ORLICKÉ HORY
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR KRÁLOVÉHRADECKO
Královéhradecko
1
CHKO ORLICKÉ HORY
2
1 Zimní období trvá v Orlick˘ch horách od listopadu do dubna (Orlické hory od LomÛ). 2 Kun‰tátská kaple na hlavním hfibetu Orlick˘ch hor.
Na pfiedcházející stranû: Hfibet Orlick˘ch hor je znaãnû odlesnûn (Anensk˘ a Komáfií vrch).
274
CHKO OH 2
CHKO Orlické hory se rozkládá na ãásti okresu Rychnov nad KnûÏnou a na jihov˘chodû velmi malou ãástí území zasahuje do okresu Ústí nad Orlicí. Na jeho území leÏí 40 katastrálních území, z toho je 16 úpln˘ch katastrÛ a 24 katastrálních území je hranicí CHKO dûleno. Celková v˘mûra CHKO ãiní 20 400 ha. K 1. 1. 1998 patfiilo k CHKO sv˘mi správními územími nebo jejich ãástmi 20 mûst a obcí, celkov˘ poãet sídel je 38. CHKO Orlické hory byla vyhlá‰ena Ministerstvem kultury âR v˘nosem MK ã. 16369/69 ze dne 28. 12. 1969. Území se rozkládá na severov˘chodû âeské republiky pfii státní hranici s Polskem. Na severu a severov˘chodû tvofií hranici CHKO státní hranice a tok Divoké Orlice. Západní a jihozápadní hranice probíhá zhruba po linii Ole‰nice v Orlick˘ch horách – SedloÀov – Skuhrov nad Bûlou – Uhfiínov
pod De‰tnou – Pûãín – Rokytnice v Orlick˘ch horách – Barto‰ovice v Orlick˘ch horách – Klá‰terec nad Orlicí. CHKO zaujímá cel˘ hlavní hfibet Orlick˘ch hor, táhnoucí se od Ole‰nice v Orlick˘ch horách jihov˘chodním smûrem k Zemské bránû na Divoké Orlici. Nejvy‰‰ím bodem CHKO je vrchol Velké De‰tné (1115,0 m n. m.), nejníÏe poloÏen˘m místem je údolí Bûlé nad Skuhrovem nad Bûlou (416 m n. m.). Nejsevernûj‰í bod území (50° 23’ 03” s. ‰.; 16° 18’ 23” v. d.) se nachází na hfibetu, 1 km severnû od obce Ole‰nice v Orlick˘ch horách. NejjiÏnûj‰í bod (50° 07’ 33” s. ‰.; 16° 34’ 23” v. d.) leÏí na okraji lesa 4 km severov˘chodnû od obce Klá‰terec nad Orlicí. Nejzápadnûj‰í bod (50° 22’ 19” s. ‰.; 16° 17’ 37” v. d.) nalezneme v okolí silnice 1,5 km západojihozápadnû od obce Ole‰nice v Orlick˘ch horách. Nejv˘chodnûj‰í bod (50° 08’
CHKO Orlické hory
03” s. ‰.; 16° 35’ 49” v. d.) leÏí na okraji lesa 0,5 km jiÏnû od osady âihák. Hlavním dÛvodem vyhlá‰ení Orlick˘ch hor chránûnou krajinnou oblastí je ochrana a uchování harmonicky vyváÏené krajiny, kde se snoubí prvky pfiírodní s v˘sledky dlouhodobé ãinnosti a pÛsobení ãlovûka. Celé území CHKO je také chránûnou oblastí pfiirozené akumulace vod. Najdeme zde pestrou mozaiku dochovan˘ch ekosystémÛ (lesy s pfiirozenou dfievinnou skladbou, ra‰elini‰tû, mokfiady, polokulturní louky, remízky i meze) se znaãnou koncentrací v˘skytu chránûn˘ch druhÛ rostlin i ÏivoãichÛ. Svérázn˘ charakter má zdej‰í tradiãní architektura. Orlické hory patfií podle geologic-
kého ãlenûní k západosudetské soustavû (lugiku) a tvofií samostatn˘ geomorfologick˘ celek v rámci krkono‰sko-jesenické soustavy a Orlické podsoustavy. Území CHKO vyplÀují podcelky De‰tenská hornatina, ãásteãnû téÏ Mladkovská vrchovina a pfiilehlé partie Podorlické pahorkatiny (podcelkÛ Náchodská vrchovina v severní ãásti a Îamberská pahorkatina v jiÏní ãásti). Pohofií je souãástí mohutného komplexu orlicko-kladského krystalinika (pfieváÏnû proterozoického stáfií), jehoÏ jádro je budováno ortorulami a parabfiidlicemi stroÀské série. Ortoruly vystupují zejména v severní ãásti Orlick˘ch hor, vãetnû podstatné ãásti hlavního hfibetu. Svory a pararuly stroÀské série tvofií souvisl˘ jihozápad-
1
1 Vrcholová partie Orlick˘ch hor s rozhlednou na Velké De‰tné (1115,0 m n. m.).
CHKO OH 3
275
Královéhradecko KRAJINN¯ POKRYV
1 1
276
Eroznû-evorzní tvary (obfií hrnce) ve fylitov˘ch skalních prazích v údolí Bûlé pod Jedlovou.
CHKO OH 4
ní lem hlavního hfibetu (od Malé De‰tné po Vrchní Orlici). Podobn˘ lem, provázen˘ na vnitfiní stranû pruhem kvarcitÛ, probíhá i na severov˘chodním svahu hlavního hfibetu, poru‰eném stupÀovit˘mi zlomy. Ortoruly se zde objevují v pruhu pfii Divoké Orlici severozápadnû a jihov˘chodnû od Orlického Záhofií. Pfii zlomov˘ch liniích v Orlickozáhorské brázdû se uchovaly zbytky svrchnokfiídov˘ch sedimentÛ (cenomanské pískovce a jemnozrnné usazeniny spodního turonu). Nejsevernûj‰í ãást hlavního Orlického hfibetu tvofií svorové ruly a svory zábfieÏské série lemované na západû
CHKO Orlické hory pruhem amfibolitÛ a fylitÛ novomûstské skupiny, u Ole‰nice v Orlick˘ch horách granodioritem. Ve stfiední ãásti Orlick˘ch hor se vedle ortorul ãásteãnû uplatÀují sedimenty svrchní kfiídy, které tvofií téÏ jihozápadní ãást území CHKO. Pedologicky je hlavní masiv tvofien od severu k jihov˘chodu pfieváÏnû pestrou ‰kálou podzolÛ (typick˘m, humusov˘m a kambick˘m), které se tu vyvinuly na svahovinách kysel˘ch intruzív, rul, granulitÛ, svorÛ a fylitÛ. V této oblasti vznikly na mûlk˘ch skalních v˘chozech a sutích hlavnû ve svaÏit˘ch polohách i men‰í ostrÛvky rankerÛ (ranker typick˘, kambick˘ a podzolov˘). Podél státní hranice s Polskem a západní ãásti hfibetu se v niωích partiích pod podzoly vyvinuly velké plochy kryptopodzolÛ (rankrov˘, typick˘), stfiídající se s men‰ími plochami kambizemû dystrické na svahovinách uveden˘ch matamorfick˘ch hornin. V podhÛfií Orlick˘ch hor navazuje na silnû kyselé pÛdy pás kysel˘ch kambizemí, do kter˘ch pfii západním okraji CHKO místy zasahuje nasycená kambizem typická na svahovinách opuk, svorÛ a fylitÛ. V zónách silnû kysel˘ch kambizemí a kryptopodzolÛ v˘chodnû i západnû od hlavního hfibetu se podél mnoha pfiítokÛ Divoké Orlice vytvofiily gleje (typick˘ a pseudoglejov˘) s navazujícími vût‰ími okrsky typick˘ch (glejov˘ch) pseudoglejÛ na polygenetick˘ch hlínách. Mezi podzoly a kryptopodzoly se v okolí ãetn˘ch prameni‰È a ve zvodnûl˘ch depresích vyvinuly organozemû (typická a glejová), doprovázené glejem organozemním. Toky Divoké Orlice a Bûlé lemují v nivních polohách fluvizemû (typická i glejová) na bezkarbonátov˘ch nivních sedimentech. Vût‰ina území CHKO patfií do chladné klimatické oblasti CH3, nejvy‰‰í polohy do chladné oblasti CH2. Do podhÛfií zasahuje mírnû teplá oblast MT1 (podle Atlasu âSSR, 1986). V oblasti Orlick˘ch hor je nejchladnûj‰ím mûsícem leden, nejteplej‰ím ãervenec. Na hfibetech dosahují prÛmûrné roãní teploty vzduchu cca 4 °C. V ãervenci je prÛmûr okolo 13 °C,
1
v lednu je obvyklé denní minimum –10 °C. Pfiedev‰ím na sklonku podzimu a bûhem zimy se pfii klidném ovzdu‰í ãasto objevuje teplotní inverze. Letních dnÛ (max. teplota vzduchu vût‰í nebo rovna 25 °C) je v nejvy‰‰ích polohách hor prÛmûrnû osm a v podhÛfií 30. Ve vy‰‰ích polohách nastupují mrazy v prÛmûru koncem záfií a mohou nastat je‰tû kolem 15. kvûtna, v niωích zaãínají kolem 11. fiíjna a po 1. kvûtnu se jiÏ nevyskytují. PrÛmûrn˘ roãní úhrn atmosférick˘ch sráÏek ãiní v niωích oblastech mezi 700 a 800 mm, v podhÛfií mezi 800 a 1000 mm. Ve vy‰‰ích polohách je to okolo 1300 mm. Nejvy‰‰í denní sráÏkové úhrny mohou ve vy‰‰ích partiích dosahovat aÏ 150 mm. Pfii tak siln˘ch de‰tích b˘vá mj. po‰kozena vegetace a erodována pÛda. Na závûtrné stranû Orlick˘ch hor v oblasti Trãkova, Orlického Záhofií a Neratova vzniká vlivem pfievládajícího západního proudûní sráÏkov˘ deficit. SnûÏení je v˘raznû závislé na v˘‰ce. Smûrem do hor také klesá datum nejvy‰‰í snûhové pokr˘vky. V podhÛfií je to bûhem února a maximální v˘‰ka pokr˘vky je 30 aÏ 40 cm. Na vrcholech je datum posunuto do poloviny nebo do
1 Maru‰in kámen patfií k nejv˘raznûj‰ím torÛm v cel˘ch Orlick˘ch horách.
CHKO OH 5
277
Královéhradecko
1
2
278
1
Horské fiíãky mají velk˘ spád a balvanitá koryta (Bûlá pod ·erlichem).
2
Údolí Záhorského potoka v jarním aspektu s bledulí jarní (Leucojum vernum).
CHKO OH 6
konce bfiezna, snûhová pokr˘vka mívá maximální v˘‰ku 100 cm. Boufiky vznikají pfieváÏnû vlivem intenzivních vzestupn˘ch proudÛ na studen˘ch frontách. Geneticky odli‰nou skupinou jsou místní boufiky, vyvolané místním pfiehfiátím nebo orograficky. V CHKO Orlické hory pfievaÏují ze zfiejm˘ch dÛvodÛ boufiky z orografick˘ch dÛvodÛ nad boufikami z tepla. Vedle Krkono‰ je v masivu Orlick˘ch hor nejvíce boufiek v âR. Pro horské polohy je typické, Ïe prÛmûrné pokrytí oblohy oblaky je vût‰í neÏ v níÏinách. ProtoÏe Orlické hory jsou niωí neÏ ostatní okrajová pohofií âeské vysoãiny, projevuje se to zde jen v nejvy‰‰ích polohách. Oblaãnost vzrÛstá s nadmofiskou v˘‰kou stejnû jako poãet zamraãen˘ch dní. Délka sluneãního svitu je v podhÛfií prÛmûrnû 1750 hodin roãnû, na hfibetech 1650 hodin. Vûtrné podmínky jsou na území CHKO znaãnû sloÏité. Pfiíãinou je bohatá ãlenitost terénu i skuteãnost, Ïe pohofií pfiekáÏí vzduchovému proudûní. Obecnû pfievládají západní vûtry, ale na nûkter˘ch místech jsou zcela potlaãeny. Místo od místa se podstatnû mûní poãet dnÛ s bezvûtfiím. Vlivem celkové konfigurace Orlick˘ch hor a sousedních horsk˘ch pásem (Krkono‰e, Králick˘ SnûÏník, Hrub˘ Jeseník) se poãasí na severu a v˘chodû CHKO mûní náhle a neãekanû. Studená vzduchová hmota pfiichází k Orlick˘m horám od severu, severov˘chodu aÏ v˘chodu a vytlaãuje relativnû teplej‰í vzduch na severní a severov˘chodní stranû hor. Musí nejprve vyplnit cel˘ prostor polsk˘ch níÏin a Kladskou kotlinu a teprve pak se zaãíná pfielévat pfies hfibety k jihu a k západu. Vzniká vítr lidovû oznaãovan˘ „polák“ s pomûrnû stálou rychlostí 8 aÏ 10 m⋅s–1. V zimû doprovázejí vítr vánice, které trvají dva aÏ tfii dny. Tímto místním zesílením jsou ohroÏeny nejvíce oblasti v okolí Barto‰ovic, Haniãky, Rokytnice v Orlick˘ch horách, Pûãína, Nebeské Rybné, na severu okolí Ole‰nice v Orlick˘ch horách a údolí mezi SedloÀovsk˘m vrchem a ·piãákem.
CHKO Orlické hory POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE
Z fytogeografického hlediska náleÏí pfieváÏná ãást CHKO do fytogeografické oblasti oreofytika, a to do okresu Orlické hory, podokresu âesk˘ hfieben. Ostatní území jihozápadních svahÛ hor patfií do oblasti mezofytika, do okresu Orlické podhÛfií. Jen velmi malá ãást mezi Rokytnicí v Orlick˘ch horách, Pûãínem a Hamernicí spadá do okresu âeskomoravské mezihofií, podokresu Kozlovská vrchovina. Rekonstrukãní geobotanická mapa fiadí celé území CHKO do oblasti kvûtnat˘ch buãin (Eu-Fagenion), jen nejvy‰‰í polohy hor pfiifiazuje k acidofilním
horsk˘m buãinám (Luzulo-Fagion) a horsk˘m smrãinám (Piceion excelsae). V údolí fiek Zdobnice, ¤íãky a ãásteãnû i potoka Rokytenky jsou rekonstruovány suÈové lesy (Tilio-Acerion). V nivách vodních tokÛ lze rekonstruovat luhy a ol‰iny (Alnion incanae). V Orlick˘ch horách roste fiada chránûn˘ch druhÛ rostlin zajímav˘ch sv˘m geografick˘m roz‰ífiením. Napfi. koprníãek bezobaln˘ (Ligusticum mutellina) a kamziãník rakousk˘ (Doronicum austriacum) zde dosahují západní hranice roz‰ífiení v Sudetech a nejsevernûj‰í hranice roz‰ífiení celosvûtového. PoCHKO OH 7
279
Královéhradecko
1
2 1
Barto‰ovice v Orlick˘ch horách.
2
Buãiny pfiedstavují zbytek pfiirozen˘ch porostÛ Orlick˘ch hor v nadmofiské v˘‰ce do 900 m (NPR Bukaãka).
280
CHKO OH 8
zoruhodn˘m druhem je zde i tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), která má v Orlick˘ch horách v souãasnosti ãtyfii nalezi‰tû z pûti znám˘ch ve v˘chodních âechách. Kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) roste v Orlick˘ch horách na dvou mikrolokalitách – jsou to jediná nalezi‰tû ve v˘chodních âechách. Vyhynuly zde napfi. vrba borÛvkovitá (Salix myrtilloides) a smrkovník plaziv˘ (Goodyera repens), které v minulosti rostly v Trãkovû. V roce 1964 byl v NPR Bukaãka poprvé a zatím naposledy nalezen sklenob˘l bezlist˘ (Epipogium aphyllum). Ze skupiny kriticky ohroÏen˘ch druhÛ se v Orlick˘ch horách pomûrnû hojnû vyskytuje zdrojovka prameni‰tní (Montia fontana). Ze skupiny ohroÏen˘ch druhÛ nalézáme omûj pestr˘ (Aconitum variegatum), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), bleduli jarní (Leucojum vernum) a upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus). V posledních letech byla nalezena spoleãná lokalita tfií druhÛ plavuníkÛ – p. cypfii‰kovitého (Diphasiastrum tristachyum), p. alpínského (D. alpinum) a p. Zeillerova (D. zeilleri), poslední dva jsou pro Orlické hory nov˘mi druhy. Po nûkolika desítkách let byla v NPR Bukaãka znovu potvr-
CHKO Orlické hory zena bûloprstka bûlavá (Leucorchis albida). Z dal‰ích chránûn˘ch a vzácn˘ch rostlin zde rostou tolije bahenní (Parnassia palustris), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum) a l. zlatohlávek (L. martagon), ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. ble‰ní (C. pulicaris), o. mokfiadní (C. limosa), prha arnika (Arnica montana), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), hvozdík py‰n˘ (Dianthus superbus), kapradina hrálovitá (Polystichum lonchitis), zdrojovka potoãní (Montia hallii), pérovník p‰trosí (Matteucia struthiopteris), vstavaã muÏsk˘ znamenan˘ (Orchis mascula subsp. signifera), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), pfiesliãka luãní (Equisetum pratense) aj. Podle zoogeografického ãlenûní patfií Orlické hory (nad 750 m n. m.) do podprovincie varisk˘ch pohofií, podhÛfií spadá do ãeského úseku provincie listnat˘ch lesÛ. Vzhledem ke své poloze, pomûrnû malé nadmofiské v˘‰ce a málo ãlenitému reliéfu (hlavnû ve vrcholov˘ch partiích) je jejich zvífiena ménû rozmanitá neÏ v jin˘ch srovnateln˘ch pohofiích. V˘skyt fiady pÛvodem karpatsk˘ch druhÛ, napfi. ãolka karpatského (Triturus montadoni) nebo plÏe modranky karpatské (Bielzia coerulans), vyznívá jiÏ ve v˘chodnûji poloÏen˘ch sudetsk˘ch pohofiích. Niωí nadmofiská v˘‰ka limituje v˘skyt vysokohorsk˘ch druhÛ, ménû v˘razn˘ reliéf sniÏuje rozmanitost stanovi‰È a umoÏÀuje snadnûj‰í exploataci pfiírodního prostfiedí. Zmûny prostfiedí i pfiímé lidské pronásledování zde napfi. zcela vyhubily pÛvodní velké ‰elmy (medvûd, vlk, rys) jiÏ v sedmnáctém aÏ devatenáctém století. PÛvodní pralesní fauna (pfiedev‰ím bezobratl˘ch) se ãásteãnû zachovala ve zbytcích pfiirozen˘ch porostÛ (napfi. NPR Bukaãka, NPR Trãkov). Ochranu a pfiirozenou obnovu lesa i v tûchto územích ztûÏují kromû dálkovû pÛsobících vlivÛ (imise) téÏ nadmûrnû vysoké stavy spárkaté zvûfie. V souãasnosti je ohroÏena i reliktní fauna mal˘ch ra‰elini‰È ve vrcholov˘ch polohách (vysycháním po rozpadu okolních lesních porostÛ) a fauna podhorsk˘ch vlhk˘ch luk, ra‰elini‰È
2
1
a mokfiadÛ. Na nûkolika mokfiadních lokalitách byla v posledních letech s úspûchem vyzkou‰ena metoda obnovy a budování mal˘ch vodních nádrÏí s pouÏitím trhavin. Základní pfiehled o mûkk˘‰ích (Mollusca) Orlick˘ch hor podává práce J. Brabence z roku 1977. Nejpozoruhodnûj‰ím druhem zdej‰í malakofauny je pÛvodem v˘chodoalpsk˘ plÏ fiasnatka tmavá (Macrogastra badia), která zde Ïije na severní hranici celkového roz‰ífiení. TéÏ fauna pavoukÛ (Araneae) je lépe známa aÏ od roku 1977. Z více neÏ desítky zde nalezen˘ch reliktních druhÛ lze uvést napfi. druhy Pardosa sphagnicola, Pirata uliginosus, Heliophanus dampfi a slíìák Alopecosa pinetorum. Díky intenzivnímu v˘zkumu chrostíkÛ (Trichoptera) jsou nyní z území CHKO známy jiÏ 104 druhy, nûkteré dfiíve v âR neznámé (Plectrocnemia brevis a Ernodes articularis). Fauna mot˘lÛ (Lepidoptera) je tvofiena pfiedev‰ím druhy submontánních a montánních lesÛ a druhy podhorsk˘ch a horsk˘ch luk a mokfiadÛ. K charakteristick˘m lesním druhÛm patfií Nothocasis sertata a Venusia cambrica z ãeledi píìalkovit˘ch (Geometridae) a vzácn˘ druh jefiábov˘ch smrãin bûloskvrnka jefiábová (Trichosea ludifica) z ãeledi Pantheidae. Na podhorsk˘ch loukách, místy podmáãen˘ch a zra‰elinûl˘ch, Ïijí ohniváãek modroleskl˘ (Lycaena alciphron), o. modrolem˘ (L. hippothoe) a perleÈovec kopfiivov˘ (Brenthis ino). Tyrfofilní
3
4
1 a 4 Náprstník ãerven˘ (Digitalis purpurea) pfiinesli do Orlick˘ch hor ve stfiedovûku nûmeãtí kolonisté. 2 Prha arnika (Arnica montana) z luãního porostu âihalka u Ole‰nice v Orlick˘ch horách. 3 V Ruském údolí u Ole‰nice roste na jediné lokalitû v Orlick˘ch horách pérovník p‰trosí (Matteucia struthiopteris).
CHKO OH 9
281
Královéhradecko
1 3
2
1 Na náletov˘ch dfievinách (bfiíze, osice) se vyvíjejí housenice paliãatky (Cimbex sp.) z fiádu blanokfiídl˘ch. 2 Po‰vatka velká (Perla maxima) se vyvíjí v ãist˘ch horsk˘ch potocích. 3 V potoce roste nenápadná houba vodniãka potoãní (Cudoniella clavus).
282
CHKO OH 10
okáã stfiíbrook˘ (Coenonympha tullia) jiÏ vyhynul. V okolí De‰tného (vãetnû lokalit na hfibetu Orlick˘ch hor) bylo nalezeno více horsk˘ch a boreomontánních druhÛ, napfi. píìalky Xanthorhoe incursata, Rheumaptera subhastata (tyrfofilní druh), Perizoma affinita, P. minoratum a Eupithecia veratraria, mÛry ‰edavka rudoskvrnná (Apamea rubrirena) a osenice podhorská (Xestia collina). Vzácná boreomontánní mÛra dfievobarvec bol‰evníkov˘ (Dasypolia templi), vázaná na porosty bol‰evníku, byla nalezena tûsnû za hranicemi CHKO. Ze ·erlichu pochází jedin˘ nález modráska stfiíbroskvrnného (Vacciniina optilete) z r. 1974. Imisní holiny ve vrcholov˘ch partiích (nad 900 m n. m.) mohou osídlovat i teplomilné druhy z podhÛfií, napfi. li‰aj chobotnatka pupalková (Proserpinus proserpina). Podstatnou ãást fauny broukÛ tvofiily pÛvodnû druhy bukov˘ch a jedlobukov˘ch porostÛ, v nejvy‰‰ích polohách druhy horsk˘ch smrãin. V souãasnosti jsou roz‰ífieny bûÏné druhy kulturních smrkov˘ch porostÛ. Nûkteré bioindikátory, napfi. roháãek Ceruchus chrysomelinus a tesafiík javorov˘ (Rhopalopus ungaricus), jsou z Orlick˘ch hor známy pouze ze star‰ích nálezÛ. V bukov˘ch a bukojedlov˘ch porostech Ïijí mj. roháãek bukov˘ (Sinodendron cylindricum) a druhy Epuraea terminalis, E. variegata a Ipidia binotata z ãeledi lesknáãkovit˘ch (Nitidulidae). Specifikem údolí Orlick˘ch hor jsou poãetné populace lesknáãkÛ Cychramus variegatus a C. luteus. Reliktem bukojedlov˘ch pralesÛ v âechách je velmi vzácn˘ Rhizophagus brancsiki z ãeledi lesklecovit˘ch (Rhizophagidae). Vzácní jsou rovnûÏ lesknáãek Meli-
gethes czwalinai (monofágní druh vázan˘ na mûsíãnici vytrvalou), lesák Phloeostichus denticollis Ïijící po kÛrou javoru klenu a mandelinka Chrysomela lapponica. Z druhÛ vázan˘ch na byliny je nápadn˘ klikoroh devûtsilov˘ (Liparus glabrirostris), mandelinka havézová (Oreina cacaliae) a mandelinka O. speciosissima. Nosatce Plinthus tischeri, P. sturmi a fiadu druhÛ rodu Otiorhynchus lze spatfiit na lesních i hfiebenov˘ch cestách. Vzácnû zde Ïijí kovafiíci Ctenicera heyeri a Orithales serraticornis. K druhÛm pfiirozen˘ch horsk˘ch smrkov˘ch lesÛ patfií napfi. lesknáãci Epuraea thoracica (reliktní, boreomontánní druh) a E. boreella, kovafiík Danosoma fasciata a tesafiík Lepturobosca virens. Z ãeledi pátefiíãkovit˘ch (Cantharidae) patfií k montánní faunû vzácn˘ Malthodes caudatus (v Orlick˘ch horách druh˘ nález z území âech). Z fiádu blanokfiídl˘ch (Hymenoptera) jsou v CHKO v souãasnosti zpracovávány nûkteré skupiny podfiádu ‰iropas˘ch (Symphyta). K nejzajímavûj‰ím v˘sledkÛm tohoto v˘zkumu patfií prvonález druhu Aglaostigma langei pro území âR. Byly zde nalezeny i dal‰í vzácné druhy, napfi. Allantus truncatus, Pachyprotasis nigronotata, Tenthredo trabeata a Pamphilius lethierryi a dal‰í druhy vázané na montánní zónu Orlick˘ch hor. Vãela Nomada moeschleri byla poprvé v âR nalezena v PR Hofieãky u Ole‰nice. Základní prací o fiádu dvoukfiídl˘ch (Diptera) Orlick˘ch hor je staÈ V. Martinka z roku 1977 uvádûjící nálezy arktoalpinních pochmurnatek Psila audouini a P. humeralis. V roce 1994 byly v Orlick˘ch horách nalezeny ãtyfii druhy z ãeledi koutulovit˘ch (Psychodidae) v âR dosud neznámé a osm druhÛ zcela nov˘ch pro vûdu. Na území CHKO bylo nalezeno 35 druhÛ ãeledi vrtulovit˘ch (Trypetidae). V horské zónû potokÛ a fiíãek Ïijí pstruh obecn˘ potoãní (Salmo trutta m. fario), p. duhov˘ (Oncorhynchus mykiss) a vranka obecná (Cottus gobio). V úsecích s men‰ím spádem Ïijí vzácnû mihule potoãní (Lampetra planeri), stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus) a jelec proudník (Leuciscus leuciscus).
CHKO Orlické hory V podhorské zónû najdeme také lipana podhorního (Thymallus thymallus), parmu fiíãní (Barbus barbus), hojnûj‰í je jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Proniká do ní jelec tlou‰È (Leuciscus cephalus), hrouzek obecn˘ (Gobio gobio) a mník jednovous˘ (Lota lota). V minulosti byla horní ãást podhorské zóny trdli‰tûm atlantského lososa obecného (Salmo salar). Na území Orlick˘ch hor bylo dosud nalezeno sedm druhÛ obojÏivelníkÛ a ‰est druhÛ plazÛ. Mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra) Ïije v listnat˘ch a smí‰en˘ch porostech (údolí Zdobnice a jejích pfiítokÛ). Pomûrnû souvisl˘ v˘skyt ãolka horského (Triturus alpestris) a ã. obecného (T. vulgaris) lze zaznamenat aÏ do v˘‰ky 1000 m n. m. âolek velk˘ (T. cristatus) nebyl v CHKO v posledních deseti letech 20. století nalezen, star‰í údaje pocházejí napfi. z okolí Zdobnice. Z CHKO pravdûpodobnû vymizela i kuÀka obecná (Bombina bombina). V souãasné dobû je známa jen za hranicí CHKO. Ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnûd˘ (Rana temporaria) jsou zde roz‰ífieni pomûrnû souvisle a Ïijí i ve vrcholov˘ch partiích Orlick˘ch hor – napfi. u rybníãka na ·erlichu. Skokan zelen˘ (Rana kl. esculenta) se na území CHKO vyskytuje pouze ojedinûle (napfi. v Uhfiínovû), stejnû jako s. ostronos˘ (R. arvalis) (napfi. v Kaãerovû). NejbûÏnûj‰ím plazem Orlick˘ch hor je slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis) se souvisl˘m v˘skytem do nadmofiské v˘‰ky 1000 m. Pomûrnû vzácná je je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), která podél prÛsekÛ a komunikací vystupuje do nadmofiské v˘‰ky 800 m. Mnohem hojnûj‰í je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) se vyskytuje i ve vrcholov˘ch oblastech. Pomûrnû souvisle se vyskytuje zmije obecná (Vipera berus). UÏovka obojková (Natrix natrix) byla pozorována i v rybníãku na ·erlichu (cca 1000 m n. m.), coÏ je nejv˘‰e poloÏená lokalita v âechách. Není v‰ak jisté, zda jde o stálou populaci (pravdûpodobnû tu nemá vhodné podmínky pro inkubaci vajíãek). U Oseãnice (Kleãkov) a Pûãína nad soutokem ¤íãky a Zdobnice byla pozorována zde vel-
1
mi vzácná uÏovka hladká (Coronella austriaca). Poãátky v˘zkumu ornitofauny spadají do pfielomu 19. a 20. století. Jeho zakladatelem byl K. Plachetka, jehoÏ sbírka preparátÛ je dnes z podstatné ãásti umístûna v Muzeu Orlick˘ch hor v Rychnovû nad KnûÏnou. Nejnovûji zpracoval celkov˘ pohled na avifaunu Orlick˘ch hor J. Sklenáfi v roce 1977. Na území CHKO Orlické hory bylo v posledních letech 20. století zaznamenáno hnízdûní asi 130 druhÛ ptákÛ. U terénní stanice Správy CHKO na hlavním hfibetu u ·erlichu se nachází odchytové místo, kde se krouÏkováním podafiilo získat mnoho údajÛ o tazích ptákÛ. Po pût rokÛ se zde napfi. konala mezinárodní akce Balt, pfii které probíhal také noãní odchyt s pouÏitím svûtelného zdroje. V Orlick˘ch horách Ïijí lesní druhy ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), krahujec obecn˘ (Accipiter nisus) a krkavec velk˘ (Corvus corax), vzácnûj‰í jsou ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes), s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), sluka lesní (Scolopax rusticola), kos horsk˘ (Turdus torquatus) a lejsek mal˘ (Ficedula parva). Ojedinûle hnízdí v horsk˘ch lesích kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum) a budníãek zelen˘ (Phylloscopus trochiloides). Na vlhk˘ch horsk˘ch loukách hnízdí napfi. chfiástal polní (Crex crex), Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra) a h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus). Z ptákÛ vázan˘ch v˘hradnû na vodní prostfiedí pravidelnû hnízdí pouze skorec vodní (Cinclus cinclus).
2
1 Krása pstruha potoãního (Salmo trutta m. fario) v ãist˘ch horsk˘ch vodách zvlá‰tû dobfie vyniká. 2 Okáã ãernohnûd˘ (Erebia ligea) je typick˘ mot˘l luãních biotopÛ Orlick˘ch hor.
CHKO OH 11
283
Královéhradecko
2
1
1 Samec strnada obecného (Emberiza citrinella) u hnízda skrytého v trávû. 2 Bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra) patfií k pravidelnû hnízdícím druhÛm.
284
CHKO OH 12
Mezi pozoruhodné netop˘ry Orlick˘ch hor patfií vrápenec mal˘ (Rhinolophus hipposideros), netop˘r velkouch˘ (Myotis bechsteini), n. velk˘ (M. myotis) a n. ãern˘ (Barbastella barbastellus). AÏ na vrcholcích hor se vyskytují netop˘r severní (Eptesicus nilssoni), n. u‰at˘ (Plecotus auritus), n. BrandtÛv (Myotis brandti), n. rezav˘ (Nyctalus noctula) a n. pestr˘ (Vespertilio murinus). HmyzoÏravce zde reprezentuje napfi. jeÏek v˘chodní (Erinaceus concolor), rejsek mal˘ (Sorex minutus), r. horsk˘ (S. alpinus) a bûlozubka ‰edá (Crocidura suaveolens), hlodavce napfi. pl‰ík lískov˘ (Muscardinus avellanarius), norník rud˘ (Clethrionomys glareolus) a hrabo‰ík podzemní (Microtus subterraneus). Nejnápadnûj‰ím kopytníkem je jelen evropsk˘ (Cervus elaphus), jehoÏ neúnosnû vysoké stavy pÛsobí váÏné ‰kody na lesních porostech. V celé CHKO Ïijí srnec obecn˘ (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). Z Polska sem velmi vzácnû zabloudí los evropsk˘ (Alces alces). BûÏn˘mi ‰elmami v CHKO jsou li‰ka obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes) a k. skalní (M. foina), lasice hranostaj (Mustela erminea), l. kolãava (M. nivalis), tchofi tmav˘ (Mustela putorius) a jezevec lesní (Meles meles). Lesy zaujímají 75 % (15 000 ha) rozlohy CHKO a v minulosti jimi by-
lo pokryto témûfi celé území. PÛvodnû byly pfievaÏujícími porosty buãiny a jedlobuãiny, doplnûné dle stanovi‰tních pomûrÛ javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jilmem horsk˘m (Ulmus glabra), v podmáãen˘ch polohách ol‰í lepkavou (Alnus glutinosa) a o. ‰edou (A. incana), jasanem ztepil˘m (Fraxinus excelsior) a vrbami (Salix sp.). Vzácnû se vyskytoval i tis ãerven˘ (Taxus baccata). V nejvy‰‰ích polohách hor pfiecházely acidofilní buãiny v horské smrãiny s doprovodn˘m v˘skytem jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia). Pfii jednotliv˘ch etapách v˘voje porostÛ se uplatÀovaly i tzv. pfiípravné dfieviny jako bfiíza bûlokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula) a vrba jíva (Salix caprea). Kefiové patro nebylo bohaté, rostly v nûm napfi. ostruÏiník malinov˘ (Rubus idaeus), bez ãerven˘ (Sambucus racemosa), kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus), zimolez ãern˘ (Lonicera nigra) aj. Dnes najdeme pouze fragmenty pÛvodních porostÛ, zejména v maloplo‰n˘ch chránûn˘ch územích a 1. zónû CHKO. Od 15. století byly lesy intenzivnû vyuÏívány. Buk se tûÏil jako palivo pro skláfisk˘ a hutní prÛmysl, jedlové dfievo pro stavební úãely. Dfiíví z hor se plavilo do kraje (Kutná Hora), existují záznamy o plavení aÏ do DráÏìan. Holoseãn˘ zpÛsob obnovy s velk˘mi odlesnûn˘mi plochami a intenzivní vyuÏívání lesa vedly k postupnému vytlaãování buku a jedle na úkor rychle rostoucího a ze v‰ech dfievin nejlépe pûstovatelného smrku ztepilého (Picea abies), kter˘ se stal dominantní dfievinou. Smrkové monokultury jsou v‰ak málo odolné vÛãi v‰em druhÛm ‰kodliv˘ch ãinitelÛ, proto se vzrÛstajícími plochami smrãin rostly i ‰kody pÛsobené vûtrem, snûhem, kÛrovcem atd.
CHKO Orlické hory V posledních dvaceti letech 20. století se k tûmto faktorÛm pfiipojil vliv dálkového pfienosu ‰kodlivin, k nûmuÏ pfiispívají i tepelné elektrárny Chvaletice a Opatovice, a proto do‰lo ve vrcholov˘ch partiích k velkoplo‰nému rozpadu lesa a vzniku rozsáhl˘ch holin. K jejich zalesnûní se pouÏívá i dfievin v CHKO nepÛvodních, napfi. borovice kleãe (Pinus mugo) nebo smrku pichlavého (Picea pungens). Cestou ke zlep‰ení stavu lesních porostÛ je sníÏení koncentrace ‰kodlivin a zavádûní vy‰‰ího podílu pÛvodních, pfiedev‰ím listnat˘ch dfievin. Ty jsou odolnûj‰í proti pÛsobení ‰kodliv˘ch ãinitelÛ. Podmínkou je ov‰em také sníÏení stavÛ spárkaté zvûfie, která omezuje úspû‰né odrÛstání tûchto dfievin. V nejvy‰‰ích polohách je tfieba dbát na v˘bûr vhodn˘ch druhÛ dfievin a jejich genetick˘ pÛvod. Je zde v pfií‰tích nûkolika desetiletích rovnûÏ nutno poãítat s nestandardním lesnick˘m hospodafiením bez hospodáfiského vyuÏití. První v˘znamné osídlování a vyuÏívání Orlick˘ch hor nastalo ve 12.–14. století. V té dobû probûhl v˘znaãn˘ kolonizaãní proces, kdy byla zalidnûna nová sídla ãesky i nûmecky mluvícím obyvatelstvem. Postupnû byl m˘cen pÛvodní prales a pÛda zaãala b˘t zemûdûlsky vyuÏívána. K dal‰ímu rychlému v˘voji území vãetnû rozvoje fiemesel a prÛmyslu (sklárny, pily, hutû) do‰lo v 16. a 17. století. Do této doby rovnûÏ spadá pfiemûna pÛvodních smí‰en˘ch lesÛ na smrkové monokultury. Nejvût‰í rÛst ekonomiky a poãtu obyvatelstva nastal v 1. polovinû 19. století, kdy zaãalo i turistické vyuÏívání oblasti. Po zru‰ení nevolnictví a zaãátku prÛmyslové revoluce v‰ak do‰lo k poklesu poãtu obyvatelstva migrací do mûst. Tento trend spolu s ustálenou strukturou sídel pfietrval aÏ do konce 2. svûtové války. Odsunem NûmcÛ po 2. svûtové válce do‰lo k dramatickému sníÏení poãtu obyvatel, coÏ nezmûnilo ani následné dosídlování. Velká ãást nevyuÏité zemûdûlské pÛdy byla opût zalesnûna a zanikla fiada osad. Od 70. let se v˘raznû projevil rozvoj socialistického velkoplo‰ného intenzivního zemûdûl-
1
ství, kter˘ nevratnû po‰kodil pfiírodní prostfiedí (odvodnûní mokfiadÛ, napfiimování vodních tokÛ, likvidace stromÛ v krajinû, chemizace krajiny). Ani pÛvodní zástavba nebyla udrÏována a respektována. Na konci 20. století je zemûdûlská v˘roba tlumena, témûfi v‰echna orná pÛda byla pfievedena na louky a pastviny a díky dotacím na údrÏbu krajiny je i pravidelnû kosena. PrÛmyslová v˘roba témûfi zanikla, zachovalo se pouze nûkolik provozoven v Rokytnici v Orlick˘ch horách. Jinde najdeme jen pily nebo drobné Ïivnostníky. Hlavním vyuÏitím oblasti se tak stává stále se rozvíjející cestovní ruch. Ideální podmínky pro letní i zimní turistiku doplÀují moÏnosti sjezdového lyÏování a fiada sportovních a kulturních tradic. Nejvût‰ími turistick˘mi stfiedisky jsou De‰tné, ¤íãky a Rokytnice v Orlick˘ch horách, z dal‰ích Zdobnice, Ole‰nice, Orlické Záhofií, Barto‰ovice nebo SedloÀov. Souãasná strategie dal‰ího rozvoje CHKO pfii zachování maximální ochrany pfiírodního prostfiedí vychází z podmínek zákona ã. 114/1992 Sb. o ochranû pfiírody a krajiny. Zákon definuje odli‰ení zón podle rÛzného stupnû ochrany pfiírody a zároveÀ plán péãe o CHKO, kde jsou pfiesnû a konkrétnû stanoveny podmínky rozvoje CHKO v jednotliv˘ch zónách. Na území CHKO jsou v souãasné dobû odli‰eny ãtyfii zóny odstupÀované ochrany pfiírody.
1 Masarykova chata na ·erlichu je charakteristickou stavbou Orlick˘ch hor.
CHKO OH 13
285
Královéhradecko
1
2
1 V souãasné dobû dochází v CHKO Orlické hory k útlumu zemûdûlské v˘roby. 2 Na nesnadno pfiístupn˘ch místech se dodnes zachovaly polokulturní kvûtnaté louky (Antoníino údolí).
286
CHKO OH 14
1. zóna (7 % plochy CHKO) soustfieìuje nejcennûj‰í fragmenty zachovan˘ch pfiirozen˘ch ekosystémÛ – zbytky pfiirozen˘ch lesÛ, mokfiady a louky s chránûn˘mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ. Prioritou v tûchto územích jsou zájmy ochrany pfiírody, zachování a stabilizace v‰ech pfiírodních hodnot, pro které byly tyto lokality do 1. zóny zafiazeny. 2. zóna (43 % plochy CHKO) zahrnuje zachovalé ãásti krajiny CHKO.
Jedná se o lesy se zachovalou mozaikou pfiírodû blízk˘ch porostÛ, druhovû bohaté louky, pastviny, mokfiady a nivní polohy. Cílem péãe je zachování pfiírodních hodnot pfii souãasném hospodáfiském vyuÏívání. 3. zóna (47 % plochy CHKO) zaujímá zbylé plochy volné krajiny v CHKO. Jedná se o lesní monokultury a porosty po‰kozené imisemi, intenzivnûji zemûdûlsky vyuÏívané plochy a men‰í osady bez souvislé zástavby. V této zónû je moÏné intenzivnûj‰í zemûdûlské vyuÏití, rozvoj turistického zázemí i nesouvislá v˘stavba pokud nepo‰kodí pfiírodní prostfiedí a krajinn˘ ráz. 4. zóna (3 % plochy CHKO) zahrnuje zastavûné ãásti vût‰ích sídel CHKO vãetnû velk˘ch zemûdûlsk˘ch objektÛ. Z volné krajiny do ní patfií pouze souvislé plochy orné pÛdy a sadÛ v okolí Pûãína a Rokytnice v Orlick˘ch horách. Ve 4. zónû je moÏná souvislá zástavba v rámci územnû plánovací dokumentace obcí, pfii respektování krajinného rázu a pravidel zdej‰í typické architektury. Mimo zastavûná
CHKO Orlické hory
1
území je moÏná intenzivní zemûdûlská v˘roba. Cel˘ systém zonace CHKO a plán péãe umoÏÀují rozvoj lidsk˘ch aktivit v oblasti pfii souãasném zachování pfiírodních hodnot, pro nûÏ jsou Orlické hory vyhledávanou turistickou oblastí. BIBLIOGRAFIE: 108, 344, 360, 426, 458, 496
2 1 Nûkteré obce byly po odsunu NûmcÛ zcela vysídleny a dodnes jsou vyuÏívány pouze rekreaãnû (Bedfiichovka). 2
Krajinu Orlick˘ch hor doplÀuje lidová architektura (chalupa v obci ¤íãky).
CHKO OH 15
287
Královéhradecko
1 GEOLOGIE Podklad tvofií svorové ruly a svory. PfieváÏnou ãást pÛdního pokryvu zaujímají mûlké a silnû skeletovité kryptopodzoly (typick˘, rankrov˘) s podzoly (typick˘m a humusov˘m). Po okrajích místy navazuje silnû kyselá kambizem dystrická. Lesní porosty reKVùTENA zervace lze pfiifiadit k buãinám podsvazu Acerenion, které jsou v Orlick˘ch horách zde lokálnû zastoupeny asociací Aceri-Fagetum. Buk zde dosahuje horní hranice svého roz‰ífiení (pfies 1000 m n. m.). Su‰‰í louka je fiazena ke spoleãenstvÛm svazu Nardion, vlhãí louky do svazu Adenostylion. NPR Bukaãka je pro svou druhovou pestrost naz˘vána „Botanickou zahradou Orlick˘ch hor“. Bylo zde nalezeno celkem 294 druhÛ vy‰‰ích rostlin, z toho 23 chránûn˘ch. Rostou zde napfi. bûloprstka bûlavá (Leucorchis albida), bledule jarní (Leucojum vernum), omûj pestr˘ (Aconitum variegatum) a o. ‰alamounek (A. callibotryon), prha arnika (Arnica montana), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a p. listenat˘ (D. longebracteata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kdysi také bûlorozchodník huÀat˘ (Oreosedum villosum), sklenob˘l bezlist˘ (Epipogium aphyllum), svízel sudetsk˘ (Galium sudeticum) a tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris). Zajímavá je houba ãapulka bahenní (Mitrula paludosa), na smrku roste vzácn˘ choro‰ ohÀovec izabelov˘ (Phellinus viticola). Dentipellis fragilis zde byl na1 V NPR Bukaãka roste i houÏevnatec hlem˘Ïìovit˘ (Lentinellus cochleatus). 2 Centrum lesní ãásti NPR Bukaãka tvofií stará pralesovitá buãina. 3 Horská louka s arnikou, k˘chavicí a vstavaãovit˘mi v NPR Bukaãka.
288
CHKO OH 16
2 lezen poprvé ve v˘chodních âechách. Velmi vzácn˘m druhem je Jaapia ochroleuca z ãeledi kornatkovit˘ch, rostoucí v horsk˘ch oblastech. NejpozoruhodnûjZVͤENA ‰ím druhem mûkk˘‰e (Mollusca) je pÛvodem v˘chodoalpsk˘ plÏ fiasnatka tmavá (Macrogastra badia). ¤adu objevÛ pfiinesl intenzivní entomologick˘ prÛzkum, probíhající v devadesát˘ch letech. Z fiádu blanokfiídl˘ch (Hymenoptera) zde byly nalezeny druhy, napfi. dosud z území âR neznámé Ïilnatûnka Zygota croton nebo druhy dosud známé jen z jin˘ch lokalit v Orlick˘ch horách – pilatka Tenthredo balteata, Ïilnatûnka Pantoclis mese. Îilnatûnka Zygota spinosa byla na území âR dosud známá pouze ze ·umavy (Boubín). Lesknáãek Ipidia binotata je vzácn˘, reliktní brouk pfiirozen˘ch jedlobukov˘ch lesÛ, lesák Phloeostichus denticollis Ïije pod kÛrou javoru klenu, vzácn˘ je i lesklec Rhizophagus brancsiki (pralesní relikt, z území âech znám˘ pouze ze dvou dal‰ích lokalit, Ïijící ve dfievû rozloÏeném bílou hnilobou). Na
Národní pfiírodní rezervace
Bukaãka
Lesní porosty a louky ve vrcholov˘ch partiích Orlick˘ch hor pfii státní hranici s Polskem, asi 1 km severozápadnû od Masarykovy chaty na ·erlichu. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: SedloÀov 910–1025 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 50,72 ha
Vyhlá‰eno: 1954
Pfiirozen˘ porost smí‰ené bukosmrãiny s klenem a jefiábem, zbytek nûkdej‰ích pralesÛ Orlick˘ch hor. Na horsk˘ch podmáãen˘ch loukách se zachovala vzácná kvûtena a hmyz.
3
CHKO Orlické hory kfiovinat˘ch vrbách a jefiábech je velmi hojná mandelinka Gonioctena intermedia. Mezi horsk˘mi mot˘ly nalezneme vzácnou tyrfofilní píìalku Rheumaptera subhastata. Fauna dvoukfiídl˘ch (Diptera) zahrnuje kromû bûÏn˘ch lesních druhÛ i mnohé vzácné horské druhy, napfi. Strongylophthalmyia ustulata, nûkolik druhÛ rodu Stegana z ãeledi octomilkovit˘ch (Drosophilidae) apod. Publikován byl prvonález (z území âech) druhu Meoneura carpathica z ãeledi pefiivkovit˘ch (Carnidae). V rezervaci Ïijí ãolek horsk˘ (Triturus alpestris), je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis), zmije obecná (Vipera berus), kos horsk˘ (Turdus torquatus), datel ãern˘ (Dryocopus martius), ze savcÛ rejsek horsk˘ (Sorex alpinus), rejsec ãern˘ (Neomys anomalus), hrabo‰ mokfiadní (Microtus agrestis), hrabo‰ík podzemní (Microtus subterraneus) a pl‰ík lískov˘ (Muscardinus avellanarius). Vlastní jádro LESNICTVÍ lesní ãásti rezervace tvofií pralesovitá bukosmrãina o rozloze pfiibliÏnû 10 ha. Ostatní porosty jsou smrkové s vtrou‰en˘m bukem, klenem a jefiábem. Pfiirozená obnova je omezena drsn˘mi klimatick˘mi podmínkami a vy‰‰ími stavy spárkaté zvûfie. Smrkové porosty niãí imise, vítr a kÛrovec. V rozpadajících se smrkov˘ch porostech je nutné zv˘‰it podíl listnat˘ch dfievin, v jádru rezervace chránit pfiirozené zmlazení buku a javoru klenu.
Louky mezi silnicí Trãkov – Bedfiichovka a státní hranicí s Polskem jiÏnû od chaty Bedfiichovka.
VYUÎITÍ Su‰‰í ãásti rezervace jsou jednou roãnû koseny. Úkolem je udrÏet druhovou pestrost a rozmanitost flóry i fauny, civilizaãní tlaky omezit na minimum.
Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bedfiichovka, Trãkov 692–725 m (okres Rychnov nad KnûÏnou)
240, 273, BIBLIOGRAFIE 380, 383, 392, 397, 421, 425, 426, 456
V˘mûra: 11,93 ha vãetnû ochranného pásma
MAPA ÚZEMÍ
Pfiírodní rezervace
Bedfiichovka
Vyhlá‰eno: 1982
Polokulturní horské luky v nivû Orlice, které zde zbyly po velkoplo‰n˘ch melioracích koncem 70. let. Bohaté nalezi‰tû vzácn˘ch a chránûn˘ch druhÛ rostlin. GEOLOGIE Podklad tvofií svrchnokfiídové vápnité jílovce aÏ slínovce. Území náleÏí do pásma kysel˘ch hnûd˘ch pÛd (kambizem dystrická) aÏ kryptopodzolÛ (kryptopodzol typick˘). Podél bezejmenného pfiítoku Divoké Orlice se vyvinuly na podmáãen˘ch plochách kyselé gleje (typick˘, zbahnûl˘ a organozemní) s pseudogleji (typick˘ a stagnoglejov˘). Do v˘chodního okraje zasahuje men‰í ãástí fluvizem typická (glejová).
ZVͤENA Na vrbách podél potoka lze nalézt tesafiíka piÏmového (Aromia moschata). V území Ïijí napfi. skorec vodní (Cinclus cinclus), bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra), ãeãetka zimní (Carduelis flammea), h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus), cvrãilka zelená (Locustella naevia), rákosník zpûvn˘ (Acrocephalus palustris) a Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), ze savcÛ napfi. rejsek horsk˘ (Sorex alpinus).
strana 313
1 Na ra‰elinné louce roste starãek potoãní (Tephroseris crispa). 2 Na vrbách podél potoka se vyvíjí tesafiík piÏmov˘ (Aromia moschata). 3 PR Bedfiichovka – celkov˘ pohled na spodní louku.
1
Poslední zbytek KVùTENA polokulturních luk v oblasti za hfibetem Orlick˘ch hor, patfií ke spoleãenstvÛm svazu Calthion a Polygono-Trisetion. Byly zde nalezeny bledule jarní (Leucojum vernum), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), pcháã rÛznolist˘ (Cirsium heterophyllum), starãek potoãní (Tephroseris crispa), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica) a dal‰í.
2
Na loukách je VYUÎITÍ nutno udrÏovat, pfiedev‰ím kosením a vyklízením pokosené trávy, druhovou pestrost rostlinn˘ch druhÛ. Rezervací prochází frekventovaná Jiráskova horská cesta a je zde umístûn panel na trase nauãné stezky Okolím De‰tného. 13, 15, 25, BIBLIOGRAFIE 31, 152, 202, 203, 276, 302, 318, 362, 363, 380, 381, 382, 400, 412, 415, 416, 417, 421, 425, 426, 430, 452, 456, 459, 507, 523, 571, 575, 577 MAPA ÚZEMÍ
strana 310
3
CHKO OH 17
289
Královéhradecko GEOLOGIE Podklad tvofií ruly (pfieváÏnû ortoruly gieraltovského a snûÏnického typu). PÛdní pokryv je pestr˘. Pfievládají typické, humusové a kambické podzoly v asociacích s kambizemí dystrickou, místy s rÛzn˘m stupnûm oglejení. V okolí prameni‰È a men‰ích vodních tokÛ leÏí horské gleje (organozemní, typick˘) aÏ organozemû (glejová). Lesní spoleãenKVùTENA stva rezervace patfií k submontánním aÏ montánním hercynsk˘m jedlobuãinám asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. Jsou ukázkou pÛvodního pralesa se smrkem ztepil˘m (Picea abies), jedlí bûlokorou (Abies alba), bukem lesním (Fagus sylvatica) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus). Podrost tvofií bûÏné horské lesní druhy a druhy prameni‰È, napfi. tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium), papratka samiãí (Athyrium filix-femina), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara) a dal‰í druhy. Ze vzácn˘ch druhÛ pak zdrojovka prameni‰tní (Montia fontana). Z hub lze uvést korálovec jedlov˘ (Hericium flagellum). Pfiirozen˘ chaZVͤENA rakter lesního porostu dokládá v˘skyt napfi. roháãka bukového (Sinodendron cylindricum) a pfiedev‰ím brouka Rhizophagus brancsiki z ãeledi lesklecovit˘ch (Rhizophagidae), pralesního reliktu. Z území âech je znám˘ pouze ze dvou dal‰ích lokalit. Îijí zde ropucha obecná (Bufo bufo), datel ãern˘ (Dryocopus martius), lejsek ãernohlav˘ (Ficedula hypoleuca), rejsek obecn˘ (Sorex araneus) a norník rud˘ (Clethrionomys glareolus). Vzácnû je pozorován tetfiívek obecn˘ (Tetrao tetrix).
1 LESNICTVÍ Vlastní jádro pralesa má plochu asi 5 ha, zbylé porosty jsou tvofieny pfieváÏnû smrkem a slouÏí jako ochranné pásmo jádra rezervace. Prales je po‰kozen imisemi a po polomu je od severozápadu vystaven pfiímému pÛsobení vûtru. Polovina pralesa je oplocena na ochranu pfiirozeného zmlazení pfied zvûfií. Cílem hospodafiení je udrÏení pralesovité struktury porostÛ, dosaÏení pfiirozené skladby ve smrkov˘ch porostech a stabilizace severozápadního okraje rezervace. 184, 202, BIBLIOGRAFIE 302, 400, 453, 456, 460, 509, 575, 577, 578
1
290
Lesní porost v PR âern˘ dÛl.
CHKO OH 18
MAPA ÚZEMÍ
strana 310
Pfiírodní rezervace
âern˘ dÛl
Prales ve vrcholové partii jihov˘chodní ãásti Orlick˘ch hor jihozápadnû od osady Hadinec. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Horní Rokytnice, 780–884 m Vrchní Orlice (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 26,37 ha
Vyhlá‰eno: 1954
Zbytek bukojedlového pralesa se smrkem a javorem klenem na hfibetu Orlick˘ch hor – lesní porosty s pfiirozenou dfievinnou skladbou. Pro blízkost pevnosti Haniãka byl dlouhou dobu vefiejnosti nepfiístupn˘.
CHKO Orlické hory
2 cojum vernum), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata) a dal‰í. ZVͤENA V roce 1994 zde byla poprvé v âR nalezena samotáfiská vãela Nomada moeschleri. Îije tu nûkolik druhÛ velk˘ch stfievlíkÛ, napfi. s. koÏit˘ (Carabus coriaceus), s. fialov˘ (C. violaceus), stfievlíci C. convexus a Cychrus attenuatus. Cílem ochrany je VYUÎITÍ zachovat populaci hofieãku mnohotvárného ãeského (Gentianella praecox subsp. bohemica). Proto bude lokalita i nadále kosena a nepravidelnû bude naru‰ován drn pro lep‰í pfiístup semen do pÛdy. MAPA ÚZEMÍ
strana 311
1
Pfiírodní rezervace
Hofieãky
Louka pfii hranici s Polskem v˘chodnû od Ole‰nice v Orlick˘ch horách. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Ole‰nice 820–832 m v Orlick˘ch horách (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 0,57 ha
Vyhlá‰eno: 1994
Ochrana pfiirozen˘ch kvûtnat˘ch luk s bohatou kvûtenou, na nichÏ mj. roste kriticky ohroÏen˘ hofieãek mnohotvárn˘ ãesk˘ (Gentianella praecox subsp. bohemica).
GEOLOGIE Podklad tvofií krystalické horniny proterozoického stáfií, pfieváÏnû dvojslídné albitické a chloriticko – muskovitické svory. Malou ãástí do území zasahují biotitické pararuly a dolomitické mramory. Pedologicky náleÏí území k pásmu humusov˘ch podzolÛ a typick˘ch kryptopodzolÛ. Polokulturní suKVùTENA chá horská louka svazu Violion caninae je pravidelnû kosená. Kromû hofieãku mnohotvárného ãeského zde roste více vzácn˘ch druhÛ, napfi. pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), jetel horsk˘ (Trifolium montanum), chrpa parukáfika vy‰‰í (Jacea phrygia subsp. elatior), prha arnika (Arnica montana), bledule jarní (Leu-
1 Celkov˘ pohled na PP Hofieãky. 2 Hofieãek mnohotvárn˘ ãesk˘ (Gentianella praecox subsp. bohemica) je v PR Hofieãky hlavním pfiedmûtem ochrany.
CHKO OH 19
291
Královéhradecko zemního a organozemû typické (glejové). KVùTENA Extenzivnû obhospodafiované louky, kdysi typické pro oblast Orlick˘ch hor. Luãní rostlinná spoleãenstva patfií do svazu Calthion v nejbliωím okolí potoka, na su‰‰ích místech pfiecházejí do spoleãenstev svazÛ Nardion a Violion caninae. âást lokality je zarostlá náletem ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa). V luãních porostech se objevuje nálet smrku ztepilého (Picea abies), jednotlivû i ve skupinách. Rostou zde napfi. bledule jarní (Leucojum vernum), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), prha arnika (Arnica montana), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris) a dal‰í. Velmi vzácn˘ je ZVͤENA zdej‰í pavouk Alopecosa pinetorum, kter˘ byl v âR poprvé nalezen koncem 80. let 20. století na ra‰elini‰tích v Jeseníkách, následnû také v Jizersk˘ch horách a v Krkono‰ích. Nález v Orlick˘ch horách doplnil prázdné místo v fietûzci jeho nalezi‰È v severních pohraniãních horách âR. Îije zde ãolek horsk˘ (Triturus alpestris), skokan hnûd˘ (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo) i zmije obecná (Vipera berus), v okolí je stále ãastûji pozorován krkavec velk˘ (Corvus corax).
1
Pfiírodní rezervace
Hraniãní louka
Louky u státní hranice s Polskem pfii âerném potoce v severní ãásti osady Trãkov. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Trãkov 726–784 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 8,85 ha
GEOLOGIE Podklad tvofií krystalické bfiidlice – svory a pararuly stroÀské série. Na jejich svahovinách se vyvinuly kyselé hnûdé pÛdy (kambizem dystrická se znaky oglejení) s kryptopodzoly. V niωích partiích pfiecházejí do hydromorfních pÛd – gleje organo-
Cílem ochrany je VYUÎITÍ zachování luãních mokfiadních ekosystémÛ s druhovou skladbou odpovídající extenzivnímu zpÛsobu hospodafiení. Poãítá se s pravideln˘m kosením ãásti rezervace a s pfiípadn˘m obnovením povrchové odvodÀovací sítû. MAPA ÚZEMÍ
strana 311
Vyhlá‰eno: 1982
Polokulturní ra‰elinná louka s bohatou bylinnou skladbou a rozpt˘lenou zelení, která zÛstala zachována jako ukázka charakteristick˘ch luãních porostÛ Orlick˘ch hor.
1
PR Hraniãní louka.
2
V letním aspektu kvete na loukách PR Hraniãní louka hadí kofien vût‰í (Bistorta major).
292
CHKO OH 20
2
CHKO Orlické hory
2 vhodn˘ch listnat˘ch dfievin. Okolím prochází nauãná stezka „Po hfiebeni Orlick˘ch hor“ s informaãním panelem s názvem „U Jelení láznû“. 131, 202, BIBLIOGRAFIE 266, 364, 380, 388, 417, 425, 426, 430, 456, 571 1
MAPA ÚZEMÍ
Pfiírodní rezervace
Jelení lázeÀ
Ra‰elini‰tû v sedle mezi Velkou a Malou De‰tnou. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: De‰tné v Orlick˘ch horách 1070 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 3,62 ha
Vyhlá‰eno: 1982
Vrchovi‰tní ra‰elini‰tû s jezírky a se vzácn˘mi druhy rostlin vázan˘mi na tento typ spoleãenstev. PÛvodnû bylo obklopeno lesem, nyní leÏí uprostfied rozsáhl˘ch pasek. GEOLOGIE Podkladem jsou svory aÏ Ïivcové svory stroÀské skupiny, pfiekryté zvûtralinami. Vznikly zde hydromorfní pÛdy – organozem glejová s glejem organozemním, v okolí se nacházejí podzoly (kambick˘ a typick˘). Vlastní ra‰eliKVùTENA ni‰tû je tvofieno mozaikou rostlinn˘ch spoleãenstev svazu Leuko-Scheuchzerion palustris, okrajové partie pfiecházejí do podmáãené smrãiny Calamagrostio villosae-Piceetum subsp. molinietosum. Plocha ra‰elini‰tû je pomûrnû malá, mocnost ra‰elinn˘ch vrstev dosahuje 0,5– 1 m. Rostou zde charakteristické ra‰elini‰tní druhy, napfi. kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), borÛvka baÏinná (Vaccinium uliginosum), bradáãek srdãit˘ (Listera cordata), ostfiice mokfiadní (Carex limo-
strana 311
n˘ch savcÛ bylo dokumentováno 10 druhÛ hmyzoÏravcÛ a hlodavcÛ. Okolí ra‰eliLESNICTVÍ ni‰tû tvofií zdravotnû po‰kozené smrãiny pod v˘razn˘m imisním a vrcholov˘m tlakem. Ra‰elini‰tû je poVYUÎITÍ necháno samovolnému v˘voji. Nutná je stabilizace okolních smrkov˘ch porostÛ za pouÏití
1 Na ra‰elini‰ti PR Jelení lázeÀ je vytvofieno nûkolik jezírek. 2 Klikva bahenní (Oxycoccus palustris) je jedním z charakteristick˘ch druhÛ rostlin na ra‰elini‰ti PR Jelení lázeÀ. 3 Ra‰elinné jezírko v PR Jelení lázeÀ.
sa), o. chudokvûtá (C. pauciflora), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum). V minulosti byl nalezen i plavuník zplo‰tûl˘ (Diphasiastrum complanatum). Pfies nevelkou ZVͤENA rozlohu hostí rezervace fiadu horsk˘ch a ra‰elini‰tních druhÛ bezobratl˘ch. Patfií k nim napfi. pavouci Heliophanus dampfi a Pardosa sphagnicola, reliktní druhy horsk˘ch ra‰elini‰È. Z fiádu váÏek (Odonata) zde byla nalezena boreoalpinní lesklice horská (Somatochlora alpestris), kriticky ohroÏen˘ druh. Îije tu a rozmnoÏuje se ãolek horsk˘ (Triturus alpestris). Vzácnû lze spatfiit ãernou formu zmije obecné (Vipera berus). Pfii dlouhodob˘ch odchytech drob-
3
CHKO OH 21
293
Královéhradecko
1 GEOLOGIE Podklad tvofií migmatity a svorové ruly. Pokr˘vají je pfieváÏnû stfiednû hluboké, skeletovité podzoly – typick˘ a humusov˘, v niωích polohách v celcích s kryptopodzolem typick˘m (kambizemí dystrickou). Lesní spoleãenKVùTENA stva fiadíme k bikov˘m buãinám svazu Luzulo-Fagion, k asociaci Calamagrostio villosae-Fagetum – nejvy‰‰ímu pfiechodnému stupni oligotrofních buãin ve smrãiny. V dosti chudém bylinném patfie nalezneme pfiedev‰ím druhy acidofilních horsk˘ch buãin. Rostou zde napfi. borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), bika chlupatá (Luzula pilosa), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), podbûlice alpská (Homogyne alpina) a ãípek objímav˘ (Streptopus amplexifolius). Z chránûn˘ch rostlin se zde vyskytuje Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant) a plavuník zplo‰tûl˘ (Diphasiastrum complanatum), kter˘ v‰ak nebyl v posledních letech 20. století potvrzen. Fauna bezobratZVͤENA l˘ch je zatím poznána nedostateãnû. Z mot˘lÛ byl nalezen napfi. hranostajník bukov˘ (Stauropus fagi) z ãeledi hfibetozubcovit˘ch (Notodontidae). Pfiedev‰ím za de‰tû jsou nápadnû aktivní velcí stfievlíci, napfi. 1 Îebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant) je jednou z chránûn˘ch rostlin pfiírodní rezervace Komáfií vrch. 2
Vrchol Komáfiího vrchu se zbytkem lesního porostu. V pozadí Orlické Záhofií.
294
CHKO OH 22
2 s. zlatoleskl˘ (Carabus auronitens) a s. hladk˘ (C. glabratus). Hnízdí zde sluka lesní (Scolopax rusticola). Je zde moÏno pozorovat krutihlava obecného (Jynx torquilla), cvrãilku zelenou (Locustella naevia) a datla ãerného (Dryocopus martius). âasto pfieletuje krkavec velk˘ (Corvus corax). V porostu horLESNICTVÍ ské bukové smrãiny má znaãn˘ podíl pfiirozenû se zmlazující buk. âást porostu nepÛvodní smrãiny na severozápadu je ve stadiu rozpadu. Vzniklá holina je nevhodnû zalesnûna kleãí (Pinus mugo). Témûfi celá rezervace je oplocena. Cílem hospodafiení je zachování pfiirozeného stavu bukosmrãiny a stabilizace severozápadního okraje rezervace dfievinami pfiirozené druhové skladby. 184, 202, BIBLIOGRAFIE 302, 326, 456, 512, 575 MAPA ÚZEMÍ
strana 313
Pfiírodní rezervace
Komáfií vrch
Okolí kóty Komáfií vrch (992 m n. m.) na hfibetu Orlick˘ch hor, vlevo od silnice ¤íãky – Orlické Záhofií. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: âerná Voda u Orlického 926–992 m Záhofií, ¤íãky v Orlick˘ch horách (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 12,68 ha
Vyhlá‰eno: 1973
Pfiedmûtem ochrany v rezervaci je zachoval˘ bukosmrkov˘ porost pfiirozené dfievinné skladby. Podobné lesní porosty pokr˘valy v minulosti cel˘ hfibet Orlick˘ch hor a tvofiily v této nadmofiské v˘‰ce pohraniãní hvozd.
CHKO Orlické hory
2
3
1
Pfiírodní rezervace
Neratovské louky
Louky v nivû Divoké Orlice, mezi silnicí a fiekou, jihov˘chodnû od obce Neratov. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Neratov v Orlick˘ch horách 585–604 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 13,12 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Pfiedmûtem ochrany je typick˘ biotop podmáãené louky v nivû Divoké Orlice, ãásteãnû extenzivnû obdûlávané, ãásteãnû zra‰elinûlé, s chránûn˘mi a ohroÏen˘mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ.
4
GEOLOGIE Podklad tvofií fluviální hlinitopísãité sedimenty, ‰tûrky a písky na krystalick˘ch bfiidlicích (ortorulách) proterozoického stáfií. V pokryvu pfievaÏuje kambizem dystrická s podzolovanou varietou kambizemû. Na podmáãené louce v nivû Divoké Orlice se vyvinula fluvizem glejová s hydromorfními typy – glejem organozemním (zbahnûl˘m) a pseudoglejem stagnoglejov˘m. Bylinné patro je KVùTENA tvofieno pfieváÏnû rostlinami mokr˘ch aÏ ra‰elinn˘ch luk. Z chránûn˘ch druhÛ byly nalezeny omûj pestr˘ (Aconitum variegatum), prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata) a p. májov˘ (D. majalis), kamziãník rakousk˘ (Doronicum austriacum), bledule jarní (Leucojum vernum), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia) a upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus). K dal‰ím zajímav˘m druhÛm patfií starãek potoãní (Tephroseris crispa), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), pryskyfiník platanolist˘ (Ranunculus platanifolius) a dal‰í. V˘zkum zdej‰ích ZVͤENA bezobratl˘ch je v poãátcích. U tÛní Ïijí ‰ídlo modré (Aeshna cyanea), váÏka ploská (Libellula depressa) a ‰idélko rumûnné (Pyrrhosoma nymphula). V koridoru Divoké Orlice se vyskytují mj. ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), h˘l rud˘ (Carpodacus
erythrinus), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis) a rákosník zpûvn˘ (Acrocephalus palustris). Îijí zde ãolek horsk˘ (Triturus alpestris) a ã. obecn˘ (T. vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd˘ (Rana temporaria) a s. ostronos˘ (R. arvalis). V toku Divoké Orlice najdeme stfievli potoãní (Phoxinus phoxinus) a vranku obecnou (Cottus gobio). Území je tfieba VYUÎITÍ nadále kosit a pokosenou hmotu sklízet, omezovat nálet dfievin v mokr˘ch, nekosen˘ch místech. UdrÏováním vodních ploch se bude podporovat rozmnoÏování obojÏivelníkÛ a populace vodního hmyzu vázaného na volnou vodní hladinu. V roce 1998 bylo vytvofieno ‰est mal˘ch vodních tÛní. BIBLIOGRAFIE 274, 343 MAPA ÚZEMÍ
184, 239, strana 312
1 Neratovské louky – su‰‰í svaÏitá ãást a rákosina pod svahem. 2 Na jafie rozkvétá na Neratovsk˘ch loukách prvosenka vy‰‰í (Primula elatior). 3 Klikoroh devûtsilov˘ (Liparus glabrirostris) je hojn˘ brouk na devûtsilov˘ch porostech Neratovsk˘ch luk. 4 Na Neratovsk˘ch loukách se mÛÏeme setkat i se zmijí obecnou (Vipera berus).
CHKO OH 23
295
Královéhradecko
1 GEOLOGIE Podklad tvofií svorová rula aÏ svor, pokr˘vá jej mírnû skeletovit˘ kryptopodzol typick˘. Ojedinûle nalezneme ostrÛvky vrchovi‰tní organozemû. V horské bukové KVùTENA smrãinû má vy‰‰í podíl smrk ztepil˘ (Picea abies) s pfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Zcela chybí jedle bûlokorá (Abies alba). Porosty rezervace mají v˘raznû acidofilní charakter. Jsou zde vyvinuta spoleãenstva svazu Luzulo-Fagion, asociace Luzulo-Fagetum, která se zde vyskytuje v˘jimeãnû v montánním stupni. Podrost tvofií nenároãné bylinné druhy, napfi. papratka horská (Athyrium distentifolium), kokofiík pfieslenat˘ (Polygonatum verticillatum), svízel vonn˘ (Galium odoratum), podbûlice alpská (Homogyne alpina), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a jiné. V území Ïije tyZVͤENA pická fauna horského lesa. K nejnápadnûj‰ím broukÛm patfií stfievlík zlatoleskl˘ (Carabus auronitens) a s. LinnéÛv
(C. linnei), nalezeni byli lesknáãkovití brouci Epuraea variegata a Meligethes atratus. BûÏnû lze pozorovat kfiivku obecnou (Loxia curvirostra), brhlíka lesního (Sitta europaea), vzácnûji s˘ce rousného (Aegolius funereus). Tetfiívek obecn˘ (Tetrao tetrix) je stále vzácnûj‰í. Jádro rezervace LESNICTVÍ (10,69 ha) má vytvofieno zfietelné druhé patro, které vzniklo z pfiirozeného zmlazení pfieváÏnû buku a smrku. Porosty kolem jádra jsou tvofieny smrkovou monokulturou. Cílem hospodafiení je maximální pfiiblíÏení k pfiirozenému stavu (pfiechod k pralesovitému útvaru, doplnûní jedle a klenu). Smrãinu je nutno postupnû pfiemûnit na porost se sloÏením blízk˘m pfiirozenému.
S˘c rousn˘ (Aegolius funereus) vzácnû hnízdí v dutinách star˘ch stromÛ.
49, 197, BIBLIOGRAFIE 204, 277, 302, 304, 380, 382, 386, 415, 421, 431, 432, 435, 450, 508, 575, 577
2 Smrkové porosty na svahu PR Pod Vrchmezím.
MAPA ÚZEMÍ
1
296
2
CHKO OH 24
strana 310
Pfiírodní rezervace
Pod Vrchmezím
Lesní porost na severozápadním svahu Vrchmezí (1084 m n. m.) v pramenném amfiteátru fiíãky Ole‰enky. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Ole‰nice v Orlick˘ch horách 890–1020 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 16,00 ha
Vyhlá‰eno: 1960
Porosty rezervace jsou tvofieny zachovalou horskou bukovou smrãinou s klenem, která je ukázkou pfiirozeného sloÏení lesních porostÛ ve vrcholové partii Orlick˘ch hor. Bylinn˘ podrost je pomûrnû chud˘, av‰ak odpovídá charakteru tûchto spoleãenstev.
CHKO Orlické hory území rezervace rostou i dal‰í vzácné druhy rostlin – prha arnika (Arnica montana), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), suchop˘r ‰irolist˘ (Eriophorum latifolium), starãek potoãní (Tephroseris crispa) a violka bahenní (Viola palustris). V lesním porostu ZVͤENA byl nalezen lesknáãek Epuraea boreella, indikátor pfiirozen˘ch montánních smrkov˘ch lesÛ. Na svahovém prameni‰ti, které je obklopeno pfieváÏnû smrkov˘m lesem, se lze setkat s ãolkem horsk˘m (Triturus alpestris), ropuchou obecnou (Bufo bufo) a skokanem hnûd˘m (Rana temporaria). Vyskytují se tu ptáci králíãek obecn˘ (Regulus regulus), s˘kora modfiinka (Parus caeruleus), s. uhelníãek (P. ater) a dal‰í bûÏné druhy.
1
Pfiírodní rezervace
Pod Zaklet˘m
Ra‰elini‰tû v údolí ¤íãky ve stfiední ãásti Orlick˘ch hor, na v˘chodním svahu Smyku, západnû od vrchu Zaklet˘ (991 m n. m.). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Velká Zdobnice 820–850 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 0,54 ha
Vyhlá‰eno: 1994
Ochrana biotopu silnû ohroÏené tuãnice obecné (Pinguicula vulgaris) na jedné ze ãtyfi dosud existujících lokalit tohoto druhu v CHKO Orlické hory.
GEOLOGIE Podkladem jsou rÛzné typy krystalick˘ch bfiidlic (zejména chloritickomuskovitick˘ svor, grafitick˘ svor aj.) stroÀské skupiny. Kromû vrchovi‰tní organozemû (typické a glejové) a gleje organozemního se v okolí ra‰elini‰tû vyskytují na svahovinách metamorfik znaãnû skeletovité kryptopodzoly (rankrov˘, typick˘) s nev˘razn˘m humusov˘m (kambick˘m) podzolem. SvaÏitá lesní KVùTENA louka, v horní ãásti suchá s nûkolika náletov˘mi smrãky, pfiechází v dolní ãásti v mokrou aÏ ra‰elinnou louku s bohatou populací tuãnice obecné (Pinguicula vulgaris). Tato rostlina byla v minulosti nejen na území CHKO, ale i v rámci v˘chodních âech pomûrnû hojná. Na
Pro pfiízniv˘ v˘VYUÎITÍ voj biotopu je nutno omezit nálet smrku vyfiezáním nûkter˘ch vzrostl˘ch stromÛ a udrÏovat malé vodní tÛnû pro rozmnoÏování obojÏivelníkÛ a vodního hmyzu. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
272 strana 312
1 Pohled na ra‰elinnou louku rezervace Pod Zaklet˘m od severu. 2 Tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris). 3 Na zemi hnízdící sluky lesní (Scolopax rusticola) snadno uniknou pozornosti.
2
3
CHKO OH 25
297
Královéhradecko GEOLOGIE Podkladem jsou rÛzné typy krystalick˘ch bfiidlic ortorulového vzhledu a dvojslídné svory. V pÛdním pokryvu pfievaÏují organozemû typické (glejové), gleje (glej organozemní) a pseudogleje (typick˘ a stagnoglejov˘). Na hydromorfní pÛdy navazují kryptopodzoly (typick˘) s kambizemí dystrickou. Rostlinná spoleKVùTENA ãenstva rezervace fiadíme do tfiídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae. PÛvodnû ra‰elinné louky a prameni‰tû postupnû ãásteãnû zarostly náletem ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa), bfiíz (Betula sp.) a vrb (Salix sp.) s pfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), smrku ztepilého (Picea abies) a dal‰ích dfievin. Na nejvlhãích místech roste ve velkém mnoÏství vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ve zbytcích podmáãen˘ch luãních porostÛ prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), srha laloãnatá slovenská (Dactylis glomerata subsp. slovenica), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica) a violka bahenní (Viola palustris). Byla zde nalezena i zdrojovka prameni‰tní (Montia fontana), indikující ãisté vody a prameni‰tû. V této relativnû ZVͤENA nízké poloze Ïije reliktní druh ra‰elini‰tního pavouka Heliophanus dampfi. V rezervaci a v jejím bezprostfiedním okolí bylo nalezeno 25 druhÛ chrostíkÛ, z nichÏ nejcennûj‰í jsou
1 Plectrocnemia brevis, Beraea maurus a Ernodes articularis. Z mot˘lÛ zde byli nalezeni napfi. ohroÏené druhy vlhk˘ch luk modrásek oãkovan˘ (Maculinea teleius) a m. bahenní (M. nausithous). Tyrfofilní okáã stfiíbrook˘ (Coenonympha tullia), nalezen˘ u Kaãerova v r. 1958, jiÏ pravdûpodobnû vymizel. K pozoruhodn˘m zdej‰ím broukÛm patfií Rabocerus gabrieli z ãeledi Salpingidae, nalezen˘ v podmáãené ol‰inû, a mandelinka Chrysomela lapponica. Masov˘ je v˘skyt obojÏivelníkÛ skokana hnûdého (Rana temporaria) a ãolka horského (Triturus alpestris). Vzácnû se zde vyskytuje i skokan ostronos˘ (Rana arvalis). Hnízdí tu napfi. ãeãetka zimní (Carduelis flammea).
Pfiírodní rezervace
Ra‰elini‰tû Kaãerov
Ra‰elini‰tû asi 250 m VJV od kfiiÏovatky silnic Uhfiínov pod De‰tnou–Prorubky–Kaãerov. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Kaãerov u Zdobnice 660–710 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 4,83 ha
Vyhlá‰eno: 1984
Ra‰elinná louka s rozpt˘len˘mi stromy, náletov˘mi dfievinami a s pestrou mozaikou ra‰elinn˘ch biotopÛ. Bohaté nalezi‰tû vzácn˘ch druhÛ rostlin i ÏivoãichÛ. Okolí rezervace bylo v 80. letech 20. století v rámci náhradních rekultivací odvodnûno.
LESNICTVÍ V severov˘chodní ãásti je na men‰í plo‰e vysazen smrk. Cílem hospodafieVYUÎITÍ ní je udrÏovat bezlesá místa ra‰elini‰tû zpÛsobující pestrost flóry a fauny. Vybudováním tÛní pro podporu rozmnoÏování obojÏivelníkÛ vzrostl poãet Ïivoãi‰n˘ch druhÛ v rezervaci. MAPA ÚZEMÍ
strana 314
1 V pfiírodní rezervaci Kaãerov bylo umûle vytvofieno nûkolik ra‰elinn˘ch jezírek. 2 Velké porosty zde tvofií vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).
298
CHKO OH 26
2
CHKO Orlické hory KVùTENA Bylinn˘ porost tvofií ra‰elinná spoleãenstva, která dosud nebyla fytocenologicky zkoumána. Pfii floristickém prÛzkumu zde byly nalezeny napfi. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a p. listenat˘ (D. longebracteata), starãek potoãní (Tephroseris crispa), prha arnika (Arnica montana), Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), ostfiice Davallova (Carex davalliana) a kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica). Roste zde houba ãapulka bahenní (Mitrula paludosa), jinde v Orlick˘ch horách vzácná. Svahové ra‰eliZVͤENA ni‰tû obklopené pfieváÏnû smrkov˘m lesem ob˘vají ãolek horsk˘ (Triturus alpestris) a poãetná populace skokana hnûdého (Rana temporaria), pavouci Aculepeira ceropegia, Clubiona reclusa, Pardosa amentata, P. pullata a Trochosa terricola. Nad trhlinov˘mi jezírky pfieletuje ‰idélko páskované (Coenagrion puella) a váÏka ploská (Libellula depressa). V hustém smrkovém lemu hnízdí lindu‰ka lesní (Anthus trivialis), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) a dal‰í. Lokalitu je nutno VYUÎITÍ zachovat v souãasném stavu jako ukázku svahového ra‰elini‰tû s prameni‰ti a jezírky.
1
MAPA ÚZEMÍ
Pfiírodní památka
Ra‰elini‰tû pod Pûtirozcestím
Svahové ra‰elini‰tû ve vrcholové ãásti Orlick˘ch hor, vlevo od silnice z Pûticestí do Zdobnice.
GEOLOGIE Ra‰elini‰tû se vytvofiilo v prameni‰ti ¤íãky na podloÏí krystalick˘ch bfiidlic ortorulového vzhledu, granátick˘ch svorÛ a pararul. Kromû organozemû glejové a pfievaÏujícího kyselého pseudogleje typického se poblíÏ PP vyvinuly humusové a kambické podzoly.
strana 313
1 Umûle vytvofiené ra‰elinné jezírko v jiÏní ãásti chránûného území Ra‰elini‰tû pod Pûtirozcestím. 2 âapulka bahenní (Mitrula paludosa) roste na trouchnivûjícím dfievû v potoce.
Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Velká Zdobnice 895–907 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 0,54 ha
Vyhlá‰eno: 1984
Svahové ra‰elini‰tû s prameni‰ti a jezírky je útoãi‰tûm vzácn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ, vázan˘ch na tento typ stanovi‰È, v Orlick˘ch horách ojedinûl˘ch. 2
CHKO OH 27
299
Královéhradecko
1 GEOLOGIE Podkladem jsou proterozoické krystalické bfiidlice. PÛdní pokryv tvofií organozem glejová a glej organozemní, místy pseudoglej typick˘. V blízkém okolí se nachází kambizem dystrická, na jihov˘chodním okraji zasahuje do území i silnû kyselá kambizem arenická. Lesní ra‰elinná KVùTENA louka s bohat˘m porostem ra‰eliníku (Sphagnum sp.), s nûko-
lika zarÛstajícími mal˘mi jezírky. Fytocenologick˘ prÛzkum zde nebyl provádûn, pfii floristickém prÛzkumu bylo nalezeno nûkolik vzácn˘ch druhÛ, napfi. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a p. listenat˘ (D. longebracteata), suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum) a starãek potoãní (Tephroseris crispa). Îijí zde ãolek ZVͤENA horsk˘ (Triturus alpestris), skokan hnûd˘ (Rana temporaria), vzácnû i ãerná forma zmije obecné (Vipera berus), pavouci Clubiona reclusa, Evarcha arcuata a Pardosa pullata. Plocha ra‰eliLESNICTVÍ ni‰tû není zalesnûna. V okolí rostou podmáãené smrkové a ol‰ové porosty. Pro zachování VYUÎITÍ biotopu byly odstranûny náletové dfieviny z celého prostoru ra‰elini‰tû.
1 Podzimní aspekt v PP Ra‰elini‰tû pod Pfiedním vrchem.
300
CHKO OH 28
MAPA ÚZEMÍ
strana 314
Ra‰elini‰tû pod Pfiírodní památka Pfiedním vrchem Louka na okraji lesa vlevo od silnice Barto‰ovice v Orlick˘ch horách – Kunvald, v údolí pod Pfiedním vrchem (669 m n. m.). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Barto‰ovice 622–634 m v Orlick˘ch horách (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 3,51 ha
Vyhlá‰eno: 1984
Ra‰elinná louka ve vrcholové partii Orlick˘ch hor se vzácn˘mi i charakteristick˘mi druhy rostlin. Mnoho podobn˘ch lokalit bylo v regionu Orlick˘ch hor v minulosti zniãeno melioracemi a rekultivacemi.
CHKO Orlické hory
2 nalezeny napfi. prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), omûj pestr˘ (Aconitum variegatum), bledule jarní (Leucojum vernum), koprníãek bezobaln˘ (Ligusticum mutellina) a upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus).
1
Pfiírodní rezervace
SedloÀovsk˘ vrch
Lesní porosty na západním svahu a temeni SedloÀovského vrchu (1060 m n. m.) v˘chodnû od obce SedloÀov. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: SedloÀov 790–1050 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 99,70 ha
Vyhlá‰eno: 1954
Smí‰ená pralesovitá bukosmrãina s javorem klenem na západním svahu hfibetu Orlick˘ch hor je jedním ze zbytkÛ pfiirozen˘ch lesních porostÛ této oblasti. SloÏení bohatého bylinného patra odpovídá charakteru lesních porostÛ. GEOLOGIE PodloÏí tvofií svorové ruly aÏ svory. Na nûm leÏí skeletovité podzoly (humusov˘ a kambick˘) a kryptopodzoly (rankrov˘, typick˘) v asociacích s men‰ími plochami rankerÛ. Podél potoka a prameni‰tû v západní ãásti území se vyvinuly i gleje (organozemní, typick˘) s pseudogleji (typick˘m). Fragment pfiiroKVùTENA zen˘ch bukosmrkov˘ch porostÛ
s vtrou‰en˘m javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia) patfií k acidofilním buãinám svazu Luzulo-Fagion, asociaci Luzulo-Fagetum. V bylinném patfie rostou napfi. metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera), papratka samiãí (Athyrium filix-femina), vranec jedlov˘ (Huperzia selago) aj. Z chránûn˘ch druhÛ zde byly
Z entomoloZVͤENA gického v˘zkumu jsou známi napfi. brouci lesknáãek Epuraea thoracica (vzácn˘ boreomontánní druh), druh Rabocerus foveolatus z ãeledi Salpingidae a mandelinka Gonioctena pallida. Nejhojnûj‰ím ptákem je pûnkava obecná (Fringilla coelebs), lze tu spatfiit datla ãerného (Dryocopus martius), strakapouda velkého (Dendrocopos major), budníãka lesního (Phylloscopus sibilatrix) a b. men‰ího (P. collybita), holuba hfiivnáãe (Columba palumbus) a krkavce velkého (Corvus corax). Îije zde také je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Jádro rezervaLESNICTVÍ ce tvofií pralesovit˘ bukosmrkov˘ útvar o rozloze 5 ha. Dal‰ích 15 ha pokr˘vají porosty pfiirozené druhové skladby. Pfies 50 ha zaujímají kulturní smrãiny a 10 ha plochy tvofií nepÛvodní smrkové populace. Celá rezervace je pod v˘razn˘m vrcholov˘m a imisním vlivem, kter˘ zpÛsobuje rozvrat smrkov˘ch porostÛ. Cílem je udrÏení, pfiípadnû zvût‰ení jádra rezervace, stabilizace okolních smrkov˘ch porostÛ a postupn˘ návrat k pfiirozené, geneticky pÛvodní dfievinné skladbû.
3
4 VYUÎITÍ Do rezervace by bylo vhodné zafiadit i louãky v okolí Zlatého potoka. 15, 202, BIBLIOGRAFIE 205, 302, 362, 363, 386, 397, 415, 421, 434, 435, 456, 510, 575, 577 MAPA ÚZEMÍ
strana 312
1 Na odumírajících bucích v PR SedloÀovsk˘ vrch hojnû rostou dfievokazné houby. 2 Jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) na hnízdû s mláìaty. 3 Sameãek strakapouda velkého (Dendrocopos major) pfii krmení mláìat. 4 Zdobenec skvrnit˘ (Trichius fasciatus) je nápadn˘ brouk bukov˘ch porostÛ.
CHKO OH 29
301
Královéhradecko
1 GEOLOGIE Skalní v˘choz z granátického svoru, prostoupeného granitovou injekcí, s typick˘m mrazov˘m srubem. Spadá aÏ 7 m vysokou stûnou do malé nivaãní sníÏeniny, z níÏ vychází balvanov˘ proud. Podobné mrazové sruby a izolované skály vystupují i v severním
sousedství. V okolí PP se na svahovinách metamorfick˘ch hornin vyvinuly nev˘razné podzoly (humusov˘ a kambick˘) s kryptopodzolem rankrov˘m (typick˘m). V bezprostfiedKVùTENA ním okolí skalního v˘chozu rostou jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk obecn˘ (Picea abies), v podrostu metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a vfies obecn˘ (Calluna vulgaris). Rostlinstvo není hlavním pfiedmûtem ochrany.
Pfiírodní památka
Sfinga
Skalní hradba v lesním porostu na Vápenném vrchu. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Velk˘ Uhfiínov 950 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 0,20 ha
Vyhlá‰eno: 1985
V˘znamn˘ geologick˘ kryogenní vrcholov˘ útvar.
V okolí lze spatZVͤENA fiit sojku obecnou (Garrulus glandarius), jestfiába lesního (Accipiter gentilis), pûnkavu obecnou (Fringilla coelebs) a jiné bûÏné druhy. Îijí zde rejsek obecn˘ (Sorex araneus) a my‰ice lesní (Apodemus flavicollis).
Skalní útvar Sfinga ve stejnojmenné PP.
Skalní útvar je LESNICTVÍ obklopen mlad‰í smrkovou monokulturou.
2 PP Sfinga – detail skalního v˘chozu.
MAPA ÚZEMÍ
1
302
CHKO OH 30
strana 314
2
CHKO Orlické hory
2 majalis), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), upolín evropsk˘ (Trollius altissimus) a kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), na su‰‰ích místech pak pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), prha arnika (Arnica montana), jetel ka‰tanov˘ (Chrysaspis spadicea) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Byl zde nalezen i koprníãek bezobaln˘ (Ligusticum mutellina), karpatsk˘ migrant, kter˘ má v Orlick˘ch horách severní hranici svého celosvûtového roz‰ífiení.
1
Pfiírodní rezervace
Trãkovská louka
Louky u hájovny v Trãkovû. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Trãkov 740–760 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 12,82 ha vãetnû ochranného pásma
Vyhlá‰eno: 1982
Zbytek polokulturní horské louky, která zÛstala zachována po velkoplo‰n˘ch melioracích a rekultivacích v 70. letech 20. století. Na louce se dodnes zachovalo bohaté bylinné patro se vzácnou kvûtenou. Rozpt˘lená zeleÀ je vhodn˘m biotopem pro nûkteré druhy ptactva.
GEOLOGIE Podkladem jsou krystalické bfiidlice (rÛzné typy svorÛ) stroÀské skupiny. Vyvinuly se na nich hydromorfní pÛdy typu glejÛ (glej pseudoglejov˘ a typick˘) a pseudoglejÛ (pseudoglej typick˘), s ojedinûl˘mi vloÏkami vrchovi‰tní organozemû glejové. V okrajov˘ch ãástech tyto pÛdy pokraãují kambizemí dystrickou a kryptopodzolem typick˘m. Vlhãí luãní poKVùTENA rosty odpovídají spoleãenstvÛm asociace Valeriano procurrentis-Filipenduletum a svazu Polygono-Trisetion, suché polokulturní louky s ostrÛvky stromÛ a kefiÛ fiadíme do svazu Violion caninae. Na ra‰elinn˘ch místech rostou starãek potoãní (Tephroseris crispa), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza
Z mot˘lÛ se zde ZVͤENA vyskytuje modrásek u‰lechtil˘ (Polyommatus amandus) a ohniváãek modrolem˘ (Lycaena hippothoe), z fiádu dvoukfiídl˘ch (Diptera) zde byla nalezena pestfienka Spazigaster ambulans. Kfiovinaté porosty a skupinky stromÛ vytváfiejí podmínky pro hnízdûní h˘la rudého (Carpodacus erythrinus), bramborníãka hnûdého (Saxicola rubetra), chfiástala polního (Crex crex) a lindu‰ky luãní (Anthus pratensis). Poãetní jsou zmije obecná (Vipera berus), ãolek horsk˘ (Triturus alpestris) a skokan hnûd˘ (Rana temporaria). Lesní porosty LESNICTVÍ jsou tvofieny pfieváÏnû smrkov˘mi monokulturami. âást louky je praVYUÎITÍ videlnû kosena a sklízena. Na ãásti se provádí nefiízená pastva ovcí. Obojí toto vyuÏití je pro lokalitu prospû‰né, neboÈ zamezuje rozvoji náletÛ dfievin a hromadûní stafiiny. MAPA ÚZEMÍ
strana 311
1 Suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium) v PR Trãkovská louka. 2 Kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica).
CHKO OH 31
303
Královéhradecko Národní pfiírodní rezervace
Trãkov
Lesní porosty pod silnicí ·erlich – Orlické Záhofií na severov˘chodním zlomovém svahu Orlick˘ch hor smûrem ke státní hranici s Polskem. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Trãkov 760–920 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 87,69 ha vãetnû ochranného pásma
Vyhlá‰eno: 1982
Pfiirozené smí‰ené porosty z dfievin autochtonní provenience s pfievahou horského smrku, buku, javoru klenu a dosud vitální jedle. Porosty jsou skryty za hfibetem a chránûny do urãité míry pfied vlivem kysel˘ch mlh a de‰ÈÛ. Díky tomu se zachovaly v relativnû dobrém zdravotním stavu. GEOLOGIE PodloÏí tvofií krystalické bfiidlice (svor, svorová rula), v nepatrné mífie v jihov˘chodní a severov˘chodní ãásti svrchnokfiídové sedimenty (jílovce, pískovce aj.). V pÛdním pokryvu pfievaÏují silnû kyselé hnûdé pÛdy (kambizem dystrická), kryptopodzoly (typick˘) aÏ podzoly (humusov˘, kambick˘). Na podmáãen˘ch místech kolem men‰ích potokÛ leÏí gleje (pseudoglejov˘, organozemní) s ostrÛvky organozemû glejové a kyselého pseudogleje.
KVùTENA Pfiirozen˘ smí‰en˘ porost sloÏen˘ ze smrku ztepilého (Picea abies), jedle bûlokoré (Abies alba), buku lesního (Fagus sylvatica) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). V‰echny dfieviny jsou autochtonní, jen místnû jsou vysazeny smrkové monokultury. PÛvodní bohatá jedlobuãina pfiechází na chud‰ích pÛdách v bukovou smrãinu. Lesní spoleãenstva lze charakterizovat jako submontánní aÏ montánní hercynské buãiny asociace
1 1
Lesní porost Trãkova je tvofien dfievinami místního pÛvodu.
2
Erozní odkryv krystalick˘ch bfiidlic na severov˘chodním svahu Orlick˘ch hor v NPR Trãkov. 3
304
Vzácná houba lesklokorka jehliãnanová (Ganoderma carnosum).
CHKO OH 32
2 Dentario enneaphylli-Fagetum, jejichÏ podrost tvofií kromû lesních druhÛ i druhy spoleãenstev prameni‰È a v malé mífie i luk. Z chránûn˘ch a vzácn˘ch rostlin rostou v NPR vranec jedlov˘ (Huperzia selago), plavuÀ puãivá (Lycopodium
annotinum), starãek potoãní (Tephroseris crispa), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), prha arnika (Arnica montana), Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), mléãivec alpsk˘ (Cicerbita alpina), ostfiice Davallova (Carex davalliana), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a p. listenat˘ (D. longebracteata), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus) a dal‰í. Z hub zde byly nalezeny napfi. ãapulka bahenní (Mitrula paludosa), lesklokorka jehliãnanová (Ganoderma carnosum), bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), smolokorka pryskyfiiãná (Lasiochlaena benzoina) a vláknice ‰tûtinatá (Inocybe hystrix), která je velmi vzácn˘m druhem, poprvé nalezen˘m ve v˘chodních âechách. Z hlediska fauny ZVͤENA bezobratl˘ch patfií NPR Trãkov k nejv˘znamnûj‰ím lokalitám Orlick˘ch hor. Plnû to potvrdil napfi. v˘zkum blanokfiídl˘ch z podfiádu ‰iropas˘ch (Hymenoptera, Symphyta) s nûkolika prvonálezy pro území âR, k nimÏ patfií Aglaostigma langei z ãeledi pilatkovit˘ch
CHKO Orlické hory
U Kun‰tátské Pfiírodní památka kaple Ra‰elini‰tû ve stfiední ãásti Orlick˘ch hor u Jiráskovy stezky jihozápadnû od Kun‰tátské kaple. 3 (Tenthredinidae) a Ïilnatûnky Pantoclis mese a Zygota croton z ãeledi Diapriidae. Z fiádu dvoukfiídl˘ch (Diptera) zde byly nalezeny i pro vûdu zcela nové druhy z ãeledi koutulovit˘ch (Psychodidae). K pozoruhodn˘m broukÛm patfií vzácn˘ pralesní relikt Rhizophagus brancsiki z ãeledi lesklecovit˘ch (Rhizophagidae), charakteristick˘ druh pÛvodních bukojedlov˘ch porostÛ, dále napfi. druh Mycetina cruciata z ãeledi Endomychidae a Rabocerus foveolatus z ãeledi Salpingidae. Îijí zde zmije obecná (Vipera berus), uÏovka obojková (Natrix natrix) a poãetná populace ãolka horského (Triturus alpestris). Hnízdí tu napfi. s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), kfiivka obecná (Loxia curvirostra), holub doupÀák (Columba oenas) a stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes). Novû zde hnízdí budníãek zelen˘ (Phylloscopus trochiloides). ZdrÏuje se zde pomûrnû poãetná populace jelena evropského (Cervus elaphus). Nejstar‰í skupiLESNICTVÍ ny porostÛ jsou ve ‰patném zdravotním stavu. Mlad‰í porosty v˘raznû po‰kodil okus zvûfií, následnû ubylo jedlí a listnáãÛ. âást rezervace je oplocena a ponechána pfiirozenému v˘voji. Hospodafiení je vedeno snahou o dosaÏení pfiirozené druhové, vûkové a prostorové skladby s postupn˘m pfiechodem k pralesovitému útvaru a zachování druhové pestrosti flóry i fauny.
Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: âerná Voda u Orlického 1030–1040 m Záhofií (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 2,86 ha
Vyhlá‰eno: 1973
Vrchovi‰tní ra‰elini‰tû získalo svÛj název podle nedaleko stojící kaple pfii turistické stezce vrcholov˘mi partiemi Orlick˘ch hor. PÛvodnû leÏelo uvnitfi lesního porostu, v souãasné dobû je obklopeno rozsáhl˘mi pasekami. Ra‰elini‰tû má typickou vrchovi‰tní kvûtenu. GEOLOGIE Podkladem jsou krystalické bfiidlice ortorulového vzhledu (stfiednû aÏ hrubû ztrnité aÏ plástevnaté dvojslídné ruly). Kromû vrchovi‰tní organozemû (typické i glejové) se na okolním území vyvinuly nev˘razné a skeletovité podzoly (typick˘ i humusov˘). Vegetaãní kryt je KVùTENA tvofien spoleãenstvy svazu Leuco-Scheuchrion palustris. Pfii floristickém prÛzkumu zde byly nalezeny vzácné a chránûné druhy, napfi. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), ostfiice mokfiadní (Carex limosa) i o.
chudokvûtá (C. pauciflora), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum). Celkov˘ poãet nalezen˘ch druhÛ rostlin není vysok˘, coÏ odpovídá charakteru spoleãenstev. Zvífiena Byli zde nalezeni pavouci Pardosa sphagnicola (reliktní, tyrfobiontní druh), Alopecosa taeniata a Pirata uliginosus. Îije a rozmnoÏuje se zde ãolek horsk˘ (Triturus alpestris), z ptákÛ ãeãetka zimní (Carduelis flammea) a lindu‰ka lesní (Anthus trivialis). Lesní porosty LESNICTVÍ jsou znaãnû zdravotnû po‰kozené a jsou pod v˘razn˘m imis-
1 ním a vrcholov˘m vlivem. Imisní holiny jsou zãásti zalesnûné i nepÛvodní kleãí. Hlavním úkolem hospodafiení je stabilizovat lesní porosty pouÏitím vhodn˘ch listnat˘ch dfievin napfi. bfiízy p˘fiité (Betula pubescens), vrby slezské (Salix silesiaca) a jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia). Chránûné území VYUÎITÍ leÏí na trase nauãné stezky „Po hfiebeni Orlick˘ch hor“. U kaple stojí informaãní panel. 202, 302, BIBLIOGRAFIE 326, 380, 386, 388, 393, 456, 461, 511, 575 MAPA ÚZEMÍ
strana 313
1 Suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum) je charakteristickou rostlinou na ra‰elini‰ti U Kun‰tátské kaple. 2 V minulosti bylo ra‰elini‰tû U Kun‰tátské kaple obklopeno lesem (70. léta 20. století).
Louku, která je VYUÎITÍ rovnûÏ souãástí rezervace, je nutno alespoÀ jednou roãnû kosit. 166, 202, BIBLIOGRAFIE 240, 242, 301, 380, 382, 384, 386, 397, 417, 425, 426, 456, 571, 575 MAPA ÚZEMÍ
2
strana 311
CHKO OH 33
305
Královéhradecko
1
Pfiírodní rezervace
Zemská brána
PrÛlomové údolí Divoké Orlice od hranice s Polskem po Klá‰terec nad Orlicí. Katastrální území: Barto‰ovice v Orlick˘ch horách (okres Rychnov nad KnûÏnou), Klá‰terec nad Orlicí (okres Ústí nad Orlicí) Nadmofiská v˘‰ka: 495–590 m V˘mûra: 88,22 ha
Pfiedmûtem ochrany je cel˘ krajinn˘ komplex s lesními porosty na svazích, loukami v tûsném okolí fieky a balvanit˘m fieãi‰tûm Divoké Orlice, jejíÏ bfiehy jsou lemovány nápadn˘mi skalními útvary.
2
306
Vyhlá‰eno: 1987
CHKO OH 34
CHKO Orlické hory je také botanicky nejzajímavûj‰í, neboÈ se zde setkávají a mísí horské druhy, splavené z vy‰‰ích poloh Orlick˘ch hor, s druhy podhorsk˘mi, které „zemskou branou“, tj. prÛlomov˘m údolím, vystupují z podhÛfií do hor. Rostou zde mj. bledule jarní (Leucojum vernum), kamziãník rakousk˘ (Doronicum austriacum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), violka dvoukvûtá (Viola biflora), kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine), jednokvítek velekvût˘ (Moneses uniflora), jilm horsk˘ (Ulmus glabra), rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina), náprstník velkokvût˘ (Digitalis grandiflora). Z hub byl nalezen napfi. korálovec bukov˘ (Hericium coralloides).
3 GEOLOGIE Podklad celého území PR Zemská brána tvofií proterozoické drobnû zrnito‰upinaté aÏ zrnitoplástevné dvojslídné ruly, vystupující v soustavû skalních v˘chozÛ (napfi. v soutûsce pod silniãním mostem, u Pa‰erácké lávky, Ledfiíãkova skála atd.). K detailním povrchov˘m tvarÛm patfií jeskynní v˘klenky, ojedinûlé obfií hrnce aj. PÛdní pokryv podél toku Divoké Orlice tvofií fluvizem typická. Na pfiilehl˘ch rÛznû prudk˘ch svazích vznikla v˘vojovû pestrá stadia pÛd od ojedinûl˘ch litozemí pfies rankery (typick˘ i kambick˘) aÏ ke kysel˘m kambizemím (kambizem dystrická, silnû kyselá kambizem arenická). Hydromorfní pÛdy – typické gleje a pseudogleje – jsou omezeny na lokality podél nûkolika men‰ích pfiítokÛ Divoké Orlice.
4
Porosty rezervaKVùTENA ce tvofií pfieváÏnû druhotné smrkové lesy s vtrou‰enou jedlí bûlokorou (Abies alba), bukem lesním (Fagus sylvatica) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus) se zbytky kvûtnat˘ch buãin svazu Fagion. Bezlesé je pouze nejbliωí okolí fieky, které
Z broukÛ se zde ZVͤENA vyskytuje napfi. lesknáãek Cychramus luteus, majka fialová (Meloe violaceus) a tesafiík piluna (Prionus coriarius). V tûsné blízkosti (âihák) byl nalezen i vzácn˘ lesknáãek Ipidia binotata, reliktní druh jedlobuãin. V korunách stromÛ lze spatfiit datla ãerného (Dryocopus martius) a strakapouda velkého (Dendrocopos major), v fieãi‰ti Divoké Orlice skorce vodního (Cinclus cinclus) a konipasa horského (Motacilla cinerea). Cílem hospoLESNICTVÍ dafiení v lesích je pfiiblíÏení k pfiirozenému stavu porostÛ. Územím procháVYUÎITÍ zí nauãná stezka „Zemská brána“, která je doplnûna panely s informaãními texty. 94, 173, BIBLIOGRAFIE 184, 240, 242, 243, 384, 426, 437, 542, 544, 575 MAPA ÚZEMÍ
strana 309
1 Kamenn˘ most silnice z âiháku do Barto‰ovic v severní ãásti PR Zemská brána. 2 Kamziãník rakousk˘ (Doronicum austriacum) má v Orlick˘ch horách severní hranici svého roz‰ífiení. 3 Balvanité fieãi‰tû Divoké Orlice v PR. 4
Ledfiíãkova skála.
CHKO OH 35
307
Královéhradecko
1 GEOLOGIE Podklad tvofií granátické svory a pararuly stroÀské skupiny, ãásteãnû téÏ sedimenty svrchní kfiídy (slínovce, pískovce aj.). V pÛdním pokryvu pfievaÏují kyselé pseudogleje (typick˘, stagnoglejov˘) s organozemí glejovou (glejem organozemním). Okraje území zaujímá kambizem dystrická, ojedinûle kryptopodzol typick˘. Na lokalitû jsou KVùTENA vyvinuta spoleãenstva pfieváÏnû ra‰elinn˘ch luk svazu Caricion davallianae se vzácn˘mi druhy rostlin. Roste zde ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. ble‰ní (C. pulicaris), starãek potoãní (Tephroseris crispa), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) i p. listenat˘ (D. longebracteata), tolije bahenní (Parnassia palustris), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior) a dal‰í. Na okraji jsou vyvinuta spoleãenstva svazu Nardion se smilkou tuhou (Nardus stricta) a metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa). V prostoru louky roste nûkolik náletov˘ch smrkÛ.
2 ZVͤENA Byli zde nalezeni pavouci Heliophanus dampfi a Entelecara congenera – reliktní a vzácné druhy horsk˘ch ra‰elini‰È. Vyskytuje se zde téÏ majka fialová (Meloe violaceus), v tÛních potápníci z rodÛ Hydroporus a Agabus a vírník Gyrinus substriatus. V mal˘ch tÛních se rozmnoÏují ãolek horsk˘ (Triturus alpestris) a skokan hnûd˘ (Rana temporaria). Zaletují sem h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus), kfiivka obecná (Loxia curvirostra), lindu‰ka lesní (Anthus trivialis) a datel ãern˘ (Dryocopus martius). Hospodafiení na VYUÎITÍ lokalitû spoãívá v ãásteãném kosení a uklízení posekané hmoty a prÛbûÏném odstraÀování náletu smrku. V roce 1996 bylo vybudováno sedm mal˘ch tÛní pro rozmnoÏování obojÏivelníkÛ a podporu vodního hmyzu vázaného na volnou vodní hladinu. MAPA ÚZEMÍ
Pfiírodní památka
Velká louka
Lesní louka asi 1 km severnû od hájovny v Trãkovû. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Trãkov 740–758 m (okres Rychnov nad KnûÏnou) V˘mûra: 2,34 ha
Vyhlá‰eno: 1982
Jedna z posledních lesních ra‰elinn˘ch luk v Orlick˘ch horách, která unikla odvodnûní lesních pÛd, provádûn˘ch v této oblasti v 70. letech 20. století. Je v˘znamnou botanickou i entomologickou lokalitou a jedním z posledních útoãi‰È ohroÏen˘ch rostlin a ÏivoãichÛ.
strana 311
1 Tolije bahenní (Parnassia palustris) patfií mezi vzácné druhy Orlick˘ch hor. 2 Ani umûlé vodní plochy v PP Velká louka nenaru‰í pfiirozenost krajiny. 3 Celkov˘ pohled na PP Velká louka.
308
CHKO OH 36
3
CHKO Orlické hory ZEMSKÁ BRÁNA
STR.
306
02 08 1993
CHKO OH 37
309
Královéhradecko âERN¯ DÒL
STR.
290
14 07 1994
BUKAâKA
STR.
288
02 07 1993
POD VRCHMEZÍM
STR.
296
02 07 1993
310
CHKO OH 38
CHKO Orlické hory HO¤EâKY
STR.
291
02 07 1993
JELENÍ LÁZE≈
STR.
293
02 07 1993
HRANIâNÍ LOUKA (1) STR. 292, TRâKOV (2) STR. 304, TRâKOVSKÁ LOUKA (3) STR. 303, VELKÁ LOUKA (4) STR. 308
02 07 1993 CHKO OH 39
311
Královéhradecko NERATOVSKÉ LOUKY
STR.
295
02 07 1994
POD ZAKLET¯M
STR.
297
14 07 1993
SEDLO≈OVSK¯ VRCH
STR.
301
02 07 1993
312
CHKO OH 40
CHKO Orlické hory RA·ELINI·Tù POD PùTIROZCESTÍM STR. 299
14 07 1994
BED¤ICHOVKA
STR.
289
02 07 1993
KOMÁ¤Í VRCH
STR.
294
14 07 1994
U KUN·TÁTSKÉ KAPLE
STR.
305
14 07 1994
CHKO OH 41
313
Královéhradecko SFINGA
STR.
302
02 08 1993
RA·ELINI·Tù KAâEROV
STR.
298
02 08 1993
RA·ELINI·Tù POD P¤EDNÍM VRCHEM STR. 300
02 08 1993
314
CHKO OH 42
CHKO Orlické hory Památné stromy 1. Lípa malolistá, k. ú. Barto‰ovice v Orlick˘ch horách, p. ã. st. 45, u fary poblíÏ kostela. O: 595 cm, Vs: 20 m, S: 280 let. 2. Jasan ztepil˘, k. ú. De‰tné v Orlick˘ch horách, p. ã. 572/2, u rekreaãní chaty rychnovské nemocnice severov˘chodnû od kostela v obci. O: 545 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Horní Rokytnice, p. ã. 262/2, u statku nad silnicí pfii modré turistické cestû na Anensk˘ vrch. O: 655 cm, Vs: 24 m, 250 let. 4. Bfiíza bûlokorá, k. ú. Jedlová v Orlick˘ch horách, p. ã. 63, u sjezdovky nad poÏární zbrojnicí. O: 270 cm, Vs: 21 m, S: 80 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Malá Strana, p. ã. 540, nad silnicí poblíÏ pfiezimovací obÛrky zvûfie. O: 500 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Nebeská Rybná, p. ã. 1207, v pastvinû SSV kostela v obci. O: 590 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 7. Javor klen, k. ú. Neratov, p. ã. st. 46, u chalupy ev. ã. 0114 pod lesem ve stfiední ãásti obce, SZ kostela. O: 470 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 8. Jasan ztepil˘, k. ú. Ole‰nice v Orlick˘ch horách, p. ã. st. 2, nad chalupou ã. p. 191 (Fára) vlevo silnice k âihalce. O: 550 cm, Vs: 22 m, S: 200 let.
1
2 1
Buk lesní v obci Pûãín, pfii Ïelezniãní trati z Pûãína do Rokytnice v Orlick˘ch horách.
2
Alej Rokytnice v Orlick˘ch horách – Nové Dvory.
CHKO OH 43
315
Královéhradecko 9. Buk lesní, k. ú. Pûãín, p. ã. 1834, pfii Ïelezniãní trati z Pûãína do Rokytnice v Orlick˘ch horách. O: 655 cm, Vs: 22 m, S: 300 let. Z dÛvodu zachování tohoto stromu byla pfii stavbû upravena trasa Ïelezniãní tratû. 10. Jasan ztepil˘, k. ú. Pûãín, p. ã. 200/2, u chalupy za zemûdûlsk˘m areálem. O: 430 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 11. Lípa malolistá, k. ú. Polom, p. ã. st. 55, nad silnicí u chalupy. O: 537 cm, Vs: 21 m, S: 190 let.
12. Alej Rokytnice v Orlick˘ch horách – Nové Dvory, k. ú. Rokytnice v Orlick˘ch horách, p. ã. 1011/1, 1020, celkem 151 jedincÛ ve 14 druzích (lípa, jasan, javor klen aj.), nejvût‰í je lípa velkolistá. O: 704 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 13. Lípa malolistá, k. ú. SedloÀov, p. ã. 875/3, nad silnici v obci jihov˘chodnû kostela. O: 865 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 14. Jasan ztepil˘, k. ú. Souvlastní, p. ã. st. 62, 593/1, na konci silnice v horní ãásti obce. O: 545 cm, Vs: 23 m, S: 180 let.
1
2
3
316
1
Lípa malolistá u pfiezimovací obÛrky zvûrû v Malé Stranû.
2
Bfiíza bûlokorá u sjezdovky nad poÏární zbrojnicí v Jedlové v Orlick˘ch horách.
3
Jasan ztepil˘ v De‰tném v Orlick˘ch horách.
CHKO OH 44
