Optimalizace daně z příjmů osob samostatně výdělečně činných za rok 2008

BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA PRAHA KATEDRA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ

Optimalizace daně z příjmů osob samostatně výdělečně činných za rok 2008 Diplomová práce

Autor:

Klára Černíková Finance, pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Mgr. Alena Klumparová

Praha

červen, 2009 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Aleny Klumparové s pouţitím uvedené literatury.

……………………………..

V Nasavrkách dne 23. června 2009

Klára Černíková

2

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat především Mgr. Aleně Klumparové za ochotu, odborné vedení a mnoho cenných informací při zpracování mé diplomové práce.

……………………………..

V Nasavrkách dne 23. června 2009

Klára Černíková 3

Anotace práce: Práce je věnovaná dani z příjmu fyzických osob a i začátečníkům v podnikání se základní znalostí daňových zákonů České republiky pomáhá zorientovat se v této oblasti. V úvodu objasňuji pojem daní, jejich důleţitost a jaký mají podíl na příjmech státního rozpočtu. Postupuji od zatřídění příjmů poplatníka do dílčích daňových základů, uvádím jednotlivé charakteristiky, přecházím k úpravě základu daně o částky nezdanitelné a odčitatelné aţ k výpočtu daňové povinnosti se sníţením o slevy na dani.

Aby byly

informace kompletnější, zařadila jsem do teoretické části i informace o zálohách na daň a důleţité termíny k samotnému podání daňového přiznání. Celý postup výpočtu daně a vybrané způsoby optimalizace daňové povinnosti jsou detailněji popsány v praktické části diplomové práce. V konečném souvislém příkladu se promítají veškeré uvedené informace při různých způsobech vyuţití jednotlivých optimalizačních prvků a ukazují dopad na konečnou daňovou povinnost poplatníka. Příklad je ještě doplněn o porovnání roku 2007 a 2008, neboť v roce 2008 došlo k mnoha důleţitým změnám u daně z příjmů fyzických osob. Annotation: The work deals with individual income tax and with basic knowledge of the tax law of the Czech Republic it helps people starting business activities orient themselves in this field. At the beginning I clarify the term of taxes, their importance and their portion of the government budget. I start from including the taxpayer’s income to the component tax basis and I show various characteristics and proceed to the adjustment of the tax basis by non-taxable sums and exemptions leading to calculation of tax liability decreased by tax abatement. To make the information more complete I also added the information about advance on tax and important deadlines for declaration of taxes presentation into the theoretical part. The whole procedure of tax calculation and selected ways of tax liability optimization are described in the practical part of the diploma work. All given information in different ways of utilization of each optimization components are exposed in the final coherent example and they show the impact on the final taxpayer’s liability. The example is implemented by comparing of the years 2007 and 2008 because there were a lot of important changes in individual income taxes in 2008. 4

Obsah ÚVOD.................................................................................................................................... 8 1

DAŇ, CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY, STÁTNÍ ROZPOČET ................................. 9

1.1

Definice daně, charakteristické znaky ......................................................................... 9

1.2

Daně a jejich podíl na příjmech státního rozpočtu .................................................... 10

2

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB........................................................................ 12

2.1

Základní pojmy .......................................................................................................... 12

2.1.1

Poplatník daně z příjmů fyzických osob ............................................................. 12

2.1.2

Předmět daně z příjmů fyzických osob ............................................................... 12

2.1.3

Příjmy osvobozené od daně ................................................................................ 13

2.1.4

Základ daně a daňová ztráta................................................................................ 15

2.2

Základní charakteristika dílčích základů daně........................................................... 16

2.2.1

Příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky - § 6 ............................................. 16

2.2.2

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti - § 7 ...................... 17

2.2.3

Příjmy z kapitálového majetku - § 8 .................................................................. 19

2.2.4

Příjmy z pronájmu - § 9 ..................................................................................... 20

2.2.5

Ostatní příjmy - § 10 .......................................................................................... 21

2.3

Úprava základu daně fyzických osob ........................................................................ 22

2.3.1

Nezdanitelné částky základu daně (§15, ZDP) ................................................... 23

2.3.2

Poloţky odčitatelné od základu daně (§34, ZDP) ............................................... 23

2.4

Struktury dílčích základů daně .................................................................................. 23

2.5

Sazba daně ................................................................................................................. 25

2.6

Sleva na dani.............................................................................................................. 25

2.7

Výpočet daňové povinnosti ....................................................................................... 27 5

2.8

Podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2008 ................................... 27

2.8.1

Termíny pro podání daňového přiznání .............................................................. 29

2.8.2

Místo a způsob podání daňového přiznání.......................................................... 29

2.9

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob..................................................................... 30

2.9.1

Způsoby placení záloh na daň ............................................................................. 30

2.9.2

Zálohy na daň podle poslední známé daňové povinnosti ................................... 31

2.9.3

Způsob placení záloh při souběhu příjmů ........................................................... 32

3

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 33

3.1

Uplatnění paušálních výdajů z dosaţených příjmů ................................................... 33

3.2

Uplatnění darů pro daňové účely ............................................................................... 34

3.3

Daňová ztráta ............................................................................................................. 35

3.4

Odečet úroků ze stavebního či hypotečního úvěru .................................................... 35

3.5

Uplatnění penzijního připojištění .............................................................................. 36

3.6

Uplatnění soukromého ţivotního pojištění ................................................................ 36

3.7

Odečet zaplacených členských příspěvků člena odborové organizace ..................... 37

3.8

Optimalizace daně při přerozdělení na spolupracující osobu .................................... 37

3.8.1

Spolupráce podnikatele (podnikatelky) s manţelkou (manţelem) ..................... 37

3.8.2

Spolupráce podnikatele a ostatních osob v domácnosti...................................... 38

3.9 4

Společné zdanění manželů ......................................................................................... 38 ZÁVĚREČNÝ SOUVISLÝ PŘÍKLAD NA OPTIMALIZACI DAŇOVÉ

POVINNOSTI ..................................................................................................................... 40 4.1

Bez rozdělení příjmů na spolupracující osobu .......................................................... 45

4.2

Rozdělení příjmů na spolupracující osobu ................................................................ 49

4.2.1

Rozdělení příjmů na spolupracující osobu – dceru ............................................. 50 6

4.2.2

Rozdělení příjmů na spolupracující osobu - manţelku ....................................... 55

4.3

Vyuţití společného zdanění manţelů ........................................................................ 62

4.4

Shrnutí k souvislému příkladu u pana Starého .......................................................... 64

4.5

Shrnutí k souvislému příkladu u paní Mladé ............................................................. 67

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 69 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................. 71

7

ÚVOD V diplomové práci, kterou předkládám, se snaţím přiblíţit problematiku daně z příjmu fyzických osob, konkrétně u osob samostatně výdělečně činných. Myslím, ţe je velmi důleţité objasnit problematiku daně z příjmů fyzických osob a ukázat některé způsoby jak sníţit daňové zatíţení, aby „ţivnostníkům“ zbylo více prostředků na rozvoj jejich činnosti. Malí a střední podnikatelé tvoří v České ekonomice 99,8% celkového počtu ekonomických subjektů a mají 33% podíl na hrubém domácím produktu (HDP). Toto téma je pro mě velmi blízké, neboť i já jiţ 2 roky pracuji na ţivnostenský list a prvotní zorientování v daňovém prostředí nebylo zcela bez komplikací. Mou snahou bylo v práci postupovat tak, aby se i neodborník v daném oboru mohl orientovat, aby byl schopen upravit svůj základ daně, pouţít optimalizační prvky a následně vypočítat daň, podat daňové přiznání a řádně plnit svoje povinnosti týkající se daně z příjmů fyzických osob. V první části práce se ve stručnosti snaţím přiblíţit daně v nejzákladnějším pojetí a podíl jednotlivých daní na příjmech státního rozpočtu ČR v roce 2008 s porovnáním k roku 2007. V druhé nejrozsáhlejší části seznamuji se základními pojmy poplatník, předmět daně, osvobozené příjmy, základ daně a daňová ztráta, charakterizuji jednotlivé paragrafy a příjmy, které jsou v nich zdaňovány. Uvádím nezdanitelné částky a odčitatelné poloţky, o které se upravuje základ daně, pozastavuji se u jednotlivých struktur dílčích základů daně a krátce se zmiňuji o slevách na dani u fyzických osob. Dále uvádím způsob výpočtu daně z příjmů fyzických osob a dostávám se k výpočtu daňové povinnosti s uplatnění slev na dani. Na ukončení druhé části se zabývám daňovým přiznáním za rok 2008. Ve třetí části jsem podrobněji rozebrala jednotlivé optimalizačními prvky, které jsem si vybrala pro ukázku legálního sníţení daně z příjmů fyzických osob. Čtvrtá část má podobu praktického příkladu, na němţ názorně ukazuji většinu optimalizačních prvků, které jsou rozebrány v předchozí části.

8

1 DAŇ, CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY, STÁTNÍ ROZPOČET 1.1 Definice daně, charakteristické znaky Daň je povinná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností, to znamená, ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Vybírána je státními nebo veřejnými orgány od fyzických i právnických osob na základě zákona k úhradě nákladů na plnění funkcí státu. Daně jsou placené pravidelně v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech (např. darování nebo dědění). Daň musí být platbou povinnou. Stát pouţívá příjmů z daní k hrazení veřejných statků. Silně se zde však projevuje snaha být tzv. černým pasaţérem. Znamená to, ţe snaha státu hradit určité potřeby (např. obranu země) stojí proti snaze daňového subjektu vyhnout se dani. Stát tedy k placení daní vyuţívá prostředků moci. Taková moc je aplikovatelná na základě přijaté všeobecně závazné právní normy, kterou v případě daní je zákon. Daňová povinnost musí být stanovena srozumitelně a jednoznačně. Daň je neúčelová. Nikdo v okamţiku platby daně neví, jaké statky budou z těchto prostředků financovány. Daň je neekvivalentní, coţ znamená, ţe podíl jednotlivce na celkových daních nemá téměř ţádný vztah s následným vyuţíváním veřejných statků ze strany tohoto jednotlivce. Období, za které se daň pravidelně vybírá, se nazývá zdaňovací období. Charakteristický znak daní představuje tedy moţnost jejich donucení, jímţ si státní moc vlastně prosazuje podíl na důchodech a majetku daňových subjektů. Toto donucení mělo v historickém vývoji zjevnější či zastřenější formu. Pro posouzení ekonomického vlivu daní a jejich dopadu je důleţité zjištění daňového zdroje, tj. té sloţky prvotního rozdělení daňového důchodu, která je daní postihována. Zdrojem daní jsou mzdy, důchody malovýrobců, zisk, renta, kapitál. Ekonomicky je daň formou redistribuce národního důchodu. Daň je jedním z příjmů veřejných rozpočtů, mezi které patří dále clo, dálniční poplatek, ostatní daně a poplatky, místní a správní poplatky a půjčky. Poplatky jsou ekvivalentem za sluţby poskytované 9

veřejným sektorem, půjčky jsou dobrovolné návratné platby poskytované za účelem získání úroku nebo uloţení peněz, jednorázová daň je nazývána dávkou.

1.2 Daně a jejich podíl na příjmech státního rozpočtu Státní rozpočet představuje bilanci příjmů a výdajů státu. Z pohledu ekonomického vystihuje státní rozpočet ekonomické vztahy, které vznikají při tvorbě a pouţívání peněţních důchodu státu. Rozpočtový deficit nebo přebytek je rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu v příslušném rozpočtovém období. Deficit v hospodaření České republiky v roce 2008 dosáhl částky JEN necelých CZK 20 mld. místo plánovaných CZK 71,3 mld.. Tento stav je nejlepším výsledkem od roku 1997. Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2008 činily CZK 1063,9 miliardy, výdaje CZK 1083,9 miliardy. Deficit všech veřejných rozpočtů podle metodiky ESA 95 dosáhne 1,2 procenta HDP, čímţ Česká republika s rezervou plní příslušné maastrichtské kritérium. Zastoupení jednotlivých daní na příjmech státního rozpočtu české republiky zachycuje následující tabulka. Nejvyšší podíl v daňových příjmech státního rozpočtu nesou nepřímé daně, především daň z přidané hodnoty (DPH) a aţ poté jsou nejvíce zastoupeny daně přímé, tedy daň z příjmů právnických osob (DPPO) a daň z příjmů fyzických osob (DPFO). Za celý rok 2008 činily příjmy státního rozpočtu CZK 1 063,9 mld., z toho daňové příjmy činily CZK 544,3 mld., příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění tvoří CZK 385,5 mld. a ostatní příjmy CZK 133,6 mld..

10

TABULKA:

ROZPOČET ČESKÉ

REPUBLIKY PRO ROK

2007

A

2008 -

POHLED NA PŘÍJMOVOU

ČÁST A ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH DANÍ

Období: leden až prosinec 2007, leden až prosinec 2008

CZK v tis.

Skutečnost 2007

Skutečnost 2008

Změna v příjmech do SR v roce 2008 oproti 2007

102 136 915,39

94 956 575,03

-7 180 340,36

114 751 146,66

127 173 754,79

12 422 608,13

166 627 759,90

177 816 259,23

11 188 499,33

131 590 886,88

125 537 652,38

-6 053 234,50

1 309 916,29

1 341 270,92

31 354,63

4 118 640,26

4 114 932,24

-3 708,02

1 435 734,16

2 203 711,61

767 977,45

10 575 645,10

10 410 386,94

-165 258,16

367 142 063,98

385 503 773,76

18 361 709,78

959 467,48

836 284,67

-123 182,81

900 648 176,10

929 894 601,57

29 246 425,47

1 025 882 854,22

1 063 941 031,50

38 058 177,28

Příjmová část - daně

Daně z příjmů fyzických osob

Daně z příjmů právnických osob

Daň z přidané hodnoty Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí

Správní poplatky Daně a cla za zboží a služby ze zahraničí Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí

Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění

Ostatní daňové příjmy

DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM (daně, poplatky, pojistné)

PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU CELKEM

1. Tab.:Státní rozpočet, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ctvrt_poklpln_43125.html , VLASTNÍ ÚPRAVA

11

2 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Daň z příjmů fyzických osob je upravena spolu s daní z příjmů právnických osob v zákoně č. 586/92 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn a doplňků.

2.1

Základní pojmy V této části jsem se zaměřila na jednoduché vysvětlení obecných paragrafů daně

z příjmů, kde uvádím základní pojmy poplatník daně z příjmů, příjmy, které jsou a které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, pojem základ daně a daňová ztráta.

2.1.1

Poplatník daně z příjmů fyzických osob Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby uvedené v paragrafu 2

zákona o daních z příjmu. Jsou jimi všechny fyzické osoby – rezidenti. Tímto pojmem označujeme takové osoby, které mají trvalé bydliště na území České republiky nebo se zde obvykle zdrţují, tzn. doba jejich pobytu je delší neţ 183 dní za kalendářní rok (započítává se kaţdý započatý den, nezapočítává se léčení, studium). Rezidenti zdaňují v ČR své celosvětové příjmy, tzn. příjmy, které plynou jak ze zdrojů na území České republiky, tak ze zdrojů v zahraničí. Ostatní poplatníky nazýváme nerezidenty. Ti zdaňují pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky (těmi mohou být např. příjmy ze závislé činnosti na území České republiky, příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně v České republice, příjmy z poradenství a ze sluţeb na území České republiky).

2.1.2

Předmět daně z příjmů fyzických osob Fyzické osoby dosahují velmi různorodých příjmů, proto je nejsloţitější stanovení

základu daně, tj. základny, ze které bude daň zjištěna. Hovoříme o pěti dílčích daňových základech, jejichţ názvy odvozujeme podle druhu dosaţených zdanitelných příjmů. Jde o následující daňové základy: 

příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky (§ 6)



příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) 12



příjmy z kapitálového majetku (§ 8)



příjmy z pronájmu (§ 9)



ostatní příjmy (§ 10)

Příjmem se rozumí příjem peněţní i nepeněţní dosaţený i směnou. Existují však také příjmy, které nejsou předmětem daně, a ty se v souladu s § 5 zákona o daních z příjmů (ZDP) do základu daně nezahrnují a tedy se ani neuvádí do daňového přiznaní. Kompletní výčet těchto příjmů, které nejsou předmětem daně, nalezneme v odstavci 4 § 3 ZDP. Patří sem například: 

příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona č.92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (ve znění pozdějších předpisů).



úvěry a půjčky – příjem úvěru, půjčky nebo i vlastní vklad podnikatele do podnikání není předmětem daně a je třeba o něm účtovat jako o příjmu nedaňovým.



příjmy z rozšíření nebo zúţení společného jmění manţelů ve smyslu § 143a občanského zákoníku.



příjem ze spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záleţitosti před evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit.



příjmy poplatníka, který vypomáhá s domácností v zahraničí nebo v České republice, a to za stravu, ubytování, na uspokojení kulturních, sociálních a vzdělávacích potřeb – např. příjmy au-pair

2.1.3

Příjmy osvobozené od daně Zákon o dani z příjmů v § 4 stanoví samostatný výčet příjmů, které jsou osvobozeny

od daně z příjmu fyzických osob. Mimo tyto příjmy jsou v zákoně uvedeny ještě další příjmy osvobozené od daně, a to u jednotlivých dílčích základů daně. Mezi nejčastější osvobozené příjmy v běţném ţivotě, které jsou uvedeny v § 4 ZDP, patří například: 13



příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem nebo i kratší dobu, pokud pouţije získané prostředky na uspokojení bytových potřeb. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku.



příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, jsou od daně osvobozeny za podmínky, ţe doba mezi nabitím a prodejem přesáhne dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitosti, bytů nebo nebytových prostor, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku.



příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel, a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 1 roku. Pokud byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka je tato doba 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku.



přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody.



cena z veřejných soutěţí, z reklamní soutěţe, nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu a cena ze sportovní soutěţe v hodnotě nepřevyšující CZK 10 000 s výjimkou ceny ze sportovní soutěţe u poplatníků, u nichţ je sportovní činnost podnikáním.

14



dani z příjmů fyzických osob nepodléhají příjmy získané ve formě dávek a sluţeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory, příjmy ze sociálního zabezpečení a všeobecného zdravotního pojištění. U příjmů vyplácených ve formě pravidelných důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši CZK 198 000 ročně.



odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu.



plnění poskytovaná ozbrojeným silami vojákům základní nebo náhradní sluţby, ţákům škol, kteří nejsou vojáky v činné sluţbě a vojákům v záloze povolaným na cvičení.



příjmy plynoucí ve formě daňového bonusu podle § 35c ZDP

2.1.4

Základ daně a daňová ztráta Základem daně je podle § 5 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve

zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob povaţuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení není-li u jednotlivých příjmů dle § 6 aţ 10 stanoveno jinak. Do příjmů poplatníka se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy osvobozené od daně. U poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, se za základ daně povaţuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, a u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví, se vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta). Zákon dále stanoví, ţe v případě, kdy poplatníkovi plynou dva nebo více druhů příjmů uvedených v §§ 6 aţ 10, je základem daně součet těchto jednotlivých (dílčích) základů daně. Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu se sníţí úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 aţ 10. Ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikala, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v následujících zdaňovacích obdobích. Daňovou 15

ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 5 po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích, za které se daňová ztráta vyměřuje.

2.2 Základní charakteristika dílčích základů daně Základ daně z příjmu fyzických osob se rozpadá do pěti dílčích daňových základů odpovídajících hlavním druhům zdanitelných příjmů. 2.2.1

Příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky - § 6

Příjmy ze závislé činnosti můţeme jednoduše definovat jako: 

příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, sluţebního nebo členského poměru



příjmy za práci členů druţstev a společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností



odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob



Příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních poţitků je označen jako

zaměstnanec a plátce příjmu jako zaměstnavatel. Příjmem se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo. Příjmem jsou veškeré příjmy v peněţní i v naturální podobě. U příjmů v naturáliích se pro oceňování pouţívá cena obvyklá. Příjmy ze závislé činnosti, které se nepovaţují a předmětem daně z příjmů nejsou (dle odstavce 7 § 6 ZDP):  náhrady cestovních výdajů a hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách  hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků nebo stejnokrojů poskytovaných zaměstnavatelem 1 1

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - aktuální vydání pro rok 2008 16

 částky přijaté zaměstnance zálohově od zaměstnavatele2  náhrady za opotřebení vlastního nářadí a předmětů potřebných pro výkon práce poskytovaných zaměstnanci Od daně jsou také osvobozeny např.: vynaloţené částky zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, hodnota stravování (popř. hodnota nealkoholických nápojů), zvýhodněné jízdné pro zaměstnance a jeho rodinu u provozovatelů veřejné přepravy osob, atd. (kompletní výčet v odstavci 9 § 6 ZDP) Funkční poţitky jsou: a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České rep., platy vedoucích ústředních úřadů státní správy b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruţení, komorách a jiných orgánech a institucích Příjmy, které se za funkční poţitek nepovaţují a předmětem daně nejsou:  náhrady výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce  příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sportů a rozhodců Úplný výčet a upřesnění funkčních poţitků nalezneme v odstavcích 10 a 11§ 6 ZDP.

2.2.2

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti - § 7

Příjmy z podnikání jsou: 

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství



příjmy ze ţivnosti3



příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů



podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku

2

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - aktuální vydání pro rok 2008 17

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené výše s výjimkou příjmů autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, ţe jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhoţ plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci CZK 7 000. Tyto příjmy se sniţují o výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 pism. d), zákona o daních z příjmů. Ráda bych také vysvětlila pojem obchodní majetek, který dle mého názoru k problematice dani z příjmu fyzických osob neodmyslitelné patří. Obchodní majetek je souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (dále jen „daňová evidence). Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci. Dalším souvisejícím pojmem je daňová evidence. V roce 2004 došlo ke zrušení jednoduchého účetnictví, ve kterém účtovala převáţná většina podnikatelů fyzických osob. Zákon o účetnictví stanoví, které fyzické osoby by měly být účetní jednotkou a měly by tudíţ za povinnost vést podvojné účetnictví. Jde o:  fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku  ostatní fyzické osoby, jejichţ obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně zdanitelných plnění od této daně osvobozených, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku CZK 25 000 000, a to od prvního dne kalendářního roku.  ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, vedou účetnictví na základě svého vlastního rozhodnutí  fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdruţení bez právní

subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdruţení je výše uvedenou osobou

18

V daňové evidenci je stanoveno to, ţe poplatník vede údaje o: 

příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně



majetku a závazcích Zákon stanoví pouze obsah daňové evidence, ale neurčuje formu ani způsob vedení.

Pro obsahové vymezení jednotlivých sloţek majetku v daňové evidenci se pouţijí, tak jako doposud, účetní předpisy, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak (změna je např. u vymezení hmotného majetku). Poplatníci mohou i nadále vyuţívat počítačových softwarů na vedení jednoduchého účetnictví pro evidenci majetku a závazků. Přechod z jednoduchého účetnictví na daňovou evidenci nebude mít na poplatníky daně z příjmů ţádný daňový dopad. Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Pro rok 2007 se ještě v daňovém prostředí u daně z příjmu fyzických osob objevoval pojem minimální základ daně, ale od roku 2008 byl zrušen. Minimální základ daně určoval platit alespoň nějakou daň i těm poplatníky, kteří jsou mnoho let účetně ve ztrátě nebo jsou jejich zisky z podnikání mírně nad nulou. Přesná výše minimálního základu daně byla vţdy stanovena v zákoně.

2.2.3

Příjmy z kapitálového majetku - § 8 Mezi nejčastěji se vyskytujícími příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o

příjmy uvedené v předešlých paragrafech 6 a 7, jsou: 

příjmy z podílu na zisku z majetkového podílu na obchodní společnosti (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti),



podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepouţijí k doplnění vkladu sníţeného o podíly na ztrátách do původní výše,



úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních kníţkách, úroky z peněţních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu,



výnosy z vkladových listů a z vkladů jim na roveň postavených, 19



dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem po sníţení,



plnění ze soukromého ţivotního pojištění po sníţení,



úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení.



úroky a jiné výnosy z vkladů na vkladních kníţkách,



úrokové a jiné výnosy ze směnek. Od roku 2004 zákon stanovil, ţe jedná-li se o příjem výše vypsaný plynoucí do

společného jmění manţelů ze zdroje, který není vloţen do obchodního majetku ţádného z manţelů, zdaňuje se jen u jednoho z nich. Počínaje zdaňovacím obdobím 2004 si manţelé uvedené příjmy (např. úroky z půjčky) nemohou mezi sebe rozdělit, ale do daňového přiznání je musí uvést pouze jeden z nich. 2.2.4

Příjmy z pronájmu - § 9

Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v §§ 6 aţ 8 jsou: 

příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů a jejich částí



příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příleţitostného pronájmu Základ daně v § 9 tvoří tyto příjmy sníţené o výdaje vynaloţené na jejich dosaţení,

zajištění a udrţení. Způsoby uplatnění výdajů u pronájmu a) paušálně Neuplatní-li poplatník prokazatelně výdaje, můţe je uplatnit paušálně, a to ve výši 30 % z příjmů z pronájmu. Uplatní-li poplatník výdaje paušálně, nemůţe uţ uplatnit v § 9 ţádné jiné výdaje, poplatník je téţ povinen vţdy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.

20

b) ve skutečné výši Pokud poplatníci mající příjmy z pronájmu uplatňují u těchto příjmů skutečné výdaje na jejich dosaţení, zajištění a udrţení vedou záznamy o: 

příjmech a výdajích vynaloţených na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů v časovém sledu,



evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat,



evidenci rezerv na jeho opravu,



evidenci pohledávek a závazků a



mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestoţe k tomu nejsou podle

účetních předpisů povinni, pak postupují podle těchto předpisů, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovaţuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob. Příjmy z pronájmu plynoucí manţelům ze společného jmění manţelů se zdaňuje jen u jednoho z nich, a to i v případě, ţe plynou z více druhů pronajatých nemovitostí nebo věcí movitých, a to i rozdílného charakteru (např.: dům, chata, pozemek).

2.2.5

Ostatní příjmy - § 10

Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy uvedené v předchozích §§ 6 aţ 9, jsou mezi nejčastěji se vyskytujícími tyto: příjmy z příleţitostných činností nebo z příleţitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, přijaté výţivné, důchody 21

4

podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěţí a slosování ceny z veřejných soutěţí, ze sportovních soutěţí a ceny ze soutěţí, v nichţ je okruh soutěţících omezen podmínkami soutěţe, vypořádací podíly při zániku účasti společníka v obchodní společnosti atd. Nejedná se o úplný výčet zdanitelných příjmů tohoto paragrafu, ale o příjmy nejčastěji se vyskytující. Příjmy výše uvedené, plynoucí manţelům ze společného jmění manţelů, se zdaňují u jednoho z nich. Pokud plynou manţelům příjmy z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manţelů, které byl zahrnuty v obchodním majetku, zdaňuje je ten z manţelů, který je měl zahrnuty v obchodním majetku. Základem daně (dílčím základem daně) je příjem sníţený o výdaje prokazatelně vynaloţené na jeho dosaţení. Jsou-li výdaje spojené s příjmy v §10 vyšší neţ příjem, k rozdílu se nepřihlíţí. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit paušálně a to ve výši 80 % příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (dle § 7 odst. 9 písm. a) ZDP).

2.3

Úprava základu daně fyzických osob Pokud má poplatník základ daně nízký, je vhodné, aby na prvním místě uplatnil

odpočet podle § 15 zákona, § 35ba a § 35c zákona a aţ poté odpočet daňové ztráty§ 34 zákona. Tento postup je nejefektivnějším především z toho pohledu, ţe poplatník můţe jedinou daňovou ztrátu převést do dalšího zdaňovacího období. Tím si můţe sníţit daňový základ v roce, kdy dosáhne vyšších zisků.

4

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - aktuální vydání pro rok 2008 22

2.3.1

Nezdanitelné částky základu daně (§15, ZDP) Základ daně zjištěný jako součet jednotlivých dílčích základů daně (upravený o

osvobozené příjmy a příjmy, které nejsou předmětem daně) se sníţí o nezdanitelnou částku dle § 15 a odčitatelné poloţky dle § 34 zákona o dani z příjmů, poté vypočteme daň a odečteme slevy na dani dle § 35ba a § 35c. Nesmíme zapomenout na skutečnost, ţe pokud je nárok ve zdaňovacím období na uplatnění odpočtu od základu daně z příjmů, musí jej fyzická osoba plně vyuţít, protoţe odpočet je nepřevoditelný do dalšího zdaňovacího období. Podrobně se věnuji nezdanitelným částkám v praktické části své diplomové práce v části 3. Ve stručnosti jde o: dary, úroky ze stavebního spoření či hypotečního úvěru, penzijní připojištění, soukromé ţivotní pojištění, zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace. 2.3.2

Poloţky odčitatelné od základu daně (§34, ZDP) Základ daně z příjmů fyzických osob lze sníţit ještě o tzv. odčitatelné poloţky dle §

34 zákona o dani z příjmů. Podle mého názoru v praxi nejčastěji se objevující odčitatelnou poloţkou je uplatňování daňové ztráty. Poplatník můţe od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

2.4

Struktury dílčích základů daně Následující struktury ukazují, které náklady si poplatník smí uplatnit ke sníţení

příjmů v jednotlivých dílčích základech daně. § 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků Dílčí základ daně podle § 6 2. Tab.: Struktura § 6, ZDP, vlastní úprava

23

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (s výjimkou § 7 odst. 8) - výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (s výjimkou § 7odst. 1 písm. d)) Dílčí základ daně podle § 7 3. Tab.: Struktura § 7, ZDP, vlastní úprava § 8 Příjmy z kapitálového majetku Dílčí základ daně podle § 8 4. Tab.: Struktura § 8, ZDP, vlastní úprava § 9 Příjmy z pronájmu - výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení Dílčí základ daně § 9 5. Tab.: Struktura § 9, ZDP, vlastní úprava § 10 Ostatní příjmy - výdaje na jejich dosažení (jsou-li výdaje vyšší než příjmy, nepřihlíží se k rozdílu) Dílčí základ daně § 10 6. Tab.: Struktura § 10, ZDP, vlastní úprava

V záleţitosti příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (dle § 7) a stejně tak u příjmů z pronájmu (dle § 9) můţe nastat situace, kdy výdaje na dosaţení, udrţení a zajištění příjmů jsou vyšší neţ příjmy a vzniká tedy ztráta. U příjmů z kapitálového majetku (dle § 8) a ostatních příjmů (dle § 10) nikdy nemůţe nastat situace, kdy jsou výdaje vyšší neţ příjmy - nemůţe zde tedy vzniknout ztráta. Výdaje jsou uznatelné maximálně do výše příjmů a k rozdílu se nepřihlíţí. Z výše uvedeného vyplývá, ţe poplatníkovi můţe vzniknout v součtu dílčích základů daně podle §§ 7 aţ 10 záporný základ daně, tzv. daňová ztráta. O tuto ztrátu lze sníţit úhrn dílčích základů daně uvedených v §§ 7 – 10. Poplatník nemůţe uplatnit ztrátu ve zdaňovacím období, kdy vznikla, lze ji uplatnit kdykoli v následujících 5 zdaňovacích obdobích. Můţe si zvolit, jestli ztrátu uplatní po částech nebo jednorázově. Pro poplatníka s nízkým, nulovým nebo záporným základem daně je výhodné, aby daňový základ upravil nejprve o částky, které nejsou převoditelné do dalších zdaňovacích období, a případnou ztrátu si nechal na další zdaňovací období, ve kterém bude uplatnění této ztráty daňově výhodné – sníţí si tak daňovou povinnost legální úpravou základu daně. 24

2.5 Sazba daně Dle §16 ZDP je od roku 2008 daň pro fyzické osoby 15% bez rozdílu výše příjmů. Daň se počítá ze základu daně sníţeného o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné poloţky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta CZK dolů.

2.6

Sleva na dani Pokud poplatníci splní určité podmínky, mohou za dané zdaňovací období uplatňovat

tzv. slevu na dani. Toto daňové zvýhodnění se týká zaměstnavatelů jak v §2, tak v §17, kteří zaměstnávají pracovníky se změněnou pracovní schopností nebo pracovníky se změněnou pracovní schopností s těţším zdravotním postiţením. Zaměstnavatelé mohou vypočtenou daň sníţit o CZK 18 000 na kaţdého pracovníka se změněnou pracovní schopností a o CZK 60 000 za kaţdého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těţším zdravotním postiţením. Pro výpočet slevy je směrodatným ukazatelem průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců s přesností na dvě desetinná místa. Sleva přímo na konečné dani působí mnohem viditelněji neţ odpočty od základu daně. Podobným způsobem působí i slevy na dani dle §35ba ZDP. Týká se ale pouze poplatníků uvedených v §2 ZDP, tedy jen fyzických osob. Daň vypočítaná dle §16 ZDP se sniţuje o:  24 840 CZK na poplatníka, 

24 840 CZK na manţelku (manţela) ţijící s poplatníkem v domácnosti, nemá-li vlastní příjem přesahující za zdaňovací období CZK 38 040, pokud je manţelka (manţel) drţitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka CZK 24 840 na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manţelky (manţela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, péče a další příspěvky

 2 520 CZK u poplatníků pobírajících částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný 25

invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu,  5 040 CZK, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění  16 140 CZK, je-li poplatník drţitelem průkazu ZTP/P,  4 020 CZK u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to aţ do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání aţ do dovršení věku 28 let. Podrobnější specifikaci jednotlivých poloţek nalezneme v §35ba ZDP.

Daňovou povinnost si můţe poplatník, běţný ţivnostník, spadající do §2 ZDP ještě sníţit o daňové zvýhodnění na vyţivované dítě dle § 35c. Fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyţivované dítě ţijící s ním ve společné domácnosti ve výši 10 680 CZK ročně, neuplatňuje-li slevu na dani podle § 35a nebo §35b. Poplatník můţe daňové zvýhodnění uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Přesnou charakteristiku nalezneme v §35c ZDP. Vyţivovaným dítětem nemusí být jen dítě vlastní, ale můţe jít o dítě osvojené, dítě v pěstounské péči, dítě druhého z manţelů nebo i o vnouče, jehoţ rodiče nemají příjmy, ze kterých by mohli sníţení uplatnit. Částku na dítě uplatní poplatník jiţ v kalendářním měsíci, v němţ se dítě narodilo nebo v němţ začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání. Vyţivuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (například manţelé), můţe je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na sníţení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéţ kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. Vznikne-li nám situace, ţe nárok na daňové zvýhodnění na vyţivované dítě je vyšší neţ daňová povinnost, hovoříme o daňovém bonusu. Daňový bonus můţe poplatník uplatnit jen tehdy, je-li daňový bonus minimálně 100 CZK a maximálně 52 200 CZK ročně. K uplatnění daňového bonusu musí poplatník splnit ještě podmínku dosaţení příjmu v §6, 7, 8 nebo 9 ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy a u poplatníků dosahující příjmy pouze v §9 nesmějí výdaje převyšovat tyto příjmy. 26

5

2.7

Výpočet daňové povinnosti Teprve v tomto okamţiku můţeme přejít k samotnému výpočtu daně z příjmů

fyzické osoby. Nejprve sečteme výsledky jednotlivých dílčích základů (které jsou „očištěné“ o částky osvobozené a částky, které nejsou předmětem daně) a poté postupně odečteme nezdanitelné částky (dle § 15, ZDP) a pokud je to moţné lze odečíst ještě odčitatelné poloţky od základu daně (§ 34, ZDP). Výslednou částku zaokrouhlíme na celá sta CZK dolů a pouţijeme 15% sazbu daně. Potom je zde ještě moţnost sníţit daň o slevu na dani (dle §35 a 35ba, ZDP). Sleva na dani se odčítá aţ z konečné daně. Schématické znázornění výpočtu daňové povinnosti: Součet dílčích základů daně (§§ 6 – 10) - nezdanitelné částky (§ 15) - odčitatelné poloţky (§ 34) = upravený základ daně, který zaokrouhlíme na sta dolů zaokrouhlený upravený základ daně * sazba daně = daň z příjmů fyzických osob - slevy na dani a daňové bonusy (§ 35ba, § 35c) = výsledná daňová povinnost

2.8

Podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2008 Poplatník není povinen podat Přiznání, splní-li podmínky uvedené v ustanovení §

38g, ZDP. Poplatník nepodává přiznání, má-li: 5

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - aktuální vydání pro rok 2008 27

 pouze příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů, nebo příjmy, které jsou od daně osvobozeny  pouze příjmy ze závislé činnost a funkčních poţitků ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění (ve smyslu § 38k, zákona o daních z příjmů).  příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků pouze od jednoho nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, pokud jsou současně splněny všechny následující podmínky: a) poplatník podepsal u všech těchto plátců za zdaňovací období 2008 prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP b) poplatník neuplatňoval odečet úroků z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem c) poplatníkovi příjmy v §§ 7 – 10 zákona o daních z příjmů, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichţ je daň vybírána zvláštní sazbou daně, nejsou vyšší neţ CZK 6 000 Splní-li poplatník všechny podmínky v bodu a) aţ c) nepodává samostatně PŘIZNÁNÍ k dani, ale vyplní do 30 dnů po nástupu do zaměstnání a poté kaţdoročně do 15. února u svého zaměstnavatele tiskopis PROHLÁŠENÍ společně s tiskopisem VÝPOČET DANĚ. Nesplňuje-li poplatník kteroukoliv z podmínek výše uvedených, musí podat daňové přiznání. Pokud má však jen příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků ze zdrojů na území ČR postačí mu pro výpočet daně jen základní část daňového přiznání. Je to například tehdy, chce-li si zaměstnanec uplatnit nárok na odečet úroků z hypotečního nebo jiného úvěru dle § 15 zákona. Daňové přiznání v plném rozsahu je povinen podat poplatník, který: 

má roční příjmy zdanitelné daní z příjmů fyzických osob vyšší neţ CZK 15 000 a nejde o příjmy osvobozené ani o příjmy daněné podle § 36 zákona



nemají-li příjmy vyšší neţ CZK 15 000, ale vykazují daňovou ztrátu



je-li k podání daňového přiznání vyzván správcem daně (v souladu s §40 zákona)



poplatník je daňovým nerezidentem a uplatňuje nezdanitelné části dle § 15 nebo daňové zvýhodnění dle § 35c 28

2.8.1

Termíny pro podání daňového přiznání Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je nutno podat nejpozději do tří

měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Znamená to tedy, ţe za zdaňovací období 2008 je povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob nejpozději do 31. března 2009. Pokud zpracovává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Za zdaňovací období 2008 nejpozději do 30. června 2009. Tento postup lze uplatnit pouze tehdy, pokud je příslušná plná moc k zastupování poplatníka daňovým poradcem podána správci daně do 31. března. Lhůtu pro podání daňového přiznání můţe na základě ţádosti daňového subjektu prodlouţit i správce daně. Je třeba zdůraznit, ţe pozdní podání daňového přiznání můţe mít nepříznivé důsledky a to takové, ţe správce daně můţe ve smyslu § 68 zákona o správě daní a poplatků zvýšit vyměřenou daň aţ o 10 %. Termín pro podání daňového přiznání je současně i termínem pro platbu daně z příjmu fyzických osob!!! 2.8.2

Místo a způsob podání daňového přiznání Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává u místně příslušného

správce daně, v jehoţ územním obvodu má poplatník bydliště (trvalý pobyt) v den podaní přiznání k dani. Je-li daňové přiznání podáno u jiného správce daně (tzn. ne u místně příslušného), je povinností tohoto správce daně neprodleně daňové přiznání postoupit místně příslušnému správci daně. Má se za to, ţe podání bylo učiněno v té lhůtě, v jaké bylo podáno u prvního správce daně. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze podat pouze na tiskopise vydaném ministerstvem financí. Je však potřebné zdůraznit, ţe při vyplňování tiskopisu daňových přiznání je nutné vţdy zásadně pouţít vzor tiskopisu platný pro dané zdaňovací 29

období včetně příslušných pokynů k jejich vyplnění. Daňové přiznání lze účinně podat nejen na tiskopisech, které si poplatníci vyzvedávají na finančních úřadech, ale i na počítačových soustavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totoţné s tiskopisem vydaným ministerstvem financí. Od r. 2004 je moţné podat daňová přiznání k DPFO na finanční úřady i elektronickou formou. Nezaplatí-li poplatník daň nejpozději v den její splatnosti, dostává se do prodlení a za kaţdý den prodlení je mu vyměřeno penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně. Podá-li poplatník dodatečné přiznání, je mu z nedoplatku této daně stanoveno penále ve výši poloviční, tj. 0,05 % z nedoplatku daně.

2.9 Zálohy na daň z příjmů fyzických osob Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Tedy pro rok 2008 je zálohovým obdobím období od 1. dubna 2008 do 31. března 2009, pro rok 2009 je zálohovým obdobím období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010(ve většině případů), atd. Zálohy na daň z příjmu se mohou platit dvěma způsoby: a) zálohově b) jednorázově 2.9.1

Způsoby placení záloh na daň Jednorázové placení záloh na daň je moţné v případech, kdy není ze zákona

povinnost platit zálohy na daň (např. je-li daň vybírána zvláštní sazbou daně, je-li daň v minulém období niţší neţ CZK 30 000, …).

30

U zálohového placení daně rozeznáváme tři typy záloh na daň z příjmů. Jde o: a) Zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, kdy poplatník u svého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani (dle § 38k odst. 4, ZDP). Zálohy na daň se pak odvádějí v souladu s § 38 h odst. 2, ZDP. b) Zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků, kdy poplatník u svého zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani (dle § 38k odst. 4, ZDP). Zálohy jsou upraveny v § 38 h odst. 3, ZDP. Záloha na daň v tomto případě činí nejméně 20 % ze zdanitelné mzdy. c) Zálohy na daň z příjmů fyzických osob podle poslední známé daňové povinnosti upravená v § 38 a), ZDP. 2.9.2

Zálohy na daň podle poslední známé daňové povinnosti Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové

povinnosti. Poslední známou daňovou povinností se rozumí částka, kterou poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období. V praxi mohou nastat tři situace: a) zálohy neplatí poplatníci, jejichţ poslední známá daňová povinnost je niţší neţ CZK 30 000, a také obce a kraje b) zálohy se šestiměsíční periodicitou platí poplatníci, jejichţ poslední známá daňová povinnost je od CZK 30 000 do CZK 150 000, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá záloha splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období, c) zálohy s tříměsíční periodicitou platí poplatníci, jejichţ poslední známá daňová povinnost je vyšší neţ CZK 150 000, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období.

31

2.9.3

Způsob placení záloh při souběhu příjmů Zvláštností v placení záloh na daň z příjmů fyzických osob je situace u poplatník, u

něhoţ základ daně tvoří součet dílčích základů daně z § 6 - § 10. Pro stanovení výše zálohy na daň se vychází z poměru mezi dílčím základem daně § 6 (příjmy ze zaměstnání) a ostatními dílčími základy, které tvoří základ daně. a) Pokud dílčí základ daně v § 6, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (dle § 38h), je roven nebo činí více, neţ 50 % z celkového základu daně pak poplatník neplatí zálohy na daň. b) Je-li dílčí základ daně § 6, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (dle § 38h), méně neţ 15 %, platí se zálohy z celkového základu daně. c) Činí-li dílčí základ daně § 6, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (dle § 38h), více jak 15 % avšak méně neţ 50 %, platí se zálohy v poloviční výši. Poplatník by jinak odváděl v záloze podle poslední známé daňové povinnosti znovu částku, která mu jiţ byla sraţena plátcem v záloze na daň v § 6, tedy odváděl by ji dvakrát.

32

3 PRAKTICKÁ ČÁST Zákon o dani z příjmů dostává velmi často nové paragrafy a úpravy do svého znění a vţdy není jednoduché se v dané problematice zorientovat. Ve zbývající části své diplomové práce bych chtěla jednak přiblíţit způsoby legálního sniţování daňové povinnosti u poplatníků daně z příjmů fyzických osob, ale také poukázat na některé závaţné změny v roce 2008 oproti roku 2007. Nejzávaţnější z nich je především zrušení společného zdanění manţelů. Tento optimalizační prvek byl za dobu své existence hojně vyuţíván a mnoha rodinám přinesl velké daňové úspory. Velkým zásahem do výpočtu daňové povinnosti poplatníka je od roku 2008 nemoţnost uznání výdajů na sociální a zdravotní pojištění do daňových výdajů. Problematiku sociálního a zdravotního pojištění do své práce nezahrnuji a tak se o této změně jen okrajově zmiňuji zde.

3.1 Uplatnění paušálních výdajů z dosaţených příjmů Pokud se poplatník s příjmy podle § 7, ZDP (příjmy z podnikání) rozhodne a neuplatní výdaje prokazatelně vynaloţené na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů, můţe podle § 7 odst. 9 zákona uplatnit výdaje paušální částkou z dosaţených příjmů. Ta činí:  80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství  60 % ze ţivností řemeslných  50 % z příjmů ze ţivnosti  40 % z příjmů z uţití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv, včetně práv příbuzných právu autorskému  30 % z dosaţených příjmů z pronájmu (§ 9, ZDP) V uvedené paušální částce výdajů jsou zahrnuty veškeré daňové výdaje poplatníka a nelze uplatnit výdaje další. V případě ostatních příjmů ze zemědělské výroby (§ 10, ZDP) lze také vyuţít ustanovení § 7 odst. 7 písm. a) ZDP – uplatnění výdajů % z příjmů. Poplatník si tedy smí 33

uplatnit 80 % z příjmů se zemědělské výroby, coţ je ve většině případů pro poplatníka, který má jen příleţitostní příjmy ze zemědělské výroby, výhodnější.

3.2 Uplatnění darů pro daňové účely Dary jsou uznatelné jako nezdanitelná částka základu daně pokud splňují tři základní podmínky pro jejich uznatelnost. Jedná se o a) příjemce daru, b) účel daru, c) minimální a maximální výši daru. Od základu daně lze hodnotu daru odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém k poskytnutí prokazatelně došlo. Daňově uznatelné jsou jen dary poskytnuté organizacím na území České republiky. Kompletní výčet a upřesnění podmínek nalezneme v § 15, ZDP. a) Určení příjemce daru Lze odečíst dary poskytnuté pro obce, kraje, organizační sloţky státu, právnické osoby a fyzické osoby, které provozují zařízení školská, zdravotnická a na ochranu zvířat se sídlem na území České republiky a fyzickým osobám, které jsou poţivateli částečného nebo plného invalidního důchodu. b) Vymezení účelu daru Účelem tohoto daru musí být dar na - financování

vědy a vzdělání, výzkumných a

vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na poţární ochranu, na podporu a ochranu mládeţe, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboţenské registrované církve a náboţenské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost poţivatelům invalidního důchodu na jejich pomůcky a majetek usnadňující jim vzdělání a zařazení do zaměstnání. 6

6

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – aktuální vydání pro rok 2008 34

c) Určení výše daru Pro stanovení minimální a maximální výše daru se vychází ze základu daně nesníţeného o ostatní poloţky sniţující základ daně. minimální výše daru:  2 % ze základu daně anebo  alespoň CZK 1000 maximální výše daru :  v úhrnu lze odečíst maximálně 10 % ze základu daně, aby se jednalo o dary daňově uznatelné Pokud se poplatník rozhodne uplatnit dar jako nezdanitelnou částku základu daně, musí správci daně tuto skutečnost prokázat potvrzením od příjemce daru o jeho výši a účelu. Nejlépe je sepsat o předání daru darovací smlouvu s uvedením jména toho, kdo dar daroval, účelu, výši daru a datu jeho předání, kterou příjemce daru potvrdí.

3.3 Daňová ztráta Uplatnění daňové ztráty je podrobněji vysvětleno v předešlé teoretické části. Jen okrajově bych chtěla ještě doplnit, ţe účetní a daňová ztráta se mohou velmi často lišit, neboť zákon o daních z příjmů v § 25, ZDP stanoví některé výdaje, které nejsou výdaji na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů. Můţe jít např. o výdaje na reprezentaci, které v účetnictví zvyšují výdaje tedy sniţují základ daně, ovšem z hlediska daně z příjmů se nejedná o daňové výdaje a základ daně se musí o tuto částku zvýšit.

3.4 Odečet úroků ze stavebního či hypotečního úvěru Jedná se o další velmi často vyuţívaný způsob daňové úspory. Poplatník můţe jako odčitatelnou poloţku od základu daně uplatnit úroky ze stavebního nebo obdobného úvěru, který byl pouţit na financování bytových potřeb. Přesná specifikace pojmu „bytové potřeby“ je v §15, odst. 3 ZDP.

35

Jednoduše řečeno se bytovými potřebami rozumí:  výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu anebo změnu stavby  koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená výše a to nejpozději do 4 let od uzavření smlouvy  koupě bytového domu, rodinného domu, bytu a to i v rozestavěném stavu  splacení členského vkladu  údrţba či změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu. Od základu daně lze odečíst maximálně CZK 300 000 v rámci jedné domácnosti a zdaňovací období. Odečet lze uplatnit v roce nabytí i tehdy, vlastnil-li poplatník předmět bytové potřeby jen ke konci zdaňovacího období.

3.5 Uplatnění penzijního připojištění Poplatník si můţe ještě daňový základ sníţit o zaplacené penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu přípěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění ve zdaňovacím období sníţenému o CZK 6 000. Maximální částku, kterou lze odečíst, je CZK 12 000. Ideální spořenou částkou z pohledu daňového zvýhodnění je tedy ukládání CZK 1 500 měsíčně.

3.6 Uplatnění soukromého ţivotního pojištění V případě soukromého ţivotního pojištění je nárok na odpočet vázán na čtyři podmínky. Výplata pojistného plnění musí být sjednána nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve aţ v roce, kdy pojištěný poplatník dosáhne 60 let. U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití a dobou od 5 do 15 let včetně je sjednaná pojistná částka alespoň CZK 40 000 a u doby nad 15 let činí částka alespoň CZK 70 000. Maximální limit odpočtu za zdaňovací období je CZK 12 000, i v případě kdy má poplatník uzavřených více smluv. Podmínky k uznání odpočtu nalezneme v §15, ZDP. 36

3.7 Odečet zaplacených členských příspěvků člena odborové organizace Od roku 2004 lze dále od základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace (dle jejích stanov), která provádí činnosti spočívající v obhajobě hospodářský a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeným zvláštním právním předpisem. Takovýmto způsobem lze odečíst částku 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však CZK 3 000 za zdaňovací období.

3.8 Optimalizace daně při přerozdělení na spolupracující osobu Při přerozdělení na spolupracující osobu si můţe poplatník vybrat, zda přerozdělí na manţelku nebo na jiného z členů rodiny, který splňuje podmínky. Více ke konkrétním způsobům je uvedeno níţe. 3.8.1

Spolupráce podnikatele (podnikatelky) s manţelkou (manţelem) Řešení takovéto formy spolupráce je z daňového pohledu jiţ řadu let upraveno v §

13, ZDP. Podle tohoto ustanovení se příjmy dosaţené při podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti (dle § 7 odst. 1 písm. a) aţ c) a odst. 2, zákona o daních z příjmů) provozované za spolupráce druhého z manţelů a výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manţela (manţelku) nečinil více neţ 50 %, přitom částka připadající na spolupracujícího manţela (manţelku), o které tyto příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše CZK 540 000 při spolupráci trvající po celé zdaňovací období nebo CZK 45 000 za kaţdý i započatý měsíc této spolupráce. Procentní výše podílu by měla reálně vycházet z rozsahu spolupráce, je však věcí dohody manţelů, aby se na procentní výši podílu dohodli. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na manţelku (manţela), kteří jsou uplatňovány jako osoby vyţivované. Absolutní omezení 540 000 platí jen pro převod „zisku“ a u převodu „ztráty“ není výše přesně stanovena.

37

3.8.2

Spolupráce podnikatele a ostatních osob v domácnosti V případě spolupráce manţela (manţelky) a ostatních osob ţijících v domácnosti

s poplatníkem se příjmy dosaţené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %. Částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí v tomto případě činit nejvýše CZK 180 000 při spolupráci po celé zdaňovací období nebo CZK 15 000 za kaţdý i započatý měsíc spolupráce. Podmínkou je zachování stejného podílu přerozdělovaných příjmů a výdajů. Příjmy a výdaje nemůţeme přerozdělovat na děti aţ do ukončení jejich povinné školní docházky a dále také na děti, které jsou uplatňované jako osoby vyţivované. Sociální a zdravotní pojištění spolupracující osoby Osoba spolupracující s poplatníkem podle § 7 zákona, na kterou jsou rozdělovány příjmy podle § 13 zákona o daních z příjmů, je povinna platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Přesný výpočet sociálního a zdravotního pojištění je upraven v zákoně č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a v zákoně č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. Poplatník si musí vţdy dobře spočítat, jestli se mu přerozdělení vyplatí i z pohledu platby pojištění.

3.9 Společné zdanění manželů Tento velmi hojně využívaný optimalizační prvek byl platný pouze pro zdaňovací období 2005 až 2007. Základní podmínky pro uplatnění tohoto způsobu snížení daňové povinnosti jsou uvedeny. Vše bylo však zrušeno od roku 2008 s nástupem 15% daně z příjmů fyzických osob. Důvodem zařazení do výčtu je úmysl použít tohoto optimalizačního prvku v příkladech a porovnáních v navazující praktické části práce. V §13a ZDP bylo uvedeno, že poplatníci, kteří jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob, mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně, tzv. společné 38

zdanění. Nutnou podmínkou je, aby manželé vyživovali alespoň jednou dítě, žijící s nimi ve společné domácnosti. Pojem vyživované dítě je specifikován v § 35c , ZDP. Společné zdanění nelze uplatnit, pokud alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období: 

má stanovenou daň paušální částkou



má povinnost stanovit minimální základ daně dle §7a



uplatňuje-li výpočet daně přerozdělením příjmů na spolupracující osobu nebo na více zdaňovacích období (§13 a § 14)



uplatňuje slevu na dani z titulu investiční pobídky (§35a a §35b)



má povinnost uplatnit postup poplatníka v konkursu (§38gb)

Postup výpočtu společného základu daně manželů: Nejprve se sečtou dílčí základy daně u obou manželů a ty se upraví v souladu zákona o daních z příjmů o nezdanitelné částky základu daně za oba manžele. Nezdanitelné částky základu daně si uplatní i ten z manželů, který neměl příjmy, pokud však splňuje podmínky pro jejich uplatnění. Tento způsob je velmi výhodný pokud právě jeden z manželů nemá ve skutečnosti takové příjmy, aby mohl využít odečtení veškerých možných nezdanitelných částek. V případě kdy jeden z manželů vykáže ve zdaňovacím období, kdy využili společného zdanění, ztrátu, může si ji odečíst od základu daně dle §34, ZDP ten, který ji vykázal. Vykázat ji může až v zdaňovacím období, kdy neuplatňuje společné zdanění, neboť daňová ztráta není přenosná na jiné osoby.

7

7

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů – aktuální vydání pro rok 2007 39

4 ZÁVĚREČNÝ SOUVISLÝ PŘÍKLAD NA OPTIMALIZACI DAŇOVÉ POVINNOSTI V této části se dostáváme k názorné ukázce výpočtu daňových základů, uplatnění nezdanitelných částek a odčitatelných poloţek a zjištění daně z příjmů. Protoţe chci ukázat změny roku 2007 a 2008, rozhodla jsem se ještě zařadit tabulku s daňovými rozhraními pro rok 2007, kdy ještě byla různá daňová pásma a progresivní zdanění příjmů. Z důvodů porovnání situací roku 2007 a 2008 je v předešlé části zahrnuto vysvětlení společného zdanění manţelů, které zaniklo společně se zrušením progresivního zdanění v roce 2008. Ze základu daně Od CZK

do CZK

0

121 200

121 200

218 400

218 400 331 200

Daň

Ze základu přesahujícího 12%

-

CZK 14 544

+ 19%

121 200 CZK

331 200

CZK 33 012

+ 25%

218 400 CZK

a více

CZK 61 212

+ 32%

331 200 CZK

7. Tab.: Zákon o daních z příjmů, §16 - pro rok 2007

Pro názornou ukázku velikostí změn v dani z příjmů fyzických osob jsem si pro své příklady vybrala 2 různé poplatníky s odlišnou velikostí a sloţením příjmů – pana Starého a paní Mladou. Údaje jsou vţdy porovnávány, jako by nastaly aktuálně v daném roce. a) POPLATNÍK PAN STARÝ: Pan Starý je podnikatelem v oboru autodoprava. Je ţenatý a má syna a dceru. Starší dceři je 18 let a je ve třetím ročníku gymnázia. Manţelka pana Starého je na mateřské dovolené s mladším 19 ti měsíčním synem. Manţelé mají ve společném jmění byt v Praze a chalupu v Krkonoších. Obě tyto nemovitosti pronajímají. Pan Starý má také příjmy z prodeje zemědělských produktů. V minulém zdaňovacím období, v němţ začal podnikat, dosáhl ve svém podnikání ztrátu ve výši CZK 24 000. 40

Pan Starý poskytl v průběhu roku dva dary. Jeden poskytl nadaci pro postiţené děti ve výši CZK 30 000 a hodnota druhého daru je CZK 20 000 a byl poskytnut spolku na ochranu zvířat. Pan Starý je dobrovolným dárcem krve a v průběhu roku čtyřikrát daroval krev. Na veškeré dary má pan Starý potřebná potvrzení. Během roku uzavřeli manţelé Starovi hypotéční úvěr na výstavbu nového rodinného domku. Celkové zaplacené úroky z hypotéčního úvěru (dle potvrzení banky) činí CZK 180 000. Pan Starý si během roku platil ţivotní pojištění v celkové výši CZK 12 000 a dále penzijní připojištění také ve výši CZK 12 000. V uvedeném roce pan Starý koupil nový počítač a osobní automobil, které vloţil do obchodního majetku. V obchodním majetku jiţ má evidovaný Ford Tranzit pořízený v minulém roce (na tento automobil nebyla z důvodu ztráty vyuţita moţnost uplatnění navýšení nákladů o 10% vstupní ceny nového hmotného majetku zařazeného v 1 – 3 odpisové skupině dle § 32 odst. 2). Ve všech případech je pan Starý prvním vlastníkem. b) POPLATNÍK PANÍ MLADÁ: Paní Mladá podniká od tohoto roku na malém městě jako kadeřnice. Paní Mladá je vdaná a má syna ve věku 5 let, který chodí do mateřské školy. Manţel je zaměstnán jako automechanik. Svoji činnost provozuje paní Mladá v pronajaté kanceláři, kde platí měsíční nájem CZK 10 000 a občas dojíţdí za svými klientkami domů. Paní Mladá darovala v průběhu roku 2 krát krev. Paní Mladá si během roku platila ţivotní pojištění v celkové výši CZK 12 000 a dále penzijní připojištění také ve výši CZK 12 000. V průběhu roku manţelé Mladí uzavřeli hypoteční úvěr na koupi bytu. Celkové zaplacené úroky z hypotéčního úvěru (dle potvrzení banky) činí CZK 50 000. Na veškeré události má paní Mladá náleţitá potvrzení. Jediným majetkem vloţeným do obchodního majetku paní Mladé v tomto roce je notebook v hodnotě CZK 16 000 a tiskárnu v hodnotě CZK 3 000.

41

a) POPLATNÍK PAN STARÝ: ODPISY Pan Starý se rozhodl pouţít pro veškerý majetek zrychleného odpisování. Zrychlené odpisování je také jedním ze způsobů sníţení daňové povinnosti (především v prvních letech od pořízení). Osobní automobil je odpisovaný prvním rokem a je zařazen do 2 (pro rok 2008, 5 let odpisová doba) respektive do 1a (pro rok 2007, 4 roky odpisová doba) odpisové skupiny. Ford Tranzit je také ve stejné skupině jako osobní automobil (kategorie vozidla zapsaná v technickém průkazu je N1)a je odpisován jiţ druhým rokem. Pořizovací cena

Odpis r. 07

Odpis r. 08

(v CZK)

(v CZK )

(v CZK)

Ford Tranzit (2. r)

900 000

337 500

270 000

7

Osobní auto (1. r)

400 000

100 000

80 000

7

437 500

350 000

Číslo

Název

1 2

8. Tab.: Přehled majetku pan Starý

§

Odpis hmotného majetku při zrychleném odpisování a) v prvním roce odpisování je to podíl vstupní ceny majetku a přiřazeného koeficientu pro zrychlené odpisování platného pro 1. rok odpisování. b) v dalších letech je to podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem let, po který byl jiţ majetek odpisován. Výpočet odpisů: 1. Ford Tranzit (2007, sk. 1a)

PC = CZK 900 000 Odpis

Zůstatková cena

(v CZK)

(v CZK)

900 000/4

225 000

675 000

2*675 000/(5-1)

337 500

337 500

Rok

Výpočet odpisu

2006 2007

9. Tab.: Odpisy pan Starý, vlastní úprava

42

1. Ford Tranzit (2008, sk. 2)

PC = CZK 900 000 Odpis

Zůstatková cena

(v CZK)

(v CZK)

900 000/4

225 000

675 000

2*675 000/(6-1)

270 000

405 000

Rok

Výpočet odpisu

2007 2008

10. Tab.: Odpisy pan Starý, vlastní úprava

2. Osobní automobil (2007, sk. 1a) Rok

Výpočet odpisu

2007

400000/4

PC = CZK 400 000

Odpis

Zůstatková cena

(v CZK )

(v CZK)

100 000

300 000

11. Tab.: Odpisy pan Starý, vlastní úprava

2. Osobní automobil (2008, sk. 2) Rok

Výpočet odpisu

2008

400 000/5

PC = CZK 400 000

Odpis

Zůstatková cena

(v CZK)

(v CZK)

80 000

320 000

12. Tab.: Odpisy pan Starý, vlastní úprava

Celková hodnota odpisů 2007:

337 500 + 100 000 = CZK 437 500

Celková hodnota odpisů 2008:

270 000 + 80 000 = CZK 350 000

Výpočet 10 % vstupní ceny nově pořízeného majetku (pro rok 2007 i 2008) Číslo

Název

2

Osobní auto

Pořizovací cena

10% vstupní ceny

(v CZK)

(v CZK)

400 000

40 000 CZK 40 000

13. Tab.: 10% z pořizovací ceny osobního auta – pan Starý, vlastní úprava

43

Přehled příjmů (shodné údaje pro období 2007 i 2008) Text

Částka (v CZK)

Paragraf

1 600 000

7

2 380

8

Příjmy z pronájmu bytu

250 000

9

Příjmy z pronájmu chalupy

40 000

9

Příjmy z prodeje selat

30 000

10

Příjmy z prodeje brambor

23 000

10

Úroky z členského podílu

38 500

10

Částka (v CZK)

Paragraf

Daňově uznatelné výdaje ze živnosti

400 000

7

Odpisy majetku pro rok 2007

437 500

7

Odpisy majetku pro rok 2008

350 000

7

Zvýšení nákladů o 10% vstupní ceny

40 000

7

Náklady na opravu bytu v Praze

25 000

9

Náklady na opravu chalupy v Krkonoších

8 000

9

Krmivo pro selata

12 000

10

Dary

5 000

-

Příjmy ze živnosti Úroky z běžného účtu pro podnikání

14. Tab.: Přehled příjmů - pan Starý, vlastní úprava

Přehled výdajů Text

15. Tab.: Přehled výdajů - pan Starý, vlastní úprava

44

4.1 Bez rozdělení příjmů na spolupracující osobu (výpočet daňové povinnosti u pana Starého) Dílčí základy daně (DZD) § 7 Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Popis

Částka (v CZK)

Příjmy ze živnosti

1 600 000

Daňově uznatelné výdaje

- 400 000

Odpisy majetku pro rok 2007

- 437 500

Odpisy majetku pro rok 2008

- 350 000

Zvýšení nákl. o 10% vstupní ceny

- 40 000 722 500(r. 2007) 810 000(r. 2008) 16. Tab.: DZD § 7, vlastní úprava

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku Popis

Částka (v CZK)

Úroky z běžného účtu pro podnikání

2 380 2 380 17. Tab.: DZD § 8, vlastní úprava

§ 9 Příjmy z pronájmu Popis

Částka (v CZK)

Příjmy z pronájmu bytu

250 000

Příjmy z pronájmu chalupy

40 000

Náklady na opravu bytu

- 25 000

Náklady na opravu chalupy

- 8 000 18. Tab.: DZD § 9, vlastní úprava

a) Pouţijeme-li výdaje v prokázané výši Popis

Popis

Příjem

Výdaj

Z pronájmu bytu

250 000

Náklady na opravu bytu

25 000

Z pronájmu chalupy

40 000

Náklady na opravu chalupy

8 000

Příjmy celkem

290 000

Výdaje celkem

33 000

19. Tab.: DZD § 9 – uplatnění výdajů v prokázané výši, vlastní úprava 45

Dílčí základ daně § 9…………290 000 – 33 000 = CZK 257 000 b) Uplatníme-li výdaje % z příjmů Popis

Popis

Příjem

Výdaj

Z pronájmu bytu

250 000

30 % z pronájmu bytu

75 000

Z pronájmu chalupy

40 000

30% z pronájmu chalupy

12 000

Příjmy celkem

290 000

Výdaje celkem

87 000

20. Tab.: DZD § 9 – uplatnění výdajů % z příjmů, vlastní úprava

Dílčí základ daně § 9…………290 000 – 87 000 = CZK 203 000 Z těchto dvou výpočtů je zřejmé, ţe pro pana Starého je výhodnější uplatnit výdaje % z příjmů. Smí si uplatnit 30 % z dosaţených příjmů dle § 9 odst. 4, zákona o daních z příjmů. V této částce (30 % z příjmů) jsou zahrnuty veškeré výdaje vynaloţené na příjmy z pronájmu. Poplatník je dále povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem. § 10 Ostatní příjmy Popis

Částka (v CZK)

Příjmy z prodeje selat

30 000

Příjmy z prodeje brambor

23 000

Úroky z členského podílu

38 500

Krmivo pro selata

- 12 000

21. Tab.: DZD § 10, vlastní úprava

a) Pouţijeme-li výdaje v prokázané výši Popis

Příjem

Popis

Výdaj

Z prodeje selat

30 000

Krmivo pro selata

12 000

Z prodeje brambor

23 000

-

-

Úroky z čl. podílu

38 500

-

-

Příjmy celkem

91 500

Výdaje celkem

22. Tab.: DZD § 10 – uplatnění výdajů v prokázané výši, vlastní úprava

Dílčí základ daně § 10…………91 500 – 12 000 = CZK 79 500 46

12 000

b) Uplatníme-li výdaje % z příjmů Popis

Popis

Příjem

Výdaj

Z prodeje selat

30 000

80 % z prodeje selat

24 000

Z prodeje brambor

23 000

80 % z prodeje brambor

18 400

Úroky z čl. podílu

38 500

-

Příjmy celkem

91 500

Výdaje celkem

42 400

23. Tab.: DZD § 10 – uplatnění výdajů % z příjmů, vlastní úprava

Dílčí základ daně § 10…………91 500 – 26 500 = CZK 49 100 Z výše uvedených výpočtů opět vyplývá, ţe je pro poplatníka pana Starého výhodnější uplatnit výdaje % z příjmů. Takto lze postupovat jen u příjmů ze zemědělské činnosti podle § 7 odst. 9 písm. a), ZDP. V tomto případě, kdy uplatní výdaje % z příjmů, je poplatník povinen vést záznamy o příjmech. Pouţitím metody uplatnění výdajů % z příjmů náš poplatník pan Starý jiţ nyní sníţil svůj daňový základ o CZK 84 440. V následující tabulce je uveden přehled dílčích základů daně s tou výhodnější variantou po uplatnění prvních optimalizačních prostředků – jako je zrychlené odpisování a uplatnění výdajů % z příjmů. Vidíme zde i změnu v dílčím základu daně v § 7, která je zaviněna změnou v daňovém zákonu v části o odpisech. Osobní automobil je zařazen v 2. odpisové skupině a doba odpisování je změněna od roku 2008 ze 4 na 5 let. V tabulce je zachycen jak rok 2007 tak 2008. Součet dílčích základů daně (§ 7+ § 8+ § 9 +§ 10) Dílčí základy

Částky (v CZK)

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné sam. výdělečné činnosti (pro r. 2007)

722 500

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné sam. výdělečné činnosti (pro r. 2008)

810 000

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku

2 380

§ 9 Příjmy z pronájmu

203 000

§ 10 Ostatní příjmy

49 100

Součet dílčích základů daně (pro r. 2007)

976 980

Součet dílčích základů daně (pro r. 2008)

1 064 480

24. Tab.: Součet DZD §§ 7 aţ 10, vlastní úprava 47

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti (Sníţení o nezdanitelné částky §15 a odčitatelné poloţky §34) Částka

Text

(v CZK)

Základ daně (pro r. 2007)

976 980

Základ daně (pro r. 2008)

1 064 480

- Dary

- 50 000

- Dar krve

- 8 000

- Úroky z hypotéčního úvěru

- 180 000

- Penzijní připojištění

- 6 000

- Životní pojištění

- 12 000

- Ztráta z minulého roku

- 24 000

Zaokrouhlený upravený základ daně (pro r. 2007)

696 900

Zaokrouhlený upravený základ daně (pro r. 2008)

784 400

25. Tab.: Úprava základu daně, vlastní úprava

Výpočet daně pro rok 2007 i 2008 Vychází se ze zaokrouhleného základu daně a pouţije se sazbu daně dle § 16 , ZDP pro dané roky. PRO ROK 2007 Zaokrouhlený základ daně

696 900

Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

61 212 + 32% z (696 900 – 331 200)

Daňová povinnost

CZK 178 236

26. Tab.:Výpočet daně pro rok 2007, vlastní úprava

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

178 236

Na poplatníka

7 200

Na manželku

4 200

2 děti

- 2 x 6 000 CZK 154 836

27. Tab.:Konečná úprava daně pro rok 2007, vlastní úprava

48

PRO ROK 2008 Zaokrouhlený základ daně

784 400

Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

15 %

Daňová povinnost

CZK 117 660

28. Tab.:Výpočet daně pro rok 2008, vlastní úprava

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

117 660

Na poplatníka

- 24 840

Na manželku

- 24 840

2 děti

- 2 x 10 680 CZK 46 620

29. Tab.:Konečná úprava daně pro rok 2008, vlastní úprava

Z prvního porovnání roku 2007 a 2008 je patrné, ţe změna daňové sazby panu Starému velmi pomohla. Na dani oproti roku 2007 ušetřil neuvěřitelných CZK 108 216. Musím ještě poznamenat, ţe pro rok 2007 byly odvody na sociální a zdravotní pojištění daňově uznatelným výdajem. Pro reálnější pohled na výslednou daňovou povinnost bychom měli odečíst z dílčího daňového základu pro §7 v roce 2007 částku cca CZK 150 000, která připadá na zákonem stanovené platby sociálního a zdravotního pojištění. Pak by byla konečná daň pro pana Starého v roce 2007 zhruba CZK 106 000. Není to tak dobrý výsledek jako v roce 2008, ale pohled na výsledek je zase o něco reálnější. Výsledky z velké části vystihují skutečnosti, ale z části v příkladech můţe dojít k malému zkreslení. Dále se těmito rozdíly v příkladech zaobírat nebudu. Jen pro názornost jsem chtěla ukázat další aspekt, který ovlivňuje výsledky v daňové povinnosti v roce 2007 a 2008.

4.2 Rozdělení příjmů na spolupracující osobu V této části bych chtěla ukázat, jaký dopad na výši daně z příjmů fyzických osob má přerozdělení na spolupracující osobu (dle §13, zákona). Díky progresivní sazbě daně bude rozdíl patrný především v roce 2007. 49

4.2.1

Rozdělení příjmů na spolupracující osobu – dceru

A) Pro rok 2007 Dílčí základ daně § 7………. CZK 722 500 Pan Starý

70 % z § 7

0,7 * 722 500

505 750

Dcera p. Starého

30 % z § 7

0,3 * 722 500

216 750

30. Tab.: Přerozdělení na spolupracující osobu –DCERU pro rok 2007, vlastní úprava

Zjištění daně u p. Starého Součet dílčích základů daně (§ 7+ § 8+ § 9 +§ 10) Částky

Dílčí základy

(v CZK)

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné samost. výdělečné činnosti § 8 Příjmy z kapitálového majetku

505 750 2 380

§ 9 Příjmy z pronájmu

203 000

§ 10 Ostatní příjmy

49 100

Součet dílčích základů daně

760 230

31. Tab.: Součet DZD u pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti (Sníţení o nezdanitelné částky a odčitatelné poloţky) Částka

Text

(v CZK)

Základ daně

760 230

- Dary

- 50 000

- Dar krve

- 8 000

- Úroky z hypotéčního úvěru

- 180 000

- Penzijní připojištění

- 6 000

- Životní pojištění

- 12 000

- Ztráta z minulého roku

- 24 000

Upravený základ daně

480 230

Zaokrouhlený upravený základ daně

480 200

32. Tab.: Úprava ZD u pana Starého - rok 2007, vlastní úprava 50

Výpočet daně (u pana Starého) Vycházíme ze zaokrouhleného základu daně a pouţijeme sazbu daně dle § 16 odst. 1, zákona o daních z příjmů pro rok 2007. Zaokrouhlený základ daně Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

480 200 61 212 + 32 % z (480 200 – 331 200)

Daňová povinnost

CZK 108 892

33. Tab.: Výpočet daně u pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

108 892

Na poplatníka

- 7 200

Na manželku

- 4 200

Sleva na dani – 1 dítě

- 6 000 CZK 91 492

34. Tab.: Konečná daň u pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Zjištění daně u DCERY pana Starého Na dceru je přerozděleno 30 % ze CZK 722 500 (dílčího základu daně § 7) Součet dílčích základů daně Částky

Dílčí základy

(v CZK )

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné sam. výdělečné činnosti

216 750

Základ pro výpočet daně

216 750

35. Tab.: Zjištění ZD u dcery pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti Protoţe dcera pana Starého nemá ţádné nezdanitelné a ani odčitatelné poloţky od základu daně, upravíme dílčí základ a vypočítáme daňovou povinnost.

51

Výpočet daně (u dcery pana Starého) Vycházíme ze zaokrouhleného základu daně a pouţijeme sazbu daně dle § 16 odst. 1, zákona o daních z příjmů. Zaokrouhlený základ daně Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

216 700 14 544 + 19 % z (216 700 – 121 200)

Daňová povinnost

CZK 32 689

36. Tab.: Zjištění daně u dcery pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

32 689

Na poplatníka

- 7 200

Na studenta

- 2 400 CZK 23 089

37. Tab.: Konečná daň u dcery pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Daňová povinnost PANA STARÉHO a jeho DCERY dohromady: Pan Starý

91 492

Dcera pana Starého

23 089 CZK 114 581

38. Tab.: Celková konečná daň u pana Starého a dcery - pro rok 2007, vlastní úprava

B) Pro rok 2008 Dílčí základ daně § 7………. CZK 810 000 Pan Starý

70 % z § 7

0,7 * 810 000

567 000

Dcera p. Starého

30 % z § 7

0,3 * 810 000

243 000

39. Tab.: Přerozdělení na spolupracující osobu dceru - pro rok 2008, vlastní úprava

52

Zjištění daně u p. Starého Součet dílčích základů daně (§ 7+ § 8+ § 9 +§ 10) Částky

Dílčí základy

(v CZK)

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné sam. výdělečné činnosti

567 000

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku

2 380

§ 9 Příjmy z pronájmu

203 000

§ 10 Ostatní příjmy

49 100

Součet dílčích základů daně

821 480

40. Tab.: Součet DZD u pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti (Sníţení o nezdanitelné částky a odčitatelné poloţky) Částka

Text

(v CZK)

Základ daně

821 480

- Dary

- 50 000

- Dar krve

- 8 000

- Úroky z hypotéčního úvěru

- 180 000

- Penzijní připojištění

- 6 000

- Životní pojištění

- 12 000

- Ztráta z minulého roku

- 24 000

Upravený základ daně

541 480

Zaokrouhlený upravený základ daně

541 400

41. Tab.: Úprava ZD u pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Výpočet daně (u pana Starého) Vycházíme ze zaokrouhleného základu daně a pouţijeme sazbu daně dle § 16 odst. 1, zákona o daních z příjmů pro rok 2008. Zaokrouhlený základ daně Sazba daně (dle § 16 odst. 1) Daňová povinnost

541 400 15 % CZK 81 222

42. Tab.: Výpočet daně u pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava 53

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

81 222

Na poplatníka

- 24 840

Na manželku

- 24 840

1 dítě

- 10 680 CZK 20 862

43. Tab.: Konečná daň pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Zjištění daně u DCERY pana Starého Na dceru je přerozděleno 30 % z CZK 810 000 (dílčího základu daně § 7) Součet dílčích základů daně Částky

Dílčí základy

(v CZK)

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné sam. výdělečné činnosti

243 000

Základ pro výpočet daně

243 000

44. Tab.: Zjištění ZD u dcery pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti Protoţe dcera pana Starého nemá ţádné nezdanitelné a ani odčitatelné poloţky od základu daně, upravíme dílčí základ a vypočítáme daňovou povinnost. Výpočet daně (u dcery pana Starého) Vycházíme ze zaokrouhleného základu daně a pouţijeme sazbu daně dle § 16 odst. 1, zákona o daních z příjmů. Zaokrouhlený základ daně

243 000

Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

15 %

Daňová povinnost

CZK 36 450

45. Tab.: Zjištění daně u dcery pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

54

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

36 450

Na poplatníka

- 24 840

Na studenta

- 4 020 CZK 7 590

46. Tab.: Konečná daň u dcery pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Daňová povinnost PANA STARÉHO a jeho DCERY dohromady: Pan Starý

20 862

Dcera pana Starého

7 590 CZK 28 452

47. Tab.: Celková konečná daň u pana Starého a dcery - pro rok 2008, vlastní úprava

4.2.2

Rozdělení příjmů na spolupracující osobu - manţelku A) pro rok 2007 Dílčí základ daně § 7 ………. CZK 722 500 Pan Starý

50 % z § 7

0,5 * 722 500

361 250

Manželka pana Starého

50 % z § 7

0,5 * 722 500

361 250

48. Tab.: Přerozdělení na spolupracující osobu – manţelku pro rok 2007, vlastní úprava

Zjištění daně u PANA Starého Dílčí základy daně (§ 7+ § 8+ § 9 +§ 10) § 7 Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Popis

Částka (v CZK)

50 % z částky 722 500

361 250

49. Tab.: DZD § 7 pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

55

§ 9 Příjmy z pronájmu Popis

Částka (v CZK)

Příjmy z pronájmu bytu

250 000

Výdaje ve výši 30 % z příjmů

- 75 000

Příjmy z pronájmu chalupy

40 000

Výdaje ve výši 30 % z příjmů

- 12 000 203 000

50. Tab.: DZD §9 pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Dílčí základy daně § 8 a § 10 jsou stejné jako v případě, kdy pan Starý nepřerozděloval na spolupracující osobu. Součet dílčích základů daně Částky

Dílčí základy

(v CZK)

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné sam. výdělečné činnosti § 8 Příjmy z kapitálového majetku

361 250 2 380

§ 9 Příjmy z pronájmu

203 000

§ 10 Ostatní příjmy

49 100

Součet dílčích základů daně

615 730

51. Tab.: Součet DZD pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti (Sníţení o nezdanitelné částky a odčitatelné poloţky) Částka

Text

(v CZK)

Základ daně

615 730

- Dary

- 50 000

- Dar krve

- 8 000

- Penzijní připojištění

- 6 000

- Životní pojištění

- 12 000

- Ztráta z minulého roku

- 24 000

Zaokrouhlený upravený základ daně

515 700

52. Tab.: Upravený ZD pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava 56

Výpočet daně (u pana Starého) Vycházíme ze zaokrouhleného základu daně a pouţijeme sazbu daně dle § 16 odst. 1, zákona o daních z příjmů.

Zaokrouhlený základ daně Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

515 700 61 212 + 32 % z (515 700 – 331 200)

Daňová povinnost

CZK 120 261

53. Tab.: Daňová povinnost pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

120 261

Na poplatníka

- 7 200

2 děti

- 2 x 6 000 CZK 101 061

54. Tab.: Konečná daň pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Zjištění daně u MANŢELKY pana Starého Dílčí základ daně § 7 Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Popis

Částka (v CZK)

50 % z částky 722 500

361 250

55. Tab.: DZD § 7 manţelky pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Součet dílčích základů daně Částky

Dílčí základy

(v CZK)

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné sam. výdělečné činnosti

361 250

Součet dílčích základů daně

361 250

56. Tab.: ZD manţelky pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

57

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti (Sníţení o nezdanitelné částky a odčitatelné poloţky) Částka

Text

(v CZK)

Základ daně

361 250

- Úroky z hypotéčního úvěru

- 180 000

Upravený základ daně

181 250

Zaokrouhlený upravený základ daně

181 200

57. Tab.: Upravený ZD manţelky pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Výpočet daně (u MANŢELKY pana Starého) Vycházíme ze zaokrouhleného základu daně a pouţijeme sazbu daně dle § 16 odst. 1, zákona o daních z příjmů pro rok 2007.

Zaokrouhlený základ daně Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

181 200 14 544 + 19 % z (181 200 – 121 200)

Daňová povinnost

CZK 25 944

58. Tab.: Daňová povinnost manţelky pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

25 944

Na poplatníka

- 7 200 CZK 18 744

59. Tab.: Konečná daň u manţelky pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Daňová povinnost pana Starého a jeho MANŢELKY dohromady Pan Starý

101 061

Manželka pana Starého

18 744 CZK 119 805

60. Tab.: Celková konečná daň u pana Starého a jeho manţelky - pro rok 2007, vlastní úprava

58

B) pro rok 2008 Dílčí základ daně § 7 ………. CZK 810 000 Pan Starý

50 % z § 7

0,5 * 810 000

405 000

Manželka pana Starého

50 % z § 7

0,5 * 810 000

405 000

61. Tab.: Přerozdělení na spolupracující osobu – manţelku pro rok 2008, vlastní úprava

Zjištění daně u PANA Starého Dílčí základy daně (§ 7+ § 8+ § 9 +§ 10) § 7 Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Popis

Částka (v CZK)

50 % z částky 810 000

405 000

62. Tab.: DZD § 7 pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

§ 9 Příjmy z pronájmu Popis

Částka (v CZK)

Příjmy z pronájmu bytu

250 000

Výdaje ve výši 30 % z příjmů

- 75 000

Příjmy z pronájmu chalupy

40 000

Výdaje ve výši 30 % z příjmů

- 12 000 203 000

63. Tab.: DZD §9 pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Dílčí základy daně § 8 a § 10 jsou stejné jako v případě, kdy pan Starý nepřerozděloval na spolupracující osobu.

59

Součet dílčích základů daně Částky

Dílčí základy

(v CZK)

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné sam. výdělečné činnosti

405 000

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku

2 380

§ 9 Příjmy z pronájmu

203 000

§ 10 Ostatní příjmy

49 100

Součet dílčích základů daně

659 480

64. Tab.: Součet DZD pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti (Sníţení o nezdanitelné částky a odčitatelné poloţky) Částka

Text

(v CZK)

Základ daně

659 480

- Dary

- 50 000

- Dar krve

- 8 000

- Penzijní připojištění

- 6 000

- Životní pojištění

- 12 000

- Ztráta z minulého roku

- 24 000

Upravený základ daně

559 480

Zaokrouhlený upravený základ daně

559 400

65. Tab.: Upravený ZD pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Výpočet daně (u pana Starého) Vycházíme ze zaokrouhleného základu daně a pouţijeme sazbu daně dle § 16 odst. 1, zákona o daních z příjmů. Zaokrouhlený základ daně

559 400

Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

15%

Daňová povinnost

CZK 83 922

66. Tab.: Daňová povinnost pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava 60

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

83 922

Na poplatníka

- 24 840

2 děti

- 2 x 10 680 CZK 37 722

67. Tab.: Konečná daň pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Zjištění daně u MANŢELKY pana Starého Dílčí základ daně § 7 Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Popis

Částka (v CZK)

50 % z částky 810 000

405 000

68. Tab.: DZD § 7 manţelky pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Součet dílčích základů daně Částky

Dílčí základy

(v CZK)

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné sam. výdělečné činnosti

405 000

Součet dílčích základů daně

405 000

69. Tab.: ZD manţelky pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti (Sníţení o nezdanitelné částky a odčitatelné poloţky) Částka

Text

(v CZK)

Základ daně

405 000

- Úroky z hypotéčního úvěru

- 180 000

Upravený základ daně

225 000

Zaokrouhlený upravený základ daně

225 000

70. Tab.: Upravený ZD manţelky pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava 61

Výpočet daně (u MANŢELKY pana Starého) Vycházíme ze zaokrouhleného základu daně a pouţijeme sazbu daně dle § 16 odst. 1, zákona o daních z příjmů pro rok 2008. Zaokrouhlený základ daně

CZK 225 000

Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

15%

Daňová povinnost

CZK 33 750

71. Tab.: Daňová povinnost manţelky pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

33 750

Na poplatníka

- 24 840 CZK 8 910

72. Tab.: Konečná daň u manţelky pana Starého - pro rok 2008, vlastní úprava

Daňová povinnost pana Starého a jeho MANŢELKY dohromady Pan Starý

37 722

Manželka pana Starého

8 910 CZK 46 632

73. Tab.: Celková konečná daň u pana Starého a jeho manţelky - pro rok 2008, vlastní úprava

4.3 Vyuţití společného zdanění manţelů Tohoto optimalizačního prvku bylo moţné vyuţít jen pro období 2005 – 2007. Od roku 2008 společné zdanění manţelů jiţ neexistuje. Pan Starý s manţelkou se mohli rozhodnou vyuţít společného zdanění manţelů dle §13 zákona o daních z příjmů, pro rok 2007. Paní Stará je na mateřské dovolené s mladším synem.

62

Součet dílčích základů daně u pana Starého (§ 7+ § 8+ § 9 +§ 10) Částky

Dílčí základy

(v CZK)

§ 7 Příjmy z podnikání a jiné samost. výdělečné činnosti

722 500

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku

2 380

§ 9 Příjmy z pronájmu

203 000

§ 10 Ostatní příjmy

49 100

Součet dílčích základů daně

976 980

74. Tab.: Součet DZD pana Starého - pro rok 2007, vlastní úprava

Manţelka je na mateřské dovolené a nemá vlastní příjmy přesahující CZK 38 040. Uplatnění společného zdanění manţelů p. Starého a jeho manţelky Údaje

Oba manželé

Společný základ daně

976 980 + 0

- Dary

- 50 000

- Dar krve

- 8 000

- Úroky z hypotéčního úvěru

- 180 000

- Penzijní připojištění

- 6 000

- Životní pojištění

- 12 000

- Ztráta z minulého roku NELZE UPLATNIT-přechází do dalšího roku

- 24 000

Upravený společný základ daně

720 980

Základ daně u každého z manželů

Manžel: 360 490

Manželka: 360 490

Zaokrouhlený základ daně u každého z manželů

Manžel: 360 400

Manželka: 360 400

Manžel: 70 556

Manželka: 70 556

Daň z příjmů: 61 212 + 32% z (360 400 – 331 200) Sleva na dani §35ba - poplatník

- 2 x 7 200(u obou)

Sleva na dani §35ba – na manželku

-

Daňové zvýhodnění na jedno dítě (sleva na dani,

- 2 x 6 000(u paní Staré)

§35c) Stanovená daň z příjmu (po slevě)

Manžel: CZK 63 356 Manželka: CZK 51 356

Celkové daňové zatížení manželů

CZK 114 712

75. Tab.: Výpočet společného zdanění manţelů - pro rok 2007, vlastní úprava

Manţelé Starovi zaplatí společně na daních CZK 114 712. 63

4.4 Shrnutí k souvislému příkladu u pana Starého Pan Starý ve svém podnikání dosahoval různorodých příjmů. Kdyţ porovnáváme výslednou daňovou povinnost v roce 2007 a 2008 je rozdíl velmi výrazný. Vše je ovlivněnou velikostí slevy na dani, která byla pro rok 2008 o dost vyšší. Pro konečné vyhodnocení se podíváme do následujících tabulek s výsledky. Součet dílčích základů daně pana Starého 976 980

rok 2007

1 064 480 rok 2008 76. Tab.: ZD pro roky 2007 a 2008, vlastní úprava

Přehledy výsledných daňových povinností pana Starého a jeho rodiny období

pan Starý (bez jakéhokoliv přerozdělení)

pan Starý + dcera (dle §13 ZDP, 70%:30%)

pan Starý + manželka (dle §13 ZDP, 50%:50%)

pan Starý společné zdanění manželů (dle §13a, ZDP)

rok 2007

CZK 154 836

CZK 114 581

CZK 119 805

CZK 114 712

rok 2008

CZK 46 620

CZK 28 452

CZK 46 632

nelze

77. Tab.: Tabulka s přehledem vypočtených daňových povinností po všech odpočtech a slevách, vlastní úprava

Z této tabulky je na první pohled zřejmé, ţe pro poplatníka pana Starého je z pohledů daní nejvýhodnější přerozdělit příjmy na spolupracující osobu DCERU. Na daních tímto způsobem ušetří CZK 18 168 v roce 2008. Pro rok 2007 je z pohledu daní porovnatelně výhodné vyuţít buď společného zdanění manţelů a tím na daních pan Starý ušetří CZK 40 124 nebo přerozdělení na spolupracující osobu DCERU a takto ušetří na daních CZK 40 255. Z pohledu nejen daní ale i povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění by bylo určitě výhodnější v roce 2007 vyuţití společného zdanění manţelů, kdy manţelka nemá povinnost platit pojištění.

64

b) POPLATNÍK PANÍ MLADÁ: Paní Mladá podniká od tohoto roku na malém městě jako kadeřnice. Paní Mladá je vdaná a má syna ve věku 5 let, který chodí do mateřské školy. Manţel je zaměstnán jako automechanik. Svoji činnost provozuje paní Mladá v pronajaté kanceláři, kde platí měsíční nájem CZK 5 000 a občas dojíţdí za svými klientkami domů. Paní Mladá darovala v průběhu roku 2 krát krev. Paní Mladá si během roku platila ţivotní pojištění v celkové výši CZK 12 000 a dále penzijní připojištění také ve výši CZK 12 000. V průběhu roku manţelé Mladí uzavřeli hypoteční úvěr na koupi bytu. Celkové zaplacené úroky z hypotéčního úvěru (dle potvrzení banky) činí CZK 50 000. Na veškeré události má paní Mladá náleţitá potvrzení. Jediným majetkem vloţeným do obchodního majetku paní Mladé v tomto roce je notebook v hodnotě CZK 16 000 a tiskárnu v hodnotě CZK 3 000. Dílčí základy daně § 7 Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Popis

Částka (v CZK)

Příjmy ze živnosti

400 000

Daňově uznatelné výdaje

- 120 000

Odpisy majetku pro rok 2007 a 2008

280 000

78. Tab.: ZD paní Mladé pro roky 2007 a 2008, vlastní úprava

Vstupní cena notebooku, tiskárny i dalšího drobného vybavení kadeřnictví je jednotlivě niţší neţ CZK 40 000 a tak přechází rovnou do výdajů, neodepisují se. Paní Mladá nemá jiné příjmy neţ z podnikání a tak je částka CZK 280 000 i základem daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob.

65

Úprava základu daně pro výpočet daňové povinnosti (Sníţení o nezdanitelné částky §15 a odčitatelné poloţky §34) Částka

Text

(v CZK)

Základ daně (pro r. 2007 i r. 2008)

280 000

- Dar krve

- 4 000

- Úroky z hypotéčního úvěru

- 50 000

- Penzijní připojištění

- 6 000

- Životní pojištění

- 12 000

Zaokrouhlený upravený základ daně (pro r. 2007 i 2008)

208 000

79. Tab.: Upravený ZD u paní Mladé, vlastní úprava

Výpočet daně Vycházíme ze zaokrouhleného základu daně a pouţijeme sazbu daně dle § 16 odst. 1, zákona o daních z příjmů. PRO ROK 2007 Zaokrouhlený základ daně

208 000

Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

14 544 + 19 % z (208 000 – 121 200)

Daňová povinnost

CZK 31 036

80. Tab.: Daňová povinnost u paní Mladé – pro 2007, vlastní úprava

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

31 036

Na poplatníka

- 7 200

dítě

- 6 000 CZK 17 836

81. Tab.: Konečná daň u paní Mladé – pro 2007, vlastní úprava

Zjištěná daňová povinnost pro paní Mladou je CZK 17 836. Je ale důleţité i zde poznamenat, ţe se v reálném prostředí roku 2007 bychom do nákladů ještě započítávaly

66

povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Pokud bychom toto zohlednili, dostali bychom konečnou daňovou povinnost u paní Mladé zhruba CZK 11 200. PRO ROK 2008 Zaokrouhlený základ daně

208 000

Sazba daně (dle § 16 odst. 1)

15 %

Daňová povinnost

CZK 31 200

82. Tab.: Daňová povinnost u paní Mladé – pro 2008, vlastní úprava

Uplatnění slevy na dani – dle §35ba a § 35c Daňová povinnost

31 200

Na poplatníka

- 24 840

dítě

- 10 680 CZK - 4 320

83. Tab.: Konečná daň u paní Mladé – pro 2008, vlastní úprava

U paní Mladé nebudu přerozdělovat příjmy na spolupracující osobu, neboť její příjmy nedosahují takové velikosti, aby to bylo zajímavé a výhodné.

4.5 Shrnutí k souvislému příkladu u paní Mladé Paní Mladá dosahuje niţších příjmů, ale i na jejím příkladu je patrné, ţe se pro rok 2008 díky vysokým částkám slev na dani konečná daňová povinnost opravdu o několik tisíc niţší. V následujících tabulkách je stručné shrnutí i k tomuto příkladu.

Součet dílčích základů daně pana Starého rok 2007

280 000

280 000 rok 2008 84. Tab.: ZD pro roky 2007 a 2008, vlastní úprava

67

V následující tabulce je výsledná daňová povinnost pro paní Mladou. období

Paní Mladá (v CZK)

rok 2007

17 836

rok 2008

- 4 320

85. Tab.: Tabulka s přehledem vypočtených daňových povinností po všech odpočtech a slevách, vlastní úprava

V tomto krátkém příkladu je patrné, ţe pro rok 2008 je způsob výpočtu konečné daňové povinnosti pro poplatníka paní Mladou přívětivější. Dokonce dosáhla daňového bonusu – tedy finanční úřad ji bude vracet CZK 4 320.

Pro kaţdého podnikatele je výhodnější jiný způsob optimalizace daňové povinnosti. Záleţí na konkrétní situaci a to na druzích příjmů podnikatele, velikosti příjmů kaţdého z manţelů, počtu dětí, propojení zdaňované činnosti mezi manţely. Přerozdělení příjmů na spolupracující manţelku je omezeno finančním limitem CZK 540 000 ročně (při spolupráci po celý rok) a CZK 180 000 ročně u dcery/syna. Vyuţití společného zdanění manţelů bylo obecně výhodnější u manţelů s velmi rozdílnými příjmy.

68

ZÁVĚR Problematika daňového zatíţení podnikatelského subjektu je velmi široká. Dovoluji si tvrdit, ţe daň z příjmů fyzických osob společně s odvodem sociálního a zdravotního pojištění nejvíce ovlivňují podnikatelskou činnost u drobných ţivnostníků na straně povinných výdajů. Díky častým, dalo by se říci kaţdoročním, změnám v daňových zákonech není jednoduché se v této oblasti zorientovat. Proto jsem se ve své práci zaměřila na optimalizaci daně z příjmů u fyzických osob, přesněji řečeno u osob samostatně výdělečně činných a snaţila jsem se jednodušším způsobem osvětlit některé postupy a výpočty. Touto problematikou jsem se jiţ jednou zabývala ve své bakalářské práci, z které částečně i vycházím. Výdělek podnikatele můţe často vypadat ke konci roku velmi pěkně, ale pak je zde ještě záleţitost platby daně z příjmů. Poplatník se musí zamyslet nad podáním daňového přiznání a snaţit se uplatnit co nejvíce výdajů a odpočitatelných poloţek, které jsou však poté odůvodnitelné před správcem daně. V teoretické části jsem se snaţila uvést základní charakteristiku daně z příjmů fyzických osob tedy základní pojmy, charakteristiku dílčích základů daně, úpravu základu daně o nezdanitelné částky a odčitatelné poloţky, slevy na dani a výpočet konečné daňové povinnosti. Také jsem tuto část doplnila o základní informace o daňových přiznáních a zálohách na daň. V praktické části jsem se snaţila přiblíţit některé způsoby daňové optimalizace, které vedou ke sníţení daňové povinnosti. Na konec praktické části jsem zařadila souvislý příklad, na němţ ukazuji kladný dopad vyuţití jednotlivých způsobů daňové optimalizace a ještě porovnání roku 2007 a 2008. Výsledným zjištění v mé práci je ten fakt, ţe pro rok 2007 byl velmi výhodný prvek pro sníţení daňové povinnost takzvané společné zdanění manţelů. V rodině, kdy ţivnostník dosahoval výrazně vyšších příjmů neţ jeho manţelka/manţel se tímto způsobem dalo ušetřit několik tisíc korun. Pro rok 2008 se s tímto způsobem sniţování daňové povinnosti jiţ nesetkáváme, neboť se zavedením jednotné sazby daně 15% byl logicky zrušen. Pro rok 2008 je velmi zajímavá z pohledu konečné daňové povinnosti poloţka sleva na dani. Díky ní se velká část poplatníků, nebo těch, kteří mají daňový základ kolem CZK 160 000, dostala na nulovou daňovou povinnost. 69

Pro rok 2009 je opět úprava v daňových zákonech právě u poloţky sleva na dani, které se výrazně sníţí. Dalšího sníţení se v roce 2009 dočká i sazba daně z příjmů fyzických osob z 15% na 12,5%. Daňové zákony se opravdu často mění ať k pomoci či ke škodě poplatníka, ale vţdy je pro kaţdého důleţité se v daňových zákonech co nejvíce zorientovat a ke svému prospěch vyuţít všech způsobů k legálnímu sníţení daňové povinnosti. V práci jsem postupovala od obecného vysvětlení pojmů a paragrafů a celou práci jsem ukončila konkrétním příkladem s názorným vyuţitím toho, co jsem v práci rozebrala. Myslím, ţe i neodborník s jen malou znalostí zákonů se díky této práci v problematice rychleji zorientuje. Pro konečnou daňovou povinnost daňového poplatníka, dle zjištěných výsledků, tedy není zásadní jen to, jaké optimalizační prvky vyuţije, ale také jaké jsou právě aktuální legislativní úpravy v daňových zákonech.

70

Seznam pouţité literatury Odborná literatura: 1. AMBROŢ, Jan. Daňové přiznání a optimalizace, 2006, ISBN: 80-86296-10-5 2. AMBROŢ, Jan. Daňové přiznání fyzických osob, 2009, ISBN: 978-80-86296-24-1 3. DAŇOVÉ ZÁKONY – úplné znění platné v roce 2007, 1. vyd., Vydavatelství NEWSLETTER, 2007, ISBN 978807350083 4. DAŇOVÉ ZÁKONY – úplné znění platné v roce 2008, 1. vyd., Vydavatelství NEWSLETTER, 2008, ISBN 80-7350-072-6 Odborná periodika: 5. EKONOM. Týdeník vydavatelství Ekonomia, 2009, roč. 53, č. 7, ISSN 1210-0714 6. Poradce 2008, Vydává PORADCE s. r. o., 2008/5, ISSN 1211-2437. 7. 1000 řešení. Vydává PORADCE s. r. o., 2/2009, dvouměsíčník, ISSN 1212-4710. Další zdroj: 8. ČERNÍKOVÁ, Klára. Optimalizace daňové povinnosti daně z příjmů fyzických osob u osob samostatně výdělečně činných za rok 2005, bakalářská práce 2005 Internetové zdroje: 9. Česká správa sociálního zabezpečení, Sociální pojištění, [cit. 2009-06-16], Dostupný z WWW: 10. Ministerstvo financí České republiky, Státní rozpočet ČR, [cit. 2009-06-11], Dostupný z WWW: 11. Podnikatel.cz, Daň z příjmů fyzických osob,[cit. 2009-06-10], Dostupný z WWW: < http://www.podnikatel.cz/firma/dane/dan-z-prijmu-fo/>

71