Optimalizace skladových zásob ve firmě Molat spol. s r. o. - Stavebniny

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Optimalizace skladových zásob ve firmě Molat spol. s r. o. Stavebniny Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Pavel Kolman

Eva Ševčíková

Brno 2010

Ráda bych poděkovala Ing. Pavlu Kolmanovi za vedení práce, jeho cenné připomínky a čas věnovaný zodpovídání dotazů. Dále firmě Molat spol. s r. o. za poskytnutá data a spolupráci a především mé rodině za podporu.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci tvořila samostatně dle pokynů vedoucího práce a za použití zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 12. května 2010

__________________

Abstrakt Ševčíková, E. Optimalization of storing supplies of Molat Ltd. – material shop. Bachelor thesis. Brno, 2010. This study deals with optimalization of storing goods, focuses on certain items in constructing material shop of Molat Ltd. The result is comparing reality to the ideal solution and recomendation based on findings of this work while keeping the contemporary level of service. Keywords Supplies optimalization, storing system, supplies, supplies managing, order, level of service.

Abstrakt Ševčíková, E. Optimalizace skladových zásob ve firmě Molat spol. s r. o. – Stavebniny. Bakalářská práce. Brno, 2010. Práce se zabývá optimalizací skladového hospodářství za pomocí vybraných položek v prodejně stavebnin ve firmě Molat spol. s r. o. Výsledkem je srovnání

Odstraněno: optimalizace

skutečnosti s optimálním řešením a doporučení z tohoto řešení vyplývající při dodržení zvolené úrovně obsluhy. Klíčová slova Optimalizace zásob, skladový systém, zásoby, řízení zásob, objednávka, úroveň obsluhy.

Odstraněno: včasné objednávání zboží a uspokojení potřeb zákazníků.

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 9

Teoretická část 2.1

3

8

10

Statistické veličiny ...................................................................................10

2.1.1

Aritmetický průměr .........................................................................10

2.1.2

Rozptyl .............................................................................................10

2.1.3

Směrodatná odchylka ...................................................................... 11

2.1.4

Normální rozdělení .......................................................................... 11

2.1.5

Časové řady ...................................................................................... 11

2.2

Zásoby ......................................................................................................12

2.3

Řízení zásob .............................................................................................13

2.4

Modely zásob ...........................................................................................14

2.4.1

Jablonského deterministické modely zásob.................................... 15

2.4.2

Jablonského stochastické modely zásob .........................................19

Praktická část

22

3.1

Profil firmy Molat spol. s r. o.................................................................. 22

3.2

Optimalizace skladu................................................................................ 22

3.2.1

Cement ............................................................................................ 23

3.2.2

Vnitřní štuk ..................................................................................... 27

3.2.3

Lepidlo na pórobeton...................................................................... 30

3.2.4

Ytong ............................................................................................... 33

3.2.5

Polystyren........................................................................................ 36

4

Závěr

40

5

Literatura

42

Přílohy

Chyba! Záložka není definována.

Seznam grafů

6

Seznam grafů Graf 1: Skutečný stav skladu v r. 2009 - cement (Zdroj: vlastní zdroj) .........................24 Graf 2 : Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky – Cement (Zdroj: vlastní zdroj)...................................................................................................................27 Graf 3 :Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky - Vnitřní štuk (Zdroj: vlastní zdroj)...................................................................................................................30 Graf 4 : Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky - Lepidlo na pórobeton (Zdroj: vlastní zdroj)............................................................................................33 Graf 5 : Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky – Ytong (Zdroj: vlastní zdroj) ............................................................................................................................35 Graf 6 : Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky – Polystyren (Zdroj: vlastní zdroj)...................................................................................................................39

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – cement (Zdroj: vlastní zdroj)...................................................................................................................25 Tab. 2 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – cement (Zdroj: vlastní zdroj)............................................................................................26 Tab. 3 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – vnitřní štuk (Zdroj: vlastní zdroj)........................................................................................................28 Tab. 4 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – vnitřní štuk (Zdroj: vlastní zdroj) ....................................................................................29 Tab. 5 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – lepidlo na pórobeton (Zdroj: vlastní zdroj)............................................................................................31 Tab. 6 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – lepidlo na pórobeton (Zdroj: vlastní zdroj).......................................................................32 Tab. 7 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – ytong (Zdroj: vlastní zdroj)...................................................................................................................34 Tab. 8 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – ytong (Zdroj: vlastní zdroj)............................................................................................35 Tab. 9 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – polystyren (Zdroj: vlastní zdroj)........................................................................................................37 Tab. 10 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – polystyren (Zdroj: vlastní zdroj)...........................................................................38

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Zásoby mají v každém podniku zásadní vliv. Vkládá se do nich velké množství finančních prostředků. Většina podniků stojí před rozhodnutím, jaké množství kapitálu vložit do zásob, aby byly uspokojeny požadavky zákazníků při zvolené úrovni obsluhy a zároveň, aby náklady nebyly příliš vysoké pro efektivní řízení firmy. Optimalizace skladových zásob se provádí proto, aby bylo v zásobách uvázáno pouze nezbytně nutné množství finančních prostředků tak, aby nedocházelo k příliš častému nedostatku zásob na straně jedné, respektive k držení zbytečně velkého objemu zásob na straně druhé. V rámci optimalizace skladových zásob jsou využity ty kvantitativní metody, které pomáhají stanovit průměrnou denní spotřebu zvoleného materiálu, jeho směrodatnou odchylku ve spotřebě a pojistnou zásobu, která je nutná pro nečekané požadavky zákazníků. Lze také stanovit dobu, kdy je nejvhodnější zadat novou objednávku, aby byla provedena co nejefektivněji. Dále lze také určit velikost objednávky. Na optimalizaci zásob se zaměřuje tato práce. Firma Molat spol. s r. o. vede skladovou evidenci pro velké množství materiálu. Pro firmu je tedy důležité vědět, jaké množství materiálu je ideální držet na skladě a v kterém okamžiku je nejvhodnější zadávat nové objednávky. Případné, optimalizací ušetřené peněžní prostředky by bylo vhodné např. investovat do nákupu jiného druhu materiálu. První část práce pojednává o teoretických modelech řízení zásob, které budou dále použity v části praktické. Zásadním krokem v praktické části bude stanovení výše pojistné zásoby a bodu znovuobjednání.

Úvod a cíl práce

9

1.2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je optimalizace vybraných skladových zásob ve firmě

Odstraněno: skladu Odstraněno: y

Molat spol. s r. o. – stavebniny a její následné aplikování do systému řízení firmy. Jedná se především o posouzení efektivnosti skladového hospodářství. Pomocí vybraných statistických metod a metod operačního výzkumu se vyhodnotí, do jaké míry se skutečně naskladněné zboží shoduje s optimálním množstvím skladových zásob při dodržení zvolené úrovně obsluhy, jaký je v naskladněném zboží zadržován kapitál, a jaké by byly úspory v případě, že bychom optimalizovali velikost skladových zásob. Případně ušetřené prostředky lze efektivně využít

Odstraněno: který se dá

např. investováním, nákupem jiného materiálu. S ohledem na skutečnost, že firma obchoduje s velkým množstvím materiálu, bude vybrán reprezentativní vzorek 5 nejprodávanějších produktů, které budou analyzovány.

Odstraněno: nepřeberným Odstraněno: , který se skládá z Odstraněno: na kterém budou prováděny veškeré propočty Odstraněno: . K dosažení cíle je zapotřebí vypočítat výši pojistné zásoby a následně bod znovuobjenávky. Posledním krokem bude vyčíslení v peněžní formě a ukázka, jak velký bude objem peněz, které lze optimalizací ušetřit.

Teoretická část

10

2 Teoretická část 2.1 Statistické veličiny Počátky statistiky byly nalezeny již ve starověkých říších. Nyní statistiku využívá snad každý vědní obor. Řada informací má charakter údajů o hromadných jevech. Jejich zkoumání a vyhodnocování se stalo předmětnou náplní praktické i teoretické statistiky. (Hindls a kol., 2007)

2.1.1

Aritmetický průměr

Aritmetický průměr je součet absolutních četností v souboru podělený počtem hodnot v souboru. Aritmetický průměr lze také nazvat těžištěm hodnot znaku souboru.

x=

2.1.2

1 n ∑ xi n i =1

(1)

Rozptyl

Rozptyl je definován jako průměrná čtvercová odchylka kolem aritmetického průměru (Minařík, 2007). Je to nejmenší průměrná čtvercová odchylka. Rozptyl je vždy nezáporný. Rozptyl získáme sumou druhých mocnin rozdílu absolutní četnosti a aritmetického průměru.

s

2

x

1 k = ⋅ ∑ ( xi − x) 2 n i =1

(2)

Teoretická část

2.1.3

11

Směrodatná odchylka

Odmocněním rozptylu získáváme směrodatnou odchylku. Jedná se o kvadratický průměr odchylek hodnot znaku od jejich aritmetického průměru (Minařík, 2007).

sx = s 2 x

2.1.4

(3)

Normální rozdělení

Normální rozdělení N[µ;σ2] je nejdůležitějším pravděpodobnostním rozdělením, které slouží jako pravděpodobnostní model chování velkého množství náhodných jevů v technice, přírodních vědách i ekonomii (Hindls a kol., 2007). Normální rozdělení je vhodným pravděpodobnostním modelem tehdy, působí-li na kolísání náhodné veličiny velký počet nepatrných a vzájemně nezávislých vlivů (Hindls a kol., 2007). Normální rozdělení má dva parametry, střední hodnotu µ, která charakterizuje polohu tohoto rozdělení a rozptyl σ2, který charakterizuje rozptýlení hodnot okolo střední hodnoty. Normální rozdělení má tvar zvonovité křivky, která nabývá maxima v bodě x = µ při x blížící se k nekonečnu v obou směrech.

2.1.5

Časové řady

Časovou řadou rozumíme posloupnost věcně a prostorově srovnatelných dat, která jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru minulost – přítomnost. Analýzou časových řad se pak rozumí soubor metod, které slouží k popisu těchto řad (Hindls a kol., 2007). Trendová složka Trend zachycuje dlouhodobou tendenci časové řady růst nebo klesat (www.businessinfo.cz). Trend vzniká důsledkem působení sil, které působí stejným směrem (www.iastat.vse.cz). Při popisu trendu tedy nejde o to, zda časová

Teoretická část

12

řada krátkodobě klesá či roste, ale jde skutečně o zachycení tendence pohybu časové řady (www.iastat.vse.cz). Sezónní složka Sezónní složka je pravidelně se opakující fluktuace související se střídáním ročních období, které mohou ovlivnit spotřební zvyky a schopnosti produkce (www.businessinfo.cz). Sezónní složka popisuje periodické změny v časové řadě, které se odehrávají v rámci jednoho kalendářního roku a každý rok se opakují (www.iastat.vse.cz). Střídání ročních období způsobuje sezónnost. Nejčastěji pozorujeme sezónnost u čtvrtletních a měsíčních časových řad. Sezónními vlivy rozumíme soubor přímých či nepřímých příčin, které se rok co rok pravidelně opakují (Hindls a kol., 2007). K posouzení sezónnosti je nezbytné vypočítat sezónní indexy, což jsou bezrozměrná čísla. Pokud se indexy počítají pro každý měsíc v průběhu kalendářního roku, získají se jako podíl aritmetického průměru měsíčního a aritmetického průměru ročního.

2.2 Zásoby Zásoby jsou obecně považovány za projev rezerv v řídící práci manažerů a hledají se cesty, jak jejich úroveň co nejvíce snížit. (Gros, 2003). Jelikož je stav zásob dobře měřitelný, existuje mnoho modelů, jejichž cílem je určit optimální úroveň zásob. Zásoby jsou pro podnik nepostradatelné. Většina organizací má ve skladových zásobách nezanedbatelné procento aktiv. Proto se provádí optimalizace zásob, která částečně uvolní takto vázané prostředky a také snižuje náklady, které souvisejí se skladovacími procesy. Na skladě by jich mělo být přesně takové množství, aby byly uspokojené potřeby zákazníků a nedocházelo k nedostatku zásoby, ale také nebylo naskladněno přebytečné množství. Pokud chce podnik zásoby optimalizovat, musí mít možnost regulovat jejich množství. Nejdůležitějším kritériem pro optimalizaci bývají celkové náklady (minimální náklady) nebo výše očekávaného zisku (maximální zisk). Požadovaným cílem optimalizace je zjištění, jaké množství zásob objednávat ve kterém okamžiku, aby bylo dosaženo minimálních nákladů a maximálního zisku. Prováděnou optimalizací by se mělo předejít tomu, že v zásobách budou vázány značné finanční prostředky a zásoby budou zastarávat.

Teoretická část

13

Každá zásoba může mít tři hlavní složky, které se liší svou funkcí a průběhem jejich výše v čase: • běžná zásoba, jejíž stav se v čase mění a podle jejího doplňování a čerpání je určen průměrný stav na skladě, • pojistná zásoba, která se uvažuje jako rezerva určená pro krytí nepředvídatelných výkyvů v poptávce, • technologická zásoba, jejíž výše je determinovaná požadavky technologie (Gros, 2003).

2.3 Řízení zásob Modely řízení zásob jsou zaměřeny na hledání takového způsobu doplňování, udržování a čerpání zásob, který zajistí jejich ekonomicky efektivní funkci v reprodukčním procesu (Gros, 2003). Úkolem řízení zásob je udržovat zásoby na takové úrovni, která splňuje funkci vyrovnání nesouladu mezi výrobou a spotřebou. Operativní řízení zásob udržuje konkrétní druhy zásob v takové výši, kterou vyžadují vnitropodnikoví uživatelé, jak výrobní i nevýrobní. Tyto potřeby včas uspokojuje s minimálním vynaložením nákladů na jejich pořízení(Gros, 2003). Strategické řízení zásob je rozhodnutí o množství finančních zdrojů, které si podnik může dovolit vyčlenit ze svých zdrojů na jejich finanční krytí. V případě, že se jedná o optimalizační přístup, základním kritériem je minimalizovat celkové náklady. Jako základní optimalizační kritérium se považuje nákladové kritérium. Jak jsem již zmiňovala, zásoby dělíme na běžné a pojistné. Tyto zásoby se musí udržovat na takové úrovni, která zajišťuje minimální náklady na pořizování, skladování a udržování zásob. Při řízení zásob je nutné nalézt vhodný objednací režim. Objednací systém bývá založen např. na tom, že objednávku vystavujeme v okamžiku, kdy zásoba klesne pod tzv. objednací úroveň, která se označuje také jako bod objednávky.

Teoretická část

14

Bod objednávky musí být stanoven tak, aby uspokojil požadavky zákazníků do doby příchodu nové dodávky. Při stanovení objednacího zboží se můžeme řídit třemi možnostmi: • předem určené standardní množství, • proměnlivé množství, dle stavu bilanční zásoby ke dni objednávky, • propočtené optimální množství.

Rozlišujeme také strategie doplňování zásob: • strategie s volnými objednacími termíny – zboží se objednává, pokud zásoba klesne pod předem stanovenou hladinu, • strategie s pevnými objednacími termíny – termíny se pravidelně opakují, • strategie s pevnými objednacími termíny, ale s nejistým doplňováním a čerpáním ze zásoby.

Další rozčlenění se týká nákladů. V rámci optimalizace se minimalizují i náklady související s probíhajícími zásobovacími a skladovacími procesy. Dělíme je na: • Skladovací náklady: náklady, které se vztahují ke každé jednotce zásoby na skladu po určité jednotkové časové období (Jablonský, 2003). Tyto náklady závisí na objemu zásob, proto se označují jako náklady variabilní. • Pořizovací náklady: náklady, které souvisí s každou objednávkou. Označují se jako fixní náklady, protože nezáleží na velikosti dodávky. • Náklady z nedostatku zásoby: vznikají z neuspokojené poptávky. Patří sem penále za pozdě dodané zboží, ušlý zisk za neuskutečněný obchod a další.

2.4 Modely zásob Poptávka po sledované jednotce zásoby se člení na dva základní typy, deterministická a stochastická. Deterministická poptávka je v rámci uvažovaného časového období pevně daná. Stochastická (pravděpodobností) poptávka je poptávkou neurčitou, její velikost se pouze odhaduje s jistou pravděpodobností (Jablonský, 2003).

Teoretická část

15

Důležitým aspektem při řízení zásob je vznik případného nedostatku zásoby. Musíme rozhodnout, zda je možné, aby určitá zásoba v nějakém okamžiku nebyla k dispozici. S tím souvisí vytvoření pojistné zásoby. 2.4.1

Jablonského deterministické modely zásob

Model I. (EOQ I.) Tento model je nejvíce používaný a poprvé se s ním setkáváme již v roce 1915. Model se aplikuje v případě, že poptávka (Q) je předem známá a je konstantní. Předem známá a konstantní musí být také pořizovací lhůta dodávek. Čerpání zásob ze skladu musí být rovnoměrné. V tomto modelu se neuvažují množstevní rabaty, takže nákupní cena není závislá na velikosti objednávky. Dále tu není přípustný vznik nedostatku zásoby. K doplnění skladu dochází v jednom časovém okamžiku. Celkové náklady strategie zásob dělíme na dva druhy – skladovací (variabilní) a pořizovací (fixní). Takže celkové náklady vyjadřujeme součtem nákladů variabilních a fixních. Velikost skladovacích nákladů zjistíme vynásobením jednotkových skladovacích nákladů s polovinou velikosti roční dodávky. Jelikož se jedná o přímou závislost skladovacích nákladů na objemu dodávky, hovoříme o lineární funkci. V případě fixních nákladů se jedná o hyperbolu, protože vyjadřuje nepřímou závislost fixních nákladů na objem dodávky. Fixní náklady vyjadřujeme vynásobením jednotkových fixních nákladů s podílem velikosti poptávky na velikost dodávky, což je průměrná velikost zásoby. Celkové náklady tedy získáme sečtením obou funkcí.

N (q ) = c1 ⋅

q Q + c2 ⋅ 2 q

(3)

Optimální množství zásob držené na skladě je takové, při kterých je využito minimum celkových nákladů. Optimální úroveň objednávky získáme tím, když první derivaci této funkce položíme rovnu nule. Optimální velikost dodávky je tedy rovna:

q* =

2 ⋅ Q ⋅ c2 c1

(4)

Teoretická část

16

Po dosazení optimální velikosti dodávky q* do nákladové funkce získáváme optimální hodnotu celkových nákladů:

N * = 2 ⋅ Q ⋅ c1 ⋅ c 2

(5)

Pokud známe optimální velikost dodávky, je důležité zjistit optimální délku dodávkového cyklu. Ten lze vyjádřit jako podíl velikosti jedné dodávky na velikost roční poptávky.

t* =

2 ⋅ c2 q* = Q Q ⋅ c1

(6)

Nyní je potřeba zjistit bod znovuobjednávky, který udává, v jakém okamžiku je potřeba objednat nové zboží, při jakém počtu skladové zásoby, aby k doplnění skladu došlo v požadovaném okamžiku. Nejlépe v okamžiku vyčerpání zásoby. Abychom zjistili bod znovuobjednání, musíme znát pořizovací lhůtu dodávky (d). Pro zjištění tohoto bodu musíme podělit celkovou poptávku pořizovací lhůtou a poté zjistit zbytek po dělení optimální velikostí dodávky.

r* = MOD(

Q , q*) d

Model II. – přechodné neuspokojení poptávky Tento model vychází z modelu I, ovšem připouští přechodný nedostatek zásoby na skladu. Takže v určitém okamžiku může být poptávka po jednotkách zásoby přechodně neuspokojena. Dodávkový cyklus se rozpadá na dva intervaly. V prvním intervalu, označíme si ho jako t1, dochází k vyčerpání zásoby na skladě. V druhém intervalu t2 zásoba na skladu už není a poptávka není uspokojena. Celková délka dodávkového cyklu je tedy t = t1+t2. Nerealizovaná poptávka (s) v intervalu t2 bude uspokojena ihned po doručení nejbližší dodávky skladového materiálu. Z celkového objemu q jednotek bude

(7)

Teoretická část

17

tedy s jednotek okamžitě použito na uspokojení dosud nerealizované poptávky. Teprve až zbytek přijatých jednotek (q-s) bude umístěn na sklad. Tím, že se dodávkový cyklus rozdělil na více etap, nákladová funkce je také rozdělena na tři položky, tudíž celková nákladová funkce je součtem tří nákladových položek. Skladovací náklady, které jsou variabilní vyjádříme jako součin průměrné zásoby, která je v každém cyklu ve výši poloviny uskladněné zásoby po odběru čekající poptávky (q-s)/2. Další část nákladů jsou pořizovací, fixní náklady, souvisí s pořízením každé dodávky. Třetí etapa jsou náklady z nedostatku zásoby a ty počítáme jako součin průměrného nedostatku zásoby s/2, jednotkových nákladů a doby t2, po kterou není zásoba k dispozici. Těchto cyklů proběhne ve sledovaném období několik. V rámci jednoho cyklu jsou celkové náklady rovny součtu uvedených tří položek.

N (q, s ) = (c1 ⋅

q−s s Q ⋅ t1 + c 2 + c 3 ⋅ ⋅ t 2 ) ⋅ 2 2 q

(8)

Na základě podobnosti trojúhelníků můžeme nákladovou funkci vyjádřit za pomocí dvou proměnných, velikosti objednaného zboží q a množství neuspokojené poptávky s. Pokud první derivaci položíme opět rovnu nule, dosáhneme tak extrému a tím získáme optimální hodnotu výše dodávky (q) a optimální výši neuspokojené poptávky (s).

q* =

2Qc 2 c1

s* = q * ⋅

(9)

c1 + c 3 ⋅ c3

c1 c1 + c3

(10)

Velmi důležité je stanovit pravděpodobnost uspokojení a neuspokojení požadavku.

Pravděpodobnost

uspokojení

(α)

zjistíme

podílem

nákladu

Teoretická část

18

z neuspokojení a součtu nákladů skladovacích a nákladů z neuspokojení. Pravděpodobnost neuspokojení (β) vypočítáme analogicky, v čitateli máme skladovací náklady a ve jmenovateli je součet skladovacích nákladů a nákladů z neuspokojení.

α=

c3 c1 + c3

β=

c1 c1 + c3

(11)

(12)

Optimální výše nákladů je rovna optimální výši nákladů z modelu I. s tím rozdílem, že ji vynásobíme odmocninou konstanty α. Vzhledem k tomu, že α je vždy menší než 1, jsou náklady v modelu, kde uvažujeme neuspokojenou poptávku vždy nižší, než v modelu I.

N * = 2 ⋅ Q ⋅ c1 ⋅ c 2 ⋅

c3 c1 + c3

(13)

Optimální délka dodávkového cyklu (t) opět vychází z modelu I., výsledek je dále vynásoben odmocněním převrácené hodnoty pravděpodobnosti z uspokojení poptávky. Bod znovuobjenání (r) se vypočte podobně jako v modelu I. Je to tedy zbytek po dělení očekávané poptávky optimální hodnotou dodávky. Výsledek je třeba snížit o optimální objem neuspokojené poptávky.

t* =

c + c3 2 ⋅ c2 ⋅ 1 Q ⋅ c1 c3

Q  r* = MOD , q * − s * d 

(14)

(15)

Teoretická část

2.4.2

19

Jablonského stochastické modely zásob

U stochastickým modelů zásob musíme počítat s tím, že nakoupená zásoba na skladě nemusí stačit požadavkům zákazníků. Z toho vznikají ztráty tržeb, zisku a může to vést i ke ztrátě zákazníka. Model I. – stochastická spojitá poptávka V tomto modelu jsou stejné předpoklady jako v deterministickém modelu I., avšak s tím rozdílem, že poptávka je stochastická, takže výše poptávky v daném časovém období je náhodná veličina s jistým pravděpodobnostním rozdělením. V našem modelu máme opět bod znovuobjednávky (r), pokud zásoba na skladě klesne na stanovenou mez r, vystavíme objednávku. Pořizovací lhůtu dodávky (d) uvažujeme konstantní. Existují dvě možnosti příjmu dodávky. V prvním případě dodávka přijde na sklad v okamžiku, kdy je stav stavu kladný. Takže veškerá poptávka, která je během pořizovací lhůty dodávky nižší než bod znovuobjednávky, je uspokojená. V případě druhém je poptávka během pořizovací lhůty dodávky vyšší než bod znovuobjednávky, takže během pořizovací lhůty dodávky bude zásoba vyčerpána a dojde k částečnému neuspokojení požadavků zákazníků. V modelu stochastické spojité poptávky musíme znát charakter poptávky. Ten zjistíme příslušným pravděpodobnostním rozdělením – střední hodnotou a směrodatnou odchylkou. Základní charakteristiky výpočtu jsou shodné s deterministickým modelem I. s tím rozdílem, že místo deterministické poptávky Q se použije střední hodnota poptávky µQ. Pokud se bude objednávka provádět v okamžiku, kdy zásoba klesne na úroveň r*, potom obě popsané situace mohou nastat s 50% pravděpodobností, tzn. v každém druhém cyklu dojde k výskytu nedostatku zásoby na skladu. Aby v rámci jednoho cyklu nedocházelo k neuspokojení požadavků, zavádíme úroveň obsluhy (γ). Čím vyšší je úroveň obsluhy, tím menší je pravděpodobnost výskytu neuspokojené poptávky. Pro uspokojení všech požadavků zákazníků je nutné vystavit objednávku v okamžiku, kdy zásoba na skladě ještě nedosáhne bodu r*. Signální úroveň pro vystavení objednávky vypočítáme jako r*+w, kde w je pojistná zásoba. Pojistná zásoba slouží ke krytí převisu poptávky v rámci pořizovací lhůty dodávky, tlumí

Teoretická část

20

náhodné výkyvy na straně vstupu do podniku i výstupu z podniku. Pojistná zásoba sice zajišťuje vyšší úroveň obsluhy, ale také navyšuje skladovací náklady. Střední hodnotu skladovacích a pořizovacích zásob (µ) vypočítáme jako v deterministickém modelu I. a výsledek zvýšíme o skladovací náklady pojistné zásoby. Je to tedy odmocnina součinu dvojnásobku střední hodnoty poptávky, skladovacích a pořizovacích nákladů, navýšená o skladovací náklady pojistné zásoby.

µ N = 2 ⋅ µ Q ⋅ c1 ⋅ c2 + c1 ⋅ w

(16)

Po určení výše pojistné zálohy řešíme, zda poptávka Qd , která je během pořizovací lhůty menší nebo rovna bodu znovuobjednání navýšeném o pojistnou zásobu, je větší nebo rovna úrovni obsluhy (γ). Aby bylo možné tohle řešit, je třeba definovat pravděpodobnostní rozdělení pro poptávku. Pro poptávku Qd v rámci pořizovací lhůty d musíme určit střední hodnotu µQd a směrodatnou odchylku δQd. Pro zjištění pojistné zásoby musíme transformovat poptávku v rámci pořizovací lhůty na náhodnou veličinu s normovaným normálním rozdělením N(0,1).

z=

Qd − r *

σ Qd

(17)

Z tabulek distribuční funkce rozdělení N(0,1) zjistíme, která hodnota odpovídá úrovni obsluhy. Dosazením do vzorce (17) získáme objem poptávky během pořizovací lhůty dodávky, který nebude s námi zadanou pravděpodobností překročen: rγ = r * + w

(18)

Teoretická část

21

Tímto se dostáváme k pojistné zásobě, která se vypočítá jakou součin směrodatné odchylky a p-procentního kvantilu normovaného normálního rozdělení, kde p je požadovaná pravděpodobnost uspokojení poptávky.

w ≥ z ⋅σ d

(19)

Praktická část

22

3 Praktická část 3.1 Profil firmy Molat spol. s r. o. Optimalizaci skladu provádím ve firmě Molat spol. s r. o., v oddělení stavebnin. Molat spol. s r. o. je stavební firma zabývající se především rekonstrukcí památkových objektů. Dále je stavební produkce naplněna občanskou a průmyslovou výstavbou. Firma byla založena roku 1989 a již od svých počátků se zaměřovala na památkové objekty, jako jsou hrady, zámky a kostely. Ze zrekonstruovaných zámků lze jmenovat zejména Lysice, Bučovice, Lednice, Rájec nad Svitavou, Boskovice, Kunštát na Moravě. Z hradů je třeba zmínit Pernštejn, Boskovice, Veveří. Z kostelů můžeme například Křenov, Boskovice, Svitavy, Moravská Třebová a další. Některé památkové objekty jsou Národní kulturní památkou, Lednicko Valtický areál je dokonce zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (www.molat.cz). Dnes firma nabízí velice kvalitní stavební servis širokého sortimentu. Mimo vlastní stavební činnosti provozuje firma Molat spol. s r. o. i prodejnu koupelnových potřeb, barev a jiného doplňkového sortimentu. Dále vlastní prodejnu stavebnin. Prodejna stavebního materiálu se datuje od roku 2003 a i přes značnou konkurenci v okolních městech má své stálé zákazníky a vynikající výsledky.

3.2 Optimalizace skladu V rámci optimalizace je základním krokem získání dat, ze kterých se dále přechází na základě výpočtů k samotné optimalizaci a následně k implementaci výsledků do podniku. Optimalizace bude prováděna pomocí stochastického modelu zásob. Jelikož firma naskladňuje velké množství zásob, bylo vybráno 5 nejprodávanějších položek skladového materiálu – cement, ytong 10cm, polystyren 5cm, lepidlo na pórobeton a vnitřní štuk. Z ekonomického softwaru STEREO byla vybrána data potřebná pro výpočty optimalizace. Data jsou sesbírána za posledních 5 let, takže od roku 2005 do roku 2009 a optimalizace je prováděna v měsíčních intervalech. Prvním krokem bylo zjištění pohybů jednotlivých druhů materiálu, jako je příjem a výdej ze skladu. Z těchto informací se dále zjišťo-

Praktická část

23

vala budoucí poptávka. Zdrojová data byla umístěna do tabulek, ze kterých se dále počítalo. S ohledem na jejich množství jsou tabulky umístěny do příloh práce. 3.2.1

Naformátováno: Odrážky a číslování

Cement

Prvním a zásadním krokem bylo získání informací o naskladnění a následném prodeji cementu. Proto byla vytvořena tabulka, do které byly zaznamenávány příjmy, výdaje a následně také propočítán denní stav zásoby. Z hodnot o vyskladnění se vypočítá průměrný prodej v každém roce. Průměrný prodej se vypočítá podle vzorce č. 1. Denní průměrný prodej vypočítáme jako součin sezónního indexu pro dané období a průměrného prodeje za daný rok. Pro výpočet sezónního indexu je zapotřebí znát průměrné měsíční výdeje cementu za rok. V každém roce se sečtou měsíční výdeje a v období 5 let se vypočítá průměr za jednotlivý měsíc. K výpočtu indexu dále potřebujeme průměr ročních výdejů. Index tedy získáme podílem průměrného měsíčního výdeje a průměrného ročního výdeje. Dalším důležitým krokem je výpočet rozptylu, podle vzorce č. 2. Pro výpočet potřebujeme znát váženou čtvercovou odchylku od průměru. Rozptyl tedy získáme sumarizací vážené čtvercové odchylky od průměru a podělením počtem dnů, po které se měření provádělo. Jelikož jsou stavebniny otevřeny až od 11. 1. a uzavřou se 20. 12, počet dnů se v tomto období zkrátí. Do výpočtů se samozřejmě nezahrnuje neděle. Následným výpočtem získáme rozptyl pro každý měsíc v roce. Z rozptylu vynásobeného počtem dnů dodávky se vypočítá směrodatná odchylka, kterou získáme dle vzorce č. 3. jeho odmocněním. Směrodatná odchylka je důležitá pro výpočet pojistné zásoby. Velikost pojistné zásoby se odvíjí od nastavené míry obsluhy. V případě cementu, nejprodávanějšího druhu materiálu, budeme uvažovat úroveň obsluhy 99 %. Z této hodnoty vyplývá hodnota distribuční funkce normovaného normálního rozdělení 2,327. Když tuto hodnotu vynásobíme směrodatnou odchylkou, dostaneme velikost pojistné zásoby. Nyní je potřeba zjistit dodací lhůtu cementu a denní rozptyl vynásobit počtem dnů dodávky. Dodávka cementu trvá 2 dny, proto směrodatnou odchylku násobíme dvěma. Nová objednávka je vystavována v okamžiku, kdy stav zásoby klesne na stanovenou mez, která se označuje jako bod znovuobjednávky. Tento bod se zjistí součtem pojistné zásoby podle úrovně obsluhy a spotřeby během

Praktická část

24

doby dodání. Jelikož máme statistickou řadu pěti let, spočítáme průměrné hodnoty znovuobjenávek za 5 let pro každý měsíc. V tomto okamžiku jsou hotovy veškeré výpočty doporučených hodnot. Dále je třeba porovnat je s reálnými daty. Skutečný stav skladu v r. 2009 je vyobrazen v grafu č. 1. Křivka skutečného stavu skladu kolísá z důvodu nevyváženosti příjmů a výdejů. V prodejně stavebnin nakupují běžní občané, ale také i firmy a menší živnostníci, kteří odebrané zboží neplatí při převzetí. Odebrané zboží se zapíše do provizorní výdejky, která se zaúčtuje ke konci měsíce, většinou poslední den. To způsobuje náhlý pokles stavu skladu ke konci měsíců. Jakmile prudce klesne stav skladu, je objednáváno další zboží, a to značí nárůstky stavu skladu na počátcích následujících měsíců. Nejmenší výkyvy jsou v zimních obdobích, kde odběr cementu není velký. Graf 1: Skutečný stav skladu v r. 2009 - cement (Zdroj: vlastní zdroj)

Skutečný stav skladu v r. 2009 600

Metráky

500 400

Skutečný stav skladu

300 200 100 1.12

1.11

1.10

1.9

1.8

1.7

1.6

1.5

1.4

1.3

1.2

1.1

0

Datum

S pomocí sezónních indexů je nutné vypočítat průměrný stav skladu. Výpočty se provádí na stejném principu jako u denního průměrného projede, tedy jako součin sezónního indexu pro dané období s průměrným ročním stavem skladu. Dostáváme průměrný stav skladu pro každý měsíc s průměrem hodnot za 5 let. V tabulce č. 1 je srovnán průměrný stav skladu s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a doporučeným průměrným bodem znovuobjednání, která je signálním stavem skladu. Jakmile stav zboží na skladě klesne, např. v lednu, na 21 q cementu, v tento okamžik musí odpovědný pracovník zadat objednávku. Dodání objednaného množství cementu trvá dva dny. Nyní máme 99% pravděpodobnost, že než přijde nová dodávka, bude zásoba na skladě dostačující. Je tu 99% pravděpodobnost, že veškeré požadavky zákazníků budou uspokojeny.

Praktická část

25

Tab. 1 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – cement (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (q)

zásoba (q)

objednávky (q)

Leden

129

19

21

Únor

170

21

32

Březen

179

50

78

Duben

306

65

110

Květen

345

81

135

Červen

307

111

163

Červenec

368

80

118

Srpen

397

139

179

Září

320

82

100

Říjen

320

87

88

Listopad

216

34

45

Prosinec

100

25

30

Měsíc

Dalším krokem optimalizace je zjištění, zda firma neměla naskladněno malé nebo naopak velké množství cementu. V tabulce č. 2 je opět srovnán průměrný stav skladu s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a doporučeným průměrným bodem znovuobjednání, tentokrát v peněžním vyjádření. Nyní si uvedeme přesnou částku, kterou u tohoto druhu materiálu ušetříme, pokud se budeme řídit bodem objednávky. Cena 1 q cementu je 300 Kč. Uvedený propočet na leden ukazuje, že průměrný stav skladu na dva dny je 129 q. To tedy odpovídá 38 654 Kč. Když uděláme přepočet u bodu znovuobjednávky, získáme 6 351 Kč. V tomto měsíci je tedy zbytečně uvázáno 32 303 Kč, které lze použít k jiným investicím, nebo k nákupu jiného materiálu. Pokud takhle přepočítáme všechny měsíce, zjistíme, že rozdíl mezi bodem znovuobjednávky a stavem skladu je celkem 617 015 Kč.

Naformátováno: Číslování + Úroveň: 1 + Styl číslování: 1, 2, 3, … + Začít od: 1 + Zarovnání: Vlevo + Zarovnat na: 0 cm + Tabulátor za: 0,35 cm + Odsadit na: 0 cm

Praktická část

26

Tab. 2 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – cement (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (kč)

zásoba (kč)

objednávky (kč)

Leden

38654

5669

6351

Únor

51104

6432

9573

Březen

53821

15072

23474

Duben

91807

19534

32961

Květen

103362

24354

40458

Červen

92102

33396

48787

Červenec

110411

24121

35507

Srpen

119043

41747

53761

Září

95856

24714

30053

Říjen

95879

26150

26444

Listopad

64811

10335

13633

Prosinec

30147

7409

8979

Měsíc

Skladované množství je několikanásobně vyšší než je nezbytně nutné. Tato skutečnost je velice dobře zřetelná na následujícím grafu č. 2. Modrá křivka, která uvádí teoretický průměrný stav skladu je ve vyšších hodnotách než křivka růžová, která udává doporučený průměrný bod zbovuobjednávky. Co se týká kolísavosti křivek, jsou si velice podobné. V každém měsíci je reálný stav skladu a bod znovuobjednávky rozdílný. Jelikož stavebnictví je sezónní činnost, projevuje se sezónnost i v prodeji materiálu. Největší odběr cementu je v letních měsících, proto v těchto měsících bude vyšší bod znovuobjednávky než v měsících zimních. U tohoto druhu materiálu je to velice dobře zřetelné. V porovnání letních a zimních měsíců je u bodu znovuobjednávky rozdíl v desetitisících korun. Pozitivní je, že v žádném bodě se křivky neprotínají, což znamená, že požadavky zákazníků by měly být doposud vždy uspokojeny, ovšem s velkým množstvím uvázaných peněžních prostředků.


Odstraněno: ¶ Pojistná zásoba – CementMěsíc

... [1]

Praktická část

27

Graf 2 : Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky – Cement (Zdroj: vlastní zdroj)

Cement - porovnání 500

Metráky

400

Průměrný stav skladu

300 200

Průměrný bod znovuobjednávky

100 0 I.

II.

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Měsíce


3.2.2

Vnitřní štuk

Vnitřní štuk nebo-li jemná vnitřní je další, často prodávaný druh materiálu. Prodává se po pytlích, v tomto případě budeme brát v úvahu označení ks. K vypočtení pojistné zásoby a bodu znovuobjednávky se dostaneme pomocí stejných vzorců a výpočtů jako u cementu. Dodávka vnitřního štuku ode dne objednání činí stejně jako u cementu dva dny. V tabulkách, které jsou umístěny v příloze, můžeme vidět, že vnitřní štuk nemá tak vysoké výdeje jako cement, proto u tohoto druhu materiálu bude pro výpočet pojistné zásoby stačit 95% úroveň obsluhy, z čehož vyplývá hodnota distribuční funkce normovaného normálního rozdělení 1,645. V tabulce č. 3 je zaznamenáno srovnání teoretického průměrného stavu skladu, vypočítané průměrné pojistné zásoby a doporučeného průměrného bodu znovuobjednávky. Máme tedy 95% pravděpodobnost, že během dvou dnů, kdy jsme provedli objednávku, budou zákazníci uspokojeni. Např. v lednu je doporučená pojistná zásoba 10 ks, doporučené vystavení nové objednávky je tedy v okamžiku, kdy je na skladě 12 ks vnitřního štuku.

Praktická část

28

Tab. 3 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – vnitřní štuk (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (ks)

zásoba (ks)

objednávky (ks)

Leden

75

10

12

Únor

95

11

15

Březen

118

28

31

Duben

97

21

30

Květen

115

23

28

Červen

119

22

33

Červenec

123

23

27

Srpen

122

16

26

Září

110

21

30

Říjen

103

16

22

Listopad

78

9

12

Prosinec

65

12

13

Měsíc

Tabulka č. 4 uvádí stejné srovnání jako tabulka č. 3, jen jsou hodnoty přepočítané na peněžní prostředky. Jeden pytel vnitřního štuku stojí 84 Kč. V lednu bylo průměrně naskladněno 75 ks, což znamená 6 333 ks. Doporučený bod znovuobjednávky je po vynásobení 84 Kč 1 000 Kč. Rozdíl tedy činí 5 333 Kč. U zbylých měsíců je rozdíl ještě markantnější, v celkovém součtu se dostaneme na částku 79 095 Kč.


Praktická část

29

Tab. 4 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – vnitřní štuk (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (kč)

zásoba (kč)

objednávky (kč)

Leden

6 333

826

1 000

Únor

8 011

941

1 302

Březen

9 885

2 336

2 583

Duben

8 144

1 769

2 545

Květen

9 697

1 953

2 323

Červen

10 005

1 834

2 733

Červenec

10 334

1 902

2 270

Srpen

10 218

1 378

2 166

Září

9 271

1 740

2 518

Říjen

8 661

1 311

1 888

Listopad

6 547

741

998

Prosinec

5 426

984

1 111

Měsíc


Odstraněno: <#>Pojistná zásoba – Vnitřní štuk¶ Měsíc ... [2]

U vnitřního štuku není prodejnost natolik ovlivněna ročním obdobím. S tímto druhem materiálu lze snadno pracovat i v zimních měsících, proto křivka doporučeného průměrného bodu znovuobjednávky a průměrného stavu skladu v grafu č. 3 už neukazuje takovou sezónnost jako křivky u cementu. Nějaké měsíční rozdíly tu ale přece jen jsou. Nejmenší stav skladu je ke konci roku, což se dá vysvětlit tím, že firma se snaží doprodat naskladněné zboží a neprovádí nové objednávky před očekávanou inventarizací.

Praktická část

30

Graf 3 :Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky - Vnitřní štuk (Zdroj: vlastní zdroj)

Vnitřní štuk - porovnání 140 120 Kusy

100


80 60


40 20 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Měsíce


3.2.3

Lepidlo na pórobeton

Lepidlo na pórobeton, jinak také lepidlo na ytong. Opět materiál, který patří s ytongem mezi nejprodávanější. Stejně tak jako vnitřní štuk se prodává po pytlech, v tabulkách označení ks. Pro výpočet pojistné zásoby uvažujeme 95% úroveň obsluhy. Doporučená průměrná pojistná zásoba s 95% úrovní obsluhy je ukázaná v tabulce č. 5, kde nalezneme také doporučený průměrný bod znovuobjednání, který získáme součtem pojistné zásoby s dvoudenním průměrným výdejem. Průměrný výdej je dvoudenní z toho důvodu, že délka od objednání materiálu k jeho dodání do prodejny je dva dny. Dále je v této tabulce vypočítán i průměrný stav na skladě, vypočítaný z nashromážděných dat v období 5 let. U tohoto druhu materiálu se sezónnost také nijak výrazně neprojevila, vypočítaná pojistná zásoba i průměrný bod znovuobjednávky nemají v průběhu roku extrémní výkyvy. Pojistná zásoba se pohybuje od 5 ks do 21 ks. Reálně naskladněného zboží je opět o dost více. V lednu je průměrně na skladě 122 ks, signální stav pro vypracování nové objednávky je ale pouze 9 ks.

Praktická část

31

Tab. 5 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – lepidlo na pórobeton (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (ks)

zásoba (ks)

objednávky (ks)

Leden

122

7

9

Únor

150

9

13

Březen

164

21

17

Duben

125

12

17

Květen

143

14

20

Červen

165

18

23

Červenec

176

15

21

Srpen

165

11

16

Září

145

16

17

Říjen

145

14

16

Listopad

127

5

6

Prosinec

110

15

17

Měsíc

Jako vzorový příklad uvedeme opět leden. Jeden pytel lepidla na pórobeton stojí 90 Kč. Jakmile stav skladu dosáhne bodu 9, tzn. na skladě zůstane 9 pytlů lepidla, je potřeba vystavit novou objednávku. Vynásobením 9 ks 90 Kč získáme částku 794 Kč. To stejné provedeme s průměrným stavem skladu. Stav skladu v lednu byl 122 ks, vynásobením 90 Kč získáme částku 10 953 Kč. Po odečtení konečných částek dostaneme množství peněžních prostředků zbytečně investovaných do skladového materiálu. Jedná se o 10 159 Kč. Stejné výpočty provedeme u každého měsíce a získáme tím částku 138 982 Kč. Necelých 140 000 Kč by bylo možné optimalizací získat a použít je za jiným účelem, jako je nákup jiného materiálu, zaplacení závazků nebo zhodnocení na účtu.


Praktická část

32

Tab. 6 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – lepidlo na pórobeton (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (kč)

zásoba (kč)

objednávky (kč)

Leden

10953

585

794

Únor

13517

837

1 162

Březen

14785

1 872

1 499

Duben

11224

1 086

1 523

Květen

12912

1 261

1 830

Červen

14839

1 664

2 082

Červenec

15809

1 384

1 895

Srpen

14854

980

1 446

Září

13043

1 424

1 539

Říjen

13018

1 216

1 413

Listopad

11393

407

576

Prosinec

9882

1 316

1 489

Měsíc

Křivka teoretického průměrného stavu skladu v grafu č. 4 výrazně nekolísá, pouze v měsíci březnu naskladněné zboží roste a v dubnu prudce klesá, což je způsobeno vyšším odběrem materiálu. Křivka doporučeného bodu znovuobjednávky se drží v nižších hodnotách od 6 do 23 ks, což opět nenaznačuje velkou sezónnost. Vyšší body znovuobjednávky jsou v letních měsících, kde se očekává větší poptávka zákazníků. Na grafu je vidět, jak velké jsou rozdíly mezi oběma křivkami, zásoby se zadržují na skladě dlouhou dobu, což není příznivé pro vynaložené náklady ani pro kvalitu materiálu.


Praktická část

33

Graf 4 : Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky - Lepidlo na pórobeton (Zdroj: vlastní zdroj)

Odstraněno: <#>Pojistná zásoba – Lepidlo na pórobeton¶ Měsíc ... [3]

Lepidlo na pórobeton - porovnání 200


Kusy

150 100

Průměrný bod znovuobjednáv ky

50 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Měsíce


3.2.4

Ytong

V prodejně stavebnin firmy Molat spol. s r. o. je výběr z několika druhů ytongu. Nejprodávanější je ytong tloušťky 10 cm. Pro výpočet pojistné zásoby použijeme 95% úroveň obsluhy. Lhůta dodávky je opět dvoudenní, proto se i výpočet pojistné zásoby skládá z dvoudenní směrodatné odchylky a požadované úrovně obsluhy. Velikost doporučené pojistné zásoby spolu s doporučeným bodem objednávky a teoretickým stavem skladu nalezneme v tabulce č. 7. Nejvíce kusů ytongu je doporučeno držet na skladě v měsíci dubnu, kdy je doporučená výše pojistné zásoby 118 ks, signální výše stavu skladu po přičtení průměrné spotřeby za dva dny je tedy 147 ks. Naskladněné zboží je opět velice vysoké oproti bodu objednávky. V prosinci je průměrně na skladě 887 ks ytongu. K uspokojení požadavků zákazníků by ale stačilo pouhých 53 ks ytongu. Rozdíl je tedy značný a činí 834 kusů.

Praktická část

34

Tab. 7 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – ytong (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (ks)

zásoba (ks)

objednávky (ks)

Leden

540

40

51

Únor

207

64

84

Březen

169

47

65

Duben

415

118

147

Květen

561

117

153

Červen

210

76

101

Červenec

553

108

134

Srpen

407

97

134

Září

339

56

72

Říjen

1199

65

83

Listopad

617

21

27

Prosinec

887

45

53

Měsíc

Tabulka č. 8 uvádí peněžní prostředky, které jsou zapotřebí k udržení pojistné zásoby, dále finanční prostředky, které odpovídají doporučenému bodu objednávky a také množství peněžních prostředků, které jsou teoreticky uvázané ve skladových zásobách ytongu. V lednu je rozdíl mezi stavem skladu a bodem znovuobjednávky 589 ks ytongu, což je po vynásobení cenou 41 kč za kus 20 249 Kč. V měsíci únoru je rozdíl značně nižší, činí 123 ks, tzn. 5 043 Kč. Největší rozdíl je v říjnu, a to 1 116 ks, tzn. 45 756 Kč. Naskladněné zboží zůstává na skladě po několik dalších měsíců z důvodu nízké poptávky. Celkové uvězněné peněžní prostředky za všechny měsíce tedy jsou 205 024 Kč.


Praktická část

35

Tab. 8 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – ytong (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (kč)

zásoba (kč)

objednávky (kč)

Leden

22158

1 658

2081

Únor

8504

2 624

3438

Březen

6942

1 946

2673

Duben

17004

4 820

6030

Květen

22999

4 815

6266

Červen

8617

3 103

4145

Červenec

22670

4 415

5504

Srpen

16675

3 976

5503

Září

13896

2 311

2969

Říjen

49168

2 649

3397

Listopad

25294

864

1092

Prosinec

36386

1 833

2192

Měsíc

Křivka průměrného stavu skladu v grafu č. 4 je oproti ostatním materiálům o


Odstraněno: <#>Pojistná zásoba – Ytong¶ Měsíc ... [4]

poznání jiná. V tomto případě kolísá a nekoresponduje s křivkou bodu znovuobjednávky. Značí to velké množství dodaného materiálu v průběhu měsíců, které se uskuteční po předchozím vyskladnění. Tato metoda může ale velice často způsobit nedostatek materiálu na skladě a tím neuspokojení zákazníků. Z důvodu tohoto kolísání vznikají velké rozdíly v rámci jednotlivých měsíců.

Graf 5 : Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky – Ytong (Zdroj: vlastní zdroj)

Kusy

Ytong - porovnání 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

Průměrný stav skladu Průměrný bod znovuobjednávky I

II

III

IV

V

VI

VII

Měsíce

VIII

IX

X

XI

XII

Odstraněno: ¶

Praktická část

36


3.2.5

Polystyren

Polystyren má různé druhy využití, nejčastěji se ale používá k zateplování. Polystyren se rozděluje podle tloušťky v cm. Do naší optimalizace je zahrnut polystyren toušťky 5 cm. Všechny předešlé druhy materiálu měly dobu dodání stejnou, u polystyrenu je dodací lhůta objednaného zboží 6 dnů. Proto se pojistná zásoba počítá s šestidenní směrodatnou odchylkou a nastavenou 95% úrovní obsluhy. Ve vypočtených pojistných zásobách jednotlivých měsíců nejsou veliké rozdíly, odlišuje se pouze měsíc září, kde je pojistná zásoba 69 m2, viz tabulka č. 9. Z pojistné zásoby dále počítáme doporučený bod znovuobjednávky, kde hodnoty kopírují doporučené pojistné zásoby a liší se přičtením šestidenního průměrného prodeje, takže opět největší hodnota doporučeného průměrného bodu znovuobjednávky je v září a činí 80 m2. Dále je v tabulce č. 9 uveden teoretický průměrný stav skladu, který je v každém měsíci znatelně vyšší než uvedená pojistná zásoba.

Odstraněno: , která Odstraněno: 95

Praktická část

37

Tab. 9 Srovnání teoretického průměrného stavu zásob s doporučenou průměrnou pojistnou zásobou a průměrným bodem znovuobjednávky – polystyren (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (m2)

zásoba (m2)

objednávky (m2)

Leden

210

17

18

Únor

187

8

9

Březen

188

18

17

Duben

201

21

21

Květen

206

25

30

Červen

209

26

31

Červenec

254

25

31

Srpen

264

24

29

Září

280

69

80

Říjen

228

38

45

Listopad

194

18

22

Prosinec

185

20

23

Měsíc

Pokud porovnáme teoretický průměrný stav skladu s doporučeným průměrným bodem objednání, získáváme rozdíly v rámci tisíců korun. Z tabulky č. 10 získáme hodnoty za měsíc leden a vznikne rozdíl teoretického průměrného stavu zásob a doporučeného průměrného bodu objednání 7 300 Kč. Při dodržování této optimalizace je tedy 95% pravděpodobnost, že poptávka po zboží v měsíci lednu nepřesáhne 18 m2 a na nakoupení zásob pro tento měsíc postačí částka 675 Kč. Po propočtu na peněžní jednotky se ve v každém měsíci v roce dostaneme na částku 85 543 Kč. Případnou optimalizací může firma u tohoto materiálu ušetřit 85 543 Kč.


Praktická část

38

Tab. 10 Stav skladu, pojistná zásoba a bod objednání v peněžním vyjádření – polystyren (Zdroj: vlastní zdroj)

Prům. stav

Prům. pojistná

Prům. bod

skladu (kč)

zásoba (kč)

objednávky (kč)

Leden

7975

631

675

Únor

7097

300

352

Březen

7156

675

651

Duben

7655

804

787

Květen

7811

933

1 135

Červen

7956

971

1 179

Červenec

9655

957

1 163

Srpen

10025

924

1 110

Září

10634

2 631

3 056

Říjen

8681

1 460

1 702

Listopad

7365

690

825

Prosinec

7028

766

858

Měsíc


Odstraněno: <#>Pojistná zásoba – Polystyren¶ Měsíc ... [5]

Graf č. 6 značí určitou sezónnost. Ve většině případů se sezónnost projevovala v letních měsících, kdy se provádí nejvíce stavebních prací. Co se týká polystyrenu, sezónnost se vyskytuje v podzimních měsících. Křivka teoretického průměrného stavu skladu v měsíci červnu začíná stoupat, což je způsobeno naskladněním většího množství materiálu s očekáváním následného prodeje. V průběhu měsíce září se naplnilo očekávání a zvýšila se prodejnost a křivka začala klesat. Zvýšený prodej je způsoben potřebou zákazníků zateplovat svoje obydlí před blížící se zimou. Proto se i signální stav skladu, doporučený průměrný bod objednání, v měsíci září zvyšuje ze srpnových 29 m2 na 80 m2.

Praktická část

39

Graf 6 : Porovnání stavu skladu a bodu znovuobjednávky – Polystyren (Zdroj: vlastní zdroj)

Polystyren - porovnání 300 250


m2

200 150


100 50 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

Měsíce

VIII

IX

X

XI

XII

Závěr

40

4 Závěr Optimalizace skladového hospodářství firmy Molat spol. s r. o. – stavebniny byla prováděna pro vybraných 5 nejprodávanějších druhů zásob. Zásoby jsou jednou z nejvýznamnějších nákladových položek, proto je nutné je vhodně řídit. Při neefektivním řízení zásob může docházet k vázání zbytečně velkého množství kapitálu nebo naopak k dočasnému nedostatku zásoby a tím neuspokojení požadavků zákazníků, což může způsobovat odliv zákazníků k jiné společnosti. K řízení zásob lze použít deterministické, resp. Stochastické modely. Cílem prováděné optimalizace bylo posouzení efektivnosti skladového hospodářství vybraných skladových položek. Pomocí statistických metod a metod operačního výzkumu se podařilo zjistit, na jaké úrovni je skladové hospodářství firmy Molat spol. s r. o. – stavebniny. Významnými ukazateli v optimalizaci jsou pojistná zásoba a bod znovuobjednávky, které spolu úzce souvisí. Pojistná zásoba pomáhá překlenout nepředvídatelné události v době od objednávky do dodání zboží na sklad a bod znovuobjednávky vypovídá o hraničním stavu zásob na skladě. Jakmile stav skladu dosáhne bodu znovuobjednávky, je třeba vystavit novou objednávku. Pro cement, s ohledem na jeho nezbytnost, byla nastavena úroveň obsluhy 99 %. U zbylých položek postačila úroveň obsluhy 95 % a i s touto sníženou úrovní obsluhy se pojistná zásoba velice liší od skutečného stavu skladu. Signální stav skladu, bod znovuobjendávky, se odchyluje od skutečného stavu skladu v řádu desítek až stovek jednotek materiálu. U vybraných nejprodávanějších položek se ukázalo, že na skladě je zbytečně drženo příliš velké množství zásob, které ve většině případů není možné během doby dodání spotřebovat. Vypočtené doporučené hodnoty byly značně menší, než hodnoty skutečně udávané. V případě, že by podnik využil navržené optimalizace, u 5 vybraných položek by se jednalo o průměrnou úsporu 1 127 000 Kč za 1 rok. Pouze u 5 položkách z velkého

množství

materiálu

je

na

skladě

uvázáno

přes

1 milion korun, které se mohou investovat do nákupu jiného materiálu, nebo použít jiným směrem. Firma by se měla řídit doporučenou pojistnou zásobou a doporučeným bodem znovuobjednávky s ohledem na sezónnost, která se ve stavebnictví značně projevuje. Dle mého názoru by firma měla zvážit své skladové

Závěr

41

hospodaření a na základě této optimalizace radikálně snížit skladové zásoby, kde má firma zbytečně vázanou velkou část svých prostředků.

Literatura

42

5 Literatura BLAŠKOVÁ, V. TIRPÁKOVÁ, A. STEHLÍKOVÁ, B. MOLL, I. STŘELEC, L. Statistika I. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2009. 228 s. ISBN 978-80-7375-286-6. GROS, I. Kvantitativní metody v manažerském rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Pulbishing a.s.,2003. 432 s. ISBN 80-247-0421-8 HINDLS, R.

A KOL.

Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Pub-

lishing, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. JABLONSKÝ, J. Operační výzkum. 3. vyd. Praha: VŠE, 2001. 305 s. ISBN 80245-0162-7. MINAŘÍK, B. Statistika I Popisná statistika. Brno: MZLU v Brně, 2009. 226 s. ISBN 978-80-7375-152-4. SYNEK, M. A KOL. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. 475 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-892-4. Internetové zdroje: Businessinfo.cz/[online]. 2007 [cit. 2010-05-20]. Ekonomicko-statistický slovník. Dostupné z WWW: . Iastat.vse.cz/[online]. 2001 [cit. 2010-05-18]. Interaktivní učebnice statistika. Dostupné z WWW: . Molat.cz/[online]. 2005 [cit. 2010-04-13]. Molat spol s r. o. Dostupné z WWW: .

43

Stránka 26: [1] Odstraněno

Kotě

Pojistn á zásoba – Cemen tMěsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červene c Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

21.5.2010 22:29:00

Pojistná zásoba (q) 19 21 50 65 81 111 80 139 82 87 34 25

Průměrný bod znovuobjednávky – Cement

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Průměrný bod znovuobjednávky (q) 21 32 78 110 135 163 118 179 100 88 45 30

Průměrný bod znovuobjednávky (Kč) 6 351 9 573 23 474 32 961 40 458 48 787 35 507 53 761 30 053 26 444 13 633 8 979

Průměrný stav skladu – Cement


Průměrný stav skladu (q) 129 170 179 306 345 307 368 397 320 320 216 100


Průměrný stav skladu (Kč) 38 654 51 104 53 821 91 807 103 362 92 102 110 411 119 043 95 856 95 879 64 811 30 147

Kotě

Pojistná zásoba – Vnitřní štuk


Pojistná zásoba (ks) 10 11 28 21 23 22 23 16 21 16 9 12

21.5.2010 22:29:00

Průměrný bod znovuobjednávky – Vnitřní štuk

Průměrný bod znovuobjednávky (ks) Leden 12 Únor 15 Březen 31 Duben 30 Květen 28 Červen 33 Červenec 27 Srpen 26 Září 30 Říjen 22 Listopad 12 Prosinec 13 Měsíc

Průměrný bod znovuobjednávky (Kč) 1 000 1 302 2 583 2 545 2 323 2 733 2 270 2 166 2 518 1 888 998 1 111

Průměrný stav skladu – Vnitřní štuk



Průměrný stav skladu (ks) 75 95 118 97 115 119 123 122 110 103 78 65

Kotě


21.5.2010 22:29:00

Pojistná zásoba – Lepidlo na pórobeton



Průměrný bod znovuobjednávky – Lepidlo na pórobeton

Průměrný bod znovuobjednávky (ks) Leden 9 Únor 13 Březen 17 Duben 17 Květen 20 Červen 23 Červenec 21 Srpen 16 Září 17 Říjen 16 Listopad 6 Prosinec 17 Měsíc

Průměrný bod znovuobjednávky (Kč) 794 1 162 1 499 1 523 1 830 2 082 1 895 1 446 1 539 1 413 576 1 489

Průměrný stav skladu – Lepidlo na pórobeton





Kotě

Pojistná zásoba – Ytong



21.5.2010 22:29:00

Průměrný bod znovuobjednávky – Ytong


Průměrný bod znovuobjednávky (ks) 51 84 65 147 153 101 134 134 72 83 27 53

Průměrný bod znovuobjednávky (Kč) 2 081 3 438 2 673 6 030 6 266 4 145 5 504 5 503 2 969 3 397 1 092 2 192

Průměrný stav skladu – Ytong

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Stránka 38: [5] Odstraněno


Průměrný stav skladu (Kč) 22 158 8 504 6 942 17 004 22 999 8 617 22 670 16 675 13 896 49 168 25 294 36 386 Kotě

21.5.2010 22:30:00

Pojistná zásoba – Polystyren


Pojistná zásoba (m2) 17 8 18 21 25 26 25 24 69 38 18 20

Průměrný bod znovuobjednávky – Ytong

Měsíc

Průměrný bod

znovuobjednávky (m2) Leden 18 Únor 9 Březen 17 Duben 21 Květen 30 Červen 31 Červenec 31 Srpen 29 Září 80 Říjen 45 Listopad 22 Prosinec 23

Průměrný bod znovuobjednávky (Kč) 675 352 651 787 1 135 1 179 1 163 1 110 3 056 1 702 825 858

Průměrný stav skladu – Ytong


Průměrný stav

Průměrný stav

skladu (m2) 210 187 188 201 206 209 254 264 280 228 194 185

skladu (Kč) 7 975 7 097 7 156 7 655 7 811 7 956 9 655 10 025 10 634 8 681 7 365 7 028

Optimalizace skladových zásob ve firmě Molat spol. s r. o. - Stavebniny

Recommend Documents