Oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu Vážená paní, vážený pane, podávám touto cestou oznámení o skutečnostech nasvědčujících podezření ze spáchání trestného činu podle §255 trestního zákona o porušování povinnosti při správě cizího majetku, a to ve věci schválení uzavření Dohody o narovnání mezi statutárním městem Liberec a Českou spořitelnou, a.s. (dále Dohoda o narovnání), skupinou 23 zastupitelů, kteří jsou podezřelí z toho, že svým rozhodnutím způsobili statutárnímu městu Liberec, jehož zastupitelstva jsou členy, škodu ve výši přesahující 300 milionů Kč. Jde o zastupitele Ing. Pavla Bernáta, Ing. Mgr. Petra Černého, Ing. Ondřeje Červinku, Michaela Dufka, Ladislava Duška, Ing. Tomáše Hampla, Ing. Františka Hrušu, Naděždu Jozífkovou, Ing. Bohuslava Kabátka, Janu Kašparovou, Ing. Jiřího Kittnera, Bc. Hanu Konšelovou, Mgr. Danu Lysákovou, Martinu Rosenbergovou, Ing. Petra Olyšara, Mgr. Věru Rosenbergovou, Jiřího Rutkovského, Kamila Jana Svobodu, Milana Šíra, Mgr. Jiřího Šolce, Romana Šotolu, Ing. Milana Šulce a doc. PhDr. Davida Václavíka, Ph.D., kteří na jednání zastupitelstva statutárního města Liberec dne 28.11.2013 tuto dohodu svým hlasováním pomohli schválit. Jmenovaní se měli trestného činu dopustit tím, že schválili Dohodu o narovnání, která znamená uzavření strukturovaného úrokového swapu na zajištění pohyblivé úrokové míry PRIBOR 6M, kterou je úročen komunální dluhopis emitovaný Statutárním městem Liberec v roce 2010, doplněnou o směnečný program na refinancování části dluhopisu v hodnotě 700 mil. Kč, a to za podmínek nevýhodných pro město a neodpovídajících očekávanému vývoji úrokových sazeb. Porovnáním s různými variantami očekávaného vývoje a podmínek úrokových zajištění dosahovaných v jiných městech docházíme k závěru, že nevýhodnost lze vyčíslit na částku okolo 300 milionů Kč, přesněji v rozmezí 187 až 345 mil. Kč, pokud vezmeme v úvahu, že se Liberci v posledních letech nedaří dosahovat podmínek rezervovaných pro nejbonitnější klienty. Přestože určení škody z derivátových operací zaměřených na budoucí vývoj podkladových aktiv či nástrojů finančního trhu, v tomto případě úrokových sazeb, není bez obtíží - budoucí vývoj nelze nikdy s jistotou dopředu určit - je při posuzování případné výhodnosti a nevýhodnosti možné vyjít z dostupných materiálů v době, kdy byla rozhodnutí učiněna, dále z obdobných finančních transakcí a konečně z očekávaných scénářů vývoje úrokových sazeb. Přestože takové vyčíslení škody je nutně v rovině scénářů spíše než jasně definovatelné přesné částky, je zapotřebí tyto způsoby vyčíslení škody přijmout a finanční operace uzavírané samosprávami posuzovat s ohledem na jejich výhodnost. A to z toho důvodu, aby bylo zajištěno hospodárné nakládání s majetkem samospráv i v těch případech, kdy se samosprávy rozhodnou, že svůj finanční majetek budou využívat při obchodování na finančních trzích a budou pro jeho optimalizaci využívat i sofistikovanější finanční nástroje. S tím je spojena i potřeba důsledného prokazování výhodnosti finančních operací samosprávami v době jejich uzavírání na základě dostupných informací s ohledem na vysoké škody, které mohou nevhodným využíváním sofistikovaných nástrojů finančního trhu vzniknout. Na výše uvedené skutečnosti ohledně podezření ze způsobení škody ve výši přesahující 300 milionů Kč byli zastupitelé opakovaně upozorněni oznamovatelem na jednáních zastupitelstva, na jednání rady města a na jednáních finančního výboru, stejně jako dopisem popisujícím aspekty dokládající nevýhodnost Dohody o narovnání doplněným o detailní kalkulace jednotlivých variant. Přes tato upozornění zastupitelé Dohodu o narovnání schválili. Je zapotřebí oznámit, že vzniku škody je nyní možné předejít, a to tím, že by primátorka města, Mgr. Martina Rosenbergová, nepodepsala Dohodu o narovnání a v nejbližším možném termínu
došlo k revokaci usnesení zastupitelstva a zamítnutí Dohody, nebo byla nalezena jiná cesta, díky které by nebyla Dohoda o narovnání právoplatně uzavřena. Nyní budou postupně vysvětleny podmínky Dohody o narovnání, důvody pro její uzavření, znaky nasvědčující vzniku škody výše uvedenými zastupiteli a tato škoda bude následně vyčíslena. Podmínky Dohody o narovnání Uzavření této dohody znamená, že se statutární město Liberec zaváže k tomu, že z tzv. neamortizované části dluhopisu, tj. částky vypočítané jako hodnota dluhopisu – částka uložená na amortizačním fondu, bude místo plovoucí úrokové sazby PRIBOR 6M navýšenou o marži 3.3% splácet fixní úrokovou sazbu v následující struktuře: od 16/1/2014 do 18/1/2016 by fixní sazba byla 2,00% p.a., od 18/1/2016 do 16/1/2018 by fixní sazba byla 3,50% p.a., od 16/1/2018 do 18/1/2021 by fixní sazba byla 5,00% p.a., od 18/1/2021 do 16/7/2025 by fixní sazba byla 5,85% p.a., vždy navýšenou o úrokovou marži 3.3%. Vedle toho dohoda o narovnání předpokládá uzavření směnky v hodnotě 700 mil. Kč použitou na zpětný odkup dluhopisů v hodnotě 700 mil. Kč emitentem, tj. statutárním městem Liberec, s výhodnější úrokovou sazbou, než mají původní dluhopisy. Předpokladem je snížení úrokové marže o 0.8%, ze které bude profitovat Statutární město Liberec. Důvody pro uzavření Dohody o narovnání Dohoda o narovnání je schvalována v reakci na pochybnosti o platnosti původního úrokového zajištění, které uzavřel ex-primátor statutárního města Liberec, Ing. Jiří Kittner, v červenci r. 2010, bez vědomí zastupitelstva města, finančního výboru zastupitelstva města a bez schválení v Radě města, a to v situaci, kdy zastupitelstvo města Liberce schválilo emisi dluhopisu s plovoucí úrokovou sazbou PRIBOR 6M navýšenou o marži 3.3% bez informace o tom, že by úroková sazba měla být zafixována. Platnost původního úrokového zajištění byla zpochybněna v analýze zpracované oznamovatelem a Mgr. Marianem Böhmem, odeslané členům rady a zastupitelstva statutárního města Liberec dne 15. května 2013, a dále v právní analýze advokátní kanceláře Allen & Overy z 17. června 2013. Náklady na původní úrokové zajištění, uzavřené také formou úrokového swapu, přesahovaly 400 milionů Kč. K přesné částce je možné dojít buď vyčíslením současné hodnoty závazku města ve prospěch České spořitelny, a.s., která je závislá na pohybu úrokových sazeb, nebo také ze sankce domluvené ve smluvní dokumentaci k původnímu úrokovému zajištění v případě neschválení úrokového zajištění orgány města, které obsahuje pevnou částku ve výši 400 mil.Kč (viz Rámcová smlouva schválená radou města, dne 19.7.2010 článek (7)). Původní strukturovaný úrokový swap do r. 2014 počítal s pohyblivou úrokovou sazbou PRIBOR 6M do výše 5.2%, pokud by byla úroková sazba vyšší, tak s úrokovou sazbou 5.2% pro město. Od roku 2014 do roku 2025 měla být sazba PRIBOR 6M zafixována na 4.39%. Pokud by město Liberec plnilo podle smluv o úrokovém zajištění uzavřených J. Kittnerem v roce 2014, znamenalo by to značný nárůst úrokových nákladů, protože současná výše úrokové míry PRIBOR 6M je cca 0.7% a podle politiky České národní banky je velmi pravděpodobné, že výši 1.5% překoná až v roce 2015. Po zpochybnění platnosti původní smlouvy o úrokovém zajištění proto vedení statutárního města Liberce, zejm. v osobě vedoucího odboru ekonomiky, Ing. Zbyňka Karbana, a náměstka pro ekonomiku a systémovou integraci úřadu Mgr. Jiřího Šolce s Českou
spořitelnou ve snaze domluvit smírné řešení. Po několika jednáních byla zastupitelstvu města předložena zmíněná Dohoda o narovnání s výše uvedenými podmínkami. Navržená dohoda o narovnání vede k úspoře úrokových nákladů pro město Liberec (v případě realizace vydání směnky s předpokládanou úrokovou sazbou), a to v celkové výši 74 mil. Kč s tím, že převážná většina úspory je realizována prostřednictvím směnečného programu (64 mil. Kč). Dohoda o narovnání byla také motivována verbálně prezentovanou snahou vedení města o smírné řešení s největším věřitelem města Liberce, obavou z možného dlouhodobého sporu s Českou spořitelnou, který by narušil pozici města na finančních trzích a také obavou z rizika vracení ušlého zisku České spořitelně, a to na základě přesvědčení členů vedení města, že neplatnost byla způsobena pochybením na straně statutárního města Liberce. Na projednáváních na zastupitelstvu a ve finančním výboru byla také zdůrazňována potřebnost úrokového zajištění z důvodu ohrožení ratingu města, a také z nejistoty ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb v horizontu pěti až deseti let, na kterou je, dle názorů některých členů zastupitelstva, nemožné úrokové sazby predikovat. Řada těchto důvodů však v materiálech pro zastupitele či finanční výbor nebyla podrobněji rozebrána. Snaha o smírné řešení s Českou spořitelnou byla prezentována jako možnost, jak docílit kupř. odblokování některých nemovitostí zastavených jako zajištění dluhopisu, či jak získat větší vstřícnost České spořitelny při případném refinancování dluhopisu ať už nyní či před vypršením doby jeho doby splatnosti v roce 2025. Navržená Dohoda o narovnání stopy takové vstřícnosti neobsahuje. Stejně tak byla zastupitelům předložena jen velmi povšechná informace ohledně ekonomické výhodnosti s porovnáním scénářů vývoje úrokových sazeb bez jakýchkoliv předpokladů a s hodnotami, které je možné považovat za zavádějící (kupř. PRIBOR 6M na hodnotách 4.5 – 6% setrvale od r. 2021 do r. 2025 navzdory tomu, že při plnění inflačního cíle ČNB by se tato sazba měla pohybovat těsně nad hladinou 2 – 2.5%). Nejvíce pozornosti bylo ze strany města věnováno otázce náhrady ušlého zisku a odpovědnosti za neplatně uzavřenou smlouvu. Město Liberec nechalo vypracovat právní analýzu u AK Rutland – Ježek, která vidí velká rizika pro město a naopak silnou pozici České spořitelny. Znaky nasvědčující vzniku škody Přestože Dohoda o narovnání znamená úsporu oproti stávajícímu stavu, jsem přesvědčen o tom, že jde o nevýhodnou smlouvu, kterou zastupitelé způsobují městu škodu v hodnotě cca 300 milionů korun, a to zejména s ohledem na obdobné smlouvy o úrokovém zajištění uzavíraných v jiných městech a s ohledem na aktuální očekávání o vývoji úrokových sazeb typu PRIBOR v budoucnosti. Přesnější určení škody bude provedeno dále. Vedení města poskytlo zastupitelům právní rozbor rizik spojených s odpovědností za neplatně uzavřenou smlouvu. Tento právní posudek (AK Rutland Ježek) zcela pomíjí fakt, že původní smlouvu uzavřel J. Kittner v rozporu se zákonem o obcích, bez pověření zastupitelstva nebo rady. Podle mého názoru, který se opírá o nález Ústavního soudu ze dne 10.7.2001 sp. zn. III. ÚS 721/2000 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2010 sp. zn. 33 Cdo 1090/20008, je v případě absolutní neplatnosti smlouvy nemožné nárokovat ušlý zisk, protože se má za to, že obě strany jsou povinny vědět, jaké jsou zákonné předpoklady jimi uzavíraných smluv, zvláště, jde-li o stotisícové město a jednu z největších bank, a jestliže toto jedna ze stran neučiní, nemůže se ani domáhat náhrady ušlého zisku. Přestože není možné z judikátů jednoznačně zaručit výsledek případného soudního sporu, který by posuzoval případ úrokového zajištění se všemi svými specifiky, plyne z nich zcela odlišný pohled na postavení města v případném soudním sporu, než vyplývá z právního posudku AK Rutland a Ježek.
Zastupitelé Liberce byli oznamovatelem upozorněni na skutečnost, že jeden z podkladových materiálů, právní rozbor AK Rutland-Ježek, je možné považovat za neúplný a pomíjející podstatné okolnosti případ dopisem ze dne 26.11.2013. Zároveň byli předkladatelé materiálu, primátorka města Martina Rosenbergová a náměstek primátorky pro ekonomiku a systémovou integraci Jiří Šolc vyzváni k tomu, aby nechali zpracovat komplexní právní posouzení postavení města na základě všech podkladů, kterými město disponuje. Takové komplexní zhodnocení by mohlo vést ke zcela jinému závěru ohledně rizik plynoucích z případného sporu s Českou spořitelnou a považuji za pochybení předkladatelů, že nebylo provedeno, a vědomé pochybení zastupitelů, že i s vědomím neúplnosti právního posouzení Dohodu o narovnání podpořili. Dalším problémem je nevýhodnost Dohody o narovnání pro Liberec. Zatímco jiná města zajišťují sazby PRIBOR podle našeho zjištění cca na 1.5% na deset let, Liberec má provést fixaci za úrok v průměru 2.5× vyšší. Materiály pro zastupitele takovou informaci neobsahují. Zdůvodnění ekonomické výhodnosti nebylo předloženo a neporovnává výhodnost a rizika varianty úrokového zajištění na kratší období než do roku 2025 a varianty dočasně nezajištěného dluhopisu Opět i na tento nedostatek byli zastupitelé upozorněni oznamovatelem jak dopisem ze dne 26.11., tak přímo na jednání zastupitelstva dne 28.11.2013. Zastupitelé se zřejmě spokojili s tím, že podmínky vyplývající z Dohody o narovnání jsou výhodnější, než byly podmínky původní finanční operace. To je sice pravda, ale zastupitelé by jako řádní hospodáři měli brát v úvahu i podmínky na trhu, aktuální vývoj úrokových sazeb a jeho očekávání do budoucna a zvážit výhodnost nové smlouvy i s ohledem na tyto faktory. Přístup uzavírání nové, výhodnější dohody, při argumentech pro absolutní neplatnsoti smlouvy původní, považuji za chybný a poškozující město Liberec, protože při mechanické aplikaci takového principu by v podstatě při uzavírání nevýhodných smluv v rozporu se zákonem mohlo docházet k jejich legalizaci aniž by muselo dojít k úpravě podmínek takových smluv v souladu s požadavky na účelné, efektivní a hospodárné nakládání s majetkem obcí. Vyčíslení výše škody Nevýhodnost smlouvy a tím i výši škody je možné doložit dvěma způsoby. Porovnáním fixované úrokové sazby s fixacemi v jiných obcích a porovnáním nákladů na úroky ve srovnání s očekávaným vývojem úrokových sazeb a tedy scénářem, když by město Liberec úrokovou sazbu nezajistilo. Takové porovnání je důležité i proto, že je možné z něj zjistit ten nejpesimističtější vývoj, při kterém se úrokové zajištění ještě vyplatí, kdy už nikoliv, a posouzení pravděpodobnosti takového scénáře. Zajišťovací operace byly v posledních dvou letech uzavírány řadou obcí a u tří z nich se podařilo zjistit výši úrokové sazby a další podrobnosti: Karlovy Vary: PRIBOR 12M na období 06/2012 – 06/2015 – 1.49% Rožnov pod Radhoštěm: PRIBOR 3M na období 01/2013 – 9/2022 – 1.34% Ivančice: PRIBOR 1M na období 12/2013 – 9/2030 – méně než 1.8% (strop daný zastupitelstvem) Přestože je tento seznam měst omezený, ukazuje, že v současné době je možné na trzích získat mnohem lepší podmínky, než jaké jsou předmětem Dohody o narovnání. Jakkoliv je možné chápat finanční situaci Liberce za komplikovanější, měli by zastupitelé posuzovat výhodnost nově uzavíranou smlouvy i s ohledem na sazby dosahované při úrokovém zajištění v jiných městech. Srovnáme-li nabídku na swap na 1.8% s nabídkou České spořitelny, docházíme k závěru, že díky směnečnému programu vychází podmínky Dohody o narovnání zhruba srovnatelně s podmínkami v jiných městech do roku 2016, rozdíly jsou cca 1 mil. Kč za pololetí ve prospěch nabídky České spořitelny. V následujících letech se ale situace prudce obrací. Celkově jsou podmínky Dohody o narovnání sice lepší oproti stávajícímu swapu, avšak o 345 mil. Kč. horší oproti swapu na
hypotetické úrovni 1.8%, kterou na trhu municipality dosahují a některé se dostávají i pod ní (ve srovnání s hypotetickou hodnotou 1.5% by rozdíl činil dokonce 397 mil. Kč). Dohodu o narovnání kombinující step-up swap se směnkou je možné porovnat s vývojem, který by město čekal, pokud by úrokovou sazbu nezajistilo. K tomu je zapotřebí podotknout, že město nemělo zajištěné úroky na dluzích do doby emise dluhopisů v roce 2010 a úroky nebyly fixovány ani do r. 2014, nešlo by tedy o situaci pro Liberec, která by byla nějak zásadně nová a dopředu nepřijatelná. V závislosti na budoucím vývoji úrokových sazeb se opět dostáváme k odhadu nevýhodnosti nabídky České spořitelny. 1. Scénář postupného nárůstu úrokových sazeb a od roku 2017 konstantní úrovně 2.5%, tedy scénář, který odpovídá postupné dosažení inflačního cíle České národní banky a v průměru stabilní inflaci v následujících letech na úrovni inflačního cíle. Při takovém scénáři vychází škoda 292 mil. Kč. 2. Scénář (pesimistický) počítá s vyšší inflací po roce 2017 a úrokovými sazbami až na 4%, ke kterému by mohlo dojít např. z důvodu dlouhodobě rychle rostoucích cen ropy a zároveň pokud by ČNB opustila inflační cíl a posunula jej dlouhodobě výše, což se nezdá být pravděpodobné. I v takovém případě vychází škoda 187 mil. Kč. Na takový scénář neukazují ani očekávání finančního trhu ani jiné seriozní studie, lze jej proto považovat za velmi nepravděpodobný a spíše na horní hranici možného vývoje. Přestože jde o vyčíslení škody v rovině scénářů a přestože je prakticky nemožné vyloučit na 100% jakýkoliv scénář budoucího vývoje úrokových sazeb, je dle mého názoru nutné zohlednit, jestli se zastupitelé rozhodli na základě zdůvodnitelných a realistických očekáváních s využitím dostatečně kvalitních informací či nikoliv. Dobrý hospodář by se neměl omezovat při zdůvodňování významných finančních operací na konstatování, že budoucnost nejsme schopni na 100% předpovědět a že „třeba budeme ještě rádi“. Taková argumentace spoléhá na náhodu a fakticky bagatelizuje smysluplnost kvalitně podložených rozhodnutí. V případě operací s finančními deriváty by dobrý hospodář měl vzít v úvahu myslitelné scénáře, přidělit jim subjektivní pravděpodobnosti, zhodnotit jejich dopady na rozpočet města a následně rozhodnout o uzavření či neuzavření operace. Teprve pak je možné budoucí výhodnost a nevýhodnost posoudit jen jako chybu, která vznikla i přes zvážení všech dostupných informací. V jiném případě nejde o nic jiného než hazard a spekulaci s majetkem obce a toto označení podle mého názoru platí pro přípravu a schvalování Dohody o narovnání. Bylo rozhodováno bez kvalitních podkladů, bez porovnání s alternativou nezajištěného dluhopisu a při projednávání navíc bylo jasně poukázáno na nevýhodnost dané operace. Tyto okolnosti rozhodování, které nejsou v souladu se zásadami hospodárného nakládání s majetkem obce, spolu s výši škody, mě vedou k podání tohoto oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu podle §255 trestního zákona o porušování povinností při správě cizího majetku.
PhDr. Jaromír Baxa, Ph.D. nar. 25.2.1982 Jeřmanická 480 Liberec 25 46312 tel. 777152097
Přílohy (elektronické): 1 Emisní podmínky dluhopisu – dokládající schválení dluhopisu s pohyblivou úrokovou mírou 2. Úrokové zajištění a Konfirmace obchodu na finančním trhu – původní swap uzavřený J. Kittnerem r. 2010 3. Rámcová smlouva podmiňující uzavření konfirmace (text, usnesení, zápis a materiál z rady města) 4. Analýza neplatnosti úrokového zajištění a článek popisující úrokové zajištění z webu www.nasliberec.cz 5. Otevřený dopis náměstkovi J. Šolcovi a odpověď. 6. Právní posouzení úrokového zajištění AK Allen&Overy 7. Právní posouzení Rutland-Ježek 8. Dohoda o narovnání ve verzi z října 2013 doplněná o grafy a kalkulace předložené městem 9. Dopis zastupitelům o rizicích Dohody o narovnání 10. Dohoda o narovnání schválená zastupitelstvem Liberce dne 28.11.2013 11. Kalkulace škody Příloha (listinná): Výpis z hlasování ze zastupitelstva o Dohodě o narovnání ze dne 28.11.2013 (Pozn. Výpis je neověřený. Ing. Olyšar signalizoval, že hlasuje PRO schválení návrhu a ohlásil své hlasování spolu s poruchou hlasovacího zařízení na zápis.)
