se bojí, že to prostě fyzicky nevydrží.
On tam nastoupí, ale bojí se, že za dva měsíce nebude na tu práci stačit a nemá žádnou perspektivu! To je věc, před kterou sociální demokracie varuje. Ženete řadu lidí do sociální situace, ve které oni nevidí žádné východisko, nevidí pro sebe žádnou naději! To je myslím velmi špatně. Tyto reformy jsou dílem vládní koalice. Omlouvám se, že opakuji takovou samozřejmou věc, ale je to potřeba. Velmi často v médiích slyšíme, že Parlament, Poslanecká sněmovna, poslanci schválili nějaké opatření. Chtěl bych požádat o to, až se bude mluvit o tom, že poslanci schválili sociální škrty, až se bude mluvit o tom, že poslanci schválili zvýšení DPH, až se bude mluvit o tom, že poslanci schválili škrty ve stavebním spoření, aby se jasně řeklo, že to byli poslanci vládní koalice. My jako sociální demokraté s těmito reformami nemáme a nechceme mít nic společného! S námi nikdo nejednal, s námi nikdo kompromis nehledal! Ani tady v Poslanecké sněmovně nebylo projeveno minimum dobré vůle akceptovat nějakou formu dialogu. Tohle nejsou naše reformy a já to tady chci jednoznačně zdůraznit. My jako sociální demokraté vidíme jistou naději. Vidíme tu naději v příštích volbách do Poslanecké sněmovny. Ani tyto změny nemohou být trvalé, zejména tehdy, pokud nebyly dohodnuty na širší politické bázi. Chci tady jasně říci za Českou stranu sociálně demokratickou, pokud uspějeme v příštích volbách, pokud získáme větší důvěru občanů, tak jsme připraveni chyby vlády napravit, jsme připraveni chyby koalice korigovat. (Potlesk poslanců ČSSD.) Jestliže říkáme, že nám tady chybí spravedlnost, tak spravedlnost vneseme do daňového systému tím, že se vrátíme k daňové progresi tak, jak ji mají všechny vyspělé země v Evropě a všechny vyspělé a bohaté země na světě. Jestliže říkáme, že nesouhlasíme se sjednocením DPH, tak také jasně slibujeme, že obnovíme sníženou sazbu DPH, protože minimálně potraviny a léky by ve snížené sazbě DPH být měly. A jestliže vy proti naší vůli prosadíte druhý pilíř v rámci důchodového systému, pokud ho nebudeme moci zrušit, tak provedeme jeho podstatnou korekci. My nebudeme rezignovat na to, co vy tady dnes chcete prosadit pouze svými hlasy. A jsme připraveni chyby napravit, jsme připraveni reformy korigovat a jsme připraveni zmírnit negativní sociální dopady, které vaše politika v příštích měsících a letech přinese. Já myslím, že je strašně důležité si uvědomit, že tato vláda už ztratila morální kredit k tomu, aby prosazovala takovouto rozpočtovou a daňovou politiku. Lidé se totiž ptají: jestliže my máme šetřit, jestliže se má šetřit na nás, tak jak je možné, že se na centrální úrovni dále krade? Možná budete říkat, že vy jste vláda boje proti korupci. A já vám řeknu, jak je možné, že v době, kdy je tady vláda proti korupci, správní rada Všeobecné zdravotní pojišovny přidělí tak podivnou zakázku bývalému ministrovi spravedlnosti? A nic se neděje! Nic se neděje, všechno jede dál, všechno je v pořádku.
- 170 -
- 171 -
A přitom vaše vláda prosazuje sjednocení výběru zdravotního pojištění, takže je jasné, že možná za několik měsíců, možná za rok už přestane VZP vůbec vymáhat pohledávky. A najednou je tady zakázka pro bývalého ministra — takováto podezřelá! V době, kdy vy tvrdíte, že je tady vláda proti korupci! Vy se nedokážete vypořádat s kauzami, které táhnete s sebou z minula. Chci připomenout nákup letounů CASA. Za Topolánkovy vlády byly tyto letouny nakoupeny za dvojnásobnou cenu, než je má srovnatelná země NATO, jakou je Portugalsko. Jak je tohle možné? Jak to, že tahle věc dodnes nebyla dořešena, zejména tehdy, pokud ty letouny stále nejsou v provozu prostě proto, že nesplňují podmínky, které pro ně armáda klade. Dokážete si představit, jak je to absurdní, když si člověk, kterému zkrátíte podporu v nezaměstnanosti, kterému seberete invalidní důchod, kterému snížíte nemocenskou nebo ho vyhodíte z práce, tak když si tenhle člověk přečte, že máme letouny, které byly nakoupeny dvakrát dráže, nelétají a nebyla z toho vyvozena vůbec žádná odpovědnost? Zkuste se vcítit do pocitů těchto lidí! Anebo se podívejme na sociální kartu. To je také povedená věc! Tady se dělá výběrové řízení na sociální kartu, a přitom my tady všichni víme, že zákon ještě nebyl schválen. Proč se tak spěchá? Jak je něco takového možné? Copak už platí legislativa, která definuje sociální kartu? Tak jak to, že probíhá veřejná obchodní soutěž? Jak to, že v novinách čteme, že už se tři banky přihlásily v situaci, kdy ještě Parlament ten zákon ještě ani neschválil?! Nepřipadá vám to divné v době vlády boje proti korupci? Jak to, že se dějí takovéto věci? Pražské nemocnice. Dozvěděli jsme se plán na to, že se údajně mají převádět pražské nemocnice na město Prahu a město Praha je má údajně poslat dále soukromému majiteli. To je přece něco, co chtěl udělat ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Nepovedlo se mu to. My jsme mu zabránili, aby převedl nemocnice na akciové společnosti, a najednou se objeví tunel těchto parametrů. To je vláda boje proti korupci? Proto já říkám, že vy nemáte morální právo, abyste něco takového tady navrhovali v Poslanecké sněmovně! Vaše vláda to morální právo ztratila, protože vy děláte i jiné chyby, které společnost ještě dále rozdělují. To je otázka Bátory na Ministerstvu školství, to je otázka vyznamenání Mašínů. Vy zvyšujete sociální napětí a ještě přiléváte olej do ohně! Chci jasně říci, že sociální demokracie udělá po volbách všechno pro to, aby se situace zlepšila a vládní návrhy, pokud budou přijaty, aby se korigovaly. Naše země potřebuje reformy. Potřebuje ale promyšlené reformy. Potřebuje reformy, které budou elementárně spravedlivé. Pokud budou reformy elementárně spravedlivé, pak je lidé pochopí a pak je lidé přijmou. A reformy musí být také sociálně únosné, protože žijeme v reálném světě lidí,
kteří musí živit své rodiny, lidí, kteří musí zaplatit nájem, lidí, kteří potřebují peníze na léky. To je reálný svět našich občanů. Vaše reformy z reálného světa nejsou! Potřebujeme vládu, která při každé příležitosti nebude společnost rozdělovat, ale bude ji spojovat. Vládu, která je schopna řešit skutečné problémy lidí, ne vytvářet nové byznysové příležitosti ve státní správě a ve veřejném sektoru, tak jak to děláte primárně vy. Tahle vláda Petra Nečase takovou vládou není! Takovou vládu Petra Nečase naše země nepotřebuje! Reformy nás postaví a zasunou do bludného kola škrtů a hospodářské stagnace. Jiný výsledek to mít nebude a za pár let se ukáže, že změny nejsou udržitelné, a deficity půjdou opět nahoru. To je bohužel realita vaší rozpočtové politiky! Chci jasně říci, že tato politika, takovéto návrhy zákony, to, co prosazuje Nečasova vláda, nikdy neměly, nemají a nebudou mít podporu sociální demokracie! To, co vy se tady chystáte schválit, za to musíte nést vy plnou odpovědnost. A je na nás, na sociálních demokratech, abychom vaše chyby napravili, pokud k tomu od občanů dostaneme příležitost. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
- 172 -
- 173 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Reagovat bude pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, slyšeli jsme zde hřímavý hlas. Stejný hřímavý hlas, který ještě nedávno hlásal 13. důchody, plošné zvyšování sociálních dávek a všeobecné žití na dluh a zvyšování deficitů veřejných financí. Hřměl úplně stejně tento hlas jako dnes! Kam by se tato země dostala, kdyby sociální demokracie dostala šanci realizovat svůj program? Program věčného zadlužování, program zadlužování našich dětí a našich vnuků. Naštěstí díky voličům tuto šanci sociální demokracie nedostala. Slyšíme tady neuvěřitelné věci: kritiku, která ale paradoxně je kritikou podpořenou spíše ztrátou paměti, protože velmi záhadně se vždycky tato kritika zastavuje někdy v létě roku 2006. Slyšíme tady hřímání o armádních obchodech od člověka, který seděl ve vládě, kdy v době jeho vlády 80 % všech armádních obchodů se realizovalo bez jakéhokoliv výběrového řízení! Slyšíme tady hřímání od představitele strany, která má za sebou tak skandální privatizace, které jsou dnes trestně vyšetřovány, jako je privatizace Mostecké uhelné společnosti, jako je privatizace OKD, jako je nákup a opatřování letounů Gripen, kde již i zahraniční autorizované úřady jednoznačně řekly, že zde došlo ke korupci! Považuji za
neuvěřitelné, že bez jakéhokoli uzardění zde tento hlas hřímá, aniž toto bere v potaz. Chci říci jedno: Tato země potřebuje reformy, potřebuje konsolidovat veřejné finance, potřebuje jednoznačně stabilizovat tuto zemi, učinit ji modernizovanou a konkurenceschopnou. Po celé Evropě, po celé Evropě od jedné země do druhé, voliči odmítají tyto levicové recepty, které nám tady teï předkládal opět pan Sobotka. V jedné zemi za druhou padají levicové vlády a lidé dávají důvěru vládám středopravicovým. Dnes z celé EU bohatě středolevicové vlády spočítáte na prstech jedné ruky. Lidé tyto recepty odmítají. Tyto recepty uvízly v 70. a 80. letech minulého století. Tyto recepty jsou pouze recepty, které vedou k životu na dluh, jsou to recepty, které zvyšují deficity veřejných financí a Česká republika touto cestou nepůjde! Česká republika půjde cestou reforem, reforem, které jsou oceňovány, což koneckonců dokládá i zvýšení ratingu České republiky agenturou Standard and Poors o dva investiční stupně. Za vás bychom letěli v investičních stupních v ratinzích pouze dolů! Tomu zabráníme. Proto budeme pokračovat, proto je správné hlasovat pro tyto zákony. Žádám poslance a poslankyně, aby tyto zákony podpořili. Děkuji. (Silný potlesk koaličních poslanců.)
hospodářské krize, tak tím jí víc pomáháte? Možná sobě, své kapse a svým kamarádům! Těm ano! Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: S přednostním právem vystoupí předseda poslaneckého klubu KSČM pan poslanec Kováčik. Prosím.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, pokud by toto říkal pan Petr Nečas někdy před pěti lety, tak bychom mu možná někdo mohli ještě uvěřit, že snad to myslí vážně. Ale vy jste zapomněl, že vaše vlády tady vládnou už v podstatě šestý rok. Šestý rok tady od tohohle pultíku vykřikujete o reformách, jak reformujete, jak jsou ty reformy potřebné a nás zachraňují a bojujete s dluhem. Překvapivě dluh stále roste a roste. Pane premiére, řekněte lidem, kolik byl dluh vaší vlády loni a kolik bude letos! Vy bojujete se státním dluhem tak, že je čím dál tím větší! Už letos je prognóza na 170 miliard, což bylo loni, a bude to ještě větší. Vždy vy zatnete největší sekeru v historii této republiky! Vy jste jako masový vrah (ohlas), který říká, že je velký humanista a neublížil by mouše. Myslíte si, že občané naší země jsou skutečně tak hluší, slepí, postižení demencí, že tohle nevědí? Myslíte si, kolik ještě let tady budete hřímat od tohoto pultíku, že bojujete s dluhem a zachraňujete zemi? A země je čím dále tím rozvrácenější, čím dále tím zadluženější, občané jsou čím dál tím chudší, jejich životní náklady jsou čím dál tím větší. Tak já mám pocit, že žijeme úplně někde jinde, že vy se koukáte na jiné statistiky, že vidíte jiná čísla. Myslíte si, že čím víc nás zadlužujete a čím tuto zemi ženete do větší
Poslanec Pavel Kováčik: Paní předsedající, paní a pánové, řeknu vám to krátce, bez dlouhých slov. Myslím si, že je třeba jít se také ptát nejen agentur, které dávají body, jak je napadne, nebo možná také proto, že příslušné vlády se chovají podle jejich pokynů, dobře, méně dobře, průměrně, trochu špatně nebo hodně špatně. Podle toho se ty ratingy dělají. Jsem přesvědčen o tom, že vláda, Poslanecká sněmovna, Senát a ostatní ústavní instituce jsou tady především od toho, aby sloužily občanům, aby se chovaly tak, aby občanům přinejmenším neškodily, když už musejí přijímat nějaká opatření, napravovat své vlastní kroky a chyby nebo špatné kroky a chyby svých předchůdců. Myslím si, že když už musí občanům na hrb položit větší náklad, tak ten náklad se má rozložit řekněme rovnoměrně, tak aby jej unesli, tak aby příslušný díl, tedy díl, jaký jsou schopni nést, nesly všechny skupiny občanů, ne aby náklady reformy, náklad toho zatížení, nesly jen ty skupiny občanů, které se mohou nejméně bránit, a některé jiné, říkáme horních deset tisíc, na tom vlastně ještě vydělávaly. Nenesly žádné náklady, nebo nesly náklady v tom poměru nižší. Unesly by daleko větší, věřte tomu, a neutekly by do daňových rájů nebo někam jinam. Slíbili jste jim ale, že na ně sahat nebudete, a proto je to tak, jako je to teï. Nemyslím si, že tato vláda je oceňována převážnou většinou občanů České republiky za ty takzvané reformy, které teï činí. Příklad, o kterém hovořil pan předseda Sobotka, je velmi věrný. My se setkáváme, a věřím, vy také, pokud s lidmi vůbec mluvíte, se setkáváte s mnoha případy, kdy bezmocní jsou činěni ještě bezmocnějšími, s případy, kdy i lidé, kteří vám věřili, a dokonce vám dávali hlasy, jsou teï “biti jako žito”. Pokud jde o náladu ve společnosti, nebo chcete-li o souhlas nebo pochvalu, kterou by si tato vláda měla zasloužit, mezi lidmi, kam alespoň já chodím, jsem se žádného takového souhlasu nedočkal. Naopak. Nespokojenost roste a já musím konstatovat, že je oprávněná. Lidé vědí, že je třeba něco udělat, že je třeba šetřit, že je třeba rozumným způsobem se postavit k tomu, co se děje. Ale je štve nejvíc to, že zatímco ten, co měl dosud hluboko do kapsy, musí do ní sáhnout ještě velmi zásadně, a ten, co plnými doušky pije z číše, z té číše mu příliš neubude. Oni mají hluboký pocit křivdy, mají hluboký pocit nerovnoprávnosti, mají hluboký pocit beznaděje, mají hluboký pocit naštvanosti na to, co se tady děje!
- 174 -
- 175 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji panu premiérovi. S faktickou poznámkou byl přihlášen pan poslanec Rath.
Promiňte, ale já nechci vypočítávat všechny chyby, které se tu za posledních šest let děly. To, co se dělalo tehdy špatně, dnes se dělá ještě hůř. Občané nás, poslance a poslankyně, budou hodnotit podle činů. Poslanecký klub KSČM samozřejmě, a říkáme to opakovaně, bude hlasovat proti těmto takzvaným reformním zákonům. Ale současně přicházíme i s některými návrhy, o kterých tady byla řeč a které by měly aspoň trochu zmírnit ty dopady, rozložit ten tlak na širší spektrum tak, aby ti, kteří se mohou nejméně bránit, to nenesli natolik. A tak jsem tedy zvědav, jak dopadne naše hlasování o návrzích, které máme například v daňových zákonech, a mluvím třeba o zvýšení daňové progrese. Jak dopadne hlasování o našich návrzích, které máme směrem k úpravě DPH, například návrh, který mluví o návratu k původnímu stavu snížené daně 5% a základní sazby 19%, a hlasování o řadě dalších věcí, které, myslím si, jsme povinni konkrétně navrhnout. Podle činů poznáte nás. Poslanecký klub KSČM v tomto případě, tak jako ve všech předchozích, po celých těch 22 let od převratu, bude s občany, nikoliv proti nim. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany.)
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že je důležité říci k tomu, co řekl pan premiér, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo — k vládní politice existuje alternativa. To přece není tak, že tato vláda chce dělat reformy a všichni ostatní chtějí, aby zůstal stávající stav, aby zůstala ta stávající situace veřejných rozpočtů. Ale přece je možné dělat reformy takovým způsobem, aby nerozdělovaly společnost, aby nelikvidovaly základní sociální jistoty, které lidé potřebují pro to, aby mohli mít rodinu, aby mohli mít děti, aby měli zabezpečení ve stáří, v době, kdy jsou nemocní, kdy nemohou pracovat. Přece existují reformy, které mohou být spravedlivé, a reformy, které mohou být sociálně únosné. Čili to není o tom, že jedna strana chce reformy a druhá strana chce stagnaci a nechce dělat vůbec nic. Ten spor, který se mezi námi vede, je jiný. Je o tom, kdo ty reformy zaplatí. A kdo by je měl zaplatit, jakým dílem a jestli by se náhodou také na financování těch reforem neměly více podílet firmy, pokud dosahují zisku, jestli by se na financování těch reforem více neměli podílet ti nejbohatší. Já si myslím, že jestliže ve většině zemí Evropy je progresivní zdanění a rovná daň je jenom na východ od nás, tak přece to je významný signál toho, že prosperující, úspěšné, konkurenceschopné společnosti v zemích, jako je Holandsko, Finsko, jako je Německo, tak přece to progresivní
zdanění pomáhá tlumit sociální rozpory a vytváří podmínky pro sociální stabilitu a sociální vzestup. To není tak málo. Když tady pan premiér hovořil o politice zadlužování — podívejme se na to, jak je to s veřejným dluhem. V roce 2006, v té době nastupovala Topolánkova vláda, byl veřejný dluh 0,9 bilionu korun — 0,9 bilionu korun. Až tahle vláda skončí, tak ten veřejný dluh bude dvojnásobný. To znamená za dobu pravicových vlád se zdvojnásobí celkový veřejný dluh České republiky. To nejsou čísla Bohuslava Sobotky, to nejsou čísla sociální demokracie, to je konvergenční program, který předkládá tato Nečasova vláda do Evropské komise. Tam ty prognózy jsou. To znamená zdvojnásobení veřejného dluhu během osmi let vlády pravice v České republice. Já si myslím, že je velmi kouzelné a je to skutečně kouzlo okamžiku, které jsem si vychutnal, jestliže pan premiér zde zmiňuje západoevropské konzervativní a pravicové strany. Já myslím, že je to kouzelné zejména od premiéra, který je v čele strany, která se od těchto západoevropských a konzervativních stran oddělila a založila si v rámci Evropského parlamentu vlastní trucklub s velmi podivnými extremisty z některých východních zemí a tedy s britskými konzervatisty. Ale žádná jiná slušná pravicová strana v tom klubu s ODS není. Já se ptám, proč se teï tady pan premiér odvolává na západoevropské slušné pravicové strany a v Evropském parlamentu s nimi ODS nechce sedět v jedné lavici a zakládá si vlastní klub. A teï mi řekněte, jestli francouzská pravice nebo německá pravice někdy prosazovala rovnou daň. Ani ani náhodou! Ani ani náhodou! Vy nemůžete porovnávat program této vlády, který je extrémní, který je skutečně experimentální, s programem západoevropských pravicových stran, takže se prosím na ně neodvolávejte, protože vy jste úplně něco jiného. Vy tady prosazujete rovnou daň, vy odmítáte daňovou progresi, vy odmítáte elementární společenskou solidaritu a tohle pravicové strany na západě už dávno nedělají, protože pochopily, že to není cesta k prosperitě stavět se proti těmto principům. Já myslím, že hlavní problém je v tom, co jsem říkal také ve svém vystoupení. A pan premiér na to vůbec nereagoval. To je chyba! Prostě není možné, aby vláda na jedné straně kázala vodu a na druhé straně pila víno. Vždy přece lidi rozčiluje, jestliže vaše vláda zřídí místo ombudsmana Českých drah za takovou nehoráznou odměnu, jakou pan Fejk dostával. A kdyby to opozice nekritizovala, tak tam dneska seděl pan Fejk neustále a bral 200 tisíc korun měsíčně, nebo kolik to bral, možná i dokonce 300 nebo 400 tisíc. Co si lidé mají myslet, když si přečtou, že náměstci ve vaší vládě na jednotlivých ministerstvech berou 160, 170, 180 tisíc korun měsíčně? No to je ta úsporná politika, kterou vy ordinujete všem, všem, ale kromě sebe!
- 176 -
- 177 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dále s přednostním právem vystoupí pan poslanec Sobotka. Prosím, pane poslanče.
Co mají lidé říkat na vaše reformy, když sami zaměstnanci úřadů práce — což je z jejich strany veliká odvaha, kterou chci ocenit — sami zaměstnanci úřadů práce říkají, že vámi navržená privatizace úřadů práce bude pro stát nevýhodná, že to bude stát více peněz, než nás dneska stojí fungování úřadů práce?! Mám na mysli tu vaši novinku, že zaměstnání budou zprostředkovávat soukromé agentury. Sami zaměstnanci úřadů práce to kritizují a vyčíslují, jaké to bude mít náklady a jak to prohloubí schodek veřejných rozpočtů. Pane premiére, já se domnívám, že je chyba, pokud odmítáte vnímat rostoucí sociální napětí ve společnosti a pokud pan premiér odmítá vnímat nespokojenost občanů a neklid, který roste. Prostě je to tak. Lidé nejsou spokojeni s politikou vaší vlády a není to kvůli tomu, že škrtáte. Ano, to je také vážný důvod, ale je to kvůli tomu, že škrtáte nespravedlivě. Je to kvůli tomu, že nenabízíte pozitivní perspektivu, že deklasujete rozsáhlé sociální vrstvy, a to nejsou lidé, kteří nepracovali. To jsou lidé, kteří velmi často celý život poctivě pracovali, a vy je ke konci jejich života dostáváte do neřešitelné sociální situace tím, co děláte v politice zaměstnanosti, tím, jak zdražujete léky, zhoršujete dostupnost zdravotní péče. To je ten důvod, proč jsou lidé s politikou vaší vlády nespokojeni. A pravice tady vládne pět let. Já vím, že pan premiér má zálibu v historii, že se rád vrací k tomu, co tady bylo v roce 1998 nebo v roce 2002 nebo v roce 2006, ale pravice už v této zemi vládne pět let. A já bych chtěl požádat pana premiéra, aby přijal odpovědnost za stav společnosti. To není tak, že ODS byla do včerejška v opozici. To není tak, že současný ministr financí pan Kalousek byl do včerejška v opozici. To je tak, že pravice už má pět let odpovědnost za situaci v naší zemi a ta situace se nelepší. To je také věc, na kterou musím poukázat a kterou je potřebovat konstatovat, protože toto není žádná nová vláda. Řada členů této vlády už seděla ve vládě s Mirkem Topolánkem a Alešem Řebíčkem. Seděla tam od roku 2006 a ovlivňovala to, co se v naší zemi děje, včetně rozpočtové a daňové politiky. Už je to pět let a pravice má za těch pět let odpovědnost, ke které se jednoznačně musí přihlásit. Ale ta dnešní debata není o minulosti. Ta je o budoucnosti, o tom, co v naší zemi bude v příštích letech. A o tu budoucnost má sociální demokracie po těchto reformách vážné obavy. (Potlesk z levé strany.)
přerozdělovací procesy. Chtěl jsem jenom poprosit, abychom nedávali pojmům jiný význam, než skutečně mají. Jestliže o křivé čáře budu tvrdit, že je to přímka, tak to ještě neznamená, že ta křivá čára bude více přímá. Já chci znovu opakovat, že nemáme rovnou daň. Rovná daň je, prosím, jedna sazba z jednoho základu příjmu bez jakýchkoliv slev a výjimek. Zaplatíte 15, 20, 25 procent podle toho, jak ten parametr nastavíte, ze svého příjmu. Nemáte žádné slevy a nejsou tam žádné výjimky. To je rovná daň. Máme-li jednu sazbu, ale máme-li slevy a výjimky — a i tato vláda je chce ponechat — nemůžeme tomu říkat, že máme rovnou daň. Je to možná škoda, ten koncept není úplně k zahození, ale nikdy pro něj nebyla většina. Nemáme rovnou daň. Neklamme alespoň v pojmech. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dále s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Vojtěch Filip. S další faktickou pan poslanec Jeroným Tejc, dále tady mám s přednostním právem pana poslance Stanjuru, pana ministra Drábka a pan místopředsedu Zaorálka. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, můžeme tady vést debaty, kdy se tady budeme ohánět tím, jak dobře to řídí pravicové politické strany, jaký je veřejný dluh. Dovolte mi připomenout jednu věc. V České republice se nejvíc zamlčela pravda o občanské revoluci na Islandu. Island zkrachoval a politici si mysleli, že budou řešit věci standardním neoliberálním způsobem. Ano, taková neoliberální vláda padla, lidé si vynutili zákon o obecném referendu. Přestože ho prezident nechtěl podepsat s odvoláním na Evropskou unii, tak za tři měsíce takové referendum bylo a začalo se to vyvíjet úplně jinak. Jestli tato vláda chce řídit zemi proti občanům České republiky tím, že proti sobě postaví 90 % lidí, tak takovou občanskou revoltu skutečně plánuje! (Tleskají poslanci KSČM.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Další vystoupí pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Neobávejte se, nepovedu polemiku o levicovém či pravicovém pohledu na
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, nestává se to často, ale musím souhlasit s panem ministrem Kalouskem. My skutečně nemáme rovnou daň, my jsme na tom daleko hůř. My máme degresi, protože platí, že sice daň je rovná s určitými úlevami, ale ti nejbohatší mají stropy na zdravotní a sociální pojištění, takže od určitého příjmu tito lidé platí jenom patnáctiprocentní daň a neplatí zdravotní a sociální pojištění. To je výhodné samozřejmě jen pro pár procent nejbohatších. Takže my jsme skutečně v Evropě unikum, protože máme degresi, protože skutečně ty nejbohatší podporujeme nejvíce. Děkuji.
- 178 -
- 179 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí ministr financí pan Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Nyní vystoupí s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče. Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Nejdříve bych chtěl přivítat nové kolegy z ČSSD, kteří tady tento týden nebyli a v pátek si přinesli ty hezké cedulky. (Na každém stolku poslance sociální demokracie a před předními stolky na zemi cedule s nápisem: “Nehlasuji pro reformy, které škodí této zemi! ČSSD hlasuje proti!”) Možná mohli uplatňovat svoje návrhy k zákonům v průběhu druhého čtení. To evidentně neučinili, ale dobře, že jsou alespoň u toho okamžiku, kdy jsou třetí čtení, a že si nechali ty cedulky namnožit. Nejsou nijak překvapivé. Síla hlasu pana kolegy Sobotky neznamená, že má pravdu. Poprvé mluvil nahlas, podruhé ještě hlasitěji. Tak zkusme nejprve korigovat jedno číslo — délka vlády pravice. V prvním vystoupení říkal šest let, v druhém říkal pět let. Dneska je 2. září, teï jsem se díval do počítače. Za dva dny to bude přesně pět let, co byla jmenována první vláda Mirka Topolánka. Ale mezitím ještě vládla Fischerova vláda, protože se vám podařilo povalit během evropského předsednictví vládu. Takže reálně vláda pravice tady je necelé čtyři roky. Bohužel. Kdyby tady byla déle, byla by naše země v lepší situaci, než je. (Zleva zaznívá “chacha” a sílící potlesk.) Jsem rád, že s tím souhlasíte a že jste mi za to zatleskali. Aspoň v něčem se shodujeme. (Smích zprava.) Slyším tady od předáků levice takovou tu oblíbenou větu: “My taky chceme reformy, jenom jinak. My chceme spravedlivější reformy, které zaplatí někdo jiný.” Tak z čeho se dají zaplatit jakékoliv reformy či jakýkoliv provoz či výdaje státu? Jenom z peněz daňových poplatníků. Stát žádné svoje peníze nemá. Jsou to fyzické osoby, právnické osoby, spotřební daně. A navrhneme úsporu v jakékoliv oblasti výdajové či jakoukoliv daňovou změnu, vy jste zásadově proti. Tomu rozumím. To znamená, vy chcete fixovat stávající stav. Je pravda, že veřejný dluh se z 0,9 bilionu zvýší na 1,8, ale jenom díky tomu, že tu je pravice, jinak by byl mnohem vyšší, mnohem vyšší. Pan předseda Sobotka se tomu usmívá. Tak nechci tak úplně jmenovat, kdo byl ministrem financí se stomiliardovým dluhem v okamžiku šestiprocentního růstu HDP. Vy jste to už svými činy dokázali, jací jste hospodáři. Říkáte, že vám jde o sociální jistoty, kde jste vyjmenovali život ve stáří a podobně. Právě proto děláme třeba reformu penzí, protože kdybychom neudělali žádnou reformu penzí, tak ti, kteří jsou dneska v produktivním věku, na tom budou špatně. Zbytečně strašíte stávající penzisty, jichž se reforma důchodová, jakákoliv, nedotkne. Stávajících penzistů se nedotkne. Vy to moc dobře víte, přesto vždycky k těm svým obrázkům “jsme proti reformě” dáváte fotku těch dnešních šedesátníků, sedmdesátníků a - 180 -
starších spoluobčanů, místo abyste tam dávali fotku těch mladých, na které žádné důchody nezbudou, pokud s tím reformu neuděláme. A pak už jenom tři krátké glosy k tomu, co tady zaznělo. My jsme podle činů komunisty poznali, a proto vás nepodporujeme, nevolíme a doufám, že to tady nebude. Takže to, po čem vy voláte, “poznejte nás podle činů”, tohle poznala Česká republika od roku 1948 do roku 1989 a věřím, že si to pamatujete. A když tady jakoby příklad toho jakoby špatného hospodaření vlády, tak plat ombudsmanovi Českých drah určitě nestanovovala vláda. Víte to stejně jako já, víte, že pan premiér se zasadil o to, aby to tak nebylo. Takže nemůžete přišít — já vím, že byste chtěli — všechno, co se v tom státě stane, na vrub pana premiéra. A když jste, prostřednictvím paní předsedající pane kolego Sobotko, protestoval proti tomu, že bývalý ministr dostal lukrativní zakázku, tak to byl ministr ve třech vládách sociální demokracie, ve kterých vy jste ve všech seděl. V jedné z nich jste byl dokonce první místopředseda. Takže si stěžujte sami na sebe a ne na nás. Děkuji za pozornost. (Silný potlesk pravice.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S faktickou paní zpravodajka. Prosím. Poté pan poslanec Kováčik. Poslankyně Marta Semelová: Já jenom prostřednictvím paní předsedající bych chtěla vzkázat panu poslanci Stanjurovi, že nejenom poslanci, ale také občané jako takoví si pamatují, zvláš tedy starší občané, jaký tady byl život od roku 1948 do roku 1989. Pamatují si, že měli práci, že měli střechu nad hlavou, že tady nebyli jako bezdomovci. (Smích napravo.) Pamatují si, že měli zdravotnictví bez doplatků u lékaře, a pamatují si, že tady měli sociální jistoty. (Přidává se bouchání do lavic.) A říkala jsem to už na sociálním výboru. Podívejte se na průzkumy veřejného mínění, co si o tomto vašem spravedlivém systému lidi myslí dnes. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dále vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Ano, kolegové, kolegyně, podle činů skutečně se poznává skutečný charakter a skutečné úmysly. Všimněte si, že jsem nevzpomínal činů katolické církve kdysi dávno ve středověku (smích z lavic), všimněte si, že jsem vzpomínal těch činů současných, těch, které hrozí ovlivnit život generací nynějších a budoucích. A myslím si, že přestože ty výpočty, jak dlouho kdo tady vládl, zřejmě budou správné, protože se opírají o pamě a o záznamy, tak ale ta pamě a ty - 181 -
záznamy sahají i do začátku devadesátých let. To tady v žádném případě nevládla levice ani sociální demokracie. Do toho začátku devadesátých let, kdy tady proběhla velmi divoká a velmi podivná privatizace, kdy dodneška si mnozí občané České republiky myslí, a já mám dojem, že někdy i správně, že tady bylo mnohé rozkradeno, kdy si vzpomínají, jak význační činitelé tehdejšího establishmentu tvrdili, že je třeba jenom zhasnout a ono se to nějak porovná, kdy ekonomika měla přednost před právem, kdy dodneška se řeší — alespoň ty, které nejsou promlčeny — kauzy, kde nešlo o nějaké maličkosti, ale o stamiliony, miliardy, možná desítky miliard, které dneska chybí. I proto je země v takovém stavu, v jakém je. Tyto činy jsem měl, kolegyně a kolegové (upozornění na časový limit), také na mysli. Děkuji.
předseda klubu Věcí veřejných pan poslanec Bárta. A dále je přihlášen pan poslanec Laudát. Takže nejprve předávám slovo panu poslanci Zaorálkovi. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dále s přednostním právem vystoupí pan místopředseda Zaorálek. Dalším přihlášeným je
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já nechci nikoho urazit, jenom bych chtěl říci, v čem vidím já problém těch takzvaných reforem, které jsou tady dnes znovu předkládány. Tady se používá slovo reforma. Mně vadí způsob, jakým se ty takzvané reformy dělají. Dnes máme na programu DPH a stavební spoření. To znamená, že se to asi nějak týká reformy daní apod. Já bych si představoval, pokud děláme reformu takových zásadních věcí, jako je systém zdravotnictví, systém daní, systém penzí, tak nám v jisté chvíli na začátku předloží vláda věcný záměr daňové reformy. Proč děláme změnu daní, co si od toho slibujeme a kde vidíme chybu v tom stávajícím daňovém systému. Když se podíváte do sousedního Německa, tak zjistíte, že tam dokonce vybírají daně dnes s přebytky, a dokonce velice výraznými přebytky. Jak je možné, že někde se dnes daně vybírají takto úspěšně, dokonce více než stoprocentně, a jak je možné, že u nás se daňový systém stále zhoršuje? To znamená, že když chce někdo dělat změnu daňového systému, tak by měl přijít s tím, co si od daní slibuje, jaká bude role veřejných služeb, proč si myslí, že struktura daní nefunguje a jakým způsobem by se měla změnit. Takhle by měla začít debata o daňové reformě. Aby dávala smysl. A abychom měli šanci, že se někam dostaneme. A podobně, vezměte si, jak se na nás valí jako kameny změny, které se týkají systému zdravotnictví. Kde je ten základní věcný záměr reformy, co od toho chceme nakonec dostat? Kde je nějaká srozumitelná představa, jaký je smysl té formy? Ta měla být na začátku. A teï je jedno, jestli je tady vláda levicová, nebo pravicová. Pokud používá slovo reforma, tak by tomu měla odpovídat metoda práce. A já tvrdím, že naopak metoda práce se zhoršuje. A tady se obracím na premiéra. Kde jsou základní věcné záměry reforem, o kterých tady dnes znovu mluvíte? Proč se dnes obchází Legislativní rada vlády, opakovaně, jak v případě penzijní reformy, tak v případě reformy daňové? A proč se na nás ty zákony dále po těch, které budeme projednávat dneska, které jsme měli na té schůzi mimořádné, proč se na nás valí způsobem, kdy je zřejmé, že už je to všechno naprosto nesrozumitelné? Připomínkové řízení kolem některých zákonů je na úrovni 900 — 1 000 připomínek. Připomínky nastupují po prvním, druhém čtení. Zákony se mění pod rukama. Víte dobře, že poslanci, kteří jsou tady ve Sněmovně, dávají 200 pozměňovacích návrhů, které mají podsunuté od ministra. Pokládáte
- 182 -
- 183 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další s faktickou vystoupí pan poslanec Rath. Poslanec David Rath: Dámy a pánové, pan předseda klubu ODS Stanjura se tady ohrazoval proti obrovským odměnám, které v průběhu panování jejich vlády dostával pan ombudsman na Českých drahách. Dobře, asi to nerozhodl přímo pan premiér, tak připomeneme jiný případ. Co takhle paní Nagyová? Šéfka sekretariátu na MPSV v době, kdy pan Nečas kázal a káže o utahování opasků, tak ona dostává statisícové odměny. Ale pozor! Já jsem pana premiéra interpeloval písemně, a mně řekne, protože ta paní s ním putovala i na Úřad vlády. A když tady pan premiér tak hřímá a říká, jak je potřeba šetřit, jak lidé se musí uskromňovat, jak bohužel se musí všechno zdražovat, a tedy většina obyvatel chudne, tak jsem se optal, a nám pan premiér řekne, jak to aplikuje u sebe na úřadě, jak úředníci dostávají méně, jak si utahují opasky. Myslíte si, že jsem se dočkal relevantních informací, že paní Nagyová má třeba méně, než měla loni, předloni? A ostatní úředníci? Ne. Pan premiér mi úsměvně odpověděl, že neví. On neví, kolik dává své šéfce sekretariátu, kolik jí dává odměn, že prý to dělá šéf Úřadu vlády. Pane premiére, tak se ho zeptejte, když je to váš přímý podřízený. Samozřejmě nikdo z nás nevěříme tomu, že vy to nevíte. Vy to dobře víte, protože jí ty odměny sám podepisujete — sám domlouváte, když nepodepisujete. Takže vy víte, kolik stovek tisíc ona dostává a všichni, kteří vám pomáhají a přisluhují. To je prostě jenom farizejství z vaší strany, které tady předvádíte, že lidé mají spořit, ale vy si užíváte. (Potlesk z řad sociální demokracie.)
tento způsob práce na reformách za normální? Máte pocit, že tu je ještě někdo, kdo má přesnější představu o tom, co nás na konci těchto reforem čeká? Já se domnívám dokonce, že ten systém je už úplně nedůstojný, že je nedůstojný parlamentu. Když mluvím s poslanci, kteří jsou odborníci, a oni mi říkají, že v téhle materii se nedokáží už orientovat — to zřejmě není nedostatečnost těch poslanců, to je systém práce, který se zvolil v těch reformách. Já si myslím, že je to dokonce otázka úrovně demokracie v této zemi, úrovně toho, jak pracuje český parlament. Jestli se prostě pracuje pod takovýmto tlakem na mimořádné schůzi, všechny lhůty se zkracují. Je dneska atmosféra taková, že není možné postupovat normálně? Normálním tempem s dodržením toho, co se vlastně v českém parlamentu ještě kdysi před lety předpokládalo? V čem je ten tlak, že jednáme takto mimořádným tempem, pod obrovským presem a vlastně za cenu naprosté nesrozumitelnosti toho, co se děje? A je to oblast sociální, nebo zdravotnická. Jaký bude výsledek těchto takzvaných reforem? Mně tohle připadá — jednak samozřejmě je to špatně a jednak je to velice podezřelé. Protože když součástí toho jsou potom takové věci, jako jsou sociální karty a tyto byznysové věci, které se do reforem dostaly, tak to vypadá, že vlastně ten zmatek se hodí, že pravděpodobně je výhodné dělat reformy tak, že se do nich takto strkají věci, na kterých pravděpodobně některé firmy získají velké výhody. Takže mně připadá, že ten zmatek a nepřehlednost může být prostě součástí toho. Tohle je vlastně dobrá metoda, jak dělat reformy, do toho se pak leccos schová. Já prostě, pokud se to děje tím způsobem, jak se předvádí na této schůzi, jsem přesvědčen, že není jasné, o co tady jde, ale že to je nepoctivé a velmi podezřelé. Pan premiér se tady zaklínal reformami jako něčím, co je tím zásadním lékem pro společnost. Já si myslím, že ten ideologický přístup je zásadně vadný. Debata se zjednodušuje na několik ideologických hesel místo toho, abychom se bavili o tom, co opravdu potřebuje české zdravotnictví, české daně. To celé řekněme mlácení se z pravé, z levé strany vlastně dneska nahrazuje skutečnou debatu o nějaké opravdové reformě systémů, které určitě nějakou reformu potřebují. To, co mě nejvíc znepokojuje, je nedůstojný způsob, jak se tyto reformy provádějí. A podle mě je to i určité znevážení parlamentarismu tak, jak se to v poslední době děje. My nebudeme hlasovat teï proti reformám jenom z těch důvodů věcných, ale proti celé metodě, kterým se ty reformy dnes ve Sněmovně dělají. Já budu hlasovat proti tomu, že to de facto žádné reformy nejsou. Je to velmi podezřelé valení jakýchsi kamenů, zákonů, kterým dneska málokdo v této Sněmovně vůbec rozumí! (Potlesk sociální demokracie.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Kohoutová, poté vystoupí pan poslanec Bárta. Prosím, faktická má přednost. Prosím, paní poslankyně.
- 184 -
- 185 -
Poslankyně Lenka Kohoutová: Děkuji. Paní předsedající, kolegové, kolegové, nevím, jak pan místopředseda Zaorálek, ale já se ve své práci, kterou dělám, doufám, vyznám. Sociální reformy jsem nastudovala od A až do Z a mnozí moji kolegové. Já si nemyslím, že naše práce je nekompetentní. Naše práce je velmi potřebná. Pracujeme velmi intenzivně, to ano. Je to velmi rychlé. Například kvůli tomu mnozí z nás na rozdíl od některých neměli ani dovolenou, protože jedeme od rána do večera právě na tom, abychom stihli všechny termíny. A jestli třeba pan místopředseda Zaorálek se nevyzná v tom, co je to karta sociálních systémů, nebo např. v tom, jaké změny se budou dělat v sociální oblasti, tak jako jiným jsem to celé léto vysvětlovala, budu to ráda vysvětlovat i panu místopředsedovi Zaorálkovi. (Potlesk z řad ODS.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Nyní s přednostním právem vystoupí předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta. Prosím, pane poslanče. Poslanec Vít Bárta: Já jsem v politice krátce a musím říct, že mě stále překvapuje ta drzost, s jakou je možné se tvářit, že já za nic nemůžu a ti ostatní za to mohou. Kázání vody a pití vína je především ve slovech středočeského hejtmana pana Ratha. Tady zaznívá zleva znevážení parlamentarismu. Organizování zastupitelstva v 7 hodin v sobotu ráno, to je znevážení, to je konkrétní nástroj. To je situace, kdy je zapotřebí se zamýšlet nad tím, jestli demokracie je jen pro ty, kteří mají auta, a není pro ty, kteří musí jezdit autobusem, v sobotu, ráno. Stejně tak je úžasné se tady dozvídat z úst pana středočeského hejtmana debatu o tom, jestli někdo měl dostat větší, nebo menší odměnu. Přesto dodneška kinoteátr k tématu pracovny středočeského hejtmana za deset milionů je přesně příkladem toho, jak úsporně se tady pan hejtman chová. Rád bych taky připomenul ten úžasný výlet do Saúdské Arábie se šéfem Zentivy, kde neexistuje určitý osobní konflikt zájmů z pohledu toho, že řekněme osoba blízká pana hejtmana je zaměstnankyní této společnosti. Bezesporu se teï těším na litanii na téma ABL, na litanii toho, jaký jsem mafián, a už se moc těším na to, jak tady zažiji další osočení z toho, jestli jsem, nebo nejsem Ferda mravenec. Ale mě velmi baví, mě velmi baví, že někdo, kdo ve svém Středočeském kraji dělá vše pro to, aby se nerespektovala demokracie, aby rozpočet Středočeského kraje kráčel do minusu, k
nezodpovědnosti toho, jak se tady budou platit jakési položky, a přesto se tady nebudou platit elementární systémové nákladové otázky, jako je zrovna otázka opravy silnic ve Středočeském kraji. To všechno je jen a jen čirý populismus. Styïte se!
úrovně lidí. Skutečně vede k dalšímu zadlužování České republiky. Skutečně vede k tomu, že naše země jako celek chudne oproti jiným zemím Evropské unie. Je škoda, že jsme z jeho úst neslyšeli názor na tuto projednávanou věc.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní jsou zde žádosti o dvě faktické poznámky. První dostává slovo pan poslanec Jeroným Tejc, poté pan poslanec David Rath.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní dvě řádné přihlášky. Pan místopředseda Sněmovny. Byla to faktická, nebo řádná? Prosím, řádná. Poté pan kolega Laudát.
Poslanec Jeroným Tejc: Musím říct, že v této sněmovně už jsme si zvykli slýchat téměř cokoli. Ale musím říct, že mě slova o drzosti, o kterých hovořil pan poslanec Bárta, skutečně překvapila. Překvapila mě proto, že pocházela z jeho úst. Vážený pane předsedo klubu Věcí veřejných, prostřednictvím paní předsedající bych vám chtěl říct, že byste o drzosti hovořit neměl. Pokud byste totiž drzý nebyl, tak už po tom všem, co máte za sebou, jste rezignoval na mandát poslance a opustil veřejný život. Mám pocit, že zrovna vy na toto právo nemáte. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já jsem chtěl reagovat na vystoupení paní poslankyně, která řekla, že snad nevím úplně, co to je sociální karta. Nejenom že to nevím já, ono zřejmě to ani není jasné panu premiérovi, který tu sociální kartu představenou panem Drábkem na druhý den veřejně odmítl v té podobě, jak ji pan ministr prezentoval. Teï mi nešlo o to se zabývat tím, co přesně je sociální karta. Mně jde o to, jak ten váš systém vypadá celkově v praxi už dnes. Mně do kanceláře přišla znovu tento týden žena o berlích, která sotva chodí, a popisovala mi, jak díky posledním opatřením se jí zase snižuje invalidní důchod a ona neví, jak vyjde. A zároveň se dovídám, že děláte výběrové řízení na nové značení vozidel tělesně postižených a podobně, za obrovské peníze. A stejně tak děláte tedy zřejmě nějaký byznys sociální karta pro nějakou další firmu. Tak mně jde o to, že na jedné straně tito lidé chodí, nevědí, z čeho budou žít, ale vy pořádáte tyto akce. Dokonce v případě sociální karty ještě dříve, než byl přijat zákon. Takže já si kladu otázku, komu všemu mají ty vaše reformy sloužit! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Další faktická poznámka pan poslanec David Rath. Prosím. Poslanec David Rath: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych vás také požádal, abyste případně panu Bártovi vysvětlila, že se probírají vládní reformy. Že se zde neprobírá Středočeský kraj, takže on mluvil k úplně jinému tématu a měla jste ho prosím na to upozornit. Pokud pan poslanec Bárta se chce něco dozvědět o Středočeském kraji, a přijde na středočeské krajské zastupitelstvo, kde jako poslanec může vystupovat s právem přednosti a může všechny své výhrady tam klidně tlumočit a může tam hovořit třeba dvě, tři hodiny. My ho rádi vyslechneme. Konečně já jsem trpělivý a jsem zvyklý poslouchat různé stesky včetně stesků duševně chorých lidí. I ti mají samozřejmě plné právo, aby byli trpělivě vyslechnuti. Takže, dámy a pánové, na to jsme připraveni, ale prosím, to není přece dnes tématem. My také neříkáme, že znevážení parlamentu je, že třeba jednáme v 10 hodin večer nebo v 11 večer, což vy děláte obvykle a je úplně jedno, jestli se začíná v 7 ráno, nebo se jedná ve 12 hodin v noci. Je to totéž a je zajímavé, že to vadí panu Bártovi v jiném sboru a v Poslanecké sněmovně pro to hlasuje, že se tady má třeba jednat i po 24. hodině, klidně nonstop. Takže to je zvláštní. Ale nicméně je škoda, že předseda klubu Věcí veřejných neřekl svůj názor na tuto vládní reformu, která skutečně vede ke snižování životní - 186 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní s přednostním právem pan ministr Drábek, poté ještě požádám o slovo pana poslance Laudáta. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Vzhledem k tomu, že diskutujeme k tisku 315, tak se nebudu zabývat snůškou ideologických prohlášení, budu reagovat jenom na konkrétní napadení představené karty sociálních systémů. Ono se totiž stačí podívat na web Ministerstva práce a sociálních věcí, a pokud tomu budete věnovat několik chvil, tak se tam dozvíte všechny odpovědi na otázky, které tady padly. To, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí dnes všechna výběrová řízení probíhají transparentně, jsou zveřejňována včetně zadávacích podmínek, to, že všichni mají možnost se zeptat a ty odpovědi zase jsou všem dostupné a přístupné na webu, to si myslím, že je krok kupředu. A samozřejmě je možné, že to způsobuje také mnohem větší informovanost a také mnohem více otázek než v minulosti, kdy se možná za některých vlád dělala výběrová řízení skrytě, anebo se nedělala vůbec. - 187 -
Co se týká tady zmíněné tzv. privatizace úřadů práce, tak je to podobný způsob. To, že dnes zákon o zaměstnanosti říká, že úřady práce spolupracují s agenturami, a není tam vůbec vymezeno, jakým způsobem, za jakých podmínek, to znamená, že korupční prostředí je velmi vysoké, tak pokud je tady návrh, aby se ty podmínky vyjasnily, ztransparentnily, jasně se řeklo, za jakých podmínek, jak věcných, tak finančních, tak najednou jsou tady výkřiky o stamilionech, které půjdou agenturám. To, že je to jenom zpřesnění a ztransparentnění dosavadní právní úpravy, to samozřejmě nikdo nevnímá. Takže prosím, pokud je to alespoň trochu možné i u opozičních poslanců, aby se také, možná ne na veřejnosti, když to přenášejí média, ale při svých úvahách o tom, co je správné a co není správné, více věnovali těm faktickým záležitostem a možná méně těm mediálním výkřikům. Ale to je přání, které je asi nesplnitelné. Musím vyzvat všechny odpovědné poslance, aby nejenom k tomuto tisku, ale i k dalším tiskům, které znamenají skutečně kroky kupředu, kroky pro to, aby se naši občané měli lépe, by to tady transparenty je možné samozřejmě zpochybňovat, tak ty kroky jednoznačně směřují k tomu, aby se naši občané za pět, za deset let měli lépe. A znovu odkazuji na to, že když se zeptáte odborníků, a už zahraničních, ratingových agentur, tak ta odpověï je úplně jasná. A můžete to zpochybňovat, jak chcete, ale je to prostě fakt. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní je zde další faktická poznámka, pan poslanec Tejc. Poslanec Jeroným Tejc: Pan ministr Drábek tady hovořil o tom, že vše je transparentní, vše je průzračné. Já bych se ho rád zeptal, proč Ministerstvo práce a sociálních věcí ve věci výběru banky či poskytovatele sociální karty postupuje podle obchodního zákoníku, tak jak postupují většinou podnikatelé, a nepostupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Proč ministerstvo tuto zakázku, která je podle mého názoru nadlimitní a měla by o ní rozhodovat vláda, rozhoduje o ní na základě veřejné obchodní soutěže podle obchodního zákoníku, který dává daleko menší pravidla, daleko menší regulace než právě zákon o zadávání veřejných zakázek. Myslím, že tohle by si vláda, která se nazývá vládou boje proti korupci, dovolit neměla. A k tomu, co říkal pan ministr, že už je lépe, bude lépe — já myslím, že lépe už je. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí určitě lépe je. Protože když se podívám na odpověï na interpelaci, kterou mi pan ministr poslal, a já mu za to děkuji, že alespoň netajil ona čísla jako někteří jiní ministři, tak například jeden z jeho náměstků pobírá průměrný měsíční plat 165 tisíc - 188 -
korun měsíčně. Vrchní ředitel, jeden z jeho vrchních ředitelů, pak 150 tisíc korun měsíčně. A ředitel odboru, kterých je tady 19, tak jeden dokonce 91 tisíc korun měsíčně. Já myslím, že skutečně lépe už je, zejména na Ministerstvu práce. Přál bych všem, aby se jim dařilo tak, jako se daří úředníkům na ministerstvu, které vede pan ministr Drábek. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan ministr Jaroslav Drábek má slovo nyní. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Já nejprve odpovím na tu druhou část otázky. Pokud bude někdo pracovat tak intenzivně, jako pracují někteří z mých náměstků (veselost v levé části sálu) a vrchních ředitelů, a přes ten smích si myslím, že řada z vás poslanců to ví, tak si tu odměnu zaslouží a mně ani nevadí to, že mají větší plat než já. Já si myslím, že tak intenzivní a náročná práce, jakou je řídicí práce na ministerstvu, vytváření nové legislativy, zavádění opatření do praxe, si opravdu zaslouží ocenění náročnosti. Nikdy jsem nebyl zastáncem rovnostářského odměňování. Co se týká soutěže na kartu sociálních systémů, vzhledem k tomu, že v zadávacích podmínkách je jasně řečeno, že podmínkou je, že státní rozpočet to bude stát nula, že nedojde k žádnému plnění, stát to nebude stát ani korunu, tedy nejsou splněny pro to, aby zakázka byla vypsána podle zákona o veřejných zakázkách. Jednoduchá odpověï. A znovu odkazuji na to, že od začátku jsou všechny parametry, všechny zadávací podmínky, všechny dotazy uchazečů o účast v soutěži na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. To, že se do výběrového řízení přihlásily tři největší banky v České republice, si myslím jasně ukazuje, jakým způsobem postupuje ministerstvo při tom, aby náklady, které vyplývají ze správy veřejných věcí, byly skutečně efektivní. To, že se tři největší banky přihlásily do tendru, který zajišuje, že elektronizace všech záležitostí nebude stát stát ani korunu, to může skutečně tedy zpochybňovat jenom někdo, kdo se asi nejspíš snaží manipulovat veřejností, protože fakta jsou naprosto jasná. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dvě faktické poznámky budou následovat. Děkuji, pane ministře. Nejprve pan poslanec Jeroným Tejc — nebude využívat této možnosti. Pan poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím. Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegové, kolegyně, vážená vládo, tam přece nejde o to, že v tomto konkrétním výběrovém řízení na sociální karty stát nebude nic platit provozovateli so- 189 -
ciálních karet. Tam jde přece o to, že ten provozovatel sociálních karet na tom něco vydělá. Čili v tom výběrovém řízení se rozhoduje o tom, kdo bude mít potenciál vydělat na tom, že bude provozovat systém sociálních karet. O to se jedná. Ne že to bude stát stát nějaké finanční prostředky ze státního rozpočtu. Proto je strašně důležité, aby věc byla transparentní, a proto je krajně divné, že jsme tady ještě neodhlasovali příslušné legislativní změny, vede se o tom debata do poslední chvíle, na co karta bude, na co nebude, ale už se spěchá na výběrové řízení, aby se rozhodlo o tom, kdo to celé bude provozovat, organizovat a kdo na tom bude mít nějaké vedlejší benefity z hlediska své podnikatelské činnosti. Tak to prostě je. A jenom mi dovolte ještě velmi stručnou reakci na to, co tady bylo řečeno o VZP. Jestliže VZP přidělí podivnou zakázku, tak to není odpovědnost sociální demokracie. Sociální demokraté ve správní radě VZP hlasovali proti, nebyli pro to, aby zakázka byla přidělena, ale v čele správní rady VZP je přece občanský demokrat, většinu ve správní radě VZP mají představitelé vládní koalice. Vy jste to schválili, vy za to nesete odpovědnost a ani se tady k tomu nedokážete přiznat. Mlčíte, utíkáte před novináři a nejste schopni nikomu vysvětlit, jak je možné, že v době, kdy tady tvrdíte, že je vláda boje proti korupci, tak se ve VZP dávají takovéto podezřelé zakázky!
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní je přihlášen pan poslanec František Laudát. Prosím.
Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já jenom krátce. Já bych byl rád, abychom se vrátili k věcným diskusím a aby nebyly posunovány věci někam, kam nemají. Tím mám na mysli například pana kolegu Tejce, kterého si velice vážím. On se tady dotkl otázky stropů. Přece tady byl bod, kdy se to projednávalo, proč jsou stropy zavedeny. Mimochodem, poprvé s tím přišel váš ministr Zdeněk Škromach, protože on si na rozdíl zřejmě od stávajících sociálních demokratů zde dokázal sehnat analýzy, že v okolí jsme prakticky jediní, kdo nezastropoval tato pojištění, a že nám unikají veliké peníze. Když to tady bylo za Topolánkovy vlády projednáváno, fakta zde zazněla opakovaně a bylo jasně řečeno: buï se pokusíme nastavit podobný režim a získáme více peněz těch lidí, kteří za jiných okolností zdaňují někde jinde své vysoké příjmy, ta nejvyšší příjmová skupina. Tak prosím nechápu, nebo je mi líto, že i věcné záležitosti jsou kamsi posunovány. A spor tady nebyl, jestli je zastropit, nebo nezastropit, ale jestli to má být trojnásobek, čtyřnásobek, pětinásobek průměrné mzdy. Zdanění firem. Každá charakteristika české ekonomiky, nebo většina charakteristik začíná tím, že jsme malá ekonomika v porovnání s ostatními hráči, že pravidla pro trh, pro podnikání a pro rozvoj ekonomiky se určují mimo náš dosah a mimo naše možnosti a že my musíme přijímat pravidla velkých hráčů. To vyplývá z toho, že jsme malou ekonomikou, že více než 80 % našeho hrubého domácího produktu je tvořeno exportem. Z toho exportu 84 % jde do zemí Evropské unie, z toho třetina v Evropské unii se realizuje v Německu a z toho většina toho, co jde na export, konkrétně 54 %, je zpracovatelský průmysl. Je to ten průmysl, do kterého stát zasahoval minimálně a který dneska drží celou republiku nad vodou. Nevím, jestli se skutečně domníváte, ale už to beru skoro jako trošku urážení obyvatel téhle země, kteří na rozdíl od Řeků, Španělů a dalších jsou trpěliví, většina z nich si uvědomuje s výjimkou několika odborářů a na ně navázaných lobby, že je problém, že ve světě se dějí neuvěřitelné procesy obrovské krize a že na nás spolu s těmito parametry ekonomiky dopadat musí. A mně to přijde skutečně jako urážka, když tady říkáte, že nějaká vláda mohla zabránit krizi, že tam se propadal státní rozpočet do deficitů, když v době růstu, a opakovaně to tady zaznívalo, se sekal jeden deficit za druhým, by v absolutních číslech nižší. Pokud bych přistoupil na vaše tvrzení, nebo byl ochoten akceptovat vaše tvrzení, že tady neroste životní úroveň, tak ta skutečná životní úroveň, ta kvalita života neroste ani v západní Evropě, ani ve Spojených státech už možná nějakých deset patnáct roků. Je to dáno tím, že politici ve svém populismu se snaží předstihnout vývoj a zaplatit široké vrstvě společnosti životní úroveň, kterou ta ekonomika nevyprodukuje. Myslím, že to tu říkal
- 190 -
- 191 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Další faktická poznámka, pan poslanec David Rath. Prosím. Poslanec David Rath: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych navázal, aby to zaznělo úplně adresně. Odmítli jste tady diskutovat o podezření, že se VZP tuneluje, že se tuneluje přes systém IZIP vašich europoslanců Cabrnocha a Ouzkého, že tam šlo přes miliardu. Ten systém je k ničemu. Odmítáte tady debatovat o zakázce pro doktora Němce, kterou jste přidělili za vašeho řízení VZP, a připomínám předsedou správní rady je Marek Šnajdr, váš poslanec za ODS, a předsedou dozorčí rady je pan Kantůrek, vlivný člen středočeské ODS, zastupitel a bývalý radní za pana Bendla. Čili VZP je plně řízena a plně v rukou Občanské demokratické strany. A ta ji podle našeho soudu tuneluje. A nejde o tunely ledajaké. Jde o částky jdoucí do miliard. Takže opět jasný příklad. Vy tady občanům věšíte bulíky na nos. Říkáte, jak oni musí šetřit a vy sami si ty cestičky, jak dojit státní rozpočet, nacházíte. Dřív se říkalo a v jednom filmu to je, takový ten vekslák tam byl označen za dojiče socialismu. Já mám pocit, že hodně politiků pravice jsou dojiči kapitalismu.
kolega Stanjura, pro boha živého, my jenom přerozdělujeme peníze našich občanů, my je nevyděláváme. Tak prosím vezměte už tuto základní realitu v potaz. Trošku bych opravil pana kolegu Bártu v tom, že středočeské současné vedení nepokrývá základní potřeby, jako např. údržbu a opravy silnic. Víte, co se tam děje? Nevím, jestli už to bylo zrealizováno, nebo je to v horké fázi přípravy. Stávající politická reprezentace Středočeského kraje tomu říká odložené financování: půjčuje si od politických reprezentací, které vzejdou z příštích krajských voleb, a za to se tam teï budou realizovat investice, údržby, opravy, a nejenom zřejmě v oblasti silniční ekonomiky. Vládní reforma vede k chudnutí obyvatel. To znamená, že všichni jsou asi — to tady zaznělo, nevím, kdo už to řekl z předřečníků... To asi špatnou a musím říci hodně socialistickou politiku dělali Francouzi, já si nemyslím, že tam je dělána dlouhodobě pravicová politika, to dělali špatně Němci, Američané ostatně také. Já si myslím, že tolik nechudneme, ale reálně nám to hrozí, pokud bychom pokračovali ve stejných principech a procesech, ke kterým se bohužel uchýlily populistické vlády většiny nebo velké části zemí Evropské unie. Prosil bych skutečně, abychom hledali cesty — každý z nás asi chce pomáhat sociálně slabým. Ale na to, jak kvalitní a rozsáhlá bude sociální politika, to se odvíjí od toho, kolik na tu sociální politiku tato země vydělá. Jestliže pan kolega Sobotka tady říká zdanění firem. Skutečně chce, aby pokračoval nepříjemný a pro nás doslova katastrofický proces, že firmy budou odvádět svoje výroby z naší země? Skutečně chcete, aby se přehlašovaly dál? Pan ministr Janota svého času se jako snad jediný pokusil o jakýsi odhad toho, kolik už dnes je zdaňováno z práce našich lidí mimo naši republiku a kdo se z toho skutečně “pakují”, ale v dobrém a v rámci zákonů, v Lucembursku a v různých daňových rájích. To chcete opravdu odtud poslat úplně všechny, kteří ty hodnoty vytvářejí a kteří vytvářejí ty peníze pro sociální stát? To je skutečně chcete odsud vyštvat svými nápady?! A ono asi není divu — a teï prosím poslouchejte. Pan kolega Zaorálek tady řekl ve svém zápalu krásnou větu: Někde se dokonce daně vybírají více než ze sta procent. Jestli máme takovéhle ekonomy, tak potom se tomu nedivím, protože já jsem také slyšel, nebo se psalo v 50. letech v Sovětském svazu, že jsou soudruzi, kteří úderničí 26 hodin týdně, a nějací chytráci pěstovali pšenici na ledovci. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji také. Nyní nemám žádnou přihlášku, můžeme tedy pokračovat tam, kde jsme skončili, končí tedy ta znovuobnovená rozprava. - 192 -
Zopakuji, že paní zpravodajka navrhla a byla odsouhlasena procedura, jíž se budeme řídit. Myslím, že nebyla žádná námitka proti té proceduře. Prosím tedy paní zpravodajku, aby se ujala své role. Ještě přivolám kolegy, protože jsme ve fázi, kdy se budeme věnovat jednotlivým návrhům. Oznamuji ještě, že se z dnešního jednání omlouvá pan poslanec Jan Bauer. Nyní můžeme přistoupit k prvnímu pozměňovacímu návrhu. Prosím ještě o vteřinu strpení, paní zpravodajko, počkáme až se všichni dostaví do jednacího sálu. Je tu žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy a prosím, abyste se všichni znovu přihlásili. Pro příchozí jenom zopakuji, že první, co budeme hlasovat, je návrh na zamítnutí, poté budeme pokračovat v té proceduře, jak ji přednesla paní zpravodajka. Domnívám se, že už můžeme zahájit hlasování. Paní zpravodajko, prosím, ještě jednou o první návrh. Poslankyně Marta Semelová: Nejdříve bychom hlasovali o návrhu pana poslance Opálky na zamítnutí návrhu zákona. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Toto hlasování ponese pořadové číslo 44. Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí. Kdo je proti návrhu na zamítnutí? V hlasování pořadové číslo 44 přítomno 169, pro 67, proti 102, návrh přijal nebyl. Můžeme pokračovat dalším návrhem. Prosím, paní zpravodajko. Poslankyně Marta Semelová: Ano. Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pod písmenem A, je to usnesení výboru a hlasujeme jako celek. (Stanovisko ministra i zpravodajky bylo kladné.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 45. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 45, přítomno 170, pro 125, proti 38, návrh byl přijat. Prosím o další návrh. Poslankyně Marta Semelová: Vzhledem k tomu, že byl návrh přijat, tak nyní lze hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem B1 a je to pozměňovací návrh paní poslankyně Gabriely Peckové. (Ministr stanovisko kladné, zpravodajka záporné.)
- 193 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 46. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 46 přítomno 171, pro 101, proti 70, návrh byl přijat. Můžeme pokračovat. Poslankyně Marta Semelová: Jako poslední je pozměňovací návrh pod písmenem B2, opět paní poslankyně Peckové. (Ministr stanovisko kladné, zpravodajka záporné.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 47. Ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování číslo 47 přítomno 171, pro 83, proti 86, návrh přijal nebyl. Poslankyně Marta Semelová: Nyní bychom hlasovali o zákonu jako celku. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Není-li námitka proti dosavadnímu hlasování, tak se bude Sněmovna rozhodovat o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním... (Připomínky ze sálu.) Pardon, požádám vás ještě o trpělivost, proběhne kontrola posledního hlasování, tedy 47. — Pan předseda vlády.
Zahajuji hlasování číslo 49 a ptám se, kdo je pro návrh B2. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 49, přítomno 170, pro 98, proti 70. Návrh byl přijat. Budeme tedy hlasovat o návrhu zákona jako o celku. Návrh usnesení zní takto: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, podle sněmovního tisku 315, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Stanoviska prosím? (Ministr: kladné, zpravodajka: záporné.) Zahajuji hlasování číslo 50 a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. A kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 50 přítomno 171, pro 101, proti 70. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce. Končí tím projednávání bodu číslo 27, sněmovního tisku 315 ve třetím čtení. Budeme se věnovat dalšímu bodu. Zahajuji tedy projednávání bodu číslo
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, hlasoval jsem pro návrh, a na sjetině je snad uvedeno, že jsem hlasoval proti návrhu. Zpochybňuji hlasování.
28. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 377/ - třetí čtení
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: O této námitce rozhodneme v hlasování s číslem 48. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo souhlasí se vznesenou námitkou. Kdo je proti této námitce? V hlasování číslo 48 přítomno 170, pro 124, proti 13. Námitka byla přijata.
U mikrofonu je již pan ministr financí Miroslav Kalousek, zpravodajem rozpočtového výboru je pan poslanec Pavel Suchánek. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 377/2. Pan ministr financí má slovo. Otevírám rozpravu.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: B2. Stanoviska byla: negativní paní zpravodajky, doporučující pana ministra. Odhlašuji vás. Prosím, přihlaste se znovu a opakujeme tedy toto hlasování.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, děkuji za rozpravu ve druhém čtení. Ve druhém čtení na plénu padly dva pozměňovací návrhy z řad opozice: od pana poslance Dolejše a pana poslance Votavy, se kterými si dovoluji zdvořile nesouhlasit. Stanovisko rozpočtového výboru a jeho pozměňovací návrh podporuji a souhlasím s ním, ale upozorňuji, že pravděpodobně při přepisu došlo k legislativně technické chybě, nebo zjevně není účelem tohoto návrhu zákon měnit, ale vylepšit jeho techniku, přesto se dostal v části šest bodu osm — ustanovení přechodná a závěrečná — tam, kde se dělí
- 194 -
- 195 -
Budeme tedy opakovat hlasování, které se týkalo...? Poslankyně Marta Semelová: Pozměňovacího návrhu pod písmenem B2.
účinnost: cosi od roku 2012, cosi od roku 2013, tak bod sedm římská jedna, který má podle smyslu zákona být účinný od 1. 1. 2012, dostal se do ustanovení roku 2013. Je to zjevně (špatný) přepis, takže já si dovolím potom přednést jako legislativně technickou opravu odstranění tohoto bodu z části římská jedna bodu šest. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane ministře, jsme přesně v té rozpravě, ve které je možno tuto legislativně technickou úpravu přednést, tak jestli budete prosím tak laskav. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Takže si to prosím dovoluji: v bodu osm, to je část šestá návrhu zákona, aby z článku římská jedna byl vypuštěn bod sedm. Jinak je to všechno v pořádku. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To je návrh ve třetím čtení — úprava legislativně technická. Prosím o další vaše přihlášky do rozpravy ve třetím čtení. Nehlásí se nikdo... Pardon. Prosím. Poslanec Jaroslav Vandas: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, když si řekneme novela zákona o DPH, vypadá to na první pohled jako u všech zákonů z dílny moudré vlády šastných zítřků, aby lid byl spokojený, ale ani tak ne teï, ale hlavně za 20, 30, dokonce 50 a více let. Když si přeložíme stručný obsah uvedeného zákona, přijdeme na to, že se jedná o to, čemu se dříve říkala úprava cen, samozřejmě směrem nahoru, a ještě dříve se tomu říkalo zdražení. Každé zdražení má nějaký důvod. Ten je prostý. Jde zjednodušeně řečeno o zajištění transferu peněz od občanů, a to všech, i těch nejchudších, do kapes správců penzijních fondů. Potřebnost důchodové reformy je už jiné téma, které však bezprostředně souvisí. Jde tady o likvidaci systému, který by mohl fungovat ještě desítky let, kdyby vláda svými a už realizovanými, nebo plánovanými zásahy nepřipravovala jeho rozvrat. Přitom se vláda zuřivě brání progresivnímu zdanění mezd v nejvyšším pásmu, které je úplně běžné ve státech, jejichž životní úroveň je naší cílovou metou. Někdy ale pochybuji, jestli tato cílová meta platí ve všem. Tyto státy na západ od nás mají také zároveň vysoce rozvinutý stupeň toho, čemu říkáme sociální stát. Často tady z toho místa vedeme disputace o tom, jaký je rozdíl mezi levicí a pravicí a zda končí, nebo pokračuje sociální stát. Rozdíl mezi námi vidím hlavně v tom, že my nalevo chceme společnost, kde míra solidarity zajišuje, aby se každý cítil jako plnoprávný občan, který nikomu nic nedluží za to, že je o něj v případě nouze postaráno, a nemusí nikomu děkovat a líbat ruce. A co chcete vy pod heslem “pracovat se přece musí vyplatit”? Toto heslo by se také dalo - 196 -
přeložit “co nejlevnější práci pro podnikatele”. Funguje to asi následovně: Občánku, vezmi jakoukoliv práci. Když se budeš zpěčovat, tak ti omezíme nebo úplně vezmeme podporu v nezaměstnanosti. Pak tě necháme trochu zadlužit a pošleme na tebe soukromého exekutora. Když už nevíš kudy kam, tak ti do ruky vrazíme koště a pošleme do ulic, abys změkl, a tě, ty darmožroute, občané, kteří na tebe v potu tváře pracují, vidí! A když už jsi tak starý, abys mohl uniknout do předčasného důchodu, tak ti ho alespoň znevýhodníme. A toto celé martyrium ti okořeníme zdražením základních potřeb! Nepokoušej se, občánku, ani být nemocný, léky bys sotva zaplatil, natožpak pobyt v nemocnici. A aby se kruh uzavřel, dneska ráno jsem poslouchal televizi a vlastně mi došlo, že zvýšením dolní sazby dojde i ke zdražení služeb pohřebnictví. Reforma jako na dlani přehledně a názorně. A jako nejodpornější z toho všeho pokládám výroky členů vládní koalice jako ten, kdo je v hmotné nouzi, musí být vděčný za to, že se na něj spoluobčané skládají. Jsou to diskriminační výroky, které ničí sociální smír. Potom se nemůžeme divit, že se i u nás stávkuje a protestuje. Důvodem nejsou jenom hmotné statky, ale arogance moci, která takzvanými reformami se snaží dále dělit společnost. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dále je přihlášen pan poslanec Bohuslav Sobotka do rozpravy. Prosím. Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Dámy a pánové, vážená vládo, tady byla v rozpravě, kterou dnes vedeme nad reformními zákony, zmiňována otázka času, otázka toho, jak zde dlouho v ČR vládne pravice. Já bych se rád i v souvislosti s tímto zákonem a v přímé souvislosti s tímto zákonem o tom podrobněji zmínil. Platí, že pravice vládne v České republice pět let. Platí, že pravice výrazným způsobem za dobu svého působení zvýšila DPH. Tento zákon je o zvýšení DPH, je o jejím postupném sjednocení až na sazbu 17,5 %. Myslím, že stojí za to si připomenout, že v roce 2002, kdy byla ve vládě sociální demokracie, sociálně citlivé položky byly ve snížené sazbě 5 % a základní sazba DPH byla 22 %. V roce 2002 byla 5 % snížená sazba a 22 % základní sazba za vlády sociální demokracie. Při vstupu do Evropské unie jsme museli některé položky na základě přístupové smlouvy přesunout do základní sazby DPH. Proto jsme v roce 2004 snížili základní sazbu z 22 na 19 %. V roce 2004 snížená sazba DPH, ve které jsou sociálně citlivé položky, byla stále 5 % a základní sazba DPH se snížila z 22 na 19 %, ale přesunulo se do ní více komodit, zboží a služeb právě proto, že jsme to museli udělat v rámci přístupové smlouvy do Evropské unie. Tato sazba DPH — 5 % a 19 % — byla v České republice i v roce 2006, - 197 -
kdy sociální demokracie prohrála volby a kdy do vlády nastoupila pravice a Topolánkova vláda. Topolánkova vláda, ve které byl stejný ministr financí, tedy po odchodu Vlastimila Tlustého, jako je ve vládě Petra Nečase, zvýšila v roce 2008 DPH ve snížené sazbě z 5 na 9 %. To znamená pravice poprvé zvýšila sníženou sazbu v roce 2008 na 9 % a základní sazba zůstala 19 %. Potom, v době Fischerovy vlády, byla zvýšena snížená sazba z 9 na 10 % a z 19 na 20 %. Dnes navrhuje tato pravicová vláda premiéra Nečase a ministra financí Kalouska postupné sjednocení DPH na 17,5 %. Říkám to proto, abychom si všichni uvědomili, jak se od roku 2008, a to jsou vlastně jenom tři roky, tři čtyři roky, jakým způsobem se dramaticky zvýšilo zatížení DPH u těch sociálně citlivých položek. Když jste si v roce 2006 kupovali léky za vlády sociální demokracie, platili jste DPH 5 %. Až si budete kupovat léky za této Nečasovy vlády, budete platit DPH 17,5 %. To je velký rozdíl. Když jste si za vlády sociální demokracie kupovali dětské pleny nebo dětskou autosedačku, platili jste DPH 5 %. Za vlády premiéra Nečase budete platit DPH 17,5 %. Totéž se týká nového bydlení. Nových domů a bytů, které byly ve snížené sazbě. Když jste si pořizovali nový dům, platili jste 5 %, dnes budete platit 17,5 %, až tento zákon bude v plné účinnosti. Týká se to dodávek tepla, týká se to veřejné dopravy, týká se to také knížek, týká se to vstupenek do kina a do divadla. To znamená, že politika vlády v posledních pěti letech vedla k tomu, že se snížená sazba DPH, kterou platí všichni spotřebitelé v naší zemi bez ohledu na své příjmy — to je potřeba zdůraznit: bez ohledu na své příjmy — v zásadě ztrojnásobí, z původních 5 % na 17,5 % jednotné sazby. Samozřejmě platí, že na toto opatření relativně více doplatí nízkopříjmové rodiny, protože potraviny, léky a tyto položky tvoří v jejich spotřebním koši významnější položku, než tvoří ve spotřebním koši těch nejbohatších. Proto je toto opatření nespravedlivé. To je důležité říci. Podívejte se na tu historii, jak se neustále zvyšuje nepřímé daňové zatížení v této oblasti, v oblasti snížené sazby DPH. To je důležité říci. Chci také poznamenat na margo debaty o veřejných rozpočtech, pan ministr Kalousek to jistě potvrdí, že srovnávání absolutních čísel výšky deficitu státního rozpočtu není objektivní, protože v době Topolánkovy vlády došlo ke změně metodiky státního rozpočtu a peníze, které se převáděly do rezervních fondů, se přestaly započítávat do deficitu státního rozpočtu a převody do rezervních fondů se dalším výrazným způsobem omezily. To nebyly utracené peníze. To znamená, že když porovnáváme deficity státních rozpočtů před rokem 2002, je třeba odečítat desítky miliard korun, které byly účetně zařazeny do deficitu, ale nebyly v daném roce utraceny ani spotřebovány. V letech 2008 až 2010 došlo ke změně metodiky státního rozpočtu. Požádal bych tedy o
to, aby deficity státního rozpočtu nebyly porovnávány v této absolutní výši. Myslím si, že je dobré, abychom se podívali na čísla celkového veřejného dluhu. Ačkoli v roce 2006 byla snížená sazba DPH 5 % a základní sazba DPH 19 %, veřejný dluh České republiky byl 29 % HDP. Teï míříme ke 41 % HDP v příštích letech. To je věc, která je myslím také jasná, která je objektivní a koneckonců je v mezinárodních statistikách. A ještě jedna poznámka. V době, kdy tady byla vláda sociální demokracie, byl takový příliv zahraničních investic, o kterém si následná Topolánkova a Nečasova vláda mohly nechat jen zdát. V době, kdy tady vládla sociální demokracie, žádní investoři z ČR neutíkali. Naopak, do ČR masivní investice přicházely. To, že máme dnes hospodářský růst aspoň 2 %, je jen díky tomu, jak velké masivní zahraniční investice sem přišly nejprve po roce 1998 a poté po roce 2004, kdy jsme vstoupili do EU. To je realita.
- 198 -
- 199 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec František Laudát, po něm se hlásí pan kolega Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče. Poslanec František Laudát: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, pokud si vzpomínám, kolem roku 2004 byl velice solidní ekonomický růst, byla zcela jiná situace ve světě. A to, že si sociální demokracie mohla dovolit zásadně nehýbat s DPH, byla cena za to, že jste neřešili problém stárnutí populace. Ekonomická recese ukázala, že vlastně předběhla svým způsobem vývoj a postavila nás ještě o něco dříve, než se čekalo, že za 15 let bude průšvih, tak ten průšvih už je dnes, myslím, že je to asi 30 miliard ročně, co je deficit na penzijním účtu. To znamená, ta situace je úplně jiná. Kdybyste byli zodpovědní a stabilizovali v tomto parametru velkou a vlastně největší výzvu naší společnosti už tehdy, museli byste říct, kde peníze vezmete. Vy tady od začátku, od rána a celé měsíce a roky, jen vykládáte, že uděláte progresivní zdanění, z toho pokryjete sociální výdaje, z toho pokryjete penze a všechno. Prosím, to vám nevyjde. Tak si vezměte tužku a začněte počítat. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím. Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Naváži na svého předřečníka, který nás vyzval, abychom vzali tužku do ruky. Učinil jsem tak a výsledkem toho je návrh, který ve vašich tiscích o pozměňovacích návrzích má
zařazení B. Protože jsem vzal nejen tužku, ale i rozum do hrsti, tak oněch chybějících 30 miliard, které bychom z inkasa DPH vzali v případě, že byste byli nakloněni mému návrhu, tam vracím, abych panu ministrovi Kalouskovi nezpůsobil nějaké potíže. Kvitoval jsem, že můj návrh odmítá se zdvořilostí jemu vlastní, protože nechce zřejmě ten koncepční rámec svých úvah a své dosavadní práce měnit. Přesto si myslím, že za zvážení stojí, protože nejenže ten návrh je vybilancovaný, ale zamýšlí se nad tím, zda ono snažení zvyšovat daně nepřímé a snižovat ad absurdum daně přímé je oprávněné, zda se dávno nedostalo do poloh, které se vymykají tomu, co ekonomika potřebuje. Daňová konkurence se zkrátka dostala do polohy, kdy sice ekonomickým subjektům daně snižujeme, ale oni nám to nevracejí. Oni nám to nevracejí v podobě větší hospodářské aktivity, větších investic. A jestliže kolega Laudát tady vzpomínal, že před rokem 2008 jsme nežili ve fázi hospodářské recese nebo dnes bych mohl říci spíše fázi hrozby návratu hospodářské recese, tak když se podíváme na ty charakteristiky investiční aktivity, tak bohužel ono snižování daní k investičnímu skoku nevedlo. Zkrátka je tam určitý práh citlivosti. Ekonomové znají tzv. Lafferovu křivku, která ve svých empirických parametrech se prostě pohybuje jinak, než si představovali tvůrci onoho pravicového snižování přímých daní. Takže zkrátka racionalitu to má. Já kvituji s povděkem, že nejen já osobně jako navrhovatel či můj klub, ale opozice vůbec je tomuto alternativnímu uvažování nakloněna, že takto uvažují i odbory v naší zemi, že takto uvažují i někteří představitelé pravicové politiky a ekonomové, kteří se řadí spíše doprava, jenom naši experimentátoři zatím na to neslyší. Zkuste se ještě před hlasováním nad tím zamyslet, zda si pak s odstupem doby zdůvodníte svoji nerozbornost ve vašem momentálně semknutém vládním šiku. A poslední poznámka, ta je adresována samozřejmě také vám, ale i panu zpravodaji, který mě jistě také s napjatým sluchem sleduje. V mém pozměňovacím návrhu je sice asi osm tuším bodů, ale jde o dvě věci, které svým myšlenkovým filozofickým přístupem spolu sice souvisí, ale lze je hlasovat odděleně. Za prvé, je to již mnou zmiňovaný návrat před rok 2008, kdy za pana premiéra Topolánka jsme ještě měli ty dvě sazby na úrovni 5 a 19 %, ale pak je tam druhá věc, kterou též doporučuji hodnu vaší pozornosti, zda byste nezvážili, pokud jako parní válec ve věci sazeb DPH pojedete dál, zda byste nezvážili aspoň tento moment, protože on se týká onoho snižování podílu územních samospráv na sdílených daních. Vzhledem k tomu, že se za prvé nemusí naplnit očekávané inkaso a že za druhé tyto územní samosprávy jsou ve fiskálně napjaté situaci, tak hlasovat samostatně tuto věc, tedy vypustit ono snižování podílu na DPH, a tím aspoň trošičku našim starostům a hejtmanům pomoct v jejich nelehké situ-
aci, aby udrželi své rozpočty v nějaké rozumné poloze. Čili tolik moje poslední přímluva a aspoň ten bod B7 zvažte, zda byste přece jenom Svazu měst a obcí a představitelům územních samospráv tuto malou dobrou zprávu dneska nemohli dát. Děkuji.
- 200 -
- 201 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní faktická poznámka pan poslanec Václav Votava. Máte řádnou přihlášku? Dobře, takže pan poslanec David Rath je řádná přihláška, poté pan poslanec Votava. Poslanec David Rath: Dámy a pánové, spousta věcí zde byla připomenuta. Já myslím, že je to velmi zajímavá transakce, kterou občané zažijí v příštím roce, jakmile začne platit, protože jde o další vlnu poměrně silného zdražování. Toto zdražování samozřejmě není provázeno nárůstem platů ani ve veřejné sféře, natožpak v soukromé sféře. Pokud zdražíte věci, bez kterých se lidé neobejdou — toto není zdražení luxusu, ale je to zdražení takových věcí, jako jsou léky, potraviny, stavební činnost potřebná třeba k bydlení, ale i knihy — pokud lidem zdražíte tyto komodity, bez kterých se nedá žít, tak samozřejmě při stejném příjmu jim snižujete životní úroveň. Čili tento návrh pana Kalouska a Nečase je si dobře zapamatovat, protože toto poměrně značné zdražení sníží životní úroveň drtivé většiny lidí v České republice a drtivě také životní úroveň většiny voličů pravice. Já doufám, že ti voliči si to uvědomí a že budou rádi, že přinášejí takovouto obě, že budou mít sníženou životní úroveň na oltář pana Kalouska a pane Nečase. A teï, co oni za tuto obě chtějí pořídit. Tak předně se tím kryjí. Jak jsme tady již říkali, tato vláda zadlužuje Českou republiku tempem nebývalým. Sice verbálně hovoří o tom, jaký je bojovník s dluhem, jak dluh je špatný, ale přitom nás zadlužuje, až se hory zelenají. Takže naši vnukové, kdyby si to uvědomovali, už musí propadat hluboké depresi, protože budou platit jako mourovatí za tuto vládu. Za současné dluhy, které nasekala. Ona je nasekala ne kvůli krizi — jistě, ta se na tom podepsala také, ale podívejme se na doby, kdy dělala Topolánkova pravicová vláda s panem Kalouskem kouzla s daněmi. Snižovaly se firemní daně, takže jsou jedny z nejnižších široko daleko. K čemu to vede? Banky, další gigantické podniky, většinou vlastněné zahraničním kapitálem, zdaňují málo a tyto peníze odvádějí každý rok do svých mateřských firem do zahraničí. Čili pomohli jsme mnoha extrémně bohatým firmám, které sídlí v zahraničí. Co z toho má Česká republika? Samozřejmě že nic. Samozřejmě že nic. Nikde široko daleko okolo nás nemají takto nízké korporátní daně. Tehdy pan Topolánek tady od toho pultu a pan Kalousek hřímali, jak to způsobí, že se k nám budou valit ty firmy a budou tady zakládat své centrály a budou zdaňovat u nás.
Pane ministře financí Kalousku, prosím, abyste tady odpověděl, kolik firem za tu dobu opustilo Českou republiku. Já jich znám mnoho, významných firem, významných nadnárodních firem, které opustily a přepsaly sídlo z České republiky někam do Nizozemska nebo Belgie za vašich vlád, ale nepotkal jsem žádnou významnou firmu, která by opustila Německo, Rakousko, Švýcarsko, Belgii, Nizozemí a napsala se ke zdaňování tady. Takže prosím, abyste dal na stůl, kolik skutečně velkých nových firem zahraničních přesídlilo ke zdaňování do České republiky. Bylo by zajímavé se podívat na tu statistiku. Vy o tom nehovoříte. Kdyby takové firmy byly, tak to máme přece každý den na talíři, jak jste uspěli, kolik významných plátců daní jste ze světa přitáhli do České republiky. Pane premiére Nečasi, panem ministře Kalousku, já vás vyzývám, abyste nám dali seznam takovýchto významných mezinárodních firem s obrovskými obraty, které díky vaší daňové reformě přesídlily svá sídla do České republiky. Asi žádná taková neexistuje. Já nevím, jestli je znáte. Já bohužel jsem potkal jen ty, které za vašich vlád přes takzvaně nízké daně odcházely a registrovaly se v jiných zemích, kde platí vyšší daně, protože tam je vyšší pořádek a vyšší předvídatelnost. Takže to je jedna věc velmi zásadní a reálná. Vy jste prostě ulevili desítky miliard na daňových výnosech těm nejbohatším firmám. Ulevili jste miliardy na daňových výnosech tím, že jste zavedli, jak tady říkal kolega Tejc, ne rovnou daň, ale degresivní daň. To znamená lidi určitých příjmů jste v podstatě osvobodili od zdanění sociálního, od zdanění zdravotního pojištění. Samozřejmě ty peníze vám chybějí a o to vám roste více deficit. A už i vám to připadá hloupé, když za každým slovem v každém svém článku, v každém svém vyjádření říkáte, jak dluh je škodlivý a jak s ním bojujete. Místo toho, abyste s ním bojovali, on roste a roste jako těsto v pohádce — nebo kaše — v pohádce “Hrnečku, vař!”. A už ho máte po kolena a za chvilku bude po pás a vy neustále budete tvrdit, jak teda bojujete s tím dluhem, tak už vidíte, že je to neúnosné. Navíc potřebujete udělat některé transakce, například zprivatizovat část důchodů. To je věc, kterou jste asi někdy slíbili svým kamarádům z různých investičních skupin, kteří vás za to štědře odmění — vás a vaše strany, tak potřebujete teï plnit. Samozřejmě když vám roste deficit státního rozpočtu, těžko z něho něco získat. Tak přicházíte s takovou tou vějičkou, že zase chcete zachránit pro příští generace za těch dvacet, třicet, čtyřicet, padesát let, to je to takzvané stárnutí, takže to chcete jako zachránit. A chcete to zachránit tím, že teï části těch nejbohatších řeknete: Vy nemusíte platit důchodové pojištění do solidárního státního rozpočtu, protože to je státní rozpočet, a vy si můžete platit to soukromé připojištění. Samozřejmě všichni dobře víme, jak v naší nestabilní situaci investičních fondů, kdy je to jak na houpačce, kdy penzijní investiční fondy
v mnoha zemích, jak ve Spojených státech, tak dalších, mají vážné problémy, vážné problémy. Ne zajistit jaký růst, ale vůbec nezkrachovat. To znamená neříct těm lidem: Bohužel spořili jste si, milánci, holoubci, spořili, ale my jsme vám ty peníze probendili. Takže to bude trošku jak v té pohádce o těch pánech a volech. Jenže tentokrát bohužel budou v pozici volů ti, kteří vám na to skočí a budou si spořit. To znamená, ti si budou desítky let pečlivě spořit, a když pak má přijít k tomu vyplácení, tak se jim může stát, že budou jako v té říkance, kde se bude říkat: Bohužel, kde jsou ti voli, páni je snědli. Prostě nejsou, nebudou. Mě by zajímalo, kde pan premiér Nečas a pan ministr financí Kalousek, kteří to vymysleli, berou jistotu, že ty peníze za těch deset, dvacet, třicet let tam budou. A jestli jsou aspoň ochotni zde dát své sliby, svá slova, by často se dozvídáme, že slovo vlády je kus papíru. To jsme viděli, když vláda slibuje v memorandu platit určitý díl veřejné dopravy, tak pan premiér říká, že to vlastně byl jen takový žvást té vlády, takový prázdný papír. Takže nedělám si velké iluze, že by slovo či čestný závazek těchto dvou mužů, tedy pana ministra Kalouska a pana premiéra, měly nějakou hodnotu. Ale dobře, mají hodnotu aspoň momentálně deklarativní. Tak prosím, pánové, zde vystupte a zaručte se svými jmény za to, že ty peníze z těch penzijních investičních fondů tam budou za těch deset, dvacet, třicet let aspoň v té výši, v jaké je tam ti spořitelé v podstatě nasouvali. Všichni víme, že to nemůže dneska zaručit nikdo. Za stávající situace to spíš vypadá, že světová hospodářská krize všemi těmito fondy na celém světě ještě hodně zamává, hodně zamává. Takže oč vám jde? Vám jde jenom o to, část lidí přemluvit, aby ty peníze tam převedli, neplatili do solidárního balíku. Tím vám v solidárním balíku vzniká deficit. Ten deficit pokryjete tím, že zdražíte to, co jsem tady říkal. V neposlední řadě — já si tady nechci stěžovat, že samozřejmě to dopadne na města, na kraje. Ano, to vy děláte schválně a máte z toho škodolibou radost, že samozřejmě zvýšenou DPH odnesou krajské rozpočty a městské rozpočty, protože víc budeme muset zaplatit a nedostaneme z těchto daní v podstatě nic. Čili já jsem tady označil pana ministra financí Kalouska při stejném projednávání v jiném čtení za starého lišáka, který dobře prohnaně ví, co dělá. On se pak ohradil proti tomu, že není až zas tak starý. Dobře, tak jste jenom prohnaný lišák. Já to beru prostě tak, že prostě nám děláte drobnou škodolibost. Proč byste konečně nám, hejtmanům a krajským vládám, neudělal problém? Konečně vašich kolegů lidovců — teï už jste, promiňte, topka, příště zase budete třeba odéeska nebo třeba KSČM, co se člověk u vás může dočkat, nevím. Takže podle toho, co se bude hodit, tak třeba budete. Konečně jako váš pan předseda. Ten taky stejně jako já vystřídal celou řadu politických stran, ale mně to samozřejmě vyčítají a u vás je to přednost. To už jsem si zvykl, že pan
- 202 -
- 203 -
předseda Schwarzenberg je už asi v páté straně, vy jen asi v druhé nebo třetí. V druhé. Takže — ale to jsem odbočil — takže vy jako prohnaný lišák nám děláte problém, z toho máte samozřejmě radost. Proč by ne? Protože vy pak druhou rukou budete říkat: Vidíte, jak ty kraje špatně hospodaří. Vy nám seberete peníze, a pak budete říkat, jak teda špatně hospodaříme, a všechno nám taky zdražíte. Takže já se tady nedovolávám toho, že je to neférové, neseriózní, podrazácké. Ano, je to všechno toto, ale vím, že vás neobměkčím, že to je váš plán, to je váš záměr. Takže kdybych tady si stěžoval a naříkal, tak vy z toho máte ještě větší škodolibou radost a tu já vám neudělám. Prostě my se s tím nějak vypořádáme, radost z toho nemáme. Odnesou to zase občané a my to těm občanům budeme sdělovat, pane ministře financí Kalousku. My jim denně budeme sdělovat, proč se musí zdražovat veřejná doprava, proč se musí redukovat to či ono v kraji. A budeme vždycky říkat: Poděkujte té úžasné straně TOP 09 a ODS a Věcem veřejným, jmenovitě pánům Kalouskovi a Nečasovi, za to, že to tak je. A že ti lidé to vnímají, to vám můžu ukázat na průzkumech mínění, protože my si samozřejmě sledujeme názory lidí a ti dobře vědí, že v našem kraji za to lednové zdražení jízdného v autobusech může vaše vláda. Tak odpovědělo asi 75 % respondentů. A já budu rád, když to nebudete zastírat, když se k tomu chlapsky přiznáte a řeknete: Ano, my jsme krajům i městům vlastně tímto manévrem sebrali miliardy z jejich rozpočtů. A samozřejmě to musí být někde cítit. A co zajišují kraje? Sociální péči v domovech seniorů, zdravotní péči na záchrankách a v nemocnicích, veřejnou dopravu autobusovou, vlakovou, opravy silnic. Tam všude tento váš manévr, kde snižujete krajům příjmy, respektive zvyšujete jim výdaje, aniž byste to pokryl, tak to bude všude cítit. A každý ten důchodce v tom domově důchodců dostane tu zprávu, aby vám šli poděkovat. Každý ten pacient v té nemocnici a na té záchrance dostane tuto zprávu. Každý občan dostane tu zprávu, že za rozpadlou silnici do značné míry zodpovídáte vy. Prostě je to tak, tímto manévrem, že krajům snižujete rozpočty. Ale nechci tady, jak říkám, naříkat, že vy z toho máte radost. My se s tím vypořádáme a já pevně věřím tomu, že občané vám to spočítají. Jak vaší straně, tak vám osobně. Bohužel ale co je horší, to je situace ve zdravotnictví. Já se vás tady táži, jak nahradíte čtyřmiliardový výpadek v příjmech zdravotnictví, který nastane tímto vaším manévrem, tedy zdražením, tedy zvýšením DPH. Pane ministře financí, to že jste prohnaný lišák a škodíte krajům, to je nepříjemné, ale chápu to. Chcete politickému protivníkovi udělat problém. Ale co vám probůh udělali ti nemocní lidé? Vždy vy sám jste nemocný. Bohužel máte tolik peněz, že si toto můžete dovolit oproti většině lidí dobře zaplatit. Takže na
vás osobně bohužel tato vaše opatření prostě nedopadnou. Ale dopadnou na celé zdravotnictví. Dopadnou na záchranku, dopadnou na nemocnice, dopadnou na ty nejtěžší pacienty. Já od vás tady chci slyšet jasnou odpověï. Kdo vykompenzuje propad zhruba čtyř miliard příští rok ve zdravotnictví, který tímto způsobíte? Nikdy a nikde jste na to neodpověděl. A já jsem přesvědčen, že tu odpověï nezná ani ministr zdravotnictví. On se vás bojí, proto jste si ho vybral. Je to tichý korektní pán. Stačí na něj houknout, on zaleze, řekne: Nojo, no, čtyři miliardy mi budou scházet, no co se dá dělat, tak ono se to zdravotnictví s tím musí nějakým způsobem vypořádat. — S tím už se nevypořádáme. Už dnes se zdravotní pojišovny začínají propadat do dluhů a je to vaše zodpovědnost. A už dnes se většina nemocnic propadla do dluhů a je to také vaše zodpovědnost. Takže nečekám od vás tady odpověï na ty kraje, ale čekám tady od vás odpověï, a skutečně kvalifikovanou odpověï, jak vykryjete čtyřmiliardový propad ve zdravotnictví, který tímto zdražením, tedy zvýšením DPH, způsobíte. Děkuji za pozornost.
- 204 -
- 205 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní je zde faktická poznámka, pan poslanec Pavel Kováčik, potom dvě řádné přihlášky, pan poslanec Votava, pan poslanec Urban. Faktická poznámka pan poslanec Kováčik. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Paní a pánové, nebudu dlouho zdržovat. Jen považuji za nutné se ohradit proti slovům pana kolegy Ratha o případném členství pana ministra Kalouska v KSČM. Musím zde dosvědčit, že pan ministr Kalousek nikdy neprojevil ani sebemenší zájem o vstup do KSČM, až tak prohnaným lišákem zase není. A dlužno poznamenat, že ani my, KSČM, zřejmě nikdy neprojevíme zájem o členství pana Kalouska v našich řadách. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Nyní pan poslanec Václav Votava, po něm je přihlášen pan poslanec Milan Urban. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, docela mě mrzí negativní stanovisko pana ministra k mému pozměňovacímu návrhu pod bodem C. Ne snad proto, že jsem tento návrh podával já, ale proto, že tento návrh má, řekl bych, širokou podporu zdravotně postižených vozíčkářů. Jistě jste dostali i vy do svých mailových schránek dopis některých vozíčkářů. Tento návrh je rozpočtově neutrální, nezadává větší nároky na čerpání
většího nebo častějšího odpočtu DPH, pouze rozšiřuje určitou nabídku dalších vozidel, některých dělaných na míru, individuálně dělaných pro vozíčkáře, které zvyšují jejich komfort. Ne luxus. Není to tedy o mercedesech, o bavorácích, ale je to o rozšíření nabídky pro zdravotně postižené, především vozíčkáře, tedy pro naše spoluobčany, kteří to mají opravdu ve svém životě těžší, než máme my. A já bych se opravdu hodně přimlouval o to, aby tento pozměňovací návrh prošel. Moc vám děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní pan poslanec Milan Urban. Poslanec Milan Urban: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, možná se mnou budete souhlasit, když si myslím, že firma i stát by se měly řídit chytře. Chytře tak, aby firma prosperovala, ale aby prosperoval i stát. Já teï nechci mluvit o tom, jakým způsobem by měla vláda přispívat ke konkurenceschopnosti, čerpání evropských fondů, podpoře exportu, ale chci na jednom příkladu dokázat, že firmu ani stát neudržíte jen tím, že budete škrtat. Dokonce podle vyjádření premiéra škrtat nějakým tupým nástrojem. Kdyby totiž manažeři státu, tedy vláda, tak jako ve firmě přemýšleli chytře, snažili by se nejenom škrtat, ale také hledat zdroje, tedy vydělávat peníze pro firmu nebo pro stát. Ten příklad se týká spotřební daně. V roce 2009 se zvýšila dramaticky spotřební daň na naftu a na benzin v České republice. Prokazatelným výsledkem tohoto rozhodnutí je daleko menší výběr na spotřební dani, daleko menší výběr na dani z přidané hodnoty. Existují studie, které podle mého názoru lze těžko zpochybnit, protože jsou to studie např. Vysoké školy ekonomické, které říkají, že kdybychom dostali spotřební daň v České republice, spotřební daň na naftu, na úroveň okolních zemí, tedy Slovenska, Polska, Německa, Rakouska atd., tak by se výběr spotřební daně, resp. daně z přidané hodnoty, v České republice ročně zvýšil zhruba o 7,5 mld. korun. Vláda podle mého názoru to buï neví, nebo nechce toto opatření z nějakého mně naprosto nepochopitelného důvodu udělat. Co se totiž děje? Tuzemští i zahraniční přepravci tankují mimo Českou republiku, a tedy peníze jdou do rozpočtů jiných zemí, převážně Slovenska, nebo největší část na Slovensko. Kdyby vláda, tedy jakýsi manažerský vrchol tohoto státu, přemýšlela chytře, bude se snažit nejen škrtat, ale i vydělávat. Budeme to muset zkusit za ni. Budeme muset při projednávání státního rozpočtu, resp. státního rozpočtu fondu dopravní infrastruktury, kde je evidentně zřejmé, že celá doprava je podfinancovaná, budeme muset hledat tyto kroky, abychom také přispěli k tomu, že stát získá nějaké prostředky navíc. Vydat se cestou pouze škrtů, to by jistě nepřežila žádná firma. Kdyby se takto - 206 -
chovali manažeři českých firem, tak dnes budeme mít výsledky reálné ekonomiky mnohem horší. Šetřit, restrukturalizovat, hledat úspory, to je nepochybně správná věc, ale vedle toho musím také hledat zdroje, tedy vytvářet prostředky, snažit se o to, aby firma vyráběla a prosperovala. Pro mě je velkým nepochopením, že Ministerstvo financí, přestože ví o tomto problému, není ochotno na tuto změnu spotřební daně, která přinese velmi zvýšené inkaso zvláště na dani z přidané hodnoty, na tuto změnu přistoupit. Tedy otázka je, jestli se můžeme spolehnout na představenstvo této firmy, které říkáme stát, jestli je opravdu manažersky schopné udržet stát v nějaké dobré kondici. Tím, že budete škrtat, a ještě hloupě, tak já myslím, že dlouhodobou prosperitu zajistit nemůžeme. Takových příkladů, o kterých jsem dnes mluvil, tedy o té naftě, takových příkladů tady mohu použít ještě dalších deset, ale nechci vás zatěžovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců sociální demokracie.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy ve třetím čtení. Pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za debatu. Jenom stručné přihlášky k těm příspěvkům, které dávaly nějaký logický smysl. Skutečně tím, o čem mluvil pan poslanec Urban, jsme se mnohokrát zabývali na Ministerstvu financí i na expertních skupinách NERVu. Diskusi o tom, jak moc věříme elasticitě spotřební daně u pohonných hmot a zda skutečně ten efekt můžeme, nebo nemůžeme očekávat, bychom mohli vést dlouho. Drtivá většina expertů se kloní k názorům, a já jim dávám za pravdu, že by tento efekt nenastal. Nicméně bylo potřeba se tomu věnovat, a že rozhodování nebylo 10 : 0, je zřejmé. Panu poslanci Votavovi chci říci, že rozhodně není záměrem krátit zdravotně postižené o možnost vratky z DPH. Koneckonců v tomto případě, o kterém on mluví, se jedná o rozsah zhruba 60 až 100 mil. ročně podle počtu případů, což samozřejmě i v rámci inkasa DPH za celý rok je absolutně marginální číslo. Býváme někdy pod palbou kritiky, že naše reformy nejsou provázané. Důvod je tady přesně ta provázanost. Ve druhém čtení je novela zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 374, která ruší vyhlášku, na kterou se váš pozměňující návrh odvolává. Až ten návrh bude schválen, jako že předpokládám, že bude schválen, bude nahrazen novou prováděcí vyhláškou, která od 1. 1. 2012 řeší příspěvky na vozidla jiným způsobem. Takže ten důvod, proč s tím nemůžeme souhlasit, je provázanost s jiným reformním zákonem, který prochází Sněmovnou z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí a je provázán s DPH. Není to neochota a zdravotně postižení nepřijdou o - 207 -
příspěvek na motorové vozidlo, pouze bude administrován jiným způsobem než vratkou s DPH. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane ministře. Prosím, ještě se někdo hlásí do rozpravy? Nevidím žádnou přihlášku, rozpravu tedy končím. Budeme se věnovat hlasování o pozměňovacích návrzích. Přivolám naše kolegy a slovo dostane zpravodaj k tomuto tisku pan poslanec Pavel Suchánek. Prosím ho, aby nám oznámil postup při hlasování a poté také přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy, a zároveň požádám jak pana zpravodaje, tak pana ministra, aby se k těmto návrhům potom vyjádřili. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Budeme hlasovat u tohoto zákona asi šestkrát. Postup by byl následující. Za prvé bychom hlasovali o legislativně technické úpravě navržené panem ministrem, protože se týká pozměňovacího návrhu rozpočtového výboru. Potom bychom hlasovali o bodu A, což je pozměňovací návrh rozpočtového výboru. Jako třetí hlasování by byl bod B7 pana kolegy Dolejše, který požádal, abychom o tomto bodu hlasovali samostatně. Čili B7 jako třetí hlasování. Čtvrté hlasování bod B zbytek pozměňovacího návrhu pana poslance Dolejše jako celek. Potom bychom hlasovali o bodu C pana poslance Votavy jako o celku a na závěr o zákonu jako o celku. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Byl nám přednesen návrh procedury. Nejprve se zeptám, zda má někdo námitku, abychom postupovali podle této procedury. Námitku žádnou nevidím. Je zde žádost o odhlášení. Všechny vás odhlašuji, prosím, abyste se znovu přihlásili. Námitka proti proceduře nepadla, přesto požádám Sněmovnu, aby hlasováním odsouhlasila tento postup. Zahajuji hlasování pořadové číslo 51. Táži se, kdo souhlasí s navrženou procedurou hlasování. Kdo je proti? Hlasování číslo 51. Přítomno 160, pro 134, proti 16. Proceduru jsme schválili. Prosím tedy o první pozměňovací návrh. Poslanec Pavel Suchánek: První hlasování bude o legislativně technické úpravě navržené panem ministrem Kalouskem. Souhlas. (Ministr Kalousek: Souhlas.)
se, kdo souhlasí s tímto návrhem, tedy s legislativně technickou úpravou, která byla přečtena ve třetím čtení. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 52. Přítomno 166, pro 115, proti 39. Tento návrh byl přijat. Prosím o další návrh. Poslanec Pavel Suchánek: Druhé hlasování bude o pozměňovacím návrhu pod písmenem A, což je komplexní pozměňovací návrh rozpočtového výboru. Souhlas. (Ministr Kalousek: Souhlas.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 53. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování číslo 53. Přítomno 166, pro 99, proti 52. Návrh byl přijat. Další návrh prosím. Poslanec Pavel Suchánek: Další návrh — budeme hlasovat bod B7 pana poslance Dolejše. Nesouhlas. (Ministr Kalousek: Nesouhlas.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 54. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování číslo 54. Přítomno 167, pro 66, proti 99. Návrh přijat nebyl. Další návrh prosím. Poslanec Pavel Suchánek: Dalším návrhem je celý pozměňovací návrh pana kolegy Dolejše pod písmenem B. Nesouhlas. (Ministr Kalousek: Nesouhlas.) Mimo bod B7. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 55. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Hlasování číslo 55. Přítomno 167, pro 68, proti 99. Návrh přijat nebyl. Můžeme se věnovat dalšímu návrhu. Poslanec Pavel Suchánek: Dalším návrhem je návrh pana kolegy Votavy pod písmenem C. Nesouhlas. (Ministr Kalousek: Nesouhlas.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 56. Kdo je pro návrh? Proti návrhu? Hlasování číslo 56. Přítomno 167, pro 71, proti 82. Návrh přijat nebyl. Budeme tedy hlasovat, o všech návrzích, pane zpravodaji, bylo hlasováno?
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 52. Táži - 208 -
- 209 -
Poslanec Pavel Suchánek: Ano, bylo hlasováno, můžeme hlasovat o zákonu jako o celku.
kdo, rozpravu tedy končím. Slovo dostává pan zpravodaj, pan poslanec Alfréd Michalík, prosím.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Přednesu tedy návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 377, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Stanoviska prosím? (Zpravodaj i ministr: Kladné.) Zahajuji hlasování číslo 57. Kdo je pro návrh usnesení? Kdo je proti? Hlasování číslo 57. Přítomno 167, pro 99, proti 68. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Poslanec Alfréd Michalík: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, jak již tady bylo uvedeno, tisk 378 má pouze dvě závěrečná stanoviska, a sice návrh na zamítnutí, který podal poslanec Braný, a pak doporučení rozpočtového výboru, který navrhuje schválit tento zákon ve znění, jak byl předložen. Takže hlasovací procedura bude jednoduchá. Nejdříve budeme hlasovat o zamítnutí a pak samozřejmě o zákonu jako celku, protože žádné pozměňovací návrhy nebyly navrženy, tudíž není o čem hlasovat.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Projednali jsme bod 28, sněmovní tisk 377.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Jsme tedy v jednoduché proceduře. Nejprve Sněmovna rozhodne o návrhu na zamítnutí, poté budeme rozhodovat o osudu celého vládního návrhu zákona.
Zahajuji projednávání bodu číslo
29. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 378/ - třetí čtení Pan ministr financí je u stolku zpravodajů. Prosím též pana zpravodaje. Ale o slovo se ještě hlásí pan poslanec Filip. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedkyně. Já jen pro stenozáznam — na výsledku elektronického hlasování mám, že jsem hlasoval pro, hlasoval jsem proti. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam, aby by jasné, jaká byla moje vůle při hlasování.
Nejprve zahajuji hlasování číslo 58 a táži se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 58. Přítomno 163, pro 63, proti 94. Návrh přijat nebyl. Nyní nás tedy čeká hlasování o celém návrhu zákona. Návrh usnesení zní takto: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 378.” Zahajuji hlasování pořadové číslo 59. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 59 přítomno 163, pro 95, proti 62. Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Týkalo se to minulého hlasování, tedy číslo 57? Ano, děkuji. Zpravodajem je pan poslanec Alfréd Michalík. Oznamuji, že jste obdrželi sněmovní tisk 378/2, který obsahuje návrh na zamítnutí. Pozměňovací návrhy nebyly předneseny. Otvírám nejprve rozpravu ve třetím čtení k tomuto návrhu. Nehlásí se ni-
Dámy a pánové, prosím ještě o chvíli klidu. (V sále je obrovský hluk.) Projednali jsme bod 29. Končím tedy jeho projednávání, sněmovní tisk 378. Ale mám pro vás ještě sdělení. Dnes jsme vyčerpali náš program. Přeruším tedy 22. schůzi, ve které se nacházíme, do úterka 6. 9., ale v úterý 6. 9. začínáme ve 14 hodin schůzí 21. a teprve po vyčerpání jejího programu vstoupíme zpět do schůze 22. Tolik mé upozornění týkající se dalšího postupu našeho jednání v obou schůzích.
- 210 -
- 211 -
Ještě pan kolega Huml žádá o slovo. Prosím o klid. Poslanec Stanislav Huml: Jenom pro stenozáznam. Nezpochybňuji hlasování, ale já jsem při posledním hlasování hlasoval, nebo chtěl hlasovat ne, a mám na sjetině ano. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, sdělení pro stenozáznam. Pan kolegů Jiří Petrů. Hlásí se? Nehlásí. Takže je vyčerpán dnešní program, přerušuji tedy schůzi tak, jak jsem řekla. Přeji vám příjemné odpoledne.
Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 6. září 2011 v 19.24 hodin Přítomno: 179 poslanců
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Kolegyně a kolegové, ráda bych vás seznámila s tím, že po dohodě se zástupci všech poslaneckých klubů budeme pokračovat ve 22. schůzi zítra ráno v 9 hodin. Přeji hezký večer. (Schůze přerušena v 19.24 hodin.)
(Schůze přerušena ve 12.32 hodin.)
- 212 -
- 213 -
Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 7. září 2011 v 9.00 hodin Přítomno: 175 poslanců
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den přerušené 22. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tady vítám. Prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Paní poslankyně Levá má náhradní kartu číslo 9. Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně a členové vlády: Adam Vojtěch — zdravotní důvody, Bohdalová Vlasta — zdravotní důvody, Foldyna Jaroslav — zdravotní důvody, Hulinský Petr — dopolední jednání, pracovní důvody, Huml Stanislav — rodinné důvody, Chvojka Jan — zahraniční cesta, Jalowiczor Petr — zdravotní důvody, Klučka Václav — zdravotní důvody, Kočí Kristýna — osobní důvody, Kotalíková Patricie — pracovní důvody, Ohlídal Ivan — rodinné důvody, Opálka Miroslav — zdravotní důvody, Paroubek Jiří — osobní důvody, Skalický Jiří — osobní důvody, Tejc Jeroným — zahraniční cesta, Weberová Ivana — osobní důvody. Členové vlády: Chalupa Tomáš — od 9.30 do 14 hodin pracovní důvody, Jankovský Kamil — osobní důvody. Dnešní jednání zahájíme bodem 30, jedná se o sněmovní tisk 405. Poté budeme pokračovat dalšími body z bloku třetího čtení, u nichž byly splněny zákonné lhůty pro jejich projednávání.
Otevírám rozpravu, nemám do ní žádnou přihlášku. Hlásí se pan poslanec Čechlovský a já mu dávám slovo. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Čechlovský: Vážená paní předsedající, vládo, ctěná Sněmovno, já bych si vám dovolil oznámit jménem předkladatelů jednoho pozměňovacího návrhu, předkladatelů paní kolegyň Dagmar Navrátilové, Heleny Langšádlové a mé maličkosti, vůli vzít tento pozměňovací návrh, týkající se převodu kojeneckých ústavů pod gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, zpět, a chtěl bych vás požádat o souhlas s tímto návrhem. Ne snad že bychom chtěli rezignovat na tento záměr a pochybovali o správnosti navrhovaného kroku, nicméně byli bychom neradi, aby tento návrh byl následně zpochybňován jako nepřípustný přílepek nebo snad aby tady vznikl dojem, že bychom se při takovémhle kroku chtěli vyhnout diskusi. Diskusi se nechceme vyhnout a nevyhneme, a dovoluji si vám tedy oznámit, že v průběhu podzimu si tento návrh dovolíme předložit opakovaně, v tomto případě však již samostatně, tak abychom o něm mohli diskutovat. Takže ještě jednou žádám o váš souhlas se zpětvzetím návrhu a děkuji vám za vaši laskavou pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Seznámím vás s omluvou právě došlou. Omlouvá se z pracovních důvodů pan poslanec Jan Florián. Slovo má pan poslanec Antonín Seïa.
U stolku zpravodajů zaujal už místo pan ministr zdravotnictví Leoš Heger a zpravodaj výboru pro zdravotnictví poslanec Boris Šastný. Obdrželi jste sněmovní tisk 405/2, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy.
Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já jsem přišel, abych načetl legislativně technické opravy k svému pozměňujícímu návrhu, který máte ve sněmovním tisku 405/2 pod písmenem H. Ještě předtím, než načtu tyto legislativně technické opravy k svému pozměňujícímu návrhu, dovolím si upozornit na docela závažnou věc. Na základě diskuse s legislativou — existuje rozdíl a ty věci, které budu načítat, se projevily právě kvůli tomu, že existuje rozdíl mezi sněmovními tisky tištěnými a sněmovními tisky na oficiálním portálu Poslanecké sněmovny. Je to tím, že existuje software, který automaticky generuje odstavce na portálu Poslanecké sněmovny. Tím se staly problémy při načítání mého pozměňujícího návrhu, a proto upozorňuji také vedení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby provedlo změny pro zajištění kompatibility tisků, protože jak všichni víme, od příštího roku nebudou tištěné sněmovní tisky, ale budou pouze ty oficiální na portálu Poslanecké sněmovny, které jsou v dokumentech. A nyní k mým legislativně technickým změnám.
- 214 -
- 215 -
Můžeme tedy přistoupit k projednání prvního bodu, kterým je, jak už jsem uvedla, vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, sněmovní tisk číslo 405. A dostala jsem podklad 406. Prosím o chviličku strpení. (Po chvilce:) Tak omlouvám se, podklad číslo 405 je zde.
30. Vládní návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) /sněmovní tisk 405/ - třetí čtení
Takže písmeno H bod 1. V § 4 nejedná se o odstavec 14, ale jedná se o odstavec 5. Písmeno H bod 2. V § 38 se odstavec 139 zrušuje. — Já upřesňuji, který to odstavec je. Zrušuje se text odstavce 7 ve znění: “Bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce pacienta lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví.” Dále pod písmenem H bod 3 i v bodě 4 už legislativa opravila to znění, že se jedná opravdu o § 48 odstavec 2, a nikoliv jak já jsem původně načetl odstavec 168. Takže já se hlásím tady k té provedené změně. Děkuji.
Poslanec David Rath: Paní předsedající, dámy a pánové, dobré ráno. Čekají nás tři zdravotnické zákony, respektive čtyři — pět zdravotnických zákonů, tedy balík zdravotnických zákonů, a myslím, že nemá cenu u každého z nich opakovat některé věci, které mají společné. Proto si dovolím teï na začátku určitou souhrnnou zprávu, určité souhrnné vystoupení k této materii. V podstatě jde o balík zákonů, o kterých vláda říká, že jsou to ty pravé reformní zákony, které mění české zdravotnictví. Musím konstatovat, že tyto zákony a jejich návrhy vznikly ještě za Topolánkovy vlády a připravoval je ministr Julínek. Doznaly sice jistých změn a úprav, bohužel ne však zásadních. Současný ministr zdravotnictví tak trochu posloužil jako pošák pana exministra Julínka a dá se říct, že dnes máme v závěrečném čtení na stole pohrobky po panu ministru Julínkovi, Cikrtovi a panu Šnajdrovi, který mezitím z ministerstva přesídlil sem do Poslanecké sněmovny. Navíc tyto zákony trpí úplně tímtéž, co jsme kritizovali včera, při té prv-
ní fázi takzvané zdravotnické reformy. To znamená nepřehledností, chaotičností, obrovským množstvím pozměňovacích návrhů, které se objevily až zde v Poslanecké sněmovně. U podstatné části z nich nikdo ani netuší, jaký budou mít reálný dopad na pacienty a na zdravotnickou veřejnost. Jeden příklad za všechny. Pan Marek Šnajdr např. sem vpašoval návrh, kdy povinně se budou muset přeregistrovat všichni soukromí lékaři. Myslím si, že je to hezký dárek pravice pro soukromé lékaře, že zhruba 16 tisíc lékařů, kteří mají registraci, nic neporušili, fungují bez problémů, bude teï muset projít touto obludnou buzerací, úřednickou buzerací, vlastně kvůli ničemu, kvůli rozmaru ODS a dalších stran vládní koalice, a je potřeba si zapamatovat, že tento návrh přinesl do Sněmovny Marek Šnajdr, bývalý první náměstek ministra zdravotnictví, předseda správní rady VZP a poslanec za ODS. Bude to znamenat, že všichni lékaři budou muset chodit na úřady, dokládat spoustu papírů, úřady tím budou zavaleny, samozřejmě lékaři to budou muset zaplatit, bude je to něco stát. Tato obludná buzerace 15 či 16 tisíc lékařů nemá žádný význam. To je asi tak totéž, jako kdyby pravice přišla s tím, aby se přeregistrovali všichni živnostníci. Má to stejnou logiku. Nevím, proč tuto obludnou buzeraci tady podporujete, chcete schválit a chcete na lékaře uvalit. Jsou proti tomu všichni mimo vás, kteří to považujete za báječný nápad. Ale to není jediná věc, co tento chaotický nesmyslný balík přináší. Má v sobě návrh na to, že záchranná služba má dojíždět o pět minut později, nikdo přesně neví proč, protože platí současná vyhláška, kde patnáctiminutový limit je bez problémů dodržován na drtivé většině území, tudíž není žádný logický důvod, proč tento patnáctiminutový limit měnit, jak navrhuje Ministerstvo zdravotnictví, na 20 minut. Navíc všechny tyto zákony jako by se bály slov lékař, resp. zdravotník, a bály slova pacient. Místo toho se to všude hemží poskytovatelem služby. Prosím vás, poskytovatelé služby jsou i pracovnice veřejných domů! To jsou také poskytovatelky služeb. Tady Ministerstvo zdravotnictví degraduje lékaře a sestry na jakési poskytovatele služeb, zdravotní péče už není nazývána zdravotní péčí, ale službou. Službou je cokoli. Takže když lékař operuje, transplantuje srdce, tak nejde o zdravotní péči, ale o jakousi službu. Stejné služby, znovu říkám, poskytují i pracovnice vykřičených domů. Ty poskytují také služby. Už nejde o zdravotní péči, ale o jakousi službu. A pacient už není člověk, který potřebuje péči a potřebuje pomoc, ale jen jakýsi příjemce té služby, jakýsi zákazník. Jako asi když přijdete do obchodu s pečivem, tak jste také zákazník, tak když ležíte na operačním stole, tak jste také zákazník. Jistě, není to asi nic zásadního, proč by se musel zbořit svět. Když měníme desetiletí, možná staletí zavedenou terminologii, proč by nemohli
- 216 -
- 217 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Hlásí se pan zpravodaj, pan poslanec Boris Šastný. Poslanec Boris Šastný: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl potvrdit tuto věc. Skutečně vážený pan kolega Seïa v dobré víře načetl tyto pozměňující návrhy, skutečně se odkazovaly na neexistující paragrafy. Vypořádáme se s tím poměrně jednoduše tak, že jako jeden z prvních bodů bychom hlasovali o těchto legislativně technických změnách, abychom potom v třináctém hlasování mohli o jeho pozměňujících návrzích H.1, H.2, H.3 hlasovat již ve správném znění. Skutečně tak došlo v rámci chyby při generování těch jednotlivých tisků v elektronickém systému. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Ještě se hlásí pan poslanec Rath. Prosím.
přijít a vstát noví pravicoví revolucionáři, kteří předělají veškerou ustálenou terminologii na jinou terminologii? Vždy konečně jsme to zažili i v minulosti, i v 50. letech, zase po jiné fázi naší historie se také ustálené termíny opustily a vymýšlely se proto termíny nové, které lépe vyhovovaly představám tehdejších ideologů. Dnes jsme v podobné situaci, máme ale pravicové ideology, takže tato terminologie, která je a bude zaváděna, lépe vyhovuje pravicovým ideologům, dělá jim asi dobře, že lékař už není lékař, ale jen poskytovatel služby, že pacient není pacient, ale klient, a zdravotní péče už není zdravotní péčí, ale pouze službou. Také vidíte, jak se zákon jmenuje, o službách a o těchto věcech. Kdyby šlo jen o tyto termíny, tak bychom se nad tím mohli pousmát a říci, bohužel to tak bývá, lidé někdy kladou význam a důraz na věci, které jsou málo podstatné a bezpodstatné, více méně spíše symbolické. Udělají s tím trochu paseky, protože než se v tom všichni zorientují a naučí se to znát, bude to stát nějakou korunu, protože ustálená terminologie se bude tím pádem měnit a budou se přepisovat různá razítka a formuláře postupem času, aby se přizpůsobily této nové terminologii a nové řeči naší nové pravice. Za pár let si na to buï zvykneme, nebo zase přijde jiná vlna a zase to přejmenuje na něco jiného, třeba zase zpátky na zdravotní péči, zdravotníky a pacienty. Tak už to v životě bývá. V podstatě to tedy mimo chaosu v terminologii nepřináší žádné zlepšení ani pro pacienty, ani pro lékaře. Tyto novely vyvolají jenom velkou řadu různých otazníků a debat, jako jsme třeba zažili debatu nad tím, zda nebude omezeno právo pacienta, přijímat návštěvy svých příbuzných během hospitalizace. I takové úvahy se objevily, že tento zákon omezuje práva pacientů na celkem široké, neomezené návštěvy jeho blízkých v nemocnicích. A bude o tom diskuse nejenom mediální, ale i odborná, že se bude debatovat, jestli oproti současnému stavu jde o změnu zásadní, změnu kosmetickou, nebo totéž. Prostě jen proto, že se to pojmenovává trochu jinak, popisuje trochu jinak a vyvolá to spoustu otazníků. A samozřejmě se najdou vykladači, tak jak jsme to viděli v médiích, kteří jasně řeknou, že ano, že současná práva pacientů budou omezena a příbuzný pacienta bude ho moci navštěvovat v nemocnici jen třeba v úředních hodinách, nikolivěk mimo úřední hodiny. Já si dokonce myslím, že ten zákon to takto ani nemyslí, ale je to napsáno tak chaoticky, tak nejasně, že to obdobné debaty vyvolá. A těch obdobných debat můžeme čekat desítky v každém jednotlivém případě. Protože tyto novely úplně nesmyslně mění, jak říkám, desetiletím ustálenou terminologii, na kterou si zvykli pacienti, kterou znají lékaři, kterou znají zdravotní sestry, kterou znají právníci, kteří ošetřují a starají se o dodržování pravidel v rámci zdravotnictví. Tento velký třesk, jakési babylonské zmatení jazyků, v podstatě vyvolá několik měsíců, možná několik let interpretačních válek, kdy se všichni
budou přestřelovat, jak tomu mají rozumět. Mezi tím bude vlát Ministerstvo zdravotnictví, které bude neustále vysvětlovat, jak vlastně ty nové termíny a nové vztahy v zákonech myslelo. Nevím. Nevím, jestli je nutné a potřebné zavádět ještě větší chaos do už tak zkoušeného systému, jakým české zdravotnictví je. Já bych naopak spíše velmi doporučoval a volal po řádu, do značné míry zklidnění situace, ten systém učinit stabilním a hlavně předvídatelným. Vládní koalice dělá vše pro to, aby systém zdravotnictví byl co nejméně předvídatelný, co nejvíce chaotický a nepřehledný a co nejvíc se tam vyvolávalo různých hádek, napětí a problémů. Úplně zbytečné. Poslední poznámka. Dámy a pánové, já nevím, jestli jste si všimli, že tento zákon v sobě má i určité obludnosti, které nás budou stát nemalé peníze a jsou úplně k ničemu. Nebo některé části toho, co navrhuje, jsou k ničemu. Dokonce jsou i nebezpečné. Jsou to nejrůznější registry, které se tam zavádějí. Například se tam zavádí registr lékařů. Dámy a pánové, my máme jiný zákon — zákon o lékařské stomatologické a lékárnické komoře, který těmto komorám již zhruba dvacet let ukládá povinnost vést registry lékařů, zubních lékařů a lékárníků. Dvacet let, ty komory ten registr vybudovaly, mají tam zanesené všechny členy, správa toho registru stojí nemalé prostředky, i jeho zabezpečení proti zneužití. A nyní tady přichází opět pravicová vláda a chce vybudovat identický registr, který už existuje, jenže za státní peníze. To musíme skutečně platit dvakrát totéž? To jsme skutečně tak bohatý stát? Denně tady z úst vládních politiků slyšíme skloňovat, jak je potřeba šetřit, spořit, chovat se úsporně, a najednou tady šup — vyhodíme desítky, možná stovky milionů oknem pro nic. Bylo by samozřejmě dobře, kdyby nám tady pan ministr řekl, kdo ty registry vytvoří a kdo je bude spravovat. Vsadíme se, pane ministře, že to bude soukromá firma? Vsadíme se, že ji budete vybírat v netransparentním výběrovém řízení? Vsadíme se, že se objeví debaty o tom, jestli jsou to kamarádi vaši, kamarádi premiéra, kamarádi pana ministra financí nebo kamarádi pana Marka Šnajdra, jak se dneska říká? V každém případě to budí otazníky, protože proč budovat něco, co už existuje? Jiné vysvětlení, než že je to byznys pro kamarády, tady není. Prostě, pane ministře, stáváte se spoluzodpovědným za možnou korupci, která se s touto věcí bude pojit. A to není jen registr lékařů. Máme tam spoustu dalších registrů, kam lékaři budou najednou povinně ze zákona hlásit údaje o pacientech. Dámy a pánové, všechny tyto údaje už mají dávno zdravotní pojišovny, čili jde o duplicitu. Zdravotním pojišovnám totiž každé zdravotnické zařízení musí hlásit jméno, rodné číslo, adresu, diagnózu, případně souhrn diagnóz a všechny výkony, které jste na pacientovi provedli. To všechno už dvacet let leží v databázích zdravotních pojišoven. Tyto databáze nás stojí ze zdravotního
- 218 -
- 219 -
pojištění stovky milionů ročně. A samozřejmě se průběžně modernizují, upravují, centralizují. Kdyby to vláda myslela s takzvanými úsporami vážně a nebyl to v podstatě jenom takový fíkový list zakrývající totální nahotu této vlády, kdyby se jen neříkalo, že chceme spořit a šetřit, ale v podstatě se tím myslelo, že chceme spořit na vás — na nás, tedy na vládě, na našich kšeftech a zakázkách, přece spořit nebudeme —, tak tady se prostě udělá další zakázka, další byznys, další desítky a stovky milionů z veřejných prostředků na získávání toho, co už dávno v databázích zdravotních pojišoven leží. Zjevně je to poslancům pravice úplně jedno. Ti si říkají: A si ten Rath tady povídá, co chce, my si to stejně odhlasujeme, jak chceme. Tak co? Tak budeme mít dvě databáze. My jsme tak bohatý stát, že si třeba zaplatíme tři nebo čtyři nebo pět databází. Proč bychom si je nezaplatili? Vždy my na to máme. Místo toho, aby někdo přišel za zdravotními pojišovnami a řekl: údaje, které potřebujeme třeba do onkologického registru nebo do jiných registrů, předávejte, prosím, v určité struktuře třeba Ministerstvu zdravotnictví — což by nás nestálo ani korunu, protože by to pojišovny samozřejmě dělaly a uměly dělat v rámci správy svých stávajících databází. Navíc bychom mohli vytahovat už údaje anonymizované a v podstatě jen údaje, které skutečně lékaři třeba potřebují ke sledování strategie léčby a dalších věcí a prognózy pacientů. My nepotřebujeme třeba ke sledování účinnosti léčby vědět, že je to pan Vopička, který bydlí třeba v Havelské ulici na Praze 1 a je mu 60 let. Nám stačí, že budeme mít údaj, že je to muž, kterému je 60 let, že bydlí někde na území hlavního města Prahy a má tu a tu diagnózu, je léčen tím a tím způsobem, a můžeme sledovat, jak je léčba účinná. Nyní tady vidíme, že v těchto zákonech to budete mít všechno černé na bílém, se svým jménem, adresou, rodným číslem a diagnózou. Dámy a pánové, ono to není jen drahé a zbytečné, ono je to i nebezpečné, protože každý lékař bude mít povinnost do této databáze tuto strukturu dávat. A těch databází je tam řada. Tam není jen databáze onkologických pacientů, ale celá řada dalších. Můžeme například vyloučit, že se nějaký lékař splete, buï úmyslně, nebo neúmyslně, ten úmysl se těžko prokazuje, a teï to berte s určitou nadsázkou, a třeba si řekne “co kdybych se pomstil premiérovi Petrovi Nečasovi” a nahlásí ho do té databáze, že třeba trpí nějakou pohlavní či jinou chorobou. Z té databáze dojde logicky k úniku, protože to nikdy neuchráníte, a budou palcové titulky. Premiér, v tuto chvíli Petr Nečas, příště třeba někdo jiný, bude pak složitě vysvětlovat, že tomu tak není, že se tímto nenakazil, že nikdy se na to neléčil, aby se pak třeba zjistilo, jako se to stává běžně, že lékař se spletl v rodném čísle nebo ve jménu, že to nebyl Petr Nečas, ale třeba Pavel Nečas, ale možná ani ne Nečas, ale Nečesaný, a on se jenom přepsal, jak to dával do té počítačové databáze. Mimochodem, že nemluvím do větru a že to nejsou
věci, které bych si vymyslel — podívejte se do novin. Zhruba před týdnem jedna novinářka tam popisovala, že našla ve vyúčtování zdravotní pojišovny, že byla operována někde v Českých Budějovicích, už si nepamatuji přesně, na jakou diagnózu, ale myslím, že na hypertrofii prostaty, což u té novinářky bylo poměrně bizarní. Možná to tak úplně přesně nebylo, ale byla to jakási bizarní choroba, jejíž léčení ona nemohla absolvovat v místě, kde nikdy nebyla. A bylo to s jejím jménem i rodným číslem. A dostala to ve vyúčtování od zdravotní pojišovny. Čili tyto věci se běžně dějí a nelze jim předejít. Prostě je nelze odstranit, protože to jsou statisíce dat, která člověk — a člověk je omylný — uká do počítače a může se samozřejmě přepsat ve jménu, v rodném čísle, v adrese. Máte tam poměrně vysokou chybovost v řádu několika procent. Dámy a pánové, já jsem zvědav, co s tím budete dělat, až tam najdete třeba v té databázi svého premiéra, že najednou trpí nějakou takovou citlivou chorobou. A to nemusí být jen premiér. Já jsem to říkal s určitou nadsázkou, určitou hyperbolou, ale berte to, že tohle se může týkat každého z nás, každého z našich příbuzných, že databáze mohou být zneužívány např. i zaměstnavateli. Budete se ucházet o nějaký významný post a proč by si vás nenechal zaměstnavatel proklepnout, jestli náhodou nejste onkologicky nemocný, protože to může být pro některé pozice např. problematické — s vysokými platy, s dlouhými smlouvami nebo kryjící některé výhody. Prostě ta zneužitelnost těchto věcí je obrovská. Čili nejen že je to zbytečné, protože data v systému dokážeme vyfiltrovat — složitěji, než to půjde, tzn. je tam vyšší míra ochrany, než s kterou přichází dnes Ministerstvo zdravotnictví. Takže zbytečně vyhodíme peníze a ještě to bude nebezpečné a zneužitelné. Takže dámy a pánové, co k tomu balíku zákonů říci. Jestli je toto reforma zdravotnictví, tak nutno říci, že nepřináší pacientům žádné zlepšení. Nepřináší pacientům nic, z čeho by mohli mít radost. Jejich práva to neposiluje nějakým zásadním či viditelným způsobem, naopak to vyvolává v místech debaty, kdy by práva pacientů měla být omezena. Totéž platí pro zdravotníky. Nepřináší jim to nic, jejich práci to neulehčí, naopak, přináší to obrovskou buzeraci, že se budou muset všichni soukromí lékaři přeregistrovat. Bude nás to stát stamiliony víc úplně zbytečně, protože to zavádí některé novinky jako ty registry, které nás budou stát stovky milionů ročně. Dámy a pánové, toto je další hřebík do rakve českého zdravotnictví. Není to cesta k vyspělé Evropě. Je to cesta k chaosu, nepořádku, zmatku a zmaru! Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad sociální demokracie, na jejíchž lavicích i před nimi jsou cedule: “Nehlasuji pro reformy, které škodí této zemi! ČSSD hlasuje PROTI!”)
- 220 -
- 221 -
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně shrnul návrh zákona o zdravotních službách, který zde byl již projednáván dvakrát, a nemá tedy smysl se jím podrobně zabývat. Ale já si dovolím jenom zrekapitulovat stručně, co v něm je, a reagovat na některá slova pana předřečníka. Zákon má za cíl nahradit dosavadní zastaralou právní úpravu zdravotní péče a podmínek jejího poskytování, které jsou dosud vymezeny v zákoně o péči o zdraví lidu a v zákoně o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. Zákon definuje přesnou terminologii, co jsou zdravotní služby, co je zdravotní péče. Zákon definuje podmínky pro udělení oprávnění poskytovat zdravotní služby včetně zdravotní péče, protože toto udělování podmínek je tak trošku paralelou ke koncesím v živnostenském zákoně. Je to prostě činnost, která musí být pod přísnou kontrolou. Jsou zde poměrně široce řešena práva a povinnosti pacientů. Zavádí se zde nová kapitola, která se týká hodnocení kvality a bezpečí služeb. Je zde široká kapitola o národním zdravotním informačním systému a o různých registrech. V závěru se zároveň definují i určité sankce, které náleží účastníkům celého zdravotnického systému. Pokud mohu velmi stručně komentovat to, co zde říkal pan poslanec Rath. Obecně mohu říct, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, musím říct, že obdivuji vaši rétoriku, kterou mám tu čest tady poslouchat již přes rok. V tomto směru jsou vaše schopnosti pozoruhodné. Jediné, co mě mrzí, přestože nejsem zastáncem toho, aby se na takovéto zbraně, které vlastní někteří výjimečně nadaní jedinci, udělovalo zbrojní povolení, zbrojní pas, tak si myslím, že takovéto zbraně by neměly být zneužívány k tomu, aby se fakta překrucovala a aby se vyvolávala atmosféra, která místy může vyvolávat přímo strach a hrůzu. Já bych si jenom dovolil na několika příkladech demonstrovat, jak to, co zde padlo, neodpovídá duchu toho zákona. Bylo zde mnoho řečeno o tom, že změny jsou chaotické, nesystémové, a jako příklad byl použit pozměňovací návrh na to, aby se nových registrací týkala i přeregistrace všech, kteří dosud mají licenci na poskytování zdravotní péče nebo zdravotních služeb. Já musím zdůraznit, když zde byla vyslovena již přede mnou paralela se živnostenským zákonem, že živnostenský zákon naopak přeregistrace vynutil. Ministerstvo zdravotnictví vedlo velkou diskusi, zda je to opravdu nutné, a naslouchalo hlasům, které
říkaly, že to bude jenom zbytečná administrativní zátěž. Ta situace dlouho byla 50 na 50, ale nakonec Ministerstvo zdravotnictví podlehlo velmi výraznému tlaku krajů. Krajů prosím! Zdůrazňuji ještě jednou: kraje byly ty, které si přály, aby tvorba nových registrů, poskytovatelů, obsahovala renovované údaje všech původních. Týká se toho jeden z pozměňovacích návrhů, nejen pozměňovací návrh pana poslance Šnajdra, ale i pana poslance Štětiny, který to znění upřesňuje. Dávají záruku všem poskytovatelům, kteří dodají v rámci éry tří let, která bude zákonem navržena, pokud ten pozměňovací návrh projde, tak podají-li všechny upřesňující údaje ve velmi minimalizované podobě, budou mít plný nárok obdržet registraci. Padlo zde, že není důvod zvyšovat patnáctiminutový dojezdový limit pro záchrannou zdravotnickou službu na dvacetiminutový. Já vím, že se to týká až dalšího tisku, ale když už to zde padlo, tak musím říci, že 1 200 tis. obyvatel bydlí v této zemi tak, že nemají reálný dosah dopravní na to, aby zdravotnická služba k nim během patnácti minut dojela. V současné vyhlášce se tato věc tolerovala a po velké diskusi byla zvolena cesta, aby mohla záchranka poskytovat zdravotní péči bez rizika za to, že budou záchranáři postihováni za to, že dojeli o několik minut později. Dvacet minut lze dodržet v naprosté většině případů, patnáct minut v obrovském kvantu případů dodržet nelze. Pokud jde o terminologii. Tam je škoda, že kritici terminologie si zákon opravdu neprostudovali řádně. Samozřejmě, že jestliže lékař bude transplantovat, jak zde zaznělo, je to zcela jednoznačně zdravotní péče. Jestliže bude někdo zacházet s mrtvým tělem, byla zvolená verze, že se nejedná o zdravotní péči. Podobně jako když někdo bude jezdit se sanitou a přepravovat pacienty, tak bylo zvoleno, že se nejedná o zdravotní péči, ale o zdravotní služby. Proto v tom zákoně je celkem jednoduchá konstrukce a opravdu, kdo si ji prostuduje, tak ji pochopí. Že služby — které také musí být licencované, nemůže jezdit se sanitou a dělat zdravotní dopravní službu každý — tak ty služby jsou jakýmsi nadřazeným pojmem, ve kterém je velká, dokonce bych řekl převládající subsekce zdravotní péče, která se přímo týká interakce mezi lékařem a nemocným člověkem. Narážky na sexuální služby si myslím, že jsou na půdě Poslanecké sněmovny trošku trapné, a musím jenom upozornit, že již dávno, dávno zpět se pojem sociální služba používá zcela běžně a nikdo k tomu nemá žádné výhrady takovéhoto rádobyžertovného rázu. Pokud jde o chaos a nesrozumitelnost zákona, která zde byla deklarována, tak jí musím také oponovat. Ty novinářské články, že v nemocnicích si nebudou moci pacienti zvát své příbuzné a že se vše vrátí do dob hlubokého socialismu, kdy byly návštěvy často zakazovány nebo trapně po-
- 222 -
- 223 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se někdo dále do rozpravy? Nikdo se nehlásí, budou závěrečná slova. (Hlásí se ministr Heger.) Přejete si vystoupit, pane ministře, ještě v rozpravě, nebo až se závěrečným slovem? (Se závěrečným slovem.) Rozpravu tedy končím a slovo má pan ministr a jeho závěrečné slovo.
volovány na dva až tři dni v týdnu po dvou hodinách, tak ty jsou pravděpodobně vyvolávány u novinářů protesty v charakteru, který zde zazněl. Nemocnice je oprávněna jakékoli změny nebo režim, který se týká návštěv, regulovat sama ve svém organizačním řádu. Platí to již dnes. Jestli si myslíte, že v tomto směru je zákon novátorský a negativní, tak jste na omylu, protože to platí takhle dnes. Ta praxe se zaběhla, nemocnice ji využívají velmi pozitivně ve prospěch pacientů a všichni jsou s tím spokojeni. Samozřejmě, že jsou situace, kdy je potřeba z důvodů hygienických, z důvodů velmi těžkého stavu pacienta služby regulovat, nebo z důvodů epidemií, ale není to v posledních letech absolutně zneužíváno. A pokud jde o registry, abych tu řeč příliš neprotahoval, tak kdyby platilo to, co tady zaznělo o zbytečnosti a škodlivosti registrů zdravotních, tak by v první řadě bylo potřeba zrušit onkologický registr, který zde funguje desítky let, a všechny ostatní registry, které jsou navrhovány, jsou navrhovány ne pro potřebu Ministerstva zdravotnictví — které z nich v budoucnu bude samozřejmě čerpat data pro potřeby organizátorů zdravotnictví data anonymizovaná, nikoliv data osobní, která by monitorovala zdravotní stav kohokoli z vlády —, ale tyto registry jsou požadovány odbornými společnostmi, a pokud je nepovolíme, tak budeme muset zrušit i registr onkologický. Škoda, že jsme se včera nezeptali pana profesora senátora Žaloudíka, jestli by si to přál. Registry administrativního rázu, jako jsou registry lékařů, jsou dělány proto, že to, co je dnes vedeno na půdě České lékařské komory, je podstatně méně propracováno. Taky jsme mohli vidět zmatky, které byly, když jsme se chtěli dobrat, kolik je tady v této zemi vlastně lékařů, když běžela akce Děkujeme, odcházíme. A ten registr by měl být založený pro všechny poskytovatele se všemi potřebnými údaji. Dámy a pánové, já vás prosím o podporu tohoto zákona. O jednotlivých pozměňovacích návrzích budeme ještě mluvit a komentovat pod řízením pana zpravodaje Šastného. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Ptám se pana zpravodaje, zda vystoupí se závěrečným slovem. Je tomu tak. Prosím, pan zpravodaj poslanec Šastný. Poslanec Boris Šastný: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, tento zákon byl mnohokrát v minulosti nazván kodexovým zákonem. Je tomu skutečně tak, a proto ve stručné závěrečné řeči chci zásadně odmítnout termín “hřebík do rakve českého zdravotnictví”. Naopak, jsem přesvědčený o tom, že české zdravotnictví, má-li se vyvíjet a jít dopředu, nemůže stavět na legislativní normě z roku 1966, jak tomu je doposud, a kterou tento kodexový zákon nahrazuje. - 224 -
Na tomto zákonu bylo učiněno mnoho práce. Vyvíjel se a vznikal mnoho let, pracovala na něm spousta lidí a byl diskutován za účasti několika vlád. Já jsem však přesvědčený, že pokud bude dnes schválen, tak to nebude hřebík do rakve. Bude to určitě nový pevný základ pro pevný dům a bude to zákon, na kterém bude možné stavět. Nic, co tvoříte za účasti mnoha odborníků v dlouhé době, není nikdy dokonalé. Já proto jsem přesvědčený, že v budoucnosti budeme tento zákon na půdě této Sněmovny stále a stále inovovat, že budou přicházet nové změny. Určitě se objeví nějaké chybičky, které možná bude potřeba opravit. Ale ten základ prostě tato země potřebuje, protože pracovat se zákony z 60. let minulého století je prakticky nemožné. V tomto ohledu bych rád shrnul, že vedle komplexního nebo rozsáhlého pozměňujícího návrhu, který přišel z dílny výboru pro zdravotnictví, existuje celá řada dalších pozměňujících návrhů, o kterých následně budeme hlasovat, a já jsem případně připraven ke každému z pozměňujících návrhů dát stručný komentář během hlasování. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane zpravodaji. Budeme hlasovat nejprve o návrhu na zamítnutí, což je také důvod, proč se pokouším přivolat další poslance a poslankyně z předsálí. Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Prosím, abyste stiskli tlačítko ano v případě, že souhlasíte s návrhem na zamítnutí. Kdo je proti? V hlasování číslo 60 z přihlášených 172 poslanců pro 65, proti 103. Návrh nebyl přijat. Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím pana zpravodaje, aby nám oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy, před hlasováním se k nim vyjádřil. Je pravděpodobné, že až nás pan zpravodaj seznámí s hlasováním o proceduře, bude vhodné, aby Sněmovna s takto navrženou procedurou vyslovila souhlas hlasováním. Prosím, pane zpravodaji. Pardon, ještě jedna omluva kterou jsem zde měla ještě přednést. Pan poslanec Dolejš má náhradní kartu číslo 20, čili ne omluva, ale oznámení náhradní karty. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Boris Šastný: Děkuji. Vážená Sněmovno, dovoluji si předložit následující návrh procedury: Nejprve bychom měli potvrdit zpětvzetí pozměňujícího návrhu pod písmenem C poslankyň a poslanců Langšádlové, Navrátilové a Čechlovského. - 225 -
Následně bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích v tomto pořadí. Nejprve bychom potvrdili hlasováním legislativně technický návrh pana poslance Sedi, který se týká pozměňovacích návrhů H1, H2 a 3. Následně navrhuji, abychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pod písmenem A, vyjma A68, A69. Vysvětlím proč. Je to proto, abychom umožnili hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Vojtěcha Adama pod písmenem B17, který se dotýká stejné věci, a tím jsme umožnili Sněmovně, aby případně přijala variantu. Pokud tento pozměňovací návrh nebude přijat, budeme muset dohlasovat ještě pozměňovací návrhy A68 a A69 výboru pro zdravotnictví. Následně bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu H4. Dále máme sadu pozměňovacích návrhů poslance Vojtěcha Adama pod čísly B1 až B16 a B18 až B27. To jsou zbylé pozměňovací návrhy pana poslance Adama. Následuje série pozměňovacích návrhů poslance Šnajdra pod kódy D1, D2, D3 a D4. Pozměňovací návrh poslance Skalického k lékárenské péči pod kódem E. Pozměňovací návrh poslankyně Peckové k domácí hospicové péči pod kódem F. Pozměňovací návrh poslance Štětiny upřesňující přeregistraci na základě pozdějších jednání i s lékařskou komorou pod kódem G. Následně bychom hlasovali sérii pozměňovacích návrhů H1, H2 a H3 pana poslance Sedi, přičemž upozorňuji, že v případě přijetí pozměňovacího návrhu A, tedy včetně A30, bude pozměňovací návrh pana poslance Sedi H2 nehlasovatelný, ale pokud by pan poslanec Seïa proti tomu dal jakoukoliv námitku, jsem připraven o něm nechat hlasovat. Nakonec je tady soubor legislativně technických připomínek nebo návrhů poslance Šastného načtených ve druhém čtení pod kódem I. Následně bychom hlasovali o celém návrhu zákona jako o celku.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové. Já bych chtěl vyjádřit docela vážnou obavu, a to jménem celého poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické, protože tohle je určitě zákon, který do budoucna bude velmi často užíván. Je to norma, která bude upravovat vztahy v tak závažné oblasti, jako je poskytování zdravotní
péče, a tam jde o tak důležitou hodnotu, jako je lidské zdraví a jako je lidský život. Vláda tvrdí, že tady předkládá promyšlené připravené reformy, a my jsme tady teï byli seznámeni s tím, že je tady opět obrovské množství pozměňovacích návrhů, které dokonce byly předkládány až tady, na půdě Poslanecké sněmovny. Já bych skutečně chtěl vyjádřit obavu nad tím, že teï tady na plénu Poslanecké sněmovny budeme rozhodovat z takového velkého množství pozměňovacích návrhů, a chtěl bych se zeptat, jak je to možné, že buï platí A, reformy jsou dobře připraveny, promyšleny a vláda ví, co dělá, anebo platí B, že se věci vyvíjejí a vytvářejí až na poslední chvíli pod různými tlaky a politickými kompromisy v rámci koalice. Ale pak se ptám, zdali je tady někdo, kdo ochrání zájmy občanů a ochrání zájmy pacienta v této situaci, kdy se legislativa, pravidla, práva a povinnosti upravují na poslední chvíli takovýmto chaotickým způsobem. A já se vás chci zeptat, dámy a pánové, jestli skutečně všichni víte, o čem budete hlasovat ve variantách C1, B2, D3, jestli skutečně všichni víme, o čem je tady řeč. Já jako poslanec, který není odborníkem v oblasti zdravotnictví, se spoléhám na to, že ministerstvo, které je kompetentní podle zákona a placené za to, aby předkládalo legislativní návrhy, tak je připraví a předloží v perfektním stavu. Jestliže nebyly předloženy v perfektním stavu, tak by se ministr zdravotnictví měl omluvit Poslanecké sněmovně, že nás dostává do takovéto prekérní situace, kdy my tady budeme rozhodovat o tak důležitých věcech, jako je přístup ke zdravotní péči, který se týká lidského zdraví a lidských životů, na poslední chvíli v chaosu velkého množství pozměňovacích návrhů. Já to říkám také proto, že úplně stejná situace je u všech dalších návrhů zákonů. I tam se předkládaly ještě tady na plénu Poslanecké sněmovny návrhy a musím říci, že jsem byl v šoku v minulých dnech, kdy nám přistávaly na stole stále další a další listy s tím, že některý z vládních poslanců předkládá pozměňovací návrh. Já bych rozuměl tomu, že pozměňovací návrh může předložit opozice v politickém slova smyslu, navrhne vypuštění některé části zákona, navrhne zamítnutí zákona, ale je varovným signálem, skutečně velmi varovným signálem, jestliže takové velké množství návrhů předkládají dokonce sami vládní poslanci. Já bych rád požádal o stanovisko ještě před hlasováním ministra zdravotnictví, aby jasně řekl, co je tedy příčinou této situace, zdali ministerstvo něco nezvládlo, nebo zda reformy nejsou domyšleny, proč se věci mění na poslední chvíli. A chci také upozornit na to, že velmi často i v těchto návrzích jsou skryty různé lobbistické zájmy, které potom mohou vést k důsledkům, které my tady vůbec při hlasování v Poslanecké sněmovně nejsme schopni domyslet. Čili bych rád ještě vyzval ministra zdravotnictví, aby vysvětlil příčinu tohoto stavu, a chtěl bych ho také požádat, aby jasně
- 226 -
- 227 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane zpravodaji. Takto navrženou proceduru — hlásí se pan poslanec a předseda klubu ČSSD pan Sobotka.
sděloval svá stanoviska, a chtěl bych také požádat i zpravodaje, který nás bude provádět hlasováním, chtěl bych požádat pana poslance Šastného, který je zpravodajem, aby jasně řekl, o čem se při dané věci jednání, to znamená v čem spočívá tato změna a k čemu tato změna povede, tak aby Poslanecká sněmovna o věci byla informována. A myslím si, že stejným způsobem bychom měli postupovat u všech dalších návrhů zákonů, které tady budeme hlasovat. (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se pan ministr Kalousek a pan poslanec Seïa. Jen chci upozornit, že rozprava byla skončena, teï vedeme pouze debatu k proceduře. Prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dovolte jenom stručnou reakci k proceduře na pana předsedu Sobotku. Parlamentní debata přece je o tom, že se ve druhém čtení podrobně diskutuje, předkládají se a přijímají, či nepřijímají pozměňovací návrhy. Já myslím, kolegové, že je potřeba si to ujasnit. Buï tady budeme slýchat kritiku, že Poslanecká sněmovna je hlasovací stroj, který slepě tlačí vládní návrhy a nepřipustí parlamentní debatu, anebo budeme kritizovat, že existuje parlamentní debata, jsou vznášeny a přijímány pozměňovací návrhy. Já jsem přesvědčen, že ke slovu parlamentarismus platí to druhé, a to se tady také odehrálo. Chtěl bych jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jasně říci na záznam, že se cítím dostatečně informován a poučen o všech pozměňovacích návrzích, které budou hlasovány. Pravda je, že poslanecká práce je obtížná. Pro někoho může být na pokraji sil, ale to si musí každý zvážit sám. (Potlesk zprava.)
špatně, nebo jestli bychom chtěli tady mít tu hlasovací mašinu koalice úplně stoprocentní. Já bych řekl jeden příklad, který je asi nejpregnantnější a bude až z dalšího zákona o specifických zdravotnických službách, kde se velmi bouřlivě i tady na půdě Sněmovny debatoval věk matky potenciálně mající podstoupit umělé oplodnění. Jsou prostě věci, na které jsou názory různé, jsou věci, které jsou apolitické, ty diskuse se objevují a budou se objevovat i poté, co tenhle názor bude uzavřen. Takže ta omluva za to, že ten produkt nebyl dokonalý, že byl připravován jaksi ve větším chvatu celý minulý rok, než by mělo být obvyklé, tak ten důvod k té omluvě tady je, ale ne absolutní. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Hlásí se předtím pan poslanec a předseda Kováčik.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já bych si vaším prostřednictvím dovolil odpovědět panu poslanci Sobotkovi asi v tomhle duchu nad rámec toho, co tu říkal můj předřečník poslanec Kalousek. Není pochyb o tom, že je potřeba se omluvit v tom směru, že zejména komplexní návrh, který vzešel po projednání ve výboru pro zdravotnictví, obsahuje naprostou většinu bodů, které jsou drobnosti, které měly být zachyceny legislativci Ministerstva zdravotnictví, popřípadě Legislativní radou vlády, a jsou to věci jako překlepy, čárky a podobně, další legislativně technické záležitosti. To, že i v rámci koalice se vede diskuse a jednotliví poslanci mají na některé věci své odlišné názory, je pravdou, ale je otázkou, jestli je to
Poslanec Pavel Kováčik: Ano, vážené paní a pánové, vlivem paní předsedající není sice rozprava, nicméně tady existuje bohulibý institut, kterým se naštěstí opozice může vyjádřit — alespoň vyjádřit. Ještě těsně před hlasováním pokusit ledacos zachránit. Já musím říci, že se postupuje — tedy vláda postupuje — při přijímání takto zásadních zákonů, jako je právě ten, o kterém budeme za chvilku hlasovat, nejhůř, jak může. Možná podle toho prastarého principu, že na počátku všeho byl chaos a z toho chaosu se potom postupně utvořil řád. Ale na to utvoření řádu z toho prvopočátečního chaosu měl svět miliony a miliardy let. Zatímco nám se tady ten chaos předkládá dál, na pokusy o utvoření řádu, alespoň jakéhosi, máme pro jistotu co nejvíce zkrácené lhůty, abychom se snad proboha nepokusili dát si ty vaše návrhy, které plynule přicházejí především z řad vládních poslanců — mne fascinuje, vláda přinese zákon a vládní poslanci, ještě není ani hotový, už jej novelizují prostřednictvím pozměňovacích návrhů — to je ten chaos — abychom se snad ani nepokusili si dát tyto návrhy doopravdy věcně, odborně posoudit, alespoň my, kterých kvalifikace je jiná než organizace zdravotnictví nebo přímo lékařství. A potom z toho vyleze něco, do bude ovlivňovat životy lidí možná desítky let, tedy alespoň má to tu ambici. Nahrazuje to zákon o péči o zdraví lidu z roku 1960, máme teï rok 2011, to je poměrně docela dlouho, dlouho to fungovalo. Já vím, že mnohokrát novelizovaný, já vím, že možná i mluvím jaksi šířeji, než je mým zvykem, ale chci říci jednu věc. Pokud se chceme podívat lidem do očí, pokud chceme, aby tento zákon lidem neškodil, aby stát prostřednictvím tohoto zákona lidem neškodil, aby nebylo dvojí zdravotnictví, aby se ve smyslu ústavy občané nadále mohli cítit alespoň primárně, základně rovni, nemůžeme takovýmto způsobem postupovat. Z chaosu tohoto typu řád nikdy nevznikne. Pokud by se opozice jako taková vzala do skutečné, reálné diskuse a
- 228 -
- 229 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se pan ministr zdravotnictví s přednostním právem.
ne do té okleštěné parlamentní debaty — a podtrhuji okleštěné, protože všechny lhůty, které byly, se zkrátily, převálcovaly, takto byla okleštěna parlamentní debata, debata, ve které opozice byla vnímána vládní koalicí jako pouze jakési nutné zlo, jako nepříjemný otravný hmyz, který je potřeba odehnat, aby ony posvátné myšlenky, které snad jsou v tomto návrhu obsaženy, mohly být nerušeně prosazeny. Já říkám jenom jednu věc. Poslanecký klub KSČM ani omylem, ani kdybychom všichni měli čtyřicetistupňovou horečku, nemůžeme něco takového podpořit, budeme všichni hlasovat proti tomuto návrhu zákona, a navíc — a smějte se možná, jak chcete — ale v okamžiku, kdy to budeme moci učinit, také učiníme všechno pro to, aby tento zákon byl změněn, tato reforma, která je proti lidem, byla zrušena. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců opozice.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Jsou zde ještě dvě přihlášky, jedna s přednostním právem. Já musím konstatovat, že vystoupením pana ministra byla debata znovu otevřena. Prosím, pan předseda Sobotka. Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, já jsem rád, že pan ministr se ve svém vystoupení alespoň trošku začervenal nad tím způsobem, jakým je projednáván návrh zákona. Musím říci, že zejména byli zděšeni poslanci zdravotního výboru v situaci, kdy se tam dostal takzvaný komplexní pozměňovací návrh, který obsahoval opravdu velké množství pozměňujících návrhů. Ten komplexní návrh přitom předložila fakticky vláda prostřednictvím vládních poslanců. To znamená, že je evidentní, že legislativa byla vytvářena velmi překotně, že prostě nebyl tomu věnován dostatečný čas a náležitá pozornost, jestliže jsou zákony z iniciativy vlády měněny na poslední chvíli tady v průběhu legislativního procesu. Chtěl bych také připomenout koaličním poslancům a členům vlády, že to byla koalice, kdo navrhl a prosadil zkrácení lhůty pro projednání ve výborech. Byla to koalice, kdo si prohlasoval zkrácení lhůty pro projednání ve výborech. To znamená, že výbory fakticky ani nemohly splnit svoji roli. Protože jak může zdravotní výbor splnit svoji roli v situaci, kdy je zkrácena lhůta pro projednávání ve výborech na 40 dnů, a současně poslancům přistane na stolech rozsáhlý komplexní pozměňovací návrh zpracovaný Ministerstvem zdravotnictví? Přece tady existuje systém, který by měl zabránit tomu, abychom tady na poslední chvíli dostávali desítky papírů s různými pozměňovacími návrhy, jejichž legislativní kvalita je zatím velmi sporná. Ten systém se jmenuje výbory Poslanecké sněmovny. K čemu - 230 -
máme výbory Poslanecké sněmovny, pokud jim sami zkracujeme lhůty k projednávání a současně i po jednání těchto výborů tady řešíme desítky různých pozměňovacích návrhů? My tady jako sociální demokraté nemáme většinu v této Poslanecké sněmovně, nemůžeme to zařídit, ale já bych chtěl apelovat na vládní poslance, aby už nehlasovali pro zkracování lhůt pro projednávání ve výborech. Pak bychom mohli výbory rovnou zrušit, pokud budeme postupovat tak, že tyto věci budeme rozhodovat a hlasovat jenom na plénu Poslanecké sněmovny. A chtěl bych také apelovat na vládní koalici, aby neschvalovala zákony takovýmto způsobem. A koneckonců jsem rád, že se k tomuto návrhu vládní koalice přihlásila. Chci toho využít a konstatovat, že ponese veškerou politickou odpovědnost za veškeré chyby, které v tomto návrhu zákona budou. Sociální demokraté pro něj ruku nezvednou, my se od tohoto způsobu schvalování zákonů v naší zemi jednoznačným způsobem distancujeme. Nebudeme a neponeseme odpovědnost za chyby, které vy tímto způsobem projednávání zákonů v naší legislativě v příštích měsících a letech způsobíte. A že tam ty chyby budou, to jsem připraven se na místě vsadit s kterýmkoliv poslancem a s kteroukoliv poslankyní v této Poslanecké sněmovně. Ty chyby tam být musí, jestliže se na poslední chvíli dělají stovky změn v zákoně, který mělo kvalitně připravit právě Ministerstvo zdravotnictví. Já doufám, že až přijdou ty problémy, že vládní koalice bude stejně odhodlána, aby se přihlásila k odpovědnosti, kterou za ně bude mít. (Potlesk poslanců opozice.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se pan zpravodaj Boris Šastný a poté poslanci v pořadí Seïa a Rath. Poslanec Boris Šastný: Ano, děkuji. Já pouze technicky si dovolím říci, že zdravotní výbor se věnoval této materii na dvou svých zasedáních. A jestliže tady hovoříme o množství pozměňovacích návrhů, tak já jsem si sečetl počet pozměňovacích návrhů koaličních a opozičních poslanců přednesených ve druhém čtení — celkem budeme hlasovat přibližně o 31 pozměňovacích návrzích ze strany opozice a o 8 ze strany koalice. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Pan poslanec Seïa má slovo. Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedající. Já bych chtěl požádat vaším prostřednictvím pana zpravodaje, aby se o bodu H2 hlasovalo, protože není identický s bodem A30. A zároveň bych požádal, aby se o bodech H1, H2, H3 hlasovalo zvláš. Děkuji. - 231 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan zpravodaj rozumí, souhlasí nebo vyjádří se na mikrofon? (Dává přednost posl. Rathovi, který byl přihlášen před ním.) Zpravodaj může vystoupit kdykoliv, tak to smete ze stolu. (Smích zejména v řadách opozičních poslanců.) Poslanec David Rath: Děkuji. Paní předsedající, myslím, že jste teï jasně ukázala, jak přistupuje vládní koalice k návrhům opozice: prostě je jednoduše smete ze stolu, a to máme za sebou! Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Smést ze stolu můžete věc i velmi pozitivním způsobem. Poslanec David Rath: To je asi věc názoru. Já myslím, že většinou, když něco smetete ze stolu, tak to spadne na zem a pošlape se to. Takže jestli je to pozitivní, budiž. Ale o tom jsem nechtěl zde hovořit. Chtěl bych reagovat na to, co tady řekl pan ministr Kalousek, který se tady doslova pochválil, nebo chcete-li holedbal, že on přesně ví a zná všechny pozměňovací návrhy a on přesně bude vědět, o čem hlasuje. Tak to mě vyprovokovalo k jakési otázce, slovy klasického filmu: mám kontrolní otázku, jaksi pana ministra vyzkoušet, zda skutečně přesně ví, co zákon obsahuje, a všechny pozměňovací návrhy. A tou otázkou je, zda pan ministr, aniž by se kohokoliv zeptal na správnost odpovědi, je to takový kvíz, zda pan ministr Kalousek ví, zda ten návrh obsahuje, nebo neobsahuje zavedení registru alkoholiků ČR. A podotázka: zda si myslí, že ho nějaký lékař do tohoto registru zanese. Prosím o odpověï. (Pobavení.)
Samozřejmě budeme hlasovat tak, jak navrhl pan poslanec Seïa o H4, dále B1 až B16 a B18 až B27 poslance Adama, D1, D2, D3 poslance Šnajdra, poslanec Skalický číslo E, poslankyně Pecková číslo F, poslanec Štětina číslo G a dále pan poslanec Seïa po jednotlivých bodech: H1, H2, H3 a na konec I. Ještě předtím schválíme legislativně technické změny poslance Sedi, čímž začneme úplně na začátku. Takto je navržena procedura. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Přihlaste se prosím, pokud jste tak již neučinili. A o takto navržené proceduře zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 61 z přihlášených 175 poslanců pro 125, proti 35. Návrh byl přijat. Budeme tedy postupovat podle schválené procedury. Prosím pana zpravodaje, aby přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a aby se k nim jednotlivě vyjadřoval. Prosím první návrh. Poslanec Boris Šastný: Jako první navrhuji hlasovat o potvrzení zpětvzetí (návrhu) poslance Čechlovského a poslankyně Langšádlové a Navrátilové pod písmenem C. Doporučuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Stanovisko — pan ministr? (Kladné.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zpravodaj. Prosím. Poslanec Boris Šastný: Vážená paní předsedající, pokud nejsou jiné kvízové otázky, já bych si dovolil navrhnout, abychom začali pracovat a hlasovali. Je tak možné prosím? Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: To samozřejmě je možné učinit a ráda to udělám, pakliže se ujistím, že v této znovuotevřené rozpravě už nikdo nechce vystoupit. Je tomu tak, a nejdříve tedy ukončím rozpravu. A teï prosím pana zpravodaje — ale myslím si, že i s ohledem na proběhlou debatu bude dobré, pokud se Sněmovna vyjádří hlasováním k navržené proceduře. Poslanec Boris Šastný: Já ji ještě jednou prosím pěkně zopakuji, aby to bylo jasné. Řeknu ji velmi stručně. Budeme hlasovat o zpětvzetí písmene C, dále budeme hlasovat o A, vyjma A68 a A89, pak B17, A68 a A69. - 232 -
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 62 z přihlášených 175 poslanců pro 171, proti 1. Tento návrh byl přijat. Další návrh prosím. Poslanec Boris Šastný: Nyní nás čeká hlasování o legislativně technické změně načtené ve 3. čtení pana poslance Sedi. Doporučuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan ministr? (Ministr: Doporučuji.) Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 63 z přihlášených 175 poslanců pro 172, proti 1. Tento návrh byl přijat. Další návrh prosím. Poslanec Boris Šastný: Budeme hlasovat o písmenu A. Jde o - 233 -
pozměňovací návrh výboru pro zdravotnictví, vyjma bodu A68 a A69. Souhlas.
návrhů pana poslance Adama. Jde kódy B1 až B16 a B18 až B27. V tomto případě nesouhlas. (Ministr: Stanovisko negativní.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan ministr? (Ministr: Doporučuji.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 68 z přihlášených 175 poslanců pro 67, proti 108. Tento návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 64 z přihlášených 175 poslanců pro 106, proti 45. Tento návrh též byl přijat. Prosím další. Poslanec Boris Šastný: Čeká nás pozměňovací návrh pana poslance Vojtěcha Adama pod kódem B17, který se vztahuje právě k bodům A68 a A69, k národním registrům zdravotnických pracovníků. V tomto případě nedoporučuji. (Ministr: Stanovisko je negativní.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 65 z přihlášených 175 poslanců pro 67, proti 107. Tento návrh nebyl přijat. Další návrh. Poslanec Boris Šastný: Nyní je třeba dohlasovat zbylé pozměňovací návrhy A68 a A69 z původního návrhu zdravotního výboru. V obou případech souhlas. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan ministr? (Ministr: Souhlasím.) Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 66 z přihlášených 175 poslanců pro 108, proti 47. Tento návrh byl přijat. Další návrh prosím. Poslanec Boris Šastný: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu H4 pana poslance Sedi. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Stanoviska? (Zpravodaj: Nesouhlas. Ministr: Nesouhlas.) Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 67 z přihlášených 175 poslanců pro 46, proti 107. Tento návrh nebyl přijat. Prosím o další návrh.
Poslanec Boris Šastný: Budeme hlasovat pozměňující návrh pana poslance Šnajdra pod kódem D1. Jde o doplnění klinického hodnocení mezi zdravotní služby. V tomto případě neutrální stanovisko. (Ministr: Stanovisko negativní.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo podporuje tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování číslo 69 z přihlášených 175 poslanců pro žádný, proti 109. Návrh tedy nemohl být přijat. (Hlasitý smích v celém sále a potlesk.) A pro velký úspěch budeme pokračovat. Prosím o další návrh. Poslanec Boris Šastný: Ano, budeme pokračovat dalším z pozměňujících návrhů pana poslance Šnajdra, tentokrát, dámy a pánové, pod kódem D2, týká se to doplnění v oblasti registrů. V tomto případě návrh zpravodaje pozitivní. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan ministr? (Ministr: Stanovisko kladné.) Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 70 z přihlášených 175 poslanců pro 92, proti 46. Návrh byl přijat. Prosím další. Poslanec Boris Šastný: Další návrh se týká rozšíření registrů, je to pozměňující návrh pod kódem D3. V mém případě neutrální. (Ministr: Stanovisko ministerstva negativní.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 71 z přihlášených 175 poslanců pro 3 poslanci, proti 112. Tento návrh nebyl přijat. Prosím další návrh.
Poslanec Boris Šastný: Čeká nás rozsáhlý soubor pozměňovacích - 234 -
- 235 -
Poslanec Boris Šastný: A je tady poslední z pozměňujících návrhů pana poslance Šnajdra pod kódem D4. Upravuje § 108 — zacházení s léčivými prostředky. Souhlas. (Ministr: Stanovisko kladné.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 72 z přihlášených 175 poslanců pro 101, proti 43. Návrh byl přijat. Dále prosím.
Poslanec Boris Šastný: Další návrh bude pozměňující návrh pod kódem H1 pana poslance Sedi. Týká se § 4. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Stanoviska? (Zpravodaj: Stanovisko negativní. Ministr: Negativní.) Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 76 z přihlášených 175 poslanců pro 45, proti 104. Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Boris Šastný: Dále je tady pozměňující návrh pod kódem E pana poslance Skalického, který v případě přijetí by umožnil pomocí vyhlášky nebo prostřednictvím vyhlášky Ministerstvu zdravotnictví regulovat, kde, v kterém městě či obci může či nemůže býti výdejna léčiv. Z mé strany neutrální, mírně negativní.
Poslanec Boris Šastný: Budeme hlasovat pozměňující návrh pana poslance Sedi pod kódem H2. Týká se odstavce 7 zákona. Taky negativní. (Ministr: Negativní.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan ministr? (Ministr: Stanovisko ministerstva kladné.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 77 z přihlášených 175 poslanců pro 43, proti 107. Tento návrh nebyl přijat. Dále, pane zpravodaji.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 73 z přihlášených 175 poslanců pro 108, proti 4. Návrh byl přijat. Dále prosím.
Poslanec Boris Šastný: Poslední z pozměňujících návrhů pana poslance Sedi je pod kódem H3. Negativní. (Ministr: Negativní.)
Poslanec Boris Šastný: Dále je tady pozměňující návrh paní poslankyně Peckové pod kódem F. Tady jde o zpřesnění vymezení paliativní péče, o ukotvení domácí hospicové péče. V tomto případě souhlas. (Ministr: Stanovisko kladné.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 78 z přihlášených 175 poslanců pro 43, proti 107. Tento návrh nebyl přijat.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 74 z přihlášených 175 poslanců pro 114, proti 10. Návrh byl přijat. Dále prosím.
Poslanec Boris Šastný: Před závěrečným hlasováním bych požádal Sněmovnu o hlasování o kódu I. Jde o legislativně technické připomínky legislativy Poslanecké sněmovny načtené ve druhém čtení. V tomto případě požádám o souhlas. (Ministr: Stanovisko kladné.)
Poslanec Boris Šastný: Jsme u pozměňujícího návrhu pod kódem G pana poslance Štětiny, který se týká § 121. Upravuje nebo doplňuje, zpřesňuje podmínky přeregistrace na základě jednání zde na půdě Poslanecké sněmovny. V tomto případě jasný souhlas. (Ministr: Stanovisko kladné.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování číslo 79 z přihlášených 175 poslanců pro 109, proti 15. Tento návrh byl přijat.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 75 z přihlášených 175 poslanců pro 146, proti 1. Návrh byl přijat. Další návrh. - 236 -
Nyní bych se ráda s vaší pomocí ujistila o tom, že bylo hlasováno o všech návrzích. Prosím, zda i legislativa souhlasí. Je tedy všechno v pořádku a můžeme přistoupit k návrhu usnesení. “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o - 237 -
zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), podle sněmovního tisku 405, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 80 z přihlášených 175 poslanců pro 108, proti 67. Tento návrh byl přijat a já mohu konstatovat, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk koaličních poslanců.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Je zde námitka proti tomuto návrhu? Není, a proto o něm budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 81 z přihlášených 171 poslance pro 96, proti 54, návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Budeme pokračovat následujícím bodem, kterým je — tak prosím, pan poslanec Dolejš.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, musím se ohradit a říci jednoznačně, že tady paní kolegyně poslankyně se dopustila manipulace s hlasovacími kartami dvou kolegů, což je podvod, podvod na hlasování, protože žádný jiný poslanec nesmí vytahovat, vypínat a manipulovat s hlasovacími kartami jiných poslanců. Čili chci oznámit, že jsme viděli podvod při tomto hlasování. (Potlesk části poslanců.)
Poslanec Jiří Dolejš: Nezdržím vás dlouho, nebojte se. Jenom malá oprava pro steno. Ačkoli jsem se velmi úporně snažil vnutit svou vůli hlasovacímu zařízení, z nějakého důvodu mě vypeklo a dopadlo to přesně naopak. Týká se to hlasování číslo 60, jestli si vzpomínáte, to byl celý zákon, který jsme tady odhlasovali, ho zrušit. Skutečně jsem byl na straně ano, ono to ukázalo ne. Nevím, kde byla chybička, ale pro steno, aby bylo jasno. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Eviduji přihlášku pana předsedy poslaneckého klubu ODS pana Stanjury. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Protože ve zbytku schůze máme na programu pouze třetí čtení, a pokud bychom neupravili hlasovací hodiny, měli bychom dneska maximálně pět pracovních hodin, což po včerejších pěti dneska pět, myslím si, že by to bylo opravdu málo. Jménem tří poslaneckých klubů navrhuji, aby Sněmovna rozhodla o vyčlenění hlasování pro třetí čtení až do konce dnešního jednacího dne, to je první návrh. Druhý návrh, opět přinesený jménem tří poslaneckých klubů, aby Poslanecká sněmovna jednala meritorně a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes po 19. i po 21. hodině. Prostě budeme tady tak dlouho, dokud ten program neskončí. Pokud neskončí zítra, budeme tady ve čtvrtek, v pátek, v pondělí, v úterý, až se ke konci schůze dostaneme. Děkuji. Myslím si, že pět pracovních hodin denně není to, čím bychom se měli pyšnit. Věřím, že ten návrh podpoříte, protože nic jiného než třetí čtení na této schůzi dělat nemůžeme. Děkuji.
Prosím pan poslanec Rath.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Prosím, paní poslankyně. Hlásíte se? Poslankyně Jana Drastichová: Vážená paní předsedající, já se za toto omlouvám, děkuji, že mě na to můj pan kolega upozornil. (Pobavení v sále.) Žádám o znovuhlasování. Měla jsem za to, že je mou povinností, pokud mí kolegové nejsou v sále, že by neměli být přihlášeni. Za to se omlouvám. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan předseda Sobotka. Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Musím říci, že jsme ještě trošku v šoku jako poslanci sociální demokracie z toho, co se v tuto chvíli stalo. V každém případě bych chtěl, paní místopředsedkyně, až dohovořím, požádat o čtvrthodinovou přestávku na poradu našeho poslaneckého klubu, abychom se o té věci mohli poradit, jakým způsobem dále postupovat. Jenom bych chtěl upozornit, že manipulování s hlasováním jiných členů této Poslanecké sněmovny je zcela nepřijatelná praxe! To je něco, co jednoznačně musíme odmítnout, a myslím si, že je řada příkladů, kdy poslanci na takovou situaci reagovali tím, že se vzdali svého poslaneckého mandátu. (Potlesk části poslanců.) I v zahraničí je celá řada takovýchto případů. V každém případě musí sociální demokracie požadovat, aby toto hlasování bylo opakováno, a chtěl bych požádat o to, aby v tuto chvíli byla umožněna čtvrthodinová přestávka. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče.
- 238 -
- 239 -
Musím vyhovět vaší žádosti a vyhlásit patnáctiminutovou přestávku. Současně bych chtěla konstatovat, že jsem v souladu s vaším návrhem a měla jsem v úmyslu prohlásit toto hlasování za zmatečné, mít v úvahu a na zřeteli to, že paní poslankyně se ihned omluvila, a opakovat toto hlasování. Nicméně pokud žádáte patnáctiminutovou přestávku, já ji tímto vyhlašuji. Budeme pokračovat v 10.50 hodin. (Jednání přerušeno v 10.35 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 10.50 hodin.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Kolegyně a kolegové, přestávka na poradu klubu ČSSD právě uplynula. Jak jsem avizovala, mám v úmyslu prohlásit hlasování, které bylo předmětem toho vzrušení zde v sále, za zmatečné, a u vědomí toho, že paní poslankyně se okamžitě omluvila, čili byla si vědoma svého nesprávného postupu, chci, abychom znovu hlasovali o návrhu pana poslance Stanjury. Ještě se hlásí pan poslanec a předseda klubu Sobotka. Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že paní místopředsedkyně prohlásila předchozí hlasování za zmatečné, a vzhledem k tomu, že to hlasování se týká otázky projednávání a hlasování zákonů ve třetím čtení po 14. hodině, chtěl bych vzhledem k situaci, která nastala, vznést veto dvou poslaneckých klubů proti tomu, abychom dnes hlasovali zákony ve třetím čtení po 14. hodině. To je první věc. Druhá věc. Domnívám se, že by bylo na místě, pokud by vedení Poslanecké sněmovny jasným způsoben deklarovalo, že takovéto praktiky v Poslanecké sněmovně jsou naprosto vyloučené. Chtěl bych proto vyzvat předsedkyni Poslanecké sněmovny paní Němcovou, aby podala v této věci podnět mandátovému a imunitnímu výboru. Děkuji.
předsedající vyzývá ke klidu.) Ten jemný podtón, až skoro vyhrožovací, který jsem zaslechl ve slovech paní řídící, jsem přehlédl. Nicméně potvrzuji ono veto a chci říci, že jde o hlasování o tak závažném materiálu, že s čistým svědomím Poslanecká sněmovna toto hlasování nemůže dovést do jakéhokoliv konce, pokud nebude dovedeno do konce projednávání oné manipulace s hlasováním, resp. s hlasovacími kartami, které jsme tu byli svědky, to znamená do té doby, dokud neprojedná tu záležitost případně mandátový a imunitní výbor. Já vyzývám k tomu, abychom velmi zvážili, jestli zdravotní reforma, o které se tady hlasuje a která skutečně může být i na desítky let dopředu pro občany, má být odhlasována pod takovýmto stínem. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan předseda poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta má slovo. Poslanec Vít Bárta: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já se každým dnem učím, co je to politika. Mnohokrát jsem tady poslouchal oprávněné výtky opozice o tom, jak je zapotřebí důsledně vyjednávat, jak je zapotřebí pracovat. Nezlobte se na mě, ale to, co se tady teï děje, mě velmi mrzí, že jen a jen otupuje možnost se snažit na něčem, na čemkoliv, domluvit. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Ještě se hlásí pan místopředseda Zaorálek.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní předsedající, paní a pánové. (V sále je velký hluk, mnozí poslanci stojí a nahlas se baví,
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych chtěl jenom reagovat na to, co tady zaznělo. Já chápu pana poslance, že zřejmě nerozumí tomu, jak je vážné to, co se stalo. A mně připadá, že to asi není náhodou, že se to stalo zrovna straně Věci veřejné, protože je to zrovna ta strana, u které existují pochyby o tom, do jaké míry tady její poslanci skutečně hlasují a mluví za sebe. Mně připadá, že právě proto je ten incident tak vážný. Tahle strana je totiž také stranou vládní, a ukazuje se, že poměry jsou tam takové, že dokonce je možné, aby jeden poslanec obhospodařoval karty poslanců ostatních. No to je přece charakteristické! Jestli tohle je možné v této straně, tak se vlastně potvrzuje, že to skutečně není svéprávná strana, že atmosféra, to, co v ní funguje, nemá skutečně se západní demokratickou stranou nic společného. A rozumím tomu, že pan poslanec Bárta je ten, který se tady diví tomu, že to vůbec někomu vadí. Ale tento způsob zacházení s (nesrozumitelné) v údajné politické straně je typický v zemích, jako jsou bývalé země
- 240 -
- 241 -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Pokud je tomu tak, že dva poslanecké kluby vznášejí veto, je to samozřejmě postoj, který je třeba bez výhrad respektovat. Pouze musím konstatovat, že tedy Sněmovna bude pokračovat v pátek v 9 hodin ráno, a kdy bude konec jejího jednání, to samozřejmě nelze předvídat. Ještě se hlásí pan předseda Kováčik a poté pan předseda Bárta.
Sovětského svazu v Asii a na východě Evropy. Tyhle praktiky vy jste zavedl do České republiky! (Potlesk z levé strany sálu.) Tento způsob chování poslanců, vlastně nesvéprávných poslanců, kteří jsou dokonce placeni tím mocným bossem, který tu stranu vede — mohl bych vám jmenovat země, kde tyto metody jsou pokládány skutečně za běžné a kde by stejně jako vy nechápali, co je na tom, když někdo pověřený se stará o hlasovací karty svých poslanců. Takže mě dokonce to vaše ohrazení a to, že říkáte “co se to tady vlastně stalo” — já tomu velice rozumím, a proto si myslím, že to je o to vážnější. Jestli takovýto nesvéprávný klub tady schvaluje reformy, které mají platit léta, tak jsem pro to, abychom se zabývali tímto případem, co se v něm vlastně stalo, s veškerou vážností. Tohle se nedá zlehčovat, to je stále o tom, jestli tady máme v případě této strany skutečné poslance, kteří hlasují za sebe! Po dnešku si to myslím ještě méně! (Potlesk z levé strany sálu.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se paní ministryně Karolína Peake a dále páni poslanci Štětina a Skokan. Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vrame to zpět k tomu, co se stalo. Moje kolegyně udělala z nezkušenosti školáckou chybu. Na tu jste ji upozornili, ona se za to omluvila, je z toho celá špatná, čistě lidsky. (Smích v sále.) Po volbách se říkalo, že je báječné, že ve Sněmovně zasedlo víc žen. Pořád ještě je tady většina chlapů, bohužel to nejsou pořádní chlapi. (Potlesk z lavic poslanců Věcí veřejných.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan poslanec Štětina bere zpět svoji přihlášku. Slovo má Vojtěch Filip. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, já nevycházím z údivu, co tady předvedla paní ministryně Karolína Peake. Dostali jste na začátku volebního období tyto dvě knížky — Ústavu České republiky a jednací řád. A jestli ministryni, předsedkyni Legislativní rady vlády, nejde o to, že nemůže být školáckou chybou porušení ústavy, článku 26, tak já nevím, co v té vládě dělá! (Potlesk zleva.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se pan předseda Sobotka. Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, já tomu rozumím, že je v této Poslanecké sněmovně - 242 -
vysoké procento nových poslanců, ale tato Poslanecká sněmovna v tomto složení už funguje déle než rok. A já si myslím, že je přece zřejmé, že každý v této Poslanecké sněmovně může hlasovat pouze sám za sebe. Alespoň v našem poslaneckém klubu je to zřejmá věc a je to standardní praxe, která je tady realizována. Ale teï jsme se tady setkali s něčím, co je skutečně zarážející a varující. Je otázka, zdali takováto praxe tady nefungovala již v uplynulém roce při schvalování jiných návrhů zákonů. To je otazník, který tady už navždycky zůstane po tomto incidentu viset. Ale dovolte mi, abych se obrátil jako předseda nejsilnějšího opozičního klubu na předsedkyni Poslanecké sněmovny paní Němcovou. Rád bych ji požádal o její stanovisko. Myslím si, že to je situace, kdy není možné, aby předsedkyně Poslanecké sněmovny svůj názor neřekla, aby předsedkyně Poslanecké sněmovny v této věci mlčela. Chtěl bych požádat předsedkyni Poslanecké sněmovny také o její stanovisko k návrhu, který jsem zde předložil, aby to byla právě ona, kdo v této věci podá podnět k jednání mandátového a imunitního výboru, tak aby mandátový a imunitní výbor tento prohřešek mohl projednat. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Nyní myslím, že se můžeme vrátit k práci, kterou mezi 11. a 14. hodinou můžeme vykonat. Otevírám tedy bod, kterým je vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, sněmovní tisk 406, třetí čtení. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr zdravotnictví Leoš Heger a zpravodaj výboru pro zdravotnictví poslanec Jiří Štětina. (Jdou si sednout ke stolkům, nicméně poslanci ČSSD a KSČM stále stojí v hloučcích před svými lavicemi.) Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku č. 406/2. Otevírám rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku. Hlásí se pan Sobotka, pan poslanec a předseda. Poslanec Bohuslav Sobotka: Vážená paní místopředsedkyně, postřehl jsem ve vašem hlasu jistý tón, který vyjadřoval možné zklamání. Ale přesto, já myslím, že ta věc je skutečně velmi vážná. Já jsem zde vyzval jako předseda poslaneckého klubu sociální demokracie předsedkyni Poslanecké sněmovny paní Miroslavu Němcovou, aby se k tomu vážnému incidentu vyjádřila. Ona se k této věci zatím nevyjádřila. Já bych jí rád poskytl čas, mj. bych jí rád poskytl čas pro to, aby se vyjádřit mohla, a požádal bych proto o přestávku na jednání poslaneckého klubu sociální demokracie v délce hodiny a půl. Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Já vám samozřejmě vyho- 243 -
vím. Pokud jste slyšel v mém hlase zklamání, tak to bylo zklamání plné realismu z toho, že pokud je veto dvou klubů, tak mě samozřejmě nic dalšího nemůže překvapit a nic nemůžu dalšího očekávat. Naprosto v pořádku. (Nesouhlas na tvářích poslanců z levé strany sněmovny.) Vyhlašuji přestávku do 12.30 hodin. (Jednání přerušeno v 11.02 hodin.)
mohlo teoreticky dojít ke spáchání trestného činu, jsem připravena takový podnět mandátovému a imunitnímu výboru podat. Dalším stanoviskem a závěrečným stanoviskem je, že bez ohledu na to, bude-li podán podnět z mé strany nebo zda se z vlastního podnětu bude touto věcí zabývat mandátní a imunitní výbor, nebrání nic Poslanecké sněmovně, aby pokračovala ve svém jednání. Žádná lhůta pro podání příslušného podnětu neexistuje. Čili Sněmovna je způsobilá pokračovat ve svém jednání. Tolik prosím, abyste přijali s pochopením mou dosavadní informaci.
(Jednání pokračovalo ve 12.32 hodin.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, vážení kolegové, uplynul čas přestávky. Já poprosím, abyste se všichni posadili do lavic a my mohli začít jednat. O slovo měpožádala předsedkyně Poslanecké sněmovny paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás informovala o zjištěních, k nimž jsem dospěla během přestávky, která právě uplynula. Sešla jsem se se sněmovní legislativou a máme pro vás následující informace. Prosím, abyste je přijali jako průběžný výsledek toho, co se odehrává. Za prvé — a teï řeknu nejprve své osobní stanovisko. Určitě je politováníhodný ten skutek, který se zde stal, o tom nikdo nepochybujeme. Jsem za druhé přesvědčena, že paní poslankyně nejednala úmyslně — ale prosím to odděluji od toho jednání, které jsem měla s legislativou. Je to mé osobní stanovisko — že jednala z neznalosti věci, což samozřejmě neznamená automatickou omluvu a pardonování takového činu, to víme také všichni. Teï k tomu, o čem jsem jednala se sněmovní legislativou. Podnět pro mandátový a imunitní výbor mohu dát v případě, že bude zjištěno, že šlo o trestný čin. Zároveň však může mandátový a imunitní výbor věc projednat z vlastního podnětu, pokud je přesvědčen, že došlo ke spáchání trestného činu. Tuto skutečnost zjištěnu nemáme a nemáme potvrzeno, nemáme prozkoumán celý trestní řád tak, abychom mohli říci, že došlo, nebo nedošlo ke spáchání trestného činu. Z toho důvodu nemohu v tuto chvíli žádný podnět mandátovému a imunitnímu výboru dát, což neznamená, že nemůže zvláš jednat mandátový a imunitní výbor a dospět k odlišnému stanovisku. Za druhé ale sděluji, že se tím samozřejmě zabývat budu, že to neznamená, že je tím celá věc skončena. Jakmile mi legislativa dá stanovisko, že - 244 -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já tady nám nějaké omluvy z jednání. Mám tady žádost Karla Schwarzenberga, který se omlouvá v tuto chvíli z jednání Sněmovny z důvodu přijetí generálního tajemníka NATO. A mám tady omluvu Radima Jirouta, který se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 13.30 hodin. (Předsednictví převzala předsedkyně Poslanecké sněmovny Němcová.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, před přestávkou měl být zahájen bod č. 31, jeho projednávání zahajuji nyní. Jedná se o bod
31. Vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 406/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali svá místa ministr zdravotnictví Leoš Heger, též prosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Jiřího Štětinu. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 406/2. Otevírám rozpravu, upozorňuji, že jsme ve třetím čtení, a prosím, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Rath, prosím. Poslanec David Rath: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, já jsem většinu výhrad tlumočil v tom předchozím projednávání, ale rád bych připomněl dvě významné výhrady — respektive jednu výhradu a jednu otázku. Výhrada je k té délce, kdy má zasahovat záchranná služba, protože nyní jsme v režimu, který trvá a je běžně praktikován v podstatě desítky let, kdy záchranná služba z vyhlášky má dojet do patnácti minut, pokud nejsou nějaké objektivní vnější okolnosti, které by tomu zabránily. Těmi vnějšími okolnostmi se myslí třeba klimatické vlivy nebo neprůjezdnost ko- 245 -
munikací atd. Dnes přichází ministerstvo s návrhem, aby těch patnáct minut, které jsou bez problémů dodržovány ve většině případů a na většině území České republiky, bylo prodlouženo na dvacet minut. Já si myslím, že pro to není žádný důvod a je logické, že toto působí psychologicky. Mám-li někam dojet do patnácti minut, tak samozřejmě se chovám jinak, o trochu jinak, než mám-li tam dojet do dvaceti minut. Tudíž já nevidím jediný důvod, proč by se tento limit měl prodloužit, protože těch pět minut výrazně zhoršuje šanci pacientů na přežití či záchranu. Každý záchranář ví, že nejdůležitější ta pomoc je v těch prvních minutách po nějakém vážném úrazu nebo po vážném onemocnění, při vážném onemocnění, že ty první minuty jsou klíčové, říká se jim někdy dokonce zlaté minuty, a každá ta minuta, o kterou je ten zásah, kvalifikovaný zásah prodloužen, prudce zvyšuje nebezpečí, že zásah nebude efektivní, nebude účinný. Čili v podstatě jednoduše řečeno prudce stoupá počet lidí, kteří nepřežijí, nebo přežijí s trvalými následky. Tedy není odůvodnitelné, proč ministerstvo tuto psychologickou hranici chce prostě posunout. Argumenty, které zde zaznívají, jsou podle mě liché, charakteru — no ne všude se těch 15 minut dodrží. To je pravda, ale jak říkám, v 95 % se bez problému dodrží. Jsem přesvědčen, že prodloužení limitu z 15 na 20 minut povede k tomu, že za rok uvidíme, že průměrná doba začátku zásahu se prodlouží. Prodlouží se kvůli tomuto psychologickému efektu, že mám na to více času. To je logické. Mám-li na něco víc času, nemusím tolik spěchat. Debata o tom, že drtivá většina záchranářů jsou zodpovědní lidé, kteří se snaží co nejrychleji, to je pravda, ale znovu podotýkám, jsou to také jen lidé. Také jen lidé. Mnozí z nich přetížení, pracují přesčasy, mnozí z nich ne úplně dobře zaplacení, mnozí z nich to mají jako nadúvazky, aby se vůbec uživili, tzn. pracují vedle toho třeba v nemocnici, jako nadúvazek mají na záchranné službě, čili tím se trošku obchází i zákoník práce, protože v nemocnici oni slouží, pracují, mají spoustu přesčasů a pak ještě mají přesčasy na záchranné službě. Samozřejmě mnoho těchto záchranářů pracuje v režimu, kdy jsou docela unavení, docela vyčerpaní, a pokud vnitřně psychologicky uvidí, že se limit prodlouží, bude to mít tu větší, či menší dopad. Myslím si, že je to chyba. Druhá věc je spíše otázka. V tomto zákonu, minule jsem upozorňoval, že je kuriózní, že ministerstvo předpokládá se znárodněním soukromých záchranných služeb. Dikce, jak byla předložena ministerstvem, jasně říká, že tyto záchranné služby bychom měli znárodnit. Já s tím zásadně nesouhlasím. Myslím si, že pro to nejsou žádné jasné, validní argumenty, které by svědčily o tom, že několik nestátních záchranných služeb pracuje hůř, pracuje špatně nebo jsou tam nějaké problémy. Já tyto informace nemám,
na rozdíl od jiných subjektů působících ve zdravotnictví, jako např. některé soukromé nemocnice, které dlouhodobě neplní své povinnosti a své závazky, přesto to ministerstvo zdravotnictví přehlíží a ignoruje. Tak zde ministerstvo přichází s návrhem na znárodnění soukromých záchranných služeb. Chtěl bych se proto pana ministra optat, zda v průběhu projednávání dospěl k jinému názoru a v rámci pozměňovacích návrhů toto znárodnění bude zrušeno, resp. nebude k němu přistoupeno. Děkuji za pozornost.
- 246 -
- 247 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dalším přihlášeným do rozpravy v rámci třetího čtení je pan poslanec Pavel Holík. Prosím, pane kolego. Poslanec Pavel Holík: Vážená paní předsedkyně, vládo, kolegové, kolegyně, dostali jsme se do posledního čtení zákona o záchranné službě. Tento zákon, předesílám, je potřeba. Je potřeba, věnovali jsme mu spoustu času, měli jsme snahu opravdu, aby byl zákon co nejkvalitnější, co nejpoužitelnější, aby záchranáři, kteří konečně mají šanci získat oporu v zákoně, jistou ochranu, jistá pravidla, prostě něco, co je bude z pohledu ochrany chránit natolik, že když budou pracovat podle zákona, budou nepostižitelní, tak jsme se dostali i do oblasti zabývající se sociální ochranou těchto pracovníků, protože je to řada lidí, kteří nastoupí v plném nadšení, že budou aktivní, akční a všechno. Postupně zjišují, že práce není jen o akčnosti, je to opravdu každodenní rutina, je to denní práce, noční práce, výjezdy do minuty, pod neustálým dohledem a tlakem veřejnosti. Není to jednoduchá práce. K tomu se s postupujícím věkem přidávají zdravotní problémy. Principem sociálních jistot, které jsme chtěli zakotvit do zákona, bylo, aby člověk pracující na záchranné službě celou řadu let měl nějaký pocit zadostiučinění, že si zničil zdraví a že to někdo ohodnotil. To je za prvé. Co se stalo? Stalo se to, že jsme dlouhodobě jednali, jednali, snahy nějaké moc velké ze strany vládní koalice nebyly, výsledek je ten, že jediná z oblasti sociálních jistot je tzv. odchodné. V první fázi jsem byl rád. Sláva, podařilo se něco. Když jsem si přečetl, co to vlastně odchodné znamená v té konkrétní podobě, v konečné podobě, tak jsem zjistil, že nárok na odchodné má záchranář, který odsloužil 15 let na záchranné službě, dožil se věku 50 let, a pokud splňuje tato dvě kritéria a odchází ze záchranné služby, tak by měl dostat jeden plat, což u středně zdravotnického pracovníka dělá 25 až 30 tisíc. Takže si myslím, že takové ocenění, nevím, jestli mám říct, než takové ocenění, radši žádné, ale myslím, že tím jsme jim dali najevo, jak moc si vážíme jejich práce. Prostě zklamalo mě to. Věnovali jsme tomu spoustu času, ale s tako-
výmto výsledkem. Já, tak jak jsem byl rozhodnutý, a tento zákon je potřebný a z celého balíku zdravotnických zákonů byl jediný, pro který jsme byli připraveni zvednout ruku, tak v současné době musím říci, že já osobně a celý klub ČSSD nepodpoříme tento zákon. Bohužel. Přesto děkuji za spolupráci. Díky. (Slabý potlesk.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud nikdo, rozpravu ve třetím čtení končím a přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím pana zpravodaje, aby navrhl Poslanecké sněmovně proceduru, kterou se budeme v dalších hlasováních řídit. Přivolávám ještě naše kolegy, ale pan zpravodaj již může vystoupit s návrhem hlasovací procedury. Poslanec Jiří Štětina: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedkyně, vážená vládo. Já se ještě na závěr vrátím k odpovědím, které zde proběhly, ale v této době si dovoluji předložit návrh, jak budeme hlasovat o tisku číslo 406, k vládnímu návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě. Všichni jste dostali nebo jste byli seznámeni s komplexním pozměňovacím návrhem, který byl schválen na výboru pro zdravotnictví a který byl přečten ve druhém čtení, a proto navrhuji tuto proceduru. Nejdříve si dovolím navrhnout schválit pozměňovací návrhy uvedené pod bodem A a potom, protože došlo mou vinou k malému administrativnímu pochybení, že jsem pozměňovací návrh, který se týkal právě výsluh, přednesl v obecné rozpravě, nikoli v podrobné, tak chci požádat váženou Sněmovnu, zda je možno souhlasit s tím, že tento pozměňovací návrh uvedený v bodě B bude schválen, tzn. že budeme nejdříve hlasovat o bodu B, že souhlasíte s tím, jak byl načten, a potom samozřejmě budeme souhlasit s jeho zněním, a čtvrté hlasování se bude týkat souhlasu s celkovým zákonem o zdravotnické záchranné službě.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane poslanče, kolegyně, kolegové, dívám se do sněmovního tisku 406/2. Tam máme všechny pozměňovací návrhy. U návrhu pod písm. B je přesně uvedeno to, co zde řekl pan zpravodaj, s tím že doslovné znění nezaznělo přímo v rámci podrobné rozpravy, jak požaduje ustanovení § 94 zákona č. 90 atd., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a je zde dodatek: V tomto smyslu se jeví za vhodné, aby o hlasovatelnosti tohoto návrhu rozhodla Sněmovna. Pokud je námitka proti tomu, že nebyl dodržen jednací řád, já jsem to tak pochopila, prosím tedy pana zpravodaje, aby vůbec nevznášel možnost hlasovatelnosti, protože je zde námitka proti tomuto postupu. Ještě chvilku počkám na vysvětlení. (Zpravodaj: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo —) Moment, pane zpravodaji, prosím o chvilku, tamhle dojde k nějakému jednání. Prosím o dvě minuty. Domluvte se zároveň s legislativou a navrhněte nám postup, který bude akceptovatelný pro Poslaneckou sněmovnu... Ještě pan poslanec Rath. Poslanec David Rath: Dámy a pánové, já myslím, že tento zákon není skutečně zase tak klíčový, že by musel být schválen hned dnes. Navrhujeme nebo dáváme možnost vrátit jej do druhého čtení, řádně to načíst a odhlasovat to v rámci možností někdy při příštím zasedání. Nemyslím si, že by to byl takový problém. Pokud ten pozměňovací návrh je brán jako klíčový, bylo by možné prostě postupovat tímto způsobem, protože pan předkladatel zde jasně deklaroval, že nepostupoval podle platného jednacího řádu, a to asi nelze.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Slyšeli jsme slovo pana zpravodaje. Navrhuji nejprve, aby se někdo vyjádřil proti tomuto návrhu procedury, pokud má někdo nějaký protinávrh. Pokud ne — pan poslanec Rath, prosím.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Je zde návrh postupu, který přednáší pan poslanec Rath. Rekapituluji: návrh pro Poslaneckou sněmovnu, aby vrátila tento návrh zákona do opakovaného druhého čtení. Je nějaký problém? Chce ještě někdo vznést nějaký protinávrh? Pokud ne, nechám hlasovat o tomto návrhu, který právě zazněl. Přivolám naše kolegy. Je zde žádost, abych vás odhlásila, což tedy činím. Prosím, abyste se všichni přihlásili. Ještě ale dám slovo panu zpravodaji.
Poslanec David Rath: Paní předsedkyně, já se obávám, tak jak jsem to slyšel, jestli jsem to dobře pochopil, že to není možné. Návrh, který nebyl předložen, načten ve druhém čtení, nemůže být hlasován ve třetím čtení. Možná by stálo za to vysvětlit tu věc, jak vlastně je, ale tak jak to řada z nás chápe, návrh neprošel standardním řízením a procesem podle jednacího řádu. Ale možná že jsem to špatně pochopil.
Poslanec Jiří Štětina: Já bych chtěl ještě vážené Sněmovně sdělit jednu zásadní věc. Já jsem tuto proceduru ještě před tímto zasedáním diskutoval s legislativci a bylo mi řečeno, že když tento návrh byl načten v obecné rozpravě, a to bylo načteno, a v podrobné rozpravě jsem odkázal, k tomu je zvukový záznam, že bylo již načteno v obecné rozpravě, tak že existuje takovýto proces, který je legální. To znamená nejdříve požádat o to,
- 248 -
- 249 -
zda Sněmovna souhlasí, a pak nechat tento pozměňovací návrh načíst zde a pak teprve celý zákon schválit. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Já prosím legislativu, aby přesně ještě jednou s panem zpravodajem vysvětlila Sněmovně, co se opravdu odehrálo v rámci projednávání ve druhém čtení. Jestli jsem tomu rozuměla tak, že váš pozměňovací návrh byl vznesen v obecné rozpravě a vy jste v podrobné rozpravě odkázal, myslím si, že to mění situaci ve striktním výkladu slova. Prosím ale o stanovisko legislativy. Žádám vás o dvě minuty trpělivosti. (Předsedající chvíli čeká.) Došlo k nějaké dohodě? Pan ministr zdravotnictví se hlásí. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já mám tento návrh po krátké dohodě se zpravodajem a politickými zástupci poslaneckých klubů koalice. Navrhujeme, aby se o tomto zákonu hlasovalo nyní, aby se o něm hlasovalo bez toho pozměňovacího návrhu, který řeší výsluhy záchranářů. Já se za Ministerstvo zdravotnictví tady veřejně zavazuji, že v nejkratší možné době na základě politické dohody na úrovni koalice tam ty výsluhy budou. Předložíme ve zrychleném čtení novelu tohoto zákona, tak aby ta věc byla definitivně vyřešena. Jestli jste zaregistrovali, tak tam jsou určité problémy v návrhu, jak byl předložen, protože je třeba ho řešit v souladu s Ministerstvem práce a sociálních věcí, takže my bychom se snažili vyřešit tu věc výsluh záchranářů najednou komplexně v dalším dodatku. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, jen krátce. Obsah tohoto pozměňovacího návrhu, jehož předchozí způsob, jakým byl předložen, je poněkud nejistý, ale já se dívám na obsah, na věcné řešení, byl právě tím, proč poslanecký klub KSČM chtěl tento zákon podpořit. My budeme nyní velmi zvažovat, jak se zachováme, nebude-li tento pozměňovací návrh obsažen a nebude-li jasná záruka, že v nejbližším možném termínu se tato problematika bude opravdu řešit v tom smyslu, jak ten pozměňovací návrh zněl. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: Levice má většinu v Senátu. Pokud to - 250 -
chcete opravit, budete mít šanci v Senátu udělat tam nějakou změnu. Pokud Senát přijde s touto jedinou změnou, tak my to podpoříme. To je přece jednoduché, pokud na tom máte zájem. Pokud ne, tak se v Senátu zachováte jinak. Je to legitimní politické právo, ale nevyzývejte nás tady. Vy to můžete spravit úplně stejně v tom Senátu jako pan ministr nějakým novým dodatečným návrhem. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu předsedovi. Ještě pan zpravodaj. Poslanec Jiří Štětina: Vážené dámy a pánové, já moc děkuji za slova kolegy předsedy z KSČM. Já skutečně z tohoto místa slibuji a jsem rád, že nám bude umožněno nejenom to odchodné, ale my jsme v této oblasti náhrad záchranářům vykonali společně mnoho práce, aby se nám podařilo, a já jsem to zdůrazňoval ve druhém čtení, že to nelze, to, co jsme si představovali a chtěli, že to nelze z důvodu toho, že nejsme pod služebním zákonem. Já skutečně slibuji, že nejenže odchodné, které v tomto návrhu zákona nebylo načteno, ale bylo uvedeno, tak že se ještě pokusíme jednat a doplnit o další výhody, které zde zmiňoval kolega Holík, se kterým já plně souhlasím, a rozhodně uděláme všechno pro to, aby to bylo v co nejkratší možné době načteno a předloženo do Senátu. Já vám děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Znamená to tedy, že procedura hlasování by byla následující. Budeme hlasovat o písmenu A jako o celku — pane zpravodaji, prosím, abyste mě kontroloval. Písmeno B se stalo touto diskusí nehlasovatelným a závěrečné hlasování bude o celém návrhu zákona. Byla by to tedy dvě hlasování. Je to takto v pořádku, pane zpravodaji? Poslanec Jiří Štětina: Ano, já s tím souhlasím. Já si jenom ještě skočím pro kartičku, protože jsem ji nechal na svém místě. Ale je to takto v souladu. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Teï jsem tedy navrhla proceduru já, ale prosím, aby ji Sněmovna odhlasovala. Budeme hlasovat o písmenu A jako o celku a v závěrečném hlasování o osudu celého návrhu zákona. Zahajuji hlasování číslo 82. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem procedury. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 82. Přítomno 157, pro 142, proti 8. Proceduru jsme schválili. - 251 -
Prosím pana zpravodaje, aby uvedl první návrh. Prosím též o stanoviska jak pana zpravodaje, tak pana ministra. Hlasujeme o písmenu A jako o celku. Stanoviska prosím. Pan zpravodaj? (Já myslím, že stanovisko je doporučující.) Pan ministr, prosím. (Ano, stanovisko je kladné.) Zahajuji hlasování číslo 83. Táži se, kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem. Kdo je proti? Hlasování číslo 83. Přítomno 158, pro 92, proti 39. Návrh byl přijat. Pan kolega Tancoš Josef se tady hlásí? Nehlásí. Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu celého zákona. Přednesu návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o zdravotnické záchranné službě, podle sněmovního tisku 406, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu.” Stanoviska prosím. (Zpravodaj: Doporučující, kladné. Ministr: Kladné ze strany ministerstva.) Před hlasováním jsem dostala žádost o odhlášení. Prosím vás tedy všechny o novou registraci a rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 84, které zahajuji. Táži se, kdo je pro návrh zákona. Kdo je proti? Hlasování číslo 84. Přítomno 157, pro 93, proti 38. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu zpravodaji, děkuji též panu ministrovi. Končím tím projednávání bodu číslo 31, sněmovního tisku 406. Zahajuji projednávání bodu číslo
32. Vládní návrh zákona o specifických zdravotních službách /sněmovní tisk 407/ - třetí čtení U stolku zpravodajů zůstává pan ministr zdravotnictví Leoš Heger. Prosím též zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Marka Šnajdra. Oznamuji, že jste obdrželi sněmovní tisk 407/2, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otvírám rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Boris Šastný, prosím.
změnu věku podle § 6 umělého oplodnění, které lze provést podle vládního návrhu zákona ženě v jejím plodném věku, pokud její věk nepřekročil 55 let. Já jsem navrhoval v rámci rozpravy, kterou jsem vedl spíše akademického rázu, na 56 let. Chtěl bych v tomto ohledu tento svůj pozměňující návrh stáhnout. Musí tak být učiněno samozřejmě se souhlasem Sněmovny a jednoznačně říkám, že pokud má být jakýkoli věk v tomto zákoně zakotven, tak doporučuji podpořit ministerský návrh. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Jedná se tedy, pane poslanče, o pozměňovací návrh B? (Od stolku zpravodajů: F!) F, ano, děkuji. Ptám se na další přihlášku do rozpravy ve třetím čtení. Není-li, končím rozpravu. Ještě pan poslanec Plachý. Promiňte. Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nebudu zdržovat, jen jsem chtěl vyslovit tři poděkování. V prvé řadě bych chtěl poděkovat těm z vás, kteří podpoříte snížení věku ženy pro asistovanou reprodukci a v ideálním případě na mnou navrhovaných 45 let. Připomínám, že jsem hluboce přesvědčen o tom, že dítě má právo na maminku, nikoliv na babičku. Druhé poděkování chci vyslovit panu poslanci Antonínovi za naopak prodloužení věku pro dobrovolnou sterilizaci z 21 na 25 let. Jsem přesvědčen, že mladý člověk ve věku 21 let nemá žádný objektivní důvod pro dobrovolnou sterilizaci. Myslím si, že vytvářet generaci sterilních v situaci, kdy národ stárne a vymírá, je velmi nezodpovědné. Vymřeme po meči či po přeslici a to přece nechceme. Třetí poděkování patří panu ministru za to, že vypustil velmi kontroverzní ustanovení o potratech. Bohužel v zákoně zůstalo opět kontroverzní ustanovení o nakládání s lidskými embryi. Embrya lze zničit nebo použít k získání kmenových buněk, a to v době, kdy kmenové buňky lze získat i jiným způsobem. Dámy a pánové, úcta k životu a specificky lidskému životu by nás měla vést k přehodnocení nakládání s lidskými embryi jako s věcí. Není to věc. Až budeme hlasovat o tomto zákoně, tak vás vyzývám, abychom hlasovali podle nejlepšího vědomí a svědomí ve prospěch všeho lidu, tedy i každého člověka, tedy i člověka nenarozeného. Jediné, co nás od lidského embrya dělí, je oněch devět měsíců. Děkuji za vaši pozornost.
Poslanec Boris Šastný: Vážené dámy, vážení pánové, já jsem se přihlásil ve druhém čtení k pozměňujícímu návrhu, kdy jsem navrhoval
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ještě další přihláška do rozpravy? Pokud není, rozpravu končím. Požádám pana zpravodaje, aby nás seznámil s návrhem procedury. Slovo má pan poslanec Marek Šnajdr.
- 252 -
- 253 -
Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji, vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, jednak nejprve budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Markové na zamítnutí zákona. Následně bychom hlasovali pozměňující návrh A, to je usnesení výboru pro zdravotnictví. Další hlasování by byl — Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím o klid! A věnujme pozornost návrhu procedury. Poslanec Marek Šnajdr: ... by byl pozměňující návrh B1 kolegy Šastného, který se týká úpravy pracovnělékařských služeb. V případě, že bychom tento pozměňující návrh schválili, tak je nehlasovatelný návrh B2 téhož poslance a pozměňující návrh G2 pana poslance Janka. V případě, že bychom pozměňující návrh B1 nepřijali, tak bychom o těchto dvou pozměňujících návrzích hlasovali v tomto pořadí. Následně bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu G1 pana poslance Janka, opět týkajícím se úpravy pracovnělékařských služeb. (V sále je trvale velký ruch a neklid.) Pokud jde o již diskutovanou věkovou hranici pro asistovanou reprodukci, tak zde máme několik návrhů. Paní předsedkyně... Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte. Dámy a pánové, opakovaně vás žádám, abyste věnovali pozornost návrhu procedury. Usnadní nám to potom další postup při hlasování. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Vzhledem k tomu, že zde máme několik návrhů na změnu věku, já je rekapituluji. Nejprve budeme hlasovat o stažení návrhu pana poslance Šastného, který se toho věku týkal. Následně zde máme návrh pana poslance Plachého, který stávající vládní návrh, který je 55 let, navrhuje změnit na 45 let. A pak zde máme dva poslanecké návrhy pozměňující, paní poslankyně Chalánkové a pana poslance Antonína, kteří směřují na věk 49. To znamená, v souladu s jednacím řádem nechám proběhnout orientační hlasování a následně podle výsledku v tom pořadí nechám hlasovat. Takže toto je návrh procedury hlasování. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Slyšeli jsme tento návrh. Má někdo nějakou námitku proti navržené proceduře? Nevidím nikoho. Zahajuji hlasování číslo 85. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem procedury. Kdo je proti? Hlasování číslo 85. Přítomno 160, pro 129, proti 23. Proceduru jsme tedy schválili. - 254 -
Prosím pana zpravodaje, abychom přistoupili k návrhům. Oznamte nám první a prosím též o stanoviska. Poslanec Marek Šnajdr: Ano. První návrh je návrh na zamítnutí tohoto zákona. Stanovisko negativní. (Stanovisko ministerstva negativní.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 86. Táži se, kdo je pro návrh na zamítnutí. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 86 přítomno 160, pro 57, proti 98. Tento návrh přijat nebyl. Prosím o další návrh. Poslanec Marek Šnajdr: V tomto případě budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A, to jest usnesení výboru pro zdravotnictví. Stanovisko doporučující. (Stanovisko ministerstva pozitivní.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 87. Táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 87 přítomno 160, pro 94, proti 40. Návrh byl přijat. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Šastného B1. Stanovisko doporučující. (Ministerstvo zdravotnictví s tímto návrhem souhlasí.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 88. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 88 přítomno 160, pro 93, proti 37. Návrh byl přijat. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Tímto jsou pozměňovací návrhy B2 a G2 nehlasovatelné, a nechávám tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu G1 pana poslance Janka. Stanovisko doporučující. (Stanovisko ministerstva je souhlasné.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 89. Ptám se, kdo je pro návrh. A proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 89 přítomno 160, pro 94, proti 25. Návrh byl přijat. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Nyní budeme hlasovat nejprve indikativně, jak už jsem zmínil v úvodu, o věkové hranici asistované - 255 -
reprodukce. Připomínám, že vládní návrh říká 55 let. Nejprve bychom hlasovali o věkové hranici 45 let, následně bychom hlasovali o věkové hranici 49 let a potom vzápětí na výsledku hlasování nechám hlasovat v pořadí těchto pozměňovacích návrhů. Tedy nyní budeme hlasovat o věkovém limitu 45 let. Stanovisko nedoporučující. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Ministerstvo zdravotnictví pokládá všechny návrhy za zdravotně přijatelné. Ostatní je na svědomí poslanců. My bychom souhlasili s naším návrhem 55 let nebo s návrhem 49 let. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji tedy orientační hlasování. Ještě legislativa? Ne. Zahajuji orientační hlasování o věkové hranici 45 let a táži se, kdo je pro tento návrh. V hlasování pořadové číslo 90 přítomno 159, pro návrh se vyslovilo 38. Promiňte, zeptám se — paní poslankyně Černochová, Fischerová, Janek Michal? Nejsou to přihlášky. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o věkové hranici 49 let. Stanovisko zpravodaje neutrální. (Stanovisko ministerstva neutrální.)
ňovacím návrhu C i E poslanců Chalánkové a Antonína 49 let, který mění limit pro asistovanou reprodukci na 49 let. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 93. Zahajuji toto hlasování. (Stanovisko zpravodaje je neutrální, rovněž tak ministerské.) A kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 93 přítomno 160, pro 106, proti 15. Návrh byl přijat. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. S ohledem na to je nehlasovatelný poslanecký návrh D pana poslance Plachého. Můžeme hlasovat o usnesení k zákonu. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Čili o všech návrzích bylo hlasováno. Ještě legislativa. Prosím o vyjasnění. Poslanec Marek Šnajdr: Já jsem navrhoval proceduru. Ano, mám zde poznámku, že nebylo hlasováno o pozměňovacím návrhu C2, C3. Můžeme o nich hlasovat, i když si myslím, že jsme to měli změnit v proceduře, ale můžeme o nich hlasovat, pokud nebude námitka. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Není-li námitka Sněmovny a v souladu s doporučením legislativy bychom nyní hlasovali o návrhu C2. Poslanec Marek Šnajdr: Ano, nejprve zvláš C2 a následně C3.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 91 a ptám se, kdo tedy favorizuje hranici 49. V hlasování pořadové číslo 91 přítomno 160, pro se vyslovilo 99. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji, paní předsedkyně. V tomto pořadí tedy budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Nejprve však nechám hlasovat o souhlas Poslanecké sněmovny se stažením poslaneckého návrhu písmeno F pana poslance Šastného, jak to bylo navrženo v rozpravě. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, o tomto návrhu zahajuji hlasování pořadové číslo 92. Kdo souhlasí se stažením návrhu pana poslance Borise Šastného, jak bylo avizováno. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 92 přítomno 160, pro 153, proti 1. Návrh byl tedy rozhodnutím Sněmovny stažen. Můžeme pokračovat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Stanoviska k C2, prosím? (Stanovisko zpravodaje neutrální. Ministerstvo nesouhlasí.) Zahajuji hlasování pořadové číslo 94. Kdo souhlasí s návrhem C2? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 94 přítomno 160, pro 24, proti 109. Návrh přijat nebyl. Poslanec Marek Šnajdr: A nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C3. Stanovisko negativní. (Ministerstvo má stanovisko neutrální.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 95. Kdo souhlasí s návrhem pod písmenem C3? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 95 přítomno 161, pro 3, proti 110. Návrh přijat nebyl.
Poslanec Marek Šnajdr: Nyní tedy budeme hlasovat o pozmě- 256 -
- 257 -
Nyní tedy můžeme hlasovat o celém návrhu zákona. Návrh usnesení zní takto: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o specifických zdravotních službách, podle sněmovního tisku 407, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Zahajuji hlasování pořadové číslo 96. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem zákona. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 96 přítomno 160, pro 92, proti 64. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.
vrhy k legislativně technickým úpravám. Proto bychom přistoupili k hlasování o pozměňujícím návrhu B, což je pozměňující návrh výboru pro zdravotnictví. V případě, že bude schválen, nebudeme muset hlasovat o pozměňujícím návrhu A poslance Vidíma, jinak bychom museli hlasovat o pozměňujícím návrhu A poslance Vidíma, což je usnesení výboru pro obranu a bezpečnost ohledně svobodného přístupu k informacím neboli zveřejňování platů státních zaměstnanců. Poté bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu C1 Marka Šnajdra, změna zákona o lidských tkáních a buňkách. A jako poslední pozměňující návrh C2 poslance Šnajdra týkající se části 97, změna zákona o léčivech. To je návrh procedury. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Ptám se, zda má někdo námitku proti proceduře. Pan kolega Marek Šnajdr, prosím.
Zahajuji projednávání bodu
33. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 408/ - třetí čtení Ale ještě se o slovo hlásí paní poslankyně Levá. Prosím. Poslankyně Ivana Levá: Děkuji. Dámy a pánové, já nezpochybňuji hlasování. Jen vás prosím o toleranci. Do zápisu bych chtěla — hlasování číslo 86, hlasovala jsem ano, a na sjetině mám křížek. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Je to oznámení pro stenozáznam. Budeme tedy pokračovat v projednávání bodu 33, sněmovního tisku 408. Pan ministr zdravotnictví zůstává u stolku zpravodajů, pan kolega Boris Šastný je zpravodajem, prosím, aby tedy usedl vedle pana ministra. Obdrželi jsme sněmovní tisk 408/3. Obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otevírám nejprve rozpravu ve třetím čtení a ptám se, kdo se do ní hlásí. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím. Prosím pana zpravodaje o návrh procedury. Poslanec Boris Šastný: Vážená paní předsedkyně, vážená Sněmovno, navrhuji následující proceduru hlasování: Nejprve bychom hlasovali o návrhu na zamítnutí paní poslankyně Markové. Následně sděluji, že v průběhu třetího čtení jsem neobdržel já ani sněmovní legislativa žádné ná- 258 -
Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Jenom stručně. Podle mého názoru, pokud přijmeme pozměňující návrh B., tak ten můj C1 je nehlasovatelný. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan zpravodaj. Poslanec Boris Šastný: To souhlasí. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Souhlas. Další námitka k proceduře? Není-li, zahajuji hlasování číslo 97. Táži se, kdo souhlasí s návrhem procedury. Kdo je proti? Hlasování číslo 97, přítomno 156, pro 135, proti 6. Proceduru jsme si schválili. Prosím tedy o první návrh. Poslanec Boris Šastný: Jsem přesvědčen, že musíme hlasovat o návrhu paní poslankyně Soni Markové na zamítnutí návrhu zákona. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. O tomto návrhu na hlasování rozhodneme v následujícím hlasování. Než je zahájím, omlouvám pana poslance Jiřího Pospíšila z dnešního jednání. Zahajuji hlasování číslo 98. Táži se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí zákona. Kdo je proti? Hlasování číslo 98, přítomno 158, pro 57, proti 91. Návrh přijat nebyl. Prosím o další návrh. Poslanec Boris Šastný: První pozměňující návrh, který budeme hla- 259 -
sovat, je pozměňující návrh výboru pro zdravotnictví pod písmenem B. Souhlas. (Ministr: Souhlas.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 99. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Hlasování číslo 99, přítomno 158, pro 90, proti 37. Návrh byl přijat. Poslanec Boris Šastný: Tímto konstatuji, že pozměňující návrh pod kódem A, usnesení výboru pro obranu a bezpečnost zpravodaje Jana Vidíma, je nehlasovatelné. Taktéž pozměňující návrh pod kódem C1 navrhovatele Marka Šnajdra je nehlasovatelný. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Prosím o další návrh. Poslanec Boris Šastný: Proto bych poprosil o hlasování pod kódem C2 poslance Marka Šnajdra týkající se části 97, změna zákonech o léčivech. Z mého hlediska souhlas. (Ministr: Souhlas.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 100. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Hlasování číslo 100, přítomno 158, pro 89, proti 34. Návrh byl přijat. Domnívám se, že jsme hlasovali o všech návrzích. (Zpravodaj souhlasí.) Legislativa souhlasí. Budeme tedy moci rozhodnout o celém osudu zákona. Návrh usnesení zní takto: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, podle sněmovního tisku 408, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Stanoviska prosím. (Zpravodaj i ministr souhlasné.) Zahajuji hlasování číslo 101. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu zákona? Kdo je proti? Hlasování číslo 101, přítomno 158, pro 92, proti 59. Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Končím projednávání bodu číslo 33, sněmovního tisku 408.
34. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 409/ - třetí čtení Oba pánové, jak pan ministr, tak pan zpravodaj, jsou na svých místech. Obdrželi jsme sněmovní tisk 409/2. Ten obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Nejprve však otevírám rozpravu ve třetím čtení a táži se, kdo se hlásí do této rozpravy. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím. Prosím pana zpravodaje o návrh procedury. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, navrhuji, abychom nejprve hlasovali návrh paní poslankyně Markové na zamítnutí a následně v pořadí vcelku tři jednotlivé pozměňující návrhy: Pozměňující návrh A výboru pro zdravotnictví, pozměňující návrh B paní poslankyně Emmerové a pozměňující návrh tří koaličních poslanců C na závěr. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Je námitka proti tomuto postupu? Paní poslankyně Marková. Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych požádala, abychom hlasovali bod A a bod C zvláš. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To teï bylo navrženo. Poslankyně Soňa Marková: Ne, bylo navrženo hlasování jako celek o bodu A a o bodu B a o bodu C. Já bych poprosila o zvláštní hlasování o bodu C po jednotlivých číslech a bodu A také. Vím, že to zdržuje, ale tam je řada věcí, které je potřeba rozlišit. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Slyšeli jsme tedy návrh jiného postupu. Pan zpravodaj. Poslanec Marek Šnajdr: Zpravodaj nedoporučuje. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Takže rozhodneme o návrhu paní poslankyně Markové, o jejím protinávrhu k návrhu pana zpravodaje. Ještě paní poslankyně Marková.
Zahajuji projednávání bodu
- 260 -
- 261 -
Poslankyně Soňa Marková: Já chápu maximální snahu o urychlení. Ale tam jsou věci, které skutečně stojí za podporu a získaly by podporu i našich hlasů. Takhle nás vlastně nutíte k tomu, abychom to nepodpořili. Ale tam jsou věci, které myslím stojí za podporu. A myslím si, že bylo dobrým zvykem tady v této Poslanecké sněmovně, a jsem už tady třetí volební období, že když jsme měli takový požadavek z jakékoli strany, tak u procedury se vyhovělo.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Stanovisko pana ministra? (Ministr: Souhlas.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: O proceduře samozřejmě rozhodne Sněmovna, je nejvyšší autorita. Došlo tedy k nějaké dohodě, ještě se ptám pana zpravodaje?
Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Nyní budeme hlasovat o druhém pozměňovacím návrhu v bodě A, to znamená pozměňovacím návrhu pod bodem A2. Souhlas. (MInistr: Souhlas.)
Poslanec Marek Šnajdr: Dobře. Stanovisko neutrální. Máme asi osm bodů v A, čtyři body v C. Jestli už jsme se rozhodli, že budeme dělit, tak pojïme o všech. Stanovisko neutrální, pojïme hlasovat. Nemám s tím problém jako zpravodaj.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 105. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Hlasování číslo 105, přítomno 162, pro 92, proti 18. Návrh byl přijat. Další návrh prosím.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Čili nepřistupujete na návrh paní poslankyně. Chcete, aby se rozhodlo... (M. Šnajdr: Přistupuji!) Přistupujete na její návrh? (Ano.) Čili Sněmovna slyšela slovo zpravodaje. Zeptám se ještě, zda má někdo další námitku nebo poznámku k proceduře. Není-li, budeme schvalovat proceduru tak, jak byla navržena a pozměněna paní poslankyní Markovou.
Poslanec Marek Šnajdr: Pozměňovací návrh A3. Stanovisko: souhlas. (Ministr: Souhlas.)
Zahajuji hlasování číslo 102 a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem procedury. Kdo je proti? Hlasování číslo 102, přítomno 160, pro 129, proti 11.
Poslanec Marek Šnajdr:: Nyní pozměňovací návrh A4, stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.)
Máme tedy schválenou proceduru a můžeme se věnovat jednotlivým návrhům. Prosím pana zpravodaje o první návrh. Poslanec Marek Šnajdr: Nejprve budeme hlasovat návrh na zamítnutí zákona. Stanovisko nedoporučující. (Ministr: Stanoviska ministerstva nedoporučující.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 103. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí zákona. Kdo je proti? Hlasování číslo 103, přítomno 162, pro 59, proti 95. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat, prosím. Poslanec Marek Šnajdr: Ano. Nyní bychom hlasovali pozměňovací návrh A po jednotlivých bodech, tedy bod A1. Stanovisko: souhlas. - 262 -
Zahajuji hlasování číslo 104. Táži se, kdo souhlasí s návrhem pod písmenem A1. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 104, přítomno 162, pro 94, proti 18. Návrh byl přijat. Další návrh prosím.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 106. Kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Hlasování číslo 106, přítomno 161, pro 91, proti 44. Návrh byl přijat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 107. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Hlasování číslo 107, přítomno 162, pro 119, proti 14. Návrh byl přijat. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Nyní pozměňovací návrh A5. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 108. Kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Hlasování číslo 108, přítomno 162, pro 120, proti 13. Návrh byl přijat. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh A6. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.)
- 263 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 109. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? Hlasování číslo 109, přítomno 163, pro 123, proti 16. Návrh byl přijat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 115. Kdo je pro návrh? Proti návrhu? Hlasování číslo 115, přítomno 163, pro 90, proti 36. Návrh byl přijat.
Poslanec Marek Šnajdr: Nyní pozměňovací návrh A7. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.)
Poslanec Marek Šnajdr: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C3. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 110. Kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Hlasování číslo 110, přítomno 163, pro 92, proti 22. Návrh byl přijat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 116. Kdo je pro návrh? Proti návrhu? Hlasování číslo 116, přítomno 163, pro 97, proti 53. Návrh byl přijat.
Poslanec Marek Šnajdr: Nyní pozměňovací návrh pod kódem A8. Stanovisko kladné. (Ministr: Stanovisko kladné.)
Poslanec Marek Šnajdr: A nyní budeme hlasovat o návrhu C4. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 111. Kdo je pro návrh. Kdo je proti návrhu? Hlasování číslo 111, přítomno 163, pro 92, proti 49. Návrh byl přijat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 117. Kdo je pro návrh? Proti návrhu? Hlasování číslo 117, přítomno 163, pro 74, proti 78. Návrh přijat nebyl.
Poslanec Marek Šnajdr: A nyní pozměňovací návrh A9. Stanovisko kladné. (MInistr: Stanovisko kladné.)
Bude kontrola hlasování. Prosím o chvíli trpělivosti. (Probíhá kontrola hlasování.) Je námitka proti hlasování?
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 112. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Hlasování číslo 112, přítomno 163, pro 92, proti 25. Návrh byl přijat. Poslanec Marek Šnajdr: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh B paní poslankyně Emmerové. Stanovisko záporné. (Ministr: Stanovisko ministerstva záporné.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 113. Kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Hlasování číslo 113, přítomno 163, pro 60, proti 82. Návrh přijat nebyl. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh C1. Stanovisko kladné. (Ministr: Stanovisko k C1 kladné.)
Poslanec Boris Šastný: Ano. Vážená Sněmovno, omlouvám se, samozřejmě u věci, která je součástí koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády, jsem hlasoval ano, nicméně na sjetině se objevilo ne. Zpochybňuji hlasování. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: O námitce rozhodneme v hlasování pořadové číslo 118. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s námitkou? Kdo je proti? Hlasování číslo 118, přítomno 164, pro 132, proti 12, námitku jsme přijali. Budeme tedy opakovat hlasování o bodu, ale nejprve vás odhlašuji. Prosím o vaši opětovnou registraci. Pane zpravodaji, opakujeme hlasování o bodu C?
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 114. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Hlasování číslo 114, přítomno 163, pro 92, proti 36. Návrh byl přijat.
Poslanec Marek Šnajdr: Ano, budeme tedy hlasovat opakovaně o pozměňujícím návrhu C4. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.)
Poslanec Marek Šnajdr: Nyní pozměňovací návrh C2. Stanovisko kladné. (Ministr: Stanovisko kladné.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 119. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
- 264 -
- 265 -
Hlasování pořadové číslo 119, přítomno 157, pro 93, proti 61, návrh byl přijat, můžeme pokračovat. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji, paní předsedkyně. Vyčerpali jsme všechny pozměňující návrhy můžeme hlasovat o návrhu usnesení. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: C5, pane zpravodaji. Poslanec Marek Šnajdr: Omlouvám se, beru zpět. Koaliční dvojí hlasování mě rozhodilo, omlouvám se. Budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu C5. Omlouvám se. Stanovisko kladné. (Ministr: Kladné.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 120. Kdo souhlasí s návrhem C5? Kdo je proti? Hlasování číslo 120, přítomno 158, pro 95, proti 62, návrh byl přijat.
35. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 411/ - třetí čtení U stolku zpravodajů je pan ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím též paní poslankyni, která je zpravodajkou, paní poslankyni Vladimíru Lesenskou. Obdrželi jste sněmovní tisk 411/3, obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otevírám rozpravu. Paní poslankyně Lesenská se hlásí do rozpravy. Paní poslankyně Lesenská se hlásí do rozpravy! Má slovo.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Projednali jsme tedy bod číslo 34. Zahajuji projednávání bodu číslo 35. Je to
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo. Dovolte mi, vážené dámy a pánové, připomenout pozměňovací návrhy, které předkládala opozice v rámci druhých čtení. Připomenu je velmi obecně. Podle vlády má novela zákoníku práce zejména reagovat na nález Ústavního soudu vyhlášený pod číslem 116/2008 Sb. v základních systémových přístupech a promítnout do zákoníku práce formálně podpůrnou působnost občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. Dále má reagovat na programové prohlášení vlády ČR ze dne 4. 8. 2010. Má akcentovat obecný princip autonomie vůle účastníků základního pracovněprávního vztahu zaměstnavatele a zaměstnance při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance. Má provést další drobnější změny, které nebyly realizovány předchozími změnami zákoníku práce, když jsou potřebné. Ambicí vlády by však mělo být nejen uvést stávající zákoník práce do souladu s citovaným nálezem Ústavního soudu, ale uvést zákoník práce obecně do souladu s ústavním pořádkem ČR, tedy odstranit to, co je obecně považováno za rozpor s ústavou, a zejména nenavrhovat nová ustanovení, která v rozporu s ústavou jsou. Aby vláda prosadila populistický výpovědní důvod pro porušení režimu dočasné práce neschopného, navrhuje rozšířit v § 1 působnost zákoníku práce, který má řešit individuální a kolektivní právní vztahy při výkonu závislé práce, a to i na dobu, kdy zaměstnanec nepracuje. Je zřejmé, že snahy zaměstnavatelů, podporované vládou, zasahovat do života zaměstnanců i mimo pracovní dobu sílí. Skončí tyto snahy jen u dočasné pracovní neschopnosti, nebo budou chtít mít zaměstnavatelé pod dozorem své zaměstnance takzvaně od rána do večera? Na tom nic nemění ani argument, že po dobu prvních 14, resp. 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy. Nárok na tuto náhradu mzdy má zaměstnanec jen v případě, že zároveň splňuje podmínky veřejnoprávního předpisu, kterým je zákon o ne-
- 266 -
- 267 -
Nyní můžeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. (Stanovisko zpravodaje i ministra doporučující.) Děkuji. Návrh usnesení zní takto: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 409, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Stanoviska kladná jsme slyšeli. Zahajuji hlasování číslo 121. Ptám se, kdo je pro návrh zákona. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování pořadové číslo 121, přítomno 158, pro 95, proti 61. Konstatuji, že s tímto návrhem zákona Sněmovna vyslovila souhlas. (Potlesk.) Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Pan ministr žádá ještě o slovo. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji, paní předsedkyně. Rád bych poděkoval všem, kteří hlasovali kladně, a pro celky zákonů, nebo pro pozměňovací návrhy. Ujišuji všechny, kteří hlasovali záporně, že se je budeme maximálně snažit přesvědčit, že bylo vše míněno v nejlepším duchu. Děkuji.
mocenském pojištění. Náhrada mzdy tedy v tomto případě není ničím jiným než nemocenskou. Také se stejně jako nemocenská vypočítává a zákoník práce za porušení režimu dočasně práce neschopného již sankci v podobě snížení nebo odnětí náhrady má. V tomto případě navíc vláda nedbala názoru svého poradního orgánu, tedy Legislativní rady vlády, která předmětnou úpravu považuje za protiústavní pro křížení soukromoprávní a veřejnoprávní úpravy a v rozporu s ústavou, zejména se zásadou proporcionality. (V sále je velmi rušno.) Navrhovali jsme, v našich pozměňovacích návrzích tedy navrhujeme ustanovení § 1 a všechny s ním související navržené změny, včetně změny zákona o zaměstnanosti, zrušit. Doufáme, že najdeme podporu i v rámci koaličních stran. Jako reziduum ochrany státního socialistického vlastnictví obsahuje zákoník práce stále dohodu o odpovědnosti, dříve tzv. dohoda o hmotné odpovědnosti. Tento institut je v rozporu s ústavou, nebo v případě vzniku škody se předpokládá, presumuje zavinění zaměstnance. V podmínkách soukromého vlastnictví je tento institut víceméně nepřijatelný.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dohoda o odpovědnosti, která zakládá presumpci viny zaměstnance, přitom nemůže zaručit základní předpoklad tohoto zvláštního druhu odpovědnosti. Na rozdíl od převzetí věci, a to je to, že má zaměstnanec po dobu platnosti uvedené dohody svěřené hodnoty trvale ve své dispozici. Ambicí vlády by ale mělo být i to, že právní úprava pracovněprávních vztahů nebude v rozporu s mezinárodními závazky, kterými je Česká republika vázána. Jde nejen o příslušné směrnice Evropské unie, ale také o úmluvy Mezinárodní organizace práce. Přesto pokud jde o nároky za přesčasovou práci, vrací se vláda k úpravě, která dříve byla jednoznačně odmítnuta právě pro porušování článku VI. Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 1 z roku 1919. Z toho důvodu jsme navrhovali předloženou úpravu zrušit. Vláda rovněž navrhuje zavést možnost vypovědět i kolektivní smlouvu uzavřenou na dobu určitou. Popírá tak zcela jednoznačně význam kolektivních smluv jako nástroje stanovení a udržení sociálního smíru. Popírá však také svůj závazek podporovat mechanismy pro dobrovolné vyjednávání mezi zaměstnavateli nebo organizacemi zaměstnavatelů a organizacemi pracovníků za účelem stanovení podmínek zaměstnávání kolektivními smlouvami, který vyplývá z článku VI. Evropské sociální charty.
Vláda dále uvádí, že cílem předlohy je rovněž posílit autonomii vůle účastníků pracovněprávních vztahů při zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance. Skutečnost je taková, že vládní návrh jednostranně posiluje postavení zaměstnavatele, snižuje dosavadní nároky zaměstnanců. Oslabuje jejich právní postavení i postavení jejich zástupců, tedy odborů. V případě znovuzavedení takzvaného moderačního práva, to je snížení nároků zaměstnance soudem v případě neplatného rozvázání pracovního poměru, potrestá vláda za vlastní neschopnost řešit neúnosnou dobu trvání soudních sporů tu slabší stranu, tedy zaměstnance. Taková úprava je pro nás nepřijatelná. Ze stejného důvodu navrhujeme zrušit novou úpravu nároků na odstupné, které má být odstupňováno podle délky zaměstnání. Návrh se rovněž soustřeïuje na omezení působení odborových organizací u zaměstnavatele. Obvyklým omylem přitom je, že odborová organizace může vzniknout jen u konkrétního zaměstnavatele. I když je to nejobvyklejší způsob vzniku odborových organizací v České republice, vznikají odborové organizace rovněž na územním principu a sdružují především zaměstnance malých zaměstnavatelů. Stanovení pravidla, že aby odborová organizace mohla působit u konkrétního zaměstnavatele, musí mít mezi svými členy alespoň tři členy tohoto zaměstnavatele, jí znemožňuje plnit roli, ke které byla ustavena. Jde o neodůvodněné znevýhodnění odborových organizací ustavených na územním principu. Takový přístup je rovněž v rozporu s předmětným nálezem Ústavního soudu, který nepřipustil vyloučení malých odborových organizací při kolektivním vyjednávání. Vláda dále omezuje práva odborů, pokud jde o výkon kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, tím, že se zříká své odpovědnosti nést příslušné náklady a vyhrazuje si do budoucnosti právo sama zvážit, zda náklady uhradí, či nikoliv. V důvodové zprávě předkladatele se uvádí, že předloženou novelou se mají provést další drobné změny, které nebyly realizovány předchozími změnami zákoníku práce, i když jsou potřebné. Rozhodně o drobnou změnu nejde v případě písemné formy pracovní smlouvy a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zavedení povinné písemné formy pracovní smlouvy tím, že při nedodržení této povinnosti pracovní poměr nevznikne, je zcela zásadní změna oproti stávajícímu právnímu stavu. Prý se tím má zamezit nelegální práci. Opak je pravdou. Dveře nelegální práci se vládním návrhem otevírají dokořán, by vláda na popud Legislativní rady vlády zavedla v § 20 pravidlo o konvalidaci nedostatku písemné formy bez zbytečného odkladu. Nedojde-li však ke zhojení písemné formy dodatečně, bude pracovní smlouva neplatná od počátku, i když zaměstnanec pracoval například šest měsíců. Dopady nejen do
- 268 -
- 269 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, paní poslankyně. Dámy a pánové, slovo má zpravodajka k tomuto tisku. Prosím všechny, aby zasedli do lavic a věnovali jí pozornost.
pracovněprávních vztahů, ale do vztahů souvisejících, zejména pokud jde o sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, splnění podmínek pro nárok podpory v nezaměstnanosti, si lze snadno domyslet. Vládou navržená úprava je zásadně nepřijatelná pro nás jako sociální demokracii. Proto se navrhuje setrvat u stávající úpravy, to je zajistit ochranu pracovnímu poměru vzniklému i na základě ústně či konkludentně uzavřené pracovní smlouvy, stanovit povinnost zaměstnavateli v tomto případě vydat potvrzení o takto sjednaných podstatných náležitostech pracovní smlouvy a sankcionovat nedodržení této povinnosti tím, že bude v zákoně o inspekci práce formulována nová skutková podstata přestupku a správního deliktu s odstrašující sankcí. V zájmu zamezení zneužívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se rovněž navrhuje setrvat u stávající právní úpravy. Důsledkem nedodržení písemné formy musí být neplatnost těchto dohod a nově upravit konverzi takového pracovněprávního vztahu v pracovní poměr. Jen s těmito opatřeními spolu s nezbytnou kontrolou lze podle nás bojovat proti nelegálnímu zaměstnávání. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Vojtěch Filip, poté pan kolega Stanjura. S přednostním právem pan kolega Stanjura. Prosím.
ní paní zpravodajky, protože ono shrnutí těch postupů, které předložila vláda do zákoníku práce, stojí za povšimnutí. Víte, neoliberální model v celém světě zkrachoval. Je to evidentní. Neoliberální model prostě nefunguje a neustálé zflexibilňování, abych použil to úžasné nechutné slovo, pracovních vztahů vede jenom ke zhoršení postavení nejen pracujících, ale ve skutečnosti ke zhoršení situace v ekonomice, protože při řekl bych volných pracovních vztazích najednou nejenže nemůžete najít jiné vhodné zaměstnání, když to zaměstnání nevyhovuje, ale nemůžete většinou najít ani spojení do toho zaměstnání, protože se omezuje neoliberálním způsobem doprava do zaměstnání, a to už vůbec nemluvím o tom, že tady neexistuje bytová výstavba. A proto já musím říct, že celý ten komplex jednotlivých kroků považuji za velmi škodlivý nejen pro pracovněprávní vztahy v České republice, ale velmi škodlivý pro samotné ekonomické prostředí v České republice. On totiž navozuje prostředí, které svým způsobem podráží efektivitu jednotlivých kroků zaměstnavatelů a také konkurenceschopnost jednotlivých podniků. V tomto ohledu si myslím, že kdyby vláda alespoň vzala za své to, jakým způsobem se postupuje v pracovněprávních vztazích v severní Evropě, a už jde o Dánsko, Švédsko, Finsko nebo Norsko, tak bychom evidentně viděli, že tam je postup opačný. Tak jako jste nastolili opačný postup v dani —
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nebojte, já ty čtyři minuty poslední nevyužiji, na vás určitě dojde. Já bych po tom obsáhlém vystoupení paní zpravodajky chtěl říct, že... Jestli by paní zpravodajka mě poslouchala... Slyšíme se? Myslím, že paní zpravodajka už poslouchá, tak... Asi ne. Tak já prostřednictvím paní předsedkyně bych chtěl vzkázat paní zpravodajce, že jí děkuji za její obsáhlé vystoupení 16 minut před ukončením vymezených hodin pro hlasování a těším se s ní na shledanou v devět nula nula v pátek u stolku. Doufám, že tam bude. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane poslanče, promiňte, je 14 hodin. Poslanecká sněmovna nesouhlasila s tím, aby pokračovalo dnešní jednání po 14. hodině. Velmi nerada vás přerušuji ve vašem slově. V tuto chvíli tedy přerušuji projednávání tohoto bodu, přerušuji jej v rozpravě ve třetím čtení. Pan poslanec Vojtěch Filip bude moci pokračovat ve svém vystoupení poté, kdy se k tomuto bodu vrátíme. Vrátíme se k němu v pátek, protože do té doby přerušuji projednávání 22. schůze Poslanecké sněmovny. Tedy do pátku 9. 9. do 9 hodin ráno. Děkuji. Oznamuji, že organizační výbor se sejde za 10 minut.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní ještě pan poslanec Vojtěch Filip. Ve 14 hodin tento bod přeruším.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Já se přihlásím do rozpravy v pátek. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená paní předsedkyně, členové vlády, paní a pánové, my jsme před chviličkou skončili projednávání zdravotnických zákonů, které výrazným způsobem zasahují do ústavních práv občanů České republiky, a teï se chystáme zasáhnout znovu do pracovněprávních vztahů způsobem, který — a já vůbec nijakým způsobem na rozdíl od pana předsedy klubu ODS Stanjury nezpochybňuji vystoupe- 270 -
(Jednání skončilo ve 14.01 hodin.)
- 271 -
Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 9. září 2011 v 9.01 hodin Přítomno: 150 poslanců Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den přerušené 22. schůze Poslanecké sněmovny. Vítám vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá náhradní kartu. Nejprve vás seznámím s omluvami z dnešního dne. Začínám omluvou poslanců. Omlouvají se: Vojtěch Adam — zdravotní důvody, Jan Babor — zdravotní důvody, Zdeněk Boháč — pracovní důvody, Vlasta Bohdalová — zdravotní důvody, František Bublan — pracovní důvody, Jaroslav Foldyna — zdravotní důvody, Pavel Holík — pracovní důvody, Petr Hulinský — pracovní důvody, Michal Hašek — rodinné důvody, Petr Jalowiczor — zdravotní důvody, Radim Jirout, David Kádner — pracovní důvody, Václav Klučka — zdravotní důvody, Kristýna Kočí — osobní důvody, Patricie Kotalíková — pracovní důvody, Jaroslav Krákora — osobní důvody, Vít Němeček — osobní důvody, Miroslav Opálka — zdravotní důvody, Jiří Papež — osobní důvody, Jiří Paroubek od 9 do 10 a od 12 hodin — osobní důvody, Karolína Peake — pracovní důvody, Stanislav Polčák — pracovní důvody, Adam Rykala — pracovní důvody, Aleš Roztočil — osobní důvody, Ivana Řápková — pracovní důvody, Jiří Skalický — osobní, Milan Šovíček — pracovní důvody, Martin Vacek — pracovní cesta, Ivana Weberová — osobní důvody, Lubomír Zaorálek — zahraniční cesta. Z členů vlády se omlouvají Josef Dobeš — pracovní důvody, Leoš Heger — pracovní důvody, taktéž Tomáš Chalupa, Jiří Pospíšil a Alexandr Vondra. Tolik omluvy. Pan poslanec Skopal má náhradní kartu číslo 12. Dámy a pánové, já ještě po všech těch úvodních sděleních počkám, až se všichni dostaví do jednacího sálu a zasednou do svých lavic. Ještě náhradní karty. Pan poslanec Váňa má náhradní kartu číslo 9, paní poslankyně Suchá náhradní kartu číslo 22, pan poslanec Rath náhradní kartu číslo 23. Prosím vás, dámy a pánové, o klid. (Atmosféra se pomalu zklidňuje.) Chtěla bych vás, dámy a pánové, požádat o klid a zároveň o to, abychom minutovou vzpomínkou uctili a vzdali hold a naši čest těm, kteří před dvěma dny přišli o život. Víme, že došlo k tragické nehodě, k letecké katastrofě, která připravila o život celý jeden hokejový tým. Součástí této katastrofy byli také tři čeští občané, vynikající sportovci. Prosím vás o minutu ticha. (Všichni poslanci ve svých lavicích povstávají.) Děkuji vám. - 272 -
Dnešní jednání zahájíme přerušeným bodem 35 a pokračovat budeme dalšími body z bloku třetích čtení, u kterých byly splněny zákonné lhůty pro jejich projednávání. Jsou to body 36 až 42 schváleného pořadu schůze. Zahajuji tedy přerušené pokračování bodu číslo 35. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 411/ - třetí čtení Tento bod jsme přerušili v rozpravě. Pan ministr Drábek je na místě zpravodajů. Prosím paní zpravodajku Lesenskou. Připomenu, že návrh zákona jsme projednávali na této schůzi 7. září, přerušili jsme rozpravu a budeme v této rozpravě pokračovat. Byla přerušena v době, kdy hovořil pan poslanec Vojtěch Filip. Prosím tedy, aby se nyní ujal slova jako první dnes. Prosím o klid. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, členové vlády, paní a pánové, vzhledem k tomu, že jsem část svého projevu říkal ve středu, dokončím poměrně jednoduchou větou. V podstatě jde o to, že celá koncepce takzvané flexibility pracovní síly není nijak doplněna tím, aby ta takzvaně flexibilní pracovní síla mohla najít zaměstnání jinde, vzhledem k tomu, že nemá šance ani na změnu bydliště, ale ani nemá šanci, aby se do toho místa jiného pracoviště dostavila vzhledem ke katastrofálnímu stavu hromadné dopravy v České republice. Ta devastace systémů, které umožňovaly zaměstnávání v rámci takzvané flexibility, je tak velká, že to není možné. Proto další změna zákoníku práce je nepřijatelná vzhledem k tomu, že přivodí ještě větší poruchy v pracovněprávních vztazích, ještě větší poruchy v zaměstnávání lidí a ještě větší problémy s růstem nezaměstnanosti. Tento zákoník práce je třeba odmítnout. Děkuji vám. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Filipovi. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím. Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, dovolte, abych řekl, že Komunistická strana Čech a Moravy a její poslanecký klub nepodpoří v následujícím - 273 -
hlasování předloženou novelu zákoníku práce. Ty důvody, které nás k tomu vedou, jsme tady vyjádřili jak v prvém, tak ve druhém čtení. Domnívám se, že předložená novela jde nad rámec nezbytných potřeb úprav zákoníku práce, tak jak vyplývají z nálezu Ústavního soudu číslo 116/2008. Rovněž že jdou nad rámec nezbytné transparentnosti s normami Evropského společenství. Domníváme se, že příliš rozvolňují pracovněprávní vztahy a především zanáší do českého právního řádu a do pracovního práva obrovský nesoulad mezi pracovněprávní úpravou obsaženou v zákoníku práce a na druhé straně odkazy a vztahem k občanskému zákoníku, zvláš v situaci, kdy odkazují na občanskoprávní normu, která je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně a jejíž účinnost se předpokládá, nebude-li rozhodnuto Poslaneckou sněmovnou jinak, až od 1. 1. roku 2013. V této souvislosti bych chtěl také říci, že předložená novela zakládá obrovský vztah nerovnoprávného postavení mezi zaměstnance, kteří se budou řídit ve svých pracovněprávních vztazích právě zákoníkem práce, a zaměstnance, kteří pracují ve služebním režimu, jejichž vztahy jsou upravovány služebním zákonem. Je to patrné například z rozšiřování výpovědní doby z důvodu porušení nemocenské péče. Chtěl bych říci, že KSČM, tak jako většině odborových organizací, vadí výrazně i rozvolňování postavení právě odborových organizací, kdy se domníváme, že v souvislosti, kdy se mění a dále zpřesňuje vztah mezi zákoníkem práce a občanskoprávními předpisy, zejména občanským zákoníkem, a přesouvá se tak tíha váhy odpovědnosti za uzavírání pracovněprávních vztahů, vyjednávání pracovněprávních podmínek, otázek bezpečnosti práce právě do oblasti kolektivního vyjednávání, není možné oslabovat postavení odborových organizací a a priori zadávat podnět k tomu, aby do budoucna byla oslabena i úloha kolektivních smluv. V této souvislosti nám vadí i onen přístup k rozmělňování jednotlivých institutů pracovněprávního vztahu, jako je pracovní smlouva na dobu neurčitou, pracovní smlouva na dobu určitou, otázka zkušební doby, dohod o provedení práce a dohod o provedení pracovní činnosti. V této souvislosti povede za dané situace, kdy stagnuje nezaměstnanost, je relativně nízký růst mezd, situace, že bude-li přijata tato navrhovaná úprava zákoníku práce, dojde k dalšímu ekonomickému tlaku a zesílení na oblast zaměstnanců a k celkovému zhoršení faktického pracovněprávního postavení v oblasti právní ochrany, ochrany bezpečnosti práce velké části zaměstnanců. Komunistická strana Čech a Moravy a její poslanecký klub tedy z výše uvedených důvodů nepodpoří navrženou novelu a bude hlasovat proti jejímu přijetí.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Grospič. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo. Rozpravu končím. Závěrečné slovo pan ministr. Prosím.
- 274 -
- 275 -
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní předsedkyně. Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem o tom návrhu mluvil velmi podrobně v prvním čtení, částečně také v druhém čtení, takže mi dovolte jenom velmi stručně shrnout, a tím také reagovat na předchozí příspěvky, co je vlastně základem úprav zákoníku práce. Za prvé cílem je zvýšení motivace k vytváření dlouhodobých pracovních míst. To je potřeba zdůraznit, protože to, že se navrhuje různá výše odstupného, to je motivace zaměstnavatelů, aby upřednostňovali, aby pro ně bylo výhodnější vytvářet dlouhodobá pracovní místa proti pracovním místům na dobu určitou. A souvisí s tím právě i úprava pracovních poměrů na dobu určitou, kde na jednu stranu se rozšiřuje smluvní volnost mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a na druhou stranu se vytváří bariéra proti tomu, aby byly spekulativně využívány podmínky zákoníku práce pro opakování krátkodobých pracovních poměrů mnohokrát za sebou. Dále se zapracovává nález Ústavního soudu, zejména v oblasti teoretickoprávní, tedy vztahu k občanskému zákoníku. Z delegačního principu označeného Ústavním soudem za špatný přístup se přechází na princip subsidiární. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit, že několik desítek úprav je směřováno k vyšší srozumitelnosti a jednoznačnosti zákoníku práce. Zákoník práce je norma, která není pro pár desítek lidí, není to úzce specializovaná norma. Je to norma, která se týká několika milionů našich občanů, několika set tisíc zaměstnavatelů, a je potřeba, aby byla dostatečně srozumitelná a běžně použitelná. Děkuji výboru pro sociální politiku, který se velmi pečlivě zabýval předlohou zákoníku práce. Obecně musím říci, že ty pozměňovací návrhy, které schválil výbor pro sociální politiku, považuji za dopřesnění a krok kupředu, tedy tyto pozměňovací návrhy mohu podpořit. A pak bych také chtěl tady vyzdvihnout pozměňovací návrh paní poslankyně Langšádlové, který se týká snížení správní režie pojišoven spravujících tzv. úrazové pojištění, protože ten návrh směřuje výši správní režie určenou zákonem k hladině, která lépe odpovídá skutečným nákladům pojišoven. Poslední, co bych chtěl zdůraznit, je pozměňovací návrh, který se týká zpřesnění právní úpravy kont pracovní doby, kde jsem vyhověl sociálním partnerům. Po dohodě organizací zaměstnavatelů a organizací zaměstnanců, tedy odborů, je tady navržena úprava, která zpružňuje použití kont pracovní doby. V této souvislosti bych vám chtěl také říci informaci, kterou jsem nabyl, když mi byla prezentována tato dohoda mezi
zaměstnavateli a zaměstnanci, resp. zaměstnavatelskými svazy a odbory, že kromě této změny nebudou prosazovat žádné další úpravy té předlohy. To je vyjádření sociálních partnerů, které bylo písemně zachyceno. Myslím si, že je to i velmi dobrý argument proti všem těm invektivám vůči novele zákoníku práce, protože tato novela byla skutečně velmi pečlivě projednávána v tripartitě, tak v pracovním týmu, tak na plénu tripartity a myslím si, že je to jednoznačný krok kupředu k větší srozumitelnosti, lepší právní vymahatelnosti a k ochraně pracovněprávních vztahů jak strany zaměstnance, tak strany zaměstnavatele. Děkuji za pozornost.
hem totožné. Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh pana poslance Chvojky na zrušení části 9. zákona o zaměstnanosti pod písmenem B. A pak už opět nebude hlasován můj pozměňovací návrh pod písmenem B. Pozměňovací návrhy pana poslance Chvojky týkající se změny zákona o inspekci práce pod body C1, C2 budeme hlasovat následně a nebyly by pak opět hlasovány moje pozměňovací návrhy. Jako téměř předposlední budeme hlasovat pozměňovací návrhy moje pod písmeny A2, A4, A9 až A22 a A26. Následně budeme hlasovat o návrzích paní poslankyně Langšádlové, Husáka a Laudáta pod písmeny D1 a D2. A následně bude hlasování o návrhu jako o celku.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi a poprosím nyní paní zpravodajku, aby nám navrhla proceduru nadcházejícího hlasování. Prosím.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Zeptám se, zda má někdo nějaký návrh směrem k této proceduře. Nemá nikdo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážené dámy, pánové, dobré ráno. Chtěla bych nejprve prostřednictvím předsedající pozdravit pana kolegu Stanjuru a popřát mu ale úžasný a krásný den, protože se na mě tak moc těšil dneska, a přestože jsem měla dlouhodobě na dnešek plánovaný jiný program, nechtěla jsem si nechat ujít příležitost spatřit jeho další úžasnou kravatu. Nyní k proceduře. Navrhovala bych následující postup při hlasování. Nejprve hlasovat návrh pana poslance Grospiče na zamítnutí návrhu zákona, případně za druhé, protože nebyly žádné legislativně technické úpravy načteny v rámci třetího čtení, tak o nich hlasovat nemusíme, protože — Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, paní kolegyně. Dámy a pánové, ta procedura nebude asi tak úplně jednoduchá. Já vás prosím, abyste věnovali pozornost návrhu paní zpravodajky. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Protože legislativně technické úpravy, které byly připomínkovány legislativním odborem, jsou zahrnuty v usnesení sociálního výboru. Budeme tedy dále hlasovat pozměňovací návrh pod písmenem A, což je usnesení právě sociálního výboru, s výjimkou bodu A1. Pak budeme hlasovat pozměňovací návrh poslankyně Lesenské pod písmenem C, a to bod A3. Nebude-li tento přijat, tak budeme hlasovat pozměňovací návrh k usnesení výboru pro sociální politiku pod bodem A1. Následně budeme hlasovat pozměňovací návrhy pana poslance Chvojky pod písmeny A1 až A7 a již pak nebude hlasováno o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Lesenské pod písmeny A1, A5 až A8, A23 až A25, které jsou s tímto návr- 276 -
Zahajuji hlasování číslo 122. Táži se, kdo souhlasí s navrženou procedurou. Kdo je proti? Hlasování číslo 122, přítomno 148, pro 141, proti 1. Proceduru jsme schválili. Nyní požádám paní zpravodajku, aby oznámila první návrh, a také požádám o stanoviska. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Jako první bychom hlasovali návrh pana poslance Grospiče na zamítnutí návrhu zákona. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Stanoviska? (Zpravodajka: Pro zamítnutí. Ministr: Nedoporučuje.) Zahajuji hlasování číslo 123. Táži se, kdo je pro návrh na zamítnutí celého zákona. Kdo je proti? Hlasování číslo 123, přítomno 147, pro 61, proti 80. Tedy návrh přijat nebyl. Prosím o další. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Nyní bychom hlasovali pozměňovací návrhy pod písmenem A, což je usnesení výboru pro sociální politiku s výjimkou bodu A1. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Stanoviska, prosím. (Zpravodajka: Kladné. Ministr: Kladné.) Zahajuji hlasování pořadové číslo 124. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Proti? - 277 -
Hlasování pořadové číslo 124, přítomno 147, pro 120, proti 1. Návrh byl přijat. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Nyní bychom hlasovali pozměňovací návrh poslankyně Lesenské pod písmenem C, a to bod A3. Jsem pro. (Ministr: záporné.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 125. Kdo je pro návrh? Proti návrhu? Hlasování pořadové číslo 125, přítomno 147, pro 61, proti 85. Návrh přijat nebyl. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Nyní bude hlasován pozměňovací návrh usnesení výboru pro sociální politiku pod písmenem A1. Neutrální. (Ministr: Pozitivní.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 126. Kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování pořadové číslo 126, přítomno 148, pro 84, proti 19. Návrh byl přijat. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Následně bychom hlasovali pozměňovací návrhy pana poslance Chvojky k zákoníku práce pod písmenem A1 až A7. Kladné stanovisko. (Ministr: Negativní.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 127. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 127, přítomno 149, pro 61, proti 88. Návrh nebyl přijat. Poslankyně Vladimíra Lesenská: A protože moje pozměňovací návrhy pod písmeny A1 až A2, A5 až A8, A23 až A25 jsou totožné, jako byly návrhy pana poslance Chvojky, jsou tímto zamítnuty též. Následně budeme hlasovat pozměňovací návrh pana poslance Chvojky na zrušení části deváté zákona o zaměstnanosti pod písmenem B. Nebude už hlasováno o mém totožném návrhu pod stejným písmenem D. Stanovisko kladné. (Ministr: Negativní.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 128. Kdo je pro návrh? Proti návrhu? Hlasování pořadové číslo 128, přítomno 149, pro 62, proti 86. Návrh přijat nebyl. - 278 -
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Jako další budeme hlasovat pozměňovací návrhy pana poslance Chvojky týkající se změny zákona o inspekci práce pod body C1, C2. A opět již nebude hlasováno o totožných pozměňovacích návrzích mých, pod písmenem C. Kladné stanovisko. (Ministr: Negativní.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 129. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Proti? Hlasování pořadové číslo 129, přítomno 149, pro 61, proti 86. Návrh nebyl přijat. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrhy moje pod písmeny A2, A4, A9 až A22 a A26. Kladné stanovisko. (Ministr: Negativní.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 130. Kdo je pro? Proti? Hlasování pořadové číslo 130, přítomno 149, pro 62, proti 87. Návrh nebyl přijat. Poslankyně Vladimíra Lesenská: Nyní budeme hlasovat návrhy poslankyně Langšádlové, pana poslance Husáka a Laudáta pod písmeny D1 a D2. Stanovisko neutrální. (Ministr: Pozitivní.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 131. Kdo je pro návrh? Proti? Hlasování pořadové číslo 131, přítomno 149, pro 87, proti 48. Návrh byl přijat. Poslankyně Vladimíra Lesenská: A pokud se nemýlím, bylo hlasováno o všech pozměňovacích návrzích, které byly předloženy, proto bych prosila o závěrečné hlasování. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, legislativa souhlasí, že bylo vše v pořádku. Tedy návrh usnesení zní takto: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 411, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Stanoviska prosím. (Zpravodajka: Záporné. Ministr: Kladné.)
- 279 -
Zahajuji hlasování číslo 132. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? V hlasování číslo 132 přítomno 149, pro 87, proti 62. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, paní zpravodajce a končím projednávání bodu číslo 35, sněmovního tisku 411. Oznamuji další omluvu z dnešního jednání, a to od pana ministra zemědělství Ivana Fuksy, který se ze zdravotních důvodů omlouvá.
Navrhuji legislativní opravu mého pozměňovacího návrhu uvedeného pod písmenem B bod 4, kde v písmenu m) ve větě za středníkem má být místo slova “spáchaných” správně uvedeno slovo “spáchané”. Jedná se o drobnou opravu, nebo jde o vztah k trestné činnosti, nikoli k trestným činům. Děkuji za pochopení. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Černochové. Hlásí se někdo dále do rozpravy? Pan poslanec Korte, prosím.
Nyní zahajuji projednávání bodu číslo 36. Je to
36. Vládní návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 410/ - třetí čtení Ještě předtím ovšem žádá o slovo předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Kolegyně a kolegové, chci navrhnout Sněmovně, aby vyčlenila pro třetí čtení zákonů dnes dobu i od 14. hodiny do skončení této schůze, do 19. hodiny. Děkuji.
Poslanec Daniel Korte: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, ve sněmovním tisku 410/2 pod písmenem E je můj pozměňovací návrh. Ačkoli jej považuji za věcně správný — a nebudu nyní opakovat argumentaci, kterou jsem zde předvedl ve druhém čtení — formuloval jsem ho nešikovně. Omlouvám se Sněmovně za svoji nedokonalost a prosím, aby hlasováním souhlasila se stažením tohoto návrhu. Připodotýkám, že hovořím i jménem druhého navrhovatele, kolegy Zdeňka Bezecného. Děkuji vám. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Kortemu. Prosím dalšího případného zájemce o rozpravu. Pan poslanec Tejc.
Poslankyně Jana Černochová: Paní předsedkyně, páni ministři, dámy a pánové, krásné dopoledne. Můj návrh, který máte v těch pozměňovacích návrzích pod písmenem B, si dovoluji ještě upravit gramatickou opravou, která není tak zábavná jako “Lytomyšl”, ale je o to důležitější.
Poslanec Jeroným Tejc: Dobrý den. Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, já bych rád ještě jednou požádal Sněmovnu o podporu mého pozměňovacího návrhu, pod kterým je nicméně podepsán kolega Sklenák, který se k tomuto návrhu také přihlásil. Je to naše snaha o to, aby generální inspekce mohla kontrolovat nejen policisty České republiky, ale také obecní a městské strážníky, tedy obecní a městské policie. Myslím, že s ohledem na to, že jsme v posledních letech velmi výrazně zvýšili pravomoci těchto městských a obecních policií, a s ohledem na to, že už tohoto času čítají asi 9 000 osob, jsem přesvědčen, že kontrola, která nyní je, je nedostatečná a je nutné ji zvýšit. Rozumím tomu, že tato věc může přinést dodatečné náklady, nicméně podle předpokladů a podle odhadů to zvýšení kontroly s ohledem na počet městských a obecních policistů, pokud by byla zhruba na stejné úrovni jako u Policie České republiky, pokud bychom vzali ta čísla, by se mohla pohybovat někde mezi 25 a 35 mil. korun. Rozumím tomu, že je to částka nemalá, na druhé straně myslím, že stojí za to kontrolovat zejména ty složky, které opravdu disponují velkými pravomocemi a zároveň je zde možný korupční potenciál, zejména na úseku dopravních přestupků, které kontrolují. To je jedna moje prosba Sněmovně. Rozumím tomu, že to roz-
- 280 -
- 281 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Je to procedurální návrh, o kterém rozhodneme hned. Zahajuji hlasování číslo 133. Ptám se, kdo souhlasí s procedurálním návrhem, který přednesl právě pan poslanec Zbyněk Stanjura. Kdo je proti? V hlasování číslo 133 přítomno 148, pro 84, proti 40. Tento návrh jsme tedy schválili. Jsme v bodě 36. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr vnitra Jan Kubice. Zpravodajem výboru pro obranu a bezpečnost je pan poslanec Antonín Seïa. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 410/2. Otevírám rozpravu, první přihlášenou je paní poslankyně Jana Černochová. Prosím.
hodování nemusí být pro každého z nás jednoduché, ale byl bych rád, aby se neodehrávalo podle stranického klíče. Za sociální demokracii mohu říct, že my Generální inspekci bezpečnostních sborů jako samostatnou instituci podporujeme, s tou myšlenkou jsme se ztotožnili, a myslím, že je dobře, že tato inspekce vzniká. To, co ale myslím zpochybňuje veškeré snahy a vystupování koaličních kolegů tady ve Sněmovně, ale i vystoupení ministra vnitra či premiéra, je ona spekulace o tom, kdo že se má posadit do čela této instituce. Možná tady bude panem premiérem, panem ministrem vnitra odmítnuta debata o tom, kdo má a nemá stát v čele, protože dnes skutečně schvalujeme zákon, ale já myslím, že sem patří. Patří sem proto, že ten, kdo se stane ředitelem inspekce, nejen že bude mít obrovskou moc, ale především to bude ten, který bude muset vybudovat tu instituci jako respektovanou a skutečně odborně zdatnou a hlavně nezávislou. Myslím, že si můžeme vzpomenout na jinou instituci, o jejímž zřízení jsme rozhodli tady v Poslanecké sněmovně, a to byla role veřejného ochránce práv a ombudsmana. Tehdy tady byly určitě spory o to, jestli je dobré, nebo není dobré mít tuto instituci, a já jsem přesvědčen, že kdyby tehdy došlo k výběru špatnému, kdyby tehdy se do jejího čela nepostavil pan dr. Otakar Motejl nebo podobná osobnost, tak bychom dnes možná litovali toho, že jsme tento úřad vůbec zřídili. Myslím, že jemu se naopak podařilo přesvědčit všechny ostatní, že ten úřad smysl má a dokáže pomoci občanům České republiky. Proto tedy je naprosto nutné, aby ten, kdo bude stát v čele, byl respektovanou osobností, aby se nevybíralo podle politického klíče. Jinak dnes tady stojíme a hlasujeme úplně zbytečně, protože můžeme hovořit o nezávislosti, můžeme hovořit o tom, že chceme, aby vyšetřování bylo objektivní, a nic takového se nestane. Já jsem skutečně velmi znepokojen, a myslím, že nejen já, tím, že se dovídáme z médií, že generálním inspektorem, tím ředitelem inspekce, má být Jaroslav Salivar. Myslím, že vláda by nemohla přinést jasnější důkaz o tom, že svá slova o nezávislosti inspekce nemyslí vážně, pokud by došlo ke jmenování tohoto člověka. Já bych rád, aby pan premiér, který jednoznačně ponese odpovědnost, pokud tento zákon schválíme, za jmenování nového ředitele, a vláda jako celek, aby nám tady pan premiér sdělil, že něco takového nehrozí, že může vyloučit, že se pan Jaroslav Salivar nestane ředitelem této inspekce, protože skutečně, pokud by tomu tak bylo, tak s ohledem na jeho minulost, na jeho skutky, vůbec nemá smysl takovouto inspekci zřizovat a podporovat. Já bych chtěl říct pár slov k této spekulaci, protože mě skutečně neustálé opakování tohoto jména docela překvapilo, protože pan Salivar není respektovaným odborníkem v oblasti trestního práva, dokonce nemá ani
vystudovanou Policejní akademii či vysokoškolské právnické vzdělání, je absolventem, jak jsem se dočetl, Vysoké školy báňské v oboru technika požární ochrany a bezpečnost průmyslu. Myslím, že také není možné hovořit o jakékoli nestrannosti, protože v minulém volebním období působil jako politický náměstek ODS a především náměstek Ivana Langera. V roce 2010 dokonce kandidoval do Poslanecké sněmovny za Plzeňský kraj na stejné kandidátce, kterou vedl současný ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Jiří Pospíšil. Myslím, že tedy pokud by došlo ke jmenování takového člověka, tak by jakákoli snaha o nezávislost byla zmařena. A myslím také, že není možné, aby za boj s korupcí v policii a bezpečnostních sborech byl odpovědný někdo, kdo byl náměstkem ve vládě, která dodnes za poslední dobu čelí největším korupčním podezřením a skandálům za posledních dvacet let. Proto bych rád vyzval pana premiéra, aby se ještě před hlasováním o tomto návrhu zákona jednoznačně k této věci vyjádřil a řekl, jak on sám chce postupovat a zda Jaroslav Salivar je mezi kandidáty a mezi lidmi, které si on dovede představit na této pozici. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.)
- 282 -
- 283 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Další přihlášku do rozpravy nemám, nikdo se nehlásí, rozpravu tedy končím. Sděluji omluvu paní poslankyně Lesenské z našeho dalšího dnešního jednání. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím o slovo... Pan poslanec Bohuslav Sobotka, předseda poslaneckého klubu ČSSD, prosím. Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, omlouvám se, že se hlásím až teï, těsně před hlasováním, ale já jsem očekával, že na vystoupení pana poslance Tejce bude reagovat svým vystoupením předseda vlády. Jestliže tady chceme alespoň předvádět snahu o dialog mezi vládou a opozicí, pak si myslím, že by neměla být úplně běžná praxe, že opoziční poslanec ve svém vystoupení slušným způsobem osloví premiéra nebo jiného člena vlády, požádá ho o reakci a reakcí je ticho a mlčení. Rozprava je tady přece od toho, aby se zde vedl dialog. A já bych rád požádal pana premiéra přece jenom o malý příspěvek k lepší politické kultuře v Poslanecké sněmovně. A rád bych ho vyzval, aby reagoval na vystoupení pana poslance Tejce a vyjádřil se, jakým způsobem on osobně bude pojímat složité personální rozhodnutí, které se bude týkat obsazení špičky Generální inspekce bezpečnostních sborů. Jsem přesvědčený o tom, že pan premiér by měl seznámit ještě před hlasováním o tomto návrhu záko-
na Poslaneckou sněmovnu se svou pokud ne konkrétní personální představou, tak alespoň se svou personální koncepcí, kterou bude při výběru této klíčové osoby respektovat a prosazovat. A možná by bylo dobře, pokud jsou zde spekulace o panu Salivarovi, tak by možná stačilo, kdyby pan premiér vystoupil a řekl jednoznačně: Ne, pan Salivar na tuto funkci uvažován není a tuto funkci neobsadí. Myslím si, že i takové vystoupení by nepochybně odstranilo tyto spekulace a nepochybně by uklidnilo jak opozici, tak i tu část veřejnosti, která se obává, že se prostřednictvím pana Salivara vrátí na Ministerstvo vnitra bývalý ministr Ivan Langer. Stačilo by říct jednu větu: Ne, s panem Salivarem jako předseda vlády v žádném případě nepočítám. Já nechci panu premiérovi radit. Chtěl bych ho pouze požádat o příspěvek k politické kultuře v této Poslanecké sněmovně a chtěl bych ho požádat, aby zareagoval na slušné věcné vystoupení poslance Tejce a na jeho konkrétně položenou otázku. Děkuji. (Potlesk z lavic ČSSD.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní poprosím o slovo pana zpravodaje, který nám oznámí postup při hlasování, tedy návrh procedury. Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, ještě než navrhnu proceduru hlasování, dovolte mi stručně shrnout druhé čtení tohoto zákona. Pozměňovací návrhy, jak bylo řečeno, máte ve sněmovním tisku 410/2. Usnesení výboru pro obranu a bezpečnosti v bodě písmeno A. Ve druhém čtení bylo načteno pět pozměňujících návrhů, které jsou uvedeny pod písmeny B až F. Návrh na zamítnutí nebyl podán. A nyní k proceduře hlasování. Nejprve bych navrhl hlasovat o zpětvzetí návrhu pod písmenem E, který vznesl pan poslanec Korte. Za druhé hlasovat o drobné legislativně technické úpravě v pozměňujícím návrhu B4, kterou načetla paní poslankyně Černochová. Za třetí hlasovat o pozměňujících návrzích výboru pro obranu a bezpečnost uvedených pod písmenem A. Zde navrhuji hlasovat o bodech A1, A2, A3 dohromady. Za čtvrté hlasovat o pozměňujících návrzích poslankyně Černochové uvedených pod písmenem B. Týkají se Vězeňské služby a doplnění § 72 trestního řádu. Opět navrhuji hlasovat o písmenech B1 až B4 společně. Za páté hlasovat o pozměňujícím návrhu pod písmenem C poslance Tejce, který si ve druhém čtení osvojil poslanec Sklenák. Týká se rozšíření úkolů Generální inspekce i pro zaměstnance obce zařazené do obecní policie. Zde navrhuji hlasovat o návrzích uvedených pod písmenem I společně. Za šesté hlasovat o návrzích uvedených pod písmenem C II. Za sedmé hlasovat dohromady o pozměňujícím návrhu mém pod písmenem D. Týká se rozšíření úkolů inspekce o preventivní a metodickou činnost. Za - 284 -
osmé hlasovat o návrhu poslance Paggia uvedeném pod písmenem F. A na závěr hlasovat o návrhu zákona jako celku. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Slyšeli jsme návrh procedury. Ptám se, zda má někdo nějakou námitku. Nevidím nikoho. Zahajuji hlasování číslo 134. Táži se, kdo souhlasí s návrhem procedury. Kdo je proti? Hlasování číslo 134. Přítomno 149, pro 148, proti 1. Procedura byla schválena. Prosím tedy o první návrh, pane zpravodaji. Poslanec Antonín Seïa: Nejprve budeme hlasovat o zpětvzetí pozměňujícího návrhu pana poslance Korteho pod písmenem E. Souhlasím. (Ministr Kubice: Souhlasím.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahájila jsem hlasování číslo 135. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 135. Přítomno 148, pro 126, proti 1. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat. Poslanec Antonín Seïa: Dále hlasujeme o drobné legislativně technické úpravě v pozměňujícím návrhu pod písmenem B4. Souhlasím. (Ministr: Souhlasím.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 136. Kdo je pro přijetí této legislativně technické úpravy? Kdo je proti? Hlasování číslo 136. Přítomno 149, pro 148, proti nikdo. Návrh byl přijat. Poslanec Antonín Seïa: Dále budeme hlasovat o pozměňujících návrzích pod písmeny A1, A2, A3 dohromady. Jsou to pozměňující návrhy výboru pro obranu a bezpečnost. Souhlasím. (Ministr: Souhlasím.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 137. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 137. Přítomno 149, pro 148, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat, prosím. Poslanec Antonín Seïa: Dále budeme hlasovat o pozměňujících návrzích pod písmeny B1, B2, B3, B4 společně. Jedná se o pozměňující návrh poslankyně Černochové. Souhlasím. (Ministr: Souhlasím.) - 285 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 138. Kdo je pro návrh? Proti návrhu? Hlasování číslo 138. Přítomno 150, pro 145, proti 3. Návrh byl přijat. Další návrh prosím. Poslanec Antonín Seïa: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem CI společně. Je to návrh, abych připomněl, o rozšíření úkolů Generální inspekce i pro obecní policii. Zpravodaj souhlasí. (Ministr: Nesouhlasím.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 139. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 139 přítomno 149, pro 61, proti 84. Návrh přijat nebyl. Další návrh prosím. Poslanec Antonín Seïa: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu poslance Tejce pod písmenem CII. Souhlasím. (Ministr: Neutrální.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 140. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 140 přítomno 149, pro 60, proti 72. Návrh nebyl přijat. Poslanec Antonín Seïa: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem D, který jsem předložil já. Souhlasím. (Ministr: Neutrální.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 141. Kdo je pro návrh? Proti? V hlasování pořadové číslo 141 přítomno 149, pro 134, proti 1. Návrh byl přijat.
Před závěrečným hlasováním žádá o slovo předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka. Prosím. Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegové, kolegyně, já bych rád požádal před závěrečným hlasováním o patnáctiminutovou přestávku na poradu našeho poslaneckého klubu. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, pokračovat budeme v 10.10 hodin. (Jednání přerušeno v 9.52 hodin.)
(Jednání pokračovalo v 10.10 hodin.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, skončila přestávka pro jednání poslaneckého klubu ČSSD. Přivolávám všechny do jednacího sálu a za malou chvíli tedy budeme moci podstoupit závěrečné hlasování. (Gonguje se. Dosud nepřítomní poslanci vcházejí do sálu.) Přečtu návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 410.” Je zde žádost na odhlášení. Prosím, abyste se všichni znovu přihlásili. O návrhu usnesení, které jsem právě přednesla, rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 143. (Hluk v sále.) Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo je pro návrh zákona. Kdo je proti? Hlasování číslo 143, přítomno 139, pro 79, proti 30. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Poslanec Antonín Seïa: A poslední pozměňovací návrh, který máme odhlasovat, je návrh poslance Paggia uvedený pod písmenem F. (Zpravodaj i ministr nesouhlasí.)
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím projednávání bodu číslo 36, sněmovního tisku 410. Oznamuji omluvu pana poslance Ladislava Šincla z dnešního jednání. Ještě o slovo se hlásí paní poslankyně Chalánková.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 142. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 142 přítomno 149, pro 2, proti 118. Návrh přijat nebyl.
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, nezpochybňuji hlasování, jen pro stenozáznam. Chtěla jsem hlasovat ano a nefungovalo mi hlasovací zařízení v tu chvíli.
- 286 -
- 287 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Je to oznámení pro stenozáznam. Zahajuji nyní projednávání bodu
žádala o pořádek v jednacím sále. Jestliže vás neposlouchají vaši kolegové, myslím, že je to velká škoda. (Sněmovna se zklidnila.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane poslanče, já vás nerada přerušuji. Bohužel vaši kolegové mi zavdávají záminku k tomu, abych
Poslanec Václav Votava: Dnes má uzavřeno penzijní připojištění více jak 4 mil. lidí. Průměrná úložka je asi 430 korun měsíčně. Otázka stojí, kolik lidí bude opravdu schopno spořit ještě další prostředky ve druhém pilíři právě s ohledem na existující penzijní připojištění. A to se má ještě podle návrhu mírně zatraktivnit vyšší státní podporou. Důchodové spoření tak bude přinejmenším spíše doplňkem k penzijnímu připojištění, a přitom záměr tvůrců reformy byl zcela přesně opačný. To nemluvím o tom, že řada lidí s nízkými příjmy není schopna spořit vůbec. Žijí od výplaty k výplatě. Kolik lidí se tedy nechá zlákat k účasti na důchodovém spoření? Vláda počítá s účastí na důchodovém spoření s polovinou aktivní populace. To bylo koneckonců prezentováno i přítomnými zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí i při projednávání zákona v rozpočtovém výboru. To znamená, že počítá s tím, že více než 2,5 mil. lidí dobrovolně převedou do fondů 3 % z průběžného pojištění, tzn. z prvního pilíře, a přidají k tomu další 2 % ze svého příjmu. To je zřejmě velice optimistická představa. Samotné fondy přitom odhadují tuto záležitost střízlivěji. Odhadují, že se do druhého pilíře zapojí podle pesimistického scénáře 300 tis. lidí, podle scénáře optimistického pak až jeden milion lidí. Já se obávám, že půjde spíše o ten pesimistický scénář. Další otázka. Je výhodné důchodové spoření pro všechny? Není. Takto nastavená důchodová reforma je výhodná pouze pro lidi s nadprůměrným příjmem. Důchodové spoření může být výhodné pouze u lidí s příjmy nad 40 tis. korun měsíčně. To je tak možná pro 10 % ekonomicky aktivních občanů České republiky, možná, že jsem to číslo ještě přehnal. Přitom výpadek v průběžném systému zaplatí všichni. Všichni, a to i ti s nižšími příjmy, s průměrnými příjmy. Zaplatí je prostřednictvím zvýšení daně z přidané hodnoty. Takže všichni vlastně budeme účastni na tomto experimentu. Jim se totiž toto důchodové spoření nevyplatí, lidem s nízkými příjmy, nebudou tedy mít ani, co by spořili. Je to taková obrácená solidarita chudých s bohatými. Další otázkou je garance či jistota, zda za několik desetiletí spoření se vůbec lidé se svými penězi potkají. Rozhodnutí spořit ve fondech a odvádět do nich svých 5 % příjmu nebudou moci totiž lidé nikdy změnit. Je to tedy spoření spíše dobrovolně povinné. Navíc až do odchodu do důchodu budou mít své peníze uložené ve fondu. Pokud tam vůbec ty peníze budou, budou také blokovány. Pokud fond zkrachuje nebo bude vytunelován, to se může stát, nemusí se vůbec se svými penězi potkat. Nemaluji čerta na zeï, ale co bude za 30, 35 možná 40 let, kdo to ví? Jaká
- 288 -
- 289 -
37. Vládní návrh zákona o důchodovém spoření /sněmovní tisk 412/ - třetí čtení Prosím ke stolku zpravodajů pana ministra financí Miroslava Kalouska, též zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Vladislava Vilímce. Sněmovní tisk 412/3 jste obdrželi, obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otevírám rozpravu ve třetím čtení. Ptám se, kdo se hlásí do této rozpravy. Pan poslanec Václav Votava má slovo. (Hluk v sále.) Pan poslanec Václav Votava má slovo! (Poslanci ČSSD rozbalují a drží velký transparent, který nakonec zabírá všechny jejich lavice v levé části Sněmovny. Je na něm nápis: “STOP vládě, která tuneluje lidem penze! ČSSD hlasuje PROTI!”) Pan poslanec Bém má náhradní kartu číslo 20. Pan poslanec Václav Votava se hlásí o slovo. Prosím, pane kolego. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, vládo, dovolte mi, abych se ještě vyjádřil k návrhu zákona, který právě projednáváme, tj. důchodovému spoření. Ve druhém čtení jsem podal i za klub sociální demokracie návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, který se týká důchodového spoření jako druhého pilíře vládní důchodové reformy. Považujeme tento druhý pilíř za zbytečný, nevýhodný jak pro střadatele, tak i pro stát. Je výhodný pouze pro penzijní fondy a možná jejich prodejce. Vyvedení prostředků z prvního pilíře je pro nás nepřijatelné a ve svém důsledku bude znamenat oslabení solidárního průběžného systému, ale může vést také k destabilizaci veřejných rozpočtů. V souvislosti s tímto experimentem bych položil několik otázek: Má smysl důchodové spoření souběžně s penzijním připojištěním? (Transparent vyvolal v sále velký rozruch. Místo na řečníka se pozornost upíná k transparentu, někteří poslanci si ho fotografují, kdosi tleská, jiní se smějí...)
je garance, že se tak nestane? Jaká je garance, že nebude snaha systém v budoucnosti také měnit? Jaká je záruka, že nedojde k reformě reformy? To už koneckonců jsme zažili např. u Maïarska nebo Polska. A jaký vliv na úspory bude mít případný přechod na euro? To vše může mít dopad na úspory, to vše je může znehodnotit. Zvláště když není možno ze systému odejít, úspory vybrat, investovat jinam. Tak se může i stát, že soukromá penze vyplácená z fondů nepostačí vůbec na pokrytí ani toho, oč se sníží penze penzisty od státu. Vstoupit doživotně do druhého pilíře, kdy nemáme žádnou jistotu, jak bude v budoucnu fungovat, jak se může změnit, je podle mě značné riziko. Nikdo neví, co bude za 30, 35, 40 let. Vy to víte? Co určitě víme je, že se odstartuje nevídaný hon na klienty, lov na klienty, který nastane již v lednu 2013. Lze očekávat masivní reklamní kampaň. Samozřejmě, že se bude hovořit opět jen o výhodnosti tohoto spoření. Ten, kdo se nechá zlákat, tak musí počítat s tím, že na rozdíl od změny mobilního operátora nebo dodavatele elektřiny či plynu tady prostě rozhodnutí nelze změnit a upisuje se, dá se říci, doživotně a cesty není zpět. Takže z těchto důvodů sociální demokracie určitě tento návrh zákona nepodpoří. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Jinak si jenom dovoluji připomenout, že zavedení druhého pilíře důrazně doporučovala Evropská komise a že skutečnost, že jest zde jasná politická vůle druhý pilíř zavést a tuto reformu provést, byla jedním z důvodů, proč Standard & Poor’s svým ratingem umožnil výrazně zlevnit dluhovou službu České republiky. Chci opozici říct, že tentokrát mě opravdu zaskočila, a obávám se, že mi způsobila mimořádný vnitrostranický problém. Protože zatímco na Drábka jste tady mávali jenom nějakými papírky, tak na mě jste roztáhli plachtu jako fotbalové hřiště. Drábek je mimořádně žárlivej a tohle mi ve straně jen tak neprojde. Nicméně, prostě, nějak se s tím budu muset vypořádat. (Veselost v sále.) Děkuji za pozměňovací návrhy, souhlasím se všemi návrhy pod bodem A i s návrhy pod bodem C. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Bohuslav Sobotka s přednostním právem. Prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, já vzhledem k tomu, že jsme vedli velmi rozsáhlou diskusi v prvním i druhém čtení, že je vedena vášnivá diskuse ve sdělovacích prostředcích, a to jak v odborných, tak v populárních printech, nebudu teï polemizovat se vším, co řekl pan poslanec Votava. Jenom bych rád upozornil na to, že pan poslanec — a již věda, či nevěda — strašil veřejnost nepravdou v okamžiku, kdy říkal, že pokud fond zkrachuje, nemusí se klient se svými vklady setkat. Dobře víte, mnohokrát jsem to z tohoto místa opakoval a zcela explicitně je to uvedeno v legislativních předlohách, o kterých budete hlasovat, že je důsledně oddělen majetek akcionářů od vkladů klientů a že v případě — což se skutečně může stát — krachu některé penzijní společnosti nestávají se vklady klientů součástí konkurzní podstaty, ale převádějí se pod jiný, zdravý fond. To znamená nemůže se stát, že v případě ekonomického kolapsu jakéhokoliv fondu klient přijde o své prostředky, ty zůstávají v penzijním systému, a tak upravujeme nejenom druhý pilíř, který poprvé zavádíme, ale tak také provádíme transformaci stávajícího třetího pilíře, aby byl klient jist i tam.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dnes je skutečně důležitý den. Dnes se tady rozhodne o změnách v našem důchodovém systému, které budou v budoucnu jen obtížně korigovatelné, pokud se pro ně Poslanecká sněmovna skutečně rozhodne. Já myslím, že je velmi důležité, aby tady zaznělo zřetelné stanovisko hlavní opoziční strany, kterou je Česká strana sociálně demokratická. Myslím si, že je velmi důležité, aby to zaznělo, také proto, že my jsme v opozici a my jsme se na této reformě nepodíleli. Ne snad proto, že by na naší straně k tomu nebyla ochota jednat o těchto změnách, ale proto, že vláda položila myšlenku a návrh na oddělení tzv. druhého pilíře jako kategorickou věc. Jako věc, o které se nejedná, o které není možné vést debatu. A za takovéto situace skutečně shoda na dalším kroku v důchodové reformě možná nebyla. My jsme dnes přišli, jak už tady koneckonců zmínil ministr financí Miroslav Kalousek, s plachtou právě proto, abychom jasně řekli, že sociální demokraté budou hlasovat proti všem těmto čtyřem návrhům, které se týkají důchodové reformy. My se obáváme, že skutečně dochází k tunelování penzí. Ne kvůli tomu, že není odděleno vlastnictví v těch soukromých fondech, ale kvůli tomu, že se poprvé takto masivně vyvádějí peníze z průběžného důchodového systému do soukromého spoření. Je to poprvé, kdy se v této zemi privatizuje část státního důchodového systému! To je ten klíčový moment. Proto je to dnešní hlasování tak důležité, protože doteï, dvacet let po roce 1989, byl státní důchodový systém nedotknutelný. Žádná vláda, i když tady byly pra-
- 290 -
- 291 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní se hlásí pan ministr Kalousek, poté pan předseda poslaneckého klubu ČSSD s přednostním právem, poté paní kolegyně Chalánková a je přihlášen pan kolega Filip. Pan ministr financí má slovo.
vicové vlády nebo vlády, které se nazývaly jako pravicové, tak žádná vláda si nedovolila sáhnout na státní důchodový systém! Ano, vytvářel se systém penzijního připojištění. Ano, vytvářel se systém spoření, ve kterém je dnes více než 4 miliony našich občanů. I vlády sociální demokracie rozvoj tohoto soukromého připojištění na důchody podporovaly. Ale nikdy žádná vláda nepřipustila, aby se peníze, které stát povinně vybírá na financování solidárních důchodů ve státním průběžném systému, převedly soukromým penzijním fondům. Fondům, kde není žádná garance. Vy se můžete desetkrát zaklínat tím, že tam jsou různé programy, konzervativní, méně konzervativní nebo třeba dobrodružné, ale není tam žádná skutečná legislativní státní garance. I proto je dnešek tak důležitý a proto také jasně říkáme: stop vládě, která tuneluje lidem penze! To je totiž popis reality toho, k čemu tady teï dochází. (Potlesk opozičních poslanců.) Já myslím, že je důležité si uvědomit, že vláda o stavu důchodového systému neříká celou pravdu. Ti, kdo prosazují privatizaci státních penzí, argumentují tím, že dosavadní systém není udržitelný kvůli stárnutí populace, což povede k výraznému poklesu mezi ekonomicky aktivními a mezi seniory. Ukazuje se ovšem, že tyto argumenty neobstojí. Především je důležité si uvědomit, že už v minulých letech došlo k celé řadě průběžných parametrických změn ve státním pilíři penzí. Ten systém se postupně připravuje a přizpůsobuje demografickému vývoji, který nastane v příštích letech. Ten skutečný problém — abych to popsal vám a abych to popsal i občanům — je jednoduchý. Mezi léty 2030 a 2050 dospějí do důchodového věku silné populační ročníky ze 70. let. To je ve skutečnosti problém, který my musíme vyřešit, a je důležité ho vyřešit v časovém předstihu. Léta 2030 až 2050 mohou znamenat velkou zátěž pro veřejné rozpočty. Ale pokud se podíváte na to, kolik dnes činí podíl výdajů na důchody v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropské unii, tak my se pohybujeme hluboko pod průměrem Evropské unie. Náš podíl výdajů na důchody se pohybuje někde kolem 9, necelých 9 % hrubého domácího produktu. Výdaje, průměr v Evropské unii je 12,5 % hrubého domácího produktu, čili tady existuje prostor pro to, aby se ekonomika i s nepříznivým demografickým vývojem vypořádala. Postupné parametrické změny mohou průběžný systém udržet a stabilizovat a hodně už v té věci bylo v minulosti vykonáno. Systém potřebuje reformy, ale podle našeho názoru ten systém nepotřebuje privatizaci, ke které v tuto chvíli dochází. To, co je vládou předloženo, není důchodová reforma! My to budeme opakovat stále dokola. Toto není důchodová reforma. Je to pouze vznik podnikatelské příležitosti pro soukromé fondy a je to nový spořicí produkt
pro ty, kdo jsou současně mladí a současně bohatí. A tyto dvě podmínky musí nastat společně. To znamená, to není důchodová reforma! Vládní návrh, tak jak je tady předložen, neřeší situaci 70 % ekonomicky aktivních. Vláda se stará o 10 % lidí s nejvyššími příjmy, kteří vydělávají 40 % měsíčně a více. Pokud máte nižší než průměrnou mzdu, tak pro vás tato reforma připravena není, ale zaplatíte ji vyšší DPH. A i když dosahujete na průměrný plat v této zemi, zapomeňte na to, že je tato reforma připravena pro vás. Ale budete platit dražší bydlení, léky, potraviny, dražší cestování veřejnou dopravou! A pro koho vlastně vláda tyto změny uskutečňuje? Pro majitele penzijních fondů! Majitelé penzijních fondů, to jsou nejčastěji zahraniční finanční investoři. A vláda také toto spoření připravuje pro ty nejbohatší, pro které je výhodné, aby omezili svoji povinnou solidaritu v průběžném systému, jak koneckonců uvádí jeden z představitelů penzijních fondů. Říká: Jako potenciální účastníci nám vycházejí lidé s vyšším než průměrným platem. A jiný představitel penzijních fondů k tomu dodává: Bude to výborný nástroj na získávání klientů s nadprůměrnými příjmy. A já myslím, že to je úplně nejlepší charakteristika celé téhle takzvané důchodové reformy. Není to důchodová reforma! Vy, kdo nemáte průměrný anebo máte jenom průměrný plat, tak na to zapomeňte, že vláda na vás v důchodové reformě myslí. Na vás vláda nemyslí! Tohle není důchodová reforma, ale je to vynikající nástroj na získávání klientů s nadprůměrnými příjmy pro stávající finanční instituce. Proč by to penzijní fondy nepodporovaly? Ale k čemu to bude 70 procentům ekonomicky aktivní populace, která nemá na to, aby si v těchto fondech spořila nebo to je pro ni krajně nevýhodné? Ano, vláda myslí na lidi s nejvyššími příjmy. Jenomže právě tito lidé, kteří mají nejvyšší příjmy, přirozeně mají většinou řadu možností, jak investovat, řadu možností, jak si naspořit, jak se na stáří ekonomicky zabezpečit. Tito lidé mají přirozeně mnohem více možností než pracující rodiny ze středních vrstev, než rodiny, které se musí starat o děti, s průměrnými příjmy nebo třeba matky samoživitelky. Reforma je nespravedlivá. Pomáhá jen 10 % populace. Reforma je tu jen pro ty, kdo jsou současně mladí a současně i bohatí. A ti ostatní jim ji budou muset zaplatit. Jenže ani ti, kdo mají to štěstí a jsou současně mladí i bohatí, tak se nemohou na druhý pilíř ve skutečnosti stoprocentně spolehnout. Máme tady globalizovaný kapitalismus, finanční krize a máme tady ratingové agentury, které se čas od času dopouštějí chyb. Deriváty, akcie, dluhopisy, které ještě včera vypadaly jako investiční trhák, se mohou během 24 hodin v dnešním světě změnit jenom ve virtuální bublinu, která nemá žádnou reálnou hodnotu. To je dnešní svět finančních a kapitálových trhů. Naše vláda, pokud jí to dovolíme, pošle ročně 20 mld. korun do černé díry
- 292 -
- 293 -
finančních trhů a bude věřit, že za třicet čtyřicet let se tyto prostředky vrátí a vrátí se rozhojněné a zúročené. Myslíte si, že během příštích třiceti čtyřiceti let už se nevyskytnou žádné nové kolapsy světové ekonomiky, že se nevyskytnou žádné nové finanční krize? Já si myslím, že se to nestane! Svět není ideální a zažili jsme to i v uplynulých letech. Ale pokud uvěříte této vládě, pokud se zúčastníte systému tzv. druhého pilíře a dojde na finanční krize, tak máte smůlu, ale máte možnost v roce 2030, až vám nebudou vyplaceny vaše peníze z fondů, tuto reformu reklamovat u současného ministra financí Kalouska a u současného premiéra Petra Nečase. A přeji vám hodně štěstí s touto reklamací v roce 2030! Na jednu věc se ale můžete spolehnout. I když se vám vaše peníze z fondů nevrátí, tak marže z vašich úspor ve druhém pilíři budou dávno utraceny, protože poplatky se platí průběžně a marže se utrácí také průběžně. Manažeři těchto fondů dostávají plat, dostávají roční odměny, dostávají tantiémy a to musí někdo zaplatit! A zaplatí to ti lidé, které uloví reklamní kampaň, která se nepochybně v příštích měsících rozjede. Vláda tím, co navrhuje, pokud jí v tom nezabráníme, nahrazuje jistotu státních penzí vyplácených z průběžného systému nejistotou globálních finančních trhů. A ta nejistota je objektivní, existuje tady a zažili jsme finanční krizi! Já myslím, že je dobré také občas vyjít ven z Poslanecké sněmovny a podívat se na reálný život. Většina lidí na důchodové spoření nemá. Nečasova vláda radí lidem, aby si více spořili, aby se připojistili, a vytváří pro ně kvůli tomu druhý pilíř. Jenže rozjíždí tento projekt v době, kdy lidé mají stále hlouběji do kapsy. Stagnují reálné mzdy. Ve veřejném sektoru dokonce reálné mzdy klesají. Tomu odpovídá i nepříznivý vývoj spotřeby domácností. Česká ekonomika zpomaluje. Nikdo neví, jaký bude hospodářský růst ve skutečnosti v příštím roce. Máme vysokou nezaměstnanost, která stagnuje, a problém na trhu práce mají nejenom absolventi škol, ale také a zejména lidé v předdůchodovém věku. Vláda vysává peníze z domácností i svou vlastní aktivitou: zdražuje veřejné služby, zvyšuje poplatky ve zdravotnictví, zdražuje vlastně všechny typy poplatků a chystá dokonce školné. A další ranou pro výdaje domácností bude zvýšení daně z přidané hodnoty. A odkládat si navíc 2 % z platu je pro většinu pracujících rodin se středními příjmy, které s starají o děti, absolutně nepředstavitelné! Ale vládě podle všeho o pracující rodiny s dětmi nejde! Spíš o zisky majitelů penzijních fondů. Vy jste si pro start této reformy vybrali tu nejhorší možnou dobu. Jestli na vás mohu v něčem apelovat, a možná je to zbytečné, ale přesto to chci při této příležitosti udělat, pane premiére, odložte zavedení tzv. druhého pilíře, protože zavádět tzv. druhý pilíř v období ekonomické nejistoty, v období nestability na finančních trzích, to už je skutečný hazard, to už je
skutečná neodpovědnost. Já si myslím, že to je apel, který by měl dnes tady na půdě Poslanecké sněmovny zaznít. Tím, že vláda vyvede peníze ze státního penzijního systému do soukromých fondů, vlastně trvale destabilizuje naše veřejné rozpočty. Je to velký paradox této reformy, protože máme vládu, která o sobě říká, že je vládou rozpočtové odpovědnosti, a ve skutečnosti rozpočtově destabilizuje státní průběžný důchodový systém. Důchodový účet je dneska v deficitu kolem 30 mld. korun ročně a místo toho, aby vláda důchodový účet na příjmové straně stabilizovala, tak mu pustí žilou. To znamená k 30 mld. přibude ještě dalších 20 mld., které půjdou do soukromých fondů, a pak to vláda musí zalepit zvyšováním DPH. A dneska nikdo neví, kde se zvyšování DPH zastaví, protože na jednu stranu čteme v zákoně 17,5 % a ten, kdo si dnes přečte noviny, tak tam vidí rozhovor s předsedou vlády a předseda vlády neříká DPH 17,5 %. Předseda vlády připouští, že DPH může být dokonce 19 %. To znamená, kde se zdražování a zvyšování nepřímých daní zastaví? Každý rok přijde státní průběžný systém o 20 mld. korun a vzniklá rozpočtová díra bude zalátána zdaněním spotřeby těch, kteří na žádné spoření možná ani nikdy mít nebudou. Sjednotí se DPH. Nikde v EU kromě Dánska není jedna sazba DPH. To znamená, čeká nás ještě další experiment! Chtěl bych připomenout vládě, která zvyšuje DPH a říká, že to dělá kvůli důchodové reformě, že ještě v roce 2006 byly potraviny a léky v naší zemi zdaňovány jen 5 %. Pak přišla vláda pravice a zdanění se zvýšilo až na 10 %. Nyní bude 17,5 % a zítra možná 19. To znamená, že zdanění dodávek tepla, potravin, léků a bydlení se ztrojnásobí v době, kdy reálné příjmy domácností stagnují. No to je samozřejmě sociálně absolutně nepřátelský krok vůči středním vrstvám a vůči nízkopříjmovým skupinám. Chci tady jasně říci, že sociální demokraté si vyhrazují právo tuto reformu po volbách korigovat. Pokud získáme ve volbách důvěru občanů, tak chceme v této nespravedlivé reformě provést změny. Já jsem zde popsal parametry vládního návrhu, který pokládáme za riskantní, nespravedlivý a pokládáme ho ve skutečnosti za nesmyslný. Nejde o žádnou komplexní důchodovou reformu, ale jen o privatizaci části průběžného důchodového systému a vytvoření sporného spořicího produktu pro vyšší příjmové skupiny. Sociální demokracie se na tomto návrhu nepodílela. Vláda s námi nebyla ochotná dosáhnout žádného kompromisu. Pokud v příštích volbách získáme důvěru našich občanů, tak abychom mohli měnit zákony, tuto takzvanou důchodovou reformu změníme. Změníme ji proto, aby byla spravedlivá. Změníme ji proto, aby stabilizovala veřejné rozpočty, ne je potápěla. A změníme ji ve směru ke zrušení nebo oslabení druhého pilíře. Vyjádřil jsem zde hlavní výhrady, které má Česká strana sociálně demokratická k těmto čtyřem navrženým zákonům. Nevidím žádný důvod,
- 294 -
- 295 -
který by opravňoval poslance zastupující zde sociálně demokratické voliče, aby pro takový nespravedlivý a chybný návrh hlasovali. Budeme hlasovat proti tomuto návrhu, proti těmto čtyřem zákonům a vyzývám k tomu také všechny odpovědné poslance a poslankyně. Děkuji. (Tleskají poslanci ČSSD.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní se o slovo hlásil pan místopředseda vlády Karel Schwarzenberg, s přednostním právem. (Pokřikování a posměch z lavic ČSSD.) Já poprosím pány kolegy, aby se zdrželi jakýchkoliv poznámek. Prosím, pane místopředsedo. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové poslankyně a poslanci, tato diskuse je v tom zajímavá, že jedna strana vychází z toho, že státní systém je bezpečnější než soukromý. Bohužel — to jenom z hlediska historika — musím podotknout, že 20. století a 21. nám dokázalo pravý opak. Podívejme se například na Řecko, kde vidíme, že stát může zkrachovat. Můžeme vidět například v nedalekém Maïarsku, že stát se může dlouhodobě tunelovat sám přílišnými výdaji, mandatorními někdy, někdy dobrovolnými, podle toho, jak to tam zavedli. A u nás tím, že se dlouhodobě uzákoní větší výdaje, než jsou příjmy. To je něco jiného než u normálního státu, popravdě řečeno. A tudíž se nedivme, že tyto státy, které to dlouhodobě provozují, jsou na pokraji krachu. Neříkám, že to se nemůže stát také u soukromých fondů. Samozřejmě, všude lze krást, to jsme v naší zemi často zjistili. Ta možnost je všude dána. Nicméně nemůžeme říci, že jeden systém je bezpečnější než druhý. Podívejme se taky ve střední Evropě, když byly veliké inflace v 20. letech, když se podíváme, jak měnovou reformou před padesáti nebo šedesáti lety byli okradeni čeští občané. Ano, je vše možné. A pak je, ještě musím říci, docela zajímavé, že sociální demokracie podporuje s nadšením nápad dnešní maïarské vlády, která není, řekněme, v užším slova smyslu sociálně demokratická, že se konfiskují soukromé fondy. To je zajímavá diskuse dneska. Děkuji mnohokrát za pozornost. (Potlesk z lavic napravo.)
řečeno sociálně demokratická. To máte pravdu. Ta vláda je pravicová. Zjistila, že soukromé penzijní fondy tunelují tamní státní rozpočet, a proto to musela změnit. Pravicová maïarská vláda znárodňuje v podstatě soukromé penzijní fondy. Dále jste se dopustil několika dalších omylů. Samozřejmě když vezmeme, kdo ve finále zaplatí veškeré výkyvy, a jsou to měnové reformy nebo krachy soukromých či krachy státu, tak je to zase daňový poplatník přes stát. Čili ještě se nestalo, aby nějaký soukromý důchodový či investiční fond zachraňoval stát, ale opakovaně v celém světě se stává, že soukromé fondy, soukromé banky, soukromé penzijní fondy opakovaně zachraňují vlády včetně vlády Spojených států amerických. Pane ministře zahraničí, tyhle základní věci dnes vědí děti v páté třídě a mě dnes překvapuje, že to neví náš pan ministr zahraničí. Čili prosím, až pojedete příště do Spojených států, zeptejte se jich, kolik to toho prezidenta Obamu a tamní vládu stálo. A panu ministru financí, který tady říkal a stěžoval si, že jsme si na něho vzali velkou plachtu. Víte, pane ministře, na váš gigantický tunel na státní rozpočet bohužel ani tato obrovská plachta stačit nebude. A nestačila by, ani kdyby byla tisíckrát větší, protože vy ten státní rozpočet prostě vytunelovat chcete. (Zatleskání z lavic ČSSD.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dvě faktické poznámky. Pan poslanec Filip — ptám se, k faktické poznámce se hlásíte, pane kolego? Faktická poznámka. Poté faktická poznámka pan poslanec Sklenák.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, dobrý den. Chtěl bych svého předřečníka trochu možná poučit, že vláda v Maïarsku je pravicová, pane ministře a místopředsedo vlády. Vy jste říkal, že vláda v Maïarsku není tak
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, členové vlády, paní a pánové, já myslím, že mi bude k tomu vyjádření ta faktická poznámka stačit. Komunistická strana Čech a Moravy nemusí tedy mít žádný velký plakát ani letáky na to, aby bylo jasné, že my jsme zásadně proti tomu, aby se z jiných prostředků hradila penzijní reforma ve prospěch privátních fondů. Pan ministr financí, ale ani celá česká vláda není schopná odpovědět na otázku, jestli je možné, nebo není možné, aby majitelé těchto soukromých fondů nejen zkrachovali, ale zároveň odešli z České republiky s penězi a nikdy je sem nevrátili. Taková odpověï tady není možná. A jestli si vážně někdo myslí, že člověk ve svých čtyřiceti letech, když bude mít třicet let do důchodu podle důchodové reformy této vlády, bude věřit, že za třicet let žádný soukromý fond z této země neodejde a neukradne mu ty peníze, tak je naivní. To si v České republice opravdu nemyslí ani ti nejbohatší. Tato reforma není reformou. Tato reforma je podvodem na občany České republiky! Není možné ji podpořit. A žádám všechny ty, kteří nevěří
- 296 -
- 297 -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Faktická poznámka — pan poslanec Rath.
tomu, že třicet let tady ty peníze vydrží, aby hlasovali proti těmto zákonům, které vážně poškozují Českou republiku! (Potlesk zleva.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Další faktická pan poslanec Sklenák a po něm pan kolega Stanjura s faktickou poznámkou. Poslanec Roman Sklenák: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já si dovolím také zareagovat na pana ministra Schwarzenbergra a jeho úvahu o tom, jestli je bezpečnější státní, nebo soukromý systém. Opět zde máme Řecko, které zmínil. To je jistota vždy, kdy je potřeba argumentovat. Ale tentokrát podle mého názoru je to zcela mimo, protože to, že Řecko má problémy, se dotklo právě těch soukromých fondů, protože ony koupily ty státní řecké dluhopisy, které jsou znehodnoceny. O to přece jde. A právě v tom je průběžný systém bezpečnější, protože ten je imunní vůči těmto výkyvům, protože tam vždy průběžně ti, kteří pracují, platí penze těm, kteří jsou staří. Smějete se. Tak mi to vyvrate. Ale přece proto se zachraňuje Řecko v tuto chvíli, aby nepadly fondy, které nakoupily jejich státní dluhopisy. Děkuji. (Potlesk zleva.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní faktická poznámka už není. Mám před sebou řádné přihlášky. Paní poslankyně Pecková. Nebude vystupovat. Pan kolega Filip? Vyčerpal se faktickou poznámkou. Pan kolega Josef Novotný, Věci veřejné. Poslanec Josef Novotný st.: Paní předsedkyně, vážená vládo, budu velice rychlý. Nechci to zdržovat, ale pan Sobotka tady mluvil o hazardu. (Ohlas v sále.) Já mu připomenu jeho úterní hlasování, ve kterém přispěl k zesměšnění celé Sněmovny, protože to, co jsme v úterý schválili, hned ve středu negoval Ústavní soud a neumožní v podstatě ani tu naši slavnou hazardní novelu podepsat prezidentovi republiky. Protože řekl, že žádná tříletá lhůta pro bedny, které se nazývají IVT, není možná, abyste si to všichni mohli najít. Já proto nevěřím, že ČSSD tady s tou plachtou, kterou tady straší, já si myslím, že se snaží zachytit akorát sponzorský vítr těch fondů bankovních, které jsou určitě natěšeny na nový důchodový systém, a že nás tady skutečně teï jenom zdržuje, protože v době, kdy měli a mohli ukázat, že jsou schopni něco pro naši republiku udělat, tak to neudělali. Čili nemyslím si, nebo nevěřím, že ČSSD myslí svou snahu o změnu důchodového systému upřímně.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Další přihlášky do rozpravy nemám, nehlásí se nikdo, rozpravu končím. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování. (V sále je rušno.) Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové — (Předsedající: Prosím o klid!) — já budu rychlý, abyste nemuseli dlouho stát s tím transparentem. Takže ke sněmovnímu tisku 412, který je teï na pořadu schůze, ke třetímu čtení. Jinak snad rovnou poznámku na pana předsedu Sobotku. Jak počítám, tak počítám, tak budeme jednat a hlasovat o třech zákonech týkajících se důchodové reformy nikoliv o čtyřech. Ale to je jenom doplnění návrhu pana Sobotky. Ke sněmovnímu tisku 412 hlasování bude velmi jednoduché, protože většina pozměňovacích návrhů byla vyčerpána usnesením rozpočtového výboru, takže máme před sebou celkem čtyři hlasování. První hlasování bude o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, který přednesl pan poslanec Votava. Druhé hlasování bude o bodu A, to je usnesení rozpočtového výboru. Třetí hlasování bude o bodu C, to jsou technické změny k návrhu zákona načtené paní poslankyní Helenou Langšádlovou ve druhém čtení, a poté bychom mohli hlasovat o návrhu zákona jako o celku. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Je námitka proti této proceduře? Není-li, zahajuji hlasování číslo 144 — ale pardon. To prohlašuji za zmatečné. Je zde žádost o odhlášení. Já vás tedy všechny odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili. Přivolávala jsem naše kolegy průběžně do jednacího sálu, čili teï budeme hlasovat o návrhu procedury. Zahajuji hlasování číslo 145. Kdo souhlasí s návrhem procedury? Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování číslo 145 přítomno 143, pro 134, proti 5. Procedura byla schválena. Můžeme zahájit hlasování prvním návrhem. Poslanec Vladislav Vilímec: První hlasování je hlasování o návrhu na zamítnutí návrhu zákona. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 146. Ptám se, kdo je pro návrh na zamítnutí zákona. Kdo je proti? Hlasování číslo 146, přítomno 147, pro 62, proti 85. Návrh přijat nebyl. Můžeme pokračovat dále, pane zpravodaji. Poslanec Vladislav Vilímec: Další hlasování by bylo o bodu A, to je hla-
- 298 -
- 299 -
sování o usnesení rozpočtového výboru. (Zpravodaj má pozitivní stanovisko, ministr souhlasí.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 147. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 147 přítomno 147, pro 86, proti 49. Návrh byl přijat. Dále prosím. Poslanec Vladislav Vilímec: Další hlasování bude hlasování o bodu C, kde jsou pozměňovací návrhy paní poslankyně Langšádlové. (Zpravodaj souhlasí, ministr souhlasí.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování číslo 148. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? V hlasování číslo 148 přítomno 147, pro 75, proti 65. Návrh byl přijat. Hlasovali jsme tedy o všech pozměňovacích návrzích, můžeme hlasovat o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o důchodovém spoření, podle sněmovního tisku 412, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Zahajuji hlasování číslo 149. Kdo je pro přijetí zákona? Kdo je proti? V hlasování číslo 149 přítomno 147, pro 86, proti 61. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji. Končím projednávání bodu číslo 37 sněmovního tisku 412. Zahajuji projednávání bodu číslo 38. Je to
38. Vládní návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 413/ - třetí čtení U stolku zpravodajů zůstává ministr financí Miroslav Kalousek, též zpravodaj je totožný, pan kolega Vilímec. Sněmovní tisk 413/3 obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otvírám rozpravu ve třetím čtení. Slovo má ministr Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní před- 300 -
sedkyně, nevím, jestli si mám brát osobně, že tentokrát už je to bez plachty, nicméně dovolte, abych stručně okomentovat pozměňovací návrhy. Jenom připomínám, že budeme hlasovat o legislativní předloze, která transformuje tzv. třetí pilíř. Dovolím si velmi zdvořile nesouhlasit s pozměňovacím návrhem D1 pana zpravodaje, pana poslance Vilímce, nebo jsem přesvědčen, že jeho přijetí by v důsledku vedlo ke zvýšení nákladů režijních systémů, a není tedy žádoucí. S ostatními pozměňovacími návrhy souhlasím. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Hlásí se někdo další do rozpravy? Není tomu tak. Pokud se již nikdo nehlásí, končím rozpravu. Zeptám se, jestli chce mít ještě závěrečné slovo pan navrhovatel nebo pan zpravodaj. Není tomu tak. Takže v tuto chvíli přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, čeká nás celkem sedm hlasování. První hlasování by bylo o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, který podal pan poslanec Votava ve druhém čtení. Pak bychom hlasovali pozměňovací návrh C, bod šestý. Je to pozměňovací návrh paní poslankyně Heleny Langšádlové k usnesení rozpočtovému výboru, k jednomu z bodů usnesení rozpočtového výboru. Za třetí bychom hlasovali o bodu A, tedy o usnesení rozpočtového výboru jako celku. Další, čtvrté hlasování, by bylo hlasování o pozměňovacím návrhu D bod 2, který jsem předložil. Je to návrh, který byl projednaný a fakticky schválený rozpočtovým výborem, ale nedopatřením se neobjevil v usnesení rozpočtového výboru. Za páté bychom se pak vyrovnali s ostatními pozměňovacími návrhy paní poslankyně Langšádlové pod body 1až 5. Jsou to legislativně technické návrhy. Za šesté bychom se vyrovnali s bodem 1 pozměňovacího návrhu D, který jsem předložil. A za sedmé bychom hlasovali o návrhu zákona jako o celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám. Slyšeli jsme návrh procedury, pokud nemá nikdo jiný návrh nebo nemá námitku proti této proceduře, zahájím hlasování. Kdo souhlasí s takto navrženou procedurou? Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 150, z přihlášených 147 pro 136, proti 6. Návrh procedury byl přijat. - 301 -
Prosím pana zpravodaje, aby se se ujal své role a provedl nás hlasováním. Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Takže první hlasování bude o návrhu na zamítnutí návrhu zákona. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 151, z přihlášených 147 pro 60, proti 85. Tento návrh byl zamítnut. Prosím, pane zpravodaji, můžete pokračovat. Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Dalším hlasováním bude hlasování o návrhu paní poslankyně Langšádlové pod bodem 6 — C6, je to pozměňovací a upřesňovací návrh k usnesení rozpočtového výboru. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Prosím o stanoviska. (Zpravodaj: Souhlas. Ministr: Souhlas.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 152 z přihlášených 147, pro 86, proti 56. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Třetím hlasováním bude o bodu A ve znění pozměňovacího návrhu paní poslankyně Langšádlové — jde o usnesení rozpočtového výboru. Stanovisko je souhlas. (Ministr: Souhlas.)
Ještě dojde ke kontrole. Takže prosím chvilku o strpení, dojde ke kontrole sjetiny, chvilku vydržte. (Potlesk v levé části sálu.) Vystoupí pan poslanec Babák. Prosím, máte slovo, pane poslanče. Poslanec Michal Babák: Omlouvám se, dámy a pánové, chtěl jsem hlasovat ano, na sjetině mám ne. Zpochybňuji hlasování. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nechám o této námitce hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 155, z přihlášených 148 pro 108, proti 15. Tento návrh byl přijat. Prosím pana zpravodaje, aby nám znovu řekl, o čem budeme hlasovat, abychom se všichni orientovali v tom, o čem hlasujeme. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Vladislav Vilímec: Takže opět se bude hlasovat o návrhu D bod 2. Stanovisko zpravodaje je souhlas. (Ministr: Souhlas.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 156, z přihlášených 146 pro 85, proti 56. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji, budeme pokračovat dále.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 153 z přihlášených 147, pro 85, proti 53. Tento návrh byl přijat. Můžeme přikročit k dalšímu pozměňovacímu návrhu.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Dalším hlasováním budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích paní poslankyně Langšádlové, je to bod C1 až 5 a jsou to legislativně technické návrhy. Stanovisko zpravodaje souhlas. (Ministr: Souhlas.)
Poslanec Vladislav Vilímec: Čtvrtým hlasováním bude hlasování o pozměňovacím návrhu D bod 2, je to pozměňovací návrh, který jsem předložil. Je to návrh, který byl projednán rozpočtovým výborem a nedopatřením se neobjevil v usnesení rozpočtového výboru. Zpravodajovo stanovisko je souhlas. (Ministr: Souhlas.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 157, z přihlášených 148 pro 85, proti 54. Tento návrh byl přijat. Prosím pana zpravodaje.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 154, z přihlášených 147 pro 73, proti 64. Tento návrh byl zamítnut.
Poslanec Vladislav Vilímec: Dalším, posledním pozměňovacím návrhem je návrh D bod 1. Je to návrh na odstranění takzvané regulace zprostředkovatelů penzijního připojištění. I při respektu k názoru pana ministra financí jako navrhovatele setrvávám na svém stanovisku — stanovisku pozitivním.
- 302 -
- 303 -
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Teï je to nesouhlas. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Slyšeli jsme stanoviska. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 158, z přihlášených 148 pro 30, proti 75. Tento návrh byl zamítnut. Pane zpravodaji, vyčerpali jsme veškeré hlasování o pozměňovacích návrzích? Poslanec Vladislav Vilímec: Ano, vyrovnali jsme se se všemi pozměňovacími návrhy. Je tedy možno hlasovat o návrhu zákona jako o celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o doplňkovém penzijním spoření, podle sněmovního tisku 413, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 159, z přihlášených 149 pro 86, proti 61. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo 39, to je
39. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 414/ - třetí čtení Místo u stolku stále zaujímají pan ministr i pan zpravodaj. Otevírám rozpravu a pan ministr si bere první slovo. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, je to typický změnový zákon, kterým se předlohy, které jsme schválili v minulých dvou bodech, týkají celé řady jiných zákonů, které musí být navazujícím způsobem upraveny. Žádná jiná změna než nezbytné legislativně technické navazující změny se tam neodehrává. S pozměňujícími návrhy, které byly předneseny, souhlasím.
- 304 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji panu ministrovi. Pokud se někdo další nehlásí do rozpravy, a já nikoho v tuto... Prosím, pan zpravodaj. Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych načetl legislativně technickou úpravu k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Peckové, který načetla ve druhém čtení. Jedná se o pozměňovací návrh, stručně řečeno, týkající se otázky nároku důchodového zabezpečení získaného před 1. lednem 1993 z českého důchodového pojištění pro občany Slovenska. Na základě doporučení legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny tedy navrhuji, aby v pozměňovacím návrhu poslankyně Peckové označeném C2 se doplnil v článku XIII v souladu se zavedenou praxí nadpis, k tomu článku XIII, nadpis Přechodné ustanovení. A za druhé, v pozměňovacím návrhu paní poslankyně Peckové označeném C2 se dále na druhém řádku ve slovech, cituji: “v § 106a větě první zákona č. 155/1995 Sb.” vypustí slova “větě první”, nebo navrhovaný § 106a je tvořen pouze jednou jedinou větou. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pokud se již nikdo další nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby nám oznámil postup při hlasování. Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, budeme se vyrovnávat s pěti hlasováními. První hlasování by bylo o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, který předložil pan poslanec Votava. Poté by bylo hlasování o legislativně technické úpravě načtené ve třetím čtení k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Gabriely Peckové, tedy k pozměňovacímu návrhu C. Za třetí by bylo hlasování o bodu A. Jedná se o usnesení rozpočtového výboru. Za čtvrté hlasování o bodu C, to je onen pozměňovací návrh paní poslankyně Peckové, a za páté hlasování o návrhu zákona jako o celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Slyšeli jsme návrh procedury, kterou přednesl pan zpravodaj. Pokud není proti proceduře námitka nebo jiný návrh, který neregistruji, tak zahajuji hlasování o takto navržené proceduře. Kdo souhlasí? Kdo je proti? V hlasování číslo 160 z přihlášených 146 pro 137, proti 5. Návrh procedury byl přijat. Prosím pana zpravodaje, aby přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Prosím, pane zpravodaji. - 305 -
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. První hlasování by bylo o návrhu na zamítnutí návrhu zákona.
V hlasování číslo 164 z přihlášených 147 pro 88, proti 53. Návrh byl přijat. Můžeme prosím pokračovat.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji tedy hlasování o tomto návrhu, tedy návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasujeme o zamítnutí. V hlasování číslo 161 z přihlášených 147 pro 58, proti 87. Tento návrh byl zamítnut.
Poslanec Vladislav Vilímec: Protože jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, můžeme přejít k hlasování o návrhu zákona jako o celku.
Prosím, pane zpravodaji, budeme pokračovat dál v hlasování. Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Další hlasování by bylo o legislativně technické úpravě načtené ve třetím čtení k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Peckové. Stanovisko zpravodaje je souhlas. (Ministr rovněž souhlas.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 162 z přihlášených 147 pro 88, proti 28. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji, pozměňovacích návrzích.
můžeme
pokračovat
v
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Přednesu návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, podle sněmovního tisku 414, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 165 z přihlášených 146 pro 87, proti 57. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Nyní přistoupíme k bodu číslo 40, to je
dalších
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Další hlasování by bylo hlasování o bodu A. Jedná se o usnesení rozpočtového výboru. Stanovisko zpravodaje je souhlas. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Stanovisko navrhovatele, prosím? (Souhlas.) Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 163 z přihlášených 147 pro 87, proti 54. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji. Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Další hlasování by bylo o bodu C, tedy o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Peckové ve znění legislativně technické úpravy. Stanovisko zpravodaje je souhlas. (Ministr rovněž souhlas.)
40. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 372/ - třetí čtení U stolku zpravodajů již zaujal místo ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Mám zde ovšem změnu na zpravodajku výboru pro sociální politiku a bude jí místo paní poslankyně Ivany Řápkové paní poslankyně Lenka Kohoutová. Obdrželi jste sněmovní tisk 372/3, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otevírám rozpravu. Hlásí se, prosím, někdo do rozpravy? Paní zpravodajka. Prosím, slovo má paní poslankyně Kohoutová.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, předkládám legislativně technickou úpravu textu dle § 95 odst. 2 jednacího řádu k tisku 372, k návrhu zákona, kterým se mění zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů,
- 306 -
- 307 -
zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění: K části třetí čl. 5 bodu 12. V navrhovaném znění § 30 odst. 4 písm. b) se za slova “zakládá nárok na rodičovský příspěvek” vkládají slova “nelze stanovit denní vyměřovací základ”. Odůvodnění: Jedná se o drobnou legislativně technickou úpravu textu, tak aby navržené ustanovení bylo po jazykové stránce srozumitelné. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dále se do rozpravy hlásí paní poslankyně Marta Semelová, které tímto předávám slovo. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Cílem úpravy má být podle předkladatelů zjednodušení a zvýšení hospodárnosti systému, větší adresnost, zvýšení motivace osob k řešení nepříznivé sociální situace, zpřísnění podmínek pro osoby, které se vědomě vyhýbají práci. Co se týká větší hospodárnosti: V praxi vidíme, jak si to ministerstvo práce a sociálních věcí představuje. Úspora na propouštěných pracovnících úřadů práce a nákup zprostředkovatelské činnosti od soukromých agentur práce. Přihrávání lákavých obchodů bankám a peněžním ústavům za sociální karty a škrty občanům a rodinám s nejnižšími příjmy. K proklamovanému zvýšení motivace osob k řešení nepříznivé sociální situace a zpřísnění podmínek pro osoby, které se vědomě vyhýbají práci. Bohužel je v České republice řada míst, kde se nezaměstnaní nemají čemu vyhýbat. Pracovní místa totiž mnohdy v širokém okolí nejsou. Navíc se zruší povinnost zaměstnavatelů volná místa vůbec nahlásit. A nabídky veřejně prospěšných prací jako slabounká náplast také ne. Vláda nabízí těmto lidem v jejich špatné životní situaci zhoršení podmínek pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, zpřísnění v poskytování dávek hmotné nouze, omezení příspěvku na bydlení, nižší rodičovský příspěvek při péči o zdravotně postižené dítě. K tomu ještě změnu zdravotně postiženým při posuzování stupně závislosti, což povede k vyloučení řady osob z nároku na příspěvek na péči, popřípadě k přesunutí některých osob do nižší skupiny závislosti, a tím i k výplatě nižšího příspěvku na péči. Již stávající situace rodin s nejnižšími příjmy je značně obtížná. Privatizace služeb a vykrádání kapes středně- a nízkopříjmovým občanům je cestou do pekel. Takzvané sociální reformy povedou k sociálnímu vyloučení, nárůstu chudoby a bezdomovectví. Proto pro ně klub KSČM nemůže hlasovat. (Potlesk poslanců KSČM.) - 308 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní slovo předávám panu poslanci Romanu Sklenákovi. Prosím, pane poslanče. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, já zde již nebudu opakovat naše výhrady k projednávanému návrhu, které zazněly v průběhu prvého a druhého čtení a při projednávání ve výborech, ale dovolím si zavzpomínat na schůzi v polovině července. Vy, kteří jste zde tehdy seděli, si možná vybavíte projev předsedy klubu sociální demokracie, ve kterém apeloval na premiéra a členy vlády, aby neprosazovali své takzvané reformy bez toho, aniž by je sebeméně projednali s opozicí. Na jeho vystoupení tehdy reagoval pana ministr Kalousek a v takovém dramatickém vystoupení nám sdělil, že pryč jsou ty doby, kdy se zákony tvořily na Jánském vršku nebo v Lidovém domě. Že parlament je to místo pro diskusi, vláda tedy předkládá své návrhy do parlamentu a teï je tedy plnohodnotně prodiskutujme. Jak jsme všechny ty sociální a zdravotní zákony prodiskutovali a jak byl akceptován pohled opozice, jsme všichni viděli. Je zřejmé, že pan ministr tehdy svá slova nemohl myslet vážně. Řekl bych, že koalice měla problémy sama se sebou a na nějaké kompromisy s opozicí už skutečně nebyl prostor. Závěrem si tedy dovolím pouze konstatovat, že pro sociální demokracii je i tento návrh nepřijatelný. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Milada Emmerová. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, návrhy zákonů takzvané sociální reformy, to znamená všech tří následujících zákonů, ve své podstatě nepřinášejí zlepšení situace osobám se zdravotním postižením především, respektive všem občanům, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. Jsou to ryze restriktivní zákony s částečnou demontáží státní odpovědnosti za sociální péči s její částečnou privatizací, tak jak se to děje i v jiných oblastech veřejného sektoru. Podíváme-li se na finanční dopad navrhovaných opatření, s úžasem zjistíme, že prioritní skupina, která je předmětem restrikcí, s kterou se začalo ve škrtech, jsou osoby se zdravotním postižením. To jsem již několikrát konstatovala a to považuji za největší křivdu. Dovolte mi konstatovat, že změny, které první fáze reformy přinášejí, by měly být předkládány s velkou rozvahou. Nikoliv tedy formou jakéhosi polotovaru a dodělávat tyto normy za pochodu ve spolupráci s koaličními poslanci. Vzhledem k tomu už se nedivím, že opoziční poslanci nejsou k - 309 -
těmto jednáním přizváni ke spolupráci, ti by vlastně jen zdržovali. Naproti tomu se divím, že koaliční kolegové se propůjčují k předkládání pozměňovacích návrhů na poslední chvíli, doslova pět minut před jednáním výboru pro sociální politiku. I oni mi všichni potvrdí, že v tomto časovém presu předložili takřka stovku pozměňovacích návrhů zhruba na 70 stránkách formátu A4. Jejich většina však postačila k tomu, aby vše prohlasovali, něco pak odvolávali nebo přidávali ve druhém čtení na sněmovně. Nedivila bych se, kdyby takové maximum změn předkládali poslanci opoziční, ale v daném případě vše tvořil celý tým poháněný vědomím, že mají spolehlivou většinu jak na výboru, tak na sněmovně. A tak je to se všemi zákony, které dnes a i jindy projednáváme ve třetím čtení. Osobně jsem tyto metody v této Sněmovně v minulosti nezažila a je mi to líto. Neříkala bych tomu demokracie. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji paní poslankyni a další přihlášenou je poslankyně Dagmar Navrátilová. Prosím, máte slovo. Poslankyně Dagmar Navrátilová: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předstupuji před vás jako členka sociálního výboru, výboru, který se zabýval návrhy k sociální reformě v první etapě. Dnes vás chci požádat o podporu třem, resp. čtyřem pozměňovacím návrhům. Prvním mým apelem k získání vaší podpory je pozměňovací návrh, který svazuje výplatu dávek hmotné nouze s kartou sociálních systémů pro osoby, které sociální dávky zneužívají nebo je užívají neoprávněně. Tímto opatřením máme šanci konečně dosáhnout větší a efektivnější kontroly využívání dávek v hmotné nouzi pro sociálně nepřizpůsobivé občany. Tedy dosáhnout opatření, po kterém se opodstatněně volá přinejmenším 15 let. V rámci koaličního poslaneckého návrhu je i změna a přitvrzení sankcí při nedodržování nebo zneužívání dávek zejména v situaci neplnění povinnosti školní docházky nezletilých dětí, kdy hrozí restrikce a snížení rodičovského příspěvku, na jejichž potřebnosti se, myslím, rovněž plně shodneme. Důležitou změnou je rovněž zavedení tzv. karty sociálních systémů pro možnosti identifikace a výplaty dávek, kdy pro hmotnou nouzi osob nepřizpůsobivých, tedy osob, které systém dlouhodobě obcházejí, porušují a všelijakými způsoby destruují, bude karta povinná. Znovu chci připomenout, že pro ostatní občany, kteří budou pobírat jakékoliv sociální dávky a příspěvky, je využívání karty ryze dobrovolné, výhradně postavené na jejich svobodné volbě. Druhou svou přímluvu a apel na vaši poslaneckou přízeň a hlas spojím - 310 -
s otázkou výplaty příspěvku na péči v rámci zákona o sociálních službách, když chci zřetelně podpořit původní vládní návrh, který má širokou podporu i u organizací, jež se dlouhodobě této problematice věnují. Vládní návrh počítá s výplatou příspěvku na péči pro osobu, která má nárok na tento příspěvek. Právě tato osoba poté určuje, jak příspěvek využije pro pokrytí svých individuálních sociálních služeb, které potřebuje. Na tomto návrhu oceňuji jeho adresnost a cit pro praxi. S potěšením vítám koaliční dohodu, která podporuje návrh Ministerstva práce a sociálních věcí. Jsem si však vědoma toho, že v rámci sociální reformy ve druhé etapě je třeba dohodnout taková kontrolní opatření, která zabrání jakémukoliv zneužívání tohoto příspěvku. Nechci osočovat poctivé občany, kterým příspěvek na péči skutečně pomáhá ke zkvalitnění už tak komplikovaného života. Ti totiž s žádnou kontrolou nemůžou mít problém. Hovořím skutečně jen o těch, kteří se snaží stanovená pravidla obcházet či zpochybňovat. Poslanecký klub Věcí veřejných podporuje také pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka označený jako BII, týká se úpravy související s minimálním zůstatkem příjmů v pobytových zařízeních sociálních služeb. Není možné a samozřejmě není správné, aby lidé pobývající v těchto zařízeních neměli alespoň minimální finanční částku, kterou budou moci zcela samostatně disponovat. Své vystoupení završím poslední přímluvou, a to za pozměňovací návrh k zákonu o pomoci v hmotné nouzi ve prospěch osob osobně pečujících o dítě ve věku do deseti let, které je závislé na pomoci jiné fyzické osoby v prvním stupni závislosti. Bez vaší podpory tomuto pozměňovacímu návrhu z ochrany vypadávají a pro nejchudší by to v konečném důsledku mohlo znamenat finanční dopad až o 4 tisíce, což by mělo, jak jistě sami uznáte, katastrofální následky. Ztratili by totiž nárok na příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, případně i na okamžitou mimořádnou pomoc. Pokud se však vyslovíte pro pozměňovací návrh, jak věřím, tak budou rodiče pečující o dítě do deseti let věku závislé na péči v prvním stupni závislosti postaveni na roveň osobám pečujícím o jiné osoby závislé na péči ve vyšších stupních i v jiných právních předpisech, typu zdravotnických, o zaměstnanosti, důchodovém pojištění a další. Dámy a pánové, věřím, že jsem vám dostatečně představila důvody podpory pro tato tři, respektive čtyři z mého pohledu velmi důležitá ustanovení nové sociální legislativy, a ještě jednou vás žádám o jejich aktivní podporu, za niž vám předem děkuji. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Mám přihlášku od předsedy poslaneckého klubu Věcí veřejných poslance Víta Bárty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
- 311 -
Poslanec Vít Bárta: Dámy a pánové, dobrý den. Projednáváme velmi zásadní součást sociální a vůbec celé reformní aktivity této vlády a já myslím, že je správné v tomto směru účtovat a připomenout si. Sociální solidarita ano, příživnictví ne. To bylo heslo Věcí veřejných, se kterým jsme vstupovali do Poslanecké sněmovny. To bylo heslo, o kterém někteří říkali, že je heslem švédského stolu a že není možné. Přesto dnes máme před sebou zákon, kde je zapotřebí poděkovat panu ministrovi Drábkovi, paní poslankyni Kohoutové, členům sociálního výboru za dlouhou a složitou debatu, jak kalibrovat, jak hledat to, jak omezit příživnictví, a přesto zachovat maximální efektivitu sociální intervence. Dáša Navrátilová, Martin Vacek z naší strany se snažili hledat kompromisy a nutno říct, že někdy ty kompromisy byly krvavé. Bez ohledu na to, co je ale dnes na stole, je zapotřebí si připomenout nejenom spravedlnost a adresnost dávek, ale je zapotřebí si říci, že ministerstvo sociálních věcí a práce přes značný krvavý kompromis získává zásadní kompetenci pro kontrolu a vyplácení dávek posílením kompetencí ministerstva sociálních věcí a práce, potažmo úřadu práce na tom, jakým způsobem se tyto dávky budou vyplácet. My jsme říkali, že by měly být spíše posilovány kompetence starostů a posilovány kompetence obcí, protože zde by jednotliví starostové podle nás měli lépe míti kontrolu k dipozici než relativně vzdálenější státní úředník úřadu práce. Přesto plně respektujeme dohodu měst a obcí a ministerstva sociálních věcí a práce, kde je jakási shoda, z mého pohledu velmi odvážná shoda, nad tím, že naopak dojde k posílení kompetencí ministerstva sociálních věcí a práce. Ta dnešní debata je o to důležitější, že v následujících dnech a týdnech musí dojít ke schválení státního rozpočtu na příští rok. A já říkám, že při tom krvavém kompromisu a při tom, co je dnes na stole, se vytváří jasný nástroj pro to, abychom celkově snížili finanční prostředky, které na hmotnou nouzi jdou, právě tím, že omezíme jejich zneužívání, právě tím, očekáváme, že v rozpočtu kapitoly ministerstva sociálních věcí a práce dojde ke snížení této částky odpovídající předpokládanému efektu, jak dojde ke zvýšení adresnosti vyplácení hmotné nouze. Je to tvrdý a velký závazek pro ministra sociálních věcí a práce a já pevně doufám, že tato norma těmi konkrétními ušetřenými miliardami obhájí jinak krvavé kompromisy. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců VV.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Pokud se již nikdo další nehlásí do rozpravy, a já nikoho v tuto chvíli neregistruji, končím rozpravu. Přikročíme tedy k hlasování. Ještě pan navrhovatel chce mít závěrečné slovo. Prosím, pan ministr práce a sociálních věcí, máte slovo.
- 312 -
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych jen stručně zareagoval. (Pan ministr předává panu poslanci Bártovi od řečnického pultu jím zapomenutý předmět.) Ano, pane předsedo. Jen bych stručně zareagoval na předřečníky a shrnul tak jako u minulých tisků, co je hlavním motivem změn. Já chci zdůraznit, že jsme, a teï mluvím za předkladatele, velmi pečlivě diskutovali opatření již od podzimu loňského roku se všemi členy sociálního výboru, se všemi poslanci, kteří o to měli zájem, bez ohledu na to, zda byli z té, nebo oné politické strany, bez ohledu na to, zda byli koaliční, nebo opoziční. Nakonec i dnes se to jasně ukazuje, protože já jako předkladatel budu podporovat jeden z pozměňovacích návrhů kolegy Sklenáka, tedy k pozměňovacím návrhům jako předkladatel přistupuji bez ohledu na barvu toho, kdo pozměňovací návrh přednáší. Paní poslankyně Emmerová tady říkala, že snižujeme podporu osobám se zdravotním postižením. Není to pravda. Já to chci jednoznačně vyvrátit. Objem prostředků, které jdou do podpory pro osoby se zdravotním postižením, zůstává stejný. Můžete si to ověřit, jakmile přijde návrh státního rozpočtu na rok 2012. Nicméně ty transfery je potřeba dělat mnohem efektivněji, s nižšími administrativními náklady a také mnohem lépe zacílené na jednotlivé individuální potřeby lidí. A já o tom potom budu mluvit ještě u té třetí předlohy, protože ta se toho týká. Základním principem tohoto tisku je zjednodušení systému sociální ochrany a zefektivnění práce orgánů státní správy, snížení administrativní zátěže a zvýšení klientského komfortu. To, že se soustředí výplaty dávek na jedno výplatní místo, to, že na jedno místo se také soustředí inspekce poskytování sociálních služeb, to nám umožňuje i při současným napjatých rozpočtových poměrech zachovat vysokou laku sociálního systému České republiky a šetřit na straně provozních výdajů, na straně administrativních nákladů spojených s výplatou dávek a s chodem celého systému. Dále bych chtěl upozornit na to, že velmi výrazně v návrhu posilujeme úlohu veřejné služby. A tady skutečně by mělo jednoznačně dojít k tomu, že tlak na ty, kteří se snad dnes v tom systému sociální ochrany vezou, ten tlak na to, že se budou muset také přičinit, aby mohli dostávat nějakou pomoc od státu, ten já považuji za velmi důležitý prvek. Protože je na každém individuálně, aby si zvolil, zda chce pomoc od státu, ale potom se musí zapojit do veřejné služby, nebo zda je schopen se o sebe postarat sám, a potom samozřejmě nemusí plnit žádné podmínky, které stát pro výplatu všech sociálních podpor nařizuje. Co se týká změny posuzování stupně závislosti, tady o tom také padla zmínka, považuji přechod na metodiku Světové zdravotnické organizace za velmi významný krok kupředu. To, že se bude posuzovat v deseti ucelených oblastech místo dosavadního velmi složitého roztříštěného posuzování, po- 313 -
važuji za velmi významný krok kupředu, za prvé pro vyšší objektivnost posuzování a za druhé také pro sjednocení posuzování toho, co se dnes dělá ve třech různých agendách, a tedy opět významnou úsporu administrativních a procesních nákladů. Upozorňuji také, že dochází ke sjednocení pomoci rodinám pečujícím o dítě se zdravotním postižením. Také to, že individualizujeme volbu rodičovského příspěvku, tzn. od 1. ledna každý rodič, který pobírá rodičovský příspěvek, si bude moci sám volit výši rodičovského příspěvku tak, aby to odpovídalo jeho individuální volbě, samozřejmě při splnění určitých podmínek a kritérií. A také to, co tu padlo, zavedením karty sociálních systémů provedeme přechod celé agendy na elektronické zpracování, zachováme portfolio přístupu prostředkům od státu směrem od klientů, dokonce jej rozšíříme i o možnosti přímého placení za nákup výrobků a služeb, ale na druhou stranu to bude znamenat mnohem efektivnější práci s celým systémem nepojistných sociálních dávek. Na závěr bych chtěl říci, že jsme velmi pečlivě vyjednávali celou tuto předlohu nejenom s poslanci Poslanecké sněmovny a zejména výboru pro sociální politiku, ale také s Národní radou osob se zdravotním postižením, se Svazem měst a obcí. U těchto dvou organizací musím konstatovat, že jsme nakonec došli k dohodě, by to v obou případech byla dohoda kompromisní, nicméně si myslím, že to byl skutečně kompromis, který zajišuje, že je celá předloha jednoznačným krokem kupředu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. To bylo tedy závěrečné slovo navrhovatele a nyní můžeme přikročit k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku, aby oznámila postup při hlasování a poté nám přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a vyjádřila svůj postoj k nim. Prosím, paní zpravodajko. Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vám navrhla postup hlasování. Za prvé bychom hlasovali návrh na zamítnutí paní poslankyně Semelové. Za druhé bychom hlasovali legislativně technickou úpravu v § 30 odst. 4 písm. b) zákona o státní sociální podpoře, kterou jsem načetla v úvodu. Za třetí bychom hlasovací pozměňovací návrh uvedený pod bodem B2 pana poslance Romana Sklenáka, kdy bychom samostatně hlasovali o bodu B2. Pokud tento bude přijat, je bod A48 a A52 nehlasovatelný. Jde o úpravu související s minimálním zůstatkem příjmů v pobytových zařízeních a v sociálních službách. - 314 -
Pak bychom hlasovali návrh uvedený pod písmenem A, což je pozměňovací návrh z usnesení výboru pro sociální politiku. Tam bychom rozdělili hlasování. To znamená, že bychom hlasovali vyjma bodů A39, 40, 45, 46, 55 a 56, přímou úhradu v oblasti sociálních služeb, a vyjma nehlasovatelných bodů, pokud bude přijat pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka A48 a A52. Dále bychom hlasovali společně body A39, 40, 45, 46, 55 a 56, tzn. přímá úhrada v oblasti sociálních služeb. Za šesté bychom hlasovali pozměňovací návrh pana poslance Romana Sklenáka uvedený pod písmenem B1. Dále bychom hlasovali pozměňovací návrh paní poslankyně Milady Emmerové uvedený pod bodem C1 a C4. Dále bychom samostatně hlasovali o C2, C5 a C6 a společně bychom hlasovali o C3 a C7; v případě, pokud se přijme bod A20 a 57, tak jsou tyto dva body nehlasovatelné. Pak bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Dagmar Navrátilové uvedeném v písmenu D. A nakonec bychom hlasovali o návrhu jako celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám. Slyšeli jsme návrh procedury, jak jej přednesla paní zpravodajka. Pokud nemá nikdo námitku vůči... Prosím, pan poslanec Šenfeld. Prosím, pane poslanče. Poslanec Josef Šenfeld: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, já bych vás chtěl požádat o samostatné hlasování o odst. 2 v bodě 40. Týká se to pozměňovacích návrhů pod písmenem A výboru pro sociální politiku. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Já vás ještě poprosím, jestli byste se zkusil domluvit s paní zpravodajkou, pokud si tento návrh osvojí. Uvidíme. (Krátká domluva.) Prosím, paní zpravodajko, máte slovo. Poslankyně Lenka Kohoutová: Já nemám námitek. Můžeme samozřejmě rozdělit. A v tuto chvíli navrhuji, abychom toto hlasovali jako bod 5, pane poslanče. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Jestli pan poslanec Šenfeld souhlasí? (Souhlasí.) Je tomu tak. Dobře. Je tady procedura, na které jsme se shodli. Já o ní samozřejmě nechám ještě hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? - 315 -
Hlasování číslo 166, z přihlášených 149 pro 142, proti 3. Tento návrh procedury byl přijat.
Hlasování číslo 170. Z přihlášených 147 pro 88, proti 56, návrh byl přijat.
Prosím paní zpravodajku, aby nám četla jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřila. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom hlasovali bod A40 odst. 2. Stanovisko negativní. (Ministr: Negativní.)
Poslankyně Lenka Kohoutová: Takže nejprve bychom hlasovali o návrhu na zamítnutí paní poslankyně Semelové. Stanovisko negativní. (Ministr: Negativní.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Ano, děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 171, z přihlášených 147 pro nikdo, proti 144, návrh byl zamítnut. Prosím, paní zpravodajko.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 167, z přihlášených 149 pro 60, proti 85. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme tedy pokračovat v hlasování o dalších pozměňovacích návrzích. Prosím. Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom hlasovali o legislativně technické úpravě v § 30 odst. 4, písm. b), kterou už jsem v úvodu načetla. Stanovisko je pozitivní. (Ministr: Pozitivní.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 168, z přihlášených 147 pro 86, proti 22. Tento návrh byl přijat. Můžeme prosím pokračovat v dalších návrzích. Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom hlasovali o bodu B2 pana poslance Romana Sklenáka.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom hlasovali společně body A39, zbývající body A40, A45, A46, A55 a bod A56. To znamená přímá úhrada v oblasti sociálních služeb. Stanovisko negativní. (Ministr: Negativní.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? — (Ministr Drábek vznesl nesrozumitelnou poznámku.) Prosím pana navrhovatele, aby nás nemátl. (Ministr Drábek: Já se omlouvám.) V hlasování číslo 172 z přihlášených 147 pro 1, proti 140, tento návrh byl zamítnut. Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu uvedeném pod bodem B1 pana poslance Sklenáka. Stanovisko negativní. (Ministr: Negativní.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Prosím o stanoviska. (Zpravodajka i ministr: Pozitivní.) Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 173 z přihlášených 147 pro 58, proti 86, tento návrh byl zamítnut.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 169, z přihlášených 147 pro 143, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom hlasovali společně o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Milady Emmerové, společně bychom hlasovali bod C1 a C4. Stanovisko negativní. (Ministr: Negativní.)
Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu výboru pro sociální politiku vyjma bodů 39, 40, 45, 46, 55 a 56, to znamená, že bychom hlasovali o bodech A1 až 38, A41 až 44, 47, 49 až 51, 53, 54 a 57 až 73. Stanovisko je pozitivní. (Ministrovo: pozitivní.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 174 z přihlášených 147 pro 59, proti 87, návrh byl zamítnut.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom hlasovali opět pozměňovací návrh paní poslankyně Emmerové a hlasovali bychom
- 316 -
- 317 -
samostatně body C2 — nebo dohromady body C2, C5 a C6. Stanovisko negativní. (Ministr: Negativní.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 175 z přihlášených 147 pro 59, proti 87, tento návrh byl zamítnut.
41. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 373/ - třetí čtení
Poslankyně Lenka Kohoutová: Nyní bychom nehlasovali, protože mělo být na pořadu hlasování bodu C3 a C7, a protože jsme přijali body A20 a A 57, tak tyto body jsou nehlasovatelné. (Místopředsedkyně Klasnová: Ano, je tomu tak.) Dále bychom hlasovali pod písmenem D pozměňovací návrh paní poslankyně Dagmar Navrátilové. Stanovisko pozitivní. (Ministr: Kladné.)
U stolku zpravodajů zůstal pan ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Lenka Kohoutová. Obdrželi jste sněmovní tisk 373/3, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otevírám rozpravu, do které mám v tuto chvíli písemnou přihlášku paní poslankyně Jitky Chalánkové. (K řečništi přichází pan poslanec Rom Kostřica.) Pardon, přeje si vystoupit pan poslanec? Prosím.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 176 z přihlášených 147 pro 145, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Poslanec Rom Kostřica: Vážená paní místopředsedkyně, já bych jenom pro stenozáznam, nechci zpochybnit hlasování, ale při hlasování č. 167 jsem na sjetině objevil, že jsem hlasoval pro, a chtěl jsem hlasovat proti. Jen pro stenozáznam, ale nechci zpochybňovat hlasování.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom měli hlasovat o usnese-
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, takže pouze pro stenozáznam, nezpochybňujete hlasování. Takže já předávám slovo paní poslankyni Jitce Chalánkové. Prosím.
ní. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. O všech návrzích tedy bylo hlasováno a můžeme přikročit k hlasování o celém návrhu zákona. Prosím ještě chvíli strpení, protože čekám ještě na vyjádření legislativy, jestli jsme skutečně hlasovali o všech návrzích... Je tomu tak. Takže já přečtu návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 372, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 177 z přihlášených 147 pro 89, proti 58. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k bodu číslo - 318 -
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás požádala o laskavé zpětvzetí pozměňovacího návrhu pod písmenem C jménem předkladatelů poslankyně Chalánkové a Martina Vacka. Tento pozměňovací návrh vznikl až po jednání výboru pro sociální politiku a v souhlasu s panem ministrem jsem tento pozměňovací návrh načetla ve druhém čtení. Po proběhlé debatě žádám Sněmovnu o laskavé zpětvzetí. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nemám už žádnou přihlášku do rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí — a já nikoho jiného neregistruji — rozpravu končím. Přejí si závěrečná slova pan navrhovatel a nebo paní zpravodajka? Prosím, slovo má pan navrhovatel. Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Skutečně jenom stručně, protože o novele zákona o zaměstnanosti jsem podrobně hovořil především při projednávání v prvním čtení. - 319 -
Chci skutečně jenom zdůraznit, že novela zákona o zaměstnanosti, která je součástí balíku sociální reformy, je zaměřena především na boj proti nelegálnímu zaměstnávání. Úpravou definice nelegální práce zvýšíme možnosti odhalování nelegálního zaměstnávání, protože nelegální zaměstnávání je jedním ze způsobů, jak obírat rozpočty a už zdravotní, sociální nebo daňové o peníze, které by tam jinak mohly být. Dále se zvyšuje motivace k aktivitě uchazečů o zaměstnání. Nabídka veřejné služby ve výši až 20 hodin týdně bude podmínkou, resp. přijetí takové nabídky bude podmínkou pro účast v systému uchazečů o zaměstnání. Kdo takovou nabídku odmítne, tedy odmítne vykonávat veřejnou službu a nebude k tomu mít závažné důvody, a už vyplývající ze zdravotního stavu, z věku, z jiných okolností, bude z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen. Dalším důležitým bodem je sjednocení kategorií zdravotně znevýhodněných osob a zdravotně postižených osob, protože dnes již kategorie zdravotně znevýhodněných osob jako vydělená z několika kategorií osob zdravotně postižených nemá smysl a je potřeba tyto kategorie integrovat. Jak už tady bylo zmíněno, zavádí se možnost — a podtrhuji slovo možnost — sdíleného zprostředkování, kdy pro zprostředkování bude možné také využít soukromé subjekty, a výrazně se navrhuje snížit administrativní zátěž zaměstnavatelům zrušením povinnosti hlásit každé volné pracovní místo. Nechává se na úvaze, zda zaměstnavatel chce hledat zaměstnance prostřednictvím úřadu práce, či zda chce hledat vlastními silami, či prostřednictvím jiných subjektů, protože dnešní povinnost je velmi formální a zbytečně zatěžuje jak zaměstnavatele, tak úřady práce v těch případech, kdy zaměstnavatel prostě nechce využít služeb úřadů práce a chce využít jiný způsob hledání vhodných zaměstnanců. Na závěr chci konstatovat, že tato předloha byla velmi pečlivě diskutována zejména s Národní radou osob se zdravotním postižením a s Chartou sociálního podnikání, a já považuji za velmi dobrý výsledek, že s oběma těmito organizacemi jsme se dohodli na takovém kompromisním znění, které bylo pro všechny tři vyjednávající strany přijatelné. Děkuji za pozornost.
Za prvé bychom hlasovali o návrhu na zamítnutí zákona, který podala paní poslankyně Dana Váhalová a Marta Semelová. Za druhé bychom hlasovali o návrhu na zpětvzetí bodu C, který nám přednesla paní poslankyně Chalánková a který společně podávala s panem poslancem Martinem Vackem. Za třetí bychom hlasovali o bodu A, a to písmeno 1 až 44. Jedná se o pozměňovací návrhy výboru pro sociální politiku. Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu uvedeném pod bodem B1, který podala paní poslankyně Dana Váhalová. Dále bychom, za páté, hlasovali o pozměňovacím návrhu uvedeném v bodě B2, který podala paní poslankyně Dana Váhalová. Za šesté bychom hlasovali o dalších bodech uvedených pod bodem A45. Jde o pozměňovací návrh opět výboru pro sociální politiku. Za sedmé bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Romana Sklenáka uvedeném v bodě D1. Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu D2, který podal opět pan poslanec Sklenák. A dále bychom hlasovali o zákonu jako o celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. To byl ten návrh procedury. Pokud nemá někdo námitku proti tomuto návrhu — není tomu tak — zahajuji tedy hlasování o takto navržené proceduře. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 178 z přihlášených 147 pro 140, proti 2. Tento návrh byl přijat. S přednostním právem chce vystoupit předseda poslaneckého klubu ČSSD pan Bohuslav Sobotka. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s návrhem průběhu hlasování k tisku 373.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo především, já cítím potřebu upozornit na jeden vážný problém, který je obsažen v tomto návrhu zákona. Myslím si, že je to náš příspěvek k lepší politické kultuře v této Poslanecké sněmovně, pokud to učiním, protože pokud bude návrh zákona schválen tak, jak je, a nebude akceptován pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, který se snaží zmírnit původní vládní předlohu, pak chci avizovat, že sociální demokracie pravděpodobně připraví stížnost k Ústavnímu soudu, protože tento návrh, tak jak byl připraven a zřejmě bude i tady schválen, podle našeho názoru vstupuje do práv, která jsou garantována Listinou základních práv a svobod, protože Listina základních práv a svobod zakotvuje právo na přiměřené hmotné zabezpečení při ztrátě zaměstnání. To je právo, které Listina základních práv a svobod garantuje.
- 320 -
- 321 -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. A nyní tedy můžeme přikročit k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku, aby nám oznámila postup při hlasování. Prosím, máte slovo.
To, co přináší tato předloha, to znamená, že spojuje institut veřejné služby nikoliv s dlouhodobou nezaměstnaností, ale s krátkodobou nezaměstnaností — už po prvních dvou měsících vyplácení podpory — podle našeho názoru nepřiměřeně omezuje toto právo, které je garantováno v Listině základních práv a svobod. Toto už není pouze spor o pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně při projednávání zákona, jakých tady dnes a denně zažíváme desítky a možná stovky, ale tady hrozí konflikt s Ústavou ČR, resp. s Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku. Já cítím povinnost jako předseda České strany sociálně demokratické upozornit vládní koalici, upozornit vládní poslance na to, že se zde mohou dostat, pokud schválí vládní předlohu, do kolize s ústavním pořádkem v naší zemi, a že tím pádem vytvářejí prostor pro to, abychom se obrátili na Ústavní soud, aby celou věc posoudil a rozhodl, kde je pravda, zdali je dbáno Listiny základních práv a svobod, anebo zda vláda tato práva svým návrhem porušuje. Já myslím, že to je vážný problém a důležitá informace pro každého občana v této zemi. Lidé v uplynulých letech, ti, kteří pracovali a splňovali podmínky pro to, aby jim byla poskytnuta podpora v nezaměstnanosti, tak v zásadě byli zvyklí řadu let počítat s tím, že v případě, že přijdou o zaměstnání, tak je zde institut podpory v nezaměstnanosti. A zpravidla tato podpora byla vyplácena v délce šesti měsíců. Šest měsíců není žádný evropský luxus. Řadíme se někam do průměru v rámci EU a v rámci srovnatelných zemí. Šest měsíců podpory v nezaměstnanosti na to, aby si člověk mohl najít novou práci. A znovu zdůrazňuji, protože teï je strašně moderní všechny házet do jednoho pytle a říkat, že jsou to příživníci a zneužívači sociálních dávek — já tady mluvím o pracujících! Já tady mluvím o lidech, kteří třeba patnáct let pracovali v nějaké firmě, a pak v důsledku krize bylo jejich pracovní místo zrušeno. Mluvím o lidech, kteří se snaží shánět si práci, a když o ni přijdou, tak počítají s tím, že několik měsíců, zpravidla šest, budou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pravice ze šesti měsíců udělala pět v té nejméně chráněné skupině nezaměstnaných. Dobře, je to pět měsíců. Ale to, co je navrženo v tomto návrhu — dámy a pánové, já vás na to chci upozornit, abyste se potom nevymlouvali, že jste nevěděli, o čem hlasujete, abyste se nevymlouvali před lidmi, kteří se vás potom na to přijdou zeptat do vašich poslaneckých kanceláří, abyste věděli, pro co jste tady zvedali ruku. Když člověk ztratí práci a předtím poctivě pracoval třeba deset patnáct let, tak dostane podporu jenom dva měsíce. A když potom odmítne veřejnou službu, tak nejenom že už žádnou další podporu nedostane, ale dokonce ho vyřadí i z evidence uchazečů o zaměstnání! No co to je, proboha? To je trestání lidí, kteří pracovali a vznikne jim po-
jistný nárok na podporu v nezaměstnanosti? To přece nemá s dlouhodobou nezaměstnaností nic společného. Nebo si myslíte, že dva měsíce je dlouhodobá nezaměstnanost? Ve stávající ekonomické situaci, která v naší zemi je?! Já bych to nevyčítal vládě, kdybychom tady měli pětiprocentní hospodářský růst a tříprocentní nezaměstnanost. Ano, chápu, že se vláda rozhodne zlikvidovat zbytky té dlouhodobé nezaměstnanosti a takhle prostě udělá svoji reformu a kašle na ty lidi a je jí to vcelku jedno. Ale proboha, v této zemi je více než osm procent nezaměstnaných. Je to půl milionu lidí. Nezaměstnanost spíše poroste, ne že by klesala. Ekonomika se potácí někde mezi jedním a dvěma procenty růstu, který se odhaduje v příštím roce. Vážně si myslíte, že tohle je ta chvíle, aby po dvou měsících jste začali lidi vyřazovat z evidence uchazečů o zaměstnání a po dvou měsících jim sebrali podporu? Mluvili jste někdy s lidmi, kteří žijí v regionech, kde je deseti- patnáctiprocentní nezaměstnanost, jak je úžasné sehnat tam práci? Že každý z nich, kdo se snaží tu práci sehnat, tak má s tím velký problém? A během dvou měsíců ji skutečně sežene jenom málokdo. To znamená, spojování institutu veřejné služby s podporou v nezaměstnanosti, s krátkodobou nezaměstnaností je něco, co je podle našeho názoru za hranou základních garantovaných práv, která lidé v naší zemi mají. Tohle nejsou žádní zneužívači sociálních dávek. Protože lidé, kteří nepracují, nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tento nárok mají pouze lidé, kteří odpracovali určité množství let či měsíců v uplynulých letech. To je ten zásadní rozdíl. Ano, my jsme nebyli proti tomu, aby se veřejná služba spojovala s dlouhodobou nezaměstnaností. To je aktivizační prvek. To je dobrý aktivizační prvek, i když když se podíváte, kolik dlouhodobě nezaměstnaných ten prvek dneska využívá, tak je to promile. Zatím ani mezi těmi dlouhodobě nezaměstnanými tento prvek není dostatečně využíván. A vy místo toho, abyste hledali šance na to, jak ty dlouhodobě nezaměstnané více zapojit do veřejné služby, tak ji mechanicky rozšíříte vlastně na všechny. Vlastně ji mechanicky rozšíříte na všechny nezaměstnané. V řadě měst a regionů to budou stovky a tisíce lidí. Jakým způsobem tato věc bude organizována? A když nebude, co bude po těch dvou měsících? A když ten člověk přijde o podporu a vy ho vyřadíte z evidence, kam ho vlastně pošlete? Po dvou měsících! Já bych byl velmi rád, kdybyste si to uvědomili, vy, kdo pro to se chystáte hlasovat. Ale rád bych také, aby si to uvědomili občané, kterých se to dotkne, jakmile ten zákon bude účinný. A nikdo už s nimi na úřadu práce diskutovat nebude. Prostě se to stane. Když odmítnou veřejnou službu z nějakého důvodu, prostě mimo jiné také proto, že si chtějí hledat
- 322 -
- 323 -
zaměstnání a nemají čas, aby ho ztráceli v té veřejné službě, tak to bude situace, do které se dostanou. Já myslím, že přesně tohle je příklad nepromyšlené reformy, která je nespravedlivá a která trestá pracující. Trestá pracující lidi, kteří dělali, chodili do práce, ráno vstávali, pak jim to místo zrušili, a po dvou měsících vy z nich málem uděláte příživníky! Tohle je skutečně ostudný návrh a sociální demokracie v žádném případě ten návrh nepodpoří, pokud nebude přijat pozměňující návrh poslance Sklenáka, který tuto věc řeší a uvádí do nějakých standardních civilizovaných poměrů, které už by potom mohly projít i v rámci zkoumání Ústavním soudem. (Tleskají poslanci ČSSD.)
Hlasování číslo 180. Z přihlášených 144 pro 87, proti 51. Tento návrh byl přijat.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Byla oznámena procedura. Prosím paní zpravodajku, aby byla tak laskavá a provedla nás jednotlivými pozměňovacími návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřila. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Za čtvrté bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu uvedeném pod bodem B1, který podala paní poslankyně Dana Váhalová. Stanovisko nesouhlasné. (Ministr: Negativní.)
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, nejprve bychom hlasovali o návrhu na zamítnutí zákona, který podala paní poslankyně Dana Váhalová a paní poslankyně Marta Semelová. Stanovisko: nesouhlas. (Ministr: Nesouhlas.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dříve než dám hlasovat o tomto návrhu, registruji žádost na odhlášení. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. (Do sálu přicházejí další poslanci.) Prosím, aby se všichni znovu přihlásili svými kartami, protože tu byla žádost o odhlášení. Děkuji. Já tedy zahájím hlasování. Hlasujeme o návrhu na zamítnutí. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 179. Z přihlášených 143 pro 59, proti 84. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme tedy pokračovat v hlasování o dalších pozměňovacích návrzích. Poslankyně Lenka Kohoutová: Za druhé bychom hlasovali o návrhu na zpětvzetí bodu C, který nám přednesla paní poslankyně Jitka Chalánková a který podala spolu s panem poslancem Martinem Vackem. Stanovisko je pozitivní, souhlasím. (Ministr: Souhlas.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? - 324 -
Poslankyně Lenka Kohoutová: Za třetí bychom hlasovali o bodu A písmeno 1 až 44. Jedná se o pozměňovací návrh výboru pro sociální politiku. Stanovisko souhlasné. (Ministr: Souhlas.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 181. Z přihlášených 143 pro 85, proti 30. Tento návrh byl přijat.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 182. Z přihlášených 144 pro 58, proti 86. Návrh byl zamítnut. Poslankyně Lenka Kohoutová: Za páté bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, který je uveden v bodě B2, který podala taktéž paní poslankyně Dana Váhalová. Stanovisko zpravodaje je nesouhlasné. (Ministr: Negativní.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 183. Z přihlášených 144 pro 60, proti 83. Tento návrh byl zamítnut. Poslankyně Lenka Kohoutová: Za šesté bychom pokračovali v hlasování, které vyplývá z usnesení výboru pro sociální politiku, a to bodem A45. Jde o pozměňovací návrh tohoto výboru. Stanovisko zpravodaje je souhlas. (Ministr: Kladné.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 184. Z přihlášených 144 pro 85, proti 30. Tento návrh byl přijat. Poslankyně Lenka Kohoutová: Za sedmé bychom hlasovali o - 325 -
pozměňovacím návrhu pana poslance Romana Sklenáka uvedeném v bodu D1. Stanovisko zpravodaje je nesouhlasné. (Ministr: Negativní.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 185. Z přihlášených 143 pro 59, proti 83. Tento návrh byl zamítnut. Poslankyně Lenka Kohoutová: Dále bychom hlasovali opět o pozměňovacím návrhu pana poslance Romana Sklenáka, nyní uvedeném pod bodem D2. Stanovisko zpravodaje je nesouhlasné. (Ministr: Negativní.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 186. Z přihlášených 143 pro 58, proti 82. Tento návrh byl zamítnut. Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, nyní jsme vyčerpali všechny body, o kterých jsme měli hlasovat. Na konci už je pouze hlasování o zákonu jako celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Je tady ještě návrh na odhlášení všech, takže mu vyhovím. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami. Přednesu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 373, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 187, z přihlášených 143 pro 84, proti 58. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Dávám ještě slovo panu ministrovi Jaromíru Drábkovi. Prosím, máte slovo, pane ministře.
Není to tak, nestrašte lidi, že by se podpora v nezaměstnanosti zkracovala na dva měsíce. Není to pravda. Pokud je někdo nezaměstnaný déle než dva měsíce, tak není vůbec žádný důvod, aby nepomohl svým spoluobčanům alespoň čtyři hodiny denně. To není žádná potupa, to je standardní způsob, být zodpovědný a kolegiální s těmi ostatními, kteří se na mě skládají. Jenom podotýkám, kdyby to ještě chtěl někdo říci, že tady nejde o pojištění. Státní příspěvek na politiku zaměstnanosti není pojištění, to je příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tedy ani z tohoto titulu se nejedná o pojistné plnění. Je to prostě normální, že když mi někdo pomůže, já se také snažím pomoci jemu. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. S přednostním právem vystoupí pan poslanec Sobotka. Prosím. Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane ministře, nikdo se na nikoho neskládá. To je to samé, jako když říkáte, že zdravotnictví je zadarmo. Prostě tak to není. Zdravotnictví není zadarmo, protože lidé, kteří pracují nebo podnikají, platí zdravotní pojištění. A lidé, kteří pracují, platí příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a očekávají, že když pracují a platí příspěvek, tak že potom také v situaci, kdy o práci přijdou, získají podporu v nezaměstnanosti. To je ten systém, který v České republice funguje, a on je do značné míry také garantován ústavou. Nikdo se na nikoho neskládá. Podpora v nezaměstnanosti není žádná dobročinnost! To není žádná charita! To je nárok, který vzniká pracujícímu člověku, pokud poctivě pracuje, odpracuje určité období, tak mu vzniká nárok na to, aby získal podporu v nezaměstnanosti. Žádné sbírky, žádná charita! Tomu se říká sociální ochrana! (Potlesk z řad poslanců sociální demokracie.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo 42. Je jím
42. Vládní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů /sněmovní tisk 374/ - třetí čtení
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji. Já jsem se nechtěl hlásit už na začátku hlasování, protože bych tím znovu otevřel rozpravu, nicméně musím jednoznačně odmítnout ta slova, která tady padla od pana předsedy Sobotky.
U stolku zpravodajů stále zůstává pan ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Lenka Kohoutová. Obdrželi jste sněmovní tisk 374/3, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy. Otevírám rozpravu. V tuto chvíli mám faktickou, pan poslanec Vojtěch
- 326 -
- 327 -
Filip, poté je přihlášena paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, pane poslanče. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Paní a pánové, já opravdu jen fakticky. Ještě jedno takové vystoupení pana ministra Drábka a já si budu myslet, že tomu systému nerozumí, nebo že opravdu otevřeně lže lidem. Já bych mohl doložit to, co tady říkal pan kolega Sobotka, protože jestliže někdo připravil antisystémovou věc, tak a to nevydává za systém! Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nebyla to faktická poznámka k projednávanému bodu, ale budiž. Nyní vystoupí paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím. Poslankyně Jitka Chalánková: Ještě jednou dobrý den, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rovněž u tohoto sněmovního tisku 374 vás žádám o laskavé schválení zpětvzetí pozměňovacího návrhu pod písm. B jednak mým jménem a některé byly i společně podepsané kolegou Martinem Vackem. Rovněž tento pozměňovací návrh byl načten po souhlasu pana ministra až po jednání výboru pro sociální politiku. Týká se jednotlivých diagnóz a můžeme garantovat, že pokud nebudou tyto diagnózy ošetřeny podzákonnou normou, a už se jedná o děti s těžkým zrakovým postižením, děti postižené autismem nebo osoby po amputaci, tak se k tomuto bodu znovu vrátíme. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pokud se již nikdo další nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Závěrečné slovo pana navrhovatele. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, toto je třetí tisk z toho balíku sociální reformy a je motivován podobným cílem jako ty předchozí. Snížení nákladů na obsluhu dávkových systémů — zdůrazňuji: na obsluhu dávkových systémů — zvýšení komfortu klienta. Roztříštěný systém podpory osob se zdravotním postižením se tu slučuje do ucelených podpor, jedné pravidelné a jedné jednorázové. V rámci pravidelné měsíční podpory se navrhuje podporovat mobilitu osob se zdravotním postižením, v rámci jednorázové peněžité dávky, která má název příspěvek na zvláštní pomůcky, bude možné financovat pořízení kompenzačních pomůcek, pořízení motorového vozidla, pořízení zvláštních úprav motorového vozidla, zvláštních úprav bytu, pořízení vodícího psa. Je důležité, že celé to portfolio podpor zůstane zachováno, nicméně - 328 -
bude obsluhováno s mnohem nižšími administrativními náklady a také s mnohem nižší zátěží pro klienta, což u osob se zdravotním postižením je zvláště důležité. Navrhuje se také vydělit z toho standardního systému poskytování příspěvku zvláštní režim pro pořízení stropního zvedacího systému, schodišové plošiny. U těchto velmi nákladných pomůcek nebude poskytován příspěvek, ale pomůcky budou zapůjčovány, protože je zbytečné, aby nemohly sloužit postupně několika uživatelům. Chci zdůraznit často diskutovanou věc: Rozsah výhod poskytovaných zdravotně postiženým podle dosavadní úpravy zůstává zachován, nicméně odstraňuje se dosavadní problém neústavnosti toho řešení, protože pokud ty výhody jsou v tuto chvíli přiznány vyhláškou, tak je to v rozporu se standardy ústavního pořádku, protože takové výhody může poskytovat pouze zákon. Co se týká pozměňovacích návrhů, chci respektovat dohodu, kterou jsem v celém balíku sociální reformy uzavřel s Národní radou osob se zdravotním postižením. Z tohoto důvodu nemohu podpořit sjednocení příspěvku na mobilitu do jednotné výše. Protože chci držet slovo, a pokud jsem se dohodl na nějakém kompromisním řešení, tak ho chci respektovat. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. To bylo závěrečné slovo navrhovatele. Nyní můžeme přikročit k hlasování o pozměňovacích návrzích. Nemůžeme. Prosím, ještě pan ministr má slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Zapomněl jsem jednu důležitou větu. Chci potvrdit slova paní poslankyně Chalánkové. My budeme velmi pečlivě — už o tom komunikujeme s Národní radou osob se zdravotním postižením — řešit ve vyhlášce nárok na kompenzační pomůcky u jednotlivých diagnóz, u jednotlivých sociálních skupin, prostě individualizovat posuzování tak, aby posouzení bylo mnohem objektivnější, ale také mnohem přesnější. A samozřejmě předpokládám, že se vrátíme k diskusi o tom, které diagnózy, za jakých sociálních podmínek mají mít nárok na které kompenzační pomůcky. Takže potvrzuji, že diskuse zůstane otevřená. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku, aby oznámila postup při hlasování. Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Budeme hlasovat o posledním ze souborů sněmovních tisků, - 329 -
které se týkají sociální reformy, sněmovní tisk 347, zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Ráda bych navrhla návrh procedury hlasování. Za prvé bychom hlasovali o návrhu na zamítnutí zákona, který podala paní poslankyně Marta Semelová. Za druhé bychom hlasovali o návrhu na zpětvzetí pozměňovacího návrhu paní poslankyně Jitky Chalánkové. Za třetí bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích, které podal výbor pro sociální politiku a jsou uvedeny v usnesení číslo 58 tohoto výboru. A dále bychom hlasovali naposledy, a to o zákonu jako celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pokud nemá nikdo námitku proti takto přednesené proceduře a já nikoho neregistruji, zahajuji hlasování o proceduře hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 188, z přihlášených 137 pro 130, nikdo proti. Tento návrh byl přijat. Prosím paní zpravodajku, aby přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřila. Poslankyně Lenka Kohoutová: Nejprve bychom za prvé hlasovali o návrhu na zamítnutí zákona, který podala paní poslankyně Marta Semelová. Stanovisko zpravodajky je nesouhlas. (Ministr: Nesouhlas.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 189, z přihlášených 138 pro 52, proti 82. Tento návrh byl zamítnut.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 191, z přihlášených 138 pro 107, proti 6. Návrh byl přijat. Poslankyně Lenka Kohoutová: Nyní máme proceduru hlasování za sebou a chybí nám pouze hlasování o zákonu jako o celku. Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Mám tady ovšem žádost o odhlášení, takže vás odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili znovu svými identifikačními kartami. Přednesu návrh usnesení: “Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 374, ve znění schválených pozměňovacích návrhů.” Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování číslo 192, z přihlášených 135 pro 83, proti 52. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk.) Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce. Dámy a pánové, tímto jsme vyčerpali program 22. schůze. Já tedy končím 22. schůzi a přeji vám příjemné odpoledne a hezký víkend. Na shledanou. (Schůze skončila ve 12.35 hodin.)
Poslankyně Lenka Kohoutová: Za druhé bychom hlasovali o vyřazení bodu B, o návrhu na zpětvzetí, který je pozměňovacím návrhem paní poslankyně Jitky Chalánkové. Stanovisko zpravodajky je souhlasné. (Ministr: Souhlas.) Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 190, z přihlášených 138 pro 83, proti 41. Tento návrh byl přijat. Poslankyně Lenka Kohoutová: Za třetí bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu výboru pro sociální politiku, který je uveden ve sněmovním tisku 374/3, a jedná se o bod A. Stanovisko zpravodajky je souhlas. (Ministr: Souhlas.) - 330 -
- 331 -
