PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Osoby se zdravotním postižením (OZP) mají v pracovním procesu stejná práva a povinnosti jako ostatní pracovníci. Na straně druhé však mohou být při hledání zaměstnání a výkonu práce znevýhodněni oproti ostatním „zdravým“ osobám. Fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na otevřeném trhu práce a další výhody a úlevy - právo na pracovní rehabilitaci, teoretickou a praktickou přípravu na zaměstnání a mohou pro ně být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Osoby se zdravotním postižením a osoby zdravotně znevýhodněné Osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v I., II. či III. stupni, jsou pro účely zaměstnanosti považovány za osoby se zdravotním postižením (OZP). Za osoby se zdravotním postižením se považují též fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Rozhodnutí o tom, že občan je zdravotně postižený, rozhodně neznamená, že nemůže pracovat. Jde jen o omezení s ohledem na zdravotní stav. Od 1.1.2012 byla zrušena kategorie osob zdravotně znevýhodněných (OZZ), do níž mohly být na základě lékařského posudku zahrnuty i ty osoby, které nedosáhly, resp. nepobíraly invalidní důchod. Jednalo se o osoby, které měly funkční poruchu zdravotního stavu, při které měly zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale jejich možnosti být nebo zůstat pracovně začleněni byly podstatně omezeny z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou vydaná do 31.12.2011 zůstávají v platnosti nadále (po dobu, na kterou byla vydána) - nejdéle však do 1.1.2015. Po dobu platnosti těchto rozhodnutí budou osoby zdravotně znevýhodněné nadále považovány za osoby se zdravotním postižením. Práva a povinnosti zaměstnavatelů Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat OZP ve výši 4% z celkového počtu svých zaměstnanců. Tuto povinnost mohou plnit zaměstnáváním OZP v pracovním poměru nebo tak mohou učinit náhradním způsobem - tzv. náhradním plněním. Jedná se o odebírání výrobků a služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% OZP, zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům, odvod do státního rozpočtu či jejich vzájemnou kombinaci. Zaměstnavatelé OZP zároveň mohou uplatnit nárok na daňové úlevy (§ 35 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) nebo čerpat příspěvky z Úřadu práce - příspěvek na vytvoření a částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa apod. (viz dále).
VÝDĚLEČNÁ ČINNOST OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Lidé, kteří pobírají invalidní důchod, často řeší otázku, zda mohou být paralelně zaměstnáni či podnikat. Často diskutovaným tématem je i rozsah pracovní činnosti s ohledem na možnost odebrání důchodu nebo snížení přiznaného stupně invalidity. Zákon o důchodovém pojištění neváže nárok na výplatu invalidního důchodu na žádné omezující podmínky související s výkonem výdělečné činnosti. Souběh invalidního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti je možný bez dalších podmínek. Nezáleží tedy na charakteru výdělečné činnosti (závislá činnost/samostatná výdělečná činnost), rozsahu této činnosti (plný/zkrácený úvazek), době určité/neurčité u pracovněprávního vztahu ani na výši příjmu z výdělečné činnosti. Skutečnost, že je občan zaměstnán, sama o sobě nemůže být důvodem k oduznání, popř. snížení stupně invalidity. U invalidity I. a II. stupně se dokonce výdělečná činnost předpokládá. Doba pobírání invalidního důchodu v těchto dvou stupních se nezapočítává jako náhradní doba pojištění. Tzn., že pokud člověk není zaměstnán nebo registrován na Úřadu práce, nezapočítává se mu tato doba do odpracovaných let nutných pro nárok na starobní důchod. Rozsah úvazku u přiznané invalidity III. stupně je však nutno zvážit (přestože toto zákon nijak nelimituje - viz výše) už s ohledem na fakt, že pro III. stupeň invalidity je stanoven pokles pracovní schopnosti dané osoby nejméně o 70% (zbytkový pracovní potenciál člověka tedy činí 30%, což s plným úvazkem zcela nekoresponduje). Záleží však také na druhu vykonávané činnosti (např. práce doma na PC, kde si lze udělat přestávku aj.). Obecně lze říci, že k oduznání invalidity dochází zejména v případech posudkově významného zlepšení zdravotního stavu anebo dlouhodobě příznivé stabilizace zdravotního stavu (kdy se předpokládá úspěšná adaptace na zdravotní postižení) spojené s obnovením výdělečné schopnosti ve stanoveném rozsahu. Odmítání nabízeného zaměstnání z přílišné opatrnosti není tedy na místě. Osoby se zdravotním postižením se tím nejen připravují o možnost finančního přilepšení, ale také o příznivý vliv seberealizace, profesního růstu a kontaktu s jinými lidmi (prevence sociální izolace). Důležité vždy je, aby vykonávaná činnost neměla negativní vliv na zdravotní stav pracujícího. V optimálním případě by měla naopak přispívat k rozvoji zbývajícího pracovního potenciálu. Pracovní poměr na dobu určitou od 1.1.2012 § 39 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce Podmínky uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou se v roce 2012 u všech zaměstnanců (včetně OZP) výrazně změnily. Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát (tzn. celkově tedy 9 let = 3 + 3 + 3 roky). Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.
POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ZAMĚSTNANCŮ Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku - pojistného. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období (u zaměstnanců kalendářní měsíc, u OSVČ kalendářní rok). Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce Novela zákoníku práce platná od 1.1.212 zavádí účast na pojištění (povinnost odvést pojistné na sociální zabezpečení) pro osoby, které konají práci na základě dohody o provedení práce (DPP), která dříve pojištěnou činností nebyla. Zaměstnanci, kteří jsou činní na základě dohody o provedení práce, jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění pouze v těch kalendářních měsících, v rámci kterých jim je zúčtován započitatelný příjem z DPP v částce vyšší než 10 000,-Kč. Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť. Z dávek nemocenského pojištění se zaměstnanci, který je účasten nemocenského pojištění na základě DPP, poskytují při splnění stanovených podmínek nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu. Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání či zahájením samostatné výdělečné činnosti. Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání. Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce Osoby pracující na základě DPP se do 31.12.2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, zaměstnavateli tedy nenáležela povinnost úhrady pojistného. Od 1.1.2012 se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci dosáhla příjmu vyššího než 10 000,-Kč. Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje a odhlašuje tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny a odvádí za něj pojistné. Změna zdravotní pojišťovny od 1.1.2012 Pojištěnec má právo na výběr zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku; přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které
je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti.
PODNIKÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM, PŘÍSPĚVKY NA PODNIKÁNÍ Podnikání osob se zdravotním postižením Obecně lze konstatovat, že pro podnikání OZP platí stejná úprava jako pro podnikání občanů ostatních. Osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) podnikání umožňuje přizpůsobit si do jisté míry pracovní podmínky podle toho, jak jim to dovoluje zdravotní stav (flexibilní pracovní doba, střídání vykonávané činnosti apod.). Odpadá tím nutnost dodržovat pevnou pracovní dobu, kterou „klasičtí“ zaměstnavatelé většinově vyžadují. Úřad práce navíc může OSVČ poskytnout některé specifické příspěvky - viz níže. Příspěvky na podporu podnikání osob se zdravotním postižením Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro OZP § 75 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněn. pracovního místa § 76 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Úřad práce může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se poskytne ke dni podání žádosti o příspěvek. Roční výše příspěvku může činit nejvíce 48 000,-Kč. Příspěvek na společensky účelné pracovní místo § 113 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 25 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek. Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa může
maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy. Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců. Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. Překlenovací příspěvek § 114 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut. Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců a jeho výše činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné poskytnout překlenovací příspěvek, se považují: a) nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených, b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, c) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdrav. postižením na chráněném pracovním místě § 78 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zaměstnavateli, který zaměstnává na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, poskytne místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příspěvkem jsou nahrazovány vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000,-Kč. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně a zpětně na základě žádosti zaměstnavatele. Je-li zaměstnanec se zdravotním postižením zaměstnán u více zaměstnavatelů, může příspěvek pobírat pouze ten, u kterého byl pracovní poměr uzavřen nejdříve.
DŮCHODOVÉ A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (Zákon č. 589/1992 Sb.) odvádí osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) bez ohledu na to, zda jsou či nejsou osobami se zdravotním postižením. Platí zde ale určitá ustanovení. Samostatná výdělečná činnost se rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, což má vliv na způsob a výši stanovení pojistného, případně záloh pojistného. Za osobu samostatně výdělečně činnou se dle zákona považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku alespoň 15 let, vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo ta osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. OSVČ, pro kterou je samostatná výdělečná činnost (SVČ) hlavní činnost, musí odvádět pojistné na důchodové pojištění vždy. Jestliže má OSVČ nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, má nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo IV stupni, pak je její SVČ chápána jako vedlejší. V tom případě je pak její účast na platbě důchodové pojištění dobrovolná (sama se k účasti může přihlásit), anebo povinná tehdy, jestliže příjmy po odečtení vynaložených výdajů dosáhly v předchozím kalendářním roce tzv. rozhodné částky (za rok 2011 částka činila 59 374,-Kč, pro rok 2012 činí 60 329,-Kč). Naproti tomu účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. OSVČ je účastna nemocenského pojištění za splnění těchto podmínek: vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR anebo mimo území ČR (avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů ČR) a podala přihlášku k účasti na nemocenském pojištění na předepsaném tiskopisu. Dobrovolné důchodové pojištění Dobrovolně důchodově pojistit se mohou lidé v době, kdy netrvá jejich výdělečná činnost a ani jim neplyne žádná z náhradních dob pojištění (péče o dítě, studium po dobu prvních šesti let po 18 roce věku, pobírání invalidního důchodu III. stupně, práce v zahraničí, výkon dlouhodobé dobrovolnické služby, vedení v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pokud po tuto dobu nenáleží podpora v nezaměstnanosti atd.). Mohou se ho však účastnit i ostatní lidé (dobrovolné pojištění – bez uvedení důvodu) a to v rozsahu nejvýše 10 let. Pokud se osoba rozhodne, že si bude platit dobrovolné důchodové pojištění (přihláška k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění je možná u osob starších 18 let a podává se na příslušné OSSZ podle místa trvalého pobytu občana vyplněním tiskopisu „Přihláška k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění“), platí ho vždy za celé kalendářní měsíce (minimální výše měsíčního pojistného na dobrovolné pojištění činí pro rok 2012 = 1 760,-Kč). Od 1.1.2012 je účast na dobrovolném důchodovém pojištění možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod.
VÝPOVĚĎ ZE ZAMĚSTNÁNÍ A REGISTRACE NA ÚŘADU PRÁCE Výpověď § 52 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost, f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil, g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi, h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a (zaměstnanci jsou v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění)
Odstupné § 67 Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Registrace na Úřadu práce § 22, § 24, § 25 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Při registraci na Úřadu práce je třeba rozlišovat dvě základní kategorie pojmů, a to zájemce o zaměstnání a uchazeč o zaměstnání. Zájemce o zaměstnání Zájemcem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tímto účelem požádá Úřad práce o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Lze tak učinit na kterémkoli krajské pobočce Úřadu práce, který pak následně zájemci zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci. Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden v evidenci zájemců o zaměstnání. Vedení v evidenci zájemců o zaměstnání lze ukončit na základě žádosti zájemce o zaměstnání, nebo v případě, že zájemce o zaměstnání neposkytuje Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání potřebnou součinnost. Zájemci o zaměstnání nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti. Případnému zaměstnavateli neplyne možnost čerpat příspěvky z Úřadu práce při jeho zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání Uchazeč o zaměstnání již disponuje širšími právy, zároveň ale i povinnostmi vůči Úřadu práce. Může se jím stát fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má bydliště, a splňuje další zákonem stanovené podmínky. Na základě zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání má pak právo:
na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením.
Uchazeč o zaměstnání je zároveň ale povinen:
poskytovat Úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se jeho pokyny sdělit Úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením; uplatňuje-li pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinen je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře podrobit se na žádost Úřadu práce vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku, je-li to nezbytné oznámit Úřadu práce výkon nekolidujícího zaměstnání (bez ohledu na výši měsíčního výdělku) a dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit Úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které osvědčil v žádosti o zprostředkování zaměstnání, důvody, pro které se nedostavil na Úřad práce ve stanoveném termínu, a změnu bydliště v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
Do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zařazena fyzická osoba, která je: v pracovněprávním vztahu (tj. pracovní poměr, DPP, DPČ) osobou samostatně výdělečně činnou výdělečně činná v cizině, fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání uznána dočasně neschopnou práce pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu je invalidní ve třetím stupni, vyjma případu, kdy je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek dle § 39 odst. 4 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb.
Úřad práce ukončí vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání z důvodu nástupu do zaměstnání na základě oznámení uchazeče, doručení písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo nástupu výkonu trestu odnětí svobody či ochranného opatření zabezpečovací detence. Úřad práce je však také oprávněn vyřadit uchazeče o zaměstnání z evidence, jestliže bez vážných důvodů:
odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, na dohodnutou rekvalifikaci nebo neplní povinnosti související s rekvalifikací neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu, psychologickému vyšetření, jinak maří součinnost s Úřadem práce (např. neoznámí výkon nekolidujícího zaměstnání, vykonává nelegální práci apod.)
V těchto případech může být uchazeč o zaměstnání znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne tohoto vyřazení, a to na základě nové písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Zdravotní a sociální pojištění při evidenci na Úřadu práce Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Plátcem pojistného (zdravotního pojištění) za uchazeče o zaměstnání je prostřednictvím státního rozpočtu stát. Sociální pojištění hrazeno není, nicméně doba evidence na Úřadu práce se započítává jako účast na důchodovém pojištění (náhradní doba pojištění) po tu dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Doba evidence na Úřadu práce, kdy podpora v nezaměstnanosti vyplácena není, se započítává v rozsahu nejvýše 3 let s tím, že v období před dosažením 55 let se tato doba započítává nejvýše v rozsahu 1 roku. Zájemci o zaměstnání nevzniká nárok na zdravotní pojištění ani podporu v nezaměstnanosti, zdravotní i sociální pojištění tedy musí hradit sám. Poživatel invalidního důchodu III. stupně nemůže být zařazen do evidence Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání (s výjimkou těch poživatelů, kteří jsou schopni výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek), ale pouze jako zájemce. Jeho zdravotní a sociální pojištění hradí stát z titulu pobíraní invalidního důchodu. Poživatel I. nebo II. stupně invalidního důchodu je státem zdravotně pojištěn, sociální pojištění však musí odvádět sám (tzn. dobrovolnou účastí, ze zaměstnání nebo po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti při registraci jako uchazeč o zaměstnání). V případě, že osoba byla uznána za invalidní v I. či II. stupni, ale nemá nárok na výplatu invalidního důchodu, zdravotní pojištění za ni státem hrazeno není (nutno řešit např. evidencí na Úřadu práce).
Podpora v nezaměstnanosti § 39 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který a) získal v rozhodném období (poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců b) požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu, b) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení režimu dočasné pracovní neschopnosti zvlášť hrubým způsobem, c) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek, d) který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 (činnost s měsíčním výdělkem nepřesahujícím 4 000,-Kč hrubého na pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti)
O podpoře v nezaměstnanosti rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Podpůrčí doba u podpory v nezaměstnanosti § 43 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání a) do 50 let věku 5 měsíců b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců c) nad 55 let věku 11 měsíců
Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Výše podpory v nezaměstnanosti § 50 Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období. Výše podpory v nezaměstnanosti u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí:
první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % po zbývající podpůrčí dobu 45 %
V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Možnost přivýdělku při registraci na Úřadu práce Co se možnosti přivýdělku při evidenci na Úřadu práce týče, dle Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ani takové zaměstnání (tzv. nekolidující zaměstnání), kde výdělek nepřesáhne 4 000,-Kč (tedy polovinu minimální mzdy). Pokud by výše výdělku přesáhla zákonem stanovený limit 4 000,-Kč, není možné být nadále současně v evidenci Úřadu práce. Zaměstnáním se rozumí výdělečná činnost na základě pracovního či služebního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Nekolidující zaměstnání je vhodné především pro ty, kdo nárok na podporu nemají vůbec, protože nesplnili podmínky pro její přiznání, anebo již vyčerpali podpůrčí dobu a výplata podpory jim byla zastavena. Výdělek při evidenci na Úřadu práce je vyloučen pouze v době pobírání podpory v nezaměstnanosti. Uchazeč o zaměstnání je povinen oznámit Úřadu práce výkon nekolidujícího zaměstnání bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti. Ve lhůtě stanovené Úřadem práce je povinen dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.
JINÉ DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI A NÁHRADA MZDY Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. stanovuje okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci na straně zaměstnance a podmínky, za jakých je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit mzdu nebo plat. Níže uvádíme výčet některých z nich. Vyšetření nebo ošetření Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, byloli vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Svatba Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče. Narození dítěte Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět; bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky). Úmrtí Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob; na 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. Doprovod Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu 1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, 2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu. Vyhledání nového zaměstnání Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.
Zpracovali: Mgr. Lucie Valouchová Mgr. Antonín Liška
