PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2008 V. volební období ___________________________________________________________
617
Vládní návrh
na vydání
zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011
-2-
ZÁKON ze dne………2009 o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje přípravu a provedení sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 v České republice a podmínky pro poskytování údajů z tohoto sčítání (dále jen „sčítání“).
§2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí (1) sčítáním zvláštní statistické zjišťování, při němž jsou k jednomu rozhodnému okamžiku stanovenému tímto zákonem zjišťovány údaje o fyzických osobách, jejich demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách, domácnostech, úrovni bydlení a rozmístění a struktuře bytového fondu na území České republiky, (2) povinnou osobou zletilá fyzická osoba způsobilá k právním úkonům nebo právnická osoba, která je povinna sdělit nebo kontrolovat údaje stanovené tímto zákonem, (3) povoleným přechodným pobytem na území pobyt cizince s povoleným přechodným pobytem na území České republiky na dobu delší než 90 dnů podle jiného právního předpisu1), pobyt občana členského státu Evropské unie, který na území České republiky hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce1), a pobyt cizince, kterému byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany2) anebo dočasná ochrana3), (4) domem budova4), která obsahuje prostory určené k bydlení nebo ubytování, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak, (5) bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, které jsou stavebním úřadem určeny k bydlení, (6) bytovou domácností fyzická osoba nebo společenství fyzických osob, bydlících v jednom bytě bez ohledu na druh a délku pobytu, nebo se v rozhodný okamžik v bytě nacházejících, 1)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších přepisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 502/2006 Sb.
-3(7) uživatelem bytu fyzická osoba nebo více fyzických osob, které byt fakticky užívají, a to bez ohledu na délku pobytu v bytě, bez ohledu na právní důvod užívání bytu nebo na neexistenci právního důvodu, (8) zařízením budova, která obsahuje převážně prostory k ubytování nebo je určena k poskytování lůžkové zdravotní nebo sociální péče, (9) dodavatelem služeb souvisejících se sčítáním a zpracováním jeho výsledků právnická nebo fyzická osoba, s níž Český statistický úřad (dále jen „Úřad“) uzavře smlouvu k provedení veřejné zakázky podle jiného právního předpisu5), (10) sčítacím komisařem fyzická osoba, která zajišťuje distribuci a sběr sčítacích formulářů a činnosti s tím související, (11) sčítacím obvodem prostorová jednotka pro organizaci a provedení sčítání v terénu, která je jednorázově vymezena ve formě seznamu adres budov včetně staveb pro rodinnou rekreaci, (12) sčítacím formulářem dokument v listinné nebo elektronické podobě, na němž povinná osoba uvede údaje tímto zákonem stanovené, (13) předvyplněním sčítacího formuláře vyplnění údajů z informačních systémů veřejné správy6) ve sčítacích formulářích §3 Zjišťování a zpracování údajů Údaje se zjišťují k rozhodnému okamžiku stanovenému tímto zákonem a zpracovávají se ve vzájemných vazbách a v územním členění za a) Českou republiku, (14) oblasti7), (15) kraje8), (16) okresy9), (17) správní obvody obcí s rozšířenou působností, (18) správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, (19) obce, (20) části obcí10), (21) základní sídelní jednotky11), (22) statistické obvody11).
5)
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Příloha I nařízení Komise (ES) č. 105/2007 ze dne 1. února 2007, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS). Sdělení Českého statistického úřadu č. 201/2007 Sb., o aktualizaci Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS). 8) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona, České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 9) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. 6)
10) 11)
§ 27 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
-4§4 Termín sčítání (2) Sčítání se uskuteční v roce 2011. (2) Rozhodným okamžikem pro zjišťování údajů podle tohoto zákona je půlnoc z pátku 25. března na sobotu 26. března 2011.
§5 Rozsah sčítání
(3) Sčítání podléhá (1) každá fyzická osoba, která má v rozhodný okamžik trvalý pobyt 12) nebo povolený přechodný pobyt na území České republiky, (2) každá další fyzická osoba, která je na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna, a nemá zde trvalý nebo povolený přechodný pobyt, (3) každý dům, i neobydlený, (4) každý byt, i neobydlený. (3) Sčítání nepodléhají cizinci požívající diplomatické výsady a imunity, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které se nacházejí na území České republiky a slouží k diplomatickým účelům.
§6 Obsah sčítání Při sčítání se zjišťují tyto údaje a) povinné o fyzických osobách 1. identifikace místa sečtení - okres, obec, část obce, sčítací obvod, ulice a číslo orientační, číslo popisné nebo evidenční13) domu, pořadové číslo budovy, číslo bytu, 2. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 3. rodné číslo, 4. datum narození, 12)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb. Zákon č. 325/1999 Sb.
13)
Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
-55. pohlaví, 6. státní občanství, 7. rodinný stav, 8. registrované partnerství, 9. bydliště v rozhodný okamžik, 10. bydliště jeden rok před sčítáním, 11. bydliště matky v době narození, 12. mateřský jazyk, 13. nejvyšší ukončené vzdělání, 14. obor vzdělání, 15. počet živě narozených dětí celkem, 16. počet živě narozených dětí v současném nebo posledním manželství, 17. hlavní ekonomická aktivita, 18. odvětví ekonomické činnosti, 19. zaměstnání, 20. postavení v zaměstnání, 21. místo pracoviště nebo školy, 22. frekvence dojížďky do místa pracoviště nebo školy, 23. doba trvání denní dojížďky nebo docházky do zaměstnání nebo školy, 24. dopravní prostředek používaný při denní dojížďce do zaměstnání nebo školy, popřípadě údaj o docházce; b) dobrovolné o fyzických osobách 1. národnost, 2. náboženská víra; c)
o bydlení, bytech a bytových domácnostech 25. identifikace bytu - okres, obec, část obce, sčítací obvod, ulice a číslo orientační, číslo popisné nebo evidenční domu, pořadové číslo budovy, číslo bytu, 26. způsob bydlení bytové domácnosti, 27. obydlenost bytu, 28. právní důvod užívání bytu, 29. velikost bytu - počet místností a plocha, 5.1 kuchyň nebo kuchyňský kout, 5.2 obytné místnosti s plochou 4 až 7,9 m2, 5.3 obytné místnosti s plochou 8 a více m2, 5.4 ostatní prostory bytu, 30. poloha bytu v domě, 31. plyn, 32. vodovod, 33. teplá voda, 34. způsob vytápění, 35. energie používaná k vytápění, 36. koupelna nebo sprchový kout, 37. záchod, 38. osobní počítač a připojení k internetu, 39. seznam fyzických osob v bytě nebo v jiném obydlí - jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození,
-640. vztahy mezi společně hospodařícími členy bytové domácnosti, 41. členové bytové domácnosti pobývající 12 měsíců a déle mimo území České republiky – jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, 42. dočasně přítomné osoby – jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození; (2) o domech 1. identifikace domu - okres, obec, část obce, sčítací obvod, ulice a číslo orientační, číslo popisné a evidenční domu, pořadové číslo budovy, 2. počet bytů v domě, 3. druh domu, 4. obydlenost domu, 5. druh vlastníka, 6. období výstavby nebo rekonstrukce, 7. materiál nosných zdí, 8. počet nadzemních podlaží, 9. připojení na odpad, 10. ústřední topení a druh paliva, 11. výtah. §7 Povinnost poskytnout údaje
(4) Fyzické osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a b) jsou povinny poskytnout údaje zjišťované sčítáním v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem. Dále jsou povinny (3) prokázat svou totožnost sčítacímu komisaři při doručování předvyplněných formulářů nebo přístupového hesla ke sčítacímu formuláři v elektronické podobě, jsou-li k tomu sčítacím komisařem vyzvány; státní občané České republiky prokazují totožnost občanským průkazem nebo cestovním pasem, cizinci cestovním dokladem nebo jiným dokladem prokazujícím totožnost, (4) odevzdat vyplněné sčítací formuláře sčítacímu komisaři nebo je zaslat Úřadu prostřednictvím provozovatele poštovní služby, popřípadě je zaslat elektronicky na určené místo za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Fyzická osoba uvedená v § 5 odst. 1 písm. a) je dále povinna přihlásit se k dodatečnému sečtení v případech uvedených v § 21. (5) Fyzická osoba uvedená v § 5 odst. 1 písm. a) a b) je povinna poskytnout údaje zjišťované sčítáním uvedené v § 6 písm. c) o bytu, jehož je uživatelem. (6) Vlastník nebo správce domu je povinen poskytnout údaje zjišťované sčítáním uvedené v § 6 písm. d) a dále údaje o neobydlených bytech v obydleném domě.
-7(7) V zařízení, které tvoří samostatný sčítací obvod, je sčítací komisař povinen provést distribuci a sběr vyplněných sčítacích formulářů od jednotlivých ubytovaných osob nebo osob, jimž je poskytována lůžková zdravotní nebo sociální péče. (8) V zařízení, které netvoří samostatný sčítací obvod, je povinen provést distribuci a sběr vyplněných sčítacích formulářů od jednotlivých ubytovaných osob nebo osob, jimž je poskytována lůžková zdravotní nebo sociální péče, správce zařízení, který vyplněné sčítací formuláře předá sčítacímu komisaři. (9) Právnická nebo fyzická osoba, která je povinna poskytnout údaje zjišťované sčítáním, poskytne přesné a úplné údaje řádně a v termínu stanoveném tímto zákonem. (10) Povinnost poskytnout údaje zjišťované sčítáním za nezletilé nebo za osoby, které nejsou způsobilé k právním úkonům, má podle občanského zákoníku jejich zákonný zástupce nebo opatrovník nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, které bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, s výjimkou případů podle § 16 odst. 5. (11) Náklady spojené se splněním povinností podle tohoto zákona nese vlastník domu sám.
§8 Úkoly Úřadu (5) Úřad organizuje, řídí a zabezpečuje přípravu sčítání, jeho provedení a zpracování jeho výsledků. (12) Pro splnění úkolů podle odstavce 1 Úřad (1) vyhlašuje veřejné zakázky a uzavírá smlouvy s dodavateli služeb na práce související se sčítáním, (2) vymezí sčítací obvody, (3) kontroluje provedení sčítání, (4) vytváří podmínky pro ochranu osobních údajů při jejich shromažďování, dalším zpracovávání a dbá na jejich dodržování, (5) zajišťuje školení sčítacích komisařů, (6) metodicky řídí sčítací komisaře, (7) zajišťuje přípravu sčítacích formulářů a jejich distribuci dodavateli služeb a ústředním správním úřadům podle § 9 odst. 1 až 4, (8) provádí sčítání ve sčítacích obvodech, ve kterých neprovádí sčítání dodavatel služeb nebo ústřední správní úřady podle § 9 odst. 1 až 4, (9) zajišťuje informovanost veřejnosti za účelem řádného průběhu sčítání, přičemž se na Úřad, popřípadě na další orgány, které mají statut správců, po dobu sčítání nevztahuje § 11 zákona o ochraně osobních údajů, (10) odpovídá za shromažďování údajů a jejich zpracování v souladu s tímto zákonem,
-8(11)
zpřístupňuje výsledky sčítání podle § 25 a podle jiného právního předpisu 11).
(13) Úřad spolupracuje na přípravě a provedení sčítání s ústředními správními úřady uvedenými v § 9, které zabezpečují jím vyžádané podklady pro přípravu sčítání.
§9 Úkoly některých ústředních správních úřadů (6) Ministerstvo vnitra (1) spolupracuje s Úřadem při metodickém řízení krajů, hlavního města Prahy a obcí, (2) zajišťuje sčítání u hromadně ubytovaných příslušníků Policie České republiky, včetně příslušníků Policie České republiky působících v zahraničí, a u osob ubytovaných v azylových zařízeních a zařízeních pro zajištění cizinců, (3) zajišťuje sčítání u hromadně ubytovaných příslušníků Bezpečnostní informační služby. (14) Ministerstvo obrany zajišťuje sčítání u hromadně ubytovaných vojáků z povolání, včetně jednotek působících v zahraničí. (15) Ministerstvo zahraničních věcí zajišťuje sčítání osob, které mají trvalý pobyt v České republice, a které v rozhodném okamžiku působí na zastupitelských úřadech České republiky, včetně jejich rodinných příslušníků, kteří s nimi žijí v zahraničí ve společné domácnosti. (16) Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje sčítání v zařízeních Vězeňské služby České republiky a u hromadně ubytovaných zaměstnanců Vězeňské služby České republiky. (17) Český úřad zeměměřický a katastrální (1) poskytuje Úřadu údaje o podrobných vektorových hranicích územních jednotek a mapové podklady pro revizi základních sídelních jednotek a statistických obvodů, (2) spolupracuje s Úřadem při přípravě podkladů pro sčítání domů, poskytuje Úřadu potřebné údaje o mapové vrstvě ulic, veřejných prostranství a pozemních komunikací, (3) při přípravě podkladů pro sčítání poskytuje Úřadu potřebné údaje z Informačního systému katastru nemovitostí14), včetně identifikace vlastníků domů a staveb pro rodinnou rekreaci.
14)
§ 3 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 175/2003 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb.
-9-
§ 10 Spolupráce při přípravě sčítání (7) Úřad spolupracuje při přípravě sčítání s krajskými úřady, Magistrátem hlavního města Prahy a úřady obcí. (18) Krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy se vyjadřují k aktuálnosti vymezení hranic základních sídelních jednotek, hranic statistických obvodů a k možnosti jejich harmonizace s funkčními plochami vedenými v digitálních územně analytických podkladech.
§ 11 Úkoly obecních úřadů (8) Obecní úřad spolupracuje s Úřadem při přípravě a provedení sčítání. Vyjadřuje se k vymezení základních sídelních jednotek a statistických obvodů a k seznamu budov, včetně staveb pro rodinnou rekreaci. (19) Obecní úřad dále (1) ve spolupráci s Úřadem zajišťuje informovanost obyvatel o významu, termínu, způsobu provedení sčítání a jeho organizaci tak, že zveřejňuje oznámení o sčítání způsobem v místě obvyklým, (2) se podílí na dodatečném sečtení povinných osob podle § 21, (3) poskytuje fyzickým osobám, které jsou povinnými osobami, bezplatně veřejné internetové připojení ke splnění povinnosti předat údaje pro sčítání, pokud to místní podmínky umožňují, (4) zajišťuje organizační předpoklady pro ochranu osobních údajů povinné osoby, která využívá veřejné internetové připojení podle písmene c), (5) zveřejňuje seznam sčítacích obvodů v obci, včetně jejich vymezení, (6) zveřejňuje jméno a příjmení a číslo průkazu sčítacích komisařů, kteří budou v jednotlivých obvodech sčítání zajišťovat, a telefonní spojení na tyto komisaře, (7) zveřejňuje seznam adres a kontaktních údajů pracovišť Úřadu a dodavatele služeb. (20) Zveřejnění informací podle odstavce 2 písm. e) až g) se uskutečňuje způsobem v místě obvyklým, a to nejpozději 14 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem. (21) Úkoly a působnost stanovené tímto zákonem obecním úřadům15) vykonávají v hlavním městě Praze úřady městských částí16), ve statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů statutárních měst a ve vojenských újezdech újezdní úřady17). 15)
Zákon 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 30 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 16)
- 10 -
§ 12 Výdaje na sčítání (9) Ze státního rozpočtu se hradí výdaje na sčítání vzniklé Úřadu, ústředním správním úřadům, hlavnímu městu Praze, krajům a obcím. (22) Výdaje hlavního města Prahy, krajů a obcí jsou hrazeny formou účelové dotace poskytované ze státního rozpočtu18).
§ 13 Sdělení údajů zjišťovaných sčítáním (10) Povinná osoba splní svoji povinnost zápisem údajů stanovených v § 6 do sčítacích formulářů, popřípadě kontrolou v nich předvyplněných údajů. (23) Druhy sčítacích formulářů jsou (1) sčítací list osoby, (2) bytový list, (3) domovní list. (24) Provedení zápisu údajů zjišťovaných sčítáním za všechny členy bytové domácnosti může provést jeden ze zletilých členů bytové domácnosti. Nedojde-li k pověření nebo pověřená osoba neprovede zápis údajů zjišťovaných sčítáním, je povinnou osobou každý zletilý člen bytové domácnosti. Pověření nevyžaduje písemnou formu. (25) V případě, že povinná osoba uvedená v § 5 odst. 1 písm. a) a b) není z objektivních důvodů schopna učinit zápis do sčítacího formuláře sama, učiní tak za ni sčítací komisař, s výjimkou provedení zápisu do sčítacího formuláře v elektronické podobě a případů uvedených v § 16 odst.5. (26) Vzory sčítacích formulářů, včetně vymezení obsahu zjišťovaných údajů, způsob doručování sčítacích formulářů, formu autorizovaného přístupu k elektronickým sčítacím formulářům a jejich odeslání povinnou osobou a potvrzení o jejich příjmu Úřadem, stanoví prováděcí právní předpis.
18)
§ 14 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
- 11 § 14 Využití údajů z informačních systémů veřejné správy při přípravě a provedení sčítání (11) Úřad spolupracuje se správci informačních systémů veřejné správy, od kterých získává údaje potřebné pro přípravu a provedení sčítání. Správci informačních systémů veřejné správy jsou povinni předávat Úřadu požadované údaje v jím stanovených lhůtách a formě zpracování, pokud se s Úřadem nedohodnou jinak. (27) Úřad využije údajů z informačních systémů veřejné správy pro předvyplnění sčítacích formulářů a jejich zpracování, včetně jejich doplnění o údaje, které nebyly v rozsahu stanoveném v § 6 povinnou osobou poskytnuty. (28) Údaje, které jsou na sčítacích formulářích předvyplněny, povinná osoba zkontroluje a pokud zjistí nepřesnosti, opraví je. Údaje, které nejsou předvyplněny, povinná osoba doplní. (29) Na sčítacím listu osob v elektronické podobě mohou být předvyplněny tyto údaje (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, datum narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, údaje o ekonomické aktivitě a zaměstnanosti.
(30) Výčet údajů a rozsah jeho předvyplnění podle odstavce 4 písm. g) a způsob jeho provedení stanoví prováděcí právní předpis.
Distribuce a sběr sčítacích formulářů § 15 (12) Distribuce a sběr sčítacích formulářů se provede podle sčítacích obvodů. Sčítací obvody vymezí Úřad na základě vyjádření příslušného obecního úřadu. (31) Ministerstvo uvedené v § 9 odst. 1 až 4 vymezí sčítací obvody ve své působnosti. (32) Úřad může distribuci a sběr sčítacích formulářů vykonat prostřednictvím dodavatele služeb, vybraného na základě veřejné zakázky zadané podle jiného právního předpisu 5) a v souladu s § 23 odst. 6. Předmětem veřejné zakázky jsou činnosti související s distribucí a sběrem sčítacích formulářů, pokud je tento zákon nesvěřuje do působnosti ministerstva uvedeného v § 9 odst. 1 až 4 nebo Úřadu.
- 12 § 16 (13) Distribuce sčítacích formulářů v listinné podobě se provede (1) doručením bytového listu a potřebného počtu sčítacích listů osob bytové domácnosti, popřípadě správci zařízení, které není samostatným sčítacím obvodem, (2) doručením domovního listu vlastníku, případně jím určenému správci domu. (33) Potřebný počet sčítacích listů osob bytové domácnosti je dán počtem osob, které podléhají sčítání podle § 5 odst. 1 písm. a) nebo b) a v dané domácnosti žijí nebo zde jsou přítomny v rozhodný okamžik sčítání. (34) Fyzická osoba nebo zástupce právnické osoby přejímající sčítací formuláře sdělí sčítacímu komisaři předpokládaný způsob předání vyplněných sčítacích formulářů Úřadu a potvrdí svým podpisem na doručovací listině převzetí sčítacích formulářů a způsob jejich předání Úřadu. (35) Sčítací formuláře v listinné podobě podle odstavce 1 doručí sčítací komisař členům bytové domácnosti a osobám ubytovaným nebo ze zdravotních anebo sociálních důvodů umístěným v zařízeních, nejpozději 6 hodin před rozhodným okamžikem. Ve stejném termínu jsou domovní listy doručeny vlastníkům nebo správcům domů. (36) Správci zařízení, která netvoří samostatné sčítací obvody, předají k vyplnění sčítací listy osob osobám, které zde v rozhodný okamžik pobývají. Není-li některá z těchto osob z objektivních důvodů schopna učinit zápis do sčítacího formuláře sama, učiní tak za ni správce zařízení v rozsahu údajů, které jsou mu známy. V případě, že se jedná o osobu nezletilou nebo osobu, která není způsobilá k právním úkonům, učiní zápis do sčítacího listu osoby správce zařízení, pokud jsou mu požadované údaje známy. (37) Přejímající osoba podle odstavce 3, které byly sčítací formuláře doručeny, předá (1) sčítací list osoby všem fyzickým osobám, které jsou v bytě v rozhodném okamžiku přítomny, b) bytový list nebo domovní list osobě povinné sdělit údaje dle § 6 písm. c) a d).
§ 17 (1) Způsobem předání vyplněného sčítacího formuláře povinnou osobou Úřadu se rozumí a) odevzdání vyplněných sčítacích formulářů sčítacímu komisaři, nebo (2) zaslání vyplněných sčítacích formulářů prostřednictvím provozovatele poštovních služeb Úřadu na jeho náklady; za tímto účelem sčítací komisař vydá přejímající osobě podle § 16 odst. 3 na vyžádání úřední obálku s předtištěnou adresou, nebo (3) zaslání vyplněných sčítacích formulářů Úřadu elektronicky; převzetí datové zprávy Úřadem bude elektronicky potvrzeno.
- 13 -
(2) Pokud fyzické osoby, které tvoří bytovou domácnost, zvolily způsob předání vyplněných sčítacích formulářů Úřadu podle odstavce 1 písm. a), převezme sčítací komisař vyplněné sčítací formuláře ve sjednaném termínu, nejpozději však do 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku. (3) Pokud fyzická nebo právnická osoba zvolila způsob předání vyplněných sčítacích formulářů podle odstavce 1 písm. b) nebo c), zašle tyto Úřadu nejpozději do 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku.
§ 18 Sčítací komisaři (14) Distribuci a sběr sčítacích formulářů v jednotlivých sčítacích obvodech provedou sčítací komisaři, které jmenuje Úřad. (38) Ministerstvo uvedené v § 9 odst. 1 až 4 jmenuje sčítací komisaře působící ve sčítacích obvodech, které náležejí do jeho působnosti. (39) Sčítacím komisařem se může stát fyzická osoba (1) s trvalým nebo povoleným přechodným pobytem na území České republiky, (2) starší 18 let, (3) bezúhonná, (4) s plnou způsobilostí k právním úkonům, (5) s dostatečnou znalostí českého jazyka, případně menšinového jazyka, pokud je znalost menšinového jazyka pro provedení sčítání v jí přiděleném sčítacím obvodu nezbytná. (40) Za bezúhonnou je pro účely tohoto zákona považována fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena19). Bezúhonnost prokazuje tato osoba Úřadu nebo jím pověřenému dodavateli služeb výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Úřad je oprávněn vyžádat si výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu20). (41) Po jmenování do funkce sčítací komisař převezme průkaz sčítacího komisaře, který mu vydá Úřad, ministerstvo uvedené v § 9 odst. 1 až 4 nebo dodavatel služeb.
19)
Například § 60, § 60a a § 70 trestního zákona. č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 20)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
- 14 (42) V případě, že sčítací komisař nemůže svoji funkci vykonávat, Úřad nebo ministerstvo uvedené v § 9 odst. 1 až 4 jmenuje jiného sčítacího komisaře, přijme jeho slib mlčenlivosti a vydá mu průkaz sčítacího komisaře. Sčítací komisař, který nemůže funkci vykonávat, vrátí neprodleně průkaz, který mu byl k výkonu jeho funkce vydán. (43) Při výkonu své funkce se sčítací komisař prokazuje průkazem sčítacího komisaře a svým průkazem totožnosti. (44) Vzor průkazu sčítacího komisaře stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.
§ 19 Povinnosti sčítacích komisařů (15) Sčítací komisař zajistí distribuci a sběr sčítacích formulářů ve sčítacím obvodu, který mu byl pro jeho výkon funkce určen, v termínech stanovených v § 16 odst. 4 a § 17 odst. 2 tak, aby do sčítání byly zahrnuty všechny osoby, domy a byty, které podléhají sčítání podle § 5. (45) Sčítací komisař (1) absolvuje odborné školení a složí slib mlčenlivosti podle § 23 odst. 2, (2) doručí sčítací formuláře v listinné podobě členům bytové domácnosti a vlastníkům nebo správcům domů nebo zařízení, (3) poskytne povinným osobám informace potřebné pro vyplnění sčítacích formulářů, (4) v případech stanovených v § 13 odst. 4 provede zápis do sčítacích formulářů za povinné osoby, (5) převezme sčítací formuláře odevzdané v listinné podobě podle § 16 odst. 4 písm. a) a pokud nejsou předány v uzavřené obálce, zkontroluje úplnost jejich vyplnění a upozorní na případné zřejmé nesprávnosti při vyplnění sčítacích formulářů, (6) vyplněné sčítací formuláře a doručovací listiny předá Úřadu, ministerstvu uvedenému v § 9 odst. 1 až 4 nebo dodavateli služeb na jimi stanoveném místě a v jimi stanoveném termínu. (46) Sčítací komisař je povinen zajistit, aby předvyplněné nebo vyplněné sčítací formuláře a údaje v nich zaznamenané nemohly být odcizeny, ztraceny, poškozeny, zničeny nebo jinak zneužity.
§ 20 Seznam sčítacích obvodů a sčítacích komisařů (16) Úřad, ministerstvo uvedené v § 9 odst. 1 až 4 a dodavatel služeb vedou seznam sčítacích komisařů. Ministerstva uvedená v § 9 odst. 1 až 4 a dodavatel služeb předají seznam
- 15 sčítacích komisařů Úřadu. Seznam sčítacích komisařů obsahuje údaje stanovené v § 11 odst. 2 písm. f). (47) Seznam sčítacích obvodů a seznam sčítacích komisařů pro jednotlivé obce předá Úřad obecním úřadům nejpozději 20 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem.
§ 21 Dodatečné sečtení (17) Pokud nebylo možné doručit sčítací formuláře ve stanovené lhůtě před rozhodným okamžikem, je povinností komisaře opakovat doručení sčítacích formulářů nejpozději do 10 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku. Pokud se ani v tomto termínu nepodaří formuláře doručit, je povinností povinné osoby si je vyzvednout nejpozději do 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku na kterémkoliv pracovišti Úřadu, dodavatele služeb nebo na kterémkoliv obecním úřadu. (48) Povinná osoba sčítací formulář dodatečně vyplní a předá jej způsobem uvedeným v § 7 odst. 1 písm. b), a to nejpozději do 25. kalendářního dne po rozhodném okamžiku; to neplatí v případě, kdy Úřad doplní údaje podle § 14 odst. 2.
Ochrana údajů § 22 (18) Ochrana osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů není dotčena. (19) Ke zpracování citlivého údaje není třeba výslovný souhlas fyzické osoby, která ho pro účely zákona poskytla. (3) Zpracovávání údajů získaných při sčítání jak z informačních systémů veřejné správy, tak od povinných osob, není přípustné pro jiné účely, než stanovené tímto zákonem. (4) Po ukončení zpracování výsledků sčítání, nejpozději do 3 let od rozhodného okamžiku sčítání, budou sčítací formuláře zařazeny do skartačního řízení. Sčítací formuláře převedené do elektronické podoby při zpracování a elektronické formuláře vyplněné povinnými osobami budou anonymizovány a předány k trvalému uložení do Národního archivu21).
21)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivní a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 16 § 23 (20) Sčítací komisař je povinen zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích a podmínkách jejich zpracovávání, stejně tak jako o jiných skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu funkce sčítacího komisaře. K tomu je zavázán složením slibu. (49) Sčítací komisař skládá slib v tomto znění: „Slibuji na svou čest a svědomí, že nezveřejním, nikomu nesdělím ani neumožním seznámit se s jakýmikoliv statistickými údaji získanými pro účely sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, se kterými se seznámím v souladu s ustanoveními zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011.“. Slib mlčenlivosti se skládá do rukou příslušného ministra nebo předsedy Úřadu nebo osoby jimi pověřené. (50) Slib je složen, jestliže po jeho přečtení prohlásí ten, kdo slib skládá, „Tak slibuji.“ a podepíše se na záznamu o složení slibu. V písemném záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum a místo složení slibu, jméno a příjmení a datum narození toho, kdo slib skládá a jméno a příjmení a funkce toho, kdo slib přijímá. (51) Sčítací komisař nesmí zneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem funkce sčítacího komisaře ve prospěch vlastní nebo jiné fyzické anebo právnické osoby. (52) Povinnost mlčenlivosti uvedenou v odstavci 1 mají i jiné osoby, které se v souvislosti s prováděním sčítání a zpracováváním jeho výsledků nebo za jakýchkoliv jiných okolností seznámí s individuálními údaji. (53) Podmínky odpovědnosti dodavatele služeb při zpracovávání osobních údajů a jejich dodržování v souladu s jiným právním předpisem22) obsahuje smlouva uzavřená s uchazečem vybraným v rámci veřejného výběrového řízení podle § 15 odst. 3. (54) Povinnost mlčenlivosti je časově neomezená.
§ 24 Zpracovávání individuálních a osobních údajů (21) Osobní údaje získané sčítáním Úřad využije výhradně ke statistickým účelům. (55) Údaje o jednotlivých domech a bytech se využijí v souladu s jiným právním předpisem11).
22)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- 17 § 25 Zpřístupnění údajů sčítání (22) Úřad zpřístupní údaje sčítání v souladu s jiným právním předpisem11) a za podmínek tímto předpisem stanovených. Zpřístupněním výsledků sčítání se rozumí poskytování výsledků sčítání jiným osobám a jejich zveřejnění. (56) Obdobně se postupuje při zpřístupňování údajů ze sčítání provedeného v roce 2001.
§ 26 Přestupky (23) Fyzická osoba, která v souladu s § 16 odst. 1 a 3 převzala od sčítacího komisaře sčítací formuláře, se dopustí přestupku tím, že převzaté sčítací formuláře nepředá osobám uvedeným v § 16 odst.6. (57) Fyzická osoba se jako správce zařízení, které netvoří samostatný sčítací obvod, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 16 odst.5 nepředá k vyplnění sčítací listy nebo neprovede zápis údajů do sčítacího formuláře za osobu, která z objektivních důvodů není schopna takový zápis učinit sama nebo za osobu nezletilou anebo za osobu, která není způsobilá k právním úkonům. (58) Fyzická osoba, která je vlastníkem nebo správcem domu, se jako povinná osoba dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 4 neposkytne údaje uvedené v § 6 písm. d) nebo je poskytne v rozporu s § 7 odst. 7. (59) Fyzická osoba, která podle § 5 podléhá sčítání, se jako povinná osoba dopustí přestupku tím, že (1) neodevzdá nebo nezašle vyplněný sčítací formulář podle § 7 odst. 1 písm. b), nebo (2) poskytne údaje v rozporu s § 7 odst. 7. (60) Zákonný zástupce nebo opatrovník nezletilého nebo toho, kdo nemá způsobilost k právním úkonům a podle § 5 podléhá sčítání, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 8 neposkytne údaje za tyto osoby. (61) Sčítací komisař a jiné fyzické osoby, které se v souvislosti s prováděním sčítání a zpracováváním jeho výsledků seznámí s individuálními údaji, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 23 odst. 1 a 5.
- 18 (62) Sčítací komisař se dopustí přestupku tím, že (1) v rozporu s § 19 odst. 3 nezajistí ochranu vyplněných sčítacích formulářů a údajů v nich uvedených před jejich odcizením, ztrátou, poškozením, zničením nebo jiným zneužitím, (2) jedná v rozporu s § 23 odst. 4. (63) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 6 nebo 7 pokutu do 100 000 Kč.
§ 27 Správní delikty právnických osob (24) Právnická osoba, která v souladu s § 16 odst. 1 převzala od sčítacího komisaře sčítací formuláře, se dopustí správního deliktu tím, že převzaté sčítací formuláře nepředá osobám uvedeným v § 16 odst.6. (64) Právnická osoba se jako správce zařízení, které netvoří samostatný sčítací obvod, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 16 odst. 5 nepředá k vyplnění sčítací listy nebo neprovede zápis údajů do sčítacího formuláře za osobu, která z objektivních důvodů není schopna takový zápis učinit sama nebo za osobu nezletilou anebo za osobu, která není způsobilá k právním úkonům. (65) Právnická osoba, která je vlastníkem nebo správcem domu, se jako povinná osoba dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 4 neposkytne údaje uvedené v § 6 písm. d) nebo je poskytne v rozporu s § 7 odst. 7. (66) Právnická osoba se jako zákonný zástupce nebo opatrovník nezletilého nebo toho, kdo nemá způsobilost k právním úkonům a podle § 5 podléhá sčítání, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 8 nesdělí údaje za tyto osoby. (67) Za správní delikt podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4 se uloží pokuta do 10 000 Kč. Je-li povinnost porušena ve větším rozsahu, uloží se pokuta do 200 000 Kč.
§ 28 Společná ustanovení o správních deliktech (25) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
- 19 (68) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby23) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a správním postihu právnických osob. (69) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byl správní delikt spáchán, popřípadě v jehož správním obvodu má právnická osoba sídlo.
§ 29 Výkon působnosti Působnosti stanovené tímto zákonem Magistrátu hlavního města Prahy, úřadům městských částí hlavního města Prahy, úřadům městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, krajským a obecním úřadům jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 30 Zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu Úřad vydá vyhlášku k provedení § 7 odst.1 písm. b), § 13 odst. 5, § 14 odst. 5 a § 18 odst. 8.
§ 31 Zrušovací ustanovení
Vyhláška Českého statistického úřadu č. 354/2000 Sb., kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora, se zrušuje.
23)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoníkobchodního zákoníku.
- 20 § 32 ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
- 21 -
Důvodová zpráva (i) (ii)
Čl. I. OBECNÁ ČÁST
A) Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
1. Důvod předložení -
Název Návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011
-
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Identifikace problému
Návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 (dále jen „návrh zákona“) je předkládán na základě usnesení vlády ze dne 12. září 2007 č. 1032, kterým byl schválen věcný záměr zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 a kterým bylo zároveň uloženo předsedovi Českého statistického úřadu předložit vládě návrh zákona, a to v termínu do 30. června 2008. Návrh zákona je zařazen do Plánu legislativních prací vlády na rok 2008. Obecným záměrem sčítání lidu, domů a bytů (dále jen „sčítání“) je získat pro statistické účely prostřednictvím statistických údajů popis zjišťovaných skutečností v oblasti vývoje počtu, struktury a rozmístění obyvatelstva a domácností, podmínek života obyvatelstva, zejména bydlení, a to ve vzájemných souvislostech, v celostátním pohledu, jakož i v nejmenším územním detailu. Sčítání obyvatelstva České republiky (dále jen „ČR“) se koná v pravidelných, zpravidla desetiletých intervalech již od roku 1869. Navrhované sčítání v roce 2011 je součástí celosvětového programu populačních a bytových censů, koordinovaného Evropskou hospodářskou komisí OSN. Povinnost poskytnout údaje podle stanoveného rozsahu otázek a ukazatelů za referenční rok 2011 stanoví členským státům Evropské unie (dále jen „EU“) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů.
Cíle, kterých má být dosaženo
- 22 -
K hlavním přínosům sčítání patří zejména získání: - statistických informací o počtech a struktuře obyvatelstva, domovního a bytového fondu k jednomu datu podle stanovených kritérií, jež je základem pro pokračování dlouhodobých časových řad, z nichž vycházejí všechny běžné statistiky; - statistických údajů v oblasti demografických, sociálních a ekonomických charakteristik obyvatelstva, které mají deklaratorní charakter a které nelze zjistit jinak, než dotazem na sčítanou osobu; - údajů o počtu domů a bytů v územních jednotkách, o struktuře a kvalitě domovního a bytového fondu a úrovni bydlení obyvatelstva a jednotlivých typů domácností; - podkladů pro hodnocení dlouhodobého vývoje obyvatelstva, struktury osídlení, migrace, struktury domácností a domovního a bytového fondu na základě údajů metodicky srovnatelných s předchozími sčítáními; - propojení statistických údajů o obyvatelstvu a domácnostech s ostatními zjišťovanými statistickými údaji; - výsledků za nejmenší územní detail počínaje statistickými obvody a základními sídelními jednotkami a jejich sumarizace do částí obcí, obcí až po kraje a regiony soudržnosti (NUTS 2); - objektivních podkladů pro mezinárodní srovnávání a pro definování pozice ČR v EU, v rámci OECD i v širším mezinárodním kontextu; - předpokladů pro přechod ke sčítáním plně založeným na veřejných registrech v budoucnu. Zjišťované údaje jsou ve vybraném rozsahu sledovaných skutečností využívány jako informační zdroj zejména pro veřejnou správu. Slouží rovněž pro plnění a hodnocení mezinárodních závazků ČR (např. závazků vyplývajících z Evropské charty regionálních či menšinových jazyků - ETS 148, Rámcové úmluvy Rady o ochraně národnostních menšin). Ve
- 23 svém komplexu jsou údaje využívány mimo jiné i pro zpracování podkladů v rámci základních dokumentů tematických i regionálních operačních programů fondů EU (např. operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Integrovaný operační program). Zjištěný počet obyvatel je základem pro bilance obyvatelstva (údaje z bilance obyvatelstva jsou mimo jiné podkladem pro rozpočtové určení výnosů některých daní obcí) a na tento údaj odkazuje i právní řád ČR. Údaje ze sčítání jsou využívány i komerční sférou pro analýzy podnikatelských záměrů, marketing apod. Využívány jsou dále pro přípravu rozvojových programů bydlení, domácností a vybraných skupin obyvatelstva a jako podklady pro záměry rozvoje infrastruktury, bytové výstavby, racionalizace sítí služeb aj. Zvláštní skupinu uživatelů zjišťovaných údajů tvoří mezinárodní organizace a jejich orgány. Údaje jsou poskytovány Evropské komisi prostřednictvím Eurostatu, Evropské hospodářské komisi OSN, Statistické divizi OSN, Komisi OSN pro lidská sídla, UNESCO, OECD, Mezinárodní organizaci práce (ILO) aj. Podle konkrétních požadavků jsou zabezpečovány údaje i pro mezinárodní publikace (ročenky OSN, ILO aj.).
Rizika spojená s nečinností
K rizikům spojeným s nepřijetím návrhu zákona patří zejména porušení povinností vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů a případných sankcí s tím spojených a absence statistických informací o populaci, domácnostech, domovním a bytovém fondu a nedodržení mezinárodních závazků ČR. Nepřijetí návrhu zákona by znemožnilo provedení sčítání ve stanoveném období roku 2011, pozdní přijetí znamená opoždění přípravy sčítání, jež je vázána na legislativní proces.
2. Návrh variant řešení -
Návrh variant řešení včetně varianty „nulové“
Z analýzy právního stavu vyplynulo, že k provedení sčítání v ČR v roce 2011 je třeba přijmout nový zákon. Alternativy spočívající v přijetí obecného zákona o sčítání, novelizace zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, nebo začlenění celé problematiky sčítání do zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, nebyly po diskusi doporučeny, neboť jsou legislativně neefektivní s přihlédnutím ke skutečnosti, že právní úprava sčítání musí odpovídat účelu a podmínkám sčítání v aktuálním čase, a proto ji nelze stanovit obecným právním předpisem, jehož účinnost by v požadované úrovni regulace měla reálně působit vždy v desetiletém intervalu. Pokud by taková právní úprava vznikla, její obsah by musel být přizpůsoben tak, aby velká většina organizačních, technických a věcných podmínek byla aktuálně pro každé konkrétní sčítání stanovena prováděcími právními předpisy, což je pro právní stav věci neefektivní. Rovněž je zřejmé, že samostatná, dlouhodobá právní úprava provedená ať již samostatným zákonem, nebo vložením zvláštní části do zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění
- 24 pozdějších předpisů, by vždy musela být novelizována v kontextu s vývojem právního řádu ČR a právních norem EU, což je neúčelné. K datu provedení konkrétního sčítání by naopak byl legislativně vytvořen složitější proces, než je navrhovaný způsob regulace. Je zřejmé, že světový i evropský vývoj spěje k vyššímu využívání administrativních zdrojů dat a k vyššímu podílu dat sdílených mezi jednotlivými orgány veřejné správy. Řada obsahově specifických informačních systémů a registrů potřebných k realizaci příštích censů však dosud v podmínkách ČR neexistuje nebo neobsahuje všechny potřebné údaje (např. registr pracovních sil, registr vzdělání, registr územních identifikací a adres nemovitostí). Ani připravovaný zákon o základních registrech a související právní úpravy nezajistí všechny potřebné údaje. Teprve v časovém horizontu sčítání 2020 a později bude možné předpokládat, že většina zjišťovaných údajů bude také v ČR pocházet z administrativních zdrojů dat. Obecná právní úprava by musela rovněž obsahovat rozsáhlá zmocňovací ustanovení k řešení konkrétních situací a detailních opatření, což by mohlo být předmětem legislativních a kompetenčních problémů. Výhody přijetí samostatného zákona pro zajištění právních podmínek přípravy a provedení sčítání v roce 2011 spočívají zejména v možnosti taxativního určení obsahu sčítání (zjišťovaných skutečností), jednoznačného vymezení povinností fyzických i právnických osob, stanovení způsobu provedení sčítání, stanovení úkolů Českého statistického úřadu (dále jen „Úřad“), ostatních ústředních správních úřadů a orgánů samosprávy, zajištění statistické důvěrnosti a ochrany osobních údajů. V případě neexistence nové zvláštní právní úpravy je naplnění záměru sčítání v roce 2011 neuskutečnitelné, jelikož nelze jinak zabezpečit potřebnou míru úplnosti a správnosti výsledků tak, aby nedošlo k informačnímu deficitu uživatelů výsledků sčítání v ČR a k ohrožení plnění závazků ČR vůči mezinárodním organizacím, zejména EU a OSN.
Varianty nelegislativního či podzákonného řešení nejsou vůbec realizovatelné, a tedy nejsou navrhovány. Povinnost podrobit se sčítání za účelem získání co nejpřesnějších údajů o populaci lze uložit osobám nacházejícím se k určitému datu na území ČR pouze zákonem (čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl. 4 Listiny základních práv a svobod).
Sčítání prováděné bez zákonem uložené povinnosti (např. formou ankety nebo výběrovým statistickým zjišťováním) nepřichází v úvahu, neboť by bylo nepřesné, resp. bylo
- 25 by jen orientační, a nemělo by potřebnou vypovídací statistickou hodnotu nezbytnou pro předpokládané účely využití. I takto prováděné šetření by si však vyžádalo v celostátním měřítku nemalé finanční náklady. Kromě toho by nesplňovalo základní kritéria sčítání definovaného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů.
-
Dotčené subjekty
Dotčenými subjekty ve smyslu navrhovaného zákona jsou všechny fyzické osoby nacházející se k určitému datu na území ČR a dále pak fyzické a právnické osoby (tuzemské i zahraniční), které jsou majiteli domů podléhajících sčítání (tzv. povinné osoby). Dalšími subjekty, kterých se návrh zákona dotýká, jsou organizační složky státu, v jejichž působnosti bude sčítání zajišťováno (Úřad, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zahraničních věcí, Český úřad zeměměřický a katastrální), a dále spolupracující územní orgány státní správy v přenesené působnosti (krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy a obecní úřady) a právnické a fyzické osoby, které budou sčítání provádět (dodavatel služeb, sčítací komisaři) a zpracovávat jeho výsledky.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů všech variant -
Identifikace nákladů a přínosů
Realizace sčítání v roce 2011 si vyžádá rozpočtové výdaje v celkové výši 2 648 mil. Kč v letech 2008 až 2013. Z toho 2 519 mil. Kč činí výdaje z rozpočtové kapitoly 345 – Český statistický úřad, 23 mil. Kč z rozpočtových kapitol ministerstev (vnitra, obrany, spravedlnosti a zahraničních věcí) a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a 106 mil. Kč z kapitoly 398 – Všeobecná pokladní správa. Těžiště výdajů spadá do let 2010 (550 mil. Kč – finalizace přípravy sčítání) a 2011 (1 642 mil. Kč – vlastní provedení sčítání a část zpracování výsledků), avšak vzhledem k nutnosti zahájit přípravu v dostatečném předstihu byly schváleny do rozpočtové kapitoly Úřadu výdaje ve výši 34,7 mil. Kč také již na rok 2008. Výdaje ústředních správních úřadů spojené se sčítáním budou rozpočtovány v jejich příslušných rozpočtových kapitolách podle míry náročnosti jejich práce. Obcím, krajům a hlavnímu městu Praze bude příslušet účelová dotace na výdaje spojené s přípravou a provedením sčítání v jejich správním obvodu, jež je rozpočtována v kapitole Všeobecná pokladní správa. Podmínky a výše čerpání těchto prostředků bude
- 26 stanovena Ministerstvem financí ve spolupráci s Úřadem směrnicí. Specifikace výdajů na kraje a obce bude předmětem zpřesňování střednědobého rozpočtového výhledu na léta 2010 a 2011 a příslušných ročních rozpočtů. V současné době nelze spolehlivě specifikovat rozdělení těchto výdajů, protože probíhá upřesňování, které práce a v jakém rozsahu budou provedeny krajskými úřady, Magistrátem hl. m. Prahy, úřady obcí s rozšířenou působností a ostatními obecními úřady. Návrh zákona počítá s uložením povinnosti vlastníkům, resp. správcům domů poskytnout v rámci sčítání potřebné údaje o domech a neobydlených bytech. Na sčítacích formulářích typu „domovní list“ (§ 13 odst. 2 písm. c) návrhu zákona) budou předvyplněny identifikační údaje a další údaje z Registru sčítacích obvodů a budov vedeného Úřadem, čímž se administrativní zátěž povinných subjektů zúží na kontrolu a eventuální opravu předvyplněných údajů. Velké korporace, jež jsou vlastníky nebo správci domovního a bytového fondu (např. organizace, jejichž zřizovatelem jsou obce, bytová družstva apod.), mohou využít údaje z jimi vedených vnitřních informačních systémů, čímž se pro ně agenda sčítání značně zjednoduší. S finanční kompenzací nákladů na tuto činnost návrh zákona nepočítá, neboť se jedná o analogii zpravodajské povinnosti podle zákona o státní statistické službě. Podstatná část výdajů na přípravu a provedení sčítání bude realizována formou úhrad hodnoty realizovaných veřejných zakázek. Největší hodnotu bude mít veřejná zakázka na dodávku služeb spojených s distribucí a sběrem sčítacích formulářů, a to ve výši cca 800 mil. Kč. Zadány budou rovněž veřejné zakázky na služby spojené se skenováním sčítacích formulářů (cca 90 - 100 mil. Kč), výrobu listinných formulářů, na nákup resp. pronájem hardware a software a na pronájem a vybavení dočasných pracovišť Úřadu. Výsledky sčítání jsou pravidelně využívány všemi ústředními správními úřady a dalšími orgány státní správy například pro vytvoření potřebných politik a kontrolu jejich realizace a dopadů, samosprávou pro získávání podkladů pro místní politiku, ale i pro regionální a lokální projekty a programy sociálního, ekonomického a ekologického rozvoje. Údaje ze sčítání jsou součástí mezinárodních informačních soustav v rámci EU, ale i v rámci různých jiných mezinárodních institucí. Tyto údaje v neposlední řadě slouží vědeckým a studijním účelům, ale také pro potřeby komerčních subjektů z hlediska poznávání podmínek a struktury ekonomického a sociálního prostředí. Za další pozitivum lze označit vytvoření dočasných pracovních míst. Návrh zákona nemá žádné dopady ve vztahu k rovnosti příležitostí a postavení mužů a žen, jelikož neupravuje žádné oblasti vztahů odlišně pro muže a ženy. Všechny údaje o obyvatelstvu jsou zpracovány v členění podle pohlaví, což umožňuje poskytovat údaje pro hodnocení rovných příležitostí žen a mužů a tyto výsledky nabízejí nejbohatší zdroj statistických údajů v členění podle pohlaví, které je - spolu s věkem - základním třídícím znakem všech výstupů za obyvatelstvo a domácnosti. Návrh rovněž nemá žádné dopady ve
- 27 vztahu k rovnosti postavení z důvodu rasy nebo etnického původu, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženství či víry, ani z jiných obdobných důvodů.
-
Konzultace
V rámci přípravy návrhu zákona probíhaly konzultace se širokou odbornou veřejností. V souvislosti se zpracováním návrhu obsahu sčítání a vymezením základních metodických principů zjišťovaných skutečností, které mají dopad na jednotlivé povinné osoby, byly vedeny na pracovní úrovni konzultace s řadou vládních i nevládních organizací, výzkumných pracovišť a vysokých škol. Zvláštní pozornost byla věnována zjišťování deklaratorních otázek – národnosti a náboženské víry. Konzultován byl především obsah a způsob zjišťování a rozsah zpracování dat. V případě rozhodování o stanovení podmínek zjišťování údaje o národnosti probíhaly konzultace s Radou vlády pro národnosti, Radou vlády pro záležitosti romské komunity, Radou vlády pro lidská práva i představiteli jednotlivých národnostních menšin – osloveny byly četné organizace, občanská a zájmová sdružení, jejichž předmět činnosti souvisí s problematikou národnostních menšin a jejich aktivitami. Zjišťování národnosti zásadně podpořilo i Ministerstvo vnitra s odvoláním na nutnost existence údajů o národnostním složení obyvatelstva vzhledem k některým ustanovením jiných právních předpisů (např. zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a jiné). Způsob zjišťování náboženské víry byl konzultován zejména s odborem církví Ministerstva kultury, Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí. Osloveny byly také všechny registrované církve a náboženské společnosti, vybrané katedry a ústavy religionistiky vysokých škol, teologické fakulty, Česká společnost pro studium náboženství a Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů. Zjišťování úrovně vzdělání a jeho odborného zaměření byly diskutovány s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ústavem pro informace ve vzdělávání, Národním ústavem odborného vzdělávání a Výzkumným ústavem pedagogickým. K rozsahu zjišťování údajů o dojížďce do zaměstnání a školy byly požádány o stanovisko Ústav dopravního inženýrství, Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s., a Regionální organizátor pražské integrované dopravy (ROPID). Otázky bydlení byly konzultovány s odborem bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj, Státním fondem rozvoje bydlení, Svazem českých a moravských bytových družstev, Českou společností pro rozvoj bydlení, Sdružením bytových družstev a společenství vlastníků, Ústavem územního rozvoje a Ústavem racionalizace ve stavebnictví, a. s.
- 28 Obecná problematika sčítání byla předmětem konzultace s Vládním výborem pro zdravotně postižené, Sdružením zdravotně postižených ČR, Sdružením podnikatelů ČR, Unií zaměstnavatelských svazů ČR, Centrem rozvoje občanské společnosti, Střediskem vědeckých informací, Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, Českou společností pro rozvoj lidských zdrojů, Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou v Praze, Masarykovou univerzitou v Brně, Vysokou školou ekonomickou v Praze a dalšími vysokými školami, univerzitami a výzkumnými pracovišti. Pro zvýšení transparentnosti a míry uživatelské aplikovatelnosti návrhu zákona byly vedeny na pracovní úrovni konzultace se zástupci institucí, jež se podílejí na sčítání, především Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí. Konzultace byly vedeny rovněž s Úřadem pro ochranu osobních údajů.
Zpracování návrhu zákona předcházely analytické práce předpokladů vytvoření budoucí právní úpravy v rámci zpracování návrhu věcného záměru zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, který byl projednán ve vnějším připomínkovém řízení s 62 připomínkovými místy. Věcný záměr byl schválen, jak je uvedeno výše, usnesením vlády ze dne 12. září 2007 č. 1032.
Návrh věcného záměru zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 byl na úrovni ústředních správních úřadů projednáván ve dvou připomínkových stupních, když v prvním stupni byl předložen variantní návrh provedení sčítání lidu, domů a bytů. První varianta byla označena jako tzv. „klasická varianta sčítání“, kdy sčítání provádějí sčítací orgány (sčítací komisaři a revizoři), vykonávající jim uložené úkoly v gesci obcí. Druhá varianta byla označena jako tzv. „dodavatelská varianta sčítání“, kdy velkou většinu prací v terénu, včetně logistické podpory, zajistí dodavatel služeb a pouze menší část sčítací orgány v gesci Úřadu. K návrhu variant provedení sčítání v terénu se ze 62 oslovených připomínkových míst vyjádřilo 27. Z tohoto počtu 15 subjektů se vyjádřilo pro variantu klasickou a 12 subjektů pro variantu dodavatelskou, přičemž vzhledem k zásadní povaze těchto stanovisek v některých případech vznikla vyhodnocovací situace, kdy v rozporu proti sobě existovala jednak zásadní
- 29 připomínka odmítající klasickou variantu s argumentací neúměrného administrativního zatížení měst a obcí na straně jedné a na straně druhé zásadní připomínka odmítající naopak variantu dodavatelskou s tím, že obce s pověřenými obecními úřady jsou plně schopné sčítání zabezpečit (s využitím účelové finanční dotace na úhradu nákladů spojených s přípravou a provedením sčítání).
Úřad pečlivě vyhodnotil všechny připomínky k této části návrhu věcného záměru zákona a zpřesnil - na základě expertních studií - odhad rozpočtových výdajů pro obě varianty. Pro volbu varianty provedení sčítání v terénu vybraným dodavatelem svědčí především tyto důvody: a) odhadované nižší celkové výdaje na sčítání v řádu zhruba 200 mil. Kč, b) výrazně nižší administrativní a finanční náročnost pro obce a kraje, c) snížení výdajů na zřízení a činnost dočasných pracovišť Úřadu (počet dočasných pracovníků, náklady na dislokaci a zabezpečení dočasných pracovišť), d) existující infrastruktura a organizační struktura dodavatele umožní efektivní využití stálých kvalifikovaných pracovníků namísto nákladně zaškolených brigádníků, zaměstnanci dodavatele mají detailní znalost terénu a tím i předpoklady pro kvalitní výkon prací souvisejících s jejich pracovní náplní (např. v oblasti ověřování seznamů domů i návštěv v domácnostech), e) připomínky některých krajů a Svazu měst a obcí ČR, vznesené ve vnějším připomínkovém řízení a směřující proti administrativnímu zatížení obcí a měst povinnostmi spojenými se zabezpečením sčítání metodou používanou v minulosti. Dalším významným argumentem podporujícím volbu varianty provedení sčítání v terénu vybraným dodavatelem byla povinnost zajistit ochranu v rámci sčítání poskytovaných údajů. Při variantě sčítacích komisařů jmenovaných obcemi není možné uspokojivě zabezpečit ochranu vyplněných formulářů v době, kdy je přechovávají sčítací komisaři. Úřad požaduje, aby pracovníci dodavatele služeb každý den protokolárně odevzdávali vyplněné formuláře svému řídícímu středisku, kde budou uloženy do zabezpečených prostor. Takový stupeň zabezpečení nelze z finančních ani organizačních důvodů dříve používanou metodou zajistit na úrovni obcí ani Úřadu. Jedinou možností je využít již vybudované infrastruktury dodavatele služeb. Činnost dodavatele služeb bude podléhat soustavné a účinné kontrole Úřadu a dalšími kontrolními orgány. Zejména se jedná
- 30 o kontrolu včasnosti a úplnosti prováděných prací, kvality sebraného materiálu, dodržování právních předpisů o ochraně individuálních a osobních údajů a hospodárnosti. Různé varianty využití dodavatele služeb, zejména poštovních operátorů, byly při sčítáních kolem roku 2000 využity ve 12 zemích regionu EHK OSN. Využití dodavatele služeb je většinou jednou z více použitých metod distribuce nebo sběru sčítacích formulářů. V ČR se navrhuje jako metoda převažující.
Návrh zákona byl vzhledem k provedené analýze předkládán do meziresortního připomínkového řízení již bez uvedených variant, pouze se stanoveným předpokladem služeb dodavatele pro realizaci vybraných činností sčítání. Návrh zákona stanoví možnost odeslat vyplněné sčítací formuláře rovněž prostřednictvím provozovatele poštovní služby nebo elektronicky. Úřad vyhodnotil relevantní domácí i zahraniční zkušenosti a informace, a to zejména s ohledem na podchycení cílových skupin obyvatelstva pro elektronickou komunikaci a dále zkušenosti vedoucí ke snížení objemu prací v terénu, časové náročnosti pro sčítané osoby a ke spolehlivosti ochrany zjišťovaných údajů při jejich elektronickém přenosu a zpracování. Ochrana údajů poskytnutých a předávaných Úřadu prostřednictvím sčítacích formulářů v elektronické podobě bude zabezpečena využitím vyspělých bezpečnostních technologií.
-
Pilotní projekt k získávání názoru veřejnosti
Návrh zákona byl zařazen na základě usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna 2007 č. 879 k návrhu postupu zavedení metodiky pro zapojování veřejnosti do přípravy vládních dokumentů do pilotního projektu k ověření funkčnosti uvedeného vládního návrhu. Kromě ověření metodiky využil Úřad pilotního projektu i k získání názorů široké veřejnosti na nejrůznější otázky vztahující se k připravovanému sčítání. Pro veřejnou diskusi byla zvolena jako primární forma internetové komunikace, souběžně však probíhala také komunikace standardní listovní formou s využitím poštovního styku. Veřejná diskuse na internetových stránkách Úřadu probíhala od 25. ledna do 22. února 2008. Pro informovanost veřejnosti o přípravě a zahájení veřejné diskuse k obsahu a způsobu organizace sčítání byla zvolena jednak informační kampaň v denním tisku a dalších vybraných periodicích a vystoupení předsedy Úřadu v České televizi a v Českém rozhlasu, jednak informační servis na webových stránkách Úřadu. Konzultační materiály k veřejné diskusi byly kromě webových stránek Úřadu dále přístupné na portálu veřejné správy, Demografickém informačním portálu a na portálu Studentského demografického klubu.
- 31 Současně bylo Úřadem písmeně osloveno a vyzváno k diskusi 150 institucí a vybraných osobností (národnostní menšiny, náboženské společnosti, univerzity, vysoké školy, vědecké instituce aj.). Úřad vyzval veřejnost k uplatnění veškerých připomínek, návrhů a podnětů vztahujících se k předkládanému konzultačnímu materiálu, jehož znění bylo – jak je uvedeno výše – publikováno na jeho webových stránkách. Pro veřejnou diskusi byla s přihlédnutím ke zkušenostem z minulých sčítání a vyhodnocení výstupů z přípravy a průběhu sčítání v jiných státech především zdůrazněna tato věcná a organizační témata:
obsah sčítání (rozsah zjišťovaných skutečností a postoje účastníků veřejné diskuse k navrhovanému rozsahu sčítání);
využití internetu pro zpracování a předání vyplněných sčítacích formulářů;
využití údajů z administrativních zdrojů (informačních systémů veřejné správy) pro předvyplnění některých sčítacích formulářů; (dále jen „klíčová témata“).
V období od 25. ledna do 22. února 2008 bylo zaevidováno 2 816 návštěvníků webové stránky Úřadu, určené k veřejné diskusi pro přípravu návrhu zákona. Úřad obdržel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo internetové pošty podněty od 293 účastníků veřejné diskuse, a to v rámci individuálního nebo skupinového zpracování příslušných stanovisek a podnětů. Převažující komunikace probíhala elektronickou cestou. Celkem bylo Úřadu v rámci uvedených podání doručeno k návrhu zákona 307 jednotlivých stanovisek, podnětů a doporučení Úřad veškeré připomínky detailně posoudil a vyhodnotil. K výsledkům vyhodnocení veřejné diskuse bylo přihlíženo při přípravě návrhu zákona.
Z obecných okruhů otázek názorové spektrum účastníků veřejné diskuse prokázalo, že provedení sčítání není vnímáno zásadně odmítavě a že z velké části se účastníci veřejné diskuse ztotožnili také s jeho účelem. Pozitivně byly jak obecnou, tak i odbornou veřejností přijaty stanovené zásady ochrany osobních (individuálních) údajů ve všech fázích sčítání (tedy při distribuci sčítacích formulářů, předávání, resp. doručování vyplněných sčítacích formulářů ve všech formách předávání, statistickém zpracování poskytnutých údajů).
- 32 -
Vyhodnocení připomínek uplatněných ke klíčovým tématům:
Obsah sčítání (postoje účastníků veřejné diskuse k navrhovanému rozsahu sčítání).
Oproti sčítání v roce 2001 se zcela minimalizoval počet námitek proti užití rodného čísla jako údaje poskytovaného pro účely sčítání fyzickými osobami, které jsou ve smyslu návrhu zákona osobami povinnými. Důvody této skutečnosti lze spatřovat jednak dlouhodobé obecné informovanosti české veřejnosti o charakteru rodného čísla a podmínkách jeho užití pro účely plnění úkolů veřejné správy, včetně závazných pravidel jeho ochrany a právech a povinnostech držitelů rodného čísla při jeho dalším zpracovávání, jednak v Úřadem stanovených parametrech ochrany osobních údajů tak, jak byly prezentovány ve zveřejněném konzultačním materiálu. Nejčetnějším připomínkovaným tématem bylo zjišťování národnosti. Jak fyzické osoby, tak i některé právnické osoby uplatnily požadavek na uvedení výčtu národností. Vzhledem k charakteru tohoto údaje jako údaje citlivého konzultoval Úřad výstupy z veřejné diskuse s Radou pro národností menšiny a v návrhu zákona je tento údaj charakterizován jako „národnost“, a to jako údaj fakultativní a s možností individuálního zpracování poskytovatelem údaje tak, aby tento nebyl omezován případně uvedeným výčtem národností. Tento princip odpovídá také mezinárodním doporučením pro podmínky poskytování údaje o národnosti. Úřad neakceptoval skupinu doporučujících podnětů, týkajících se rozšíření struktury poskytovaných údajů o údaj „etnická skupina“. Více než desetina uplatněných podnětů se týkala připomínek ke zjišťování údaje o náboženském vyznání a příslušnosti k církvi (náboženská víra). Připomínky byly vzhledem k jejich rozsahu a charakteru projednány se zástupci České biskupské konference a odboru církví Ministerstva kultury. V návrhu zákona je zjišťovaný údaj formulován jako „náboženská víra“, a to jako údaj se širším obsahovým významem než údaj „náboženství“. Předmětem diskuse v této oblasti pak byly jednoznačné názvy církví a náboženských společenství tam, kde předmětem zjišťování budou počty osob k nim se hlásících. Oblast náboženství vykazovala rovněž velkou variabilitu v hodnocení účelu tohoto zjišťování, a to jednak jako doporučení tento údaje nezjišťovat vzhledem k jeho historickému přežití, jednak jako opačný požadavek na zjišťování širšího výčtu souvisejících údajů jak religiózního, tak i filozofického charakteru. Stejně tak se lišily skupiny požadavků na dobrovolnost nebo závaznost poskytnutí tohoto údaje. V návrhu zákona je údaj „náboženská víra“ zařazen jako údaj dobrovolný, a to s přihlédnutím k jeho zařazení mezi údaje citlivé. Shodně s předcházejícím sčítáním byly zcela ojedinělé připomínky ke zjišťování údaje „mateřský jazyk a jiné jazyky“, přičemž v některých případech tyto připomínky
- 33 výrazně přesahovaly účel sčítání, a to především tam, kde bylo navrhováno zjišťovat dialekty, znalost uměle vytvořených jazyků nebo úroveň jazykových znalostí. Určitý počet podnětů směřoval také k požadavku stanovit údaj o mateřském jazyku jako údaj dobrovolně poskytovaný, a to na základě odůvodnění, že se jedná o „ekvivalent zjišťování národnosti“, i když údaj o národnosti má jinou povahu, je v čase proměnný a vyjadřuje i určité názorové a životní postoje fyzické osoby.
Využití internetu pro zpracování a předání vyplněných sčítacích formulářů
Úřad na základě zahraničních zkušeností a v souladu se zaváděním informačních technologií pro zefektivnění podmínek realizace úkolů státní správy poprvé v ČR navrhl, aby pro zpracování a doručení sčítacích formulářů Úřadu byl využit internet, a to spolu s programovou a metodickou podporou pro povinné osoby, které se rozhodnou tuto formu využít. Nově navrhovaná forma předpokládá využití prvků bezpečné informační komunikace (využití přístupových kódů, zabezpečení předávaných sčítacích formulářů a stanovení systému bezpečného převodu poskytnutých údajů pro účely jejich statistického zpracování). Za uvedených předpokladů se nová forma zpracování a doručení vyplněných sčítacích formulářů setkala se značnou podporou, a tedy je legislativně zapracována rovněž do návrhu zákona jako jedna z volitelných možností pro zpracování a doručení vyplněných sčítacích formulářů (§ 17 odst. 1 písm. c) návrhu zákona).
Využití údajů z administrativních zdrojů (informačních systémů veřejné správy) pro předvyplnění některých sčítacích formulářů.
Úřad v rámci veřejné diskuse rovněž nově stanovil, že pro částečné vyplnění (předvyplnění) sčítacích formulářů bude využito tzv. administrativních zdrojů, a to tam, kde údaj, který je předmětem sčítání, je veden v informačních systémech veřejné správy. Předvyplnění sčítacích formulářů jednak sleduje snížení zpracovatelské zátěže povinných osob, které v konkrétním případě budou mít pouze kontrolní povinnost vůči předvyplněným údajům, jednak se koncepčně zařazuje do strategie vlády ČR o využívání informačních technologií a sdílení dat z informačních systémů veřejné správy. Vzhledem k provádění sčítaní v dalších obdobích se současně jedná o první stupeň přechodu na formu sčítání prováděného výlučně na základě administrativních zdrojů.
Další skupiny podnětů a připomínek uplatněných v rámci veřejné diskuse se týkaly návrhů na rozšíření předmětu sčítání, ze kterých byl však akceptován pouze požadavek na
- 34 provedení sčítání objektů určených k rodinné rekreaci v rámci tzv. územní přípravy sčítání. Ve veřejné diskusi bylo rovněž navrhováno rozšíření zjišťovaných údajů o údaje „vybavenost domácnosti autem“, „chování domácích zvířat“, „čisté měsíční nájemné“, „období výstavby a rekonstrukce domů“, „opatření k úsporám energie“, „výše úhrady za služby spojené s užíváním bytu“ apod. Tyto náměty nebyly akceptovány, neboť jejich povaha směřuje mimo účel statistického zjišťování v rámci sčítání.
Řada připomínek byla charakteru legislativního (sledující zejména zajištění terminologické jednotnosti návrhu zákona s dalšími právními předpisy); v odůvodněných případech byly tyto připomínky do návrhu zákona zapracovány.
Úřad předpokládá, že část připomínek a podnětů bude ještě využita také při přípravě vyhlášky, k jejímuž vydání je Úřad zmocněn ustanovením § 30 návrhu zákona. Touto vyhláškou budou stanoveny podmínky přístupu a doručení sčítacího formuláře elektronickou cestou, vzory sčítacích formulářů a vymezení obsahu zjišťovaných údajů, rozsah předvyplnění sčítacích formulářů z administrativních zdrojů a vzory průkazu sčítacího komisaře.
Další podrobné zhodnocení pilotního projektu je zpracováno v samostatném materiálu určeného k projednání vládou ČR.
4. Návrh řešení -
Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení
- 35 Jediným řešením pro uložení obecné povinnosti fyzickým a právnickým osobám za účelem získání objektivních a kvalitativně co nejpřesnějších údajů z populačního, bytového a domovního censu v roce 2011 je přijetí zákona o sčítání lidu, domů a bytů. -
Implementace a vynucování
Návrh zákona je vypracován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů, které vstoupilo v platnost dne 2. září 2008. Jeho cílem je stanovit společná pravidla pro poskytování souhrnných údajů o obyvatelstvu, domech a bytech v desetiletých intervalech ve všech členských státech EU. Nařízení zejména sjednocuje metodiku sčítání a referenční období jejich provádění. Vlastní realizace censů zůstává i nadále na členských státech. Povinnost ČR vyplývající z tohoto nařízení spočívá v provedení kvalitního a metodicky srovnatelného sčítání v souladu s jeho principy, účelem a požadavky. Vzhledem k tomu, že nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech, stává se součástí českého právního řádu. Návrh zákona ukládá povinnost sdělit stanovené osobní údaje a údaje o obydlených bytech fyzickým osobám a dále údaje o domech a neobydlených bytech v obydlených domech vlastníkům těchto nemovitostí, tj. fyzickým a právnickým osobám. Tyto údaje většinou není možné získat jiným způsobem než sčítáním. Pro snížení administrativní zátěže těchto povinných osob nebude část údajů zjišťována přímo, ale bude přebírána z informačních systémů veřejné správy. Další redukce administrativní zátěže povinných osob spočívá v tom, že u všech domů a bytů v domech s jediným bytem budou údaje předvyplněny a povinné osoby budou mít pouze povinnost tyto údaje zkontrolovat, případně doplnit. Nicméně, aby nebyl zmařen záměr této finančně a organizačně náročné akce a bylo dosaženo maximální úplnosti a správnosti sčítání, je nezbytné v zákoně stanovit povinnost poskytnout požadované údaje povinným osobám, jejíž vymahatelnost je spojena se sankcí. V této souvislosti je však nutné zdůraznit, že prvotně bude při provádění sčítání vždy dbáno na širokou informační kampaň a jiné mimoprávní úrovně seznamování veřejnosti s účelem sčítání a podmínkami zpracovávání údajů a dále na dobrovolné odstranění případných nedostatků, nikoliv ukládání sankcí. -
Přezkum účinnosti
Účinnost zákona bude limitována provedením sčítání lidu, domů a bytů k rozhodnému okamžiku a jeho vyhodnocení je v kompetenci Úřadu. Zpráva o provedení sčítání obsahující rovněž hodnocení účinnosti regulace bude předložena vládě ČR po skončení zpracování výsledků sčítání a vyhodnocení všech fází přípravy a průběhu sčítání. -
Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů
Jméno a příjmení: Ing. Stanislav Drápal, místopředseda Úřadu
tel: 274052173, e-mail:
[email protected] Jméno a příjmení: Ing. Josef Škrabal, ředitel odboru statistiky obyvatel Úřadu
- 36 tel: 274052189, e-mail:
[email protected] Správnost provedení hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona a objektivnost jeho závěrů schválil místopředseda Úřadu Ing. Stanislav Drápal.
B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Předkládaný návrh zákona je v souladu s Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod, s ostatními ústavními zákony a jinými právními předpisy. Při hodnocení platné právní úpravy je třeba vycházet z právní úpravy sčítání v roce 2001, provedené na základě zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, a vyhlášky Českého statistického úřadu č. 354/2000 Sb., kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora. Zákon č. 158/1999 Sb. je dosud platný, nelze ho však z důvodů uvedených v části A) pro organizaci a provedení sčítání v roce 2011 aplikovat, neboť byl přijat jako zvláštní zákon pouze pro sčítání provedené právě v roce 2001 a jeho účel byl provedením sčítání naplněn. Navíc ho nelze aplikovat i z toho důvodu, že organizace a provedení sčítání v roce 2011 bude výrazně odlišné od sčítání v roce 2001. Z hlediska ústavního pořádku a jiných právních předpisů se návrh zákona aplikačně vztahuje k následujícím právním předpisům: 1. Předpisy upravující základní lidská práva, kompetence státních orgánů a orgánů územní správy a samosprávy:
- ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, - usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., - zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
- 37 - zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů; 2. Předpisy upravující statistiku, evidenci, sdílení dat a některé další úkony ve veřejné správě: - zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001, - vyhláška Českého statistického úřadu č. 354/2000 Sb., kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora, - zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, - nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel,
- 38 - vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, - nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, - vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, - vyhláška č. 469/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému o datových prvcích a o postupech Ministerstva informatiky a jiných orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových prvcích (vyhláška o informačním systému o datových prvcích), - vyhláška č. 528/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy (vyhláška o informačním systému o informačních systémech veřejné správy), - vyhláška č. 529/2006 Sb., o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy), - nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 100/2007 Sb., - vyhláška č. 53/2007 Sb., o technických a funkčních náležitostech uskutečňování vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní (vyhláška o referenčním rozhraní);
- 39 3. Další související právní předpisy: - zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., - zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
C) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami a právními předpisy Evropské unie Mezinárodní smlouvy, s výjimkou Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii, publikované pod č. 44/2004 Sb. m. s., se na oblast, a tedy ani k návrhu zákona sčítání nevztahují. Nepřímo se dané problematiky dotýká Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, publikovaná pod č. 115/2001 Sb. m. s., s níž není návrh v rozporu. OSN vyhlásila Světový program sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2010, a za tím účelem přijala Rezoluci hospodářské a sociální rady č. 2005/13. Celosvětovým programem censů se zabývalo i 37. zasedání Statistické komise OSN konané 7. – 10. března 2006. Na předmět úpravy sčítání se vztahují některé předpisy z oblasti statistiky a předpisy o zpracování a ochraně údajů (včetně osobních) a jejich poskytování mezinárodním orgánům a organizacím, jejichž účelem je zabezpečení informací pro mezinárodní srovnávání a koordinaci činností v rámci OSN a EU, metodické a obsahové sjednocení sčítání, zpracování výsledků sčítání v mezinárodním kontextu a ochrana práv jednotlivce, zejména osobních údajů zjišťovaných pro statistické účely. Návrh zákona tyto předpisy zohledňuje a není s nimi v rozporu. Jedná se zejména o následující dokumenty: - Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, publikovaná pod č. 44/2004 Sb. m. s., - nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství, - nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, - nařízení Komise (ES) č. 831/2002 ze dne 17. května 2002, kterým se provádí nařízení Rady č. 322/97 o statistice Společenství, pokud jde o přístup k důvěrným statistickým údajům pro vědecké účely,
- 40 - směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES z 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003, o opakovaném použití informací veřejného sektoru, - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících, - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů.
Návrh zákona nebyl konzultován ve smyslu čl. 8a odst. 1 Legislativních pravidel vlády s Evropskou centrální bankou, neboť nespadá do oblasti působnosti této banky, a tudíž této konzultaci nepodléhá (čl. 2 odst. 1 rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánu s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů).
- 41 -
Čl. II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K§1 Ustanovení vymezuje předmět právní úpravy, kterým je sčítání lidu, domů a bytů. Jedná se o zvláštní statistické zjišťování, při němž jsou k jednomu okamžiku zjištěny údaje o obyvatelstvu, jeho demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách, domácnostech, úrovni bydlení a struktuře domovního a bytového fondu na území ČR. Údaje se získávají k jednomu datu a zpracovávají se ve vzájemných vazbách a ve stanoveném územním členění. Navrhovaná úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů (dále jen „nařízení ES o sčítání lidu, domů a bytů“), podle něhož základními charakteristikami sčítání lidu, domů a bytů jsou individuální zjišťování, časová souběžnost a všeobecnost na vymezeném území, dostupnost údajů za malé územní celky a stanovená periodicita. Příprava sčítání, zpracování a zveřejnění jeho výsledků se provádí v termínovém, obsahovém a metodickém souladu s dokumenty Organizace spojených národů (Rezoluce Hospodářské a sociální rady OSN 2005/13: Program sčítání lidu, domů a bytů 2010) a EU (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2004 Sb. m. s., o sjednání Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii). Evropské právo vyžaduje, aby Eurostat poskytoval co nejkvalitnější údaje o počtu obyvatel (např. pro účely voleb do evropských orgánů, návrhy a hodnocení projektů financovaných ze strukturálních fondů). Řada politických oblastí, v nichž EU vyvíjí činnost, navíc vyžaduje údaje o obyvatelstvu a bydlení, které jsou nezbytné pro vytyčování operativních cílů a hodnocení pokroku. Údaje musí být plně srovnatelné na evropské úrovni a často jsou vyžadovány v podrobnějším regionálním a věcném členění, což může zaručit pouze evropský právní předpis o sčítáních lidu, domů a bytů. K§2 Ustanovení definuje vybrané pojmy vztahující se k přípravě a provedení sčítání a zpracování jeho výsledků, jež jsou vymezeny odchylně od obecných právních předpisů, jsou definovány současně více právními předpisy nestejně nebo nejsou v českém právním řádu definovány vůbec. Vymezení pojmů vychází: a) z mezinárodních doporučení, b) z definic uvedených v nařízení ES o sčítání lidu, domů a bytů, c) z tradičního pojetí v minulých sčítáních v ČR, d) z platných statistických klasifikací a číselníků vyhlášených Úřadem formou sdělení publikovaných ve Sbírce zákonů ČR a na internetových stránkách Úřadu,
- 42 e)
z metodiky a organizace prací v terénu vycházející z předpokládaného provedení většiny těchto prací dodavatelským způsobem.
Vymezení pojmů zaručuje metodickou srovnatelnost časových řad údajů sčítání v nejvyšší dosažitelné míře, a to i v mezinárodním měřítku, jak požaduje např. evropská legislativa. K vymezení pojmu „bytová domácnost“ (písmeno f) je nutné specificky uvést, že se jedná o definici pro vstupní údaje a organizaci sčítání; místo obvyklého pobytu osob a domácnosti budou odvozeny až v rámci zpracování dat. V písmenu h) navrhované úpravy je samostatně definován pro účely zákona pojem „zařízení“. Zařízení je specifickým druhem budovy, určené svými dispozicemi pro ubytování (trvalé, dlouhodobé nebo krátkodobé) větší skupiny osob, případně určené pro poskytování lůžkové zdravotní nebo sociální péče. Charakteristickým rysem zařízení je zpravidla společné vybavení jako např. kuchyň, sociální zařízení apod. Samostatná definice pojmu „zařízení“ v návrhu zákonu je zařazena z toho důvodu, že sčítání v zařízení má některé odlišnosti – formuláře se distribuují přímo jednotlivým osobám (v domech s byty se formuláře distribuují do jednotlivých bytů), a pokud zařízení netvoří samostatný sčítací obvod, ukládá zákon přímo povinnost distribuce a sběru vyplněných formulářů správci zařízení. K§3 Ustanovení určuje závazný minimální program zpracování výsledků sčítání podle územního členění. Oproti úpravě sčítání v roce 2001 se zpracování rozšiřuje o oblasti (územní jednotky NUTS 2), které je požadováno EU, a dále o zpracování za statistické obvody, za správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností, jež vyplynulo ze zjištěných potřeb uživatelů výsledků. Výsledky dále mohou být poskytovány i za jiné, libovolným způsobem vymezené územní jednotky stanovené objednavatelem konkrétních výstupů, s výhradou potlačení výstupů, jejichž zveřejnění by bylo v rozporu s jinými právními předpisy. K§4 K odstavci 1: Navrhovaný termín sčítání v roce 2011 vychází z desetileté periody sčítání v ČR (předchozí sčítání proběhla v letech 1991 a 2001), odpovídá doporučení Organizace spojených národů konat sčítání vždy na počátku desetiletí a pokud možno v roce, jehož letopočet končí číslicí „1“, a rovněž odpovídá nařízení ES o sčítání lidu, domů a bytů, které předpokládá, že každý členský stát si určí datum, ke kterému se jeho údaje vztahují (dále jen „referenční datum“). Toto referenční datum musí spadat do roku určeného na základě tohoto nařízení. Prvním referenčním rokem je rok 2011. Další referenční roky stanoví Komise EU. K odstavci 2:
- 43 V ustanovení § 4 je konkrétní okamžik zjišťování údajů pro sčítání (tzv. rozhodný okamžik) stanoven na půlnoc z pátku 25. března na sobotu 26. března 2011, a to tak, že nekoliduje s obdobím Velikonoc, školních prázdnin nebo velkých sezónních pohybů obyvatelstva.
K§5 Navrhovaná úprava stanovení rozsahu sčítání odpovídá mezinárodním doporučením, zabezpečuje jeho úplnost a umožňuje kvantifikovat časově i mezinárodně srovnatelné počty obyvatel, domů a bytů. K odstavci 1: Sčítání se týká všech fyzických osob, které trvale nebo dlouhodobě žijí na území ČR bez ohledu na to, zda jsou v rozhodný okamžik sčítání přítomny či nepřítomny. Sčítání se vztahuje také na všechny další fyzické osoby, které se v určeném čase nacházejí na území ČR, tzn. i na fyzické osoby dočasně přítomné, jako jsou např. zahraniční turisté. Takto definovaný rozsah sčítání je obvyklý i v jiných zemích, ačkoliv je širší, než uvádí nařízení ES o sčítání lidu, domů a bytů. Nařízení nedefinuje, kdo podléhá sčítání, ale které fyzické osoby mají být zahrnuty do kategorie „obvykle bydlící obyvatelstvo“. Není totiž možné ve všech případech předem rozhodnout, zda sčítaná fyzická osoba bude či nebude zahrnuta mezi obyvatelstvo s tzv. „obvyklým bydlištěm v ČR“, a mohlo by tak dojít k opomenutí některých fyzických osob. Sčítání se vztahuje také na veškerý bytový fond a na všechny budovy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné a bytové domy, domovy důchodců apod.), obydlené i neobydlené. Ostatních budov se sčítání týká pouze v případě, pokud se v nich nacházejí prostory určené k bydlení (např. provozní budovy, školy, zdravotnická zařízení s alespoň jedním bytem), nebo pokud v nich byla nějaká povinná osoba v rozhodný okamžik přítomna. K odstavci 2: Výjimku ze sčítání mají pouze osoby, které požívají diplomatických výsad a imunit a domy a byty ve vlastnictví jiných států, které slouží k diplomatickým účelům.
K§6 Obecně: Údaje zjišťované při sčítání přímým dotazem stanoví taxativně zákon. Obsah sčítání je srovnatelný s předchozími sčítáními prováděnými v ČR, navazuje na právní úpravu sčítání v roce 2001 a odpovídá doporučením Konference evropských statistiků (dále jen „KES“) a nařízení ES o sčítání lidu, domů a bytů. Doporučení KES pro sčítání kolem roku 2010 rozlišují „základní“ a „vedlejší“ témata zjišťování. Nařízení ES o sčítání lidu, domů a
- 44 bytů tato doporučení zohledňuje a základní témata z doporučení stanovuje jako povinná pro všechny členské státy EU. Návrh zákona respektuje v plné míře povinná témata. Rozšíření programu sčítání nad tento rámec v některých případech (např. národnost, náboženská víra, mateřský jazyk, dojížďka do zaměstnání a škol, některé charakteristiky domů a bytů) je vyvoláno vnitřní potřebou informací na základě požadavků jednotlivých resortů a s ohledem na právní řád ČR. Většinu vedlejších témat naopak k zařazení do programu sčítání Úřad nenavrhuje – např. otázky na zdravotní postižení, zemědělskou činnost domácnosti, výši nájemného (jsou předmětem jiných statistických zjišťování), otázky týkající se majetku apod. Povinný údaj „pobyt v zahraničí a rok příjezdu do země sčítání (po roce 1980)“ obsažený v nařízení ES o sčítání lidu, domů a bytů nebude zjišťován přímou otázkou a bude doplněn z evidence obyvatelstva. Údaje o domech, bydlení, bytech a bytových domácnostech se zjišťují v rozsahu obvyklém ve většině zemí EU a oproti sčítání 2001 jsou mírně zúženy. Kromě údajů zjišťovaných přímo na sčítacím formuláři případně předvyplněných údajů z administrativních záznamů ústředních správních úřadů obsahují výstupy zpracování výsledků sčítání i ukazatele, které vznikají nápočtem (např. počet členů domácnosti), výpočtem (např. věk osoby v dokončených letech, poměrové ukazatele – počet osob na jednu obytnou místnost aj.) nebo odvozením (např. údaje o domácnostech podle typu domácnosti). K písmenu a) a b): Zjišťování identifikačních údajů o fyzických osobách podle písmene a) se provádí proto, aby bylo možné propojit údaje zjišťované sčítáním s údaji vedenými v jiných informačních systémech ústředních správních úřadů, zejména informačním systému evidence obyvatel (dále jen „ISEO“). Takové propojení je v řadě evropských zemí obvyklé (např. Švýcarsko, Španělsko, Belgie) a v právním řádu ČR je pro statistické účely upraveno zvláštním zákonem. Propojení údajů bude sloužit k přípravě sčítání, předvyplnění některých údajů do sčítacích formulářů, ověření úplnosti sčítání a doplnění údajů při sčítání nezjištěných. Rozsah přejímaných údajů stanoví taxativně prováděcí právní předpis, protože teprve zkušební sčítání v roce 2009 ověří skutečnou technickou dostupnost a kvalitu (věrohodnost) všech uvažovaných údajů uvedených v administrativních zdrojích ústředních správních úřadů. Jednoznačná identifikace fyzické osoby pomocí jména, příjmení a rodného čísla umožní realizovat hlavní inovační prvek sčítání v roce 2011, tj. přebírání některých údajů za konkrétní fyzické osoby přímo z ISEO. Rodné číslo bude sloužit ke kontrole úplnosti sčítání u nositelů rodného čísla a vyloučení duplicitně sečtených fyzických osob. Použití osobního identifikátoru - rodného čísla - podstatným způsobem ovlivňuje úplnost sčítání a kvalitu dat. Jedním z kritérií identifikace fyzické osoby je také datum narození, a to v případě, že takové fyzické osobě nebylo rodné číslo přiděleno, nebo své rodné číslo uvedla chybně, anebo je neuvedla vůbec. Sčítání podléhají rovněž krátkodobě přítomní cizinci, např. osoby, které jsou v ČR na návštěvě, dovolené, léčení nebo na služební (obchodní) cestě, přestože při
- 45 zpracování výsledků nebudou tyto fyzické osoby zahrnuty do obyvatelstva obvykle bydlícího na území ČR. Demografické charakteristiky obyvatelstva (např. pohlaví, rodinný stav, počet narozených dětí) jsou základem kombinačních třídění dalších údajů. Údaj o registrovaném partnerství je alternativou k rodinnému stavu. Zjišťování bydliště v rozhodný okamžik sčítání identifikuje faktické bydliště povinné osoby bez ohledu na adresu místa pobytu v evidenci (ISEO). Zjišťuje se přesná adresa místa, kde sčítaná fyzická osoba převážně pobývá a kde je členem konkrétní domácnosti. Cílem je získat údaje potřebné pro odvození místa obvyklého pobytu každé osoby, aby byl zabezpečen soulad s definicí stanovenou nařízením ES o sčítání lidu, domů a bytů a s metodikou doporučení KES. Poskytování údajů o obyvatelstvu podle místa obvyklého pobytu je nutnou podmínkou srovnatelnosti dat jednotlivých států a je závazné. Zjišťování bydliště jeden rok před sčítáním souvisí se studiem migračních pohybů; jedná se o faktické bydliště, kde osoba k uvedenému datu pobývala a byla členem konkrétní domácnosti. Otázkám migrace, zejména zahraniční (bez ohledu na její legální či nelegální formu), integrace cizinců a jejich uplatnění na pracovním trhu věnuje EU mimořádnou pozornost a požaduje poskytování podrobných statistických údajů v souladu s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících. Pro studium dlouhodobých migračních procesů je významný údaj o prvním bydlišti, resp. bydlišti matky v době narození respondenta. Tento údaj nelze zaměňovat za „místo narození“, které je uváděno např. v rodném listu a v evidenci obyvatel (ISEO) a označuje faktické místo narození – většinou adresu porodnice. Údaje o národnosti, mateřském jazyku a náboženské víře, u nichž je sčítání jediným zdrojem těchto informací, mají zvláštní postavení. Údaje o národnosti obyvatel jsou využívány pro hodnocení resp. realizaci mezinárodních závazků ČR, národnostně menšinové politiky státu, pro rozvoj aktivit příslušníků národnostních menšin, včetně dotační politiky v rámci příslušných programů. Dostupnost údajů o jazyku a příslušnosti k národnostní menšině předpokládá právní řád ČR. Údaj o náboženské víře obyvatel využívají pro svou činnost orgány státní správy a samosprávy, ale i jednotlivé církve a náboženské společnosti a další nevládní organizace. Některé fyzické osoby mohou považovat poskytnutí odpovědi na tyto otázky za nepřípustný zásah do svobod zaručených Ústavou ČR nebo do jejich soukromí, proto návrh zákona stanoví, že poskytnutí údajů zahrnutých mezi citlivé (národnost, náboženská víra) jsou dobrovolné (písm. b). Způsob fakultativního zjišťování odpovídá mezinárodním doporučením a je obdobný praxi jiných zemí EU. Ke sčítacím formulářům budou přiloženy vysvětlivky obsahující také informaci o skutečnosti, že vyplnění citlivých údajů je dobrovolné s odkazem na zvláštní zákon (zákon o ochraně osobních údajů). Informace o fakultativnosti vyplnění citlivých údajů bude také obsažena přímo na sčítacích formulářích. Údaje o nejvyšším ukončeném stupni vzdělání a oboru vzdělání charakterizují vzdělanostní úroveň populace. V kombinaci např. s údaji o ekonomické aktivitě umožňují hodnotit zprostředkovaně i vývoj kvalifikace práceschopného obyvatelstva a hodnotit kvalitativní úroveň potenciálních zdrojů pracovní síly.
- 46 Ukazatele týkající se ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti a charakteristik dojížďky do zaměstnání a školy jsou využívány veřejnou správou jako podklad pro realizaci a aktualizaci národní politiky zaměstnanosti, návrhu konkrétních celostátních nebo regionálních programů, realizaci evropské strategie zaměstnanosti, zpracování výzkumných studií trhu práce v konkrétních lokalitách aj. Ekonomická aktivita vyjadřuje postavení fyzické osoby ve vztahu k trhu práce - zda je sčítaná fyzická osoba v rozhodný okamžik ekonomicky aktivní (zaměstnaná nebo nezaměstnaná) nebo ekonomicky neaktivní (např. osoby pobírající důchod, nezaopatřené děti včetně studentů, osoby v domácnosti). Zjišťuje se rovněž konkrétní zaměstnání, které sčítaná fyzická osoba vykonává nebo naposledy vykonávala a které je zdrojem jejích pracovních příjmů (prodavač, řidič, zemědělský dělník, učitel apod.), dále její postavení v zaměstnání (zaměstnanec, podnikatel se zaměstnanci nebo bez zaměstnanců, člen produkčního družstva apod.) a odvětví ekonomické činnosti, v němž pracuje. Osoby zaměstnané a žáci, studenti a učni uvádějí rovněž místo pracoviště nebo školy (přesná adresa místa výkonu práce nebo přesná adresa školního zařízení); na tento údaj se váží další charakteristiky dojížďky do zaměstnání a školy. K písmenům c) a d): Zjišťované údaje za domy a byty podle písmene c) a d) ve spojení s identifikací a lokalizací domovního a bytového fondu umožní vyhodnocení úrovně bydlení v územních jednotkách, zjištění forem vlastnictví a využití (obydlenost) domovního a bytového fondu. Jako základní třídící hledisko bydlení domácnosti se zjišťuje způsob bydlení a rozlišuje se bydlení standardní, tj. v bytě, a nestandardní, tj. v jiných objektech a prostorách (rekreačních, nouzových, popřípadě bydlení domácnosti v ubytovacím zařízení). Právní důvod užívání bytu specifikuje oprávnění užívat byt z pohledu konkrétního uživatele. Rozlišují se např. byty družstevní, nájemní, v osobním vlastnictví, byty ve vlastním domě apod. V rámci otázky na velikost bytu se zjišťuje mimo jiné počet obytných místností a jejich plocha. Za obytnou místnost se považuje část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna), která je určena k trvalému bydlení a splňuje podmínky dostatečného denního osvětlení, přímého větrání a vytápění. Obytná místnost musí mít podlahovou plochu minimálně 8 m2 nebo – v případě, že byt tvoří jediná obytná místnost - nejméně 16 m2 (§ 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů). Pro účely mezinárodního srovnání a z důvodu respektování metodiky nařízení ES o sčítání lidu, domů a bytů pro poskytnutí dat o bydlení budou zjišťovány i menší místnosti (od 4 do 7,9 m2), které slouží k bydlení a s výjimkou plochy splňují kriteria pro obytnou místnost. Takto zjištěné údaje umožní zpracování variabilních výstupů jak v metodice respektující české právní normy, tak v metodice mezinárodní. Oproti dříve zjišťovaným údajům o vybavení domácností předměty dlouhodobé spotřeby bude zjišťováno pouze vybavení osobním počítačem a dostupnost internetu. Údaje o domech a bytech jsou využívány jako informační zdroj zejména pro veřejnou správu (např. pro územně analytické podklady pro tvorbu územních plánů, pro podklady k realizaci bytové politiky a rozvoje bydlení, pro stanovení priorit Strategie regionálního rozvoje ČR, jejich aktualizaci a zpracování hodnotících zpráv o plnění a pro přípravu podkladů pro realizaci a hodnocení úkolů, vyplývajících ze zákona o podpoře regionálního rozvoje). V případě přijetí návrhu zákona o Registru územní identifikace, adres a nemovitostí, budou bezprostředně po skončení zpracování výsledků sčítání relevantní údaje o domech převzaty do tohoto registru z Registru sčítacích obvodů a budov.
- 47 Údaje o složení bytových a společně hospodařících domácností zjišťované na sčítacím formuláři typu „bytový list“ jsou deklaratorního charakteru a nejsou uceleně evidovány žádným informačním systémem ústředních správních úřadů. Sčítání je jediným vyčerpávajícím zdrojem těchto statistických informací. Seznam fyzických osob v bytě nebo v jiném obydlí představuje seznam všech osob, které tvoří podle § 2 písm.f) návrhu zákona bytovou domácnost, tj. zahrnuje všechny osoby, které v bytě bydlí, bez ohledu na druh a délku pobytu, nebo které se v rozhodný okamžik v bytě nacházejí. Uvádějí se jména a příjmení všech fyzických osob, které společně hospodaří, a jejich příbuzenské nebo jiné vztahy (manžel, manželka, syn, dcera, druh, družka atd.). Zvlášť jsou uváděni ti členové bytové domácnosti, kteří k rozhodnému okamžiku sčítání pobývají 12 měsíců a déle mimo území ČR; tento údaj je významný pro stanovení jejich místa obvyklého pobytu. Jako „dočasně přítomné osoby“ se odděleně zapíší ty fyzické osoby, které jsou v bytě sečteny, ale s ostatními společně nehospodaří, protože zde nebydlí, zdržují se zde pouze dočasně (např. návštěvy) a jejich vlastní domácnost je na jiné adrese. Tímto zápisem se odliší od členů domácností bydlících v bytě, což je důležité pro odvození místa obvyklého pobytu osob a pro konstrukci společně hospodařících domácností, příp. pro vyloučení duplicitních záznamů o osobách. Spojení údajů o domácnostech s údaji o osobách, domech a bytech umožňuje zpracování statistických informací nejen o složení a základních charakteristikách domácností, ale i o úrovni jejich bydlení ve vztahu ke konkrétnímu území. Statistické informace o rodinách jsou zásadním vstupem pro přípravu a hodnocení realizace národní koncepce rodinné politiky. K§7 K odstavci 1: Navrhovaná úprava v souladu s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoví fyzickým osobám jako osobám povinným ve smyslu § 5 písm. a) a b) návrhu zákona povinnost poskytnou pro účely sčítání údaje, a to s odkazem na vymezení jejich rozsahu a způsobu zpracování v jiném ustanovení návrhu zákona (§ 6) nebo v prováděcím předpise, a dále povinnost prokázat sčítacímu komisaři totožnost v případě, že je jí doručován předvyplněný sčítací formulář nebo přístupové heslo ke sčítacímu formuláři v elektronické podobě. Pro účely návrhu zákona je rovněž stanoveno, jakým konkrétním dokladem pro úkony prováděné v rámci sčítání prokazují totožnost státní občané ČR (občanským průkazem nebo pasem) a cizinci (cestovním pasem), u kterých je současně stanovena obecná formulace odkazu na jiný doklad, kterým lze prokázat totožnost. Přístupové heslo nebo jiný technický prostředek (specifikovaný prováděcím předpisem) opravňující k přístupu k osobním údajům je možné předat pouze osobám, které prokáží oprávněnost takového přístupu, tj. samotné povinné osobě, případně jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi, a tedy je nutné ověřit totožnost přejímající osoby ve vztahu k prověření oprávněnosti převzetí písemnosti. Jedná se o obdobu doručení zásilky do vlastních rukou adresáta (nemusí však jít výhradně o doručení hesla v listinné podobě). V jiných případech není sčítací komisař oprávněn prokázání totožnosti vyžadovat. Současně je povinným osobám stanovena povinnost odevzdat zpracované sčítací formuláře sčítacímu komisaři, popřípadě tyto zaslat prostřednictvím provozovatele poštovní služby nebo elektronicky. Způsob vyplnění sčítacích formulářů v elektronické podobě a jejich
- 48 odeslání na určené místo elektronickou poštou stanoví prováděcí předpis na základě vyhodnocení přípravných testů a zkušebního sčítání. Přitom budou využity relevantní zahraniční zkušenosti, které se této problematiky týkají. Maximální pozornost bude věnována spolehlivému zabezpečení datových přenosů od osoby vyplňující formuláře k Úřadu, jež musí splňovat podobné standardy zabezpečení jako např. u elektronických bankovních operací. Kromě samotného provozního ověření jde i o to, že systémy kryptování dat a zabezpečení přenosových cest procházejí rychlým vývojem a snahou Úřadu je poskytnout povinným osobám zabezpečení jejich osobních údajů na nejvyšším možném standardu. Z předchozího je zřejmé, že vyplnění sčítacích formulářů v elektronické podobě nebude možné aplikovat ve všech případech, ale pouze tehdy, jsou-li k tomu vytvořeny technické a organizační podmínky. Tak tomu nebude například ve věznicích a vazebních věznicích nebo na některých odděleních lůžkových léčebných ústavů apod.
K odstavci 2: Navrhovanou úpravou je povinné osobě, která je fyzickou osobou s trvalým nebo povoleným přechodným pobytem na území ČR, uložena povinnost přihlásit se k dodatečnému sečtení v případech, že jí nebylo možné doručit sčítací formulář před rozhodným okamžikem sčítání ani ve lhůtě do 10 dnů po uplynutí tohoto okamžiku. K odstavcům 3 a 4: Obdobně jako v odstavci 1 je navrhovanou úpravou ukládána povinnost poskytnout pro účely sčítání údaje všem uživatelům bytu a všem vlastníkům nebo správcům domů, a to v rozsahu sčítání o bytech a domech. Pro zajištění komplexnosti statistického zjišťování se vlastníkům a správcům domů ukládá povinnost poskytnout údaje také o neobydlených bytech v obydleném domě. Povinnost sdělit údaje za domy a neobydlené byty v obydlených domech má vlastník. V případě více vlastníků mají tuto povinnost nerozdílně. Je-li více vlastníků, mohou analogicky předchozímu ustanovení pověřit povinností sdělit údaje jednoho z nich. Vlastník rovněž může povinnost splnit prostřednictvím třetí osoby, např. správce nebo provozovatele domu, samosprávy bytového družstva nebo výboru společenství vlastníků. Musí tak však učinit na vlastní náklad a není zbaven odpovědnosti v případě, že třetí osoba údaje neposkytne správně, úplně a včas. K odstavcům 5 a 6: Navrhovanou úpravou se stanoví, v jakých případech provádí distribuci a sběr vyplněných sčítacích formulářů sčítací komisař a v jakých správce zařízení tam, kde se sčítání provádí v zařízeních. V zařízeních, které netvoří samostatný sčítací obvod, provádí distribuci a sběr vyplněných sčítacích formulářů správce zařízení, je mu současně uložena povinnost předat vyplněné sčítací formuláře sčítacímu komisaři. K odstavci 7:
- 49 Navrhovaná úprava ukládá povinným osobám pro účely sčítání povinnost poskytnout údaje úplné, přesné a v termínu stanoveném v návrhu zákona. Současně se stanoví, že poskytnutí údajů o národnosti a náboženské víře je s přihlédnutím k jejich kategorii (citlivé údaje) dobrovolné. K odstavci 8: Navrhovaným ustanovením se stanoví jednoznačný právní režim poskytnutí údajů pro účely sčítání za osoby nezletilé a osoby nezpůsobilé k právním úkonům. K odstavci 9: Vlastníci domů sami nesou náklady spojené se splněním povinnosti sdělit údaje podle tohoto zákona. K minimalizaci tohoto břemene budou přijata tato opatření: a) při doručení sčítacích formulářů v listinné podobě může povinná osoba zvolit předání vyplněných formulářů odpovědní poštovní zásilkou, poštovné hradí příjemce (tj. Úřad), b) pokud povinná osoba zvolí elektronické vyplnění a odeslání sčítacích formulářů, nebude elektronická relace fyzické osoby s Úřadem zpoplatněna (poplatek hradí Úřad), c) fyzická osoba může využít bezplatného internetového připojení zabezpečovaného obcí, d) náklady se minimalizují rovněž použitím elektronických formulářů, které znamená značnou úsporu času i nákladů. K§8 K odstavci 1: Ustanovení vymezuje působnost Úřadu při sčítání. Úřad jako organizátor sčítání řídí, koordinuje a zabezpečuje jeho přípravu, provedení a zpracování jeho výsledků. K odstavci 2: Navrhovanou úpravou se stanoví činnosti, které souborně Úřadu umožní provedení přípravy a vlastní realizace sčítání a naplnění jeho působnosti podle odstavce 1. Zejména je pozornost věnována postavení Úřadu jako správce osobních údajů získávaných a zpracovávaných při sčítání (písmena d), i), j) a k). Zpracovateli jsou právnické osoby, které jsou externí subjekty účastnící se veřejných zakázek spojených se sčítáním, tj. například dodavatel služeb souvisejících s distribucí a sběrem sčítacích formulářů nebo dodavatel pořízení vstupů (pokud bude tato činnost předmětem veřejné zakázky). Zpracovatelem výstupů výsledků sčítání je Úřad. Výjimka z použití § 11 zákona o ochraně osobních údajů (písmeno i) byla navržena Úřadem pro ochranu osobních údajů k omezení administrativních a souvisejících informačních povinností Úřadu vůči povinným osobám s přihlédnutím k obecně známým důvodům a podmínkám zpracování osobních údajů v rámci sčítání. Úřad však samozřejmě bude veřejnost informovat o sčítání a povinnostech s ním
- 50 spojených prostřednictvím médií a sčítací formuláře budou obsahovat příslušné pokyny a vysvětlivky k jejich vyplnění. Navrhovaná úprava pouze zabraňuje neopodstatněným odkazům povinných osob na neinformovanost. K odstavci 3: Navrhovanou úpravou se stanoví spolupráce Úřadu při přípravě a provádění sčítání s dalšími ústředními správními úřady, a to s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem spravedlnosti a s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním.
K§9 Obecně: Úkoly resortů obrany, vnitra, zahraničních věcí a spravedlnosti jsou stanoveny s ohledem na to, že do objektů spravovaných těmito ústředními správními úřady obecně nelze zajistit přístup sčítacích komisařů jmenovaných Úřadem. Úkoly uvedené v odstavci 1 až 4 jsou stanoveny obdobně jako v právní úpravě pro zabezpečení sčítání v roce 2001. K odstavci 1: Ministerstvo vnitra metodicky řídí kraje a obce v oblasti výkonu přenesené působnosti a je proto spoluvydavatelem instrukcí pro orgány samosprávy, jejichž věcnou část ve vztahu ke sčítání připraví Úřad. Tyto instrukce se vyhlásí ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí. Navrhovanou úpravou se dále stanoví, že Ministerstvo vnitra zajišťuje sčítání v zařízeních v jeho správě (písmeno b) a u hromadně ubytovaných příslušníků Bezpečnostní informační služby, přičemž v praxi se předpokládá, že sčítání v objektech Bezpečnostní informační služby bude provedeno na základě dohody mezi Ministerstvem vnitra a Bezpečnostní informační službou. K odstavcům 2 až 4: Navrhovaná úprava vytváří právní podmínky pro provedení sčítání Ministerstvem obrany, Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem spravedlnosti. K odstavci 5: V odstavci 5 se stanoví úkoly Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v oblasti zajištění podrobných digitálních dat hranic katastrálních území a mapových podkladů. Úkol
- 51 pod písmenem c) směřuje k zajištění možnosti kontaktu s vlastníky a správci domovního a bytového fondu již před sčítáním. Tím bude umožněno v široké míře zajistit hromadné doručení předvyplněných domovních listů těmto subjektům a usnadněno dosažení vysoké míry poskytnutí údajů, resp. provedení jejich kontroly v případě jejich předvyplnění. To je základní předpoklad významného snížení administrativní zátěže těchto subjektů a zefektivnění nákladů ve srovnání s minulým sčítáním.
K § 10 K odstavci 1: Navrhovanou úpravou je stanovena povinnost Úřadu a krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Prahy a úřadů obcí spolupracovat při územní přípravě sčítání. K odstavci 2: Krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy se zejména podílí na revizi základních sídelních jednotek a statistických obvodů. Statistická data ze sčítání navázaná na sídelní strukturu území jsou významnou součástí územně analytických podkladů krajů a obcí a další dokumentace podle stavebního zákona. K jejímu zajištění je nezbytná spolupráce s příslušnými odbornými útvary krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, jež disponují odborníky s detailními místními znalostmi. Kraje kromě toho podle zvláštního zákona vykonávají dohled nad výkonem přenesené působnosti obcemi a budou tak významně napomáhat přípravě sčítání na nejnižším článku samosprávy.
K § 11 K odstavci 1: Hlavní úloha obcí, která je jedním z předpokladů úspěšného provedení sčítání, spočívá zejména ve spolupráci s Úřadem na územní přípravě sčítání včetně revize základních sídelních jednotek a statistických obvodů, odsouhlasení seznamů budov včetně staveb pro rodinnou rekreaci a vymezení sčítacích obvodů pro distribuci a sběr sčítacích formulářů. Předpokládá se značné snížení pracnosti těchto činností ve srovnání s přípravou sčítání v roce 2001 v důsledku vysokého využití aktualizovaného Registrem sčítacích obvodů a budov při přípravě podkladů. V praxi se předpokládá nově rozšířit formy komunikace Úřadu s obcemi prostřednictvím internetových mapových služeb. K odstavci 2: Navrhovanou úpravou se stanoví úkoly obecním úřadům při sčítání tam, kde je nutné využít místních znalostí a místních podmínek pro specifické řešení úkolů při přípravě a provádění sčítání. Obecním úřadům je uložena povinnost zveřejnit informace o sčítání a seznamy sčítacích komisařů, kteří budou na jejich území působit, na úředních deskách a dalšími způsoby v místě obvyklými. Rovněž se předpokládá, že se budou v případě
- 52 potřeby v součinnosti s regionálními pracovišti Úřadu podílet na vytipování lokalit, kde může být provedení sčítání potenciálně ztíženo (koncentrace problémových sociálních skupin, národnostních menšin, dočasně přítomných cizinců, nouzově ubytovaných osob nebo bezdomovců) a na zajištění veřejného pořádku. Využití podrobných místních znalostí je pro průběh sčítání významné. Obecní úřady se rovněž podílejí na zabezpečení dodatečného sečtení obyvatel, kterým nebyly z jakéhokoliv důvodu doručeny sčítací formuláře do bytové domácnosti. Tento úkol souběžně zajišťuje i dodavatel služeb a regionální pracoviště Úřadu. Úkolem obecních úřadů je rovněž zpřístupnění veřejného internetového připojení provozovaného obcemi pro možnost vyplnění elektronických sčítacích formulářů obyvatelstvem. Tato služba bude zajištěna podle místních podmínek s tím, že obecní úřady zajistí zpřístupnění místa připojení (např. ve veřejné knihovně, škole nebo budově obecního úřadu) v prodloužené provozní době a rovněž zajistí nezbytnou pořádkovou službu a organizační předpoklady pro ochranu osobních údajů povinné osoby. Výdaje s tím spojené a výdaje na poplatky za internetové připojení budou hrazeny spolu s jinými výdaji na sčítání formou účelové dotace. Obecní úřad dále zveřejňuje způsobem v místě obvyklým seznamy osob vykonávajících na území obce funkci sčítacích komisařů, aby si obyvatelé mohli např. porovnat jména a příjmení osob, které se jim při doručení sčítacích formulářů představí jako sčítací komisaři, a nemohlo tak dojít ke sběru údajů neoprávněnou osobou. Podobně zveřejní obec vymezení sčítacích obvodů seznamem ulic a čísel budov náležejících do sčítacího obvodu, případně rovněž zákresem hranic sčítacího obvodu na mapce. Seznamy sčítacích komisařů a vymezení sčítacích obvodů předá obecnímu úřadu Úřad. Seznamy sčítacích komisařů předá obecnímu úřadu Úřad i v případech, že sčítací komisaři pracují jako zaměstnanci dodavatele služeb. Partnerem obcí, popřípadě krajů (a to i v jiných oblastech souvisejících se sčítáním) je vždy Úřad, nikoli dodavatel služeb. K odstavci 3: Navrhovaná úprava stanoví lhůtu, ve které musí být zveřejněny seznamy sčítacích obvodů a seznamy adres a kontaktních údajů pracovišť Úřadu a dodavatele služeb, a to 14 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem podle § 4 odst. 2 návrhu zákona. K odstavci 4:
Navrhovaná úprava stanoví, kdo je nositelem úkolů obecních úřadů podle odstavce 2 v případě hlavního města Prahy, statutárních měst a vojenských újezdů.
K § 12 K odstavci 1:
- 53 Navrhovaná úprava vychází z unesení vlády ČR ze dne 12. září 2007 č. 1032, kterým je schválen věcný záměr zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 a stanoveny podrobnosti týkající se rozpočtové náročnosti jeho realizace. Rozpočtové prostředky na sčítání jsou zahrnuty ve střednědobém rozpočtovém výhledu výdajů státního rozpočtu na léta 2008 – 2010 a každoročně revidovány v rámci schvalování státního rozpočtu. Poté jsou převedeny z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtových kapitol jednotlivých ústředních správních úřadů. Státní rozpočet na rok 2008 schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 7. prosince 2007 počítá na přípravu sčítání s částkou 34,7 mil. Kč. K odstavci 2:
Navrhovaná úprava v návaznosti na odstavec 1, resp. jeho odůvodnění, stanoví, že rozpočtové prostředky určené k financování výdajů krajů, hlavního města Prahy a obcí bezprostředně spjatých s přípravou a provedením sčítání budou poskytnuty formou účelové dotace poskytnuté ze státního rozpočtu. Tyto finanční prostředky jsou alokovány v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa. Ministerstvo financí stanoví společně s Úřadem pravidla pro čerpání těchto prostředků směrnicí. Toto řešení je obdobou způsobu financování výdajů krajů a obcí na přípravu a provedení voleb.
K § 13 K odstavci 1: V souladu s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je povinným osobám ve smyslu návrhu zákona ukládána povinná forma poskytnutí údajů pro účely sčítání, a to provedením zápisu poskytovaných údajů do sčítacích formulářů podle stanoveného vzoru. Současně se stanoví povinnost provést kontrolu předvyplněných údajů. K odstavci 2: Navrhovanou úpravou jsou stanoveny druhy sčítacích formulářů, a to v návaznosti na stanovené kategorie zjišťovaných údajů při sčítání tak, jak jsou uvedeny v § 6 návrhu zákona, tedy pro poskytnutí údajů v kategorii údajů o fyzických osobách „sčítací list osoby“, kategorii údajů o bydlení, bytech a bytových domácnostech „bytový list“ a kategorii údajů o domech „domovní list“. K odstavci 3: Navrhovaná úprava stanoví personální podmínky zpracování poskytnutých údajů pro účely sčítání do sčítacích formulářů. Úřad pro ochranu osobních údajů doporučil znění odstavce 3 v navrhované podobě tak, aby Úřad nebyl povinen po jejich předání přezkoumávat oprávněnost zpracování poskytnutých citlivých údajů v případech, kdy návrh zákona umožňuje zpracování sčítacího formuláře pověřeným zletilým členem bytové domácnosti za ostatní její členy (odstranění pochybností o platném udělení souhlasu se zpracováním citlivých údajů tím, že ke zpracování citlivého údaje není třeba výslovného souhlasu subjektu údajů, který by byl Úřad povinen prokazovat a uchovávat - § 9 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů). Pověření člena
- 54 bytové domácnosti nevyžaduje písemnou formu, přičemž pověřením není dotčena individuální odpovědnost každé povinné osoby za splnění povinnosti sdělit zákonem určené údaje (např. v případě, že k pověření nedojde). Navrhovaná úprava vychází co do úpravy zajištění podmínek ochrany osobních údajů také ze skutečnosti, že souhlas se zpracováním citlivých údajů navíc může být následně odvolán, a pokud by neexistovala předmětná úprava, Úřad by se dostal do neřešitelné pozice vůči ustanovení § 5 odst. 4 zákona o ochraně osobních údajů. Citlivé údaje budou podle jiného ustanovení anonymizovány v co nejkratší lhůtě po zpracování výsledků sčítání a nebudou uloženy v soustavě údajů. K podmínkám zpracování sčítacích formulářů: Navrhovaná úprava vychází ze skutečnosti, že způsob poskytnutí návrhem zákona stanovených údajů povinnými osobami se od minulého sčítání významně liší zavedením předvyplnění některých údajů a zavedením elektronických sčítacích formulářů. Sčítací formuláře v listinné podobě budou individualizovány již ve fázi distribuce, tj. bude na nich předvyplněna adresa domu a další identifikační údaje podle § 6 tohoto zákona, sloužící pro zpracování výsledků sčítání a jedinečný identifikační kód formuláře, který umožní sledování pohybu formuláře od jeho distribuce až po fázi pořízení datových vstupů. Na bytových listech v domech s jedním bytem (kde nejsou problémy s identifikací bytu v domě) budou kromě toho vyplněny údaje vedené v Registru sčítacích obvodů a budov, pokud byl byt sčítán již v roce 2001. Domovní listy budou předvyplněny údaji vedenými v Registru sčítacích obvodů a budov ve všech případech, kdy tyto údaje budou k dispozici. Povinná osoba tedy bude v naprosté většině případů údaje pouze kontrolovat, eventuálně opravovat, což značně sníží administrativní zátěž respondentů. Elektronické formuláře budou předvyplněny dostupnými údaji vedenými v informačních systémech veřejné správy. Spolehlivost a dostupnost těchto zdrojů dat bude ověřena zkušebním sčítáním v roce 2009, a poté bude konkrétní rozsah a způsob předvyplnění upraven prováděcí vyhláškou. Vzhledem k tomu, že sčítací listy osob v elektronické podobě budou obsahovat osobní údaje, věnuje Úřad maximální pozornost volbě a testování spolehlivosti metod ověření oprávněnosti přístupu k elektronickým formulářům. Konkrétní pravidla přístupu k předvyplněným elektronickým sčítacím formulářům stanoví prováděcí právní předpis. Bezpečnost přístupu a přenosu dat je zajištěna na stejných principech jako zabezpečení elektronických bankovních operací. V tomto směru Úřad průběžně vyhodnocuje zkušenosti jiných zemí např. Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Belgie, Švýcarska, Španělska aj. K odstavci 4 Sčítací komisař učiní zápis do sčítacího formuláře za povinnou osobu zejména v případech, kdy povinná osoba není schopna tento úkon provést např. z důvodu stáří, nemoci nebo jiného zdravotního omezení, případně pro nedostatek věku. K odstavci 5
- 55 Vzory sčítacích formulářů a vymezení obsahu zjišťovaných údajů podle § 6 budou stanoveny prováděcím právním předpisem. Kromě obsahové stránky sčítacích formulářů stanovené zákonem je mimořádná pozornost věnována i srozumitelnosti doprovodných vysvětlujících textů k jednotlivým otázkám a grafické stránce sčítacího formuláře. Proto bude několika testy a zejména zkušebním sčítáním ověřeno několik verzí formulářů a nejvhodnější forma bude vybrána počátkem roku 2010.
K § 14 K odstavci 1 Využití údajů vedených v informačních systémech veřejné správy pro přípravu a provedení sčítání je jednou ze zásadních inovací metod a technologie sčítání, která přinese významné úspory jak přímých výdajů, tak administrativní zátěže povinných osob. Navrhovaná úprava proto stanoví povinnost správců informačních systémů veřejné správy poskytovat Úřadu jím požadované údaje, a to zpravidla v jím stanovených lhůtách a formě. K odstavcům 2 až 4 Údaje poskytnuté Úřadu správci informačních systémů veřejné správy budou především využity pro předvyplnění sčítacích formulářů tak, aby se minimalizovala zpracovatelská zátěž povinných osob. Pro využití ke statistickým účelům je možné sdružovat údaje a informační systémy sloužící k rozdílným účelům. Statistickým účelem je rovněž využití takových údajů pro přípravu sčítání, např. vytvoření a ověření seznamů domů a seznamů osob s evidovaným bydlištěm podle obcí, částí obcí a sčítacích obvodů. Dalším způsobem využití je předvyplnění některých údajů na sčítacích formulářích. Těmito údaji mohou v optimálním případě být: a) na sčítacích formulářích v listinné podobě: -
na sčítacím listu osob údaje uvedené v § 6 písm. a) pod bodem 1,
-
na bytovém listu údaje uvedené v § 6 písm. c) pod bodem 1 a dále u bytů v domech s jedním bytem další údaje, pokud jsou obsaženy v Registru sčítacích obvodů a budov,
-
na domovním listu veškeré dostupné údaje vedené v Registru sčítacích obvodů a budov.
b) na sčítacích formulářích v elektronické podobě: -
na sčítacím listu osob údaje uvedené v § 14 odst. 4, pokud jsou za danou osobu k dispozici v ISEO,
-
na bytovém listu údaje uvedené v § 6 písm. c) pod bodem 1 a dále u bytů v domech s jedním bytem další údaje, pokud jsou obsaženy v Registru sčítacích obvodů a budov,
- 56 -
na domovním listu veškeré dostupné údaje vedené v Registru sčítacích obvodů a budov.
Ke stanovení rozsahu a způsobu předvyplnění je nezbytné provést řadu testů k ověření dostupnosti a spolehlivosti potenciálně využitelných administrativních záznamů z informačních systémů veřejné správy a způsobu jejich propojení s údaji zjištěnými u obyvatelstva a majitelů domů. Především jde o údaje vedené v ISEO (testování již probíhá) a v informačním systému katastru nemovitostí. Rovněž tyto testy budou završeny vyhodnocením zkušebního sčítání počátkem roku 2010 a poté bude možné rozsah a způsob předvyplnění jako technickou specifikaci ustanovení zákona upravit prováděcí vyhláškou. V ČR není upravena závazným způsobem identifikace bytů v jednotlivých domech. Širšímu využití registrů při sčítání výrazně brání chybějící legislativa k jednoznačné popisné a polohové identifikaci bytu v rámci domu. Proto může být využito předvyplnění bytových listů jen v omezené míře, tj. v domech s jedním bytem, kde problém identifikace bytu odpadá. Domovní listy budou v listinné i elektronické podobě předvyplněny v celém rozsahu údajů vedených v Registru sčítacích obvodů a budov. Právnickým a fyzickým osobám, jež jsou vlastníky, popřípadě správci většího počtu domů, budou předvyplněné domovní listy doručeny hromadně v listinné nebo po dohodě s nimi v elektronické podobě. Vyplnění elektronických domovních listů s případným využitím vlastních informačních systémů vlastníků nebo správců domovního fondu značně sníží administrativní náročnost. Předpokladem je identifikace vlastníků a správců již před sčítáním. Údaje o vlastníku obsahuje informační systém katastru nemovitostí, jehož využití předpokládá návrh zákona v ustanovení § 9 odst. 5 písm. c). Evidenčními a technickými údaji o domech však většinou disponují správci. Jejich identifikace je složitější a bude získávána jednak u vlastníků domů a u obcí (domovní fond v komunálním vlastnictví), jednak v terénu při územní přípravě sčítání (na mnoha domech je umístěna tabulka s obchodní firmou správce, přímý dotaz na některého uživatele bytu v domě apod.). Pokud někteří správci nedisponují některými údaji zjišťovanými sčítáním, budou tyto údaje získány od vlastníka nemovitosti. Rozsah předvyplnění závisí: a) U fyzických osob na tom, zda je o dané osobě veden záznam v ISEO. Sčítání podléhají i fyzické osoby pobývající na území ČR bez povinnosti evidence pobytu, např. občané členských zemí EU a jiné osoby přítomné bez vízové povinnosti, dále pak osoby, jež se evidenci z jakýchkoliv důvodů vyhýbají (i občané ČR). U určitého počtu osob se nepodaří automatizovaně ztotožnit zápis na sčítacím listu osob s administrativním záznamem v ISEO například proto, že ve sčítacím formuláři uvedou nepřesné nebo neúplné osobní údaje (zejména rodné číslo nebo datum narození), nebude souhlasit adresa místa pobytu, popřípadě ve výjimečném případě osobní údaje nebudou uvedeny na sčítacím formuláři vůbec. V takových případech bude snaha o následné dohledání chybějících identifikačních údajů fyzické osoby.
- 57 b) U domů na tom, zda o daném domě jsou vedeny údaje v Registru sčítacích obvodů a budov, který před sčítáním projde zevrubnou aktualizací na základě územní přípravy sčítání. U domů, které byly do Registru sčítacích obvodů a budov zavedeny po sčítání 2001, jsou k dispozici identifikační a adresní údaje. Jiné údaje (např. technické) jsou předmětem aktualizace Registru sčítacích obvodů a budov s využitím katastru nemovitostí a statistických výkazů jen zčásti. Kromě neúplnosti může být problémem předvyplnění i chybovost administrativních záznamů. Proto u všech předvyplňovaných údajů bude ve formulářích zařazeno pole pro zápis případné opravy předvyplněného údaje. Rozsah předvyplnění a způsob jeho provedení proto stanoví až prováděcí právní předpis. K odstavci 5: Výše popsaná technická a metodická složitost zabezpečení předvyplňování sčítacích formulářů vedou k nutnosti podrobného ověření celého technologického procesu při zkušebním sčítání v roce 2009 a k ustanovení formulovanému v odstavci 3. Celý tento okruh činností a jejich technická specifikace bude upravena prováděcím předpisem, jehož nabytí účinnosti se předpokládá po vyhodnocení zkušeností ze zkušebního sčítání. K § 15 K odstavci 1: Navrhovaná úprava stanoví územní podmínky distribuce a sběru sčítacích formulářů. Sčítací obvody stanoví Úřad v návaznosti na statistické obvody. Sčítací obvody jsou územními jednotkami provedení distribuce a sběru sčítacích formulářů v listinné podobě v terénu. Každý dům nebo jiný objekt podléhající sčítání přísluší do jednoho a právě jednoho sčítacího obvodu. Obce se vyjádří ke statistickým obvodům vymezeným zákresem v mapových podkladech a popsaným seznamem domů, staveb pro rodinnou rekreaci a dalších objektů lokalizovaných na území obvodu. Při vymezení sčítacích obvodů Úřad postupuje ve spolupráci s dodavatelem služeb. Cílem je maximálně sladit zájmy Úřadu, tj. bezvýhradné pokrytí celého území (všech budov) a jednoznačnost územní a adresní identifikace všech objektů, a dodavatele služeb, který již bude mít ve většině případů své okrsky doručování vymezeny na základě vlastní logistické infrastruktury. Sčítací obvody jsou jednotkami distribuce sčítacích formulářů, nejsou však územními jednotkami zpracování výsledků; těmi jsou na nejnižší úrovni statistické obvody. Úřad dále stanoví jako tzv. samostatné sčítací obvody takové domy nebo jiné objekty, které slouží k ubytování většího počtu osob převážně mimo byty (např. velká lůžková zdravotnická a sociální zařízení, studentské koleje, internáty, dětské domovy, velké hotely a penzióny, ubytovny pro pracovníky, charitativní zařízení apod.). V samostatných sčítacích obvodech bude sčítání provedeno sčítacími komisaři v přímé gesci Úřadu a
- 58 nebude využito dodavatelského způsobu. Kritéria pro určení, které zařízení bude samostatným sčítacím obvodem, vyplynou ze zkušeností zkušebního sčítání. Jde o čistě technickou a logistickou záležitost.
K odstavci 2:
Navrhovaná úprava stanoví, že sčítací obvody pro provedení sčítání v případech, kdy toto zajišťuje Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničních věcí, vymezí sama tato ministerstva. K odstavci 3:
Navrhovanou úpravou je Úřadu stanoveno oprávnění, aby případně distribuci a sběr sčítacích formulářů zajistil prostřednictvím dodavatele, jehož výběr musí být proveden formou vyhlášení veřejné zakázky.
Dodavatelské zajištění převážné části prací v terénu je novým prvkem, který nebyl v minulosti v našich sčítáních nikdy uplatněn. Existují však zahraniční zkušenosti s využitím dodavatelského způsobu jak v oblasti distribuce sčítacích formulářů (zejména doručování poštou podle aktualizovaných registrů adres) tak sběru vyplněných formulářů (opět zejména listovní zásilkou). Podíl těchto metod je v různých zemích velmi rozdílný a nikde nepokrývá celý rozsah sčítání. Jde např. o Velkou Británii, USA, Kanadu a mnoho dalších zemí.
Úřadem stanovené podmínky veřejné zakázky jsou předpokladem, že vybraný dodavatel zaručí v určené kvalitě a čase a za dodržení zákonem stanovených podmínek ochrany důvěrnosti dat.
Zadání veřejné zakázky bude obsahovat specifikaci těchto základních kritérií: a) distribuci sčítacích formulářů v listinné podobě do domácností a rovněž vlastníkům, případně správcům domů podléhajících sčítání proti potvrzení příjmu podpisem přejímající osoby; přejímající osobou může být kterýkoliv člen domácnosti starší 15 let, případně pověřený zástupce právnické osoby, která je majitelem nebo správcem domu, b) sběr vyplněných listinných sčítacích formulářů od domácností, vlastníků a správců domů, c) podstatnou část logistické podpory terénních prací, tj. řízení sítě sčítacích komisařů, spojení, svoz, zabezpečené skladování vyplněných formulářů a jejich předávání příslušným pracovištím Úřadu ke zpracování.
- 59 Dodavatel služeb je vybírán standardním postupem pro zadání veřejné zakázky. Podle právních předpisů EU je vyhlášení veřejné zakázky uveřejněno v Úředním věstníku EU. Nedodržení smluvních podmínek je sankcionováno smluvní pokutou. Významným kritériem pro výběr dodavatele je: - předložená nabídková cena v zadávacím řízení, - záruka bezvýhradného pokrytí celého území státu službou doručení a sběru sčítacích formulářů v krátkém časovém úseku, - profesionální zkušenost, dlouhodobé působení na trhu doručovacích služeb, odborná způsobilost managementu, - bezvýhradné zabezpečení ochrany individuálních údajů, - dostatečná kapacita uchazeče (tj. schopnost vykonat vysoce převažující část prací kvalifikovanými stálými zaměstnanci v pracovním poměru, schopnost krytí výpadků kapacity vlivem nepředvídaných událostí apod.), - pevná organizační struktura a logistické zázemí uchazeče. Návrh zákona uvádí pouze obecnou specifikaci veřejné zakázky, protože podmínky jejího vyhlášení a kritéria zadavatele se řídí jinými právními předpisy (např. zákon o veřejných zakázkách, zákon o ochraně osobních údajů, zákon o státní statistické službě nebo zákon o poštovních službách). Přesné podmínky smlouvy o veřejné zakázce se budou rovněž řídit dalším postupem prací na projektu sčítání a prováděcím předpisem.
Z výše uvedených podmínek výběru dodavatele služeb vyplývá, že přichází v úvahu zejména dodavatel, který má dostatečné zkušenosti s provozováním poštovních služeb. Činnost dodavatele služeb podléhá soustavné a účinné kontrole Úřadem a dalšími kontrolními orgány (například Úřad pro ochranu osobních údajů nebo Český telekomunikační úřad). Zejména se jedná o kontrolu včasnosti a úplnosti prováděných prací, kvality sebraného materiálu, dodržování předpisů o ochraně individuálních údajů a hospodárnosti. K § 16 K odstavci 1: Navrhovaná úprava stanoví způsob distribuce sčítacích formulářů v listinné podobě, a to doručením bytového listu a sčítacích listů osob bytové domácnosti, popřípadě správci zařízení, které není samostatným sčítacím obvodem, a doručením domovního listu vlastníku nebo správci domu. Základní formou distribuce sčítacích formulářů je jejich osobní doručení do bytové domácnosti proti potvrzení příjmu podpisem přejímající osobou na doručovací listině. K odstavci 2:
- 60 Počet doručovaných sčítacích listů osob bytové domácnosti je stanoven nejenom počtem žijících fyzických osob v bytové domácnosti, ale náleží k nim také počet fyzických osob přítomných v bytové domácnosti v rozhodný okamžik sčítání (tedy například fyzické osoby na návštěvě). K odstavci 3: Fyzická osoba nebo zástupce právnické osoby přejímající sčítací formuláře podle odstavce 1 jsou povinni potvrdit svým podpisem převzetí sčítacích formulářů a je jim uložena povinnost sdělit sčítacímu komisaři předpokládaný způsob předání vyplněných sčítacích tiskopisů. Vyznačený způsob návratu vyplněných formulářů je pouze informativní a může být změněn, např. namísto elektronického vyplnění může povinná osoba předat vyplněný formulář v listinné podobě. Z toho důvodu budou listinné formuláře do každé domácnosti doručeny v každém případě.
K odstavci 4: Navrhovanou úpravou je stanoven nejpozdější okamžik, ve kterém je sčítací komisař povinen doručit sčítací formuláře povinným osobám, a to lhůtou „nejpozději 6 hodin před rozhodným okamžikem sčítání“. K odstavci 5: V zařízení, které netvoří samostatný sčítací obvod, provede distribuci a sběr vyplněných sčítacích formulářů od jednotlivých ubytovaných osob podle pokynů sčítacího komisaře správce tohoto zařízení. Navrhovanou úpravou je současně stanoveno, že správce zařízení vyplní do sčítacího formuláře údaje za osoby, jež tak nemohou učinit samy pro své stáří, zdravotní stav nebo nedostatek věku (např. v dětských domovech), a to v rozsahu údajů, které jsou mu známy. K odstavci 6: Navrhovaná úprava ukládá přejímající osobě, která převzala sčítací formuláře od sčítacího komisaře, povinnost předat tyto formuláře povinné osobě tak, aby mohl být splněn účel sčítání. K § 17 K odstavci 1: Povinná osoba má několik možností odevzdání vyplněného formuláře; může odevzdat vyplněný sčítací formulář přímo sčítacímu komisaři při jeho další návštěvě, kterou si s ním domluví při přebírání formuláře, a to v otevřené formě nebo v uzavřené obálce, anebo může využít formy vyplnění sčítacího formuláře v elektronické podobě.
- 61 Na doručovací listině bude rovněž uvedena možnost využití odeslání vyplněných sčítacích formulářů prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a to na náklady příjemce zásilky. Nově se zavádí forma zaslání vyplněných sčítacích formulářů elektronicky, a to vždy přímo na stanovenou elektronickou adresu Úřadu. Počítá se s vyplněním formulářů se softwarovou podporou, eventuálními opravami, aktualizací nebo doplněním předvyplněných údajů a jejich elektronickým odesláním Úřadu s automatickým zašifrováním obsahu bez zásahu osoby, která sčítací formulář vyplňuje a s využitím dalších způsobů elektronické ochrany individuálních údajů. Odesilatel obdrží z elektronické podatelny Úřadu potvrzení o převzetí elektronické zprávy s časovým razítkem. Technická specifikace bude stanovena prováděcí vyhláškou po vyhodnocení zkušeností ze zkušebního sčítání, které proběhne na podzim roku 2009, a s ohledem na případné přijetí souvisejících právních úprav v oblasti elektronické komunikace fyzických a právnických osob s orgány veřejné správy. K odstavci 2: Navrhovaná úprava navazuje na odstavec 1 písm. a) tohoto paragrafu a stanoví lhůtu pro osobní předání vyplněných sčítacích formulářů sčítacímu komisaři, která nesmí být delší než 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku. V této době je možné sjednat individuální termín předání vyplněných sčítacích formulářů. K odstavci 3: Navrhovaná úprava navazuje na odstavec 1 písm. b) a c) tohoto paragrafu a shodně s odstavcem 2 stanoví lhůtu 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku pro doručení vyplněných sčítacích formulářů Úřadu tam, kde nebyla zvolena forma jejich předání sčítacímu komisaři. K § 18 K odstavci 1: Navrhovanou úpravou se stanoví, že distribuci a sběr sčítacích formulářů provedou sčítací komisaři jmenovaní Úřadem. Sčítací komisaři plní své úkoly v jim přidělených sčítacích obvodech. Sčítací komisař je souhrnný název funkce osoby, která provede distribuci listinných formulářů a posléze jejich sběr od bytových domácností, které tento způsob návratu vyplněných sčítacích formulářů zvolí. Sčítacími komisaři jsou fyzické osoby pracující buď na základě právního vztahu k Úřadu, nebo k jinému ústřednímu správnímu úřadu, anebo k dodavateli služeb. Návrh zákona nepředepisuje právní formu takového vztahu. Přichází v úvahu pracovní poměr (zejména u dodavatele služeb), dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti. K odstavci 2:
- 62 Navrhovaná úprava stanoví že tam, kde sčítáním je návrhem zákona pověřeno Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí, jmenují tyto ústřední správní úřady sčítací komisaře pro plnění úkolů sčítaní ve sčítacích obvodech, které náleží do jejich působnosti. K odstavci 3: Navrhovaná úprava stanoví předpoklady fyzické osoby pro jmenování sčítacím komisařem. Sčítací komisař jako fyzická osoba provádí výkon přenesené působnosti, nemá však postavení veřejného činitele. Zákonem jsou mu uloženy povinnosti jak v oblasti zjišťování údajů u obyvatelstva i právnických osob, tak v oblasti práce s individuálními a osobním údaji. Proto je třeba věnovat velkou pozornost výběru těchto osob, tak aby byla minimalizována rizika selhání lidského faktoru. Sčítací komisař musí být především bezúhonný, musí mít trvalý nebo povolený přechodný pobyt na území ČR, být starší 18 let a musí složit písemný slib mlčenlivosti. Povinnost mlčenlivosti se netýká pouze individuálních a osobních údajů, ale i všech dalších skutečností, o nichž se v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl (např. majetkové poměry, zdravotní stav sčítaných osob a jiné údaje, které nejsou předmětem sčítání). Sčítací komisař současně vzhledem ke komunikačnímu charakteru jím plněných úkolů musí splňovat podmínku dostatečné znalosti českého jazyka, popřípadě vzhledem ke struktuře obyvatel ve sčítacím obvodu, kde bude působit, také jazyka menšinového. Pro osoby nehovořící česky budou zajištěny sčítací formuláře v jazycích národnostních menšin žijících na území ČR a ve vybraných světových jazycích. Přesto návrh zákona považuje ze účelné, aby v odůvodněných případech bylo možné po dohodě s obcemi určit pro provedení sčítání ve sčítacích obvodech s významným podílem některé jazykové menšiny (např. polské, vietnamské) sčítacího komisaře ovládajícího daný menšinový jazyk a zvýšit účinnost metodické funkce sčítacího komisaře s cílem zajistit správné zpracování sčítacích formulářů. K odstavci 4: V návaznosti na odstavec 3 písm. c) tohoto paragrafu je pro účely návrhu zákona stanovena definice bezúhonnosti sčítacího komisaře a způsob jejího prokazování. K odstavci 5: Jmenovanému sčítacímu komisaři je poté, kdy složí slib mlčenlivosti, předán průkaz sčítacího komisaře. K odstavci 6: Navrhovaná úprava řeší situace, kdy jmenovaný sčítací komisař nemůže vykonávat svoji funkci s tím, že se nespecifikují důvody, ale pouze je konstatována skutečnost objektivní nemožnosti plnění úkolů sčítacího komisaře. V takovém případě ten, kdo sčítacího komisaře jmenoval, jmenuje nového sčítacího komisaře, přijme jeho
- 63 slib mlčenlivosti a vydá mu průkaz sčítacího komisaře. Sčítací komisař, který nemůže funkci vykonávat, je povinen neprodleně vrátit jemu vydaný průkaz sčítacího komisaře zástupci úřadu, který průkaz vydal. K odstavci 7: Sčítací komisař se při výkonu své funkce prokazuje bez vyzvání zvláštním průkazem, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis, a svým osobním dokladem (občanský průkaz, cestovní pas, povolení k pobytu). Průkaz sčítacího komisaře vydá Úřad nebo příslušné ministerstvo. K odstavci 8: Navrhovaná úprava zmocňuje Úřad k vydání prováděcího právního předpisu, kterým bude stanoven vzor průkazu sčítacího komisaře.
K § 19 K odstavcům 1 a 2: Navrhovaná právní úprava stanoví povinnosti sčítacích komisařů, a to jak při distribuci a sběru sčítacích formulářů, tak i při přípravě na provádění těchto činností. Klíčovým prvkem je důvěryhodnost sčítacího komisaře, kterou musí potvrdit i vhodným vystupováním ve vztahu k povinným osobám a schopností i ochotou kvalifikovaně poradit a případně pomoci s vyplněním sčítacích formulářů. Za tímto účelem je kromě jiného povinen absolvovat odborné školení, jehož obsahem je kompletní příprava sčítacích komisařů (tedy zaměřená nikoliv pouze na metodiku způsobu vyplňování sčítacích formulářů, ale také na zajištění ochrany zjišťovaných údajů, komunikační dovednosti apod.). Obsahovou a metodickou stránku školení zajistí Úřad, část věnovanou součinnosti v rámci vnitřní struktury dodavatele zajistí dodavatel. Sčítacímu komisaři je rovněž uložena povinnost poskytnout potřebné informace pro vyplnění sčítacích formulářů, tedy povinnost individuálně a podle dotazů povinné osoby odstranit případné nejasnosti s vyplněním sčítacích formulářů. Sčítacímu komisaři však nelze v principu uložit povinnost pomáhat s vlastním vyplněním elektronických formulářů. K jejich vyplnění bude k dispozici on-line nápověda a samotný program bude vyplnění maximálně podporovat. Sčítací komisař bude rovněž povinen zkontrolovat úplnost vyplnění sčítacích formulářů, pokud mu budou odevzdány v odkryté podobě. V případě, že domácnost předá sčítací formuláře sčítacímu komisaři v zalepené obálce, není sčítací komisař
- 64 oprávněn obsahovou kontrolu formuláře provést a neporušenou obálku předá na svém kontaktním místě. Předávání vyplněných sčítacích formulářů shromážděných sčítacím komisařem orgánu, který jej do funkce jmenoval, bude tento povinen zajistit v co nejkratším časovém intervalu (až na výjimky každodenně) na stanovených předávacích místech, o předání se učiní úřední záznam a příslušné hlášení se elektronicky odešle na centrální evidenční pracoviště Úřadu. Cílem je stoprocentní kontrola průběhu sčítání, pohybu sčítacích formulářů a rovněž minimalizace časového úseku, kdy má sčítací komisař vyplněné sčítací formuláře v listinné podobě u sebe a kdy je nejobtížnější zabezpečit jejich plnou ochranu před ztrátou, poškozením, zničením nebo zneužitím. K odstavci 3:
Navrhovaná úprava důsledně sleduje ochranu údajů zaznamenaných ve sčítacích formulářích se současným zajištěním odpovědnosti za zajištění této ochrany. Sčítacímu komisaři je uložena povinnost, jejíž nesplnění je spojeno se sankcí (§ 26 odst. 7 písm. a), k přijetí takových opatření, která znemožní odcizení, ztrátu, poškození, zničení nebo jiné zneužití předvyplněných a vyplněných sčítacích formulářů a údajů v nich zaznamenaných.
K § 20 K odstavci 1: Navrhovanou úpravou je Úřadu, Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu spravedlnosti, Ministerstvu zahraničních věcí a dodavateli služeb uložena povinnost vést seznam sčítacích komisařů a současně je stanoven rozsah údajů, které jsou o sčítacím komisaři v seznamu vedeny. Seznamy sčítacích komisařů jsou předávány Úřadu. K odstavci 2: Úřadu je navrhovanou úpravou uložena povinnost předat obecním úřadům nejpozději do 20 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem seznamy sčítacích obvodů a seznam sčítacích komisařů tak, aby obecní úřady mohly realizovat úkoly podle § 11 odst. 2 písm. e) a f) návrhu zákona.
- 65 K § 21 K odstavci 1: Sčítací komisař doručí sčítací formuláře do domácnosti, správci zařízení a osobě povinné poskytnout údaje o domě nejpozději 6 hodin před rozhodným okamžikem. Pokud se z objektivních důvodů nepodaří doručit sčítací formuláře v uvedené lhůtě, sčítací komisař je doručí i po tomto termínu. V případě, že nedojde k doručení do 10 dnů po rozhodném okamžiku, nastupuje institut dodatečného sečtení. Povinné osobě je navrhovanou úpravou uložena povinnost vyzvednout si nejpozději do 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku na kterémkoliv pracovišti Úřadu, dodavatele služeb nebo obecním úřadu sčítací formuláře. Při dodatečném sečtení kterékoliv pracoviště Úřadu, dodavatele služeb nebo kterýkoliv obecní úřad vydají povinné osobě na její žádost sčítací formuláře a vysvětlivky k jejich vyplnění, odpovědní obálky určené k zaslání vyplněných sčítacích formulářů, případně náležitosti potřebné k elektronickému vyplnění sčítacích formulářů. Institut dodatečného sečtení je upraven obdobně jako při sčítání v roce 2001 s tím, že možnost získat a odevzdat vyplněné sčítací formuláře je rozšířena o pracoviště dodavatele služeb. Obecní úřady však nebudou žádné nesečtené osoby vyhledávat ani za ně vyplňovat jakékoliv údaje. Budou pouze prostředníky ke splnění povinnosti podrobit se sčítání v těchto výjimečných případech. K odstavci 2:
Navrhovanou úpravou je stanovena lhůta a forma provedení dodatečného sečtení.
K § 22 K odstavci 1: Navrhovanou úpravou je stanoveno, že vedle zvláštní úpravy zpracovávání osobních údajů při provádění sčítání a zpracování jeho výsledků tak, jak je stanovena v jednotlivých zvláštních případech návrhem zákona, platí na podmínky ochrany osobních údajů v plném rozsahu zákon o ochraně osobních údajů. Uvedené ustanovení se týká zejména těchto oblastí:
Všechny osoby, které se účastní sběru údajů a zpracování výsledků sčítání jsou povinny uskutečnit všechna opatření k ochraně údajů a postupovat v souladu se zvláštními právními předpisy.
Ochrana důvěrných statistických údajů a bezpečnost informačních systémů při sčítání je zajištěna ve všech fázích sběru, zpracování a publikace výsledků sčítání, a to jak na vstupu dat, při vlastním zpracování a následně i na výstupu při
- 66 publikaci výsledků sčítání, tak při zajištění bezpečnosti informačních systémů, ochraně důvěrných statistických údajů, aby nedošlo k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním, resp. důvěrným statistickým údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě nebo k neoprávněným přenosům dat, jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož jinému zneužití. Tato ochrana je zajištěna na všech stupních zjišťování, uchovávání, zpracování a zveřejnění, a to i po skončení zpracování těchto údajů. K odstavci 2 a 3: Navrhovaná úprava stanoví jednoznačný účel zpracování veškerých údajů, získaných v rámci sčítání. Údaje získané na základě zákona o sčítání, které jsou předmětem ochrany podle jiných právních předpisů, včetně předpisů EU, mohou být využity výhradně ke statistickým účelům, zpřístupněny v souladu s příslušnými zákony a předpisy EU tak, aby nebylo možné přímo či nepřímo identifikovat jednotlivou fyzickou osobu nebo domácnost. Fyzická, technická, personální a organizační opatření k zabezpečení ochrany údajů budou specifikována Bezpečnostním projektem sčítání. Tento projekt bude konzultován s předními odborníky daného oboru a podroben externí oponentuře. Povinnost dodržování Bezpečnostního projektu bude uvedena ve všech dodavatelských smlouvách a její porušení bude sankcionováno. K odstavci 4: Sčítací formuláře v listinné podobě budou skartovány, neboť zpracováním poskytnutých údajů splnily svůj účel a neexistuje právní důvod pro jejich další uchovávání, a to i s přihlédnutím k zajištění ochrany v nich uvedených osobních údajů. Anonymizované elektronické obrazy sčítacích formulářů v listinné podobě a anonymizované sčítací formuláře v elektronické podobě budou po zpracování výsledků sčítání, nejdéle do tří let od rozhodného okamžiku sčítání, předány Národnímu archivu. K § 23 K odstavci 1: Sčítací komisaři jsou povinni zachovat mlčenlivost o individuálních údajích, se kterými se v souvislosti s přípravou, provedením nebo zpracováním sčítání seznámí. Návrh zákona jim rovněž ukládá povinnost zachovávat mlčenlivost též o jiných skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu činnosti sčítacího komisaře a jež nesouvisejí s předmětem sčítání, jako např. o majetkových poměrech a zdravotním stavu sčítaných osob, což má zaručit maximální ochranu soukromí občanů. Do funkce může být sčítací komisař jmenován až po složení slibu, kterým se zavazuje k mlčenlivosti ve smyslu návrhu zákona; složení slibu je předpokladem výkonu funkce sčítacího komisaře. K odstavci 2: Navrhovaná úprava stanoví znění slibu sčítacího komisaře a určuje, že slib se skládá do rukou předsedy Úřadu nebo příslušného ministra, v rámci jímž řízeného
- 67 resortu bude sčítací komisař plnit své úkoly. Uvedené představitele ústředních správních úřadů navrhovaná úprava rovněž zmocňuje k pověření jiných osob, které budou oprávněné slib sčítacích komisařů přijmout. V rámci školení, které jsou povinni podle § 19 odst. 2 písm. a) navrhovaného zákona sčítací komisaři absolvovat, budou sčítací komisaři s problematikou mlčenlivosti a ochrany dat a její právní úpravou podrobně seznámeni. K odstavci 3: Navrhovaná úprava stanoví okamžik složení slibu a náležitosti záznamu o složení slibu sčítacího komisaře. K odstavci 4: Navrhovaným ustanovením je stanovena povinnost sčítacího komisaře nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem funkce sčítacího komisaře ve prospěch svůj ani jiné fyzické nebo právnické osoby. Porušení této povinnost je skutkovou postatou přestupku podle § 26 odst. 7 písm. b) návrhu zákona. K odstavci 5: Navrhovaná právní úprava dále ukládá povinnost mlčenlivosti i všem dalším osobám, které se za jakýchkoli okolností s individuálními údaji v souvislosti s prováděním sčítání seznámí, ačkoliv písemný slib mlčenlivosti nesložily (např. zaměstnanci obcí nebo osoby, jež se s obsahem vyplněného sčítacího formuláře seznámily náhodně). K odstavci 6: Navrhovaná úprava odkazuje stanovení povinností dodavatele služeb v oblasti zpracování osobních údajů na smlouvu uzavřenou pro zajištění příslušných služeb s Úřadem na základě výsledků veřejného výběrového řízení. Přepokládá se, že rovněž povinnost mlčenlivosti pro dodavatele služeb a osoby, které pro něho zajišťují výkon činností souvisejících se sčítáním, bude obsažena ve smlouvě o veřejné zakázce pod sankcí smluvní pokuty.
K odstavci 7: Povinnost mlčenlivosti je časově neomezená.
K § 24 K odstavci 1:
- 68 Údaje získané sčítáním budou použity Úřadem pouze ke statistickým účelům. K odstavci 2: Údaje o jednotlivých domech a bytech budou využity podle jiného právního předpisu mj. pro účely statistických registrů.
K § 25 K odstavci 1: Zpřístupněním výsledků sčítání je poskytování výsledků sčítání třetím osobám a jejich zveřejnění. Úřad seznamuje veřejnost s výsledky statistických zjišťování způsobem uvedeným v zákoně a to zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, internetových stránek Úřadu, vlastních publikací, Veřejné databáze Úřadu a jiných médií. Zákon o státní statistické službě m. j. stanoví, kterým subjektům jsou statistické informace poskytovány bezplatně (např. Parlamentu ČR, prezidentu, vládě, ministerstvům, orgánům územní samosprávy). Obdobně veškeré výstupy standardního zpracování sčítání lidu, domů a bytů budou zveřejněny na internetových stránkách úřadu a budou tak bezplatně k dispozici nejen výše uvedeným subjektům, ale všem uživatelům (občanům, školám apod.). V případě požadavků na nestandardní výstupy, které bude nutné dodatečně zpracovat, poskytne Úřad i tyto statistické informace, a to na základě smlouvy za cenu stanovenou dohodou. Do zahraničí se poskytují údaje bezplatně, jen je-li zajištěna vzájemnost, nebo pokud tak stanoví právní předpis EU nebo mezinárodní smlouva. Údaje se dále poskytují mezinárodním a nadnárodním organizacím, u nichž tento závazek vyplývá z členství ČR nebo z usnesení orgánů těchto organizací (např. Organizace spojených národů, Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní organizace práce, Světová banka aj.). K odstavci 2:
Navrhované ustanovení je reakcí na potřebu zajistit právní podmínky pro zpřístupňování údajů ze sčítání, provedeného v roce 2001.
K § 26 až 28 Nesplnění povinností uložených zákonem fyzickým a právnickým osobám je vázáno na sankce. Prvořadým cílem sčítání je dosáhnout maximálního pochopení a
- 69 spolupráce povinných osob, nikoli správní trestání za případné nedostatky. Vždy bude upřednostňováno odstranění nedostatků na základě upozornění sčítacího komisaře nebo upozornění Úřadu v případě elektronického odesílání formulářů. Výše pokuty za neposkytnutí údajů fyzickou osobou odpovídá sankci podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, skutkové podstatě uvedené v § 21 odst.1 písm. b) citovaného zákona, tj. částce do 10 000 Kč. Podle tohoto ustanovení se dopustí přestupku ten, kdo úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu nebo údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést. Návrh zákona taxativně vyjmenovává v ustanoveních § 26 a § 27, které povinnosti se v souvislosti se sčítáním sankcionují analogicky. Výměra sankce je stanovena ve stejné výši pro fyzické, právnické i podnikající fyzické osoby. U správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob se však, pokud je povinnost porušena ve větším rozsahu, uloží pokuta do 200 000 Kč, protože by tak došlo k závažnému ohrožení úplnosti sčítání a tím k ohrožení důležitého zájmu ČR. Porušením povinnosti většího rozsahu se rozumí například neodevzdání domovních listů povinnou osobou za více než 10 domů nebo nepředání sčítacích formulářů více než 10 osobám přítomných v rozhodný okamžik v zařízení nebo více než 10 bytovým domácnostem. Při stanovení výše pokuty správní orgán přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání. Důraz je prvotně kladen na odstranění protiprávního stavu (jednání), uložení sankce je až druhotné a předpokládá se především v případě, že by povinné osoby odmítaly poskytnou údaje pro sčítání, zejména pak pokud by k tomuto jednání vyzývaly i další osoby. Příslušnými správními orgány pro projednávání správního deliktu v prvním stupni jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu byl správní delikt spáchán, popřípadě v jejichž správním obvodu má právnická osoba sídlo. Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností pro tyto účely vykonávají i úřady městských částí hlavního města Prahy a úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst, pokud na ně byla působnost svěřená zákonem orgánům obcí s rozšířenou působností přenesena statutem. Protiprávní jednání spočívající v porušení povinnosti mlčenlivosti a dalších povinností při ochraně údajů jsou sankcionovány přísněji, neboť se jedná o správní delikty proti zvláště přísně chráněnému zájmu. Jejich spácháním může být závažným způsobem narušena důvěra veřejnosti v ochranu soukromí a osobních údajů, což může mít velmi nepříznivé důsledky na ochotu poskytnout údaje zjišťované sčítáním u většího počtu obyvatel a následně na úplnost a přesnost výsledků sčítání. Chráněny jsou však nejen údaje zjišťované sčítáním, ale i všechny další skutečnosti, o nichž se při výkonu své funkce daná osoba dozvěděla (§ 23). Subjektem těchto správních deliktů mohou být jak sčítací komisaři, tak fyzické a právnické osoby účastnící se v jakékoliv formě sběru vyplněných sčítacích formulářů a zpracování údajů ze sčítání, ale rovněž každá jiná osoba, která se s údaji seznámila, ať už neoprávněně nebo náhodně (např. při nalezení ztracených sčítacích formulářů apod.).
- 70 Neoprávněné nakládání s osobními údaji je trestným činem podle § 178 trestního zákona. Sankce za porušení povinností při sčítání, zejména za neposkytnutí návrhem zákona stanovených údajů, jsou součástí právního řádu všech zemí, neboť následkem protiprávního jednání je závažné ohrožení cílů sčítání. Správní delikty spočívající v porušení povinností při ochraně údajů jsou obvykle sankcionovány podle zvláštních zákonů, a to zpravidla ještě přísněji, než neposkytnutí údajů. K § 29 Navrhovaným ustanovením je stanoveno, že působnosti stanovené tímto zákonem Magistrátu hlavního města Prahy, úřadům městských částí hlavního města Prahy, úřadům městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, krajským úřadům a obecním úřadům jsou výkonem přenesené působnosti.
K § 30 Ustanovení zmocňuje Úřad k vydání prováděcí vyhlášky, v níž budou uvedeny technicko-organizační náležitosti sčítání. Specifikace ustanovení vyhlášky závisí na časově a technicky náročných testech a finálním komplexním ověření při tzv. zkušebním sčítání, které se předpokládá na podzim roku 2009 v rozsahu cca 0,3 až 0,5% obyvatelstva, domovního a bytového fondu. To znamená, že vyhodnocení zkušebního sčítání bude ukončeno až po datu předpokládané účinnosti zákona o sčítání. Proto bude stanovena účinnost prováděcí vyhlášky tak, aby bylo možné včas zajistit výrobu formulářů v listinné podobě a potřebné úpravy v oblasti organizace sčítání, přípravy dat pro předvyplnění formulářů a doladění příslušného programového vybavení (předpoklad nabytí účinnosti k 1. 6. 2010). K § 31 Navrhuje se zrušení vyhlášky č. 354/2000 Sb., kterou se stanoví vzory sčítacích tiskopisů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a vzor průkazu sčítacího komisaře a sčítacího revizora. Tato jednorázová právní úprava se týkala pouze sčítání v roce 2001 a je pro další potřeby sčítání na území ČR již nevyužitelná. K § 32 Nabytí účinnosti zákona se stanoví patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení, protože jeho ustanoveními se řídí již samotná příprava sčítání, zejména spolupráce s ústředními správními úřady, kraji a obcemi. V Praze dne 10. září 2008
předseda vlády
- 71 předseda Českého statistického úřadu
