Ověřená technologie zpracování záznamů z podrobného měření a tvorby geometrického plánu

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.

GEOLINE, s.r.o.

Ověřená technologie zpracování záznamů z podrobného měření a tvorby geometrického plánu Řešitel: Ing. Milan Kocáb, MBA Spoluřešitel: Ing. David Vilím Zdiby, 25.12.2012 Výstup byl vytvořen s finanční podporou TA ČR v rámci projektu TA02011056

Ověřená technologie zpracování záznamů z podrobného měření a tvorby geometrického plánu


Výsledky projektu 1. Název výsledku: Ověřená technologie zpracování záznamů z podrobného měření a tvorby geometrického plánu 2. Popis výsledku: Výsledkem aplikovaného výzkumu a vývoje je nový technologický postup, který standardizuje postup prací, kvalitu a včasnost provedení. Tato technologie byla ověřena v provozních podmínkách. Technologie popisuje nové postupy měření a digitální zpracování geometrických plánů s využitím internetu.

2


Obsah 1 Úvod ...................................................................................................................................... 6 2 Komunikační toky dat a přenosy dat pro systém zpracování geometrických plánů prostřednictvím internetu ....................................................................................................... 8 3 Měřické práce s využitím CZEPOS (Česká permanentní síť pro určování polohy) ........... 11 4 Postup zpracování geodetických dat v terénu a jejich kvalita pro geometrický plán .......... 13 4.1 Příprava systému GeoPlan k měření a připojení na centrální server ............................ 13 4.1.1 Připojení systému GeoPlán ke vzdálené databázi pomocí desktopové aplikace ... 14 4.1.2 Připojení systému GeoPlán ke vzdálené databázi pomocí webové aplikace ........ 14 4.1.3 Připojení totální stanice Leica TCA 2003 k PC .................................................... 14 4.2 Postup vyhotovení ZPMZ a geometrického plánu systémem GeoPlan ....................... 17 4.2.1 Založení projektu, správa projektů pro jednotlivá ZPMZ a geometrické plány ... 18 4.2.2 Import výměnného formátu dat ............................................................................. 19 4.2.3 Grafické prostředí .................................................................................................. 20 4.2.4 Import kresby z databáze ....................................................................................... 20 4.2.5 Import kresby do aktivního výkresu ...................................................................... 21 4.2.5.1

Zkopírování zájmového výřezu do výkresu KGS ........................................ 21

4.2.6 Geodetické výpočty – GROMA ............................................................................ 22 4.2.7 Import bodů z TXT................................................................................................ 23 4.2.7.1

Zobrazení bodů ve výkresu .......................................................................... 23

4.2.8 Vytváření změnové kresby .................................................................................... 24 4.2.9 Kontrolní funkce.................................................................................................... 25 4.2.10 Definice nového SPI .............................................................................................. 27 4.2.11 Editace SPI ............................................................................................................ 28 4.2.12 Export kresby do DB ............................................................................................. 28 4.2.13 Generování vazeb SPI‐SGI ................................................................................... 29 4.2.14 Export do výměnného formátu KN ....................................................................... 29 4.2.15 Definice vazeb pro výkazy .................................................................................... 29 4.2.15.1 GP ‐> Tvorba GP, karta Tvorba ................................................................... 29 4.2.15.2 GP ‐> Tvorba GP, karta Parcely .................................................................. 30 4.2.15.3 GP ‐> Tvorba GP, karta Díly ....................................................................... 31 4.2.16 Tvorba výkazů ....................................................................................................... 32

3


4.2.16.1 Grafická podoba výstupu „Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí“ ......................................................................... 33 4.2.16.2 Grafická podoba výstupu „Výpočet výměr parcel (dílů)“ ........................... 33 4.2.16.3 Grafická podoba výstupu „Titulní strana ZPMZ“ ....................................... 34 4.2.17 Úprava grafického prostředí ZPMZ pro tisk ......................................................... 34 4.2.18 Tisk grafického zobrazení změny.......................................................................... 35

Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma zpracování dat ............................................................................................ 8 Obrázek 2: Centrální server pro převody dat z terému ke zpracovateli ..................................... 9 Obrázek 3: Databáze bodových polí ........................................................................................ 10 Obrázek 4: Údaje katastru nemovitostí .................................................................................... 10 Obrázek 5: Přehled sítě CZEPOS ............................................................................................. 11 Obrázek 6: Nastavení kolimační a indexové chyby ................................................................. 13 Obrázek 7: Manažer systému GeoPlan .................................................................................... 18 Obrázek 8: Okno pro editaci projektu ...................................................................................... 19 Obrázek 9: Import VFK ........................................................................................................... 19 Obrázek 10: Import kresby z DB do výkresu ........................................................................... 20 Obrázek 11: Grafické prostředí systému GeoPlan ................................................................... 20 Obrázek 12: Manažer výkresů .................................................................................................. 21 Obrázek 13: Práce se seznamem souřadnic .............................................................................. 22 Obrázek 14: Připojení k databázi v prostředí GROMA ........................................................... 22 Obrázek 15: Import bodů z TXT do DB .................................................................................. 23 Obrázek 16: Okno funkce pro import bodů z DB do výkresu ................................................. 23 Obrázek 17: Kreslení elementů katastrální mapy .................................................................... 24 Obrázek 18: Funkce opravné editace ....................................................................................... 24 Obrázek 19: Dialogové okno kontrolních funkcí ..................................................................... 25 Obrázek 20: Dialogové okno kontroly kresby ......................................................................... 26 Obrázek 21: Volání funkce pro definici nového SPI z grafického prostředí ........................... 27 Obrázek 22: Dialogové okno funkce pro generování nového SPI ........................................... 27 Obrázek 23: Dialogové okno editace nového SPI .................................................................... 28 Obrázek 24: Dialogové okno funkce pro export kresby do DB ............................................... 28

4


Obrázek 25: Generování vazeb SPI a SGI ............................................................................... 29 Obrázek 26: Export VFK z DB ................................................................................................ 29 Obrázek 27: Dialogové okno funkce pro generování tiskových výstupů ................................ 30 Obrázek 28: Dialogové okno funkce pro definici vztahů celých parcel .................................. 30 Obrázek 29: Definice vztahů mezi částmi parcel ..................................................................... 31 Obrázek 30: Okno pro přípravu výkazů ................................................................................... 31 Obrázek 31: Volání funkce pro doplnění údajů pro popisová pole.......................................... 32 Obrázek 32: Vyplnění údajů pro popisová pole ....................................................................... 32 Obrázek 33: Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí ......................... 33 Obrázek 34: Výpočet výměr parcel (dílů) ................................................................................ 33 Obrázek 35: Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu ............................................................................................................................. 34 Obrázek 36: Záznam podrobného měření změn - titulní strana ............................................... 34 Obrázek 37: Úprava grafického zobrazení změny ................................................................... 35 Obrázek 38: Výkres ZPMZ v tiskových barvách ..................................................................... 35

5


1 Úvod Vzniká stále větší potřeba vědět „na dálku“, kde se věci nacházejí, jak se pohybují v terénu a předpovídat vzájemné účinky navzájem na sebe působící jevy. Vzniká otázka jak posuzovat jevy ve vzájemné a dimensionálně jednoznačné souvislosti v procesu jejich vzniku „na dálku“. Na rozdíl od minulosti (90. let), kdy všechna potřebné geoinformace byly mezi poskytovatelem a uživatelem předávány ve formě „papírové“, později na datových médiích, je v současné době velmi patrný trend, (vzhledem k větší dostupnosti přístupu na internet) zasílání geoinformací velmi rychlým a bezpečným způsobem z jednoho pracoviště, na druhé pomocí internetového připojení a proprietálních sítí. Významnou roli pro on-line přístupy k datům hrají kromě internetových aplikací i webové služby, které se čím dál výrazněji prosazují do povědomí odborné veřejnosti. Uživatele prostorových dat u nás lze podle způsobu využití dat rozdělit do následujících 3 skupin:  



Prostorová data (geodeta) jsou využívána jako podkladová data pro tvorbu dalších prostorových dat – např. projektanti, geodeti. Prostorová data jsou využívána jako datová báze pro vytváření informačních systémů. V tomto případě uživatel tuto prostorovou bázi obvykle užívá jako referenční vrstvu pro identifikaci polohy tématických objektů a vlastní informační systém tohoto uživatele vzniká nad touto bází dat (např. turistické informační systémy, mapy na městských portálech). Informační obsah prostorové databáze je použit pro aktualizaci vlastních měření směřujícím k upřesnění stávajících datových sad (např. formou zpracování geometrického plánu s využitím webových aplikací).

Webová služba (web service) je souhrnný název pro skupinu technologií a metod, které spojují informační systémy prostřednictvím internetu a umožňují jim spolu efektivně komunikovat. Webové služby umožňují využívat data v různých aplikacích bez ohledu na počítačovou platformu, použité programovací jazyky a síťové protokoly. Vzájemná komunikace webových služeb je založená na dodržení tří základních standardů. Jsou jimi norma pro opis webových služeb (WSDL), protokol vzájemné komunikace objektů (SOAP) založený na textovém formátu XML a seznam webových služeb (UDDI). Zásadní vlastnosti architektury všech webových služeb OGC jsou následující:    

architektura komponent služeb OGC je vícevrstvá, využívané služby OGC jsou často zřetězené, interface služeb důsledně využívá Open standardy a je relativně jednoduchý (na každou službu poskytuje pouze několik málo statických operací), pro komunikaci využívají služby OGC otevřené internetové standardy (HTTP GET, HTTP POST, SOAP, přenášené informace jsou většinou kódovány pomocí XML schémat),

6




implementace serverů a klientů nejsou omezeny (služby jsou implementovatelné do různých klientských a serverových aplikací, architektura OGC služeb je hardwarově i softwarově neutrální),

Zavedením této nové technologe založené na webové službě, s využitím webových portálů pro geodety vznikají v této technologii tyto hlavní výhody, spočívající při využití webového řešení konkrétně pro zpracování geometrického plánu:        

Časová a finanční úspora Redukce pracovních pomůcek s přechodem z analogové k digitální komunikaci Možnost „před-kontroly“ a snížení chybovosti zasílaných dat (komunikace s kanceláří) Zkrácení celkového času zpracování zakázky, Možnost dalšího vývoje za použití e-certifikátů pro geodetické měření Prohlížení geodat v průběhu polních prací Snížení chybovosti v procesu měření Snížení nákladů na jednorázové pořízení a zejména správu geodat

S webovými technologiemi jsou spojeny i podmínky provozu této technologie a to:   

Dostupnost, spolehlivost a propustnost internetového připojení Spolehlivost a potřebný výkon serveru, který data uživatelům poskytuje Nároky na zabezpečení přenosu geodat, webových aplikací a serverů obecně

7


2 Komunikační toky dat a přenosy dat pro systém zpracování geometrických plánů prostřednictvím internetu Celý technologický postup byl navrhován tak, aby vyhověl nárokům na mobilní přístup k centrální databázi v různých podmínkách připojení a pro různé uživatele. (od velkých státních organizací přes servisní organizace působící v zeměměřictví až po drobné firmy). Scénář komunikace byl vytvořen tak, že centrální server je umístěn vně vnitřní sítě organizací, a to v prostředí internetu. Server (jako centrální server) může plnit komplexní komunikační úlohy pro zpracovatele geometrických plánů: 

 



na serveru je umístěn sklad geodat a dalších dat přímo související s pořizováním geometrických plánů (vstupní podklady pro zpracování, data pořízená pro geometrický plán z katastrálního pracoviště ve výměnném formátu (VFK), seznamy souřadnic, archivy výstupních a vstupních dat, digitální podoba předávané dokumentace, vyhotovených geometrických plánů), na webovém portálu je k dispozici ke stažení nadstavba pro grafickou část aplikace pro produkt Bentley MicroStation V8, je otestována webová aplikace sloužící k vytvoření grafické části výměnného formátu ze vstupního VFK nejen pro autorizovaného uživatele (provozovatele serveru), ale i jako volně dostupná internetová aplikace, do formátu DGN, webová aplikace slouží k odeslání geometrických plánů a doplňkových údajů ve standardním výměnném formátu požadovaném orgány státního katastru.

Obrázek 1: Schéma zpracování dat

8


V terénu pracuje mobilní klient vybavený přenosným počítačem umožňujícím přístup na internet. Uvnitř přenosového počítače pracuje systém přenosu dat prostřednictvím vestavěného internetového prohlížeče. Uživatel při aktivní práci s daty přistupuje k aplikacím běžícím na serveru prostřednictvím specializovaného geodetického software GeoPlan. Na přenosném počítači musí mít nainstalovaný produkt Bentley MicroStation V8 taktéž se SW nadstavbou GeoPlan. Na centrální počítač mohou přistupovat jak zaměstnanci podílející se na kancelářských pracích, tak i geodeti, kteří se pohybují v terénu a komunikují se serverem pomocí přenosného počítače a komunikačního modulu s připojením prostřednictvím služeb GPRS. Toto řešení vychází z předpokladu, že všichni zaměstnanci, ať se již pohybují v terénu nebo v kancelářích, mají přístup k internetu. Pro připojení k internetu v terénu není vyžadována velká přenosová rychlost, protože se většinou přenášejí textové informace nebo malé výkresové soubory. V případě využití WMS (rastrová data) budou nároky na přenos dat vyšší. Naměřená data jsou uložena do databáze systému GeoPlan mobilního zařízení (notebook) odkud jsou bezprostředně odeslána přes GPRS protokol do centrálního serveru. Odtud jsou data okamžitě replikována (on-line) ke zpracovateli geometrického plánu.

Obrázek 2: Centrální server pro převody dat z terému ke zpracovateli

9


Přímo v terénu jsou pro měřiče k dispozici i další vzdálené servry jejichž adresy jsou součástí instalace systému GeoPlan a to:  

Databáze bodových polí Údaje katastru nemovitostí

Obrázek 3: Databáze bodových polí

Obrázek 4: Údaje katastru nemovitostí

10


3 Měřické práce s využitím CZEPOS (Česká permanentní síť pro určování polohy) Měření v terénu je úměrné současným technickým možnostem sběru geodetických informací, které se provádí souřadnicovou lokalizací podrobných bodů objektů pro geometrický plán. Začíná se uplatňovat v podrobném měření metoda GPS (global positron systems), která se ještě více uplatnila po dobudování permanentní sítě stanic GNSS na celém území ČR a zavedení této služby v reálném čase. CZEPOS (Česká permanentní síť pro určování polohy je síť permanentních stanic GPS (Global Positions System) umožňující uživatelům převážnš geodetům přesné určení pozice na území České republiky. Permanentní síť stanic spravuje a provozuje Zeměměřický úřad. Jednotlivé stanice jsou umístěné na budovách katastrálních úřadů. VÚGTK byl autorem úvodního projektu celé sítě a provozuje jednu z hlavních externích stanic sítě, tj. geodetickou observatoř Pecný.

Obrázek 5: Přehled sítě CZEPOS Souřadnice stanic jsou vztaženy k referenčnímu bodu stanice, který je definován jako průsečík horní plochy desky anténní konstrukce se svislou osou otvoru, který je v desce vyvrtán. Souřadnice jsou určovány pro tvorbu geometrických plánů v systému S-JTSK. Pro jednofrekvenční přijímače je možné využít DGPS (diferenční GPS), která poskytuje přesnost určení polohy do 10 cm. Služba poskytuje uživatelům korekce v reálném čase. Pro využívání služby DGPS postačí jednoduchý (relativně levnější) jednofrekvenční přijímač GPS schopný přijímat a zpracovávat DGPS korekce v reálném čase. Pro příjem DGPS korekcí ze zvolené stanice CZEPOS je zapotřebí mobilní internetové připojení GPRS (DGPS korekce jsou přijímány přes síťový protokol NTRIP).

11


Obdobou sítě CZPOS je Trimble VRS Now Czech, kterou provozuje firma GEOTRONICS Praha s.r.o. Síť Trimble VRS Now Czech poskytuje korekce všem GPS/GNSS přijímačům jakýchkoliv značek jak pro geodézii, tak pro GIS. Síť Trimble VRS Now Czech je přihlášena do monitorovací kampaně prováděné VÚGTK, v.v.i. Pro měření v síti se vztahuje ustanovení bodu 9.10 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 31/1995 Sb. Při měření v této síti není nutné od 1. 9. 2010 provádět ověřovací měření na připojovacím bodě.

12


4 Postup zpracování geodetických dat v terénu a jejich kvalita pro geometrický plán Pro potřeby geodetické práce v terénu se momentálně jeví jako vhodné, využít bezdrátových technologií k přenosu souřadnic z geodetického přístroje (teodolit, totální stanice) do počítače geodeta (zeměměřiče). Ten by tedy mohl pracovat s aktuálními naměřenými souřadnicemi nebo daty přímo v terénu. Z těchto souřadnic se vytvoří zákres polohového zobrazení situace přímo v terénu, terénní úpravy apod. Tyto úkony provádí geodet na speciálním zařízení tablePC, které disponuje prostředky pro bezdrátovou komunikaci a má ve své výbavě i aktivní pero pro kreslení. Pro bezdrátový přenos dat (souřadnic) se pro kratší vzdálenosti jeví jako nejvhodnější a nejpřístupnější WiFi komunikace, pro větší vzdálenosti potom GPRS. Před vlastním měřením je třeba určit kolimačnía a indexovou chybu.

Obrázek 6: Nastavení kolimační a indexové chyby

4.1 Příprava systému GeoPlan k měření a připojení na centrální server Pro přístup do databáze je potřeba mít nainstalovaný příslušný ovladač databáze. Databáze může být instalována lokálně a lze ji synchronizovat s databází na centrálním serveru nebo lze přistupovat přímo do databáze na centrálním serveru. Lze využít databázi Oracle 11g nebo MySQL 5.x. Manažer lze mít instalovaný na lokálním počítači nebo lze použít internetový prohlížeč Internet Explorer verze 8 a vyšší. Pokud poje použit internetový prohlížeč, je potřeba mít nastavená oprávnění ke spouštění modulů. Server, kde je služba instalovaná musí být nastaven jako důvěryhodný. Dále musí být nastaveno stahování nepodepsaných ovládacích prvků ActiveX. Podrobný popis viz příručka pro uživatele.

13


4.1.1

Připojení systému GeoPlán ke vzdálené databázi pomocí desktopové aplikace

1. Spustit aplikaci GeoPlán. 2. Příhlásit se do aplikace pomocí jména a hesla. 3. Pokud je uživatel přihlášen k lokální databázi, v menu Projekt → Synchronizace projektů, je možné provést po přihlášení ke vzdálené databázi vzájemnou synchronizaci. Synchronizace je možné provádět oběma směry. Pokud je uživatel přihlášen ke vzdálené databázi, pak není již třeba dělat synchronizaci.

4.1.2

Připojení systému GeoPlán ke vzdálené databázi pomocí webové aplikace

1. Spustit aplkaci GeoPlán. 2. Příhlásit se do aplikace pomocí jména a hesla. 3. V menu vybrat položku Moduly. 4. V menu vybrat položku Manažer projektů. 5. Pokud je uživatel přihlášen k lokální databázi, v menu Projekt → Synchronizace projektů, je možné provést po přihlášení ke vzdálené databázi vzájemnou synchronizaci. Synchronizace je možné provádět oběma směry. Pokud je uživatel přihlášen ke vzdálené databázi, pak není již třeba dělat synchronizaci

4.1.3

Připojení totální stanice Leica TCA 2003 k PC

1. Po zapnutí totální stanici v hlavním menu zvolit režim EXTRA (klávesa F1).

14


2. V menu EXTRA vybrat režim dálkového ovládání a potvrdit klávesou CONT

3. Klávesou F5 potvrdit výběr režimu

15


4. Po potvrzení se přístroj vrátí do hlavního menu kde se klávesou F6 zvolí režim Měření

5. Provádět měření a posílat měřená data do PC je možné pomocí kláves F1 (Vše) nebo F2 (VZDAL)

16


4.2 Postup vyhotovení ZPMZ a geometrického plánu systémem GeoPlan Programový systém GeoPlan je nadstavbou interaktivního grafického systému MicroStation V8, Windows NT, WIN XP a W7. Pracuje s databází Oracle 11i a skládá se z hlavního manažeru GeoPlan a grafického prostředí MicroStation s aplikační nadstavbou GeoPlan. Umožňuje vyhotovení náčrtu až po exportní výměnný formát dat do katastru, vytváření a editaci elementů kresby digitální katastrální mapy nebo kresby dílčích částí katastrální mapy ve struktuře totožné se strukturou, užívanou v resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) například pro obnovu katastrálního operátu V programu GeoPlan je možné v několika jednoduchých krocích vytvořit poloautomatizovaným způsobem celý náčrt a ZPMZ pro různé druhy katastrálních map. Jednotlivé geometrické plány, ZPMZ a náčrty jsou vyhotovovány v rámci samostatných projektů.

Technologické kroky zpracování dat změnové dávky přes internet 1. Založení projektu, správa projektů pro jednotlivá ZPMZ a geometrické plány 2. Synchronizace projektu s webovou databází. Import výměnného formátu dat. 3. Komunikace s nahlížením do katastru pro náhled aktuálních dat. 4. Komunikace s aplikací bodových polí. 5. Zpracování měření. 6. Import podrobných bodů kresby (vektorové) do aktivního výkresu. 7. Tvorba grafického výstupu podrobného měření změn a geometrického plánu (vytváření změnové kresby - rušené prvky a nové prvky). 8. Kontrola kresby. 9. Definice nového SPI. 10. Generování vazeb SPI a grafika. 11. Aktualizace databáze podrobných bodů polohopisu. 12. Export nové kresby do DB GeoPlan. 13. Editace nového SPI. 14. Export dat z databáze do výměnného formátu. 15. Tvorba srovnávacího sestavení parcel a dílů. 16. Generování tabulek srovnávacího sestavení parcel a dílů. 17. Úprava grafického výstupu neměřického náčrtu pro tisk. 18. Tiskový výstup grafického prostředí. 19. Tabulkové výstupy ZPMZ a geometrického plánu. 20. Výstupní VFK pro katastrální úřad.

17


4.2.1

Založení projektu, správa projektů pro jednotlivá ZPMZ a geometrické plány

Záznam podrobného měření změn se vyhotovuje v souladu s ustanovením § 76 vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 164/2009 Sb., kde se konkrétně uvádí: 

Nově vyhotovovaný záznam podrobného měření změn je podkladem pro vyhotovení geometrického plánu,

Založení projektu Jako první technologický krok je založení nového projektu, případně editace již dříve založeného. Tento krok se provádí v manažeru produktu GeoPlan, příkazem Projekt - Založit nový projekt/Editovat projekt. Další možnost je spuštění pomocí ikony. Pro práci s projekty slouží v programu GeoPlan nabídka Projekt dostupná z databázového manažeru. Nabídka obsahuje funkce pro správu projektů, jako je otevření, zavření, editace, smazání nebo záloha a obnovení projektu. Po spuštění programu GeoPlan se vybere položka v manažeru Projekt → Založit nový projekt nebo ikonka, která otevře okno Nový projekt, ve kterém se vyplní základní údaje o vytvářeném geometrickém plánu. Každému novému projektu je automaticky přiděleno ID projektu, které je vždy jedinečné v databázi a nelze ho měnit ani editovat uživatelem.

Obrázek 7: Manažer systému GeoPlan

18


V tomto nastavení lze provádět různé operace s projektem, jako například jeho smazání, informace o projektu/projektech, záloha projektu, nebo celé databáze. Pokud máme zálohu projektu, který byl již dříve vytvořen, lze tuto zálohu načíst a dále v projektu pokračovat a různě ho upravovat.

Obrázek 8: Okno pro editaci projektu Pokud zakládáme nový projekt, pracujeme se zadávací tabulkou, kterou lze v jakékoliv fázi práce editovat. Zvýrazněné položky je nutné zadat!

4.2.2

Import výměnného formátu dat

Po založení projektu je nutné naimportovat data získaná z ISKN do databáze. Tento krok opět provedeme v Import VFK. Pozn.: Je možno importovat VFK celého katastru, výřez ohradou v rámci jednoho či více katastrů, nebo i několik VFK nebo VKM. Součástí mohou být návrhy změn. Položka v manažeru Vstup/Výstup obsahuje funkce pro import nebo export VFK a VKM. Import VKF se spustí položkou Import VFK, která v databázovém manažeru zobrazí pole pro zadání cesty k souboru NVF a chybovému protokolu o naplnění DB.

Obrázek 9: Import VFK

19


4.2.3

Grafické prostředí

Pro práci s grafickými daty (výkresy) slouží aplikační nadstavba MicroStation. Grafické prostředí se spustí z databázového manažeru v nabídce GP zvolením položky Spustit grafické prostředí nebo ikonkou na hlavním panelu databázového manažeru.

4.2.4

Import kresby z databáze

Funkce Import kresby z DB dostupná z grafického prostředí v nabídce Vstup/Výstup slouží k zobrazení DKM obsažené v importovaném NVF z ISKN do aktivního výkresu.

Obrázek 10: Import kresby z DB do výkresu

Obrázek 11: Grafické prostředí systému GeoPlan

20


Grafické prostředí využívá pro práci s výkresy Manažer výkresů. Jeho pomocí se volí aktivní výkres (lze editovat) a k němu lze referenčně připojovat další výkresy.

Obrázek 12: Manažer výkresů Výkresy v manažeru výkresů:       

4.2.5

DGN ‐ pomocné, pracovní a dočasné výkresy PKD ‐ podkladový výkres pro import kresby z DB KGS ‐ konečný grafický soubor, využívá se pro export kresby do DB PCB ‐ výkres pro zobrazení podrobných měřených bodů BPJ ‐ výkres pro import izolinií BPEJ DGE ‐ výkres pro zobrazení grafických chyb PCB2 ‐ výkres pro zobrazení podrobných měřených bodů

Import kresby do aktivního výkresu

Nyní již pracujeme v grafickém prostředí programu GeoPlan. Pro import kresby z DB slouží funkce, která se spouští z roletového menu Vstup/Výstup - Import kresby z DB. V kartě Import DB do DKM vybereme v pravé horní části všechny prvky, které chceme z databáze importovat, poté již můžeme použít tlačítko Import…, které spustí proces importu dat z dabatáze. O úspěšném dokončení importu je uživatel informován v sekci Průběh importu do DKM → Stav procesu:. Pokud pracujeme pouze zvýřezem výkresu např. od geodeta, a chceme výkres pouze upravovat, lze kresbu z DB naimportovat přímo do výkresu KGS. Pokud ovšem importujeme výkres celéhok.ú., tak je vhodné kresbu naimportovat do výkresu PKD a udělat si výřez zájmového území, který si pomocí speciální funkce překopírujeme do výkresu KGS a zde s ním poté budeme dále pracovat. 4.2.5.1

Zkopírování zájmového výřezu do výkresu KGS

Pokud chceme pracovat pouze s výřezem zájmového území, musíme tento výřez zkopírovat z výkresu PKD, kde je celá kresba, do výkresu KGS, kde chceme mít jen zájmové území. Tento krok se provede funkcí, která se nachází v roletovém menu grafického prostředí GP Tvorba GP - karta KGS.

21


4.2.6

Geodetické výpočty – GROMA

Pro geodetické výpočty slouží program GROMA, který je součástí systému GeoPlan. Program je dostupný z grafického prostředí v nabídce KresbaDKM - Groma - geodetické úlohy.

Obrázek 13: Práce se seznamem souřadnic Po spuštění funkce se spustí výpočetní prostředí GROMA a zobrazí dialogové okno GROMA, které v nabídkách obsahuje základní funkce pro práci s body a komunikaci mezigrafickým prostředím a výpočetním softwarem GROMA. Před samotnými výpočty je nutné se připojit k databázi bodů. To se provede v prostředí GROMA přes funkci v nabídce Databáze - Připojit k databázi. Uživatel je následně vyzván k zadání přihlašovacích údajů. Po připojení může uživatel importovat body, které jsou již uloženy v databázi bodů pomocí funkce Databáze - Import z databáze. Po dokončení výpočtů musí uživatel označit body a spustit funkci Souřadnice - Uložit body do databáze. Postup výpočtů se řídí pravidly používaní programu GROMA, která jsou popsána v nápovědě programu.

Obrázek 14: Připojení k databázi v prostředí GROMA

22


4.2.7

Import bodů z TXT

V případě, že jsou geodetické výpočty zpracovány ve formě jejiž výsledkem je textový soubor se souřadnicemi bodů, lze tento seznam bodů importovat rovnou dodatabáze bodů. Funkce se spustí z nabídky databázového manažeru Databáze bodů - Import bodů z TXT. Funkce v prostředí databázového manažeru zobrazí pole pro nastavení cesty k chybovému protokolu a k importovanému textovému souboru a přepínače pro nastavení parametrů importovaných bodů. Lze importovat body do tabulek Souřadnice obrazu (SOBR) a zároveň do tabulek Souřadnice polohy (SPOL), je však nutné respektovat charakteristiku kvality bodu (CHK). Do tabulky Souřadnice obrazu body s CHK 4 ‐ 8 nebo bez, do tabulky Souřadnice polohy body s CHK 3 nebo bez. Tabulka Souřadnice polohy nemusí nutně obsahovat souřadnice. Bod však musí mít vždy charakteristiku kvality alespoň v SOBR nebo ve SPOL, kvůli importu do ISKN.

Obrázek 15: Import bodů z TXT do DB 4.2.7.1

Zobrazení bodů ve výkresu

Pomocí funkce Tvorba/aktual. PCB z DB dostupné v grafickém prostředí v nabídce KresbaDKM - Tvorba/aktual. PCB z DB, se zobrazí uložené body v databázi do výkresu PCB a do výkresu PCB2. Ve výkresu PCB jsou zobrazený body SOBR a ve výkresu PCB2 jsou body SPOL, které mají různé souřadnice od SOBR.

Obrázek 16: Okno funkce pro import bodů z DB do výkresu

23


4.2.8

Vytváření změnové kresby

Můžeme editovat a vytvářet změnovou kresbu v našem zájmovém území, které jsme si zkopírovali do výkresu KGS, ve kterém se bude dále pracovat. Novou kresbu budeme vytvářet standardními nástroji kreslení, které si spustíme z nástrojového menu KresbaDKM - Kreslení prvků DKM. Funkce kreslení prvků je rozdělena do karet, podle prvků, které chceme kreslit:     

Linie Text Značky ZPMZ GP

Obrázek 17: Kreslení elementů katastrální mapy Pokud chceme již existující linie označit jako rušené, tak vybereme v nabídce KresbaDKM Označit prvek pro zrušení funkci, která po kliknutí na danou linii, či jakýkoliv jiný prvek, označí tento prvek ke zrušení (prvek v kresbě ztmavne). Pokud chceme naopak prvek pro zrušení označit zpět jako prvek dosavadní, vybereme funkci z nabídkového menu KresbaDKM - Obnovit prvek jako dosavadní. K dalším úpravám kresby slouží speciální paleta nástrojů Opravná editace, kterou nalezneme v roletovém menu KresbaDKM - Opravná editace.

Obrázek 18: Funkce opravné editace

24


4.2.9

Kontrolní funkce

Po dokončení kresby a všech úpravách je potřeba provést nezbytné kontroly, které jsou nutné pro úspěšné dokončení celého procesu tvorby ZPMZ a vytvoření výměnného formátu. Tuto funkci, která sestává z několika typů kontrol, rozdělených do jednotlivých karet, je možné nalézt v základním menu v sekci KresbaDKM - Kontrolní funkce.

Obrázek 19: Dialogové okno kontrolních funkcí V základním nastavení kontrol lze nastavit základní parametry, na jejichž základě se budou kontroly provádět. Jedná se např. o měřítko podkladu, číslování nových bodů, jejich přesnost, velikost chybových značek, které označují místa s určitým problémem, umístění chybového protokolu, atd. Jak již bylo výše uvedeno, jednotlivé druhy kontrol jsou rozděleny do samostatných karet. Jedná se konkrétně o kontroly:     

Kontrola kresby Kontrola ploch Kontrola DKM ⇔ DB Rozpoznatelnost elementů Kontrola oblouků a kružnic

25


V jednotlivých kartách lze nastavit konkrétní parametry pro kontrolu daného typu. Jako příklad je uvedeno nastavení na obrázku dále.

Obrázek 20: Dialogové okno kontroly kresby Zde je možné nastavit, jaký druh kontroly bude probíhat, i počet chyb, které dané druhy kontrol odhalí. Dále např. můžeme nastavit, jaké druhy elementů se budou kontrolovat (např. hranice ZE, vnitřní kresba, značky, atd.). Pozn.: Konkrétní popis a vysvětlení jednotlivých nastavení lze najít v příručce GeoPlan Kontrolní protokoly jsou primárně uloženy v adresářové struktuře [c:\GeoPlan\Data\[číslo projektu]\out\report\[číslo projektu].txt]. Toto umístění je možné libovolně měnit v kartě Nastavení, v řádku Protokol. Výběr kontrolovaného území se provádí ohraničením dané lokality Hranicí dotčených parcel, která se kreslí pomocí funkcí kreslení, a je v menu KresbaDKM – Kreslení elementů. Zde se zaškrtne nabídka ZPMZ a vybere se příslušný prvek kresby. Vyhledávání chyb se provádí v grafickém zobrazení a provádí se pomocí Manažeru chyb, který se spustí z hlavního menu v sekci Manažery - Manažer chyb. Zde je uveden počet chyb i jejich charakter, o jakou chybu se konkrétně jedná. V grafice přísluší každému druhu chyby jiná grafická značka pro snadnější vyhledání ve výkresu.

26


4.2.10 Definice nového SPI V dalším kroku je nutné nadefinovat nový stav údajů SPI v databázi. K tomu slouží funkce Generování SPI, která se spustí z nabídkového menu GP - Definice nového SPI. Zde se nachází funkce pro editaci nových, změněných a rušených parcel. Veškeré změněné parcely se zobrazují v seznamu parcel a vygeneruje se pro ně nové SPI v DB.

Obrázek 21: Volání funkce pro definici nového SPI z grafického prostředí

Obrázek 22: Dialogové okno funkce pro generování nového SPI Na výše zobrazeném obrázku můžeme vidět příklad definice parcel, jak rušených, tak i změněných a nových. V seznamu se uvádí šestimístné číslo katastrálního území, parcelní číslo a informace o tom, zda se jedná o parcelu KN (katastrální parcela) nebo ZE (parcela zjednodušené evidence), dále výměra a stav parcely.

27


4.2.11 Editace SPI Funkce Editace SPI je dostupná z nabídky GP v databázovém manažeru. Uživateli umožňuje editovat vygenerované SPI a doplnit k parcelám bonitní díly. V horní části okna se nacházejí tlačítka pro přidání rušené parcely, aktualizované parcely, přidání nové parcely a zrušení jejich přidání do výběrového okna. Po vybrání parcely lze editovat údaje SPI v poli Informace o parcele.

Obrázek 23: Dialogové okno editace nového SPI

4.2.12 Export kresby do DB Po všech výše uvedených úpravách kresby a DB lze spustit funkci na export zájmové kresby do DB, která se nachází v menu grafického prostředí v nabídce Vstup/Výstup - Export kresby do DB. Export se spustí tlačítkem Export….

Obrázek 24: Dialogové okno funkce pro export kresby do DB

28


4.2.13 Generování vazeb SPI‐SGI Spuštěním funkce v manažeru GP → Generování vazeb SPI a grafika se v manažeru zobrazí předvyplněné pole pro zadání cesty k chybovému protokolu. Funkce vytvoří vazby mezi SPI v databázi a grafickými daty (SGI).

Obrázek 25: Generování vazeb SPI a SGI

4.2.14 Export do výměnného formátu KN Vytvoření NVF se spustí položkou v nabídce manažeru Vstup/Výstup - Export VFK. V manažeru se zobrazí pole pro zadání cesty pro vytvářený soubor NVF a soubor chybového protokolu o vytvoření změnových vět v NVF. Tato cesta je explicitně zadaná do [c:\GeoPlan\Data\[číslo projektu]\out\report\[číslo projektu].txt], ale dá se i libovolně měnit podle přání uživatele.

Obrázek 26: Export VFK z DB Touto funkcí se vytvoří výstup, který je nutný pro aktualizaci dat v ISKN, tzn. výstup "elektronický". Další body postupu již popisují vytvoření tiskových výstupů, které jsou nedílnou součástí výsledků předávaných katastrálním pracovištím.

4.2.15 Definice vazeb pro výkazy Pro definování a vytvoření grafických výstupů (výkazů) slouží funkce dostupná v grafickém prostředí v nabídce GP ‐> Tvorba GP, která otevře dialogové okno rozdělené do čtyř karet. Karta KGS byla již popsána v předchozí kapitole Tvorba změny v mapě. 4.2.15.1 GP ‐> Tvorba GP, karta Tvorba Karta Tvorba slouží pro vytvoření tiskového výkresu, resp. náčrtu dle zvolené formy (Forma – geometrický plán). Tlačítko Zobrazit vytvoří tiskový výkres.

29


V adresáři GP, kde XXXX je ID projektu, z prvků obsažených ve výkresu KGS a GP. Tlačítko Tisk uloží výkres a tlačítko Smazat výkres zruší. Tlačítkem Umístit lze ve výkresu zobrazit obdélníkovou ohradu odpovídající zvolenému formátu papíru. Tlačítko Oříznout slouží k zadání ohrady (oříznout vně), která se využívá pro odstranění kresby mimo zájmové území. Tlačítko Výkres umožní otevření výkresu GP (Manažer výkresů ‐ GP je aktivní) a Otevřít ‐ otevře výkres podle nastavení ve výběrovém seznamu Forma geometrický plán. Pro samotný tisk slouží standardní tiskové funkce programu MicroStation.

Obrázek 27: Dialogové okno funkce pro generování tiskových výstupů 4.2.15.2 GP ‐> Tvorba GP, karta Parcely Zde se definují vztahy celých KN parcel a jejich částí v případech, že situace nevyžaduje využití dílů. Pokud situace vyžaduje díly, pak se zde definují pouze vztahy celých parcel. Po stisknutí tlačítka Vybrat se ve výkresu kurzorem určuje nové nebo dosavadní parcelní číslo.

Obrázek 28: Dialogové okno funkce pro definici vztahů celých parcel

30


4.2.15.3 GP ‐> Tvorba GP, karta Díly Na kartě Díly se dodefinují vztahy k ZE parcelám a vztahy jednotlivých dílů parcel. Pokud je GP jednoduchý, tak není nutné krok provádět, například v případě sloučení dvou parcel nebo rozdělení pozemku. Parcely lze opět určovat kurzorem ve výkresu pomocí tlačítka Vybrat.

Obrázek 29: Definice vztahů mezi částmi parcel Po dokončení definování vztahů parcel pro výkazy je nutné se navrátit na kartu Parcely a stisknout tlačítko Generovat, tím se zobrazí okno Geometrické plány, které slouží k poloautomatickému vytvoření formulářů pro GP. Okno lze vyvolat i z nabídky GP → Tabulky GP, kde lze otevřít uložené rozpracované tabulky.

Obrázek 30: Okno pro přípravu výkazů

31


4.2.16 Tvorba výkazů Okno Geometrické plány je rozděleno do karet, první část karet slouží k úpravě výkazů a v druhé části se zobrazují výstupy pro tisk. V případě úpravy údajů je nutné stisknout tlačítko Zpracovat dostupné v nabídce Soubor a Geometrický plán nebo pod klávesou F4.

Obrázek 31: Volání funkce pro doplnění údajů pro popisová pole Pro správné vyplnění popisových údajů na výkazech je nutné nastavit okno Popisové pole dostupné v nabídce Geometrický plán.

Obrázek 32: Vyplnění údajů pro popisová pole Po správném vyplnění všech nutných údajů je možno vytvořené tabulky vytisknout (Výpočet výměr, Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, Výkaz údajů o BPEJ, Záznam podrobného měření změn a popisové pole pro GP).

32


Jednotlivé výstupy jsou rozloženy do karet, ve kterých lze údaje libovolně editovat. Takto připravené tabulky je možné vytisknout. K tomu slouží standardní funkce pro tisk, kterou nalezneme v menu Soubor - Tisk. 4.2.16.1 Grafická podoba výstupu „Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí“

Obrázek 33: Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí 4.2.16.2 Grafická podoba výstupu „Výpočet výměr parcel (dílů)“

Obrázek 34: Výpočet výměr parcel (dílů)

33


Obrázek 35: Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu 4.2.16.3 Grafická podoba výstupu „Titulní strana ZPMZ“

Obrázek 36: Záznam podrobného měření změn - titulní strana

4.2.17 Úprava grafického prostředí ZPMZ pro tisk Abychom mohli grafické zobrazení změny vytisknout jako součást tiskového výstupu ZPMZ, je nutné doplnit dodatečné prvky, které jsou pouze součástí tohoto tištěného výstupu, nikoliv grafického vyjádření v mapě. Jedná se např. o severku, ploty, mezníky, škrtky, atd. Tyto prvky jsou dostupné v přepínači ZPMZ, který je součástí karty pro Kreslení elementů. Jak již bylo dříve zmíněno, tato funkce se nachází v nabídkovém menu KresbaDKM - Kreslení elementů. Tyto prvky se doplňují do výkresu GP, který je jako aktivní. Relativně se k němu připojí výkres KGS.

34


Obrázek 37: Úprava grafického zobrazení změny

4.2.18 Tisk grafického zobrazení změny Tiskový výstup grafického zobrazení změny je důležitou součástí procesu tvorby ZPMZ. Tento výstup poté slouží pro praktické dokumentování a potvrzení změny, který se po provedení v ISKN založí do sbírky listin jako výsledek na klasickém papírovém médiu. Grafický výstup se vytváří funkcí GP - Tvorba GP, v kartě Tvorba. Přepínačem Forma se vybere požadovaný tiskový výstup (v našem případě ZPMZ), tlačítkem Zobrazit se provede rychlé zobrazení (je ještě v počítačových barvách a stisknutím tlačítka Tisk se vytvoří tiskový výkres, již v tiskových barvách. Tlačítkem Výkres dojde k návratu zpět do výkresu. Do již vytvořeného tiskového výkresu se lze přepnout tlačítkem Otevřít.

Obrázek 38: Výkres ZPMZ v tiskových barvách Tlačítko Umístit nám slouží k nastavení tiskového rámu do výkresu. Tento rám se zobrazí a pomocí tiskových funkcí MicroStationu se požadovaná kresba vytiskne. Tato funkce se nachází v nabídkovém menu Soubor - Tisk. Kresbu tiskneme na papír, kde již je připravená vytištěná hlavička ZPMZ.

35

Ověřená technologie zpracování záznamů z podrobného měření a tvorby geometrického plánu

Recommend Documents