Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu:
VY_04_Z7E_4
Předmět: Ročník: Autor: Téma – učivo: Učební pomůcky:
zeměpis sedmý Mgr. Marie Šimáčková Evropa – Podnebí a vegetace Školní atlas světa: mapy, ZEMĚ – Klimatické poměry, ZEMĚ – Hydrosféra, ZEMĚ – Biosféra a přírodní krajiny, EVROPA – Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov; učebnice Zeměpis pro 6. a 7. roč. základní školy: str. 46 – 47
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu CZ.1.07/1.1.02/03.0064
ZÁPIS DO SEŠITU – většina Evropy leží v severním mírném pásu, úplný S zasahuje do arktického pásu , J má rysy subtropického pásu – v Z Evropě převažuje oceánský typ podnebí (více srážek, menší výkyvy teplot), který navíc ovlivňuje teplý Golfský proud – směrem na V vzrůstá vliv kontinentálního typu podnebí (i v ČR, méně srážek, větší výkyvy teplot) – nejvíce srážek spadne při Z pobřeží, nejsušší je střed Španělska – nejtepleji je podél Středozemního a Černého moře, nejchladněji na SV Vegetační pásy polární pustiny (Špicberky), tundry, tajga, lesy mírného pásu, stepi a polopouště (málo), středomořská subtropická vegetace; velehory – výškové vegetační stupně
ÚKOLY Ve školním atlase si nalistuj mapy označené ZEMĚ – Klimatické poměry, ZEMĚ – Hydrosféra, ZEMĚ – Biosféra a přírodní krajiny, otevři si učebnici na str. 46 – 47 1) Pročti si text v učebnici na str. 46–47 2) Zjisti, v jakých podnebných pásech se Evropa nachází. 3) Zjisti, jak se jmenuje teplý mořský proud, který omývá pobřeží Evropy. Kde tento mořský proud vzniká? Strana 1 (celkem 8) Materiál pro domácí přípravu žáků – zeměpis, 7. ročník, VY_04_Z7E_4
4) Zjisti, jaké přírodní krajiny se v Evropě nacházejí. 5) Přečti si tento doprovodný text [5], [4]: Tundry jsou rozšířené na pobřeží severní Evropy od Trondheimu směrem k severovýchodu, na Islandu a nejsevernějších ostrovech. Vyznačují se bezlesou a díky nadbytku vláhy bažinatou krajinou, kde se v teplejších lokalitách vykytují zakrslé dřeviny (břízy). Hlavními zástupci vegetace jsou lišejníky a mechy. Z význačných živočichů v tundře žijí např. zajíc bělák, liška polární, sob polání (má domestikovanou i divokou formu, na zimu migruje do tajgy), mrož lední (na Špicberkách a Nové zemi) či medvěd lední (na krách a na pobřeží Islandu a Norska). Lesoundra se vyznačuje již skupinami jehličnanů s keřovitým podrostem břízy a vrby na chráněných místech. Je-li lesotundra vyvinuta, zaujímá jen úzké pásmo a nevyznačuje se specifickými druhy fauny. Severské jehličnaté lesy (tajga) zaujímají většinu Skandinávského poloostrova a oblasti směrem na východ od něj. Charakteristickými dřevinami jsou smrk, jedle a modřín, na písčitých půdách borovice s podrostem vřesu. Nižší křovinné patro tajgy je tvořeno vrbou. Podrost tvoří brusnice, borůvka, mechy a lišejníky. Tajga v nížinách je bažinatá (s rašelinami) s mělkými ledovcovými jezery. Charakteristickými živočichy jsou tetřev hlušec, čáp černý, rosomák sibiřský, los evropský či medvěd. Lesy mírného pásma tvořily před 2 000 lety rozsáhlé smíšené porosty. Od této doby však byly tyto lesy káceny pro pole a pastviny a nahrazovány smrkovými monokulturami. Na severu jsou lesy mírného pásma tvořeny jehličnany a listnáči, zatímco na jihu spíše pouze listnáči. Charakteristickými dřevinami jsou buk lesní, habr, lípa širokolistá, některé druhy dubu a olše, osika, jeřáb, ale i borovice. Lesy mírného pásma se nacházejí ve vlhkém podnebí, kde roční úhrny srážek činí 400 až 1 000 mm. Lesy mírného pásma se vyznačují velmi bohatou faunou, avšak velcí savci vyhynuli (např. zubr) nebo jsou na pokraji vyhynutí (vlk, kočka divoká, rys ostrovid). Stepi jsou v Evropě na Ukrajině, v jižním Rusku, v Panonii (puszta) a na Pyrenejském poloostrově (Meseta - stepní vegetace má převážně horský charakter, oblast Murcia). Rozkládají se v oblastech, kde je roční úhrn srážek nižší než 500 mm a intenzivní výpar, přičemž hlavním srážkovým obdobím je zima nebo jaro. Stepi se vyznačují se velkými teplotními výkyvy. Typickou vegetací jsou trávy (kostřava, kavyl, kosatec) či bodláky; pro stromy je zde sucho. Pod stepní vegetací se vyvinuly úrodné černozemě; díky tomu byla většina stepí přeměněna v pole. Nejhojnějšími obyvateli stepí jsou bezobratlí, hlodavci, ještěrky a supi; velcí savci se ve stepi neudrží. Pro středomořskou vegetaci typické suché světlé vždyzelené lesy se zachovaly jen na malých plochách, neboť byly vykáceny. Typickým zástupcem dřevin v nich Strana 2 (celkem 8) Materiál pro domácí přípravu žáků – zeměpis, 7. ročník, VY_04_Z7E_4
byly neopadavé duby a mediteránní druhy borovic. Nad tímto nejnižším stupněm se vyskytovaly lesy listnaté s opadavými druhy dubů a s kaštanovníkem jedlým. Na místě porostů zničených člověkem se objevily křovinaté porosty v nižších polohách vždyzelené, ve vyšších zčásti opadavé. Středomořské dřeviny mají tlustou kůru a krátké a úzké listy, aby snížily ztráty vody. Shazují-li křoviny listí, děje se tak v létě pro nedostatek vláhy a vysoké teploty vzduchu. Na pobřeží Kaspického moře se setkáme s pouštěmi a polopouštěmi. V horských oblastech je rostlinstvo rozšířeno ve výškových stupních. Nad horní hranicí listnatých a smíšených listnato-jehličnatých lesů, které zaujímají nižší části hor, se vyvinul stupeň jehličnanů (podobný tajze), nad ním stupeň kosodřeviny (podobný ledotundře) a ještě výše stupeň horských luk (podobný pásu tundry, ale s druhově odlišnými rostlinami). Na nejvyšších horských hřebenech je pak stupeň kamenitých mrazových pustin analogický arktickému pásu (hrubé sutě, sníh, ledovce, mechy, lišejníky, ojedinělé druhy trav a bylin). 6) Proveď zápis do sešitu. 7) Nalistuj si ve školním atlase mapu EVROPA – Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov. Zkus si ukázat rozšíření přírodních krajin v Evropě na této mapě a zjisti, jak jsou tyto krajiny využívány. Obrázek 1: Murmansk je největší město za severním polárním kruhem (68°58’ s. š.). Město je důležitým přístavem, jediným ruským v Barentsově moři, který po celý rok nezamrzá, za což vděčí teplému Golfskému proudu. [1]
Strana 3 (celkem 8) Materiál pro domácí přípravu žáků – zeměpis, 7. ročník, VY_04_Z7E_4
Obrázek 2: znázornění větvení Golfského proudu [2]
Obrázek 3: Vegetační stupňovitost vertikální rozlišení rostlinstva v horských oblastech. Je způsobená rozdílným klimatem s přibývající nadmořskou výškou a na expozici (orientace vůči světové straně). S přibývající nadmořskou výškou se zvyšuje množství srážek a klesají teploty. Rozdílnost klimatických prostředí se neprojevuje pouze změnou ve složení vegetace, ale také ve složení fauny. [3]
Strana 4 (celkem 8) Materiál pro domácí přípravu žáků – zeměpis, 7. ročník, VY_04_Z7E_4
OTÁZKY 1) Ve kterých podnebných pásech se Evropa nachází? 2) Jaké přírodní krajiny jsou v Evropě rozšířeny? 3) Jaký je rozdíl mezi oceánským a kontinentálním typem podnebí? 4) Kde se Evropě vyskytují polární pustiny? 5) Co je to tajga? 6) Jaké rostlinstvo se vyskytuje v tundře? 7) Ve které přírodní krajině žil zubr? Správné odpovědi: 1) studený (polární, arktický), mírný, subtropický 2) polární pustiny, tundry, tajga, lesy mírného pásu, stepi a polopouště, středomořská subtropická vegetace 3) oceánský typ – více srážek, menší výkyvy teplot, kontinentální – méně srážek, velké výkyvy teplot 4) za S polárním kruhem, ostrovy 5) severský jehličnatý les 6) mechy, lišejníky, zakrslé břízy 7) lesy mírného pásu
DOMÁCÍ ÚKOL Příští vyučovací hodinu budeme probírat obyvatelstvo Evropy a současnou tvář Evropy. Za DÚ zjisti tyto údaje: 1) Pomocí mapy SVĚT - Rasy a skupiny národů zjisti, jaké skupiny národů (podle jazyků) obývají Evropu 2) Na mapě SVĚT – Přirozená měna obyvatelstva zjisti, jaký je přirozený přírůstek obyvatelstva, uveď 3 státy s nejvyšším přírůstkem a 3 s nejnižším přírůstkem (státy určuj pomocí mapy SVĚT nebo EVROPA – Politická mapa) 3) Jaká náboženství jsou v Evropě rozšířena? Využij mapu SVĚT – Politická mapa – Náboženství Pomocí mapy EVROPA – Politická mapa vyhledej města, která mají více než 1 mil. obyvatel – symbol Poznámka: je možné použít i další zdroje: internet (lze využít školního IC), učebnice zeměpisu, encyklopedie. Tento úkol bude klasifikován. Připrav se na test, který se bude psát příští vyučovací hodinu – téma Přírodní poměry Evropy (rozloha, poloha, členitost, povrch, klima, přírodní krajiny).
Strana 5 (celkem 8) Materiál pro domácí přípravu žáků – zeměpis, 7. ročník, VY_04_Z7E_4
PROCVIČOVÁNÍ, TEST Zkus si vypracovat tento krátký test: V každé otázce je jedna správná odpověď, najdeš ji (zkus řešit bez atlasu)? 1) Severské jehličnaté lesy se nazývají a) tajga b) tundra c) step 2) Podnebí, které se vyznačuje malým množstvím srážek a velkými výkyvy teplot se označuje jako: a) oceánské b) subtropické c) kontinentální 3) V tundře se vyskytují: a) jehličnaté stromy b) dřeviny s tlustou kůrou c) mechy a lišejníky 4) Typickými živočichy stepí jsou: a) hlodavci b) lední medvědi c) vlci 5) Polární pustiny se vyskytují a) na Špicberkách b) na Britských ostrovech c) na Korsice 6) Polopouště můžeme najít: a) na Skandinávském poloostrově b) v Kaspické nížině c) v Alpách 7) Středomořská subtropická vegetace se vyznačuje: a) mechy a lišejníky b) rozsáhlými travnatými porosty c) rostlinami s tlustou kůrou a úzkými listy 8) Tajga se vyskytuje v oblastech: a) s dostatkem srážek b) s nedostatkem srážek c) s arktickým podnebím
Vyhodnocení: Za každou správnou odpověď máš 1 bod, klasifikace by vypadala následovně: 8 bodů…1 7–6 bodů…2 5–4 body…3 3–2 body…4 1–0 bodu…5 Strana 6 (celkem 8) Materiál pro domácí přípravu žáků – zeměpis, 7. ročník, VY_04_Z7E_4
Správné řešení: , 6c, 7a,
Strana 7 (celkem 8) Materiál pro domácí přípravu žáků – zeměpis, 7. ročník, VY_04_Z7E_4
Použité zdroje: DEMEK, Jaromír; MALIŠ, Ivan. Zeměpis pro 6. a 7. ročník : Zeměpis světadílů. dotisk 1. vydání. Praha : SPN, 2000. 80 s. ISBN 80-7235-003-X. Školní atlas světa. 6. vydání. Praha : Kartografia Praha, 1998. 148 s. ISBN 80-7011-375-8. [1] Soubor:MurmanskHarbour.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-11-07, 2005-11-07 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MurmanskHarbour.jpg [2] Soubor:Golfstream.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2008-02-03, 2008-02-03 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Golfstream.jpg [3] Vegetační stupňovitost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2011-06-08, 2011-02-10 [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vegeta%C4%8Dn%C3%AD_stup%C5%88ovitost
[4] Referáty pro školy: Referáty vegetačních pásů. In: VIDLÁKOVÁ, Kateřina. Skolareferaty.blog.cz [online]. 2007-2008 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z: http://skolareferaty.blog.cz/rubrika/referaty-vegetacnich-pasu [5] Biom. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005-07-18, 2011-01-18 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Biom
Strana 8 (celkem 8) Materiál pro domácí přípravu žáků – zeměpis, 7. ročník, VY_04_Z7E_4
