Očkování zaměstnanců a jeho význam pro výsledky firmy
Petr Machalík, External Relations Manager Abbott Laboratories CZ&SK
očkování zaměstnanců I.
proti virové hepatitidě A chrání před virovým zánětem jater (dříve „infekční žloutenka“) ve 2 dávkách kdykoli v průběhu roku; zajišťuje dlouhodobou ochranu
proti hepatitidě A+B kombinovaná vakcína proti virovému zánětu jater a současně typu B (dříve „sérová žloutenka“); 3 dávky kdykoliv v průběhu roku
proti klíšťové encefalitidě chrání před zánětem mozku a mozkových blan (přenášen klíšťaty) celkem 3 dávky aplikuje se v zimním období
očkování zaměstnanců II.
proti meningitidě (meningokoku C) chrání před závažným bakteriálním život ohrožujícím onemocnění;
1 dávka kdykoliv v průběhu roku; zajišťuje dlouhodobou ochranu
proti chřipce chrání před virovým onemocnění spojeným s horečnatými stavy, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, často doprovázeným bakteriální nákazou jedna dávka optimálně v září až listopadu (podle průběhu epidemie lze i prosinci)
pouze u dětí do 9 let věku bez předchozí vakcinace či historie chřipky se doporučuje dvoudávkové schéma chrání po dobu jedné chřipkové sezóny
chřipka I. nejčastější infekční virové onemocnění silně nakažlivá, šíří se kapénkovou cestou, inkubační doba 1-4 dny často se zaměňuje (!) za nachlazení nebo angínu -nachlazení se projevuje rýmou, škrabáním v krku a zvýšenou teplotou -angína, přesněji zánět mandlí, je vyvolána bakteriemi
příznaky chřipky: horečka, bolest hlavy, únava (až extrémní), suchý kašel, kýchání, bolest v krku, podrážděné oči, bolesti těla, extrémní pocity zimy
chřipka II. není (!) to banální onemocnění - každý rok zabije v ČR asi 2.000 lidí -ve světě několik desítek tisíc lidí, tedy 2x víc, než zemře na silnicích*
v ČR se na chřipku a její komplikace léčí ročně až 16 000 lidí -celosvětově se chřipkou každý rok nakazí kolem 5 % dospělých a 20 % dětí
chřipka se rychle šíří v sezónních epidemiích -mezi všemi věkovými skupinami, ale nejvíc nakažených mezi dětmi a mladistvými X nejvíc úmrtí mezi seniory
chřipková epidemie útočí velmi rychle -vysoké počty nakažených v prvních 2–3 týdnech, trvá 5–6 týdnů a potom se počty nových případů pomalu snižují * Tomíčková D., Chřipka, 2011
chřipka III. epidemie téměř výhradně v zimních měsících (X.-IV.) -v ČR obvykle v období osmi týdnů mezi 4.-12. kalendářním týdnem
větší epidemie zhruba každé 3 roky závažnější epidemie velkého rozsahu = pandemie -ve 20. století proběhly 3 pandemie s desítkami miliónů ƚ 1918-19 Španělská chřipka: až 50 milionů ƚ 1957-58 Asijská chřipka: 1,5 milionu ƚ 1968-69 Hongkongská chřipka: 1 mil. ƚ -ve 21. století (2009) proběhla Mexická neboli Prasečí chřipka
letošní epidemie se podle hlavního hygienika ČR podobá průběhem epidemii z roku 2010 (vloni jsme epidemii nezaznamenali)
vakcína proti chřipce I. virus chřipky snadno mutuje (neustále mění vlastnosti) a v těle klesají hladiny ochranných protilátek, proto je třeba každoroční přeočkování ideální je očkování před zahájením chřipkové sezóny: září až listopad (prosinec)
každý rok doporučení WHO o chřipkových kmenech a podkmenech vychází z aktuálních dat ordinací a laboratoří z jižní polokoule; po skončení sezóny se musí vakcíny zlikvidovat
očkování vyvolává rychlou imunitní odpověď, až 60 % očkovaných je chráněno už za týden proto je možné očkovat až do poslední chvíle před vypuknutím epidemie
očkuje se do svalu užívá se také aplikace mikrojehlou do kůže i aplikace nosním sprejem
v ČR registrováno 9 vakcín od 7 výrobců ne všechny registrované očkovací látky musí být v aktuální sezóně dostupné obtížná výroba, skladování i logistika
vakcína proti chřipce II. očkování se nedoporučuje lidem přecitlivělým na některou složku vakcíny, ani těm, kdo měli alergickou reakci na očkování očkování je třeba odložit u lidí, kteří mají akutní horečnaté onemocnění
očkovací látku je možné podávat současně s jinými vakcínami aplikují se do odlišných míst, nelze míchat různé vakcíny v téže injekční stříkačce
všechny dostupné vakcíny jsou obecně dobře snášené, ale mohou vyvolat některé komplikace místní NÚ: zčervenání, otok, bolest (vzácně: zvětšení lymfatických uzlin v blízkosti místa aplikace); obvykle mají přechodný charakter, většinou během dvou dnů samovolně vymizí; celkové NÚ: únava, bolesti hlavy, svalů či kloubů, pocení, třes, zvýšená teplota nebo gastrointestinální symptomy (vzácně: neuralgie-bolest v senzorickém nervu; parestezie-nepříjemný pocit brnění, píchání, svědění či pálení kůže bez trvalých následků (mravenčení), křeče, přechodná trombocytopenie-snížení množství krevních destiček (trombocytů), někdy spojená s krvácením a tvorbou hematomů)
problémy a náklady I.
chřipka je vážný zdravotní, sociální i ekonomický problém -je příčinou nemocnosti, důvodem pracovní neschopnosti nebo sníženého výkonu, generuje ekonomické ztráty
protože hlavními přenašeči jsou děti, vzniká významná část ztrát ve skupině osob v produktivním věku průměrná délka PN je 2 týdny -první 3. dny nese náklady zaměstnanec, 4.-21. den se přidává zaměstnavatel a vyplácí náhradu mzdy, od 22. dne vyplácí nemocenskou stát
chřipka má vysokou frekvenci zdravotních komplikací -víc jak 1/3 chřipek vykazuje zdravotní komplikace (nekomplikovaná chřipka ustupuje do 5-7 dnů)
problémy a náklady II. průměrné náklady na jednoho pacienta téměř 59 000 Kč* = celkové náklady na jednoho pacienta s chřipkou (cena léčby, náklady PN, ztráta HDP, vyplácení náhrady mzdy, ušlý zisk atd. ► výpočet vychází z prům. délky PN, průměrné mzdy, průměrné ceny léků a výkonů…
náklady spojené s chřipkou nese: ① zaměstnanec regulační poplatky, náklady případné hospitalizace, cena léků, ztráta části mzdy v důsledku PN
② zaměstnavatel náhrada mzdy, ušlý zisk
③ stát (systém veřejné zdravotní péče) náklady na nemocenskou, náklady na hrazené léky, náklady na vyšetření, náklady na hospitalizaci, ztráta HDP * V. Černá, J. Skoupá, Vliv očkování na výši nákladů, 2012
farmakoekonomika I. farmakoekonomové počítají nákladovou efektivitu léčby z několika parametrů: cena léčby, její účinnost a výskyt onemocnění; pro očkování proti chřipce jsou klíčové: účinnost očkování a výskyt chřipky
celkové náklady na jedno očkování kolem 300 Kč cena vakcíny 150-200 Kč
účinnost očkování u mladších (produktivních) osob je 70-90% chřipka postihovala v ČR v posledních deseti letech od 1-10% produktivní populace vychází z počtu PN v konkrétním roce
farmakoekonomika II. při průměrné účinnosti očkování (80 %) se zaměstnavateli vrací náklady za očkování už při podprůměrné incidenci (od 2 % výše) -při průměrné (5%) incidenci chřipky uspoří zaměstnavatel na jednom očkovaném zaměstnanci víc jak 5.000 Kč
► zaměstnavateli se vyplatí hradit očkování už při slabší epidemii chřipky! ČR stojí chřipka každý rok téměř 1 miliardu Kč „Kdyby stoupla proočkovanost na doporučených 15 procent, zaplatily by sice zdravotní pojišťovny za vakcíny o 300 milionů korun víc, ale podstatně by klesly náklady, které ročně přesahují miliardu,“ L.H.* -proočkovanost v Západní Evropě průměrně 17 %, v Kanadě 33 %... -očkování mezi seniory dokáže až o 70 % snížit počty hospitalizací pro zápal plic, riziko úmrtí snižuje až o 80 % * Luboš Heger, říjen 2012
názory lidí podle 1/3 obyvatel ČR je očkování proti chřipce zbytečné* - téměř třetina lidí si myslí, že jim očkování nepomůže - každý druhý dotázaný se domnívá, že nebezpečí chřipky spočívá pouze v tom, že oslabuje organismus - jen 41 % připouští, že je nebezpečná i kvůli možnému úmrtí
nejčastějším argumentem proč se neočkovat proti chřipce je, že onemocnění vyvolává řada virů a je problematické určit, který zrovna v nastávající sezoně vyvolá epidemii silný despekt kvůli špatnému mediálnímu obrazu očkování -„kauzy“, nešťastná/nevhodná vyjádření politiků, popularita „alternativních“ přístupů
* STEM/MARK, 2012
očkování jako zaměstnanecký benefit I. očkování proti chřipce patří mezi pět nejčastěji poskytovaných zaměstnaneckých benefitů* -ale v popularitě mezi zaměstnanci zůstává až za podporou vzdělávání, stravenkami, penzijním připojištěním, životním pojištěním a příspěvkem na dovolenou
roce 2012 nabídlo očkování jako zaměstnanecký benefit 28% společností s víc jak 50 zaměstnanci** -zájem zaměstnavatelů o očkování zaměstnanců proti chřipce údajně roste: oproti roku 2011 se loni zvýšil o 4%, oproti roku 2008 se zvýšil šestkrát (!)
* ING Pojišťovna, Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2012
** Medicover, 2012
očkování jako zaměstnanecký benefit II. zaměstnanci vnímají očkování proti chřipce jako pozitivní signál, že zaměstnavateli záleží na zdraví svých lidí vedoucí pracovníci (střední a vyšší management) bývají nejochotnějšími účastníky očkování* zaměstnavatelé požadují přidanou hodnotu (úsporu prostředků, času zaměstnanců, administrativní/organizační/logistické výhody..): -slevy pro firemní klienty -objednávání zaměstnanců na konkrétní termín (aby nemuseli čekat) -očkování přímo v podniku (aby se nemuseli uvolňovat z práce) -výběr způsobu platby (bezhotovostně, poukázkami, stravenkami) -vzdělávání zaměstnanců (informační materiály, přednáška..) * Asociace samostatných odborů, 2012
očkování jako zaměstnanecký benefit III. zaměstnanci mohou mít očkování zcela zdarma, zlevněné o příspěvek zaměstnavatele (např. z FSKP) nebo si hradí jen cenu očkovací látky (a zaměstnavatel hradí výkon) -někteří zaměstnavatelé hradí očkování nebo jeho část i rodinným příslušníkům
úhrada očkování buď přímou platbou (ordinace vystaví zaměstnanci účtenku, kterou mu zpětně proplatí zaměstnavatel) nebo na fakturu -k vystavení faktury potřebuje ordinace písemnou objednávku s uvedením základních informací o zaměstnavateli a jmenného seznamu osob, pro které se očkování objednává
očkování jako zaměstnanecký benefit IV. pokud očkování probíhá přímo na pracovišti, zapojí se do něj víc lidí, než když podnik nabídne zaměstnancům stejné očkování zdarma, ale s tím, že je nutné k lékaři dojít očkování provádějí praktičtí lékaři, vakcinační centra nebo zdravotní ústavy (někdejší krajské a okresní hygienické stanice) ordinace je dobré kontaktovat do konce srpna
Děkuji za pozornost.
[email protected] 602 649 901
