O K É N KO zpravodaj farností Nový Jičín, Šenov u Nov.Jičína a Kunín Březen 2016
ZEPTALI JSME SE… Otce Aloise co nového v Novém Jičíně? Rozhovor připravila Markéta Brožová
»» Jaký pro Vás byl loňský rok? Co vzal a co dal?
https://khanovaskola.cz/video/13/106/1868-jacopo-tintoretto-posledni-vecere-1594
DUCHOVNÍ SLOVO Otec David
Drazí farníci, Společně se blížíme k závěru svatopostní doby a připravujeme se na slavnost Veliké noci, kdy si společně budeme znovu připomínat největší událost všech dob Vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista. Bude to nová příležitost, abychom i my znovu obnovili křestní vyznání o vigilii Bíle soboty a tak se znovu přihlásili ke vzkříšenému Kristu, který je naším Pánem a Zachráncem. Zbývá nám ještě nějaký čas do této slavnosti, a proto se zkusme zamyslet nad tím, jak tento postní čas, který nám byl dán, využíváme k tomu, abych se znovu obrátil k Bohu a prohloubil vztah s ním a s lidmi kolem nás. Zvláště v tomto Svatém roce Milosrdenství, kdy mottem je. „Buďte milosrdní, jako je milosrdný Váš Otec.“ Co sámi od Božího milosrdenství dostáváme ve svátosti smíření, měli bychom také rozdávat ve svém okolí. O tom nás učí i modlitba Páně, ve které se modlíme „odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.“ Ale vraťme se každý sám na začátek této postní doby a zamysleme se nad tím, jaké předsevzetí jsme si dali a kolik nám z toho zbylo. A zda ještě aspoň víme, o co jsme se chtěli snažit? Postní doba nás vyzývá, abychom se snažili využít toho času k tomu, aby i náš život byl zase o kousek milejší Bohu. Vždyť Bohu je milý jen ten půst, který nás k němu přivede. Jak se to píše v knize proroka Joela: Nyní - praví Hospodin - obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! Roztrhněte svá srdce, ne pouze šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí. Ale nevěšme hlavu, pokud zjistíme, že se nám to moc nedaří, ještě nám nějaký čas zbývá, abychom to mohli všechno napravit. A věřme, že Bůh nám v tom pomůže a my využijeme zbytek svatopostní doby, co nejlépe. Přeji nám všem, ať správně využijeme zbývající čas svatopostní doby a připravíme se tak dobře na slavnost Zmrtvýchvstání. 1
•• Tak především vzal dlouholetou nezištnou spolupracovnici na faře, která se starala o kuchyň a příjemné zázemí na faře pro nás kněze paní Vojtěšku Palackou, která zemřela 3.10.2016. Byla i oporou pro farnost, dlouhá léta se starala o plachty v kostele, uklízela faru, prala a opravovala mi osobní prádlo, při brigádách zajišťovala občerstvení pro brigádníky, pohoštění při různých akcích, které farnost prožívala, pro hosty na faře a vůbec, byla takovou pojící duší na faře. A co dal? Hned na začátku roku nastoupila místo Markéty Šimíčkové nová pracovnice Iva Jasná z Oder. »» Jak jste prožil Eucharistický kongres? Jaké jste si odvezl dojmy? •• Měl jsem možnost, že při cestě z exercicií jsem prožil Eucharistický kongres v Brně – mši sv. s průvodem s Eucharistií. Bylo to pro mne velmi povzbudivé, a věřím, že i pro ty, kteří jeli autobusem z naší farnosti a děkanátu. Uvědomil jsem si, jaký poklad má naše církev ve Svátosti oltářní, kde přijímáme a setkáváme se v modlitbě s eucharistickým Kristem. A že Eucharistie je to, čím žijeme a co můžeme nabídnout těm, kteří chtějí žít s Ježíšem. A v naší farnosti bylo plodem eucharistického roku to, že jsme pořídili v našem farním kostele obětavostí Vás věřících nové lustry (mimochodem stály celkem: 261.386,Kč a vše bylo vybráno od Vás věřících). Byly požehnány 6.6.2015 na Boží Tělo. A ten duchovní plod, kdy se děti každý měsíc se svými rodiči na první pátek po večerní mši sv. ztiší, děkují a prosí vystaveného svátostného Ježíše, který jim dává požehnání. Myslím si, že když rodiče naučí děti
adorovat před Ježíšem, pak jim dávají jednu z podstatných věcí do života z víry. »» Jedna z nejvýraznějších „investičních akcí“ byla loni přestavba multifunkční místnosti na faře. Už se o ní v Okénku psalo, ale shrnutí si zasluhuje, takže: Jak jste se vzhledem místnosti spokojen? •• Jsem velmi spokojen. A jen si přeji, abychom vše dotáhli a aby místnosti sloužily Vám věřícím a abyste se rádi v těchto prostorách setkávali. »» Kdy bude zcela dokončena? Případně co jí ještě chybí? •• Kdy bude dokončena, to nevím, ale podstatně chybí předělovací dřevěná otevírací stěna mezi oběma místnostmi, obložení od kuchyňské linky v první místnosti z důvodu ochrany zdi, nové stoly a namontování techniky k promítání při setkávání. No, a pak takové detaily jako vybavení místnosti nádobím apod. »» Dá se už vyčíslit, kolik celá oprava stála? •• Zatím víme zhruba, že kolem 540.000,- Kč bylo již proinvestováno do nové podlahy, lina, podlahového topení, snížení a odizolování stropu, pořízení nové kuchyňské linky, štelářů do odkládací místnosti, dokoupení sedaček a dalších věcí, které byly pořízeny. »» Omezovala vás nějak probíhající rekonstrukce v bydlení? •• Určitě ne. Bylo jen více prachu a tím náročnější úklidy fary pro ty, kteří v malém množství pravidelně uklízejí. »» Uvažovalo se také o nedělním setkáváním po mši svaté. V některých farnostech už se tak děje běžně. Kdy s tím začneme? •• To záleží na Vás, farnících. Je to prakticky možné kteroukoliv neděli. Jen je potřeba, aby si někdo vzal organizační záležitost na sebe. Těším se, až to bude. »» Loni se po několika letech vyměnily pracovnice na faře. Markétu vystřídala Iva Jasná. Jak se jí v nové práci líbí a jak se Vám vzájemně spolupracuje? •• Na první část otázky by musela odpovědět ona, jestli se jí práce v naší farnosti a v děkanátu líbí. Snad někdy bude mít rozhovor do Okénka. Myslím, že spolupráce je dobrá a 2
v mnohém je paní Iva přínosem pro naši farnost a celý děkanát. »» Loni se otevřela farní knihovna více dětem (výpůjční hodiny po dětské mši). Jaké máte zprávy? Čtou děti? Kupují se do této knihovny průběžně i novější tituly? •• Zpočátku se mi zdálo, že byl větší zájem. Nyní je to různé. Většinou přijdou jen jedinci, pokud přijdou. Záleží na rodičích, jestli děti motivují k četbě. Knihovna je možností nekupovat drahé knihy, což si některé rodiny nemohou dovolit. »» Jak se vám osvědčila letošní novinka – čtení při mši lektorů namísto ministrantů? •• Jsem nadšen a byl to velmi dobrý počin. Úroveň četby Božího slova šel kvalitou přednesu velmi nahoru. Moc díky za to. »» Přihlásili se Vám sami nebo jste je musel přemlouvat? •• Přišli sami a někteří se přihlásili dodatečně. Chci pobídnout i další. Na webu naší farnosti je možno se přímo zapsat a bylo by dobré se také zkontaktovat s paní Martinou Sigmundovou, která má lektorskou službu na starosti. »» Když se člověk v neděli rozhlédne po kostele, jak už na ranní nebo dopolední mši, kostel je plný jen z půlky. Co kdybychom měli jen jednu dopolední mši, kde se setkáme celá farnost? (a pak na tu kavárnu). Uvažoval jste o tom někdy? •• Věřící mají výběr. Proto jsou dopoledne dvě mše sv. V zimě je početnější desátá mše sv. – nemusí se brzy vstávat, ale v létě je tomu často opačně – více lidí je na ranní, protože je brzy světlo a teplo. Nezáleží na tom, kolik nás v kostele je. To je až druhotná věc. Pokud bude možné ze strany nás kněží, tak zatím zachováme obě dopolední mše sv. Do „kavárničky“ nebo tzv. „kafejky“ by stejně chodil jen určitý okruh lidí, což se musí nejprve vyzkoušet. Víc asi bude přitahovat v zimě než v létě a hlavně po ranní mši sv. »» Letos by měl být farní den. Chcete už prozradit, na kdy se plánuje a jestli bude mít nějaké konkrétní téma? •• Ano, letos by měl být farní den,
protože minulý rok byla Noc kostelů a bylo domluveno, že se to bude střídat. Měl by proběhnout v neděli 12.6 odpoledne v areálu Španělské kaple a měli bychom se setkat z důvodu významného výročí 150 let od narození dvou významných mužů, z nichž jeden je duchovní, náš o. Michal a druhý blízký spolupracovník, pan kostelník František Holeňa. Jsou to kulatiny, ale kolik kdo bude mít z té 150, to tady zatím neprozradím. »» Co kdybychom někdy na nějakou akci (třeba právě farní den) přizvali evangelíky? •• Je to velmi dobrý nápad. Nevím, jestli by byl vhodný farní den, kdy bychom chtěli začít adorací před svátostí oltářní, ale snad nějaká příležitost nastane. Víc se uvažuje o možné společné biblické hodině nebo obnovení ekumenických setkání. To co máme společné, jsou akce České křesťanské akademie s přednáškami, na kterých se setkáváme z různých křesťanských společenství při daném tématu. Čekám, až nás také někdo pozve do svých společenství. »» Vyrazil jste s dětmi, které se připravují na první sv. přijímání, na víkendovku, které se účastnily bez rodičů. Jak se víkend vyvedl? •• Z mého pohledu se vyvedl a byl přínosem pro děti, které se zúčastnily. Program měl prohloubit a hlavně připravit na jejich vztah k Ježíši, s kterým se setkají při odpuštění hříchů ve sv. smíření a kdy jej poprvé přijmou v Eucharistii. Bylo krásně vidět, že když motivujete děti pro Ježíše, pak není problém, aby se nadchly. Nejhorší varianta je, když děti jsou nemotivovány rodiči, kteří sami se pro Ježíše a život z víry nemotivují a tak nemohou motivovat ani své děti a vše stavějí do roviny, aby se dítě samo rozhodlo, jestli např. chodit do kostela nebo věřit a tak omluvili svou absenci příkladu žité víry. Nevím, proč pak děti „ve svobodě“ tlačí takoví rodiče k prvnímu sv. přijímání? Asi jsou tam vedlejší důvody. To je nejhorší varianta, která může být. Nejvíc ublíží připravujícím se dětem, protože se něco jiného říká a jinak se žije. Bohužel i s tím se setkávám. »» Jak se vyvíjí spolupráce Charity a farnosti? •• Letos mi chyběla v kostele výzva k tomu, aby se případně noví zájem-
ci zapojili do koledování. Bylo mi řečeno, že lidé byli oslovováni písemně nebo osobně. Možná, že někdo na to čekal, protože všichni se mezi sebou neznáme. Ale jinak tradice koledování v našem městě je již zakořeněná a občané čekají na koledníky, aby přišli. Díky za všechny koledníky. Díky za ochotné dobrovolnice v šatníku Charity a díky za Dílnu rukodělných prací na faře, která vytváří pěkné společenství i těch, kteří do kostela pravidelně nechodí a díky za celou Charitu v čele s Marcelem Brožem. Dělají přímo konkrétní práci pomoci potřebným mezi námi a to je ryze křesťanské. »» V Novojičínském zpravodaji se využívají často fotozáběry s motivem farního kostela - co kdyby se do Zpravodaje daly občas i informace o farním dění? •• Určitě by to bylo fajn, ale ptám se, které? Chápu, kdyby se jednalo o věci, které děláme pro občany města, ale vnitřní záležitosti logicky dáváme do Okénka, a proto Okénko vydáváme. »» V kostele je (nyní už) většina starších lidí, většina z nich má problémy se sluchem a velká část z nich čtení, ale dokonce ani promluvy neslyší. Dalo by těmto lidem nějak pomoct, aby z té mše „měli víc“? •• Jeden starší pán mi v Domově důchodců řekl, že špatně slyší, což hlavně pociťuje v kostele. Mě údajně slyší a mi rozumí, protože dle něj mám dar takového hlasu, který se zachytí, ale ostatní, co kážou a čtou v kostele, slyší, ale jim nerozumí. Chápu, že máme většinu lidí v kostelích, kteří mají sníženou slyšitelnost. Je potřeba, abychom my, kteří v kostele hlásáme, si to uvědomili a snažili se sdělovat Boží slovo co nejzřetelněji. Jsem rád, že většina se snaží v kostele mluvit co nejsrozumitelněji, aby z toho byl užitek pro posluchače. »» Jaké náš čekají plánované události v tomto roce? Plánuje se letos např. Svatováclavská cyklopouť? •• Takže jsou to především poutě a tady předkládám plán poutí a akcí na celý rok: - sobota 14.5 - pouť dětí, které přistoupí k 1. sv. přijímaní s rodiči do Maria Stein - Maria ve Skále u Spálova (pouť bude nabídnuta všem rodinám s dětmi z našich farností - dá se přednost putování vlakem a pěšky)
- sobota 28.5 - účast na Národní pouti v rámci jubilejního roku do Lagewnik u Krakowa - místo, kde je pohřbena sestra Faustyna, které zjevil Ježíš poselství svého Milosrdenství a je uctíván obraz Milosrdenství s projitím Sv. Brány jubilejního roku (pouť Rádia Proglas a TV-Noe) - neděle 12.6 - farní den k 150. výročí společných narozenin o. Michala a p. kostelníka Holeně - sobota v druhé polovině července - pouť k sv. Cyrilu a Metodějovi na Radhošť - 19.8-27.8 - pobyt v italských Dolomitech - 9.9 - 24.9 - poutní zájezd po stopách sv. Pavla po Řecku s památkami starověkého Řecka a zakončením v Římě u hrobu sv. Pavla a baziliky sv. Pavla za Hradbami s možností projití Sv. Bran Roku milosrdenství a návštěvou Říma a Vatikánu - sobota 1.10 - děkanátní pouť za obnovu rodin a nová duchovní povolání do Frýdku - Svatováclavská cyklopouť je organizována Tondou Urbanem a Petrem Pišlem vždy kolem sv. Václava. V posledních letech buď tito z rodinných a jiných důvodů nemohli a nebo se tato pouť střetávala s Během sv. Václava na Starém Jičíně. »» Neuvažujete o obnově farních táborů? •• Určitě ano. Záleží, kdo by si vzal organizaci pod sebe – hlavní vedoucí a pomocní vedoucí, kteří by obětovali nezištně svůj čas pro své děti. Jak vidím růst děti těch, kteří poutě vedli a organizovali, tak jen čekám, kdy se na to dají. Děti rostou a aby nejednou nebylo pozdě.
kových věcí, které k životu víry nepotřebujeme, tudíž počítáme s pomocí Města. Nedokážu si zatím představit, že by farnost byla v něčem vydělečně činná. Zatím žijeme z milodarů věřících a pár dotací, které dostaneme od Města nebo od státu. Ale podstata našeho života je život víry a svědectví o něm, tedy poslání pastorační, a to lze i bez ekonomického zázemí. »» Chtěl byste něco říci závěrem? •• Díky za modlitby a svědectví víry mnohých z Vás a za finanční obětavost při náročných opravách a nezištnou dobrovolnickou pomoc těch, kteří chtějí pomoci. Bez nich by mnohé bylo nemožné. Přál bych si, aby věřící víc vnímali a konkrétně přišli třeba jen na chvíli na první pátek, kdy jako jeden z mála kostelů máme celodenní adoraci, poklonit se a promluvit s naším Pánem do farního kostela. Moc bych si přál, aby se více věřící připravovali v postní době na velikonoční triduum a dokázali si od Zeleného čtvrtku udělat prostor pro Ježíše a vše co nás směřuje k obnově našeho křestního slibu o velikonoční vigilii na Bílou sobotu, která je svátkem všech svátků, aby tak Ježíšovo vzkříšení bylo i našim vzkříšením z hříchu, všednosti a průměrnosti křesťanského života. Za tato přání se i modlím, aby Duch sv. dal světlo do duší mých farníků a větší lásku k našemu Pánu.
Otce Aloise co nového v Kuníně?
»» Jak se bude farnost podle vás v budoucnu vyrovnávat s ekonomickým osamostatňováním? Uvažuje se o nějaké „výdělečné“ činnosti?
Otázky kladly Anna Bayerová, Anna Mikulová, Milena Zezulčíková
•• To ukáže budoucnost. Zatím je vše v přerodu. Musíme počítat, že se od nás očekává, že budeme v mnohém soběstační a na co nebudeme mít, to dělat prostě nebudeme. Bude se muset víc rozvinout dobrovolnická činnost věřících, aby si v mnohém věřící pomohli svépomocně. Nikdo nám jen tak nic nedá pro náš vlastní farní život. Snad stát něco málo přispěje na zapsané památky, což se týká hlavně farního kostela, ale snad se zcela neztratí pomoc vedení Města, které má porozumění proto, že máme tolik objektů a nezapsaných památ-
•• Přiznám se, že jsem ani nevnímal, že Sv. otec minulý rok vyhlásil Rokem zasvěceného života, protože v naší vlasti se kryl s Eucharistickým kongresem. Víc jsem tedy vnímal Eucharistický kongres.
»» Otče, rok zasvěceného života byl pro Vás něčím výjimečným?
»» Prožíváme sv. rok Milosrdenství. Uvažuje se o poutním zájezdu a projitím Brány v některém z poutních míst? •• Ano, plánujeme v našem děkanátu pro zájemce poutní zájezd po stopách sv. Pavla, kdy navštívíme i mnoho řeckých starobylých pamá3
tek s vynikajícím průvodcem. Nebude samozřejmě chybět i odpočinek u moře. Toto putování se sv. Pavlem zakončíme v Římě u jeho hrobu a navštívíme hned jednu Sv. bránu roku milosrdenství u sv. Pavla Za Hradbami. Bude možno projít více bran v římských basilikách, protože v Římě budeme nejméně plné dva dny. Pro ty, kteří neplánují tak dlouhou pouť, bude možnost poutě do polského Krakova - Lagevnik k svatyni Božího milosrdenství, kde prožijeme v sobotu 28.5 program národní českou pouť, kde kromě mše sv., společných modliteb Korunky, navštívení hrobu sv. Faustyny bude možno i shlédnou nové centrum sv. Jana Pavla II., kde bude pouť končit. Pouť organizuje Rádio Proglas a my chceme vypravit autobus na tuto jednodenní pouť. »» Plánuje se zahájení přestavby kněžiště ještě v tomto roce? •• Vše se pro to dělá, ale ještě nic nemáme schválené ani na biskupství a jinde, takže dá-li Bůh. »» Podlaha v kostelní věži ke zvonům je ve velmi špatném stavu. Hrozí propadnutím. Bude nutná oprava. Je s ní možné počítat z letošního rozpočtu? •• Ano, s touto opravou se počítá. Podobně chceme opravit a natřít fasádu fary, vymalovat dolní místnosti a zrekonstruovat hlavní dveře a dveře garáže na faře. »» V letošním roce bude naše diecéze slavit 20. výročí vzniku. V čem vidíte největší přínos nové diecéze pro naše farnosti? •• Menší území, lepší řízení a správa. Doufejme, že plody tohoto rozhodnutí uvidíme víc v budoucnu. »» Tímto prostřednictvím bychom chtěli vyzvat věřící naší farnosti, aby se ve větší míře zúčastňovali adorace konané 1 x v měsíci vždy ve čtvrtek před prvním pátkem půl hodiny před mší svatou. Je stále více důvodů, proč prosit Pána o pomoc v současné stále složitější době, kdy je snaha vyvolávat strach a nejistotu. •• Určitě se k této výzvě přidávám, protože v málokteré farnosti, kde nebydlí kněz, je pravidelně před prvním pátkem možnost takové adorace. A je potřeba se modlit. Důvodů by se našlo velmi mnoho, ale k tomu je potřeba ještě víry. 4
Závěrem přejeme všem kněžím a farníkům, aby prošli bránou Milosrdenství a tím zakusili lásku Boha, který potěšuje, odpouští a dodává naději.
Otce Davida co nového v Šenově? Rozhovor připravil Michal Rouza
»» Otče Davide, když se ohlédnete na svůj 2. rok ve farnosti Šenov u NJ z čeho máte největší radost? •• Z čeho mám největší radost. Asi z toho, že se společně snažíme opravdově vytvářet farnost, kde se všichni budou cítit dobře. A největší radostí je pro mě, když za mnou přijde někdo, kdo do naši farnosti nechodí pravidelně, a nebo jen přijel na návštěvu. A tito lidé mi řeknou, že se v naší farnosti cítí dobře, a i když nejsou našimi farníky jsou touto farností přijati a necítí se jako cizinci. »» Co se naopak nepovedlo a chtěl byste to v letošním roce změnit? •• Vím, že jsem loni psal o společenství manželů, které bych chtěl začít, ale nějak se to nepovedlo. Tak snad letos od září se začneme společně setkávat. »» V loňském roce jste v této anketě uvedl, že chystáte víkend pro děti se svatodušní vigilií. Jak se Vám tato akce povedla? •• Bohužel jsem na tomto víkendu nemohl být celou dobu, protože jsem měl jiné povinnosti a přijel jsem až na sobotní večer. Ale i přesto si myslím, že se tento víkend povedl a dětem se moc líbil. Svatodušní vigilie byla velmi pěkná a věřím, že pro nás všechny, co jsme tam byli, byla velkou duchovní posilou. »» I kněz má právo na odpočinek, jak jste prožil svou dovolenou a při jaké činnosti si nevíce odpočinete? •• Minulý rok jsem byl na společné farní pouti do Santiaga de Compostela, kde spolu se mnou putovali i někteří naši farníci. Jinak přes prázdniny jsem měl dovolenou, kterou jsem využil k odpočinku a návštěvě mých známých. A nejvíce si odpočinu při starosti o své akvárko s rybičkami a při nějaké manuální práci, u které nemusím přemýšlet. »» Víme, že máte na starost také kapli
v nemocnici, chystáte zde nějaké změny? •• Ohledně nemocniční kaple se žádné změny nechystají. Jen snad nějaké vnitřní úpravy. »» Aktuálně máte v Šenově velkou základnu ministrantů, jak se Vám to povedlo? •• To vůbec neberu jako svou zásluhu. Je to zásluha Boha a ostatních ministrantů, kteří povzbudili ty, kteří ještě neministrovali, aby se k nim přidali. Velké díky patří našim ministrantům. A pak to vzali vážně a začali ministrovat. »» Je známo, že si rád pochutnáte na dobrém jídle, jaké je Vaše oblíbené jídlo a máte raději českou nebo zahraniční kuchyni? •• Myslím si, že každý si rád pochutná na dobrém jídle. Mým oblíbeným jídlem je uzené, bramborový knedlík a špenát. Neumím říci, zda mám raději kuchyň českou a nebo zahraniční. Rád si pochutnám na všem, co je dobré. »» Víme, že rád hrajete hry a ještě raději je vyhráváte. Jakou hru jste měl v oblibě jako malý kluk a jakou hru rád hrajete nyní, teda pokud se to změnilo. •• Jste dobře informováni. Rád si zahraji hru společně s celou rodinou, když přijdu na návštěvu. A jednu hru jsem dostal k narozeninám od farníků z Jičína, a k tomu ještě byl dodatek, že jí musím brát na každou návštěvu a společně si vždy s rodinou zahrát. Každý hráč by měl chtít vyhrát a hra je o tom, že chceme vyhrát. Mou oblíbenou hrou v dětství byla hra Člověče nezlob se, ale dnes to jsou již jiné hry např. Double, Cink, Osadníci. »» Na Vánoce jste od farníků dostal elektronickou čtečku, jak se Vám tento dárek líbil a jak Vám tato technická vymoženost ulehčuje život? •• Každý dárek se mi líbí, když je darovaný od srdce. Čtečku nyní využívám při modlitbě breviáře. Ale hlavně ji využiji při dovolené, kdy se dá používat i místo všech knih, které se potřebují při mši svaté.
ROK MILOSRDENSTVÍ
Získání odpustků v rámci Svatého roku milosrdenství Otec Alois
Svatý rok milosrdenství je velkou příležitostí k získávání odpustků pro sebe nebo pro duše zemřelých. Papež František uvádí běžné podmínky pro získání odpustků, které známe např. z modliteb za zemřelé, ale připojuje ještě další dvě podmínky.
Běžné podmínky: »» 1. vykonat svátost smíření »» 2. účastnit se mše svaté a přijmout svaté přijímání »» 3. pomodlit se za Svatého otce a na jeho úmysly, které nosí ve svém srdci pro dobro církve a celého světa (např. Otče náš a Zdrávas Maria) Tyto tři výše uvedené podmínky lze vykonat řadu dní před tím či po tom, kdy je vykonán předepsaný odpustkový úkon, nicméně je vhodné, aby svaté přijímání a modlitba na úmysl nejvyššího velekněze byly vykonány v tentýž den jako odpustkový úkon (Enchiridion odpustků P20 § 3). Papež ale do podmínek vložil ještě další dvě mimořádné: »» 4. jako projev své hluboké touhy po skutečném obrácení vykonat krátkou pouť ke Svaté bráně (podle fyzických možností každého člověka) a pomodlit se modlitbu Otče náš a Vyznání víry – v naší diecézi je Svatá Brána v katedrále v Ostravě a konkatedrále v Opavě a také na Sv. Hostýně »» 5. zamyšlení či rozjímání na téma milosrdenství S tímto jsou také odpustky vázané na skutky milosrdenství (po splnění tří běžných podmínek) Svatý otec ale touží rozšířit možnost získat odpustky i na další okamžiky našeho života. Proto je možné získat odpustky Svatého roku také při konání skutků milosrdenství! Papež ve svém dopisu Rino Fisichellovi píše: „Prosil jsem, aby církev v tomto Roce milosrdenství znovu objevila bohatství skryté ve skutcích duchovního i tělesného milosrdenství. Zkušenost s milosrdenstvím lze totiž nejlépe poznat právě prostřednictvím konkrétních projevů, jak nás to učil i Ježíš. Vždy, když některý věřící osobně vykoná jeden či více z těchto skutků, bezpochyby tak získá i odpustky spojené s tímto Svatým rokem.“ Nemocní získávají odpustky jubilejního roku, pokud z nejrůznějších příčin nemohou k Svaté Bráně se vydat sami, když budou chvíle své zkoušky – nemoci prožívat s vírou a nadějí a přitom přijímat Eucharistii nebo se aspoň zúčastní mše sv. a modliteb ve mši sv. (i přes rádio nebo TV).
Mezi skutky tělesného milosrdenství se především počítá: »» dát najíst tomu, kdo má hlad »» napít tomu, kdo trpí žízní »» hostit toho, kdo nemá střechu nad hlavou »» obléci ty, kdo nemají, co na sebe »» navštěvovat nemocné a vězněné »» pohřbívat mrtvé
»» tradičně se také připojuje osvobozovat zajaté »» A ke skutkům duchovního milosrdenství počítáme: »» učit nevědomé »» radit především pochybujícím »» těšit zarmoucené »» posilovat klesající či napomínat hřešící »» trpělivě snášet obtížné lidi »» odpouštět ubližujícím »» modlit se za živé i za mrtvé
Anketa - Společenství
Biblická hodina a skutky milosrdenství »» Pomohla vám účast ve škole Ježíšově, pořádané v rámci Biblických hodin, hlouběji přiblížit skutky milosrdenství? •• Ano. •• Ano. •• Díky Biblickým hodinám poznávám, co Bible obsahuje. Předtím jsem Bibli nečetla. •• Ano, ale ještě jsem musela sama v tichosti hlouběji studovat. •• Při mé účasti ve Škole Ježíšově v rámci Biblických hodin, kde jsme zatím probrali několik skutků tělesného milosrdenství, mi určitě pomohlo přiblížit skutky Božího milosrdenství. U některých jsem si objasnila, co k nim patří. Mnohdy si ani neuvědomujeme, že jde o Boží milosrdenství. •• Ano, rovněž jsem si jejím vlivem uvědomila, jak jsou potřebné zvláště v současné společnosti, zaměřené na úspěch jednotlivců bez ohledů na potřeby ostatních lidí •• Ano, vysvětlení bylo širší. •• Rozhodně mě přiměla hlouběji se zamyslet nad nimi i nad sebou. •• Ano, mám v nich jasno. •• Naučila jsem se lépe orientovat v Bibli a veršům, které mně byly nejasné, jsem začala po vysvětlení rozumět. »» Jsou pro vás lehčí skutky tělesného anebo duševního milosrdenství? Je některý z nich pro vás mimořádně obtížný? •• Nedokážu odpovědně posoudit. •• Nevím, jak bych zvládla návštěvu 5
vězněných, těžko odpouštím jednomu člověku, který nám moc ublížil. •• Duševní skutky jsou obtížnější. •• Skutky duševního milosrdenství: UČIT, RADIT, POSILOVAT, TĚŠIT - to jsou pro mne obtížné skutky milosrdenství. •• Skutky tělesného a duševního milosrdenství jsou pro mne stejně důležité, i když některé jsou třeba obtížnější, ale i to se dá překonat. •• Nevidím rozdíl v obtížnosti.V každém případě je však třeba jednat citlivě, aby nebyla dotčena důstojnost potřebného člověka. •• Člověk pomáhá tak, aby vše bylo v rovnováze. •• Nejtěžší je, když člověk dává kus sebe - stále znovu se učím odpouštět a trpělivě vše snášet. •• Skutky tělesného milosrdenství. •• U tělesného skutku milosrdenství bych asi dost váhala, kdybych si měla vzít na ubytování úplně cizí lidi (bezdomovce, alkoholiky). U duchovního skutku milosrdenství bych asi neuměla odpovědět na všechny otázky (kdybych měla učit nevědomé). »» Zažil(a) jste od někoho cizího (mimo rodinu) některý ze skutků milosrdenství? •• Ano.
•• Ne, nevzpomínám si. »» Přinesla vám účast ve Škole Ježíšově a při studiu Bible nový podnět pro hodnocení vlastního života (tj. jak se člověku daří dodržovat náboženské zásady nejen ve svátky, ale i ve všedních dnech)? •• Ano. •• Snažím se, ale je to těžké. •• Snažím se dodržovat náboženské zásady, jak jsem tomu byla naučena od malička. •• Určitě. •• Chtěla bych zdůraznit že ti, co nechodí do Biblických hodin, ani neví, o co přicházejí. •• Určitě ano, měli bychom si neustále připomínat úkol uplatňovat tyto zásady nejen vůči své osobě, ale také ve vzahu k ostatním lidem, věřícím i nevěřícím. •• Určitě, člověk diskutuje a dozví se víc a pak může hodnotit. (Lidé si přestali vážit jeden druhého - jako kdyby byla doba temna - asi to máme prožít.) •• Jsem za Biblické hodiny vděčná - uvědomila jsem si, jak je třeba číst Bibli pomalu a snažit se dobrat skutečného poselství biblického textu. Hlavní poučení pro mě - Milosrdenství je víc než Spravedlnost! •• Ano. •• Určitě ano, více přemýšlím o dosavadním způsobu života.
VZPOMÍNKA NA DŘÍVĚJŠÍ VELIKONOCE Rozhovor s paní Škorňovou připravil A.Urban
Předloni jsme vzpomínali s paní Františkou Škorňovou na prožívání Vánoc na Valašských kotárech v první polovině minulého století. Rozhovor měl velký ohlas, proto jsme ji navštívili znovu a poprosili o vzpomínky na oslavu Velikonoc. »» Paní Škorňová, odkud pocházíte?
•• Ještě za totality nám pomohl pracovník STB, před patnácti lety pak kamarádi a známí bez nároků na odměnu nebo úroky.
•• Narodila jsem se v roce 1920 na Horní Bečvě, kde jsem i vyrůstala na kopcích patřících k Horní Bečvě – u nás se tomu říkalo Janinova lúka. Tatínek pracoval v lese, maminka byla s námi doma. Měla jsem čtyři sourozence.
•• Je to sice už dávno, ale na paní, která mi pomohla v nouzi, často vzpomínám.
•• Vše začínalo Popeleční středou. I děti jsme cítily, že všechno je nějaké jinačí, smutnější a zamyšlenější, tehdejší člověk o postní době „nějak jinak myslel“. Zahalen byl hlavní oltář a kříže v kostele. Do kostela bylo od nás něco přes hodinu pěšky dolů, zpět asi hodinu a půl, takže jsme do něj nechodili
•• Od kolegyně skutek duševního milosrdenství UČIT, RADIT - ostatní skutky jsem musela řešit dle situace. •• Zažila jsem u mé blízké osoby Boží milosrdenství a zanechalo to ve mně obrovský duchovní zážitek. •• Často se setkávám se skutky duševního milosrdenství ze strany přátel, někdy i dalších osob. •• Ano. V roce 1967 mně cizí lidé pomohli v Olomouci, abych našla práci. •• Mnohokrát - hlavně ty duchovní v dané chvíli je to velké povzbuzení. •• Jasně. 6
»» Velikonocím předchází postní doba, jak jste ji tehdy prožívali?
každý den. Na Popeleční středu jsme šli do kostela, děti i ke zpovědi. Tehdy se šlo o Popeleční středě ke zpovědi, ale k přijímání jsme šli až na Zelený čtvrtek – nechodilo se tak často jako nyní, navíc před přijímáním jsme nejedli – až po mši svaté. Když už o tom mluvím, tak se nestálo v řadě jako dnes, ale kněžiště a loď kostela oddělovala mřížka, která se před přijímáním uzavřela, přehodilo se přes ni plátno, lidé k ní klekali a kněz chodil zevnitř okolo té mřížky a nám klečícím podával svaté přijímání. A jaký byl půst? Byli jsme velmi chudí a zejména v době velké krize v třicátých letech byla velká bída, takže maso jsme si odříkat nemuseli – to jsme ani doma neměli… Jedlo se však i tak více než obvykle jalověji – tedy střídměji. Například jsme kupovali lůj, který v celé postní době jsme si odřekli. K jídlu byla nejčastěji káva a placky. V postní dobu jsme se oblékali do černého smutečního oblečení. V neděli a v pátek jsme chodili ve tři hodiny na křížovou cestu. Doma se každý večer modlíval bolestný růženec a křížová cesta. »» Jaká byla Květná neděle? •• Uprostřed postní doby byla mše svatá najednou slavnostnější, proto jsme se jako děti velmi těšili. Oblékli jsme se do světlejšího oblečení, do kostela nesli kočičky. Kočičky v našem kraji byly takové jiné – hezčí, braly se z keře, kterému jsme říkali zlatoklíč. V kostele se tyto kočičky posvětily a pak byl slavnostní průvod …
kdo vstane dříve než ostatní. Bylo to z přesvědčení, že kdo vstane první, posbírá a najde v lese nejvíce lesních plodů a hub. Když byla velká bída, tak jsme hodně sbírali tyto plody, které se pak prodávaly a kupovalo se za to jídlo a nějaké oblečení do školy… Rodiče šli ráno do kostela na obřady (nebývaly jako dnes večer), my děti jsme šli s rodiči až odpoledne ve tři hodiny na křížovou cestu. Otevřen byl Boží hrob, ke kterému jsme se chodili modlit. U Božího hrobu byly rozžaté svíce a stál tam kříž, který jsme objímali a líbali. Ráda jsem byla v kostele sama a vnímala to zvláštní nádherné ticho… »» A co Bílá sobota? •• Když jsem byla malá, tak večerní obřady nebyly tak dlouhé jako dnes. Byly totiž rozděleny na dvě části. Ráno byl obřad svěcení ohně. Večerní mše svatá začínala v 17.00 hodin,
byla s průvodem a muzikou, »» Velikonoce vrcholí v neděli Zmrtvýchvstáním… •• Vše bylo veselé a slavnostní, byli jsme i svátečně oblečení. Co se týče jídla, u nás nebylo nic speciálního. Beránky jako dnes jsme nepekli, maminka udělala pár hruškových koláčů… »» Na závěr – jaký byl „šmigrust“? •• V pondělí chodili chlapi s jalovcem – toho u nás bylo hodně. Šmigrustovalo se i při cestě do kostela na mši svatou a z cesty domů. Co nestihli chlapi po cestě, to pak doháněli při návštěvách. Dávala se malovaná vajíčka, dětem i nějaký ten haléř jako výslužka. Tehdy se nechodilo do práce do továren jako dnes. Proto v úterý brzo ráno chodily zase ženy – budily chlapy a šmigrustovaly zase ony….
NAPSALI JSTE NÁM Byli jsme na faře
Blažena Furmánková a Věra Kolenovská
Chtěla bych se touto cestou s vámi podělit o zážitek, který jsem prožila v sobotu 16. 1. 2016. Začátkem ledna pozval pan děkan Alois Peroutka všechny, kdo pomáhají farnosti – v provozu, údržbě i úklidu kostelů v Novém Jičíně. Byla jsem mile překvapena, ale nevěděla jsem, zda je toto setkání i pro mě a mám se ho účastnit. Vždyť jenom vypomáhám při úklidu farního kostela. Je nás deset skupin, takže ta pomoc je pro mne více než práce, setkání s milými lidmi. Přesto jsem se odhodlala a na toto setkání šla. Vzala jsem něco malého na ochutnání a zakousnutí. V nově upravené místnosti, kde je kuchyňka a velká společenská místnost, byly připraveny stoly, u kterých se postupně scházeli ostatní. Každý s sebou něco přinesl, takže bylo co lehce pojídat i zapíjet.
»» Následoval Zelený čtvrtek… •• Ráno v devět hodin byla mše svatá, při které jsme šli k svatému přijímání. Zvony tehdy nebyly na elektřinu jako dnes, ovládaly se ručně nataženým provazem z věže dolů. Tyto provazy se na Zelený čtvrtek zavazovaly a místo zvonění se používaly rachotky (dřevěné klepáče). Od této mše svaté až do Vzkříšení byl přísný půst, který vrcholil na Velký pátek. »» A pak byl Velký pátek… •• Ten pro nás začínal velmi brzy, ještě v noci před svítáním, kdy jsme vstali a šli se umýt, dole v údolí do potoka, u nás na kotárech do studny. Přitom se říkávala modlitbička: „Vodičko čistá, tys umyla Krista, umýváš kamení a kořeny, umyj i mňa, hříšné stvoření“. V tom vstávání jsme se jako děti předbíhaly, 7
Hlavní hostitelka p. Iva Jasná s milým úsměvem nabízela čaj a kávu. Také p. děkan i O. David se pozorně starali, abychom se cítili co nejlépe. Tak jsem se seznámila i s ostatními, které potkávám při mších svatých. Povídali jsme si o všem možném: o rodině, o dětech, vztahu k farnosti a dalších aktivitách, které se budou konat. Největší překvapení nás pak ještě čekalo v podobě osobního poděkování O. Aloise a předání dárku krásné svíce s věnováním. Setkání se účastnili i O. Michal, s kterým jsme např. zavzpomínali na předešlé p. faráře (to víte, my pamětníci už jsme jako chodící kroniky), dále páni kostelníci nebo mladá děvčata ze scholy. Celkem se nás setkalo kolem 40. Bylo to překvapivě milé setkání – letos poprvé – a tak doufám, že se za rok setkáme opět a založíme tak novou tradici. Proto chci touto cestou ještě jednou poděkovat iniciátorům a organizátorům a tak s radostí volám: „Byli jsme na faře!“
Poohlédnutí za 3. Farním plesem. Za všechny pořadatele Jirka Fojtů
Pokud se mám opravdu ohlédnout, začnu ránem po plese. Po probuzení jsem si řekl že už vícekrát ples dělat nebudu. Ono totiž návštěva toho letošního nebyla velká. Došlo 42 hostí a připraveno bylo pro daleko víc. Napadaly mě jen věci typu jak jste jako farníci leniví, bez zájmu o dění ve farnosti, netoužící si užít dobrou společnost a hlavně nevážící si toho že pro Vás někdo něco vytváří. Avšak už při úklidu se mi dostalo prvních poděkování a připomenutí, že to vlastně vůbec nebyl propadák. To, že jste nepřišli, vlastně uškodilo nejvíce Vám tím, že jste přišli o super večer. První část jsem věnoval těm, co zůstali doma. tu druhou už zaměřím na to co se dělo. Večerem provázela skvělá dvojice Michal a Víťa, kteří hnali zábavu kupředu. Kapela ERGO od začátku nastavila laťku vysoko a jen potvrdila, proč byla kapelou na našem plese po druhé za sebou. A nebojím se říci, že nebude vadit, když bude po třetí. I letos nám do kuchyně navařila Charita. Chutnou zelňačku nebo tlačenku s cibulí nabízely v kuchyni další dobré duše. A kdo neměl hlad, mohl se napít skoro všeho, na co si vzpomněl. Kolem půlnoci proběhla pěkná tombola a zábava pak 8
ještě chvíli pokračovala. Je tedy mou povinností ve třetí části poděkovat všem, co se podíleli na tvorbě plesu. A nebylo toho málo. Především chci poděkovat těm, co se aktivně zapojili do průběhu plesu např. v kuchyni, šatně, u vstupu, přípravou tomboly, moderací, přípravou sálu, úklidem atd. Charitě díky za chutné jídlo a čas ho připravit. Chtěl bych poděkovat také duchovním, že ples podpořili návštěvou, modlitbou, ale také propagací. Kapele za svůj čas, repertoár a chuť hrát. Všem, kteří jakkoli přispěli do tomboly( a že Vás nebylo málo) velké Díky. Největší Děkuji bych letos chtěl vyslovit těm, kteří přišli, tančili, jedli, pili, užívali zábavu a bavili se. Finanční stránka ovšem tak veselá není a víceméně jsme skončili na tom, co jsme do toho vložili. Plány byly velké, ale s realitou se musely změnit. Bylo tedy dohodnuto, že za výtěžek letošního plesu se pořídí kávovar do kavárny na faře. Zbytek se uloží do dalšího roku, na kterém už snad nebudete chybět ani vy, kteří jste letos našli nejrůznější výmluvy, proč nedojít.
CHARITNÍ OKÉNKO Markéta Brožová
•• KONTO MARCEL: v minulém Okénku byl v rozhovoru s p. Tisovskou zveřejněn silný příběh jejího syna Marcela, kterého má v péči, protože před téměř 10 lety, ve svých 34 letech, fatálně ochrnul po borelióze a encefalitidě a je trvale napojen na přístroje. Psychicky je zcela v pořádku, ale protože je napojen i na plicní ventilaci, nemůže ani mluvit a zůstává tak uvězněn ve svém těle. Nabídli jsme Vám možnost poslat na transparentní účet peníze na jeho potřeby (speciální rehabilitace, záložní zdroj el. energie, speciální počítač ovládaný očima, který ho může znovu spojit „se světem“ a jiné). (Pokud jste minulé Okénko zmeškali, článek najdete v archivu Okének na webu fnj.cz). Děkujeme, že jste nezůstali lhostejní. Marcelovi jste již přispěli téměř 15 tisíc korun. Pokud by jste chtěli přispět, tato možnost stále platí, č. transparentního účtu 2100902967 / 2010, do poznámky pro příjemce napište „konto Marcel“. Děkujeme. •• K 1.1. byla otevřena nová služba - Denní centrum, které poskytuje zázemí lidem bez domova přes den (noclehárna nabízí pouze přespání). K dispozici je těmto lidem sociální pracovník, který s nimi cíleně pracuje a motivuje je k řešení jejich životní situace a pomůže se vším potřebným. •• Rekordní Tříkrálová sbírka: Letošní Tříkrálová sbírka vynesla opět rekordní výtěžky. Jsme potěšeni, že důvěra v tuto sbírku mezi občany roste. V Nové Jičíně bylo vybráno 286 131,- Kč, celkově za všechny obce, které jsou v naší působnosti (Šenov u NJ, Starý Jičín, Libhošť, Kunín a Bernartice to pak bylo 610 810,- Kč.) Z výtěžku budou financovány charitní sociální a humanitární projekty, o kterých se můžete dočíst na webu charitanj.cz. Do ulic vyrazilo celkem 396 koledníků. •• Kino plné koledníků – 31. ledna byli všichni koledníci a jejich doprovod pozváni do kina, které bylo letos zaplněno téměř do posledního místečka včetně balkonů. Koledníčci byli obdarováni drobným dárkem, někteří šťastlivci si odnesli domů poukazy od našich sponzorů a shlédli animovaný film Malý princ. •• Seminář „Hranice v mezilidských vztazích“ aneb jako říkat NE bez pocitu viny – 14. ledna se ve spolupráci s rodinným centrem Mozaika uskutečnil další ze série úspěšných seminářů zaměřených na rozvoj komunikace. •• Seminář „O mužích pro ženy“ s Petrem Smékalem – další seminář, který měl v jiných městech velký úspěch, tak snad zaujme i vás, nabídneme v 14. 4. opět v Mozaice. •• Úspěch v celonárodní fotografické soutěži pro klienty, dobrovolníky a zaměstnance Charit „Můj svět“ opět zaznamenal náš pracovník pan Petr Vlček, který v kategorii Portrét získal 3. místo.
UČITELÉ CÍRKVE: Marie Šindlářová
teologie a platí za jednu z největších teologických autorit. Od roku 1880 je oficiálně patronem všech vysokých katolických škol. Každou svoji přípravu začínal modlitbou před křížem, Kristu v eucharistii také předkládal své spisy a jemu věnoval své schopnosti, které uplatňoval k Boží cti a chvále. Na dotazy týkající se jeho moudrosti a učenosti odpovídal, že odpovědi na všechny otázky jsou v modlitbě a postu a že před oltářem a pod křížem se naučil víc než z knih.
řádu). K reformě přispěla jím sepsaná dvě díla, tzv. Velká a Malá legenda, pojednávající o životě sv. Františka. Ve svých spisech propojuje rozum a modlitbu a často užívá odkazů na Písmo svaté. Na otázku cesty ke spáse prostých lidí odpověděl: „Prostá, zbožná a nevzdělaná stará žena může milovat Boha lépe a víc než učený teolog.“ Také zdůrazňoval: „Dokonalost života nezáleží ve velké učenosti, ani v rozjímavé modlitbě, ani ve vznešených výkonech v oblasti duchovního povolání, ale ve svědomitém plnění každodenních povinností a ve vykonávání obyčejných věcí nevšedním, dokonalým způsobem.“ Jako kardinál byl pověřen přípravou lyonského koncilu, v jeho průběhu zemřel a je v Lyonu i pohřben. Za učitele církve byl vyhlášen papežem Sixtem V. v roce1588.
Sv.Jan Zlatoústý (pocházel ze syrské - dnes turecké - Antiochie, žil ve 4. století) byl známý svými kazatelskými schopnostmi - právě díky nim byl k jeho jménu posmrtně přidán přídomek Chrysóstomos (Zlatoústý) a stal se patronem kazatelů. Ve svých promluvách usiloval především o nápravu mravů a rozhodně odsuzoval jakékoliv zneužívání pravomocí, i když ho to opakovaně odsuzovalo do vyhnanství. Svatý Jan XXIII. jej prohlásil za patrona 2. vatikánského koncilu. Benedikt XVI. k výročí 1600 let od smrti Jana Zlatoústého (r. 2007) pronesl k věřícím: „Jan Zlatoústý věřícímu laikovi říká: I z tebe křest činí krále, kněze a proroka. Tady pramení základní povinnost misijního poslání, protože každý je do určité míry odpovědný za spásu druhých: Toto je princip našeho sociálního života - nikoli zajímat se jenom o sebe! Všechno se odehrává mezi dvěma póly: velká církev a malá církev, tj. rodina ve vzájemném vztahu. Tato lekce Jana Zlatoústého o autentické křesťanské přítomnosti věřících laiků v rodině a ve společnosti zůstává dodnes více než aktuální“.
Sv.Tomáš Akvinský
- zvaný dr. Angelicus (Andělský učitel) se narodil ve 13. století ve střední Itálii. Stal se členem dominikánského řádu, byl jedním z nejproslulejších představitelů středověké
Tomášovo učení bylo nejprve odsouzeno, po jeho smrti se však stalo oficiálním církevním učením. Kromě řady teologických a filosofických spisů napsal i komentář k Bibli a pět náboženských hymnů, oslavujících Nejsvětější Svátost, např. písně i nám dobře známé Klaním se ti vroucně či Chvalte, ústa. Zemřel v pouhých 39 letech, pohřben je v Toulouse ve Francii. Jana Zlatoústého i Tomáše Akvinského vyhlásil papež Pius V. v roce 1568 učiteli církve.
Sv.Jan Bonaventura- 13.
století - dr. Seraphicus (Serafínský učitel) - italský františkánský filosof a teolog. Byl současníkem Tomáše Akvinského a třebaže se oba v myšlení radikálně lišili, byli blízkými přáteli. Jan Bonaventura byl v 36 letech zvolen nejvyšším představitelem františkánů a za jeho působení byl řád zreformován (někdy se mu proto říká druhý zakladatel františkánského
Z NAŠÍ KNIHOVNY Připravuje Marie Šindlářová
Sv. Faustyna 1905 - 1938 V letošním Svatém roce milosrdenství - jeho mottem je „Milosrdní jako Otec“- se můžeme inspirovat u polské světice sv. Faustyny. Jejím poselstvím je připomenout nám dávno známou, ale poněkud zapomenutou pravdu víry o milosrdné Boží lásce k lidem.
DENÍČEK sv. Faustyny psaný během posledních čtyř let jejího života na jasnou žádost Pána Ježíše je svým způsobem památník, kam autorka průběžně zapisovala 9
především "setkání" vlastní duše s Bohem. Naučila nás říkat: "Ježíši, Tobě důvěřuji" a také nám ukázala, jak prokazovat milosrdenství bližním - právem proto byla nazvána apoštolkou Božího milosrdenství.
FAUSTYNA NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÁ (Jolanta Sasiadeková) tato kniha je svědectvím, jak Helenu Kowalskou (sv. Marii Faustynu) vnímá generace mladých lidí 21. století. Text vychází nejen z Deníčku, ale i ze vzpomínek lidí, kteří ji znali. Biskupové Čech a Moravy vyhlásili ve Svatém roce milosrdenství na 28. května 2016 Národní pouť do Krakova-Lagiewnik, kde sv. Faustyna žila a zemřela.
10
F•A•R•N•Í•Č•E•K Připravuje Tereza Adamcová
Maškarní ples 2016 Kdo by neznal dva vynalézavé králíky z klobouku, kteří se už dlouhá léta objevují ve večerníčku? A děti z naší farnosti nemusely zapínat ani televizi ani listovat v knížce. Bob a Bobek za nimi zavítali osobně. Připravili pro ně další ročník Farního maškarního plesu. Přinesli si samozřejmě i svůj oblíbený klobouk, ze kterého se Bobkovi zase nechtělo vstávat. Nakonec to ale oba králíci rozjeli ve velkém stylu a o soutěže a tanec nebyla nouze. Děti si vyzkoušely, jak se do takového kouzelného klobouku skáče a mohly si z něj vytáhnout i nového plyšového kamaráda. Lovili mrkvičky, posílali si hlávku zelí, nechyběla ani klasika v podobě „židličkované“, tančilo se, zpívalo, jedlo i pilo. Bufet byl opět bohatě zásoben, v tombole úžasné ceny od lego postaviček přes auta, panenky, parády pro holky až po skvělou koloběžku či nádherný a velice dobrý Bob a Bobkový dort. O zpestření programu se postarala „Malá schola“, která nacvičila taneček na píseň Včelích medvídků a přispěla tak ke krásné a rodinné atmosféře celého plesu. Všem, kteří se jakkoli podíleli na přípravě a hladkém průběhu plesu, velké Pánbůh zaplať a budeme se těšit zase příští rok, třeba se Sněhurkou a sedmi trpaslíky.
•• Evička – Panda Kung fu •• Karolínka – indiáni •• Markétka – baletka •• Marťa – GTA
Děti doporučují knížku dětem:
Ptali jsme se dětí - odpovídaly děti 1. a 2. třídy ZŠ »» Chodili jste na Tři krále koledovat, co se vám na koledování líbí? •• Martínek - Že jsem dostal takovou cukrovou tyčinku •• Karolínka - My jsme byli u jedné paní a ta mi dala panenku. A jeden pán, ale to se mi nelíbilo, když brácha koledoval, tak si poslechl písničku a pak zabouchl dveře. »» Blíží se velikonoční svátek, tak se vás zeptám – víte proč je zelený čtvrtek, zelený? •• Natálka – protože už roste zelená tráva •• Karolínka – protože máme jíst jenom zelené jídlo •• David – protože začíná jaro »» Co asi jedl Pán Ježíš při poslední večeři? •• Martin – chleba a koření •• David S. - housky •• Natálka – ovoce, třeba víno a maso •• David K. – jednohubky, chlebíč-
ky, husu •• Kubík – řízky a bramborový salát »» Proč se na Velikonoční pondělí šmigrustují holky? •• Karolínka – aby neuschly a ještě se polívají vodou, aby byly krásné •• Kubík – aby nebyly z cukru •• Vojta – aby byly zdravé •• David – z lásky, já chodím šmigrustovat rád, protože dostanu sladkosti •• Natálka – já zase moc ráda maluju vajíčka s babičkou •• Karolínka – já taky maluju vajíčka ráda a pak ještě ráda peču s maminkou velikonočního beránka »» Letos nás na maškarním plese provázeli Bob s Bobkem, králíci z klobouku. Jakou máš oblíbenou pohádkovou postavičku, která by mohla třeba příští rok uvádět ples? •• Davídek – Simpsonovi •• Vojta – Mach a Šebestová, Pat a Mat nebo kovbojové •• Natálka – Káťa a Škubánek •• Patrik – Spongebob •• David K. – Scooby doo
•• David S. – Mně se moc líbí knížka o Krtečkovi. Jak sháněl ty kalhotky. •• Markétka – Moje oblíbená knížka je „Zatoulaná zvířátka“ – všechna zvířátka se někam zatoulají, pejsci, kočičky, husy, kačeny….. a pak je najdou maminka s tatínkem. •• Natálka – já mám nejraději české pohádky a hlavně pohádku „Káťa a Škubánek“. A nejlepší je hned první díl, kdy Káťa najde vajíčko a dá ho do kočárku a pejsek ho sní a lehne si do toho kočárku a Káťa si myslí, že se vylíhnul. A stará se o něj jako o miminko. •• Karolínka – Nejlepší knížka pro mě je „Pohádky a pověsti“ a tam mám nejraději pohádku „Chytrá horákyně“. •• Martin – My jsme přečetli knížku „Robinson Crusoe“ – je to o klukovi, který ztroskotá s lodí na ostrově a tam žije 28let. A má taky divocha, kterého pojmenuje Pátek.
Jak na vajíčka - Z babiččiny krabičky Naše babičky potravinářské barvivo neznaly, a tak jim nezbylo než být v kuchyni kreativní. Zkuste letos nabarvit vajíčka jako naše babičky či prababičky a vyzkoušejte: »» na žlutá vajíčka: heřmánek a kmín »» na červená vajíčka: červené zelí či červená řepa »» na hnědá vajíčka: černý čaj »» na žlutohnědá vajíčka: cibulové slupky »» na zelená vajíčka: špenát a kopřivy Před samotným barvením je nutné vejce odmastit octovou vodou, aby barva rovnoměrně přilnula ke skořápce. Poté vajíčko ponořte asi na 10 minut do vlažné barvicí lázně a pravidelně je obracejte, aby se obarvilo rovnoměrně. Po vyjmutí vajíčko položte na hadřík a rovnoměrně je otáčejte, dokud neuschne. Nakonec nezapomeňte vajíčko potřít tukem, aby se krásně lesklo. A můžou přijít koledníci11
VE ZKRATCE Z FARNOSTÍ Co jsme prožili
•• 27.12 se uskutečnil ve Farním kostele duchovní koncert sboru Ondráš •• 16.1. proběhlo setkání kněží s aktivními farníky, kteří pomáhají při liturgii, pastoraci, úklidu kostela a péči o bohoslužebná roucha. •• 23.1. proběhl Farní ples. •• 24.1. se uskutečnil Dětský maškarní ples •• 31.1. proběhlo v kině květen poděkování tříkrálovým koledníkům •• 15.2. začal na faře pravidelný pondělní kurs pro ženy, kterým končí rodičovská dovolená, pořádaný Centrem pro rodinu Ostravsko-opavské diecéze •• 21.2. byl ve Španělské kapli zahájen 35.ročník Cyrilometodějské pouti
Co nás čeká •• sobota 14.5. - pouť rodin k P. Marii ve Skále - vláčkem •• sobota 28.5. - pouť k B. milosrdenství do Lagevnik u Krakova v Polsku •• neděle 5.6. - první sv.přijímání dětí v 8 hod. v Kuníně a v 10 hod. v N. Jičíně •• neděle 12.6. - Farní den k 150. výročí společných narozenin o. Michala a p. kostelníka Holeně
ZAMYŠLENÍ Vybírá Alžběta Burová
Kdykoliv poklekáme k modlitbě, kdykoliv se scházíme ke slavení eucharistie, kdykoliv otvíráme Písmo svaté, je to Bůh, který na nás čeká, plný touhy ve svém srdci, se svým slovem, se svým utrpením, aby získal v nás trochu místa, aby byl ve spojení s naším srdcem a mohl v něm blahodárně působit. Joachim kardinál Meissner: „Být takovým,jak Bůh mne chtěl mít.“
PŘÍLEŽITOST K VELIKONOČNÍ SVÁTOSTI SMÍŘENÍ čtvrtek 17.3. Šenov před mší sv., Kunín po mši sv. pátek 18.3. od 6.15 do 7.30 hod – far.kostel NJ, od 16.30 – do konce mše sv. far.kostel NJ sobota 19.3. od 6.15 do 6.40 farní k., 7.15-7.50 Žilina neděle 20.3. pouze při dopoledních bohoslužbách v N. Jičíně, během mše sv. v Kuníně, a večer od 17.00 do 18.20 ve Španěl. kapli pondělí 21.3.od 6.15 do konce mše sv. farní kostel NJ, 17.00 - 17.50 v Nejsv. Trojici úterý 22.3. od 6.15 do konce mše sv. farní k. NJ, 17.00 do 17.50 ve Španěl. kapli středa 23.3. od 6.15 hod. do konce mše sv. farní k. NJ, 17.00 - 17.50 ve Šp.kapli Na Zelený čtvrtek 24.3. nebude příležitost k sv. zpovědi. Na Velký pátek 25.3. bude příležitost k sv. zpovědi od 9.00 do 11.30 hodin ve farním k. NJ Na Bílou sobotu 26.3. nebude příležitost k sv. zpovědi. V neděli a v pondělí velikonoční se zpovídá při dopoledních bohoslužbách a před večerní mši sv. Sv. smíření neodkládejte až na poslední dny před Velikonocemi.
POŘAD BOHOSLUŽEB O VELIKONOCÍCH ZELENÝ ČTVRTEK 24.3. mše sv. na památku Poslední večeře a adorace v Getsemanské zahradě - 16.30 hod. Šenov (mše sv. bez adorace), 18.00 hod. Nový Jičín, 18.00 hod. Kunín VELKÝ PÁTEK 25.3. den přísného postu, den umučení a smrti P. Ježíše far.kostel v NJ otevřen od 8.30 hod. k modlitbě, 10.00 hod. pobožnost Křížové cesty farní k. v NJ a první den novény k Božímu milosrdenství. 15.00 hod. velkopáteční obřady Nový JiSR]RU čín, po obřadech bude otevřen v noci a během zítřejšího sobot]PČQ\ RSURWL ního dne k tiché adoraci v B. hrobě farní kostel v NJ - prosíme WLãWČQpPX o službu v Božím hrobě – rozpis na stolečku ve farním kostele, 2NpQNX 15.00 hod. pobožnost Křížové cesty v Kuníně, 15.30 hod. Y\]QDþHQR velko-páteční obřady Kunín. Sbírka u Božího hrobu z pátku na þHUYHQČ sobo-tu na opravy chrámů ve Svaté zemi BÍLÁ SOBOTA 26.3. den modliteb u Božího hrobu a přípravy na Vzkříšení - 8.00 hod. druhý den novény k Božímu milosrdenství – farní k., od 12.00 hodin tichá adorace u Božího hrobu v Kuníně, 18.30 hod. velikonoční vigilie v Novém Jičíně, 18.30 hod. velikonoční vigilie v Kuníně NEDĚLE 27.3. slavnost ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ – Hod Boží velikonoční - mše sv. 7.30, 10.00 farní kostel N. Jičín, 18.30 Španěl. kaple, 8.45 Kunín, 10.15 Šenov. Při mších sv. se budou žehnat velikonoční pokrmy. Sbírka z této slavnosti bude na potřeby kněžského semináře v Olomouci PONDĚLÍ 28.3.pondělí Velikonočního oktávu - mše sv. 7.30 farní kostel, 8.45 Kunín, 10.15 Šenov, 18.30 hod. Španěl. kaple. Mše sv. v 10.00 hod. ve farním kostele v N. Jičíně nebude, místo ní bude mše sv. v 10.00 v Žilině. Na Zelený čtvrtek 24.3 od 8.00 hod. ráno bude velký úklid farního kostela. Prosíme kromě určené skupinky o dobrovolníky.
Číslo 1/2016 vychází 13.3.2016 Vydává: Římskokatolická farnost Nový Jičín, Žerotínova 24, 741 01 Nový Jičín, tel.: 731 625 671, e-mail:
[email protected], web: www.fnj.cz. Dotazy, připomínky, příspěvky možno podat do schránky s logem časopisu ve farním chrámu, na faře, nebo u A.Urbana, tel.: 553 822 240, e-mail: tondaur@gmail. Internetový přístup ke stažení v PDF formátu: www.fnj.cz N E P R O D E J N É. Vydáno pro vnitřní potřebu farnosti. Zaregistrováno u Ministerstva kultury pod značkou: MK ČR E15101. 12
