Otázky pro samotestování Téma1 – Sluneční záření 1) Jaká je vzdálenost Země od Slunce? a. 1 AU b. 6378 km c. 1,496 x 1011 m (±1,7%) 2) Jaké množství záření dopadá přibližně na povrch atmosféry? a. 1,602 10-19 J b. 1367 W/m2 c. 180 000 TW 3) Co postihuje koeficient atmosférické masy AM? a. Velikost ozonové díry b. Tloušťku atmosféry c. Složení atmosféry při průniku záření 4) Co vyjadřuje solární konstanta B0? a. Střední intenzitu záření dopadajícího na povrch atmosféry Země. b. Intenzitu dopadajícího záření na povrchu Země v nulové nadmořské výšce. c. Empiricky zjištěnou maximální intenzitu dopadajícího záření na povrchu Země v nulové nadmořské výšce. 5) Se zvyšujícím se podílem difuzního záření index průzračnosti: a. stoupá. b. klesá. c. nemění se. 6) Termín albedo označuje: a. difuzní záření. b. odražené záření. c. celkové záření. 7) PV systémy s pevnou konstrukcí v oblastech ČR s vyšším podílem přímého záření je výhodné instalovat: a. se sklonem od horizontální roviny 25° - 35° směrem na jih. b. se sklonem > 35 °směrem na jih, jsou-li autonomní. c. se sklonem < 25 °směrem na východ, pracují-li paralelně se sítí.
1
Téma 2 – Princip funkce fotovoltaického článku 1) Absorpční koeficient závisí na: a. energii fotonu. b. vlnové délce záření. c. tloušťce materiálu. 2) Která vazba umožňuje uvolnění elektronu absorpcí fotonu? a. Iontová b. Kovalentní c. Kovová. 3) Opačný proces ke generaci páru elektron-díra se nazývá: a. degenerace. b. asociace. c. rekombinace. 4) Vznik páru elektron-díra je možný při absorpci fotonu s energií: a. větší než je Fermiho energie. b. větší než je součin . c. větší než je energie zakázaného pásu . 5) Mezi materiály s přímými přechody patří: a. c-Si b. GaAs c. a-Si 6) Doba života vygenerovaných nosičů náboje je ovlivněna: a. zářivou rekombinací. b. Augerovou rekombinací. c. rekombinací prostřednictvím lokálních center. 7) Mezi základní parametry PV článku nepatří: a. napětí naprázdno. b. odpor nakrátko. c. proud nakrátko. 8) VACH PV článku lze popsat rovnicí: a. exp
1 exp
1 –
b. ! –
c. exp 2
1 exp
1 –
9) S rostoucím paralelním odporem a. klesá proud nakrátko. b. stoupá napětí naprázdno. c. stoupá proud nakrátko. 10) S rostoucím sériovým odporem a. klesá proud nakrátko. b. stoupá napětí naprázdno. c. stoupá proud nakrátko. 11) Činitel plnění s rostoucím sériovým odporem a. stoupá. b. klesá. c. nemění se. 12) S rostoucí teplotou účinnost běžných PV článků a. klesá. b. stoupá. c. nemění se. 13) S rostoucí teplotou a. klesá paralelní i sériový odpor, výkon stoupá. b. klesá paralelní odpor; sériový odpor roste a výkon klesá. c. klesá paralelní i sériový odpor, výkon klesá.
3
Téma 3 – Technologie výroby krystalických PV modulů 1) Texturace povrchu slouží ke a. snížení rekombinačních ztrát. b. snížení ztrát vlivem odrazu. c. zvýšení absorpčního koeficientu materiálu. 2) Opticky modrá barva u běžných c-Si PV článků je způsobena a. antireflexní vrstvou. b. barvou křemíku. c. oxidací během výroby před laminací. 3) Texturace povrchu u krystalických křemíkových PV článků je prováděna a. alkalickým leptáním. b. kyselým leptáním. c. laserem. 4) Sběrnice na přední straně Si PV článků jsou nejčastěji vytvářeny a. sítotiskem Ag pasty. b. napařením Al. c. sítotiskem Cu pasty. 5) PV články se nejčastěji v modulu spojují a. paralelně. b. nespojují se. c. sériově. 6) Články jsou u běžných modulů zapouzdřeny pomocí fólie a. EVA b. PETP c. PU 7) Krycí fólie chránící PV krystalický modul na zadní straně se nazývá a. kevlar b. tedlar c. kynar 8) Překlenovací diody se používají a. pro ochranu PV modulu před účinky přepětí. b. pro snížení vlivu zastínění. c. pro zvýšení výroby energie za snížené intenzity záření.
4
Téma 4 – Technologie výroby tenkovrstvých PV modulů 1) Kontaktování aktivních vrstev u tenkovrstvých modulů je prováděno a. nanesením Ag pasty sítotiskem. b. nanesením vrstvy materiálu s velkou energií zakázaného pásu. c. nanesením vrstvy TCO. 2) Struktura vrstev nanášených pomocí plasmatické depozice může být a. amorfní. b. mikrokrystalická. c. monokrystalická. 3) Šířka zakázaného pásu a-Si používaného pro tenkovrstvé moduly je a. srovnatelná s c-Si. b. větší než u c-Si. c. menší než u c-Si. 4) Tenkovrstvé články mají sériový odpor a. srovnatelný s krystalickými články. b. menší než krystalické články. c. vyšší než krystalické články. 5) Mezi běžně používané materiály pro výrobu tenkovrstvých modulů nepatří a. CdTe b. CI(G)S c. GaAs 6) Koncentrátorové moduly pracují a. na principu fotovoltaického jevu. b. na principu uchování energie ohřátím koncentrovaného roztoku solí. c. s koncentrovaným zářením. 7) Mezi výhody tenkovrstvých technologií oproti krystalickým patří a. lepší teplotní stabilita. b. možnost nanesení na více druhů substrátů. c. relativně nižší pokles účinnosti při nižších intenzitách záření.
5
Téma 5 – Autonomní fotovoltaické systémy 1) Součástí autonomního PV systému může být a. motor-generátor. b. invertor. c. akumulátor. 2) Kapacita akumulátoru pro autonomní PV systém závisí na a. účinnosti PV systému. b. zeměpisné poloze PV systému. c. kvalitě veřejné distribuční sítě. 3) Pro autonomní systémy v ČR je výhodný sklon PV modulů s pevnou konstrukcí a. větší než v případě systémů pracujících se sítí. b. menší než v případě systémů pracujících se sítí. c. nulový. 4) Termínem hybridní PV systém se rozumí a. PV systém pracující paralelně se sítí. b. PV systém sestavený z různých typů PV modulů. c. PV autonomní systém doplněný o další na síti nezávislý systém. 5) Termínem ostrovní systém se rozumí a. poruchový režim PV systému pracujícího na síti při výpadku sítě. b. autonomní systém. c. režim PV systému pracujícího na síti při výpadku sítě, kdy systém úmyslně pracuje samostatně do obnovení sítě.
6
Téma 6 – PV systémy připojené k elektrické síti 1) Součástí systému připojeného k elektrické síti může být a. PV modul. b. akumulátor. c. transformátor. 2) Měniče používané pro PV systémy připojené k síti mohou být a. centrální. b. řetězcové. c. modulové. 3) Mezi výhody beztransformátorových střídačů patří a. vyšší účinnost. b. nižší parazitní kapacity. c. menší hmotnost. 4) Účinnost střídače a. je maximální při minimálním výkonu. b. je maximální při maximálním výkonu. c. je závislá na výkonu. 5) Při dimenzování střídačů jsou důležitými parametry a. $%% PV systému. b. & PV systému. c. '& PV systému. 6) Součástí PV systému musí být a. ochrana před bleskem. b. ochrana proti neúmyslnému provoznímu režimu. c. stejnosměrné jističe.
7
Téma 7 – Ekonomické hodnocení provozu PV systému 1) Na náklady během životnosti PV systému má vliv a. velikost pořizovacích nákladů PV systému. b. má vliv množství sluneční energie v dané lokalitě. c. inflace. 2) Feed-in tariff vychází a. z předpokladu návratnosti investice 15 let. b. z aktuální ceny PV systémů. c. z velikosti instalovaného výkonu PV systému.
8
Téma 8 – Aplikace fotovoltaiky do budov 1) Při návrhu PV systému má vliv a. plocha, kterou lze pokrýt PV systémem. b. nosnost plochy pro instalaci PV systému. c. sklon a orientace plochy pro instalaci PV systému. 2) Pro potřeby fotovoltaiky na budovy je možné použít c-Si články a. speciální barvy. b. se speciálním sítotiskem ve tvaru ornamentů. c. transparentní. 3) PV moduly na pružném substrátu určené pro použití na budovách jsou vyrobeny nejčastěji z: a. CIS. b. a-Si. c. c-Si.
9
Téma 9 – Testování PV modulů 1) Standardní testovací podmínky znamenají: 0
a. ( 25°C, . 1000 1 a AM1,5 b. ( 40°C, . 1000 c. ( 25°C, . 600
0 1
0 1
a AM1,5
a AM1,5
2) NOCT podmínky znamenají 0
a. ( 25°C, . 1000 1 a AM1,5 0
1 E
0
1 E
b. (667í 20°C, . 800 1 a rychlost větru 1 c. (667í 40°C, . 400 1 a rychlost větru 1
3) Metoda používaná pro detekci poruch v místě instalace bez nutnosti odpojení modulů se nazývá: a. Spektroskopie b. Termografie c. Radiometrie 4) Mezi bezpečnostní typové zkoušky nepatří a. Měření elektrické pevnosti. b. Měření sériového odporu. c. Měření izolačního odporu. 5) Metoda umožňující zobrazení poruch PV článků a modulů se nazývá a. Elektroluminiscence b. Termografie c. Flash Test 6) Elektroluminiscence funguje na principu a. detekce teplých míst. b. detekce rekombinačního záření. c. bezkontaktního měření lokálního sériového odporu.
10
