OVÁÁÁÁ ( ) A POOOOOU EEEDPOUŤOVÁÁÁÁ OUŤOVÁÁÁÁ

ZP RAVO DAJ ČČE ERRV VE EN NE ECC –– SSRRPPE EN N 22001100

eliska.houzimova@ seznam.cz

www.obecmalenice.cz

MALENICKÝ

PRO OBČANY OBCE MALENICE A PŘILEHLÝCH OBLASTÍ ZDARMA ZDARMA

CO BY ČTENÁŘŮM NEMĚLO UJÍT:

Milí naši čtenáři, máte Vy to ale vytříbený vkus! Proč? No přece pro to, co čtete! Jako bych Vás slyšela: „K čertu se všemi těmi Epochami a Planetami země! Raději se zaměřím na jeden obor a ten budu znát jako když bičem mrská.“ Pro všechny příznivce „malenicologie“ je zde nové číslo Malenického zpravodaje... Léto je již v plném proudu, doufejme, že všechny děti už domů dorazily pochlubit se svým vysvědčením. Jistě za své celoroční snahy byly náležitě odměněny – některé malým dárkem, některé pohlazením a jiné darem velkým a bolestivým... ☺ Pokud vědět chcete, co se dělo a dít bude, pak náš plátek čtěte, peněz za něj neubude. Přeji všem příznivcům krásné léto a za dva měsíce zase „na počtenou“ Eliška Houzimová

Blahopřejeme všem těm, těm, kteří v měsících červenci a srpnu oslaví významné životní jubileum. Hodně zdravíčka a životního optimismu přejeme paní Anně Krtoušové, Boženě Svítivé, Bohumile Brožovské, Marii Rozhoňové, Růženě Mrázové, panu Bedřichu Markovi a Václavu Pacákovi. ***

Rok se s rokem sešel a je tu další pout. KOOOLOTOČEEE, KOOOLOTOČEEE, PEEERNÍKOVÁÁÁÁ SRDCEEE... NEVÍM, ZDA TYHLE VÝKŘIKY USLYŠÍME PŘÍMO V MALENICÍCH NEBO V BLÍZKÉ ČKYNI, ALE

PŘEEEDPOU EEEDPOUŤOVÁÁÁÁ EEEDPOU OVÁÁÁÁ (24.7.2010) (2 .7.2010)

A POOOOOU POOOOOUŤOVÁÁÁÁ OU OVÁÁÁÁ (25.7.2010)

USLYŠÍME JISTOJISTĚ V MALENICÍCH SPOLU S LIBÝMI TÓNY KAPELY MALENIČKA COMPANY. TAKŽE AŽ NAPEČETE A SNÍTE KOLÁČE, PŘIJĎTE NABRANÁ KILA VYTANCOVAT NA ZÁMOSTÍ.

CO KDE V MZ NAJDETE:



















Maleničtí broučci str. 2-3 Knihovna str.3 Pro chytré hlavičky str.3 ZŠ Malenice str. 4-5 Písanka str. 6-7 Co se dělo v Malenicích str. 7-8 Moudrosti str. 9 Koutek her str. 9 Co se dělo v Malenicích II str.10 Malenice očima dětí str. 11 Malenice čtou dětem str. 12 Kam vyrazit za kulturou str.13 Naši mazlíčci str. 14 Sokol Malenice str. 14 65 let od osvobození str. 15 Od Vás pro Vás str. 16 Na přání str. 17 Zápis str. 18 1

Neradi byste, aby Vaše děti přes prázdniny zapomněly to, co se za rok ve škole naučili? Opakování jest matka moudrosti, a tudíž nabízím výuku anglického jazyka i po dobu letních prázdnin. Kolik hodin bude stačit Vám, o tom rozhodnete sami. Důraz je kladen především na konverzaci, která ve školních lavicích mnohdy tolik chybí. V případě zájmu volejte na tel.: 721/337498 nebo pište na e-mail: [email protected]

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ MALENIČTÍ BROUČCI:

MALENIČTÍ BROUČCI MAJÍ ZA SEBOU JIŽ DVACET SETKÁNÍ Skoro se tomu nedá ani věřit, ale opravdu už dvacetkrát se sešly maminky s dětmi na dopoledním Broučkování. K pravidelným setkáním přibyly odpolední výtvarné dílničky, kterých se účastnilo kolem 15 dětí. Během naší činnosti jsme měli možnost se setkat se zajímavými lidmi, např. s Magdou Jelínkovou s obchůdkem Fair trade, lektorkou znakování Baby Signs, ředitelkou jedné pražské mateřské školy, psycholožkou paní Jungwirthovou, paní, která nám povídala o správném nošení a šátkování dětí a v neposlední řadě i lektorkou kurzu první pomoci. Shánění takových přednášek je práce nelehká, ale smysl určitě má. Od září plánujeme pravidelná setkání dětí od těch nejmenších až po nejstarší školáky. Můžeme již s určitostí slíbit otevření kroužků výtvarné výchovy, hudebně-dramatického kroužku a kroužku cvičení. Chystáme také jedno překvapení. V jiném článku tohoto čísla najdete program na letošní prázdniny. Bližší informace a rozvrh budou vyvěšeny v druhé půlce prázdnin na stránkách obce. Oslovila jsem několik maminek, jestli by mohly něco málo napsat o našich setkáních. Respektuji jejich žádost, aby nebyla zveřejněna jména, ale přepisuji přesně jejich znění. − Je červen a již pět měsíců skvěle fungují Broučci. Pro malé děti a nejen pro ně to je příležitost, jak společně strávit čas hrami, tvořením a cvičením. Školní děti mohly konečně využít i „dílniček“, aniž by musely dojíždět na podobné akce do města. Současná nabídka přívesničkového tábora je výbornou nabídkou pro ty z nás, kteří řeší umístění dítěte o prázdninách v době, kdy ve školce je dovolená nebo prarodiče nemohou vnoučky hlídat. Za tím vším je neúnavná práce paní Jany Pelechové a Hanky Svítivé. Takové sdružení, které se věnuje hlavně malým dětem a školákům, tady chybělo a bylo potřeba. − Díky, díky, díky... a nestačilo by mi sto díků za bezva chvíle strávené s Broučky. Když byl syn ve věku naší malé, nebyla možnost něco takového navštěvovat a je to hodně znát. Až je mi líto, že jsem si s ním tolik neužívala, protože jsem neznala tolik básniček - ale na druhou stranu, myslím, že o nic nepřišel a i teď ho naše básničky děsně berou a baví. Já myslím, že fotečky mluví za vše! − Moc děkuju zakladatelkám Broučků, že přišly s tímto nápadem a dokázaly ho zrealizovat. Naše obec je krásná a téměř každý si zde najde to své. Záměrně říkám téměř, protože vyžití pro maminky s malými dětmi zde chybělo. Jsem moc ráda, že se můžeme každé úterý scházet a již od malička naše děti učit něčemu novému, ať už to jsou říkadla, písničky či umění podělit se o hračku. Za sebe i za svého broučka moc děkuji. Některé z komentářů možná objevíte na našich stránkách, kde kromě aktuálního programu najdete fotky a povídání o našich setkáních. Děkujeme všem, kteří nám pomáhají. Děkujeme panu starostovi za podporu, panu řediteli za možnost využít tělocvičnu. Děkujeme anonymním i konkrétním dárcům nejen za finanční pomoc, ale také za tu lidskou pomoc, která se penězi vyvážit nedá. A kdo chcete, držte nám palce. Děkujeme. Jana Pelechová Malenický zpravodaj vydává nákladem 300 výtisků obec Malenice. Za obsah odpovídají autoři jednotlivých příspěvků. Tisk: Tiskárna Strakonice. Příspěvky přijímá kancelář OÚ Malenice nebo je zasílejte na email: [email protected]

2

MALENIČTÍ BROUČCI O PRÁZDNINÁCH Během prázdnin se budeme scházet v úterý jednou za 14 dní. Rádi mezi sebou přivítáme další maminky s dětmi. „Putování po malenických zahradách“ 13.7.

Hry pod širým nebem a oslava narozenin (Broučci jsou zváni na zahradu u Hovorků, připraveny jsou hry, mňamky, koupání – najdete nás v řadovkách u hřiště, ulice Nad Sady)

27.7.

Hry na kopci (Broučci jsou zváni na zahradu u Lukešů, připraveny jsou soutěže, závody na různých vozítkách, bezva skluzavka a houpačky – najdete nás u horní cesty směrem na Lčovice, ulice K Cihelně)

10.8.

Vodní hrátky (Broučci jsou zváni na zahradu u Pechoušků, připraveny jsou hry na zahradě a vodní dovádění – najdete nás vedle ohrady pro koně u odbočky ze silnice, ulice Na Pláni )

24.8.

Dovádění a třeba trochu cvičení (Broučci jsou zváni na zahradu k Nárovcům, připraveno je pískoviště, houpačky a skluzavka, koupání a hry – najdete nás v ulici K Cihelně 151)

Setkání Broučků proběhnou na zahradách v obvyklý čas 9.30 Přejeme všem krásné prázdniny a hodně sluníčka. Na prázdninová setkání se těší JHJ OBECNÍ KNIHOVNA MALENICE:

Během měsíce června dovezla strakonická knihovna nový výměnný soubor, takže o prázdninách se můžete těšit z nových knížek. Také se snad podaří zprovoznit samostatné stránky naší knihovny, abyste měli příležitost sledovat aktuální informace o dění v naší knihovně. Na stránky knihovny se bude možné připojit buď z internetové stránky obce nebo přímo na www.knihovna.wweb.cz Zde také najdete kromě informací i fotografie z uplynulých akcí. Od září chystám pravidelné čítárny pro děti a nejen pro ně :-) Kromě spousty knížek, které se půjčují pořád dokola, je zde větší množství knih, které už několik let leží stranou a nikdo si je nepůjčuje. Po dohodě s panem ředitelem jsem se rozhodla tyto knížky nabídnout k prodeji. Ceny se pohybují od 5 Kč do 20 Kč za knihu. Některé jsou zcela zdarma. Tak neváhejte a přijďte si vybrat, třeba mezi nimi objevíte nějaký poklad. Knihy budou k dispozici do konce prázdnin. Otevírací doba knihovny o prázdninách: tradičně pátky od 17 do 18 hodin: 2.7., 16.7., 13.8. a 27.8. (v případě změny budete informováni prostřednictvím plakátku v prodejně). Těší mne, že čtenářů přibývá, a to hlavně mezi dětmi. Na setkání v knihovně se těší Jana Pelechová - knihovnice PRO CHYTRÉ HLAVIČKY::

Řešení hádanky z čísla květen – červen 2010: Kdo přišel na to, že rybičky chová Němec, před tím smekáme naše neviditelné klobouky. A čím si můžete lámat hlavu další dva měsíce?

Tři žárovky V jedné místnosti jsou 3 vypínače a ve druhé 3 žárovky. Jak zjistit, který vypínač zapíná kterou žárovku za předpokladu, že do místnosti s žárovkami je možné vejít pouze jednou? 3

ZŠ MALENICE:

RODINNÉ ODPOLEDNE jak budeme moci přispět svou troškou i my. Všechny dětské výrobky, vyrobené saláty, toasty, darované nápoje, koláčky i buřty dostaly symbolické ceny a rodiče solidárně nakupovali u svých dětí, které se u jednotlivých prodejních stánků proměnily na zdatné prodejce. Po tomto výkonu všechny povzbudila děvčata svým tanečním vystoupením a pak už se soutěžilo. Obě soutěže, v nichž soupeřily všechny děti proti dospělým, samozřejmě vyhráli ti mladší, do soutěží smíšených dvojic a čtveřic se pak rodiče zapojili s velkou vervou a sportovní souboje byly velmi Ve čtvrtek 10. června jsme připravili ve škole rodinné odpoledne. Předcházela tomu pečlivá příprava, několikaměsíční výroba upomínkových předmětů, připravoval se program, sestavoval se seznam potřebných surovin, nádobí, stolových souprav, sportovních pomůcek, oslovili se sponzoři, objednávalo se počasí. Starší žáci vymysleli a napsali plakátek, kterým pak všichni pozvali své rodiče. A pak to vypuklo. Již od oběda se připravovalo pohoštění. Druháci a třeťáci krájeli zeleninu na zeleninový salát, čtvrťáci a páťáci vyráběli salát

vyrovnané. Vítězové dostali malé upomínkové ceny a pak už všichni po perné námaze odpočívali u opékání buřtů či stavění hradů z písku na našem doskočišti. Děkuji všem pracovníkům školy za jejich mimořádné úsilí při zajišťování všeho nutného, děkuji sponzorům za jejich dary, děkuji rodičům za aktivní účast a štědrost a nejvíce samozřejmě děkuji našim žákům, s jejichž pomocí vše proběhlo příjemně a bez větších nedostatků. P.S. Z prodeje svých výrobků a občerstvení děti ovocný. Stavěly se stoly, lavice, chystali se toustovače, limonády, koláčky. A již přicházejí první rodiče. I přes to, že šlo o první, premiérové odpoledne a nikdo nevěděl, co ho čeká, dostavilo se rodičů překvapující množství. Na začátek všechny přivítal ředitel školy. Vysvětlil, že společné setkání dětí, rodičů a školy má pomoci poznat se vzájemně i z jiné stránky než jen pohledem přes školní lavice a žákovské knížky a pochopit, že vzájemnou spoluprací se dá dosáhnout potřebných výsledků lépe a příjemněji. Vedlejším, ale nikoliv bezvýznamným cílem bylo získat finanční prostředky na podporu školy Umojaland Children Centre Academy z keňského Nairobi, což je škola stojící na hranicích chudinského gheta a vyučující přes dvě stě převážně osiřelých nejchudších dětí. Z minulých sbírek zprostředkovaných mimo jiné paní učitelkou Bromovou a jejím synem Michalem byl ve škole vybudován vodovod. Těšili jsme se tedy,

získaly 3 000 Kč, které byly předány koordinátorce pomoci paní učitelce J.Bromové, ta je přidá k výtěžku ostatních aktivit a co nejrychleji odešle do Keni. Brzy budeme informovat, co konkrétního se za ně podařilo vybudovat. Ještě jednou děkujeme.

Zdeněk Vorel

4

POZNEJ SVÉHO PSA Ve středu 16. června jsme strávili zajímavé dvě hodiny s lektorkou projektu Poznej svého psa, při němž se žáci z jejích úst i z praktických ukázek se speciálně vycvičeným canisterapeutickým psem dozvěděli, jak manipulovat se psem, jak ho krmit a pečovat o něj, co dělat, aby se předcházelo zraněním a jak se zachovat, pokud již k útoku dojde. Cenné rady si děti okamžitě vyzkoušely na pejskovi, kterého pak odměnily pamlskem. V době těsně před začínajícími prázdninami s častější možností setkání s volně pobíhajícími psy se dětem dostalo informací, které je mohou uchránit od nepěkné zkušenosti nebo jim třeba i zachránit život.

SPOLUPRÁCE MALENICKÉ ŠKOLY S KEŇOU naučila naše velvyslankyně. Michala hned napadlo, že se i naše děti naučí písničku v jazyce, či spíše nářečí malých Afričanů z Keni, a pomocí mailů a fotografií se naše spolupráce bude rozvíjet dál. Obdivovali jsme výbornou angličtinu starších dětí a také jejich pěkné písmo. To je obzvláště třeba pochválit, vidíme-li na fotografiích neohoblovaná prkna namísto lavic a stolů… Budeme se snažit vymýšlet možnosti, jak přispět na výuku těchto žáků, většinou sirotků, neboť vzdělání je pro ně jedinou cestou, jak uniknout ze slumu a dosáhnout lepší budoucnosti.

Zdeněk Vorel Žáci 4. a 5. ročníku se pod vedením paní učitelky Jindry Bromové zúčastnili v rámci výuky anglického jazyka zajímavého projektu spolupráce s dětmi ze školy Umojaland Children Centre Academy z keňského Nairobi. Jejich dopisy, obrázky a dárky byly pod patronací naší velvyslankyně Margity Fuchsové doručeny do Keni a předány tamním dětem. Předání nafotografoval a natočil Michal Brom, syn paní učitelky Bromové a po jeho příjezdu mohly naše děti na vlastní oči spatřit reakce malých keňských žáků při prohlížení jejich prací. Ti hned napsali své dopisy, nakreslili obrázky a zazpívali českou písničku „Prší prší, jen se leje“! Tu je

5

PÍSANKA:

ROK NA VSI Že vám ten název něco říká? Určitě. Stejnojmennou knihu napsal K.V. Rais už před mnoha lety. Z té knížky, která se mi určitě za dob docházky na základní školu dostala do rukou, si nic nepamatuji. Ale jako nadpis mého příspěvku je docela trefný. V červnu to byl rok, co jsme se přistěhovali do Malenic. Do vesničky, o jejíž existenci jsme neměli ani potuchy. Z velkoměsta do malé vesničky, z hluku do ticha, ze šedi do zelena, ze spěchu do klidu, z nonstopů k jednomu krámku, z dopravní tepny do slepé uličky. A mohla bych pokračovat dál. Nevím, jestli už jsem tady doma, asi to ještě chvíli bude trvat. Co je doma? Vlastně tady mám vše, co mi ta naše chaloupka dělá domovem. Není to pračka a myčka, ale je to moje rodina. Stačí to k pocitu domova? Mně asi ne. Necelých 14 dní, co jsme získali klíče, přišla povodeň v přímém přenosu. Uplynulo ale potom mnoho dní, celé léto a podzim a já tak nějak cítila, že se dostavuje první krize. Měla jsem pocit, že můj akční radius se omezil na běhání po chaloupce, do krámu a občas do Strakonic nebo Vimperka na nákup. Na výlety nebyl moc čas a možná ani chuť. Začalo se mi stýskat. Ne po Praze, ale po lidičkách. Mnozí z těch mému srdci nejmilejších přijeli na návštěvu, ale pak zase odjeli do jiné reality. Do jiné mne tolik let známé reality, ve které jsem se snažila a učila zorientovat. Při mávání na rozloučenou návštěvám, které se vracely domů do Prahy, jsem snad ani nezáviděla, spíš to byl zvláštní pocit, že opačný směr pro mne už bude také jen návštěvou. Pocity z přesvědčování se, že je tady pro nás všechny lepší vzduch, více přírody atd., se velmi rychle střídaly s pocity, že tihle sousedi zůstanou sousedy, že tak všední věc jako otevírání dveří

chaloupky už zůstane pořád stejná, že bude trvat ještě moc a moc dlouho, než se naše chaloupka dá „do pucu“. Mně tolik vlastní pohodlnost skončí. Zavřít dveře, zatopit, hrát si s naším malým, uklízet, malovat, opravovat, zařizovat, bojovat s kunou nebo s invazí mravenců. Dost hrozná představa. Tudy tedy ne. Ale kudy se dát, když rozcestníky chybí. Jeden rozcestník se ale našel, někde hluboko v mé duši. Moc a moc se chtěl zviditelnit. Vykroč, jdi mezi lidi, povídej si s nimi. Hm, hezký nápad, ale kde jsou? Během dopoledne snad sem tam někdo v krámě, odpoledne sem tam někdo na návsi. Dobrý den a nashledanou. Se sousedy k pozdravům přibyl popis a spokojenost nebo nespokojenost s aktuálním počasím s krátkou zmínkou, jak bude zítra. Tak to fakt nevydržím. Divný rozcestník. Ba ne, špatně pochopený. Trvalo dlouho, než jsem pochopila, že tady žije spousta lidí, ale žijí zde nějakým zaběhlým, fungujícím a spokojenost přinášejícím způsobem. Ten nemohu pochopit. Sama určitě ne. Náplava... to slovo, které moc hezky vystihuje nás, co jsme se přistěhovali. Není hanlivé, je pravdivé. Ale snad mi oboru znalí dají za pravdu, že i náplava se usadí, čas z ní odstraní to nezdravé, co pro původní půdu zdravé bylo, a za nějaký čas, dlouhý čas, má šanci splynout s původní půdou. K úplnému splynutí nikdy nedojde. Není to vina náplavy ani původní půdy, je to prostě tak a je to tak správně. Rok na vsi mi více přinesl než vzal. Na rozcestníku přibyly další ukazatele, které vedou k mým přátelům. Jak to píšu, uvědomuji si tu křehkost toho slova, děkuji za ty ukazatele. Vím, že se neobjevily náhodou, že jsem je nepřehlídla, ale že jsem je musela jít hledat, chtít jít hledat. A děkuji, že jsem je našla a 6

snad i oni mne. Hledání mělo smysl, i když to mohlo dopadnout úplně jinak. Se sousedy už probereme mnohem víc než počasí, náš malý je má rád, stávají se součástí jeho okolí. V obchodě je čas i na povídání. A skoro každý den pípne sms od některé z kamarádek. Díky, že toto slovo mohu použít. Setkávání je krásný ukazatel, vede napříč vesnicí a má i různé odbočky. Nejkrásnější odbočka je směr „Děti“. Tady už jich znám opravdu hodně. Znám ne od vidění, ale od „setkávání se“. Máme už něco společného – společné zážitky. Moc se mi líbilo, když se mne zeptal jeden předškolák na to, kdo chodil minulý rok ke mně do školičky. Musela jsem se zasmát a pak až odpovědět. A moc mne potěšil. I když vím, že nikdy ukazatelé

nepropojí všechny domečky a domy. Je to tak a je to tak správně. Směr je naše volba. Některé směrovky možná časem zruší zákaz vjezdu, do jiných bych ani jet nechtěla. Zatím. Sentimentální příspěvek ukončím taktéž sentimentálně. I když zvedám věkový průměr zdejších úžasných maminek, jsem máma. To na prvním místě ruku v ruce s tím, že jsem manželka, jsem učitelka, jsem, jsem tady... skoro možná snad zase trochu víc doma. Díky za to všem lidičkám, kteří mi dokázali a stále dokazují, že náplava se dá vydržet a třeba i něco „naplavit“. Je jich víc než těch ostatních. Ale i za ně děkuji. I jejich přístup přináší ponaučení. Díky. Jana Pelechová

CO SE DĚLO V MALENICÍCH:

DEN ZEMĚ V sobotu 24. 4. 2010 se konal Den Země. Rozdělili jsme se na skupinky a ke každé byl přidělen jeden nebo více dospělých. My jsme šli s paní Slepičkovou, Vaškem Štětinů a s Vaškem Komrsků. Šli jsme trasu na Čkyně. Už na Zámostí jsme měli jeden plný pytel odpadků. Jenomže největší naleziště nás teprve čekalo, například bychom si mohli založit trafiku - našli jsme značky od Moonek až po Sparty či Red White. Poté jsme našli menší nelegální skládku, z které nám opravdu dobře nebylo. Například Zuzka našla igelitku plných zavořovacích sklenic s halalím. Na stejné skládce Kája nalezla tašku s použitými plínkami. Určitě to šla také

nějaká výprava, protože jsme našli docela dost lipánků. Na druhém místě se umístily energetické nápoje, kterých nejvíce našla Týna. V půlce cesty jsme se zastavili a dali

si svačinu, kterou jsme na začátku dostali. Na louce jsme našli velice ,,COOL" tepláky u kterých byla vyvolávací cena 20 Kč. Kdybyste je někdo postrádal, tak se hlaste na Obecní úřad. A deka je též k mání. Čím

7

blíže jsme byli u státní silnice, tím bylo více odpadků. Když jsme došli na konec určené trasy, našli jsme mrtvého rejska, kterému jsme udělali hrobeček a dali jsme mu tam i kytičku. Nazpátek jsme se svezli autem a rozloučili jsme se. Na Dnu Země nejde jen o uklízení, ale také o to uvědomit si, že příroda je důležitá pro všechny, a navíc my jsme si tam užili hodně legrace. Tímto by jsme vás chtěli poprosit, aby jste nevyhazovali odpadky po okolí, ale do popelnic, případně do kontejnerů. My se příští rok zúčastníme určitě, a co vy?

Kristýna Slováková, Karolína Stanňková, Zuzana Žofková

POHODOVÍ RODIČE, POHODOVÉ DĚTI Nadpis je zároveň názvem knihy, nad kterou bych se s

předem, že např. „za chvíli se půjdeme oblékat“ ,

vámi ráda zastavila. Možná jako knihovnice, ale

není dobré dítě bez varování odtáhnout od hry) 6.

mnohem více jako máma a také pedagog.

Když dítěti něco říkáme, ujistěme se, že nás vnímá

V červnu proběhla v Archivářovně přednáška zkušené

(snažme se o oční kontakt, oslovme dítě jménem,

dětské psycholožky PhDr. Ing. Ivy Jungwirthové na

někdy pomůže i jemný fyzický kontakt, např.

téma „Dětský vzdor“.

položení ruky na rameno) 7.

Pozvala jsem ji jménem našeho sdružení Maleničtí

Nejprve po dobrém (zkusme si představit, jak se

broučci a dlouho dopředu plánovaná přednáška se

sami cítíme, když na nás někdo útočně vystartuje,

opravdu uskutečnila. Bohužel ve velmi komorním

první reakce je jít do opozice a zvednout hozenou

obsazení. Teď je ale na místě omluva, že v posledním

rukavici) 8.

plakátku nebyl uveden den. Byl to jen doplňující

Vysvětlení ano, ale ne desetkrát (používejme slovní

plakátek k informacím, které byly na stránkách našeho

zásobu dítěte, nehovořme šroubovaně jako příručky

sdružení a také na plakátcích programu např. v

slušného chování, vysvětlujme jednou, podruhé,

samoobsluze.

možná potřetí; víckrát ne) 9.

Jen krátce k představení – paní Jungwirthová je

Nebojme se dát dítěti najevo své emoce (naše emoční

psycholožka se zaměřením na vývoj dětí předškolního a

a verbální reakce by měly být spolu v souladu a jejich

mladšího školního věku. Věnuje se diagnostice a

intenzita by se měla stupňovat podle závažnosti

poradenství pro zdravé i sluchově postižené děti,

prohřešku)

diagnostice školní zralosti a rodinnému poradenství. Je

10. Pochvala je účinnější než trest

matkou čtyř dětí. Je mi ctí, že Ivu znám již několik let.

11. Logický důsledek je lepší než trest (když už

Milé povídání při kávě a čaji by asi nikdy neskončilo,

použijeme varování typu „když něco, tak...“,

kdyby se sama přednášející nedržela striktně tématu,

používejme jen taková, která můžeme splnit a která

takže další problémy s našimi malými byly „zatím“

jsou pro dítě srozumitelná) 12. Možnost výběru (nabídka výběru pomůže se vyhnout

přesunuty na „jinou kolej“ nebo lépe řečeno na další

zdánlivě nevyhnutelnému konfliktu)

přednášku. Pro ty, které na přednášce nebyli, si dovolím citovat

13. Nedávejme možnost volby, pokud ji skutečně

několik nádherných rad pro ty z nás, kteří právě prožívají

nenabízíme (pokud něco po dítěti nekompromisně

nebo prožívat budou ono období vzdoru.

vyžadujeme,

1.

Nestaňme se nepřáteli (nedokazujme dítěti, že jsme

nezaměňujme situace, kdy dítěti dáváme vybrat a

silnější, výchova má jiný cíl než soupeření)

kdy ho upozorňujeme na přirozený důsledek jeho

Stanovme si minimum zásad a na nich trvejme (ani

jednání)

2.

3. 4.

5.

neptejme

se

ho

na

souhlas,

dítě, ani dospělý nemůže spokojeně žít v prostředí,

Taky se chytáte za hlavu? Ba ne, opravdu to jde. Není to

kde se na něj ze všech stran valí příkazy, zákazy a

záruka, že vzdor nepřijde, on přijde a je to dobře, je to tak

omezení)

správně a třeba nám shora uvedené rady mohou pomoci

Vytipujme si typicky krizové situace a pokusme se

se s tímto „strašákem“ vyrovnat. Knihu si můžete půjčit

jejich výskyt omezit

od některé z maminek, které na přednášce byly. Třeba se

Předem se s dítětem domluvme na průběhu rizikové

ji podaří sehnat i do knihovny.

situace (před samoobsluhou se např. domluvte, že

A věřte, že opravdu platí, že pohodoví rodiče mají

koupíte koláč, pak snadno předejte tomu, že dítě

pohodové děti. Tudíž: Buďme v pohodě :-)

bude chtít sušenku – jdete přece pro koláč :-)

Snad jen ještě dodat, že knihu vydalo nakladatelství

Upozorňujme dítě předem na situace, které hůře

Portál v roce 2009.

zvládá (častý problém, když potřebujeme odejít a

Jana Pelechová

dítě odmítá, protože si chce hrát, upozorněte ho tedy

8

MOUDROSTI:

SMĚS MOUDROSTÍ

















Často bychom se styděli za své nejušlechtilejší skutky, kdyby bylo vidět pohnutky. Člověk opravdu chytrý umí svou chytrost skrývat. Francois de la Rochefoucauld Vzdálenost od slov k činům závisí na množství slov. Patricie Holečková Otcovo sebeovládání je pro děti nejlepším poučením. Demokritos Cenzura je vždy rodnou cestou každé diktatury. N.N. Hloupé je neumět se udržet a dávat rady jiným. Phaedrus Pramen všech zmatků u nás je strach jedněch a hloupost ostatních. František Vymazal Ti nejskvělejší lidé jsou ti nejskromnější. To jenom hlupáci potřebují o sobě mluvit, aby sami ve svých očích vyrostli. Ota Pavel Nepřítel bdí? Alespoň se nevyspí. Tomáš Janovic Nevědomost je matkou domýšlivé zpupnosti. Latinské přísloví Horlivost není dobrým rádcem ani lidem docela chytrým. Eva Kantůrková Nikdo nemůže být odborníkem, aniž při tom nebyl v pravém slova smyslu idiotem. G.B.Shaw Řečník má vyčerpat téma, nikoliv posluchače. Winston Churchill Řeč byla dána člověku, aby zakryl své myšlenky. Charles Maurice Talleyrand-Périgord Rozumní lidé se učí proto, aby něco znali, malicherní proto, aby jiní znali je. Orientální přísloví Nejkratší cesta k popularitě - stát se odstrašujícím příkladem. Gabriel Laub http://citaty.kukulich.cz/temata/zivot

KOUTEK HER NEJEN PRO DĚTI:

DOBA KAMENNÁ Vážení milovníci her, ať už jste děti nebo dospělí, rozhodně je právě pro Vás určena moderní desková hra Doba kamenná. Je to opravdová lahůdka, která Vás zavede do světa dob již dávno minulých, kdy lidé žili v chatrných chýších a muži si potravu i ženy obstarávali zejména pomocí rozměrného kyje ☺ Herní plán věrohodně graficky znázorňuje životy našich předků – najdete zde chýši, u které se pěstuje obilí, přístřešek na „výrobu“ dětí i nástrojů. Vašim úkolem je nasbírat suroviny a pomocí těch dále rozvíjet pravěký primitivní obchod, svou fiktivní rodinu i jídelníček. Chvíli Vám bude trvat, než proniknete do spletité sítě pravidel a všemožných karet, ale právě ty dělají hru zajímavou. Podstatné je, že i když hra skončí, není jisté, kdo vlastně vyhrál. To se zjistí až při celkovém sčítání bodů. Mnohdy můžete vy samy být svým výkonem mile překvapeni! Každého musí zákonitě nadchnout kožená nádoba na házení kostkami, kůže pravého mamuta, cca. 9000 let př.n.l. Co je velikým plusem – hra obsahuje dřevěné figurky a karty z velmi kvalitního tvrdého materiálu, takže pokud s ní budete slušně zacházet, je prakticky nezničitelná. Takže když si spočítáte, že za ni dáte zhruba 900 Kč a můžete ji hrát celý život (a garantuji, že Vás opravdu neomrzí), je to docela dobrá investice! Pokud byste měli zájem si jakoukoli hru, kterou jsme v Malenických zpravodajích až do této doby popisovaly, zkusit zahrát, rozhodně se ozvěte na můj email uvedený na titulní stránce. Jistě by Vám to pomohlo rozhodnout se, zda byste do tohoto druhu zábavy chtěli investovat či ne. V Malenicích nikdy nebylo o zábavu nouze, ale proč nezkusit něco jiného – a navíc – ne vždy se člověku chce vytahovat pořád paty z domova. Doba kamenná je ideální pro teplé, letní večery s přáteli a láhví vínka (pro děti samozřejmě vody). Sláva vítězům, čest poraženým a někdy snad v době kamenné na shledanou, Eliška Houzimová foto převzato z: www.hrajeme.cz

To je ona! Unikát pro každého správného sběratele ☺

9

Máte doma také svůj koutek her? Pokud ano, napište mi, které hry hrajete a jakou s nimi máte zkušenost. Slibuji, že bez Vašeho souhlasu nic neotisknu (možná něco jo) – ne vážně nic, Vaše autorská práva jsou mi svatá ☺ Jen bych ráda věděla, zda by v Malenicích měla šanci akce „hromadného hraní deskových her“, zda by někdo přišel, zda byste třeba právě Vy měli zájem. Dejte vědět, ať jsme taky světoví ☺

CO SE DĚLO V MALENICÍCH PODRUHÉ:

MYSLIVCI Jedno pěkné sobotní dopoledne se konal „Den dětí s myslivci“. Sraz byl u ZŠ, odtud nás připravená auta dovezla na „RANČ M“. Nejdříve jsme vyslechli přednášku o lesní zvěři, zaujalo nás čtení otázek se správnými odpověďmi, které jsme si měli zapamatovat, a později napsat v kvízu. Všichni dávali pozor, v kvízu se to vyplatilo. Následovala ukázka zbraní. Myslivci nám předali své vědomosti o vábení zvěře. Bylo to tak skvělé, že přivábili celé stádo krav. Každý rok myslivci donesou nějaké živé zvíře. Tentokrát dravce s poraněným křídlem a loveckého jezevčíka. Další úkoly nás v mysli zavedly do hloubi lesa. Poznávali jsme stopy, stříleli z brokovnice, kulovnice i vzduchovky. Komu vyhládlo, dostal od pana šéfkuchaře Frnocha výborné plátky masa a špíz. Limonáda tekla proudem. Každý, kdo soutěžil, dostal spoustu pěkných i chutných cen. Všichni si toto dopoledne moc užili. Moc děkuji všem, co den připravili. Těším se na další rok.

Anička Mrázová

MOŽNÁ JSTE TO ANI NEZAZNAMENALI, ALE V MALENICÍCH JIŽ DLOUHOU DOBU PROBÍHAJÍ PROBÍHA JÍ TICHÉ PŘÍPRAVY NA HODNĚ HODN HLUČNOU A VESELOU

STAROČESKO U KO NOPICKOU, KTERÁ se bude konat 28.8.2010. 28.8.2010. ROZHODNĚ ROZHODN SI TENTO TRADIČN TRADI NĚ NETRADIČNÍ NETRADI NÍ ZÁŽITEK NENECHTE UJÍT. PODROBNOSTI BUDOU UPŘESN UP ESNĚNY ESN NY NA PLAKÁTECH. PLAKÁTECH 10

CO SE DĚLO V MALENICÍCH PODRUHÉ:

MALENICE OČIMA DĚTÍ Na začátku byl nápad. Ale jak už to s nápady bývá, buď zapadnou a nebo se na ně nabalí další a další nápady a hlavně se najdou lidičky, kteří nápad přijmou a pustí se do jeho realizace. Jsem moc ráda a děkuji, že tenhle nápad nezapadl :-) Ač se zpočátku zdálo, že se vše nedá stihnout, ukázalo se, že opak je pravdou. První setkání dětí a maminek, které mělo celou akci odstartovat, přesvědčilo, že v tom nejsme sami. Sešlo se hodně dětí s fotoaparáty či bez nich a vydali jsme se na procházku Malenicemi. Většinou nudná záležitost pro děti, procházka, se změnila v lov za fotografiemi. „... ještě chci vyfotit kovárnu, já bych chtěla vyfotit kapličku...“ a podobné výkřiky se ozývaly během procházky, a tak se cvakalo, fotilo a všem nám bylo moc hezky. Nafocené obrázky se vytiskly (díky mému muži) a pak už si jen vybrat předlohu pro svůj obrázek a malovat. Celkem jsme se sešli s dětmi na třech malovacích setkáních. Někteří malovali doma, někteří donesli obrázky až úplně na konci

termínu. Zbývalo jen zapůjčit stojany, vše připravit a věřit

tomu, že celý nápad nezkazí počasí. Vše se přes malé, ale překonatelné překážky,

podařilo, a tak v sobotu 26. června odpoledne mohl pan starosta odstartovat první výstavu „Malenice očima nejen dětí“. Počasí se vydařilo a nezklamalo. I když na samotném zahájení moc lidí nebylo, během odpoledne a večera přicházeli další a další a dokonce členové Kühnova smíšeného sboru se zastavili 11

na výstavě před nebo po svém vystoupení v malenickém kostele. Výstava zmizela okolo osmé hodiny večerní a byla přemístěna na obecní úřad. Tam bude k vidění necelý měsíc. Pak obrázky poputují do knihovny, budou naskenovány a ze všech obrázků by měla vzniknout naše společná kniha. Tam každý, kdo maloval, najde svůj obrázek. Památka? Vzpomínka? Vzkaz příštím generacím? Možná, nebo třeba jen radost, že jsme si tím malováním udělali radost hlavně sami sobě. A také vědomí a radost z toho, že v Malenicích je opravdu co fotit. Děkuji Ditě, která do toho se mnou šla hned od začátku. Děkuji Hance S., která pomohla moc a moc a děkuji všem maminkám, které překonaly strach z neúspěchu a našly si na malování čas. Děkuji dětem, které nám svou odezvou dodávaly sílu a chuť vše dotáhnout až do konce. Děkuji panu starostovi za podporu a jeho dceři za bleskové zařízení stojanů. Pokud jste se na výstavě zastavili, děkujeme i vám a vězte, že příští rok celou akci zopakujeme. Jana Pelechová

MALENICE ČTOU DĚTEM:

OLGA ČERNÁ – POKLAD STARÉHO BROUKA ilustrace: Alžběta Skálová; vydalo nakladatelství Baobab 2007 O čem vlastně kniha je? O jedné malé Konečně mi do holčičce, která musí trávit prázdniny u ruky přišla tety a ze začátku se strašně nudí, protože kniha ze není schopna se sama zabavit. Kolik současné takových dětí bychom dnes našli! I dětské z tohoto hlediska se mi zdá být toto literatury, o vyprávění pro čtenáře obrovským které mohu přínosem, je to tak trochu návod pro děti, říct jen to jak si hrát, a že přítelem člověka nemusí nejlepší a být zase jen člověk, a že s trochou fantazie mohu ji vřele se dá zažít spousta dobrodružství. Teta se doporučit všem malým i velkým čtenářům. Julince nemá čas věnovat, protože se musí Podle názvu by člověk čekal nezáživné a starat o statek a o zahrádku. Jednou jdou již stokrát ohrané vyprávění ze zvířecího spolu na borůvky a tam Julinka poznává světa o jakémsi brouku, který je starý a starého brouka, který jí věnuje část svého ošklivý a má nějaký poklad, no koho dnes pokladu za to, že mu postavila domeček. takové téma zajímá... Alespoň já jsem ke Dá jí kouzelný kámen, který to umí knize přistupovala s takovýmto zařídit, aby se v životě člověka „začaly dít předsudkem a očekáváním nějaké neblahé věci.“ Jednotlivé kapitoly jsou nazvány katastrofy, která se u mě bohužel již prostě: Borůvky, Mravenec, Pavouk, několikrát při četbě dětské literatury Housenka, Ještěrka, Můra, Blecha, podle naplnila. Ovšem tato kniha mne pohladila toho, s kým se Julča setkává. První a po duši a dokázala mi, že není radno poslední kapitola tvoří tak trochu odsuzovat dětskou literaturu dle vzhledu. rámcovou kompozici, protože se obě nějak I sama obálka knihy je nezajímavá, oko vymykají. Borůvky nejsou zvíře stejně dítěte nikterak nepotěší krom toho, že je jako – světě, div se – Blecha. Je to totiž vyrobena v semišovém provedení, které je malá holčička, která uzavírá celé pěkné na omak. Je to zkrátka prostá a vyprávění. Julča si nakonec najde jednoduchá obálka stejně tak jako je člověčího přítele. To ale neznamená, že prostý a jednoduchý i příběh malé Julči. zavrhne své zvířecí kamarády. Seznámí je Dítě nemá nejmenší problémy s jazykem, s Blechou a tráví čas dohromady. který je v knize použit, a autorku je třeba Kamínek od brouka je symbolicky umístěn vynést do nebe za to, že dokázala napsat do hráze, kterou Blecha staví v momentě, přímou řeč malé holčičky, její tety i všech kdy se poprvé setkává s Julčou. Od této zvířátek přirozeně a vtipně. Jako příklad chvíle již ho není potřeba – Julča si to již uvedu přímou řeč brouka, vůbec prvního umí zařídit sama, aby se o prázdninách přítele, kterého Julča v lese poznává. nenudila. A má k tomu spoustu kamarádů! „Trpaslíci tu žádný nejsou,“ řekl brouk s jistotou. „Vodstěhovali se už dávno dolu Nakonec ještě pár slov k ilustracím. Jsou po potoce (...) Tady nejni pořádně s kym docela příjemné, ačkoli nikterak hezké promluvit, dyť to sama vidíš.“ Krátký (Zmatlíková to holt není). Ovšem nabízejí příklad postačí, abych ukázala hlavní zpestření v knize a mnohdy vnášejí znaky. Přímá řeč si nevnucuje násilnou a originální nápady, jako např. mravenčí nepřirozenou spisovnou formu, ale naopak stopy na stránce či cestičky udělané na čerpá zcela ze zdrojů obecné češtiny. Tím dvoulistu s obsahem (spojují název je i pěkně oddělena od ostatního kapitoly a číslo strany). Bezesporu kniha, vyprávění, které celé probíhá v Er-formě. která zahřeje u srdce a bude se po ní Eliška Houzimová krásně spát... 12

ZPRÁVY ZE SOUSEDSTVÍ ANEB KAM VYRAZIT ZA KULTUROU:

NAHOŘANY – HOSPODA POD KAPLIČKOU

VOLYNĚ – KULTURNÍ PROGRAM KI NO

Sobota 28.srpna od 15.00

7. MALÁ LETNÍ SLAVNOST

út. 13.7. 20 hod čt. 15.7 20 hod út. 20.7. 20 hod čt. 22.7. 20 hod út. 27.7. 20 hod čt. 29.7. 20 hod

NEOČEKÁVANÝ DÝCHÁNEK Kapela Neočekávaný dýchánek je obecně brána jako vlajková loď muzikantské komunity inspirované především hudbou z Balkánu a Blízkého východu. Fascinace oblastními tanečními orchestry druhé poloviny dvacátého století, dávnější kramářskou písní, českou venkovskou dechovkou, elektrizujícími kytarovými riffy rockerů, ale i ruskou dumkou, balkánsky plnokrevným třasákem, židovskou muzikou a nespočtem dalších podnětů startuje rytmický motor Neočekávaného dýchánku na plné obrátky. Jeho hudba připomíná elegantní automobil s retro designem a úžasně pronikavou houkačkou – Zuzanou Hanzlovou.Každý, byť jen průměrně temperamentní člověk, nevydrží při poslechu jejich hudby sedět v klidu. Muzika je to natolik strhující, dynamická a energická, že nutí k tanci. www.neocekavanydychanek.cz

KOUPALIŠTĚ so 17.7. 14 hodin Z POHÁDKY DO POHÁDKY dětské soutěžní odpoledne na plovárně o sladké ceny v duchu pohádkového království, možná přijede i král..... 20 hodin BENÁTSKÁ NOC večer plný pohody , dobré nálady a někdy až „ulítlé“ zábavy. Opět VOLYŇSKÝ PLACÁK.....a jiné soutěže st. 28.7. POHÁDKOVÉ ODPOLEDNE S BOĎI JAROMĚŘ 16,00 hod. DVA V JEDNOM Perníková chaloupka Klasická pohádka v poněkud modernější úpravě. Malé ponaučení o tom, že když v lese potkáme důchodkyni, nemusí být vždy hodná. Červená Karkulka Opět klasická pohádka, přepracovaná podle nás. Ovšem to hlavní - že si máme dávat pozor, s kým že to vlastně mluvíme - to zůstává. 19 hodin FAUST úprava Roman Bedřich Bauer Hra, nastudovaná u příležitosti výročí vzniku republiky. Klasika v naší úpravě. A protože je hodně, ale hodně stará - je v černobílém provedení. 31.7. Veterán sraz -akce pořádaná ve spolupráci se strakonickým veterán car clubem si během minulých dvou ročníků získala mnoho spokojených návštěvníků s celé české republiky. Doufáme že i letos uvidíme velké množství naleštěných strojů předválečné a poválečně motoristické éry.

DVA Manželé Barbora (zpěv, saxofon, klarinet, melodica, pianko, monchichi) a Jan (kytara, zpěv, kuchyňský beatbox, smyčky) Kratochvílovi jsou jedinými členy hudební skupiny Dva, která rozhodně patří k nejvýraznějším objevům na české alternativní scéně. Svojí hudbu charakterizují jako „non-exist nations folklore“, ale také se o nich dá mluvit jako o postmoderním kabaretu, elektronickém minimalismu, bleším cirkusu, kuchyňském beatboxu či freak folku. Jejich album Fonók, na kterém se podílel vyhledávaný berlínský producent Jayrope, se podobá všemu a ničemu, co jste kdy slyšeli. Texty písní obsahují slova neexistujích legendárních kapel v neexistujících světových jazycích posbíraných na cestách Kratochvílovic kuchyní a podkrovím. Dva vám dokáží, že je možné smíchat folk, tango, beatbox nebo disco v jeden nezapomenutelný celek. www.2dva.cz THE TOWER OF DUDES (CAN/USA/UK) The Tower of Dudes je mezinárodní kapela založená v Praze, která se pohybuje na pomezí divokého punku a šílenství. Jejich energický jevištní projev s výrazným akordeonem je hra s ohněm. Z jejich živých vystoupení čiší závislost na tanci a zpěvu. Široký nástrojový rozsah (akordeon, mandolína, banjo, melodika, zvonkohra a další hudební náčiní) je vyčleňuje z obvyklého standardu punku a rocku. Chytlavé rytmy, pulsující basové linky a bušící beaty je vzdalují do nedohledna od folkových a country kapel. Cynické, až mnohdy humorné, texty The Tower of Dudes chytí za srdce i nejzanícenější jazzové snoby. Tahle kapela vám roztančí nohy, i kdybyste je měly dřevěné. www.tod.cz ZRNÍ

NA DVOREČKU pá. 23.7.20 hodin JANIS JOPLIN REVIVAL Původní profesí zootechnička Táňa našla mezi svým životem a dráho Janis Joplin řadu styčných bodů. V šatně nenápadná blondýnka, pod barevnými světly si však podoby s hvězdou Janis nejde nevšimnout... V případě nepříznivého počasí se koncert uskuteční na malém sále Na Nové.

Kladenská kapela Zrní má za sebou, díky svému osobitému stylu, již několik významných úspěchů v různých hudebních soutěžích . Jejich hudba je dynamická, barevná, plná emocí, od polohy téměř meditativní až k burácejícímu řevu. Při tvorbě písní si hrají s každým tónem, s rytmy a zvuky. Na hraní je baví, že nemusí dodržovat klasické postupy, tak se v jejich skladbách, kromě klasického nástrojového obsazení, objeví i lžíce nebo hrnek. V jejich písních, ve kterých jsou cítit vlivy např. Radiohed nebo i Václava Koubka, je patrná touha dopátrat se vlastních kořenů, stejně jako snaha reflektovat současnou dobu. Zrní je kapela, kterou nepotkáte každý den. www.zrni.cz BYL PES Černí koně pražských šramlbandů v čele s charismatickým zpěvákem, kytaristou a autorem písní Tomášem Zikou. Jeho naléhavý rozervaný zpěv vypráví příběhy psanců stíhaných zákonem, osamělých duší a útěcích před všednostmi. Kořeny kapely sahají až do roku 1996 a ještě donedávna vytupovala pod názvem Monty Pičusův létající pes. V jejich hudbě se snoubí prvky folkrocku, hospodského šramlu i worldmusic. Kapela momentálně vystupuje ve čtyřčlenné sestavě s občasnými hosty (banjo, akordeon). www.bylpes.cz

DOKTOR OD JEZERA HROCHŮ TŘI SEZÓNY V PEKLE FILM NA PŘÁNÍ DOBŘE PLACENÁ PROCHÁZKA 2 BOBULE ŽENY V POKUŠENÍ

NAVŠTIVTE TAKÉ MUZEUM! www.muzeum-volyne.cz

!!! NÁŠ TYP !!! 30.července 19:00

PAUL BATTO & ONDŘEJ KŘÍŽ Špičkový swingový a bluesový zpěvák, skladatel a kytarista doprovázený pozoruhodným pianistou Ondřejem Křížem.

13

NAŠI MAZLÍČCI:

DALMATIN Třetí plemeno, které se vám právě chystám představit, znají zcela určitě i malé děti, a to z pohádkového filmu „101 dalmatinů“. Dalmatin pochází z Chorvatska, dorůstá výšky 56 až 61 cm, váha se pohybuje v rozmezí 23 až 25 kg. Základní barva srsti je čistě bílá, typické flíčky mívají černou nebo hnědou barvu. Znaky jsou ostře ohraničené o velikosti v průměru 2 až 3 cm. Pes je jimi posetý po celém těle, na končetinách nejsou tak velké. Velkou zajímavostí je, že štěňata se rodí bílá a flíčky se vybarvují až časem. Srst je krátká, tvrdá, hustá, lesklá a na dotek hladká. Nos a oči jsou hnědě zbarvené u hnědého a černě u černého pejska. Dalmatin dostal jméno podle své domoviny - Dalmácie. V 18. a 19. století se používal velmi často jako doprovod nejrůznějších povozů (šlechtických kočárů, obchodníků, poštovních, hasičských vozů), klusal vedle nich, případně běžel před nimi a jeho úkolem bylo odstrašovat lupiče. Díky své velké vytrvalosti dokázal uběhnout i mnoho kilometrů. Výchova tohoto flekatého fešáka není až tak jednoduchá, ačkoliv dalmatin se učí rád. Dokáže být totiž i tvrdohlavý. Pokud po něm žádáte něco, do čeho se mu nechce, jako by náhle „ohluchnul“… Naštěstí existuje něco, na co se vždycky nechá přemluvit, je moc rád odměňován pamlskem. Tvrdá výchova u

dalmatina napáchá více škody než užitku, přílišná tolerance, ale také není to pravé. Platí známé přísloví „zlatá střední cesta“. Dalmatin miluje pohyb, nemusí však uběhnout spoustu kilometrů, aby byl spokojený. Rád běhá vedle kola, nevadí mu voda, volnost na louce je pro něj ideální. V dnešní době je dalmatin často rodinným psem a rád si užívá lidskou společnost. Je velmi přítulný a zvědavý. Děje-li se něco kolem, hned dá svým pánům vědět. Není ale hlídačem v pravém slova smyslu, protože agrese je mu cizí. Díky tomu se dobře snáší s dětmi, jinými psy i dalšími zvířaty. Vyrůstá-li od malička s kočkou, mohou se stát dobrými kamarády. Chování psa k cizím lidem velmi závisí na konkrétní povaze, může být ostražitý, ale i nevšímavý. Údržba srsti je u dalmatina minimální. Nevýhodou tohoto plemena je však celoroční línání, krátké bílé chlupy tak nacházíte doma i na oblečení. Pozornost je třeba věnovat drápům, které se udržují krátké. Tohoto krásného, sportovně založeného psa mohu doporučit do každé sportovně založené rodiny. Rozhodně to není žádný „gaučák“. ☺

Soňa Piklová

foto převzato z: http://www.hund.ch/rasse/dalmatiner.htm

SOKOL MALENICE:

Sokol Malenice zve všechny, co se nebojí míče, na 2.TURNAJ NOHEJBAL TROJIC v sobotu 10. července 2010 Kde: hřiště Malenice

Sobota 24. července 2010 LETNÍ FOTBALOVÝ TURNAJ

Sobota 31. července 2010

V srpnu a září se budou konat další tři turnaje: TENIS ČTYŘHRA TENIS DVOUHRA 3. TURNAJ NOHEJBAL TROJIC Podrobnější info u p. Kotouse.

TURNAJ VOLEJBAL DVOJIC 14

JIŽ UPLYNULO 65 LET OD OSVOBOZENÍ:

POKRAČOVÁNÍ DENÍKU OTY DUŠTÍRY A teď začne vyprávět tvá máma. Když táta odjel podruhé do Březí, popadl mě strach. Budu tu bez pomoci... a co když... A tak když přišel mladý statkář, že prý můžeme jet, když budeme dávat znamení třikrát zakroužením baterky, svolila jsem ochotně. Karel, tvůj strýček, se oblékl, já taky, vzali jsme kufřík a balíky s peřinkami a nasedli dole ve statku do kočáru. Bylo klidno a my byli celkem v pohodě, padla na nás sladká bezstarostnost. Najednou se však ze tmy u kočáru vynořila ohromná postava a zavolala: “Stop!“ Teprve teď jsme si všimli rozestavěných stanů a tanků na louce, zvláště však ohromného, silného Američana, oděného jen tak podomácku, který mířil velkou těžkou pistolí zrovna na mne. Udělalo se mi zle a chvěla jsem se na celém těle. Ale pistolník byl náramně zdvořilý, chvíli poslouchal Karlovo vysvětlování, že jedeme do nemocnice, pak poděkoval a poslal nás klidně zpět. Trvalo to Karlovi pěknou chvíli, než jej přesvědčil, že skutečně musíme do Volyně. A tak nás konečně pustil a jeli jsme. Jenomže ne daleko. Přejeli jsme most a klusali si to návsí v Nišovicích, když tu najednou: „Stop!“ Další vojín s automatem na nás začal docela nezdvořile křičet: „Go back, go back!“ Náš kočí se domníval, že má jet rychleji, a tak pobídl koně. Američan vztekle křikl, předběhl kočár, chytil koně za uzdu a obrátil nás pěkně čelem vzad. Ale tu jsem se rozhodla, že se nedám, že prostě zpátky nepojedu. Po delší debatě rukama i tělem zavezl nás Američan do Nišovic

k jakémusi domku. Zabouchal tam na okno, načež se objevil po chvíli důstojník s jedním nišovským domorodcem. Začal výslech prostřednictvím tlumočníka, který naše věty pracně překládal do němčiny. Bylo vyhráno! Spustili jsme na důstojníka oba německy a vyložili mu všechno. A mládenec – tlumočník potvrdil, že jsme Češi. Důstojník se ještě přesvědčil, že jedeme skutečně do nemocnice a propustil nás s tím, že se do Volyně dostaneme již lehce, vždyť to bylo už jen asi 1 km. Srdce mi bušilo, když jsme sjížděli nad s posledního kopečku Volyní. Pod námi několik desítek kroků začínala Volyně. Byli jsme klidní. Tu najednou se svezly s vysoké meze nad silnicí dvě postavy s automaty a postavily se proti povozu. Chtěli na nás „papers“ – papíry. Jelikož jsme jim moc nerozuměli, neměli jsme se k činu. Kočí si myslil, že bude nejlepší, když ujede – pobídl koně. To však strašně popudilo vojáky! Chytili ho za límec, strhli z kozlíku, jeden skočil stranou, chytil koně za uzdu a jednou rukou na nás mířil automatem. A druhý si vyžádal doklady. Začalo zase dlouhé a pracné vysvětlování a dohadování. Klepala jsem se strachy jako osika. Bála jsem se, že vojáci ve zlosti zastřelí Propustili nás kočího. s poznámkou, že nás u hospody ve Volyni čeká další prohlídka. Bylo nám už všechno jedno. Jen jsme nutili oči, aby se snažily rozpoznat hranaté kopy po polích a lukách podél silnice. A když poznaly, že tyto temné kopy jsou samé tanky, kam jen

15

oko pohlédlo, hrůzou jsme ani nedýchali. Tak jsme vjeli na kostrbaté volyňské dláždění. Bez další prohlídky. Po obou stranách silnice stály „jeepy“, sanitky, těžká nákladní auta, různá vozidla. Projížděli jsme tichým městem. Nikde se nic nehýbalo. Jen koně klepali podkovami. Zahnuli jsme na náměstí před hostinec. Kočí s Karlem bušili do vrat. Pan Uhlík však zřejmě myslil, že se vrátili Němci, protože se nikde nic nehýbalo, v domě bylo jako po vymření. Kočí se tedy vydal pěšky přeptat se do příští hospody, kde by mohli s Karlem přenocovat. Mezitím k nám ke kočáru přišli dva vojáci. Zase jsme jim dlouze vykládali, co a jak. Bez dlouhého mluvení si přinesli pušky, nasadili je pod vrata, vypáčili – a my jsme konečně vjeli do dvora. Ještě dali kočímu i Karlovi cigarety – první americké po té šestileté bídě o tabák - a vykládali nám, že jsou z Chicaga a že mají děti. Nabízeli mi, že mne odvezou sanitkou do nemocnice. Nakonec mi popřáli zdraví a kluka a my s Karlem jsme putovali do nemocnice. Konečně jsem byla v bezpečí! Ležela jsem v měkounké posteli, Karel spal vsedě u stolu, ale já nespala a nespala. Nezvyklé nemocniční prostředí, předchozí rozčilení, bála jsem se, že někdo v blízkosti umře, vzpomínala jsem na Otu, jestli ho někde nezastřelili. A minulo dlouhé, dlouhé pondělí, minula další noc, úterní dopoledne, a pak, 8. května, v nesmírně veliký den, kdy celý svět vítal vyhlášení světového míru, jsi se narodila Ty, Lenko.

V minulém čísle Malenického zpravodaje jste si mohli přečíst vzpomínkový článek o našem tatínkovi a dědečkovi, který popisoval, jak si on pamatuje osvobození Volyně. Jelikož ho oslovujeme „taťko“ a „dědo“, úplně jsme zapomněly uvést jeho jméno, což bychom tímto chtěly napravit. Na obrázku vlevo tedy můžete vidět Františka Drhu tak, jak ho před 65 lety namaloval americký voják Antonio Richardson, když byl u Drhových doma se svým kamarádem Lemonem Parsonem ubytován. Je to opravdový poklad! (jak obrázek, tak ten, kdo je na něm namalován). Eliška a Jarka Houzimovy OD VÁS PRO VÁS:

ZAMYŠLENÍ NAD VOLNĚ POBÍHAJÍCÍMI PSY Většina lidí si k tomuto nadpisu nejspíš řekne: „Kdyby se dodržovaly vyhlášky, žádný problém by nebyl.“ Ve městech v dopravním ruchu si opravdu nemůžeme dovolit, aby se náš psík křižoval s trolejbusy. Ale na vesnici se přece nemůže nic stát. Omyl. Ano, ti vesničtí “voražení“ voříšci doopravdy umí chodit po straně a lidí si nevšímají. Napadlo vás ale někdy, že někdo může udělat něco jim? Vynecháme možnost krádeže psa. Dílem proto, že na vesnicích obyčejně nechováme psí šampiony, dílem proto, že kriminalita na vesnicích je výrazně nižší než v metropolích. Jenže proti samotnému psovi může jít, byt‘ na vodítku, pes výrazně mohutnější. Pak velkému psovi nic (ani páníček) nezabrání pokousat

menšího, když mu vleze až pod čumák. Nehledě na to, že nikdy nevíme, co našeho mazlíka vyleká a on skočí pod kola, i když je to proti jeho zvyklostem. Taky se může zatoulat, ani nebude vědět jak. Pak je tu další druh samostatných psů. To jsou ti, kteří mají pána kilometr za sebou a jeho vyřvávání trpělivě ignorují. Pokud se něco semele, majitel to nemá šanci ovlivnit. Toto jsou ovšem problémy nás, kteří máme psy upřímně rádi. Každého smrtelníka však naštve, šlápne-li do psího exkrementu. Většinu lidí rozčiluje už jen pohled na zaneřáděné chodníky a parčíky. No jo, ale které hovínko zůstane ležet? Samotný pejsek přeci nenosí na zádech lopatičku a nesbírá po sobě. To se slušným páníčkem se můžeme dočkat alespoň toho, že exkrement 16

neleží uprostřed chodníku. Každý pejskař ale řekne, že na vsi nejsou žádné koše a nést ten poklad v pytlíku až bůhvíkam by se asi málo komu chtělo. Je to jako začarovaný kruh. Domnívám se, že každému chovateli se stane, že pejsek je někdy neposlušný a uteče. Avšak setkala jsem se s lidmi, kteří svého svěřence VYPUSTÍ, aby se vyvenčil sám. Důvody, proč to tak dělají, jsou mi neznámé, ale předpokládám, že hlavním důvodem bude lenost. Shrneme-li to: Pokud nechcete chodit v h..., sbírejte psí „ pozůstatky“ a než byste ho pouštěli, vyjděte si s ním na pěknou procházku, která prospěje vám i pejskovi a prostředí kolem nás bude čistější.

Adéla Hronková

NA PŘÁNÍ:

JAK SPRÁVNĚ TŘÍDIT ODPAD: Pokud jste již zahlédli dataci článku otištěného na této stránce, možná si říkáte, že jde o pouhý překlep (kterým se takřka nikdy nelze zcela vyhnout) a že jsme místo roku 2010 napsali rok 2004. Tak tomu ovšem v tomto případě není. Tento článek vyšel již v Malenickém zpravodaji v roce 2004, ale na žádost paní Lenky Lazarové jej otiskujeme znovu. Stejně jako jí i nám přijde důležité, abychom se lépe starali o životní prostředí kolem nás. Lépe než paní Lazarová to slovy vyjádřit nedovedu, a proto budu citovat část z jejího dopisu: „Až příliš často je ve vzduchu cítit typický zápach a když nefouká vítr, všichni se pěkně nadýchají. Malenické krásné údolí má v tomto případě dost nešťastnou polohu. A pokud připočteme chemicky ošetřenou vodu, kterou pijeme, ze které vaříme, ve které se koupeme, vše dohromady může ovlivnit naše zdraví. I to, co dýcháme, se časem projeví, i když třeba ne hned. Něco nemůžeme změnit, něco ano.“

Do kontejneru na plasty patří  PET láhve a jiné plastové láhve a nádoby, plastové kelímky od mléčných výrobků a pokrmových tuků, plastové kbelíky, přepravky, nářadí a hračky (zbavené kovových součástí), plastové tašky, sáčky, folie apod., polystyren Plastové obaly vhodné ke tříděnému sběru bývají obvykle pod trojúhelníčkem ze šipek označeny následujícími značkami: PET 1; HDPE 2; LDPE 4; PP 5; PS 6. Objemný plastový odpad (PET láhve, přepravky, větší kusy polystyrenu apod.) vždy smačkejte (sešlapte) tak, aby v kontejneru zabral co nejméně místa!!! Šetříte tím náklady za odvoz! Do tříděných plastů nepatří: podlahové krytiny, plastové trubky, plastové láhve od motorových olejů (kontejner na ně bývá u čerpacích stanic) a jiné nebezpečné chemie, kombinované obaly „plast/kov“ od léků, potravin apod. Do kontejneru na papír patří  Noviny, časopisy, reklamní letáky, krabice, lepenka vlnitá i hladká, karton (u krabic a velkých kartonů zredukujte jejich objem – složte je tak, aby v kontejneru zabraly co nejméně místa!), kancelářský papír, sešity. Papírové obaly mívají označení PAP 20; 21; 22. Mezi tříděný papír nepatří: mokrý, mastný nebo nečistý papír, kombinované obaly s vyšším podílem nepapírové složky, dehtový papír apod. Do kontejneru na sklo patří:  Skleněné láhve a nádoby (láhve, zavařovací sklenice, skleněné poháry, skleněné obaly od kosmetiky a potravních doplňků apod.)  Tabulové sklo Mezi tříděné sklo nepatří: porcelán, keramika, autoskla, drátěné sklo.

Jak třídit hlavní druhy odpadů dává následující přehled: Nebezpečné odpady – nepatří do popelnic a tříděného odpadu (plast, papír, sklo); jsou odváženy v předem oznámených termínech  Čistící prostředky na toalety a sanitární keramiku, leštěnky na nábytek, prací a bělící prostředky, chemikálie na provoz a údržbu bazénů.  Prostředky pro provoz automobilů aj. technikymotorové oleje a obaly od nich, autofiltry, brzdové a převodové kapaliny, nemrznoucí směsi, autokosmetika, autobaterie.  Zahradnické domácí a zemědělské chemikálie – prostředky na hubení hmyzu, plevelů, proti houbovým chorobám (hnilobám plísním aj.), deratizační přípravky, mořidla, repelenty (sem patří i spreje proti hmyzu, tablety proti molům, jedy na myši apod.)  Zbytky léků a kontaminovaný obvazový materiál – mezi zbytky léků mohou být i velmi nebezpečné látky (ve vyšších dávkách nebo při nevhodném použití jsou mnohé léky nebezpečnými jedy) – zbytky léků odebírají bezplatně lékárny. Použitý znečistěný obvazový materiál apod. může být zdrojem šíření infekce. Velmi nebezpečným odpadem jsou také rtuťové teploměry či jiné pomůcky a přístroje obsahující rtuť.  Dílenské chemikálie a odpady – lepidla, tmely, barvy, laky, ředidla, odstraňovače barev, fotochemie, ale i znečistěné obaly (plechovky) od těchto prostředků, zbytky natřených, impregnovaných a lepených materiálů.  Elektrická a elektronická zařízení – zářivky, výbojky, mrazáky, chladničky (obsahují plyny narušující ozonovou vrstvu planety Země a přispívají ke klimatickým změnám (obrazovky, monitory apod., dále akumulátory, baterie nejrůznějších typů (monočlánky, „knoflíkové baterie“)

V Malenicích 7. 3. 2004, V. Zatloukal

17

CO BY NEMĚLO OBČANOVU BYSTRÉMU OKU UNIKNOUT: U S N E S E N Í Zastupitelstva obce MALENICE ze dne 22. března 2010 S C H V A L U J E :

SDH MALENICE SRDEČNĚ ZVE VŠECHNY OBČANY MALENIC NA KAŽDOROČNĚ KONANOU SOUTĚŽ

„O POHÁR STAROSTY OBCE MALENICE“,

1) Ověřovatele zápisu – Josef Frk, Jana Svítivá. 2) Návrhovou komisi - Miroslav Kotous a Jan Houzim. 3) Dodatek č. 1 Smlouvy o nájmu nebytových prostor v č.

p.

102

s Charitou

s příslušenstvím Tento

pronájem

Malenice.

bude zaměněna je

bezplatný.

za

Místnost

č.

místnost č.

Nájemné

zůstává

6 3. i

nadále uzavřeno od 1. 4. 2009 na dobu neurčitou. 4) Dodatek č. 1 Smlouvy o nájmu nebytových prostor

KTERÁ SE BUDE OPĚT KONAT V LUKÁCH SMĚR LČOVICE (U JANKŮ KOUTA). POKUD CHCETE VIDĚT VELKÉ ČINY A POHLEDNÉ MUŽE A ŽENY V UNIFORMÁCH, PŘIJĎTE

7.8.2010 ve 13:00.

v č. p. 102 s o. s. CHANCE IN NATURE – LAG. Místnost č.

3

s příslušenstvím

bude

zaměněna

za

místnost

v přízemí č. 6. Nájemné zůstává i nadále uzavřeno od 1. 4. 2009 do 30. 3. 2012. 5) Smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Obec Malenice jako budoucí prodávající a jako budoucí kupující EIBG EU AIRPORTS, s. r. o, se sídlem 386 01 Strakonice I., Žižkova 312, IČO: 28300751, zastoupená Ing. Jiřím Treybalem, jednatelem společnosti. Předmětem Smlouvy o smlouvě budoucí kupní jsou poz. parc. č. 1069/1 KN a poz. parc. PK č. 1069/1, 1069/2, 1113, 1116, 1134, 1140, 1141, 1149 v k. ú. Malenice. Cena 350,- Kč/m2. Vzájemně dohodnutá kupní cena je ve výši 19.152.350,- Kč. Při podpisu smlouvy bude na účet obce Malenice připsána záloha ve výši 5 mil. Kč. Do 15. 5. 2010 musí být tato smlouva podepsána. Maximální

termín

stavebního

povolení

je

do

12/2012,

do

12/2016

je

nutná

kolaudační

rozhodnutí. 6) Návrh změny č. 2 Územního plánu Malenice. 7) Návrh společných zařízení i s dodatkem č. 1 těchto zařízení při pozemkových úpravách v k. ú. Malenice. 8) Záměr obce odprodat poz. parc. KN č. 303/2 o výměře 438 m2. Cena pozemku 50,- Kč/m2. Tento záměr bude vyvěšen na místě k tomu určeném. 9) Žádost o poskytnutí dotace Jihočeského kraje na rok 2010 s názvem „Rekonstrukce podlah v hasičské zbrojnici v Malenicích“. Celkové náklady na realizaci projektu činí cca 254 tis. Kč. Požadovaná dotace je 70 %, tj. 178 tis. Kč. Finanční zdroje zajištěné obcí Malenice jsou ve výši cca 77 tis. Kč. 10) Vypracování a předložení žádosti na OPŽP na změnu vytápění na tepelné čerpadlo a zateplení stropů objektu fary. 11) Vypracování a předložení žádosti na OPŽP na změnu vytápění na tepelné čerpadlo a zateplení objektu KD. 12) Výjimku z minimálního počtu žáků v ZŠ pro školní rok 2010/2011. 13) Výjimku z maximálního počtu žáků v MŠ pro školní rok 2010/2011 U K L Á D Á : Zajistit návrhy znaku a vlajky obce Malenice od dalších heraldiků a jejich následné zveřejnění v nejbližším vydání Malenického zpravodaje.

Když v 17. století začaly vycházet první noviny, trvalo to i rok, než se dostaly mezi lidi na vsi, kteří pak s nadšením hltali 12 měsíců staré zprávy, jako by to byly nejžhavější novinky. Vidíte, jaké máte ve 21.století štěstí – zprávy pro Vás jsou jen čtyři měsíce staré ☺ ☺ ☺

18