Pardubický kraj. Návrh

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA ŽAMBERK Pardubický kraj

Návrh

P R Ů V O D N Í Z P R Á VA Září 2006

Územní plán města Žamberk – Návrh

Pořizovatel: Město Žamberk Kraj Královéhradecký

Projektant: SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska: Ing. arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace:

Ing.arch. Alena Koutová Ing.arch. Miroslav Baťa

spolupráce:

Ing. Jiřina Fojtíková Ing.arch. Václav Kout Ing. Jana Rejlová

demografie:

Leona Svobodová, DiS.

doprava:

Ing. Josef Smíšek

životní prostředí, ÚSES:

Ing. Josef Příkaský Ing. Květoslav Havlíček Ing. Lenka Čtvrtníková Ing. Jan Rutrle

geologie:

RNDr. Jana Krausová

vodní hospodářství:

Ing. Bohumil Kouba

energetika:

Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček

telekomunikace:

Vlastimil Kašpar

archeologie:

Ing. Miroslava Cejpová (Východočeské muzeum v Pardubicích, Archeologické oddělení)

fotodokumentace:

archív SURPMO

technické zpracování:

Martina Švarcová Vladimír Kraus

1


OBSAH ELABORÁTU

1. Textová část Průvodní zpráva včetně doprovodné tabulkové části

2. Grafická část 2.1. Širší územní vztahy

1:50 000

2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území města včetně návrhu dopravního řešení, návrhu systému ekologické stability a stanovených záplavových území 1:5000 2.3. Koncepce řešení technického vybavení

1:5000

2.4. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb

1:5000

2.5.

Zákres vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 1:5000

3. Závazná část ve formě regulativů (součást Průvodní zprávy - část 1.D)

2


1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA

3


OBSAH 1.A.

Základní údaje

1.A.1. Hlavní cíle řešení

5 5

1.A.2. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a návrhu ÚPM řešení 6 1.A.3.Vyhodnocení splnění Souborného stanoviska

7

1.A.4. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

8

1.A.5. Seznam podkladů

9

1.B.

Řešení územního plánu

11

1.B.1. Vymezení řešeného území

11

1.B.2. Základní předpoklady a podmínky vývoje města a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území 12 1.B.2.1. Přírodní podmínky a ochrana přírodních hodnot

12

1.B.2.2. Civilizační předpoklady a podmínky vývoje města

23

1.B.2.3. Ochrana kulturních hodnot

26

1.B.3. Návrh urbanistické koncepce

31

1.B.4. Návrh členění území města na funkční plochy a podmínky jejich využití

33

1.B.5. Limity využití území včetně stanovených záplavových území

42

1.B.6. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území

45

1.B.7. Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení, nakládání s odpady

47

1.B.7.1. Doprava

47

1.B.7.2. Občanské vybavení

52

1.B.7.3. Vodní hospodářství

57

1.B.7.4. Zásobování elektrickou energií, telekomunikace

68

1.B.7.5. Zásobování teplem, plynem

76

1.B.7.6. Nakládání s odpady

78

1.B.8. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění 82 1.B.9. Návrh místního územního systému ekologické stability

84

1.B.10. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav, etapizace výstavby a změn v území 88 1.B.11. Návrh řešení požadavků civilní ochrany

90

1.B.12.Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů 92 1.B.13. Návrh lhůt aktualizace

100

1.B.14. Fotodokumentace

101

1.C. Tabulková část a kartogramy - součástí jednotlivých kapitol 1.D. Závazná část územního plánu ve formě regulativů

102

4


1.A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.A.1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Zastupitelstvo města Žamberk se rozhodlo pořídit novou územně plánovací dokumentaci města (ÚPD) – územní plán. K tomuto kroku město přistoupilo s ohledem na skutečnost, že dosud platný Územní plán sídelního útvaru (ÚP SÚ) města Žamberk včetně jeho Změn již neodpovídá současnému stavu území a nevyhovuje dnešním požadavkům na rozvoj města. Uvedená ÚPD byla schválena v roce 1994 a Změna v roce 2000. Její zhodnocení je obsahem kapitoly 1.A.2. – Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územní plánovací dokumentace a konceptu řešení. Na pořízení nové ÚPD bylo dle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů vypsáno výběrové řízení. Na základě výsledku výběrového řízení byla zpracováním Územního plánu města Žamberk pověřena firma SURPMO, a.s. – Projektové středisko Hradec Králové. Smlouva o dílo (SOD) mezi objednatelem (město Žamberk) a zhotovitelem byla uzavřena v březnu 2004. Následně byly zahájeny přípravné a průzkumové práce a k listopadu byly vypracovány Průzkumy a rozbory. K únoru 2006 byl vypracován koncept řešení Územního plánu města Žamberk (ÚPM) v autorském originále na základě Zadání, schváleného Usnesením Zastupitelstva města Žamberk č. 614/05 ze dne 13. 9. 2005. Po dílčím doplnění dle pokynů pořizovatele byl v květnu 2006 odevzdán k veřejnému projednání. Zahájení projednávání konceptu územního plánu bylo oznámeno dne 9. 5. 2006. Projednání s odborným výkladem se uskutečnilo dne 14. 6. 2006. Koncept řešení byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 15. 5. 2006 do 14. 6. 2006 v obou budovách MěÚ Žamberk – na oddělení informací a na Odboru regionálního rozvoje a územního plánování MěÚ Žamberk. Oznámení bylo od 15. 5. 2005 do 14. 6. 2005 vyvěšeno na úřední desce MěÚ Žamberk. Hlavní cíle řešení Územní plán města v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů formuje základní směry územního rozvoje v urbanistické koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněně přípustné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice současně zastavěného a zastavitelného území města. Hlavní cíle územního plánu: -

stanovit urbanistické a územně technické uspořádání, umožňující hospodářský, společenský a environmentální rozvoj města, vymezit rozvojové plochy pro novou bytovou výstavbu, občanské vybavení a výrobní činnosti, stanovit koncepci dopravního řešení města, stanovit koncepci technického vybavení, zachovat a rozvíjet přírodní hodnoty řešeného území.

Orientační návrhový horizont je stanoven na rok 2020 především s ohledem na nutnost návrhu koncepce občanského a technického vybavení. V tomto horizontu by měly být hlavní cíle naplňovány.

5


1.A.2. ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A NÁVRHU ÚPM ŘEŠENÍ

Z širších hledisek je nutno jmenovat Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje (v současné době v etapě projednávání 2. návrhu). Z tohoto dokumentu (po jeho schválení) budou pro Město Žamberk vyplývat zásady řešení nadmístního významu. Jedná se především o návrh systému nadregionálního a regionálního ÚSES v oblasti ochrany přírody. V letech 1992 - 1994 byl vypracován Územní plán sídelního útvaru města Žamberk, který byl v listopadu 1994 schválen. Tento územní plán byl upraven formou Změn v roce 1998 (schváleno 2000) a v roce 2001 (schváleno 2002). ÚP SÚ Žamberk byl zpracován (a tedy koncipován) před více než 10 lety podle tehdy platných zákonných norem a metodiky. Dokument neodpovídá již současnému stavu území a nevyhovuje dnešním požadavkům na účelné, hospodárné a koordinované řízení města a jeho rozvoj. V rámci hodnocení této ÚPD nutno konstatovat, že některé kompoziční zásady funkčního a prostorového uspořádání lze sice akceptovat, je však naprosto nezbytné kompozici funkčního členění území města přepracovat tak, aby v rámci platných zákonných norem včetně nastavených regulativů měla samospráva města takový nástroj pro řízení výstavby a přestavby (který spoluvytvářela a schválila), který vytvoří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj území. Pro město Žamberk s nespornými rozvojovými předpoklady i aktivitami je tedy nový územní plán (ve smyslu Stavebního zákona) naprostou nezbytností.

6


1.A.3. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA

Pro vypracování Územního plánu města Žamberk stanovil pořizovatel – Městský úřad (MěÚ) Žamberk, Odbor regionálního rozvoje a územního plánování svoje požadavky formou Zadání (v souladu s novelou Stavebního zákona). Zahájení projednávání návrhu „Zadání pro vypracování územního plánu města Žamberk“ bylo v souladu s ustanovením § 20 odst. 2 Stavebního zákona oznámeno Oznámením č.j. UPL/4100/00707/MIMM ze dne 9. května 2005. Návrh Zadání byl vystaven k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů od 10. května do 9. června 2005 na MěÚ v Žamberku, Odboru regionálního rozvoje a územního plánování. Veřejné projednání návrhu Zadání spojené s odborným výkladem se uskutečnilo 23. května 2005 v jednacím sále zastupitelstva Města Žamberk. Návrh Zadání byl doručen v souladu s ustanovením § 20 odst. 3 a odst. 4 Stavebního zákona jednotlivě dotčeným orgánům státní správy a ostatním dotčeným subjektům a též orgánům územního plánování sousedních územních obvodů. Návrh Zadání byl s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily svá stanoviska v zákonem stanovené lhůtě, podle tohoto ustanovení dohodnut. Dle stanoviska Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru strategického rozvoje kraje č. KrÚ 10750/2005 OSRK OUP ze dne 15. 8. 2005 je dohodnutý návrh Zadání projednán s nadřízeným orgánem. Zastupitelstvo města Žamberk projednalo a schválilo Zadání na veřejném zasedání usnesením č. 614/05 dne 13. 9. 2005. Na základě schváleného zadání byl v souladu s § 21 stavebního zákona a přílohou č. 2 vyhlášky zpracován a projednán koncept řešení Územního plánu města Žamberk. Pořizovatel oznámil projednání konceptu Územního plánu města Žamberk dne 9. 5. 2006. Veřejné jednání se zajištěným odborným výkladem se konalo dne 14. 5., 2006 v jednacím sále zastupitelstva města. Místo a doba konání veřejného projednání byla oznámena veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce od 15. 5. 2006 do 14. 6. 2006. Koncept územního plánu byl vystaven k veřejnému nahlédnutí na MěÚ Žamberk od 15. 5. 2006 do 14. 6. 2006. V souladu s ustanovením § 21 odst. 2 stavebního zákona pořizovatel informoval jednotlivě o termínu projednání dotčené orgány státní správy a nadřízený orgán územního plánování. Návrh Souborného stanoviska obsahuje pokyny pro dokončení návrhu Územního plánu města Žamberk a je zpracován na základě výsledků projednání konceptu řešení dle § 21 odst. 5 stavebního zákona a § 13 vyhlášky. Požadavky uvedené ve stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování ke konceptu (ze dne 30. 6. 21006), jsou zapracovány do pokynů pro dokončení návrhu v části 5. souborného stanoviska a jsou vyhodnoceny v části 6.1. Všechna stanoviska dotčených orgánů státní správy (DOSS), která byla uplatněna ve stanovené lhůtě, jsou součástí vyhodnocení (v části 5. souborného stanoviska) a byla dohodnuta s dotčenými orgány státní správy. K návrhu Souborného stanoviska vydal nadřízený orgán územního plánování – Odbor strategického rozvoje kraje Krajského úřadu Pardubického kraje své stanovisko č.j. KrÚ 34267/2006 OSRKOUP dne 28. 7. 2006, ve kterém konstatuje, že z hlediska zákonného postupu nemá připomínky. Zastupitelstvo města Žamberk schválilo toto Souborné stanovisko. Usnesením č. 813/06 ze dne 15. 8. 2006. 7


Požadavky, které jsou v Souborném stanovisku obsaženy a týkají se územního plánu obce, jsou zapracovány do návrhu ÚPM. Poznámka: Všechny doklady nezbytné pro zpracování ÚPM jsou v originále uloženy u pořizovatele – na Městském úřadě v Žamberku, Odboru regionálního rozvoje a územního plánování, který zároveň zabezpečoval i koordinaci záměrů se sousedními obcemi.

8


1.A.4. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Územní plán Žamberk vytváří předpoklady k zabezpečení souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot, které se v řešeném území uplatňují. Jde zejména o koordinace ve sféře životního prostředí a ochranu jeho hlavních složek: půdy, vody a ovzduší. Hlavní cíle sledují stabilizaci trvalého osídlení preferováním funkce bydlení, občanského vybavení a výroby, s podporou (v širších územních vazbách) rozvoje rekreace a cestovního ruchu regionálního významu. V dopravě a technické infrastruktuře se zdůrazňuje jejich funkce pro zabezpečení komplexního územního rozvoje města, který je v kontextu s hlavními cíli uvedenými v kapitole 1.A.1.

9


1.A.5. SEZNAM PODKLADŮ

Podkladem pro práce na územním plánu města Žamberk byly zejména následující materiály:

Digitální mapové podklady předané pořizovatelem a poskytnuté Krajským úřadem Pardubického kraje

Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970 (SEVT Praha 1978)

Statistický lexikon obcí ČSSR 1982 (SEVT Praha 1984)

Statistický lexikon obcí České republiky 1992 (SEVT, a.s., Praha 1994)

Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Kraj Pardubický - okres Ústí nad Orlicí

Podklady z Českého statistického úřadu – Krajské reprezentace Pardubice

Databáze ARCHIV, odd. prostorové archeologie Archeologického ústavu AV ČR Praha

Databáze Státní archeologický seznam, katastr Žamberk

Archiv archeologického oddělení Východočeského muzea v Pardubicích, katastr Žamberk

Musil, F. 1995: Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. Heslo Žamberk, str. 92-96. Ústí nad Orlicí

Šimek, T. a kol. 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. Východní Čechy. Heslo Žamberk – zámek, str. 563-565. Praha

Archeologická část sbírky Městského muzea v Žamberku

Vodní zákon č.138/1973 Sb., doplněný zákonem č.14/1998 Sb. a prováděcí vyhláškou č.137/1999 MŽP

Nařízení vlády ČR č.82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod

Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády o ochraně před povodněmi č. 100/1999 Sb.

Zákresy stávajících plynovodních rozvodů, Východočeská plynárenská, a.s. Hradec Králové

Mapy ložiskové ochrany 1:50 000, Pardubický kraj – list 14-14, MŽP ČR, Geofond ČR, 2002

Mapy poddolovaných území, Pardubický kraj – list 14-14, MŽP ČR, Geofond ČR, 2003

Mapy sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací, Královéhradecká oblast – list 14-14, MŽP ČR, Geofond ČR, 2000

Regionální surovinová studie, Okres Ústí nad Orlicí, Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR, Geofond ČR, Zpracovatel Unigeo a.s. Ostrava, 1992, Vencl J. a kol.

Základní geologická mapa ČR 1:50 000, List 14-14 Žamberk, Čech S. a kol., ÚÚG Praha, 1996, tisk 1997 10


Atlas ČSSR, Ústřední správa geodézie a kartografie, 1966

Generel místního územního systému ekologické stability katastrálního území města Žamberk, Ing. Zbyněk Nop

Mapy BPEJ, VÚMOP Praha - Zbraslav

Květena České socialistické republiky 1 (Akademia, 1988)

Biogeografické členění České republiky, RNDr. Martin Culek (editor) a kolektiv

Nadregionální a regionální ÚSES ČR, územně technický podklad, Společnost pro životní prostředí Brno 1995, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí 1996

Údaje Městského úřadu v Žamberku

Údaje Českého statistického úřadu, divize Pardubice

Údaje Informačního střediska v Žamberku

Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, MMR, Ústav územního rozvoje Brno, 1998

ÚP SÚ města Žamberk (včetně jeho Změn), 1994 (200, 2002)

Zadání ÚPM Žamberk, 2005

ÚPM Žamberk – koncept, 2006

ÚP města Žamberk – využití bývalého vojenského areálu, Posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, EMPLA spol. s r.o., březen 2006

Souborné stanovisko s pokyny pro zpracování návrhu ÚPM, 2006

Hluková studie, 2006

Mimo uvedené podklady byly provedeny řešitelským týmem vlastní průzkumy v terénu, orientačně doplněny mapové podklady pouze pro potřeby ÚPD a byla uskutečněna řada jednání za účelem doplnění informací o řešeném území (viz kapitoly jednotlivých profesí).

11


1.B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1.B.1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

(v členění a číslování dle Číselníku obcí Východočeského kraje z prosince 1995, tak jak jej zpracovala Krajská statistická správa Hradec Králové, aktualizace 1999)

Řešené území města Žamberk (i.č.ZÚJ 581259) se skládá pouze z jedné části - Žamberk - se samostatným katastrem: •

Žamberk (i.č. 41151) název katastru = ÚTJ Žamberk (i.č.ÚTJ 794368)

Hranice řešeného území je vedena po hranici správního a zároveň katastrálního území města (viz grafická část), které má celkovou rozlohu 1 691 ha.

Vysvětlivky:

i.č. - identifikační číslo ZÚJ - základní územní jednotka ÚTJ - územně technická jednotka

Na základě požadavku obsaženého ve schváleném Zadání ÚPM byla prověřena možnost změny hranice správního a zároveň katastrálního území města, která je vyznačena v grafické příloze č. 2.1. Širší územní vztahy. Z hlediska širších vazeb v území, jeho funkčního využití a vzájemných vztahů sídel v území se uvažovaná záměna území jeví možná. Řešení území, které není v současné době součástí správního území města, je možné až po provedení změny této hranice.

12


1.B.2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE MĚSTA A OCHRANY PŘÍRODNÍCH, CIVILIZAČNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ 1.B.2.1. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Biogeografická poloha Řešené území leží v nadmořské výšce od cca 400 m v místech, kde území opouští Divoká Orlice, po cca 470 m na vrchu Rozálka a cca 484 m na Velkém hájku v Zámeckém parku (náměstí je v nadmořské výšce okolo 422 m). Dle fytogeografického členění Josefa Dostála (Atlas ČSSR 1966) je řešené území zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum), obvodu přechodné květeny hercynsko-sudetské (Praesudeticum), okrsku Podhůří Orlických hor. Podle regionálního fytogeografického členění V. Skalického a B. Slavíka (Květena České socialistické republiky, Academia 1988) leží území ve fytogeograficé oblasti mezofytikum (Mesophyticum), obvod Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okres Českomoravské mezihoří, podokres Žambersko. Podle Culka (členění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES ČR, Společnost pro životní prostředí Brno 1995) leží Žamberk v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii hercynské, v bioregionu Svitavském (1.39). Území je převážně kontrastně modální - biochora mírně teplých členitých pahorkatin II/21/3 se skupinami typů geobiocénů 3AB3, 3B3, 3B4, 3BC3, 3BD3, 3C3, 3BC3, 3BC5, 4AB3, 4AB4, 4B3, 4B4, 4BC3, 4BC4, 4BD3. Skupiny typů geobiocénů (STG) sdružují geobiocény s podobnými trvalými podmínkami. Kód STG sestávající ze tří částí uvádí: 1. část - vegetační stupeň (dle Zlatníka - 1963) je uváděn číslicí stupeň 3 - dubobukový 4 - bukový

prům. roční teplota 7,6 6,8

prům. roč. srážky 538 608

2. část - trofická řada je uváděna písmeny, nebo jejich kombinací a uvádí minerální bohatost a kyselost půd A - oligotrofní (chudé a kyselé půdy) B - mezotrofní (středně bohaté půdy) C - nitrofilní (půdy obohacené dusíkem) D - bázické (půdy bohaté živinami na bázických horninách - vápencích) 3. část - hydrická řada číslem vyjadřuje vlhkostní poměry půd 3 - normální 4 - zamokřená 5 - trvale mokrá 6 - rašeliništní STG byly převzaty z Generelu místního územního systému ekologické stability katastrálního území města Žamberk.

13


Geomorfologie Řešené území leží v provincii Česká Vysočina, na rozhraní soustav Sudetská (Střední Sudety, Orlické podhůří) a Česká tabule. Geomorfologicky je tvořeno strukturami subhorizontálně uložených zpevněných předneogenních sedimentů.

Reliéf Reliéf řešeného území je erozně denudační - sedimentární tabule při okrajích silněji tektonicky porušená. Maximální výškový rozdíl ve čtverci 4 x 4 km je od 70 do 150 m.

Eroze Protierozní ochranou území je nutno se zabývat při veškeré činnosti dotýkající se zemského povrchu. V řešeném území je to zejména činnost zemědělská, lesní hospodářství a veškerá činnost stavební. Vodní eroze V řešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí. Vodní erozí obecně jsou ohroženy (podle kultur, způsobu obhospodařování, konfigurace terénu a délky svahů) plochy na svazích větších než 4 % (při shodě nepříznivých okolností i méně). Vodní erozí plošnou a výmolnou (rýhová a výmolová) je postiženo 50 až 75 % plochy. Území patří do oblasti mírné až střední hustoty stržové sítě (0,1 až 1 km/km2). Větrná eroze Ohrožení erozí větrnou je (zejména díky rozptýlené zeleni a členitosti terénu) malé, není evidováno. Hlavní problémy - splachy ornice ze svažitých ploch - rychlý odtok dešťových srážek a malá akumulace vod v území Půdní podmínky Zvětralinový plášť je čtvrtohorního stáří. Tvoří jej převážně mechanické zvětraliny různého zrnitostního složení, vzniklé za mírného až glaciálního klimatu na horninách mezozoických, (převážně křídových). Čtvrtohorní pokryvy jsou plošně malé o nepatrných až malých mocnostech. Půdotvorné substráty jsou zvětraliny sedimentů (opuky, slínovce, slinité vápence). V území se vyvinuly převážně hlinité podzolované půdy (illimerizované a pravé) a hnědé lesní půdy nížin a pahorkatin. Hrubé charakteristiky půd dle Atlasu ČSSR 1966: Celková hloubka - 30 - 100 cm (půdy převážně středně hluboké) Celková minerální síla - půdy převážně minerálně středně bohaté Obsah humusu střední (v zemědělských půdách 2-3 %, v lesních půdách 2,5 - 5 %) 14


Výměnná reakce (pH) ve svrchní vrstvě půdy - půdy slabě kyselé až neutrální (pH 5,6 až 7,2, v lese 4,6 až 6,5) Potřeba vápnění zemědělských půd - střední (11 - 15 q CaO/ha) Zásoby přijatelného draslíku - malé (6- 10 mg K2O/100g půdy) Zásoby přijatelné kyseliny fosforečné - velmi malé (do 2 mg P2O5/100g půdy) Bližší údaje o kvalitě půd podávají bonitované pedologicko ekologické jednotky (BPEJ). V řešeném území se vyskytují půdy následujících BPEJ (rozdělené dle Přílohy metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996 Čj.: OOLP/1067/96 do pěti tříd ochrany ZPF): 1. třída ochrany ZPF - nejcennější půdy, převážně na rovině nebo jen mírném svahu. Ze ZPF je lze vyjmout pouze výjimečně, převážně na obnovu ekologické stability a liniové stavby zásadního významu: 7.25.01, 7.25.11, 7.56.00, 8.35.01, 8.56.00 2. třída ochrany ZPF - půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jen podmíněně odnímatelné a podmíněně zastavitelné: 7.25.04, 7.58.00, 8.35.04, 8.35.31, 8.58.00 3. třída ochrany ZPF - půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro eventuální zástavbu: 7.50.01, 7.50.11, 8.50.01 4. třída ochrany ZPF - půdy s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, zastavitelné: 7.20.01, 7.20.21, 7.20.41, 7.25.41, 8.20.21, 8.35.41, 8.50.11 5. třída ochrany ZPF - zbývající půdy, převážně s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd mělkých, svažitých hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně ohrožených, U těchto půd se předpokládá nezemědělské využití efektivnější. Pokud na těchto plochách nejsou jiné důvody ochrany (chráněné území, ochranná pásma, území dalších zájmů ochrany přírody) jde o nejnižší stupeň ochrany půd: 7.20.24, 7.20.44, 7.28.44, 7.40.67, 7.41.68, 7.41.89, 7.54.11, 7.54.41, 7.67.01, 7.72.01, 8.35.44, 8.37.15, 8.40.89, 8.41.77, 8.41.78, 8.50.14, 8.67.01

Pětimístné číselné kódy (jedno jednociferné a dvě dvouciferná čísla) udávají dle vyhlášky 546/2002 Sb.: Údaj o zařazení do klimatického regionu (1. pozice číselného kódu BPEJ). 7 ** ** - mírně teplý vlhký 8 ** ** - mírně chladný, vlhký V klimatických regionech 7 a 8 se uvažuje expozice severní jako negativní, ostatní expozice se uvažují jako sobě rovné. Hlavní půdní jednotka - druhá a třetí pozice číselného kódu BPEJ * 20 ** - pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, terciérních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené * 25 ** - kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou * 28 ** - kambizemě modální eubazické, kambizemě modální eutrofní na bazických a ultrabazických horninách a jejich tufech, převážně středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, s příznivými vlhkostními poměry, středně hluboké * 35 ** - kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých 15


horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu * 37 ** - kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách * 40 ** - půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici * 41 ** - půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry * 50 ** - kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření * 54 ** - pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, parendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi * 55 ** - fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné * 56 ** - fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé * 58 ** - fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé * 67 ** - gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné * 72 ** - gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku Vedlejší půdní jednotka a expozici.

(4. a 5. Pozice kódu) - 4. pozice kódu - údaje o sklonitosti

Číselný Kód Kód Kateg. Popis BPEJ sklonitosti * ** 0* 0-1 * ** 1* * ** 2* * ** 3* * ** 4* * ** 5* * ** 6* * ** 7* * ** 8*

2 2 2 3 3 4 4 5-6

(0-1o) úplná rovina (1-3o) rovina (3-7o) mírný sklon (3-7o) mírný sklon (3-7o) mírný sklon (7-12 o) střední sklon (7-12 o) střední sklon (12-17 o) výrazný sklon (12-17o) výrazný sklon o (17-25 ) příkrý sklon (>250) sráz

Kód Popis expozice 0

všesměrná

0 1 3 1 3 1 3 1

všesměrná. jižní (jihozápad až jihovýchod) severní (severozápad až severovýchod) jižní (jihozápad až jihovýchod) severní (severozápad až severovýchod) jižní (jihozápad až jihovýchod) severní (severozápad až severovýchod) jižní (jihozápad až jihovýchod)

16


Druhá část vedlejší půdní jednotky - údaje o skeletovitosti a hloubce půd (5. pozice číselného kódu). Číselný Kód Kód Kateg. Popis BPEJ skeletovitosti

Kód Popis hloubky půdy

* ** *0 0 * ** *1 0-1

0 0-1

* ** *4 2 * ** *5 1 +) * ** *7 0-1 +)

* ** *8

2-3

* ** *9+) 0-3

bezskeletovitá, s příměsí bezskeletovitá, s příměsí slabě skeletovitá středně skeletovitá

0-1

slabě skeletovitá bezskeletovitá, s příměsí slabě skeletovitá středně skeletovitá silně skeletovitá

2 0-1

bezskeletovitá, s příměsí slabě skeletovitá středně skeletovitá

0-2

0-2

hluboká hluboká středně hluboká hluboká středně hluboká mělká hluboká středně hluboká hluboká středně hluboká mělká hluboká středně hluboká půdy bez skeletu mělká

+)

- platí pouze pro půdy o sklonitosti nad 120 t.j. HPJ 40,41 a pro HPJ 39 nevyvinutých (rankerových) půd

Klimatické podmínky Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti, mírně vlhké podoblasti, v okrsku mírně teplém, mírně vlhkém, s mírnou zimou, pahorkatinovém - lednová teplota nad -3 0C, s výškou do 500 m n. m. Charakteristické hodnoty (údaje v závorce jsou z jiných materiálů než Atlas ČSSR 1966): o o Průměrná roční teplota vzduchu 6 – 7 C (6,6 C) o Průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období (12,7 C) Průměrný počet mrazových dnů (minim tepl - 0,1 oC a nižší) 120 – 140 o „ „ letních dnů (prům. tepl. nad 25 C) 20 – 40 Délka bezmrazového období 120 – 140 dnů Délka vegetačního období 146 – 150 dnů Roční úhrn srážek 800 – 900 mm (828 mm) Úhrn srážek v zimním období 300 – 400 mm Úhrn srážek v letním (vegetačním) období 400 – 500 mm (482 mm) Období s průměrnou denní teplotou vzduchu začátek konec 0 oC a nižší (zimní období) 11. 12. – 16. 12. 1. 3. – 11. 3. 5 oC a vyšší (širší veg. obd.) 1. 4. – 11. 4. 26. 10. – 1. 11. 10 oC a vyšší (užší veg. obd. 1. 5. – 11. 5. 1. 10. – 6. 10. Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více okolo 110 „ „ „ se sněhovou pokrývkou 50 – 60 Maximum sněhové pokrývky 20 – 30 cm

17


OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Základní právní rámec stanovuje zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/97 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, a zákony č. 100/04 Sb., 168/04 Sb., 218/04 Sb., vyhlášky č. 395/192 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále zákon č. 17/92 Sb., o životním prostředí ve znění zákona č. 123/98 Sb. a pozdějších předpisů, a zákon č. 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Chráněná území V řešeném území nejsou žádná zvláště chráněná území ve smyslu zákona č.114/92 Sb. Mimo významných krajinných prvků (VKP) stanovených zákonem č. 114/92 Sb. /§3 odstavec b) - lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy/ jsou v území dva registrované VKP: -

Dymlovský rybník - rybník s přilehlými rákosinami a nivou Rokytenky severně od Žamberka. Agenturou ochrany přírody a krajiny v Pardubicích je lokalita vedena v kategorii II, pod značkou ÚO VKP 80.

-

Lipová alej ke kapli a rozhledně na Rozálce – cca 300 m dlouhá oboustranná alej 64 lip srdčitých.

Území při Divoké Orlici leží v Přírodním parku Orlice. Tento přírodní park byl vyhlášen pro ochranu mimořádných přírodních a krajinářských kvalit nivy Divoké Orlice, Tiché Orlice i Spojené Orlice v území od hranice Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, respektive od Mladkova, do Hradce Králové.

18


Památné stromy V Žamberku je mnoho krásných, pohledově významných stromů, z nichž ke dni 30. 6. 2004 bylo pod dvaceti položkami 65 stromů vyhlášeno památnými stromy dle zákona č. 114/92 Sb.: Č. Dřevina

Místo

Obvod

Výška

Stáří

OP

(parcelní číslo)

kmene [m]

[m]

let

[m]

1

Buk lesní stříhanolistý

V parčíku u pošty (782)

1,9

20

100

2

Buk lesní červenolistý

U kostela nad silnicí (903)

3,25

22

170

7

3

Lípa velkolistá

Pod kostelem u Hovádkových (čp. 91, p.č.st. 932)

2,95

26

120

9,5

4

Katalpa trubačovitá

V zahradě u domu č.p. 574 v ulici Vrclického Charfreitagových (780/1)

2

9

80

6,4

5

Lípa velkolistá

U zámku v parku (1941/1)

7,2

25

300

6


Před sokolovnou (219)

3,75

25

200

12

7

Jasan ztepilý

Na parkovišti naproti odbornému učilišti (260)

4,6

29

150- 200

14,5

8


Před mateřskou školou v Zámecké ulici u silnice na Nekoř (249)

2,8

18

120, 100- 150 9

9

Alej dub letní – 28 Na hrázi zámeckého rybníka (1932) ks, habr a olše lepkavá, celkem 38 ks stromů

duby 4,2, 3,15, 20 2,95, 6,62, 3,4, 3,1, 3,25 a 4,4 olše 2,4 habr 2,3

150- 200

9,5 - 14

4,2

20

200

13,5

u 3,15

22

120

10

10 Dub letní

U silnice ke koupališti (3882/1)

11 Buk lesní červenolistý

V ulici Vrbí naproti hasičské zbrojnici domu Zdobnických - čp. 630 (118)

12 Dub letní

Pod radnicí za zahradami domů z Jiráskova nám. (32)

3,3

24

150- 200

10,5

13 Lípa velkolistá

U domu č.p. 305 naproti kapličce sv. Anny 3,2 (1643)

18

150

10

14 Lípa velkolistá 2 ks

Jiráskovo náměstí (3742) u pomníku z roku 3,25, 2,15 1726

25, 22

100-150, 80- 100

10 a 5,7

15 Lípa srdčitá a 2 buky lesní červenolisté (2667)

V parku u vily Orlandy (2667)

3,5, 4,1, 3,9

20 - 23 200 (150)

16 Lípa srdčitá 3 ks

U silnice do Klášterce nad Orlicí (3872)

3,85 4,05 3,55 20

100- 150

12, 13 a 11,5

17 Dub letní 2 ks

V remízku za koupalištěm (1664, 1683/2)

4,1, 3,75

22

150

13 a 12

18 Lípa velkolistá

Za mostem v „Polsku“, v blízkosti čp. 408 (3812)

5,65

23

250

18

19 Jírovec maďál

U křížku vpravo od polní cesty za hřbitovem „U pěti ran“ (2446)

3,53

20 Skupina tří dubů letních

V Zámeckém parku při jižní hranici k.ú. Žamberk (1852/2)

Pozn.

11, 13 a 12,5

120 8,95, 10,25 a 15,95

19


Zeleň ve městě Nejvýznamnější plochou zeleně v Žamberku je zámecký park založený v přírodně krajinářském slohu počátkem 19. století. Park navazuje na historické jádro města (zámek). Na jihu přechází plynule ve volnou krajinu (zemědělská půdy a lesy). V parku jsou velmi kvalitní porosty i solitérní dřeviny. Zastavěné území města Žamberka je prostoupeno množstvím drobných ploch zeleně (především zahrady, veřejná prostranství se zelení, ale i lesní porosty) a parkovými úpravami u speciálních zařízení (např. Albertinum), které dodávají městu osobitost. Zvláštní postavení zaujímají břehové porosty vodotečí (Divoká Orlice, Rokytenka, Dolský potok aj.), které přirozeně prorůstají z volné krajiny do města. Zeleň ve volné krajině Ve volné krajině řešeného území je významná zeleň soustředěna zejména podél vodotečí, na prudkých svazích nad nivami a podél komunikací. Její kvalita se značně liší podle jednotlivých míst (od silničních příkopů tvořených špatně udržovaným trvalým travním porostem až po pohledově a ekologicky významné plochy tvořené relikty květnatých luk s druhově a věkově pestrými skupinami dřevin). Ochrana ovzduší Znečištění ovzduší je jedním ze sledovaných problémů při ochraně životního prostředí. Nejen vzhledem k důsledku poškozování životního prostředí v rozsáhlých oblastech, ale i sekundárně - z důvodu vlivu na zdravotní stav obyvatel. Ochranu ovzduší v současnosti upravuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Cílem zákona o ovzduší a jeho prováděcích předpisů je dosažení souladu v oblasti ochrany ovzduší s příslušnými právními předpisy Evropských společenství a mezinárodními závazky. Povinnosti uložené znečišťovatelům ovzduší jsou popsány prováděcími předpisy k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší: Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 112/2004 Sb., o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu, ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování, ve znění pozdějších předpisů, V neposlední řadě Vyhláškou MŽP č. 357/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou stanoveny požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. Povinnosti při ochraně ozónové vrstvy Země jsou popsány ve Vyhlášce č. 358/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízením vlády č. 350/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů jsou stanoveny imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší a Nařízením vlády č. 351/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou stanoveny závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí. Další prováděcím předpisem 20


v ochraně ovzduší je Vyhláška č. 553/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti. Emisní situace Nejvýznamnějšími emitenty znečišťujících látek do ovzduší jsou z regionálního pohledu teplárny, dále pak výtopny průmyslových komplexů a další velké a střední zdroje znečišťování ovzduší. Zhoršování emisní zátěže způsobuje především automobilová doprava, ale i malé zdroje znečišťování ovzduší. V řešeném území se na znečišťování ovzduší podílí řada významných místních zdrojů emisí do ovzduší. V devadesátých letech došlo globálně k významnému poklesu škodliviny – oxid siřičitý, který byl emitován do ovzduší z energetických zdrojů. Velké zdroje znečišťování ovzduší města Žamberk jsou - kotelna společnosti Intergal Vrchovina a.s. a kotelna odborného léčebného ústavu Albertinum v Žamberku. Pro přehlednou presentaci emisní situace města Žamberk bylo čerpáno z databáze REZZO I (Registr Emisních Zdrojů Znečišťování Ovzduší). V databázi REZZO I jsou vedena množství emisí ze zvlášť velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Údaje pro toto zpracování poskytl zástupce oddělení ochrany ovzduší Krajského úřadu Pardubického kraje. Údaje o množství emisí ze středních zdrojů provozovaných ve městě Žamberk byly poskytnuty pracovnicí oddělení ochrany ovzduší MěÚ Žamberk z databáze REZZO II. Vzhledem ke skutečnosti, že zde jsou presentována emisní data zvlášť velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší, je předpoklad plnění povinností provozovatelů těchto zdrojů daných platným zákonem č. 86/2002 Sb., které představuje především plnění emisních limitů a plnění povinnosti autorizovaného měření emisí. Lze tudíž předpokládat, že množství emisí těchto zdrojů je stanoveno na základě provedeného autorizovaného měření emisí. Zdroje znečišťování ovzduší jsou do velikostních kategorií řazeny dle svého energetického výkonu, nikoliv dle množství emitovaných znečišťujících látek. Celkové množství emisí ve městě Žamberku ze zvlášť velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší za rok 2003 shrnuje následující tabulka. Byla zpracována pro polutanty charakteristické pro energetické zdroje znečišťování ovzduší (tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, oxid uhelnatý a sumu organických látek). Ve všech tabulkách je uvedeno množství znečišťujících látek v tunách za rok 2003.

Základní znečišťující látky

Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

Oxid uhelnatý

Uhlovodíky

4,295

11,141

8,771

8,463

8,156

V následující tabulce jsou presentovány veškeré zvlášť velké a velké zdroje emisí ve městě Žamberk. Jednotlivé zdroje znečišťování jsou řazeny podle skutečného vypuštěného množství emisí tuhých znečišťujících látek v roce 2003. 21


Provozovatel

1 2 3


Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

Oxid uhelnatý

Uhlovodíky

0,013

0,06

1,044

0,021

0,041

0,012

0,002

1,047

0,188

0,038

Integral Vrchovina a.s. – kotelna Žamberk Albertinum, odborný léčebný ústav Žamberk Vemas

V následující tabulce jsou presentovány veškeré střední zdroje emisí ve městě Žamberk. Jednotlivé zdroje znečišťování jsou řazeny podle skutečného vypuštěného množství emisí tuhých znečišťujících látek v roce 2003.

Provozovatel


Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

Oxid Uhlovo uhelnatý díky

Těkavé organické látky

Amoniak

1

Velorexport Žamberk

2,916

2,559

1,464

3,201

0,154

0,341

-

2

Automotoklub Žamberk

0,724

0,918

0,204

3,06

0,68

-

-

3

ZEZ SILKO Žamberk

0,33

7,06

1,805

1,559

0,819

0,862

-

4

Parish Žamberk

0,151

-

-

-

-

-

-

5

VUSS Pardubice

0,069

0,527

1,292

0,129

0,09

-

-

6

Rieter CZ Žamberk

0,064

0,005

0,8

0,132

6,248

-

-

7

Správa budov Žamberk

0,006

0,003

0,378

0,06

0,018

-

-

8

ČVZ Žamberk

0,003

0,003

0,236

0,047

0,019

-

-

9

Ing. Svatoň Žamberk

0,002

0,002

0,147

0,025

0,011

-

-

10 Gymnázium Žamberk

0,002

0,002

0,108

0,025

0,004

-

-

11 SPV Žamberk

0,001

-

0,068

0,014

0,003

-

-

12 BOR Choceň

0,001

-

0,059

-

0,002

-

-

13 RC AKTIVA Ústí nad Orlicí

0,001

-

0,009

0,002

0,002

-

-

-

-

0,11

-

-

-

-

-

-

-

-

0,027

-

-

-

-

-

-

-

1,154

-

14 AGROSTAV Žamberk 15 ČSAD Králové 16 L.Stejskalová, Lukavice

Hradec

22


Provozovatel

Tuhé znečišťující látky

Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

Oxid Uhlovo uhelnatý díky

Těkavé organické látky

Amoniak

17 Aeroklub Žamberk

-

-

-

-

-

0,009

-

18 Benzina Praha

-

-

-

-

-

0,124

-

19 Agro Žamberk

-

-

--

-

-

0,314

-

20 VaK Žamberk

-

-

-

-

-

-

1,783

ZÁVĚR Z hlediska souhrnného hodnocení kvality ovzduší leží město Žamberk v čistém prostředí, a to zejména vzhledem k malé koncentraci emisně výrazné průmyslové výroby.

23


1.B.2.2. CIVILIZAČNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE MĚSTA

ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE

Rok

1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

2030

Rok_1900_1910_19 3839 4052 4102 4721 4580 4804 5060 6188 5864 6153 8000-8500 21_1930_1950_1961 _1970_1980_1991_2

24


25


Počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření (Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB) ve výše uvedených letech, od roku 1900 vykazoval až do roku 2001 vzestupnou tendenci. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo mezi sčítáními v letech 1970 a 1980 (o 1128 obyvatel). K poklesu počtu obyvatel (o 324) došlo mezi sčítáními v letech 1980 a 1991. Mezi sčítáními v letech 1991 a 2001 stoupl počet obyvatel o 289 (tj. o 4,7 %). K 31. 12. 2003, dle údajů z Českého statistického úřadu – Krajské reprezentace Pardubice, žilo ve městě 6 115 obyvatel. Počet obyvatel k 1.1.2006 dle údajů z Městského úřadu činí 6 008 obyvatel.

Věková struktura obyvatelstva Věk/

předproduktivní produktivní

poproduktivní

index

Rok

abs.

v%

abs.

v%

abs.

v%

stáří

1991

1369

23,3

3483

59,4

1012

17,3

74

2001

1156

18,8

4007

65,1

990

16,1

86

Věková struktura obyvatelstva města Žamberk se od roku 1991 zhoršuje – podíl dětské složky na celkovém počtu obyvatel se snížil o 4,5 % a podíl osob v poproduktivním věku klesl o 1,2%. Tyto změny byly ve prospěch obyvatelstva v produktivním věku – tedy zvýšení o 5,7%. Věková struktura se od roku 1991 mírně zhoršila – obyvatelstvo stárne. Hodnota indexu stáří je nižší než 100 tzn., že ve městě žije více dětí v předproduktivním věku (0 – 14 let) než občanů v poproduktivním věku (60 a více let). Průměrný věk k 31.12. 2003, dle údajů z Českého statistického úřadu – Krajské reprezentace Pardubice, ve městě je 37,9 (u mužů 36, u žen 39,8).

26


Národnostní složení Z hlediska národnostního složení (podle definitivních výsledků sčítání 1. 3. 2001 – SLDB 2001) je celé území města Žamberk oblastí české národnosti (97,3 %).

Náboženské vyznání Z celkového počtu obyvatel (podle SLDB 2001) se k některé z církví hlásí 25 % obyvatel a 64 % obyvatel je bez vyznání, 11 % obyvatel tento údaj neuvedlo (viz. následující graf).

Obyvatelstvo podle vyznání k 1.3.2001 Církev čsl. husitská 2% Českobr. církev evangel. 1%

Ostatní 0%

Nezjištěno 11%

Církev římskokatolická 22% Bez vyznání 64%

27


DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND Vývoj počtu trvale obydlených domů ve městě od počátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující tabulka. Mezi sčítáními v letech 1900 až 1980 počet domů ve městě stoupá a to i přesto, že od roku 1950 se jedná o domy celkem a od roku 1961 pouze o domy trvale obydlené*. V tomto sčítání byla část domů vyčleněna z domovního fondu k rekreačním účelům a zvlášť se začaly evidovat neobydlené domy. Mezi sčítáními v letech 1980 a 1991 dochází k mírnému poklesu počtu trvale obydlených domů (o 150 domů) Mezi sčítáními v letech 1991 a 2001 počet trvale obydlených domů naopak mírně vzrostl (o 19 domů).

Rok

1900 1910 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001

2030

Rok_1900_1910_19 574 603 647 798 901 904 1148 998 1017 1550-1650 21_1930_1950_1961 _1970_1980_1991_2

28


29


Počet domů*

Ve městě se dle sčítání v roce 2001 nacházelo 1160 domů z toho 1017 trvale obydlených. Bytů bylo ve městě 2527, z toho 2256 trvale obydleno a 271 neobydleno. Z neobydlených bytů 68 slouží k rekreaci a 20 bytů je obydleno přechodně. K 1. 1. 2006, dle údajů z Městského úřadu, je ve městě 1396 domů, z toho 1225 trvale obydlených. Na řešeném území města je evidováno 53 chat vyjmutých z bytového fondu sloužících k rekreačním účelům.

Návrh Koncept řešení ÚP města Žamberk vytváří územní předpoklady pro stabilizaci a následný nárůst počtu trvale žijících obyvatel jak vymezením dostatečných ploch zastavitelného území pro bydlení, tak návrhem koncepce rozvoje dopravního, občanského a technického vybavení.

30


1.B.2.3. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT

HISTORIE MĚSTA ŽAMBERK Město Žamberk vzniklo ve 2. polovině 13. století na místě původní slovanské osady při důležité obchodní cestě spojující Moravu s Kladskem zřejmě v souvislosti s kolonizační činností, kterou prováděli příslušníci západočeského rodu Půticů v povodí Divoké Orlice. Žamberk byl od počátku městečko, ale nikdy ve své historii nebyl městem hrazeným, tedy opatřeným hradbami. Žamberk byl městem poddanským, tedy šlechtickým majetkem. Krátce po založení mělo město německý název – Senftenberg, což v překladu znamenalo „místo položené na mírném návrší“. Již ve 2. polovině 14. století je užíván český název města, což svědčí o převaze českého obyvatelstva ve městě. Přímé doklady o vzniku města nejsou. První nepřímá zmínka o městě je z roku 1332, kdy zdejší měšťan Tyčko koupil rychtu v Lanškrouně. Přímo se Žamberk uvádí v roce 1341, když Jan Lucemburský vracel Ješkovi z Potštejna potštejnské panství. Město vlastnil několikráte ve své historii panovník. Z významných šlechtických rodů, do jejichž správy patřil Žamberk možno jmenovat Pernštejny. Posledním šlechtickým rodem, který vlastnil žamberské panství a později velkostatek jsou od roku 1815 Parishové. Rozvoj řemesel byl velmi důležitým znakem života nově založeného města. K nejstarším řemeslům v Žamberku patřili pekaři, řezníci, kováři, podkováři, ševci, řemenáři a jirchaři. Dochované listiny vypovídají o tom, jakých práv a privilegií město postupně dosahovalo, vedle práva mílového, várečného, trhového to bylo právo útrpné, odúmrti a právo obchodovat se solí. Velmi neblaze dolehly na Žamberk události třicetileté války, byly obdobím ničení a drancování, město bylo zapáleno a požárem bylo zničeno 45% domů, v roce 1643 vyhořel během nájezdů Švédů také žamberský zámek. Do historie města nepříznivě zasáhly slezské války, v období let 1740-1742 a 1744-1745 byl Žamberk mnohokráte obsazen jak vojsky habsburskými, tak i vojsky pruskými. V 19. a 20. století vznikla v Žamberku řada malých a středních průmyslových podniků. Největším z nich byla továrna na sukna firmy Vonwiller a spol., dále textilní továrna Žid a spol. dnes Rieter, velkostatek Parishů se zámeckým pivovarem, parní pila Fr. Luxy, strojírna a slévárna firmy A. Šteffa, Český rybí průmysl V. Hubnera, sýrárna J. Sukaného dále odborný závod na výrobu krajek, výroba nábytku J. Režný a řezbářská dílna F. Weirauch. Do roku 1848 byl Žamberk součástí svobodného panství a od roku 1850 se stal okresním hejtmanstvím a sídlem státem spravovaného politického okresu. Sídlem okresu zůstal Žamberk až do roku 1960. Od roku 2003 získalo město na svém významu, neboť zde v rámci II. fáze reformy veřejné správy vznikl úřad obce s rozšířenou působností.

31


NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V Žamberku se nacházejí tyto památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek (ÚSKP): •

19591/6-4141 areál zámku s parkem

•

19591/6-4141/1 zámek čp. 1 19591/6-4141/2 vstupní zámecká brána 19591/6-4141/3 zámecký park 19591/6-4141/4 kašna kruhová 19591/6-4141/5 sluneční hodiny 19591/6-4141/6 gloriet 19591/6-4141/7 vodárenská věž 19591/6-4141/8 hřbitov s hrobkami rodu Parishů 19591/6-4141/10 hospodářská budova západní čp. 52 hospodářská budova západní čp. 706 19591/6-4141/11 hospodářská budova č.p. 44 19591/6-4141/12 úřednický dům čp. 183 19591/6-4141 27461/6-4143 kostel sv. Václava s areálem

•

27461/6-4143/1 kostel sv. Václava 27461/6-4143/2 kostnice Panny Marie Bolestné 27461/6-4143/3 kalvárie 27461/6-4143/4 socha sv. Jana Nepomuckého 27461/6-4143/5 socha sv. Václava 27461/6-4143/6 ohradní zeď 47042/6-4146 kaple sv. Anny

•

34659/6-4147 kaple sv. Rosalie

•

33126/6-4148 socha sv. Jana Nepomuckého

•

45121/6-4149 sloup se sochou P. Marie

•

25880/6-4150 sloup se sochou P. Marie

•

26151/6-4151 socha sv. Jana Křtitele

•

16729/6-4152 sousoší sv. Petra a Pavla

•

32942/6-4153 sloup se sochou P. Marie Immaculaty

•

45639/6-4154 ukřižování U pěti ran

•

14422/6-4155 socha sv. Antotína

•

35409/6-4156 kašna

•

38206/6-4157 pomník rudoarmějců

•

38796/6-4158 špitál sv. Kateřiny čp. 472 (muzeum)

•

33235/6-4159 měšťanský dům čp. 63

•

34164/6-4160 děkanství čp. 65

•


•


•

16483/6-4164 radnice se starou hasičskou zbrojnicí čp. 166

•

37399/6-4165 rolnická usedlost čp. 340

32


•

26340/6-4166 rodný dům Prokopa Diviše čp. 326

•


•

11987/6-5543 židovský hřbitov

•

10892 rodinná vila čp. 580

V současné době probíhá řízení na zapsání těchto památek do ÚSKP: •

budova Divadla Prokopa Diviše čp. 39

•

dům čp. 2

Historické jádro města Žamberk bylo Vyhláškou Ministerstva kultury č. 250/1995 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny ze dne 22.9.1995 vyhlášeno památkovou zónou. Hranice památkové zóny v Žamberku začíná na severovýchodě města na Havlíčkově nábřeží p.č. 3736, pokračuje k jihu po východní straně p.č. 3738, napojuje se na Tyršovu ulici p.č. 3739, kterou vede k Zámecké ulici (bývalá Rudé armády) p.č. 3737, 3750/1, překračuje ji a zámeckou zahradu p.č. 1941/1, na jihu obíhá zámek p.č. 1946/1, 1946/4 a 1946/3, od nároží zámku pokračuje jihozápadním směrem po hranicích p.č. 1951/1, 1951/3, 302/2, obíhá p.č. 302/1, pokračuje podél p.č. 229, obíhá p.č. 3687/2, překračuje chodník p.č. 3687/4, na Nádražní ulici (bývalá Gottwaldova) p.č. 3687/1, zde se lomí k severu až na nároží s Komenského ulicí, přes chodník p.č. 3687/5 vstupuje do Komenského ulice p.č. 3701 a sleduje ji směrem na křižovatku se spojovací ulicí p.č. 3702, po které pokračuje na křižovatku s Klostermannovou ulicí p.č. 3703, na západě tuto parcelu šikmo překračuje na nároží bývalého hřbitova p.č. 903, který obíhá včetně p.č. 902 až na ulici Československé armády p.č. 3705, tuto parcelu šikmo překračuje směrem k ústí spojovací uličky p.č. 932, kterou sleduje k severu, pokračuje k severu po navazujících uličkách p.č. 928 a p.č. 3717 na roh p.č. 993, odtud pokračuje podél p.č. 993 a 994, obíhá p.č. 1004, na severu překračuje Havlíčkovo nábřeží p.č. 3715/1 do Divoké Orlice p.č. 3882, pokračuje proti proudu řeky k výchozímu bodu na p.č. 3736, kde se hranice uzavírá.

33


ARCHEOLOGIE Archeologické nálezy z intravilánu města: Divišova ulice před čp. 450 (označení v Problémovém výkrese - č. 1) Při archeologickém dozoru v rámci plynofikace města v r. 1997 byly objeveny archeologické nálezy z období cca 1500 – 1650.

-

Masarykovo náměstí před čp. 62-64, 86-89 a Hluboká ulice (označení v Problémovém výkrese - č. 2) Při archeologickém dozoru během výkopových prací v historickém jádru města v r. 1993 zde byly objeveny archeologické nálezy z 15. století.

-

Masarykovo náměstí – na místě Komerční banky (označení v Problémovém výkrese - č. 3) Při archeologickém dozoru během stavby Komerční banky čp. 169 na místě demolovaného domu čp. 22 byly objeveny archeologické nálezy z 15. století.

Žamberský zámek (mapové listy 9-0 a 8-0, č. 4) V roce 1568 získal polovinu Žamberka s pěti vesnicemi jako samostatný statek Karel Žampach. Zřejmě on si po r. 1568 postavil v areálu dnešního zámku obytný kamenný dům, připomínaný pouze 1657 v urbáři žamberského panství pod názvem Karlovský dům. Předpokládá se, že Karlovský dům stával v místě dnešní budovy na levé straně prvního zámeckého nádvoří (od vstupní brány). V roce 1575 prodal Karel Žampach svoji polovinu Žamberka s vesnicemi Mikuláši z Bubna, který si kolem r. 1600 postavil renesanční čtyřkřídlý zámek na půdoryse protáhlého obdélníka se vstupním průčelím obráceným k severu. Vnitřní nádvoří bylo příčným spojovacím křídlem rozděleno na dvě téměř stejně velká čtvercová nádvoří spojená průjezdem ve spojovacím křídle. Hospodářské příslušenství bylo umístěno severně od zámku mezi zámkem a městskou zástavbou v místě dnešního prvního zámeckého nádvoří. Pro hospodářské potřeby byl využit i dům Karla Žampacha. Zámek byl opevněn valy a příkopy, na jižní straně byly součástí opevnění i dvě věže na čtvercového půdorysu. Zámek byl později několikrát přestavován a upravován. První opravy byly nutné po vypálení Švédy mezi roky 1643-1656, další proběhly za Františka Adama z Bubna, který držel panství v letech 1668-1711. Za Veriana Alfreda Windischgrätze, který panství koupil v r. 1809, byl upravován zámek, odstraněno opevnění (kromě 1 věže) a založen anglický park. V roce 1815 koupil panství Jan Parisch, který se věnoval především úpravám parku. Jeho syn Jiří nechal upravit interiéry, přestavět a zmodernizovat hospodářské budovy na 1. nádvoří. Na začátku 20. století byl zámek upraven secesně. V letech 1987-1991 byla na západní straně prvního nádvoří v místě, kde se tento prostor otevíral do zámeckého parku, vestavěna architektonicky zcela nevhodně navržená budova internátu. Do dnešní doby se ze stavby Mikuláše z Bubna zachovala celková půdorysná disposice, část obvodového zdiva, zámecká kaple a jedna ze dvou věží – vodárna. V budovách zámku ani vinařských závodů dosud nebyl prováděn stavebně-historický průzkum ani archeologický výzkum (a to ani při stavbě nového křídla na přelomu 80-90. let 20. století), a proto není možné vyjádřit se k využití starších objektů ve stávajících budovách přesněji.

34


Archeologické nálezy a lokality v okolí města: V řečišti Divoké Orlice byla nalezena pazourková „střela“ (zřejmě šipka), uložená v Městském muzeu v Čáslavi. V městském muzeu Žamberk jsou uloženy pozdně gotické a novověké kamnové kachle, které pravděpodobně pocházejí z území města. Ve sbírce jsou i některé pravěké kamenné nástroje, u nichž však bohužel není jednoznačné, zda je dárci nalezli na katastru Žamberka. Na základě uvedených údajů (existence středověkého města založeného před rokem 1332, resp. 1341, vznik prvního známého panského sídla ve 2. polovině 16. století, archeologické nálezy z intravilánu města, existence zaniklé středověké vesnice, zcela pominout nelze ani kamenné nástroje uložené MěM Žamberk), je nutné k.ú. Žamberk považovat za území s archeologickými nálezy (dále UAN) ve smyslu zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., v platném znění. Státní archeologický seznam (dále SAS, VČM je jeho regionálním správcem pro území Pardubického kraje) eviduje na k.ú. Žamberk UAN I, II a III. Jako území s archeologickými nálezy I. kategorie (tj. území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů) vede historické jádro města. Archeologické nálezy zde byly prokázány bezpečně ve dvou případech (Masarykovo náměstí a Hluboká ulice) a zjištění dalších je velice pravděpodobné vzhledem k tomu, že se jedná o historické jádro města, tedy jeho část osídlenou nepřetržitě již od 14. století. Na základě nálezů objevených v Divišově ulici, tj. již mimo UAN I., bylo v rámci aktualizace v roce 2004 kolem části UAN I včetně místa tohoto nálezu vymezeno UAN II (tj. území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51-100). Území navazuje na historické jádro, na území parku lze s vysokou pravděpodobností předpokládat pod úrovní terénu dochované stopy opevnění panského sídla, vyloučit nelze ani stopy možného staršího osídlení z doby před vznikem zámku. Zbývající část katastru je evidována jako území s archeologickými nálezy III. kategorie, (tj. území, na němž dosud nebyl rozpoznám a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů.). Na tomto území předpokládáme objev pozůstatků zaniklé vsi Trundorf. Vyloučit nelze ani objevení dnes neznámého pravěkého osídlení. Nasvědčují tomu kamenné nástroje uložené v muzeích v Čáslavi a v Žamberku. Trundorf, zaniklá ves Stávala severně od Líšnice na rozhraní líšnického a žamberského katastru. Poprvé je v písemných pramenech zmiňována v r. 1514, zanikla v 17. století, název později převzal dvůr. Přesná poloha vesnice zatím nebyla určena. Vzhledem k tomu, že katastrální území Žamberk je území s archeologickými nálezy (dle Státního archeologického seznamu I., II. a III. kategorie) vztahuje se na ně § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění.

35


1.B.3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Současný stav Město Žamberk leží v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Ve struktuře osídlení je významným sídlem kulturně společenským s výrazným ekonomickým potenciálem. Město je i důležitým nástupním místem do střední a východní části Orlických hor a do rekreační oblasti u Pastvinské přehrady. Rozvoj města v dřívější době i v posledním období, byl silně ovlivněn především konfigurací terénu a meandrujícím tokem Divoké Orlice. Z urbanistické skladby města lze vyčíst mechanismy jeho vzniku a současně i části historického vývoje. Historickým, společenským a správním centrem je prostor u kostela sv. Václava, areál zámku a stavebně i kompozičně uzavřené Masarykovo náměstí. Na toto těžiště postupně navazovala bytová výstavba. V prostoru historického jádra v severovýchodní části to byl charakter drobných staveb – chalup, v jižním a jihozápadním sektoru pak novější bytová výstavba smíšená – rodinné domy, bytové domy s doplňující občanskou vybaveností. Půdorysný obraz města je ovlivněn územně stabilizovanou průmyslovou zónou, letištěm a areálem bývalých kasáren. V severní části města – pravý břeh Divoké Orlice se postupně vyvíjela obytná zástavba převážně typu izolovaných rodinných domů. Výjimku tvoří areál léčebného ústavu Albertov. Městem procházející silně frekventovaná silnice I/11 která, především tranzitní dopravou, narušuje životní prostředí a současně nepříznivě ovlivňuje dopravní skelet města. Tato situace se projevuje především v prostoru historického jádra a v přilehlých ulicích. Město je napojeno na železniční i leteckou dopravu, které zvyšují atraktivitu města. Zvlněná malebná krajina v podhůří Orlických hor a atraktivní prostředí v údolní nivě Divoké Orlice vytváří příznivé podmínky pro rekreaci a cestovní ruch se střediskem rekreace a sportu ve východní části města. Návrh Urbanistická koncepce územního rozvoje města Žamberk vychází z hlediska širších územních vazeb ze zásad navržených ÚP VÚC Pardubického kraje (ve fázi projednávání 2. návrhu). Je plně respektován historický vývoj města (vyhlášená památková zóna) a současně je sledován harmonický rozvoj jeho částí. Cílem je vytvořit optimální podmínky pro zvýšení životní úrovně trvale bydlících obyvatel a zároveň vytvořit podmínky pro příliv nových obyvatel. Územní plán města je řešen pro celé správní území. Za nejvýznamnější funkce dnes i v budoucnu je možno označit trvalé bydlení, výrobu, občanské vybavení a sport. Na úseku dopravy a technického vybavení se formují nové systémy. Při nové výstavbě je třeba respektovat historicky vzniklou výškovou hladinu zástavby – především nepřipustit výstavbu objektů výrazně narušujících současné panorama města a kvalitu dálkových pohledů na město a jeho dominanty. S ohledem na krajinný ráz se nedoporučuje výstavba ve volné krajině a zásahy do cenných území podél toků Divoké Orlice a Rokytenky. Naopak se vytvářejí podmínky pro plné zachování zeleně (ploch Zámeckého parku a veřejné zeleně) a její doplnění dle zásad a potřeb systému ekologické stability. 36


V návrhovém období se předpokládá růst z dnešních cca 6000 na cca 8000 obyvatel, přičemž urbanistická koncepce umožňuje růst (ve vztahu ke kapacitám technického vybavení) na 8500 obyvatel. Takto výrazné možnosti územního rozvoje města vycházejí ze skutečnosti, že značná část současně zastavěného území leží v ploše stanoveného záplavového území. Závěr Urbanistická koncepce umožňuje postupný komplexní územní rozvoj ve všech hlavních směrech. Společenský, kulturní a ekonomický význam Žamberka, jakožto významného a perspektivně se vyvíjejícího sídla má reálné předpoklady plnit funkci důležitého střediska ve struktuře osídlení Pardubického kraje. V tomto směru je třeba sledovat a koordinovat problematiku spočívající v územních vztazích dvou sídelních útvarů Žamberka a Dlouhoňovic.

37


1.B.4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ MĚSTA NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ Správní území města Žamberk zaujímá plochu 1690,5637 ha. Z toho je 1035,2106 ha zemědělské půdy, 352,4507 ha lesní půdy, 27,2715 ha vodních ploch 61,7049 ha zastavěných ploch a 213,926 ha ploch ostatních.

Struktura ploch v k.ú. Žamberk (v ha)

352 PUPFL Vodní plochy a toky 27 62

1 035

Zastavěné plochy a nádvoří Ostatní plochy

214 ZPF

Celé správní území obce je rozčleněno na plochy podle jejich funkčního využití. Základní členění tohoto území rozlišuje území zastavěné a zastavitelné a území nezastavěné a nezastavitelné. Území zastavěné je vymezeno hranicí „současně zastavěného území města“ (SZÚM). SZÚM zahrnuje (dle § 12 vyhlášky č. 13/1994 Sb. v platném znění) území, které je trvale zastavěno nebo na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí a opatření jemu na roveň postaveného k trvalému zastavění určeno. Dále do něj patří plochy, které s plochami zastavěnými či k zastavění určenými jednoznačně funkčně souvisejí a jsou užívány pro bydlení, výrobu, služby, rekreaci, dopravu a další nezemědělské účely. Pozemky nalézající se uvnitř hranic zastavěného území města k 1. 9. 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí jsou SZÚM vždy, i když u nich nejsou splněna výše uvedená kritéria, s výjimkou pozemků zemědělské půdy trvale určených pro zajišťování specializované zemědělské výroby (zahradnictví, zelinářství). Pro stanovení SZÚM v Žamberku bylo použito hranice zakreslené v Průzkumech. Současně zastavěné území města lze dle současné funkce členit především na - plochy bydlení, - plochy občanského vybavení (nevýrobní služby, sociální péče, kultura, veřejné stravování, obchod, správa a řízení) - plochy občanského vybavení (tělovýchova, sport), - plochy výroby, - plochy dopravy a technického vybavení.

38


Nezastavěné území je tvořeno zbývajícími vodními toky a plochami, plochami pro dopravu a především plochami zemědělského půdního fondu (ZPF) a plochami pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Specifickou součástí jsou plochy v souladu se Stavebním zákonem označené jako SZÚM, avšak nesplňující ust. § 12 vyhlášky č. 13/1994 Sb. Nezastavěné území se návrhem koncepce územního plánu města rozděluje na „území zastavitelné“ (většinou přiléhající k SZÚM) a na území nezastavěné a zároveň nezastavitelné - volnou krajinu. Rozložení funkčních ploch je zřejmé z grafické přílohy 2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území města. Podmínky jejich využití jsou formovány usměrňujícími faktory „Limitů využití území“ a „Regulativů“, které jsou součástí kap. 1.B.5.

Z celkové urbanistické koncepce vyplývá členění funkčního využití ploch takto: Plochy bydlení Základní směry urbanistické koncepce a limitující faktory (prezentované v příslušné grafické a textové části) vytvářejí optimální podmínky pro rozvoj ploch pro bydlení především v návaznosti na stávající obytné sektory, resp. hranici SZÚM, včetně možnosti bytové výstavby v SZÚM (na vhodných lokalitách, a to i v centrální městské zóně určené k přestavbě). Obecně platí, že vedle vybraných a schválených nových ploch pro bydlení (zde především formou RD) možno stavět RD i v SZÚM – jednotlivých částí města. Bytová výstavba je navrhována do celé řady vhodných lokalit (ať již větších nebo menších podle ostatních podmínek). V prvé řadě jde o kapacitně nejvýraznější lokalitu v západním sektoru města (Velký hájek), a severovýchodním sektoru města (Na vrších a Na kopečkách). Dle zpracované Hlukové studie (srpen 2006) nepřekračuje hladina akustického tlaku hluku ze sportovního areálu v lokalitě B4 hygienický limit v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb za předpokladu omezení tréninku na 44 minut/8 hodin. Aby tento hygienický limit nebyl překročen v lokalitě B11, je třeba veřejnou zeleň v ploše Z10 realizovat ve spodních patrech dostatečně hustou a o cca 2 – 2,5 m vyšší než úroveň posledního podlaží obytné zástavby, a to nejpozději současně s výstavbou v lokalitě B11. Pro dosažení hygienického limitu v současných plochách bydlení v Žamberku a Lukavici je navrženo osově symetrické křížení současné silnice II/310 s trasou navrhované silnice I/11. Zároveň bude podél I/11 třeba realizovat oboustranné protihlukové stěny o délce cca 250 m a výšce 1,2 m.

Plochy občanského vybavení (kromě tělovýchovy a sportu) Občanské vybavení zahrnuje především zprávu a řízení, obchod, nevýrobní služby, školství, zdravotnictví, sociální péči a kulturu sloužící především trvale žijícímu obyvatelstvu. Pro tyto funkce jsou především využívány volné prostory v SZÚM v návaznosti na historické centrum města a nové jsou vymezeny v jádrových územích nové výstavby v jižním a jihovýchodním sektoru města.

Plochy občanského vybavení (tělovýchova a sport) Výrazná funkce tělovýchovy a sportu na atraktivitu regionu je při stabilizaci stávajících ploch a zařízení (Sportovní areál Pod Černým lesem) dále rozvíjena nejen 39


v tomto prostoru ale i ve strategických sektorech města s intenzivní výstavbou především bytového charakteru.

Plochy výroby Výrobní podniky jsou převážně soustředěny do prostorů na okraji města. U nádraží Českých drah (Agro Žamberk a. s.), na východním okraji města (ZEZ, SIKO), na jihozápadě (Integral a. s. Vysočina, AGROKONZULTA), na západním okraji (Transport Šmidl, Staker, Royam). Zemědělské areály jsou umístěny převážně odděleně od jiné zástavby (další informace jsou v části věnované zemědělské výrobě). V území vznikají nové výrobní aktivity, (např. kovovýroba, zpracování dřeva, minipivovar) a podniky zabývající se službami, opravárenství apod.

Přehled nejdůležitějších podniků: • AGROKONZULTA Žamberk s.r.o. poradenství pro zemědělství, laboratoře, obchod pesticidy a zemědělskými komoditami • Agro Žamberk a.s., distribuce a prodej nafty, benzínu, hnojiv, agrochemikálií • Agrostav, stavebnictví • České vinařské závody, výroba vín • Intergal a.s. Vysočina, zpracování masa a masných výrobků • Nordgren Herion, výroba hydraulických systémů • No+Bl, výroba kancelářského nábytku • Parish, pila, lesnictví, chov ryb • Prostor, obchod stavebninami • Rekos, stavebnictví • RIETER, textilní strojírenství • Staker, stavebnictví • Transport Šmídl, automobilová doprava • Veloexport, výroba a distribuce kol, výroba přívěsů • ZEZ – SILKO Žamberk, výroba elektrosoučástek Na stabilizovanou zónu výroby v jižním sektoru města jsou situovány nové plochy výroby, skladů a výrobních služeb i možností napojení na silniční i železniční dopravu. Výjimku tvoří využití části bývalých kasáren pro výrobu, sklady a výrobní služby s provozem, který neohrozí životní prostředí v dané části (bydlení). Zemědělství Objekty a areály živočišné výroby jsou umístěny severně až východně od města.

Tabulkový přehled zemědělské výroby 1 2 3 4 5 6 7 8

V jednotlivých sloupcích jsou tyto údaje: - označení objektu - v grafické příloze neznačeno, sloupec je vypuštěn - katastrální území - vše je v KÚ Žamberk, sloupec je vypuštěn - název - zaměření - ochranné pásmo v m - bylo vypočteno (dosud nestanoveno) jen pro areál VIKA Kameničná a.s., sloupec je vypuštěn - existence investic do půdy - M - odvodnění - kapacita stájí - krav - telat - býků - vepřů - prasnic - jiné (upřesněno v poznámce) - hospodaření s hnojem D - denní odvoz na centrální hnojiště, 40


9

10 11 12

H - hnojiště s kapacitou nad 4 měsíce, h - hnojiště s kapacitou menší než 4 měsíce, K - bezstelivové ustájení, P - denní odvoz na polní skládky, S - hluboká podestýlka - jiné objekty - A - administrativní budova, B - bramborárna, D - dílny, H - vodojem, K - sklady, kůlny, N - čerpací stanice PHM, O - jiné objekty, P - posklizňová linka, S - seník, V - váha, - siláže - J - silážní jámy, Ž - žlaby, E - senážní věže - oplocení - A - oploceno, N - neoploceno - předpokládané možné střety zájmů - B - bytová zástavba, J - jiné střety, - poznámka

3 Agro Žamberk a.s.

4 distribuce a prodej PHM, hnojiv a agrochemikálií Intergal, a.s. Vrchovina Zpracování masa, masných výrobků Líšnická a.s. chov krav Parish správa parku, chov ryb, rostlinná výroba, lesní hospodářství, pila Vemas a.s., chov prasat jatky Na drahách 444

VIKA Kameničná a.s. Zahradnictví Bofa ZZN

odchov mladého dobytka zahradnictví obchod zemědělskými potřebami a produkty

6

7

8

96 krav

h

640 prasnic 2500 předvýkrm 4000 výkrm 800 ks

K

9

10

A, V

A

11 B

M

K A,K,V *

Plochy dopravního vybavení Tyto plochy zahrnují současné i navrhované odstavné a parkovací plochy. Plochy dopravy a dopravního vybavení jsou podrobně popsány v kapitole 1.B.7.1.

Plochy technického vybavení Koncepce technického vybavení je podrobně popsána v kapitolách 1.B.7.3 – 6.

Plocha veřejného pohřebiště Současné plochy této funkce je stabilizována a nenavrhuje se její rozvoj.

Plochy zemědělského půdního fondu Území řadíme do bramborářsko zemědělského výrobního typu, ovesného podtypu. Celková výměra území je 1 690 ha. Zemědělsky jsou využívány zejména polohy v rovině a na mírnějších svazích. V řešeném území je 1035 ha zemědělského půdního fondu (ZPF), 352 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), 61 ha zastavěných ploch a nádvoří, 214 ha ostatní neplodné půdy a 27 ha vodních ploch.

41

12


Zemědělský půdní fond tvoří 529 ha orné půdy, 418 ha trvalých travních porostů, 83 ha zahrad a 5 ha sadů.

Struktura zemědělského půdního fondu v k.ú. Žamberk (v ha) 0%8% Orná půda TTP 40%

52%

Sady Zahrady

Plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/95 Sb. (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů a následnými vyhláškami. Činnost na jednotlivých plochách je řízena lesním hospodářským plánem (LHP) nebo Lesními hospodářskými osnovami LHO). Dle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) zařazeny i drobné vodní plochy, zpevněné lesní cesty. V řešeném území je 352,5 ha lesa, to je lesnatost území 20,85 %, (lesnatost malá). Převážně jsou to lesy hospodářské, na prudkých svazích lesy ochranném, soubor lesních typů (SLT) 3J. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do lesní oblasti č. 26 – Předhoří Orlických hor. Z pohledu ohrožení imisemi jsou řazeny do pásma imisního ohrožení lesa D (relativně bez ohrožení).

Plochy zeleně mimo PUPFL V řešeném území je zeleně rozptýlené v krajině mimo lesní plochy poměrně velké množství. Jednotlivé dřeviny, skupiny i souvislé porosty jsou podél vodotečí, komunikací i hranic ploch různých majitelů. Dávají krajině malebnost, zvěři a ptactvu úkryt a obživu. Z pohledu ekologického jsou to funkční interakční prvky výrazně napomáhající ke zvyšování ekologické stability území. Nové plochy zeleně mimo PUPFL jsou navrhovány v místech s novou funkcí – bydlení, výroba.

Vodní plochy, vodní toky Stávající vodní plochy a toky jsou stabilizovány a koncepcí řešení ÚP respektovány. Ve stanoveném záplavovém území významného toku Divoké Orlice je nutno respektovat podmínky stanovené příslušným rozhodnutím vodoprávního úřadu.

42


Regulativy vyplývající z řešení ÚP ochrana přírody a krajiny - prvky územního systému ekologické stability nadregionálního, regionálního a místního významu ochrana staveb - plocha vhodná pro vymezení ochranného pásma výrobního areálu

Přehled navrhovaných funkčních ploch včetně dopravy

PLOCHY BYDLENÍ

Označení plochy 1 B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 B11 B12 B13 B14 B15 B16 B17 B18 B19 B20 B21

Bližší specifikace Mapový list 2 3 RD 9-9 RD 9-9, 9-0 vypuštěno na základě Souborného stanoviska RD 9-0 vypuštěno na základě Souborného stanoviska RD 9-0 RD 9-0 RD 9-0, 9-1 bytové domy + RD 9-0, 9-1 RD 9-1 bytové domy + RD 9-1, 8-1 RD 8-0 RD 8-0 RD 8-0 vypuštěno na základě Souborného stanoviska RD 8-0 bytové domy 9-0 RD 0-1, 9-1 RD 9-1 RD 0-1, 9-1 RD 0-1

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (správa a řízení, nevýrobní služby, veřejné stravování, sociální péče, kultura)

Označení plochy O1 O2 O3 O4 O5 O6 O7

Bližší specifikace Mapový list nevýrobní služby, obchod, veřejné stravování 9-0 nevýrobní služby, obchod, sociální péče 9-0 kultura + bydlení + IZS 9-0 obchod, nevýrobní služby 9-1 obchod, nevýrobní služby 9-1 obchod, nevýrobní služby 9-1 kultura + doprovodná zařízení 9-0

43


PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (tělovýchova a sport)

Označení plochy S1 S2 S3 S4

Bližší specifikace rozšíření - sport sportovní zařízení rozšíření letiště rozšíření letiště

Mapový list 8-0 9-1 9-0 9-0

PLOCHY VÝROBY

Označení plochy V1 V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V9

Bližší specifikace Mapový list výroba – výrobní služby 9-0, 9-9 vypuštěno na základě Souborného stanoviska výroba - sklady 9-0, 9-1 výroba - sklady 9-0, 9-1 výroba - sklady 9-0, 9-1 výroba - sklady 9-1 výroba - sklady 9-1 výroba - sklady 9-1 výroba - sklady 9-9

PLOCHY DOPRAVY

Označení plochy D1/1 D1/2 D1/2a alt. D2b D3 D4 D5 D5a alt. D6 D7 D8 D9b D10b D11b D12b D13b D14b D15b D16b D17b

Bližší specifikace Mapový list přeložka silnice I/11 9-0, 9-1 přeložka silnice I/11 9-1, 8-1 vypuštěno na základě Souborného stanoviska vypuštěno na základě Souborného stanoviska místní komunikace 8-0 přeložka silnice II/310 8-1 silnice II/310 8-1 vypuštěno na základě Souborného stanoviska přeřazení silnice do II. třídy 8-0, 9-0 přeložka II. třídy 9-0 přeřazení silnice do místní komunikace 9-0 vypuštěno na základě Souborného stanoviska vypuštěno na základě Souborného stanoviska vypuštěno na základě Souborného stanoviska vypuštěno na základě Souborného stanoviska vypuštěno na základě Souborného stanoviska vypuštěno na základě Souborného stanoviska vypuštěno na základě Souborného stanoviska vypuštěno na základě Souborného stanoviska vypuštěno na základě Souborného stanoviska

44


PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ

Označení plochy Tp1

Bližší specifikace protipovodňová hráz

Mapový list 9-0

PLOCHY ZELENĚ

Označení plochy Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6a Z6b Z7 Z8 Z9 Z10 Z10b Z11 Z12 Z13 Z14

Bližší specifikace Mapový list veřejná zeleň, MK 9-0 veřejná zeleň, MC 9-0 veřejná zeleň, MK 9-0 veřejná zeleň, MK 9-0 veřejná zeleň 9-0, 9-1 veřejná zeleň 9-0, 9-1 veřejná zeleň 9-0, 9-1 veřejná zeleň 9-1 veřejná zeleň 9-1 veřejná zeleň 9-1, 9-0 veřejná zeleň 8-1, 9-1 vypuštěno na základě Souborného stanoviska veřejná zeleň 8-0 veřejná zeleň 8-0, 9-0 zeleň mimo PUPFL 8-0 veřejná zeleň 9-0, 9-1

Vysvětlivky k sloupci 2: MC

- místní biocentrum

MK

- místní biokoridor

45


1.B.5.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ

VČETNĚ

STANOVENÝCH

Limity využití území vycházejí z platných právních předpisů a vydaných správních rozhodnutí. Způsob využití území (dle dosud zpracované a schválené ÚPD města a údajů katastru nemovitostí): -

současně zastavěné území města (SZÚM) – plochy pozemků zastavěných a určených k zastavění územním rozhodnutím, které nabylo právní moci

-

plochy zastavitelného území – záměry nového funkčního využití vyplývající ze schválené ÚPD města

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ: (hodnoty ochranných pásem, které zde nejsou konkretizovány, jsou uvedeny v příslušných kapitolách této Průvodní zprávy)

ochrana přírody a krajiny -

Přírodní park Orlice významný krajinný prvek „ze zákona“: les, vodní tok, rybník, údolní niva

-

registrovaný významný krajinný prvek

-

památný strom včetně ochranného pásma (kruh o poloměru rovném desateronásobku průměru kmene ve výšce 130 cm)

ochrana lesa -

vzdálenost 50m od okraje lesa

ochrana ovzduší -

v území není stanoveno žádné ochranné pásmo ve vztahu k ochraně ovzduší

nakládání s odpady -

v území není stanoveno žádné ochranné pásmo ve vztahu k nakládání s odpady

ochrana podzemních a povrchových vod -

Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žamberk – Králíky

-

CHOPAV Východočeská křída

-

ochranná pásma vodních zdrojů

-

provozní pásmo pro údržbu vodních toků (8 m od břehové čáry u významného vodního toku Divoká Orlice a Rokytenka, 6 m u ostatních vodních toků)

46


ochrana před záplavami -

stanovené záplavové území

ochrana památek -

památková zóna

-

nemovitá kulturní památka

ochrana technické infrastruktury • pro zásobování vodou -

ochranné pásmo vodovodu a vodovodního zařízení (1,5 m od líce potrubí)

-

ochranné pásmo vodojemu

• pro čištění odpadních vod -

ochranné pásmo čistírny odpadních vod

-

ochranné pásmo kanalizace (gravitační, výtlačné a kanalizační zařízení 1,5 m od líce potrubí)

• pro zásobování elektrickou energií -

ochranné pásmo elektrické stanice pro transformaci VN/NN (10, resp. 7 m od hrany objektu)

-

ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení VN 35 kV (10, resp. 7 m od krajního vodiče)

-

ochranné pásmo podzemního elektrického vedení VN

• pro zásobování plynem -

ochranné pásmo a bezpečnostní pásmo VTL plynovodu

-

ochranné pásmo STL plynovodu (v SZÚM 1 m od půdorysu, mimo SZÚM 4 m od půdorysu)

-

ochranné pásmo regulační stanice plynu VTL/STL

• pro přenos informací -

ochranné pásmo dálkového telekomunikačního kabelu (1,5 m od osy kabelu)

-

páteřní radioreléová trasa

ochrana dopravní infrastruktury • pozemních komunikací -

ochranné pásmo 50 m silnice I. třídy

-

ochranné pásmo 15 m silnice II. třídy

-

ochranné pásmo 15 m silnice III. třídy

-

rozhledové pole úrovňové křižovatky pozemních komunikací

• drah -

ochranné pásmo železnice (30 m od hranice obvodu dráhy, respektive 60 m od krajní koleje)

47


• letišť -

ochranné pásmo vzletové a přistávací dráhy

-

ochranné pásmo vzletového a přistávacího prostoru

-

ochranné pásmo letecké stavby

ochrana měřičských značek (bodů), signálů a jiných zařízení -

základní bodové pole

48


1.B.6.

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

Plochy zastavitelného území 1) pořadové číslo plochy 1

označení (název plochy) 2

výměra v ha 3

druh funkčního 2) využití 4

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

B1 B6 B17 B18 B19 B20 S1 S2 S4 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V9

0,75 0,68 0,6 1,26 0,95 1,95 0,91 0,74 1,89 4,01 4,03 2,83 2,24 2,97 0,74 0,66

A A A A A A C C C D D D D D D D

1)

Uvádí se plochy, které jsou větší nebo rovny 0,5 ha

2)

A – jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD bydlení B – jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD obchod a služby C – jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD rekreace a sport

D – jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD podnikání (zahrnuje např. zemědělskou nebo průmyslovou výrobu, obchod, služby apod.) E – jestliže v dané ploše převažuje dle návrhu ÚPD jiné využití Poznámka: Do konceptu ÚPM Žamberk byla převzata řada ploch z platné ÚPD, které nejsou do souhrnů zařazeny. Charakteristika vybraných ploch zastavitelného území Charakteristika ploch zastavitelného území je popsána v kapitole 1.B.12. Poznámka: Označení ploch zastavitelného území je totožné s označením ploch uvedených v grafické části 2.2. a 2.5. a v textové části – kapitola 1.B.12.

49


1.B.7.

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, OBČANSKÉHO A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

1.B.7.1. DOPRAVA Širší dopravní vztahy Řešené území leží v poměrně značně členitém terénu a v odlehlejší poloze. Právě z této polohy vyplývá i dopravní význam a následně i parametry jednotlivých silnic. Dopravně je a bude toto území vždy především vázáno na vedení silnice I/11 vedoucí od západu od Hradce Králové a odtud dále východním směrem na Jablonné a Šumperk. Jak vyplývá z vedení její trasy příhraničním územím, je po ní veden i menší podíl tranzitní dopravy. Na ostatních silnicích II. a III. třídy však převládá pohyb místní a cílové dopravy a vytvářejí tak základní komunikační síť širšího území. Z hlediska výhledového vlivu širších dopravních vazeb je nutné vycházet z návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje. Zde se předpokládá postupné zkvalitňování trasy silnice I/11 ze směru od Hradce Králové ve vazbě na již realizovanou přeložku kolem Vamberka. Ve východním směru se pak předpokládá její převedení do nové trasy od obce Bredůvka na Mladkov, Lichkov a Králíky. To bude mít významný vliv na směrování dopravy v trase dnešní silnice II/312 v úseku Mladkov – Žamberk. Vlastní průtah Žamberkem zde byl řešen tunelovou variantou přes střed města podle tehdy platného územního plánu. Z dalších záměrů v navazujícím území je to navrhovaná přeložka silnice II/310 po západní části obce Lukavice. Z ostatních druhů dopravy je zde zastoupena železniční doprava jednokolejnou železniční tratí celostátního významu č.021 Týniště nad Orlicí – Letohrad a letecká doprava veřejným vnitrostátním letištěm na okraji města. Návrh silniční sítě silnice I/11 (Hradec Králové – Šumperk) – její cílové řešení je zcela zásadního charakteru pro celkové řešení dopravní situace ve městě. Její současné vedení vykazuje řadu dopravních závad, kterým je především vedení přes centrální část města a tomu uzpůsobený celý komunikační systém města. Na základě projednání konceptu návrhu územního plánu byla jako výsledné řešení vybrána přeložka silnice I/11 v poloze „jižního obchvatu“ s následným vedením ve východní části přes území zámeckého parku U silnice I/11 se tedy předpokládá poměrně značně dlouhá přeložka začínající již západně od obce Helvíkovice s pokračováním v těsném souběhu se železniční tratí s napojením na dnešní silnici III/31214 v místě křížení se silnicí II/312. Nová trasa by pak plně využívala této silnice III. třídy, a to až po odbočení do ulice Zemědělské, v jejímž pokračování by v krátkém úseku navazovala na dnešní silnici II/310. Po opětném odpojení na severním okraji obce Lukavice pak pokračuje téměř v přímém východním směru až po napojení na stávající trasu v lokalitě „Na Skalce“. Navrhovaná trasa přeložky v základní variantě v podstatě sleduje řešení varianty III. SRSD – 1968. Hlavní výhodou navrhovaného řešení jsou možnosti etapové výstavby. V I. etapě by tak byl realizován úsek od silnice II/310 s navázáním na ulici Zemědělskou, to znamená úsek s délkou nového úseku asi do 1 km a délky asi 1 km úprav v ulici Zemědělské. Tento úsek již umožňuje přímé napojení průmyslové zóny a jižního obytného souboru podél ulice Nádražní. To již znamená ne nepodstatné odlehčení centrální části města. S realizací tohoto propojení bylo navíc počítáno i v platném územním plánu. V následující II. etapě by mohl být realizován úsek mezi silnicemi II/310 a I/11 východním směrem délky do 2 km, který by umožnil dopravní vazby jižní části města východním směrem až na silnici I/11 a dále pak vazby mezi silnicí 50


I/11 a II/312 ve směru na České Libchavy. Tyto veškeré dopravní vazby jsou dnes vedeny přes prostor náměstí. V tomto časovém horizontu by mohl být rekonstruován úsek dnešní silnice III/31214 vedoucí přednádražním prostorem. Poslední etapou, která je však z celkového pohledu rozhodující pro celkové řešení, je úsek od silnice II/312 po napojení na stávající silnici I/11 západním směrem v délce cca 2-2,5 km, která doplní jižní objízdnou trasu města. Tato v první části úseku maximálně využívá vedení stávající místní komunikace propojující silnici II/312 podél trati s místními komunikacemi v Popluží, které jsou napojeny na silnici I/11 na západním okraji Helvíkovic. Tato místní komunikace je již dnes poměrně dosti využívána, přestože její parametry a technický stav jsou velmi špatné. Celková délka nové trasy by činila přibližně 6 km, ale byla by vedena v podstatě po terénu s minimální technickou náročností a to jak vlastní stavby tak i v otázce nutných přeložek inženýrských sítí. Jediný mostní objekt by bylo nutno realizovat v místě křížení s tokem Divoké Orlice na území obce Helvíkovice. Stávající vedení silnice I/11 by pak bylo převedeno do silnic II. třídy a jedinou navrhovanou úpravou stávající trasy je rektifikace směrového oblouku v místě odbočky do sportovně-rekreačního areálu tak, aby bylo umožněno odpovídající odbočení do tohoto areálu. Problémem této varianty přeložky silnice I/11 je její vedení i na katastrech sousedních obcí. U obce Helvíkovice by však tato přeložka i snížila stávající průjezd zastavěného obytného území obce. Jižní trasu obchvatu lze z dopravního hlediska považovat za logickou, protože umožní přímé dopravní napojení jižní části města včetně průmyslové zóny a dalších možných rozvojových ploch, které mohou být zdrojem těžké nákladní dopravy. Vzhledem k tomu, že tranzitní doprava ve směru silnice I/11 není prioritním dopravním zatížením (tím je především radiální doprava) lze předpokládat, že tato varianta by měla největší dopravní účinnost a to zejména s ohledem na dopravní zatížení centra města. Nevýhoda, že na tuto trasu nenavazuje silnice II/312 ve směru na Pastviny, Mladkov a Králíky, je řešena v rámci širších dopravních vazeb (viz. ÚP VÚC Pardubického kraje) a to přeložením trasy silnice I/11 od obce Bredůvka na Mladkov, Lichkov a Králíky. V dnešní trase silnice II/312 by tak v podstatě zůstala pouze rekreační a místní radiální doprava. Realizaci přeložky I/11 bude předcházet podrobná akustická studie s návrhem protihlukových opatření. silnice II/310 (Pěčín – Žamberk - Letohrad) – její vedení lze rozdělit na dva rozdílné úseky. Úsek severně od Žamberka plní především funkci přístupové komunikace do prostoru Rokytnice nad Orlicí a prostoru Orlických hor. Tento úsek se v území neuplatňuje a je připojen na silnici I/11 na území obce Helvíkovice téměř za hranicí řešeného území a nepředpokládají se u něho žádné změny jeho stávajícího vedení. Vedení silnice jižním směrem na Letohrad umožňuje nejen dopravní vazby mezi oběmi městy, ale i dopravní vazby od Letohradu ve směru na Hradec Králové. V současné době je v realizaci jeho přeložka vedená od ulice Čs.armády západně od kostela, podél autobusového nádraží s vazbou na ulici Divišovu. Touto stavbou by měly eliminovány hlavní dopravní závady jejího současného vedení centrální částí města. Z hlediska územního plánu, vzhledem k již vydanému územnímu rozhodnutí je tento nový úsek považován již za současný stav. Přeložením silnice II/310 se umožní zrealizování pěší zóny (dopravně zklidněné komunikace) od gymnázia po náměstí. silnice II/312 (Choceň - Žamberk – Mladkov) – má opět rozdílný charakter v jejím východním a západním vedením. Východní úsek zasahuje do území pouze okrajově a umožňuje dopravní vazby především do prostoru Pastvin a Mladkova, ale je i nejkratší trasou na Králíky, tedy i na hraniční přechod do Polska v Dolní Lipce. Západní úsek má dopravní význam především pro dopravní vazby na Ústí nad Orlicí a Choceň, tedy přes České Libchavy, kde se napojuje na silnici I/14. Současná dopravní závada v centrální části města a to její napojení na silnici I/11 budou v podstatě řešeny v současné době realizovanou přeložkou silnice II/310. Jinak zůstává tato silnice vedena v území v současné trase. 51


Tyto silnice tvoří základní komunikační systém města, na něj pak navazuje síť silnic III. třídy, které ho doplňují. Tyto mají především obslužný charakter a zpřístupňují jednotlivé části řešeného území. Jsou to silnice: Silnice III/31014 (Žamberk - Písečná) - je na území města vedena ulicí Nádražní a na východním okraji železniční stanice přechází úrovňovým přejezdem železniční trať. Tato komunikace zůstává v návrhu vedena v současné trase bez podstatných změn. Silnice III/31214 - je v současné době významnou komunikací propojující silnice II/312 a III/31014 podél železniční stanice. Tato bude plně využita pro vedení jižního obchvatu silnice I/11. Silnice III/31911 (Žamberk – Kunvald) – umožňuje dopravní vazby severním směrem na Kunvald a z hlediska města je významnou komunikací umožňující napojení pravobřežní zástavby. Tato zůstává v návrhu vedena ve své současné trase. Silnice III/31218 (Žamberk – Klášterec nad Orlicí) – se severovýchodně odpojuje od silnice III/31911 a umožňuje dopravní vazby do prostoru Klášterce nad Orlicí. Tato opět zůstává v území vedena beze změn. Celkově lze hodnotit vedení silnic II. a III.třídy jako odpovídající jejich dopravnímu významu, z něhož vyplývají jejich současné parametry. I když vedení některých úseků silnic zůstává i v návrhu vedeno ve stávajících trasách, je nutné uvažovat o postupných úpravách jejich šířkového uspořádání. U silnice I/11 se tak předpokládá cílová kategorie S 9,5/70 stejně tak i u silnice II/310 v úseku Žamberk – Letohrad. Ostatní úseky silnic II. třídy jsou uvažovány v kategorii S 7,5/60, a to dle „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030“. U ostatních silnic III. tříd lze vzhledem k jejich nižšímu dopravnímu zatížení považovat za dostačující kategorii S 6,5/50. Na tyto silnice přímo navazují místní komunikace, které mimo zastavěné území města zpřístupňující odlehlejší lokality či samoty. Tyto komunikace, které jsou ve svém šířkovém uspořádání většinou jednopruhové je vhodné doplnit o výhybny dle místních podmínek. Komunikační síť města Základní komunikační síť města je a bude vždy tvořena vedením silnic zařazených do silniční sítě. V případě přeložení silnice I/11 do polohy jižní objízdné trasy zůstane její současné vedení součástí základního komunikačního systému - bude pouze převedena do silnic II. třídy. Navazující síť místních komunikací je závislá na tomto nadřazeném systému. Stávající vedení místních komunikací lze považovat za stabilizované a jejich případné změny jsou především vyvolány změnami ve vedení nadřazené komunikační sítě. V tomto případě je zásadní změnou převedení současné trasy silnice II/310 do nové trasy. To umožní dopravní zklidnění komunikací v centrální části města zejména úseku ulice Nádražní od gymnázia po náměstí (pěší zóna). Nově navrhované obslužné komunikace téměř vždy souvisejí s navrhovaným rozvojem jednotlivých lokalit. Další pak doplňují současný systém o chybějící či žádoucí propojení jednotlivých lokalit zástavby tak, aby došlo k rovnoměrnějšímu rozložení místní dopravní zátěže. S tím souvisí propojení ulice Orlické do ulice Pod Skalami novým objektem přes Divokou Orlici a nové připojení ulice Pod Skalami na dnešní silnici I/11 (ulice Čs. armády). Dalším z těchto záměrů je propojení ulice Za Kopečkem do ulice Na Drahách, které po severním okraji města vzájemně propojuje rozvojové lokality obytné zástavby a přímé propojení ulice Školské na dnešní silnici II/312 v jižní části města. To by však mělo být realizováno až následně po realizaci I. etapy jižní objízdné trasy města, a to z důvodu možného využívání tohoto propojení i těžkou dopravou, která je zde nežádoucí. Šířkové uspořádání musí vycházet z místních podmínek s ohledem na jejich funkci a dopravní význam.

52


Hromadná doprava Hromadná doprava bude i nadále zajišťována především autobusovou dopravou. Poloha autobusového nádraží s velmi výhodnou polohou v centru města je stabilizována. S navrhovaným dopravním a zejména s již téměř realizovanou přeložkou v centrální části města souvisí přemístění zastávky z ulice Nádražní. Situování ostatních zastávek v podstatě odpovídá současným potřebám. Doprava v klidu Současný stav řešení problematiky odstavných stání vyplývá z druhu zástavby. Zatímco u individuální bytové zástavby jsou nároky na tyto stání pokrývány většinou v rámci vlastních objektů či pozemků, pro potřeby ostatní zástavby jsou tyto potřeby řešeny jednak lokalitami řadových garáží a dále především stáními na terénu v odstavných pruzích obslužných místních komunikací či na plochách, které na tyto komunikace navazují. U veškeré nové obytné zástavby musí být tyto potřeby řešeny v rámci navrhovaných ploch zástavby. U stávající zástavby není možné deficit odstavných stání řešit další výstavbou řadových garáží, které by navíc bylo nutné situovat, vzhledem k zastavěnosti území, mimo odpovídající docházkové vzdálenosti. To by mělo za následek neúměrné zvýšení nároků na parkovací stání v přímém dosahu těchto objektů. V těchto garážích by pak byla odstavována vozidla téměř pouze v případě dlouhodobějšího odstavení. Pro každodenní potřebu by nebyly využívány. Tyto potřeby je nutné řešit podrobněji pro jednotlivé lokality a to především zkapacitněním stávajících ploch, případně v rámci navrhovaných objektů vybavenosti. Parkovací nároky jednotlivých provozoven a objektů vybavenosti je nutné řešit v rámci vlastních ploch. Pro centrální část města je nezbytné zachovat parkovací možnosti v prostoru náměstí zejména pro krátkodobé parkování. Zařízení automobilové dopravy Mezi tyto zařízení patří především čerpací stanice pohonných hmot. V současné době se nachází v řešeném území čerpací stanice umístěná na příjezdu silnice I/11 do města ze směru od Hradce Králové a dále v průmyslové části v ulici Zemědělské. Nejbližší další jsou pak při silnici I/11 v Helvíkovicích a u Šedivce. Z tohoto pohledu se jejich rozmístění jeví postačující. Jejich případné další situování bude vždy vázané na základní komunikační systém. Pěší a cyklistická doprava Územím je vedena řada pěších turistických cest Tyto propojují jednotlivé turistické atraktivity s vazbou na širší území, což je především údolí řeky Divoké Orlice a dále směrem severním do prostoru Orlických hor. Turistická atraktivita širšího území dává předpoklady i pro vedení cyklistických tras. Z nich jsou v území vyznačeny trasy č.18 (Českomoravská trasa) vedená od Klášterce nad Orlicí v trase silnice III/31218 po Žamberk a dále v trase silnice III/31014 na Písečné a dále směrem na České Libchavy a Choceň, č.4070 vedená od Žamberka po silnici III/31911 na Kunvald, č.4073 vedená od Pastvin podél toku Divoké Orlice přes Žamberk dále na Helvíkovice a Litice nad Orlicí, č.4074 vedená od Letohradu kolem Lukavice a pokračující v trase silnice II/310 do Žamberka, odtud pokračuje severním směrem přes osadu Polsko na Kunvald a č.4076, která zasahuje do území pouze okrajově a je vedena po severní okraji území ve směru Rokytnice v Orlických horách – Klášterec nad Orlicí. Kromě těchto tras, které jsou vedeny po stávajících silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích, jsou pro místní potřeby využívány i účelové komunikace vedoucí přes Zámecký park. Z nově navrhovaných je to pak plánovaná trasa cyklostezky Žamberk – Letohrad v jižní části města.

53


Turistická atraktivita širšího území dává předpoklady pro další rozvoj pěších turistických cest. Stejně tak i pro vedení cyklistických tras, u nichž by měla být zvýšena jejich kvalita zejména eliminováním společného vedení se silniční dopravou po více dopravně zatížených komunikacích. Ostatní druhy dopravy Z ostatních druhů dopravy je zde zastoupena železniční doprava jednokolejnou železniční tratí č. 021 Týniště nad Orlicí – Letohrad se železniční stanicí Žamberk umístěnou v odlehlé jižní části města, avšak převážně mimo jeho správní území. Křížení železniční tratě s komunikacemi je pouze úrovňové. Dále je zde zastoupena letecká doprava a to situováním veřejného vnitrostátního letiště na jihozápadním okraji území. Letiště má vyhlášena ochranná pásma vzletových a přibližovacích prostorů. V centrální části města ve vazbě na současné plochy zdravotnictví je navrhováno umístění heliportu pro potřeby integrovaného záchranného systému. U ostatních druhů dopravy se nepředpokládají žádné záměry vyžadující další územní nároky a je možné je považovat za stabilizované. Negativní dopady na životní prostředí I přesto, že řešené území neleží na významnější trase dálkové tranzitní dopravy a ani současné intenzity dopravy na vnějších úsecích silniční sítě nevykazují vyšších hodnot, je pro zlepšení životního prostředí zásadní návrh přeložky silnice I/11 do polohy jižního objezdu města. Tato stavba zásadním způsobem pozitivně ovlivní současnou kumulaci intenzit dopravy v centru města včetně výrazného snížení zatížení stávajících radiál základního komunikačního systému města.

54


1.B.7.2. OBČANSKÉ VYBAVENÍ PŘEHLED KONKRÉTNÍCH ZAŘÍZENÍ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ:

SPRÁVA A ŘÍZENÍ • Městský úřad v Žamberku • Pověřený úřad v Žamberku • Úřad s rozšířenou působností v Žamberku • Pošta v Žamberku • Matrika v Žamberku • Finanční úřad v Žamberku • Stavební úřad v Žamberku • Hasičská zbrojnice v Žamberku OBCHOD • K obchodům, které se zabývají prodejem potravin a potravinářských výrobků v Žamberku patří: 5 prodejen se smíšeným zbožím, 7 prodejen zabývajících se řeznictvím a uzenářstvím, 2 cukrárny a pekařství • K dalším obchodům s nabídkou nepotravinářských druhů zboží patří: zahradnické centrum, 3 květinářství, 2 zlatnictví a klenotnictví, 10 prodejen textilu, trafika, 2 knihkupectví, oční optika, drogerie, prodejna skla a porcelánu, prodejna kožené galanterie a drobných doplňků, lékárna, prodejna jízdních kol, prodejna sportovních potřeb, 2 prodejny textilní galanterie a metráže, 4 prodejny aut a doplňků, prodejna softwaru, obchod s použitým zbožím, prodejna se zvířaty určenými pro zájmové chovy, prodejna s chovatelskými potřebami, prodejna s nenahranými a nahranými nosiči, prodejna elektroniky

SLUŽBY • Benzínové stanice v Žamberku (AGRO, Benzina, Olbena) • Ke službám poskytovaným v Žamberku patří: mandlování prádla, solárium, 2 půjčovny oděvů, 2 autoškoly, vyučování cizích jazyků, provoz sauny, 2 ateliery s fotografickými službami, 3 firmy provozující pohřebnictví, 6 křejčovských salonů, 2 salony – pedikura a manikura, 9 salonů – kosmetika, 18 salonů – kadeřnictví a holičství • K dalším službám patří: leasingové služby (2 firmy), montáž plynového zařízení na LPG k pohonu motorových vozidel, pořizování videozáznamů, vnitrostátní zasilatelství, zprostředkování dopravy, psychologické poradenství a diagnostika, provádění speciálních nátěrů a potahů, ostraha osob a majetku, pokrývačství, malířsko-natěračské práce, mezinárodní zasilatelství, konstrukční práce, opravy a údržba jízdních kol, lakýrnické práce, zastavárenská a realitní činnost, projektování elektrických zařízení, taxislužba, inzertní služba, hodinářství (3 firmy), lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti, sklenářství, opravy karoserií (7 firem), nakládání s odpady i nebezpečnými (3 firmy), zednictví (3 firmy), silniční motorová nákladní doprava (5 firem), pronájem motorových vozidel a vleků (4 firmy), vodoinstalatérství a topenářství (6 firem), 55


opravy pracovních strojů, poradenské služby, služby ve stavebnictví (18 firem), reklamní a propagační činnost (10 firem), poskytování telekomunikačních služeb (2 firmy), zeměměřičské činnosti, účetní poradenství (8 firem), administrativní práce – kopírování (4 firmy), příprava a vypracování technických návrhů, opravy elektrických zařízení (10 firem), cestovní agentura (7 firem), opravy silničních motorových vozidel (24 firem), zámečnictví (18 firem), klempířství (3 firmy)

FINANČNÍ SLUŽBY • Česká spořitelna – pobočka, směnárna, bankomat Žamberk • Komerční banka – pobočka, směnárna, bankomat Žamberk • GE Capital bank Žamberk • ČSOB Žamberk • Směnárna Ing. Friml Žamberk • Česká pojišťovna Žamberk • Pojišťovna Kooperativa Žamberk • Pojišťovna Allianz Žamberk • Všeobecná zdravotní pojišťovna Žamberk • Hasičská vzájemná pojišťovna Žamberk ŠKOLSTVÍ • Mateřské školy v Žamberku:

- Mateřská škola Sluníčko (kapacita 100 žáků) - Mateřská škola Čtyřlístek (kapacita 100 žáků)

• Základní školy v Žamberku:

- Základní škola Nádražní 743 - 1. - 9. ročník - Základní škola 28. října 581 - 1. - 9. ročník

• Speciální škola v Žamberku - tvoří ji celkem čtyři součásti: zvláštní škola (kapacita 100 žáků), pomocná škola (kapacita 15 žáků), přípravný stupeň (kapacita 10 žáků) a školní družina (kapacita 25 žáků) • Střední a učňovské školy v Žamberku: - Gymnázium - Střední odborné učiliště obchodu, řemesel a služeb - Odborné učiliště a praktická škola - studenti ze Žamberka navštěvují střední školy také v dalších městech: např.: v Rychnově nad Kněžnou, Letohradě a Ústí nad Orlicí • Vyšší školy a vysoké školy – studenti dojíždějí do škol po celém kraji, i mimo něj • Základní umělecká škola Petra Ebena v Žamberku literárně-dramatický atd.

- kroužky: hudební, taneční,

• Dům dětí a mládeže ANIMO – 60 zájmových útvarů, prázdninová činnost (letní, příměstské a zimní tábory pro děti a mládež)

ZDRAVOTNICTVÍ 56


• Poliklinika Žamberk – zde mají sídlo tato odborná lékařská pracoviště: rychlá záchranná služba (RZP) a dopravně zdravotnická služba, lékařská služba první pomoci, zubní pohotovost, praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, interní oddělení a diabetologie, imunologie a alergologie, kožní, ortopedie, gynekologie, revmatologie, RTG, oční neurologie, urologie, ORL, psychiatrie, psychologie, chirurgie, zubní oddělení • Zařízení nemocničního typu – ALBERTINUM Žamberk (Odborný léčebný ústav) zde je lékařská péče poskytována na odděleních: plicní, psychiatrické, léčebna pro dlouhodobě nemocné, a také v ambulancích: plicní s kalmetizací, psychiatrická, praktický lékař, k dispozici jsou také laboratoře: mikrobiologickám (mykobakteriologická, parazitologická), biochemická, hematologická, cytologická a RTG • Akutní péče - poskytována v Nemocnici v Ústí nad Orlicí • Letecká záchranná služba – Hradec Králové • Lékárny v Žamberku (Lékárna Laura, Lékárna U Zlaté koruny) SOCIÁLNÍ PÉČE • Domov – penzion pro důchodce a sociální služby Žamberk, součástí tohoto domu je i Dům s pečovatelskou službou • Klub důchodců • Pečovatelská a ošetřovatelská služba působí při Poliklinice v Žamberku • Pro starší občany je zajišťován rozvoz obědů KULTURA • Městská knihovna Žamberk • Městské muzeum Žamberk • Informační centrum Orlicko Žamberk • Zámek s přilehlým parkem v Žamberku (nyní zde sídlí České vinařské závody Praha a Střední odborné učiliště obchodu, řemesel a služeb • Tyršova rozhledna na Kapelském vrchu v Žamberku • Divišovo divadlo v Žamberku – spravuje je Městský kulturní podnik FIDIKO, který zde pořádá také filmová a divadelní přestavení a koncerty • Rodný domek Prokopa Diviše v Žamberku • Kostel Sv. Václava s areálem (součástí areálu je i Kostnice Panny Marie Bolestné) s pravidelnými bohoslužbami – Římskokatolická církev, jsou zde pořádány i koncerty • Židovský hřbitov SPOLKOVÁ ČINNOST • Spolková činnost je ve městě zastoupena spolky včelařů, zahrádkářů, působí zde i ochotníci, Rodinné centrum POHODA a JUNÁK – svaz skautů a skautek ČR

57


UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ • Autocamping Pod Černým lesem, Žamberk • Bufet ARMA, kasárna Žamberk • Bufet Rondo, Žamberk • Bufet Florenc, Žamberk • Bar a bistro ABC, Žamberk • Bistro EDEN, Žamberk • Snack bar ASTRA, Žamberk • Chalupa Novotná – Betlém Žamberk • Chata č. 5 Polsko, Žamberk • Chata Orlík, Žamberk • Hotel AMK V Kotli, Žamberk – ubytování a stravování • Hotel Panský dům, Žamberk • Penzion Country Club, Žamberk – ubytování a stravování • Penzion Baltazar, Žamberk • Penzion Kubíček, Žamberk • Penzion Baccara, Žamberk – ubytování a stravování • Penzion Bes,t Žamberk • Penzion JK Royal, Žamberk • Penzion Hana, Žamberk • Penzion Rio, Žamberk • Restaurace a penzion Babeta, Žamberk • Ubytovna Orlana, Žamberk • Možnost ubytování v soukromí v Žamberku • Restaurace „U Králů“, Žamberk • Restaurace Na Jatkách, Žamberk • Divadelní restaurace, Žamberk • Restaurace Pod Lipami, Žamberk • Vinná jizba „Fořtovna“, Žamberk • Restaurace Jamaica, Žamberk • Restaurace U Matýska, Žamberk • Restaurace Rubín, Žamberk • Hostinec U Jelena, Žamberk • Cukrárna Věra Valachová, Žamberk • Cukrárna U Zlatého beránka, Žamberk • Kavárna, Žamberk • Pivnice U Divadla, Žamberk 58


• Pivnice U Vavříčků, Žamberk • Pivnice Na Kopečku, Žamberk • Pivnice Kameničná, Žamberk • Minipivovar U Kance, Žamberk • Ubytování v soukromí: Štěpánek, Bartošová, Ballová, Chvátilová a Jánová INDIVIDUÁLNÍ REKREACE (IR) • Objekty IR – 53 chat TĚLOVÝCHOVA A SPORT • Sportovní a rekreační areál Pod Černým lesem v Žamberku (městské koupaliště, autocamp, minigolf, dětské hřiště, tenisový areál, fotbalové hřiště – tráva a škvára) • Sokolovna s areálem: volejbalové a nohejbalové kurty, zimní stadion • Sportovní letiště AEROCLUB Návrh: Koncepce řešení ÚPM vytváří na základě zhodnocení současného stavu a v souladu se schváleným Zadáním územní předpoklady pro další rozvoj občanského vybavení. Vymezené plochy zastavitelného území jsou navrženy především pro správu a řízení, obchod, veřejné stravování, školství, kulturu, sociální péči a nevýrobní služby s doprovodným vybavením.

59


1.B.7.3. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Město Žamberk je v současné době zásobováno vodou prostřednictvím veřejné vodovodní sítě - skupinového vodovodu Žamberk – Lukavice – Dlouhoňovice v majetku Vodovodů a kanalizací v. o. s. Žamberk. Jeho provozovatelem je VENCL – SERVIS Vodovody a kanalizace s.r.o. Žamberk.

Stávající vodovod zásobuje: Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel Žamberk Lukavice Dlouhoňovice Celkem

rekreantů

5 209 1 030

50 20

762

20

7 002

+

90

=

7 092 osob

Vodovod byl uveden do provozu v letech 1972 – 1975. Vodovod je zásobovaný pitnou vodou z vrtu SK – 23 A Panská Dolina a vrtu V – 4, odkud je voda čerpána do vodojemů Žamberk Rozálka I., II. a III. Vodovod je u ZEZ SILKO s.r.o. Žamberk propojen se skupinovým vodovodem Líšnice – Pastviny, provozovatel VaK Jablonné nad Orlicí a.s. V případě potřeby se vodovody vzájemně posilují. Z vrtu SK 23 A Panská Dolina vede litinové potrubí DN 100 do vodojemu Kunvald, provozovatel VaK Jablonné nad Orlicí a.s. V období sucha je možno gravitační zdroje v Kunvaldu dotovat z vrtu SK – 23 A Panská Dolina přes akumulační jímku ve vrtu SK – 23 T do vodojemu na Felcmanově kopci.

Zdroj vody - Současný stav Zdrojem vody pro všechny jímací objekty vodovodu Žamberk je zvodeň, jejímž kolektorem jsou pískovce a prachovce spodnoturonského stáří. Jedná se o zvodeň, která má v hydrogeologickém rajónu 426 Kyšperská synklinála největší plošný rozsah a největší vodárenský význam.

Popis jímacích objektů Zdroj vody je jímán vrty V – 4 a SK – 23 A Panská Dolina. Nachází se zde záložní vrt V3 Polsko (vydatnost 30 l/s), který byl do roku 1994 hlavním zdrojem vody pro Žamberk.

VRT V – 4 Tento vrt se nachází v prameništi „Pod Pivovarem“ v městské části Žamberka v údolní nivě Divoké Orlice. Jedná se o objekt o hloubce 102 m, vyhloubený v roce 1984. Vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 377/324 mm s perforovaným úsekem v oboru spodnoturonské zvodně v hloubkovém intervalu 42 – 95 m. Hladina podzemní vody je napjatá, s negativní výtlačnou úrovní cca 3 – 4 m pod terén. 60


VRT SK – 23 A Tento vrt se nachází v údolní nivě Rokytenky mezi Žamberkem a Kunvaldem. Vyhlouben byl v roce 1984, hloubka vrtu je 68 m a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 630/324 mm s perforovaným úsekem v oboru spodnoturonské zvodně v hloubkovém intervalu 40,5 – 68 m. Hladina podzemní vody je napjatá, s negativní výtlačnou úrovní několik metrů pod terénem.

Vrt SK – 23 T Tento vrt se nachází v blízkosti výše popisovaného vrtu SK - 23 A a byl vyhlouben v roce 1983. Jeho hloubka je 110 m, vystrojen je ocelovou zárubní průměr 191 mm do hloubky 35 m a ocelovou zárubnicí průměr 89 m od 32 m do 110 m s perforací v úseku 36 – 106 m. Jímá spodnoturonskou a cenomanskou zvodeň. Hladina podzemní vody má stejný charakter jako ve vrtu SK – 23 A.

Vrt V – 3 Tento vrt byl vyhlouben v roce 1964 v prostoru osady Polsko z důvodu zajištění rezervního odběru podzemní vody pro zásobování města Žamberk. Hluboký je 151,7 m a vystrojen je ocelovými zárubnicemi průměr 377/273 mm a dřevěnými zárubnicemi průměr 253 mm. Otevřený úsek se střídajícími se plnými a perforovanými zárubnicemi se nachází v hloubce 25 – 147 m. Hladina podzemní vody je napjatá, s negativní výtlačnou úrovní 1,5 až 2 m pod terénem. Vydatnost jímacích objektů VRT V – 4 Využitelná vydatnost vrtu byla stanovena na 30 l/s při snížení hladiny vody na stav 17 m pod terén.

Vrt SK – 23 A Využitelná vydatnost vrtu byla stanovena na 45 l/s při snížení hladiny vody na stav 14 m pod terén.

Vrt SK – 23 T Využitelná vydatnost vrtu byla stanovena na 1 l/s.

VRT V – 3 Využitelná vydatnost vrtu byla stanovena na 28,5 l/s při doporučeném snížení hladiny vody na stav 13,5 m pod terén.

61


Jakost vody Vrt V – 4 Z chemického hlediska se jedná o podzemní vody neutrální až mírně alkalické reakce (pH okolo 7,6), středně tvrdou, HCO3 –Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 350 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: Z hlediska fyzikálně – chemických rozborů provedených v letech 1990 –2000 je kvalita vody po fyzikálně – chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem z hlediska Vyhlášky č. 376/2000 Sb. je zvýšena koncentrace trichlorethenu (dále jen TCE). Hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají rostoucí trend, průměrná hodnota za období 1990 – 2000 činí 37 mS/m, nárůst za období 1994 – 2000 činí cca 6mS/m. Koncentrace dusičnanů jsou zvýšené a v posledních letech se pohybují mezi 23 – 33 mg/l. Průměrná hodnota za období 1990 – 2000 činí 25 mg/l, trend je mírně rostoucí; Koncentrace trichlorethenu jsou značně závislé na odběru vody z vrtu V – 4, respektive na míře exploatace celého jímacího území Žamberk. Pohybují se převážně do 5 µg/l, v případě navýšení odběru však v souvislosti s intenzivnějším přisávání kontaminace z antropogenních ohnisek znečištění vzrůstá koncentrace na 9 µg/l. Dočasně zvýšená koncentrace polychlorovaných bifenylů (63ng/l) pravděpodobně není závažná, vzhledem k dlouhodobému průměru koncentrace pod limitní hodnotou 50 ng/l. Ostatní specifické organické látky a těžké kovy jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami ČSN 75 7111 Pitná voda. Celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, objemová aktivita radonu se pohybuje v oblasti cca 30 – 75% indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu. 222

Z hlediska biologického a mikrobiologického vykazuje voda občasnou závadnost v ukazatelích koliformní bakterie, mezofilní bakterie a živé organismy. Celkově je jímaná voda hodnocena jako vyhovující dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu ČSN 75 7214 Surová voda pro úpravu na pitnou vodu, zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A. VRT SK – 23 A A VRT SK – 23 T Z chemického hlediska se jedná o podzemní vody neutrální až mírně alkalické reakce (pH okolo 7,6), středně tvrdou, HCO3 – Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 340 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: Z hlediska fyzikálně – chemických rozborů provedených v letech 1990–2000 je kvalita vody po fyzikálně – chemické stránce dlouhodobě stabilní. Hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají rostoucí trend a pohybují se mezi 34 – 41 mS/m, průměrná hodnota za období 1990 – 2000 činí 37 mS/m. Koncentrace dusičnanů jsou vyrovnané, se stálým trendem a pohybují se dlouhodobě mezi 28 – 31 mg/l. Průměrná hodnota za období 1990 – 2000 činí 29,4 mg/l. 62


Koncentrace trichlorethenu jsou poměrně vyrovnané a pohybují se převážně do 2µg/l. Průměrná hodnota za období 1990 – 2000 činí 1,3 µg /l, trend je stálý. Ostatní specifické organické látky a těžké kovy jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami ČSN 75 7111 Pitná voda. Celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, objemová aktivita radonu222 se pohybuje v oblasti 50% indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu. Z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou závadnost v ukazatelích enterokoky, koliformní bakterie a živé organismy. Celkově je jímaná voda hodnocena jako vyhovující dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu ČSN 75 7214 Surová voda pro úpravu na pitnou vodu, zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A. VRT V – 3 Z chemického hlediska se jedná o podzemní vody neutrální reakce (pH okolo 7), dosti tvrdou, HCO3 –Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 410 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: Z hlediska fyzikálně – chemických rozborů provedených v letech 1990 –2000 je kvalita vody po fyzikálně – chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem z hlediska Vyhlášky MZdr. 376/2000 Sb., popř. normy pro pitnou vody (ČSN 75 7111) je zvýšena koncentrace trichlorethenu. Koncentrace dusičnanů se pohybují mezi 26 – 33 mg/l. Průměrná hodnota za období 1990 – 2000 činí 29,37 mg/l. Koncentrace trichlorethenu jsou značně závislé na míře exploatace vrtané studny V – 3, podobně jako v případě vrtané studny V – 4. V současné době, kdy není studna vodárensky využívána, se koncentrace TCE pohybují do 2µg/l, před rokem 1993, kdy se odběry pohybovaly okolo 30l/s, však koncentrace TCE přesahovaly dnešní platný limit 10 µg/l dle Vyhlášky č. 376/2000 Sb. Tento stav je způsoben intenzivnějším přisáváním kontaminace a antropogenních ohnisek znečištění v oblasti Žamberka a rizikovou konstrukcí a umístěním vrtu. Základní analýzy na specifické organické látky, těžké kovy a objemové aktivity α, β a radonu222 jsou příznivé. Z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou závadnost v ukazateli bezbarví bičíkovci. Celkově je jímaná voda hodnocena jako vyhovující dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů, rizikovým faktorem je však obsah trichlorethenu. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu ČSN 75 7214 Surová voda pro úpravu na pitnou vodu, zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A. Povolení k odběru a ochranná pásma VRT V – 4 Rozhodnutí:

Vod/1832/95/231-8/Fr-217 ze dne 6. 3. 1996 (vrt V4)

Množství:

3 32 l/s, 500 000 m /rok

Platnost:

31. 12. 2006 63


OP:

1. stupně

Platnost:

31.12. 2006

V závěru roku 2001 došlo k vydání nového rozhodnutí s těmito limity: Rozhodnutí: ŽP/6797/2001/231.8-G0/623 ze dne 20. 11. 2001 (vrt V4) 3

3

Množství:

30 l/s, 40 000 m /měsíc, 450 000 m /rok

Platnost:

31. 12. 2006

VRT SK – 23 A A VRT SK – 23 T Rozhodnutí:

Vod/458/94/231-8/Fr-424 ze dne 7. 11. 1994 (vrt SK – 23 A + SK – 23 T)

Množství:

15 + 1 l/s, max celkem 508 740 m3/rok

Platnost:

31. 12. 2004

OP:

1. stupně

Platnost:

31.12. 2009

V závěru roku 2001 došlo k vydání nového rozhodnutí s těmito limity: Rozhodnutí: ŽP/6797/2001/231.8-G0/623 ze dne 20. 11. 2001 (vrt SK – 23 A + SK – 23 T) Množství: 30 l/s, 10 000 m3/měsíc, 30 000 m3/rok Platnost: 31. 12. 2006 VRT V – 3 Rozhodnutí:

ŽP/5089/2001/231-8-Go/470 ze dne 3. 9. 2001 (vrt V3)

Množství:

101 l/s, 310 000 m /rok

Platnost:

31. 12. 2012

OP:

1. stupně

Platnost:

bez omezení

3

Doplňující údaje V roce 2001 byl dopracovány podkladové materiály ve věci ochranných pásem vodního zdroje a stanovení optimálního způsobu využívání hydrogeologické struktury v oblasti Žamberka. Zejména s ohledem na výskyt chlorovaných eténů v podzemní vodě byla navržena varianta zrovnoměrnění odběru podzemní vody (tzn. skupinového využití vrtů V-3, V-4 a SK–23A) s cílem snížit migraci polutantů ve využívané zvodni (viz výše uvedené odběry). Správní řízení ve věci stanovení ochranných pásem 2. stupně proběhlo v roce 2002. Úprava vody - Současný stav Voda je hygienicky zabezpečována dávkováním chlornanu sodného dávkovacími čerpadly DANFOS ve vodojemech.

64


Doprava vody - Současný stav Z vrtu V-4 je voda čerpána čerpadlem PCVOV 1207, Q = 32l/s, H = 90 m. Rezervní čerpadlo zde není. Do provozu uvedeno v roce 1984. Z vrtu SK-23 A je voda čerpána čerpadlem PCVOV 1207, Q = 32 l/s, H = 90 m. Rezervní čerpadlo zde není. Do provozu uvedeno v roce 1994.

Vodojemy - Současný stav Jsou zde vybudovány tři vzájemně propojené vodojemy, které se nacházejí na západním okraji Žamberka. Vodojem Rozálka I – Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 220 m3. Ve vodojemu probíhá chlorace dávkovacím zařízením DANFOS. VDJ byl uveden do provozu v roce 1926. Technický stav dobrý. Max hladina

471, 00 m.n.m.

Dno vodojemu

467, 00 m.n.m.

Vodojem Rozálka II – Jedná se o zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 x 650 m3. Ve vodojemu probíhá chlorace dávkovacím zařízením DANFOS. VDJ byl uveden do provozu v roce 1971. Technický stav dobrý. Max hladina

471, 00 m.n.m.

Dno vodojemu

467, 00 m.n.m.

Vodojem Rozálka III – Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 1000 m3. Ve vodojemu probíhá chlorace dávkovacím zařízením DANFOS. VDJ byl uveden do provozu v roce 1984. Technický stav dobrý. Max hladina

471, 00 m.n.m.

Dno vodojemu

467, 00 m.n.m.

Vodovodní síť - Současný stav Přívodní řady: -

ocel, PVC, litina DN 200 – 250, délka 3, 550 km, uvedeno do provozu v letech 1926, 1971, 1984

Rozvodné řady: -

litina, PVC DN 150, délka 11, 926 km, do provozu uvedeno v letech 1996 – 1999

-

litina, PVC DN 200, délka 5, 470 km, do provozu uvedeno v letech 1971 – 1995

-

litina DN 250, délka 1, 650 km, do provozu uvedeno v roce 1971

-

litina DN 40 – 60, délka 9, 648 km, do provozu uvedeno v letech 1926 – 1999

-

litina DN 80, délka 5, 170 km, do provozu uvedeno v letech 1926 – 1999

-

litina DN 100, délka 14, 394 km, do provozu uvedeno v letech 1926 – 1999

-

ocel + litina DN 125, délka 3, 190 km, do provozu uvedeno v letech 1926 65


Počet přípojek – 1728 ks, celkem 19 km. Celková délka vodovodní sítě Žamberk – Lukavice - Dlouhoňovice bez přípojek je 54,998 km.

Rozbor Zásobování vodou města Žamberk vyhovuje, lokální zdroje vody mají dostatečnou vydatnost. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího trubního materiálu se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou.

Návrh Zásobování vodou města Žamberk vyhovuje i pro navrhované rozšíření zástavby, lokální zdroje vody mají dostatečnou vydatnost.

66


KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V převážné části zastavěného území je vybudována jednotná stoková síť zakončená na ČOV I. a ČOV II. Část stok je vyústěna přímo do Divoké Orlice, část stok do Tiché Orlice, drobných vodotečí a údolních brázd. Majitelem kanalizace jsou Vodovody a kanalizace v.o.s. Žamberk, provozovatelem kanalizace je VENCL – SERVIS Vodovody a kanalizace s.r.o. Jedná se o jednotnou kanalizační síť, přivaděče k ČOV jsou nové, původní stoky jsou z části vyhovující, avšak v některých místech až problematické a mnohde nevyhovující. V některých případech je dokumentace nedostupná. Jednotná kanalizace je svedena k ČOV I a II., dvě stoky jsou bez čištění. V roce 2001 bylo provedeno přečerpávání na ČOV I. Kanalizace města Žamberk je propojena na systém RADOM. Čerpací stanice U polikliniky – jsou zde instalována dvě čerpadla, Q = 20 l/s, H = 60 m, v provozu od roku 1984 Povolení k vypouštění odpadních vod: ŽP/3276/2000/231.8-Go/219 ze dne 11. 4. 2000 Platnost: 31. 12. 2004 Dotčená vodoteč: Lukavice, 1-02-01-024 Počet výustí:

1 (ul. 28. října)

Povolené množství: 1, 2 l/s, 12 600 m3/rok Povolená kvalita:

BSK5 = 60 mg/l, NL = 70 mg/l, CHSKCr = 180 mg/l, N-NH4+ = 40 mg/l

Čerpací stanice Dlouhoňovice – je zde instalováno jedno čerpadlo, Q = 7 l/s, H = 20 m, v provozu od roku 1999 Povolení k vypouštění odpadních vod: ŽP/3276/2000/231.8-Go/219 ze dne 11. 4. 2000 Platnost: 31. 12. 2004 Dotčená vodoteč: Divoká Orlice, 1-02-01-026 Počet výustí: 1 (ul. ČSA) Povolené množství: 1, 0 l/s, 8 200 m3/rok Povolená kvalita: BSK5 = 30 mg/l, NL = 30 mg/l, CHSKCr = 120 mg/l, N-NH4+ = 20 mg/l Kanalizační stoky – Žamberk – Dlouhoňovice: Výtlačný řad z ČS U polikliniky – ul. Nádražní – křižovatka Školská/Raisova, PVC potrubí 160 mm, délka 0, 6 km, v provozu od roku 1984 Gravitační řady: -

beton DN 300, délka 4, 140 km

-


-


-


-

beton DN 800, délka 1, 820 km 67


-


-


-

kamenina DN 300, délka 2, 860 km

-


-


-

kamenina DN600, délka 0, 130 km Počet přípojek celkem: 940 ks, celková délka je 4 km.

Celková délka kanalizační sítě bez přípojek v Žamberku a Dlouhoňovicích je 16,906 km. Délka kanalizace v Dlouhoňovicích je 1,286 km, v Žamberku je to 15,620 km. Na kanalizaci v Žamberku a Dlouhoňovicích je napojeno celkem 3 570 obyvatel (v Žamberku je to 3345 trvale bydlících obyvatel a v Dlouhoňovicích je to 225 trvale bydlících obyvatel).

Čištění odpadních vod - Současný stav V Žamberku jsou vybudovány dvě centrální ČOV (napojeno je 152 trvale bydlících obyvatel Dlouhoňovic a 3254 trvale bydlících obyvatel Žamberka). V případě potřeby se odpadní voda odčerpává z ČOV II. Nachází se zde 624 ks septiků (napojeno cca 2906 trvale bydlících obyvatel a 40 rekreantů) a 85 ks bezodtokových jímek (napojeno 0 trvale bydlících obyvatel a 701 rekreantů). Technický stav septiků je různý, některé jsou nevyhovující, netěsné. Odpady ze septiků jsou svedeny do kanalizace.

ČOV I Žamberk Charakteristika:

mechanicko-biologická ČOV

Počet připojených obyvatel:

956

Vlastník:

Vodovody a kanalizace v.o.s. Žamberk

Provozovatel:

VENCL – SERVIS VaK s.r.o.

Uvedení do provozu:

1984

Odkanalizované lokality: Druh kanalizace:

Žamberk, částečně Dlouhoňovice jednotná

Dotčený recipient:

Horecký potok, 1-02-01-029

Technický popis ČOV Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV kombiblok s primární sedimentací. ČOV se skládá z hrubého předčištění. česle, lapáku písku, usazování nádrže. Biologický stupeň tvoří aktivační nádrž a vertikální dosazovací nádrže. Kalovou koncovku tvoří uskladňovací nádrž a čerpací stanice kalů. ČOV využívá ze své kapacity cca 1/3 (2 ze 6 aktivací).

68


Likvidace produktů ČOV Kal:

3

v zemědělství, 1 650 m /rok

Základní data ČOV Povolení k vypouštění odpadních vod: ŽP/3276/2000/231.8-Go/219 ze dne 11. 2. 2000 Platnost povolení k vypouštění odpadních vod:

31. 12. 2004

ČOV II Žamberk Charakteristika:

mechanicko-biologická ČOV

Počet připojených obyvatel: 2 450 Vlastník: Vodovody a kanalizace v.o.s. Žamberk Provozovatel: VENCL – SERVIS VaK s.r.o. Uvedení do provozu:

1998

Odkanalizované lokality:

Žamberk, částečně Dlouhoňovice

Druh kanalizace:

jednotná

Dotčený recipient:

Divoká Orlice, 1-02-01-026

Technický popis ČOV Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s oběhovou aktivací a denitrifikací. ČOV se skládá ze vstupní ČS, rotačního síta, vírového lapáku písku, dešťové zdrže, anoxického selektoru, aktivační nádrže, hlub. dosazovací nádrže, ČS kalu, dekantační nádrže, uskladňovací nádrže kalu a kalolisu. Likvidace produktů ČOV Kal: v zemědělství, 2 052 m3/rok Základní data ČOV Povolení k vypouštění odpadních vod:

ŽP/8774/99/231.8-Go/25 ze dne 12. 1. 2000

Platnost povolení k vypouštění odpadních vod:

31. 12. 2006

Povolení k uvedení ČOV do trvalého provozu: ŽP/7535/99/231.8-Go/557 Zhodnocení Odkanalizování obce je řešeno k vypouštění částo odpadních vod přímo

vcelku

vyhovujícím

způsobem,

vzhledem

Lze uvažovat o napojení větší části obce Dlouhoňovice, po vybudování splaškové kanalizace v obci Dlouhoňovice. Tímto systémem bude napojeno dalších cca 460 EO + 130 EO průmysl ČOV Žamberk. Návrh Čištění odpadních vod z města Žamberk vyhovuje i pro navrhované rozšíření zástavby, stávající čistírny odpadních vod mají dostatečnou kapacitu.

69


VODNÍ TOKY A PLOCHY Řešené území se nachází v základním povodí Divoké Orlice (1 – 02 – 01). Horní (severní) partie území odvodňuje říčka Rokytenka. Jižní část území leží v povodí Tiché Orlice a je odvodňována Lukavickým a Záhořským potokem. Divoká Orlice je významný vodní tok. Číslo hydrologického pořadí 2

Divoká Orlice Labe

1 – 02 – 01 - 014,

plocha povodí

3,790 km , ve správě Povodí

Divoká Orlice Labe

1 – 02 – 01 - 016,

plocha povodí

2 2,176 km , ve správě Povodí

Divoká Orlice Labe

1 – 02 – 01 - 026,

plocha povodí

1,549 km2, ve správě Povodí

Divoká Orlice Labe

1 – 02 – 01 - 028,

plocha povodí


Lukavický potok Labe a ZVHS

1 – 02 – 02 - 024,

plocha povodí 14,453km2, ve správě Povodí

Rokytenka Labe

1 – 02 – 01 - 025,

plocha povodí


Divoká Orlice má v profilu pod Rokytenkou průměrný roční průtok 4,93 m3.s-1. Koryto Divoké Orlice je v zastavěném území města Žamberka upraveno roku 1914 (patka, dlažka a do půl svahu drnování). Tato úprava je navržena na průtok cca 174 m3.s-1, tj. asi na Q50. V zastavěném území by mělo být koryto takovéhoto vodního toku dimenzováno na Q100. Od katastrální hranice s obcí Líšnice ke koupališti a potom od mostu do Betléma ke katastrální hranici s obcí Helvíkovice má řeka přirozené koryto s kapacitou asi Q20. Je zřejmé, že při větším průtoku dochází k rozlití řeky. Záplavové území řeky Divoká Orlice bylo stanoveno rozhodnutím Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. OŽPZ/9626/04/VT ze dne 1. 6. 2004. Záplavové území Rokytenky bylo stanoveno rozhodnutím Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje č.j. 13676-4/2006/OŽPZ/Vt ze dne 29. 5. 2006.

Vodní nádrže Do řešeného území zasahuje zátopa VN Záchlumí a VN Sopotnice. Na základě přehodnocení seznamu všech nádrží jsou nádrže zařazeny mezi evidované lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (bez územního hájení).

Zhodnocení Pro návrhové období se případné další úpravy koryta musí řídit navrhovaným přepočtem odtokových poměrů a přepočtem kapacity koryta. Další úpravy vodních toků mimo zastavěné území je možné doporučit zejména vegetativními způsoby. 70


Snížení povrchového odtoku je třeba posuzovat při provádění komplexních pozemkových úprav a v rámci doplnění systému ÚSES kombinovanými s retenčními zdržemi. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovat po obou stranách toků nezastavěný manipulační pruh o šířce 6 m od břehové hrany (v případě významného vodního toku Divoká Orlice a Rokytenka 8 m).

71


1.B.7.4. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ, TELEKOMUNIKACE

ELEKTROROZVODY Provozovatel el. sítě:

ČEZ, a.s., Distribuce, Praha

SOUČASNÝ STAV ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ Město Žamberk je zásobováno el. energií z TR 110/35 kV - Žamberk, která je situována jižně od města v obci Lukavice. V případě mimořádné situace lze zásobování el. energií realizovat z nejblíže dosažitelné TR Rychnov n.Kn. z propojeného systému VN. S ohledem na značnou vzdálenost s omezeným výkonem. V současné době zajišťují zásobování el. energií předmětného území tři přímá napájecí vedení VN 361, 561 a 565 systémem 35 kV. Pro zlepšení provozní situace jsou napájecí vedení (VN 561, 565) v prostoru městské aglomerace vzájemně propojeny a z technického hlediska provozována odděleně. Současný způsob zásobování města je i výhledově plně vyhovující. Jmenovaná vedení VN obepínají centrální část řešeného území a jsou přímo zaústěna do městského kabelového systému VN. Vzájemné propojení výše uvedených napájecích vedení, které zásobují podstatnou část městských stanic je z hlediska provozní situace výhodné. Rozvod systému 35 kV ve střední části města je řešen zemním kabelovým vedením. Okrajové lokality jsou řešeny nadzemním vedením VN. Předmětné území v současné době zásobuje el. energií 51 stanic (TS) 35/0,4 kV. Z hlediska technické koncepce je 39 TS s vrchním přívodem (stožárové nebo zděné), 12 TS kabelových. V majetku a.s.ČEZ je 26 TS, v majetku průmyslových odběratelů nebo jiných je rovněž 25 stanic. Stanice č. 1033, přestože je situována v řešeném území zásobuje elektrickou energií obec Líšnici. Jmenný seznam stávajících stanic, včetně technické specifikace je uveden v následujícím souhrnu. Seznam stávajících stanic města Žamberka Číslo TS 128 362 375 376 378 412 413 442 464 466 467 516 517 526 552

Název

Druh TS

U Kunvaldu Velorex l U Pošty Pod Radnicí U Polikliniky U Kasáren Vinařské závody U Polikliniky Podměstí OVAK ll OVAK – Polsko Karlovice Lukavská U Nádraží Rozárka

2sl.-bet. příhradová kabelová kabelová. kabelová 2sl.-bet. 2sl.-bet vestavěná 2sl.-bet. 2sl.-bet. 2sl.-bet. příhradová příhradová příhradová příhradová

Rok výstavby 1985 1988 1979 1979 1986 1965 1985 1972 1973 1972 1971 1976 1976 1976 1977

Transformátor v kVA instalovaný 160 400 630 2x630 630 630 100 630 250 250 400 400 400 160 400

výhled 400 400 630 2x630 630 630 400 630 400 400 400 400 400 400 400

Majitel

ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ ČEZ cizí ČEZ cizí cizí ČEZ cizí

72


Číslo TS 568 573 641 694 707 819 853 854 855 858 860 865 882 895 934 950 972 987 990 1032 1033 1047 1057 1061 1076 1111 1122 1123 1125 1126 1139 1159 1161 1166 1188 1192 1201 1241

Název

U Velorexu U Dřevotexu Bublovo náměstí Camping U Školy Školka (U Velorexu) Benzina Drůbežářské závody ELITEX OVAK Mosilana ČSSS ZEZ U OEZ ČSAD ZSS AGROSTAV Autoservis Vinařské závody ACHP Líšnice – U Skleníku PMV čerpací stanice Kněžství Závlaha Dřevotex Pečovatelská služba RD – U Kaple Bublovo náměstí Posádka HTS Posádka TS 1 U veteriny Dukelská u OBS Pod Suticí Albertinum Hájenka Penzion Betlém ČOV - U Mosilany

Řešené území

Žamberk

Druh TS

Rok výstavby

Transformátor v kVA

přechodová kabelová kabelová příhradová kabelová zděná

1979 1986 1985 1988 1986 1993

instalovaný 400+630 2x630 630 250 630 400+630

výhled 2x630 2x630 630 400 630 2x630

ČEZ ČEZ cizí ČEZ ČEZ ČEZ

2sl.-bet. zděná

1963 1974

100 630

400 630

cizí cizí

zděná

1983 1961 1969 1967 1967 1970 1971 1990 1972 1972 1976 1977

630 provoz 1000 400 3x630 630 400 400 400 400 630 2x630 630

cizí

zděná 2sl.-bet. zděná 2sl.-bet. 2sl.-bet. 2sl.-bet. 2sl.-bet. 2sl.-bet. kabelová zděná příhradová

630 mimo 1000 160 3x630 400 400 400 400 160 400 2x630 160

cizí cizí cizí cizí cizí cizí ČEZ ČEZ cizí cizí ČEZ

příhradová

1977

250

400

cizí

2sl.-bet. příhradová příhradová 2sl.-bet.

1978 1979 1980 1990

250 100 400 400

400 400 400 400

cizí ČEZ ČEZ ČEZ

2sl.-bet. kabelová kabelová zděná kabelová kabelová přechodová kabelová příhradová kabelová 2sl.-bet. příhradová

1990 1990 1990 1990 1992 1992 1993 1999 1999 1993 1993 1996

400 2x630 250 400 630 630 400 630 100 400 100 160

400 2x630 630 630 630 630 630 630 630 630 630 400

ČEZ ČEZ cizí cizí ČEZ cizí cizí ČEZ ČEZ cizí cizí cizí

Instalovaný transformační výkon v TS

počet TS -ČEZ 26

kVA 13930

počet cizích -TS 25

Majitel

Celkový instalovaný výkon kVA 12190

26120 kVA

73


Rozvod systému NN Rozvod nízkého napětí je proveden normalizovaným systémem (TN-C) 230/400 V, 50 Hz nadzemním i zemním kabelovým vedením. Stávající nadzemní síť, která zahrnu podstatnou část z celkového rozsahu NN systému vyžaduje v některých lokalitách například Betlém, provést komplexní rekonstrukci místní sítě NN. Zemní kabelový rozvod NN je uplatněn především v centrální části města a v lokalitách s novou výstavbou. Jeho dimenzování odpovídá současným i výhledovým požadavkům odběru. Stanovení současného el. příkonu řešeného území. Určit současný soudobý příkon řešeného území je velmi obtížné vzhledem k tomu, že provozovatel energetického systému neposkytuje údaje o dosažených maximálních zatíženích v jednotlivých TS nejen z oblasti zásobování obyvatelstva a služeb, ale i u podnikatelských odběrů zásobovaných z vlastních stanic. Z tohoto důvodu vycházíme z předpokladu 40% vytížení stávajícího transformačního výkonu při dodržení cos ϕ = 0,9, zásobujícího odběr obyvatelstva a drobných služeb. Stanovení současného příkonu podnikatelských odběrů t.j. odběratelů s vlastní TS, je předpokládáno 40% využití instalovaného transformačního výkonu při cos ϕ = 0,95. Město Žamberk - odběr

max. nesoudobý příkon

soudobý el. příkon

obyvatelstvo a služby

4980 kW

2980 kW

podnikatelský s vlastní TS

4630 kW

2780 kW

předpokládaný el. příkon území

9610 kW

5760 kW

Maximální soudobý odběr řešeného území (soudobost 0,6) je předpokládán v hodnotě cca: 5700 kW.

Posouzení současného stavu zásobování el. energií Současná koncepce zásobování systémem 35 kV je perspektivní a zůstane i ve výhledu zachována. Orientace na napájecí bod 110/35 kV Žamberk je z hlediska zásobování el. energií nejvýhodnějším možným řešením. V případě krizové provozní situace, lze zásobování řešeného území zajistit omezeným výkonem z propojeného systému VN. Rozvod systému 35 kV, který je v okrajových lokalitách řešen nadzemním vedením, bude dále rozšiřován a upravován, dle potřeby rozvoje území. Vnitřní část města ve které je realizován zemní kabelový rozvod VN, bude dále rozšiřován. Krytí výkonových požadavků obyvatelstva a drobných služeb, lze zajistit s ohledem na technické parametry stávajících TS zvětšením transformačního výkonu. V centrální části městské aglomerace, lze u některých stanic zapojených do kabelového rozvodu VN, instalovat druhý transformátor VN/NN. Návrh Předložený návrh rozvoje města zahrnuje realizaci 391 rodinných domků pro cca 2000 až 2500 obyvatel. Zásobování el. energií vychází z předpokladu 1,5 bj/RD tj 586 nových bytových jednotek v návrhovém období do roku 2020. Vzhledem k tomu, že nelze stanovit u nových odběrů stupeň elektrizace, vychází se z předpokladu 2,4 kW/bj soudobého odběru pro rok 2020 na bytovou jednotku a podíl nebytového odběru je odhadován na 0,35 kW/bj. U stávajícího bytového odběru je předpokládán výkonový nárůst 1,5%. Rozvoj průmyslové odvětví v nových plochách je navrhován bez specifického určení. 74


U stávajícího podnikatelského odběru je očekáván výkonový nárůst ve výši 1,3 %. Vzájemná soudobost odběrů obyvatelské a podnikatelské sféry je uvažován a ve výši 0,6. Výhledový soudobý příkon řešeného území k roku 2020 je uveden v následující tab. odběr

soudobý příkon v kW

stávající zástavba

3720

navrhovaná výstavba

1400

občanská vybavenost u nové výstavby

210

stávající podnikatelský sektor

3370

odhadovaný výhledový příkon

8700 kW

Výhledový soudobý příkon řešeného území je odhadován k roku 2020 na cca 8700 kW. Celkový výhledový příkon města ovlivní nové podnikatelské záměry, které v době zpracování územního plánu nejsou blíže specifikovány. Zajištění výhledového příkonu Zásobovaní řešeného území el. energií zůstane i ve výhledu nezměněno tj. systémem 35 kV které je výkonově zajištěno z TR 110/35 kV Žamberk. Předpokládaný výhledový el. příkon pro zásobování odběru obyvatelstva a služeb (5330 kW) vyžádá, si při 70% využití transformace a účiníku 0,9 instalovaný transformační výkon ve výši 8460 kVA. Přestože technické možnosti stávajících stanic umožňují zvýšit instalovaný transformační výkon na hodnotu převyšující požadavky výhledového odběru, nelze výhledovou výkonovou kapacitu stávajících TS plně využít s ohledem na prostorově rozptýlenou výstavbu. Počet TS nutných k zajištění zásobování nové bytové výstavby a služeb elektrickou energií, vyžádá si realizaci 9 stanic. Situování nových stanic je navrženo ve vztahu především k nové výstavbě a jednak s ohledem na potřebu stávající zástavby. K realizaci jednotlivých stanic bude docházet postupně v souladu s nároky na elektrický příkon. Navrhovaná podnikatelská sféra vyžádá si realizaci 7 TS. Vzhledem k tomu, že rozvoj města Žamberku výrazným způsobem ovlivňuje stávající rozvod nadzemní sítě VN, bude v souladu s novou výstavbou prováděn postupný přechod na zemní kabelový rozvod 35 kV. Předpokládaná změna rozvodného systému VN, včetně výkonového posílení lokalit s nedostatečným zajištěním vyžádá si realizaci 12 stanic. Pro přehled je uveden počet navrhovaných stanic s rozčleněním pro který z výše uvedených směrů jsou navrhovány. stanice nezbytně nutné pro zajištění T3, T5, T7, T14, T15, T23, T24, T27, T28 (vypuštěno na základě Souborného stanoviska), T29 nový podnikatelský rozvoj T8, T9, T10, T11, T12, T17, T18 změna systému VN (vrch/kabel) T4, T13, T16, T19, T22 výkonové posílení stávajícího odběru T1, T2, T6, T20, T21, T25, T26 nová výstavba

Některé z navrhovaných lokalit výstavby dotýká se nadzemní vedení VN od kterého je nutné dodržet ochranné pásmo stanovené zákonem č. 458/2000 Sb., §46. Z hlediska výhledových potřeb energetického zajištění řešeného území, je nezbytně nutné navrhovaná místa pro výhledové stanice, včetně koridoru pro VN přípojky rezervovat, především v oblasti výkonového posílení stávajícího odběru ve stávající zástavbě.

75


Rozvod systému NN V souladu s požadavky provozní složky energetického systému, budou při realizaci nové výstavby dodržovány následující pravidla: - napojení nových ojedinělých RD bude řešeno ze stávající NN sítě i za předpokladu její úpravy, - napojení lokalit s větší energetickou náročností (větší počet RD), bude provedeno z nových nebo ze stávajících TS po jejich případné technologické úpravě. Způsob napojení na rozvodnou síť a použití rozvodného systému (zemní kabel nebo nadzemní vedení), určí provozovatel rozvodného zařízení. Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000 Sb. s platností od 1. 1. 2001, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 Sb. a zákona č. 222/1994 Sb. § 19 (s účinností od 1. 1. 1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma.

Zařízení

Dle zákona

Dle zákona

Dle zákona

č. 79/1957

č. 222/1994

č. 458/2000

10

7

7

1

1

1

30

20

-

zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV

-

-

2

vestavěné zděné elektrické stanice od obestavění

-

-

1

stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

10

7

7

výrobny elektřiny, od oplocení nebo zdi

30

20

20

nadzemní vedení do 35 kV - vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV, vč. měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. Vzhledem k tomu, že zákon č. 222/1994 Sb. zahrnoval pojem elektrické stanice, jako všeobecný, nebylo ochranné pásmo děleno dle provozního napětí, proto se jeho vymezení vztahovalo pro napětí od VN až po VVN.

76


TELEKOMUNIKACE, RADIOKOMUNIKACE V rámci městské aglomerace byla dokončena plošná digitalizace telefonní sítě. Modernizace telekomunikační sítě na území města je založena na výstavbě digitální překryvné sítě DON, jejíž I. etapa výstavby v České republice byla zahájena v roce 1992. Princip DON spočívá ve vybudování paralelní sítě k síti analogové se kterou je v určitých bodech propojena a kterou postupně nahrazuje. V cílovém stavu bude existovat na celém území pouze síť digitální. Telekomunikační služby mimo ČESKÝ TELECOM a.s., zajišťují v současné době České radiokomunikace a.s. a řada dalších provozovatelů sítí GSM. Vzhledem k tomu, že tato činnost vyžádá si výstavbu anténních nosičů, které mohou narušovat ráz městské zástavby, bylo by vhodné, aby provozovatelé sítě GSM zvolili taková technická řešení, která zajistí pokrytí daného území signálem bez narušení estetického vzhledu města. Dálkové kabely Dle podkladů získaných od a.s. ČESKÝ TELECOM (odd. technické dokumentace), prochází řešeným územím pět dálkových spojových tras (kabelů) podél silnic vedených z Žamberka na Hejnici, Helvíkovice, Letohrad, Kunvald a Klášterec nad Orlicí. Orientační zákres probíhajících tras byl proveden do mapové přílohy v měřítku 1: 5000. V souladu se zákonem č.127/2005 Sb., platí pro ochranu dálkového kabelu ochranné pásmo 1,5 m na obě strany od vedení, které je nutno respektovat. Vzhledem k této skutečnosti je nutné zmíněnou kabelovou trasu chránit a dodržet ČSN 736005 (Prostorová úprava vedení technického vybavení). Před zahájením všech zemních prací, vyžádat si stanovisko provozního odd. přenosové techniky a.s.ČESKÝ TELECOM. Telekomunikace Rozvod místní telefonní sítě v prostoru řešeného území byl rekonstruován a v celém rozsahu je řešen pomocí zemního kabelového vedení. Před zahájením zemních prácí je nutné vyžádat si stanovisko provozního oddělení přenosové techniky a.s.ČESKÝ TELECOM, respektovat zákon č. 127/2005 Sb. a ČSN 736005 - (Prostorová úprava vedení technického vybavení). Mimo kabelová vedení spadající do majetku a.s. ČESKÝ TELECOM, mohou se nacházet v řešeném území spoje dalších provozovatelů např. Ministerstva vnitra, ČEZ a.s. a dalších. Vzhledem k této skutečnosti je nutno znát stanoviska těchto majitelů. Radiokomunikace České radiokomunikace a.s. (ČRa a.s.) jsou telekomunikační společností s celostátní působností zaměřenou na bezdrátový přenos signálu a jeho šíření. ČRa a.s. poskytují telekomunikační služby spojené s přenosem hlasových, datových a jiných signálů. Dále jsou zaměřeny na služby spojené s televizním a rozhlasovým vysíláním. Výše uvedené radiokomunikační služby zabezpečuje v řešeném území Oblast ČRa a.s, Východní Čechy o.z. se sídlem v Litomyšli.

77


Radioreléové spoje Řešeným územím prochází páteřní radioreléová trasa ve směru RS Litický Chlum – RKS Praděd, ve výšce 250 m nad terénem městské zástavby. Dále v prostoru k.ú. města Žamberka provozováno dalších 5 radioreléových tras veřejné telekomunikační sítě v úsecích: RS Litický Chlum – Žamberk, Čs. armády 991 (Transport Žamberk), RS Litický Chlum – Žamberk, Klastermanova 516 (Integrová Vrchovina), TVP, BTS Žamberk – TVP, BTS Hnátnice, TVP, BTS Žamberk – BTS Letohrad, Alfonse Muchy 821, TVP, BTS Žamberk – TVP Letohrad, p.č. 495. V k.ú. města Žamberka je provozován TVP Žamberk p.č. 5049 (Na Rozárce) s kruhovým ochranným pásmem o poloměru r = 30 m, který je zároveň koncovou stanicí tři rr tras. Při návrzích nové zástavby v bezprostřední blízkosti průběhu rr tras nebo v blízkosti TVP, je nutno předložit provozovateli radioreléových systémů projektovou dokumentaci k posouzení zejména z hlediska výškového průběhu rr tras nad navrhovanou zástavbou a z hlediska ochrany provozu TVP. Kontaktní adresa: Radiokomunikace, a.s., pracoviště OTO, ÚTS Strahov, Skokanská 1, 169 00 Praha 6. Dle vyjádření Čra, a.s., ze dne 3. 7. 2006 nenacházejí se v řešeném území města Žamberka žádná podzemní zařízení (vedení) sítě elektronických komunikací. Rozhlasové vysílání Provozovatelem rozhlasového vysílání na všech kmitočtových pásmech jsou ČRa. a.s. V řešeném území je zajištěn příjem programů Českého rozhlasu z následujících radiokomunikačních středisek (RKS): Pásmo VKV:

programy ČRo1 (Radiožurnál), ČRo3 (Vltava), ČRo5 (Regionální vysílání RKS Černá Hora, RKS Krásné, RKS Ještěd

Pásmo SV:

programy ČRo6 (Svobodná Evropa), ČRo2 (Praha) RKS Stěžery, RKS Litomyšl – Pohodlí, RKS Libice

Pásmo DV:

program ČRo1 (Radiožurnál) RKS Topolná

Z vysilačů držitelů licencí je zajištěn příjem Frekvence 1, Radio Černá Hora, Radio Impuls, RCL a další lokální vysílače menšího výkonu.

78


Televizní vysílání České radiokomunikace a.s. zajišťují celoplošné, regionální i lokální šíření televizního signálu. V řešeném území je příjem televizního signálu zajišťován následujícími základními TV vysílači: Trutnov - Černá Hora, pracujícím na 23.k.(ČT1), 40.k.(ČT2) a 11.k.(NOVA) Liberec – Ještěd, pracujícím na 31.k.(ČT1), 43.k.(ČT2), 8.k.(NOVA), 60.k.(Prima) Hradec Králové – Krásné, pracujícím na 22.k.(ČT1), 57.k.(ČT2), 6.k.(NOVA) a 34.k. (Prima) Rychnov nad Kněžnou – Litický Chlum, pracujícím na 28.k.(ČT1), 33.k.(NOVA) a 45.k. (Prima)

79


1.B.7.5. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM, PLYNEM

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Vytápění městské aglomerace prožívá v současné době přechod od pevných paliv na využití zemního plynu nejen pro soustředěnou bytovou výstavbu, vybavenost a průmysl, ale i pro individuální bytovou výstavbu (RD). Tato skutečnost je příznivá i pro zkvalitňování životního prostředí města. Tato plošná plynofikace přitom neomezuje uplatnění elektrické energie jako topného média. Tepelný výkon (dle schválené ÚPD) pro sídlištní a občanskou vybavenost včetně nejvýznamnějších průmyslových podniků činil 59 MW. Potřebný tepelný výkon pro řešené území musí být stanoven v závislosti na požadavcích investorů v navrhovaných plochách a zvolených technologiích výstavby.

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Současný stav Území města Žamberk je zásobováno zemním plynem z regulační stanice tlaku plynu VTL/STL, která je součástí vysokotlaké sítě VTL plynovodů DN 100 a DN 200 ve vlastnictví Východočeské plynárenské a. s. Hradec Králové a která je umístěna na jihozápadním okraji města. Jednotlivým odběratelům (bytová zástavba, průmysl vybavenost apod.) je zemní plyn dodáván prostřednictvím místní stávající STL plynovodní sítě o tlaku plynu 300 kPa.

Návrh V současné době se uvažuje s prodloužením STL plynovodního řádu pouze v části ulice Na Lindrách (v blízkosti objektu Základní školy č.p. 581). S dalším rozšířením stávající STL plynovodní sítě se neuvažuje (např. pro lokalitu Betlém vytápění řešeno převážně elektrifikací). S plynofikací lokality Polsko je uvažováno v souboru č. 5 ve zpracované plynofikační studii z roku 2003 s názvem „Koncepční studie plynofikace Orlických hor“, která je schválená Východočeskou plynárenskou, a.s. v Hradci Králové. Tato studie zahrnuje vybudování nové regulační stanice plynu VTL/STL s kapacitou 10 000 m3/h na severozápadním okraji města Žamberk, včetně přípojky VTL plynovodu. Z této regulační stanice jsou navrženy tři větve STL plynovodů. Z uvedených větví se níže uvedené dvě větve dotknou řešeného území katastru města Žamberk. Větev 1 – západní, která bude vedena do obcí Helvíkovice, Kameničná, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín a Javornice. Větev 2 – severní, která bude vedena přes výše uvedenou lokalitu Žamberk-Polsko a dále přes obce Kunvald, Bartošovice a Rokytnice v Orlických horách, Říčky, Zdobnice a Orlické Záhoří.

80


Vytápění nově navrhovaných ploch na území města Žamberk bude řešeno převážně zemním plynem, protože místní plynovodní síť je již zrealizována. Bude pouze rozšířena vysazením odboček STL plynovodů nebo STL přípojek plynu pro potřeby navrhovaných ploch. Kapacita stávajících STL plynovodů má omezenou přenosovou schopnost, proto bude u každé nové lokality nutné provést předem upřesnění celkového odběru a poté provést přehodnocení stávající plynovodní sítě, na základě kterého budou přijata nutná opatření, která zajistí požadovanou kapacitu. Dále lokality č. V3 a V5, které se nacházejí v blízkosti stávajícího VTL plynovodu, bude možné zásobovat vysazením VTL odboček plynu, které budou ukončeny v tzv. Farmářských regulačních stanicích VTL/STL. Výše uvedené je nutné předem konzultovat a odsouhlasit s provozovatelem stávající plynovodní sítě, kterým je Východočeská plynárenská a.s. Hradec Králové. Je třeba zajistit soulad s Územní energetickou koncepcí Pardubického kraje, která je zpracována fy EVČ Pardubice. Nutno respektovat zpracovanou plynofikační studii s názvem „Koncepční studie plynofikace Orlických hor“, která z části zasahuje do katastru města Žamberk a která je schválená Východočeskou plynárenskou, a.s. v Hradci Králové.

Ochranná pásma Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. Stanovena ochranná pásma takto : - u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek v zastavěném území obce na obě strany od osy plynovodu 1 m, - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu 4 m, - u technologických objektů na všechny strany od půdorysu 4 m. Bezpečnostní pásma Uvedený zákon kromě ochranných pásem stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma bezpečnostní takto: - regulační stanice vysokotlaké

10 m,

- vysokotlaké plynovody do DN 100 mm

15 m,

do DN 250 mm

20 m,

81


1.B.7.6. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Základním dokumentem pro hospodaření s odpady na území města Žamberka je zpracovaný Plán odpadového hospodářství města Žamberka na základě zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, který respektuje závaznou část již schváleného Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje. Systém nakládání s odpady na území města je upraven obecně závaznou vyhláškou č. 8/2005. Ve městě je zaveden organizovaný sběr komunálního odpadu, separace vybraných ostatních odpadů, možnost odevzdávání nebezpečných odpadů, objemných a některých dalších odpadů. Na území města je v současné době cca 9 původců, na které se vztahuje povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství původce. Odvoz komunálních odpadů je zajišťován pravidelným týdenním svozem společností EKOLA České Libchavy s.r.o. Společnost sváží komunální odpad, jak od fyzických osob, tak od naprosté většiny podnikajících subjektů na území města (tyto subjekty mají uzavřen smluvní vztah přímo se společností EKOLA České Libchavy s.r.o.). Komunální odpad je ukládán na skládku v Českých Libchavách. Společnost EKOLA České Libchavy s.r.o. pokrývá svozem komunálního odpadu převážnou oblast bývalého okresu Ústí n.O., části Rychnovska a Svitavska, s počtem obyvatel cca 70 000. Město, v součinnosti se společností EKOLA, organizuje mobilní sběr nebezpečných odpadů 2 x ročně od obyvatelstva. Sebraný nebezpečný odpad je skladován ve skladu nebezpečných odpadů v areálu společnosti EKOLA a je dále předáván oprávněným osobám. Tabulka č. 1. Produkce odpadů na území města Žamberk (tuny) odpad/rok

2001

2002

2003

komunální odpady

1 386

1 568

1 700

separace )

729

740

442

nebezpečné odpady

-

257

4 436 )

ostatní odp. (s výjimkou separovaných odpadů)

-

2 216

24 125 )

Celkem

-

4 781

30 703

1

2

3

Zdroj: MěÚ Žamberk, odbor odpadů ) Separace probíhá v komoditách papír, plast, sklo a kov a jde o separaci odpadů z komunálního odpadu provedenou sběrem do separačních nádob nebo do sběrny druhotných surovin, resp. na sběrný dvůr.

1

2

) Společnost AUTO Žamberk vykázala pro nebezpečný odpad č. 13 02 08 (jiné motorové, převodové a mazací oleje) v roce 2002 3,8 t a v roce 2003 4 100 t, přičemž se, dle provedeného dotazu, bude jednat o trvalý stav. 3

) Společnost Povodí Labe vykázala pro ostatní odpad č. 17 05 04 (zemina a kamení) v roce 2002 0 t a v roce 2003 21 931 t, tento dopad vznikl po povodních a pravidelně se nebude vyskytovat. 82


Vlastní umístění komunálního odpadu je prováděno do cca 1250 ks běžných 3 sběrových nádob (110 – 120 l) a 6 ks 7 m kontejnerů, umístěných v sídlištní zástavbě. Do 3 vybraných kontejnerů (7 m ) v areálu Technických služeb je dále ukládán objemný odpad, stavební suť, papír, plast, biologicky rozložitelný odpad. Podle nasmlouvaného množství 3 3 mají na území města možnost občané uložit 7 500 m a podnikající subjekty 1 850 m komunálního odpadu, resp. odpadu podobného komunálnímu za rok. Poplatky vybírané od fyzických osob za zajištění systému sběru komunálního odpadu a separace jeho využitelných složek činní 396,- Kč na osobu a rok (rok 2004). Separované ostatní odpady z území města jsou sváženy soukromou firmou Jaromír Plundra - sběrné suroviny a dále předávány oprávněným osobám k materiálovému využití. Jedná se následující odpady sklo (12 separačních nádob - zvonů), papír (18) a plast (18), jejich svoz probíhá nepravidelně dle naplnění konkrétních nádob. Město má smluvně zajištěnu dotaci od autorizované společnosti EKOKOM a.s. na sběr odděleně separovaný druhů odpadů (plast, papír, sklo, kov) z komunálního odpadu od občanů. Tabulka č. 2. Separace vybraných odpadů z komunálního odpadu rok/odpad

papír

sklo

plast

kovy

celkem

TKO 1)

2001

263

74

25

367

729

1164

2002

269

76

30

365

740

1318

2003 2)

122

52

23

245

442

1428

Zdroj: MěÚ Žamberk, odbor odpadů )Tuhý komunální odpad sebraný od fyzických osob (obyvatelstvo, bez podnikajících subjektů).

1 2

) Snížený objem separace v posledním roce je, dle informací odboru odpadů, převážně způsoben zpřísněním evidenci ze strany EKOKOM a.s.

Občané mají možnost 3 x týdně shromažďovat vybrané druhy nebezpečných odpadů, objemné odpady, stavební suť, pneumatiky, plasty, železo, sklo, papír, odpady z údržby zeleně, apod., na sběrný dvůr Technických služeb, přičemž zde dochází k jejich přetřídění. Nebezpečné odpady jsou odevzdávány do skladu nebezpečných odpadů společnosti EKOLA České Libchavy s.r.o., obalové materiály do sběrny druhotných surovin a další ostatní odpady jiným oprávněným osobám (pneumatiky). Pracovníci Technických služeb provádějí zkoušky (přelom let 2003 – 2004) na zprovoznění kompostárny biologicky rozložitelných odpadů (tráva, listí, zbytky dřeva, apod.). V první etapě se jedná o cca 200 tun odpadu ročně. Převážná většina tohoto odpadu (cca 90 %) pochází z vlastní produkce Technických služeb při údržbě městské zeleně a zbytek je převzatý odpad od občanů. Odbyt vyprodukovaného kompostu, ve výše uvedeném množství, by měly pokrýt samotné potřeby města na údržbu městské zeleně. Jak je zřejmé z již výše uvedených informací, má Město Žamberk pro zajištění některých svých potřeb zřízenu organizaci Technické služby, které, mimo jiné služby, provádějí svážení 4 ks 7 m3 kontejnerů, na separovaný plast z okolí prodejních center do sběrny druhotných surovin a 1 ks 7 m3 z městské tržnice se směsným odpadem (uliční smetky, odpady z košů rozmístěné po městě) na skládku EKOLA České Libchavy s.r.o. Kontejnery jsou v majetku města. Technické služby dále zabezpečují za úplatu přistavení a odvoz kontejnerů na odpady na základě individuální potřeby občanů nebo podnikajících subjektů. Do areálu Technických služeb jsou odváženy sebrané autovraky z území města.

83


Na území města působí jediná sběrna odpadů – Jaromír Plundra - sběrna odpadů. Tato vykupuje nebo odebírá především železo, barevné kovy, akumulátory, papír, plast, sklo, které dále dotřiďuje a předává k materiálovému využití. Odběr výše uvedených odpadů je více méně zajištěn i přes občasné výkyvy ze strany odběratelů. V současné době již sběrna neprovádí sběr starého textilu, který prakticky nelze na trhu umístit. Tato sběrna provádí na základě smluvního vztahu s městem svoz a sběr odpadů (plast, sklo, papír) ukládaných občany do vyhrazených nádob na různých místech města. Z významných zařízení na odstraňování odpadů v zájmové oblasti je již zmíněná skládka komunálních odpadů EKOLA České Libchavy s.r.o. v jejímž areálu je umístěn i sklad nebezpečných odpadů, a bývalá skládka tuhého komunálního odpadu v Dlouhoňovicích (cca 30 m od silnice Dlouhoňovice – Písečná), která jako řízená skládka sloužila od roku 1981. Do roku 1996 byla tato skládka provozována jako skládka komunálního odpadu, od roku 2002 je provozována jen pro ukládání zeminy a inertních materiálů (S IO). Podrobnější údaje o obou skládkách jsou uvedeny v tabulce č. 3. Tabulka č.3 Skládky – zájmové území kapacita IČO

provozovatel

EKOLA 49813862 České Libchavy, s.r.o. 00279846 Město Žamberk, pronájem EKOLA České Libchavy s.r.o.

obec (číslo na mapě)

tis. m

3

provoz od – do

1995 – 2020 České Libchavy

900

Dlouhoňovice

2002 - 94

S OO (možnost rozšíření)

do 1996 TKO do 1996 - 220

poznámka

od 2002 inert a zemina

od 2002 S IO III. etapy, výhled do 2020 - 2030

Zdroj: EKOLA České Libchavy s.r.o.

Staré zátěže v zájmovém území lze rozdělit na bývalé skládky a staré zátěže z průmyslových činností. Stará uzavřená skládka v zájmovém území je jen jedna - v oblasti Lukavice. Dnes je již uzavřená a rekultivovaná. Na její části je již v současné době sad. Druhá částečně uzavřená skládka byla zmíněna výše – Dlouhoňovice. Starých ekologických zátěží vzniklých z minulých činností průmyslových podniků je několik, přičemž jejich původ, nebezpečí a významnost jsou velmi různorodé. V následující tabulce je uveden seznam nejvýznamnějších z nich.

84


Tabulka č. 4 Staré zátěže Číslo

Objekt

Kontaminované prostředí

Druh kontami-

Stav

Reziduální riziko

nantu 1

ZEZ SILKO Žamberk

Zemina, voda

PCB, ClU

Ukončena sanace

Střední

2

ČS PHM Benzina

Zemina, voda

NEL

Ukončena sanace

Nízké

3

Orlická kasárna

Zemina, voda

NEL

Nutno sanovat

Střední

4

Velorexport Žamberk

Zemina, voda

ClU

Ukončen monitoring

Nízké

5

Rieter Elitex Žamberk

Voda

ClU

Ukončena sanace

Střední

6

Skládka Lukavice

Voda

NEL, ClU

Rekultivováno

Nízké

7

Skládka Dlouhoňovice

Voda

NEL, NH4

Upraveno na skládku S-IO

Střední

8

Benzina – centrální sklad

Zemina, voda

NEL

Nutno sanovat

Vysoké

Zdroj: OHGS s.r.o., Ústí nad Orlicí

Město Žamberk , jakožto původce nadlimitního množství odpadů, má zpracovaný Plán odpadového hospodářství původce (POH) schválený k 5. 1. 2006. V tomto Plánu se zaměřuje především na naplnění závazné části Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje. Základními úkoly je zvětšení sběrného dvora v areálu Technických služeb pro další odpady, i s možností úplatného předávání odpadů od podnikatelské sféry. Technické služby mají zájem o zajištění zvýšené separace odpadů. V případě, že bude zprovozněna kompostárna biologicky rozložitelných odpadů, je třeba rozhodnout o jejím vhodném umístění, a dále, pokud dojde k navýšení produkce, kterou lze předpokládat (kaly z ČOV, více biologicky rozložitelných odpadů od obyvatelstva, apod.), rozhodnout o vhodném využití výsledného produktu. Město ve svém POH řeší problémy s autovraky, s objemným odpadem, stavebním a demoličním odpadem, případné štěpkování dřevěného odpadu, a zajištění míst vzniku tzv. černých skládek. Je třeba vzít v úvahu, že i soukromý sektor může významně pomoci s některými druhy odpadů, např. zařízení ke sběru a zpracování autovraků, drtičky stavebních odpadů apod. Vedle čistě ekonomických nástrojů doporučuje POH Pardubického kraje i výchovné působení na občany, zejména mladou generaci.

85


1.B.8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ

Zájmové území je zobrazeno na listu mapy 14-14 měřítka 1:50 000. V tomto měřítku jsou zpracovány souhrnné podklady, vytyčující území se zvláštními podmínkami geologické stavby (Geofond Praha a MŽP ČR). Jsou to Mapy ložiskové ochrany, Mapy poddolovaných území a Mapy sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací. Tyto souhrny představují závazný materiál, který je třeba zohlednit ve všech etapách zpracování územních plánů. Uvedené mapové podklady jsou ve všech případech doplněny počítačově zpracovanými vysvětlivkami ve formě tabulek, v nichž je každá zakreslená lokalita blíže specifikována. Pro mapovou část předkládané etapy ÚP města Žamberk jsou využívány mapy měřítka 1:5 000, proto zákresy z měřítka 1:50 000 jsou přetransponovány do podkladů měřítka 1:5 000. Studované území náleží k východní části České křídové tabule. V České křídové pánvi jsou mocné usazeniny převážně mořského původu, a to svrchnokřídového stáří (cenoman – turon). Vznik těchto sedimentů byl podmíněn trvalým klesáním velké části českého masivu v době svrchní křídy a s tím související výraznou mořskou transgresí. Sedimentace křídových uloženin začíná sedimentací kontinentálních fluviálně lakustrinních sedimentů (spodní až střední cenoman). Po uložení těchto vrstev následovala mořská transgrese, kdy se ukládaly převážně písčité uloženiny mořského cenomanu (cenoman svrchní). Výskyt těchto pro vodu propustných uloženin v hlubším podloží zájmového území má velký význam pro hydrogeologii území. K povrchu terénu v zájmovém území vystupují sedimenty turonu a to spodního a středního turonu, které ve stratigrafickém dělení české křídy bývají označovány jako vrstvy bělohorské a jizerské. Litologicky jsou tvořeny především slínovci s vysokým podílem spongilitů, běžně označovaných jako opuky. Východočeská křída se od západní a střední části odlišuje především strukturní stavbou. Zatímco saxonská tektonika se jinde v hlavní části křídové pánve projevuje převážně zlomovým rozčleněním, východočeská křída byla saxonskými pohyby zformována do systému zlomových vrás a tektonických příkopů, kde hřebeny antiklinál a okrajové zlomové linie tvoří zároveň hranice jednotlivých hydrogeologických struktur. Ve strukturních elevacích – antiklinálách – se nacházejí oblasti stoku, kde proudění podzemní vody podmiňuje úklon báze kolektorů a podzemní voda tak proudí do strukturních depresí – synklinál, kde kolektory vytvářejí nádrže podzemních vod. Na listu 14-14 Map ložisek nerostných surovin 1:50 000 vydaných MŽP ČR a Geofondem Praha, na území katastru města Žamberk není žádný zákres ložiska či prognózního území ložiska využitelné nerostné suroviny. Rovněž ze souboru Map poddolovaných území vyplývá, že území katastru města Žamberk nebylo v minulosti dotčeno hornickou činností. Z geologické pozice zájmového území, kde skalní podklad při povrchu území je tvořen jílovitými a slinitými uloženinami křídového útvaru vyplývá, že přítomné horninové útvary předurčují nebezpečí vzniku sesuvných svahových pohybů. Poruchy na svazích jsou soustředěny na svažitá území v údolí Divoké Orlice a jejího přítoku Rokytky.

86


V úvodu se uvádí, že doplňkem jednotlivých listů každého registru jsou tabulkově zpracované vysvětlivky. Jednotlivé údaje vysvětlivek se však vztahují výhradně k provedeným zákresům v mapách. Vzhledem k tomu, že v katastru města Žamberk nejsou evidována ložiska ani poddolovaná území, jsou přiloženy pouze tabulky, hodnotící zakreslená sesuvná území.

Závěr Zájmové území východní křídy neposkytuje využitelná ložiska nerostných surovin, je však mimořádně významné z hydrogeologického hlediska. Území města náleží k tzv. Kyšperské synklinále, která je v hydrogeologickém členění řazena k rajonu 426 a poskytuje významné využitelné zdroje podzemní vody. Všechny návrhy výhledového využití zájmového území musí proto za prvořadé hledisko považovat ochranu podzemních vod.

87


1.B.9. NÁVRH MÍSTNÍHO ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY

Výpis z územně technického podkladu „Nadregionální a regionální ÚSES ČR“ (dále jen ÚTP) Územím procházejí dvě osy biokoridoru nadregionálního významu K 81 v jejichž ochranné zóně leží (s výjimkou severního a jižního okraje) celé řešené území. Vodní osu tvoří řeka Divoká Orlice s břehovými porosty a přilehlými loukami, mezofilní bučinná osa je vedena po svazích nad nivou Divoké Orlice a Rokytenky. Severovýchodně od města na obou osách K 81 leží vložené biocentrum regionálního významu 408 Panská dolina. Podél severozápadní hranice (z K 81 podél Rokytenky k severu mimo řešené území do biocentra regionálního významu 495 Suchá) vede biokoridor regionálního významu RK 818. Výpis z generelu místního ÚSES Generel místního ÚSES (dále Generel) pro řešené území zpracoval Ing. Zbyněk Nop. Generel vkládá do os biokoridoru nadregionálního významu a do biokoridorů regionálního významu biocentra místního významu. Navrhuje síť biokoridorů místního významu s biocentry místního významu a interakční prvky pomocí nichž vytváří podmínky pro zachování biodiverzity organizmů v území a propojuje síť nadregionální a regionální úrovně s krajinou. Koeficient ekologické stability je 0,93 což řadí Žamberk do typu harmonické krajiny. Přehled prvků územního systému ekologické stability V následující tabulce jsou uvedena v jednotlivých sloupcích následující data: Číslo - Značka prvku. Je zachováno číslování z Generelu místního územního systému ekologické stability katastrálního území města Žamberk s několika odlišnostmi: U prvků regionálního a nadregionálního významu je použito značení dle ÚTP s tím, že vodní osa biokoridoru nadregionálního významu je od mezofilní bučinné odlišena přidaným malým písmenem (v - vodní, m - mezofilní bučinná). Před čísla biokoridorů místního významu je předřazena značka MK. Před čísla funkčních interakčních prvků je předřazena značka I. Před čísla navržených interakčních prvků je předřazena značka In. Název - Název prvku Katastr - Katastrální území (kú), na němž se prvek nachází (jen kú sousedící s řešeným územím, další kú jsou vyjádřena tečkami) Číselný kód bioregionu v němž se prvek nachází – celé území je v bioregionu Svitavském (1.39), proto je sloupec vypuštěn Typ - Význam a typ prvku význam:

R - regionální N - nadregionální M - místní

typ:

C - biocentrum K - biokoridor I - interakční prvek

88


Střet - dotčení území zájmu orgánů ochrany přírody - celé území je v CHOPAV (část Východočeská křída, část Žamberk - Králíky) proto tato skutečnost není v tabulce opakována. Les O - ochranný les Park - přírodní park VKP - registrovaný významný krajinný prvek AV - Typy společenstev v prvku (fyziotypy aktuální vegetace) A AT BU DH LO MT SM VO

- alej - acidofilní travinná a keříčková společenstva - jedliny, bučiny - dubohabřiny - mokřadní a pobřežní křoviny a lesy - hydrofilní až mezofilní trávníky - smrčiny - bylinná vodní a pobřežní vegetace

D F V Z

- prvek funkční, je jej však nutno doplnit - prvek funkční, prostorově určený - prvek funkční, prostor je třeba vymezit - nepoužito - prvek je třeba založit

Stručný popis F. - Funkčnost prvku

Vý. - Výměra prvku - u biocenter plocha v ha, u biokoridorů a interakčních prvků délka v km

Číslo Název

Katastr

Typ Střet

AV

Stručný popis

F.

Vý.

1

U městského hřbitova

Žamberk, Helvíkovice

MC NK

Park

2

Dolní Skalka


MC NK

Park LesO

BU SM Tok Divoké Orlice břehové VO porosty a les s převážně severní expozicí BU Tok Divoké Orlice břehové SM porosty a les s převážně jižní VO expozicí

F

2,7 0,3

F

0,8 2,2

3

Soutok Rokytenky a Divoké Orlice

Žamberk

MC NK

Park

BU Náplav při soutoku vodotečí SM s přilehlým zalesněným svahem VO se severozápadní expozicí

DF

4

4

U koupaliště

Žamberk

MC NK

Park

BU Niva Orlice s břehovými porosty, SM louka, orná půda VO

DF Z

3

5

U Líšnice

Žamberk

MC NK

Park

BU Niva Orlice s břehovými porosty, SM louka, les VO

DF

3

6

Dymlov

Žamberk

MC NK

VKP

LO VO

Rybník a vodoteč s přilehlými mokrými loukami a lesem na svahu

F

7,5

7

U borovice

Žamberk

MC RK

LO VO

Vodoteč s přilehlými mokrými loukami a lesem na svahu

DF

3

8

U Kunvaldu

Žamberk, Kunvald

MC RK

LO VO

Vodoteč s přilehlými mokrými loukami a lesem na svahu

DF

3 0,5

89


Číslo Název

Katastr

Typ Střet

AV

Stručný popis

F.

Vý.

9

Velký hájek

Žamberk

MC

AT

Zahrady, louky, orná půda

DZ

3

10

Nový rybník

Žamberk, Dlouhoňovice

MC

LO VO

Rybník s přilehlými loukami

DF

0,5 2,5

11

Zámecký park Žamberk

MC

BU DH VO

4 rybníčky a zalesněný úval v zámeckém parku

F

4

408

Panská dolina Žamberk

RC NK

BU Členité zalesněné údolí při LO vodotečích SM

DF

35

K 81a

Divoká Orlice

Žamberk, Helvíkovice, Líšnice

NK

Park

LO VO

K 81b

Divoká Orlice

Žamberk

NK

Park

BU Zalesněné svahy nad nivou DF SM Divoké Orlice a Rokytenky, místy Z s přilehlými loukami

4,2

RK 818

Údolí Rokytenky

Žamberk

RK

LO

2,6

K3

Velký hájek

Žamberk, Dlouhoňovice

MK

AT Zástavba, zahrady, kulturní BU louky, les DH MT SM

DF Z

3,1

K4

Zámecký park Žamberk, Lukavice

MK

BU DH MT

Louka, neplodná půda, les

DF

1,4

K7

Náhon

Žamberk, Líšnice

MK

LO

Náhon s břehovými porosty, přilehlými loukami a lesy

F

1,2

K8

Lesní

Žamberk, Lukavice

MK

DH BU MT

Les, orná půda

FZ

1,4 0,1

K9

Hraniční

Žamberk, MK Dlouhoňovice, Lukavice

MT

Svodnice a přilehlé louky

D

0,8

K 10

Od soutoku


MK

LO

Vodoteč s břehovými porosty

D

0,4

I1

Žamberk

I

LO

Vodoteč a retenční nádrž s břehovými porosty olše

F

0,7

I2

Žamberk

I

A AT

Březová alej s podrostem dubů

F

0,35

I3

Žamberk

I

LO

Svodnice s břehovými porosty olší, jasanů a vrb, na jihu topolová alej

F

0,45

I4

Žamberk

I

A AT

Alej lip s příměsí klenů, jasanů, topolů a podrostem šípků, trnek kalin a hlohů

F

0,35

Park

Tok Divoké Orlice s břehovými DF porosty, přilehlými loukami a lesy

Tok Rokytenky s břehovými DF porosty, přilehlými loukami a lesy

5

90


Číslo Název

Katastr

Typ Střet

AV

Stručný popis

F.

Vý.

I5

Žamberk

I

LO

Svodnice se soliterami a skupinami jeřábů, klenů, olší, jasanů a vrb a mez u cesty

DF

0,4

I6

Žamberk

LO

Břehový porost olše, jasanu, klenu s topolem a vrbou

F

0,25

I7

Žamberk

I

A AT

Oboustranná alej lip dubů a dubů červených s keři hlohu, šípku a bezu podél cesty

F

0,5

I8

Žamberk

I

LO

Otevřená svodnice se solitérními D F stromy olše a vrby

0,35

I9

Žamberk

I

LO

Otevřená svodnice se solitérními D F stromy olše a vrby

0,4

I 10

Žamberk

I

DH

Remíz v zástavbě, převážně dub, jasan a bříza, příměs smrk, modřín, klen, a jírovec

F

0,5

I 11

Žamberk

I

A

Lipová alej,podél polní cesty

F

0,5

I 12

Žamberk

I

A AT

Dubová alej v zámeckém parku, s příměsí jasanu, klenu a buku

F

0,2

I 13

Žamberk

I

A AT

Volně rostoucí dubová alej, s příměsí lípy, břízy, borovice černé, jírovce a podrostem keřů

F

0,6

I 14

Žamberk

I

A

Alej jírovců

D

1

I 15

Žamberk

I

A

Zbytek lipové aleje

F

0,3

I 16

Žamberk

I

A

Lipová alej, oboustranná

F

0,3

I 17

Žamberk

I

LO

Otevřený náhon s nesouvislou D doprovodnou zelení olše a klenu.

0,7

I 18

Žamberk

I

DH

Kvalitní porost dubu, klenu, habru s příměsí dalších dřevin

F

0,7

I 19

Žamberk

I

AT DH

Porost parkového charakteru v areálu sanatoria tvořený převážně dubem, klenem, lípou a habrem

F

0,7

I 20

Žamberk

I

AT DH

Porost dubu, lípy, smrku jasanu habru a břízy s příměsí borovice

F

0,3

In 1

Žamberk

I

A

Z

0,8

In 2

Žamberk

I

A

Z

0,9

In 3

Žamberk

I

A

Z

0,7

In 4

Žamberk

I

A

Z

0,6

In 5

Žamberk

I

DH

Z

0,35

In 6

Žamberk

I

A

Z

2

In 7

Žamberk

I

A

Z

0,3

In 8

Žamberk

I

A

Z

0,2

In 9

Žamberk

I

A

Z

1

VKP

91


1.B.10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV, ETAPIZACE VÝSTAVBY A ZMĚN V ÚZEMÍ

Součástí návrhu územního plánu města je návrh na stanovení veřejně prospěšných staveb (VPS), resp. jejich ucelených souborů. Jde zásadně o ty druhy staveb a zařízení, která slouží zcela jednoznačně všem obyvatelům města, tzn. zajišťování žádoucího standardu životní úrovně. Návrh ÚPM Žamberk předpokládá vymezení VPS v těchto oborech: DOPRAVA - stavba přeložky silnice I/11 včetně souvisejících staveb a zařízení (D1/1, D1/2) - stavby přeložek silnice II. třídy včetně souvisejících staveb a zařízení (D4, D5, D7) - stavby místních komunikací pro napojení ploch zastavitelného území včetně souvisejících zařízení (D3, D8)

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ - stavby vodovodních řadů pro zásobování ploch zastavitelného území včetně souvisejících zařízení (V1 – V16) - stavby kanalizačních sběračů a stok pro odkanalizování ploch zastavitelného území včetně souvisejících zařízení (K1 – K24)

ENERGETIKA - stavby nadzemního elektrického vedení VN (E1 – E9) - stavba VTL plynovodu pro napojení nové regulační stanice plynu (P1) - stavba nové regulační stanice plynu (P2) - stavby STL plynovodů pro zásobování SZÚM a ploch zastavitelného území (P3 – P20)

92


Asanace asanační úpravy Asanační úpravy se předpokládají v rozsahu nezbytně nutném pro realizaci navrhovaných ploch občanského vybavení a výroby v SZÚM vymezených v grafické části ÚPM č. 2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území města v prostoru bývalých kasáren. Etapizace výstavby a změn v území V rámci dosavadních etap prací na ÚPM nebyl požadavek na etapizaci uplatněn.

93


1.B.11. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY Oblast civilní ochrany se řídí především zákonem č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, kde jsou stanoveny úkoly pro orgány obce, které zajišťují připravenost obce na mimořádné události, podílení se na záchranných a likvidačních pracích a na ochraně obyvatelstva. V § 16 zákona č. 239/2000 Sb. stanoveny úkoly pro starostu města. Ochrana obyvatelstva v územním rozvoji vychází ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. Ve schváleném Územním plánu města Žamberk z roku 1994 je řešena v rámcovém rozsahu oblast civilní ochrany obyvatelstva, V novém územním plánu nutno zaměřit pozornost především na tyto oblasti:

I. OBLAST CIVILNÍ OCHRANY OBYVATELSTVA: 1) Varování a informování obyvatelstva - zachovat základní prostředky varování osob – sirény rozmístěné ve městě v těchto prostorách: a) elektronická siréna na s.z. přístavbě radnice, Masarykovo nám. 166 b) motorová siréna u kotelny v ulici 28. října 1375 (sídliště) c) motorová siréna u kotelny v ulici U Polikliniky 990 - možné přemístit nebo zrušit sirénu: a) motorová siréna za budovou HZS Pk v ulici Vrbí 257 (výše uvedené 4 sirény jsou v majetku HZS Pardubického kraje a jsou rozmístěné na základě koncepčního pokrytí území kraje varovným signálem) - pokrytí území města varovným signálem: území města je v současné době z větší části pokryto akustickým varovným signálem; z ohrožených území není zabezpečeno varování osob sirénami v majetku státu nebo města především v těchto lokalitách: -

od mostu Pod Suticí dále místní část Polsko a Betlém po hranice k.ú.

-

část Špitálka

-

sportovní a odpočinková zařízení Pod Černým lesem a pravobřežní část toku – ulice Lipová

-

průmyslová oblast ul. Zemědělská a část ulice Nádražní (od ulice Zemědělská dále směr nádraží ČD)

V následujícím období nutno zaměřit pozornost na ohrožené lokality ve kterých je nutné vybudovat prostředky či systémy varování obyvatel.

94


2) Evakuace obyvatelstva Při výstavbě rodinných domků a dalších objektů pro potřeby obyvatelstva a služby zabezpečit potřebné komunikace pro snadnou evakuaci osob a rychlé opuštění prostoru. Při výstavbě a rozsáhlé rekonstrukci obytných domů a staveb pro shromažďování osob plánovat odpovídající příjezdové komunikace a nástupní plochy pro techniku složek IZS. 3) Nouzové přežití Při výstavbě a rekonstrukci ubytovacích, stravovacích a obdobných zařízení v majetku města a státu plánovat možnost náhradního ubytování a stravování osob postižených havárií a mimořádnou událostí. 4) Ukrytí obyvatelstva Účelové ukryty pro ukrytí obyvatelstva nebudovat. Zachovat stávající úkryt v budově města Žamberk, Nádražní 833. Pro havárie a mimořádné události, kdy není možné provést evakuaci, upřednostnit ukrytí obyvatelstva v budovách a využít jejich běžných ochranných vlastností. II. OBLAST POVODŇOVÉ PREVENCE A OCHRANY ÚZEMÍ PŘED POVODNĚMI V souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., zákon o vodách ve znění pozdějších předpisů dodržet omezující opatření při výstavbě, pozemkových úpravách a změnách určení pozemků v záplavovém území města – „Stanovení záplavového území a aktivní zóny řeky Divoká Orlice“ – Pardubický kraj, krajský úřad čj. OŽPZ/9626/04/VT ze dne 1.6.2004. Ochranu území před zvláštními povodněmi a příslušná opatření při vzniku havárie na vodním díle Pastviny řešit v souladu se zákonem a vlastníkem vodního díla – Povodím Labe s.p. Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce jsou taxativně stanoveny ve vyhlášce Ministerstva vnitra k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva č. 380/2002 Sb. Dle § 20 uvedené vyhlášky se na základě stanoviska dotčeného orgánu uplatněného k návrhu Zadání územního plánu obce zapracuje (v rozsahu předaných podkladů) do textové a grafické části následných etap územního plánu města Žamberk návrh ploch pro požadované potřeby: a) b) c) d) e) f) g)

h) i)

ochrany území před průchodem průlomové vlny vniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavené území a zastavitelná území obce, záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

Žádné požadavky v tomto smyslu nebyly v rámci projednávání návrhu Zadání dotčeným orgánem uplatněny – nebyly předány ani žádné podklady.

95


1.B.12.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ

V návrhu ploch pro rozvoj města byl respektován zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, Vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96 a zákon 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), všechny v jejich platném znění. Pro rozvoj města byly vybírány především volné plochy v současně zastavěném území města (SZÚM), jejichž zastavěním se výrazně nenaruší ráz města (těch však bylo nalezeno málo a plochy pro jednotlivé aktivity umístěné v plochách již pro danou funkci určených nejsou v grafické ani textové části dále specifikovány), dále plochy mimo SZÚM, jejichž zastavěním bude co nejméně negativně ovlivněn krajinný ráz, kvalita životního prostředí, co nejméně dotčen ZPF a PUPFL. Na některých místech byly dotčeny i velmi kvalitní půdy. Je to v těsné blízkosti SZÚM, kde přesunutí rozvojových ploch na méně kvalitní půdy by si vyžádalo v konečném vyčíslení daleko větší plochy záborů (nehledě na další narušení přírody a krajiny). Lesní půda je k záboru navrhována pouze pro přeložku silnice I. třídy (D 1/2) a pro cyklostezku (C 1). Plochy záborů jsou uvažovány včetně izolační zeleně a sadových úprav (zejména u rozvojových ploch zasahujících do volné krajiny - mimo SZÚO). Do vyhodnocení nejsou zahrnuty plochy pro prvky ÚSES (s výjimkou ploch zeleně, kde je další hlavní funkcí izolace a ochrana), protože zde se jedná o veřejně prospěšná opatření na plochách, které zůstávají v ZPF nebo PUPFL. Plochy převzaté z platné ÚPD nejsou vyhodnocovány a uvedeny jsou pouze orientačně v části Zdůvodnění navrhovaného řešení a záborů půdy v jednotlivých lokalitách.

Zdůvodnění navrhovaného řešení a záborů půdy v jednotlivých lokalitách Navrhovaný územní rozvoj Žamberka je ovlivněn přírodními hodnotami v území, kvalitou zemědělského půdního fondu (ZPF), utvářením terénu, historickými vazbami a zájmem města o výstavbu. Při výběru ploch pro rozvoj města bylo postupováno s cílem maximálně šetřit přírodní hodnoty, ZPF (zejména 1. a 2. třídy ochrany) a PUPFL. Celkem je navrženo 21 ploch pro bydlení, 11 ploch pro občanské vybavení (4 pro tělovýchovu a sport a 7 pro správu a řízení, obchod, nevýrobní služby, veřejné stravování, školství, sociální péči a kulturu), 9 ploch pro výrobu, 1 plocha pro technické vybavení (pro hráz proti povodím), 14 pro veřejnou zeleň a zeleň mimo PUPFL a 10 ploch pro dopravu (silnice I. a II. třídy, místní komunikace a cyklostezky). Mnoho ploch bylo převzato z platné ÚPD.

96


Plochy bydlení Všechny plochy pro bydlení jsou v těsné vazbě na současně zastavěné území města (SZÚM). Využívají jednoduchého připojení na stávající technickou infrastrukturu a upravují (zjednodušují) hranici SZÚM. B1

- plocha využívá volného prostoru mezi jednotlivými částmi SZÚM (plochy bydlení) v severozápadní části města.

B2, B4, B7 až B14 a B16 - plochy jsou převzaty z platné územně plánovací dokumentace. B6

- plocha (spolu s plochou občanského vybavení O7) využívá většího volného prostoru mezi jednotlivými částmi SZÚM jižně od židovského hřbitova.

B17

- plocha v SZÚM.

B18 až B21 - plochy ve vazbě na současně zastavěné území obce Dlouhoňovice.

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport S1

- rozšíření stávajícího sportovního areálu s ohledem na územní rozvoj města.

S2

- plocha převzata z ÚPD – změna z bydlení na občanské vybavení – tělovýchova, sport. Umožní doplnění v místě chybějících sportovních zařízení.

S3

- plocha je převzata z platné územně plánovací dokumentace.

S4

- plocha umožní rozšíření letiště o potřebná doprovodná zařízení.

Plochy občanského vybavení – správa a řízení, obchod, nevýrobní služby, veřejné stravování, sociální péče, kultura O1 a O2 - plochy využívají volných prostor v bývalých kasárnách - v SZÚM. O3

- plocha v SZÚM při upravené silnici (s dobrým dopravním napojením), vhodná pro občanské vybavení významné pro celé město i okolí – integrovaný záchranný systém s heliportem apod.

O4 a O5 - plochy jsou převzaty z platné územně plánovací dokumentace. O6

- plocha pro doplnění občanského vybavení ve vazbě na stávající i navrhované plochy bydlení.

O7

- plocha (spolu s plochou bydlení B6) využívá většího volného prostoru mezi jednotlivými částmi SZÚM jižně od židovského hřbitova.

Plochy výroby V1

- plocha využívá volných prostor v bývalých kasárnách.

V3 a V4 - plochy pro rozšíření výrobního areálu. Do blízkosti ploch bydlení se předpokládá umístění aktivit, které negativně neovlivní kvalitu prostředí v ploše bydlení. V5 až V7 - plochy pro rozšíření nabídky výrobních ploch zejména pro aktivity vyžadující zavlečkování.

97


V8

- plocha navazující na současný výrobní areál, po vybudování přeložky silnice I/11 dobře přístupná a optimálně napojitelná na síť technického vybavení.

V9

- plocha pro rozšíření nabídky výrobních ploch. Využívá se prostoru mezi bývalým vojenským areálem (navrhované využití pro výrobu) a stávající plochou výroby.

Plochy technického vybavení Tp1

- plocha umožňující zřízení hráze pro protipovodňovou ochranu části města.

Plochy veřejné zeleně Z1

- plocha převzata z platné ÚPD.

Z2

- plocha umožní založení biocentra místního významu, plnícího i funkci ochranné, izolační a krajinné zeleně.

Z3 a Z4 - plochy umožní založení biokoridoru místního významu, plnícího i funkci ochranné, izolační a krajinné zeleně. Z5 až Z11 - plochy umožní založení ochranné, izolační a krajinné zeleně pro oddělení ploch odlišných funkcí a začlenění zástavby do krajiny. Z12 - plocha převzatá z platné ÚPD. Z13 - plocha umožní založení ochranné a izolační zeleně na okraji navrhované bytové zástavby. Z14 - plocha umožní založení ochranné a izolační zeleně pro oddělení ploch pro bydlení od ploch pro výrobu. Plochy zeleně mimo PUPFL Z13 - plocha umožní založení zeleně na okraji navrhované bytové zástavby. Plochy dopravního vybavení C1

- plocha pro cyklostezku. Umožní oddělení cyklistické dopravy v daném cyklisticky silně zatíženém úseku.

D1/1 a D1/2 - plochy pro přeložky silnice I/11. Umožní přímé napojení průmyslové zóny na silnici I. třídy a odstranění dopravních závad na průtahu silnice městem. D4, D5 a D7 - plochy pro úpravy a přeložky silnic II. třídy. Umožní odstranění dopravních závad na průtahu silnice městem. D6, D8 - jedná se o přeřazení silnic do nižší třídy (po kolaudaci navrhovaných přeložek úprav).

a

D3 - plocha pro místní komunikace, pro zlepšení dopravní obslužnosti a napojení nových lokalit.

Důsledky na životní prostředí Územní plán byl řešen s cílem zlepšení stávajících životních podmínek. Aby rozvoj území města měl na životní prostředí minimální negativní dopady, je nutno (mimo jiné) současně se stavbami realizovat sadové úpravy, plochy pro rozvoj neoplocovat (oplocení omezit pouze na části, kde je oplocení nezbytné) a podporovat odstranění plotů stávajících. Téměř všechny plochy (s výjimkou jihozápadního okraje území) jsou v ochranné zóně biokoridoru nadregionálního významu (je uvedeno i v tabulkách vyhodnocení – poznámka). 98


Plochy bydlení B1 a B6 - plochy v těsné návaznosti na stávající zástavbu, bez výrazného negativního vlivu na životní prostředí, přírodní hodnoty a krajinu, plocha B1 zasahuje do záplavového území. B17

- plochy v SZÚO, bez negativního vlivu na životní prostředí, přírodní hodnoty krajinu.

a

B18 až B21 - plochy v zasahují do ZPF, bez výrazného negativního vlivu na životní prostředí, přírodní hodnoty a krajinu.


- plocha oddělená od volné krajiny navrhovaným pásem zeleně. Zeleň sníží negativní působení v krajině na minimum. Plocha se nedotýká území v zájmu orgánů ochrany přírody s výjimkou ochranného pásma biokoridoru nadregionálního významu.

S2

- změna navrhovaného funkčního využití z ploch pro bydlení na plochu občanského vybavení – tělovýchova, sport neovlivní negativně životní prostředí, přírodní hodnoty a krajiny.

S4

- plocha s minimálními negativními vlivy na životní prostředí, přírodní hodnoty a krajinu.

Plochy občanského vybavení – správa a řízení, obchod, nevýrobní služby, veřejné stravování, sociální péče, kultura O1 a O2 - plochy v urbanizovaném prostoru, bez výrazného negativního vlivu na životní prostředí, přírodní hodnoty a krajinu. O3

- plocha v těsné návaznosti na stávající zástavbu, bez výrazného negativního vlivu na životní prostředí, přírodní hodnoty a krajinu.

O6


O7


Plochy výroby V1

- plocha v urbanizovaném prostoru, bez výrazného negativního vlivu na životní prostředí, přírodní hodnoty a krajinu.

V3 až V7 - plochy v těsné návaznosti na stávající zástavbu, na exponovaných místech oddělené od ploch bydlení a volné krajiny navrhovanými plochami ochranné a izolační zeleně, která sníží negativní působení staveb v krajině a dopady na životní prostředí v okolí na minimum.

99


V8

- plocha pod nadzemním elektrickým vedením, v návaznosti na plochu výroby a v severní části ohraničena navrženou silnicí I. třídy, navazuje na plochu veřejné zeleně, bez výrazného negativního vlivu na životní prostředí

V9

- plocha sousedí s osou biokoridoru nadregionálního významu K 81b, výrazně negativní vliv na funkčnost biokoridoru se nepředpokládá.


- plocha zasahuje do záplavového území Divoké Orlice.

Plochy veřejné zeleně Z2 - plocha se shoduje s vymezením biocentra místního významu. Z3 a Z4 - plochami prochází biokoridor místního významu. Z5 až Z10 - plochy umožňují lepší začlenění přeložky silnice I. třídy do krajiny a přispívají ke snížení negativních vlivů na životní prostředí. Z11 - plocha umožňuje lepší začlenění sportovních ploch do krajiny.

Plochy dopravního vybavení Plochy pro umístění dopravních zařízení jsou téměř vždy negativním zásahem do přírody, krajiny a životního prostředí. Za předpokladu citlivého osazení do terénu a vhodného doplnění doprovodnou zelení budou negativní důsledky sníženy na minimum a toto negativní působení bude vyváženo zlepšením podmínek v místech dosud dopravou zatěžovaných. Plochy byly vybírány (vedle jiných ohledů) s cílem minimálních dopadů na životní prostředí, přírodu a krajinu. C1

- plocha částečně prochází lesními porosty. Vhodné směrové uspořádání spolu s citlivým usazením do terénu sníží negativní dopady na PUPFL na minimum. Plocha nemá další negativní vliv na životní prostředí, přírodní hodnoty a krajinu.

D1/1

- plocha prochází převážně urbanisticky dotčeným územím s minimálními negativními vlivy na životní prostředí, přírodní hodnoty a krajinu.

D1/2

- plocha se dotýká zámeckého parku, kde je nutno mimořádnou pozornost věnovat začlenění stavby do krajiny.

D3

- z části prochází v těsné blízkosti lesních porostů.

D4

- kříží biokoridor místního významu.

D5

- napojení přeložky I/11 bez výrazných negativních vlivů na životní prostředí.

D6 a D8 - jedná se o přeřazení stávajících silnic do nižší kategorie – bez vlivu na životní prostředí, přírodu a krajinu. D7

- zařazení komunikace do vyšší kategorie bez vlivů na životní prostředí, přírodní hodnoty a krajinu.

100


Důsledky na zemědělský půdní fond Pro rozvoj města byly vybírány především volné plochy v SZÚM, jejichž zastavěním se výrazně nenaruší ráz města, dále plochy mimo SZÚM jejichž zastavěním bude co nejméně negativně ovlivněn krajinný ráz, kvalita životního prostředí a ZPF. Protože přesunutí rozvojových ploch na méně kvalitní půdy by si vyžádalo v konečném vyčíslení daleko větší plochy záborů (nehledě na další narušení přírody a krajiny), je navrženo pro rozvoj obce použít i plochy s vyššími třídami ochrany ZPF (I. a II.).

Plochy bydlení B1

- plocha zasahuje do půd II. třídy ochrany ZPF.

B6, B17 a B19 - plochy zasahují do půd V. třídy ochrany ZPF. B18 B 20 - plochy zasahují do půd IV. a V. třídy ochrany ZPF. B21

- plocha zasahuje do půd IV. třídy ochrany ZPF.


- plocha zasahuje do půd III. a IV. třídy ochrany ZPF.

S2


S4

- plochy zasahují do půd I. a III. třídy ochrany ZPF.

Plochy občanského vybavení – správa a řízení, obchod, nevýrobní služby, veřejné stravování, sociální péče, kultura O1 a O2 - plochy zasahují jen ostatní neplodnou půdu. O3

- plocha zasahuje do půd V. třídy ochrany ZPF.

O6

- plocha zasahuje do půd IV. třídy ochrany ZPF.

O7


Plochy výroby V1

- plocha zasahuje jen ostatní neplodnou půdu.

V2

- vypuštěno na základě Souborného stanoviska.

V3

- plocha zasahuje do půd III. třídy ochrany ZPF.

V4, V5 a V7 - plochy zasahují do půd IV. a V. třídy ochrany ZPF. V6


V8


V9

- plocha zasahuje do půd I. třídy ochrany ZPF.


- plocha zasahuje do půd II. třídy ochrany ZPF.

101


Plochy veřejné zeleně Z2

- plocha zasahuje do půd III. , IV. a V. třídy ochrany ZPF.

Z3 a Z8 - plochy zasahují do půd IV. a V. třídy ochrany ZPF. Z4, Z5, Z6a, Z6b a Z7 - plochy zasahují do půd V. třídy ochrany ZPF. Z9, Z10 a Z12 - plochy zasahují do půd III., IV. a V. třídy ochrany ZPF. Z11


Plochy dopravního vybavení C1

- plocha zasahuje do půd III. a V. třídy ochrany ZPF.

D1/1

- plocha zasahuje do půdy V. třídy ochrany ZPF.

D1/2

- plocha zasahuje do půd III., IV. a V. třídy ochrany ZPF.

D3


D4

- plocha zasahuje do půd IV. a V. třídy ochrany ZPF.

D5


D6, D7 a D8 - bez záboru ZPF.

Důsledky na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Zásahy do PUPFL jsou navrhovány pouze pro přeložku silnice I. třídy (D 1/2) a pro cyklostezku (C 1). Vyhodnocení je v samostatné Tabulce č. 2. Tabulkové vyhodnocení Plochy záborů jsou zpracovány do Tabulky č. 1., která uvádí souhrn všech záborů ZPF pro rozvoj města v daném k.ú. v pořadí dle navrhovaného funkčního využití a číselného označení ploch. Výměry jsou uváděny v hektarech na 4 desetinná čísla s tím, že (vzhledem k použitému měřítku) jsou výměry zaokrouhlovány na ary. Skutečný zábor (a částka odvodu) bude stanoven až při realizaci konkrétního záměru podle skutečně zabírané plochy. Plocha navrhovaných záborů půdy pro silnice a veřejné cesty byla vypočítána rámcově bez ohledu na odchylky vyvolané konkrétním řešením náspů a zářezů (včetně ploch doprovodné zeleně). Pro místní komunikace je počítáno s šířkou 15 m, pro silnice II. třídy 25 m, pro silnice I. třídy 30 m a pro cyklostezku 10 m. Výměra ploch převzatých z platné ÚPD (včetně Změny 1 a 2) není uváděna. Zábory ploch jsou zakresleny v samostatné grafické příloze (2.4.) a vyhodnoceny v následujících tabulkách.

102


Vysvětlivky k tabulkám Označení

- označení plochy shodné s grafickou přílohou

Funkce

- upřesnění funkčního využití plochy uvedeného v nadpisu části tabulky.

ZPF

- uvádí výměry ploch navrhovaných pro novou funkci (v hektarech). Ve sloupci Suma je celková výměra, která je ve sloupcích SZÚM a Mimo členěna na plochy v současně zastavěném území města a mimo něj. V dalších sloupcích jsou uváděny výměry podle kvality půdy (Kód BPEJ uvádí kód bonitované půdně ekologické jednotky, TO uvádí třídu ochrany ZPF, která je k danému kódu BPEJ přiřazena – blíže v kapitole Přírodní podmínky, půdní podmínky) a druhu pozemku (kultury), obdobně členěné na plochy v SZÚM a Mimo něj.

Výměra nezeměd. pozemků

Poznámka E L MC MK N NK OZ P park ÚPD V

- uvádí výměru dotčených ploch nezemědělské půdy s tím, že upřesnění je uvedeno v poznámce. - * je označeno dotčení ploch stávajících komunikací

- zde jsou uvedeny další upřesňující údaje: - plocha zasahuje do ochranného pásma nadzemního elektrického vedení - plocha zasahuje do PUPFL nebo pásma 50 m od okraje lesa - plocha se dotýká biocentra místního významu - plocha se dotýká biokoridoru místního významu - plocha podstatně zasahuje ostatní neplodnou půdu - plocha se dotýká biokoridoru nadregionálního významu - plocha zasahuje do ochranné zóny biokoridoru nadregionálního významu - plocha zasahuje do ochranného pásma vysokotlakého plynovodu - plocha se dotýká přírodního parku orlice - část plochy převzata ze schválené územně plánovací dokumentace v tabulce je uvedena výměra o kterou se plocha zvětšuje - plocha zasahuje do stanoveného záplavového území

V tabulce č. 2 jsou ještě další údaje K

- Kategorie lesa

H

- les hospodářský

f.

- faktor uvádí číslo, jímž se vypočtená hodnota záborů násobí z titulu zařazení lesa do kategorie

1,4

103


1.B.13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE

Dílčí změny Územního plánu města budou řešeny na podkladě rozhodnutí Zastupitelstva města v souladu s dohodnutým zadáním změny ÚP města schváleným usnesením Zastupitelstva města na základě průběžného sledování závažnosti změn podmínek, za kterých byla tato územně plánovací dokumentace pořízena a schválena. Prověření celkové aktuálnosti ÚPM se doporučuje provádět ve čtyřletých cyklech.

104


1.B.14. FOTODOKUMENTACE

105


1.D. ZÁVAZNÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU VE FORMĚ REGULATIVŮ

URBANISTICKÁ KONCEPCE Město Žamberk se bude rozvíjet jako celistvý sídelní útvar především v návaznosti na současně zastavěné území města bez vytváření nových sídel či samot a zásahů do cenných území podél toků Divoké Orlice a Rokytenky. Nezbytná je funkční koordinace především s územím sousední obce Dlohoňovice. Bude respektována historicky vzniklá výšková hladina zástavby bez výstavby výrazně narušující současné panorama a kvalitu dálkových pohledů na město a jeho dominanty. Nejvýznamnějšími funkcemi města jsou bydlení, výroba, občanské vybavení a sport nejen místní úrovně, které dávají města předpoklady plnit funkci důležitého střediska ve struktuře osídlení kraje. VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ Území města Žamberk bude využíváno v souladu s vymezením funkčního využití ploch, které je specifikováno v grafické části č. 2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území města , který obsahuje graficky vyjádřitelné regulativy, vymezení hranic zastavitelného území a vyznačení hranic současně zastavěného území města včetně návrhu dopravního řešení a návrhu územního systému ekologické stability. Základní funkční regulace je obsažena v následující tabulce – vše, co není uvedeno jako funkce PŘÍPUSTNÁ a PODMÍNĚNÁ, je NEPŘÍPUSTNÉ s výjimkou dopravního a technického vybavení v míře nezbytné pro zajištění přípustné, resp. podmíněné funkce funkčních ploch současně zastavěného území města a zastavitelných území a ploch veřejné zeleně zlepšujících životní prostředí těchto ploch.

106


Název funkční plochy

Přípustná funkce

Podmíněná funkce

Základní regulace / podmínky využití

Plocha bydlení

bydlení v bytových domech, bydlení v rodinných domech, individuální rekreace

občanské vybavení

individuální rekreace

občanské vybavení (přechodné ubytování, služby, veřejné stravování)

Plocha občanského vybavení (tělovýchova, sport)

tělovýchova, sport

občanské vybavení (přechodné ubytování, služby, veřejné stravování)

Plocha občanského vybavení (správa a řízení, obchod, služby, přechodné ubytování, veřejné stravování, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura)

správa a řízení, obchod, služby, přechodné ubytování, veřejné stravování, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura

Plocha rekreace

Plocha veřejného pohřebiště

pohřbívání

bydlení, tělovýchova, sport, doprava v klidu

zařízení sloužící pro provoz pohřebiště, zeleň mimo PUPFL

Plocha výroby

výroba (průmyslová výroba, zemědělská výroba, výrobní služby, skladování)

Plocha dopravy, dopravního vybavení a technického vybavení

přeprava osob, nákladů; zařízení pro dopravu v klidu; přeprava energetických médií, informací; stabilizace ekosystémů zásobování vodou, zneškodňování odpadních vod, zařízení pro vodní hospodářství

Plocha pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL)

produkce dřevní hmoty, ochrana půdního profilu, stabilizace odtokových poměrů v krajině

občanské vybavení (služby, obchod)

respektování současné prostorové kompozice sídla / 1 negativní vlivy podmíněné funkce nesmí nad míru 2 přípustnou ovlivňovat funkci přípustnou respektování současné prostorové kompozice sídla / 1 negativní vlivy podmíněné funkce nesmí nad míru 2 přípustnou ovlivňovat funkci přípustnou respektování současné prostorové kompozice sídla / kvalita prostředí umožňující 3 podmíněnou funkci

respektování současné prostorové kompozice sídla / kvalita prostředí umožňující 3 podmíněnou funkci

- /podmíněná funkce nesmí rušit pietu místa respektování současné prostorové kompozice sídla, v ploše V2 se připouští výstavba pouze v její východní části / kvalita prostředí umožňující 3 podmíněnou funkci liniové stavby v současně zastavěném území obce umísťovat pod zem, ostatní stavby nesmí narušit současnou prostorovou kompozici sídla / respektování prostorových norem, bezpečnostních a ochranných pásem, respektování krajinného rázu

stabilizace ekosystémů, stavby a zařízení pro protierozní ochranu, zachování krajinného rázu / 1 optimalizaci vodního bez negativních vlivů na režimu, revitalizace přípustnou funkci krajiny a zabezpečení funkcí lesa

107


Název funkční plochy

Přípustná funkce

Podmíněná funkce

Základní regulace / podmínky využití

Plocha veřejné zeleně

dotváření krajinného rázu a urbanistické kompozice

krátkodobá rekreace

- /pouze stavby drobné architektury

Plocha zahrádkářské kolonie

drobné pěstitelství, krátkodobá rekreace

-

zachování krajinného rázu / -

Plocha zeleně mimo PUPFL

dotváření krajinného rázu, stabilizace odtokových poměrů v krajině, v návaznosti na SZÚM charakteru veřejné zeleně

stabilizace ekosystémů; stavby a zařízení pro zachování tradičních výhledů protierozní ochranu, a průhledů / bez negativních 1 optimalizaci vodního vlivů na přípustnou funkci režimu, revitalizaci krajiny

Plocha zemědělského půdního fondu (ZPF)

zemědělská rostlinná prvovýroba, stabilizace odtokových poměrů v krajině, ochrana půdního profilu

stabilizace ekosystémů, stavby a zařízení pro zachování krajinného rázu / protierozní ochranu, 1 bez negativních vlivů na optimalizaci vodního přípustnou funkci režimu, revitalizace krajiny

Vodní plocha, vodní tok

stabilizace odtokových poměrů v krajině (akumulace vody, odvádění povrchových vod), dotváření krajinného rázu

Plocha parku

1

chov ryb, rybaření

- / negativní vlivy podmíněné funkce nesmí nad míru 2 přípustnou ovlivňovat funkci přípustnou

Poznámky: 1

– hlučnost, prašnost, zápach, vibrace, elmg. vlnění, světelné záření, biologické znečištění

2

– přípustnou míru ovlivnění stanoví příslušný správní úřad v souladu s aktuálně platnými právními předpisy v rámci územního, případně stavebního řízení (či při zpracování regulačního plánu)

3

– podmíněná funkce je možná, pokud kvalita prostředí na předmětné ploše v době posuzování záměru dosahuje alespoň normových hodnot pro podmíněnou funkci stanovených

Mimo SZÚM a zastavitelné území lze v rámci pozemkových úprav měnit využití u uvedených kultur bez nutnosti změny územního plánu po projednání dle platných právních předpisů následujícím způsobem: • z orné na zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, • ze zahrady na ornou, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, • z louky a pastviny na ornou, zahradu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, • z vodní plochy na ornou, zahradu, louku a pastvinu, pozemek určený k plnění funkcí lesa, • z pozemků určených k plnění funkcí lesa na ornou, zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, • pro zajištění přístupu k pozemkům je možné vybudovat účelové komunikace na orné půdě, zahradě, louce a pastvině, vodní ploše, pozemcích určených k plnění funkcí lesa. 108


VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ Zastavitelné území je vymezeno v grafické části ÚPM č. 2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území obce především v návaznosti na současně zastavěné území města. Zahrnuje nové plochy pro rozvoj města ve funkcích bydlení, občanské vybavení, tělovýchova a sport a výroba. OMEZENÍ ZMĚN V UŽÍVÁNÍ STAVEB Stavby, jejich změny a změny v jejich užívání budou povolovány v souladu s přípustným, resp. podmíněným funkčním využitím ploch stanoveným v části VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ DOPRAVY A DOPRAVNÍHO VYBAVENÍ Uspořádání dopravního vybavení je vymezeno v grafické části ÚPM č. 2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území města. Pro snížení intenzity silniční dopravy v centru města a zatížení současných radiál základního komunikačního systému bude realizována jižní přeložka silnice I/11. V souvislosti s ní budou realizovány místní úpravy na jinak stabilizovaném systému silnic II. a III. třídy. K rovnoměrnému rozložení místní dopravní zátěže a napojení zastavitelného území přispěje doplnění místního komunikačního systému. Nároky na parkovací plochy a garážová stání budou řešeny v rámci jednotlivých funkčních ploch. Cyklistická doprava bude zkvalitněna vybudováním cyklostezky Žamberk – Letohrad. Pro zkvalitnění letecké dopravy budou využity plochy navazující na současné veřejné vnitrostátní letiště. Ostatní druhy dopravy jsou na území města stabilizovaného nemají území nároky. Je nutno respektovat stávající i plánovaný komunikační systém v parametrech pro příslušnou kategorii pozemní komunikace dle platných státních norem. ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Uspořádání technického vybavení je vymezeno v grafické části ÚPO č. 2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území obce především v návaznosti na současně zastavěné území města a 2.3. Koncepce řešení technického vybavení. Systém zásobování města vodou ze skupinového vodovodu Žamberk – Lukavice – Dlouhoňovice vyhovuje i pro zastavitelného území – zdroje vody mají dostatečnou vydatnost. Současný systém odvádění a zneškodňování odpadních vod vyhoví i pro zastavitelná území po jejich napojení doplňující kanalizací. Současný systém zásobování elektrickou energií nadzemním rozvodem 35 kV bude postupně převeden na zemní kabelový rozvod 35 kV s realizací nových trafostanic pro posílení příkonu současné zástavby a zásobování zastavitelného území. Pro zásobování plynem bude realizována nová regulační stanice a nové větve STL plynovodů. Tak bude zároveň zajištěno zásobování většiny území města teplem (kromě elektrifikované lokality Betlém). Systém nakládání s odpady bude zkvalitněn rozšířením sběrného dvora, zajištěním zvýšené separace a zprovozněním kompostárny dle Plánu odpadového hospodářství města. 109


ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Uspořádání občanského vybavení je vymezeno v grafické části ÚPM č. 2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území města. Plochy zastavitelného území této funkce budou dle lokalizace v organismu města využity především pro správu a řízení, obchod, veřejné stravování, školství, kulturu, sociální péči a nevýrobní služby s doprovodným vybavením. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy a koridory ÚSES jsou vymezeny v grafické části ÚPM č. 2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území města. Na správním území města jsou to: číslo prvku

název prvku

Typ

1

U městského hřbitova

2

Dolní Skalka

3

Soutok Rokytenky a Divoké Orlice

4

U koupaliště

5

U Líšnice

6

Dymlov

7

U borovice

8

U Kunvaldu

9

Velký hájek

místní biocentrum nadregionální biokoridor místní biocentrum nadregionální biokoridor místní biocentrum nadregionální biokoridor místní biocentrum nadregionální biokoridor místní biocentrum nadregionální biokoridor místní biocentrum nadregionální biokoridor místní biocentrum regionální biokoridor místní biocentrum regionální biokoridor místní biocentrum

10

Nový rybník

místní biocentrum

11

Zámecký park

místní biocentrum

408

Panská dolina

K 81a

Divoká Orlice

regionální biocentrum nadregionální biokoridor nadregionální biokoridor

K 81b

Divoká Orlice

nadregionální biokoridor

RK 818

Údolí Rokytenky

regionální biokoridor

K3

Velký hájek

místní biokoridor

K4

Zámecký park

místní biokoridor

K7

Náhon

místní biokoridor

K8

Lesní

místní biokoridor

K9

Hraniční

místní biokoridor

K 10

Od soutoku

místní biokoridor

110


Veškerá zamýšlená činnost na těchto plochách přesahující svým charakterem běžnou údržbu musí být koordinována s příslušným orgánem ochrany přírody. Sousedící plochy současně zastavěného území města a zastavitelného území nebudou oplocovány jinými než živými ploty. Plochy zastavitelného území dotčené prvky ÚSES lze v případě nutnosti oplocovat pouze živými ploty. Do sadových úprav v rámci ploch prvků ÚSES budou používány výhradně domácí dřeviny odpovídající místním podmínkám.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ŘEŠENÍ ÚPM ochrana přírody a krajiny -

prvky územního systému ekologické stability

ochrana staveb -

plocha vhodná pro vymezení ochranného pásma výrobního areálu

VYMEZENÍ PLOCH PRO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A PRO PROVEDENÍ ASANACÍ NEBO ASANAČNÍCH ÚPRAV DOPRAVA - stavba přeložky silnice I/11 včetně souvisejících staveb a zařízení (D1/1, D1/2) - stavby přeložek silnice II. třídy včetně souvisejících staveb a zařízení (D4, D5, D7) - stavby místních komunikací pro napojení ploch zastavitelného území včetně souvisejících zařízení (D3, D8) VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ - stavby vodovodních řadů pro zásobování ploch zastavitelného území včetně souvisejících zařízení (V1 – V16) - stavby kanalizačních sběračů a stok pro odkanalizování ploch zastavitelného území včetně souvisejících zařízení (K1 – K24) ENERGETIKA - stavby nadzemního elektrického vedení VN (E1 – E9) - stavba VTL plynovodu pro napojení nové regulační stanice plynu (P1) - stavba nové regulační stanice plynu (P2) - stavby STL plynovodů pro zásobování SZÚM a ploch zastavitelného území (P3 – P20) Asanace asanační úpravy Asanační úpravy se předpokládají v rozsahu nezbytně nutném pro realizaci navrhovaných ploch občanského vybavení a výroby v SZÚM vymezených v grafické části ÚPM č. 2.2. Hlavní výkres s komplexním řešením celého území města v prostoru bývalých kasáren. Etapizace výstavby a změn v území V rámci dosavadních etap prací na ÚPM nebyl požadavek na etapizaci uplatněn. 111

Pardubický kraj. Návrh

Recommend Documents