P íklady za azení vyšší nadmo ské výšky do p íprav na OH ve Vancouveru a Londýn
Ji í Suchý Univerzita Karlova, Fakulta t lesné výchovy a sportu v Praze
Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky t lesné výchovy a sportu; odd lení didaktiky sportu Abstrakt lánek shrnuje p ístupy vybraných zemí k využití vyšší nadmo ské výšky v rámci p ípravy na OH ve Vancouveru a Londýn . Konkrétn se zabývá postupy v Austrálii, Kanad , USA a Novém Zélandu, všechny uvedené státy využívají vyšší nadmo skou výšku ve velké mí e. Jednozna ným trendem je trvalý pobyt ve výšce, v rámci kterého se jen tréninky a mezocykly zam ené na rozvoj maximální intenzity realizují v nížin . V tšina uvád ných informací byla získána na „International Altitude Training Symposium 2009, Colorado Springs“ organizovaném United States Olympic Comittee (dále jen USOC). Klí ová slova: trénink, vyšší nadmo ská výška, OH Vancouver a Londýn Úvod Státy, jejichž sportovci opakovan dosahují úsp ch v mezinárodních sout žích, vkládají do výzkumu zam eného na zlepšení sportovní výkonnosti prost ednictvím vyšší nadmo ské výšky zna né finan ní prost edky. Na základ p edchozích zkušeností i sou asných výzkum panuje u odborník obecná shoda, že p íprava ve vyšší nadmo ské výšce musí být nedílnou sou ástí tréninkových plán p evážn vytrvalostních sportovc p ipravujících se nejen na Olympijské hry (OH) ve Vancouveru ale i Londýn , které se shodou okolností konají v nízkých nadmo ských výškách. Sou asná sv tová špi ka je ve v tšin sport tak vyrovnaná, že o vít zství rozhodují minimální asové odstupy. Analýza individuálních plaveckých as na OH, kde nehrají roli vn jší podmínky, ukázala, že špi koví plavci zde dlouhodob dosahují výsledných as v rozmezí 0,8% svého maxima. Horší plavci mají rozptyl 1,6% (data byla získána ješt p ed nástupem celot lových plavek) (Pyne, 2004). Rozdíl asu na úrovni 0,4% rozhodoval posledních n kolika letech v plaveckých závodech na MS a OH o zisku medaile (Pyne, 2004). Metaanalýza lánk publikovaných k problematice tréninku ve vyšší nadmo ské výšce v recenzovaných asopisech za posledních 30 let ukázala, že špi koví sportovci p i pobytu i tréninku v p írodní vyšší nadmo ské výšce („live high – train high“ – dále jen LHTH) pr m rn zlepší svou výkonnost p ibližn o 5,2%. Varianta pobytu v p írodní vyšší nadmo ské výšce a tréninku v nížin („live high – train low“ – dále jen LHTL) zlepšuje výkonnost o cca 4,3%. Data byla získána z výzkum realizovaných bez kontrolních skupin. Málo asté výzkumy za využití kontrolních skupin ukazují na skute nost, že lenové t chto skupin za p edpokladu stejného tréninkového zatížení zlepší výkon asi 2,6%. Zlepšení p i um le navozené výšce (LHTL) jsou
1
nižší. Tato skute nost je obvykle zp sobena tzv. placebo efektem, který lze v p ípad p írodní nadmo ské výšky jen t žko eliminovat (Bonetti a Hopkins, 2009). Sou asné výzkumy se p edevším zam ují na pr b žné up es ování r zných model využití vyšší nadmo ské výšky pro zvyšování výkonnosti Sou ástí šet ení je v n kterých p ípadech také využití hyperoxie. Jako probandy jsou v podstat výhradn využívány úzké týmy špi kových sportovc , kte í mají ambice ú asti na zimních i letních OH. Výzkumné týmy nemají zájem výsledky p íliš publikovat, ale spíš je primárn využívat pro interní pot eby participujících sportovních federací. asto je diskutována legálnost využití výšky jako dopingu. WADA (od 1. 1. 2009) považuje za doping, který m že mít souvislost se zvyšováním p enosu kyslíku následující procedury substance: krevní doping, v etn užití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo ervených krvinek a jim podobných produkt jakéhokoliv p vodu; um lé zvyšování spot eby, p enosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty, perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na n (www.antidoping.cz). V seznamu zakázaných prost edk tedy není uveden pobyt v um le nebo p irozen navozené vyšší nadmo ské výšce, ani suplementace koncentrovaným kyslíkem. N které sou asné studie aspekt vlivu vyšší nadmo ské výšky na trénink Sport Science Univerzity Barcelona (SSUB) za íná v roce 2010 s výzkumem vlivu vyšší nadmo ské výšky na elitní plavce. Do projektu jsou zapojeni odborníci z Austrálie, USA, Holandska, N mecka a Portugalska. Na skupin 40 elitních plavc z jmenovaných zemí budou sledovat ve st edisku Sierra Nevada (2 230 m.n.m.) a Granad (630 m.n.m.) všechny kombinace vlivu vyšší nadmo ské výšky (LHTH, LHTL, bydlet dole a trénovat naho e - LLTH) na trénink. Cílem je ov it vliv vyšší nadmo ské výšky na: výkonnost v nížin , aerobní a anaerobní energetické krytí, zjistit optimální dobu trvání, elasticita adapta ních mechanism , techniku p ed, p i a po ukon ení aklimatiza ních proces . Na výzkumu bude participovat také ada špi kových plaveckých trenér . Podn tem pro zahájení této velké mezinárodní je lánek Bonettiho a Hopkinse (2009), jehož výsledky uvádíme v úvodu lánku. Tým F. Rodrigueze (vedoucí výzkumného týmu z SSUB) na základ analýz výsledk dosp l k záv ru, že ve v tšin sport rozdíl ve výsledném asu v ádu 1,0% (nap . u plavání jen 0,4%) rozhoduje o ne/získání medaile na MS i OH. Air Force Academy v Coloradu springs (USAFA) pracuje soub žn na n kolika dlouhodobých projektech. T íletý projekt (2009 až 2012) má na základ šet ení na 2 147 p íslušnících elitních vojenských jednotek zjistit vliv dlouhodobého pobytu ve výšce 1 860 m.n.m. na jejich výkonnost. T etina proband , z níž všichni se narodili v nížin , žije po dobu jednoho roku (s výjimkou vánoc a svátk ) v 1 860 m.n.m., kde absolvují stejnou zát ž (náro ný vojenský výcvik) jako kontrolní skupina v nížin . Zam ují se také na zm ny výkonnosti po 10 týdnech návratu z výšky do nížiny. První pr b žné výsledky nazna ují, že všichni vojáci p ipravující se výšce zvládají nejpozd ji po 14 dnech stejnou zát ž jako kontrolní skupina v nížin .
2
USAFA také participuje na letos zahájeném výzkumu Americké plavecké federace na skupin špi kových amerických plavc , který se zam uje na využívání hyperoxie p i tréninku. Dosavadní pilotní výsledky, podle tvrzení vedoucího výzkumu Dr. J. Nelsona, ukazují zlepšení výkonnosti za využití hyperoxie jak v nížin , tak vyšší nadmo ské výšce. V úvodní ásti výzkumu využívají koncentrace kyslíku jen v rozmezí 30% až 40%, protože lenové výzkumného týmu zatím nemají vyjasn né p ípadné negativní ú inky vyšší koncentrace kyslíku, která p sobí jako antioxidant, v pauzách mezi úseky v bazénu. Nový Zéland realizuje pod vedením P. Pfitzingera projekt, který má „uživatelsky p íjemným“ zp sobem seznamovat trenéry s pozitivy i riziky tréninku ve vyšší nadmo ské výšce. Výstupy bude tým komparovat z vlastního výzkumu i ve ejn dostupných studií. Všechny uvád né výzkumy implementují jejich ešitelé za adit do na OH ve Vancouveru i Londýn . S výjimkou týmu P. Pfitzingera plánují ešitelé publikaci výsledk t chto výzkum až po ukon ení t chto OH v Londýn . Využití vyšší nadmo ské výšky v p íprav na OH ve Vancouveru a Londýn Kapitola shrnujeme p ístupy národních v deckých tým a špi kových trenér Austrálie, Kanady, USA a Nového Zélandu. k problematice využití hypoxie a hyperoxie v tréninkovém procesu se zam ením na její za azení do tréninkových plán p ed nejbližšími OH. V tšina p ístup se shodujep evážn s Ruskem (1996), který popsal základní principy za azení vyšší nadmo ské výšky do p ípravy finských reprezentant p ed OH v Sydney. Nummela a Rusko (2000) p ed OH v Sydney dále publikovali, že nejvhodn jší pro finské atlety je aklimatizace v délce trvání t ech týdn . D vodem je asový posun, zm na klimatu a p edevším vysoká teplota. Ideální je, aby sportovci využívali vyšší nadmo ské výšky po celý rok v kombinaci LHTH a LHTL. Koncepce p ípravy na OH musí respektovat tento model, proto je obecná shoda na následujícím modelu v p ípad konání OH v nížin a asového posunu o více než 5 hodin: o 6 až 3 týdny p ed OH tréninkový kemp ve vyšší nadmo ské výšce o 3 týdny p ed OH p esun do nížiny v blízkosti konání OH o 2 až 4 dny p ed zahájením sout že p esun do místa konání OH Snahou je v maximální mí e omezit pobyt p ímo v míst konání OH, protože již samotná nominace na OH a p edevším pak pobyt p ímo v míst konání OH mají obvykle na sportovce zna n stresující vliv (Nummela, Rusko, 2000). Australský model Austrálie nemá vhodné p irozené podmínky pro trénink ve vyšší nadmo ské výšce. Z t chto d vod Australian institute of Sport (AIS) v Canbe e roku 1997 otev el barokomoru první generace, kde mohlo sou asn spát maximáln deset sportovc . Tato barokomora byla konstruována podle p íkladu prvního „finského domku“ vybudovaného roku 1993 ve Vuokatti prof. H. Ruskem a J. Wasastjernen (Rusko, 1996). Na základ získaných pozitivních zkušeností roku 2007 uvedl AIS do provozu barokomoru druhé generace v cen p ibližn 70 000 000,- USD, která nabízí krom spaní pro 20 sportovc také omezené možnosti tréninku v posilovn .
3
Celá ada (p edevším vytrvalostních) australských sportovc využívá model LHTL, který p i aplikaci výšky 2 200 m.n.m. po dobu 300 hodin nejmén 12 až 14 hodin denn p ináší zlepšení výkonnosti v nížin na úrovni p ibližn 1% na každých p ibližn 100 hodin pobytu ve výšce (USOC, 2009). Z t chto d vod bude LHTL jednozna n za azen do p ípravy p evážné v tšiny australských reprezentant na nejbližší OH. Významné zvýšení hladiny ervených krvinek nastává na základ výsledk AIS po pravidelném pobytu výšce 2 000 až 3 000 m.n.m. nejmén 12 hodin denn . Pro rychlejší r st hodnot ervených krvinek je vhodné podávat sportovc m železo (USOC, 2009). S ohledem na geografické podmínky Australané využívají a mají bohaté zkušenosti p evážn s modelem LHTL, proto se AIS intenzivn zabývá studiem vlivu p irozen navozené vyšší nadmo ské výšky na efektivitu a ekonomiku pohybu. Vlastní výzkum (Gore, 2007) i další lánky (Oster, 2008; Lundby a kol., 2007) potvrzují vliv tréninku ve výšce na lepší efektivitu pohybu v porovnání s nížinou. D vodem je p edevším zlepšení efektivity energetického krytí a aktivace hydroxylázy (Ponsot, 2006). Výzkumy ukazují, že dlouhodobý trvalý pobyt ve vysoké nadmo ské výšce (3 500 m.n.m.) vede ke zvýšení hodnoty VO2max m eném v nížin o p ibližn 10% (Marconi, 2005). Vliv na výkonnost mají zm ny hormonálních hladin a z dlouhodobého hlediska také ovlivn ní gen . Proto jsou v Austrálii vedeny diskuse a ešeny výzkumy, zda by p ed OH v Londýn nebylo vhodn jší využit model LHTH, pro který ale nejsou v Austrálii vhodné podmínky. Z t chto d vod uvažují o realizaci n kolika tréninkovým kemp v p irozené výšce v Evrop v pr b hu RTC 2011/2012. Kanadský model Po neúsp chu na OH 1988 v Soulu se Kana ané na základ úsp chu státu, které p ípravu ve výšce za adili a na OH usp li, rozhodli za adit tréninkové kempy ve výšce do tréninku. V první fázi trénovali na základ informací získaných z tehdejší NDR a íny, ale tato strategie vedla k p etrénování. Získané negativní zkušeností vedly k vytvo ení vlastního „kanadského“ modelu v rámci kterého primárn rozlišují následující t i klí ové motivy pobytu ve vyšší nadmo ské výšce okolo 2 200 m.n.m.: A. zlepšení obecných kondi ních p edpoklad (doba pobytu ve výšce: 10 až 14 dn ) B. zlepšení speciálních p edpoklad (doba pobytu ve výšce: 14 až 21 dn ) C. záv re ná p íprava na vrcholné závody (doba pobytu ve výšce: 17 až 21 dn ) P ed OH ve Vancouveru se bude v tšina sportovc nominovaných ve vytrvalostních sportech p ipravovat dle následujícího modelu: t i týdny tréninkový kemp ve výšce 2 200 m.n.m. (p evážn využívají st ediska USOC) a týden v nížin v následujících m sících: ervenec, srpen a íjen a listopad; po átek ledna p ípravné závody, 6 až 3 týdny p ed OH výška; start na OH 21 až 28 dn po návratu do nížiny. Pro sprintery využívají stejné schéma, jen v kombinaci 10 dn ve výšce a 20 dn v nížin ; p ed OH pak 10 dn výška a start 3 týdny po návratu. V rámci tréninku pravideln využívají tzv. „jo jo“ efekt: 5x až 7x v rámci t ítýdenního tréninkového kempu ve výšce 2 200 m.n.m. absolvují trénink v délce trvání maximáln dvou hodin ve 2 800 m.n.m.; stejn tak v rámci tréninku v nížin jednou za 3 až 4 dny za azují trénink ve výšce 2 200 m.n.m. Z technicko-organiza ních d vod využívají n kdy um le navozné výšky,
4
ale p irodní je vhodn jší. Tento p ístup (za využití p írodní nadmo ské výšky) poprvé prezentovali Daniels a Oldridge (1970), kte í prokázali p i tomto modelu zat žování navýšení hodnot hemoglobinu o 6%. D. Smith (USOC, 2009) uvádí obdobné zvýšení hodnot. Jako jeden z parametr hodnocení vlivu výšky využívají Kana ané zjiš ování hladiny testosteronu, která zprost edkovan indikuje ztrátu svalové hmoty. Na záv r t ítýdenního tréninkového kempu ve výšce (2 000 až 2 500 m.n.m.) klesá hladina testosteronu obvykle až na 70% hodnot na za átku pobytu. Cílem je dosáhnout maximální hladiny testosteronu legální cestou práv v období OH. Americké model V tšina amerických reprezentant p ipravujících se na OH využívá v pr b hu ro ního tréninkového cyklu (RTC) opakovan p ípravu ve vyšší nadmo ské výšce v n kterém z USOC Olympic center: Mammoth Lake (2 240 m.n.m.), Park city (2 500 m.n.m.), Flagstaff (2 135 m.n.m.), Colorado Springs (1 860 m.n.m.). O pozornosti, kterou USOC výšce v nuje vypovídá také skute nost, že jen jediné centrum se nachází v nížin (Chula Vista – 21 m.n.m.). Všechna centra nabízí špi kové zázemí (v decké podpora, sportovišt , regenerace atd.). S ohledem na rozsáhlé využívání výšky v ad sportovních odv tví jsme pro ilustraci jsme vybrali n kolik sport , které jsou z pohledu UOSC dlouhodob úsp šné (plavání, atletika) nebo naopak zajímavé svým originálním p ístupem. Severská kombinace Národní tým severské kombinace USA, vedený trenérem Davem Jerrettem, využívá pom rn jedine ný model celoro ního pobytu v Park City (2 500 až 2 800 m.n.m.), kde jsou všichni reprezentanti spole n trénují po celý rok. D vodem je dle tvrzení trenéra skute nost, že severská kombinace je malý sport a proto musí být všichni potenciáln dob í sdružená i pohromad . Spole ný trénink celého týmu je také ideální z hlediska utužení kolektivu a vysoké motivace všech jeho len . K trvalému p esunu celého týmu do Park city došlo v roce 2002 v návaznosti na zm nu pravidel, v rámci které došlo ke zm n bodového hodnocení skoku na lyžích a zvýšení d ležitosti b hu na lyžích. Z Park City se p esunují v rámci každého RTC 3x – 4x do nížiny na t ítýdenní soust ed ní zam ená na rozvoj anaerobní kapacity. Druhým prvkem soust ed ní v nížin zam ených na intenzivní trénink jsou skoky na lyžích za b žného odporu vzduchu. Na jednotlivé tréninky, zam ené na intenzitu a skoky, se n kdy p esunují z Park city na p íslušnou ást dne do nížiny. V pr b hu závodního období využívají hyperoxický trénink (koncentrace kyslíku: 60% až 70%, doba trvání: 60 až 90 min.) zam ený na urychlení regenera ních proces ve výšce p ed závody v nížin . D ležitou sou ástí pobytu v Park city jsou z pohledu trenéra psychické aspekty – považuje za nezbytné, aby se zde všichni sportovci cítili doma (nikoliv „jako doma“). Tuto skute nost zd raz uje trenér také tím, že na OH mezi individuálním závodem na st edním m stku (14. 2. 2010) a štafetami (23. 2. 2010) odletí na p t dn zp t „dom “. Park city nabízí sdružená m lepší podmínky pro trénink skok , než místo konání OH, kde je obvykle možné absolvovat jen malý po et tréninkových skok .
5
Atletika (maratón) V pr b hu p ípravy na OH v Aténách (2001 – 2004), kde sv enci trenéra Terrence Mahona Deena Kastor a Meb Keflezighi získali medaile, absolvovali adu tréninkových kemp ve vyšší nadmo ské výšce. Na základ pozitivních zkušeností s výškou a úsp chu na OH si hned v následujícím roce mohli dovolit investovat prost edky na trvalý p esun do výšky. Rozhodli se Mammoth Lakes v Kalifornii (2 050 až 2750 m.n.m.) a s nimi ada dalších len jejich klubu, který m l na OH v Pekingu celkem 4 zástupce. D. Kastor (ro ník narození: 1973) se po ty ech letech trvalého pobytu v Mammoth lake posunula hodnota VO2max ze 72 ml/min/kg v roce 2004 na 82 ml/min/kg v roce 2009. T. Mahon rozd luje na základ individuální fyziologické reakce na trvalý pobyt ve vyšší nadmo ské výšce sportovce do následujících t i kategorií: 1. rychle se adaptující, kte í mohou již po n kolika týdnech absolvovat plnou vytrvalostní zát ž a opakované n kolikaminutové úseky závodní a nadzávodní intenzitou po 2 až 3 m sících pobytu, 2. st edn se adaptující, za ínají plný vytrvalostní trénink po dvou až t ech m sících a úseky závodní a nadzávodní intenzitou po roce, 3. pomalu se adaptující, vytrvalost po 2 až 3 letech roce a úseky závodní a nadzávodní intenzitou po roce pobytu. Závody v nížin po p íjezdu z Mammoth lake za azuje 3, 7 a 10 nebo pak v rozmezí 17 až 28 dne. Tento velký rozptyl je ovlivn n poznatkem, že u sportovc trvale žijících v Mammoth Lake, se mu nepoda ilo vysledovat žádné zm ny ve výsledcích závod ve vztahu k po tu dn jejich pobytu v nížin p ed závodem. D ležité je p ed závody absolvovat n kolik t žkých trénink v nížin , aby si sportovci zvykli na jiné podmínky pro dýchání. Plavci Bob Bowman, trenér fenomenálního plavce Michaela Phelpse, za azuje trénink ve vyšší nadmo ské výšce v Coloradu Springs (1 860 m.n.m.) pravideln s r znými cíly (viz. tab. 1.) v p íslušných ástech RTC (viz. tab. 2.). P i využívání výšky je nutné zatížení p izp sobit aktuálnímu stavu trénovanosti a konkrétní nadmo ské výšce, kterou proto B. Bowman nikdy nem ní a vždy trénuje pouze v Coloradu Springs. Dále je nezbytné zvýšit d raz na regeneraci a zvýšený p ísun tekutin. Tabulka 1 Základní druhy tréninku ve výšce (Bowman, USOC 2009) Typ Cíl Doba Za azení v RTC tréninku Trvání ve výšce Rozvoj aerobních p edpoklad 3 a 4 týden úvodního A 10 14 mezocyklu p íprav. období dn P íprava na trénink vysoké 17 21 Po p ípravné fázi a p ed B intenzity po návratu z výšky tréninkem zam eným na dn kvalitu Zlepšení závodní výkonnosti 42 až 49 p ed závodem C 17 21 dn 6
Tabulka 2 Typy tréninku ve vyšší nadmo ské výšce (Bowman, USOC 2009) P ípravný výška P echodný Objemový Typ trénink (14 dn ) trénink (14 dn ) trénink A týdny 1,2,3 4,5 6,7 8,9,10 Typ:B výška (21 dn ) týden 1,2,3
P echodný trénink (14 dn ) 4,5
Smíšený Lad ní trénink formy 6,7 8,9,10,11
Lad ní Typ: Objemový P echodný Výška trénink trénink (21 dn ) formy C týden 1,2,3 4 5,6,7 8,9,10,11 Pr b h mezocyklu ve vyšší nadmo ské ilustruje tab. 3., kde jsou podle našeho názoru p edevším zajímavé cíle III. a IV. mikrocyklu, v rámci kterého jsou za azovány stejné tréninkové dávky jako v nížin . Tabulka 3 mikrocykly v pr b hu mezocyklu ve výšce (Bowman, USOC 2009) Dny Mikrocyklus Hlavní cíle I Aklimatizace, inicia ní trénink nízkou intenzitou, postupné 1 3 zvyšování objemu II Zvyšování objem a intenzity tréninku 5 7 „Tréninkové okno“ – možnost za adit trénink jako v nížin 8 14 III IV Redukce objemu i intenzity tréninku, st ídání intenzit 15 17 V Regenerace a p íprava na sestup do nížiny 19 21 VI V souladu s informace uvedenými v tabulkách 1 až 3 se p ipravoval M. Phelps na OH v Pekingu, kde získal celkem 8 zlatých medailí. Na základ pozitivních zkušeností plánují p ípravu na OH v Londýn dle obdobného tréninkového plánu. Novozélandský model Vyšší nadmo skou výšku za azuje na Novém Zélandu pravideln do tréninkového procesu celkem šest sportovních svaz : kanoisté, cyklisté, atleti, lyža i, triatlonisté a samoz ejm místní nejpopulárn jší sport rugby. P iklán jí se spíše k nižším nadmo ským výškám (1 500 až 2 000 m.n.m.) a uvád jí, že krátkodobý vliv na výkonnost má již pobyt ve výšce okolo 1 200 m.n.m. D vodem m že být skute nost, že jejich jediné centrum Wanaka se nachází ve výšce 1 600 m.n.m. Pobyt a trénink ve vyšší nadmo ské výšce považují za integrální sou ást tohoto typu tréninkového procesu. V p ípravném obdobní za azují model LHTH a v p edzávodním období pak LHTL, p i emž výšku navozují um lou nebo p írodní cestou. Pravideln využívají p erušovaný hypoxický trénink, který podle jejich názoru pomáhá udržet zvýšenou hladinu ervených krvinek, jejichž hodnoty pravideln sledují.
7
Závody po návratu z výšky jsou nejvhodn jší: 1 až 4 a 12 až 28 den. Krajn nevhodné pro závody jsou 5 až 11 den po návratu z výšky. P ed OH v Pekingu využívali výšku v pr b hu celého RTC a OH závody byly u v tšiny (70%) Novozélandských reprezentant naplánovány okolo 20 dne po návratu z výšky. Diskuse Výsledky vlivu um le aplikovaného EPA a jeho modern jších podob (CERA atd.) obecn nejsou p íliš publikovány. Odborníci se teoreticky shodují na pozitivním ú inku autoodb ru krve po návratu z výšky a její aplikaci n kolik dn p ed závodem, ale praktické výsledky op t nejsou p íliš publikovány, protože jsou v rozporu s pravidly WADA. Nejasný z stává z pohledu odborník (USOC, 2009) na p ínos p erušovaného hypoxického tréninku (Suchý a kol., 2009) na výkonnost. Existuje jen shoda v jeho aplikaci v rámci p ípravy na pobyt ve vyšší nadmo ské výšce, kde urychluje fázi adaptace. P ekvapilo nás také tvrzení Novozélan an , kte í tvrdí že krátkodobý vliv na výkonnost má i nadmo ská výška 1 200 m.n.m. Oporu pro toto tvrzení jsme v odborné literatu e nenašli (Suchý, 2009) a také se s ním osobn neztotož ujeme. Nezbytným aspektem zvládnutí tréninku ve vyšší nadmo ské výšce je spolupráce s fyziology a p edevším dostate ná motivace kombinovaná se sebekázní. Všichni odborníci se shodují, že ve vyšší nadmo ské výšce dojde k p etížení a následnému p etrénování násobn rychleji než v nížin . Proto je nezbytné, aby sportovci dodržovali tréninkový plán, který ale musí být operativn zp soben jejich aktuálnímu fyzickému stavu. P ínosy tréninku ve vyšší nadmo ské nejsou v posledních letech v podstat nikým rozporovány. P ekvapuje nás ale d raz, který je výšku kladen, a prezentovaná pozitiva (USOC, 2009). Negativem nazna eného trendu trvalého pobytu ve vyšší nadmo ské výšce jsou jeho sociální aspekty a p edevším pak finan ní náro nost, která m že vést k omezení možností jeho využívání. P edevším u stát , které nedisponují vhodnými geografickými podmínkami, nebo nedostate n investují do v decké základny sportu. Mezi státy s podfinancovanou v deckou základnou sportu musíme bohužel jednozna n za adit také eskou republiku. Záv r Zm ny výkonnosti v pr b hu RTC jsou u špi kových sportovc bez za azení vyšší nadmo ské výšky obvykle na úrovni p ibližn 1,0% (pokud jsou zdraví a da í se dob e dávkovat tréninkové dávky). Meta analýza publikovaných studií za posledních 30 ukazuje, že zlepšení výkonnosti u špi kových sportovc po pobytu ve vyšší nadmo ské výšce lze o ekávat v následujícím rozsahu: p i variant LHTH cca 5,2%; LHTL p ibližn 4,2% . Výška zvyšuje hodnoty VO 2max a EPO. LHTL (2 400 m.n.m.) v rozsahu 14 hod./den má stejný vliv jako LHTH (2 200 m.n.m.). P ibližn 100 hodin pobytu ve výšce v rozmezí 2 000 až 2 200 m.n.m zvyšuje hodnotu Hbmass p ibližn o 1%, max. Po 400 hodinách pobytu již nedochází ke zvyšování Hbmass. P i pobytu ve výšce je nutné suplementovat železo, zvláš u žen. Stru n shrnuté p íklady jasn nazna ují tendenci, že se trené i i odborníci p iklán jí k trvalému pobytu ve vyšší nadmo ské výšce.
8
Tento lánek vznikl p evážn na základ informací, které autor získal na „2009 United States Olympic Comittee (dále jen USOC) International Altitude Training Symposium“ organizovaném USOC v Coloradu Spring ve dnech 21. až 23. íjna 2009. Konference se mimo jiných zú astnilo také 17 ú astník Olympijských her z USA (9 z nich se zú astnilo n kolika OH) a držitelé zlatých OH medailí z Polska a Mexika. Ú ast na kongresu si autor hradil z vlastních soukromých zdroj . V okamžiku dopsání tohoto lánku zbývalo to za átku OH ve Vancouveru jen 93 dn a OH v Londýn za ínají za 940 dn . Bibliografické citace 1. BONETTI, D.L., HOPKINS, W.G. (2009) Meta-analysis of sea level performance following adaptation to hypoxia. Sports Medicine 39, s. 107-27. 2. DANIELS, J., OLDRIDGE, N. (1970) The effects of alternate exposure to altitude and sea level on world-class middle-distance runners. Med Sci Sports 2, s. 107-112. 3. GORE, Ch. et al. (2007) Seasonal Variation of VO2max and the VO2-Work Rate Relationship in Elite Skiers. Med Sci Sports Exerc. 39, s. 1600-1609. 4. LUNDBY, C. et al. (2007) Erythropoietin treatment elevates haemoglobin concentration by increasing red cell volume and depressing plasma volume. The Journal of Physiol. 1, s. 309314. 5. MARCONI, C., MARZORATI M, CERRETELLI, P. (2005) Work capacity of permanent residents of high altitude. High Alt Med Biol. 7, s. 105-115. 6. NUMMELA, A., RUSKO, H. (2000) Acclimatisation to altitude and normoxic training improve 400 m running performance at sea-level. Journal of Sports Sci 18, s. 411-419. 7. RUSKO, H. (1996) New aspects of altitude training. Am J Sports Med 24, s. 48-S52. 8. SUCHÝ, J., DOVALIL, J., PERI , T. (2009) Sou asné trendy tréninku ve vyšší nadmo ské výšce, eská kinantropologie 13, s. 38-53. 9. OSTLER, L.M. et al. (2008) Gross cycling efficiency is not altered with and without toeclips. Journal of Sports Sciences 26, s. 47-55. 10. PONSOT et al. (2006) Exercise training in normobaric hypoxia in endurance runners. II. Improvement of mitochondrial properties in skeletal muscle, J Appl, Physiol. s. 1249-57. 11. PYNE, D.B. et al. (2004) Progression and variability of competitive performance of Olympic swimmers. J Sports Sci. 22, s. 613-620. 12. UNITED STATES OLYMPIC COMITTEE: International Altitude Training Symposium, Colorado Springs, 2009 (p ednášky na CD). www.antidoping.cz [on line, 31. íjna 2009]
9
