Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období ___________________________________________________________ Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Schválený pořad 38. schůze Poslanecké sněmovny 1.

Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 369/9/ - vrácený prezidentem republiky

2.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 337/8/ - vrácený Senátem

3.

Návrh zákona o mediaci a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 426/4/ - vrácený Senátem

4.

Návrh zákona o ochraně ovzduší /sněmovní tisk 449/4/ - vrácený Senátem

5.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) a o změnách některých dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 463/5/ - vrácený Senátem

6.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 470/5/ - vrácený Senátem

7.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 477/3/ - vrácený Senátem

8.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 528/4/ - vrácený Senátem

-1-

9.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 558/ - druhé čtení

10.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. /sněmovní tisk 570/ - druhé čtení

11.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 582/ - druhé čtení

12.

13.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 536/ - druhé čtení Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů /sněmovní tisk 543/ druhé čtení

17.

Vládní návrh zákona o kontrole (kontrolní řád) /sněmovní tisk 575/ druhé čtení

18.

Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 503/ - druhé čtení

19.

Návrh poslanců Václava Mencla, Kateřiny Klasnové, Petra Skokana, Vítězslava Jandáka, Václava Kubaty, Ivany Levé a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 592/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

20.

Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Marie Nedvědové, Miroslava Opálky a Vojtěcha Adama na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 635/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

21.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 665/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

14.

Vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou /sněmovní tisk 548/ - druhé čtení

22.

Vládní návrh zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních /sněmovní tisk 646/ - prvé čtení

15.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 551/ - druhé čtení

23.

Vládní návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních /sněmovní tisk 647/ - prvé čtení

16.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/ - druhé čtení

24.

Návrh poslanců Miroslavy Němcové, Pavla Béma, Milady Emmerové, Zuzky Bebarové—Rujbrové, Jiřího Skalického, Radka Johna, Jiřího Štětiny, Jiřího Koskuby a Michala Janka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon

-2-

-3-

č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 590/ - prvé čtení 25.

Návrh poslanců Jiřího Štětiny, Lenky Andrýsové, Jiřího Rusnoka, Borise Šastného, Marka Šnajdra, Jiřího Skalického, Aleše Roztočila, Pavla Holíka, Jaroslava Krákory, Soni Markové a Vojtěcha Adama na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě /sněmovní tisk 593/ - prvé čtení

26.

Návrh poslanců Jana Chvojky, Jeronýma Tejce, Františka Bublana, Bohuslava Sobotky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 601/ - prvé čtení

27.

Návrh poslanců Jana Chvojky, Jeronýma Tejce, Bohuslava Sobotky, Cyrila Zapletala a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 618/ - prvé čtení

28.

Návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Františka Bublana a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 602/ - prvé čtení

29.

30.

Návrh poslanců Cyrila Zapletala, Pavla Ploce, Josefa Novotného a dalších na vydání zákona o zřízení Krajského soudu v Liberci a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 598/ - prvé čtení Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka, Heleny Langšádlové, Jana Chvojky, Jiřího Petrů, Stanislava Křečka, Milady Halíkové, Jany Suché, Otty Chaloupky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 599/ - prvé čtení

-4-

31.

Návrh poslanců Lenky Kohoutové, Jana Čechlovského, Dagmar Navrátilové, Rudolfa Chlada a Jaroslavy Wenigerové na vydání zákona o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 605/ - prvé čtení

32.

Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Alexandra Černého a Miloslavy Vostré na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění změn a doplňků, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) /sněmovní tisk 610/ - prvé čtení

33.

Návrh poslanců Ivana Ohlídala, Jana Chvojky, Stanislava Humla, Hany Orgoníkové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) /sněmovní tisk 624/ prvé čtení

34.

Návrh poslanců Jana Klána, Květy Matušovské, Gabriely Hubáčkové, Marie Rusové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 628/ - prvé čtení

35.

Návrh poslanců Lubomíra Zaorálka, Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Jaroslava Krákory a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 630/ - prvé čtení

36.

Návrh poslanců Milana Urbana, Josefa Smýkala, Jaroslava Krákory, Cyrila Zapletala a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 631/ - prvé čtení

-5-

37.

38.

Návrh poslanců Marie Nedvědové, Stanislava Grospiče a Marty Semelové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 633/ prvé čtení Návrh poslanců Zdeňky Horníkové, Lenky Andrýsové, Václava Horáčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 638/ prvé čtení

39.

Vládní návrh zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty /sněmovní tisk 657/ - prvé čtení

40.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 659/ - prvé čtení

41.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 660/ - prvé čtení

42.

Vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (ústavní zákon o celostátním referendu) /sněmovní tisk 661/ - prvé čtení

43.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 662/ - prvé čtení

44.

Senátní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004

-6-

Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 576/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 45.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro /sněmovní tisk 348-E/ - druhé čtení

46.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Barbadosu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Bridgetownu dne 26. října 2011 /sněmovní tisk 542/ - druhé čtení

47.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o leteckých službách /sněmovní tisk 545/ - druhé čtení

48.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Estonskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, podepsaná v Bruselu dne 12. října 2011 /sněmovní tisk 554/ - druhé čtení

49.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001, podepsaná dne 3. listopadu 2011 v Praze /sněmovní tisk 561/ - druhé čtení

50.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 29. listopadu 2011 /sněmovní tisk 562/ - druhé čtení

51.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi vládou České republiky a

-7-

vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaný v Praze dne 8. prosince 2011 /sněmovní tisk 565/ druhé čtení 52.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti boje proti trestné činnosti, podepsaná dne 8. prosince 2011 v Praze /sněmovní tisk 566/ - druhé čtení

Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 137 a č. 138 ze dne 30. září 2011 /sněmovní tisk 653/ - prvé čtení 59.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu /sněmovní tisk 658/ - prvé čtení

60.

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o leteckých službách, podepsané v Praze dne 23. května 1997, a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o leteckých službách, podepsaná v Praze dne 23. května 1997 /sněmovní tisk 663/ - prvé čtení

53.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 8. prosince 2011 /sněmovní tisk 567/ - druhé čtení 61.

54.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Republikou San Marino o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 25. listopadu 2011 /sněmovní tisk 571/ - druhé čtení

Vládní návrh zákona, kterým se mění volební zákony a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 619/ - třetí čtení

62.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar o letecké dopravě /sněmovní tisk 626/ - prvé čtení

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 558/ - třetí čtení

63.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. /sněmovní tisk 570/ - třetí čtení

64.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 582/ - třetí čtení

65.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 536/ - třetí čtení

66.

Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb.,

55.

56.

57.

58.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím a Protokol doplňující Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel /sněmovní tisk 629/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu /sněmovní tisk 645/ - prvé čtení Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů

-8-

-9-

o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů /sněmovní tisk 543/ - třetí čtení 67.

Vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou /sněmovní tisk 548/ - třetí čtení

68.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 551/ - třetí čtení

69.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/ - třetí čtení

76.

Zpráva České národní banky o inflaci - leden 2012 (Zpráva o měnovém vývoji za 2. pololetí 2011) /sněmovní tisk 609/

77.

Zpráva o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za rok 2011 /sněmovní tisk 612/

78.

Návrhy zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišoven na rok 2012 s Vyjádřením vlády a se souhrnným hodnocením zdravotně pojistných plánů, hodnocením zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišoven na rok 2012 a tabulkovými přílohami /sněmovní tisk 625/

79.

Výroční zpráva o činnosti Kontrolní rady Technologické agentury České republiky pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky za rok 2011 /sněmovní tisk 637/

80.

Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011 /sněmovní tisk 650/

81.

Zpráva o činnosti Stálé komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby za období říjen 2010 — prosinec 2011 /sněmovní dokument 1862/

82.

Návrh časového harmonogramu projednávání státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech a návrh na přikázání vládního návrhu státního závěrečného účtu, jeho kapitol a vztahů k státním fondům výborům k projednání /sněmovní dokument 1881/

83.

Zpráva o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2011 /sněmovní dokument 2152/

70.

Vládní návrh zákona o kontrole (kontrolní řád) /sněmovní tisk 575/ třetí čtení

71.

Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 503/ - třetí čtení

72.

Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny

73.

Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 623 ve výborech Poslanecké sněmovny

84.

Doplnění výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za roky 2007 až 2010 /sněmovní dokument 2153/

74.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky /sněmovní tisk 555/

85.

Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

86.

Ústní interpelace

75.

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2010 /sněmovní tisk 607/

87.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vy-

- 10 -

- 11 -

slovení souhlasu s ratifikací Hostitelská dohoda týkající se umístění, podpory, výsad a imunit mezi vládou České republiky a Agenturou pro evropský globální navigační satelitní systém (GNSS) /sněmovní tisk 623/ - druhé čtení

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2012 VI. volební období ___________________________________________________________

88.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. /sněmovní tisk 431/6/ - zamítnutý Senátem

TĚSNOPISECKÁ ZPRÁVA o 38. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu konané ve dnech 24. dubna až 9. května 2012

89.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 535/5/ - zamítnutý Senátem

Obsah:

Strana:

24. dubna 2012 Schůzi zahájila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. Usnesení schváleno (č. 1105). Řeč poslance Zbyňka Stanjury ........................................................ 38 Řeč poslance Ivana Ohlídala ........................................................... 38

2. května 2012 Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. Řeč poslance Zbyňka Stanjury ........................................................ 41 Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................... 42 Řeč poslance Vojtěcha Filipa ........................................................... 43 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................... 44 Řeč poslance Jiřího Paroubka ......................................................... 47 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ........................................................ 47 Řeč poslance Marka Šnajdra ........................................................... 48 Řeč poslance Marka Bendy ............................................................. 48 Řeč poslance Františka Sivery ......................................................... 48 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka .............. 49 Řeč poslance Ivana Ohlídala ........................................................... 50 Řeč poslance Ladislava Velebného ................................................. 50 Schválen pořad schůze. Řeč poslance Petra Tluchoře ........................................................... 55

- 12 -

- 13 -

2.

3.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 337/8/ vrácený Senátem

Řeč poslance Břetislava Petra ......................................................... 82 Řeč poslance Tomáše Úlehly .......................................................... 84 Řeč poslankyně Kateřiny Konečné .................................................. 84

Řeč poslance Jana Husáka ............................................................. 55 Řeč poslance Vladislava Vilímce ..................................................... 57 Řeč poslance Václava Neubauera .................................................. 58 Řeč senátora Ivo Bárka .................................................................... 58 Řeč poslance Ladislava Šincla ........................................................ 59 Řeč poslance Josefa Novotného ml. ................................................ 60 Řeč poslance Antonína Sedi ............................................................ 61 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ........................................................ 62 Řeč poslance Luïka Jeništy ............................................................ 62 Řeč poslance Antonína Sedi ............................................................ 63 Řeč poslance Jana Husáka ............................................................. 63 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ........................................................ 64 Řeč poslance Petra Braného ........................................................... 64 Řeč poslankyně Ludmily Bubeníkové .............................................. 65 Řeč poslance Jana Smutného ......................................................... 66 Usnesení schváleno (č. 1108).

Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová. Řeč poslance Jana Kubaty .............................................................. 93 Řeč poslankyně Kateřiny Konečné .................................................. 93 Řeč poslance Františka Laudáta ..................................................... 94 Řeč poslance Jana Bureše .............................................................. 95 Řeč poslankyně Kateřiny Konečné .................................................. 95 Řeč ministra životního prostředí ČR Tomáše Chalupy ..................... 96 Řeč poslankyně Kateřiny Konečné .................................................. 97 Usnesení schváleno (č. 1110). Řeč poslance Petra Gazdíka ........................................................... 98

6.

Návrh zákona o mediaci a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 426/4/ - vrácený Senátem

Řeč ministra zemědělství ČR Petra Bendla ...................................... 99 Řeč poslance Ladislava Skopala ................................................... 100 Řeč senátora Jana Hajdy ............................................................... 101 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 102 Řeč senátora Jana Hajdy ............................................................... 102 Řeč ministra zemědělství ČR Petra Bendla .................................... 103 Řeč poslance Ladislava Skopala ................................................... 103 Usnesení schváleno (č. 1111).

Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................... 67 Řeč ministra spravedlnosti ČR Jiřího Pospíšila ................................ 67 Řeč poslankyně Ivany Weberové ..................................................... 68 Usnesení schváleno (č. 1109).

4.

Návrh zákona o ochraně ovzduší /sněmovní tisk 449/4/ - vrácený Senátem Řeč ministra životního prostředí ČR Tomáše Chalupy ..................... 70 Řeč poslankyně Kateřiny Konečné .................................................. 72 Řeč senátora Karla Šebka ............................................................... 73 Řeč poslance Ladislava Šincla ........................................................ 74 Řeč poslance Jaroslava Krupky ...................................................... 79 Řeč poslance Jiřího Paroubka ......................................................... 80 Řeč poslance Ladislava Šincla ........................................................ 81 Řeč poslankyně Jany Drastichové ................................................... 82

- 14 -

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 470/5/ - vrácený Senátem

7.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 477/3/ - vrácený Senátem Řeč místopředsedkyně vlády ČR Karolíny Peake .......................... 105 Řeč poslankyně Jaroslavy Wenigerové ......................................... 105 Řeč senátora Marcela Chládka ...................................................... 106 Usnesení schváleno (č. 1112).

- 15 -

73.

Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 623 ve výborech Poslanecké sněmovny Řeč poslankyně Jany Fischerové .................................................. 107 Usnesení schváleno (č. 1113).

10.

11.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. /sněmovní tisk 570/ - druhé čtení

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/ - druhé čtení

Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 108 Řeč poslance Ivana Fuksy ............................................................. 109

Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 115 Řeč poslance Miroslava Jeníka ..................................................... 116

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 582/ - druhé čtení Řeč ministra zemědělství ČR Petra Bendla .................................... 110 Řeč poslance Františka Dědiče ..................................................... 111 Řeč poslance Jiřího Papeže .......................................................... 112 Řeč ministra zemědělství ČR Petra Bendla .................................... 112 Řeč poslankyně Kateřiny Klasnové ................................................ 112 Řeč poslance Františka Dědiče ..................................................... 113 Řeč poslance Ivana Fuksy ............................................................. 113

13.

Řeč poslance Jiřího Šulce .............................................................. 115

Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů /sněmovní tisk 543/ druhé čtení Řeč poslance Petra Gazdíka ......................................................... 114 Řeč poslance Josefa Novotného ml. .............................................. 114 Řeč poslance Jana Farského ......................................................... 115

- 16 -

16.

19.

Návrh poslanců Václava Mencla, Kateřiny Klasnové, Petra Skokana, Vítězslava Jandáka, Václava Kubaty, Ivany Levé a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 592/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Řeč poslance Václava Mencla ....................................................... 117 Řeč poslance Waltera Bartoše ....................................................... 118 Usnesení schváleno (č. 1114).

20.

Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Marie Nedvědové, Miroslava Opálky a Vojtěcha Adama na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 635/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 119 Řeč poslankyně Kristýny Kočí ........................................................ 122 Řeč poslankyně Dany Filipi ............................................................ 123 Řeč poslankyně Marie Nedvědové ................................................ 124 Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 125 Řeč poslankyně Kristýny Kočí ........................................................ 126 Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno.

- 17 -

3. května 2012 Další část schůze řídil místopředseda PSP Lubomír Zaorálek. Řeč poslankyně Zdeňky Horníkové ............................................... 129 Řeč poslankyně Jany Fischerové .................................................. 129 Řeč poslankyně Hany Orgoníkové ................................................. 129 Řeč poslance Jana Vidíma ............................................................ 130

56. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím a Protokol doplňující Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel /sněmovní tisk 629/ - prvé čtení Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 155 Řeč poslance Davida Vodrážky ..................................................... 155 Usnesení schváleno (č. 1117).

.... 85.

Odpovědi členů vlády na písemné interpelace 60. Řeč poslankyně Zuzky Bebarové-Rujbrové ................................... 131 Řeč ministra spravedlnosti ČR Jiřího Pospíšila .............................. 133 Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 141 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 145 Řeč poslance Miroslava Opálky .................................................... 148 Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 149 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 150 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 151 Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová.

47.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o leteckých službách /sněmovní tisk 545/ - druhé čtení

Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 156 Řeč poslance Jana Hamáčka ........................................................ 157 Usnesení schváleno (č. 1118).

15.

Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 152 Řeč poslance Davida Vodrážky ..................................................... 152 Usnesení schváleno (č. 1115).

55.

- 18 -

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 551/ - druhé čtení Řeč ministra obrany ČR Alexandra Vondry .................................... 158 Řeč poslance Jana Vidíma ............................................................ 159 Řeč poslance Václava Klučky ........................................................ 159 Řeč poslance Daniela Korteho ...................................................... 161 Řeč poslance Jana Vidíma ............................................................ 162 Řeč poslance Daniela Korteho ...................................................... 163 Řeč ministra obrany ČR Alexandra Vondry .................................... 163

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar o letecké dopravě /sněmovní tisk 626/ - prvé čtení Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 153 Řeč poslance Roma Kostřici .......................................................... 154 Usnesení schváleno (č. 1116).

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o leteckých službách, podepsané v Praze dne 23. května 1997, a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o leteckých službách, podepsaná v Praze dne 23. května 1997 /sněmovní tisk 663/ - prvé čtení

87.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Hostitelská dohoda týkající se umístění, podpory, výsad a imunit mezi vládou České republiky a Agenturou

- 19 -

pro evropský globální navigační satelitní systém (GNSS) /sněmovní tisk 623/ - druhé čtení Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 164 Řeč poslankyně Jany Fischerové .................................................. 165 Usnesení schváleno (č. 1119).

46.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Barbadosu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Bridgetownu dne 26. října 2011 /sněmovní tisk 542/ - druhé čtení Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 166 Řeč poslance Davida Vodrážky ..................................................... 167 Řeč poslankyně Miloslavy Vostré ................................................... 167 Řeč poslance Davida Vodrážky ..................................................... 167 Usnesení schváleno (č. 1120).

48.

50.

51. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaný v Praze dne 8. prosince 2011 /sněmovní tisk 565/ - druhé čtení

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Estonskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, podepsaná v Bruselu dne 12. října 2011 /sněmovní tisk 554/ - druhé čtení

Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 171 Řeč poslance Davida Vodrážky ..................................................... 172 Řeč poslankyně Miloslavy Vostré ................................................... 172 Řeč poslance Davida Vodrážky ..................................................... 172 Usnesení schváleno (č. 1123).

53.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 8. prosince 2011 /sněmovní tisk 567/ - druhé čtení Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 173 Řeč poslankyně Gabriely Peckové ................................................ 173 Usnesení schváleno (č. 1124).

Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 168 Řeč poslankyně Renáty Witoszové ................................................ 169 Usnesení schváleno (č. 1121).

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Republikou San Marino o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 25. listopadu 2011 /sněmovní tisk 571/ - druhé čtení

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 29. listopadu 2011 /sněmovní tisk 562/ - druhé čtení

Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 174 Řeč poslance Davida Vodrážky ..................................................... 175 Řeč poslankyně Miloslavy Vostré ................................................... 175 Řeč poslance Davida Vodrážky ..................................................... 175 Usnesení schváleno (č. 1125).

Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 170 Řeč poslance Davida Vodrážky ..................................................... 170 Usnesení schváleno (č. 1122).

- 20 -

54.

57.

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu /sněmovní tisk 645/ - prvé čtení

- 21 -

Řeč ministra životního prostředí ČR Tomáše Chalupy ................... 176 Řeč poslance Robina Böhnische ................................................... 176 Usnesení schváleno (č. 1126).

58.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 137 a č. 138 ze dne 30. září 2011 /sněmovní tisk 653/ - prvé čtení

77.

Řeč poslankyně Ivany Levé ........................................................... 185 Usnesení schváleno (č. 1131).

78.

Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 177 Řeč poslance Jana Floriána ........................................................... 178 Usnesení schváleno (č. 1127).

59.

74.

79.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky /sněmovní tisk 555/

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2010 /sněmovní tisk 607/

81.

Řeč ministra životního prostředí ČR Tomáše Chalupy ................... 181 Řeč poslance Václava Mencla ....................................................... 182 Řeč poslankyně Kateřiny Konečné ................................................ 182 Řeč poslance Václava Mencla ....................................................... 184 Usnesení schváleno (č. 1130).

Zpráva o činnosti Stálé komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby za období říjen 2010 — prosinec 2011 /sněmovní dokument 1862/ Řeč poslance Františka Bublana ................................................... 194 Usnesení schváleno (č. 1134).

82.

- 22 -

Výroční zpráva o činnosti Kontrolní rady Technologické agentury České republiky pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky za rok 2011 /sněmovní tisk 637/ Řeč poslance Ladislava Jirků ........................................................ 192 Řeč poslankyně Anny Putnové ...................................................... 193 Řeč poslance Ladislava Jirků ........................................................ 193 Usnesení schváleno (č. 1133).

Řeč poslankyně Anny Putnové ...................................................... 180 Usnesení schváleno (č. 1129).

75.

Návrhy zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišoven na rok 2012 s Vyjádřením vlády a se souhrnným hodnocením zdravotně pojistných plánů, hodnocením zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišoven na rok 2012 a tabulkovými přílohami /sněmovní tisk 625/ Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 186 Řeč poslance Jaroslava Krákory ................................................... 187 Řeč poslance Borise Šastného ..................................................... 191 Řeč poslance Jaroslava Krákory ................................................... 191 Usnesení schváleno (č. 1132).

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu /sněmovní tisk 658/ - prvé čtení Řeč ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petra Fialy ......... 179 Řeč poslance Roma Kostřici .......................................................... 179 Usnesení schváleno (č. 1128).

Zpráva o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za rok 2011 /sněmovní tisk 612/

Návrh časového harmonogramu projednávání státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011 v Poslanecké sněmovně a jejích or-

- 23 -

gánech a návrh na přikázání vládního návrhu státního závěrečného účtu, jeho kapitol a vztahů k státním fondům výborům k projednání /sněmovní dokument 1881/ Řeč poslance Pavla Suchánka ...................................................... 195 Usnesení schváleno (č. 1135).

83.

Zpráva o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2011 /sněmovní dokument 2152/ Řeč poslance Vladimíra Koníčka ................................................... 196 Usnesení schváleno (č. 1136).

84.

Doplnění výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za roky 2007 až 2010 /sněmovní dokument 2153/ Řeč poslance Vladimíra Koníčka ................................................... 198 Usnesení schváleno (č. 1137). Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová.

86.

Ústní interpelace Řeč poslance Jaroslava Vandase .................................................. 199 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 200 Řeč poslance Antonína Sedi .......................................................... 202 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 203 Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................. 205 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 205 Řeč poslance Josefa Tancoše ....................................................... 207 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 208 Řeč poslance Václava Klučky ........................................................ 210 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 210 Řeč poslance Miroslava Váni ......................................................... 213 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 213 Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 216 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 216 Řeč poslance Aleše Rádla ............................................................. 218 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 218

- 24 -

Řeč poslance Jiřího Paroubka ....................................................... 220 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 221 Řeč poslance Karla Černého ......................................................... 222 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 222 Řeč poslance Jana Kubaty ............................................................ 224 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 224 Řeč poslance Václava Klučky ........................................................ 226 Řeč ministra pro místní rozvoj ČR Kamila Jankovského ................. 227 Řeč poslance Jana Látky ............................................................... 228 Řeč ministra pro místní rozvoj ČR Kamila Jankovského ................. 228 Řeč poslance Břetislava Petra ....................................................... 230 Řeč ministra průmyslu a obchodu ČR Martina Kuby ..................... 230 Řeč poslance Jiřího Paroubka ....................................................... 233 Řeč poslance Jiřího Petrů .............................................................. 234 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 234 Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 235 Řeč poslance Jiřího Šlégra ............................................................ 236 Řeč poslance Jana Chvojky ........................................................... 237 Řeč poslankyně Květy Matušovské ............................................... 237 Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 238 Řeč poslance Františka Novosada ................................................ 239 Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 240 Řeč poslance Ladislava Šincla ...................................................... 241 Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 242 Řeč poslance Antonína Sedi .......................................................... 243 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 244 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 246 Řeč poslance Miroslava Opálky .................................................... 246 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 247 Řeč poslance Karla Černého ......................................................... 249 Řeč poslance Václava Neubauera ................................................ 250 Řeč poslance Václava Klučky ........................................................ 250 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 251 Řeč poslance Jana Látky ............................................................... 253 Řeč poslance Antonína Sedi .......................................................... 254 Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 254 Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 256 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 257 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 258 Řeč poslance Jiřího Paroubka ....................................................... 260

- 25 -

4. května 2012

Řeč poslance Michala Doktora ...................................................... 274 Řeč poslance Jana Floriána ........................................................... 275 Řeč poslankyně Heleny Langšádlové ............................................ 276

Další část schůze řídil místopředseda PSP Lubomír Zaorálek. Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 261 41. 76.

Zpráva České národní banky o inflaci - leden 2012 (Zpráva o měnovém vývoji za 2. pololetí 2011) /sněmovní tisk 609/ Řeč guvernéra ČNB Miroslava Singra ........................................... 263 Řeč poslankyně Heleny Langšádlové ............................................ 265

Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 276 Řeč poslance Pavla Suchánka ...................................................... 278 Řeč poslance Michala Doktora ...................................................... 278 Usnesení schváleno (č. 1139).

Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................. 266 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 266

5.

Další část schůze řídil místopředseda PSP Lubomír Zaorálek. Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 267 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 268 Řeč guvernéra ČNB Miroslava Singra ........................................... 270 Řeč poslankyně Heleny Langšádlové ............................................ 271 Usnesení schváleno (č. 1138).

9.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 558/ - druhé čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 272 Řeč poslance Pavla Svobody ........................................................ 272

12.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 536/ - druhé čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 273 Řeč poslance Pavla Suchánka ...................................................... 273 Řeč poslance Davida Kádnera ...................................................... 273

- 26 -

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 660/ - prvé čtení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) a o změnách některých dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 463/5/ - vrácený Senátem Řeč poslance Václava Cempírka ................................................... 281 Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 281 Řeč poslankyně Květy Matušovské ............................................... 283 Řeč poslance Václava Baštýře ...................................................... 283 Usnesení schváleno (č. 1140.)

8.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 528/4/ - vrácený Senátem Řeč ministra dopravy ČR Pavla Dobeše ........................................ 284 Řeč poslance Jana Bureše ............................................................ 287 Řeč senátorky Veroniky Vrecionové ............................................... 288 Řeč poslance Stanislava Křečka ................................................... 288 Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 289 Řeč poslance Václava Cempírka ................................................... 290 Řeč poslance Jana Bureše ............................................................ 291 Řeč poslance Milana Urbana ......................................................... 291 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 292 Řeč poslance Pavla Béma ............................................................. 293

- 27 -

Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 299 Řeč poslance Michala Doktora ...................................................... 300 Řeč poslance Petra Skokana ......................................................... 301 Usnesení schváleno (č. 1141).

61.

Řeč poslance Jana Hamáčka ........................................................ 308 Usnesení schváleno (č. 1143).

52.

Vládní návrh zákona, kterým se mění volební zákony a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 619/ - třetí čtení

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti boje proti trestné činnosti, podepsaná dne 8. prosince 2011 v Praze /sněmovní tisk 566/ - druhé čtení Řeč ministra vnitra ČR Jana Kubiceho ........................................... 309 Řeč poslankyně Kateřiny Konečné ................................................ 310 Usnesení schváleno (č. 1144).

Řeč poslance Jana Chvojky ........................................................... 302 Usnesení schváleno (č. 1142). 18. 14.

Vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou /sněmovní tisk 548/ - druhé čtení Řeč ministra vnitra ČR Jana Kubiceho ........................................... 304 Řeč poslance Jana Hamáčka ........................................................ 304

17.

49.

Řeč poslankyně Kateřiny Klasnové ................................................ 310 Řeč náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka ........................................................................... 311 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 311

Vládní návrh zákona o kontrole (kontrolní řád) /sněmovní tisk 575/ druhé čtení Řeč ministra vnitra ČR Jana Kubiceho ........................................... 305 Řeč poslance Romana Sklenáka ................................................... 306

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001, podepsaná dne 3. listopadu 2011 v Praze /sněmovní tisk 561/ druhé čtení Řeč ministra vnitra ČR Jana Kubiceho ........................................... 307

- 28 -

Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 503/ - druhé čtení

40.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 659/ - prvé čtení Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 312 Řeč poslankyně Gabriely Peckové ................................................ 313 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 314 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 315 Řeč poslance Miroslava Opálky .................................................... 315 Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová. Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................. 320 Řeč poslance Michala Doktora ...................................................... 322

- 29 -

Řeč poslance Jiřího Dolejše ........................................................... 323 Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................. 323 Řeč poslankyně Milady Emmerové ................................................ 324

Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. Řeč poslance Robina Böhnische ................................................... 359 Řeč poslankyně Hany Orgoníkové ................................................. 361 Řeč poslance Břetislava Petra ....................................................... 361 Řeč poslance Ladislava Velebného ............................................... 362 Řeč poslance Davida Ratha .......................................................... 363 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 364 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 366 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 369 Řeč poslance Jeronýma Tejce ....................................................... 370 Řeč poslankyně Kateřiny Klasnové ................................................371 Řeč místopředsedy PSP Lubomíra Zaorálka ................................. 372 Usnesení schváleno (č. 1145).

Další část schůze řídil místopředseda PSP Lubomír Zaorálek. Řeč poslankyně Dany Váhalové .................................................... 325 Řeč poslance Jeronýma Tejce ....................................................... 326 Řeč poslance Antonína Sedi .......................................................... 327 Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová. Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 328 Řeč poslankyně Gabriely Peckové ................................................ 333 Řeč poslance Jiřího Dolejše ........................................................... 333 Řeč poslance Roma Kostřici .......................................................... 334 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 334 Řeč poslance Josefa Nekla ........................................................... 334 Řeč poslance Jiřího Paroubka ....................................................... 335 Řeč poslankyně Vlasty Bohdalové ................................................. 338 Řeč poslance Romana Sklenáka ................................................... 340 Řeč poslankyně Miroslavy Strnadlové ........................................... 340 Řeč poslance Vítězslava Jandáka ................................................. 342 Řeč poslance Bohuslava Sobotky ................................................. 343 Řeč poslankyně Marty Semelové ................................................... 345 Řeč poslance Jana Hamáčka ........................................................ 347 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 347 Řeč ministra práce a sociálních věcí ČR Jaromíra Drábka ............ 348 Řeč poslance Ladislava Šincla ...................................................... 348 Řeč poslance Michala Babáka ...................................................... 350 Řeč poslance Jana Chvojky ........................................................... 351 Řeč poslance Václava Votavy ........................................................ 351 Řeč poslance Stanislava Křečka ................................................... 352 Řeč poslance Františka Novosada ................................................ 353 Řeč poslance Václava Klučky ........................................................ 354 Řeč poslankyně Jitky Chalánkové ................................................. 354 Řeč poslance Vojtěcha Filipa ......................................................... 356 Řeč poslance Pavla Ploce ............................................................. 356 Řeč poslance Jaroslava Vandase .................................................. 357 Řeč poslance Josefa Smýkala ....................................................... 358 Řeč poslance Jeronýma Tejce ....................................................... 359

- 30 -

Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 375 Řeč poslance Jana Bauera ............................................................ 376

9. května 2012 Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová. Řeč poslance Stanislava Polčáka .................................................. 378

1.

Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 369/9/ - vrácený prezidentem republiky Řeč ministra průmyslu a obchodu ČR Martina Kuby ..................... 379 Řeč poslance Břetislava Petra ....................................................... 381 Usnesení schváleno (č. 1146).

21.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 665/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Řeč ministra průmyslu a obchodu ČR Martina Kuby ..................... 385 Řeč poslance Jana Bureše ............................................................ 385 Usnesení schváleno (č. 1147).

- 31 -

45. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro /sněmovní tisk 348-E/ - druhé čtení Řeč místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga .................................................................. 387 Řeč poslance Františka Novosada ................................................ 388 Řeč poslance Jana Bauera ............................................................ 389 Řeč poslankyně Dany Váhalové .................................................... 392 Řeč poslance Viktora Paggia ......................................................... 393 Řeč poslance Jana Bauera ............................................................ 396 Řeč poslankyně Kateřiny Klasnové ................................................ 397 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 398 Řeč místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga .................................................................. 399 Řeč poslance Michala Babáka ...................................................... 400 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 401 Řeč poslance Víta Bárty ................................................................. 402 Řeč poslance Pavla Béma ............................................................. 403 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 405 Řeč poslance Viktora Paggia ......................................................... 406 Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 406 Řeč poslance Víta Bárty ................................................................. 408 Řeč poslance Michala Babáka ...................................................... 409 Řeč poslance Jiřího Paroubka ....................................................... 409 Řeč poslance Jeronýma Tejce ....................................................... 411

Řeč poslance Stanislava Polčáka .................................................. 413 Řeč poslance Jiřího Šulce .............................................................. 414 Řeč poslance Stanislava Polčáka .................................................. 415 Řeč poslance Josefa Novotného ml. .............................................. 415 Řeč poslance Jeronýma Tejce ....................................................... 416 Řeč poslance Stanislava Polčáka .................................................. 417 Řeč poslance Jana Farského ......................................................... 417 Řeč poslance Františka Novosada ................................................ 419

33.

Návrh poslanců Ivana Ohlídala, Jana Chvojky, Stanislava Humla, Hany Orgoníkové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) /sněmovní tisk 624/ prvé čtení Řeč poslance Ivana Ohlídala ......................................................... 420 Řeč poslance Roma Kostřici .......................................................... 423 Řeč poslankyně Jany Drastichové ................................................. 423 Řeč poslance Waltera Bartoše ....................................................... 424 Řeč poslance Ivana Ohlídala ......................................................... 426 Řeč poslance Adama Rykaly ......................................................... 429 Řeč poslance Waltera Bartoše ....................................................... 429 Řeč poslance Ivana Ohlídala ......................................................... 430 Řeč poslance Františka Laudáta ................................................... 430 Řeč poslance Roma Kostřici .......................................................... 431 Řeč poslance Waltera Bartoše ....................................................... 431 Usnesení schváleno (č. 1149).

Další část schůze řídil místopředseda PSP Lubomír Zaorálek. Řeč předsedy vlády ČR Petra Nečase ........................................... 412 Usnesení schváleno (č. 1148).

66.

Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů /sněmovní tisk 543/ - třetí čtení

- 32 -

38.

Návrh poslanců Zdeňky Horníkové, Lenky Andrýsové, Václava Horáčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 638/ prvé čtení Řeč poslankyně Zdeňky Horníkové ............................................... 432 Další část schůze řídila předsedkyně PSP Miroslava Němcová.

- 33 -

Řeč poslance Jana Smutného ....................................................... 434 Řeč ministra pro místní rozvoj ČR Kamila Jankovského ................. 434

64.

Další část schůze řídil místopředseda PSP Lubomír Zaorálek. Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 435 Usnesení schváleno (č. 1150).

39.

Řeč poslance Františka Dědiče ..................................................... 446 Usnesení schváleno (č.

Vládní návrh zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty /sněmovní tisk 657/ - prvé čtení

Další část schůze řídila místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová.

65. Řeč ministra pro místní rozvoj ČR Kamila Jankovského ................. 436 Řeč poslankyně Zdeňky Horníkové ............................................... 437 Řeč poslance Stanislava Křečka ................................................... 437 Usnesení schváleno (č. 1151).

62.

63.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. /sněmovní tisk 570/ - třetí čtení Řeč místopředsedkyně vlády ČR Karolíny Peake .......................... 443 Řeč poslance Ivana Fuksy ............................................................. 444 Usnesení schváleno (č. 1153).

- 34 -

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 536/ - třetí čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 449 Řeč poslance Pavla Béma ............................................................. 451 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 453 Řeč poslance Františka Bublana ................................................... 453 Řeč poslance Pavla Béma ............................................................. 454 Řeč poslance Pavla Suchánka ...................................................... 454 Řeč poslankyně Jitky Chalánkové ................................................. 456 Řeč poslance Pavla Suchánka ...................................................... 456 Usnesení schváleno (č. 1155).

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 558/ - třetí čtení Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 439 Řeč poslance Vladislava Vilímce ................................................... 440 Řeč poslance Pavla Svobody ........................................................ 442 Řeč ministra financí ČR Miroslava Kalouska .................................. 442 Řeč poslance Pavla Svobody ........................................................ 443 Usnesení schváleno (č. 1152).

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 582/ - třetí čtení

67.

Vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou /sněmovní tisk 548/ - třetí čtení Řeč poslankyně Kateřiny Konečné ................................................ 458 Usnesení schváleno (č. 1156).

68.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 551/ - třetí čtení Řeč poslance Jana Vidíma ............................................................ 459 Usnesení schváleno (č. 1157).

- 35 -

69.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/ - třetí čtení Usnesení schváleno (č. 1158).

70.

Vládní návrh zákona o kontrole (kontrolní řád) /sněmovní tisk 575/ třetí čtení Řeč poslance Romana Sklenáka ................................................... 461 Usnesení schváleno (č. 1159). Řeč poslance Pavla Ploce ............................................................. 463 Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 463 Řeč poslance Ladislava Velebného ............................................... 463 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 463 Řeč poslance Jana Vidíma ............................................................ 464 Řeč poslance Pavla Kováčika ........................................................ 464 Řeč poslance Adama Rykaly ......................................................... 464

71.

Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 503/ - třetí čtení Usnesení schváleno (č. 1160).

Začátek schůze Poslanecké sněmovny 24. dubna 2012 ve 14.02 hodin Přítomno: 189 poslanců Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 38. schůzi Poslanecké sněmovny a vítám vás na ní. Oznamuji vám, že organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 38. schůze dne 12. dubna 2012. Pozvánka vám byla rozeslána v pátek 13. dubna. (V sále je značný hluk.) Prosím, abyste se všichni zaregistrovali svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo má náhradní kartu. Náhradní karty mi zatím byly oznámeny takto: pan poslanec Svoják má náhradní kartu č. 25, pan poslanec Rykala č. 29, pan poslanec Vojtěch Adam č. 43, pan poslanec Boris Šastný č. 20, pan ministr Kalousek — náhradní karta č. 44, paní poslankyně Klasnová — náhradní karta č. 34, pan poslanec Velebný — náhradní karta č. 38, pan poslanec Josef Novotný st. — náhradní karta 36 a číslo 45 má paní poslankyně Bohdalová. Ještě jedna náhradní karta — pan poslanec Rom Kostřica má náhradní kartu č. 18. Ještě se zeptám, zda má někdo náhradní kartu, abychom to mohli hned oznámit? (Nikdo se nehlásil.) To byly zatím všechny oznámené náhradní karty. Nyní přistoupíme ke dvěma ověřovatelům této schůze. Ještě jedna náhradní karta. Pan poslanec Babák — náhradní karta č. 50, pan poslanec Fuksa — náhradní karta č. 42. Přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom jimi určili paní poslankyni Gabrielu Peckovou a paní poslankyni Martu Semelovou. Má někdo jiný návrh na ověřovatele schůze? Nemá-li, zahajuji hlasování číslo 1 a táži se, kdo je pro, aby ověřovatelkami 38. schůze Poslanecké sněmovny byly paní poslankyně Gabriela Pecková a paní poslankyně Marta Semelová. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování číslo 1 přítomno 189, pro 183, proti 2. Konstatuji, že jsme ověřovatelkami 38. schůze Poslanecké sněmovny určili paní poslankyni Gabrielu Peckovou a paní poslankyni Martu Semelovou.

Řeč poslance Zbyňka Stanjury ...................................................... 465 Závěrečná řeč místopředsedkyně PSP Vlasty Parkanové.

- 36 -

Nyní k omluvám. Do zahájení dnešní schůze požádali o omluvu tito naši kolegové: z poslanců Josef Dobeš — zdravotní důvody, Milada Halíková — osobní důvody, Václav Kubata — zahraniční cesta, Alfréd Michalík — zdravotní důvody, Jiří Skalický — od 16 hodin pracovní důvody, Jaroslav Škárka — osobní důvody.

- 37 -

Z členů vlády se omlouvají Leoš Heger — zahraniční cesta, Karel Schwarzenberg — zahraniční cesta. Tolik omluvy, které mi byly doručeny do této chvíle. Než přistoupíme ke stanovení pořadu 38. schůze, mám žádost od předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury s procedurálním návrhem. Prosím o klid v Poslanecké sněmovně.

Přerušuji tedy jednání 38. schůze Poslanecké sněmovny do úterý 2. května do 14 hodin. Omlouvám se, promiňte, abych to řekla přesně: 2. května — středa. Do 2. května do 14 hodin. (Schůze přerušena ve 14.10 hodin.)

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Přednáším jako předseda poslaneckého klubu návrh na přerušení schůze do středy 2. května do 14 hodin a v souladu s jednacím řádem žádám, aby se o návrhu hlasovalo ihned bez rozpravy. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: K tomuto návrhu nepovedeme rozpravu. Zahajuji hlasování číslo 2 a táži se, kdo souhlasí s tím, aby 38. schůze Poslanecké sněmovny byla přerušena do 2. května do 14 hodin dle návrhu pana poslance Stanjury. Kdo je pro? A kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 2 přítomno 189, pro 103, proti 81. (Potlesk.) Konstatuji, že 38. schůze byla přerušena. Promiňte, probíhá kontrola hlasování, všem se omlouvám. Pan poslanec Ohlídal má slovo. Poslanec Ivan Ohlídal: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, má vůle bylo hlasovat proti, na sjetině mám pro. Proto zpochybňuji hlasování. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: O námitce pana poslance Ohlídala rozhodneme ihned. Zahajuji hlasování číslo 3. Táži se, kdo souhlasí s námitkou pana poslance Ohlídala. Kdo je proti námitce? V hlasování pořadové číslo 3 přítomno 189, pro 183, proti 2. Námitka byla přijata a budeme opakovat hlasování. Zahajuji hlasování číslo 4 a táži se, kdo souhlasí s návrhem podle poslance Zbyňka Stanjury na přerušení 38. schůze do 2. 5. do 14 hodin. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 4 přítomno 189, pro 100, proti 87. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

- 38 -

- 39 -

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 2. května 2012 ve 14.00 hodin Přítomno: 191 poslanců

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 38. schůze Poslanecké sněmovny. Vítám vás na ní a prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Prosím též, abyste mi oznámili, kdo budete mít kartu náhradní. Nyní vás seznámím s omluvami z dnešního jednání. Z poslanců se omlouvají: Vlasta Bohdalová — pracovní důvody, Michal Hašek — bez udání důvodu, Jiří Koskuba — pracovní důvody, Alfréd Michalík — zdravotní důvody, Marie Rusová — zdravotní důvody. Z členů vlády se omlouvají: Pavel Dobeš — zahraniční cesta, Leoš Heger — zahraniční cesta, Kamil Jankovský — pracovní důvody, Miroslav Kalousek — zahraniční cesta. Tolik k omluvám. (V sále je velký hluk.) Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 38. schůze. Návrh pořadu je uveden na pozvánce. Ráda bych vás nejprve seznámila s výsledky dnešního grémia, které se sešlo. Pravidelně se schází vždy a předkládá Sněmovně tento návrh postupu pro tento týden, tedy to, jak bychom pracovali dnes ve středu, ve čtvrtek a v pátek. Ještě počkám, až se všichni usadí na svá místa.... Dámy a pánové, prosím, abyste se usadili na svá místa. Ráda bych vás upozornila, asi to všichni víte, že dnes jmenoval prezident republiky ministrem školství pana Petra Fialu. Dovolte mi, abych mezi námi nového člena vlády uvítala a popřála vám, pane ministře, jménem poslankyň a poslanců mnoho úspěchů. (Potlesk.) Nyní k avizovanému výstupu z dnešního jednání grémia. Grémium navrhuje strukturu tohoto týdne takto: Dnes, ve středu 2. května, bychom projednávali body v tomto pořadí: Nejprve bod číslo 1, sněmovní tisk 369/9, poté bod číslo 2, tisk 337/8, bod číslo 3, sněmovní tisk 426/4, bod číslo 4, sněmovní tisk 449/4, bod číslo 6, sněmovní tisk 470/5, a bod číslo 52, sněmovní tisk 348-E. Dále bychom rozhodli o zařazení nového bodu. Je to Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 623 ve výborech Poslanecké sněmovny. Tento návrh je na základě žádosti ministra Pavla Dobeše. Opakuji — je to sněmovní tisk 623. Dále bychom dnes projednávali body z bloku druhých čtení. Zítra, ve čtvrtek 3. května, bychom projednávali nejprve písemné interpelace. Poté bychom projednávali bod 54, je to sněmovní tisk 545, dále

- 40 -

bod 62, sněmovní tisk 626, bod 63, sněmovní tisk 629, bod 67, sněmovní tisk 663, a bod 19, sněmovní tisk 551. Toto zařazení je na základě žádosti ministrů Pavla Dobeše a Alexandra Vondry. Poté bychom pokračovali projednáváním bodů z bloku smlouvy, tedy smlouvy první a druhé čtení. A zítra, ve čtvrtek, po skončení ústních interpelací odpoledne, nejpozději od 18 hodin, a to do devatenácti, bychom pokračovali v neprojednaných bodech z bloku smlouvy, případně z bloku Zprávy, návrhy a další. To je ke čtvrtku. Prosím ještě o vaši pozornost, následuje informace k pátečnímu jednání. V pátek 4. května bychom jednali v tomto pořadí: bod 86, sněmovní tisk 609, bod 9, sněmovní tisk 558, bod 15, tisk 536, bod 46, tisk 660, bod 5, tisk 463/5, bod 8, tisk 528/4, bod 68, tisk 619, bod 18, tisk 548, bod 21, tisk 575, bod 56, tisk 561, a bod 59, sněmovní tisk 566. Dále grémium navrhuje zařazení nového bodu do bloku prvních čtení, a to jako bod 26 návrhu pořadu. Je to Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 665, prvé čtení podle § 90 odst. 2. Dále grémium navrhuje vyřadit body 22 a 82, je to druhé a třetí čtení církevních restitucí. Jedná se o sněmovní tisk 580 — vyřadit tyto body z pořadu schůze. Dále je zde oznámení zastupitelstva hlavního města Prahy, které schválilo zpětvzetí bodu 50 návrhu pořadu, je to tisk 497, o silniční dopravě, prvé čtení. Na závěr ještě, pokud jde o mé informace, potom dostanete slovo vy k pořadu schůze, na závěr vás chci informovat, že příští úterý, 8. května, bude v prostorách Poslanecké sněmovny den otevřených dveří. Veškeré materiály prosím ukliïte ze svých stolků. Budou jinak skartovány. Tolik z mé strany. Nyní prosím, abyste se k pořadu schůze vyjádřili vy. Mám zde přihlášky k návrhu pořadu schůze tak, jak byly podány ještě minulé úterý. Je zde návrh pana poslance Zbyňka Stanjury z minulého úterka k pořadu schůze. Ptám se, zda platí návrh pana poslance Zbyňka Stanjury. Poslanec Zbyněk Stanjura: Neplatí, ale mám dnes novou přihlášku. Tak teï nevím, jak to uděláme. Minule to bylo k procedurálnímu návrhu na přerušení schůze. Nicméně mám návrh k pořadu, ale klidně počkám podle pořadí. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dobře, takže až po dalších přihlášených. Pan kolega Bohuslav Sobotka — momentálně tady není přítomen.

- 41 -

Pan místopředseda Lubomír Zaorálek, poté pan kolega Vojtěch Filip, poté pan poslanec Jiří Paroubek, pak předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, Marek Šnajdr po panu předsedovi Stanjurovi. Pan místopředseda Lubomír Zaorálek má slovo k návrhu pořadu schůze. Prosím, uvolněte tady prostor před stolkem řečníků. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrý den, dámy a pánové, chtěl bych navrhnout bod. Vlastně bych chtěl ještě před tím vyzvat premiéra Petra Nečase, aby na sebe vzal odpovědnost za vývoj situace kolem čerpání evropských strukturálních fondů. Já jsem zaregistroval, že v projevu, který pan premiér věnoval, kterým uvedl hlasování důvěry vládě, se zmínil o tom, že evropské fondy jsou průšvih, pokud si to přesně vybavuji. To je docela významné prohlášení premiéra, protože ještě na té schůzi před tím si pamatuji, že nám pan premiér vytýkal hysterii, když jsme to téma zvedali. Tak teï pan premiér řekl veřejně, že se jedná o průšvih. Proto bych chtěl na příští týden ve středu zařadit bod Řešení situace evropských fondů, kde bych chtěl požádat premiéra Petra Nečase, aby nám připravil zprávu, jakým způsobem — mne především zajímá — se situace kolem evropských fondů promítne do sestavování rozpočtu. Já připomínám, že se mluví a jsou údaje, že v loňském roce se muselo dokrývat 16 miliard, které chyběly, a nebylo to dáno z evropských fondů. V tomto roce byla předložena zpráva pana ministra Jankovského, ve které mluví, že z těch administrativních důvodů, že jsme to nestihli zpracovat, se bude propadat 33 miliard. Ale zpráva, kterou předložil ministr Jankovský, nekalkuluje ty škody, které vyplývají z toho prodlení v čase. Proto ta zpráva vlastně není celá a já bych si přál, aby pan premiér, potažmo také ministr financí Miroslav Kalousek nám vyčíslili varianty těch jednotlivých možných scénářů, respektive rizika, o kterých se také zpráva ministra Jankovského nezmiňuje, a samozřejmě i ty nedobré scénáře, kdy jde o to, jakým způsobem by se pak řešily. Takže vyčíslení dopadů, rizika, která obnáší to nečerpání, které nás zřejmě bohužel čeká, vyčíslit jeho rozsah a zároveň jakým způsobem se to bude řešit. Protože připomínám, že to je nesmírně důležité, jestli zase řešením bude zvyšování DPH, snižování důchodů či některé jiné podobné věci, které samozřejmě občany nesmírně zajímají. Jestli je to tak, že vývoj rozpočtu a otázka sestavování rozpočtu je takto těsně spojena s vývojem čerpání evropských fondů, tak si myslím, je to otázka dostatečně zásadní pro to, abych navrhl zařazení tohoto bodu jako prvního bodu na příští týden ve středu. A prosím, aby se této role ujal právě premiér, protože já jsem přesvědčen, že to není jenom otázka jednotlivých ministrů. V souvislosti s nástupem nového ministra školství se mluví o tom, že ministr školství bude mít těžkou úlohu ve zvládání velmi obtížné situace

- 42 -

právě třeba kolem čerpání evropských fondů do otázek vědy a výzkumu. Já se domnívám, že nelze zužovat tento problém pouze na problém ministerstev a ministrů. Tohle je systémová otázka, a tu roli tam má naprosto nezastupitelnou premiér. Proto opakuji: Vyzývám premiéra, aby se k odpovědnosti za tu situaci i za řešení především přihlásil, a prosím ho, aby nám předložil zprávu, co se s tímto problémem bude dělat. I s tím, jak říkám, opakuji, vyčíslit varianty a popsat rizika, která nás čekají. V červenci, pokud vím, se bude rozhodovat o tom, jestli se rozhodne o tom, že Evropská komise to zastavené proplácení faktur obnoví. To znamená, tady jsou zase možnosti, buï k tomu dojde, nebo ne, a zase by mě zajímalo, co to znamená. Připadá mi, že vzhledem k závažnosti té věci — opakuji, vzhledem k té závažnosti, která souvisí s tím, jak se bude řešit státní rozpočet — je tohle podle mě opravdu priorita. Takže první bod příští středa — řešení situace evropských fondů, žádám o to premiéra Petra Nečase. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dále pan poslanec Bohuslav Sobotka ještě se přihlásil, chyběl před chvilkou, nebo pan kolega Filip. Pan kolega Filip, poté pan kolega Sobotka. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já si dovolím navrhnout bod — jako první bod bloku zpráv, návrhů a dalších bodů, bez podrobného zařazení, protože si myslím, že je možné po některé ze schůzí vlády. Ten bod by byl poměrně jednoduchý, byla by to informace předsedy vlády Petra Nečase o dalším postupu ve vyšetřování a vyvození právní a politické odpovědnosti v kauze ProMoPro. Je zřejmé, že informace, které jsme měli na té jedné ze schůzí, spíše ten problém otevřely, než by ho uzavřely. Podle mého soudu ani ten, kdo je za ně odpovědný, ani premiér, který může tuto situaci řešit, nám zatím výsledek v této věci nesdělil. Je nepochybné, že velká část z více než 900 milionů Kč vydaných na ozvučení českého předsednictví prošla na úplně jiné účty, než byly účty za sjednání těchto služeb. Připomínám, že například v Dánsku předsednictví stálo pětkrát méně. Nemyslím si, že u nás máme takové platy ani takové ceny jako v Dánsku, přece jen je Dánsko v jiné řekl bych váhové kategorii, pokud jde o zejména mzdy v Evropské unii, a že by to mělo zůstat bez povšimnutí. Takže jako první bod bloku zpráv s tím, že se dohodneme v průběhu jednání schůze Sněmovny, kdy by to bylo konkrétně zařazeno. Děkuji.

- 43 -

Poslanec Bohuslav Sobotka: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, kolegové, kolegyně, vážená vládo. Dovolte mi, abych dal dva návrhy při příležitosti zahájení této schůze Poslanecké sněmovny. První návrh se týká vypuštění bodu, který tady máme pod číslem 35. Je to tisk č. 659, novela zákona o důchodovém pojištění. Je to vládní návrh, ve kterém se navrhuje poměrně zásadní změna oproti stávající legislativní praxi. Jenom chci stručně připomenout, že se jedná o návrh, ve kterém se mění způsob valorizace důchodů. To je věc, která se dotýká více než 2,5 milionu obyvatel České republiky. Je to tedy poměrně zásadní legislativní změna a podle mého názoru bychom jí měli věnovat dostatečnou pozornost. A ještě dříve, než bude projednávána tady v prvém čtení v Poslanecké sněmovně, tak by mělo dojít k širší politické debatě. Protože tohle je změna, která nejenom zasahuje obrovské množství občanů České republiky, ale také se týká základních parametrů fungování důchodového systému v naší zemi. A já, když jsem si četl volební programy jednotlivých politických stran, které kandidovaly do této Poslanecké sněmovny v minulých volbách, tak všechny politické strany slibovaly v zásadě bez výjimky, a už pravicové, nebo levicové, že stávajících důchodců se důchodová reforma nedotkne. Tvrdila to mimo jiné ve svém programu explicitně i Občanská demokratická strana. Pokud šlo například o volební program TOP 09, tam se navrhovalo jednoroční zmrazení důchodů, ale jinak se tam předpokládalo, že i důchody nadále budou valorizovány podle stávajícího schematu. Žádná z politických stran, které kandidovaly ve volbách do této Poslanecké sněmovny, neměla ve volebním programu návrh na to, aby se odstoupilo od stávajícího způsobu valorizace důchodů. Já to pokládám za dost nepoctivou hru vůči významné části voličů. Je evidentní, že starší lidé, a velmi často důchodci, patří mezi voliče, kteří chodí k volbám. Patří mezi voliče, kteří si velmi často čtou volební programy, a kdyby kterákoli ze stran, které nyní navrhují změnit schema valorizace penzí, přišla ve svých volebních programech s touto informací, tak by to nepochybně mohlo ovlivnit podstatným způsobem volební rozhodnutí voličů. My jsme tady v loňském roce, v této Poslanecké sněmovně, byli ze strany pana ministra Drábka ujištěni, že vláda zohlední zvýšení DPH ve valorizaci penzí v následujících letech. My jsme byli ujištěni, že i když byl porušen ten první slib, to znamená, že důchodová reforma se nedotkne stávajících důchodců, a já se za chvíli vrátím k tomu, jak byl porušen, tak že alespoň bude dodrženo to, na co byli důchodci zvyklí v minulých letech

a s čím počítají. To znamená, že důchody budou kopírovat zdražování s oním jednoročním zpožděním. Důchodci platí důchodovou reformu. Platí ji ve vyšším DPH na potraviny a léky. Protože právě vyšším DPH chce tato vláda zacelit díru, která vznikne ve financování penzí vznikem takzvaného druhého pilíře. Takže důchodci tu důchodovou reformu zaplatí, a teï se ukazuje, že ji vlastně zaplatí dvakrát. Jednou ji zaplatí ve vyšším DPH na potraviny, léky, vodné, stočné, veřejnou dopravu a další položky a podruhé ji zaplatí tím, že tato vláda v čele s ministrem Drábkem jim navrhuje zrušit stávající tempo valorizace důchodů. Doteï to bylo tak, že důchody se zvyšovaly podle míry inflace a také se zohledňovala třetina růstu reálných mezd. Teï vláda navrhuje, aby důchody zohledňovaly pouze třetinu vývoje inflace a třetinu vývoje reálných mezd. To je zásadní rozdíl. To opatření má začít platit už od příštího roku, a pokud si uvědomíme, že právě letos dojde k výraznému nárůstu cen, očekává se, že inflace se bude pohybovat mezi 3 až 3,5 procenty, a to uvádím konzervativní odhad zdražování v letošním roce, tak je evidentní, že vláda tuto změnu navrhuje nikoli ze systémových důvodů, ale jenom proto, že chce ušetřit na důchodcích peníze. Já myslím, že je neuvěřitelné, že tato vláda nejprve zvedla DPH, slíbila, že poskytne kompenzace, a když jí to zdražení prošlo, tak teï ruší kompenzace, které byly původně slíbeny. Já nerozumím tomu, jak je možné, že ministr práce a sociálních věcí, který dával takováto závazná vyjádření, nerezignoval v okamžiku, kdy vláda něco takového vůbec do Poslanecké sněmovny poslala. Já si myslím, že je nestydaté, aby tato Poslanecká sněmovna něco takového projednávala. Je to porušení slibů, které daly vládní strany voličům jak před volbami, tak také po volbách, když tady prosazovaly jednotlivé reformy. Já z tohoto hlediska proto navrhuji, abychom tento bod vypustili z programu schůze Poslanecké sněmovny. Je to bod číslo 45 a týká se změny tempa valorizace důchodů. To je můj první návrh. Druhý návrh, dámy a pánové, vážená vládo, paní předsedkyně, já myslím, že pro řadu z vás bude velmi pochopitelný, protože to není nové téma. Možná jste se také dnes dočetli, že se na Ministerstvu práce a sociálních věcí chystá další zajímavý tendr, že ministerstvo se chystá provést rekordní outsourcing v rámci státní správy a pronajmout provoz veškerých budov v tomto resortu v rámci výběrového řízení. Má to tedy být obchod na čtyři roky za necelé dvě miliardy korun. Musím říci, že by mě to tolik nevzrušilo, kdybych si v tisku současně nepřečetl vyjádření jistého pana náměstka Šišky, který tuto věc komentuje a který pro tuto věc v tisku výrazným způsobem argumentuje. To je tentýž pan náměstek Šiška, aby bylo rozuměno, který měl na starosti řízení projektu transformace úřadů práce,

- 44 -

- 45 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Pan kolega Bohuslav Sobotka má slovo.

která skončila jejich totálním rozvalem a problémem s informačními technologiemi, které jsou dnes předmětem řízení a přezkumu řady státních institucí. Já se tedy chci zeptat a rád bych se zeptal v rámci samostatného bodu, jestli tedy pan náměstek Šiška byl nějakým způsobem posílen, odměněn za ty výrazné úspěchy, kterých dosáhl v rámci transformace a likvidace úřadů práce, a teï tedy v rámci toho posílení a odměnění má na starosti další obrovský tendr za dvě miliardy korun. No, mě to tedy příliš velkým klidem nenaplňuje. A jenom ještě abych uvedl některé argumenty pro návrh, který za malou chvíli přednesu. Jenom dvě citace. První citace. Je to zpráva. Cituji: "Nechápu například, jak může ve vedení Ministerstva práce a sociálních věcí tolerovat tak problematickou osobu, jako je Vladimír Šiška, který zodpovídá za miliardové zakázky oprávněně budící obrovské pochybnosti a o jehož napojení na byznys si cvrlikají vrabci na střeše," podotkla politička. Možná vás překvapí, ale nebyla to politička z řad opozice, byla to paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Němcová z vládní Občanské demokratické strany. Abych ji tedy znovu odcitoval, ona pokládá Vladimíra Šišku za někoho, kdo zodpovídá za miliardové zakázky oprávněně budící obrovské pochybnosti. Tak. A o napojení pana náměstka Šišky si podle paní předsedkyně Němcové z ODS cvrlikají vrabci na střeše. Teï druhý citát, tentokrát z Respektu: "To není můj dojem. Způsob, jakým média nonšalantně přešla výběrová řízení na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde byly miliardové zakázky bez výběrového řízení, kde v dodavatelském řetězci jsou firmy s anonymními akciemi a nic se neděje..." To je citát z úst pana premiéra Nečase, předsedy Občanské demokratické strany, rovněž součásti vládní koalice. Je tedy evidentní, že i v řadách vládní koalice jsou pochybnosti o tom, že je vedení Ministerstva práce a sociálních věcí ve správných rukou. A jestliže jsou tyto pochybnosti v řadách vládní koalice a jestliže se nestalo vůbec nic, tak si myslím, že je na řadě Poslanecká sněmovna, aby se situací na Ministerstvu práce a sociálních věcí začala zabývat. Vy víte, že jsme se tady snažili v minulosti na program schůze Poslanecké sněmovny zařadit body, které se týkaly destrukce úřadů práce. Nakonec nám vývoj dal za pravdu. Prostě úřady práce byly destruovány, a dokonce někteří ředitelé úřadů práce, jako třeba ředitel úřadu práce v Litoměřicích, kteří se netají tím, že volili pravicové strany, dnes hovoří o tom, že to je nejhorší devastace úřadů práce vůbec v historii. Čili ano, bohužel, došlo k devastaci úřadů práce, a vy jste tady, přátelé z koalice, ignorovali naše návrhy na to, abychom se touto věcí zabývali. Víte, že jsme dokonce zorganizovali mimořádnou schůzi k situaci na

- 46 -

Ministerstvu práce, vy jste nám ten bod neschválili, to znamená, že mimořádná schůze nemohla proběhnout. Víte, že byla podána podání na ÚOHS, aby se zabýval způsobem, jakým se zadaly zakázky na nové informační systémy na úřadech práce. Tohle všechno proběhlo a nic se neděje. Nejenom že se nic neděje, ale my se dokonce dneska dozvídáme z médií, že pan náměstek Šiška, který měl na starosti celý ten projekt transformace úřadů práce, teï bude řešit největší outsourcing v rámci provozu státní správy v naší zemi. Dokonce je to označováno za pilotní projekt — pilotní projekt: rozumějte vzorový projekt — pro ostatní složky státní správy a budou ho realizovat titíž lidé, kteří evidentně selhali, pokud šlo o transformaci úřadů práce. To je přece věc, kterou, dámy a pánové, nemůžeme nechat jen tak. Proto mi dovolte, abych na základě tohoto odůvodnění navrhl zařazení nového bodu na program schůze Poslanecké sněmovny. Chtěl bych navrhnout, aby to byl bod, který by se nazýval Informace o hospodaření Ministerstva práce a sociálních věcí, s tím, že tuto informaci by poskytl ministr práce a sociálních věcí pan Drábek. Navrhuji zařazení tohoto bodu jako první bod v pátek tohoto týdne. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní prosím pana poslance Jiřího Paroubka. Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, můj návrh je téměř totožný s návrhem, který tady již předložil místopředseda Sněmovny pan Zaorálek. Já bych si jenom spíše dovolil formulovat jej trošku jinak. Domnívám se, že se nejedná jenom o věc, která se týká předsedy vlády, ale také ministra financí a ministra pro místní rozvoj. To zdůvodnění by bylo prakticky identické, jen doplněné více čísly, proto vás tím nebudu zdržovat. Navrhuji tedy, aby někdy v příštím týdnu v zásadě, pokud by to nešlo, pokud by neprošel návrh pana místopředsedy Sněmovny Zaorálka, tak klidně ve středu v příštím týdnu byl zařazen a projednán mimořádný bod Informace předsedy vlády, ministra financí a ministra pro místní rozvoj k aktuální situaci v oblasti čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Informace předsedy vlády, ministra financí a ministra pro místní rozvoj. Ano. Dále předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura má slovo. Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Mám několik návrhů k pořadu jednání. Je to protinávrh k návrhu z grémia Poslanecké sněmovny,

- 47 -

a to abychom na příští středu 9. května pevně zařadili jako první bod číslo 1, což je sněmovní tisk 369, zákon vrácený prezidentem republiky, a za to jako druhý pevně zařazený bod zařadili bod číslo 52, což je vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací rozhodnutí Evropské rady, sněmovní tisk 348-E. Dále chci navrhnout zařazení nového bodu do programu schůze, a to bodu Změny v orgánech Poslanecké sněmovny. Potřebujeme provést nějaké změny ve výborech, v členství výboru. Dále chci navrhnout vyřadit z pořadu schůze bod číslo 12 a bod číslo 72, což je druhé a třetí čtení sněmovního tisku 351, vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava České republiky. Dále vyřazení bodu 13 a 73, což jsou druhá a třetí čtení sněmovního tisku 351, vládní návrh zákona, kterým se mění zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Dále chci navrhnout vyřazení bodu číslo 51, návrh zastupitelstva Plzeňského kraje na vydání zákona o Národním parku Šumava. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Děkuji. Pan poslanec Marek Šnajdr má slovo. Poslanec Marek Šnajdr: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já bych si dovolil navrhnout vyřazení bodu číslo 35. Je to sněmovní tisk 600 v prvém čtení, tedy vyřazení z pořadu této schůze. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Prosím nyní pana poslance Marka Bendu. Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl také navrhnout vyřazení čtyř bodů, a to dvou a dvou. Prvním je bod číslo 14 a bod 74, druhé a třetí čtení návrhu poslanců Jeronýma Tejce, Bohuslava Sobotky a dalších, kterým se mění trestní zákoník, sněmovní tisk 428. Druhým návrhem je vyřadit body 16 a 76, což jsou vládní návrhy zákona, kterými se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, sněmovní tisk 537. Obojí z důvodů potřeby ještě projednat v ústavněprávním výboru. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Pan poslanec František Sivera. Prosím. Poslanec František Sivera: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající,

- 48 -

kolegyně a kolegové, já bych chtěl navrhnout vypuštění bodu číslo 90, což je výroční zpráva o činnosti a závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury, je to sněmovní tisk 649, a to z důvodu, jelikož ještě nebyl projednán v hospodářském výboru. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Je to bod 90, tisk 649. Ano. Já tady nemám žádnou další přihlášku. Ptám se, zda ještě někdo. Pan ministr Drábek. Prosím. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu vás zdržovat dlouho a nebudu navrhovat zařazení a vyřazení žádného bodu. Nicméně pan poslanec Sobotka tady odargumentoval svoje dva návrhy a v rámci diskuse o programu mi tedy nezbývá nic jiného, než položit argumenty k těm dvěma bodům také. Co se týká návrhu na vyřazení zjednodušeně řečeno úpravy valorizace důchodů, tak bych chtěl především upozornit na procedurální záležitost, že pokud se v tuto chvíli ten bod vyřadí z tohoto pořadu schůze, tak hrozí, že nebude v účinnosti potřebný zákon do konce září, a do konce září musí být vydaná vyhláška s koeficienty, které se týkají valorizace důchodů na příští rok. Jinými slovy, není to návrh na otevření diskuse. Je to návrh na v podstatě faktické znemožnění projednání tohoto zákona. K tomu mi dovolte jenom dvě čísla. Vliv zvýšení daně z přidané hodnoty od 1. ledna se projevil zvýšením inflace o 1,3 procentního bodu. To jsou čísla, která jsou jasná. Tedy ten slib, který jsem dával minulý rok, tak po úpravě toho návrhu, že se nebude jednat o zmrazení důchodů, ale o omezení valorizace, bude naplněn. Na tom si stojím. Proto jsem také plédoval za to, aby nebyla valorizace nulová, ale aby byla valorizace aspoň taková, aby byl vliv zvýšení DPH eliminován. Již dnes je, nebo konkrétně minulý rok byl, deficit důchodového účtu ve výši 45 miliard korun. Tedy jednoduchými počty zvýšení daně z přidané hodnoty přibližně 25 miliard korun, zmírnění valorizace přibližně 8 miliard korun každý rok. Každý si může spočítat, že to nejsou žádné další peníze navíc, že to jsou jenom peníze, které mají sloužit k eliminaci dnešního deficitu důchodového účtu. K tomu druhému bodu, který se týkal optimalizace správy majetku, přesněji řečeno správy aktiv resortu práce a sociálních věcí, tak ano, já chci potvrdit, že vzhledem k tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má podřízené organizace, které mají tři sítě budov po celé republice, považuji za nutné koordinovat využití těchto budov a nákup potřebných služeb v resortu, protože není efektivní, aby tyto jednotlivé sítě a budovy byly spravovány zvl᚝. Proto připravujeme, ano potvrzuji, připravujeme vypsání zakázky, která by měla naprosto transparentním a průhledným způsobem

- 49 -

umožnit snížení nákladů v této oblasti, to znamená ve správě majetku řádově o 15 %. Mimochodem, a to je poslední poznámka, pokud bychom neuskutečnili ty kroky v organizaci úřadu práce, které znamenaly výrazné snížení nákladů, zejména nákladů na informační technologie, tak již dnes můžeme prokázat po prvním čtvrtletí, že těch plánovaných úspor bylo dosaženo. Každý si to může ověřit v účetních dokladech přístupných na ministerstvu. Myslím tím každý, kdo má relevantní zájem. Vyzval jsem k tomu i poslance výboru pro sociální politiku, jichž se ta problematika týká. Pokud bychom ty úspory neudělali, tak bychom například nemohli dnes posílit dotace do sociálních služeb o 330 milionů korun. Tedy samozřejmě že každý krok je možné kritizovat, jenom si myslím, že je potřeba kritizovat s rozmyslem a tak, aby to nebylo směšné. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Jestli ještě k pořadu schůze pan kolega Ohlídal. Prosím.

Nejprve pan místopředseda Lubomír Zaorálek navrhuje zařadit nový bod s názvem Zpráva předsedy vlády o čerpání fondů Evropské unie a způsobu řešení této otázky. Navrhuje tento bod zařadit na 9. 5., tedy ve středu jako první bod. Zahajuji hlasováni číslo 5. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem na zařazení nového bodu. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má pořadové číslo 5, přítomno 191, pro 86, proti 90. Návrh přijat nebyl. Pan kolega Vojtěch Filip navrhuje zařazení nového bodu. Je to Informace předsedy vlády o dalším postupu ve věci ProMoPro. Tento nový bod má být zařazen jako první bod v bloku zpráv. Zahajuji hlasování pořadové číslo 6. Táži se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu do pořadu schůze. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 6 přítomno 191, pro 86, proti 72. Návrh přijat nebyl.

Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout jednu změnu programu této schůze. Tato změna se týká bodu číslo 38, sněmovní tisk 624. Je to bod týkající se novelizace zákona 130, zákona o podpoře výzkumu. Jsem předkladatelem této normy, a pokud by tato norma přišla na pořad zítra nebo v pátek, tak bohužel nebudu přítomen, protože budu fungovat jako pozorovatel OBSE v rámci arménských voleb, a proto si dovoluji přesunout pevně tento bod na příští středu, to znamená na středu 9. května po pevně zařazených bodech. Děkuji.

Pan kolega Bohuslav Sobotka má dva návrhy. První z nich je návrh na vypuštění bodu 45, sněmovního tisku 659, z pořadu schůze. Zahajuji hlasování pořadové číslo 7. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem na vypuštění bodu z pořadu schůze. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 7 přítomno 191, pro 88, proti 97. Návrh přijat nebyl.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Pan poslanec Velebný. Prosím.

Nový bod, který navrhuje pan kolega Sobotka, by měl mít název Informace ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka o hospodaření Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento bod je navržen jako první na tento pátek, tedy 5. května. Zahajuji hlasování pořadové číslo 8. Ptám se, kdo souhlasí s tímto zařazením nového bodu do pořadu schůze. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 8 přítomno 189, pro 89, proti 97. Návrh přijat nebyl.

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolím si požádat tuto ctěnou Sněmovnu o pevné zařazení bodu 23, sněmovní tisk 503/3, na pátek jako druhý bod pátečního jednání. Tento pátek.

Druhý návrh pana poslance Sobotky je zařazení nového bodu s názvem ... Pardon, všechny vás odhlásím. Všichni se prosím znovu přihlaste.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tento pátek. Je to bod 23, sněmovní tisk 503. Pokud se už nikdo nehlásí k pořadu schůze, budeme hlasovat o návrzích, které zazněly. Vzhledem k tomu, že pan kolega Stanjura navrhuje některé změny oproti dohodě z ranního grémia, tak nejprve projedeme hlasováním návrhy poslanců a poté, co vypadne, budeme hlasovat o návrhu grémia. Jestli není s tímhle problém, tak bychom takto postupovali.

Pan poslanec Jiří Paroubek navrhuje zařazení nového bodu Informace předsedy vlády, informace ministra financí a informace ministra pro místní rozvoj ve věci čerpání fondů Evropské unie. Je to tak, pane poslanče? (Ano.) Tento bod by měl být na programu příští středu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program schůze? Kdo je proti tomuto návrhu?

- 50 -

- 51 -

V hlasování pořadové číslo 9 přítomno 190, pro 80, proti 103. Návrh přijat nebyl. Pan poslanec Zbyněk Stanjura navrhuje zařazení nejprve bodu č. 1, tisk 369/9, na středu 9. 5. jako první bod a bodu 52, sněmovní tisk 348-E, středa 9. 5. jako druhý bod. Je možno hlasovat o obou těchto návrzích najednou, nebo je nějaká námitka? Není-li, zahajuji hlasování pořadové číslo 10. Kdo souhlasí s tímto pevným zařazením bodu 1 a bodu 52 na středu 9. 5. jako první a druhý bod. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 10 přítomno 189, pro 112, proti 27. Tento návrh byl přijat. Dalším návrhem pana poslance Stanjury je zařazení nového bodu Změny v orgánech Poslanecké sněmovny. Domnívám se, že bychom mohli tento bod zařadit do bloku zpráv. Zahajuji hlasování pořadové číslo 11. Kdo souhlasí se zařazením tohoto nového bodu do pořadu schůze? Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 11 přítomno 190, pro 112, proti 21. Návrh byl přijat. Dále navrhuje pan kolega Stanjura vyřazení bodů 12, druhé čtení, a 72, třetí čtení sněmovního tisku 351/3, vyřazení bodu 13, druhé čtení, a 73, sněmovního tisku 352, a vyřazení bodu 51 z pořadu schůze. Mohu nechat hlasovat o všech třech vyřazeních jedním hlasováním? Není námitka. Zahajuji hlasování pořadové číslo 12. Kdo souhlasí s tím, aby tyto body byly vyřazeny z pořadu schůze? Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 12 přítomno 190, pro 148, proti 14. Těmto návrhům tedy Sněmovna vyhověla, návrhům na vyřazení. Pan kolega Marek Šnajdr navrhuje vyřadit bod 35, je to sněmovní tisk 600, z pořadu schůze. Zahajuji hlasování pořadové číslo 13. Kdo je pro tento návrh? Proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 13 přítomno 190, pro 112, proti 46. Návrh byl přijat.

Námitku nevidím, proto zahajuji hlasování pořadové číslo 14. Kdo souhlasí s vyřazením těchto bodů z pořadu schůze? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 14 přítomno 190, pro 183, proti 2. Návrhy byly přijaty. Pan poslanec František Sivera žádá Sněmovnu o vyřazení bodu 90, sněmovní tisk 649, uzávěrka SFDI, vyřadit z programu schůze. Zahajuji hlasování pořadové číslo 15. Kdo je pro tento návrh na vyřazení bodu 90 z pořadu schůze? Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 15 přítomno 190, pro 184, proti 2. Návrh byl přijat. Pan kolega Ohlídal žádá o pevné zařazení bodu 38, je to sněmovní tisk 624, na středu 9. 5. po pevně zařazených bodech. Zahajuji hlasování pořadové číslo 16. Ptám se, kdo podporuje tento návrh. Proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 16 přítomno 190, pro 179, proti 5. Návrh byl přijat. Pan kolega Ladislav Velebný žádá o pevné zařazení bodu 23, sněmovní tisk 503/3, na tento pátek jako druhý bod, ale nevím, jestli už tam něco nemáme... Je tam návrh z grémia, pane poslanče, který jsem četla v úvodu dnešního jednání, o tom návrhu teprve budeme hlasovat, ale návrh z grémia zařazuje na pátek 11 pevných bodů. Chci se vás zeptat, jestli byste souhlasil s tím, aby váš bod byl tedy zařazen po těchto pevně zařazených bodech. Ano, děkuji vám. Zahajuji hlasování pořadové číslo 17. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem pana poslance Velebného. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 17 přítomno 190, pro 182, proti nikdo. Také tomuto návrhu Sněmovna vyhověla.

Pan poslanec Marek Benda navrhuje vyřadit body 14 a 74, druhé a třetí čtení sněmovního tisku 428, a body 16 a 76, druhé a třetí čtení sněmovního tisku 537. Ptám se, zda mohu nechat hlasovat o obou návrzích jedním hlasováním.

Nyní se dostáváme k návrhům z grémia, kde jsem vás seznamovala s body, které by bylo možno projednávat ve středu, čtvrtek a pátek. Upravuji tedy tento návrh ve smyslu předchozích hlasování, pouze pokud se jedná o dnešní jednání, to znamená, že dnes bychom neprojednávali bod číslo 1, protože už byl pevně zařazen na jindy, a též bod číslo 52, ten byl také již odhlasován a pevně zařazen. Jinak tedy by platilo, že dnes ve středu bychom jednali v pořadí body 2, 3, 4, 6, dále nový bod zkrácení zákonné lhůty a poté body z bloku druhých čtení. O tomto návrhu zahajuji hlasování číslo 18. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti? Hlasování číslo 18. Přítomno 190, pro 114, proti 46. Návrh byl schválen.

- 52 -

- 53 -

Ještě — pardon. Já jsem se dopustila omylu, tam jsem nepřečetla, když jsem jmenovala body, kterými vrácenými ze Senátu se budeme dnes zabývat, říkala jsem 2, 3, 4, 6, ale ještě jsem zapomněla přečíst bod 7. Jestli to tedy Sněmovna bude akceptovat nebo jestli vyžadujete nové hlasování? Nevyžadujete, děkuji. Budeme se zabývat návrhem na jednání ve čtvrtek, zítra. Po písemných interpelacích bychom projednávali body 54, 62, 63, 67 a 19. Poté body z bloku smluv a po ústních interpelacích odpoledne nejpozději od 18 hodin bychom projednávali zbývající body z bloku smluv či body z bloku zprávy, návrhy a další. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování číslo 19. Zahajuji toto hlasování. Táži se, kdo souhlasí s návrhem uspořádání zítřejšího jednání dle přečtených bodů. Kdo je proti? Hlasování číslo 19. Přítomno 190, pro 112, proti 17. Návrh byl přijat. A dostáváme se k pátku, kdy zní návrh z grémia takto: projednávat body 86, 9, 15, 46, 5, 8, 68, 18, 21, 56 a 59 — a také je zařazen už bod pana poslance Velebného. Zahajuji hlasování číslo 20. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 20. Přítomno 190, pro 115, proti 16. Návrh byl přijat. Dalším návrhem je zařazení nového bodu do bloku prvních čtení, je to sněmovní tisk 665, to je rovněž návrh z dnešního grémia, a to na pátek 4. května. Zahajuji hlasování číslo 21. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Hlasování číslo 21. Přítomno 190, pro 112, proti 22. Návrh byl přijat. Dalším návrhem grémia je vyřazení bodu 22 a 82, druhé a třetí čtení sněmovního tisku 580 z návrhu pořadu 38. schůze. Zahajuji hlasování číslo 22. Táži se, kdo je pro tento návrh na vyřazení. Kdo je proti? Hlasování číslo 22. Přítomno 191, pro 147, proti 40. Návrh byl přijat. A nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu. Ještě kontrola hlasování. (Kratičká pauza.) Je nějaká námitka proti hlasování? Není.

Zahajuji hlasování číslo 23. Táži se, kdo je pro schválení pořadu 38. schůze Poslanecké sněmovny. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování pořadové číslo 23. Přítomno 191, pro 110, proti 47. Konstatuji, že pořad 38. schůze Sněmovny byl schválen. A ještě vás požádám o jedno hlasování, a to aby se mohli na žádost předsedy Senátu zúčastnit našeho jednání senátorky Veronika Vrecionová a Dagmar Zvěřinová a senátoři Miroslav Antl, Ivo Bárek, Jiří Čunek, Jan Hajda, Václav Homolka, Marcel Chládek, Karel Korytář, Petr Pakosta, Karel Šebek a Petr Šilar. Zahajuji hlasování číslo 24. Ptám se, kdo souhlasí s účastí těchto senátorů a jejich vystoupením na půdě Poslanecké sněmovny. Kdo je proti? Hlasování číslo 24. Přítomno 190, pro 173, proti 2. Tato vystoupení tedy Sněmovna schválila a my se můžeme věnovat našemu programu. Ale o slovo se ještě hlásí pan poslanec Petr Tluchoř, prosím. Prosím o klid! Poslanec Petr Tluchoř: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že byl na návrh pana poslance Stanjury zařazen jeden volební bod, tedy změny v orgánech Poslanecké sněmovny, dovoluji si tímto vyhlásit lhůtu do příští středy 9. května 19 hodin večer na podávání návrhů v rámci tohoto bodu. Děkuji pěkně. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, děkuji a zahájím projednávání dnešního prvního bodu. Jedná se o bod

2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 337/8/- vrácený Senátem Upozorňuji, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 337/9. Vítám mezi námi pana senátora Ivo Bárka a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan poslanec Jan Husák. Prosím.

Budeme nyní hlasovat o celém návrhu pořadu 38. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.

Poslanec Jan Husák: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, pane senátore, kolegyně a kolegové.

- 54 -

- 55 -

Novela zákona číslo 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je novela, kterou zde a v Senátu projednáváme již 14 měsíců. Je to novela, u které jsem se zmiňoval při jejím uvádění, že na ni čekají všichni starostové, zastupitelé obcí a radní, a to z jednoho prostého důvodu, že stávající stav, který je obsažen v legislativě, již deset roků trvá, resp. definuje poplatky, které vznikly před deseti lety, výše poplatků. Jak víte, zákon odešel z Poslanecké sněmovny s úpravou bez limitu horní částky výše poplatku za netříděný odpad. Celá tato záležitost byla podrobně projednávána v Senátu, ve výborech Senátu a po úporném vyjednávání Senát přijal svým usnesením úpravu, resp. pozměňovací návrh, který vrací tuto novelu de facto do podoby, ve které byla předložena sem do Poslanecké sněmovny mnou a mými kolegy. To znamená, co se týče výše poplatku, stanoví tento pozměňovací návrh maximální výši, tedy limit, 750 korun za netříděný odpad. Podotýkám pouze, že výše poplatku za tříděný odpad z důvodů, které jsem podrobně zdůvodnil ve všech vystoupeních zde ve sněmovně, zůstává 250 korun. Považuji tento soulad —

Proto žádám Poslaneckou sněmovnu, všechny poslanecké kluby, o podporu senátního návrhu, resp. pozměňovacího návrhu předloženého Senátem, a o hlasování pro tuto úpravu novely zákona o místních poplatcích. Znovu zdůrazňuji, že obecní zastupitelstva, starostové obcí, čekají na dnešní rozhodnutí Poslanecké sněmovny velmi netrpělivě. Děkuji vám za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Husákovi. Zeptám se, zda se k usnesení Senátu chtějí postupně vyjádřit také další zpravodajové — nejprve zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím.

Poslanec Jan Husák: Paní předsedkyně, já děkuji. Vzhledem k tomu, že po tom dlouhém projednávání vidím tento pozměňovací návrh jako dostatečně prověřený a dostatečně respektující potřeby obcí v daném čase, považuji jej tímto i pro Poslaneckou sněmovnu za bezkonfliktní. Proto chci doporučit, aby tento pozměňovací návrh, který zde předkládá Senát, byl schválen i touto Poslaneckou sněmovnou. Vyhneme se tak pochybnostem o tom, zda je, nebo není tento návrh, nebo ten původní návrh, který šel z Poslanecké sněmovny, ústavní, nebo protiústavní. Další změna, kterou přináší pozměňovací návrh Senátu, se týká doby, ze které se vypočítává výše poplatku. My jsme navrhovali v našem znění průběžný rok, Senát vrací tímto pozměňovacím návrhem původní podobu, která je dnes obsažena v zákoně, a to že se bude jednat o rok kalendářní. Takže toto je rovněž věc, kterou nepovažuji za konfliktní, a lze proto akceptovat pozměňovací návrh Senátu. Dále pozměňovací návrh obsahuje přechodné ustanovení, kdy stanoví, že poplatkové povinnosti za kalendářní rok 2012 a za předchozí kalendářní roky se řídí dosavadními právními předpisy. Rovněž v tomto bodu pozměňovacího návrhu Senátu není žádný konflikt.

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, sněmovní tisk 337 je skutečně projednáván již více než jeden rok. Ten návrh byl podán 29. dubna 2011. Není to tedy 15 měsíců, ale je to 13. měsíc. Přesto je to poměrně dlouhá doba. Koneckonců v jeho případě došlo i jednou k vrácení zpět do druhého čtení, by to nebylo v souvislosti s místním poplatkem na likvidaci komunálních odpadů. Výsledkem toho poměrně dlouhého snažení Sněmovny bylo přijetí komplexního pozměňovacího návrhu ve třetím čtení, který v zásadě odstraňoval všechny vládní připomínky k této poslanecké předloze. Debata ve výborech i v plénu Sněmovny byla samozřejmě vedena kromě jiného i o tom, zda i nadále omezit limit poplatku nějakou konkrétní částkou — limit poplatku podle takzvaných skutečných nákladů —, anebo limit roční částky stanovit pro výši skutečných nákladů obce v předchozím období a tu konkrétní limitaci ponechat na obecních a městských zastupitelstvech. Obdobně je konkrétní spoluúčast poplatníků řešena i v případě sazby poplatků za zhodnocení stavebního pozemku hned v následujícím paragrafu zákona o místních poplatcích. Takový přístup je tedy zcela v souladu s již platným zněním zákona. A vlastně nebyl shledán ani důvod protiústavnosti nálezem Ústavního soudu u obdobně koncipovaného poplatku za komunální odpad ve smyslu zákona o odpadech. Já jsem si prostudoval detailně debatu v Senátu a naprosto souhlasím s paní senátorkou Soňou Paukrtovou, že zcela zbytečně a uměle vyhrocená diskuse o stanovení limitu je projevem nesmyslných pochybností vůči obecním a městským zastupitelům. Již teï obce uplatňují poplatky podle sběrných nádob dle zákona o odpadech. Je to vlastně i mnohdy jednodušší systém a nějakých excesů spojených s jeho vizí jsem si nevšiml. Výhodou té poslanecké úpravy nebo znění, které odešlo z Poslanecké sněmovny, je také přijetí takové úpravy, která už nemusí být v budoucnu nějak opět uměle novelizována. Vyhneme se zbytečným debatám na úrovni Poslanecké sněmovny.

- 56 -

- 57 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane kolego, já požádám o klid v jednací síni. Věnujme pozornost panu poslanci Husákovi, který je zpravodajem k tomuto tisku. Ostatní prosím — pokud máte co na vyřizování, tak mimo tuto jednací síň.

Přiznám se, že nejsem velkým příznivcem vůbec tohoto místního poplatku, ale z mého pohledu, pohledu dlouholetého komunálního politika, je určitě racionálnější debatu o skutečné výši tohoto místního poplatku přenechat těm, kdo za jeho vypsání a především výši nesou svou politickou zodpovědnost. Na druhé straně jsem si vědom obav starostů obcí a měst, zástupců samospráv, Svazu měst a obcí, že v konkurenci těchto dvou znění, poslaneckého znění a znění, které přišlo ze Senátu, nakonec nemusí být schválena žádná úprava, což by určitě nebyla úplně žádoucí tečka za snažením nejen předkladatelů, ale rozpočtového výboru a samozřejmě i zpravodaje. Proto jsem připraven stejně tak jako klub Občanské demokratické strany v hlasování podpořit i poslanecký návrh, především z toho důvodu, abychom po těch 13 měsících koneckonců konečně tento návrh schválili. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Dalším zpravodajem, který by mohl dostat slovo, pokud bude chtít vystoupit, je zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Václav Neubauer. Ptám se, zda hodlá vystoupit. Prosím, pane kolego. Poslanec Václav Neubauer: Děkuji, paní předsedající. Výbor pro veřejnou správu respektuje doporučení Senátu. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. A ještě se zeptám pana poslance Jana Látky, který je zpravodajem výboru pro životní prostředí. Nehodlá vystoupit. Tak to jsme za slovy zpravodajů. Otevírám rozpravu. Jako první v této rozpravě dostává slovo pan senátor Ivo Bárek. Prosím, pane senátore. Senátor Ivo Bárek: Krásné odpoledne. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, plénum Senátu se návrhem zákona zabývalo na své 19. schůzi dne 15. března 2012. Senátem bylo přijato celkem pět pozměňovacích návrhů obsažených v usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Z toho pozměňovací návrh pod bodem 4 je ten zásadní, nebo se do zákona znovu vrací maximální limit pro netříděný odpad. Maximální mez tohoto místního poplatku se však navrhuje zvýšit z dosavadních 250 korun na 750 korun. Plénum Senátu se tak přiklonilo k názoru, že je třeba hranici zachovat jednak z ústavních hledisek, jednak pro právní jistotu poplatníků. Při projednávání na plénu Senátu proběhla ohledně ústavnosti či neústavnosti absence hranice místního poplatku obdobná diskuse jako zde v

- 58 -

Poslanecké sněmovně, nicméně Senát se nakonec přiklonil k řešení, jak je uvedeno v usnesení. Zastánci stanovení hranice v zákoně argumentovali i možností obce využít stanovení poplatků podle zákona o odpadech, kde je výše odvozena od počtu nádob a četnosti svozů, kde není tedy limit stanoven absolutní částkou, avšak systém odvozu odpadu zavedený podle tohoto zákona nutí poplatníky chovat se ekonomicky, tedy třídit odpad. K přijetí pozměňovacích návrhů pod pořadovým číslem 1 až 3, které zachovávají stanovení poplatku za odpad za kalendářní rok, vedly především právní a logické důvody. Je zřejmé, že stanovením místního poplatku za běžný rok, tj. za 365 dní, se vyhovělo požadavkům obcí, které argumentovaly, že vyhlášku jsou nuceny stanovovat nejpozději v prosinci, aniž znají u části poplatku za sběr a svoz odpadu skutečné náklady za rok, který v době schvalování bezprostředně předchází kalendářní rok, na který se místní poplatek schvaluje, a jsou nuceny poplatek počítat z údajů za rok předcházející roku, ve kterém se vyhláška schvaluje, a tím nárůst nákladů, které mohou rozúčtovat, se v čase opožïuje. Nicméně i Poslaneckou sněmovnou navržený způsob výpočtu opřený o běžný rok by měl svá úskalí, nebo není zřejmé, odkdy by předchozí rok počínal, respektive končil. Není jasné, jaká událost by měla předchozí rok tzv. předcházet, přičemž tou událostí by mohl být den účinnosti vyhlášky, kterou se poplatek stanovuje, den vyhlášení vyhlášky či den její platnosti. Je zřejmé, že předchozí roky by měly na sebe navazovat, rozhodně nesmějí překrývat, rozpočítávat náklady dvakrát, a že při schvalování vyhlášky údaje o skutečných nákladech musejí být zastupitelstvu známy. Je nezpochybnitelné, že by obce mohly den, od kterého budou vybírat poplatek, stanovit pro futuro podle svého uvážení v rámci samostatné působnosti, nicméně nemohly by stanovit podle svého uvážení, co lze podle návrhu zákona postoupeného Senátu považovat za předchozí rok. Úprava přechodného ustanovení, tak jak je navrhuje Senát v bodu 5, pak zajišuje, že po celý kalendářní rok 2012 bude zachován dosavadní právní stav. Pro výše uvedené důvody vás žádám o podporu návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu senátorovi Bárkovi, a nyní je přihlášen pan poslanec Ladislav Šincl do rozpravy, poté pan poslanec Josef Novotný mladší. Prosím o slovo pana poslance Ladislava Šincla. Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, páni ministři, vážení poslanci, na jednu stranu

- 59 -

pozitivním přínosem návrhu o místním poplatku předloženého skupinou poslanců TOP 09 je např. možnost vybrat poplatek od cizinců pobývajících na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, od vlastníků tzv. apartmánů, tj. bytových jednotek mnohdy sloužících k rekreaci nebo k pronájmu, a od fyzických osob užívajících rodinné domy za účelem bydlení bez nahlášení k trvalému pobytu. Na druhou stranu hlavním cílem předložené novely, která odešla do Senátu, je ovšem úprava poplatku za provoz systému shromažïování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů tak, že jeho druhá část — za netříděný odpad — může být stanovena rozhodnutím obce bez omezení, maximálně do výše skutečných nákladů obce z předchozího roku. Obsahem senátního pozměňovacího návrhu, který se vrátil do Poslanecké sněmovny, je jeho zastropování na 750 Kč za osobu a rok, to je 250 Kč za tříděný odpad plus 750 Kč za netříděný odpad, to je tisíc korun na osobu a rok. Zdůrazňuji, že jde o možnost zvýšení o 100 % dnešních 250 Kč plus 250 Kč plus 500 Kč za osobu a rok. Tato novela podle mého názoru a většinového názoru poslaneckého klubu sociální demokracie přichází ovšem v nešastnou dobu. Předkladatelé této novely totiž bohužel v současné době umožňují svým hlasováním přijímat jako na běžícím pásu zákony, které vedou k rekordnímu růstu cen potravin, léků, energií, vodného, stočného, zvyšování poplatků ve zdravotnictví, zrušení stávajícího pravidla pro valorizaci důchodů, dalšího zvyšování DPH atd. atd. Tato a případná možnost zvýšení poplatků za provoz systému shromažïování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů až o 100 % v senátní verzi, nebo bez omezení v poslanecké verzi by podle názoru poslaneckého klubu sociální demokracie dále ještě více zhoršila sociální situaci obyvatel České republiky. Z tohoto důvodu poslanecký klub sociální demokracie novelu předloženého zákona ve sněmovní verzi ani v poslanecké verzi nepodpoří. Kdybyste toto dělali jinak, tak by náš postoj mohl být jiný. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan poslanec Josef Novotný mladší má nyní slovo. Prosím. Poslanec Josef Novotný ml.: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážená vládo, vážený pane senátore, kolegyně, kolegové, dovolte, abych i já vyjádřil svůj názor, že nemohu podpořit tento návrh zákona. Uvedu několik důvodů. Bylo tady řečeno, že starostové velmi netrpělivě čekají na tento zákon.

- 60 -

Poptal jsem se v našem kraji některých starostů a oni říkají: v podstatě my tento zákon v současné době novelizovat nepotřebujeme, jsme schopni se v něm orientovat, jsme schopni si to nastavit sami a máme velké obavy z toho, že spousta odpadu skončí v lesích, ve škarpách apod. To je jeden pohled. Druhý pohled je pohled z hlediska občanů. Tak jak tady bylo už řečeno, řada občanů opravdu má velmi hluboko do kapsy. Pokud jim budeme zvyšovat poplatky ve všech úrovních a na všech možných stranách, tak opravdu oni nebudou schopni tyto poplatky platit a znovu opakuji — odpad skončí tam, kde ho nechceme, to znamená na černých skládkách. V neposlední řadě chci zdůraznit jednu věc: Odpad se stává opravdu strategickou surovinou. Perou se o ni, v současné době začínají velké boje ze strany podnikatelů, někdy i podnikavců, a snaží se tento odpad získat pro sebe a začít ho zpracovávat a obchodovat s ním. To mě vede k úvaze, zda by svoz tohoto odpadu neměl být zajištěn právě těmito organizacemi, těmito podnikateli a v závěru vlastně by mělo dojít k tomu, že by odvoz odpadu měl být pro občana zdarma nebo co nejlevnější. To jsou důvody, které mě vedou k tomu, abych tento návrh zákona nepodpořil. Děkuji za slovo. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Josef Novotný mladší. Nyní pan poslanec Antonín Seïa má slovo. Prosím. Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jen velmi stručně. Na rozdíl od podporovatelů tohoto zákona tento návrh nebudu podporovat. Ony tady padly některé ty argumenty, já bych připojil ještě dva argumenty. Víte, současná vládní koalice, resp. vládní koalice vzešlá po volbách, zvedla daň z přidané hodnoty. Tím výrazně snížili nebo zatížili veřejné rozpočty, to znamená rozpočty obcí, měst i krajů. Nyní se snaží napravit tento schodek tím, že vlastně uvalí vyšší poplatek na občany. Já si myslím, že to je vůči občanům nefér. Já jsem také zastupitel, já nesouhlasím tady s tímhle poplatkem vůbec. Já nevím, jestli si uvědomujete, a určitě řada z vás starostovala, a jsou členové zastupitelstva a vědí, kolik nedoplatků tady za tento poplatek existuje. No, já si myslím, že zase nahrajeme exekutorům a zase naše občany necháme ve štychu! Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tak to byl pan poslanec Seïa. Pan kolega Stanjura ještě se hlásí do rozpravy.

- 61 -

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem pro ten zákon nehlasoval, takže mě nemůžete počítat mezi příznivce tohoto zákona. A když jsem seděl na radnici, tak jsem prosadil dokonce v koalici s ČSSD, že se u nás platil poplatek 200 Kč a ne 500. Ale neříkejte, že my něco zdražujeme. Pokud ten zákon přijmeme, tak dáváme možnost kolegům v zastupitelstvu se rozhodnout svobodně, zda ho přijmou, nebo nepřijmou, a nikdo nenutí ani stávající zastupitelstva, aby vybírala až 500 Kč. Mohou mít klidně nulu, když se rozhodnou. Takže nezáleží to na postoji Sněmovny, jestli bude nula, pět set nebo tisíc, ale na tom konkrétním zastupitelstvu. Takže není prostě pravda, co říkáte, že vládní koalice něco občanům zdražuje. Pokud někdo něco zdraží, tak to bude konkrétní zastupitelstvo v té které obci s konkrétní politickou většinou, která se samozřejmě město od města a obce od obce liší. To je jediné, co jsem k tomu chtěl říct. Nejsem zastáncem vysokých poplatků, ale je třeba říct, že o tom nerozhodují politici ve Sněmovně a v Senátu, ale na každé obci. A už dneska může být nula, a kdo chce, tak si tu nulu v zastupitelstvu umí prosadit, pokud je v koalici a má většinu. Kdo ne, tak má pět set. A když si vezmu náš Moravskoslezský kraj, tak mnohá města jsou na tom maximu. Tam hrozí — mnozí z těch primátorů a starostů bez ohledu na politickou příslušnou říkají: "Proč nás omezujete? My bychom to rádi zvýšili." To je všechno, čím jsem chtěl do rozpravy přispět. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ještě pan kolega Jeništa, poté pan kolega Seïa. Poslanec Luděk Jeništa: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, musím se přidat k tomu táboru, který chce tento zákon nebo novelu schválit. Jsem starosta dvanáctitisícového města. Dělal jsem rozpočet už asi desetkrát a ještě se mi nestalo, že by to město mělo dostatek finančních prostředků na ty věci, které opravdu potřebuje. Pokud tento zákon neschválíme, tak se vlastně dostaneme do pozice, že nařizujeme obcím jakousi plošnou dotaci občanů. Plošnou dotaci. My budeme vlastně částečně, nebo obce budou částečně dotovat svoz a likvidaci komunálního odpadu všem občanům, a to i těm občanům, kteří to v žádném případě nepotřebují, kteří finance na to mají. Ale ta města potřebují peníze nasměrovat, když už se bavíme o finančních problémech některých lidí, potřebují je nasměrovat tam, kde opravdu potřeba jsou: do městské hromadné dopravy, kterou jezdí drtivá většina důchodců, do dopravní obslužnosti, kterou používají lidé, kteří nemají peníze na osobní automobily a osobní dopravu. Potřebujeme je nasměrovat do pečovatelské služby a do těchto oblastí,

- 62 -

kde finance jsou dávány opravdu těm, kteří je potřebují. (V sále je rušivá atmosféra.) Neschválením tohoto zákona se dostaneme vlastně do situace, kdy povinně nutíme obce dotovat plošně i občany, kteří to v žádném případě nepotřebují. A za to já bych se opravdu nepřimlouval a byl bych rád, kdyby tento zákon, nebo tato novela byla schválena. A jak už tady říkal pan kolega Stanjura, nech je to na zastupitelstvech těch obcí. Pokud chtějí občanům na svoz a likvidaci odpadů přispět, tak to samozřejmě udělat mohou podle jednotlivé situace finanční těch jednotlivých obcí. Myslím, že to tak bude mnohem spravedlivější a správnější. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan kolega Seïa. Prosím. Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedající. Já nejsem ve při s panem předsedou poslaneckého klubu ODS, naopak si to uvědomuji. Ale na druhou stranu jsem zastupitel města Uherské Hradiště. Tam vládne pravicová koalice, která v rozpočtovém určení, respektive při změně rozpočtu posledního zvýšila schodek rozpočtu města, tzn. dluh, o 21 milionů na 179 milionů. Důvodem jsou úvěry například na akvapark. To jak tady kolega říkal, hromadná doprava, s tím bych neměl problém. Ale uvědomme si, že i svoz tuhého komunálního odpadu je veřejná služba, že to nejsou starostové, zastupitelé, kteří by brali ty peníze z nějakých virtuálních peněz. Jsou to peníze daňových poplatníků, občanů. A my vlastně tímto zákonem umožníme těm nezodpovědným zastupitelům — z mého pohledu, z jiných pohledů možná zodpovědným —, aby třeba nedotovali, tzn. aby nedali to břímě, o kterém jsem mluvil, zase na bedra občanů. Prostě občané už takto jsou zavaleni různými zvýšeními daní, snížením platů, teï jim zvedneme poplatky. Já s tím opravdu nemůžu souhlasit. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan kolega Husák ještě. Poslanec Jan Husák: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já na to musím zareagovat. Předřečník zde mluvil o nezodpovědných zastupitelích. To tak vůbec není. Já si myslím, že naše zastupitelstva v našich obcích jsou naprosto zodpovědná a jsou to instituce, které jsou natolik svébytné, že jsou schopny o svých věcech rozhodovat naprosto zodpovědně. Ale je něco úplně jiného rozhodovat třeba v Uherském Hradišti nebo ve větším městě a na obci, kde se musí ty obce vypořádat se svým rozpočtem a musí počítat s tím, že občan bude mít určitý podíl na tom, že bude přispívat na tuto službu, která je sice pro něho vykonávána tou obcí, ale

- 63 -

současně je třeba, aby si ten občan uvědomil, že tato služba také něco stojí a že je třeba, aby k tomu také zodpovědně přistupoval, i co se týče vzniklých nákladů na likvidaci a svoz odpadů. To je jeden z motivů, proč jsme předložili tuto novelu a úpravu té částky, která je samozřejmě limitována skutečnými náklady. Ty jsou limitem a položkou, která limituje maximální výši. Takže to nemůže každý udělat jen podle svého rozhodnutí. Musí vycházet z těchto jednoznačných podkladů. Proto znovu apeluji, abychom vyšli vstříc zastupitelstvům, abychom respektovali to, že jsou to zodpovědní lidé, kteří mají právo rozhodovat o své obci. Nevnucujme jim nějaký populistický politický pohled snad teï před hrozbou krajských voleb. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan kolega Braný. A faktická poznámka? Takže faktická poznámka — pan kolega Stanjura. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: Máme 6 500 obcí a teï bychom mohli dávat příklady každé obce, kdo, která koalice zvyšuje, či nezvyšuje poplatky. Chtěl bych vzkázat panu poslanci Seïovi prostřednictvím paní předsedkyně, že v Opavě koalice ČSSD zdvojnásobila poplatky a my jako obec jsme hlasovali proti. Proto jsem říkal, že je to politicky neutrální, že se rozhoduje v konkrétním zastupitelstvu. A není jednoduchý recept, že všude zastupitelé za ČSSD drží nízké poplatky a naopak. Anebo to samé o zastupitelích ODS. Takže když už tady zazněl jeden příklad, kdy pravice zvedla poplatky a levice byla proti, tak v našem městě to bylo přesně naopak. Tak jenom abychom z toho nedělali nějaké pravidlo. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan kolega Braný. Prosím. Poslanec Petr Braný: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, vážená vládo. Víte, my se tu bavíme o poplatcích, ale v podstatě to sklouzává k rozpočtovému určení daní a kolik potřebují obce na svůj chod, aby zabezpečily základní služby. Samozřejmě z tohoto pohledu já nemůžu podporovat to navýšení, protože je nesystémové, a povím proč. Za prvé první důvod je, že zrovna tak bychom tady mohli předložit návrh, že zpoplatníme občanům veřejné osvětlení. Je to taky služba, také to stojí peníze a velké prostředky. A asi nás to čeká, jestli půjdeme takovou salámovou metodou, abychom vykrývali. Ale podstata mého vystoupení, proč jsem se přihlásil o slovo, není v tom, co ještě bychom zpoplatnit měli a kdo je a není rozumný, ale přece víme, a já už jsem tady o tom hovořil, že rozpočtové určení daní — když jsem mluvil s inženýrem Kratochvílem, pan ministr Dyba, když to

- 64 -

připravoval, tak to připravoval jako matematický model s velkou mírou dočasnosti. A jak je dočasnost u nás velké časové měřítko, tak to platí dodnes s různými modifikacemi. A je přece veřejným tajemstvím, že rozpočtové určení daní a příjmy obcí se mají z gruntu měnit, aby to mělo nějaké to systémové měřítko, aby to bylo finanční krytí opravdu potřeb obcí. A jeden z modelů je přece i v prvé republice. V prvé republice platilo pravidlo, chce-li obec dotace, musí všechny poplatky a to, co mu umožňuje zákon, mít na doraz. Když to nemá, nemá právo si žádat o dotaci. Takže tu nehovořme o tom, když během dvou tří let přijmeme možná takové pravidlo v rozpočtovém určení daní, které bude jednoznačně říkat: až budete maximum všech poplatků mít vyměřeno, potom se obrate se svou žádostí na dotaci. Takže tam už potom nepůjde vůbec o pravo-levé, tam jenom půjde o to, jestli tedy chceme ty prostředky získávat, a vy víte, že to bude velmi výrazný tlak na centrální vládu a na rozpočet státu, když skončí financování z EU novým rozpočtovým rokem. Takže i to, jestli to je, nebo není možné využít, si myslím, skončí tím, až se pustíme z gruntu do změny rozpočtového určení daní. A věřím, že už se tomuto nebudeme moct vyhnout a nějakým způsobem to před námi stojí. A jinak ta částka, která je dnes, samozřejmě je na hraně, ale zase na druhé straně obce, které se snaží o pořádek, tak černé skládky a řadu dalších věcí, které financují, tak samozřejmě jdou nad rámec poplatků, ale vím, protože jsem působil v ASA České Budějovice v dozorčí radě, že léta stačil poplatek do 500 korun na krytí zhruba 45 milionů nákladů na komunální odpad, ale potom sběrné skládky, odpadkové koše a další a další věci už samozřejmě na to nestačí. Tady se mi zdá, že se ten náklad přece jenom přenese více na občana trvale bydlícího a spořádaně platícího poplatky města než na cokoliv jiného, to znamená tu podporu turistického ruchu a získávání prostředků do městské kasy jiným způsobem, tj. sdílenými daněmi. Děkuji za pozornost. (Potlesk KSČM.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Paní poslankyně Ludmila Bubeníková. Prosím. Poslankyně Ludmila Bubeníková: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem starostka zhruba dvoutisícové obce a velmi ráda bych vás poprosila, abyste tuhle novelu zákona schválili. To, co tady říkal přede mnou kolega, přestože ve městech existují sběrné dvory, přestože v naší obci máme dvakrát do roka možnost odložit velkoobjemový a nebezpečný odpad, přesto stále nacházíme v příkopech ledničky, židle a další položky z domácností. Někdy mám pocit, že lidé to mají jako

- 65 -

sport, je to pro ně zajímavá věc. Myslím si, že tento postoj k přírodě a k nám nesouvisí s výší poplatků, souvisí se zodpovědností každého z nás! Děkuji.

3. Návrh zákona o mediaci a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 426/4/- vrácený Senátem

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Pan poslanec Jan Smutný. Prosím.

Senát tento návrh vrátil s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 426/5. Senátoři se z tohoto jednání omlouvají. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. A prosím o klid v jednacím sále! Ještě pan místopředseda Zaorálek poznámku k hlasování.

Poslanec Jan Smutný: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já opravdu jenom krátce. Po těch všech rozpravách, jak jsem řekl na výboru životního prostředí, tak říkám tady: odpady jsou provoz domácnosti. To si také musíme uvědomit. A samosprávy, které jsou volené a mají kompetence, by si měly uvědomit, že by mohly bonusovat, mohly by dávat odměny, slevy za to, že občan řádně třídí a chrání tak životní prostředí. Proto opakuji, odpady jsou součástí provozu domácnosti, tak jako je elektřina, plyn, voda. Proto bych to ale nespojoval s veřejným osvětlením, protože tady se jedná o bezpečnost a to občan neovlivní. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji také. A já se zeptám, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 337/8, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 337/9." Je zde žádost o odhlášení. Prosím, abyste se všichni znovu přihlásili. Opakuji, že budeme hlasovat o návrhu ve znění schváleném Senátem. Zahajuji hlasování číslo 25. Táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení tak, jak jsem jej přednesla. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 25, přítomno 183, pro 108, proti 68. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu senátorovi. Končím projednávání bodu prvního dnešního dne. Zahajuji projednávání dalšího bodu. Je jím

- 66 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jenom chci sdělit, že jsem měl v úmyslu hlasovat "ne", na sjetině mám "ano". Nezpochybňuji hlasování. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Je to informace pro stenozáznam. Děkuji. A prosím nyní pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych se velmi stručně vyjádřil ke stadiu projednávání vládního návrhu zákona, který upravuje otázky mediací a novelizuje některé další zákony. Jenom na úvod řeknu, že mediace jsou mimořádně důležitým instrumentem, kterým lze určitou část soudních sporů, zvláště v oblasti civilního soudního řízení, řešit mimosoudně na základě dohody zúčastněných stran, což je samozřejmě velmi přínosné, protože za prvé to vede k tomu, že soudy jsou méně zatíženy některým typem kauz, a za druhé, je-li spor vyřešen konsenzem, nikoliv rozsudkem, který většinou vyhovuje pouze jedné ze stran nebo často nevyhovuje ani jedné ze stran, tak samozřejmě společenská akceptace rozsudku je nižší, než když výsledkem je kompromisní dohoda na kompromisním řešení mezi zúčastněnými. Většina vyspělých zemí Evropy má samostatný zákon, který upravuje právě principy toho, jak vést účastníky civilního sporu k tomu, aby se dohodli a aby se předešlo tomu, že stát skrze soud autoritativně v dané věci rozhodne. ČR dosud takový zákon neměla, a proto vám vláda předložila návrh samostatného nového zákona, který stanovuje jasná pravidla právě pro vedení mediací v oblasti civilních sporů. Nebudu zde opakovat obsah této normy, protože na trojím čtení zde na půdě Sněmovny a předtím v ústavněprávním výboru jsme velmi podrobně prodiskutovali jednotlivé aspekty tohoto nového zákona. Pouze budu konstatovat, že ze strany státu bude důležité, aby byla stanovena jasná pravidla pro ty, kteří povedou účastníky řízení k vyřešení daného sporu smír-

- 67 -

nou cestou, to znamená, stanovujeme jasná pravidla pro tzv. mediátory, kteří budou dostatečně proškoleni a vzděláni k tomu, aby mohli vést účastníky k dohodě. Speciální kategorií pak budou ti mediátoři, kteří řeší spory kolem dětí. Nicméně pojïme k tomu, jak se k návrhu postavil Senát. Senát v zásadě s návrhem vyjádřil souhlas, vnímá význam této normy, tohoto právního předpisu, nicméně navrhl několik pozměňovacích návrhů, se kterými, a to zde říkám předem, se předkladatel v zásadě ztotožňuje, to znamená, nejsou to návrhy, které by měnily smysl a obsah tohoto zákona. Mají buï technický charakter, anebo například řeší změnu lhůty, ve které je soud povinen rozhodnout o tom, zda mediační dohoda bude mít charakter soudního smíru a bude tak přímo vykonatelná. My jsme původně navrhovali v našem vládním návrhu 7 dní, Senát po projednání navrhuje delší lhůtu 30 dní. My s tím nemáme problém. Je faktem, že je lepší mít delší lhůtu, která bude dostatečnou zárukou toho, že ji soudy budou akceptovat a dodržovat, než mít lhůtu, která tím, že není vynutitelná, fakticky soudem nemusí být dodržována a bude pak následně obcházena i díky velkému nápadu jednotlivých kauz na soudy. Tedy my akceptujeme tyto pozměňovací návrhy, které, jak jsem řekl, mají spíše technicistní charakter, nemění obsah tohoto návrhu zákona. Zůstává tedy princip mediátorů, zůstává princip, že rozhodnutí mediátora není přímo vykonatelné, musí dojít právě k tomu smíru, a zůstává princip, že všichni mediátoři, a to jsou advokáti, anebo laici, pokud splní zákonné podmínky, mají stejné možnosti realizovat takovouto činnost a výsledky jejich činnosti mají stejný obsah. Nebyla zde snaha na půdě Senátu schvalovat to, co bylo zde na půdě Poslanecké sněmovny, aby mediátoři a advokáti mohli činit přímo vykonatelné mediační dohody. Já vás prosím o podporu návrhu, jehož důležitost a význam jsem odůvodnil, a to klidně i ve formě, která byla schválena Senátem, nebo i ve formě poslanecké, protože ty změny opravdu nejsou fatální, nedošlo k tomu, že by tam byla objevena nějaká chyba. Jsou to spíše technické záležitosti. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Zeptám se, zda se k usnesení Senátu chce vyjádřit zpravodajka ústavněprávního výboru paní poslankyně Ivana Weberová. Prosím. Poslankyně Ivana Weberová: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já musím potvrdit slova pana premiéra o tom, že Senát přijal vlastně pouze technické změny této normy, a to

- 68 -

nápravy některých nesprávností, které přes podrobné projednávání v tomto návrhu zůstaly. V podstatě ty změny, které jsou věcné, jsou opravdu technického charakteru a vztahují se pouze na to, za jakých podmínek a v jaké lhůtě má soud rozhodnout o schválení mediační dohody ve formě soudního smíru tak, aby tato dohoda byla vlastně exekučním titulem a mohla být vykonána. Takže k jiným změnám nedošlo a já se kloním ke stanovisku, že je možno přijmout návrh zákona v té podobě, v jaké sem byl postoupen Senátem. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám rozpravu. Nemám do ní žádné přihlášky. Ptám se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o mediaci a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku 426/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 426/5." Opět je zde žádost na odhlášení. Já tedy jsem vás všechny odhlásila. Přivolávám všechny do jednacího sálu a zároveň vás žádám, abyste se znovu vašimi kartami přihlásili. O schválení senátního znění nebo neschválení rozhodneme v hlasování, které ponese pořadové číslo 26. Toto hlasování zahajuji a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak jsem je přednesla. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 26, přítomno 176, pro 176, proti nikdo. Konstatuji, že návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme přijali. Tím končím projednávání tohoto bodu, sněmovního tisku 426/4. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce. Budeme projednávat další bod. Je to

4. Návrh zákona o ochraně ovzduší /sněmovní tisk 449/4/- vrácený Senátem Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme

- 69 -

obdrželi jako sněmovní tisk 449/5. Vítám mezi námi pana senátora Karla Šebka. Prosím, pane senátore, posaïte se u stolku zpravodajů. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a též k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Prosím, pane ministře. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážený pane senátore, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem projednávání tohoto vládního návrhu zákona v Senátu. Myslím, a věřím, že se shodnu s velkou většinou z vás, kteří se zapojili do těch diskusí o zákonu o ovzduší, že v průběhu celého legislativního procesu došlo bohužel ke zjednodušení podstaty tohoto zákona, jako kdyby to měl být pouze a jedině zákon poplatkový. A přitom to poplatkový zákon není. Ta podstata toho zákona spočívá někde jinde. Když jsem tady několikrát vystupoval v jednotlivých čteních i v rozpravě, tak jsem se snažil vysvětlit, co jsou ty aspekty, kterými se v zákoně zabýváme. A už je to otázka regulace, nastavení podmínek pro průmysl, a už je to zavedení toho principu například kompenzací, a je to otázka dopravy a zpřesnění podmínek pro vytvoření nízkoemisních zón, a je to otázka vytápění domácností a stanovení pravidel pro zavedení a uvedení na trh jednak kotlů a jednak pro domácnosti, a pravidel vytápění. A tak bych mohl pokračovat. Pravdou je, že i v Senátu byla vedena velmi obsáhlá diskuse na jednotlivých výborech, na dvou, výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a také ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, která ve svém důsledku se zabývala tou otázkou poplatkovou. Dovolte mi zmínit, že otázka poplatkové povinnosti, která je postavena na principu, který v Evropě je nazýván — na pravidle polluters pay, tedy znečisovatel platí, nebo znečisovatelé platí, je princip, který je součástí českého environmentálního práva od samého počátku 90. let. Jeho principem je motivovat a snažit se hledat řešení. Ta debata, která tady byla vedena, o pozměňujících návrzích, i debata, která následně byla vedena v Senátu, se v této věci zaměřila na zhruba čtyři záležitosti. Za prvé řešila otázku počtu subjektů, které jsou povinovány platit tyto poplatky ve smyslu minimální výše poplatkové povinnosti. Senát, a podle návrhu Ministerstva životního prostředí, a činí se tak v diskusi s ním, postoupil správně v tom, že navýšil ten minimální poplatek na 50 tisíc Kč. Poslanecká sněmovna původně z 500 na 5000. Co to fakticky bude znamenat? Pokud by došlo k navýšení toho minimálního poplatku na 50 tisíc, pak by došlo k významnému snížení

byrokratické zátěže vůči podnikatelům, a to zejména malým a středním v České republice. Jen pro vaši představu. Dnes je minimální výše poplatku 500 Kč. Touto poplatkovou povinností je zatíženo 4 300 subjektů, které představují 9,5 tisíce provozoven, to je 40 tisíc zdrojů. Pokud postoupíme k té hranici zhruba těch 50 tisíc, potom bude zpoplatněno 200 subjektů a zhruba 500 provozoven. Díky nárůstové trajektorii výše poplatků, tak jak ji Senát vrací podle vládní předlohy, se tak vyhneme situacím, kdy by buï dnes, nebo postupem času byla zatížena poplatkovou povinností v řádu několika set korun, ale fakticky mnohonásobně větší byrokracií zařízení, jako je například kotelna běžného domu činžovního, panelového nebo třeba domova důchodců. Stejným způsobem bychom se dostali do situace, kdy by tyto poplatky začaly platit takové typy provozoven, jako je pekárna na malém městě, která dnes při 500 Kč nepotřebuje ten poplatek a při nárůstu by se do této poplatkové povinnosti zatížila. Z toho pohledu mám za to, že tento návrh, ke kterému jsme dospěli v diskusích v Senátu — ministerstvo i jednotliví senátoři — je ku prospěchu. A stojí za to jen zmínit, že fakticky se zmenší počet těch subjektů zařízených platbou o 95 %. Ovšem celková výše vybraného poplatku — jinak řečeno, protože co koruna, to vypouštěné množství zplodin do ovzduší, dojde k poklesu té vybírané částky, respektive množství vypouštěných zplodin, jen o 5, maximálně 8 %. Druhou záležitostí, kterou bych chtěl zmínit, je otázka samotné výše poplatků. Senát se tady přiklonil k vládní verzi, která je o trajektorii růstu u čtyř poplatků, přičemž akceptoval tu změnu, kterou navrhovala vláda, na které se ztotožnila i Poslanecká sněmovna, spočívající v tom, že proti stávajícím dvaceti znečišujícím látkám nadále budou sledovány pouze čtyři, což samo o sobě opět představuje dramatický úbytek administrativní zátěže a byrokracie pro malé a střední podnikatele v České republice a také menší zátěž pro veřejnou správu z hlediska administrace a s tím spojené byrokracie. Víme přitom, že tyto čtyři látky opět představují zhruba 90 % celkového vlivu na kvalitu ovzduší v České republice, zatímco vliv zbylých šestnácti je víceméně marginální. Změna, která se tady zavádí a která je podle mého názoru změnou správnou, spočívá v tom, že Senát oproti vládnímu návrhu a ve snaze hledat kompromis s návrhem, který tady vyšel na základě pozměňovacího návrhu sněmovního, snižuje a ruší ten jednotlivý skokový nárůst roku 2021 versus roku 2022 a fakticky zachovává plynulou strategii (?) pro předchozí roky, nicméně i tak dochází k nárůstu všech jednotlivých látek, ovšem také s ohledem na to, že dochází k poklesu poplatkové povinnosti z hlediska minimální sazby. Za třetí. Senát podle diskusí a po dohodě s ministerstvem přispěl k tomu, že prohloubil a posílil motivační složku. Původní návrh, jak byl projed-

- 70 -

- 71 -

nán tady v Poslanecké sněmovně, v podstatě počítal s tím, že subjekty, které se dostanou na určitou hranici, řekněme poloviční hranici dosažitelné hranice imisního limitu a nebo nejlépe dostupné technologie podle stávajícího stavu poznání, by se vracely na původní poplatkovou výši 90. let, a to pouze v případě, kdyby dosáhly o polovinu. Byl to trochu systém černá a bílá, buï — anebo. Nový systém, jak je tady navržen, vychází z principu, že se mají podpořit i dílčí snahy vedoucí k tomu, že jednotlivé průmyslové subjekty se budou chovat lépe, než je limit, ale na druhou stranu v případě, kdy budou na limitu, bude jejich poplatková povinnost narůstat. Z tohoto pohledu já vnímám tento způsob správy poplatků jako správný a velmi ho vítám. Čtvrtou samostatnou kapitolou, která byla v rámci pozměňovacích návrhů Senátu přijata, je implementace evropské směrnice o průmyslových emisích, která spočívá v tom, že provádí transpozici příslušné části na českou legislativu. I to považujeme za správné v rámci toho procesu a mimo jiné to také znamená, že umožňuje České republice stejně jako všem zemím bývalého regionu východní Evropy kolem nás, tedy všem zemím visegrádské skupiny, ale také zemím Pobaltí, ale například také zemím z jižního Středomoří nebo třeba Velké Británii, které k tomu mají podmínky, tedy to není jenom pro země bývalého sovětského spolku, aby mohly provést tzv. přechodný národní plán, který znamená výraznou podporu takovým podnikatelským subjektům v oblasti energetiky, jako je například teplárenství. Jen pro vaši představu: Kdybychom neprovedli postupný náběh této směrnice, mohli bychom se dostat do stavu, že by hrozilo riziko, velmi vážné, že zhruba polovina tepláren v České republice by nebyla v letech 2014 až 2016 schopna splnit příslušné normy a musela by se uzavřít. Proto je tady plynulý náběhový plán, který já rovněž považuji za správný. Z výše uvedeného důvodu, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, si dovoluji navrhnout schválení podoby tohoto zákona v senátní verzi a jsem rád, že v Senátu se napříč politickým spektrem a všemi politickými kluby podařilo nalézt další krok ke zlepšení toho zákona, tak jak byl předložen. Věřím, že v rámci legislativního procesu dosáhneme ještě lepší podoby, než jaká původně byla dosažena na mém ministerstvu. Děkuji pěkně. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi Tomáši Chalupovi. Zeptám se nyní zpravodajů, zda se chtějí vyjádřit k usnesení Senátu. Zpravodajkou výboru pro životní prostředí je paní poslankyně Kateřina Konečná. Prosím. Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedkyně. Já nebudu

- 72 -

zneužívat své role zpravodaje. Já se vyjádřím k tomuto návrhu až po proběhlé rozpravě sama za sebe i za poslanecký klub KSČM, protože se neztotožňuji s tím, jak to tady řekl pan ministr. Nicméně jako zpravodaj mohu konstatovat, že to, co jsme očekávali, že Senát vrátí návrh zákona, se opravdu stalo. Ale já už pevně věřím, že i vzhledem k tomu, že tento návrh zákona je vázán na jiný návrh zákona, který jsme už odhlasovali, tak že se dobereme k nějakému stanovisku, protože už v tuto chvíli v legislativním procesu máme návrh zákona, který se k tomuto návrhu váže, a nedovedu si dost dobře legislativně představit, jakým způsobem, pokud bychom dnes erozhodli a už jakkoli, a pro Senát, pro Sněmovnu, nebo ani pro jedno, bychom to mohli dále řešit. Takže já jsem moc ráda, že se to dostalo na pořad tohoto jednání jako jeden z prvních bodů. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Zpravodajem hospodářského výboru je pan poslanec Ladislav Velebný. Ptám se, zda se chce vyjádřit k návrhu Senátu. Pravděpodobně ne, není přítomen. Otevírám rozpravu. Pan senátor Karel Šebek dostává slovo jako první v rozpravě. Prosím, pane senátore. Senátor Karel Šebek: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, dámy a pánové. Dovolte, abych vás informoval o tom, že Senát na své 19. schůzi v osmém funkčním období dne 15. března letošního roku hlasováním číslo 47 rozhodl počtem 57 hlasů z přítomných 63 senátorů o vrácení návrhu zákoně Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Proti hlasoval jeden senátor, pět se zdrželo hlasování. Stalo se tak po obsáhlé, téměř čtyřhodinové rozpravě, kdy za základ přijatých pozměňovacích návrhů byl přijat komplexní pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který obsahuje i část pozměňovacího návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tato část se zabývá implementací směrnice Evropského parlamentu o průmyslových emisích a její přijetí umožňuje zavedení přechodného národního plánu pro velké stacionární zdroje. Provozovatelům stacionárních zdrojů s výkonem nad 50 megawattů umožňuje využít přechodné období pro dosažení specifických emisních limitů do 30. června 2020. Po dohodě s předkladatelem byly v přijatém pozměňovacím návrhů změněny sazby poplatků za znečišování ovzduší oproti znění návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou. Zároveň byla příloha číslo 9 doplněna o koeficienty úrovně emisí, které v případě aplikace nejlepších dostupných technik zmírní nebo vyloučí odvod poplatků za zpoplatněné znečišující látky. Komplexní pozměňovací návrh také vypouští povinnost

- 73 -

měřit hodnoty znečišující látky, pro kterou není stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop. Dále obsahuje drobné legislativní úpravy oproti znění, které bylo postoupeno Senátu Poslaneckou sněmovnou. O implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 zde již pan ministr hovořil. Stejně tak o detailech přijatého komplexního pozměňovacího návrhu. Výsledná podoba je podle názoru většiny senátorů dobrým kompromisem, který vytváří rámec pro ochranu ovzduší v zájmu občanů České republiky na straně jedné a bude motivovat velké i drobné znečišovatele k používání nejlepších dostupných technologií na straně druhé. Proto si dovoluji požádat vás, paní poslankyně a páni poslanci, o souhlas s předloženým zněním Senátu. Děkuji vám za pozornost.

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se i já v krátkosti vyjádřil k novele zákona o ochraně ovzduší vrácené Senátem. Snad se mnou budete souhlasit, že těžko lze najít v oblasti práva a životního prostředí zákon, který by byl tak důležitý, jako je ochrana ovzduší. Všichni snad se mnou budete souhlasit, že v této oblasti má Česká republika pravděpodobně největší problémy z hlediska stavu péče o životní prostředí v České republice. Je všeobecně známo, že jednou z nejpostiženějších oblastí z hlediska špatného ovzduší je Moravskoslezský kraj, ze kterého pocházím. Z těchto důvodů je pro nás, lidi z tohoto kraje, tento zákon tak důležitý. Proto mi dovolte říci k tomu několik vět. Již jsem zde několikrát ve svých vystoupeních zmiňoval, že průměrné denní koncentrace jemného poletavého prachu PM10 a PM2,5 během roku v tomto kraji mnohonásobně běžně překračují zákonem povolené imisní limity. Ty je, pro vaši informaci, povoleno překročit v kalendářním roce jen maximálně 35krát. Ale například v Karviné byl imisní limit prachových částic PM10 v roce 2011 překročen 126krát, v Českém Těšíně 127krát, v Bohumíně 119krát a v Ostravě-Radvanicích, pane ministře, 118krát, atd. atd. V roce 2012 k dnešnímu dni byl tento zákonný limit pro vaši informaci ve Věřňovicích překročen 51krát, v Bohumíně 46krát, v OstravěRadvanicích 60krát atd. To znamená, že zhruba od konce února zde dochází každý den k porušování zákona. Česká televize odvysílala nedávno šokující reportáž o tom, jak děti z jedné mateřské školky na severní Moravě tráví zimní měsíce v bunkrech ci-

vilní ochrany. Pohybovat se vně dobře izolovaných budov je totiž zdraví nebezpečné. Obyvatelé řady měst na Ostravsku si už za první čtvrtletí stihli vydýchat svoji celoroční normu toxických látek. Nebezpečí je v tom, že na tyto prachové částice, které pronikají až do plicních sklípků, se nabalují další nebezpečné rakovinotvorné látky, jako je například benzopyren. Mnoha vědeckými studiemi bylo prokázáno, že zdejší znečištěné ovzduší prokazatelně ovlivňuje u zdejších obyvatel mechanismus integrity DNA a potlačuje funkci imunity. Zásadní rozdíl mezi znečištěným ovzduším v našem kraji a ostatními oblastmi v České republice je ve vysokých koncentracích již zmíněného benzopyrenu, které jsou například v Ostravě-Porubě 4krát, v Ostravě Bartovicích 8krát a například 7krát vyšší v Karviné než v Praze. To znamená, že ve stejném množství jemných prachových částic PM2,5 je vázáno několikrát více lidského karcinogenu. Toto zdejší znečištěné ovzduší zde žijícím lidem prokazatelně zkracuje délku života, zvyšuje celkovou nemocnost i úmrtnost, snižuje imunitu jednotlivců. Způsobuje významná oxidační poškození u dětí a zvýšené nemoci dýchacích cest. U dětí se ve zvýšeném množství objevuje nejen astma, alergie, ale také akutní respirační onemocnění. Důsledkem tohoto stavu je i to, že ve zdejším regionu je zkrácení střední délky života mužů o dva roky. Spolu s Ústeckým krajem je zde nejvyšší výskyt kardiovaskulárních i nejvyšší výskyt například nádorových onemocnění jak u dospělých, tak bohužel dnes i u dětí. Je nezpochybnitelné, že jedním z hlavních znečišovatelů jsou zde největší průmyslové podniky, jako je například ArcelorMittal a jiné. A co na to vláda? Někteří ministři se snaží. Myslím tím pana ministra životního prostředí Chalupu. Ten sem tam jezdí tam, ale je to výjimka. Je to taková modrozelená vládní vrána. Bohužel jeho jiný kolega, ministr zdravotnictví, se v televizi nedávno vyjádřil v tom smyslu, že si za to lidé v Moravskoslezském kraji vlastně mohou sami tím, že jsou prý málo vzdělaní, více kouří či hodně pijí alkohol neboli nehorázně chlastají. Mám dvě malé děti, které chodí do školky v jednom postiženém městě v Moravskoslezském kraji. I v této školce jako jinde se v tomto kraji se u dětí vyskytuje vyšší výskyt nemocí dýchacích cest, respiračních onemocnění a alergií než například v Praze. S tím vzděláním to chápu. Je to jenom mateřská škola a zatím se toho moc nestihli naučit, ale musím zjistit, jak je to u nich s tím alkoholem a kouřením, když to tvrdí sám pan ministr zdravotnictví. Podle mě neví, co říká. Místo aby ministr zdravotnictví jednal ve prospěch lidí ohrožených na zdraví velkými znečišovateli, šíří jakési divné zvěsti. I takové máme my ministry a pak se kolegové z pravice divíte, proč tak protestujeme. Nyní konkrétně k předložené novele. Ve svém vystoupení v rámci

- 74 -

- 75 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu senátorovi. Jsme v rozpravě. Jako první je přihlášen pan poslanec Ladislav Šincl, poté pan poslanec Jiří Paroubek. Pan poslanec Ladislav Šincl má slovo.

druhého čtení v Poslanecké sněmovně jsem varoval před předloženým pozměňovacích návrhem hospodářského výboru, nebo jsem ho považoval za největší hrozbu. Hrozbu pro budoucí financování různých ekologicky příznivých projektů. Bohužel v den třetího čtení jsem musel odjet s některými kolegy z našeho kraje na pohřeb našeho bývalého kolegy Petra Jalowiczora do Bukovce, a tak jsem se nemohl zúčastnit závěrečného hlasování. Naivně jsem si myslel, že je vše jasné a bezproblémové, ale průmyslová lobby, která v Poslanecké sněmovně nikdy nespí, pravděpodobně využívá dezorientace některých poslanců a výsledky už znáte. Následně mi, jako mnohým z vás, začalo chodit do emailů mnoho nesouhlasných reakcí od lidí a různých občanských sdružení z našeho kraje. Asi jsem v Poslanecké sněmovně příliš krátkou dobu, a tedy nezkušený. Ani ve snu by mě totiž nenapadlo, že tato vážená Sněmovna může podpořit pozměňovací návrh, který zbavil průmyslové znečišovatele závazku ke znečišování ovzduší a otevřel tak cestu k prohlubování obnovených nepříznivých trendů bez možnosti alespoň takto regulovat nepříznivý vliv průmyslu na zdraví obyvatelstva. Osobně považuji toto hlasování Poslanecké sněmovny o zákonu o ochraně ovzduší za vážnou chybu. Tímto svým hlasováním se někteří poslanci zčásti vědomě a zčásti — věřím, že z větší části — nevědomě postavili proti všem dosavadním prohlášením a legislativním snahám v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Toto usnesení Poslanecké sněmovny je zcela zjevně v rozporu s dosavadním směrem vývoje v oblasti ochrany životního prostředí u nás a vyřazuje naši zemi z prostředí moderních evropských zemí, kde je realizováno heslo "znečišovatel platí". Tento krok může zařadit Českou republiku mezi státy zaostávající jak v technologické úrovni ochrany prostředí, tak zejména i v jejím legislativním ukotvení a vymahatelnosti zákonů upřednostňujících kvalitu života obyvatelstva před zájmy průmyslové lobby. Nesouhlas s tímto usnesením následně vyjádřila většina představitelů měst a obcí z ostravsko-karvinského regionu, komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky, vědecká rada ministra životního prostředí, mnoho občanských sdružení z našeho kraje a mnoho jiných a vyzvala vážené senátory, aby zákon nepodpořili a vrátili ho do Poslanecké sněmovny s pozměňovacím návrhem. Senát toto volání vyslyšel, alespoň zčásti tuto chybu svým pozměňovacím návrhem opravil, ale bohužel jen částečně. Tento senátní pozměňovací návrh, který někteří označují za kompromis kompromisů, je jako pacient, kterého v Senátu operovali a vrátili nám ho zpět. Operace nedopadla ovšem ideálně, jak bychom si všichni jistě přáli. Vážení senátoři něco částečně opravili, ale operace se jim trošku vymkla z ruky a do těla

zákona o ochraně ovzduší i něco přidali. Je z toho takový malý Frankenstein. Průmyslová lobby, která v Poslanecké sněmovně nikdy nespí, má pravděpodobně bohužel svá chapadla i v Senátu. Jak jinak si vysvětlit to, že mimo polovičatou a nedostatečnou opravu poplatků za znečištěné ovzduší například doplňuje do návrhu Poslanecké sněmovny implementaci evropské směrnice o průmyslových emisích způsobem, který poskytuje průmyslovým podnikům více než čtyřletý odklad zavedení povinností plnit evropské limity pro oxidy dusíku, tuhé znečišující látky a oxid siřičitý? Původní termín byl 1. 1. 2016 uvedený v evropské směrnici odkládán na 1. 7. 2020. Výsledkem senátní úpravy zákona o ochraně ovzduší tedy je i to, že odkládá povinnost průmyslových podniků plnit evropské imisní limity o více než čtyři roky, a výsledkem je to, že zvítězila snaha průmyslových podniků odložit povinnost vyplývající z evropské směrnice a snížit si tak roční náklady na zavádění moderních technologií čištění ovzduší. Výsledkem je také zkušenost, jak šikovně se dá odehrát mediální kampaň. Zaměření pozornosti médií a veřejnosti na téma poplatků, kde je celkový dopad na průmyslové podniky v řádech jen směšných několik stovek milionů korun ročně, umožnil průmyslovým podnikům ušetřit ročně desítky miliard korun, které by do roku 2016 musely investovat do modernizace technologií čištění svých emisí. Nezbývá než průmyslovým podnikům pogratulovat za skvěle odvedou PR práci. Bohužel. Máme tedy před sebou tři možnosti: Za prvé návrh Poslanecké sněmovny odeslaný do Senátu, který je dle mého názoru zcela zjevně v rozporu s dosavadním směrem vývoje v oblasti ochrany životního prostředí. Za druhé senátní, který má spoustu vad, není dokonalý a podle mého názoru by měl být daleko tvrdší. Ale díky aspoň na to. A pak za třetí — nepřijmout ani jednu verzi. Tím by ovšem zákon o ochraně ovzduší takzvaně spadl pod stůl a nebylo by nic — a to by bylo podle mě úplně špatně. Já osobně i přes vyřčené podporuji senátní verzi, která alespoň částečně odstranila nesmysl, který zbytečně sníží příjmy státního rozpočtu o půl miliardy korun ročně, a to na úkor projektů, ze kterých jsou například podporovány ekologické aktivity i v našem kraji, a už jde o ozdravné pobyty dětí, nebo dokonce ekologičtější vytápění v domácnostech. Je škoda, že debata, která se často vede o tomto zákonu, vlastně celé první čtvrtletí, se v podstatě soustředí na poplatky. Důležité je zde na rovinu říct, že zákon o ochraně ovzduší není jenom o poplatcích. Poplatky jsou významnou částí tohoto zákona, ale ne jedinou. Tento zákon řeší mimo jiné řadu stejně důležitých oblastí, jako například otázku způsobu a kvality uvádění jednotlivých kotlů na trh a mnohé jiné. V

- 76 -

- 77 -

zákoně se například jasně uvádí, že od roku 2014 v České republice nebude možné na trhu uvádět kotle, které mají nižší než třetí emisní třídu. Zároveň se v zákoně například uvádí, že nejpozději do deseti let od nabytí účinnosti tohoto zákona by všechny české domácnosti měly změnit své domácí kotle, které jsou součástí akumulačního systému, obnovit na třídu, která bude třetí a vyšší. Tím se mimo jiné významně sníží množství vypouštění škodlivých látek do ovzduší — prachu, ale také benzopyrenu, již zmiňovaného, který má největší vliv na zdraví místních obyvatel a zejména dětí; to by kleslo skoro o polovinu v případě vytápění uhlím. Je pravda, že toto opatření jistě současně finančně zatíží české domácnosti, a proto musí být Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí připraveno na realizaci dalšího pokračování dotačních programů. Pilotně se toto již zkouší v takzvaném programu na podporu výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové, nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo uhlí a biomasu v Moravskoslezském kraji — takzvaný Kotlík. Protože média si bohužel tento zákon takzvaně mediálně scvrkla na poplatky, když daný zákon není jen o poplatcích, dovolte mi k nim říci několik vět. Je nutné si uvědomit, že tento poplatek za znečištění životního prostředí je jedním z významných vlastních příjmů Státního fondu životního prostředí České republiky. Jak mnozí víte, tento fond je specificky zaměřenou institucí, která je významným finančním zdrojem pro podporu realizace opatření k ochraně a zlepšování stavu životního prostředí v jeho jednotlivých složkách. Je jedním ze základních ekonomických nástrojů k plnění závazků vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, členství v Evropské unii a uskutečňování státní politiky životního prostředí. Tento fond podporuje různé ekologicky příznivé projekty, a to zejména formou dotací a půjček z tohoto fondu. A jak jistě možná všichni tušíte, bez zajištění vlastních příjmů, a tedy i příjmů z poplatků za znečištění ovzduší, to prostě nebude v budoucnu možné, nebo v lepším případě velice obtížné. Vlastní příjmy bude Státní fond životního prostředí České republiky tedy potřebovat i po roce 2016 — za prvé pro kofinancování projektu z předpokládaného nového operačního programu, který by navázal na nynější operační program Životní prostředí, který bude jen do roku 2013, respektive realizace a financování projektu do 2015. Za druhé pak pro financování doplňkových, nicméně podle mého názoru velice důležitých národních programů, které jsou z výnosu z poplatků financovány již od devadesátých let. Důvodem, proč poplatky za znečišování ovzduší existují, jsou především prokazatelné negativní dopady na životní prostředí a především lidské zdraví. Přesné vyčíslení těchto dopadů sice může být předmětem diskuze, jakkoliv střízlivé odhady však

ukazují na v průměru mnohonásobně vyšší náklady způsobené jednou tunou emisí, například prachových částic do ovzduší, než kolik jich činí poplatek na tunu tuhých látek placený velkými znečišovateli podle stávajícího zákona o ochraně ovzduší. Argument pro zachování poplatků je tak zjevný. Největší znečišovatelé by měli skrze poplatky alespoň částečně nahradit škody, které v důsledku jejich činnosti vznikaly a vznikají. Prostředky z poplatků za znečišování ovzduší mohou být použity na kompenzaci některých souvisejících škod — například již zmíněné programy v našem kraji. Poplatek za znečištěné ovzduší využívá i řada jiných zemí v Evropě. Ze zemí Evropské unie mají poplatek za znečištění ovzduší zaveden: Itálie, Lotyšsko, Maïarsko, Polsko, Slovensko, Španělsko — některé regiony ve Španělsku, vlastně jsem říkal, Švédsko. Další země používají poplatek pouze takzvaný sankční, tj. je placen jen při překročení emisního limitu, například: Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Litva či Rumunsko atd. Co se týče pochybného argumentu o ohrožení konkurenceschopnosti, tak je určitě vhodné zmínit, že příjmy z poplatků od roku 1996 klesají. Zatímco v roce 1996 se jednalo o celkovou sumu 3,3 miliardy korun, tak v roce 2006 hovoříme o částce cca 474 milionů korun. Stav za rok 2011 k dnešním dni podle mě je 430 milionů korun, což je k v poměru k ziskům hlavních znečišovatelů úplně směšné. V rámci stávajícího systému poplatků dlouhodobé zatížení znečišovatelů klesá. Sazby poplatků za tunu emisí nebyly od platnosti předchozího zákona nikdy valorizovány. Právo na zdravé životní prostředí a právo žít a dýchat vzduch, který nebude negativně ovlivňovat jeho zdraví, zdravotní stav a v konečném důsledku ani kvalitu a délku jeho života, je podle mého názoru jedním ze základních práv každého občana České republiky. Zároveň povinností každého, kdo znečišuje životní prostředí, je podle mého přesvědčení dodržovat zákonem stanovené limity a formou ekologických daní a poplatků přispívat ke zlepšení a ochraně životního prostředí a ochraně zdraví obyvatel. Proto i přes řadu výhrad, které vůči senátnímu návrhu mám, doporučuji, jak již jsem dnes jednou řekl, přijetí senátní verze novely zákona o ochraně ovzduší. Všem poslouchajícím děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)

- 78 -

- 79 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím nyní pana poslance Jiřího Paroubka, po něm je přihlášena paní kolegyně Jana Drastichová. Faktická poznámka — pardon — má přednost pan poslanec Jaroslav Krupka. Prosím. Poslanec Jaroslav Krupka: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane

premiére, kolegyně a kolegové, nechci zdržovat, z mé strany to bude spíš reakce na předřečníka. Máme tu čest, že oba dva pocházíme z toho postiženého města, nicméně si myslím, že tady toto prostředí by mělo být pro věcné projednávání problematiky zákona. Mě velice mrzí, že pan kolega tady vystupuje a řeší věci, které měl on v moci řešit, když byl dvě volební období náměstkem na městě. Mohl se opřít i o svou vládu sociálně demokratickou, a tady občas vyčítá, že pravice pro to nic nedělá. Já musím říct, že za poslední dobu a na konci minulého volebního období dokonce já s kolegyní Kateřinou Konečnou jsme dávali zde návrh, a vláda a Poslanecká sněmovna to přijala, který byl začátkem řešení této problematiky. Paní ministryně Bízková začala jezdit do tohoto regionu, začal tam jezdit i pan ministr Drobil ve své době, když byl ve funkci, a následně myslím velice aktivně tam působí pan ministr Chalupa. Takže myslím si, že je pravým opakem toho, co říkal zde můj předřečník, a je to velká škoda, že to tady říká právě teï. Ale možná právě proto, že jsou tady kamery. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní prosím pana poslance Jiřího Paroubka, poté paní poslankyně Jana Drastichová. Prosím. Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, schválením návrhu zákona o ochraně ovzduší Sněmovna zrušila poplatky za znečišování ovzduší. Klíčový nástroj zákona o ovzduší, který mohl ulevit od smogu na Ústecku, Ostravsku i jinde. O důvodech, proč tomu tak bylo, mohu jen spekulovat. Bylo tedy na senátorech, zda se vrátí k původnímu vládnímu návrhu, nebo podpoří zákon zcela bez poplatků. Nakonec senátoři připravili třetí variantu. Původně zvažovaný nárůst poplatků byl znovu snížen. Je nutné si uvědomit, že poplatky za znečišování ovzduší posledních dvacet let stagnovaly a přestávaly tak plnit svoji hlavní funkci. Dokonce i vládou navržená výše poplatků byla mnohem nižší než optimální výše, která by znečisovatele motivovala ke změně technologie. Experti, kteří zpracovávali podklady pro Ministerstvo životního prostředí, například navrhli až trojnásobně vyšší poplatky pro emise prachu, než byl nakonec vládní návrh. Je proto dobré si uvědomit, že už na začátku rozpravy o ovzduší stál výrazný kompromis. Nyní podle senátního návrhu budou podniky za vypouštěný prach platit jen šestinu toho, co doporučili experti. Úplné osvobození menších zařízení od poplatků bude oproti současné praxi výrazně rozšířeno. Pan ministr to tady zdůvodňoval snížením

- 80 -

administrativní náročnosti. Takhle se dá snížit prakticky všechno, pak už se dají platit dobrovolně i daně. Největší paradox však představuje rozsáhlá výjimka pro zařízení, která se pohybují v lepší polovině evropského seznamu nejlepších dostupných technologií. Poplatkům se takto úplně vyhnou například nové uhelné bloky elektrárny Prunéřov, přestože využívají technologii z konce 80. let. Starší plynové elektrárny přitom platit budou, přestože mají obecně nižší emise. Toto vše bude mít dopad na celkové množství peněz vybraných od znečišovatelů v příštích letech, které se mohly dát českým obcím a krajům na podporu projektům pro zlepšování ovzduší. V předchozím bodu jsme tady slyšeli srdceryvné nářky, jak obce potřebují peníze. Potřebují, také o tom něco vím. Můžeme přijít také o příslušné dotace z evropských fondů. Žádosti o ně musí totiž vždy doprovázet spolufinancování českého státu a jeho zdrojem jsou právě poplatky. Očekával jsem, že osminásobné překračování emisních limitů během letošní zimy, kdy se naši občané v řadě krajů, nejen Moravskoslezském a Ústeckém kraji, dusili pod smogovou poklicí, bude pro nás dostatečným argumentem k okamžitému a odváženému řešení. Ale vidím, že jiné argumenty jsou silnější než zdraví obyvatel. Vážené poslankyně, vážení poslanci, pro tento návrh, který přichází ze Senátu, který podle mého názoru není dobrý, nicméně je lepší než ten horší, který do Senátu šel z Poslanecké sněmovny, budou národně socialističtí poslanci hlasovat přes všechny výtky, které jsem tady uvedl. Nicméně v případě odsouhlasení návrhu zákona o ovzduší v té senátní verzi jsem okamžitě připraven předložit poslanecký návrh novely tohoto zákona, který bude navrhovat takovou výši poplatků za znečišování ovzduší, jaká byla v původním vládním návrhu zákona. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Faktická poznámka pan poslanec Šincl. Prosím. Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Jenom v rychlosti bych reagoval na svého předřečníka prostřednictvím paní předsedající, na pana poslance Krupku. On mě totiž nepozorně poslouchal. Já jsem ve své řeči pana ministra chválil, že jako jeden z mála, vlastně jako jediný se podle mého názoru stará o životní prostředí v našem kraji. Sem tam tam jezdí. Řekl jsem sem tam tam jezdil. To byla jedna věc. A druhá věc. Opravím jeho nepřesnost. Já jsem nevykonával funkci náměstka primátora v minulém volebním období, ale v předminulém volebním období. Takže děkuji za pozornost.

- 81 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní prosím paní poslankyni Janu Drastichovou. Po ní je přihlášen pan poslanec Břetislav Petr. Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, jako poslankyně reprezentující Moravskoslezský kraj vám za obyvatele tohoto smogem dlouhodobě dušeného regionu připomenu, že ve třetím čtení projednávání tohoto zákona všichni přítomní poslanci Věcí veřejných jednotně hlasovali proti pozměňovacímu návrhu poslance Jana Bureše z ODS, který postupně ruší povinnost velkých podniků platit za vypouštění škodlivin do ovzduší. Původní návrh z pera Ministerstva životního prostředí přitom počítal s razantním zvyšováním poplatků za vypouštění škodlivin. Bohužel tehdy této smogové koalici napříč zde zastoupenými stranami čelily pouze Věci veřejné a jako jediný parlamentní politický subjekt tuto zlobbovanou změnu v zákoně o ochraně ovzduší odmítly. Obyvatelé Moravskoslezského kraje považovali pozměňovací návrh poslance Jana Bureše za výsměch občanům nejen v našem ekologicky sužovaném regionu, ale jako v případě jiných podobných zákonů i zde se ukázalo, že dobrá a léty zajetá mašinérie lobby ve Sněmovně je silnější než Sněmovna samotná. Pevně věřím a s nejvyšší naléhavostí žádám poslance alespoň o schválení senátní verze. Klíčové téma jsou poplatky za znečišování ovzduší. Upozorňuji všechny přítomné, že poplatky se od roku 1991 prakticky nezměnily. Věci veřejné se jako jediné plně postavily proti jejich zrušení a náš postoj se nemění. Vláda původně navrhla poplatky za znečištění výrazně navýšit. Většina ve Sněmovně, zejména pak KSČM, však vládní návrh při hlasování v březnu odmítla a poplatky zcela nepochopitelně zrušila. Senát naštěstí rozumně do návrhu zákona poplatky vrátil, bohužel už jen v podobě, která příliš nemotivuje k investicím do efektivnější výroby a do opatření proti znečišování ovzduší. Návrh obsahuje výjimky, které většině znečišovatelů co do počtu umožní se placení poplatků vyhnout. Poplatky tak budou motivovat jen částečně. Pro úplnost je třeba říci, že výjimka bude do budoucna platit i pro největší zdroj znečišování v České republice uhelnou elektrárnu Prunéřov, kterou provozuje ČEZ, a zdroje ArcelorMittal. I přesto považuji variantu navrženou Senátem za posun k lepšímu a věřím, že iniciativy vedoucí ke zpřísnění ekologických standardů budou pokračovat a Moravskoslezský kraj se konečně zdravě nadechne. Věci veřejné jsou pro schválení senátního návrhu, v opačném případě pro jeho nepřijetí jako celku. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím nyní pana poslance Břetislava Petra. Po něm je přihlášen pan kolega Tomáš Úlehla.

- 82 -

Poslanec Břetislav Petr: Dobrý den. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já jsem s velikým zájmem vyslechl úvodní slova pana ministra Chalupy a souhlasím s tím, že zákon o ovzduší není poplatkovým zákonem, ale má mnohem hlubší smysl. Z toho vyplývá, že zákon o ovzduší by měli respektovat všichni a měli by učinit vše pro to, aby jeho litera byla naplněna. Ale nemohu se zbavit jednoho dojmu, že Ministerstvo životního prostředí ve své roli, kdy dozoruje vše, co se týká životního prostředí, nějakým způsobem vůbec nezareagovalo na další ostravský problém a to je problém ostravských lagun. Ostrava a její bezprostřední okolí nejsou ohrožovány pouze smogovými situacemi, ale je zde další fenomén, který se dotýká několika ostravských čtvrtí a říká se mu ostravské laguny. V letních měsících jsou tam takové koncentrace těkavých uhlovodíků a sirovodíků, že celá řada starších občanů z Fifejd, to je městská část, musela být hospitalizována. Laguny — jejich asanace měla být dokončena v loňském roce. Bylo vytěženo víc jak 200 tisíc tun ropných starých produktů, ale ejhle, když se již blížilo k závěrečné fázi, bylo najednou objeveno dalších 70 tisíc tun, na které nejsou peníze, čili nic se tam nedělá, uhlovodík a sirovodík vychází. Jsme v období vysokých teplot, takže to, co už mělo být k 31. 12. hotovo, je bez jakéhokoliv dalšího pokračování. Já jsem si vědom, pane ministře, že přímá kompetence není na vašem ministerstvu, ale je to na Ministerstvu průmyslu a obchodu, ale na vás v důsledku nedostatku finančních prostředků byla v závěru loňského roku v říjnu adresována žádost o poskytnutí financí na dokončení této asanace. Doposud žádný výsledek neexistuje, a aby nedošlo k tomu, že to zůstane otevřeno, ta jáma hluboká a smradlavá, ještě další rok nebo dva, tak se vás táži, co je možné z hlediska Ministerstva životního prostředí pro její odstranění udělat. Já si myslím, že je třeba na tuto situaci v rámci nově přijatého zákona nějakým způsobem reagovat. Občané Ostravy hodnotí vaši činnost dvěma různými způsoby. Chválí vás za to, že se staráte o naplnění zákona a že jste připravil nový zákon. Ale pod jistou podmínkou — že poplatky měly směřovat do vaší složky, to je do fondu životního prostředí. Na druhé straně když se jedná o peníze, aby byla dokončena významná akce pro Ostravu, tak najednou neslyšíte. Já bych se vás zdvořile zeptal, kdy se ti, kteří jsou torpédováni dotazy občanů, dovědí, zda akce bude pokračovat, nebo zůstane rozdělána, anebo konečně se najdou peníze na to, aby byla dokončena. Byl bych nesmírně rád, kdybyste v závěrečné odpovědi mohl aspoň takový obecný příslib, že se s tím začne něco dělat, dát. Občané Ostravy by vás za to jistě pochválili. Děkuji za pozornost.

- 83 -

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Jen upozorňuji, že mé vystoupení rozhodně nebude krátké. Proto ti z vás, kteří nejste z Moravskoslezského či Ústeckého kraje, kterým se budu věnovat především, si klidně můžou udělat pauzu. Nicméně byla by to škoda, pak byste možná neslyšeli argumenty, které jsou podle mého názoru velmi podstatné. Teï k věci. Dovolte mi, abych hned v úvodu svého vystoupení se připojila ke svým předřečníkům a pogratulovala stejně jako oni zástupcům průmyslových podniků v České republice a jejich PR agenturám k vynikající práci. Na druhou stranu ode mě nečekejte farizejství nejvyššího zrna, že nakonec, přestože vím, že ten návrh je špatně, tak vám řeknu, že bych ho podpořila. Budu se vám snažit naznačit důvody a argumenty pro to, proč to nedělat. Mediální téma s názvem poplatky, na které se podařilo soustředit pozornost médií a veřejnosti, umožnilo v Senátu vyjednat zcela bez pozornosti médií výrazný odklad povinnosti zavádět evropské emisní limity pro oxidy dusíku, oxid siřičitý a pochopitelně také mediálně tak známý polétavý prach. Vyjádřeno ekonomicky to znamená, že do poloviny roku 2020 budou průmyslové podniky v celé České republice odvádět na poplatcích za znečišování ovzduší řádově stovky milionů korun, vedle toho však

ročně ušetří desítky miliard korun, které by, nebýt senátní verze zákona, musely do roku 2016 investovat do modernizace technologií čištění svých emisí. Slyšeli jsme opakovaně a z mnoha stran, jak darebáci poslanci odsouhlasili zrušení poplatků a jak to musí moudří senátoři opravit. Slyšeli jsme to dokonce i od pana ministra Chalupy, který při individuálních jednáních s poslanci napříč politickým spektrem před projednáváním ve třetím čtení velmi stál o přijetí kompromisu, který předložil jeho stranický kolega Bureš. Stál o něj, protože mu připadal lepší než návrh hospodářského výboru a protože věděl, že vládní návrh není schopen prosadit ani ve vlastní straně, natožpak v Poslanecké sněmovně. Ostatně pan ministr Chalupa vynaložil nemalé úsilí také při jednání se senátorským klubem ČSSD. Výsledkem těchto jednání je další kompromis pana ministra životního prostředí, který dnes leží před vámi a o kterém máme za chvíli hlasovat, vážené kolegyně a kolegové. A ptáte-li se, zda je lepší senátní kompromis, než byl ten, který si pan ministr vyjednal v Poslanecké sněmovně, pak vám musím zcela zodpovědně oznámit, že není. Důvodů pro své tvrzení mám mnoho a uvedu vám dnes a na tomto místě pouze ty nejzávažnější. Tedy: Zásadní problém pro ochranu ovzduší v České republice vidím ve skutečnosti, že senátní návrh odkládá povinnost zavádět moderní technologie a plnit evropské limity pro znečišování ovzduší až do poloviny roku 2020. Oproti původnímu termínu, který jsme si schválili zde v Poslanecké sněmovně, 2016. Současně senátní návrh ruší poplatky pro 93 % zdrojů emisí v České republice, a to nikoliv od roku 2016, opět tak jak jsme si v návrhu kolegy Bureše schválili v Poslanecké sněmovně, ale již od začátku příštího roku, tedy od 1. 1. 2013. Jedná se o více než 4000 zdrojů emisí znečišujících látek, které již od začátku příštího roku nebudou platit prostě žádné poplatky a navíc nebudou až do poloviny roku 2020 nuceny zavádět moderní technologie čištění emisí. Uvědomíme-li si, že se v mnoha případech jedná o 20 i více let staré zdroje a technologie, pak snadno pochopíme, jak negativní dopad na stav ovzduší v České republice bude mít přijetí senátního návrhu zákona. Počet 4000 zdrojů znečištění je velké číslo. Abych vám ještě plastičtěji znázornila velikost problému, který by přijetím senátního návrhu zákona nám všem vznikl, připravila jsem si pro vás stručný přehled firem. Ne, nebojte se, nebude to těch 4000, ale jen těch poměrně důležitých. A ne tak, jak o nich mluvil pan ministr, jako jsou domovy důchodců a další, ve dvou nejvíce znečištěných krajích České republiky, v kraji Moravskoslezském a Ústeckém. A tyto firmy, o kterých budu mluvit, nejenom že přestanou platit poplatky, ale v celé řadě případů jsou také zbaveny povinnosti investovat do moderních technologií čištění svých průmyslových emisí.

- 84 -

- 85 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím nyní pana poslance Tomáše Úlehlu a po něm je přihlášena paní poslankyně Kateřina Konečná. Poslanec Tomáš Úlehla: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, mnoho věcí tady bylo řečeno. Já bych se chtěl přidat k těm předřečníkům, kteří podporují návrh, který nám byl doručen ze Senátu. Myslím si, že to má logické a pragmatické odůvodnění, a tak jak řekl i pan ministr, skutečně bylo vykonáno mnoho práce na legislativě, která si zaslouží, aby byla uvedena do života. Protože pokud by se tak nestalo, komplikovali bychom život nejenom úřadům, které mají v kompetenci se starat o ochranu ovzduší, ale také provozovatelům zdrojů znečištění ovzduší. Samozřejmě předpokládám, že tak jak tato novela zákona je předkládána, tak nemusí mít příznivce ze všech táborů. Nicméně je to určitý konsenzus, který na základě dlouhých a složitých vyjednávání, což mohu říct jako místopředseda výboru pro životní prostředí i klubový zpravodaj, byl dosažen po diskusích, které byly mnohahodinové. Takže se přimlouvám za to, abychom podpořili senátní verzi, a myslím, že tím určitě uděláme vše pro to, abychom dosáhli nejlepšího možného řešení v současné době. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím paní poslankyni Kateřinu Konečnou.

A i když jsem pro následující stručný výčet opravdu — a slibuji, kolegové a kolegyně — vybrala pouze podniky znečišující ovzduší v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde máme se znečištěním největší problém, ujišuji vás, že se jedná o problém všech krajů České republiky. Bude-li přijata senátní verze návrhu zákona o ochraně ovzduší, přestanou již od začátku příštího roku v Moravskoslezském kraji platit poplatky za znečišování ovzduší například tyto provozy. Upozorňuji, že čísla jsou přepočítávána na zvyšující se ceny poplatků, a tudíž jsem nevycházela pouze ze statistiky, ale opravdu počítala. A doufám, že budete počítat se mnou. Takže v Moravskoslezském kraji to nebude v oblasti Ostravy: ArcelorMittal Tubular Product Ostrava, a. s., v Kunčicích nad Ostravicí AUTO Heller, s. r. o., Autolakovna. Bohemia Asfalt, s. r. o., obalovna Polanka. Bucyrus Czech Republic, a. s., Ostrava-Radvanice. — Tolik znečišující a nejvíc znečištěný region. ČEZ, a. s., Teplárna Vítkovice, kotelna V Dalkia Česká republika, provozovna Fakultní nemocnice Ostrava Dalkia Česká republika, výtopna Mariánské Hory, Ostrava. Dopravní podnik Ostrava, a. s., opravna v Martinově ve Slezsku DUKOL Ostrava, s. r. o., Mariánské Hory EPS, s. r. o., dekontaminační plocha, Slezská Ostrava FERRMON, spol. s r. o., Kunčice pod Ostravicí Hasil a. s., Ostrava-Mariánské Hory ITT Holdings Czech Republic s. r. o. — výroba brzdových destiček, žádný domov důchodců — Hrabová JANKOSTAV s. r. o., Kunčice nad Ostravicí MORAVSKOSLEZSKÉ DRÁTOVNY, a. s., Zábřeh Ostravské opravny a strojírny, s. r. o., z Přívozu Printo, spol. s r. o., z Poruby-sever SILASFALT s. r. o., obalovna Kunčice. SPOVO, a. s. — Spalovna průmyslových odpadů — ani tato nebude podle senátní verze od 1. 1. 2013 platit žádné poplatky — z Mariánských Hor ŠKODA VAGONKA a. s. Tiskárna Ostrava z Hrabové Válcovna trub těžkého železa, a. s., Vítkovice VÍTKOVICE CYLINDERS a. s. — výroba ocelových lahví a mlecích koulí VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a. s. — ENVI Zinkovna Ostrava a. s. Ostraváci můžou odejít. Tímto jsem svůj výčet skončila. Pokračujeme Opavou. Takže v Opavě — speciálně pro kolegy z Moravskoslezského kraje:

BIVOJ a. s. — kotelna BOHEMIA ASFALT s. r. o. — obalovna Kylešovice BRANO a. s., Hradec nad Moravicí Cihelna Hlučín s. r. o. FEMONT OPAVA s. r. o., Vávrovice Já bych chtěla kolegům z předních lavic Občanské demokratické strany sdělit, že Prahu jsem si opravdu nenachystala, takže nemusí čekat. A není to telefonní seznam. Je to seznam firem, které znečišují ovzduší v České republice. A senátním návrhem jim zrušíme povinnost platit poplatky. Od 1. 1. 2013, nikoliv jak navrhoval váš kolega od 1. 1. 2016. HEGEMANN a. s., závod Opava ISOTRA a. s., Opava KOMAS, spol. s r. o., Komárov u Opavy Model Obaly Opava MSA, a. s., Dolní Benešov NOWACO Opava s. r. o. OPATHERM a. s., kotelna Hillova, Kateřinky u Opavy OPATHERM a. s., kotelna Olomoucká v Opavě OSTROJ a. s., kotelna, lakovna, čistička odpadních vod, Opava Silagra CZ a. s. Opava SILNICE MORAVA s. r. o. — obalovna, Štemplovec Slévárna Dolní Benešov, s. r. o. Teplo Hlučín, spol. s r. o. — plynová kotelna OKD Teplo Hlučín, spol. s r. o. — Rovniny ArcelorMittal Tubular Products Karviná a. s. AWT VADS a. s. — kotelna vypařovací a dezinfekční stanice Bohumín Dále tu máme Karvinou. Pro pana kolegu Šincla jistě je velmi zajímavý podnět, kdyby mě začal poslouchat, aby věděl, kde ani u něj se nebudou platit poplatky. A jenom možná, kolegové, abych zaujala vaši pozornost, uvědomme si, že firmy, které čteme, vypouštějí například 10 tisíc tun polétavého prachu ročně. Zdá se vám to málo? Mně nikoliv. Takže tu máme tu zmiňovanou Karvinou: BOCHEMIE a. s., Nový Bohumín Bytový podnik Český Těšín, kotelna Hrabinská Coal Mill a. s., Dětmarovice Dalkia, provozovna Lázně Darkov, Karviná NWR Energy, a. s., kotelna Lazy Dolu Karviná OKD, a. s., Důl Darkov, sušárna flotačních kalů + rozmražovna (čteno rozmnožovna) v Karviné-Dolech OKD, Doprava, a. s. — suška uhelných kalů Stonava POLYTEX COMPOSITE, s. r. o., Karviná

- 86 -

- 87 -

RENATEX CZ, a. s., provoz PEREX, Český Těšín Těšínská tiskárna, a. s., Český Těšín Těšínské papírny, s. r. o., tiskárna, Český Těšín TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. — Univerzální tra, Nový Bohumín Visteon — a už jsme v Novojičínském regionu, kdybyste se nemohli zorientovat — Visteon-Autopal, s. r. o., závod Rychvald ŽDB GROUP a. s., Bohumín, závod Drátovna tažírna patentovaných drátů ŽDB GROUP a. s., Bohumín, Ocelárna — ani ta nebude při schválení senátního návrhu platit jakékoliv poplatky ŽDB GROUP a. s., Bohumín, Válcovna profilů ŽDB GROUP a. s., Bohumín, závod Drátovna tažírna nepatentovaných drátů ŽDB GROUP a. s., Bohumín, Ocelové kordy ŽDB GROUP a. s., Bohumín, závod Služby, Skládka průmyslových odpadů, včetně biodegradační (?řečeno biogenerační) plochy Ve Frýdku-Místku máme: ArcelorMittal Frýdek-Místek a. s., Technologie Beskyd spol. s r. o. z Frýdlantu nad Ostravicí DENAS COLOR — středisko Lískovec FERRCOMP, a. s., lakovna, Frýdlant nad Ostravicí GIFF a. s., Slévárna, z Frýdlantu nad Ostravicí Motor Lučina, spol. s r. o., výrobní haly Staré Město, Staré Město u Frýdku-Místku NWR Energy, a. s., kotelna Chlebovice Dolu Paskov NWR Energy, a. s., kotelna Staříč Dolu Paskov Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovar Radegast Nošovice — tomu rozumím SILASFALT s. r. o., obalovna Staré Město u Frýdku SKANSKA a. s. — Obalovna Paskov Slezan Frýdek-Místek, závod 02 Slezan Frýdek-Místek, závod 04 TERMO Frýdlant n. Ostravicí, s. r. o. — kotelna Ferrum, Frýdlant nad Ostravicí TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Válcovna předvalků a hrubých profilů V Bruntálu jako také velmi postiženém regionu Moravskoslezského kraje to poté budou firmy jako: ELKOPLAST CZ, s. r. o. KARETA s. r. o. — obalovna Bruntál Krnovské opravny a strojírny, s. r. o. SKS Foundry, Slévárna šedé litiny SKS Krnov TEPLO BRUNTÁL, Centrální výtopna v Květné 2, Květné 3 a Centrální výtopna ve Smetanově

V Novém Jičíně to poté bude: BOHEMIA ASFALT Brose CZ spol. s r. o., Kopřivnice CIREX CZ s. r. o. — slévárna přesného lití, Kopřivnice COLAS CZ, a. s. — obalovna živičných směsí Sedlnice Continental Automotive Systems Czech Republic s. r. o., Frenštát pod Radhoštěm CROMODORA WHEELS s. r. o. Mošnov Dalkia Česká republika, a. s. — výtopna Anenská DOTEX spol. s r. o. — slévárna, kotelna, odmašovna, Nový Jičín A to, co mě tedy, musím říct, velmi pobavilo — vy to tam možná, kolegové a kolegyně, neznáte — ale je tam KOTOUČ ŠTRAMBERK — technologie mletí a výrobna vápna. I ta od příštího roku díky Senátu dostane vale, protože nebude muset platit ani desetitisícové peníze z poplatků. MASSAG, a. s., Bílovec město MSV Metal Studénka PLAKOR CZECH s. r. o., provozovna Mošnov ROMOTOP spo. s r. o., Suchdol nad Odrou Semperflex Optimit s. r. o., Odry Siemens Elektromotory, závod Frenštát pod Radhoštěm SILASFALT s. r. o., obalovna Šenov u Nového Jičína TONAK a. s. Visteon-Autopal, závod 1, Nový Jičín. Tolik velmi stručný výcuc podniků, které jsem si pro vás připravila v Moravskoslezském kraji. Protože věřím, že i když to asi neposloucháte vy a jste všichni rozhodnuti, jak budete hlasovat, tak že si občané uvědomí, kdo jak v dnešním hlasování hlasovat bude, kdo podpoří senátní verzi a minimálně před krajskými volbami se svých zástupců jednotlivých politických stran začnou ptát, jak je možné, že těmto — by možná pro některé malým — zdrojům ale zrušili placení poplatku od 1. 1. 2013. Analogicky, nicméně abych neošidila ani některé kolegy ze sociální demokracie, kteří tady vystoupili, budu mluvit o Ústeckém kraji. Takže můžeme pokračovat: ADOS spol. s r. o., Teplice-Trnovany AGC Automotive Bílina AGC Automotive CZECH, Chudeřice u Bíliny BOHEMIA ASFALT, s. r. o., Obalovna Proboštov BOHEMIA PRINT a. s. — závod 01, Teplice-Trnovany Český porcelán Dubí, a. s., Dubí u Teplic ČEZ Teplárenská, a. s. — kotelna Bílina PP1 ČEZ Teplárenská, a. s. — kotelna Bílina PP2

- 88 -

- 89 -

ČEZ Teplárenská, a. s. — kotelna Duchcov — V03 Enaspol a.s., Velvěty Teplická strojírna s. r. o., Teplice-Řetenice UNION LESNÍ BRÁNA, a. s. — Dubí Wienerberger cihlářský průmysl, a.s. Závod 19 Hostomice Dalkia Česká republika, a. s. — PPC Trmice Dalkia Ústí nad Labem, a. s. — Posilovací zdroj Mojžíř DC-24 s. r. o. — Ústí nad Labem Drinks Union, a. s., Pivovar Velké Březno EPISPOL, a. s., Ústí nad Labem GEOSAN GROUP a. s. — ZES, termická desorpce SPOLCHEMIE, Ústí nad Labem Greif Czech Republic a. s., Klíše CHEMOPHARMA, a. s. — závod CHEMOPHARMA Ústí nad Labem, Klíše KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s. Trmice, Měï Povrly a. s. PLP a. s. — Trmice SEVEROTISK s. r. o., Ústí nad Labem SITA CZ a. s. — spalovna průmyslových odpadů Trmice TISK Horák a. s., Krásné Březno Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným — Divize Ústí n. L. — středisko Chabařovice, obalovna DOTERM SERVIS s. r. o. — právní nástupce — kotelna S, Meziboří u Litvínova Magnesium Elektron CZ s. r. o., Louka u Litvínova Nemak Czech Republic s. r. o., Havraň SYNTHOS Kralupy a. s. — Etylbenzen II, Záluží u Litvínova Teplo Bečov s. r. o. — kotelna Bečov u Mostu UNIPETROL RPA, s. r. o. — Závod ENERGETIKA — ČOV, Záluží u Litvínova VANAP, s.r.o. — CPÚ, Komořany u Mostu VEDAG — ČR, spol. s. r. o., Záluží u Litvínova Aisan Industry Louny, s. r. o. Drinks Union, a. s., Pivovar Louny EKOSTAVBY Louny s. r. o. — obalovna živičných směsí IPS Alpha Technology Europe, s. r. o., Staňkovice u Žatce KA Contracting ČR, s. r. o. — kotelna nemocnice Louny KOITO CZECH s. r. o., Žatec Laundromat s. r. o., Žatec LOGIT s. r. o., Hlubany NACHI Czech s. r. o.,Louny

SILNICE GROUP a. s. — Obalovna Měcholupy Tepelné hospodářství, s. r. o., Postoloprty VAPO, spol. s r.o. — Podbořany Žatecká teplárenská, a. s. — výtopna Perč, Žatec Žatecká teplárenská, a. s. — výtopna Podměstí, Žatec Žatecký pivovar s. r. o. — Žatec, Žatec Antonín Šastný — Bioplynová stanice Julčín, Vědlice Aoyama Automotive Fasteners Czech, s. r. o., Lovosice BOHEMIA ASFALT, s. r. o. — Obalovna Travčice ČEPRO a. s. — sklad PHM Roudnice nad Labem, Hněvice. Nerušte, pane kolego (k poslanci Stanjurovi), moje vystoupení to není zpravodajská zpráva. Já jsem řekla, že nebudu zpravodajství zneužívat, nebojte se. A už to pomalu končí. Kolegové z Ústí, kdybyste ještě chtěli, tak je jich tu ještě pár. (Smích v jednací síni.) Vy se smějete, ale ona to legrace není, protože nám ti lidé tam venku u těchto malých tepláren a u těch zdrojů, které znečišují a které přestanou platit, tak ti nám dají. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. — cihelna Libochovice — velmi zajímavé, že ani cihelna v Libochovicích nebude platit. Korál servis LTM s. r. o., Litoměřice KOS WIRE EUROPE s. r. o., Lovosice MENCL Guss s. r. o., Roudnice nad Labem MEVA a. s. — divize Bezděkov, Roudnice nad Labem SEGNOR spol. s r. o., Budyně nad Ohří SEVEROFRUKT, a. s. — Travčice Teplo-byty, s. r. o. — kotelna K60 Roudnice nad Labem VMJ s r. o., Račice u Štětí Zemědělské zásobování a nákup Děčín, a. s. — silo, Prosmyky Zinkovna Roudnice n. L., s. r. o., Roudnice nad Labem Zlatý klas a. s. — středisko Podrbradec AMANN s. r. o. — Chřibská BeA CS, spol. s r. o. — výrobní závod Lobendava Benteler Automotive Rumburk s. r. o., Horní Jindřichov CEPOL-CZ s. r. o. — Šluknov Dopravní podnik města Děčína, a.s., Podmokly ELITE a. s. — Varnsdorf HAAS a SOHN Rukov, s. r. o., Jiřetín pod Jedlovou CHART FEROX, a. s., Děčín CHEMOTEX Děčín a. s. — kotelna, Boletice nad Labem KABELOVNA Děčín Podmokly, s. r. . METALURGIE Rumburk s.r.o. — provozovna PHARMING a.s. — divize Zahrady, Krásná Lípa

- 90 -

- 91 -

SCA Packaging Česká republika, s.r.o. — divize Jílové SEMPRA PRAHA a.s. — strojírenský závod Děčín Skanska a.s. — Obalovna Huntířov SoLo sport a TUV, spol. s r.o. — výtopna Šluknov STAP a.s. — provoz 5, Vilémov u Šluknova TEPLO Rumburk, s. r. o. — CZT Rumburk Podhájí TERMO Děčín a. s. — CZT Benešovská, Bynov, Jílové u Děčína TERMO Děčín a. s. — CZT Želenice, Podmokly TOS VARNSDORF a. s. Železárny Velký Senov s. r. o. Bio FUELS Production s. r. o. — DP Sahara, Stranná u Nechranic BV Plast, s. r. o. — Klášterec nad Ohří — výroba kompozitů BV Plast s. r. o. — Vernéřov — výroba kompozitů Donaldson Industrial CR — koncern s. r. o. , Kadaň HOPPE s. r. o., Chomutov I Hutz-EL s. r. o. — provozovna Průmyslová zóna VERNE, Vernéřov JUEPO s. r. o. — provozovna Vysoká Pec — lakovna Slévárna Chomutov, a. s. — technologie a kotelna STS Prunéřov, a. s. — o té tady bylo mluveno, ale opět jenom jako o jediné Toyoda Gosei Czech, s. r. o., Klášterec nad Ohří Zanini CZ, s. r. o., Kadaň Železárny Veselí, a. s. — DIVIZE VÁLCOVNY TRUB CHOMUTOV Železárny Veselí, a. s. — divize Železárny Chomutov. Kolegové z jiných krajů, kteří jste se v tomto výčtu nenašli či žádný z podniků nepoznáváte, velmi ráda vám poskytnu údaje i od vás. A to je výsledek mediálních kampaní, mediálního tlaku a práce senátorek a senátorů, z hlediska ochrany ovzduší ovšem velmi smutný. Nemluvím ani o neziskovém sektoru, který nám rozesílal ty známé maily, o kterých tady mluvila kolegyně přede mnou, kterému nevadí, že nejenom že nebudeme modernizovat, ale zároveň znečišovatelé přestanou platit. Média psala o nutnosti zachovat poplatky za znečišování ovzduší. Výsledkem práce Senátu je zrušení povinnosti platit poplatky pro 93 % znečišovatelů, a to nikoliv po několika letech, jak předpokládal poslanecký návrh, ale ihned. Média kritizovala malý tlak na modernizaci technologií čištění ovzduší. Výsledkem práce Senátu je odklad povinnosti zavádět evropské limity pro znečištění ovzduší až do poloviny roku 2020. Moje volba, jak budu hlasovat v případě senátního návrhu zákona o ochraně ovzduší, je proto jednoznačná. Budu hlasovat proti jeho přijetí a jsem si zcela jista, že hlas pro senátní návrh zákona je hlasem proti možnosti zlepšit do roku 2020 stav ovzduší v České republice. Kolegům ze sociální demokracie či strany, která se od ní odštěpila, jen

- 92 -

vzkazuji: Pokud mluvíte o tom, že víte, co všechno vám na návrhu vadí, tak se zamyslete také nad tím, jak budete hlasovat, a nebuïte farizejští v tom, že sice budete říkat, že jste to tady ve Sněmovně řekli, ale že ono to z toho tak nějak vyplynulo. Buïte hrdinové v tom, že se postavíte k té věci čelem. Ten zákon, který nám poslal Senát, je prostě špatný. Je špatný pro stav ovzduší České republiky. A každý, kdo tento návrh zákona podpoří, tak chci, aby tak dělal s vědomím toho, že nejenom že znečištění ovzduší nepomůže České republice, ale naopak mu velmi uškodí. A vám kolegům, které jsem přesto nepřesvědčila, přeji, abyste ve svých krajských kampaních byli schopni obhájit, proč ona cementárna, spalovna či podobné podniky v blízkosti obydlí těchto lidí nebudou platit poplatky a proč jsme je této povinnosti zbavili. Já bych to obhájit před svými voliči neuměla. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: V rozpravě dále vystoupí pan poslanec František Laudát. Ještě předtím jedna faktická poznámka. A ještě mi dovolte, páni poslanci, abych atmosféru mírně odlehčila, tak vás seznámím s jedním nálezem. Jedná se o manžetový knoflíček stříbrněmodro-šedivé barvy. Je velmi hezký. Prosím, zkontrolujte si své manžety. Prosím, faktická. Poslanec Jan Kubata: Paní předsedkyně, dámy a pánové, já mám jenom malou připomínku. Já jsem v Ústeckém regionu studoval a přijde mi velmi úsměvné, co jsem tady teï vyslechl v tom několik desítek minut trvajícím vystoupení paní kolegyně. Žiji i v ústeckém regionu stále a musím říci, že životní prostředí se výrazně změnilo. Tím neříkám, že by se nemělo změnit a zlepšit ještě více. Ale chtěl jsem jenom paní kolegyni, prostřednictvím paní předsedající, upozornit na to, že je třeba, když už takto dlouho předčítáme názvy firem, se podívat, jestli ty firmy ještě vůbec existují. Nevím, z jakého materiálu čerpala, ale chci ji upozornit, že firma Drinks Union v Ústí nad Labem uzavřela svoji výrobu piva a přesunula ji mimo město Ústí a armaturka už je léta v konkurzu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Další faktická — paní poslankyně Konečná. Poslankyně Kateřina Konečná: Já bych chtěla pana kolegu jenom uklidnit, já to nebudu číst celé znova, nebojte! Zdroje jsou oficiální, jsou ze stránek Ministerstva životního prostředí.

- 93 -

Jsou to firmy, které v roce 2009, případně 2010 tyto poplatky zaplatily, takže tyto firmy existovaly. A promiňte mi, ale asi po mně nechcete, abych znala aktuální seznam všech firem. Tyto firmy bezpochyby někdo převzal a někdo tam ty poplatky dále platit nebude. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Jak jsem již avizovala, dále vystoupí v rozpravě pan poslanec František Laudát. Poslanec František Laudát: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, nebudu tady číst žádné seznamy žádných stránek ani z telefonních knih. Jenom chci říci, že přece buï bojujeme za zlepšení životního prostředí, anebo chceme vybrat peníze, ale nezlepšovat ho. Já jsem si nechal před časem, když tady bylo poměrně bouřlivé projednávání a následně tedy obrovská mediální masáž, sehnat data z Moravskoslezského kraje. Tak vás upozorňuji, že možná zanedbatelně, až možná nula peněz z vybraných poplatků šla na zlepšení životního prostředí v Moravskoslezském kraji. Velké investice a peníze, ty jsou v řádech miliard, jdou z evropských fondů v rámci operačních programů a dalších, nicméně tady, o čem se bavíme, poplatky, tak jak byly v předchozích letech nastaveny, tak se vybralo přes 500 milionů, pak to bylo 300, pak to o něco vyrostlo. Teï se předpokládalo podle parlamentního zákona, který odešel do Senátu, že to bude nějakých 300 milionů a že už to spíše nenaroste. Teï možná, když schválíme dneska, jako že asi schválíme, pozměňovací verzi Senátu, tak to bude možná 200. To ještě nikdo ani neví. Jenom upozorňuji, že by bylo asi dobré, aby pan kolega Chalupa se podíval zgruntu na celý tento zákon, který tedy asi bude schválen, protože on v sobě i s odkazem na budoucí prováděcí vyhlášky EU, na nějaké směrnice, skrývá neuvěřitelný korupční potenciál, protože tam nastupují věci, které nejsou úplně jasně formulovány, co se týká referenčních úrovní, ke kterým novým technologiím to bude vztaženo. Pokud se týká toho, jestli chceme skutečně v nejzatíženějších lokalitách zlepšit životní prostředí a ne kasírovat poplatky, tak v tom modelu, co tady říkal například kolega Paroubek, tak to znamená, že firmy dostanou ještě menší šanci na to, aby dosáhly z vlastních zdrojů anebo v kombinaci s veřejnými zdroji na nové technologie. Takže sbírejte jim peníze, sbírejte, pak jim zase dávejte dotace — to je přesně to, co asi je cesta do pekel. A je mi trochu líto, že i po tom všem tady někdo přednáší dlouhé projevy a vůbec si neuvědomuje skutečně, že podstata ochrany životního prostředí jde úplně jinými cestami než to, co tady v některých příspěvcích zaznívalo. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Prosím. Poslanec Jan Bureš: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat paní kolegyni Konečné za to, že přečetla seznam velké spousty zaměstnavatelů v regionech, které jsou velmi silně postiženy nezaměstnaností, a už jde o moravskoslezský, tak i ústecký region. Jsou to právě ti zaměstnavatelé, kteří dávají práci lidem, kteří tam bydlí. Možná jsou to znečišovatelé, možná dnes platí poplatky, ale tak jak nám poslali senátoři tu vládní novelu zpátky, tak oni právě budou motivováni k tomu, aby zaváděli nejlepší dostupné technologie, protože poplatky se právě budou odvíjet od toho, jak budou plnit limity, které jsou pro tzv. BATy, tedy pro nejlepší dostupné technologie. Pokud je chceme zničit, pokud chceme od nich vybírat nesmyslné poplatky pro Státní fond životního prostředí, pokud chceme, aby z něj čerpaly i různé jiné organizace, tak skutečně nastavme ty poplatky. Většina ze zaměstnavatelů se, předpokládám, přesune do jiných regionů, v rámci Evropy to není tak těžké, a možná i mimo Evropu. Ti, kteří se přesunout nemohou, jako jsou třeba teplárny, tak ti to samozřejmě promítnou do ceny za poskytované služby těm, kteří jsou připojeni na CZT, tedy těm, kteří rozhodně nebydlí v rodinných domcích ani v různých vilách, ale jsou to především ti, kteří bydlí v panelácích, a ti, na které bychom také měli v rámci určité sociální slušnosti myslet. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci Burešovi a s faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Konečná. Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Pane kolego, vy mě bavíte! My oba víme a ví to i celá Sněmovna a víte to všichni podle hlasovacích protokolů, že jsme byly ty strany a zastupujeme ty strany, které většinově hlasovaly pro úplné zrušení poplatků, to znamená, já když říkám, že nesouhlasím se senátní verzí, tak to neznamená, že souhlasím s tím, že by poplatky měly být zavedeny. Já si myslím, že musíme najít úplně jiný a účinný nástroj, tak jak o tom mluvil pan kolega Laudát, že poplatky dneska nic nevyřeší. Navíc ve chvíli, kdy ze Státního fondu životního prostředí jde 0,2 % z vybraných poplatků zpátky do regionů postižených, tak že nám to v regionech nic nevyřeší. A proto vám říkám, KSČM nechce rušit žádná pracovní místa! KSČM se jenom diví, že ODS se lekla a zalekla mediální masáže ekologických organizací a médií. (Potlesk poslanců KSČM.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se ještě někdo další

- 94 -

- 95 -

do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova. Prosím, pan ministr Chalupa. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Děkuji za velmi obsáhlou rozpravu. Já bych se zmínil o některých bodech, které tady zazněly. Za prvé, pan poslanec Šincl, děkuji pěkně za to, že mě pochválil, že sem tam jezdím do Moravskoslezského kraje. Podle mého názoru podstata není v tom, zda tam či sem jezdím v nějaké frekvenci, ale protože se tady snažíme opravdu něco dělat. A akční plán, který pro Moravskoslezský kraj máme vytyčen, skupina, ve které zasedají starostové a primátoři velkých měst, zástupci hejtmanství a která se snaží situaci posunout dál napříč politickým spektrem, je podle mého názoru dobře. Musím tady reagovat na to, co částečně zmínil pan poslanec Paroubek a hodně zmínila paní poslankyně Konečná ve smyslu stanovení 50tisícového limitu a o co vlastně všechno přicházíme. Dámy a pánové, já jsem hluboce přesvědčen o tom, že podstatou poplatkové povinnosti v zákoně o ovzduší, a to se na mě nezlobte, není vybrat co nejvíc peněz, protože vybrat co nejvíc peněz znamená vypustit co nejvíce znečišujících látek! Podstatou poplatkové povinnosti je zavést regulaci a motivaci, tedy na jedné straně zpoplatnit toho, který se chová způsobem k životnímu prostředí nešetrným, a na druhou stranu motivovat ho k tomu, aby v rámci možností, které má, se choval k životnímu prostředí způsobem příznivějším. Já osobně se domnívám, že fakt, že zmenšíme o několik tisíc, možná o 90 %, počet plátců, by ve skutečnosti z celkového množství vybraných peněz klesne vybíraná suma o méně než 10 %, je dobrý počin pro to, abychom podpořili střední a malý podnikatelský stav v ČR ve stavu, v jakém se nacházíme, a zároveň tím nezpůsobili žádnou škodu pro životní prostředí. Protože podstatné je, aby tam byli zachováni ti, kteří jsou zdroji více než 90procentního znečištění životního prostředí. A ti tam zůstávají i nadále. Chtěl bych připomenout, a mrzí mě, že paní poslankyně Konečná to neví, že součástí toho zákona jsou přece i prováděcí vyhlášky, jejichž součástí je nepochybně i nová vyhláška o emisních limitech, která bude znamenat zpřísnění spojené s účinností toho zákona. Pro všechny ty subjekty. To přece všichni dobře víme. A chtěl bych připomenout ještě jednu záležitost, které nerozumím. Paní poslankyně říká, a vyjmenovává subjekt, paní poslankyně Konečná vyjmenovává subjekt, seznam firem, které nebudou platit, a zároveň říká, že je pro to, aby se odpustilo všem a žádné poplatky nebyly. Tak já tomu, přiznám se, moc nerozumím. Podstata je, že tento senátní návrh podle mého názoru správně zvyšuje meziročně výši poplatků proti všem předchozím návrhům.

- 96 -

Pan poslanec Paroubek má pravdu v tom, že není plnou kopií toho vládního návrhu. Ano, je tam stejný nárůst u všech poplatků až do roku 2021 a v roce 2021 ve vztahu k roku 2022 mělo dojít ke skokovému nárůstu na dvojnásobek u všech čtyř poplatků za čtyři základní znečisující látky. Tento návrh s tímto skokem nepočítá, počítá do konce roku 2021 a následně zvýší dle tohoto návrhu, nebo pokud v té době přijde nějaký další podnět, budeme se jím zabývat do budoucna. Je to koneckonců stav za deset let. Chtěl bych v tomto prostoru a na tomto místě připomenout, že bavímeli se o aplikaci směrnice IED, tak se primárně bavíme o aplikaci směrnice IED nikoli proto, abychom ulevili z hlediska zavádění nejlepších dostupných technologií, ale abychom nezlikvidovali české teplárenství. Já se vám, dámy a pánové, přiznám, že jezdím-li do Moravskoslezského kraje a vidímli situaci v Ostravě, pak si jen říkám, jaká hrůza by byla, kdyby na Ostravsku do těch zdrojů přišlo také vytápění domácností, které ve velkých městech v Moravskoslezském kraji jsou — jako v Ostravě — z velké části právě na CZT. Dámy a pánové, já se domnívám, že tento zákon není zákonem, za který bychom se měli stydět. Je to zákon, který obsahuje celou řadu ustanovení, která jsou ve prospěch životního prostředí a ovzduší v České republice. A jsem přesvědčen o tom, že cílem takových zákonů má být také to, aby nezatěžovaly ty, jejichž reálný vliv na kvalitu životního prostředí je zanedbatelný či malý, ale na druhou stranu aby motivovaly ty, jejichž vliv je významný, tím, že na jedné straně bude narůstat výše poplatků a na druhé straně budou motivováni k tomu, aby se chovali lépe, než jsou buï limity, nebo hranice nejlepších dostupných technologií. A přiznám se, že pokud tady bude subjekt, který investuje několik miliard korun do toho, aby dosáhl nejlepších dostupných technologií, a díky tomu, že ten provoz je lepší, tak se dostal i pod ně, pak já nevidím žádný důvod, proč by neměl být za to odměněn nižší výší poplatků. Protože udělá něco, co tomu životnímu prostředí prospěje mnohem víc, než když odvede peníze do státní pokladny v tomto případě. Děkuji pěkně. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Mám zde na displeji přihlášku paní poslankyně Konečné k faktické poznámce, ale musím konstatovat, že rozprava byla uzavřena a toto je závěrečné slovo ministra. Pokud si paní zpravodajka přeje vystoupit, tak nastává ten moment na přihlášku nyní a nejedná se o faktickou poznámku. Poslankyně Kateřina Konečná: Já nechci zneužívat své slovo zpravodaje. Možná úplně na závěr mi dovolte vás jako zpravodajka poprosit, a-

- 97 -

byste zvážili své rozhodnutí. Já netvrdím, a jsem moc ráda, by jsme se opět k těm poplatkům vrátili, že ten zákon není jenom o poplatcích. Na druhou stranu si nemyslím, že by byl o tolik lepší, než je zákon současný, abychom ho museli za každou cenu přijímat. To jenom na okraj jako zpravodajka. A možná pro vás, kteří se rozhodujete s těmi poplatky, tak ještě poslední konstatování toho, o čem hlasujeme. Senát České republiky navrhuje zrušení placení poplatků u většiny zdrojů, a to tak, že s téměř okamžitou účinností — 1. 1. 2013. My jako poslanci jsme zde před dvěma měsíci navrhli zrušení placení poplatků od 1. 1. 2016 a i poté placení poplatků za tuhé znečisující látky. Tak to jenom úplně na závěr, abychom si uvědomili, v čem je ten podstatný rozdíl a kdo kdy přestane. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Přeje si vystoupit se závěrečným slovem pan zpravodaj Velebný? Nepřeje. Přistoupíme tedy k hlasování. Já vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Budeme hlasovat podle § 97 odst. 4, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Nejdříve přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o ochraně ovzduší, podle sněmovního tisku 449/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 449/5. O tomto zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 27 z přihlášených 177 poslanců pro 138, proti 14. Návrh byl přijat. Já tedy mohu konstatovat, že jsme návrh zákona přijali ve znění schváleném Senátem, a tím končím projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k bodu následujícímu, tím je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb. Já tedy to uvedení ještě pozdržím a dám slovo předsedovi Petru Gazdíkovi. Poslanec Petr Gazdík: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, dovoluji si požádat o přestávku v délce 10 minut na jednání poslaneckého klubu. Děkuji. Poslanecký klub T0P 09 a Starostové do místnosti 106, prosím. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Vyhlašuji přestávku do 17.30 hodin.

- 98 -

(Jednání přerušeno v 17.18 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.30 hodin.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 470/5/- vrácený Senátem Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacím návrhem. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 470/6. Já zde mezi námi vítám pana senátora Jana Hajdu a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženému pozměňovacímu návrhu vyjádřil ministr zemědělství Petr Bendl. Prosím, pane ministře. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, a zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, projednal Senát dne 14. března 2012 a vrátil zpět do Poslanecké sněmovny. Důvodem pro vrácení byl Senátem přijatý pozměňovací návrh k nové části vložené Poslaneckou sněmovnou, měnící zákon o vinohradnictví a vinařství. Tímto pozměňovacím návrhem se zavádí povinnost podat prohlášení o nákupu rmutu, moštu a vína s původem mimo území České republiky při prvním uvedení na trh do oběhu na území České republiky v celkovém množství větším než 50 hektolitrů za rok, a to v nádobách o obsahu nad 15 litrů. Musím říci, že s tímto pozměňovacím návrhem mám velký problém a nemohu s ním souhlasit, a to nejenom proto, že zavádí povinnost podat prohlášení o nákupu rmutu, moštu a vína s původem mimo území České republiky a mohlo by to být vnímáno ze strany Evropské unie jako diskriminační vůči dovozcům z jiných členských států Evropské unie, jako porušení principu volného pohybu zboží podle článku 28 a 29

- 99 -

Smlouvy o fungování Evropské unie, ale především proto, že se tento návrh, který — za sebe říkám — jde správným směrem, snaží se odstranit nekalé věci, které se na trhu s vínem dějí, a to je to, že někdo přiveze víno, které potom vydává za víno moravské, a přitom je přiveze ze zahraničí — já tomu směru a smyslu, který Senát nám tímto chce sdělit, rozumím, nicméně v okamžiku, kdy kdokoliv přiveze víno v nádobě menší než 15 litrů, může se tomuto opatření vyhnout a bude se složitě prokazovat, jestli je přivezl v 10-, 11-, 15-, 20- či 50litrovém demižonu. A jak víme z praxe, jde-li něco obejít, ten, kdo to obejít bude chtít, tak to prostě obejde. My naštveme jenom toho, kdo to poctivě přiveze, tomu uložíme jistou povinnost a vznikne nám agenda podle mého hlubokého přesvědčení nadbytečná. Já proto podporuji sněmovní verzi, která ruší původní agendu, která zaváděla povinnost evidovat každého, kdo prodá více než litr vína, a zároveň senátní verzi nemohu podpořit, ale nabízím zde poslancům i senátorům, kteří mají zemědělství ve své gesci, že bychom si sedli a hledali efektivní způsob, jak směr, kterým návrh jde, ošetřit a zároveň nezavádět agendu, která se dá obejít. Děkuji vám za pozornost.

Myslím, že to není ochrana trhu, to je ochrana našeho občana, našeho spotřebitele před neoprávněně udávanými údaji nejen našich výrobců, ale i zahraničních výrobců. V tom vidím pozitivum, které Senát do zákona dal. Mám trošičku i obavy a vím, že třeba zákon o významné tržní síle nebyl ideální, byl schválen v Parlamentě, bylo nám řečeno: ano, udělali jste špatně, je to špatné, my vymyslíme něco dobrého a předložíme vám to. Dodnes to za dva roky současné vlády předloženo nebylo a mám obavu, že do konce volebního období to ani předloženo nebude. Proto si myslím, že je potřeba, abychom hlasovali pro senátní návrh a opravdu zamezili nelegálním dovozům rádoby moravského vína na náš trh. Klidně a se to udává jako moldavské víno, rumunské víno, mně to nevadí, některým lidem to chutná, já netvrdím, že to víno je špatné, já si ho třeba také někdy dám, ale nechci být uváděn v omyl. O tom je ta novela zákona. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan poslanec Skopal. Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, paní předsedající. Já se trošku divím panu ministrovi, protože původní návrh vzešel také z dílny ministerstva, pak jsme ho rušili, když jsme chápali, že není možné evidovat každý litr a že by to bylo doopravdy přespříliš administrativní. Na základě toho jsme hledali určitou cestu řešení, jak náš trh ochránit před dovozy ne vína jako takového, protože samozřejmě jsme tady v rámci Evropské unie a nelze bránit dovozu jakékoliv komodity v rámci Evropské unie, ale před dovozy vína, které se udává za víno moravské, což je porušení směrnic Evropské unie v rámci vinařství a vinohradnictví. Myslím si, že to je špatně. Každý zákon se určitě dá obejít, ale zatím se prostě nic lepšího nevymyslelo a já jsem čekal od pana ministra, když řekne ano, tímto stylem se nám to nelíbí, není to vhodné, tak do měsíce navrhneme jiné možné řešení, které by tomu zamezilo. My jsme trošku kritizovali jakoukoliv evidenci a dnes z hlediska živočišných výrobků, které se dovážejí do České republiky, nám to přináší efekt a úspěch. Vždy nebýt toho, tak naše inspekce a Státní veterinární správa by nezadržely dovozy nekvalitních potravin, které se nedají zpracovat ani v živočišné výrobě a nabízejí se lidem v rámci některých našich řetězců. Výsledky jsme viděli jak v televizi, tak je udávají v tisku naši novináři.

Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokud doputoval návrh tohoto zákona do Senátu, byl zde vypuštěn v § 29 odst. 5, to znamená, že dovozová vína by byla úplně bez kontroly, a víme, kolik podvodů v této oblasti v posledním období zjistila potravinářská inspekce. Chtěl bych říci, že na Moravě je v současném období 18 tisíc hektarů. Hodnota každého je jeden milion korun a zde rozhodujeme o tom — a dále u spotřební daně — jestli tyto investice budou úplně zlikvidovány, nebo jestli se bude na Moravě dále ve vinařství podnikat. V současném období neprovádět žádné kontroly, byli bychom jedinou zemí Evropské unie. A nemá pravdu pan ministr, když říká, že pokud se týká kontroly dovozových vín, že by to bylo v rozporu s některým ustanovením Evropské unie, poněvadž všechny země kontrolují dovozy. Já bych chtěl v souvislosti s tím upozornit, že v letošním roce, kdy Španělsko, Itálie vyhlásily dotaci na vývoz vína do třetích zemí, a se podívá každý do statistiky, jak narostly dovozy vín, např. obrovské dovozy vín z Makedonie. Myslím si, že není dobré, když například víme, že ve vinicích jsou dvě procenta Pálavy, že se prodává na trhu deset procent Pálavy a podobně. Toto je všechno, co likviduje práci moravských vinařů. Pokud by dneska bylo schváleno, že se nemusí kontrolovat, chtěl bych říci, že je to popření jakékoliv etiky podnikání a je to absolutně dálnice pro šedou ekonomiku a pro podvody na trhu s vínem. Proto bych vás, vážené

- 100 -

- 101 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. Jako první v ní vystoupí pan senátor Jan Hajda. Dále se hlásí pan poslanec a předseda poslaneckého klubu Kováčik. Prosím, pane senátore.

poslankyně a poslanci, žádal, abyste podpořili senátní návrh s tím, že se může do budoucna jednat o jeho změně. Ale domnívám se, že úplně upustit od kontroly vzhledem k tomu, co se děje na ostatních úsecích potravinářské výroby, kdy spotřebitelé začínají nakupovat to nejlevnější, co je, myslím si, že není únosné. Děkuji vám za podporu senátního návrhu. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane senátore. V rozpravě dále vystoupí pan poslanec Kováčik a zatím je jediným přihlášeným do této rozpravy. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, jenom krátce k věci. My zemědělci, a už ve Sněmovně, nebo v Senátu, jsme dosud měli dobrou pověst. A to takovou, že co opustí zemědělský výbor, tak je projednáno, třeba i zvýšeným hlasem vydiskutováno, ale že to zpravidla je bez vady. Dosud do nedávné doby fungovala podobně i spolupráce s ministerstvem a já jsem měl vždycky pocit, že jsme partneři, na které se můžeme spolehnout vzájemně. Platilo to. Co se týká tohoto problému, já podporuji senátní verzi. Jsem přesvědčen o tom, že lépe něco než nic, ale zároveň vítám, protože si dokážu spočítat, jak to dopadne, to hlasování, zároveň vítám nabídku pana ministra, že bychom si konečně měli taky třeba i v širším souboru sednout a konečně to udělat pořádně. Právě na tomto problému je vidět, že ne vždycky se podaří věci dotáhnout do konce. Bude se to tedy dělat už potřetí. Potřetí se bude vyvíjet snaha o regulaci, kterou já vítám, protože koneckonců je třeba chránit domácí trh a pověst českých a moravských vinařů. O slezských nemluvím, neexistují, nebo téměř neexistují. Pojïme to doopravdy už napotřetí udělat. Doopravdy v pořádku, a se zase nemusíme dočkat hodnocení tu od médií nebo od odborné veřejnosti, že jsme tady všichni tak trochu za hlupáky. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se ještě někdo do této rozpravy? Hlásí se pan senátor. Prosím.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane senátore. A pokud se již nikdo dále do rozpravy nehlásí, tuto rozpravu končím. Ptám se, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem pan ministr. Je tomu tak. Prosím. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nechci být agresivní. Chci být vlídnost sama. Přesto musím s větou, kterou tady říkal pan senátor Hajda, zásadně nesouhlasit. On říká, pokud bude odsouhlaseno, že se nemusí kontrolovat. Tahle věta vůbec neplatí, protože v zákoně není nic o tom, že bychom něco měli rušit, nějakou kontrolu. Česká republika má legislativu na to, aby řešila tzv. klamání spotřebitele. Jestli někdo něco jiného uvádí na etiketě a něco jiného je uvnitř toho produktu, na to zákonné normy, jak to řešit, máme. Potíž je v tom, jak chytit za šosy toho, kdo tato pravidla porušuje. Potíž je v tom, že senátní návrh prostě říká, že má nahlásit, má ohlašovací povinnost, tudíž se nemluví o žádné kontrole, ale on má ohlásit, že přivezl více než 50 hl vína ve více než 15litrových nádobách. Když to nebude chtít, tak to neudělá. Není tady v podstatě nikdo, kdo by zkontroloval, jestli takovou nádobu ten dotyčný použil, či nikoliv. To je ten problém, se kterým přichází Senát a který já musím opravdu zásadně odmítnout. Já jsem o tom mluvil samozřejmě s ředitelem potravinářské inspekce a jeho odpověï byla: Není to nic proti ničemu. Když to někdo pošle, tak to pošle, my to můžeme zkontrolovat, a když to nepošle, tak to nepošle, tak to nemůžeme zkontrolovat. To, že Česká republika prostřednictvím potravinářské inspekce vede řadu soudních sporů, je pravda. Tudíž existuje legislativní rámec. Že není příliš funkční, je jiná věc. S tím souhlasím. Ale k zlepšení jeho funkce nepřivede to, že zavedeme ohlašovací povinnost toho, kdo přiveze více než 50 hl vína v 15litrových nádobách, protože on může uvést, že je přivezl v menších, a v tu chvíli jsme v tom zase. A to nám tedy budou dvojnásob, a s tím souhlasím s panem poslancem Kováčikem, říkat, že jsme úplně za blázny, protože jsme zavedli další agendu, která je k ničemu, nefunkční, tak a se nad tím znovu zamyslíme. Můj názor je, tak pojïme tu stávající hloupost, na které jsme se všichni shodli, zrušit a hledat nástroj, který bude fungovat, a ne zavádět něco, o čemž už teï máme pochybnosti, že by to bylo funkční. Děkuji.

Senátor Jan Hajda: Děkuji, paní předsedající. Já jsem očekával, že bude ještě někdo diskutovat. Já bych chtěl říct, že pokud se týká senátního návrhu, že byl konzultován s vinařskou veřejností, že s ním souhlasí sto procent vinařů na Moravě a že byl rovněž konzultován s Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí, která tvrdí, že toto je velice únosná kontrola, která nepotřebuje zvýšení administrativy a podobně. Takže i po stránce odborné tady tento návrh je zkonzultován. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Pokud pan zpravodaj si nepřeje vystoupit, a nevidím, že se k tomu má... Tak nakonec se k tomu má. Prosím. Slovo má se závěrečným slovem pan zpravodaj.

- 102 -

- 103 -

Poslanec Ladislav Skopal: Já budu stručný, nebudu zdržovat. Stejná diskuse byla i o dovozu živočišných produktů, kde se také řeklo zbytečná

administrativa, nikomu to nepomůže, jak to budeme kontrolovat. Dneska jsme zjistili, že ten efekt to má a našemu trhu to přináší jenom pozitiva, protože zachycujeme ty negativní dovozy, které do České republiky jsou. A u těch menších nádob, tam je zase povinnost to označit, pokud je to v menších nádobách. A ta etiketace a další, to už není jednoduchá záležitost a trošku by to těm dovozcům komplikovalo život. Ale samozřejmě je to na zvážení vás poslanců. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Děkuji. Přistoupíme k hlasování. Mezitím vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Počty ve Sněmovně se opticky mění, a proto tak činím. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 470/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 470/6." O tomto zahajuji hlasování a ptám se vás, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 28 z přihlášených 167 poslanců pro 76, proti 67. Návrh nebyl přijat. Konstatuji tedy, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali, a budeme pokračovat novým hlasováním, a to podle § 97, odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslance. Kvorum je nastaveno. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 470/5. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 29 z přihlášených 172 poslanců, pro 159, proti 5. Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

Tím končí jeho projednávání. Chtěla jsem poděkovat zástupci Senátu, ale myslím, že nás opustil předčasně, takže tak už nemohu učinit. Přistoupíme k dalšímu bodu. Tím je

7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 477/3/- vrácený Senátem Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 477/4. Vítám zde senátora pana Marcela Chládka a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila paní místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Prosím. Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Po projednání v Senátu je znovu předkládán vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pedagogických pracovnících. Senát uplatnil k návrhu celkem 11 pozměňovacích návrhů, z toho 8 legislativně technického charakteru. Tyto pozměňovací návrhy, pokud budou schváleny, zpřesní návrh zákona, odstraní některé legislativně technické nedostatky, které vznikly v průběhu legislativního procesu. Zbývající tři pozměňovací návrhy mají věcný charakter a týkají se akreditací v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Dva z nich souvisejí s nabytím účinnosti nového zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Poslední pozměňovací návrh upravuje nové přechodné ustanovení, které stanoví, podle kterého zákona se bude postupovat v akreditačním řízení zahájeném před účinností novely. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podporuje senátní pozměňovací návrhy, a to i ústy svého dnes jmenovaného nového ministra. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a ptám se, zda se k usnesení Senátu chce vyjádřit zpravodajka výboru paní poslankyně Jaroslava Wenigerová. Je tomu tak. Prosím, máte slovo, paní zpravodajko. Poslankyně Jaroslava Wenigerová: Vážená paní předsedající,

- 104 -

- 105 -

vážená vládo, dámy a pánové, pozměňující návrhy, které k nám přišly ze Senátu, se netýkají žádné z navrhovaných změn, které byly přijaty Sněmovnou v pozměňovacím návrhu týkajícím se zákona číslo 563, o pedagogických pracovnících. Senát upozorňuje na určité technické nedostatky, je jich tam několik, ty byly obsaženy v původním vládním návrhu a většina z nich by byla opravena při závěrečné redakci zákona před uvedením do Sbírky zákonů. Věcně jsou tam dva problémy — hovořila o nich paní místopředsedkyně vlády —, a to v souvislosti s udělením nebo neudělením akreditací, protože v průběhu projednávání návrhu zákona o pedagogických pracovnících v Poslanecké sněmovně byl schválen a 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 420/2001 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, kterým se také mění zákon o pedagogických pracovnících. Do té doby právnické osoby trestně odpovědné nebyly, a proto se jejich bezúhonnost nevyžadovala. Změna, která přišla ze Senátu, je změna, která je akceptovatelná, a tuto změnu já podporuji. Závěrem musím říci, že změny, které přišly ze Senátu, jsou akceptovatelné, přičemž žádná ze změn není nezbytně nutná pro řádné přijetí nebo řádnou aplikaci zákona. Chyby, na které poukazuje, obsahoval již vládní návrh, ale samozřejmě jejich náprava je vhodná. O bezúhonnosti v akreditačním řízení jsem hovořila, stejně tak považuji za správný návrh týkající se přechodného ustanovení. Takže i já podpořím návrh, který přišel ze Senátu k tomuto zákonu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní zpravodajko, a nyní otevírám rozpravu. Do ní mám přihlášenou paní Kristýnu Kočí s faktickou poznámkou. Tak, není tomu tak. Kdo se prosím do této rozpravy hlásí? Pan senátor Marcel Chládek jako první. Prosím. Senátor Marcel Chládek: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jenom v krátkosti, protože už vše bylo řečeno. Opravdu se jedná o 11 pozměňovacích návrhů, které zpřesňují původní návrh, a pokud by to bylo v té původní podobě, tak by to udělalo velké problémy potom při dopadu zákona a jeho aplikaci v praxi. Kromě těch technických věcí tady byla i zmíněna ta záležitost, která se týká té bezúhonnosti žadatele. Já si nedovedu představit, že by někdo, kdo nemá čistý trestní rejstřík, dělal vzdělávání v České republice, a pevně věřím, že tedy to schválíte, a tímto vám dopředu děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane senátore.

- 106 -

Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, tak tuto rozpravu končím a přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat podle § 97, odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 477/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 477/4." Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 30 z přihlášených 173 poslanců pro 156, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Děkuji zástupkyni vlády, děkuji představiteli Senátu a končím projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k bodu následujícímu a tím je

73. Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 623 ve výborech Poslanecké sněmovny Prosím, aby tento návrh uvedla paní zpravodajka, paní poslankyně Fischerová. Poslankyně Jana Fischerová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji vám. Vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, já vás tímto chci požádat o odsouhlasení návrhu na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech u sněmovního tisku 623 o 20 dnů. Krátce vám zdůvodním, o co se jedná. Podávám tento návrh v souladu i se žádostí pana ministra dopravy pana Pavla Dobeše. Jedná se o dohodu mezi Českou republikou a Agenturou pro evropský globální navigační systém, je vám znám většinou jako Galileo, což je navigační evropský systém hlavně pro civilní potřeby. Protože je ohraničený čas, tato agentura, která bude mít sídlo v Praze v ulici Janovského, postupně budou začínat nabíhat pracovníci během léta do Prahy, a proto vyslovuji před vámi tuto žádost, abyste byli ochotni toto podpořit, zkrácení lhůty pro

- 107 -

jednání ve výborech. Konstatuji, že už ve výborech byly projednány návrhy této smlouvy, usnesení bylo pozitivní jak v Senátu, tak i v Poslanecké sněmovně: 15. 3. zde bylo první čtení, 11. 4. zahraniční výbor přijal doporučení do druhého čtení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Navrhuje se tedy zkrácení lhůty o 20 dní. Zahajuji všeobecnou rozpravu, nemám do ní žádnou přihlášku. Ptám se, zda se do této rozpravy někdo hlásí. Nikoho nevidím, a proto rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Ani zde se nikdo o slovo nehlásí, i podrobnou rozpravu končím. Protože nepředpokládám závěrečné slovo, budeme hlasovat o návrhu usnesení, které bych formulovala takto: "Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání sněmovního tisku 623 ve výborech o 20 dnů." O tomto zahajuji hlasování a prosím, abyste se vyjádřili, zda jste pro. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 31 z přihlášených 173 poslanců pro 142, proti 4. Návrh byl přijat. Já děkuji paní zpravodajce a konstatuji, že návrh usnesení byl schválen a lhůta byla zkrácena o 20 dní. Přistoupíme k bodu následujícímu. Tím je

10. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. /sněmovní tisk 570/ - druhé čtení Předložený návrh z pověření vlády uvede předseda vlády Petr Nečas. Prosím, aby se ujal slova. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci jenom připomenout, že důvodem této novely jsou problémy, které nastaly po změně zákona provedené zákonem č. 109/2009 Sb. Týká se především problematiky podpor malého rozsahu, ale i taktických problémů s ohledem na provoz centrálního registru podpor malého rozsahu. Větší podrobnosti jsem uvedl v průběhu prvního čtení.

- 108 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane předsedo. V prvém čtení jsme tento návrh přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 570/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Ivana Fuksu, aby se ujal slova. Poslanec Ivan Fuksa: Vážená paní předsedající, vážení poslanci, jak představil pan premiér hlavní motivy této změny, tak je jednoznačně efektivní kontrola těchto vkládaných dat. Bylo to projednáno na hospodářském výboru, který tento návrh doporučil ke schválení a puštění do druhého čtení. Následně byl projednáván i pozměňovací návrh legislativy, který ve druhém čtení nebyl zapracován do tohoto usnesení. Já jsem si ho tedy osvojil, vložil jsem ho a přednesu ho potom v rozpravě. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji za zpravodajskou zprávu. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku. Hlásí se pan zpravodaj. Prosím, máte slovo. Poslanec Ivan Fuksa: Vážená paní předsedající, vážení poslanci, parlamentní legislativa k tomuto návrhu zákona předložila doplňující pozměňovací návrhy pouze technického charakteru, které bohužel ve druhém projednávání nebyly vloženy do závěrečného usnesení a doporučení mimo jiné i z toho důvodu, že já jako zpravodaj jsem v té době byl na zahraniční cestě mimo Evropu, a proto jsme tedy následně tuto náležitost napravili tím, že jsem se k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásil. Nechali jsme ho vložit do systému, je to sněmovní dokument 2083. Tento dokument byl projednán i s předkladatelem a tato technická změna byla předkladatelem akceptována. Plné znění je vloženo jak do internetu, tak je i k rukám projednávajících. Takže navrhujeme tento technický doplněk č. 2083. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji za uvedení a avízo tohoto pozměňovacího návrhu. Jen upozorňuji, že bude třeba, abyste tento návrh poté, co bude otevřena podrobná rozprava, ještě zopakoval, nebo na něj alespoň odkázal. Ptám se, kdo dál se hlásí do obecné rozpravy. Nehlásí se nikdo, a proto obecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou a předpokládám, že v ní vystoupí pan poslanec a zpravodaj Fuksa. Poslanec Ivan Fuksa: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jak jsem zmiňoval, zmiňovaný text je ve sněmovním dokumentu 2083, jedná se o drobné technické úpravy — uvozovky, paragrafy a seřazování podle abecedního pořadí, pouze čistě technická úprava v bodě 1, v bodě 2 v §

- 109 -

2, jak je předloženo, je to zhruba v rozsahu dvou formátů A4. Já tady nebudu tyto všechny věci číst, jsou k dispozici na internetu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci Ivanu Fuksovi a ptám se, kdo dále si přeje vystoupit v podrobné rozpravě. Pokud nikdo, tak tuto rozpravu končím a končím i druhé čtení tohoto návrhu. Přistoupíme k bodu následujícímu a tím je bod

11. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 582/ - druhé čtení Prosím, aby pan ministr zemědělství Petr Bendl předložený návrh z pověření vlády uvedl. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, cílem předkládaného návrhu zákona je dosažení plné slučitelnosti národních právních předpisů s evropskou právní úpravou a zlepšení ochrany zvířat proti týrání, které vychází z průběžného hodnocení aplikace zákona v praxi. K tomuto cíli návrh především upřesňuje v souvislosti se zvyšujícími se požadavky Evropské unie na kvalifikaci osob, které usmrcují zvířata nebo pracují s pokusnými zvířaty, minimální požadavky na vzdělání a odbornou přípravu k získání a prokázání požadované kvalifikace včetně požadavku na školicí pracoviště. Ruší řády ochrany zvířat při veřejném vystoupení, nebo ochrana zvířat při veřejném vystoupení je dostatečně upravena přímo v zákoně. Návrh již pouze stanoví podmínky pro ohlášení veřejného vystoupení. Zavádí nové sankce, a to zákaz chovu zvířat a propadnutí týraného zvířete nebo zabrání týraného zvířete s cílem efektivně zabránit chovateli v dalším týrání zvířat. Upřesňuje právní úpravu umisování týraných zvířat do náhradní péče, což umožní rychle a efektivně zabránit dalšímu týrání zvířete. Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na svých schůzích dne 22. února a 21. března 2012. V rámci jeho projednávání bylo schváleno deset

- 110 -

pozměňovacích návrhů, které se týkají zejména zrušení návrhu na oprávnění vstupu Policie České republiky do obydlí z důvodu ochrany zvířat proti týrání, zjednodušení podmínek poučení a kurzů k péči o prasata a formou novely veterinárního zákona i doplnění podmínek pro domácí porážku skotu mladšího 24 měsíců a jelenovitých z farmového chovu. Přijaté pozměňovací návrhy jsou v souladu s koncepcí Ministerstva zemědělství, proto s nimi souhlasím. Pouze pozměňovací návrh veterinárního zákona si dovolím v rámci podrobné rozpravy navrhnout k úpravě znění, aby více vyhovovalo potřebám zemědělců, kteří domácí porážku provádějí. V podrobné rozpravě bych se potom k tomuto pozměňovacímu návrhu věcně přihlásil. Jinak děkuji zemědělskému výboru za konstruktivnost při projednávání této materie. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 582/1 a 582/2. Nyní prosím pana zpravodaje výboru pana poslance Františka Dědiče, aby se ujal slova a přednesl nám svoji zpravodajskou zprávu. Prosím. Poslanec František Dědič: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Chtěl bych vás seznámit s usnesením zemědělského výboru z jeho 28. schůze dne 21. března 2012, ve kterém doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů — pozměňovací návrhy jsou v usnesení dále obsaženy — a v závěru svého usnesení zemědělský výbor zmocnil zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Vzhledem k tomu, že při přepisu došlo k některým drobným nedopatřením, tak já potom v podrobné rozpravě vás seznámím s legislativně technickými úpravami usnesení, aby mimo jiné bylo zcela jasné, že vypouštíme tu část, která se týká zákona o Policii České republiky. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, a tuto rozpravu tedy zároveň končím. Zahajuji rozpravu podrobnou, do té je přihlášen pan poslanec Jiří Papež a své vystoupení avizoval také pan ministr Bendl. Prosím, pane poslanče Papeži.

- 111 -

Poslanec Jiří Papež: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Chtěl bych ve svém stručném vystoupení pouze odkázat na to, že jsem podal pozměňovací návrh v písemné podobě, na webových stránkách Poslanecké sněmovny je označen jako sněmovní dokument 2081, a v souladu s jednacím řádem na tento svůj pozměňovací návrh tímto odkazuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Petr Bendl. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já bych se teï formálně přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který máte ve svých materiálech. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: předsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Klasová.

Hlásí

se

paní

Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, také velice stručně. Moje pozměňovací návrhy jsou uvedeny pod číslem 2166, sněmovní dokument. Možná jenom ve stručnosti. Jedná se o tři krátké změny. Jedna z nich, asi ta nejpodstatnější, se týká definice útulků. Nikde v zákonech není specifikováno, co se útulkem přesně rozumí. Veterinární správa se na tuto skutečnost odvolává a zařízení, které nemá provedenu jako útulek přímo kolaudaci stavebním úřadem, zásadně považuje za zájmový chov. V takových zařízeních pak kontroluje pouze očkování proti vzteklině s odůvodněním, že nic jiného jim zákon neumožňuje. Toho zneužívají různé právní subjekty a o zvířata se řádně nestarají, nevedou evidenci a zařízení jim často slouží za zdroj obživy, kde doslova parazitují na darech určených pro zvířata, zvířata hromadí a odmítají dávat do fyzické adopce. Proto pokládám za nutné, aby do pojmu, který bude v zákoně specifikován jako útulek, patřila veškerá zařízení, která fakticky tuto činnost provozují, aby v nich bylo možno provádět řádné kontroly. Jenom bych chtěla říci, že definice útulku je také v evropské dohodě o ochraně zvířat v zájmovém chovu. Ty další pozměňovací návrhy jsou tedy uvedeny pod číslem 2166, ke kterým odkazuji.

Poslanec František Dědič: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám navrhl legislativně technickou změnu, pozměňovací návrh k usnesení zemědělského výboru číslo 100 z 28. schůze dne 21. března 2012. Text by tedy zněl: Za prvé, v článku 1 bod 1 zní: "1. název zákona zní Zákon ze dne — teï příslušný den — kterým se mění zákon číslo 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů." Za druhé, v článku 1 v bodě 2 se slova Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která zní — nahrazují slovy: Část třetí zní. Slova Část čtvrtá se nahrazují slovy: Část třetí. Slova Článek pět se nahrazují slovy Článek čtyři. A věta Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část pátá a dosavadní článek pět se označuje jako článek šest se zrušuje. Za třetí, v článku 1 se bod 3 zrušuje. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pan poslanec Ivan Fuksa. Poslanec Ivan Fuksa: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem se tady při prvním čtení k tomuto zákonu vyjadřoval k tomu absurdnímu riziku, které tady hrozilo v souvislosti s prolomením domovní svobody a vzniku takové totální absurdní situace, že policie k vám může vniknout do bytu i za situace, kdy například vám uhynou akvarijní rybičky a takzvaně vás nahlásí občan nebo soused nebo kdokoliv jiný. Já děkuji zemědělskému výboru za to, že tyhle nesmysly z toho zákona byly odstraněny. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a ptám se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Pokud nikdo, podrobnou rozpravu končím a tím končí i druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Dále se budeme zabývat bodem

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Hlásí se pan zpravodaj František Dědič. Prosím, máte slovo.

- 112 -

- 113 -

13. Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů /sněmovní tisk 543/ - druhé čtení Za navrhovatele tento návrh uvede pan poslanec a předseda Petr Gazdík. Prosím, aby se ujal slova. Poslanec Petr Gazdík: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je velmi jednoduchá. Ten zákon platí, nicméně v současné době je pod paragrafy 16, 17 v odst. 1 a 2 slovo "může" vymáhat škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ty paragrafy se nahrazují slovy "je povinen" a tečka na konci věty se nahrazuje čárkou a vkládá se věta "nejsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele". Toto je velmi jednoduchá změna, která umožní orgánům veřejné moci vymáhat škody za nesprávný úřední postup. Tento návrh zákona byl projednán ústavně právním výborem, který jej schválil, a výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který k němu nepřijal žádné usnesení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a taktéž ústavněprávnímu výboru. Usnesení ústavněprávního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 543/3. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj předložil záznam z jednání, který byl doručen jako sněmovní tisk 543/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Josef Novotný mladší. Prosím. Poslanec Josef Novotný ml.: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu, projednala též vláda, která ho nedoporučuje ke schválení. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 23. schůzi po odůvodnění dr. Stanislavem Polčákem a po zpravodajské zprávě mé přijal toto usnesení: Nepřijal ke sněmovnímu tisku 543 žádné usnesení. To vše. Děkuji za pozornost.

- 114 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane zpravodaji. A nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru, tím je pan poslanec Jan Farský, aby se ujal slova a seznámil nás s usnesením výboru. Poslanec Jan Farský: Ústavněprávní výbor tento tisk č. 543 projednal na svém jednání a přiklonil se k návrhu, který byl předložen, a doporučuje jej ke schválení. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. A otevírám obecnou rozpravu. Do této rozpravy není žádná písemná přihláška. Já se ptám, zda se do ní někdo hlásí z místa. Nikoho takového nevidím, a proto obecnou rozpravu končím a zahajuji rozpravu podrobnou. Do ní je přihlášen pan poslanec Jiří Šulc a já ho zvu k mikrofonu. Poslanec Jiří Šulc: Vážené kolegyně, kolegové, paní předsedající, já bych si dovolil načíst jenom krátký návrh, a to ve znění, že dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Kdo dále si přeje vystoupit v podrobné rozpravě? Pokud nikdo, končím podrobnou rozpravu a končím též druhé čtení tohoto návrhu zákona. Přistoupíme k následujícímu bodu a tím je

16. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/ - druhé čtení Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, aby se ujal slova. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Dobrý podvečer. Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsem již uvedl při příležitosti prvního čtení, jedná se o napravova-

- 115 -

cí technickou novelu, tak aby ty správní poplatky mohly být vůbec vybírány. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 563/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Miroslava Jeníka, aby nás seznámil se svou zprávou. Poslanec Miroslav Jeník: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s 82. usnesením výboru pro sociální politiku ze 14. schůze konané dne 15. února 2012. Po úvodním slově náměstka ministra práce a sociálních věcí a zpravodajské zprávě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb. a kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, sněmovní tisk 563, a dále zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Žádám, abyste se zviditelnili, pokud se chcete přihlásit z místa. Nikdo tak neučinil, obecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Ani tady není žádná písemná přihláška a ani tady nikoho nevidím, že by signalizoval zájem o vystoupení. Proto i podrobnou rozpravu končím. Tím končí i druhé čtení tohoto návrhu. Samozřejmě děkuju panu ministrovi a panu zpravodaji. Přistoupíme k dalšímu návrhu. Tím je

19. Návrh poslanců Václava Mencla, Kateřiny Klasnové, Petra Skokana, Vítězslava Jandáka, Václava Kubaty, Ivany Levé a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 592/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili

- 116 -

souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 592/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl již připravený pan poslanec Václav Mencl. Prosím. Poslanec Václav Mencl: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, nezbytnost navrhované právní úpravy omezení hlasitosti reklamy, v teleshoppingu a označení sponzora v televizním vysílání vychází zejména z dlouhodobých a četných stížností televizních diváků na jimi nepříznivě vnímaný jev, kdy zejména při přerušení televizního pořadu reklamou dojde ke skokovému zvýšení hlasitosti zvukové složky vysílaného programu. Vzhledem k tomu, že se řešení tohoto problému nikdo v takových minulých pěti letech neujal, dovolili jsme si jako skupina poslanců napříč politickým spektrem tento návrh předložit. Chtěl bych konstatovat, že jsme dostali stanovisko vlády. Po podrobném prostudování samozřejmě chceme uplatnit požadavky vlády do příslušného tisku, včetně předložení vyhlášky, a z tohoto hlediska a i na základě projednávání s provozovateli televizního vysílání a dalšími účastníky tohoto procesu rezignujeme na schválení v prvním čtení, tj. použití § 90, a navrhujeme postupovat v normálním legislativním procesu, na tři čtení, s normálními lhůtami. To nám umožní udělat příslušné úpravy zákona a také dokončit práce na vyhlášce, které, jak bych chtěl konstatovat, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání již nejen zahájila, ale je již v zásadě pracovní znění této vyhlášky hotovo a v této chvíli je projednáváno především s technickými řediteli provozovatelů televizního vysílání sdružených v takzvané Asociaci televizních organizací, tak jak to koneckonců Asociace televizních organizací požadovala. Zákon a vyhláška vycházejí z podkladů Evropské vysílací unie EBU a jsou plně slučitelné s předpisy Evropské unie. Dokončení této vyhlášky předpokládáme do konce května. To znamená, že v rámci legislativního procesu, projednávání, budeme mít vyhlášku k dispozici tak, abyste se všichni mohli přesvědčit, že skutečně do sebe vyhláška a novela zákona zapadají. Byla dokonce taková dost závažná diskuse i u nás, jestli tedy je tato novela vlastně potřebná, jestli se nemohou samotní provozovatelé dohodnout a na základě této dohody uplatnit, nebo vyřešit ten problém. Konstatuji, že po diskusích s provozovateli jsme dospěli společně k závěru, že je novela potřebná, protože je potřebné, aby všichni postupovali shodně, a to především shodně ve smyslu shodných technických podmínek, které poskytnou zadavatelům reklamy, respektive reklamním agenturám a zadavatelům reklamy, tak aby všichni měli jednotné podmínky. Což je velmi důležité.

- 117 -

Nechci teï zabíhat do technických podrobností, na to budeme mít jistě čas při projednávání ve výboru, nebo ve výborech, ale ta problematika je technicky poměrně dosti komplikovaná, má několik metod řešení a o tom samozřejmě se jistě budeme bavit. Takže mi dovolte, abych vás požádal o propuštění novely do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

20. Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Marie Nedvědové, Miroslava Opálky a Vojtěcha Adama na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 635/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane navrhovateli, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj. Tím je pan poslanec Walter Bartoš.

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 635/1. Ještě upozorním, že návrh na projednání podle § 90 odst. 2 znamená, že se navrhuje, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Nyní prosím, aby se slova ujal za navrhovatele pan poslanec Vojtěch Filip a předložený návrh uvedl.

Poslanec Walter Bartoš: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já budu jako zpravodaj velice krátký. Pan kolega Mencl zdůvodnil motivy předložení této normy, která se týká snížení úrovně hlasitosti reklamy. Já bych chtěl říci, že zákon splňuje všechny formální náležitosti podle jednacího řádu, není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozpočtové náklady nebudou příliš vysoké, pouze se budou týkat zařízení, které bude muset Rada pro televizní a rozhlasové vysílání zřídit. Takže tolik moje zpravodajská zpráva. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku. Nevidím nikoho, že by se do této rozpravy hlásil z místa, a proto obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru volebnímu. Já se ptám, zda má ještě někdo jiný návrh. Jiný návrh zde není. Já jsem vás v mezidobí odhlásila. Prosím, abyste se znovu přihlásili hlasovacími kartami, a přistoupíme k hlasování, kterým rozhodneme o přikázání tisku k projednání příslušnému navrženému výboru. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání volebnímu výboru — o tomto zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 32 z přihlášených 138 poslanců pro 135, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru volebnímu. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k bodu následujícímu. Tím je

- 118 -

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Paní předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, v tomto volebním období před vás předstupuji s tímto návrhem podruhé. Důvodem této novely je změna zákona o občanských průkazech, která vyplývá z toho, jakým způsobem jsme přistoupili vlastně k aplikaci takzvaného elektronického občanského průkazu. Proč podruhé? Protože od 1. ledna letošního roku platí skutečně novela zákona o občanských průkazech, která ovšem nechrání třetí osoby proti zneužití, které je možné právě při tom, když ten nejpodstatnější identifikační průkaz nebude obsahovat některé údaje, a to údaje o omezení nebo zbavení právní způsobilosti. Už v tom prvém pokusu přesvědčit Poslaneckou sněmovnu, že to je velmi nebezpečný krok, jsem uváděl, a potvrdilo se to po 1. lednu, že odpor justice proti tomuto návrhu zákona je obrovský. Mám přes 80 písemných stanovisek jednotlivých okresních a krajských soudů v České republice, Policie České republiky a státního zastupitelství, které upozorňují na to, že může dojít ke zneužití tohoto nezápisu, odpuste mi to ne příliš české slovo. Smyslem tedy návrhu zákona je, aby v občanských průkazech, a to i elektronických, bylo nadále zapisováno zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům rozhodnutím soudu, v případě zbavení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů o opatrovníkovi v rozsahu jméno, popřípadě jména a příjmení, rodná čísla, nemá-li rodné číslo přiděleno, datum narození, popřípadě název a sídlo, je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy. Dále aby se uváděl trest zákazu pobytu uložený rozhodnutím soudu a aby z toho vyplývající jednotlivá ustanovení v tom § 3 byla přeměněna v odstavcích c) a d), tedy aby se to posunulo, jako priorita by bylo uvádění tohoto poznatku. Samozřejmě proti roku 2011, kdy tomu tak ještě být nemuselo, musí být

- 119 -

návrh, a je, odlišný tedy v této části od návrhu, který jsme předkládali poprvé — má přechodná ustanovení. To znamená, že držitelé občanských průkazů, které byly vydány po 31. 12. loňského roku do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří byli rozhodnutím soudu zbaveni způsobilosti k právním úkonům, nebo jim způsobilost k právním úkonům byla omezena, nebo jim byl uložen trest zákazu pobytu, jsou povinni si nechat tento údaj zapsat do svého občanského průkazu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To znamená, stanovení nové povinnosti pro ty, kteří vlastně ztratili způsobilost rozhodnutím soudu. Zápis údajů se provádí na požádání a za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena požádá o zapsání údajů ustanovený opatrovník. Zápis se nezpoplatňuje podle tohoto návrhu zákona a v případě, že údaje na základě § 3 odst. 2 písm. c) a d) nebude možné do stávajícího občanského průkazu zapsat, bude vydán občanský průkaz nový, tyto údaje zahrnující. To znamená, ten, kdo měl od 1. ledna do data účinnosti návrhu zákona vydán už elektronický občanský průkaz, v podstatě bude muset požádat o nový a tento mu bude nově vydán. Důvodová zpráva obsahuje tedy i zásadní údaje, které nás vedou k předložení tohoto návrhu zákona. Chtěl bych, aby Poslanecká sněmovna projevila řekl bych dostatek ochoty omezit případnou korupci a zneužívání osobních údajů, a to i těch údajů, které nemusí být každému úplně příjemné. To znamená omezení právní způsobilosti, ale zejména například ten vyslovený zákaz pobytu. To je také část, která v tom původním návrhu nebyla a považujeme ji z tohoto pohledu, z vývoje migrace a z vývoje vyššího počtu přistěhovalců do České republiky, za důležitou. Není to nic, co by mělo omezovat občanská nebo základní politická práva občanů nebo těch osob, které pobývají na území České republiky. Jde o to, že průkaz, který by neobsahoval a už zákaz pobytu, by v podstatě neumožňoval bez dalších technických prostředků kontrolovat tu osobu Policií České republiky, státním zastupitelstvím, ale také by neumožňoval například kontrolu těch, kteří nemají přístup do databáze občanů a do databáze osob pobývajících na území České republiky, jako to má policie například v nemocnici, což je podle mého soudu docela vážný problém, když si uvědomíme, nakolik je zřejmé, že řada nemocnic vykazuje v podstatě nevymahatelné pohledávky za těmi, kteří jsou ošetřeni z důvodu například účasti na havárii, byli přijati na akutní lůžko a pak byla zkoumána jejich schopnost platit buï ze zdravotního pojištění, nebo z pojistných smluv, které platí uvnitř Evropské unie, nebo ze smluv, které má uzavřeny Česká republika se zeměmi, které nejsou členskými zeměmi sedmadvacítky.

V tomto ohledu jde tedy o věc, která má nejen vážný finanční dopad na tyto instituce, ale jde i o opatření, které má zabránit právě tomu, čemu lze říkat bílí koně. V podstatě pokud uzavřete smlouvu s někým, kdo neměl zapsané omezení způsobilosti k právním úkonům, bude taková smlouva pro třetí osobu v podstatě jenom trestem za to, že to nebylo řádně zkontrolováno. Přitom notáři, kteří například sepisují smlouvy, nemají přímý přístup bez Policie České republiky do databáze osob, a už jsou vedeny tam, nebo onde. V tomto ohledu tedy považuji nápravu toho stavu za potřebnou právě k omezení různých podvodů, různých kroků, které by vedly k prohlubování korupce a k prohlubování dalších negativních jevů v České republice. Pokud jde o potřebu, kterou vyjádřily zejména justiční orgány, nevím, jestli je důležité, abych je sem přinesl. Pokud si to Sněmovna vyžádá, samozřejmě korespondenci se soudy v České republice, kterou jsme vedli, kterou vedli advokáti s jednotlivými soudy, mohu Sněmovně doložit, mám ji připravenou. Pokud jde o ten návrh, proč to navrhujeme podle ustanovení § 90 odst. 2, to znamená, aby to bylo rozhodnutí co nejdříve, a to je jasný důvod, protože chceme zamezit těm krokům, které by při normálním legislativním procesu čekaly v České republice. V podstatě bychom tento stav, který je řekl bych rizikový, vedoucí ke krizi v některých vztazích, ještě udržovali dalších šest měsíců. Proto jsme požádali o to, aby byl projednán podle ustanovení § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Pokud jde o dopad návrhu na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí, navrhovaná změna bude mít dopad na státní rozpočet, případně na rozpočty obcí v případech, kdy bude nutné vydat nový občanský průkaz, to znamená jenom v tom případě, že se bude žádat za průkazy vydané takovým osobám od ledna dejme tomu do května letošního roku, nebo když budu počítat legislativní proces od přijetí zákona tady ve Sněmovně, 30 dní v Senátu, 15 dnů pro podpis prezidenta republiky, takže někdy do konce června, resp. července letošního roku, tak abychom legislativní proces zvládli. Znamená to, že čím dříve by takový návrh zákona byl vydán, tím menší náklady na státní rozpočet budou, protože všechny ostatní kroky jsou zpoplatněny podle zákona a nemají tedy jiný dopad na státní rozpočet, než mají běžné kroky občanů České republiky. Pokud jde o to, co je podmínkou takového zákona, je jasné, že nejenže návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy České republiky, a dokonce si myslím, že přijetí zákona nám umožní přiblížit se ústavnímu stavu a zejména k dodržování mezinárodněprávních závazků České republiky vůči osobám ve třetích zemích, protože i takový proces se může odehrát, kdy smluvními stranami

- 120 -

- 121 -

smlouvy registrované v České republice například o nemovitostech může být člověk, který v České republice má takový občanský průkaz, kde to není zapsáno, a stane se tím pomyslným bílým koněm. Pokud jde o práva Evropských společenství, ta změna není v rozporu s právními akty Evropských společenství, naopak, posiluje naši právní situaci do stavu, který v Evropě je. Takže vás žádám, vážené kolegyně, vážení kolegové, abyste tento návrh posoudili. Je to návrh poměrně jednoduchý a myslím, že i kompaktní, vyhovuje všem podmínkám toho, aby jej Poslanecká sněmovna projednala a schválila. Děkuji vám. (Potlesk zleva.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. To bylo slovo předkladatele, navrhovatele. Já chci seznámit Poslaneckou sněmovnu s podáním námitky dvou poslaneckých klubů, a to poslaneckého klubu ODS a TOP 09, proti projednávání tohoto návrhu v režimu druhého odstavce § 90. Budeme tedy pokračovat nadále v režimu odstavce 7. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka. Tou je paní poslankyně Kristýna Kočí. Prosím, máte slovo.

úkonům uvedeným ve výroku rozhodnutí soudu, ale z občanského průkazu by toto zřejmé nebylo. Vláda také nesouhlasí s tvrzením v důvodové zprávě, že statutární orgány obchodních společností mohou být obsazeny osobami nezpůsobilými či ne zcela způsobilými k právním úkonům. Údaje o nezpůsobilosti a způsobilosti osoby k právním úkonům jsou vedeny v evidenci obyvatel a rejstříkové soudy k nim mají na základě zákona o soudech přístup. Navrhovatelé novely zákona navrhli Sněmovně projednávání návrhu zákona podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu, čímž by Poslanecká sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení. Jak zde již ale zaznělo, dva poslanecké kluby toto vetovaly, a proto tedy budeme tento návrh projednávat klasickou formou. Organizační výbor navrhl tisk k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do ní je přihlášena paní poslankyně Dana Filipi a já ji prosím, aby se ujala slova.

Poslankyně Kristýna Kočí: Děkuji. Vážená paní předsedající, vládo, kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou ke sněmovnímu tisku 635, k novele zákona o občanských průkazech. Navrhovatelé novely zákona jsou přesvědčeni, že by se mělo v občanských průkazech znovu zavést uvádění údajů o omezení nebo zbavení svéprávnosti občana rozhodnutím soudu a také údaj o zákazu pobytu, jak tomu bylo před poslední novelou zákona účinnou od 1. ledna 2012. Navrhovatelé mají za to, že se jedná o zásadní údaje týkající se nejen konkrétního občana, ale mající zásadní vliv na případný zásah do práv a svobod ostatních subjektů práva. Vláda na své schůzi dne 11. dubna 2012 projednala a posoudila návrh zákona a vyslovila s tímto návrhem nesouhlas, mimo jiné z následujících důvodů. Povinnost předložit občanský průkaz existovala a existuje pouze vůči orgánům veřejné moci. Tyto orgány však mají možnost získat dotčené údaje z příslušných informačních systémů veřejné správy. V soukromoprávních vztazích se naopak občanský průkaz předkládá pouze dobrovolně. Povinné uvádění tohoto údaje v občanském průkazu proto nemá v těchto právních vztazích právní význam. Návrh zákona se podle vlády nevypořádává s tím, že pokud je způsobilost k právním úkonům omezena, je omezena jen k právním

Poslankyně Dana Filipi: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona vrací do občanských průkazů informaci o omezení způsobilosti k právním úkonům, ale nevypořádává se s tím, do jaké míry je omezena tato způsobilost. Pokud je totiž způsobilost k právním úkonům omezena, je omezena jen k právním úkonům uvedeným ve výroku rozhodnutí soudu. Z občanského průkazu, který by obsahoval pouze informaci o tom, že jeho držitel je ve způsobilosti k právním úkonům omezen, by proto stejně nebylo zřejmé, v jakém rozsahu, a takový údaj by neměl smysl. Připomínám zde také fakt, že nový občanský zákoník zruší možnost úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům. Nelze souhlasit ani s tvrzením v důvodové zprávě, že statutární orgány obchodních společností mohou být obsazeny osobami nezpůsobilými či ne zcela způsobilými k právním úkonům. Údaje o způsobilosti osoby k právním úkonům jsou vedeny v evidenci obyvatel a rejstříkové soudy k nim mají na základě zákona o soudech a soudcích přístup. Osobu, u které je zapsáno omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, proto do obchodního rejstříku nezapíší. Toto jsou jen dva okruhy problémů a nejasností, které by tento návrh zákona přinesl. Proto navrhuji jeho zamítnutí a žádám vás tímto o podporu svého návrhu. Děkuji vám za pozornost.

- 122 -

- 123 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Ptám se, kdo dále se hlásí. Prosím, paní poslankyně Nedvědová. Poslankyně Marie Nedvědová: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, já se s tímto názorem rozhodně nemohu ztotožnit. Je nutno konstatovat, že potřeba navrhované změny, či spíše návrat k osvědčené dřívější praxi, je velmi aktuální a řekla bych přímo akutní. Stanovisko vlády vyjadřující s tímto návrhem nesouhlas mě v tom i přímo utvrzuje, nebo je zcela odtržené od života a postrádá jakoukoliv logiku. Tímto návrhem není nijak zpochybňována možnost orgánů veřejné moci získat příslušné údaje z informačních systémů, i když například při kontrole na ulici nemá policejní orgán zpravidla tyto systémy k dispozici, a jistě že by mohl jinak reagovat, pokud by ihned z občanského průkazu zjistil, že osoba je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo její způsobilost je omezena, či dokonce má vysloven trest zákazu pobytu. Tady jde ale především o ty soukromoprávní vztahy. Sice se zde skutečně občanský průkaz předkládá pouze dobrovolně, nicméně pokud někdo z členů Parlamentu, či dokonce vlády žádal o půjčku, hypotéku nebo uzavíral leasingovou či jinou smlouvu, patrně ví, že bez předložení občanského průkazu příslušný právní úkon uzavřen prostě nebude. Tolik k vládou zmiňované dobrovolnosti či oprávněnosti vyžadovat předložení tohoto dokladu. Jak jinak by totiž byly zjištěny a ověřeny základní údaje týkající se dané osoby? A právě v tomto případě příslušné osoby předpokládají, že občanský průkaz jako veřejná listina osvědčuje základní skutečnosti týkající se druhé osoby, tedy i to, zda je tato osoba způsobilá k právním úkonům. Za tohoto stavu neprosto neuvěřitelně ve stanovisku vlády působí věta, že z občanského průkazu, který by obsahoval pouze informaci o tom, že jeho držitel je ve způsobilosti k právním úkonům omezen, by proto nebylo stejně zřejmé, v jakém rozsahu a takový údaj by neměl smysl. Autor tohoto nepochopitelného výroku by měl podle mého názoru vrátit vysokoškolský diplom, nebo si alespoň důkladně přečíst příslušné právní předpisy. Pokud totiž vím, že dotyčná osoba je omezena ve způsobilosti k právním úkonům či je zbavena zcela této způsobilosti, logicky mohu dovodit, že musí mít i opatrovníka. Opatrovník je oprávněn za něj jednat, přičemž ve stanovených případech i jeho úkony podléhají schválení soudu. A to by byly právě úkony uvedené shora. Smlouvy o půjčce, leasingu, spoření a podobně. Právě proto by uvedení údaje týkajícího se způsobilosti k právním úkonům mělo zásadní význam. Domáhat se neplatnosti právního úkonu dodatečně by bylo totiž časově velmi náročné a bylo by to náročné i finančně, a pokud víme, jaká je rychlost u našich soudů, bylo by to asi i

- 124 -

na dlouhé lokte. Navrhovaná úprava by v podstatě těmto sporům zásadně předcházela. Já osobně v poslední době během dvou měsíců jsem se setkala minimálně se čtyřmi případy, kdy takto byly zneužity osoby, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena nebo byly přímo zbaveny způsobilosti k právním úkonům, a na jména těchto osob byly uzavřeny smlouvy o půjčce, které pak nikdo samozřejmě neplatil. Pokud jde o uvádění údajů o zákazu pobytu, má to význam jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní. Má rovněž především bránit osobám, kterým je tento trest uložen v pobytu na místě, na které se vztahuje. Nemyslím tím uložení zákazu pobytu v přestupkovém řízení, jak je uveden ve sněmovním tisku číslo 431, nebo mám vážné pochybnosti o ústavnosti postupu, při kterém by byl zákaz pobytu ukládán správním orgánem, a nikoliv soudem. Ale tuto otázku bude patrně s konečnou platností muset řešit Ústavní soud. Jde mi pouze o trest ukládaný soudem. A pokud jde o poznámku ve stanovisku vlády, že uvádění tohoto údaje do občanského průkazu by bylo zbytečné, ale i difamující, nezbývá než konstatovat, že právě proto se tomuto zákazu nebo pobytu říká trest. Právě s ohledem na tyto skutečnosti se domnívám, že je nutno a je na místě novelu zákona podpořit. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a ptám se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo, tak obecnou rozpravu končím. Vidím, že pan navrhovatel si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Dovolte mi připomenout jednu věc, kterou jsme projednávali velmi nedávno. Projednávali jsme zákon o mediační službě. Stát Česká republika část svých funkcí samozřejmě předává k vyřizování soukromým osobám, a už to byli v minulosti notáři, advokáti, kteří — advokáti byli vždycky mimo státní systém, protože zastupují občany proti státu, ale notářství bylo ze státního notářství převedeno do privátního sektoru a nevím o tom, že by notář měl bez dalšího přístup do základních registrů o občanech. Protože nic takového v zákoně o notářích a notářském řádu není. Podívejme se na zákon o exekutorech a exekutorském řádu, nic takového tam není. To jsou všechno privátní osoby, které kdyby měly mít stejně jako Policie České republiky soudy, státní zastupitelství nebo jiné orgány veřejné moci přístup do veřejných registrů, tak by musely mít úplně jiný vztah k těm osobním údajům, které z těch registrů získávat. V tomto ohledu považuji stanovisko vlády za — promiňte mi — právně vadné. Diplomatičtěji jsem se vyjádřit nemohl. Proto taky není pravda, že by bylo možné tento údaj

- 125 -

neuvádět, protože jinak bychom uváděli v omyl i ty, které stát pověřil určitým způsobem výkonem funkcí státu nebo za stát jako privátní osoby. Tady je jasné, že Poslanecká sněmovna se musí rozdělit na dvě části. Na ty, kteří podporují korupci a kteří umožní, aby tady v podstatě byla skupina lidí, kteří nebudou mít občanský průkaz v pořádku, jejich způsobilost k právním úkonům bude omezena, a přesto to o nich nebudou ti, kteří se jakýmkoliv způsobem s nimi dostanou do kontaktu, a už ve smlouvě, jak tady bylo uvedeno např. úvěrové nebo jiné, dostali do kontaktu, a my tady připravíme oddělení práv a povinností. V tomto ohledu tedy ta druhá skupina poslanců a poslankyň se bude muset zamyslet nad tím, jestli jsou skutečně proti korupci, a potom podpoří tento návrh zákona. Já se vůbec nebráním tomu, že v určité době tato povinnost zanikne, protože přístup do registrů bude pro ty, kteří budou mít svěřeny určité kompetence státu, takový, že do registru budou moci, ale v tuhle chvíli tam ani jedna z těch skupin, které jsem vyjmenoval, nemůže. A podívejte se, jakým způsobem se dohadovali o mediaci, jakým způsobem tady obhajoval pan ministr spravedlnosti, jak jsme se dohadovali o tom, že mediátorem může být advokát, a říkali jsme si, na co se soustřeïuje. V každém případě ale ani jeden z těch, který například v zákoně o mediaci je uveden, nebude mít do toho veřejného registru přístup. V tomto ohledu tedy nevidím nic špatného na tom, že do vyřešení tohoto problému zůstane v zákoně o občanských průkazech povinnost uvádět tam omezení, ztrátu způsobilosti k právním úkonům, případně ten zákaz pobytu. Žádám vás tedy, kolegyně a kolegové, o propuštění do druhého čtení a pojïme diskutovat o tom, i na jak dlouho například takový zákon má platit, abychom se pokusili napravit ten rozpor mezi právy a povinnostmi. Děkuji vám.

fázi přerušuji projednávání tohoto návrhu zákona a přerušuji též naši schůzi. budeme pokračovat zítra ráno v 9 hodin. (Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Ptám se paní zpravodajky, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Přeje. Poslankyně Kristýna Kočí: Já bych si jenom pouze dovolila jako zpravodajka shrnout, že v obecné rozpravě vystoupily dvě poslankyně a zazněl návrh na zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Zazněl, jak již zde bylo řečeno, návrh na zamítnutí a to je návrh, který je nutno rozhodnout hlasováním, stejně tak jako eventuální další návrh na přikázání výboru. Protože je ale 19 hodin, nemůžeme o tomto návrhu hlasovat. Já tedy v této

- 126 -

- 127 -

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 3. května 2012 v 9.01 hodin Přítomno: 151 poslanců Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi zahájit třetí jednací den 38. schůze Sněmovny. Přeji vám dobré ráno a prosím, abyste se přihlásili svými kartami, případně pokud ji někdo nemá, tak mi oznamte kartu náhradní. Jsou tady omluvy, kterých je poměrně hodně. Přečtu je. Omlouvají se tito poslanci: Paní poslankyně Jana Černochová, Jaroslav Foldyna, Michal Hašek, Pavel Hojda, Stanislav Huml, David Kádner, Lenka Kohoutová, Jiří Koskuba, Pavel Kováčik — ten se omlouvá na 10 až 16 hodin, zatímco pan poslanec Kádner až od 14.30 hodin. Paní poslankyně Vladimíra Lesenská se omlouvá z odpoledního jednání, ze zdravotních důvodů se omlouvá Alfréd Michalík, stejně jako Marie Nedvědová, potom Vít Němeček, Josef Novotný starší i Josef Novotný mladší. Omlouvá se Ivan Ohlídal, do 11 hodin se omlouvá Jiří Paroubek, pak se omlouvá Jaroslav Plachý, Marie Rusová, od 12 hodin se omlouvá Bohuslav Sobotka, potom Bořivoj Šarapatka, Josef Šenfeld, Karel Šidlo, Jaroslav Škárka, do 14 hodin se omlouvá Jiří Šlégr a do 15.30 hodin ze zdravotních důvodů Tomáš Úlehla. Mám tady také omluvy členů vlády. Omlouvá se ministr Leoš Heger, omlouvá se také Tomáš Chalupa, do 12 hodin se omlouvá ministr Miroslav Kalousek, z dopoledního jednání se omlouvá Jan Kubice, od 14 hodin se omlouvá Jiří Pospíšil a na celé dnešní jednání se omlouvá Karel Schwarzenberg. Paní poslankyně Orgoníková má náhradní kartu číslo 20. Vidím ještě omluvu pana poslance Pavla Lukši, který se omlouvá z dnešního jednání. Dnešní jednání bychom měli zahájit bodem 85, tedy odpověïmi členů vlády na písemné interpelace. Připomínám, že od 11 hodin máme tentokrát pevně zařazené body. Jedná se o body 47, 55, 56, 60 a 15. Pak bychom pokračovali dalšími body z bloku smlouvy, první a druhé čtení. Odpolední jednání bychom měli zahájit bodem 86, tedy ústními interpelacemi. Připomínám, že od 18 do 19 hodin bychom měli pokračovat neprojednanými body z bloku smlouvy, případně projednáváním bodů z bloku zprávy, návrhy a další. Ještě připomínám, že nejpozději do 11 hodin je možné podat přihlášky k ústním interpelacím, v 11.30 hodin proběhne losování. Mám tady písemnou přihlášku k pořadu, kterou mi podala paní poslankyně Zdeňka Horníková. Hlásí se ještě paní poslankyně Fischerová

- 128 -

a paní poslankyně Orgoníková. Paní poslankyně Horníková dostane slovo jako první. Poslankyně Zdeňka Horníková: Hezké dobré ráno, dámy a pánové. Pane předsedající, děkuji za udělení slova. Dovolila bych si požádat o změnu v programu schůze, a to tak, že body 38 a 39, bod 38 se týká novely zákona o Státním fondu rozvoje bydlení, bod 39 se týká zákona, který upravuje služby s užíváním bytů, sněmovní tisky 638 a 657, prosím zařadit pevně na středu 9. května za již zařazené body 1, 45, 33, a to jako body 4 a 5. Takže bod 38 jako čtvrtý a bod 39 jako pátý. Krátké zdůvodnění. U těchto tisků je potřeba zkrátit lhůtu k projednávání tak, aby byly projednány do podzimu, nebo se vážou na možnost získání finančních prostředků z programu Jessica a schválení je potřebné na podzim. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teï bych požádal paní poslankyni Fischerovou. Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Hezké dobré ráno, vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážená Sněmovno. Mám následující žádost a prosbu. Konkrétně potřebuji na dnešek, pane místopředsedo, zařadit zcela nový bod. Týkal by se sněmovního tisku 623. Je to vlastně hostitelská smlouva Galileo. Je možné ji zařadit dnes. V 11 hodin je pevně zařazených pět bodů, končí to bodem 15, jak jste četl. Čili žádala bych po bodu 15. Týká se to smluv, které jsou v gesci Ministerstva dopravy. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je vlastně Galileo a vy to chcete zařadit dnes po pevně zařazených bodech. Poslankyně Jana Fischerová: Ano, dnes po pěti pevně zařazených bodech. Ano, přesně tak. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně, dnes. Nyní má slovo paní poslankyně Orgoníková. Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji, pane místopředsedo. Já navrhuji vyřadit bod č. 80, sněmovní tisk 650, z pořadu této schůze, čili 38. schůze Poslanecké sněmovny, a zařadit na 39. schůzi. Jedná se o souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011. My jsme to

- 129 -

sice v petičním výboru projednali, ale ještě očekáváme projednání v ústavněprávním výboru. Po dohodě s panem ombudsmanem jsme se takto rozhodli, že požádáme o vyřazení. Děkuji.

To je snad vše, co jsme mohli upravit. Můžeme teï pokročit k pořadu schůze. Máme dnes na pořadu

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Pan poslanec Vidím. Poslanec Jan Vidím: Pane předsedající, paní a pánové, pouze k paní kolegyni Orgoníkové — my můžeme samozřejmě vyřadit, ale nemůžeme zařadit do pořadu příští schůze. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, jistě. Paní poslankyně asi tuší, že do příští schůze to zařazovat nemůžeme. Toho jsem si vědom. Ještě se ptám, jestli má někdo další návrh. Pokud ne, tak zagonguji. Budeme hlasovat. Nejdříve budeme hlasovat o bodech, které navrhovala paní poslankyně Horníková. Připomínám, že se jednalo o body 38 a 39, Státní fond rozvoje bydlení, změna zákona, a bod 39, návrh zákona, kterým se upravují otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů. Tyto dvě oblasti v zákonech, body 38 a 39, jedná se o tisky 638 a 657, paní poslankyně Horníková navrhovala zařadit tyto body pevně na středu příští týden, 9. května, za pevně zařazené body jako 4. a 5. bod. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. (Hlasy ze sálu — potíže s hlasovacím zařízením.) Omlouvám se, ještě jednou. Prosím, ještě jednou to zkuste. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 33, přihlášeno 104, pro hlasovalo 100, proti 1. To jsme odhlasovali, děkuji.

85. Odpovědi členů vlády na písemné interpelace V seznamu odpovědí na písemné interpelace vede interpelace paní poslankyně Zuzky Bebarové-Rujbrové ve věci implementace nového občanského zákoníku. Máme to jako tisk 632. Na tuto schůzi bylo předloženo celkem sedm odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni. Upozorňuji poslance, že pokud podle našeho jednacího řádu není interpelující poslanec na schůzi přítomen, nekoná se o jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní stanovisko nezaujme. Můžeme přistoupit k první interpelaci na ministra Pospíšila. Ministr spravedlnosti odpověděl na interpelaci paní poslankyně Zuzky BebarovéRujbrové. Odpověï máte pod tiskem 632. Jako první bych měl dát slovo právě paní poslankyni Bebarové-Rujbrové, aby vám sdělila, v čem jsou příčiny její nespokojenosti s odpovědí pana ministra Pospíšila. Prosím, máte slovo jako první.

Paní poslankyně Orgoníková zdůvodnila vyřazení bodu č. 80. Připomenu, že se jednalo o zprávu veřejného ochránce práv. Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyřazení bodu č. 80, zprávu veřejného ochránce práv, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 35, přihlášeno 108, pro 104. Bod č. 80 jsme vyřadili.

Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, pane předsedající. Přeji pěkný den, kolegyně a kolegové. Chtěla bych se trošku ohlédnout zpátky. Třetího února letošního roku jsme schválili jeden z největších, ne-li největší, objemem největší a i významem velmi velký zákon, a to občanský zákoník, který následně vyšel ve Sbírce pod číslem 89/2012. Zákon, který, přestože jsme jej projednávali poměrně dlouho, málokdo, a to i z poslanců, do té doby četl, a ti, kteří jej studovali, a týkalo se to především odborné veřejnosti, vysokoškolských učitelů, advokátů a soudců, k němu vesměs vyslovovali své námitky a varovali před jeho přijetím. Nebudu zde opakovat jejich argumenty. Zákon prostě platí a je to něco jako rozsudek, který nabyl právní moci a který nemohu zpochybňovat, bez ohledu na to, zda se cítím vina, či nikoliv. Podstatné je, že zcela změnil úpravu soukromoprávních vztahů a změnil i terminologii. Šel cestou negace toho, co bylo a co už za celá ta desetiletí se stalo součástí právního vědomí občanů. Z médií — a já to novinářům, kteří se musí vyjadřovat ve zkratce a vyzobávají rozinky, nevyčítám — jsme se dozvěděli, že zvíře není věc a několik dalších drobností, ale obsah těch 3 080 paragrafů pro většinu z nás, ale i pro velkou

- 130 -

- 131 -

Teï prosím půjdeme dále. Paní poslankyně Fischerová — tisk 623, Galileo, navrhuje zařadit dnes po 11. hodině po pevně zařazených bodech. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení Galilea po pevně zařazených bodech, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Tedy zařadit dnes dopoledne po pevně zařazených bodech. Kdo je proti? Hlasování číslo 34, přihlášeno bylo 106, pro hlasovalo 105. Zařadili jsme to.

většinu občanů, kterých se bude od 1. 1. 2014, kdy nabude účinnosti, týkat, stále zůstává věcí neznámou. Mé dotazy na pana ministra Pospíšila směřovaly k tomu, jak má v úmyslu do doby, než občanský zákoník účinnosti nabude, implantovat jeho text do dalších právních předpisů, a není jich málo, jaký je plán vydávání prováděcích předpisů. Také jsem se ptala, jakým způsobem bude ohledně nové právní úpravy proškolena justice a další instituce, jestli existuje program seznámení s touto materií laické veřejnosti, a ptala jsem se také, jaké náklady lze předpokládat na implementaci občanského zákoníku do právních předpisů, činnosti úřadů a justice včetně nákladů věcných. Pan ministr mi odpověděl. Jeho odpověï máte obsaženou v tisku 632. Musím ale říci, že tuto odpověï pokládám za velmi, velmi stručnou, velmi nekonkrétní, a nechci se domnívat, že skutečně nelze podrobněji odpovědět na dotazy, které jsem položila a které s ohledem na to, kdy má občanský zákoník nabýt účinnosti, nebude to zas tak dlouho, je možné, že pan ministr už v té době nebude panem ministrem, ale v každém případě zákon platit začne a my bychom na to měli být připraveni. Pan ministr mi například vyjmenoval zákony, které bude zapotřebí změnit, s tím, že se na tom pracuje. Sdělil mi, že je připraveno vzdělávání justice v celkovém obsahu asi 39 740 člověkodní. Nevím, jestli je to dost na více než 3 000 paragrafů a stávající počet soudců. Sdělil mi, že se i uvažuje o vzdělávání veřejnosti, připravují se některé projekty. Opět odpověï velmi nekonkrétní. A na otázku na náklady, které podle mého názoru nepředstavují pouze uspořádání školení — zde pan ministr správně podotýká, že je v náplni školicích institucí, takže to tak drahé nebude —, mi sdělil, že konkrétní výši sekundárních nákladů nelze stanovit. Náklady ale nejsou jen ve vydání letáků, brožurek, zaplacení jízdného lektorům na případné semináře. Ty náklady se skutečně promítnou do činnosti všech institucí, a teï nemluvím pouze o výměně razítek. Přála bych si, kdyby pan ministr byl schopen své odpovědi na mé dotazy konkretizovat, protože pokud ještě v současné době, kdy občanský zákoník několik měsíců platí, se máme spokojit s odpovědí, že se vše připravuje, tak mám vážné obavy, že ve chvíli, kdy to platit začne, budeme — respektive nástupce pana ministra Pospíšila — zcela nepřipraveni. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï zřejmě dám slovo panu ministru Pospíšilovi, aby reagoval na tu nespokojenou kritiku paní poslankyně Bebarové-Rujbrové.

- 132 -

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych reagoval obecně na otázky, které souvisí s přípravou na účinnost nového občanského zákoníku, který opravdu je největší legislativní změnou za posledních několik desítek let v českém právním řádu a je to opravdu největší zákon v rámci řekněme právních předpisů České republiky. Snažil jsem se paní poslankyni odpovědět. Myslím si, že odpověï na sedm stránek, kde jsou jasná fakta a informace, není příliš stručná. Odpovídá řekněme tomu, jak asi rozsáhlá odpověï by měla být na obecně položené otázky. Samozřejmě na takto formulované otázky může mít odpověï padesát stránek, může mít sedm, může mít jednu. Takže rád samozřejmě informace doplním. A pokud i přes mé ústní doplnění nebude paní poslankyně spokojena, dodám jí další písemné materiály. Nicméně ona sama moc dobře ví, že některé otázky mají obecný charakter a nelze na ně exaktně odpovědět, a je jedno, kdo je ministrem spravedlnosti — jestli jsem jím já, anebo nějaký můj nástupce, jak říká tady paní poslankyně. Já mohu vyčíslit konkrétní náklady, které Ministerstvo spravedlnosti má ve svém resortu spojené s přípravou dalších právních předpisů, spojené se školením občanského zákoníku, případně s propagací. Celkové náklady — v uvozovkách, které přináší změna společenské a právní situace, těžko může někdo na světě vyčíslit. Stejně tak exaktně těžko může někdo vyčíslit, kolik se ušetří tím, že zde bude dlouhodobě fungovat kvalitní civilní právo, které na rozdíl od současného práva mnoho problémů odstraňuje. Kolik se ušetří například tím, že bude méně rozporů v judikatuře civilních soudů? Kolik se ušetří tím, že mnoho rozporných věcí je nyní řešeno v občanském zákoníku, a nebude je tedy třeba řešit spory? Já třeba mohu předložit zajímavou modelovou analýzu, která řeší, jaký vliv bude mít změna občanského zákoníku na oblast dědického práva, které upravuje celou řadu věcí, které dosud platný občanský zákoník v oblasti dědictví neřeší a které se tedy musí řešit sporně a které tedy stojí stát nemalé náklady na placení soudců atd. Asi každý — i laik — tuší, že některé věci zkrátka vyčíslit nelze, ale chápu, že je třeba občanský zákoník kritizovat. Ten postoj komunistické strany byl k tomuto ideologický, dogmatický, nikoli věcný, a tedy tu kritiku v této rovině respektuji. Ale pojïme tedy k jednotlivým aspektům oné interpelace. Nejprve tedy ke změně zákonů a řekněme navazující legislativy. Chci říci, že pro Ministerstvo spravedlnosti je příprava na účinnost nového občanského zákoníku hlavním posláním a klíčovým bodem činnosti celého resortu. Je to hlavní věc, na kterou se Ministerstvo spravedlnosti pro druhou polovinu tohoto volebního období zaměřuje, a to právě v té oblasti přípravy následných právních předpisů, které mají uvést nové normy

- 133 -

občanského práva do souladu se zbytkem právního řádu, tak samotná příprava odborné veřejnosti, ale i osvětová činnost veřejnosti laické, chcete-li. Já si dovolím nyní na jednotlivé tyto oblasti reagovat. Nejprve tedy k právním předpisům. Právě proto, že vás zde, vážené kolegyně a kolegové, nechci zatěžovat mnohahodinovým výčtem obsahu těchto právních předpisů, tak jsem připraven v případě zájmu paní poslankyně jí dodat speciální materiál čítající několik desítek stránek, který je připraven na poradu vedení Ministerstva spravedlnosti, který v nejbližší době bude schvalován a který podrobně a exaktně řeší, které právní předpisy a v jaké časové ose se budou novelizovat a řešit. Tedy Ministerstvo spravedlnosti na této legislativní činnosti permanentně pracuje. Pracovalo na ní již v době, kdy se občanský zákoník dokončoval. To znamená, není to tak, že by se Ministerstvo probudilo 1. ledna, poté co začal být platný nový občanský zákoník, a najednou začalo vymýšlet, jaké právní předpisy vlastně tedy se budou novelizovat. Je to činnost, na které se pracovalo již v průběhu minulého roku. Ale letošní rok je určen jako klíčový rok pro přípravu všech doprovodných zákonů, tak aby je koncem roku, respektive na přelomu roku, mohla schválit vláda a aby na počátku příštího roku byly zde na půdě Poslanecké sněmovny a v průběhu roku příštího, to znamená roku 2013, byly schváleny Parlamentem České republiky a staly se účinnými. Tedy máme dva roky do účinnosti občanského zákoníku. První rok — tento rok — se právní předpisy dokončují, příští rok by měly být přijímány. Chci upozornit na to, že nemá smysl delší lhůta pro doprovodné zákony. Tady je třeba obzvláště v tom souhrnném doprovodném zákonu, který bude upravovat terminologii, do jiných právních předpisů implantovat nové instituty občanského práva, tak je třeba, aby tento právní předpis byl přijat co nejblíže okamžiku účinnosti nového občanského zákoníku, tak aby v permanentně se měnícím právním řádu byl co možná nejvíce aktuální. Není možné napsat doprovodný zákon dva roky před účinností a pak dělat jeho novelu tak, aby byl aktuální. Tato technická norma by měla být přijata co možná nejblíže okamžiku účinnosti nového občanského zákoníku. Pokud vás budou zajímat detaily, jsem připraven zde o tom buï hovořit, anebo předložit onen písemný materiál, který v tuto chvíli mám před sebou. Poté co bude přijat poradou vedením Ministerstva spravedlnosti, je samozřejmě zákonodárcům k dispozici. Vedle tohoto doprovodného zákona je třeba říci, že budou přijímány ještě samostatné nové zákony, které nejsou zcela nutné pro aplikaci nového občanského zákoníku, ale řeší některé věcné problémy, které dosud v českém soukromém právu nebyly vyřešeny. Je to například otázka rejstříku a vůbec registrace právnických osob, kde je celá řada nejasností,

a proto myslím, že je vhodné uvažovat a připravujeme také nový rejstříkový zákon. Velké problémy v českém právu činí otázka opatrovnictví. Je to permanentní spor, který bohužel dosud nebyl vyřešen. Proto také otázka opatrovnictví je samostatným bodem, který dnes autoři občanského zákoníku a experti řeší na Ministerstvu spravedlnosti. Je to zákon o veřejné prospěšnosti — téma, které jsem zde s několika poslanci, kteří se zabývají neziskovým sektorem, řešil. Vím, že u neziskového sektoru má tato právní úprava výraznou podporu. Jinými slovy ti, co psali občanský zákoník, a bylo to několik desítek expertů, jak interních zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti, tak odborníků, kteří externě spolupracovali s Ministerstvem spravedlnosti, tito experti právě nyní pracují na těchto dalších zákonech, které souvisí s novou právní úpravou soukromého práva. Zcela zvl᚝ bych chtěl vypíchnout občanské nebo civilní řízení. Přijímáme-li nové občanské právo hmotné, je zcela evidentní, že tyto změny se musí promítnout do občanského práva procesního. Je již v tuto chvíli připraven zákon, který upravuje nesporná civilní řízení, a víceméně se dokončují změny, které budou v občanském soudním řádu. Měla by to být víceméně poslední novela občanského soudního řádu v tomto volebním období. Tyto oba předpisy jsou víceméně připraveny. Pracuje na nich také celý tým expertů, včetně například expertů Notářské komory, protože nemalá část právě onoho nesporného civilního řízení se týká otázek spojených s řešením dědictví. Tento předpis je připraven. Bude dokončen do poloviny června a začne už debata s externími odborníky, připomínkové řízení. Tedy v řádném termínu, určeném a schváleném vládou, bude do konce roku zaslán vládě a pak následně Poslaneckého sněmovně, Senátu, tedy obecně Parlamentu České republiky. Opět podrobnosti jsem schopen dodat, pokud by vás vysloveně tento právní předpis zajímal. Experti na civilní právo doporučili v zásadě přiklonit se k původnímu modelu, to znamená rozdělení civilního řízení na sporné a nesporné, a tak, jak to bylo zde dříve v období první republiky, upravit nesporná řízení v samostatném právním předpise, protože dneska z hlediska civilního procesu vzniká celá řada problémů právě tím, jak se nesporná řízení ve své úpravě částečně překrývají se spornými. Pracují na tom experti z pražské Právnické fakulty. Pracuje na tom tým kolem profesora Eliáše a pak jednotlivé organizace typu, jak jsem řekl, Notářské komory. Jsem přesvědčen, že tento právní předpis bude připraven řádně a včas. Ostatně téma, kterým paní poslankyně začala, jestli odborná veřejnost kritizuje, nebo nekritizuje občanský zákoník... Ona dobře ví, že to je věc velmi sporná a že nemalá část odborné veřejnosti zase občanský zákoník podporuje. Takže je to jako ve všech státech, kde byl přijímán takto roz-

- 134 -

- 135 -

sáhlý kodex. Ve všech postkomunistických státech, které přijaly nový občanský zákoník, byla vedena vášnivá debata o tom, zda přijmout, či nepřijmout nové civilní právo, anebo nechat staré civilní právo. Mohu vám s klidným svědomím říci, že ta debata u nás byla mnohem méně kontroverzní, mnohem méně vyostřená a občanský zákoník dosáhl mnohem většího konsenzu odborné veřejnosti než v jiných státech, které přijímaly po změně společenských poměrů v roce 1989 nové civilní právo. Historie nás rozsoudí. Historie nás rozsoudí, jestli pravdu mají ti, kteří říkají "je třeba nový občanský zákoník", anebo ti, kteří říkají "mělo se zachovat to, co zde bylo přijato v 60. letech a několika desítkami novel upraveno v letech devadesátých". To v tuto chvíli, jak už řekla ostatně paní poslankyně, nemá smysl řešit a uvidíme, jak to dopadne. Já jsem přesvědčen, že historie dá za pravdu autorům a nám, kteří říkají, že to bude mít mimořádný pozitivní význam a přínos pro budování právního státu v Čechách. Tolik tedy k těm zákonům. Jsem připraven se o jednotlivých věcech bavit, ale jak říkám, mohu zde předložit materiál, který se zabývá přímo těmito otázkami kolem legislativy, a tam jsou konkrétní lhůty, konkrétní termíny, které s konkrétními předpisy souvisí. Vedle Ministerstva spravedlnosti, ještě dodám, pracuje na speciálních právních předpisech i celá řada jiných správních úřadů. Za všechny budu jmenovat alespoň Ministerstvo financí, které připravuje a upravuje daňovou legislativu tak, aby byla kompatibilní s novým soukromým právem. Pracuje se na tom. Experti Ministerstva spravedlnosti komunikují s experty Ministerstva financí. Ty týmy si vzájemně vyměňují zkušenosti a postřehy a podle mých informací na Ministerstvu financí je vše nastaveno tak, aby se stihlo v tomto roce připravit. Speciální právní předpis, který chci vypíchnout, který považuji za mimořádně důležitý, je úřad zeměměřický a katastrální, Český úřad zeměměřický a katastrální, který připravuje nový katastrální zákon, jehož velmi podrobný věcný záměr již před několika měsíci schválila vláda. To znamená, opět se na tom předpisu intenzivně pracuje. Bude dokončen v řádech měsíců a bude předložen vládě. Tento zákon je mimořádně důležitý, protože upravuje samozřejmě zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a intenzivně, citlivě se dotkne práv, vlastnických práv všech našich občanů a ostatních právnických osob, obecně subjektů, které působí na území České republiky a mají zde vlastnická či věcná práva k nemovitostem. Druhé téma, které zde bylo zmiňováno, je téma vzdělávání. Tady chci říci, že — jak už bylo řečeno — téma vzdělávání má dvě linie. První je vzdělávání expertů, těch, kteří budou autoritativně aplikovat občanský zákoník. V prvé řadě vzdělávání soudců a v druhé řadě pak je osvětová

činnost vůči veřejnosti, která podle své míry svého zájmu by měla mít možnost získat informace o tom, jak nové občanské právo vypadá. Nejprve tedy k prvnímu tématu. Pro proškolení a pro přípravu odborníků na aplikaci nového občanského zákoníku je zde určena Justiční akademie. Justiční akademie je speciální instituce působící v rámci Ministerstva spravedlnosti, která, jak víte, má na starosti vzdělávání soudců, státních zástupců a obecně justičního personálu. A právě klíčovým tématem této instituce pro další dva roky a následné roky je příprava seminářů pro aplikaci nového občanského zákoníku. V tuto chvíli je pro léta 2012 až 2015 připraveno 283 vzdělávacích akcí. Vidíte sami, že opravdu je zde mohutná snaha připravit celou řadu školení. Já jsem paní poslankyni dodal jednotlivé okruhy tematické, které zde nechci číst. Bude-li zájem, mohu vám předat opět materiál Justiční akademie, který podrobně upravuje rozpis těchto akcí. 283 vzdělávacích akcí, na to navazující konference, E-learningové moduly atd. V čele Justiční akademie stojí dr. Petrov, který byl spoluautorem občanského zákoníku, členem kodifikační komise, je si vědom naléhavosti tohoto problému a dělá vše pro to, aby vzdělávání pro soudce, státní zástupce a ostatní zaměstnance justice bylo připraveno. Jestli je 283 akcí moc, nebo málo, to ukáže až zájem a ukáže konkrétní praxe. Všichni dobře víme, že vzdělávání soudců v České republice je dobrovolné, že Ústavní soud jasně vyřkl svůj autoritativní právní názor, že nelze nutit soudce, aby se vzdělával. My toto respektujeme. Předpokládáme, že vzhledem k závažnosti tohoto tématu, jako je nový občanský zákoník, zájem bude, a pokud se ukáže, že zájem je větší, než je těch 283 vzdělávacích akcí, anebo že zájem o některá dílčí témata je větší, než jak se plánuje jejich proškolení, pak samozřejmě okruh vzdělávacích akcí rozšíříme, uděláme vše pro to, aby odborná veřejnost dostala maximální množství informací. Vedle Justiční akademie, dobře víte, že dva, minimálně dva odborné týmy připravují velmi rozsáhlé komentáře k občanskému zákoníku, které by měly vyjít, alespoň jak mám informace, od jednotlivých právnických nakladatelství ještě do doby, než zákon bude účinný. Tedy pro zkušeného praktika pak nebude činit problém, pokud si nebude jist výkladem určité normy v občanském zákoníku, aby využil služby Justiční akademie, služby Ministerstva spravedlnosti, o kterých za chvíli ještě budu hovořit, nebo se případně podívat do komentářů, které již v době účinnosti zákona budou na stole, a každý rozumný právník s komentáři zkrátka umí pracovat. Mimo to bude důležitá role Nejvyššího soudu, jehož judikatorní úlohu výrazně posilujeme v novele občanského soudního řádu, kterou včera schválila vláda a kterou budete mít možnost v nejbližší době zde na půdě Parlamentu projednávat. Tolik ke školením, která připravuje Justiční akademie. Budete-li, jak

- 136 -

- 137 -

jsem řekl, mít zájem o konkrétní témata, která paní poslankyně dostala, mohu je zde rozvést, ale nechci vás tím v tuto chvíli obtěžovat. Z hlediska laické veřejnosti je třeba říci, že laická veřejnost, která má zájem, měla možnost se s občanským zákoníkem seznámit už dva, resp. tři roky předtím, než občanský zákoník byl přijat. Toto je první právní předpis, ke kterému proběhlo tzv. veřejné připomínkové řízení, kdy zákon visel více než rok na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti a každý občan mohl napsat své výhrady ke konkrétním ustanovením. Těmito občanskými výhradami se odborná kodifikační komise velmi seriózně zabývala a několik podnětů do konečného textu občanského zákoníku zapracovala. Nicméně my počítáme s tím, že služby pro veřejnost zde budou muset být do budoucna mnohem rozvinutější. Za prvé počítáme s tím, že na Ministerstvu spravedlnosti bude vyčleněna speciální skupina expertů, kteří budou dále na výkladu sporných pasáží z pohledu občanů a řekněme soudů pracovat. V nejbližší době spustíme tzv. kancelář pro implementaci soukromého práva, v jejímž čele bude stát náměstek Melzer, který bude mít právě otázku implementace soukromého práva jako svoji klíčovou činnost na Ministerstvu spravedlnosti, a tato kancelář, která bude převážně placena z peněz Evropské unie — za chvilinku vám řeknu konkrétní čísla —, bude tady od toho, aby právě odpovídala na dotazy jak odborníků, soudců, odborné veřejnosti, tak na dotazy laiků. Jinými slovy, ministerstvo je připraveno poskytovat bezplatně informační servis široké odborné i laické veřejnosti ve vztahu k výkladu jednotlivých pasáží občanského zákoníku. U žádného jiného právního předpisu stát takovouto podporu nikdy neposkytl. Myslím si, že je to mimořádně důležité, a zdůrazňuji, že majoritní část nákladů spojených s touto kanceláří bude placena z peněz EU. Ostatně mohu to zde přímo říci. V tuto chvíli počítáme s tím, že kancelář plus propagace občanského zákoníku bude stát 19,6 milionu korun, přičemž těchto přibližně 20 milionů korun bude pokryto z maximální míry z peněz EU, z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti tam půjde 2,9 milionu korun. To znamená přibližně 15 % té částky platí stát, zbytek je pokryt z peněz Evropské unie. Myslím si, že dát 3 miliony z peněz z rozpočtu na osvětovou činnost se vyplatí, protože to povede k odstranění případných aplikačních problémů. Z čísel, která paní poslankyně postrádala, jí mohu říct, co budou stát semináře na Justiční akademii. Tam v tuto chvíli počítáme s částkou 29,9 milionu korun, to znamená přibližně 30 milionů korun. Opět majoritní část bude pokryta z peněz Evropské unie, z peněz státu, resp. rozpočtu Justiční akademie, půjde částka 4,5 milionu korun. To znamená méně než jedna šestina z našich peněz, zbytek opět z peněz Evropské unie. To jsou konkrétní čísla, která umím dát na stůl, protože jsou to konkrétní projekty spojené s přípravou na aplikaci občanského zákoníku.

Opravdu asi rozumíte tomu, že vám neumím říci, kolik bude stát výměna razítek na všech úřadech a jiné věci, které zde paní poslankyně zmiňovala. Nicméně ty náklady nebudou podle mě tak výrazné a dlouhodobě efekt nového kvalitního soukromého práva výrazně převáží. Jestli dovolíte, ještě k té kanceláři. Jak jsem řekl, v nejbližší době spouštíme kancelář pro implementaci soukromého práva, která bude odpovídat jak odborné, tak laické veřejnosti na jednotlivé dotazy. Počítáme s tím, že některé dotazy budou zveřejňovány na webu Ministerstva spravedlnosti, tedy některé ty autorizované a opakované dotazy budeme zveřejňovat, samozřejmě s návrhem řešení toho problému. Naše stanoviska nebudou samozřejmě závazná, my nejsme úřad, autor, který může vykládat právo, nicméně mohou být podpůrná a mohou být užita následně při autoritativním rozhodování příslušných státních orgánů. To bude záležet na nich. Předpokládám, že vzhledem k tomu, že stanoviska budou psát autoři občanského zákoníku a nejlepší kapacity, že tato stanoviska budou přesvědčovat silou svých argumentů, nikoliv tím, že by byla samozřejmě závazná. Vedle webu této kanceláře by měla být vydána, budou-li na to peníze, uvidíme, v jakém rozsahu, speciální brožurka pro občany, která by měla být dostupná na všech soudech, kde budou shrnuty jednotlivé pasáže občanského zákoníku. Proto takový stručný průvodce občanským právem pro občany bude každému k dispozici. Nicméně takováto brožurka spíše dá všeobecný, obecný náhled občanovi, těžko může řešit konkrétní, řekněme specifické problémy, které bude chtít občan vyložit. K tomu bude, jak jsem už řekl, ta kancelář. Pokud se podaří sehnat Ministerstvu spravedlnosti transparentní podporovatele, tak počítáme ještě s variantou společného projektu s Českou televizí, kdy by se připravil speciální pořad pana dr. Jahelky, kdy by zábavnou formou edukativně vysvětloval jednotlivé pasáže nového občanského zákoníku pro občany. Myslíme si, že opět takováto edukativní forma je velmi vhodná a že se pořady pana dr. Jahelky, kterými se snaží zvyšovat právní vědomí občanů o jednotlivých právních předpisech nebo se jim snaží vysvětlit některé možné problémy, které mohou v jejich životě nastat, velmi osvědčily. Tyto pořady měly velkou sledovanost, byly velmi profesionální a myslím si, že pro osvětlení některých pasáží občanského práva se takovýto pořad také hodí. Takže to je jedno z témat, na kterém v tuto chvíli také pracujeme. Dámy a pánové, tolik tedy má stručná reakce na onu interpelaci. Asi sami tušíte, že to téma je tak široké, že bych zde mohl další tři hodiny hovořit o jednotlivých zákonech nebo jednotlivých seminářích nebo o té kanceláři, kterou zřizujeme. Nechci vás tím takto obtěžovat. Jak říkám, jsem připraven buï reagovat na další podněty v této debatě, anebo jsem připraven v

- 138 -

- 139 -

případě vašeho zájmu vám dodat písemné materiály. V každém případě v nejbližší době bude schválen materiál, který přesně říká, který právní předpis v jaké fázi novelizace je v tuto chvíli rozpracován, co už bylo pro to uděláno, v jaké jsme fázi atd. Shrnuji, že dva roky, které máme určeny pro přípravu na nový občanský zákoník, chceme maximálně využít. V přípravě legislativy vláda a Ministerstvo spravedlnosti v žádném případě není ve skluzu. Přesně běží plán, který jsme připravili. To znamená, tento rok příprava zákonů, příští rok schvalování zákonů. Stejně tak se připravují a spouštějí se jednotlivé vzdělávací akce. Já se domnívám, že ty dva roky jsou přesně odpovídajícím harmonogramem pro to, aby ti, co se chtějí vzdělat a připravit na aplikaci občanského zákoníku, měli dostatečný prostor. Lhůty, které by byly delší, by podle mého názoru vedly pouze k tomu, že by se delší dobu nic nedělalo a pak by se stejně v posledním roce nebo roce a půl narychlo všechny práce honily, realizovaly a ukončovaly. Taková je zkušenost ze zemí, kde legisvakanční lhůta schválená parlamentem pro přípravu aplikace nové soukromoprávní úpravy — ty státy, které tu lhůtu měly delší, mají jasné zkušenosti s tím, že první část té lhůty byla většinou proplýtvána tím, že se příliš intenzivně na nutných úkolech nepracovalo, a pak se stejně v zásadě kvaltovalo a vše se urychlovalo na konci této lhůty. Jsem přesvědčen, že my tím, že po přijetí zákona permanentně pracujeme a nepolevili jsme na ostatních zákonech, že rekodifikační tým částečně přešel do týmů, které připravují další právní předpisy, částečně připravuje vzdělávací projekty na Justiční akademii a částečně bude součástí té výkladové kanceláře na Ministerstvu spravedlnosti, tak díky tomu, že se nám intelektuální kapacity, které pracovaly na kodifikaci, nerozprchly, ale přešly plynule dál, tak je to myslím velmi vhodná forma přípravy na aplikaci, kdy zkrátka, jak jsem už řekl, ministerstvo toto vnímá jak svůj klíčový úkol. Dámy a pánové, budete-li mít k tomuto dotazy, jsem připraven je zodpovědět, jak už jsem řekl, buï nyní ústně, případně dodám písemné odpovědi. V každém případě v tuto chvíli nehrozí žádné prodlení, vše běží podle přijatého a schváleného plánu, tedy občanský zákoník bez velkých problémů může být účinný od 1. ledna 2014. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zeptám se — paní poslankyně Bebarová-Rujbrová si vezme slovo. Prosím.

chaický jazyk nového občanského zákoníku promítnout do svých písňových textů, tak se na to opravdu těším. Na druhou stranu si myslím, že tuto Sněmovnu v tuto chvíli, soudě podle atmosféry, vaše odpověï zajímá asi stejně jako můj dotaz nebo občanský zákoník samotný. Je mi líto, že nemohu vycházet z vašich slov a že mi neumožňuje jednací řád, abych navrhla Sněmovně, aby vám uložila podávat o průběhu těch kroků, o kterých jste hovořil, Sněmovně zprávu. Ale já vám budu věřit, nebo alespoň si to vykládám tak, že jste připraven a ochoten zájemcům, což bude nepochybně ústavněprávní výbor, ale i celá řada poslanců v této Sněmovně — být informováni o přípravách na účinnost občanského zákoníku. Takže pro tuto chvíli vám za vaši odpověï děkuji, a pokud bychom se později nedomluvili, tak se zase ozvu. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan ministr Pospíšil. Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil: Já ještě malou repliku. Já si opravdu, bez jakékoli ironie, vážím toho, že paní poslankyně to téma tady zvedla, protože fakt je důležité. Chci na její slova replikovat tím, že i bez této interpelace jsem připravoval pro ústavněprávní výbor informační zprávu o tom, jak probíhají právě přípravy ostatních právních předpisů, v jakém půjdou časovém sledu a jak probíhá příprava vzdělávání. Takže já tady mohu veřejně slíbit, že minimálně nyní a v průběhu roku opakovaně chceme ústavněprávnímu výboru poskytovat informace o tom, jak celý proces probíhá. Bude-li zájem u jiných poslanců, samozřejmě není problém buï je upozornit na to, že bude takováto informace na ústavněprávním výboru, anebo ty materiály dodat písemně. Takže opět zde říkám, já si vážím toho zájmu a není důvod ze strany Ministerstva spravedlnosti cokoliv tajit, naopak si zájmu poslanců o tuto otázku vážíme a rádi veškeré informace dodáme. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní poslankyně netrvá na hlasování o nějakém návrhu, nebo ho spíš nepřednesla, takže můžeme ukončit projednávání této písemné interpelace. Jako další tady máme interpelaci na ministra práce a sociálních věcí, kterou předložil poslanec Vojtěch Filip. Já ho požádám, aby také uvedl důvody, proč žádal její zařazení tady na projednávání ústní. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, pane ministře. Musím říci, že jste mě alespoň zčásti potěšil. Pokud pan dr. Jahelka dokáže ar-

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové. Já jsem interpeloval, a máte příslušný tisk parlamentní 636 ve svých lavicích, pana ministra práce a sociálních věcí

- 140 -

- 141 -

Jaromíra Drábka ve věci ústavu v Chrlicích. Nebyl bych pravděpodobně tak nespokojený s odpovědí, kdyby to probíhalo jiným způsobem. Jde v podstatě o princip transformace sociálních ústavů, nebo transformace sociálních služeb, která byla zahájena ještě pod gescí současného premiéra v roce 2010, respektive navazovala na ni. Co se ale stalo. Po volbách v roce 2010, zejména v roce 2011, Ministerstvo práce a sociálních věcí zřídilo Národní centrum podpory transformace sociálních služeb a ozvaly se opravdu velmi podivné věci. Důvodem, pro který jsem interpelaci podával, byla záležitost, která si zaslouží vaši pozornosti. Nemyslím si, že je vhodné, aby kdokoliv, by to není přímo pracovník ministerstva nebo jeho nejvyššího manažerského sboru, prohlásil, že "zámky patří turistům, smrt ústavům". Já jsem přesvědčen, že tato slova pana Drexlera poznamenala vůbec začátek této kauzy. Dovolte mi říct několik zásadních věcí, a proč jsem odmítl oněch šest odpovědí na mých šest otázek od pana ministra. Zámek v Chrlicích, nebo Ústav sociální péče v Chrlicích je ústavem sociální péče pro zrakově postižené. Původní zámeček nakoupil spolek slepců hned po první světové válce a byl přestavěn ve 30. letech minulého století za pomoci státu, ale ještě pořád pod gescí spolku slepců. Po druhé světové válce prošel určitou transformací, až po roce 1960 se stal zcela státním majetkem a také se stát o něj staral. V tomto ohledu výhrůžka, že tento ústav sociální péče pro zrakově postižené bude zrušen — nevím komu by zámeček stát prodával vzhledem k tomu, jak ho nabyl. Bylo by velmi podivné, kdyby se stal předmětem prodeje státního majetku a neměl by sloužit zrakově postiženým. Takže to je jedna věc, kterou bych rád věděl a na kterou mi pan ministr neodpověděl, protože to nebylo součástí jeho odpovědi na mou první otázku. Přitom samozřejmě pan ministr určitě ví, že tento ústav je zařízení zcela specifické, a po poslední rekonstrukci není pravda, jak říká paní transformátorka Kloučková v únoru letošního roku: Kdo z nás žije na zámku. A je neekonomické vytápět velké chodby a jídlo ve společné jídelně. — Nechápu, jak může někdo takový vůbec být pozván do týmu, který má něco transformovat, když si neuvědomuje, že zámek opravdu není zámkem více než 80 let, chodby jsou přiměřené potřebám nevidomých a nejsou vytápěny a společné jídelny mají nejen smysl jídelny, ale mají zejména terapeutický význam. Uživatelé musí vlastně neustále procvičovat prostorovou orientaci, drží společenské kontakty, vazby a dovednosti. K tomu mi dovolte říct, že i ve druhé otázce pan ministr nebyl úplně důsledný. Připomínám, že v České republice žije něco přes 60 tisíc těžce zrakově postižených osob, ale jenom 300 z nich využívá díky svým potřebám, protože takové je jejich zrakové postižení, pobytové služby. A

myslím si, že pokud by měla transformace vést až k tomu, že všechny pobytové služby včetně tedy Ústavu sociální péče v Chrlicích by měly být zrušeny, tak to považuji docela za hyenismus. Dovolím si to slovo říct, protože těžce zdravotně postižení lidé potřebují využívat nikoliv péči kohokoliv, ale péči kvalifikovaného personálu. A tady musím říct, že pan ministr mě ve svých otázkách uspokojil, protože narazil na stejný zákon jako já, na zákon č. 108/2006 Sb. V tomto ohledu je tedy potřeba připomenout, že z pěti ústavů, které jsou dále zřizovány Ministerstvem práce a sociálních věcí, jsou skutečně všechny v podstatě zařízeními, která využívají jenom těžce zdravotně postižení. Já jsem se na to připravil, musel jsem si nastudovat metodický pokyn, doporučený postup z roku 2010, který má spoustu dotazníků. Samotný pokyn má asi jenom dvacet stran, ale podstatné jsou dotazníky. A už ty dotazníky ukazují, když si vezmeme mezinárodní pravidla, že skutečně je potřeba, abychom se zabývali tím, že z 60 tisíc tady opravdu zůstane určitá část, která nemůže být zařazena řekl bych do běžné komunity. To je realita a k tomu také povede mé vystoupení. Dotazníky mi tedy připadají podivné, zejména nakládání s dotazníky je zase otázka jiná, a myslím si, že by bylo potřeba, aby to bylo upřesněno, protože tam v jedné části metodického pokynu, nebo doporučeného postupu, jak je to nazváno, je myslím, promiňte mi to slovo, vybočení z větné vazby, tam je, že se mají kopírovat dotazníky a využívat se v dalších systémech. V tom případě mi ale pan ministr nesprávně odpověděl na mou otázku, jak bude zajištěna ochrana osobních údajů těch, kteří je vyplní, a i nucení vyplňovat dotazníky je poměrně problematická záležitost. Ale já se vrátím k tomu, co je smyslem mé úvahy. Třeba ve vztahových věcech, dotazník č. 5, je samozřejmě v otázce A — vaše rodina, vaši přátelé, tam se začíná od toho "nepotřebuji žádnou pomoc v tom, abych mohl navštěvovat svoji rodinu" až po "při každé návštěvě rodiny nebo přátel potřebuji někoho dalšího, kdo mi po celou dobu pomůže". A škála je samozřejmě taková, že je potřeba, abychom si uvědomili, že zdravotní postižení může být opravdu velmi velkého rozsahu, může být kombinované, slepý může být hluchoslepý občan České republiky, uživatel této péče, a v tomto případě tedy není možné, aby zařazování do běžné komunity probíhalo způsobem, který si někdy představujeme docela jednoduše. Já se ještě vrátím k záležitosti, kterou jsem řešil ve své poslanecké kanceláři v Českých Budějovicích. Uvedu to beze jmen. Obrátila se na mě paní z Českých Budějovic těžce zdravotně postižená slepotou, kterou okradla její pečovatelka. Zneužila toho, že o ni pečovala, nechala ji podepsat dohodu o úvěru. Úvěr vybrala a ztratila se. Protože podpis na tom byl samozřejmě slepé paní, který byl takový, jaký je uváděn, nebyl u toho

- 142 -

- 143 -

podpis pečovatelky, tak v tomto ohledu samozřejmě rodina slepé paní platí 300 tisíc korun, které nikdy neviděla. Když se na mě obrátila, dali jsme trestní oznámení Policii České republiky, ta to ale nevyšetřila vzhledem k tomu, že to bylo tvrzení proti tvrzení. A teï si vezměte, že se těžce zdravotně postižený člověk dostane do této situace a my bychom ho do té komunity vytlačili zrušením všech ústavů. Takže to je záležitost, která je poměrně komplikovaná, a pokud někdo užívá taková expresivní vyjádření, že prostě "zámky turistům a smrt ústavům", tak si myslím, že nepatří mezi ty, kteří by vůbec mohli pracovat pro Ministerstvo práce a sociálních věcí v souvislosti s transformací. A teï to není o zpochybnění samotné podpory transformace sociálních služeb. Já nezpochybňuji evropský projekt a nevyčítám zapojení České republiky do něj, ale ptám se na hranici. A to je ten druhý důvod, pro který odmítám odpověï na tuto interpelaci. Hranice Ministerstvem práce a sociálních věcí tady nebyla žádným způsobem stanovena. Původní záměr z roku 2008 při vůbec zahájení transformačních kroků, zapojení se do projektu, byl takový, že měli být proškoleni o nových předpisech a v souvislosti s tím i pracovníci ústavů, které původně měly být v takzvané měkké transformaci, to znamená školení a přijímání dalších záležitostí, a nikoliv rušení ústavů. Po roce 2011 se dostáváme do situace, kdy skutečně jde, řekl bych, o nulovou měkkou transformaci a jde o rušení ústavů. A v tomto ohledu mi odpovědi chybí. Mohl bych v jednotlivých odpovědích na otázky mluvit dál. Jen krátce. Pro nákladovost terénních a ambulantních služeb neexistuje zatím ekonomický propočet. Jestli je výhodnější nechat jenom těch 300 těžce zdravotně postižených v ústavech, nebo je ještě míra péče, která by musela být vynakládána v ambulantní sféře, to znamená zapojení do běžné komunity, dražší, nebo lacinější pro státní rozpočet. Říkám to, promiňte mi, asi trochu na ostří nože. Stejně tak v otázce čtyři bych prosil o doplnění pana ministra, jak bude zajištěna součinnost a propojení mezi poskytovateli, aby nedošlo k sociálnímu vyloučení a izolaci uživatele. Protože zrakově postižení samozřejmě mají větší problémy při navazování kontaktů a vztahů. Klade to mnohem větší nároky na komunikaci a především na osobní asistenci a tam může dojít i při té osobní asistenci k izolaci ve vlastním bytě, v přirozeném prostředí, a ten člověk se prostě nevyzná, promiňte mi, ve velkoměstě. Je to opravdu složité. Takže v tomto ohledu si myslím, že je potřeba, aby hranice transformace byla nějakým způsoben stanovena. Pokud jde o posuzování nezbytné míry podpory uživatelů, tady si myslím, že na základě toho dotazníku, a vracím se k němu, když měli být klienti roztříděni a následně umístěni do nových forem bydlení a služeb, tak si musím taky položit otázku, a teï se vracím jenom k Chrlicím, a to bych chtěl

od pana ministra slyšet výslovně — když ti klienti odmítnou, absolutně odmítnou pobývat někde jinde, je to jejich přání a nemají zájem, protože mají obavu, přirozenou obavu z nového prostředí, tak jestli je možné je vytlačit. Jestli ten zákon bude tak drastický nebo řekl bych nelidský, že je vytlačíme. A tady se vracím k tomu, co chci od pana ministra upřesnit, jestliže není respektována vůle a přání klientů, není zohledněno jejich postižení, jestli bude zrušeno poskytování dotazníku bez anonymizace k dalšímu využívání. To bych opravdu považoval za porušení lidských práv. A v toto ohledu tedy je pravděpodobně asi co doplňovat a také proto po vyslechnutí slov pana ministra budu požadovat doplnění odpovědi. Pokud se mám vyslovit přímo v nových odpovědích mimo těch šest, které jsem původně položil, a omlouvám se, že jsem až po prostudování metodických posudků dospěl k dalším otázkám, je, jestli pracuje Ministerstvo práce a sociálních věcí s těmi členy občanského sdružení, kteří si vyžádali transformační projekt. A jestli takový transformační projekt na Chrlice existuje, nebo neexistuje a jestli by mohl být předložen alespoň mně, abych se s ním mohl seznámit. Potom je moje logická otázka, kvůli které sem předstupuji. Jestli Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o vyjmutí chrlického ústavu sociální péče pro zdravotně postižené z transformace. Já považuji už z pohledu původu toho objektu, původu toho zařízení a jeho více než 80letého vývoje za logické, že tento ústav by transformací neměl procházet. A potom samozřejmě je otázka, jakým způsobem bude samotný projekt vyhodnocen i u ostatních ústavů, které zřizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Záměrně se neptám pana ministra na ty ústavy, které zřizují kraje a kde kraje rozhodují ve své vlastní kompetenci a řídí se jenom těmi metodickými pokyny, které Ministerstvo práce a sociálních věcí dalo. Tolik tedy ode mě k mé interpelaci. Omlouvám se, že to bylo tentokrát mnohem delší než jindy, ale považuji to za tak vážný problém, že ponechání tomu samospádu a případnému zrušení bych považoval za tak hrubou chybu, které se v této oblasti snad ještě nikdo nikdy nedopustil. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)

- 144 -

- 145 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Slovo bych dal nyní panu ministru Drábkovi. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Dobré dopoledne. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná to bude překvapivé, ale jsem rád, že tady tohle téma bylo nastíněno, protože téma transformace sociálních služeb považuji za velmi důležité. Chci jenom znovu říci, že

transformační proces běží už od roku 2007. Není to věc, která by byla spuštěna až za mého působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a musím říci, že jsem rád, že mohu navazovat na něco, co už běží několik let. Myslím si, že je nutné na začátku říci, že proces transformace je různorodý, velmi výrazně se liší v míře změn, na základě nichž je přistupováno k jednotlivým zařízením. Do projektu jsou zařazena zařízení, která se transformují celá, zařízení, kde se transformuje jen částečně, například jedna budova. Zařízení, kde se předpokládá, že část klientů například se přesune do chráněného bydlení s tím, že to bude znamenat zlepšení situace pro všechny klienty, protože bude potom mnohem lepší možnost poskytovat individualizovanou péči v těch zařízeních a samozřejmě také péči při pomoci v životě v chráněném bydlení. A potom také zařízení, kde nedochází k žádnému stěhování klientů a transformační změna je pouze v tom, že zaměstnanci mají možnost využívat vzdělávání, různé workshopy, supervizi atd. A to je právě případ ústavu sociální péče v Chrlicích. Chtěl bych jenom podotknout, že jsem ve své písemné odpovědi na interpelaci jasně deklaroval — cituji: že Ministerstvo práce a sociálních věcí s uzavíráním původních objektů v případě přímo řízených organizací nepočítá. O této skutečnosti byl management přímo řízených organizací informován již v roce 2007. Týká se to tedy všech pěti zařízení, která jsou zřizována Ministerstvem práce a sociálních věcí a týká se to i — a to tady chci říct úplně napřímo — týká se to i Ústavu sociální péče v Chrlicích. Nepočítáme s tím, že bychom jakýmkoli způsobem přistupovali nebo vůbec uvažovali o rušení ústavu. Zároveň je ale nutné říci, že v Ústavu sociální péče v Chrlicích, a nyní se budu věnovat přímo tomuto ústavu sociální péče, není optimální skladba klientů. To je prostě potřeba říci na základě čísel, která jsou dostupná a která vypovídají o stupni zdravotního postižení u klientů i například v časové řadě od roku 2007. Na jednu stranu musím říci, že skladba klientů směřuje k tomu, že lépe odpovídá zaměření ústavu sociální péče, a na druhou stranu je potřeba říci, že skladba klientů zdaleka ještě nedosahuje toho, co bych i já považoval za optimální. Kupříkladu v letech 2007—2008 nebyl v Ústavu sociální péče v Chrlicích ani jeden, případně byl jeden klient v roce 2007, který měl stupeň příspěvku na péči 4, to znamená nejvyšší postižení, které vyžaduje 24hodinovou péči. Z 90 klientů, kteří jsou tam řádově, přibližně, průměrně, tak jenom tři měli v letech 2007—2008 přiznán příspěvek na péči ve stupni 3. Všichni ostatní byli buï bez příspěvku na péči, nebo s příspěvkem na péči do stupně 2. Naproti tomu v roce 2011 postupnými měkkými změnami už jsme došli do situace, kdy v ústavu z nuly nebo jednoho bylo dosaženo čísla, kdy devět klientů pobírá příspěvek na péči ve stupni 4, to znamená těch, kteří vyžadují 24hodinovou trvalou péči,

a z původních tří klientů, kteří jsou ohodnoceni stupněm příspěvku na péči 3, tak v roce 2011 už jich bylo 15. Chci tím jenom ukázat, že tam nejde o to, aby došlo k nějaké jednorázové změně, která překlopí nějak systém práce s klienty ústavu. Jde o to, abychom postupně dosahovali toho, aby za prvé ústav sociální péče poskytoval co nejlépe individuálně zaměřenou péči s ohledem na zdravotní stav a potřeby toho klienta a také abychom postupovali tak, aby i to prostředí bylo pro klienty přívětivé. A tady musím — bohužel a s politováním — konstatovat, že vedení Ústavu sociální péče v Brně-Chrlicích nepostupovalo dostatečně přívětivě vůči klientům, protože bohužel klientům byla podávána řada informací, které byly ne úplně přesně interpretující postup transformace. Skutečně tam vypukla v podstatě panika spočívající v šíření dezinformací stylu "tady to bude zavřeno, tady žádný ústav nebude, všechny vás přestěhujeme jinam". A je naprosto jasné, že toto je situace, která u klientů vyvolala velmi negativní odezvu. Znovu tedy zdůrazňuji, že v transformačním plánu, do kterého je Ústav sociální péče v Brně-Chrlicích zařazen stejně jako všechny další ústavy sociální péče zřizované ministerstvem, se nepočítá s tím, že by transformační proces měl vést k uzavírání ústavů. A co se týká ústavu v Chrlicích, ten je zaměřen na speciální skupinu lidí, co se týká postižení. Jsou to lidé se zrakovým postižením. Co se změnit tedy musí, je komunikace mezi vedením ústavu, zaměstnanci a uživateli domova. K tomu také směřovaly personální změny, které jsem provedl. Je potřeba postupovat efektivně v té takzvané měkké transformaci, která má znamenat zvýšení klientského komfortu a zlepšení služeb pro klienty ústavu. Z toho také vyplývá, věřím, odpověï na otázku ohledně stanovení hranice transformace. Ano, tak, jak jsem uvedl v úvodu, pro každé zařízení individuálně je právě stanovena hranice, kam až má transformace jít. To znamená u těch zařízení, která je potřeba změnit, včetně například umístění nebo včetně prostor, včetně budovy, tam skutečně hranice je někde jinde. A znovu jenom zdůrazňuji, že u Ústavu sociální péče BrnoChrlice je ta hranice stanovena přesně v tom smyslu, že se jedná o takzvanou měkkou transformaci, že se nejedná o žádné stěhování klientů, o žádné uzavírání celého tohoto pracoviště. To také, myslím si, odpovídá jednoznačně na otázku, která byla položena: "Co když klienti odmítnou se přestěhovat?" Tato otázka není relevantní, protože nikdo nepočítá s tím, že by klienti měli nějakým způsobem opouštět Ústav sociální péče v Chrlicích. Dochází tam k přirozené obměně. To je vidět i z čísel, která jsem uvedl, od roku 2007. Myslím si, že to je přirozený proces, že je to vhodný proces, ale určitě nedochází a nebude docházet k žádnému vynucenému nebo umělému stěhování klientů a tím či oním směrem.

- 146 -

- 147 -

Závěrem tedy bych chtěl jednoznačně deklarovat, že ministerstvo neuvažuje o vyjmutí Ústavu sociální péče v Brně-Chrlicích z procesu transformace ze dvou důvodů. Za prvé proto, že do procesu transformace jsou zařazena všechna zařízení, všech pět zařízení zřizovaných ministerstvem. Za druhé právě proto, že Ústav sociální péče v Brně-Chrlicích je zařazen do té měkké formy transformace. A mám za to, že vzdělávání pracovníků, účast na různých kulatých stolech, ale i zjišování potřeb klientů a práce s těmito potřebami je velmi důležitou součástí zlepšování podmínek pro klienty toho ústavu. Hlásím se k tomu, co pan poslanec Filip říkal. Pokud je potřeba odpovědět na další otázky, já na ně velmi rád odpovím. Myslím si, že toto je téma, které by se mělo i nadále objevovat, a už na různých kulatých stolech, nebo i ve formě interpelací, protože to považuji za tu správnou půdu, správnou platformu pro vyjasňování a diskusi o takových otázkách. Budu tedy velmi rád v diskusi pokračovat a považuji ji za přínosnou pro celý transformační proces, protože si myslím, že cíl je společný. Jde jenom o to, jak ty kroky provést tak, aby měly co nejlepší efekt. Zatím děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A teï bych poprosil pana poslance Opálku, který se hlásí o slovo také do této rozpravy. Prosím, pane poslanče. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, já bych zúžil prostor v podstatě na jeden problém, který v té oblasti vidím. Nejsem nepřítel transformace ústavů a sociálních zařízení, jejich humanizace, ale musím říci, že — a pan ministr to zde podtrhl — jde o zařízení speciální. A to speciální zařízení si vyžádalo i speciální techniku, která umožňuje těm občanům i při té klasifikaci, kterou mají a podle které pobírají příspěvek na péči, se v těch prostorách pohybovat. Celý celek znají a život je pro ně právě tam jednodušší. My už jsme zažili jeden takový příklad v devadesátých letech, kdy pro občany s vadami sluchu bylo vybudováno taky obdobné zařízení na Svatém kopečku u Olomouce za přispění státu, samozřejmě s vysokými náklady a technikou, která jim umožňovala pohybovat se po celém areálu bez velkých problémů. A v té době byl objekt vrácen církvi. To byla ta první fáze církevních restitucí. A pak se složitě občané integrovali ve společnosti. Ti občané mají tedy obavu, že dopadnou obdobně. A řekl bych, že meritum věci je v tom, kdo má zájem o objekt zámku a jestli jejich život v roztroušených nově postavených domcích bude tak jednoduchý jako v jed-

- 148 -

nom objektu, protože ta situace bude pro ně samozřejmě s přesunem trošičku složitější. Takže zužuju otázku na to, co bude se zámkem, protože jdou různé fámy nebo pravdy — že tam bude golfové hřiště, že si tento areál přizpůsobí nějaký majetný golfový klub a podobně. To jsou možná právě ty příčiny, proč tak ostře nejenom klienti, ale i vedení tohoto ústavu vystupovali. Snažil jsem se dopátrat i postoje a názoru Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých a vycítil jsem jeden problém. Na rozdíl od Národní rady zdravotně postižených je tato organizace více opatrná vzhledem k tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dotuje činnost těchto organizací a — nemám to samozřejmě potvrzené, ale je to moje domněnka — že mají obavu, že kdyby řekli svůj názor, mohli by být v příštích letech u ministerstva v nemilosti. To sděluji jako informaci pro pana ministra, že samozřejmě asi kdyby to bylo pod gescí Národní rady zdravotně postižených, byl by ten ohlas trošičku větší. Závěrem. Myslím si, že přistoupit k humanizaci prostředí pro tyto občany je důležité. Myslím si, že oni volají po tom, aby bylo zlepšeno prostředí ve stávajících prostorách, a kladl bych otázku, jestli opravdu není zájmem třetích osob o to, aby pak odkoupily tento zámek, který vlastně byl financován v minulosti z prostředků slabozrakých a nevidomých. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já nevím, jestli pan poslanec Filip si vezme slovo zřejmě. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Já v podstatě děkuji i panu ministrovi, protože bez nějakých emocí říkám, že žádám Sněmovnu, aby vyslovila nesouhlas s odpovědí pana ministra, s tím, že on sám přislíbil, že se tím budeme dále zabývat. Já bych rád otázky, které jsem tady položil, specifikoval, abychom se o nich mohli bavit příště. Pokud ovšem bude odpověï v pořádku, myslím si, že bude stačit, a potom bych se vzdal toho zařazení na plénum, kdyby ta odpověï proběhla na výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, protože si myslím, že ty materiály už na výboru jsou. Takže jenom bych požádal teï o vyslovení nesouhlasu s odpovědí pana ministra s tím, že on sám přislíbil, že ji doplní. Takže v tomto ohledu potom už by bylo jenom otázkou příští schůze, jestli to budeme probírat na plénu, nebo ve výboru. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Čili teï hlasovat nebudeme? Poslanec Vojtěch Filip: Ano, budeme hlasovat, že ta odpověï je nutná.

- 149 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Že ta odpověï je jaká? Já se omlouvám. Poslanec Vojtěch Filip: Požaduji novou odpověï na své otázky. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Aha. Takže vlastně nesouhlas se současnou odpovědí budeme hlasovat. Dobře. Pan ministr Drábek chce ještě reagovat. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Ano, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl krátce reagovat. Za prvé, z procesního pohledu já jsem, ano, vyjádřil připravenost k tomu, že dnes položené otázky zodpovím, nicméně citoval jsem i tady některé pasáže ze své odpovědi. Tedy já samozřejmě nemohu souhlasit s tím, že odpověï byla nedostatečná. Nicméně znovu říkám, že jsem připraven doplňující otázky zodpovědět a dále samozřejmě diskutovat, a už při ústních interpelacích, při písemných interpelacích, nebo při jiných příležitostech jak o procesu transformace obecně, tak o procesu transformace v Ústavu sociální péče v Brně-Chrlicích. Jenom mi dovolte dvě krátké poznámky k tomu, co tady řekl kolega Opálka. Za prvé, znovu chci zdůraznit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že budovy v Brně, které ústav využívá, bude využívat i nadále. Rozhodně neuvažuje ministerstvo o prodeji, ani uzavření budovy — i vzhledem k tomu, že ta budova byla nedávno rekonstruována. Druhá poznámka se týká Národní rady osob se zdravotním postižením a Sdružení nevidomých a slabozrakých. I Národní rada osob se zdravotním postižením dostává poměrně masivní finanční podporu od státu. To bych jenom chtěl, aby tady jasně zaznělo. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže budeme tedy hlasovat. Nakonec pan poslanec Filip v této fázi formuloval nesouhlas s odpovědí pana ministra Drábka, takže budeme hlasovat jeho návrh usnesení, který bych formuloval tak, že pan poslanec Vojtěch Filip nesouhlasí s odpovědí ministra Drábka na jeho písemnou interpelaci a nadále nesouhlasí. A to je to, co budeme nyní hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, vyjádřením nesouhlasu pana poslance Filipa s odpovědí ministra Drábka, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 36, přihlášeno je 134, pro hlasovalo 41, proti 56, takže tento návrh usnesení byl zamítnut.

Končím projednávání této písemné interpelace. Další je ministr zemědělství Petr Bendl, který byl interpelován panem poslancem Ohlídalem. Pan poslanec Ohlídal kupodivu není. Jak už jsem přečetl dneska v úvodu, pokud poslanec není, jednací řád říká, že pokud poslanec není přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná. Takže pokud opravdu pan poslanec Ohlídal se neobjevuje ve sněmovně, tak tedy podle jednacího řádu odkládám tuto interpelaci neprojednánu. A máme tu další interpelaci a to je interpelace na předsedu vlády, kterou podal opět Ivan Ohlídal. (Posl. Levá informuje mpř. Zaorálka o důvodech nepřítomnosti posl. Ohlídala.) Monitoruje volby. Dobře. Máme tady rovnou další a to je interpelace poslance Davida Ratha na ministra Leoše Hegera. Ovšem David Rath, zdá se mi, že také není přítomen, takže i tuto interpelaci tedy budu muset odložit. A pak tady mám znovu premiéra, ovšem znovu od pana poslance Ohlídala. No, tím pádem jsme tedy poměrně rychle dokončili naše písemné interpelace. Ukončili jsme projednávání odpovědí členů vlády na písemné interpelace a vzhledem k tomu, že jsme se vším hotovi, tak bych předpokládal, že můžeme začít projednáváním dalších bodů. Nikdo neprotestuje. V tom případě berme další bod, a to je bod číslo 47, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu k vyslovení souhlasu s ratifikací dohoda mezi vládou České republiky a Uzbekistánem. Ovšem to bych tady potřeboval pana ministra Pavla Dobeše. (Není přítomen.) Já ho tady tedy bohužel mezi omluvami nemám. Ano, prosím, pan poslanec Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych požádal o přestávku pro jednání našeho klubu v délce 32 minut, tak abychom mohli pokračovat v jedenáct, kdy předpokládal pan ministr dopravy, že začnou jeho body. Takže prosím o přestávku v délce 32 minut. Děkuji. (Diskuse v sále.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme, pan poslanec Stanjura požádal o pauzu, tak to nechme do 11 hodin. V 11 hodin budeme pokračovat v jednání Sněmovny schválenými body. (Jednání přerušeno v 10.29 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené kolegyně a kolegové,

- 150 -

- 151 -

budeme pokračovat v našem dnešním programu. Zahajuji projednávání bodu

výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích tohoto projednávání. Děkuji.

47. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o leteckých službách /sněmovní tisk 545/ - druhé čtení

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu a ptám se, kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Nehlásí se nikdo. Rozpravu tedy končím. Přikročíme k hlasování o usnesení, které bylo navrženo zahraničním výborem. S tímto usnesením nás seznámil zpravodaj pan poslanec David Vodrážka. Usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 541/1.

Prosím o slovo ministra dopravy Pavla Dobeše.

V usnesení je toto doporučení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o leteckých službách." O tomto návrhu rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 37. Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 37 přítomno 145, pro 119, proti nikdo. S návrhem usnesení Sněmovna vyslovila souhlas.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Cílem předkládané mezinárodní dohody je vytvoření komplexního rámce pro provozování letecké dopravy mezi Českou republikou a Uzbekistánem. Tato dohoda byla podepsána 8. listopadu 2011 v Taškentu. Jedná se o první dohodu v oblasti civilního letectví uzavřenou mezi oběma státy. Je velmi důležité i s ohledem na to, že České aerolinie již provozují pravidelnou leteckou dopravu mezi oběma státy na lince mezi Prahou a Taškentem, a je tedy žádoucí, aby tento dopravce mohl co nejdříve využívat výhod plynoucích z předmětné dohody. Text dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii. Návrh dohody byl projednán zahraničním výborem dne 22. února 2012, který doporučil vyslovit souhlas s její ratifikací. Já si dovoluji tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím nyní zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Davida Vodrážku, aby nás seznámil s usnesením výboru, které nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 545/1. Prosím, pane kolego.

Tím končím projednávání bodu 47, sněmovního tisku 545. Zahajuji projednávání bodu

55. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Katar o letecké dopravě /sněmovní tisk 626/ - prvé čtení Prosím o úvodní slovo ministra dopravy Pavla Dobeše.

Poslanec David Vodrážka: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán o leteckých službách, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny. a zmocňuje zpravodaje

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji za slovo. Co se týče vzájemných vztahů České republiky a Státu Katar v oblasti civilního letectví, ty v současné době nejsou nijak upraveny a na základě zájmu obou dvou stran a sjednání dohody, která proběhla v prosinci roku 2008, se uskutečnila v Praze jednání expertních delegací a byl dohodnut a přijat text dohody. Vláda České republiky vyslovila souhlas s jednáním v září 2009 a vhodný termín a místo podpisu se podařilo nalézt v lednu letošního roku, kdy byly dohoda v Kataru podepsána. Text dohody je poměrně liberální a odpovídající současnému vývoji v

- 152 -

- 153 -

oblasti civilního letectví a je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky. Proto si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s ratifikací předkládané dohody. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Roma Kostřicu.

56. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o potlačování protiprávních činů souvisejících s mezinárodním civilním letectvím a Protokol doplňující Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel /sněmovní tisk 629/ - prvé čtení Opět požádám o úvodní slovo ministra dopravy Pavla Dobeše.

Poslanec Rom Kostřica: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, pan ministr Dobeš tady řekl všechno, co je důležité. Já se domnívám, že Katar, který je umírněný arabský stát, má velký ekonomický potenciál, zejména pokud jde o ropu a zemní plyn. Máme i aktivní obchodní bilanci, nebo dovoz je minimální. Domnívám se, že dohoda, která má 23 článků a byla již podepsána 18. ledna v Dauhá panem ministrem Schwarzenbergem, nemá dopad na výdaje státního rozpočtu. Chtěl bych proto Poslaneckou sněmovnu požádat o přikázání k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku. Proto se ptám, zda se někdo hlásí. Nehlásí se nikdo, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Totéž oznamoval pan zpravodaj. Ptám se, zda má někdo ještě jiný návrh na přikázání. Nemá. Přistoupíme k hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Zahajuji hlasování pořadové číslo 38. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 38 přítomno 145, pro 116, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. S tímto konstatováním končím projednávání bodu 55, sněmovního tisku 626 v prvém čtení.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, Parlamentu České republiky jsou předkládány dokumenty, které byly přijaty na diplomatické konferenci v Pekingu dne 10. září 2010 a které byly za Českou republiku podepsány 23.listopadu 2011. Dohody v podstatě znamenají modernizaci již existujících a pro Českou republiku platných mezinárodních smluv o ochraně letectví před protiprávními činy. Předkládané mezinárodněprávní instrumenty reagují na snahy mezinárodního společenství a zejména Mezinárodní organizace pro civilní letectví odpovědět na nové hrozby vznikající v civilním letectví v průběhu 21. století, nebo provedená analýza prokázala, že některé nově vznikající hrozby nejsou dostatečně zakotveny v platných mezinárodních smlouvách, přičemž panovala naléhavá potřeba je na mezinárodní úrovni upravit. Novými instrumenty jsou tak pokryty následující vzniklé hrozby: použití letadla jako zbraně, použití letadla k protiprávnímu rozptýlení nebezpečných látek a použití takových látek při útoku na letadlo či protiprávní přeprava zbraní a jiného nebezpečného materiálu na palubě letadla. Zároveň jsou v nich obsažena procesní pravidla charakteristická pro novější trestněprávní instrumenty. Provádění dohod nebude mít dopad na státní rozpočet, nebo závazky z nich plynoucí Česká republika již provádí na základě ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu a dohody mají charakter mezinárodněprávních smluv prezidentské kategorie, nebo upravují záležitosti podle § 49 písm. a) a e) Ústavy České republiky. Proto bych si tímto dovolil požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby projednáním předkládaných dohod v určených výborech vyslovila souhlas s jejich ratifikací. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím o slovo zpravodaje pro první čtení pana poslance Davida Vodrážku.

Zahajuji projednávání bodu Poslanec David Vodrážka: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, jak již pan ministr říkal, tyto dokumenty vytvářejí nové skutkové podstaty trestných činů v souvislosti s novými hrozbami, které se v

- 154 -

- 155 -

současnosti objevují u civilního letectví, dále modernizují předešlé úmluvy v souladu s vývojem protiteroristických úprav v rámci OSN. Oba dokumenty jsou v souladu s naším právním řádem a nebudou mít dopad na státní rozpočet. Navrhuji přikázání zahraničnímu výboru. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Táži se, zda se chce někdo přihlásit. Nikdo se nehlásí, končím rozpravu. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Stejné stanovisko má předseda zahraničního výboru a zpravodaj. Ptám se, zda má ještě někdo jiný návrh na přikázání. Nemá, přistoupíme k hlasování. Zahajuji hlasování číslo 39. Ptám se, kdo souhlasí s přikázáním výboru zahraničnímu. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 39, přítomno 147, pro 123, proti 1. Tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Tím končím projednávání bodu 56, sněmovního tisku 629 v prvém čtení. Je zde jedna omluva, s kterou vás chci seznámit. Dnes se omlouvá pan ministr Alexandr Vondra. Důvodem je účast na jednání ministrů obrany zemí visegrádské čtyřky v Litoměřicích. Omlouvá se z odpoledního jednání. Nyní se budeme věnovat bodu číslo

60. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o leteckých službách, podepsané v Praze dne 23. května 1997, a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o leteckých službách, podepsaná v Praze dne 23. května 1997 /sněmovní tisk 663/ - prvé čtení

vztahy v oblasti civilního letectví mezi Českou republikou a Vietnamem upravuje dohoda o leteckých službách, která byla podepsána v roce 1997, a na základě zájmu obou stran došlo v roce 2009 k jednání o změně uvedené dohody s cílem liberalizovat existující rámec pro letecký provoz mezi oběma státy. Navržené změny směřují zejména k vyšší otevřenosti přepravního trhu a vytvářejí tak vhodné podmínky pro zavedení leteckého spojení. Protokol o změně dohody byl podepsán v Hanoji 22. března 2012. Současně s protokolem se Parlamentu ČR předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací také stávající dohoda, která byla schválena podle tehdy platných právních předpisů jako mezinárodní smlouva vládní kategorie. Aby celá stávající dohoda ve znění protokolu bezprostředně byla závazná, je třeba, aby také ona byla ratifikována a povýšena tak na mezinárodní smlouvu prezidentské kategorie. Proto si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o postoupení materiálu k projednání v zahraničním výboru a o podporu tohoto materiálu. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za úvodní slovo. Prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Hamáčka. Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, jakkoliv v současné době není žádný operátor, který by provozoval pravidelnou dopravu mezi Prahou a Hanojí, tak si troufám říci, že naděje umírá poslední a možná v budoucnu se nějaké přímé linky dočkáme, abychom tento protokol přikázali zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, prosím o vaše přihlášky. Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu končím. Budeme hlasovat o přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání výboru zahraničnímu. Táži se, zda má někdo jiný návrh. Nemá. Zahajuji hlasování číslo 40. Kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán výboru zahraničímu? Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 40, přítomno 147, pro 127, proti nikdo. Návrh byl přijat. Návrh jsme tedy přikázali k projednání výboru zahraničnímu.

Žádám opět o slovo ministra dopravy Pavla Dobeše. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji, paní předsedající. Vzájemné

- 156 -

Tím jsme projednali bod č. 60, sněmovní tisk 663 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi i zpravodajům.

- 157 -

Zahajuji projednávání bodu číslo

15. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 551/ - druhé čtení

Tento návrh z pověření vlády uvede ministr obrany Alexandr Vondra. Prosím, pane ministře. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně zopakoval důvody předložení novely zákona č. 219 o ozbrojených silách. Za prvé tím chceme dosáhnout efektivnějšího a rychlejšího rozhodování o poskytování vojenské letecké dopravy osob a přepravy materiálu. Navrhuje se, aby za zákonem stanovených podmínek mohl o poskytování letecké přepravy rozhodovat přímo ministr obrany, a to na základě předchozí žádosti buï ministra zahraničních věcí, nebo ministra vnitra. Díky tomu bude možné adekvátně reagovat zejména v akutních případech, kdy je třeba z humanitárních důvodů urychleně dopravit osoby nebo někam přepravit materiál. Druhou záležitostí, která je předmětem této novely, je úprava podmínek rušení provozu elektronických komunikací Armádou České republiky. Navrhované řešení používání rušičů vyplývá zejména z potřeb souvisejících s plněním úkolů armády v zahraničních operacích, kdy čelí různým nástražným výbušným zařízením. Předpokladem efektivního používání těchto zařízení je důkladný výcvik této aktivity a ten lze v zásadě provádět před vysláním do zahraničí na území České republiky. Problematika využití rušičů byla předmětem diskuse při projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny. Návrh byl projednán ve výboru pro obranu a také podvýborem pro elektronické komunikace a ICT průmysl. Výsledkem těchto jednání je kompromisní pozměňovací návrh týkající se ustanovení § 41b předkládané novely, která upravuje právě používání rušičů při plnění úkolů ozbrojených sil a jejich kontroly kontrolním orgánem Sněmovny. Závěrem bych chtěl zmínit, že tento kompromis byl nalezen ve shodě jak s Ministerstvem obrany, tak s Ministerstvem vnitra i Českým telekomunikačním úřadem. Děkuji za pozornost a prosím o vstřícný přístup při projednávání této novely.

- 158 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro obranu. Usnesení tohoto výboru byla doručena jako sněmovní tisky 551/1 a 551/2. Nyní prosím o slovo zpravodaje výboru pana poslance Jana Vidíma. Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Vážená paní předsedkyně, paní a pánové, výbor pro obranu projednal předloženou materii 12. dubna a přijal k tomuto usnesení číslo 20, se kterým vás nebudu seznamovat tím, že je budu číst na mikrofon, ale odkážu se na sněmovní tisk 551/2. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Vidím. Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Paní předsedkyně, paní a pánové, výbor pro obranu se tímto návrhem zabýval opakovaně hned na dvou svých zasedáních, kdy poprvé projednávání přerušil proto, aby Ministerstvo obrany mohlo doplnit informace týkající se druhé části návrhu. O té části první, tedy o onom zracionálnění procesu povolování letecké přepravy především v oblasti humanitární pomoci, tam nebylo sporu od počátku. To je věc, která je nepochybná, je správná a výbor jako takový i včetně mne toto podpořil a podporuje nadále. Kde bylo čertovo kopýtko, kde byl předmět sporu, bylo v oblasti rušení radiokomunikačního provozu. Ministerstvo doplnilo celou řadu podkladů a informací, především však uvedlo v soulad tuto svoji navrhovanou pravomoc s požadavky Českého telekomunikačního úřadu a také s resortem Ministerstva vnitra a především s integrovaným záchranným systémem. Protože však k těmto jednáním došlo až poté, co výbor pro obranu přijal usnesení, které máte v onom tisku 551/2, dovolím si Poslanecké sněmovně v rámci podrobné rozpravy předložit návrh, který právě reflektuje onu dohodu Ministerstva obrany s Českým telekomunikačním úřadem a integrovaným záchranným systémem. Stejně tak v tomto pozměňujícím návrhu bude definována kontrolní pravomoc Poslanecké sněmovny, a kdo konkrétně bude tím, kdo bude dohlížet na využívání oprávnění rušit telekomunikační provoz Armádou České republiky. Čili dovolím si vás ještě jednou obtěžovat v rámci podrobné rozpravy se svým pozměňujícím návrhem. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Vidímovi. Slovo má nyní pan kolega Václav Klučka. Prosím. Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní předsedkyně. Pane

- 159 -

ministře, kolegyně, kolegové, mé původní vystoupení mělo vypadat jinak. Mělo vypadat tak, že jsem byl připraven navrhnout Poslanecké sněmovně vrácení tohoto zákona už ve druhém čtení zpátky do projednávání ve výboru... (V sále je rušivá atmosféra.) Já se jenom omlouvám. Nevím, jestli je mě slyšet? Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte. Dámy a pánové, prosím, věnujme pozornost panu poslanci Klučkovi. Poslanec Václav Klučka: Musím říci, že pan kolega Vidím mi ulehčil tuhle tu roli tím, že vypracoval další doplnění pozměňujícího návrhu, který byl schválen ve výboru pro obranu a který víceméně přizpůsobuje technologii zahájení vlastního rušení podmínkám, které jsou v zákoně o české policii. Přiznávám, že to není úplně doslovné přizpůsobení, ale dá se to respektovat a dá se to vykládat tak, že to takto je. Já, prosím vás pěkně, musím říci, v důvodové zprávě původního zákona se uvádělo: Neméně podstatným důvodem předložení navrhovaného zákona je nutnost právní úpravy podmínek rušení provozu elektronických komunikací. Navržený postup při používání rušičů vyplývá z potřeb souvisejících s plněním úkolů v zahraničních operacích. Z uvedeného je nezbytné, aby ozbrojeným silám bylo umožněno provádět vojenský výcvik s využitím rušičů. Dámy a pánové, ten záměr zákona byl směřován opravdu do oblasti výcviku. Už v tom prvním návrhu a teï tedy v tom návrhu, který byl schválen výborem, se ovšem dostáváme trošku do jiné situace, nebo rušení telekomunikačního provozu armádou bude i v oblasti související s ochranou životů, zdraví, s nebezpečím způsobení škody velkého rozsahu na majetku. Tedy to, co v daném okamžiku plní Policie České republiky. Já proti tomu nic nemám, aby byly dvě — teï prosím v uvozovkách — ozbrojené složky v tomto státě, které se budou o tuhle tu oblast nějakým způsobem starat a budou v případě nebezpečí to rušení provádět. Pro mě je, ale to musím říct, že možná se pletu, pro mě je trošku problém, když jak česká policie, tak armáda začnou najednou rušit. Já neznám technologii vlastního rušení. Otázkou taky zůstává, ale to si myslím, že se dá taky dohodnout, jakým způsobem zkomunikovat ty náležitosti od armády k integrovanému záchrannému systému. Armáda doposud bohužel není základní složkou integrovaného záchranného systému, armáda je ostatní složkou, s kterou se spolupracuje. Já budu chtít tedy ještě do toho třetího čtení znát stanovisko Ministerstva vnitra, jak tyhle ty věci zkomunikujeme. Na to budou ještě dva dny nebo kolik dnů času a já si myslím, že stihneme to stanovisko upřesnit tak, aby to, co přijmeme, bylo skutečně bezvadné, aby to nemělo chybu a

- 160 -

aby to bylo v souladu se stanovisky jak Ministerstva obrany, tak Ministerstva průmyslu a obchodu, tak Ministerstva vnitra České republiky. Teï mi dovolte ještě jednu oblast, která je rovněž tady v této věci řešena, to je kontrola. Kontrolní orgán vznikl na základě zákona o české policii s tím, že tento kontrolní orgán má jasnou pozici v tom, co kontroluje, tedy použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle jiného právního předpisu, rušení provozu elektronických komunikací a kontrolu atd. To je v § 98 odstavec 1. V odstavci 2 se říká, jak tuto kontrolu provádí. Já se prosím ptám — ptám se možná i legislativy: Je možné v zákoně o ozbrojených silách posílit kontrolní činnost tohoto orgánu, aniž bychom provedli nepřímou novelu zákona o české policii? Já se ptám. Neznám na tohle to odpověï. Pokud to možné je, je všechno v pořádku. Pak tedy může zákon o ozbrojených silách rozšířit pravomoc kontroly rušení telekomunikačního provozu i na armádu včetně odstavce 2, kde je řečeno, že se provádí tato kontrola v jednotlivých speciálních útvarech a ministr že předkládá zprávu o počtu rušení atd. To jsou trošku takové neznámé, které doprovází teï vývoj situace v tomto zákoně. Já chci být optimistou, chci věřit, že si všechny tyhle ty věci tedy vyjasníme do začátku třetího čtení. A chci také věřit domluvě, kterou mám se zpravodajem, že v případě, že by tam nastal ještě nějaký problém nebo nejasnost, pak možná společně požádáme o vrácení do druhého čtení při zahájení čtení třetího. Děkuji vám za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Ptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy ve druhém čtení. Pan kolega Korte. Prosím. Poslanec Daniel Korte: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, kolegové a kolegyně, já musím poděkovat svému předřečníkovi panu Klučkovi, že řekl to podstatné včetně celé geneze, jak ten návrh vznikal a kam se posouval. Musím se přiznat, a teï prosím, abych nebyl obviněn ze střetu zájmů, že touto novelou připadne kontrolnímu orgánu přezdívanému Velké ucho, jehož jsem předsedou, další práce a že se té práci vyhýbám. Nikoliv, nevyhýbám. Mám ale velký problém s tím, že zde vzniká jakési další silové mocenské centrum, které může zcela libovolně provádět rušení telekomunikačního provozu, což je velmi podstatný zásah do svobod a práv občanů. A dámy a pánové, my zde jsme právě proto, abychom hájili individuální svobodu jakožto jeden z nejvyšších výdobytků naší civilizace.

- 161 -

Já s tím mám velký problém. Ten problém je pro mne nepřekonatelný. Nevidím sebemenší důvod, proč by se tato činnost měla vytrhávat ze stávajícího systému, integrovaného záchranného systému, resp. Policie České republiky, a proč by se měl budovat jakýsi dvojdomek, jak koneckonců naznačil i kolega Klučka. Proto v rozpravě podrobné navrhnu vypuštění § 42b. Děkuji vám za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Ještě jednou se ptám, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Nehlásí nikdo, končím obecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou. Pan kolega Jan Vidím je přihlášen, poté pan kolega Daniel Korte. Prosím, pan poslanec Jan Vidím. Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Paní předsedkyně, paní a pánové, jak už jsem v rozpravě obecné avizoval, předkládám pozměňovací návrh, který má číslo sněmovního dokumentu 2164, čili nebudu jej v této chvíli číst na mikrofon. Každý jej máte k dispozici ve sněmovních podkladech. Chci jej jenom krátce okomentovat. Ten pozměňovací návrh se liší ve dvou oblastech od usnesení výboru pro obranu. Tou první oblastí je dohoda Ministerstva obrany s Ministerstvem vnitra na participaci integrovaného záchranného systému v onom procesu zahájení rušení elektronických komunikačních zařízení a sítí, kde o tomto zahájení musí být neprodleně informován nejen ČTÚ, tedy Český telekomunikační úřad, ale také příslušné územně operační a informační středisko integrovaného záchranného systému. To je první věc. Druhá věc, kterou se zabývá pozměňovací návrh, je právě ona veřejnostní kontrola prostřednictvím komise, jak ji tady správně pojmenoval její předseda pan poslanec Korte, tedy komisí Velké ucho. Mohu ujistit pana kolegu Klučku prostřednictvím paní předsedkyně, že tento návrh vznikal ve spolupráci legislativy Ministerstva obrany a Kanceláře Poslanecké sněmovny. Čili tato dikce, ve které se odvolává na příslušný paragraf zákona o české policii, o Policii České republiky, § 98 tohoto zákona, že je přípustný a rozsah oné kontroly pak je uveden v návrhu změny § 42b obdobně, jako je rozsah kontroly rušení telekomunikačního provozu Policií České republiky. Dále ten návrh obsahuje už jenom účinnost. Dovolte mi, abych jednou větou okomentoval vystoupení pana kolegy Korteho. Výbor pro obranu se velmi pečlivě a detailně zabýval právě těmi námitkami, o kterých hovořil pan kolega Korte, vlamování se do individuálních svobod a práv občanů této země tímto oprávněním Armádě České republiky rušit provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí. V průběhu pěti týdnů jsme velmi intenzivně komunikovali jak s Ministerstvem

- 162 -

obrany, tak s Armádou České republiky, abychom dospěli k tomuto pozměňovacímu návrhu. Jsme si velmi dobře vědomi toho, celý výbor pro obranu, že skutečně zde dochází v oblasti ochrany soukromí k prolamování se k obdobnému, jaké jsme povolili Policii České republiky, ale dospěli jsme k názoru, že v těch přesně vymezených oblastech, kterými je odstranění bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob nebo za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku, je možné, aby armáda za splnění podmínek o informování ČTÚ a integrovaného záchranného systému a za veřejnostní kontroly stálou komisí Poslanecké sněmovny pro kontrolu odposlechů a rušení telekomunikací, že za těchto podmínek je možné armádě takovouto pravomoc svěřit. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji také. Pan kolega Daniel Korte v podrobné rozpravě je dalším přihlášeným. Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Já nebudu zde polemizovat s kolegou Vidímem. Nebudu opakovat to, co jsem řekl. Pouze navrhnu své usnesení, které bude velmi stručné a zní: "Novelizační bod 4 obsahující § 42 b se vypouští." Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Zeptám se ještě na případnou přihlášku do podrobné rozpravy. Nehlásí se nikdo. Končím podrobnou rozpravu. Je prostor pro závěrečná slova. Pan ministr Alexandr Vondra. Prosím. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra: Já děkuji za tuto diskusi. Jsem velmi rád, že tu zazněla ta geneze, protože geneze není o tom, že by Armáda České republiky nebo ministr obrany se chtěli vlamovat do soukromí občanů tím, že budou rušit telekomunikace, kde se jim zrovna zlíbí. Ten důvod je jeden a jediný. My zejména v Afghánistánu poslední léta čelíme — a jsou to naši vojáci, oni nasazují nejen své zdraví, ale i životy — čelíme nástražným výbušným zařízením a v podstatě jediný způsob, jak se s nimi efektivně vypořádávat, je používat rušičů. Vojáci tuto činnost musí trénovat, a tudíž tu musí být vytvořen legislativní rámec. Jsme si samozřejmě vědomi citlivosti té problematiky, proto jsme to velmi důkladně projednávali jak na výboru, tak jsme to pak ještě na lékárnických vahách, řekl bych, dolaïovali i následně a výsledkem je pozměňovací návrh, který tu načetl předseda výboru pro obranu, a je to návrh, který má podporu jak nás, tak Ministerstva vnitra, protože řeší oba ty důležité momenty. Jednak součinnost v rámci integrovaného záchranného

- 163 -

systému, kdy na jedné straně, a nemyslím, že armáda by měla být součástí integrovaného záchranného systému, protože přece jenom hasiči jí asi velet nemohou, ale ta součinnost tak, abychom si nevstupovali vzájemně do záležitostí, je důležitá. Proto tento pozměňovací návrh to ošetřuje, protože integrovaný záchranný systém je na jeho základě plně informován, a to neprodleně. A pokud jde o tu kontrolu, tak myslím, že to je naprosto analogické kontrole, které je podřízena Policie České republiky, a znovu odkazuji na onen pozměňovací návrh. Jenom připomínám, že to je vládní návrh. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Zeptám se pana zpravodaje, zda chce se závěrečným slovem vystoupit. Není tomu tak. Tím jsme tedy učinili vše nutné v rámci druhého čtení. Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona, končím projednávání bodu 15, sněmovního tisku 551 ve druhém čtení. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu číslo 87. Je to

87. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Hostitelská dohoda týkající se umístění, podpory, výsad a imunit mezi vládou České republiky a Agenturou pro evropský globální navigační satelitní systém (GNSS) /sněmovní tisk 623/ - druhé čtení Slovo dostává ministr dopravy Pavel Dobeš. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Moc děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, před sebou máte vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Hostitelská dohoda týkající se umístění, podpory, výsad a imunit mezi vládou České republiky a Agenturou pro evropský globální navigační satelitní systém. Sama kandidatura na umístění agentury GSA do Prahy patřila mezi priority všech vlád České republiky od konce roku 2006. Česká republika přitom čelila konkurenci dalších deseti členských států Evropské unie, které vedle České republiky předložily svou kandidaturu. Své dlouhodobé soustředění snažení Česká republika úspěšně završila 10. prosince roku 2010, kdy Mezivládní konference členských států EU konsenzuálně rozhodla o umístění agentury GSA do Prahy. Česká republika v roce 2011 do-

- 164 -

jednávala s agenturou GSA podmínky jejího stěhování a umístění v České republice. Tyto podmínky byly vtěleny do hostitelské dohody a některých dalších aktů, zejména pak nájemní smlouvy a balíčku výhod pro zaměstnance agentury GSA. Hostitelská dohoda není v rozporu s ústavním pořádkem, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. S ohledem na to, že samotná agentura by se měla přestěhovat a otevřít v průběhu prázdninových měsíců, přesný termín zatím není stanoven, nicméně předpokladem je, že to bude 1. srpna t. r., prosím o podporu tohoto dokumentu a tohoto návrhu, který je důležitou součástí celého procesu. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím zpravodajku zahraničního výboru paní poslankyni Janu Fischerovou, aby odůvodnila usnesení výboru, které nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 623/1. Prosím. Poslankyně Jana Fischerová: Velice vám děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já doplním pana ministra jenom v tom, že zahraniční výbor se zabýval také tímto sněmovním tiskem a bylo to na 19. schůzi 11. dubna tohoto roku. Byl přítomen také pan náměstek ministra dopravy Jiří Žák. Já jsem jako zpravodajka velice pozorně poslouchala rozpravu a myslím, že mohu být hrda na to, že dnes právě předkládám jako zpravodajka to druhé čtení a vyjádření zahraničního výboru. Beru to jako obrovský úspěch české diplomacie, že tato agentura bude zřízena v Praze, jak zde bylo panem ministrem řečeno, v srpnu. Nyní už jsou výběrová řízení, probíhají, a tím, že jsme z deseti států získali právě umístění této agentury do České republiky, do Prahy, do ulice, jak já říkám, Janovského 2, tak si myslím, že máme být na co hrdi. Nyní přečtu usnesení zahraničního výboru z 11. dubna. Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikace Hostitelské dohody týkající se umístění, podpory, výsad a imunit mezi vládou České republiky a Agenturou pro evropský globální navigační systém. Děkuji vám. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní zpravodajce. Prosím, aby v rozpravě odkázala na toto usnesení, a tuto rozpravu nyní zahajuji. Nemám do ní zatím žádnou přihlášku, slovo tedy dostává paní zpravodajka Jana Fischerová.

- 165 -

Poslankyně Jana Fischerová: Ještě jednou tedy — v této rozpravě nyní odkazuji na usnesení, které jsem v předešlé rozpravě přečetla. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Zeptám se na další přihlášku do rozpravy. Hlásí se, prosím, někdo? Nehlásí. Končím tedy rozpravu a přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem, s nímž nás seznámila zpravodajka paní poslankyně Jana Fischerová. Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Hostitelské dohody týkající se umístění, podpory, výsad a imunit mezi vládou České republiky a Agenturou pro evropský globální navigační satelitní systém." Zahajuji hlasování číslo 41. Táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 41 přítomno 149, pro 126, proti nikdo. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Tím končím projednávání bodu 87. Děkuji panu ministrovi, děkuji též paní zpravodajce. Zahajuji projednávání bodu č. 46. Je to

46. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Barbadosu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Bridgetownu dne 26. října 2011 /sněmovní tisk 542/ - druhé čtení Prosím, aby tuto smlouvu uvedl pan ministr Jaromír Drábek, který zastoupí omluveného ministra financí Miroslava Kalouska. Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jenom připomenu, že doposud panoval mezi Českou republikou a Barbadosem bezesmluvní vztah v této oblasti a že smlouva o zamezení dvojímu zdanění by měla přispět ke zlepšení možností vzájemných obchodní kontaktů.

- 166 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi Drábkovi. Usnesení zahraničního výboru a rozpočtového výboru, který projednal návrh iniciativně, byla doručena jako sněmovní tisky 542/1 a 542/2. Prosím nyní o slovo zpravodaje výboru zahraničního pana poslance Davida Vodrážku. Poslanec David Vodrážka: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, zahraniční výbor projednal smlouvu na své 18. schůzi dne 22. února 2012 a shodl se na následujícím: Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Barbadosu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Bridgetownu dne 26. října 2011. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Zpravodajkou rozpočtového výboru je paní poslankyně Miloslava Vostrá. Také ji požádám nyní o slovo. Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegové a kolegyně, tuto smlouvu projednal rozpočtový výbor na svém jednání 26. schůze 4. dubna 2012 a v usnesení, které máte písemně, doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovně dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Barbadosu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Bridgetownu dne 26. října 2011. Zároveň mi dovolte, abych navrhla hlasování o usnesení zahraničního výboru jako výboru gesčního. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Otevírám rozpravu a prosím pana kolegu Vodrážku, aby odkázal v rozpravě na usnesení zahraničního výboru, abychom mohli posléze o tom hlasovat. Poslanec David Vodrážka: Odkazuji na usnesení zahraničního výboru, jímž zahraniční výbor doporučuje dát souhlas k ratifikaci. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Ještě se ptám, zda se někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo. Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení, tak jak nám bylo rozdáno a tak jak jej uvedl pan zpravodaj výboru zahraničního David Vodrážka.

- 167 -

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování s pořadovým číslem 42. Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo je pro přijetí návrhu usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování číslo 42 přítomno 151, pro 135, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání bodu 46, sněmovního tisku 542. Děkuji panu ministrovi i panu a paní zpravodajce. Zahajuji projednávání bodu 48. Je to

48. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Estonskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, podepsaná v Bruselu dne 12. října 2011 /sněmovní tisk 554/ - druhé čtení Tento návrh uvede předseda vlády Petr Nečas. Prosím, pane předsedo. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, 29. července 2003 byla v Tallinnu podepsána Bezpečnostní dohoda o vzájemné ochraně utajovaných skutečností mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky. Tato bezpečnostní dohoda však již nyní nereflektuje zásadní změny v mezinárodněpolitickém dění, jako je například vstup Estonska do NATO v roce 2004 či změna národních legislativ, a proto se oba státy dohodly na sjednání nové smlouvy. Sjednání nové smlouvy o utajovaných informacích se jeví vhodné a pro obě strany výhodné z několika důvodů. Oba státy jsou členskými zeměmi jak NATO, tak i Evropské unie. Členství v těchto organizacích s sebou přináší spolupráci v oblastech bezpečnosti. Tato spolupráce je podmíněna nejen výměnou utajovaných informací NATO či Evropské unie, ale i národních utajovaných informací. Vstupem v platnost Smlouvy mezi Českou republikou a Estonskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací se ukončuje platnost výše zmíněné bezpečnostní dohody. Předkládaná smlouva je standardní smlouvou o ochraně utajovaných informací, která upravuje zejména následující instituty: rovnocennost

- 168 -

stupňů utajení, podmínky přístupu k utajovaným informacím a nakládání s nimi, předávání utajovaných informací, uznávání bezpečnostních oprávnění, spolupráci mezi bezpečnostními úřady obou zemí, režim utajovaných smluv a režim návštěv vyžadujících přístup k utajovaným informacím. Smlouva byla podepsána v Bruselu dne 12. října 2011 ředitelem Národního bezpečnostního úřadu Dušanem Navrátilem a ředitelem Národního bezpečnostního úřadu Estonska Märtem Kraftem. Poslanecké sněmovně byla předložena dne 9. prosince 2011. První čtení proběhlo 2. února 2012 a návrh smlouvy byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Tento výbor návrh projednal a vydal k němu dne 23. února usnesení, ve kterém doporučuje návrh smlouvy schválit. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu předsedovi vlády. Prosím zpravodajku zahraničního výboru paní poslankyni Renátu Witoszovou, aby zdůvodnila usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 554/1. Prosím, paní kolegyně. Poslankyně Renáta Witoszová: Dobrý den. Děkuji. Dovolte mi, abych přečetla usnesení zahraničního výboru, kdy po rozpravě a po odůvodnění ředitele Národního bezpečnostního úřadu zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení ve smyslu Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Estonskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, podepsané v Bruselu dne 12. října 2011. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím vás, abyste v rozpravě odkázala na toto usnesení. Otevírám tedy rozpravu. Paní kolegyně Witoszová. Jenom se odkažte na usnesení. Poslankyně Renáta Witoszová: Dovolte mi tedy, abych dala doporučení pro Poslaneckou sněmovnu, aby dala souhlas k ratifikaci této smlouvy. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím o další přihlášku do rozpravy. Není žádná, rozpravu tedy končím. Budeme hlasovat o usnesení navrženém zahraničním výborem. Toto usnesení nám bylo předloženo v písemné podobě v tisku 554/1. Zahajuji hlasování pořadové číslo 43. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je proti návrhu?

- 169 -

V hlasování pořadové číslo 43 přítomno 150, pro 130, proti 1. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, děkuji vám. Prosím o další přihlášku do rozpravy. Není žádná, rozpravu tedy končím.

Tím končím projednávání bodu 48, sněmovního tisku 554. Paní poslankyně Bohdalové se jenom zeptám. Hlásí se? Ne.

Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Jak jsem již řekla, bylo nám doručeno jako sněmovní tisk 562/1. Zahajuji hlasování pořadové číslo 44. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 44 přítomno 150, pro 130, proti nikdo. S návrhem usnesení tedy byl vysloven souhlas.

Nyní budeme projednávat bod

50. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 29. listopadu 2011 /sněmovní tisk 562/ - druhé čtení Prosím o slovo ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Pane ministře, prosím. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, jen připomenu, že smlouva s Moldavskem řeší situaci, kdy po ukončení smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik byly tyto dvě země co do spolupráce v oblasti důchodového zabezpečení bez smluvního vztahu, a předložený návrh tuto záležitost napravuje. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím o slovo pana poslance Davida Vodrážku, který je zpravodajem zahraničního výboru. Poslanec David Vodrážka: Děkuji, paní předsedkyně. Kolegyně a kolegové, zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsané v Praze 29. listopadu 2011". Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Toto usnesení nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 562/1. Otevírám rozpravu. Pana kolegu Vodrážku jenom poprosím, aby v rozpravě odkázal na usnesení. Prosím. Poslanec David Vodrážka: Děkuji, paní předsedkyně. Odkazuji na usnesení zahraničního výboru.

- 170 -

Tím končím projednávání bodu 50, sněmovního tisku 562. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu

51. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaný v Praze dne 8. prosince 2011 /sněmovní tisk 565/ - druhé čtení Tento návrh místo omluveného ministra financí Miroslava Kalouska uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pane ministře, prosím o úvodní slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, i k tomuto tisku mi dovolte jen připomenout, protože se jedná o druhé čtení, že protokol byl dojednán v březnu 2011 a v něm dohodnuty modifikace smlouvy včetně takzvané rozšířené výměny informací i na oblast daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a tak dále. Plně odráží mezinárodní vývoj a trendy v daňové oblasti, zejména v rámci práce OECD, Evropské unie, G20 a tak dále. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Usnesení zahraničního výboru a rozpočtového výboru, který také projednal tento návrh, byla doručena jako sněmovní tisky 565/1, 565/2. Nyní požádám o slovo zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Davida Vodrážku.

- 171 -

Poslanec David Vodrážka: Děkuji, paní předsedkyně. Kolegyně a kolegové, zahraniční výbor doporučuje přijmout Poslanecké sněmovně následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku, podepsaný v Praze dne 8. prosince 2011". Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Prosím zpravodajku rozpočtového výboru paní poslankyni Miloslavu Vostrou. Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, rozpočtový výbor projednal tuto smlouvu na své 26. schůzi 4. dubna 2012 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Uzbecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku, podepsaný v Praze dne 8. prosince 2011". Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Otevírám rozpravu. Nemám do ní přihlášku. Požádám pana zpravodaje pana kolegu Davida Vodrážku, aby odkázal na usnesení zahraničního výboru. Poslanec David Vodrážka: Děkuji, paní předsedkyně. Odkazuji na usnesení zahraničního výboru. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Ptám se na další přihlášku do rozpravy. Není žádná, končím tedy rozpravu. Budeme hlasovat o usnesení navrženém zahraničním výborem. Máme je k dispozici písemně a pan zpravodaj je uvedl. Zahajuji hlasování pořadové číslo 45. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 45 přítomno 147, pro 121, proti nikdo. S návrhem usnesení tedy byl vysloven souhlas. Končím projednávání bodu 51, sněmovního tisku 565. Děkuji panu ministrovi i oběma zpravodajům.

- 172 -

Zahajuji projednávání bodu

53. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 8. prosince 2011 /sněmovní tisk 567/ - druhé čtení O úvodní slovo požádám ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, u tohoto tisku se zdržím o trochu déle, protože to považuji za velmi důležitý bod jednání. Smlouva o sociálním zabezpečení s Ruskem má za cíl zaplnit mezeru, která ve vzájemných vztazích vznikla ukončením platnosti Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení z roku 1959 a důležité je, že předkládaná smlouva se vztahuje na dávky nemocenského a důchodového pojištění, ale i na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání a na pohřebné a přídavky na děti. Považuji za velmi důležité, že se podařilo po mnoha letech jednání dospět k dohodě, kdy bude ukončen bezesmluvní vztah, který vznikl po ukončení platnosti vzájemné dohody, a doporučuji tuto smlouvu ke schválení. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím o slovo zpravodajku zahraničního výboru paní poslankyni Gabrielu Peckovou, aby odůvodnila usnesení výboru. Bylo nám doručeno jako sněmovní tisk 567/1. Prosím, paní kolegyně. Poslankyně Gabriela Pecková: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, zahraniční výbor se tímto vládním návrhem zabýval na své 18. schůzi dne 22. února 2012. Po odůvodnění prvního náměstka ministra práce a sociálních věcí pana Vladimíra Šišky a zpravodajské zprávě Gabriely Peckové a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, podepsané v Praze 8. prosince 2011."

- 173 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní zpravodajce. Otvírám rozpravu. Paní zpravodajku požádám, aby odkázala na toto usnesení v rozpravě.

Usnesení zahraničního výboru a rozpočtového výboru, který také projednal tento návrh, byla doručena jako sněmovní tisky 571/1, 571/2. Slovo má zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec David Vodrážka.

Poslankyně Gabriela Pecková: Dovoluji si odkázat na přečtené usnesení zahraničního výboru, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout.

Poslanec David Vodrážka: Děkuji, paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Republikou San Marino o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 25. listopadu 2011." Děkuji.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím o další přihlášku do rozpravy. Nikdo se nehlásí, končím rozpravu. Budeme hlasovat o usnesení navrženém zahraničním výborem. Zahajuji hlasování číslo 46. Táži se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti návrhu? Hlasování číslo 46. Přítomno 146, pro 119, proti 1. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání bodu 53, sněmovního tisku 567. Zahajuji projednávání bodu

54. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Republikou San Marino o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 25. listopadu 2011 /sněmovní tisk 571/ - druhé čtení Opět požádám o slovo pana ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, který se této role ujme místo omluveného ministra financí Miroslava Kalouska. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaná dohoda je dalším střípkem, důležitým střípkem do mozaiky mezinárodních dohod o výměně informací v daňových záležitostech. Je to další dohoda s územím, které je označováno jako daňový ráj, proto je to důležitý krok ke zlepšování výběru daní v České republice a doporučuji její schválení. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi.

- 174 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Nyní požádám zpravodajku rozpočtového výboru paní poslankyni Miloslavu Vostrou o slovo. Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, i tuto smlouvu projednal rozpočtový výbor na své 26. schůzi dne 4. dubna 2012 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Republikou San Marino o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Praze dne 25. listopadu 2011." Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Pana zpravodaje Vodrážku požádám o odkaz. Otvírám rozpravu. Prosím. Poslanec David Vodrážka: Děkuji, paní předsedkyně. Odkazuji na usnesení zahraničního výboru. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Hlásí se někdo dále do rozpravy? Nehlásí se nikdo, končím tedy rozpravu. Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení, tak jak jsme s ním byli seznámeni, jak nám bylo písemně předloženo. Zahajuji hlasování číslo 47. Ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 47. Přítomno 145, pro 120, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Tím končím projednávání bodu 54 sněmovního tisku 571. Děkuji panu ministrovi i oběma zpravodajům. Zahajuji projednávání bodu

- 175 -

57. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu /sněmovní tisk 645/ - prvé čtení Tento návrh uvede ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Prosím, pane ministře. Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám předložil vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. Česká republika je smluvní stranou od 24. února 2004 a tato změna byla vyjednána v červnu v Ženevě. Příloha III obsahuje seznam chemických látek a pesticidů, jejichž použití je v řadě zemí zakázáno nebo významně omezeno a na něž se vztahuje tzv. postup předchozího souhlasu upravený úmluvou. To fakticky znamená, že pokud někdo chce dovézt nějakou v příloze uvedenou látku na území určité smluvní země, musí tak učinit pouze na základě předchozího souhlasu. Na červnové konferenci se smluvní strany rozhodly zařadit do přílohy III Rotterdamské úmluvy tři nové látky, a to endosulfan, alachlor a aldikarb. Pro vaši představu — všechny tyto tři látky jsou vysoce toxické a jejich zákaz přispěje ke zvýšení ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Všechny tři látky jsou v rámci Evropské unie zakázány a v tomto ohledu je dostatečná právní úprava i v českém právním řádu, konkrétně pak v zákoně č. 326/2004., Sb., o rostlinolékařské péči. Z toho důvodu ratifikace této smlouvy nebude vyžadovat žádnou změnu platné právní úpravy v České republice a rovněž nebude mít dopad ani na státní rozpočet ani na veřejnou správu ani na podnikovou sféru. Děkuji pěkně a doporučuji provést akt směřující k ratifikaci této úmluvy.

v červnu roku 2011. Na seznam v příloze III úmluvy byly zařazeny látky endosulfan, alachlor a aldikarb a charakteristiku těchto jedů a historii jejich zákazu v Evropské unii najdete ve sněmovním tisku 645 a jeho přílohách. Já doporučuji propustit tento tisk do druhého čtení. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádné přihlášky, ale ptám se, zda se někdo hlásí. Nehlásí se nikdo, končím tedy obecnou rozpravu. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru zahraničnímu. Ptám se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Zahajuji hlasování číslo 48. Kdo souhlasí s přikázáním výboru zahraničnímu? Kdo je proti tomuto přikázání? Hlasování číslo 48, přítomno 144, pro 117, proti nikdo. Návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Tím končí prvé čtení sněmovního tisku 645. Končím projednávání bodu 57. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. Zahajuji projednávání bodu

58. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj, vyplývající z Rezoluce Rady guvernérů Evropské banky pro obnovu a rozvoj č. 137 a č. 138 ze dne 30. září 2011 /sněmovní tisk 653/ - prvé čtení Místo omluveného ministra financí tento návrh uvede pan ministr Jaromír Drábek. Prosím, pane ministře.

Poslanec Robin Böhnisch: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Pan ministr životního prostředí velmi podrobně uvedl změnu v příloze III úmluvy. Já bych tady jen zopakoval, že ke změně došlo

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přijetím rezoluce č. 137 a rezoluce č. 138 odsouhlasila Rada guvernérů rozšíření mandátu Evropské banky pro obnovu a rozvoj na oblast jižního a východního Středomoří. Rozhodnutí Rady guvernérů je reakcí na probíhající změny v arabském světě a na výzvy mezinárodního společenství, které požádalo Evropskou banku, aby se stala součástí ekonomické reakce na tyto události.

- 176 -

- 177 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Robina Böhnische.

Zájem stát se zemí operací banky jmenovitě projevily Egypt, Maroko, Tunisko a Jordánsko. Teritoriální rozšíření mandátu bylo navrženo tak, aby nemělo dopad na stávající přijímající země banky. Je tedy bez dopadu na rozpočet České republiky. Doporučuji tedy propuštění této dohody do druhého čtení.

59. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu /sněmovní tisk 658/ - prvé čtení

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministru Drábkovi. Prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Floriána.

Prosím o úvodní slovo ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialu. Prosím, pane ministře.

Poslanec Jan Florián: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji panu ministrovi za úvodní představení vládního návrhu. Tento tisk, ač se může jevit jako standardní ratifikace, je poměrně významným dokumentem pro Českou republiku právě v návaznosti na proexportní politiku státu. Evropská banka pro obnovu a rozvoj významně přispívá k rozvoji a stabilizaci finančních sektorů v nových regionech a to kontinuálně povede i k zajímavým investičním pobídkám. Dámy a pánové, jako zpravodaj doporučuji tento tisk k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji vám za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Otvírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo. Rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje tento návrh přikázat výboru zahraničnímu. Má někdo jiný návrh? Nemá. Zahajuji hlasování číslo 49. Táži se, kdo souhlasí s přikázáním zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Hlasování číslo 49, přítomno 145, pro 119, proti nikdo. Tento návrh byl tedy přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Tím končím prvé čtení sněmovního tisku 653, končím projednávání bodu 58 s poděkováním panu ministrovi i panu zpravodaji. Nyní jsme u bodu

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu patří do kategorie smluv, jejichž přijetí nebo přijetí jejich změn je podmíněno souhlasem Parlamentu České republiky a ratifikací prezidentem republiky. Příloha I je nedílnou součástí této úmluvy a přijetí její změny vyžaduje dodržet stejný postup. Světová antidopingová agentura v souladu s článkem 34 úmluvy upravila pro rok 2012 Přílohu I — seznam zakázaných látek a metod dopingu. Změna Přílohy I, která byla schválena na konferenci smluvních stran v listopadu 2011 v Paříži, aktualizuje a doplňuje tuto přílohu o nově zařazené látky a metody s dopingovým účinkem. Jedná se o následující úpravy: Alkohol není považován za doping v kuželkách a bowlingu, lék Formoterol je uvolněný pro astmatiky a objem a četnost nitrožilních infuzí nesmí být více než 50 ml za šest hodin, jinak je to považováno za doping. Předložený materiál nemá žádné dopady na státní rozpočet, veřejné rozpočty a netýká se rovnosti postavení mužů a žen. Materiál byl dne 21. března t. r. projednán vládou České republiky a v usnesení č. 194 vláda vyslovila souhlas s přijetím změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Dále pověřila předsedu vlády předložit změnu přílohy úmluvy předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a předsedovi Senátu Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s její ratifikací a doporučila prezidentu republiky, aby změnu přílohy úmluvy ratifikoval. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi a prosím nyní o slovo zpravodaje, kterým je pro prvé čtení pan poslanec Rom Kostřica. Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás požádal o kladné zhodnocení, které vám velmi podrobně přednesl pan ministr Petr Fiala. Jedná se v zásadě nejenom o to, aby byli nějakým

- 178 -

- 179 -

způsobem sportovci omezováni, ale na druhé straně i sportovec může být nemocným člověkem, takže je zde zapotřebí určitých výjimek, aby mu nebylo zabráněno v použití určitých látek. Z tohoto důvodu doporučuji, aby Sněmovna přikázala k dalšímu projednání tuto záležitost zahraničnímu výboru. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní přihlášky, proto se vás ptám, zda se někdo hlásíte. Nehlásí se nikdo. Končím obecnou rozpravu. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá.

Poslankyně Anna Putnová: Do příští schůze prosím. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Tak. O tomto návrhu rozhodne Poslanecká sněmovna v hlasování pořadové číslo 51. Toto hlasování zahajuji. Táži se, kdo je pro, aby tento bod byl přerušen do příští schůze Poslanecké sněmovny. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 51, přítomno 145, pro 97, proti 17. Návrh byl přijat. Tím tedy jsme se pro tuto chvíli vypořádali s přerušením tohoto bodu, se sněmovním tiskem 555. Končím projednávání bodu 74. Zahajuji projednávání bodu

Zahajuji hlasování číslo 50. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán výboru zahraničnímu. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 50, přítomno 145, pro 117, proti nikdo. Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

75. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2010 /sněmovní tisk 607/

Končím projednávání sněmovního tisku 658 v prvém čtení, končím projednávání bodu 59. Děkuji panu ministrovi a děkuji též panu zpravodaji.

Zprávu uvede ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Prosím o vaše slovo, pane ministře.

Zahajuji projednávání bodu

74. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky /sněmovní tisk 555/ Nyní se hlásí o slovo paní zpravodajka paní poslankyně Anna Putnová. Prosím. Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, hlásím se s procedurálním návrhem. Po dohodě s ministrem školství panem Petrem Fialou žádám o přerušení projednávání tohoto bodu. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Přerušení projednávání tohoto bodu. O tomto návrhu rozhodne Poslanecká sněmovna v dalším hlasování. Možná ale bychom uvítali informaci, do kdy, paní poslankyně, žádáte o přerušení.

- 180 -

Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám již podruhé představil stěžejní informační materiál Ministerstva životního prostředí prezentující životní prostředí v roce 2010. Předem si dovoluji omluvit se za to, že materiál je předkládán s takovým časovým zpožděním, částečně způsobeným dopracováním těchto materiálů a jejich úpravou a zařazením do tiskové podoby. Naší ambicí je, aby příště byly materiály předkládány včas, a letošní zpráva za rok 2011 bude hotová a bude k dispozici poslancům nejpozději na konci prázdnin letošního roku. Dámy a pánové, jak víte, zpráva o životním prostředí takto vytištěná a dostupná široké veřejnosti obsahuje 39 základních indikátorů, které hodnotí stav životního prostředí v meziročním srovnání, v řadě případů za dlouhou časovou řadu. Dovolte mi zmínit některé základní aspekty z hlediska stavu životního prostředí. Jedním z nich je nepochybně ovzduší, o kterém tady v této Poslanecké sněmovně diskutujeme již poněkolikáté. Rok 2010, resp. topná sezóna roku 2010 patřila k nejhorším, a z toho důvodu také tato zpráva, pokud obsahuje jeden opravdu kritický údaj, je to stav ovzduší z hlediska primárně prachových částic PM10 a PM2,5. V tomto období došlo k situaci, kdy přibližně polovina obyvatel žila v území, které bylo za-

- 181 -

tíženo zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska prachových částic ve srovnání s rokem 2009, kdy to bylo jen 18 % obyvatel. Z velké části to bylo způsobeno jednak akcelerací průmyslové výroby, ale hlavně také stavem, kdy tato zima patřila z hlediska průměrných teplot k nejhorším, byla nejchladnějším obdobím od roku 1996. Jen pro vaši představu, byla o 1,2 stupně chladnější než zima letošní. V oblasti jakosti vod došlo sice ke zvýšení produkovaného znečištění, nicméně jakost tekoucích vod se pozvolna zlepšuje. Zajímavý údaj, který stojí za zmínku, je, že v oblasti kvality lesů je i přes zpomalení tempa proces defoliace velmi vysoký, dokonce nejvyšší v Evropské unii. Myslím, že není pochyb o tom, že na této defoliaci se podílí i situace na Šumavě. Na druhé straně stojí za zmínku, že dochází k postupnému narůstajícímu procesu zalesňování. Česká republika se svými 33,7 % pokrytí celého území země lesy patří k nejvíce zalesněným zemím. V České republice — když opustíme případy skandinávské — je ve střední Evropě v tomto ohledu zcela na špici. V oblasti odpadů došlo mezi lety 2009 a 2010 ke snížení celkové produkce, a to o 1,4, a podstatné je, že u nebezpečných odpadů o plných 17 %. Dámy a pánové, tento materiál obsahuje 39 základních indikátorů. O prázdninách dostanete zprávu za rok 2011 se stejnými indikátory, abychom mezi nimi mohli srovnávat. Děkuji vám pěkně za možnost tady vystoupit a prosím o schválení této zprávy.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Slovo má paní poslankyně Kateřina Konečná.

kolegyně a kolegové, dovolte mi jen dvě poznámky k projednávání zprávy ve výboru. Já jsem tam asi počtvrté mluvila o tom, že minimálně v oblasti ochrany životního prostředí tam máme a používáme data, která nám záměrně zhoršují situaci v České republice. Já si prostě myslím, že bychom výběr dat, který používáme, měli dělat jinak, neměli bychom se striktně držet Evropské komise a měli bychom je dělat na Českou republiku, a to v té zprávě čtyři roky chybí. Já jsem vám to sama, pane ministře, říkala před rokem. Je evidentní, že někdo tu zprávu neustále opisuje, akorát do ní vpisuje nějaká čísla, ale de facto ji znevěrohodňuje, protože například i údaje o fragmentaci, které tam máme, dělají z České republiky neprůchozí území pro jakékoliv živočichy. No, nedivme se, když tam jsou živočichové a mezi savce tam počítáme v této zprávě takové savce, jako je vlk, rys, medvěd, zcela standardně žijící na území České republiky. Já bych vás chtěla poprosit o to, aby konečně někdo zprávu zpracovával tak, že bude v sobě mít i něco víc, nějakou vypovídací hodnotu o tom, jak to u nás opravdu vypadá, nejenom shromáždění dat, které udělají vaši zaměstnanci, ale vlastně jsou téměř k ničemu. Druhá věc, na kterou upozorňuji — upozorňovala jsem na ni i ve výboru a myslela jsem si, že to bude ve vaší zprávě, kterou jste přednesl, protože jsem vám to přes vašeho pana náměstka a lidi, kteří zprávu předkládali, předávala. Hnutí DUHA nás upozornilo na to, že v oblasti odpadů ohledně té zprávy se tam používají dvě statistiky. V jedné jsou velmi nízké údaje o produkci odpadů z jednoho zdroje, to je statistika ČSÚ, a potom jsou tam údaje o vcelku vysoké míře recyklace z jiného zdroje, to je statistika ISO. Když ty dvě statistiky dáte dohromady, tak vám opět nedávají žádnou vypovídací hodnotu. Já jsem si myslela, že na to odpovíte, protože hnutí DUHA to velmi kritizuje. A obecně — znovu opakuji — ty statistiky, které jsou ve zprávě dlouhodobě používány, jsou chybné, metodiky jsou chybné. A já bych si přála, protože už tu zprávu předkládáte tento rok podruhé, většinou ji předkládal každý ministr jiný rok, tak abychom do třetice všeho dobrého si příští rok nemuseli číst tyto věci, ale aby opravdu ta zpráva začala mít v sobě nějaké relevantní údaje a nemuseli jsme kritizovat už samotnou metodiku, kterou je zpracovávána. Myslím si, že to té zprávě škodí, že tím pádem se z ní stává poměrně nevěrohodný dokument. Přitom pokud z ní máme čerpat a například i přijímat zákony, které bychom potřebovali, to znamená tak, jak by nám tato zpráva ukazovala, tak by bylo určitě dobře, aby ta zpráva byla brána jako faktický dokument, který není zpochybnitelný. Prozatím už podruhé po sobě předkládáte zprávu, která zpochybnitelná je poměrně jednoduše.

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Paní předsedkyně, vážené

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ptám se na další přihlášku do

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Zprávu projednal výbor pro životní prostředí. Usnesení nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 607/1. Zpravodajem tohoto výboru je pan poslanec Václav Mencl. Prosím, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Výbor pro životní prostředí tuto zprávu projednal a na základě podrobného projednání doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2010, sněmovní tisk 607, vzala na vědomí.

- 182 -

- 183 -

všeobecné rozpravy. Není žádná. Všeobecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Prosím pana kolegu Václava Mencla, aby nám zopakoval návrh, o němž budeme hlasovat. Poslanec Václav Mencl: Děkuji. Výbor pro životní prostředí doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2010, sněmovní tisk 607, vzala na vědomí. Usnesení tedy zní: "Poslanecká sněmovna bere Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2010, sněmovní tisk 607, na vědomí." Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Ptám se na další přihlášku do podrobné rozpravy. Není-li žádná, končím podrobnou rozpravu. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, s nímž jsme byli seznámeni a máme je v písemné podobě. Zahajuji hlasování pořadové číslo — pardon, tak toto hlasování musím prohlásit za zmatečné. Je zde žádost o odhlášení, takže já vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili. Budeme hlasovat v hlasování s pořadovým číslem 53. Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 53, přítomno 119, pro 93, proti 6. S návrhem usnesení Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas. Tím končím projednávání bodu 75, sněmovního tisku 607. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu číslo

77. Zpráva o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za rok 2011 /sněmovní tisk 612/ Předloženou zprávu projednal volební výbor. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk č. 612/1. Prosím zpravodajku volebního výboru paní poslankyni Ivanu Levou, aby nás informovala o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

- 184 -

Poslankyně Ivana Levá: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Dovolte několik slov ke zprávě o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zpráva tradičně začíná seznamem provozovatelů vysílání, provozovatelů převzatého vysílání a poskytovatelů audiovizuálních služeb na vyžádání. Priorita rady: monitoring obchodních sdělení, tzn. reklama, teleshopping, sponzorování a product placement. Nárůst kontrol osminásobný. Ochrana spotřebitele. Pozornost byla věnována ochraně zdraví, zpřísněna kontrola obchodních sdělení propagujících humánní léčiva, doplňky stravy se zacílením na uvádění klamavých a zavádějících údajů. Tady došlo ke spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Dále byli vybídnuti samoregulátoři, aby se omezilo vysílání s nabídkou potravin, nápojů s vysokým obsahem tuků, cukru a solí, především vzhledem k dětem. Rada zaznamenala velký počet stížností na hlučnost vysílání především reklamy. Tím se zabýval výbor a zákon řešící tuto problematiku již máte na stole. Rada za další prioritu zvolila ochranu dětí před negativními vlivy. Pochvalu si zaslouží velká kampaň Vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost. Smyslem kampaně bylo posílení rodičovské zodpovědnosti. Můžeme říci, že se jí zúčastnily i další celoplošné televize a měla dobrý ohlas. Zvláštní pozornost je ve zprávě věnována výsledku kontrol vysíláním metodou aktivního screeningu. Nejčastěji se opakující porušení zákona — dochází k němu v povinnosti zajistit, aby reklama a teleshopping byly snadno rozeznatelné a náležitě oddělené od ostatních částí vysílání, dále pak odvysílání sponzorských vzkazů. Stálá pozornost je věnována kontrole porušení zásad objektivity a vyváženosti ve zpravodajství a údajům o počtu a délce odvysílaných evropských děl. Jedna část je věnována přehledu o licenčních řízeních. Závěr zprávy: Rada se velmi pečlivě věnuje problematice mediální gramotnosti. Po prostudování zprávy, kterou rada předložila za rok 2011, můžeme říci, že zpráva má vysokou vypovídací hodnotu, dokládá, jak velký kus práce rada odvedla. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky. Hlásí se někdo? Nikdo se nehlásí. Všeobecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Slovo má paní poslankyně Levá.

- 185 -

Poslankyně Ivana Levá: Děkuji. Po odůvodnění místopředsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Mgr. Milana Boušky a zpravodajské zprávě Ivany Levé a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně náš výbor, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Zprávu o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání za rok 2011 dle sněmovního tisku 612." Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ptám se na další přihlášku do podrobné rozpravy. Nikdo se nehlásí. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, s nímž nás seznámila paní poslankyně Ivana Levá a které nám bylo také předloženo v písemné podobě. Zahajuji hlasování číslo 54. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení. Kdo je proti? Hlasování číslo 54, přítomno 122, pro 112, proti nikdo. S návrhem usnesení Sněmovna vyslovila souhlas. Tím jsme projednali bod 77. Končím projednávání tisku 612. Zahajuji projednávání bodu číslo

78. Návrhy zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišoven na rok 2012 s Vyjádřením vlády a se souhrnným hodnocením zdravotně pojistných plánů, hodnocením zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišoven na rok 2012 a tabulkovými přílohami /sněmovní tisk 625/ Místo omluveného ministra Leoše Hegera se role v úvodním slovu ujme ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, pane ministře. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám k projednání materiál s hodnocením zdravotně pojistných plánů osmi zdravotních pojišoven na rok 2012. Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišoven vycházejí z očekávaných výsledků hospodaření za rok 2011 a zohledňují vliv některých nových právních předpisů platných od 1. ledna 2012.

- 186 -

Podotýkám, že zdravotní pojišovny předávají návrhy zdravotně pojistných plánů na rok 2012 po zajištění souhlasu svých správních a dozorčích rad a do 31. října 2011 Ministerstvu zdravotnictví. Z toho také vyplývá určitý časový nesoulad s připravovanou a poté schválenou tzv. úhradovou vyhláškou, protože ta byla schválena později, než byl termín předložení zdravotně pojistných plánů na rok 2012. Je tedy patrné, že v některých agregovaných hodnotách nekorespondují úplně přesně jednotlivá čísla, nicméně to není na závadu celkového pojetí zdravotního plánu. V důsledku probíhající ekonomické recese se předpokládá, že celková bilance systému v roce 2012 dosáhne záporné hodnoty, a to v předpokládané výši 3,5 mld. korun s rizikem, v případě mimořádných vlivů, např. prohlubující se ekonomické recese, mohou být příjmy a výdaje ovlivněny tak, že záporné saldo by mohlo dosáhnout až 6,3 mld. korun. Celkové příjmy v systému se odhadují na 227 mld. korun, tedy s meziročním nárůstem o 7,6 mld. korun, celkové výdaje systému se plánují ve výši 231 mld. korun, což je nárůst o necelé 2 mld. korun. Je zřejmé, že na základě aktuálního vývoje budou pravděpodobně v roce 2012 muset zdravotní pojišovny pružně reagovat na skutečný vývoj a řídit dopady případně vzniklých rizik operativními korekcemi plánovaných rámců. Významnou roli v tomto ohledu sehrála také přechodná ustanovení k zákonu č. 280/1992 Sb. a zákonu č. 551/1991 Sb., na jejichž základě se stala mimořádně součástí prvního přerozdělování v lednu 2012 částka 5,4 mld. korun, která byla stanovena jako třetina finančních zůstatků evidovaných na bankovním účtu základního fondu zdravotního pojištění k 31. 12. 2010. To by mělo situaci, o které jsem mluvil, částečně eliminovat. Vláda projednala společná stanoviska Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí ke zdravotně pojistným plánům zdravotních pojišoven na rok 2012 na své schůzi dne 1. února 2012 a svým usnesením doporučila předložit zdravotně pojistné plány zdravotních pojišoven na rok 2012 Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k projednání s návrhem na jejich schválení. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Tento tisk projednal výbor pro zdravotnictví. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 625/1. Slovo dostává zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Krákora. Prosím. Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych přednesl návrh pojistných plánů zdravotních pojišoven za rok 2012.

- 187 -

Předem bych upozornil, že je květen a teprve teï v květnu schvalujeme návrh zdravotně pojistného plánu pojišoven na rok 2012, což považuji za chybu samozřejmě nejenom vlády, ale i naši, protože se k tomuto materiálu dostáváme soustavně pozdě. Bylo by dobré ho schválit vždycky koncem roku, anebo aspoň začátkem roku. V květnu je doopravdy ta situace už trošku jiná a čísla, která tam jsou, již mnohdy neplatí. Takže to je na úvod. K 31. 12. 2011 poskytuje na území České republiky veřejné zdravotní pojištění Všeobecná zdravotní pojišovna České republiky a dalších sedm zdravotních zaměstnaneckých pojišoven. Očekává se, že k 31. 12. 2011 bude pojištěno celkem 6 277 tisíc pojištěnců u Všeobecné zdravotní pojišovny, to je 60,3 %, a zbytek pojištěnců, to jsou 4 138 351, to je 39,7 %, skoro 40 %, bude pojištěno u zaměstnaneckých zdravotních pojišoven. Nejvýraznější ekonomický dopad na hospodaření všech zdravotních pojišoven v roce 2012 budou mít přechodná ustanovení k zákonu číslo 280/1992 Sb. a k zákonu číslo 551/1991 Sb. Na jejich základě bude mimořádnou součástí prvního přerozdělování v lednu 2012 částka stanovená ve výši jedné třetiny finančních zůstatků evidovaných na běžném účtu základního fondu zdravotní péče k 31. 12. 2010 u všech činných zdravotních pojišoven a rovněž prostředky základního fondu ve výši 95 % jeho stavu k 31. 12. 2010. Nutno je také říci, že v souladu se zákonem číslo 592/1992 Sb. zůstává platba státu v roce 2012 na stejné výši jako v roce 2011, to je 723 korun za osobu a měsíc. Důležité je také říci, že minimální mzda i pro rok 2012 zůstává ve výši osm tisíc korun, což znamená, že minimální platby osob bez zdanitelných příjmů na všeobecné zdravotní pojištění zůstávají nadále 1 080 korun. Kolegové mi dávají znamení, abych to trošku urychlil, tak já to urychlím, protože pan ministr již nějaká čísla řekl. Takže probíhá též samozřejmě proces restrukturalizace lůžek ve zdravotnických zařízeních a ten je doprovázen zvýšením sazby za každý den, kdy ústavní péče, komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách se zvyšuje ze šedesáti na sto korun a DPH z deseti na 14, respektive 15 % u léků a dalšího zdravotnického materiálu. Úspory finančních prostředků se očekávají v průběhu roku 2012 i v důsledku vynětí léků s cenou, která je nižší než padesát korun, a jsou vyňaty z úhrad všeobecného zdravotního pojištění. Z té ekonomické části krátce. Průměrný počet pojištěnců je tedy naplánován na 10 406 142 pojištěnců, to je zhruba počet obyvatel České republiky, s meziročním nárůstem pouze 0,1 %. Nejmenší nárůst, respektive úbytek, bude mít jedině Všeobecná zdravotní pojišovna a to se předpokládá 0,4 %.

Plánované příjmy dosahují v souhrnu 227 miliard 195 milionů korun s meziročním nárůstem o 7 miliard 599 milionů, to je 5,39 %. Příjmy z vlastního pojistného dosahují 167 miliard 634 milionů s meziročním nárůstem 2 %. Celkové příjmy po přerozdělování pak dosahují 225 miliard 894 milionů korun. To je podle odhadu výběru pojistného ze září roku 2011. Ostatní příjmy všeobecného zdravotního pojištění, to znamená příjmy z úroků, pokut, penále, prodeje majetku a jiných příjmů, se odhadují na téměř dvě miliardy s meziročním poklesem 6,5 %. Výnosy z ostatní zdaňované činnosti jsou pouze 94 milionů korun. Příjmy z plateb od zahraničních pojišoven za zdravotní péči poskytnutou cizincům na našem území se plánují ve výši 358 milionů korun s meziročním nárůstem 7,2 %. Na jedné straně máme příjmy, pak máme samozřejmě také výdaje. Výdaje celkem včetně zdaňovaných dosahují 230 miliard 663 milionů korun s meziročním nárůstem o 1,686 milionu korun, to je 0,7 %. Výdaje na zdravotní péči hrazené ze základního fondu zdravotního pojištění jsou plánovány na 218 miliard 285 milionů korun s meziročním poklesem 0,2 %. Průměrné roční výdaje u jednotlivých zdravotních pojišoven jsou plánovány na jednoho pojištěnce v rozmezí od 17 706 korun do 22 529 korun s meziročním poklesem o 0,3 %. Důležité jsou výdaje na preventivní péči, ty mají dosáhnout 921 milionů korun. V přepočtu na jednoho pojištěnce to dělá u zdravotních zaměstnaneckých pojišoven 126 korun, u Všeobecné zdravotní pojišovny polovinu, pouze 64 koruny. Maximální výše tvorby provozního fondu pro krytí nákladů se předpokládá ve výši 7,829 milionu korun. Plánované provozní výdaje všeobecného zdravotního pojištění jako celek dosahují 7 miliard 606 milionů korun. Výdaje na léčení cizinců, které hradí zdravotní pojišovny tuzemským zdravotnickým zařízením, jsou plánovány na 474 milionů korun s meziročním nárůstem 5,8 %. Náklady na ostatní zdaňovanou činnost jsou plánovány ve výši 53 milionů korun, nárůst je o 1,9 %. A nyní důležité číslo — souhrn odhadu plánovaného salda příjmů celkem a výdajů celkem včetně zdaňovaných za systém všeobecného zdravotního pojištění je zhruba minus 6,25 miliardy korun. Prohloubení recese by znamenalo vyčerpání disponibilních finančních prostředků zdravotních pojišoven, kdy záporné saldo sice dále nenarůstá, ale zvyšuje se stav pohledávek po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickému zařízení odhadem o cca dvě až tři miliardy, což prezentuje zpoždění o čtyři až šest dnů. Stav pohledávek celkem dosáhne podle předpokladů zdravotně pojistného plánu výše 38 miliard korun. (V sále je neklid.) Stav závazků je odhadován na výši 27,8 miliardy korun s meziročním snížením o 2 %. Plánované peněžní zůstatky na běžných účtech všech fondů všeo-

- 188 -

- 189 -

becného zdravotního pojištění dosahují v souhrnu celkem 11,394 miliardy korun s meziročním poklesem 3,5 miliardy korun. Co se týče té zdravotní části, tak je důležité, aby byla zachována pro pojištěnce České republiky kvalitní a dostupná zdravotní péče. Z detailních podkladů jednotlivých zdravotních pojišoven vyplývá, že všechny plánují meziroční snížení nákladů na zdravotní péči. Ze srovnání jednotlivých zaměstnaneckých zdravotních pojišoven vyplývá, že vyšší tempo meziročního růstu nákladů na zdravotní péči očekává Vojenská zdravotní pojišovna — o 2,4 %, Oborová 2,4 %, Ministerstva vnitra 1,6 %, škodováků pojišovna 1,9 %, Revírní bratrská pokladna 1,9 % a zdravotní pojišovna METAL-ALIANCE o 7,6 %. Omezení nákladů na zdravotní péči plánuje Všeobecná zdravotní pojišovna o 2 % a Česká průmyslová zdravotní pojišovna ve výši 2,6 %. Náklady na léčení cizinců jsem říkal — plánují zdravotní pojišovny ve výši 469 milionů korun s meziročním navýšením 6,1 % a je to průměrný náklad na jednoho ošetřeného cizince 5 574 korun. Co říci na závěr. Všechny zdravotně pojistné plány byly ověřeny jak Ministerstvem zdravotnictví, tak Ministerstvem financí a drobné technické nedostatky byly opraveny. V definitivních verzích pak byly předloženy vládě k projednání a posléze Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky ke schválení. Dle aktuálních předpokladů a prognóz vývoje recese v roce 2012 lze očekávat, že nulový stav závazků po lhůtě splatnosti bude reálný pouze v prvním pololetí 2012. V následujícím období lze očekávat, že termíny splatnosti vůči zdravotnickým zařízením se budou posouvat a závazky po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením mohou v závěru roku 2012 vzrůst odhadem až na deset dnů. Spolu s vnitřním dluhem na běžných účtech pojišoven resortních a na běžných účtech rezervního fondu VZP ČR je nedostatek finančních prostředků ve výši 6 miliard korun a celková doba splatnosti u VZP ČR se může prodloužit až na 56 dnů. Významný vliv na výsledky hospodaření v roce 2012 však bude mít skutečná výše úhrad zohledňující úhradovou vyhlášku. Nyní mi dovolte, paní místopředsedkyně, abych přednesl návrh na usnesení. Všechny zdravotně pojistné plány roku 2012 činných zdravotních pojišoven byly projednány vládou a posléze Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky s návrhem na jejich schválení. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám všeobecnou rozpravu. Mám do ní jednu přihlášku pana poslance Borise Šastného. Dámy a pánové, jenom upozornění. Máme před sebou ještě čtyři zprávy

- 190 -

nebo pět. Pokud bude dobrá vůle ve Sněmovně, tak bychom je projednali nyní a nepokračovali s nimi večer po ústních interpelacích, ale za předpokladu, že to bude poměrně rychlé, jinak bych je musela přerušit. Tím jsem nemyslela nic ve vztahu k panu poslanci Šastnému ani k dalším, kteří budou vystupovat. Slovo má pan poslanec Boris Šastný. Poslanec Boris Šastný: Ano, paní předsedkyně, děkuji. Dámy a pánové, já jsem si vědom této situace, a proto jsem byl připraven s velice krátkým expozé kratším 60 sekund. Stručnou reakcí na toto poměrně složité vysvětlení těchto stovek stran tabulek bych chtěl říci jednoduché shrnutí. Všechny zdravotní pojišovny v České republice se snaží šetřit, ale máme tady jednoduchý problém a ten říká, že vybereme s největší pravděpodobností na zdravotním pojištění méně peněz, než očekáváme, to znamená, že vznikne plus minus 5 až 10 miliard deficit. Ty peníze budou někde chybět a v podstatě dojde k tomu, že s největší pravděpodobností, pokud se nic nestane, by došlo k prodlužování plateb poskytovateli zdravotní péče. Proto se výbor pro zdravotnictví touto věcí velmi podrobně zabýval a přijal několik krátkých usnesení, se kterými vás seznámím, která jsou důležitá pro to, aby se toto nestalo. Za prvé výbor požádal ministra zdravotnictví o urychlené vypracování a předložení souboru systémových řešení pro rok 2012, která budou směřovat ke snížení očekávaného deficitu systému veřejného zdravotního pojištění tak, jak vyplývá z návrhů zdravotně pojistných plánů. Také požádal ministra, aby urychleně vyřešil kategorizaci cen a úhrad zdravotnických prostředků tak, aby byl maximálně transparentní a vedl ke snížení nákladů ze systému veřejného zdravotního pojištění, a konečně požádal ministra, aby hledal systémově predikovatelný a dlouhodobě udržitelný model stanovení výše platby za státní pojištěnce. Pokud se toto v letošním roce, tyto tři hlavní body, podaří, nebudeme mít za rok tady žádný problém a rozpočtování zdravotních pojišoven bude vyrovnané. Děkuji. Doufám, že jsem zvládl časový limit. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Šastnému. Ptám se, zda se někdo hlásí dále do všeobecné rozpravy. Nehlásí se nikdo, končím tedy tuto rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou. Slovo má pan poslanec Jaroslav Krákora. Prosím, aby navrhl usnesení Poslanecké sněmovny. Poslanec Jaroslav Krákora: Ještě před usnesením řeknu: Když by do-

- 191 -

šlo k poklesu hrubého domácího produktu o dvě a více procent, blížilo by se to ke čtyřem a pěti, tak by samozřejmě dluh pojišoven mohl narůst někde mezi 10 až 15 miliardami, což by bylo samozřejmě velice svízelné. A nyní mi dovolte předložit návrh na usnesení. Všechny zdravotně pojistné plány roku 2012 činných zdravotních pojišoven byly projednány vládou a posléze Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky s návrhem na jejich schválení. Prosím, abyste dala hlasovat. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Děkuji panu zpravodaji. Přikročíme tedy k hlasování. "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje souhlas s návrhem zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišoven na rok 2012." Tak zní návrh usnesení. Rozhodneme o něm v hlasování pořadové číslo 55. Toto hlasování jsem zahájila. Prosím, kdo je pro tento návrh usnesení? Kdo je proti? Hlasování číslo 55, přítomno 134, pro 73, proti 5. Návrh usnesení byl přijat, byl s ním vysloven souhlas. Končím projednávání bodu 78, sněmovního tisku 625. Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu číslo 79. Je to

79. Výroční zpráva o činnosti Kontrolní rady Technologické agentury České republiky pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky za rok 2011 /sněmovní tisk 637/ Tuto zprávu projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 637/1. Zpravodajem výboru je pan poslanec Ladislav Jirků. Prosím vás, abyste nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Slovo má pan poslanec Ladislav Jirků.

Kontrolní rady Technologické agentury České republiky za rok 2011. Jde o sněmovní tisk 637. Uvedený výbor ve svém usnesení doporučuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s Výroční zprávou o činnosti Kontrolní rady Technologické agentury České republiky za rok 2011, sněmovní tisk 637. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám všeobecnou rozpravu. Hlásí se někdo? Paní poslankyně Putnová. Prosím. Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych ocenit práci Kontrolní rady Technologické agentury České republiky. My jsme nově koncipovali skupinu, která se zabývá otázkami přijímání žádostí, vyřizování stížností. Mohu říci, že během loňského roku — začali pracovat od loňského května — vyřídili 107 žádostí a stížností. Chtěla bych také podtrhnout to, že zpráva, kterou nám předložili, byla velmi kvalitně zpracovaná, že nejenom zdůrazňuje nutnost hospodárného využití finančních prostředků, ale také odůvodňuje i provozní výdaje. Důraz klade na informovanost jednotlivých orgánů a spolupráci Technologické agentury a školského výboru. Říkám toto také s vědomím, že tato Sněmovna podle zákona schvaluje odměny Kontrolní radě Technologické agentury České republiky a byla bych ráda, kdybychom tuto informaci podrželi v paměti minimálně do doby, kdy se bude toto ocenění také projednávat. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Ptám se na další přihlášku do rozpravy. Není žádná. Končím všeobecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou. Prosím pana poslance Jirků, aby odkázal na usnesení, s nímž nás již seznámil. Poslanec Ladislav Jirků: Takže ještě jednou. Dovolte, abych odkázal na načtené usnesení výboru k Výroční zprávě o činnosti Kontrolní rady Technologické agentury České republiky. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Jirků. Ptám se na další přihlášku do podrobné rozpravy. Není žádná. Končím podrobnou rozpravu.

Poslanec Ladislav Jirků: Vážená paní předsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který na své 21. schůzi dne 4. dubna 2012 přijal následující usnesení k Výroční zprávě o činnosti

Rozhodneme o návrhu usnesení, s nímž jsme byli seznámeni. Zahajuji hlasování pořadové číslo 56. Ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti návrhu?

- 192 -

- 193 -

V hlasování číslo 56 přítomno 136, pro 123, proti nikdo. Návrh usnesení byl přijat. Končím bod 79, sněmovní tisk 637. Zahajuji projednávání bodu č. 81. Je to

81. Zpráva o činnosti Stálé komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby za období říjen 2010 - prosinec 2011 /sněmovní dokument 1862/ Prosím, aby zprávu přednesl místo omluveného pana poslance Richarda Dolejše pan poslanec František Bublan. Prosím. Poslanec František Bublan: Děkuji. Paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte, abych jenom velmi stručně připomenul tento dokument. Předložená zpráva se zabývá činností komise za období říjen 2010 až prosinec 2011. Za tuto dobu se uskutečnilo osm řádných schůzí, z toho jedna se konala přímo v budově BIS. Komise se zabývala samozřejmě podněty občanů, těch bylo poměrně dost, ale ve většině případů zjistila, že BIS neporušila zákon. Také se zabývala stížnostmi představitelů soudnictví. Jako důležitý moment je aktualizace statutu komise, který byl upraven na základě připomínek legislativního odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny. Komise schválila tento dokument, tuto zprávu a v podrobné rozpravě navrhnu usnesení Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Rozhodneme o návrhu usnesení, s nímž nás seznámil pan poslanec Bublan. Zahajuji hlasování číslo 57. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení? Kdo je proti? V hlasování číslo 57 přítomno 135, pro 119, proti jeden. Návrh usnesení byl přijat. Končím bod 81. Děkuji panu poslanci Bublanovi. Zahajuji projednávání bodu č. 82. Je to

82. Návrh časového harmonogramu projednávání státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech a návrh na přikázání vládního návrhu státního závěrečného účtu, jeho kapitol a vztahů k státním fondům výborům k projednání /sněmovní dokument 1881/ Tento dokument uvede zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Pavel Suchánek. Prosím, aby se ujal slova a potom v podrobné rozpravě přednesl návrh usnesení. Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Rozpočtový výbor projednal tento tisk na svém jednání dne 4. dubna na 26. schůzi. Tento tisk jste všichni obdrželi na své mailové adresy pod číslem 1881. Rozpočtový výbor doporučuje tento harmonogram schválit.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Bublanovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu, prosím o vaše přihlášky. Nehlásí se nikdo. Končím všeobecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou. Slovo má pan poslanec František Bublan. Prosím.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Suchánkovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Prosím, přihlaste se, pokud máte zájem. Nehlásí se nikdo, končím všeobecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou. Pan poslanec Pavel Suchánek má slovo. Prosím.

Poslanec František Bublan: Navrhuji toto usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu o činnosti Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS za období říjen 2010 až prosinec 2011."

Poslanec Pavel Suchánek: Rozpočtový výbor na své 26. schůzi 4. dubna k návrhu časového harmonogramu projednávání státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech a návrhu na přikázání vládního návrhu státního závěrečného účtu, jeho kapitol a vztahů k státním fondům výborům k projednání doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Ptám se na další přihlášku do podrobné rozpravy. Nehlásí se nikdo. Končím podrobnou rozpravu.

- 194 -

- 195 -

I. stanoví harmonogram projednávání vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011, jeho kapitol a závěrečných účtů státních fondů (dále jen státní závěrečný účet) takto: — následuje tabulka, kterou bych tady celou nečetl, protože ji máte všichni ve svém tisku, II. doporučuje předsedkyni Poslanecké sněmovny zařadit vládní návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011 do návrhu pořadu červnové schůze Poslanecké sněmovny, III. zmocňuje zpravodaje seznámit se s tímto usnesením Poslaneckou sněmovnu. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Hlásí se někdo dál do podrobné rozpravy? Nehlásí. Končím podrobnou rozpravu. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna stanoví harmonogram projednání vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011, jeho kapitol a závěrečných účtů státních fondů takto — viz usnesení rozpočtového výboru dle sněmovního dokumentu 1881. Zahajuji hlasování číslo 58. Ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení. Kdo je proti? V hlasování číslo 58 přítomno 132, pro 116, proti nikdo. Návrh usnesení byl přijat. Končím projednávání bodu 82. Děkuji panu poslanci Suchánkovi. Jsme u bodu 83. Je to

I. konstatovala, že 84 politických stran a hnutí předložilo výroční finanční zprávy úplné. II. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby podala návrh na pozastavení činnosti politických stran a hnutí, které předložily neúplné — následuje seznam 10 politických stran, nebo nepředložily vůbec — to je seznam 48 politických stran a hnutí. III. Dále Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby podala návrh na zrušení politických stran, které už mají pozastavenou činnost — a následuje seznam 5 politických stran, a IV. konstatuje, že 29 politických stran, které jsou v likvidaci, v konkurzu nebo v insolvenčním řízení, výroční finanční zprávy za rok 2011 nepředložilo. V. Žádáme vládu, aby nejpozději do 30. 9. 2012 projednala výše uvedené návrhy Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti a rozpuštění politických stran. VI. Pověřujeme předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby s tímto usnesením do 7. června 2012 seznámila Ministerstvo financí. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Hlásí se do ní někdo? Nehlásí se nikdo, všeobecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou. Slovo má pan poslanec Vladimír Koníček. Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji. Takže návrh usnesení máme ve sněmovním dokumentu 2152. Nebudu ho znovu opakovat. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nehlásí se nikdo, podrobnou rozpravu končím.

83. Zpráva o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2011 /sněmovní dokument 2152/ Prosím zpravodaje kontrolního výboru pana poslance Vladimíra Koníčka, aby tento dokument uvedl. Prosím, pane kolego.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, s nímž jsme byli seznámeni a máme je v písemné předloze. Zahajuji hlasování číslo 59. Kdo je pro návrh tohoto usnesení? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 59, přítomno 130, pro 113, proti nikdo. Usnesení bylo přijato, schváleno.

Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové. Kontrolní výbor provedl kontrolu výročních finančních zpráv, které byly doručeny do Sněmovny. Návrh usnesení máte ve sněmovním dokumentu 2152. V tomto dokumentu kontrolní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby

Tím končím projednávání bodu 83 s poděkováním panu poslanci Koníčkovi.

- 196 -

- 197 -

Zahajuji projednávání bodu

84. Doplnění výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za roky 2007 až 2010 /sněmovní dokument 2153/ K tomuto bodu byl doručen sněmovní dokument 2153. Prosím zpravodaje kontrolního výboru pana poslance Vladimíra Koníčka, aby tento dokument uvedl. Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, kontrolní výbor provedl i kontrolu doplnění výročních finančních zpráv za roky 2007—2010 a navrhujeme usnesení, ve kterém Poslanecká sněmovna konstatuje, že politické strany a hnutí předložily výroční finanční zprávy úplné za rok 2007 — jedna, za rok 2008 — tři politické strany, za rok 2009 — pět politických stran a za rok 2010 — 25 politických stran. A za římská dvě konstatujeme, že předložily výroční finanční zprávy, které jsou i po doplnění neúplné za rok 2008 — jedna politická strana, za rok 2009 — jedna politická strana, za rok 2010 — 11 politických stran. A opět pověřujeme předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby s tímto usnesením seznámila Ministerstvo financí. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Hlásí se někdo? Nehlásí se nikdo. Končím tuto rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou. Pan poslanec Vladimír Koníček má slovo. Poslanec Vladimír Koníček: V návrhu usnesení odkazuji na dokument 2153, který máte v písemné podobě. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Hlásí se někdo dále do podrobné rozpravy? Nehlásí. Končím podrobnou rozpravu. Zahajuji hlasování číslo 60. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, s nímž jsme byli seznámeni? Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 60 přítomno 130, pro 112, proti nikdo. Návrh usnesení byl schválen.

hodině, jsme stihli teï, čili odpoledne se budou konat pouze ústní interpelace na předsedu vlády a na ministry vlády. Za šest minut, ve 13.20, se sejde organizační výbor. Ještě omluvy, promiňte. Z odpoledního jednání se omlouvá místopředsedy Sněmovny Lubomír Zaorálek a od 14 hodin se omlouvá pan poslanec Jan Pajer. (Jednání přerušeno ve 13.14 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Budeme pokračovat v našem dnešním jednání, a to bodem, kterým jsou

86. Ústní interpelace Nejdříve to budou ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky, a poté interpelace určené na ostatní členy vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Petra Nečase, a to v čase 14.30 až 16 hodin, poté od 16 hodin do 18 hodin interpelace na členy vlády. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí vám byl rozdán do lavic. Nyní dávám slovo panu poslanci Jaroslavu Vandasovi, který byl vylosován jako první, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Petra Nečase. Po něm bude následovat pan poslanec Antonín Seïa. Prosím, pane poslanče.

Tím jsme projednali bod 84. Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Dámy a pánové, tím jsme projednali veškerý stanovený program. Odpoledne ve 14.30 začne projednávání ústních interpelací — nejprve na předsedu vlády do 16 hodin, anebo v případě, že budou projednány dříve, budou zahájeny ústní interpelace na jednotlivé členy vlády. To je z dnešního programu všechno. Večerní program, který byl plánován po 18.

Poslanec Jaroslav Vandas: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane premiére, všichni víme, že díky našim sousedům je ohrožena přenosová sí v České republice tím, že hrozí to, co jsme ještě nikdo nezažil. Říká se tomu blackout. Na tiskové konferenci generálního ředitele české přenosové soustavy 10. ledna jsme se dozvěděli, jakému nebezpečí byla vystavena naše přenosová sí v čase od 25. 11. do 16. 12. loňského roku. V tomto období díky gigantickému větrnému a fotovoltaickému parku našich sousedů byla přenosová sí v České republice vystavena náporu až 3500 megawattů elektrického výkonu, přičemž obvyklá hodnota se pohybuje kolem 1000

- 198 -

- 199 -

megawattů. Kritická situace se přiostřila i tím, že v Německu bylo odstaveno osm jaderných elektráren. Tím byla nabourána myšlenka o jednotném evropském energetickém trhu. Poláci již přikročili k opatřením, která spočívají ve výstavbě ochranných transformátorů na hranicích. V návaznosti, pane premiére, na váš příslib učiněný 9. února v Berlíně, že Česká republika nebude bránit průtoku elektrické energie z Německa přes Českou republiku, se ptám, jak chcete zajistit bezpečnost našich přenosových sítí, s tím, aby se na minimum snížilo riziko takzvaného blackoutu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Slovo dostává předseda vlády pan Petr Nečas. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, energetický systém v Evropě funguje jako jednotná soustava. Velkým přínosem je jednotná legislativa Evropské unie pro energetiku a podle ní vytvořené celoevropské organizace, jako jsou European Network of Transmission System Operators a Agency for the Cooperation of Energy Regulators. Zejména pokud se jedná o elektřinu, je spolehlivý provoz přenosových sítí klíčový pro další rozvoj jak samotného odvětví, tak zároveň pro rozvoj trhu s elektřinou a zejména pro zajištění spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny hospodářskému sektoru a obyvatelům. Společný evropský trh s elektřinou jako jeden z významných cílů Evropské unie potřebuje samozřejmě spolehlivou infrastrukturu. Politickým rozhodnutím o postupném vyřazení jaderných zdrojů ve Spolkové republice a vysokém využívání obnovitelných zdrojů se dostává naše energetika do problémů. Odstavení části jaderných elektráren a souběžná prudká výstavba větrných elektráren v Německu, obchodování s elektřinou na území Německa a Rakouska jako na jednom trhu, nerespektující úzké profily na hranicích v oblasti jednotlivých provozovatelů přenosových soustav, vede k situaci, že fyzické toky elektřiny, které se řídí fyzikálními, nikoliv tedy obchodními nebo politickými zákony, nerespektují obchodní toky na tomto sjednoceném trhu na území Německa a Rakouska. Výsledkem jsou značné neplánované toky elektřiny z větrných parků na severu Německa přes Českou republiku, Polsko a Slovensko na jih Německa a do Rakouska. Toto neřízené a nezpoplatněné využívání naší přenosové soustavy má zejména tři základní negativní dopady. Za prvé opakovaně vážně narušuje bezpečnost zajištění dodávek a přivádí naši soustavu na pokraj blackoutu. Za druhé blokuje přeshraniční profily, brání tedy liberalizaci trhu s elektřinou. Za třetí zvyšuje ztráty v naší přenosové soustavě. Rostou se čtvercem proudu, a to bez jakékoliv kompenzace.

- 200 -

Tento problém je tak akutní, že je nutné jej řešit velmi rychle. Odstavování jaderných elektráren a výstavba dalších větrných elektráren v Německu může vést k blackoutům a k nutnosti izolace národních soustav, opět s negativním dopadem pro obě strany. Významné posílení sítí na straně Německa se navíc jeví do roku 2018 jako nereálné. Podobný problém jako Česká republika řeší i regiony Polsko, Slovensko a Maïarsko. Celá problematika se dostává logicky na politickou úroveň. Česká republika si je vědoma závažnosti tohoto problému a akutní potřeby řešení a podniká příslušné kroky k nápravě v úzké spolupráci s ČEPS a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tato otázka je aktuálně také často akcentována na evropské úrovni. Již proběhlo několik jednání, která budou pokračovat. Česká republika bude také samozřejmě jednat i bilaterálně, například s komisařem pro energetiku panem Ettingerem. Z důvodu dříve popsaných problémů není německá strana v dohledné době schopna odstranit vnitrostátní úzký profil, tedy výstavbu vedení vysokého napětí mezi severem a jihem Německa. Jedním z možných řešení je například rozdělení Německa na obchodní zóny a regulace smluv na dodávku elektřiny. Tato řešení jsou ale na straně německých partnerů. Česká republika může tuto situaci řešit například instalací transformátorů s posunem fáze, které dokážou eliminovat přetoky a stabilitu české přenosové sítě. Toto řešení nelze považovat za protitržní, ale za významný ochranný prvek zajišující bezpečný provoz české přenosové soustavy. Tyto transformátory mají již instalovány provozovatelé přenosových soustav Nizozemska, Belgie, Rakouska i Švýcarska. O tomto řešení uvažují například i v sousedním Polsku. Nicméně tím správným krokem, kterým máme reagovat i za situace, kdy chceme mít skutečně trh s elektrickou energií, je podle mého názoru posílení kapacity české přenosové soustavy, která plánuje v následujících letech investovat více než dvě miliardy eur, čili částku přesahující 50 miliard korun, do modernizace přenosové soustavy, a samozřejmě jednání na evropské úrovni o zpoplatnění přetoků elektrické energie. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Ptám se pana poslance, zda si přeje položit doplňující otázku. Vidím, že jde k mikrofonu. Prosím. Poslanec Jaroslav Vandas: Vážený pane premiére, já bych se přesto chtěl zeptat, jestli se tedy vážně uvažuje, že by se instalovaly transformátory, o kterých jste mluvil, protože to by bylo z mého pohledu okamžité řešení. Posilování energetické sítě zhruba ve výši 50 miliard bude asi v

- 201 -

současné době dlouhodobější záležitostí. Tak zní má doplňující otázka. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan premiér bude reagovat na tuto doplňující otázku. Než dojde k mikrofonu, seznámím vás s právě došlou omluvou. Omlouvá se pan ministr Petr Fiala z naléhavých pracovních důvodů. Prosím, pan premiér má slovo. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak jsem již řekl ve své předcházející odpovědi, z technického hlediska je možné na základě politického rozhodnutí uvažovat o instalaci těchto speciálních transformátorů. Nepovažoval bych to ale za správné a dobré řešení nejen z hlediska politického, ale ani z hlediska energetického. Jsme zemí, která by měla mít zájem na vytvoření skutečně fungujícího trhu s energiemi včetně trhu s elektrickou energií. Z tohoto pohledu upřednostňuji proces modernizace české energetické přenosové soustavy, modernizace především jejích vysokonapěových sítí, do kterých by se mělo, jak jsem již řekl, investovat více než 50 miliard korun, s tím, že bych viděl případné instalování těchto speciálních transformátorů až jako naprosto krajní krok v případě skutečného ohrožení české energetické soustavy. Na druhou stranu je skutečností, že požadujeme od německé strany i na politických jednáních větší aktivitu, větší vstřícnost, aby prosazovali například výstavbu vedení vysokého napětí, které jde například ze severu na jih přes spolkové země Durynsko a Sasko-Anhaltsko. Požadujeme také jednání o vytvoření mechanismu na evropské úrovni o zpoplatnění přeshraničních přetoků nevyžádané elektrické energie. Když to řeknu velmi zjednodušeně, nikdo se nediví, když někdo přejíždí přes naše území po české dálnici, že zahraniční řidič platí dálniční poplatek. Dovedu si velice jednoduše představit podobný systém i u nevyžádaných přetoků elektrické energie včetně toho, že musíme mít dostatečně mohutnou přenosovou kapacitu. Ale jako země, která chce mít energetiku funkční, napojenou na evropský trh, bychom měli dělat spíše protržní opatření než opatření, která nás izolují od našich sousedů.

jí obsah je natolik závažný, dovolím si interpelaci položit, i když od dané záležitosti uplynulo několik let. Vážený pane premiére, v únoru roku 2009 odeslala firma Barter do České republiky a do dalších 18 zemí k testování vakcínu proti prasečí chřipce. Tuto vakcínu testovala na fretkách společnost Biotest, která zjistila, že vakcína obsahovala smrtelný vir H5N1. Rozeslaná kontaminovaná vakcína mohla ohrozit na životě občany naší země. Přes tuto negativní zkušenost objednala od této firmy Topolánkova vláda, a to bez výběrového řízení, 12 milionů vakcín proti prasečí chřipce, a to přesto, že o tomto incidentu věděla. Vážený pane premiére, v sousedním Rakousku byla firma Barter zažalována za pokus o genocidu právě v souvislosti s kontaminovanými vakcínami. Ptám se: Jakým způsobem reagovala vláda na situaci v roce 2009? Podle platné smlouvy s firmou Barter má naše země platit až do roku 2013 300 milionů korun za tzv. rezervační poplatek. Ptám se: Platí tuto částku Česká republika, či neplatí? V souvislosti s trestním stíháním hlavního hygienika Michaela Víta, který se podílel na výběru této vakcíny, mám dotaz, zda byl, či nebyl potrestán za výše uvedený případ, protože dle mých informací se kauzu s kontaminovanými vakcínami dařilo tajit i přes orgány, které mají bezpečnost občanů v popisu své práce. Děkuji za vaše odpovědi. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Slovo dostává předseda vlády k odpovědi na tuto interpelaci.

Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane předsedo vlády, má interpelace se týká i netýká vaší vlády, ale protože je-

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, jde o kauzu, která se v České republice odehrála na počátku roku 2009 a o jejíž detailech vláda nebyla informována. To mohu jednoznačně prohlásit. Do firmy BioTest Konárovice ve Středočeském kraji bylo firmou Barter dodáno 5 ml experimentální vakcíny proti chřipce H3N2. Materiál byl určen exkluzivně pro laboratorní vědecké účely a nebyl určen pro použití u lidí. Po zahájení pokusu na fretkách došlo ke ztrátě jejich aktivity, k dýchacím potížím a křečím a k teplotě, tři z deseti fretek zařazených do pokusu musely být utraceny. Od zadavatele studie firmy Barter byla zaslána do firmy BioTest informace o možné kontaminaci vakcíny virem H5N1, tedy virem ptačí chřipky. Studie byla ihned zastavena. Osobám, které se na studii podílely, bylo to 13 osob, bylo neprodleně profylakticky podáno antivirotikum Tamiflu a poskytnuto vyšetření na infekční klinice v Praze na Bulovce s tím, že veškerá laboratorní i opakovaně provedená vyšetření měla negativní výsledek. Materiál a zvířata, které byly v rámci pokusu použity, byly bezprostředně bezpečně zlikvidovány a materiál, který nebyl

- 202 -

- 203 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu premiérovi. Zvu k mikrofonu dalšího poslance. Jako druhý vystoupí pan poslanec Antonín Seïa s interpelací "vakcína firmy Barter".

bezprostředně zničen, byl transportován pod odpovídajícími bezpečnostními podmínkami zpět do firmy Barter v Rakousku, kde byl uskladněn v režimu BSL-3. K podobné situaci došlo ve Slovinsku a v Německu, kam byla rovněž kontaminovaná experimentální vakcína zaslána k vědeckým účelům. Uvedená kauza byla předmětem vysoké pozornosti národních odborných autorit, ale také Evropské komise a Evropského centra pro kontrolu nemocí. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuju. Pan poslanec si přeje položit doplňující otázku. Prosím. Poslanec Antonín Seïa: Vážený pane premiére, děkuji za odpovědi. Trochu mě zaráží, že vláda nebyla detailně informována o tomto případu, protože si myslím, že ten případ byl bezpečnostní riziko, nebo možná v té době byl bezpečnostním rizikem docela značným. Říkal jste, že národní odborné autority tohle řešily. Chtěl bych vědět konkrétně, kdo to řešil. A zopakuji otázku, zda byl někdo stíhán za tuto věc. V případě, že nebyl, jakým způsobem zajistí vaše vláda, eventuálně národní odborné autority, aby se podobná nebezpečná událost neopakovala. A poslední dotaz: Bylo, či nebylo do řešení této bezpečnostní hrozby zapojeno Centrum biologické ochrany Těchonín? Děkuji za odpovědi. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan předseda vlády. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, posuzovat, zda má, nebo nemá být někdo stíhán, nepřísluší předsedovi vlády, to přísluší orgánům činným v trestním řízení, které musí posoudit, zda došlo ke spáchání trestného činu a případně kým. Musím říci, že opravdu o detailech pokusu na deseti fretkách vláda České republiky nebyla informována, není to nic překvapivého. Myslím si, že deset fretek není to, čím by se vláda České republiky měla zabývat ve své běžné agendě. Máme standardní orgány hygienické služby, které jsou určeny jako autoritativní orgány k ochraně proti infekčním nemocem. Chci zdůraznit, že všem osobám, které se potenciálně mohly dostat do kontaktu s touto kontaminovanou vakcínou, byla provedena velmi důsledná lékařská vyšetření na infekční klinice v Praze Na Bulovce a že veškerá laboratorní, i opakovaně provedená, vyšetření měla negativní výsledek. Co se týče zapojení armádního centra v Těchoníně, přiznám se, pane poslanče, že tuto informaci nemám.

- 204 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu premiérovi. Budeme pokračovat další interpelací, kterou položí místopředseda Poslanecké sněmovny Luboš Zaorálek ve věci koordinace zahraniční politiky. Prosím. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dobrý den. Pane premiére, já bych se chtěl zabývat otázkou koordinace naší zahraniční politiky vůči Ukrajině. Předem bych chtěl předeslat, že se mi nejedná o debatu kolem politické situace na Ukrajině. Vůbec za sebe nepochybuji o tom, že na Ukrajině přibývá rysů autoritativního režimu. Bohužel nepochybuji o tom, že pan prezident Janukovič si vyřizuje účty se svým politickým protivníkem paní Tymošenkovou, ani o tom, že já jsem skoro přesvědčen, že došlo k násilí v Charkově na paní Tymošenkové, protože ukrajinské orgány to ani příliš nepopírají. Takže to všechno je pravda a o tom není debata. Mně se jedná o to, že i když se chceme někoho zastat, tak bychom se měli domluvit na nějakém postupu jako stát a jako ti, kteří ten stát reprezentují na nejvyšší úrovni. A teï mi jde o to, že jsem slyšel, nebo víme z veřejných zdrojů, že prezident Klaus zrušil cestu na summit prezidentů středoevropských zemí, který se bude konat nyní v polovině května na Ukrajině, ale zároveň můžeme číst vyjádření ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, kterého ocituji. On říká: Já bych se rozhodl jinak. Je opravdu na každém, jak se rozhodne. To prosím není pravda, že je na každém, jak se rozhodne. Prezident státu přece reprezentuje vládu, on tam nejede za sebe. Tak to není tak, že on se může rozhodnout tak i onak. Mně připadá, že když padne takovéto rozhodnutí, že se bojkotuje nějaký summit, tak tady prezident se nerozhodl sám, ale je to rozhodnutí, ve kterém reprezentuje vládu. Takže já se ptám: Na kterém jednání vlády bylo vlastně toto rozhodnuto? Já teï nezpochybňuji to rozhodnutí, věcný obsah. Mně jde o to, jestli je to výsledek určité porady a koordinace na vládní úrovni, abychom potom neslyšeli od ministra zahraničí, že on má na to prostě jiný názor. To je podle mě chyba. Připomínám, že když se podívám vedle do Německa, tak tam ty postoje koordinovány jsou. A mně připadá, že u nás jsou chaotické. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: I na tuto interpelaci odpoví předseda vlády pan Petr Nečas. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v prvé řadě bych chtěl zdůraznit, že jsem rád, že tady dochází k elementární politické shodě nad základním hodnocením situace, která je na Ukrajině, že všichni vnímáme tento proces

- 205 -

jako proces, který si zasluhuje naši pozornost a vysokou ostražitost. Jsem rád, že tady i z úst pana místopředsedy Zaorálka zaznělo, že podle jeho soudu se může jednat i o pokusy vyřizovat si politické účty s politickými protivníky cestou kriminalizace. To je určitě jednání, které není slučitelné s jednáním, na které jsme v Evropě zvyklí, a určitě bychom vůči němu neměli být lhostejní. Chtěl bych zdůraznit, že plánovaná prezidentská schůzka v Jaltě bude mít více výpadků v účasti než pouze neúčast prezidenta České republiky Václava Klause. Pokud se nepletu, v tuto chvíli již minimálně čtyři hlavy států ohlásily, že se tohoto jednání z různých důvodů nezúčastní. A nejsou to zřejmě omluvy poslední, bude jich patrně více. Jsem přesvědčen, že ta situace i svým způsobem gradovala v posledních týdnech, kdy se můžeme právem domnívat, že ve vztahu k bývalé premiérce Tymošenkové se jedná o zvůli, kde cestou kriminalizace má být vyřešen politický spor. Jsem přesvědčen, že všichni máme zájem, aby na jednu stranu Ukrajina dodržovala základní principy právního státu a ochrany lidských práv a svobod, na druhé straně nemá asi nikdo rozumný v této zemi a v dalších členských zemích Evropské unie zájem na tom, aby se Ukrajina dostala do nějaké izolace, která ji začne vlastně vyhánět směrem na východ. Chtěl bych připomenout, že i ruský prezident pan Medveděv vyjádřil nesouhlas s tím, co se děje ve vazbě na paní expremiérku Tymošenkovou. Je to situace, která si bude vyžadovat do jisté míry diplomatický um. Na druhé straně jsem přesvědčený, že rozhodnutí toho nebo onoho politika nejet například na jisté jednání proto, že zásadně nesouhlasi s některými kroky, které jsou v rozporu s evropskými hodnotami, by mělo být respektováno. Znovu opakuji — bude to více hlav států, které se tohoto jednání nezúčastní. Nicméně tyto kroky by neměly vést k tomu, aby se Ukrajina dostala do nějaké izolace, protože to není v zájmu Evropy a není to ani v zájmu České republiky. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan poslanec Zaorálek položí ještě doplňující otázku.

kot celého mistrovství je podle mne prakticky nemožný. Nepředpokládám, že budeme trestat i Poláky. Takže to, o čem jste mluvil, se zřejmě týká pouze ukrajinské části. A já jsem přesvědčen, že takový politický symbolický polobojkot pana Janukoviče rozhodně příliš nevyděsí. Myslím si, že bude neefektivní a neúčinný. Takže bych doporučoval, pokud by se politici měli účastnit něčeho na Ukrajině, tak je lépe to učinit v tichosti a bez vyhlašování jakéhokoliv okázalého bojkotu. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan předseda vlády si ještě přeje replikovat. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v prvé řadě bych chtěl ocenit optimismus pana místopředsedy Zaorálka, protože případná účast českého mužstva v zápasech na ukrajinském území připadá v úvahu až v případě jeho postupu do semifinále na mistrovství Evropy ve fotbale. To by bylo poprvé, kdy by se české mužstvo dostalo na ukrajinské území a hrálo tam zápas. Takže tady bych chtěl ocenit optimistickou prognózu z úst pana místopředsedy Poslanecké sněmovny, protože pak bychom teprve tento problém řešili. To za prvé. Za druhé chci říci, že jsem žádný bojkot nevyhlásil. Já jsem pouze řekl, že v případě, že by pokračovaly tyto kroky, které nejsou v souladu s evropskými hodnotami, považoval bych za legitimní otevřít otázku toho, zda se čeští ústavní činitelé mají těchto případných zápasů českého mužstva na ukrajinském území zúčastnit. Mimochodem, tato diskuse se vede v celé řadě dalších členských zemích Evropské unie a bude zřejmě aktuální pro některé země okamžitě se začátkem mistrovství, protože jejich mužstva jsou zařazena do skupin, které hrají svá utkání na ukrajinském území. Čili nic takového vyhlášeno nebylo. Já pouze považuji za správné říci, že za těchto okolností, a pokud by se navíc ještě ty represe vůči paní Tymošenkové stupňovaly, je legitimní to, aby se vláda rozhodla, zda se její členové případně těchto utkání zúčastní, nebo ne, samozřejmě v pozici diváků. To chci zdůraznit. Žádný člen mé vlády nemá ambice jakkoliv do této hry a do tohoto mistrovství ingerovat jinak než jako nadšený divák.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych chtěl ještě jednu poznámku. Na ten problém navazuje otázka fotbalového mistrovství, které se koná v Polsku a na Ukrajině. Vy jste, pane premiére, řekl, že se nabízí otázka, zda se zúčastnit z pozice premiéra a členů vlády fotbalového mistrovství. Já bych chtěl upozornit, že to mistrovství je polsko-ukrajinské a že prezident Klaus už vlastně avizoval, že se bude ve Wroclawi účastnit zápasu myslím Česko — Rusko, a že dokonce plánuje setkání s ruským prezidentem. Takže i ten politický boj-

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně. Přistoupíme k projednání následující interpelace. Poslanec, který tuto interpelaci přednese, je pan poslanec Josef Tancoš a interpelace se bude týkat církevních restitucí. Prosím, pane poslanče.

- 206 -

- 207 -

Poslanec Josef Tancoš: Vážená paní předsedající, vážený pane pre-

miére, dámy a pánové, interpelace je směřována na vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání církví. Obracím se na vás, pane premiére, s výhradami k vládnímu návrhu. Nesouhlasím s vyčíslením hodnoty nemovitostí, za kterou má být poskytnuta finanční kompenzace ve výši 59 miliard korun, zejména s ohledem na zásadu rovnosti, spravedlnosti při vypořádání ostatních restitučních skupin po roce 1989. Toto ocenění je nadhodnoceno. Finanční kompenzaci pokládám za nepřiměřenou vzhledem k aktuální rozpočtové situaci státu a potřebě snižovat deficit veřejných rozpočtů uprostřed vládní krize a v době, kdy země je ohrožena recesí a kdy by vláda měla upřednostnit výdaje, které posílí zaměstnanost a sociální soudržnost. Odmítám splátkový kalendář, který by zvýšil každoroční mandatorní výdaje státního rozpočtu o dvě až tři miliardy korun po dobu 30 let. Obávám se rizika nových restitučních sporů. Také vláda v tuto chvíli nemá výraznou podporu veřejnosti k této transakci. Pane premiére, žádám vás o vysvětlení výhrad k návrhu zákona a doufám, že odložení návrhu zákona bude delší než jeden měsíc. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Na tuto interpelaci odpoví pan premiér Petr Nečas. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v otázce majetkového vyrovnání s církvemi existuje několik okruhů. Já bych se k některým z nich chtěl v rámci této interpelace samozřejmě vyjádřit. Za prvé. Prvním okruhem je problematika seznamu církevního majetku. Existuje seznam, který obsahuje výměry původního církevního majetku v jednotlivých katastrálních územích s rozdělením na jednotlivé druhy pozemků, to znamená lesní půda, zahrady, rybníky atd. Tento seznam je zveřejněný na internetových stránkách Ministerstva kultury. V tuto chvíli nemůže existovat seznam majetku, který bude církvím vydán. To bude možné až po prověření všech podmínek u každé jednotlivé věci, o kterou si církve zažádají v rámci vydávacího řízení. Ani při restituci majetku fyzických osob žádné seznamy majetku vytvářeny nebyly. Zákon předpokládá, že se církvím vydá zhruba 200 tisíc hektarů naturálně a 61 tisíc hektarů se finančně nahradí. Ve srovnání s vracením majetku podle zákonů z 90. let se však jedná o malé množství. Podle zákona o půdě se fyzickým osobám vydalo zhruba 1 milion 400 tisíc hektarů půdy, to znamená sedmkrát více. Pokud jde o obce, těm se vrátilo jenom lesní půdy zhruba 400 tisíc hektarů, to znamená dvakrát více než v případě církví. Pozemkový fond pak v letech 1999 až 2010 prodal 525 tisíc

- 208 -

hektarů státních pozemků, to znamená dvaapůlkrát více, než v případě církví. Další otázkou je samozřejmě rozsah původního církevního majetku. Církevní komise už v roce 2007 poskytla vládní komisi souhrnný seznam, který obsahuje výměry původního církevního majetku v jednotlivých katastrálních územích s rozdělením na jednotlivé druhy pozemků. To znamená lesní půda, zahrady, rybníky atd. Vládní komise, která byla tvořena ministrem zemědělství, ministrem kultury a ministrem financí, nechala předložené údaje prověřit. Údaje byly konfrontovány s údaji od dotčených státních orgánů a podniků, zejména Pozemkového fondu České republiky a Lesů České republiky, a hodnověrnost databáze jednotlivých položek původního církevního majetku byla prověřena nezávislou poradenskou firmou Ernst & Young. V roce 2011 Ministerstvo kultury provedlo ve spolupráci s Národním archivem rozsáhlé šetření archivních materiálů o rozsahu historického církevního majetku. Vycházelo se především z údajů z období první republiky, údaje z období 1945 až 1948 jsou neúplné a značně nespolehlivé. Výsledky šetření jsou uveřejněny na internetových stránkách Ministerstva kultury. Co se týče otázky vlastnictví církví, už v roce 2007 bylo pro tento účel zadáno několik odborných posudků. Žádné tyto posudky včetně tzv. expertizy Univerzity Karlovy vlastnické právo církví nezpochybnily. Ovšem posudky, by uznávaných právnických pracoviš, nejsou pro odpověï na tuto otázku klíčové. Klíčové je, že vlastnické právo církví jednoznačně uznal Ústavní soud a další soudy, které už rozhodly o vrácení některých majetků farnostem a řádům. Z tohoto hlediska nemají žádné další právní analýzy smysl, nebo tato otázka už byla autoritativně vyřešena. Ostatně i stávající právní předpisy České republiky, například zákon o půdě, počítají s existencí církevního vlastnictví. Samozřejmě že kdo toto nechce slyšet, bude dál citovat různé právní názory, které však pro státní orgány nemohou být relevantní. Vlastnické právo církví uznávaly i úřady a soudy první republiky. V té době byl církevní majetek vyvlastňován za náhradu, která se vyplácela jednotlivým církevním subjektům, jimž byl majetek vyvlastňován. Pokud by se jednalo o státní majetek, je vyplácení náhrad absurdní. Církevními subjekty byly uzavírány kupní a další smlouvy. I v době komunistického režimu byla na církevní majetek vydávána rozhodnutí o vyvlastnění a s církevními subjekty byly uzavírány darovací a kupní smlouvy. Co se týče vyčíslení hodnoty původního církevního majetku, věřím, že se k této odpovědi ještě dostanu. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Přejete si položit doplňující otázku? Pan poslanec již nevystoupí a my přistoupíme k následující interpelaci, kterou podává pan poslanec Václav Klučka.

- 209 -

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v současné době není zatím jasné, jaký rozpočet bude mít policie, případně Hasičský záchranný sbor, k dispozici na rok 2013, protože to bude dáno teprve zákonem o státním rozpočtu. Jistý není ani střednědobý výhled, protože tyto věci jsou stále zpracovávány. Pokud by se vycházelo ze současných pravidel, znamenalo by to pro policii, pokud nenajde jiné možnosti úspor, poměrně výrazné snížení počtu policistů. Podle opakovaně zveřejňovaných vyjádření policejního prezidenta je údajný minimální počet policistů, tak aby se udržel současný bezpečnostní standard, zhruba 40 tisíc. Nicméně v první řadě v resortu vnitra v současnosti probíhá komunikace mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem za účelem jasného vymezení limitů možných úspor. Za druhé je třeba sdělit, že policejním prezidentem uváděné číslo 40 tisíc policistů nelze brát jako zaklínadlo, o kterém nelze diskutovat. Zajištění bezpečnostního standardu je představitelné i v jiném než pouze v současném modelu vnitřního uspořádání policie. Zejména pokud se k

němu přidají chytře vybraná úsporná opatření s cílem posílit přímý výkon policejní služby, změny v prioritách práce policie a kvalitní řízení policie. Vláda proto samozřejmě jako jednu ze svých priorit zajištění bezpečí občanů jistě má, nicméně odmítá tvrzení, že existuje jakési magické číslo počtu policistů, které je samo o sobě schopné zajistit bezpečí občanů. Ani při vysokém počtu policistů není výjimkou, že bezpečí nemusí být optimálně zaručeno, a naopak i při relativně nižších počtech policistů lze za podmínky kvalitního řízení policie dosáhnout uspokojivých výsledků a bezpečnostní standard občanů nesnižovat. Vláda proto bude jednoznačně usilovat o zachování bezpečnostního standardu občanů, nebude však zatím deklarovat nějaké konkrétní počty policistů. Ty je totiž potřeba řešit v návaznosti na celou řadu dalších otázek, především v rámci řešení otázky státního rozpočtu, respektive rozpočtu kapitoly Ministerstva vnitra. Jak jsem byl informován, již před několika měsíci ministr vnitra Jan Kubice uložil policejnímu prezidentovi plk. Petru Lessymu vypracovat materiály vedoucí jednak k efektivnější systemizaci policejních míst na všech úrovních, které by vedly k úsporám v obslužných a administrativních činnostech Policie ČR, a naopak k posílení přímého výkonu služby, jednak materiál, který by identifikoval reálné dopady možného snižování rozpočtu Policie České republiky na oblast vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. I na základě těchto materiálů pak budou realizovány nezbytné kroky v Policii ČR. Stejnou analýzu úsporných opatření zadal ministr vnitra vypracovat také generálnímu řediteli Hasičského záchranného sboru plk. Rybovi. Na jejím základě vznikl materiál s názvem Informace o možných dopadech rozpočtového výhledu na akceschopnost Hasičského záchranného sboru v letech 2013 a 2014. Cílem předloženého materiálu je zejména předložit návrh ještě únosných, ale ne nevýznamných úsporných opatření, která umožňují zajištění funkčnosti systému. Opatření jsou rozdělena do dvou skupin. První skupinou jsou opatření realizovaná s ohledem na maximální zachování podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. Do této skupiny patří navýšení příjmové části rozpočtu Hasičského záchranného sboru a úsporná opatření související s reorganizací Hasičského záchranného sboru. Vícezdrojové financování je pilířem náhrady části plánovaného výpadku příjmů Hasičského záchranného sboru pro roky 2013 a 2014 ze státního rozpočtu. To lze realizovat formou zapojení pojišoven do financování jednotek požární ochrany, transformací Hasičského záchranného sboru Správy železniční dopravní cesty, výdělečnou činností, získáním příjmů za společnou jednotku, za společnou jednotku Hasičského záchranného sboru podniku s právnickou a podnikající fyzickou osobou, a ponecháním

- 210 -

- 211 -

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych zde mohl teï citovat teze z bezpečnostní strategie v oblasti vnitřní bezpečnosti, nebo takto znělo zadání mé interpelace. Ale dovolte mi pouze konstatování skutečnosti, jak se naplňuje: policie vnitřně destabilizovaná, neustále zmítaná systémovými rozpory s dopadem na početní stavy, oblast řízení a především pak samotnou činnost jednotlivých policistů. Nedivme se jejich nejistotě týkající se možných změn souvisejících se zmrazením prostředků v letošním roce a rozpočtovým výhledem na léta 2013 a 2014. Policisté jsou ve služebním poměru, ne tedy v pracovním. Služební poměr svým způsobem limituje jejich výkon služby a při nejistotách tento výkon doprovázejících i profesionalitu výkonu. Místo toho, abychom právě v tomto období zvyšujícím rizikům čelili zvýšeným počtem policistů, počty snižujeme s vědomím, že není žádné právní normy, která by kvalifikovaně stanovila mezní limity, tedy chcete-li zákon o vnitřní bezpečnosti. Pokud jde o slova ředitele Hasičského záchranného sboru, že hrozí návrat na úroveň roku 1973, s tím vůbec nesouhlasím. To totiž není možné. Riziko požární bezpečnosti z roku 1973 se nedá srovnat s rokem 2012. Tudíž početní stavy, kdy snížíme a budeme tomuto zvýšenému riziku čelit, tak je to naprosto neefektivní. Pane premiére, bezpečnostní strategie zní jinak. Jak chcete tuto situaci řešit? Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan premiér odpoví na otázky, které pan poslanec právě položil.

příjmů v rozpočtu Hasičského záchranného sboru České republiky vyjma udělených pokut. Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby a práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti. Platba za výše uvedené činnosti je vždy kompenzací vynaložených nákladů, tedy není z pohledu zákonů hodnocena jako podnikání. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Na doplňující otázku se právě chystá pan poslanec Klučka. Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. Víte, já jsem si přečetl odpověï, kterou jsem od vás dostal na svou ústní interpelaci, nebyl jste přítomen, týkající se rovněž bezpečnostní strategie. A vy jste v jedné větě řekl: Finanční krytí cílů bezpečnostní strategie bude záležet na fiskálních možnostech České republiky a bude vždy předmětem širší politické diskuse. Pane premiére, ty dva materiály, které jste zmínil, opravdu existují, já jsem s nimi seznámen. Já bych vás moc poprosil, abyste jako představitel koaliční vlády, koalice, připustil tu širší politickou diskusi. Stav, do kterého se dostáváme ve vnitřní bezpečnosti, je skutečně stavem kritickým. Podle základních věcí krizového plánování při kritických stavech se dávají dohromady všechny síly, tedy i síly politické. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Pan předseda vlády již nebude — nebo bude reagovat? Jak si přejete. Pan předseda vlády ještě odpoví.

finančních prostředků uvnitř rozpočtu Ministerstva vnitra ve prospěch té nebo oné politické priority. Koneckonců suverénem v oblasti rozpočtu je Poslanecká sněmovna, která nakonec rozhodne svým hlasováním, a samozřejmě nepochybuji, že rozhodne moudře a na základě široké politické diskuse. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tím ukončíme projednávání této interpelace. S další vystoupí pan poslanec Miroslav Váňa. Prosím. Poslanec Miroslav Váňa: Vážený pane premiére, práce vlády, tak jak vaše vláda pracuje, tak se zdá, že jediným a hlavním cílem vaší vlády je totální ožebračování, soustavné ožebračování drtivé většiny obyvatel. Vláda nedokázala čelit hospodářské krizi. Naopak sama celou situaci svými nekompetentními vládními ekonomickými zásahy zhoršila. Vláda nevytvořila podmínky pro ekonomický růst. Nevytvořila podmínky pro vznik nových pracovních šancí, pro vznik nových pracovních míst pro naše spoluobčany. Zdálo by se býti, že pro vládu jsou neznámé pojmy, jako je solidarita, soudržnost, úcta, mezigenerační snášenlivost. Bohužel vláda se zcela otočila zády k jakékoli podpoře investic, investiční výstavby, k podpoře průmyslové stavební výroby, k podpoře výstavby nové infrastrukturální sítě. A tak výsledkem jsou statisíce stavebních dělníků, které buší na vrata úřadů práce. Obecně lze říci, že vláda nepodporuje růst životní úrovně našich obyvatel, naopak posílá lidi do pásma chudoby. Jaké že jsou pro vládu ty zásadní, hlavní prioritní cíle? Je to omezování vlivu státu a urychlená privatizace, co ještě lze ze státu rychle, honem honem utrhnout. Je to slepá, až fanatická víra v neregulovaný trh a v jeho všemohoucnost.

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, nepochybuji, že všechny tyto otázky budou předmětem širší politické diskuse. Máme k tomu koneckonců ve Sněmovně příslušný garanční výbor, bezpečnostní výbor. Nepochybuji, že všechny tyto otázky tam budou velmi detailně a napříč politickým spektrem diskutovány. Nepochybuji mimo jiné ani o tom, že se stanou předmětem velice vyprofilované diskuse v souvislosti právě s přípravou rozpočtu. Koneckonců není výsostnější parlamentní půdy a parlamentního předmětu k diskusi, než je rozpočet, a to jak ve svém celku, tak v jednotlivých resortních kapitolách, které jsou opět projednávány i ve své struktuře a objemu jednotlivými garančními výbory. Takže určitě bude rozpočet kapitoly Ministerstva vnitra velmi bedlivě projednáván bezpečnostním výborem ve své celkové výši, ale i ve své struktuře, včetně možnosti návrhů redislokace nebo realokace

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, váš čas na podání interpelace již uplynul. Prosím, abyste ji dokončil. (Poslanec Váňa odchází od řečnického pultu.) Tím pan poslanec dokončil tuto interpelaci a já mohu vyzvat pana předsedu vlády, aby na ni reagoval.

- 212 -

- 213 -

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mrzí mě, že časový limit neumožnil panu poslanci Váňovi dokončit recitaci jeho textu, protože zcela zjevně podle dikce se pan poslanec Váňa teprve rozjížděl. To bylo úplně naprosto zjevné. Takže jsme všichni, i já osobně, byli ochuzeni o pointu, která zcela zjevně měla nastat někde na konci, protože během jeho vystoupení tam nikde nebyla. Takže předpokládám, že tam je, ale jenom na ni nedošlo. Vážený pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, musím říci,

že vaše efektivní slovní pyrotechnika, kterou jste tady předvedl, je poněkud v rozporu s konkrétními fakty. Musím říci, že právě v těchto dnech a tento týden uveřejněné údaje Eurostatu, autoritativní evropské instituce, které se týkají problematiky nezaměstnanosti, jsou v příkrém rozporu s vaším epickým výstupem, který jste tady předvedl. Chci jenom konstatovat, že v rámci celé Evropské unie podle těchto tento týden uvedených údajů průměrná nezaměstnanost v celé Evropské unii vzrostla na 10,3 %. Pouhých několik zemí šlo opačným směrem. Mezi nimi je i země, kterou máme tu čest reprezentovat jako ústavní činitelé, Česká republika, kde poslední údaje podle tohoto Eurostatu, zjištěné v podstatě metodikou výběrového šetření pracovních sil, ukazují, že nezaměstnanost poklesla a je v České republice, vážený pane poslanče Váňo, pátá nejnižší v celé Evropské unii. Pátá nejnižší! Chci to zdůraznit mimo jiné proto, že v době, kdy u vlády byla strana, jejímž jste členem, se Česká republika v průměru pohybovala na 17. místě z hlediska nezaměstnanosti. To znamená, byla hluboko pod průměrem Evropské unie, byla tady vysoce nadprůměrná nezaměstnanost jako důsledek velice chybné politiky v oblasti trhu práce a sociální politiky, kterou prováděly sociálně demokratické vlády. To jsme naštěstí změnili a právě proto můžeme momentálně mít tyto velmi příznivé výsledky. A já chci říci, že ony jsou již dlouhodobějšího charakteru, že jsou zhruba od roku 2008, kdy se Česká republika po provedení prvních reforem trhu práce a reformy sociálního systému stabilně pohybuje na úrovni páté až sedmé nejnižší nezaměstnanosti v rámci Evropské unie. Co ale považuji za nesmírně důležité, je, že i v těch nejvíce kritických segmentech si stojí naše země poměrně slušně. Momentálně je nejkritičtějším segmentem v oblasti nezaměstnanosti nezaměstnanost mladých lidí do 25 let, to je skutečně velmi výbušný sociální problém. V zemích, jako jsou Španělsko nebo Řecko, dosahuje v této věkové kategorii nezaměstnanost více než 50 % a to je jev, který má nejenom své velmi závažné sociální a ekonomické důsledky, ale i důsledky hlubšího společenského otřesu. Chci říci, že jakkoli nemůžeme být s těmi čísly v České republice spokojeni, tak u nás jsou tato čísla sedmá nejnižší v rámci Evropské unie. Jsem si samozřejmě vědom toho, že se celá řada lidí ocitla v nepříznivé sociální situaci bez vlastní viny. Určitě na nikoho, kdo poctivě pracuje, pracuje dlouhá léta a o tuto práci přijde, není možné pohlížet nějakým úkorným pohledem. Máme naopak udělat všechno pro to, aby pro tyto lidi byla vytvářena nová pracovní místa. Chci ale zdůraznit, že pracovní místa nevytváří stát, ta primárně vytváří podnikatelský sektor. A je teï úkolem státu nekomplikovat podnikatelskému sektoru vytváření nových pracovních míst. Naopak, například v oblasti daňové nezavádět nesmysly, jako je druhá sazba u daně z příjmů právnických osob pro vybraná odvětví,

nezavádět nesmysly, které zní z úst sociálně demokratických politiků, jako je například zvyšovat odvody na sociální pojištění a další a další kroky, kterými byste nejen zastavili tvorbu nových pracovních míst, ale likvidovali i stávající pracovní místa. To, co navrhuje sociální demokracie, je cesta do nezaměstnanosti. Naše politika jednoznačně v průběhu několika let dokazuje, že vede ke zvýšení zaměstnanosti a k poklesu nezaměstnanosti tak, že patříme mezi evropskou špičku. Děkuji.

- 214 -

- 215 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji předpokládám, že pan poslanec využije své možnosti a dokončí věty.

a

Poslanec Miroslav Váňa: Ono se to velmi hezky poslouchá. Ale potom tak trošku mi hlava nebere, co teda dělají lidi na těch náměstích. Jestli tam skandují a křičí, jak je jim dobře, že se jim dobře žije. Pane premiére, vy jste teï dokázal, že vaše vláda, vy a vaše ODS, jste ale úplně vedle. Úplně vedle! Vy žijete v úplně jiném světě! Vy jste si udělali svoji vlastní virtuální realitu. Vy jste zamklí do zlatý vládní klece! (Hovoří velmi hlasitě a gestikuluje.) Vy vůbec nevíte, jaké jsou problémy lidí, protože vy to nechcete vědět. Vy to nechcete slyšet, vy si to nechcete nechat připustit. A ten dluh, který jste tady zasadili, to byla zejména vaše ODS, kdy jste vydrancovali při velké privatizaci a rozkradli státní majetek za 650 miliard korun. Kdy jste rozdali úvěry za 600 miliard korun. To je jeden bilion 200 miliard! A teï obracíte kapsy lidem naruby! (Potlesk poslanců ČSSD. Výkřiky z lavic napravo: Bohnice! Docent Chocholoušek!) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Teï se musím zeptat pana premiéra, zda chce reagovat. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, viděli jsme tady klasickou ukázku toho, kdy síla argumentů se asymptoticky blíží k nule a je nahrazována silou hlasu, čili spíše křiku, který tady předvedl pan poslanec Váňa. Mluvil tady o nějakých třech privatizacích. Přiznám se, že nevím, které měl na mysli, tak se ho já dotážu, by vím, že mi teï nemůže odpovědět, může mi odpovědět v kuloárech. Měl snad na mysli například privatizaci Mostecké uhelné společnosti? Privatizaci Škody Plzeň, privatizaci OKD? (Potlesk poslanců ODS.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tím končí projednávání této interpelace. Následující interpelaci podává pan poslanec Václav Votava.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pane premiére, vaše vláda na jednom z letošních zasedání rozhodla o odvolání zmocněnců vlády pro dopravní stavby. Tyto zmocněnce jmenovala v lednu 2009 tehdejší Topolánkova vláda, aby pomohli rozhýbat výstavbu dálnic a silnic v krajích. Je třeba říci, že šlo převážně o regionální politiky ODS, kteří neuspěli v krajských volbách v roce 2008, a se jednalo o hejtmana, náměstka hejtmana nebo radního. A nyní, po třech letech, jste zjistili, že vlastně celé tři roky nemají co dělat a že jsou tedy úplně zbyteční. Zřejmě tedy šlo o exkluzivní trafiku pro některé vyvolené, samozřejmě z veřejných prostředků. Obracím se tedy na vás, na předsedu vlády, protože vláda tyto zmocněnce jmenovala, by šlo o vládu Topolánkovu, jak jsem řekl, a vaše vláda ale zmocněnce odvolávala, abyste veřejně oznámil či inicioval oznámení člena vlády, který je odpovědný za resort dopravy, abyste oznámil, kolik peněz stáli daňové poplatníky tito zmocněnci a jaké byly konkrétní výsledky práce jednotlivých zmocněnců za poslední tři roky. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan poslanec Votava se chystá k položení doplňující otázky. Prosím.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Na interpelaci odpoví předseda vlády Petr Nečas. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říci, že by bylo opět dobré připomenout, kdo s myšlenkou těch různých zvláštních zmocněnců přišel, kterýpak to čerchmant vymyslel například zvláštního vládního zmocněnce pro Moravskoslezský kraj nebo pro Ústecký kraj. Byly to sociálně demokratické vlády. A nevzpomínám si, pane poslanče, že byste vy nebo kterýkoliv z vašich kolegů tady plamenně hlásal a žádal vyúčtování jak činnosti, tak finančních částek. Navíc většina těchto zmocněnců, o kterých jste mluvil, v podstatě byla odvolána v situaci, kdy tuto činnost nevykonávali, a nepobírali za ni tudíž žádnou odměnu. Já mohu pouze konstatovat, že v současné době má vláda pouze zmocněnce, kteří pracují v šesti oblastech. Ten první je zmocněnec vlády pro lidská práva. Dalším je vládní zmocněnec pro spolupráci s Evropskou agenturou pro globální navigační družicový systém. Pak je to vládní zmocněnec pro rozšíření jaderné elektrárny Temelín, vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva, vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropských společenství a soudem prvního stupně a Soudním dvorem Evropského sdružení volného obchodu a zmocněnec vlády pro evropský výzkum. Žádné jiné další zmocněnce vláda momentálně nemá a musím říci, že ani neplánuje.

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já naprosto rozumím obsahu interpelace, kterou tady přednesl pan poslanec. Na druhé straně se mi v tom trošku ztrácí logika, protože tato interpelace by byla časově správná v době, kdy tito zmocněnci byli ustaveni, v době, kdy případně působili. Ale přicházet s interpelací na tyto zmocněnce prakticky více než půl roku poté, co bylo veřejně oznámeno, že tyto pozice byly zrušeny, mi příliš logiku nedává. Já jsem přesvědčen, že každý z těchto zmocněnců v rámci své působnosti udělal maximum pro příslušný kraj, především v oblasti dopravních staveb. Byli to lidé, kteří velmi detailně znali problematiku daných regionů. Byli to lidé, kteří znali velmi detailně i priority daných regionů v oblasti dopravních staveb. A byli to také lidé, kteří znali místní podmínky, a z tohoto pohledu pro centrálně řízené Ministerstvo dopravy a jeho struktury, jako je Ředitelství silnic a dálnic, tato lokální znalost znamenala určitě velice cenný přínos. Koneckonců důkazem toho je, že i velké množství poslanců se vždycky velmi intenzivně snaží prosadit ten nebo onen dopravní projekt ve svém vlastním volebním kraji, okrese nebo městě či obci. Není to nic překvapivého, jenom to dokazuje, že někdy ta detailní znalost není dostupná v centrálním nebo ústředním orgánu státní správy a že je dobré ji doplnit i tou znalostí lokální. Nicméně vláda pod mým vedením se rozhodla nakonec tyto pozice zrušit, nezavádět je, neobnovovat je. A myslím si, že z tohoto pohledu jsme učinili krok, který byl správný.

- 216 -

- 217 -

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. No, pane premiére, já o voze, vy o koze. Já jsem se vás neptal na současné vládní zmocněnce, já jsem se vás ptal na zmocněnce, které jmenovala Topolánkova vláda pro dopravní stavby a které vy jste po třech letech odvolali. Já jsem chtěl od vás jasnou odpověï, jaké výsledky práce jsou za těmito zmocněnci. Většinou to byli lidé z řad ODS nebo neúspěšní kandidáti v krajských volbách ODS. A pak, kolik stáli veřejných prostředků, kolik na ně bylo vynaloženo z veřejných peněz. To jsem chtěl vědět. Takže já předpokládám, že buï mi to řeknete teï tady při této interpelaci, nebo dostanu vaši písemnou odpověï. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan předseda vlády bude reagovat.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. My můžeme přistoupit k další interpelaci. Tu podává pan poslanec Aleš Rádl. Poslanec Aleš Rádl: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážený pane premiére, vláda se rozhodla k poměrně razantním rozpočtovým úpravám pro roky 2013 až 2015. Všichni rozumíme důvodům, proč k takovému kroku přistoupila. Zdroje na dluh nejsou zdroje. Prostředky na dluh nejsou prostředky. Není už kam ustupovat. Obrazně řečeno, za námi už je jen Volha. Bohužel média z rozhodnutí vlády vypreparovala pouze otázku zvyšování daní, aby potrápila pravicovou vládu. V průběhu schvalování těchto zásadních opatření navíc vlivem jedné koaliční strany vznikla i další, dubnová vládní krize, která situaci určitě neprospěla. Místo mediálních zkratek a výkřiků nezodpovědných politiků mě nicméně zajímají fakta. Chtěl bych se proto zeptat vás přímo, pane premiére, jaký je celkový rámec těchto opatření, jak vznikla struktura tohoto návrhu a jaká při něm vláda stanovila pravidla. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci a vyzývám pana předsedu vlády, aby na tuto interpelaci odpověděl. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že kolem těchto úsporných opatření se objevila řada mýtů a polopravd, které nejsou založeny na objektivních informacích. Co se týče postupu příprav jednotlivých opatření, ty v podstatě odstartovaly již na konci loňského roku. Tehdy poprvé se začaly objevovat informace, že by česká ekonomika v roce 2012 mohla růst výrazně pomaleji, než původně všichni — a slovo všichni podtrhávám — očekávali. Důvodem bylo prohloubení krize v eurozóně a s tím související nárůst pesimismu mezi domácnostmi a firmami. Čili do České republiky se nedostavilo ochlazení prostřednictvím exportu, kterému se naopak daří velmi dobře, ale prostřednictvím rozšíření obav o budoucnost. Vláda samozřejmě velice intenzivně komunikovala s Národní ekonomickou radou vlády a požádala ji o přípravu souboru možných opatření, ze kterých by bylo možné na základě politického kompromisu vybrat klíčová rozpočtová opatření. Již při tomto návrhu přitom NERV zdůrazňoval, že jakýkoliv soubor opatření musí dodržovat zlaté pravidlo, tedy dvakrát řeš výdaje, než jednou zvýšíš daně. A přesně v tomto duchu byla nakonec opatření také schválena. Pokud totiž promítneme úspory a fiskální úsilí vlády za celé období jejího působení od roku 2010 až do roku 2014 ve vztahu k úpravám příjmů, tak dojdeme přibližně k poměru 70 : 30. Konkrétní návrhy poté vznikly po diskusi na poradě ekonomických ministrů, která vy-

- 218 -

cházela z podkladů a návrhů ministerstev, například Ministerstva financí. Na základě doporučení ekonomických ministrů poté opatření schválila vláda jako celek. Prvním a nejdůležitějším schváleným opatřením je přitom rušení agend veřejné správy, které jsou buï nepotřebné, duplicitní, nebo naplnily svůj účel. Jen díky tomuto opatření chce vláda v roce 2014 ušetřit téměř 12 mld. korun a v roce 2015 již téměř 25 mld. korun. Ostatně některé resorty uspoří až 50 % svých ovlivnitelných výdajů. Vláda tedy šetří na provozu státu, kde se dá. Považuji takové opatření za stěžejní, nebo občané musí vědět, že nejdřív šetří stát sám na sobě, pak snižuje další výdaje a až nakonec si může říci o příspěvek daňovým poplatníkům. Dalším opatřením na výdajové straně je snížení valorizace penzí na jednu třetinu růstu inflace a jednu třetinu růstu mezd. Takovýto princip bude penzistům stále ještě do určité míry kompenzovat růst životních nákladů a umožní jim i participovat na případné lepší kondici hospodářství. Považuji za úspěch, že jsme dosáhli dohody, že nebudou zmrazeny důchody, což by bylo samozřejmě opatření podstatně tvrdší. Ostatně úprava valorizačního schématu byla navrhována již druhou Bezděkovou komisí, sestavenou k otázce důchodové reformy. Až třetím robustním opatřením je pak úprava daně z přidané hodnoty, u které dojde ke zvýšení základní i snížené sazby o jeden procentní bod. Na toto opatření vychází drtivá část dodatečných příjmů v rámci úsporného balíčku. Vláda tedy upravuje z drtivé většiny nepřímé daně, které mají méně škodlivé efekty na hospodářský růst. Chtěl bych také zdůraznit, že se jedná o dočasné opatření. Cílem vlády totiž stále je sjednotit sazby daně z přidané hodnoty. Nelogičnost dvou sazeb daně z přidané hodnoty nedávno ukázal mediální příklad rychlého občerstvení, ve kterém novináři upozornili na odlišné sazby daně z přidané hodnoty, pokud si dá člověk jídlo tady, tedy v restauraci, než když si ho vezme takzvaně s sebou. Dvě sazby daně z přidané hodnoty jsou velmi nelogické i z hlediska sociální politiky. Většinu výhod nižší sazby daně z přidané hodnoty totiž čerpá příjmově příznivější, bohatší polovina občanů. Proto je lepší pro účely sociálního zvýhodnění využít jiné nástroje. Chtěl bych také zdůraznit, že celková složená daňová kvóta zůstane v budoucích letech na současné úrovni. Není tedy pravda, že by vláda plošně zvyšovala daně, spíše mění jejich strukturu, ale celkový objem daňového zatížení se nemění. To je velký rozdíl oproti poslední vládě sociální demokracie, která zvýšila daňovou zátěž o tři procentní body. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a vidím, že pan poslanec položí doplňující otázku.

- 219 -

Poslanec Aleš Rádl: Děkuji vám za odpověï, pane premiére. Vy jste částečně už na otázku, kterou vám chci položit, odpověděl, nicméně by bylo dobře některé věci ještě upřesnit, a proto bych se vás rád ještě konkrétněji zeptal na oblast daní. Vím, že v celém balíku opatření tvoří menší část, ale přesto by mě zajímalo, jaké argumenty pro konkrétní daňová opatření ve schváleném balíčku vláda nalezla. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Na doplňující otázku odpoví předseda vlády Petr Nečas. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Děkuji za doplňující otázku. Chtěl bych tady v prvé řadě zdůraznit, že i tyto návrhy naprosto logicky otevírají celou řadu legitimních otázek. Například proč by milovník piva měl platit poměrně vysokou spotřební daň za konzumaci oblíbeného nápoje, kdežto milovník vína by neměl platit daň prakticky žádnou. To výsledné řešení, které bude předmětem nějaké politické diskuse a politického kompromisu, je samozřejmě jedna věc. Druhá věc je, že toto je naprosto legitimní otázka, na kterou i já, který je spíše tedy vinný než pivní, odpovídám, že je naprosto oprávněné o ní diskutovat. Podobně bych mohl argumentovat i u dalších opatření. Proč například zemědělci neplatí stejnou výši spotřební daně z nafty jako každý jiný spotřebitel, který podniká? To je opět velmi silná distorze daňového režimu. Pokud zůstaneme u spotřebních daní, také nevidím příliš velkého smyslu, proč by měl být tabák zdaňován jinak než cigarety, což je další z navrhovaných opatření. Čili ve většině případů nám jde o odstraňování různých výjimek, které deformují tržní ceny a tržní prostředí a zvyšují prostor pro různé lobbistické skupiny. Stejně tak navracení srážkové daně vůči daňovým rájům na dřívější úroveň chápu jako určitou normalizaci stavu. Musím také říci, že samozřejmě budeme diskutovat i některá další daňová opatření, nicméně jsem přesvědčen, že základní pravidlo, to znamená mít fiskální úsilí soustředěno především do oblasti úspor, je tady dodrženo a fiskální úsilí vlády za roky 2010 až 2014 to v konkrétních číslech naprosto jasně dokazuje.

Dolní Horní s červenými okny doufají ve svoji zlatou ránu. Dnes tu ale nechci řešit tyto zlaté rány, ale jen jednu zlatou ránu. V cimrmanovské hře Posel z Liptákova je dialog majitele ostravského dolu, uhlobarona, který suverénně tvrdil, že důl, díru v zemi přece nikdo nemůže ukrást. Ale mýlil se. V případě OKD je to nahlédnutí do liptákovské pece pekelné. O tom asi ví své pan premiér, když často zpochybňuje proces privatizace OKD. Mimochodem, před časem jsem obdržel i já dopis od nejmenovaného uhlobarona s podobným textem, jaký jste obdržel vy, a samozřejmě že si to velmi dobře pamatuji a ještě se k tomu budu vracet. Proto bych se rád pana premiéra zeptal, zda by své mediální výroky, dokonce obecná obvinění typu, že privatizace OKD je stejný model jako Mostecká uhelná či Škoda Plzeň, nerozvedl a na této půdě Poslanecké sněmovny nevysvětlil. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: To byla interpelace, kterou podal pan poslanec Jiří Paroubek. Nyní na ni odpoví předseda vlády Petr Nečas.

Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, dnešní doba je dobou spekulací, burziáni spekulují na růst, na propad, a dokonce i na krach, kde jak u automatu v

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v prvé řadě bych chtěl zdůraznit, že posuzování toho, zda něco bylo zákonné, protizákonné, či nezákonné, nesmí být předmětem rozhodování politiků. Na to máme příslušné orgány činné v trestním řízení a především nezávislé soudy. Nicméně konstatování, že něco je pozoruhodné, divné, podezřelé, je podle mého názoru standardní možností i v průběhu politické diskuse. Je skutečností, že i mediálně probírané privatizace, které proběhly například u Mostecké uhelné společnosti, jednoznačně ukazují na některé podivné prvky, které byly použity při této privatizaci, včetně toho, že se ukázalo, že výsledný nabyvatel prakticky stoprocentního objemu této firmy byl nakonec někdo jiný, kdo se vynořil až posléze. Zrovna tak informace, které jsou z otevřených zdrojů — to chci zdůraznit — k dispozici, ukazují, že do značné míry podobný model, který je vyšetřován orgány činnými v trestním řízení, a to nejenom u nás, ale i v některých jiných zemích, mám na mysli model privatizace Mostecké uhelné, i některé další privatizace nesou tento rys. Je to zvláště závažné za situace, kdy opět z otevřených zdrojů lze citovat, že například v případě privatizace Mostecké uhelné společnosti docházelo i k převodům poměrně značných finančních částek přes různé daňové ráje do České republiky na konta lidí, kteří byli blízcí některým významným politikům. Z tohoto pohledu je nutné tomuto šetření věnovat ještě větší pozornost a současně nestrkat hlavu do písku před jinými záležitostmi, které nesou velmi podobné rysy, jenom proto, že dejme tomu někdo,

- 220 -

- 221 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tím končí projednávání této interpelace. Následuje interpelace, kterou podává pan poslanec Jiří Paroubek. Interpelace se týká privatizace OKD. Prosím.

kdo za tím stojí, je stále dejme tomu majetkově a ekonomicky, a musím říci i mediálně, velmi mocný. Podle mého názoru by to nebylo správné. Nikdo nemá právo kohokoliv osočovat z nezákonných činů. To můžou udělat pouze orgány činné v trestním řízení a konstatovat to může nakonec pouze soud. Nicméně pečlivé přešetření těchto věcí, těchto povinností je podle mého názoru naprosto na místě a úplně nejhorší by bylo, kdybychom před tímto problémem strkali hlavu do písku. To znamená například situace, kdy je prodán, by minoritní, přesto velmi významný akciový balík státem vlastněné společnosti za zcela zjevně podezřelou a vysoce, pravděpodobně vysoce podhodnocenou cenu, aby se nakonec celé vlastnictví v horizontu několika dnů nebo týdnů ocitlo v rukou úplně jiného subjektu, to jsou určitě věci, které by, jsem přesvědčen, politická reprezentace neměla nechat jenom tak bez povšimnutí, a jsou to určitě věci, které je nezbytné velice pečlivě prověřit.

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vztah policejního prezidenta a ministra vnitra je upraven v zákoně o policii, kde je v § 5 mj. uvedeno, že policie je podřízena ministerstvu a že policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi, a v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, podle kterého ve věcech služebního poměru ředitele

bezpečnostního sboru jedná a rozhoduje jménem státu ministr, jemuž je ředitel bezpečnostního sboru odpovědný za činnost daného bezpečnostního sboru. Ministr nese politickou odpovědnost za vnitřní bezpečnost státu, prostřednictvím Ministerstva vnitra a jeho legislativní činnosti je realizována společenská a politická poptávka v oblasti priorit na poli vnitřní bezpečnosti. Policii však řídí policejní prezident. Již před rokem bylo zřejmé, že nepříznivý ekonomický vývoj a s tím spojené nutné rozpočtové restrikce se dotknou i bezpečnostních sborů, policii nevyjímaje. V takové situaci je bezpodmínečně nutné přijít s konkrétními manažerskými kroky, které na danou krizovou situaci zareagují tak, aby nebylo ohroženo základní poslání policie, to znamená chránit majetek, zdraví a bezpečnost občanů ČR. Do poloviny loňského roku policejní prezident jako nejvyšší představitel managementu policie s žádnými vlastními návrhy podle informací pana ministra vnitra nepřišel, a proto ustanovil ministr vnitra Jan Kubice po dohodě s policejním prezidentem společnou expertní komisi složenou pouze ze zkušených policistů napříč strukturami Policie ČR, která měla přinést základní teze změn ve vnitřní organizaci policie. Cílem bylo hledání opatření vedoucích k finančním úsporám a zefektivnění práce policie eliminací zbytných činností a nevýkonných funkcí a zároveň posílení přímého výkonu služby. Tato expertní skupina v říjnu loňského roku představila své závěry vedení resortu vnitra a ministr vnitra uložil policejnímu prezidentovi zpracovat novou organizační strukturu policie, která by vycházela z těchto závěrů. Od té doby policejní prezident předložil několik variant organizační struktury Policejního prezidia a krajských ředitelství. Žádná z dosud předložených variant nebyla zpracována tak kvalitně, aby ji mohl ministr vnitra schválit. Zásadní výhrady měli kromě odborníků Ministerstva vnitra i představitelé policejních odborů. V současné době probíhají společná jednání zástupců Ministerstva vnitra a Policejního prezidia s tím, že aktuálně došlo k rámcové shodě nad organizační strukturou krajských ředitelství Policie ČR. Zároveň ministr vnitra uložil ředitelům jemu podřízených bezpečnostních sborů úkol zpracovat analýzu dopadů aktuálně schválených střednědobých rozpočtových výhledů na činnost sboru spolu s návrhy opatření a změn, včetně změn legislativních, které by bylo možné nebo nutné provést. Na rozdíl od generálního ředitele Hasičského záchranného sboru policejní prezident opět dosud nepředložil nic věcného a konstruktivního. Co se týče aktuálního mediálního tématu ohledně zákonnosti průběhu jmenování policejního prezidenta, byl ministr vnitra v rámci novinářské reportáže konfrontován s právním stanoviskem, které poukazovalo na nezákonnost procesu výběru, a vzhledem k tomu, že v té době nebyl ministrem vnitra, nechal shromáždit dostupné podklady a vypracovat odborný

- 222 -

- 223 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a vidím, že pan poslanec Jiří Paroubek nechce pokračovat v doplňující otázce. Přistoupíme tedy k následující interpelaci. Tu podává pan poslanec Karel Černý. Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, v lednu loňského roku jste označil výběrové řízení na policejního prezidenta v režii tehdejšího ministra vnitra Radka Johna za kočkopsoidní a tvrdil jste, že policii nepřinese nic nového. Souznění mezi bývalým ministrem vnitra Johnem a policejním prezidentem plukovníkem Lessym bylo nahrazeno napětím mezi novým ministrem Janem Kubicem a staronovým policejním prezidentem. To vyvrcholilo v listopadu loňského roku, kdy ministr vnitra vyzval policejního prezidenta k rezignaci. Spory mezi ministrem Kubicem a prezidentem Lessym jsou dlouhodobé a rozhodně nenapomáhají ke zlepšení již tak složité situace v Policii ČR. Pane premiére, co uděláte z pozice předsedy vlády pro zlepšení vztahů mezi ministrem vnitra a policejním prezidentem, ale i pro konsolidaci Policie ČR? Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Na vaši interpelaci odpoví předseda vlády Petr Nečas.

posudek k této záležitosti. Výsledky tohoto přezkumu budou, doufám, známy v co nejkratší době. Přes řadu sporných postojů jsem byl panem ministrem vnitra ujištěn, že mediálně reflektované neshody mezi policejním prezidentem a ministrem vnitra nejsou v rovině osobní, ale v rovině profesní, odborné a manažerské, a já chci jednoznačně říci, že pan ministr vnitra má moji podporu.

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že rozpočtová disciplína a rozpočtová odpovědnost je a zůstane klíčovou prioritou vlády pod mým vedením. Musíme nadále velmi důsledně snižovat schodky veřejných financí, dostat je pod 3 % hrubého domácího produktu již kvůli tomu, že mezinárodní instituce a finanční trhy na jakoukoliv větší odchylku

od fiskální strategie reagují velmi negativně, což není pouze otázka zamračení se nějakých finančníků nebo bankéřů. Ono to má své konkrétní dopady. Například zvýšení úroků českých státních dluhopisů o jeden procentní bod znamená zvýšení výdajů státního rozpočtu v dluhové službě, čili peníze nás všech daňových poplatníků, ve výši 7 miliard korun. To má tedy své konkrétní finanční a rozpočtové dopady a dodržování této fiskální strategie vede v podstatě k úsporám ve státním rozpočtu. Vedle toho je ale evidentní, že představa, že dosáhneme trvale udržitelných a vyrovnaných veřejných rozpočtů pouze úspornými kroky — tedy když to řeknu velmi zjednodušeně, že k trvale vyrovnaným veřejným financím je možné se proškrtat —, neodpovídá realitě. Abychom mohli mít trvale udržitelné vyrovnané rozpočty, je nezbytné k tomu mít vedle fiskální disciplíny i ekonomický růst. Existuje podle mého názoru minimálně pět oblastí, do kterých je nezbytné tento růst jakýmsi způsobem orientovat, resp. které by se mohly stát zdrojem tohoto růstu. Chci ale zdůraznit, že jakákoli tato opatření nesmějí zvyšovat rozpočtové nároky státního rozpočtu. Čili představa, že je možné stimulovat hospodářský růst tím, že se do ekonomiky nalijí peníze, je představa, kterou moje vláda v žádném případě uskutečňovat nebude, protože všechna tato fiskální stimulace vede pouze k tomu, že ekonomický růst má pouze časově omezený charakter, zpravidla velmi nezdravou strukturu a v každém případě vede k hlubšímu zadlužení, tedy k větším problémům. Já jsem přesvědčen, že klíčovou oblastí, která by měla podpořit růst naší ekonomiky, by měla být především oblast exportu, protože Česká republika patří mezi nejvíce proexportně orientované ekonomiky nejen v Evropě, ale i na světě. Podíl exportu na hrubém domácím produktu dosahuje za loňský rok téměř 80 %. Jenom pro srovnání, u dalších výkonných proexportních ekonomik, jako je Německo, je tento poměr 50 %, u Holandska 65 %. V loňském roce, kdy byl export rekordní a dosáhl téměř 3 bilionů korun, jsme se přiblížili k číslu 80 %. Nicméně současně ale platí, že 83 % našeho exportu směřuje do zemí Evropské unie, primárně do eurozóny, jsme tedy velmi závislí na výkyvech ekonomického cyklu v eurozóně. Z tohoto pohledu je nezbytné pomoci povzbudit export českých firem především do mimounijních teritorií, velmi často teritorií, která také zaznamenávají podstatně vyšší ekonomický růst, a tudíž i poptávku po zboží a službách. Vedle toho je nezbytné rozšířit a diverzifikovat náš export nejenom z hlediska exportních teritorií, ale také struktury a sortimentu, protože náš export jako průmyslové země je velmi silně zaměřen pouze na několik silných segmentů, jako je automobilový průmysl, jako je část strojírenství a část elektrotechnického průmyslu.

- 224 -

- 225 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane předsedo. Pan poslanec Černý si nepřeje položit doplňující otázku. Tím tedy ukončíme projednávání této interpelace a zahájíme projednávání následující, a to poslední interpelace na předsedu vlády. Interpelaci podává pan poslanec Jan Kubata. Prosím. Poslanec Jan Kubata: Vážený pane premiére, vážená paní předsedající, dámy a pánové, ČR jakožto malá otevřená a vysoce exportní ekonomika je velmi exponována vůči šokům v eurozóně. V posledních měsících došlo k vývoji, který jsme jen stěží, či spíše vůbec mohli nějak řešit a který způsobil i přehodnocení makroekonomické prognózy Ministerstva financí. Podle tohoto dokumentu nám v letošním roce hrozí růst schodku státního rozpočtu až na 128 miliard korun. Vláda se shodla, že od cíle zdravých veřejných financí neustoupí, což také já považuji za jedinou správou cestu. Úspory a zvyšování daní, by dočasné, postihne podle návrhu vlády rovnoměrně celou společnost. Co se ale stane s růstem? Agentura Moody's vydala komentář k navrhovaným úsporným opatřením, ve kterém chválí vládní snahu provádět úpravy na příjmové, ale i výdajové stránce státního rozpočtu. Podle Moody's to znamená pozitivní zprávu pro hodnocení českých úvěrových závazků, což je nepochybně dobře a pomůže nám to ušetřit nemalé peníze. Zároveň ale agentura varovala před možnými negativními vlivy na ekonomický růst. Táži se, vážený pane premiére — zdravé veřejné finance jsou velice zásadní, ale nejsou vše. Co plánuje vláda na podporu hospodářského růstu? Jaké kroky plánuje? Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci a prosím pana předsedu vlády, aby se ujal odpovědi na tuto interpelaci.

Třetím rizikovým faktorem, který musíme mít snahu změnit a povzbudit, je, že rekordní český export je tažen v podstatě pouze několika firmami. Padesát procent českého exportu je produkováno deseti českými firmami. To znamená, že musíme mít zájem rozšířit počet exportérů a umožnit úspěšný export i malým a středně velkým firmám. Pro malou, otevřenou a proexportně orientovanou ekonomiku je tedy mimo jiné i podpora exportu v těchto třech oblastech opatřením, které může vést k povzbuzení ekonomického růstu.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu poslanci a vyzývám, aby se odpovědi ujal pan ministr Kamil Jankovský. Dříve než mu dám slovo, chci doplnit seznam ministrů, kteří se z dnešních odpoledních interpelací omlouvají, o ministra vnitra pana Kubiceho. (Výkřiky ze sálu: Ten tu není nikdy!) Prosím, pane ministře.

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Moje interpelace zní — aplikace zákona o veřejných zakázkách, především s věcí, která není až tak úplně obvyklá, to je absencí některých prováděcích předpisů. Víte, já musím konstatovat, že je velká škoda, že organizační výbor Poslanecké sněmovny nevyužívá § 86 zákona o jednacím řádu, odst. 4, který zní: "Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si organizační výbor vyžádat od navrhovatele jeho návrh." Má se na mysli návrh v době, kdy je tento zákon projednáván v Poslanecké sněmovně, tak aby se jednotlivé garanční výbory mohly o tomto prováděcím předpisu dozvědět více, včetně toho, že bude vydán co nejdříve po účinnosti zákona. Zákon platí od 1. 4. 2012. Dnes je vyhlášena pouze jedna prováděcí vyhláška, nepletu-li se, na zbytek se ještě čeká. Já se domnívám, že to velmi omezuje celou oblast veřejných zakázek, protože mnozí stihli do 31. 3. udělat maximum ve vyhlášení ještě podle starého zákona. Podle nového zákona se prostě bojí, protože se bojí toho, že se úplně nevejdou do textu jim neznámých prováděcích vyhlášek, a mohlo by to pak ohrozit celé řízení veřejné zakázky. Pane ministře, já se chci zeptat, jak míníte tuto situaci v rychlém čase řešit.

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Děkuji, paní předsedající. Já se pokusím panu poslanci odpovědět. Není pravda, že bez prováděcích předpisů není možno vypsat veřejnou zakázku. Já samozřejmě řeknu, v jakém stavu jsou jednotlivé prováděcí předpisy, ale není tomu tak, že by to nešlo. Prováděcí předpis, kterým se například definuje u stavebních prací bližší vymezení toho, jak má vypadat výkaz výměr, to znamená, jakým způsobem, nebo jaké podrobnosti to má mít, tak až to bude publikováno, což tento konkrétní je připraven do LRV, už je po meziresortu vypořádaný, tak do toho platí to staré ustanovení, to znamená, že součástí musí být výkaz výměr. Není tam žádná jiná podmínka. Co se týče toho uveřejňovacího, tak to je ta, která už začala platit. Co se týče odůvodnění, to znamená účelnost veřejné zakázky, tak to je bližší specifikace toho, co by to mohlo obsahovat, ale samotné zdůvodnění té zakázky v tom vyhlášení samozřejmě může být uděláno podle toho, co tam ten zadavatel chce použít. Já řeknu jednu věc. Já tohle to často slýchávám jako výtku: my nevíme, co máme napsat do odůvodnění. V soukromých firmách velmi často probíhá ten proces tak, že jednotlivé divize, podřízené organizace, posílají své žádosti na (nesrozumitelné), který rozhoduje o tom, ta investiční rada, jestli se ta investice pořídí, nebo ne. A součástí toho je samozřejmě odůvodnění té zakázky. Já si neumím představit, že by kdokoliv řekl, že na to musí mít od toho šéfa, od té investiční rady, podrobný manuál, aby to vysvětlil. My to samozřejmě děláme, protože se pohybujeme ve státní správě, děláme vyhlášku o veřejných zakázkách, ale není pravda, že to nejde vyhlásit. Vyhlásit to jde. Nicméně samozřejmě musím říci, že skutečně, jak to probíhalo velmi hekticky, to projednávání, aby se to stihlo, tak určité zpoždění jsme tam dostali. Došlo k tomu, že například u odůvodnění účelnosti zakázky jsme z meziresortu dostali 106 připomínek, které šly mnohdy proti sobě. Úplně jakoby protichůdně. Nicméně tato vyhláška o účelnosti by měla být v Legislativní radě vlády předložena během příštího týdne. Co se týče té uveřejňovací vyhlášky, ta platí až od 1. června a do té doby platí to, co bylo, s tím, že je na našem portálu metodický pokyn, jak by to mělo vypadat. Je to na portále pro veřejné zakázky.

- 226 -

- 227 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji předsedovi vlády. Pan poslanec již nebude dále reagovat. Mohu konstatovat, že je 16.03 hodin, čímž chci naznačit, že doba, kdy bylo možné podávat interpelace na předsedu vlády, již uplynula. Budeme pokračovat interpelacemi, které jsou podány na členy vlády. Dříve než k nim přistoupíme, tak vás ještě jednou seznámím s ministry, členy vlády, kteří podali z dnešního odpoledního jednání omluvu. Jedná se o pány ministry Hegera, Chalupu, Pospíšila, Schwarzenberga, Vondru a Fialu. Nyní tedy zvu k mikrofonu pana poslance Václava Klučku, aby přednesl interpelaci na ministra pro místní rozvoj pana Kamila Jankovského a tím zahájil blok interpelaci na členy vlády.

Myslím, že je to všechno. Takže prováděcí předpisy jsou buï v LRV, nebo už LRV prošly a budou se vydávat. To, že vyšly s měsíčním, dvouměsíčním zpožděním, nebrání tomu, aby se zakázky vypsaly. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Zeptám se pana poslance...? Pan poslanec signalizuje, že už nechce vystoupit. Proto můžeme pokračovat další interpelací, kterou přednese pan poslanec Jan Látka. Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, obracím se na vás jménem Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, a to v záležitosti nájemních bytů v majetku obcí vybudovaných za pomoci dotací Státního fondu rozvoje bydlení. Podmínka získání dotace byla vázána vložením zástavního práva na dobu 20 let. Dnes se však ukazuje, že tato doba je příliš dlouhá, a nájemníci mají zájem byty odkupovat. Tato skutečnost může být v době nejasné situace kolem rozpočtového určení daní dobrou možností pro mnohá města a obce na posílení jejich finančních příjmů. Dle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže by se v případě postupu dle navrhované novely jednalo o nepovolenou veřejnou podporu poskytnutou obcím, která je v rozporu s komunitárním právem. Zástupci měst a obcí Plzeňského kraje poskytli v květnu 2011 Ministerstvu místního rozvoje údaje ohledně nájemného, počtu bytů atd. jako podklad pro zpracování analýzy, která by měla posloužit k dalšímu jednání ohledně zkrácení této dvacetileté lhůty alespoň na deset let. Nemáme však zatím žádnou zprávu ani zpětnou vazbu, jak se v této záležitosti situace vyvíjí. Žádám vás proto, vážený pane ministře, zasaïte se prosím o obnovu jednání Ministerstva pro místní rozvoj s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, aby byl v této záležitosti nalezen postup, kterým by bylo odstraněno možné riziko vzniku nepovolené veřejné podpory. Vaše pomoc při řešení této záležitosti je pro města a obce v České republice velmi důležitá. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a zvu pana ministra Jankovského, aby se ujal odpovědi na tuto interpelaci.

znamená, že se dostáváme do jakéhosi retro, že po deseti letech už by byl vyvázán. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že situace není šastná, protože i při změně demografie třeba v té oblasti obce nemůžou vlastně ani rekonstruovat ty byty na menší byty pro jednu nebo dvě osoby. Je tam problém s nakládáním, jako to bylo například v Kolíně TPCA, kde obec postavila byty, zadlužila se, ale není schopna ty byty prodávat, protože by musela vrátit dotaci. Ani to v tuto chvíli nejde. Hledáme legislativní řešení, jak to udělat. Jedním z těch možných řešení — bohužel to nebylo v průběhu projednávání zákona o rozpočtových pravidlech akceptováno — bylo doplnění nového ustanovení, které by umožňovalo, že v případě vrácení dotace nebo její části, to znamená toho, co už bylo odbydleno, by příjemce dotace mohl být vyvázán. Znamená to, že po určité době, například po deseti letech, kdyby vrátil část dotace, tak v tom okamžiku už by byl vyvázán. My jsme to navrhovali. Je to záležitost, která je stále k jednání v rámci Poslanecké sněmovny v rámci zákona o rozpočtových pravidlech. Je to poměrně komplikovaná záležitost, kde se snažíme sladit stanoviska jak u osob z hlediska podpory Ministerstva financí a snažíme se najít nějakou cestu, protože je to věc, která trápí spoustu lidí a není to šastné. Tohle to byl v tuto chvíli náš návrh a budeme v tom pokračovat. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Vidím, že se pan poslanec chystá k položení doplňující otázky. Prosím Poslanec Jan Látka: Děkuji. Děkuji za odpověï. Pane ministře, já bych chtěl poprosit o dvě věci. Jestli by bylo možné získat z vašeho ministerstva písemnou zprávu, v jaké fázi ta situace je. Samozřejmě rozumím tomu, to, co jste tady řekl, by bylo úplně nejspravedlivější, to částečné vyvázání se z tohoto doplacení. Nicméně to je možná kámen úrazu toho návrhu. Protože ta spravedlnost... Kdo to bude kdy dohledávat a dopočítávat...? Přesto bych razil myšlenku udělat jakby tlustou čáru, protože my tím nepomáháme soukromníkům, pomáháme vlastně veřejnému sektoru, municipalitě, obcím a městům tím, že jim to umožníme prodat za částku, která by mohla být určitým způsobem daná procentuálně z toho celku. Děkuju. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Ještě bude reagovat pan ministr.

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Děkuji. Odpověděl bych na to ve dvou částech. Samozřejmě že legislativa, která byla v devadesátých letech přijata a která předpokládala, že příjemce dotací je vázán 20 let, je úprava, kterou považujeme za nešastnou. Jedna z možností, nebo z těch návrhů, které přišly, jak tu situaci řešit, je zkrácení té doby. To

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Pane poslanče, my vám samozřejmě můžeme ten návrh, který jsme dávali, poslat, můžeme se na to sejít. Jsou to ale skutečně dvě věci. Jedna je řešení, kterým zkracujeme dobu. Myslím si, že tady se dostáváme do toho, že něco nastavíme a

- 228 -

- 229 -

zkrátíme dobu, retro, vracíme se zpátky, měníme lhůtu, která byla někdy nastavena. Ta naše možnost, že v okamžiku, kdy vrátím alikvótní část dotace, tak se z toho vyvážu, což dnes není možné, nám přijde jako schůdnější cesta, méně napadnutelná. Takže tímto způsobem, ale tu zprávu vám můžeme dát.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pane poslanče. Já myslím, že jste popsal velmi dobře tu situaci, která tak je. Bohužel v této chvíli bych řekl, že je bolestí celé Evropy, kde se díky tomu, že se více podporují zdroje obnovitelné, které mohou vyrůst řekněme na relativně malém prostoru relativně velmi rychle, a proti nim se zpožïuje celá Evropa ve výstavbě těch sítí. Tak se nám stává právě to, že z německé strany z větrných elektráren na Baltu

díky nedostatku přenosové soustavy Německa při velkém větru dochází k přetoku, který ohrožuje českou přenosovou soustavu. Řešení můžeme rozdělit do dvou skupin. Jedna jsou systémová, obecně v posilování evropské a české přenosové soustavy. Tam my jako Ministerstvo průmyslu a obchodu jsme předložili vládě analýzu schvalovacích procesů těchto staveb, protože máme problém s tím, že nám výstavba přenosové soustavy trvá od jejího projektování až po postavení někde kolem deseti dvanácti let, přičemž zdroje se dají postavit třeba za dva roky. Dochází k významnému zpoždění. To je právě problém Německa, které mělo v plánu postavit čtyři tisíce kilometrů přenosových soustav a postavilo jich tři sta, což ukazuje, že bohužel ta situace se musí velmi významně změnit. Já, by je o mně známo, že nejsem fanouškem nějakých energetických koncepcí vznikajících v Bruselu, považuji za velmi racionální, že Evropská komise považuje za jednu ze zásadních priorit zrychlení povolovacích procesů staveb a zkrácení doby výstavby na nějaké tři roky. To je i úkolem našeho materiálu, který by měl řešit dlouhodobé posilování české přenosové soustavy. Ten konkrétní problém, o kterém se bavíme v souvislosti s přetoky při velkém větru ze severu Německa přes naši soustavu, má opravdu krátkodobé řešení pouze v postavení transformátoru, o kterém vy mluvíte. Pro nás je v téhle chvíli nevýhodné, že ty přetoky jsou nezpoplatněné, to znamená, že se používá naší přenosové soustavy s jejím enormním zatížením, přičemž stejnou situaci řeší polská strana. Musím říci, že to není tak, že jsme deklarovali, že tu situaci nebudeme řešit tím transformátorem, pouze se zatím snažíme hledat řešení, která by byla jiná. Ale myslím si, že i na české straně jsme si plně vědomi i s panem premiérem, že pokud by ta situace nebyla řešitelná, výhledově se to nedařilo na německé straně řešit, pak je skutečně jediným řešením transformátor a omezení přetoků, které snad nemá být nějak jakoby omezující nebo bránící volnému obchodu, ale má být vysloveně ochranným mechanismem, který má bránit Českou republiku před vznikem jakéhokoliv blackoutu. Navíc ke koncepci blackoutu by měla být ve Státní energetické koncepci věnovaná kapitola Vytváření ostrovních systémů. My díky tomu, že máme unikátní systém centrálního vytápění, který je dán těmi teplárnami ve větších městech, tak by naše přenosová soustava měla v sobě obsahovat takové ty transformátory, které by oddělily přenosovou soustavu do určitých uzavřených okruhů či ostrovů, aby při tom výpadku eventuálně teplárny při výrobě elektřiny mohly sloužit jako zásoba zdroje, nebo řekněme zdroje pro určitou oblast, tedy pro ten ostrovní systém. Na to je třeba oddělit v naší přenosové soustavě ty ostrovy. Chceme to jako kapitolu popsat ve Státní energetické koncepci, tak aby na to bylo pamatováno.

- 230 -

- 231 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Končím tuto interpelaci a přistoupíme k interpelaci následující, kterou podá pan poslanec Břetislav Petr na pana ministra Kubu. Prosím. Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedající, pane ministře, má interpelace se bude týkat elektroenergetiky, která na rozdíl od jiných sektorů hospodářství je od dob Lisabonské smlouvy vázána jak pravidly EU, tak pochopitelně našimi pravidly. EU sice povoluje, aby si stát rozhodl o svém energetickém mixu, ale za předpokladu, že nebude ohrožovat sousední státy. Náš velký a silnější soused SRN nejdříve z týdne na týden rozhodla o odstavení atomových elektráren, které zásobovaly jižní země, zejména Bavorsko, a bez posílení svých přenosových sítí mezi severem a jihem enormně zvýšila produkci svých větrných elektráren. Zlí jazykové tvrdí, že Němcům jde budování těchto elektráren mnohem rychleji v šelfu, nebo tuleni prý doposud nemají volební právo. V případě silnějších větrů proudí přes naše území až 3,5 tisíce megawattů elektrické energie, takže je zde vážné nebezpečí blackoutu. Co chceme pro to udělat? Poláci ústy svého premiéra řekli, že postaví odpojovací transformátory. Když zde byla paní Merkelová, pan premiér prohlásil, že toto takto nebudeme řešit. Moje otázka zní: Co chceme udělat možná za své peníze, abychom vyhověli silnějšímu státu, který by velmi rád přes naše území i nadále dopravoval elektřinu ze severních částí země do svých jižních zemí, jako je Bádensko-Würtembersko a Bavorsko? Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Zvu k mikrofonu pana ministra Kubu, aby se ujal odpovědi na tuto interpelaci.

Čili ta opatření dlouhodobá — řešit systémově výstavbu sítí, krátkodobě eventuálně skutečně nerezignovat na výstavbu toho transformátoru, a třetí — řešit systém ostrovních systémů v České republice. Jestli tak to stačí. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Poslanec Břetislav Petr: Pane ministře, děkuji za odpověï. Myslím, že byla vyčerpávající, ale já bych měl ještě několik otázek. Připravuje se evropská norma, která by měla kodifikovat kompenzaci nákladů spojených s užitím sítí pro mezinárodní přenos elektřiny včetně kruhových a paralelních toků. Mně jde o to, že těch 3,5 tisíce megawattů proudí přes naše území bez jakéhokoliv zpoplatnění. Tato norma by to mohla kodifikovat. Druhou záležitostí je, že jsme vždycky překvapeni, když přijde nějaká evropská norma. Proti Temelínu pochopitelně je celá řada hlasů z Německa. Překvapil mě pan Ettinger, který prohlásil: Když už nebude jiné možnosti, tak stanovíme v zákonu o atomových elektrárnách, že musí být pojištěny způsobem, který nikdo nezaplatí. Mně jde o to: Máme velvyslance pro energetiku, máme celou řadu lidí v Bruselu —

české strany. Ale Česko je suverénním státem, který musí ve správních procesech rozhodnout tak, jak je to pro ně samozřejmě maximálně výhodné z pohledu energetické nezávislosti. Co se týče projednávání, jsem přesvědčen a mohu říci za své působení jako ministra, že se maximálně snažíme působit tak, aby se k nám legislativa dostávala ve fázi přijatelné pro Českou republiku. V téhle chvíli třeba ukázka toho je směrnice o energetické účinnosti, která původně v tom dánském podání byla velmi přísná. Definovala tři procenta zateplování státních budov, což by, tvrdili jsme od začátku, byla enormní zátěž pro české veřejné rozpočty. Teï se už díky iniciativě většiny států i České republiky ta kritéria velmi zobecnila, velmi zpřístupnila a umožňují s tím pracovat mnohem lépe. To je třeba jeden z výsledků toho, jak se snažíme to ovlivňovat, protože energetika je věcí, která hýbe v téhle chvíli veřejnými rozpočty, a je velmi důležité se jí věnovat na půdě Evropské unie. S tím s vámi plně souhlasím a jsem přesvědčen, že se snažíme pro to dělat maximum. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Tím končíme projednávání této interpelace. Přistoupíme k interpelaci následující. Tu podává pan poslanec Jiří Paroubek na omluveného ministra Leoše Hegera. Prosím.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Velmi krátce. Přiznám se, že v téhle chvíli nevím, v jaké fázi je příprava té normy, která by se týkala toho zpoplatnění. Toto opravdu nevím, jsem schopen vám to třeba do příštího týdne sehnat. Co se týče rozhodování o stavbě Temelína, ona je to poměrně důležitá mediální debata. Jsem často vystaven dotazům, co budeme dělat, pokud nám to povolení jakoby nedá německá a rakouská strana. Já tvrdím, že jsme suverénním státem, že naše nabídka byla projednat EIA, dopad na životní prostředí v těchto státech, je to řekl bych dobrovolná nabídka

Poslanec Jiří Paroubek: Vidím, že pány ministry zmáhá únava. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, mám s sebou u řečnického pultu souhrn výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice a musím říct, že se mi to četlo hodně špatně. Je to jako smolné knihy středověku. Chtěl bych říci, že v denním tisku se v posledních dvou dnech objevily velmi závažné, nepříznivé a značně znepokojivé informace týkající se mimořádně vysoké spotřeby drog a alkoholu v České republice, ale také o vysokém podílu gamblerství na celkové populaci v České republice. Podle údajů, které mám k dispozici, patříme vlastně v těchto disciplínách k evropské a světové špičce — pochopitelně v tom negativním smyslu slova. Budu rád, pokud mi sdělíte, pane ministře, jaké konkrétní kroky, programy Ministerstvo zdravotnictví a celá vláda připravují nebo chtějí připravit v této souvislosti. Nevěřím, že by vládu tento alarmující stav nezajímal. Dosavadní programy, které vláda uplatňuje, jsou zřejmě značně neúčinné. Alkohol, drogy a koneckonců i gamblerství působí nepříznivě na zdravotní stav českého obyvatelstva. Zejména alkohol a drogy způsobují následně vysoké výdaje státu. Podle mého názoru velkou roli může v této souvislosti sehrát podpora sportu mládeže. To je jistě záležitost jiného ministerstva, ale zejména celé

- 232 -

- 233 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Poprosím vás, pane poslanče, abyste směřoval ke konci. Váš čas uplynul. Poslanec Břetislav Petr: Ano. Co děláme pro to, aby zákony, které se týkají vaší oblasti, byly sledovány takovým způsobem, aby když přijdou a jsou schváleny Evropským parlamentem, nezpůsobily u nás poprask, ale abychom byli na tyto záležitosti připraveni? Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Odpoví pan ministr.

vlády. Zatím z rozpočtové praxe vlády vyplynulo bohužel snížení financí pro český sport. Má otázka zní: Jaké programy boje proti nadměrné konzumaci omamných látek a alkoholu Ministerstvo zdravotnictví, resp. vláda, připravuje a kdy s nimi seznámí českou veřejnost. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Na vaši interpelaci bude ve smyslu jednacího řádu odpovězeno písemnou formou a my budeme pokračovat interpelací následující. Tu podává pan poslanec Jiří Petrů a interpeluje pana ministra Miroslava Kalouska. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, v poslední době padlo mnoho informací o čerpání prostředků z fondů Evropské unie i o komplikacích, které tento proces provázejí. Informace lze získat jednak z pravidelných monitorovacích zpráv Ministerstva pro místní rozvoj, ale také z mnohých zpráv umístěných na internetu či zpráv publikovaných v tisku. Dnes bych ovšem, pane ministře, rád získal odpověï přímo od vás. Protože nejvíce vypovídající hodnotu budou dávat výsledky roku 2011, ptám se vás: Za prvé — jaká byla konkrétní celková výše odvodů ze státního rozpočtu České republiky do rozpočtu Evropské unie v roce 2011. Za druhé — jaká byla konkrétní celková výše proplacených prostředků z fondů Evropské unie do státního rozpočtu České republiky v roce 2011. Zdůrazňuji, že má otázka se netýká ani alokovaných prostředků ani proplácených prostředků ze státního rozpočtu ani tzv. certifikovaných výdajů předložených Evropské komisi. Ptám se výhradně a pouze na výši finančních prostředků, které byly fakticky převedeny z účtu Evropské unie na účet Ministerstva financí v roce 2011, resp. obráceně. Za třetí — jaká je skutečná bilance odvodů a příjmů finančních prostředků mezi Českou republikou a Evropskou unií za rok 2011. Děkuji za konkrétní odpovědi.

Petrů, promiňte. Za rok 2011 byly celkové platby do rozpočtu 41 miliard 743,17, což jest 1 miliarda 697,84 euro. Celkové příjmy z rozpočtu Evropské unie byly 2 miliardy 947,88 euro, což je 72 miliard 476,54. Naše čistá pozice za rok 2011 je tedy 30 miliard 733 milionů. Kdybychom chtěli znát čistou pozici od roku 2004, tedy všechny platby, které jsme od roku 2004 do roku 2011 odvedli do rozpočtu Evropské unie z národních zdrojů, a kolik jsme z rozpočtu Evropské unie vyinkasovali na účet, tak je to čistá pozice ve výši 170 miliard. Já jsem nechtěl obtěžovat Sněmovnu podrobnější strukturou těch plateb, protože něco jsou strukturální akce, něco jsou zemědělství, něco jsou vnitřní politiky, ale mám to tady velmi podrobně rozbetlováno v tabulkách. Abych se vám omluvil za zkomolení jména — můj dědeček, historicky první ředitel Střední keramické školy v Bechyni, se jmenoval Petrů (s úsměvem) — tak já vám to dám. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Ptám se pana poslance, zda využije příležitost k doplňující otázce. Nevyužije a my přistoupíme k následující interpelaci. Tu podává pan poslanec Václav Votava a interpeluje omluveného ministra školství Petra Fialu. Prosím, pane poslanče.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo a děkuji za zcela konkrétní dotazy. Předtím dovolte, abych se omluvil panu poslanci Paroubkovi za to zívnutí. Nech si to prosím nebere osobně, ale mám za sebou 18hodinový Ecofin až do tří do rána v Bruselu. Mému věku už probdělé noci neslouží. Jinak dovolte, abych odpověděl na interpelaci pana poslance Petra —

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Omluvu chápu, pan ministr je nový. Nicméně dovolím si přednést interpelaci. Obdržel jsem dopis ze Svazu národní házené a dovolím si z něj citovat: Po zveřejnění rozsahu rozdělení financí v rámci podání žádosti o přidělení dotace v programu 3 všeobecné sportovní činnosti pro rok 2012 z Ministerstva školství musíme konstatovat, že je tento svaz — myšleno Svaz národní házené — před zánikem, přestože my jsme řádně podali žádost na Ministerstvo školství v rámci vypsaných dotačních programů. Byli jsme v očekávání, že nám bude poskytnuta požadovaná částka, zejména na zabezpečení činnosti naší mládeže. Hned na začátku při podání žádosti jsme chtěli po skutečně zjištěných nákladech zabezpečit hlavně naši mládež na vrcholných soutěžích, a již v zimním období, zimní poháry mládeže, ale zejména v létě, kdy se konají jejich vyvrcholení, mistrovství České republiky a poháry České republiky. Již v roce 2011 nás stálo velké úsilí po obdržení dotace také ve výši 100 tisíc korun, kdy náš svaz má cca tři tisíce členů, v této kategorii celkem osm tisíc členů. Nakonec jsme byli rádi, že jsme po připomenutí, že také existujeme, pracujeme s mládeží, obdrželi 500 tisíc korun, což bylo navýšení na konečnou částku 600 tisíc korun, kterou jsme obdrželi prostřednictvím Ministerstva financí. Tato částka pokryla náklady na uspořádání mistrovských soutěží. Po zveřejnění částky 100 tisíc korun jsme zcela rozčarováni a tím budeme nuceni v tom-

- 234 -

- 235 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Na tuto interpelaci odpoví ministr financí Miroslav Kalousek.

to roce veškeré vrcholné pro mládež zrušit. Závěrem chceme jen uvést, že náš ryze národní sport nemá státní reprezentaci, vychovává adepty pro další sporty, házená, atletika, fotbal, hokej atd., tudíž by byla velká škoda, abychom šli do zániku. Nejsem členem osobně Svazu národní házené, ani nikdo z mých příbuzných (upozornění na čas), abych nebyl obviňován ze střetu zájmů, nicméně fandím těmto lidem, kteří tuto práci dělají zcela dobrovolně, a chtěl bych proto znát stanovisko pana ministra, které mi jistě předá písemně, a zdali je v tom možné něco udělat. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Pan ministr vám odpoví písemně. Nyní přistoupíme k interpelaci následující, kterou podává pan poslanec Jiří Šlégr též na ministra Petra Fialu. Prosím. Poslanec Jiří Šlégr: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, vím a chápu, že jste teprve na začátku své práce. Nicméně bych se vás touto cestou rád zeptal, jaký máte plán na financování sportu v České republice. Patrně víte, že novelou loterijního zákona, která byla přijata na sklonku loňského roku, přišli sportovci o zhruba jednu a půl miliardy korun. Stalo se tak přesto, že je naše země dlouhodobě v oblasti podpory sportu na třetím místě od konce v rámci celé Evropské unie, ve společnosti Malty a Bulharska. Drtivá většina států evropské sedmadvacítky si naopak uvědomuje celospolečenský význam sportu, jeho ekonomický přínos i to, že je ideální prevencí před civilizačními chorobami, a tak sport dotuje ze státních prostředků ve významně větším objemu, než je tomu u nás. Připomínám, že kromě České republiky a Kypru vkládají všechny státy EU daně z hazardních sportovních sázek logicky zpátky do sportu. Nedělají to z nějakých dobročinných účelů. Ono se jim to totiž vyplatí i po ekonomické stránce. Mimo jiné to potvrzuje i údaj z ekonomického fóra v Davosu roku 2009, který říká — cituji: "Každý dolar investovaný do sportu ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví." Česká vláda neustále všechny přesvědčuje o nutnosti šetřit. Není za této situace podle vás, pane ministře, cesta investic do sportu vhodným způsobem, jak ušetřit a vylepšit nejen zdravotní, ale i ekonomické ukazatele? Dopady novely loterijního zákona na sebe nenechaly dlouho čekat a v některých tělovýchovných jednotách dosáhly těch největších možných rozměrů, když tyto jednoty kvůli nedostatku financí jednoduše musely ukončit svoji činnost. Mnohé další, včetně Sokola se stopadesátiletou

- 236 -

tradicí, kvapně převádějí své tělocvičny a sokolovny na obce a města. (Předsedající upozorňuje na čas.) Nastoupený trend podpory sportu v posledních dvaceti letech je jedním slovem děsivý. Na závěr: Chci se vás, pane ministře, zeptat, zda jste připraven podat českému sportu pomocnou ruku a zastavit ořezávání financí, které naše sportovce posílá nemilosrdně ke dnu. Děkuji za odpověï. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Na vaši interpelaci bude odpovězeno písemně. Nyní zvu pana poslance Jana Chvojku, aby interpeloval též omluveného ministra Jiřího Pospíšila. Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, původně jsem si myslel, že vám svoji interpelaci zazpívám, protože evidentně máte slabost pro zpívající právníky, ale nejste tady, tak to jenom přečtu a vy to vyřídíte. Vážený pane ministře, dnes dopoledne mě překvapila zpráva, že kvůli většímu seznámení veřejnosti s novým občanským zákoníkem připravujete společný projekt s Českou televizí. Tímto projektem má být konkrétně pořad pana doktora Iva Jahelky, známého pod označením zpívající právník. V pořadu má být občanský zákoník prostřednictvím doktora Jahelky představen občanům tzv. zábavnou formou. Vážený pane ministře, nezpochybňuji to, že je určitě důležité, aby se co nejvíce lidí seznámilo s tímto bezesporu velmi důležitým zákonem. Jde ale též o zákon mimořádně rozsáhlý, má něco přes tři tisíce paragrafů. Je tedy na místě položit si otázku, zda by se jeho propagace měla činit formou zábavného pořadu. Pane ministře, nebudou náklady na tento pořad jenom vyhozenými penězi? S jakými náklady se počítá na natočení tohoto pořadu? Nebo si opravdu myslíte, že občané si budou zpívat písničky o občanském zákoníku, a tím mu porozumějí? Můžete zaručit, že tento pořad nebude zneužíván k propagaci předkladatelů zákona, tedy zejména vaší osoby? Děkuji za odpověï. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: I na tuto interpelaci bude písemná odpověï a my postoupíme k interpelaci následující. Tu podává paní poslankyně Květa Matušovská na pana ministra dopravy Pavla Dobeše. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, ráda bych vás požádala o zařazení obchvatu Chrudimi, resp. přeložky 1/37, do priorit roku 2012 a 2013. Silnice 1/37 zajišuje propojení významných měst, jako je Chrudim, Ždírec nad

- 237 -

Doubravou, Slatiňany a Vysoké Mýto, pardubická aglomerace s přímou vazbou na dálnici D11 a rychlostní komunikaci R35 včetně napojení na sousední Královéhradecký kraj a v druhém směru napojení na Havlíčkův Brod a Žïár nad Sázavou. Žádám vás tedy, zda by Ministerstvo dopravy pod vaším vedením mohlo přezkoumat tuto záležitost a zařadit tento obchvat, nebo komunikaci, mezi priority v co nejkratším časovém úseku, tak aby tato stavba byla co nejrychleji dostavěna a nedocházelo ke kongescím a nepřiměřené zátěži životního prostředí v Chrudimi. V loňském roce proběhl archeologický průzkum v trase obchvatu a v letošním roce by zde měl být také přeložen horkovod. Přestože je tento projekt veden na webových stránkách Ředitelství silnic a dálnic s termínem dokončení roku 2014, je zahájení dle dostupných informací v nedohlednu. Děkuji za pochopení. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Na tuto interpelaci odpoví ministr dopravy pan Pavel Dobeš. Prosím, máte slovo. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, je tomu přesně tak. Jedná se o stavbu 1/37, což znamená Chrudim — obchvat a úsek Medlešice — křižovatka, což je napojení na komunikaci 1/17. Tato stavba byla vysoutěžena v roce 2009 a 2010 s tím, že už v té době byla stavba vysoutěžena bez finančního krytí, ale zůstala vysoutěžena a vlastně je tzv. projektem, který v tuto chvíli je v balíku staveb, které jsou v celkové úhrnné výši 29 mld. Kč, které v tuto chvíli jsou již vysoutěženy, nicméně na ně nejsou finanční prostředky, to znamená samotné krytí. Tím hlavním důvodem, proč je stavba pozastavena, resp. není v tuto chvíli realizována, je zejména to, že pro rok 2012, 2013 a 2014 jsou limitované finanční prostředky a jsou prioritně stavěny takové stavby, které jsou kofinancované z evropských zdrojů, z operačního programu Doprava. Co se týče právě komunikace 1/37 Chrudim — obchvat, zde se jedná o stavbu, která je plně financována z národních zdrojů, to znamená, není tam možnost spolufinancování a s ohledem na to, že máme možnost vyčerpat do roku 2015 operační program Doprava, tak hledáme takové projekty, které jsou v prioritní ose 1 a v prioritní ose 4, to znamená jak dálniční a rychlostní komunikace, tak komunikace prvních tříd, které jsou prioritně zařazovány. Je to i z toho důvodu, že ke každé koruně, kterou vložíme do takovéhoto projektu, získáváme v propočtu někde kolem 1,8 Kč až 2 Kč navíc ze strany Evropské komise, resp. ze strany operačního programu Doprava, tím pádem samotná stavba se nám tím zlevňuje. Proto také jsou prioritně stavěny tyto stavby. Co se týče stavu přípravy, tak tady bych chtěl doplnit jednu poměrně důležitou informaci, protože pro tuto samotnou stavbu není dokončeno ma-

- 238 -

jetkoprávní vypořádání pozemků, a to zejména z důvodu probíhajících vyvlastňovacích řízení neznámých vlastníků a projednání věcných břemen. Proto nejsou dosud vydána stavební povolení pro většinu důležitých stavebních objektů, které pro samotnou výstavbu jsou třeba. Bylo již zmíněno, že v roce 2011 byla utracena částka 81 mil. Kč, která byla z globální položky použita na tuto stavbu, a potom také zahájen archeologický průzkum, který probíhá. Nicméně je tady třeba zmínit to, že pokud se podíváme na stavby, které v tuto chvíli jsou opravdu prioritními pro dokončení páteřní sítě komunikací v České republice, tak je to zejména debata o propojení severojižní, to znamená dokončení komunikace D8, nebo dálnice D8, propojení hlavního města Prahy s Českými Budějovicemi, dálnice D3. Je to určitě modernizace D1, která v tuto chvíli už dosluhuje. Myslím si, že je velmi dobře, abychom co nejintenzivněji začali se samotnou modernizací této komunikace. Myslím si, že je určitě důležité i pro Pardubický a Hradecký kraj dokončení tří kilometrů dálnice D11 a potom dále propojení na D11 nahoru na Jaroměř a dále R11 na česko-polskou hranici. Stejně tak problematika komunikací R35. A takhle bych mohl pokračovat dál u R4, R6, R35. Takže prostě finančních prostředků by bylo potřeba mnohem víc. A tím hlavním důvodem, proč v tuto chvíli opravdu není možné na tuto stavbu finanční prostředky alokovat, je to že se jedná o stavbu z národních zdrojů. To je ta hlavní odpověï. To znamená, na přímou otázku, kdy je možný termín zařazení této stavby, tak do roku 2014 to nebude. Je to otázka navýšení finančních prostředků do Státního fondu dopravní infrastruktury, které, přiznám se, že v tuto chvíli neočekávám. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně si nepřeje položit doplňující otázku a my postoupíme k následující interpelaci, kterou podává pan poslanec Novosad, též na ministra Dobeše. Prosím. Poslanec František Novosad: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážený pane ministře. Pohybuji se jako téměř každý z nás po dálnici D1 z Prahy na Brno a člověk se nestačí divit, jak se tato dálnice opravuje. Uzávěrky, které jsou instalovány firmami několik kilometrů dopředu po rychlostní komunikací, neplní svůj účel. Snad je to na základě nějakého rozhodnutí a příkazu. Ale na tak dlouhé uzávěrce se nepracuje i několik dní i týdnů. To však vadí občanům, kteří po této komunikaci jezdí, platí dálniční známky a zaslouží si, aby nestáli v kolonách a opravy probíhaly v prodloužených směnách, pokud možno v sobotu a za hezkého počasí i v neděli. To se však neděje. Bydlím na hranici se Slovenskou republikou, vážený pane ministře. Tam

- 239 -

se pracuje na důležitých komunikacích úplně jinak. A je to také vidět. Dálnice směrem na Bratislavu je mnohem kvalitnější a jízda po ní není utrpením jako po dálnici z Brna na Prahu a zpět. V tomto směru nám Slovensko viditelně ujíždí. Má otázka, pane ministře, je jednoduchá. Proč při zadávání těchto prací nejsou dány do podmínek smlouvy tyto podmínky, o kterých jsem hovořil? Proč je tento systém oprav dálnic takto zavedený, když tím trpí daňový poplatník a náš občan? Děkuji za odpověï. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Na interpelaci odpoví pan ministr Dobeš. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji za slovo. Co se týče jednotlivých uzavírek, tak tady bych to chtěl rozdělit na dvě části. Co se týče uzavírek na příslušných komunikacích, tak ty jsou vydávány správním úřadem. Na dálnicích a rychlostních komunikacích je to Ministerstvo dopravy, u silnic, komunikací 1. tříd je to krajský úřad, který vydává právě povolení o jednotlivých uzavírkách, samozřejmě i o jejich době. Co se týče silničních správních úřadů, dle zákona je třeba dbát na to, aby uzavírka byla omezena na co nejkratší možnou dobu, aby byla řádně zabezpečena z hlediska provozu a byla vyhovující i s ohledem na bezpečnost silničního provozu. Tady bych chtěl zmínit dvě věci a oddělit to, co bylo zmíněno, jaké jsou zkušenosti ze zahraničí, ale jaké jsou taky jednotlivé stavby. Jednoznačně souhlasím s tím, že u delších uzavírek je třeba, abychom dbali na to, aby byla možnost stavby nebo rekonstrukce komunikace i v průběhu například víkendových dnů, případně svátků, případně i třeba večerních nebo nočních hodin, by zde je třeba zmínit důležitou součást, jíž je bezpečnost práce, aby byly minimalizovány problémy. Některé práce v podstatě ani nelze provádět v nočních hodinách. Nicméně máte pravdu, že řada z nich je možné, aby v nočních hodinách bylo intenzivně na nich pracováno. To znamená, stavební technika může být využita. Nicméně samozřejmě to znamená zvýšení finanční náročnosti a to znamená, že to musí být na hlavních tazích, hlavních komunikacích, kde finanční prostředky, které jsou případně vyšší, se víceméně vyplatí z toho důvodu, že uzavírka je kratší. U komunikací, kde je nižší intenzita provozu, tam právě dochází k zbytečnému navyšování finančních prostředků, protože by se pracovalo v průběhu večerních, nočních hodin nebo o víkendech. Druhá věc, a to je také třeba zmínit, protože to není tak dávno, co proběhlo jak v médiích, ale i na půdě Poslanecké sněmovny, myslím, že dokonce i s ohledem na interpelace, proč jsou uzavírky zejména na drob-

- 240 -

ných stavbách nebo drobných pracích před víkendy nebo před třeba prodlouženými víkendy, které jsou třeba i se svátkem. To je věc, která samozřejmě zase je v opačném gardu, kde je třeba se snažit o to, abychom u těchto drobných oprav spíše dbali na to, že bude v průběhu týdne, a ne třeba v pátečních hodinách. A už je to problematika — vlastně v poslední době je to výstavba jedné mýtné brány na komunikaci D1. Můžu zmínit i výtluky v příměstských oblastech hlavního města Prahy, kde právě docházelo k opravě drobných staveb, které byly třeba v průběhu tří čtyř dnů odstraněny a opraveny, ale tím, že se začalo ve čtvrtek, v pátek před prodlouženým víkendem, tak se tam tvořily poměrně dlouhé kolony a také to bylo poměrně negativně komentováno. Takže není asi úplně jednotný mustr na to, jakým způsobem přistupovat. Je to třeba rozdělit na delší a kratší opravy a na důležité komunikace, kde je vyšší intenzita dopravy, tam se i vyplatí větší finanční náročnost. Nicméně tam, kde se jedná o menší intenzitu, tak tam současný stav je vyhovující. Ale souhlasím s vámi, že je třeba, abychom zapracovali na tom, že u těch důležitějších komunikací, kde je vyšší intenzita, musíme dbát na to, aby práce i ve večerních a nočních hodinách byla zapracována. Z toho ohledu bych chtěl i říci, že při přípravě modernizace D1 velmi intenzivně komunikujeme s Ředitelstvím silnic a dálnic a už vlastně i ve výběrových kritériích je jedna z podmínek, že předpokládáme právě minimálně 18hodinovou pracovní dobu, to znamená vlastně na dvě pracovní směny, které by měly probíhat při přípravě nebo při průběhu modernizace dálnice D1. Což by se alespoň částečně mohlo blížit tomu, co jste popsal v okolních státech. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec se nechystá položit doplňující otázku. Budeme tedy pokračovat následující interpelací a tu podává pan poslanec Ladislav Šincl. Do třetice a naposledy na pana ministra Dobeše. Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, na 36. schůzi Poslanecké sněmovny dne 15. 3. jsem vás interpeloval ve věci potřebného obchvatu obce Dětmarovice, kde jste bohužel nebyl přítomen. Dovolte mi připomenout, že se jedná o hlavní silniční spojnici mezi Bohumínem a Karvinou. Zdejší obyvatelé se potýkají snad se všemi negativními vlivy provázejícími rostoucí hustotu provozu. Ve špičkách tudy projede více než tisíc aut za hodinu. To je spojeno se zvýšenou nehodovostí. Za posledních pět let tu došlo k 69 nehodám. Toto vše ohrožuje bezpečnost občanů obce Dětmarovice, zvláště dětí, a rovněž se to podepisuje na zhoršení zdejšího již tak špatného životního

- 241 -

prostředí. Prašnost v této lokalitě se pohybuje běžně nad 100 mikrogramů na m3, ale byly již naměřeny hodnoty až 800 mikrogramů na m3. Na tuto interpelaci jsem dostal od vás odpověï, že realizace obchvatu patří k vašim prioritám a že se jedná podle vašeho názoru o velký dopravní problém. A také, že tento obchvat považujete za důležitý, ale že se tato akce nenachází v seznamu akcí Státního fondu dopravní infrastruktury na léta 2013 a 2014, a proto se s ní počítá až v letech následujících. Vážený pane ministře, kdo nechce, ten hledá důvody. A ten, kdo chce, hledá způsoby. A tak mám na vás jednoduchou otázku vycházející z vaší odpovědi. V kterých letech se počítá s tímto obchvatem? Opakuji: V kterých letech se počítá s tímto obchvatem? Děkuji za odpověï. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a zvu pana ministra, který jistě bez opakování odpoví. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji za slovo. Co se týče obchvatu Dětmarovice, tak jsem odpovídal, jak jste už zmínil, dopisem. On je to velmi podobný problém, jako byla předchozí interpelace ohledně obchvatu kolem Chrudimi. Takže já to jenom ve zkratce zopakuji. Problematika je v tuto chvíli postavena tak, že ve třech základních balících jsou stavby, které se řadí: Za prvé stavby, které jsou v operačním programu Doprava, to znamená, které jsou kofinancované z evropských zdrojů. Druhým balíkem staveb jsou stavby, které jsou rozestavěné, případně konzervované z dob minulých, které v tuto chvíli je možné začít znovu opravovat, resp. dostavovat. Třetí část jsou stavby, které jsou řekněme v balíku, na který můžeme využít zbytné zdroje z národních zdrojů. Nicméně co se týče těchto finančních prostředků na národní zdroje, tak to jsou opravdu prostředky jenom na dílčí menší stavební práce, a už to jsou některé kruhové objezdy, nebo nějaké kratší úseky. Co se týče jednotlivých obchvatů, máte pravdu, že určitě je důležité s ohledem na bezpečnost i s ohledem na kvalitu života jednotlivých obcí se zabývat obchvaty. Nicméně co se týče obchvatů, tak se zde bavíme o částkách kolem 1, 1,5 až 2 mld. korun za jednotlivé obchvaty a to v tuto chvíli opravdu ve Státním fondu dopravní infrastruktury navíc opravdu není a nemáme a do roku 2014 nepředpokládám, že by tam finanční prostředky byly. Proto ta odpověï v dopise. Já bych se úplně stejně vyjádřil k problematice komunikace v tomto Moravskoslezském kraji s ohledem na komunikaci 1/11 směrem OstravaOpava. Úplně stejně je komunikace 1/11 směrem na Třinec a potom směrem na česko-slovenskou hranici přes Mosty u Jablunkova, kde velmi podobně argumentuje i město Třinec a mnoho dalších měst, která jsou na této komunikaci, kde je daleko ještě vyšší intenzita, než je problematika

- 242 -

Dětmarovic. Tím nechci omlouvat to, že by to byla vyšší priorita nebo více důležité, nicméně chci říci, že ani na tuto komunikaci v tuto chvíli finanční prostředky nejsou. Tam, kde finanční prostředky jsou, kde jsme hledali možnost je zapojit do operačního programu Doprava, je komunikace 1/11 pro tzv. Mokré Lazce, kde chceme propojit mezi Ostravou a Opavou. To si myslím, že alespoň částečně může regionu pomoci. Samozřejmě, samotné obci to nepřinese kýžený efekt, který čekáte. Co se týče termínu, odpovím velmi podobně jako u obchvatu Chrudimi. Já v tuto chvíli do roku 2014 nejsem schopen říct, že to bude. To znamená, jestli to bude 2015, nebo 2016, to je samozřejmě zase záležitostí, která bude odpovídat dopravní sektorové strategii, která bude v průběhu příštího roku představena jak samozřejmě Poslanecké sněmovně, tak široké veřejnosti. A pokud to bude kopírovat to sedmileté období, v převážné většině finanční prostředky, národní zdroje do operačního programu, a už se bude jmenovat jakkoli, tak samozřejmě bude velmi složité najít finanční prostředky z národních zdrojů. Pokud by naopak tam byly navíc prostředky z národních zdrojů, tak určitě obchvaty budou tou oblastí, kde bude prioritně nějakým způsobem potom vynakládání těchto prostředků. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, zda pan poslanec... Ne, pan poslanec si nepřeje položit doplňující otázku. Můžeme postoupit k následující interpelaci a tu bude podávat pan poslanec Antonín Seïa na ministra financí Miroslava Kalouska. Prosím. Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, při vyplňování daňového přiznání z příjmů fyzických osob za rok 2011 došlo ke snížení slevy na poplatníka z původních 24 840 korun na 23 640 korun. Takzvaná povodňová daň, jak jste ji nazval, měla přispět na likvidaci povodňových škod. Pominu-li skutečnost, že s povodněmi původně neměla nic společného, protože již před povodněmi vaše ministerstvo hodlalo snížit všem poplatníkům daňové slevy, chci se zeptat, kde skončily tyto vybrané peníze. Vážený pane ministře, původně měla tato vaše povodňová daň skončit na zvláštní položce státního rozpočtu, ze které by stát platil protipovodňová opatření a odstraňování škod po záplavách. Zajímalo by mě, zda cca 5 mld. vybraných peněz bylo skutečně použito na tyto účely. A chci se, pane ministře, zeptat, jaká konkrétní protipovodňová opatření vláda provedla, co se skutečně postavilo, opravilo či jaké náklady byly vynaloženy z těchto financí na likvidaci povodňových škod. Děkuji vám za vaše odpovědi. (Potlesk poslanců ČSSD.)

- 243 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Na tuto interpelaci odpoví ministr financí Miroslav Kalousek.

rozpočtu jako nespotřebované nároky a na likvidaci povodňových škod mohou být používány — a také budou používány — až do roku 2013.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za dotaz, pane poslanče. Skutečně za rok, za účtovací období 2011, si daňový poplatník nemohl odepsat slevu na dani ve výši 24 840 korun, ale mohl si odepsat pouze 23 640 korun. Byl to v podstatě příspěvek těch, jejichž plat byl zhruba vyšší než 19 tisíc — nebyla to daň na hlavu, jak se někdy nesprávně říká — na škody působené povodněmi. Pochopitelně tím, že se to rozpočtovalo dopředu, nemohli jsme naprosto přesně vědět výnos této daně. Bylo to o něco víc než 5 mld., ale prosím o pochopení, že je to sdílená daň, podílejí se tedy na ní také obce a kraje, takže přínos pro státní rozpočet byl nižší, o něco málo, než ony 4 mld., které byly souvztažně rozpočtovány na výdajové straně ve Všeobecné pokladní správě na rozpočtové škody. To znamená, v rámci bilance státního rozpočtu skutečně byly výdaje zvýšeny o 4 mld. korun a v kapitole Všeobecná pokladní správa byla rozpočtována — a ve státním závěrečném účtu je také vidět — položka 4 mld. korun na likvidaci povodňových škod. Z této položky byly na žádosti jednotlivých ministerstev, která se podílejí na likvidaci povodňových škod, tedy Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, přesouvány do rozpočtových kapitol dle požadavků těchto ministerstev. Ne všechny peníze se vyčerpaly, což neznamená, že byly použity na něco jiného. Zdůrazňuji, že tomu tak není, že pokud nebyly vyčerpány, a to Ministerstvo financí nemůže nijak ovlivnit, protože to je otázka kapacit investorů, kapacit stavebníků, otázek stavebního rozhodnutí, tak zůstaly podle rozpočtových pravidel jako takzvané nespotřebované nároky, a to buï v kapitolách těchto ministerstev, nebo také něco zůstalo v kapitole Všeobecná pokladní správa, protože ne o všechno resorty požádaly. Je to možné čerpat až do roku 2013, protože to jsou prostředky převoditelné jako nespotřebované nároky a v okamžiku, kdy bude možné ty škody skutečně realizovat, tak z těchto prostředků, z těchto nespotřebovaných nároků, budou zaplaceny. Já si dovolím jenom — já jsem pro rychlost nebyl schopen vám vypsat přesnou strukturu toho, co v jednotlivých kapitolách bylo realizováno a co tam zbylo. Rád vám to nechám zpracovat. Jenom připomenu, že jsme přehled k 27. 7. 2011 už jasně zveřejnili na webových stránkách Ministerstva financí. Můžeme ho pochopitelně aktualizovat. Rád vám ho doručím. A jenom zdůrazňuji, že by do dnešního dne se opravdu neutratily 4 mld. na likvidaci povodňových škod, tak to neznamená, že ty peníze byly použity na něco jiného. Stále jsou na výdajové straně bilance státního

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance. Ano, ten si přeje položit doplňující otázku. Prosím.

- 244 -

- 245 -

Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, děkuji za odpovědi. Vy jste mě ujistil, že opravdu vybrané peníze — to znamená ty, které jste vybíral jako ministr financí, tedy vaše ministerstvo, ze slevy na dani — skončily tam, kde bylo požadováno. To je v pořádku. Já jsem se jenom chtěl ujistit, že i ty nespotřebované nároky, o kterých hovoříte, budou použity na likvidaci povodňových škod. A proč to říkám? Protože řada měst, třeba na jižní Moravě — příklad, jsem z Uherského Hradiště — chystá protipovodňová opatření. A já doufám, že i na město Uherské Hradiště, resp. na Povodí Moravy, které je investorem, tyto peníze zbudou. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: I na tuto otázku bude reagovat ministr pan Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Ujišuji, že rozpočtová pravidla neumožňují ten nespotřebovaný nárok použít na něco jiného, než na co to bylo rozpočtováno. Ono to tedy nejde ani utratit na něco jiného ze zákona. Takže opravdu to bude utraceno na povodňové škody. Jenom prosím, abychom si nepletli program Protipovodňová opatření, což je zhruba 13miliardový program realizovaný někdy od roku 2006 nebo 2007, teï si nejsem úplně jist, a likvidace povodňových škod, protože z této částky, z těch 4 mld. korun, která byla ve Všeobecné pokladní správě, může být placena jenom likvidace reálných povodňových škod, které byly způsobeny povodněmi v roce 2010. A nejsem si jist, jestli to bylo v Uherském Hradišti. To znamená, že Uherské Hradiště může čerpat jenom z programu Protipovodňová opatření. To je jiný program, realizovaný Ministerstvem zemědělství, na kterém se podílejí národní zdroje, půjčka Evropské investiční banky a fondy Evropské unie. Dohromady je to asi 13 mld. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi a končím projednávání této interpelace. Budeme pokračovat následující, kterou podává paní poslankyně Marta Semelová na omluveného ministra školství, pan Petra Fialu.

Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den. Dámy a pánové, svým usnesením o vázání výdajů státního rozpočtu na rok 2012 rozhodla vláda o škrtech ve školství ve výši 2,5 mld. korun. Pro učitele, kteří nesou zodpovědnost za vzdělání a často namísto rodiny i za výchovu, to znamená snížení platů až o tisíc korun měsíčně. Jako by nestačilo, že byl zrušen takzvaný věkový automat, takže kantoři nemohou počítat se zvyšováním platu v souvislosti s odpracovanými lety za katedrou. Jako by nestačila nejistota zaměstnání v souvislosti s návrhem na propuštění 17 tisíc učitelů. Vládní priority, jako je například právě oblast vzdělávání, jsou zřejmě trhacím kalendářem. Do velmi těžké situace dostává vláda i nepedagogické pracovníky. Ti mají měsíčně přijít až o 600 korun. Přitom už dnes mají naprosto nedostačující platy. Nedovedu si představit, z čeho budou žít v případě jejich dalšího snížení. Za naprosto šokující pak považuji stav, kdy družinářky a učitelky mateřských škol mají přijít až o 5 tisíc korun měsíčně. Přitom předškolní výchova, to není jenom nějaké hlídání. Má velký význam pro rozvoj dítěte, vytváří základy vzdělávání, pomáhá rozvíjet a napravovat řeč a zároveň má i význam sociální, nebo pomáhá vyrovnat sociálně-ekonomické rozdíly jednotlivých rodin. Navíc do mateřské školy dnes mohou být přijímány už děti od dvou let věku. Dovedete si představit práci v přeplněné třídě, kde jsou děcka s plínkami a zároveň sedmiletí předškoláci s odkladem školní docházky, případně děti integrované? Na to všechno musí být učitelky mateřské školy připraveny. Nemyslíte, že by jejich náročné práci měl odpovídat i plat? Jak budete řešit alarmující situaci týkající se platů učitelů a nepedagogických pracovníků ve školství vůbec? Děkuji.

zaměstnanci můžou za stejných podmínek ve stejné organizační struktuře vykonávat tutéž práci a být i stejně honorováni. Každá firma, která se bude o tuto zakázku ucházet, bude počítat navíc se ziskem, jinak by nepodnikala. Nevěřím tedy v úspory. A pokud by byly, je jich možné dosáhnout i vnitřní reorganizací ministerstva. Druhý problém, který vnímám, je, že někdo z centra bude rozhodovat o řešení operativních problémů v rámci celé České republiky. Pochopil bych výhody centrálních nákupů, ale dávat prostor téměř monopolním řetězcům realitních, bezpečnostních či úklidových agentur se mi jeví problematické. V místě budou pracovat často ani ne na pracovní smlouvu levní venkované, ale tučné provize poplynou majitelům v metropoli. A máme hned novou kauzu. Pane ministře, kolik chcete touto změnou ušetřit? (Potlesk z řad poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: To byla interpelace. Na tuto odpoví pan ministr financí Miroslav Kalousek. — Na tuto interpelaci odpoví pan ministr Jaromír Drábek a já se mu omlouvám, mám pocit, že jsem mu toto neprovedla poprvé.

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, včera jsem si v tisku přečetl, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje se souhlasem vlády pilotní tendr na správu stovek vlastních budov. Jde o dvoumiliardovou zakázku. Nový správce státního majetku má zajistit monopolně na čtyři roky komplexně všechny služby, jako je evidence a správa majetku, provoz budov, úklid, ostraha, odpadové hospodářství, péče o zeleň, nákup energie, stěhování, bezpečnost práce, údržba komunikací a jiné. Je pravdou, že většinu těchto činností už dnes provádějí privátní firmy, ale zdůrazňuji, že místní firmy, které alespoň zaměstnávají občany z daného regionu. Osobně nejsem příznivcem převádění činnosti státu na privát. Režijní

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nejsem ani ministr financí, ani Miroslav Kalousek, přesto na interpelaci rád odpovím. Jak bylo už řečeno panem poslancem Opálkou, v tuto chvíli je záměr po schválení vládou, to znamená v tuto chvíli je to skutečně záměr. Je to tak, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má v rámci svých podřízených organizací několik celostátních sítí budov a každá sí budov je spravována samostatně, někdy dokonce i ještě jednotlivé budovy nebo jednotlivé okresy, dříve úřady práce, mají samostatné smlouvy na jednotlivé činnosti, a už se to týká nákupů energií, a už se to týká nákupů některých služeb. My v tuto chvíli stojíme před otázkou nebo zadáním, jak celý tento proces co nejlépe zoptimalizovat. Ano, principiálně jsou dvě možnosti. Buïto můžeme zřídit na ministerstvu odbor, kam přijmeme několik desítek zaměstnanců, kteří začnou pasportizovat budovy, začnou vyhodnocovat smlouvy z několika set budov a dalších několika set pracoviš a začnou postupně připravovat, jak celý proces zoptimalizovat. To je jedna možnost. Nicméně tato možnost má zásadní nevýhodu, že jsou k tomu potřeba prostředky navíc, protože začít se s tím musí a znamená to investovat nebo vynaložit další náklady na to, aby se celý proces rozběhl. Druhá možnost, kterou jsem zvolil, a proto jsem materiál předložil vládě, je postupovat tak, aby žádné prostředky navíc nebo žádné prostředk,y a

- 246 -

- 247 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan ministr odpoví písemně. Přistoupíme k další interpelaci, kterou podává pan poslanec Miroslav Opálka na pana ministra Jaromíra Drábka. Prosím.

už investiční, nebo provozní, které by musely být vynaloženy navíc, nebyly potřeba. Je to ta známá metoda financování z úspor, která se s úspěchem používá především v energetice, ale samozřejmě má svoje naplnění i v řadě dalších oblastí. Toto je jedna z nich. Protože pokud vypíšeme tendr, kde se dodavatel zaváže k tomu, že zoptimalizuje všechny procesy, pak je jediným limitujícím faktorem při dostatečném, přesném popisu, a to samozřejmě je základní zadání, je jediným limitem dosavadní výše nákladů na správu budov včetně samozřejmě nákupu energií a souvisejících služeb. Co se týká nákupu energií, tak si myslím, že je to úplně jasné a nezpochybnitelné, protože u energií, pokud se nakupuje pro několik stovek budov, je to samozřejmě vždycky levnější, než když se nakupuje po menších částech. Co se týká nákupu dalších služeb, vy jste tady zmínil například ostrahu. Je velmi těžké si představit, že by někdo začal dovážet pracovníky například z Prahy do Bruntálu, aby tam prováděli ostrahu. Samozřejmě že to budou vždycky místní lidé, kteří budou pro tuto oblast využiti. Možná na závěr mi dovolte, abych polemizoval s názorem, že je lépe, když některé věci organizuje stát, protože tím, že je to bez zisku toho, kdo to organizuje, je to levnější. Mám za to, že toto obecně neplatí. Nakonec to je i standardní spor mezi tím, jestli je lépe mít státem řízenou ekonomiku, kde není potřeba vytvářet zisk, a proto je to všechno mnohem efektivnější, nebo zda nastolení efektivního chování raději nechat na tržních podmínkách. Já si myslím, že pokud řeknu, že tržní podmínky jsou mnohem efektivnějším nástrojem, že tím jenom vyjádřím své obecné přesvědčení pro přístup k těmto záležitostem. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Pane ministře, děkuji za odpověï. Nemyslím si, že prostředky navíc firma, která to vyhraje, nebude mít. Jenomže ona si nasmlouvá stejné firmy, které to dneska vykonávají, ale za menší peníze a zaměstnanci dostanou méně peněz. Přesně tak to probíhá na stavbách, když Skanska někde převálcuje všechny místní, ale pak ti místní pro ni dělají, ale za menší peníz. Jen vzpomenu na pár problémů. Zažíváte určitě s prokazováním čistého tendru na informační systém pro úřad práce České republiky nemálo problémů. Diskuse jsou kolem centrálního nákupu obrovského počtu počítačů na různá pracoviště celé České republiky. Kritika je na výběr zprostředkovatele agentury práce, která má převzít za úplatu, čili tržní prostředí podporujeme, že stát za to zaplatí, zprostředkování zaměstnávání

- 248 -

nezaměstnaných místo státní správy, a nevím, na co jsem ještě zapomněl. Nemáte tedy obavu, pane ministře, že pohled veřejnosti na toto výběrové řízení zrovna na Ministerstvu práce a sociálních věcí bude od samého počátku zatíženo nedůvěrou a zpochybňováním. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: I na tuto otázku odpoví pan ministr Jaromír Drábek. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Doplním svoji odpověï. Já to považuji za relevantní otázku. Jde jenom o to, do jaké míry člověk svoje manažerské kroky odvíjí od toho, jak je to hodnoceno v médiích — a to zdůrazňuji, v médiích, protože jsme v době, kdy mediální senzace je to, co je žádáno —, anebo zda postupuje tak, že je postup jasný, jasně vymezený a s jasnými výsledky. Nezbývá než dát přesně příklad, na který vy jste tady poukázal. Pokud už dnes máme naprosto jednoznačně prokazatelné, že na základě účetních dokladů za první čtvrtletí se nám podařilo velmi výrazně snížit náklady na provoz informačních systémů ministerstva, tak to je prostě fakt, který je doložitelný, a kdo chce tento fakt znát, tak si to může ověřit na účetních dokladech v tuto chvíli, za rok na státním závěrečném účtu, protože řady v jednotlivých letech jsou prostě naprosto jednoznačně srovnatelné a je to prokazatelné. Kdybych se měl bát udělat jakýkoliv krok jenom proto, že to bude nějak negativně někým zneužito, tak to bych nemohl sedět na pozici ministra vlády, která chce úspornými opatřeními konsolidovat veřejné finance. Samozřejmě, každý krok může být doprovázen kritikou. Já jsem přesvědčen, že ty kroky jsou velmi jasně a konkrétně zdůvodnitelné a že i kroky, které byly učiněny v minulosti, je možné jednoznačně prokázat, že byly krokem k úspoře provozních nákladů, a tedy k úspoře prostředků všech daňových poplatníků, a jsem o tom přesvědčen i v této záležitosti. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Zvu k mikrofonu pana poslance Karla Černého. Ten bude interpelovat omluveného ministra Alexandra Vondru. Prosím. Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, dobrovolnictví je spojeno s celkovým charakterem člověka, a proto se s dobrovolnickou prací setkáváme ve všech oblastech společenského života. Dobrovolnictvím ve vztahu k Armádě České republiky jsou aktivní zálohy, o jejichž působení v rámci Armády České republiky se v poslední době vedou debaty. Byl jsem osloven několika příslušníky aktivních záloh, které zajímá jejich budoucnost.

- 249 -

Vážený pane ministře, vzhledem k vaší omluvené nepřítomnosti vás žádám o písemnou odpověï, a protože budoucnost aktivních záloh je závažné téma, které si zaslouží větší prostor, věřím, že tím správným místem je i jednání podvýboru pro strategické koncepce a reformu Armády České republiky. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Následující interpelace byla paní poslankyní vzata zpět, nebude tedy přednesena. Budeme pokračovat interpelací, kterou podává pan poslanec Václav Neubauer na omluveného ministra Leoše Hegera. Prosím.

nejdůležitější provozní záležitosti ve Vězeňské službě. Zastavují pomaličku i ty mandatorní výdaje, mezi které řadíme i stravu vězňů, což je asi 46 nebo 47 korun na den. Já se chci zeptat, kde je konec této záležitosti, kdy konečně Vězeňská služba a vězení bude podporováno částkou, kterou si stát objedná, to znamená částkou, která bude znamenat, že těch 24 tisíc vězňů bude moci ve věznici být. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Na tuto interpelaci odpoví ministr financí pan Miroslav Kalousek.

Poslanec Václav Klučka: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, já rozumím tomu, že člověk po vypětí, které v Evropské komisi a v Evropě vůbec známe, nemá zrovna náladu na nějaké odpovědi na interpelace, ale já musím zároveň konstatovat, že vaše postavení ve vládě je naprosto nenahraditelné. Když vy nejste ve vládě, tak materiál se neprojedná. Teï mám na mysli materiál Návrh na řešení nedostatečnosti finančních prostředků ve Vězeňské službě České republiky, který měla vláda projednávat včera dopoledne. Já bych skutečně chtěl znát váš názor, pane ministře. Znám názor ministra spravedlnosti a musím vám říci, že vůbec nejsem s jeho názorem spokojen. Chci znát váš názor na věci, které zastavují de facto

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za otázku, pane poslanče. Zrovna tak jako bych pokládal za nepřípadné, kdyby třeba vláda projednávala vyslání vojenského kontingentu kamkoliv bez přítomnosti ministra obrany, tak si myslím, že je naprosto logické, že požadavek na jednu miliardu navíc mimo rozpočtované kapitoly bez přítomnosti ministra financí se také nedá projednávat, takže v tom bych neviděl nic neobvyklého. Já se necítím úplně komfortně, protože si myslím, že nejdříve by o té věci měla jednat vláda, a pak bychom vás měli seznámit se společným vládním stanoviskem, nicméně nemám důvod nebýt otevřený, to znamená, že si vlastně udělám takové cvičení na argumentaci ve vládě. Abych vám řekl — ano, je pravda, že Ministerstvo spravedlnosti žádá zhruba 940 miliónů navíc oproti rozpočtovaným prostředkům pro účely Vězeňské služby a že jsem k tomuto materiálu uplatnil celou řadu připomínek a mám celou řadu dotazů, bez jejichž zodpovězení se dá velmi obtížně s něčím takovým souhlasit. Chtěl bych tím především říci, že je zcela opomíjeno, že v předchozích letech byla tato kapitola pro tyto účely navyšována a zřejmě ne vždy účelně. Například v roce 2011 vláda odsouhlasila trvalé zvýšení počtu funkčních míst a výdajů na platy u Vězeňské správy. Zvýšení těch prostředků na platy bez příslušenství, to znamená bez pojistného, činí v celoročním vyjádření 162 mil. a je to 345 příslušníků a 196 občanských zaměstnanců. Ministerstvo spravedlnosti to požadovalo jako nezbytnou kapacitu navíc. Podporoval to tehdy bezpečnostní výbor a vláda vyhověla. Ze státního závěrečného účtu za rok 2011 mi ale jednoznačně vyplývá, že ta funkční místa vůbec Vězeňská správa nepotřebovala, protože zůstalo neobsazených 574 míst, to znamená, že vláda navyšovala o 345 příslušníků a 196 občanských zaměstnanců, my jsme na to rozpočtovali rozpočtové prostředky a ono tam zůstalo 574 míst neobsazených, by se na ně rozpočtové prostředky čerpaly. To je zvláštní. O tom musím tedy s kapitolou Ministerstva spravedlnosti jednat. To jaksi není běžné — vyžádat si lidi navíc a pak je neobsadit, ale čerpat peníze.

- 250 -

- 251 -

Poslanec Václav Neubauer: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, nedávno koloval na internetu seznam vytipovaných nemocnic, které by měly být utlumeny. Mezi těmito nemocnicemi k mé hrůze a zděšení byla i svitavská nemocnice v Pardubickém kraji. K mému zděšení proto, že v nedávné době byla zrušena nemocnice v Moravské Třebové a pacienti v moravské části Pardubického kraje mají už nyní průměrnou dojezdovou délku do nemocnice 50 km. Tato vzdálenost by se nepoměrně prodloužila a dostupná zdravotní péče značně zhoršila. Proto se ptám, vážený pane ministře, je tento seznam rušených nebo jinak utlumených nemocnic pravdivý? Shodou okolností jsme dnes obdrželi výzvu Asociace českých a moravských nemocnic, která se téhož problému také týká. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Bude odpovězeno na vaši interpelaci písemnou formou. Přistoupíme k interpelaci následující. Tu přednese pan poslanec Václav Klučka. Bude interpelovat ministra financí Miroslava Kalouska.

Na rok 2011 byl oproti návrhu ministra financí ve vládě rozpočet navýšen o 500 mil. korun a bylo to promítnuto i do střednědobého výhledu na léta 2012 a 2013 a navíc logicky z toho krácení, které probíhalo teï v roce 2012, jak jsme zavazovali prostředky, tak jsme vyňali platy soudců a státních zástupců, to znamená, tam jsme akceptovali, že to jsou prostředky, které Ministerstvo spravedlnosti krátit nemůže. Také není bez zajímavosti, že Vězeňská služba je jediným bezpečnostním sborem, kde na rozdíl od policie, celníků nebo vojáků v posledních letech byly zvyšovány počty funkčních míst, a to na současných 11 346 funkčních míst, v tom je 7 227 příslušníků ve služebním poměru a 4 119 občanských zaměstnanců. Proti roku 2010 je to o 8,8 % navíc. Uvědomuji si tíživou situaci z hlediska počtu zalígrovaných. Nejsem si jenom jist, a je to také jedna z mých otázek, zda je úplně běžné, že je 2,3 zaměstnance na jednoho vězně. Myslím si, že jsou vězeňské správy, které fungují v jiných zemích, možná výrazně hospodárnější z hlediska personálních zdrojů. Také o tom potřebuji mluvit jak s Ministerstvem spravedlnosti, tak tyto otázky chci vznášet na vládě. Jsem přesvědčen, že Ministerstvo spravedlnosti by mělo provést vnitřní audit fungování Vězeňské služby za účelem její reorganizace. V tomto systému, jak je teï nastaven, chápu, že rozpočtová situace je mimořádně tíživá. Domnívám se, ale že by to šlo možná udělat i jinak. Vláda samozřejmě může vyhovět žádosti a navýšit, ovšem nikoliv na úkor deficitu, ale musí to sebrat někomu jinému. Ujišuji vás, že ve všech ostatních kapitolách situace není méně napjatá. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Klučka položí doplňující otázku. Poslanec Václav Klučka: Pane ministře, nezbývá mi než vám poděkovat za velkou otevřenost a přístup k tomuto problému, nebo jste potvrdil i moji domněnku, že v argumentech, které dostává garanční výbor při projednávání jak návrhu rozpočtu, tak i při projednávání struktury Vězeňské služby a které jsou používány ze strany ministra spravedlnosti, není všechno v pořádku. To ale nebude podle mého názoru řešit výbor. Byl bych jenom rád, aby příští rozpočet nebyl znovu doprovázen tím, že ono to je jen část peněz, které tam teï dáváme a které dostáváme, a vláda zase v druhém pololetí něco přidá. Tohle to je špatně i pro nás. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan ministr financí bude ještě replikovat. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já bych jenom rád podotkl,

- 252 -

že tohle jsem neřekl. Nedovoluji si tvrdit, že v argumentech Ministerstva spravedlnosti je něco v nepořádku. Mám tam jen mnoho nevyjasněných otázek, se kterými jsem se vám svěřil a na které budu chtít znát odpověï. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Končím projednávání této interpelace. Přistoupíme k interpelaci následující. Pan poslanec Jan Látka interpeluje omluveného ministra vnitra Jana Kubiceho. Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane nepřítomný ministře, v závěru loňského roku byl schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2012, z něhož pak vyplývají výdajové rámce na roky 2013 a 2014. Lze si tak udělat představu, jak se bude dále vyvíjet rozpočet Hasičského záchranného sboru. Zatímco v roce 2008 investiční výdaje na úrovni 1,83 miliardy, v roce 2012 je plán 276 milionů korun, což nepostačí ani k základní obnově techniky. Sbor v roce 2010 hospodařil se sumou zhruba 8,5 miliardy korun, v roce 2012 to bude 6,6 miliardy, o rok později již 5,8 a v roce 2014 jen 5,2 miliardy korun. Z toho je zřejmé, že rozpočet v roce 2014 není pro hasiče myslitelný bez změny rozsahu činností poskytovaných občanům. Rozpočtem nadiktované škrty povedou k tomu, že Hasičský záchranný sbor nebude mít na provozní výdaje, přičemž už teï má investiční výdaje minimální, nebo bude nucen snížit početní stavy až o 3 000 příslušníků. Myslíte si, pane ministře, že je to při současném počtu 9 500 příslušníků vůbec možné? Vaše krátkozraké a bezkoncepční škrty ve výdajích na bezpečnostní sbory, zejména na hasiče, neumožňují garantovat občanům bezpečnost a poskytování služeb v takovém rozsahu a v takových dojezdových časech jako dosud, což může v konečném důsledku ohrozit nejen majetky, ale i lidské životy. Hasiči jsou ti, kteří jsou v krizových situacích, a je dopravní nehoda, požár, povodeň, či jiná živelní pohroma, první na místě. Jsou vybaveni a vycvičeni k tomu, aby poskytli pomoc v širokém spektru činností. Pokud budou plánované škrty uskutečněny, hrozí, že v roce 2014 bude Hasičský záchranný sbor paralyzován. Proto se ptám, pane ministře: Není již nejvyšší čas, aby vaše vláda rozpočtové odpovědnosti zamezila dalším únikům na příjmové stránce rozpočtu a oprostila se od tupých škrtů na straně výdajů? Hasiči a následně občané této země by to jistě velmi ocenili. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Na vaši interpelaci přijde písemná odpověï. Budeme pokračovat následující interpelací. Podává jí pan poslanec Břetislav Petr na ministra Martina Kubu. Pan poslanec Břetislav Petr není přítomen, tudíž jeho přihláška propadá.

- 253 -

Následující interpelace byla panem poslancem vzata zpět. Můžeme tedy přejít přímo k další interpelaci přítomného pana poslance Antonína Sedi, který interpeluje ministra dopravy Pavla Dobeše. Prosím. Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, podle mých informací je financování Ústavu pro odborné zjišování příčin leteckých nehod dlouhodobě podfinancované, což ohrožuje jeho naplněnost odbornými pracovníky i jeho vlastní činnost. Dále dlouhodobě připravovaná investiční akce s názvem Ústav pro odborné zjišování příčin leteckých nehod — výstavba hangáru, administrativní části, která je připravena od roku 2008, je z důvodu nedostatu finančních prostředků zastavena. Přitom tento malý úřad vynakládá značné finanční prostředky na pronájem potřebných hangárů a ploch. Vážený pane ministře, Česká republika je vázána mezinárodními smlouvami, zejména Chicagskou úmluvou a ICAO, aby zajišovala nezávislé prošetřování leteckých nehod. Proto se vás ptám, pane ministře: Jakým způsobem zajistíte činnost tohoto úřadu i v letech 2013 a 2014? Jakým způsobem zajistíte personální doplnění tohoto úřadu? Hodlá vaše ministerstvo realizovat výstavbu potřebného hangáru? V případě, že ano, v jakém časovém horizontu? Děkuji za vaše odpovědi. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Na interpelaci odpoví ministr dopravy Pavel Dobeš. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, co se týká ÚZPLN, resp. Ústavu pro odborné zjišování příčin leteckých nehod, jedná se o nezávislou instituci, která není přímo podřízena Ministerstvu dopravy a vychází z programu mezinárodních organizací směřujících ke zvýšení bezpečnosti civilního letectví, jak bylo zmíněno. Chtěl bych tady zdůraznit tři body, které byly vypíchnuty. Prvním byla problematika podfinancování této organizace, druhá je problematika nájemních vztahů a třetí je počet pracovních míst. Podíváme-li se na současnou situaci, tak v roce 2010 byl celkový objem prostředků, který byl pro ÚZPLN uvolněn ze strany Ministerstva dopravy, 13,8 milionu korun, v roce 2011 tato částka byla snížena na 12,6 milionu korun a pro rok 2012 je tato částka 12,9 milionu korun, to znamená o 300 000 korun je to částka vyšší než v roce předchozím. Znamená to, že nedochází k postupnému, stálému snižování, ale dochází spíše k přeorganizování a racionalizaci rozpočtu. Pokud jde o počet zaměstnanců, které jste zmiňoval, v roce 2010 se jedná o dvanáct pracovníků, v roce 2011 také dvanáct a v roce 2012 třináct, to znamená navýšení o jedno pracovní místo.

- 254 -

Byla zmíněna problematika nájemních smluv a potom následně jakoby v kontradikci, co se týče plánovaného hangáru pro uchování a zkoumání trosek letadel. Tady bych chtěl zmínit, že požadovaná výstavba hangáru, administrativní části, byla z důvodu neúčelnosti a nehospodárnosti vynakládání prostředků státního rozpočtu pozastavena, a proto v tuhle chvíli stavba není realizována. Celková alokace na tuto výstavbu je 171 milionů korun. Stávající situace je řešena pronájmem části hangáru LOM Praha, státní podnik, na Letišti v Praze-Kbelích a pro případ velké letecké nehody dopravního letadla je situace dočasně řešena na základě smlouvy o smlouvě budoucí mezi ÚZPLN a Řízením letového provozu České republiky, kdy pronájem prostoru je v hangáru A Letiště Praha Ruzyně. Tady bych chtěl zmínit, že když se podíváte na jednotlivá rozdělení finančních prostředků, tak jak jsem je zmiňoval, v celkovém agregovaném čísle je to tedy 13,8, 12,6 a 12,9, tak v tuhle tu chvíli je na platy rozdělena částka na 4,4 milionu korun, nájemné z toho činí 700 tisíc korun, konzultační, poradenské a právní služby 700 tisíc korun, cestovné 504 tisíce korun a opravy a udržování 600 tisíc korun. To znamená, podíváte-li se na částku za nájemné a pronájem jednotlivých a už tedy hangárů, nebo té smlouvy o smlouvě budoucí, tak částka, která je požadovaná, tzn. 171 milionů korun, by řekněme dalších 170 let měla vydržet, co se týče toho podnájemního vztahu. Proto se domnívám, že v době, kdy dochází k poměrně zásadním restrikcím a vlastně snižování rozpočtu jednotlivých podřízených organizací jak u Ministerstva dopravy, tak ale v celkovém rozpočtu České republiky, že v tomto období, kdy dochází k určité recesi, počkáme-li dva, tři, čtyři roky na zase znovuobnovení hospodářského růstu, tak si myslím, že tento krok je účelný a správný, protože se v této chvíli nejedná opravdu o nějaké zásadní vyhazování prostředků za ty nájemní smlouvy. Tak jak říkám, jedná se o to, že dalších 170 let bychom vydrželi s tou nájemní smlouvou, která v současné době je platná. Nicméně rozumím tomu, že ten projekt v roce 2008 byl odsouhlasen, a pokud budeme mít více finančních prostředků, tak ho můžeme realizovat. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan poslanec položí doplňující otázku. Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, pane ministře za vaši odpověï. Souhlasím s tím, že ta částka je vysoká, ale určitě i ten projekt, tak jak mám informace, se dá upravit, aby vynaložené prostředky byly vynaloženy hospodárně a efektivně. Nicméně chtěl bychom jenom zdůraznit jednu věc — že právě Ústav pro odborné zjišování leteckých nehod, jak jste správně řekl, není podřízen

- 255 -

Ministerstvu dopravy a musí zajišovat nezávislé prošetření leteckých nehod bez státní správy. A poslední audity ICAO atd. toto zdůrazňují. To znamená, jakýkoliv pronájem atd., že by bylo lepší, kdyby byly ve svých vlastních prostorech. Jinak děkuji za podporu tomuto projektu. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan ministr už nebude — přece bude reagovat. Prosím. Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji za to doplnění. Nicméně co se týče podpory projektu, jsem rád, že jste říkal, že je možné ten projekt upravit. Já jsem tedy popravdě řečeno informaci o té snížené částce neobdržel, že by se jednalo o nějaké zásadní zlevnění. Jednalo se o nějakou částku v rámci jednotek milionů korun. Ale tak jak jsem říkal, podpora projektu je ale také vázaná na to, abychom opravdu byli schopni finanční prostředky najít. To znamená, že to opravdu není v rámci měsíců nebo třeba i do roku 2014. Je to opravdu do toho, kdy jsme schopni reálně říct, že Ministerstvo dopravy začne navyšovat finanční prostředky, které budeme moci využívat i třeba na to, co proběhlo na dnešních předchozích interpelacích, a už to jsou právě prioritně jednotlivé obchvaty a jiné stavby, a teprve potom samozřejmě můžeme realizovat i věci týkající se této problematiky. Ten hangár je třeba, nicméně současný stav i podle ICAO je zatím dostatečný.

tím by i zdejší učitelé přišli o práci a rozšířili by tak řady nezaměstnaných. Mám velice negativní ohlasy od ředitelů škol ve svém příhraničním regionu, ale i starostů, kteří mají zájem o udržení škol. Škola v takové obci představuje nejen centrum vzdělání, ale i kultury a společenského života. Odmítají nesmyslnou reformu, odmítá ji i Česká strana sociálně demokratická a jako takovou reformu jistě nepodpoříme. Vážený pane ministře, chtěl bych znát váš názor na to a zdali tato reforma, která byla připravovaná předchozím ministrem, bude takto pokračovat. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Na vaši interpelaci odpoví pan ministr písemnou formou. Následující interpelace byla panem poslancem vzata zpět. Týkalo se to interpelace na ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Budeme tedy pokračovat interpelací, kterou přednese paní poslankyně Marta Semelová na ministra Jaromíra Drábka.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, tak jako na předchozího pana ministra Dobeše i na vás mám stejnou interpelaci. Reforma financování regionálního školství má přinést největší změnu, a to ve stanovení přesného počtu žáků v jedné třídě. Hovoří se o 24 dětech. Pokud by jich mělo být o jednoho více či méně, znamenalo by to, že škola od státu obdrží méně peněz a provoz budou muset dotovat obce. To by ohrozilo zásadně existenci především menších škol. Již nyní ve snaze udržet školy obce doplácejí nemalé finanční prostředky na jejich provoz. Tedy připravovaná reforma by znamenala další finanční zátěž a je reálné, že například druhé stupně by na vesnických školách pravděpodobně zanikly, a je možné, že by v řadě případů zanikly venkovské školy vůbec a

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, moje interpelace se týká neprůhledných aktivit a financování na MPSV a sepětí některých vysokých úředníků s určitými firmami a společnostmi. Příkladem je ředitel odboru rodiny a dávkových systémů Miloslav Macela, který založil v roce 2010 obecně prospěšnou společnost Centrum pro transformaci a předsedá její správní radě. Předmět podnikání souvisí s návrhem novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou projednáváme ve Sněmovně. Dá se předpokládat, že pan Macela může být výrazným příjemcem dotací ze strany státu. Členem dozorčí rady je také ředitel Vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček, zakladatelkou organizace pak vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí na MPSV Klára Trubačová. Další příklad. První náměstek Vladimír Šiška, léta spjatý s počítačovými systémy, který je na Ministerstvu práce a sociálních věcí zodpovědný za informační technologie, ale i za problémy s vyplácením dávek. Okamžitě po svém jmenování jste rozhodl, že veškeré finance výhradně půjdou přes něj, přičemž krátce nato ředitelům Úřadu práce první náměstek nařídil, aby nevyhlašovali žádné veřejné zakázky na dodávku počítačových technologií, služeb a školení zaměstnanců v této oblasti, respektive aby vyhlášení takových zakázek zrušili. V roce 2000 jako jeden ze spolumajitelů a šéf představenstva telekomunikační společnosti Echoton podepsal smlouvu o prodeji za víc než čtvrt miliardy 51 % akcií společnosti, kterou stoprocentně vlastnil ČEZ. Ve stejné době byl šéfem strategického rozvoje dcery ČEZ, jíž akcie prodal. První a ne jediný střet zájmů. V roce 2001 pak náměstkoval Úřadu pro veřejné informační systémy.

- 256 -

- 257 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Končím projednávání této interpelace. Přistoupíme k projednávání interpelace následující. Tu podává pan poslance Václav Votava na omluveného ministra školství Petra Fialu. Prosím, pane poslanče.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Paní poslankyně, váš čas již vypršel. Poslankyně Marta Semelová: Pane ministře, co říkáte a jak budete řešit střet zájmu svých vysokých úředníků? Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Odpoví pan ministr Jaromír Drábek. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, obecně bych chtěl nejprve uvést, že zaměstnanci ministerstva nesmějí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, to samozřejmě neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, a zároveň že zaměstnanci ministerstva mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele. Omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou a také na správu vlastního majetku. Co se týká obecně prospěšné společnosti Centrum pro transformaci, obecně prospěšná společnost, tak tato společnost byla založena 26. května 2010. Tato společnost podle mě předložených dokladů od té doby až do dnešního dne nevyvíjela žádnou činnost. Tedy po formální stránce, i kdyby ta společnost vyvíjela činnost, tak to není v rozporu se zákonem. Navíc ještě ta společnost činnost nevyvíjí, takže žádný střet zájmů zde nevidím ani u jednoho z těch jmenovaných lidí. Co se týká mého prvního náměstka Vladimíra Šišky, tak si myslím, že jeho podnikatelská historie, ostatně stejně jako moje, je lehko dosažitelná jednoduchým výpisem z veřejně přístupného obchodního rejstříku či veřejně přístupného živnostenského rejstříku. Do soudního sporu, který byl veden před několika lety, tam skutečně je velmi těžké jakýmkoliv způsobem vstupovat svým názorem nebo hodnocením a ani to dělat nebudu. To, že Vladimír Šiška byl náměstkem Úřadu pro veřejné informační systémy, poté náměstkem Ministerstva informatiky a poté dlouhou dobu tajemníkem Hospodářské komory České republiky, to jsou obecně známé záležitosti a stejně tak si myslím, že je naprosto jednoznačně dohledatelná jeho podnikatelská historie a že nemá smysl, abych se k tomu vyjadřoval. Po prověření všech aktivit Vladimíra Šišky musím konstatovat, že podle mých informací, těch, které jsou veřejně dostupné, a těch, které mi byly předloženy, nedošlo k žádnému střetu zájmů. Co se týká jeho kompetencí v rámci ministerstva, tak ano, je to člověk, který je zodpovědný za finanční toky mnou řízeného ministerstva a moje

- 258 -

hodnocení je naprosto jednoznačně takové, že při plnění tohoto úkolu postupuje správně. Byla tady už řada různých diskusí v Poslanecké sněmovně o inovaci nebo zakázce na informační systémy. To je prostě záležitostí šetření příslušných orgánů. Tak jak jsem už dnes uvedl, je naprosto jednoznačně prokazatelné, dnes už i účetními doklady, že k té plánované úspoře došlo, to znamená, že úspora je velmi významná. To, že jsem jako osmdesátí pátí využili rámcovou smlouvu z roku 2008, to, že ta rámcová smlouva byla 85. v pořadí, to si myslím, že také vypovídá o tom, že se nejednalo o nic mimořádného. Obrázek o tom si skutečně musí udělat každý sám. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a vidím, že paní poslankyně se chystá využít svého práva položit doplňující otázku. Poslankyně Marta Semelová: Já bych jenom chtěla říct, pane ministře, že jste mé pochyby nevyvrátil, ani co se týká pana Macely, ani co se týká pana prvního náměstka Šišky. Pokud společnost nevyvíjí činnost, zajímalo by mě, proč tedy existuje, a abych pravdu řekla, mám pochyby i o tom, jestli náhodou nezačne vyvíjet činnost až poté, co z toho bude něco mít. To znamená, to souvisí i se schválením zákona. A druhá věc, na kterou bych se chtěla zeptat. Zajímalo by mě, za co si pan první náměstek zasloužil odměnu v řádu několika stovek tisíc korun. Když to srovnám s těmi, kteří na úřadech práce dělali od nevidím do nevidím, tak mi to připadá velmi nespravedlivé. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Odpoví ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Na tu první část je jednoduchá odpověï. Tak jak jsem řekl, působení v rámci obecně prospěšné společnosti není v rozporu se zákonem. Ta společnost byla založena v roce 2010. Že poté nastoupil pan Macela na ministerstvo, to je prostě fakt a nejspíš asi kdyby na ministerstvo nenastoupil, tak by obecně prospěšná společnost nějakou činnost vyvíjela. To si myslím, že je docela logické. Co se týká odměn mých náměstků, tak si myslím, že jsem tady o tom mluvil několikrát. Rád to zopakuji. Pokud se v roce 2011 podařilo dokončit legislativní úpravu — zdůrazňuji v roce 2011, protože hovoříme o tomto období, nesměšujme prosím období roku 2011 a 2012. V roce 2011 tato Poslanecká sněmovna projednala a schválila zákony týkající se důchodové reformy. To považuji za obrovský úspěch. Po patnácti letech planých diskusí schválila velmi významnou část sociální reformy, schválila velmi pod-

- 259 -

statnou úpravu zákoníku práce. To byl skutečně výkon, který si zasluhoval mimořádné ohodnocení, a já si stojím za tím, že to rozhodnutí z mé strany bylo správné.

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 4. května 2012 v 9.02 hodin Přítomno: 172 poslanců

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu ministrovi. Přikročíme k následující interpelaci, kdy pan poslanec Jiří Paroubek interpeluje omluveného pana ministra Chalupu. Prosím.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, zahajuji čtvrtý jednací den 38. schůze Sněmovny. Přeji vám dobré ráno. Nejdříve vás požádám, abyste se přihlásili kartami. Pan poslanec Šenfeld mi ukázal, že má kartu číslo 20. Nejdříve vás musím seznámit s omluvami z dnešního jednání. Omlouvají se: pan poslanec Petr Braný, Josef Dobeš, Jaroslav Foldyna, Michal Hašek, Pavel Hojda, omlouvá se od 14. hodiny pan poslanec Radim Jirout, omlouvá se také Jiří Koskuba, Vladimíra Lesenská, Pavol Lukša, omlouvá se ze zdravotních důvodů Alfréd Michalík, pak se omlouvá Josef Novotný starší i Josef Novotný mladší, na zahraniční cestě je Ivan Ohlídal, pak se omlouvá Jiří Papež, Jaroslav Plachý, Aleš Roztočil, Marie Rusová, Bořivoj Šarapatka, Jaroslav Škárka a Vladislav Vilímec. Pak tady také mám omluvy členů vlády. Omlouvá se pan ministr Petr Fiala z pracovních důvodů, stejně se omlouvá i Leoš Heger a také Alexandr Vondra. Pak tu ještě mám Kamila Jankovského, který se omlouvá z jednání dnešního dne. Pak tu mám omluvu pana poslance Jana Floriána od 10 hodin. To je snad vše. Jenom ještě sdělím, že na dnešní jednání jsme pevně zařadili body v tomto pořadí: 76, 9, 12, 41, 5, 8, 61, 14, 17, 49, 52 a 18. Pak vám ještě připomenu, že 8. května tady bude probíhat den otevřených dveří. Prosím vás, vážení poslanci, abyste ze svých lavic uklidili materiály, jinak budou skartovány. Na závěr bych vás chtěl informovat, že 38. schůze Poslanecké sněmovny bude pokračovat příští týden ve středu 9. května v 11 hodin. Jenom abychom si tedy pamatovali, až bude dnešní schůze odpoledne přerušena, že bude pokračovat ve středu 9. května v 11 hodin. Je to všem jasné. K programu se zřejmě hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Paroubek: Vážený nepřítomný pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátil s interpelací ve věci tzv. ostravských kalů. Na konci minulého roku jsem jako první z politiků veřejně oznámil, že se v tichosti a za souhlasu ústeckých politiků v čele s vedením Ústeckého kraje — hejtmankou Vaňhovou, jejím náměstkem pro životní prostředí Fišerou — do Ústeckého kraje začaly dovážet desítky tisíc tun nebezpečných ostravských kalů, které se zde budou několik let skladovat a pálit v cementárně v Čížkovicích. Varoval jsem také, že další desítky tisíc tun kalů jsou potajmu vyváženy do Polska a že zde již polské orgány zahájily kroky, které mohou vést k tomu, že český stát bude muset na své náklady tyto kaly dovézt zpět na naše území a také za peníze daňových poplatníků spálit. Stejně tak jsem upozornil na možnost, že firmy zajišující za státní peníze likvidaci kalů oznámí, že překvapivě objevily další desítky tisíc tun kalů, a budou po státu požadovat další miliardy za jejich odstranění. Mé obavy se zcela naplnily. Stát bude muset zaplatit dovoz a likvidaci minimálně deseti tisíc tun kalů z Polska, v kalištích v Ostravě se objevilo dalších 70 tisíc tun kalů. Vážený pane ministře, žádám vás proto, abyste mne seznámil s dalším postupem Ministerstva životního prostředí při řešení tohoto závažného problému. Chci od vás slyšet důvody, které vás vedou k tolerování spalování nebezpečných kalů v Ústeckém kraji. Chci od vás slyšet, zda bude vámi vedený resort požadovat náhradu za dovoz kalů nelegálně vyvezených do Polska, jak bylo možné vydat rozhodnutí o tom, že se nejedná o nebezpečný odpad, ale o výrobek, což umožnilo takto nelegálně vyvézt kaly do Polska. Žádám vás, pane ministře, abyste celou věc vyšetřil a zvážil podání trestního oznámení. Vážený pane ministře, děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. To byla poslední interpelace, kterou jsme mohli v čase určeném pro podávání a projednávání ústních interpelací projednat. Proto končím dnešní jednací den. Přerušuji naši schůzi do zítřejšího rána, kdy budeme pokračovat v 9 hodin. Přeji vám všem hezký večer.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám tři návrhy k programu schůze. Za prvé navrhuji pevně zařadit na středu 9. května jako druhý bod číslo 21 schváleného pořadu. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele, ve středu jako druhý bod.

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

- 260 -

- 261 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jak je ten bod číslován? Poslanec Zbyněk Stanjura: Bod číslo 21, sněmovní tisk 665, ve středu jako druhý bod. Dále navrhuji zařadit bod číslo 40, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 659, prvé čtení, na dnešek po již pevně zařazených bodech.

Máme tu třetí hlasování a to byl návrh pana poslance Stanjury, aby se dnes jednalo a hlasovalo po 19., 21. i 24. hodině. Takhle to znělo. To je poslední návrh. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby se dnes jednalo a hlasovalo po 19., 21. a 24. hodině? Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 63. Přihlášeno 162, pro hlasovalo 90, proti 50. Toto bylo také přijato. To máme všechno a můžeme se pustit do programu schůze.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Na dnešek po pevně zařazených bodech. Poslanec Zbyněk Stanjura: Ano. A dále mám procedurální návrh, aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes po 19., dnes po 21., případně i po půlnoci. Děkuji. (Velký hluk v sále.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Obdrželi jsme nějaké návrhy k hlasování. Já jen zagonguji, aby všichni věděli, že budeme hlasovat. Pan poslanec Doktor má náhradní kartu číslo 28. Budeme hlasovat o návrzích, které byly předneseny. Jsou celkem tři. První návrh se týkal bodu 21, změny zákona o ochraně spotřebitele. Byl tady návrh, abychom tento 21. bod zařadili na středu příštího týdne jako druhý pevně zařazený bod. Takže středa příští týden jako druhý pevně zařazený bod. Ochrana spotřebitele, bod číslo 21. To je to, o čem budeme nyní hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto zařazení bodu 21 na příští týden ve středu jako druhý pevně zařazený bod? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 61, přihlášeno 159, pro hlasovalo 97, proti 15. Toto zařazení jsme v prvním kroku provedli. Druhé hlasování se týkalo bodu 40. Jenom připomenu, že to je návrh zákona o důchodovém pojištění, tisk 659, prvé čtení. Byl tu návrh, abychom to projednali ještě dnes po pevně zařazených bodech. Je to jasné? Bod číslo 40, důchodové pojištění, dnes. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 62. Přihlášeno 159, pro hlasovalo 91, proti 65. To by bylo přijato. Ještě proběhne, jak vidím kontrola. (Po chvilce.) Můžeme pokračovat.

- 262 -

Máme tady dnes na pořadu jako první bod

76. Zpráva České národní banky o inflaci - leden 2012 (Zpráva o měnovém vývoji za 2. pololetí 2011) /sněmovní tisk 609/ Vítám ve Sněmovně guvernéra České národní banky pana Miroslava Singera a požádám ho rovnou. Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, je Česká národní banka povinna dávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Poprosím pana guvernéra Miroslava Singera, aby zprávu v tuto chvíli uvedl. Prosím, pane guvernére, máte slovo. Jenom ještě poprosím, abyste se utišili. (Zvoní na zklidnění atmosféry v sále.) Děkuji. A můžeme se do toho pustit. Guvernér ČNB Miroslav Singer: Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážená paní místopředsedkyně, místopředsedové, vážení poslanci, vážený pane premiére, vážení ministři. Mé vystoupení o zprávě o inflaci číslo jedna za rok 2012 přichází v době, kdy jsme v Bankovní radě již měli na stole zprávu o inflaci následující o tři měsíce, takže se pokusím ve svém vystoupení shrnout i to, jak se odlišuje náš rychlý pohled ze včerejšího dne od toho, který zde byl zhruba před čtvrtrokem, tak abyste dostali informaci, která je relevantní. Musím rovnou říci, že kvalitativně se náš názor příliš neodlišil. Potvrdilo se ve druhém pololetí 2011 zpomalování meziročního tempa růstu ekonomické aktivity. Meziroční růst HDP poklesl na pouhých 0,6 % ve čtvrtém kvartálu. Mezičtvrtletně pak hrubý domácí produkt dvakrát po sobě stagnoval, či nepatrně poklesl. Jediným zdrojem růstu zůstal čistý vývoz, naopak všechny složky domácí poptávky klesají.

- 263 -

Spotřeba vlády a spotřeba domácností jsou tlumeny fiskální konsolidací a v případě spotřeby domácností i situací na trhu práce. Klesají rovněž celkové investice a v jejich rámci zejména zásoby. Pro rok 2012 očekáváme stagnaci ekonomické aktivity kvůli slabé zahraniční poptávce, opět hodně vlivem fiskální konsolidace v jiných zemích, a mírné oživení nastane až v roce 2013. Tato čísla platí jak pro prognózu číslo jedna, tak pro prognózu, kterou zveřejníme příští týden. Na trhu práce došlo k zastavení pozitivních tendencí. Celková nezaměstnanost meziročně nepatrně poklesla, stejně jako se nepatrně zvýšila sezónně očištěná míra nezaměstnanosti. Mzdový růst byl ve čtvrtém kvartálu slabý, pro rok 2012 a první polovinu roku 2013 je nutné počítat s mírným útlumem na trhu práce. Inflace se pohybovala mírně pod dvouprocentním cílem, až ve čtvrtém kvartále loňského roku překmitla lehce nad cíl. Její celoroční průměr činil 1,9 %. Nárůst inflace nad cíl byl zčásti dán předsunutým průsakem změn DPH do ceny potravin. V lednu inflace pak skokově vzrostla na 3,5 % zejména v důsledku zvýšení sazby DPH a nárůstu regulovaných cen. Její další zvyšování v následujících dvou měsících na 3,8 % v březnu bylo ovlivněno zrychlením růstu cen potravin. (Atmosféra v sále jako v úle.) Zdrojem inflace jsou tak převážně administrativní vlivy ceny komodit a oslabení kursu koruny, který však v poslední době korigoval na silnější hodnoty. Vývoj domácí ekonomiky naopak růstem tlumí. Česká národní banka předvídá pohyb celkové inflace po většinu letošního roku poblíž aktuálně zvýšených hodnot, tj. prognóza se lehce posunula směrem nahoru. Naopak inflace očištěná o prvotní dopady změn nepřímých daní neboli měnově politická inflace, ta hodnota, kterou cílíme, se bude pohybovat v horní polovině tolerančního pásma ČNB nad dvouprocentním cílem. Úrokové sazby zůstaly nezměněny už po dva roky. S novou prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb ve zbylé části letošního roku a jejich následný nárůst od druhé poloviny roku 2013. Trajektorie sazeb se tak proti prognóze, o které podávám zprávu, příliš nezměnila, na dalším konci se lehce zvýšila. Bankovní rada nicméně vyhodnotila rizika, tyto prognózy, jako proinflační kvůli obavám z růstu inflačních očekávání, mírně slabšímu kursu koruny a potenciálnímu dalšímu nárůstu světových cen komodit. Chtěl bych podotknout, že kromě základního scénáře zveřejníme i alternativní scénář prognózy, který zachycuje vládou navrhovaná konsolidační opatření. Tato příjmová i výdajová opatření by měla významný dopad do růstu ekonomiky, zejména skrze nižší spotřebu domácností ve výši asi minus 0,8 procentního bodu, a z toho vyplývající dezinflační tlaky viditelné na úrovni měnově politické inflace vedou v tomto scénáři k nižší

trajektorii úrokových sazeb, přestože samozřejmě celková inflace by šla vlivem další úpravy výše DPH směrem nahoru. Tímto bych si dovolil skončit a vyčkat na další dotazy nebo projednávání.

- 264 -

- 265 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu guvernérovi. Jenom řeknu, že zprávu projednal rozpočtový výbor. Usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 609/1. Teï bych ještě poprosil, aby se slova ujala zpravodajka výboru poslankyně Langšádlová. Takže ji prosím. Poslankyně Helena Langšádlová: Hezké dopoledne, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, vážený pane guvernére. Nemusím připomínat, že hlavním úkolem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Poslaneckou sněmovnu pak Česká národní banka pravidelně informuje a předkládá jí zprávu o inflaci, kterou právě nyní projednáváme. Součástí zprávy, jak již bylo zmíněno, jsou i informace o hospodářském růstu, o situaci na trhu práce nebo o vývoji vnějšího prostředí. Jedná se o vzájemně provázaná data. Hlavní zprávou je, že meziroční inflace se po většinu roku 2011 držela blízko inflačního cíle dvou procent, pouze v závěru čtvrtletí se dostala mírně nad inflační cíl. V roce 2012 centrální banka očekává, že meziroční růst cenové hladiny zrychlí na 3 % a dostane se tak krátkodobě nad inflační cíl. Jedná se především o důsledek administrativních opatření včetně změn DPH. Česká národní banka ve své zprávě také upozorňuje, že určitý vliv připravovaných změn DPH šlo pozorovat již v závěru roku 2011. Je zřejmé, že obchodníci se snažili rozložit zvýšení cen do více měsíců a zkoušeli, co jim spotřebitel dovolí. Další administrativní změny zahrnují vliv růstu regulovaných cen a zvýšení sazeb spotřební daně u tabákových výrobků z důvodu růstu minimálních sazeb harmonizovaných na úrovni Evropské unie. Centrální banka dále konstatuje, a to bychom si měli při hodnocení jakékoli predikce vždy uvědomit, že prognóza inflace je zatížena mnoha faktory na obou stranách. Proti růstu inflace budou působit vládní úspory a situace na trhu práce, naopak proinflačně může působit vývoj tržních cen potravin. Oboustranná rizika může přinést vývoj v zahraničí a kurs koruny. Je tedy logické, že poslední zasedání Bankovní rady České národní banky nepřineslo změny v nastavení úrokových sazeb. Česká národní banka jako mnoho dalších institucí v letošním roce očekává stagnaci české ekonomiky. V té se odrazí výrazné zpomalení zahraniční poptávky a nutné pokračování konsolidace veřejných rozpočtů. K obnovení růstu by podle České národní banky mělo dojít v roce 2013,

kdy by reálné HDP mohlo růst o 1,9 %. V letošním roce pak dojde k poklesu zaměstnanosti, především v jeho druhé polovině, a teprve v roce 2013 bychom se měli dočkat poklesu nezaměstnanosti a mírného růstu reálných mezd. Co se týče mezibankovních úrokových sazeb, v nejbližším období by měly zůstat stabilní. Zhruba od poloviny roku by měly pozvolně klesat k 1 %. Prognóza také očekává pozvolné posilování kursu koruny vůči euru až na 24 korun za euro, což nepotěší české exportéry, přičemž se bude jednat o návrat na hodnoty na počátku roku 2011, po kterém došlo k oslabení na úroveň kolem 26 korun za euro. Dovoluji si ještě přihlásit do podrobné rozpravy s návrhem na usnesení. Děkuji vám za pozornost. (Trvalý hluk v sále.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já děkuji paní poslankyni. Teï poděkuji paní předsedkyni Němcové. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, otevírám všeobecnou rozpravu. Nejprve je do ní přihlášen místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek, poté pan poslanec David Rath. Pane místopředsedo, prosím. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, dobré ráno, vážení kolegové. Já bych chtěl položit panu guvernérovi vlastně jen jednu otázku. My víme, že v tom roce byl překročen plán fiskální konsolidace, tuším o nějakých 0,4 %, a já bych se chtěl zeptat pana guvernéra, kolik nás to stálo na ekonomickém růstu.

A to je moje otázka i na pana ministra financí: Kolik ty vaše báječné dluhopisy pro občany budou úročeny? Budou úročeny těmi alespoň 4 %, kolik je březnová inflace? Dámy a pánové, tady je potřeba, aby to jasně zaznělo, aby to lidé slyšeli. V této zemi vládne vláda, která má jednu z nejvyšších inflací tuším za deset, možná patnáct let — chtěl bych se zeptat pana guvernéra, jestli to zná zpaměti, kdy naposledy byla takto vysoká inflace, navíc způsobená pouze vládními opatřeními. A dámy a pánové, je potřeba — český národ je národ spořilů, každý má něco naspořeno. Konečně, jsou tady časté vlády, které to lidem říkají, říkají spořte, spořte, spořte, spořte na horší časy, spořte si na důchod, myslete na zadní vrátka. Nutno říci, aby tady také zaznělo, kolik ty banky úročí vklady těchto drobných střadatelů. Kolik to dnes je? V průměru jedno, maximálně dvě procenta, a to ještě při nějakých dlouhodobých vkladech. Důchodové účty a jejich zhodnocení je ubohé. Čili dámy a pánové, díky tomuto opatření vlády, kdy máme inflaci skoro 4 %, jednu z nejvyšších za posledních mnoho a mnoho let. Miliony občanů přišly v součtech o statisíce, spíše miliony, desetimiliony na svých úsporách. Tato vláda znehodnotila o 4 % úspory na účtech všech občanů České republiky. Dámy a pánové, myslím, že by bylo dobře, aby to tady zaznělo, a zvláště tady usvědčuji z pokrytectví pana ministra financí Kalouska, protože jím vydané dluhopisy při této inflaci nikomu žádné úspory neochrání. Je to lež! Pane ministře, nelžete lidem! Řekněte lidem na rovinu, že za vašeho vládnutí, za vaší správy Ministerstva financí je jedna z nejvyšších inflací, kterou znehodnocujete to, co si ti lidé za mnoho a mnoho let naspořili. To je bohužel nepříjemná realita!

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tak to byl dotaz pana místopředsedy. Nyní má slovo další přihlášený ve všeobecné rozpravě, pan poslanec David Rath. Prosím.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se přihlásil pan ministr financí Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Poslanec David Rath: Dámy a pánové, zazněla tady zpráva pana guvernéra. Příliš tomu ve Sněmovně nebyla věnována pozornost, přitom tady zazněla poměrně po mém soudu varovná data. Včera v novinách jsem se dočetl pod obrazem či fotkou pana Kalouska, že on ochrání lidem jejich úspory před inflací. Takový je dobroděj. Teï jsme slyšeli, že inflace v letošním roce je kolem 3 % a já jsem — a to je moje otázka na pana guvernéra — zaslechl, že říkal, že březnová inflace je dokonce 3,8 %. Tak skoro 4 %! 4 % je inflace přitom, jestli jsem dobře slyšel, že prakticky stagnuje spotřeba domácností a víceméně stagnují platy a že je to způsobeno pouze administrativními, tedy vládními opatřeními, především nárůstem DPH, která tady prosadila tato vláda a přinesl to sem ministr financí Kalousek.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ne snad že bych pokaždé chtěl reagovat na vystoupení svého předřečníka, většinou to nestojí za to, ale vzhledem k tomu, že tady padla otázka, která zcela jistě zajímá i veřejnost, tak spíše veřejnosti bych rád odpověděl, že úročení protiinflačních dluhopisů má ten půvab, že se tam dopředu nesmlouvá žádný konkrétní úrok, ale že je nasmlouváno, že je připsán úrok ve výši vývoje indexu spotřebitelských cen, tedy chcete-li ve výši inflace, jednou za půl roku. To znamená jednou za půl roku je onen úrok ve výši inflace zveřejněné Českým statistickým úřadem připsán a ihned následně reinvestován. To znamená investor má jistotu, že i tehdy, kdyby tady vládla sociální demokracie s komunisty a byla by inflace třeba

- 266 -

- 267 -

14 %, že stát mu vyplatí úrok ve výši 14 %, pokud to bude údaj z indexu spotřebitelských cen zveřejněného Českým statistickým úřadem. Je to tedy jediný produkt, který bude mít občan k dispozici, kde je stoprocentní jistota garantovaná státem, že reálná hodnota, reálná hodnota těch prostředků, za které si dluhopisy koupil, zůstává stejná. Samozřejmě, že za tuto stoprocentní jistotu má také stoprocentní jistotu, že se ta reálná hodnota nezvýší. On nemá šanci vydělat ani korunu, ale má stoprocentní jistotu, že ani korunu neprodělá. To je půvab protiinflačních dluhopisů a z tohoto logického důvodu se nedá říct ten úrok dopředu. Ten je vždy stanoven zveřejněním Českého statistického úřadu. Já samozřejmě netvrdím, že občanům jejich úspory uchráním, já jim to pouze nabízím. Oni si je stoprocentně uchrání před inflací, pokud si ty protiinflační dluhopisy koupí. Koneckonců dokonce i ty neprotiinflační, ty, které jsme nabízeli v loňské pilotní emisi, si v poměrně hojné míře nakoupily odborové organizace. Mě to velmi těší, protože v okamžiku, kdy jde o jejich vlastní peníze, odborové organizace důvěřují fiskální politice vlády České republiky.

Ale při té příležitosti by možná stálo za to, když jsou to dluhopisy vázané na inflaci, kdybyste nám mohl sdělit, kolik teï, jaké má možnosti Česká republika si půjčit jinou formou než dluhopisy a s jakým úročením. Protože tady se taky může stát, že pokud vy inflaci ještě více urychlíte, tak v podstatě sice uchráníte peníze některých občanů, co si je koupí proti inflaci, ale samozřejmě poškodíte tím Českou republiku. Protože pokud by ta inflace byla ještě vyšší — jak jste tady říkal, kdyby vládla sociální demokracie s komunisty — nikoli, když budete dál vládnout vy, tak ta inflace bude taková, jakou jste tady teï prognózoval — tak by bylo pak zajímavé se podívat, za kolik si půjčuje Česká republika, a srovnat to s vámi prognózovanou až 14procentní inflací. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr, tuším, se hlásí o slovo. Prosím.

Poslanec David Rath: Pan ministr financí zde zapomněl konstatovat, že chystá další vlnu inflace tím, že zvýší dále DPH. Čili i v letošním roce a v příštím roce inflace bude pravděpodobně vyšší, než jsme v minulosti zažívali. Čili od vás je to kouzelné. Vy tady na jednu stranu inflaci způsobujete, způsobujete jednu z nejvyšších inflací za posledních, jak říkám, možná 10, možná 15 let. Jste jeden z nejhorších ministrů financí — (Ministr Kalousek z místa: Vůbec nejhorší!) — který tímto způsobem znehodnocuje lidem jejich úspory. Jen abyste věděli, abych se podělil s vámi, co tady pan ministr Kalousek vykřikuje za mými zády: Je stižen skutečně velkou sebekritikou a já mu za to děkuji, protože se označil za vůbec nejhoršího ministra financí. Jsem rád, že máme společný názor. Aspoň na něco. Že jste tedy skutečně v historii nejhorší ministr financí, a děkuji vám za tuto sebereflexi. Velmi si jí vážím! To jsem od vás ani nečekal. A současně ale tady přichází s dluhopisy, které mají být vázány právě na tuto poměrně vysokou inflaci. Jistě, to může činit z nich produkt mnohem atraktivnější, protože když lidé budou mít peníze v bankách, tak jim to sežere vámi vyvolaná a způsobená inflace. Takže tady jim nabízíte druhou možnost, že nevydělají ani korunu, ale aspoň uspořené peníze uchrání proti vámi vyvolané a způsobené inflaci. To je skutečně plán hodný ministra Kalouska. Myslím, že nikoho jiného by něco takového ani nenapadlo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Opět pro veřejnost — protože si myslím, že to jsou mimořádně důležité informace, by tazatel je nepochopí. Ale veřejnosti si dovoluji adresovat informaci, že výpůjční potřeba České republiky vzhledem k refinancování státního dluhu činí částku někde ročně mezi 220, 230 mld. korun. A stát řeší tuto otázku prodáváním dluhopisů buï na domácím, nebo na zahraničním kapitálovém trhu. Tak to dělal vždycky, celých dvacet let. Vždycky všichni o retailových dluhopisech pouze mluvili a mám radost, že za mého působení se Ministerstvu financí konečně podařilo to, co slibovali ministři financí za sociální demokracii, ale vždycky to jenom slibovali — že budou taky dluhopisy pro domácnosti. Tak my jsme konečně zrealizovali. Ono se o tom totiž nesmí jenom mluvit, ono se to musí poměrně tvrdě odpracovat a je na tom mnohem více práce než to prodávat na kapitálovém trhu. To znamená, stát, a ta informace je pravidelně v zákoně o státním rozpočtu — ne každý ho samozřejmě čte — takže každý rok si tazatel může přečíst, jak stát vypořádá schodek a výpůjční potřebu, kolik bude emitovat na kapitálových trzích, a některé velmi drobné částky se řeší úvěry od Evropské investiční banky, ale to je zcela zanedbatelné. Hlavní výpůjční potřeba se řeší prodejem dluhopisů, znovu opakuji, na zahraničních kapitálových trzích, na domácím kapitálovém trhu a nyní přibyla i ona struktura retailových dluhopisů. Za kolik si půjčujeme, určuje trh a ten trh reaguje především na věrohodnost věřitele, jak může dostát, či nemůže dostát svým závazkům. Vzhledem k tomu, že trh mimořádně důvěřuje fiskální politice vlády České republiky, emitovali jsme nyní v únoru dvě miliardy eur na kapitálových trzích 10,5letých dluhopisů za 3,8 %, přičemž zdůrazňuji, že 3,8 %, kdybych udělal pořadí evropských zemí, tak jsme někde kolem sedmého místa. A ty ostatní země nám mohou jenom

- 268 -

- 269 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan poslanec Rath se hlásí do rozpravy.

závidět, protože stále jsme schopni si refinancování dluhu stlačit pod čtyři procenta. Pro vaši informaci: O procento více, o procento více, což jsou procenta, za která si musí půjčovat naši sousedé — bohužel řada zemí už je nad pěti a kolem šesti — o procento více než 3,8 znamená zhruba sedm až osm miliard ročně nákladů na dluhovou službu. To znamená, ti věrozvěsti financování na dluh by si měli uvědomit, že když poruší fiskální disciplínu a zvýší deficit, tak tím současně musí, jak oni říkají, vyvést a nacpat do chřtánu finančním institucím o sedm miliard za jedno procento dluhové služby více. Proto je fiskální disciplína tak důležitá. Dovoluji si na to veřejnost upozornit bez ohledu na to, že doktor Rath nikdy nebude schopen to pochopit. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Rath se hlásí o slovo. Poslanec David Rath: Pane ministře financí, máte určitě pravdu, že já jako obyčejný lékař nikdy nemohu pochopit genialitu chemika z pneumatikárny, který je tím nejlepším ministrem financí, takže to já naprosto uznávám a respektuji. Takže v tom máte opět naprostou pravdu. Jinak k té vlastní věci. Děkuji tedy za ta čísla. Vyplývá z nich to, co jsem tady říkal. To znamená, pokud by inflace šla díky vašim opatřením jako v letošním roce nahoru, tak se může stát, že tyto dluhopisy nebudou pro Českou republiku výhodné, pokud budou vázány na vámi generovanou vyšší inflaci. Takže za toto potvrzení mých řekněme obav také děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dívám se, kdo další se hlásí do rozpravy, ale myslím, že jsme ji zřejmě vyčerpali. Ještě, pane guvernére, vy se hlásíte do rozpravy, nebo se závěrečným vystoupením po rozpravě? Můžu rozpravu ukončit? Můžu. Pokud nikdo tedy, tak rozpravu ukončuji a požádám pana guvernéra o závěrečné slovo k tomu, co zde vyslechl. Eventuálně reakce. Prosím, pane guvernére, máte slovo. Guvernér ČNB Miroslav Singer: Děkuji. Děkuji za možnost vyslechnout zajímavou debatu. A dovolím si napřed odpovědět na vaši otázku, kolik stojí fiskální konsolidace na růstu podle našich odhadů. Naše odhady do této chvíle, čili do zveřejnění příští prognózy, kterou jsme včera projednali a která bude zveřejněna minulý (?) týden, činily 0,6 % HDP v roce 2011, 0,4 % HDP v roce 2012, tedy dohromady přibližně — ono se to nedá úplně sčítat — jedno procento. Můžu snad prozradit, že v tuto chvíli odhady budou updatované neboli změněné, bude zvýšen odhad pro rok 2011 na jedno procento zhruba a naopak odhad pro rok 2012 bude výrazně snížen na 0,2 %, tedy dohromady zhruba 1,2 % na růstu.

- 270 -

K tomu — ty změny jsou tvořeny dvěma hlavními složkami. První je, že ministerstva svým způsobem reagovala předzásobením a vytvořením si rezerv neboli zpřísnila své chování v loňském roce a naopak budou něco z toho, co ušetřila, rozpouštět v letošním roce. A druhý faktor, ten, který navyšuje tu částku, je způsoben tím, že celkové fiskální hospodaření státu dopadlo lépe, než jsme čekali, což ale znamená samozřejmě zpřísnění toho nebo zvětšení změny vůči minulosti, která se projevuje pak na rychlejší konsolidaci. Dovolím si v souvislosti s touto debatou podotknout též to, že inflaci pro letošní rok očekáváme pod 4 % a pro příští rok pod 3 %. Dovolím si ještě podotknout jednu věc k té debatě. Já jsem — a to je určitě moje chyba — říkal, že změny jsou způsobeny hodně fiskální konsolidací, nicméně celkový ekonomický útlum není způsoben pouze fiskální konsolidací, ale je způsoben obecným ekonomickým útlumem, který se nás jako na export orientované ekonomiky poměrně dramaticky dotýká. Myslím, že tím bych si dovolil skončit. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuju, pane guvernére, za tu odpověï, kterou jste mi poskytl. A teï bych otevřel rozpravu podrobnou. Takže otevírám podrobnou rozpravu, ve které mohou být předneseny eventuální návrhy na usnesení. Prosím, paní poslankyně Langšádlová má zřejmě nějaký připravený. Poslankyně Helena Langšádlová: Ještě jednou hezké dopoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rozpočtový výbor projednal tuto zprávu a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci — leden 2012 (Zprávu o měnovém vývoji za 2. pololetí 2011)." Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám také děkuji. Ptám se, jestli ještě někdo má další návrh nebo to chce nějak doplnit. Pokud ne, můžeme zřejmě podrobnou rozpravu ukončit. Pan guvernér už to asi v této chvíli komentovat nepotřebuje, takže můžeme snad pouze hlasovat. Já jenom zagonguji. Budeme hlasovat o tom návrhu usnesení, který přednesla paní poslankyně Langšádlová a který snad není třeba už opakovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tento návrh usnesení přijmout? Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 64, přihlášeno je 170, pro hlasovalo 122, proti 9. Konstatuji, že jsme návrh usnesení přijali, byl schválen.

- 271 -

Děkuji panu guvernérovi za předloženou zprávu a končím projednávání tohoto bodu. Máme tu další bod. Je to

už dál nemáme o čem hlasovat. Děkuji tedy předkladatelům. Odkládám bod číslo 9. A máme tu bod

9. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 558/ - druhé čtení Požádám ministra financí Miroslava Kalouska, jestli by tento text neuvedl. Prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pouze velmi stručně, dámy a pánové, nebo jsem vás tím obtěžoval již v rozpravě při prvním čtení. Připomínám jen, že se tato novela týká zejména schvalování účetních uzávěrek ve veřejné sféře a využití centrálního systému účetních informací státu a elektronizace účetních záznamů. Děkuji rozpočtovému výboru za projednání a prosím o laskavé projednání ve druhém čtení. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže tento návrh byl už v prvém čtení přikázán rozpočtovému výboru. Usnesení máme — 558/1 a 2. Poprosím pana poslance Pavla Svobodu. Ten by nám mohl říct něco k tomu, co proběhlo. Poslanec Pavel Svoboda: Ano. Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já vás seznámím s usnesením rozpočtového výboru z 26. schůze z 4. dubna 2012, kdy rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony schválila ve znění předmětného pozměňujícího návrhu. Rozpočtový výbor zmocnil zpravodaje, aby s tímto seznámil Poslaneckou sněmovnu, což tímto činím. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám přihlášky. Pokud se do rozpravy nikdo nehlásí, tak ji zřejmě můžeme ukončit. Zahajuji rozpravu podrobnou. Opět se ptám, jestli někdo nechce něco načíst v podrobné rozpravě. Pokud ne, tak můžeme rozpravu podrobnou také ukončit. A zřejmě tedy i ukončíme druhé čtení tohoto návrhu, protože

- 272 -

12. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 536/ - druhé čtení Opět poprosím pana ministra financí. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jsme dokonce v opakovaném druhém čtení. Dámy a pánové, připomenu, že to opakované druhé čtení se ani tak neodehrává kvůli materii, která přísluší Ministerstvu financí, ale kvůli materii, která přísluší zákonu o zpravodajských službách, tedy o míře pravomocí, které budou, či nebudou mít zpravodajské služby při monitorování individuálních bankovních kont. Nalezení té křehké rovnováhy mezi nezbytností bojovat s terorismem a praním špinavých peněz na straně jedné a ochranou individuální svobody na straně druhé je prostě těžkým úkolem Poslanecké sněmovny a já budu její rozhodnutí respektovat. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže jak už to tedy vysvětlil pan ministr, my jsme měli teï projednání ve výboru jednak rozpočtovém, ale také ve výboru pro bezpečnost. Já bych se zeptal, jestli se chce ujmout slova nejdřív zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Pavel Suchánek v této fázi jako první. Prosím. Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jen pro pořádek. Rozpočtový výbor znovu neprojednával tento tisk, takže platí jeho usnesení, které bylo vydáno pod tiskem 536/4. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji a teï ještě požádám pana poslance Davida Kádnera, který by nás informoval o dění ve výboru pro bezpečnost. Prosím. Poslanec David Kádner: Dobrý den. Pane místopředsedo, vážení kolegové, kolegyně, budu stručný. Výbor pro bezpečnost doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout vládní návrh ze dne 29. února. Děkuju.

- 273 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuju a otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona o bankách. Do obecné rozpravy přihlášky... Vidím tady pana poslance Doktora. Prosím, pane poslanče, máte slovo jako první. Prosím.

za prvé potvrdím ambici projevenou minule, a sice prodloužit účinnost zákona v té části, kde se týká povinného školení finančních institucí, řekněme bank, o jeden rok, a ve druhé části načtu pozměňovací návrh, kterou službu cash back u supermarketů navrhuji vypustit a zrušit. Děkuji.

Poslanec Michal Doktor: Vyjdu vstříc dohodě s panem ministrem financí. Já tedy opustím to, abych se v opakovaném druhém čtení dotkl té části, kterou ve svém úvodním slově, dnešním úvodním slově, zmínil pan ministr financí. K této věci se vracet nechci. Jsem zpraven o tom, že v tuto chvíli je v elektronické databázi podán již pozměňující návrh pana poslance Floriána, který tuto předmětnou věc řeší a pokouší se posunout ji, myslím, velmi správným směrem. Dovolte prosím, abych se ale v obecné rozpravě zmínil o jiné části zákona, resp. o mé ambici, kterou jsem projevil už při minulém projednávání, a dnes tento svůj záměr prohloubím. Já jsem už v průběhu minulého projednávání podal pozměňující návrh, kterým jsem se pokusil upravit část zákona, a sice zákona o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, tedy tu část, která upravovala takzvanou službu cash backu a technické podmínky provozu této služby. V části, která se týkala předpokladů a regulatorních opatření, která zavádí Česká národní banka, jsem navrhl zavést odkladný účinek v té části, která se týkala fungování bankovních domů, resp. absolvování školení pracovnic těch finančních institucí. Dnes ovšem předstupuji před Poslaneckou sněmovnu s ambicí, která vychází z dalších poznatků z aplikací tohoto regulatorního opatření České národní banky v oblasti služby cash back. Při projednávání této věci v Poslanecké sněmovně byly Poslanecká sněmovna a rozpočtový výbor ujišovány, že nedojde k absolutní extenzi regulatorních požadavků spojených se službou cash back. Skutečnost a realita je ovšem naprosto obrácená. Česká národní banka zvolila přístup, podle kterého vyplácí-li pokladní supermarketu hotovost, kterou vám vrací zpět peníze poskytnuté v platbě za vámi uskutečněný nákup, jsou to jedny peníze, kvalitativně peníze jednoho druhu, vyplácí-li vám však hotovost proti vaší platební kartě a vy tedy pokladnu supermarketu používáte jako bankomat, prosím tady myšleno v uvozovkách, jsou to peníze jiného druhu a po poskytování takové služby by musely podle přístupu České národní banky a dikce zákona všechny pokladní všech supermarketů, které používají takovouto službu cash back, absolvovat ono nikoliv úplně laciné povinné školení, které si myslím, že je za prvé zbytečné a za druhé je obtěžkáno nikoliv úplně nízkou pořizovací hodnotou, a představuje tedy pro supermarkety naprosto zbytečnou nákladovou zátěž. Já v přihlášce v podrobné rozpravě načtu pozměňovací návrh, kterým

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže děkuji, pane poslanče. V rozpravě nemám další přihlášku, takže v tom případě rozpravu můžeme ukončit a já bych tedy otevřel rovnou rozpravu podrobnou. Taky do podrobné. Nejdřív pan poslanec Doktor byl přihlášen, takže prosím.

- 274 -

- 275 -

Poslanec Michal Doktor: Já tedy musím formálně učinit dvojí prohlášení. Za prvé se tedy přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který už byl poskytnut poslancům cestou elektronické komunikace a je v tuto chvíli reálně podán, jakkoliv z minulého projednávání. Tímto se tedy k němu hlásím a žádám, aby o něm bylo v průběhu třetího čtení hlasováno. Za druhé bych rád přednesl pozměňovací návrh týkající se změněné části služby cash back, respektive regulatorního opatření v oblasti služby cash back u supermarketů. Čtu tedy. Pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 536. I. Za stávající část čtvrtou se vkládá část pátá, která zní takto: Část 5. Změna zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Článek VII. Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: V § 33 odst. 1 se slova "jakož i poskytovatel služby nebo zboží, vyplácí-li zákazníkovi bankovky nebo mince nad rámec placení za zboží nebo službu (cash back)" zrušují. II. Dosavadní část pátá se přečíslovává na část šestou. Dosavadní článek označený jako VII. se přečíslovává na článek VIII. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, také. Pan poslanec Florián byl další, který se hlásil do podrobné rozpravy. Pak ještě paní poslankyně Langšádlová. Poslanec Jan Florián: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych se přihlásil k elektronicky podanému pozměňovacímu návrhu k tomuto tisku, který je veden pod č. 2021. Děkuji vám za pozornost.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, mám tu čest předložit vám jménem vlády novelu zákona o rozpočtových pravidlech, jejímž hlavním cílem je po dvaceti letech učinit ekonomické řízení, řízení cash flow státu, moderním na úrovni toho, jak si zaslouží být řízeno cash flow, nebo není odůvodněné vůči daňovým poplatníkům, aby si stát půjčoval za drahé peníze na profinancovávání svých potřeb na krátkodobé pokladniční poukázky na straně jedné a na straně druhé aby na účtě státních institucí ležely ladem miliardy. Klíčem efektivního finančního řízení je půjčovat si jenom tehdy, když musím, to za prvé, a za druhé faktury platit vždy včas, ale vždy až v poslední den. Nikdy neexistuje důvod, proč je platit dříve, než je datum splatnosti. K tomu by měla vést tato novela zákona o rozpočtových pravidlech, která také v rámci projektu státní pokladna, který je realizován na Ministerstvu financí od roku 2006, má dojít k modernímu platebnímu styku. Ve světě jsou dva různé modely v zemích, kde tedy existují projekty státní pokladna, kdy systém platebního styku, tedy sestavy účtů, je přímo na Ministerstvu financí, druhý model je, že účty jsou vedeny u centrální

banky, tedy u České národní banky. Původní projekt, který byl projektován v roce 2006, skutečně počítal s tím, že účty budou pod Ministerstvem financí v systému státní pokladny. Bylo by to zhruba o 2 až 3 mld. nákladnější než alternativa, o které jsem rozhodl ještě v roce 2007, že nebudeme zřizovat systém platebního styku na Ministerstvu financí, ale po dohodě s Českou národní bankou využijeme systém platebního styku, který je potřeba zmodernizovat u České národní banky. (V sále panuje silný hluk.) Jdeme tedy tím modelem, že Ministerstvo financí vybírá a ukládá peníze oprávněným na účty České národní banky. Budou dva typy subjektů, subjekty povinné, jako je Pozemkový fond, SFDI, státní příspěvkové organizace, které logicky budou povinny vést své účty u České národní banky. Zrovna tak bude povinno Ministerstvo financí vést zvláštní účty, které má pro příjmy z privatizace a dividendy z akciových společností s majetkovou účastí státu rovněž vést tyto prostředky u České národní banky. Na druhé straně budou subjekty takzvané dobrovolné — a tady vás velmi prosím o pozornost. Já bych se velmi rád vypořádal s mýtem, který ve veřejnosti vládne a ke kterému jsem bohužel pravděpodobně, a velmi se za to omlouvám, přispěl i já svou komunikační nešikovností, když se to diskutovalo v rámci pozměňovacího návrhu poslaneckého zákona, který pak nebyl přijat, a to je tedy mýtus, že obce, kraje, veřejné vysoké školy budou povinny mít své účty také u České národní banky, že jim tato novela nařídí, že nesmějí mít účty tam, kde chtějí, ale že je musí mít u České národní banky. Prosím pěkně, není to pravda. Ještě jednou: není to pravda. Nejsou v tom nijak omezovány. Pouze v rámci pružného, jednoduchého a efektivního platebního styku, kdy na jedné straně tady budeme mít jednotné inkasní místo, které pro ně peníze vybírá — nevybírá jenom pro stát, vybírá je i pro obce —, tak tady jednotné inkasní místo jim ty peníze vybere a převede jim je na jejich účet u České národní banky, kde v následující vteřině, bude-li si starosta či rektor přát, z toho účtu si ty peníze může převést samozřejmě, kam chce. Jsou to jeho peníze, je to jeho svobodné rozhodnutí. Tedy chceli si dál vést peníze u komerčních bank v místě svého bydliště, kdykoli, může tak učinit v následující vteřině. Je to jenom technická úprava v rámci moderního platebního styku z důvodu přehlednosti. A je to také první nezbytný předstupeň k tomu, abychom podle § 19 rozpočtových pravidel v brzké budoucnosti nemuseli dotace obcím posílat přes kraje a zvyšovat tak administrativní náročnost, ale tento systém umožní posílat to obcím, popřípadě veřejným vysokým školám přímo, nikoli přes Ministerstvo školství. Umožní nám to natáhnout přímou linku. Znovu opakuji: Není to omezování. Není to omezování svobodného rozhodnutí starostů, rektorů a ostatních institucí, že si musí tam ten účet vést. Naopak, je to rozšíření jejich možnosti.

- 276 -

- 277 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně. Takže poprosím paní poslankyni Langšádlovou jako poslední přihlášenou do podrobné. Poslankyně Helena Langšádlová: Ještě jednou hezké dopoledne. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, chci se také přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který dostal číslo sněmovního dokumentu 2185. Předmětem tohoto pozměňovacího návrhu je adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 236/2012. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě někdo do podrobné? Už tuším nikdo. (V sále je hluk.) Můžeme ukončit podrobnou rozpravu a zřejmě i celé druhé čtení tohoto návrhu, protože zbytek až ve třetím čtení. Pojïme dál. Je to bod

41. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 660/ - prvé čtení Opět požádám pana ministra Kalouska. Prosím, máte slovo.

Já si vzpomínám, možná že někteří z vás si vzpomenou, že v dobách, kdy padla Union banka a kdy bankovní sektor nebyl tak bezpečný jako dnes, běhali nešastní starostové, z nichž řada přišla o své vklady, běhali nešastní starostové za politiky a za guvernérem České národní banky a říkali, prosím vás, my chceme mít ty účty v České národní bance, abychom je tam měli ochráněny. A my jsme jim všichni říkali — zákon to neumožňuje. Tak teï už to umožňovat bude. On když bude chtít, tak si tam ty peníze může nechat. Když chtít nebude, tak si je v následující vteřině převede kamkoli jinam. Obtížně proto chápu, může se jednat pouze o nedorozumění, když dnes vidím tytéž starosty, kteří tenkrát prosili, aby to mohli mít u té České národní banky, když dnes říkají, že to je omezování jejich suverénního rozhodnutí nad suverénními příjmy obce. Neumím si to vysvětlit jinak než jako nedorozumění. Proto tak naléhavě vysvětluji, že se tady nejedná o povinnost tam ty peníze mít, ale že se jedná jenom o průtokové místo v rámci moderního platebního styku s možností — samozřejmě — si tam ty peníze ponechat. Jedná se o rozšíření možností, nikoli o omezování možností. A prosím, abychom takhle tu informaci nejenom přijali, ale dokázali ji prezentovat i na veřejnosti. Děkuji vám za pozornost a prosím o laskavé projednání ve druhém čtení.

Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Mohu být ve svém příspěvku poměrně stručný z několika důvodů. Za prvé proto, že pan ministr financí ve svém úvodním projevu jde naproti tím správným a nutným způsobem tomu konfliktu, který se tady odehrál v předmětné věci v době, kdy záměr byl projednáván ve tvaru

pozměňovacího návrhu přidaného při projednávání jiné věci. To byl jistě způsob, který neprospěl ke komunikaci tohoto projektu. Za druhé tím, že ve svém projevu upozornil i na absolutně nejdůležitější část, vyvolávající za prvé nedorozumění, ale vytvářející také ten základní problém. Ona velmi ostrá hranice mezi osobami, které jsou označovány za povinné, a osobami, které jsou pojímány za dobrovolné. Je pravdou, že informační šum, naprosto nejednoznačný přístup, spíše výklad těch subjektů, které jsou nositeli tohoto projektu Ministerstva financí, České národní banky — myslím informačního nesouladu, snad i metodického nesouladu při obhajobě té věci, kdy jsou zmatečně uváděny instituce, které budou napříště těmi osobami povinnými, a jsou uváděny instituce, které se stávají pouze institucemi dobrovolnými, a překrývání tohoto prostoru vytváří naprosto nejasný obraz o tom, jaký je vlastně záměr předkladatele a co lze očekávat na konci třetího čtení ve výsledku toho zákona. Chtěl bych říci několik základních tezí. Ta věc má být rozhodně postoupena do druhého čtení a má být projednána. Má být rozhodně vyjasněna břitkost té hranice — myslím si, že ta ostrost má být zachována —, ale musí si být předkladatel a Poslanecká sněmovna vědomi té jednoznačné definice a musíme také vzít v potaz fakt, že povinné osoby budou vystaveny riziku, minimálně mikrohospodářskému riziku, plynoucímu z toho, že jsou-li dnes financovány za pomocí úvěrů, komerčních nástrojů bankovních domů, pak zadržení jejich hotovostních zůstatků na účtu zřízeném u České národní banky znamená určitý zásah minimálně do jejich cash flow, minimálně do jejich relace smluvních vztahů, které již dnes mají uzavřené s těmi komerčními bankovními domy, a je to jev, se kterou se budou muset vypořádat. Onen argument nutných úspor, které jsou samozřejmě spojeny s tím, že peníze státních fondů jsou pořád peníze státu, a nevidím žádný důvod, aby s nimi nakládaly fondy jako suveréni, přijímaly úrokový výnos a tento úrokový výnos používaly pro své vlastní financování, protože stejně tak dobře ho má využívat pro své financování a financování svých priorit stát a rozhodovat v rozpočtu na ten který daný rok o tom, kde tyto výnosy, tyto peníze použije. To je argument, který já sdílím. Na druhou stranu se bude muset vláda a hospodář vyrovnat s tím, že dodnes používané úrokové výnosy se přesunou z agendy jednoho fondu do agendy jiné, a tam ty zdroje budou chybět, tam nepochybně budeme vystaveni žádosti na doplňování takových zdrojů. Tady by měla vláda poskytnout jasnou odpověï, jak na takové signály bude reagovat. Myslím, že pan ministr vzhledem ke způsobu, kterým pracuje, a ministerstvo jako celek zná moje připomínky z projevu k žádosti vlády o důvěru z minulého týdne, a zná tedy i ten apel týkající se hospodaření

- 278 -

- 279 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, ano, pane ministře. To bylo úvodní slovo. A teï požádám pana poslance Pavla Suchánka, aby jako zpravodaj se vyjádřil v prvém čtení. Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr podrobně popsal, o co v tomto zákoně v podstatě jde, a já bych nechtěl opakovat jeho argumenty. Jen chci říci jednu věc, že jsme se shodli na tom, že vzhledem k vysvětlení toho přehmatu, ke kterému došlo, nebudeme zkracovat lhůtu na projednávání ve výborech, necháme ji 60 dní, tak jak je podle zákona, a doporučuji Sněmovně, aby tento zákon propustila do druhého čtení. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Otevírám obecnou rozpravu. Pana poslance Doktora, prosím.

příspěvkových organizací v oblasti zdravotnictví — a to je neméně citlivá oblast, na kterou budeme muset umět jasně odpovědět. Budeme muset jasně říct, zda jsou to osoby povinné, tak jak dnes jsou uváděny. A tady upozorňuji na ten rozpor, že v některých vystoupeních Ministerstva financí jsou tyto organizace uváděny jako dobrovolné subjekty, zatímco podle mne a podle názoru těch, kteří mi vytvářejí servis pro mé rozhodování, jsou v předloze zákona příspěvkové organizace ve zdravotnictví označeny jako osoby povinné. To je věc, která až se vyjasní a bude nějak limitována také tím, jak se bude rozhodovat rozpočtový výbor a Poslanecká sněmovna, rozhodnu se v závěrečném hlasování. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A kdo ještě do rozpravy? Nemám tady další přihlášku do rozpravy. Takže snad můžeme tu rozpravu ukončit. My jsme tady v prvém čtení, takže — už nechcete vystupovat se závěrečnými slovy (k předkladateli a zpravodaji) — takže se budeme moci zabývat jenom návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme hlasovat tento návrh. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat rozpočtovému výboru, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? V hlasování přihlášeno 172, pro hlasovalo 141, proti žádný. My jsme to tedy přikázali rozpočtového výboru. Tím jsme ukončili projednávání prvního čtení tohoto návrhu zákona. A teï se situace změní, protože se budeme zabývat nyní návrhy vrácenými Senátem. Upozorňuji, že přecházíme od těchto druhých a prvních čtení k návrhům vráceným Senátem, i když k prvnímu bodu tady mám, že zřejmě žádný zástupce Senátu nevystoupí — k bodu pět, ale můžeme i bez něj. Já tedy otevírám bod číslo

Prosím, aby se tedy za navrhovatele k usnesení Senát a k předloženému pozměňovacímu návrhu nejprve vyjádřil poslanec Václav Cempírek. Prosím, pane poslanče. Poslanec Václav Cempírek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, budeme se zabývat pořadovým číslem 5. Je to tisk vrácený ze Senátu. Týká se to provozu na pozemních komunikacích. U tohoto bodu jsou dva stěžejní problémy. Jeden je legalizace cyklovozíků v provozu na pozemních komunikacích a druhá část tohoto tisku se týká tzv. přílepku, který zde byl předložen a týká se spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi, které jsou členem mezinárodních federací, a tento přílepek by ze zákona dával pravomoci těmto nevládním a neziskovým organizacím takové, že by se mohly podílet na řízení a provozu bezpečnosti na pozemních komunikacích. Myslíme si po projednání ve výborech, i nakonec Senát se přiklonil zamítavě k tomuto přílepku, proto si myslím, že bychom měli hlasovat pro senátní verzi. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já děkuji panu poslanci Cempírkovi a ještě se zeptám, jestli k usnesení Senátu se chtějí vyjádřit zpravodaj hospodářského výboru Václav Baštýř (ne) a pak paní poslankyně Patricie Kotalíková za výbor pro zdravotnictví. Také ne. Děkuji. Já tedy v tom případě otevřu rozpravu a do té se mi jako hlásí už pan ministr Dobeš. (Hlasy z pléna, že je i písemná přihláška.) Já jsem mu dal slovo jako prvnímu, protože on může. (Pobavení.)

Senát nám vrátil tento návrh s pozměňovacím návrhem. Jeho usnesení jsme obdrželi jako tisk 463/6.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Velmi děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týče úvodního slova, tak je tomu přesně tak, že tento návrh obsahuje dvě části. První část se zabývá používáním tzv. cyklovozíků pro přepravu dětí a rovněž úpravou připojování dětských kol spojovací tyčí. S touto částí v žádném případě Ministerstvo dopravy nemá problémy, protože byla vypracována a prodiskutována 11. srpna 2011 v rámci setkání a jednání skupiny pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy do silniční legislativy za účasti i zástupců Ministerstva dopravy a dalších expertních odborníků na problematiku cyklistické dopravy. Nicméně k čemu se chci vyjádřit, je problematika pozměňovacího návrhu pana poslance Svobody, který do zákona navrhuje vložit nové ustanovení § 124a nazvané spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi. Zde bych chtěl říct, že Ministerstvo dopravy má zásadní výhrady, které však nebylo v podstatě možné ani diskutovat, nebo poslanecký pozměňovací návrh byl načten až na plénu ve druhém čtení, a regulovat spolupráci

- 280 -

- 281 -

5. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) a o změnách některých dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 463/5/- vrácený Senátem

navrženým způsobem není vhodné ani důvodné a já se vyjádřím k tomu, proč tomu tak je. Co se toho týče, podobné formy spolupráce se právní úpravou takto neřeší. Všechny navrhované formy spolupráce mohou fungovat i bez zákonné úpravy a návrh ostatně jejich rozsah, formu apod. normativně nespecifikuje. O tom, že tato spolupráce v současnosti již probíhá, svědčí to, že v návrhu uvedené organizace spolupracují na platformě Rady vlády pro BESIP. Návrh v podobě, ve které byl Poslaneckou sněmovnou schválen, bez důvodu preferuje jen část odborné veřejnosti a zjevně se snaží vytvořit určité exkluzivní postavení jedné nebo dvou organizací, a přístup k informacím, účast na projektech atp. lze považovat za chybný krok. Tady bych chtěl také zdůraznit, že taková spolupráce už dnes probíhá, a tedy není nutnost té legislativní podoby. Co se týče základních problémů, navrhované usnesení je zčásti deklaratorní bez normativního obsahu, a za druhé, navrhované usnesení rozšiřuje i legislativní dokumenty a dále řeší problematiku nejen s ministerstvy, ale i s nižšími složkami vykonávajícími veřejnou správu, to znamená krajskými a obecními úřady, ozbrojenými silami, policií, hasičskými a jinými záchrannými sbory, složkami integrovaného záchranného systému, a dokonce i soukromými subjekty, což jsou složky integrovaného záchranného systému, např. poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, a zároveň zakotvuje velmi vágní, ale velmi široce pojatou povinnost spolupráce těchto subjektů s vybranými nevládními neziskovými organizacemi, což pokládáme za špatné. Za druhé, a to je velmi složitá otázka, že ukládá povinnost spolupráce ozbrojeným silám a soukromým subjektům, což považujeme za absurdní a postrádá to určitou logiku. Proto s ohledem na to, že na základě toho pozměňovacího návrhu by se jednalo o velmi malý, exkluzivní počet subjektů, v České republice by se jednalo v podstatě o dvě organizace, tak v této obecné rovině zároveň nesystémově a neodůvodněně zavádí privilegované postavení nevládních neziskových organizací v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Z toho důvodu bych velmi rád vyjádřil za Ministerstvo dopravy názor, že pozměňovací senátní návrh, resp. pozměňovací návrh senátního ústavněprávního výboru, který vrátil zákon Poslanecké sněmovně s návrhem na vypuštění vkládaného § 124a, tak to podporuje jak Ministerstvo dopravy, tak po konzultaci i Ministerstvo vnitra, a tedy žádoucím výsledkem by tedy mělo být schválení zákona v podobě, v jaké jej vrátil Senát. Děkuji.

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se připojím k panu navrhovateli a k panu ministrovi. V přílepku k novele zákona 361/2000 Sb., o pozemních komunikacích, který schválila Poslanecká sněmovna dne 8. 2. 2012 se udává, že ministerstva dopravy, vnitra, ale i krajské a městské a obecní úřady by se měly nově radit hlavně s organizacemi, které jsou členy mezinárodních automotoklubů, jako je FIA a FEMA. To jsou všeho všudy dva subjekty — Ústřední automotoklub a Autoklub ČR. Zde ale pozor! Je nutné rozkrýt, kdo je kdo. Autoklub ČR se od tohoto přílepku distancoval, a tak po hlubším prozkoumáním víme, že členem FEMA je Ústřední automotoklub. Není to však další neziskový subjekt, ale komerční společnost Ústředního automotoklubu, který se skrývá, jak se mu to hodí, a to jak za neziskovku, anebo za komerční firmu. Podezření budí i to, jak se návrh objevil. Poslanec ČSSD Miroslav Svoboda ho přidal k návrhu o cyklovozících až ve druhém čtení s tím, že nám ho poslal e-mailem a že jsme ho určitě všichni četli. Pan poslanec posloužil v tu chvíli jako prostředník. Pravým tvůrcem návrhu je jeden z autoklubů — asi Ústřední automotoklub. Ústřední automotoklub se už delší dobu snaží zapojit do reformy českých autoškol. Klub by rád spravoval úřad, který zkoušel lektory. Přílepek k zákonu měl být prostředkem k tomu, aby takový úřad zavedl, provozoval a samozřejmě na něm i dobře vydělával. Myslím si, že tento přílepek v současnosti je kontraproduktivní, protože zástupci Ministerstva dopravy by jasně mohli předložit seznam, s kým spolupracují, a je to BESIP, či znalecké ústavy, či akademická sféra. Považuji za důležité rozvíjet spolupráci se všemi odbornými a zájmovými subjekty v České republice, a ne tuto kompetenci přenášet na jednu firmu či jednu neziskovou organizaci. Proto podpořím senátní verzi. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Baštýř. Prosím, máte slovo.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tedy vidím paní poslankyni Matušovskou přihlášenou na tabuli jako první, takže si myslím, že bych měl dát prostor i jí. Prosím.

Poslanec Václav Baštýř: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Jako zpravodaj tohoto zákona si dovolím tady před plénem zmínit dvě věci. První je, že přílepek, o kterém se zmiňoval pan kolega Cempírek a pan ministr Dobeš, byl přidán ve druhém čtení a my jsme ho ve třetím čtení schválili, protože nebyl dostatek času řádně prostudovat, co vůbec tento přílepek znamená. Po zralé úvaze s panem ministrem a jeho odborníky jsme dospěli k názoru, že nemůžeme tento přílepek odsouhlasit, a tudíž musíme hlasovat pro senátní návrh. Tímto dávám na vědomí, že já budu podporovat senátní návrh. Děkuji.

- 282 -

- 283 -

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, co se týče vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zde bych chtěl zmínit, že došlo podle mne k velmi podrobným rozpravám, a to jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak Senátu, a proto asi není nutné obšírně představovat samotný obsah. Jenom v krátkosti připomenu, že se zde jedná za prvé o im-

plementaci práva Evropské unie a za druhé částečně tato novela sleduje vnitrostátní cíle, a už je to úprava slev na mýtném, vážení silničních vozidel, tak umisování provozních reklamních zařízení u silnic. Tady bych chtěl říci, že právě tato část, to znamená takzvané billboardy nebo plakátovací plochy kolem komunikací, je tím bodem sváru. K tomu bych se chtěl ještě obšírněji vyjádřit. Stávající právní úprava umisování a provozování reklamních zařízení v zákoně o pozemních komunikacích umožňuje billboardy nebo jiná reklamní zařízení podél silnic na základě povolení příslušného úřadu na dobu pěti let. V praxi je rovněž ne zrovna malá část reklamních zařízení provozována na základě povolení vydaných v devadesátých letech, a to na dobu neurčitou nebo na dobu výrazně delší, než je doba pěti let. Vládní návrh zákona se dotýká obou uvedených oblastí, s tím, že v oblasti povolování reklamních zařízení neumožňuje nové zřídit a provozovat reklamní zařízení na silnicích všech tříd a v jejich ochranných pásmech, s výjimkou reklamního zařízení na přilehlou provozovnu. Ve vztahu k již existujícím reklamním plochám umožňuje jejich provoz po dobu nejvýše pěti let od nabytí účinnosti zákona. Poté buï splní nové podmínky, nebo budou muset být odstraněny. Tady bych chtěl zmínit, že Ministerstvo dopravy při návrhu změn v oblasti zřizování a provozování reklamních zařízení akcentovalo především bezpečnost silničního provozu. Studie i konzultace s odbornou veřejností, jak s Policií České republiky, tak s experty na silniční dopravu, prokázaly, že reklama odvádí pozornost řidiče od řízení vozidla a je nebezpečná zejména při rychlostech nad 80 km za hodinu, tedy zejména na dálnicích, rychlostních silnicích a komunikacích první třídy. I při chvilkové nepozornosti zde dochází k poměrně zásadním problematickým situacím, které mohou končit poměrně závažnými nehodami, a reklamní zařízení a jeho nosná konstrukce zároveň může být pevnou překážkou, do níž vozidlo narazí. Nicméně hlavní důraz je na to, že dochází k nepozornosti řidiče, když se ohlíží na reklamu. Právě s ohledem na bezpečnostní rizika reklamních zařízení ostatně i řada jiných evropských států velmi striktně omezuje jejich umisování u silnic. Já bych tady chtěl zmínit, protože k tomu byla poměrně dlouhá debata, příklady. Je to Německo, Španělsko, Belgie, Dánsko, Estonsko nebo Maïarsko. Zde všude existuje právní řád, který má striktní výjimky, nicméně zakazuje umisování reklamních poutačů u všech komunikací. V Rakousku, Švýcarsku nebo v Chorvatsku mají tento zákaz pro silnice vyšších tříd. V souvislosti s navrhovaným odstraňováním reklamních zařízení povolených v devadesátých letech na dobu neurčitou a po uplynutí přechodného pětiletého období byla často také zmiňována obava z

- 284 -

- 285 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Vypadá to, že rozpravu jsme vyčerpali, takže pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zagonguji. Mám vás odhlásit, takže vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili. (Chvíli čeká na příchod poslanců do sálu.) Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Doufám, že tady jsme všichni. Mohu přednést návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu) a o změnách některých dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 463/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 436/6." O tomto usnesení nyní hlasujeme. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento text usnesení, a stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 66, přihlášeno je 160, pro hlasovalo 119. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem schválili. Končím projednávání bodu číslo 5. Máme tu bod číslo

8. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 528/4/- vrácený Senátem Senát nám návrh vrátil s pozměňovacími návrhy, máme to jako sněmovní tisk 528/5. Paní senátorka Veronika Vrecionová je přítomna, já ji vítám. Prosím, aby za navrhovatele se k návrhu vyjádřil nejdříve ministr dopravy Pavel Dobeš.

arbitrážních řízení a z náhrad škod vůči zahraničním provozovatelům těchto zařízení. Tady bych chtěl zmínit, že Ministerstvo dopravy při přípravě návrhu velmi důkladně zvažovalo i tento aspekt. Tady je třeba zmínit, že nelze zabránit zahajování arbitrážních řízení, nicméně na základě právních analýz, které jsme předkládali i ve výborech, co se týče analýz uzavřených smluv o ochraně investic, doktríny i praxe rozhodčích tribunálů v této oblasti, máme za to, že případné požadavky na náhradu škody za zmařené investice by nebyly úspěšné, to znamená, že arbitráže by stát vyhrál. V kostce tedy lze říci, že mezinárodní právo plně uznává pravomoc státu přijímat pravidla v oblasti ochrany veřejného zájmu, zde ochrana bezpečnosti silničního provozu, života a zdraví a využití tohoto práva nevyvolává nárok na náhradu škody, i když je přijatými pravidly negativně ovlivněna zahraniční investice. To musí samozřejmě splňovat zásadní podmínky. Tou první je, že zahraničního investora chrání zejména před svévolným diskriminačním a neočekávatelným či jinak excesivním způsobem. To se zde neděje, protože diskriminační (nesrozumitelné) je vůči tuzemským i zahraničním úplně stejná a v tuto chvíli je platná úprava, která říká, že jakákoliv plocha, která by byla povolena, je na dobu maximálně pěti let. Tím pádem nediskriminujeme ani současné ani minulé provozovatele, protože podmínky budou pro všechny stejné. Chtěl bych se také vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který přijal Senát a který omezuje zákaz umisování a provozování reklamních zařízení na pozemních komunikacích a v jejich ochranných pásmech pouze na dálnice, rychlostní silnice a ostatní silnice první třídy. Tady bych chtěl říct, že tento pozměňovací návrh je výsledkem velmi bohaté diskuse nejen v Senátu, ale i na půdě Poslanecké sněmovny. Tato diskuse poukázala na řadu možných problémů, které by vládou navržené radikální omezení billboardů u všech komunikací mohlo přinést. Například jde o výpadky v příjmech územních samosprávných celků. Dále je to princip subsidiarity, který zajišuje právo krajům a obcím rozhodovat o umisování těchto reklamních ploch kolem komunikací nižších tříd. Přiznám se, že Ministerstvo dopravy tomuto pozměňovacímu návrhu rozumí a souhlasí s tím, že pokud je toto úprava, která bude znamenat omezení billboardových ploch právě kolem komunikací dálničních, rychlostních komunikací a první třídy, pak je to návrh akceptovatelný. Chtěl bych tady zdůraznit jednu věc, která proběhla na půdě Poslanecké sněmovny. Pozměňovací návrh ohledně billboardů v žádném případě nevrací ani nezavdává jakékoliv možnosti návratu informačních tabulí nebo jiných reklamních zařízení, které by mohly být povolovány ze strany Ministerstva dopravy nebo jiného orgánu. V tuto chvíli na komunikacích, které jsou pod patronací Ministerstva dopravy, respektive Ředitelství silnic

a dálnic, nebude možné žádné další povolení billboardových ploch kolem dálnic, rychlostních silnic a komunikací prvních tříd. Pokud projde pozměňovací návrh senátní, tak to bude možné jenom u komunikací nižších tříd, což bude v rozhodovací pravomoci a kompetenci krajů, případně obcí. Já bych vás tímto chtěl, vážené dámy a vážení pánové, požádat o to, aby byl tento návrh přijat, a to i z toho důvodu, že se jedná opravdu o návrh komplexní, který obsahuje i řadu implementačních částí legislativy Evropské unie, kterou musíme v řádném termínu splnit a schválit. Děkuji za pozornost.

- 286 -

- 287 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme úvodní slovo ministra. Teï bych požádal zpravodaje. Je tu jednak pan poslanec Jan Bureš, který reprezentuje hospodářský výbor. Prosím, aby se vyjádřil jako první k tomu bodu. Poslanec Jan Bureš: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane premiére, paní senátorko, dámy a pánové, mám velmi těžkou úlohu, protože pan ministr shrnul vše, co se odehrálo jak zde na půdě Poslanecké sněmovny, tak i na půdě Senátu. Chtěl bych jenom říci stanovisko zpravodaje garančního výboru hospodářského. My jsme na hospodářském výboru již zde na půdě Poslanecké sněmovny navrhovali pozměňovací návrh, který je ve své podstatě téměř totožný s tím, jaký pozměňovací návrh nám vracejí zpátky paní senátorky a páni senátoři. Oni ho očistili pouze o ten velmi sporný bod, tedy o umísování informačních tabulí, které by mohly na sobě nést i určitou reklamní plochu. Vím, že s tím byl velký spor zde v Poslanecké sněmovně. Senátoři nezahrnuli tuto možnost do pozměňovacího návrhu, a tak jak říkal pan ministr, zabývali se pouze otázkou billboardů a jejich odstraněním na těch silnicích, kde stát má mít ten přímý dohled, tedy na silnicích prvních tříd, na dálnicích a na silnicích rychlostních, kde by billboardy v nejzazším termínu pěti let měly býti odstraněny. Na silnice druhých a třetích tříd a na komunikace, které spravují obce, se tato novela, co se týče umístění billboardů, vztahovat nebude. Já osobně se přimlouvám za to, abychom schválili verzi Senátu, tedy abychom schválili tuto novelu ve verzi, kterou nám paní senátorky a páni senátoři postoupili. Důvody netřeba zopakovat, říkal je tady přede mnou pan ministr a já se s nimi plně ztotožňuji. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï bych požádal pana poslance Bořivoje Šarapatku — výbor pro životní prostředí. Není? Není, takže prosím, nevystoupí. Nevadí. V tom případě bych otevřel rozpravu, a

pokud dovolíte, pokusil bych se dát slovo jako první paní senátorce Vrecionové. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Veronika Vrecionová: Dobrý den, pane předsedající, pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci. Opravdu v tuhle chvíli si myslím, že mí předřečníci shrnuli úplně to vše podstatné, takže se omezím na to, že se pokusím vyhledat, co tady nebylo již řečeno. Tento senátní pozměňovací návrh se skutečně týká pouze té pasáže návrhu zákona, která řeší problematiku ohledně venkovní reklamy. A těch důvodů, proč Senát se pro tento pozměňovací návrh rozhodl, je několik. O arbitrážích mluvil již pan ministr, nicméně máme i různé další právní analýzy, které také říkají, že některé arbitráže by nemusely dopadnout pro náš stát tak dobře. To znamená, tento pozměňovací návrh se snaží minimalizovat negativní dopady případných arbitráží. Za druhé by úplné zrušení venkovní reklamy na všech komunikací bez výjimek mělo nemalé ekonomické následky na firmy, které se podílejí na reklamním trhu. A to nejde pouze o ty reklamní agentury jako takové, ale jde samozřejmě o tiskárny, grafická studia, distribuční firmy atd. V současné době ekonomické recese si myslíme, že je potřeba se pokusit tato pracovní místa zachovat. O příjmech měst a obcích pan ministr již hovořil, to nechci opakovat. Dále si myslím, že tento návrh nebude — a to je velice důležité — deformovat konkurenční prostředí v oblasti reklamního průmyslu, reklamního trhu. Senátem navrhované řešení bude odpovídat standardní regulaci obdobné v ostatních evropských zemích. A co je také velice důležité, tento návrh reflektuje požadavky odborníků v oblasti bezpečnosti silničního provozu na zákaz především u těch komunikací, kde se, zjednodušeně řečeno, jezdí rychlostí více než osmdesát kilometrů v hodině. Budu velice ráda a žádám vás o možnost a zvážení podpoření tohoto senátního návrhu. Děkuji vám.

způsobeno proto, že každá cesta do pekla je — tady mnohokráte opakováno — dlážděna dobrými úmysly. Já o tom dobrém úmyslu nepochybuji. Samozřejmě vím, že v Německu a v jiných státech nejsou dálnice obsypány billboardy, jako je to u nás. Jenomže rozdíl je v tom, že tam je to prostě zakázáno, kdežto u nás je to povoleno, a nyní my dodatečně tyto věci zakazujeme. A samozřejmě je obtížné něco měnit, by by to bylo s dobrým úmyslem. Nesouhlasím s tím, co říkal tady pan ministr, že arbitráže jsou vyloučeny. Podle mých informací jsou ty arbitráže jisté. Jsou prostě jisté. Jsou to zmařené investice, a to říkáme shora, nebo zdola, jednoznačně zmařené investice. Veřejný zájem na takovém zmaření investice Česká republika neprokáže, již také proto, že montuje mýtné brány Kapsch, které mají stejnou funkci. A taky paní kolegyně ze Senátu nám tady řekla, že se senátní návrh snaží omezit možnost arbitráží. Ne vyloučit, jenom omezit. Je to snaha marná, ty arbitráže prostě budou. Podle mého názoru bychom to měli ještě jednou dobře uvážit, než si zase otevřeme něco, čeho budeme později litovat. Prosil bych pana ministra, eventuálně předsedu vlády, aby tady vystoupili a řekli, že v případě, že bude arbitráž úspěšná, že přispějí čtyřmi platy na jejich uhrazení jako každý, kdo způsobil nějakou škodu. Podle mého názoru to není dobrý nápad. Je to zmařená investice, nelze takto k zahraničním investicím přistupovat. Já nepodpořím ani jeden z předložených návrhů. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï požádám pana poslance Votavu jako dalšího, kdo se mi přihlásil.

Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl jsem vás požádat, abychom ještě jednou tento záměr pečlivě zvážili. Mám takový nepříjemný dojem, že nám stoupá počet rozhodnutí, jejichž konce nejsme schopni dohlédnout — úpravou našich platů počínaje a souhlasem obou rodičů s návštěvou lékaře konče. Je to

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jsem v této věci vystupoval několikrát, budu se zřejmě opakovat, doufám, že mi to odpustíte. Nicméně považuji za důležité znovu některé věci zde říci. Mám problém především s mýtným, se slevou na mýtném 13 % — je to jak v senátním, tak v poslaneckém návrhu. Já si myslím, že tady zakládáme určitou diskriminaci malých dopravců živnostníků, kteří nedělají takové objemy, jako dělají ti velcí dopravci, kteří mohou koneckonců tu slevu přesunout i do ceny, vyjádřit ji v ceně, a malí dopravci tak určitě nebudou konkurenceschopní a může to být pro ně likvidační záležitost, nebo alespoň jeden z faktorů, jeden z takových hřebíčků do té rakve na jejich likvidaci. Vzpomeňme, jak dopadají malí obchodníci versus obchodní řetězce. V podstatě také hynou na to, že velcí prodejci, obchodní řetězce mají takové ceny, že jim malí obchodníci konkurovat nemohou. Takže tady

- 288 -

- 289 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï bych požádal pana poslance Křečka, který je první přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

vidím určité nebezpečí. Neustále hovoříme o podpoře malého a středního podnikání a toto zrovna není záležitost, která by měla podporovat malé a střední podnikání, především tedy, co se týká dopravy. Také určitě je naším zájmem, abychom co nejvíce dopravy, těžké dopravy, přesouvali z komunikací na železnici, a v podstatě ty slevy k tomu nebudou přispívat. A my chceme přece šetřit životní prostředí, exhalace výfukových plynů atd., ale i z důvodu stavu naší silniční sítě, víme, v jakém stavu se nachází. Nepochybně ale bude mít ta sleva i výrazný dopad do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Já jsem tady včera při interpelacích poslouchal své kolegy, kteří hovořili směrem k Ministerstvu dopravy, a zaregistroval jsem, jak pan ministr dopravy tady neustále opakoval, že prostě nejsou prostředky, nejsou peníze na rozvoj dopravní sítě. A my ještě samozřejmě tou třináctiprocentní slevou od velkých dopravců zkrátíme rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Myslím, že to není šastné řešení a určitě to neprospěje stavu našich komunikací a nebudou prostředky pro jejich rozvoj a pro jejich opravu. Co se týká billboardů, myslím, že tady o tom dost dobře mluvil pan kolega Křeček. Já si také myslím, že nám hrozí arbitráže. Já sice chápu, že billboardy u dálnic samozřejmě jsou bezpečnostním rizikem a je řada případů nehod, kdy dochází k tragickým událostem při střetu s takovýmto zařízením, nicméně je třeba uvážit i tu druhou polohu, kterou řekl pan kolega Křeček, a měli bychom ji velice zvažovat. Já si myslím, že je třeba v tomto směru využívat i možností, které dává současná legislativa, a zaměřit se také více na nelegální, černé billboardy a na jejich odstraňování, což se asi zřejmě neděje tak, jak by se dít mělo, a měly by se na to zaměřit Ministerstvo dopravy a příslušné orgány, aby tyto nelegální, nepovolené billboardy z našich komunikací zmizely. Takže dámy a pánové, to je tak v podstatě to nejhlavnější, co myslím, že mi vadí na té senátní i na té poslanecké verzi, a nebudu hlasovat ani pro jednu z těchto verzí. Děkuji.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Bureš ještě taky technicky. Poslanec Jan Bureš: Já bych možná doplnil pana kolegu Cempírka. Prosím pěkně, přečtěte si pořádně novelu toho zákona. Tam je jasně napsáno, že sleva se týká palubní jednotky, to znamená vozidla, nikoli dopravce. Pokud by to byl dopravce, ano, má pan kolega Votava pravdu, nahrávalo by to těm velkým. Ale pokud se to týká vozidla a té palubní jednotky, která je přesně identifikovaná s tím vozidlem, tak to naopak pomáhá těm malým, naopak to pomáhá těm živnostníkům, protože ti mají šanci na tu slevu také dosáhnout. A ještě bych připomněl jednu věc. Prosím pěkně, nezahrávejme si s tím, že bychom teï tuto věc kompletně shodili ze stolu. Tam jsme my v této Sněmovně také zavedli možnost vážení, kontinuálního vážení na silnicích. To je přece pro naše silnice plus, to je přece to, co má vytlačit ty přetížené kamiony, přetížená vozidla z těch silnic, kde nám působí nejvíce škody. Takže skutečně je teï velmi nebezpečné si zahrávat s tím, že bychom odmítli jak senátní, tak i Poslaneckou sněmovnou schválenou verzi. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a teï bude reagovat pan poslanec Urban.

Poslanec Václav Cempírek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vyslechl jsem příspěvek kolegy Votavy, ale nesouhlasím s tou jeho první částí. Podpořme Senát, senátní verzi. Sleva na mýtném podpoří právě ty malé dopravce, protože velcí dopravci vlastní vozidla Euro 5 a jich se vůbec zvyšování mýtného netýká. Týká se to právě těch drobných dopravců na vnitrostátních přepravách. Takže prosím, podpořme senátní verzi. Děkuji.

Poslanec Milan Urban: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, myslím, že věci je třeba čas od času nazývat pravými jmény. To snížené mýtné má úplně jinou historii, než tak jak to tady zatím zaznívá. Když se rozhodlo, že se zvýší mýtné od příštího roku, tak čeští dopravci velmi brutálně oslovili tehdy bývalého ministra dopravy pana Bártu a řekli mu: My budeme dělat nějaké nátlakové akce, pokud to tak zůstane. Na základě těchto jednání přislíbil bývalý ministr dopravy Vít Bárta, že zařídí slevu na mýtném pro určité dopravce v České republice. Objevil se tu tedy zákon, který tu slevu na mýtném má zařídit. No a aby to bylo průchozí, tak se k tomu přidaly ty reklamy, které se mají zrušit, což je jakýsi požadavek veřejnosti, že v České republice máme tolik reklam, kolik jich nevidí v celé Evropě dohromady. Tak to je celý příběh tohoto zákona. Čili když budete hlasovat o mýtném, o sníženém mýtném, tak prosím neargumentujte tím, že to bude výhodné pro malé a střední podnikatele anebo že to byl motiv k tomu, aby se to mýtné snížilo. To ten motiv nebyl. Motiv byl zabránit nějakým protestním akcím velkých dopravců. No a pak se tady hrají ty hry s reklamami, kterých já se tedy zúčastnit nechci, protože je podle mého názoru trochu podivné, jak se argumentuje v senátní i sněmovní verzi. To mě vede k závěru, že se mi tedy nechce

- 290 -

- 291 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Cempírek mi avizoval technickou. A prosím, dám slovo také panu poslanci Burešovi.

hlasovat skutečně, jako už tady řekl někdo jiný, ani o jedné verzi tohoto zákona. Je to samozřejmě mé právo. Respektuji to, že někteří z vás se rozhodnou pro tu nebo pro onu verzi, a uvidíme, jak dopadne výsledek hlasování. Děkuji vám. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a teï tady mám připraveného poslance Davida Ratha jako dalšího přihlášeného, pak pan poslanec Bém. Prosím, pan poslanec David Rath. Poslanec David Rath: Dámy a pánové, co tady zaznělo přede mnou, je naprosto pravda, s tím mýtným. Protože tady se veřejnosti předkládá hlavně otázka billboardů podél silnice, na to je každý určitě odborník, protože se lidé rozdělí na dvě skupiny, nebo na tři — prvním se líbí, druhým se zásadně nelíbí, třetím jsou jedno. Přiznám se, že osobně patřím do třetí skupiny, že je mi to celkem jedno. V Německu je nevidíme, v některých zemích je jich podobně. Já jsem se vždycky ptal, když se tyto diskuse otevřely, a někdo ukáže nějakou seriózní dlouhodobou studii o tom, že skutečně je tam vliv na vyšší dopravní nehody. Pokud něco takového existuje, prosím, nech je to předloženo. Zatím ani Ministerstvo dopravy, ani nikdo jiný nic takového na stůl nedal. Čili skutečně se bavíme v té rovině emocí. Někomu se líbí, někomu se nelíbí, někdo věří tomu, že mají vliv na dopravní nehody, někdo tomu prostě nevěří. Žádné objektivní údaje nemáme. Ale to je skutečně taková vějička, protože to novináře, nevím, jestli veřejnost — myslím, že do značné míry veřejnosti je to úplně jedno, myslím, že lidi trápí jiné věci, než jestli máme víc, nebo méně billboardů podél dálnic — ale hlavně novináři o tom rádi píšou, tak v podstatě se z toho udělalo téma. A k tomuto tématu skutečně, ve stínu tohoto tématu se veze něco úplně jiného. Chtěl bych se zeptat tady pana ministra dopravy, o kolik přijde český stát, když schválíme slevy na mýtném. Ono s tím mýtným je to totiž vůbec zajímavý příběh. Myslím, že je dobře občas to připomenout. Ten příběh začal před mnoha a mnoha lety, kdy v podstatě se vybral systém, který mnoho odborníků tehdy považovalo za nevhodný, zastaralý, vlastně výběhový model. Samozřejmě, šrot je pro Českou republiku dobře. Když už to v Evropě dávno opouštějí, tak proč by ještě neudělali nějakou ránu a byznys v České republice. Výsledek je, že máme dálnice zaplevelené obrovskými železnými konstrukcemi, kde neustále na řadě míst někdo musí doplňovat naftu, aby generátor mohl vytvářet elektrický proud, aby to vůbec fungovalo. Tu naftu samozřejmě po nocích různí lidé kradou, takže tam jsou neustálé problémy. Místo satelitního systému tedy se vybralo — mně to připadá jako příběh začátku 90. let,

- 292 -

když už Evropa začínala mít jednoduché menší mobilní telefony, tak pro Českou republiku se hodily pro podnikatele takové ty kufry, podnikatelé tady s tím honili vodu a byl to v podstatě vyvezený šrot, protože pro Čechy je to dobře. Tak tady Kapsch vyvezla šrot za vydatné podpory tehdy strany lidové vedené panem Kalouskem. Pak by bylo docela zajímavé se podívat na to, jakým způsobem to pomohlo české silniční soustavě. Z údajů, které jsem četl, tak víceméně vyplývá, že prakticky co to spotřebuje na svůj provoz, na své pořízení, na svoji údržbu, tak skoro totéž víceméně v prvních letech spotřebovalo mýtné. Možná se to časem vylepší. Takže jsme udělali systém, který polyká sám většinu toho, co má vybrat, takže do silniční sítě zase jde jenom část vybraného mýtného. A teï jsme u toho: My bychom spíš měli debatovat o tom, jak mýtné zvýšit a jak mýtné rozšířit na silnice 2. a 3. tříd. Protože když se podíváte, jakou máme v České republice silniční sí, jak je nedobudovaná, to je zoufalá situace s okruhem kolem Prahy. Severní a východní část prakticky neexistuje. Severní vůbec neexistuje, východní také ne. To je zoufalá situace! Jeïte se podívat do Mnichova, do Berlína, jak tam vypadají silniční okruhy kolem měst a jak dlouho tam jsou! My o tom jenom debatujeme, debatujeme, debatujeme. Zapla pánbůh, že se podařilo aspoň doplnit silniční okruh v části jižní a západní. Prostě, Praha je špuntem a teï si to přehazujeme všichni mezi sebou. Praha nechce kamiony, které se valí samozřejmě z Německa a chtějí pokračovat dál na Slovensko, do Rakouska, a samozřejmě Praha je úzkým hrdlem. Vadí to milionu a půl Pražanů, vadí to milionu a půl Středočechů. Samozřejmě, odpověï je: Nejsou peníze. A takhle bychom mohli říkat: Není dobudovaná dálniční sí směr jižní Čechy, není dobudovaná rychlostní komunikace směr Karlovy Vary, prostě máme extrémně nevyvinutou dálniční sí. A v extrémně špatném technickém stavu sí 1., 2. a 3. tříd. Jak na to odpovídáme? Přicházíme se slevou na mýtném, tedy dárkem soukromým firmám. Pane ministře, řekněte nám, kolik vy tímto návrhem darujete majitelům těchto soukromých firem? Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï pan poslanec Bém je další, kdo se mi přihlásil do rozpravy, takže dávám slovo jemu. Prosím, máte slovo. Poslanec Pavel Bém: Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, původně jsem myslel, že nebudu hovořit k problematice mýtného a že se dotknu pouze a jenom problematiky reklamy u komunikací, u dálnic, u silnic, komunikací 2. a 3. třídy. Ale byl jsem požádán předsedou klubu Občanské demokratické strany, aby můj příspěvek byl

- 293 -

nejméně desetiminutový. Takže když dovolíte, předtím než budu mluvit o billboardech, tak se také chviličku dotknu a svým způsobem navážu i na to, co zde sdělil před pár vteřinami pan poslanec Rath. Je pravda, že dálniční sí a silniční sí v České republice jistě není ta nejmodernější. Je pravdou, že by si zasloužila významné finanční investice. Je realitou, že Praha je jakýmsi dopravním špuntem v celém kontextu nejenom Praha a střední Čechy, ale vlastně celé České republiky, protože Česká republika je poměrně malá. A dopravní transfery jsou vlastně strašně rychlé, takže my v transevropských dopravních sítích nemůžeme hovořit jenom o jakémsi megaregionu Prahy a středních Čech, ale musíme hovořit o mezinárodních souvislostech a o přepravních transferech ve vazbě na mýto, které se samozřejmě dotýkají celoevropské nákladní dopravy. Je realitou, že kdyby hypoteticky mýtný systém byl schopen generovat nějaké výjimečné zdroje, možná takové, jak se původně plánovalo, tak s velkou pravděpodobností by se v Praze dříve dostavěl nadřazený dopravní skelet, tedy nejenom ona jihozápadní část velkého Pražského okruhu, která je zázrakem a je darem, a je darem mimochodem nejenom pro 1,5 milionu Pražanů, ale vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, k panu poslanci Rathovi, je darem i pro 1,5 milionu Středočechů. A kdyby samozřejmě hypoteticky mýtný systém byl schopen vygenerovat řádově desítky miliard navíc, tak by bylo možné dostavět i severozápadní část nebo severní část Pražského okruhu a zase celá oblast, která se dotýká každodenního života pana hejtmana počínaje Hostivicemi a můžeme pokračovat dál přes Březiněves do severních a nakonec i severovýchodních částí Středočeského kraje a přípražského regionu, jak já říkám, tak s velkou pravděpodobností, kdybychom byli schopni dobudovat tuto část Pražského okruhu, tak by si další statisíce lidí, kteří bydlí na severní terase města nebo kteří bydlí v severní a severovýchodní části Prahy, tedy Středočeského kraje, navazujícího regionu, tak by si jistě také oddychly. Takže určitě je realitou, že základní algoritmus fungování, rozhodování z pozice Ministerstva dopravy, kterému nechci radit, samozřejmě i vlády, by měl být pokusit se najít takové parametry, které by pomohly přinést a už do státního fondu, anebo do jiných zdrojů nezbytné finanční prostředky. To se určitě nedaří a určitě se to nedaří onou navrhovanou slevou, která v odhadech se může samozřejmě velmi různit, ale čísla, která já mám k dispozici a o kterých jsem zde ještě hovořil s některými dopravními experty, tak ta hovoří o částce jedné, možná jedné a půl miliardy korun. Samozřejmě, za jednu a půl miliardy korun toho moc nepostavíte. Na druhou stranu v nějakých kumulativních součtech ano. Takže otázkou, která jediná nám zde zbývá, je, jestli takto ušetřené pe-

níze mohou být nějakým rozumným stimulem v čase hospodářské recese nebo ekonomické krize pro stovky firem malých, velkých, pro ony přepravce, kteří samozřejmě také současnou ekonomickou situací trpí. A to je otázka spíš než pro dopravní experty otázka pro ekonomy. Jak by měla vláda nastartovat, jaká opatření by měla vést nebo mohla vést k nastartování růstu české ekonomiky a podpoře podnikání vůbec. Téma, o kterém jsem ale chtěl mluvit a které považuji v tomto kontextu za závažnější, a možná dokonce i zábavnější, je otázka reklamy a otázka billboardů. Rád bych mluvil o etice, estetice, ekonomice reklamy u komunikací. Rád bych také mluvil o Janouškových billboardech. Nebo abych to řekl tak, jak to ve skutečnosti je, o takzvaných Janouškových billboardech. Rád bych se vrátil k předchozím projednáváním tohoto návrhu zákona ještě v těch původních verzích, nikoliv senátních, ale těch verzích vládních, resp. těch verzí diskutovaných z předlohy vlády a následně z komplexního pozměňovacího návrhu hospodářského výboru. A koneckonců i v kontextu některých pozměňováků, které byly předkládány nebo diskutovány přinejmenším na nejrůznějších úrovních ze strany některých poslanců. Dovolte, abych se pozastavil nad jistou skutečností, nebo jakýmsi vzorcem chování, který rámuje život v naší Poslanecké sněmovně a svým způsobem i v naší zemi. Je pro mě pozoruhodný. Vznikne společenská objednávka. A je v zásadě jedno — vidím pana kolegu Stanjuru, takže už to zrychlím — je v zásadě jedno, jestli ta společenská objednávka vzniká v oblasti boje proti korupci, zásahu do individuálních svobod a soukromí — dotýkám se odposlechů, nezákonných odposlechů, nezákonně zveřejněných odposlechů. Je úplně jedno, jestli se dotýká boje proti přebujelé reklamě u našich silnic. Funguje asi následujícím způsobem. Vznikne objednávka. Něco je špatně. Ta objednávka v zásadě vzniká pod tlakem sdělovacích prostředků. Jestli to je tak, že si pánové šéfredaktoři jednoho večera v nějaké hezké restauraci sednou a řeknou při sklence dobrého červeného vína: Víte, musíme něco udělat, prostě udělat, s tou otřesnou reklamou. To přece není možné. Blíží se volby, jedny, druhé, třetí, čtvrté. Kdo se má na ty tváře nebo na ty obličeje těch politiků, které my tak nemáme rádi, kdo se na ně má koukat. Může to fungovat samozřejmě úplně jinak — také to zadání. V každém případě na základě takovéhoto zadání se začíná formovat mediální tlak. V důsledku takto zformovaného mediálního tlaku — já říkám, že si nejsem jist, jestli tento mediální tlak je shodný s tlakem veřejným, jestli ten veřejný zájem je totožný s tím zájmem prezentovaným sdělovacími prostředky. Ale nezáleží na tom. On prostě vznikne. Na základě toho, že vznikne, tak někde nějaký činorodý úředník nějakého ministerstva, třeba Ministerstva dopravy — nechci se žádného ministerstva dotknout, protože ona fungují v zásadě

- 294 -

- 295 -

všechna stejně — začne pracovat. Vznikne nějaký materiál, se kterým v nějaké chvíli začne pracovat vláda. Vláda přijde s myšlenkou, která je zajímavá, která je populární, která je populisticky atraktivní, protože nasedá na ten vygenerovaný mediální zájem. A řekne: My zakážeme billboardy všude, protože jsou opravdu ošklivé. Ony nám kazí náš svět. Ony nám kazí naše města a naše vesnice. V konečném důsledku vznikne vládní návrh, vláda jej schválí, pošle jej do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna začne jásat: To je to pravé ořechové! A vytvoří se fantastický diskusní a mediální diskurz, ve kterém přichází každý druhý poslanec s ještě tvrdším návrhem: Já trumfnu toho, co říkal něco na téma billboardy a přebujelé reklamy včera. Toho poslance nebo tu poslankyni. Trumfnu ji tak, že přijdu s ještě drakoničtějším návrhem. A tak vzniká ultrabláznivý návrh, který je pološílený, ale nicméně tento ultrabláznivý návrh, pološílený návrh, má úžasné konotace v naší Poslanecké sněmovně, protože se vytváří takzvané šumendo. Vytváří se cosi, co koluje v našich sklepeních, v našich kuloárech poslaneckých. A já se obrátím vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, na pana poslance Laudáta. Já jsem hrozně zklamán, že pan poslanec Laudát nevystupuje dnes. Jak je to možné? Vždy to byl přece on, kdo nejenom v rámci šumenda, ale i proboha v rámci veřejných vystoupení chodil Poslaneckou sněmovnou a říkal novinářům: Proboha, s tím něco musíme udělat, vždy to je zase ten Bémův Janoušek! To jsou jeho billboardy! My mu je zakážeme! Ano. Na poslaneckém klubu Občanské demokratické strany jsme vedli těžkou debatu, kde jsme skutečně diskutovali všechny možné pohledy, které taková intervence bude mít. I z hlediska ekonomiky, o které hovořila paní senátorka. Takže v konečném důsledku ale — a já jsem skutečně zklamán, Františku, jsem zklamán vaším prostřednictvím, paní předsedající, že ty se nepřihlásíš a místo mne tady deset minut nekřičíš (křičí a gestikuluje), jaké je to zvěrstvo!, že ten nádherný návrh Poslanecké sněmovny, který měl likvidovat všechny billboardy v České republice úplně všude, najednou prací senátorů... a já mohu klidně říct vlastně svým způsobem i logickou, pochopitelnou, částečně ospravedlnitelnou, částečně rozumnou. No jo, ale přece ten představitel sdělovacích prostředků, ten novinář a nebo František Laudát musí křičet: To není pravda! To je korupce! To jsou Janouškovy peníze! To musí být Janouškovy peníze, které způsobily, že v Senátu, v horní komoře Parlamentu České republiky, byl přijat úplně jiný návrh, který ten původní, dobře míněný, na základě veřejné objednávky prostě a jednoduše rozmělní! A já říkám — zničí, rozloží na prvočinitele. To, čeho já se dotýkám, je ta mechanika, mechanika, která se zde odehrává. Takže Senát přijde s jiným návrhem a Poslanecká sněmovna cudně mlčí. Samozřejmě, někteří zástupci jiných politických stran, ne té

vlády, přicházejí a říkají tak jakoby nesměle: No, ono to vlastně je dobré, ten návrh Senátu, protože on tak trošičku racionalizuje ten šílený drakonický návrh, který tato Poslanecká sněmovna, my poslanci, vy poslankyně, vy poslanci, jsme schválili sotva před pár týdny. Dobrá, i tady můžu vyslovit otázku nebo podezření nebo hypotézu: Je to tak, že ti zástupci sociální demokracie jsou na straně těch lobbistických ultrazločineckých spolků? Nebo dokonce že ten Bémův Janoušek i tam má rozprostřeny své sítě? (Z poslaneckých lavic ČSSD a KSČM smích, úsměšky, kroucení hlavou.) I tady umí zalobbovat, protože on je to přece ten ultralobbista, tak on musí být schopen lobbovat nejenom v Občanské demokratické straně, ale i u socialistů! A možná že může lobbovat i dál! Čili kladu si otázku. Co to vlastně děláme tady v té Poslanecké sněmovně? My projdeme příběhem, projdeme příběhem šumenda v Poslanecké sněmovně o zločinu, o zločineckých spiknutích, která se odehrávají na straně reklamy u našich veřejných komunikací. Víte, pak to postavíme úplně na hlavu a řekneme: Ono se vlastně nic nestalo. Zapomeneme na to, že to někdo připravil, zpracoval, obhajoval, dokonce tady, na půdě Poslanecké sněmovny schválil. Je nám to jedno. Jednou se chováme tak, podruhé se chováme onak. A teï by mě hrozně zajímalo, jak bude tato Poslanecká sněmovna hlasovat. To jsem strašně zvědav. A skutečně si dám tu práci s tím a každému z vás — vašimi mailovými schránkami, které jsou, doufám, zde přístupné a nebudu nabourávat nějakou osobní intimitu a nebudu vstupovat do osobního soukromí každého z vás — si dovolím vám přeposlat ty dva výpisy z toho hlasování tehdy a teï. Jenom pro srandu. Pardon, pro legraci. Protože já tady o tom mluvím ne proto, že jde o nějaké billboardy, ale myslím, že jde o nějakou etiku našeho chování zde. A že také jde o nějakou věcnou argumentaci a kvalitu té věcné argumentace. Řekl jsem, že se chci zmínit v případě billboardů nebo reklamy i na téma nejenom etika, ale i estetika, a také ekonomika a také bezpečnost. Tak tu etiku mám za sebou. Estetika je bídná. Všichni ti, kteří kritizují onu rozbujelou, hypertrofovanou reklamu, nelíbí se jim, tak mají v zásadě pravdu. Ona je skutečně přebujelá. Nevím, jestli je přebujelá v kontextu celoevropském. Ale jistě, když srovnáváme Českou republiku s některými vyspělými evropskými zeměmi, tak těch billboardů máme víc. Nebo bigboardů nebo já nevím čeho. V estetice vítězí kritici, zcela stoprocentně kritici reklamy. Jak je to v ekonomice? Ano, je to obrovský byznys. Zabývají se tím desítky, stovky velmi úspěšných, někdy dokonce veleúspěšných firem, které zaměstnávají tisíce a možná desetitisíce lidí. Ano, to je také důležité. Když totiž schvalujeme nějaký zákon, tak je důležité si uvědomit, v jakém reálném, racionálním a existujícím kontextu zákon nejenom předkládáme, zpraco-

- 296 -

- 297 -

váváme, ale taky pro něj zvedáme ruku. A jistě má pravdu paní senátorka, když říká, že toto asi není ten pravý ořechový čas pro takto drakonický zásah. Jak je to s bezpečností? Máme několik zkušeností. K tomu, abychom mohli statisticky relevantně vyhodnotit, jestli billboardy a reklama u silnic snižují bezpečnost a ohrožují provoz na silničních komunikacích, tak bychom potřebovali nějaký velký soubor, potřebovali bychom nějakou vědeckou studii. Tu nemáme, ale máme anekdotické informace, máme například zkušenosti a můžeme se podívat do nehodovosti na Nuselském mostě poté, co se tam objevila taková ta nikoliv stacionární reklama, ale obrovská obrazovka, která přenášela pohyblivé obrázky, které samozřejmě ještě navíc koncentrují pozornost a přitahují pozornost řidičů více a jinak než prostě slepé, nalepené devíti- a patnáctimetrové lákající reklamy zejména na cokoliv. Takže z těchto dílčích informací my můžeme vyhodnocovat, a to je částečná odpověï panu poslanci Rathovi, že nevhodně umístěná reklama, nevhodná forma této reklamy, nevhodné nastavení z hlediska prostorového uspořádání a i velikosti samozřejmě tak může ohrozit provoz na silničních komunikacích, a tady si troufnu toto konstatování považovat za tvrzení, stejně tak jako provoz na pozemních komunikacích umí ohrozit přerostlé stromy, které neumíme nijakým způsobem porazit, když to řeknu ošklivě, jenom proto, že se prostě proti nám postaví nějaký zástupce občanské iniciativy, který říká: toto jsou naše zelené plíce. A teï se nestavím proti občanským iniciativám, které hájí zelené plíce České republiky, jenom říkám, že to nejsou jenom billboardy, ale kdybychom chtěli být spravedliví a hovořit skutečně o bezpečnosti silniční dopravy, tak bychom museli jít dál, kdybychom to mysleli vážně. Ale já si myslím, když se dívám na jednání Poslanecké sněmovny tehdy a dnes, že my to vlastně vážně vůbec nemyslíme. My si tady dneska něco odmáváme, sdělovací prostředky možná překvapivě, jako nám tleskaly tenkrát, tak nám třeba budou tleskat i tentokrát, přestože schválíme něco úplně jiného. Nepřijde vám to, dámy a pánové, poněkud zvláštní? Nepřijde vám, že toto je neustále recyklovaný algoritmus, který prostě vstupuje do naší poslanecké zodpovědnosti? To je poslanecká zodpovědnost, kterou my tady neseme a ze které jsme zkoušeni. Jsem strašně zvědav, jak někteří z nás — tedy já ne, prosím pěkně, ale třeba František Laudát bude po schválení novely nebo jakékoliv verze zákona, jak bude hovořit se sdělovacími prostředky. Chýlím se k závěru. Proč jsem se rozhodl v této věci vystoupit? Je hrozně jednoduché, a ti z vás, kteří mne poslouchali a jsou chápavější, tak mi možná porozuměli. Chtěl jsem říci, že hloupý a bezbřehý drakonismus populismu v těchto poslaneckých lavicích nasedající na takzvanou mediál-

- 298 -

ní objednávku je zločinem proti poslanecké zodpovědnosti. Je zločinem proti naší poslanecké zodpovědnosti. A nezlobte se, stejným zločinem proti naší poslanecké zodpovědnosti je naše schopnost, neuvěřitelná schopnost jako na obrtlíku se otočit během několika mála hodin a ze svaté války na jednu stranu udělat ne svatou válku na druhou stranu, ale udělat svatou obhajobu té samé strany. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní faktická poznámka. Pan poslanec Paroubek je přihlášen k faktické poznámce? Není. Takže slovo má pan poslanec Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM. Prosím. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Jsem přesvědčen, že slova pana kolegy Béma vnesla značnou nejistotu do již rozhodnutých rozhodnutí některých z nás, ale tak je to potřeba možná ještě dorozhodnout. To byl drobný pokus o žert. Došlo ale ke změně programu docela zásadní, jsou zařazeny body, které měly být projednávány až příští týden a jsou to body velmi závažné. Máme-li dnes hovořit o důchodové reformě, tak jsem přesvědčen o tom, že se nejen poslanecký klub KSČM, ale i ostatní, alespoň některé poslanecké kluby potřebují ještě k tématu poradit. Proto v tuto chvíli žádám o přestávku na poradu klubu KSČM v délce trvání jedné hodiny. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Budeme pokračovat ve 12.15 hodin. (Jednání přerušeno v 11.16 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.15 hodin) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, skončila přestávka, kterou si vyžádaly ke svému jednání poslanecké kluby, a my budeme moci pokračovat. Jenom upozorňuji, že byla tato přestávka vzata v průběhu rozpravy, tudíž rozprava ještě ukončena není. Nemám žádné písemné přihlášky do rozpravy a ptám se, zda se ještě někdo hlásí. Pan poslanec Michal Doktor, prosím. Prosím, pane poslanče.

- 299 -

Poslanec Michal Doktor: Já jsem písemně přihlášen, ale asi se mou přihlášku ještě nepodařilo zpracovat. Budu ve svém příspěvku velmi stručný a v zásadě se obrátím o doplňující informaci na pana ministra dopravy. Já jsem věnoval při průběhu projednávání této věci Senátem vrácené předlohy zákona spoustu energie rozpravě, která zde byla vedena v průběhu projednávání na půdě Poslanecké sněmovny. Mé postoje tady byly některými poslanci vysmívány a připadal jsem si zde ve zvláštní situaci, kdy jeden z poslanců se mě ptal, zda si já tedy vezmu na svědomí ty mrtvé, kteří budou tam venku na těch silnicích, když Sněmovna vyhoví mé žádosti a zmírní svůj záměr likvidovat billboardy podél silnic. Jsem rád, že rozprava v Senátu šla naproti mým obavám, a slova, která zde zaznívají — a myslím bez ohledu na stranickou příslušnost, jednou je to z pravé strany politického spektra, jindy od středu nalevo —, dokládají, že ten apel týkající se zásahu do podmínek na trhu reklamním a všech navázaných ekonomických subjektů je zcela na místě. Já pro své rozhodnutí o hlasování, tedy zda vyhovět návrhu Senátu, či zda podpořit Poslaneckou sněmovnu, jsem limitován jednou věcí. A protože se hodlám řídit variantou menšího zla, chci, aby pan ministr dopravy vysvětlil jednu pro mne, tedy pro mne osobně, velmi důležitou věc. Předloha zákona, sněmovní tisk 528, obsahuje i tu část, která je označena ve zkratce EU a znamená tedy to, že Česká republika, Parlament České republiky, sjednává tu část zákonů, tu část povinných předpisů, které jsme povinni implementovat do našeho práva. Hrozí-li tedy dnes v Poslanecké sněmovně situace, že může být nepřijat jak sněmovní tisk schválený Poslaneckou sněmovnou, tak podoba doporučená Senátem, pak bych pro své definitivní rozhodnutí chtěl slyšet od pana ministra dopravy, zda je vůbec možné, aby Česká republika, vláda České republiky, Parlament České republiky, tedy obě dvě jeho komory, včetně podpisu prezidenta, dokázaly zajistit takový režim, bude-li nepřijato žádné usnesení, to znamená návrh schválený Sněmovnou, případně návrh schválený Senátem, zda je vůbec technicky možné, abychom se vyhnuli koliznímu řízení s právem Evropské unie, respektive srážce s bruselskou administrativou. Pokud něco takového možné není, je pro mě tou variantou menšího zla usnesením navržené Senátem. Já je podporuji zejména proto, že rozprava v Senátu se kryje s mými námitkami, jasnými postoji, které jsem tady prezentoval. Ale k tomu považuji za zbytečné se úplně vracet. Takový prostě život je, námitky někoho se ukázaly být liché a námitky jiného se ukázaly být zcela oprávněné. Ale pro mě definitivní je vyjádření pana ministra. Pokud nejsme schopni zajistit takovou proceduru a projednávání té povinné části týkající se implementace práva Evropské unie, pak je zjevné,

že jedna z věcí, která tady je před námi, přijata prostě být musí, a z mého pohledu je tím efektivně menším zlem varianta předložená a navržená k přijetí ve tvaru zákona označená jaké sněmovní tisk lomený pěti, tedy usnesení Senátu. Děkuji.

- 300 -

- 301 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Michal Doktor. Nyní má slovo pan poslanec Petr Skokan. Poslanec Petr Skokan: Dobré odpoledne, milé kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající. Já chci deklarovat, že Věci veřejné podpoří vlastně původní návrh, který šel z Poslanecké sněmovny. Důvod je jednoduchý. Ten návrh je přísnější, návrh senátní naopak tu reklamu rozvolňuje, umožňuje ji na dalších mnoha místech, což původně nebylo vůbec úmyslem, a doufám, že i předřečník kolega Doktor — prostřednictvím paní předsedající — se připojí vlastně k tomu zpřísnění reklamy. Já si myslím, že nás může být dost a že billboardy mohou být tímto způsobem omezeny. Takže Věci veřejné budou i v tom smyslu, jak se vyjádřilo Ministerstvo dopravy, podporovat návrh Ministerstva dopravy, který říká, že co se týká tisku 528, že ho Ministerstvo dopravy podporuje. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo, rozpravu tedy končím. Přistoupíme k hlasování, a to podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 528/4, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 528/5." Je zde žádost na odhlášení. Odhlašuji vás a prosím, abyste se všichni zaregistrovali. Počkám malý okamžik, než se dostaví do jednacího sálu všichni zákonodárci, abychom mohli absolvovat toto hlasování. Návrh usnesení zazněl. Zahajuji hlasování pořadové číslo 67. Táži se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 67, přítomno 153, pro 88, proti 35. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Tím končím projednávání bodu 8. Děkuji panu ministrovi, děkuji též paní senátorce Vrecionové.

Budeme se věnovat následujícímu bodu. Zahajuji projednávání bodu

61. Vládní návrh zákona, kterým se mění volební zákony a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 619/ - třetí čtení Prosím ke stolku zpravodajů ministra vnitra Jana Kubiceho. Zpravodajem ústavněprávního výboru je pan poslanec Jan Chvojka. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 619/2. Otevírám rozpravu. Opakuji, že jsme ve třetím čtení. Nemám žádné písemné přihlášky. Ptám se, zda se někdo do rozpravy hlásí. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Slovo dostane pan zpravodaj. Prosím, abyste nám oznámil postup při hlasování a poté přednášel jednotlivé návrhy. Poprosím vás také o stanoviska k těmto návrhům. O totéž požádám pana ministra. Slovo má zpravodaj, pan poslanec Jan Chvojka. Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Přeji všem hezké odpoledne. Procedura by neměla být až tak složitá. Budeme hlasovat o třech pozměňovacích návrzích. První je pozměňovací návrh ústavněprávního výboru ze dne 20. března. Je to v zásadě legislativně technický pozměňovací návrh. Potom máme pozměňovací návrh druhý pod písmenem B. To je můj pozměňovací návrh. Potom máme pozměňovací návrh pod písmenem C, to je pozměňovací návrh pana poslance Aleše Rádla. Pokud by prošel můj návrh pod písmenem B, tak už C bude nehlasovatelné. To je vše. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl návrh procedury. Ptám se, zda má někdo námitku proti této proceduře. Je poměrně jednoduchá, nemusíme tedy o ní nechat hlasovat. Prosím pana zpravodaje o první návrh. Požádám o stanoviska. Poslanec Jan Chvojka: Prvním návrhem je, jak už jsem řekl, pozměňovací návrh ústavněprávního výboru. Ano. (Stanovisko ministra je souhlasné.)

V hlasování pořadové číslo 68 přítomno 158, pro 151, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím o další návrh. Poslanec Jan Chvojka: Druhým pozměňovacím návrhem je můj pozměňovací návrh. Stanovisko je velmi silné zásadní ano. (Ministr má stanovisko neutrální.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 69. Ptám se, kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 69 přítomno 158, pro 56, proti 69. Návrh přijat nebyl. Můžeme pokračovat. Poslanec Jan Chvojka: Posledním pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh pana poslance Rádla. Stanovisko je velmi silné ne. (Ministr má stanovisko neutrální.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 70. Ptám se, kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 70, přítomno 159, pro 63, proti 56. Tento návrh přijat nebyl. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a budeme hlasovat o návrhu usnesení jako celku. Je tomu tak, pane zpravodaji? Ano. Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění volební zákony a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 619, ve znění schválených pozměňovacích návrhů." Zahajuji hlasování pořadové číslo 71. Ptám se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu zákona. Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 71, přítomno 159, pro 94, proti 9. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Končím projednávání bodu 61, sněmovního tisku 619. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji hlasování pořadové číslo 68. Táži se, kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu. Kdo je proti?

- 302 -

- 303 -

14. Vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou /sněmovní tisk 548/ - druhé čtení Tento návrh uvede z pověření vlády ministr vnitra Jan Kubice. Prosím, pane ministře. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou v rámci jeho druhého čtení. Vzhledem k tomu, že jsem návrh zákona poměrně obsáhle představil již v prvém čtení, budu se snažit být maximálně stručný. Podle článku 11 Ústavy České republiky lze naše státní hranice měnit jen ústavním zákonem. Proto vám v návaznosti na Mezinárodní smlouvu mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic předkládám ke schválení tento návrh ústavního zákona, který představuje formu schválení změn bezprostředně vyplývajících z uvedené mezinárodní smlouvy. Pokud jde o průběh projednávání návrhu ústavního zákona v Poslanecké sněmovně, byl přikázán k projednání toliko zahraničnímu výboru, který tak učinil na svém zasedání dne 22. února 2012. Výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem ústavního zákona vyslovila souhlas. Závěrem svého vystoupení bych vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, rád požádal o vstřícnost a podporu při projednávání tohoto návrhu zákona. To je vše, děkuji vám za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zahraničnímu výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 548/1. Zpravodajem výboru je pan poslanec Hamáček. Prosím vás o slovo, pane kolego.

Nicméně zahraniční výbor se tímto zákonem zabýval na své 18. schůzi, která se konala 22. února 2012, a přijal následující usnesení číslo 161: Zahraniční výbor po odůvodnění náměstkem ministra vnitra Mgr. Ondřeje Veselského, zpravodajské zprávě poslance Jana Hamáčka a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila s návrhem ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou souhlas; za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. Připomínám, že jsme ve druhém čtení. Prosím o vaše přihlášky do rozpravy. Nehlásí se nikdo. Rozpravu končím a končím tedy druhé čtení sněmovního tisku 548, končím projednávání bodu číslo 14. Budeme se věnovat následujícímu bodu. Zahajuji projednávání bodu číslo

17. Vládní návrh zákona o kontrole (kontrolní řád) /sněmovní tisk 575/ - druhé čtení Opět o úvodní slovo požádám pana ministra vnitra Jana Kubiceho, který z pověření vlády tento návrh uvede.

Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, tento tisk úzce souvisí s bodem 49, kterým je samotná smlouva, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o změnu státní hranice, je nutné projednat, tedy i přijmout ústavní zákon. Pan ministr celou materii velmi podrobně odůvodnil. V principu se jedná o dva úseky, které jsou touto změnou dotčeny. V zákoně můžete najít přesný výčet pozemků, kterých se to týká. Je možná zajímavé zmínit, že dotčená plocha nebo rozdíly, které se vyrovnávají, jsou ve svém důsledku asi 234 čtverečních metrů.

Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych ve stručnosti shrnul Poslaneckou sněmovnou projednávaný návrh zákona o kontrole, který máte k dispozici jako sněmovní tisk číslo 575. Jak jsem již při projednávání v prvním čtení uvedl, tento zákon je obecným procesněprávním předpisem pro oblast veřejné kontroly. Jeho hlavním smyslem je v co největší míře překonat roztříštěnost a nejednotnost jednotlivých úprav kontrolních postupů a sjednotit tak procesněprávní prostředí v oblasti kontroly. Oproti stávajícímu zákonu o státní kontrole upravuje tento návrh vedle tzv. vnější kontroly vůči nepodřízeným subjektům i kontrolu vnitřní, tedy kontrolu v rámci vztahů mezi nadřízenými a podřízenými subjekty typicky v

- 304 -

- 305 -

rámci výkonu státní správy. V jiných správních předpisech zůstávají zachovány jednak procesní odchylky, ale také hmotněprávní ustanovení, která se zabývají věcnou stránkou kontroly. Vzhledem k rozsáhlosti těchto speciálních úprav v jiných zákonech není spolu se zákonem o kontrole předkládán změnový zákon. Další sjednocení procesu kontrol proběhne až v návaznosti na schválený návrh kontrolního řádu, a to prostřednictvím harmonogramu změn dalších zákonů. Tento harmonogram již Ministerstvo vnitra zpracovává a bude předložen vládě do 30. června 2012 v úzké součinnosti s ostatními resorty. Návrh zákona byl projednán kontrolním výborem Poslanecké sněmovny, který k němu přijal usnesení obsahující pozměňovací návrhy. Usnesení především vychází vstříc požadavku Nejvyššího kontrolního úřadu na vyloučení působnosti kontrolního řádu na kontroly vykonávané Nejvyšším kontrolním úřadem. Legislativně technické zpracování bylo konzultováno s Ministerstvem vnitra, a proti usnesení výboru nemám výhrad. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Zákon jsme v prvém čtení přikázali k projednání kontrolnímu výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 575/1. Zpravodajem kontrolního výboru je pan poslanec Roman Sklenák. Prosím vás o vaši zprávu. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, jak už řekl pan ministr, kontrolní výbor návrh zákona projednal na své 22. schůzi 11. dubna a doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona o kontrole schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou obsaženy v tisku 575/1. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím o vaše přihlášky. Nehlásí se nikdo. Končím obecnou rozpravu. Tím jsme se vypořádali s druhým čtením tohoto bodu. Končím tedy projednávání bodu 17, sněmovního tisku 575 ve druhém čtení. Dámy a pánové, teï se vám musím omluvit, protože jsem neotevřela podrobnou rozpravu ve druhém čtení. Takže jestli přijmete s pochopením tuto omluvu a já se vrátím do bodu 17, tak bych ještě uzavřela rozpravu obecnou a otevřela rozpravu podrobnou. Poprosím možná pana zpravodaje Sklenáka, zda by jenom v té podrobné rozpravě zopakoval, že kontrolní výbor přijal usnesení s pozměňovacími návrhy, aby tedy v rámci podrobné rozpravy byly tyto návrhy brány v potaz. Prosím, pane zpravodaji.

- 306 -

Poslanec Roman Sklenák: Ano, zopakuji tedy, že kontrolní výbor návrh projednal a doporučil Poslanecké sněmovně jej schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou obsaženy ve sněmovním tisku 575/1. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zeptám se v podrobné rozpravě na další přihlášku. Nehlásí se nikdo, končím tedy podrobnou rozpravu. Až teï mohu ukončit druhé čtení bodu 17, sněmovního tisku 575. Zahajuji projednávání bodu

49. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001, podepsaná dne 3. listopadu 2011 v Praze /sněmovní tisk 561/ - druhé čtení Pana ministra vnitra požádám i tentokrát, aby se ujal slova a ve druhém čtení tuto smlouvu uvedl. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, materiál, který je vám předložen, obsahuje návrh na ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001. Smlouva má dvě části. Prvá část se týká dvou změn průběhu státních hranic v důsledku výstavby pravobřežní hráze a průkopů na řece Dyji. Druhá část řeší praktické problémy související se správou státních hranic a zároveň přizpůsobuje text smlouvy o společných státních hranicích v platném znění situaci postupu České republiky do Evropské unie a přistoupení k tzv. schengenskému prostoru. Aktuální návrhy na změny průběhu společných státních hranic se týkají vodohospodářských opatření na hraničním toku Dyje, která sledovala především zabránění povodňovým škodám.

- 307 -

Změna průběhu státních hranic bude znamenat ve svém důsledku výměnu tzv. oddělených ploch území s tím, že si smluvní státy vymění dotčené lokality jak ve smyslu územní suverenity, tak i z hlediska vlastnictví v soukromoprávním významu. V celkovém souhrnu budou činit plochy státních území oddělené navrhovanými změnami 240 713 metrů čtverečních a budou vzájemně vyrovnané. Vzhledem k tomu, že smlouvou bude dotčen průběh státních hranic, je třeba k vnitrostátnímu provedení smlouvy přijmout ústavní zákon v souladu s čl. 11 Ústavy České republiky. Příslušný vládní návrh ústavního zákona je projednáván Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č. 548. Děkuji vám za pozornost.

Zahajuji hlasování číslo 72. Táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, s nímž jsme byli seznámeni a které je obsaženo v příslušném usnesení zahraničního výboru. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování číslo 72 přítomno 157, pro 129. S návrhem usnesení Sněmovna vyslovila souhlas.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Zpravodajem zahraničního výboru je pan poslanec Jan Hamáček. Prosím, aby nás seznámil s usnesením výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 561/1.

52. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o spolupráci v oblasti boje proti trestné činnosti, podepsaná dne 8. prosince 2011 v Praze /sněmovní tisk 566/ - druhé čtení

Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, nyní se tedy dostáváme k tomu avizovanému bodu, který souvisí s oním ústavním zákonem, který jsme propustili do dalšího čtení a je to tedy ona samotná smlouva. Zahraniční výbor tuto smlouvu projednal na své 18. schůzi 22. února 2012 a přijal usnesení číslo 162, které zní následovně: Po odůvodnění prvního náměstka ministra vnitra dr. Ladislava Minčiče, CSc., MBA, zpravodajské zprávě poslance Hamáčka a po rozpravě zahraniční výbor — za prvé — doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění smlouvy ze dne 26. října 2001, podepsané dne 3. listopadu 2011 v Praze; za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny; za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, ptám se, zda se někdo hlásí do této rozpravy. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím.

Tím jsme projednali bod 49, sněmovní tisk 561. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Budeme se věnovat bodu číslo 52. Je to

Pana ministra vnitra požádám opět o úvodní slovo. Ministr vnitra ČR Jan Kubice: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, účelem předkládané smlouvy je poskytnout policejním a celním orgánům obou států potřebný právní rámec pro efektivní spolupráci v boji proti nejzávažnějším formám trestné činnosti, stanovit základní pravidla pro jejich přímé kontakty a zásady nakládání a předávání informací. Smlouva obsahuje standardní ustanovení o rozsahu a formách spolupráce, orgánech příslušných k jejímu provádění, náležitostech žádostí o spolupráci, možnostech odmítnutí spolupráce, možnosti vyslání styčných důstojníků, předávání a ochraně osobních údajů a utajovaných informací a hrazení nákladů. Na výslovnou žádost ruské strany je smlouva navenek sjednávána jako mezivládní. Z hlediska vnitrostátního právního řádu jde o smlouvu prezidentské kategorie, k jejíž ratifikaci prezidentem republiky je zapotřebí souhlasu obou komor Parlamentu. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím zpravodajku zahraničního výboru paní poslankyni Kateřinu Konečnou, aby nás seznámila s usnesením výboru. Bylo nám doručeno jako sněmovní tisk 566/1. Prosím.

Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem.

- 308 -

- 309 -

Poslankyně Kateřina Konečná: Dovolte mi, abych vás tedy seznámila s usnesením výboru, které máte všichni rozdané. Výbor zahraniční doporučuje tuto smlouvu přijmout, takže ani to usnesení nemusím číst doslova, doufám.

Odhlašuji vás všechny, prosím, abyste se znovu zaregistrovali, a prosím vás ještě o chvilku trpělivosti, protože přivolám do jednacího sálu všechny naše kolegyně a kolegy. Paní poslankyně Chalánková se hlásí? Ne.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, děkuji paní zpravodajce. Otevírám rozpravu. Opakuji, že tady máme k dispozici sněmovní tisk 566/1 s navrženým usnesením. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Nehlásí se nikdo, rozpravu končím.

Myslím, že už můžeme začít hlasovat. Byl to procedurální návrh. Slyšeli jsme z úst paní poslankyně Klasnové jeho znění. Já zahajuji hlasování číslo 74. Táži se, kdo souhlasí s tímto procedurálním návrhem, který byl přednesen. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 76 přítomno 151, pro 72, proti 77. Návrh přijat nebyl.

Přikročíme tedy k hlasování o návrhu usnesení, tak jak bylo předloženo písemně zahraničním výborem. Zahajuji hlasování číslo 73. Ptám se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu usnesení. Kdo je proti? V hlasování číslo 73 přítomno 158, pro 135 , proti 1. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

Budeme pokračovat v bodu 18. Slovo dostává první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Prosím, aby se ujal slova, a prosím Sněmovnu, aby věnovala pozornost projednávanému bodu. Prosím, pane náměstku.

Končím bod 52, sněmovní tisk 566. Budeme se věnovat bodu dalšímu. Zahajuji projednávání bodu číslo

18. Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 503/ - druhé čtení Za navrhovatele tento návrh uvede první náměstek hejtmana pan Miroslav Novák. Vítám vás mezi námi, prosím o vaše slovo. Ještě paní poslankyně Kateřina Klasnová. Prosím. Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, žádám podle § 54 odst. 9 jednacího řádu Poslanecké sněmovny o přerušení 38. schůze Poslanecké sněmovny do středy 9. května do 11. hodin.

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, Moravskoslezský kraj předkládá Poslanecké sněmovně dnes v druhém čtení k rozhodnutí dílčí novelu zákona o rybářství, jejíž hlavní podstata spočívá v narovnání dnes nelogického stavu v oblasti přestupků v oblasti rybářského zákona, kdy mnohé řeší pověřené obce a jiné řeší krajské úřady. Zvyšuje to administrativu, časovou náročnost nejenom přestupců, ale i členů rybářské stráže a dalších svědků. Já jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna tento zákon v rámci prvního čtení posunula dál, a jsem velmi rád, že zemědělský výbor přijal při svém projednávání doporučující stanovisko. Proto bych vás dnes ještě jednou požádal o podporu této dílčí novely a o posunutí zákona do třetího čtení. Vzhledem k tomu, že přesný popis té změny, a o které přestupky se jedná, jsem zevrubně popsal již v prvním čtení, v této chvíli bych rád poděkoval za vaši pozornost a ještě jednou požádal o podpoření tohoto zákona a posunutí do třetího čtení. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu náměstkovi. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 503/2, 503/3. Nyní dostane slovo zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane kolego.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To je procedurální návrh, který podrobíme hlasování okamžitě. Je zde žádost o odhlášení.

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Paní a pánové, zemědělský výbor se velmi pečlivě zabýval předloženým návrhem, už jenom proto, že zákon o rybářství spolu se zákonem o myslivosti

- 310 -

- 311 -

jsou velmi sledované zákony a existuje velmi křehká rovnováha mezi existujícím stavem zákonným a mezi požadavky, které jsou občas slyšet z rybářské veřejnosti. V zemědělském výboru, koneckonců ani zde ve druhém čtení nebyly přijaty žádné pozměňovací návrhy, čili bychom hlasovali o zákonu tak, jak byl navržen, s tím, že zemědělský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda se hlásí někdo do obecné rozpravy. Nehlásí se nikdo, končím obecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou ve druhém čtení tohoto návrhu a ptám se, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nehlásí se nikdo, končím také podrobnou rozpravu a končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Končím projednávání bodu 18, sněmovního tisku 503. Děkuji panu náměstkovi, děkuji též panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu číslo

40. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 659/ - prvé čtení Z pověření vlády tento návrh uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, pane ministře, o vaše slovo. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona představuje dílčí novelu zákona o důchodovém pojištění, nicméně je to součást konsolidačního balíku vlády, tedy balíku opatření, která je potřeba uskutečnit v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na roky 2013-15. Těžiště návrhu spočívá v úpravě stanovení výše vyplácených důchodů. Navrhovaná opatření se týkají úpravy mechanismu automatického zvyšování vyplácených důchodů, které významným způsobem každoročně navyšuje výdaje na důchody, a přitom je potřeba vzít v úvahu, že výdaje na důchody představují přibližně 30 % všech výdajů státního rozpočtu. Navržená úprava mechanismu valorizace vyplácených důchodů se týká období tří následujících let. Navrhuje se, aby se v tomto období vyplácené důchody zvyšovaly tak, aby zvýšení místo plnému růstu cen odpovídalo jen jedné třetině tohoto růstu s tím, že zvýšení ve výši jedné třetiny růstu reálné mzdy by zůstalo zachováno beze změny.

- 312 -

Navrhovaná úprava se projeví od ledna 2013. V absolutních číslech se celková úspora v období let 2013-15 odhaduje přibližně na 48 miliard korun. Jistě se jedná o návrh, který není populární, z rozpočtového hlediska je ale nezbytný. Při hledání optimálního způsobu provedení této úpravy bylo posuzováno několik variant, které jsou podrobně popsány v důvodové zprávě. Jedna z variant by bylo i úplné zmrazení důchodů, tedy nulová valorizace po nějaké období. To by bylo opatření, které by samozřejmě rozpočtově bylo nejpříznivější, nicméně k takovému řešení vláda nakonec nepřistoupila. Návrh zákona obsahuje kromě toho legislativně technickou úpravu ohledně důchodových práv úředníků některých institucí EU, resp. převodu jejich nároků do českého důchodového systému. Jde o to, aby převod důchodových práv byl povinný jenom v případě služebního a pracovního poměru úředníků EU a zaměstnanců EU na základě přímo aplikovatelného nařízení číslo 259/68 a aby v ostatních případech, to znamená v případech zaměstnanců institucí EU, tento převod byl pouze na základě dohody ČR s příslušnou institucí. Já potom avizuji, že v obecné rozpravě požádám o zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Udělám to z toho důvodu, protože je potřeba do konce září vydat vyhlášku, která potom specifikuje konkrétní parametry valorizace důchodů pro příští rok. Z tohoto důvodu je potřebné, aby legislativní proces byl ukončen nejdéle do měsíce září. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi na závěr znovu zdůraznit, že jsem si vědom toho, že tento návrh je velmi nepopulární, nicméně je odpovědný vůči našim dětem, vůči dalším generacím tak, abychom snížili zadlužování státu na únosnou míru a abychom směřovali k vyrovnaným rozpočtům. I přesto, že je tento návrh nepopulární, tak vás žádám o jeho podporu, tedy v tuto chvíli o jeho propuštění do druhého čtení. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím o slovo zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Gabrielu Peckovou. Prosím. Poslankyně Gabriela Pecková: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, mechanismus úpravy valorizace důchodů pro období od ledna 2013 do roku 2015 nám detailně vysvětlil pan ministr a nemá smysl ho opakovat. Navržené opatření je jen jedním z celé řady, ke kterým vláda rozpočtové odpovědnosti musela sáhnout. Jednoduše řečeno, můžeme se natahovat jenom tak, jak nám stačí triko. Když se totiž budeme natahovat víc, ukáže se holé všechno od pasu dolů. Můžeme spekulovat, proč je nám

- 313 -

najednou triko malé — jestli jsme tak ztloustli, anebo jestli jsme tak zběsile topili pod kotlem, až se srazilo. A se nám to líbí, nebo ne, úsporná opatření pocítí v tomto případě ve svých peněženkách senioři, ale oni se tomu přizpůsobí. Já to vím, protože s nimi pracuji celý život. (Ironický smích a potlesk zleva.) Mnozí se narodili za války a svůj život prožili v režimu, který jim žádné extra zbohatnutí nedovolil. (Projevy nesouhlasu v levé části sálu.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím o klid! Poslankyně Gabriela Pecková: Ale oni nejsou nejvíce ohroženi úspornými opatřeními této vlády. Oni jsou nejvíce ohroženi postojem této v uvozovkách moderní společnosti, jsou ohroženi společenským vyloučením. Nikdy jsem ještě v ordinaci neslyšela: Já už nechci žít, já už na to nemám! Ale velmi často slýchám ve své ordinaci: Já už nechci žít, protože už nemám pro co, protože už nemám pro koho, protože překážím, protože mě nikdo nepotřebuje. Přes evidentní demografický posun směrem k seniorům není naše společnost schopna a především ochotna na tento vývoj reagovat. Když si pustíte televizi, uvidíte reklamu na pampersky proti inkontinenci, na lepidlo na zubní náhrady nebo v lepším případě na preparáty na kloubní chrupavku. Což je krásný signál našim dětem, na co jsme zredukovali život seniora. Senioři nemívají zpravidla již tak nákladné materiální potřeby, ale o to intenzivnější a imperativnější jsou jejich potřeby duchovní. Touží po uznání zkušeností a utvrzení, že jsou respektovanými členy této společnosti. Jakkoli bude v budoucnu nutné částečně přenést odpovědnost, jak a za kolik prožijeme svoje stáří, na každého jednotlivce stejně tak jako odpovědnost za zdraví fyzické a psychické, proměnu dozajista bude muset prodělat i společnost. Bude se muset naučit vést se seniory dialog jako s partnerem, který něco nabízí a něco zcela oprávněně žádá. Tato vláda bohužel v tuto chvíli za daných podmínek neumí dostatečně naplnit peněženky seniorů. Ale co bychom měli umět všichni — naplnit jejich duši. Protože zdravý rozpočet bude málo, jestli nebude zdravá i společnost. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla paní zpravodajka. Je zde nyní před námi obecná rozprava. Mám přihlášku pana ministra, poté pana kolegy Kováčika. Pan ministr Drábek, prosím. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo,

- 314 -

paní předsedkyně. Jak jsem avizoval ve svém úvodním slovu, navrhuji zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, děkuji. Nyní pan kolega Kováčik s přednostním právem, potom jsou uvedeni další přihlášení do rozpravy na tabuli. Pan kolega Kováčik. Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Paní a pánové, já tedy mám trošku jiný názor na to, jak by měla znít zpravodajská zpráva. Ale každého je právo říci si tady, co chce, to je pravda. Nemyslím si, že duše bez potravy je schopna vykonávat ty funkce, které duše má. Bez peněz do divadla, do kina, na dovolenou, na léčebný pobyt a tak podobně prostě nelez! O tom to je a já jsem přesvědčen o tom, že vztah společnosti k seniorům je daný také tím, jakým způsobem naplní jejich peněženky alespoň tak, jak si zaslouží po celoživotní dřině. Ale teï, v této chvíli, mám pocit, že se ta debata ubírá poněkud jiným směrem, a proto navrhuji procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do středy příštího týdne do 11 hodin. Děkuji. (Potlesk z levé části sálu.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Je zde návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do středy 9. května do 11 hodin. Je zde také žádost o odhlášení. Všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili. Pro příchozí zopakuji, že byl vznesen návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do středy 9. května do 11 hodin. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování, které ponese pořadové číslo 75. Toto hlasování zahajuji. Táži se, kdo je pro přijetí procedurálního návrhu, který přednesl pan poslanec Pavel Kováčik. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování číslo 75. Přítomno 161, pro 77, proti 84. Návrh přijat nebyl. Můžeme pokračovat dalším vystoupením. Do rozpravy je přihlášen pan kolega Opálka. Má slovo, prosím. Prosím o klid v jednacím sále. Probíhá rozprava, obecná rozprava. Slovo má pan poslanec Miroslav Opálka. Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní předsedkyně. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, společnost se dává do pohybu. Zatím víceméně odděleně, studenti, zdravotně postižení, odbory, různé občanské iniciativy, ale i důchodcovské organizace. Je však předpoklad, že jednotlivé vlny nespokojenosti politika vlády spojí. Zda se vzedme rozhodující protivládní cunami, záleží na přijímání či zamítání nespravedlivých novel zákonů. Postavit proti sobě většinu z téměř tří milionů důchodců už něco

- 315 -

znamená. A myslím si, že vystoupení zejména paní zpravodajky k tomu přispívá. Na 30. května je avizována Radou seniorů České republiky a Národní radou osob se zdravotním postižením demonstrace za přežití seniorů. Určitě nepřijdou do Prahy všichni nespokojení, ale volební urny zanedlouho v každém volebním obvodu jim budou blíž než Praha. Většina důchodců totiž stejně jako v letech 1991 až 1995 zásadně pocítí na poklesu své životní úrovně dopady vládnutí naší zvláštní koalice. Na svou ochranu proto požadují důchodci zastavit vládní návrh na zpomalení valorizací důchodů, zrušit stropy na odvody do důchodového pojištění a odložit zavedení druhého důchodového pilíře do roku 2016. Není se čemu divit. Jestliže již na začátku tohoto roku činila meziroční inflace v České republice 3,7 %, pak v přepočtu na průměrný spotřební koš seniora šlo o inflaci ve výši 5,2 %. K tomu je ještě třeba poznamenat, že dopady jsou daleko tvrdší na nízkopříjmové skupiny seniorů, což jsou zdravotně postižení, starodůchodci a ti, kteří žijou jako jednočlenná domácnost, a málokdo si uvědomuje, že se již dnes propadá reálná hodnota středněpříjmových novodůchodců. Výpočty nových důchodů se totiž vinou koalicí protlačeného způsobu vypořádání s nálezem Ústavního soudu České republiky snižují po tři roky každoročně o jedno procento. Každé nové snížení důchodu tedy a nevykrytí ze sta procent inflace pak bude nutné k tomuto propadu přičítat. Zodpovědní členové vlády zamlčovali své kroky, nebo doslova lhali. Vždy totiž bylo vždy řečeno, že důchodová reforma se nedotkne stávajících důchodců a osob těsně v předdůchodovém věku. Zdůvodňovali zvyšování DPH nutností posílení příjmů důchodového účtu tak, aby nemuselo dojít ke snižování životní úrovně současných seniorů při spuštění druhého pilíře. Ale propad zvýšení cen nastal a vyrovnání bude tradičně se zpožděním a hlavně jen částečné. A v neposlední řadě bylo bagatelizováno snižování výpočtu nových důchodů argumentem, že tyto důchody budou přece dorovnány prostřednictvím valorizace. Už tehdy to byla hloupost, nebo valorizace přichází opožděně, reaguje na inflaci a zvýšení mezd a vypočítává se z onoho nově sníženého základu. Nic z toho tak nebylo a není pravda. Ba naopak! Důchodové pojištění navíc financuje snižování nezaměstnanosti prostřednictvím režimu předčasných důchodů — k 31. prosinci minulého roku již bylo vypláceno téměř 502 tis. předčasných trvale krácených důchodů — a vysokopříjmovým občanům jsou na úkor důchodového pojištění zvyšovány příjmy prostřednictvím stropů. Nemohu nepoznamenat, že ne nevýrazný je i efekt zvyšujícího se odporu mladé generace platit na důchody svým rodičům a prarodičům, který ovšem nevzniká sám od sebe, ale v důsledku naprosto zvrácené dlou-

hodobé dehonestace hodnoty přirozené mezigenerační solidarity. Pravicoví politici, ekonomové, média, ale i herci a podle nich pak mladá generace argumentují tím, že oni nebudou na své důchody mít dostatek peněz. Ale to přece záleží na nich samotných! Stejně jako jejich rodiče ,musí si i oni zajistit své plátce prostřednictvím svých dětí a nebýt takzvanými černými pasažéry prvého státního pilíře. A vedle toho také žádat spravedlivější rozdělování nově vytvářených hodnot. Jinak v budoucnu nebude v této zemi fungovat nic. Nejen důchodové zabezpečení. Původní návrh ministra financí na stoprocentní zmrazení důchodů vyvolal zásadní odpor. Nová vládní varianta však není žádný velký zvrat. Jen sníží či zpomalí propad reálných důchodů snad o třetinu, což se musí zákonitě projevit v poklesu reálné kupní síly bezmála 3 mil. uživatelů důchodových dávek, a tím pádem i ve spotřebě, ve výrobě a v celém procesu hospodaření České republiky. Vláda tak brzdí možný rozvoj domácí produkce. Její kroky jsou sociálně nespravedlivé a nevedou ke zdravému rozvoji společnosti jako celku. Proto Komunistická strana Čech a Moravy podporuje všechny iniciativy, které žádají odchod této vlády, a staví se za zájmy i seniorů. Vláda České republiky po dohodě ještě v rámci staré koalice urychleně rozšířila svůj program jednání o vládní novelu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v němž předkládá Poslanecké sněmovně avizovaný změkčený návrh na změnu valorizačního vzorce u vyplácených důchodů. Jde tedy o právě projednávaný sněmovní tisk 659, který byl dnes ráno předřazen a zařazen na dnešní program. Zdálo by se, že členové vlády ústy pana ministra i paní zpravodajky hledají všechny možné úspory a zdroje ke snižování tempa zadlužování veřejných rozpočtů, ale nějak zapomněli na souběžné zrušení stropů na odvody na důchodové pojištění. V případě všeobecného zdravotního pojištění již takové odhodlání vláda avizovala. Státní důchodové pojištění bylo totiž koncipováno jako solidární kolektivní zabezpečení a všichni poplatníci pojistného měli původně stanoven vyměřovací základ dle stejných pravidel, avšak tento princip je narušen rokem 2008, od kdy byla nejen snížena míra solidarity, ale též příjmy do státního rozpočtu, resp. na důchodový účet. Výpočty, kolik to je, se různí. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadovalo, že v roce 2008 dojde ke snížení výběru — v tisku 222 minulého volebního období — asi o 5 mld. korun. Dnes snad hovoří o 8 mld. Odbory však uvádějí podstatně vyšší částky. Žel, údaje, které jsou k výpočtu potřeba, nejsou veřejně přístupné. Myslím tím počty občanů s příjmy nad 100 tis. korun měsíčně, postupně, po jednotlivých krocích, třeba 20 tis. Odhadem se tato úleva týká cca 40 či 60 tis. lidí — různé zdroje se rozcházejí —, kteří si však díky zavedení jednotné daně, která je pro ně vlastně

- 316 -

- 317 -

regresivní, a také díky zavedení stropů na odvody pojistného výrazně zvýšili své příjmy a převedli si do mezd či platů nebo odměn i různá jiná plnění včetně dřívějších benefitů, akcií apod. Nyní by tento propad při propočtu vypadal zcela jinak. A aby byla zachována pravicí prosazená privilegia vyvoleným, musí se ušetřit na milionech občanů, důchodce nevyjímaje. Proto nebude důchodcům v příštích třech letech zdaleka zohledněna vysoká inflace. Kdyby šlo o nízkou inflaci, nebyla by ta ztráta tak vysoká. Ale zvyšování daně z přidané hodnoty proto, aby se zabezpečil druhý pilíř, inflaci výrazně zvyšuje. Nejhůře na tom budou starodůchodci, zejména osamělé ženy a zdravotně postižení. Ti aby už pomalu hledali dopravní spojení na nejbližší kontaktní místo Úřadu práce České republiky, kde by měli požádat o pomoc v hmotné nouzi. A zda bude schopna řada důchodců splácet dynamicky rostoucí náklady na bydlení, když se i zde avizuje redukce, je snad ve hvězdách. Mohou si však hodit korunou, zda případný zbytek peněz dají na potraviny, či léky, či jim bude stačit duchovní hodnota. A k ošacení jim asi zbude šatník charity. No, nedobře vede tento stát tato vláda. Liberálně technokraticky činí účetní škrty místo toho, aby hledala zdroje a realizovala opatření v podpoře hospodářského rozvoje země v sociálně spravedlivějším přerozdělování nově vytvořených hodnot a ve zvyšování kupní síly všeho obyvatelstva, což by vedlo i k dynamičtějšímu hospodářskému rozvoji. Chvála pro ni snad přichází jenom z kruhu finančního kapitálu, Mezinárodního měnového fondu a také vysokopříjmových voličů, kteří dostávají z veřejných prostředků více než v minulosti. Kladu si tedy otázku: Je to korupce těchto voličů a donátorů z veřejných peněz? Představitelé koalice se nyní vymlouvají na novou — v uvozovkách novou — ekonomickou situaci a argumentují, že valorizace každoročně výrazně navyšují výdaje státu na důchody, což je prý neúnosné. Udržení reálné hodnoty důchodu, jakož i poměru relace důchod ke mzdě vláda odmítá řešit prostřednictvím nově vytvářených zdrojů. Naopak. Přichází s návrhem na přechodnou dobu, tj. léta 2013 až 2015, snížit výši valorizace. A to snížení o 2/3 inflace dle obecného spotřebního koše zboží a služeb. Stanovené parametry jsou takto pro důchodce tvrdší, nebo spotřební koš důchodce má jinou skladbu, která se v úvahu nebere. Důvodová zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. vlády, odhaluje, skrytě či otevřeně, i některé jiné podrobnosti, než byly zvýrazněny. Podle diskutabilních prognóz a průměrných výpočtů dojde za tři roky kumulovaně ke snížení reálné výše důchodu možná o 13,1 procentního bodu, stát uspoří na důchodech, výdajích, za tyto tři roky asi 47,8 mld. korun, což uváděl i pan ministr, a sníží se relace důchodu ke hrubé mzdě ze 41,5 % na 38,4 %. Tedy celkový pokles za tři roky o 3,1 procentního bodu.

Průměrný starobní sólo důchod se má jen podle prognozovaného výpočtu — odhaduji, že skutečnost bude tvrdší — snížit oproti dosud platné legislativě měsíčně takto. V roce 2013 měsíčně o 272 korun, celkem o 3 264 korun za první rok. V roce 2014 měsíčně o 188 korun, tedy za rok celkem o 2 256 plus propad minulého roku 3 264, což je za druhý rok celkem 5 520 korun. V roce 2015 měsíčně o 166 korun, celkem tedy za rok o 1 992 plus ztráta vygenerovaná v předchozích dvou letech 2 256 plus 3 264 rovná se za celorok minus 7 512 korun. Kumulovaně ztratí tento důchodce za sledované tříleté období celkem 16 296 korun, což jsou skoro dva důchody, plus neuvedenou kumulovanou ztrátu z rozdílu vzniklých valorizací nižších a nižších základů pro výpočet nových valorizací. Dopady vládního návrhu, a to zdůrazňuji, nejsou zdaleka přechodné jenom na tyto tři roky, protože návrh zákona nedorovnává od roku 2016 a dále tyto předchozí propady. Proto navržené tříleté snižování procentní výměry vyplácených důchodů, základu pro valorizace v následujících letech, sníží nominálně, ale zejména reálně důchody natrvalo. Dle předběžných odhadů ministerstva se jedná o 626 korun měsíčně, což je 7 512 korun každoročně od roku 2016, a dále ztráta na nižších základech pro valorizace. Bude se totiž valorizovat už jen onen po tři roky, jak jsem zdůrazňoval, snižovaný základ. A to vše v kontrastu s měkčími dopady připravované progrese v daních z příjmů fyzických osob, která má na druhé straně postihnout vícepříjmové skupiny nad 100 tisíc korun příjmu měsíčně. Jakoby stejně jen na tři roky, ale na rozdíl od důchodů mzdy, platy či odměny se této příjmové skupině snižovat nebudou, ba většinou dále porostou, jen se dočasně více zdaní. Proto od roku 2016 již žádnou kumulovanou újmu bohatí na rozdíl od důchodců nepocítí. Účinnost předloženého návrhu zákona, který je kritizován širokou veřejností, má nastat nejpozději v září tohoto roku, a to tak, aby vláda stihla omezit valorizaci již od příštího roku. Proto ten spěch na vládě, proto ten spěch se zařazením tohoto tisku dnes na Sněmovně, proto požadavek pana ministra na zkrácení lhůty. Tím řada nových důchodců postupně nedobrovolně rozšíří počty občanů České republiky, kteří jsou v pásmu ohrožení chudobou. Nejtvrději totiž vládní návrhy pocítí senioři s nízkými důchody, kteří budou žádat stát o nový výdaj — podporu v hmotné nouzi. Proti této skutečnosti však vládní představitelé cynicky argumentují, že Česká republika je v hodnocení oblasti chudoby stále výrazně pod průměrem Evropské unie. Máme tedy co dohánět! Poslanecký klub KSČM takovýto návrh, jak jsme již avizovali, podpořit nemůže. Navrhuji tedy jeho zamítnutí již v prvém čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

- 318 -

- 319 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za možnost. Využil jsem to také proto, že mám řídit, takže jsem se nechal vystřídat. Děkuji paní místopředsedkyni Parkanové. Dovolte mi, abych se vyjádřil k tomuto návrhu, protože mi připadá, že je docela zajímavá shoda okolností, že jsme tady dnes ráno vyslechli vystoupení pana guvernéra Miroslava Singera a vystoupení pana Singera je samozřejmě poměrně velmi zajímavé právě v souvislosti s touto novelou zákona o důchodovém pojištění. Nevím, jak bedlivě jste sledovali jeho vystoupení a čísla, která tady uváděl. Jenom připomenu, že pan guvernér sdělil, že očekává v tomto roce inflaci až 4 % a v příštím inflaci méně než 3 %, pod 3 %. Já to říkám proto, protože tahle čísla inflace čerstvě oznámená panem guvernérem jsou důležitá proto, abychom mohli tvrdit, že pokud vláda tady předkládá novelu zákona o důchodovém pojištění, kde plánuje zásadně změnit způsobit valorizace důchodů, a to tak, že se bude valorizovat pouze třetina inflačního nárůstu, tak my právě od pana guvernéra víme, že to bude docela podstatná suma pro důchodce. A opakuji, máme to shodou okolností dnes ráno potvrzeno výroky pana guvernéra, že to bude nezanedbatelná suma a že to budou poměrně dost velké miliardy, o kterých tady mluvíme. Takže tento návrh vlády bude znamenat, že reálně důchody seniorů poklesnou. Já to pokládám za významné také proto, protože se obávám, že v současné době v Evropě můžeme očekávat další inflační šoky. Když se mě zeptáte, proč si to myslím, tak vám připomenu, že Evropská centrální banka tiskne peníze, takže vám ekonom myslím potvrdí, že v takovéto situaci nemůžeme podobné šoky vyloučit, a jestli přijdou, tak pro důchodce po tomhle, co tady chceme zavést, to bude znamenat hrozbu dramatického snížení životní úrovně. Takže to je jeden důvod, proč si myslím, že vystoupení pana guvernéra Singera bylo dnes poměrně pro nás velice zajímavé a bylo důležité ho tady slyšet. A pak upozorňuji na druhou věc, kterou jsme slyšeli z úst pana guvernéra. Já jsem se ho samozřejmě schválně ptal na to, jak fiskální konsolidace, nebo úspory, které vláda dělá, jakým způsobem se podepisují na ekonomickém růstu. Mám-li tady znovu tedy připomenout, co nám pan guvernér odpověděl, a to také souvisí s tímto bodem, tak pan guvernér řekl za rok 2011 6 desetin, 2012 4 desetiny, přibližně se jedná o pokles o 1 % HDP ekonomického růstu. To je také poměrně hodně. Takže jsme slyšeli od pana guvernéra, že fiskální konsolidace se podepisuje významně na snižování ekonomického růstu, a důležité je, že 1 % je ta zrychlená fiskální konsolidace.

Chápete, mám na mysli to, že údernické zrychlování tempa fiskální konsolidace se nám nebezpečně zmrazuje a podvazuje ekonomický růst. To znamená to, co se tady děje, tento úmysl, že fiskální konsolidaci významně ponesou důchodci, nejenom že to způsobí snížení jejich životní úrovně, ale ještě v druhé odpovědi pana guvernéra se to podepíše na dalším zmrazování ekonomického růstu. Takže to jsou dva argumenty, oba dva je odvozuji z toho, co jsme tady ráno slyšeli při tom pravidelném vystoupení guvernéra České národní banky, a tvrdím, že oba platí a musíme je brát vážně. Nemá cenu prostě pádit a zrychlovat fiskální konsolidaci, protože dneska jsou problémem nejenom úspory a likvidace deficitu, ale dneska je v Evropě problémem č. 1 už snad ekonomický růst a vůbec schopnost ho nastartovat. Jinak se tady můžeme taky, přátelé, uškrtit k smrti! Prostě si budeme utahovat opasky, ale výsledkem bude, že ekonomika bude stále více zamrzlá. Takhle se také můžeme propracovat do řeckých poměrů, protože — chápete? — ta rychlost těch úspor není schopna kompenzovat ztráty, které máme v ekonomickém růstu. A to nám tady pan guvernér potvrdil. A proto vám říkám, když máme se bavit o tak vážném zásahu do způsobu, jak zacházíme s důchody v penzijním systému, tak tohle jsou věci, které bychom měli brát zatraceně vážně. Takže prosím, to jsou jedny argumenty, které jsou dnes, jak vidíte, čerstvě podložené. A ten druhý je, a to jsem také naznačil, že to je zásadní zásah do způsobu valorizace důchodů, který se týká obrovského množství lidí — seniorů tedy. Že jsou to vlastně základní pravidla, která tady existovala, jsou nějakým způsobem dlouhodobě dohodnuta. A já tady musím zopakovat, když to tady předkládáte, že opravdu v tom předvolebním politickém zápase se nemluvilo o tom, že se takovýmto způsobem na životní úroveň důchodců bude sahat, že se budou skutečně snižovat jejich reálné důchody takovým způsobem, jak nyní navrhujete. Já ten princip držet reálné důchody pokládám za klíčový ze dvou důvodů, které jsem tady uvedl — minimálně. Mně připadá chyba dneska dopustit, nedržet to. I proto říkám, že mohou přijít ty inflační tlaky, i proto je třeba ty reálné důchody držet. A pak je tu jedna důležitá věc, proč nesouhlasím s tím, že tady měníte to, co jste slibovali před volbami. Protože pokud mluvíme o úsporách, tak nám musí jít také o určitý sociální smír a jde o to, aby ty úspory byly rozloženy spravedlivě. A vy pokračujete v politice, kdy opět je tady jedna skupina, která to má prostě odnést! Protože právě oni toto reálné snížení ponesou nejhůř. My jsme přece mnohokrát v nejrůznějších debatách navrhovali, abychom se na ten systém daňový podívali komplexně, abychom hledali dohodu, která rovnoměrně rozloží to břemeno, a proto jsme mluvili o daních z příjmů fyzických osob, o daních z příjmů právnických osob, o

- 320 -

- 321 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: A nyní s přednostním právem vystoupí místopředseda Sněmovny pan poslanec Zaorálek.

majetkových daních a říkali jsme: K tomu se nedá přistupovat tak, že zase to hodíte jenom na jedny! Tady přece dochází k tomu — jednak se tady nedrží slovo, to slovo, které nám tady loni dal pan ministr Drábek, když řekl, že zvýšení DPH bude nějakým způsobem kompenzováno. Takže to je tady už skoro marné zdůrazňovat, že se v této Sněmovně nedrží slovo. A pak je tu druhá věc, která mi nesmírně vadí, proč říkám, že ten náklad je nerovnoměrný, protože ti důchodci to budou platit skutečně dvakrát, tu penzijní reformu. Oni budou platit jednak tím zvýšení DPH, protože jak vy sami říkáte, právě zvyšujete DPH proto, aby byl možný transfer těch miliard z toho průběžného systému do penzijních fondů, které chcete zřizovat tím druhým pilířem penzijní reformy v příštím roce. Takže oni to budou platit jednak tím, že jim vezmete ty prachy z těchto peněz, které si tam spořili, nebo které si tam dávali, a druhá věc, teï jim to prostě vezmete tím, že jim snížíte valorizací reálné příjmy, reálné důchody. To je ta nespravedlnost, o které mluvím, a v tom je podle mě ta chyba. Vaším úkolem a cílem vlády má být budování sociálního smíru. Když chcete říkat, že chcete úspory, tak je musíte spravedlivě rozložit. A vy tady pokračujete v tom, že někdo to prostě odskáče, dokonce násobně! Já si myslím, že podobný typ změn se nedá předkládat takovým způsobem, jako to děláte, že prostě vytrhnete jednu skupinu a ta to teï odnese. Tohle je komplexní záležitost. Takhle se to podle mne vůbec projednávat nedá! A já na vás apeluji: Byla to shoda okolností, že jsme tady slyšeli pana guvernéra, nechci tady předčítat z jeho zprávy, kterou jsme tady měli dneska k dispozici a kde se mluví o těch rizicích zamrzávání ekonomického růstu. Mohl bych vám číst pasáže, ve kterých se říká, že tohle je vážný problém České republiky. A vy pokračujete stejně jako doposud. Já si myslím, že to může být nebezpečné, riskantní. Jednak se to projeví na zpomalení ekonomiky a jednak na tom, že se zhorší životní úroveň těch, kteří už dneska často zápasí! (Potlesk opozice.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Michal Doktor.

pro celou Evropu. Ne pro Francii. Pro celou Evropu, pane místopředsedo! Obrate se prosím na vůdce a šéfy evropských bankovních centrálních institucí a řekněte jim, že jejich finanční stabilizační mechanismy, pomocí kterých očišují úvěrová portfolia bank, které investovaly v Řecku, Portugalsku, Španělsku, představují obrovské morální riziko, které znamená, že napříště ty banky se vydají na nové podobné dobrodružství a skrze konzumovaný příběh sociálního napětí, až se zase voliči budou bát, že přijdou o své peníze uložené v takových bankách, se zase najdou nějací dobráci, šéfové evropských vlád, evropských zemí, kteří nechají vytisknout nové peníze. A pokud nevíte, pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, že jsou to znovu daňoví poplatníci, kteří taková dobrodružství platí, pak váš apel, který jste tu vznášel, je lichý! Protože existuje politická projekce, která vám zabraňuje, abyste viděl souvislosti takových věcí. (Potlesk poslanců koalice.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S další faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jiří Dolejš. Poslanec Jiří Dolejš: Od českých důchodů se pomalu posouváme k řízení Evropy. Což o to, ono to spolu souvisí. Ale těch 15 miliard korun, které chcete sebrat na valorizacích českým důchodcům, tak to chceme udělat tady doma, a přitom ten prostor pro manévr je u nás daleko větší. Zadluženost velké Francie — já nevím, tuším asi kolem 80 % podílu na HDP. Naše je přesně poloviční. Nevymlouvejme se na Francii, když místo podpory růstu chceme prostě sebrat peníze českým důchodcům. Mimochodem, nejen kandidát Hollande mluví o nutnosti růstu, ale i kandidát Sarkozy, i když jeden spíše akcentuje fiskální expanzi, druhý hledá spíše ty monetární nástroje. Určitě budeme zvědavi, jak se zachovají prakticky, až bude po volbách a bude se řešit, jak to bude s budoucností Evropy. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Nyní vystoupí opět místopředseda pan poslanec Zaorálek.

Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Já jsem pečlivě naslouchal panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi a přijímám jeho apelační tón a obracím se na něj s žádostí. A sice aby onen apel týkající se fiskálního bezpečí a obezřetnosti v úvaze vlády České republiky přenesl ještě o patro výše, neb si myslím, že ve své kvalitě je pořád stejný. Chtěl bych, aby ihned teï se obrátil s apelací na francouzského prezidentského kandidáta Hollanda, jehož výzvy na přímé fiskální impulsy do ekonomiky, výzvy na probouzení a popichování růstu ekonomiky skrze nově tištěné peníze jsou reálným inflačním nebezpečím

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já myslím, že pan poslanec Doktor celkem pochopí, když se tady nebudu pouštět do debaty o Evropské centrální bance a světové politice a politice Fedu, protože bych si v tom nepřipadal zas tak příliš zdatný, abych jim doporučoval jinou politiku. A když jsem tady říkal, že tisknou peníze, tak jsem tím nemyslel kritiku, protože nevím v podstatě, jestli bych jim dokázal doporučit něco lepšího. Nakonec Fed vytiskl peníze v obrovském množství a dokázal je dostat zpátky.

- 322 -

- 323 -

Já jsem nechtěl mluvit o Evropské centrální bance a americkém Fedu, já jsem chtěl mluvit o poměrech v Česku. A o tom, co se tady chystá kolem důchodců. Jestli chceme mluvit o neodpovědnosti, tak já vám řeknu, co mně připadá neodpovědné, a to se netýká Evropské centrální banky, to se týká prostě toho, že vy nyní, v podmínkách krize, poměrně velké nejistoty na kapitálových a na finančních trzích, chcete udělat experiment, vyvést miliardy z důchodového systému a dát je soukromým finančním fondům a slibovat lidem, že z toho možná zítra něco uvidí. Tohle mně připadá neodpovědné, tohle mně připadá, že je podivná hra, a o té mluvím, o té se tady bavme. Nebavme se o evropské politice. O té jsem říkal, že má v sobě rizika, se kterými musíme počítat. Ale v této zemi nedělejme věci, které půjdou na vrub velké části obyvatelstva a které na to bohužel i doplatí a zaplatí to! Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Emmerová. Poslankyně Milada Emmerová: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážení přítomní. Chci poděkovat prvním dvěma předřečníkům i místopředsedovi Zaorálkovi za věcnou argumentaci, o kterou by se měl každý z nás opírat a vážně se zamyslet nad tím, zda předkládaný návrh novelizace tohoto zákona je — morálně především — přiměřený. Chtěla bych říct, že letos je vyhlášen Evropskou komisí Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Našich pravicových politiků se však tato skutečnost nikterak nedotýká. Nejenže říkají, že zvýšení DPH se děje kvůli důchodcům, a tím vlastně narušují do jisté míry sociální smír, totiž že se to zvyšuje kvůli nim, aby na jejich důchody byly k dispozici peníze. Takže nyní přicházejí s dalším takzvaným zlepšením pro naše seniory. Zákonem zajištěné valorizace důchodů se budou snad, prý, dočasně redukovat. Přitom jde o velkou skupinu občanů, která má jasně limitovaný příjem a těžko si někde přivydělává. Vždy při nedostatku pracovních míst by sebeschopnější senior funkční místo prostě nesehnal. Dovolte mi, abych se opět zmínila o nepříznivé společenské atmosféře, která se dotýká především seniorů. Ti jsou vedle zdravotně postižených vždy na prvém místě v sociálních škrtech. Je to tedy morálně únosné? Situaci seniorů jsem už kdysi označila za nepřímou eutanázii. Nikoho se tento termín, pro mě dost hrozivý, nedotknul, nikoho neoslovil. Nicméně znovu tvrdím, že se navrhovaným opatřením znovu posílí okolnosti kolem zmíněné nepřímé eutanázie. Jakým mechanismem? Například takto. Jak je známo, senioři jsou nejpočetnější pacienti. Senior se k lékaři snad dostane, i když dostupnost zdravotní péče se má zhoršovat. Hodlá se redukovat, patrně po slovenském vzoru z let kolem roku 2005, kdy oficiálně prohlásil

- 324 -

reformátor slovenského zdravotnictví, že se z těch tří atributů — dostupnost, kvalita, efektivita — vzdávají dostupnosti. Dokonce se senior možná dočká brzy diagnózy. Nechci tento zpochybňující výraz upřesňovat. Snad někdy jindy. Pak mu lékař předepíše snad přiléhavou léčbu, ale nyní přijde něco jako kámen úrazu. Senior už předem ví, jak může být tato léčba drahá. A dokonce po včerejším vysílání Máte slovo paní Jílkové si myslím, že to neví ani on ani ošetřující lékař. Snad lékárník ano, ale také to není jisté. Tak se potom raději rozhodne, že od léčby upustí, a půjde si koupit něco k jídlu. Hlad totiž snáší ze všeho nejhůře. Ano, to je příklad nepřímé eutanázie. Hlavně, aby se jako další reformní zákon, a už jsem tady o tom nedávno hovořila, neobjevil návrh na přímou eutanázii. Vždy v Haagu ji od 1. března letošního roku provádějí dokonce ambulantně, elegantně, v domácích podmínkách. Jejich legislativa to ovšem dovoluje. U nás je podle nového zákona o zdravotních službách jiné podobné opatření, takzvané dříve vyslovené přání. Například pacient si nepřeje být resuscitován po přijetí v kritickém stavu, nebo prostě nechce být ošetřován tím kterým způsobem obligátně. Že může jít lékař před soud, to nyní pomineme. Ale je fakt, že se podobná přání mohou vyskytovat stále častěji. Vždy objektivizovaný a stoupající počet sebevražd u lidí starších, což je rozdíl oproti nedávné minulosti, s převahou mužů, je doprovodem sociální a finanční nouze, bezdomovectví a jiných podobných nepřízní, které toto signalizují. Takže navrhuji, abychom se všichni vážně zamysleli nad touto amorální politikou. Prostě aby se škrty u seniorů a u zdravotně postižených nenavrhovaly. Utažené opasky už mají v rámci drtivé většiny obyvatel České republiky, ale oni snad nejvíce. Proto navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona již v prvém čtení. Děkuji za pozornost a hlavně za pochopení. (Potlesk z levé strany.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji paní poslankyni. Prosím paní poslankyni Danu Váhalovou. Připraví se Antonín Seïa. Poslankyně Dana Váhalová: Dobré odpoledně, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane premiére, pane ministře. Tato novela zákona bude mít dopad na velkou část naší společnosti, důchodce. Vláda se rozhodla tímto legislativním návrhem dočasně omezit v letech 2013 až 2015 výši zvýšení důchodů stanovenou zákonem o důchodovém pojištění a přispět tak dle jejích slov ke stabilizaci státního rozpočtu. Jak se dočítáme v důvodové zprávě — cituji: "Při zachování současného právního stavu automatické valorizace důchodů se v následujícím roce dále zvýší rozdíl příjmů z pojistného a výdajů na důchody, a tedy i nepříznivý dopad do bilance státního rozpočtu. Jen v kapitole 313

- 325 -

MPSV dojde v roce 2013 k navýšení rozdílu na 69,2 mld. Kč ze 49,7 mld. Kč v roce 2012. Při očekávaném nepříznivém vývoji ekonomiky by takovýto nárůst vedl k překročení schváleného deficitu státního rozpočtu." Já však nemohu souhlasit s úsporami v mnoha oblastech právě na našich seniorech. Na konci letošního roku vyplácel stát 2 310 238 starobních důchodů. Vyšší penze mají muži, pobírají v průměru 11 692 Kč, zatímco ženám stát vyplácí v průměru 9 572 Kč. Průměrný věk lidí pobírajících starobní důchod byl ke konci září 68 let, konkrétně u mužů 69 let a u žen 67 let. Jak je vidět i z těchto údajů, jsou české důchody již v dnešní době v České republice nízké. Vezmeme-li do úvahy neustálý růst cen potravin i z důvodu skokového zvyšování DPH, růst doplatků ve zdravotnictví, deregulaci nájemného, toto omezení růstu důchodů vystavuje celou populaci důchodců nebezpečí chudoby. Na druhé straně dojde zákonitě i k poklesu vnitřní poptávky a snížení kupní síly obyvatel. Jak chcete rozpohybovat ekonomiku, když omezujete vnitřní kupní sílu obyvatelstva? S ohledem na dnešní ekonomickou situaci není možné se domnívat, že růst české ekonomiky zajistíte jenom čistě exportem založeným na nízkých mzdách a likvidaci sociálního státu. Česká republika se dlouhou dobu chlubila nízkou mírou chudoby. Pokud se nebudou valorizovat důchody s ohledem na inflaci, tak se Česká republika brzy přestane tímto ukazatelem chlubit a právě rok 2012 může být zlomovým. Pokud se totiž podíváme na statistiku, jedna z hlavních skupin ovlivňujících míru chudoby v České republice jsou právě důchodci. Zatímco v Evropě v průměru dle statistik z roku 2007 bylo v relativní chudobě 17 % důchodců, v České republice to bylo pouze 6 %. To se však tímto opatřením radikálně změní. S tím nelze souhlasit. Naopak. Apeluji na vládu, aby dorovnala důchody dle inflace. Příčinou schodku rozpočtu nejsou totiž důchodci, ale například neschopnost vlády čerpat evropské peníze a zejména získat z Bruselu již profinancované české peníze. A v tomto případě jde o desítky miliard. Další příčinou je neefektivní boj proti korupci. Zde hledejte prostředky a nepřesouvejte své problémy na nejzranitelnější. Vyzývám vládu rozpočtové odpovědnosti také k ekonomické a sociální odpovědnosti. Děkuji za pozornost připojuji se k zamítnutí tohoto návrhu.

argumenty přesvědčit o tom, že není dobré takovýmto způsobem zacházet se seniory a snižovat zvyšování důchodů, zejí prázdnotou, a proto si dovoluji navrhnout, aby byl čas toto projednat, přerušení projednávání tohoto bodu do středy příštího týdne do 11 hodin. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže tady zazněl návrh hlasovat o přerušení pořadu schůze, tzn. tento bod bychom přerušili a pokračovali v projednávání v 11 hodin ve středu. Slyšeli jste návrh poslance Jeronýma Tejce. (Do sálu se houfně vracejí poslanci.) Mám vás odhlásit, tady se dovídám, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili, s tím, že budeme hlasovat tento procedurální návrh, který, opakuji ještě pro čerstvě příchozí, se bude týkat toho, abychom přerušili projednávání tohoto bodu a pokračovali v něm až ve středu příští týden v 11 hodin. Myslím, že už tady můžeme všichni být, a můžeme tedy hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ono to nejde. Ještě jednou — zahajuji hlasování důkladněji. Kdo je tedy pro přerušit toto projednávání do středy příštího týdne 11 hodin. Kdo je proti? Hlasování číslo 76 proběhlo. Přihlášeno 146, pro přerušení hlasovalo 66, proti 80. Tedy návrh pana poslance na přerušení byl tentokrát zamítnut. Myslím, že se můžeme vrátit k projednávání tohoto bodu, do rozpravy, ve které dalším přihlášeným řečníkem je Antonín Seïa. Tak je to přesně, ano. Prosím pana poslance Seïu, aby se ujal slova.

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, vidím, že lavice koaličních poslanců, které se tady snažíme svými

Poslanec Antonín Seïa: Děkuji, pane předsedající... (Odmlčuje se a čeká, až se zmírní nepříjemný ruch v sále.) Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, navrhovaný zákon, kterým poklesnou reálné důchody, nemohu podpořit. Sahat na peníze důchodcům, kteří si většinou nejsou schopni opatřit nějaký náhradní příjem, je nejen asociální, ale dle mého názoru i nemorální. Penze totiž sotva stačí na holé živobytí. Někteří důchodci již mají problém hradit nájem a náklady na domácnost a mají velký problém s penzí vůbec vyjít, zejména ti, kteří se starají o domácnost sami. Nevím, zda si poslanci vládní koalice uvědomují, že více než polovina důchodců nedosáhne na průměrný důchod, ale berou mezi šesti až osmi tisíci korunami. Dále spotřební koš seniorů je vyšší než inflace a bez pokrytí nárůstu cen v plném rozsahu se důchodci dostanou do neřešitelné situace. Tato valorizace není zpomalení růstu důchodů, ale podle nového valorizačního vzorce poklesnou reálné důchody za dva roky o 7 % a to nízkopříjmoví důchodci nezvládnou. Vážené poslankyně, vážení poslanci, poprvé od konce druhé světové války budou senioři 30. května tohoto roku demonstrovat. Budou demon-

- 326 -

- 327 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Jeroným Tejc se hlásí do rozpravy.

strovat za to, aby mohli skromně jíst, aby si mohli zaplatit alespoň částečně stále dražší zdravotní péči, aby si mohli koupit stále dražší léky, aby mohli uhradit náklady za své bydlení. Víte, je mi z tohoto návrhu současné vlády smutno, a to přesto, že s ním nemám a nebudu mít nic společného. Šetřit na těch, kteří se nemohou bránit, je velmi ubohé. Proto navrhuji návrh zákona zamítnout již v prvém čtení a děkuji za podporu mého návrhu. (Tleská část poslanců nalevo.)

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážení pánové, já myslím, že jen málokdy během tohoto volebního období jsme měli v Poslanecké sněmovně možnost projednávat tak zásadní změnu zákona, a to změnu zákona, který se dotýká velmi konkrétně více než 2 mil. obyvatel naší země. Mám na mysli tento návrh zákona, který mění po dlouhých letech systém valorizace penzí v České republice. Já o tom mluvím proto, že když se tady v Poslanecké sněmovně schvalovala důchodová reforma, tak asi víte, že se to sociální demokracii nelíbilo. Možná si vzpomenete, že jsme tady i přistoupili k obstrukci, kdy jsme chtěli dát i touto formou, formou obstrukce, najevo, že rozhodně nesouhlasíme s tím, kam tato vláda směřuje náš důchodový systém. Tehdy tady vystupoval pan ministr Drábek. Ano, je to ten stejný ministr Drábek, který teï tady sedí v Poslanecké sněmovně a předkládá návrh na změnu systému valorizace penzí, a tento ministr Drábek tady mluvil o tom, že

důchodová reforma se vlastně stávajících důchodců vůbec nedotkne. A když jsme panu ministrovi Drábkovi vysvětlovali, že to není pravda, že se jich dotkne, tak trval na svém a říkal: To přece není možné, pokud dojde ke zdražení v důsledku zvýšení DPH, tak my budeme kompenzovat toto zdražení ve valorizaci důchodů. Byl to argument, který se tady opakovaně objevoval v té debatě o důchodové reformě. To, co v debatě o důchodové reformě nebylo, byla změna schématu valorizace penzí. To se tam neobjevilo ani náznakem, a to jsme v loňském roce dokonce projednávali důchodovou reformu dvakrát. Taky si na to možná někteří z vás vzpomenou. Projednávali jsme tzv. malou důchodovou reformu, kde vláda reagovala na rozhodnutí Ústavního soudu a zvýšila vyměřované důchody těm bohatším pojištěncům na úkor chudších pojištěnců — to byla tzv. malá důchodová reforma. A pak jsme na podzim tady schvalovali pod velkým tlakem tzv. velkou důchodovou reformu, kde se zavádí druhý pilíř a zvyšuje se DPH proto, aby se ten druhý pilíř mohl v příštím roce zavést. Jestliže tato vláda tvrdí, že má promyšlené koncepce, jestliže tato vláda tvrdí, že má promyšlené reformy a že ví, co dělá, tak já se ptám, jak je možné, že v loňském roce, kdy jsme tady dvakrát projednávali důchodovou reformu, nejprve malou a pak velkou důchodovou reformu, tak ani jednou nikdo z vlády ani slovem nenaznačil, že by se mělo změnit schéma valorizace penzí pro stávající důchodce. Nikdo to tady neudělal, nikdo to tady neřekl. A já tvrdím, dámy a pánové, že vláda tuto Poslaneckou sněmovnu podvedla, podvedla Poslaneckou sněmovnu, když se tady hlasovalo o důchodech. A nepodvedla jenom nás, podvedla všechny daňové poplatníky, všechny občany a všechny důchodce, kteří tohle jednání sledovali a věřili tomu, co tady říkají zástupci vlády včetně tohoto ministra práce a sociálních věcí Drábka. Potraviny zdražily od Nového roku, léky zdražily od Nového roku, elektřina zdražila, zdražilo vodné a stočné, zdražila veřejná doprava, zdražily dodávky tepla a zdražila celá řada dalších položek. Zdražily proto, že vláda zvýšila DPH. Zdražily proto, že vláda zavádí důchodovou reformu a v důsledku toho zvyšuje DPH. A na tomto místě před rokem sliboval ministr práce a sociálních věcí, že vláda toto zdražení bude kompenzovat valorizací důchodů. A já se ptám, kde je ta kompenzace, a ptám se, kde je ta valorizace důchodů, která tady byla slibována. Toto je ta valorizace důchodů, o které jste tvrdili, že vykompenzuje důchodcům zdražení ve formě zvýšení daně z přidané hodnoty? Toto je ta valorizace důchodů? To přece není možné myslet vážně, něco takového! V naší zemi se důchody valorizovaly podle vývoje cen a podle vývoje reálných mezd. V době, kdy tady byla vláda vedená sociální demokracií, se dokonce toto schéma zakotvilo do zákona. To znamená od začátku tohoto tisíciletí má vláda povinnost každý rok valorizovat důchody. Dříve tato

- 328 -

- 329 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, mám pro vás takové sdělení (pobaveně). Pan poslanec Jeroným Tejc — on mě požádal o hodinovou přestávku na klub sociální demokracie a já jsem se rozhodl, že mu vyhovím. Takže myslím, že mi věříte, že to takto proběhlo, přesně jak popisuji, a tudíž vyhlašuji tu hodinovou přestávku na klub sociální demokracie do 14 hodin 55 minut. Děkuji a těším se, že se tu zase sejdeme. (Jednání přerušeno ve 13.55 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.55 hodin.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Milé kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat, nebo čas určený pro přestávku již uplynul. Prosím, aby seznam dalších přihlášených do rozpravy byl zobrazen na displeji, a dřív než se tak stane, tak s přednostním právem pozvu k mikrofonu pana poslance Sobotku. Prosím.

povinnost explicitně v zákonu stanovena nebyla, ten zákon prosadila sociálně demokratická exekutiva a platí, že jakmile vzrostou ceny a jakmile vzrostou reálné mzdy, tak vláda na to musí reagovat. Stávající systém, který platí v naší zemi a se kterým dlouhá léta mohou důchodci počítat, je, že vláda ve zvyšování důchodů, v tzv. valorizaci, kompenzuje růst cen ze sta procent. To znamená plně kompenzuje průměrný růst cen v daném roce. Dochází k tomu s ročním zpožděním. Už toto roční zpoždění je samozřejmě problém, protože vláda tyto peníze vlastně vrací důchodcům na základě vývoje cen v předcházejícím roce, ale je to podle mého názoru sociálně odpovědné řešení. Je to výrazem mezigenerační solidarity. Je to výrazem snahy o to, aby se velká skupina našich spoluobčanů, zejména tedy starobních důchodců, nepropadla do chudoby, nemusela čerpat sociální dávky, ačkoliv celý život poctivě pracovala, neskončila někde pod mostem nebo neskončila někde v charitativních ústavech nebo charitativních útulcích. To je důstojný přístup, to znamená zajistit lidem nejenom kompenzaci zdražování, ale nechat jim také jejich životní důstojnost. A dnes, v okamžiku, kdy lidé sledují na jedné straně, jak se vyvíjejí ceny, a na druhé straně, jak se vyvíjí sociální politika vlády v oblasti valorizace důchodů, tak musím říci, že je smutné, že stále více důchodců hovoří o genocidě, hovoří o genocidě důchodců v politice této současné vlády. (Protestní výkřiky zprava.) Já to pokládám také za silný výraz, ale přátelé, ti z vás tady, kdo jsou útlocitní a mají pocit, že je to něco, co si vymyslela sociální demokracie, já bych vás rád na ta náměstí pozval. Rád bych vás pozval na náměstí našich obcí a měst, abyste debatovali s důchodci a zeptali se jich, jak hodnotí současnou politiku vlády. A dočkáte se ještě mnohem horších výrazů, než je ten, který jsem tady uvedl. Horších výrazů na adresu této vlády. Já pokládám za mimořádně cynické to, co se stalo. Ze strany vlády je to skutečně velký podvod. Nejprve slíbit plnou valorizaci penzí, napsat to dokonce do volebních programů, pak zvýšit DPH, slíbit, že se to bude plně valorizovat, no a když to všechno projde, včetně zvýšení DPH, tak se ta valorizace důchodcům okrájí a tak se ta valorizace důchodcům sebere. Vždy to je přece mimořádně cynický přístup, ale nejenom vůči důchodcům, ale vůči celé společnosti! A tato Poslanecká sněmovna byla evidentně podvedena, protože v době, kdy se tady schvalovalo zvyšování DPH na potraviny a léky, tak nikdo z vlády nenaznačil a neřekl, že vláda nebude schopna a nebude ochotna pokrýt zdražování v plném rozsahu ve valorizaci penzí. Nikdo to tady v Poslanecké sněmovně neřekl, když se schvalovala důchodová reforma. A v tom vidím ono nečestné jednání ze strany ministra práce a sociálních věcí a v tom vidím podvod ze strany vlády, ke kterému zde došlo. A je otázka, jestli to bylo skutečně promyšle-

no od samého počátku a jestli vláda takto postupovala úmyslně, nebo je to jenom důsledek toho, že její reformy nejsou připravené, nejsou promyšlené, vláda vlastně přežívá jenom z roku na rok, vytlouká klín klínem, aby vymanévrovala rozpočtovou situaci. Vyberte si, co z toho podle vás se blíží pravdě. Ale a už to bylo tak, nebo tak, tak to nic nemění na životní situaci důchodců a důchodkyň v naší zemi a nic to nemění na tom, do jaké situace je dostanete, pokud vy tuto svoji politiku prosadíte. My s tím jako sociální demokraté nechceme mít nic společného. My pro to jako sociální demokraté v žádném případě nebudeme hlasovat ani tady v Poslanecké sněmovně ani v Senátu. Prostě proto, že je to zase ta vaše typická reforma. Nenabízí žádnou alternativu. A já bych rád vyzval ministra práce a sociálních věcí, aby se k těmto věcem tady v Poslanecké sněmovně vyjádřil. Když už tady sedí, neměl by jenom sedět a mlčet, ale měl by také hovořit. A rád bych ho vyzval, a se jasně omluví za to, co se stalo v loňském roce, a se omluví za to, že sliboval valorizaci důchodů přes 300 Kč. Přes 300 Kč sliboval ministr, že bude valorizace penzí, když nic takového nebude pravda. A chtěl bych ho také požádat, aby se vyjádřil k tomu, jakou alternativu mají ti důchodci, kterým už důchody přestávají stačit na to, aby zaplatili nájem, aby zaplatili léky, aby zaplatili potraviny, aby zaplatili služby, které jsou spojené s bydlením. Jakou tito lidé mají alternativu a co jim tedy vláda nabídne kromě zdražování, dalšího zvyšování DPH a kromě horší valorizace důchodů, kromě zvyšování poplatků ve zdravotnictví. Co jim tedy vláda nabídne, jaká je ona alternativa a jaká je ona možnost? Je potřeba si uvědomit, že tady nejde jenom o peníze, o tu částku valorizace důchodů. Vždy přece ty nůžky, ten tlak jde ze všech stran. Na ty lidi jde tlak ze všech stran. Už jsem tady mluvil o zdražování. Je problémem financování sociálních služeb. Jestliže vláda postupně krátí peníze na sociální služby, tak je přece jasné, že poskytovatelé sociálních služeb budou chtít větší platby, budou chtít větší platby právě od důchodců, kteří tvoří významnou část klientů sociálních služeb. Jestliže se krátí peníze na domovy důchodců, tak je jasné, že tyto domovy důchodců budou požadovat větší platby. Jestliže dneska máme nedostatek kapacity v těchto zařízeních, která se starají o seniory, a berou se tam senioři už dnes v tom nejhorším zdravotním stavu, tak je otázka, co bude s těmi dalšími, kdo se o ně postará, a hlavně za kolik se o ně postará v situaci, kdy se všechno zdražuje a valorizace penzí už to v příštích letech nebude kompenzovat. Já myslím, že je potřeba si uvědomit, že tito lidé se ocitnou pod velikým tlakem a ještě ke všemu jim budou chybět finanční prostředky. Můžete říci ano, měly by se o ně postarat děti. Ale jsou i důchodci, kteří už zůstali úplně sami, jsou i důchodkyně, které žijí samy, protože už nemají manžela, děti se třeba odstěhovaly do zahraničí nebo třeba už dávno zemřely, už ne-

- 330 -

- 331 -

mají rodinu, která by jim mohla pomoci. Jakou alternativu budou mít tito lidé? Kdo jim pomůže, když vy nebudete schopni jim garantovat to základní, to znamená, aby se mohli spolehnout na to, že důchody budou kopírovat vývoj cen? Já myslím, že prostě není možné, aby se vláda chovala takto podvodně, aby se chovala takto cynicky a aby se chovala takto nekonzistentně. A to je můj třetí argument, který chci dát na stůl proti vašemu postupu. Jestliže současně má vláda ministra práce a sociálních věcí, který navrhne redukovat valorizaci penzí, to znamená, že místo 300 Kč bude valorizace v průměru 100 Kč v příštím roce, ačkoliv ceny potravin jenom letos vzrostly o více než 10 %, tak přece není možné, aby ve stejné vládě seděl ministr zdravotnictví, který navrhne další zvýšení zdravotnických poplatků! Není možné, aby ve stejné vládě seděl ministr zdravotnictví, který tvrdí, že by se větší část péče měla přenést do tzv. nadstandardů, které by si lidé měli zaplatit. To přece není konzistentní politika. Přece musíte vnímat situaci lidí komplexně a není možné na jedné straně, aby se k nim vláda zachovala takto, že je připraví o očekávané příjmy, a na druhou stranu jste na ně vyvíjeli ještě další tlak. A nemusím chodit příliš daleko. Ten příklad jsme tady měli přece i tento týden. Tento týden tady vládní pravicová většina, ODS, TOP 09 a odpadlíci z Věcí veřejných, prohlasovala další zvýšení poplatků za odpad. To znamená, důchodci zaplatí o 500 Kč ročně víc za odpad díky vašemu rozhodnutí, ačkoliv jim vláda zmenší tempo valorizace důchodu. Čili opět absolutně protisměrná politika. Vy se chováte, jako byste penze valorizovali o pět nebo o šest procent v těch vašich dalších rozhodnutích, přitom je valorizujete a chystáte se valorizovat možná s bídou o jedno procento v příštím roce. Není možné na lidi nakládat další a další výdaje a současně se nestarat o to, kde na tyto výdaje, které musí zaplatit — musí zaplatit! — kde na ty výdaje vezmou. Když nezaplatí nájem, tak přijdou o bydlení. Když nezaplatí poplatky za odpad, tak tyto poplatky na nich budou vymáhány. Z toho se prostě nedá utéct. Nedá se utéct. Pokud někde bydlíte, žijete, tak tyhle věci musíte zaplatit. A to nemluvím o tom, že řada obcí přistupuje ke zvyšování daní z nemovitostí, a to jsou opět další výdaje, kde se nikdo neptá na příjmy majitele takového rodinného domu. Každému je jedno, jestli už to náhodou není důchodce, který tam žije sám. Prostě obec zvedne daň z nemovitosti, tiše přijde složenka a důchodce bude muset zaplatit bez ohledu na to, že mu tahle vláda zlikviduje valorizaci důchodu. Tohle není spravedlivá politika. Tohle není promyšlená politika, a jestli vy ji tady prosadíte, tak už příští rok se budeme v reálném životě setkávat s tragickými situacemi, do kterých se dostanou tisíce a možná desítky tisíc seniorů v naší zemi. A bude to odpovědnost této vlády. A bylo by dobře,

kdyby pan ministr práce a sociálních věcí jasně popsal, do jaké situace směřujeme a co jeho opatření, jím předkládaný návrh ve společnosti vyvolá a ve společnosti přinese. V žádném případě — v žádném případě! — žádný sociální demokrat pro něco takového v Poslanecké sněmovně ruku nezvedne. (Celý projev přednesen velmi hlasitě.) Děkuju. (Potlesk z lavic poslanců ČSSD.)

- 332 -

- 333 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Pecková. Poslankyně Gabriela Pecková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já pro vyváženost toho obrazu si dovolím tady přečíst z pondělní Mladé fronty Dnes dopis čtenářky: "Nechte vládu vládnout. Jsem důchodce, čili patřím ke skupině postižené úspornými opatřeními. Na rozdíl od nejvíce prezentovaného názoru, že proti této vládě je 80 % občanů, musím o tomto čísle pochybovat. Já sama si nepřeji a ani od nikoho v mém okolí jsem neslyšela přání, aby tato vláda skončila. Bohužel my, kteří smýšlíme podobně, nevyjadřujeme svůj názor hlasitě na demonstracích. Třeba jsme mlčící většina. Tolik kritizovaná úsporná opatření jsou nutná. My jsme se rychle naučili žít nad poměry, zvláště když nám to vlády ve snaze získat co nejvyšší preference neustále umožňovaly. Nejsme v tom sami. To samé prožívá i většina Evropy. Věřím, že se vládě podaří konečně dovládnout až do řádných voleb bez ztráty květinky. Jinak moc šancí nemáme. Od opozičních stran jsem moc rozumných názorů neslyšela. Čtenářka Marešová." Děkuji. (Potlesk z lavic napravo.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další faktická poznámka pan poslanec Dolejš. Poslanec Jiří Dolejš: Vyváženost, vyváženost — já děkuji za tuto informaci zprostředkovanou cestou Mladá fronta Dnes. Ovšem nemyslím si, kdyby tento názor byl tak dominantní, že na konec května by seniorské organizace oznámily protesty. Možná že se zase dovíme, že seniorské organizace jsou převodovou pákou rozbíječů a rozvracečů v této zemi. Já si to nemyslím. Ona většina seniorů spíš se bojí vyjádřit, protože je ráda, že je ráda. Já chápu, že paní Marešová chce, aby vláda vládla. V tomto punktu s ní souhlasím. Problém je, když máme vládu, která nevládne, která je v agonii, a proto jsme chtěli, aby co nejdřív skončila. Jestli v tom vládnutí nevládnutí bude pokračovat, možná že nebude ráda ani paní Marešová.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další dvě faktické poznámky v pořadí pánové poslanci Kostřica a Sobotka. Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl vaším prostřednictvím napříč politickým spektrem poprosit některé řečníky z našich poslanců, aby byli tak laskavi a neužívali tak příliš hlasitého projevu, zejména když se jedná o dlouhodobější projevy, protože se domnívám, že hygienické normy jsou překračovány, pokud jde o hlasitost. Děkuji vám. (Potlesk.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, já děkuji též a zvu k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Sobotku. (Smích v lavicích.) Poslanec Bohuslav Sobotka: Já nevím, jestli mě takhle budete všichni slyšet. (Mluví nezvykle ztišeným hlasem. Odezva z lavic: Ano.) Ale vážně. (Přidal na intenzitě projevu.) Já jsem byl na Václavském náměstí 21. dubna a vzpomínám si, že po té demonstraci pan premiér vyjádřil pochybnosti o tom, že to byla sociální demonstrace, a hovořil o tom, že to byla politická demonstrace. Bylo tam hodně seniorů. Musím říci, že více než obvykle chodí na takovéto demonstrace, které jsou svolávány odbory. A myslím si, že právě velká účast z řad seniorů potvrzuje argument, že to nebyla politická demonstrace, ale že to byla sociální demonstrace. Kombinace deregulace nájemného, zvyšování cen potravin, léků a kombinace této sociální politiky vlády prostě žene seniory do velké sociální nejistoty. Mají velký stran z budoucnosti, a proto přišli na tuto demonstraci. I proto to byla sociální demonstrace.

2016 budou důchody třeba o šest set nižší, než by měly být. OK. Jenže i když od 2016 se již bude valorizovat normálně, tak valorizovat se bude již takto, a to natrvalo snížené důchody. Takže zatímco bohatí budou na kapličku přispívat jen tři roky, důchodci tak budou činit až do smrti smroucí, a to samozřejmě rovnoměrným rozložením milodarů není. Takže již víme, že dočasné snížení valorizace důchodů je trvalým snížením těchto důchodů. Jenže ani to není pravda. Ono dokonce platí, že dočasné snížení valorizace je jejich trvalým snížením. Je to protimluv? No jistě že ne. A tak dál a tak dál. Prostě píše mi to jeden pravicový volič, který učí na vysoké škole a má dokonce zde na Malostranském náměstí pobočku své školy. Jméno mám tady. Děkuji vám. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: A nyní se vrátíme do řádně přihlášených. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Paroubek.

Poslanec Josef Nekl: Děkuji paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, já bych reagoval na příspěvek paní zpravodajky, protože já mám v mailu dopis, který začíná tím, že ten člověk je pravicový volič, ale že není makroekonom, ale jenom ekonom, protože on počítat umí. Dokonce na to má i vzdělání. Ale současná úprava valorizačních důchodů budí dojem, že se jedná o věc a jev dočasný a za tři roky se vše navrátí do starých kolejí. Ono tomu tak není a měly by se věci nazývat pravými jmény, anebo jak se tedy jmenují. Pokud na tři roky dočasně snížíme valorizaci a třeba 2013 se místo o tři sta bude valorizovat jen o sto — co bude výsledkem? Výsledkem bude, že

Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, přiznám se, že jsem paní poslankyni Peckovou — nechci se jí dotknout — do teï v Poslanecké sněmovně, a možná že to byla moje chyba, nezaznamenal. Možná že bych jí doporučil prostřednictvím předsedající, aby třeba příště, když bude obhajovat jeden z nejkontroverznějších zákonů tohoto volebního období, snad příště použila jiné argumenty. Možná zrovna Mladá fronta Dnes není tím správným informačním zdrojem. Ale tím si škodíte jenom vy sami — mluvím teï k poslancům vládní koalice —, když obhajujete takovýmito argumenty, kterými prostě nelze v rozumné a slušné společnosti akceptovat tento neobhajitelný zákon. Myslím si, že z té sady reformních zákonů, v uvozovkách reformních, které přijdou v příštích týdnech, jak to bylo avizováno v tisku, je toto jeden z nejhorších. Já bych to charakterizoval jako děsuplný mechanismus zkázy pro životní úroveň důchodců — vy to nazýváte redukce valorizace. Ve svých důsledcích to bude znamenat po tři roky sice jistý růst nominálních důchodů, ale ve skutečnosti to bude znamenat pokles reálných důchodů. Nazývejme věci pravými jmény! Jestli tady někdo hovoří příklady ze západní Evropy, jak se tam snižuje apod., tak chtěl bych vidět v Německu, jak by si někdo dovolil sáhnout takovýmhle neomaleným způsobem na důchody. A důchody přece v reálné hodnotě — německé důchody a české — jsou úplně někde jinde! Ale bohužel dnes, když jede někdo třeba z Ústeckého kraje nakupovat do drážïanské samoobsluhy potraviny — já neříkám, že právě důchodci tohle mohou s ohledem na své napjaté rodinné rozpočty dělat —, tak dostane v německé samoobsluze už více zboží, pokud jde o základní potraviny, než v té české. Je to bohužel smutný fakt a výsledek vaší

- 334 -

- 335 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Další faktická poznámka pan poslanec Nekl.

vlády. A bude to ještě horší poté, co se navýší sazba daně z přidané hodnoty v dalším kroku. Pan ministr zde hovořil o úspoře 48 miliard korun v příštích třech letech. Na něco peníze nejsou, na něco peníze jsou. Jsou peníze na církevní restituce? Asi ano v pojetí této vlády i v tom rozmařilém, řekl bych, konceptu, který tato vláda uvažuje. Ale proč ne třeba peníze z daně z finančních operací? Proč ne progresivní zdanění? Ne nějaké to legrační ze stotisícových příjmů, tak to, co je nad ten stotisícový příjem. Já neříkám, že by to mělo být tak, jak navrhuje třeba François Hollande, pravděpodobný budoucí francouzský prezident, ale možná že to ukazuje cestu. Progresivní zdanění není v západní Evropě sprosté slovo. Ministr Drábek tady vlastně ve svém expozé naznačil, že vláda jsou vlastně dobráci, že nezmrazili důchody vůbec, že to mohlo být až takhle. Samozřejmě že z tohoto hlediska jste dobráci, ale jinak je potřeba jasně říci, že toto je cesta k poklesu reálných důchodů. A je potřeba také vidět soubornost toho tlaku na domácnosti důchodců a na důchodce. Pokud jsou ještě dva důchodci v jedné domácnosti, tak to ještě jde. Pokud zůstává jeden člověk, když jeho životní partner odejde, tak se stává jeho situace dnes už zcela neudržitelnou. A týká se to statisíců lidí! Máme tedy pokles reálných důchodů v příštích třech letech. Vláda chce likvidovat doplatky do nájemného tam, kde je uplatněno tržní nájemné. To se týká statisíců domácností důchodců. Ti, kteří žijí ve svém, samozřejmě musí počítat s tím, že se jim budou zvyšovat další životní výdaje, jako jsou výdaje, které souvisí s brutto nájemným, to znamená s energiemi. Dojde také a dochází vlastně od 1. dubna k růstu spoluúčasti pacientů — a příjemci zdravotní péče jsou z 80 % přece senioři a také děti. Takže těchhle domácností se to bude týkat nejvíce. Takže znova důchodci! V tomto roce už zaznamenáváme, a dnes se o tom tady už diskutovalo, nárůst inflace téměř o 4 %. V příštím roce můžeme očekávat možná nižší inflaci, ale opět inflaci. A je zřejmé, že pokud jde o růst spotřebitelských cen, toho koše domácností důchodců, tak ten je vždycky horší, než je průměrná inflace. Ten může být v tomto roce někde mezi 5—6 %. Schválili jsme tady v tomto týdnu, tedy ne mým hlasem, navýšení poplatků za odpady. Řeklo se, že to je prostě potřeba, že obce jinak nevyjdou. Řada obcí uplatňuje vysoké koeficienty daně z nemovitostí. To se týká opět těch důchodců, kteří žijí ve svém. Takže dámy a pánové, ten souborný tlak na životní úroveň důchodců je samozřejmě enormní! A myslím si, když si promítám těch posledních 22 let, že nikdy takový nebyl, jako bude v nejbližší době. Je v této době a bude v nejbližší době roku dvou. Vláda o růstu hospodářství jen mluví. Každé procento hospodářského růstu znamená zhruba 10-12 miliard příjmů státního rozpočtu. Samozřejmě,

pokud hospodářství v tomto roce stagnuje, čili teï už začínají všichni hovořit včetně pana guvernéra ČNB ne o kladné nule — všímejte si toho sémantického posunu! — ne o kladné nule, ale o stagnaci, za dva měsíce už to může být pokles o jedno procento— tak to je ten problém! Prostě růst ekonomiky se téhle vládě vůbec nedaří podněcovat, vůbec nevytváří prostor. Když se podívám na některé věci, které by mohly být aktivně využity, a už třeba projekty PPP, tak o tom se jenom mluví. Ani se moc neteoretizuje, jenom se mluví. Pokud jde o evropské peníze, tak nás tam čeká, a já jsem před týdnem ze slušnosti hovořil o tom, že nevyčerpáme možná 200 miliard korun, ale možná že to bude částka, která se bude blížit 300 miliardám korun. A těch 300 miliard korun, to je přeci darda! Mít je v hrubém domácím produktu, nebo je nemít, ty peníze přece generují nějaké příjmy státního rozpočtu! A samozřejmě pokud je vláda takto ekonomicky neúspěšná, tak důsledek toho je, že sahá na ty nejubožejší z ubohých, a těmi jsou senioři. Paní zpravodajka řekla, že senioři se přizpůsobí. Je potřeba, aby to každý z těch seniorů slyšel, až před příštími volbami přijdou akce typu oblbni bábu a dědka. To je potřeba jim všem připomínat, to, co tady řekla paní zpravodajka. Myslím si, že takhle arogantní vyjádření i z úst politika vládní koalice se slyší málokdy! (Potlesk v levé části sálu.) Víte, před týdnem jsem hovořil před hlasováním o nedůvěře vládě, ostatně i řada dalších poslanců, o tom, že na Václavském náměstí bylo týden předtím 120 tisíc lidí. Tady někdo z poslanců vládní koalice vykřikl, žertovně podle něj, když jsem se zmínil, že na konci června to může být víc, tak řekl milion. Ale to není s tou vaší politikou vůbec vyloučeno, že dostanete takovéhle masy lidí do ulic. A z toho přece nemůže mít radost žádný demokratický politik, když k něčemu takovému dojde! Víte, ta sociální základna odporu ve společnosti — já bych ještě na uklidnění paní zpravodajky chtěl říci, že já se také pohybuji většinou v nějaké skupině lidí. Musím říct, že jsou to lidé z různých společenských skupin, a často se pohybuji mezi lidmi, kteří nemusí uvažovat o každé koruně. Ale ti lidé mají něco, čemu se říká sociální odpovědnost. Oni si umí představit, že ve společnosti jsou statisíce a bohužel miliony lidí, kteří jsou v jiné situaci. Vždy přece nezavírejme oči před tím, co se ve společnosti děje: Že deset procent lidí je dneska pod hranicí chudoby. Že 40 % lidí o sobě říká, že má finanční rezervy na dva měsíce. To je přece ta sociální základna odporu proti vládě. To, jestli má dneska vláda podporu 14, 16 %, tak to ještě je docela lichotivé s ohledem na její politiku. Ale kdo ji ještě podporuje, tak to jsou ti lidé, kteří tyhle problémy nemají. To, co je nejsmutnější, je, že dnes podle sociologických si 53 % lidí myslí, že bývalý režim byl lepší nežli ten současný. To je něco, co samozřejmě je mně proti mysli, s čím se těžko můžu smířit, ale při takovéhle

- 336 -

- 337 -

sociální politice se tomu ani nedivím. Ale samozřejmě, že je to především v tuhle chvíli odpovědnost vládní koalice a ta by měla — já jsem ji vyzýval před týdnem, aby přehodnotila svoji politiku. Aby změnila postup vládnutí. Není toho zřejmě schopna. Bylo by dobré kromě těch lidí řekněme z těch společenských vrstev, kam svými příjmy patříme — a já nezapírám, že patřím k lidem s nejvyššími příjmy, nikdo z nás to nemůže zapřít — tak je potřeba se pobavit tu a tam s někým, kdo žije třeba z toho důchodu. Nedávno se mi ozvala občanka z mého volebního kraje, poslala mi dopis. Někdo mi říká: Proč na ty dopisy reaguješ tak, jak reaguješ? A napsala mi, že cestou z pošty jí někdo ukradl důchod, který je necelých deset tisíc korun, a ona nemá na zaplacení nájemného, protože žádné rezervy nemá. To nájemné je pět tisíc korun. — Samozřejmě té občance se tady někdo tady usmívat, já myslím, že to takový úsměvný případ není. Já vám ty dva dopisy, které jsem od ní dostal, ukážu. — A samozřejmě ten domácí, když mu tohle řekla, jí řekl, že ji vyhodí z bytu. Ta občanka se samozřejmě asi nesmála, jako se tam smál před chvílí pan poslanec. Ta občanka nezná svá práva, že to asi není tak možné. No tak jsem vzal pět tisíc, poslal jsem jí je. A myslím, že by to udělali všichni z vás, kdyby takový dopis dostali. I pan poslanec, který se směje. Ona mi pak poděkovala, že se dostala z toho nejhoršího, kdy se obávala, že přijde o střechu nad hlavou. A takovýchto lidí, dámy a pánové, svou politikou naděláte asi statisíce. A vzhledem k tomu, že si přeju, aby tahle země byla úspěšná, aby systém, v kterém žijeme, to znamená demokratický pluralitní systém a také tržní ekonomika, aby se rozvíjela, tak si myslím, že právě proto je potřeba dělat velice citlivou sociální politiku. Tenhle návrh zákona já považuju za skandální a připojím se k těm, kteří požadují jeho řekněme eliminaci už v prvním kole. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Dřív než pozvu k mikrofonu další paní poslankyni, tak vás seznámím s došlou omluvou. Omlouvá se z dnešního jednání do konce jednání pan poslanec Miroslav Petráň, a to ze zdravotních důvodů. A nyní zvu paní poslankyni Vlastu Bohdalovou. Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Projednáváme zákon, jehož návrh mě trošku vyděsil. Ale co mě opravdu děsí, jsou důsledky tohoto zákona, který, jestliže ho tato Sněmovna přijme, dopadne na občany této země. Znamená totiž, že už teï tíživá situace seniorů se velice, a to rapidně, zhorší. O tom už tady hovořilo několik mých

- 338 -

předřečníků, ale já se zaměřím přece jenom na jednu skupinu. Mám strach především o ženy seniorky, které bohužel zůstaly samy. Proč? Protože už to tak v životě a i ve statistikách bývá, že muži se dožívají nižšího věku než ženy, a máme tedy větší počet v osamělých důchodcích žen než mužů. A jak už to tak v životě chodilo, tak ony celá léta, desítky let pracovaly za velmi nižší platy a to znamená, že od toho se odvíjejí jejich důchody. Každé sebemenší zdražení, změna finančních toků pro ně znamená velkou katastrofu v již tak napjatých rozpočtech. Každý rok čekají, o kolik stokorun budou platit více za bydlení, živobytí a na druhé straně o kolik desítek nebo jednu stokorunu jim stát přidá valorizací. Bohužel, rozdíl mluví v neprospěch těchto žen. Navýšení nepokryje zvýšené náklady. A já vidím při nákupech, jak si kupují čím dál levnější potraviny, ovšem s kvalitou, která je, jak v posledních dnech víme, stále nižší a zdraví škodlivá. Vím, že kolegové z pravice teï budou namítat, že má fungovat mezigenerační soudržnost, ale bohužel, většina našich občanů v produktivním věku má podprůměrné a průměrné příjmy a také jim vláda nakládá stále větší finanční zatížení, takže většina obyvatel neví, kam dávat finance dřív. Teï řeknu jeden příklad. Opravdu mě bolí, když se v Budějovicích setkávám se svou bývalou kolegyní učitelkou, vdovou, která si zvyšuje svůj velice nízký důchod tím, že s taškou na kolečkách rozváží reklamní letáky. Přitom to byla učitelka, ke které jsme chtěli dávat děti všichni a kterou jsme všichni milovali. Tato dáma podnikla vše, jak radí pravicová vláda, aby snížila své náklady. Vyměnila byt 2+1 za garsonku, nejezdí autem, nejezdí na rekreace ani na dovolené, nenakupuje lahůdkové potraviny. Platí pouze za plyn, za elektřinu, za teplo, teplou vodu a za fond obnovy svého malého bytu. Přesto její penze nestačí a musí si přivydělávat. Přitom její stejně stará kolegyně, která má v životě zatím daleko větší štěstí a dožili se s manželem krásných společných 50 let, i když oba mají nižší důchody, tak žije daleko spokojenějším a klidnějším životem. Jsem přesvědčená, že právě tyto ženy seniorky by byly ty, které by sice pomalu, ale přece jen rozhýbaly český maloobchod. Vždy jsou to právě ony, které si rády dojdou popovídat do cukrárny, na kávu, rády, když na to mají, zajdou ke kadeřnici, rády koupí někomu drobný dárek. Když to jenom trochu jde, jsou ochotny utratit i nějaké peníze za volnočasové aktivity, které jim obohatí život, aby z nich měly duchovní zážitky, ze kterých by mohly dále žít. Někdo řeknete: Prostě musíme šetřit. Ale podle mě to není šetření, ale je to škrcení. A vyrovnávání státního rozpočtu za každou cenu mi přijde jako Pyrrhovo vítězství. Děkuji. (Potlesk z lavic vlevo.)

- 339 -

Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobré odpoledne, paní předsedající, dámy a pánové. Omezení valorizace důchodů je podle vlády dočasné a zákon to i vysloveně uvádí. Pro zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se však při stanovení růstu cen podle věty první použije jen třetina procentního přírůstku indexu

spotřebitelských cen. Dočasné opatření, pokud projde Parlamentem v tomto znění, výrazně přesahuje řádné volební období této Sněmovny a této vlády. Dále chce vláda od příštího roku opět zvyšovat daň z přidané hodnoty. Zastavení valorizace penzí Ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipravuje, řekl přednedávnem ve vysílání Rádia Impuls šéf resortu Jaromír Drábek. Připustil však, že Ministerstvu financí by jasné ne neměl odvahu říct. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí žádnou takovou změnu nepřipravujeme, dokonce o ní ani nediskutujeme, odpověděl Drábek Rádiu Impuls na otázku, zda vláda uvažuje o zmrazení důchodů. Na otázku, jestli by to byl schopen říci ministru financí, řekl, že jen přes jeho mrtvolu. Drábek řekl: To se říká skutečně velmi obtížně, stát má jenom omezené množství prostředků. A Ministerstvo financí přiznalo, že o zmrazení uvažuje. Na serverech se můžeme dále dočíst — Drábek: Se zmrazením důchodů nesouhlasím, valorizace být musí. S myšlenkou na zmrazení důchodů na příští tři roky, se kterou přišel ministr financí Kalousek, se jeho stranický kolega a ministr práce odmítá ztotožnit. Hodlá předložit svůj vlastní návrh, který s valorizací důchodů počítá. Jak můžeme dneska pozorovat, stačilo pár dnů nebo týdnů a názor pana ministra Drábka se naprosto změnil. Co si o takovém chování mají občané naší země myslet? S tak důležitou věcí, jakou jsou starobní důchody, se tady manipuluje jako s kartami v mariáši. Velice nerada bych se chtěla paní zpravodajky zeptat, zda si je jistá, že budou mít ti její starobní důchodci v budoucnu na již zmiňované pampersky peníze. Plán ekonomických ministrů, kteří chtějí od příštího roku zmrazit důchody, je vynucen nečekanými dopady takzvané malé penzijní reformy. To znamená, že se tato vláda opět spletla. A každý její krok z takzvaných úsporných opatření musí dříve nebo později napravovat. Samozřejmě vždy nejlépe na úkor těch, kteří se mohou bránit jen těžce. A v závěru se stejně zjistí, že se na všech těchto úsporách prodělává. Státní dluh i letos roste a pan ministr financí ve snaze zůstat nadále nejlepším ministrem už neví, kde peníze brát. Nedávno to byly osoby se zdravotním postižením, poté nezaměstnaní, teï našel starobní důchodce, to znamená skupinu velice zranitelných, do budoucna ohrožených a bezbranných lidí. Lidí, kteří vybudovali ve svém produktivním věku bohatství této země, lidí, kteří po větší část svého života poctivě pracovali, platili odvody a daně, nečerpali podporu v nezaměstnanosti. Jak říkáme my ateisti: pánbůh s námi a zlé pryč. Desítky tisíc občanů naší země vládě nedávno vzkázaly: Jděte pryč! Do předčasných důchodů loni vláda vyhnala 80 tisíc lidí. Ukazují to definitivní údaje o tom, kolik nových důchodů přiznala Česká správa sociálního

- 340 -

- 341 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Roman Sklenák. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, i já se připojím k těm, kteří navrhují zamítnutí tohoto nemorálního návrhu. Argumentů, proč tak učinit, zde zaznívá celá řada, ale já musím odmítnout i naprosto alibistické zdůvodnění tohoto návrhu, kdy pan ministr Drábek tady ve své úvodní řeči prohlásil, že z rozpočtového hlediska je přijetí tohoto návrhu nezbytné. To přece není pravda. Je přece naprosto zřejmé, že jestli důchodcům poklesnou, nebo nepoklesnou reálné příjmy, je jen otázkou priorit každé jedné poslankyně a každého jednoho poslance v této Sněmovně. Říkáte, že doba je zlá a stát nemá na zachování reálné výše důchodů prostředky. Ale proč jste neřekli akcionářům, že stát nemá peníze, když jste rušili daň z dividend, která připraví státní rozpočet o devět miliard každý rok? Proč neřeknete finančníkům, že stát nemá peníze, a chcete jim posílat každý rok 20 miliard do jejich soukromých penzijních fondů? Proč neřeknete, že stát nemá peníze, panu kardinálovi a duchovním, a chcete jim darovat další miliardy? (Potlesk poslanců ČSSD.) Proč neřeknete živnostníkům, že stát nemá peníze a že konečně i oni budou muset začít platit nějaké daně? Takže pokud chcete důchodcům snížit reálný důchod, tak si tady stoupněte a řekněte otevřeně, že důchodci prostě nepatří mezi vaše favority. Že vaší prioritou je spokojenost finančníků, akcionářů, živnostníků, kleriků a já nevím koho a že na důchodce prostě kašlete! Neříkejte alibisticky, že vy byste rádi, ale že to nejde. O vyspělosti společnosti svědčí mimo jiné i to, jak se stará o své seniory. Našim důchodcům se žije čím dál hůře a čím dál více z nich má problémy s uspokojením svých základních životních potřeb. A je jen na nás, jestli jejich situaci ještě zhoršíme, nebo ne. Jsem přesvědčen, že jestli se nechceme stydět, tak tento návrh musíme zamítnout. Děkuji vám. (Potlesk z řad sociální demokracie.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Dále vystoupí paní poslankyně Strnadlová.

zabezpečení v minulém roce. Celkem bylo registrováno 155 tisíc nových důchodců, o 50 tisíc víc než před pěti lety. Z detailního pohledu na statistiky je však vidět, proč lidé do penze odešli. V první polovině roku 2011 se ještě odchody udržely pod úrovní předchozích dvou let, kdy lidé volili předčasné důchody jako útěk před ekonomickou krizí. K necelým 60 tisícům nových starobních důchodců v prvním pololetí 2011 však přibylo rekordních 95 tisíc důchodců ve druhé polovině roku. Padesát tisíc předčasných důchodů s průměrnou penzí 11 tisíc korun přijde letošní státní rozpočet na více než 6 mld. korun. Tato částka odpovídá zvýšení všech penzí o 2 %. Právě proto chtějí ekonomičtí ministři zrušit valorizaci pro příští rok a peníze tak dostat zpátky. Malá penzijní reforma měla ušetřit peníze. Při svém spuštění má tedy opačný efekt. Vládní tažení za úsporami zkomplikovala a vynucuje další úspory. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jandák.

který ovlivní životy mnoha milionů lidí v téhle zemi. Pojïme se nad tím ještě jednou zamyslet. Nechme trucování, přestaňme mluvit — Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Čas, pane poslanče. Poslanec Vítězslav Jandák: Já vím, čas. Ale tady jde o čas těch lidí, paní předsedající. Tady jde o to, že my nebudeme otravovat — Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Jednací řád umožňuje dvě minuty na faktickou poznámku, pane poslanče! Poslanec Vítězslav Jandák: Já se vám omlouvám. Pane ministře, myslete na to. Děkuji, paní předsedající. (Silný potlesk poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S přednostním právem je přihlášen pan poslanec Sobotka.

Poslanec Vítězslav Jandák: Paní předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych chtěl vystoupit trochu netradičně. Nebudu nikoho zesměšňovat, nikoho urážet. (Potlesk zprava.) Chtěl bych tady před vámi přede všemi poprosit pana ministra. — Děkuji, Petře Gazdíku prostřednictvím předsedající. (Reakce na potlesk koaličních poslanců.) Já bych chtěl poprosit pana ministra. Skutečně poprosit. Myslím to vážně. Pojïme ten zákon vzít znovu do toho kadlubu a pojïme zkusit všichni dohromady se zamyslet nad tím, abychom těm nejslabším, nejstarším ublížili co nejméně. Pane ministře, já na vás apeluji ne jako politik, ale jako chlap, jako člověk, který se každé pondělí v kanceláři většinou s důchodci schází. Jsou na tom moc blbě. Já vím, že kasa peníze potřebuje. Vaše metody jsou takové — naše jsou jiné. My si představujeme jiný způsob vládnutí, ale o tom tady nechci diskutovat. Ale vy jste vybrali tuto cestu. Dobře. Je to legitimní právo, máte na to pouvoir od lidí, dostali jste ho. Ale přece jenom si myslím, že někdy člověk může sejít z cesty lidskosti, humanismu. A tohle už trošku souvisí i s tím humanismem. A proto na vás apeluji a prosím vás, skutečně jako chlap chlapa, pojïme si k tomu prostřednictvím odborníků, možná i od nás, i s vámi, sednout a pojïme tedy shánět peníze v této zemi, které jsou do státní kasy potřeba. Ale pojïme to — znovu opakuji — udělat tak, aby to těm nejslabším neublížilo! A on by jim skutečně tento zákon — a vy jste to sám ve svém úvodním projevu předeslal, že je tvrdý a že by jim ublížil. Já se přimlouvám za toto řešení. Tolik kvaltu není třeba. A toto je jeden ze zásadních zákonů,

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážená vládo, možná zbytku vlády, já bych rád poskytl panu ministrovi ještě chvíli času, aby se mohl zamyslet nad výzvou, kterou mu před malou chvílí adresoval kolega Jandák, a abych doložil, jakou salámovou metodou tato vládní koalice postupuje. Dovolte mi, abych ocitoval vyjádření pana ministra Drábka z února letošního roku. Jsou to jeho výroky v pořadu tuším s panem Moravcem. Myslím si, že to jasně potvrzuje to, jakým způsobem se tady veřejnosti tají pravá podstata věcí. Abych tedy ocitoval malý úryvek. Moderátor Václav Moravec: "Uvažujete o tom, že by se změnil zákonný mechanismus pro valorizaci peníze, že by se upravil ten vzoreček a mohl být méně štědrý?" Jasná odpověï — Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: "Na Ministerstvu práce a sociálních věcí žádné takové přípravy ani propočty neprobíhají. My jsme navrhli zákonnou úpravu, kde bylo zákonem stvrzeno, že valorizace probíhá jasným vzorcem, že vláda nemá možnost do toho vzorce zasáhnout, to znamená, pokud někdo uvažuje o změně, tak změna by musela být provedena zákonem." Václav Moravec, moderátor: "Ale tady se ptám, jestli vy uvažujete o tom jako Ministerstvo práce a sociálních věcí pod tlakem Ministerstva financí, že by se ten zákon měnil." Jasná odpověï — Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: "My pod žádným tlakem nejsme a žádnou takovou změnu nepřipravujeme." Václav Moravec, moderátor: "Nepřipravujete, že by se měnil vzoreček, že by popřípadě byly dokonce zmrazeny penze, respektive jejich valorizace?"

- 342 -

- 343 -

Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí: "Na Ministerstvu práce a sociálních věcí žádnou takovou změnu nepřipravujeme, dokonce o ní ani nediskutujeme." Únor letošního roku, vyjádření ministra práce a sociálních věcí. Dámy a pánové, co si potom mají myslet občané o takovém ministrovi práce a sociálních věcí, který se vyjadřuje několik málo měsíců předtím, než je tento návrh předložen do Poslanecké sněmovny, tak, že něco takového zásadním a absolutním způsobem popírá? Druhá poznámka k probíhající diskusi. Já jsem si všiml vyjádření paní poslankyně Peckové. Myslím, že její vystoupení stojí za to, abychom si ho všichni ještě jednou přečetli, protože obsahuje celou řadu podnětných myšlenek pro to, abychom dále přemýšleli o tom, jaké je vlastně tady ideové zázemí české pravice a s čím tady vlastně vstupuje do politické debaty. Mě tady zaujala jedna pasáž z jejího vystoupení, ke kterému bych se strašně rád vrátil. Paní poslankyně Pecková uvedla: "Tato vláda bohužel v tuto chvíli za daných podmínek neumí dostatečně naplnit peněženky seniorů. Ale co bychom měli umět všichni — naplnit jejich duši." To je nepochybně velmi hezká a praktická úvaha a já se ptám, jestli by to nebylo možné skutečně otočit, jestli by možná vzhledem k tomu, v jaké jsou senioři a priori sociální situaci, nebylo lepší naplnit teï spíše jejich peněženky, a pokud jde o ono duchovno, jestli do duchovna nepřesměrovat ty, kterým dnes vláda poskytuje poměrně rozsáhlé daňové úlevy formou nízkých daní. Možná by jejich duši naplnil fakt, že by mohli více přispět právě našim seniorům a těm, kteří jsou na tom sociálně špatně. Zkusme prostě tuhle úvahu otočit. Jestliže vláda není schopna naplnit peněženky seniorů, pak je ovšem schopna naplnit peněženky jiné. A já bych uvedl konkrétní příklad, který se přímo dotýká věci, o které mluvíme. Vládní koalice se rozhodla, že bude kompenzovat propad na důchodovém účtu zvyšováním DPH. Členem této vlády je Miroslav Kalousek, ministr za TOP 09, který v minulém volebním období tehdy ještě jako ministr za KDU-ČSL prosadil zvýšení odpočtu daně z přidané hodnoty při nákupu automobilů. Tento odpočet snížil výběr DPH pravděpodobně o 4 až 5 mld. korun ročně. Ten odpočet je následující. Dříve, předtím než ministr financí Kalousek tuto změnu prosadil, si mohli podnikatelé odečíst DPH pouze na užitkové vozy, to znamená vozy, které byly určitým způsobem upraveny tak, že na ně bylo možné odečíst DPH, a používaly se k podnikatelské činnosti. Pan ministr Kalousek jakékoliv omezení zrušil. Dnes si tedy podnikající osoba, plátce DPH, může odečíst DPH na jakýkoliv vůz včetně vozu, který je zcela luxusní, včetně sporáku za několik milionů korun. Prostě to už dnes nehraje žádnou roli. Já chápu, že koupě takového vozu nepochybně přispívá k naplnění některých podnikatelů, kteří na to mají volné finanční zdroje. A co kdybychom se

- 344 -

právě v duchu prohlášení paní Gabriely Peckové, možná právě v duchu výzvy paní Gabriely Peckové, pokusili vyzvat tyto podnikatele, aby spíše naplnili svoji duši? Kdybychom tuto daňovou úlevu zrušili a ušetřené finanční prostředky dali na důchody a nekrátili tolik valorizaci penzí v příštím roce? Ono to není zas tak málo. Vy tím škrtem, který připravujete, příští rok chcete takzvaně ušetřit na důchodcích 10 mld. korun, ale kdybyste zrušili tuhle daňovou úlevu, kterou stejně čerpají podnikatelé, kteří si kupují dražší vozy, tak přece byste ušetřili možná 4—5 mld. Korun — a to je zhruba polovina částky, kterou chcete v příštím roce sebrat důchodcům. To znamená, důchody by se nemusely krátit takovýmto rozsáhlým způsobem. Takže jestliže vláda není schopna naplnit peněženky důchodců, ale je schopna poskytovat daňové úlevy tam, kde je klidně můžeme ušetřit a společnost se bez nich obejde, tak to podle mého názoru není ani spravedlivá ani přirozená situace. Čili vyzývám pana ministr Drábka, aby reagoval na to, co zde zaznívá v diskusi. Myslím si, že není dobře, že se této diskuse neúčastní, a spolu s paní Gabrielou Peckovou vyzývám vládu, aby se pokusila spíše naplnit peněženky seniorů než naplnit peněženky těch nejbohatších, kteří to nejméně potřebují. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Nyní se vrátíme zpátky do řádně přihlášených. Na řadě je paní poslankyně Marta Semelová. Poslankyně Marta Semelová: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegové a kolegyně, senioři v České republice mohou vděčit této vládní koalici za návrh, díky kterému se budou mít zase o něco hůř. Mají chudnout ještě rychleji než dosud. Na začátku příštího roku mají dostat od státu přidáno v průměru zhruba o více jak 200 korun méně, než na co by měli nárok podle současné legislativy. A chce se po nich, aby mlčeli a poslouchali. Je to bezprecedentní ponižování lidí, ohrožování jejich zdravotního stavu včetně jejich duševního zdraví. Mnozí jsou už dnes na pokraji sil, v řadě případů dochází v důsledku toho k životním tragédiím. V této Sněmovně dnes chcete rozhodnout o opatřeních, která budou znamenat tvrdý dopad na jejich životní úroveň a která bezpochyby povedou k prudkému nárůstu chudoby a sociálnímu vyloučení. Kromě nižších valorizací plánujete i zrušení doplatku na bydlení, což povede k tomu, že mnozí důchodci nebudou mít na úhradu nájemného, energie a tak dále. Bude jim tak hrozit zastavení dodávky elektrické energie, plynu, tepla, vody, nebo dokonce vystěhování z bytů. Průměrná penze činí 10 552 korun. To je maximum, na které se dostane 80 % seniorů. Dalších 10 % důchodců nepřekročí výši 14 tisíc. Jak vy-

- 345 -

plývá ze statistik OECD, rozdíl mezi důchodem a průměrným výdělkem je v České republice větší, než tomu bývá v mnoha evropských zemích. Česká penze odpovídá v průměru polovině vydělaných peněz, zatímco rakouská, dánská či maïarská třem čtvrtinám. Česká republika je tak pod průměrem zemí OECD, který činí 57,5 %. Nyní se nůžky mezi mzdou a důchodem ještě více rozevřou. Průměrný starobní důchod se má jen podle prognózovaného výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí snížit oproti dosud platné legislativě měsíčně v roce 2013 o 272 koruny, v roce 2014 měsíčně o 188 korun a v roce 2015 měsíčně o 166 korun. Celkem tedy za tyto tři roky o 626 korun. Ve skutečnosti však důchodci přijdou o mnohem víc. A navíc se vyplácené důchody, jak už zde vysvětlil kolega Opálka, sníží díky tomuto kroku trvale. Šedesát šest tisíc seniorů se u nás v současné době nachází v chudobě, 275 tisíc jich je těsně nad touto hranicí. Po přijetí vašeho návrhu se dá očekávat, že míra chudoby důchodců se může až zdvojnásobit. Po přijetí vašeho návrhu se dá očekávat, že míra chudoby důchodců se může až zdvojnásobit. Podle exekutorské komory už nyní patří tato skupina lidí k těm, kteří se nejčastěji dostávají do dluhů a exekucí. Jen za poslední rok soudy posvětily bezmála milion exekucí, což je dosavadní meziroční rekord. Za posledních deset let bylo celkem nařízeno přes 4,3 milionu exekucí. Za zhruba třetinou u nařízených exekucí stojí drobné dluhy v řádu několika stokorun. Po přijetí návrhu na nižší valorizaci se jejich počet dál zvýší. Dnes je valorizace možná tehdy, pokud růst cen, tedy inflace, a třetina růstu reálných mezd za rok dosáhnou v součtu alespoň 2 %. Důchody se pak musí valorizovat o 100 % růstu cen a jednu třetinu růstu reálných mezd. V příštích třech letech by to ale mělo být jen o jednu třetinu inflace a o jednu třetinu růstu reálné mzdy. Ministři slibují, že má jít pouze o časově omezené opatření. Nečasova vláda ale také důchodcům slibovala, že jim zdražení potravin, léků a dalších sociálně citlivých výrobků a služeb v důsledku zvýšení snížené sazby DPH bude kompenzovat právě valorizací jejich penzí. Tento slib nejen nesplnila, ale naopak, průměrný starobní důchod se od letošního roku zvýšil jen o 174 korun, což seniorům zdaleka nemůže kompenzovat zdražování sociálně citlivých položek v důsledku růstu DPH. Novými opatřeními jim hodlá důchody ještě víc znehodnocovat. Nestačí to ani k pokrytí růstu cen základních potravin, kdy u řady položek — chléb, pečivo, vejce, mléko, maso, ovoce a zelenina a další — ceny vyskočily až několikanásobně víc, než by odpovídalo zvýšení sazby DPH. Je proto naprosto správné, že Rada seniorů svolává na protest proti všem těmto záměrům vlády na 30. května do Prahy protestní demonstraci. Bude to vůbec poprvé, co důchodci budou v ulicích takto organizovaně protestovat, a veřejnost by je měla podpořit.

Ve stručnosti bych se na závěr chtěla ještě vrátit k úvodnímu slovu zpravodajky. Mluvit o důchodcích jako o lidech, kteří se narodili na války a přizpůsobí se tomu, že budou mít méně — no to se na mě nezlobte, to je vrchol! Je to sprosté ždímání těch, kteří se nemohou bránit, kteří jsou slabí, často nemohoucí, bez jakéhokoli dovolání, a vy se ještě oháníte tím, že by vámi přiřčený osud měli s pokorou přijímat. Mají se uskromnit na takovou míru, že budou muset zvažovat, čemu dají přednost. Jestli si koupí jídlo, nebo zaplatí nájem, nebo si opatří k životu nutné léky. O kultuře, o nějaké rekreaci nemůže být ani řeč. Tomu říkáte důstojný život pro ty, kteří zde vytvořili hodnoty, které se za dvacet let rozprodaly a rozkradly? Předložený návrh nemůže klub KSČM podpořit a já se připojuji k návrhu na jeho zamítnutí už v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

- 346 -

- 347 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Hamáček. Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dovolte mi, abych podal procedurální návrh na přerušení jednání o tomto bodu a odročení o 30 dnů. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Procedurální návrh zazněl. Já vás všechny odhlásím ještě jednou. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. V momentě, kdy se ustálí počet příchozích a sníží se frekvence u obou dveřních vstupů, tak se do této nezvyklé činnosti pustíme. Pan poslanec Hamáček podal procedurální návrh na přerušení schůze. Jak zněl, prosím, ten návrh, pane poslanče? (Smích a hluk vlevo.) Poslanec Jan Hamáček: Já chápu, že je potřeba vyčkat a sehnat dostatek koaličních poslanců, ale možná bychom to měli dělat důstojnějšími způsoby. Já jsem jasně řekl přerušit a odročit o 30 dní. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Odročit o 30 dní. Tak, návrh je srozumitelný. Hlásí se ještě pan předseda Stanjura. (Námitky zleva a výkřiky: Hlasovat!) Slovo má pan předseda Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že můžeme nejdřív hlasovat, když je takový křik, pak to řeknu. Ale pan kolega Hamáček by taky mohl dávat návrhy v souladu s jednacím řádem. Nechtěl jsem nijak vystupovat.

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, dovolte mi, abych i já se při pátečním podvečeru vyjádřil k danému návrhu. Myslím si, že bohužel tato vláda je úplně odtržena od reality. Kdyby nebyla, tak by věděla, že čeští důchodci se nestačí divit, jak jim rostou ceny přímo před očima kvůli zvyšování DPH. Před Silvestrem těžce zabodoval ministr financí Kalousek, když škrtem svého pera zrušil ve Finančním věstníku slovo důchodci, a tím jim podstatně zdražil jízdné na železnici. Tím podstatně ovlivnil obsah peněženek důchodců a omezil jim cestování za kulturou a dalšími volnočasovými aktivitami. Také zvýšení regulačního poplatku za pobyt v nemocnici ze 60 korun na 100 korun nikomu z nich nepřineslo žádnou velkou radost, a to již nemluvím o rozdělení zdravotní péče na standardní a nadstandardní v našich nemocnicích, včetně prodloužení dojezdových časů k pacientům. Panu ministrovi Kalouskovi to nestačilo, a tak netrvalo dlouho a přišel se svým návrhem na zmrazení valorizace starobních důchodů na příští období tří roků. K jeho iniciativě se s velkou radostí připojil pan ministr Drábek a následně i premiér Nečas, kteří chtějí změnit způsob výpočtu valorizace starobních důchodů, a tak podstatně ovlivnit jejich výši. Místo slibovaného zvýšení o 428 korun dostanou penzisté pouze 156 korun. Během následujících tří let by si měli pouze polepšit o 383 korun. Čísla jasně plynou z návrhu změny zákona o důchodovém pojištění, který schválila tato vláda.

Dalším veletahem ministra Kalouska proti důchodcům je jeho návrh na zrušení ročního odpočtu daně pro pracující důchodce, který letos činí 23 640 korun. Jsem zvědav, s jakým nápadem na snížení životní úrovně důchodců přijde příště, a vsadím se, že přijde zase. Obdobné asociální tlaky jsou vyvíjeny na tělesně postižené občany, na rodiny s malými dětmi, studenty a pracující, nad kterými visí neustálý strach z nezaměstnanosti. Naše vláda se chová, jako by se nic nedělo, nic nevidí ani neslyší. Proti pomalejšímu růstu penzí se postavily důchodcovské organizace. Jejich členové se chystají vůbec poprvé v historii České republiky protestovat v ulicích. Rada seniorů svolala na 30. května do Prahy demonstraci, která by měla skončit před sídlem parlamentu. Bylo by dobré, aby si pan premiér a pan ministr Kalousek či pan ministr Drábek našeli čas a šli těmto lidem vysvětlit, proč jim snižují již dnes nízkou životní úroveň a čím si to zasloužili. Bylo by dobré, aby pan premiér Nečas šel vysvětlit demonstrujícím důchodcům, jak to bylo s tou síovkou, kterou tak rád ukazoval před televizními kamerami a která symbolizovala, jak se budou mít důchodci dobře po zvolení ODS. Podle mne je hodně zbabělé řešit rozpočtové problémy vlády České republiky na úkor těch, co se nemohou bránit, ale toto je této vládě prostě úplně jedno. Díky krokům této vlády dochází postupně k dalšímu a dalšímu snižování životní úrovně českých a moravských důchodců. Pod záminkou financování penzijní reformy a udržení schodku rozpočtu vláda schválila zvýšenou daň z přidané hodnoty na potraviny, léky, teplo, veřejnou dopravu a další věci základní spotřeby. Je to jen další z kroků, během kterých se daňová zátěž systematicky přesunuje z velkých firem a nejbohatších příjmových kategorií hlavně na ty s nejnižšími příjmy, na ty, co se nemohou bránit, na důchodce. Těm velkým, bohatým, brát nechce, těch se bojí. Ceny každodenních potřeb rostou sedm měsíců v kuse, série u pohonných hmot je jen o měsíc kratší. Jde zejména o potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu, knihy, časopisy a noviny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, léky a zdravotnické pomůcky. Také dětské pleny a stavební práce. Jen pro zajímavost vám uvedu několik věcí, které se zdražily v meziročním srovnání. Například vejce. U vajec došlo ke zdražení o 124 %, u cen ústavní zdravotní péče došlo v meziročním srovnání o zdražení o 42 %, u cukru o 26,3 %, u kávy o 23,9 %, u chleba o 19,8 %, u běžného pečiva o 19,4 %, u kakaa o 17,4 %, u nealkoholických nápojů o 14 %, u stravování ve školních jídelnách o 7,4 % a u dopravních služeb o 7,3 %. Výrazně také zdražily náklady související s bydlením v meziročním srovnání. U zemního plynu došlo ke zdražení o 25,1 %, u regulovaného

- 348 -

- 349 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Jsme připraveni k hlasování, víme, o čem hlasujeme. Hlasování zahajuji. Ptám se, kdo podporuje návrh, který zazněl. Kdo je proti tomu návrhu? V hlasování číslo 77 z přihlášených 152 poslanců pro 72, proti 80. Návrh nebyl přijat. Mám zde přihlášku k faktické poznámce pana poslance Tomáše Úlehly? Není tomu tak, můžeme se tedy vrátit do řádných přihlášek. Ještě se hlásí s přednostním právem pan ministr Jaromír Drábek. Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, využiji ho jenom krátce. Jenom bych chtěl ujistit pana poslance Sobotku, protože už mě dvakrát vyzýval, abych se vyjádřil k těm předneseným diskusním příspěvkům, že se skutečně vyjádřím. Nemusí mít žádnou obavu, že bych se k té diskusi nevyjádřil. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Nyní tedy zvu k mikrofonu pana poslance Ladislava Šincla.

nájemného o 14,1 %, u vodného o 12 %, u stočného o 10,6 %, u tepla a teplé vody o 7,6 %, u elektřiny o 4,2 % a tržního nájemného o 1,7 % atd. atd. Seniorům vláda zvedne důchody jen o pár korun, daleko méně, než slibovala. Z důvodu předpokládané inflace se věci potřebné k životu zdraží a realita bude taková, že takzvané reálné důchody poklesnou a řadu důchodců to požene do chudoby. Vláda se pokrytecky odvolává na to, že růst cen není tak výrazný, jak se myslelo. Samozřejmě že tak úplně nelhala. Poklesly ceny audiovizuálních zařízení a fotografických aparátů, snížily se též ceny mobilních telefonů. Místo plných síovek, které sliboval pan premiér českým a moravským důchodcům, jsme se dozvěděli, že jim chce naplnit jejich duši. Slyšíte dobře — duši. Nejen naši senioři si tak budou moci výhodně a lacino fotit své hubené síovky a porovnávat je s těmi již dnes zmiňovanými modrými plnými síovkami, s nimiž vystupoval v předvolebním šotu Petr Nečas. Z těchto důvodů se také připojuji k návrhu na zamítnutí. Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Michal Babák. Poslanec Michal Babák: Dobrý den, dámy a pánové. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci vás seznámit s postojem poslaneckého klubu Věcí veřejných k projednávanému zákonu o důchodovém pojištění. Sice se Věcem veřejným podařilo prosadit do dohod před vládním rozpadem, že nedošlo ke zmrazení důchodů, avšak musím bohužel konstatovat, že vláda opakovaně nedostála svému závazku o zavedení slíbeného principu mezigenerační solidarity v rámci důchodové reformy. Tato mezigenerační solidarita umožňuje dětem, aby přispěly ze svého sociálního pojištění 1 % na důchod svých rodičů, což měsíčně představuje průměrně 200 Kč. Současný vládní kabinet nedodržel svou garanci, která je mimo jiné přislíbena v programovém prohlášení vlády, ale i v dodatku koaliční smlouvy. Ve svém programu ho má též vládní TOP 09, která nejenže slibovala zavedení mezigenerační solidarity, ale dokonce veřejně slíbila možnost odpisu dokonce 2 % pojistného. Mohl bych vzpomínat i mnohé další dílčí dokumenty a politická jednání, kde všude byly principy mezigenerační solidarity slibovány. Znovu však opakuji, programové prohlášení vlády a dodatek koaliční smlouvy jasně garantují zavedení mezigenerační solidarity v praxi. Z důvodu nedodržení tohoto vládního závazku nemůže poslanecký klub Věcí veřejných podpořit navrhované snížení valorizace důchodů.

- 350 -

Rovněž chci současně vládě připomenout, že plánovaný příspěvek v rámci principu mezigenerační solidarity v průměru ve výši 200 Kč měsíčně měl seniorům kompenzovat zvažovaný pokles valorizace jejich důchodů. Na základě těchto argumentů a porušení vládních závazků znovu opakuji, že poslanecký klub Věcí veřejných snížení valorizace nepodpoří, a zároveň chci veřejně ujistit, že se Věci veřejné maximálně zasadí o to, aby princip mezigenerační solidarity vešel v život. Tím pádem se připojuji k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Chvojka. Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem rád, že nám tady pan kolega Babák, ekonomický expert Věcí veřejných, pětkrát nebo šestkrát zopakoval, že tento návrh Věci veřejné — nebo torzo Věcí veřejných — nepodpoří, protože je v rozporu s programem Věcí veřejných. Nicméně je třeba podotknout, že stávající vládní sestava není nijak rozdílná od vládní sestavy, které pan kolega Babák dal 20. března tohoto roku důvěru, takže nerozumím tomuto postoji, k jaké došlo změně. Ten zákon už byl dávno dle mého názoru v parlamentu, takže moc vám tento váš názor nevěřím, prostřednictvím paní předsedající pane Babáku. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Václav Votava. Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, možná budu opakovat to, co již tady přede mnou řekli jiní řečníci, především samozřejmě v kritickém tónu, nicméně neodpustím si to. Po odborářích, kteří před čtrnácti dny zaplnili Václavské náměstí, chystají se vůbec poprvé vyjít také do ulic důchodcovské organizace. Chtějí protestovat proti pomalejšímu růstu penzí. Průměrný důchod se má v České republice zvýšit o zhruba 156 korun místo původně očekávaných 428 korun. To je pro naše důchodce jistě citelný zásad do jejich peněženek především s ohledem na růst životních nákladů, na soustavné zdražování základních potřeb a vlivem inflace, růstu cen potravin, léků, služeb, služeb spojených s bydlením atd. Atd. Vláda prezentovaná především Občanskou demokratickou stranou a TOP 09 tak přenáší svoji neschopnost bojovat s rostoucím zadlužením země na sociálně nejslabší, kteří se těžko brání, na naše důchodce. Především pak dopadne nejvíce na důchodce, kteří žijí sami, na důchodce, kteří nemohou mít nějaký další příjem, mají pouze svo-

- 351 -

ji vlastní penzi. Přitom pan ministr Drábek ještě přednedávnem sliboval, že vláda bude kompenzovat — plně kompenzovat — růst cen, zachová plnou valorizaci důchodů. Prostě pan ministr lhal. Lhal. Pane ministře, je to podvod! Podvod na našich seniorech! A ten, kdo takový podvod činí, tak je prostě podvodník. A ani, pane ministře, neuznáte za vhodné na kritiku, která se snáší na vaši hlavu, zareagovat. Prostě tady sedíte, sedíte, mlčíte. No možná mlčení je souhlas s tou kritikou. Aspoň se říká, že mlčení je souhlas. (Zatleskání zleva.) Pane ministře, odstupte! (Chachacha zleva.) Vy nevíte, že škodíte této zemi? To si můžete, pane poslanče (směrem vpravo), ukazovat na hlavu, jak chcete. Škodíte této zemi, pane ministře. Škodíte jejím občanům. Já myslím, že byste nejlépe udělal, když už neodstoupila celá vláda, abyste odstoupil alespoň vy. Já myslím, že bylo dost vašich experimentů na občanech této země. K paní kolegyni Peckové bych si dovolil jednu poznámku prostřednictvím paní předsedající. Já už jsem dlouho neslyšel na této půdě, a jsem tady nějaký čas, na půdě Poslanecké sněmovny něco tak neuctivého k našim seniorům, ba řekl bych přímo cynického, jako před chvílí z vašich úst. Nezlobte se na mne, ale já bych se opravdu styděl! Styděl něco takového vyslovit, a to nejsem lékař jako vy! (Tleská většina poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Stanislav Křeček. Poslanec Stanislav Křeček: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jako osoba v důchodovém věku hlásím střet zájmů. (Smích.) Přesto mi dovolte několik drsných poznámek. My jsme od vládní koalice už na ledacos zvyklí. Jsme zvyklí na řeckou lež, kterou se argumentovalo ve volbách. Jsme zvyklí na tvrzení, že žádná vláda na světě by nedělala nic jiného. Naprostý nesmysl. Jsme zvyklí na rozvrat státního aparátu vydávaného za koncepční postupy, jako je to u Úřadu práce. Jsme zvyklí na zmatená opatření, která jsou vydávána opět za koncepční, která po několika týdnech musíme změnit, jako jsme toho svědky nyní ve zdravotnictví. Ale to, co jsme tady slyšeli od paní zpravodajky, to není vrchol, jak tady řekla paní kolegyně Semelová, ale to je naprosté dno. (Dále velmi důrazně:) Naprosté dno té žumpy, do které jsme se dostali! (Potlesk z lavic ČSSD.) Pokud se tady paní zpravodajka odvolávala na obsah duše, nechtěl bych znát obsah její duše tedy, pokud něco takového může říct. (Opět potlesk zleva.)

- 352 -

Odvolávat se v dnešní době, v dnešní Evropě na to, že někteří lidé v Evropě pamatují válku, takže se musí smířit s válečnými poměry, to je prostě neslýchané! (Potlesk zleva.) My jsme slyšeli od paní zpravodajky, že ještě neslyšela od důchodců, že oni už nechtějí žít nebo že nemohou, ale že chtějí naopak naplnit obsah své duše. Špatně tedy nasloucháte! Ale paní zpravodajka není samotná. To je charakteristické pro celou vládní koalici, že vy špatně nasloucháte! Neslyšíte ty lidi, co to říkají. Já jsem to slyšel ve své praxi, kterou se zabývám, mnohokrát. Nedivte se potom, že vám lidé to, co mají ve své duši, budou stále častěji a stále hlasitěji připomínat. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Další přihlášený poslanec je pan poslanec František Novosad. Poslanec František Novosad: Přeji dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, byl jsem vždy vychováván s tím, že důchodce je člověk, ke kterému se musí vzhlížet s úctou, pomáhat mu a mít na paměti, že to, co dneska užíváme, nám vybudovali starší občané, tedy důchodci nebo senioři. Co se děje dnes? Chudák důchodce došel do let, kdy začal být nepotřebný a na obtíž. A dnešní vládní koalice to jasně ukázala a ukazuje. Jakou mají před sebou perspektivu senioři, kteří se nemůžou bránit, když se jim stále zdražují léky, základní potraviny? No a na nějaké léčebné pomůcky, vážení důchodci, na to zapomeňte. Důchodce, na kterého se dneska valí nejvíce opatření a nejvíce negativních nařízení a úskalí. Když se pohybuji ve svém volebním obvodu a setkávám se s důchodci a ti se mě ptají: "Co jsme udělali této vládě? Proč nás doslova vytlačuje na okraj životní úrovně?" Slyšeli jsme, že pokud by důchodci byli valorizováni dle nárůstu cen, tak důchodci by zadlužili stát, což je doslova nemorální a velká nehoráznost! Nemáme tak krátkou pamě a víme, kde se obrovské sumy peněz ztratily a pořád se ztrácejí. A tak to mají zaplatit důchodci? Rovněž na ně tato vláda nemyslí, že důchodce potřebuje častěji lékaře, léky, které, jak už jsem zdůraznil, rostou neúměrně. Inflace, která nejvíce postihne seniory, to však tuto vládu nezajímá. Tělesně postižení, kteří potřebují zvl᚝ ohleduplnost a určité zabezpečení, potřebují zdravotnické pomůcky, určité zařízení pro své základní životní potřeby. Je to velmi smutné, vážené dámy a pánové, a já proto rozhodně odmítám tuto novelu. Děkuji za pozornost.

- 353 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Dále vystoupí v rozpravě poslanec Václav Klučka. Poslanec Václav Klučka: Vážená paní předsedající, kolegové a kolegyně, pane premiére — protože zase z té vlády toho tady moc nemáme. Před týdnem jsme zde mluvili o důvěře vlády. Byla to mimořádná schůze, o které se hovořilo dopředu, která se svolala v termínu mimořádné schůze a probíhala. Probíhala tak, jak probíhá dnešní jednání o novele zákona o důchodovém pojištění. Opozice se snaží snášet argumenty, přesvědčovat o tom, jak nesprávným je jev, kdy snižujeme perspektivu, snižujeme perspektivu aktivního života seniorů do kategorie, která už s životem asi až tak úplně moc nesouvisí. Snažíme se o to, abychom přesvědčili koaliční poslance o potřebě velmi vážně o těchto argumentech diskutovat, ale popravdě řečeno, i když očekávám závěrečné vystoupení pana ministra s napětím, nic moc se z toho zase nedozvím. To nebudou odpovědi na argumenty! To budou odpovědi týkající se opravdu zájmu o prosazení takové novely, která je připravena. Dámy a pánové, já jsem na jednání o důvěře vlády mluvil o tom, že pro mne je velmi smutným konstatováním takováto situace, která zrovna ve Sněmovně teï panuje. Řekněte mi, co bylo tím důvodem, že v pátek ráno navrhnete tak vážný bod do jednání pátečního odpoledne či večera? Byl to důvod ten, aby senioři nevěděli o tom, že tento zákon se dnes bude projednávat? Aby nemohli být na galerce a vidět celé to divadlo, které se dnes kolem tohoto zákona děje? Opravdu si myslíte, že tohle je ten nesprávnější krok v parlamentní práci, jak tak důležitý zákon projednávat v tak skutečně velmi významné a špatné době? Já nevím, čím a komu tímto prospějete, ale tak jak jsem říkal při důvěře vládě, většinově vás už dneska, tuto vládu, ve společnosti nikdo nebere. Prosím, vnímejte tuto skutečnost. Prosím nedělejte větší zlo, než už zlem je! (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Dále vystoupí paní poslankyně Jitka Chalánková a připraví se pan poslanec Pavel Ploc. Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych krátce také zareagovala na to všechno, co jsme zde slyšeli. Slyšeli jsme mnohá slova. Některá s projednávaným materiálem souvisela, některá také vůbec ne. Slyšeli jsme, že řešíme následky malé důchodové reformy. Dovolte mi, abych vás upozornila, nebo vrátila se zpátky k projednávání právě tisku, který se týkal malé důchodové reformy. Tato malá důchodová reforma reagovala na ustanovení nebo usnesení

- 354 -

Ústavního soudu a vláda byla nucena zareagovat právě na toto opatření. Malá důchodová reforma znamenala, že jsme museli odstranit distorzi, kdy vlastně lidé, kteří odváděli do průběžného důchodového pilíře extrémně vysoké odvody, tak jejich náhradový poměr byl extrémně nízký. Tato malá důchodová reforma byla vytvořena tak, že důchodců s nízkými důchody pod 10 tisíc se prakticky vůbec nedotkla a řešila pouze přepočty v důchodech jiných hladin. Také Ústavní soud reagoval na to, že v té době, kdy důchodce, který si stěžoval u Ústavního soudu, neexistovaly žádné stropy na odvody sociálního zabezpečení. To znamená, že Ústavní soud toto považoval za nesprávné. To se ale vůbec netýká toho, co projednáváme dnes! Důchodový účet, který vlastně znamená, že máme průběžný důchodový pilíř, který je extrémně solidární, a skutečně ti důchodci, ti zaměstnanci, kteří odváděli vysoké pojistné, přispívají nejvíce, a naopak ti, kteří odváděli velice málo, jsou prakticky na svém a průměrný náhradový poměr činí skutečně 45 až 50 % průměrné mzdy, což považujete za málo vzhledem k zahraničí, ale pokud důchodový systém zůstane v tomto systému dále, bude se tento náhradový poměr neustále snižovat a snižovat. Jiná cesta není. Proto i částečně malá důchodová reforma se dotkla i této perspektivy, protože souvisí i s demografickým vývojem, který se týká naší země, ale také zemí Evropy a všech ostatních. Náhradový poměr, který je v ostatních zemích vyšší, zase zde jsou úplně jiné systémy a většinou i důchody zdaněny. Pokud jsme zde slyšeli slova o mezigenerační solidaritě, věřte mi, že to velmi silně prožívám, a myslím si, že pan ministr se mnou nemá až tak úplně jednoduchou práci, protože spolu o tom hovoříme a máme přislíbenu debatu i právě o tomto průběžném pilíři, kde se může najít i jiný mechanismus, kdy můžeme zohlednit například péči o rodinu tak, že dochází k velkému rozdílu mezi příjmy, mezi mzdami toho, kdo se o rodinu stará tak, že pracuje, a toho, kdo se o rodinu stará doma. Takže si myslím, že tady nějaký způsob například v průměru odvodů pojistného se ještě nalézt dá. O tomto debatu určitě povedeme. Ale momentálně jsme v situaci, kdy státní rozpočet musí do tohoto důchodového pilíře přispívat, a tuto situaci musíme řešit. Jsou samozřejmě valorizační mechanismy, které mohou být různým způsobem — máme zde doporučen tento, tak se s tímto důchodovým systémem a s tímto valorizačním mechanismem musíme snažit nějakým způsobem vyrovnat. Věřte tomu, že i já vnímám, že tato situace není zcela populární, není jednoduchá, ale domnívám se, že tam nečiní ani panu ministrovi, ani ministrům vlády nějaké extrémní potěšení takovýto materiál projednávat a že to skutečně není z radosti, řečeno folklórem, z plezíru. Děkuji za pozornost.

- 355 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. S přednostním právem se hlásí do rozpravy pan poslanec Vojtěch Filip. Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, paní ministryně, paní poslankyně, páni poslanci, já nevím, jestli dobře slyším některá odůvodnění, zejména tedy ve chvíli, kdy vystoupila paní kolegyně Chalánková. Já vám řeknu jenom určitá čísla. Jestliže poměr mezi mzdou a důchodem byl v podílu k hrubé mzdě v roce 1990 52,7 a k čisté mzdě 41,2, tak se snížil k roku 2010 o 11,5 %. Náhradový poměr k hrubé mzdě — čisté mzdě byl v roce 1990 66,9 a 53,2. Snížil se o 13,7 %. Tím, co teï provedete, ten náhradový poměr snížíte ještě víc a v podstatě vykradete jiné sociální systémy, protože v tom momentě důchody budou tak nízké, že vůbec nebudou odpovídat poměrům, které jsou například na trhu s bydlením, o kterém tak rádi hovoříte. Znamená to, že z jednoho sociálního systému budete muset doplňovat ty minimální částky ze systému dalšího, a už jde o to, jakým způsobem se platí například nájemné z bytů. Je možné, že vyženete další lidi do ghett, kde budete platit nájemné prostřednictvím obcí těm, kteří skoupili ty domy a byty. To je možné! Ale je to opravdu otázka sociálního systému, nebo chcete udělat ještě něco jiného? Prosím vás, řekněte, kde se zastaví tedy to snižování a jestli ti lidé budou mít alespoň hodnotu minimální mzdy! Nebo budou nikoliv na minimální mzdě u důchodu a budou na životním minimu? To je váš cíl? Já nebudu opakovat důvody, které tady padly v jiných vystoupeních. Jenom mi není jasné, proč neustále lžete občanům České republiky, proč neřeknete ten cíl! Žádný cílový stav nemáte! Jenom čekáte, kdy klesne podíl mzdy a důchodu pod 40 %, což bude pravděpodobně nějaká hranice, kterou když překročíte, tak se budete blížit k hranici 30 %. Ale v tom případě devastujete další sociální systém těch dávek, které připadají těm, kteří mají nárok na sociální dávky. To přece není možné! Jenom budete říkat, že systém potom kolabuje, a budete vytvářet reformu takového systému, který jste si sami zničili. Že vám není hanba! (Potlesk v levé části sálu.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Slovo má pan poslanec Pavel Ploc, připraví se pan poslanec Josef Smýkal.

Poslanecké sněmovně jako jeden ze tří předkladatelů předkládal návrh zákona o zvláštním příspěvku zasloužilým reprezentantům, kteří získali medailové ocenění na olympijských hrách. Účelem zákona bylo odměnit mimořádné výkony zasloužilých reprezentantů, kteří pro náš stát vybojovali medaili na olympijských hrách. K předložení zákona mě vedla zejména tíživá finanční a zdravotní situace některých sportovních hvězd minulosti, ke kterým se stát přes všechnu reklamu, kterou pro něj udělali, otočil zády. Přitom obdobné zákony existují ve vyspělých státech Evropské unie i v zemích s námi srovnatelných, jako je například Polsko a Maïarsko. Návrh zákona byl zamítnut. Zamítnutí nám bylo zdůvodněno, že musíme šetřit. A přitom zatížení státního rozpočtu bylo ve výši přibližně 27 milionů korun ročně, což byla v podstatě směšná částka v porovnání s vyplácením odměn vládním poradcům, náměstkům a ředitelům na všech ministerstvech. A přitom všichni dobře víme, jak vysokým tempem Topolánkova vláda zadlužila náš stát. A nyní vláda, kde je premiérem pan Nečas, přichází dokonce s plošným zásahem na snížení valorizace důchodů a s tím já nemohu osobně souhlasit. Již v současné době jsou důchody většiny našich seniorů těsně nad hranicí chudoby, a to řádně pracovali. Dokonce náš stát patří ve světovém srovnání k národům s podprůměrnou solidaritou vůči starší generaci. Průměrný důchod v rámci světového srovnání totiž činí 57 % průměrné mzdy, u nás odpovídá jen 50 % průměrné mzdy. Kde jsou ty miliardy vybrané ze zvýšení daně z přidané hodnoty? Vždy to byl hlavní argument vlády pro zajištění stability důchodového systému. Skončí jako odměny vládním poradcům, náměstkům a ředitelům na všech ministerstvech? Závěrem chci upozornit, že dosavadní vládní reformní kroky a jakékoliv snížení valorizace důchodů uvrhnou statisíce českých seniorů a statisíce sociálně potřebných rázem pod práh chudoby. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jaroslav Vandas.

Poslanec Pavel Ploc: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, při dnešní rozpravě k tomuto návrhu zákona bylo již dnes řečeno z úst mých spolustraníků velké množství kritických, ale pravdivých připomínek. Já se ve svém příspěvku musím vrátit do doby, kdy vládla Topolánkova vláda a ministrem práce a sociálních věcí byl pan Nečas. V té době jsem v

Poslanec Jaroslav Vandas: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem si připravil takovou kvízovou otázku pro dobré počtáře. Je z oblasti péče o seniory. Kolik potřebuje méně mobilní senior, aby se mohl jednou denně najíst teplého jídla — upozorňuji, že tam není započtena cena potravin — aby mu jednou týdně někdo zběžně za jednu hodinu uklidil, jednou týdně mu někdo došel nakoupit nebo pro léky a jednou za měsíc ho někdo dovezl do 20 kilometrů vzdáleného okresního města? Takže já, protože nemám čas, takže vás nebudu napínat — je to 4 610 korun za měsíc.

- 356 -

- 357 -

Je to z náhodně vybraného ceníku, který jsem si tady teï vytiskl, Farní charity. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Zvu pana poslance Josefa Smýkala. Připraví se pan poslanec Robin Böhnisch. Poslanec Josef Smýkal: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně a kolegové, v jedné z her Divadla Járy Cimrmana se hovoří o pohádkách upravených tímto českým géniem. A jedna z nich se jmenuje Jak chudák do ještě větší bídy přišel. Obsah není bohužel znám. Na rozdíl od návrhu zákona, který dnes projednáváme, ten znám je. A určitě by nebylo od věci, kdyby to byl zákon o tom, jak přivést chudáka, respektive důchodce do ještě větší bídy. Ale teï vážně. Dovolte mi na margo projednávaného zákona jednu poznámku. Týká se postoje poslanecké vládní většiny, která, jak jsme si již ostatně všichni zvykli, svými hlasy protlačí cokoliv, co vláda žádá. Nedovedu si představit, že vás z přehršle argumentů, analýz nic neoslovilo. Je nemožné, abyste nepostřehli kritiku projednávaného zákona. To prostě možné není. I ten nejzarytější poslanec, poslanec bezvýhradně stranící této vládě, nemohl neslyšet zdrcující a především pravdivou argumentaci a ve svém nitru si tak musel položit otázku, zda je správné pro takovýto zákon hlasovat. Je nesporné, že se tento zákon významně dotkne života obyčejných lidí. Že budou ještě více ožebračeni. A hlavně těch, kteří se nemohou nebo nedokázali bránit. Prostě důchodců. A zase především jich se dotknou další a další škrty, které pan ministr financí naordinuje nám všem občanům. I to samozřejmě ještě více podváže výdaje, následovat budou další škrty a tak dál až nás všechny tato vláda uškrtí. Jistě většina z vás vlastnímu svědomí ulevuje obezličkou, že reformy je prostě nutné provést. Jsou nutné, ale měli bychom se na nich shodnout co nejrychleji. V širším slova smyslu. Jenže to bychom museli posuzovat všechny návrhy, a ne jen slepě papouškovat jednu jedinou předlohu. Takto se prostě zákony, kolegyně a kolegové, které by měly ovlivňovat život jedné významné skupiny občanů, dle mého názoru přijímat nemohou. Obracím se tedy ještě jednou na vás opět a apeluji na váš zdravý úsudek. Pokud vidíte, a říká vám to nejen opozice, že tento zákon je špatný a vyloženě škodlivý, nezvedejte pro něj ruku. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, děkuji za slovo. Protože je teprve 16.47 hodin, je pátek a kolegové z ODS tady navrhli a vládní koalice odhlasovala, že bychom měli jednat dnes i po 22. hodině, myslím, že by byla škoda toho nevyužít. Proto bych teï mimo jiné požádal o přestávku na jednání poslaneckého klubu v délce jedné hodiny. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, sejdeme se zde v 17.50 hodin. (Jednání přerušeno v 16.47 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.50 hodin.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání bodu č. 40, sněmovního tisku 659 v prvém čtení. Jsme stále v obecné rozpravě a dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím tedy pana kolegu o slovo. Po něm je přihlášena paní poslankyně Hana Orgoníková.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zvu k mikrofonu pana poslance Robina Böhnische. Připraví se paní poslankyně Hana Orgoníková. S přednostním právem pan poslanec Jeroným Tejc.

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Moje vystoupení inspirovalo úvodní slovo paní zpravodajky, paní poslankyně Peckové z klubu TOP 09 a Starostové. Musím uznat, že mě její pojetí zpravodajské zprávy k takto významné normě velmi zaujalo. Připomnělo mi jiné vystoupení podporovatelů a voličů strany paní zpravodajky, jedno virální video, které se úspěšně šířilo českým internetem v roce 2010. Dovolím si tedy dále malou komparaci obou materiálů lidí shodných politických názorů. A nebojte, jako absolvent standardní vysoké školy nezatížené žádným plagiátorským skandálem, zdroj citace uvedu. Martha Issová v klipu Přemluv bábu: "Kdybyste věděli, že můžete změnit osud týhle země tím, že navštívíte svoje prarodiče, zajeli byste za nima? No jasně že jo... Přemluv bábu!" Paní zpravodajka Pecková: "A se nám to líbí, nebo ne, úsporná opatření pocítí v tomto případě ve svých peněženkách senioři, ale oni se tomu přizpůsobí." Jiří Mádl v klipu Přemluv bábu: "Starý lidi trpěj totiž takzvanou selektivní pamětí. To znamená, že si pamatujou jenom ty hezký věci." Paní zpravodajka Pecková: "Já to vím, protože s nimi pracuji celý život." Martha Issová v klipu Přemluv bábu: "My natáčíme tohle video, abysme vás přesvědčili, že se prostě máte sebrat, koupit si lístek na autobus ne-

- 358 -

- 359 -

bo na vlak nebo nasednout do auta a rozjet se za svejma prarodičema nebo rodičema na venkov a přesvědčit je, že maj volit pravici. Nebo nějakou novou stranu — nějakou novou pravicovou stranu." Paní zpravodajka Pecková: "Když si pustíte televizi, uvidíte reklamu na pampersky proti inkontinenci, na lepidlo na zubní náhrady nebo v lepším případě na preparáty na kloubní chrupavku. Což je krásný signál našim dětem, na co jsme zredukovali život seniora." Paní zpravodajka Pecková pokračuje: "Nikdy jsem ještě v ordinaci neslyšela: Já už nechci žít, já už na to nemám! Ale velmi často slýchám ve své ordinaci: Já už nechci žít, protože už nemám pro co, protože už nemám pro koho, protože překážím, protože mě nikdo nepotřebuje." Jiří Mádl v klipu Přemluv bábu: "Když nepomůže zdravej rozum, použijte nátlak. Pro prarodiče jsou jejich vnoučata to nejdůležitější na světě. Takže když budou volit pravici, dostanou od vás jednu návštěvu letos zdarma." Paní zpravodajka Pecková: "Touží po uznání zkušeností a utvrzení, že jsou respektovanými členy této společnosti. Společnost se bude muset naučit vést se seniory dialog jako s partnerem, který něco nabízí a který něco zcela oprávněně žádá." Martha Issová v klipu Přemluv bábu: "A když ne, no tak doufejme, že budou ještě naživu, až přijedete." Paní zpravodajka Pecková: "Ale co bychom měli umět všichni — naplnit jejich duši. Protože zdravý rozpočet bude málo, jestli nebude zdravá i společnost." Martha Issová v klipu Přemluv bábu: "Jestli v týhle zemi zvítězí u příštích voleb levice, tak za to budou moct starý lidi, protože to sou ty, který levici volej. To můžou bejt lidi z vaší rodiny... Protože levice nadělá dluhy a zatímco oni si v klidu umřou, tak my je pak budeme do konce života splácet." Od uvedení klipu Přemluv bábu se leccos změnilo. Do konce života budou i jeho aktéři splácet dluhy pravice. Přesto netřeba volat po čemsi jako remaku tohoto videa s opačným znaménkem. Senioři nepotřebují instruktážní video k tomu, jak se rozhodovat. Potřebují a zaslouží si ve stáří slušné zázemí a Sněmovna a vláda by to měly brát při projednávání důchodové reformy v potaz. Dostihla-li realita autory, protagonisty a fandy citovaného produktu angažovaného umění, musí dříve nebo později dostihnout i představitele vládnoucí koalice a donutit je jejich politiku korigovat. Věrohodnou a vyváženou politiku senioři ocení bez přemlouvání i bez reminiscence válečných poměrů v podání paní zpravodajky. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní bude mít slovo paní

- 360 -

poslankyně Hana Orgoníková, po ní je přihlášen pan poslanec Břetislav Petr. Poslankyně Hana Orgoníková: Vážená paní předsedkyně, drahá vládo, dámy a pánové, dlouho jsem si myslela, že pan ministr práce a sociálních věcí Drábek je citlivý člověk plný porozumění k problémům svých bližních. Ale už jsem změnila názor. Jak jsem poslouchala dnešní debatu, celou debatu, i vystoupení zpravodajky Peckové, rovněž z TOP 09, dospěla jsem k závěru, že pan ministr Drábek novelou zákona o důchodovém pojištění zřejmě nahrazuje záměr vlády navrhnout zákon o eutanazii. Ano, k tomu to může vést — stresy z nejistoty, z nedostatku peněz a bezmoci mohou vést až k úmrtím důchodců. Nač pak eutanazie? Tento zákon ji plně nahradí a ušetříme. Nechci křičet, ale řeknu nahlas: Prosím vás, zhasněte a zavřete dveře! Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní pan poslanec Břetislav Petr, poté je přihlášen pan poslanec Ladislav Velebný. Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, řešíme velice závažnou věc, která se týká omezení valorizace důchodů. Toto opatření zasahuje do života zhruba 2,5 mil. lidí, která nemá zastání u stávající koalice a zejména u pana ministra Drábka. Jeho opatření jsou natolik drastická, že mnozí z důchodců se dostávají na pokraj zdravotního a morálního kolapsu. Jsou bezbranní, mnohým z nich hrozí budoucnost, kterou si ani nedovedeme představit. Nejsou schopni zaplatit nájem a hrozí jim vystěhování. Jsou nemocní a nejsou schopni si koupit léky. Potřebovali by nemocniční ošetření, ale nemají na poplatky. Vláda se prezentuje tím, že Česko má oficiálně jednu z nejnižších chudob v rámci EU. Je tomu skutečně tak? Anebo statistiky nehovoří pravdu? Skoro to vypadá, že vláda chce využít této statistiky a snad věří i tomu, že důchodci své problémy jenom předstírají a mají ještě hluboké rezervy. Prosazení důchodové změny je nesmírně důležité pro tuto vlády. Tvrdí, že bez jejího prosazení nebude schopna naplnit své představy o sestavení rozpočtu na příští rok. Je tomu skutečně tak? Domnívám se, že ne. Zastavím se pouze u jednoho zákona. Tady bylo hovořeno o tom, že podporujeme ty, kteří by na to neměli mít nárok, ale na důchodce nemáme. Já se zastavím u zákona, který měl být na tomto jednání Sněmovny projednáván jako první a to je zákon o podporovaných energiích. Pro ilustraci bych chtěl uvést, co bylo v důvodové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu k tomuto zákonu. Česká republika vydává každý rok na obnovitelné zdroje 40 mld. a v roce 2020 by těch miliard mělo být už 60. Nějak mi nejde na rozum, že nemůžeme najít 10 mi-

- 361 -

liard pro to, abychom nemuseli důchodcům sahat na valorizaci. Jak dlouho budeme ještě podporovat obnovitelné zdroje, když máme tolik elektřiny, že i bez obnovitelných zdrojů jsme ji schopni vyvážet? Jsme v mimořádné situaci. Já bych ji přirovnal k lodi, která se potápí. A když se potápí loï, tak platí, že se nedrhne paluba, ale všichni nastupují k pumpám. Jde o to, abychom takto nastoupili a zachránili těch 2,5 mil. důchodců. Klasikové řekli, že charakter národa se projeví především v tom, jak se v kritických situacích zachováme k těm, kteří ve složitých situacích byli schopni vybudovat stát, ve kterém žijeme. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

Vážené dámy, vážení pánové z vládní koalice, vidím, že ani po 22 letech jste se stále nepoučili a ani se nechcete poučit z problémů okolních států a způsobů jejich řešení. A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Asi již brzy nastane ráj nebo konec světa a pan ministr Kalousek a další to již vědí, a tak jsou v klidu. Proto politici vládní koalice dělají takové vylomeniny, že slovo politická sebevražda je pro ně jen slabou útěchou. Děkuji. (Potlesk zleva.)

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní prosím pana poslance Ladislava Velebného. Poslanec Ladislav Velebný: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, nikdy jsem nechápal práci poslanců v době, kdy pod nimi začala vrzat židle. Buï se snažili ještě dodatečně něco přehlasovat, nebo navrhnout takové pitomosti, které bude muset příští parlament znovu napravovat. Motivace opravdu hodná vybraných jedinců! Nějak se mi pořád nechce věřit, že by všichni členové vlády a poslanci vládní koalice byli na hlavu padlí. Je ale možné, že by již potřebovali nějaký odpočinek, nebo si tak značně komplikují život a navíc nijak nerozlišují věci zásadní a prkotiny. Jinak by vláda nemohla navrhovat stále pitomější opatření, která jsou prý úsporná a veskrze ekonomická. Když se podíváme na návrhy týmu pana Kalouska — protože snad není ani možné, že by to bylo všechno z jeho hlavy — tak jen zíráme. V krizových dobách jsou zásadní myšlenky vždy úspory ve věcech zbytečných, ale důchody těch nejpotřebnějších to podle mě nejsou. Vláda zapomíná, že veškerý chod státu, průmyslu a služeb všeho druhu je závislý i na spotřebě obyvatelstva. Ale ne u nás. Zde zvýšíme daně z převodu nemovitostí, abychom odradili případné zájemce o odkoupení nepotřebných zahálejících nemovitostí, zkomplikujeme ekonomiku ve firmách, aby další zájemci hledali výhodnější zdanění v daňových rájích, zrušíme zelenou naftu a zavedeme daň na víno. Vůbec, ale vůbec neuděláme nic pro podporu vzniku nových pracovních míst, i když třeba v USA je to jeden z hlavních ukazatelů při posuzování hospodářského růstu. Zkomplikujeme vzdělávání zavedením poplatků, i když je nad slunce jasné, že studenti předem nemohou na studiu nic vydělat. Ustoupíme různým lékařským, farmaceutickým, dovozovým, potravinářským atd. lobby a schválíme takové podmínky, aby běžný občan měl oči jen pro pláč. Důchodcům snížíme reálný důchod a všem pracujícím reálné mzdy, aby méně utráceli a nepřinášeli daně do státní kasy.

Poslanec David Rath: Dámy a pánové, já myslím, že všem — minimálně v levé části této Sněmovny — je jasné, oč zde jde. Myslím si, že je to jasné i veřejnosti. Já jsem včera hovořil s jedním panem profesorem politologie a sociologie, takový starý velmi zkušený pan profesor, který říkal: "Ta naše politika je hrozně zajímavá. Je hrozně zajímavé ji pozorovat, protože tam máte výborné typy. Třeba takový pan Kalousek, to je typický mizantrop." Ale já myslím, že to jde vztáhnout třeba i na pana ministra Drábka. To je typický mizantrop. Vy v podstatě přemýšlíte, jak co nejvíce lidem uškodit. Vy prostě lidi nemáte rádi a přemýšlíte o tom, jak je potrápit. A máte z toho škodolibou radost, kterou špatně zakrýváte za svými kamennými tvářemi. Kdyby náhodou někdo o tom chtěl pochybovat, tak se může podívat na slova předkladatelky paní Peckové, která tady sdělovala něco v tom smyslu, že vlastně důchodci plnou peněženku nepotřebují, a když to vydrželi za druhé světové války, tak proč by to konečně nevydrželi dnes. Já myslím, že to je skutečně typický příklad mizantropismu, a je vidět, že to je možná zásadní program strany TOP 09. Všimněte si, s čím vším přichází TOP 09. Formální předseda furt spí (smích z levé strany sálu) — omlouvám se, teï zjevně ne, ale před chvilkou a za chvilku —, takže mu možná úplně nedochází, co jeho tým tady vlastně předkládá. Mizantropický Kalousek a Drábek se předhánějí v tom, jak potrápit veřejnost a snížit její životní úroveň. Víte, ono by to bylo třeba i úsměvné, kdyby se to netýkalo v podstatě nejslabší části obyvatel v České republice, kteří se nemohou moc bránit, tedy v tomto případě seniorů. Víte, čím dál tím víc se setkávám se situací, kdy v lékárnách vám říkají, že zvláště senioři, kteří tam přicházejí s recepty napsanými od svých lékařů, poté, když zjistí, kolik mají doplácet, že doplatky jim opět stouply o několik set korun oproti době před pár měsíci — nehovořím o době před několika lety, tam doplatky byly na úrovni dnešních zhruba deseti procent — to znamená, když dnes ten pacient přijde a stává se docela často, že má doplácet třeba 2000, 2500 Kč za své léky, zatímco před čtyřmi lety za stejné léky doplácel třeba nějakých 200, 300 Kč. To je celkem běžné. Ty

- 362 -

- 363 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní je přihlášen pan poslanec David Rath. Prosím.

doplatky rostou pomalu měsíc od měsíce velmi raketově. Zajděte si, drazí mizantropové, když náhodou trošku potlačíte mizantropii, do lékárny a zkuste se tam zeptat zaměstnanců, jak často se setkávají s tím, že pacient poté, co zjistí, kolik má doplácet za léky, řekne: Pane magistře, paní magistro, já na to bohužel nemám, já nemám peníze, takže recepty vyhoïte a já si ty léky nevyzvednu. Já nevím, jestli pan ministr Drábek to ví a jestli ho to vůbec zajímá. Já myslím, že je mu to je úplně jedno. Jeho babička nebo jeho maminka tím ohrožena určitě není, tak proč by ho to trápilo. A ti ostatní? Asi špatně pracovali, špatně vychovávali děti, nemají z nich ministry této vlády. Když se nesnažili, byli líní, tak a jsou teï bez léků. To je asi vaše filozofie. Pane ministře, jediný počin, který by byl férový a správný, kdybyste navrhl do vlády, aby se Ministerstvo sociálních věcí přejmenovalo v této vládě na Ministerstvo asociálních věcí. (Potlesk z levé strany sálu.)

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Paní poslankyně, páni poslanci, slyšeli jsme tady mnoho silných slov i řadu osobních útoků, ke kterým snad stačí dodat jenom to, že v řadě případů lépe vyjadřují nikoliv adresáta, ale autora. Myslím si, že ten poslední projev toho byl celkem jasným příkladem. Vrátím se k tomu, co jsem říkal v úvodním slově. Toto není návrh zákona, který je populární. Ani mně se nepředkládá lehce. Nicméně je to součást řešení, které je odpovědné, které je odpovědné vůči občanům České republiky. A myslím, že se stačí rozhlédnout po Evropě, jak se se současnou situací ekonomické stagnace vyrovnávají jinde, kde mají určitý náskok, kde musí například důchody skutečně snižovat, nikoliv brzdit tempo jejich růstu, a například se podívat do Švédska, které je tady často dáváno za příklad, jakým způsobem tam je prováděna valorizace důchodů, odvinutá v podstatě principiálně od výběru pojistného. A tady je potřeba připomenout, že pokud by tento návrh zákona přijat nebyl, tak se v příštím roce dostaneme do situace, kdy tzv. důchodový účet bude v deficitu 70 miliard korun. Je potřeba také připomenout to, že v posledních řádově deseti letech rostly reálné výše důchodů poměrně významně. Je to potřeba nazvat pravým jménem. Ano, v řadě případů došlo k populárnímu či populistickému — vybere si sami — rozhodování o navyšování důchodů více, než kolik byl

ten vzorec vyjadřující růst cen a třetinu růstu průměrné mzdy. A pokud v tuto chvíli musíme vzhledem k ekonomické stagnaci přibrzdit růst důchodů, pak je to opatření, které je naprosto logické, by je nepopulární a nepříjemné. Dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k některým námětům padlým v diskusi. Padl tady od poslance Opálky návrh na to, abychom se zabývali možností zrušit stropy sociálního pojištění, tedy i důchodového pojištění, stejně tak jako uvažujeme o zrušení stropů zdravotního pojištění. Nicméně v sociálním pojištění je ta situace odlišná. Pokud bychom přistoupili k posouvání či zrušení stropu na sociální pojištění, tak také musíme podle toho příslušným způsobem upravit vzorec pro výpočet důchodů. Takže ten jednoduchý pohled, že zrušením stropů by přibyly peníze do důchodového systému, dlouhodobě tak úplně neplatí. Dále tady padlo, že — cituji — snížení důchodů nominálně bude trvalé. Prosím jenom, aby to nebylo použito jako mediální zkratka. K žádnému nominálnímu snižování důchodů tento návrh nesměřuje. Směřuje k přibrzdění růstu nominální výše důchodů. Místopředseda Sněmovny pan Zaorálek tady uvedl, že proces fiskální konsolidace snižuje růst ekonomiky. Ano, i dnes deficit státního rozpočtu je tím, co v podstatě uměle podporuje růst ekonomiky. Ještě dnes máme strukturální deficit v řádu sto miliard korun. Ano, je možné samozřejmě přifukovat výkon ekonomiky plošnými fiskálními opatřeními. To samozřejmě možné je, nakonec vyzkoušeli jsme si to v některých minulých letech, ale je to řešení krátkozraké a je to řešení neodpovědné. Dále tady z týchž úst padlo, že jsme to před volbami neřekli. Tak já prosím, aby se pan místopředseda podíval do volebního programu TOP 09, v kterém jsme právě z těch důvodů nutnosti fiskální konsolidace navrhli tenkrát jednoroční zmrazení důchodů, které tenkrát by bylo možná méně bolestivé než to, co musíme prosazovat dnes. A z toho jenom vyplývá, že pokud tu situaci necháme plynout samospádem ještě několik málo let, tak budeme tak jako jiné země muset řešit mnohem tvrdší opatření. Padlo tady také, že nedržím slovo, že jsem něco sliboval a že je to jinak. Právě proto, abych mohl dodržet to, co jsem říkal, proto jsem prosazoval, aby nedošlo k úplnému zmrazení důchodů, tedy k nulové valorizaci, ale aby právě byla provedena valorizace, která alespoň kompenzuje růst cen vyplývajících z administrativního zvýšení spodní sazby DPH. Každý, kdo se podíval jen letmo do důvodové zprávy, tak musí uznat, že přesně tak je valorizace navržena. Na závěr bych chtěl poděkovat panu poslanci Jandákovi za jeho vstřícná slova. Ano, myslím si, že skutečně je potřeba hledat společná řešení, která jsou dlouhodobá. Pokud tady ale slyším takové osobní útoky a invektivy naprosto nepodložené, čistě jenom proto, aby se dotyčný zviditelnil co nejvíce, protože ten mediální titulek je prostě zatím jasně vidět,

- 364 -

- 365 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ptám se, zda se někdo hlásí dále do obecné rozpravy k tomuto návrhu. Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu. (Potlesk.) Jsme u závěrečných slov. Slovo má pan ministr Drábek. Potom požádám o slovo závěrečné paní zpravodajku.

tak v takové atmosféře se ke společným řešením dochází velmi obtížně. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic napravo.)

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Dovolte mi, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, abych ještě reagoval na závěrečné vystoupení ministra práce a sociálních věcí. Já mám pocit, že jsme tady v té obsáhlé rozpravě, která byla vedena k tomuto zásadnímu návrhu zákona, přesně popsali, co se vlastně v naší zemi stalo v těch minulých letech. Ale zdá se, že pan ministr to přesto úplně nepochopil. Dovolte mi tedy, abych to osekal až na kost a uvedl to pouze ve třech stručných bodech, tak aby to bylo všem srozumitelné a jasné. Dovolil jsem si k tomu použít jednoduchou časovou osu. Ta časová osa začíná rokem 2010. Tedy rok 2010: volby do Poslanecké sněmovny. Kandiduje do této Poslanecké sněmovny strana ODS a kandiduje do této Poslanecké sněmovny strana TOP 09. Tyto politické strany slibují ve svých volebních programech, že se důchodců důchodová reforma nedotkne. To byly sliby, které byly obsaženy jak ve volebním programu ODS, tak ve volebním programu TOP 09. TOP 09 se k valorizaci důchodů vyjadřovala tak, že pro jeden rok navrhne zmrazení valorizace. Tuším, že tam byl zmíněn ve volebním programu TOP 09 rok 2011. Ale pokud jde o další léta, tak hovořila o tom, že zachová valorizační schéma. ODS ve svém volebním programu přímo hovořila o tom, že zachová valorizační schéma. To je rok 2010. Rok 2011. V roce 2011 došlo k posunu. ODS a TOP 09 opustily volební slib, že se důchodová reforma nedotkne stávajících důchodců, protože se rozhodly důchodovou reformu financovat zvýšením DPH. A jestliže se rozhodly důchodovou reformu financovat zvýšením DPH na potraviny a léky, zvedly DPH z 10 na 14 %, tak se to přirozeně důchodců dotklo, protože důchodci kupují léky, důchodci kupují potraviny, platí vodné a stočné. A tohle všechno vláda zdražila. Čili tady byl porušen v roce 2011 první slib, který pravice dala před volbami, to znamená, že stávajících důchodců se důchodová reforma nedotkne. Ale v roce 2011 ještě pravice tvrdila, že zvýšené DPH pokryje valorizace. To je rok 2011. Říkáte — zvýšené DPH pokryje valorizace. A jsme v roce 2012. Dochází k další změně. Už neplatí, že zvýšené DPH pokryje valorizace, ale pouze jednu třetinu růstu cen pokryje valorizace. Čili

takto vypadá realita a takto vypadá konfrontace reality se sliby, které dávaly pravicové strany před volbami v roce 2010, a s tím, jak postupně měnily své názory v těch uplynulých dvou letech. Myslím, že to je naprosto zřejmé a přesně to ukazuje na to, jaká byla zvolena salámová metoda při prosazování těchto změn, které vedly k výsledku. A na konci je převod části peněz do soukromých fondů v rámci důchodové reformy. Čí to naplní peněženky? Já nevím, čí to naplní duši, ale je jasné, že to naplní peněženky správců těch důchodových fondů. Výsledkem číslo dva jsou vyšší penze pro ty bohatší a nižší vyměřované důchody pro důchodce s průměrným příjmem. Nevím, čí to naplní duši, ale nepochybně to naplní peněženky těch bohatších. A za třetí. Výsledkem je v tuto chvíli destrukce schématu valorizace důchodů. Tady se bavíme také o důsledcích vládních reforem. Přece by v letošním roce nedošlo — nedošlo by — k takto vysoké inflaci, která možná bude 3,5 %, to zdražení, nedošlo by k takovému zdražení potravin a léků, kdyby vláda svými reformami nezvýšila daň z přidané hodnoty. Čili vláda reaguje a musí reagovat na důsledky vlastních takzvaných reformních kroků. A jestliže pan ministr Drábek si tady stěžuje na to, že je na důchodovém účtu deficit... A loni to bylo 40 mld. korun, loni skutečně rekordní částka v historii země, nejvyšší schodek na důchodovém účtu. To je pravda, průběžný důchodový systém se po šesti letech pravicové vlády dostal do největšího schodku v historii. To je potřeba stále opakovat dokola, protože to je realita. Tak je také potřeba si uvědomit, proč roste dramaticky počet důchodců v letošním roce. Prostě proto, že vláda loni provedla takzvanou malou důchodovou reformu a vyhnala — doslova vyhnala — do předčasného důchodu několik desítek tisíc lidí. Hovoří se až o 40 tisících důchodců, kteří uspíšili své rozhodnutí o tom, že odejdou do důchodu, právě proto, jak vypadá takzvaná malá důchodová reforma. To je kromě zvýšení DPH další příčina toho, proč se nacházíme v takové situaci, proč tak dramaticky narostl počet lidí, kteří odešli do důchodu právě v loňském roce. Byl to důsledek jednak povahy té malé důchodové reformy a jednak toho, že ji vláda absolutně nedokázala obhájit a nedokázala ji zkomunikovat, protože velmi často do toho předčasného důchodu lidi odešli zbytečně, protože na výši vyměřovaných důchodů to ve skutečnosti nemá žádný dramatický vliv. Ale oni tam odešli proto, že vláda nebyla schopna vysvětlit a obhájit to, co provedla v rámci nového systému vyměřování důchodu od podzimu loňského roku. Čili další chyba, na kterou ale doplatí důchodci v našem státě. Bavíme se tady přece o lidech, kteří celý život poctivě dřeli. Bavíme se o lidech, kteří vytvářeli hodnoty, ze kterých tady dnes Česká republika funguje a žije. A je úplně jedno, že to bylo před rokem 1989, nebo jestli to bylo po roce 1989. Prostě byly to hodnoty. A ti lidé na vytváření hodnot v na-

- 366 -

- 367 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Zeptám se paní zpravodajky, zda nehodlá vystoupit se závěrečným slovem. (Nehodlá.) V tom případě budeme hlasovat o návrzích, které zazněly. Nejprve zazněl návrh — pardon. Ještě se hlásí pan poslanec Bohuslav Sobotka. Prosím.

ší zemi nechali své životy, nechali tam velmi často své zdraví a počítali s tím, že v okamžiku, kdy zestárnou a nebudou už moci mít jakékoliv příjmy, že se o ně společnost postará. Ale nepočítali s tím, že tady bude takováto vláda. Nepočítali se salámovou metodou jejich reforem. A evidentně nikoho nenapadlo, že tady bude takovýto ministr práce a sociálních věcí. Já se omlouvám, pane ministře. Nevnímejte to prosím osobně. Vy jste tady mluvil o osobních útocích, ale tohle se netýká vaší osoby, to se netýká vašeho soukromí, to nejsou osobní útoky. My hovoříme o výsledku vaší práce ve vašem resortu, o tom, jak se chováte v čele ministerstva práce a sociálních věcí. A já si myslím, že vy jste se stal ministrem destrukce. (Silný potlesk poslanců ČSSD.) Ministrem destrukce! Já myslím, že nikoho v našem státě nemusíme přesvědčovat o tom, že jste úplně zdestruoval úřady práce a aktivní politiku zaměstnanosti. Mimo jiné to, že máme výpadek příjmů v důchodovém účtu, přece souvisí i s vysokou mírou nezaměstnanosti, které se nedokážeme stále zbavit. Ale nejenom že jste zdestruoval systém úřadů práce, ale teï destruujete důchodový systém. Začal jste těmi důchodovými reformami, teï zničíte schéma valorizace důchodů a příští rok tu zkázu dokonáte, pokud se vám podaří spustit druhý pilíř v rámci důchodového systému. A to je ta nelogičnost, na kterou sociální demokracie poukazuje. A já to učiním i v tuto chvíli, protože je to na místě. Jestliže se bavíme o tom, že důchodový účet je v největším schodku v historii, jestliže tady pan ministr straší tím, že příští rok to nebude 40, ale dokonce 70 mld. schodek, minus, tak já se ptám: Proč proboha v tomto roce rozjíždíte experiment s privatizací důchodového systému a s tzv. druhým pilířem? No to tady nikdo nevysvětlil, to tady nikdo neobhájil, proč budeme pouštět žilou příští rok průběžnému důchodovému systému, když vůbec nemáme jistotu, že ty peníze na DPH vůbec vybereme. Z čeho je vybereme? Myslíte si, že lidé, kterým snížíte valorizaci penzí, kterým zmrazíte platy, které propustíme, budou více nakupovat a že se vám díky vyššímu DPH peníze do rozpočtu vrátí? Tak se prosím vážení členové vlády, podívejte na to, jak se plní výběr DPH v prvních třech měsících letošního roku. Zaostává za odhadem Ministerstva financí. Tenhle způsob vyšších příjmů do státního rozpočtu nefunguje. Jsou tady věci, které prostě není možné připustit. Není možné, aby se sociální demokracie smířila s tím, co se tady vláda chystá provést. Nejenom důchodcům, ale celé společnosti. Protože jestliže zchudnou důchodci, tak se to netýká jenom těch lidí, kteří jsou v důchodu, ale přirozeně se to týká jejich rodin, které se o ně budou muset postarat. A řada těchto rodin není v jednoduché situaci, aby mohla kompenzovat výpadky v sociální a důchodové politice státu. My v žádném případě jako sociální demokraté s tímto souhlasit nebudeme.

Možná nás tady dnes přehlasujete v Poslanecké sněmovně, ale já věřím, že návrh zákona se sem vrátí ze Senátu, a věřím, že bude nutno, aby se v této Sněmovně našlo alespoň 101 poslanců, kteří řeknou, že si nepřejí, aby se v příštích letech kompenzovaly důchodcům ty dramatické nárůsty cen, které v důsledku zvyšování DPH zažijeme. V žádném případě sociální demokraté tento návrh zákona nepodpoří. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

- 368 -

- 369 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní se hlásí s přednostním právem pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, poté pan poslanec Tejc. Poslanec Pavel Kováčik: Paní předsedkyně, paní a pánové, vzhledem k dost již se nachylujícímu času mi dovolte pouze krátké a stručné vyjádření o několika málo větách. Z rozpravy, která tady celé odpoledne běží, je více než jasné, že tato vláda, která tady teï v České republice vládne, zvyšuje dluh. Zvyšuje ten nejhorší z možných dluhů — a to je dluh vůči vlastním občanům, vůči občanům České republiky. Teï zrovna si vzala na paškál ty spoluobčany, kteří celý život poctivě pracovali, někdy i za nevelké platy, a tudíž mají i nevelké důchody. A i z těch nevelkých důchodů — a říkejte si tomu zpomalení valorizace — ve skutečnosti ukrádáte, ubíráte, protože jestli zpomalím valorizace, tak reálná hodnota důchodu bezesporu klesne. Já si nemyslím, že by mohla platit nějaká obrácená rovnice. Tak to prostě je. Chci říci, že ti z vás, kteří budou hlasovat pro zpomalení valorizace, pro snížení reálné hodnoty důchodů, nevidí a nebo nechtějí vidět do domácností našich penzistů, nechtějí vidět na jejich starosti, na rozhodování, jestli prvně zaplatit nájem, léky nebo jídlo, nechtějí vidět, že mnozí, a jsou to desetitisíce penzistů, jsou na hranici nebo pod hranicí bídy. Rozhodnutí, které se zde učiní v souvislosti s tímto návrhem, pošle k této hranici nebo pod tuto hranici další desetitisíce, možná i o řád více lidí, kteří této společnosti celý život odváděli poctivou práci a v době, kdy si mají, často stíhaní nemocemi, které si například mohli přivodit i při výkonu některých těžkých povolání, užívat zaslouženého odpočinku, bojují o přežití. Vy jim vidíte pouze občas a pouze do peněženek, když potřebujete nějakou korunu z bídného příjmu, který mají ještě vytáhnout ještě nad to, co jste vytáhli prostřednictvím zvýšeného DPH na potraviny, na léky, na kdeco. Možná proto, abyste měli na církevní restituce, možná proto, abyste měli na některé jiné výdaje, například na financování některých zahraničních misí, a co já vím co všechno je ještě vaším motivem, proč zrovna skupinu, která se nejméně může bránit, obíráte, a obíráte je systematicky.

Chci říci, a tím končím, poslanecký klub KSČM v žádném případě nemůže něco takového podpořit. A by možná budeme přehlasováni, tak vidíme i dále do budoucnosti, a pokud jde o tu vzdálenější budoucnost, myslím si, že pokud bude třeba něco napravovat, tak tohle v první řadě. (Potlesk poslanců KSČM.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní pan poslanec Jeroným Tejc. Takto jsem já viděla přihlášky. Jak se domluvíte, je na vás. Já reaguji na to, jak se kdo přihlásil. Poté paní poslankyně Klasnová. (V sále je velký hluk a neklid.) Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych znovu a velmi jednoduše zopakoval, co se stane, když schválíme tento zákon, který připravil pan ministr Drábek a který podporuje vládní koalice. Jednoduše řečeno, když se zvýší ceny o tisíc korun, tak za současného stavu, toho ideálního stavu, by důchodci alespoň zpětně získali k důchodu tisíc korun. Vláda navrhuje, zjednodušeně řečeno, by to samozřejmě při výpočtech může dopadnout lehce odlišně od propočtu, který tady řeknu, aby při zdražení o tisíc korun měsíčních nákladů tito důchodci získali přibližně 330 korun. Navíc si musíme uvědomit, že faktická částka nebude ani 330 korun, bude třeba 200 nebo 150, protože zdražení léků, potravin a dalších, které důchodci nakupují, bude výraznější než průměrná inflace, do které se započítává cena aut a lokomotiv. Já se docela divím — a možná to tady bude příště, že by v rámci zkvalitňování našeho sociálního zákonodárství tady pan ministr Drábek navrhl povinnost veřejné služby pro důchodce, aby si také odpracovali jako ti nezaměstnaní to, že dostávají důchod, že dostávají nějaký bonus, nějaký nadstandard. Já myslím, že tohle prostě vede tímto směrem. Pan ministr Drábek tady hovořil o tom, že dělá vláda opatření, aby to příště nebolelo víc. To je to klišé, které tady stále slyšíme. Mám pocit, že vláda dělá přesný opak, že to bude bolet víc, protože státní dluh stoupá a vy ještě k tomu brzdíte ekonomiku. Vy se ještě chcete proškrtat do Řecka. Tam neustále škrtali a ekonomika klesla. Když ekonomika klesla, vybralo se méně daní. Když bylo méně daní, bylo potřeba více škrtnout. A tak se to opakovalo, až se postupně škrtne celé Řecko. A vy nás do toho Řecka tímto způsobem vedete. Protože si uvědomte, vážené poslankyně a poslanci vládní koalice, že to, že důchodce bude mít 300 nebo 500 korun víc ve své peněžence znamená, že těchto 300 nebo 500 korun ihned utratí. Pošle je zpátky do ekonomiky. A rozhodně se ekonomika nebude tímto způsobem poškozovat. To, co děláte vy, že necháváte více peněz těm, kteří mají nad 100 tisíc korun měsíčně, a ti lidé ty peníze neposílají do ekonomiky zpět,

- 370 -

většinou v této době se rozhodli spořit, a to jsou peníze, které rozhodně žádný růst ekonomiky nepodpoří. Pan premiér Nečas nedávno prozřel a říkal, že je potřeba podporovat prorůstová opatření. Mám pocit, že sice konečně pochopil, že cesta vlády, která dusí ekonomiku svými kroky, není správná, ale tento zákon je v rozporu s tím, co nám pan premiér Nečas sděloval. Dámy a pánové, je potřeba, abyste se zamysleli také nad tím, kam jsme to dopracovali, když se lidem v České republice, kteří bydlí 20, 30 nebo 40 kilometrů od hranic, vyplatí jezdit do Rakouska nebo do Německa při svých platech nakupovat jídlo. A vy chcete, abyste ještě ty, kteří dnes mají důchody, se kterými sotva vyžijí, více podrazili v tom, jakým způsobem žijí. Myslím, že to není důstojné a není to správné a není to nutné. Zamyslete se nad tím! (Potlesk zleva.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Nyní paní poslankyně Kateřina Klasnová. Prosím. Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych pouze stručně zrekapitulovala postoj klubu Věcí veřejných k této novele zákona. Věcem veřejným se sice podařilo prosadit do dohod před vládním rozpadem, že nedojde ke zmrazení důchodů, avšak vláda svému závazku v rámci důchodové reformy o zavedení slíbeného principu mezigenerační solidarity nedostála. O mezigenerační solidaritě tady hovořil už i můj kolega. Znamenalo by to, že by mohly děti odepsat 1 % ze svého sociálního pojištění svým rodičům. Znamenalo by to ve finále zhruba 200 korun měsíčně k důchodům právě zhruba plus minus 200 korun, o které nyní důchodci právě kvůli sníženému růstu důchodů přijdou. Tím současný vládní kabinet nedodržel garanci, která je mimo jiné přislíbena v programovém prohlášení vlády i v dodatku koaliční smlouvy. Ve svém programu ji má rovněž strana TOP 09. Pan ministr Drábek zde hovořil o programu TOP 09, ale jaksi pozapomněl na jeden velmi důležitý bod v programu TOP 09, a to že tato strana slibovala na zavedení mezigenerační solidarity ne 1 %, jak se to objevilo v koaliční smlouvě, ale dokonce rovnou procenta dvě z pojistného. Z důvodu nedodržení tohoto vládního závazku klub Věcí veřejných bude hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona v prvém čtení, a pakliže projde tento zákon do druhého čtení, jsme připraveni načíst pozměňovací návrh, který se týká právě mezigenerační solidarity. (Potlesk poslanců VV.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní pan kolega Zaorálek. Prosím. (V sále je stále hluk!)

- 371 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Přeji dobrý večer. Dámy a pánové, já jsem si všiml, že pan ministr ve svém závěrečném slově projevoval určitou nelibost nad tím, že některá vystoupení byla jako kdyby vůči němu osobní a osobně zaměřená. Já jsem samozřejmě nikdy neměl ve zvyku používat argumentu ad hominem, tedy ve vystoupení ve Sněmovně, a nebudu to činit až dneska. Ale přiznám se vám, že si také kladu otázku, kdo je vlastně pan ministr lidsky, když ho vidím, jak tady zdůvodňuje ono předložení této novely zákona o valorizacích důchodů tím způsobem, jak to vysvětloval do médií, že to udělal takto překvapivě proto, aby se zabránilo obstrukcím a aby se zabránil a zmenšil prostor pro to komplikovat dnešní projednávání. Víte, ono je to docela absurdní, protože to je vlastně strategie, která u něho už vlastně vůbec není nová. Já si to pamatuji velice dobře, když jsme tady projednávali úřady práce, kdy vlastně podobně to vypadalo, že je třeba zkrátit maximálně čas na to, abychom se tím tady vůbec zabývali. Ono to vypadá, že čím jde o víc miliard, tím víc je třeba o tom méně mluvit. A zároveň dokonce, pokud si vzpomínám, tak pan ministr dokonce i navrhoval zkrátit lhůtu projednávání. Takže ta strategie pokud možno nevytvořit vůbec prostor pro debatu a pokud možno tady co nejvíc zaskočit, ta je u něho naprosto zřejmá. Myslím, že to bylo 22. února tohoto roku, kdy pan ministr v televizi řekl, že žádné změny, žádné změny ve valorizacích důchodů se nechystají na ministerstvu. Za tři týdny to neplatilo. Tohle je opravdu pozoruhodná politická strategie. Zapírat nos mezi očima tak dlouho, dokud to jde, a pak se tvářit, že tahle debata tady je jenom takový obtížný hmyz, který je třeba pokud možno vydržet. My na těch pracovních úřadech jsme se přesvědčili o tom, jak se můžeme spolehnout na ty profesionální schopnosti a odhady pana ministra. My už tady máme jednu pohromu díky němu. A je pro mě neuvěřitelné, že pan ministr, místo aby z toho vyvodil důsledky a odpovědnost z toho, co se děje těm lidem, kteří na pracovní úřady dnes přicházejí, a tam je prostě nečeká ani ten servis, který tam v minulosti byl, tak místo toho přichází s dalším experimentem, naprosto bezprecedentním v minulosti této země — snížením valorizací důchodů jen o třetinu inflace a třetinu reálných mezd. Což samo o sobě by si zasloužilo vlastní debatu, co to znamená. Navzdory tomu, že se pan ministr snažil to tak všechno zkrátit a prostor minimalizovat, tak bohužel samozřejmě veřejnost se na to stejně dívá a sleduje to a komentuje to, takže tak úplně se to nepodařilo utajit a plán pana ministra naplnit, aby to tedy pokud možno ušlo pozornosti. A mně dokonce v průběhu dne docházejí maily a dopisy, kde mi píšou ti, kteří to sledují, co si o tom myslí. A musím říci, že stejně jako vystoupení a chování pana mi-

nistra, tak stejně bouřlivou pozornost vyvolalo vystoupení paní poslankyně Peckové, příslušné zpravodajky. Rád bych vám přečetl jenom několik vět, abyste měli představu, jak tady tahle vaše strategie funguje ve veřejnosti. Protože ta slova, která tady paní poslankyně užila, že nemusíme umět naplnit peněženky, stačilo by naplnit jejich život — já jsem dostal na to takovouhle reakci: Šetřit na těch, kteří se museli skoro celý život uskromňovat, je od vás hyenismus extra kvality. Jak si to představujete — naplnit náš život? Budete nám snad dávat léky zadarmo? Nekvalitními potravinami, které jsou pro nás jakž takž dostupné? Nájemným a inkasem, které nás stojí 6000 měsíčně? A to nepočítám popelnice, které nás budou stát jednou tolik! Kulturou s jejími předraženými vstupenkami? Zkuste žít za 9800 měsíčně, a pak tam něco kvákejte o přizpůsobení! Proč se aspoň nepostaráte o to, aby zlodějny v této zemi byly vyšetřeny, aby zlodějům propadl veškerý majetek, i ten, co je napsaný na rodinné příslušníky? To by bylo najednou peněz! Proč například ministr financí Kalousek nedovede vybírat daně? Až padne ta vaše podvodná LIDEM koalice, budu oslavovat, i kdybych si měl půjčit od Providentu. A myslím, že už to dlouho trvat nebude! (Smích a potlesk poslanců ČSSD.) Občan Jan Peřina dává souhlas se zveřejněním svého názoru na výkon paní poslankyně Peckové. Takže v tom čase, který jste nám takto stlačili, mi dovolte, abych vám řekl, proč si myslím, že je nehorázné, že takto bráníte té debatě. Protože si myslím, že předtím než budete takto šetřit na těch slabších 10 mld. v příštím roce a 20 mld. v roce dalším — to jsou poměrně velké peníze, to je vlastně součást fungování ekonomiky — tak jsme měli tady vést debatu o tom, kde to v této zemi vázne! (Stále důrazněji:) Ne to tady takhle hodit! Na tyhle lidi to prostě hodíme, oni to ponesou. Ale bavit se o tom, kde to vázne, ten ekonomický stroj! Přečtěte si zprávu, kterou tady dneska předložil pan Miroslav Singer ráno — zprávu o vývoji inflace! O tom, jaký je vývoj, jaký je špatný výhled ekonomického růstu v České republice! Jak to? ptám se. To je přece důležitá otázka. Proč, když to srovnám s Polskem, Slovenskem, Maïarskem, nemluvím o Rakousku, Německu — proč u nás je růst nulový? Další otázka kterou kladu: Jak to, že jsou tady nulové investice v této zemi? Prosím vás, ten CzechInvest, který jste tak pěkně rozbili, ten je úplně k ničemu dneska! Vy jste tyto zdroje podstatné pro růst toho státu rozbili! A vy to všechno chcete nahradit jenom tím, že si budeme o to víc utahovat opasky? No, my utahovat! Někteří si je budou utahovat! V tomto případě dneska se to týká především těch chudáků seniorů. Rozumíte? Místo toho, abychom se bavili, čím to je, že stroj ekonomiky nefunguje, místo abychom hledali cestu, a když jsme v téhle situaci nulového růstu, tak se o tom bavit ve Sněmovně i s opozicí, protože

- 372 -

- 373 -

hledáme cestu z krize a bude to možná delší proces a nebude to jenom otázka téhle vlády, u které nemáme jistotu, jak dlouho vydrží, tak o to spíš stálo za to diskusi otevřít. A ne tady lhát jako lže pan ministr Drábek do televize o tom, že nic nechystá, a pak tady přijít a snažit se všechny zaskočit a rychle to projednat, aby se o tom ani moc nemluvilo! Opakuji, je to 10 mld. v roce příštím, 20 mld. v tom dalším. A vy to chcete takhle sfouknout a tváříte se, že ti lidi to nějak přežijí. Já si prostě nedovolím a připomenu vám to, co vím já. A především mně vadí, že pan ministr Drábek pokračuje stejně jako vlastně i ti ostatní v tom, že o tom s těmi, se kterými by se měl bavit, se o tom prostě nebaví! Jako se v tomto případě odmítal bavit s těmi organizacemi, které seniory reprezentují, jak se měl minimálně snažit o vytvoření nějakého smíru ve společnosti, která není v jednoduché situaci, tak on se na ně prostě vykašlal! Protože by mu řekli, že v této zemi se mluví o růstu nákladů 15 % v tomto roce, co se týče spotřebního koše, bydlení. Vezměte si, jak se vyvíjí bydlení. Jak prostě seniorům rostou ceny bytů! A vy tyto zvýšené náklady jim pomůžete řešit touto valorizací, která je samozřejmě naprosto nedostatečná. Vy jste se vůbec s těmi lidmi o těch věcech vážně nebavil. Pravděpodobně je to pro vás jednodušší, protože pak byste těžko vůbec nějak argumentoval. Takže jste se pokusil nám tady předložil materiál, který je neprojednaný, ve kterém jste vůbec opustil požadavek základního sociálního smíru, a tvrdíte, že to je odpovědný přístup k zemi. Já se domnívám, že to, co předvádíte, je pokračování té politiky válcování, kterou tady předvádíte celou dobu. Ani to poslední hlasování důvěry vládě, ve kterém se ukazuje, že podpora pro vaši politiku i tady ve Sněmovně se ztenčuje, jako že veřejnou podporu má minimální, vás nedovedlo k tomu, abyste změnili styl politiky tady v parlamentu. Já se domnívám... Opozice má omezené možnosti, jak tomu čelit, a to, co tady předvádíme, není žádná obstrukce, to je podle mě pouze ten minimální prostor, který se snažíme využít k tomu, abychom vám řekli, že tahle politika je proti zájmům nejen seniorů, je proti zájmu státu, a je dokonce i proti demokratickým principům fungování této země! (Potlesk poslanců ČSSD.)

rech na 30 dnů. To byly dva návrhy, které zazněly v průběhu obecné rozpravy, a tyto návrhy v tomto pořadí podrobíme též hlasování. Ještě přivolávám naše kolegy do jednacího sálu. Domnívám se, že budeme moci za malou chvíli začít hlasovat. První hlasování bude návrh na zamítnutí. Toto hlasování ponese pořadové číslo 78. Já toto hlasování zahajuji a táži se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí tohoto zákona. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování pořadové číslo 78 přítomno 164, pro 79, proti 85. Tento návrh přijat nebyl. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má někdo jiný návrh? Nemá. Zahajuji hlasování číslo 79. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem na přikázání. Kdo je proti? V hlasování číslo 79 přítomno 164, pro 158, proti 3. Návrh byl přijat. A nyní návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů. Zahajuji hlasování číslo 80. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty dle tohoto návrhu. Kdo je proti zkrácení lhůty? V hlasování číslo 80 přítomno 164, pro 85, proti 79. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, lhůta k jeho projednání byla zkrácena na 30 dnů. Tím končím projednávání bodu 40, sněmovního tisku 659 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. O slovo se hlásí ještě pan kolega Zbyněk Stanjura. Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, mám procedurální návrh na přerušení schůze do středy 9. května 11 hodin. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Toto je návrh, který byl oznámen ráno při zahájení schůze, vyplynul — alespoň takovou informaci jsem dostala — i z jednání mezi předsedy poslaneckých klubů.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla přednostní slova a my se tím dostáváme do fáze, kdy se po skončené obecné rozpravě, závěrečných slovech a také přednostních slovech budeme zabývat návrhy, které v průběhu rozpravy zazněly. Je zde žádost o odhlášení. Já vás odhlašuji a budu rekapitulovat, že byl předložen návrh na zamítnutí tohoto zákona, poté byl předložen návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výbo-

Budeme ale hlasovat o tomto návrhu, že schůze bude přerušena do středy 9. 5. do 11 hodin. Zahajuji hlasování číslo 81. Táži se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti? V hlasování číslo 81 přítomno 160, pro 85, proti 52. Znamená to tedy,

- 374 -

- 375 -

že 38. schůze Sněmovny je přerušena do středy 9. května do 11 hodin, kdy bude pokračovat.

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny 9. května 2012 v 11.00 hodin Přítomno: 177 poslanců

Ještě pan kolega Bauer? Poslanec Jan Bauer: Vážené dámy a pánové, omlouvám se. V hlasování čísle 78 — nezpochybňuji hlasování, nicméně hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl údaj pro stenozáznam a to bylo vše, co bylo řečeno během dnešního jednacího dne. Já dnešní jednací den 38. schůze Sněmovny končím. (Jednání skončilo v 18.54 hodin.)

- 376 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 38. schůze Poslanecké sněmovny, vítám vás na ní. Prosím všechny, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Prosím o nahlášení náhradních karet. Pan poslanec Fiala má náhradní kartu číslo 28. Ještě někdo? Pan kolega Klučka — náhradní karta číslo 25. A náhradní kartu číslo 32... Pan poslanec Babák — náhradní karta číslo 26. Pan kolega Lobkowicz — náhradní karta číslo 22. Tak opravuji. Náhradní karta pana poslance Babáka má číslo 20, nikoliv 26, ale 20. Pan kolega Vysloužil má náhradní kartu číslo 34. A pan kolega Lobkowicz opravuje — má náhradní kartu číslo 21. Pan kolega Fuchsa — říkala jsem, že má náhradní kartu číslo 20. Ještě se zeptám pana kolegy Fuchsy. 25? 32. Pan kolega Fuchsa — náhradní karta číslo 32. Tak snad jsme zvládli oznámení náhradních karet. Můžeme se věnovat omluvám z dnešního jednání. Z poslanců se omlouvají: Pan poslanec Vojtěch Adam — osobní důvody, Josef Dobeš — zdravotní důvody, Jan Hamáček — zahraniční cesta, Michal Hašek neuvádí důvod, Vladimír Koníček — zahraniční cesta, Daniel Korte — pracovní důvody, Alfréd Michalík — zdravotní důvody, Hana Orgoníková — zahraniční cesta, Aleš Roztočil — osobní důvody, Antonín Seïa — zahraniční cesta, Bohuslav Sobotka — do 15 hodin pro pracovní důvody, Jaroslav Škárka — osobní důvody, Václav Votava — osobní důvody. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Petr Fiala pro pracovní důvody. Tolik k omluvám. Teï prosím, abyste věnovali pozornost návrhu postupu projednávání dalších nebo zbývajících bodů 38. schůze. Dnešní ranní grémium se shodlo na těchto návrzích: Za prvé navrhujeme nejprve pevně projednat body tak, jak už jsme je měli pevně zařazené, to znamená body 1, 21, 45, 33, 38 a 39, to bude prvních šest bodů našeho dnešního jednání. Dále bychom se věnovali bodům z bloku třetího čtení, to znamená bodům 62 až 71. V této souvislosti tedy navrhuji, abychom dnes vyčlenili pro třetí čtení i dobu po 14. hodině. O tomto návrhu budeme muset ještě hlasovat. Zároveň vás chci informovat, že Senát vrátil návrhy zákonů projednané Poslaneckou sněmovnou. Jejich zákonná lhůta již uplynula, proto schválený pořad 38. schůze o tyto body rozšiřujeme. Jedná se o

- 377 -

zákony zamítnuté Senátem, sněmovní tisk 431/6 a sněmovní tisk 535/5. Pan kolega Besser má náhradní kartu číslo 38. Dámy a pánové, nejprve budeme hlasovat o vyčlenění jiných hodin pro hlasování ve třetích čteních, tedy i dnes po 14. hodině. To bude první hlasování. Přivolám naše kolegy. Samozřejmě s vašimi návrhy dostanete prostor i vy, abyste případné změny pořadu schůze navrhli. Nyní tedy návrh na to, abychom mohli dnes po 14. hodině projednávat zákony ve třetím čtení. Zahajuji hlasování číslo 82. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti? Hlasování číslo 82. Přítomno 156, pro 152, proti 2. Tento procedurální návrh jsme schválili. Ptám se, zda má někdo něco k pořadu schůze. Nějaký návrh? Pan kolega Polčák. Prosím. Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní předsedkyně. Chtěl bych požádat ctěnou Sněmovnu o pevné zařazení bodu číslo 66, který je sněmovním tiskem číslo 543, na dnešní 15. hodinu, poté co jsme tedy schválili hlasování o návrzích ve třetím čtení i po 14. hodině. Důvod je ten, že dnes jako předkladatel tohoto návrhu zákona předsedám skupině V4, a chtěl jsem poprosit, zdali by bylo možné hlasovat tento návrh zákona v 15 hodin, tedy pevně jej zařadit na 15. hodinu dnes. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vyhovovalo by vám lépe, kdyby to byl jako první bod odpoledního jednání? Ne, v 15 hodin říkáte. Poslanec Stanislav Polčák: Může to být i první bod. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Toto je třetí čtení. Jestli tomu dobře rozumím, tak se jedná o bod 66, je to třetí čtení sněmovního tisku 543. A teï — schůze bude přerušena od 13 do 14.30 hodin. Chci se vás zeptat, zda by vám vyhovovalo zahájit odpolední blok jednání třetím čtení. Poslanec Stanislav Polčák: Ano, děkuji, paní předsedkyně, za radu. Takhle jsem si to neuvědomil. Ano, 14.30 jako první bod jednání. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tak to je návrh pana poslance Polčáka. Ptám se na další návrhy k pořadu schůze. Nejsou-li, zahajuji hlasování číslo 83. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby

- 378 -

bod 66, sněmovní tisk 543, byl dnešním prvním odpoledním bodem, aby byl tedy projednáván ve 14.30. Kdo je proti? Hlasování číslo 83. Přítomno 164, pro 104, proti 12. Návrh byl přijat. K pořadu schůze se nehlásí již nikdo, proto můžeme zahájit projednávání prvního pevně zařazeného bodu. Zahajuji projednávání bodu číslo 1. Je to

1. Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů /sněmovní tisk 369/9/ - vrácený prezidentem republiky Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 369/10. Nejdříve se zeptám zástupce navrhovatele ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Je tomu tak. Pan ministr Kuba má slovo. Paní poslankyně Putnová má náhradní kartu číslo 43. Paní ministryně (zřejmě kultury) má náhradní kartu číslo 44. Slovo má pan ministr Kuba. (V sále přetrvává intenzivní hluk.) Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, vážená vládo, myslím, že co je cílem tohoto zákona, už jsme dlouhodobě řekli. Je to kromě nutné harmonizace s evropskou legislativou také dosažení optimalizace a umožnění nutné regulace v podpoře obnovitelných zdrojů energie v budoucím období, které povede především ke snížení nákladů na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů, která historicky byla nastavená naší legislativou poměrně nešastně, avšak za podmínky splnění toho závazného požadavku využití obnovitelných zdrojů energie pro Českou republiku, které je dané příslušnou směrnicí do roku 2020. Podpora elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů bude poskytována — Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane ministře. Já žádám Sněmovnu, všechny kolegy, aby zasedli do svých lavic a věnovali svou pozornost projednávanému bodu. Promiňte, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Děkuji. Poskytnutí podpory však bude podmíněno splněním kritérií, která povedou k energeticky

- 379 -

a ekonomicky efektivnímu využívání těchto zdrojů. Obdobně je upravena podpora výroby tepla, biometanu a decentrální výroby elektřiny. Součástí návrhu jsou také některé principy ze stávajícího zákona o podpoře využívaných obnovitelných zdrojů, které byly v Poslanecké sněmovně na konci roku 2010 schváleny. Konkrétně se použilo ustanovení, které se týkalo zdrojů financování podpory poskytování dotace státu k podpoře využívání obnovitelných zdrojů, dále se předvádí ustanovení týkající se zavedení povinného odvodu elektřiny ze slunečního záření, které kompenzuje zvýšené náklady, které jsou v souvislosti se zvýšenou dotací. Návrh zákona tedy také obsahuje část týkající se tvorby a aktualizace národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje a tím právě může vést — a Ministerstvo průmyslu a obchodu má v této chvíli v ruce nástroj k regulaci podpory obnovitelných zdrojů energie. Závěrem mi dovolte říci, že jsem přesvědčen, že pokud bychom tento zákon nepřijali, tak ten řekněme tlak na podporu obnovitelných zdrojů energie ze státního rozpočtu by byl velmi pravděpodobně vyšší, a to z důvodu toho, že by nadále platil stávající zákon, s jehož aplikačními problémy jsme byli všichni obeznámeni. Předložený zákon obsahuje nové regulační mechanismy právě ve vazbě na národní akční plán pro obnovitelné zdroje: Prostřednictvím maximální výše podpory zaručí regulaci tohoto odvětví v mezích přijatelných především pro státní rozpočet a také pro zajištění mezinárodních závazků České republiky. V případě odmítnutí tohoto zákona by těžko v této chvíli stát měl účinné regulační mechanismy v oblasti obnovitelných zdrojů. Bude nadále docházet k neefektivní výrobě energie z těchto zdrojů a vynakládání podpory se všemi důsledky a dopady i do cen energie pro zákazníky. Nebude také řešena oblast likvidace nebezpečného odpadu ze solárních elektráren. Česká republika by velmi pravděpodobně musela platit finanční sankce za neimplementaci příslušného evropského předpisu a velmi pravděpodobně může dojít k zastavení evropských dotací, které byly přiděleny České republice na rozvoj obnovitelných zdrojů, které by mohly ušetřit finanční náklady ze státního rozpočtu. Dámy a pánové, já pouze závěrem. Samozřejmě myslím, že o mně víte, že já nejsem významným podporovatelem neefektivní podpory obnovitelných zdrojů, které přinášejí do ekonomiky zátěž pro veřejné rozpočty a ne vždycky energii tak, jak ji český průmysl a české domácnosti potřebují. Myslím si, že energetika v této chvíli v Evropě se stává klíčovou oblastí. S tím, jak se zvyšují tlaky na veřejné rozpočty, tak myslím, že dochází k racionalizaci a i před námi tento zákon není konečnou variantou. Jsem přesvědčen, že bychom měli dále pracovat na takovém dalším postupu v této legislativě, aby podpora obnovitelných zdrojů skutečně byla omezena na ty efektivní, které v naší ekonomice, v našem průmyslu a v na-

- 380 -

šich domácnostech potřebujeme. Myslím, že se na tom v koalici shodujeme všichni. Přestože tento zákon má určité parametry, se kterými každý z nás můžeme mít tu větší, tu menší problém, tak jsem přesvědčen, že je krokem dopředu, ale že je třeba v regulaci podpory obnovitelných zdrojů, která dnes klade na veřejné rozpočty v České republice náklady někde kolem 37 mld. Kč, nadále pokračovat. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu chci všem koaličním, ale předpokládám, že v tomto se shodujeme i s opozičními poslanci, slíbit, že budeme dále pracovat na úpravě této legislativy tak, aby podpora byla maximálně regulována a aby směřovala skutečně pouze do efektivní podpory obnovitelných zdrojů, protože legislativa České republiky v této oblasti byla nastavena historicky poměrně štědře a nejsem přesvědčen, že zavedla v oblasti podpory obnovitelných zdrojů Českou republiku do správného cíle. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Zeptám se, zda se ke stanovisku prezidenta chce vyjádřit také zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Milan Urban. Nehodlá tak učinit. Zeptám se zpravodaje výboru pro životní prostředí pana poslance Františka Novotného staršího. Nehodlá tak učinit. Zpravodaj zemědělského výboru je pan poslanec František Dědič. Nežádá o vystoupení. Otevírám tedy rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášek pan poslanec Břetislav Petr. Pana poslance Pavla Béma se ptám, zda jenom omylem je přihlášen k faktické poznámce. Ano. Takže pan poslanec Břetislav Petr má slovo. Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já jsem bedlivě poslouchal vystoupení pana ministra a mám dojem, že to, co řekl v úvodu svého vystoupení, v závěrečné části popřel. Ale teï k zákonu. Prezident vrátil zákon z 31. ledna se zdůvodněním, proč nesouhlasí s jeho přijetím. Já si myslím, že předtím, než se pustíme do rozboru senátního návrhu, je třeba něco říci o vládním návrhu, který prezentuje tisk 369. V důvodové zprávě k vládnímu návrhu byly stanoveny tři postuláty, které v podstatě říkaly asi toto: 1. Systém stávající podpory zatěžuje rozpočet a rozpočet jednotlivých organizací natolik, že přestávají být konkurenceschopnými a hluboce zasahují do peněženek našich občanů. 2. Národní akční program, který stanoví, že bychom do roku 2020 měli získat 13 % z obnovitelných zdrojů, je natolik nákladný, že každé jeho překročení by mohlo způsobit otřes v tom, kolik budeme platit za obnovitelné zdroje.

- 381 -

3. Jako třetí postulát bylo, že bychom neměli podporovat žádnou energii, která není součástí akčního plánu. V závěrečné části důvodové zprávy k vládnímu návrhu se hovoří: Pokud se nám podaří dodržet tyto tři postuláty, tak doplatíme na energii 44 mld. Kč ročně, a pokud bychom výrazným způsobem zvýšili množství z obnovitelných zdrojů, tak to, dámy a pánové, bude 60 mld. Kč. Sněmovna 31. ledna i bez ohledu na tyto postuláty přijala senátní návrh. Senátní návrh nesplňuje ani v jednom bodě to, co se očekává od komplexní novely zákona. Nebyl zpracován v alternativách, nemá dopad na státní rozpočet a neúměrně zvyšuje podporu pro obnovitelné zdroje, které nejsou součástí akčního plánu, jmenovitě pro biometan. Chtěl bych upozornit na jednu záležitost.

tázkou, jak dlouho si stát bude moci dovolit ze státního rozpočtu tyto rozdíly financovat. A teï k několika záležitostem senátního návrhu. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, já nerada přerušuji našeho pana kolegu. Všechny, všechny důrazně žádám, abyste přenesli rozhovory, které se nevěnují tomuto tématu, mimo jednací síň. Posaïte se do svých lavic, věnujte pozornost panu poslanci a nevyrušujte ho prosím.

Poslanec Břetislav Petr: Děkuji, paní předsedkyně. Já myslím, že není zájem poslouchat něco o zákonu, který bude stát ročně kolem 60 mld. Kč. Chtěl bych upozornit, že senátní návrh není ani levicovým ani pravicovým zákonem. Podle mínění odborných institucí je to totálně prolobbovaný zákon, který přinese prospěch výhradně akciovým společnostem, jejichž akcie zní na doručitele, stejně jako fotovoltaika. Senátní návrh — jelikož zvyšuje proti vládnímu výrazně rozsah podporovaných zdrojů — musí v každém případě přinést větší dopad než vládní návrh, takže lze uvažovat, že dopad bude kolem 70 mld. Kč ročně. Znění senátního návrhu je v rozporu s akčním plánem a celou řadou dalších koncepčních návrhů Ministerstva průmyslu a obchodu. Z odborných diskusí tady vyplývá jedno. Senátní návrh preferuje výrobu biometanu, která není součástí akčního plánu, a pro biometan se navrhuje podpora až 1700 Kč za megawatthodinu, přičemž stávající megawatthodina plynu, a ho dovezeme z Ruska, nebo z Norska, se pohybuje na úrovni 500 Kč. Chtěl bych říci, že jsou obavy a Energetický regulační úřad ve své charakteristice senátního zákona řekl, že podpora biometanu může stát Českou republiku každý rok až 17 miliard. Je to o něco méně než fotovoltaika, která si vyžádá příspěvek 22 miliard ročně. Podle Energetického regulačního úřadu každý z nás, spotřebitelů, dnes doplácí na podporované energie částkou 420 korun za megawatthodinu. Správně by to mělo být 670, ale stát doplácí 1,5 miliardy, takže tento rozdíl vyrovnává. Je o-

Poslanec Břetislav Petr: Ano. Děkuji, paní předsedkyně. Senátní návrh přichází s něčím, co je prakticky neobvyklé jak v našem právním řádu, tak i v právním řádu Evropské unie, nebo v § 54 ruší soukromoprávní smlouvy mezi výrobci elektřiny a majiteli přenosových a distribučních soustav a ruší tyto smlouvy od 31. prosince letošního roku. Já si nedovedu představit, že když tento zákon vstoupí v platnost třeba koncem května, že by bylo možné tyto soukromoprávní smlouvy upravit. Evropská unie jménem svého komisaře Ettingera už poslala apelaci na příslušné orgány České republiky, ale zdá se, že to nějak zapadlo do zapomenutí. V § 28 je rovněž stanoveno, že operátor trhu má nárok na úhradu nákladů spojených s podporou elektřin a tepla ze státního rozpočtu a že vláda vždy kvartál před ukončením roku stanoví objem peněz, který je schopná na tuto záležitost poskytnout. Ale dále hovoří, že pokud prostředky ze státního rozpočtu nebudou dostačující, budou náklady promítnuty do podpory elektřiny, anebo pokud by byla schválena podpora biometanu, taky do nákladů na zemní plyn. Když jsem hovořil o tom, že letos platí každý z nás za megawatthodinu 420 korun, tak podle názoru expertů a regulačního úřadu by to v roce 2020 mohlo činit až 2000 korun. Tak se tážu, kdo by byl schopen si to teplo a elektřinu z normálních lidí zaplatit. Zákon o podporovaných zdrojích z dílny Senátu má i celou řadu dalších, já už bych řekl podřadných nedostatků, že osobám chce nařídit vyhláškou nezbytná opatření, což je nemožné. To, co se týká osob, musí být upraveno zákonem a vyhláškou pouze technické záležitosti. Z toho, co jsem řekl, si myslím, že zákon, který řeší financování podporovaných zdrojů, by měl platit dlouhou dobu beze změny, aby nastolil důvěru podnikatelského prostředí a zároveň snížil zatížení státního rozpočtu a obyvatelstva. Vzhledem k těm třem paragrafům, které jsem tu citoval, si myslím, že se to tomuto zákonu nepodařilo a dlouho důvěra mezi výrobci a spotřebiteli asi nenastane. Myslím si, a plně souhlasím s tím, co řekl pan ministr v závěru svého vystoupení, že je třeba skončit s

- 382 -

- 383 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane kolego, promiňte. Já chci požádat všechny naše kolegy, aby věnovali pozornost vám, protože vám jako jedinému bylo uděleno slovo. Všechny ostatní žádám, aby opustili jednací síň, pokud nechtějí tento bod projednávat.

rozhazováním peněz za podporu některých energií, které spíš působí negativně na naši soustavu, a přesněji vymezit. Senátní návrh zákona, sněmovní tisk 369, to v žádném případě nečiní a podle expertů a taky regulačního úřadu, který si myslím tomu rozumí perfektně, nastoluje vyšší podporu podporovaným zdrojům, než byla nastavena ve vládním návrhu zákona. Dámy a pánové, z tohoto důvodu doporučuji zamítnout senátní návrh zákona. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Břetislav Petr. Já se zeptám, jestli ještě někdo další se hlásí do rozpravy k tomuto bodu. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Budeme hlasovat podle článku 50 odst. 2 Ústavy České republiky, který stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. Kvorum prosím nastavit na 101, už se tak stalo. Vás všechny požádám o chvilku trpělivosti, než přijdou do jednacího sálu všichni naši kolegové. Mezitím přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku 369/9." Paní poslankyně Bohdalová se hlásí? Ne. Zahajuji hlasování číslo 84. Ptám se, kdo je pro návrh, s kterým jsem vás před malou chvílí seznámila. Kdo je proti? Hlasování číslo 84, přítomno 174, pro 145, proti 8. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen. Tím končím projednávání bodu číslo 1. Děkuji panu ministrovi i všem, kteří se zúčastnili tohoto projednávání. Zahajuji projednávání bodu číslo 21. Ještě předtím vás seznamuji s omluvou paní poslankyně Vladimíry Lesenské, která se omlouvá dnes od 11.30 do 14.30 hodin z důvodů pracovního jednání. Zahajuji projednávání bodu číslo 21. Jde o

21. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 665/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Nyní prosím, aby z pověření vlády tento návrh uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Prosím, pane ministře. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, k projednání je předkládána novela zákona o ochraně spotřebitele. Je adaptačním předpisem na nově přijaté nařízení Evropské parlamentu a Rady číslo 1007/2011 z 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení staré směrnice v této oblasti. Nařízení harmonizuje pouze názvy textilních vláken a údaje na označeních, a to v průvodních dokladech textilních výrobků. Je výsledkem revize tří výše uvedených směrnic. Tato harmonizace by měla vést ke snížení administrativní zátěže a v podstatě zjednodušení a zrychlení procesu schvalování a zavádění nových druhý textilních vláken, k podpoře inovací v odvětví textilního a oděvního průmyslu a v neposlední řadě k odstranění možných překážek pro řádné fungování vnitřního trhu Evropské unie. Návrh novely zákona o ochraně spotřebitele je tedy adaptačním předpisem a z důvodu časného naplnění závazků České republiky vůči Evropské unii si vás, vážené poslankyně a vážení poslanci, dovoluji požádat o vyslovení souhlasu s návrhem této víceméně technické právní úpravy již v prvém čtení vzhledem k tomu, že nařízení nabývá účinnosti již od 8. května 2012. K tomuto datu se zrušuje stará výše uvedená směrnice. Děkuji vám za pozornost. (V sále je hluk!) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Bureše. Prosím, pane kolego. Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, jak nám nastínil pan ministr, cílem této revize je snížit administrativní zátěž, zjednodušit a zrychlit proces týkající se schvalování a zavádění nových druhů textilních vláken a podpořit inovace

- 384 -

- 385 -

v odvětví textilního a oděvního průmyslu. Vzhledem k tomu, že nařízení je přímo aplikovatelné, neponechává prostor pro rozdílné provedení ze strany jednotlivých členských států a povede i k odstranění možných překážek pro řádné fungování vnitřního trhu Evropské unie, pokud jde o názvy textilních vláken a označování textilních výrobků údaji o jejich materiálovém složení. Jako zpravodaj tuto novelu podporuji a souhlasím s jejím projednáváním podle § 90. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášky do ní nemám. Hlásí se prosím někdo do obecné rozpravy? Nehlásí se nikdo, končím tedy obecnou rozpravu. Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 665 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." O tomto návrhu rozhodneme v hlasování, které nese pořadové číslo 85. Zahajuji toto hlasování. Táži se, kdo je pro tento návrh. Proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 85 přítomno 178, pro 163, proti nikdo. Návrh usnesení byl tedy schválen. Zahajuji podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Pokud se nehlásí nikdo, končím podrobnou rozpravu. Teï teprve budeme hlasovat o celém návrhu zákona. Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 665." Zahajuji hlasování pořadové číslo 86. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 86 přítomno 177, pro 153, proti nikdo. Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Končím projednávání bodu 21, sněmovního tisku 665. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Zahajuji projednávání bodu

- 386 -

45. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro /sněmovní tisk 348-E/ - druhé čtení Slovo dostane ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Karel Schwarzenberg. (V sále je obrovský hluk a neklid!) Prosím, pane místopředsedo, o úvod k tomuto bodu. Prosím o klid! Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím všechny kolegy, aby nerušili pana ministra. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, se zabývaly sněmovní výbory pro zahraniční věci a evropské záležitosti. Já velmi vítám, že oba doporučily Sněmovně vyslovit souhlas s ratifikací rozhodnutí. Stručně připomenu, že Sněmovna se tímto rozhodnutím zabývala již zkraje minulého roku, když vláda žádala o vyslovení takzvaného předchozího souhlasu, bez nějž by předseda vlády býval nemohl na Evropské radě po přijetí rozhodnutí hlasovat. (V sále je stále hluk! Velmi špatná srozumitelnost řeči.) Cílem rozhodnutí je doplnit článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby bylo nad vši pochybnost potvrzeno, že právní rámec Unie nebrání členským státům ve vytvoření stálého mechanismu, jehož prostřednictvím bude možné poskytnout finanční pomoc členskému státu eurozóny, který bude mít závažné problémy s financováním, a bude tím ohrožena stabilita eurozóny jako celku. V politické rovině ratifikace rozhodnutí signalizuje jednoznačnou podporu členských států Evropské unie opatřením evropského mechanismus stability a posiluje tak věrohodnost tohoto nového mechanismu. Naopak případné průtahy či nejednotnost členských států v této věci mohou být považovány za nepřímé zpochybnění evropského mechanismu stability, a tím velmi negativně ovlivnit věrohodnost celé Unie a jejího aktuálního reformního úsilí.

- 387 -

Rozhodnutím nedochází k přenosu žádných dalších pravomocí na Evropskou unii. Nicméně v rámci nalezení širšího politického konsenzu učinila vláda závěr, že by rozhodnutí mělo být přesto schvalováno kvalifikovanou většinou. Vlastní stabilizační mechanismus bude zřízen mezinárodní smlouvou sjednanou mezi státy eurozóny, jež byla podepsána 2. února 2012. Česká republika se prozatím nebude tohoto mechanismu účastnit, nebude do něj tedy ani přispívat. Nyní se jedná pouze o to, aby neohrožovala snahu států eurozóny vybudovat mechanismus, který v případě potřeby poslouží ke stabilizaci eurozóny. Pokud vůbec Česká republika v budoucnu přijme euro, pak její přístup ke smlouvě ustanovující stabilizační mechanismus bude předmětem separátních jednání a přístupová dohoda se stane předmětem řádné ratifikační procedury. Závěrem bych vás rád informoval, že dne 25. dubna vyslovil Senát souhlas s ratifikací. S ohledem na nastíněný obsah Rozhodnutí si dovoluji navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s ratifikací rozhodnutí souhlas. Děkuji za vaši pozornost.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji zahraničního výboru panu poslanci Františku Novosadovi. Nyní požádám o slovo zpravodaje výboru pro evropské záležitosti pana poslance Jana Bauera. Také nás bude informovat o jednání výboru a prosím, aby odůvodnil usnesení, které nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 348-E/2. Prosím, pane kolego.

Poslanec František Novosad: Přeji dobrý den. Vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, vážená vládo, předkládám usnesení zahraničního výboru z 12. schůze dne 23. června 2011 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, sněmovní tisk 348-E. Po odůvodnění prvního náměstka ministra zahraničních věcí Ing. Jiřího Šnajdra, zpravodajské zprávě poslance Novosada a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, které bylo přijato Evropskou radou ve dnech 24. až 25. března 2011. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. Děkuji.

Poslanec Jan Bauer: Ještě jednou hezký den, vážená paní předsedkyně, milé dámy a pánové. Dovolte mi, abych po vzoru zástupce zahraničního výboru vás všechny seznámil i s usnesením výboru pro evropské záležitosti, který se tímto materiálem zabýval na 20. schůzi 8. září loňského roku. Přijaté usnesení zní následujícím způsobem: Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstka ministra zahraničních věcí dr. Vladimíra Galušky a po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Jana Bauera doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, které bylo přijato Evropskou radou ve dnech 24. až 25. března loňského roku. Dále evropský výbor pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny, dolní komory Parlamentu. A za třetí výbor zmocnil předsedu a zpravodaje výboru, aby na této schůzi podal zprávu o výsledcích tohoto jednání. S vaším dovolením bych možná i v rámci zpravodajské zprávy připomenul nějaká zásadní nebo důležitá fakta, která se týkají tohoto materiálu. Na druhou stranu jsem si velice dobře vědom, že podstatné věci proběhly nebo zazněly určitě během bohaté diskuse, kterých jsme byli svědkové nejenom na půdě Senátu, horní komory našeho Parlamentu, ale i samozřejmě na půdě naší Sněmovny, ale samozřejmě předpokládám, že proběhla diskuse i v jednotlivých výborech a samozřejmě i ve vašich klubech. Bylo to při dvou příležitostech. Za prvé to byl březen roku 2011, když jsme v obou komorách projednávali tzv. předchozí souhlas. Tady jenom upozorňuji, že jsme obě dvě komory daly politický mandát premiérovi České republiky, aby vyjádřil předchozí souhlas s touto změnou článku 136 Lisabonské smlouvy, a následně jsme se zavázali, že budeme pokračovat v tomto ratifikačním procesu. A druhý balík těch relativně zajímavých, možná i bouřlivých diskusí, tak jak jsem viděl sjetinu diskuse v Senátu, probíhá právě v této chvíli. Chtěl bych vás také informovat, že Senát po diskusi, kterou jsem avizoval předminulý týden 25. dubna, ústavní většinou schválil a potvrdil tento ratifikační proces. Možná mi dovolte jenom vyzdvihnout některé dokumenty. Za prvé

- 388 -

- 389 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Františka Novosada, aby nás seznámil s usnesením výboru a upozorňuji, že nám toto usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 348-E/1. Prosím, pane kolego.

určitě, proč vlastně ten evropský stabilizační mechanismus vlastně vzniká. Za druhé, co je jeho obsahem a jak se vlastně bude dotýkat České republiky. A možná že na závěr několik informací k následujícím krokům. Proč vlastně ESM vzniká? My jsme za poslední dva tři roky svědky v některých státech bohužel významně nezodpovědného chování některých těchto států, které mají zapřičinění významnou nestabilitu nejenom eurozóny, ale i samotné Evropské unie. A samozřejmě členské státy řeší, jakým způsobem v případě, že se rozhodnou pomoci těmto krachujícím státům, tuto záležitost řešit. Chtěl bych vás informovat, a už to mnohokrát zaznělo, že stávající smlouvy o fungování Evropské unie žádným způsobem neumožňují jednotlivým členským státům, aby přebíraly dluhy jednotlivých krachujících států. Samozřejmě se v tomto případě významným způsobem obcházely zakládací listiny, primární právo prostřednictvím nejrůznějších států. A chtěl bych vás také informovat, že jediná možnost, kdy členské státy mají možnost si vzájemně pomáhat při mimořádných situacích, je právě článek 122, který se týká přírodních pohrom a mimořádných slev. Z tohoto důvodu vznikaly nejrůznější mimořádné mechanismy. Tady taktéž oživím vaši pamě a mimo jiné zmíním stávající fungující přechodný mechanismus EFSF. Samozřejmě vidinou a snahou jednotlivých členských států, hlavně těch velkých, především Německa, bylo nalézt nějaký stálý jednoznačný mechanismus, podle kterého by se případné nerovnováhy nebo problémy členských států mohly řešit. Samozřejmě se nabízí myšlenka, že by to bylo prostřednictvím změny primárního práva, což dopředu avizovaly některé státy, že si nedovedou představit ratifikační proces například svoláváním Konventu nebo referendy, byl velice zdlouhavý a z toho důvodu byl domluven jiný, v tomto případě zjednodušený postup přijímání změn mimo jiné formou mezinárodní smlouvy, prostřednictvím které se bude měnit článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento mechanismus jsme si poprvé ozkoušeli právě před přibližně jedním rokem, kdy obě dvě komory dávaly tzv. předchozí souhlas premiérům svých vlád tak, aby na Evropské radě mohli informovat, zda jsou připraveni v ratifikačním procesu pokračovat. A taktéž to nastalo i v České republice, a tak jak jsem řekl, premiér České republiky získal mandát v té ratifikaci pokračovat. Co je vlastně obsahem samotného ESM? Mechanismus bude zřízen jako mezinárodní vládní organizace členských států, jejichž měnou je euro. To je asi všeobecně známá věc. Poskytnutí pomoci bude založeno na přísném programu hospodářského a fiskálního přizpůsobení a také platí, že ministři eurozóny budou o pomoci konkrétnímu členskému státu rozhodovat vždy pouze na žádost dotčeného členského státu, a to jednomyslně. Ve výjimečných případech s možností konstruktivní abstence. Také bych vás chtěl informovat, že samotný mechanismus ESM bude

mít podle této dohody k dispozici tzv. zápůjční kapacitu v úrovni 500 mld. eur s tím, že celkový objem upsaného kapitálu však bude činit přibližně 700 mld. eur, a to s největším možným ratingem. Z celkové výše upsaného kapitálu bude přibližně 80 mld. eur tvořit tzv. splacený kapitál, který uhradí členské státy eurozóny, a zbývajících 620 mld. eur bude ve formě garancí a kapitálu k dispozici na požádání. Mechanismus bude zřízen až na základě smlouvy o zřízení evropského mechanismu stability uzavřené mezi státy eurozóny. A tady jenom upozorňuji, že tato smlouva byla podepsána dne 11. 7. 2011 a nyní jsme ve fázi samotné ratifikace v jednotlivých členských státech. ESM a jeho vztah případně k České republice. Česká republika stejně jako ostatní nečlenské státy eurozóny není smluvní stranou smlouvy o ESM, bude se nicméně případně moci zapojit do operací prováděných mechanismem dobrovolně, a to formou ad hoc. K přístupu ke smlouvě o ESM by byla Česká republika vyzvána až při vstupu do eurozóny. Taktéž platí, že před přijetím eura se Česká republika mechanismu nemůže účastnit, tudíž v něm ani nebude mít svůj podíl, finanční náklady budou pro nás tudíž nulové. Pokud by Česká republika k mechanismu přistupovala nyní, což je čistě hypotetická otázka, pak by měla během pěti let od vstupu do mechanismu přispět částkou přibližně 32 mld. korun. Rád bych také připomněl, že předmětem našeho dnešního jednání není účast České republiky v tomto zmiňovaném ESM mechanismu ani otázka převzetí jakýchkoli finančních závazků. V neposlední řadě rozhodnutím samotným pochopitelně nedochází k rozšíření pravomocí svěřených Unii zakládacími smlouvami Evropské unie. Cílem změny článku 136 Smlouvy o fungování EU je pouze umožnění vzniku tohoto mechanismu. Mechanismus bude tvořen mezinárodní smlouvou, což už tady zaznělo. A možná na závěr aktuální informace, které se týkají ostatních členských států, tak jak jsem si je s pomocí Parlamentního institutu dnes ještě ráno ověřoval. Zajímavostí je, že mezi prvními státy, které schválily v ratifikačním procesu změnu článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, je mimo jiné Velká Británie, která k tomu samozřejmě má své osobní účely, protože se nezavázala k přijetí eura, a osobně se domnívám, že pravděpodobně euro do budoucna nikdy nepřijme. Na druhou stranu některé velké evropské země, jako je Francie, ten ratifikační proces už ukončily. Hlavní tahoun evropské ekonomiky, hlavní velmoc v rámci eurozóny — Spolková republika Německo — bude pokračovat v ratifikačním procesu v průběhu měsíce června. V současné době ratifikační proces dokončilo sedm členských států Evropské unie a předpokládá se, že v průběhu května a června by měl být ratifikační proces dokončen v ostatních členských státech.

- 390 -

- 391 -

Jak jste možná zaznamenali v důvodových zprávách, původní tento stabilizační mechanismus měl začít fungovat až od 1. 1. 2013, nicméně došlo k renegociaci této smlouvy a tento mechanismus by měl v případě, že bude ratifikován v jednotlivých státech, začít fungovat od 1. července letošního roku. Já tady mám na závěr některé osobní názory, nedovoluji si vás tímto obtěžovat v rámci zpravodajské zprávy, a proto se, vážená paní předsedkyně, přihlásím ještě s krátkým doplněním do rozpravy, která bude následovat. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji Bauerovi. Otevírám rozpravu. Mám do ní zatím dvě přihlášky. Zeptám se pana zpravodaje Bauera, zda chce využít přednostního práva. (Posl. Bauer dává najevo, že nikoliv.) Nechce. Čili první dostává slovo paní poslankyně Váhalová, po ní je přihlášen pan kolega Viktor Paggio. Nyní tedy paní poslankyně Váhalová.

500 miliard eur, přičemž poskytnutí finanční pomoci bude podléhat přísné podmíněnosti. Česká republika jako exportní země je velmi závislá na vývoji v Evropské unii. Každá nestabilita v eurozóně se přímo dotýká českého hospodářství a zaměstnanosti. Stačí si připomenout jenom to, že matkami nejvýznamnějších českých bank jsou nadnárodní banky z Belgie, Francie, Rakouska nebo třeba Itálie. V současné době pro Českou republiku fungování evropského stabilizačního mechanismu nepředstavuje bezprostřední finanční náklady. Ty nastanou, teprve až Česká republika přijme euro. Tento samotný proces bude každopádně vyžadovat pečlivou přípravu. S ohledem na důležitost tohoto návrhu pro stabilitu eurozóny a hlavně České republiky tento návrh podpoříme. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Váhalové. Prosím pana poslance Viktora Paggia, který je dalším přihlášeným do rozpravy. Prosím, pane kolego.

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, já si dovolím rekapitulaci po dvou zprávách od našich zpravodajů — zahraničního a evropského výboru. O tomto vládním návrhu naše Poslanecká sněmovna již jednala a vyslovila předchozí souhlas s některými rozhodnutími, učiněnými v orgánech Evropské unie. Pro připomenutí, jednalo se o vyslovení předchozího souhlasu s návrhem rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. V článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie se doplňuje nový odstavec, který zní — cituji: "Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoliv požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti." Na základě tohoto našeho předchozího souhlasu Česká republika mohla souhlasit s touto změnou a odpovídající rozhodnutí bylo přijato Evropskou radou na jejím zasedání, které se uskutečnilo 24. a 25. března 2011 v Bruselu. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost po schválení všemi členskými státy Evropské unie. V této souvislosti jsme požádáni vládou o vyslovení souhlasu s touto změnou. Schválení tohoto rozhodnutí vytváří důležitý základ pro fungování evropského stabilizačního mechanismu, který bude sloužit jako nezbytný nástroj k zajištění stability eurozóny. Celková hodnota tohoto mezivládního mechanismu bude 700 miliard eur a bude z něho možné čerpat maximálně

Poslanec Viktor Paggio: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Dámy a pánové, v České republice i na výboru pro evropské záležitosti, kterého jsem členem, se v posledních dnech a týdnech intenzivně diskutovalo o dvou evropských dokumentech, které spolu úzce souvisejí. Je to fiskální kompakt neboli smlouva o rozpočtové odpovědnosti a evropský stabilizační mechanismus. Bohužel se často diskutovalo ideologicky, bez znalosti obsahu, a já si myslím, že hlavní poučení z krize evropských ekonomik, kterou procházíme, je, že ideologický přístup k technickým a ekonomickým otázkám selhal. Já jsem odpůrcem přístupu České republiky k fiskálnímu kompaktu a jsem naopak příznivcem ratifikace evropského stabilizačního mechanismu, a nyní si krátce dovolím vysvětlit proč. Pokud jde o finanční kompakt, tak ta architektura těchto smluv je stejná jako u ESM, to znamená jde o mezinárodní smlouvu, ovšem bez onoho můstku k Lisabonské smlouvě. Mění práva a povinnosti Evropské komise, Soudního dvora i mechanismy hlasování, tedy de facto mění primární právo. Ale o tom já zde mluvit nechci, já se chci věnovat obsahu, ne formě. Obsah té smlouvy o rozpočtové odpovědnosti neboli fiskálního kompaktu se dá shrnout do jediného slova a tím slovem jsou škrty. Je to dost drsná neoliberální medicína, která žádá půl procenta strukturálního deficitu, schodku. Když se podíváme na to, jak nyní vypadají strukturální deficity v Evropské unii — já si dovolím zde ocitovat z dokumentu Parlamentního institutu, který jsme dostali na setkání s výborem pro evropské záležitosti

- 392 -

- 393 -

Senátu —, když se podíváme na strukturální deficity v roce 2011 v Evropské unii — Rakousko minus 3,7, Francie minus 4,9, Irsko minus 10,5, Portugalsko minus 9,2, Slovensko minus 7,3. Jediné dvě země v Evropské unii, které mají nyní pozitivní strukturální deficit v eurozóně, jsou Finsko a Lucembursko. Jinými slovy, co ta čísla znamenají. Ta čísla znamenají, že fiskální kompakt nebude dodržován. Nebude dodržován, je nesplnitelný. Jde spíše o otázku symbolické politiky, je to jakýsi telegram finančním trhům, uklidňující telegram, a i proto jsem neviděl a nevidím důvod, aby Česká republika jako nečlen eurozóny k němu přistupovala. Velmi mě však znepokojila debata s fiskálním kompaktem spojená. Já jsem zaznamenal nebezpečnou tendenci a tou byla ostrakizace oponentů v evropských otázkách. Všichni, kdo slepě nepodepisují vše, co přijde z Bruselu, nebo teï už spíše z Berlína, jsou označováni za kazisvěty a protievropské zpátečníky. Koneckonců u fiskálního kompaktu byl proti Evropský parlament a ten myslím nikdo nepodezíráme z protievropskosti. Byly dvě strany politické, které podporovaly fiskální kompakt, byla to TOP 09 a ČSSD. U TOP 09 je ta podpora logická, odpovídá to jejich politickému programu. U sociální demokracie byla podpora fiskálního kompaktu naprosto absurdní. Jak může strana, která vyznává svou vlastní, velmi zvláštní formu zastydlého keynesiánství, podporovat masivní škrty? Jak může ČSSD, která kritizuje tuto vládu už pouze za to, že zmírňuje tempo zadlužování, prosazovat pravý opak na evropské úrovni? Já to nevím, ty důvody jsem se nedozvěděl. Co jsem slyšel od lídrů ČSSD, bylo, že musíme zůstat v onom mlžném hlavním proudu integrace, a už je to cokoliv. Ale nejpravděpodobnější a zároveň nejsmutnější varianta podle mě je, že ČSSD ví, že se musí šetřit, ale nechce za to nést odpovědnost. Tak jako jsme při debatách o fiskálním kompaktu pozorovali rádoby proevropanství ČSSD, tak se nyní při projednávání evropského stabilizačního mechanismu aktivizovaly kruhy z opačného konce názorového spektra. To jsou ti zapálení protievropané a euroskeptici. Ti také postupují spíše ideologicky než věcně. Tendencí je ostrakizovat příznivce ratifikace a jejich vykreslování jako zrádců českých zájmů. Já jsem se dočetl v mnoha poplašných emailech, dokumentech a zprávách, které určitě také máte ve svých schránkách, že pokud nyní ratifikujeme úpravu článku 136 Lisabonské smlouvy, tak zítra ČR zaplatí 350 miliard korun. To je lež! My schvalujeme jedinou větu do článku 136 Lisabonu, kterou zde odcitovala kolegyně Váhalová, to vše. My nejsme členy eurozóny, smlouva se nás tedy bude týkat až při případném vstupu. A já si dovedu představit, a myslím, že je to velmi pravděpodobné, že až za nějakých šest osm let budeme, pokud jestli, vstupovat do eurozóny, tak bude evropský stabilizační mechanismus vypadat úplně jinak.

Věcně. Evropské centrální bance nyní zapovídá odkup dluhů národních států Lisabonská smlouva, proto se tak děje pokoutně na sekundárních trzích. A já si myslím, že evropský stabilizační mechanismus je správná věc. Je to systémově čisté řešení, přestože, a o tom jsem hluboce přesvědčen, nějaké masivnější monetizaci dluhů se eurozóna nevyhne, a je to koneckonců historií ověřené řešení. Sice nespravedlivé vůči drobným střadatelům, ale jediné možné. Když dluhy narostou do nesplatitelných rozměrů, tak znehodnotíme peníze. Bolí to koneckonců méně než snižování platů. Kroky snižování platů a jim podobné — vidíme jejich efekty v Řecku. Pokud jde o čísla. Pokud bychom zítra přijali euro, a teï jsem v těžké hypotéze, tak bychom museli během pěti let splatit zhruba 32 miliard korun a dodat závazky za zhruba 250 miliard korun. Podle vládní analýzy bychom po zhruba dvanácti letech splatili 40 miliard a měli povinnost v případě nutnosti dodat dalších 310 miliard. Tedy oněch 350 miliard, se kterými pracují odpůrci ratifikace, to je číslo, které míchá splacené prostředky a závazky. Je to také číslo, které by platilo až dvanáct let po vstupu do eurozóny, ve které ještě ani nejsme, a můžeme si interně říct, že ještě chvíli nebudeme. A koluje i argument, že nás do eurozóny naši evropští přátelé natlačí proti naší vůli hlasováním na Evropské radě. To já považuji za velmi přitažené za vlasy. Přestože nemáme stálou výjimku z eura a čistě technicky to Lisabonská smlouva umožňuje, tak se tak nestane. Já jsem o tom bytostně přesvědčen. Co mi na té smlouvě vadí? Je tam několik věcí — například trestní imunita představitelů a členů ESM, i když omezená pouze na výkon jejich funkce. Ale znovu: My nejsme v eurozóně. Až budeme jednou vstupovat, bude už možná ESM vypadat úplně jinak. Procesně, a to zde řekl pan předseda Bauer, na potřebě stálého krizového mechanismu se evropští lídři shodli už v říjnu 2010. Souhlasné stanovisko vydal jak výbor pro evropské záležitosti Sněmovny, tak výbor pro záležitosti EU Senátu, ratifikace prošla Senátem. Takže já po důkladném zvážení prosím Sněmovnu, aby vydala souhlas s ratifikací změny čl. 136 Lisabonské smlouvy prostě a jednoduše proto, abychom našim partnerům v rámci EU skutečně neházeli klacky pod nohy. Děkuji.

- 394 -

- 395 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče. Prosím nyní v pořadí další přihlášené: pan kolega Jan Bauer, pan kolega Michal Babák. (O slovo se hlásí i posl. Klasnová.) Pan kolega Bauer říkal, že po přihlášených. V tu dobu byli dva přihlášení. Mezitím se přihlásila ještě paní kolegyně Klasnová a pan kolega Babák. Prosím, využívejte přihlášení přes počítačovou sí, aby bylo jasné, kdo v kterou chvíli se hlásil. Pan kolega Bauer, poté pan kolega Babák, poté paní kolegyně Klasnová. (K posl. Klasnové:) S přednostním právem chcete vystoupit? V tom případě

samozřejmě... (Poslanec Bauer a posl. Klasnová si dávají vzájemně přednost.) Vyřešte to mezi sebou a oznamte mi, jak jste se domluvili. Pan kolega Bauer.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Paní předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová má slovo. Prosím.

Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hned úvodem připomínám, že postoj k evropskému stabilizačnímu mechanismu neříká vůbec nic o postoji k samotné EU. Lze ESM odmítnout a být přitom proevropský? Dilema dnešního rozhodování nezní být pro Evropu, nebo proti Evropě, tak jak jsme tady slyšeli z úst mých předřečníků. Týká se jen a pouze evropského stabilizačního mechanismu, který v sobě nese pro ČR určité rizikové faktory, a domnívám se, že by bylo také farizejské se tvářit, že ESM klidně můžeme schválit, protože zatím ještě nejsme členy eurozóny. K přijetí společné měny jsme se zavázali při vstupu ČR do EU. Jednáme zde dnes o evropské smlouvě, kterou už přijal Senát, a podle sdělovacích prostředků — nevím, nakolik jim lze věřit — senátoři obecně příliš nevěděli, o čem vlastně hlasují. Evropský stabilizační mechanismus přitom není jen nějaká obecná smlouva, ale jde v ní o stovky miliard korun, potažmo eur. Schválením ESM by se ČR zavázala platit dluhy jiných zemí, i kdyby to převyšovalo její vlastní finanční možnosti. Zatím se hovoří o českém příspěvku zhruba ve výši 40 miliard korun — tento příspěvek samozřejmě není v tuto chvíli stanoven, protože nejsme členy eurozóny, ale lze ho takto odhadovat — a povinnosti dodat dalších zhruba 310 miliard korun v případě potřeby. Příspěvek ale může rada guvernérů kdykoliv zvýšit podle potřeby. V tuto chvíli je nutno citovat ESM doslovně. Členové ESM se tímto neodvolatelně a bezpodmínečně zavazují zaplatit jakýkoliv kapitálový požadavek, který vůči nim bude učiněn, a to do sedmi dnů od obdržení požadavku. Horní mez závazků přitom není stanovena. Navíc hrozí sankce komukoliv, kdo ESM přijme, ale jeho požadavky nesplní. Co se stane, když nezaplatíme? Cituji opět ze smlouvy: ESM má plnou právní kompetenci zahájit právní řízení. ESM, jeho majetek, financování a aktiva požívají imunity vůči všem formám soudního procesu, majetek, financování a aktiva ESM požívají imunity vůči prohlídce, záběru, konfiskaci, vyvlastnění nebo jiné formě exekuce, odebrání nebo zabavení exekutivním soudním, správním nebo legislativním aktem. Senátoři, kteří nedávno zamítli omezení imunity českých zákonodárců, paradoxně hlasovali pro mezinárodní smlouvu, která je plně imunní vůči veškerým kontrolám a legislativním procesům. V Evropě tak vzniká organizace, která má vůči zemím eurozóny podobné pravomoci, jako má soukromý exekutor. Podepsal by se pod takovou smlouvu kdokoliv z vás, kdyby se týkala vaší vlastní peněženky? Měla by se pod ní podepsat Česká republika? Ještě jednou zdůrazňuji: Stavět se za české zájmy neznamená být protievropský. Právě v rámci fungování Evropy, fungování nejen solidárního, ale také spravedlivého, je nutné se ESM podrobně zabývat a z jeho litery

- 396 -

- 397 -

Poslanec Jan Bauer: Děkuji moc, že jsem se po krátké diskusi dostal opětovně ke slovu. Nebojte se, nebudu vás dlouze zdržovat, nicméně vzhledem k tomu, že za malý okamžik — nevím, jak dlouho se diskuse bude extendovat — budeme rozhodovat hlasováním, mj. relativně významným hlasováním, protože se jedná o ústavní většinu. Z toho důvodu mi připadá slušné a seriózní, abych svoji zpravodajskou zprávu doplnil možná některými důležitějšími prohlášeními. Určitě — za prvé — platí, že ačkoliv poslanecký klub Občanské demokratické strany v minulosti projevoval pochybnosti o způsobu řešení měnové krize v EU, nechceme členské státy platící eurem blokovat. To je první důležitá informace. Změnou článku nedojde k převodu pravomocí na unijní instituce, pouze se umožní, aby si členové eurozóny mezivládní dohodou domluvili postup při finanční pomoci státům v potížích. Také platí, že to doposud Lisabonská smlouva neumožňovala. A také platí, že pokud má EU nějaké záchranné mechanismy přijmout, tak já osobně preferuji ty stálé s jasnými pravidly, s jasnými sankcemi a s tvrdou parlamentní kontrolou. Za druhé si také myslím, že hlasování o ESM, resp. o změně čl. 136 Smlouvy o fungování EU, je pro nás pro všechny relativně dobrá příležitost, abychom si připomněli, jak vlastně funguje, nebo spíše nefunguje eurozóna, a taktéž platí, že se osobně domnívám, že fungování eurozóny se v posledních letech a měsících dramaticky zhoršilo. Proto si osobně neumím představit, že by do této eurozóny jakákoliv zodpovědná politická strana dovedla Českou republiku, aniž by se zeptala na názor svých občanů. V tomto případě stále platí, že ODS i nadále požaduje před přijetím eura vyhlášení referenda. A v neposlední řadě, to je spíše otázka k zamyšlení, určitě platí, že dnešní diskuse nejenom tady na půdě dolní komory, ale i před 14 dny na půdě Senátu by mohla teoreticky odstartovat diskusi o tom, jak do budoucna upravit kontrolní nástroje Parlamentu vůči vládě i pro případ, že by ČR se podílela na finanční pomoci jiným státům. Platí, že tato diskuse probíhá v podstatě ve všech členských státech EU, a i když v ČR sice ještě dlouho eurem platit nebudeme, přesto je třeba začít zvažovat, jak v takových případech sladit práci Parlamentu a exekutivy a zajistit parlamentní kontrolu vlády, která by o případných finančních injekcích jiným státům neměla rozhodovat automaticky. Děkuji.

vyvodit důsledky, které budou dobré pro Evropu i pro Českou republiky. Logickým argumentem pro ratifikaci této smlouvy kromě stabilizace trhů je, že pokud by se Česká republika ocitla v bankovní krizi podobně jako v roce 1997, ESM by jí pomohl. Dovolte mi v této souvislosti citovat z článku ekonoma Pavla Kohouta, člena Národní ekonomické rady: "Evropská unie nepomůže. Příkladem je Slovinsko. Tato země se po přijetí eura dostala do bankovní krize. A co nyní píše slovinský tisk? Slovinsko přispěje do ESM 342 miliony euro, z čehož 137 milionů bude splatných v roce 2012. Celkový příspěvek včetně záruk a schválených opci na navýšení kapitálu dosáhne téměř tří miliard eur. To vše v situaci, kdy slovinský daňový poplatník musel v březnu 2011 zachraňovat Novou ljubljanskou banku částkou 250 milionů eur. Pomohla Evropská unie? Jistě že ne. Pomáhá jen starým členům. Během roku 2012 budou Slovinci muset zachraňovat tuto banku částkou 250 až 400 milionů eur opět bez pomoci zvenčí. A to není ještě konec. Slovinsko je v Evropské unii dobré jako kompars, který kývne na pokyn režie. Agentury mezitím snižují slovinsky rating na běžícím pásu. Kdysi nejvyspělejší země východního bloku je dnes hodnocena hůře než Rumunsko, Maroko, Kazachstán, Indonésie nebo Peru." Vážené dámy, vážení pánové, uvažte sami, zda chcete jen proto, abychom si to v Evropě nerozházeli, následovat osud Slovinska, země, která na tom po přijetí eura byla mnohem lépe než Česká republika. Jen připomínám, že do června 2013 je v platnosti evropský nástroj finanční stability a evropský mechanismus finanční stabilizace a ESM zatím ratifikovalo pouze sedm států. Za Věci veřejné říkám, že hlasovat pro ESM v tomto znění považuji za nezodpovědné, a proto Věci veřejné evropský stabilizační mechanismus nepodpoří.

prohlasovat, tak jim bráníme jednoznačně právně potvrdit smlouvu, kterou oni podepsali. O nic jiného tady nejde. Záchranný mechanismus nebo firewall, chcete-li, nevznikne prohlasováním této smlouvy. Ten vznikl podepsáním mezinárodní dohody, kterou všechny země eurozóny podepsaly 2. února 2012. To je akt, kterým je zakládán ESM. Nebo existují právní pochybnosti, a teï se bavme o tom, jestli spekulativní, nebo nespekulativní — tak prohlasování této změny primárního práva neříká nic jiného než "Ano, vy jste se nějak rozhodli, vy jste podepsali nějakou smlouvu a my vám to nechceme komplikovat a nade vši pochybnost vám potvrdíme, že vaše smlouva není v rozporu s primárním právem. Nic jiného neuděláme." Kdybychom to odmítli prohlasovat, tak se chováme opravdu tak, jak mnohým z vás nepředstavitelně vadí, když nám někdo do něčeho mluví, protože řekneme: "Vy jste se sice nějak rozhodli, vy jste si to všichni podepsali, že se tak chcete chovat, ale my vám chceme dělat potíže s tím, že se bude vždycky zpochybňovat, zda vaše smlouva je, či není v souladu s primárním právem." Fakt se tak chcete chovat? Vždy o nic jiného nejde než o to, tolerovat rozhodnutí těch, kteří se rozhodli, a přispět k jejich právní jistotě, že jejich smlouva není v rozporu s primárním právem. Pokládám za absurdní, abychom se vůči zemím eurozóny, které jsou našimi partnery, tímto způsobem chovali, a prosím o prohlasování. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní předseda vlády. (Nechce vystoupit.) Už bylo řečeno vše. Takže ještě pan ministr, pan místopředseda vlády Karel Schwarzenberg. Prosím. Poté je přihlášen pan poslanec Michal Babák.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Pokládal jsem za povinnost dát premiérovi přednost. Budu mluvit opravdu velmi krátce, protože bych strašně rád, aby bylo zřejmé, co vlastně schvalujeme nebo k čemu se vyjadřujeme. Opusme termíny proevropský nebo protievropský, ale zase si nenalhávejme, že tímto schvalováním my přistupujeme k mechanismu. Nepřistupujeme. Tak jako někomu z vás může vadit, že nám někdy naši partneři do něčeho mluví nebo něco přikazují, tak když my tohle dnes odmítneme

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Paní předsedkyně, jsou jenom dvě věci, které bych zde rád řekl. Navrhovaná změna je v souladu s ostatními ustanoveními zakládajících smluv Evropské unie a zejména s článkem 125 Smlouvy o Evropské unii, no bailout clause, nebo to bylo už přezkoušeno. Právní služba Rady ve svém stanovisku ze dne 23. února 2011 došla jednoznačně k závěru, že finanční pomoc dle podmínek evropského mechanismu stability je slučitelná s článkem 125 Smlouvy o fungování Evropské unie, nebo předpokládané formy nákupu dluhopisů, půjček či úvěrů nepředstavují převzetí závazků jiného členského státu. Jedná se o půjčky či úvěry, u nichž je a) požadováno jejich splácení, b) úrokové podmínky se podstatně neliší od podmínek na finančních trzích a c) jejich poskytnutí podléhá přísné podmíněnosti v rámci makroekonomického ozdravného programu, zejména snižování veřejného dluhu a deficitu rozpočtu atd. K stejnému závěru došlo Ministerstvo zahraničí jako předkladatel materiálu a

- 398 -

- 399 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní se o slovo s přenostním právem hlásí ministr financí Miroslav Kalousek. (Hlásí se vzápětí i premiér.) Takže jak to tedy bude? (Oba si dávají vzájemně přednost.) Pan ministr financí, poté předseda vlády Petr Nečas.

Ministerstvo financí jako věcný gestor problematiky. Uvedený závěr lze rovněž podpořit řadou dalších expertních studií a analýz. Dále jsem zaslechl, že prý bylo poprvé o tomto hlasováno bez dostatečných informací. Prosím paní předsedkyni, paní poslankyni, nebo můžu-li vás požádat, vaším prostřednictvím informovat o tom, že samozřejmě Ministerstvo zahraničí je vždy připraveno poslankyním či poslancům, kteří se cítí nedostatečně býti informováni nebo se včas nezajímali o tyto otázky, dodat všechny potřebné informace. Děkuji mnohokrát. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Nyní prosím o slovo pana poslance Michala Babáka. Dále je přihlášen pan poslanec Vít Bárta. Pan poslanec Babák má slovo. Poslanec Michal Babák: Paní předsedkyně, dámy a pánové, předstupuji před vás se shrnutím politického postoje poslaneckého klubu Věcí veřejných k otázce zavedení evropského stabilizačního mechanismu, tzv. ESM, a rád bych vás seznámil s důvody, které vedou poslanecký klub Věcí veřejných k hlasování proti přijetí tohoto instrumentu eurozóny. Mohli bychom alibisticky říci, že se nás tento mechanismus netýká, že se vztahuje pouze k zemím eurozóny, navíc že by byl závazkem pro budoucí vlády a roky až v momentě přijetí společné měny euro a začleněním České republiky do eurozóny. Já odmítám tvrzení, že se nás to netýká a že se to musí nějakým způsobem schválit kvůli našim partnerům. Toto hledisko nám však přijde licoměrné, nezodpovědné a zatěžující budoucí nástupce strukturálním závazkem, který nemá svou hraniční mez. Prvním argumentem nespokojenosti se systémem ESM je, že jde de facto o akciovou společnost sídlící v Lucembursku, řídící se lucemburskou legislativou, požívající však pro sebe absolutní imunitu ve všech zemích Evropské unie. Další výhradu máme k rozložení zodpovědnosti a možnosti ovlivňovat rozhodování v tomto mechanismu. Váha každé účastnické země bude odvozena od výše částky vložené do evropského stabilizačního mechanismu. Neboli řeknu to ještě jinak — o tom, do jakých postižených zemí a v jaké výši a za jakých podmínek, budou rozhodovat velké členské státy eurozóny s velkou ekonomikou. Pro ilustraci: Německo bude používat 27 % podílu, Francie 20 % podílu v rámci celé této akciové společnosti, a to v otázkách úvěrů, nákupu dluhopisů či nákupu primárních emisí problémových zemí. Státy typu Nizozemí, Dánsko, Rakousko, Slovensko či Slovinsko se ocitnou v situaci enormního tlaku plnit své závazky v podobě svých finančních záruk vůči ESM a přitom si udržet sta-

- 400 -

bilitu vlastních rozpočtů, případně si zachovat schopnost poskytovat vlastní finanční injekce a podporovat domácí ekonomiku. Jsem přesvědčen, že půjde o úkol navýsost náročný a rozpočtově velice napjatý. Poslanecký klub Věcí veřejných zároveň postrádá jasnější spojení tohoto systému do principu rozhodování Evropské unie, do systému smluvních brzd a protivah. I to, že zástupci Evropské komise budou mít pouze pozorovatelský statut, je pro mě znepokojující. Upozorňuji, že vedení stabilizačního mechanismu bude složeno výhradně z guvernérů, z řad ministrů financí států eurozóny, kde hlavní slovo budou mít finanční ministři zastupující velké ekonomiky eurozóny, kdy jim k potřebné 80procentní většině postačí dohoda mezi největšími členy. Podtrženo, sečteno, pro Českou republiku by dnešní souhlas mohl znamenat budoucí vyplacení až 40 mld. korun do ESM a poskytnutí záruky za dalších 310 mld. korun, přičemž Rada guvernérů by měla právo tuto částku navyšovat dle potřeby a omezení. Znovu opakuji: tento mechanismus nedefinuje žádnou horní mez závazků pro danou zemi, což ve světě aktuálního dění například v Řecku, ale i ve Španělsku mi přijde jako krajně nezodpovědné. To jsou všechno důvody, proč poslanecký klub Věcí veřejných dnes tuto dohodu odmítne. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Slovo má předseda vlády Petr Nečas. Po něm je přihlášen pan poslanec Vít Bárta. Pane premiére, prosím. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, české přísloví říká: Opakování je matka moudrosti. Takže já si to dovolím znovu zopakovat. Neschvalujeme přistoupení České republiky ke smlouvě o ustanovení ESM. Není tomu tak. Chci připomenout, že tuto změnu Lisabonské smlouvy schvalujeme proto, aby umožnila vytvoření a ústavní konformitu smlouvy o ESM, protože v některých členských zemích existují pochybnosti na základě konání jejich ústavních soudů, zda smlouva o evropském stabilizačním mechanismu je konformní s jejich ústavou. Proto je nezbytné změnit pouze velmi nepatrně Lisabonskou smlouvu. O přistoupení k ESM — a ta debata by byla na místě — bychom jednali v okamžiku, kdy by se Česká republika rozhodla přistoupit do eurozóny. Tam by tato debata, slova, která tady řekla paní předsedkyně Klasnová, slova, která tady řekl pan poslanec Babák, byla legitimní. Teï je to my o voze, vy o koze. Já teï nebudu připomínat, že poslanci Věcí veřejných, když byl vyslovován předběžný souhlas Poslanecké sněmovny s tím, aby tato smlouva mohla být podepsána, hlasovali pro. Všichni. Bez toho bych totiž

- 401 -

jako předseda vlády, bez tohoto předběžného souhlasu, nemohl souhlasit na Evropské radě s tímto textem. Takže nejde teï o nějaké špičkování, ale jde o určitou politickou konzistentnost. Jestliže jsem vyslovil předběžný souhlas s tím, že přesně tato věta má být změněna v Lisabonské smlouvě, tak je velmi podivné ve chvíli, kdy byla změněna, pro to nehlasovat. Já chci připomenout, že pro tuto změnu článku 136 budou hlasovat i ty členské státy Evropské unie, které mají vyjednaný opt-out z eura, jako je Velká Británie, jako je Dánsko. I tyto státy budou schvalovat změnu tohoto článku, jenom proto, aby neházely klacky pod nohy členským zemím eurozóny. Neschválení této změny Lisabonské smlouvy neznamená, že zachráníme Českou republiku před nějakými finančními nároky. Ani omylem. Znamená to, že pouze hodíme ne klacek, ale celý snop klacků pod nohy našim partnerům v eurozóně. A bude to znamenat samozřejmě velmi významnou finanční a ekonomickou destabilizaci celé Evropské unie. Nezahrávejme si s tímto momentem. Stabilita eurozóny je i v našem zájmu, proto jsme souhlasili jako Česká republika se změnou Lisabonské smlouvy a proto také v tuto chvíli nediskutujeme o přistoupení k Evropskému stabilizačnímu mechanismu. Je naprosto chybná a falešná teze, že hlasováním pro tuto změnu Lisabonské smlouvy nakročujeme ke schválení smlouvy o evropském stabilizačním mechanismu nebo o přistoupení k eurozóně. To je naprosto falešné. A důkazem je právě to, že schvalovat tuto změnu Lisabonské smlouvy budou právě i státy, které mají vyjednaný platný opt-out, jak jsem již řekl, jako je Velká Británie, jako je Dánsko. Takže prosím vás velmi, paní poslankyně a páni poslanci, debatujme všichni o voze, nedebatujme teï někteří o voze a někteří o koze. Ta debata, která je tady vedena o finančních nákladech přistoupení k evropskému stabilizačnímu mechanismu, uváděla férová a korektní čísla. To nikdo nezpochybňuje. Ale tu budou vést naši následníci za osm deset let, pokud možná ve chvíli, kdy se bude přistupovat k eurozóně. Teï vedeme naprosto falešnou debatu, která se vůbec tématu tohoto bodu 45 netýká. Takže ještě jednou a opakovaně prosím, diskutujme všichni o voze. Ta koza nás čeká za osm až deset let. Děkuji. (Potlesk koaličních poslanců.) Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní je přihlášen pan poslanec Vít Bárta, po něm pan kolega Pavel Bém. Prosím, pane poslanče. Poslanec Vít Bárta: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem pozorně poslouchal pana premiéra a myslím si, že si dovolím plagiovat jeho projev tím, že opakuje: opravdu je zapotřebí se řídit heslem opakování matka moudrosti. A dokonce je dobré se zastavit u teze, že si ne-

- 402 -

máme zahrávat se stabilitou Evropské unie, což jsou věty, které tady v Poslanecké sněmovně opakovaně zaznívaly mimo jiné právě na účet pana premiéra před několika málo týdny a měsíci. Já si myslím, že je zapotřebí opravdu si ujasnit to, o čem dneska hlasujeme, a nevnímat farizejsky to, že se nás to netýká, že my jenom máme umožnit drobnou změnu, nepatrnou změnu, nepatrnou úpravu, jak tady řekl pan ministr Kalousek, a abychom nebránili v tomto směru těm, kteří chtějí nyní aktivně cosi v rámci eurozóny zpřísňovat a měnit. Nás se to nedotýká podle těch tezí, které tady zazněly. Ale to není pravda, že se nás to nedotýká. Naopak to, že tady, jak řekl pan premiér, za osm deset let někdo po nás bude tady o těchto věcech rozhodovat — tak si řekněme upřímně, že tím, pokud dnes něco takového schválíte, schválíme, tak v momentu, kdy se to schválí, tak jim výrazně ztížíme to, o čem následně za těch osm let budou mít možnost rozhodovat. Je to něco jako další ustanovení a další přijetí ustanovení jakési předmanželské smlouvy, která za osm let poněkud výrazněji omezí možnosti toho, co můžeme vyjednat v rámci přijetí a přijímání eura. A naopak si řekněme, že se dostáváme do situace, kdy vlastní přijímání eura na základě stanovených a již přijatých podmínek není úplně jen spontánní náš proces rozhodování, ale že je to věc, která se dotýká vývoje české ekonomiky, která, pevně doufejme, nad hranicí možností jakýchkoliv vlád povede k tomu, abychom se přijetí eura blížili. A my se naopak můžeme dostat do paradoxní situace, kdy budeme velmi obtížně zdůvodňovat, proč to euro nechceme, když už bychom ho měli možnost přijmout. A to, co nyní bychom měli odsouhlasit, je jedna z těch věcí, která nám tu debatu za těch osm nebo deset let ještě výrazně ztíží. Jinými slovy řečeno, podepisujete závazek, omezujete možnosti vyjednávání těch, kteří o tom za osm až deset let budou rozhodovat. Taková je realita. Stejně tak je dobré si připomenout to, že i dnes jsem přesvědčen, že tato vláda přistupuje k těmto dohodám pod tlakem obav z toho, jestli Brusel proplatí, nebo neproplatí miliardy, jestli se kontrolovat bude intenzivněji, nebo méně intenzivněji. A strach z oněch zavírání kohoutků peněz z Bruselu je realita toho, proč tady je tak velká ambice rychle všechno schvalovat. Děkuji za pozornost. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní je přihlášen pan poslanec Pavel Bém. Prosím. Poslanec Pavel Bém: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já jsem původně k tomuto bodu vůbec nechtěl vystupovat (smích v sále),

- 403 -

ale musím se přiznat, že nakonec jsem svůj úmysl změnil. Inspiroval mě k tomu pan poslanec Viktor Paggio. Řeknu vám proč. Proč jsem nechtěl vystupovat? Protože si uvědomuji složitou pozici vlády. Je to tanec na vejcích. Nejsme členy eurozóny. Zavázali jsme se být. Nevíme, kdy budeme. Pan poslanec Paggio to odhaduje na dobu šest až osm let. Bůhví, jestli to bude šest až osm let. Může to být méně, může to být více. V každém případě ale v tuto chvíli členské státy eurozóny řeší ekonomický problém, hledají nějaký efektivní nástroj a my jim v tom přece musíme nějakým rozumným způsobem pomoci, nebo alespoň neházet klacky pod nohy. Na druhou stranu jsem si také říkal — ústavní dokumenty by se neměly měnit salámovou metodou. Vždy proboha Lisabonská smlouva je takovým ústavním dokumentem. Byl schválen, resp. vešel v platnost v členských státech eurozóny, nebo resp. vešel v platnost 1. prosince 2009. To jsou nějaké tři roky, ani ne. Čili je to správně, že v tuto chvíli takovou salámovou metodou vlastně nějakým způsobem infiltrujeme nebo vstupujeme do Lisabonské smlouvy? Ano, nebo ne? To, proč nakonec vystupuji, je reflexí, nebo jakýmsi zrcadlem na to, co řekl kolega Paggio. Řekl: Fiskální kompakt nepodporuji, stabilizační evropský mechanismus ano. Až budeme za šest až osm let — teï vás cituji, pane poslanče, omlouvám se — vstupovat do eurozóny, bude vypadat evropský stabilizační mechanismus jinak. Abychom našim přátelům neházeli klacky pod nohy, tak bychom tento dokument dnes měli schválit. A já jsem poněkud zmaten, dámy a pánové. Já se chci zeptat s ohledem na tu brutální citaci, kterou jsem si půjčil od paní poslankyně Klasnové: Členové ESM se tímto neodvolatelně a bezpodmínečně zavazují zaplatit jakýkoliv požadavek, jakýkoliv kapitálový požadavek, který vůči nim bude učiněn, a to prosím pěkně do sedmi dnů od obdržení požadavku, přičemž není definovaná horní hranice nebo horní mez takového závazku. Není stanovena. Já se chci zeptat: Až tedy za šest až osm let vstoupíme — a teï se chci zeptat možná vaším prostřednictvím, paní předsedající, pana ministra Kalouska nebo pana premiéra — až za těch šest až osm let podle pana poslance Paggia vstoupíme do eurozóny, bude to znamenat, že okamžikem vstupu do eurozóny toto ustanovení, tato věta — "členové ESM se tímto neodvolatelně a bezpodmínečně zavazují zaplatit jakýkoliv kapitálový požadavek, který vůči nim bude učiněn, a to prosím pěkně do sedmi dnů od obdržení požadavku" — znamená to, že se zavazujeme, až vstoupíme do eurozóny, že v okamžiku, kdy eurozóna v rámci stabilizačního mechanismu ESM neodvolatelně a bezpodmínečně zaváže Českou republiku platbou 20 mld. Kč na záchranu potápějící se ekonomiky jednoho z členských států, do sedmi dnů zaplatíme, za měsíc požadavek na zaplacení jiné částky, tentokrát to třeba bude 50 mld. Kč, na pomoc nějaké jiné v problémech se

zmítající evropské členské země eurozóny, znamená to, že v okamžiku, kdy vstoupíme do eurozóny, tak tento závazek je pro nás platný? Pokud ani, pak se obávám, že částečně moji předřečníci mají vlastně pravdu. My se zavazujeme k nějakému budoucímu chování a to, že se k němu s velkou pravděpodobností dříve či později dostaneme, to vyplývá prostě ze skutečnosti, že Česká republika se zavázala k tomuto kroku. Já bych se rád zeptal, abych jako poslanec mohl hlasovat o voze a nikoliv o koze, jak řekl pan premiér, já bych chtěl mít jasno, jestli v okamžiku schválení ESM vzniká právní nárok pro Českou republiku, která okamžikem vstupu do eurozóny může, nebo nemůže být žádána v rámci evropského stabilizačního mechanismu o platbu, případně sankcionována v případě, že by tu platbu nenaplnila. Děkuji.

- 404 -

- 405 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan ministr Financí Miroslav Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Na závěr svého vystoupení si dovolím odpovědět na tu otázku pana poslance Béma. Nicméně chtěl jsem ještě podotknout k vystoupení pana poslance Bárty: Do eurozóny se nevstupuje. Do eurozóny se přijímá. Nikdo samozřejmě nedonutí členské země eurozóny, aby vzaly mezi sebe zemi, která neplní daná kritéria. Jakkoliv máme v asociační dohodě závazek, který zní "bez zbytečných odkladů vstoupit do eurozóny", neexistuje na světě žádná síla, která by budoucí politickou reprezentaci České republiky tak donutila udělat, pokud nestanoví termín, nepožádá o vstup do ERM II a za dva roky poté do eurozóny. Taková síla prostě neexistuje. To říkám jako politik, který — to říkám také otevřeně — si přeje, aby jednou Česká republika vstoupila do eurozóny. Respektuji, že může být v této Sněmovně řada jiných politiků, kteří si to nepřejí. Ale a už si to přejeme, nebo nepřejeme, tak si musíme uvědomit, že to rozhodnutí, že tam vstoupíme, a stanovit ten termín, neuděláme my, tato Poslanecká sněmovna to neudělá, udělá to budoucí politická reprezentace, nějaká, a udělá to jenom tehdy, když to prostě bude chtít udělat. Když to nebude chtít udělat, tak to prostě neudělá. A neumím si představit sílu, která by ji k tomu donutila. To znamená, že to, že bychom při vstupu do eurozóny, jak řekl pan poslanec Bárta, měli možnost cokoli vyjednat — tam se vstupuje za jasně daných podmínek a přijímá se to prostředí, kam se vstupuje, že bychom měli možnost jednat: my bychom k vám vstoupili, ale tady tu větičku bychom ještě chtěli opravit, tady to kritérium bychom chtěli jinak — to je úvaha mimo čas, prostor, všechny vozy, kozy. Prostě nic takového nebude, žádné vyjednávání nebude. Buï budeme plnit kritéria a budeme chtít a ty země nás budou chtít mezi sebe vzít, pak tam budeme, nebo nebudeme plnit krité-

ria, pak nás tam nevezmou, i kdybychom chtěli, anebo nebudeme chtít, pak se nic takového nestane. To jsou jediné možnosti pro budoucnost. Že bychom dnes odhlasováním této změny primárního práva jakýmkoliv způsobem limitovali nebo zavázali budoucí politickou reprezentaci v jejím rozhodování, není pravda. Naopak, neschválením bychom pravděpodobně limitovali — ovšem limitovali bychom nejenom Českou republiku, ale limitovali bychom všechny země včetně zemí eurozóny a to si opravdu nejsem jist, jestli je naším zájmem. Jsem přesvědčen, že nikoliv. Odpověï na otázku pana poslance Béma. Kdybychom dnes byli členy eurozóny a byl by na nás rozpočítán podíl firewallu podle našeho HDP, tak závazek by byl zhruba na 40 mld. cash a zhruba na 310 mld. garancí budoucích plateb. To znamená ano, ale do výše garancí, ne neomezeně. Což připouštím, že je hodně. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Faktická poznámka pan kolega Viktor Paggio, poté ještě pan předseda vlády. Poslanec Viktor Paggio: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, nejdříve technickou poznámku k vystoupení kolegy Babáka. Absolutní imunitu představitelé ESM mít nebudou. Budou mít pouze imunitu omezenou na výkon funkce. Teï kolegovi Bártovi — že připravujeme půdu kolegům za osm až deset let. No, tou výchozí tezí pravděpodobně je, že ESM bude statický. Já jsem přesvědčen o tom, že nebude statický. Jsem přesvědčený o tom, že se bude měnit a bude se vyvíjet. Nyní na pana kolegu Béma. Ano, skutečně vstup do eurozóny bude znamenat vstup do ESM, do jakési dluhové unie, to je pravda, a je jedině logické, že si tu dluhovou unii nějakým způsobem nastaví nynější státy eurozóny. My s tím nic neuděláme. Ony si to udělají tak jako tak. Teï pouze schvalujeme můstek a nějakou legalizaci toho, co ony dělají. Pro mě osobně je to o důvod víc, proč vyhlásit referendum o vstupu do eurozóny. Já jsem příznivcem referenda a tady říkám, že při současné podobě ESM pro mě osobně to znamená minus 10 % podpory vstupu České republiky do eurozóny. Ale bojujeme tady nějaké budoucí bitvy a bojujeme tady neexistujícího nepřítele, protože to neznamená vstup do ESM, a jak už tu zaznělo, je to pouze snaha neházet našim partnerům klacky pod nohy. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Předseda vlády Petr Nečas. Prosím. Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážení

- 406 -

páni poslanci, vážené paní poslankyně, já bych si dovolil ještě přece jenom korektně tady upřesnit některá čísla, protože samozřejmě tím, že se nám prolnula debata o změně Lisabonské smlouvy s debatou o přistoupení do eurozóny, tak je korektní ta čísla zpřesnit, tak jak je tady rámcově uvedl pan ministr financí. Ale opravdu chci znovu zopakovat, že jakýkoliv krok, to znamená změna Lisabonské smlouvy nepředjímá — nepředjímá — okamžik přistoupení do eurozóny, a zda vůbec přistoupit k eurozóně. Znovu opakuji, že tuto změnu Lisabonské smlouvy schvalují i státy, které mají vyjednaný opt-out z eura, čili které nikdy nepočítají s přistoupením do eurozóny, jako je Spojené království Velké Británie a Severního Irska a jako je Dánsko, a schvalují to i ty státy, které jsou v podobné situaci, jako je Česká republika, to znamená, jsou sice smluvně zavázány k euru přistoupit, nicméně v tuto chvíli nestanovují vůbec žádné datum přistoupení, což je třeba příklad Švédska a České republiky. I Švédsko schvaluje tuto změnu Lisabonské smlouvy. Neschválení této změny Lisabonské smlouvy v Parlamentu České republiky znamená, že tato změna Lisabonské smlouvy nevstoupí v platnost. Znamená to, že potom podle ústavního pořádku celé řady členských zemí eurozóny, například sousedního Německa, je tady velké riziko, že mezinárodní smlouva o evropském stabilizačním mechanismu bude prohlášena za neplatnou, tudíž protiústavní, a znamená to výrazný destabilizační krok celé eurozóny. Tedy opravdu neschválení této změny ústavy znamená nikoliv hození, jak jsem již řekl, toho klacku pod nohy, ale celé nůše klacků pod nohy našim partnerům. Na druhé straně, ano, je nezbytné korektně říci, že v okamžiku, kdy kterákoliv členská země Evropské unie bude přistupovat k eurozóně, tak to vedle samotného aktu přistoupení k eurozóně znamená přistoupení i k některým dalším mezinárodněsmluvním instrumentům, jako je například mezivládní smlouva o evropském stabilizačním mechanismu, ale například i tzv. fiskální kompakt. Tyto právní kroky budou spojeny s přistoupením k eurozóně. Znamená to tedy, že někdy v budoucnu, pokud se Česká republika rozhodne k tomuto kroku, tak Parlament České republiky bude muset schválit obě dvě — minimálně tyto dvě — smlouvy a zřejmě ještě i mezivládní smlouvu o evropském nástroji finanční stability — EFSF. Bude to potom znamenat samozřejmě i konkrétní finanční částky. Jenom to uvedu na případu České republiky. V případě, že by Česká republika byla členskou zemí eurozóny již dnes, znamenalo by to, že by i v letošním roce musela složit do tohoto mechanismu svůj podíl ve výši tzv. dvou tranší, což je 12,8 miliardy korun, příští rok 2013 opět dvě tranše, to znamená dalších 12,8 miliardy korun a v roce 2014 třetí tranši ve výši 6,4 miliardy korun. Znamená to tedy, že během tří let by to byly zhruba 32 miliardy korun složené hotově s tím, že po dva-

- 407 -

nácti letech v eurozóně by musela Česká republika doložit dalších zhruba 8 miliard korun na celkový objem 40 miliard. Ve výši záruk, resp. půjček na vyžádanou, by to znamenalo ručit prakticky okamžitě 250 miliard a po dvanácti letech v eurozóně dohromady 310 miliard. Ale znovu opakuji, pouze v případě přistoupení k eurozóně. Dnes o tom vůbec nehlasujeme. Hlasujeme o tom, aby naši partneři v eurozóně mohli učinit stabilizační kroky, které budou stabilizovat eurozónu jako takovou. Stabilní eurozóna je v našem politickém i ekonomickém zájmu. Jakákoliv destabilizace eurozóny je i pro odpůrce přistoupení k euru naprostým politickým a ekonomickým Pyrrhovým vítězstvím. Takže prosím, abychom tato fakta vzali do úvahy a podle toho hlasovali i o změně tohoto článku Lisabonské smlouvy.

A podobně je zapotřebí koukat na úpadek, neakceschopnost evropských struktur reálně bojovat s reformními, spotřebními reformními kroky, které jsou a musí nastat, pokud euro má přežít. Když se podíváme do Španělska, když se podíváme do Řecka, když se podíváme na to, jak se bude nebo nebude tisknout euro navíc, tak toto všechno by nás mělo vést k tomu, abychom reálně vážili každý sebemenší krůček, jak můžeme ovlivnit vývoj nejenom eurozóny, ale celé Evropské unie a volat o pomoc a křičet: Prosím, reformujte! Prosím, vnímejte to, že Evropská unie v současné podobě není životaschopná! A toto je jeden z oněch drobných krůčků, který pokud promarníme, tak nám ho jednoznačně za těch osm, možná už šest, nebo možná dvanáct let ty následovníci budou vyčítat.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Vít Bárta se hlásí o slovo. Prosím.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Faktická poznámka pan poslanec Babák. Poté pan poslanec Jiří Paroubek se hlásí o slovo. Faktická poznámka. Prosím.

Poslanec Vít Bárta: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mně nedá v prvé řadě nereagovat na slova pana ministra financí: do Evropské unie se nevstupuje, do Evropské unie se přijímá. To je pravda. Nicméně samozřejmě vždycky jde o to, jestli tu svatbu chce víc ten ženich nebo víc ta nevěsta a vždycky u obzvláště takto složitého manželství je zásadní si připomenout to, kdo koho v tomto směru potřebuje v jakou chvíli více. A vzhledem k tomu, že tady už ten vztah existuje dlouhou dobu, vzhledem k tomu, že Česká republika je v mnohém už dnes závislá na penězích z Evropské unie — a řekněme si upřímně, já jsem o tom přesvědčen a už jsem to tady dneska jednou říkal, že i ten rozhodovací proces a to, jak tady dnes se o tom debatuje, je silně ovlivněno tím strachem vlády, aby se ještě více nepřivřely kohoutky z Bruselu, a ještě více strachem o to, aby se náhodou nezačalo auditovat a kontrolovat utrácení z peněz Evropské unie intenzivněji, než jak se doteï z Bruselu kontrolovalo —, tak v tomto kontextu je zapotřebí si připomenout, že v momentu, kdy Česká republika začne splňovat ekonomické parametry pro přijetí eura, ten společenský, ekonomický, ale i politický tlak na to, aby Česká republika euro přijala, bude velký, bude se mu velmi obtížně vzdorovat. Pan poslanec Paggio tady říkal, že on doufá, že ten systém bude dynamický. Já si myslím, že je zapotřebí si tady vůbec připomenout to, že jestliže Česká republika vstupovala do Evropské unie — a já přiznávám a zdůrazňuji, že jsem si toho vědom, že Evropská unie je něco jiného než eurozóna, nicméně politicky tyto dva subjekty spolu samozřejmě velmi úzce souvisí —, tak je zapotřebí se podívat na to, že když jsme vstupovali do oné Evropské unie a podíváme se na tu dnešní Evropskou unii, tak je to poněkud jiná — ne poněkud, ale velmi odlišná Evropská unie než ta, do které jsme vstupovali.

- 408 -

Poslanec Michal Babák: Paní předsedkyně, dámy a pánové, já jen prostřednictvím paní předsedající k panu premiérovi. Já si velice dobře uvědomuji rozdíl mezi vozem a kozou. Ale já si myslím, že zodpovědné je se bavit o koze, když po voze následuje ta koza, nebo respektive vůz řeší tuhle kozu. (Veselost v sále.) Ještě prostřednictvím předsedající k panu ministrovi Kalouskovi, že zastropení 310 mld. korun, které nás nějakým způsobem čeká, že není možno, abychom dostali větší sankci nebo abychom dostali větší požadavek na zaplacení tohoto řekněme odhadovaného obnosu. Ve smlouvě o ESM v oddílu 10 odst. 1 se říká, že "Rada guvernérů může rozhodnout o změně schváleného kapitálu a změnit odpovídajícím způsobem článek 8, kde se uvádí celková hodnota 770 mld. eur", což zcela logicky odpovídá tomu, že může Rada guvernérů navýšit tohle zastropení, to znamená, že nás může překvapit i vyšší částkou, jako je 310 mld. korun. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím. Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já jsem nechtěl vystupovat, protože jsem si říkal, že toto je jedna z věcí, pro kterou sice budu hlasovat, ale bez nějakého většího nadšení. Když tady ale slyším argumenty, které tady říkají — a teï mi trošku uniká, bývalí, nebo současní členové Věcí veřejných, protože tam se ty věci trošku prolínají, tu je někdo v opozici, pak je zase v koalici a podobně, tu je zapůjčen pro hlasování pro důvěru této vládě...

- 409 -

Dámy a pánové, nebývá často, že bych podporoval vládu, ale v tomto případě, i když z toho nemám radost, musím říci, že asi nám nic jiného, a tedy ani mně, nezbývá. Reprezentuji dnes stranu, která má ve svém přízvisku národní. To národní se projevuje tím, že tato strana po celé své dějiny 115 let sledovala národní zájem. Možná že to někdy přehnala, možná že někdy sklouzla až k nacionalismu, možná že někdy to bylo i plané národovectví, ale myslím, že obavy o národní zájem vždycky více nebo méně oprávněně projevovala. Co je dnes v českém národním zájmu? Já si myslím, že je to stabilizace eurozóny a stabilizace Evropské unie, protože to jsou přece spojité nádoby. My žijeme ve středoevropském prostoru, 80, 90% našeho exportu jde do zemí Evropské unie. Dobře, už jsem před léty hovořil na rozdíl od jiných českých politiků, že je potřeba český export jinak diverzifikovat do jiných teritorií světa, aby byl třeba na úrovni podílu, který má německý export ve vztahu k Evropské unii, což je jen tak mimochodem 38%, ale nestalo se. Takže my jsme pupeční šňůrou svázáni s Evropskou unií a stabilizace eurozóny je v našem národním zájmu. Strašit se tady, co by to všechno mohlo přinést a kolik desítek a stovek miliard, to si sice můžeme říkat, ale pokud by evropské hospodářství padlo, pak už nebudeme počítat, a budeme, nebo nebudeme v Evropské unii, nebo budeme v eurozóně, pak budeme počítat jenom ztráty a jenom padlé. Myslím, že v situaci, kdy je Evropa po víkendu, kdy já osobně si nemyslím, že je nějaký velký problém s výsledkem francouzských voleb, naopak si myslím, že je dobré, že byl zvolen prezidentem člověk, který hovoří a má odvahu hovořit o hospodářském růstu a o tom, že je potřeba přestat s nesmyslnými škrty ve státních rozpočtech, ale to může být věc názoru, ale samozřejmě všichni přece sledujeme tenze, které vysílá dneska Řecko. Samozřejmě že nevíme, jak tam vývoj půjde, nikdo nemá nějakou křišálovou kouli. Evropská unie je ve vztahu k Řecku tím skautem z vtipu, kdy převádí slepého, aniž ten si to přeje. Ale to může být, ale my musíme sledovat svůj národní zájem a národní zájem je nedělat nic pro další destabilizaci Evropské unie. V téhle chvíli by naši partneři brali jako nehoráznost, kdybychom — naši partneři v Evropské unii — vystoupili jiným způsobem nežli partnerským. Dámy a pánové, já hluboce nesouhlasím se slovy, která tady řekl bývalý předseda nebo bývalý guru, nebo jak to tam mají, Věcí veřejných Bárta, že Evropská unie je neživotaschopný projekt. Takhle se přece neprojevuje. Jestli má Řecko dneska problémy, jaké má, a možná že problémy bude mít za chvíli Portugalsko, tak se podívejte, jaké problémy má deset nebo dvanáct let Kalifornie, jeden z nejbohatších států Spojených států, jeden z nejbohatších států americké unie, a také nikdo nefilozofuje o tom, kdy už se Spojené státy složí. Rozhodně by nás to nikoho nenapadlo. Takže to chce

také trošku chladnokrevnosti a trošku zdravého úsudku a neblábolit o věcech, o kterých nic nevíme. Já, by s těžkým svědomím a těžko se mi to říká, protože je to vládní návrh, ale považuji návrh z politického hlediska za správný.

- 410 -

- 411 -

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Oznamuji, že nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Ještě pan kolega Tejc se hlásí. Ne do rozpravy, do rozpravy se nehlásí nikdo, rozpravu končím. Pan kolega Tejc. Prosím, má slovo. Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já jsem očekával, že debata bude kratší, proto jsem avizoval předsedům poslaneckých klubů, že bych navrhl, aby se hlasovalo až ve 14.30. S ohledem na to, že bude, předpokládám, vyhlášena polední pauza od 13 hodin, tak buï teï požádám o pauzu v délce tří minut, nebo může proběhnout závěrečné slovo zpravodajů a předkladatele, a pak bych požádal o to, aby se hlasovalo nejdříve ve 14.30 — buï po ukončení polední pauzy, anebo později. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane kolego, máme na 14.30 zařazený bod 66, jedno třetí čtení. Můžeme samozřejmě předřadit. Váš návrh zní první po polední přestávce na 14.30 hodin, tedy přerušit tento bod do 14.30 hodin. Zahajuji hlasování pořadové číslo 87. Kdo souhlasí s tímto návrhem na přerušení tohoto bodu do 14.30 hodin? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 87 přítomno 177, pro 151, proti 1. Takto jsme tedy rozhodli. Dámy a pánové, tím končí naše dnešní dopolední jednání. Mám pro vás oznámení o tom, že za pět minut se sejde organizační výbor. Schůze bude pokračovat ve 14.30 hodin bodem č.45, v němž byla ukončena rozprava. (Jednání přerušeno ve 12.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.34 hodin.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobré odpoledne, dámy a pánové. My jsme vlastně přerušili projednávání bodu po skončené rozpravě, nicméně o slovo se hlásí premiér Petr Nečas, takže mu ho uděluji. Prosím o klid.

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem byl informován, že někteří kolegové a kolegyně k tomuto závažnému bodu chtějí ještě diskutovat, chtějí ještě vystoupit. To je důvod, proč teï vystupuji — tím formálně otevírám rozpravu. Ale vzhledem k tomu, že máme před sebou blok třetích čtení, tak navrhuji, abychom tento znovuotevřený bod přerušili do příští schůze Poslanecké sněmovny.

Takže bych požádal, aby místo u stolku zaujal poslanec Polčák a zpravodaj výboru Josef Novotný ml. Obdrželi jsme tisk 543/4, který obsahuje návrh na zamítnutí a také pozměňovací návrhy. Otevírám rozpravu. Přihlášky do rozpravy nikde nevidím. Prosím, hlásí se pan poslanec Polčák do rozpravy.

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych pouze stručně uvedl, protože v rámci druhého čtení tyto informace nezazněly příliš hlasitě, tak snad jen pro shrnutí této materie je třeba říci, že se jedná o novelu zákona, která mění stávající princip nevymáhání náhrady škody, kterou způsobí úřední osoba, na princip povinný. Dnes je v současné době rozpor, zdali zákon umožňuje nevymáhat, anebo přestože to slovíčko tam je — "může" —, zdali takový návrh zákona hovoří i tak o povinném vymáhání této škody, kterou způsobí úřední osoba. Bohužel přístup úřadů je většinou takový, že až na holé výjimky, kdy takovýto skutek úřední osoby vyvolává i trestní odpovědnost, až na výjimky takováto škoda není vymáhána, jsou to spíš jednotky procent. Z toho důvodu se nejedná o novelu nikterak složitou. Ta by tedy pouze chtěla zakotvit jednoznačně, výslovně v textu zákona povinnost vymáhání náhrady škody v případě, že je způsobena úřední osobou a je-li shledáno její zavinění. Tato otázka zavinění je nesmírně podstatná. Chci sdělit, že tento princip sleduje rovněž princip zrovnoprávnění úpravy odpovědnosti úředníků s tím, jak jsou dneska odpovědni zaměstnanci vůči svým zaměstnavatelům, to znamená, že zaměstnavatel vždy vymáhá škodu po svém zaměstnanci, pokud ji způsobí svým zaviněním. Jestliže se sezná úmysl jak zaměstnance, tak úřední osoby, tak už potom ta úprava je poměrně přísná, požaduje náhradu veškeré škody. Pokud jde pouze o nedbalost, tak v obou dvou úpravách jde o náhradu škody do výše 4,5násobku té mzdy, kterou zaměstnanec bral v předchozím období. To stejné by mělo platit u úřední osoby. Jinými slovy, nejedná se o žádnou dramatickou změnu úpravy, která by jakkoli zásadně měnila stávající znění zákona. Jedná se pouze o změnu principu z nenárokového vymáhání náhrady škody po úřednících na nárokové, tvrdé vymáhání. Zákon zároveň — nebo osnova umožňuje stanovit případy, kdy k tomuto povinnému vymáhání škody po úředních osobách nebude přistoupeno. Jde skutečně o zvláštní situace. Nejprve v té původní předloze byla snaha se vypořádat s těmito případy jaksi konkrétně, po připomínkách vlády jsme jakožto navrhovatelé od tohoto ustoupili a změnili jsme původní osnovu, která byla přijata usnesením ústavněprávního výboru tak, že jsou zde okolnosti zvláštního zřetele hodné, které umožňují takovouto náhradu škody vůči úředním osobám nevymáhat. Které konkrétní případy to budou, naznačuje důvodová zpráva, ale zejména by to měla říci a stanovit soudní judikatura. Jedná se o doslovný opis zákona o soudním řádu správním. Ústavněprávní výbor projednal návrh těchto připomínek, schválil je jednomyslně. Já vás tedy, kolegové, dále již zdržovat nebudu, jenom poprosím o podporu tohoto návrhu v případě, že dojde na jeho závěrečné hlasování.

- 412 -

- 413 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Pan poslanec Vidím má náhradní kartu č. 50. A já jenom zagonguji, protože to byl návrh přerušit projednávání bodu č. 45, tedy onoho vládního návrhu, který se týká ratifikace rozhodnutí Evropské rady. Já jenom zagonguji, aby se všichni dostavili a my mohli hlasovat o návrhu premiéra přerušit. Ještě vás všechny odhlašuji, prosím, znovu se přihlaste. Přerušit tedy projednávání tohoto bodu nejméně na 20 dnů, a pak rozhodneme o novém zařazení. Akorát uvažuji, jestli takto lze přerušit... (Po poradě s legislativou:) Ano, do příští schůze, teï máme přesně stanovený termín. Takže můžeme hlasovat o přerušení. Takže budeme hlasovat o návrhu přerušit bod 45 do příští schůze. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 88, přihlášeno 171, pro hlasovalo 145, proti 7, návrh byl přijat, a já tedy přerušuji projednávání bodu č. 45. Můžeme se pustit rovnou do dalšího bodu. Je to bod číslo

66. Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů /sněmovní tisk 543/ - třetí čtení

Vzhledem k tomu, že byl podán návrh na zamítnutí, mám za to, že pokud by Sněmovna seznala, že by úředníci měli být nadále neodpovědní, respektive že by si někdo mohl vybrat, zdali škodu po nich bude vymáhat, či nikoliv, tak bych poprosil kolegy, aby zvážili, že v takovém případě jediným poškozeným bude daňový poplatník. Zdá se, že ovšem ne všechny kolegy jsem tímto tvrzením zaujal. Každopádně se budu snažit, abych vás v ještě případné další diskuzi přesvědčil o tomto návrhu zákona. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. No, chudák poslanec Polčák. Tady panuje taková docela vzrušená atmosféra, já bych vás poprosil, že se tady bude každému poměrně špatně mluvit, kdyby se to přece jenom trochu uklidnilo... Děkuji. A ptám se, jestli někdo v té rozpravě ještě hodlá vystoupit. Pokud ne — prosím, tak ještě pan poslanec Šulc do rozpravy. Poslanec Jiří Šulc: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, my jsme tento návrh zákona projednávali na výboru a musím říct, že jsme se nebyli schopni domluvit na — bohužel — žádném výsledku. Řeknu tedy svoje připomínky. V obecné poloze si myslím, že cíl, který bychom měli, ke kterému bychom měli společně dospět, to znamená zvýšit vymáhání regresivních nároků státem či územně správními jednotkami vůči úředníkům, je v pořádku. Zrovna tak je potřeba říct, že je potřeba, a to velmi akutně, a po těch zkušenostech, co jsem měl deset let ve vedení města nebo kraje, jasně nastartovat odpovědnost úředníků. Na druhé straně je potřeba stanovit jasná pravidla pro to, aby úředníci nepodléhali politickému a jinému lobbingu. To je jedna strana té mince. Druhá strana mince — aby odpovídali jasně za své přečinění. A dokonce víc než umožňuje dneska zákon, což je čtyřapůlnásobek platu, přičemž někteří podepisují smlouvy v hodnotách stovek milionů korun. Nahrazení slov v této novele — "může požadovat" za slova "je povinen požadovat" — je hodně malá úprava, která neřeší problém odpovědnosti úředníků. Já tady v tom věřím vládě České republiky, která nám dala stanovisko, že v připomínkovém řízení už dnes je obdobný návrh, avšak návrh komplexnější, který zahrnuje jednak legislativu nejen centrálních úřadů, ale také legislativu obecní, krajskou a hlavního města Prahy, samozřejmě. Proto si myslím, že je v pořádku tuto novelu zamítnout a počkat na vládní návrh komplexní novely zákona o odpovědnosti úředníků. Děkuji.

Poslanec Stanislav Polčák: Já na to vystoupení kolegy Šulce musím zareagovat, protože si vážím... Chci doplnit to stanovisko asi v tom slova smyslu, že výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj nepřijal k tomuto návrhu zákona skutečně žádné usnesení, protože koalice jednotně hlasovala pro tento návrh zákona včetně kolegy Šulce, a jsem překvapen, že tedy dal návrh na zamítnutí. Na půdě výboru plédoval za to, aby tento návrh byl schválen. Naopak tedy kolegové, bohužel, aniž bych tedy seznal konkrétní důvody, ze strany Komunistické strany Čech a Moravy a České strany sociálně demokratické horovali tedy pro zachování současné neodpovědnosti úředníků. Já si nemyslím, že by to bylo tak jednoznačné. Na půdě ústavněprávního výboru naopak kolegové z ČSSD, KSČM i napříč celou koalicí hlasovali pro tento návrh zákona. Já nevím, co konkrétně může vláda přednést za komplexního a uceleného oproti tomu, že zde není ambicí mou ani kolegů předkladatelů navrhnout komplexní změnu této úpravy. My jenom chceme, aby co nejdříve přišlo na pořad to, že úředník bude odpovídat za způsobenou škodu, za kterou dnes neodpovídá, protože zákon obsahuje to klíčové slovíčko "může" — stát může požadovat po úředních osobách, které se podílely na vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, náhradu této škody. Takže pokud zde vidím změnu těchto postojů, ostatně i pan zpravodaj k tomuto tisku změnil svůj názor na tady tento tisk, tak za tím vidím tedy to, že úředníci nejen že přesvědčili vládu, že změna nenárokového vymáhání jejich škody na povinné nárokové je v jejich neprospěch, ale že zdá se, že přesvědčují i některé politiky, kteří o tom mají tedy na půdě dolní komory rozhodnout. Já jsem byl rád za to, že v ústavněprávním výboru, který je tedy pro mě tím patronátem k tomuto návrhu zákona, nezazněly žádné výhrady a návrh zákona byl schválen jednomyslně. Pokud kolegové nyní mění názor, tak já jej neměním a byl bych rád, kdyby plénum této Sněmovny svou většinou k tomu rovněž řeklo svůj názor, své stanovisko. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a pan poslanec Novotný, zpravodaj, chce nyní vystoupit, tak ho prosím, aby se nyní ujal slova. Prosím, pane poslanče.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, ještě pan poslanec Polčák bude reagovat ještě v rozpravě.

Poslanec Josef Novotný ml.: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, nechtěl jsem k tomuto tisku vystupovat v této diskuzi, pouze jako zpravodaj, ale to, co tady zaznělo, proti tomu se musím silně ohradit, že by poslanci ČSSD horovali za to, aby úředníci nebyli za své činění zodpovědní, protože k tomu se musím zásadně ohradit. My jsme vycházeli při svém hlasování ve veřejněsprávním výboru z toho usnesení nebo projednání na vládě, kdy vláda s tímto tiskem vyjádřila

- 414 -

- 415 -

nesouhlas. Vyjádřila nesouhlas z několika důvodů a ten hlavní důvod je tento: V rámci plnění úkolů, které vyplývají ze strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011—12, je připravován vládní návrh zákona, který má za cíl řešit v zásadě stejnou problematiku, jíž se věnuje také předložený návrh zákona, a to bylo pro nás to podstatné, že vláda připravuje komplexní návrh. Dále v tom zdůvodnění vlády je několik ustanovení, kdy odmítá tento návrh a zdůvodňuje tam proč. Takže tady toto jsem chtěl vysvětlit a děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mně se ale přihlásil pan poslanec Tejc ještě tedy, který — a už je to cokoli. Prosím.

nutí do vody samozřejmě tu situaci nevyřeší. Děkuji. (Mírný potlesk zleva.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Polčák. Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji panu předsedovi Tejcovi, protože odkryl další rozměr projednávané materie. Je třeba říci, že zákon o státní službě skutečně připravila sociálně demokratická vláda a byly to právě sociálně demokratické vlády, které navrhovaly odsunutí této účinnosti. To znamená, byli to tehdy právě i levicoví poslanci, kteří již v době, kdy měl ten zákon platit a nabýt účinnosti, pomáhali jeho odkladu. Nelze se divit, že dneska, v okamžiku, kdy vláda předkládá, respektive má předložit komplexní novelu, která to má celé překopat, tento návrh zákona o úřednících, který je dneska skutečně platný, ale není účinný, tak v tu chvíli mi nezbylo nic jiného, než podpořit jeho odklad. Dělaly to, jak jsem řekl, i sociálně demokratické vlády. K tomu, co již zde řekl — nebudu opakovat, co již bylo řečeno, pouze snad k tomu, co zde řekl pan zpravodaj. Většinou právě slýcháme ze strany opozičních poslanců stesky nad tím, že vláda jejich návrhy zákona odmítá právě s tím, že se připravuje komplexní materie. Pokud dneska kolegové ze sociální demokracie používají tentýž argument, tak je třeba si tento argument zapamatovat pro další projednávání právě jejich návrhu, kde jsou s tou argumentací odmítáni. Je to prostě stejný princip. Myslím si, že návrh zákona ukáže, že skutečně kdo chce hlasovat pro širší odpovědnost úředníků, je stejná jako u zaměstnanců, já si myslím, že pokud dneska úředník rozhoduje podle zákona, tak nemůže být odejit. Jestliže zde platí zákoník práce, tak takový úředník má zákonem dané a garantované povinnosti. Pokud dneska slyšíme ze strany některých kolegů i kolegy předsedy Tejce, že zde není takováto právní garance, tak mě to překvapuje. Ale neměl by to být argument pro to, aby tento návrh zákona byl odmítnut a nepřijat. Děkuji.

Poslanec Jeroným Tejc: Tak souvisí to s tématem, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Po mně bude reagovat pan poslanec Polčák, tak já bych také mu umožnil, aby reagoval případně i na mě. Musím říct, že já jsem stoupencem toho, aby úředníci nesli větší odpovědnost, nicméně chci také, aby byli chráněni před tím, když politici jim nařídí, aby rozhodli v některé konkrétní věci, a oni si volí mezi tím, zda budou z tohoto místa odejiti, a už důvodně, nebo nedůvodně, anebo budou hradit onu škodu za ty politiky, kteří jim to nařídili. Já myslím, že tohle nevyřeší ten zákon, který tady je předkládán, to vyřeší zákon o státní službě. To vyřeší zákon o úřednících a ten zákon o úřednících byl schválen v této Poslanecké sněmovně už v roce 2002. My jsme pro ten návrh jako sociální demokraté byli a chtěli jsme, aby nabyl účinnosti od 1. 1. letošního roku. A byl to, předpokládám, pan poslanec Polčák, který hlasoval pro odložení účinnosti toho zákona, který byl schválen, s tím, že vláda připravuje zákon, který bude kvalitnější a komplexnější. Takže to není tak jednoduché, jak to vypadá. Myslím, že je potřeba, abychom se zabývali tím, jaká je odpovědnost úředníků, jaké jsou mechanismy, a také tím, jak chránit tyto úředníky před zvůlí některých politiků. Nicméně pokud ten zákon je tak kvalitní, pokud ten zákon je bez chyb, pokud ten zákon tady má všeobecnou podporu, pak myslím, že vůbec není potřeba poslanců sociální demokracie nebo obecně levice a jistě bude schválen i bez podpory těchto stran, by já osobně chápu a vnímám potřebu tento zákon nebo tento princip do našeho řádu zakotvit. Ale uvědomme si, že skutečně jediné systémové řešení, a už tento návrh bude, nebo nebude přijat, je komplexní zákon o státní službě, o kterém jednáme. Přiznám se, že jsem velmi zklamaný z toho, že se nám nedaří jako opozici prosadit při těch jednáních to, aby ten zákon byl veřejnoprávní regulací, aby úředníci nefungovali podle zákoníku práce, ale podle tohoto služebního zákona. Ale to je na větší debatu. Toto plác-

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych zmínit ještě jeden důvod, který mě osobně vede k tomu, abych pro tento zákon zvedl ruku, a to je z mého pohledu odpolitizování úřednictva, protože v tuto chvíli, pokud je tam ta možnost, tak vede k tomu, že za určitou výměnu ten úředník může rozhodovat tak, jak ho ten politik do toho namotivuje, a toho politika svým způsobem přikryje. Ve chvíli, kdy tam bude "musí" a jenom v určitých zákonem vymezených možnostech bude možnost, že tuto odpovědnost neponese, tak ten úředník už na sebe tuhle možnost nepřevezme. Můj důvod, proč pro tento zákon, o

- 416 -

- 417 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Farský.

kterém si myslím, že je potřebný, proč pro tento zákon zvednout ruku, je právě to odpolitizování úřednictva. Otevřená diskuse nad zákonem o státní službě je zcela oprávněná, ale v tomto případě pojïme udělat tento krok, který ničemu nebrání a se zákonem o státní o službě v žádném případě není v rozporu. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To vypadá, že byl poslední přihlášený do rozpravy ve třetím čtení. Pokud se nikdo nehlásí, můžeme asi rozpravu ukončit. Pokud už nezazní žádná závěrečná slova, tak jsem zaregistroval, že tam byl podaný návrh na zamítnutí. Je tomu tak, takže bychom zřejmě měli nejdřív hlasovat návrh na zamítnutí tohoto návrhu. Gonguji a je tady návrh vás odhlásit, takže vás odhlašuji. Prosím o přihlášení. Jenom přečtu, že tady mám omluvu pana poslance Krátkého, který se omlouvá ve dnech devátého a desátého z důvodu zasedání výboru pro veřejnou správu V4. Teï tedy už snad můžeme hlasovat, nejdřív tedy návrh na zamítnutí. Zahajuji hlasování. (Poslanec Polčák od stolku zpravodajů: A stanoviska?) Pardon. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, stiskne tlačítko a zvedne ruku. (Hlasy z lavic.) Pardon. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí? Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? (Opět hlasy z lavic.) Hlasování pořadové číslo 89. Přihlášeno 167, pro zamítnutí hlasovalo 71. Byl tam nějaký problém? Takže bylo zpochybněno hlasování z důvodu, že nešlo zmáčknout, takže to tedy ruším, zneplatňuji, prostě úplně gumuji, jako by se to nestalo. A co to dělá teï? Mně to tady třeba bliká. Vám také? (Hlasitý smích v sále.) I když se sebevíc snažím... Znovu vás všechny odhlásím, zkusme se znovu přihlásit. (Místopředsedkyně Parkanová napovídá: Níž, níž, níž, dole.) Ještě jednou vás odhlašuji a ještě jednou se přihlaste. Takže to hlasování bylo neplatné. Budeme znovu hlasovat návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 90. Přihlášeno je 165, pro zamítnutí hlasovalo 74, proti 55. Takže to zamítnutí bylo zamítnuto a my můžeme pokračovat.

- 418 -

Požádal bych zpravodaje, aby nám oznámil postup při hlasování, co se týče pozměňovacích návrhů. Nejdřív tedy ten postup. Prosím. Poslanec František Novosad: Pane předsedající, já jsem to chtěl udělat od začátku, no ale... Takže první část máme za sebou. Teï bychom měli hlasovat pozměňovací návrhy obsažené v usnesení ústavněprávního výboru číslo 114 ze 149. schůze konané dne 4. dubna, tisk 543/2. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Počkejte. Takže ten postup bude? Poslanec František Novosad: A potom bychom hlasovali celý ten návrh. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Takže to je tedy návrh postupu. Jenom se dívám, jestli někdo nemá nic proti. Pokud ne, tak tak můžeme skutečně postupovat v těch krocích. První hlasování bude o čem? Poslanec František Novosad: První hlasování je o pozměňovacích návrzích obsažených v usnesení ústavněprávního výboru číslo 114. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, a zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 91, přihlášeno 168, pro hlasovalo 154, proti 1, takže to bylo přijato. To byl jediný pozměňovací návrh. Nyní přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Stanislava Polčáka, Petra Gazdíka a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších zákonů, podle sněmovního tisku 543, ve znění schválených pozměňovacích návrhů." (Stanovisko navrhovatele je kladné, stanovisko zpravodaje je záporné.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, a stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

- 419 -

Hlasování má pořadové číslo 92, přihlášeno 167, pro hlasovalo 56, proti 70. Konstatuji, že s návrhem zákona nebyl vysloven souhlas. Končím projednávání bodu 66. Máme tu bod

(V sále je velký hluk, poslanci na pravé straně sálu se hlasitě smějí. Řečník se odmlčel a obrátil se čelem k předsedajícímu.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pravděpodobně ten smích vás ruší, pane poslanče, což chápu. Tak já bych chtěl ten příliš hlučný smích, kdyby to bylo možné ... Ano. Děkuji za pochopení.

Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych při zdůvodnění návrhu této novely alespoň částečně citoval z naší důvodové zprávy. Podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, může být členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky a členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky přiznána za výkon jejich funkce odměna. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolních rad Grantové agentury a Technologické agentury Poslanecká sněmovna. Zákon však již nestanoví bližší pravidla pro určení výše této odměny Poslaneckou sněmovnou. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací dále stanoví, že kontrolní rady Grantové agentury a Technologické agentury předkládají Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní rady těchto agentur, pokud opakovaně neschválí jejich výroční zprávu. Jiný způsob informování a povinnosti Grantové agentury a Technologické agentury vůči Poslanecké sněmovně než předkládání výroční zprávy však již zákon nestanoví. Tato skutečnost vytváří pro Poslaneckou sněmovnu značný informační deficit o činnosti Grantové a Technologické agentury České republiky v období mezi výročními zprávami. Teï bych se zmínil, přesně řečeno stručně zmínil o hlavních principech navrhované právní úpravy v rámci naší novely.

Poslanec Ivan Ohlídal: Já také děkuji. S cílem odstranění výše uvedených problémů navrhujeme v zákoně o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací stanovit následující: Za prvé, kontrolní rady Grantové agentury a Technologické agentury České republiky předkládají výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jednou za tři měsíce informaci o činnosti Grantové agentury a Technologické agentury České republiky, včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a inovacích. Za druhé předkládáme, aby výši odměny členům kontrolních rad obou grantových agentur stanovila Poslanecká sněmovna na základě zprávy o činnosti kontrolní rady těchto agentur na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy. Co se týče návrhu odměn ze strany školského výboru, který se pak předloží Poslanecké sněmovně, tak tady tuto změnu navrhujeme, i když tento výbor sice nepatří mezi výbory Poslanecké sněmovny obligatorně zřizované ze zákona, ale je zřizován na základě usnesení Poslanecké sněmovny pravidelně v každém volebním období. Protože je tento výbor zřizován právě na základě usnesení Poslanecké sněmovny, nelze v zákoně přímo odkázat na jeho název, ale lze ho vymezit jenom prostřednictvím jeho působnosti. Zde vidíme paralelu, která se týká ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti ve znění pozdějších předpisů, zákona, který se týká těchto věcí, který obdobně zmiňuje výbor Poslanecké sněmovny příslušný ve věcech bezpečnosti. Takže tady jsme si vzali jakési poučení, jakýsi příklad z této oblasti a ze zákona, který se týká právě utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. Pokud jde o zprávy předkládané jednou za tři měsíce a o podávání informací o činnosti těchto grantových agentur, tak to u kontrolních rad požadujeme z prostých důvodů. Je vám jistě známo, že zákon č. 130 požaduje v současném znění to, aby tyto kontrolní rady jednou za rok podávaly zprávu o své činnosti, a nic víc. O tom, jak mají tyto zprávy vypadat, čeho se mají týkat, v zákoně nic není řečeno. A v tom je také kámen úrazu, protože se často stává — především se to stávalo u kontrolní rady Grantové agentury České republiky, protože Technologická agentura pracuje v podstatě pouze dva roky —, nebo stávalo, že v těch zprávách, která kontrolní rada předložila, nebyly některé podstatné informace, které by vypo-

- 420 -

- 421 -

33. Návrh poslanců Ivana Ohlídala, Jana Chvojky, Stanislava Humla, Hany Orgoníkové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) /sněmovní tisk 624/ - prvé čtení Požádám pana poslance Ohlídala, aby návrh uvedl.

vídaly do hloubky o činnosti Grantové agentury České republiky. Nebyly tam například informace, které by jednoznačně hodnotily proces výběrového řízení týkajícího se finanční podpory vědeckých projektů v rámci základního výzkumu. Byly tam sice uvedeny některé dílčí informace třeba o navrhovatelích, kteří si stěžovali na postup Grantové agentury u svých jednotlivých podaných projektů, ale velmi často chybělo hodnocení, které se týkalo samotné podstaty hodnoticího procesu, jinými slovy řečeno výběrového řízení. Stávalo se například, že když členové školského výboru, například já, několikrát požadovali po kontrolní radě informace, které by dokládaly, že tento výběrový proces v rámci Grantové agentury České republiky je spravedlivý, je efektivní, čili jinými slovy je správný, tak mnohé informace vůbec nebyly odpovězeny, a to ani členy představenstva, nebo předsednictva, abych byl přesný, Grantové agentury, a dokonce ani členy té kontrolní rady. Jednalo se často o informace týkající se podstatných věcí. Je například známo, že členové hodnoticích panelů jsou dvakrát i více úspěšnější při podávání těchto projektů než ostatní uchazeči, ostatní předkladatelé. Dokonce tento fakt přiznává neoficiálně i Grantová agentura České republiky. Vyskytuje se podezření, které spočívá v tom, že pracovníci institucí, z nichž pocházejí panelisté, jsou také několikrát více úspěšní než běžní předkladatelé a žadatelé o financování svých projektů. Tyto otázky, které jsou podstatné a které souvisí s tím, zda není ve výběrovém řízení uplatňován nějaký klientelismus či nějaký nepotismus či jiné negativní jevy, nikdy nebyly zodpovězeny. A jsou to opravdu podstatné otázky. Vždycky bylo odkazováno, že ty informace buï nejsou k dispozici, což bylo velmi úsměvné, anebo že je to velmi dobrý nápad, na kterém se bude pracovat, a nepracovalo se nikdy. Takže je tady dost vážné podezření, že dokonce i kontrolní rada této Grantové agentury České republiky neplní svoji povinnost tak, jak by měla. Proto jsme přistoupili k jakémusi, řekněme, zpřísnění kontroly kontrolní rady ze strany Sněmovny, v tomto případě především ze strany sněmovního školského výboru. To by spočívalo právě v zavedení jakýchsi pravidelných zpráv a informací. Samozřejmě možná ten termín, možná ta perioda tříměsíční je příliš krátká. Je možné souhlasit, kdyby došlo v rámci pozměňovacího návrhu ve druhém čtení k prodloužení této periody ze tří třeba na šest měsíců. Ale považujeme za nutné, aby tyto zprávy a informace byly pravidelněji a častěji předkládány než doposud a v rámci nich by bylo možné od kontrolní rady požadovat některé podstatné informace, které se netýkají konkrétních formálních drobností při neuspokojování některých projektů, ale které se týkají podstaty hodnocení a podstaty spočívající v tom, že veřejné prostředky věnované Grantové agentuře České republiky a samozřejmě také Technologické agentuře České re-

publiky jsou efektivně a správně vynakládány. To je to podstatné zdůvodnění toho, proč tuto novelu předkládáme. Jsme přesvědčeni, že její přijetí zlepší a zprůhlední činnost Grantové agentury České republiky a samozřejmě také Technologické agentury České republiky. Co se týče nároku na státní rozpočet, tak tady žádné podstatné nároky v tomto směru nejsou. S evropskou legislativou tento návrh novely rovněž není v rozporu. Takže si na závěr dovoluji vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, požádat o propuštění této předlohy do druhého čtení. Abych nezapomněl, v závěru bych ještě chtěl konstatovat jednu věc. Možná, i když si tím zdaleka nejsem jist, jsem v jistém střetu zájmů, protože jsem řešitelem jednoho projektu v rámci Technologické agentury České republiky, který započal fungovat od počátku letošního roku. Děkuji za pozornost.

- 422 -

- 423 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teï bych poprosil, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Rom Kostřica. Prosím. Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, já se domnívám, že toto je důležitá záležitost. Bylo o ní řečeno od předkladatele poměrně hodně. Já hlavní rozdíl vidím v tom, že ta výroční zpráva nebude podávána jednou ročně, ale je zde návrh na podávání čtyřikrát do roka, čtvrtletně. Já osobně se domnívám, že tato četnost je možná až příliš vysoká, nicméně jsem toho názoru, že by bylo dobré tento zákon projednat a propustit do druhého čtení a projednat ho ve školském výboru, pokud možno po předchozím projednání v podvýboru pro vysoké školy a vědu a výzkum. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášky — paní poslankyně Drastichová a pan poslanec Bartoš. Paní poslankyně Drastichová jako první. Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, předstupuji před vás, abych shrnula pozici poslaneckého klubu Věcí veřejných v novele zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Hned v úvodu musím namítnout, že mechanismy kontroly jsou v obou agenturách stávajícím zákonem dostatečně zajištěny. Zároveň zakotvením povinností obou kontrolních rad podávat nejméně jednou za tři měsíce informace o činnosti příslušné agentury by Poslanecká sněmovna do jisté míry suplovala práci těchto kontrolních rad. Připomínám, že aktivní nápravná opatření jsou vázána až na opakované neschválení výročních

zpráv. Požadavek na pravidelné podávání zpráv o činnosti agentur alespoň jednou za tři měsíce není dostatečně věcně odůvodněn a představoval by jak zvýšení administrativní zátěže, tak provozních nákladů obou agentur. Z předloženého materiálu přitom zatím není jasné, jaký by měl být přínos navrhované informační povinnosti, resp. v čem je tam ten informační deficit. Jak už tady navrhovatel řekl, jsem ráda, že je ochoten přistoupit k debatě o frekvenci předkládání zpráv. Kromě toho má také předložený návrh zákona i drobné legislativní nedostatky. Na základě výše uvedených faktů jsem pro propuštění do druhého čtení a následnou diskusi v příslušném výboru, tedy výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji za pozornost.

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, moje předřečnice paní kolegyně Drastichová citovala docela obsáhle ze stanoviska vlády, tak já už budu teï malinko konkrétnější a stručnější. V každém případě pan kolega Ohlídal jak ve své zprávě, tak v důvodové zprávě, která je v návrhu zákona uvedena, v podstatě zdůvodňuje hlavní principy navrhované právní úpravy takto. Jsou v podstatě dva. Za prvé, kontrolní rady GAČR a TAČR, tedy Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky, budou předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy nejméně jednou za tři měsíce informaci o činnosti GAČR a TAČR, včetně informace o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu vývoje inovací. Za druhé, že výši odměny členů kontrolních rad GAČR a TAČR stanoví Poslanecká sněmovna na základě zprávy o činnosti kontrolní rady GAČR a TAČR na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy. V podstatě, jestli mě rozum neklame, principem tohoto návrhu je i posílení vlastně výboru, který se zabývá touto oblastí, oproti současnému právnímu stavu. Já musím říct, že po podrobném prostudování jak tohoto návrhu zákona, tak stanoviska vlády se v podstatě spíš ztotožňuji s návrhem vlády, a to z těchto důvodů: Za prvé, týká se to kontrolních mechanismů a předkládání zpráv jednou za tři měsíce. Je třeba říct, že dneska je ta situace taková, že v podstatě kontrolní rady předkládají tuto zprávu vždycky jako výroční zprávu za jeden daný kalendářní rok s tím, že v případě nepřijetí této zprávy — opakuji:

nepřijetí této zprávy — to má jisté konsekvence směřující k personálnímu obsazení této rady, to znamená odvolání této rady. Pan kolega Ohlídal ve svém projevu, já jsem ho velmi podrobně poslouchal, použil pojem, že kontrolní rady neplní občas tuto činnost. V případě, že tuto činnost neplní, má Sněmovna dostatečný prostředek k tomu, aby tuto radu odvolala, a to tím, že prostě neschválí tuto zprávu výroční nebo tu, kterou za rok předkládají příslušné dva kontrolní orgány, a prostě tyto rady odvolá. Já nepovažuji za úplně dobře, abychom jedenkrát za tři měsíce tuto zprávu předkládali, a to z toho důvodu, že bychom se dostali do jistého problému. V důvodové zprávě se navrhovatelé odvolávají na analogický postup u ombudsmana, kde také ombudsman předkládá tyto zprávy čtyřikrát do roka. Nicméně musím říct, že tam je situace poněkud jiná. Já bych přidělování grantů viděl jako jakousi docela uzavřenou proceduru a vstupování do této procedury uprostřed, nikoliv na jejím konci, a hodnocení této procedury tak, jak probíhá, není úplně dobrým nápadem. Ta procedura se skládá z těchto pěti částí: Za prvé je to podání projektu. Za druhé je to nějaká formální kontrola, jestli ten projekt má všechny náležitosti, popř. je nemá. Za třetí je to hodnocení projektu. Za čtvrté je to potom rozhodnutí o tom, zdali ty peníze, ty finance, budou na tento projekt uvolněny, popř. ne. A za páté — jako v každém kvazisprávním řízení existuje i možnost odvolání, tak tady je to taktéž možné. Já bych nepovažoval za úplně šastné, abychom v průběhu tady tohoto procesu podávali zprávy a nějakým způsobem do toho vstupovali, protože to by nebylo správně. Myslím, že Poslanecká sněmovna může tímto způsobem vstupovat do toho, až je tento projekt uzavřen. Je to stejné, jako by někdo vstupoval do správního řízení, což také samozřejmě není úplně šastná věc. Druhá věc, kterou také stanovisko vlády uvádí — paní kolegyně Drastichová to opomenula malinko, já to tedy připomenu, to je v pohodě (směrem k poslankyni Drastichové) —, je to, že kontrolní radě jak Grantové agentury, tak Technologické agentury vlastně nepřísluší agenda veřejných soutěží a výzkumů, že ona v podstatě je tam úplně z jiných důvodů. Je určena k projednávání stížností na postu poskytovatele při hodnocení návrhů projektů, zatímco předsednictvo je naopak — předsednictvo je naopak — odpovědné za veřejné soutěže, rozhodování o jejich výsledku a za uzavírání smluv o poskytnutí podpory. Já vidím určitý problém také v tom, že Poslanecké sněmovně by mělo být nějakým způsobem obligatorně vnucováno, jakým způsobem má fungovat výbor, který je jí zřizován zákonem. Chci říct, že ačkoliv stojím na pozici vlády, tzn. že Poslanecká sněmovna by si sama měla určit, jak to bude, tak určitě pan kolega Ohlídal, pokud by vystoupil s oponenturou vůči této mé připomínce, by mohl připomenout, že už tady takový precedent jeden je, protože volební výbor je také zřizován v podstatě na základě zákona o

- 424 -

- 425 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další přihlášený je pan poslanec Walter Bartoš do rozpravy.

České televizi a také je mu určitým způsobem — ne jemu, ale Poslanecké sněmovně — oktrojován určitý způsob. Takže na základě této logiky by to, že bude výbor zabývající se vědou zřizován Sněmovnou a bude mít v působnosti tyto věci, bylo logické. Na druhé straně z hlediska jakéhosi ústavního pořádku je logičtější, když Poslanecká sněmovna přece jenom si své věci určí sama. Takže bych se přiklonil spíše k názoru vlády, že toto opatření není úplně systémové. Problémem, který bych ještě zmínil, jsou odměny. To je ten druhý bod, o kterém jsem mluvil, když předkladatelé předkládají novelu. To znamená stanovení výše odměn členům kontrolní rady Grantové agentury a Technologické agentury České republiky. Tam z toho ustanovení, z toho nově navrhovaného ustanovení, vyplývá, jako by to posílení výboru bylo velmi silné, to znamená, že v případě, že výbor se nějakým způsobem vyjádří tady k těm odměnám na základě samozřejmě předložené zprávy, tam je to takto v zákonu napsáno, tak by pak Poslanecká sněmovna toto rozhodnutí nemohla změnit, resp. by je mohla změnit jenom v případě, že výbor toto stanovisko změní také. Jinými slovy, mně to nepřipadá úplně ústavně vyvážené, protože samozřejmě Poslanecká sněmovna je nejvyšším suverénem a výbory od ní jsou odvozeny. To znamená stanovisko výboru by nemělo být tak příliš závazné pro Poslaneckou sněmovnu. Možná mě pan kolega Ohlídal z toho vyvede. Já z toho zákona cítím, že pokud výbor řekne "je to takto", tak by to Sněmovna neměla měnit. Myslím, že to je asi všechno, co bych k tomuto návrhu zákona řekl jménem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Na rozdíl od paní kolegyně Drastichové navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

Poslanec Ivan Ohlídal: Tak. Já si dovolím, vážené kolegyně, vážení kolegové, oponovat názorům pana poslance Bartoše. Co se týče těch informací a zpráv, které by měla kontrolní rada podávat školskému výboru jednou za tři měsíce, tak já jsem už jednou řekl, že je možné frekvenci zmenšit. Ale on poslanec Bartoš měl potíže i s tím, že by během hodnoticího procesu mohla kontrolní rada, a tím potažmo i sněmovní výbor vstupovat do hodnoticího procesu. Tak samozřejmě to není možné, a to z toho prostého důvodu, že až do rozhodnutí předsednictva Grantové agentury České republiky — totéž se týká Technologické agentury České republiky —, jestli bude projekt přijat k financování, nebo ne, je víceméně toto jednání důvěrné, ne-li tajné, takže do toho nemá nikdo

přístup, ani předseda Grantové agentury České republiky, tím méně kontrolní rada. Takže tohoto se bát z principu vůbec není nutné. K názoru vlády a poslance Bartoše, že by se vlastně jednalo o jakousi nadbytečnou činnost, která by kontrolní radu mohla nějak příliš zatěžovat, tomu musím oponovat, protože ve stávajícím zákoně je jasně řečeno, že kontrolní rada Grantové /Technologické/ agentury České republiky je kontrolním orgánem těchto agentur, který kontroluje rozdělování finančních prostředků Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž mají tyto grantové agentury příslušnost hospodaření, a pak projednává stížnosti na postup poskytovatele při návrhu hodnocení grantového projektu atd. A já si právě myslím, že v té otázce kontroly rozdělování finančních prostředků kontrolní rada Grantové agentury České republiky neinformuje o podstatě, o tom, jestli tento proces je správný, jestli tento proces je spravedlivý a jestli tento proces je efektivní. O tom nikdy není v té zprávě kontrolní agentury nic řečeno. A nejhorší na tom je, že já se více než dva roky snažím dopídit dvou jednoduchých statistických údajů, jak je to s tím, že — jaké je procento nebo násobek úspěšnosti panelistů, kteří hodnotí, ve srovnání s ostatními uchazeči, jak je to s úspěšností pracovníků z těch pracoviš panelistů. Také se říká, že jsou podstatně úspěšnější. Nejsem schopen. Pan poslanec Bartoš a ostatní členové výboru jsou toho svědky, že více než dva roky o to usiluji, dokonce pana premiéra interpeluji. Není možné získat základní informaci, která by řekla o tom, jestli hodnoticí proces v Grantové agentuře České republiky je spravedlivý a jestli hospodaření s finančními prostředky ze státního rozpočtu je adekvátní, nebo není. Proto je nutné přistoupit ke zlepšení činnosti kontrolní rady jak Grantové agentury České republiky, tak Technologické agentury České republiky. Jedná se o poměrně vysoké, miliardové částky, takže je dobré mít opravdu jasnou představu, jak to probíhá. Náš návrh umožňuje zvětšit transparentnost tohoto procesu, protože kontrolní rada může podávat jenom informace už o proběhlých a uzavřených hodnoticích a rozdělovaných procesech, takže tam žádné nebezpečí nějakého vyzrazení vůbec nehrozí. Takže pokud nechceme o tom, že chceme zvyšovat transparentnost utrácení veřejných prostředků, jenom mluvit, pokud nechceme korupci snižovat jenom verbálně, tak si myslím, že je rozumné k takovým opatřením přistoupit. Kontrolní rady jsou mimochodem zřizovány Sněmovnou, odpovídají Sněmovně, takže není důvodu, proč by nemohly tyto zprávy a tyto informace podávat. Nebo jestli pan poslanec Bartoš má nějaké přesvědčivé tvrzení proti tomu, aby například v těch dvou věcech, o kterých jsem hovořil, byly podávány informace, tak a to zdůvodní, proč by to tak nemělo být.

- 426 -

- 427 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. O slovo se hlásil ještě pan poslanec Rykala. Nebo zpravodaj? Ten má přednost. Pan poslanec Ohlídal, samozřejmě.

Co se týče odměn, je to přirozená reakce především na aktivity poslanců ODS. Jestli si vzpomínáte, tak na 32. schůzi ve čtvrtek 15. 12. vystoupil pan poslanec Stanjura s tím, jaký je to nepořádek, když se současným způsobem tyto odměny rozdělují. Já ho mohu tady dokonce citovat. Mám tu výpis ze stenozáznamu. Protože pan poslanec nedává pozor, tak si schválně citaci dovolím provést. Pan poslanec Zbyněk Stanjura říká: "Dobrý večer. Nechci jednání moc protahovat, ale mám potřebu říci, paní předsedkyně, že málokdy se cítím tak bezmocný při projednávání materiálu jako tady. Myslím si, že jak paní předsedkyně, tak potom pan ministr školství by mohli iniciovat změnu zákonů. Máme hlasovat o výši odměn lidem, o jejichž práci nic nevíme. Neznáme je. Myslím, že tento mechanismus je úplně špatně. Já nevím, jestli si ti lidé ty peníze zaslouží, jestli je ten návrh dobrý, nebo špatný. Nemám, na základě čeho bych to vůbec posoudil. Od nás se chce, abychom to schválili. Nepamatuji si jiný případ za tento rok, čtvrtrok nebo půlrok, co jsem ve Sněmovně, možná služebně starší kolegové mi řeknou, že případů je více, ale je to poprvé, kdy schvalujeme konkrétní odměnu konkrétním lidem. Navíc lidem, které vůbec neznáme. Takže mechanismus je mimořádně nešastný. Vidím, že zákon je... Takže zákon je starý asi devět let. Mechanismus bychom fakt měli změnit, protože takhle naslepo hlasovat o odměnách lidem, o jejichž práci skutečně nemůžeme nic vědět, to není náš problém, že jsme si to nenastudovali. Je to nedůstojné pro ně i pro nás, pro obě dvě strany, kterých se tento materiál týká." Takže sami poslanci ODS vyžadovali změnu zákona. Já jsem vám tehdy slíbil, že změnu provedeme, a teï jsme to splnili, teï jsme to udělali. Co se týče toho, že by vlastně sněmovní výbor vnucoval něco Sněmovně, tak v návrhu zákona je, že dává návrh — neurčuje. Sněmovna je suverén, ta může změnit cokoliv, i návrh výboru. To jistě víme, takže další obava poslance Bartoše je naprosto lichá. Myslím si, že to je to hlavní, co jsem chtěl říct. Prostě je nutné zvýšit kontrolní činnost těchto agentur a není to možné jinak než přes kontrolní rady — a kontrolní rady podléhají Sněmovně. Tedy Sněmovna prostřednictvím samozřejmě svého odpovídajícího výboru musí v tomto směru vyvinout iniciativu a snažit se o zlepšení situace. Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk zleva.)

Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych zde chvíli pohovořil jako jeden z navrhovatelů tohoto zákona na podporu Ivana Ohlídala o potřebě navrhovaných změn. Veškeré změny týkající se Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky slouží k vyšší efektivitě a lepší kontrolovatelnosti výkonu činnosti těchto agentur. Současná podoba zákona o podpoře výzkumu a vývoje není důsledná, vytváří se zde prostor pro možné zpochybnění činnosti kontrolních orgánů jak Grantové agentury, tak i Technologické agentury. Aby měli občané České republiky jistotu, že finance, které putují do těchto dvou agentury, nejdou nazmar a že práce poslanců není jen o tom, že musíme schvalovat zákony a reformy, ale také kontrolovat, zda finance ze státního rozpočtu neputují do nesprávných míst za neprůhlednými účely, je potřeba navrhované úpravy zákona schválit. Co se týče navrhovaných změn, změna zákona by ve své podstatě znamenala povinnost kontrolní rady Grantové agentury České republiky předkládat výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu nejméně jednou za tři měsíce informace o činnosti Grantové agentury. V případě kontrolní Rady Technologické agentury se taktéž ukládá povinnost minimálně jednou za tři měsíce informovat zmíněný výbor o činnosti Technologické agentury. Oběma kontrolním radám se rovněž ukládá povinnost informovat o jednotlivých veřejných soutěžích ve výzkumu, vývoji a v inovacích. Dopad této novely na státní rozpočet bude nulový. Práce přibude pouze kontrolním radám obou agentur, které namísto předkládání informací o chodu agentur jednou ročně nabudou povinnost takto činit alespoň čtyřikrát do roka. Jsem si téměř jist, že jestliže zde byly doposud sebemenší pochybnosti o kontrolní funkci kontrolních rad, po této změně zcela zmizí. Pan poslanec Ohlídal tady hovořil o tom, že bychom neměli hovořit o tom, jak bojujeme proti korupci, že je potřeba to dělat důsledně. Dokonce i u takových mírumilovných věcí, jako je věda a výzkum. Proto bych vás chtěl poprosit, abychom propustili tento návrh zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Bartoš.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dám slovo poslanci Rykalovi. Vážení kolegové, zřejmě jsme všichni byli odhlášeni. Tedy ne mnou, ale technici mi sdělili, že by to potřebovali z nějakých důvodů, tak jenom abyste věděli, že jsme byli tedy z technických důvodů všichni odhlášeni. Prosím, pane poslanče, můžete.

- 428 -

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, jenom velice krátce zareaguji na pana kolegu Ohlídala. Já jsem samozřejmě od něj neslyšel, proč zrovna čtyřikrát do roka je potřeba něco předkládat, když budeme jenom zdůvodňovat to, co už bylo. To si myslím, že jednou za rok stačí. Ale chtěl jsem říct, a to je to pod-

- 429 -

statné, že v případě, že se prokáže, že zpráva kontrolní rady neobsahuje všechny náležitosti zákona, tak říkám tady ve Sněmovně, že budu první, který bude hlasovat pro to, aby taková rada byla odvolána. To je první připomínka. Druhá připomínka, týkající se usnesení výboru, které je základem pro rozhodování v Poslanecké sněmovně. Pak toto ustanovení, jak je v zákonu napsáno, považuji za nadbytečné. Sám kolega Ohlídal přiznal, že Sněmovna je suverénem, tak pak nechápu, proč to do zákona zrovna píšeme. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kdo dále do rozpravy? Ještě pan poslanec Ohlídal. Poslanec Ivan Ohlídal: Co se týče suverenity Sněmovny, tak samozřejmě Sněmovna je suverénem, ale třeba například v případě odměn musí někdo, kdo se v činnosti takovýchto orgánů vyzná, provést návrh, a to je právě školský výbor, aby třeba pan poslanec Stanjura a další poslanci věděli, od koho návrh pochází, kdo ho jakýmsi způsobem garantuje a tak dále. A co se týče odvolávání kontrolní rady, já v minulém volebním období taky pamatuji jeden případ, kdy zpráva kontrolní rady nebyla schválena, ale nic se samozřejmě nestalo, muselo by to být dvakrát. Co se týče frekvence, o tom jsme hovořili, tu můžeme snížit. Ale přesto si myslím, že minimálně jednou do půl roku by bylo dobré tu informaci provést, protože některé věci přestávají být aktuální přes celý rok. Takže já si osobně myslím, že tento návrh je rozumný a měl by prospět české vědě. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, rozprava se pravděpodobně dostala k závěru. Už nevidím nikoho přihlášeného. Ještě pan poslanec Laudát. Prosím. Poslanec František Laudát: Pane místopředsedo, dámy a pánové, nebudu dlouho zdržovat, když je ODS tak nervózní. Jenom bych se připojil k tomu, že výjimečně nemusí úplně všechno dělat vláda. Měli bychom se pokusit pustit materiál do druhého čtení a buï se příslušným poslancům podaří tam takové změny a úpravy dát, protože náš zákon o podpoře výzkumu a vývoje je špatný, neodpovídá aktuálním potřebám a je zbytečně byrokratický. Nedávno tady proběhl seminář, na kterém úředníci ministerstev školství i průmyslu a obchodu předvedli, že skutečně jsou někde minus 30 let zpátky. Chtějí papíry, papíry, formální náležitosti, věcné věci se v tom ztrácejí. A samozřejmě, pokud se týká hodnocení grantových komisí a

- 430 -

všechny tyhle věci, kdo dělá ve výzkumu, tak ví, že je to běh na dlouhou tra, že se nedá dělat, že tam jsou cesty pokusu a omylu, a teprve v dlouhodobějším vývoji, když se ukáže, že někdo šlape permanentně vedle, tak by asi měl být vyměněn. To žádným zákonem stejně nepodchytíte. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže to byl možná poslední příspěvek do rozpravy. Teï můžeme rozpravu ukončit a já se zeptám zpravodaje, jak vlastně hlasovat. Nejsem si jist, jestli jsem zaregistroval, jestli zazněly nějaké návrhy v rozpravě. Navrhl, to byl pan poslanec Bartoš. Jenom kdybychom to tedy zrekapitulovali, abychom věděli, co máme hlasovat. Poslanec Rom Kostřica: Vážený pane místopředsedo, já se domnívám, že tady nezazněl návrh na zamítnutí zákona, čili si myslím, tady jde o to, abychom pustili tento návrh do druhého čtení. Nevím, jestli pan poslanec Bartoš podal návrh na zamítnutí zákona. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pan poslanec Bartoš. Poslanec Walter Bartoš: Určitě, když se podíváte do stenozáznamu, tak jsem navrhoval zamítnout tento návrh zákona na konci. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže zazněl v rozpravě návrh na zamítnutí, takže bychom měli hlasovat nejdřív tento návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Tak ano, už jsem všechny svolal, takže snad můžeme hlasovat. Je tady návrh vás odhlásit, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili. Budeme hlasovat návrh pana poslance Bartoše na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 93. Přihlášeno je 151, pro hlasovalo 48, takže bylo zamítnutí zamítnuto. Můžeme hlasovat o přikázání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo ještě jiný návrh na přikázání? Pokud nemá, tak budeme hlasovat tady toto. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat výboru pro kulturu, tělovýchovu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

- 431 -

Hlasování má pořadové číslo 94. Přihlášeno je 155. Pro hlasovalo 146, proti dva, takže to bylo přikázáno příslušnému výboru k projednání a my můžeme ukončit první čtení tohoto návrhu. A máme tu bod číslo

38. Návrh poslanců Zdeňky Horníkové, Lenky Andrýsové, Václava Horáčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 638/ - prvé čtení Stanovisko jsme obdrželi jako tisk 638/1. Poprosím paní poslankyni Zdeňku Horníkovou, která by předložený návrh za navrhovatele měla nyní přednést. Prosím paní poslankyni. Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedla tisk 638, novela zákona o Státním fondu rozvoje bydlení. Zastupuji zde kolegy poslance, kteří společně se mnou tuto novelu předkládají. Zároveň bych chtěla říci, že tímto tématem se zabývala i dozorčí rada Státního fondu rozvoje bydlení, doporučila jít touto cestou novely zákona, takže i novela byla podepsána všemi zástupci všech poslaneckých klubů. Novela zákona jednoznačně koresponduje se schválenou koncepcí bydlení, to znamená s koncepcí, kterou schválila vláda v roce 2012, a působnost Státního fondu rozvoje bydlení navazuje na tuto koncepci a je určena až do roku 2020. Chtěla bych tady připomenout ještě to, co jste neměli ve svých podkladech naší novely, a to je nález Nejvyššího kontrolního úřadu, kde NKÚ konstatuje, že Státní fond rozvoje bydlení nevytváří dostatečné zdroje k financování bytové politiky mimo státní rozpočet a neplní tak jednu ze základních funkcí, pro které byl zřízen. Ti z vás, kteří zde seděli v roce 2000, vědí, že tehdy vznikl Státní fond rozvoje bydlení, a hlavním způsobem financování tohoto fondu byly především prostředky získané z privatizace, které byly do fondu posílány přes Fond národního majetku. Tento zdroj vlastně skončil a Státní fond rozvoje bydlení si dnes hledá další zdroje. Státní fond zastává klíčovou roli v koncepci bydlení a je trochu v jiné po-

- 432 -

zici než například Státní fond dopravní infrastruktury. Dovolte mi, abych teï jenom v krátkosti připomněla, jakou cestou se Státní fond rozvoje bydlení hodlá vydat. Fond až do této chvíle se zabývá rozvojem bydlení, upravuje pouze financování projektů na podporu rozvoje bydlení. Co přináší tato novela? Předkládaná novela zákona rozšiřuje účel fondu též o podporu udržitelného rozvoje obcí, měst a regionů. Reaguje tak na potřebu aplikace finančního nástroje Jessica v České republice. Jessica je způsob financování investic na podporu rozvoje měst. Jessica funguje jako holdingový fond na principu využití prostředků z operačních programů, které jsou formou dlouhodobých úvěrů, půjček, záruk a investičního kapitálu poskytovány na investice do městských oblastí prostřednictvím fondu rozvoje bydlení. Jessica funguje už od roku 2006. Jistá zkušenost v České republice už je, má ji Moravskoslezský kraj, který vlastně s Jessikou už pracuje. Jessica nepřináší klasické dotace, ale půjčky, a proto umožňuje opětovné využití prostředků. Jde o návratnou formu pomoci, kdy příjemce musí prostředky splatit zpět do fondu rozvoje města. Vrácené prostředky lze znovu použít pro financování investičních projektů, a to po ukončení programového období 2007 až 2013. Nastává tak možnost připravit se na dobu, kdy peněz ze strukturálních fondů Evropské unie bude ubývat. Proč jsme žádali o zařazení této novely přednostně? Předpokládáme, že schválením novely bychom mohli z tohoto programu Jessica čerpat již v příštím roce 2013, to znamená ještě ve starém období plánovacím, resp. programovém, a mohli bychom hovořit o částce kolem 600 mil. Lze očekávat, že význam finančního nástroje Jessica v budoucnu poroste, a proto jsme přesvědčeni, že i naše legislativa by se měla připravit na možnost čerpání z tohoto programu. Proč právě Státní fond rozvoje bydlení a Jessica? Jako nejvhodnější instituce, která by mohla zastřešovat finanční nástroj Jessica na centrální úrovni jako holdingový fond pro financování rozvojových projektů měst a metodického centra, byl identifikován Státní fond rozvoje bydlení, který je svým charakterem finanční institucí ovládanou státem s dostatečnými zkušenostmi a know-how pro úspěšnou administraci prostředků z operačního programu. Já bych vás tedy, dámy a pánové, chtěla požádat, abyste tuto novelu, která je vám předkládána jako tisk 638, propustili do druhého čtení. Jenom chci konstatovat, že tato novela není v rozporu s českou legislativou ani legislativou evropského práva. Děkuji za pozornost a prosím tedy jménem všech předkladatelů o propuštění této novely do druhého čtení. Děkuji. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni

- 433 -

Horníkové. Prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Smutného. Poslanec Jan Smutný: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já to mám zcela jednoduché. Po tak kvalitním předložení předkladatelkou a předkladateli si myslím, že podpořím totéž, co řekla předkladatelka, a potom v podrobné rozpravě požádám o zkrácenou lhůtu k projednání na 30 dnů. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, přesně k takovému návrhu bude sloužit obecná rozprava v prvém čtení. Já tuto obecnou rozpravu zahajuji. Děkuji panu zpravodaji, ale v tom případě vás, pane zpravodaji, požádám, abyste právě nyní vznesl váš návrh. Mezitím požádám o to, aby se přihlásili další do obecné rozpravy. Prosím, pan kolega Jan Smutný. Poslanec Jan Smutný: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové. Navrhuji zkrácení lhůty k projednání do 30 dnů. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů. Poslanec Jan Smutný: Na 30 dnů. Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano. Děkuji za tento návrh. Teï dva pánové ministři, pan ministr Jankovský, toho jsem zaregistrovala jako prvního. Poté pan ministr Kalousek. Prosím. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych velice rád vás požádal o podporu tohoto předloženého zákona. Protože skutečně v tuto chvíli stojíme v situaci, kdy Státní fond rozvoje bydlení fungoval tak, že poskytoval přímé dotace. Nastaveno to bylo tak, že by vlastně vyčerpané dotace měly být dokryty ze státního rozpočtu. Tato situace v tuto chvíli je samozřejmě nereálná a jediná možnost, kdy Státní fond rozvoje bydlení může realizovat koncepci bytové politiky, je právě s využitím nástrojů finančního inženýrství, revolvingových nástrojů. Samozřejmě nástroj Jessica, o kterém tady paní předkladatelka mluvila, není ještě v tuto chvíli v České republice příliš rozšířený. Nicméně tyto finanční nástroje Evropská komise prosazuje v daleko větší míře do příštího programovacího období. My bychom byli velice rádi, pokud bychom právě oněch těch

- 434 -

zmíněných 600 milionů mohli již v příštím roce čerpat. Domníváme se, že tyto nízkoúročené úvěry jsou cestou, kterou se budeme ubírat do budoucnosti. To znamená cestou od přímých dotací k vratným prostředkům, kde ta návratnost musí být posouzena. Je to něco, co nám pomůže, nebo těm našim obcím pomůže i vybudovat to, co jsme si tady bohužel za poslední dvě desetiletí udělali, to znamená, že jsme přešli velmi tvrdě od nájemního bydlení, nebo přiměřeného poměru mezi vlastnickým bydlením a nájemním bydlením, k podpoře jenom vlastnického bydlení. To nájemní bydlení tady bylo potlačeno a právě i tento nástroj by měl pomoci k tomu, aby nájemní bydlení bylo opět trochu podporováno. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr Kalousek byl další přihlášený v této chvíli do rozpravy. Prosím. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. (Se smíchem:) Přiznám se, že nejvíc ze všeho by mě zajímalo, co má Smutný s Horníkovou, že jí tak servilně podlézal jako předkladatelce, ale to se ho pak zeptám soukromě. Já bych se rád vyjádřil k předloze. Není pochyb o tom, že program Jessica je jeden z potenciálních prorůstových impulzů, který může zejména v regionech sehrát svoji pozitivní roli. Já z pozice ministra financí ve druhém čtení budu mít celou řadu dotazů a připomínek týkajících se zejména stanovených výdajových limitů pro Státní fond rozvoje bydlení. Samozřejmě nejsem nadšen už vzhledem ke svému dlouhodobému postoji, že vůbec fond rozvoje bydlení existuje. Ale když už existuje a je k dispozici program Jessica, myslím si, že si ten návrh zaslouží svoji diskusi ve druhém čtení a při vysvětlení celé řady dotazů, brzd a pojistek, které by to revolvingové financování mělo mít, si zaslouží i své schválení. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Do rozpravy už se nehlásí nikdo, takže v tom případě můžeme rozpravu ukončit. Já se zeptám zpravodaje, jestli v té rozpravě zaznělo něco, co bychom měli hlasovat. Jenom zkrácení lhůty, to je jediné. Takže vlastně budeme v tom případě hlasovat jenom přikázání. Já jenom zagonguji a budeme hlasovat návrh organizačního výboru, přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já se zeptám, jestli má někdo ještě jiný návrh. Není. Nikdo žádný jiný nemá. Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, přikázat toto výboru pro veřejnou správu, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 95. Přihlášeno je 159. Tedy přihlášeno je

- 435 -

160. Pro hlasovalo 137, proti nikdo. Takže přikázání příslušnému výboru bylo provedeno. Teï je tu zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů. Na 30 dnů. Zahajuji hlasování. Kdo je tedy pro zkrácení lhůty k projednání — 30 dnů, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 96. Přihlášeno je 162, pro hlasovalo 131, proti 1. Takže toto bylo také zkráceno. To je asi všechno a můžeme ukončit toto projednávání prvního čtení bodu 38. Máme tu ještě jedno prvé čtení. To jsou také byty. To je tisk 657.

39. Vládní návrh zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty /sněmovní tisk 657/ - prvé čtení Z pověření vlády by tento návrh, který upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty — takže tuto otázku by měl uvést pan ministr Kamil Jankovský. Prosím pana ministra, aby se ujal slova. Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zákon, který v tuto chvíli tady dáváme k projednání, reaguje na skutečnost, že bydlení samo o sobě je vždy spojeno se službami, které samozřejmě s tím vlastním bydlením souvisejí. V tuto chvíli neexistuje žádná zastřešující právní úprava, která by se tímto zabývala. To znamená, tato předloha vlastně řeší tu zastřešující právní úpravu. Mimo jiné jsou v této úpravě vyčteny, nebo vyjmenovány všechny služby, které s bydlením souvisejí. V rámci této předlohy je samozřejmě dána určitá volnost v těch smluvních vztazích. Současně tato novela umožňuje účtování takzvané paušální zálohy v případě krátkodobých pronájmů a tam, kde nedojde k dohodě o těch službách, pak je na řadě soud. Když říkám, že to je novela, nebo že to je zákon, který je zastřešující, tak následně budou pokračovat i další vyhlášky. Hlavně se to týká rozúčtování cen tepla, které v tuto chvíli se na Ministerstvu pro místní rozvoj připravuje a které by mělo odstranit stav, který dnes je, to zname-

- 436 -

ná, že ta základní část, ta fixní část rozúčtování tepla je neúměrně vysoká a i případné rozdíly, které jsou nad 40 %, jsou účtovány velmi zvláštním způsobem. Takže tyto vyhlášky budou na tuto zastřešující předlohu navazovat. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teï paní poslankyně Horníková, která je zpravodajkou pro prvé čtení, by zřejmě si vzala také ještě v úvodu slovo. Prosím, můžete. Poslankyně Zdeňka Horníková: Děkuji. Já bych normálně řekla, že pan ministr popsal — ale aby mě pan Kalousek nenapadl, že mám nějaký osobní vztah k panu ministrovi, tak přece jenom k tomu zákonu řeknu. Potvrzuji to, co zde říkal pan ministr, že v současné době není právní předpis, který by upravoval komplexně problematiku služeb v oblasti bydlení, a myslím si, že na tuto předlohu zákona jsme čekali všichni, kdo víme, jaké problémy se službami spojenými s bydlením jsou, už poměrně netrpělivě. V současné době platí dílčí předpisy pro jednotlivá plnění, a je to voda, teplo, teplá voda, nedávno jsme projednávali odpady atd. Je to především zákon o cenách, je to občanský zákoník, který upravuje nájemní i vlastnické bydlení, jsou to například členské schůze bytových družstev, kde dochází k tomu, jakým způsobem bude prováděno vyúčtování, jakým způsobem budou seznamováni nájemníci, majitelé i pronajímatelé s informacemi, které se týkají služeb. U společenství vlastníků je to hlasování podle zákona o vlastnictví bytů. Pan ministr tady hovořil o tom, že pokud dojde k dohodě, je to fajn. Pokud nedojde k dohodě, pak nezbývá nic jiného v řadě případů než soud apod. Takže já jako zpravodaj jednoznačně vítám tento tisk 657. A ještě jeden důvod, který mě vede doporučit tento tisk k projednání a postoupení do druhého čtení. My jsme přijali novelu občanského zákoníku. Paragraf 696 řeší právní úpravu nájemného a úhrady služeb poskytovaných s užíváním bytu, ale odkazuje se na zvláštní předpis. A ten zvláštní předpis je právě tento zákon a pak řada vyhlášek, o kterých zde hovořil pan ministr, a je potřeba tento zvláštní předpis přijmout dříve, než začne platit občanský zákoník. Takže doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení. Děkuji. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A otevíráme obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Křeček. Prosím pana poslance Křečka, aby vystoupil jako první. Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já tady potřetí budu opakovat, že skutečně žádný právní předpis,

- 437 -

který by upravoval placení záloh na služby spojené s bydlením, není. V současné době kdyby se nějaký nájemník rozhodl, že žádné zálohy měsíčně platit nebude, tak by mu to asi, nebo určitě podle zákona prošlo, protože žádný právní předpis to nenařizuje. Takže tento právní předpis lze jenom uvítat. Trošku problém je v tom, že se obávám, že v této podobě, v jaké je předkládán, aby asi nemohl fungovat. Především § 5 odst. 1 říká, že se to bude účtovat tak, jak se nájemce dohodne s nájemníkem. Podle mého názoru prostě není možné, aby se s každým nájemníkem zvl᚝ pronajímatel dohadoval. To by potom nikdy k ničemu rozumnému nedošlo. Někdo by to chtěl podle velikosti bytu, někdo by to chtěl podle počtu osob. Čili podle mého názoru musí být dohoda, tak jak je to u jiných právních předpisů, s nadpoloviční většinou nájemců, která potom bude zavazovat všechny ostatní. Totéž se týká § 6, který to rovněž stanoví. Tam zase je, že musí u všech, přestože předpisy, které upravují některé služby, říkají, že tam stačí dohoda s nadpoloviční většinou. Takže já velmi varuji před tím, aby byla požadována dohoda se všemi. Ta prostě někdy není možná, stejně tak není možná dohoda s každým nájemníkem zvl᚝. To by se také k ničemu nedošlo. Co je pak podle mého názoru velmi důležité, je § 9 tohoto zákona, který konečně po dlouhých letech umožňuje paušál při placení za zálohy a za služby. Já už mnoho let prosazuji, že prostě některé služby, nebo většina služeb by se měla platit paušálem jak součást nájmu. Je přece nesmysl, když si jdete na oběd do restaurace, tak prostě zaplatíte cenu oběda, ale nikdo vám navíc neúčtuje také pronájem talíře, pronájem příboru, osvětlení sálu a mzdu číšníka. To prostě je v té ceně! Stejně jako v ceně nájmu musí být osvětlení domu, odvoz odpadků a provoz výtahu. Bez toho prostě se dům provozovat nedá. Ale když už jsme u toho, tak je správné, že § 9 tohoto zákona stanoví možnost paušálu, ale co v tom zákoně chybí, je to, že není jasně řečeno, jak se to bude účtovat těm, se kterými paušál nebude uzavřen. Není přece možné, aby ve druhém patře s panem Vomáčkou byl uzavřen paušál na služby — a jak se to bude účtovat všem ostatním, co se bude účtovat všem ostatním? Jestli se odpočítají náklady toho, kdo měl paušál, nebo ne, to je třeba ještě ujasnit. Čili domnívám se, že ještě je třeba tento zákon upravit, ale jinak ho velice vítám a je velice potřebný a je vůbec zázrak, že bydlení jakž takž funguje bez tohoto právního předpisu. Děkuji.

pouze přikázat. Tady se jedná o výbor pro veřejnou správu. Má někdo ještě nějaký jiný výbor? Není tomu tak, tak budeme hlasovat ten jeden. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázat výboru pro veřejnou správu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má číslo 97, přihlášeno je 163, pro hlasovalo 133, proti nula, takže to bylo přikázáno. Děkuji předkladatelům a končím bod 39. A teï tady máme bod číslo

62. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 558/ - třetí čtení Tady se ovšem přesouváme do třetího čtení. Poprosím ministra financí Miroslava Kalouska a zpravodaje Pavla Svobodu. Pozměňovací návrhy máme uvedeny v tisku 558/3. Já tedy otevřu do rozpravu, do které, jak vidím, se hlásí pan ministr Kalousek jako první. Prosím, pane ministře, můžete to otevřít.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kdo dál se hlásí do rozpravy? Nikdo. V tom případě můžeme zřejmě i tuto rozpravu ukončit. Tady snad nezazněly žádné návrhy na vrácení nebo nic takového, takže můžeme

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych rád poděkoval rozpočtovému výboru i plénu za projednání tohoto relativně velmi důležitého zákona, nicméně dovolte, abych se velmi stručně vyjádřil k pozměňovacímu návrhu pana poslance Vilímce. Pan poslanec Vilímec z důvodů, které možná politicky dokážu pochopit, se snaží přilepšit územně samosprávným celkům tím, že při vedení účetnictví a výkaznictví, to znamená hlášení jednotlivých údajů z účetní uzávěrky, náklady na tuto činnost chce pojmout legislativně jako přenesený výkon státní správy, které bude stát územně samosprávným celkům financovat. Já ve vší úctě prostě nemohu souhlasit. Jednak nevidím jediný důvod, proč by ze zhruba 18 tis. účetních jednotek veřejných i soukromých zrovna územně samosprávní celky měly mít tuto výhodu. Za druhé si dovolím tvrdit, že se nejedná o přenesený výkon státní správy, protože za své řádně vedené účetnictví a výkaznictví účetní jednotka odpovídá sama a dělá to sama pro sebe. Z hlediska výkaznictví to není práce pro stát, tím méně pro Ministerstvo financí, ale pro Českou republiku a její důvěryhodnost. Je mimořádná ostuda, že ještě v roce 2012 je účetnictví a výkaznictví ve veřejné sféře v podstatě v plenkách, zatímco po roce 1990 privátní sféra musela, protože jí nic jiného nezbylo, nebyla by důvěryhodná, tudíž nebyla by konkurence-

- 438 -

- 439 -

schopná — privátní sféra během dvou tří let dohnala ve svém účetnictví standardy vyspělého západního světa a samozřejmě nikdo nediskutuje o tom, že by privátním subjektům snad přispíval na účetnictví a výkaznictví. Je mimořádná ostuda, že dvacet let Česká republika, co se týče svých veřejných rozpočtů, účtovala a vykazovala, dovolte mi, promiňte mi to přirovnání, jako za krále Klacka. Doháníme to až v posledních letech pod zkušenostmi, které má vyspělý svět i finanční trhy se zeměmi, jejichž výkaznictví podlomilo důvěryhodnost investorů, jako například Řecko, popřípadě jiné země. Je to čím dál tím naléhavější a žhavější povinnost každé účetní jednotky a je to povinnost zákonodárného sboru stanovit taková pravidla, že ta účetní jednotka se tak musí chovat. Ale představa, že jí to bude finančně kompenzováno, je představa z jiného světa. To prostě nikde, nikomu, nikdo nefinancuje a nekompenzuje. Vést si řádně účetnictví a plnit své úkoly výkaznictví, a už vůči Ministerstvu financí, či vůči Českému statistickému úřadu, je povinností každé účetní jednotky. A by možná chápu politický akcent regionálního politika, tak dovolte, abych velmi zásadně, ale naprosto zásadně nesouhlasil s tímto nesystémovým pozměňujícím návrhem a s tím, že by měly být zvýhodněny z těch 18 tisíc účetních jednotek právě jenom územně samosprávné celky. Nedává to sebemenší smysl!

Poslanec Vladislav Vilímec: Pana poslance Vilímce... Ano, pane místopředsedo, dámy a pánové, já respektuji názor ministra financí. Myslím, je to názor zástupce vlády k vládnímu návrhu zákona. Musím nesouhlasit s jednou věcí: Není to můj návrh, ale je to návrh rozpočtového výboru, takže jedná se o návrh rozpočtového výboru. Ano, byl jsem to já, kdo tento pozměňovací návrh předložil rozpočtovému výboru. Já se přiznám, že nevnímám tento návrh tak dramaticky jako pan ministr. Možná několik vět na osvětlení tohoto návrhu. Ono se to netýká plné šíře účtování územních samospráv, ale pouze toho, co je přímo vymezeno v tomto návrhu. Ten pozměňovací návrh nic jiného nečiní, než doplňuje § 1 odst. 4 v tom smyslu, že vymezuje zajišování takzvaných souvisejících činností územních samospráv s výkaznictvím pro potřeby Ministerstva financí, tedy pro potřeby státu, jako přenesenou působnost s výjimkou těch činností, které jsou obsaženy v § 23b, to znamená s výjimkou samozřejmě sestavování souhrnných výkazů majetku a závazků, nákladů a výnosů, výkazu peněžních toků a také i plnění rozpočtu. To znamená, není to tak, že by stát měl přispívat na běžnou činnost územních samospráv jako ze zákona povinné účetní jednotky. Tento návrh — proč byl podán? Ten návrh nespadl z nebe, je to návrh,

který byl několikráte diskutován i na podvýboru pro financování územních samospráv a byl podán i za asistence Svazu měst a obcí a byl podán právě z toho z důvodu, že v souvislosti se zavedením tak zvaného pomocného analytického přehledu, a to na základě nikoliv zákona, ale vyhlášky Ministerstva financí, vznikají prokazatelně další náklady s vyplňováním takového výkazu, který je pro potřeby finančního řízení územních samospráv zcela zbytný a já musím říci — i autoritativně — pro nás je zcela zbytečný. Rozumím tomu, že se jedná o požadavek Evropské unie především z oblasti statistiky, a rozumím tomu — a tady chci pochválit Ministerstvo financí, že se snaží alespoň omezit počet subjektů, které jsou touto povinností dotčeny. V letošním roce z územních samospráv, pokud budu jmenovat obce, tuto povinnost mají pouze obce nad 3 tisíce obyvatel a Ministerstvo financí, alespoň tak jsem byl ujišován, předpokládá a slibuje, že učiní maximum pro to, aby se tato povinnost nerozšířila i na obce do 3 tisíce obyvatel, by platná vyhláška s tím počítá. Uvádím to i z důvodu, že při projednání tohoto pozměňovacího návrhu jsem se přesvědčil, a přímo na diskuzi se zástupci odboru účetnictví Ministerstva financí, že s výjimkou jedné jediné věci existuje jinak názorová shoda s Ministerstvem financí, existuje i názorová shoda, že nová povinnost vyplňovat ten takzvaný pomocný analytický přehled skutečně zatěžuje rozpočty obcí. Existuje také shoda, že v tuto chvíli je tento přehled nevyužitelný, a neexistuje shoda v tom, nakolik je tato věc přenesenou působností a nebo není přenesenou působností. Já musím říci, když pan ministr mluvil o tom, že samozřejmě — a tomu rozumím — stát nebude přispívat nikomu, ani územním samosprávám, jakékoli finanční prostředky na vedení účetnictví. Nicméně v tom letošním roce nikoliv na vedení účetnictví, ale na v podstatě plnění povinnosti vyplývající z požadavků Evropské unie, vyplývající tedy z požadavků statistiky, již vláda vlastně rozhodla o uvolnění z vládní rozpočtové rezervy až do výše 107 milionů korun a pro obce částku 70 tisíc korun a pro statutární města 150 tisíc korun, pokud o to požádají do 31. května, jako určitou částečnou kompenzaci dodatečných nákladů spojených s touto povinností. Samotné Ministerstvo financí alespoň v nějakých podkladových materiálech vyčíslilo, že se jedná maximálně o jednu třetinu nákladů, které vznikají. Shoda tedy nebyla nalezena pouze v jediné jedné věci. Já teï nechci odkazovat na usnesení, nebo respektive rozsudek například Nejvyššího správního soudu, co představuje výkon státní správy, co je přenesená působnost, co není přenesená působnost. Vnímám, že v tomto mám jiný názor, nebo máme odlišný názor od stanoviska Ministerstva financí a samotného ministra financí. Jsem přesvědčen, že ten pozměňovací návrh nezakládá nějakou obavu, že by stát musel financovat běžné povinnosti obcí jako účetní jednotky, že to takto vůbec nelze chápat,

- 440 -

- 441 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a vidím pana poslance Vilíma, ano můžete do rozpravy přímo samozřejmě. Ano.

nicméně vnímám, že tu obavu pan ministr financí má, a určitě Sněmovna rozhodne, jestli se k tomuto návrhu přikloní, či nepřikloní. Ale ještě bych chtěl na závěr konstatovat, že se nejedná o autentický návrh pana poslance Vilímce, ale že se jedná o návrh rozpočtového výboru. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Do rozpravy nemám přihlášku, takže pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, tak bychom mohli rozpravu ve třetím čtení ukončit. Zeptám se zpravodaje, jak tedy bychom měli postupovat. Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Co se týče techniky hlasování, budu velmi stručný. Nejdříve budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu rozpočtového výboru a poté budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. Jenom na okraj chci zdůraznit a navázat na slova pana ministra financí s tím, že se jedná skutečně o ryze technickou záležitost, technickou normu, která v podstatě implementuje evropské právo do našeho práva a současně zavádí, a to tady bylo taktéž řečeno a zdůrazněno, konečně účetnictví v tom pravém slova smyslu i do oblasti komunální sféry. Takže ještě jednou: chci dát hlasovat nejdříve o pozměňujícím návrhu a poté o návrhu zákona jako celku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se jenom zeptám, jestli někdo má námitky proti tomu, co tady navrhoval pan zpravodaj. Pokud ne, tak vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili. Omluva poslance Radima Jirouta, který se omlouvá z dnešního zasedání Sněmovny. Budeme se věnovat hlasování. Takže byste přednesl jednotlivé kroky a budeme je postupně hlasovat. Poslanec Pavel Svoboda: Prvním krokem by mělo být hlasování o pozměňujícím návrhu zde uvedeném s tím, že se pravděpodobně pan ministr i já vyjádříme. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, váš názor? Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Nemohu jinak, není to vzdor: nesouhlas.

Poslanec Pavel Svoboda: Já s tímto názorem taktéž souhlasím. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vy souhlasíte s nesouhlasem? (Zpravodaj: Souhlasím s nesouhlasem.) Aha. Myslím, že je to jasné. Budeme tedy hlasovat o tomto prvním pozměňujícím návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 98. Přihlášeno 154, pro hlasovalo 46, proti 99. Tento pozměňovací návrh přijat nebyl. A dále? Poslanec Pavel Svoboda: Nyní bychom měli hlasovat o návrhu zákona jako celku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: V tom případě přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 558, ve znění schválených pozměňovacích návrhů." Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento text, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 99. Přihlášeno 160. Pro hlasovalo 121, proti 6. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Můžeme ukončit bod 62. Máme tu bod číslo 63, kterým je

63. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb. /sněmovní tisk 570/ - třetí čtení Premiéra by zastoupila místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Zpravodajem je zpravodaj hospodářského výboru Ivan Fuksa. Otevírám rozpravu. Prosím tedy paní ministryni, aby vystoupila jako první.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A stanovisko zpravodaje?

Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake: Děkuji vám, pane místopředsedo. Dámy a pánové, novela tohoto zákona je předkládána s ohledem na nutnost řešení některých praktických problémů, jež nastaly po

- 442 -

- 443 -

účinnosti změny zákona provedeného zákonem č. 109/2009 Sb. Jedná se zejména o výkladové problémy s ohledem na definice dne poskytnutí podpory malého rozsahu, ale i praktické problémy s ohledem na provoz centrálního registru podpor malého rozsahu. Nově se do zákona dostává definice veřejné podpory, respektive odkaz na ni, dále pak definice podpory malého rozsahu, poskytovatele podpory malého rozsahu a příjemce podpory malého rozsahu. Mimoto dochází k dílčímu posílení koordinační a kontrolní úlohy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva zemědělství právě s ohledem na poskytování podpory malého rozsahu. Pozměňovací návrhy, které zazněly v rámci dosavadního projednání tohoto návrhu zákona, byly pouze legislativně technického charakteru, a proto předkladatel navrhuje předloženou novelu zákona schválit v podobě, která byla výsledkem druhého čtení, tedy včetně pozměňovacích návrhů. Děkuji.

Poslanec Ivan Fuksa: To znamená hlasujeme o pozměňovacím návrhu 570/2, který je pod písmenem A. Stanovisko hospodářské výboru je ano.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nemám další přihlášky do rozpravy, takže můžeme rozpravu asi ukončit. Zeptám se zpravodaje, jestli tam máme nějaké pozměňovací návrhy a jak bychom tedy měli hlasovat.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 101. Přihlášeno je 160, pro hlasovalo 157, proti žádný. I toto bylo přijato.

Poslanec Ivan Fuksa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak uvedla paní místopředsedkyně vlády, máme dva pozměňovací návrhy. Jeden pozměňovací návrh byl navržen ve druhém čtení. Je to skutečně jenom technická úprava, kde se mění pořadí číslování. To znamená, to je pozměňovací návrh k tomuto tisku pod písmenem A. Doporučujeme schválit. Druhý pozměňovací návrh, který — 270/2 pod písmenem B — je také pouze jenom technická úprava, kde se zařazuje do prvního bodu úplně § 1, který se opomněl a nebyl tam dopsán. Takže jen a jen technická změna. Takže tyto dvě změny na hlasování. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tedy budeme hlasovat nejdřív tyto změny a pak tedy celek návrhu. Poslanec Ivan Fuksa: Budeme hlasovat pozměňovací návrh A, potom pozměňovací návrh, který je uveden pod písmenem B, a potom celek jako celek zákona. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže dobře. Budeme takhle postupovat, pokud nikdo nic nenamítá. (Směrem k odcházejícímu zpravodaji:) Ale vy tam ještě musíte zůstat, vy mi to vždycky řeknete — že ano, ano. Budeme postupovat tak, jak jste navrhl. Nejdřív tedy první krok.

- 444 -

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Stanovisko? (Navrhovatelka: Souhlas.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 100. Přihlášeno je 160, pro hlasovalo 157, proti žádný. Je to schváleno. A další? Poslanec Ivan Fuksa: Druhý pozměňovací návrh pod písmenem B je doplnění paragrafu jedna. Stanovisko hospodářského výboru: ano. (Navrhovatelka: Také souhlas.)

Teï bychom asi měli hlasovat ten celek. Poslanec Ivan Fuksa: Jako celek, takže stanovisko hospodářského výboru: ano. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Předpokládám, že i stanovisko navrhovatele je kladné samozřejmě. (Souhlas.) Je to tak. Budeme hlasovat celý návrh usnesení, který vám přednesu: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb., podle sněmovního tisku 570, ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto souhlasí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 102. Přihlášeno je 160. Pro hlasovalo 157, proti 1, takže bylo přijato. Končím projednávání bodu 63. Otevírám tedy bod 64, to je

- 445 -

64. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 582/ - třetí čtení

Budeme hlasovat o proceduře. Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválení procedury, jak tady byla sdělena? Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 103, přihlášeno je 160, pro hlasovalo 145, proti 3, takže jsme proceduru schválili a teï podle ní můžeme postupovat.

Dívám se — je tady pan ministr Bendl, který by měl zaujmout místo u stoku zpravodajů stejně jako zpravodaj zemědělského výboru František Dědič? Pozměňováky máme pod číslem 582/ 3. Otevírám rozpravu ve třetím čtení, pokud chce někdo vystoupit. Připomínám, že jsme u tisku 582 ve třetím čtení — návrh zákona na ochranu zvířat proti týrání. Zdá se, že se do rozpravy nikdo nehlásí, takže můžeme rozpravu ukončit. Zeptám se zpravodaje, jak komplikovaný bude tedy postup a procedura hlasování.

Poslanec František Dědič: První hlasování — legislativně technické návrhy označené E1 až 3. (Stanovisko zpravodaje i ministra je souhlasné.)

Poslanec František Dědič: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Ta procedura nebude tak složitá. Já si ji dovolím navrhnout. Prvním hlasováním bychom se vypořádali s legislativně technickým pozměňovacím návrhem, který je uveden pod bodem E s mým jménem. Druhé hlasování by potom bylo hlasování o pozměňovacím návrhu obsaženém v usnesení zemědělského výboru, s výjimkou podbodu A2.2, což jsou náležitosti prováděcího předpisu. K tomu totiž podal variantní poslanecký návrh pan ministr Bendl. Potom bychom hlasovali odděleně o A2.2 zemědělského výboru, a pokud nebude přijat, tak pak dojde na hlasování o pozměňovacím návrhu uvedeném pod bodem A2.2 pana ministra Bendla, který je označen jako C2.2. Potom dojde na hlasování o písmenu B, což je pozměňovací návrh pana kolegy Papeže. Potom bychom se hlasováními 6 až 8 vypořádali se třemi pozměňovacími návrhy paní poslankyně Klasnové. Deváté hlasování by bylo o zákonu jako o celku. Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: No, tak to tak jednoduché nebylo, pane poslanče. (Smích v sále.) Já jsem čekal něco snazšího. Já se zeptám, jestli vám to takto vyhovuje. Pokud ne, tak můžete i nesouhlasit s takovýmto postupem, ale vypadá to, že ne. Nechám aspoň odhlasovat to, co bylo přečteno.

- 446 -

Budete to přednášet a budeme o tom postupně hlasovat. Můžeme začít.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 104, přihlášeno je 161, pro hlasovalo 153, proti nikdo. To bylo přijato. Poslanec František Dědič: Druhé hlasování bude o pozměňovacím návrhu zemědělského výboru, to znamená o pozměňovacím návrhu označeném jako A, s výjimkou bodu A 2.2. (Stanovisko zpravodaje i ministra je souhlasné.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 105, přihlášeno je 162, pro hlasovalo 156, proti nikdo, takže to bylo odhlasováno. Poslanec František Dědič: Třetí hlasování je o pozměňovacím návrhu obsaženém v usnesení zemědělského výboru pod bodem A2.2. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 106, přihlášeno je 163, pro hlasovalo 12, proti 89, takže to bylo zamítnuto. Poslanec František Dědič: Nyní můžeme přistoupit k hlasování o pozměňovacím návrhu uvedeném jako C2.2 pana poslance a ministra Bendla. (Stanovisko zpravodaje i ministra je souhlasné.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

- 447 -

Hlasování má pořadové číslo 107, přihlášeno je 163, pro hlasovalo 140, proti 8, takže to bylo přijato.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

Poslanec František Dědič: Jako další máme hlasování o písmenu B, pozměňovacím návrhu pana poslance Papeže. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.)

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 582, ve znění schválených pozměňovacích návrhů." O tom budeme nyní hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s textem, který jsem nyní přečetl, může zvednout ruku a stisknout tlačítko. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 112, přihlášeno je 165, pro hlasovalo 154, proti nikdo. Konstatuji tedy, že s návrhem zákona jsme vyslovili souhlas.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 108, přihlášeno je 163, pro hlasovalo 14, proti 89, takže to bylo zamítnuto. Poslanec František Dědič: Dostáváme se k bodu D, pozměňovacím návrhům paní poslankyně Klasnové. Nejprve hlasování o D1. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 109, přihlášeno je 164, pro hlasovalo 20, proti 83, takže to přijato nebylo.

Končím projednávání bodu 64. Žádám paní místopředsedkyni, aby se ujala řízení. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

Poslanec František Dědič: Nyní budeme hlasovat o D2. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 110, přihlášeno je 164 poslanců, pro hlasovalo 17, proti 84, takže to nebylo přijato. Poslanec František Dědič: Další dílčí hlasování je o D3. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.) Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování má pořadové číslo 111, přihlášeno je 164, pro hlasovalo 20, proti 87, takže to nebylo přijato. Poslanec František Dědič: Tím jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy a můžeme přistoupit k hlasování o zákonu jako o celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

65. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 536/ - třetí čtení U stolku zpravodajů zaujal místo ministr financí Miroslav Kalousek a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Pavel Suchánek. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku číslo 536/6. Otevírám rozpravu. Ptám se, kdo se do této rozpravy hlásí. Hlásí se pan ministr financí. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji, paní předsedající. Omlouvám se, že jsem tak učinil v předstihu, kdy ještě na mně nebyla řada. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Dychtivost je znakem mládí! (Smích v sále.) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Ach! Kéž byste měla pravdu! Obávám se, že tady půjde o nějaké úplně jiné příčiny.

- 448 -

- 449 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Je to jen taková slabá útěcha. (Smích v sále.) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já jsem se chtěl jen krátce vyjádřit ke vzneseným pozměňovacím návrhům, které vznesli pan poslanec Doktor, pan poslanec Florián a paní poslankyně Langšádlová. (Předsedající žádá o klid.) Pan poslanec Doktor navrhl ve druhém čtení o rok odložit účinnost, kdy povinné subjekty musí mít pro určité operace proškolený personál tak, aby rozeznal, nebo aby měl šanci rozeznat padělané bankovky, a ta účinnost je 12 měsíců od doby účinnosti zákona. Pan poslanec Doktor navrhuje účinnost odložit k 1. 7. 2013. Já k tomu mám víceméně neutrální stanovisko. Poskytne to subjektům více prostoru na řádnou přípravu. Uznávám, že příprava je spojená s poměrně složitými technickými personálními procesy, takže stanovisko neutrální. Bude-li to přijato, nestane se nic, co by mohlo ohrozit český právní řád v této oblasti. Další pozměňovací návrh pana poslance Doktora je vypuštění povinnosti absolvovat odborný kurz v případě tzv. cash backu. My jsme to konzultovali s Českou národní bankou. Česká národní banka by tuto povinnost ráda viděla limitovanou pro operace někde kolem 2000 a výše, což je asi velmi rozumné stanovisko vzhledem k tomu, že podle pravidel karetních asociací teï lze vybrat maximálně 1500. Já souhlasím, aby teï, v tuto chvíli, ta povinnost vypadla ze zákona úplně, což jinými slovy vyjadřuji kladné stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu. Pouze avizuji, že až pokrok pokročí a hotovostní limity se zvýší, že později bude možná nezbytné doplnit do zákona onen limit někde kolem 2000, ale teï by to bylo nadbytečné, protože se to míjí s realitou. To znamená, až se to střetne s realitou, bude potřeba to novelizovat a limitovat někde kolem 2000 korun. Teï tedy kladné stanovisko. V případě pana poslance Floriána prosím o pochopení, že budu hlasovat jako předkladatel pro vládní návrh, nicméně absolutně budu respektovat právo Poslanecké sněmovny. Mám k tomu prostě neutrální stanovisko, k tomuto pozměňovacímu návrhu, a zůstává na Sněmovně, jak se rozhodne stanovit onu hranici individuální svobody a boje s terorismem, nebo to se váže velmi obtížně. Stanovisko Bezpečnostní informační služby je zřejmé. Samozřejmě té vadí jakékoliv okleštění jejich kompetencí. Oproti vládnímu návrhu to samozřejmě není stanovisko nijak překvapivé. Poslední je poznámka k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Langšádlové. Za ten se vysloveně přimlouvám, nebo to zjednoduší legislativní proces. Dne 24. března byla zveřejněna ve Věstníku Evropské unie nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 236/212. My musíme adaptovat k listopadu tohoto roku, což by v případě, že by teï nebyl otevřen ten-

- 450 -

to zákon, vyžadovalo velmi rychlý legislativní proces a nový vládní návrh. Vzhledem k tomu, že jsme měli tento zákon otevřený ve druhém čtení, je nejjednodušší adaptovat toto nařízení pozměňovacím návrhem, a já tedy prosím jeho o schválení. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Ptám se, kdo další si přeje vystoupit v rozpravě. Hlásí se pan poslanec Bém. Prosím. Poslanec Pavel Bém: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, vzal jsem si s sebou tři své oblíbené knihy. Vzal jsem si s sebou bibli, talmud, a když dovolíte, třetí není kniha, ale je to taková útlá brožurka a jmenuje se Poděbradské artikuly. Já bych si dovolil z těchto Poděbradských artikulů — jsou čtyři, a budu citovat pouze a jenom z jednoho — dovolil bych si zacitovat. Nevezmu nám příliš našeho společného času. Občanská demokratická strana nepřistupuje k řešení problému nahodile. Nepředkládá sto na sobě nezávislých receptů na sto oddělených otázek. Snaží se místo nepřehledné hromady klíčů používat jeden klíč univerzální. Zná zvláštnosti jednotlivých skupin společenských problémů, ale nedá se jimi zmýlit natolik, aby se v bludišti dnešní složité doby chovala chaoticky, nekoncepčně a bez pevného kompasu. Co je tedy tím pevným kompasem, nebo co bylo tím pevným kompasem. Za prvé. Soukromí je nedotknutelné a Občanská demokratická strana jej bude chránit. Nedotknutelnost soukromí je předpokladem svobody. Proto je pro ODS prioritou. Zneužívání svobody je rubem samotné svobody. Útok proti svobodě vždy začínal jako líbivý krok k pořádku. ODS není pro anarchii. Stejně jako veřejnost vidíme leckdy obtížné a pomalé prosazování práva i vady v postupech vyšetřujících orgánů a soudců. Přejeme si bezpečnější ulice i korektnější podnikání a víme, co pro to musíme udělat. ODS odmítá laciná, líbivá řešení, jejichž realizace by znamenala vpád státu a jeho represivních složek do života a soukromí milionů poctivých lidí. Víme, že se každá další pravomoc státu preventivně omezovat svobodu, aby náhodou nebyla zneužita či každé další přitvrzení represivních funkcí státu, nakonec může obrátit proti nevinným. A to nedopustíme. Vážíme si totiž soukromí a individuálních svobod jako hodnoty nejvyšší a vždy budeme hledět, aby cena za údajné větší bezpečí nebyla zaplacena příliš draze. Dámy a pánové, já bych se tímto prostřednictvím rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu pana kolegy Floriána, kterému tímto děkuji. Koneckonců jsem se jednou jej pokusil vznést. Shodou náhod nebo okolností a nebo nějakého jiného běhu událostí jsem byl záhy konfrontován s

- 451 -

odposlechovou aférou, která nepochybně takovým zásahem do svobody nebo individuálních práv nejednoho, ale řádově desítek a možná stovek lidí byla. A musím vám říci, že to je něco, co bych nikomu z vás nepřál, nebo resp. nikomu z vás bych něco tak zlého nepřál. Pozměňovací návrh pana kolegy Floriána obsahuje v zásadě tři jednoduché věci. Pro úplnost si je dovolím zopakovat. Za prvé. Zásah represivních orgánů státu, v tomto případě Bezpečnostní informační služby, do bankovního tajemství a jeho prolomení je možné s odkazem na důvodovou zprávu, který ovšem nemá ale žádnou reflexi v samotné dikci navrhovaného zákona. Tedy pouze a jenom jedná-li se o hrozbu mezinárodního terorismu. Tedy můj návrh, nebo respektive návrh kolegy Floriána, který je, říkám, vlastně zrcadlovým obrazem návrhu, který jsem se pokusil v tom původním druhém čtení přednést já, v zásadě rozšiřuje zdůvodnění na to, aby tento instrument zásahů do osobních individuálních svobod, které jsou nedotknutelné podle mého soudu, bylo možno použít pouze a jenom v případě, kdy se jedná o hrozbu mezinárodního terorismu. Za druhé. Tam, kde dochází k nějakému vstupu nebo zásahu do individuálních svobod občanů, by asi měly být definovány kontrolní nástroje. Je tomu tak v činnosti zpravodajské služby. Ta má povinnost v případě, kdy vstupuje do osobního soukromí tím, že odposlouchává, to orwellovské ucho, ten Velký bratr, který je neustále nablízku, a už jakýmkoliv prostřednictvím, tak slyší, ale má taky povinnost být viděn, resp. být slyšen. Takže zákon o zpravodajských službách definuje takový kontrolní nástroj a dává jej do ruky mimo jiné také tomuto orgánu, tomuto sboru, Poslanecké sněmovně. Čili druhý návrh v tom pozměňovacím návrhu kolegy Floriána se týká kontrolních nástrojů. Nechce se zde nic jiného než to samé, co je dnes aplikováno v případě odposlechů. A za třetí. Samozřejmě v té konkrétní interakci mezi Bezpečnostní informační službou, zpravodajskou službou a bankou by mělo docházet k nějaké standardizované intervenci. Ta standardizovaná intervence je, že se příslušný pracovník Bezpečnostní informační služby prokazuje při prolamování bankovního tajemství nějakým papírem, nejlépe nějakým papírem s kulatým razítkem, nejlépe s kulatým razítkem, které ukazuje rozhodnutí příslušného, v tomto případě, nepletu-li se, Vrchního soudu v Praze. Takže ta třetí část tohoto návrhu definuje povinnost příslušné zpravodajské organizace prokázat se platným legitimním rozhodnutím soudu. To, že by takové rozhodnutí mělo obsahovat nebo mohlo obsahovat nějaké bankovní tajné, nebo respektive tajné informace, je lež! Není pravda. Takové rozhodnutí obsahuje pouze a jenom rozhodnutí soudu, které prolomení bankovního tajemství umožňuje. Žádný takzvaný tajný žalobní petit. Dámy a pánové, já bych se moc přimlouval — a v zásadě děkuji velmi

panu ministrovi za jeho... Rozumím tomu, že prostě jako představitel vlády předkládá vládní návrh a musí se chovat tak, jak se bude chovat, protože konzistentnost v zodpovědném rozhodování, v zodpovědné práci je jedna z dobrých ctností. Na druhou stranu si také vážím jeho neutralizace, řekněme, tvrdosti, případné možné tvrdosti toho stanoviska. A tímto mu za to vaším prostřednictvím, paní předsedající, děkuji.

- 452 -

- 453 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Děkuji. Dále zde mám s faktickou poznámkou přihlášenou paní poslankyni Kristýnu Kočí. (Ta z místa upřesňuje, že se nepřihlašovala.) Nesvítíte? (Smích v sále.) Ne, jsou ty stolky malé. Ano. Kdo se dále, prosím, hlásí do rozpravy? Pan ministr Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já děkuji za tu informaci o oblíbených knihách. Čekal jsem citáty i z těch dalších. Nedošlo tak ... Máme podobný vkus, by tedy k tomuto tématu by se spíše jako oblíbená literatura hodila vkladní knížka, ale tu teï nemám u sebe. Nicméně jednu jedinou poznámku, aniž bych cokoliv měnil na svém stanovisku: Bezpečnostní informační služba, prosím, není represivní orgán státu. Bylo tady varováno před zásahem represivních orgánů. Bezpečnostní informační služba je zpravodajská služba a není vybavena žádnými represivními pravomocemi, včetně toho, že není orgánem činným v trestním řízení. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Hlásí se pan poslanec Bublan. Poslanec František Bublan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, k tomu, co říkal pan poslanec Bém, bych měl několik poznámek. Především ta první se týká kontroly. Není pravda, že naše kontrolní komise má možnost kontrolovat příslušné odposlechy, které BIS vykonává. Tak tomu není, zákon to neumožňuje. A zvláště když jde o nějakou živou věc, nemáme šanci se to dozvědět. To je první poznámka. A to samozřejmě se vztahuje i k tomu, pokud bychom této službě umožnili prolomit bankovní tajemství, tak komise nemá možnost zjistit, v jakých případech bylo toto tajemství prolomeno. Druhá poznámka se týká toho samotného ustanovení — protože já si teï nejsem jist, jak bude BIS postupovat. BIS má několik možností, jak získat potřebnou informaci. Buïto na základě povolení soudu, pokud soud třeba povolí příslušný odposlech — anebo v tomto případě by povolil prolomení bankovního tajemství —, anebo použije takzvanou osobu jednající ve prospěch, to znamená získá někoho z příslušného finančního ústavu a ten

jí tu potřebnou informaci může podat. Samozřejmě na základě nějakého závazku nebo nějakého jejich spojení. A teï, když my tady odsouhlasíme to, že může BIS prolomit bankovní tajemství v případě mezinárodního terorismu, tak zda se bude toto vztahovat i na ty ostatní případy, to si nejsem tak úplně jistý, protože potom může dojít k tomu, že půjde o nějaký významný ekonomický zájem státu, a to BIS podle zákona může využít jinou možnost a tu informaci získá jiným způsobem. O to je to horší, protože tady už potom žádná možná kontrola, nebo dokonce souhlas nějakého soudu nebude potřebný, resp. nikdo se o tom z těchto institucí nedozví. Takže pro mě osobně je tento pozměňovací návrh trošku problematický. Já bych se přikláněl k tomu, aby zůstal ten vládní návrh s tím, že bychom zlepšili kontrolu zpravodajských služeb, rozšířili možnost kontrolovat tyto jednotlivé úkony, a potom by bylo vše jasné, transparentní a už by to vylučovalo možnost získávat tyto informace jiným způsobem než na základě povolení vrchního soudu. Takže to je jenom moje poznámka. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě. Pokud se nikdo nehlásí — ještě jednou se hlásí pan poslanec Bém. Poslanec Pavel Bém: To bude krátká technická poznámka. Já si velmi vážím zkušeností pana poslance Bublana a právě jeho slova mě vedou k otázce. Já vám nerozumím, pane poslanče. Vy říkáte jednou větou — to je takové contradictio in adjecto — vy říkáte jednou větou: my bychom rádi zvýšili kontrolní nástroje, a možná dokonce i pravomoci Poslanecké sněmovny ve vztahu ke kontrole zpravodajských služeb, aby... A teï já za tím nechám ty tři tečky, protože ty tři tečky představují ten můj komentář. Já jsem vás nechtěl zdržovat, proto jsem necitoval z těch dalších svatých knih, ale to je — v uvozovkách — a omluvte tu moji okázalost v té metafoře, to je jakási naše politická, chcete-li, bible naší politické strany. Já to stále ještě říkám tak, jak to skutečně cítím a jak ten politický svět, ideový svět, vnímám. Takže na jedné straně pan poslanec říká "zvýšit kontrolní nástroje" a na druhé straně v okamžiku, kdy se zde jeden zavádí, a ten se nezavádí v nějaké nadstandardní úrovni, ten se zavádí na stejné úrovni jako u odposlechů, říká "já bych radši podpořil ten návrh vládní". V tom vám nerozumím, pane poslanče, protože, upřímně řečeno, vy jste popsal svět, který já jsem před chviličkou citoval v těch nejhorších možných mytologizovaných barvách zásahu do osobního soukromí. Když tedy nebu-

- 454 -

de použit ten oficiální nástroj, který je možností nedovoleného... nebo resp. zásahu do individuálních svobod a práv člověka tím, že je odposloucháván, nebo mu lezu na bankovní účty, z rozhodnutí soudu, tak ta zpravodajská organizace — a já jsem říkal zpravodajské represivní orgány, protože sice každý má jiné působnosti, ale ony spolu velmi úzce souvisí a to přece každý průměrně uvažující člověk v této sněmovně velmi dobře ví. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pane poslanče, promiňte, já se vás musím zeptat, abych dostála jednacímu řádu. Hlásil jste se s faktickou. Ta již uplynula. Přejete si pokračovat? Poslanec Pavel Bém: Děkuji. Řeknu jenom jednu větu na závěr. Právě virtualizovaná mytologizovaná realita, o které hovořil pan poslanec Bublan, je děsivá a už právě proto bychom neměli orgánům a už zpravodajským, nebo represivním tyto pravomoci zvyšovat. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a ptám se, zda si páni zpravodajové a pan navrhovatel přejí vystoupit se závěrečnými slovy. Nehlásí se nikdo z nich, a my tedy můžeme přikročit k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby navrhl postup při hlasování. Poté bude jednotlivé návrhy přednášet a budeme si k nim říkat stanoviska před hlasováním. Prosím, seznamte nás s postupem, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Postup bude velmi jednoduchý, nebo nebyl podán návrh na zamítnutí. Jsou podány tři pozměňovací návrhy, lépe řečeno od tří poslanců. Pan navrhovatel Doktor souhlasí s hlasováním jako celkem, oběma pozměňovacími návrhy. Pak pan kolega Florián a paní kolegyně Langšádlová. Po odhlasování těchto tří pozměňovacích návrhů můžeme hlasovat o zákonu jako celku. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Má někdo proti takto navrženému postupu námitky? Pokud ne, považuji to za všeobecný souhlas a nedám o tom hlasovat, o návrhu na schválení postupu. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s prvním návrhem, o kterém budeme hlasovat. Poslanec Pavel Suchánek: První hlasování je pozměňovací návrh pana poslance Doktora pod písmenem A. Stanovisko zpravodaje je kladné. (Ministr souhlasí.)

- 455 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo podporuje tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 113 z přihlášených 166 poslanců, pro 48, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím další návrh, pane zpravodaji. Poslanec Pavel Suchánek: Druhý návrh podle tisku 536/6 je pod písmenem B poslance Floriána. Zpravodaj má neutrální stanovisko. (Ministr má stanovisko neutrální.)

Poslanec Pavel Suchánek: Poslední hlasování je pozměňovací návrh pod písmenem C paní kolegyně Langšádlové. Souhlas. (Ministr souhlasí.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Stanoviska zazněla. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 117 z přihlášených 154 poslanců pro 146, proti 3. I tento návrh byl přijat. Bylo již hlasováno o všech návrzích?

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Stanoviska jsme slyšeli. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo tento návrh podporuje. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 114 z přihlášených 168 poslanců pro 83, proti 34. Tento návrh nebyl přijat. Bude kontrola hlasování. Posečkáme malou chvíli. Hlásí se paní poslankyně Chalánková. Prosím. Poslankyně Jitka Chalánková’: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla jsem hlasovat ano, a na sjetině mám křížek. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zpochybňujete tedy hlasování. Je zde námitka proti hlasování, o které dám hlasovat, zda tato bude přijata. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Hlasování jsem již zahájila. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 115 z přihlášených 168 pro 138, proti 4. Námitka byla přijata. Dříve než budeme znovu opakovat hlasování o předchozím pozměňovacím návrhu, tak vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali. Poprosím pana zpravodaje, aby ještě jednou pro přesnost zopakoval, o čem budeme nyní hlasovat.

Poslanec Pavel Suchánek: Ano, bylo hlasováno o všech třech. Můžeme hlasovat o zákonu jako celku. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Předtím přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 536, ve znění schválených pozměňovacích návrhů." O tomto návrhu usnesení zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 118 z přihlášených 155 pro 145, proti 2. Návrh byl přijat. Mohu konstatovat, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji předkladateli i zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k bodu následujícímu. Ještě předtím se zeptám, jestli pan poslanec Grebeníček se hlásí s faktickou poznámkou. Nehlásí. Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

Poslanec Pavel Suchánek: Je to pozměňovací návrh pana poslance Floriána pod písmenem B.

67. Vládní návrh ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou /sněmovní tisk 548/ - třetí čtení

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování pořadové číslo 116 z přihlášených 154 poslanců pro 85, proti 32. Tento návrh byl přijat. Prosím další návrh, pane zpravodaji.

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr vnitra pan Jan Kubice a zpravodaj zahraničního výboru, respektive zpravodajka paní poslankyně Kateřina Konečná. Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly předneseny.

- 456 -

- 457 -

Otevírám rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a pravděpodobně paní zpravodajka bude mít závěrečné slovo — nebo chce nás již provázet hlasováním. Ptám se tedy, zda si závěrečné slovo přeje pan ministr. Taktéž ne. Čili přikročíme k hlasování. Prosím paní zpravodajku, aby nás seznámila s postupem. Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, tento hlasovací postup bude velmi jednoduchý. (V sále je neklid. Předsedající žádá o klid.) Všichni určitě znáte usnesení zahraničního výboru, které dává doporučující souhlasné stanovisko bez pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení taktéž nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy, to znamená, že nás čeká jedno jediné hlasování o návrhu zákona, jak byl předložen z dílny Ministerstva vnitra a vlády. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Budeme tedy hlasovat o celém návrhu zákona. Jedná se však o zákon ústavní, k jeho přijetí je zapotřebí třípětinové většiny, a já tedy žádám, aby bylo nastaveno příslušné kvorum. Již se tak stalo. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem ústavního zákona o změnách státních hranic s Rakouskou republikou, podle sněmovního tisku 548." O tomto návrhu zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 119 z přihlášených 159, respektive 160 poslanců pro 132, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Můžeme přistoupit k následujícímu bodu. Tím je

68. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 551/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal jak pan ministr obrany Alexandr Vondra, tak zpravodaj výboru pro obranu pan poslanec Jan Vidím. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovní tisku číslo 551/3. Otevírám rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, zda se do rozpravy hlásí někdo z místa. Nikoho nevidím, proto rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova zpravodaje a ministra. Závěrečná slova nebudou a my nyní přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích.

- 458 -

Prosím zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou a poté jednotlivé návrhy přednášel. Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně, vážená paní předsedající, paní a pánové, procedura je velmi jednoduchá. Nejprve budeme na základě sněmovního tisku 551/3 hlasovat o pozměňujícím návrhu uvedeném pod písmenem C. Bude-li tento návrh přijat, pak pozměňovací návrh pod písmenem B a pozměňovací návrh pod písmenem A. Body 3 a 4 jsou nehlasovatelné. Nebude-li přijat, budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu pod písmenem B. Pokud ten bude přijat, pak jsou nehlasovatelné body 3 a 4 v pozměňovacím návrhu pod písmenem A. Nebude-li přijat, budeme hlasovat o písmenu A jako o celku. Čili hlasujeme v pořadí C, B, A. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Návrh postupu jsme slyšeli. Má někdo připomínku? Jiný návrh? Přeje si někdo, abychom o návrhu postupu hlasovali? Pokud ne, považuji to za všeobecný souhlas. Procedura není nikterak dlouhá. Prosím tedy pana zpravodaje, aby nás seznámil s prvním návrhem a poté, aby zazněla stanoviska jak jeho, tak pana ministra. Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Budeme tedy hlasovat o návrhu uvedeném pod písmenem C pana poslance Daniela Korteho. Nesouhlas. (Ministr Vondra: Nesouhlas.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Stanoviska zazněla. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 120 z přihlášených 161 poslance pro 4, proti 96. Tento návrh nebyl přijat. Prosím další návrh. Poslanec Jan Vidím: Nyní budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu pod písmenem B. Je to můj pozměňovací návrh a kupodivu jej doporučuji. (Ministr Vondra: Souhlas.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo podporuje tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 121 z přihlášených 164 poslanců pro 135, proti 12. Tento návrh byl přijat. Prosím dále. Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Přijetím tohoto návrhu se staly nehlasovatelné body 3 a 4 pod písmenem A. Nyní tedy budeme hlasovat o písmenu A body 1, 2. Doporučuji. (Ministr Vondra: Také souhlas.)

- 459 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Stanoviska zazněla. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo podporuje tento pozměňovací návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 122 z přihlášených 164 poslanců pro 146, proti 1. I tento návrh byl přijat. Dalším prosím. Poslanec Jan Vidím: Paní předsedající, tím jsme vyčerpali všechny pozměňující návrhy. Je možné hlasovat o závěrečném usnesení. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. O všech návrzích tedy bylo hlasováno. Než přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona, přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 551, ve znění schválených pozměňovacích návrhů." O tomto návrhu usnesení zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 123 z přihlášených 165 poslanců pro 151 poslanec, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji předkladateli i zpravodaji a končím projednávání tohoto návrhu.

Nyní otevírám rozpravu. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se do této rozpravy chce přihlásit z místa. Pokud se nehlásí nikdo, rozpravu končím. Ptám se, zda si pánové přejí závěrečná slova. Není tomu tak. Nyní tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. S ohledem na to, že žádný pozměňovací návrh nebyl přednesen, mohu přistoupit rovnou k návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů podle sněmovního tisku 563." O tomto návrhu zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 124 z přihlášených 165 poslanců pro 137, proti 2. Návrh byl přijat a já konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Tím končí jeho projednávání. Dalším návrhem, kterým se budeme zabývat, je

70. Vládní návrh zákona o kontrole (kontrolní řád) /sněmovní tisk 575/ - třetí čtení

Přistoupíme k následujícímu bodu. Tím je

69. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr vnitra Jan Kubice a zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Roman Sklenák. Pozměňující návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku číslo 575/2. Otevírám rozpravu, nemám do ní žádnou přihlášku. Hlásí se do této rozpravy někdo? Nikdo se nehlásí, rozpravu proto končím. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou, kterou navrhuje pro hlasování o pozměňovacích návrzích. Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Byly podány dva pozměňovací návrhy. Navrhuji tedy, abychom hlasovali nejprve o návrhu označeném A1 a poté o návrhu označeném A2 a poté o návrhu zákona jako celku.

U stolku zpravodajů zaujali místo ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Miroslav Jeník. Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly předneseny.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Procedura je jednoduchá. Předpokládám všeobecný souhlas s tímto postupem. Prosím, pane zpravodaji, abyste přednesl první pozměňovací návrh.

- 460 -

- 461 -

Poslanec Roman Sklenák: První pozměňovací návrh se týká upřesnění prvního odstavce § 25. Stanovisko souhlasné. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Stanovisko pana ministra? (Souhlasné.) Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takto přednesený návrh. Kdo je proti? V hlasování číslo 125 z přihlášených 167 poslanců pro 145, proti 1. Návrh byl přijat. Prosím další návrh. Poslanec Roman Sklenák: Nyní bychom měli hlasovat o pozměňovacím návrhu označeném jako A2, který vyjímá z působnosti zákona Nejvyšší kontrolní úřad. Stanovisko kladné. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Stanovisko pana ministra? (Kladné.) Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 126 z přihlášených 168 poslanců pro 146, proti žádný. Návrh byl přijat. Vyčerpali jsme tím pozměňovací návrhy? Poslanec Roman Sklenák: Vyčerpali jsme pozměňovací návrhy a nyní vás, paní předsedající, prosím, abyste dala hlasovat o návrhu zákona jako o celku. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o kontrole (kontrolní řád), podle sněmovního tisku 575, ve znění schválených pozměňovacích návrhů." Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti návrhu? V hlasování číslo 127 z přihlášených 169 poslanců pro 114, proti 9. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a tím končí jeho projednávání.

Poslanec Pavel Ploc: Děkuji za slovo. Paní předsedající, já jenom pro stenozáznam. U bodu 69 u předchozího hlasování mám na sjetině zdržel se, a hlasoval jsem ano. Takže jenom pro stenozáznam, nezpochybňuji hlasování. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, to byla informace pro stenozáznam. Já vás chci seznámit se stavem následujícího bodu. Navrhovatelem je Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje. Zástupce navrhovatele se omlouvá, a pokud s tím bude všeobecný souhlas, zařadíme tento bod na konec všech bodů této naší schůze. Hlásí se pan Stanjura. (Jmenovaný jedná s paní předsedající mimo mikrofon.) Hlásí se předseda poslaneckého klubu ODS pan Stanjura. Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Navrhuji, abychom toto třetí čtení projednali bez přítomnosti navrhovatelů. Není tam ani jeden pozměňující návrh. Předpokládám, že navrhovatel by vyjádřil kladné stanovisko s tím původním zněním, ke kterému jsme žádný pozměňovací návrh nepřijali. Já myslím, že to můžeme dneska klidně odhlasovat, nemusíme to přesouvat na další schůzi. Aby jel někdo 400 km z Ostravy a řekl "trváme na tom, co jsme sem poslali", mi přijde docela zbytečné. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Já se ptám, zda se někdo hlásí a chce reagovat. Prosím, pan poslanec. Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji, paní předsedající. Já bych podpořil návrh pana Stanjury, opravdu je to rozumné, a projednat to dneska. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Ještě pan předseda poslaneckého klubu KSČM Kováčik.

Já vidím přihlášku pana poslance Skopala. (Hlasy: Poslance Ploce.) Tak pan poslanec Skopal si upraví svoje tlačítka a pan poslanec Ploc se hlásí. Prosím.

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní předsedající, paní a pánové, jakkoli se mi jako zpravodaji tohoto zákona jeví návrh pana kolegy Stanjury velmi racionální, mám přece jenom pochybnost, protože mám pocit, že by to bylo precedenční rozhodnutí, že bychom připustili, že předkladatel není přítomen. Takže pokud se Sněmovna rozhodne, tak já jako zpravodaj jsem připraven samozřejmě na to hlasování, ale mám tuto pochybnost. Děkuji.

- 462 -

- 463 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Hlásí se pan poslanec Vidím. Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Paní předsedající, paní a pánové, skutečně praxe je taková, že třetí čtení uvádí navrhovatel. Tuto praxi jsme již jednou porušili, a to v roce 2007. Pravda, je to již nějaký čas. Ta praxe vychází z toho, že navrhovatel se vyjadřuje buï souhlasně, či nesouhlasně k pozměňujícím či doplňujícím návrhům. V tomto případě takové návrhy nebyly vzneseny, proto se domnívám, že přítomnost navrhovatele není nezbytná. Jednací řád nevyžaduje přítomnost navrhovatele ve třetím čtení, na rozdíl od čtení prvého a čtení druhého, kde je výslovně uvedeno, že návrh předkládá navrhovatel. Čili přítomnost není nezbytná, zvláště pak nejsou-li žádné doplňující či pozměňující návrhy.

71. Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 503/ - třetí čtení

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ještě jednou pan poslanec Kováčik. Abychom ale nestrávili více času touto diskusí než samotným návrhem.

Zástupce Moravskoslezského kraje nezaujme místo u stolku zpravodajů, jednací řád s touto eventualitou počítá a žádného porušení se nedopouštíme. Kromě toho zde sedí zpravodaj pan poslanec Pavel Kováčik. Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy předneseny nebyly. Otevírám rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Nevidím nikoho, rozpravu končím. Pokud si nepřeje vystoupit pan zpravodaj, tak můžeme přikročit k hlasování o celém návrhu zákona.

Poslanec Pavel Kováčik: To určitě nestrávíme. Já jsem nedal žádný jiný návrh než pan kolega Stanjura, čili neřekl jsem, že s tím nesouhlasím. Jenom jeden problém. On ten navrhovatel přece může ještě ve třetím čtení návrh zákona stáhnout, on má právo, aby přednesl závěrečnou řeč. Čili není jenom o vyjádření k pozměňovacím návrhům. Ale říkám, jako zpravodaj jsem připraven. Děkuji.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku č. 503.

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, toto je rozprava k proceduře, toto není rozprava obecná, tak prosím, aby si to všichni poslanci a poslankyně uvědomili, to platí i na vás, pane poslanče Rykalo. Já bych... (Poznámka poslance Rykaly mimo mikrofon, že hovořil s předkladatelem.) Vy jste hovořil s předkladatelem, vaše slova jsou vítána. Prosím.

O takto předneseném návrhu zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? V hlasování číslo 128, z přihlášených 169 poslanců, pro 155, proti žádný, návrh byl přijat a já konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem v tuto chvíli hovořil s předkladatelem telefonicky. Pan Miroslav Novák je v Ostravě, a nemá námitek proti tomu, abychom to projednali bez jeho přítomnosti. (Ohlas v sále.) Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Tak se to vyřešilo, děkujeme. Přistoupíme k projednání bodu

- 464 -

Nyní budeme pokračovat bodem číslo 20, je to návrh... A, hlásí se... Prosím. Poslanec Zbyněk Stanjura: Po dohodě se svými kolegy, předsedy klubů, možná i s paní kolegyní (směrem ke Kateřině Klasnové), nevím, to jsem nestačil projednat — říkám, to jsem nestačil, ale s vaší zástupkyní jsme to projednali ráno (poslankyně Drastichová souhlasně kývá), navrhuji procedurální návrh, abychom vyřadili z pořadu schůze všechny chybějící — dosud neprojednanébody.

- 465 -

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Návrh zazněl, chce se k němu někdo vyjádřit? Nebo přistoupíme rovnou k hlasování. Je to procedurální návrh a já o něm dávám hlasovat nyní. Prosím, kdo podporuje návrh, který přednesl pan předseda Stanjura? Kdo je proti? V hlasování číslo 129, z přihlášených 168 poslanců, pro 108, proti 12. Návrh byl přijat. Já tedy v takovém případě končím 38. schůzi Poslanecké sněmovny, děkuji vám všem za účast, za spolupráci a přeji pokud možno hezký čas. (Schůze skončila v 17.32 hodin.)

- 466 -