Osoby se smyslovým postižením a technika Zrakové a sluchové postižení

JABOK VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A TEOLOGICKÁ

Absolventská práce

Osoby se smyslovým postižením a technika Zrakové a sluchové postižení Pavlína Voţenílková

Vedoucí práce Ing. Mgr. Radomír Kuchař

Praha 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto absolventskou práci s názvem Osoby se smyslovým postiţením a technika napsala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia.

V Pardubicích dne 24.7.2011

Pavlína Voţenílková

Bibliografická citace Osoby se smyslovým postiţením a technika [rukopis] : Zrakové a sluchové postiţení: Absolventská práce / Pavlína Voţenílková; vedoucí práce: Ing. Mgr. Radomír Kuchař -- Pardubice, 2011 -- 72 s.

Anotace Práce se zabývá problematikou osob se smyslovým postiţením, konkrétně s postiţením zraku a sluchu. Přináší přehled o zrakových a sluchových vadách a nabídce některých kompenzačních pomůcek, které těmto osobám mohou pomoci. První část je věnována problematice sluchových a zrakových vad, jejich popisu a příčinami jejich vzniku. Hlavní část práce se věnuje konkrétním kompenzačním pomůckám a jejich pouţití. Práce také řeší problematiku a moţnosti získání těchto kompenzačních pomůcek. Poslední část práce je věnována novým vědeckým vynálezům týkajícím se dané problematiky, jako jsou implantáty na principu elektrického čipu umístěného v oční bulvě a stimulujícího přímo zakončení zrakového nervu.

Klíčová slova Sluchové postiţení Zrakové postiţení Kompenzační pomůcky

Summary The main focus of the thesis is a sensory impairment, specifically an impairment of eyesight and hearing. It gives and overview of different kinds of visual or hearing impairments and assistive devices that can be used to help impaired individuals. The first part of the thesis explains an issue of hearing and visual impairments and describes their origin. The main part of the thesis lists several assistive devices, explain their usage and shows different ways how to obtain them. The last part of the thesis deals with new scientific inventions, eg. surgical implants in a form of an electronic chip which is placed into an eyeball to stimulate the optic nerve directly.

Keywords Disfunctions of sight Disfunctions of hearing Compensation tools

„Ráda bych poděkovala své matce, ţe mi pomohla s moji právě narozenou dcerou Nikolou a já mohla dopsat tuto práci.“

Obsah 1.

Úvod ....................................................................................................... 7 1.1. Výběr tématu .................................................................................. 7 1.2. Cíl této práce................................................................................... 7 1.3. Stručná charakteristika kapitol ....................................................... 8 2. Problematika zrakového a sluchového postiţení .................................... 9 2.1. Smyslové vady a speciální pedagogika .......................................... 9 2.2. Sluchové postiţení ........................................................................ 12 2.2.1. Klasifikace osob se sluchovým postiţením ............................... 13 2.3.2 Příčiny sluchového postiţení ...................................................... 18 2.3. Zrakové postiţení ......................................................................... 19 2.3.1. Klasifikace ............................................................................ 20 2.3.2. Nejčastější typy zrakových vad ............................................ 23 2.3.3. Příčiny zrakového postiţení ....................................................... 26 2.4. Hluchoslepota................................................................................... 27 2.4.1. Klasifikace hluchoslepoty .......................................................... 28 2.4.2. Příčiny hluchoslepoty ................................................................ 29 3. Kompenzační pomůcky ........................................................................ 31 3.1. Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postiţením ......... 31 3.1.1. Sluchadla.................................................................................... 32 obr.4 analogové zpracování signálu ........................................................ 35 2.4.2. Kochleární implantát.................................................................. 36 2.4.3. Další kompenzační pomůcky ..................................................... 38 3.2. Kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postiţením ........... 41 3.2.1. Optické pomůcky ....................................................................... 42 3.2.2. Optoelektronické pomůcky ........................................................ 42 3.2.3. Počítačové kompenzační pomůcky ............................................ 43 4. Jak lze získat kompenzační pomůcky ................................................... 57 5. Pokrok ve vědě ..................................................................................... 62 5.1. Umělá sítnice.................................................................................... 62 5.2. Kamera v brýlích s implantátem ...................................................... 62 6. Závěr ..................................................................................................... 65 Seznam literatury ......................................................................................... 68 Rejstřík ......................................................................................................... 72

6

1. Úvod 1.1. Výběr tématu Výběr tématu absolventské práce byl pro mě výzvou. Protoţe jsem na svých praxích měla moţnost se setkat s lidmi s postiţením, rozhodla jsem se spojit svoje zkušenosti z těchto praxí a svůj zájem o techniku. Proto se tématem práce stala oblast Lidé s postiţením a technika. Tato oblast je pro tuto práci velmi rozsáhlá, proto jsem se rozhodla zmapovat pouze problematiku osob se zrakovým a sluchovým postiţením. Inspirací mi byl můj zájem o počítačovou techniku, kdy se od 12 let věnuji oblasti počítačů a od 18 let jsem se stala externím pracovníkem DDM Alfa Pardubice, kde jsem osm let vyučovala počítače (hardware1, software2 – Windows, Office, programování ve Visual Basicu3). Během studia a následujících let jsem měla moţnost se setkat s lidmi se smyslovým postiţením. Tito lidé se pro mě stali inspirací, neboť práce s nimi mě

velmi

oslovila.

Zajímá

mě

oblast,

jaké

jsou

dnes

moţnosti

v kompenzačních pomůckách na našem trhu, na jakých principech pracují a jak se pouţívají. Druhou oblastí, která mě zaujala je vědní pokrok v tomto oboru.

1.2. Cíl této práce Cílem této práce je přiblíţit druhy sluchového a zrakového postiţení všem zájemcům studujícím danou oblast. 1

hardware – tímto termínem se označuje veškeré fyzicky existující technické vybavení počítače 2 software – tímto termínem se označují data a programy 3 Visual Basic – programovací jazyk od společnosti Microsoft

7

Druhý cíl mé práce je zaměřen na problematiku kompenzačních pomůcek – výčtu existujících skupin a zařazení jednotlivých pomůcek do těchto skupin spolu s jejich krátkou charakteristikou. K dalšímu

cíli

této

práce

patří

problematika

financování

kompenzačních pomůcek. Posledním cílem je popsání některých vědecký pokroků v „nápravách“ zrakových vad.

1.3.Stručná charakteristika kapitol První kapitola je věnována výběru tématu práce a vymezení cílů této práce. Na začátku druhé kapitoly se zabývám problematikou speciální pedagogiky a jejího vztahu ke sluchovému a zrakovému postiţení. Dělením sluchových a zrakových vad a jejich krátkou charakteristikou. Také se v této kapitole zmiňuji o příčinách vzniku těchto vad. Kompenzačním pomůckám pro osoby se sluchovým a zrakovým postiţením je věnována třetí kapitola. Následuje čtvrtá kapitola, v níţ jsou popsány moţnosti, jak získat tyto kompenzační pomůcky. Pátá kapitola obsahuje některé vědecké pokroky pomáhají lidem se zrakovým postiţením, zejména nahrazováním zraku moderními metodami. Šestá a zároveň poslední kapitola je věnována shrnutí celé práce a zhodnocení cílů.

8

2. Problematika zrakového a sluchového postižení 2.1. Smyslové vady a speciální pedagogika Termínem lidé se smyslovým postiţením jsou označovány dvě značně odlišné skupiny, osoby se zrakovým postiţením a osoby se sluchovým postiţením.

Další skupinou jsou osoby s kombinovaným postiţením, jak

sluchovým tak zrakovým, tzv. hluchoslepota. Sluch je jedním ze základních smyslů člověka, díky němuţ můţeme vnímat zvuky. Schopnost člověka slyšet se pohybuje v rozmezí mezi 20 aţ 20 000 Hz,. Během ţivota dochází k tomu, ţe se horní hranice vnímání zvuku sniţuje. Běţný lidský hlas má frekvenci zhruba od 200 do 800 Hz. Díky sluchu dokáţeme rozeznávat zabarvení zvuků (jednotlivé tóny). Sluch nám pomáhá v orientaci v prostoru (méně neţ zrak). Zrak patří k základním smyslům člověka, jehoţ prostřednictvím získáváme 80-90% informací o okolním světě. Důleţitost zrakového vnímání je dána jeho jedinečnou schopností v minimálním čase podat maximum informací. Zrak je důleţitý pro orientaci v prostoru, pro rozlišování tvarů, barev, velikosti, vzdálenosti, hloubky, směru a pohybu nebo klidu v prostředí. Zrakové vjemy jsou důleţité pro kaţdou lidskou činnost, ať se jedná o práci, hru, učení, zájmové aktivity. Jsou rovněţ bohatým zdrojem estetických záţitků. Poškození nebo ztráta sluchu či (a) zraku omezují, deformují, nebo zcela vylučují tyto zdroje informací. Proto se problematikou poruch sluchu a zraku zabývá i speciální pedagogika4.

4

speciální pedagogika – tento termín poprvé v roce 1957 Bohumír Popelář

9

Speciální pedagogika je jedna z velmi významných pedagogických disciplín orientovaná na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské moţnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných osob. Speciální pedagogika je interdisciplinární obor, která spolupracuje s obecnou pedagogikou, medicínou, psychologii, sociologií, právem a dalšími obory. Cílem této pedagogiky je maximální rozvoj osobnosti postiţeného nebo znevýhodněného a dosaţení maximálního stupně socializace5. Speciální pedagogiku lze klasifikovat podle druhu postiţení na šest oborů. Původ v tomto dělení můţeme nalézt v Sovákově6 dělení, který u nás prosadil pojem speciální pedagogika.Svoji klasifikaci zaloţil na jednotlivých druzích postiţení, které vyţadují specifické formy práce (ve vzdělávání i ve výchově). Klasifikace: 1. Psychopedie

–

speciální

pedagogika

osob

mentálně

postiţených 2. Somatopedie - speciální pedagogika osob tělesně postiţených a mládeţe nemocné a zdravotně oslabené 3. Logopedie-

speciální

pedagogika

osob

s narušenou

komunikační schopností 4. Surdopedie - speciální pedagogika osob sluchově postiţených 5. Etopedie - speciální pedagogika osob mravně narušených, s poruchami chování 6. Oftalmopedie - speciální pedagogika osob zrakově postiţených

5 6

socializace- proces začlenění člověka do společnosti významný český speciální pedagog

10

K tomuto dělení dnes přiřazujeme ještě dva obory : 7. Speciální pedagogika osob s kombinovaným postižením – s více vadami 8. Parciální nedostatky – specifické vývojové poruchy učení, lehlé mozkové dysfunkce Protoţe se ve své práci zaměřuji na problematiku osob se sluchovým či (a) zrakovým postiţením, je zde nezbytné vysvětlení pojmů pouţívaných v této oblasti. Osobami se sluchovým postiţením se zabývá surdopedie, je to velmi mladý obor, jehoţ vznik je datován na rok 1983. Do tohoto roku byla problematika osob se sluchovým postiţením součástí logopedie.7 V oblasti problematiky osob se zrakovým postiţením se můţeme setkat kromě označení oftalmopedie i s pojmy tyflopedie8, defektologický slovník (1984) také uvádí pojem tyflologie9. V současné době jsou tyto dosud pouţívané termíny postupně překonávány, protoţe předmětem našeho zájmu nesmí být pouze samo postiţení (handicap), ale také, a to hlavně, dítě, ţák, klient s určitým v tomto případě smyslovým problémem. V zahraniční literatuře se můţeme setkat s termínem speciální pedagogika se zaměřením na příslušný druh postiţení. V anglických publikacích se v terminologii zabývající se problematikou osob se zrakovým postiţením můţeme setkat zejména s pojmy Visual

7

Surdopedie, [online], (cit. 2010-10-10). URL: cs.wikipediaorg/wiki/Surdopedie tyflopedie – z řec. tyflos =slepec, paidea = slovo, nauka – věda o speciální výchově a vzdělávání zrakově postiţených 9 tyflologie - z řec. tyflos = slepec, logos = nauka, slovo – vědní disciplína zabývající se zrakově postiţenými a jejich společenskou existencí 8

11

Impairment, Special Education for Blind and Partially Sighted, v německých pak např. Sehbehinderung. Ani zde však terminologie není jednotná. Surdopedie a oftalmopedie je úzce spjata s dalšími speciálně pedagogickými obory jako je etopedie, somatopedie, logopedie a specifické poruchy učení a chování.

2.2. Sluchové postižení "Sluch je pro život člověka jedním z nejdůležitějších smyslů"10

Skupina osob se sluchovým postiţením je nehomogenní skupina osob, neboť se tyto osoby liší nejen typem ale i stupněm sluchového postiţení. V současnosti neexistuje přesná evidence o počtu osob se sluchovým postiţením, proto je jejich počet v České republice odhadován na 250 00011. Největší skupinu tvoří osoby od 60let, u kterých jsou často diagnostikovány ušní šelesty12. Další skupinu tvoří osoby zcela hluché, kterých je okolo 15 000. Počet osob, které uţívají znakový jazyk je odhadován na 7300. Odhadovaný počet osob se sluchovým postiţením stále stoupá. V roce 1955 byl odhadovaný podíl osob se sluchovým postiţením ve společnosti 3 %, v roce 1975 to uţ bylo 7 % a v roce 1995 dokonce 15%.13

10

Pípeková a kol., 1998, str. 83 některé zdroje udávají počet osob se sluchovými vadami aţ půl milionů (méně závaţné postiţení) Jak časté jsou poruchy sluchu, [online], (cit. 2010-10-15). URL: www. ordinace.cz/clanek/jak-caste-jsou-poruchy-sluchu 12 ušní šelesty (tinnitus)- jedná se o specifickou kategorii sluchového postiţení, kdy pacienti popisují nepříjemné hučení a pískání čí šumění. 13 Navrátilová, 2000 11

12

2.2.1. Klasifikace osob se sluchovým postižením Sluchové vady je moţno dělit dle mnoha kritérií. V literatuře se nejčastěji setkáváme s dělením dle místa vzniku sluchové vady, dle doby vzniku a dle stupně postiţení. V následujícím přehledu se pokusím popsat nejčastější typy a příčiny sluchových vad., neboť cílem této práce není jejich kompletní přehled. Dělení sluchových vad dle: Místa vzniku postiţení14  Periferní nedoslýchavost či hluchota 

tento typ sluchových poruch je diagnostikován ve většině případů sluchového postiţení



dochází k poškození periferní části sluchového analyzátoru, včetně periferního neuronu



periferní nedoslýchavost a hluchotu dále dělíme na

Převodní vada (konduktivní) 

označení vychází ze vzniku vady, kdy je poškozen nebo zcela znemoţněn převod zvuků do vnitřního ucha



tato vada je často spojena s bolestí v uchu nebo s výtokem z něj



hlasitější zvuky jsou pro osoby s tímto postiţením slyšitelné, protoţe při této vadě dochází ke ztrátě sluchu, která obvykle nepřesahuje 60 dB,



pro zesílení zvuku pouţívá člověk s převodní vadou sluchu sluchadlo, neboť slyší méně, ale řeči rozumí

14

Sluchové vady a jejich typy, [online], www.ordinace.cz/clanek/sluchové -vady-a-jejich-typy

13

(cit.

2010-10-15).

URL:



převodní vady jsou většinou řešitelné, např. operací



příčina této vady se vzniká v zevním nebo středním uchu různými překáţkami



mezi příčiny patří: - obstrukce (ucpání) zvukovodu – např. nahromaděním mazu a jeho ztuhnutí - obstrukce zevního ucha – např cizí těleso - zánět středního ucha - chronický zánět středouší – vţdy dochází k perforaci bubínku - perforace

bubínku

při

úrazu

či

prudké

změně

atmosférického tlaku - otoskleróza – dochází k přestavbě kosti labyrintu - vrozené vady zevního či středního ucha - úrazy hlavy, kdy dojde např. ke zlomení sluchových kůstek Percepční vada(senzoneurální) 

tato vada zcela převaţuje



dochází k poškození vnitřního ucha a sluchové dráhy



následkem je porušené vnímání nebo-li percepce zvuku



percepční vady rozlišujeme dle lokalizace na kochleární (vzniká v hlemýţdi), retrokochleární (vzniká za hlemýţděm ve sluchovém nervu)



mezi příčiny patří: -

dědičnost

14

-

virová onemocnění – např. zarděnky, virus chřipky (nebezpečí vzniku sluchových vad je největší v prvním trimestru těhotenství)

-

léky, toxické látky, úrazy nebo ozáření matky během těhotenství

-

komplikace během porodu jako je např. nedostatek kyslíku, na který je citlivé vnitřní ucho

-

zánět mozkových blan v dětském věku

-

úrazy během ţivota

-

cévní příčiny

-

nadměrný hluk

-

virová onemocnění – např. pásový opar, virus chřipky

-

látky ototoxické15 – např. rtuť, organická rozpouštědla, ale také některá antibiotika

-

věk – stařecká nedoslýchavost

Kombinované vady (smíšené)  

na jednom uchu se vyskytuje současně převodní a percepční vada mezi příčiny patří: - dlouhotrvající chronický zánět středouší, který vede aţ k poškození vnitřního ucha (díky působení bakteriálních toxinů)

 Centrální nedoslýchavost a hluchota 

vzniká v oblasti sluchové dráhy za sluchovým nervem, v místě zvaném podkorová a korová oblast centrální nervové soustavy

15

jsou látky toxické pro sluchový orgán

15



často od člověka s tímto postiţením můţeme slyšet: „slyším, ale nerozumím“, dochází k abnormálnímu zpracování zvukového signálu

Dle doby vzniku  Vrozené – tyto vady mohou být 

genetického původu16 – vznik tohoto postiţení je na základě poškození jednoho či více genů



negenetického původu – vzniká při nitroděloţním vývoji, ale můţe vzniknout i během porodu, tedy v období prenatálním a perinatálním, příkladem negenetického poškození sluchu jsou spalničky

 Získané 

ke ztrátě sluchu můţe dojít jiţ v období prelingválním nebo aţ v období postlingválním



Prelingválně postiţení – jsou osoby, u kterých vznikla porucha sluchu ještě před fixací řeči (před šestým rokem věku dítěte), v tomto období pak dochází k přerušení vývoje řeči a ztrátě získaných schopností



Postlingválně postiţení – jsou osoby, u kterých porucha sluchu vznikla aţ po fixaci řeči, tudíţ po šestém roce věku dítěte a proto je důleţitá je časná spolupráce s odborníky, aby nedošlo ke ztrátě získaných schopností, mezi postlingvální postiţení patří sem ohluchlost a stařecká nedoslýchavost

16

Můţeme se setkat i s postiţením sluchu, které vzniká jako následek genetické vady. Tato vada postihuje „struktury potřebné pro správnou funkci ucha (např rozštěp patra).“ Klasifikace sluchových postiţení, [online], (cit. 2010-10-15). URL: hendikep.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=100%Aklasifikace&catid=61% 3Asluch-zakladni-informace

16

Příklady příčin získaných sluchových vad17:



meningitida – napadá hlemýţď či sluchový nerv



příušnice – mohou způsobit ztrátu sluchu aţ o 90dB, případně i více



chlamýdie – nebezpečné pro novorozence při porodu, kdy hrozí nákaza od matky



syfilis – zdrojem nákazy je přenos nemoci od matky



AIDS



HIV – tato nemoc můţe postihnout hlemýţď



fetální alkoholový syndrom – porucha sluchu u novorozenců matek, které během těhotenství nadměrně konzumovaly alkohol



předčasný porod

 Dědičné Dle stupně postiţení  Nedoslýchavost Lehká – sluchová ztráta 20 – 40 dB Střední – sluchová ztráta 40 – 70 dB Těţká – sluchová ztráta 70 – 90 dB  Hluchota Úplná (totální) – jde o naprostou ztrátu sluchu Praktická – člověk s tímto postiţením má jen zbytky sluchu 17

Klasifikace sluchových postiţení, [online], (cit. 2010-10-15). URL: hendikep.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=100%Aklasifikace&catid=61% 3Asluch-zakladni-informace

17

 Ohluchlost – těţká nebo úplná ztráta sluchu, tato ztráta vzniká v průběhu ţivota po dokončení rozvoje řeči, proto zůstává zachována řeč (ale nutná následná práce na zachování řeči) 2.3.2 Příčiny sluchového postižení Příčiny vzniku sluchových vad můţeme dělit na 18  vnitřní (endogenní)  vnější (exogenní) Tyto příčiny mohou na člověka působit v prenatálním, perinatálním i postnatálním období jeho ţivota.  Prenatální19 

v tomto období má negativní vliv na sluch rentgenové záření, kterému by byla v době těhotenství vystavena matka



nemoci matky během těhotenství (spalničky, zarděnky, ….)



rozdílný Rh faktor u matky a dítěte

 Perinatální20 

v období během porodu je sluch ohroţen mnoha vlivy jako

je např. nízká porodní hmotnost, předčasný porod, asfyxie21, poporodní ţloutenka  Postnatální22 18

Lejska, 2003 nitroděloţní vývoj v těle matky 20 období během porodu a těsně po porodu 21 tímto pojmem rozumíme nedostatek kyslíku během porodu a bezprostředně po porodu Asfyxie novorozence a její následky, [online], (cit. 2010-10-20). URL: http://www.lekarionline.cz/detske-lekarstvi/zakroky/asfyxie-novorozence-a-jeji-nasledky 22 období během ţivota 19

18



v tomto období je sluch člověka ohroţen třemi faktory a to

biologickým

faktorem

(např.

infekční

choroby),

23

mechanickým faktorem (úrazy hlavy (komoce , komprese24, kontuze25), úrazy ucha a perforace bubínku a posledním faktorem

je

faktor

fyzikální

(příkladem je hlučné prostředí).

2.3. Zrakové postižení „Termínem zrakové vady označujeme nedostatky zrakové percepce různé etiologie i rozsahu. Spadají sem onemocnění oka s následným oslabením zrakového vímání, stavy po úrazech, vrozené či získané anatomicko fyziologické poruchy.26“

Porucha zraku, jeho oslabení nebo ztráta významně omezuje nebo zcela vylučuje tento zdroj informací. Důsledky negativního působení porušených zrakových funkcí se projevují v oblasti psychické, senzomotorické, mobility, orientaci zrakově postiţených. Zrakové postiţení lze dělit z různých hledisek.WHO klasifikuje zrakové postiţení podle zrakové ostrosti. Zraková ostrost (vizus) je schopnost oka identifikovat dva co nejblíţe leţící body jako dva oddělené objekty. Vizus se uvádí ve tvaru zlomku (V = 23

otřes mozku Otřes mozku, [online], (cit. 2010-11-10). URL: nemoci.vitalion.cz/otresmozku 23 Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: www.lorm.cz/download/HMN/obsahCD/hluchoslepota.html 23 autozomálně recesivně dědičná porucha projevující se současným 24 jedná se o mechanické poškození mozku, kdy dochází ke se strukturální změně buněk Poranění mozku (otřes mozku, zhmoţdění a stlačení), [online], (cit. 2010-11-10). URL: http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020001 25 „jde o stlačení mozku vlivem krvácení či hematomu (to vzniká porušením cév při úrazu) - nemusí být tedy způsobeno úrazem, ale například i mozkovou mrtvicí“ Poranění mozku (otřes mozku, zhmoţdění a stlačení), [online], (cit. 2010-11-10). URL: http://www.prvnipomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020001 26 Květoňová – Švecová, 2000, str.18

19

6/18 apod.). První hodnota označuje vzdálenost v metrech, ze které je daný člověk schopen odlišit jednotlivé objekty. Druhá hodnota označuje vzdálenost, ve které je odliší zdravé oko. Druhou charakteristikou pro klasifikaci zrakového postiţení podle WHO je porucha zorného pole.( viz kapitola Nejčastější typy zrakových vad) 2.3.1. Klasifikace27  Střední slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí: maximum menší neţ 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší neţ 6/60 (0,10); kategorie zrakového postiţení 1.  Silná slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí: maximum menší neţ 6/60 (0,10) – minimum rovné nebo lepší neţ 3/60 (0,05); kategorie zrakového postiţení 2.  Těžce slabý zrak a) zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí: maximum menší neţ 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší neţ 1/60 (0,02); kategorie zrakového postiţení 3. b) b) koncentrické zúţení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů.  Praktická nevidomost - zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 aţ světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i kdyţ centrální ostrost není postiţena, kategorie zrakového postiţení 4.

27

O zrakových vadách, [online], (cit. 2006-03-03). URL: http://www.sons.cz/nevidim.php

20

 Úplná nevidomost - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu aţ po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postiţení 5.

Vady zraku lze rozlišovat dle různých hledisek. Různí autoři uvádí většinou podobná dělení

 Podle doby vzniku vrozená (kongenitální, prenatální, perinatální) získaná (postnatální, juvenilní, senilní)  Podle délky trvání krátkodobá (akutní) dlouhodobá (chronická) opakující se (recidivující)  Podle rozsahu vady orgánová funkční Pro svoji práci jsem si zvolila dělení podle typu zrakového postiţení a podle stupně vizuální percepce28 Zrakové vady zde dělí do pěti kategorií:  ztráta zrakové ostrosti (refrakční vady) – zrakovou ostrost měříme nejčastěji Snellenovými optotypy29

28

Květoňová – Švecová in Pipeková a kol, 1998

21

 postižení šíře zorného pole - postiţení zorného pole znamená omezení prostoru, který takto postiţená osoba vidí (skotom, trubicovité vidění)  okulomotorické poruchy (strabismus)  problémy se zpracováním zrakových podnětů (kortikální slepota)  poruchy barvocitu (barvoslepost) Stupně zrakového postiţení: Slabozrakost30 – vidění je i za pomoci brýlí natolik sníţeno, ţe postiţený nemůţe číst písmo běţné velikosti. Příčinou jsou refrakční vady vyššího

stupně,

těţší

formy

astigmatismu,

atd.

Charakteristikou

je

nerozeznávání podrobností, nevidění vzdálenějších předmětů, nerozlišování barev Zbytky zraku31 -

děti se zbytky zraku se v útlém věku jeví jako

celkem děti nevidomé. Ale je zde jeden nápadný rozdíl – upoutává je silné světlo, za kterým se otáčí. Zbytky zraku mohou postiţené děti sledovat i dobře osvětlené předměty. Speciálními metodami a pomůckami je moţné zrakové zbytky zlepšovat. Zbytky zraku nejsou neměnným stavem – můţe se zlepšovat i zhoršovat, proto se lidé s tímto postiţením učí znát obvyklé i slepecké písmo. Slepota (nevidomost)– je dle Světové zdravotnické organizace a její mezinárodní klasifikace chorob uvádí, ţe osoby nevidomé jsou ty, jejichţ ostrost zraku s co nejlepší korekcí se pohybuje od maxima 3/60 po stav, kdy 29

„Snellenovy optotypy: čísla, písmena, tvořeny v síti 25 čtverečků, paprsky ze 2 sousedních bodů dopadají do oka pod úhlem 1 min. (rozlišení detailů), paprsky z dálky 5-6 m“ Fisiologie oka,[online],(cit.2007-05-22). URL: http://209.85.135.104/search?q=cache:qx6eUjigl2AJ:www.ped.muni.cz/wsedu/mu/termin y/o%C4%8Dn%C3%AD_fysiol.rtf+FYSIOLOGIE+OKA&hl=cs&ct=clnk&cd=1&gl=cz &client=firefox-a 30 Smýkal, 1995 31 Smýkal, 1995

22

jedinec nevnímá světlo. Z toho vyplývá, ţe slepotu lze rozdělit na praktickou (světlocit je zachován, příp. je zachována projekce) a totální (úplná absence vidění). 2.3.2. Nejčastější typy zrakových vad

Refrakční vady Lidé s refrakční vadou mají obtíţe s rozlišováním detailů. Tyto vady je moţné korigovat korekčními skly, které vedou k dosaţení, co nejlepší zrakové ostrosti. Miopatie – krátkozrakost - u této poruchy se paprsky sbíhají před sítnicí, takţe na sítnici vzniká neostrý obrázek. Krátkozrací lidé vidí špatně do dálky (v divadle, v ulici), ale při čtení mohou vidět celkem dobře. K dobrému vidění je nutno pouţívat brýle s rozptylkami („mínusky“) Hypermetropie – dalekozrakost – zde dochází ke spojování paprsků aţ za sítnicí, takţe obrázek na sítnici jej neostrý. Hypermetropům se předepisují plusová skla, tzv. spojky. Astigmatismus – je refrakční vada, při níţ nemá oko ve všech rovinách stejnou optickou mohutnost, na sítnici vzniká nepřesný obrázek. proto se při této poruše předepisují cylindrická skla, která lámou paprsky pouze v jedné rovině. Amblyipie32 – tupozrakost – je podle Květoňová – Švecová 33 funkční porucha, která představuje sníţení zrakové ostrosti různého stupně. V důsledku toho vzniká na sítnici jednoho ostřejší obraz vnímaného předmětu neţna sítnici druhého oka. Tím je narušeno binokulární vidění. Jedinec vidí buď ostrý zdvojený obraz nebo neostrý jednoduchý obraz. Nakonec se člověk naučí obraz 32 33

Květoňová-Švecová, 2000, str. 49 Květoňová – Švecová , 2000

23

na horším oku potlačovat a preferovat obraz z lepšího oka, které se stává dominantním. Nakonec je slabší oko vyřazeno z činnosti, nezúčastňuje se zrakové činnosti a stává se tupozrakým. Často se při ni pojí šilhavost (strabismus). Porucha barvocitu Barevné

vidění

je

schopnost

oka

rozlišovat

různé

délky

elektromagnetického vlnění (u člověka 380 – 780 nm) a pociťovat je jako barvy. Mnoţství barevných odstínů vzniká kombinací třech základních barev červené, zelené a modré.  porucha vnímání určité barvy za určitých podmínek: červené (protanomalie), zelené (deuteranomalie), modré (tritanomalie)  postiţený určitou barvu vůbec nevnímá: červenou – protanopsie (červenoslepota) – neschopnost rozeznávat červenou barvu zelenou - deutaranopsie (zelenoslepota) modrou – tritanopsie (modroslepota)  postiţený vůbec barvy nevnímá : monochromatopsie - úplná barvoslepota Postižení šíře zorného pole Toto postiţení znamená omezení prostoru, které člověk vidí. Pokud má jedinec výpadek v centru zrakového pole, bude mít problémy při pohledu přímo před sebe a bude se dívat stranou, aby viděl zřetelněji. Výpadek periferního vidění se můţe objevit v horním, dolním nebo postranním poli. Při pohybu v prostoru naráţí postiţený jedinec na předměty na té straně, kde je výpadek.

24

Okulomotorické poruchy Okulomotorické poruchy nastávají při vadné koordinaci pohybu očí. Dítě i dospělý můţe mít potíţe při pouţívání obou očí, při sledování pohybujícího se předmětu nebo při jeho prohlíţení. Předmět sleduje nejprve jedním, pak druhým okem. Při pohledu na blízký předmět, se při okulomotorické poruše můţe jedno oko stáčet dovnitř, druhé zevně, nebo se obě asymetricky stáčejí dovnitř. Objevují se obtíţe s přesně mířenými pohyby a při uchopování předmětu. Strabismus34 – šilhavost – „stav, kdy při fixaci určitého předmětu na blízko nebo na do dálky se osy vidění neprotínají v témţe bodě.“ Je vţdy přítomna porucha jednoduchého binokulárního vidění (JBV).35 Obtíže se zpracováním zrakových informací Vznikají u lidí s poškozením zrakových center v kůře mozku. Lidé s tzv. korovou slepotou, mají problémy se zpracováním zrakové informace, i kdyţ není poškozen zrakový nerv ani sítnice.36 Další poruchy zraku Nystagmus - bezděčné rytmické záškuby očí Šeroslepost (hemeralopie) je sníţená adaptace na tmu, popř. úplná neschopnost vidění za šera a tmy. Projevuje se špatnou orientací v prostoru při

34

Květoňová – Švecová, 2000, str. 50 „je koordinovaná senzomotorická činnost obou očí, která zajišťuje vytvoření jednoduchého obrazu pozorovaného předmětu“ ( Květoňová – Švecová, 2000, str.50), JBV probíhá v několika vývojových etapách od narození do šesti let 36 Květoňová – Švecová, 2000 35

25

nedostatečném osvětlení, ale i při zataţené obloze ve dne, před bouřkou a šerých prostorách budov Světloplachost (albinismus) způsobena nedostatkem či dokonce chyběním pigmentu v duhovce oka v sítnici. Duhovka nemůţe clonit světlo, informace přijímané oslněnou sítnicí jsou většinou zkreslené.

2.3.3. Příčiny zrakového postižení Výskyt zrakového postiţení závisí na úrovni ţivotních podmínek a zdravotnické péči. Podle Světové zdravotnické organizace se pohybuje počet nevidomých kolem 40 milionů. V České republice je nyní asi 60 000 těţce zrakově postiţených osob všech věkových kategorii, z toho 17 000 velmi těţce.37 Prenatální vliv tvoří 55%, dědičnost zaujímá 37% a zbývajících 8 % tvoří jiné patologické vlivy. P říč in y z ra k o vé h o p o s tiž e n í

8%

37%

55%

P říč in y z ra k o vé h o p o stiž e n í

p re n a tá ln í

d ě d ič n o st

jin é p a to lo g ic k é je vy

Obr. 1. Příčiny zrakového postiţení

37

Vítková,Marie, a kol.,1999

26

Ve věku od 5 –20 let se nejčastěji vyskytují postiţení očního bulbu38 26%, optického nervu 23%, sítnice 19,6%. čočky 17%. Etiologie vad zraku je velmi pestrá. Dělení zrakových vad dle vlivu  prenatálních - u této kategorie velkou roli hraje dědičnost, působení různých vnějších činitelů v průběhu těhotenství ( onemocnění matky infekcemi, např. zarděnkami)  perinatálních – během porodu, např. při protahovaném porodu, ..)  postnatálních – např. postnatální infekce, poškození zraku při pobytu v inkubátoru velkým mnoţstvím kyslíku  získané během života – poškození oka jako následek ţivotního prostředí (alergie), nemocí, omezení funkčnosti zrakového orgánu vlivem stárnutí

2.4. Hluchoslepota „V České republice by podle světové statistiky mělo žít zhruba 4000 osob postižených hluchoslepotou.“39

Hluchoslepota, někdy se můţeme setkat s pojmy

slepohluchota či

hluchoslepost nebo slepohluchost, je postiţení, které je způsobeno kombinací zrakového a sluchového postiţení. V anglicky psané literatuře se setkáváme s pojmy pro hluchoslepotu

„deafblindness“ a pro hluchoslepé osoby „the

38

bulbus oculi – oční koule Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: www.helpnet.cz/kombinovanapostizeni/hluchoslepota 39

27

deafblind“, v německém jazyce se pouţívají termíny „die Taubblindheit“ a „die Taubblinden“. Osoby s tímto postiţením trpí „dvojvadou“ sloţenou ze sloţky sluchové a zrakové. Tyto vady mohou mít různý stupeň. Zrakovou vadou můţe být  slabozrakost,  zbytky zraku  slepota. Sluchovou vadou pak  nedoslýchavost  zbytky sluchu  hluchota. 2.4.1. Klasifikace hluchoslepoty40 Hluchoslepotu můţeme klasifikovat podle různých kritérií. Nejčastěji se můţeme setkat s dělením dle stupně postiţení a dle doby vzniku postiţení. Podle stupně duálního postižení se rozlišuje:  slabozraký nedoslýchavý – je osoba, která má zbytky zraku a sluchu  nedoslýchavý nevidomý – je osoba, která má zbytky sluchu s totální či praktickou slepotou

40

Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: www.lorm.cz/download/HMN/obsahCD/hluchoslepota.html

28

 slabozraký neslyšící – je osoba, která má zbytky zraku a totální či praktickou hluchotou  prakticky hluchoslepý – je osoba, která má minimálními zbytky zraku a sluchu  totálně hluchoslepý – je osoba, která je

totálně nevidomá a

neslyšící Na základě toho dělení lze říci, ţe nejlehčí formou hluchoslepoty je kombinace slabozrakosti a nedoslýchavosti. Podle doby vzniku hluchoslepoty lze rozlišit osoby:  hluchoslepý od narození čili s vrozenou hluchoslepotou  hluchoslepý s vrozeným poškozením zraku a poškozením sluchu získaným v pozdějším období ţivota  hluchoslepý s vrozeným poškozením sluchu a poškozením zraku získaným v pozdějším období ţivota  hluchoslepý s poškozením sluchu a zraku získaným v pozdějším období ţivota

2.4.2. Příčiny hluchoslepoty Příčiny vzniku hluchoslepoty  vrozená hluchoslepota, tento typ hluchoslepoty je ze tří čtvrtin způsoben napadením plodu virovou infekcí (např. zarděnky)

29

 geneticky podmíněná hluchoslepota, je většinou diagnostikována jako Usherův syndrom41  hluchoslepota

jako

psychických stresů a

následek

procesu

stárnutí,

úrazů,

traumat, infekčních onemocnění, drog,

alkoholu

„Pro hluchoslepotu jako tzv. multihandicap je charakteristické vzájemné ovlivňování a umocňování obou složek postižení. Výsledný handicap přináší mnohem závažnější ztížení podmínek života, než by byl jen pouhý součet obou handicapů dílčích. Kombinace postižení obou hlavních smyslů zabraňuje možnosti kompenzovat jedním ze smyslů výpadek druhého (jak je to běžné u osob pouze se zrakovým nebo pouze se sluchovým postižením). Hluchoslepota proto extrémně komplikuje výchovu, vzdělávání, pracovní uplatnění, ale i rodinný a společenský život postižených.“42

41

autozomálně recesivně dědičná porucha projevující se současným výskytem hluchoty a slepoty (retinopathia pigmentosa). Usherův syndrom, [online], (cit. 2010-10-10). URL: lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/usheruv-syndrom-2 42 Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: cs.wikipedia.org/wiki/Hluchoslepota

30

3.

Kompenzační pomůcky Kompenzační pomůckou pro postiţené rozumíme nástroj, přístroj

nebo zařízení speciálně vyrobené nebo speciálně upravené tak, aby svými vlastnostmi a moţnostmi pouţití kompenzovalo, dorovnávalo či nahrazovalo nějakou nedostatečnou funkci lidského těla, způsobenou daným postiţením. Kompenzační pomůckou pro osoby se smyslovým postiţením (v tomto případě sluchovým či (a) zrakovým postiţením) to jsou

všechny

pomůcky, přístroje a zařízení, které nahrazují poškozený smysl sluch či (a) zrak. Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postiţením jsou koncipovány tak, ţe vyuţívají zejména zraku, ale i dalších zbývajících smyslů. Kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postiţením jsou koncipovány tak, ţe vyuţívají dalších dvou smyslů - sluchu a hmatu.

3.1. Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením Nové technologie vedou ke vzniku technických pomůcek i v oblasti problematiky sluchových vad. Tento pokrok znamená pro tyto lidi větší míru integrace do běţné společnosti. Kompenzační pomůcky se odvíjí od typu sluchové vady. Osoby s lehkou sluchovou vadou nepotřebují většinou ţádné technické kompenzační pomůcky. Pro tyto osoby je důleţité tolerantní chování okolí, kdy pro osobu s tímto postiţením je důleţitá mluva z menší vzdálenosti a hlasitěji. Tyto osoby jsou často vedeny k osvojení odezírání. Osoby s těţší sluchovou vadou vyuţívají sluchadla. Některé osoby s těţkou sluchovou vadou vyuţívají kochleární implantát..

31

Na trhu je mnoho dalších kompenzačních pomůcek, které usnadňují ţivot těmto osobám, jedná se např. o světelné zvonky,

…………

3.1.1. Sluchadla Sluchadlo je elektronická pomůcka. Sluchadlo slouţí k zesílení zvuku, zejména lidské řeči. Jedná se vlastně o miniaturní individuální zesilovač zvuku, který přivádí zvuk do vnitřního ucha. Přestoţe sluchadlo slouţí ke kompenzaci sluchové vady, jeho majiteli nenahradí „normální“ sluch.43 Sluchadla se umísťují za ucho, do ucha, nebo zcela do zvukovodu. Úkolem sluchadla není obnovení sluchu, ale efektivní vyuţití zbytku sluchu tak, ţe zesiluje zvuk a mluvený projev ve frekvencích, v nichţ je sluch daného jedince sníţen. Dnešní pokroky v technice, v tomto případě v digitální technologii, vedou k tomu, ţe současná moderní sluchadla jsou designově vyrobena tak, ţe jsou tak malá, prakticky neviditelná (např. sluchadla ve zvukovodu). Přestoţe jsou malá, jejich výkon a kvalita přenášeného zvuku ve vysoké kvalitě (kvalitu lze přirovnat k zvuku na CD). Jedním z největších problémů pro uţivatele sluchadla je rušivý efekt okolního hluku. Počítačové čipy v dnešních nejvyspělejších digitálních sluchadlech jsou schopné efektivně redukovat hluk a zdůraznit řeč plynulou a automatickou regulací zvuku. Neţ člověk začne pouţívat sluchadlo, je důleţité rozhodnout, které je pro něj vhodné. Dnes se při korekci sluchových vad stále více uplatňují sluchadla zvukovodová – v EU aţ 70 %, v USA aţ 90 %.44 V České republice neexistuje statistika, proto je počet osob s tímto typem sluchadla pouze 43 44

Sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.prosluch.cz/sluchadla.php

Korekce sluchových vad, http://www.prosluch.cz/korekce.php

[online],

32

(cit.

2010-11-05).

URL:

odhadován (předpokládá se aţ 45 %). Druhým typem nejvíce pouţívaným je sluchadlo závěsné. U osob nemocných s chronickým výtokem z uší lze uvaţovat o sluchadle na principu kostního vedení. Sluchadla dělíme dle několika faktorů:  dle konstrukce (tvaru) 

závěsná –

tento typ sluchadla je tvořen pouzdrem z umělé hmoty (obsahuje potřebnou elektroniku), kdy se zavěšuje za ušní boltec

–

zvuk je přiváděn do zvukovodu a k bubínku plastovou trubičkou s ušní vloţkou

–

závěsná sluchadla se rozlišují na velmi výkonná, která pomáhají lidem s těţkou sluchovou ztrátou, dále na model se směrovým mikrofonem, který usnadňuje uţivateli poslech řeči v hlučném prostředí a na model s dálkovým ovládáním pro přepínání mezi různými poslechovými programy45

45

Závěsná sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/behind-theear%20hearing%20aids.aspx

33

URL:

obr.2. závěsné sluchadlo46



nitroušní –

tento typ sluchadla je umístěn přímo v uchu

–

nitroušní sluchadla dělíme podle provedení na sluchadla boltcová, zvukovodová a kanálová

obr.3. zvukovodové sluchadlo47 

kapesní



brýlová

 dle zpracování signálu 

analogová sluchadla

46

Závěsná sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/behind-theear%20hearing%20aids.aspx 47 Zvukovodová sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/behind-theear%20hearing%20aids.aspx

34

URL: URL:

–

pracují tak, ţe akustický signál je převáděn do elektronického signálu v mikrofonu, pak jsou oba signály analogové

–

analogová sluchadla se skládají ze tří důleţitých částí a to mikrofonu (ten má za úkol zachycovat zvuky z okolí), zesilovače (jak jiţ název napovídá slouţí k zesilování zvuku a jeho zpracování), sluchátka neboli reproduktoru (reprodukuje zvukové signály)

obr.4 analogové zpracování signálu48



digitální sluchadla –

existují dva typy digitálních sluchadel a to analogová sluchadla digitálně programovatelná a digitální sluchadla

–

digitální sluchadla se také skládají, podobně jako analogová, ze tří hlavních částí

–

tyto části jsou mikrofon (přijímá zvuky z okolí), procesor (ten zesiluje a zpracovává zvuky), sluchátko (reprodukuje zpracované zvuky)

48

Analogová sluchadla, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/analog%20hearing%20aids.aspx

35

obr.5. digitální zpracování signálu49  dle způsobu zavádění zesíleného signálu do ucha 

sluchadlo se vzdušným vedením



sluchadlo s kostním vedením

2.4.2. Kochleární implantát

obr.6.kochleární implantát – přístroj50 „Kochleární implantát je elektronická funkční smyslová náhrada, která zprostředkuje sluchové vjemy neslyšícím jedincům přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýţdě vnitřního ucha.“51

49

Digitální sluchadla, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.widex.cz/widex%202global/dictionary/agent_cz/digital%20hearing%20aids.aspx 50 Kochleární implantát vrací lidi do ţivota, [online], (cit. 2011-02-20). URL: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/195407-kochlearni-implantat-vraci-lidi-do-zivota.html 51 Centrum kochleárních implantací u dětí, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.ckid.cz/kochimp.asp

36

obr.7. kochleární implantát- zavedení v uchu52 Kochleární implantát pracuje tak, ţe pomocí mikrofonu zaznamenává zvuky z prostředí. Dále pak řečový procesor signál kóduje tak, aby informace zvuku mohla být co nejvěrněji předána elektrodami ke sluchovému nervu. Část implantátu je tedy umístěna přímo v pacientově hlavě. Vnitřní část kochleárního implantátu se skládá z přijímače - stimulátoru signálu, který je uloţen v jamce skalní kosti a svazku elektrod (v počtu 22 či 24), které vedou aţ do hlemýţdě vnitřního ucha. Druhá část, vnější, je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za boltcem a slouţí k přenosu informace a energie do vnitřního přijímače. Kochleární implantát pracuje tak, ţe zvuk zachycuje mikrofonem a tento signál pak vede do řečového procesoru. V tomto procesoru dochází k zakódování tak, „aby mohla být informace o časových a spektrálních charakteristikách přenášeného zvuku co nejvěrněji předána prostřednictvím elektrických stimulů sluchovému nervu. Zpracovaný signál z řečového procesoru je veden do vysílací cívky a odtud je vysílán pomocí elektromagnetických vln do vnitřní části implantátu. Tam je informace dekódována a 53

odeslána do stimulačních elektrod umístěných uvnitř hlemýţdě.“

52

V hlemýţdi dochází ke

Centrum kochleárních implantací u dětí, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.ckid.cz/kochimp.asp 53 Centrum kochleárních implantací u dětí, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.ckid.cz/kochimp.asp

37

stimulaci vláken sluchového nervu. Sluchový nerv vede tuto výslednou informaci do vyšších sluchových drah a dále do mozku, který rozeznává tuto informaci jako zvuk. Úspěšnost vyuţívání kochleárního implantátu je závislá na řadě faktorů. Nejdůleţitější z nich je mnoţství zachovaných nervových buněk ve vnitřním uchu, jejich funkčnost a také schopnost centrálního nervového systému (v něm se zpracovávají přicházející informace). Po voperování tohoto implantátu zpočátku pacienti slyší pacienti různé zvuky (slabé, hluboké i vysoké) a učí se je rozeznávat. Rozeznávají časování a rytmus řeči, učí se rozlišovat slova z omezeného počtu alternativ bez pomoci odezírání. Díky sluchové kontrole se postupně zlepšuje jejich intonace a srozumitelnost vlastní řeči. Zkušenosti ukazují, ţe čím dříve začne člověk implantát vyuţívat, tím jsou výsledky lepší.. Pro učení jazyka je nejdůleţitější období od narození do šesti let. 2.4.3. Další kompenzační pomůcky Existuje mnoho dalších kompenzačních pomůcek, které kaţdodenně usnadňují ţivot osobám se sluchovým postiţením. V této kapitole se zmíním o některých takovýchto pomůckách. Jak se jiţ zmiňuji výše, jsou pomůcky které pomáhají osobám nedoslýchavým a jsou pomůcky, které pomáhají osobám neslyšícím. Tyto pomůcky lze dělit podle principu, jakým uţivatel získává informaci. Jsou to kompenzační pomůcky svítící, vibrační, zesilující zvuk.

38



Bezdrátová zařízení pro přenos zvuku54 Příkladem bezdrátového zařízení pro přenos zvuku je souprava

INFRAPORT SET 830 TV. Jedná se, jak uţ název napovídá, o bezdrátové zařízení pro přenos zvuku pomocí infračerveného světla. Toto zařízení je určeno pro poslech rozhlasového i televizního přístroje, případně jiného zdroje zvuku. K výhodám bezdrátových zařízení patří zejména moţnost volného pohybu v dosahu zařízení. Zařízení umoţňuje volný pohyb po místnosti, ve které je umístěno.



Vibrační bluetooth náramek Tyto náramky jsou určeny pro osoby, které neslyší své telefony.

Bluetooh náramek funguje tak, ţe začne vibrovat při příchozím hovoru.



Vibrační náramkové hodinky Kaţdý potřebuje vědět kolik je hodin. Mnoho z nás vyuţívá hodinky i

k buzení či připomenutí nějaké události. Proto pro osoby se sluchovým postiţením existuje na trhu velký výběr vibračních digitálních hodinek a tak mají moţnost si vybrat podle svého vkusu a potřeb. Příspěvek sociálního odboru je maximálně 50%

54

INFRAPORT SET 830-TV, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.pomuckyproneslysici.cz/bezdratova-zarizeni-pro-prenos-zvuku-poslechtelevize/sennheiser/infraport-set-830-tv-bezdratova-zarizeni-prenos-zvuku-na-tv-119.html

39

obr.8 VibraLITE 3 náramkové hodinky 55 

Vibrační budíky

Tak jako u jiných kompenzačních pomůcek existuje velký výběr, příkladem je vibrační budík Wake’n’Shake Plus pro sluchově a zrakově postiţené. Tento budík umoţňuje několik moţností nastavení alarmu pomocí vibrací, světla, zvonění, světlo a vibrace, vibrace a zvonění.

obr.9.vibrační budík WakeńShake Plus56 

Signalizace pláče dítěte, neboli baby monitory - jsou důleţitou

pomůckou pro osoby se sluchovými vadami, neboť kaţdý rodič potřebuje informaci o tom, kdy její dítě pláče. Protoţe nemohou slyšet pláč svého dítěte, jsou pro tyto rodiče vytvořeny speciální monitory pláče. Rodiče mohou vyuţít vibrační baby monitory nebo baby monitory světelné.



Drátové a bezdrátové indukční smyčky, kde na trhu jsou různé typy a

podoby této technologie. S indukčními smyčkami se můţeme setkat na různých 55

VibraLITE 3 náramkové hodinky v růţové barvě, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.pomuckyproneslysici.cz/vibracni-hodinky/vibralite-3/vibralite-3-v-ruzovebarve-365.html 56 Budík Wake'n'Shake pro sluchově a zrakově postiţené [online], (cit. 2011-01-10). URL:

40

úřadech (indukční smyčka pro přepáţky), na různých konferencích, ve společenských sálech (indukční smyčka pro společenské sály). Nejvíce toto zařízení ocení studenti při přednáškách ve školách (mobilní indukční smyčky pro studenty).Indukční smyčky pomáhají uţivatelům naslouchacích pomůcek, aby slyšeli jasněji, neboť přístroj usměrňuje řeč a omezuje rozptylující okolní ruchy. To pro uţivatele zvyšuje komfort poslechu. Proto se tato zařízení postupně stávají pomůckou pro kaţdodenní ţivot.



Psací telefon57, příkladem tohoto telefonu pro osoby se

sluchovým postiţením je ScreenPhone T374. Tento telefon je vybaven velkým LCD displejem, který umoţňuje zvětšit text do velikosti 12mm (tudíţ je vhodný i pro osoby s kombinovaným postiţením). Součástí telefonu je externí klávesnice pro pohodlné psaní a záznamník pro textové zprávy z psacího telefonu. Telefon umoţňuje také nastavení hlasitosti či světelnou zábleskovou signalizaci přicházejících hovorů.

3.2. Kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením Škála kompenzačních pomůcek pro osoby se zrakovým postiţením je v současné době velmi široká a pro přehledné základní členění kompenzačních pomůcek jsem si vybrala dělení podle organizace SONS58: 

Optické pomůcky



Optoelektronické pomůcky



Počítačové kompenzační pomůcky Obsahující celé PC

57

Psací telefon, [online], (cit. 2011-06-05).URL: http://www.pomuckyproneslysici.cz/psaci-telefon/screenphone-t374-telefon-pro-nedoslychavetelefon-pro-ohluchlych-42.html 58 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR

41

Speciální hardware Speciální software





Komerční



Nekomerční

Ostatní pomůcky

Protoţe trh s kompenzačními pomůckami pro osoby se zrakovým postiţením je velmi rozmanitý, zaměřím se zejména na dnes velmi rozšířené a stále více vyuţívané kompenzační pomůcky počítačového charakteru. 3.2.1. Optické pomůcky Optické pomůcky jsou pomůcky nutné pro osoby mající v běţném ţivotě potíţe s viděním, proto pouţívají optimální brýlovou korekci. Základní korekce krátkozrakosti a dalekozrakosti se provádí brýlemi (viz poruchy zraku), popřípadě kontaktními čočkami. Mezi další speciální optické pomůcky patří lupy. Rozlišujeme lupy do ruky (posouvají se po textu, součástí některých je i osvětlovací zařízení), stojánkové lupy (díky vzdálenosti od plochy umoţňují čtení i psaní pod lupou, součástí některých je i osvětlení), hyperokuláry (lupy zasazené do brýlových obrouček, které zlepšují centrální ostrost). 3.2.2. Optoelektronické pomůcky Do této kategorie patří pomůcky tzv. těţké optiky, kamerové lupy. Tyto pomůcky jsou obvykle předepisovány, pokud jiţ nestačí optické pomůcky. Někdy se můţeme setkat s názvem kamerové zvětšovací televizní lupy.

42

Kamerové lupy se skládají z televizní obrazovky či monitoru, ze stojanu s kamerou a čtecího pultu. Můţeme se setkat s kamerovými lupami přenosnými či stolními, nově i s USB59 připojením. Přenosné mohou být jako zařízení s ručně vedenou kamerou nebo zařízení s pevnou kamerou. Je moţné pořídit i lupu s moţností připojení do videovstupu běţného televizoru. 3.2.3. Počítačové kompenzační pomůcky V době rozvoje vědy a techniky dochází i k velkému vývoji moderních pomůcek pro lidi s různým stupněm zrakového postiţení. Vyuţívání výpočetní techniky je poměrně novodobou záleţitostí, protoţe teprve prostřednictvím novelizace Vyhlášky 182/91 ve znění pozdějších předpisů se v roce 1995 počítače se speciální úpravou pro těţce zrakově postiţené staly významnou kompenzační pomůckou pro nevidomé a slabozraké.  Obsahující celé PC Do pomůcek na bázi PC lze zařadit digitální zvětšovací lupy, které pracují na principu digitálního zpracování obrazu. Jsou to zařízení, umoţňující zvětšování údajů zobrazovaných na počítačovém monitoru (pro slabozraké uţivatele) a hlasovou podporu pro nevidomé a částečně vidící uţivatele. Základ systému tvoří stolní nebo přenosný počítač se speciálním softwarovým vybavením. Zařízení je doplněno scannerem pro digitalizaci tištěných předloh s moţností čtení černotiskových dokumentů. Do této kategorie patří digitální zvětšovací lupy (zařízení určená zejména pro slabozraké), digitální zvětšovací lupy s hlasovou podporou59

Universal Seriál Bus (univerzální sériová sběrnice) – slouţí jako jednotné spojovací rozhraní počítačových periferii

43

jsou zařízení podobné digitálním zvětšovacím lupám doplněné hlasovou podporou (například pro čtení dlouhých textů), digitální čtecí zařízení s hlasovým výstupem (dokáţe nevidomému pomoci pracovat s internetem, studovat a komunikovat s přáteli, číst kníţky. Všechny tyto činnosti popisuje nevidomému syntetický hlas, který s pomocí dalších speciálních programů dokáţe pracovat s těmito operacemi), přenosné digitální zvětšovací lupy, přenosné zvětšovací lupy s hlasovou podporou, přenosné digitální čtecí zařízení s hlasovým výstupem (jsou zařízení přizpůsobená svojí velikostí k přenosu).  Speciální hardware Do této kategorie lze zařadit „Braillský řádek“ a speciální elektronický zápisník, tiskárna reliéfních znaků a scanner.



Braillský řádek, Braillský řádek někdy nazývaný jako braillský displej nebo i jako

hmatový displej, převádí informace zobrazené na obrazovce počítače do braillova bodového písma (podmínkou je, aby uţivatel znal braillovo písmo). Pro činnost braillského řádku je potřeba pouţívat také software tzv. odečítač obrazovky (viz kapitola o Speciálním software). A jak vypadá toto zařízení? Má v sobě spoustu malých tyčinek, které vysouváním nad povrch a svým skrýváním vytvářejí jednotlivé znaky.

44

Obr.10. Braillský řádek60 Braillské řádky se v praxi podkládají pod běţnou klávesnici a liší se podle počtu zobrazovaných znaků. Nejčastěji se pouţívají řádky s 20, 40, 70 či s 80-ti znaky. Také se mohou lišit v rozsahu funkcí vstupních prvků tj. ovládacích a řídících kláves. Tyto klávesy jsou většinou umístěny tak, aby je bylo moţné ovládat pouze palci a ostatními prsty se mohl číst text. Některé typy mají u kaţdého znaku umístěnou naváděcí klávesu, po jejímţ stisku, se zajistí okamţitý přesun kurzoru ke zvolenému znaku. Toto

zařízení

je

nejvíce

vyuţíváno

nevidomými

v kombinaci

s hlasovým výstupem. Ceny Braillského řádku se pohybují od desítek tisíc po stovky tisíc korun.



Speciální elektronický zápisník Tento zápisník je speciálně sestavený přístroj, obvykle s braillskou

klávesnicí a s hlasovým výstupem. Výhodou těchto zápisníků je dlouhodobý provoz bez nutnosti připojení k elektrické síti a je určen zejména pro nevidomé uţivatele. V České republice je populární hlasový zápisník jménem Gin navrţený nevidomým programátorem Jiřím Ţeníškem.

60

Manuál pro braillský řádek REX 44, a REX 70 ver. 3.0, [online], (cit. 2007-06-03). URL: http://www.donat.cz/manual2.htm

45

Tento digitální zápisník, kromě předchozích charakteristik, je moţno propojit s počítačem, coţ usnadňuje přenos informací z těchto zařízení v obou směrech. Gin obsahuje také mnoho uţitečných funkcí jako je aktuální čas a datum, funkce stopek, budíku. Jeho součástí je také telefonní seznam, do kterého lze zapisovat jména, adresy a čísla. Novinkou je podpora SD karet61, neboť obsahuje vestavěnou čtečku paměťových karet. Cena zápisníku Gin se pohybuje kolem 25000 Kč (model se čtečkou karet)

Obr.11. Zápisník Gin s SD kartami62



Tiskárna reliéfních znaků Toto zařízení umoţňuje nevidomým vytisknout texty či obrázky ve

speciální hmatové podobě. Nejrozšířenějším patří braillské tiskárny, které tisknou ve slepeckém bodovém písmu. V současné době také existují výrobky, 61 62

Secure Digital, jeden z typů paměťových karet (médium pro trvalé uloţení dat)

Zápisník GIN,http://www.galop.cz/katalog_detail.php?produkt=29 , ze dne 3.6.2007

46

např. Tiger Embosser, které umoţňují vytisknout texty a také obrázky i v 3D podobě. Na tomto zařízení lze i skenovat či tisknout obrázky jako na obvyklé tiskárně. Jiným typem zařízení je Index Braill Printer k jehoţ velkým přednostem patří mnoţství vytištěných stránek (za hodinu vytiskne aţ 300 stránek v braillově písmu). Dokáţe také tisknout (to i oboustranně) a kopírovat.



Scanner Scanner je vstupní zařízení hardwarového typu, které slouţí ke snímání

předlohy do počítače. Pracuje na principu digitalizace63 . Existují různé typy scannerů, ale pro pouţití lidí se zrakovým postiţením jsou nejčastější scannery ruční a stolní. S ručním scannerem je nutné ručně přejíţdět po textu, který chceme přenést do počítače. K nevýhodám patří malá kvalita takto nasnímaného obrazu způsobená nízkým rozlišením tohoto zařízení a nutná přesnost ovládání při snímání. Proto se od vyuţití tohoto typu ustupuje a nahrazuje ho scanner stolní. U stolního scanneru se text či obrázek pokládá na sklo, pod nímţ jezdí snímací rameno, které je strojově ovládáno, a přikryje se horním víkem. Takto lze nasnímat texty aţ do velikosti listu A3.

Obr. 12 Scanner stolní 63

převodu na číselnou hodnotu

47

 Speciální software Tato kapitola je zaměřena spíše pro znalce PC softwaru. Ostatní prosím, pokračujte další kapitolou. Software je pro jedince se zrakovým postiţením nejdůleţitější pomůckou pro zpřístupnění počítače.



Komerční software Speciální komerční a nekomerční software pro zrakově postiţené lze

rozdělit do několika skupin podle účelu pouţití: 1. Programy pro převod textu z tištěné do digitalizované podoby a další pomocné operace:  Skenování64 pomocí OCR65 - vhodné pro slabozraké, prakticky nevidomé a nevidomé  Skenování a zvětšování obrazu, zvětšené nabídky menu aplikací 2. Zvětšovací programy pro slabozraké - vhodné pro slabozraké, případně prakticky nevidomé  Bez hlasového výstupu  S hlasovým výstupem 3. Odečítače obrazovky66 - vhodné pro nevidomé, případně prakticky nevidomé  Vlastní odečítače textu z obrazovky 64

Skenování = převod tištěné podoby na digitalizovanou pomocí zařízení zvaného skener Optical Character Recognition (optické rozpoznávání znaků) 66 Screen reader 65

48

 Hlasové syntetizátory Programy pro převod textu



Skenování pomocí OCR OCR programy umoţňují převést dokumenty z papírové do

digitalizované podoby tak, ţe je s nimi moţné nadále pracovat. Dokument zůstává čitelný a v nezměněné podobě se zachovává jeho uspořádání. Převod naskenovaného dokumentu probíhá znak po znaku, kdy je právě jeden znak srovnáván se vzorem a následně jsou tvořena slova ve spolupráci s příslušným slovníkem. Nejpouţívanějším zástupcem v této skupině software je OmniPage.



Skenování a zvětšování obrazu Tato skupina software pracuje na podobném principu jako předchozí,

ale navíc digitalizovanou podobu textu umoţňuje rozsáhle zvětšovat. Zvětšovací programy pro slabozraké



Bez hlasového výstupu Programy umoţňující několikanásobně zvětšit to, co je na obrazovce,

coţ umoţní slabozrakým samostatně číst. Tyto programy by měly i při vysokém zvětšení zajistit, ţe zobrazený text i grafika budou hladké, zřetelné a dobře čitelné. Také by měly umoţnit nastavení výraznějších barev, kontrastu a jasu obrazu. Jsou určeny pro prohlíţení dokumentů (jak textových, tak i grafických), umoţňují také tisk ve zvětšené podobě. Navíc se zvětšeným

49

obrazem lze sledovat obrazovku z větší vzdálenosti, ze které nejsou oči tolik namáhány. Charakteristickým programem v dané skupině je např. Lunar



S hlasovým výstupem Zvětšovací

čtecí

programy

jsou

doplněny

hlasovým

syntetizátorem, takţe dovedou navíc přečíst text dokumentu, a nebo další texty na obrazovce (nabídky menu, atd.). Příkladem můţe být program LunarPlus

Odečítače obrazovky Kompletní odečítač obrazovky je sloţen z části převádějící text (tj. vlastní odečítač) v různé formě zobrazení na obrazovce na obyčejný text, který dále posílá části zvané hlasový syntetizátor. Ten jiţ získaný text převádí pomocí hlasové syntézy na výstupní zvuk.



Vlastní odečítače Čtečky obrazovky popisují vše, co je na obrazovce, nejen text

dokumentu. Jejich úkolem je sledovat a zejména ohlašovat aktuální dění na obrazovce. Ohlašování můţe být nastaveno pomocí hlasového syntetizátoru nebo pomocí braillského řádku. Poskytují echo klávesnice, coţ ohlašuje stisk klávesy příslušným zvukem či tónem. Dále informují o změně aktivního okna, zpracovávají nabídku menu i podnabídky a oznamují zaškrtnutí jednotlivých poloţek. Odečítají malá dialogová okna (s textem hlášení a maximálně se třemi ovládacími prvky), velká okna jsou zpracovávána podle voleb uţivatele, dále informují o názvu a stavu tlačítek, přepínačů, názvů skupin ovládacích prvků, editačních polí, atd. Většinou umí zpřístupnit nejpouţívanější aplikace v OS Windows (MS Word, MS Excel, MS Outlook Express, MS Internet Explorer,

50

Průzkumník, atd.). Umoţňují tedy zrakově postiţeným zcela samostatně ovládat a pouţívat počítač včetně dalších přídavných zařízení.



Hlasové syntetizátory Tento software umoţňuje průběţně (okamţitě) převádět vstupující text

do podoby uměle vytvářeného lidského hlasu, odtud pramení i jejich název syntetizátory. Daný software má na starosti zejména převod textu z jeho psané podoby na správnou výslovnost v daném jazyce (např. vstupní text „mrkev“ se převede na zvuk „mrkev“ apod.), dále správné čtení samostatných číslic a delších čísel, interpunkčních znaků, speciálních znaků jako např. znaky různých měn, symbol paragrafu, programátorské symboly atd. K tomu všemu se ještě pouţívají tzv. slovníky zkratek, které můţe uţivatel rozšiřovat. Takţe pak např. vstupní text „ing.“ bude vysloven jako zvuk „inţenýr“. Velikost a moţnosti tohoto (výchozího) slovníku se software od software liší, takţe některé horší software nemusí danou zkratku vůbec znát a pak ji čtou jen pomocí hláskování písmen.

V praxi však nacházíme software, který obsahuje více výše uvedených kategorii současně. Příkladem takového softwaru je ZoomText, OKO –Asistent a WinMonitor, Supernova.

51

Nekomerční software A co na to Tux67? Ve světě Linuxu není software pro lidi se zrakovým postiţením tolik rozšířený, ale přesto existuje a stojí za to se o něm zmínit. Na tomto místě je dobré (nutné) objasnit některé základní myšlenky a principy ze „světa“ Linuxu. Základni a hlavní myšlenkou Linuxu bylo a stále je, vytvořit operační systém, který by byl k dispozici zdarma pro většinu uţivatelů68 a zároveň, aby kaţdý kdo chce a můţe, jej mohl upravovat a měnit. Tyto úpravy jsou moţné pouze za předpokladu, ţe je k tomuto softwaru k dispozici i tzv. zdrojový text (tohoto programu), coţ je právě v případě OS69 Linuxu zaručeno díky licenci GPL (General Public Licence) pod níţ je zdrojový text vydán. Díky tomu, a vzhledem k relativně dlouhé době trvání vývoje Linuxu, začala se kolem něj soustředit a rozrůstat skupina uţivatelů a vývojářů (programátorů). Tito programátoři nadšeně (amatérsky) ve svém volném čase a zdarma Linux upravují a rozvíjejí. Kromě samotného OS pro něj vytvořili jiţ velmi bohatou škálu aplikací (programů) pro různé účely pouţití. Samozřejmě to zpočátku tvořily programy pro nejčastější oblasti pouţití a teprve postupem času se začaly objevovat programy pro méně časté (speciální) oblasti pouţití. Jednou z těchto speciálních oblastí je také software pro usnadnění pouţití počítačů lidem se zdravotním postiţením. Jednou z dalších příčin pomalého postupu vývoje v této oblasti je i minimálně to, ţe tito programující nadšenci (vzhledem k tomu, ţe nemají za svou práci finanční odměnu), si nemohou dovolit zakoupit drahý speciální hardware (periferie), určený pro lidi se zdravotním postiţením. Největší 67

Tux = symbol, maskot Linuxu Kromě Windows existují i jiné operační systémy a jedním z nich je i operační systém Linux, který je v současné době na vzestupu 68 Výjimku tvoří výdělečné (komerční) pouţití 69 operační systém

52

problém je u skupiny lidí se zrakovým postiţením, kde se ceny těchto zařízení pohybují v rozmezí desítek aţ stovek tisíc. Tím pádem tito nadšení programátoři svoje aplikace pro lidi se zrakovým postiţením nemohou ani pořádně otestovat na skutečných zařízeních. S největší pravděpodobností si jejich činnost musí nějakým způsobem emulovat či simulovat, coţ samo o sobě zpomaluje jejich práci. Pro rozumné pochopení následujícího seznamu speciálních aplikací pouţívaných v Linuxu je potřeba vysvětlit pár dalších skutečností o členění a způsobu práce v systému Linux. Základní jádro Linuxu vychází ze staršího OS Unix, který byl koncipován hlavně pro efektivní práci na z dnešního pohledu velmi jednoduchém a omezeném hardwaru. Tento hardware ve své době umoţňoval (pouţíval) pouze znakově orientované stupně-výstupní zařízení. Těmto zařízením se říká terminály či konzole (analogie: konzole = psací stroj, terminál = dálnopis, tiskárna). Proto vzniklo spousta různých programů určených právě pro tento reţim pouţití (reţim práce v textové konzoly). Celou tuto filosofii jednoduchého textově orientovaného stupně - výstupního systému přebírá i systém Linux. Linux ale navíc oproti Unixu zavádí grafické uţivatelské rozhraní (GUI70), ve kterém je moţné spouštět a pouţívat grafické aplikace (podobně jako aplikace v OS Windows). Toto grafické rozhraní, ale není jenom jedno, existuje několik různých grafických pracovních prostředí, mezi kterými si uţivatel můţe vybrat. Nejznámější z nich jsou dvě, a to: KDE a Gnome. Dále je ještě potřeba objasnit dělení speciálních programů z hlediska jejich principu spolupráce v OS Linux. Jako základ řešení usnadňujícího práci s PC lidem se zdravotním postiţením je potřeba mít dva typy spolupracující aplikací. Na začátku je potřeba mít nějakou aplikaci, která převádí vše, co je 70

Graphical User Interface

53

moţné z obrazovky přečíst jako text (tj. tedy výstup aplikací či OS) na čistě textovou podobu, bez ohledu na to, zda dané aplikace zobrazují svůj výstup v grafickém či textovém reţimu. Tomuto druhu aplikací se ve většině literatury říká odečítací aplikace či odečítač, ve starší literatuře je moţné se setkat s pojmem čtečka obrazovky. Čistě textový výstup z tohoto odečítače je pak moţné přivést buď na Braillský řádek, nebo na vstup do aplikace, která daný text upravuje v rámci moţností podle preferencí uţivatele a podle nastaveného národního prostředí na jeho fonetickou (zvukovou) podobu a jiţ jej jen posílá na zvukové karty Pc a dále buď do připojených reproduktorů či do sluchátek. Přitom tato aplikace můţe provádět mimo jiné i převod textových zkratek na jejich rozepsanou formu. Tomuto typu aplikaci se odborně říká softwarová syntezátor (jelikoţ se snaţí o umělou, tj. syntetickou tvorbu lidského hlasu počítačem). Je moţné se setkat i se zkratkou TTS71. Speciální aplikace lze v Linuxu rozdělit např. podle následující hierarchie:  Obecný Linux TTS (př. Festival, Epos) Odečítače o Konzole - Čtečky (př. Yasr, Speechd-el) - Upravené textové editory (Nano, Emacspeak) o GUI - KDE (Kttsd, Kmouth, KSayit) - Gnome (Gnopernicus)

71

Text To Speach

54

 Speciální distribuce Ubuntu - ozvučené pracovní prostředí Free(b)soft CDROM – obsahuje předinstalovaný program Speechd-el Pro jednoduché čtení textových výstupů programů Linuxu je moţné pouţít programy jménem Festival či Epos (TTS v češtině). Pokud chceme ozvučit sloţitější (grafické aplikace), potřebujeme k tomu ještě další pomocné aplikace a to např. pro prostředí KDE jsou to aplikace Kttsd, Kmouth, Ksayit. V prostředí GNOME existuje program Gnopernicus.. Yasr je dobrý poţívat s textovým editorem Nano. Yasr bohuţel pouţívá jako svůj softwarový syntezátor (TTS) program jménem Eflite, který ale neobsahuje hlas v češtině. Dalším z ozvučených textových editorů je Emacspeak. Existuje také program Speechd-el, jeţ je ozvučeným editorem Emacs navím s výstupem pro Braillský řádek. Speechd- el má celkem sloţité nastavení, nicméně získaný výsledek stojí za to. Jednou z moţností jak si usnadnit instalaci a nastavení programu Speechd-el je pouţití speciální distribuce Linuxu Free(b)soft CDROM. Na rozdíl od uniformního a standardního prostředí Windows existuje ve světě Linux moţnost vydávat tento operační systém různě upravený (modifikovaný) jako tzv. distribuce, které jsou specializovány na určitý účel pouţití. Jedno z takových to specializovaných distribucí je i UBUNTU, které má ozvučené grafické rozhraní jako svoji přímou součást. Má to výhodů, ţe není potřeba mnoho věcí nastavovat, ale k nevýhodám patří nestabilita a nedotaţenost (nekompletnost)a neobsahuje „český hlas“. Pro slabozraké je moţné pouţít programy jménem Xmag a Kmag, coţ jsou softwarové zvětšovací lupy obrazu (uţitečné hlavně v grafických prostředích KDE, Gnome).

55

Ve srovnání s komfortem a šíří nabídky u komerčních řešení hovoří v této oblasti proti Linuxu (krom toho hlavního, tj. nedotaţenosti dnes dostupných programů) totéţ, co v jiných případech, tedy zvyk uţivatelů. Nevýhodou Linuxu je také sloţité nastavování či údrţba. Pro nevidomého je přechod z jednoho systému na druhý sloţitější, nejde o zvyknutí si na jinou barvu ikonky, ale o naučení velkého mnoţství nových klávesových zkratek a dalšího. Pro hovoří nízké pořizovací náklady, nenáročnost (v případě konzole) a stabilita. Ostatní kompenzační pomůcky Do této kategorie bychom mohli zařadit mnoho rozličných pomůcek:např. Pichtův psací stroj, bílé hole, indikátor světla, měřič krevní glukózy s hlasovým výstupem, česky mluvící lékařský teploměr, hry, peněţenky, hodinky, apod. Samozřejmě nesmíme zapomenout na Braillovo slepecké písmo, které vůbec umoţnilo lidem se zrakovým postiţením přístup k literatuře a informacím.

56

4.

Jak lze získat kompenzační pomůcky Jak je výše napsáno, na trhu se můţeme setkat s mnoha kompenzačními

pomůckami různého charakteru pro skupinu lidí se smyslovým postiţením. Ceny těchto pomůcek nejsou nejniţší, proto pořízení těchto kompenzačních pomůcek není levnou záleţitostí. Přesto existují moţnosti, jak získat příspěvky na pořízení těchto pomůcek. Kompenzační pomůcky mohou lidé se smyslovým postiţením získat: 

koupí ve specializovaných prodejnách



na lékařský předpis



na příspěvek sociálního odboru obcí s rozšířenou působností dle bydliště ţadatele Příspěvek na pořízení kompenzační pomůcky od sociálního odboru je

upraven ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 182/1991 Sb.“). Pro tyto příspěvky je charakteristické, ţe jsou poskytovány na základě mnoha podmínek daných v této vyhlášce. Tyto podmínky jsou:72  osoby s trvalým pobytem na území ČR  osoby, na které se vztahuje přímo pouţitelný předpis Evropských společenství (tj. migrujícím pracovníkům členských států EU a jejich rodinným příslušníkům)  občané členského státu EU a jejich rodinní příslušníci, kteří jsou hlášeni na území ČR déle neţ tři měsíce

72

Zdravotní postiţení , [online], (cit. 2007-05-28). URL: http://www.mpsv.cz/cs/8#dsp

57

Na kompenzační pomůcky mají osoby se sluchovým a zrakovým postiţením moţnost získat příspěvek také od odborů sociálních věcí obcí s rozšířenou působností (od 1.1.2003) dle vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., ve znění novely č.206/1995Sb. v platném znění. Podmínkou příspěvku na danou pomůcku je potřebnost uţivatele a ţádná finanční účast zdravotní pojišťovny. Tento příspěvek můţe mu být poskytnut jako „peněţitý příspěvek na opatření pomůcky, kterou potřebuje k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svých postiţení. Příspěvek se neposkytuje, pokud potřebnou pomůcku propůjčuje nebo plně hradí příslušná zdravotní pojišťovna.“73

Příspěvek lze poskytnout na opatření zvláštních pomůcek uvedených v příloze č. 4 k vyhlášce č. 182/1991 Sb. „Potřebuje-li tělesně, sluchově nebo zrakově postiţený občan k překonání následků těţkého zdravotního postiţení rehabilitační nebo kompenzační pomůcku, která v příloze uvedena není, můţe mu být poskytnut příspěvek na opatření takové pomůcky, která je s pomůckou uvedenou v příloze č. 4 srovnatelná. Srovnání provádí úřad, který o dávce rozhoduje.“74

Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek se poskytuje ve výši, která umoţňuje opatření pomůcky v základním provedení (takové provedení, které občanu plně vyhovuje a splňuje podmínky nejmenší ekonomické náročnosti). Další podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, ţe se ţadatel písemně zaváţe na vrácení příspěvku (jeho poměrné části) v daných dvou případech:75  zvláštní pomůcka, na jejíţ opatření byl příspěvek poskytnut, přestane být před uplynutím 5 let ode dne vyplacení příspěvku jeho „vlastnictvím“  do 6 měsíců ode dne vyplacení nepouţije příspěvek na opatření zvláštní pomůcky, popřípadě pouţije jen část příspěvku.

73

Zdravotní postiţení , [online], (cit. 2007-05-28). URL: http://www.mpsv.cz/cs/8#dsp Zdravotní postiţení , [online], (cit. 2007-05-28). URL: http://www.mpsv.cz/cs/8#dsp 75 Zdravotní postiţení , [online], (cit. 2007-05-28). URL: http://www.mpsv.cz/cs/8#dsp 74

58

Příspěvek nebo jeho poměrná část se nevrací v případě, ţe občan, kterému byl vyplacen, zemře. O které kompenzační pomůcky se jedná? Jejich seznam se nachází na

internetových

stránkách

Ministerstva

práce

a

sociálních

věci

(www.mpsv.cz) ve formátu nejdříve název kompenzační pomůcky a v závorce jsou uvedeny procenta příspěvku.76 Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postiţením a jejich výše příspěvku  Signalizace bytového a domovního zvonku včetně instalace (100%)  Signalizace telefonního zvonku (100%)  Světelný nebo vibrační budík (50%)  Telefonní přístroj se zesílením zvuku pro nedoslýchavé včetně světelné indikace zvonění (nejvýše 7000 Kč) (75%)  Psací telefon pro neslyšící včetně světelné indikace zvonění (75%)  Přídavná karta k osobnímu počítači a programové vybavení emulující psací telefon pro neslyšící (75%)  Fax (75%)  Faxmodemová karta k počítači a programové vybavení emulující fax (75%)  Videorekordér (nejvýše 7000 Kč) (50%)  Televizor s teletextem (nejvýše 7000 Kč) (50% )  Doplnění stávajícího televizoru o dekodér teletextu včetně montáţe (50%)  Přenosná naslouchací souprava s rádiovým nebo infračerveným přenosem (75%)  Přístroj k nácviku slyšení (50%) 76

Zdravotní postiţení , [online], (cit. 2007-05-28). URL: http://www.mpsv.cz/cs/8#dsp

59

 Bezdrátové zařízení umoţňující poslech televizního přijímače nebo jiného zdroje zvuku (50%)  Individuální přenosný naslouchací přístroj (nejde o elektronické sluchadlo) (50%)  Individuální indukční smyčka (50%)  Indikátor hlásek pro nácvik v rodině (75%)

Kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postiţením a jejich výše příspěvku  Kancelářský psací stroj (50%)  Slepecký psací stroj (100%)  Magnetofon, diktafon (100%, nejvýše 4500 Kč)  Čtecí přístroj pro nevidomé s hmatovým výstupem (100%)  Digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem (100%)  Kamerová zvětšovací televizní lupa (100%)  Digitální zvětšovací televizní lupa (100%)  Adaptér hlasového syntetizátoru pro nevidomé (100%)  Programové vybavení pro digitální zpracování obrazu (100%)  Tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé (100%)  Jehličková jednobarevná tiskárna (50%)  Zařízení pro přenos digitálních dat (100%)  Elektronický zápisník pro nevidomé s hlasovým nebo hmatovým výstupem (100%)  Elektronická komunikační pomůcka pro hluchoslepé (100%)  Kapesní kalkulátor s hlasovým výstupem (100%)  Slepecké hodinky a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem (50%) 60

 Měřicí přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem (50%)  Indikátor barev pro nevidomé (100%)  Elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé (100%)  Dvoukolo (50%)

61

5.

Pokrok ve vědě

5.1. Umělá sítnice K novinkám v oblasti vědy patří čip, jenţ napodobuje funkci sítnice lidského oka. Vědci z Pensylvánské a Stanfordovy univerzity věří, ţe díky tomuto čipu budou moci lidem se zrakovým postiţením navrátit zrak. Oproti jiným zařízením, která kombinují implantát v sítnici s externí kamerou a počítačem, tento křemíkový čip takovéto řešení nepotřebuje, neboť má všechny své části integrované. „Čip je moţné implantovat přímo do oka a napojit ho na nervy vedoucí k mozkové kůře. Potom filtruje mnoţství vizuálních informací získaných okem a nechává pouze ty, které mozek vyuţije na zkonstruování obrazu okolního světa.“ 77

Čip je vyroben pomocí technologií pouţívaných při výrobě čipů do běţných počítačů, má velikost 3,5 x 3,3 mm a obsahuje 5760 fototranzistorů napojených na 3600 tranzistorů 13 různých druhů, které stimulují práci sítnice. Právě toto chtějí vědci vyuţít nejen pro pomoc lidem se zrakovým postiţením, ale i k lepšímu „vidění robotických systémů“. Dalším stupněm vývoje je zmenšení velikosti a sníţení spotřeby energie.

5.2. Kamera v brýlích s implantátem Nakonec bych ráda zmínila nejnovější objev světových vědců týmu Marka Humayuna z Jihokalifornské univerzity, který je právě ve stádiu vývoje

77

Čip napodobuje práci sítnice, un:CHIP 12/2006, 14s

62

a zkoušení. Týká se však pouze lidí, kteří v minulosti přišli o zrak ( a ne těch, kteří se se zrakovou vadou narodili). O této novince informovali tito vědci na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v San Franciscu. Toto zařízení pracuje tak, ţe „kamera v brýlích snímá obraz před pacientem. Záběry se po zpracování přenesou do přijímače implantovaného do lebky za uchem a odtud se vedou po drátech k čipu v sítnici oka. Ten je přenese do zrakových nervů. Odtud se prostřednictvím drátů vedou do čipu chirurgicky vloţeného do oční sítnice. Čip je napojen na asi čtyři stovky očních nervů, které záznam přenášejí do mozku. To vše se musí dít tak rychle, aby pacient viděl v reálném čase.“78

Obr 13. Oční čip v sítnici

Obr14. Implantát

Lidé, kteří se zúčastnili tohoto pokusu, dostali zařízení s rozlišením 16 pixelů79 a v současné době se připravuje druhé stádium pokusů s 60 pixely. Výsledky

z prvního

stádia

pokusů

vědce

velmi

překvapily,

neboť

předpokládané pouhé rozlišování světla a tmy, se díky „pruţnému mozku“ stalo jen trochou z toho, co nakonec lidé viděli. Mozek se postupně „naučil z toho mála neostrých vizuálních informací, jeţ dostal, sestavit obrazy předmětů, které měl uloţené v paměti. Vidění je hodně omezené, má

78

Tuček,j., Zlom. Lékaři umějí vrátit slepým zrak [online], (cit. 2007- 06-10). URL:http://aktualne.centrum.cz/zdravi/zprávy-clanek.phtml?id=358480 79 Pixel (Picture element) - tedy základní prvek či bod digitálního obrazu

63

rozsah asi třiceti centimetrů, a přístroj je pouze v jednom oku. Umoţňuje však člověku rozeznat např. šálek, nůţ nebo přejít bezpečně ulici.“80

Podle slov vědců si budeme muset ještě počkat na to, aţ pomocí takovýchto přístrojů budeme moci rozeznávat lidské obličeje, protoţe k tomu by bylo zapotřebí tisíce pixelů. Dalším omezením tohoto přístroje je, ţe ho lze voperovat pouze lidem, kteří přišli o zrak v důsledku nemoci a ne úrazu (protoţe tam lze předpokládat i poškození zrakového nervu) a také nelze tento přístroj dát lidem, kteří jsou jiţ od narození nevidomí (tam by nebylo moţné vyuţívat potřebných informací z paměti mozku). Další nevýhodou je také příliš vysoká cena, která se podle předběţných odhadů bude pohybovat kolem 30 000 dolarů (přibliţné 600 000 Kč), coţ některé pojišťovny nebudou schopné zaplatit.

80

Tuček,j., Zlom. Lékaři umějí vrátit slepým zrak [online], (cit. 2007- 06-10). URL:http://aktualne.centrum.cz/zdravi/zprávy-clanek.phtml?id=358480

64

6.

Závěr Osoby se smyslovým postiţením, se zrakovým či (a) sluchovým

postiţením, jsou součástí naší společnosti.

Existují speciálněpedagogické

disciplíny, které se zabývají problematikou těchto osob, pomáhají jim s co největší mírou socializace. Osobami se zrakovým postiţením se zabývá oftalmopedie, osobami se sluchovým postiţením se zabývá surdopedie. Tyto vědy spolupracují s mnoha jiným vědami a zabývají se i příčinami zrakových a sluchových postiţení. Jako nejčastější příčina zrakového postiţení v České republice bývá udáván patologický prenatální vývoj, na druhém místě se uplatňuje dědičnost a teprve jako poslední příčina se uvádějí jiné patologické vlivy. Přestoţe skupina osob se smyslovým postiţením tvoří relativně malou část naší populace, nabízí pro ně dnešní trh mnoho uţitečných a ţivot usnadňujících pomůcek, tzv. kompenzační pomůcky. Tyto kompenzační pomůcky jsou různého charakteru a různé velikosti. Pro

osoby

se

sluchovým

postiţením

jsou

nejvýznamnější

a

v podvědomí lidí nejvíce známá sluchadla a kochleární implantát. Ale i pro ně trh nabízí širokou škálu kompenzačních pomůcek zaloţených zejména na principu vyuţívání zbývajících smyslů (vibrace, světlo) Pro osoby se zrakovým postiţením je v dnešní době nejvíce vyzdvihován význam kompenzačních pomůcek počítačového charakteru. Počítače standardní velikosti (stolní PC) mají jistě výhodu ve své univerzálnosti a masové rozšířenosti (jsou de fakto standardem) pro zpřístupnění okolního majoritního světa zrakově postiţeným, bohuţel kvůli své immobilitě svazují uţivatele se zrakovým postiţením určitým místem. V současné době však dochází k usnadnění mobility těchto pomůcek jejich

65

miniaturizací. Charakteristickým příkladem jsou notebooky či zápisníky (osobní organizátory). Pořízení kompenzačních pomůcek je docela drahou finanční záleţitostí. Naštěstí osoby se smyslovým postiţením mají moţnost získat na tyto pomůcky finanční příspěvky od zdravotních pojišťoven či od obecních úřadů. Výše těchto příspěvků můţe být aţ 100%. Je potěšující, ţe se na takto handicapované lidi, myslí také ve vývoji, výzkumu a vědě. Jako příklad můţeme uvést výše zmiňovaný implantát nahrazující činnost sítnice lidského oka. Ve své práci jsem si stanovila čtyři cíle: charakterizovat druhy sluchového a zrakového postiţení, kompenzační pomůcky pro tyto osoby, moţnosti získávání těchto pomůcek a jako poslední cíl jsem si zvolila pokroky ve vědě, které se týkají těchto osob. První cíl, charakterizovat druhy zrakových sluchových vad, byl dle mého názoru splněn, i kdyţ jsou v této práci popsány jen základní druhy sluchového a zrakového postiţení. Druhý cíl, popsat kompenzační pomůcky, jsem se snaţila splnit v co největší míře, ale dnešní trh je tak rozsáhlý a rozmanitý, ţe ho celý obsáhnout není v moţnostech této práce. Cíl zmapovat moţnosti získávání kompenzačních pomůcek, moţnosti financování těchto pomůcek byl dle mého názoru splněn, kdyţ i v tomto případě je tuto problematiku více zpracovat (např. seznamy prodejen a firem v České republice nabízející kompenzační pomůcky pro osoby se smyslovým postiţením). Při postupném plnění cílů, jsem naráţela na některé překáţky. Za největší z nich povaţuji nejednotnost dělení smyslových vad do kategorií a také nejednotnost názvů kompenzačních pomůcek. Tato nejednotnost je dána mnoţstvím firem, které vytvářejí pomůcky pro tuto skupinu osob.

66

Na konci této práce, bych ráda řekla, ţe je teoretického charakteru a tudíţ se tu čtenář setkává pouze s obecným přehledem těchto oblastí. Také mnoţství zrakových poruch a kompenzačních pomůcek je tak velké, ţe nebylo moţné celou oblast podrobně obsáhnout v této práci.

67

Seznam literatury Monografie: Autrata, Rudolf, Vančurová, Jana, nauka o zraku, 1.vydání, Brno: Institut pro vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně 2002 Hýbl, Josef, Valešová, Lucie, Atlas oftalmopedie, 1.vydání, Praha: Triton 2003 Jesenský, Jan, Tyflologické minimum a základy komplexního zabezpečení zrakově postiţených, 1.vydání, Praha: Horizont 1998 Jesenský, Jan, Přehled systému komprehezivní typologie, 1.vydání, Hradec Králové: Gaudeamus 2002 Jesenský, Jan, Uvedení do rehabilitace zrakově postiţených, 1.vydání, Praha: Karolinum 2002 Kéblová, Alena, Kompenzační pomůcky pro zrakově postiţené ţáky ZŠ, 2. vydání, Praha: Septima 1999 Květonová – Švecová, Lea, Oftalmopedie, 2. vydání, Brno: Paido 2000 Lejska,M., Poruchy verbální komunikace a foniatrie, Brno: Paido 2003 Pipeková, Jarmila a kol, Kapitolu ze speciální pedagogiky, 1. vydání, Brno: Paido 1998 Pipeková, Jarmila a kol, Kapitolu ze speciální pedagogiky, 2. vydání, Brno: Paido 2006 Smýkal, Josef, Tyflopedické kalendárium, 1. vydání, Brno: Slepecké kalendárium, 1. vydání, Brno: Bekros 1995 Smýkal, Josef, Tyflopedický lexikon jmenný, 1. vydání, Brno: Slepecké muzeum Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých 1998 Sovák, M. Nárys speciální pedagogiky, 6. vydání, Praha: SPN 1998

68

Vítková, Marie a kol. Moţnosti reedukace zraku při kombinovaném postiţení, Brno: Paido 1999 Defektologický slovník, 2. vydání, Praha: SPN 1984 Články: Čip napodobuje práci sítnice, in: CHIP 12/2006 Osobní asistent pomůţe nevidomým, in: CHIP 8/2006 Elektronické zdroje: Puš,j., Linux pro zrakově postiţené [online], (cit 2007-06-02).URL: www.abclinux.cz/clanky/ruzne/linux-pro-zrakove-postizene Tuček,J. Zlom. Lékaři umějí vrátit slepým zrak [online], (cit 2007-0610).URL: aktualne.centrum.cz/zdravi/zpravy/clanek.phtml?id=358480 Asfyxie novorozence a její následky, [online], (cit. 2010-10-20). URL: http://www.lekari-online.cz/detske-lekarstvi/zakroky/asfyxie-novorozence-ajeji-nasledky Analogová sluchadla, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/analog%20hearing %20aids.aspx Asistent, [online], (cit 2007-06-03).URL: www.ok.cz/elvos/asistent.htm Centrum kochleárních implantací u dětí, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.ckid.cz/kochimp.asp Digitální sluchadla, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.widex.cz/widex%202global/dictionary/agent_cz/digital%20hearing %20aids.aspx Dávky sociální péče pro osoby se zrakovým postiţením[online], (cit 2007-05-28).URL: www.mpsv.cz/cs/8#dsp

69

Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: www.lorm.cz/download/HMN/obsahCD/hluchoslepota.html Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: cs.wikipedia.org/wiki/Hluchoslepota INFRAPORT SET 830-TV, [online], (cit. 2011-01-10). URL: http://www.pomuckyproneslysici.cz/bezdratova-zarizeni-pro-prenos-zvukuposlech-televize/sennheiser/infraport-set-830-tv-bezdratova-zarizeni-prenoszvuku-na-tv-119.html Jak časté jsou poruchy sluchu, [online], (cit. 2010-10-15). URL: www. ordinace.cz/clanek/jak-caste-jsou-poruchy-sluchu Klasifikace sluchových postiţení, [online], (cit. 2010-10-15). URL: hendikep.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=100%Aklasifik ace&catid=61%3Asluch-zakladni-informace Kochleární implantát vrací lidi do ţivota, [online], (cit. 2011-02-20). URL: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/195407-kochlearni-implantat-vracilidi-do-zivota.html Korekce sluchových vad, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.prosluch.cz/korekce.php Manuál pro braillský řádek REX 44, a REX 70 ver.3.0, [online], (cit 2007-06-03).URL: www.donat.cz /manual2.htm Otřes mozku, [online], (cit. 2010-11-10). URL: nemoci.vitalion.cz/otres-mozku O zrakových vadách, [online], (cit 2007-06-03).URL: www.sons.cz/nevidim.php Pomůcky pro zrakově postiţené, [online], (cit 2007-05-28).URL: is.braillnet.cz/pomucky_vypis.php?aid%5B%5D%=1&spe%5B%5D=0 Poranění mozku (otřes mozku, zhmoţdění a stlačení), [online], (cit. 2010-11-10). URL: http://www.prvnipomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020001

70

Sluchové vady a jejich typy, [online], (cit. 2010-10-15). URL: www.ordinace.cz/clanek/sluchové -vady-a-jejich-typy Sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.prosluch.cz/sluchadla.php Surdopedie, [online], (cit. 2010-10-10). URL: cs.wikipediaorg/wiki/Surdopedie Supernova, [online], (cit 2007-06-02).URL: www.adaptech.cz/katalog_software_supernova.html Usherův syndrom, [online], (cit. 2010-10-10). URL: lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/usheruv-syndrom-2 VibraLITE 3 náramkové hodinky v růţové barvě, [online], (cit. 201101-10). URL: http://www.pomuckyproneslysici.cz/vibracni-hodinky/vibralite-3/vibralite-3-vruzove-barve-365.html Zápisník GIN, [online], (cit 2007-06-02).URL: www.galop.cz/katalog_detail.php?produkt=29 Závěsná sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/behind-theear%20hearing%20aids.aspx Zvukovodová sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/behind-theear%20hearing%20aids.aspx

71

Rejstřík Obrázek 1: Příčiny zrakového postiţení………………………………………26 Obrázek 2: závěsné sluchadlo………………………………………………...34 Obrázek 3: zvukovodové sluchadlo…………………………………………..34 Obrázek 4: analogové zpracování signálu……………………………………35 Obrázek 5: digitální zpracování signálu……………………………………..36 Obrázek 6: kochleární implantát…………………………………………….36 Obrázek 7: kochleární implantát - zavedení v uchu………………………....37 Obrázek 8: VibraLITE 3 náramkové hodinky………………………………..40 Obrázek 9: vibrační budík WakeńShake Plus………………………………..40 Obrázek 10: Braillský řádek…………………………………………………45 Obrázek 11: Zápisník Gin s SD kartami……………………………………..46 Obrázek 12: Scanner stolní…………………………………………………..63 Obrázek 13: Implantát………………………………………………………..63

72