Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/online-zurnalistika-zpravodajske-servery-v-cr)
Online žurnalistika a zpravodajské servery v ČR 2. 1. 2010 Ireinová Helena
Diplomová práce Online žurnalistika a zpravodajské servery v ČR si klade za cíl představit jednotlivé nástroje a možnosti online žurnalistiky, kterými jsou neomezenost v čase a prostoru, interakce s uživateli, RSS technologie, podcasting, weblogy, interaktivní komunikační nástroje, multimediální obsah, online archivy apod., a podrobně analyzovat nabídku těchto trendů online žurnalistiky na zpravodajských serverech v České republice. Tento článek je její zkrácenou verzí. Poznámka redakce: výtah pochází z diplomové práce: IREINOVÁ, Helena. Online žurnalistika a zpravodajské servery v ČR. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 130 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.
Úvod Žijeme v době, která je doslova zaplavena informacemi. Společně s rozvojem informačních a komunikačních technologií roste také počet zdrojů, z nichž můžeme informace čerpat, a to velmi rychle, zdarma a pohodlně přímo ze svých domovů. Internet je nástroj, který jeho uživatelům umožňuje vyhledávat informace z nepřeberného množství zdrojů, mezi které patří také online verze novin a časopisů, a hlavně pak zpravodajské servery. Zpravodajské servery nás totiž neustále informují o aktuálních událostech, a poskytují nám tak přehled o současném světě. Internet nám navíc informace nejen zprostředkovává, ale také nabízí nástroje, které tyto informace zpřehledňují. Jsou jimi nástroje webu 2.0, díky nimž se můžeme efektivněji orientovat v tomto obrovském množství informací. Nástroje webu 2.0 nám navíc umožňují i něco dalšího, a to zapojit se do celého procesu informování. Díky webu 2.0 a jeho nástrojům se totiž můžeme sami podílet na tvorbě informací a nebýt pouze jejich pasivními příjemci. Právě toto zapojení uživatelů do procesu informování a také efektivní nástroje, které slouží k větší přehlednosti informací na internetu, jsou v současnosti hlavním tématem online žurnalistiky, které se tato práce věnuje. Cílem diplomové práce je představit současné nástroje a možnosti online žurnalistiky, kterými jsou weblogy, podcasting, RSS technologie, online archivy, multimediální obsah a interaktivní komunikační kanály, a podrobně analyzovat jejich nabídku na vybraných zpravodajských serverech v České republice.
Žurnalistika tištěných médií, rozhlasová a televizní žurnalistika Práce se nejprve zaměřuje na žurnalistiku tištěných médií, dále rozhlasovou a televizní žurnalistiku, a protože se věnuje hlavně novým žurnalistickým trendům, k nimž patří interaktivita či neomezenost v čase a prostoru, zabývá se právě i interaktivními nástroji a možnostmi pro uživatele tištěných médií, rozhlasu i televize. U žurnalistiky tištěných médií probíhá interaktivní komunikace mezi redakcí novin a čtenáři oproti elektronickým médiím jen velmi omezeně, většinou jde o jednostrannou nepřímou komunikaci směrem od zdroje k příjemci. V novinách je čtenářům věnován jen omezený prostor například ve formě anket nebo diskuzí, které jsou do novin otištěny z původní internetové verze, komunikace mezi čtenáři a redakcí periodik může probíhat například pomocí písemných dopisů, elektronických emailů či SMS zpráv zaslaných do redakce novin. Názory, komentáře a jiné příspěvky čtenářů jsou otištěny v jednotlivých periodikách, ale v nejlepším případě až následující den, často pak až mnohem později, pokud jsou vůbec do tištěné podoby vybrány. Komunikace tak probíhá obtížně, s větší časovou prodlevou, a tudíž není pro čtenáře tištěných periodik příliš efektivní. Také u rozhlasové žurnalistiky existuje mezi posluchačem a redakcí rádia spíše jednostranný vztah směrem od zdroje k příjemci. Existují však také případy vzájemné interaktivní komunikace, při níž se posluchač může například pomocí telefonického hovoru živě zapojit do vysílání v reálném vysílacím čase, a odezvu na svou otázku či vyslovený názor tak získat ihned, nejčastěji při rozhovorech s pozvanými hosty do rozhlasového studia. Komunikace mezi rozhlasovou redakcí a posluchačem tedy funguje efektivněji než v tištěných médiích, protože může probíhat v reálném čase. Podobně také u televizní žurnalistiky lze jako v rozhlase dosáhnout interaktivní komunikace přímými telefonickými vstupy diváků do televizního studia, kde na jejich dotazy či komentáře reaguje moderátor určitého pořadu.
Online žurnalistika S rozvojem informačních a komunikačních technologií získala žurnalistika svou novou podobu. Díky dnešní široké dostupnosti internetu a díky nástrojům webu 2.0[1] začala žurnalistika využívat těchto nepřeberných možností, které internet nabízí, a tak zkvalitnila a rozšířila své služby uživatelům. Podle Marka Briggse[2], amerického žurnalisty, který je jedním z prvních teoretiků a nadšenců online žurnalistiky, můžeme dnes online žurnalistiku označit, stejně tak jako označujeme celý web, jako žurnalistiku 2.0. „V modelu 1.0 by provozovatel webu (...) zprostředkoval obsah na webových stránkách mnoha dalším lidem ke čtení, čímž by komunikace skončila. Model 2.0 nejenže umožňuje těm ,mnoha dalším‘ komentovat a doplňovat obsah poskytovaný webovým provozovatelem, ale ti další - uživatelé - mohou také sami originální obsah přidávat."[3] Žurnalistice s označením 2.0 tedy nejde pouze o zveřejnění obsahu zpráv, ale umožňuje uživatelům zapojovat se do žurnalistického procesu, a to jak podílením se na tvorbě samotného materiálu, tak i přispíváním do diskuzí, psaním komentářů a příspěvků k tématu na weblozích apod. Podobně jako web 2.0 tedy i žurnalistika zaměřuje svou pozornost na koncové uživatele a umožňuje jim nebýt pouze pasivními příjemci zpráv, ale aktivními spolutvůrci žurnalistického obsahu. Online žurnalistika oproti tištěným novinám a žurnalistice v rozhlasu či televizi přináší několik výhod, které jsou v dnešní době každodenního běžného používání informačních a komunikačních technologií upřednostňovány před službami a možnostmi dřívějších typů médií.
Neomezenost v čase Mezi nejvýznamnější trendy žurnalistiky tedy můžeme zahrnout zejména rychlost a aktuálnost zpravodajství, která kromě co nejrychlejšího vydání zprávy zahrnuje i další průběžné aktualizace zpráv v co nejkratších časových intervalech. Zprávy jsou na internetu publikovány mnohem rychleji, než je tomu v ostatních médiích. Neexistuje zde takové zpoždění jako například u tištěných novin, kdy musí příjemce čekat nejčastěji až do dalšího dne na vydání aktuálních zpráv ze dne předchozího, nebo jako u televize, kdy musí příjemce většinou počkat až na večerní vysílání hlavních zpráv dne. U online žurnalistiky je tedy časové zpoždění publikování zpráv zcela minimální. Další výhodou online žurnalistiky je například oproti rozhlasu či televizi možnost výběru zpráv podle vlastní volby uživatele bez ohledu na její časové zařazení mezi dalšími zprávami. Zatímco ve zmíněných dvou médiích musí uživatel čekat určitou dobu, než bude zpráva, která ho zajímá, moderátory prezentována, na internetu si uživatel může zobrazit tuto zprávu ihned, bez ohledu na časový sled publikování jednotlivých zpráv. Neomezenost v prostoru Internet a možnost využít jeho hypertextové odkazy nabízí online žurnalistice také zcela neomezený prostor pro délku publikovaných zpráv. Novináři se tak nemusí omezovat rozsahem a počtem stran jako u tištěných novin nebo vysílací dobou jako u rozhlasového či televizního vysílání, ale mohou zprávy neomezeně rozšiřovat dalšími hypertextovými odkazy a přidávat další a další podrobnosti a zajímavosti nebo odkazovat na podobnou problematiku, o níž zpráva vypovídá. Čtenář tak má možnost vidět zprávu v časových souvislostech, k nimž se může například pomocí archivů zpráv vracet, nebo také v kontextu dalších tematicky podobných zpráv. Právě těchto výhod internetu často využívají jak tištěná média, tak i rozhlas a televize, když odkazují příjemce k podrobnějším informacím o prezentovaných událostech, například ke zhlédnutí rozhovoru s jednotlivými aktéry nebo prohlédnutí fotogalerie a videoreportáží apod., na příslušných webových stránkách. Online žurnalistika tak umožňuje prohlížet zprávy v elektronických mutacích tištěných novin z různých krajů České republiky nebo nejrůznější světová periodika, k nimž se člověk nemá jak dostat, než že by se nacházel na území daného státu. Uživatel online žurnalistické produkce tedy není vázán na jedno konkrétní místo. Interaktivita online žurnalistiky Další neméně důležitou výhodou online žurnalistiky je mnohem intenzivnější interakce s uživateli zpravodajských serverů a internetových periodik. Uživatelé mohou jednak sami zasahovat do produkce zpráv tím, že si sami volí, které zprávy chtějí sledovat a které je nezajímají. Další možností, která je s online žurnalistikou významně spojena, je podílení se na tvorbě žurnalistického materiálu. Novinář Miloš Čermák tuto situaci popisuje slovy: „Nová média se do tvorby obsahu snaží vtáhnout své konzumenty. Čtenáře, diváky, uživatele. Říkají: Vy jste obsah, vy jste média."[4] Uživatelé tak mohou sami tvořit občanskou žurnalistiku[5] a podílet se na informování ostatních například články a komentáři na svých weblozích nebo v diskuzích pod publikovanými zprávami, dokumentováním událostí digitálními a mobilními fotoaparáty nebo kamerou apod. Žurnalisty se tak dnes stávají lidé, kteří byli dříve jen pasivními čtenáři.
Současné trendy online žurnalistiky
RSS Online žurnalistika nabízí uživatelům také některé nástroje a možnosti, které zefektivňují práci s informacemi. Mezi ně patří především možnost odebírat aktuální novinky pomocí RSS technologie, možnost přispívat svými názory v online diskuzích a publikovat články a komentáře na weblozích, používání podcastingu a vodcastingu, tvorba, využívání či sdílení multimediálního obsahu nebo zpřístupnění starších vydání periodik a článků v online archivech. RSS (Really Simple Syndication) je označení pro technologii, která uživatelům umožňuje snadno a rychle zpřístupnit obsah webových stránek, průběžně tyto stránky sledovat a odebírat z nich novinky, aniž by je uživatelé museli navštěvovat. Je to technologie, která podporuje personalizované zpravodajství, kdy si každý uživatel může libovolně podle svých zájmů vybrat z nepřeberné nabídky informačních zdrojů to, co ho zajímá, a vytvořit si tak svůj vlastní zpravodajský servis. Nejvhodnějším nástrojem pro odebírání novinek z webu jsou specializované RSS čtečky. RSS čtečka je program, který umožňuje odebírat novinky ze zvolených RSS kanálů, a to i z několika serverů a webových stránek současně. RSS čtečky[6] jsou jednak softwarové, které vyžadují instalaci a pracují i v offline režimu, nebo také čtečky zabudované v internetovém prohlížeči, které nejsou závislé na konkrétním počítači, naopak jsou dostupné z kteréhokoli místa v síti, ale pracují jen v režimu online. Uživatel si tedy RSS kanál, který ho zajímá, uloží do své RSS čtečky, která potom na této internetové adrese pravidelně v určitém nastaveném intervalu zaznamenává změny a stahuje všechny aktuality. Kromě RSS čteček existují také tzv. webové agregátory, které poskytují výběr zpráv z různých zpravodajských zdrojů, jež shromažďují, zpřehledňují a zpřístupňují na jednom místě na webu. Takovou aplikací je například Google News společnosti Google. Google News není klasický zpravodajský server, protože nemá své redaktory a svůj vlastní zpravodajský obsah, ale funguje na principu[7] přebírání jednotlivých zpráv z velkého množství zpravodajských serverů. Na stejném principu potom pracuje také služba Články.jyxo.cz společnosti Jyxo, Právě dnes, Newstin, Články.cz nebo server Kratce.cz. Agregátory jsou vhodné především pro uživatele, kteří spíše než pročítání zpráv upřednostňují zhlédnout jejich přehled a být tzv. v obraze. Multimediální obsah Online žurnalistika se neomezuje pouze na text, audio, nebo video, ale umožňuje všechny tyto formy zobrazení vzájemně propojovat. V online periodikách, online podobě rozhlasu a televize a především na zpravodajských serverech těchto médií tak můžeme velmi často najít textové zprávy, které jsou doplněny například videoreportážemi, fotogaleriemi s více fotografiemi, zvukovými záznamy, obrázky, grafy, tabulkami, mapkami či animacemi, které můžeme zahrnout pod tzv. infografický servis[8]. Multimediální obsah je pro uživatele mnohem atraktivnější, protože působí na více smyslů současně. Výhodou této dostupnosti více forem zobrazení žurnalistického materiálu je také možnost si samostatně zvolit, zda si chceme například nějakou zprávu přečíst, poslechnout nebo ji zhlédnout na videu či prostřednictvím fotografií. Uživatelé online žurnalistiky tak mají možnost většího výběru jednotlivých médií a mohou si je volit podle své obliby. Současným fenoménem online žurnalistiky je video, které je tedy také součástí většiny zpravodajských serverů v České republice. Zpravodajské servery věnují videoreportážím z nejrůznějších oblastí samostatné rubriky, nebo dokonce provozují své samostatné internetové televize, jako je tomu například u zpravodajského serveru iDnes apod. Některé zpravodajské
servery nabízejí také živá vysílání, například online přenos sportovních utkání, meteorologické zpravodajství apod. Na zpravodajských serverech či v některých online periodikách se setkáme také se zvukovými záznamy, které obohacují textové zprávy či komentáře. Audio záznamy jsou však nabízeny v mnohem menší míře, než je tomu u videozáznamů. Některá online periodika, jako například týdeníky Respekt nebo Reflex, či některé zpravodajské servery nabízejí svým uživatelům mluvené slovo, a to buď pouze v online podobě na internetu, nebo také volně stažitelné v podobě podcastů. Některé zpravodajské servery také spolupracují s online rozhlasovými stanicemi a zprostředkovávají tak jejich program. Podcasting Dalším nástrojem online žurnalistiky je podcasting, což je technologie, která označuje distribuci[9] hudby a mluveného slova na internetu a následné automatické stahování těchto záznamů pomocí RSS exportů do počítače, mobilního telefonu či MP3 přehrávače. Takové volně dostupné hudební či mluvené záznamy, které jsou umístěny na webových stránkách většinou ve formátu MP3, jenž je podporován prakticky jakýmkoli přehrávačem, se nazývají podcasty. Hlavní výhodou podcastingu je pro uživatele především možnost si určitý zvukový záznam, který uživatele zajímá, poslechnout v libovolnou dobu, tedy nezávisle na vysílacím čase rádia apod. Rozhlasové stanice nabízejí svým uživatelům „RSS kanály se svými programy. Výhodou je, že se uživatel může kdykoliv vrátit k relaci, kterou neslyšel v době, kdy se vysílala. Může si ale takto skládat svůj vlastní program, který si pak může přehrávat ve svém prohlížeči podcastů nebo si třeba své stažené MP3 soubory může nahrát do MP3 přehrávače a poslouchat je na cestách"[10] Podcasty tedy mohou být, podobně jako je tomu u textového zpravodajství či weblogových příspěvků, procházeny RSS čtečkami a pravidelně do nich stahovány[11]. V České republice není podcasting zatím bohužel příliš rozšířen, setkáme se s ním hlavně na webových stránkách některých rozhlasových stanic, jmenovitě rádií Český rozhlas, Evropa 2, Rádio Impuls nebo Classic FM, zcela výjimečně se s ním pak můžeme setkat i u online tištěných médií, jako je například online podoba časopisu Respekt. Interaktivní komunikační kanály Mezi další interaktivní nástroje online žurnalistiky patří také několik komunikačních kanálů, z nichž můžeme jmenovat zejména diskuze pod články, které jsou na zpravodajských serverech nejvíce rozšířeny, dále také chat nebo online rozhovory se známými osobnostmi. Diskuze jsou výhodným nástrojem online žurnalistiky především proto, že umožňují rychlou odezvu uživatelů, kteří mohou pod jednotlivými články a zprávami ihned reagovat, komentovat zprávy a vyjadřovat své názory. Diskuze a komentáře tak umožňují uživatelům účastnit se rozhovoru s dalšími uživateli, sdílet s nimi podobné názory nebo si vyměňovat odlišná stanoviska na řešenou oblast, což vede k rozšiřování dané problematiky, jejímu zobrazení z více úhlů pohledu, a tím i pluralitě názorů. Nevýhodou diskuzí je bohužel často ostrá výměna názorů některých uživatelů, slovní napadání apod. Proto vznikají taková opatření jako je registrace uživatelů v diskuzních fórech, někdy bývají takové diskuze například moderovány a cenzurovány redakcí, v horším případě jsou potom také úplně zrušeny. Mezi další nástroje interaktivní komunikace na zpravodajských serverech patří online rozhovory se známými osobnostmi, například odborníky na nejrůznější témata, celebritami apod. Uživatelé mají možnost v určitý den či v konkrétním časovém limitu pokládat své dotazy osobnosti, která byla vybrána k online rozhovoru na zpravodajském serveru. Jednotlivé dotazy jsou
poté po ukončení rozhovoru a zveřejnění všech otázek a odpovědí zobrazeny v chronologickém pořadí. Podobným komunikačním kanálem jako diskuze je také možnost chatování na nejrůznější témata s ostatními zaregistrovanými uživateli konkrétního zpravodajského serveru. Weblogy Současným fenoménem online žurnalistiky jsou pak zcela jistě weblogy. Weblog je charakterizován jako „online deník složený z odkazů a zápisků v obráceném chronologickém pořadí, což znamená, že nejposlednější příspěvky se objevují nahoře na stránce."[12] Weblogy jsou vytvářeny jedinci, kteří mohou být jak profesionálními novináři, tak pouze běžnými internetovými uživateli bez jakéhokoli žurnalistického vzdělání. Obecně platí, že se weblogy „podobají online časopisu nebo deníku s hypertextovými odkazy k tématům, která jsou pro vlastníka weblogu zajímavá, nebo o kterých si myslí, že budou zajímavá pro ostatní."[13] Právě z tohoto důvodu jsou weblogy pro novináře cenným zdrojem informací o veřejnosti, protože v nich mohou nalézt odpověď na otázku, o jaké informace se veřejnost právě teď zajímá. Weblogy jsou také mnohdy velmi cenným zdrojem informací, protože je spravují lidé, kteří se o danou problematiku zajímají, kteří jí hlouběji rozumí a umí ji zprostředkovat a předat dalším lidem. Velkou předností weblogů je, že jsou rychlé, a tedy že mohou okamžitě reagovat na vzniklé situace. Právě proto zpravodajské servery umožňují svým uživatelům vést si soukromé weblogy v rámci serveru, protože právě na některém weblogu uživatele se může objevit aktuální a důležitá informace o právě proběhlé či probíhající události. Obsah weblogů je velmi často aktualizován a jednotlivé weblogy mohou být provázány hypertextovými odkazy, díky čemuž si uživatel může o řešené problematice přečíst z více úhlů pohledu. Jejich další předností je potom jejich interaktivita, kdy mohou další uživatelé reagovat na publikované příspěvky svými komentáři apod. „Blogování, které je často rozšířeno například o obrázky, audio nebo video podcasty, může být spatřováno jako následovník nástěnek a fór, která na internetu existují zhruba od poloviny 90. let."[14] Zcela jistě můžeme říct, že weblogy dnes doplňují klasickou žurnalistickou produkci publikovanou na internetu. Online archivy Efektivním nástrojem online žurnalistiky jsou také online archivy, protože umožňují znovu procházet a vyhledávat již publikované články staršího data. Jejich výhoda spočívá především v tom, že dochází ke kontextualitě jednotlivých zpráv. Zprávy či komentáře nejsou vytrženy z kontextu, ale jsou propojeny ve vzájemných souvislostech a vztazích. Jednotlivé články jsou v archivech většinou přehledně chronologicky či tematicky utříděny, a lze v nich většinou vyhledávat podle data či tematické oblasti. Některé zpravodajské servery umožňují vyhledávat v archivu článků zdarma a bez registrace, jiné jen zaregistrovaným uživatelům serveru a třetí variantou jsou potom placené archivy plných textů článků. Online archivy jsou cenným nástrojem online žurnalistiky, protože umožňují to, čeho v jiných médiích, tisku, rozhlasu a televizi, nelze dosáhnout, a totiž vracet se zcela jednoduše k plnému znění starších informací.
Online podoba tištěných médií, rozhlasu a televize
V současnosti je zcela běžné, že tištěná média i rozhlasové a televizní stanice mají na internetu své webové stránky nebo také provozují své samostatné zpravodajské servery. Práce se tak nejprve zabývá online podobou tištěných periodik, vybraných novin a magazínů, které se svým obsahem zaměřují zejména na všeobecné zpravodajství a publicistiku, okrajově také online podobou rozhlasových a televizních stanic a dále zejména jejich zpravodajskými servery. Online obměny tištěných periodik mohou být buď přesnými kopiemi tištěných novin, nebo mohou obsahovat nové prvky online žurnalistiky, které umožňuje internet. Výhodou je pro uživatele zejména možnost si kdykoli vyhledat jakékoli starší vydání novin v online archivu, což u tištěných verzí nebylo možné, jedině v případě, že by si jednotlivá vydání novin dotyčný schovával a sám archivoval. Svou internetovou verzi mají všechny nejčtenější celostátní tištěné deníky - Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny nebo regionální Deník. Zpravodajský servis a publicistické žánry poskytují také některé online deníky, které vycházejí pouze na internetu, a nemají tak svou tištěnou verzi, například Neviditelný pes nebo Britské listy, další samostatnou kategorii tvoří bulvární deníky, které také poskytují svůj zpravodajský servis, jenž je však tematicky zaměřen spíše na informace ze světa celebrit, showbyznysu, kultury apod. Mezi tyto deníky patří například Super, Blesk nebo Aha. V práci jsou představeny také webziny, tedy elektronické magazíny. Tento název zatím není přesně vymezen[15], protože může zahrnovat jak časopisy, které vznikly až v prostředí internetu a které tedy nemají svou původní tištěnou verzi, tak také elektronické mutace tištěných periodik, které jsou přesnými kopiemi tištěné verze, nebo elektronické obměny tištěných periodik, které je však pouze nekopírují, ale využívají možností internetu a oproti tištěné podobě obsahují také nové prvky. Někdy název webzin zahrnuje všechny tři kategorie současně, ale někdy je jím označena pouze kategorie magazínů, které vznikly až v elektronické podobě a nemají tak svou původní tištěnou předlohu. Rozvoj těchto internetových magazínů, které jsou nejčastěji specializované, je pro online žurnalistiku velmi významný. Těžko bychom hledali tolik tištěných magazínů pro úzce specializované skupiny lidí jako je tomu v případě webzinů na internetu. Těmito časopisy si může uživatel buď zdarma listovat na internetu, nebo si je předplatit, pokud jsou placené, a stahovat například ve formátu PDF do svého počítače. Webziny umožňují uživatelům veškeré interaktivní prvky jako například účastnit se diskuzí pod články, hodnotit články, hlasovat v online soutěžích a anketách apod. Na rozdíl od weblogů mají webziny svou redakci, vycházejí pravidelně ve větších intervalech než weblogy, například jednou týdně či měsíčně, a jsou více zaměřeny na články než na komentáře či diskuze apod. Mezi společenské a politické magazíny, v nichž se setkáme s velkým množstvím zpravodajského a publicistického materiálu, patří například Respekt, Reflex nebo Týden. Všechna tato periodika jsou v práci představena z hlediska nástrojů a možností online žurnalistiky, které svým uživatelům nabízí. Svou internetovou podobu mají také jednotlivé rozhlasové stanice veřejnoprávní i komerční, a to jak svou podobu celostátní, tak i jednotlivé regionální obměny hlavní stanice. Online rozhlasové stanice nabízí svým posluchačům zpravidla širokou nabídku nástrojů a možností webu 2.0, které zahrnují zejména bohaté interaktivní prvky v podobě různých diskuzí, chatů, weblogů, také anket, hlasování či hodnocení, soutěží apod. Výhodou online podoby rádií je jistě také podcasting, který je právě na rozhlasových stanicích široce zastoupen. Podobně jako je tomu u rozhlasových stanic, tak také televizní stanice mají svou internetovou podobu. Na jejich internetových stránkách nalezneme nabídku jejich obsahu ve formě volně stažitelných videozáznamů.
Zpravodajské servery v ČR Zpravodajské servery všech těchto médií můžeme rozdělit na dva základní druhy[16], a to na obecné zpravodajské servery, kde najdeme všeobecné informace z nejrůznějších oblastí, a oborové zpravodajské servery, které se specializují pouze na konkrétní oblast zájmu, například servery Lupa, Živě, Měšec apod. Přechodným pásmem mezi těmito dvěma typy zpravodajských serverů je potom tzv. personalizovaný zpravodajský server, který si může každý uživatel vytvořit sám sobě na míru. Práce se podrobně zaměřuje na obecné zpravodajské servery, které poskytují zpravodajský servis z širokého okruhu lidských zájmů, a snaží se tak uspokojit informační potřeby všech uživatelů. Jejich struktura je velmi podobná struktuře klasických tištěných novin, ale s tím rozdílem, že takové servery využívají veškerých možností, kterých lze v internetovém prostředí díky nástrojům webu 2.0 využít. Obecné zpravodajské servery lze dále rozdělit podle toho, zda je na internetu provozuje redakce tištěného deníku, internetový portál, rozhlasová či televizní stanice či jiná společnost. Mezi zpravodajské servery tištěných deníků patří iDnes, Lidovky, Deník nebo iHNed. Dalšími zpravodajskými servery jsou zpravodajské servery internetových portálů, mezi něž patří Novinky portálu Seznam, Aktuálně portálu Centrum, Zprávy portálu Tiscali či Noviny portálu Volný. Portálové zpravodajské servery nemají své tištěné podoby, ale poskytují svůj zpravodajský servis pouze na internetu. Zpravodajský server Novinky je však výjimkou, protože jde o společný projekt portálu Seznam a deníku Právo. Dalšími kategoriemi jsou zpravodajské servery rozhlasových stanic, kde jako příklad uvádíme zpravodajsko-publicistický server iŽurnál Českého rozhlasu, a zpravodajské servery televizních stanic, ČT24 veřejnoprávní České televize a zpravodajský server Tn.cz soukromé televize Nova. Samostatnou kategorii potom tvoří zpravodajský server České noviny, který je společně se servery Sportovní noviny a Finanční noviny zpravodajským serverem České tiskové kanceláře, respektive její dceřiné společnosti Neris, Agentury ČTK pro internet a nová média[17], která se zabývá tvorbou zpravodajství pro internet a mobilní telefony.
Nástroje a možnosti online žurnalistiky na pěti nejnavštěvovanějších zpravodajských serverech v ČR Z těchto zpravodajských serverů je v práci vybráno pro podrobnou analýzu nabídky nástrojů a možností online žurnalistiky pět nejnavštěvovanějších zpravodajských serverů v České republice. Při jejich výběru jsme za hlavní kritérium jejich návštěvnosti zvolili právě oblast zpravodajství a vyšly jsme z výsledků měření výzkumné agentury Mediaresearch[18], která zkoumá návštěvnost a sociodemografii internetu v České republice v rámci projektu NetMonitor. Pěticí nejnavštěvovanějších zpravodajských serverů v České republice jsou Novinky, iDnes, Aktuálně, Deník a Lidovky. Podrobná analýza těchto zpravodajských serverů se nejprve zaměřovala na obecnou charakteristiku možností na jednotlivých serverech, a to zda tyto servery umožňují jednotlivé články sdílet, posílat emailem, zda poskytují SMS či MMS zpravodajský servis, zda mají přehlednou navigaci při přecházení mezi rubrikami, zda lze zvětšovat písmo či fotografie apod. Nabídka těchto možností je na jednotlivých zpravodajských serverech víceméně obdobná, protože všechny servery nabízí alespoň nějakou variantu těchto možností, tedy například zpravodajský servis zasílaný emailem nebo ve formě SMS či MMS zpráv, pro PDA či WAP. Články lze na všech
serverech tisknout, posílat emailem a kromě serveru Deník je lze také sdílet prostřednictvím dalších serverů. Lidovky spolu se serverem Deník poskytují přehled o dalších přiložených materiálech k článkům, tedy o fotografiích, videu, audiu či diskuzích v podobě přehledných ikon. Ilustrační fotografie k článkům lze zvětšovat na všech serverech kromě serveru Deník. Server iDnes umožňuje zvětšovat také písmo, a to až o tři úrovně. Tyto dva servery Deník a iDnes lze také nastavit jako domovskou stránku v prohlížeči pro rychlejší přístup. V navigaci se od ostatních serverů odlišují Novinky, jejichž menu s přehledem všech rubrik není konstantní, ale po kliknutí na článek zmizí a zůstane pouze odkaz na domovskou stránku a rubriku článku. Uživatel se tak dostane do dalších rubrik pouze přes návrat na domovskou stránku či hlavní rubriku článku nebo rolováním stránky dolů na přesunuté menu. Navigace zde tedy není příliš přehledná a vyžaduje oproti ostatním zpravodajským serverům krok navíc. Samostatné podkapitoly se potom věnovaly podrobně jednotlivým trendům současné online žurnalistiky, a to weblogům, interaktivním komunikačním kanálům, multimediálnímu obsahu, RSS technologii a online archivům. Všechny zkoumané zpravodajské servery nabízí prostor pro weblogy, na nichž mohou uživatelé publikovat své subjektivní názory a postoje. Pouze Aktuálně nenabízí weblogovací server všem uživatelům, ale jen redaktorům tohoto serveru a významným či zajímavým osobnostem. Uživatelé serverů iDnes, Lidovky a Deník mohou hodnotit příspěvky weblogerů, a zvyšovat tak jejich reputaci či karmu, nejlepší články na iDnes mohou být potom otištěny v MF DNES a finančně ohodnoceny. Uživatelé mohou také doplňovat obsah všech těchto zpravodajských serverů svými komentáři v moderovaných diskuzích, přičemž servery iDnes a Novinky umožňují diskutovat pouze zaregistrovaným uživatelům. Jejich cílem je názorové rozšíření publikovaných informací v článcích a snaha vyhnout se nevhodným anonymním příspěvkům. Uživatelé se mohou také zapojit do anket a online rozhovorů s vybranými hosty zpravodajských serverů, na Aktuálně potom do online chatu s vybranými hosty v předem domluvený čas. Na iDnes existuje také možnost chatu s dalšími uživateli sportovních rubrik. Lidovky prezentují dopisy čtenářů s jejich názory a také uživatelům nabízí možnost se poradit o životních problémech s odborníky, přičemž uvádí i rady dalších uživatelů. Uživatelům je také určena rubrika Deníku s názvem Čtenáři píší, v níž mohou informovat o připravovaných akcích, psát vzkazy i stížnosti apod. Zkoumané zpravodajské servery nabízí svým uživatelům také multimediální obsah. Zatímco videozáznamy jsou samozřejmou součástí všech těchto serverů, audio najdeme pouze na serveru Deník a Lidovky. Lidovky, iDnes a Aktuálně potom spolupracují s online rozhlasovými stanicemi, a nabízí tak uživatelům jejich živé vysílání i podcasty. Samostatně se však s podcasty na žádném zpravodajském serveru nesetkáme. Videozáznamy nabízí všechny zkoumané zpravodajské servery, přičemž iDnes provozuje samostatnou internetovou televizi s videozáznamy a Aktuálně provozuje Meteo TV. Na serverech najdeme také bohatý infografický servis, server Aktuálně nabízí například samostatnou rubriku Grafiky, iDnes speciální 3D animaci s názvem 3D Fotbal. Servery nabízí také fotogalerie k článkům. Ze všech analyzovaných zpravodajských serverů lze odebírat novinky pomocí technologie RSS. Všechny servery kromě serveru Novinky nabízí i celkový přehled všech RSS kanálů, iDnes a Deník nabízí také dostupné RSS čtečky a návod k jejich použití. Poslední oblastí, kterou jsme se v práci zabývali, jsou online archivy. Každý ze zpravodajských serverů archivuje publikované články, které lze vyhledat například pomocí fulltextového vyhledávače, jenž nabízí všechny servery. Co se však týče přehledných online archivů, jejich
nabídka se na jednotlivých serverech liší. Jediným zpravodajským serverem, který poskytuje přehledný online archiv článků, multimédií i fotogalerií vždy pod přehledem všech článků v jednotlivých rubrikách, je server Aktuálně. Další server Novinky nabízí pod přehledem článků každé rubriky sice také přehledný online archiv, v němž lze vyhledávat pomocí kalendáře, ale tento archiv se vždy týká pouze konkrétní zvolené rubriky. Nenajdeme v něm tedy celkový přehled všech článků na serveru. Idnes zase naopak nabízí jeden velmi přehledný online archiv článků ze všech nabízených rubrik, v němž je také možné vyhledávat podle kalendáře, nicméně jej najdeme nesmyslně umístěný ve sportovní podrubrice 24 hodin a také v dalších 24 hodinových přehledech basketbalu, volejbalu a hokeje. Deník nabízí online archiv všech článků pouze předplatitelům ePaperu, jeho články tak můžeme vyhledávat jen postupným přidáváním dalších stránek. Lidovky žádný online archiv nenabízí a články musíme vyhledávat pouze prohlížením dalších stránek s přehledem článků. Nejpřehlednější umístění online archivů i jejich vyhledávání tak nabízí weblogovací servery všech těchto zpravodajských serverů. Online archivy jsou zde umístěny pod profilem jednotlivých weblogerů.
Závěr Zpravodajské servery nabízí uživatelům řadu nástrojů a možností, které jim umožňují podílet se na tvorbě obsahu těchto serverů a které také zefektivňují získávání informací a orientaci v nich. Nabídka jednotlivých trendů online žurnalistiky je na českých zpravodajských serverech velmi široká, přičemž každý ze serverů nabízí v nějaké oblasti více možností. Co na českých zpravodajských serverech zatím zcela chybí, jsou však podcasty a celkově širší nabídka zvukových záznamů. Ty se totiž většinou na zpravodajské servery dostávají jen díky spolupráci s online rozhlasovými stanicemi. Zpravodajské servery však neustále zdokonalují své služby a rozšiřují nabídku nástrojů a možností online žurnalistiky, a proto můžeme také v tomto směru očekávat další vývoj a zlepšení. [1] BRIGGS, Mark. Journalism 2.0: How to survive and thrive. [s.l.]: J-Lab: The Institute for Interactive Journalism, 2007. s. 25-33. Dostupné z WWW: < http://www.kcnn.org/resources/journalism_20/>. [2] Tamtéž, s. 36. [3] BRIGGS, Mark. Journalism 2.0: How to survive and thrive. [s.l.]: J-Lab: The Institute for Interactive Journalism, 2007. s. 26-27. Dostupné z WWW: < http://www.kcnn.org/resources/journalism_20/>. „In the 1.0 model, a Web publisher (...) would upload content to a Web site for many others to read and the communication transaction would end there. The 2.0 model not only allows those ,many others‘ to comment and add to the content posted by the publisher, but they - the audience- can also add original content themselves." [4] ČERMÁK, Miloš. Začala druhá internetová revoluce? blog.respekt.cz [online]. 15. 10. 2006 [cit. 2009-02-07]. Dostupné z WWW:
. [5] RYŠÁNKOVÁ, Irena. Tak kdo je tady novinář? Britské listy [online]. 27. 3. 2009 [cit. 2009-03-03].
Dostupné z WWW: . [6] RSS. KISK [online]. Poslední aktualizace 16. 3. 2009 [cit. 2009-04-15]. Dostupné z WWW: < http://kisk.phil.muni.cz/wiki/RSS>. [7] ČERNÝ, Michal. Zpravodajci na českém webu: místa je tu stále dost. Lupa.cz [online]. 12. 2. 2008 [cit. 2009-04-10]. Dostupné z WWW: . [10] Podcasting. KISK [online]. 11. 9. 2008 [cit. 2009-04-19]. Dostupné z WWW: < http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Podcasting>. [11] BRADLEY, Phil. How to use web 2.0 in your library. London: Facet publishing, 2007. s. 54. [12] GILLMOR, Dan. We the media: Grassroots journalism by the people, for the people. Sebastopol: O'Reilly, 2004. s. 29. Dostupné z WWW:
. [18] Mediaresearch [online]. © 2008 [cit. 2009-04-15]. Dostupné z WWW: < http://www.mediaresearch.cz/>. Štítky: Web 2.0, weblogy, online žurnalistika, zpravodajské servery, média, RSS technologie, podcasting, multimediální obsah
