PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období ___________________________________________________________

409

Vládní návrh

na vydání

zákona kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

-2-

Vládní návrh ZÁKON ze dne ........2011, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009, zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. ……/2011 Sb., se mění takto:

1.

V § 1 písm. b) se slova „je na základě tohoto zákona poskytována zdravotní péče“ nahrazují slovy „jsou na základě tohoto zákona ze zdravotního pojištění hrazeny zdravotní služby (dále jen „hrazené služby“)“.

2.

V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 49 zní:

-3„(2) Tento zákon se použije, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení jinak49). _______ 49 ) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.“.

3.

V § 7 odst. 1 písm. d) se za slova „mateřské a“ vkládají slova „osoby na“.

4.

V § 8 odst. 1 písm. f) bodě 2 se slova „nebyla poskytnuta zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „nebyly poskytnuty hrazené služby“.

5.

V § 8 odst. 4 větě třetí se slova „úhradu péče hrazené zdravotním pojištěním“ nahrazují slovy „poskytování hrazených služeb“.

6.

V § 11 odst. 1 písmeno a) až d) znějí:

„a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku; přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny19) vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v tomto ustanovení. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní

-4pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení, b) na výběr poskytovatele zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“), který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele; v případě registrujícího poskytovatele může toto právo uplatnit jednou za 3 měsíce, c) na časovou a místní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny, d) na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu,“. 7.

V § 11 odst. 1 písm. e) se slovo „zařízení“ nahrazuje slovem „poskytovatel“.

8.

V § 11 odst. 1 písm. f) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“.

9.

V § 11 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

„g) na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j). 10.

V § 11 odst. 1 písm. h) se slova „zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „poskytovatel je povinen“.

11.

V § 11 odst. 1 písm. i) se slovo „zařízením“ nahrazuje slovem „poskytovatelem“, slovo „zařízení“ se nahrazuje slovem „poskytovatel“ a slovo „povinno“ se nahrazuje slovem „povinen“.

12.

V § 11 odst. 1 se čárka na konci písmene j) nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje.

13.

V § 11 odstavec 2 zní:

„(2) Má-li pojištěnec za to, že mu nejsou poskytovány hrazené služby v souladu s tímto zákonem, může podat stížnost podle zákona o zdravotních službách.“. 14.

Poznámky pod čarou č. 22 a 23 se zrušují.

15.

V § 11 odst. 3 se věty druhá až čtvrtá zrušují.

-516.

V § 11 odst. 3 písm. a) se slova „zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným ve větě druhé a třetí, která je částečně hrazena“ nahrazují slovy „hrazených služeb poskytnutých poskytovatelem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím služební poměr vojáků z povolání, které jsou částečně hrazeny“.

17.

V § 11 odst. 3 písm. b) se slova „preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „hrazených služeb“.

18.

V § 11 odst. 5 se slovo „lékaře“ nahrazuje slovem „poskytovatele“ a slovo „dopravní“ se nahrazuje slovy „zdravotnické dopravní“.

19.

V § 12 písmeno d) zní:

„d) poskytnout součinnost při poskytování zdravotních služeb a kontrole průběhu individuálního léčebného postupu a dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim,“.

20.

V § 12 písm. h) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a slova „a prostředků zdravotnické techniky“ se nahrazují slovy „,potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků“.

21.

V § 12 se na konci textu písmene k) doplňují slova „;pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje (dále jen „bydliště“),“

22.

V § 12 písm. m) se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „ poskytovateli“.

23.

V § 12 písm. n) se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“, slovo „péči“ se nahrazuje slovem „služby“ a slova „poskytnuté zdravotní péče a výší úhrady“ se nahrazují slovy „poskytnutých zdravotních služeb a výší úhrady“.

24.

Nadpis části páté zní: „PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ HRAZENÝCH SLUŽEB“.

25.

Nadpis § 13 zní: „Hrazené služby“.

26.

V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ péče poskytnutá“ nahrazují slovy „služby poskytnuté“.

-627.

V § 13 odst. 1 písm. a) se slovo „odpovídá“ nahrazuje slovem „odpovídají“, slovo „jejím“ se nahrazuje slovem „jejich“ a slovo „bezpečná“ se nahrazuje slovem „bezpečné“.

28.

V § 13 odst. 1 písm. a) a b) se slovo „je“ nahrazuje slovem „jsou“.

29.

V § 13 odst. 1 písm. c) se slovo „její“ nahrazuje slovem „jejich“ a slovo „jejího“ se nahrazuje slovem „jejich“

30.

V § 13 odstavec 2 zní:

a)

b) c) d) e) f) g) h) i) j)

31.

„(2) Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem: zdravotní péče preventivní, dispenzární, diagnostická, léčebná, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, ošetřovatelská, paliativní a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem, a to ve všech formách jejího poskytování podle zákona o zdravotních službách, poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků, přeprava pojištěnců a náhrada cestovních nákladů, odběr krve a odběr tkání, buněk a orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), přeprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, přeprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, přeprava odebraných tkání, buněk a orgánů, prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně přepravy, pobyt průvodce pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem; tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou na základě identifikačních údajů pojištěnce o úhradu požádá příslušný poskytovatel.“. V § 13 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8

32.

V § 13 odst. 3 až 8 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“.

33.

V § 13 odst. 3 ve větě první se slova „péči uvedenou“ nahrazují slovy „služby uvedené“ a ve větě druhé slovo „takové“ se nahrazuje slovem „takových“.

-734.

V § 13 odst. 4 se slova „péči, která je takto označena“ nahrazují slovy „služby, které jsou takto označeny“ a slova „péči, kterou“ se nahrazují slovy „služby, které“.

35.

V § 13 odst. 5 se slovo „kterou“ nahrazuje slovem „které“, slova „zdravotnické zařízení povinno“ se nahrazují slovy „poskytovatel povinen“, slova „zdravotnického zařízení“ se nahrazuje slovem „poskytovatele“, a slova „zveřejněn ve zdravotnickém“ se nahrazují slovy „poskytovatelem zveřejněn v prostorách zdravotnického“ a za slovy „přístupném místě a“ se vkládá slovo „dále“.

36.

V § 13 odst. 6 až 8 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „Poskytovatel“.

37.

V § 13 odst. 6 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a slovo „povinno“ se nahrazuje slovem „povinen“.

38.

V § 13 odst. 8 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“, slova „zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovateli“, „odst. 3“ se „odst. 2“, slovo „vynaložilo“ se nahrazuje slovem „vynaložil“ a slovo „zabránilo“ slovem „zabránil“.

39.

V § 14 se slova „péče poskytnutá“ nahrazují slovy „služby poskytnuté“ a slova „nutné a neodkladné léčení, jehož“ se nahrazují slovy „neodkladnou zdravotní péči, jejíž“.

40.

V § 15 odst. 2 se za slova „pojištění se“ vkládá slovo „dále“.

41.

V § 15 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „ženského lékaře v souvislosti s mimotělním“ nahrazují slovy „poskytovatele v oboru gynekologie a porodnictví v souvislosti s umělým“.

42.

V § 15 odst. 5 větě čtvrté, § 16a odst. 2 písm. b) a f), § 16a odst. 4 a v § 22 písm. c) se slovo „ústavní“ nahrazuje slovem „lůžkové“.

-843.

V § 15 odst. 7 se slova „zdravotní péče poskytovaná“ nahrazují slovy „zdravotní služby poskytované“.

44.

V § 15 odst. 10 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“ a na konci textu odstavce se doplňuje slovo „poskytovatele“.

45.

V § 15 odst. 14 větě druhé se slova „Hrazená péče dále nezahrnuje“ nahrazují slovy „Hrazené služby dále nezahrnují“ a ve větě třetí se slovo „výkonů“ nahrazuje slovem „služeb“, slovo „výkony“ se nahrazuje slovem „služby“, slovo „financí26)“ se nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; jde-li“o úhradu na dožádání orgánů Policie České republiky, zašle poskytovatel vyúčtování Ministerstvu vnitra, a to nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly zdravotní služby poskytnuty“.

46.

Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

47.

V § 15 odstavec 15 zní:

„ (15) Zdravotní služby poskytované v dětských domovech pro děti do 3 let věku zdravotnickými pracovníky, kteří jsou zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb v tomto zdravotnickém zařízení, se hradí z rozpočtu zřizovatele. Z rozpočtu zřizovatele se hradí též zdravotnická záchranná služba, s výjimkou zdravotních výkonů podle § 28.“.

48.

V § 16 odstavec 1 zní:

„(1) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.“. 49.

V § 16 odst. 2 se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“.

50.

V § 16a odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazených služeb hradit poskytovateli, který hrazené služby poskytl, regulační poplatek ve výši“.

51.

V § 16a odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře“ nahrazují slovy „u lékaře poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, gynekologie a porodnictví, nebo za

-9návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u lékaře poskytovatele v oboru zubní lékařství“.

52.

V § 16a odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „poskytujícího specializovanou ambulantní péči“ nahrazuje slovy „poskytovatele specializované ambulantní péče“.

53.

V § 16a odst. 1 písm. a) bod 3 zní:

„3. návštěvní službu poskytnutou lékařem poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost,“.

54.

V § 16a odst. 1 písmeno e) zní:

„e) 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen „pohotovostní služba) v pracovní dny v době od 17 do 7 hodin a v sobotu, neděli a ve svátek, není-li tato doba pravidelnou ordinační dobou poskytovatele zajišťujícího pohotovostní službu; regulační poplatek za využití pohotovostní služby se neplatí, pokud dojde k následnému přijetí pojištěnce do lůžkové péče,“. 55.

V § 16a odst. 1 písm. f) se slova „ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34)“ nahrazují slovy „lůžková péče včetně lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče“.

56.

V § 16a odst. 3 písm. e) se za slovo „lékařem“ vkládá slovo „poskytovatele“.

57.

V § 16a odst. 5 se slova „příjmem zdravotnického zařízení, které“ nahrazují slovy „příjmem poskytovatele, který“, slovo „vybralo“ se nahrazuje slovem „vybral“ a slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ se nahrazují slovy „Poskytovatel je povinen“.

58.

V § 16a odstavec 6 zní:

„(6) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí poskytovateli v souvislosti s poskytováním hrazených služeb. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí poskytovateli nejdéle do 8 kalendářních dnů po ukončení hospitalizace, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec hospitalizován po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Poskytovatel je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení regulačního poplatku, s uvedením čísla pojištěnce, výše regulačního poplatku, otiskem razítka poskytovatele a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o poskytovatele lékárenské péče, též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1.“.

- 10 59.

V § 16a odst. 7 se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel je povinen“ a slova „poskytnuté zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“.

60.

V § 16a odst. 8 se slova „Zařízení lékárenské péče je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel lékárenské péče je povinen“ a slova „limitu podle odstavce 1 “ se nahrazují slovy „limitu podle § 16b odst. 1“.

61.

V § 16a odst. 9 větě první se slova „Zdravotnické zařízení je povinno“ nahrazují slovy „Poskytovatel je povinen“, slova „nebo 3“ se nahrazují slovy „až 4“ a ve větě druhé se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“.

62.

V § 16a odst. 10 se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „Poskytovatel“, slova „hrazené péče, která“ se nahrazují slovy „hrazených služeb, které“, slovo „nepodléhá“ se nahrazuje slovem „nepodléhají“, slova „porušování tohoto zákona“ se nahrazují slovy „porušování této povinnosti“ a slova „zdravotnickému zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovateli“.

63.

V § 16a odst. 11 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“.

64.

V § 16b odst. 2 větě první a druhé se za slovo „doplatků“ vkládají slova „započitatelných do limitu“ a slova „zdravotnickými zařízeními“ se nahrazují slovem „poskytovateli“.

65.

V § 17 odstavec 1 zní:

„(1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle zvláštního právního předpisu28) smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb lze uzavřít pouze pro zdravotní služby, které je poskytovatel oprávněn poskytovat. Smlouvy se nevyžadují při poskytování a) neodkladné péče pojištěnci, b) zdravotních služeb pojištěncům ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence poskytovatelem určeným Vězeňskou službou, c) zdravotních služeb pojištěnci, který je ve výkonu ochranného léčení nařízeného soudem, jde-li o zdravotní služby poskytované v souvislosti s onemocněním, pro které je pojištěnec povinen se léčení podrobit.“. 66.

V § 17 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.

- 11 67.

V § 17 odst. 2 větě první se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelem“ a slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“, ve větě druhé se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“ a ve větě poslední se slova „poskytované zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytovaných hrazených služeb“, slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „poskytované péče“ se nahrazují slovy „poskytovaných hrazených služeb“ a slova „poskytování zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytování a úhradě hrazených služeb“.

68.

V § 17 odstavec 3 zní:

„(3) Poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby jsou povinni ve vyúčtováních zdravotním pojišťovnám uvádět čísla pojištěnců, kterým hrazené služby poskytli.“. 69.

V § 17 odst. 5 větě první se slova „Hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „Nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb“, slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“, ve větě páté se slovo „výsledku“ nahrazuje slovem „dohodě“, slova „zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění“ se nahrazují slovy „hrazených služeb a regulační omezení“, ve větě poslední se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatel“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při tomto postupu nesmí zdravotní pojišťovna navrhovat nižší hodnotu bodu a výši úhrady, než je uvedena ve vyhlášce.“.

70.

V § 17 odst. 6 se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“ a slovo „zařízení“ se nahrazuje slovem „poskytovatelů“.

71.

V § 17 odst. 7 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelem“ a slova „zdravotní péči“ se nahrazují slovy „hrazené služby“.

72.

V § 17 odst. 7 písm. a) bodě 1 se slovo „zařízením“ nahrazuje slovem „poskytovatelům“, slova „prostředky zdravotnické techniky“ se nahrazují slovy „zdravotnické prostředky“ a slova „se zařízením“ se nahrazují slovy „s poskytovatelem“.

73.

V § 17 odst. 7 písm. a) bodech 2 a 3 se slovo „zařízením“ nahrazuje slovem „poskytovatelům“.

74.

V § 17 odst. 7 písm. b) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“.

- 12 75.

V § 17 odst. 7 písm. c) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“ a slova „prostředky zdravotnické techniky“ se nahrazují slovy „zdravotnické prostředky“.

76.

V § 17 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) předloženého účtu v souladu s prováděcím právním předpisem a cenovým předpisem osobám oprávněným přepravovat lidské pozůstatky podle zákona o pohřebnictví, přepravu těla zemřelého pojištěnce k pitvě a z pitvy.“.

77.

V § 17 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Fyzická nebo právnická osoba, které bylo podle zákona o zdravotních službách vydáno osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění zemřelého poskytovatele, má po dobu 90 dnů ode dne vydání tohoto osvědčení právo na úhradu poskytnutých zdravotních služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavřené mezi zemřelým poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou.“.

78.

V § 17a větě první se slova „a rehabilitační zdravotní“ zrušují, slova „s pobytovými službami“ se nahrazují slovy „ poskytujících pobytové sociální služby“, slova „ s těmito zařízeními“ se nahrazují slovy „s poskytovateli“ a ve větě druhé se slova „o to zařízení“ nahrazují slovy „o to poskytovatel“, slova „a rehabilitační zdravotní “ se zrušují a slovo „zařízení“ se nahrazuje slovem „poskytovatele“.

79.

§ 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Podmínky poskytování hrazených služeb

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři, s výjimkou klinických psychologů, pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce (dále jen „ošetřující lékař“). (3) Ošetřujícím lékařem se pro účely zdravotního pojištění rozumí a) b) c) d) 80.

lékař registrujícího poskytovatele, lékař poskytovatele specializované ambulantní péče, lékař poskytovatele jednodenní péče, nebo lékař se specializovanou způsobilostí poskytovatele lůžkové péče .“. § 19 až 21 se včetně nadpisů zrušují.

- 13 81.

V § 22 úvodní části ustanovení se slova „Hrazenou péčí“ nahrazují slovy „Hrazenými službami“.

82.

V § 22 písm. a) se slova „registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost“ nahrazují slovy „registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost“.

83.

V § 22 písm. e) se slova „a rehabilitační zdravotní“ zrušují, za slovo „zařízeních“ se vkládá slovo „pobytových“ a slova „tato zařízení“ se nahrazují slovy „poskytovatelé pobytových sociálních služeb“.

84.

Nadpis § 22a zní: „Zvláštní lůžková péče“.

85.

V § 22a se slovo „Léčba“ nahrazuje slovy „Hrazenými službami je i léčba“.

86.

§ 23 a 24 se včetně nadpisů zrušují.

87.

§ 25 a 26 včetně nadpisů znějí: „§ 25 Pobyt průvodce pojištěnce v lůžkové péči

(1) Je-li při hospitalizaci pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nutná celodenní přítomnost průvodce vzhledem a) ke zdravotnímu stavu pojištěnce, nebo b) k nutnosti zaškolení průvodce pojištěnce v ošetřování a léčebné rehabilitaci doprovázeného pojištěnce, je pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku doprovázeného pojištěnce včetně hrazenou službou; pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let je hrazenou službou jen se souhlasem revizního lékaře. (2) Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn doprovázený pojištěnec.

§ 26 Vybavení pojištěnce po ukončení hospitalizace

- 14 (1) Hrazenými službami je i vybavení pojištěnce léčivými přípravky, potravinami pro zvláštní lékařské účely a zdravotnickými prostředky po ukončení hospitalizace na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu. (2) Pokud je pojištěnec propuštěn do domácího ošetření na propustku, není poskytovatel po dobu trvání propustky oprávněn účtovat zdravotní pojišťovně náklady za lůžkovou péči, s výjimkou léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, kterými pojištěnce na dobu trvání propustky vybaví. “.

88.

§ 27 se včetně poznámek pod čarou č. 32 a 33 zrušuje.

89.

§ 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Zdravotnická záchranná služba a pohotovostní služby

(1) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci zdravotnické záchranné služby. (2) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci pohotovostních služeb, a to i tehdy, pokud byly neodkladné zdravotní výkony provedeny lékařem mimo jeho odbornost.“.

90.

V § 29 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 91.

V § 29 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Hrazenými službami jsou také preventivní prohlídky, které se provádějí:“.

92.

V § 29 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „,nejdříve však 18 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky“.

93.

V § 29 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „stomatologie“ nahrazuje slovy „zubní lékařství“.

94.

V § 29 odst. 3 se za slovo „gynekologie“ vkládají slova „a porodnictví“ .

95.

V § 29 se odstavec 4 zrušuje.

- 15 96.

V § 30 odst. 1 se slova „Hrazená péče zahrnuje“ nahrazují slovy „Hrazenými službami jsou“, a slova „hrazené péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“.

97.

V § 30 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Hrazenými službami dále jsou:“.

98.

V § 30 odst. 2 písm. a) a b) se slovo „úhradu“ nahrazuje slovem „úhrada“.

99.

V § 30 odst. 2 písm. b) bod 3 zní:

„3. proti tuberkulóze u pojištěnců, kteří splňují indikace k očkování stanovené právním předpisem upravujícím očkování proti infekčním nemocem,“. 100. V § 30 odst. 2 písm. b) bodě 4 se slova „v léčebnách dlouhodobě nemocných“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče“.

101. V § 30 odst. 2 písm. b) bodě 5 se slova „bylo-li očkování zahájeno mezi třetím a pátým měsícem věku pojištěnce a“ zrušují a slova „ve druhém roce věku“ se nahrazují slovy „provedené do patnáctého měsíce věku“.

102. V § 30 odst. 2 písm. c) se slova „v zařízeních“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních poskytovatele“.

103. V § 30 odst. 2 písm. d) se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatelů“.

104. V § 30 odst. 2 písm. e) úvodní části ustanovení se slovo „diagnostiku“ nahrazuje slovem „diagnostika“ a slova „v zařízeních léčebně“ se nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů“.

105. V § 30 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Hrazenými službami nejsou:“.

106. V § 30 odst. 3 písm. c) se slovo „diagnostiku“ nahrazuje slovem „diagnostika“.

107. V § 31 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „hrazené péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“.

- 16 108. V § 31 odst. 2 se slova „jeho registrující lékař“ nahrazují slovy „lékař registrujícího poskytovatele“.

109. V § 31 se odstavec 3 zrušuje.

110. Nadpis § 32 zní: „Poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků“.

111. V § 32 odst. 1 a 3 se slova „prostředků zdravotnické techniky“ nahrazují slovy „zdravotnických prostředků“.

112. V § 32 odst. 3 se slova „prostředky zdravotnické techniky“ nahrazují slovy „zdravotnické prostředky“ a slova „zdravotní dokumentace“ se nahrazují slovy „zdravotnické dokumentace“.

113. V § 32 odst. 4 se slova „Zdravotnické zařízení oprávněné“ nahrazují slovy „Poskytovatel oprávněný“.

114. V § 32 odst. 5 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“.

115. Nadpis § 33 zní: „Léčebně rehabilitační péče“.

116. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Hrazenou službou je dále léčebně rehabilitační péče, poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař. Návrh na léčebně rehabilitační péči podává na formuláři zdravotní pojišťovny lékař registrujícího poskytovatele nebo ošetřující lékař při hospitalizaci; jde-li o poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, návrh obsahuje též určení stupně naléhavosti.“. 117. V § 33 odst. 2 se za slovo „lázeňskou“ a za slovo „lázeňské“ vkládají slova „léčebně rehabilitační“.

118. V § 33 odst. 3 až 7 se za slovo „lázeňská“ vkládají slova „léčebně rehabilitační“.

119. V § 33 odst. 4 větě první se slovo „ústavní“ nahrazuje slovem „lůžkovou“, ve větě třetí se za slovo „lázeňské“ vkládají slova „léčebně rehabilitační“, ve větě čtvrté se slovo „Pacient“ nahrazuje slovem „Pojištěnec“, za slovo „lázeňskou“ se vkládají slova „léčebně rehabilitační“, slova „zařízení lázeňské péče“ se nahrazují slovy

- 17 „zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče“, slova „zařízení ústavní péče“ se nahrazují slovy „zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče“.

120. V § 33 odst. 5 větě druhé se slova „Zdravotní pojišťovna hradí“ nahrazují slovy „Hrazenými službami jsou“.

121. V § 33 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Přeložení pojištěnce mladšího 18 let ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče revizní lékař neposuzuje.“.

122. V § 34 odst. 1 větě druhé se slovo „předtištěném“ zrušuje a ve větě třetí se slova „z nemocnice“ nahrazují slovy „z hospitalizace“.

123. V § 34 odst. 2 větě druhé se slova „v lázeňských léčebnách“ nahrazují slovy „ve zdravotnických zařízeních poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče“ a slova „v lázeňském zařízení“ se nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče“.

124. V § 34 odst. 3 se slova „v dětské lázeňské“ nahrazují slovy „ve zdravotnickém zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče“.

125. § 35 se včetně nadpisu zrušuje.

126. V § 35a se za slova „Odběr tkání“ vkládají slova „,buněk a“, za slovo „tkáněmi“ se vkládá slovo „,buňkami“ a slova „,jejímž pojištěncem je příjemce“ se nahrazují slovem „dárce“.

127. V nadpise § 36 se slovo „Doprava“ nahrazuje slovem „Přeprava“.

128. V § 36 odstavec 1 zní: „(1) Hrazenou službou je přeprava pojištěnce na území České republiky ke smluvnímu poskytovateli, od smluvního poskytovatele do místa trvalého pobytu nebo do místa bydliště nebo do zařízení pobytových sociálních služeb, mezi smluvními poskytovateli a v rámci smluvního poskytovatele, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce neumožňuje přepravu běžným způsobem bez použití zdravotnické dopravní služby. Pokud k onemocnění pojištěnce došlo v místě bydliště, je přeprava do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější, než místo bydliště, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Přeprava se provádí vozidly smluvní zdravotnické dopravní služby.

- 18 Je-li ošetřujícím lékařem indikován doprovod pojištěnce, hradí zdravotní pojišťovna, která hradí přepravu pojištěnce, i přepravu doprovázející osoby, a to ve stejném rozsahu, jako přepravu pojištěnce.“.

129. V § 36 odst. 2 se slovo „Dopravu“ nahrazuje slovem „Přepravu“, slova „zdravotnického zařízení, které je schopno“ se nahrazují slovy „poskytovatele, který je schopen“ a slova „zdravotní péči“ se nahrazují slovy „zdravotnickou dopravní službu“.

130. V § 36 odst. 3 písm. b) se slovo „dopravci“ nahrazuje slovy „poskytovateli zdravotních služeb“ a slovo „dopravě“ se nahrazuje slovem „přepravě“.

131. V § 36 odst. 3 písm. c) se slovo „doprava“ nahrazuje slovem „přeprava“, slovo „dopravu“ se nahrazuje slovem „přepravu“ a slovo „dopravě“ se nahrazuje slovem „přepravě“.

132. V § 36 odst. 4 se slovo „dopravu“ nahrazuje slovem „přepravu“ a za slovo „tkání“ se vkládá slovo „,buněk“.

133. V § 37 odst. 1 se slovo „doprava“ nahrazuje slovem „přeprava“.

134. V § 37 odst. 2 se slovo „dopravu“ nahrazuje slovem „přepravu“, za slovo „vozidlem“ se vkládají slova „řízeným jinou osobou“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadované zdravotní služby poskytnout“.

135. V § 38 se slova „Hrazená péče zahrnuje“ nahrazují slovy „Hrazenou službou je i “.

136. § 39 včetně nadpisu zní: „§ 39 Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva Hrazenou službou je i prohlídka zemřelého pojištěnce, pitva, přeprava k pitvě a přeprava z pitvy do místa, kde k úmrtí došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li toto místo stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazenou službou není anatomická pitva a soudní pitva a přeprava k takovýmto pitvám a z nich.“.

137. Poznámky pod čarou č. 41 a 42 se zrušují.

- 19 138. V § 40 odstavec 2 zní:

„(2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit poskytovatelům, popřípadě jiným subjektům uvedeným v § 17 odst. 7, kteří v souladu s tímto zákonem poskytli hrazené služby pojištěncům, tyto poskytnuté služby ve lhůtách sjednaných ve smlouvě podle § 17 odst. 1. Pokud není mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem smlouva sjednána, a jsou-li zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona povinny poskytnuté zdravotní služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách, jako poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle § 17 odst. 1.“.

139. V § 40 odst. 3 písm. a) se slova „hrazené péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „nebo hlášeného pobytu“ se nahrazují slovy „pobytu nebo k místu bydliště“, slova „jiný právní předpis“ se nahrazují slovem „zákon“ a slova „doporučenou rychlostí. Doporučenou rychlostí se pro účely tohoto zákona rozumí rychlost,“ se nahrazují slovem „rychlostí“.

140. V § 40 odst. 3 písm. b) se slova „hrazené péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „poskytnutí hrazené péče“ se nahrazují slovy „poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb“, slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“, slova „u neodkladné a akutní zdravotní péče“ se zrušují a slova „plánované hrazené péče“ se nahrazují slovy „plánovaných hrazených služeb“.

141. V § 40 odstavec 6 zní: „(6) Zdravotní pojišťovny vedou c) seznam smluvních poskytovatelů; tento seznam, který neobsahuje údaje uvedené v písmenu b), je každá zdravotní pojišťovna povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, d) přehled zdravotnických pracovníků poskytujících hrazené služby u jednotlivých smluvních poskytovatelů v členění lékař, zubní lékař, a zdravotnický pracovník vykonávající nelékařské zdravotnické povolání podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, kteří vykazují zdravotní pojišťovně provedené zdravotní výkony podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „nositel výkonu“); za tímto účelem jsou poskytovatelé povinni sdělovat zdravotním pojišťovnám za uplynulé čtvrtletí, a to nejpozději do 30 dnů, seznam jednotlivých nositelů výkonů k poslednímu dni daného čtvrtletí, s uvedením jména, příjmení, titulu, rodného čísla a kategorie nositele výkonu podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami; poskytovatel tuto povinnost splní i tehdy, pokud zdravotním pojišťovnám sdělí pouze ty změny, k nimž došlo od předchozího hlášení.“.

- 20 142. V § 42 odstavec 1 zní: „(1) Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání a poskytování hrazených služeb a jejich vyúčtování zdravotní pojišťovně, a to z hlediska objemu a kvality, včetně dodržování cen u poskytovatelů a pojištěnců.“. 143. V § 42 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „prostředků zdravotnické techniky“ nahrazují slovy „,potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků“ a slova „lázeňského pobytu“ se nahrazují slovy „lázeňské léčebně rehabilitační péče“.

144. V § 42 odst. 3 písmeno a) zní: „a) poskytnuté hrazené služby odpovídají hrazeným službám vyúčtovaným zdravotní pojišťovně,“. 145. V § 42 odst. 3 písm. b) se slova „prostředky zdravotnické techniky“ nahrazují slovy „,potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky“.

146. V § 42 odst. 3 písm. c), § 46 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 46 odst. 2 písm. d) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“.

147. V § 42 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“, slova „takovou péči“ se nahrazují slovy „takové služby“, slovo „zařízení“ se nahrazuje slovem „poskytovateli“ a slova „zdravotnickým zařízením“ se nahrazují slovem „poskytovatelem“.

148. V § 42 odst. 4 větě třetí se slova „Zdravotnické zařízení“ nahrazují slovem „Poskytovatel“.

149. V § 42 odst. 7 se slova „ve zdravotnickém zařízení“ nahrazují slovy „u poskytovatele“.

150. V § 43 odst. 2 větě první se slova „zdravotní péči poskytnutou“ nahrazuji slovy „hrazené služby poskytnuté“ a ve větě druhé se slova „zdravotní péči uhrazené“ nahrazují slovy „hrazených službách uhrazených“.

151. V § 44 odst. 4 se slovo „ústavní“ nahrazuje slovem „lůžkové“, slova „domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení“ se nahrazují slovy „vnitřního řádu poskytovatele lůžkové péče“ a slova „zdravotní péče“ se nahrazují slovy „hrazených služeb“.

- 21 152. V § 44 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Za opakované porušení povinnosti stanovené pro poskytovatele v § 11 odst. 1 písm. d) uloží příslušná zdravotní pojišťovna poskytovateli pokutu až do výše 1 000 000 Kč; při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno; pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo; opakované uložení pokuty je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb bez uplatnění výpovědní lhůty podle § 17 odst. 2.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 153. V § 44 odst. 6 se za slovo „Pokuta“ vkládají slova „uložená podle odstavců 1 až 5“.

154. V § 45 odst. 1 se slovo „péči“ nahrazuje slovem „služby“.

155. V § 45 odst. 5 se slova „Zdravotnická zařízení, která jsou oprávněna“ nahrazují slovy „Poskytovatelé, kteří jsou oprávněni“ a slovo „povinna“ se nahrazuje slovem „povinni“.

156. V § 45a odstavec 1 zní: „(1) Zdravotní pojišťovně, která nepostupuje v souladu s § 17 odst. 1, 2, 5 až 7, § 46 odst. 1 a § 52 odst. 2, může Ministerstvo zdravotnictví uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Zdravotní pojišťovna je povinna hradit pokutu z jejího provozního fondu.“. 157. § 45b se zrušuje.

158. Nadpis části deváté zní: „SÍŤ POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB“.

159. V § 46 odstavec 1 zní:

„(1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny (dále jen „síť“).“.

160. V § 46 odst. 2 písm. a) se slova „zdravotnická zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatele“.

- 22 161. V § 46 odst. 2 písmeno b) zní: „b) je-li poskytovatelem hrazených služeb Vězeňská služba“, 162. V § 46 odst. 2 písm. c) se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatele“.

163. V § 46 odst. 2 písm. d) se slova „poskytované zdravotní péče.“ se nahrazují slovy „poskytovaných hrazených služeb.“.

164. V § 46 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) jde-li o vysoce specializovanou péči zajišťovanou poskytovatelem, kterému byl na poskytování takové zdravotní péče udělen podle zákona o zdravotních službách statut centra vysoce specializované zdravotní péče.“.“ 165. V § 46 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) V případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a v případě, je-li zakladatelem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, která má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění k poskytování těchto zdravotních služeb jako společnosti s ručením omezeným, se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb. (4) Konání výběrového řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna nebo uchazeč. Uchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče.“. 166. V § 47 odst. 1 se slova „místem provozování zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „místem poskytování zdravotních služeb“ a slova „ústavní a lázeňské zdravotní“ se nahrazují slovy „lůžkové a lázeňské léčebně rehabilitační“.

167. V § 47 odst. 2 písm. a) se slova „rozsah zdravotní péče“ nahrazují slovy „rozsah hrazených služeb“ a slova „má být poskytována“ se nahrazují slovy „mají být poskytovány“.

- 23 168. V § 47 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) lhůtu, od které je třeba zajistit poskytování zdravotních služeb, které jsou předmětem výběrového řízení.“.

169. V § 48 odst. 1 písm. d) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „uchazečem“.

170. V § 48 odst. 3 se slova „zdravotnických zařízeních, účastnících se výběrového řízení, “ nahrazují slovy „tom, které osoby se zúčastnily výběrového řízení“.

171. V § 50 odst.1 se slova „je oprávněn poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru“ nahrazují slovy „splňuje, nebo je ve lhůtě stanovené ve výběrovém řízení schopen splnit, předpoklady pro poskytování hrazených služeb v příslušném oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení“.

172. V § 51 odstavec 1 zní: „(1) Při posuzování přihlášek členové komise přihlížejí zejména k dobré pověsti uchazeče, k praxi uchazeče v příslušném oboru, k disciplinárním opatřením uloženým podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, k etickému přístupu k pacientům, ke stížnostem na poskytování zdravotních služeb. Členové komise dále posuzují záměr uchazeče na zajišťování hrazených služeb v oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení a jeho možnostem splnit předpoklady pro zajištění hrazených služeb ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení.“. 173. V § 52 odstavec 2 zní: „(2) Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb. Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna je oprávněna uzavřít smlouvu s uchazečem pouze tehdy, bylo-li uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení doporučeno.“. 174. § 54 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 48 zrušuje.

175. Nadpis § 55 zní: „Náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci“.

176. V § 55 odst. 1 až 5 se slova „péči hrazenou ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „hrazené služby“.

- 24 177. V § 55 odst. 2 větě první se slova „zdravotnická zařízení povinna“ nahrazují slovy „poskytovatelé povinni“ a slova „poskytla zdravotní péči“ se nahrazují slovy „poskytli hrazené služby“.

178. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 48/1997 Sb. SEZNAM ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ NEHRAZENÝCH NEBO HRAZENÝCH JEN ZA URČITÝCH PODMÍNEK Seznam použitých zkratek a symbolů

Označení, symbol ODB KAT N

W

Z dg. poř. č.

ODB 001 002 014 015 201 401 404 504

Vysvětlení odbornost kategorie zdravotního výkonu z hlediska úhrady ze zdravotního pojištění – symboly N, Z, W – viz dále výkon označený ve sloupci KAT symbolem "N" - zdravotní výkon zásadně nehrazený ze zdravotního pojištění, výjimkou může být předchozí povolení revizním lékařem pro konkrétního pojištěnce, vzhledem k jeho závažnému zdravotnímu stavu (nebo k jeho zvláštní zdravotní potřebě) výkon označený ve sloupci KAT symbolem "W - zdravotní výkon plně hrazený ze zdravotního pojištění jen při splnění určitých podmínek nebo limitovaný maximální hrazenou frekvencí, není nutné schválení revizním lékařem výkon označený ve sloupci KAT symbolem "Z" - zdravotní výkon plně hrazený zdravotní pojišťovnou jen za určitých podmínek a po schválení revizním lékařem diagnóza pořadové číslo výkonu

Název Všeobecné praktické lékařství Praktické lékařství pro děti a dorost Stomatologie všeobecná – praktický zubní lékař – stomatolog Ortodoncie Rehabilitační a fyzikální medicína Pracovní lékařství Dermatovenerologie Cévní chirurgie

- 25 601 603 605 606 701 705 706 808 809 903 911 999

Plastická chirurgie Gynekologie a porodnictví Orální a maxilofaciální chirurgie Ortopedie Otorinolaryngologie Oftalmologie Urologie Soudní lékařství Radiologie a zobrazovací metody Klinická logopedie Všeobecná sestra Universální lékařské výkony – bez vazby na odbornost

Seznam zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek Poř.č. ODB 1. 001 2. 002 3. 014 4. 014 5. 014 6. 014 7.

014

8. 9.

014 015

10.

504

11.

603

12.

701

13. 14. 15. 16.

706 706 706 903

17.

001

Název zdravotního výkonu KAT Zdravotně výchovná činnost N Zdravotně výchovná činnost N Pečetění fisury - zub N Koferdam – jedna čelist N Trepanace alveolu N Augmentace, řízená tkáňová N regenerace a implantace v zubním lékařství Provizorní můstek zhotovený v N ordinaci Oprava fixní náhrady v ordinaci N Odborná ortodontická konzultace na N žádost pacienta Rekonstrukce a. iliaca int. a další N výkony pro vaskulární impotenci Rekanalizace vejcovodu po předchozí N sterilizaci Nepřímá laryngoskopie s instilací léku N do hrtanu Implantace penilních protéz N Penis - kavernosometrie N Kavernosografie N Logopedické preventivní vyšetření – N depistáž v terénu Šetření na pracovišti prováděné W závodním lékařem

Podmínka úhrady

Výkon bude hrazen, pokud je nezbytný ke zjištění epidemiologické situace na pracovišti

- 26 18.

014

Injekční anestézie

W

19.

014

Komplexní vyšetření lékařem poskytovatele v oboru zubní lékař

W

20. 21.

014 014

W W

22.

014

Kontrola ústní hygieny - profylaktická Odstranění zubního kamene profylaktické Lokální fluoridace s vysušením

23.

014

Výplň stálého zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku)

W

24.

014

W

25.

014

Fotokompozitní výplň stálého zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku a dostavby plastické) Endodontické ošetření

26.

014

Přechodná dlaha bez preparace – na zub

W

27.

014

Přechodná dlaha s preparací – na zub

W

28.

201

W

29.

401

Stanovení dlouhodobého rehabilitačního plánu na základě proběhlé rehabilitační konference Šetření na pracovišti pojištěnce z hlediska rizika profesionálního poškození

30.

601

Modelace a přitažení odstálého boltce

W

31.

701

Testy na agravaci a simulaci

W

32.

705

Aplikace kontaktní čočky

W

33.

808

Konzultace nálezu soudním lékařem

W

W

W

W

Výkon bude hrazen s výjimkou intraligamentární anestezie Výkon bude hrazen pouze při převzetí pojištěnce do péče při registraci pojištěnce Hrazeno dvakrát ročně Hrazeno jedenkrát ročně Hrazeno při použití přípravku s aminofluoridem bez nosiče Hrazeno pouze při použití nedózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně Hrazeno u dětí do dovršení 18 let v rozsahu špičáků včetně Hrazeno při použití registrovaného materiálu metodou centrálního čepu Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice Hrazen jedenkrát během léčby Výkon bude hrazen jen v indikaci vyšetření pro hrozící, suspektní nebo nastalé profesionální postižení Plná úhrada do 10 let věku dítěte, nad 10 let zdravotní pojišťovna nehradí V případě prokázané simulace nehrazen Výkon bude hrazen po operaci katarakty Výkon bude hrazen, pokud

- 27 -

34.

911

Komplexní posouzení zdravotního stavu pojištěnce v jeho prostředí

W

35.

911

Cílená kontrola pojištěnce v domácím prostředí

W

36.

911

Ošetřovatelská intervence jednoduchá v domácím prostředí

W

37.

911

Komplexní péče o ošetřovatelsky náročné nebo nepohyblivé pojištěnce v domácím prostředí

W

38.

999

Psychoterapie podpůrná – prováděná lékařem nepsychiatrem

W

39.

999

Rozhovor lékaře s rodinou

W

40.

999

Edukační pohovor lékaře s nemocným či rodinou

W

je na žádost ošetřujícího lékaře nutný k vysvětlení nálezu u konkrétního případu Výkon bude hrazen jen na doporučení praktického lékaře při převzetí pojištěnce do lékařem indikované dočasné nebo dlouhodobé ošetřovatelské péče v domácnosti Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období Výkon bude hrazen jen na jednoho pojištěnce jedenkrát ročně v jednom oboru po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci Výkon bude hrazen na jednoho pojištěnce ve věku do 15 let maximálně dvakrát ročně, u dospělého jedenkrát ročně po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci Hrazeno pouze při zdravotní indikaci zdůvodněné písemně ve zdravotnické dokumentaci a stvrzené podpisem

- 28 -

41.

999

Konzilium lékařem poskytovatele specializované ambulantní péče

W

42.

404

Epilace á 30 minut

Z

43.

601

Z

44. 45. 46.

601 601 601

47.

601

48. 49.

601 601

50. 51. 52. 53.

601 601 601 601

54. 55.

601 601

56. 57.

601 605

60. 61. 62. 63. 64. 65.

605 605 606 606 701 705

Korekce malé vrozené anomálie boltce a okolí (výrůstky před boltcem) Xanthelasma Operace ptózy obličeje – horní, dolní Operace ptózy obličeje – celková (smas lifting) Operace tvrdého a měkkého nosu pro funkční poruchu Rinoplastika – měkký nos Rinoplastika – sedlovitý nos (L-štěp, včetně odběru) Rinofyma Operace gigantomastie Ablace prsu se zachováním dvorce Rekonstrukce areomamilárního komplexu Kapsulotomie pouzdra implantátu Odstranění implantátu prsu s kapsulektomií Implantace tkáňového expanderu Zvětšení brady kostí, chrupavkou nebo protézou Subperiostální implantát – jedna čelist Korekce brady Osteotomie proximálního femuru Prodloužení, zkrácení dlouhé kosti Septoplastika Laserová iridotomie

66.

705

Z

67.

705

Dermatoplastika jednoho víčka nebo blepharochalasis – exize z jednoho víčka + odstranění tuku a záhybu Laserová koagulace sítnice

edukovaného nebo jeho zákonného zástupce Výkon hrazen jen pokud je na žádost praktického lékaře Výkon bude hrazen pouze u dg. E00 – E07 (poruchy štítné žlázy, hormonální poruchy), E 10 – E 14 (diabetes mellitus), E 20 – E 35 (diencefalohypofyzární poruchy)

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z

Z

Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce třikrát, při dalším provedení je k úhradě třeba souhlasu revizního lékaře

Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce

- 29 pětkrát, při dalším provedení je k úhradě třeba souhlasu revizního lékaře 68.

705

69. 70.

706 706

71. 72.

706 999

Plastická operace kůže víčka otočným lalokem nebo posunem Transuretrální termoterapie prostaty Penis – intrakavernózní injekce vazoaktivních látek Ligatura vas deferens - vazektomie Vybavení pacienta pro péči mimo zdravotnické zařízení

Z Z Z Z Z

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. II Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb. a zákona č. …../2011 Sb.,se mění takto:

1.

V § 12 odst. 2 se slova „poskytovanou zdravotní péči“ nahrazují slovy „poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“)“.

2.

V § 20 odst. 1 se slova „zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním“ nahrazují slovy „hrazených služeb“.

- 30 3.

V § 21a odst. 1 se slovo „byla“ nahrazuje slovem „byly“ a slova „uhrazena zvlášť nákladná zdravotní péče (dále jen „nákladná péče“)“ se nahrazují slovy „uhrazeny zvlášť nákladné hrazené služby (dále jen „nákladné hrazené služby“)“.

4.

V § 21a odst. 2 se slova „Nákladnou péčí se rozumí zdravotní péče hrazená veřejným zdravotním pojištěním poskytnutá“ nahrazují slovy „Nákladnými hrazenými službami se rozumí hrazené služby poskytnuté“ a slovo „níž“ se nahrazuje slovem „nichž“.

5.

V § 21a odst. 3 se slova „nákladná péče“ nahrazují slovy „nákladné hrazené služby“.

6.

V § 21a odst. 4, 6, 7 a 11 se slova „nákladné péče“ nahrazují slovy „nákladných hrazených služeb“.

7.

V § 21a odst. 5 se slova „nákladnou péči“ nahrazují slovy „nákladné hrazené služby“.

8.

V § 21a odst. 11 větě poslední se slova „se zdravotnickými zařízeními, která nákladnou péči poskytla“ nahrazují slovy „s poskytovateli zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“), kteří nákladné hrazené služby poskytli“ a slova „zdravotnická zařízení jsou povinna“ se nahrazují slovy „poskytovatelé jsou povinni“.

9.

V § 21a odstavec 12 zní:

„(12) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci účtu neprodleně případy, kdy na základě kontroly snížila poskytovateli úhradu nákladných hrazených služeb a výši tohoto snížení. V případech, kdy má zdravotní pojišťovna podle zákona o veřejném zdravotním pojištění právo na náhradu nákladů za hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, je oprávněna uplatnit nárok podle odstavce 3 až po vyřešení náhrady nákladů, a to pouze u nákladů, které touto náhradou nebyly pokryty.“. 10.

Poznámka pod čarou č. 40b se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. III

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998

- 31 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. …../2011 Sb., se mění takto:

11.

V § 2 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 12.

V § 4 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

13.

V § 5 písmeno a) zní:

„a) platby za poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) podle smluv uzavřených s osobami oprávněnými poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),“.

14.

V § 5 písm. b) se slovo „zdravotní “ nahrazuje slovem „hrazené“.

15.

V § 5 se písmeno e) zrušuje.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

16.

V § 6 odst. 6 se slova „zdravotní péče hrazené“ nahrazují slovy „hrazených služeb hrazených“, slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“ a slova „úhradě zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytování a úhradě hrazených služeb“.

17.

V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „hrazených služeb“.

18.

V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“.

19.

V § 7 odstavec 2 zní:

„(2) Pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby s prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo

- 32 léčebným efektem, jsou-li poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny, a finanční prostředky podle § 6 odst. 7.“. 20.

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.

21.

V § 7 odst. 6 se slova „zdravotnické zařízení5)“ nahrazují slovy „poskytovatele“.

22.

Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.

23.

V § 8 odst. 2 se slova „poskytnuté zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“.

24.

V § 8 odst. 3 se slovo „zdravotnických“ nahrazuje slovem „hrazených“.

25.

V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“.

26.

V § 24 odstavec 3 zní:

„(3) Pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace Pojišťovna poskytuje bezplatně.“. 27.

Poznámka pod čarou č. 8b se zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

- 33 Čl. IV

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. …../2011 Sb., se mění takto:

28.

V § 4 odst. 1 písmeno a) zní: „a) osobou oprávněnou poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),“.

29.

V § 4 odst. 1 písm. b) a c) a v § 22b odst. 3 se slova „zdravotnického zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele“.

30.

V § 6 odst. 4 větě poslední se slova „zdravotnickým zařízením“ nahrazují slovem „poskytovatelům“.

31.

V § 6a odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady poskytovatelům, popřípadě dalším subjektům, které poskytly pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“).“.

32.

V § 6a odst. 3 větě třetí se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“.

33.

V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Zaměstnanecká pojišťovna provádí veřejné zdravotní pojištění.“.

34.

V § 8 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

35.

V § 8 odst. 2 se slova „zdravotní péče hrazené“ nahrazují slovy „zdravotních služeb hrazených“.

- 34 36.

V § 10 odst. 12 větě druhé se slova „úhradě zdravotní péče“ nahrazují slovy „poskytování a úhradě hrazených služeb“ a slova „poskytování zdravotní péče “ se nahrazují slovy „poskytování hrazených služeb“.

37.

V § 12 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

38.

V § 13 písmeno a) zní:

„a) platby za hrazené služby podle smluv uzavřených s poskytovateli,“. 39.

V § 13 písm. b) se slovo „zdravotní“ nahrazuje slovem „hrazené“.

40.

V § 13 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).

41.

V § 15 odst. 3 se slova „zdravotní péče hrazené“ nahrazují slovy „hrazených služeb poskytovaných“, slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“ a slova „úhradě zdravotní péče“ se nahrazují slovy „poskytování a úhradě hrazených služeb“.

42.

V § 16 odst. 2 se slova „zdravotní péče hrazené“ nahrazují slovy „zdravotních služeb hrazených“.

43.

V § 16 odst. 3 se slova „ preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „hrazených služeb“.

44.

V § 16 odstavec 4 zní:

„(4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby, u nichž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a které jsou poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního

- 35 pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1.“.

45.

Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje.

46.

V § 17 odst. 1 se slova „zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „poskytnutých hrazených služeb“.

47.

V § 18 odst. 1 větě čtvrté se slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „hrazených služeb“.

48.

V § 19 odst. 3 se slova „zdravotnické zařízení13)“ nahrazují slovem „poskytovatele“.

49.

Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.

50.

V § 21 odstavec 3 zní:

„(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace zaměstnanecká pojišťovna poskytuje bezplatně.“. 51.

Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.

52.

V § 22a odst. 2 se slova „zdravotní péče poskytnuté zdravotnickými zařízeními“ nahrazují slovy „hrazených služeb poskytnutých poskytovateli“ a slova „zdravotnických zařízení“ se nahrazují slovem „poskytovatelů“.

53.

V § 22b odst. 1 se slova „zdravotnickému zařízení“ nahrazují slovem „poskytovateli“ a slova „zdravotní péče, kterou“ se nahrazují slovy „hrazených služeb, které“.

54.

V § 22b odst. 2 písm. a) se slova „zdravotní péče praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost“ nahrazují slovy „hrazených služeb registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost“.

- 36 55.

V § 22b odst. 2 písm. b) se slova „ambulantní zdravotní péče odbornými lékaři“ nahrazují slovy „hrazených služeb poskytovatelem v jiném oboru, než je uvedeno v písmenu a)“.

56.

V § 22b odst. 2 písm. c) se slovo „ústavní“ nahrazuje slovem „lůžkové“.

57.

V § 22c se slova „zdravotnických zařízení“ nahrazují slovem „poskytovatelů“.

58.

V § 23 odst. 1 se slova „je poskytována zdravotní péče na základě zákona o všeobecném zdravotním pojištění,8)“ nahrazují slovy „jsou poskytovány hrazené služby,“.

59.

Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.

Čl. V Přechodné ustanovení Zůstatky fondů pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zdravotní pojišťovny převedou do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jako mimořádný příděl základního fondu zdravotního pojištění.

ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Důvodová zpráva

- 37 Obecná část Návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (návrh zákona o zdravotních službách) a na něj navazující návrh zákona o specifických zdravotních službách a návrh zákona o zdravotnické záchranné službě zavádějí terminologicky i obsahově novou právní úpravu zdravotních služeb dosud upravených jako zdravotní péče. V návaznosti na tuto skutečnost byl připraven návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Cílem navrhované právní úpravy je zajistit soulad dotčených právních předpisů s návrhy výše uvedených zákonů upravujících zdravotní služby a zdravotnickou záchrannou službu, neboť po nové úpravě vztahů v oblasti poskytování zdravotních služeb a zdravotní záchranné služby by mnohé právní úpravy byly zcela nesrozumitelné nebo duplicitní. Návrh zákona provádí v dotčených právních předpisech především změny terminologické; obsahuje rovněž změny vyvolané novou úpravou podmínek poskytování zdravotních služeb, kdy dochází ke změnám stávajících podmínek, nebo se stanoví podmínky zcela nové. Navrhovaná právní úprava navazující na změny v oblasti nové právní úpravy poskytování zdravotních služeb je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, je v souladu s právem Evropské unie a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhované změny dotčených zákonů nebudou klást zvýšené nároky na státní rozpočet, nebudou mít dopady na ostatní veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí České republiky, neboť pouze reagují na novou právní úpravu obsaženou v návrzích zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. Rovněž nebudou mít žádné sociální dopady, dopady na životní prostředí ani nezakládají nerovnost mezi ženami a muži. V návaznosti na bod IV usnesení vlády ze dne 22. srpna 2007 č. 927 k uplatnění Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a o zřízení Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu neobsahuje návrh zákona závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace.

Zvláštní část K části první čl. I

- 38 1, 4, 5, 7, 8, 10. 11, 12, 17 až 20, 22 až 29, 32 až 39, 42 až 44, 49, 50 až 53, 55 až 59, 61 až 63, 67, 68, 70 až 75, 81 až 85, 96 až 98, 100, 102 až 108, 110 až 115, 117 až 124, 127 až 133, 135, 136, 139, 140, 142 až 151, 154, 155, 158, 160 až 163, 166, 167, 175 až 177 V souvislosti se změnou terminologie zákonem o zdravotních službách zavedení pojmu „zdravotní služby“ místo dosud používaného pojmu „zdravotní péče“ popřípadě „hrazené služby“, jedná-li se o zdravotní služby hrazené ze zdravotního pojištění, pojmu „lůžková péče“ namísto dosud užívaného pojmu „ústavní péče“, pojmu „poskytovatel“ pro osobu oprávněnou podle zákona o zdravotních službách poskytovat zdravotní služby namísto dosud používaného pojmu „zdravotnické zařízení, a dalších souvisejících pojmů a dále se nahrazuje pojem „prostředek zdravotnické techniky“ pojmem „zdravotnický prostředek“, který je již správně v jiných ustanoveních zákona používán v souladu se zákonem č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích. K bodu 2 Navrhuje se jednoznačně vyjádřit skutečnost, že zákon neupravuje právní vztahy upravené přímo použitelným předpisem EU v oblasti zdravotního pojištění. K bodu 3 Navrhuje se upřesnění, za kterou osobu je plátcem pojistného stát, je-li tato osoba na rodičovské dovolené. Ze současné právní úpravy vyplývalo, že stát je plátcem pojistného pouze, je-li osobou na rodičovské dovolené žena. Navrhuje se, aby touto osobou mohl být i muž. K bodu 6 .Navrhuje se vypuštění textu, jehož obsah je upraven zákonem o zdravotních službách. Zákon o zdravotním pojištění bude napříště upravovat pouze výběr poskytovatele ve vztahu ke hrazeným službám. Současně se provádí úprava terminologie v návaznosti na zákon o zdravotních službách. Vzhledem k nově navržené povinnosti zdravotních pojišťoven zajistit časovou a místní dostupnost hrazených služeb, obsaženou v nově navrhovaném § 40 odst. 3, se výslovně upravuje i nárok pojištěnce. Navrhuje se přesnější definice práva pojištěnce na hrazené služby, přičemž poskytovatel nesmí, pokud jsou tyto služby hrazeny v souladu s tímto zákonem, přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. K bodu 9 Navrhuje se přesnější definice práva pojištěnce na poskytnutí informací o hrazených zdravotních službách, které mu byly poskytnuty. K bodu 12 Navrhuje se zrušení ustanovení upravujícího nárok na časovou a místní dostupnost zdravotních služeb, neboť obsah tohoto ustanovení byl přesunut do § 11 písm. c). K bodu 13 Vzhledem k tomu, že zákon o zdravotních službách upravuje postup při řešení stížností pacientů na poskytování zdravotních služeb, navrhuje se neupravovat samostatně postup při

- 39 řešení stížností pojištěnců, ale pouze odkázat na postup stanovený obecně zákonem o zdravotních službách. Dosavadní ustanovení § 11 odst. 2 nahrazovalo chybějící úpravu, která nebyla obsažena v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. K bodu 14 Legislativně technická úprava v návaznosti na změnu textu § 11 odst. 2. K bodu 15 Vzhledem k tomu, že problematika poskytování zdravotních služeb a jejich návazností včetně výběru poskytovatele upravuje zákon o zdravotních službách, navrhuje se vypuštění těch ustanovení, která obsahovala úpravu této problematiky, pokud jde o vojáky v činné službě a žáky vojenských škol. K bodu 16 Vzhledem k vypuštění ustanovení určujících poskytovatele zdravotních služeb pro vojáky v činné službě a žáky vojenských škol v § 11 odst. 3, se provádí úprava navazujícího ustanovení. K bodu 21 Doplňuje se povinnost pojištěnce oznamovat své zdravotní pojišťovně místo, kde se fakticky zdržuje, pokud je toto místo odlišné od místa jeho trvalého pobytu. Tato úprava má význam nejen pro zdravotní pojišťovnu, aby znala adresu pro případné doručování písemností takovému pojištěnci, ale i pro účely zajištění místní dostupnosti nebo pro účely úhrady přepravy pojištěnce mezi smluvními poskytovateli hrazených služeb. K bodu 30 Navrhuje se úprava ustanovení tak, aby použité pojmy odpovídaly pojmům obsaženým v zákoně o zdravotních službách. Rozsah hrazené péče touto terminologickou úpravou není nijak dotčen.. K bodu 31 Navrhuje se vypuštění textu odstavce, neboť tento text byl zapracován do odstavce předchozího. K bodům 40, 46 a 137, Jde o legislativně technickou úpravu. K bodu 41 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách zavedení pojmu „registrující poskytovatel v oboru gynekologie a porodnictví“ a pojmu „umělé oplodnění“. K bodu 45 Provádí se úprava terminologie v návaznosti na zákon o zdravotních službách. Současně se kompetence pro provádění regulace cen zdravotních výkonů, léčiv a zdravotnických prostředků uvádí do souladu se zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, která byla v této oblasti svěřena

- 40 Ministerstvu zdravotnictví. Dále se poskytnutých na dožádání Policie.

upravuje postup při úhradě zdravotních služeb

K bodu 47 Provádí se upřesnění zdravotních služeb hrazených z rozpočtu zřizovatele. Vypuštění první věty ustanovení, týkající se úhrady zdravotní péče v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v žádném případě neznamená, že zdravotní péče poskytovaná v těchto léčebnách by již nebyla hrazena ze zdravotního pojištění Zdravotní péče poskytovaná v léčebnách pro dlouhodobě nemocné se hradí ze zdravotního pojištění i nadále, neboť jde o lůžkovou zdravotní péči a pro úhradu není podstatné, v takém typu zařízení se tato péče poskytuje. Citovaná věta byla v uvedeném ustanovení nadbytečná a zavádějící, neboť úhrada této péče vyplývá jednoznačně z § 13. K bodu 48 Jde pouze o terminologickou úpravu tak, aby pojmy odpovídaly zákonu o zdravotních službách. Vlastní obsah ustanovení se touto úpravou nijak nemění. K bodu 54 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách užití pojmů „lékařská pohotovostní služba“, „pohotovostní služba zubních lékařů“ a „lůžková péče“. Dále se navrhuje upřesnění, kdy se nejedná o pohotovostní službu (poskytnutí ambulantní péče v rámci pravidelné ordinační doby poskytovatele). K bodu 60 Terminologie se uvádí do souladu se zákonem o zdravotních službách a upřesňuje se odkaz na ustanovení upravující započítávání regulačních poplatků do stanoveného limitu, který byl v dosavadní úpravě uveden bez citace příslušného paragrafu. K bodu 64 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách užití pojmu „poskytovatel“ a upřesnění, o jaké doplatky na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely započitatelné do zákonného limitu se jedná. K bodu 65 Terminologie se uvádí do souladu se zákonem o zdravotních službách. Dále se upřesňuje, kdy se hradí poskytnuté zdravotní služby i bez uzavřené smlouvy o poskytování hrazených služeb (zdravotní služby poskytované pojištěncům ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence poskytovatelem určeným Vězeňskou službou a zdravotních služeb pojištěnci, na kterém je vykonáváno ochranné léčení nařízené soudem, jde-li o zdravotní služby poskytované v souvislosti s onemocněním, pro které je pojištěnec povinen se léčení podrobit.). K bodu 66 Zrušuje se ustanovení obsahující kontraktační povinnost zdravotních pojišťoven vůči veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením, které je vůči ostatním poskytovatelům zdravotním služeb diskriminační a navíc představuje odchylku z pravidel práva EU v oblasti zadávání veřejných zakázek.

- 41 K bodu 69 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách užití pojmů „poskytovatel“, „hrazené služby“ a „regulační omezení“. Dále se navrhuje upřesnění, že hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení, pokud zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanoví něco jiného. Dále se navrhuje, aby zdravotní pojišťovna nesměla při vyjednávání o dohodě se zdravotnickým zařízením navrhovat nižší hodnotu bodu a výši úhrady, než je uvedena ve vyhlášce. K bodu 76 Navrhuje se umožnit, aby převoz zemřelého pojištěnce z pitvy a na pitvu byla zdravotní pojišťovna oprávněna hradit Pohřební službě přímo. Odstraňuje se tak současný nedostatek právní úpravy. K bodu 77 Navrhuje se, aby osoba, které bylo podle zákona o zdravotních službách vydáno osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele, měla po dobu 90 dnů ode dne vydání tohoto osvědčení právo na úhradu poskytnutých zdravotních služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o poskytování a úhradě zdravotních služeb uzavřené mezi zdravotní pojišťovnou a zemřelým poskytovatelem. K bodu 78 Navrhuje se upřesnění, jaká péče (ošetřovatelská) může být poskytnuta pojištěnci poskytovatelem sociálních služeb poskytujícím pobytové sociální služby zdravotnickými pracovníky tohoto poskytovatele, kteří jsou způsobilí k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů. K bodu 79 Upřesňuje se, kteří zdravotničtí pracovníci poskytují hrazené služby a kdo je pro účely zdravotního pojištění ošetřujícím lékařem. K bodům 80, 86, 88, 90, 95 a 109 Navrhuje se zrušení paragrafů, jejichž obsah je uveden v zákoně o zdravotních službách. K bodu 87 Navrhuje se v souvislosti se změnou zákona o zdravotních službách upřesňující znění paragrafů týkajících se přítomnosti průvodce pojištěnce při hospitalizaci a vybavení pojištěnce po ukončení hospitalizace. . K bodu 89 Navrhuje se v souvislosti s úpravou obsaženou v zákoně o zdravotních službách upřesňující znění ustanovení týkajícího se zdravotnické záchranné služby a pohotovostní služby. K bodům 91 až 94

- 42 V ustanovení se provádí změna terminologie v návaznosti na zákon o zdravotních službách a současně se upřesňuje, za jakých podmínek jsou preventivní prohlídky hrazeny ze zdravotního pojištění. K bodu 99 Navrhuje se upřesnění textu týkajícího se poskytnutí očkovacích látek proti tuberkulóze, aby byl v souladu s právním předpisem upravujícím očkování proti infekčním nemocem. K bodu 101 Navrhuje se úprava věkové hranice pro provádění očkování proti pneumokokovým infekcím. K bodu 116 Provádí se úprava terminologie v návaznosti na zákon o zdravotních službách a současně se navrhuje, aby postup pro podávání návrhů a potvrzování návrhů revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny se vedle lázeňské péče vztahoval i na poskytování zdravotních služeb v odborných léčebných ústavech. K bodu 125 Zrušuje se ustanovení upravující úhradu závodní preventivní péče v návaznosti na zákon o specifických zdravotních službách, který ukládá povinnost zajistit a uhradit tuto péči (pracovnělékařská péče) zaměstnavateli. K bodu 126 Ustanovení upravující transplantaci tkání a orgánů se v souladu s platnou právní úpravou rozšiřuje i na transplantaci buněk. Současně se provádí změna v tom směru, že napříště bude odběry od dárce, vyšetření, nakládání s odebraným tkáněmi, orgány a buňkami včetně dopravy hradit zdravotní pojišťovna dárce. K bodu 134 Provádí se úprava terminologie v návaznosti na zákon o zdravotních službách a dále se upřesňuje za jakých podmínek se hradí cestovní náklady v případě použití soukromého vozidla při přepravě pojištěnce. K bodu 138 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie provedenou zákonem o zdravotních službách nové znění odstavce, přičemž smysl textu zůstává nezměněn. Upřesňuje se pouze, že nesmluvním subjektům uhradí zdravotní pojišťovny poskytnuté zdravotní služby ve stejných lhůtách, jako poskytovatelům smluvním. K bodu 141 Upravuje se povinnost zdravotních pojišťoven vést a zveřejňovat seznam svých smluvních poskytovatelů. Zdravotní pojišťovny rovněž povedou přehledy o jednotlivých zdravotnických pracovnících, kteří u jejich smluvních poskytovatelů budou hrazené služby poskytovat. Aby zdravotní pojišťovny takový přehled mohly mít, ukládá se informační povinnost smluvním poskytovatelům údaje potřebné pro vedení těchto přehledů zdravotním pojišťovnám sdělovat. K bodům 152 a 153

- 43 V návaznosti na nárok pojištěnce na poskytnutí hrazených služeb za podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem stanovený v § 11 odst. 1 písm. d) a současně uloženou povinnost poskytovateli nepřijmout za takové hrazené služby žádnou úhradu, se upravuje postih při porušení této povinnosti včetně stanovení výše pokuty, kterou ukládá zdravotní pojišťovna. K bodu 156 V návaznosti na zrušení § 17 odst. 2 se zrušuje ustanovení, které umožňovalo zdravotní pojišťovně uložit pokutu za nedodržení kontraktační povinnosti. Toto ustanovení se nahrazuje oprávněním Ministerstva zdravotnictví k uložení pokuty zdravotním pojišťovnám, které nedodržují povinnosti , stanovené vyjmenovanými ustanoveními zákona. K bodu 157 Zrušuje se text ustanovení, které bylo přesunuto do § 45a jako nový odstavec 1. K bodu 159 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách nový text odstavce týkajícího se sítě smluvních poskytovatelů, kteří mají uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a doplňuje se povinnost zajistit hrazené služby při dodržení místní a časové dostupnosti. K bodům 164, 165, 168 až 172 Provádí se změna terminologie v návaznosti na zákon o zdravotních službách a současně se umožňuje, aby se výběrové řízení nemuselo konat v případech, kdy fyzická osoba založí za účelem poskytování zdravotních služeb společnost s ručením omezeným a současně ukončí svoji činnost jako fyzická osoba. Podmínkou je, že zůstane zachován rozsah zdravotních služeb, k jejichž poskytování měla fyzická osoba oprávnění. Výběrové řízení by v takovém případě bylo pouze administrativní zátěží. Dále se umožňuje, aby se výběrové řízení nekonalo v případě vysoce specializované zdravotní péče zajišťované centry vysoce specializované zdravotní péče, kterým byl podle zákona o zdravotních službách udělen statut takového centra, neboť kvalita a schopnost těchto center zajišťovat takovou péči byla již dostatečným způsobem posouzena při udělování statutu a další posuzování v rámci výběrového řízení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění by již bylo neefektivní. Současně se rozšiřuje okruh osob, které mohou navrhnout konání výběrového řízení, a následně se ho zúčastnit, a to tak, že vedle zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb budou moci výběrové řízení navrhnout i fyzické nebo právnické osoby, které ještě nemají oprávnění k poskytování zdravotních služeb, ale lze předpokládat, že toto oprávnění jim bude uděleno. Aby bylo možno posoudit, že taková osoba v případě, že bude vybrána ve výběrovém řízení bude schopna hrazené služby poskytovat, stanoví se, že ve vyhlášení výběrového řízení musí být uvedena lhůta, do které je třeba zdravotní služby, jejichž poskytování je předmětem výběrového řízení, zajistit.

K bodu 173 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách nový text odstavce týkajícího se přihlížení zdravotních pojišťoven k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb, přičemž smysl textu zůstává nezměněn. Oproti dosavadní úpravě se však stanoví, že zdravotní pojišťovna smí smlouvu

- 44 uzavřít pouze tehdy, pokud její uzavření bylo ve výběrovém řízení doporučeno. Smlouvu tedy zdravotní pojišťovna nemůže uzavřít v případě, že její uzavření v rámci výběrového řízení doporučeno nebylo. K bodu 174 Navrhuje se v souladu s ust. § 13 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že: „Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její skutečné sídlo na území České republiky.“ odstranění paragrafu, který umožňoval před účinností výše uvedeného zákona, aby zdravotní pojišťovny prováděly smluvní zdravotní pojištění. K bodu 178 Navrhuje se celé nové znění přílohy č. 1, ve které byly provedeny některé úpravy terminologie v návaznosti na zákon o zdravotních službách a na další zákony upravující způsobilost k výkonu zdravotnického povolání (zákon č. 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb.) .

K části druhé čl. II

K bodům 1, 2 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách zavedení legislativní zkratky „hrazené služby“ pro dosud používaný pojem „zdravotní péče hrazená zdravotním pojištěním“. K bodům 3 až 7 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách zavedení legislativní zkratky „nákladné hrazené služby“ místo dosud používané legislativní zkratky „nákladná péče“. K bodu 8 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách zavedení legislativní zkratky „poskytovatel“ pro osobu, která je oprávněna podle zákona o zdravotních službách tyto zdravotní služby poskytovat, namísto dosud používaného pojmu „zdravotnické zařízení“. K bodu 9 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách nový text odstavce týkajícího se snížení úhrady nákladných hrazených služeb poskytovateli a ohlášení tohoto snížení zdravotní pojišťovnou správci účtu a náhrad nákladů za hrazené služby, které zdravotní pojišťovna vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, přičemž smysl textu zůstává nezměněn. K bodu 10 Legislativně technická úprava.

- 45 -

K části třetí čl. III

K bodům 1, 2 a 5 Navrhuje se v souvislosti se změnou zákona o zdravotních službách, podle kterého bude pracovnělékařské služby hradit zaměstnavatel zrušení ustanovení týkajících se závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče. K bodům 3, 4, 6 až 8, 11 , 13 až 15 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách zavedení legislativní zkratky „poskytovatel“ pro osobu, která je oprávněna podle zákona o zdravotních službách tyto zdravotní služby poskytovat, namísto dosud používaného pojmu „zdravotnické zařízení“ a legislativní zkratky „hrazené služby“ místo pojmu „úhrady zdravotní péče“. K bodu 9 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie zavedenou zákonem o zdravotních službách zavedení pojmu zdravotní služby hrazené nad rámec hrazených služeb a v návaznosti na zákon o specifických zdravotních službách se vypouští část stávajícího ustanovení upravujícího zřizování a naplňování fondu pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče. K bodům 10, 12 a 17. Legislativně technická úprava. K bodu 17 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách nový text odstavce týkajícího se podávání informací zdravotní pojišťovnou poskytovateli o poskytnutých hrazených službách pojištěnci jiným poskytovatelem, přičemž smysl textu zůstává nezměněn.

K části čtvrté čl. IV K bodům 1 až 5, 8, 9, 11, 12, 14 až 16, 19 až 21, 25 až 31 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách zavedení legislativní zkratky „poskytovatel“ pro osobu oprávněnou poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, místo dosud používaného pojmu „zdravotnické zařízení“, legislativní zkratky „hrazené služby“ místo pojmu „ zdravotní péče“. K bodu 6 Navrhuje se v souladu s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že: „Tuzemská pojišťovna je oprávněna

- 46 provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její skutečné sídlo na území České republiky.“ změna textu odstavce, který umožňoval před účinností výše uvedeného zákona, aby zdravotní pojišťovny prováděly smluvní zdravotní pojištění. K bodům 7, 10 a 13 Navrhuje se v souvislosti s úpravou zavedenou zákonem o specifických zdravotních službách, podle kterého bude pracovnělékařské služby hradit zaměstnavatel, vypuštění ustanovení týkajících se závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče. K bodu 17 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách zavedení pojmu „zdravotní služby hrazené nad rámec hrazených služeb“ a v návaznosti na zákon o specifických zdravotních službách se vypouští část stávajícího ustanovení upravujícího zřizování a naplňování fondu pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče. K bodům 18, 22, 24 a 32 Legislativně technická úprava. K bodu 23 Navrhuje se v souvislosti se změnou terminologie v zákoně o zdravotních službách nové znění odstavce týkajícího se podávání informací zdravotní pojišťovnou poskytovateli o poskytnutých hrazených službách pojištěnci jiným poskytovatelem, přičemž smysl textu zůstává nezměněn.

K části čtvrté čl. V Navrhuje se v souvislosti se změnou zákona o zdravotních službách převedení zůstatků fondů pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, které budou zrušeny, do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jako mimořádný příděl základního fondu zdravotního pojištění zdravotní pojišťovny.

K části páté čl. VI Účinnost navrhovaného zákona je vázána na účinnost zákona o zdravotních službách, zákona o specifických službách a zákona o zdravotnické záchranné službě a je stanovena tak, aby byla zajištěna dostatečně dlouhá legisvakance.

- 47 -

V Praze dne 29. června 2011

předseda vlády

ministr zdravotnictví

- 48 -

Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění dotčených částí zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn (vypouštěná ustanovení jsou přeškrtnuta, nová ustanovení jsou vyznačena tučně, kurzívou je označen text, který je obsažen ve sněmovním tisku č. 325, schváleném Poslaneckou sněmovnou) ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ §1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1b) a upravuje a) veřejné zdravotní pojištění (dále jen "zdravotní pojištění"), b) rozsah a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona poskytována zdravotní péče jsou na základě tohoto zákona ze zdravotního pojištění hrazeny zdravotní služby (dále jen „hrazené služby“), c) způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění. (2) Tento zákon se použije, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení jinak49).

§7 (1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7) b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

- 49 c) příjemce rodičovského příspěvku;7) d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění8); e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9) f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované10), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě, g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), h) konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení; i) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody; j) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;14) k) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;15) l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, m) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, n) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného

- 50 podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až m), o) cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu,16a) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, p) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území, cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území16b), pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. (2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až i) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

§8 Povinnost platit pojistné (1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn, (dále jen "příslušná zdravotní pojišťovna"). Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem: a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3); b) zahájení samostatné výdělečné činnosti [§ 5 písm. b)]; c) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c); d) ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil podle odstavce 4 u příslušné zdravotní pojišťovny; e) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit; f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec 1. byl v cizině zdravotně pojištěn, 2. v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění nebyly poskytnuty hrazené služby, 3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle odstavce 4. Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině. (2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

- 51 -

b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru, c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu, d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, e) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce, f) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy, g) u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu, h) u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce, i) u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech e) až h), které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce, j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby den, ve kterém začal dobrovolný pracovník

- 52 poskytovat pečovatelskou službu, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby, k) u pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu 16c), den zahájení výkonu pěstounské péče, a za den ukončení zaměstnání se považuje den zániku výkonu pěstounské péče, l) u pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu16d), den, od něhož náleží tato odměna, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost, m) u odsouzených ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a trestu odnětí svobody zařazených do práce den zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce, n) u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce, o) u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až n) den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce. (3) Povinnost státu platit pojistné za pojištěnce vzniká dnem, kdy se stát podle § 7 stává plátcem pojistného. Tato povinnost zaniká dnem, ke kterému stát přestal být podle § 7 plátcem pojistného. (4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na úhradu péče hrazené zdravotním pojištěním poskytování hrazených služeb. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. (5) Nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále. ČÁST ČTVRTÁ PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠTĚNCE

- 53 § 11 (1) Pojištěnec má právo a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny19) vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. lednu následujícího kalendářního roku; přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v tomto ustanovení . Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení, a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku; přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny19) vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v tomto ustanovení . Žádáli pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení,

- 54 -

b) na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení s výjimkou závodní zdravotní služby,20) kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně; toto právo může uplatnit jednou za tři měsíce. Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území21) a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno, b) na výběr poskytovatele zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“), který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele; v případě registrujícího poskytovatele může toto právo uplatnit jednou za 3 měsíce, c) na výběr dopravní služby, která je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, c) na časovou a místní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny, d) na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Lékař či jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Ze stejných důvodů je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny koordinují svůj postup s orgány státní správy při uplatňování postihu za porušení povinnosti uložené tímto ustanovením zákona, d) na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu, e) na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem; to platí i v případech, kdy zařízení poskytovatel lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu, f) podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním, f) vybrat si variantu poskytnutí zdravotní péče zdravotních služeb podle § 13, g) na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách,

- 55 h) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a; zdravotnické zařízení je povinno poskytovatel je povinen tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat, i) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a odst. 1 písm. d) a o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařízením poskytovatelem lékárenské péče; zařízení poskytovatel lékárenské péče je povinno povinen tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat, j) na uhrazení částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 16b zdravotní pojišťovnou ve lhůtě podle § 16b odst. 2,. k) na časovou a místní dostupnost zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění poskytované smluvními zdravotnickými zařízeními příslušné zdravotní pojišťovny.

(2) Má-li pojištěnec za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní péče, může: a) podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli,22) b) obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka, c) obrátit se na zdravotní pojišťovnu, jejímž je pojištěncem, zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené péče, d) obrátit se na příslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického zařízení podle zvláštního zákona. 23) (2) Má-li pojištěnec za to, že mu nejsou poskytovány hrazené služby v souladu s tímto zákonem, může podat stížnost podle zákona o zdravotních službách. (3) Vojáci v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. Základní zdravotní péči jim poskytuje posádkové zařízení zdravotní péče, a není-li zřízeno, jiné zdravotnické zařízení, s nímž Vojenská zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování zdravotní péče. Navazující ambulantní nebo ústavní péči poskytuje zdravotnické zařízení určené lékařem, který poskytl základní zdravotní péči. Lékaře lze volit jen v rámci zdravotnického zařízení uvedeného ve větě druhé a třetí. Vojáci a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny 18) jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny. Za vojáky v činné službě,22a) s výjimkou vojáků

- 56 v záloze povolaných k vojenskému cvičení, a za žáky vojenských škol,22b) kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, uhradí Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny a) rozdíl mezi výší úhrady zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným ve větě druhé a třetí, která je částečně hrazena hrazených služeb poskytnutých poskytovatelem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím služební poměr vojáků z povolání, které jsou částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění podle tohoto zákona, a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou; to neplatí pro úhradu stomatologických výrobků, b) preventivní péči poskytnutou nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění hrazených služeb podle § 29 v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva obrany. (4) V případě fúze sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou podle zvláštního právního předpisu28), při které Vojenská zdravotní pojišťovna zaniká, přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské zdravotní pojišťovně, jakož i povinnosti stanovené Ministerstvu obrany a dalším osobám k Vojenské zdravotní pojišťovně, na nástupnickou zdravotní pojišťovnu. Informaci o fúzi sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou, při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikla, zveřejní Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) U osob, kterým jsou poskytovány služby v oblasti zaměstnanosti22c) a dále u osob, u nichž má být provedeno vyšetření lékařem ke zjištění, zda je lze umístit do policejní cely nebo je nutno je z ní propustit, a osob ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody je výběr lékaře poskytovatele, zdravotnického zařízení a dopravní zdravotnické dopravní služby omezen podle zvláštních předpisů. § 12 Pojištěnec je povinen: a) plnit oznamovací povinnost podle § 10, b) sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, c) hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, pokud tento zákon nestanoví jinak, d) poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole průběhu léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený léčebný režim,

- 57 d) poskytnout součinnost při poskytování zdravotních služeb a kontrole průběhu individuálního léčebného postupu a dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim, e) podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví tento zákon nebo obecně závazné právní předpisy, f) dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí, g) vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví, h) prokazovat se při poskytování zdravotní péče zdravotních služeb, s výjimkou poskytování léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky , potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou, i) oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, j) vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při 1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c); 2. změně zdravotní pojišťovny; 3. dlouhodobém pobytu v zahraničí, k) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo,; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje (dále jen „bydliště“), l) při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, m) hradit zdravotnickému zařízení poskytovateli regulační poplatky podle § 16a, n) uhradit zdravotnickému zařízení poskytovateli, popřípadě jinému subjektu, který pojištěnci poskytl zdravotní péči služby, rozdíl mezi cenou poskytnuté zdravotní péče a výší úhrady poskytnutých zdravotních služeb a výší úhrady ze zdravotního pojištění podle § 13. ČÁST PÁTÁ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJÍ ÚHRADY PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ HRAZENÝCH SLUŽEB Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění Hrazené služby § 13

- 58 (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídá odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejím jejich poskytnutím dosaženo, a je jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečná bezpečné, b)

je jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy,

c)

existují důkazy její jejich účinnosti vzhledem k účelu jejího jejich poskytování.

(2) Zdravotní péče hrazená v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen "hrazená péče") zahrnuje: a) léčebnou péči ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče, rehabilitace, péče o chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem),23a) b) pohotovostní a záchrannou službu, c) preventivní péči, d) dispenzární péči, e) odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření),23a) f) poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků, g) potraviny pro zvláštní lékařské účely,23b) h) lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, i) závodní preventivní péči, j) dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů, k) dopravu žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, l) dopravu zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, m) dopravu odebraných tkání a orgánů (§ 36 odst. 4),". n) posudkovou činnost, o) prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy. (2) Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem:

- 59 e)

f) g) h) i) j) k) l) m) n)

zdravotní péče preventivní, dispenzární, diagnostická, léčebná, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, ošetřovatelská, paliativní a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem, a to ve všech formách jejího poskytování podle zákona o zdravotních službách, poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků, přeprava pojištěnců a náhrada cestovních nákladů, odběr krve a odběr tkání, buněk a orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), přeprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, přeprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, přeprava odebraných tkání , buněk a orgánů, prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně přepravy, pobyt průvodce pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem; tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou na základě identifikačních údajů pojištěnce o úhradu požádá příslušný poskytovatel.

(3) Ze zdravotního pojištění se hradí též zdravotnická péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem.23b) Tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou na základě identifikačních údajů pojištěnce o úhradu požádá příslušné zdravotnické zařízení. Povinnost mlčenlivosti stanovená v § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, tím není dotčena. (4) (3) Pokud lze zdravotní péči uvedenou služby uvedené v odstavci 1 poskytnout více než jedním způsobem, přičemž všechny tyto způsoby splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a mají stejný terapeutický účinek, hradí se takový způsob zdravotní péče zdravotních služeb, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „základní varianta“). Ostatní způsoby zdravotní péče zdravotních služeb podle věty první, které nesplňují podmínku účelného a hospodárného vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „ekonomicky náročnější varianta“) se ze zdravotního pojištění hradí ve výši stanovené pro úhradu takové zdravotní péče takových zdravotních služeb v základní variantě. (5) (4) Za ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče zdravotních služeb lze považovat pouze zdravotní péči, která je takto označena služby, které jsou takto označeny v prováděcích právních předpisech vydaných podle § 17. Za ekonomicky náročnější variantu nelze označit zdravotní péči, kterou služby, které lze poskytnout pouze jedním způsobem. (6) (5) Před poskytnutím zdravotní péče, kterou zdravotních služeb, které lze poskytnout jak v základní variantě, tak i v ekonomicky náročnější variantě, je zdravotnické zařízení povinno poskytovatel povinen pojištěnci nabídnout poskytnutí zdravotní péče zdravotních služeb v základní variantě a informovat ho též o ekonomicky náročnější variantě, včetně rozdílu mezi cenou ekonomicky náročnější varianty, stanovenou v souladu s cenovým předpisem a uvedenou v ceníku zdravotnického zařízení poskytovatele, a výší úhrady zdravotní péče zdravotních služeb v základní variantě, stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle § 17 a cenovým předpisem49). Postup podle věty první se

- 60 nepoužije, není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví. Ceník ekonomicky náročnějších variant zdravotní péče zdravotních služeb musí být zveřejněn ve zdravotnickém poskytovatelem zveřejněn v prostorách zdravotnického zařízení na veřejnosti přístupném místě a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) (6) Zdravotnické zařízení Poskytovatel je v případech uvedených v odstavci 6 povinno 5 povinen do zdravotnické dokumentace pojištěnce zaznamenat, že mu bylo nabídnuto poskytnutí zdravotní péče zdravotních služeb v základní variantě, a že byl informován o možnostech poskytnutí zdravotní péče zdravotních služeb i v ekonomicky náročnější variantě. Součástí záznamu ve zdravotnické dokumentaci je vyslovení souhlasu pojištěnce s poskytnutím zdravotní péče zdravotních služeb v základní variantě, nebo s poskytnutím zdravotní péče zdravotních služeb v ekonomicky náročnější variantě, pokud se pojištěnec pro takovou variantu rozhodl; v takovém případě je součástí záznamu ve zdravotnické dokumentaci též vyslovení souhlasu pojištěnce se zaplacením částky ve výši rozdílu mezi cenou ekonomicky náročnější varianty a výší úhrady zdravotní péče zdravotních služeb v základní variantě. Takto vyslovený souhlas podepíše pojištěnec a ošetřující lékař; pokud pojištěnec s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže záznam podepsat, stvrdí jeho nepochybný projev vůle svým podpisem ošetřující lékař a další svědek. V záznamu se uvede způsob, jakým pojištěnec svou vůli projevil, a zdravotní důvody bránící podpisu pojištěnce. (8) (7) Zdravotnické zařízení Poskytovatel nesmí při poskytování zdravotní péče zdravotních služeb upřednostňovat pojištěnce, který si zvolí ekonomicky náročnější variantu. (9) (8) Za opakované porušení povinnosti podle odstavců 6 až 8 7 příslušná zdravotní pojišťovna uloží zdravotnickému zařízení poskytovateli pokutu do 1 000 000 Kč. Při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila. Opakované udělení pokuty je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče hrazených služeb bez uplatnění výpovědní lhůty podle § 17 odst. 3 odst 2. Zdravotnické zařízení Poskytovatel za porušení povinnosti neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložilo vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránilo zabránil. § 14 Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá služby poskytnuté na území České republiky. Ze zdravotního pojištění se pojištěncům uhradí též částka, kterou vynaložili na nutné a neodkladné léčení, jehož neodkladnou zdravotní péči, jejíž potřeba nastala během jejich pobytu v cizině, a to do výše stanovené pro úhradu takové péče na území České republiky. § 15 (1) Ze zdravotního pojištění se nehradí, nebo se hradí jen za určitých podmínek, zdravotní výkony uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona.

- 61 (2) Ze zdravotního pojištění se dále nehradí výkony akupunktury. (3) Ze zdravotního pojištění se hradí nejvíce třikrát za život zdravotní péče poskytnutá na základě doporučení registrujícího ženského lékaře v souvislosti s mimotělním poskytovatele v oboru gynekologie a porodnictví v souvislosti s umělým oplodněním a) ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let, b) ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let. (4) Ze zdravotního pojištění se vždy plně hradí v provedení nejméně ekonomicky náročném léčivé přípravky obsahující tyto léčivé látky: a) sérum proti stafylokokovým infekcím, b) sérum proti záškrtu, c) sérum proti hadímu jedu, d) sérum proti botulismu, e) sérum proti plynaté sněti, f) sérum proti vzteklině, g) imunoglobulin proti tetanu, h) imunoglobulin proti hepatitidě B, i) tetanový toxoid, j) vakcína proti stafylokokovým infekcím, k) vakcína proti vzteklině, l) antidota (užívaná při léčbě otrav organofosfáty, těžkými kovy a kyanidy). (5) Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, pokud pro ně Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen "Ústav") rozhodl o výši úhrady (§ 39h). V každé skupině léčivých látek uvedených v příloze č. 2 se ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely. Dále se ze zdravotního pojištění hradí individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka, transfúzní přípravky, léčivé přípravky pro moderní terapii a tkáně a buňky ve výši stanovené Ústavem opatřením obecné povahy. Ze zdravotního pojištění se při poskytování ústavní lůžkové péče plně hradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka, transfúzní přípravky, zdravotnické prostředky, léčivé přípravky pro moderní terapii a tkáně a buňky v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění, a pojištěnec se na jejich úhradě nepodílí. (6) Ze zdravotního pojištění se nehradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely uvedené v odstavci 5 větě první, pokud Ústav rozhodnutím úhradu nepřiznal. Ústav nepřizná úhradu, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely a) podpůrné a doplňkové, b) jejichž používání je z odborného hlediska nevhodné, c) nemají dostatečné důkazy o terapeutické účinnosti, d) nesplňují podmínky účelné terapeutické intervence, nebo

- 62 e) které jsou prvním podobným přípravkem podle § 39b odst. 4 v referenční skupině, který byl podle zákona o léčivech registrován jako biologický léčivý přípravek nebo generikum, a držitel registrace se písemně spolu s žádostí o stanovení výše a podmínek úhrady nezavázal dodávat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na český trh po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti stanovené výše a podmínek úhrady f) jejichž cena pro konečného spotřebitele by v případě úhrady ze zdravotního pojištění byla nižší nebo rovna 50 Kč. (7) Terapeutickou účinností se rozumí schopnost vyvolávat žádoucí účinek s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely i v podmínkách běžné klinické praxe. Účelnou terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní péče poskytovaná zdravotní služby poskytované k prevenci nebo léčbě onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby při zachování nákladové efektivity. (8) Nákladovou efektivitou se rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ve srovnání s použitím jiného léčivého přípravku, potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu; nákladová efektivita je hodnocena ve srovnání s takovým terapeutickým postupem hrazeným z prostředků zdravotního pojištění, který je obecně přijímán jako obvyklý. Nákladově efektivní jsou takové léčebné postupy, které při srovnatelných nákladech přinášejí stejný nebo vyšší terapeutický účinek spočívající v prodloužení života, zlepšení kvality života nebo zlepšení podstatného a měřitelného kriteria příslušného onemocnění, nebo které při alespoň srovnatelném terapeutickém účinku znamenají nižší celkové náklady pro systém zdravotního pojištění, nebo při vyšších nákladech a vyšším terapeutickém účinku je tento poměr srovnatelný s jinými terapeutickými postupy hrazenými z prostředků zdravotního pojištění. Hodnocení nákladové efektivity se vyžaduje u léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, které nejsou zařazeny do referenční skupiny podle § 39c odst. 1, nebo u kterých je navrhováno preskripční nebo indikační omezení odlišně od v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, anebo u kterých je požadováno stanovení další zvýšené úhrady podle § 39b odst. 11, popřípadě u kterých je požadováno zvýšení úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely oproti základní úhradě.

(9) Ústav rozhoduje o a) stanovení, změně a zrušení výše úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, b) podmínění úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely uvedených v písmenu a) způsobem vyúčtování, preskripčními a indikačními omezeními nebo používáním při poskytování zdravotní péče na specializovaných pracovištích (dále jen "podmínky úhrady"), c) nepřiznání úhrady léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely, d) stanovení, změně a zrušení maximálních cen podle právních předpisů o regulaci cen vyhlášených ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví (dále jen "cenový předpis")23c),

- 63 -

e) o zařazení léčivého přípravku do referenční skupiny, f) základní úhradě referenční skupiny. (10) Léčivý přípravek, jehož úhrada ze zdravotního pojištění je rozhodnutím Ústavu podmíněna používáním na specializovaném pracovišti, zdravotní pojišťovna hradí pouze zdravotnickému zařízení poskytovateli, se kterým za účelem hospodárného užití takových léčivých přípravků uzavřela zvláštní smlouvu. Součástí takové smlouvy musí být uvedení léčivého přípravku a pracoviště zdravotnického zařízení poskytovatele.“. (11) Zdravotnické prostředky uvedené v oddílu B přílohy č. 3 tohoto zákona se ze zdravotního pojištění nehradí. Zdravotnické prostředky uvedené v oddílu C přílohy č. 3 tohoto zákona se ze zdravotního pojištění hradí ve výši a za podmínek stanovených v této příloze. (12) Zdravotnické prostředky neuvedené v odstavci 11 se ze zdravotního pojištění hradí ve výši 75 % ceny zdravotnického prostředku v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu. Ze zdravotního pojištění podle tohoto odstavce se hradí zdravotnické prostředky předepsané za účelem: a) pokračovat v léčebném procesu, b) podpořit stabilizaci zdravotního stavu pojištěnce nebo jej výrazně zlepšit anebo vyloučit jeho zhoršení, nebo c) kompenzovat nebo zmírnit následky zdravotní vady včetně náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu. (13) Ze zdravotního pojištění se hradí stomatologické výrobky v rozsahu a za podmínek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona. (14) Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Hrazená péče dále nezahrnuje Hrazené služby dále nezahrnují vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních výkonů služeb podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony služby provádějí, ve výši stanovené seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami25) v souladu s rozhodnutím Ministerstva financí.26) zdravotnictví.; jde-li o úhradu na dožádání orgánů Policie České republiky, zašle poskytovatel vyúčtování Ministerstvu vnitra, a to nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly zdravotní služby poskytnuty. (15) Ze zdravotního pojištění se hradí péče poskytovaná v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Zdravotní péče poskytovaná v kojeneckých ústavech, dětských domovech a jeslích se hradí z rozpočtu zřizovatele. Z rozpočtu zřizovatele se hradí též zdravotnická záchranná služba27) a pohotovostní služby s výjimkou zdravotních výkonů podle § 28. (15) Zdravotní služby poskytované v dětských domovech pro děti do 3 let věku zdravotnickými pracovníky, kteří jsou zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb

- 64 v tomto zdravotnickém zařízení, se hradí z rozpočtu zřizovatele. Z rozpočtu zřizovatele se hradí též zdravotnická záchranná služba, s výjimkou zdravotních výkonů podle § 28. § 16 (1) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní péči, jinak zdravotní pojišťovnou nehrazenou, je-li její poskytnutí z hlediska zdravotního stavu pojištěnce jedinou možností zdravotní péče. (1) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. (2) S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotní péče zdravotních služeb podle předchozího odstavce vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře. § 16a Regulační poplatky (1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče hradit zdravotnickému zařízení, které zdravotní péči uvedenou v písmenech a) až f) poskytlo, regulační poplatek ve výši Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazených služeb hradit poskytovateli, který hrazené služby poskytl, regulační poplatek ve výši a) 30 Kč za 1. návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření27a) (dále jen "návštěva") u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, ženského lékaře, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u zubního lékaře u lékaře poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, gynekologie a porodnictví, nebo za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření u lékaře poskytovatele v oboru zubní lékařství, 2. návštěvu u lékaře poskytujícího specializovanou ambulantní zdravotní péči poskytovatele specializované ambulantní péče, 3. návštěvní službu poskytnutou praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost (§ 20 odst. 3), 3. návštěvní službu poskytnutou lékařem poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, b) 30 Kč za návštěvu u klinického psychologa, c) 30 Kč za návštěvu u klinického logopeda, d) 30 Kč za recept, na jehož základě došlo k výdeji prvního z balení předepsaných hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, bez ohledu na počet hrazených léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely a počet předepsaných balení,

- 65 e) 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením poskytujícím 1. lékařskou službu první pomoci včetně lékařské služby první pomoci poskytované zubními lékaři, 2. ústavní pohotovostní službu v sobotu, neděli nebo ve svátek27c) a v pracovních dnech v době od 17.00 hod. do 7.00 hod., pokud nedojde k následnému přijetí pojištěnce do ústavní péče, e) 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen „pohotovostní služba) v pracovní dny v době od 17 do 7 hodin a v sobotu, neděli a ve svátek, není-li tato doba pravidelnou ordinační dobou poskytovatele zajišťujícího pohotovostní službu; regulační poplatek za využití pohotovostní služby se neplatí, pokud dojde k následnému přijetí pojištěnce do lůžkové péče, f) 100 Kč za každý den, ve kterém je poskytována ústavní péče (§ 23), komplexní lázeňská péče (§ 33 odst. 4) nebo ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách (§ 34) lůžková péče včetně lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče, přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování takové péče, a den, ve kterém bylo poskytování takové péče ukončeno, počítá jako jeden den; to platí i pro pobyt průvodce dítěte, je-li podle § 25 hrazen ze zdravotního pojištění. Povinnosti vyplývající z jiných zákonů tím nejsou dotčeny. (2) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až f) se neplatí a) jde-li o pojištěnce umístěné v dětských domovech27d), ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy27e) nebo umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením27h) nebo jde-li o pojištěnce umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc27i) nebo pojištěnce svěřené rozhodnutím soudu do pěstounské péče podle zákona o rodině, b) při ochranném léčení nařízeném soudem nebo při umístění pojištěnce z důvodů stanovených zvláštním zákonem27j) bez jeho souhlasu do ústavní lůžkové péče, vysloví-li s přípustností převzetí a dalšího držení pojištěnce v ústavní lůžkové péči souhlas soud27k) nebo při výkonu zabezpečovací detence, c) při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu 27f), d) jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle zvláštního právního předpisu27g), ne starším 30 dnů, e) při posuzování zdravotní způsobilosti pojištěnce k odběru tkání a orgánů, při odběru tkání a orgánů a při dispenzární péči o pojištěnce po odběru tkání a orgánů podle transplantačního zákona27l), f) jde-li o pojištěnce, kterému jsou podle jiného právního předpisu27m) poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních ústavní lůžkové

- 66 péče, pokud u tohoto pojištěnce po úhradě za ubytování a stravu činí stanovený zůstatek ve výši alespoň 15 % jeho příjmu27n) méně než 800 Kč nebo pokud nemá žádný příjem; tuto skutečnost prokazuje pojištěnec potvrzením ne starším než 30 dnů, které je na jeho žádost povinen vydat poskytovatel sociálních služeb. (3) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) se neplatí, jde-li o a) preventivní prohlídku (§ 29, 30 a 35), b) dispenzární péči poskytovanou osobám uvedeným v § 31 odst. 1 písm. b) a d), c) hemodialýzu, d) laboratorní nebo diagnostické vyšetření vyžádané ošetřujícím lékařem, pokud není zároveň provedeno klinické vyšetření 27a), e) vyšetření lékařem poskytovatele transfúzní služby při odběru krve, plazmy nebo kostní dřeně, f) děti do dovršení 18 let věku včetně tohoto dne. (4) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se neplatí při ústavní lůžkové péči o narozené dítě, a to ode dne porodu do dne propuštění ze zdravotnického zařízení ústavní lůžkové péče, ve kterém k porodu došlo, nebo do dne propuštění z jiného zdravotnického zařízení ústavní lůžkové péče, do kterého bylo dítě ze zdravotních důvodů bezprostředně po porodu převezeno. (5) Regulační poplatek je příjmem zdravotnického zařízení, které příjmem poskytovatele, který regulační poplatek vybralo vybral. Zdravotnické zařízení je povinno Poskytovatel je povinen použít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem zdravotnického zařízení a jeho modernizací. (6) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí zdravotnickému zařízení v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí zdravotnickému zařízení nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec umístěn ve zdravotnickém zařízení po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Zdravotnické zařízení je povinno vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení poplatku s uvedením čísla pojištěnce (§ 40 odst. 4), výše regulačního poplatku, dne jeho zaplacení, otiskem razítka zdravotnického zařízení a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o zařízení lékárenské péče, též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1. (6) Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. a) až e) se platí poskytovateli v souvislosti s poskytováním hrazených služeb. Regulační poplatek podle odstavce 1 písm. f) se platí poskytovateli nejdéle do 8 kalendářních dnů po ukončení hospitalizace, s výjimkou případů, kdy je pojištěnec hospitalizován po dobu delší než 30 dní; v takovém případě se regulační poplatek hradí vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Poskytovatel je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na

- 67 jeho žádost doklad o zaplacení regulačního poplatku, s uvedením čísla pojištěnce, výše regulačního poplatku, otiskem razítka poskytovatele a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala, a jde-li o poskytovatele lékárenské péče, též s uvedením názvu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle § 16b odst. 1. (7) Zdravotnické zařízení je povinno Poskytovatel je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování poskytnuté zdravotní péče poskytnutých hrazených služeb za příslušný kalendářní měsíc, nebo za příslušné kalendářní čtvrtletí, informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku a dne, ke kterému se regulační poplatek váže. (8) Zařízení lékárenské péče je povinno Poskytovatel lékárenské péče je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám současně s vyúčtováním za příslušné období informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1 písm. d), s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek popřípadě doplatek váže, výše zaplaceného regulačního poplatku, dne vydání plně nebo částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a výše doplatku, který se započítává do limitu podle odstavce 1 limitu podle § 16b odst. 1. (9) Zdravotnické zařízení je povinno Poskytovatel je povinen regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku podle odstavce 2 nebo 3 až 4. Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení poskytovateli uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně. Při ukládání pokuty zdravotní pojišťovna přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila. (10) Zdravotnické zařízení Poskytovatel nesmí vybírat regulační poplatky v souvislosti s poskytováním hrazené péče, která hrazených služeb, které podle tohoto zákona regulačním poplatkům nepodléhá nepodléhají. Při zjištění opakovaného porušování tohoto zákona porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení poskytovateli uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. (11) Opakované udělení pokuty zdravotnickému zařízení poskytovateli podle odstavců 9 a 10 je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče hrazených služeb bez výpovědní lhůty podle § 17 odst. 3. § 16b Limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely (1) Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za regulační poplatky podle § 16a odst. 1 písm. a) až d) a za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské

- 68 účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši 2 500 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání pouze ve výši vypočtené podle doplatku na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, jehož doplatek na množstevní jednotku této léčivé látky je nejnižší a u kterého nebylo zjištěno přerušení nebo ukončení dodávání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit (§ 32 odst. 2); v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě; to neplatí, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům starším 65 let, včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (2) Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou překračuje součet regulačních poplatků a doplatků započitatelných do limitu, oznámených zdravotnickými zařízeními poskytovateli zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 7 a 8, limit podle odstavce 1, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. V kalendářních čtvrtletích následujících po kalendářním čtvrtletí, ve kterém byl limit podle odstavce 1 již překročen, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku ve výši součtu regulačních poplatků a doplatků započitatelných do limitu za příslušné kalendářní čtvrtletí, oznámených zdravotnickými zařízeními poskytovateli zdravotní pojišťovně podle § 16a odst. 7 a 8, a to do 60 kalendářních dnů po uplynutí každého takového kalendářního čtvrtletí. Částku podle věty první nebo druhé, která v kalendářním čtvrtletí nepřesáhla 50 Kč, uhradí zdravotní pojišťovna do 60 kalendářních dnů po uplynutí posledního kalendářního čtvrtletí v kalendářním roce. (3) Při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro výpočet částky podle odstavce 2. Částku podle odstavce 2 uhradí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém byl limit překročen. Zdravotní pojišťovna uvedená ve větě druhé oznámí zdravotním pojišťovnám, u kterých byl pojištěnec v kalendářním roce pojištěn, celkovou částku, o kterou byl limit tohoto pojištěnce překročen, jakož i poměrnou částku vypočtenou podle doby pojištění připadající na pojišťovnu, které je částka oznamována. Zdravotní pojišťovny jsou povinny částku na ně připadající uhradit zdravotní pojišťovně uvedené ve větě druhé do 30 dnů ode dne doručení oznámení o výši této částky. § 17 (1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování zdravotní péče pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle zvláštního zákona,28) smlouvy se zdravotnickými zařízeními o poskytování zdravotní péče. Smlouvu o poskytování zdravotní péče lze uzavřít jen na ty druhy péče, které je zdravotnické

- 69 zařízení oprávněno poskytovat. Smlouvy se nevyžadují při poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče pojištěnci. (1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle zvláštního právního předpisu28) smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb lze uzavřít pouze pro zdravotní služby, které je poskytovatel oprávněn poskytovat. Smlouvy se nevyžadují při poskytování neodkladné péče pojištěnci, g) zdravotních služeb pojištěncům ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence poskytovatelem určeným Vězeňskou službou, h) zdravotních služeb pojištěnci, který je ve výkonu ochranného léčení nařízeného soudem, jde-li o zdravotní služby poskytované v souvislosti s onemocněním, pro které je pojištěnec povinen se léčení podrobit. (2) Zdravotní pojišťovna je povinna uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením zařazeným do sítě veřejných zdravotnických zařízení podle zvláštního právního předpisu v rozsahu, v jakém je veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení povinno podle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví zdravotní péči poskytovat, a to s účinností ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. S účinností od 1. ledna 2008 může být ústavní zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy podle předchozí věty, je-li poskytována veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením zřízeným podle zvláštního právního předpisu46a), nebo zdravotní pojišťovny uzavřou smlouvu na základě výběrového řízení podle tohoto zákona.. (3)(2) Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením poskytovatelem se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen "veřejný zájem"), a poté je vydá jako vyhlášku. Jestliže před ukončením platnosti smlouvy nedojde k uzavření smlouvy nové, bude platnost smlouvy prodloužena až do doby, než bude uzavřena nová rámcová smlouva. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytované zdravotní péče poskytovaných hrazených služeb, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování zdravotní péče hrazených služeb, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytované péče poskytovaných hrazených služeb a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o

- 70 poskytování zdravotní péče poskytování a úhradě hrazených služeb, způsob a důvody ukončení smlouvy podle odstavce 1, ustanovení o rozhodčím řízení. (4)(3) Zdravotnická zařízení a další subjekty poskytující hrazenou péči jsou povinny ve vyúčtováních zdravotním pojišťovnám uvádět čísla pojištěnců, kterým hrazenou péči poskytly. (3) Poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby jsou povinni ve vyúčtováních zdravotním pojišťovnám uvádět čísla pojištěnců, kterým hrazené služby poskytli. (4) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s označením variant zdravotní péče podle § 13. (6) (5) Hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění Nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení poskytovatelů. Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k výsledku dohodě do 120 dnů před skončením příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnoty bodu, výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se zdravotnické zařízení poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak. Při tomto postupu nesmí zdravotní pojišťovna navrhovat nižší hodnotu bodu a výši úhrady, než je uvedena ve vyhlášce. (7) (6) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí zdravotnickým zařízením poskytovatelům, s výjimkou zařízení poskytovatelů lékárenské péče, léčivé přípravky paušální částkou, jejíž výše se sjedná ve smlouvě podle odstavce 1. Nad rámec sjednané paušální částky příslušná zdravotní pojišťovna uhradí, ve výši stanovené Ústavem, zdravotnickým zařízením poskytovatelům poskytujícím ambulantní zdravotní péči léčivé přípravky, u nichž rozhodne Ústav o takovém způsobu úhrady. Ve smlouvě může zdravotní pojišťovna sjednat jiný způsob úhrady léčivých přípravků při poskytování ústavní péče, u kterých sjednala výši a podmínky úhrady s držitelem rozhodnutí o registraci nebo s výrobcem. (8) (7) Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí vždy na základě: a) lékařského předpisu vystaveného smluvním zdravotnickým zařízením poskytovatelem, lékařem poskytujícím neodkladnou péči pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči hrazené služby v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči hrazené služby sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora a

- 71 jestliže k tomu takový lékař uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou 1. zařízením poskytovatelům lékárenské péče léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky zdravotnické prostředky, a to i tehdy, nemá-li se zařízením s poskytovatelem lékárenské péče dosud uzavřenu smlouvu podle odstavce 1, 2. zařízením poskytovatelům lékárenské péče a jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, pomůcky pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a slabozraké, 3. zařízením poskytovatelům lékárenské péče a jiným subjektům přístroje používané k terapii, b) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením poskytovatelům 1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky, 2. ortodontické aparáty, c) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením poskytovatelům nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky zdravotnické prostředky., d) smlouvy osobám, které mají oprávnění k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech, léčivé přípravky obsahující očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, e) předloženého účtu v souladu s prováděcím právním předpisem a cenovým předpisem osobám oprávněným přepravovat lidské pozůstatky podle zákona o pohřebnictví, přepravu těla zemřelého pojištěnce k pitvě a z pitvy. (8) Fyzická nebo právnická osoba, které bylo podle zákona o zdravotních službách vydáno osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění zemřelého poskytovatele, má po dobu 90 dnů ode dne vydání tohoto osvědčení právo na úhradu poskytnutých zdravotních služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavřené mezi zemřelým poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou. § 17a Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče pojištěncům umístěným v zařízeních sociálních služeb s pobytovými službami poskytujících pobytové sociální služby uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny zřízené podle zvláštního zákona28) zvláštní smlouvy s těmito zařízeními s poskytovateli sociálních služeb. Příslušná zdravotní pojišťovna zvláštní smlouvu uzavře, pokud o to zařízení o to poskytovatel sociálních služeb požádá a současně prokáže, že ošetřovatelská a rehabilitační zdravotní péče bude poskytována zdravotnickými pracovníky zařízení poskytovatele sociálních služeb, kteří jsou způsobilí k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů28a). § 18 Poskytování zdravotní péče

- 72 -

(1) Zdravotní péči poskytují ve zdravotnických zařízeních, nebo je-li to nezbytné s ohledem na zdravotní stav pojištěnce, na jiném místě, kde je nutno péči poskytnout, zdravotničtí pracovníci,29) popřípadě další odborní pracovníci ve zdravotnictví, a to v rozsahu své odborné způsobilosti. Jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři poskytují hrazenou péči na základě ordinace ošetřujícího lékaře, není-li dále stanoveno jinak. (2) Zdravotní péče je pojištěnci poskytována formou ambulantní nebo formou ústavní péče. (3) Ošetřujícím lékařem se rozumí: a) praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost, zubní lékař, u žen ženský lékař, který registruje pojištěnce, (dále jen "registrující lékař"), b) lékař poskytující pojištěnci specializovanou ambulantní zdravotní péči, c) lékař poskytující pojištěnci zdravotní péči v zařízení ústavní péče. § 18 Podmínky poskytování hrazených služeb (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři, s výjimkou klinických psychologů, pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce (dále jen „ošetřující lékař“). (2) Ošetřujícím lékařem se pro účely zdravotního pojištění rozumí a) b) c) d)

lékař registrujícího poskytovatele , lékař poskytovatele specializované ambulantní péče, lékař poskytovatele jednodenní péče, nebo lékař se specializovanou způsobilostí poskytovatele lůžkové péče . § 19 Ambulantní péče

Ambulantní péčí se rozumí a) primární zdravotní péče, b) specializovaná ambulantní zdravotní péče, c) zvláštní ambulantní péče. § 20 Primární zdravotní péče (1) Primární zdravotní péči poskytuje pojištěncům jejich registrující lékař, popřípadě ošetřující lékař. (2) Při převzetí do péče vyplní registrující lékař registrační list. Současně si vyžádá od předchozího registrujícího lékaře informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotní péče.

- 73 Předchozí registrující lékař je povinen novému registrujícímu lékaři tyto informace předat písemně. Nový registrující lékař seznámí pojištěnce při převzetí do péče s plánem preventivních prohlídek podle § 29. (3) Registrující lékař je povinen zajišťovat zdravotní péči o registrované pojištěnce; praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost je povinen zajišťovat pro registrované pojištěnce též návštěvní službu. § 21 Specializovaná ambulantní zdravotní péče (1) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce poskytnutí specializované ambulantní zdravotní péče, doporučí registrující lékař pojištěnci takové smluvní zdravotnické zařízení, které je schopno specializovanou ambulantní zdravotní péči na náležité úrovni poskytnout; právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení podle tohoto zákona tím není dotčeno. Spolu s doporučením k přijetí specializovaným lékařem zasílá registrující lékař též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení. (2) V indikovaných případech registrující lékař, popřípadě ošetřující lékař sám dojednává vyšetření nebo ošetření pojištěnce v jiném zdravotnickém zařízení, a to i ve spádovém zdravotnickém zařízení;21) to platí i pro dojednání péče ústavní. (3) Ošetřující lékař nebo jiný odborný pracovník ve zdravotnictví informuje registrujícího lékaře o zjištěných skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí pro poskytování informací mezi registrujícím lékařem a lékařem závodní preventivní péče. § 22 Zvláštní ambulantní péče Hrazenou péčí Hrazenými službami je i zvláštní ambulantní péče poskytovaná pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci a paliativní péče, poskytovaná pojištěncům v terminálním stavu, v jejich vlastním sociálním prostředí; tato péče se poskytuje jako a) domácí zdravotní péče, pokud je poskytována na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci, nebo na základě doporučení ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu, b) zdravotní péče ve stacionářích, pokud je poskytována na základě doporučení ošetřujícího lékaře, c) zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních ústavní lůžkové péče osobám,

- 74 které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů,30) d) zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb, e) ošetřovatelská a rehabilitační zdravotní péče poskytovaná na základě ordinace ošetřujícího lékaře pojištěncům umístěným v zařízeních pobytových sociálních služeb odborně způsobilými zaměstnanci těchto zařízení, pokud k tomu tato zařízení poskytovatelé pobytových sociálních služeb uzavřou zvláštní smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou podle § 17a. § 22a Zvláštní ústavní péče - péče paliativní lůžková Zvláštní lůžková péče Léčba Hrazenými službami je i léčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu. Ústavní péče § 23 Vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce, poskytne se mu hrazená péče formou péče ústavní. Ústavní péčí se rozumí péče v nemocnicích a v odborných léčebných ústavech. V těchto zařízeních může být poskytována vedle ústavní péče i péče ambulantní. § 24 (1) Do ústavní péče jsou pojištěnci přijímáni zpravidla na doporučení ošetřujícího lékaře. Ošetřující lékař zasílá s doporučením k přijetí do ústavní péče též písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení. Do odborných léčebných ústavů jsou pojištěnci přijímáni na základě návrhu ošetřujícího lékaře; tato podmínka nemusí být splněna při přijetí do psychiatrické léčebny. (2) Pojištěnec musí být přijat do ústavní péče, jestliže by nepřijetím nebo odložením přijetí do ústavní péče byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo jeho zdraví, a jestliže jde o porod. Přijetí nesmí být odepřeno též v případě povinného léčení.31) (3) Každé nepřijetí pojištěnce do ústavní péče musí být řádně dokumentováno a pojištěnci musí být předána zpráva pro ošetřujícího lékaře. Stejně se postupuje i v případě, že pojištěnec sám přijetí odmítne. § 25 (1) Je-li při přijetí dítěte do zdravotnického zařízení vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nutná celodenní přítomnost průvodce, může s ním být průvodce přijat do ústavní péče. Pobyt průvodce dítěte mladšího šesti let v nemocnici se považuje za ústavní ošetřování. Průvodce je podle indikace a možností umístěn buď spolu s dítětem přímo na lůžkovém

- 75 oddělení, nebo na oddělení dochází z ubytovacího prostoru, který je součástí tohoto zařízení. V případě dítěte staršího šesti let se pobyt průvodce v nemocnici považuje za ústavní ošetřování jen se souhlasem revizního lékaře. (2) Pobyt průvodce v odborné dětské léčebně a dětské lázeňské léčebně se považuje za ústavní ošetřování v případech přijetí průvodce dítěte mladšího šesti let na dobu, kdy je zaškolován v ošetřování a léčebné rehabilitaci dítěte nebo kdy je přítomnost průvodce nutná vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte. V ostatních případech u komplexní lázeňské péče o děti a dospělé a péče v odborných léčebných ústavech hradí zdravotní pojišťovna pobyt průvodce pouze v případech, kdy jeho nezbytnost potvrdí revizní lékař. (3) Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěno doprovázené dítě. § 26 (1) Bezprostřední péči o pojištěnce zajišťuje tým zdravotnických pracovníků vedený ošetřujícím lékařem nemocnice nebo odborného léčebného ústavu, který určuje v rámci pokynů vedoucího lékaře oddělení diagnostický a léčebný postup. K zabezpečení odborné péče a součinnosti odborníků různých oborů zajišťují jednotlivá oddělení konsiliární služby pro pojištěnce, jimž je poskytována ústavní péče. (2) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce, aby byl přeložen na jiné oddělení, je nutno přeložení předem konzultovat s vedoucím lékařem oddělení nebo jím pověřeným lékařem. (3) Z léčebných důvodů je možno pojištěnce propustit do domácího ošetření na propustku. Po dobu trvání propustky není zdravotnické zařízení oprávněno účtovat zdravotní pojišťovně náklady za ústavní péči, s výjimkou léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky, kterými pojištěnce na dobu trvání propustky vybaví. § 25 Pobyt průvodce pojištěnce v lůžkové péči (1) Je-li při hospitalizaci pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nutná celodenní přítomnost průvodce vzhledem i) j)

ke zdravotnímu stavu pojištěnce, nebo k nutnosti zaškolení průvodce pojištěnce v ošetřování a léčebné rehabilitaci doprovázeného pojištěnce, je pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku doprovázeného pojištěnce včetně hrazenou službou; pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let je hrazenou službou jen se souhlasem revizního lékaře. (2) Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn doprovázený pojištěnec.

- 76 § 26 Vybavení pojištěnce po ukončení hospitalizace (1) Hrazenými službami je i vybavení pojištěnce léčivými přípravky, potravinami pro zvláštní lékařské účely a zdravotnickými prostředky po ukončení hospitalizace na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu. (2) Pokud je pojištěnec propuštěn do domácího ošetření na propustku, není poskytovatel po dobu trvání propustky oprávněn účtovat zdravotní pojišťovně náklady za lůžkovou péči, s výjimkou léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, kterými pojištěnce na dobu trvání propustky vybaví.

§ 27 (1) Pojištěnec se propustí z ústavní péče, jakmile jsou provedena potřebná vyšetření a ošetření nebo dojde-li k takovému zlepšení zdravotního stavu, kdy lze další péči poskytovat ambulantně nebo v jiných zdravotnických zařízeních, popřípadě v zařízeních sociální péče. Pojištěnec musí být vybaven při propuštění léčivými přípravky a prostředky zdravotnické techniky, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, na tři dny, nebo v odůvodněných případech i na další nezbytně nutnou dobu. (2) Pojištěnec se předčasně propustí z ústavní péče na vlastní písemnou žádost (revers), nejde-li o případy, kdy je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony bez souhlasu nemocného.32) (3) Pojištěnec, který soustavně porušuje hrubým způsobem domácí řád zdravotnického zařízení a odmítá zásadním způsobem spolupráci, může být z ústavní péče předčasně propuštěn, pokud toto chování není způsobeno závažnou duševní poruchou nebo jinými závažnými důvody a pokud by okamžitým přerušením péče nebylo ohroženo vážným způsobem jeho zdraví. Předčasně propustit nelze pojištěnce v případech, kdy se jedná o povinné léčení. (4) Ošetřujícímu lékaři, který navrhl ústavní péči, a registrujícímu lékaři se odesílá bezodkladně zpráva o propuštění pojištěnce včetně návrhu dalšího léčebného postupu. (5) Pokud není pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z ústavní péče až po předchozím včasném vyrozumění člena rodiny nebo osoby, která je schopna tuto péči zajistit. (6) O propuštění pojištěnce, u něhož není zajištěna další péče, propouštějící zařízení včas informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností (v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy) příslušný podle místa pobytu pojištěnce. Obdobně postupuje u dětí a mladistvých se závažnou sociální problematikou v rodině. Náklady vzniklé další hospitalizací pojištěnce, který nemůže být propuštěn vzhledem k nezajištění další péče, nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou. 33) § 28

- 77 -

Pohotovostní a záchranná služba (1) Hrazená péče zahrnuje zdravotní výkony provedené v rámci a) zdravotní péče poskytované v akutních případech praktickými a zubními lékaři mimo jejich ordinační hodiny, b) lékařské služby první pomoci a ústavní pohotovostní služby, c) zdravotnické záchranné služby27) při poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče. (2) Hrazená péče zahrnuje i neodkladné zdravotní výkony provedené při pohotovostní službě lékařem mimo jeho odbornost. § 28 Zdravotnická záchranná služba a pohotovostní služby (1) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci zdravotnické záchranné služby. (2) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci pohotovostních služeb, a to i tehdy, pokud byly neodkladné zdravotní výkony provedeny lékařem mimo jeho odbornost. Preventivní péče § 29 (1) V rámci hrazené péče se u pojištěnců provádějí preventivní prohlídky. Účelem preventivních prohlídek je včasné zjištění ohrožení nebo poruch zdraví. Preventivní prohlídky provádí registrující lékař, není-li ze zdravotnické dokumentace pojištěnce zřejmé, že prohlídka byla provedena nebo že pojištěnec byl v dále uvedených lhůtách v požadovaném rozsahu preventivní prohlídky vyšetřen. (2) (1) U pojištěnců se provádí preventivní prohlídka: Hrazenými službami jsou také preventivní prohlídky, které se provádějí: a) v prvém roce života devětkrát do roka, z toho minimálně šestkrát v prvém půlroce života a z toho minimálně třikrát v prvních třech měsících života, pokud jim není poskytována dispenzární péče, b) v 18 měsících věku, c) ve třech letech a dále vždy jedenkrát za dva roky, nejdříve však 18 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky. (3) (2) V oboru stomatologie zubní lékařství se provádí preventivní prohlídka: a) u dětí a dorostu ve věku do 18 let dvakrát ročně, b) u těhotných žen dvakrát v průběhu těhotenství,

- 78 -

c) u dospělých jedenkrát ročně. (4) (3) V oboru gynekologie a porodnictví se provádí preventivní prohlídka při ukončení povinné školní docházky a dále počínaje patnáctým rokem věku jedenkrát ročně. (5) (4) Obsahem preventivních prohlídek je zjištění údajů nutných pro posouzení zdravotního stavu a zdravotních rizik pojištěnce, jakož i podrobné klinické vyšetření a zajištění potřebných laboratorních vyšetření. Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. § 30 (1) Hrazená péče zahrnuje Hrazenými službami jsou vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním.34) Prohlídky pojištěnců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné prováděné v souvislosti s vydáváním zdravotního průkazu se do hrazené péče hrazených služeb nezahrnují. (2) Hrazená péče dále zahrnuje: Hrazenými službami dále jsou: a) očkování a úhradu úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek, stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, b) očkování a úhradu úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky v provedení nejméně ekonomicky náročném 1. proti vzteklině, 2. proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, 3. proti tuberkulóze včetně přeočkování dětí od dovršení jedenáctého do dovršení dvanáctého roku věku po předchozím provedení tuberkulinového testu, pokud byl tento test negativní, a testování s použitím tuberkulinového testu, 3. proti tuberkulóze u pojištěnců, kteří splňují indikace k očkování stanovené právním předpisem upravujícím očkování proti infekčním nemocem, 4. proti chřipce u pojištěnců nad 65 let věku, u pojištěnců po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk, u pojištěnců, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem a u pojištěnců umístěných v léčebnách dlouhodobě nemocných ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, 5. proti pneumokokovým infekcím, bylo-li očkování zahájeno mezi třetím a pátým měsícem věku pojištěnce a pokud 3 dávky očkovací látky byly aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce; hrazená péče zahrnuje i přeočkování ve druhém roce věku provedené do patnáctého měsíce věku pojištěnce, jestliže tyto očkovací látky náležejí do skupin léčivých látek podle přílohy č. 2 tohoto zákona, c) odběry materiálů prováděné v zařízeních ve zdravotnických zařízeních poskytovatele léčebné péče na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz, d) vyšetření materiálů uvedených pod písmenem c) laboratořemi smluvních zdravotnických zařízení poskytovatelů,

- 79 e) diagnostiku diagnostika HIV, anti HCV a HBsAG u dárců krve, tkání, orgánů a gamet a diagnostiku HIV prováděnou v zařízeních léčebně ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů preventivní péče v případech léčebně preventivních postupů a v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal, s výjimkou: 1. anonymních vyšetření, 2. vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí. (3) Hrazená péče nezahrnuje Hrazenými službami nejsou: a) poskytnutí očkovacích látek s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), b) odběry materiálů a jejich vyšetření prováděné pro účely státního zdravotního dozoru Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy, c) diagnostiku diagnostika HIV včetně vyšetření prováděných ve Státním zdravotním ústavu a zdravotních ústavech na žádost pojištěnce včetně anonymních vyšetření. § 31 Dispenzární péče (1) V rámci hrazené péče hrazených služeb se dispenzární péče poskytuje pojištěncům zdravým, ohroženým a nemocným v těchto skupinách: a) dětem do jednoho roku, b) vybraným dětem od jednoho roku věku chronicky nemocným a ohroženým poruchami zdravotního stavu, a to v důsledku nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí, c) vybraným mladistvým, d) těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství, e) ženám, které používají hormonální a nitroděložní antikoncepci, f) pojištěncům ohroženým nebo trpícím závažnými onemocněními. (2) Pojištěnce do dispenzární péče zařazuje podle odborných kritérií jeho registrující lékař lékař registrujícího poskytovatele, který odpovídá za účelnost a koordinaci dispenzární péče. Pojištěnec může být dispenzarizován pro jednu diagnózu pouze u jednoho ošetřujícího lékaře. (3) Nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializace dispenzarizujícího lékaře stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. § 32 Poskytování léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky Poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků

- 80 -

(1) Výdej léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky zdravotnických prostředků upravují zvláštní předpisy.36) (2) Požádá-li pojištěnec o vydání jiného léčivého přípravku se stejnou léčivou látkou, se stejnou cestou podání a se stejnou lékovou formou, nahradí jej lékárna v souladu se zvláštním právním předpisem37) jiným léčivým přípravkem s nižším doplatkem, pokud předepisující lékař na receptu nevyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit. (3) Příslušná zdravotní pojišťovna může půjčovat některé prostředky zdravotnické techniky zdravotnické prostředky; o zapůjčení prostředků zdravotnické techniky zdravotnických prostředků vede evidenci. Vydání prostředků zdravotnické techniky zdravotnických prostředků nebo jejich zapůjčení zaznamená předepisující lékař do zdravotní dokumentace zdravotnické dokumentace nemocného. (4) Zdravotnické zařízení oprávněné Poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky nesmí v souvislosti s výdejem léčivého přípravku vázaného na lékařský předpis, hrazeného z veřejného zdravotního pojištění, poskytnout, nabídnout nebo slíbit peněžní či nepeněžní plnění, výhody nebo dary majetkové či nemajetkové povahy, a to ani prostřednictvím třetích osob. (5) Při zjištění opakovaného porušení povinnosti podle odstavce 4 je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení poskytovateli uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokutu je možno uložit i opakovaně. Při ukládání pokuty zdravotní pojišťovna přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila.

§ 33 Lázeňská péče Léčebně rehabilitační péče (1) Lázeňskou péči, včetně určení stupně naléhavosti, poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu, doporučuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí příslušná zdravotní pojišťovna. Návrh na lázeňskou péči podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. (1) Hrazenou službou je dále léčebně rehabilitační péče, poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař. Návrh na léčebně rehabilitační péči podává na formuláři zdravotní pojišťovny lékař registrujícího poskytovatele nebo ošetřující lékař při hospitalizaci; jde-li o poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, návrh obsahuje též určení stupně naléhavosti. (2) Nemoci, u nichž lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout, indikační předpoklady, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče podle odstavců 4 a 5 u jednotlivých nemocí, délku léčebného pobytu a indikační zaměření

- 81 lázeňských míst (indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (3) Lázeňská léčebně rehabilitační péče se poskytuje a hradí jako komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče nebo příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče. (4) Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče navazuje na ústavní lůžkovou péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné neschopnosti k práci. Pojištěnce předvolá k lázeňské léčebně rehabilitační péči zařízení lázeňské péče. Pacient Pojištěnec v prvém pořadí naléhavosti je k nástupu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči předvolán nejpozději do jednoho měsíce od data vystavení návrhu, případně po dohodě ošetřujícího, revizního a lázeňského lékaře je přeložen do zařízení lázeňské péče zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče přímo ze zařízení ústavní péče zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče. V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do tří měsíců, děti a dorost do šesti měsíců ode dne vystavení návrhu. Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. (5) Příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním v případech, kdy nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4. Zdravotní pojišťovna hradí Hrazenými službami jsou pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Tato péče může být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. (6) Dětem a dorostu do 18 let se lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytuje podle odstavce 4, pokud není na žádost rodičů poskytována podle odstavce 5. Přeložení pojištěnce ve věku do 18 let ze zařízení ústavní péče do zařízení lázeňské péče revizní lékař neposuzuje. Přeložení pojištěnce mladšího 18 let ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče revizní lékař neposuzuje. (7) U nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví z práce se lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytuje podle odstavce 4, jestliže ji doporučil nebo indikaci potvrdil příslušný odborník pro nemoci z povolání. § 34 Péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách (1) Zdravotní péči poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu na doporučení ošetřujícího lékaře dětem a mladistvým do 18 let v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách hradí zdravotní pojišťovna. Návrh na zdravotní péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny registrující praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Návrh potvrzuje revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny; revizní lékař neposuzuje přeložení pojištěnce z nemocnice z hospitalizace do odborné dětské léčebny. (2) Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do 18 let poskytuje zdravotní péče v

- 82 odborných dětských léčebnách, a indikační zaměření těchto léčeben (indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. V případech, kdy se indikace k léčbě v dětských odborných léčebnách překrývají s indikacemi k léčbě v lázeňských léčebnách ve zdravotnických zařízeních poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče, rozhoduje o vhodnosti léčby v lázeňském zařízení ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče či dětské odborné léčebně ošetřující lékař, který péči doporučil. Délka léčebného pobytu v odborných dětských léčebnách se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař léčebny. (3) Dětem od tří do 15 let zdravotně oslabeným vlivem nepříznivého životního prostředí, dětem se zdravotními problémy spojenými s nesprávným životním stylem a dětem v rekonvalescenci, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou léčbu v dětské lázeňské ve zdravotnickém zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo v dětské odborné léčebně, se poskytuje na návrh ošetřujícího lékaře potvrzený revizním lékařem zdravotní pojišťovny péče v ozdravovně. Délka pobytu v ozdravovně zpravidla nepřesahuje 21 dnů; delší pobyt je možný pouze se souhlasem revizního lékaře. § 35 Závodní preventivní péče Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Hrazená péče zahrnuje: a) zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci; b) periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné, zaměstnanců na rizikových pracovištích, zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob, a zaměstnanců, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem;38) c) mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů;39) d) dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice riziku.40) § 35a Transplantace tkání a orgánů Odběr tkání, buněk a orgánů od žijícího nebo zemřelého dárce, vyšetření potenciálních dárců nezbytná pro posouzení vhodnosti pro konkrétního příjemce, nezbytné nakládání s odebranými tkáněmi, buňkami a orgány a dopravu žijícího dárce nebo náhradu jeho cestovních nákladů a dopravu zemřelého dárce hradí zdravotní pojišťovna, jejímž pojištěncem je příjemce dárce. Doprava Přeprava a náhrada cestovních nákladů § 36

- 83 -

(1) Zdravotní pojišťovna hradí dopravu pojištěnce na území České republiky, popřípadě na území Slovenské republiky, pokud tak vyplývá z dohody mezi vládou České republiky a Slovenské republiky, do smluvního zdravotnického zařízení, ze smluvního zdravotnického zařízení do místa trvalého nebo přechodného pobytu nebo do ústavu sociální péče, mezi smluvními zdravotnickými zařízeními a v rámci smluvního zdravotnického zařízení, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce podle vyjádření ošetřujícího lékaře, který tuto dopravu indikuje, neumožňuje dopravu běžným způsobem bez použití dopravní zdravotní služby. Pokud k onemocnění došlo v místě přechodného pobytu, je doprava ze zdravotnického zařízení do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější než místo přechodného pobytu, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Doprava se provádí vozidly smluvní dopravní zdravotní služby. Jeli ošetřujícím lékařem indikován doprovod pojištěnce, hradí zdravotní pojišťovna, která hradí dopravu pojištěnce, i dopravu doprovázející osoby, a to ve stejném rozsahu, jako dopravu pojištěnce. (1) Hrazenou službou je přeprava pojištěnce na území České republiky ke smluvnímu poskytovateli, od smluvního poskytovatele do místa trvalého pobytu nebo do místa bydliště nebo do zařízení pobytových sociálních služeb, mezi smluvními poskytovateli a v rámci smluvního poskytovatele, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce neumožňuje přepravu běžným způsobem bez použití zdravotnické dopravní služby. Pokud k onemocnění pojištěnce došlo v místě bydliště, je přeprava do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější, než místo bydliště, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Přeprava se provádí vozidly smluvní zdravotnické dopravní služby. Je-li ošetřujícím lékařem indikován doprovod pojištěnce, hradí zdravotní pojišťovna, která hradí přepravu pojištěnce, i přepravu doprovázející osoby, a to ve stejném rozsahu, jako přepravu pojištěnce. (2) Dopravu Přepravu podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovna ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního zdravotnického zařízení, které je schopno poskytovatele, který je schopen požadovanou zdravotní péči zdravotnickou dopravní službu poskytnout. (3) V mimořádných případech nebo v případech, kdy a) je to ekonomicky výhodnější, hradí zdravotní pojišťovna na základě indikace ošetřujícím lékařem a schválení revizního lékaře i nezbytnou leteckou dopravu, b) hrozí nebezpečí z prodlení, hradí zdravotní pojišťovna náklady i jinému dopravci poskytovateli zdravotních služeb; o takové dopravě přepravě rozhoduje ošetřující lékař, c) jde o osobu pohybující se převážně na vozíku pro tělesně postižené a je indikována doprava přeprava ze zdravotních důvodů dopravní zdravotní službou, hradí zdravotní pojišťovna dopravu přepravu i jinému dopravci, pokud tuto dopravu přepravu zajišťuje dopravním prostředkem speciálně upraveným pro převoz osob na vozíku pro tělesně postižené; o takové dopravě přepravě rozhoduje ošetřující lékař. (4) Vyžaduje-li to nezbytně zdravotní stav pojištěnce a je-li bezprostředně ohrožen jeho život, hradí zdravotní pojišťovna na území České republiky dopravu přepravu transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci,

- 84 jakož i dopravu přepravu lékaře specializovanému a nezbytnému výkonu.

nebo

jiného

zdravotnického

pracovníka

ke

§ 37 (1) Ze zdravotního pojištění se hradí indikovaná doprava přeprava lékaře a ostatních zdravotnických pracovníků za pojištěncem. (2) Pokud se pojištěnec, který má nárok na dopravu přepravu podle § 36, rozhodne pro dopravu soukromým vozidlem řízeným jinou osobou a pokud ošetřující lékař takovou dopravu schválí, má pojištěnec nárok na náhradu cestovních nákladů ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadované zdravotní služby poskytnout. § 38 Posudková činnost Hrazená péče zahrnuje Hrazenou službou je i posuzování dočasné pracovní neschopnosti a dočasné neschopnosti ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 191 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů. § 39 Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva Hrazená péče zahrnuje i prohlídku zemřelého pojištěnce, pitvu,41) dopravu k pitvě a dopravu z pitvy do místa, kde k úmrtí došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazená péče nezahrnuje pitvu prováděnou podle zvláštního předpisu42) a dopravu k ní a od ní. § 39 Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva Hrazenou službou je i prohlídka zemřelého pojištěnce, pitva, přeprava k pitvě a přeprava z pitvy do místa, kde k úmrtí došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li toto místo stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazenou službou není anatomická pitva a soudní pitva a přeprava k takovýmto pitvám a z nich. ČÁST SEDMÁ § 40 Zdravotní pojišťovny (1) Zdravotní pojištění provádějí tyto zdravotní pojišťovny: a) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,43)

- 85 -

b) resortní, oborové, podnikové, popřípadě další pojišťovny.44) (2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit zdravotnickým zařízením, popřípadě jiným subjektům (§ 17 odst. 8), které v souladu s tímto zákonem poskytly zdravotní péči pojištěncům, tuto poskytnutou péči ve lhůtách sjednaných ve smlouvě (§ 17). Pokud není mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením, popřípadě jiným subjektem poskytujícím zdravotní péči, smlouva sjednána, jsou zdravotní pojišťovny povinny poskytnutou zdravotní péči uhradit za stejných podmínek jako zdravotnickým zařízením, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle § 17 odst. 1. (2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit poskytovatelům, popřípadě jiným subjektům uvedeným v § 17 odst. 7, kteří v souladu s tímto zákonem poskytli hrazené služby pojištěncům, tyto poskytnuté služby ve lhůtách sjednaných ve smlouvě podle § 17 odst. 1. Pokud není mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem smlouva sjednána, a jsou-li zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona povinny poskytnuté zdravotní služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách, jako poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle § 17 odst. 1. (3) Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům k) místní dostupnost hrazené péče hrazených služeb. Místní dostupností se rozumí přiměřená vzdálenost místa poskytování zdravotní péče hrazených služeb vzhledem k místu trvalého nebo hlášeného pobytu pobytu nebo k místu bydliště pojištěnce. Místní dostupnost se vyjadřuje dojezdovou dobou. Místní dostupnost zdravotnické záchranné služby stanoví jiný právní předpis zákon, upravující zdravotnickou záchrannou službu. Dojezdovou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba v celých minutách, která odpovídá efektivní dostupnosti místa dopravním prostředkem doporučenou rychlostí. Doporučenou rychlostí se pro účely tohoto zákona rozumí rychlost, rychlostí, která je přiměřená typu pozemní komunikace a je v souladu se zákonem upravujícím provoz na pozemních komunikacích. Dojezdové doby stanoví vláda nařízením, l) časovou dostupnost hrazené péče hrazených služeb. Časovou dostupností se rozumí zajištění poskytnutí hrazené péče poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb ve lhůtě odpovídající její jejich naléhavosti u neodkladné a akutní zdravotní péče. Lhůty vyjadřující časovou dostupnost plánované hrazené péče plánovaných hrazených služeb stanoví vláda nařízením. (4) Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům vydá příslušná zdravotní pojišťovna zákonnému zástupci. Průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad obsahuje jméno, příjmení, popřípadě titul, platnost a číslo pojištěnce, kterým je v případě občanů České republiky rodné číslo. Zdravotní pojišťovny vedou v informačních systémech údaje o svých pojištěncích potřebné k provádění veřejného zdravotního pojištění pod číslem pojištěnce. (5) Průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad může obsahovat vedle údajů identifikujících pojištěnce písemnou formou rovněž obdobné údaje v elektronické formě. Za vydání náhradního dokladu umožňujícího nést údaje v elektronické formě má zdravotní pojišťovna nárok na úhradu nákladů na jeho pořízení. Na průkazu pojištěnce nebo na náhradním dokladu mohou být uloženy i další údaje o pojištěnci, pokud tak stanoví zákon.

- 86 Další údaje mohou být uloženy na průkazu pojištěnce nebo náhradním dokladu, pokud se na tom dohodne pojištěnec s příslušnou zdravotní pojišťovnou. (6) Zdravotní pojišťovny vedou seznam smluvních zdravotních zařízení a nositelů výkonů včetně rodného čísla nositele výkonu. Za tímto účelem jsou zdravotnická zařízení povinna sdělovat příslušným zdravotním pojišťovnám údaje v rozsahu a v termínech podle § 41 odst. 3 a 4. (6) Zdravotní pojišťovny vedou m) seznam smluvních zdravotnických zařízení; tento seznam, který neobsahuje údaje uvedené v písmenu b), je každá zdravotní pojišťovna povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) přehled zdravotnických pracovníků poskytujících hrazenou péči v jednotlivých smluvních zdravotnických zařízeních v členění lékař, zubní lékař, a zdravotnický pracovník vykonávající nelékařské zdravotnické povolání podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, kteří vykazují zdravotní pojišťovně provedené zdravotní výkony podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „nositel výkonu“); za tímto účelem jsou zdravotnická zařízení povinna sdělovat zdravotním pojišťovnám za uplynulé čtvrtletí, a to nejpozději do 60 dnů, seznam jednotlivých nositelů výkonů k poslednímu dni daného čtvrtletí, s uvedením jména, příjmení, titulu, rodného čísla a kategorie nositele výkonu podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. (6) Zdravotní pojišťovny vedou seznam smluvních poskytovatelů; tento seznam, který neobsahuje údaje uvedené v písmenu b), je každá zdravotní pojišťovna povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, přehled zdravotnických pracovníků poskytujících hrazené služby u jednotlivých smluvních poskytovatelů v členění lékař, zubní lékař, a zdravotnický pracovník vykonávající nelékařské zdravotnické povolání podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, kteří vykazují zdravotní pojišťovně provedené zdravotní výkony podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „nositel výkonu“); za tímto účelem jsou poskytovatelé povinni sdělovat zdravotním pojišťovnám za uplynulé čtvrtletí, a to nejpozději do 30 dnů, seznam jednotlivých nositelů výkonů k poslednímu dni daného čtvrtletí, s uvedením jména, příjmení, titulu, rodného čísla a kategorie nositele výkonu podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami; poskytovatel tuto povinnost splní i tehdy, pokud zdravotním pojišťovnám sdělí pouze ty změny, k nimž došlo od předchozího hlášení. (7) Zdravotní pojišťovny dávají podnět živnostenskému úřadu ke zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. (8) Zdravotní pojišťovna je uživatelem referenčních údajů vedených v základním registru obyvatel o subjektech údajů, kteří jsou jejími pojištěnci, v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména,

- 87 c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo. (9) Zdravotní pojišťovna je uživatelem údajů vedených v registru rodných čísel o fyzických osobách, které jsou jejími pojištěnci, v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) den, měsíc a rok narození. (10) Údaje, jichž je zdravotní pojišťovna uživatelem podle odstavců 7 a 8, může využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon její působnosti. Využívání údajů ze základního registru obyvatel a z registru rodných čísel je pro zdravotní pojišťovny bezplatné.

Kontrola § 42 (1) Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání a poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění v jejím objemu a kvalitě včetně dodržování cen u smluvních zdravotnických zařízení a pojištěnců. (1) Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání a poskytování hrazených služeb a jejich vyúčtování zdravotní pojišťovně, a to z hlediska objemu a kvality, včetně dodržování cen u poskytovatelů a pojištěnců. (2) Kontrolní činnost provádějí prostřednictvím informačních dat v rozsahu stanoveném zákonem a činností revizních lékařů. Další kontrolní činnost provádějí odborní pracovníci ve zdravotnictví způsobilí k revizní činnosti (dále jen "odborní pracovníci").Zdravotní pojišťovny dále provádějí kontrolní činnost prostřednictvím přístupu do Centrálního úložiště elektronických receptů podle zvláštního zákona 44a). (3) Revizní lékaři posuzují odůvodněnost léčebného procesu se zvláštním zřetelem na jeho průběh a předepisování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků a na posuzování potřeby lázeňského pobytu lázeňské léčebně rehabilitační péče jako součásti léčebné péče. Revizní lékaři a další odborní pracovníci dále kontrolují, zda a) poskytnutá péče odpovídá péči vyúčtované zdravotní pojišťovně, a) poskytnuté hrazené služby odpovídají hrazeným službám vyúčtovaným zdravotní

- 88 pojišťovně, b) byly vyúčtovány pouze ty výkony, léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky, které je zdravotní pojišťovna povinna uhradit, c) rozsah a druh zdravotní péče hrazených služeb odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce. Pokud kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování zdravotní péče hrazených služeb, zdravotní pojišťovna takovou péči takové služby neuhradí. Pokud kontrola prokáže, že pojištěnci byl předepsán léčivý přípravek v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí Ústavu o výši a podmínkách úhrady a zdravotní pojišťovna tento léčivý přípravek zařízení poskytovateli lékárenské péče uhradila, má příslušná zdravotní pojišťovna právo na úhradu zaplacené částky za takový léčivý přípravek zdravotnickým zařízením poskytovatelem, kde byl léčivý přípravek předepsán. (4) Ke splnění úkolů uvedených v předchozích odstavcích jsou revizní lékaři a odborní pracovníci oprávněni vstupovat do zdravotnických zařízení. Výkon činnosti revizního lékaře a odborných pracovníků nesmí narušit prováděný léčebný výkon. Zdravotnické zařízení Poskytovatel poskytuje zdravotní pojišťovně nezbytnou součinnost při výkonu kontroly, zejména předkládá požadované doklady, sděluje údaje a poskytuje vysvětlení. Přístup ke zdravotnické dokumentaci se umožňuje pouze revizním lékařům nebo odborným pracovníkům; tito pracovníci mají přístup ke zdravotnické dokumentaci pouze v rozsahu odpovídajícím kontrole. (5) Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost především v oboru, ve kterém získali specializaci. (6) Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost v pracovněprávním vztahu ke zdravotní pojišťovně, který je sjednáván na základě výběrového řízení. (7) Revizní lékaři nesmějí vykonávat kontrolní činnost ve zdravotnickém zařízení u poskytovatele, jehož jsou zaměstnanci, vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, členy statutárního orgánu, nebo kde se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Revizní lékaři jsou povinni bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatosti, oznámit to zdravotní pojišťovně, pro kterou vykonávají kontrolní činnost. § 43 (1) Zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky. (2) Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na zdravotní péči poskytnutou hrazené služby poskytnuté tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst. 1. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o zdravotní péči uhrazené hrazených službách uhrazených za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní

- 89 pojišťovny pojištěn. Zdravotní pojišťovna je povinna na vyžádání pojištěnce zajistit dálkový přístup k jeho osobnímu účtu. Dá-li k tomu pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce písemný souhlas, může být tento osobní účet zpřístupněn i ošetřujícímu lékaři pojištěnce. ČÁST OSMÁ POKUTY A PŘIRÁŽKY K POJISTNÉMU § 44 (1) Za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. Při nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem uloží pokutu pouze zaměstnavateli. (2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna. (3) Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. (4) Při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce podle § 12 písm. e) nebo při porušení povinností podle § 12 písm. i) až k), nebo byl-li pojištěnec předčasně propuštěn z ústavní lůžkové péče pro soustavné hrubé porušování domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení vnitřního řádu poskytovatele lůžkové péče, může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Zdravotní pojišťovna může dále uložit pokutu až do výše 5000 Kč pojištěnci, který se při poskytování zdravotní péče hrazených služeb prokázal jejím průkazem pojištěnce, přestože v té době jejím pojištěncem nebyl. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo. (5) Za opakované porušení povinnosti stanovené pro poskytovatele v § 11 odst. 1 písm. d) uloží příslušná zdravotní pojišťovna poskytovateli pokutu až do výše 1 000 000 Kč; při určení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno; pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo; opakované uložení pokuty je důvodem pro ukončení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb bez uplatnění výpovědní lhůty podle § 17 odst. 2. (5) (6) Pokuta uložená podle odstavců 1 až 5 je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila. § 45 (1)

Příslušná

zdravotní

pojišťovna

může

vyměřit

přirážku

k

pojistnému

- 90 zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin45) a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči služby, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob. (2) Příslušná zdravotní pojišťovna vyměří zaměstnavateli podle odstavce 1 přirážku k pojistnému až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců. (3) Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo ke skutečnostem uvedeným v odstavci 1. Přirážka k pojistnému se platí jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny. (4) Zaměstnavatelé jsou povinni příslušné zdravotní pojišťovně zasílat kopie záznamů46) o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč. (5) Zdravotnická zařízení, která jsou oprávněna Poskytovatelé, kteří jsou oprávněni k uznávání nemocí z povolání, jsou povinna povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie hlášení nemocí z povolání. (6) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného. § 45a (1) Zdravotní pojišťovně, která neuzavře smlouvu o poskytování zdravotní péče s veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením podle § 17 odst. 2, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. (1) Zdravotní pojišťovně, která nepostupuje v souladu s § 17 odst. 1, 2, 5 až 7, § 46 odst. 1 a § 52 odst. 2, může Ministerstvo zdravotnictví uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Zdravotní pojišťovna je povinna hradit pokutu z jejího provozního fondu. (2) Zdravotní pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (3) Při určení výměry pokuty zdravotní pojišťovně se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (4) Odpovědnost zdravotní pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo zdravotnictví.

- 91 -

(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. § 45b Zdravotní pojišťovně, která nepostupuje v souladu s § 17 odst. 1, 3, 6 až 8, § 46 odst. 2 a § 52 odst. 2, může Ministerstvo zdravotnictví uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Zdravotní pojišťovna je povinna hradit pokutu z jejího provozního fondu

ČÁST DEVÁTÁ SÍŤ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ SÍŤ POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB § 46 (1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům. Tuto povinnost plní prostřednictvím zdravotnických zařízení, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Tato zdravotnická zařízení tvoří síť smluvních zdravotnických zařízení zdravotní pojišťovny (dále jen "síť"). (1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny (dále jen „síť“). (2) Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče hrazených služeb se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná a) pro zdravotnická zařízení poskytovatele lékárenské péče, b) pro zdravotnická zařízení Vězeňské služby České republiky46a), b) je-li poskytovatelem hrazených služeb Vězeňská služba c) v případech rozšíření sítě již smluvního zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby, d) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče hrazených služeb, pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče. poskytovaných hrazených služeb., e) jde-li o vysoce specializovanou péči zajišťovanou poskytovatelem, kterému byl na poskytování takové zdravotní péče udělen podle zákona o zdravotních službách statut centra vysoce specializované zdravotní péče. (3) V případě změny právní formy zdravotnického zařízení se výběrové řízení koná

- 92 pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytované zdravotní péče. (4) Konání výběrového řízení mohou navrhnout zdravotní pojišťovna nebo zdravotnické zařízení oprávněné poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru. (3) V případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a v případě, je-li zakladatelem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, která má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění k poskytování těchto zdravotních služeb jako společnosti s ručením omezeným, se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb. (4) Konání výběrového řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna nebo uchazeč. Uchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče. § 47 (1) Výběrové řízení vyhlašuje způsobem v místě obvyklým krajský úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "krajský úřad"). Místní příslušnost krajského úřadu se řídí místem provozování zdravotnického zařízení místem poskytování zdravotních služeb. Výběrové řízení na poskytování ústavní a lázeňské zdravotní lůžkové a lázeňské léčebně rehabilitační péče vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví. (2) Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat: a) rozsah zdravotní péče rozsah hrazených služeb a území, pro které má být poskytována mají být poskytovány, a označení zdravotní pojišťovny, je-li zdravotní pojišťovna navrhovatelem výběrového řízení, b) lhůtu, ve které lze podat nabídku; tato lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dnů, c) místo pro podání přihlášky., d) lhůtu, od které je třeba zajistit poskytování zdravotních služeb, které jsou předmětem výběrového řízení. § 48 (1) Vyhlašovatel zřizuje pro každé výběrové řízení komisi. Členy komise jsou: a) zástupce krajského úřadu, jde-li o výběrové řízení vyhlašované krajským úřadem, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení vyhlašované tímto ministerstvem, b) zástupce příslušné profesní organizace, c) zástupce příslušné zdravotní pojišťovny,

- 93 -

d) odborník pro druh zdravotní péče, která má být zdravotnickým zařízením uchazečem poskytována. (2) Členy komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti, a osoby blízké uvedeným osobám. (3) Členství v komisi je nezastupitelné. Na členy komise se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením. Poskytnutí informací o zdravotnických zařízeních, účastnících se výběrového řízení tom, které osoby se zúčastnily výběrového řízení, členy komise se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního zákona. § 50 (1) Nabídky se doručují vyhlašovateli ve lhůtě stanovené podle § 47 odst. 2 písm. b). Uchazeč je povinen prokázat, že je oprávněn poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru splňuje, nebo je ve lhůtě stanovené ve výběrovém řízení schopen splnit, předpoklady pro poskytování hrazených služeb v příslušném oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení. (2) Vyhlašovatel pozve uchazeče na jednání výběrové komise (dále jen "komise"). Uchazeči, jehož přihláška má formální nedostatky, které uchazeč neodstraní ve lhůtě stanovené vyhlašovatelem, vrátí vyhlašovatel přihlášku s uvedením důvodů. § 51 (1) Při posuzování přihlášek členové komise přihlížejí zejména k dobré pověsti zdravotnického zařízení (k dodržování postupu lege artis), k disciplinárním opatřením uloženým podle zvláštního zákona, k etickému přístupu k pacientům, k přístupu zdravotnického zařízení v oblasti zvyšování bezpečí pacienta a kvality péče, ke stížnostem na poskytování zdravotní péče, ke zjištěným nedostatkům v hospodaření zdravotnického zařízení, včetně daňových nedoplatků apod. (1) Při posuzování přihlášek členové komise přihlížejí zejména k dobré pověsti uchazeče, k praxi uchazeče v příslušném oboru, k disciplinárním opatřením uloženým podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, k etickému přístupu k pacientům, ke stížnostem na poskytování zdravotních služeb. Členové komise dále posuzují záměr uchazeče na zajišťování hrazených služeb v oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení a jeho možnostem splnit předpoklady pro zajištění hrazených služeb ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení. (2) Po posouzení přihlášek stanoví komise pořadí uchazečů. § 52 (1) Vyhlašovatel je povinen zveřejnit výsledek výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů podle § 49 odst. 2. (2) Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o

- 94 poskytování a úhradě zdravotní péče. Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. (2) Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb. Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna je oprávněna uzavřít smlouvu s uchazečem pouze tehdy, bylo-li uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení doporučeno. § 54 Smluvní zdravotní pojištění (1) Zdravotní pojišťovny jsou vedle provádění zdravotního pojištění podle tohoto zákona oprávněny provádět rovněž smluvní zdravotní pojištění pro a) osoby, které nejsou pojištěnci podle tohoto zákona, b) pojištěnce ke krytí zdravotní péče přesahující rámec hrazené péče včetně léčení v cizině. (2) K provádění smluvního pojištění podle odstavce 1 je třeba povolení podle zvláštního zákona.48) § 55 Náhrada nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci Náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci (1) Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. (2) Pro účely náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění hrazené služby podle odstavce 1 jsou zdravotnická zařízení povinna poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytla zdravotní péči poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl. (3) Pro účely náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů. (4) Pro účely náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgán inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny

- 95 poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání. (5) Pro účely náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění hrazené služby podle odstavce 1 se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně. Příl.1 SEZNAM ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ NEHRAZENÝCH NEBO HRAZENÝCH JEN ZA URČITÝCH PODMÍNEK Seznam použitých zkratek a symbolů

Označení, symbol ODB KAT N

W

Z dg. poř. č.

ODB 001 002 014 015 201 401 404 504 601

Vysvětlení odbornost kategorie zdravotního výkonu z hlediska úhrady ze zdravotního pojištění – symboly N, Z, W – viz dále výkon označený ve sloupci KAT symbolem "N" - zdravotní výkon zásadně nehrazený ze zdravotního pojištění, výjimkou může být předchozí povolení revizním lékařem pro konkrétního pojištěnce, vzhledem k jeho závažnému zdravotnímu stavu (nebo k jeho zvláštní zdravotní potřebě) výkon označený ve sloupci KAT symbolem "W - zdravotní výkon plně hrazený ze zdravotního pojištění jen při splnění určitých podmínek nebo limitovaný maximální hrazenou frekvencí, není nutné schválení revizním lékařem výkon označený ve sloupci KAT symbolem "Z" - zdravotní výkon plně hrazený zdravotní pojišťovnou jen za určitých podmínek a po schválení revizním lékařem diagnóza pořadové číslo výkonu

Název Všeobecné praktické lékařství Praktické lékařství pro děti a dorost Stomatologie všeobecná – praktický zubní lékař – stomatolog Ortodoncie Rehabilitační a fyzikální medicína Pracovní lékařství Dermatovenerologie Cévní chirurgie Plastická chirurgie

- 96 603 605 606 701 705 706 808 809 903 911 999

Gynekologie a porodnictví Orální a maxilofaciální chirurgie Ortopedie Otorinolaryngologie Oftalmologie Urologie Soudní lékařství Radiologie a zobrazovací metody Klinická logopedie Všeobecná sestra Universální lékařské výkony – bez vazby na odbornost

- 97 Seznam zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek Poř.č. ODB 1. 001 2. 002 3. 014 4. 014 5. 014 6. 014

Název zdravotního výkonu KAT Zdravotně výchovná činnost N Zdravotně výchovná činnost N Pečetění fisury - zub N Koferdam – jedna čelist N Trepanace alveolu N Augmentace, řízená tkáňová N regenerace a implantace v zubním lékařství Provizorní můstek zhotovený v ordinaci N Oprava fixní náhrady v ordinaci N Odborná ortodontická konzultace na N žádost pacienta Rekonstrukce a. iliaca int. a další N výkony pro vaskulární impotenci Rekanalizace vejcovodu po předchozí N sterilizaci Nepřímá laryngoskopie s instilací léku N do hrtanu Implantace penilních protéz N Penis - kavernosometrie N Kavernosografie N Logopedické preventivní vyšetření – N depistáž v terénu Šetření na pracovišti prováděné W závodním lékařem

7. 8. 9.

014 014 015

10.

504

11.

603

12.

701

13. 14. 15. 16.

706 706 706 903

17.

001

18.

014

Injekční anestézie

W

19.

014

Komplexní vyšetření stomatologem

W

20. 21.

014 014

W W

22.

014

Kontrola ústní hygieny - profylaktická Odstranění zubního kamene – profylaktické Lokální fluoridace s vysušením

23.

014

Výplň stálého zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku)

W

W

Podmínka úhrady

Výkon bude hrazen, pokud je nezbytný ke zjištění epidemiologické situace na pracovišti Výkon bude hrazen s výjimkou intraligamentární anestezie Výkon bude hrazen pouze při převzetí pojištěnce do péče při registraci pojištěnce Hrazeno dvakrát ročně Hrazeno jedenkrát ročně Hrazeno při použití přípravku s aminofluoridem bez nosiče Hrazeno pouze při použití nedózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu, při použití samopolymerujícího

- 98 -

24.

014

Fotokompozitní výplň stálého zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku a dostavby plastické) Endodontické ošetření

W

25.

014

26.

014

Přechodná dlaha bez preparace – na zub

W

27.

014

Přechodná dlaha s preparací – na zub

W

28.

201

W

29.

401

Stanovení dlouhodobého rehabilitačního plánu na základě proběhlé rehabilitační konference Šetření na pracovišti pojištěnce z hlediska rizika profesionálního poškození

30.

601

Modelace a přitažení odstálého boltce

W

31.

701

Testy na agravaci a simulaci

W

32.

705

Aplikace kontaktní čočky

W

33.

808

Konzultace nálezu soudním lékařem

W

34.

911

Komplexní posouzení zdravotního stavu pojištěnce v jeho prostředí

W

35.

911

Cílená kontrola pojištěnce v domácím prostředí

W

36.

911

Ošetřovatelská intervence jednoduchá

W

W

W

kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně Hrazeno u dětí do dovršení 18 let v rozsahu špičáků včetně Hrazeno při použití registrovaného materiálu metodou centrálního čepu Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice Hrazen jedenkrát během léčby Výkon bude hrazen jen v indikaci vyšetření pro hrozící, suspektní nebo nastalé profesionální postižení Plná úhrada do 10 let věku dítěte, nad 10 let zdravotní pojišťovna nehradí V případě prokázané simulace nehrazen Výkon bude hrazen po operaci katarakty Výkon bude hrazen, pokud je na žádost ošetřujícího lékaře nutný k vysvětlení nálezu u konkrétního případu Výkon bude hrazen jen na doporučení praktického lékaře při převzetí pojištěnce do lékařem indikované dočasné nebo dlouhodobé ošetřovatelské péče v domácnosti Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období Výkon bude hrazen po

- 99 v domácím prostředí

37.

911

Komplexní péče o ošetřovatelsky náročné nebo nepohyblivé pojištěnce v domácím prostředí

W

38.

999

Psychoterapie podpůrná – prováděná lékařem nepsychiatrem

W

39.

999

Rozhovor lékaře s rodinou

W

40.

999

Edukační pohovor lékaře s nemocným či rodinou

W

41.

999

Konzilium specialistou

W

42.

404

Epilace á 30 minut

Z

43.

601

Z

44. 45. 46.

601 601 601

47.

601

Korekce malé vrozené anomálie boltce a okolí (výrůstky před boltcem) Xanthelasma Operace ptózy obličeje – horní, dolní Operace ptózy obličeje – celková (smas lifting) Operace tvrdého a měkkého nosu pro funkční poruchu

Z Z Z Z

předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období Výkon bude hrazen jen na jednoho pojištěnce jedenkrát ročně v jednom oboru po podrobném zápisu v dokumentaci Výkon bude hrazen na jednoho pojištěnce ve věku do 15 let maximálně dvakrát ročně, u dospělého jedenkrát ročně po podrobném zápisu v dokumentaci Hrazeno pouze při zdravotní indikaci zdůvodněné písemně v dokumentaci a stvrzené podpisem edukovaného nebo jeho zákonného zástupce Výkon hrazen jen pokud je na žádost praktického lékaře Výkon bude hrazen pouze u dg. E00 – E07 (poruchy štítné žlázy, hormonální poruchy), E10 – E14 (diabetes mellitus), E20 – E35 (diencefalo-hypofyzární poruchy)

- 100 48. 49.

601 601

50. 51. 52. 53.

601 601 601 601

54. 55.

601 601

56. 57.

601 605

60. 61. 62. 63. 64. 65.

605 605 606 606 701 705

66.

705

67.

705

68.

705

69. 70.

706 706

71. 72.

706 999

Rinoplastika – měkký nos Rinoplastika – sedlovitý nos (L-štěp, včetně odběru) Rinofyma Operace gigantomastie Ablace prsu se zachováním dvorce Rekonstrukce areomamilárního komplexu Kapsulotomie pouzdra implantátu Odstranění implantátu prsu s kapsulektomií Implantace tkáňového expanderu Zvětšení brady kostí, chrupavkou nebo protézou Subperiostální implantát – jedna čelist Korekce brady Osteotomie proximálního femuru Prodloužení, zkrácení dlouhé kosti Septoplastika Laserová iridotomie

Z Z

Dermatoplastika jednoho víčka nebo blepharochalasis – exize z jednoho víčka + odstranění tuku a záhybu Laserová koagulace sítnice

Z

Plastická operace kůže víčka otočným lalokem nebo posunem Transuretrální termoterapie prostaty Penis – intrakavernózní injekce vazoaktivních látek Ligatura vas deferens - vazektomie Vybavení pacienta pro péči mimo zdravotnické zařízení

Z

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z

Z

Z Z Z Z“

Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce třikrát, při dalším provedení je k úhradě třeba souhlasu revizního lékaře

Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce pětkrát, při dalším provedení je k úhradě třeba souhlasu revizního lékaře

- 101 -

Příloha č. 1 k zákonu č. 48/1997 Sb. SEZNAM ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ NEHRAZENÝCH NEBO HRAZENÝCH JEN ZA URČITÝCH PODMÍNEK Seznam použitých zkratek a symbolů

Označení, symbol ODB KAT N

W

Z dg. poř. č.

ODB 001 002 014 015 201 401 404 504 601 603 605 606

Vysvětlení odbornost kategorie zdravotního výkonu z hlediska úhrady ze zdravotního pojištění – symboly N, Z, W – viz dále výkon označený ve sloupci KAT symbolem "N" - zdravotní výkon zásadně nehrazený ze zdravotního pojištění, výjimkou může být předchozí povolení revizním lékařem pro konkrétního pojištěnce, vzhledem k jeho závažnému zdravotnímu stavu (nebo k jeho zvláštní zdravotní potřebě) výkon označený ve sloupci KAT symbolem "W - zdravotní výkon plně hrazený ze zdravotního pojištění jen při splnění určitých podmínek nebo limitovaný maximální hrazenou frekvencí, není nutné schválení revizním lékařem výkon označený ve sloupci KAT symbolem "Z" - zdravotní výkon plně hrazený zdravotní pojišťovnou jen za určitých podmínek a po schválení revizním lékařem diagnóza pořadové číslo výkonu

Název Všeobecné praktické lékařství Praktické lékařství pro děti a dorost Stomatologie všeobecná – praktický zubní lékař – stomatolog Ortodoncie Rehabilitační a fyzikální medicína Pracovní lékařství Dermatovenerologie Cévní chirurgie Plastická chirurgie Gynekologie a porodnictví Orální a maxilofaciální chirurgie Ortopedie

- 102 701 705 706 808 809 903 911 999

Otorinolaryngologie Oftalmologie Urologie Soudní lékařství Radiologie a zobrazovací metody Klinická logopedie Všeobecná sestra Universální lékařské výkony – bez vazby na odbornost

Seznam zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek Poř.č. ODB 1. 001 2. 002 3. 014 4. 014 5. 014 6. 014

Název zdravotního výkonu KAT Zdravotně výchovná činnost N Zdravotně výchovná činnost N Pečetění fisury - zub N Koferdam – jedna čelist N Trepanace alveolu N Augmentace, řízená tkáňová N regenerace a implantace v zubním lékařství Provizorní můstek zhotovený v N ordinaci Oprava fixní náhrady v ordinaci N Odborná ortodontická konzultace N na žádost pacienta Rekonstrukce a. iliaca int. a další N výkony pro vaskulární impotenci Rekanalizace vejcovodu po N předchozí sterilizaci Nepřímá laryngoskopie s instilací N léku do hrtanu Implantace penilních protéz N Penis - kavernosometrie N Kavernosografie N Logopedické preventivní vyšetření – N depistáž v terénu Šetření na pracovišti prováděné W závodním lékařem

7.

014

8. 9.

014 015

10.

504

11.

603

12.

701

13. 14. 15. 16.

706 706 706 903

17.

001

18.

014

Injekční anestézie

19.

014

Komplexní

vyšetření

W

lékařem

W

Podmínka úhrady

Výkon bude hrazen, pokud je nezbytný ke zjištění epidemiologické situace na pracovišti Výkon bude hrazen s výjimkou intraligamentární anestezie Výkon bude hrazen

- 103 poskytovatele v oboru zubní lékař Kontrola ústní hygieny profylaktická Odstranění zubního kamene profylaktické Lokální fluoridace s vysušením

-

W

pouze při převzetí pojištěnce do péče při registraci pojištěnce Hrazeno dvakrát ročně

-

W

Hrazeno jedenkrát ročně

W

Hrazeno při použití přípravku s aminofluoridem bez nosiče Hrazeno pouze při použití nedózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně Hrazeno u dětí do dovršení 18 let v rozsahu špičáků včetně

20.

014

21.

014

22.

014

23.

014

Výplň stálého zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku)

W

24.

014

W

25.

014

Fotokompozitní výplň stálého zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku a dostavby plastické) Endodontické ošetření

26.

014

Přechodná dlaha bez preparace – na zub

W

27.

014

Přechodná dlaha s preparací – na zub

W

28.

201

W

29.

401

Stanovení dlouhodobého rehabilitačního plánu na základě proběhlé rehabilitační konference Šetření na pracovišti pojištěnce z hlediska rizika profesionálního poškození

30.

601

Modelace boltce

W

31.

701

Testy na agravaci a simulaci

W

32.

705

Aplikace kontaktní čočky

W

33.

808

Konzultace nálezu soudním lékařem

W

a

přitažení

odstálého

W

W

Hrazeno při použití registrovaného materiálu metodou centrálního čepu Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice Hrazen jedenkrát během léčby Výkon bude hrazen jen v indikaci vyšetření pro hrozící, suspektní nebo nastalé profesionální postižení Plná úhrada do 10 let věku dítěte, nad 10 let zdravotní pojišťovna nehradí V případě prokázané simulace nehrazen Výkon bude hrazen po operaci katarakty Výkon bude hrazen, pokud je na žádost

- 104 -

34.

911

Komplexní posouzení zdravotního stavu pojištěnce v jeho prostředí

W

35.

911

Cílená kontrola v domácím prostředí

pojištěnce

W

36.

911

Ošetřovatelská intervence jednoduchá v domácím prostředí

W

37.

911

Komplexní péče o ošetřovatelsky náročné nebo nepohyblivé pojištěnce v domácím prostředí

W

38.

999

Psychoterapie podpůrná – prováděná lékařem nepsychiatrem

W

39.

999

Rozhovor lékaře s rodinou

W

40.

999

Edukační pohovor s nemocným či rodinou

lékaře

W

ošetřujícího lékaře nutný k vysvětlení nálezu u konkrétního případu Výkon bude hrazen jen na doporučení praktického lékaře při převzetí pojištěnce do lékařem indikované dočasné nebo dlouhodobé ošetřovatelské péče v domácnosti Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období Výkon bude hrazen jen na jednoho pojištěnce jedenkrát ročně v jednom oboru po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci Výkon bude hrazen na jednoho pojištěnce ve věku do 15 let maximálně dvakrát ročně, u dospělého jedenkrát ročně po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci Hrazeno pouze při zdravotní indikaci zdůvodněné písemně ve zdravotnické

- 105 -

41.

999

Konzilium lékařem poskytovatele specializované ambulantní péče

W

42.

404

Epilace á 30 minut

Z

43.

601

Z

44. 45.

601 601

46.

601

47.

601

48. 49.

601 601

50. 51. 52. 53.

601 601 601 601

54. 55.

601 601

56. 57.

601 605

60.

605

61. 62. 63. 64. 65.

605 606 606 701 705

Korekce malé vrozené anomálie boltce a okolí (výrůstky před boltcem) Xanthelasma Operace ptózy obličeje – horní, dolní Operace ptózy obličeje – celková (smas lifting) Operace tvrdého a měkkého nosu pro funkční poruchu Rinoplastika – měkký nos Rinoplastika – sedlovitý nos (L-štěp, včetně odběru) Rinofyma Operace gigantomastie Ablace prsu se zachováním dvorce Rekonstrukce areomamilárního komplexu Kapsulotomie pouzdra implantátu Odstranění implantátu prsu s kapsulektomií Implantace tkáňového expanderu Zvětšení brady kostí, chrupavkou nebo protézou Subperiostální implantát – jedna čelist Korekce brady Osteotomie proximálního femuru Prodloužení, zkrácení dlouhé kosti Septoplastika Laserová iridotomie

dokumentaci a stvrzené podpisem edukovaného nebo jeho zákonného zástupce Výkon hrazen jen pokud je na žádost praktického lékaře Výkon bude hrazen pouze u dg. E00 – E07 (poruchy štítné žlázy, hormonální poruchy), E 10 – E 14 (diabetes mellitus), E 20 – E 35 (diencefalo-hypofyzární poruchy)

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z

Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce třikrát, při dalším provedení je k úhradě

- 106 třeba souhlasu revizního lékaře 66.

705

67.

705

68.

705

69.

706

70.

706

71. 72.

706 999

Dermatoplastika jednoho víčka nebo blepharochalasis – exize z jednoho víčka + odstranění tuku a záhybu Laserová koagulace sítnice

Z

Plastická operace kůže víčka otočným lalokem nebo posunem Transuretrální termoterapie prostaty Penis – intrakavernózní injekce vazoaktivních látek Ligatura vas deferens - vazektomie Vybavení pacienta pro péči mimo zdravotnické zařízení

Z

Z

Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce pětkrát, při dalším provedení je k úhradě třeba souhlasu revizního lékaře

Z Z Z Z

____________________ 1) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). 1a) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1b) Směrnice č. 89/105/EHS o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění. 1c) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 1d) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Např. zákon ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

- 107 -

4) Např. zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 76 a násl. a § 93 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 6) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 6a) § 566 až 575 obchodního zákoníku. 7) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. 8) § 32 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 9) § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 11) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 12) § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb. 12a) § 80 písm. b) a c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb. 13) § 37 odst. 2 písm. a) zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění zákona č. 164/1992 Sb. 14) § 4 zákona č. 187/2006 Sb. 15) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě. 16) § 31 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. 16a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. 16b) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 16c) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 16d) § 40a zákona č. 117/1995. 17) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 17a) § 4 služebního zákona.

- 108 -

17b) § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 214/2006 Sb. 18) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb. 18a) § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb. 19) § 7 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb. 20) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161). Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 22) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 22a) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 22b) § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 22c) § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. 23) § 8 zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. 23a) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon). 23b) Vyhláška č. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití. 23b) § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 422/2004 Sb. 23c) § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 25) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. 26) Výměr Ministerstva financí č. 01/1997, kterým se stanoví seznam zboží s regulovanými cenami. 27) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.

- 109 27a) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. 27b) § 49 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27c) § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. 27d) § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 27e) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27g) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. 27h) § 48 zákona č. 108/2006 Sb. 27i) § 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 27j) § 24 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27k) § 191a až 191g zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 27l) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů. 27m) § 48 až 50 a 52 zákona č. 108/2006 Sb. 27n) § 71 odst. 4 a § 73 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 28) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28a) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. 29) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. 30) § 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

- 110 31) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 204/1988 Sb. 32) § 23 odst. 3 a 4 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 33) § 73b a 93a zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 310/1993 Sb., o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních. 34) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 35) Zákon č. 258/2000 Sb. 36) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami, ve znění vyhlášky č. 427/1992 Sb. 37) § 8 odst. 7 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 61/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 427/1992 Sb. 38) § 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb. 39) § 11, 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb. 40) § 12 odst. 8 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb. 41) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a o pohřebnictví. 42) § 105 a § 115 odst. 1 trestního řádu. 42a) Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích). 42b) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42c) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 42d) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

- 111 42e) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 42f) Například § 8 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 43) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 44) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44a) Zákon č. 378/2007 Sb. o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 45) Příloha č. III odst. 3 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb. 46) Příloha č. I vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb. 46a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů. 46a) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 47a) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 47b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 48) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 49) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

- 112 -

*** Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

§ 12 Odvod pojistného hrazeného státem (1) Za osoby, za které je plátcem pojistného stát,37) hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet zřízený podle § 20, a to do 25 dne předcházejícího kalendářního měsíce. (2) V případě sezónních výkyvů v platbách za poskytovanou zdravotní péči poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“) je ministr financí zmocněn v průběhu rozpočtového roku poskytnout návratnou finanční výpomoc splatnou v témže roce a změnit frekvenci a výši plateb státu do systému všeobecného zdravotního pojištění uvnitř rozpočtového roku na základě žádosti správce zvláštního účtu. Žádost bude posuzována podle vývoje příjmů a výdajů ve státním rozpočtu. Úpravy plateb podle tohoto zmocnění nesmí ovlivnit částku rozpočtovanou ve schváleném státním rozpočtu na platbu státu podle § 3c tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Přerozdělování pojistného § 20 (1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky je povinna zřídit zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění (dále jen "zvláštní účet"). Zvláštní účet slouží k financování zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním hrazených služeb na základě přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu podle počtu pojištěnců, jejich věkové struktury, pohlaví a nákladových indexů věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. (2) K přerozdělení pojistného se použijí nákladové indexy 18 věkových skupin pojištěnců pro každé pohlaví v rozmezí od narození do 5 let, od 5 do 10 let a dále vždy po 5 letech až po věkové skupiny od 80 do 85 let a skupiny od 85 let. Tabulka věkových skupin a jejich vymezení tvoří přílohu tohoto zákona.

- 113 -

(3) Nákladové indexy se stanoví jako podíl průměrných nákladů na pojištěnce v dané skupině podle věku a pohlaví po odečtení části nákladů na nákladné pojištěnce podle § 21a odst. 3 a průměrných nákladů na standardizovaného pojištěnce. Průměrné náklady na pojištěnce v dané skupině podle věku a pohlaví stanoví správce účtu jako průměr nákladů všech zdravotních pojišťoven na všechny pojištěnce v dané skupině podle věku a pohlaví. Průměrné náklady na standardizovaného pojištěnce stanoví správce účtu jako průměr nákladů všech zdravotních pojišťoven na ženy ve věku 15 - 20 let. Ke stanovení nákladových indexů podle věty první a průměrných nákladů podle věty druhé a věty třetí se použijí údaje z posledního účetně uzavřeného kalendářního roku. K tomu jsou všechny zdravotní pojišťovny povinny v termínu stanoveném pro předkládání výročních zpráv zdravotních pojišťoven sdělit správci účtu počty pojištěnců v jednotlivých věkových kategoriích podle pohlaví a celkové náklady na pojištěnce v těchto kategoriích. Správce účtu je oprávněn údaje uvedené ve větě páté požadovat i v jiném termínu, rozhodne-li tak dozorčí orgán; v takovém případě jsou zdravotní pojišťovny povinny předložit údaje ve lhůtě do 30 kalendářních dní ode dne jejich vyžádání. (4) Zvláštní účet spravuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen "správce účtu") a vede odděleně od ostatních účtů (fondů), které spravuje. (5) Na dodržování pravidel hospodaření se zvláštním účtem dohlíží dozorčí orgán ustavený k tomuto účelu. Členy dozorčího orgánu jsou zástupce jmenovaný Ministerstvem financí České republiky, zástupce jmenovaný Ministerstvem zdravotnictví České republiky, zástupce jmenovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky, zástupce pověřený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, každý s jedním hlasem, a zástupci pověření ostatními zdravotními pojišťovnami,24) kteří mají dohromady jeden hlas. Dozorčí orgán má právo vyžadovat od zdravotních pojišťoven doklady potřebné k ověření správnosti údajů poskytnutých podle § 21. Zdravotní pojišťovny jsou povinny tyto doklady poskytnout. Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle předchozí věty, může Ministerstvo financí z podnětu dozorčího orgánu uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo financí dozvědělo o porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy povinnost měla být splněna. Pokutu lze uložit i opakovaně. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Pokutu nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu. (6) Pravidla hospodaření se zvláštním účtem včetně dodatečných korekcí, podrobnosti pro uplatnění nároku podle § 21a, metodiku výpočtu průměrných nákladů podle odstavce 3, nákladových indexů věkových skupin včetně oceňování a přiřazování nákladů do těchto skupin a průměrných nákladů na jednoho pojištěnce podle § 21a odst. 2, jednací řád dozorčího orgánu a nákladové indexy pro příslušný kalendářní rok vydá Ministerstvo zdravotnictví po dohodě s Ministerstvem financí vyhláškou. § 21a (1) Zvláštní účet podle § 20 slouží dále k přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu podle výskytu pojištěnců, za něž byla byly příslušnými zdravotními pojišťovnami uhrazena zvlášť nákladná zdravotní péče (dále jen "nákladná péče") uhrazeny zvlášť nákladné hrazené služby (dále jen „nákladné hrazené služby“).

- 114 (2) Nákladnou péčí se rozumí zdravotní péče hrazená veřejným zdravotním pojištěním poskytnutá Nákladnými hrazenými službami se rozumí hrazené služby poskytnuté na území České republiky pojištěncům podle zvláštního právního předpisu,40a) u níž nichž výše úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou za jednoho pojištěnce překročila v období jednoho kalendářního roku částku odpovídající patnáctinásobku průměrných nákladů na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění za poslední účetně uzavřený kalendářní rok (dále jen "nákladný pojištěnec"). (3) Příslušná zdravotní pojišťovna má nárok na úhradu 80 % částky, o kterou nákladná péče nákladné hrazené služby překročí částku podle odstavce 2, pokud správci účtu vyúčtuje a řádně doloží případy nákladné péče nákladné hrazené služby. (4) Úhrada nákladné péče nákladných hrazených služeb se provádí formou měsíčních zálohových plateb a ročního vyúčtování po skončení příslušného kalendářního roku. (5) Celkový objem finančních prostředků na měsíční zálohové platby zdravotním pojišťovnám je stanoven procentním podílem z finančních prostředků, které jsou v daném měsíci předmětem přerozdělení. Tento podíl odpovídá podílu finančních prostředků uhrazených ze zvláštního účtu v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce za nákladnou péči nákladné hrazené služeby z finančních prostředků, které byly v tomto roce předmětem přerozdělení. (6) Výše zálohových plateb jednotlivým zdravotním pojišťovnám je dána procentním podílem z celkového objemu finančních prostředků na měsíční zálohové platby odpovídajícím jejich podílu na úhradě nákladné péče nákladných hrazených služeb podle odstavce 3 v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce. (7) Správce účtu oznámí příslušné zdravotní pojišťovně do 28. dne kalendářního měsíce výši zálohy na ni připadající. Je-li příslušná zdravotní pojišťovna povinna podle § 21 odst. 4 odvést přebývající finanční prostředky na zvláštní účet a zároveň má nárok na zálohovou platbu na úhradu nákladné péče nákladných hrazených služeb, provede správce účtu vzájemné započtení těchto pohledávek a výslednou částku sdělí příslušné zdravotní pojišťovně do 28. dne kalendářního měsíce. (8) Přesahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou celkovou částku, na kterou má nárok z obou přerozdělení, odvede tato pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet do 3 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu výsledná částka oznámena. (9) Nedosahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou celkovou částku, na kterou má nárok z obou přerozdělení, poukáže správce účtu této pojišťovně chybějící finanční prostředky do 10 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla správcem účtu výsledná částka oznámena. (10) Příslušné zdravotní pojišťovny vyúčtují správci účtu v termínu stanoveném pro předkládání výročních zpráv po účetním uzavření kalendářního roku všechny své nákladné pojištěnce za tento rok, celkovou úhradu za jednotlivé pojištěnce a nárokovanou částku podle odstavce 3. Správce účtu je oprávněn údaje uvedené ve větě první požadovat i v jiném

- 115 termínu, rozhodne-li tak dozorčí orgán; v takovém případě jsou zdravotní pojišťovny povinny předložit údaje ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyžádání.

(11) Na kontrole oprávněnosti a správnosti vyúčtování nákladné péče nákladných hrazených služeb se podílejí všechny zdravotní pojišťovny. Správce účtu provádí kontrolu prostřednictvím společné kontrolní skupiny složené z revizních lékařů všech zdravotních pojišťoven. Pro účely tohoto zákona jsou revizní lékaři delegovaní jednotlivými zdravotními pojišťovnami do kontrolní skupiny oprávněni kontrolovat vyúčtování nákladné péče předložené kteroukoli zdravotní pojišťovnou. Správce účtu je oprávněn vyžadovat od zdravotních pojišťoven další doklady potřebné k ověření správnosti sdělených údajů. V případech, kdy nelze ověřit správnost údajů bez součinnosti se zdravotnickými zařízeními, která nákladnou péči poskytla s poskytovateli zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“), kteří nákladné hrazené služby poskytli, je správce účtu oprávněn vyžadovat od nich nezbytné doklady a zdravotnická zařízení jsou povinna poskytovatelé jsou povinni je správci účtu poskytnout. (12) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci účtu neprodleně případy, kdy na základě kontroly snížila zdravotnickému zařízení úhradu nákladné péče a výši tohoto snížení. V případech, kdy má zdravotní pojišťovna právo na náhradu škody podle zvláštního právního předpisu,40b) je oprávněna uplatnit nárok podle odstavce 3 až po vyřešení náhrady škody, a to pouze u nákladů, které nebyly pokryty náhradou škody. (12) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci účtu neprodleně případy, kdy na základě kontroly snížila poskytovateli úhradu nákladných hrazených služeb a výši tohoto snížení. V případech, kdy má zdravotní pojišťovna podle zákona o veřejném zdravotním pojištění právo na náhradu nákladů za hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, je oprávněna uplatnit nárok podle odstavce 3 až po vyřešení náhrady nákladů, a to pouze u nákladů, které touto náhradou nebyly pokryty. (13) Správce účtu vypočte do 3 měsíců od převzetí vyúčtování celkové částky, na které mají jednotlivé zdravotní pojišťovny nárok podle odstavce 3, a porovná je s celkovou výší jim poskytnutých měsíčních zálohových plateb. Zjistí-li správce účtu rozdíl mezi nároky a výší zálohových plateb větší než 0,01 %, vypořádá tento rozdíl v rámci započtení podle odstavce 7 v následujícím měsíci, nejdéle však do listopadu příslušného roku. ____________________ 1) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. 1) Například § 45 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 6a odst. 5 a § 23a odst. 3 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

- 116 -

4) Například zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků. 6) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 7) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. 10) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. 11) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 11a) § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 11b) § 78 zákona č. 435/2004 Sb. 11c) § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. 12) § 31 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. 13) § 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 14) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. 15) § 127 zákoníku práce. 16) § 129 a 130 zákoníku práce. 16a) § 5 písm. a) bod 14 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 424/2003 Sb.

- 117 16b) § 17 odst. 2 a 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 7 odst. 8 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 19) § 13a zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 32/1995 Sb. 19) § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb. 20) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 20a) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). 21) Například § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21a) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21b) § 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 21c) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) § 40 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 24) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. 25c) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 25d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 26) § 18 zákona ČNR č. 550/1991 Sb. 27a) Např. § 125 odst. 7 zákoníku práce, § 8 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, § 24a odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 13/1991 Sb., § 7 odst. 4 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci. 27b) § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 22/1991 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce.

- 118 -

27c) § 2 odst. 3 a § 8 vyhlášky Ústřední rady odborů a Federálního ministerstva financí č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí. 27d) § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 176/2002 Sb. 31) § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 32) § 40 odst. 3 a 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. 37) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 38) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 38a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 39) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 39a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 40) Například § 45 zákona č. 48/1997 Sb., § 6a odst. 5 a § 23a odst. 3 zákona č. 280/1992 Sb., čl. IV zákona č. 60/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 40a) § 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40b) § 55 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 258/2000 Sb. 40c) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 40d) § 45a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006 Sb. 41) Například zákon č. 182/2006 Sb., zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 42) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 43) § 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 44) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

- 119 45) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 47) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. ***

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky §2 (1) Pojišťovna provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny. (2) Pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči, (dále jen "specifická zdravotní péče"). (3) (2) Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. (4) (3) Pojišťovna nesmí při náboru pojištěnců, a to ani je-li tento nábor prováděn prostřednictvím třetích osob, poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k Pojišťovně žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda je hrazena z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění. §4 Příjmy Pojišťovny zahrnují: a) platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu, b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů Pojišťovny, c) příjmy plynoucími z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované Pojišťovnou, d) dary a ostatní příjmy,. e) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance na úhradu zdravotních výkonů podle § 2 odst. 2.

- 120 -

§5 Výdaje Pojišťovny zahrnují: a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními, a) platby za poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) podle smluv uzavřených s osobami oprávněnými poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“), b) platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní hrazené služby poskytnuté pojištěncům Pojišťovny, c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině, 1a) d) náklady na činnost Pojišťovny podle § 2 odst. 1, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c), e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, f) e) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1b). §6 (1) Rozpočet Pojišťovny je sestaven a realizován tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy Pojišťovny v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vůči rezervnímu fondu. (2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora2) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů 2) (dále jen "auditor"), a) ověření účetní závěrky Pojišťovny, b) ověření návrhu výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok. (3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok a zprávu auditora. 3) (4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Schválený zdravotně pojistný plán a schválenou výroční zprávu a schválenou účetní uzávěrku

- 121 Pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok. (6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené hrazených služeb hrazených Pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených Pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení poskytovatelů, se kterými Pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče poskytování a úhradě hrazených služeb. (7) Výnos z pokut, přirážek k pojistnému a penále ukládaných podle zvláštních právních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění3a) a přijatých Pojišťovnou v průběhu kalendářního roku může Pojišťovna přidělit do fondu prevence; tyto příděly do fondu prevence lze v průběhu kalendářního roku provádět zálohově tak, aby jejich celková výše za kalendářní rok nepřekročila 0,3 % celkového objemu příjmů pojistného po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.3b) (8) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem. (9) Pokud návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vrátí Ministerstvo zdravotnictví Pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu k přepracování. (10) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě. §7 (1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy: a) základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění hrazených služeb, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost Pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,podle odstavce 3 a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1b)

- 122 b) rezervní fond; výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá Pojišťovna ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši, c) provozní fond, d) sociální fond, e) fond majetku, f) fond reprodukce majetku. (2) Pojišťovna může vytvářet a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 4 písm. e). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření Pojišťovny, b) fond prevence; z fondu prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec zdravotní péče, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu,9) prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, je-li poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu účastníků a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny, a finanční prostředky podle § 6 odst. 7. (2) Pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby s prokazatelným preventivním, diagnostickým nebo léčebným efektem, jsou-li poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k

- 123 prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny, a finanční prostředky podle § 6 odst. 7. (3) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost podle § 5 písm. d) krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí Pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období včetně postupu propočtu tohoto limitu. (4) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného majetku čerpaného v souladu s rozhodnutím Správní rady ve prospěch zaměstnanců Pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud Pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede Pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy. (5) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. (6) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení5) poskytovatele a podnikat6) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. §8 (1) Pojišťovna je povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem. V případě zjištění bilanční nerovnováhy je současně povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh opatření. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků. (2) V případě platební neschopnosti Pojišťovny zaručuje uhrazení nákladů poskytnuté zdravotní péče poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci. (3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu může činit nejvýše 50 %

- 124 prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických hrazených služeb. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda na návrh ministra zdravotnictví po dohodě s ministrem financí. § 20 Správní rada (1) Správní rada rozhoduje o a) schválení organizačního řádu Pojišťovny, b) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy, c) schválení objemu úhrad zdravotnickým zařízením poskytovatelům, d) jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny, e) schválení zásad smluvní politiky, f) žádosti Pojišťovny o úvěr, g) nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč, h) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 5 000 000 Kč, i) převzetí ručitelského závazku, j) použití prostředků rezervního fondu, k) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností Pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí. (2) Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu. (3) Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Správní rady. (4) Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady. (5) Správní rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 1 písm. b), d), f), i) a j) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady.K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. (6) Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

- 125 -

(7) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90 kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle odstavce 2 věty první. ČÁST PÁTÁ Informační systém Pojišťovny § 24 (1) Pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém Pojišťovny. (2) Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.8) (3) Pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti praktickému lékaři nebo praktickému lékaři pro děti a dorost8b) informace o zdravotní péči, která byla poskytnuta jejím pojištěncům, kteří jsou u něho registrováni, jinými zdravotnickými zařízeními, včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Tyto údaje poskytne Pojišťovna registrujícímu lékaři bezplatně. (3) Pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace Pojišťovna poskytuje bezplatně. ____________________ 1a) § 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. 1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 2) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky. 3) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb. 3a) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

- 126 -

6) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 8) Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. 8b) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 9) § 13 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. *** Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

§4 Žádost o povolení (1) Žadatelem o povolení podle § 3 může být a provádět všeobecné zdravotní pojištění může právnická osoba se sídlem na území České republiky, která není a) zdravotnickým zařízením, a) osobou oprávněnou poskytovat zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“), b) zřizovatelem, vlastníkem ani spoluvlastníkem zdravotnického zařízení poskytovatele, c) vlastněna právnickou osobou, která je zřizovatelem, vlastníkem nebo spoluvlastníkem zdravotnického zařízení poskytovatele. (2) V žádosti o povolení žadatel uvede a) předpokládaný název a sídlo zaměstnanecké pojišťovny; z názvu musí být zřejmé, že jde o zaměstnaneckou pojišťovnu, b) rozbor předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny, c) závazek žadatele, že uhradí náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny s uvedením způsobu zajištění splnění tohoto závazku,

- 127 -

d) věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost zaměstnanecké pojišťovny, e) banku, která povede pro zaměstnaneckou pojišťovnu finanční prostředky, f) závazek, že zaměstnanecká pojišťovna dosáhne do jednoho roku od založení počtu nejméně 100 000 pojištěnců, g) způsob zrušení zaměstnanecké pojišťovny v případě nesplnění závazků podle písmen c), d) nebo f). (3) K žádosti žadatel připojí návrhy zakládací listiny a statutu zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného plánu. (4) O žádosti rozhodne Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí do 180 dnů ode dne jejího doručení. Součástí povolení podle § 3 je schválení návrhu statutu zaměstnanecké pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného plánu rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. (5) Povolení podle § 3 se uděluje na dobu neurčitou; povolení není převoditelné na jinou osobu. Změna skutečností podle odstavce 2 písm. a), e) nebo g) a změny statutu zaměstnanecké pojišťovny podléhají schválení Ministerstvem zdravotnictví. §6 Zánik a zrušení zaměstnanecké pojišťovny (1) Zaměstnanecká pojišťovna zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor. Zániku zaměstnanecké pojišťovny předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací. (2) Bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, nebo b) sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. (3) Sloučení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky oznámí zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna neprodleně Ministerstvu zdravotnictví. Sloučení zaměstnaneckých pojišťoven vyžaduje povolení. Toto povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Se žádostí o povolení předkládají zaměstnanecké pojišťovny nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, s výjimkou podmínky podle § 4a. (4) Při sloučení přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky nebo na zaměstnaneckou pojišťovnu, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje. Ke Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo

- 128 k zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, přecházejí rovněž všichni pojištěnci zrušované zaměstnanecké pojišťovny. Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, může být poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu maximálně do výše převzatých závazků. Žádost o návratnou finanční výpomoc předkládá Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. O poskytnutí návratné finanční výpomoci a její výši rozhoduje vláda na návrh předložený ministrem zdravotnictví po projednání s ministrem financí. Poskytnutá návratná finanční výpomoc se použije především k úhradě závazků zrušované zaměstnanecké pojišťovny vůči zdravotnickým zařízením poskytovatelům. (5) Oznámení o sloučení jsou povinny zaměstnanecké pojišťovny neprodleně předat Centrálnímu registru pojištěnců vedenému Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. Současně s oznámením jsou povinny předat Centrálnímu registru pojištěnců též povolení podle odstavce 3, pokud ho bylo ke sloučení nebo splynutí třeba. (6) Zaměstnanecká pojišťovna se zrušuje s likvidací, jestliže: a) jí bylo Ministerstvem zdravotnictví odejmuto povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, nebo b) o to zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví požádá. (7) Ministerstvo zdravotnictví může odejmout povolení podle odstavce 6 písm. a), jestliže: a) opatření uložená Ministerstvem zdravotnictví k nápravě nedostatků v hospodaření, zejména pokud jde o platební způsobilost zaměstnanecké pojišťovny, nesplnila svůj účel a tento účel nemohl být splněn ani zavedením nucené správy, nebo b) nucená správa nesplnila svůj účel, nebo c) vláda opakovaně neschválila zdravotně pojistný plán nebo opakovaně neschválila výroční zprávu zaměstnanecké pojišťovny, nebo d) pokud zaměstnanecká pojišťovna závažným způsobem porušuje právní předpisy, nebo e) zaměstnanecká pojišťovna nesplnila své závazky podle § 4 odst. 2 písm. c), d) a f). § 6a Likvidace zaměstnanecké pojišťovny (1) Vstup zaměstnanecké pojišťovny do likvidace se zapisuje na návrh Ministerstva zdravotnictví do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá název zaměstnanecké pojišťovny s dovětkem "v likvidaci". (2) Ode dne zápisu do obchodního rejstříku jedná jménem zaměstnanecké pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví. Likvidátor je povinen nejpozději následující pracovní den oznámit den vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace Centrálnímu registru pojištěnců a informovat veřejnost o dni vstupu do likvidace prostřednictvím sdělovacích prostředků. Likvidátor je dále povinen sestavit ke

- 129 dni vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace likvidační účetní rozvahu a přehled o majetku zaměstnanecké pojišťovny a předat tyto údaje Ministerstvu zdravotnictví. (3) Likvidátor provádí jen úkony, které směřují k likvidaci zaměstnanecké pojišťovny. Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady za poskytnutou zdravotní péči zdravotnickým zařízením, popřípadě dalším subjektům, které poskytly zdravotní péči pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny. Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady poskytovatelům, popřípadě dalším subjektům, které poskytly pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „hrazené služby“). K úhradě zdravotní péče poskytnutých hrazených služeb je oprávněn použít prostředky základního fondu, rezervního fondu, popřípadě dalších fondů zřízených zaměstnaneckou pojišťovnou. (4) Jestliže likvidátor zjistí předlužení zaměstnanecké pojišťovny, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. (5) Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku a předloží ji Ministerstvu zdravotnictví ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace. Současně navrhne převedení zbývajících prostředků základního fondu a rezervního fondu na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Likvidátor dále předloží návrh na převedení majetkového zůstatku, pokud z likvidace takový zůstatek vyplynul, žadateli o povolení podle § 3, který uhradil náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny, nebo jeho právnímu nástupci; majetkový zůstatek může být převeden pouze do výše prostředků, které žadatel prokazatelně vložil do zaměstnanecké pojišťovny. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce nebo pokud žadateli nebo právnímu nástupci nebyl převeden celý majetkový zůstatek, navrhne převedení majetkového zůstatku nebo zbývající části majetkového zůstatku na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Po schválení účetní závěrky, konečné zprávy a návrhu na převedení prostředků Ministerstvem zdravotnictví likvidátor tento převod provede. (6) Do 30 dnů po skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz zaměstnanecké pojišťovny z obchodního rejstříku. (7) Odměnu likvidátora určuje Ministerstvo zdravotnictví.

§8 Rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny (1) Zaměstnanecká pojišťovna poskytuje vedle všeobecného zdravotního pojištění i další smluvní zdravotní pojištění a připojištění přesahující rámec potřebné zdravotní péče 5) pro okruh pojištěnců předem určený v zdravotně pojistném plánu. (1) Zaměstnanecká pojišťovna provádí veřejné zdravotní pojištění. (2) Zaměstnanecká pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní preventivní

- 130 péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči (dále jen "specifická zdravotní péče"). (3) (2) Vojenská zdravotní pojišťovna zprostředkovává úhradu zdravotní péče hrazené zdravotních služeb hrazených Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.5b) § 10 (1) Orgány zaměstnanecké pojišťovny jsou ředitel zaměstnanecké pojišťovny, Správní rada a Dozorčí rada. (2) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje o a) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a návrhu výroční zprávy, b) schválení zásad smluvní politiky, c) žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr, d) nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč, e) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč, f) převzetí ručitelského závazku, g) použití prostředků rezervního fondu, h) o návrhu na podání žádosti o povolení sloučení zaměstnaneckých pojišťoven, i) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností zaměstnanecké pojišťovny a které si k rozhodování vyhradí. (3) Správní radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, a to tím způsobem, že 5 členů je voleno z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a 5 členů je voleno z kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Způsob volby a volební řád stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (4) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle odstavce 2 písm. a), c), f) až h) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní rady zaměstnanecké pojišťovny. K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 2 je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. (5) Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,

- 131 -

b) 6 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, a to tím způsobem, že 3 členové jsou voleni z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a 3 členové jsou voleni z kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Způsob volby a volební řád stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (6) Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady. (7) Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak. Člen Správní rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém funkčním období následujícím po skončení jeho členství ve Správní radě; to platí i pro člena Dozorčí rady v případě jeho členství ve Správní radě. Členem Správní rady nebo Dozorčí rady se dále nemůže stát osoba, která v posledních 5 letech vykonávala funkci ředitele, člena Správní rady nebo člena Dozorčí rady jiné zaměstnanecké pojišťovny která byla zrušena s likvidací podle § 6 odst. 6. (8) Funkční období člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny činí 4 roky. Členy orgánu lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního období. (9) Člen Správní rady a Dozorčí rady nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu k zaměstnanecké pojišťovně; má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce a za výkon funkce mu lze poskytnout odměnu ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu. (10) Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví statut zaměstnanecké pojišťovny. (11) Funkci člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny nemůže z důvodu střetu zájmů zastávat osoba, která a) je členem statutárního orgánu, dozorčí rady, společníkem právnické osoby, která je dodavatelem zboží či služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo je zaměstnancem či v obdobném právním vztahu k této právnické osobě, b) jako fyzická osoba podnikající dodává zboží či služby zaměstnanecké pojišťovně, c) je v postavení osoby blízké k osobám uvedeným v písmenech a) a b). (12) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který dosáhl věku nejméně 25 let. Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování zdravotní péče poskytování hrazených služeb je převažující činností tohoto subjektu.

- 132 (13) Výkon funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny končí a) uplynutím funkčního období, b) odvoláním, c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce předsedovi příslušného orgánu zaměstnanecké pojišťovny, d) dnem, kdy se stal člen, který je do orgánu volen zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny, pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, nebo e) úmrtím nebo dnem prohlášení za mrtvého. § 12 Příjmy zaměstnanecké pojišťovny (1) Příjmy zaměstnanecké pojišťovny zahrnují platby pojistného od pojištěnců, zaměstnavatelů pojištěnců a státu. (2) Dalšími příjmy zaměstnanecké pojišťovny mohou být a) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance, a to na úhradu zdravotnických výkonů uvedených v § 8 odst. 2, b) a) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů zaměstnanecké pojišťovny, c) b) příjmy plynoucí z majetkových sankcí stanovených zvláštním zákonem,6) d) c) dary a ostatní příjmy. § 13 Výdaje zaměstnanecké pojišťovny Výdaji zaměstnanecké pojišťovny jsou a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními, a) platby za hrazené služby podle smluv uzavřených s poskytovateli, b) platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní hrazené služby poskytnuté pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny, c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině. d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 8, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c),

- 133 -

e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče, f) e) úhrady částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1b). § 15 nadpis vypuštěn (1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora11) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů11), (dále jen "auditor") a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny, b) ověření návrhu výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok. (2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok a zprávu auditora. (3) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené hrazených služeb poskytovaných zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení poskytovatelů, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče poskytování a úhradě hrazených služeb. (4) Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem. (5) V případě, kdy Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí po posouzení souladu návrhu zdravotně pojistného plánu s právními předpisy a veřejným zájmem zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě. (6) V případě, pokud zjistí, že návrh zdravotně pojistného plánu odporuje právním předpisům anebo veřejnému zájmu, vrátí zaměstnanecké pojišťovně návrh zdravotně pojistného plánu k přepracování. (7) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.

- 134 Schválený zdravotně pojistný plán, schválenou výroční zprávu a schválenou účetní závěrku zaměstnanecká pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Nebude-li zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok. § 16 Fondy zaměstnanecké pojišťovny (1) Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje a) základní fond zdravotního pojištění, b) rezervní fond, c) provozní fond, d) sociální fond, e) fond investičního majetku, f) fond reprodukce investičního majetku. (2) Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle fondů uvedených v odstavci 1 fond zprostředkování úhrady zdravotní péče hrazené zdravotních služeb hrazených Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.16a) (3) Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu preventivní péče poskytované nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění hrazených služeb pro vojáky v činné službě a žáky vojenských škol. (4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 12 odst. 2 písm. a). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, b) fond prevence. Z fondu prevence lze hradit zdravotní péči nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu,17) u níž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a která je poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu účastníků a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného

- 135 zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1. (4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec hrazených služeb hradit zdravotní služby, u nichž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a které jsou poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít k realizaci preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění, na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárním orgánem zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1. (5) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí. (6) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou nákladů na činnosti podle § 8, krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu tohoto limitu. Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s Ministerstvem obrany stanoví vyhláškou podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů uvedených v odstavcích 2 a 3. (7) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku18) čerpaného v souladu s rozhodnutím správní rady ve prospěch zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má zaměstnanecká pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy. § 17 Základní fond zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny (1) Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené z

- 136 veřejného zdravotního pojištění poskytnutých hrazených služeb, k přídělům do provozního fondu ke krytí nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším platbám v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a k úhradám částek, přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1b). Zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (2) Schodky vzniklé při hospodaření s tímto fondem jsou kryty finančními prostředky rezervního fondu. § 18 Rezervní fond zaměstnanecké pojišťovny (1) Výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši. Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let ode dne získání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění. (2) V případě vyčerpání jedné poloviny tohoto fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna předložit Ministerstvu zdravotnictví návrh opatření. (3) Je-li vyčerpání fondu uvedené v odstavci 2 způsobeno nedostatky v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o dohledu nad dalším hospodařením zaměstnanecké pojišťovny, případně o dalších opatřeních k řešení vzniklých nedostatků. § 19 Nakládání s finančními prostředky (1) Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění může zaměstnanecká pojišťovna použít jako zdroj fondu prevence až v případě, kdy má naplněný rezervní fond a hospodaří

- 137 vyrovnaně. (2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v bance požívající výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství. (3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení13) poskytovatele a podnikat14) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. ČÁST ČTVRTÁ Informační systém zaměstnanecké pojišťovny § 21 (1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém zaměstnanecké pojišťovny. (2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.20) (3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti praktickému lékaři nebo praktickému lékaři pro děti a dorost21) informace o zdravotní péči, která byla poskytnuta jejím pojištěncům, kteří jsou u něho registrováni, jinými zdravotnickými zařízeními, včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Tyto údaje poskytne zaměstnanecká pojišťovna registrujícímu lékaři bezplatně. (3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace zaměstnanecká pojišťovna poskytuje bezplatně. ČÁST PÁTÁ Zajišťovací fond § 22a (1) Tímto zákonem se zřizuje Zajišťovací fond (dále jen "Fond"), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona. (2) Fond slouží k úhradě zdravotní péče poskytnuté zdravotnickými zařízeními hrazených služeb poskytnutých poskytovateli pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny likvidované podle 6 odst. 8 písm. a) v případech, kdy nebyly ke dni skončení likvidace

- 138 zaměstnanecké pojišťovny uspokojeny všechny splatné pohledávky zdravotnických zařízení poskytovatelů, a v případech, kdy zaměstnanecká pojišťovna má více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, nebo je-li předlužena. (3) Fond může investovat peněžní prostředky do státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou nebo poukázek České národní banky. (4) Fond je řízen pětičlennou správní radou. Členy správní rady jmenuje ministr zdravotnictví. Členové správní rady jsou jmenováni na období pěti let, a to i opakovaně. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. (5) Podrobnosti o činnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá Ministerstvo zdravotnictví. § 22b (1) Fond poskytne úhradu zdravotnickému zařízení poskytovateli na základě jeho žádosti, jsou-li splněny podmínky podle § 22a odst. 2. Fond má právo přezkoumat oprávněnost poskytnutí zdravotní péče, kterou hrazených služeb, které má uhradit; ustanovení tohoto zákona a ostatních zákonů o povinné mlčenlivosti zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se nepoužijí. (2) Úhrada se poskytne takto: a) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí zdravotní péče praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost hrazených služeb registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 200 Kč na jednoho pojištěnce, b) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ambulantní zdravotní péče odbornými lékaři hrazených služeb poskytovatelem v jiném oboru, než je uvedeno v písmenu a), ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 900 Kč na jednoho pojištěnce, c) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ústavní lůžkové zdravotní péče, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 1200 Kč na jednoho pojištěnce, d) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu výdeje léčiv na základě lékařského předpisu, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 700 Kč na jednoho pojištěnce. (3) Právo zdravotnického zařízení poskytovatele na úhradu z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného podle odstavce 1. § 22c Fond se stává věřitelem zdravotní pojišťovny ve výši práv zdravotnických zařízení poskytovatelů na plnění z Fondu. ČÁST ŠESTÁ Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

- 139 § 23 (1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna je povinna v případě, že se u ní přihlásí ke všeobecnému zdravotnímu pojištění jako její pojištěnec fyzická osoba, které je poskytována zdravotní péče na základě zákona o všeobecném zdravotním pojištění,8) jsou poskytovány hrazené služby, oznámit vznik tohoto pojistného vztahu do osmi dnů pojišťovně, u níž byla tato fyzická osoba zdravotně pojištěna. (2) Vznikne-li nesplněním povinnosti podle odstavce 1 škoda, je zdravotní pojišťovna, která ji způsobila, povinna ji nahradit. Způsob náhrady této škody se řídí obecně závaznými právními předpisy. ____________________ 1) § 12 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. 1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 2) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. 3) § 3 zákona ČNR č. 550/1991 Sb. 5) § 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb. 5a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. 5b) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/1999 Sb. 6) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb. 8) § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb. 9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 11) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky. 12) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb. 13) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 15) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb.

- 140 16) § 20 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. 16a) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb. 17) § 13 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven. 20) Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.