Organizace Svoboda zvířat v období od roku 2000 očima teorie sociálních hnutí

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra politologie

Organizace Svoboda zvířat v období od roku 2000 očima teorie sociálních hnutí Bakalářská práce

Martina Zaoralová

Vedoucí práce: doc. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D. UČO: 331173 Obor: Politologie Imatrikulační ročník: 2008

Brno 2011

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Organizace Svoboda zvířat od roku 2000 očima teorie sociálních hnutí vypracovala samostatně a pouţila jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně, 9. 5. 2011

Martina Zaoralová

1

Poděkování Děkuji doc. PhDr. Ing. Ondřeji Císařovi, Ph.D. za trpělivost, odborné rady a cenné připomínky, které mi poskytl při psaní této bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala předsedkyni organizace Svoboda zvířat PhDr. Lucii Moravcové ze ochotu a poskytnuté informace.

2

Anotace: Bakalářská práce měla za cíl analyzovat organizaci Svoboda zvířat prostřednictvím teorie sociálních hnutí. V práci byly vyuţity koncepty jako jsou repertoár jednání, rámování zájmů, mobilizace zdrojů a organizace sociálních hnutí, které byly aplikovány na fungování organizace.

Annotation: Bachelor´s thesis was aimed to analyze the organization Freedom for Animals in the view of theory of social movements. In the work were used concepts like repertoire of contentions, framing interests, resource mobilization and social movements organisation, that were applied to the functioning of the organisation.

Klíčová slova: teorie sociálních hnutí, repertoár jednání, rámování zájmů, mobilizace zdrojů, organizace sociálních hnutí, Svoboda zvířat

Key words: theory of social movements, repertoire of contention, framing interests, resource mobilization, social movements organization, Freedom for Animals

3

OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................5 1. Teoretické vymezení práce ................................................................................................7 1.1. Teorie mobilizace zdrojů ...................................................................................................7 1.1.1 Formy protestu ........................................................................................................7 1.1.2 Rámce kolektivního jednání ....................................................................................8 1.1.3 Mobilizační struktury ..............................................................................................9 1.1.4 Organizace sociálních hnutí ...................................................................................9 2. Výzkumná strategie a data ..............................................................................................11 3. Svoboda zvířat: programové cíle .......................................................................................12 3.1. Program Svobody zvířat .................................................................................................13 4. Formy protestu ....................................................................................................................17 4.1. Vývoj repertoáru jednání ................................................................................................22 5. Rámování .............................................................................................................................22 6. Zdroje a mobilizační struktury .........................................................................................24 6.1. Členství v organizaci ........................................................................................................25 6.2. Finanční zdroje ................................................................................................................25 6.3. Organizační struktura .....................................................................................................27 6.4. Koalice s dalšími organizacemi .......................................................................................29 7. Zhodnocení činnosti Svobody zvířat: diskuze ..................................................................30 ZÁVĚR ....................................................................................................................................32 Seznam literatury a pramenů ................................................................................................34 Elektronické zdroje.................................................................................................................36 Příloha ......................................................................................................................................37 Počet znaků: 63 067

4

ÚVOD Sociální hnutí jsou neodmyslitelnou součástí občanské společnosti kaţdé demokracie. „Občanská společnost je společenství občanů… Občanství tradičně neznamenalo jen pasivní státní příslušnost, ale také aktivní participaci na výkonu suverénní moci“ (Skovajsa 2010: 72). Kaţdý jedinec v občanské společnosti má zaručena základní práva, coţ jsou práva občanská, politická a sociální. Mezi hlavní subjekty, jenţ prosazují právě tato práva, patří neziskové organizace, občanské iniciativy, zájmové skupiny či sociální hnutí. Tyto organizace a instituce náleţí do tzv. intermediární (zprostředkující) sféry. Tématem této bakalářské práce bude aplikace teorie mobilizace zdrojů na konkrétní případ, konkrétně na organizaci Svoboda zvířat. Organizaci Svoboda zvířat jsem si vybrala, jelikoţ se dlouhodobě zajímám o práva a ochranu zvířat. Jedná se o neziskovou organizaci, jenţ má monotématické zaměření, kterým je, jak vyplývá z jejího názvu, ochrana zvířat a prosazování jejich práv. Práce je případovou studií, jejímţ cílem bude skrze koncepty teorie mobilizace zdrojů analyzovat repertoár jednání, rámování organizace a strategie mobilizace zdrojů. Zabývat se budu činností organizace od roku 2000, jelikoţ v devadesátých letech neměla Svoboda zvířat ucelený program a nevedla tématické kampaně. Jak uvidíme v kapitole věnující se programu Svobody zvířat, tak všechny kampaně vznikly kolem roku 2000 (kampaň Proti srsti roku 1999). V předešlém období se jednalo o jednotlivé akce, které neměly širší ideové ani organizační zázemí. Co se týče struktury práce, tak ta bude následující: První kapitola se bude věnovat teoretickému vymezení práce. V této kapitole bude přiblíţena teorie mobilizace zdrojů a zejména si popíšeme koncepty jako repertoár jednání, rámce kolektivního jednání, mobilizace zdrojů. Dále bude diskutována organizace sociálních hnutí, jenţ je organizovanou součástí sociálních hnutí a také spadá pod teorii mobilizace zdrojů. V této podkapitole si také velmi krátce zmíníme, co je sociální hnutí. Druhá kapitola charakterizuje zvolenou metodologii pro tuto práci a způsob sběru a typ dat, které budou pouţity. Třetí kapitola se bude věnovat organizaci Svoboda zvířat. Konkrétně se zaměříme krátce na její historii a také na programové cíle organizace, které se skládají ze tří hlavních kampaní (Cirkusy bez zvířat, Proti srsti a Za nahrazení pokusů na zvířatech) a dvou doplňkových, které jsou menšího rozsahu (Ekologická výchova a Sekce na ochranu koček). Čtvrtá kapitola popisuje repertoár jednání organizace. Tato

5

kapitola je členěna na podkapitoly, které se věnují jednotlivým kampaním i akcím, jenţ nejsou součástí ţádného uceleného projektu. Zmíníme také vývoj repertoáru jednání, který prošel v posledních letech poměrně zásadními změnami. Rámování zájmů (framing) je tématem páté kapitoly, která představí vymezení se Svobody zvířat vůči okolí (vymezení „my“ versus „oni“, pouţívaná loga, podoba informačních materiálů). Šestá kapitola se věnuje podmínkám členství v organizaci a finančním zdrojům organizace. Popsány budou mechanismy financování dle Edwarde a McCarthyho, které poté aplikujeme na Svobodu zvířat. Jedna z podkapitol se bude věnovat koalicím s dalšími subjekty. Poslední sedmá kapitola se bude věnovat zhodnocení fungování Svobody zvířat.

6

1. Teoretické vymezení práce

1.1. Teorie mobilizace zdrojů Sociální hnutí se stala za posledních zhruba třicet let zkoumaným jevem velkého mnoţství vědců z Evropy i ze Spojených států amerických. Evropský a americký přístup výzkumu se od sebe však odlišuje. V Evropě se v sedmdesátých letech 20. století prosadila teorie nových sociálních hnutí, zatímco ve Spojených státech amerických teorie mobilizace zdrojů, jenţ se vyvinula z teorie kolektivního jednání1. Právě z teorie mobilizace zdrojů budeme v této práci vycházet. Podle teorie mobilizace zdrojů jsou sociální hnutí „výsledkem cílené organizační činnosti, jejíţ úspěch závisí na zdrojích, které má hnutí k dispozici“ (Císař 2004: 49). Organizace, zdroje a politické příleţitosti jsou vodítkem k pochopení kolektivního jednání. „…, teorie mobilizace zdrojů se zaměřuje na rozdíly v přístupu ke zdrojům, které pak vysvětlují proměnlivou mobilizační schopnost sociálních hnutí“ (Císař 2008: 74). Teorie mobilizace zdrojů není úplně jednotná a postupně se vyprofilovala na dva proudy: organizačně-podnikatelský model a model politického procesu2. Nyní si blíţe představíme koncepty jako jsou formy protestu, rámce kolektivního jednání, mobilizační struktury a organizace sociálních hnutí. 1.1.1 Formy protestu Repertoár jednání patří k neopomenutelnému prvku pro fungování sociálních hnutí. „Repertoár kolektivních akcí je historicky proměnlivý, avšak jeho proměny jsou Před obdobím sedmdesátých let byla ve Spojených státech amerických vyuţívána teorie kolektivního chování, jenţ povaţuje sociální hnutí za kombinaci elementárnějších forem kolektivního jednání. „Podle převládající interpretace viděla teorie kolektivního chování sociální hnutí jako odpověď na (objektivně existující) křivdy, deprivace, stavy anomie, strukturální napětí a jiné formy strádání“ (Císař 2004: 47). 2 Organizačně-podnikatelský model byl zformulován McCarthym a Zaldem. Tento koncept nazírá na sociální hnutí ekonomickým pohledem. Podle tohoto konceptu jednají aktéři hnutí více účelově neţ podle modelu politického procesu. Podnikatelský model operuje s nositeli hnutí, tj. s organizacemi sociálních hnutí a za významný faktor proměn moderních sociálních hnutí povaţuje rozvoj technologií, coţ umoţnilo vysokou míru profesionalizace (Znebejánek 1997). Model politického procesu vychází z historické sociologie Charlese Tillyho. Tato teorie úzce spojila studium sociálního hnutí se studiem státu. Model politického procesu hledá vysvětlení sociálních hnutí ve vnějších příleţitostech pro mobilizaci (Císař 2004). Tilly tvrdí, ţe „hnutí mohou být zkoumána pouze v souvislosti s politikou a mohou se lišit ve svých strategiích, strukturách a úspěších v jednotlivých zemích“ (Tarrow 1998: 18). 1

7

velmi pomalé… Repertoár kolektivních akcí je více méně obecný, protoţe podobné skupiny uţívají podobných forem kolektivních akcí“ (Znebejánek 1997: 114). Mezi nejčastější formy protestu patří demonstrace, petiční akce či pochody. Nicméně existuje daleko větší škála kolektivního jednání, kdy se vedle přímých akcí vyuţívá také „latentního jednání“, které je klidnější a má vést spíše k osvětě veřejnosti a k legislativním změnám. Podle Tarrowa (1998) lidé nejednají kolektivně dle své vlastní úvahy, ale protestní politika je kulturně vepsaná a sociálně komunikovaná. Naučené způsoby protestů jsou součástí společenské veřejné kultury. Způsoby kolektivního jednání jsou důleţitou podmínkou k mobilizaci a protestu. „Představitelé vymýšlí, přizpůsobují a kombinují různé formy protestu, aby získali podporu lidí, kteří by jinak zůstali doma“ (Tarrow 1998: 20). Sociální hnutí nevyuţívají pouze jednu formu protestu, ale naopak jsou v této oblasti flexibilní a kombinují různé druhy jednání. Neustále jsou vytvářeny nové formy jednání a sociální hnutí se dokáţí přizpůsobovat měnícím se podmínkám.

1.1.2 Rámce kolektivního jednání Rámování (framing) dává sociálnímu hnutí společnou identitu a symbolickou dimenzi, která je neméně důleţitá pro úspěšnou mobilizaci a kolektivní jednání. „Rámování popisuje strategické jednání, kterým se mobilizují účastníci hnutí, formuje se jeho společná identita a zvýznamňuje se bezprostřední sociální a politické osvětí takto vytvořeného aktéra“ (Císař 2004: 57). Rámování tak generalizuje rozhořčení či křivdu a vedle toho také definuje „my“ versus „oni“. Tímto dává členům hnutí pocit identifikace se s touto skupinou a popisuje nepřátele hnutí. Čerpáním ze zděděných kolektivních identit a vytvářením identit nových, tak aktéři vymezují hranice svých budoucích podporovatelů a určují nepřátele (Tarrow 1998). Důleţité pro mobilizaci ovšem je, jakým způsobem organizátoři hnutí pracují se symboly, a jakým způsobem ovlivní potencionální podporovatele či členy hnutí, aby se stali jeho součástí. „ To znamená, ţe věnují pozornost „kostýmům“ kolektivních aktérů, kdyţ se objevují ve veřejném prostoru, stejně jako ideologickému rámování svých poţadavků“ (Tarrow 1998: 22). Rámování zájmů tak pomáhá hnutí dosáhnout svých poţadavků a prezentovat je určitým přijatelným způsobem okolnímu světu a je také důleţité při mobilizaci zdrojů.

8

1.1.3 Mobilizační struktury Mobilizační struktury jsou další důleţitou součástí, aby sociální hnutí mohlo existovat a být úspěšné. Tarrow (1998) tvrdí, ţe ačkoliv jedinci rozhodují, zda zahájit kolektivní akci či nikoliv, tak přesto nejčastěji aktivní a nevytrvalejší bývají skupiny jednotlivců, sociální skupiny a mobilizační struktury. Mobilizačními strukturami mohou být jak sítě mezi jednotlivci, tak vedle toho se také můţe jednat o oficiální instituce jako například církev či univerzita. „Sociální hnutí se často organizují v rámci etablovaných institucí, které jim poskytují organizační zázemí a mohou tak slouţit jako platformy počínající mobilizace. Sociální sítě zase zprostředkovávají komunikaci a informační výměnu a zajišťují sociální vazby mezi potenciálními účastníky kolektivního jednání“ (Císař 2004: 58-59).

1.1.4 Organizace sociálních hnutí Nejprve si jen krátce ukáţeme, co je sociální hnutí. Samotné vymezení sociálního hnutí je velmi komplikované, jelikoţ v dnešní době existuje velmi mnoho definic termínu sociální hnutí3. Zmíníme zde tedy jen dvě krátké definice od významných sociologů Giddense a Dianiho. Britský sociolog Anthony Giddens charakterizuje sociální hnutí jako „kolektivní snahu o prosazení společného zájmu nebo dosaţení společného cíle prostřednictvím kolektivní akce mimo sféru etablovaných institucí“ (Giddens 1999: 479). Jednu z nejpouţívanějších definic sociálního hnutí představuje ta od Dianiho, který jej charakterizuje jako „kolektivní identitu sdílenou aktéry zapojenými do interakce“ (Diani 1992: 9). Pro tuto práci je však mnohem důleţitější organizace sociálních hnutí4 (SMO), coţ je formálně nebo komplexně organizovaná součást širšího sociálního hnutí, v němţ

Tato situace je způsobena tím, ţe kaţdý autor se na něj dívá trochu jiným způsobem a volí odlišný soubor kritérií. Rozdíly mezi definicemi sociálních hnutí se nachází nejen mezi jednotlivými teoriemi, ale dokonce mezi vědci v rámci stejné teorie. „Jednotliví autoři si koncept sociálního hnutí vykrajují z univerza jednání kolektivit podle nejrůznějších souborů kritérií. Důsledkem takové praxe je skutečnost, ţe nálepkou „sociální hnutí“ je dnes označován téměř kaţdý stabilnější komplex jednání menší nebo větší skupiny“ (Znebejánek 1997: 26). Kaţdá definice by bez ohledu na svá specifika měla splnit stejný poţadavek, kterým je rozlišení sociálního hnutí od zájmových skupin, jelikoţ právě s nimi jsou dnes sociální hnutí často spojována. 4 McCarthy a Zald (1987) rozlišují z hlediska organizace sociálních hnutí jednotlivce a existující organizace do několika kategorií. Nejvýznamnější jsou „příznivci hnutí“, coţ jsou individua a organizace, které se identifikují s cíli hnutí. Dále „sponzoři“ hnutí, kteří poskytují zdroje, aniţ 3

9

můţe existovat několik nebo i řada těchto organizací. McCarthy a Zald charakterizují organizaci sociálních hnutí takto: „SMO je komplexní organizace, jejíţ cíle se shodují s prioritami a myšlenkami sociálního hnutí, a která se pokouší tyto cíle prosazovat.“ (McCarthy- Zald 1977: 1218). Obecně se rozlišují „staré“ a „nové“ organizace sociálních hnutí, jenţ se od sebe v několika pohledech navzájem liší. Klasická organizace sociálních hnutí je charakterizována vlastním vedením, zaměstnanci v ní pracují na bázi dobrovolnictví, dále je zde charakteristické rozsáhlé členství, zdroje pocházejí přímo od příjemců a kolektivní akce jsou zaloţené na masové participaci. Vedle toho nové či moderní organizace jsou zaloţeny na principu vedení zvenku, operují s placenými zaměstnanci na plný pracovní úvazek, disonují pouze malým nebo ţádným členstvím, zdroje získávají od svědomitých podporovatelů a akce, které pořádají, se spíše „přimlouvají za“ nějakou poškozenou skupinu, neţ aby ji přímo zahrnovaly (Jenkins 2008). Organizace sociálních hnutí jsou sloţeny ze: sociálních struktur (uvolněné nebo profesionální vztahy uvnitř organizace), aktérů (jednotlivci přispívající do organizace), cílů (definice směřování organizace a jejich cílů) a technologií (zařízení a odborné znalosti). (Scott 1981). Jinými slovy organizace vlastní způsoby a organizační mechanismy, které vyuţívá k mobilizaci zdrojů… (Rucht 1996). Organizace sociálních hnutí má mnoho funkcí a úkolů, které by měla plnit. Mezi nejvýznamnější a nejdůleţitější patří definování cílů organizace, zajišťování růstu podpory okolí či mobilizace zdrojů z okolí, ať uţ v podobě financí, nebo nových členů a dobrovolníků. V posledních desetiletích dochází k profesionalizaci organizací, jelikoţ k dosaţení úspěchů je potřeba operovat se speciálními znalostmi a technickými dovednostmi. Je tedy nutné, aby se na fungování SMO podíleli experti, kteří dokáţí vytvořit například strategii pro vyuţití médií (Znebejánek 1997). Co se týče rozlišení organizací sociálních hnutí, tak existuje mnoho typologizací podle různých kritérií. My se podíváme, jak McCarthy a Zald rozlišili pracovníky organizace sociálních hnutí do dvou skupin: kádr a přechodný tým. Kádr (cadre) jsou jednotlivci, kteří jsou zapojeni do rozhodovacího procesu organizace. Členové kádru buď mohou veškerý svůj čas věnovat záleţitostem organizace, nebo své povinnosti mohou provádět jen v rámci částečného úvazku. Jestliţe členové pobírají plat, ať uţ jakoukoliv částku, a věnují se organizaci na plný úvazek, tak potom hovoříme o by se museli nutně identifikovat s hnutím. Třetím typem je „nezainteresovaná veřejnost“ označující individua a organizace, jeţ nelze označit ani za příznivce ani za oponenty hnutí. 10

profesionálním kádru. Jednotlivci, kteří věnují také veškerý svůj čas práci pro organizaci, ale nejsou zapojeni do jejího rozhodovacího procesu, jsou nazývání profesionální personál. Poslední skupinou, kterou autoři rozlišují v rámci kádru, jsou tzv. pracovníci. Jedná se o jedince, kteří se problémům organizace věnují jen částečně. Druhou hlavní skupinou je přechodný tým (transitory team), který je sloţen z lidí, kteří mají specifickou krátkodobou povinnost u organizace. Nicméně tento tým bývá většinou sloţen z členů kádru (McCarthy-Zald 2004). Kdyţ se podíváme na vnitřní strukturu organizace sociálních hnutí, tak Hanspeter Kriesi (1996) ji charakterizoval následovně: 1) formalizace s uvedením formálních členských kritérií, psanými pravidly, pevnými postupy, formálním vedením organizace a pevnou strukturou orgánů, 2) profesionalizace (ve smyslu přítomnosti placeného personálu, který sleduje kariéru uvnitř organizace), 3) vnitřní diferenciace (zahrnující funkční rozdělení práce a utváření regionálních jednotek) a 4) integrace (chápána skrze mechanismy horizontální a/nebo vertikální koordinace). Programově a ideologicky blízké organizace sociálních hnutí spolu většinou vytvářejí aliance či se v některých případech dokonce slučují. Takováto spolupráce nastává za účelem mobilizace k protestním událostem, získávání finančních zdrojů nebo lobbování u politiků. Spojení organizací značně zvyšuje pravděpodobnost úspěšnosti (della Porta-Diani 1998). Koalice mohou vznikat jak na národní úrovni, tak na úrovni mezinárodní.

2. Výzkumná strategie a data Bakalářská práce bude případovou studií, coţ znamená, ţe se bude podrobně zabývat pouze jedním případem. „V případové studii jde o zachycení sloţitosti případu,

11

o popis vztahů v jejich celistvosti“ (Hendl 2005: 104). Tato práce bude intrinsitní případovou studií5, coţ znamená, ţe „výzkumník popisuje do hloubky vybrané stránky případu“ (Hendl 2005: 107). Cílem práce tedy není vytváření nových teorií či testování hypotéz, ale poznání konkrétního případu. Zvoleným případem je organizace Svoboda zvířat. Cílem této práce je systematicky popsat, jak tato organizace funguje, jaký pouţívá repertoár jednání, rámování zájmů organizace a jakým způsobem mobilizuje zdroje, ať uţ finanční či lidské. V empirické části bude základní práce s daty spočívat v analýze dokumentů. Jedná se o několik typů dokumentů. Jednak jsou to novinové články, které budou primární zdrojem zejména v kapitole věnující se repertoáru jednání. Tyto články z periodického tisku byly získány z elektronické databáze Anopress, kde jsou jednoduše ke staţení. V této databázi jsou přístupné články z periodického tisku od roku 1996. Budeme vycházet z článků týkajících se organizace Svoboda zvířat od roku 1996 do roku 2010. Celkově jich vyšlo sto deset. Dalším zdrojem budou dokumenty organizace Svoboda zvířat, mezi které patří výroční zprávy organizace Svoboda zvířat z let 2008 a 2009, Zpravodaje Svoboda zvířat, jenţ se nachází na internetu a dokument Stanovy organizace Svoboda zvířat Plzeň. Dalším důleţitým zdrojem jsou internetové stránky organizace (www.svobodazvirat.cz) a internetové portály jednotlivých kampaní, které Svoboda zvířat vede. Posledním zdrojem dat bude rozhovor prostřednictvím elektronické pošty s předsedkyní organizace Svoboda zvířat Lucií Moravcovou.

3. Svoboda zvířat: programové cíle

5

Jan Hendl dále ještě rozlišuje instrumentální a kolektivní případovou studii. 12

Organizace Svoboda zvířat je neziskovou organizací zabývající se ochranou a právy zvířat a vznikla v roce 1994. Základní myšlenkou, z níţ organizace vychází, je, ţe „kaţdý ţivot má svou vlastní neopakovatelnou hodnotu, která není závislá na momentálním hodnocení člověkem“ (Portál Svoboda zvířat 2011). Cílem Svobody zvířat je jednak zlepšení ţivotních podmínek zvířat, ale také změna pohledu české společnosti na zvířata. Hlavní názor, který se organizace snaţí lidem ukázat je ten, ţe zvířata nejsou pouhými věcmi, ale ţivými tvory, kteří mají emoce a mají hodnotu sami o sobě. Organizace dlouhodobě pracuje na čtyřech kampaních: Proti srsti, Za nahrazení pokusů na zvířatech, Ekologická výchova a Sekce na ochranu koček. Od března letošního roku se také vrátila ke kampani Cirkusy bez zvířat, které se jiţ v minulosti věnovala. Není však vyloučeno, ţe v budoucnu nevznikne nová tématická kampaň, jestliţe bude organizací povaţována za potřebnou. Nejdůleţitější myšlenky programu Svobody zvířat si nyní představíme blíţe.

3.1. Program Svobody zvířat Jak uţ bylo uvedeno v úvodu, tak Svoboda zvířat je monotématický subjekt zabývající se ochranou a právy zvířat a sekundárně ochraně ţivotního prostředí a ekosystému jako celku. Svoboda zvířat se zaměřuje na pět hlavních kampaní (Cirkusy bez zvířat, Proti srsti, Pokusy na zvířatech, Ekologická výchova a Sekce na ochranu koček), které v této kapitole budou blíţe rozvedeny. Součástí některých z těchto kampaní je více projektů, které se tématicky týkají dané problematiky. Kampaně jsou na sobě vzájemně nezávislé a kaţdá má svého vlastního koordinátora. Kromě kampaně Ekologická

výchova

(www.cirkusybezzvirat.cz, www.kocici.cz).

mají

všechny

své

www.protisrsti.cz,

vlastní

internetové

portály

www.pokusynazviratech.cz,

a

Mimo těchto tématicky ucelených celků se organizace zabývá i

dalšími oblastmi a problémy ochrany zvířat a ţivotního prostředí, ale vedle výše zmíněných pěti kampaní se jedná o dílčí akce, které nejsou jejím hlavním zájmem. Například v devadesátých letech kaţdý rok Svoboda zvířat protestovala proti dostihovému závodu Velká pardubická. Nicméně od roku 2002 se organizace začala plně věnovat kampani Proti srsti a zvolila ji jako svou hlavní prioritu, tudíţ protesty proti dostihům přestaly. Ve většině zájmových oblastí spolupracuje s jinými organizacemi, ať jiţ českými či mezinárodními.

13

Cirkusy bez zvířat K této kampani se organizace vrátila v březnu letošního roku. Jak uţ název kampaně napovídá, cílem je změna dnešního stavu, kdy jsou v cirkusech chována volně ţijící i domestikovaná zvířata, jenţ jsou podrobována tvrdé drezúře. Svobodu zvířat k prezentaci poţadovaných změn vedou skutečnosti, ţe zvířata ţijí ve stresu nejen kvůli zmíněné drezúře, které jsou vystavována od raného mládí a pouţívá se při ní často velmi krutých metod, ale také kvůli nepříznivým ţivotním podmínkám, kdy zvířata ţijí na velmi malém prostoru a v neposlední řadě jsou stresována neustálým transportem (Portál Svoboda zvířat 2011). Svoboda zvířat (2011) si stanovila několik cílů, kterých by chtěla dosáhnout. Pro organizaci je důleţité vytvořit vhodné ţivotní podmínky cirkusových zvířat za pomoci státní správy, zoologických zahrad a ochranářských organizací. Jedním z poţadavků je zákaz zmíněné drezúry volně ţijících zvířat, ba dokonce apelují na co nejrychlejší zákaz volně ţijících zvířat v cirkusech (v českých cirkusech jsou drţeni například lvi, tygři, puma, lachtani či medvědi a opice). Co se týká domestikovaných zvířat v cirkusech, tak by mělo dojít k přehodnocení nutnosti drezúry na těchto zvířatech. Organizace dále poţaduje vytvoření vhodné legislativy, která by zaručovala odebrání zvířat cirkusovým chovatelům v případě potřeby a také vyzývá ke zlepšení práce Státní veterinární správy při kontrolách cirkusů. Jedná se o velmi sloţitou kampaň, jejíţ záměry bude těţké prosadit, jelikoţ města získávají z působení cirkusů finance a cirkusové lobby v poslanecké sněmovně, které odkazuje na tradici cirkusů se zvířaty, je silnější neţ Svobody zvířat. Organizaci Svoboda zvířat byly příkladem k této kampani některé země ve světě, v nichţ je zákaz cirkusů se zvířaty jiţ schválen, brzy k němu dojde nebo je zakázán alespoň chov volně ţijících zvířat (např. Velká Británie- zákaz volně ţijících zvířat v cirkusech, Rakouskozákaz volně ţijících zvířat či dokonce Čína- zákaz cirkusů se zvířaty).

Proti srsti Kampaň Proti srsti funguje od roku 1999 a od roku 2000 je Svoboda zvířat jedinou organizací, která tuto kampaň vede. Cílem Svobody zvířat je zákaz farem chovajících zvířata pro koţešiny v České republice a vedle toho chtějí také informovat občany o problematice koţešinového průmyslu a o ţivotních podmínkách koţešinových zvířat (Portál Svoboda zvířat 2011). Došlo jiţ k uzavření několika koţešinových farem, nicméně uzákonění jejich úplného zákazu se prozatím nepodařilo prosadit. Od roku 14

2009 vznikl projekt mezinárodních rozměrů. Cílem mezinárodní kooperace je seznámit české obyvatele s problematikou komerčního lovu tuleňů a také dosáhnout úplného zákazu obchodu s tuleními výrobky na území Evropské unie. Důvodem tohoto postoje je velmi kruté zabíjení a velké utrpení těchto zvířat. Zákaz v rámci Evropské unie se podařil prosadit v roce 2009, coţ mělo velký vliv přímo na kanadský trh a podle odhadů bylo zachráněno aţ čtvrt milionů tuleňů. Za nahrazení pokusů na zvířatech Boj proti pokusům na zvířatech je nejstarším tématem, kterému se organizace Svoboda zvířat věnuje dodnes. Jiţ v devadesátých letech 20. století se konaly různé protestní demonstrace či petiční akce poţadující zákaz testování na zvířatech. Tato kampaň vznikla za účelem prosazení zákazu pokusů na zvířatech. Sama organizace zdůvodňuje tuto kampaň následovně: „Kaţdoročně je na celém světě pouţito pro pokusy nejméně 115 milionů zvířat. Tyto pokusy jsou nejen velmi kruté pro zvířata, ale i značně nebezpečné pro lidi“ (Portál Svoboda zvířat 2011). Lidský organismus je totiţ rozdílný od zvířecího a není dána jistota, ţe co funguje na ţivočiších, bude mít neškodlivý dopad i na organismus člověka. Součástí této kampaně jsou následující tři projekty: 

Oběti krásy: Smyslem této kampaně je upozornit na skutečnost, ţe kaţdý rok je na světě usmrceno tisíce zvířat kvůli novým kosmetickým výrobkům. Těmto zvířatům jsou aplikovány chemické látky do očí, na kůţi, jsou nucena je polykat či inhalovat. Tento způsob testování je nejen neetický, ale také nezaručuje předpokládané výsledky (Portál Svoboda zvířat 2011). V dnešní době jiţ existují alternativní metody, které jsou dokonce mnohem spolehlivější a přesnější. Mnoho firem proto od metody pokusů na zvířatech ustoupilo a začalo vyuţívat jiných testovacích metod. Právě na tyto společnosti chce Svoboda zvířat upozornit. Existuje seznam výrobců kosmetiky netestujících na zvířatech, jenţ se prodává i v České republice a Svoboda zvířat nabádá občany k výběru těchto produktů. Vedle kosmetiky se zvířata stávají oběťmi při testování čistících prostředků do domácností či botoxu, jenţ se vyuţívá v plastické chirurgii pro vyhlazení vrásek.



Nejbliţší příbuzní: Tento projekt je úzce spojen s prvně zmíněným projektem Oběti krásy. Existuje za účelem boje proti vyuţívání primátů na výzkumné účely. Jen v Evropské unii je ročně pouţito přibliţně 10 000 primátů (nejčastěji makaků a osmanů) na různé pokusné účely. Zvířata jsou buď odchována v chovných centrech 15

nebo odchycena přímo ve volné přírodě a transportována do laboratoří po celém světě. Opice jsou poté drţena v absolutně nehumánních podmínkách, jelikoţ ţijí v malých kovových klecích a téměř ţádná z nich se jiţ nedostane na svobodu. Na primátech jsou aplikovány testy toxicity a různé lékařské a základní výzkumy. Svoboda zvířat upozorňuje na moţnost alternativy k pokusům na zvířatech. Nicméně v praxi nebývá často vyuţívána i přes to, ţe česká i evropská legislativa nařizuje, ţe jako primární způsob výzkumu má být praktikována právě alternativní metoda (Portál Pokusy na zvířatech 2011). 

Humánní vzdělávání: Tato kampaň se pokouší o prosazení alternativních metod do vzdělávání v České republice namísto pitvání zvířat, jenţ byla zabita jen za účelem výuky. Podle Svobody zvířat se alternativní metody výuky na vysokých i středních školách stávají stále populárnějšími a mají pozitivní ohlasy.

Ekologická výchova Jedná se o vzdělávací kampaň, kterou se organizace zabývá od roku 2000. Jejím účelem je vychovat z dětí a mládeţe bytosti, chovající se s úctou k přírodě a zvířatům. „Svým zaměřením se Svoboda zvířat orientuje na problematiku ochrany zvířat, na jejich ţivot, adaptaci na současné podmínky, na vztah k prostředí, vliv člověka na zvířata a prostředí, vliv zvířat na člověka, pochopení propojenosti a svázanosti procesů mezi lidmi, přírodou a zvířaty“ (Portál Svoboda zvířat 2011). Programy jsou nabízeny prvnímu a druhému stupni základních škol. Sekce na ochranu koček Sekce na ochranu koček existuje od roku 2000. Program se zabývá primárně volně ţijícími kočkami, které jsou opuštěné, ale týká se také týraných koček. Sekce na ochranu koček je lokální kampaň čítající patnáct členů, kteří se starají o tyto kočky v Plzni a okolí. Program organizace Svoboda zvířat se v průběhu času mění. V devadesátých letech 20. století neexistovaly ucelenější kampaně věnující se jednotlivým tématům. Organizace se soustředila na různé dílčí problémy jako například koňský dostih Velká pardubická6, nesouhlas se zabíjením kaprů na náměstích před Vánocemi či jednotlivé Boj proti dostihu Velká pardubická skončil, jelikoţ byla upřednostněna kampaň Proti srsti. Demonstraci neuspořádala v roce 2002 ani ţádná jiná organizace. 6

16

akce proti testování chemikálií na zvířatech. Vývoj programatiky má několik důvodů, jednak přestaly být některé problémy aktuální nebo se dočkaly úspěšného konce jedné ze stran sporu. Vývoj témat nebo v některých případech jejich ucelení souvisí také s profesionalizací organizace a se změnou repertoáru jednání, který bude představen v další kapitole. Roku 1999 vznikla první kampaň Proti srsti a na ní navazovaly kampaně další. Od té doby se organizace věnuje zejména těmto problémům. Předsedkyně Svobody zvířat Lucie Moravcová nevylučuje, ţe se časem počet kampaní rozroste, jestliţe se objeví nové závaţné téma.

4. Formy protestu Organizace Svoboda zvířat vyuţívá více způsobů, jak prosazovat své zájmy a cíle. Nicméně vţdy se jedná o nenásilné akce, na kterých ve většině případů

17

nezasahovala policie7. Z novinových článků týkajících se akcí Svobody zvířat vyplývá, ţe nejčastějšími formami protestu jsou demonstrace a kulturní akce (výstavy či koncerty). Repertoár jednání organizace by se dal rozdělit na dva okruhy. V prvním okruhu jsou vyuţívány formy přednášek, konferencí, informačních stánků, festivalů či výstav. Účelem těchto akcí je rozšířit povědomí občanů o právech zvířat a o jejich ţivotních podmínkách. Dále má za cíl vzdělávat děti a mládeţ v oblasti ekologie a chování se ke zvířatům. Druhou oblastí jsou demonstrace, petiční akce, otevřené dopisy pověřeným osobám či připomínkování návrhů zákonů a vyhlášek. Tyto formy jednání mají za cíl zviditelnit či upozornit na nějaký problém a přímou změnu legislativy týkající se určité problematiky. Nyní se podrobně podíváme na jednotlivé kampaně, které Svoboda zvířat vede a jaký v nich vyuţívá repertoár jednání. Konkrétní popis, čeho se jednotlivé kampaně týkají, je jiţ popsán v části věnující se programu organizace. V této kapitole se budeme věnovat přímo jen kolektivnímu jednání. Cirkusy bez zvířat V březnu roku 2011 oznámila Svoboda zvířat v tiskové zprávě, ţe se vrací ke kampani Cirkusy bez zvířat. Typy kolektivního jednání, které byly nejčastěji vyuţívány patří demonstrace před stany cirkusů. Od roku 2000 vyšlo v tisku pouze sedm velmi krátkých textů, které se věnovaly demonstracím Svobody zvířat proti cirkusům. Dnes je kampaň vedena na stránkách www.cirkusybezzvirat.cz, kde se občané mohou dozvědět informace o legislativě ohledně cirkusů v ČR i v zahraničí, jak bojovat proti cirkusům a rozpis cirkusů po městech ČR. Organizace dále distribuuje letáky a další informační materiály, které mají upozornit širokou veřejnost na podmínky ţivota zvířat v cirkusech. V této kampani nabádá organizace občany k zapojení se do kampaně a k pomoci, kdy občané mohou posílat fotografie či jiné záznamy, na nichţ budou zachyceny podmínky cirkusových zvířat. Druhou moţností je podat stíţnost na cirkus u městských zastupitelů (Portál Cirkusy bez zvířat 2011). Vedle těchto osvětových akcí se Svoboda zvířat účastnila seminářů k novele zákona na ochranu a svobodu zvířat v Parlamentu, kde se snaţila prosadit zákaz vystupování zvířat v cirkusech (Portál Cirkusy bez zvířat 2011). Právě změna legislativy je hlavní cíl Svobody zvířat, kterého chtějí v této kampani dosáhnout. Výjimkou je pouze demonstrace proti koţichům na módní přehlídce obchodu Liška, která se konala v roce 2003, a demonstrace proti dostihům Velká pardubická. Další akce se buď obešly bez policejního zásahu, nebo není tato informace známá. 7

18

Kampaň Proti srsti Tato kampaň, věnující se zvířatům zabíjeným pro koţešinový průmysl, je ze všech kampaní největší. Škála pouţívaných forem protestu je široká. Za nejpouţívanější formu se však dají označit demonstrace a výstavy fotografií věnující se utrpení zvířat v koţešinovém průmyslu. Co se týče protestních akcí, tak většiny se účastnilo maximálně několik desítek jedinců. Nejčastějšími místy protestu byla Praha a Brno. Demonstrace proti koţešinám organizovala ve většině případů pouze Svoboda zvířat. Tyto formy kolektivního jednání mají za cíl upozornit na kruté a velmi nevyhovující podmínky koţešinových zvířat na farmách. V roce 2006 Svoboda zvířat spolupracovala s reklamní agenturou Publicis, která připravila guerilla kampaň, jejíţ charakteristikou je ostrost provedení. „Jejím cílem je poukázat na týrání zvířat chovaných pro jejich srst, která je pak vyuţita v oděvním průmyslu při výrobě koţichů“ (Vidomus 2006: 54). Jak uţ bylo zmíněno výše, tak vedle protestních akcí pořádá Svoboda zvířat hudební koncerty či fotografické výstavy. Nejvíce těchto kulturních akcí můţeme pozorovat v letech 2002 a 2003, jenţ je období, kdy se na kampaň Proti srsti organizace začala plně soustředit. Dnes je však nejdůleţitějším jednacím prostředkem lobbing u poslanců za úplný zákaz koţešinových farem v České republice. Od listopadu 2010 lidé také mohou podepisovat petici, která bude zaslána Parlamentu ČR a jejímţ cílem je zákaz koţešinového chovu zvířat na území ČR. Veřejnost se můţe zapojit také aktivně a sbírat podpisy občanů. Svoboda zvířat spolupracuje s Aliancí za módu bez koţešin (Fur Free Alliance) a společně v České republice organizují akci Designem proti koţešinám (Design Against Fur). Jedná se o mezinárodní studentskou soutěţ v navrhování plakátů a animací, kterými se studenti vyslovují proti koţešinové módě. Nejlepší výtvory se poté vystavují na veřejných výstavách (Výroční zpráva 2009). V únoru roku 2009 začala Svoboda zvířat spolupracovat s International Fund for Animal Welfare a společně bojují proti lovu tuleňů. V boji za tuleně organizace vyuţívala zpočátku především přímý nátlak na Evropskou unii, kterou chtěli přimět k zákazu dovozu výrobků z tuleňů do zemí Evropské unie. Členové organizace psali emaily českým zástupcům s ţádostí, aby podpořili tento zákaz. Mezi širokou veřejnost informace Svoboda zvířat šíří pomocí informačních materiálů jako jsou letáky, broţury či samolepky a důleţitým informačním zdrojem je v neposlední řadě internetová stránka 19

www.protisrsti.cz/zachrante-tulene/. Zákazu dovozu výrobků z tuleňů do zemí Evropské unie bylo dosaţeno v květnu 2009. Svoboda zvířat se také účastní mezinárodního programu Obchod bez koţešin (Fur Free Retailer). Tento program byl vytvořen za účelem oslovování módních návrhářů, prodejců, výrobců oděvů a doplňků, kteří se mohou připojit k mezinárodní síti obchodníků odmítajících koţešiny. Zákazníci si tyto prodejce mohou vyhledat na veřejném seznamu. Všechny výrobky mají také označení FFR, coţ zákazníkovi usnadňuje orientaci (Výroční zpráva 2009). Podle Tomáše Poppa, který je dlouholetý člen Svobody zvířat a bývalý předseda, je kampaň Proti srsti úspěšná. Tento úspěch je mimo jiné díky tomu, „ţe ochránci zvířat ztrpčují koţešinovým farmám ţivot, jak mohou- podávají na ně stíţnosti nebo volají veterinární kontroly, na jednu farmu dokonce Svoboda zvířat nasadila svého spolupracovníka jako uchazeče o práci a ten pak zveřejnil fotografie a svoje zkušenosti z tříměsíční práce“ (Komárek 2010: 46). Tato farma byla nakonec uzavřena. Za nahrazení pokusů na zvířatech Tato kampaň je rozdělena na tři projekty: Oběti krásy, Nejbliţší příbuzní a Humánní vzdělávání. Nejradikálnější formou protestu byla v tomto případě opět nenásilná demonstrace. Nejčastěji se konaly před Úřadem vlády ČR a před Ministerstvem průmyslu a obchodu. V devadesátých letech bylo také sepsáno několik petic poţadujících změnu legislativy. Ačkoliv se setkaly se zájmem veřejnosti, ţádná zásadní změna se nekonala. Dá se říct, ţe od přímého jednání jako je demonstrace, Svoboda zvířat ustupuje a v posledních letech se zaměřuje přímo na změnu legislativy a osvětu veřejnosti. V roce 2008 a 2009 se Svoboda zvířat soustředila na novelizaci evropské směrnice 86/609/EEC na ochranu zvířat pouţívaných k pokusným a jiným vědeckým účelům. „Všem europoslancům ČR byl rozeslán dopis a shrnutí hlavních návrhů, které by bylo moţné schválit (např. zákaz pokusů na primátech, strategický plán na redukci pokusů na zvířatech, zákaz určitých typů výzkumu, atd.), a také shrnutí návrhů výrazně oslabujících ochranu zvířat, jeţ by bylo ţádoucí zamítnout“ (Výroční zpráva 2009: 6). Od března 2009 platí zákaz testování jednotlivých kosmetických sloţek a kosmetických výrobků na zvířatech v EU, nicméně tento zákon má výjimky8. Celkově se jedná o tři výjimky, pro které bude zákaz platit aţ od roku 2013: testy toxicity po opakované dávce, reprodukční toxicity a toxikokinetiky (Portál Pokusy na zvířatech 2011). 8

20

Jak uţ bylo zmíněno, tak vedle demonstrací a lobbování u politiků se Svoboda zvířat zaměřuje na osvětu mezi veřejností. „V rámci projektu Humánní vzdělávání Svoboda zvířat spolupracuje se středními a vysokými školami v ČR, pořádá přednášky o alternativních metodách ve vzdělávání a poskytuje školám přímou pomoc s hledáním alternativních metod a jejich zaváděním do praxe“ (Portál Pokusy na zvířatech 2011). Svoboda zvířat také nabádá veřejnost k nakupování kosmetiky a přípravků do domácností, jejichţ sloţky či celkově výrobky nebyly testovány na zvířatech. Za tímto účelem uděluje celosvětově platné certifikáty HCS (Humane Cosmetics Standard) a HHPS (Humánní standard pro prostředky pro domácnost). Seznam společností, jeţ jsou drţiteli jednoho z těchto certifikátů můţou lidé nalézt na internetové stránce www.netestovanonazviratech.cz (Výroční zpráva 2009). Sekce na ochranu koček Jedná se o lokální kampaň, jenţ je vedena pouze v Plzni. Kaţdým rokem se koná umísťovací výstava, která má za cíl sehnat opuštěným kočkám nové domovy. Vedle této akce Svoboda zvířat vydává články o opuštěných kočkách v regionálním tisku, jedná s představiteli města o vybudování útulku pro kočky a také uveřejňuje inzeráty opuštěných koček v plzeňském časopisu Inwest, jenţ jim má pomoci nalézt nové zázemí. Další akce Vedle těchto stálých projektů organizace Svoboda zvířat pořádá další akce, které se věnují různým problémům. Do roku 2002 pořádala kaţdoročně demonstraci proti dostihu Velká pardubická, který se vţdy setkal s mediálním zájmem a často také s dozorem policie. V souvislosti s Velkou pardubickou v roce 1999 poslali aktivisté Svobody zvířat ministru zemědělství otevřený dopis s ţádostí, aby příslušné orgány prozkoumaly, zda tento dostih neporušuje zákon na ochranu zvířat (Hradecké noviny 1999). V roce 2004 po celé republice Svoboda zvířat pořádala protesty proti krutému zabíjení kaprů na náměstích v období Vánoc. Protesty proti zabíjení kaprů na Vánoce se konaly i v jiných letech, ale vţdy pouze v některých městech.

21

4.1. Vývoj repertoáru jednání Obecně se dá pozorovat v průběhu let u Svobody zvířat změna repertoáru. V devadesátých letech a na počátku nového tisíciletí převaţovaly přímé akce jako například demonstrace, které měly upozornit na organizaci a prosazované cíle9. V posledních letech se ovšem organizace zaměřila více na latentní prosazování zájmů. To znamená, ţe se soustředí více na vzdělávání a osvětu veřejnosti a také na změnu legislativy a lobbování u politiků. Tento vývojový trend potvrdila také předsedkyně Svobody zvířat Lucie Moravcová: „Co se týče naší organizace, vnímám to tak, ţe jsme se vţdy věnovali obojím typům akcí- tedy jak např. lobbování (viz novela zákona na ochranu zvířat po roce 2000), tak také demonstracím (v posledních letech je to třeba na Světový den bez koţešin apod.). V poslední době se také hodně soustředíme na pořádání infostánků (Praha, Brno, Plzeň) a dělání osvěty přímo v ulicích“. Jedním z hlavních důvodů k této změně je pohled veřejnosti, která většinově ekologická hnutí povaţuje za radikály. Lucie Moravcová k tomu říká: „Snaţíme se vypadat více důvěryhodně a více „přátelsky“ pro širší cílové skupiny, neţ tomu bylo dříve. Snaţíme se vystoupit z nálepky „radikálů“ a být seriózními partnery při jednání o ochraně zvířat s příslušnými orgány apod.“. Za účelem vzdělávání veřejnosti nabízí organizace Svoboda zvířat sluţbu knihovny, kde si zájemci mohou v Praze a v Plzni zadarmo vypůjčit knihy, broţury či filmové dokumenty. Spolu s menším počtem protestních akcí také došlo k úbytku novinových článků, které se zabývají organizací Svoboda zvířat. Nicméně to neznamená, ţe by Svoboda zvířat naprosto vypadla z mediálního světa. V nedávné době vyšlo několik článků jako například v časopisu Harper´s Bazar. Tento článek se věnoval koţešinovému průmyslu. Vedle toho vyšel také článek o Svobodě zvířat v časopisu „Ţlutý“ dopravní společnosti Student Agency. Vydávání článků v těchto typech tiskovin je dobrý způsob, jak oslovit a informovat skupinu lidí, jenţ by se s touto tématikou jinak moţná vůbec nesetkala.

5. Rámování Jak je uvedeno jiţ v první části práce, tak rámování má za cíl vytvořit sounáleţitost příznivců hnutí a jejich společnou identitu, coţ je důleţité pro to, aby lidé Práce se zabývá organizací Svoboda zvířat po roce 2000, nicméně repertoár jednání je zmíněn od devadesátých let, aby byl zřetelný vývoj v prosazování cílů organizace. 9

22

začali participovat. Pro organizaci Svoboda zvířat jsou primární ideologií práva zvířat a fungování organizace je zaloţeno na myšlence nenásilí a nepřekročení osobní svobody jednotlivce. To jsou hlavní myšlenky, které organizace nabízí a pomocí níţ se identifikuje. Rámec práv zvířat však neoslovuje širokou masu. Lidé často o daném problému nevědí nebo ho nevnímají jako problém, za který jsou ochotni participovat. Přesvědčit veřejnost a ukázat jim, ţe se jedná o špatnou věc a nespravedlnost, je pro Svobodu zvířat nejtěţší. Vhodná prezentace Svobody zvířat a správně zvolená symbolika, která má potenciál rezonovat ve společnosti, je proto velmi důleţitá k tomu, aby organizace mohla získat podporu veřejnosti a potenciálně nové příznivce a participanty. Jak uţ bylo zmíněno v první části práce, tak u rámování zájmů je důleţité, aby bylo jasné rozlišení „my“ versus „oni“. V případě Svobody zvířat se ve skupině „my“ nacházejí aktéři Svobody zvířat a příznivci, kteří bojují za lepší podmínky pro zvířata a za jejich respektování ve společnosti. Tato skupina se vymezuje vůči skupině „oni“, coţ jsou jedinci či kolektivy, které porušují práva zvířat jako kosmetické společnosti testující na zvířatech, cirkusy nebo koţešinový průmysl. Do skupiny „nepřátel“ by se dali zařadit také politici, kteří mají moc ovlivnit legislativu týkající se práv zvířat a jejich ochrany, a které musí členové Svobody zvířat přesvědčovat o důleţitosti svých myšlenek. Dokazují to například otevřené dopisy a petice zasílané ministrům či demonstrace před ministerstvy nebo před Úřadem vlády. Součástí rámování zájmů je také jejich prezentace na veřejnosti. Svoboda zvířat se v tomto pohledu ve svém vývoji posunula, jak jiţ bylo řečeno. Nejprve veřejně působila jako radikální organizace, jenţ prosazuje své myšlenky v ulicích, blokádami budov, apod. V posledních letech se však proměnila v organizaci, jejíţ práce spočívá především v komunikaci s politiky a vedení kampaní edukativní a informativní formou. Nicméně zřejmě potrvá poměrně dlouho neţ Svoboda zvířat přesvědčí veřejnost, ţe se nejedná o radikální skupinu. Jak jiţ bylo řečeno, důleţitým prvkem rámování zájmů je pouţitá symbolika. V roce 2009 došlo ke změně loga Svobody zvířat. Původní logo se jevilo jako těţko srozumitelné pro veřejnost, tudíţ bylo změněno za jednodušší a podle organizace lépe pochopitelné. Logo Svobody zvířat je tvořeno dvěma zvířecími hlavami, které vytvářejí písmeno „S“ (Zpravodaj II 2009). Tento symbol organizace je jednoduchý a jasně vystihuje, ţe se organizace zabývá otázkou zvířat, ale nevyvolává ţádné přímé emoce. Logo má také charakterizovat snahu komunikovat jasně a srozumitelně s veřejností 23

(Tisková zpráva 2009). Lucie Moravcová k logu řekla: „Logo vytvářel dobrovolníkvybrali jsme jej proto, ţe si pod ním lze představit jakékoli zvíře, protoţe i kdyţ se v současné době soustředíme v podstatě na tři témata (koţešiny, pokusy, cirkusy), jsme stále organizací na ochranu zvířat obecně (všech) a není vyloučeno, ţe v budoucnu třeba přibereme novou kampaň, apod.“. Některé projekty mají svá vlastní loga, která přibliţují a popisují danou problematiku veřejnosti. Symbolem projektu Obchod bez koţešin je schoulená liška v hnědém kruhu. Zvolené logo lišky, jeţ působí nevinně a bezmocně, tak velmi dobře působí na pocity lidí a podtrhuje nevinnost zvířat, která jsou krutě zabíjena kvůli koţešinám. Svoboda zvířat můţe oslovovat potenciální členy také skrze vydávané Zpravodaje, kde jsou ukazovány drastické fotografie z oblasti testování kosmetiky na zvířatech či koţešnictví, které jsou doplněny slogany jako například „Fashion Victim No. 93 265. Denně je pro potřeby koţešinového průmyslu zabito na 110 000 zvířat“. V roce 2002 Svoboda zvířat zahájila kampaň proti koţichům heslem „Ţivot 60 norků pro váš image“. Byly vytištěny plakáty a letáky, které byly umístěny mimo jiné i do dopravních prostředků městské hromadné dopravy. K těmto drsným plakátům patří také jeden další typ, na nichţ jsou vyobrazeny zohavené modelky, které charakterizují to, jak vypadají zvířata, na nichţ jsou testovány chemické látky či jiţ hotové kosmetické a drogistické přípravky. Fotografie je doplněna konstatováním, ţe kvůli kosmetice je takto týráno ročně 300 000 zvířat. Protikladem k těmto drsně pojatým letákům je jiný druh materiálu. Na něm jsou milé fotografie tuleních mláďat, lišek a dalších zvířat. Oba typy fotografií emotivně zapůsobí na člověka, který se poté stane pravděpodobněji sympatizantem organizace nebo donutí člověka nad danou věcí alespoň přemýšlet a časem moţná začne hájit cíle Svobody zvířat. Pro názornou ukázku jsou v příloze uvedeny ukázky dvou plakátů.

6. Zdroje a mobilizační struktury Mobilizace zdrojů je velmi důleţitý prvek, aby organizace sociálních hnutí mohla fungovat a být úspěšná. V této kapitole si představíme podmínky členství v organizaci, dále si ukáţeme mechanismy financování a finanční zdroje, organizační

24

strukturu Svobody zvířat a podíváme se také na koalice vytvořené s dalšími organizacemi, které se věnují ochraně zvířat.

6.1. Členství v organizaci Členem organizace Svoboda zvířat se můţe stát kaţdý občan bez ohledu na věk, který sympatizuje s myšlenkami a cíli Svobody zvířat a je ochoten pomáhat při jejich prosazování. Členem se zájemce stává po podání přihlášky a zaplacení příspěvku. Vedle fyzických osob se členem Svobody zvířat můţe stát také právnická osoba, s níţ bude podepsána smlouva o kolektivním členství a kterou odsouhlasila dvoutřetinová většina členů výboru Svobody zvířat, přičemţ právo veta mají zástupci regionálních skupin (Stanovy organizace Svobody zvířat Plzeň 2002). Vedle registrovaného členství je také moţnost stát se dobrovolníkem, jenţ pomáhá organizaci při vedení kampaní, roznášení tiskovin a dalších činnostech. Organizaci Svoboda zvířat však má problém se sniţujícím se počtem dobrovolníků. Potvrzuje to také Lucie Moravcová, která takto představila své vysvětlení: „… Dnešní mladá generace ţije spíše ve virtuálním světě- pokud uţ je někdo aktivní například v ochraně zvířat, podepisuje na internetu, sociálních sítích, tisíce různých internetových petic a zapojuje se do různých virtuálních kampaní, ale vstát od počítače a „jít do ulic“ uţ je problém. Jsou to jen moje spekulace, které nejsou podloţené ţádnými důkazy. Vidím to však i na výrazném úbytku dobrovolníků, kteří jsou ochotni „reálně přijít“ a zapojit se do činnosti naší organizace“. Naopak počet registrovaných členů v organizaci spíše roste. „Registrovaných členů spíše přibývá a je to tím, ţe jsme velmi zpřístupnili a zjednodušili moţnost stát se členem (dříve byly jen papírové přihlášky, které se musely spolu s ústřiţkem sloţenky o zaplacení členského poplatku posílat poštou- dnes stačí vyplnit registrační formulář on-line, papírové přihlášky, ale také stále máme). Zároveň jsme ale také velmi zlepšili komunikaci s našimi členy a také jsme pro ně připravili mnoho výhod,…,“ tvrdí předsedkyně organizace Moravcová.

6.2. Finanční zdroje Finanční zdroje se dají rozdělit do několika kategorií podle toho, jaký se vyuţívá mechanismus jejich získávání. Edwards a McCarthy (2004) rozlišují čtyři soubory mechanismů

mobilizace

finančních

zdrojů:

25

agregace,

samostatnou

produkci,

přivlastňování/kooptaci a patronát. Blíţe si představíme mechanismy, které jsou vyuţívány v organizaci Svoboda zvířat, tudíţ to bude agregace, samostatná produkce a patronát, které aplikujeme na financování v této organizaci. Agregace definuje mechanismy, jimiţ jsou zdroje vytvářené jednotlivci „proměňovány ve zdroje kolektivní, které mohou být zase alokovány aktéry hnutí“ (Edwards-McCarthy 2004: 131). Druhým výše zmíněným mechanismem je samostatná produkce, která je charakterizována tak, ţe zdroje jsou vytvářeny samotnou organizací. Organizace sociálních hnutí „vytvářejí kulturní produkty, jako jsou rámce kolektivního jednání, taktické repertoáry, hudba, literatura a organizační schémata umoţňující specifické typy kolektivních událostí nebo kampaní“ (tamtéţ 2004: 134). Vedle toho také vytvářejí další zdroje jako například lidské nebo ekonomické, které jsou vytvářené z prodeje vlastních produktů. Posledním mechanismem je patronát, kterým se označuje „přidělení finančních zdrojů organizaci sociálních hnutí jednotlivci nebo organizacemi, které se často na patronát specializují…. Nejobvyklejšími formami finančního patronátu jsou vládní zakázky, granty nadací a velké soukromé dary…“ (tamtéţ: 135). Primárním zdrojem informací o rozpočtech budou Výroční zprávy z let 2008 a 2009, kde je na poslední straně ukázána finanční zpráva, protoţe jiné dokumenty nebylo moţné získat. Celkový příjem v roce 2009 činil 2 187 007 Kč, coţ je oproti předchozímu roku poměrně velký nárůst (v roce 2008 byl celkový příjem 1 328 938 Kč). Tento finanční přínos způsobila zejména spolupráce s International Fund for Animal Welfare (IFAW), která započala právě v roce 2009 a IFAW věnovala Svobodě zvířat v tomto roce částku 655 546 Kč. Patronát je pro organizaci nejdůleţitější formou získávání finančních zdrojů. Dodává do jejího rozpočtu asi 55 % celkových příjmů. Další důleţitou organizací, která přispívá na fungování organizace je Fur Free Aliance, jejíţ příspěvky stále rostou. V roce 2008 finanční částka činila 10 378 Kč a roku 2009 se hodnota vyšplhala na 262 400 Kč. Svoboda zvířat finanční zdroje získává také od dalších mezinárodních organizací zabývajících se ochranou zvířat (Respect for Animals, Královská společnost pro ochranu zvířat, PRO TIER, BUAV). Patronát Svobodě zvířat vedle mezinárodních organizací přiděluje také město Plzeň či nadační fond Zelený poklad (ten poskytl Svobodě zvířat v roce 2009 také nezanedbatelnou částku 204 000 Kč), který přispívá na aktivity v oblasti ekologické výchovy na školách a na potřeby spojené s informováním veřejnosti o environmentálních tématech. Jak jiţ bylo popsáno výše, tak do mechanismu patronátu patří také sponzorské dary. Nejvýznamnější

26

sponzorský dar získává Svoboda zvířat od marketingové firmy Scholz&Friends, jenţ jí vytváří zdarma kampaně. Dalším důleţitým mechanismem financování je pro organizaci agregace. Právě příspěvky individuálních dárců tvoří další nepostradatelnou sloţku v celkovém příjmu Svobody zvířat. Jedná se zhruba o 40% z celkové částky. Organizace tímto způsobem konkrétně získala 510 927 Kč v roce 2008 a roku 2009 dokonce obdrţela částku 844 480 Kč. Svoboda zvířat nabízí moţnost jak libovolného finančního příspěvku na bankovní účet, tak dárce také můţe přispět v poslední době oblíbenou formou DMS, které jsou zasílány pomocí mobilního telefonu. Nejmenší poloţku v příjmech tvoří samostatná činnost Svobody zvířat. Svoboda zvířat pořádá benefiční koncerty, různé výstavy, rozšiřuje literaturu a prodává propagační materiály jako jsou trička, samolepky, odznaky, plakáty a další. Tento způsob přináší do pokladny organizace jen asi 5 % z celkových příjmů. Nicméně kromě finančních zisků ze samostatné činnosti je vedlejším produktem sebepropagace, která zase pomáhá v mobilizaci lidských zdrojů. Zatímco příjmy Svobody zvířat meziročně rostly, tak výdaje zůstaly v porovnání roků 2008 a 2009 zhruba na stejné úrovni. Celkové výdaje činily 1 928 618 Kč, respektive 2 041 716 (Výroční zpráva 2008, Výroční zpráva 2009). Jak je patrné, tak rok 2008 znamenal pro organizaci ztrátový rok, kdy skončila v dluhu. Největší výdaje vynakládá Svoboda zvířat na tisk informačních materiálů a ostatní sluţby (jako například opravy, inzerce, propagace, atd.). Dohromady je potřeba na obě poloţky asi okolo 900 000 Kč. Peníze šetří organizace za platy zaměstnanců, protoţe naprostá většina pracovníků jsou de facto dobrovolníci, jelikoţ vykonávají svou práci ve volném čase a za ţádný finanční obnos.

6.3. Organizační struktura V této podkapitole si popíšeme organizační strukturu Svobody zvířat. Co se týče charakteristiky organizace podle toho, jak jsme jí uvedli v teoretické části, tak se dá říct, ţe se Svoboda zvířat nachází někde mezi „starou“ a „novou“ organizací sociálních hnutí. V personální oblasti jsou pro Svobodu zvířat charakteristické prvky klasické SMO. To znamená, ţe organizace má vedení „zevnitř“ a personál je převáţně na dobrovolnickém základu. Z „nových“ organizací sociálních hnutí je pro Svobodu zvířat typické malé členstvo, vedení kolektivních akcí i získávání zdrojů od svých stoupenců.

27

Nyní se konkrétně podíváme na organizační strukturu, respektive na Sněm, celostátní výbor (neboli také pouze Výbor), Regionální skupinu a Lokální skupinu. Svoboda zvířat má dvě informační centra jedno se nachází v Praze a druhé v Plzni. Pobočky v dalších městech byly zrušeny. Organizační strukturu organizace Svoboda zvířat můţeme nalézt ve Stanovách organizace Svoboda zvířat Plzeň, kde jsou jednotlivé orgány podrobně popsány. Stanovy nejsou dostupné na internetových stránkách, ale na vyţádání u organizace byly bez problému zaslány. Sněm Jedná se o těleso, které je svoláváno celostátním výborem nebo zástupci alespoň dvou Lokálních či Regionálních skupin. Sněmu se účastní reprezentanti Lokálních a Regionálních skupin, přičemţ kaţdá Lokální a Regionální skupina má jeden hlas. Pro přijetí návrhu je potřeba získat nadpoloviční většinu přítomných zástupců obou skupin. Sněm je orgánem, jenţ má pravomoc měnit stanovy, rozhodovat o členství Svobody zvířat v českých i zahraničních organizacích zabývajících se obdobnou problematikou. Dále má právo zvolit či odvolat členy celostátního výboru, rozhodovat o zrušení Lokálních a Regionálních skupin a má právo rozhodovat o zrušení celé organizace Svoboda zvířat (Stanovy Svobody zvířat Plzeň 2002). Celostátní výbor Celostátní výbor je statutárním orgánem Svobody zvířat a je nositelem právní subjektivity organizace jako celku. Jde také o subjekt, který řídí a organizuje činnost Svobody zvířat. Výbor tvoří zástupci Regionálních skupin a koordinátoři celostátních kampaní, přičemţ musí mít minimálně tři členy. Výbor se schází alespoň jednou za šest měsíců. Pro přijetí jakéhokoliv návrhu je potřeba dvoutřetinové většiny členů Výboru. Součástí celostátního výboru jsou další důleţité funkce a orgány: komunikační centrum, předseda a místopředseda, hospodář, koordinátor celostátní kampaně, revizor (nebo revizní komise) a informační centrum (Stanovy Svobody zvířat Plzeň 2002). Regionální skupina a Lokální skupina Obě skupiny si vedou kampaně samostatně a podle svého uváţení. Vedle toho mají právo zakládat nebo rušit Informační centra. Regionální skupina má zároveň také právo volit si svého zástupce a jednoho náhradníka do celostátního výboru.

28

Regionální a Lokální skupina řídí svou činnost nezávisle. Jedinou podmínkou je, aby postupovaly ve svých úkonech v souznění s posláním a myšlenkami Svobody zvířat (Stanovy Svobody zvířat Plzeň 2002). Z výše nastíněné organizační struktury vyplývá, ţe fungování je poměrně decentralizované. Centra v Plzni a v Praze jsou si rovné a ţádné z nich nemá významnější pozici.

6.4. Koalice s dalšími organizacemi Spolupráce s dalšími subjekty přináší organizaci mnoho výhod. Jednak si organizace mohou navzájem vyměnit své zkušenosti a znalosti, ale kooperace také můţe zajistit další finanční zdroje a v neposlední řadě se lépe dosahuje poţadovaných cílů. Ideově blízké organizace sociálních hnutí spolu také kvůli těmto důvodům velmi často spolupracují. Organizace Svoboda zvířat na mnoha svých kampaních spolupracuje s českými i zahraničními organizacemi, se kterými se snaţí prosazovat společné myšlenky a zájmy. Spolupráce s českými organizacemi je zřetelná zejména v devadesátých letech 20. století, kdy se na několika akcích podílela Svoboda zvířat například s hnutím Duha či se Spolkem na ochranu zvířat, ale i s mnoha dalšími. V posledních letech je však patrný posun do mezinárodního prostoru. V kampani Proti srsti Svoboda zvířat kooperuje s organizací Fund for Animal Welfare. Společně mají za cíl bojovat proti lovu tuleňů pro koţešinu. Jak jiţ bylo zmíněno, tak společně dosáhli zákazu prodeje výrobků z tuleňů v zemích Evropské unie. Kampaň Za nahrazení pokusů na zvířatech existuje ve spolupráci s Evropskou koalicí za ukončení pokusů na zvířatech (ECEAE) a s Mezinárodní sítí pro humánní vzdělávání (InterNiche). Vedle těchto kooperačních vztahů je organizace Svoboda zvířat zároveň i členem několika mezinárodních organizací: Královská společnost pro ochranu zvířat (RSPCA), Fur Free Alliance (koalice subjektů bojujících za koţešinová zvířata), Světové společnosti na ochranu zvířat (WSPA) a Evropská koalice za ukončení pokusů na zvířatech (ECEAE). Svoboda zvířat také jiţ několikrát pořádala v České republice mezinárodní konference a naopak se také účastní podobných konferencí i v zahraničí. Vedle spolupráce s dalšími organizacemi na ochranu zvířat, Svoboda zvířat spolupracuje i s veřejnými institucemi, konkrétně se Státní veterinární správou a s Ústřední komisí pro ochranu zvířat. Tato komunikace je důleţitá při řešení problémů

29

s týráním zvířat. Nejuţší spolupráce se Státní veterinární správou je zřejmě v kampani Cirkusy bez zvířat, kdy aktivisté ze Svobody zvířat často pracovníkům veterinární správy posílají stíţnosti na cirkusy, na jejichţ základě Státní veterinární vykonává jejich kontrolu.

7. Zhodnocení činnosti Svobody zvířat: diskuze

30

Na závěr práce se zaměřím na pozici organizace Svoboda zvířat, hodnocení schopnosti prosazovat její zájmy a v souvislosti s tím zmíním dosaţené úspěchy. V některých případech je těţké soudit, zda jsou dosaţené úspěchy přímo zásluhou organizace Svoboda zvířat, jelikoţ v nich spolupracovala s dalšími organizacemi. Například zákazu dovozu výrobků z tuleňů do zemí Evropské unie, který byl prosazen v roce 2009, by objektivně Svoboda zvířat sama nedosáhla. Nicméně svůj podíl měla při přesvědčování českých europoslanců a vedle toho se také snaţila tento problém medializovat v České republice. Můţeme říct, ţe se jí to povedlo. Svoboda zvířat také napomohla zákazu dovozu a prodeje psích a kočičích koţešin v České republice (Portál Svoboda zvířat 2011). Ačkoliv se jedná o úspěch, tak i přes tento zákaz se psí koţešiny v České republice na některých místech (většinou na internetových aukcích) stále prodávají. Vedle toho dokázala organizace prosadit mnoho svých myšlenek také sama. Na internetových stránkách Svobody zvířat (2011) je například uvedený úspěch v podobě zákazu testování kosmetiky a jejích sloţek na zvířatech v České republice. Nicméně to neznamená, ţe by se zde testovaná kosmetika nedala koupit, jelikoţ dováţené výrobky testovány být mohou. Organizace dále napomohla uzavření několika koţešinových farem (např. v Milevsku nebo v Souměři) a kaţdý rok se pokouší o zrušení dalších. Sama povaţuje kampaň Proti srsti za úspěšnou, s čímţ by se dalo souhlasit. Kromě těchto dosaţených úspěchů jsou však také problémy a ideje, které se nepovedlo prosadit. Například jiţ několikrát zmiňované protesty proti Velké pardubické, na které nakonec bylo zapomenuto. Petr Kousal z organizace Svoboda zvířat v článku pro Lidové noviny z roku 1997 tvrdí: „Další demonstrace by byla zbytečná. Velkou pardubickou kvůli ní nezruší“. Po tomto ročníku se sice ještě na několika dalších dostizích protesty konaly, ale nakonec akce proti dostihům stejně neúspěšně skončila. Protesty proti zabíjení vánočních kaprů na náměstích se konaly bez zájmu veřejnosti a také s nezájmem zástupců měst, kteří stávající stav nezměnili. O neúspěšnosti této akce svědčí také fakt, ţe se konala jen jednou po celé republice. Vedle těchto přímých kroků je ovšem také podstatná samotná medializace problémů, která napomáhá informovat širokou veřejnost. Tento způsob prosazování zájmů je neméně důleţitý, jelikoţ jednak posiluje pozici Svobody zvířat, a také lidé díky medializaci určitého tématu zjistí, ţe takovýto problém vůbec existuje. Sloţité je posoudit úspěšnost vzdělávacích kampaní, jelikoţ samozřejmě neexistuje ţádný dokument či statistika, která by ukazovala, zda mají tyto akce smysl a podařily se. Je 31

moţné, ţe se výsledky ukáţí za několik let aţ tato nová generace doroste a projeví se její chování k přírodě. Svoboda zvířat patří k nejvýznamnějším organizacím na ochranu zvířat v České republice. Její výhoda je v tom, ţe se nejedná o širokou organizaci zabývající se ekologií jako celkem, ale opravdu se soustředí jen na zvířata (vyjímaje výchovných programů, které se věnují i ekologii). To ji zaručuje dobrou pozici v oblasti boje za práva zvířat, kde zaujímá přední postavení. Vedle toho je právě tato monotematičnost také nevýhodou, jelikoţ vytyčené cíle v kampaních jsou pravděpodobně těţko dosaţitelné. U politiků budou upřednostňovány vţdy ekonomické zájmy a práva zvířat zůstanou zřejmě pořád na okraji zájmů politiků i široké veřejnosti. Je otázkou, zda organizaci neškodí, ţe sídlí pouze v Plzni a v Praze, tím pádem se tedy jedná o organizaci známou u obyvatel spíše v Čechách neţ na celém území České republiky. Silnou pozici má jednoznačně v Plzni, coţ dokazují mimo jiné kaţdoroční finanční příspěvky od města Plzeň, kampaň věnující se opuštěným kočkám v Plzni i mediální zájem regionálního tisku. Nicméně je pravdou, ţe poţadavky, kterým se organizace věnuje, mají celonárodní charakter a díky internetu není problém své myšlenky a ideje šířit po celém území. Sídlo v Praze je také určitě výhodné pro komunikaci s politickými elitami, která se zatím ovšem příliš nedaří.

ZÁVĚR

32

Předkládaná bakalářská práce měla za cíl zanalyzovat organizaci Svoboda zvířat prostřednictvím vybraných konceptů teorie sociálních hnutí jako jsou repertoár jednání, rámování zájmů či mobilizace zdrojů. Na organizaci jsme se zaměřili zejména po roce 2000, který byl pro ní zlomový, jelikoţ vytvořila ucelené kampaně, kterým se věnuje dodnes. Svoboda zvířat je monotématickou organizací soustředící se na práva a ochranu zvířat. Celkově se zabývá pěti kampaněmi. Tři hlavní velké kampaně se nazývají Cirkusy bez zvířat, Proti srsti, Za nahrazení pokusů na zvířatech a dva menší projekty Ekologická výchova a Sekce na ochranu koček. Při prosazování svých myšlenek vyuţívá různé způsoby jednání. Pouţívá jak metodu lobbování u politiků, tak také přednášení a edukaci veřejnosti, ale občas se ještě také koná nějaká demonstrativní akce či pochod (např. kaţdoroční akce na Světový den bez koţešin). Zdá se však, ţe spolu s poklesem přímých akcí, se také velmi zmenšil mediální zájem o organizaci. Bylo by proto zajímavé dále zkoumat, zda spolu tyto dva jevy souvisí či nikoliv. Pro prosazování svých zájmů také samozřejmě potřebuje zdroje, bez nichţ by ani nemohla existovat. Finanční zdroje získává zejména ze zahraničního patronátu a od individuálních dárců. U Svobody zvířat je evidentní posun od charakteru aktivistické organizace z devadesátých let 20. století, která neměla ucelený program a k prosazování svých zájmů pouţívala zejména protestního jednání, v organizaci, která opustila ulice měst, aby pracovala na svém „seriózním image“, coţ však neznamená, ţe by ustoupila ze svých poţadavků. Naopak tento způsob jednání nejen ţe vytváří pozitivnější pohled veřejnosti na organizaci, ale také pravděpodobně nabízí větší šanci, ţe dosáhne vytyčených cílů. Ačkoliv se nejedná stále o zcela profesionální „novou“ organizaci sociálních hnutí, tak přesto celkově došlo k velkému posunu, který byl z hlediska dosahování jejích cílů zřejmě správným krokem. Nicméně jak se organizace bude dále vyvíjet a zda se jí bude dařit prosazovat své zájmy se ukáţe do budoucna. Z analýzy činnosti Svobody zvířat se ukazuje jako její nedostatek spíše malá medializace zvolených problémů.

33

Seznam literatury a pramenů Císař, Ondřej. 2004. Transnacionální politické sítě. Jak mezinárodní instituce ovlivňují činnost nevládních organizací. Brno: Mezinárodní politologický ústav Císař, Ondřej. 2008. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

Jenkins, J. Craig. 2008. Ressource mobilization Tudory and the study of social movements. In Social Movements: a reader. Eds. Vincenzo Ruggiero et Nicola Montana. London, New York: Routledge, s. 118-127.

Della Porta, Donatella- Diani, Mario. 1998. Social Movements: An Introduction. Oxford: Blackwell Publisher. Diani, Mario. 1992. The Concept of Social Movement. Sociological Review, č.4. In František Znebejánek. Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 29.

Edwards, Bob- McCarthy, John. 2004. Resources and Social Movement Mobilization. In Ondřej Císař. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. Brno: CDK. 79-80.

Giddens, Anthony. 1999. Sociologie. Praha: Argo. Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. Komárek, Michal. 2010. Pohoda na jatkách. Respekt 21, č. 6, 42.

Kriesi, Hanspeter. 1996. The Organizational Structure of new Social Movements in a Politoval Context. In Donatella della Porta et Mario Diani. Social Movements: An Introduction. Oxford: Blackwell Publisher, s. 143.

34

McCarthy, John- Zald, Mayer N. 1977. Resource Mobilization and Social Movements: A Partial Theory. In Donatella della Porta et Mario Diani. Social Movements: An Introduction. Oxford: Blackwell Publisher, s. 140.

McCarthy, John- Zald, Mayer N. 1987. Ressource Mobilization and Social Movements: A Partial Theory. In František Znebejánek. Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 135.

McCarthy, John- Zald Mayer N. 1988. Resource Mobilization and Social Movements A Partial Theory. In František Znebejánek. Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé. Praha: Sociologické nakladatelství, s. 135.

McCarthy, John-Zald Mayer N. 2004. Social Movement Organizations. In The Social Movements Leader: cases and concepts. Eds. Jeff Goodwin et James M. Jasper. Malden: Blackwell Publishing, s.169-186. Milovníci jiţ proti dostihům nebojují. Lidové noviny, 11.10.1997. Otevřený dopis ministru zemědělství. Hradecké noviny, 11.10.1999.

Rucht, Dieter. 1996. The Impact of National Contexts on Social Movements Structure. In Donatella della Porta et Mario Diani. Social Movements: An Introduction. Oxford: Blackwell Publisher, s. 140.

Scott, W. Richard. 1981. Organizations: Rational, Natural and Open System. In Donatella della Porta et Mario Diani. Social Movements: An Introduction. Oxford: Blackwell Publisher, s. 140. Skovajsa, Marek. 2010. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál. Stanovy organizace Svoboda zvířat Plzeň 2002

35

Tarrow, Sydney. 1998. Power in Movement. Social movements and contentious politics. Cambridge: Cambridge University Press. Vidomus, David. 2006. Outdoor po partyzánském způsobu. Sign, č. 1, 54. Znebejánek, František. 1997. Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé. Praha: Sociologické nakladatelství.

Elektronické zdroje Portál Svoboda zvířat (www.svobodazvirat.cz). Ověřeno ke dni 30.4.2011 Portál Cirkusy bez zvířat (www.cirkusybezzvirat.cz). Ověřeno ke dni 30.4.2011 Portál Proti srsti (www.protisrsti.cz). Ověřeno ke dni 30.4.2011 Portál Za nahrazení pokusů na zvířatech (www.pokusynazviratech.cz). Ověřeno ke dni 30.4.2011 Výroční zpráva 2008, online text (http://www.protisrsti.cz/dokumenty/SvZv_Vyrocni_zprava_2008_nahled_cj.pdf). Ověřeno ke dni 30.4.2011 Výroční zpráva 2009, online text (http://www.protisrsti.cz/dokumenty/Vyrocni_zprava_Svoboda_zvirat_2009.pdf). Ověřeno ke dni 30.4.2011 Svoboda zvířat s novou tváří. Tisková zpráva 2009, online text (http://www.svobodazvirat.cz/media/pro-novinare.htm). Ověřeno ke dni 30.4.2011

Zpravodaj II 2009, online text (http://www.protisrsti.cz/dokumenty/SvZv%20Zpavodaj%20II_09%20nahled.pdf). Ověřeno ke dni 30.4.2011

36

Příloha č. 1

Zdroj: http://www.protisrsti.cz/ke-stazeni.htm

Příloha č. 2

Zdroj: http://www.protisrsti.cz/ke-stazeni.htm

37

38