P Ř I H L Á Š K A DO SOUTĚŽE O CENU ZA NEJLEPŠÍ PŘÍPRAVU A REALIZACI PROGRAMU REGENERACE MPR a MPZ

PŘIHLÁŠKA DO SOUTĚŽE

O CENU ZA NEJLEPŠÍ PŘÍPRAVU A REALIZACI PROGRAMU REGENERACE MPR a MPZ

ZA ROK

MĚSTO

2 0 1 3

TÁBOR

MěÚ TÁBOR – odbor územního rozvoje, Žižkovo náměstí 2, 390 15 Tábor Ing. arch. Roháček Miloš, tel.: 381 486 202, e-mail: [email protected]

Název městské památkové rezervace /MPR/ nebo městské památkové zóny /MPZ/:

Městská památková rezervace Tábor Stručné zdůvodnění přihlášky: Kulturně historický význam Tábora byl státem vyjádřen v roce 1961, kdy bylo jeho historické jádro prohlášeno městskou památkovou rezervací (MPR), byly vymezeny hranice rezervace a byla provedena klasifikace jednotlivých objektů z hlediska památkové ochrany. V následujícím roce 1962 byla MPR Tábor jako celek prohlášena usnesením vlády národní kulturní památkou. V roce 1963 byl schválen státní seznam nemovitých kulturních památek a v roce 1970 bylo v Táboře vyhlášeno ochranné pásmo národní kulturní památky. Cílem těchto dokumentů bylo zabezpečit historickému jádru města, jako ucelenému urbanistickému území, zvýšenou ochranu a zajistit péči o zachování a obnovu vybraných nemovitých a movitých kulturních památek a ostatních objektů, které jsou v rámci rezervace nedílnou součástí historického prostředí. V ochranné zóně byl režim výstavby podřízen vztahu k městské památkové rezervaci. Po změně společenských poměrů po roce 1989 byl v důsledku restitučního zákona v roce 1992 zrušen statut celého historického jádra města jako národní kulturní památky a národními kulturními památkami zůstaly pouze jednotlivé soubory objektů – areál hradu Kotnov s bechyňskou bránou a s bývalým pivovarem a částmi městského opevnění a areál staré radnice. Na území MPR Tábor je evidováno celkem 185 nemovitých kulturních památek a 89 památek movitých. Z celkového počtu 399 obytných domů v rezervaci je 156 objektů kulturními památkami, t.j. 39,1 %. Z památkově chráněných objektů je 60% v soukromém vlastnictví a 32% ve vlastnictví obce, o zbytek se dělí církve, stát a občanská sdružení. Komplexní regenerace a obnova historického jádra města je prováděna systematicky již od poloviny 20. století. Výchozí zásady postupu byly předneseny na odborném kolokviu v Táboře v červnu 1969 a na základě jeho závěrů byla vyhotovena první koncepce regenerace městské památkové rezervace. Převážně záchranné práce probíhaly následně podle střednědobých a dlouhodobých plánů a jejich investorem byla obec. Druhá koncepce byla zpracována v roce 1976 jako Program regenerace MPR. Komplexní regenerací bylo sledováno zkvalitnění životního prostředí a zhodnocení kulturních památek. Další koncepce regenerace byly zpracovány pro období let 1983-1990, 1992-1998, 1999-2002, 2003-2006, 2007-2010 a 2011-2014, vždy jako zhodnocení a aktualizace koncepcí předcházejících. Součástí komplexu problémů, kterými se město Tábor ve vztahu ke Starému městu zabývá, jsou i otázky, jak vrátit historickému území život zaplněný sociálními ději, jak mu zajistit dynamický vývoj, proces neustálého obnovování a proměn, bez nichž neexistuje plnost forem městského života a pohyb vpřed. Veškeré regenerační a rozvojové programy MPR Tábor vycházejí zejména z geografických, historických, archeologických, stavebně-historických, sociologických a jiných skutečností. Město Tábor, jako významný vlastník, investor a pověřený orgán státní správy přejímá zodpovědnost za zpracování programů regenerace, investuje do obnovy a modernizace technické infrastruktury, organizačně zajišťuje činnost na území MPR a jejího ochranného pásma a legislativně sjednocuje úsilí vlastníků všech nemovitostí, obce a státu. Jedním ze základních úkorů regenerace MPR je posilování obytné funkce v lokalitě. Cílenou investiční politikou města jsou rekonstruovány a zřizovány nové bytové jednotky ve vlastních objektech. Obnova a modernizace bytů v objektech ve vlastnictví fyzických a právnických osob je obcí finančně podporována prostřednictvím Účelového fondu na opravy budov v MPR Tábor a Fondu rozvoje bydlení města Tábora. Ke zlepšení stavu občanské vybavenosti

komerčního, veřejného a nadměstského charakteru výrazně napomáhá usnesení Městské rady Tábor z roku 1998 o pronájmu nebytových prostor v MPR, podle něhož se upřednostňují funkce, které vedou k oživení lokality před finančním přínosem. V rámci státních dotačních titulů jsou vlastníci památkových objektů ve správním obvodu města Tábora legislativně podporováni při vyřizování žádostí o udělení příspěvků z grantů Jihočeského kraje (Nemovité kulturní památky, Zvýšené náklady obnovy památkově chráněných staveb, Předprojektová příprava obnovy kulturních památek, Obnova drobné sakrální architektury v krajině, Movité kulturní dědictví) a z grantů ministerstva kultury České republiky (Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, Havarijní program, Program záchrany architektonického dědictví, Program restaurování movitých kulturních památek, Program péče o vesnické památkové rezervace, zóny a krajinné památkové zóny). V rámci grantu Program záchrany architektonického dědictví město dlouhodobě finančně přispívá na obnovu některých historicky a nadregionálně významných památek v obvodu města – děkanský chrám Proměnění páně na hoře Tábor, areál poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie a bývalého kláštera v Klokotech. Město Tábor je již od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ), schváleného usnesením vlády ČR č. 209/1992 ze dne 25. března 1992. Z Programu jsou finančně podporovány akce stavební obnovy nemovitých i movitých kulturních památek jejich vlastníků – fyzických a právnických osob a církví. Jedním z cílů Programu je právě sjednocování úsilí vlastníků všech nemovitostí, státu a města Tábora jako koordinátora těchto pozitivních změn a slouží jako výraz péče o zachování kulturního dědictví minulosti i současnosti. Program přitom respektuje usnesení vlády ČR č. 278 ze dne 22. dubna 1998 o Koncepci účinnější péče o památkový fond v České republice. Město Tábor, jako významný vlastník i investor a pověřený orgán státní správy, přejímá zodpovědnost za zpracování Programu regenerace, organizačně zajišťuje činnost městské Komise regenerace a významnou měrou se podílí na realizaci vytčených základních cílů rozvoje MPR. Doposud bylo v MPR Tábor v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón od roku 1993 do roku 2013 podpořeno celkem 218 akcí stavební obnovy o celkové investici 520.603.324,- Kč - - z toho činí 395.848.584,- Kč prostředky vlastníků, 51.861.737,- Kč příspěvky města a 72.893.000,- Kč příspěvky státu. Hlavním přínosem Programu regenerace v roce 2013 je skutečnost, že v jeho rámci měla započít celková obnova 1 objektu, u 1 objektu mělo dojít k ukončení celkové obnovy, 1 akci lze charakterizovat jako údržbovovou a z let minulých se pokračovalo na celkové obnově u 3 akcí. Z celkového počtu 6 akcí je jedna ve vlastnictví právnické osoby a u pěti akcí je vlastníkem fyzická osoba. Množství akcí a podíl zejména fyzických osob dokumentuje snahu města o podporu Programu jak v rovině koncepční a koordinační, tak i významnou měrou finanční. Zde je nutno uvést, že město všem vlastníkům zařazeným do Programu regenerace za rok 2013 mělo přispět částkou 419.000,- Kč. Na základě uzavřených smluv o dílo mělo být na uvedených 6 akcí vynaloženo celkově 2.456.000,- Kč. Příspěvek státu v rámci Programu pro rok 2013 představoval částku 400.000,- Kč, která byla rozdělena mezi pět akcí, jedna zbývající akce měla obdžet pouze příspěvek z rozpočtu města. Ovšem v průběhu roku 2013 došlo k tomu, že celkem čtyři akce pro různé důvody z Programu regenerace odstopily a příspěvky (státní i městský) nečerpaly. K čerpání tak došlo pouze u dvou akcí – příspěvek z Programu regenerace MPR a MPZ pro rok 2013 tak činil 115.000,- Kč, příspěvek z rozpočtu města byl 76.500,- Kč a prostředky vlastníků činily celkem 573.500,- Kč. I přesto je z uvedeného patrné, že Město Tábor v roce 2013 opětovně pokročilo v naplňování záměrů systematické komplexní regenerace městské památkové rezervace.

A.

Péče o kulturní památky v MPR

A. 1. Počet nemovitých kulturních památek na území MPR na konci roku 2013 Uveďte rozlohu MPR v ha Na konci roku 2013 jsou na území MPR Tábor evidovány celkem 2 národní kulturní památky, 185 nemovitých kulturních památek a 89 památek movitých, t.j. 276 státem registrovaných památek. Z tohoto počtu je - v soukromém vlastnictví 60% (59% domy, 1% ostatní), - ve vlastnictví obce 32% (20% domy, 12% ostatní), - ve vlastnictví církví 3%, - ve státním vlastnictví 4%, - ve vlastnictví obč. sdružení 1%. Z celkového počtu 399 obytných objektů v rezervaci je 156 obytných domů kulturními památkami, t.j. 39,1 % - počet je uveden pouze pro obytné domy, tedy bez kostelů, soch, podzemí…. Rozloha MPR Tábor je 271 989,505628 m2 t.j. 27,2 ha. A. 2. Kulturní památky v MPR v havarijním stavu na konci roku 2013. Na konci roku 2013 není v MPR Tábor žádná kulturní památka v havarijním stavu. A. 3. Kulturní památky v MPR nevyužívané na konci roku 2013 Kotnovská č.p. 179, 180 – po prodeji a před celkovou obnovou Převrátilská č.p. 315 – po prodeji a před celkovou obnovou A. 4. Kulturní památky v MPR opravované a dokončené v roce 2013 Klokotská č.p. 119 – obnova podlah, povrchů stěn, stropů, dřevěných konstrukcí a další související práce ve sklepě a podkroví objektu Žižkova č.p. 253 – provedena obnova a posílení krovu, obnova střešní krytiny, klempířských prvků, komínu a další související práce Převrátilská č.p. 326 – provedena obnova hradební zdi se schodištěm (práce realizovány, příspěvky nečerpány) A. 5. Objekty, u kterých došlo v roce 2013 ke zrušení prohlášení za kulturní památku V roce 2013 nedošlo v MPR Tábor ke zrušení prohlášení za kulturní památku u žádného objektu.

A. 6. Objekty, u kterých došlo v roce 2013 k prohlášení za kulturní památku V roce 2013 nedošlo v MPR Tábor k prohlášení za kulturní památku u žádného objektu.

B.

Péče o ostatní budovy v MPR

B. 1. Objekty v MPR v havarijním stavu na konci roku 2013 Pod Parkány č.p. 441 – fyzicky i morálně dožilé, byla připravena rekonstrukce…pak požár, nadzemí strženo….připravována novostavba – jako kopie původního B. 2. Objekty v MPR opravované v roce 2013 Náměstí Mikuláše z Husi č.p. 46 – po demolici celková obnova - bydlení V mnoha dalších případech, zejména u objektů ve vlastnictví fyzických osob se jednalo o stavební úpravy objektů (bytů, komerčních prostorů), vestavby podkroví, výměny střešních krytin, drobné statické zásahy, rozvody inženýrských instalací apod. B. 3. Objekty v MPR demolované v letech 2013 V roce 2013 bylo Stavebním úřadem v Táboře vydáno na území MPR jedno rozhodnutí o odstranění stavby – na výše uvedený objekt č.p. 46, náměstí Mikuláše z Husi – důvodem demolice byl havarijní stav objektu a jeho nevyužitelnost pro potřeby bydlení.

C. Ostatní akce ovlivňující stav MPR C. 1. Stav parků a veřejných prostranství v MPR do roku 2013, významné akce, které byly v letech 2003 – 2013 podniknuty ke zlepšení stavu Z pohledu kategorizace zeleně lze v zájmovém území rozlišit zeleň soukromou a veřejnou. Vzhledem k husté zástavbě a omezenému prostoru je soukromá zeleň malého rozsahu, často téměř ukryta běžnému pohledu. Opakem je zeleň z kategorie veřejné. Na jihozápadní straně se k městské památkové rezervaci přimykají bývalé hřbitovy označované nyní jako Park pod Kotnovem. Z původně zdevastovaných hřbitovů – křesťanského a židovského - je dnes po rekonstrukci v letech 1970 - 1972 veřejně přístupný park, přírodně krajinářského charakteru s výrazným architektonickým prvkem kostela sv. Jakuba a Filipa.

V roce 2005 byly v parku provedeny rozsáhlé práce týkající se zejména nové zádlažby chodníků, opravy opěrných zdí, terénních schodišť… V roce 2007 byla provedena rekonstrukce ohradních zdí parku. Na severozápadní straně tvoří panoramatický rámec MPR Holečkovy sady o výměře 3,86 ha. Provedené rekonstrukční práce v roce 2003 a 2004 zahrnuly především opravu opěrných zdí a komunikací. Na toto území plynule navazuje prostor Tismenického údolí o rozloze 81 ha, které by v budoucnu mělo sloužit jako příměstská rekreační zóna. Projekt revitalizace dotčeného území je zpracován, v roce 2009 započaly práce na jeho realizaci. V souvislosti se škodami po povodni v roce 2002 došlo v roce 2006 ke stavbě nového mostu na místě původního strženého mostu přes Tismenický potok v Jordánské ulici a v letošním roce 2010 byla vybudována spodní výpust vodní nádrže Jordán s vyústěním štoly s balvanitým skluzem do koryta potoka ve skalní stěně vodopádu poblíž Jordánské hráze. V samotném centru Starého města je několik cenných soliterních stromů v relativně dobrém stavu. Mezi nejvýznamnější patří dva stromy zvané František a Alžběta před děkanským kostelem na Žižkově náměstí Jedná se o dva jírovce maďálu, tzv. koňského kaštanu, jejichž ozdravná kůra proběhla před 5 roky. Prostorové členění Žižkova náměstí přináší mobilní zeleň, která je postupně obnovována a doplňována. Mobilní zeleň a výsadba letniček přináší oživení v menším rozsahu i v jiných částech MPR. Město Tábor ročně investuje do údržby a výsadby veřejné zeleně na území MPR a jejího bezprostředního okolí (OP MPR) nemalé částky: Obměna mobilní zeleně v MPR, OP MPR náklady: 500.000,- Kč realizace: ročně Odstranění náletových dřevin z hradebních zdí náklady: 200.000,- Kč realizace: ročně Postupná revitalizace Holečkových sadů náklady: 500.000,- Kč realizace: ročně Obnova Klokotské aleje náklady: 300.000,- Kč realizace: 2003 Oprava břehu nádrže Jordán od veslařského klubu po sladovnu náklady: 7.000.0000,- Kč realizace: 2003 Výsadba zeleně a rekonstrukce prostoru Velkého a Malého šance - parkové úpravy náklady: 5.000.000,- Kč realizace: 2004 Výsadba zeleně v rámci rekonstrukce třídy 9. května na pěší zónu náklady: 6.000.000,- Kč realizace: 2006

Rekonstrukce dětských hřišť na území MPR, OP MPR náklady: 3.000.000,- Kč realizace: 2008 Revitalizace odpočinkové zóny Jordán od veslařského klubu po sladovnu náklady: 25.000.0000,- Kč realizace: 2009 Revitalizace odpočinkové zóny Tismenické údolí náklady: 15.000.000,- Kč realizace: 2009 - 2013 C. 2. Hlavní závady životního prostředí v MPR do konce roku 2013, významné akce, které byly v letech 2003 – 2013 podniknuty ke zlepšení stavu V oblasti Starého města bylo charakteristické lokální vytápění pevnými palivy. Po roce 1990 byla etapovitě provedena plynofikace, část objektů je vytápěna elektrickými přímotopy. Se změnou topného média došlo k výraznému snížení množství emisí a území je v tomto směru bez výraznějšího zatížení. Ani po cenových úpravách elektrické energie a plynu nedochází k přechodu vlastníků objektů na vytápění pevnými palivy. Pro oblast Staré město – západ bylo zřízeno stanoviště pro kontejnery na tříděný odpad při ohradní zdi areálu hradu Kotnov s bývalým pivovarem. V rámci celkové rekonstrukce Tržního náměstí, která byla dokončena v roce 2003, zde byl pro spádovou oblast Staré město - východ vyčleněn prostor, kde jsou trvale umístěny kontejnery na tříděný odpad. Před realizací je další umístění kontejnerů na tříděný odpad pro oblast Staré město – sever na náměstí Mikuláše z Husi, tentokrát se bude jednat o kontejnery podzemní, stávající dvě sběrná místa byla již přebudována na kontejnery podzemní. V roce 2012 byla zahájena akce „Obnova vodní nádrže Jordán“ o celkové investici 466,5 mil. Kč. Akce je připravována již od roku 2007 a jedná se zejména o zbudování spodní výpustě a odstranění sedimentů. Akce pokračovalo po celý rok 2013 má být dokončena v roce 2015. C. 3. Stav technické infrastruktury v roce 2013, hlavní investiční akce v MPR v letech 2003 – 2013 Opravy technické infrastruktury na území MPR vždy byly a jsou, vzhledem ke stáří a velmi stísněným prostorovým parametrům, velmi problematické. V roce 1980 se proto započalo s náročným budováním kolektorů pod Starým městem, ve kterých měla být umístěna převážná část inženýrských sítí s postupným napojováním vrchních objektů, tak jak měly být postupně rekonstruovány. Ovšem byla provedena jen část tohoto báňsko-stavebního díla v několika etapách, v roce 1990 byly práce přerušeny a je zrušeno i technické zázemí.

Vzhledem k dožívajícímu stavu a haváriím původní i stávající technické infrastruktury Město Tábor investuje v MPR každoročně do celkových rekonstrukcí komunikací včetně povrchů a modernizace nebo celkové výměny inženýrských sítí, včetně povrchové instalace nového veřejného osvětlení, značné finanční částky: Rok 2003 cca 9.000.000,- Kč Tržní nám. – dok. rekonstrukce Zahradnická ul. – rekonstrukce Střelnická ul. – projekt. dokumentace Koželužská ul. – vozovka, část Infosystém Staré město – I.etapa Boží muka, schodiště v Holečk. sadech, chodníky v Holečkových sadech

Významné akce v OP MPR: cca 17.000.000,- Kč Revitalizace břehu Jordána – IV.etapa Park pod Kotnovem – rekonstrukce II. Plot, brána do botanické zahrady – I.et. Palackého ulice – vozovka, zádlažba Nový most v Tismenickém údolí Výpust vodního díla Jordán do Tismenického potoka – proj. dokumentace

Rok 2004 cca 18.000.000,- Kč Velký šanc – kompl. rekonstrukce, včetně městského mobiliáře Střelnická ul. – kompl. rekonstrukce Boží muka II. v Holečkových sadech Infosystém Staré město – II.etapa Část Klokotské ulice – předláždění

Významné akce v OP MPR: cca 10.000.000,- Kč Výpust vodního díla Jordán do Tismenického potoka. Plot, brána do botanické zahrady – II.etapa Tismenické údolí – zahájena revitalizace Tř. 9.května – příprava rekonstrukce

Rok 2005 cca 25.000.000,- Kč Žižkovo nám. – zahájeno předl. chodníků, Pražská ulice – předláždění, veř. osvětlení Staré město - střed – kompl. rekonstrukce ulic Zelenářská, Martínka z Hůsky, Ovocné, Soukenické a Křížové

Významné akce v OP MPR: cca 30.000.000,- Kč Tř. 9.května – provedená rekonstrukce části Tismenické údolí – pokračování revitalizace

Rok 2006 - 2008 Významné akce v OP MPR: cca 20.000.000,- Kč cca 25.000.000,- Kč Staré město západ–rekonstrukce komunikací Tř. 9.května – provedená rekonstrukce II.části Rok 2009 - 2010 cca 10.000.000,- Kč Křížkova ul. – kompl. rekonstrukce Dlouhá ul. – část. kompl. rekonstrukce

Významné akce v OP MPR: cca 100.000.000,- Kč Komunikace k Housovu mlýnu Parkovací dům pod Střelnicí Most přes trať ČD u nádraží Stavební úpravy komunikací Vilová čtvrť Rekonstrukce náměstí Fr. Křižíka – pr. dok. Rekonstrukce Křižíkovy elektrárny – pr. dok.

Rok 2012 - 2015 Provádění obnovy vodní nádrže Jordán o celkové investici 466,5 mil. Kč

D.

Péče o obyvatele a návštěvníky MPR

D. 1. Počet trvalých obyvatel MPR a ve městě v roce 2003 Počet trvale žijících obyvatel v MPR v roce 2003 byl cca 1 400, ve městě cca 30 000. Počet trvalých obyvatel MPR v roce 2013 Podle posledního sčítání ke dni 04. 11. 2013 v Táboře trvale žije 34 515 obyvatel. V oblasti historického centra má v současné době trvalé bydliště přibližně 1000 osob starších 18-ti let. Z tohoto počtu lze usoudit, že celkový počet obyvatel zde žijících (děti a dospělí) se pohybuje kolem 2500 osob. Lokalita Starého města se postupně stala pro bydlení cennou. D. 2. Růst/úbytek počtu návštěvníků kulturních památek v MPR v roce 2013 Území MPR bylo a je zčásti správním a kulturním centrem města a spolu s částí navazujícího Nového města je centrální zónou města s vyšší občanskou vybaveností. Do Starého města se soustřeďuje turistický ruch. Jediným směrodatným ukazatelem může být návštěvnost objektů Husitského muzea, kam zavítá převážná část turistů. Stav a vývoj návštěvnosti je znázorněn v následující tabulce: Rok Návštěvnost

1998 102 500

1999 103 500

2000 104 000

2001 94 915

2002 92 316

2003 91 511

2004 100 526

2005 98 369

Rok Návštěvnost

2006 113 454

2007 105 807

2008 83 590

2009 91 291

2010 63 650

2011 61 380

2012 62 050

2013 89 350

Z uvedeného možno odvodit, že stav návštěvníků v MPR se pohybuje každý rok na zhruba stejné úrovni. Úbytek návštěvníků v letech 2010 – 2011 byl způsoben přestávkou v provozu v důsledku stavebních úprav objektu a obnově stálé expozice. V roce 2012 zůstala úroveň návštěvnosti na zhruba stejném čísle. V roce 2013 došlo opět k navýšení návštěvnosti. V obci je při městském úřadu zřízeno Informační centrum, které poskytuje návštěvníkům města a regionu široké služby zejména v oblasti turistického ruchu. Otevírací doba Infocentra je v době turistické sezóny každý den.

D. 3. Kulturní památky v MPR zpřístupněné veřejnosti v letech 2003 - 2013 V letech 200 - 2013 byly veřejnosti zpřístupněny /nebo částečně zpřístupněny/ tyto nemovité kult. památky: Betlémská č.p. 275 – restaurace Dlouhá č.p. 344 - komerční kanceláře Klokotská č.p. 103 - lékárna Svatošova č.p. 308 – komerční kanceláře

Městské kašny – Žižkovo nám., Tržní nám., nám. Mikuláše z Husi, Koželužská ul., Dlouhá ul., Křížová ul. a Děkanské ulice – pouliční architektura Žižkovo nám. č.p. 22 – restaurace Škochův dům Kostel Narození Panny Marie, nám. Mikuláše z Husi - kostel, krypta Žižkovo nám. č.p. 17 - restaurace Havana Klokotská č.p. 106 – restaurace Na schůdkách, lékařské ordinace Klokotská č.p. 121 – komerční kanceláře Střelnická č.p. 222 – komerční obchod Klokotská č.p. 126 – exekutorské kanceláře Žižkovo nám. č.p. 16 – restaurace Zlatý lev Areál hradu Kotnov (NKP) – hotel Dvořák, restaurace, kongresové sály – expozice Táborský poklad Špitálská č.p. 289 – kavárna Klokotská č.p. 119 – služby – kosmetický salón Klokotská č.p. 101 – komerční kanceláře Provaznická č.p. 154 – komerční obchod Žižkovo nám. č.p. 13 restaurace Třináctka a Recykl bar Hradební č.p. 181 – nevěstinec Převrátilská č.p. 284 – komerční prostory Pražská č.p. 223 – komerční kancelář Pražská č.p. 155 – komerční obchod, poslanecká kancelář Křížová č.p. 93 – vinotéka Tržní č.p. 274 – restaurace U husičky Žižkovo nám. č.p. 8 – indická restaurace Taadoo Klokotská č.p. 120 – mexická restaurace Tampico Žižkovo nám. č.p. 7 – restaurace Sedmička Střelnická č.p. 220 – cukrárna Žižkovo nám. č.p. 1 – stará radnice – obnovena expozice Husité Špitálské nám. č.p. 509 – hudební klub Kotnovská č.p. 138 – muzeum čokolády V mnoha uvedených objektech, ve kterých probíhá obchodní činnost nebo jiné služby jsou veřejnosti zpřístupněny ty části domu, které jsou historicky nejcennější (mázhauzy, přízemní místnosti s klenbami) a v řadě případů jsou obohaceny výtvarně-architektonickými prvky, které byly opravovány restaurátorským způsobem (dřevěné (malované) stropy, místnosti s malířskou výzdobou, kamenné prvky, fresková výzdoba…). Ostatní části objektů slouží k bydlení nebo k nájemnému bydlení, bez přístupu veřejnosti. D. 4. Charakteristika občanského vybavení v MPR Občanské vybavení v MPR sloužící obyvatelům v letech 2003 – 2013 (nově vzniklé bytové jednotky, občanská vybavenost, obchodní síť, služby…) Poslední roky nedochází k úbytku bytového fondu. Cílenou investiční politikou města jsou rekonstruovány a zřizovány nové bytové jednotky ve vlastních objektech. Snahy k posilování obytné funkce v objektech ve vlastnictví fyzických osob jsou městem podporovány prostřednictvím Účelového fondu na opravy budov v MPR Tábor a Fondu rozvoje bydlení Města Tábora.

Od roku 1992 bylo městem zrekonstruováno 21 bytů, v roce 1999 bylo nově zřízeno 8 bytů v objektu č.p. 11, v roce 2002 byly dokončeny další 4 bytové jednotky v objektu č.p. 308. Soukromí vlastníci od roku 1992 zřídili 32 bytů. U řady dalších nemovitostí došlo k částečné rekonstrukci a tím i modernizaci bytového fondu, případně zobytnění dalších prostor V letech 2001 - 2011 nedošlo k zániku bytů v obecním vlastnictví. Oproti jiným městským částem je v historickém centru koncentrována část vyšší občanské vybavenosti, je ale zaznamenána stagnace v počtu některých služeb. Po roce 1990 nastal trend oživování drobných živností. V oblasti Starého města bylo k roku 2010 vydáno okolo 390 živnostenských oprávnění, činných je asi 85 provozoven. Asi polovinu z tohoto počtu představuje provoz různých pohostinských zařízení - restaurací a hospod, které využívají historických prostor v objektech a jsou hojně navštěvovány zejména v odpoledních a nočních hodinách. Naopak provozování obchodní činnosti je momentálně v určité stagnaci, což může souviset s celkovým hospodářským klimatem, výší nájmů nebytových prostor, ale především je to dáno historickou polohou Starého města, protože tato lokalitata je na samém okraji celé městské aglomerace a neplní tak roli obchodního centra města - tím je tř. 9. května. Svou roli sehrávají také celkově stísněné prostory, které nevyhovují značné části podnikatelských aktivit a rovněž ztížené dopravní možnosti. Zlepšení stavu výrazně napomáhá usnesení Městské rady Tábor č. 1174/83/98 ze dne 1. 6. 1998, O pronájmu nebytových prostor v lokalitě Staré město, kdy dle odst. 2 má MR upřednostňovat účely, které povedou k oživení lokality před finančním přínosem. Z hlediska struktury největších zaměstnavatelů lze uvést Městský úřad, Okresní soud, Husitské muzeum, 3 základní školy se zázemím, základní uměleckou školu, mateřskou školu, poštu, 4 projekční ateliéry, 4 výtvarné ateliéry, 2 keramické dílny, relaxační centrum. Dále pak dle struktury vydaných živnostenských listů: obchodní činnost 75 hostinská činnost 40 projektová činnost 8 zprostředkovatelská činnost 6 kadeřnictví, kosmetika 9 ubytovací služby 7 reklamní, agenturní a překlad. činnost 7 el. komunikace, zařízení, opravy 4 šití, krejčovství 4 autooprava 3 reality 3 galerijní činnost 4 skladování paliv, maziv 3 zlatnictví 2 exekutorský úřad 2 WC 2 výroba a prodej zvuk. nosičů 2 školící činnost a poradenství 2 truhlářství 2 VT a software 2 ekonom. a účetní práce 2 Živnosti zastoupené jedním reprezentantem: starožitnictví, výroba dekorat. předmětů, štukatérství, klempířství, drobné údržbářské práce, oční optika, hubení škodlivých živočichů, práce pod vodou a nedýchatelném prostředí,

čalounictví, psychologická poradna, montáž nábytku, vitráže a restaurování, řeznictví, veterinární služba, lékárna, fotoslužba, lékárna, apod. Služby pro návštěvníky MPR v letech 2003 – 2013 (ubytovací, stravovací, kulturní dispozice a cestovní ruch, dopravní obslužnost) V samotné MPR je možnost ubytování ve 2 hotelích, 4 penziónech, 3 privátních domech, v 1 ubytovně. Celková kapacita všech těchto zařízení představuje cca 150 lůžek. Možnost stravování zajišťuje 33 zařízení v těchto kategoriích: 18 restaurací, 2 pizzerie, 4 cukrárny, 3 vinárny, 4 bary, 1 bufet, 1 rychlé občerstvení, 3 potravinářské obchody a řeznictví. Z pohledu kulturních dispozic a převážně sezónního turistického ruchu je v MPR nejvýraznějším magnetem Žižkovo náměstí s historickými objekty a hlavně budova staré radnice /NKP/ - Husitské muzeum, ve které je umístěna stálá expozice a galerie výtvarného umění, zároveň je zde vstup do prohlídkové trasy podzemí - katakomb. V roce 2011 došlo v objektu ke stavebním úpravám a následně na konci roku k otevření obnovené stálé expozice Husité, které byly financovány z prostředků Kanceláře finančních mechanismů EHD/Norsko se sídlem v Bruselu, dále z prostředků Husitského muzea v Táboře, Města Tábora a Ministerstva kultury České republiky. Turisty hojně navštěvovaná je rovněž Bechyňská brána s hradní věží Kotnov a od roku 2006 nově expozice Táborský poklad v bývalé staré sladovně v areálu hradu Kotnov s bývalým pivovarem /NKP/. Své významné místo zaujímají i církevní památky. Dominantou Žižkova náměstí je děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor s možností návštěvy chrámové věže s vyhlídkou na město a okolí. Objekt kostela je etapovitě obnovován za přispění dotací EHD/Norsko. Dalším navštěvovaným objektem by se měl po ukončení náročné rekonstrukce stát kostel Narození Panny Marie se svým nově zrestaurovaným mobiliářem a odkrytými freskami v kryptě – za přispění dotací Ministerstva kultury ČR – Program regenerace MPR a MPZ.. Pouze církevním účelům slouží špitální kostelík sv. Alžběty, v kostele sv. Jakuba a Filipa jsou pořádány různé kulturní akce, především koncerty. K těmto účelům jsou také využívány prostory děkanského kostela a gotická síň Husitského muzea. Nejvýznamnější kulturní institucí na území Starého města je divadlo Oskara Nedbala s kapacitou sálů 600 míst (nová scéna) a 350 míst (historická scéna). Na území Starého města působí 8 galerií, z nichž 3 jsou otevřeny pouze v sezóně. Nejnavštěvovanější kulturní památkou v OP MPR je areál poutního kláštera Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech, který je etapovitě obnovován s přispěním dotací z fondu Ministerstva kultury ČR – Záchrana architektonického dědictví. V sousedství kláštera byla za přispění dotací z Programu rozvoje Jihočeského kraje v oblasti školství, kulturního a historického dědictví a podpory programů pro děti se specifickými problémy, který je spolufinancován z Norských fondů, obnovena v roce 2008 kaple U Dobré vody v Klokotech. V „konkurenčním“ prostředí památkově hodnotných objektů a atraktivních mobiliářů Jižních Čech je to však zatím relativně málo. Pro většinu zahraničních návštěvníků je tak Tábor převážně průjezdním městem. Výrazným specifikem Starého města je, že bylo záměrně založeno na dopravně nepřístupném místě jako pevnost a tuto izolovanost od ostatních městských částí si dodnes uchovává. Staré město je přístupné pouze jednou obslužnou komunikací II. třídy, která vyúsťuje na Švehlův most přes řeku Lužnici směrem na Bechyni. Propojení mezi Starým a Novým městem tvoří z části pěší zóna. Ta je přetnuta komunikací II. třídy s frekvencí spíše

vnitroaglomerační. V oblasti Starého města se nachází celkem 371 parkovacích míst, z tohoto počtu je 147 určeno pro zde žijící obyvatele a v místě podnikající firmy, 10 parkovacích míst je vymezeno jako ZTP, 8 parkovacích míst je přes den vyhraženo pro služební vozidla městského úřadu a městské policie a 206 parkovacích míst je určeno pro návštěvníky Starého města. Největší kapacitu mají parkoviště u bývalého pivovaru, na Žižkově náměstí a na Tržním náměstí, která dokáží zachytit většinu individuálně přijíždějících návštěvníků. Možnost přístupu skupin turistů přijíždějících autobusy řeší terminál - nástupní a výstupní stanice u Bechyňské brány a nebo možnost parkování autobusů na parkovištích u plaveckého nebo zimního stadionu s pěší dostupností návštěvníků do Starého města. Záchytné parkoviště bylo vybudováno v OP MPR v Tismenickém údolí. Další zlepšení této situace přinesla rekonstrukce areálu hradu Kotnov s bývalým pivovarem, kde je umožněno podzemní parkování pro osobní auta hostů nového hotelu a umožňuje se parkování pro autobusy ve dvoře celého areálu. Ke konci roku 2007 byla provedena výstavba objektu hromadných garáží na samé hranici MPR - na místě U střelnických schodů (na pozemcích zadních traktů objektu čp. 631, 611, 354 - 358 v Palackého ulici) a dále se předpokládá realizace parkovacího domu vedle bývalého pivovaru. Na objekt byla již zpracována studie, včetně konzultace s orgány památkové péče.

D. 5. Úroveň propagace Programu regenerace MPR včetně kulturních památek nacházejících se ve městě V současné době je postupně realizován projekt označení významných památek popisnými tabulkami v rámci individuálního prohlídkového okruhu. Pro lepší orientaci návštěvníků a vyznačení hranic historického centra slouží nadále 3 desky s původním označením NKP. V území MPR – v tzv. Infokoutku při č.p. 11 je umístěna nástěnná mapa města, která je v pravidelných intervalech aktualizována. Infocentrum města Tábor vydává a aktualizuje během každého kalendářního roku četné množství propagačních materiálů, ve kterých jsou četné upoutávky na památná místa Táborska, včetně MPR i samotných památkově chráněných objektů. Město Tábor se svými nejvýznamnějšími památkami jsou trvale prezentovány v rámci webových stránek www.taborcz.eu, včetně informací občanům města týkajících se státní památkové péče a programů na obnovu kulturních památek. Všichni obyvatelé města dostávají jednou měsíčně do svých poštovních schránek časově aktualizované údaje v rámci Novin táborské radnice, jejichž součástí je i seriál o táborských památkách. Od ledna roku 2004 jsou na internetových stránkách www.promeny.tabor.cz k dispozici nové informace o urbanistických a stavebních proměnách historického jádra Tábora v letech 1850 – 1999. Tyto stránky navazují na informace o Táboře na www.tabor.cz s podrobnými údaji o historii Tábora a o vybraných objektech. Zájemci se zde dozví nejen o urbanistických a stavebních proměnách historické části města Tábora z období let 1850 – 1999, ale i o souvisejících činnostech, sociálních a sociologických aspektech, činnosti obecní správy, problémech při budování technické infrastruktury, ale i o sporech a postizích občanů, formách financování a ekonomických otázkách, památkové ochraně objektů a území prohlášeného za městskou památkovou rezervaci. Obsah Proměn historického Tábora (na internetu od 1. 1. 2004 – www.promeny.tabor,cz): - Vstupní informace se stručnou historií Výběrového katalogu a Přehledu - Charakteristická období proměn historického Tábora

- Správní uspořádání Tábora v 19. a 20. století - Značení domů a ulic - Úkoly samosprávy při proměnách v 19. a 20. století - Programové podklady pro urbanistické a stavební proměny - Proměny městského opevnění a obnova opěrných zdí - Proměny a obnova stavebních objektů - Společná vstupní informace o výstavbě a obnově zařízení technické infrastruktury v tématických oddílech: - Proměny dopravního systému - Budování stok a průlivů a jejich rekonstrukce - Zásobování vodou - Veřejné osvětlení a elektrifikace města - Telefon - Kolektory - Krajinné a sadové úpravy veřejné zeleně - Zásobování plynem - Památková ochrana - Investorské zajištění proměn ve 20. století - Souhrnný přehled proměn po roce 1850 - Kalendárium - Bibliografie

E.

Společenský život

E. 1. Spolky, sdružení a místní umělecké soubory působící ve městě, rozsah jejich aktivit v roce 2013 Ve městě Tábor působí celá řada kulturních spolků a sborů, které využívají akcí pořádaných městem pro vlastní prezentaci a nebo naopak jsou Městským úřadem využívány pro prezentaci města, často i mimo rámec obce. Velice často jsou využívány exteriérové a interiérové prostory v MPR, řada souborů má na Starém městě svá sídla. Jedná se i tyto spolky, soubory, sdružení: Dechová hudba

- Posádková hudba Tábor, V.O.T. – Velký orchestr Táborska, Universita klub, Big – band při ZUŠ Tábor, Keramička, Lužničanka, Třebelanka

Komorní soubory

- Flauti Belli – soubor zobcových fléten, Táborské smyčcové kvarteto, Violoncellové kvarteto při ZUŠ Tábor, Bolech – komorní orchestr

Pěvecké sbory

- Hlahol, Pěvecký sbor Gymnázia Pierre de Coubertina

Country, folk, folklór

- Tercie, Pouličníci, Weramon, Telegraf (folkrock), Náladička (lidové písně, country), Prokoko, Cugrunt (folk a country), Kocábka (folk a country), Pic-Nic, Rubikon, Samotáři,

Jazz a swing

- Saloon band, Swing band Tábor (swing, jazz)

Taneční hudba Další hudební skupiny

- Hudební a vokální skupina Spirituál, Eden, Eva´s band, Duo Escalona, Lions band, Flamingos, Heřmánek, Largo, Midi, Profil trio, Toks, Toyota - Ruleta (rock), Higher ground, Černý mosty (rock, blues), F.O.B. (schizo blast metal), Xixao (jazz-rock, blues-rock), Kotnov (rock, hudba 70. let), Acoustic Impact (jazzflamengo), Deverova chyba, Jumbo splash (funk´n´roll), Jungle beats (fusion), Romská skupina 5, Peshata (zoo-poppunk-rock), Royal Incest, Silent Reproach (hard coregrundle), Sobi 20 (cross over), William (rock), Animuj anima (dívčí kapela), Biograf (taneční rock), Déšť, Some Other Place (filmová hudba), Starý psi a mladý kočky (agresivní folklór), Tetovanej Ital (bigbeat revival band), Lofas Band, Ax (bigbeat), C, Figurky (funky), Jordán blues band (rock, blues), K 0,5 l (blek and vajt), Kosmický lino (rock), Savana (alternativ music), Uncle´s band (rythm & blues)

Taneční soubory

- Dětský taneční klub Brisk tábor, STK Atak s.r.o., Style Unlimited, „MAY-POLES“ –Taneční skupina Čtverylka, Country taneční skupina Dupáček (dětský), Kotnováček (dětský), Taneční country klub Podkova, Taneční soubor Bolzano (dětský)

Divadelní spolky

- Divadlo Mladých při 4. ZUŠ Tábor, Divadélko – divadelní soubor Tábor, Divadelní soubor Rubikon, Divadelní soubor Tábor, Divadelní a filmový spolek SVKT 13, Divadelní soubor Táborského soukromého gymnázia, Divadlo Na Vyhlídce, Ochotnický soubor Tábor

Historické spolky a soubory - Táborští kupci – historický divadelní soubor, Historická garda, Šermířská společnost Zikmunda Wintera, Pětilistá růže – skupina historického šermu, Sdružení Housův mlýn Výtvarné spolky

- Klub výtvarníků, Výtvarníci Tábor, Výtvarná skupina MEN

Literární spolky

- Literární dílna Agý agú hú, Poetické divadlo Spektrum, Půlnoc – Miloš Uhrmann (vydávání amatérské poezie)

Služeb uvedených místních kulturních souborů, spolků a sdružení ale i dalších, působících v rámci i mimo rámec aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí využívají tyto umělecké agentury nebo jiné instituce, sídlící a provozující svou činnost v MPR Tábor: -

AGENTURA ALDEBARAN AGENTURA ALF A.R.G.O. AGENTURA PRO HISTORII V AKCI – SDRUŽENÍ HOUSŮV MLÝN DUŠÁK RICHARD UMĚLECKÁ AGENTURA RichArt DIVADLO OSKARA NEDBALA ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA HUSITSKÉ MUZEUM MĚSTO TÁBOR – ODBOR KULTURY A CESTOVNÍHO RUCHU

E. 2. Akce, které se vztahují k akcím obnovy kulturních památek z Programu regenerace MPR, nebo využívají a rozvíjejí místní tradice (trhy, soutěže, setkání rodáků, poutě, oslavy místních svátků atd.) Do nabídky kulturních a společenských akcí, které Město Tábor na území MPR nebo OP MPR pořádá, zaštiťuje, či finančně podporuje, patří především: -

leden

- Novoroční chrámový koncert, Slavnosti piva a minerálních vod

-

únor

- Masopust

-

březen

- Velké jarní setkání sběratelů, Krmelec

-

duben

- Husitským krajem, Běží liška k Táboru

-

květen

- Táborský suvenýr, Anlen cup – závod horských kol

-

červen

- Dětský den, Táborské kulturní léto, Country folk Pintovka, Husitské dny, Festival vojenských posádkových hudeb, Běh Terryho Foxe

-

červenec - Táborské kulturní léto, Táborský uličník aneb divadlo na dlažbě, pojízdný kinematograf bratří Čadíků

-

srpen

- Velká cena E-on v triatlonu, Rockový festival Pintovka

-

září

- Táborská setkání, Den otevřených dveří (v rámci Dne evropského dědictví), Velké podzimní setkání sběratelů, Běh Starým městem

-

říjen

- Krmelec, Setkání historických vozidel

-

listopad

- Mezinárodní cyklokros, Táborský kalich, Běh Pintovkou

-

prosinec

- Čertovské rojení, Táborská věž, Staročeský jarmark,Táborské Vánoce, Silvestr na Žižkově náměstí

Kromě vyjmenovaného je pořádáno množství dalších menších akcí – např. v Holečkových sadech a v parku při kostele sv. Jakuba a Filipa jsou pořádány dětské akce, v děkanském kostele, v gotickém sále staré radnice a v kostele sv. Jakuba a Filipa jsou pořádány koncerty, v galeriích probíhají autorské výstavy. V letním období upozorňuje na akce středověký hlásný. V letní sezóně je na části Žižkova náměstí provozována středověká taverna pod širým nebem, jejímž doprovodným programem je pořádání různých menších kulturních akcí. Významnou součástí propagace historie města Tábora jsou připomínky významných událostí z minulosti - např. v roce 2002 to byly oslavy 100. výročí Jihočeské hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy v Táboře a v roce 2003 oslavy 100. výročí elektrické dráhy Tábor – Bechyně. Příští rok proběhnou akce u příležitosti 50. výročí prohlášení MPR Tábor, již na sklonku roku 2010 byl vydán kalendář MPR Tábor – 50 let obnovy. Nejrozsáhlejší akcí pořádanou na území MPR jsou Táborské slavnosti, které postupně získaly na oblibě mezi obyvateli Tábora a jeho návštěvníků a každoročně se distribuuje mezi 15 000 - 20 000 vstupenek. Husitské dny, které se pořádají v 1. pol. června pro školní výlety, navštěvuje kolem 3 000 dětí ročně. Tyto akce přivádějí do Tábora jednorázově největší počet obyvatel ostatních částí Tábora a celé aglomerace, ale také návštěvníky z celé republiky a ze

zahraničí a zajišťují tak největší propagaci památek Tábora mimo region a do zahraničí. Každoročně se pořádá velké množství akcí se zaměřením na historii Tábora, jakými jsou např. pochodňový průvod městem,středověké tržiště, šermířské souboje a klání, historická bitva, staročeský jarmark, pouliční divadlo, středověké hry, Den otevřených dveří památek… V roce 2013 se konal již 22. ročník nejrozsáhlejší akce na území MPR Táborských setkání. Výčet všech akcí, zúčastněných souborů a oficiálních delegací je uveden v Programu Táborských setkání v Příloze. Pro ilustraci je uveden výčet souborů a oficiálních delegací, které se na Táborských setkáních podílely v roce 2005: -

Soubory z Tábora a Táborska:

Posádková hudba Tábor, pěvecký sbor Hlahol, hudební skupiny Acoustic Impact, Another Way, Pouličníci, Kotlík, Flauti Belli, Keramička, Big Band ZUŠ Tábor, Violoncellové kvarteto, Kytarové duo, Swing Band, Tercie, Weramon, Big Papa, Eden, Táboranka, Tarapaca Jazz, Starý psi a mladý kočky, Táborští kupci, Skyreawers, Samotáři, Fernet Šok, Černý mosty, Bechyňská duha – lidová kapela, Divadelní soubor Tábor, Kancioneta, folklórní soubor Písnička Obce baráčníků, Velký orchestr Táborska, Tábor, Chrámový sbor, Gymnazijní sbor, Městské mažoretky při 2. ZŠ Sezimovo Ústí a mažoretky ZŠ Chýnov, Sdružení Housův mlýn a agentura A.R.G.O. -

Soubory z Čech a Moravy: Spirituál Kvintet (Praha), Michal Prokop a Friends (Praha), historická hudba KRLESS (Praha), Malé Divadélko (Praha), Divadlo z Půdy (Klášter hradiště nad Jizerou), Šťastný flašinetář (Hradec králové), Burdýři (Praha), Hradní Duo (Rakovník), Trio Matoška (Praha), Kejklířské divadlo Vojty Vrtka a Jana Brůčka

-

Soubory ze zahraničí: Jan Vacík – pěvecký pozdrav (SRN), SPIELMANNSZUG – bubeníci hasičského hudebního sboru (SRN), taneční soubor LONCA (Slovinsko), Kamelia Paradies Konstanz (SRN), Freie Konstanzer Blätz /Historische Stadtwache/ (SRN), Konstanzer Blätzlebuebe-Zunft (SRN), praporečníci Sbandieratori Giovanni Maestri Katanie (Sicilie), Rumpelstolz Bernau (SRN), Schwarzenbacher Gesangverein (SRN)

-

Účast oficiálních delegací: Kostnice, Neunburg vorm Wald, Bernau, Naumburg (Německa), Dole (Francie), Orinda (USA), Škofja Loka (Slovinsko)

-

Doprovodný program: NÁRODNÍ ZAHÁJENÍ DNŮ EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ V ČR – slavnostní program spojený s předáváním ocenění „Nositel tradice lidových řemesel 2009“

-

Při organizaci Dětského ráje učinkovali a vypomáhali:

Sdružení dětí a mládeže Haffo Tábor, KC Cheiron T o.p.s., Junáci – středisko Kalich, Pionýrská skupina Tábor, Asociace malých debrujáků, Dětský soubor při ZŠ Bernarda Bolzana, letní tábor Karlštejn, Občanské sdružení pro vzdělávání Echo, historický divadelní soubor Táborští kupci, Astroporadna Tábor

Propagace všech akcí konaných na území MPR nebo OP MPR je zajišťována formou tisku propagačních materiálů - orientační mapky s nabídkou kulturních akcí a galerií. Dále byly na příjezdových komunikacích směrem do centra instalovány orientační tabule se symbolem historického centra, které usnadňují návštěvníkům orientaci. Významný podíl v propagaci hraje Infocentrum města Tábora, které zajišťuje informovanost návštěvníků formou poskytování písemných a verbálních informací a zajišťováním distribuce propagačních materiálů, kromě toho byly na internetu zveřejněny webové stránky MěÚ Tábor, jejichž součástí je prezentace Starého města.

E. 3. Zájem podnikatelské sféry o záchranu a využití památkových objektů, vč. jejich finanční podpory Od roku 1990 dosud trvale roste zájem podnikatelské sféry o vlastnictví nemovitostí na území MPR a nebo o pronájem alespoň částí objektů ke svému podnikání. Staré město je díky své poloze a horší dopravní dispozici méně vhodné pro obchodní činnost, ale pro svou malebnost a kouzlo historie sem obyvatelé a návštěvníci města směřují cesty v době svého pracovního volna, především za kulturou. Toho využívají zejména restauratéři a hospodští, galeristé, výtvarníci a provozovatelé uměleckých řemesel, kteří mají snahu své provozovny umísťovat do historicky a umělecky cenných prostor, často ve spojitosti s trvalým bydlením. Postupem doby se ze Starého města v Táboře stává cenná lokalita pro bydlení , ale i pro ubytování nebo jen přenocování v hotelu či penzionu. Majitelé objektů na svých nemovitostech provádějí celkové rekonstrukce a nebo jen stavební opravy a tak se finančně významnou měrou podílejí na celkové regeneraci MPR. Jako příklad je uveden záměr firmy Galerie Dvořák a.s. Tábor na celkovou rekonstrukci a provozování areálu hradu Kotnov s bývalým pivovarem, který je zapsán jako národní kulturní památka. Jednalose po všech stránkách o velmi rozsáhlou akci, kterou Město Tábor podporovalo s nemalým finančním přispěním. Areál NKP Kotnov (rekonstrukce celého areálu bývalého pivovaru s hradem Kotnov) náklady: 420.000.000,- Kč realizace: 2002 - 2012 Po mnoha letech chátrání areálu bývalého pivovaru byl jako celek zakoupen fyzickou osobou, která započala s jeho celkovou rekonstrukci a adaptací ve spolupráci s městem Tábor, protože město je doposud vlastníkem několika nemovitostí začleněných do areálu - zejména válcové věže Kotnov. Již v roce 2002 byl vlastníkem uplatněn příspěvek z Programu regenerace MPR a až do letošního roku 2012 akce obnovy pokračují. Rekonstrukce areálu je pro svou rozsáhlost a složitost rozdělena do tří základních etap a několika let výstavby, přičemž objektům bude dána nová funkce:  I. etapa - rekonstrukce objektů galerie, domu čp. 395, trafostanice a přilehlé zahrady. Tato část areálu je navržena na kombinaci provozu výstavní galerie (1.n.p. nové a staré sladovny, humna a hvozdu) s tím, že přilehlá zahrada bude propojena s oběma provozy a bude možno její vzájemné hranice upravovat dle okamžité potřeby. Dům čp. 395 je navržen jako komerční objekt s blíže

nespecifikovaným provozem. Je možno jej využít například na rychlé občerstvení, bistro či pizzerii popřípadě prodejnu suvenýrů. Součástí této etapy bude i energetické centrum s předpokládaným využitím pro celý areál hradu Kotnov.  II. etapa - zahrnuje objekty pro kulturní zařízení, které budou využívat původní budovy hradu a pivovaru včetně tzv. nových ležáckých sklepů a administrativní budovy - severního křídla. V těchto prostorech je navrženo dle záměru investora vlastní centrum kulturního dění areálu hradu Kotnov. Počítá se s provozy jako je muzeum a obchody historických řemesel, umělecké dílny, ateliéry, divadelní scéna, promítací sál, umělecká škola.  III. etapa - se týká domu čp. 132 a objektu hotelu, pro který bude využita budova tzv. nové varny a přilehlá přízemní budova stáčírny pro restaurační a související provozy. Část areálu je plánována k využití jako gastronomická a ubytovací pro návštěvníky. Je plánován provoz hotelového zařízení o kapacitě cca 50 pokojů ve standardu  a restaurace o cca 150 místech s výhledem na údolí řeky Lužnice. Zároveň s tímto se plánuje využít sklepní prostory této budovy na audiovizuální produkci zaměřenou na historii města Tábora a husitské hnutí. Objekt čp. 132 je plánován využít jako bytový popř. administrativní pro zabezpečení chodu areálu hradu Kotnov.

Občanská sdružení, nadace a jiné aktivity (např. sbírky) podporující regeneraci a obnovu památek vč. jejich finanční podpory V Táboře působí řada kulturních, společenských a mládežnických spolků, klubů a nadací, institucí a občanských sdružení, které svou činností nebo svým umístěním v MPR finančně podporují a propagují regeneraci a obnovu památek: -

JIHOČESKÝ KLUB SBĚRATELŮ ESPERANTSKÝ KLUB SDRUŽENÁ OBEC BARÁČNÍKŮ KLUB PŘÁTEL ELEKTRICKÉ DRÁHY TÁBOR – BECHYNĚ ČESKÝ SVAZ PTP INFORMAČNÍ CENTRUM PRO MLÁDEŽ CENTRUM – STŘEDISKO PRO VOLNÝ ČAS DĚTÍ A MLÁDEŽE KOMUNITNÍ CENTRUM CHEIRON T o.p.s. MATEŘSKÉ CENTRUM RADOST (Cheiron T o.p.s.) DO FANTAZIE 4 – občanské sdružení NADACE C.E.S.T.A. s.r.o. – mezinárodní neziskové centrum HNUTÍ DUHA SDRUŽENÍ PRO OCHRANU BOTANICKÉ ZAHRADY EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS SPOLEČNOST PRO ZACHOVÁNÍ HUSITSKÝCH PAMÁTEK NADAČNÍ FOND MĚSTO TÁBOR – TÁBORSKÁ SETKÁNÍ JUNÁK svaz skautů a skautek ČR, táborské skautské oddíly PIONÝR, pionýrské skupiny Tábor NADAČNÍ FOND ZÁKLADNÍ ŠKOLY BERNARDA BOLZANA

-

UNIVERSITNÍ NADAČNÍ FOND MÍSTNÍ ORGANIZACE SDRUŽENÍ NÁJEMNÍKŮ LIONS CLUB ROTARY CLUB ORINDA CLUB KIWANIS CLUB ČESKÝ INSTITUT MEZINÁRODNÍHO SETKÁNÍ COMMUNIO RÓMSKÉ SDRUŽENÍ IMPULS DOBROVOLNICKÉ CENTRUM 1. KORFBALOVÝ KLUB RYBÁŘSKÝ SPORTOVNÍ KLUB ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ – MÍSTNÍ ORGANIZACE ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA – MYSLIVECKÝ SPOLEK KLUB ZA STARÉ MĚSTO TÁBOR

Odborná a popularizační činnost související s MPR Tábor Komise regenerace MPR Tábor Tato komise je zřízena jako poradní orgán Městské rady. Komise sleduje naplňování programů regenerace, činí podněty směrem ke státní správě především na úseku památkové ochrany, její členové jsou stálými členy komisí pro výběrová řízení na pronájem nebytových prostor v majetku města, zejména na území MPR. Pracovní skupina k oživení Starého města Z iniciativy MěÚ bylo vyvoláno několik shromáždění zástupců občanských iniciativ, města a zástupců státní správy. Cílem těchto shromáždění je dávat konkrétní podněty směrem k oživení Starého města především z pohledu turistického ruchu, rozvoje podnikatelských aktivit a bydlení. Z nejzávažnějších lze uvést: - Řešit informační systém celého města, zaměřit se na Staré město, - Zpracovat variantní prohlídkové okruhy, - Vytvořit program podpor podnikatelských aktivit poskytujících služby, - Zvýšit počet pořádaných kulturních akcí, Motivovat občany k výzdobě objektů a ulic zelení, - a řada dalších. Z těchto a jiných podnětů je např. řešen informační systém, je zpracován prohlídkový okruh včetně informačního letáku. Jednotlivé nemovité kulturní památky jsou postupně označovány mosaznými tabulkami se základními údaji. Bližší informace lze načerpat z letáku, který je rovněž k dispozici v informačním středisku. Zvýšil se počet předzahrádek před objekty s pohostinskou činností. Část prostoru na Žižkově náměstí je pronajímána pro sezónní umístění stylové hospody. Všechny tyto pracovní skupiny pracují v úzké součinnosti s MěÚ Tábor a zprostředkovaně s KÚ Jč. kraje – odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu a NPÚ - územním pracovištěm v Českých Budějovicích.

F. Finanční účast obce, kraje nebo státu na obnově památkových objektů v roce 2013 F. 1. Částka z rozpočtu města, věnovaná na obnovu kulturních památek v roce 2013 a v kolika případech - celkem na území města – předpokládané čerpání: 6 akcí 419.000,- Kč - z toho na území MPR – skutečné čerpání: 2 akce 76.500,- Kč - na památky v jiném než obecním vlastnictví: 2 akce 76.500,- Kč - Z celkového rozpočtu města částka činí: 0,017 % F. 2. Částka z rozpočtu Ministerstva kultury v rámci Programu regenerace MPR v roce 2013 57.000,- Kč na akci Klokotská č.p. 119 – obnova podlah, povrchů stěn, stropů, dřevěných konstrukcí a další související práce ve sklepě a podkroví 58.000,- Kč na akci Žižkova č.p. 253 – provedena obnova a posílení krovu, obnova střešní krytiny, klempířských prvků, komínu a další související práce

115.000,- Kč – C E L K E M

NA ROK 2013

F. 3. Částka z jiných zdrojů (kraj, stát, EU) 770.000,- Kč na akci Děkanský kostel Proměnění Páně (fasády) – zdroj: stát 420.000,- Kč na akci Poutní kostel Panny Marie Klokotské (omítky, štuky) – zdroj: stát 60.000,- Kč na akci Poutní kostel Panny Marie Klokotské (rest. Barok. vrat) – zdroj: kraj 50.000,- Kč na akci Sousoší sv. Anny (restaurování) – zdroj: kraj 247.000,- Kč na akci Zámek Měšice (rest. barok. výmalby) – zdroj: stát

G.

Koncepční příprava regenerace

G. 1. Územní plán obce (stav rozpracovanosti, datum schválení) Název: Územní plán Tábor Pořizovatel: Město Tábor Zpracovatel: UA Projekce, Ing. arch. Štěpánka Ťukalová, České Budějovice

Datum schválení návrhu obecním zastupitelstvem a) zadání: 18. 12. 2006 b) konceptu (souborné stanovisko): Pokyny pro zpracování návrhu schváleny 03.11. 2008 c) návrhu: Územní plán nabyl účinnosti dne 17. 02. 2011

G. 2. Územní plán zóny (regulační plán) pro MPR (stav rozpracovanosti, datum schválení) Název: Územní plán centrální zóny – Tábor 1:1000 Pořizovatel: Město Tábor Zpracovatel: SÚRPMO Praha a.s., vedoucí projektant Ing. arch. Benešová Datum schválení obecním zastupitelstvem a) zadání: b) konceptu (souborné stanovisko): c) návrhu: 09.05.1994 Součástí územního plánu Tábor je zadání regulačního plánu Staré a Nové město, jedná se o nejstarší historickou část – území MPR a jejího ochranného pásma. Pořízení regulačního plánu Staré a Nové město nebylo k dnešnímu dni zahájeno. G. 3. Program regenerace (aktuálnost, kvalita, datum schválení a datum jeho poslední aktualizace) Název programu: Program regenerace MPR Tábor a okolí pro roky 2011 – 2014 (navazuje na předchozí programy pro r. 1969, 1976, 1983–1990, 1992–1998, 1999–2002, 2003–2006 a 2007–2010)

Zpracovatel: Město Tábor –MěÚ – odbor územního rozvoje Datum dokončení: 11 / 2010 Datum schválení programu zastupitelstvem: 20. 12. 2010 pod č. usnesení 64 / 2 / 10 Časový horizont, ke kterému je program regenerace zpracován: 2014 Datum předání Programu regenerace MPR Tábor a okolí pro roky 2011 - 2014 na oddělení regenerace kulturních památek a památkově chráněných území v odboru památkové péče Ministerstva kultury ČR: 22. 12. 2010 Každoročně probíhá aktualizace Programu regenerace MPR Tábor a okolí pro roky 2010 - 2014 vypracováním Programu regenerace MPR Tábor pro jednotlivé kalendářní roky naposledy pro rok 2013, kdy zároveň dochází k zařazování jednotlivých objektů a následně k vyhodnocování postupu realizace.

G. 4. Plán ochrany památkové rezervace ( datum schválení) Název plánu: Program regenerace MPR Tábor pro rok 2013 Datum aktualizace programu: 05 / 2013 Datum schválení aktualizovaného programu obecním zastupitelstvem: 06. 05. 2013 – č. usnesení 935/ 21/ 13

G. 5. Další dokumenty, využívané při realizaci regenerace MPR (např. program rozvoje města, plán památkové ochrany) Výchozími podklady pro realizaci regenerace MPR jsou, kromě již výše uvedených, především tyto dokumenty: -

Územní plán sídelního útvaru aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, zpracovaný SÚRPMO Praha a.s., pod vedením ing. arch. Benešové, schválený 09. 05. 1994 Změny Územního plánu sídelního útvaru aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, zpracovaný SÚRPMO Praha a.s., pod vedením ing. arch. Benešové, schválené ve změnách č. 2 dne 12. 11. 2001 Územní plán centrální zóny Tábor, zpracovaný SÚRPMO Praha a.s., pod vedením ing. arch. Baše; schválen ZM dne 27. 4. 1992 Jmenný seznam nemovitých kulturních památek okresu Tábor, OkÚ Tábor, 1998 Seznam ohrožených památek; Ing. arch. Jankovec Otakar a kol., MěÚ Tábor 1992 Pasport domů ve vlastnictví města Tábora; Ing. arch. Jankovec Otakar a kol., MěÚ Tábor 1994 Průzkum veřejného mínění ke změnám a doplňkům územního plánu města Tábor, Sociologická studie, PhDr. Kušová Drahomíra a kol., České Budějovice, leden 1998 Problémy regenerace městské památkové rezervace Tábor, Klub za Staré město Tábor; 1997 Stav historického centra Tábora z pohledu turistického ruchu z 28. 4. 1998 Nařízení Rady města Tábora č. 1/2000 O placeném stání motorových vozidel na místních komunikacích v Táboře, schválené 12. 5. 1997, Změny a doplňky č. 2/01 z 10. 12. 2001 Účelový fond na opravy budov v MPR Tábor, zřízený usnesením MZ Tábor č.393/10/99 ze dne 20. 11. 1999 Průzkum veřejného mínění obyvatel města Tábora k systému placeného parkování, Sociologická studie, PhDr. Kušová Drahomíra, Ing. Bartoš Michael, CSc., Ing.Těšitel Jan, CSc., České Budějovice, srpen 1998 Dosavadní programy regenerace s jejich přílohami a doplňky Energetický generel aglomerace, SEVEn Praha, dokončení leden 1999, Město Tábor Archivní materiály Stavebního úřadu MěÚ Tábor Revitalizace historického jádra, Ing. akad. arch. Zachová Hana, Město Tábor 1998 Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora, Ing. arch. Jankovec Otakar, Město Tábor 2000

-

Katalog je vydáván s etapovou xeroreprodukcí - z celkového počtu 20 sborníků byly dosud vydány: Sborník č.1 Základní informace o historické zóně, Ing. arch. Jankovec Otakar, Město Tábor 2000 - 2. doplněné vydání Sborník č.2 Regulační plány, Ing. arch. Jankovec Otakar, Město Tábor 2000 - 2. doplněné vydání Sborníky č.3/1, 3/2, 3/32 Proměny městského opevnění, Ing. arch. Jankovec Otakar, Město Tábor 2001 - 2. doplněné vydání Sborník č.12 Stavební proměny domů, Ing. arch. Jankovec Otakar, Město Tábor 2000 - 2. vydání Sborník č.13 Proměny technické infrastruktury, Ing. arch. Jankovec Otakar, Město Tábor 2000 - 2. doplněné vydání Sborník č.14 Průzkum základních památkových hodnot, Ing. arch. Jankovec Otakar, Město Tábor 2000 - 1. vydání Sborník č. 16 Průzkumy přírodních podmínek, Ing. arch. Jankovec Otakar, Město Tábor 2001 - 1. vydání Sborník č. 17 Urbanisticko - architektonický průzkum, Ing. arch. Jankovec Otakar, Město Tábor 2000 - 1. vydání Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999, Michalková Jiřina, Město Tábor 2001 Výsledky ideové soutěže na řešení mobiliáře na Žižkově náměstí v Táboře, Město Tábor 2001 Studie, podnikatelský záměr - hrad Kotnov Tábor Karel Dvořák a.s., Tábor 2001 Projekty rekonstrukce objektu Střelnice, Tržního náměstí a prostoru Velkého šance v Táboře, Ing.arch. Šimeček, ing.arch. Stachová, ing.arch. Kalinová – 2001-2 Výsledky urbanisticko-architektonické soutěže na řešení prostoru kolem střelnických schodů v Táboře Město Tábor 2002 Sociologický výzkum názorů občanů na Staré město v Táboře, RNDr. Vaníček Jiří, CSc., Tábor 2002 Výsledky ideové studentské soutěže na řešení parkoviště u pivovaru v Táboře FA ČVUT Praha – ateliér prof. ing. akad. arch. Šrámkové Město Tábor 2003 Internetové stránky Proměny historického Tábora 1850 – 1999 na adrese www.promeny.tabor.cz - autor ing. arch. Jankovec Město Tábor 2003 Publikace TÁBOR/1805–2003 – Proměny historického jádra města v 19. a 20. století Otakar Jankovec, Ivana Bartošová, jiří Vaníček, NPÚ Ostrava 2009

H. Závěrečný komentář: Do Programu regenerace MPR a MPZ je město Tábor zapojeno již od roku 1993. Komplexní program regenerace MPR koncepčně navázal na střednědobé a dlouhodobé plány z šedesátých let minulého století, kdy se jednalo o převážně záchranné práce, koncepci regenerace z roku 1976, jejímž hlavním cílem bylo zkvalitnění životního prostředí a zhodnocení kulturních památek, a na zpřesněnou koncepci regenerace MPR pro roky 1983– 1990. Dílčí programy regenerace jsou pak zpracovávány od roku 1992 dosud po čtyřletých cyklech vždy jako zhodnocení a aktualizace koncepcí předcházejících. Součástí komplexu problémů, kterými se Město Tábor ve vztahu k MPR zabývá, jsou i otázky, jak vrátit tomuto území život zaplněný sociálními ději, jak mu zajistit dynamický vývoj, proces neustálého obnovování a proměn, bez nichž neexistuje plnost forem městského života a pohyb vpřed. Regenerační a rozvojové programy proto vycházejí z geografických, historických, archeologických, stavebně-historických, sociologických a jiných skutečností. Město Tábor, jako významný vlastník, investor a pověřený orgán státní správy, přejímá zodpovědnost za zpracování programů regenerace, investuje do obnovy a modernizace technické infrastruktury, organizačně zajišťuje činnost na území MPR a jejího ochranného pásma a legislativně sjednocuje úsilí vlastníků nemovitostí, obce a státu. Jedním ze základních úkolů regenerace je posilování obytné funkce v lokalitě. Cílenou investiční politikou města jsou rekonstruovány a zřizovány nové bytové jednotky ve vlastních objektech. Obnova a modernizace bytů v objektech ve vlastnictví fyzických a právnických osob je obcí finančně podporována prostřednictvím Účelového fondu na opravy budov v MPR Tábor a Fondu rozvoje bydlení města Tábora. Ke zlepšení stavu občanské vybavenosti komerčního charakteru napomáhá usnesení městské rady z roku 1998 o pronájmu nebytových prostor v MPR, podle něhož se upřednostňují funkce vedoucí k oživení lokality před finančním přínosem. V současné době se postup regenerace historického jádra řídí Územním plánem centrální zóny města Tábora, který byl schválen v roce 1992, a Programem regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí, který byl naposledy zpracován pro období let 2011–2014. Za dvacet let existence Programu regenerace MPR a MPZ bylo dosud z tohoto dotačního titulu v Táboře zrealizováno 218 akcí obnovy o celkové investici 520,6 mil. Kč s podporou státních příspěvků v celkové výši 72.893.000,- Kč a příspěvků z městského rozpočtu ve výši 51.861.737,- Kč. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón se ve městě Tábor osvědčil.

Při shrnutí všech poznatků možno stanovit: Východiska:  Městská památková rezervace Tábor zaujímá mezi obdobnými historickými zónami výjimečné místo a to nejen pro její umístění v krajině a ojedinělý a unikátně dokonalý urbanistický půdorys, ale i pro širší souvislosti a vazby.  Městská památková rezervace, jako jedna z pěti nejstarších v České republice, má kvalitní dokumentační zázemí, dlouhodobě a kvalitně vykonávanou památkovou péči a kvalifikované výstupy archeologických průzkumů.  Město Tábor, jako významný vlastník, investor a pověřený orgán státní správy přejímá zodpovědnost za zpracování programů regenerace, investuje do obnovy a modernizace

technické infrastruktury, organizačně zajišťuje činnost na území MPR a jejího ochranného pásma a legislativně sjednocuje úsilí vlastníků všech nemovitostí, města a státu. Úkoly a cíle:  Zachování urbanistické kompozice a ochrany kulturně – historického odkazu.  Definice vnějších vazeb na okolní přírodní dominanty, rozsah vnější zeleně, její kultivace a územní ochrana.  Definice výškových limitů vnějších stavebních dominant.  Skloubení historického území s aktuálním i budoucím životem jeho obyvatel, zohlednění nejrůznějších reálných sociálních dějů a procesů proměn, bez nichž neexistuje městský život.  V jednotlivých postupech mít na zřeteli principy dlouhodobé ekonomické i enviromentální udržitelnosti.

V Táboře dne 30. 12. 2 0 1 3

Ing. J i ř í F i š e r starosta města Tábor

Seznam příloh:

1 - Tabulka rekapitulace akcí v Programu regenerace MPR Tábor od roku 1993 do roku 2013 2 - Tabulka akcí obnovy – regenerace MPR Tábor na rok 2013 3 - Fotodokumentace – akce Klokotská č.p. 119 – obnova podlah, povrchů stěn, stropů, dřevěných konstrukcí a další související práce ve sklepě a podkroví (stav před obnovou) 4 - Fotodokumentace – akce Žižkova č.p. 253 – obnova a posílení krovu, obnova střešní krytiny, klempířských prvků, komínu a další související práce (stav před obnovou) 5 – Prospekty některých akcí pořádaných Městem Tábor na území MPR