Ontologie umini Reinold Scbmr.icker
ledni ot6'zkaontologie
yr*j
zni: Jarcimzprisobemexistuje umdnii A prvni po-
",i t"k,reumdni oi,,ui.,,.rormd vywo_ llir,"X,jJfl,:l::ll,:?:Tr; umdlecvch ddl.v dne.nidob6byto sicemnozi...;;;il;;;;r-i,IJ sof", happeningv asouhrnnd ieienonacery' Y:::,"(::1!1:::::'lYck; rmativnfobrat"v umdni,ktery ndm arr., prli ui nldovoluy.pr*rr"#;:?
podobneprru"aya"u^i,i {p,i.o,,
j:i:*:::l.TT,lu*hny
o,pojem l.J uchopit dostateini $irocena to, aby zahrnul musfme t6i performa"J.;;:ri* j'*,:o,Y:0":""b.p,.,..'olci.akpud,otrschwarzkog: A:l'::?':^!:::::i k tomustadioznaditzad'a vse,coje vy'tvorem lidskdsubjektiviryiiI;ffi;t"t; ie estetick.umdniexistuye v podobd vyworriii ddt, Jtrr, v.ak vsaK mame mdme 5ff,:1,:":1Y :i dalii drivod: kdykoli sesrovo,,umdni" u.r^hu1rk
j:::;.#:r.y:::zamdnit,s
piedmdtfim estetick6zkuJenosti, oznadenim,,umdteckd dilo,, (ii,,umdleckddila,,)
naopak. Misto vdty:,Jsemsbdratelem umdni,,lze tedyiici: ,,Sbirdm';iJ; il,. m:i. byt.umdleck6 dilo?,,lzepron6ststova:,,Coie,tohtem: ,l:tl"r5:,n]fTt, ;,*jl. t umdni?"ve viech
plipadech,kdy sesrovo,,umdni" iztahuie n^ ^oLnepi.dmcty.rl ":rtd"d synorq,mempro'viraz,,umdleck. dito,, anebovmnoin.m f':*:.::r.j:l:. le 'umdlec'i dila" 'To poskytuje lasnii dokladpro domndnku,ie estetick.umdni md svdpodstatypovahudila. Tim viak otizkapo zptisobuexistence umdni samoziejmdje5tdneni uspokojivd zod_
_u,i_.,.p,e,ia.,Jarcym zpri_ I.ffli;.i:f::_.,T:I.J#ull,ll,.l<*,:j."."_d"i existuji umdleckddila? lalc! jim nalei,iontologicky rr",.rr? druhem piedmdtu je umdleck€dilo?
Co ie to zaentitu?
Anebo d;;#,
68
Ourorocrr urraiNf
N6kterriumdleclcidila nejsoumateriilnimi piedmdty Zpwu semtie zdit, Lehledandodpovddje snadnd.: iekli bychom,ie umdleckddila jsou materiilni piedmdry.Jsou vyrobeny ze dleva,kamene,tkaniny, tiskaiskdderni, barevny'chpigmenrri,kovu, papiru anebojindho materidlu;lzeje nakupovata prodd.var, darovat a pojistit proti ftrddeii, stejndjako jin6 movit6 i nemovitdmaterid.lnipiedmdty,a velmi dastoo umdlecky'chdflech hovoiime stejny'mzprisobem,jako kdybychom mluvili o materiilnich piedmdtech- napifklado nich iikdme, Le jelzevnimat smysly.Vedouse tdZspory o to, zdavribecexistujientity ndjakdhojindho druhu nei materidln(piedmdty; a lze seproto spolu s JensemKulenkampffem[viz zde nastrand93-1071 ptit, zdaviy bec u umdleckich dEl nEjalciontologicky'probldm vyvstdvd.Nejedndsejen o probldm zdinliwi, o pseudoprobl6m ? Tento dojem vlak pii blii5im pohledu mizi.Y mnoha umdleclo.ich oborech- napiiklad v literatuie a v hudbd, ve filmu a ve fotografii - sejedno a @ttL umdleck€dilo vyslcytujeve vice exempldiich. Kai:df takovy exempldije sicemateridlnimpiedmdtem,ale pokud bychom seddl chtdli drZetpledstavy,ie umdlecleidfla jsou materidlnipiedmdry vznikalaby tak otizka,kteri z uvedeny'chmateridlnichpledmdtt je dorydnlimumdleckym dflem' Kdl splnim pidni kolegynd,kterd si k narozenindmpidla HrabaJovuPlilii hluinou sArnotu,samoziejm€ji piitom pieddvdmmaterii.lni obyekt- ale opravduji tim divim daremumdleckddilo zvan€Plilii htuinti sdmota?Co by porom ddvaldaremmtf piitel Pavel,ktery sv6manielcepiinesl jinyi exempldit6hoi romdnu?podlevieho send.m tu nabizejidryii moZn€odpovddi: za pw€ lze wrdit, ze umdleckddilo Piilii hlutnti samotaje totoin6 s kaidlim svym exempliiem. Pakplati, ie Paveli jd jsme dali daremumdleckddflo jako takovd.Podobn6'tezeje vlak nesluditelnds povahouvztahu identity: identita je totit tranzitivni relace,a pokud j e tedy kai:df,exempldidan€houmdleckdhodila totoi,n!,sesamotny'mumdlecky'mdilem, musi byt kazdy'exemplii dandhoumdleck6hodilatotoiln!,s kaidim dal3im exempldiemt6hoz umdleck6hodila - coi,je logiclqyvyloudeno,nebodiidny' materiilni piedmdt nemtizeb!,t totoi,nf,s ndjal
ScHvrucrrn :ovat.za tieti by senedalovysvdtlit,prodjsou rozmanit6 exempliie rominu piili! samotapiesvlechny sv6vzijemnl,odlisnostiexempldiepr,iv6 uveden€horomd.nu. bychomprohliisit, ie umdleck€dilo piitii hlutnd samotaje totoLn' s mnozinou m podobnyichmateridlnichpiedmdtri - ale k tomu nutno dodat, i,e rozmanit', 6IePlilii hluini samotysi ani zdalekaneodpovfdajipo v6ech strdnkdch.Domndn_ ie seuvedendrozdily rt'kaji jen irerevantnichrozdili,je nepiipustndnebodj"k by_ ,mmohli o relevancidi irelevanciurdit6ho rozdilurozhodovat t." po,rk"rr na romdn takovy?- a zavi,chodisko si nemtieme vzit anihypot6zu, ze si jsou viechny rriznd rplitiePlilii hluind samoty navzijem podobndjii ,r.f [bo,ool., !, exempliltohoto dila
empldindjakdhojindho dfla.Thto hypotlzadokiLesicevysvdtiit, proi .,.porr"zujeme jedenz exempldit Piilii hluind samotyza exempldip/ibi'teh). S pomo.i t€to hypot6_ iakneobjasnfme, prod ndkterdexempldieplrtlihtu;na ,amoty -'naprikradexempldie ick6hopiekladu - nem&iemepovaiovatza exempld.ie jindho dila, ktere be od,pri-
hlulndsamotyodliiit.
tieti senaskltd domn6nka,ze umdleckddilo piirii htutnti samotajetotoin6 s me_ ickou mnoiinou ondch smyslovdvnimatelny'chpiedmdtri, kter6 povaiujeme
exempliiiepiislu3n€ho romdnu. podle tohoto pojeti by jednotlivd exempldie umdlec_ ho dila byly integrdlnimi soutfustmi (jenz podle okolnosti nezaujim| fitzichiho-celku jedno jedin€ dasoprostorovdmfsto). Na rozdil od piedchoz i pozicenevzniki. proto to pojeti otizka, dim se ryznat$i jednotrivd exempliie umdleck6ho dila jako tako-
- coje ten rys, ktery'z nich tini exempldie ndjakdhokonkrdtnfho dila.r ztohoto po_ (vlakvychizi, Le jedenani druhy' dd.rcenedarovalumdleck€dilo jako takovd;obd da_ knihy byly jen odli5ny'misegmenryromdnu piitii hluinti samota.Toby vlak zna, ie pokud moje kolegynE zniti daa ktery'ode mne obdriera,tj. konkrdtni exemI uvedendho romd.nu,podkodi tim dilo jako takov6;a navic Uy ,. t "Zayrsoud ryvo_ f libovolnyimexempldiemdan6ho umdleckdhodila rykai i diia jako celku. Romdn inrichaManna Poddaniviak piedkal nepiizeil osudu vdetnd p,ilini knih v nacisticn Ndmeckubezrihony - akdyi'ndjakykritik ztrhd uriit€ prouedeni Zahradnislaunos-
nemusi ro znamenar, Le ztrhal i samotn€ drama Zahradni slaunost. ewrtd moinost ieieni tkvi v identifikaci umdleckdho dila piilii hluind samota s ori-
:m,v dandmpiipadd tudii s ptivodnim rukopisemaurora. znovutedy: ani j6., ani umdleck€dilo. Darovalijsmereprodukciorigindlu dili pri/rt::.1T1":dali:To lnihorukopisu,ktery je podle tohoto pojeti samotnyim umdlecllymdilem. Opdt tu narii,i,me na dv6 principidlni obtrLe. z13*e zb'i'n€ho iazykov€houzu a z na{eho praktick6ho zachizenis umdlecky'i drlyvychiaejijednoznadndindicie v tom smyslu,ie umdleckddilo a jeho originril ne - piinejmendim v ndkterych umdlecvch oborech - j"ko odliin€. polozme : ,,eetl jsi satansh| uerie?"Ta otazkase t'aLe, zda dorytn!, detl zmindny romi.n raRushdieho.Kladnd viak mfize odpovdddtkaidi, kdo t.tt J"tqrtoti - a to zcela ny' - exempldi t6to knihy. A kladnri odpovdd by byra piipustnri i tehdv, kdvi
70
ONrorocrsurvriNi
by se ndjakdmuislamistick6mufanatikovi podaiilo znitit Rushdiehoptvodni rukopis. Ontologickd identifikacetoho umdleck6hodila, kter6v desk6mpiekladu nesenizrv Satanskl uerie,s autoro'{m ptivodnim rukopisemsetedy nejevfjako vdrohodnd.Navic by zminEni identifikacemdla ndsledujicidtsledek museli bychom poditat s moinost(, ie urditd umEleckddilo na jedndstrandpiestaloexistovat- napiiklad proto, ie ndkdo sprilil pfivodni rukopis -, na stranEdruh6 v5ak priv| tot€i.umdleck€dilo existujeddl, nebod prdvdonen romdn, jehoi privodni rukopis podlehl ohni, lze nadile dist a interpretovat, popisovatjeho charakteristikya hodnotit ho. Ztotoinit romin sjeho origindlemlzetedy jedind za cenu kontraintuitivniho a mdlo v6rohodndhopojetf existence:muselibychom wrdit, Leza urtir!,ch okolnosti ui, romin neexistuje,i piesto,Le jej nad1lelze dist,interpretovat,popisovatjeho charakteristikya kladndtiz6.porni' jej hodnotit. A neplatito jen o romdnech,bdsnicha v5echostatnichdramatick)icha literirnich dilech, alepodobni je situacei u komponovan6hudby. Na piikladu komponovandhudby si vlak mtiieme ukizat druhf zisadni probl6m, na kterf nardii identifikaceumdleck6hodila s originrilema kterli seryki tak6 fotografie a filmu, ale ziroveh i grafickfch umdni (dievoryt, suchdjehla, rytina, litografie).VIem tdmto umdlecklim obortm je spoledn€,Le originitl dila zpravidlavykazuje zcelajin€ vjemovdkvaliry neZvdtlina odvozenfchexempldiripiisluindho dila. Za origindl je totiZ nutno z hlediskahistorie pfivodu povaiovat prvni exemplii dandhodila: prrivdon dilu proptijduje existenci.Thkovym exempliiem je odividndpfivodn( partitura BeethovenoyFSymfoniet. B F dur, op. 93: jakmile je jednou hotova, existujei Osmrisymfonie v tom smyslu,Leji lze zvukovErealizovata kriticlcy posoudit. Pokud bychom za originril dila chtdli prohldsit prvni uvedenihudebni skladbyanebodivadelnihry museli bychom dilu, kter6 se zatim provedeninedodkalo,upiit existenci.Druhli dil Goethova Faustaby pak zadalexistovatiz 4. dubna 1854,v den prvniho provedenina sc6ndhamburskdhodivadla- i kdyi v knihkupecwich bylo dilo k dostdnijii. od roku 1832. Pokud ale origindlemsymfoniemriie byt partitura a origindlemfotografie mtfie za jisrich okolnostf bfi jeji negativanebodiapozitiv,co do formdtu mnohem menii nei vyvolanyi exemplli, pak k vydeuvedendnd"mitceproti ztotoindni umdleckdhodila s origin6lem piistupuje jeStddruhd. Ze zminln€ identifikaceby p"k vyplyvalonrisledujici:kdl interpretujemeanebokriticky posuzujemeurditd dila z oboru komponovan6hudby,fotografieanebondktery'chtechnik grafickdhotisku, piedm€temnali interpretacedi kritick6ho posouzenijsou partitury, negativy,Stodkydi tiskovddesky.To ale neni piesvdddiv6- a v celdiadd piipadfi tedy odividndnemriieme umdleckddilo ztotoLhovats originrilem. Snadby to bylo piipustnd u rudndvywdieny'chkreseba maleb,improvizovand hudby a v ndktery'chdal5ichpiipadech,nicm6ndpojmout kaidi um5leckddilo jako materidlni piedmdt je vyloudeno.Minimrilnd u tdch umdlecky'chddl, kterd nepiipouStdji jednoznadnd urdenijakoito materidlnfpiedmdryje proto nutn€ hledatodliSny'popis jejich ontologick€hostatusu.
Scsrvriicrnn
Umdleclcidila nejsouobsahyvidomi dvacdtdhostoleti pii5li ndkteli teoretici um6ni s ndzorem, ie umdleckd dfla jsou
spjat€ hravnd jm6nyBenedetta se.
croceho(re50) :rf?:f::.:l':::::Xie, na G' collingwooda (r938),-n^uurirna pozdnidiktum Friedricha *"t.)Ji;l j. ,,l,iti'i obraz,,,kter!,vznikav ,li*:::*iumdtcold ::!.y: !il1m,, (schleiermacher podle
rB42:5g). teto teorieje umdrecdrovdk,ktery ve vddomi endtu, a p.r6vEta je umdlecky'mditem. um.tec svddilo sice :::::,::t lT:qTu'""t welejnit' a ro tak, ie vyrobi anebonechdvyrob.it urdity materi:ilnipiedmdt, ktery'
vlasl{mvnitinimzrakem vrvstaririagindrnienti:l*ni::]T T.h": lrej odpovid:i imagindrni entitd pied
vnitinimrr"k ;;;;;l:;#
ffi,t;l,Tllff_
r;ah,zace v materidtnimobjektudimsivndjJk;W;. l.^,::"^*1lC1a zdeupozornit,ie zkoumand,teorie ri r" r,y.hodird.;;;;i*
d:'l. ;:viak, lTul*y* f,l1.oy vrdf ie by umdlecki
i-"gr.r*i"rri
napojetiumdlecky'ch ddljakoito.uri,r vcao_
dila.*irtou"l" vi:dy jenvevddomi piisruJn€ho umdlce.
k dispozi ci-materldr ni manifes taci,
ni^ po ro,ne . ?tdto :rT materi:ilni ill:,: ^,:,":T:.ryme m manifestace principiiln| vi:dydovoluje,,dosratO, ;i#ffi;, vevlastnihlavd"(C"llingwoodI 93g: I lumdlec] 35).
le seviak zkoumani teorieocitd'bLdnem
kruhu. Hled:imeJi totii mdiitko, kterd
":u,;.1i i.^tnimanifestace jf:t:: ,,_cni"rui"l,,i,,a pozor_ ::n nebone, I"^^:j:::g]. v posledniinstanci piichfizi o
v rivahujedin€ ono ptivodni umdleck€ diro,
chceme zjistit,co nim zajiriujepiistup k ob_ :T,i:::t,Tr*li',,lTul..; Io* umdlcovavddomi, odki,Lends zkoumand teorie opdt na pozorn. ,#;;:;; irilnihopiedmdtu,ve kterdm sepiisluJnd dilo manifestuje.
vic senejevi jako pravddpodobnd, Leby mezimentdlnimi a materidlnimi piedmdty
o
etezeo imagina_ i ak i vyi:adn1
:f"'::';vll u ::f i:,1XTl.*tu.l:':',o 1d;nce, i re-produkci. valn6 vdtJinymateridlnichpiedmdtri, jimii se-""if.r;;";rf..'; je vyloudeno , Le by na$lydo vJechpodrobnorti pledobrazv umdlcovy'chpiedstaj.",":,-t mdlo.materidtnichmanife.,- u*!",, u niz pli_ ;:.:*Tr.^,'j:::l 1: y tvahu adekvdtnireprolfukcev m6diu pouhy'chpiedstav.tut.n,air-,rr*.:,;;;; acoilingwood, seviakt ez tezeoimaginativni re-produkci i:::.i*:l:i:_.:::. bejde: jinak by setotii ziLil na frirzeni,le umdleckddll" ..i";; j;;# ;;;; y.l.r.. ::::y_l^T:f umdleclcychT:,'u,-"y*, d'l, za
Lkov6 pojeti6y bytonesluditelnd jednak
ieji:hl: pfivodce pou^Luirm.-vice fitznf,chlidi, jednak se praxi naleho zachdzenis umdnim: pro je tu konstituti uni, Lrr. ! rr ri udJt iasi II(lc, uag, ienautor,mohou vztahovatk urdit.mu umdlck6mu dilu, napiikl"i ,"r., ie je vnima_ interpretujianebohodnoti. AIe nevdrohodnfje i mentarismusestetick6 recepce, vychazejiciz ivahy,ie umdlecki kteii estetickyvnim aji urtit6materidrni objekry.umdni se :,i:::::1I t6to teorie l:o:l1lidi, konstituuje teprve realizaci.rt.ti.k6 zku$enosti a navic neexistuie
iinak
72
ONrorocmurraiNi
nei jen v rlmci t€to zku$enosti. Rrizn6 varianty tohoto pojeti zastiwi napiiklad Johannes Volkelt (1905: ll-12), Jean-Paul Sartre ve sDich textech k teorii literatury 0948: 91-96, t965) a Riidiger Bubner (1989). Hlavni protiargumenry jsou dva. Za pw(. je uvedend.nauka nesluditelnd.se skutednosti, ie za privodce umdleck6ho dila bdind nepovaiujeme divdka, dtendie ani posluchate, n!,bri. toho, kdo zhotovil urditou smyslovdvnimatelnou v€c. Za druh6 z ni nutnd vyplj^{6 (a) bud '"'rrzeni,Le ai je jalc.ykoli materidlni piedmdt esteticky zakou3en ky'mkoli, vi:dy je zakou$en stejnd, (b) anebo domndnka, ie vlastnd neexistuje iddn6 umdleckd dflo (v singuldru) jmdnem Piilii hlutnri samota, jehoi. autorem je Bohumil Hrabal, existuje jen velkd a potencidlnd nekonednd mnoZswi rozmanirych umdleckFch ddl toho jm€na, jehoi privodcem je vidy ten di onen dtendi textu sepsan€hoBohumilem Hrabalem. Neni zde podstatnd, zda mi ta di ona verze mentalismu estetick€ recepcebliie k prvnimu di druhdmu dtsledku; adtak di onak, mentalismus estetick€ recepce nikdy nedokriie objasnit, prod se v kaidodennfm Zivotd dasto pieme ohlednd vfznamu, estetickych kvalit anebo hodnoty urdit6ho umdleckdho dila. U prvniho drisledku by totii zmizely ve$ker€ rozdily, o kterd by se bylo moin6 piit, u druhdho drlsledku by nikdy nemohl vFvstat spor, jelikoZ Lidni dvarecipienti by se nemohlivyjadiovat k t6mui umdleck6mu dilu, a Lidni dva lid6 by tedy nikdy nemohli piijit s odli5ny'mi interpretacemi jednoho a t€hoi dila. JelikoZ mentalismus estetickd produkce i recepce vede k nepiijatelny'm dfisledkfim, mluvi viechno proti tomu, ie by umdlecki dila byla obsahy vddomi. Toto zji5tdni, k ndmuZ jsme v prtibdhu ontologickd analfzy dospdli, md mimo jin6 za drisledek, ie teorie piedloien€ q'5e zmindny'mi autory - tedy teorie umdni u pozdniho Schleiermachera,filozofie umdni u Croceho a Collingwooda, teorie literatury u Sartra a estetika zku$enosti u Rtidigera Bubnera, aLet€i. ndkter6 undhlen6 vyroky Hanse-George Gadamera, kter€ vykazuji, podobnou tendenci - jsou pochybnd, pokud jde o jejich charakteristiku umdni di literatury.
Umdleclcidilalze popsatjako typovdentity NejpiijatelndjSipiedstavuo zptisobuexistenceumdlecky'ch ddl nrim podle vieho poskytuje teorie postavenl,na rozli5enipojmt typea token.Ptvodni inspiraciromuro piistupu poskytl CharlesSandersPeirce(1960), ktery'rozli5ovalmezi slovemjakoLto nosidem urditdho wiznamu a rtnni,mi zvukorlimi anebo pisemnlimi manifestacemi piisluSn€hoslova.SlovacharakterizovalPeircejako rypy, kter€ se,je-li jich uLito, frzicky manifestuji ve'r.fskytechdi ,,ukdzkdch",tokenech.Toto pojetilze piendst i navztah mezi umdleckimi dily a materid.lnimipiedmdry na kterdzamdiujemepozornost,kd1d, estetickyzakou5(me um€ni.Jakoprvni to postiehlnikoli dastouvdddny'Richard'Woll(1980), (1957), ato jit v roce1957. Rozmanit€materid.lheim aleCharlesL. Stevenson ni piedmdry kterd ndm umoiiuji urditd umdleckddilo vnimat - tedy napiiklad rfiznd
Scuprucxpn rld.ierozmanifi'ch vydi,ni satanskychuerit) v ptvodnim znlni i v piekladech -, samyo sobdnejsouumdlecky'mdilem; jsou to tokeny, tj. w!,skytydimanifestace k6hodila. Samo umdleckddilo pak neni Lirdn't'mate,ndlni piedmdt, nj,bri,je jeni semanifestujeve s'ych vyskytech,tokenech. Rushdiehoromdn r* t iy nat k urditdmu mnohokrdt vyrobendmu, a tak v mnoha vyskytech existujicimu u auta: tyto vyskyty jezdi po silnicich, aviak samotny' model - jakozto moder nd silnici nenajdeme.
i umdleckddila popf$emenaznateni,mzprisobem jako typy,jei se manifestuji rytech(od rypfi ontologicky odliiny'ch), mriieme snadno urn^r, i.e tim,.o .,r.ria k demusevztahujeme, kdyi. zakou5imeumdni, jsou materidl ni pied,mlry.Zd_ sevJakdokizeme vyrovnat s faktem, ie minimdln. ndkter:i um.leck,i dila ne_
ztotoLnit s ondmi materidlnimi piedmdry k nimi se pii zakouleni umdni vztahu_ re.Teze,ie umdleckd dila existujf na zprisob rypri, se proto pror"dira jako vicem6nd inantni nizor na poli ontologie um6ni. Mezi jeji zastincead samoziejmd s odstmi v detailech - patii Richard \Tollheim (r9g0), Nicholas \Tolterstorff (1980),
therPatziglviz zdena strand81-9ll di Maria Elisabeth Reicherovd(2003) azan ji i ja sdm(Schmiicker1998). Nauka,ie umdleckddfla jsou typy,viak vyvolitii klidovd otizky. prvd se z ni sice dozvfddme, co je tieba, o ontologickdm statusu "id.J.rri (nkenech) ccfch ddl - a nikdo zatim nezpochybnil, ie tpo toheny jsou-"t riilrr? piedmdty -,
nic bliiSiho ndm neifki o ontologickdmstatusupiisluSnyich rypfi tillsamotny'ch clcychddl. sdm Peirce(1960: 423, s 537) nll za to, Lerlou* piiror. nf,ch jazyki, oznadilza vpy, nepatii mezi materidlni piedmdry a tedy neexistuyicoz by viak :m piipadd nebylo piilid plesvdddiv6.umdreckym dilfim jako takovym totiz pii: rtnn6, vlastnosti, a to vlasmosti, kter6 nelze jednoduie chipat jako vlastnosti (tohen) piislu$ndho dila; piikladem je vlastnost romi.nu, ie se mtie st6t pied-
interpretace.v ontologii v$akbyv:i obecnd- tiebaie nikoli univerzilnd - urn6_ a za smyslupln!'povaLovinndsredujiciprincip: nelzesi o nddemmyslet, i,e to mi nosd,a zdroveilse domnivat, i,e to neexistuje.vdtiina zasti.nct rypov6ontologie tdnfproto piijimi, nizor, Leumdlecki dira skutedndexistuji, a piisuruyiJim o.,torogi.status enrit'kter6matematika filozofGottlob Frege(1994:62) ozna'tirzaobjektiini,
e ne skutednd, tedy entit, kter€ nejsou materidlnimi piedmdty a soudasndse nejednd obsahyvddomi urdit6ho subjektu. Umdleckri dila se od ob;.kiirrnich, nikoli vJak skufch entit ve vicero ohledech liif a tdmito rozdily se budu zailnrat v ndsledujicim Ie tohoto rivodu. Druhd otdzka souvisi s tim, jaky vztah m6um6leck6 dilo jakoito ryp ke svlim mate_ lnim vyslcytrim. co vlastnd urduje, Le jendjakf materidlnipiedmdivyskFtem urdit6_
umdleckeho dila?A jak to lze rozpoznat? Md-li set.ori. typ,i a tokent prosaditjako 'jatelni koncepceontologie umdni, musi by.'ts ro na tyto otizrcy odpJdet piesndji. jak€mky je toho schopna,probirdm v piedposlednim oddile.
/+
ONtorocrp urr,riNi
Teti otizka, s niz semusi vyrovnat nizor, ze umdleckddila jsou rFpy,serykd dosahu uveden6teze.Lze jako rypy chipat aelherui umdlecki dila, tedy i malby, sochydi architektonickii dila?Anebo je nutno piijmout existencidvou ontologicky odli5ny'chdruhri umdleckychddl, kdy jedny jsou materidlnimi piedmdty a ty druhd vystihujeteorietypri a tokenti?K tdto otizce sevrd.timv zitvlru stati,v poslednimoddile.
Umdleckridila seli$i od objektivnich, alene skuteiny'chtypovfch entit Gottlob Frege(1994), otec analyrickdfilozofie,ktery'je i autorempojmu objektivni, ale ne skutedn6entity, za takov€entity povaiovalry jei nejsouani ,,vEcmivndjiiho svdta", ani ,,piedstavami"subjektu. Ontologickli statusobjektivnich, ale ne skutednychentit Fregeobjasiuje na piikladu mySlenlcyvyjddiendP/thagorovouvdtou. Myllenka ,yjidiend Plithagorovouvdtou je objektiuniv tom smyslu,Le odriLi,jak sevdci maji ve svdt6: jakoito moi,nj,,,piedmdtlidskdhomylleni" nepatii mezi obsahyvddomi ndjakdhokonkr6tniho jednotlivce.I kdyZjsemto tieba pr:ivdjri, kdo my5lenkuvyjddienoupythagorovou vdtou zrovnauchopuje,pi(slu$ndmy5lenkajako takovdneni mou piedstavou.Objektivitu myilenky vyjidienl Pythagorovouvdtou odrivodiuje Fregendsledovnd:,,[je] pravdivi nezd.visle na tom, zdaji vfibecndkdo poklidd za pravdivou",a proto ,,neporiebuje Z:idndhonositele"(Frege1994: 64). Na rozdil od vdci vndjiiho svdta,coi jsou podle Fregovyterminologie objektivni a skutedn6entiry neni viak myilenka vyjidieni v Pythagorovdvdtd skutetnd.Nepatii totiZ do ,,vndj5ihosvdta,svdtasmyslovdvnimatelny'chvdci", ,,svdta,v ndmi toto prisobi na ono, mdni to a opdt zakouli protiprisobeni,a tim semdni" (Frege1994: 72-73). v tomto ohledu je my$lenkavyjidiend Pythagorovouvdtou stejndjako poditky,pociry nd,ady,sklony a piini, v5e,co FregesouhrnnEnazjri,piedstavy", nebodto patii k obsahrimvddomi urditdhosubjektu.Umdleckddila seod entiry jako je my5lenkavyjidlend Plthagorovouvdtou, li5i nejm6ndve dtyiechohledech: 1' Zatimco myllenka, uv:id€ndFregemjako piiklad objektivni, ale nikoli skutednd entiry mfiie byt jedind vyidena,anebonevyidena,pojata,anebonepojata,vfskyty umdleckdho dila se mohou kvalitativnd odliSovat.elovdk, ktery si vitipi, Ze podle py'thagorovFvEtyje v pravorihldmtrojfhelniku soudetobsahridwercfi nad odvdsnamiroven objemu hrychlenad pieponou,jednoduie nepojala nepochopilmy5lenku,kterou pythagorovavdta vyjadiuje. Av5akexempldisluindho piekladu romdnu Piilii hlutnri samota je ryskytem romd"nu- ikdyit kvalitativndhorlim - prdvdtak jako srrojopis,ktery'autor sv6hodasupiedloZilnakladatelswi.Umdlecki dila jsou tedy rypytoho druhu, Zesejejich rfrLyry mohou kvalitativndliJit. 2. Oproti existencimyJleneka d(selrychdzi existenceumdlec$ch ddl z lidskedinnosti a to ji stanovujeurdity poddtekv prostoru a v dase.Zatimco myilenka vyjidieniP!,tha-
ScHrraucrsn vdtou - tedy alespoi podle Fregova mfndni, kter6 t6to my5lence piisuzuje status ivni, ale ne skutednd entity - existuje nezd.vislena tom, zda je my3lena, atedyvLdy
tim, nei je myilena, byti umdleckdhodila md svrij zaiitek, kteri je v principu nj, a kter!, je podmindn dinnosti jednotlivce nebo vice lidi na urditdm matepiedmdtu. Strudnd iedeno, existence umdleckdho dila je ukowena v dinnosti i k jeho originrilni materidlni manifestaci. Dilo a jeho origindlni materidlni qiskyt oba stejnd pfivodnf. Oproti existenci myilenek a disel je existence umdleckfch ddlvizina na existenci
dindjedn6materid.lnfmanifestace,jei. zarutuie,Le ie dan€umdleck6dilo moino vnimat, aneboalespoi manifestacementdlni, kterd zaruduje, Leby piisluinou irilni manifestacibylo moZno vywoiit. Dejme tomu, Zendkdo napi5eb6sefi,nei opisa zapomenejejizn|ni. Vinou neldastndndhodyrukopis shoii diiv, neZbdsefr v recitaci anebo vyjde tiskem, a na cel6m svdtd tedy neni nikdo, kdo by vdddl, jak zni. Lze pak wrdit, Le tato bdsefi piesto existuje? Zdi se, Ze musime odpovdddt
Bdseisetotii - na rozdilod dfselanebofregovskychmyilenek- nezpiistupfruje vnimd,ni,a tomu je piistupndjedindv dasopro, alepouzea jedindsmyslov€mu manifestaci.Uvedeny'piiklad vlak ukazuje,i,e pro existenciumdleck€hodfla pouhd mentdlnf manifestace, pokud zaruduje moinost v1'woieni manifestace mateKdyby totii n6kdo - lhostejno, zda sim autor anebo ndkdo jini - mdl zmindnou i ,,vhlavd" a dokizal by ji i odrecitovat, pak by tato bisefi existovala.Podobnri situau tanedniho piedstaveni: i zde stadi, pokud tanednici znqi choreografii piislu5ndho
natolik, abyjq v principu byli schopniprovdst. Oproti existenci Fregovych objektivnich, ale ne skutednlich entit je existence umddila jako takov6ho vinina na liro\y hodnotici konsensus (at. za jistich okolnosti jen na urtit6" jazykovi spoledenswi, kulturn( tradice nebo historickd epochy). dila totii za svrij status umdni vdddi tomu, ie jsou hodnocena jako umdni.
md semtie stit, i-endkdo hodnoti jako umdni ndco,co by za umdni nepovanikdojiny' anebojen velmi malf podetrecipientri.Stejndtak je moin6, Zesoud ivcedojdev prribdhu dasustdle$iriiho souhlasu,zrodi seodpovidajiciSiroki?inivni konsensusa urdity piedmdt bude jakoby povli5enna umdleckddilo. Pies zitstiwitpravdou, Levlclze deskriptiuni oznatitza umdni jedind tehdy, pokud
jejiho um6leck€hofitu panuje Sirokdshoda.U dila, jako je Roh tukuJosepha aneboFontrinaMarcela Duchampa, snad vfibec nejwjznamndjiiho dila dvacdt6-
i, je vcelkuevidentnf,ie jsou - u deshriptiunimsmyslu- umdlecky'midfly pouze , Le vzniUy na pozadi urditd intersubjektivni shody ohlednd toho, co znamend poumdni, a tato shoda se ddle rczvijela tak, Le se oba artefakty dnes jevi dokonce jako
umdleckridila urdit6hosmEru.V principu v5aktot6i plati i pro klasickf deskoRozdil tkvi jen v tom, ie onen konsensus,ktery zarudujeumdleckyicharakter obrazu,je v synchronni i diachronni perspektivdnatolik rozsih$,,i:e d: jej jako shoduv posuzovdniumdleckdhor6zu. nevnimdmejako hodnoticf konsensus,
76
ONrorocmuviNi
JelikoZ se umdleckd dila v uvedenlich dryiech ohledech liSi od objektivnich, ale ne skutedny'ch entit, zdi. se problematickd chdpat umdlecki dila jako obiektivni, ale ne skutednd typovd entity.
Vztah mezium6leclcfmidily (typy) a jejich "trLyry (tokeny) Jak mohou by't dva odliSndmateridlni piedm6ty "frLJ.ty jednoho a t6hoZumdleckdho dila? Klid k zodpovdzenft€to otilzl
ScHuucxen r provedenidand skladby,chdpaturiit6 vyddn piitii i hruini samoty navzdory vdry iako vydini piisluindho ro-dr,, a chdpat 1_1U:Y-.11,,-U""t:t.r-ysl vydini satanshichuerifii.pyes.zievn€ omyry v-piekradundkolikaslovjako pieklad thjchuerifi salmanaRushdieho.Ani wrzeni, ie umdrecki dila jsou typy, jejichi, autoii uriili jen nedplnd,nedokdieobjasnit tyto a podobn€piiklady na$fochory :urciodchylek.
umileckd dilajsout",.Iffilfffi
instandni typov. entity
i je existence umdlec$ch dll-v6,zinanaJirokli konsensus,pokud jde o jejich um6_ r5z,nejsouumdleckddila obiehtiunimi entiiami. od my5ienkTvyyddrendpy'tha_ rvouvdrou- myJlenkyco do existencenezdvisld na tom, d^ ii nckdopojmeanebo
seumdlecki ditaontologr.f.y rislpraretim,Le je_
t.::l*,ry::?r,upravdivoutbyti ztuisinahodnotovdm soudu.Tentohodnotorlisoud,diky kt.r6rir,.r';'"ffij:_ * ":"k neomezuje jen na jednottivdhorecipienta.opird se I:",::i:iY:19 ubjektiuni
shodudostatedndvelkdhopodtu soudicich. Jevi,. pro,o jako vyhodnd umdleckd dila nikoli jako objektivni. alejako intersubjektiu.ri .rr,i.y. Toto oznazirovei poukazujena skutednos t, Le tak6.o,t zku, zdaje urtiri materid.lnipiedmdt rrtemurditdhoumdleckdhodila, rzev posredniinstanci rozhodnout pouzena zi*ainarsubjehtiuni shody dostatedndvelk6hopodtu soudicich. Navicv$akumdleckd dila nelzejednodu3eo znatit zandco,co nenishuteini. zatitek umdleckdho dila i jeho dalii trvrini je totii. utizdno na existenci jeho materidlni
'r';,:':Tljtl'_T
jr,.vpiipaddp-ri.by, vy'tvoiit. Zpros;ttedhouani tedy
_T,"1"o', dflapiece jen patif do ',vndjliho ,rdt"i. Mdme proto dobr6 dfivody k tomu, charakterizovatijako intersubjehtiuniinstanini ty_ :Tl.::::iilllt.gt:kr entity. Za intersubjektivnd
instandni mriieme oznadit takovd typov6 entiry kter6 ji, pokud 1. panuje urdiry $iroky konsensus, 2. existovar"n.bo i*irt,r;e minimdlnd n vytlgft, jehoi produkci je takovd entita konstituovdna, a 3. existuje minimdlnd je_ oitLjft' ve kter6m se materii.ln€ manifestuji, anebo je moinost jejicfmateri:ilni ma_ zaruiovina urditym obsahem v6domi. Mime za intersubjektivnd instandni rypovd entity povazovat i takovd.umdleckd dila,
n.l,.vymezit jakomateridrnipiedmdry tedy :::"y,:'::',i::iZ:::i1"].-p'*.,i.n riikladrudnikresbya malby?projednotnou rypovouontorogiiumdni;""*:ffi: ":.:l"y umdleckd iruhy je,"-Jo sob6pozitivum_ pie_
*5;i:.:1:.r?:tlo': d"-" drivody' za pw€ zdvisiumdleckostna intersubjektiuriT ko'l*;;;r"d:;
s m11]festacemi, a kterdbytedybylomoin6po_ i:::t:*lfff fuv:lnimi jakomateri{lnipiedmdty. materidrni piedmdtyby proio ; d'rdu:ru*#; Jako :ednd ontologickyurdena. za druh|sematerialismus omezenfiennandkterdumd_
78
ONrorocmurrairvi
leckddila ocitri pied probldmemvymezeni:musi ukizat, kudy piesndvedehranicemezi materidlnimi a imateridlnimi umdlecklimidily. Nikdo zatirn pro tento probldm vymezeni nepiedloiil uspokojivdiedeni.Pro vdrohodnouhranici mezi materid.lnimia imateridlnimi umdleclqymidily neposkytujedostatedniiziKad ani distinkce,krerou navrhl Nelson Goodman (2007:95-102) mezi autografickymia alografichy'miumdleckyimidruhy (a na kterou sev t6to souvislostidastoodkazuje),ani problematickdrozliieni mezi multiplikdtnim a unikdtnim umdnim (Schmiicker1998: 186-20A. Pleloii I M art i n Pokornj
Pouiitri literatura Bubner, Riidiger (1989) lkthetischeErfahrung. Frankfurt am Main: Suhrkamp. Collingwood, Robin G. (1938) ThePrinciplesofArt. Oxford: Clarendon press. Croce, Benedetto (1950) Esteticacornescienzadell'espressione e linguisticagenerak.Bari:Laterza. Frege,Gottlob (1994 [1918]) ,,My5lenka:Logickd zkoum{ni", scientia6 phihsophia (6):50-75. Goodman, Nelson (2007 [1968]) Ja4thy umin{. Ntistin teoriesymboli. praha: Academia. Kulenkampfi Jens (1983) ,,Gibt es ein ontologisches Problem des Kunsrwerks?", v Dieter Henrich (ed'), Kant oder Hegel? Uber Formen der Begrilndung in dzr Philosophie. Stuttgarter Hegel-Kongre8 1981. Stuttgart: Klett-Cotta [zde pod ndnvem,,Existuje ontologicky' probldm umdleck6ho diia?", 93-107). Patzig, Giinther (1981) ,,Uber den ontologischen Status von Kunstwerken", v F. \i?. Kortr (ed,.),Red.lichesDenken. Faxchrifi f)r Gerd-Gtinther Grau. Stuttgan-Bad Cannstatt: Frommann-Holzboog [zde pod ndzvem ,,K ontologickdmu sratusuumdleckfch ddl", 81-91]. Peirce, charles s. (1960) ,,Prolegomena to an Apology for pragmatism", v collected papers of CharlesSandns Peirce,st. 4: TheSimplex Mathematics.Cambridge, MA: Harvard University Press. Reicher,Maria E. (2003) ,,EineTypenontologie der Kunst", v Reinold Schmiicker (ed.), Idzntitit und Existenz. Studien zur Ontologie der Kunst. Padeborn: Mentis. Sartre,Jean-Paul(1948) ,,Qu est-ceque la litt6ratu re?", v Situations, sv.2. paris: Gallimard. Sartre, Jean-Paul (1965) ,,Que peut la littdrature?", vYves Buin (ed.), eue peut k littirature?par\s: Union gdn€raled'6ditions. Schleiermacher,Friedrich Daniel Ernst (1842) Vorlesungen iiber die Aesthetik.Berlin: Reimer. Schmiicker, Reinold (1998) \Vasist l{unst?Eine Grundlegung.Miinchen: Fink. Stevenson,charles L. (1957),,on ,'vhat is a Poem?"', Phihsophical Reuiew 66: 329-362. Volkelt, Johannes(1905) SystemderAsthetik, sv. l. Miinchen: C. H. Beck. 'wollheim, Richard (1980) Art and bs objecx. cambridge: Cambridge university press. \Tolterstorfl Nicholas (1980) rYorhsand\Yorl.dsofArt. oxford: clarendon press.
Doporuieni literatura carroll, Noel (1995) ,,Towards an ontology of the Moving Image", v cynthia A. Freeland - Thomas E. 'wartenberg (eds.), Philuophy and Film. London - New york Routledge. (Pielomovd.stai poddvd piehled o probldmech ontologie filmu.)
Scurratcrrn Gregoryo989) An ontoLogyof Art. New york: st. Martin'spress.(H:iji n6zor,Le umdleckd jsourypyjedndni.) n, Roman (1962) Untersuchungenzar Ontologie der Kunst. Musihwnk - Bild - Architehtur ' Ttibingen: Niemeyer' (Diferencovan€ pokusy o rekonstrukci ,pe.lfi.keho-charakreru dila jednodirych umdlecky'choblastech uvedenlich v ndzvu.) '111,|"Tt" 0989) llmihcke dih titenirni.Praha: odeon. (v t6to knize, vribec prvni velk6 studii
::t:Iy: -lTni,) nodelu vfstev".
se Ingardensnazipostihnoutcharakterriterdrnihoumereckeho dila pomoci
Maria E. (1998) Zur Metaplrysikder Kunst. Eine logisch-ontohgische (Intersuchungdes Graz:dbv-Verlag.(Souborny',velmi diferencorranyi"r.ykl"d ffi. " obi"lob" rypoueontologie .) ; Reinold(1998) \YaristKunst?Eine .Grundhgung.Miinchen:Fink. (obsahujepodrobny' "ltlr"lt ontologie umdni a detailnf p..r*r"Ii i kritiku rrizny'ch-",.ii"li.ri.Ly.h, :ntalisticky'ch a idealisticlcych-teorii i Kulenkamptrovy ontologickd,k pr..) 0cker,Reinold(ed.)(2003)Identittitund Existinz.itudien "i* ontoigu'dzr Kunst.paderborn: tematu.Desetsrati,ztlstipieloZeny'ch z inglidti; nairt6v|vjnoj ::l';,!?9i.:ly-;-lo3ft umdni od roku 1945 po soudasnost.)
, Richard(1980)Art andhs.objecxrcambridge:cambridgeUniversirypress.(Monografie lnd tdi jako rivod k otizkim ontologieumdii; ndkterdddstijsou vsakspiseeseiistick6ho :erstofi Nicholas (1980) \Yorhsand\Vorlds of Art. oxford: Clarendon press. (Celkovli rozvrh velmi promyllend obhajoba rypov6 ontologie umdnf.)
