október

Misiologické info Vydává Středoevropské centrum misijních studií o. s.

4/2011 říjen / október

Kresťanské svedectvo v multináboženskom svete P. Černý: John Stott – globální křesťan J. Strádal: Letní evangelizační kurz POEM Rozhovor s Kwang-Hyun Ryuem

Obsah čísla: Ty dělej tak, aby se to předně Bohu líbilo

str. 5

Jaromír Strádal

Kresťanské svedectvo v multináboženskom svete

str. 11

Ústřední výbor Konference evropských církví se sešel v Praze

str. 16

Kateřina Děkanovská

John R. W. Stott – globální křesťan

str. 19

Pavel Černý

Letní evangelizační kurz POEM ČCE v Bělči nad Orlicí: „Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem!”

str. 21

Jaromír Strádal

Být dobrými přáteli, ale také inspirací Rozhovor s Kwang-Hyun Ryuem z korejského sboru v Praze 8 – Kobylisích

str. 26

Recenze: Bevans, Stephen B., Schroeder, Roger P.: Prophetic Dialogue

str. 29

Zuzana Jurechová

Recenze: Robert Lassalle-Klein (ed.), Jesus of Galilee: Contextual Christology for the 21st Century

str. 31

Pavol Bargár

Umelecké posolstvo Jany Zaujecovej Na obálke: Jana Zaujecová: Ultima Forsan – možno posledná. Materiál: Plsť, soľ, popol. Autor fotografie Jozef Česla

Misiologické info 4/2011 říjen / október 2

str. 34

Vážení čtenáři! Máte před sebou poslední letošní číslo časopisu Misiologické info. Lépe řečeno, poslední československé číslo tohoto roku, protože v závěru roku chystáme ještě jedno číslo v anglickém jazyce, které bude představovat výběr z toho, co jsme za celý rok vydali v češtině a slovenštině. Už delší dobu se v SCMS zamýšlíme nad tím, že je škoda, jakou malou odezvu nachází mezi našimi českými a slovenskými církvemi a jejich jednotlivými sbory (a vlastně mezi většinou lokálních církví po celém světě) činnost celosvětových ekumenických organizací a společenstev. Sdružení jako Světová rada církví nebo Světová evangelikální aliance produkují obrovské množství rozličných dokumentů, publikací, programů či jiných pomůcek, které by místní církve mohly využívat. Důvody tohoto trendu jsou víceré a není naším záměrem po nich na tomto místě pátrat. Snad mezi ně patří nedůvěra vůči „mamutím“ organizacím, určitá nepřehlednost jejich struktury a práce, vlastní lenost a neochota členů církví dále se vzdělávat a otvírat se novým myšlenkám nebo odpor vůči kompromisům, které spolupráce na tak široce pojaté ekumenické úrovni se sebou nevyhnutelně přináší. SCMS si vytyčilo za jeden z cílů své činnosti informovat také o nejnovějších trendech v misii a misiologii, a to i na globální ekumenické úrovni. Smyslem není násilím vnucovat novoty (nebo možná „zapomenuté staré pravdy“), ale spíše otvírat diskusi nad tématy, která jsou pro misii a misiologii relevantní. To neznamená, že je třeba bezvýhradně souhlasit, nebo nekriticky a mechanicky aplikovat do své vlastní situace vše, co je světovými křesťanskými organizacemi vydáváno – a pak i v MI, které o jejich činnosti informuje, uveřejněno. Jde spíše o to, neustále si klást i nepohodlné otázky, reflektovat svoji službu na Boží misii a hledat pro ni nové podněty. Kdyby náš časopis pomohl aspoň zčásti plnit tento účel, byli bychom nesmírně šťastni. I proto jsme se v tomto čísle rozhodli uveřejnit příspěvky, které si kladou za cíl rozšířit naše perspektivy a zaostřit náš zrak na ekumenický horizont. Papežská rada pro mezináboženský dialog ve spolupráci se Světovou radou církví a Světovou evangelikální aliancí 28. 6. 2011 vydala dokument „Křesťanské svědectví v multináboženském světě“. Jeho slovenský překlad vám přinášíme na stránkách MI 4/2011. Autoři tohoto dokumentu vyjádřili naději, že církve po celém světě o něm budou diskutovat a využívat jeho doporučení ve své misijní práci. Doufáme, že odezvu najde i mezi vámi. Jelikož jde o zásadní dokument, naleznete ho i na našich webových stránkách www.missioncentre.eu v sekci Zdroje. V září 2011 se v Praze konalo zasedání Ústředního výboru Konference evropských církví (CEC/KEK). Více informací o tomto setkání i o činnosti samotné organizace přináší článek Kateřiny Děkanovské, která je členkou Prezidia i Ústředního výboru CEC/KEK. V červnu jsme v našem centru (SCMS) přivítali nového spolupracovníka, bratra Kwang-Hyun Ryua. Moc se těšíme z jeho přítomnosti a jeho cenných podnětů pro naši práci. Do jeho služby i osobního života mu přejeme hodně Božího požehnání. MI proto dnes přináší rozhovor, který vám bratra Kwang-Hyuna blíže představí. V červenci tohoto roku zemřel jeden z největších teologů a čelních představitelů evangelikálního hnutí minulého století, John Stott. Ve svém článku nám tuto inspirativní osobnost přibližuje a své osobní vzpomínky připojuje Pavel Černý. Misiologické info 4/2011 říjen / október 3

Další člen redakční rady MI, Jaromír Strádal, do aktuálního čísla přispěl svým kázáním a zprávou z letního evangelizačního kurzu, který letos opět organizoval POEM ČCE v táboře J. A. Komenského v Bělči nad Orlicí. Obsahovou skladbu celého čísla uzavírají recenze Zuzany Jurechové a Pavla Bargára na nejnovější knihy z produkce našeho spřízněného nakladatelství Orbis Books. A nakonec bychom vás chtěli upozornit i na obrázky použité v tomto čísle (uvnitř i na obálce). Zachycují díla slovenské výtvarné umělkyně Jany Zaujecové, která je pro MI laskavě poskytla. V časopise naleznete i její medailónek. Do barevných dnů a dlouhých večerů letošního podzimu vám přejeme hojnost inspirace a vědění pro vaši službu – snad i za přispění MI. Za redakci, pb

Ty dělej tak, aby se to předně Bohu líbilo Jaromír Strádal

1 Šalomoun vládl nad všemi královstvími od řeky Eufratu až k zemi pelištejské a až k hranicím Egypta; odtud přinášeli Šalomounovi dary a sloužili mu po všechny dny jeho života. 2 Na jeden den se u Šalomounova dvora spotřebovalo třicet kórů bílé mouky a šedesát kórů mouky ječné, 3 deset kusů krmného hovězího dobytka a dvacet kusů dobytka z pastvy, sto kusů ovcí a koz, kromě jelenů, gazel, antilop a vykrmené drůbeže. 4 Panoval nad celým územím na západ od Řeky od Tifsachu až ke Gáze, nad všemi králi za Řekou, a měl pokoj ode všech sousedů. 5 A Juda i Izrael bydleli v bezpečí po všechny dny Šalomounovy, každý pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem, od Danu až po Beer-šebu. 6 Šalomoun měl také ustájeno čtyřicet tisíc koní pro svou vozbu a dvanáct tisíc koní jezdeckých. 7 Jmenovaní správci opatřovali potravu pro krále Šalomouna a pro všechny, kteří měli přístup ke stolu krále Šalomouna, každý ve svém měsíci. Nedopouštěli, aby něco chybělo. 8 Také ječmen a slámu pro koně a lehkonohé oře dodávali na místo, kde právě král byl, každý podle toho, jak mu bylo určeno. 1. Královská 5:1-8 22 Svým učedníkům Ježíš řekl: “Proto vám pravím: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. 23 Život je vždycky víc než pokrm a tělo než oděv. 27 Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou, netkají – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. Evangelium podle Lukáše 12:22-23.27 Misiologické info 4/2011 říjen / október 4

11 ...Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha. 12 `Všechno je mi dovoleno – ano, ale ne všechno prospívá. `Všechno je mi dovoleno – ano, ale ničím se nedám zotročit. 13 Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo. 14 Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás. 15 Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne! 16 Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno `budou ti dva jedno tělo . 17 Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch. 18 Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu. 19 Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě! 20 Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha. 1. Korintským 6:11b-20

Nikdo nevíme dne ani hodiny, kdy přijde ten den. Kdy přijde ten den celého stvoření, jeho vyvrcholení. „Onen den“ – den soudu. Nikdo nevíme, kdy přijde ta naše chvíle, kdy už nebudeme moci nic vzít zpátky, kdy už nebude čas, abychom opravovali, ba dokonce ani abychom litovali. S touto naléhavostí přichází nejenom Starý Zákon, ale přichází s ní a zdokonaluje ji i sám Ježíš. „Bděte, protože nevíte dne ani hodiny!“ Blíží se konec církevního roku. Tradičně církevní perikopy v této době vycházejí z biblických textů o soudu. A z jeho pohledu na náš docela konkrétní, praktický život. Jen vzpomeňte třeba 25. kapitolu Matoušova evangelia – O družičkách, které zaspaly a už neměly olej. O těch, kteří byli překvapeni, že se s nimi Kristus setkal a potřeboval je. Jedni dobře překvapeni a druzí nemile překvapeni. A nebo O hřivnách, které Pán Bůh svěřuje každému a bude žádat jejich vyúčtování. Tomu předchází zprávy o posledních věcech ve 24. kapitole. A ještě před tím ve 23. je samé „běda“: „Běda vám, farizeové a zákoníci – POKRYTCI!“ = Jako nejtěžší břemeno a nejtěžší problém je tam pojmenována a Ježíšem zřetelně napadnuta, smetena, zatracena schopnost člověka dělat, jako by nic. Překrýt to, co mám v sobě. Zakrýt svou špínu. Zakrýt svá selhání. Nehlásit se ke svým slabostem. Možná i cudně se tvářit, jako že já vůbec nevím o tom, jak jsem dobrej, a že mi to říkáte, no tak – dám na vás – ale já vlastně ani nevím, že jsem něco tak dobrého udělal... a přitom už dva dny nespím – jestlipak mně to někdo pochválí? A jsem hrozně kyselej, když se tak nestane. A jsou všichni tak nevděční, protože já jsem se přece tak snažil... ostatní se vůbec tolik nenasnažili jako já... – „Běda vám, pokrytci!“ – Tohle se musí rozstřílet nejdřív. A pak se teprve může jít dál. Bez toho ani rozjímání nad těmi slovy Ježíšovými o pečování a starání se a odívání a krmení – nám dost dobře nepůjde. Bude to pořád jenom akademické mluvení o někom druhém nebo jak by to třeba teoreticky se mnou mohlo být. – Až když si to člověk pustí k tělu...

Misiologické info 4/2011 říjen / október 5

Pán Bůh je na nás milosrdný. A někdy zvláštními cestami. Za králem Achabem přišel prorok Eliáš, kterého on vůbec nemusel... A tak mu to dal najevo a říká mu: „Přeces mne našel, můj nepříteli?!“ A Eliáš říká: „Našel, našel – protože ses zaprodal! A protože děláš, co je zlé v Hospodinových očích.“ Pokusme se pustit si toto prorocké slovo do vlastního života a hledat, čím že jsem se já zaprodal? Nebo snad mohu s Jóbem říci: „Ale já na sobě viny nenalézám? + Odvolávám se k Nejvyššímu Soudci Hospodinu, ať on soudí, ale pokud já vím...... „Zaprodal ses...“ Už když začneme jen tak jemně našlapovat kolem toho zkusit konkretizovat, co že je to naše dnešní současné zaprodávání se, můžeme si uvědomit, jak je dobře, že v češtině je v tom slově to „prodávání“. V hebrejštině to tam tak zřetelně nemají. V tom máme výhodu. Že ta naše zaprodanost je skutečně za prachy a za úspěch a za mamon, za majetek. Za to, co mám, a za to, jak se cítím. To jsou naše hodnoty, které jsou postaveny na nejvyšší stupeň v okolní společnosti. A s tím velmi těžce a mnohdy, přiznejme to, marně zápasíme. = Co všechno mám, co si mohu dovolit a jak se cítím, jestli mne to uspokojuje. A s tím narážíme nejenom u proroka Eliáše, který Achabovi vyčítá, že prostě nechal jednat svoji šikovnou manželku, výkonnou Jezábel, která to uměla zařídit tak, aby splnila tužby Achabovy. Aby si on mohl udělat konečně zelinářskou zahradu z té vinice, která sousedila s jejich domem a kterou mu nějaký „zamrzlý“ Nábot nechce ani prodat, natož pak věnovat. Když po něčem toužíme a vidíme, jak ostatní to mají a že si k tomu taky určitě dopomohli všelijak – jak je to velké pokušení. A když se ještě najde někdo, kdo řekne: Neboj se, to já zařídím, to se tě netýká... Achab pak dělá Eliášovi překvapeného, ale přece ví... – „Přece jsi mě našel, můj nepříteli...“ Co zas ode mě chceš? A on mu řekne jenom: Milý zlatý, pravda zůstává pravdou, i když se proti ní obalíš a strčíš hlavu do písku. – Jsi vrahem. I když jsi to neudělal vlastní rukou. To, že mohla tvoje žena pečetit tvým pečetidlem a mohla poslat Nábota k ukamenování skrze křivé svědky, to je TVOJE VINA, TVOJE ODPOVĚDNOST.!!! Achab byl úspěšný král – v očích světa. Podle jeho měřítek a očekávání. A dokonce zjistíme, že se měl na koho odvolávat. Dnes jsme slyšeli schválně oddíl od Šalomouna, kde je vypočítáváno, jak nákladně žil Šalomounův dvůr. Když si dáte práci a rozpočítáte si, co je to stálo a jaká to byla kvanta toho všeho, aby on byl jako slavný a bohatý král. Tak myslím, že se ani moc nemusíme stydět, že prostě ho hned tak nedostihneme, krále Šalomouna. A přece on byl jeden z biblických králů a slavných králů. A učíme už děti o tom, že byl vynikající... – Jak tohle jde dohromady? Achab byl bohatý a prosperující. Svět kolem ho uznával – ALE – proroci o něm zřetelně řeknou a Písmo napíše: „Před Bohem jsi prohrál!!!“ A v tomto jsi jen rozvinul Šalomounův trend, který nebyl dobrý. Šalomoun sám to ještě napravil, nebo zastavil svým vyznáním, které čteme v knize Kazatel – vzpomínáte: Dělej, člověče, co se ti líbí. Mládenče jdi za viděním a touhami svého srdce. Ale jen na jedno nezapomeň: To jedno potřebné, jak Komenský říkal ve svém Misiologické info 4/2011 říjen / október 6

předávání dalším generacím: Jen jedno je potřebné: Boha se boj a Jeho přikázání zachovávej! Na tom u člověka všechno záleží. (Kaz 11–12) To znamená – je ti všechno dovoleno, jak později napíše apoštol Pavel. Nemáš předem daná kritéria. – Když někdo přijde a konkrétně se ptá: Tuhle sukni si můžu vzít? Není to ještě moc vyzývavé? Deset centimetrů nad kolena, nebo pod kolena... Těžko se na to dá odpovědět z Bible. Tam to nenajdete. Je to pokaždé jinak. Ale přece je tam jedno kritérium zcela zřetelné: Ty dělej tak, aby se to předně Bohu líbilo!!! Když se ti stane, že se chceš někomu jinému líbit víc než Jemu, tak je to průšvih, je zle. A je jedno, jestli to budeš dělat sukní až na zem, anebo žádnou sukní. Obojí může být oslava dobrého Božího stvoření, když to bude podle jeho řádu. Obojí to může být také sprostá vyzývavost a manipulace, která chce toho druhého utáhnout, aby ho získala pro sebe. Můžeme dnes vidět zejména tyto roviny naší zaprodanosti: sex a peníze, úspěch a požitek. Tím jsme tak vydatně krmeni; na každém kroku se s tím musíme vyrovnávat. „Ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak odín jako jedna z nich...“ Nerad, ale musím se znovu nabourávat do módních návrhářů a návrhářek, a prodejců všeho možného zboží a výrobců všeho zboží – když tohle vezmete a začnete o tom přemýšlet, zjistíte, jak daleko jsme se dostali. Ukažte mi někoho z nich, kdo si ještě může dovolit, aby tím, co dělá, oslavoval Boha. Aby umožňoval těm, kdo si budou kupovat jeho výrobky, že se vejdou do toho nároku Pavlova: Svým tělem oslavujte Boha! To máme podle tebe chodit v burce? Zahaleny v sukni podobné taláru – je to oslava Boha, když všechno zůstane schováno? Někteří říkají, nasyceni smilstvem Evropsko-americkým: No, ono to je ještě přitažlivější, než když vidíš všechno. Protože to všechno už jsme dávno viděli... ale kdo ví, co se skrývá pod tím závojem? = Oni ti Arabíci jsou zřejmě ještě prefíkanější, než my... No, není tohle hrůza? A přece, to je něco, co si asi těžko zakážeme. Budu se bránit, když mi někdo řekne: Tak to nám to chceš všechno zošklivit a zakázat, nic si nesmíme užít, z ničeho

Cyklus cnosti. ČISTOTA. Kameň, plsť z ovčieho rúna, koráliky. Medzi mnou a tebou jediná istota – čistota (Daniel Hevier) Foto: Jozef Česla Misiologické info 4/2011 říjen / október 7

nesmíme mít radost? Nesmím se nikomu líbit? NAOPAK!! Je to příkazem. Máš se líbit. Máš být jako krásná květinka. Máš být jako krásný, ztepilý cedr, či dub v našich krajinách, nebo smrk nebo něco takového. Má být radost na tebe pohledět. Ale tak, aby to zřetelně vedlo ty, kdo se podívají, a ty, kdo zakusí, kdo se s tebou setkají, k tomu, aby chválili Boha, jaké dobré stvoření a krásné stvoření udělal a jak ho dobře živí a sytí. Pojďme se bavit o tom, jak to udělat prakticky. Zkusit si dát jednotný střih a míru a něco takového, to nefunguje. Musí to být člověk od člověka v jednotlivých situacích. A jsme na to uboze sami, zoufale sami. O co se můžeme opřít? Který žurnál si vzít, abych se vešel? – Podle koho se mám opičit, abych tady zapadl? – „... Mámo, upleť mi dlouhý svetr, ať je ze mě evangelík.....“ tradovalo se ještě před pár lety mezi mládeží. Protože zrovna frčelo to, že se nosily dlouhé, vytahané svetry a pokud možno dlouho neprané... Za nás se chodilo bosky a v otrhaných riflích ...Jiná kultura zas přinese něco jiného; jiné společenství řekne: Když nemáš kravatu, nebo motýla, tak sem prostě nepatříš, neděláš čest Pánu Bohu. Tohle všechno si můžeme přebrat a na všem něco je. Ale jak najít někoho, s kým se poradím? Jak mě asi vidí Bůh? Je to asi divné, aby člověk řekl: Vezmi si kterýkoli módní časopis, „všechno je přece dovoleno...“ Ohlédni se po kom chceš, ze své třídy nebo ze svého zaměstnání. A řekni si: Takhle bych chtěla taky vypadat...nebo takhle bych chtěl vypadat.... Ale nezůstaň u toho! Pak vezmi do rukou Bibli a aspoň stejný čas, jako jsi listovala tím magazínem, tak listuj a čti Bibli. Ono to bude těžké a nebudeš třeba všemu rozumět... Ale dělej to! Až to uděláš, tak aspoň dvojnásobný čas věnuj modlitbě. Buďto sám, nebo ještě s někým. Jestli se tohle může líbit Bohu.?? Protože o to jde. Všechno ostatní shoří. Nic nezůstane. Ale to, jestli jsme byli Pánu Bohu k chvále a slávě, to zůstává. A na to se nás bude ptát především. A pak se vám začne ukazovat: Jestli je tolik podstatné, co mám na sobě, anebo spíš záleží na tom, co mám v sobě? Jestli, když ráno nestíhám, je důležitější se upravit a nalíčit a navonět, abych byl příjemný pro druhé? Nebo je důležitější, abych ráno vzdal chválu Stvořiteli a uvědomil si, že jsem jeho dítě a jeho kvítko? A že pro Něj chci tady být a hrát! Ono to spolu souvisí. Odpuzovat svým zevnějškem, svým chováním a chtít být Pánu Bohu ke slávě – No, jde to? – Jistě i to může mít někdy své místo. Ale neplatí to obecně. Achab a Šalomoun – ti dva úspěšní králové – nám kladou otázky: Nemůžeme dost dobře uhnout nároku Eliášovu: Zaprodal ses! Množství peněz, které otočíme ve svém běžném životě, je mnohonásobně vyšší než měly generace před námi. A je mnohonásobně vyšší, než má většina ostatních lidí na této zemi. Tohle si připomínejme denně. Denně. Tu odpovědnost prostě neseme. Jakým způsobem jsme naložili s penězi, které máme? – Ale ty peníze jsou pořád jenom tím nejhmatatelnějším obrazem. „Peníze budou, ale my nebudem.“ Ale ono možná bude trochu jinak, že ani ty peníze nebudou, až my nebudem, protože „tam“ se potom měří všechno jinak. Ale ono to měření „odtamtud“ proniká a má pronikat už do našeho života. A peníze nám mají sloužit a ne vládnout. Ale pořád jsou jenom tím obrazem, který nám připomíná všechno ostatní svěřenství, které od Misiologické info 4/2011 říjen / október 8

Plášť eremitu. Arttex, prírodné ovčie rúno Foto: Jozef Česla

Boha máme. Třeba naše zdraví. Jak a proč pečujeme o své zdraví, o své tělo? Zřícenina – Bohu k slávě? – O kterou se všichni musejí jenom starat – je to dobré? Ale na druhou stranu člověk, který všechen čas a síly a peníze věnuje tomu, aby se vybudoval a aby vypadal před lidmi a aby byl soběstačný a samostatný? A největší strach a nervy má, že jednou se mu něco přihodí a bude si muset nechat od někoho posloužit... Je to v pořádku? Jakou cenu platíme za svůj dobrý pocit, za to, že nás lidi berou, za to, že nevyčníváme? Za to, že máme viditelný úspěch? Za to, že užíváme pohodlí, výdobytků vědy, techniky? – Jakou cenu za to platíme? Nežijeme tak trochu s falší? Nevodí nás tak trochu za nos? Co je krásné? Co je moderní? Co je v mých očích a v mých pocitech žádoucí? Co je žádoucí a dobré na mně a co na těch druhých? Co od nich očekávám? Samozřejmě, že se to vyvíjí a posunuje hlavně pod tlakem většiny. Tam, kde je nejvíc peněz, tam si nejvíc mohou dovolit a ti to ovládají. Ale někdy ne. Zejména mezi mladými se prostě hledají alternativní podoby života. A tam naopak ten, co nemá nic a žije s nejmenšími nároky, je „King“, jak se říká. Protože to dokáže a ustojí to – a všem se vysměje. Když mu dají něco drahého, tak to ostentativně zničí, protože „..o ty vaše prachy nestojím!...“ Tak dávají najevo nám, generacím předchozím, uhranutým tím, že něco máme, (dřív jsme nemohli) že toho hodně smíme (dřív jsme nesměli), že nejsou inkviziční komise, může se říkat všechno, může se dělat všechno... (Zdalipak si to jenom nenamlouváme?) jak divní a směšní a pro ně nepřijatelní v tom jsme. A teď poslední otázka: Máme něco, co by bylo stálé, trvalé? Jak se kdysi říkávalo "objektivní", stále platné? Pro tyto praktické otázky: Co na sebe? Jak se chovat? Jak vystupovat? Co si koupit – co nekoupit? Kde pracovat? Za co utrácet? – Je něco stálého, co by se neměnilo? Nebo spíš máme hledat, abychom nacházeli, jaká je konkrétní reálná Boží vůle pro mě dnes? A pro ty moje peníze a moje síly a moje schopnosti. Aby to bylo od Boha. Máme různé tradice v naší církvi, unionované, českobratrské, která se hlásí ke čtyřem proudům, čtyřem vyznáním: K Českým bratrům, k Jednotě Bratrské, luterské reformaci a ženevské Kalvínově reformaci. A k tomu, co z nich vyrostlo. – Troufám si tvrdit, že ty prvé dvě, ty starší, jsou opomíjeny Misiologické info 4/2011 říjen / október 9

a jsou Popelky. – Holt neměly zatím tolik šancí, aby rozvinuly své bohatství a své příspěvky. = Kterou z těch tradic bereme? – Namátkou: Broučky? = „Ty, ty, ty, neposlušný Broučku! Pána Boha poslouchat, to je to nejdůležitější. A Jemu se líbit. A Jemu se modlit a spínat ručičky...“ Anebo: Husitské revoluční hnutí: „Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme...!“ A ukažme celé Evropě, natož pak světu, že u nás je ten správný kořen a my si to uhájíme! Nebo: Tiší v zemi – Zhnusení násilím a krveprolitím, upozorňující, že ten náš Král je tichý, na oslu přijíždějící, který jako Beránek sám sebe obětoval? Moc o nich slyšet nebylo, zalezli někam do ústraní... Byli pak něco platní okolnímu světu? Nebo „slavné tradice“: I ten Masaryk byl párkrát v kostele a to byl první prezident. I když sám říkal, že s žádnou církví moc nechce nic mít. Ale církve se o něj perou a jsou to ty naše „slavné dobré tradice...“ K němu se budeme hlásit? Nebo slavná doba naší politické opozice, našeho disidentství? – Byli hrdinní lidé, kteří si nezadali s režimem, když všichni už plácali, jak se mávalo a mávali, jak se ukazovalo... Kterou z těch tradic myslíte, že bychom mohli a měli vytahovat, hlásit se k ní a prosazovat ji? Nebo uděláme církevní New Age = zamícháme to všechno v nějaký guláš, či dort pejska a kočičky? Týká se to i třeba našich sborových prostor. Budeme rozmařilí, nebo budeme uškrcení ve své šetrnosti a spořivosti? Máme mít zlé svědomí, když investujeme, protože víme, že by to bylo potřeba jinde? Nebo si obhájíme investici, že to je přece pro dobrou věc a ne pro naše zpovykaná, pohodlná těla a proto, abychom se mohli vytahovat, že máme něco novějšího a hezčího, než druzí? Kam až? A odkud, kde se má začít? Nestačí to, co máme a jak máme? Nemáme všechny peníze, které se nám dostanou do ruky poslat do Afriky, aby tam měli aspoň na čem sedět? Na druhou stranu – proč my bychom to měli dělat, když přijedeme jinam a tam vidíme, že mají málem zlaté kliky, nebo ne, ale zato velice účelně a efektivně zařízené sborové prostory pro různé formy sborové práce. Asi to bude znamenat, že se také podíváme do svého obýváku a do své kuchyně a do své špajzky, protože to s tím také souvisí. Pořád nad námi bude viset to Eliášovo ošklivé – požehnané, ale ošklivé požehnané slovo: „Našel jsem tě, protože ses zaprodal a činíš to, co je zlé v Hospodinových očích!“ Svatý Bože, prosíme Tě, pokorně, jako Šalomoun Tě kdysi prosil, o moudrost. Abychom uměli rozsuzovat, co je dobré, co je stálé. Abychom uměli rozpoznávat Tvou moc a Tvoje dary a abychom Tě za ně chválili a především jimi Tě chválili. Ty můžeš dát víc, než my pomyslíme. Už to, že smíme takhle uvažovat, je Tvůj dobrý dar. Chválíme Tě za to. AMEN.

Misiologické info 4/2011 říjen / október 10

Kresťanské svedectvo v multináboženskom svete Odporúčania pre správanie (28. 6. 2011 vydala Svetová rada cirkví, Pápežská rada pre medzináboženský dialóg a Svetová evanjelikálna aliancia)

Preambula Misia patrí k bytostnej existencii cirkvi. Zvestovať slovo Božie a vydávať svedectvo určené svetu je kľúčové pre každého kresťana. Zároveň je nevyhnutné, aby sa to dialo v súlade s princípmi evanjelia, v absolútnej úcte a láske voči všetkým ľudským bytostiam. Uvedomujúc si rôzne druhy napätia medzi ľuďmi a spoločenstvami rozličných náboženských presvedčení a odlišné interpretácie kresťanského svedectva, Pápežská rada pre medzináboženský dialóg (PRMD), Svetová rada cirkví (SRC) a – na pozvanie SRC – Svetová evanjelikálna aliancia (SEA) sa schádzali počas obdobia 5 rokov, aby v reflexii vytvorili tento dokument, ktorý má slúžiť ako súbor odporúčaní pre správanie pri vydávaní kresťanského svedectva všade na svete. Tento dokument nechce byť teologickou výpoveďou na tému misie. Snaží sa skôr adresovať praktické otázky spojené s kresťanským svedectvom v multináboženskom svete. Cieľom tohto dokumentu je povzbudiť cirkvi, cirkevné orgány a misijné organizácie k reflexii svojich súčasných praktík a k používaniu odporúčaní uvedených v tomto dokumente za účelom prípravy – ak je to vhodné – vlastných smerníc pre svoje svedectvo a misiu medzi ľuďmi iných náboženstiev, ako aj medzi tými, ktorí nevyznávajú žiadne konkrétne náboženstvo. Je našou nádejou, že kresťania po celom svete budú študovať tento dokument v svetle svojich vlastných praktík svedectva viery v Krista, a to nielen slovom, ale aj skutkom.

Základ kresťanského svedectva 1. Pre kresťanov je cťou a radosťou vydávať počet z nádeje, ktorá je v nich, a robiť tak láskavo a s úctou (por. 1Pt 3,15). 2. Ježiš Kristus je tým najvyšším svedkom (por. J 18,37). Kresťanské svedectvo je vždy účasťou na jeho svedectve, ktoré má podobu zvestovania kráľovstva, služby blížnemu a úplného sebaobetovania, a to aj napriek tomu, že takéto svedectvo môže viesť ku krížu. Práve tak, ako Otec poslal Syna v moci Ducha Svätého, sú aj veriaci posielaní na misiu, aby svedčili slovom a skutkom o láske trojjediného Boha. 3. Príklad a učenie Ježiša Krista a ranej cirkvi musí byť vodidlom pre kresťanskú misiu. Už dve tisícročia sa kresťania snažia nasledovať Kristovu cestu prostredníctvom zdieľania dobrej zvesti o Božom kráľovstve (por. L 4,16-20).

Misiologické info 4/2011 říjen / október 11

4. Kresťanské svedectvo v pluralistickom svete zahŕňa účasť v dialógu s ľuďmi odlišných náboženstiev a kultúr (por. Sk 17,22-28). 5. Život a zvestovanie evanjelia je v niektorých kontextoch zložité, sťažované či dokonca zakázané, avšak kresťania sú povolaní Kristom, aby verne pokračovali vo vzájomnej solidarite pri vydávaní svedectva o ňom (por. Mt 28,19-20; Mk 16,14-18; L 24,44-48; J 20,21; Sk 1,8). 6. Ak sa kresťania zapájajú do nepatričných metód vykonávania misie tým, že sa uchyľujú k podvodu a nátlakovým manierom, zrádzajú evanjelium a môžu spôsobiť utrpenie druhých. Také odchýlky volajú po pokání a pripomínajú nám našu potrebu neustálej Božej milosti (por. R 3,23). 7. Kresťania vyznávajú, že aj keď je ich povinnosťou vydávať svedectvo o Kristovi, obrátenie je v konečnom dôsledku dielom Ducha Svätého (por. J 16,7-9; Sk 10,44-47). Sú si vedomí, že Duch veje, kam sám chce, spôsobmi, ktoré neovláda žiadny človek (por. J 3,8).

Princípy Kresťania sú pri svojej snahe naplniť Kristovo poverenie vhodným spôsobom volaní k dodržiavaniu nasledujúcich princípov, a to predovšetkým v medzináboženských kontextoch. Konať v Božej láske. Kresťania veria, že Boh je zdrojom každej lásky, na základe ktorej sú vo svojom svedectve povolaní žiť životy lásky a milovať svojich blížnych ako seba samých (por. Mt 22,34-40; J 14,15). Napodobňovať Ježiša Krista. Kresťania sú povolaní nasledovať príklad a učenie Ježiša Krista vo všetkých oblastiach života, predovšetkým vo svojom svedectve, svojou účasťou na jeho láske, vzdávaním slávy a úcty Bohu Otcovi v sile Ducha Svätého (por. J 20,21-23). Kresťanské cnosti. Kresťania sú povolaní Prerozprávanie príbehu Tapisérie z Bayeux o bitke k správaniu charakterizovanému bezúhonnospri Hastings z roku 1066 (časť textilnej inštalácie). ťou, kresťanskou láskou, súcitom a pokorou, ako Autorské techniky na ľanovom a bavlnenom plátne aj k prekonávaniu každej arogancie, povýšenosti Foto: Jozef Česla a pohŕdania (por. G 5,22). Skutky služby a spravodlivosti. Kresťania sú povolaní konať spravodlivo a milovať láskavosť (por. Mich 6,8). Taktiež sú povolaní slúžiť ostatným a tým rozpoznávať Krista v najmenších zo svojich sestier a bratov (por. Mt 25,45). Skutky služby, ako napríklad poskytovanie vzdelania, zdravotnej starostlivosti, pomoci, ako aj skutky spravodlivosti a obhajoby, sú neoddeliteľnou súčasťou svedectva evanjeliu. Zneužívanie situácií chudoby a núdze nemá miesto v kresťanskej pomoci. Kresťania by vo svojich skutkoch služby mali odsúdiť všetky formy falošného vábenia druhých, napríklad aj prostredníctvom finančných stimulov a odmien, a zdržať sa ich. Misiologické info 4/2011 říjen / október 12

Súdnosť v službe uzdravovania. Kresťania vykonávajú službu uzdravovania ako neoddeliteľnú súčasť svojho svedectva evanjeliu. Pri výkone tejto služby sú vyzývaní k súdnosti, plne rešpektujúc ľudskú dôstojnosť a dbajúc o to, aby ľudská zraniteľnosť a potreba uzdravenia nebola zneužívaná. Odmietanie násilia. Kresťania sú povolaní k tomu, aby odmietli všetky formy násilia, a to aj psychologické a sociálne, vrátane zneužívania moci pri vydávaní svojho svedectva. Takisto odmietajú násilie, nespravodlivú diskrimináciu či útlak zo strany akejkoľvek náboženskej alebo sekulárnej autority, vrátane zneucťovania alebo ničenia bohoslužobných miest, posvätných symbolov či textov. Sloboda náboženstva a viery. Náboženská sloboda, zahŕňajúca právo človeka verejne vyznávať, praktikovať, šíriť a zmeniť svoje náboženstvo, je dôsledkom samotnej dôstojnosti ľudskej osoby založenej v stvorení všetkých ľudských bytostí na Boží obraz a podobu (por. 1M 1,26). Z toho dôvodu majú všetky ľudské bytosti rovnaké práva a zodpovednosti. Kresťania sú volaní k angažovanému prorockému svedectvu všade tam, kde je akékoľvek náboženstvo využívané pre politické ciele a kde dochádza k náboženskému prenasledovaniu; kresťania sú povolaní k odmietaniu takých činov. Vzájomná úcta a solidarita. Kresťania sú povolaní k záväzku práce s ostatnými ľuďmi vo vzájomnej úcte, presadzujúc pritom spravodlivosť, pokoj a všeobecné dobro. Medzináboženská spolupráca tvorí zásadný rozmer takéhoto záväzku. Úcta voči všetkým ľuďom. Kresťania si uvedomujú, že evanjelium má ku kultúram nielen kritický vzťah, ale ich aj obohacuje. Kresťania sú povolaní k úcte voči všetkým ľuďom, a to aj vtedy, ak evanjelium kritizuje určité aspekty ich kultúr. Kresťania sú taktiež povolaní rozlišovať tie prvky svojich vlastných kultúr, na ktoré evanjelium vznáša kritiku. Vzdať sa falošného svedectva. Kresťania majú hovoriť úprimne a s úctou; majú byť ochotní počúvať, aby tak spoznávali a chápali presvedčenia a praktiky ostatných ľudí; sú tiež povzbudzovaní k tomu, aby si uvedomovali a oceňovali to, čo je v týchto presvedčeniach a praktikách pravdivé a dobré. Akékoľvek vyjadrenie či kritiku by mali prednášať v duchu vzájomnej úcty a s istotou, že o iných náboženstvách nevydávajú falošné svedectvo. Zaistiť osobnú súdnosť. Kresťania si majú uvedomovať, že zmena náboženstva je rozhodným krokom v živote človeka, ktorý musí sprevádzať dostatočný čas na primeranú reflexiu a prípravu. Má sa tak diať prostredníctvom procesu zaisťujúceho úplnú osobnú slobodu. Vytvárať medzináboženské vzťahy. Kresťania by mali pokračovať vo vytváraní vzťahov úcty a dôvery s ľuďmi odlišných náboženstiev, ktoré by uľahčili hlbšie vzájomné porozumenie, zmierenie a spoluprácu v prospech všeobecného dobra.

Odporúčania Tretia konzultácia organizovaná Svetovou radou cirkví a PRMD v spolupráci so Svetovou evanjelikálnou alianciou za účasti najširšej rodiny kresťanov (katolíci, pravoslávni, protestanti, evanjelikáli a letniční) sa zišla v duchu ekumenickej spolupráce, aby pripravila tento dokument a predložila ho na posúdenie cirkvám, národným a regionálnym konfesijným orgánom a misijným organizáciám, a to predovšetkým tým, ktoré pracujú v medzináboženských kontextoch. Konzultácia odporúča, aby tieto orgány: Misiologické info 4/2011 říjen / október 13

Študovali problematiku predloženú v tomto dokumente a – kde je to vhodné –formulovali smernice pre správanie v súvislosti s kresťanským svedectvom, ktoré by boli použiteľné v ich konkrétnych kontextoch. Kde je to možné, malo by sa tak diať ekumenicky a v rozhovore so zástupcami ostatných náboženstiev. Vytvárali vzťahy úcty a dôvery s ľuďmi odlišných náboženstiev, konkrétne na inštitucionálnej úrovni medzi cirkvami a ostatnými náboženskými spoločenstvami, zapájajúc sa do prebiehajúceho medzináboženského dialógu vnímaného ako súčasť svojho kresťanského záväzku. V určitých kontextoch, kde roky napätia a konfliktov vytvorili hlboké podozrenia a narušili vzájomnú dôveru medzi spoločenstvami, môže medzináboženský dialóg poskytnúť nové príležitosti pre riešenie konfliktov, opätovné nastolenie spravodlivosti, uzdravenie pamäti, zmierenie a vytváranie pokoja. Povzbudzovali kresťanov k upevňovaniu svojej vlastnej náboženskej identity a viery v procese prehlbovania svojich znalostí a porozumenia iných náboženstiev, berúc pritom do úvahy perspektívy stúpencov týchto náboženstiev. Kresťania by sa mali vyhýbať skresľovaniu presvedčení a praktík ľudí odlišných náboženstiev. Spolupracovali s ostatnými náboženskými spoločenstvami angažujúc sa v medzináboženskom presadzovaní spravodlivosti a všeobecného dobra a – kdekoľvek je to možné – stojac bok po boku v solidarite s ľuďmi, ktorí sa dostali do konfliktných situácií. Apelovali na svoje vlády v snahe zaistiť náležité a komplexné dodržiavanie náboženskej slobody, majúc pritom na pamäti, že v mnohých krajinách majú náboženské inštitúcie a osoby zákaz vykonávať svoju misiu. Pamätali v modlitbách na svojich blížnych a ich blaho, nezabúdajúc na to, že modlitba je neodlúčiteľná nielen od našej vlastnej identity a konania, ale aj od Kristovej misie.

Dodatok: Pozadie dokumentu 1. V dnešnom svete dochádza k zvýšenej miere spolupráce nielen medzi kresťanmi navzájom, ale aj medzi kresťanmi a prívržencami iných náboženstiev. Pápežská rada pre medzináboženský dialóg (PRMD) Svätej stolice a Program medzináboženského dialógu a spolupráce Svetovej rady cirkví (SRC-PMDS) už majú skúsenosti s takouto spoluprácou. Príklady tém, na ktorých PRMD/SRC-PMDS spolupracovali v minulosti, zahŕňajú: medzináboženské manželstvá (19941997), medzináboženskú modlitbu (1997-1998) a africkú religiozitu (2000-2004). Tento dokument je výsledkom ich vzájomnej spolupráce. 2. V dnešnom svete dochádza k zvýšeným napätiam medzi náboženstvami, vrátane násilia a strát na ľudských životoch. V týchto napätiach zohrávajú svoju úlohu politika, hospodárstvo a iné faktory. Aj kresťania sú niekedy, či už dobrovoľne alebo proti svojej vôli, zapojení do týchto konfliktov, a to buď ako prenasledovaní alebo ako násilníci. V reakcii na túto skutočnosť sa PRMD a SRCPMDS rozhodli adresovať danú problematiku v procese vzájomnej spolupráce, ktorý by viedol k vytvoreniu zdieľaných odporúčaní pre správanie pri vydávaní kresťanského svedectva. SRCPMDS prizvala k účasti na tomto procese Svetovú evanjelikálnu alianciu (SEA), ktorá pozvanie s radosťou prijala.

Misiologické info 4/2011 říjen / október 14

3. Pôvodne prebehli dve konzultácie. Prvá sa konala v talianskom Lariane v máji 2006 pod názvom „Hodnotenie skutočnosti“. Na nej zástupcovia rozličných náboženstiev zdieľali svoje názory a skúsenosti týkajúce sa otázky konverzie. Konzultácia priniesla vyhlásenie, časť z ktorého znie nasledovne: „Vyhlasujeme, že hoci každý človek má právo pozývať ostatných k pochopeniu svojej viery, nemalo by pritom dochádzať k zneucťovaniu ich práv a náboženských citov. Náboženská sloboda na nás kladie bezpodmienečnú povinnosť rešpektovať náboženstvá odlišné od nášho vlastného, bez toho, aby sme ich akokoľvek znevažovali, hanili či skresľovali s cieľom dokázať nadradenosť svojej vlastnej viery.“ 4. Druhá konzultácia, na ktorú boli pozvaní zástupcovia rôznych kresťanských tradícií, sa konala vo francúzskom Toulouse v auguste 2007 a venovala sa tej istej problematike. Prebehla dôkladná diskusia týkajúca sa otázok ako rodina a spoločenstvo, úcta voči ostatným, hospodárstvo, marketing a konkurencia či násilie a politika. Pastorálne a misijné otázky viažuce sa k daným témam sa stali základom pre teologickú reflexiu a princípy rozvinuté v tomto dokumente. Každá z týchto tém je dôležitá sama o sebe a zaslúži si viac pozornosti, než jej je možné venovať v týchto odporúčaniach. 5. Účastníci tretej (medzikresťanskej) konzultácie sa stretli v thajskom Bangkoku 25.–28. januára 2011 a tomuto dokumentu dali konečnú podobu.

Preklad z anglického originálu Pavol Bargár Pôvodné znenie dokumentu je možné nájsť v PDF formáte na stránke SRC na odkaze http://www.oikoumene.org/en/resources/documents.html (zobrazené 19. 10. 2011)

Cyklus cnosti. VYTRVALOSŤ. Kameň, kovová niť. Chcem byť iba kvapkou – nič nie je vytrvalejšie (Daniel Hevier) Foto: Jozef Česla Misiologické info 4/2011 říjen / október 15

Ústřední výbor Konference evropských církví se sešel v Praze Kateřina Děkanovská

Po roce 2009 a Valném shromáždění Konference evropských církví (CEC) v Lyonu se evropský ekumenismus dostal do fáze bilancování a hledání cesty, kudy dál. Možná je tento vývoj příznakem 50. narozenin, které CEC v Lyonu velkolepě oslavila. Možná je nutností, kterou přináší doba. Stejně jako se změnila Evropa od roku 1949, tak se mění i potřeby církví a představa o poslání, které církve v současné Evropě mají. Způsob, jakým bylo rozhodnuto o revizním procesu, nejednotnost postojů jednotlivých členských církví i drobnohled, pod nímž se revizní skupina nachází, jsou jasným důkazem, jak obtížný úkol si CEC předsevzala i jak zásadní bude jeho výsledek. Zasedání Ústředního výboru CEC, které se konalo v Praze ve dnech 21. – 24. září 2011, mělo jako jeden ze svých úkolů zhodnotit dosavadní práci revizní skupiny, která je složena z patnácti zástupců členských církví. Práce skupiny je však přísně tajena, aby jednotlivé zájmové skupiny uvnitř CEC nemohly do vzniku návrhu změn zasahovat. Podle slov řady osob z církví, do nichž členové skupiny patří, nepodávají tito ani vlastní církvi jiné zprávy, než které jsou zveřejňovány na webu revizní skupiny www.cecrevision.dk. Jejich nezávislost je proto věrohodná. Skupina se navíc odpovídá pouze Valnému shromáždění a v době mezi jeho zasedáními Ústřednímu výboru. Možnost schvalovat či odmítat návrhy má však výhradně Valné shromáždění. Ústřední výbor je pouze informován a může komentáři přispívat k reviznímu procesu stejně, jako jednotlivé členské církve a partnerské organizace CEC. Ačkoliv první návrh změn bude zveřejněn až koncem roku 2011, shrnutí témat, kterými se návrh bude zabývat, předložili mluvčí skupiny Ústřednímu výboru již nyní. Není zatím zřejmé, jakým směrem se revize bude ubírat a zda bude vůbec návrh pro členské církve akceptovatelný. Přesto však lze říci, že návrh se bude snažit zefektivnit práci CEC vůči svým členům především zdokonalením komunikačních strategií a rovněž všechny pracovní procesy učinit transparentními a ekonomicky zodpovědnými. Peníze, které členské církve do CEC investují, by proto měly být maximálně zúročeny v činnosti CEC, spíše než v jejím provozu, a měla by být usnadněna zpětná vazba církví k práci organizace. Zejména ekonomické reformy probíhají již dnes díky práci externího poradce z Fundraising Akademie Frankfurt Arneho Kastena, který během roku svého dosavadního působení v CEC zorganizoval dosud nepřehledný systém finančního řízení, reformoval účetní systém a nastavil poměr příjmů a výdajů tak, aby bylo možné pokrýt dluh z minulého Valného shromáždění a zároveň opět vytvořit rezervní fondy. Nyní začne práce na vytvoření vlastní fundraisingové strategie a výcvik projektových manažerů v efektivním získávání finančních prostředků z externích zdrojů. To přirozeně vyžaduje dobré využívání komunikačních a marketingových dovedností. Důležitým bodem jednání byl také programový plán na rok 2012. Ten byl sice rozpočtovými Misiologické info 4/2011 říjen / október 16

Pocta darcom III. Fotocitlivá emulzia na plátne, tabletky, výšivka ľudským vlasom Foto: Jozef Česla

škrty omezen, ale přesto bylo možné schválit řadu velmi zásadních projektů. Oproti roku 2010 se každý rok lze odvážit větších výdajů díky postupnému pokrývání dluhu i opatrnějšímu investování a externím zdrojům. Projekty, které si nenašly další finanční zdroje, byly bohužel pozastaveny, dokud jejich vedoucí potřebné peníze nezískají. Na bázi teologické práce, v komisi Církve v dialogu, vznikají nové struktury pro zkoumání současných misiologických trendů. Ačkoliv pozice manažera misijních projektů musela být pro nedostatek financí zrušena, práce pokračuje jinou formou – například konzultacemi akademických odborníků a misijních pracovníků. Pokračuje také tzv. Grazský proces, který má za úkol harmonizovat evropské vzdělávání teologů a duchovních tak, aby studenti mohli bez problémů cestovat po cizích univerzitách a přinášeli na domácí půdu myšlenky z jiných zemí i církví. Tento proces probíhá ve spolupráci s organizací Evropské teologické vzdělávání, která pracuje při Světové radě církví. Na bázi společenské, v komisi Církve a společnost, CEC nadále pracuje na zajištění pravidelného, otevřeného a transparentního dialogu s orgány EU, jak to zaručuje Lisabonská smlouva v článku 17. Tento závazek již nese své ovoce a mnoho projektů v Europarlamentu podporuje i řada politiků. Komise zároveň organizuje veřejné debaty, výstavy a vzdělávací programy pro europoslance na témata sekularismu a náboženského života, ekologie, odzbrojení, ochranu lidských práv a v letošním roce především na téma odpovědného investování, chudoby, sociálního vyloučení a migrace. Poslední dvě témata jsou vzájemně úzce propojena a CEC spolupracuje s dalšími neziskovými organizacemi sekulárními i církevními, aby se nutnost zajistit obyvatelům Evropy i jejím nově příchozím důstojný a bezpečný život objevila také v evropské legislativě či skladbě rozpočtů orgánů a agentur EU. Problematika lidských práv se letos v komisi Církve a společnost dostává do popředí díky Manuálu pro lidská práva, který komise vytvořila ve spolupráci s předními odborníky z řad právníků, teologů, sociologů, politologů, apod.. Tento manuál bude ve své finální podobě veřejně Misiologické info 4/2011 říjen / október 17

představen koncem roku 2011 a evropské církve by podle něj měly začít školit odborníky, kteří by se jejich jménem v ochraně lidských práv angažovali a dále rozvíjeli povědomí o jejich významu a způsobech, jak je možné je chránit. V oblasti migrace, kterou vede dosud plně neinkorporovaná Církevní komise pro migraci v Evropě, bylo ukončeno několik velmi úspěšných projektů na integraci cizinců a ochranu jejich práv v rámci omezování počtu migrantů přecházejících evropské hranice. Komise i nadále usiluje o změny v legislativě a odstranění nepřesné terminologie (např. ilegální imigrant – lidská bytost nemůže být ilegální – v církvích nově dominuje pojem imigrant bez dokumentů). Komise také v příštím roce chystá ve spolupráci s církvemi tzv. Visegradské čtyřky odborný seminář o tom, jak církve pracují s Romy a jak se mohou angažovat v předcházení jejich konfliktů s ostatními občany těchto čtyř zemí. Pražské zasedání CEC mělo kromě zmíněných úkolů také zvolit nového generálního tajemníka, který by ve funkci vystřídal rumunského teologa prof. Viorela Ionitu. Ten v listopadu odchází do důchodu a ukončí tak své téměř 20tileté působení v CEC (řídil komisi Církve v dialogu), naposledy jako dočasný generální tajemník po náhlém odchodu Colina Williamse. Protože však žádný z přihlášených kandidátů nesplňoval náročné požadavky na manažerské schopnosti, teologický vhled do ekumenismu či diplomatické nadání, řízení CEC převezmou prozatím ředitelé pracovních komisí (Kaisamari Hintikka, Rüdiger Noll, Doris Peschke) nad programovými záležitostmi, finanční poradce (Arne Kasten) nad správou sekretariátu a pověřený člen Prezidia (Goos Mindermann) nad správou financí. Ideové a reprezentační zaštítění nadále povedou prezidenti CEC (Metropolita Emmanuel, Cordelia Kopsch, Christopher Hill) a spolu s nimi nad denním životem CEC bude dohlížet její bývalý generální tajemník Keith Jenkins. V lednu 2011 se Ústřední výbor sejde na mimořádném zasedání, kde bude zvolen řádný generální tajemník. Rovněž zde bude oficiálně přijat návrh revizní skupiny a předán do konzultačního procesu členských církví. Tento proces bude trvat pouze od února do června 2012, proto bude zapotřebí, aby všechny členské církve přistoupily k procesu zodpovědně a včas zaslaly své komentáře a názory. Vedle těchto pracovních záležitostí měli členové Ústředního výboru možnost setkat se s představiteli církví v ČR, sdružených v Ekumenické radě církví. Ta sama je přidruženým členem CEC, protože dosavadní ústava umožňuje plné členství pouze církvím. Na společném setkání a rautu v Praze byli přítomni téměř všichni představitelé církví Ekumenické rady církví, její generální tajemnice i generální tajemník České biskupské konference, jako významný ekumenický partner doma i na evropské rovině. Pražské zasedání Ústředního výboru CEC tedy přineslo mnoho nového, ať již vývoj budeme považovat za přínosný či škodlivý. Je vždy nevýhodou lidských rozhodnutí, že je nelze učinit v perspektivě budoucnosti, která není člověku známa. Přinejmenším se člověk může vyvarovat minulých chyb a hledat nová řešení. Vyprošujme tedy u našeho Pána Ježíše Krista moudrost a rozvahu, aby radost a požehnání, které církve ze své spolupráce získávají, přinášely světu pokoj a aby ti, kteří v církvích rozhodují, se nechali vést Duchem k pokoře a nenechali se opojit mocí, která jim byla svěřena. Autorka je členka Prezidia a Ústředního výboru CEC Misiologické info 4/2011 říjen / október 18

John R. W. Stott – globální křesťan Pavel Černý

Ve středu 27. 7. 2011 byl odvolán do nebeského domova ve svých devadesáti letech John R. W. Stott. Jednou napsal: „Musíme být globálními křesťany s globální misií, protože náš Bůh je globálním Bohem.“ John Stott skutečně globálním křesťanem byl, jak naznačuje i velká dvousvazková biografie jeho života, kterou pečlivě sestavil biskup Timothy Dudley-Smith. Jeho služba přesáhla Anglii, Evropu a postupně se dotkla všech kontinentů. V posledních letech se rozvíjela velmi silně se zaměřením na „Dvoutřetinový svět“. John Stott prožil svou duchovní konverzi v šestnácti letech. To pro něj znamenalo radikální odevzdání života Ježíši Kristu. Začal studovat v Cambridge francouzštinu a rodina si představovala jeho uplatnění v diplomatické službě. Dále pokračoval ve studiu teologie a rozhodl se pro službu pastora v anglikánské církvi. V roce 1949 se stává rektorem kostela All Souls Church v centru Londýna. V padesátých letech spolupracuje s Billy Grahamem při velkých evangelizacích v Británii. Později je zván ke službě při evangelizacích na univerzitách v mnoha zemích, na různých kontinentech. V roce 1975 předává farnost a stává se z něj rektor emeritus. Jeho služba postupně dostává globální dimenzi. Vždy půl roku kázal, přednášel a vyučoval v církvích, na konferencích a teologických seminářích. Druhou polovinu roku se soustředil na psaní knih, článků a teologických stanovisek. Byl hluboce přesvědčen, že budoucnost má teologie založená na biblickém základě učení apoštolů a proroků s uplatněním dědictví církevních otců a ekumenických koncilů. Rozhodující roli v jeho službě kazatelské i spisovatelské hraje důkladná biblická exegeze a misijní hermeneutika. Stottova přesná a poctivá práce při výkladu biblického textu a radikální aplikace mu získala přirozenou autoritu v mnoha církvích a ekumenických grémiích. Jako pozorovatel ovlivnil např. Valné shromáždění Světové rady církví v Uppsale. Byl architektem Lausannského kongresu v roce 1974 a editorem Lausannského závazku – moderní křesťanské konfese. Vedl rozhovory s různými křesťanskými proudy. Byl klíčovou osobou při jednáních evangelikálního hnutí se zástupci Vatikánu. Dal podněty k rozvoji Světové evangelikální aliance (World Evangelical Aliance). Založil Londýnský institut současného křesťanství. Za svůj život napsal padesát knih. Mnohé z nich vycházejí ve velkých nákladech dodnes. Byly již přeloženy do 65 jazyků. Misiologické info 4/2011 říjen / október 19

V roce 1959 byl jmenován kaplanem anglické královny a v této čestné funkci zůstal do roku 1991. Dostal několik čestných doktorátů a nejrůznějších vyznamenání. V roce 2006 ho vyznamenala královna Alžběta II. a britská vláda mu udělila titul „Commander of the British Empire“ za služby ve prospěch rozvoje teologie a křesťanského světa. Časopis Time ho zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí dvacátého století. John Stott několikrát navštívil Českou i Slovenskou republiku a přednášel na pastorálních i teologických konferencích. Do češtiny byly přeloženy některé jeho komentáře k biblickým knihám (Kázání na hoře, Sk, Ef, Ga, 2Tm). Z jeho teologické dílny máme zatím k dispozici knihu „Kristův kříž“. John Stott pomohl k hlubšímu pochopení misijního poslání církví a k ekumenickému hnutí. Dnes má následovníky mezi příslušníky všech konfesí. K jeho důrazům vždy patřila výzva k vyznání hříchu a přijetí Ježíše jako Pána a Spasitele. Křesťany vyzýval, aby se dívali za hranice liturgie a křesťanské tradice a angažovali se v záležitostech tohoto světa (v ekonomice, umění, politice a obecně v kultuře). Jako globální křesťan stále budoval mosty mezi církvemi Západu a dynamicky se rozvíjejícím křesťanským světem na jiných kontinentech. Založil řadu organizací a nadací. Mnoho finančních prostředků dodnes slouží pro magisterská i doktorská stipendia studentům z „Dvoutřetinového světa“. Jeho knihy dodnes probouzejí a budují víru milionů křesťanů po celém světě. John Stott se osobně věnoval mnoha teologům a pastorům. Dovedl povzbuzovat a upozorňovat na důležité věci. Různé probuzenecké a fundamentalistické proudy se pod jeho vedením proměnily v moderní a misijně dynamické církve. Bude trvat řadu let, než bude Stottův vliv dostatečně reflektován a odborně zpracován. John Stott zůstal celý život svobodný. Jako odpočinek mu sloužila ornitologie. Od svých studentských let se věnoval pozorování ptačí říše. Na jeho cestách do nejrůznějších zemí a kontinentů ho vždy provázel dalekohled a fotoaparát. Miloval přírodu jako Boží stvoření a dovedl o ní zasvěceně hovořit s odborníky. Dal podnět k založení organizace A Rocha pro ochranu přírody, která má své pobočky v mnoha zemích světa, včetně České republiky. Johnův přínos pro teologii misie byl velký. Již v roce 1975 publikoval knihu „Křesťanská misie v současném světě“. Tato kniha se zaměřuje na vysvětlení pojmů misie, evangelizace, dialog, spása a konverze. Z této knihy vyplývá snaha pomoci globální církvi, aby se soustředila na své misijní poslání a nezapomněla, že se nesmí ve světě zabydlet, ale musí nést svědectví o Kristu a rozvíjet dialog. John Stott později navázal tím, že na různých světových misijních konferencích moderoval tvorbu připravovaných dokumentů. Pod jeho vedením vznikaly významné dokumenty jako např. Evangelium a kultura, Evangelium a sociální zodpovědnost, Jednoduchý životní styl a další. Promýšlel a pomáhal rozvíjet dialog s Židy, muslimy, hinduisty, buddhisty, marxisty, nepraktikujícími křesťany a dalšími skupinami. Ke Stottovým důrazům patřilo tzv. „double listening“. Byl přesvědčen, že křesťan musí bedlivě naslouchat zvěsti Božího slova a zároveň naslouchat tepu současného světa tak, aby obojí bylo v křesťanském svědectví a službě propojeno. Proto i kázání evangelia chápal jako budování mostů ze světa biblického do světa, ve kterém žijeme a jehož jsme součástí. Na mnoha konferencích oslovily jeho biblické výklady, které vždy překvapovaly hlubokou znalostí biblických souvislostí a odvážnou aplikací. Misiologické info 4/2011 říjen / október 20

Po celém světě v těchto měsících probíhají vzpomínková shromáždění k připomenutí odkazu člověka, který odzbrojoval svou pokorou a křesťanským životním stylem. Chtěl být vždy konzervativní v biblickém učení (autorita Písma pro něj byla velmi důležitá) a radikální v jeho aplikaci. Jeho příklad a odkaz bude jistě ještě dlouho působit a inspirovat. Také v naší zemi se připravuje teologické fórum, které by mělo přiblížit některé poznatky a důrazy osoby, která byla označena za nejvlivnějšího kazatele 20. století. Řadu informací můžeme nalézt na stránkách Johnem Stottem založené organizace – Langham partnership (http://www.langhampartnership.org), která nyní pokračuje pod vedením Dr. Christophera Wrighta, známého starozákoníka a misiologa.

Letní evangelizační kurz POEM ČCE v Bělči nad Orlicí: „Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem!” Jaromír Strádal

Pod tímto heslem, které je zároveň letošním celoročním evangelizačním heslem, se v týdnu 13.–20. srpna 2011 v Letním táboře J.A.Komenského v Bělči nad Orlicí uskutečnil další ročník evangelizačního kurzu, který pořádá Poradní odbor synodní rady Českobratrské církve evangelické pro evangelizaci a misii (POEM). Desítky let se konal tento kurz v Praze, kde byla právě v době letních prázdnin k dispozici volná kapacita Husova bohosloveckého semináře (V jirchářích 13). Když pak v 90.letech církev z ekonomických důvodů pronajala toto zařízení v centru Prahy cestovní a ubytovací kanceláři, našly evangelizační kurzy své nové místo setkávání v premonstrátském klášteře v Želivu (100km od Prahy). A konečně před 6 lety se evangelizační kurz přemístil do Bělče nad Orlicí. S těmito přesuny souvisela i postupná proměna struktury těchto kurzů směrem k ekumenické otevřenosti a pluralitě a k vícegeneračnímu zastoupení účastníků. Přičemž zejména želivská éra přinesla prohloubení a pravidelnost kontaktů i se sestrami a bratřími s římskokatolické církve. Současná podoba evangelizačního kurzu snad může na první pohled spíše připomínat třígenerační rodinnou rekreaci. Při podrobnějším vhledu do dění však brzy narazíme na významné rozdíly. Nabitý program zdaleka není jen odpočinkový. I když vděční účastníci zpravidla posléze vyznávají – bylo to náročné, ale občerstvující. Struktura programu kopíruje běžný život víry jednotlivce, či sborového společenství. Od počátku byly evangelizační kurzy místem setkávání horlivých modlitebníků. I dnes mají svou roli a své pevné místo v kurzovním dění. Jejich dobrovolným modlitebním setkáním začíná ještě před snídaní každý den. A právě tak je po skončení všech programů večer každý den kurzu uzavírán Misiologické info 4/2011 říjen / október 21

modlitbami v kapli. Po snídani – bělečský tábor zvládne těch zhruba 150 strávníků ve třech etapách během hodiny – se sejdou všichni účastníci kurzu (poprvé a naposled za celý den) ke společné bohoslužbě. Koná se, pokud to počasí dovolí, venku před hlavní jídelnou. Letos ji br.farář Radim Žárský z Černilova, člen POEM, pojal nově a přizval postupně k aktivní spolupráci na obměňovaných částech opakující se liturgie ranní modlitby zástupce všech pěti zúčastněných generací, od nejmenších dětí až po nejstarší seniory. Podtrhl tím skutečnost, kterou nejen na kurzech stále silněji poznáváme a snažíme se na ni také přiměřeně reagovat. Totiž, že misijní služba, misijní nasazení není dost dobře myslitelné bez nasazení, zájmu, pomoci a zázemí, podpory a spolupráce celého širšího společenství. Počínaje vlastní rodinou, přes sborové společenství až po podporu od celé církve a ekumeny. Misie není specializace pro jedince, jednotlivce. Misie je společný život, zápas společenství. Po tomto společném bohoslužebném zahájení se účastníci rozejdou zpravidla do 4-5 pracovních skupin, aby se věnovali hlavnímu dopolednímu programu. Předškolní děti si spolu s vedoucími (a podle potřeby a samostatnosti jednotlivých dětí i s jejich rodiči) formou hry, vyprávění, zpívání, různých výtvarných aktivit, i vycházek do okolních lesů po svém prožívají vedoucími připravené zpracování hlavního tématu kurzu. Stejně jako všechny ostatní skupiny už i nejmenší děti hned od počátku skládají drobnou mozaiku z toho, co společně prožily, aby nám něco z toho mohly dát okusit, předvést na závěrečném večeru. Bývá to vždy radostné a povzbudivé svědectví těchto nejmenších účastníků. A že to nejvíc ocení právě generace prarodičů, nemusím asi zdůrazňovat. Školáci měli letos také něco nového. A po právu se, myslím, stali nejvýraznější skupinou letošního kurzu. Za léta dobře vyzkoušený a zavedený model vyučování zejména na biblických příbězích a jejich ztvárňování rozmanitými formami – výtvarnými, dramatickými, hudebními – se letos podařilo posunout na další úroveň a spojit je do ucelené podoby. Děti za těch několik dní nacvičily muzikál „Jonáš“. A to včetně výroby kostýmů, doprovodné hudby, osvětlení, ozvučení atd. Pochopitelně, že by to samy děti nezvládly. Vydatnou měrou se o to přičinila skupina starších mládežníků, dnes již bývalých tensingářů, pravidelných účastníků těchto kurzů, kteří letos měli skupinu více než třiceti školních dětí již samostatně na starosti. Pod vedením Šimona Zoubka z Kraslic, odkud pochází i samotný muzikál, se za neuvěřitelně krátkou dobu k nácviku podařilo nejen vytvořit skutečně pěkné představení, ale navíc i nadchnout děti pro tuto náročnou tvůrčí práci a vytvořit výborně spolupracující a doplňující se tým dětí a starších mládežníků. To je velmi cenná skutečnost nejen proto, že se našla tak dobrá možnost aktivního pokračování pro ty, kdo již odrostli tensingu, ale navíc dobrá příležitost, jak zúročit zkušenosti, znalosti a návyky za mládežnická léta nabyté a zapojit je do služby celému společenství. Cesta, jak se nestáhnout do ústraní, do soukromí či do pasivity, když přechod mezi dospělé, s jejich zaběhanými, tradičními způsoby práce a sdílení, formami vyznávání i myšlení není pro tuto věkovou skupinu bez problémů. Máme naději, že se bude dařit tuto formu práce s dětmi i v následujících letech dále rozvíjet a zdokonalovat. Několikrát jsem již zmínil klíčové slovo pro práci s mládeží – Tensing. Výše zmíněný bratr farář Radim Žárský byl také již v roce 2003 tím, kdo přinesl tuto aktivitu do společenství evangelizačních kurzů. Možná ani on sám netušil, jak hlubokou brázdu tím vyryje, do jaké míry tato Misiologické info 4/2011 říjen / október 22

zkušenost poznamená a ovlivní přinejmenším celou jednu generaci mládeže shromažďující se v rámci evangelizačních kurzů. Tensing – tato volnočasová aktivita náctiletých, která se k nám dostala z Norska v 90. letech minulého století a dnes působí pod hlavičkou YMCA nebo nově též jako „Fusion“ – zejména na severní Moravě – vychází vstříc přirozeným potřebám a prožívání mládeže v tomto věku. Nabízí možnost přijetí a uplatnění se ve společenství vrstevníků, vyzkoušení si různých pozic v týmu, zdokonalení se v sociálních a socializačních dovednostech, vystupování, jednání, hlasování, ale také odpovědnosti a spolehlivosti. A to vše v zábavné formě. Tensingu se také někdy říká „zpívání náctiletých“. Tento vlastně doslovný překlad názvu tensing však vystihuje pouze malou část, byť tu nejviditelnější, celého dění. Základem tensingu je skutečně zpívání v pěveckém sboru, doprovázeném kapelou. To samo o sobě zní i většině dospělých nezajímavě až nevábně. V podání tensingu však nejde o prkenné, strnulé (mnohdy pouze rádoby) profesionální pění klasických kusů, nýbrž spíš o velmi živé až živelné podání rytmických písní a skladeb, většinou v nápaditých aranžích, přizpůsobených možnostem amatérských zpěváků a hudebníků. Život, radost, emoce, prožívání z tohoto souboru při jeho vystoupení přímo srší. Navíc doplňuje zpěv a kapelu též drama, tanec, výtvarné dílny a sportování a hry všeho druhu. Tensing stojí na třech „K“ – Kristus – Kreativita – Kultura. Pravidelná zamyšlení, meditativní či modlitební ztišení – podle aktuálního složení té které místní tensingové skupiny, (neboť tensing je otevřen všem, není výhradně církevním společenstvím, v tom smyslu je také i hned prvoplánově misijní aktivitou) tvoří viditelný duchovní rámec tensingového dění. Zároveň je však tensing přirozenou platformou k osobnímu setkávání, sdílení, rozhovorům a praktickému, neformálnímu sdílení víry. Tensing Želiv – pokračoval i letos ve své činnosti. Skutečnost, že z něj již odrostla ta první generace těch, kdo začínali povětšině jako sotva náctiletí kdysi v Želivu s Radimem, neubrala nic na intenzitě ani kvalitě, natožpak nadšení, s nímž se zejména další dorůstající generace chápe volných otěží a nastupuje na místa těch ostřílených, zkušených tensingářů. I z jejich vystoupení na závěrečném večeru jsme se mohli jen radovat. Navíc tensingové dění zůstává i v rámci kurzu vol-

O láske (detail). Fotocitlivá emulzia na plsti Foto: Jozef Česla Misiologické info 4/2011 říjen / október 23

nočasovou aktivitou – děje se tedy zejména mimo dobu hlavních programů. Mládež má totiž také své biblické a tématické programy zaměřené ke společnému tématu kurzu. A navíc je řada z mládežníků již aktivně zapojena do práce na vedení programů a zajišťování celého chodu kurzu. (Ozvučení, technika, doprava, osobní asistence, aj.) Právě možnost setkávat se a sdílet se i napříč generacemi, sdílet své poznatky, otázky, zkušenosti i rozpaky a pochybnosti nad společným tématem je na tomto kurzu k nezaplacení. Spojeno s letošním tématem – „přemáhej zlo dobrem“ – mohli jsme se těšit z toho, jak naplněný program a dobře spolupracující společenství nedává prostor nudě a z ní pramenícím hloupostem, řevnivosti a zášti atd. Jak i v mezigeneračních rozdílnostech platí staré přísloví – „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ Tam, kde je vstřícné a přejné přijetí a porozumění z jedné strany, tam k podobnému přijetí také dochází z té druhé strany. Naopak tam, kde je předem předpojatá, nervózní obava, tam se málo daří porozumění. Tím, že je tato skupina mládeže pod názvem Tensing Želiv (na památku místa, kde se s tensingem na kurzech začalo) zapojena do celostátního tensingového dění, nejen že se nejčastěji schází a úzce spolupracuje, byť její členové žijí doslova na celém území republiky, ale má také nejviditelnější možnost misijní a propagační služby – díky svým koncertům a dalším akcím, na nichž se aktivně podílí. Mezi ostatními, „řádnými“ tensingovými skupinami, které pracují v jednom konkrétním místě při pravidelných schůzkách po celý rok, je TS Želiv výjimkou. Avšak prospěšnou, povzbuzující. Většina členů TS Želiv totiž zároveň pracuje v některé místní skupině TS tam, kde bydlí. Želivský TS je pro ně pak příležitostí k vzájemnému povzbuzení, sdílení zkušeností, zkoušení nových věcí, zejména však posílení ze společného zakotvení ve víře, aby právě tento rozměr nejen tensingového, nýbrž i osobního, studijního, pracovního života mladých mohli co nejlépe rozvíjet a podporovat tam, kde jsou přes rok doma, ve škole, ve sboru. Závěrečný koncert oživila i letos svou invencí, smyslem pro humor, nadsázku, ironii až sarkasmus i příležitostná hudebně-dramatická skupina „Dad-mum-sing“. Rodiče těch nejmenších dětí – třicátníci – předvedli nápaditou komediální scénku parodující v médiích tak populární nedělní Otázky Václava Moravce... – Trefně s otázkami na církev a její místo a skandály v naší společnosti. Nejstabilnější skupinou hlavních programů pro dospělé jsou přirozeně ti „dříve narození“, jednoduše proto, že již nemají starosti o rodinu (pokud právě oni nepřijeli na kurz sloužit při dětech..); a ti, kdo přijeli na kurz sami, bez svých rodin. Hlavní program zahrnuje v dopoledním programovém bloku nejprve biblickou práci, pak dopolední přednášku s navazující dílnou, po obědě pak pokračuje druhým blokem, již volnějším, zvaným proto také „debata“ – letos to bylo vždy s přednášejícím hostem z dopoledne. Přes poledne zbylo vždy ještě i dost času na osobní rozhovory zájemců s hostem dne. Biblická práce zasloužilého exegeta a kazatele bratra faráře Jiřího Kabíčka byla oceňována účastníky pro její poctivost, hloubku a přitom srozumitelnost. Hlavní téma pojednalo 5 hostů – z pohledu teologa, psychologa, sociologa, humanistického aktivisty, vojenského a vězeňského kaplana. Toto pravidelné schéma bylo doplněno ještě úvodním otevírajícím a závěrečným shrnujícím

Misiologické info 4/2011 říjen / október 24

„parlamentem“, o který se postarali členové POEMu, kteří měli letošní kurz organizačně na starosti – bratří Zoubek, Blažek a Strádal. Výlety, sport (tradiční mezigenerační fotbalová utkání mezi otci a syny... :-), koupání, či prostě odpočinek v dalších příjemných a třeba už ani ne tolik aktivních a fyzicky náročných formách, byly náplní volného odpoledního času. Po večeři se scházeli opět téměř všichni účastníci na program určený původně především nejmenším = „Večerníček“. Letos byl naplněn vyprávěním, čtením, scénkou, zpíváním – vše o tom, jak dobro vítězí nad zlem. Večerní doplňkové programy: – Osobní svědectví hosta, který právě zde v Bělči před více než půl stoletím prožil své obrácení, aby pak celý svůj další život naplnil ve službě Kristu, i v té aktivně misijní a kazatelské; vyprávění s promítáním o první misijní cestě mládežníka do Afriky, kde sloužil jako pomocník v dětském domově na misijní stanici; promítání a rozhovor nad filmovým dokumentem o historii misijního nasazení Ochranovské Jednoty Bratrské – zejména v jejích počátcích na životním příběhu jejího zakladatele hraběte Mikuláše Zinzendorfa. A konečně i „Noční kino“ (pro ty nejvytrvalejší...) – v němž byl letos překvapivě nejúspěšnějším titulem opět dokument „Miluj bližního svého!“ – o osobnosti Přemysla Pittera. Součástí kurzu byly i dvoje bohoslužby: Ty první v neděli – tentokrát „misijně“ – v řadě „okolních“ obcí (= v okruhu 50km :-) – z toho na 7 místech sloužili kazatelé z řad POEM a z přednášejících. A závěrečné bohoslužby přímo v táboře i s vysluhováním sv.večeře Páně a s požehnáním i vzpomínkovou „plaketkou“- dřevěnou medailí – s připomínkou letošního hesla, které tak věrně neuvěřitelnou pílí rok co rok připravuje naše milá sestra Marie Hurtová. Vědomě jsem se v tomto článku věnoval více popisu osvědčené struktury, mechanismu letních kurzů než konkrétním výsledkům zpracování letošního tématu. (Na ty třeba také někdy příště dojde...) V naději, že může být inspirací i pro Vás, čtenáře MI. A to i z docela prozaického důvodu: Moje role a nasazení v realizačním týmu této akce mi zpravidla neumožňuje účastnit se pravidelně a soustředěněji sledovat jednotlivé programy, musím si vystačit jenom se střípky, které stihnu také zachytit. Zato jsem bohatě odměňován duchovní zkušeností, kterou zase nemají ostatní účastníci kurzu. Věnuji se kurzu již měsíce dopředu a i poté, co skončí. A tak znovu a znovu zakouším, jak je k nám Bůh milostivý a štědrý: Snažíme se vše promyslet a připravit a zařídit dopředu, jak nejlépe je to jenom možné. Nebývá to jednoduché. Těch zvratů, ba organizačních a programových změn až i kotrmelců bývá dost. A když se nám to konečně jakž takž podaří, zjistíme, že v reálu je pak většina věcí ještě docela jinak, než jsme plánovali... ale nejednou mnohem lépe, než jsme plánovali, ba než jsme mohli myslet. Díky Bohu za takovou zkušenost! Je mi znamením, závdavkem těch věcí, které Pán připravil těm, kdo Jej milují... :-) (1K 2:9) S velkou vděčností proto vzpomínáme i na ten letošní letní kurz a vyhlížíme ten příští, který se bude (Deo volente) konat opět v Bělči nad Orlicí ve dnech 4.–11. srpna 2012. Je pro nás oázou, místem a časem duchovního občerstvení a povzbuzení. Proto zveme i kohokoliv z Vás!!!

Misiologické info 4/2011 říjen / október 25

Ze ži vota st ř e d oevr op sk ých c í r k ví

Být dobrými přáteli, ale také inspirací Rozhovor s Kwang- Hyun Ryue m z kor e jsk é ho sb oru v P raze 8 – Kob yl i sí c h

Kwang-Hyun Ryu se narodil v Jižní Koreji v roce 1977. Studoval agrobiologii a korejskou literaturu na národní univerzitě v Soulu. Původně se chtěl stát křesťanským badatelem věnujícím se korejské literatuře. Podle svých slov pak ale došel poznání, že by nemohl být plně spokojen bez toho, aniž by se soustředil na žité svědectví evangeliu. Proto se rozhodl studovat na Presbyteriánském teologickém semináři, aby se mohl stát farářem. V průběhu svých teologických studií sloužil v studentské křesťanské komunitě. Po ukončení studia a praxe se rozhodl věnovat svůj život účasti na Boží misi. Bratr Kwang-Hyun Ryu je ženatý a má jednu dceru. Milý bratře Kwang-Hyune, můžete se krátce představit našim čtenářům? Kdo jste, odkud pocházíte atd.? Jak se to stalo, že jste přišel do České republiky? Jmenuji se Kwang-Hyun Ryu. Jsem Korejský farář. Pracuji v multi-etnickém sboru v Kobylisích. (součást místního sboru ČCE – poz.překl.) Zároveň studuji na Mezinárodním baptistickém teologickém semináři v Praze obor Kontextuální misiologie. Na práci SCMS se podílím již od června tohoto roku. Doma v Koreji jsem členem Presbyterní církve (PCK). Tam bych také brzy měl být ordinován jako kazatel. Podnětem k tomu, abych přijel sem do České republiky bylo vyprávění mého staršího kolegy kazatele, který zde ve Střední Evropě pracoval téměř 20 let, o tom, co zde Bůh skrze své lidi koná. Chtěl jsem poznat, jak toto Boží jednání vypadá ve skutečnosti a dá-li Pán, sám se i na této Boží misi ve střední Evropě podílet. Zvolil jste si cestu evangelia za svou životní dráhu. Můžete nám říci něco o tomto povolání? Jak se to stalo? Byl jste křesťanem již od dětství, jsou Vaši rodiče křesťany? Nebo to bylo takové “damašské obrácení” – hlas z nebe, Boží osvícení, povolání k obrácení? Misiologické info 4/2011 říjen / október 26

Od malička jsem chodil do kostela díky mé mamince, která byla křesťanka. Nicméně, teprve v době svých vysokoškolských studií jsem sám přijal Ježíše jako svého Spasitele a Pána a rozhodl se pro život následování Krista. Mé obrácení nebylo nijak dramatické, avšak bylo dostatečně silné na to, aby postupně proměnilo můj život. Skutečně věřím, že Ježíš je ta cesta, pravda i život pro každého. Křesťanská misie se stala velmi důležitým tématem Vašeho života. Jak byste krátce popsal (je-li to vůbec možné), jak rozumíte tomu, co to je misie? Jakou roli hraje ve Vaší definici osobní život každého jednotlivého křesťana? Podle mě křesťanská misie znamená následovat Ježíše a svědčit o něm. Bůh chce, aby všichni poznali pravdu a přijali nový život v Kristu. Věřím, že každý křesťan je volán k této vizi. Máme-li věrohodně dosvědčovat evangelium, musíme věrně Krista následovat. Křesťanskou misii nelze oddělit od života křesťanů. V tom smyslu, že křesťanský život je sám o sobě, ze své podstaty, misijní (je misií, posláním) a zároveň křesťanská misie znamená spolupráci křesťanů celého světa na Boží misii (Božím poslání). Myslím, že toto je i ten důvod, proč jsem vlastně zde v České republice. Opravdu jsem měl negativní mínění o misii, dokud jsem právě díky studiu misiologie nepřekonal své dřívější špatné chápání. Misiologie je výsledkem kritické reflexe křesťanské misie v minulosti, ovládané západními zeměmi při zohlednění významných pokusů o následování Ježíše a vydávání svědectví o něm v rozličných kontextech. Dříve mi nešlo dát dohromady křesťanskou misii s následováním Ježíše jako modelem křesťanského života. Nyní se mi naopak zdá být velmi problematické mluvit o křesťanské misii, aniž bychom do ní také zahrnuli osobní život každého jednotlivého křesťana. Jaký je podle vašeho názoru nejdůležitější úkol církve dnes? S ohledem na situaci v sekularizované střední Evropě, tak jak ji znám, je jedním z nejdůležitějších úkolů církve obnovit veřejnou důvěru k evangeliu a to skrze autentickou, věrohodnou existenci církve ztělesňující království Boží. A pak proměnu sebe sama v misijní církev, která chce sloužit světu osobitým křesťanským způsobem, vhodným pro daný kontext. Jste blízkým spolupracovníkem/badatelem SCMS. Co vidíte jako hlavní smysl této organizace? Co vnímáte jako svůj osobní příspěvek k jeho práci? Hlavním smyslem SCMS je odpovídat na konkrétní potřeby a zápasy místních církví ve střední Evropě, které se snaží podílet se na Boží misii. Služba SCMS by tudíž měla začínat odspodu. Ode mne, jako badatele SCMS, se očekává, abych byl prostředníkem mezi akademickým světem a misijním polem. Jsem tedy terénním služebníkem, který se prakticky zaměřuje na mezikulturní přátelství a spolupráci v misii v místní české církvi. Doufám, že přispívám službě SCMS svými podněty a výzvami z jiného úhlu pohledu – jako cizinec a také svým misionářským nadšením nakloněným kontextu střední Evropy.

Misiologické info 4/2011 říjen / október 27

Pracujete také jako jeden z pastorů korejského sboru v Praze. Jaké jsou specifické rysy diasporního sboru v České republice? V Praze jsou čtyři korejské sbory. Všechny jsou to nezávislé mono-etnické sbory, s výjimkou toho, v němž sloužím. V Kobylisích existují pod jednou střechou místního českého sboru čtyři různé národnostní skupiny jako “mezinárodní sbor”. Doufám, že korejští křesťané v pražské diaspoře mohou být dobrými přáteli místních českých křesťanů a to nejen tím, co místní křesťané poskytují nám cizincům, ale také naopak tím, že jsme jim inspirací svým misijním zápalem a jiným chápáním. Kdybyste si měl vybrat jiné povolání než být křesťanským pastorem, co by to bylo a proč? Mám rád fotbal. Kdybych si mohl vybrat jinou profesi, pak bych chtěl být trenérem dětského fotbalového týmu. To ale neznamená, že bych toho byl nyní schopen. Korejské a české tradice jsou v mnohém velmi rozdílné. Jaká z českých tradic/tradičních způsobů života se vám líbí a co naopak je vám těžko pochopitelné a cizí? Těžko se mi na tuto otázku odpovídá, protože zde žiji teprve rok. Nicméně určitě si myslím, že korejští křesťané se potřebují učit od české církve, která má za sebou velkou tradici, své kořeny má již v reformaci. Věřím, že česká církev má dostatečnou schopnost přežít. Jste zároveň studentem misiologie na IBTS. Tento rok pracujete na své disertaci. Můžete nám říci něco o tématu vaší práce a také proč jste si vybral právě toto téma? Název mé disertace je: “Kritická analýza sekularity/světskosti současné české společnosti a její důsledky pro misii.” Podle European Value Study (EVS) z roku 2008 je Česká republika nejsekulárnější evropskou zemí. Nicméně obsah pojmu sekularizace je v Česku velmi složitý. V současné době tvrdí někteří sociologové náboženství, že se Evropa dostává do post-sekulární fáze. Co to znamená pro situaci v Česku? Uplynulo dvacet let od pádu železné opony. Je sekularizace dosud největší překážkou evangelizace? Jaké misijní výzvy dává křesťanům ve společnosti ta sekulárnost současného českého kontextu? Domnívám se, že je těžké nalézt odpovídající misijní přístup k českému kontextu bez toho, aniž bychom nejprve zodpověděli tyto otázky.

Za rozhovor děkuje Ivana Bargárová

Misiologické info 4/2011 říjen / október 28

Bevans, Stephen B., Schroeder, Roger P.: Prophetic Dialogue. Reflections on Christian Mission Today. Orbis Books, Maryknoll 2011. ISBN 987-1-57075-911-6. Zuzana Jurechová

Sme zvyknutí, že pojem dialóg sa skloňuje najmä v spojení s prívlastkami ekumenický či medzináboženský. V globalizovanom svete je dialóg nevyhnutným fenoménom, o ktorého význame sme už pravdepodobne všetci teoreticky presvedčení, ale uskutočňovanie ktorého je pre mnohých z nás stále náročnou výzvou. Kniha Bevansa a Schroedera posúva fenomén dialógu ďalej, za hranice hľadania porozumenia a spolupráce. Autori ponúkli myšlienku prorockého dialógu čitateľskej verejnosti už v roku 2004, keď vydavateľstvo Orbis Books vydalo ich významné dielo Constants in Context: A Theology of Mission for Today. Pre jeho zásadný misiologický význam sa však rozhodli rozpracovať ho a venovali mu túto takmer dvestostranovú knižku. Prorocký dialóg – to je nová definícia misie, ktorú analyzujú zo všetkých uhlov a do ktorej vkladajú veľké nádeje. Dúfajú, že práve tento osviežujúci pohľad, na ktorý pripravujú čitateľa už pútavým obalom s fotografiou sochy roztancovaných ľudí od Pauly M. Turnbull, môže vystihnúť povahu misie pre dnešnú dobu a spoločnosť. Kniha pozostáva z desiatich kapitol. Začína metaforickým pozvaním do tanca a dôrazom na dynamickú povahu Boha, z ktorej vyplýva i dynamický charakter Jeho cirkvi a misie. Misia nie je voliteľným programom cirkevných zborov, ale práve naopak, je to podstatná činnosť, ktorá dáva kresťanskej cirkvi zmysel. Pramení z Kristovho diela a jej dôsledkom je vznik cirkvi. Autori tak výstižne obracajú frázu „cirkev má svoju misiu“ na „misia má cirkev“. Vyjadrujú nádej, že uvedomovanie si tohto poradia môže pomôcť cirkvi, aby sa zmenila k lepšiemu. Cirkev neexistuje pre seba samú, ale Božie Slovo a sviatosti majú ľudí posilniť pre misiu vo svete. V súčasnej praxi nie je ani tak otázne, či robiť misiu, ale skôr ako ju robiť. Okrem zadefinovania podstaty a pravidiel dialógu, ktorých zopakovanie nikdy neuškodí, je významnou úvaha o jeho teologickej hodnote a o typicky kresťanských vlastnostiach dialógu, ktorými sú napríklad pokánie, jasnosť a zrozumiteľnosť našej zvesti pre vzdelaných i nevzdelaných, alebo trpezlivosť, ktorá sa vyhýba akýmkoľvek extrémnym metódam. V tomto smere je zaujímavý aj príspevok Bevansom a Schroederom citovaných ázijských teológov, ktorí cirkev nazývajú dokonca sviatosťou či spoločenstvom dialógu. Dialóg sa tu javí nielen ako forma, ale zároveň aj ako obsah. Kresťanskú zvesť v ňom podčiarkuje a dopĺňa prorocký charakter, ktorým je verné spojenie zvesti o Božej láske v Ježišovi z Nazareta a zasadzovanie sa za spravodlivosť vo svete. Avšak podobne ako dialóg, aj proroctvo sa uskutočňuje nielen prostredníctvom slov, ale aj činov. Neverbálnou prorockou činnosťou napríklad je, keď sa cirkvi v spoločnosti podarí byť „kontrastným spoločenstvom“, keď sa jej darí byť príklaMisiologické info 4/2011 říjen / október 29

dom odpúšťania, lásky, vďakyvzdania, a je tak zábleskom, ako môže Božie kráľovstvo skutočne vyzerať. Okrem zmieneného misiologického konceptu prispievajú autori k pochopeniu misie aj pomocou obrazných vyjadrení. Vyznačuje sa nimi vlastne celá kniha. Dôvodom je ich presvedčenie, že práve obrazy majú potenciál motivovať do praxe viac než teória. Na priblíženie konceptu prorockého dialógu ponúkajú napríklad obraz misionára ako hľadača pokladov či návštevníka cudzej záhrady a pridávajú aj priťahujúce príklady kresťanských misionárov ako František z Assisi a Charles de Foucauld. Proroctvo, ktoré sa samo osebe dá považovať za obraz misie, otvára zároveň ďalšiu sériu obrazov misionára –učiteľ, rozprávač, horský vodca, ale aj inšpiráciu u ďalších osobností, napr. Francisa Xaviera alebo Dorothy Day. Hoci je ďalšia časť knihy venovaná učeniu rímsko-katolíckej cirkvi, predstavuje hodnotnú inšpiráciu aj pre ekumenicky zmýšľajúcich nekatolíkov. Metóda dialógu bola v oficiálnych dokumentoch rímsko-katolíckej cirkvi odporúčaná ako metóda misie, ktorá je pre súčasnosť vhodná. Čo to v praxi znamená? K odpovedi nás autori vedú po stopách prorockého dialógu stručnými dejinami cirkevnej misie a rozborom učenia rímsko-katolíckej cirkvi o evanjelizačnej misii. Prorocký dialóg tak v závere knihy dostáva nielen presvedčivé teologické odôvodnenie, ale aj legitímne postavenie v cirkevnej praxi. Kniha končí tým, čím začala – pozvaním do tanca. Božia misia je „tanec, do ktorého sú pozvaní všetci kresťania. Tento tanec začína v Bohu samom“. To, ako dobre budeme spolu tancovať, záleží na tom, ako sa nám bude dariť držať sa rytmu evanjelia, ako rýchlo budeme reagovať na rytmus dneška a ako budeme pozorní k našim tanečným partnerom.“ Napriek slabým stránkam, ktoré takáto obrazná predstavivosť v sebe skrýva a ktoré sa i v knihe prejavujú istou teologickou nedotiahnutosťou (napríklad obraz Boha ako Objatia či Hnutia, ktorým autori kritizujú statickosť predstavy Boha ako osoby, namiesto namáhavejšej cesty, a to cesty novej reinterpretácie dynamiky učenia o Božej Trojici), je vzácny jej silný potenciál povzbudiť do hľadania vhodnej misijnej cesty tam, kde sa zdá nemožná alebo na prvý pohľad nevhodná. Kniha poskytuje nové, občerstvujúce pohľady na staré známe misijné výzvy, a preto je zaujímavým čítaním pre každého, kto občerstvenie misiologického myslenia hľadá.

Misiologické info 4/2011 říjen / október 30

Robert Lassalle-Klein (ed.), Jesus of Galilee: Contextual Christology for the 21st Century. Maryknoll, NY: Orbis Books 2011, xii + 276 s. ISBN 978-1-57075-915-4. Pavol Bargár

V roku 2007 pápež Benedikt XVI vyzval veriacich kresťanov a učencov, aby ponúkli odpoveď na nasledujúcu otázku: „Čo Ježiš v skutočnosti priniesol... ak nie svetový mier, všeobecnú prosperitu a lepší svet?“ Úvod k recenzovanej knihe hovorí, že „v odpovedi na Benediktovu otázku sa v Galileji zišli teológovia z celého sveta, aby spolu viedli dialóg o význame, ktorý má tento nezabudnuteľný Žid pre svojich nasledovníkov zo všetkých národov sveta“ (s. 3). Jesus of Galilee: Contextual Christology for the 21st Century (Ježiš Galilejský: kontextuálna kristológia pre 21. storočie), publikácia, ktorá vznikla vďaka starostlivej editorskej činnosti Roberta Lassalle-Kleina z Holy Names University v kalifornskom Oaklande, ponúka čitateľovi nesmierne pútavý záznam tohto dialógu. Autori jednotlivých príspevkov preformulovali Benediktovu pôvodnú otázku takto: „Kto bol Ježiš Galilejský a čo dnes znamená nasledovať Ježiša Krista?“ (s. 2), pokúšajúc sa pritom poskytnúť odpoveď so zreteľom na svoje vlastné kontexty. Napriek tomu, že výsledný súbor esejí vykazuje rozdiely v metodologických prístupoch, oblastiach bádania, ako aj v konkrétnych perspektívach, všetky príspevky zdôrazňujú historickú skutočnosť Ježiša i ranej cirkvi, dávajú do popredia Ježišovu (a tým i Božiu) prednostnú voľbu chudobných, ako aj jeho dôraz na prichádzajúcu Božiu vládu, a venujú značnú pozornosť medzikultúrnej dynamike. Celá kniha je rozdelená na štyri zreteľne odlíšené, no pritom organicky prepojené časti venujúce sa postupne východiskovým bodom pre skúmanie postavy Ježiša Galilejského, Biblii, teológii a spiritualite. Medzi autormi nájdeme nielen svetoznámych expertov (napr. Sean Freyne, Gustavo Gutiérrez, Virgilio Elizondo alebo Jon Sobrino), ale aj mladších bádateľov (napr. Francis Minj či Caroline N. Mbonu). Význam a jedinečný prínos tejto publikácie spočíva predovšetkým v dvoch hlavných oblastiach. Po prvé, odbor systematickej teológie môže získať mnoho podnetov z kontextuálnej kristológie, ktorú zväzok prezentuje. Na rozdiel od väčšiny tradičných náuk o Ježišovi Kristovi sa zdá, že kristológia 21. storočia nebude nadčasová/nečasová, univerzálna ani abstraktná, ale skôr kontextuálna, partikulárna a pluralitná. Po druhé, Jesus of Galilee má taktiež obrovský význam pre misiológiu, pretože sa venuje úvahám o koncepte misie cirkvi v tomto novom storočí a ide mu o vypracovanie jej relevantných a aktuálnych podôb. Zdá sa, že väčšina prispievateľov sa zhoduje na tom, že prvoradá misijná úloha dnešnej cirkvi spočíva v tom, aby „snímala ukrižovaných ľudí dolu z ich krížov“ a bola Božím partnerom pri inaugurovaní Jeho vlády v súčasnom svete. Teraz by som rád predniesol niekoľko konkrétnych a eventuálne tiež kritických poznámok. Po prvé, čitateľa možno (ne)prekvapí, že väčšina príspevkov tejto publikácie reprezentuje tzv. nízku Misiologické info 4/2011 říjen / október 31

kristológiu. Indický teológ Francis Minj je jediným, kto rozvíja dôrazy a aspekty vysokej kristológie prostredníctvom svojho vlastného konceptu Ježiša Krista ako Paramādivāsi, čo je výraz predstavujúci pôvodnú indickú (Ādivāsi) analógiu preexistenčného Logu. Avšak kniha obsahuje i také štúdie, ktoré sa nevenujú kristológii v pravom slova zmysle, resp. sa nanajvýš venujú veľmi implicitnej kristológii (Christologia absconditum), ktorej hlavným cieľom je zistiť, akým spôsobom majú cirkvi vo svojej každodennej praxi adekvátne reagovať na príklad Ježišovho života a diela; medzi takéto patria napr. články Michaela Leeho, Daniela Groodyho alebo Mary Doak. Ak vezmeme do úvahy podtitul knihy („kontextuálna kristológia pre 21. storočie“), niektorých čitateľov potom môže zaraziť skutočnosť, že dostali niečo iné, než očakávali. Po druhé, čitateľ sa z úvodu a zo zadnej strany obálky dozvedá, že autori jednotlivých príspevkov skutočne zahŕňajú „teológov z celého sveta“. Napriek tomu je však možné pozorovať určitú „prednostnú voľbu“ hispánskych a predovšetkým rímskokatolíckych teológov. A naozaj, medzi prispievateľmi nenájdeme zastúpenú žiadnu inú kresťanskú tradíciu okrem rímskokatolíckej. Navyše, nie menej ako deväť zo šestnástich esejí obsiahnutých v zväzku je napísaných buď autorom hispánskeho pôvodu alebo sa venuje téme úzko spojenej s problematikou z hispánskeho kontextu. Recenzovanej knihe by bolo nepochybne prospelo, ak by editor bol zahrnul štúdie z rozmanitejších kontextov. Bolo by napríklad nesmierne zaujímavé sledovať, aké Rúcho pôstu. Arttex, prírodné ovčie rúno, fotocitlivá emulzia na hodvábe kontextuálne kristológie pre 21. storočie vytváFoto: Jozef Česla rajú teológovia z tzv. postkomunistických krajín. Po tretie, aj keď väčšina zhromaždených článkov venuje značnú pozornosť Ježišovmu galilejskému kontextu, zdá sa, že už oveľa menej ich zaujíma jeho židovská identita. Aby sme boli spravodliví, treba priznať, že hneď niekoľko autorov si všíma skutočnosť, že Ježiš bol Židom (Pablo Alonso, Mary Doak, José Sols), a niektorí sa dokonca pokúšajú tento fakt i hlbšie rozpracovať (Robert Lassalle-Klein a predovšetkým Sean Freyne), no napriek tomu sa človek nedokáže zbaviť dojmu, že mohlo – a malo – byť povedané oveľa viac. Už dlhú dobu sa v teologických kruhoch objavuje tvrdenie, že skutočnosť Ježišovej židovskej identity je pre kresťanskú teológiu kľúčová. Avšak až doteraz sa objavilo len veľmi málo serióznych pokusov venovať sa tejto otázke systematicko-teologickým spôsobom. Kniha Jesus of Galilee mohla získať ešte väčší ohlas, ak by sa jej

Misiologické info 4/2011 říjen / október 32

bolo podarilo predstaviť teologický význam Ježiša nielen ako človeka z (galilejského) „pohraničia“, ale aj ako Žida. A po štvrté, hoci treba povedať, že jednotlivé štúdie sú vo všeobecnosti postavené na veľmi solídnom výskume a nanajvýš dobre napísané, v ojedinelých prípadoch by sa žiadala ešte starostlivejšia diferenciácia. Svoje tvrdenie podložím dvomi príkladmi. Prezentujúc Ježišove konflikty s autoritami, ktoré v konečnom dôsledku viedli k jeho ukrižovaniu, Jon Sobrino zaobchádza so všetkými týmito konfliktami a so všetkými zúčastnenými autoritami paušálne, keď hovorí o „Ježišovom konflikte s kňazmi, učiteľmi zákona, farizejmi a mocnými tej doby“ (s. 87). Sobrino by bol nepochybne urobil dobre, ak by bol rozlíšil medzi jednotlivými typmi autorít a konfliktov, nakoľko rozdiel medzi Ježišovými konfliktami s rímskymi orgánmi a s farizejmi je obrovský. Zatiaľ čo prvé zmieňované sú politického charakteru a predstavujú Ježiša ako reprezentanta okupovaného národa a Rimanov (Pilát) ako členov okupačnej moci, druhý typ konfliktov treba vnímať ako súčasť (teologickej, právnej) internej diskusie v rámci judaizmu obdobia 2. chrámu. Ešte zreteľnejší príklad takéhoto nešťastného zovšeobecňovania môžeme objaviť v R. LassalleKleinovej interpretácii Sobrinových myšlienok: „Ukrižovanie treba vnímať ako reakciu predstaviteľov Chrámu (a nepriamo i Piláta) na implikácie, ktoré pre nich vyplývali z Ježišovho základného postoja voči dejinám a izraelskému národu, jeho vzťahu k Otcovi a jeho misie s cieľom uviesť Božie kráľovstvo ako dobrú zvesť pre chudobných“ (s. 112). Lassalle-Klein pokračuje: „Problém spočíval v tom, že Ježiš sa postavil do cesty mocným aktérom tým, že sa v mene Božieho kráľovstva zastával obetí ich politiky“ (s. 113). Jeho argumentácia vyúsťuje do nasledovného tvrdenia: „Sobrino presadzuje myšlienku, že Ježiš reprezentuje prorockú prax taktiež prostredníctvom kontroverzií, demaskovania a verejného odmietania volajúceho po reformách medzi zákoníkmi, farizejmi, boháčmi, kňazmi, vládcami “ (s. 114). Takáto interpretácia však implikuje, že Ježiš stál v opozícii voči všetkým židovským duchovným elitám – učitelia Zákona, farizeji a kňazi sú hodení do jedného vreca bez akejkoľvek diferenciácie (ani nehovoriac o ďalších dvoch uvádzaných kategóriách – „boháči“ a „vládcovia“ – má autor na mysli Židov či Rimanov?) – ktoré, zdá sa, nerobili nič iné, len utláčali a vykorisťovali chudobných. Judaizmus je preto nepriamo predstavený ako opresívny náboženský systém. Aj napriek vyššie uvedeným kritickým poznámkam zostáva Jesus of Galilee nesmierne cenným zdrojom nielen pre akademických teológov, ale tiež pre všetkých tých, ktorí sa snažia interpretovať význam Ježišovej osoby a diela pre súčasný svet, ako aj nájsť autentické a relevantné spôsoby misijného pôsobenia cirkvi v 21. storočí. Týmto kladie základy pre produktívnejší dialóg medzi systematickou teológiou, biblistikou a misiológiou, ktorý má významné dôsledky pre cirkev i misiu.

Misiologické info 4/2011 říjen / október 33

Umelecké posolstvo Jany Zaujecovej autorky diel na fotografiách tohto čísla Misiologického Infa

Ovčie rúno pretvorené do autorskej plsti najvýstižnejšie pomenúva to, čo sa snažím do svojej tvorby vložiť. Snažím sa použiť v tvorbe minimum výrazových prostriedkov pre čistotu a silu kontextu, čo mi práve plsť z ovčieho rúna umožňuje. Najčastejšie ho používam v bielej a hnedej prírodnej farbe. Narábam s ním dvojrozmerne i plasticky. Plsť vyznieva mäkko a teplo. Je to materiál, ktorý tlmí náraz i zvuk, dá sa s ním maľovať, modelovať či hniesť ho. Pri tvorení liturgických rúch nesie plsť z barančieho rúna symbol obetného baránka, teda samotného Krista. Baví ma textilom rozprávať príbehy, ukrývať doň tiché myšlienky, ktoré by inak boli nevidené a nepovšimnuté. Fascinuje ma monochrómna biela, všetky jej odtiene a možnosti, ktorými prechádza do sivej. Bielou vytváram v textile hĺbku, štruktúry či vrstvy. Vytváram textilné koláže, mozaiky alebo kresby vláknom. Nie však náhodne. Inštaláciou Tíšenie skladám úctu matke Tereze, ktorá sa svojimi „gestami lásky“ dotýkala ľudí, pričom liečila ich dušu i telo. Tieto gestá spodobujem do vrstiev tíšenia bolestí, hladu, nečistôt a núdze. O jej dotykoch rozprávajú odtlačky mydlom, maľba ryžou a korením či perforovaná plsť, kde sa dotyk akoby stráca. Osobný príbeh sa odvíja aj v cykle diel Pocta darcom, kde do plstí vtláčam dotyk darcu, ktorý sa zrieka časti seba v prospech iného. Expresívna životodarná červená sa vpíja do bielej netkanej plochy, kde sa opäť sugestívne zrkadlí utrpenie a pretvára podobu transfúznych hadičiek, krvi alebo kostnej drene. Nastáva skutočná záchrana života. V textilných reliéfoch sa zrkadlí pozemské utrpenie chorého, ktoré je ťažké, nie však beznádejné. V druhom pláne sa zračí nádej, ktorá človeka pozdvíha nad fyzické a prináša duchovnú úľavu. Dielo Pieseň piesní hovorí o každodennosti vzťahu muža a ženy. Použitím všedných materiálov ako ľanové plátno, papier na pečenie, keramika či plsť som chcela poukázať na krásu obyčajných vecí. Svojím neustálym vrstvením zanechávajú stopu v našom konaní a myslení. Každodennosť prirodzene prináša i množstvo ťažkostí. Citát sprevádzajúci dielo by mohol byť azda metaforickým riešením. Artefakty farebne prechádzajú z tmy do svetla. Zdôraznením vrstiev dvoch textilných objektov muža a ženy, dielo O láske hovorí o ich vzájomnom vzťahu, vidiac spoločne svoju hĺbku. Je to akýsi prierez, pohľad do vnútra. Muž, ktorý je v štruktúre vrstvený horizontálne, objíma a chráni, žena, spodobená vertikálne, dáva a vrastá. Tvoria harmonický celok, pôsobia monumentálne. Na bielych košieľkach textilnej inštalácie Pochod duší sa odohráva naratívny príbeh, ktorý možno nájsť na tapisérii z Bayeux, ktorá bola vyšitá v roku 1077. Vtipne textilne zobrazených 40 výjavov príbehu o bitke pri Hastings doprevádza originálny latinský text zo stredovekej tapisérie aj s jeho slovenským prekladom. Séria diel Cyklus cnosti, Rúcho pôstu a Plášť eremitu vznikali počas sympózia Ora et Ars na Skalke pri Trenčíne – priamo v miestach pôsobenia stredovekých svätcov Svorada a Benedikta. Ovplyvnená silným duchom miesta som sa snažila vytvoriť sériu artexov (netkaných tapisérii), ktoré síce Misiologické info 4/2011 říjen / október 34

nazývam rúchami, no odev pustovníkov pripomínajú iba symbolicky. Skôr možno hovoriť o obraznej jaskyni, pustovni či dutine stromu, kde svätci bdeli nad svojimi cnosťami. Na artexy nadväzujú kamenné plastiky siedmych cností zahalené do plstí alebo vlákien. Kameňe sú vyňaté priamo z autentického pôsobiska svätcov z riečiska Váhu. Niekedy spolu s dielami vystavujem poéziu či citáty z Biblie, ktoré adjustujem práve na ovčom rúne, čo im dáva nový rozmer. Texty diela dopovedia a robia ich jasnejšími a hlbšími. Vzájomným pôsobením vytvárajú priestor pre uvažovanie. Môže nastať zaujímavé prepojenie – poéziu potom možno čítať výtvarne a na výtvarné dielo možno nahliadať poeticky. Počas štúdia na Vysokej škole výtvarných umení som sa pôvodne venovala odevnému dizajnu. V škále ponúk som si našla cestu i k voľnej textilnej tvorbe, scénografii, sakrálnemu textilu alebo reštaurovaniu historického textilu. Práca reštaurátorky historického textilu a kustódky v Historickom múzeu na Bratislavskom hrade ma nasmerovala hlavne v teoretickej rovine histórie textilu a motivovala ma k ďalšiemu štúdiu. Mojim záujmom je história odievania, najmä však historické strihy či dobová odevná technológia. Pôsobím externe ako pedagóg na Katedre textilu Vysokej školy výtvarných umení, mám veľa umeleckých plánov a zámerov, aj keď momentálne tvorím hlavne pre mojich troch malých synov a spolu s nimi. Jana Zaujecová

Dážď prestal. Z cyklu Pieseň piesní 2,11. Vrstvené objekty z papiera, ľanu, plsti, keramiky a organzy Foto: Jozef Česla Misiologické info 4/2011 říjen / október 35

Tíšenie. Perforovaná autorská plsť, maľba ryžou a korením, odtlačky mydlom, fotocitlivá emulzia (časť textilnej inštalácie) Misiologické info 4/2011 říjen / október 36

Foto: Jozef Česla

Středoevropské centrum misijních studií vyhlašuje 1. ročník česko-slovenské misiologické soutěže „DOBRÁ ZPRÁVA 2012“ PROČ SOUTĚŽ? Křesťanství v České a Slovenské republice má sice mnoho tváří, ale stále je to křesťanství. V době, kdy jiná náboženství získávají své příznivce i v našich zemích, jsou dogmatické rozdíly mezi křesťanskými církvemi sice důležité, ale pro křesťanské snahy přiblížit evangelium současnému člověku méně podstatné a již nemusí představovat překážku ke vzájemnému sdílení a inspiraci pro práci. Soutěž „DOBRÁ ZPRÁVA 2012“ vyhlašujeme proto, abychom mohli toto vzájemné sdílení a misiologické obohacení alespoň částečně zprostředkovat.

KDO SE DO SOUTĚŽE MŮŽE ZAPOJIT? Do soutěže se může zapojit každý, kdo se nějakým způsobem snaží zprostředkovat poselství evangelia současnému člověku, a sice s citlivostí pro jeho aktuální kontext. Mohou to být jednotlivci, např. aktivní laici, teologové, faráři, církevní pracovníci apod., ale také skupiny lidí, například mládež, skupina studentů, sdružení lidí s misijním posláním apod. Soutěž „DOBRÁ ZPRÁVA 2012“ není omezena příslušností k církvi. Minimální věk účastníků je 16 let.

FORMA Projekt by měl popisovat konkrétní misijní aktivitu nebo nápad pro konkrétní misijní aktivitu. Měl by minimálně zodpovědět následující otázky: jakou misijní aktivitu chcete v této soutěži prezentovat; proč jste zvolili právě tuto formu misijní aktivity; jaké jsou vaše cíle; jaký vztah má projekt k místnímu kontextu, kde ho realizujete; jak byste ho teologicky (neboli biblicky) zdůvodnili. V případě, že popisujete existující projekt, popište jeho praktické provedení, případně zhodnoťte jeho realizaci – problémy, se kterými se potýkáte, a odezvu, kterou se vám na projekt již podařilo získat. Forma jinak není nijak omezena a vítaná jsou tvořivá zpracování (obrazové přílohy, video nahrávky, apod.) Je třeba zaslat jeden vytištěný exemplář textu a jeden exemplář v elektronické formě.

UZÁVĚRKA Projekty budou akceptovány do 31. 3. 2012 na adrese: SCMS „DOBRÁ ZPRÁVA 2012“ U Školské zahrady 1264/1, 182 00 Praha 8 – Kobylisy

HODNOCENÍ Hodnocena bude teologická dimenze projektu, schopnost kontextualizace, nápaditost a srozumitelné zpracování.

OCENĚNÍ Vítězi soutěže obdrží finanční ceny: 1. místo: 5 000 CZK 2. místo: 3 000 CZK 3. místo: 2 000 CZK Pokud se porota shodne na kvalitě vícerých děl, finálové obsazení se může rozšířit dle konsenzu. Autoři všech projektů dostanou informace o kontaktních osobách nebo organizacích, které se zabývají podobnou činností a tím pádem možnost také získat spolupracovníky pro rozvoj svého projektu nebo další výměnu zkušeností. Zároveň se budeme snažit všem projektům, v případě zájmu, najít partnersko-sponzorský kontakt mezi církevními sbory s relevantní církevní tradicí v zahraničí. Vítězný projekt bude publikován v rámci výstupní zhodnocující publikace SCMS. Případné dotazy adresujte na: [email protected]

Misiologické info 4/2011 říjen / október 37

Středoevropské centrum misijních studií o. s.

Ponuka nových kníh David J. Bosch: Dynamika kresťanskej misie (dvojzväzkový slovenský preklad) Dynamika kresťanskej misie je dvozväzkovým slovenským prekladom diela profesora misiológie z University v Južnej Afrike, Davida J. Boscha, ktoré v roku 1991 vydalo nakladateľstvo Orbis Books v anglickom origináli Transforming Mission: Paradigm Shifts in Theology of Mission. Ponúka pohľad na kresťanskú misiu, teologické analýzy rôznych misijných modelov, ktoré boli v priebehu dejín pre kresťanstvo zásadné, ako aj perspektívu misie pre našu dobu. Kniha je určená pre cirkevnú verejnosť, pre farárov a študentov teológie, pre tých, ktorí chcú získať komplexný vhľad do teológie misie a misijnú perspektívu do súčasnosti. Toto dielo patrí medzi základné svetové misiologické diela. Lesslie Newbigin prisúdil tomotu dielu titul Summa Missiologica. Bosch, David J.: Dynamika kresťanskej misie. Dejiny a budúcnosť misijných modelov. 1. diel: Novozmluvné modely misie. 2.+3. diel: Misijné modely v dejinách. V ústrety releventnej misiológii (KOMPLET) Doporučená maloobchodní (prodejní) cena: 468 Kč/19 EUR Velkoobchodní (dodací) cena: 304 Kč/12 EUR Bosch, David J.: Dynamika kresťanskej misie. Dejiny a budúcnosť misijných modelov. 1. diel: Novozmluvné modely misie. Doporučená maloobchodní (prodejní) cena: 220 Kč/9 EUR Velkoobchodní (dodací) cena: 143 Kč/5,50 EUR

David J. Bosch: Dynamika kresťanskej misie Bosch, David J.: Dynamika kresťanskej misie. Dejiny a budúcnosť misijných modelov. 2.+3. diel: Misijné modely v dejinách. V ústrety releventnej misiológii Doporučená maloobchodní (prodejní) cena: 330 Kč/14 EUR Velkoobchodní (dodací) cena: 215 Kč/9 EUR

Krízové situácie v česko-slovenském kontextu po roce 1989 (kolektívna monografia) Interdisciplinárna kolektívna monografia Krízové situácie v česko-slovenském kontextu po roce 1989 ponúka čitateľovi rozbory vážnych krízových situácií, ktoré sa stali typickými pre českú a slovenskú spoločnosť po roku 1989, ako ich zadefinovali bádatelia z rôznych vedných odborov, konkrétne z perspekMisiologické info 4/2011 říjen / október 38

tívy teológie, filozofie, sociológie, ekonómie, psychológie, pedagogiky, politológie, kulturológie a religionistiky. Cieľom monografie je prispieť k lepšiemu pochopeniu súčasného kontextu, v ktorom žijeme a v ktorom sa cirkevní pracovníci ako aj členovia snažia niesť evanjelium a zároveň svoju spoluzodpovednosť za spoločnosť. Jurechová, Zuzana – Bargár, Pavol (eds.): Krizové situace v česko-slovenském kontextu po roce 1989. Praha: SCMS, 2011. Doporučená maloobchodní (prodejní) cena: 219 Kč/9 EUR Velkoobchodní (dodací) cena: 142 Kč/6 EUR

Potřebujeme misiologii? Pokud ano, proč ji nevyučujeme a systematicky ji nerozvíjíme? Desať predstaviteľov kresťanských cirkví a odborníkov z teologických škôl prednieslo k téme konferencie svoje príspevky s cieľom pomôcť objasniť otázku, prečo sa cirkev v dnešnej dobe musí zaoberať hľadaním a formulovaním svojho misijného poslania. Z príspevkov vyplynulo, že zatiaľčo sa kresťanské cirkvi v ČR a SR už v minulosti snažili rozvíjať teologicko-misijnú reflexiu a misijné povedomie v církevných zboroch a na teologických školách, pochopenie misie a jej cieľa je po teologickej a praktickej stránke v dnešnej dobe nedostačujúce. Sborník příspěvků z první konference Středoevropského centra misijních studií, Praha, Česká republika, 20. 6. 2007. Praha: SCMS, 2007. Doporučená maloobchodní (prodejní) cena: 59 Kč/2,50 EUR Velkoobchodní (dodací) cena: 39 Kč/1,60 EUR

Aktuální informace ze SCMS najdete na adrese www.missioncentre.eu

Misiologické

info vychází čtyřikrát ročně.

Vydává Středoevropské centrum misijních studií o. s., U Školské zahrady 1264/1, CZ-182 00 Praha 8-Kobylisy, IČ: 27029786. Evidenční číslo MK ČR E 18189, ISSN: 1803-1390. Bankovní spojení: ČR: 2100065230/2010, SR: 2100065230/8330 Redakční rada: Pavol Bargár (odpovědný redaktor), Pavel Černý, Zuzana Jurechová, Milan Jurík, Luděk Korpa, Jaromír Strádal, Viktória Šoltésová. Toto číslo vyšlo v Praze dne 12. 11. 2011. Misiologické info 4/2011 říjen / október 39

Středoevropské centrum misijních studií je protestantské, ekumenické, neziskové misiologické badatelské středisko, jehož cílem je: n badatelská činnost zaměřená na vlastní misiologickou činnost a překlady

misiologické literatury, n vzdělávací činnost zaměřená na studium misiologie, reflexi křesťanské misie a její transformace v globálním kontextu s důrazem na křesťanské církve ve střední Evropě, n poradenský servis (informace, analýzy) o stavu křesťanské misie ve středoevropském regionu pro domácí i zahraniční badatele a další zájemce, n zprostředkování výměny zkušeností v různých oblastech církevní práce. Chcete-li napomoci naší činnosti a být informováni o dění v křesťanských církvích a čerpat inspiraci ze zkušenosti českých, slovenských a zahraničných misiologů, misionářů i farářů, včetně množství podnětů pro sebevzdělávání.

Staňte se příznivcem SCMS Svým příspěvkem 250 Kč ročně (10 Euro, pro fyzické osoby) nebo 2500 Kč (100 Euro, pro právnícké osoby) podpoříte vše, co SCMS obstarává pro církve i veřejnost. Bližší informace naleznete na naší webové stránce. Mimo jiné podpoříte n vzdělávací semináře a další poznávací akce různé délky, které jsou určeny pro každého, kdo se zajímá o problematiku stavu současného křesťanství a misie, n badatelskou činnost o středoevropských, ale především českých a slovenských církvích a jejich činnosti v současném společenském kontextu, n vydávání původní české, slovenské i překladové misiologické a teologické literatury. Jako příznivec n dostanete s předstihem informace o dění v SCMS, aktuálních událostech,

vzdělávacích seminářích atd., n 4x ročně obdržíte zdarma časopis Misiologické info, n získáte 50% slevu na všechny publikace vydané SCMS.

www.missioncentre.eu