OVĚŘENO: Datum: třída: 2.KOP

VÝUKOVÝ MATERIÁL:

VY_32_INOVACE_ DUM – 9, S 20

JMÉNO AUTORA:

Bc. Blažena Nováková

DATUM VYTVOŘENÍ:

10.3. 2013

PRO ROČNÍK:

2. ročník

OBORU:

Předškolní a mimoškolní pedagogika

VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH:

Odborné předměty Speciální pedagogika – specifické poruchy školních dovedností

TÉMA:

Diagnostika a náprava dyslexie a dysgrafie

OVĚŘENO:

Datum: 8.4 2013

POPIS METODICKÉHO VYUŽITÍ VM VE VÝUCE:

Pracovní list pro výkladovou část hodiny.

ANOTACE:

Výukový materiál popisuje projevy a způsoby nápravy specifických poruch učení dyslexie a dysgrafie. Uvádí také zásady, které by se měly uplatňovat při nápravných cvičeních těchto poruch.

třída: 2.KOP

Projevy dyslexie     





V 1. ročníku nejčastěji signalizují poruchu čtení tyto projevy: Výkony žáka ve čtení jsou horší než výkony v jiných dovednostech a činnostech, např. v matematice, všeobecné informovanosti. Vázne spojení hláska-písmeno. Žák si nepamatuje nová písmena, zaměňuje je. Žák si domýšlí text nebo ho odříkává zpaměti. Při změně textu zcela selhává. Obtížně skládá písmena do slabik, nápadně pomalu slabikuje. Není schopen sledovat čtení spolužáků, jednak proto, že sám nečte, ale i proto, že neudrží pozornost u jedné činnosti, nezvládne vedení očních pohybů po řádce. Ke konci školního roku se projevuje tzv. „dvojí čtení“. Dítě si potichu přeříkává písmena a teprve potom vysloví slovo nahlas. (takový návyk u většiny dětí vymizí). U dyslektiků přetrvává do vyšších ročníků a brzdí plynulé čtení. Zcela uniká obsah přečteného textu. Žák neví, co četl, nechápe napsané pokyny, ani jsou-li snadné.

Diagnostická kritéria      



IQ je větší, nebo se rovná 90 ČQ je větší, nebo se rovná 90 (kde ČQ je čtenářský kvocient) Rozdíl mezi IQ a ČQ je minimálně 20 bodů Trvale podprůměrné výsledky ve čtení Negativní nález v oblasti zraku, sluchu, Nevýznamné absence ve škole Odpovídající výukové podmínky ve škole

Pokud jsou splněna všechna diagnostická kritéria, lze přiřadit diagnózu dyslexie.

Náprava dyslexie a) příprava na čtení textu  

    

Motivační rozhovor o článku, který se bude číst. Aktivizace slovní zásoby, vyprávění na téma související s obsahem textu. Čtení slov vybraných z textu z tabule či na kartách. Čtení celých slov. Čtení slov ze zpřeházených slabik, písmen. Čtení slov s vynechanými písmeny. Čtení obtížných slov.

b) práce s textem  

   

Spočítej odstavce, řádky. Vyhledej a přečti nejdelší (nejobtížnější) slovo, slovo obsahující písmeno… Přečti slovo začínající (končící) na… Čti pouze první (poslední) písmena ve slovech. Přečti např. druhé slovo na třetím řádku. Přečti jednu větu a nauč se ji zpaměti.

Cílem těchto cvičení je „ohmatat“ si text před vlastním čtením.

c) čtení textu 

 

Čtení ve dvou - střídavě čte jednu větu (jedno slovo) žák, jednu větu učitel (nebo rodič) Hromadné čtení. Čtení vět dvakrát i vícekrát, učení vět zpaměti, POZOR!, toto cvičení musí mít formy hry či soutěže, nejde o dril

Hlavní zásady při nápravě dyslexie 

       

 

Trpělivost, klid a optimistický výhled do budoucnosti. Nešetřit povzbuzením, pochvalou a oceněním za dobré výkony a především za projevenou snahu. Nedopustit, aby se dítě naučilo něčemu špatně. Pokud je to možné, spolupracujeme s dítětem. Málo a často, dítěti vyhovuje spíše krátké a častější učení, než soustavné zatěžování jeho pozornosti. Využít zájmu dítěte, který podněcuje a pomáhá udržet pozornost. Hodně pohybu, pohybové uvolnění je pro dítě důležité. Nepřipustit, aby vznikl u dítěte pocit méněcennosti. Vyloučit všechny rušivé podněty. Výkony dítěte hodnotit spravedlivě. Nezbytná je spolupráce rodiny a školy, měli by postupovat společně v zájmu dítěte.

Projevy dysgrafie 





Dysgrafik se velmi obtížně učí psát, ačkoli netrpí žádnou smyslovou vadou ani žádnou závažnou pohybovou poruchou. Inteligence takového dítěte bývá v normě, i když obtížně napodobuje tvary písmen, nepamatuje si je a zaměňuje nebo zrcadlově písmena obrací. Zpravidla píše toporně a křečovitě, takže jeho písmo má zvláštní ráz. Bývá kostrbaté, jakoby roztřesené a jednotlivá písmena mají různý sklon.

Náprava dysgrafie Rozvíjení motoriky  Cvičit lze celým tělem, rukama a prsty.  Vhodné jsou různé pohyby paží - mávání, kroužení předloktím apod.  Pohyby dlaní (zavírání a otvírání pěstí či tlačení dlaní o podložku)  Může střídat cvičení prstů - „hra na klavír“, stříhání, navlékání korálků nebo práce s hlínou a plastelínou. Psací potřeby  Jsou také důležitou součástí nápravných cvičení.  Pro nácvik správného uchopení může sloužit trojhranná násadka nebo tužka, pastelky, pero či tzv. trojhranný program.

Uvolňovací cviky  Předcházejí nácviku psaní.  Provádíme je na svislé ploše, potom na šikmé a teprve nakonec na vodorovné podložce.  Křídy, voskové pastelky, uhel nebo měkká tužka jsou vhodnými psacími potřebami, protože zanechávají širokou stopu.  Uvolňovací cviky mohou doprovázet krátké říkanky nebo písničky, které podporují rytmus psaní.  Každý cvik opakujeme několikrát za sebou.  U dysgrafických dětí se doporučují sešity se zvláštním linkováním.  Nikdy děti nenutíme dlouho opisovat nebo přepisovat.  Důležitá je především pochvala povzbuzení.

Pracovní list pro žáka 1. Jaké metody se uplatňují při nápravě dyslexie? 2. Charakterizujte projevy dysgrafie. 3. Při nápravě jaké specifické poruchy učení se uplatňuje tzv. trojhranný program:  Dyslexie  Dysgrafie  Dysortografie 4. Které nápravné metody se uplatňují při dysgrafii.

Seznam použitých informačních zdrojů JUCOVIČOVÁ Drahomíra, ŽÁČKOVÁ Dana. Metody práce s dětmi s LMD – především pro učitele a vychovatele. 4. vyd. Praha: 2000. ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení. 4. vyd. Praha, nakladatelství Portál, 1999. ISBN 80-7178-317-X.