OLA LAMA Jižní Amerikou od rovníku k tučňákům Eva Palátová
2
3
© Eva Palátová, 2011 Fotografie © Tomáš Paleček (129), Eva Palátová (77), Petr Přemyslovský (12), Jiří Valášek (2), 2011 Ilustrace © Jana Rutrlová, 2011 © Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2011 ISBN 978–80–7217–804–9
4
5
Obsah Úvod......................................................................................... 11
Krůček zpátky...................................................................................... 13 Jižní Amerikou od rovníku k tučňákům........................................ 14 8 000 kilometrů.................................................................................... 15 Bylo nás pět.......................................................................................... 17
Malý průvodce batůžkáře – I. díl „…aneb Povídání převážně o batůžku“........................... 21
Ponožky, které nesmrdí.................................................................... 22 Chodící batoh....................................................................................... 23 „Www“ a „vvv“ přípravy na cestu................................................... 24 Na kraj světa sám? V páru? Či ve skupině?.................................. 25
Ekvádor – oblečený, neoblečený............................................ 29
Za velikým ptákem............................................................................. 32 Začněte kurzem španělštiny........................................................... 34 Knedlo, zelo, morče............................................................................ 35 Údolí, kde lidé neumírají................................................................... 36 V džungli do kina? . ............................................................................ 38 Život v andském mraku..................................................................... 40
Galapágy – expedice do pravěku............................................ 43 Nejnebezpečnější město Ekvádoru................................................ 45 Drncne to o rovník!............................................................................. 47 Létající leguán...................................................................................... 49 Do hlubin podmořského kráteru.................................................... 51 Necpi se jak kormorán!...................................................................... 53 Želvy jako slon..................................................................................... 54
6
Žijí snad v Amazonii Amazonky?.......................................... 57
Okradeni v Quitu................................................................................. 60 Dvanáct divoženek............................................................................. 61 Tarantule v gumáku............................................................................ 62 Kyklopovy dlaně.................................................................................. 64 Anakonda na palubě.......................................................................... 67 Lov na piraně........................................................................................ 69 Za šamanem......................................................................................... 71 Kde se dějí zázraky............................................................................. 74
Na nejvyšší vulkán světa........................................................ 77 H.A.S.S. /High altitude shitting syndrom/.................................. 79 Lávové pyramidy pod Cotopaxi ..................................................... 81 Na kole, na býku, na Chimborazu................................................... 82
Peru, indián, Inka a Inti......................................................... 87 Přišli snad indiáni do Jižní Ameriky z Austrálie?...................... 89 Láska na cestách................................................................................. 92 Jihoamerické krásky.......................................................................... 94 Průšvihářská země............................................................................. 96 Ola, lama!.............................................................................................. 97 Tibet Jižní Ameriky............................................................................ 99 Předkolumbijskou stezkou.............................................................. 99
Bolívie bolí!............................................................................ 105
Porod v autobuse..............................................................................109 Titicaca a záhada draka..................................................................111 Kam chodí slunce spát?...................................................................113 Klíč k duši............................................................................................114 Hlavní město, co není hlavní..........................................................117
Stali jsme se drogovými pašeráky koky......................................120 Bolívii zkoumá NASA i ufoni!.........................................................120 Curva peligrosa.................................................................................123 Výlet na Mars.....................................................................................125 Kde leží bolivijské moře?................................................................127 Výklad snů po bolivijsku.................................................................132 Do středu Země ................................................................................137 Jak ozdobit dynamitem vánoční kaktus?...................................139
Vinné lázně............................................................................ 143
Mé první „dva metry vína“..............................................................144 Mendoza – vinařská Mekka Argentiny........................................146 Čilé pití nejen v Chile........................................................................147
Buena Argentina................................................................... 151
4D autobusy Argentiny....................................................................154 Čím víc masa jíš, tím víc miluješ?..................................................155 Zákaz spadnutí do kráteru!...........................................................156 Argentinská „Paříž–Dakar“ vyžaduje náhon 6 x 6...................158 Stůj! Pozor! Náhoda!.......................................................................159 Nahuelito – lochneska Jižní Ameriky..........................................161 Mýty Patagonie..................................................................................165 Švindl je vlastním výsměchem.......................................................169 Trojboj, Fitz, já a Roy ......................................................................170 Padá ledovec......................................................................................172
Nejdelší trek světa............................................................................187 Tučňák magellanský.........................................................................187 „Vzpomínaní“ mrtví a „skutečně“ mrtví.....................................189 Slavní Češi v Jižní Americe.............................................................191 Dlouhé ledové prsty Chile...............................................................192 Jasoň a Drsoň v Antarktidě............................................................195 Bobr na konci světa..........................................................................197 „Uš?“.....................................................................................................199 Roste jetelíček, roste u moře..........................................................201
Malý průvodce batůžkáře – II. díl „…aneb Povídání převážně o člověku“.......................... 207 Když se zamilujete do obou zároveň ..........................................209 Až bych tě láskou snědl...................................................................211 Ultratajný recept na absolutní zdraví na cestách...................213 Jak poznáte batůžkáře?.................................................................215 Diagnóza „cestovatel“.....................................................................218 Jak vybrat a udržet cestovní tým?...............................................218 Jak se vynořit z ponorkové nemoci?............................................221
Závěrem................................................................................. 229
Kterak jsme nový indiánský kmen „Membu“ objevili..............230 Poděkování aneb „To nejkrásnější si nekoupíš, ani neprodáš“.............233 Buen viaje!...........................................................................................235
Vyzývavá Chile...................................................................... 177
Robinson Crusoe a Čtvrtek............................................................180 Dvě věže...............................................................................................181 Voděodolné housky..........................................................................185 7
Mámě a tátovi, ...už jiná nebudu
8
...a každému, kdo umí vidět nebe na Zemi
9
Úvod
10
11
Krůček zpátky Místo předmluvy krůček zpátky. Možná totiž nejkurióznějším zamyšlením z tohoto dlouhého putování „kamsi vpřed“ pro mne bylo, že: Mnohdy „zastavit se“, či udělat krok zpět je větší osobní pokrok než krok kupředu. Z podobného pramínku nápadů poplynou mnohé řádky před vámi a způsobí tak mírně „neřízený tok“, nebo spíše „neřízený žánr“, který jsem si dovolila nazvat „paličatý cestopis“. Popírá totiž pár zažitých předpokladů o tom, o čem by „cesto-pis“ snad měl být. Zdaleka pouze nepopisuje cestu, jak jeho slovní základ napovídá. Cesta je pro mne provázaný komplex nejen objektů před očima. Ty jsou vlastně až poslední v žebříčku důležitosti z toho, co si z dálek přivezete a co byste nějak toužili předat dál. Cesta je příběh – krajiny, emocí a lidí, s nimiž ji sdílíte. „Polidštěnou náladu místa“ nelze dohledat, fakta ano. Proto považuji za zdvořilé, podat vám navzájem s tímto dílkem ruku. Neprozradím mnoho, vždyť o každém člověku, místu, textu či třeba jen šálku maté je nejlepší udělat si obrázek sám. Seznamte se prosím jen zlehka: Ola Lama – je příběh, jehož děj, napětí, váhu, výšku i šířku bohatě kazili všichni moji báječní spolucestující – vskutku kořeněným moravským ostrovtipem. Mé poznámky vydatně zcenzurovali kajmani, vzdušná vlhkost, patagonský uragán, laviny a rozlitý rum s čajem. Proto věřím a doufám, že zbylo jen to nejlepší. Salát si odnesl pasát. Malý průvodce batůžkáře – drobounký přívažek, nešel ke knížce přišpendlit sichrhajskou, což by tak asi nejlépe vystihovalo jeho zařazení. Směle totiž strká nos hluboko pod pokličku batůžkářského bytí. Zvesela i vážně dává ochutnat i ten ukrytý celer jinak báječně vonící cestovní polévky. Zakuckání pravděpodobné!
12
13
Už na rovníku začaly podivuhodné překážky na cestě
V dalekém cíli nás vítali tučňáci
Jižní Amerikou od rovníku k tučňákům Napříč Andami od rovníku do subantarktické zóny celou délkou jihoamerického kontinentu jsme se vydali každý s jedním batůžkem na zádech. Kdo by taky nosil dva… Raneček o rozměrech krosny se měl stát našim domovem na půl roku v naprosto všech klimatických podmínkách. A že se tu matička Země docela rozvášnila! Nejsušší poušť světa Atacama, nejhlubší džungle Amazonie, nejvyšší vulkány světa, nejmohutnější ledovce, nejoprsklejší tučňáci, nejochočenější hroznýši… Příroda se s námi často nelítostně přetahovala. Nedali jsme se a s radostí vám dnes můžeme předložit knížku, jejíž pupeční šňůra vede přes celičký Atlantik k mamince vskutku výstřední! Máma je trochu kolohnát, míry 7 000 metrů nad mořem, dalších 7 000 metrů pod mořem oceánského příkopu a 8 000 kilometrů pobřeží Pacifiku. Jižní Amerika má velkou náruč! S tak smělým předsevzetím vyrazila parta Moraváků na půl roku dobývat jižní kontinent „od rovníku k tučňákům“. Dvě dívky, tři chlapi, dva veliké fotoaparáty. To je 0,6 drahocenné dívky a 0,6 drahé kamery na chlapa, to už je dost na starání! Nic víc nebereme! Putovali jsme pokud možno pěšky, hřebenem And, nejdelším horským pásmem světa, pohořím po němž probíhalo osídlování Ameriky, po jehož páteři prošli postupně hlouběji na jih jak lidé, tak zvířata. A tak se přihodilo, že se dnes kuriózně vyskytují medvědi kolem deštných pralesů, opice naopak daleko na jihu a Češi všude uprostřed. Ku svému badatelskému nadšení jsme vystopovali, že na poli objevů je ještě v Jižní Americe tolik bílých míst jako sněhu na andských velikánech! Neblafujeme! Objevili jsme údolí, kde lidé neumírají a našli zaručený recept na absolutní zdraví! Budeme bádat, proč vítr v Patagonii fouká i za rohem a nabídneme vysvětlení, proč úchvatná modř jižních ledovců trpí zeleným zákalem. Prozradíme, jak se pijí „dva metry vína“ či co je to hrozba H.A.S.S /High altitude shitting syndrom/. Pro ještě otrlejší podáme živou reportáž o porodu v autobuse či intimně nahlédneme, jak je to s poddajností jihoamerických krásek. Zkusíme vypátrat vzácný gen „XYbééé“ vlastní všem indiánským dětem – ony totiž, 14
maminky, držte se, nebrečí a nevztekají se! Nejen děti tu spadly z višně, i páni tvorstva! Považte – takový táta albatros, co ztratí ženu, na ni čeká ještě několik let! Trochu nemoderní, ne? Zdá se, že je stále z čeho se učit, co zkoumat a čemu se divit… Ovšem nebudeme se šťourat jenom v záhadách, ale i v lidech! Věděli jste, že Robinson Crusoe v Jižní Americe opravdu žil a dokonce poustevničil dobrovolně? A kolik našich Kubů a Vojtů změnilo dějiny Jižní Ameriky? Trumf v rukávu máme ve zvyku tasit až nakonec. Trumfům často okolí nechce věřit. A možná to i vám bude znít neuvěřitelně – ve 21. století jsme měli to veliké štěstí a podařilo se nám objevit zcela nový, na planetě dosud neznámý indiánský kmen Membu. Zveme vás k bádání jako za časů Kolumba! Ne, nejsme vědmy, co vám chtějí „otvírat oči“, naopak, na chvíli je zavřete a vězte, že jediné, co si touto knihou dovolujeme a přejeme vůči vám je – inspirovat, pobavit a potěšit.
8 000 kilometrů 8 000 kilometrů byl vysněný cíl, který jsme chtě nechtě museli drobátko ošidit. 8 000 kilometrů je vzdálenost od nejsevernějšího cípu And k nejjižnějšímu, tedy celá délka jihoamerického kontinentu. My naši pouť začali přesně na rovníku v Ekvádoru. Vynechali jsme tak dva jihoamerické andské státy severně od rovníku – Venezuelu a Kolumbii. Pročpak? Našli se srabi, co sabotovali Kolumbii a nepřesvědčil je ani argument, že Kolumbie již dávno není země s největším počtem unesených bílých tváří. Vždyť dnes už je „až druhá v pořadí“! I zmeškaná Venezuela mě dodnes mrzí, neboť rčení: „že nejkrásnější ženy světa pocházejí z Venezuely“ mě okamžitě teleportovalo z houpacího balonu, protože, holky, tohle přece náleží Moravě! To musíme jet okamžitě vyvrátit! Bohužel do snů začaly nad mapami brblat i racionální povahy, jež moudře rozhodly, že už tak hrozí „závodění s časem“ na úkor „zažití atmosféry místa“. Přestali jsme být nenasytní a jako startovní čáru jsme 15
Andy se staly páteří naší výpravy
Bylo nás pět
opravdu „skromně“ vyhlásili až ekvádorský rovník. Ovšem k cíli to není jen tak, co by melounem dohodil! Ať vylezu třeba na fikus, co je tu jak lípa vysoký, vidím, že cíl nevidím – že k polárnímu kruhu daleko! Jen špičky And nám ukazovaly směr cesty na daleký jih. Jméno Andy přejaly velmi romanticky – z „Anti“, jež v kečuánštině znamená „kde vychází slunce“. A netrvalo dlouho, tyto hory nás přijaly i do své ložnice – v Bolívii staneme na hmatatelném místě „kam chodí slunce i spát“. Kdybychom Andy změřili ode dna oceánského příkopu, kam se tyto hory takřka u břehu ještě propadají, vyšla by nám z toho hromada horniny o straně asi 14 000 m, která si navíc bezostyšně a vesele pluje! Dobře jí to totiž klouže. A kdo že se to opovážil troufale „podmazat“ celý kontinent? Matička příroda je hravé děvče, posunuje Pacifickou desku Tichého oceánu směrem na východ a naopak celou desku Jižní Ameriky strká na západ. Tato karetní hra se tříská přesně na dně oceánského příkopu pod Andami, tedy v poměru vesmíru, kousíček pod naším stanem „na Andách“. Občas to trochu třese, a aniž to víme, i my, tak jako Andy, driftujeme rychlostí pět centimetrů ročně do boku a o něco málo méně navrch! Ano, Andy rostou! Vlastně kdybychom v tom stanu dokázali spát pár set milionů let, uděláme prvovýstup úplně zadarmo a vleže! Stačí si lehnout na „podmázlé“ místečko. Holt, kdo maže, ten jede! Tak jsme namazali a vyrazili!
Bylo nás pět Mám „dlouhý vedení“, a tak jsem musela pár světadílů projet, než mi došlo, že sedmdesát procent celkového pocitu z každé navštívené země neplyne z jejích mešit, Mont Blanců, mrožů a tchořů… Exotika záchodového prkénka s vodotryskem je vám houby platná, když na vás za dveřmi čeká spolucestovatel, co neumí „splachovat“ a zírá poněkud „přeplněně“. Dojem ze země dělají z veliké části lidé, ti místní nebo ti vedle vás. Ten mocný moment sdílení jakéhokoliv zážitku s veselým parťákem je tisíckrát cennější než zážitek samotný. Volba spolucestujících pěšáků je asi nejstrategičtějším tahem na šachovnici plánování, kdo bude hrát koně, kdo vola, kdo šach, kdo Mat a kdo je Pat. 16
A já upřímně děkuji všem níže uvedeným spolupachatelům, že oné štětky v pomyslné míse napětí nebylo třeba. Ono to chtělo občas spíš koště a dvakrát o osobu přerazit! Knížkou vás tak budu provázet nejen já, ale také ti nejdůležitější – kamarádi vedle mě. Bez nich by tenhle příběh byl o něčem úplně jiném. Jiná knížka. Jejich komentáře budou početné a na žádost žádného redaktora bych je nevymazala. Člověka nejde smazat. Jednou jsme vyrazili v pěti, a tak tito lidé k tomuto příběhu neodmyslitelně patří. Jejich osobnosti zákonitě dávaly věcem okolo „tu jedinečnost“ vnímání, kterou s někým jiným a někdy jindy zažijete docela jinak. Bylo nás pět. Bystrému oku neunikne šest tváří na této straně, ano, máte pravdu, jenže neustále někdo chyběl. Tom chyběl v Ekvádoru, Víťa se zdržel naopak jen na Ekvádor a Mamut nám dočasně prchl vprostřed výletu objevovat místní domorodé krásy a krásky. Z kterého konce to vzít? Co naplat, „kamarádsky/nekamarádsky“ řadím pěchotu podle abecedy přezdívek. Víťo, za bramborářské místo děkuj rodičům! Koukej na naše! Ti to vymysleli přímo premiantsky! 17
