VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Ošetřovatelská péče o pacienty po totální endoprotéze kyčelního a kolenního kloubu
Bakalářská práce
Autor: Nicol Málková Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová Jihlava 2016
Anotace Bakalářská práce se věnuje ošetřovatelské péči o pacienty po totální endoprotéze kyčelního a kolenního kloubu. Teoretická část je zaměřena na anatomii, etiologii, diagnostiku a léčbu onemocnění. V teoretické části je také popsán plán péče o pacienty před a po operaci totální endoprotézy kyčelního a kolenního kloubu. Praktická část se zabývá kvantitativním výzkumem, který probíhal formou dotazníkového šetření. Klíčová slova: totální endoprotéza, koxartróza, gonartróza, ošetřovatelská péče, rehabilitace
Annotation Bachelor's thesis is focused on nursing care of patients after total hip arthroplasty of the knee. The theoretical part is focused on the anatomy, etiology, diagnostic and therapy of disease. The theoretical part also describes the plan of care for patients before and after surgery total hip arthroplasty of the knee. The practical part deals with quantitative research, which was conducted by questionnaire.
Key words: Total joint replacement, coxarthrosis , gonarthrosis , nursing care , rehabilitation
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat PhDr. Lence Görnerové za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracovávání bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat rodině za trpělivost a podporu při studiu.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Nicol Málková
Obsah 1
2
Úvod.......................................................................................................................... 8 1.1
Cíl výzkumu ....................................................................................................... 9
1.2
Hypotézy ............................................................................................................ 9
Teoretická část ........................................................................................................ 10 2.1
Anatomie .......................................................................................................... 10
2.1.1
Kostra dolní končetiny .............................................................................. 10
2.1.2
Kostra volné dolní končetiny .................................................................... 11
2.1.3
Klouby dolní končetiny ............................................................................ 12
2.1.4
Svaly dolní končetiny ............................................................................... 12
2.2
Charakteristika onemocnění ............................................................................. 13
2.2.1
Etiologie .................................................................................................... 14
2.2.2
Rizikové faktory ....................................................................................... 14
2.2.3
Klinický obraz........................................................................................... 14
2.2.4
Diagnostika ............................................................................................... 15
2.2.5
Terapie ...................................................................................................... 15
2.3
Totální endoprotéza kyčelního a kolenního kloubu ......................................... 16
2.3.1
Indikace totální endoprotézy ..................................................................... 16
2.3.2
Kontraindikace TEP .................................................................................. 17
2.3.3
Typy endoprotéz ....................................................................................... 17
2.3.4
Komplikace po totální endoprotéze .......................................................... 18
2.4
Ošetřovatelská péče .......................................................................................... 19
2.4.1
Předoperační péče ..................................................................................... 19
2.4.2
Pooperační péče ........................................................................................ 19
3
4
2.4.3
Rehabilitace .............................................................................................. 20
2.4.4
Domácí péče ............................................................................................. 20
2.4.5
Plán péče u pacienta po totální endoprotéze ............................................. 21
Praktická část .......................................................................................................... 24 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 24
3.2
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 24
3.3
Průběh výzkumu............................................................................................... 24
3.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 24
3.5
Výsledky výzkumu........................................................................................... 25
3.6
Diskuze............................................................................................................. 39
3.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 41
Závěr ....................................................................................................................... 42 Seznam použité literatury ........................................................................................... 43 Seznam grafů .............................................................................................................. 45 Seznam příloh ............................................................................................................. 46
1 Úvod Bakalářskou práci na téma „Ošetřovatelská péče o pacienty po totální endoprotéze kyčelního a kolenního kloubu“ jsem si vybrala záměrně, protože si myslím, že tato problematika je v dnešní době aktuální. Na celém světě postihuje onemocnění pohybového aparátu asi 12% populace. Schopnost pohybu provází člověka celý život. Nezbytnou součástí pohybového aparátu je kosterní svalstvo, které je ovládáno somatickou složkou nervové soustavy. Totální endoprotézy jsou samostatnou kapitolou moderní ortopedie a patří mezi nejčastější operace pohybového aparátu. Počet lidí podstupujících tuto operaci každoročně přibývá. V České republice se ročně provede přes dvanáct tisíc těchto operací. O něco častější je náhrada kyčelního kloubu než kolenního, ale v dnešní době už není rozdíl o tolik větší. Implantace endoprotézy je velmi složitý a náročný zákrok, který vyžaduje psychickou, fyzickou i sociální přípravu a důslednou nejen předoperační, ale i pooperační péči a následnou rehabilitaci. Cílem operace je odstranit bolest, zlepšit hybnost kloubů a umožnit pacientovi návrat do běžného života. Lidé, kteří podstoupí totální endoprotézu, jsou registrováni v Národním registru kloubních náhrad, kde se shromažďují a analyzují informace o provedených zákrocích. Myslím si, že za zmínku stojí i něco málo z historie endoprotéz. Zakladatelem endoprotézy kyčelního kloubu je Angličan John Charnley. První endoprotéza kyčelního kloubu v Československu byla implantována v roce 1969. Po úspěšném rozvoji totálních náhrad kyčelního kloubu byla v 80. letech zavedena do praxe i náhrada kloubu kolenního.
8
1.1 Cíl výzkumu Zmapovat problematiku totální endoprotézy kyčelního a kolenního kloubu z hlediska ošetřovatelské péče.
1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že průměrný věk respondentů je 65let. 2. Myslím si, že totální endoprotéza kyčelního kloubu je častější operace než totální endoprotéza kolenního kloubu. 3. Předpokládám, že hlavní příčinou podstoupení operace je bolest. 4. Domnívám se, že nejčastější komplikací po operaci je špatné hojení operační rány. 5. Myslím si, že více než 30% respondentů oddalovalo podstoupení totální endoprotézy z důvodu strachu z dlouhodobé rehabilitace.
9
2 Teoretická část 2.1 Anatomie 2.1.1 Kostra dolní končetiny Kostra dolní končetiny (ossa membri inferiors) je ke kostře připojena pánevním pletencem (Holibková, 2006). Pánevní pletenec Pánevní pletenec je tvořen kostí pánevní (os coxae) a kostí křížovou (os sacrum). Kost pánevní se dále skládá z kosti kyčelní (os ilium), kosti sedací (os ischii) a kosti stydké (os pubis). Těla těchto kostí srůstají v jamku kloubu kyčelního (acetabulum), která je uložena zevně (Holibková, 2006). Kost kyčelní Leží kraniálně od jamky kyčelního kloubu a patří mezi největší části kosti pánevní. Kyčelní kost je plochá lopatovitá kost s ostrým hřebenem a vybíhá v přední trn kyčelní kosti (Dylevský,2000, Dylevský 2009). Kost sedací Patří mezi kosti lemující tzv. ucpaný otvor, který je uzavřený vazivovou blánou a svaly. Dále kost sedací tvoří dolní okraj kosti pánevní. Spodní obvod kosti sedací vybíhá v sedací hrbol, nad nímž se nachází ostrý kostěný sedací trn (spina ischiadica) (Dylevský, 2000). Kost stydká Stydká kost se skládá z těla a dvou ramen. Mezi horním a dolním ramenem stydké kosti se nachází stydká spona (Dylevský, 2009).
10
2.1.2 Kostra volné dolní končetiny Je tvořena kostí stehenní (os femur), čéškou (patella), kostí holenní (os tibia), kostí lýtkovou (os fibula) a kostmi nohy (Holibková, 2006). Kost stehenní Patří mezi největší a nejmohutnější kosti na lidském těle. Do kloubní jamky zapadá kloubní hlavicí. Hlavici spojuje s tělem femuru dlouhý krček. K úponu svalů slouží velký chocholík (trochanter maior) a malý chocholík (trochanter minor). Koncová část stehenní kosti se rozšiřuje na kloubní hrboly, které tvoří hlavici kolenního kloubu (Holibková, 2006). Kost holenní Kost holenní je dlouhá kost, která se nachází na palcové straně bérce a rozšiřuje se na dva kloubní hrboly (condylus medialis a condylus lateralis). Tyto kondyly se s kloubními hrboly kosti stehenní spojují v kloubu kolenním. Dolní konec holenní kosti vybíhá ve vnitřní kotník (malleoulus medialis) (Holibková, 2006). Kost lýtková Kost lýtková je štíhlá kost, která se nachází na malíkové straně bérce a slouží k úponu svalu bérce. Dolní konec lýtkové kosti přechází na zevní kotník (malleoulus lateralis) (Holibková, 2006). Kosti nohy Kosti zánártní (ossa tarzi) tvoří 7 menších kostí, z nichž největší je kost patní. Všechny tyto kosti tvoří podélnou a příčnou klenbu nožní. Kosti nártní (ossa metatarsi) jsou mohutné kosti, které mají stejnou stavbu jako kosti metakarpální. Na nártní kosti se připojují články prstů. Články prstů (phallanges) jsou kratší než na ruce (Holibková, 2006).
11
2.1.3 Klouby dolní končetiny Kloub křížokyčelní (articulatio sacroiliaca) Jedná se o tuhý kloub a jeho pohyby jsou malého rozsahu (Holibková, 2006). Kloub kyčelní (articulatio coxae) Jedná se o kulovitý kloub a připojuje volnou dolní končetinu ke kostem pánevním. Kloubní plochy kyčelního kloubu jsou tvořeny jamkou kosti kyčelní a hlavicí femuru. Pohyby v kyčelním kloubu je možné provádět všemi směry, ale v omezeném rozsahu, největší rozsah pohybu v kyčelním kloubu má flexe (Dylevský, 2000, Dylevský, 2009). Kloub kolenní (articulatio genus) Jde o největší a nejsložitější kloub na lidském těle. Artikulující kosti, menisky, kloubní pouzdro a svaly se účastní na stavbě kolenního kloubu. Menisky jsou tvořeny vazivovou chrupavkou a podporují funkci a stabilitu kloubu. Svaly se podílí na aktivním pohybu kloubu. Kolenní kloub umožňuje 6 různých pohybů, z nichž základním pohybem je rotace v sagitální rovině (Dungl a kol., 2005). 2.1.4 Svaly dolní končetiny Svaly kyčelního kloubu (musculus coxae) Jsou tvořeny přední a zadní skupinou. Mezi přední skupinu patří sval bedrokyčlostehenní, který má část bederní, začínající na bederních obratlích a část kyčelní, začínající na vnitřní ploše kosti kyčelní. Sval má možnost ohýbat stehno v kyčli a vytáčet ho zevním směrem (Merkunová, 2008). Mezi zadní skupinu kyčelních svalů patří hýžďový sval, který je rozdělen na velký sval hýžďový, střední sval hýžďový a malý sval hýžďový. Velký sval hýžďový natahuje stehno v kyčelním kloubu a tím zabezpečuje vzpřímený postoj. Dále má možnost vytáčet stehno směrem zevně. Střední sval hýžďový a malý sval hýžďový začínají na kosti kyčelní a natahují a odtahují stehno v kyčli (Merkunová, 2008).
12
Svaly stehna Jsou rozděleny na přední, zadní a vnitřní skupinu. Přední skupinu tvoří čtyřhlavý sval stehenní, který je nejmohutnější sval stehna. Jedna z hlav tohoto svalu začíná na kostí kyčelní a zbylé tři hlavy na kosti stehenní. Tyto čtyři hlavy jsou natahovači kolenního kloubu a jedna z nich má možnost ohýbat stehno v kyčelním kloubu. Dalším svalem přední skupiny je krejčovský sval, který umožňuje ohyb v kolenním kloubu a ohyb odtažení a zevní rotaci stehny v kloubu kyčelním (Merkunová, 2008). Zadní skupinu tvoří dvojhlavý sval stehenní, který ohýbá kolenní kloub a natahuje kloub kyčelní. Dále do této skupiny patří sval blanitý a sval pološlašitý. Oba tyto svaly se upínají ke kosti holenní. Vnitřní skupinu tvoří přitahovač velký, přitahovač dlouhý a přitahovač krátký. Dále sem patří štíhlý sval stehenní (Merkunová, 2008).
2.2 Charakteristika onemocnění Koxartróza je degenerativní onemocnění kyčelního kloubu a vzniká opotřebením kloubní chrupavky. V dnešní době je koxartróza nejčastější onemocnění kloubu a postihuje spíše starší jedince nebo jedince, kteří jsou vystaveni větší fyzické zátěži. Sekundární koxartróza je častější než primární koxartróza (Dungl a kol., 2005). „Mezi pravé atrofické změny počítáme subchondrální sklerózu, snížení kloubní štěrbiny, poruchu sféricity a nerovnost kloubních ploch, nepravidelnost trabekulárního systému spongiózy, cystické subchondrální změny a tvorbu osteofytů na okrajích kloubních ploch.“ (Dungl a kol., 2005, str. 899) Gonartróza je degenerativní onemocnění kolenního kloubu a též stejně jako koxartróza vzniká opotřebením kloubní chrupavky (Dungl a kol., 2005)
13
2.2.1 Etiologie Koxartróza U primární koxartrózy není příčina známá, ale můžeme zde uplatnit dědičné faktory. Sekundární koxartróza vzniká nejčastěji ve 4. dekádě života a mezi nejčastější příčiny onemocnění patří kyčelní dysplázie. Dále mezi příčiny můžeme zařadit úrazy, metabolická onemocnění, systémové choroby, traumatické změny nebo osteonekrózu hlavice (Dungl a kol., 2005). Gonartróza U primární gonartrózy se jedná o předčasné nebo nadměrné opotřebení kloubní chrupavky, příčina není známá. Mezi sekundární příčiny gonartrózy patří vrozené vývojové vady na kloubech, artritidy, poúrazové stavy, různé typy poranění, deformity a onemocnění, které jsou schopny vyvolat počáteční poškození kloubní chrupavky (Dungl a kol., 2005). 2.2.2 Rizikové faktory Mezi rizikové faktory vzniku koxartrózy a gonartrózy můžeme zařadit genetické vlivy, pohlaví, přetěžování kloubu fyzickou zátěží. Gonartróza postihuje častěji muže a vzniká nezávisle na věku. Naopak koxartróza postihuje více ženy ve vyšším věku (Dungl a kol., 2005). 2.2.3 Klinický obraz Koxartróza Nejčastějším příznakem koxartrózy je bolest kyčelního kloubu, která se objevuje v oblasti třísel, stehen nebo se může objevit i v oblasti kolenních kloubů. Nejprve se objevuje namáhavá bolest, která se projevuje při zátěži, později nastává i klidová bolest. V kyčelním kloubu je omezená rotace, abdukce a flexe. Viditelná je kulhavá chůze a zkrácená končetina (Slezáková a kol., 2010).
14
Gonartróza Hlavním příznakem bývá především bolest jednoho nebo obou kolenních kloubů. Z počátku je charakterizována jako tupá bolest, která se zhoršuje při chůzi a při zátěži kloubu, v klidu bolest ustupuje. Dále se bolest stupňuje a objevuje se i v klidu. Dalším poznatkem je, že při chůzi ze schodů je bolest větší než při chůzi do schodů, viditelná je také kulhavá chůze, dále se objevuje ztuhlost kloubu v klidu, např. ranní ztuhlost, přidává se i omezení pohybového rozsahu v koleni a mohou vznikat osové deformity (Dungl a kol. 2005, Navrátil a kol., 2008). 2.2.4 Diagnostika Koxartrózu a gonartrózu diagnostikujeme za pomoci klinického vyšetření a za pomocí zobrazovacích metod. Při klinickém vyšetření zjišťujeme osobní anamnézu, palpační bolestivost kloubu, omezenou hybnost se svalovým spazmem, únavu, dále vyšetřujeme chůzi a délku končetin. Ze zobrazovacích metod používáme k diagnostice nejčastěji rentgenové vyšetření, kdy na rentgenovém snímku můžeme pozorovat kloubní změny. Mezi další zobrazovací metody, které lze použít, je CT vyšetření a magnetická rezonance. Tyto dvě metody jsou méně časté a bývají indikovány při podezření na nekrózu kondylu femuru nebo tibie. Artroskopie je dalším vyšetřením, která umožňuje zjistit rozsah postižení jednotlivých částí kloubu, rozhoduje-li se mezi indikací korekční osteotomie, hemiartroplastiky a totální endoprotézy (Dungl a kol., 2005). 2.2.5 Terapie Léčbu koxartrózy a gonartrózy můžeme rozdělit na konzervativní a operativní. Cílem konzervativní léčby je především vysvětlit klientovi podstatu onemocnění, zmírnit bolest postižených kloubů a zlepšit jejich pohyblivost. Důležité je omezit přetěžování postižených kloubů použitím kompenzačních pomůcek pro odlehčení končetiny a také se vyvarovat chůzi po nerovném terénu a chůzi po schodech. Vhodné je také snížení hmotnosti u klientů s nadváhou.
15
Dále se doporučuje pohybová rehabilitace, mezi kterou můžeme zařadit plavání a jízdu na rotopedu. Dobré uplatnění má i fyzikální terapie, do které můžeme zařadit magnetoterapii, vodoléčbu, elektroléčbu nebo laseroterapii. V medikamentózní terapii se nejvíce užívají analgetika a nesteroidní antirevmatika, která můžeme zařadit do takzvané skupiny rychle působících léků. Analgetika ale není vhodné užívat pravidelně, pouze při zhoršení obtíží. U dlouhodobějšího užívání analgetik může nastat analgezie, která svádí nemocného k přetěžování postiženého kloubu. Nesteroidní antirevmatika zmírňují bolest a zánětlivé změny. Takzvanou skupinu pomalu působících léků dělíme na léky podávané celkově a léky podávané do kloubu. Tyto léky pozitivně ovlivňují metabolismus, ale v pokročilých stadiích postižení kloubu nemají významný efekt. Další skupinu tvoří intraartikluární aplikace kortikosteroidů, která však není vhodná při léčbě koxartrózy. Operativní léčba je indikována při neúčinnosti konzervativní léčby a při zhoršení funkce postiženého kloubu. Nejužívanější chirurgickou operací je totální náhrada kyčelního nebo kolenního kloubu (Dungl a kol., 2005, Navrátil a kol., 2008).
2.3 Totální endoprotéza kyčelního a kolenního kloubu Totální endoprotéza patří v dnešní době k nejčastějším ortopedickým operacím. Jedná se o velmi složitou operaci, která má však velmi dobrou prognózu a po jejím absolvování vrací postiženému kloubu zpět jeho normální funkci. V České republice se ročně implantuje okolo 10 000 kyčelních endoprotéz, kolenních endoprotéz se implantuje o něco méně ( Dungl a kol., 2005, Vytejčková, 2011). 2.3.1 Indikace totální endoprotézy K implantaci totální endoprotézy přistupujeme po vyčerpání a neúčinnosti konzervativní léčby koxartrózy a gonartrózy, dále při revmatických onemocněních, frakturách a při
16
výrazné deformitě postiženého kloubu. Před operací je nutné vyloučit jinou příčinu, která by mohla způsobovat obtíže (Dungl a kol., 2005). 2.3.2 Kontraindikace TEP Kontraindikace můžeme rozdělit na relativní a absolutní. Mezi relativní kontraindikace můžeme zařadit zdravotní stav, jako je věk nemocného, nadváha, onemocnění, která by mohla omezit aktivní spolupráci před i po operaci. Dále mezi kontraindikace patří infekce dýchacích cest, infekce urogenitálního traktu nebo infekce v dutině ústní (Dungl a kol., 2005). Absolutní kontraindikace k podstoupení operace je ischemická choroba dolních končetiny, bércové vředy, opakované záněty žil, infekce v postižené kloubu nebo závažné kardiopulmonální onemocnění (Dungl a kol., 2005). 2.3.3 Typy endoprotéz Endoprotéza může být buď cementová, necementová nebo hybridní. U cementové endoprotézy, jsou obě kloubní náhrady upevněny kostním cementem naopak u necementové endoprotézy jsou kloubní náhrady upevněny bez cementové mezivrstvy. U hybridní endoprotézy je každá kloubní náhrada upevněna jinou technikou (Dungl,2005). K cementové endoprotéze je zapotřebí takzvaný kostní cement, který se připravuje smícháním práškové a tekuté složky, ke ztuhnutí dochází během několika minut a velice důležité je cement chladit, aby nedošlo ke vzniku termické nekrózy (Scheniderová, 2014). Necementovou endoprotézu dělíme na primární a sekundární stabilitu. U primární stability je důležité zaražení dříku kloubní endoprotézy do přesně určeného místa. Sekundární stability dosáhneme vrůstem kosti do kloubní endoprotézy, a tím zajistíme její pevnost a trvalost (Dungl a kol., 2005).
17
„Standardní životnost endoprotézy je 10-15let, proto je nutné před výkonem zvážit jaký typ implantátu bude použit s ohledem na věk a fyzickou aktivitu.“ (Schneiderová, 2014, str. 261) 2.3.4 Komplikace po totální endoprotéze Mezi komplikace po totální endoprotéze kyčelního kloubu patří krvácení z operační rány, proto je důležité kontrolovat pravidelně ránu, může dojít k poškození cév a nervů, špatnému hojení operační rány z důvodu infekce, která se může projevit, zarudnutím nebo zvýšenou teplotou. Může se objevit hematom a ztuhlost kloubu z důvodu bolesti. Nejzávažnější komplikací je pooperační tromboembolická nemoc, která může mít za následek plicní embolii. Jako prevence pooperační tromboembolické nemoci je vhodná časná mobilita a rehabilitace. Dalšími komplikacemi po operaci mohou být heterotopické osifikace, které vznikají většinou u mužů, periprotetické zlomeniny vznikající v důsledku implantace kloubní náhrady v nižším věku, tím dochází ke ztrátě kostní hmoty z důvodu implantátu ve femuru dlouho dobu. Luxace endoprotézy, která je závislá na přístupu nemocného v dodržování léčebných a preventivních opatření po operaci, nervové obrny nebo uvolnění jednoho nebo dvou náhradních kloubů. Další komplikací může být nestejná délka končetiny, častěji dochází k prodloužení než zkrácení končetiny (Krška a kol., 2011, Dungl a kol., 2005). Komplikace po endoprotéze kolenního kloubu jsou velmi podobné. Může se objevit krvácení z rány. Ztuhlost kloubu, která je způsobená bolestí, obvykle vymizí do 8 týdnů po operaci. Dále se mohou objevit neurovaskulární komplikace, které jsou nejčastěji způsobené trakcí a následnou ischemií při korekci deformity postiženého kloubu těsným obvazem nebo špatnou polohou operované končetiny při operaci. Další komplikací je infekce, která se projeví zarudnutím a zvýšenou teplotou a vyskytuje se častěji než u endoprotézy kyčelního kloubu. Tromboembolická nemoc se vyskytuje méně často než u endoprotézy kyčelního kloubu. Po operaci kolenního kloubu se tromby vyskytují nejčastěji v hlubokých žílách na lýtku (Dungl a kol., 2005).
18
2.4
Ošetřovatelská péče
Cílem ošetřovatelské péče je obnovit pacientovi správnou hybnost končetiny, vymizení bolesti a navrátit v rámci možností soběstačnost v základních lidských potřebách (Šafránková, 2006). 2.4.1 Předoperační péče Před operací je důležité posouzení celkového stavu pacienta, laboratorní vyšetření krve a moče, interní vyšetření a rentgenové vyšetření postižené končetiny. Před výkonem je vhodná takzvaná autotransfuze, kdy se pacientovi 2 týdny před operací a v den operace odebere krev a v případě krevních ztrát při operaci mu bude podána. Důležité je i zjištění osobních informací, které by mohly bránit vykonání operace. Zjišťujeme, zda pacient netrpí nějakou chronickou chorobou jako například diabetes mellitus nebo hypertenze, která vyžaduje trvalou léčbu a musíme v ní pokračovat i po operaci. Dále je velice důležité edukovat pacienta o průběhu operace, pooperačním období a následném pokračování v rehabilitaci. Nácvik soběstačnosti a rehabilitace začíná již před operací. (Dungl a kol., 2005, Workman 2006). 2.4.2 Pooperační péče Po operaci je důležité informovat pacienta o dodržování některých omezení. Zatěžování operované končetiny probíhá postupně. Po operaci je důležité správná poloha končetiny. Po totální endoprotéze kyčelního kloubu pacienti nesmí křížit operovanou končetinu, sedat do nízkých křesel. Pacienti zaujímají v lůžku polohu na zádech, nesmí ležet na operované končetině, mezi kolena se vkládá molitanová kostka, aby nedošlo k addukci operované končetiny. Postupně se provádí nácvik sedu, stoje a chůze (Vytejčková, 2011).
19
2.4.3 Rehabilitace Po operaci je velmi důležitá časná rehabilitace. Rehabilitaci můžeme rozdělit na předoperační a pooperační. Předoperační rehabilitace slouží k protahování, relaxaci a posilování svalů na končetině. Provádí se nácvik sedu, přetáčení na bok, nácvik stoje a chůze o berlích, bez zatěžování postižené končetiny a chůze po schodech. Provádí se také dechové cvičení jako prevence tromboembolické nemoci. Cílem pooperační rehabilitace je vertikalizace pacienta, nácvik samostatné chůze s odlehčením operované končetiny. Během prvních dnů po operaci je důležitá správná poloha končetiny, provádí se dechová rehabilitace, nácvik sedu a stoje. Další dny se trénuje aktivní cvičení flexe, extenze, chůze o berlích bez zatěžování operované končetiny, chůze po schodech. Doporučuje se čtyřbodový způsob chůze s postupným zvyšováním zátěže operované končetiny až do výše, kterou je pacient schopen tolerovat. (Slezáková a kol., 2010) Nejvýhodnější pro pacienta je navazující péče v rehabilitačním zařízení, které má dopomoc pacientovi k větší soběstačnosti, obnově hybnosti operovaného kloubu a schopnosti samostatné chůze s oporou a tím snadnějšího návratu do běžného každodenního života. 2.4.4 Domácí péče Po propuštění do domácího ošetřování je pacient schopen samostatné chůze s berlemi. Důležité je poučit pacienta o správné poloze končetiny, používání kompenzačních pomůcek, vyvarovat se pádu. Po endoprotéze kyčelního kloubu se doporučuje nákup pomůcek jako je například nástavec na WC, neležet na operované končetině a používat polštář nebo molitanovou kostku při ležení (Slezáková a kol., 2010).
20
2.4.5 Plán péče u pacienta po totální endoprotéze Vzhledem k tomu, že pooperační období u totální endoprotézy kyčelního kloubu je náročnější, jsem zpracovala následující plán péče. Pacient je přijat na ortopedické nebo traumatologické oddělení. Nástup pacienta do nemocnice musí být den před operací, vzhledem k tomu, že se jedná o plánovaný výkon. Proto je důležité mít sebou výsledky interního předoperačního vyšetření. V den operace se pacientovi zavádí permanentní močový katétr a zajistí se žilní vstup. Operace probíhá v celkové anestezii. Pacienti jsou po operaci umístěni na jednotku intenzivní péče. 1. - 2. den po operaci jsou přeloženi zpět na standardní oddělení. Poloha a pohybový režim Pacient zaujímá polohu vleže na zádech, končetinu má v mírně zvýšené poloze. Pacient nesmí křížit nohy přes sebe. Mezi kolena se vkládá klín, aby se předešlo vykloubení endoprotézy. Končetina by měla být v lehké abdukci a vnitřní rotaci, můžeme použít antirotační botičku. K lůžku pacienta dáme signalizační zařízení a pomůcky, jako je například hrazdička, které pacientovi usnadní pohyb v lůžku. Důležitá je časná mobilizace pacienta, která se obvykle zahajuje 2. - 3. den po operaci. Monitoring U pacienta se sledují fyziologické funkce, celkový stav pacienta, příjem a výdej tekutin. Dodržuje se prevence tromboembolické nemoci a to bandážováním dolních končetin elastickými obinadly a aplikací antikoagulancií ve formě injekcí. Důležité je také sledovat bolest a případně ji tlumit analgetiky a sledovat jejich žádoucí i nežádoucí účinky. Sledujeme funkčnost a průchodnost invazivních vstupů a permanentního močového katétru. Operační rána Důležité je pravidelně kontrolovat operační ránu a její okolí, krvácení, otok, bolestivost, známky infekce a stav krytí. Dále sledujeme funkčnost Redonova drénu, zda odvádí
21
tělesné tekutiny, kontrolujeme jejich množství a barvu. Drény se obvykle vytahují 2. den po operaci, pokud se nevyskytnou komplikace. Stehy z operační rány se vytahují 10. – 12. den po operaci. Výživa a hydratace Po odeznění anestezie se pacientovi podává čaj po lžičkách a poté se postupně přechází přes dietu č. 0, č. 1 až návrat k dietě před operací. Tekutiny jsou zpočátku hrazeny infuzemi, sledujeme jejich příjem a výdej. Vyprazdňování Sledujeme odchod moči, její barvu, množství a příměsi. Pacienti mají po operaci zavedený permanentní močový katétr, sledujeme jeho průchodnost a možné známky infekce. Vyndává se 7. - 10. den po operaci. Musíme dbát na prevenci obstipace, která může po operaci nastat vlivem snížené pohyblivosti, účinkem některých léčiv. Sledujeme střevní peristaltiku, odchod plynů a stolice. Pacient by se měl vyprázdnit do 72 hodin po operaci. Hygiena V prvních dnech po operaci probíhá hygiena na lůžku, kdy je nutná dopomoc ošetřovatelského personálu, poté záleží na celkovém stavu pacienta a na jeho motivaci k soběstačnosti. Spánek a odpočinek Pacientovi zajistíme optimální podmínky pro odpočinek. První dny po operaci je nutné podávat pacientovi opiáty pro velké bolesti, později postačí analgetika dle potřeby. Některým pacientům jsou podávány sedativa při zhoršení psychického stavu. Psychosociální potřeby Pacientovi bychom měli zajistit dostatek informací o jeho nemoci, operaci a pooperačním režimu (Trachtová a kol., 2010).
22
Možné ošetřovatelské diagnózy Akutní bolest z důvodu operačního výkonu. Snížená soběstačnost z důvodu pooperačního stavu. Porucha kožní a tkáňové integrity z důvodu operační rány. Porucha spánku z důvodu bolesti. Riziko vzniku zácpy z důvodu nedostatku pohybu. Plán péče u pacienta po totální endoprotéze kolenního kloubu je téměř stejný, s tím rozdílem, že se po operaci nemusí vkládat klín mezi kolena a není nutné využívat kompenzačních pomůcek k vyvýšení sedu.
23
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro bakalářskou práci „Ošetřovatelská péče o pacienta po totální endoprotéze kyčelního a kolenního kloubu“ byla zvolena kvantitativní metoda dotazníkového šetření. Dotazník (viz příloha1) byl zcela anonymní a obsahoval 14 otázek. Z toho u 4 otázek byla možnost jiné odpovědi, kam mohli dotazovaní dopsat vlastní odpověď, ostatní otázky byly uzavřené s možností jedné odpovědi. Otázky v dotazníku byly soustředěné na určený cíl a hypotézy.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Po schválení dotazníkového šetření od náměstkyně pro ošetřovatelskou (viz příloha 2), byly dotazníky rozdány pacientům v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé v Luži, kteří podstoupili operaci totální endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu.
3.3 Průběh výzkumu Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků. Návratnost vyplněných dotazníků byla 100 a 3 dotazníky byly vyřazeny z důvodu neúplnosti údajů. Ve výzkumu bylo tedy použito 97 dotazníků.
3.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování dat byla použita aplikace Microsoft Office Excel 2007 a aplikace Microsoft Office Word 2007.
24
3.5 Výsledky výzkumu Věk V grafu 1 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 1: Věk 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
45%
24% 18%
3%
4%
méně než 40 let
40 - 49 let
6%
50 - 59 let
60 - 69 let
70 - 79 let
80 - 89 let
Graf 1 Věk
Z celkového počtu 97 (100 %) dotázaných žen a mužů se prokázalo, že operaci totální endoprotézy kyčelního a kolenního kloubu podstupují pacienti ve věku 70 – 79 let (45 %). Druhou skupinu tvořili pacienti ve věku 60 – 69 let (24 %), těsně za ní byla věková kategorie 80 – 89 let (18 %). Velmi nepatrný rozdíl je mezi věkovou kategorií 50 – 59 let (6 %), 40 – 49 let (4 %) a méně než 40 let (3 %).
25
Pohlaví V grafu 2 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 2: Pohlaví 80% 70%
68%
60% 50% 40%
32%
30% 20%
10% 0% Žena
Muž Graf 2 Pohlaví
Graf 2 prokazuje, že dotazníkového šetření se více zúčastnily ženy, lze se tedy domnívat, že koxartróza a gonartróza postihuje častěji ženy než muže a jsou ochotnější při spolupráci na dotazníkovém šetření. Žen odpovědělo 66 (68 %) a pouze 31 mužů (32 %).
26
Druh operace V grafu 3 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 3: Jakou z těchto operací jste absolvoval/a? 70% 62% 60% 50% 38%
40% 30% 20% 10%
0% Totální endoprotéza kyčle
Totální endoprotéza kolene
Graf 3 Druh operace
Graf 3 dokazuje, že častější operací je totální endoprotéza kyčelního kloubu, kterou podstupuje 60 dotázaných (62 %), oproti totální endoprotéze kolenního kloubu, která postihuje 37 dotázaných (38 %). Otázkou zůstává, zda by graf byl stejný i v případě, že by na dotazníkové šetření odpovědělo více mužů než žen.
27
Zdravotní překážka oddalující operaci V grafu 4 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 4: Vyskytla se u Vás nějaká zdravotní překážka, která oddálila podstoupení operace? (Možnost více odpovědí) 70%
63%
60% 50% 40% 30% 16%
20% 10%
7%
7%
7%
Obezita
srdeční arytmie
Jiná
0% žádná
vysoký nebo nízký tlak
Graf 4 Zdravotní překážka oddalující operaci
61 dotázaných (63 %) uvedlo, že se u nich nevyskytla žádná zdravotní překážka, která by oddalovala podstoupení operace. Vysoký nebo nízký tlak se objevil u 15 dotázaných (16 %), obezitu a srdeční arytmii uvedlo pouhých 7 dotázaných (7 %). V této otázce mohli dotazovaní vybrat možnost jiná, kterou si zvolilo 7 dotázaných (7 %), uvedli tyto možnosti: vysoký věk, alergii na implantát, infekci dýchacích a močových cest. U této otázky byla možnost více odpovědí, tuto možnost nevyužil žádný z dotázaných.
28
Osobní nebo psychická překážka V grafu 5 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 5: Vyskytla se u Vás nějaká osobní nebo psychická překážka bránící podstoupit operaci? 46%
19% 12%
12%
9%
Jiné
pohybové omezení
závislost na jiné osbobě
rehabilitace a rekonvalescence
strach z operace
2% žádná
50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Graf 5 Osobní nebo psychická překážka
Většina dotázaných, tj. 45 žen a mužů (46 %) odpovědělo, že v podstoupení operace jim nebránila žádná osobní a ani psychická překážka. Strach z operace uvedlo 17 dotázaných (19 %), stejný počet 12 dotázaných (12 %) uvedlo jako osobní překážku rehabilitace a rekonvalescence a závislost na jiné osobě. Pouze 9 dotázaných (9 %) zvolilo odpověď pohybové omezení. U této otázky byla opět možnost vybrat odpověď jiná, kterou využili pouze 2 dotázaní (2 %) a odpověděli, že jim v podstoupení operace bránily osobní důvody.
29
Rozhodnutí pro operaci
V grafu 6 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 6: Jak dlouho Vám trvalo i přes veškeré potíže, než jste se rozhodl/a pro operaci? 40%
35%
35% 30% 24%
25% 20%
19%
15%
10%
12%
10% 5% 0% akutní operace
Dny
Týdny
Měsíce
Roky
Graf 6 Rozhodnutí pro operaci
Graf 6 prokazuje, že nejvíce dotázaných, tj. 34 (35 %) žen a mužů se rozhodovalo k podstoupení operace v rámci několika měsíců. Druhá nejpočetnější skupina 23 (24 %) dotazovaných se rozhodovala více než rok. 18 (19 %) dotazovaných bylo nuceno podstoupit akutní operaci bez možnosti oddalování. 12 (12 %) dotazovaných se rozhodovalo týdny a pouze 10 (10 %) dotazovaných dny.
30
Čekací doba na operaci V grafu 7 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 7: Jaká byla čekací doba na operaci? 30%
26%
25% 20%
19%
18%
18%
15% 10%
7%
7%
5%
5% více než rok
více jak 9 měsíců
více jak 6 měsíců
více jak 3 měsíce
více jak měsíc
do měsíce
akutní operace
0%
Graf 7 Čekací doba na operaci
Z dotazníkového šetření vyplývá, že pacienti na operaci čekají více jak 6 měsíců, toto uvedlo 26 (26 %) dotázaných. 18 (19 %) pacientů muselo podstoupit akutní operaci. Čekací dobu více jak 3 měsíce a více jako rok uvedlo stejný počet dotázaných, tj. 17 (18 %) žen a mužů. Do měsíce a více jak měsíc čekalo na operaci 7 (7 %) dotázaných. Nejméně dotázaných uvedlo, že na operaci čekalo více jak 9 měsíců, tj. 5 (5 %).
31
Příčina podstoupení operace V grafu 8 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 8: Co pro vás bylo hlavní příčinou podstoupení operace? 60%
53%
50% 40% 30% 21%
19%
20%
7%
10% 0% bolest
omezená hybnost
úraz
jiné
Graf 8 Příčina podstoupení operace
Z grafu č. 8 vyplývá, že nejčastější příčinou pro podstoupení operace je bolest, kterou uvedlo 52 (53 %) dotázaných, omezenou hybnost uvedlo 20 (21 %) dotázaných, 18 (19 %) dotázaných zmínilo jako důvod operace úraz. U této otázky byla možnost výběru odpovědi jiná a tu si vybralo 7 (7 %) dotázaných, kteří uvedli jako příčinu podstoupení operace vrozenou vadu v kloubu a ztuhlost kloubu.
32
Komplikace po operaci V tabulce 9 a grafu 9 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 9: Nastala u Vás komplikace po operaci? (možnost více odpovědí) 60%
56%
50% 40% 30%
23% 2%
3%
5%
3%
trombóza žil dolní končetiny
infekce totální endoprotézy
vykloubení endoprotézy
10%
poškození cév a nervů
20%
8% jiné
špatné hojení operační rány
žádná
0%
Graf 9 Komplikace po operaci
U této otázky se prokázalo, že u více než poloviny dotázaných, tj. 54 (56 %) nenastaly žádné komplikace po operaci. Špatné hojení operační rány se objevilo u 22 (23 %) pacientů. Infekci totální endoprotézy uvedlo 5 (5 %), trombóza žil dolní končetiny 3 (3 %), vykloubení endoprotézy 3 (3 %), poškození cév a nervů 2 (2 %) dotázaných. Možnost odpovědi jiná zvolilo 8 (8 %) dotázaných, kteří uvedli možnosti: paréza dolní končetiny, střevní potíže, plicní embolie a pád po operaci. U otázky byla možnost více odpovědí, žádný z dotázaných tuto možnost nevyužil.
33
Hojení operační rány V grafu 10 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 10: Jak dlouho trvalo zhojení Vaší operační rány? 45%
42%
40% 35% 30% 23%
25%
19%
20%
16%
15% 10% 5% 0% 14 dní
měsíc
déle než měsíc
Nezhojena / stehy
Graf 10 Hojení operační rány
Graf
č.
10
uvádí
délku
hojení
operační
rány.
Nejvíce
dotazovaných,
tj. 41 (42 %) odpovědělo, že operační rána se zahojila během 14 dnů, 22 (23 %) dotazovaných uvedlo zhojení rány do měsíce, 18 (19 %) dotazovaných uvedlo, že jizva není zhojená z důvodu stehů v operační ráně. U 16 (16 %) dotazovaných se rána hojila déle než měsíc.
34
Nástup do rehabilitačního zařízení V grafu 11 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 11: Jak dlouho jste čekal/a na nástup do rehabilitačního zařízení? 60%
55%
50% 40% 28%
30% 20%
11% 10%
6%
0% dny
týdny
měsíce
jiné
Graf 11 Nástup do rehabilitačního zařízení
Touto otázkou jsem chtěla zjistit jaká čekací doba nástupu do rehabilitačního zařízení. Více než polovina dotázaných, tj. 53 (55 %) čekali na rehabilitaci v rámci několika dní. Týdny čekalo 27 (28 %) a měsíce 11 (11 %) dotázaných. Zbylých 6 (6 %) dotázaných na rehabilitaci čekalo více jak rok.
35
Důležitost následné rehabilitace V grafu 12 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 12: Myslíte si, že následná rehabilitace je důležitá? 100%
94%
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 5%
10%
1%
0%
spíše ne
ne
0% ano
spíše ano
Graf 12 Důležitost následné rehabilitace
Většina dotázaných, tj. 91 (94 %) si myslí, že je rehabilitace důležitá, 5 (5 %) uvedlo spíše ano, spíše ne 1 (1 %) dotázaných. Odpověď ne nevyužil žádný z dotázaných.
36
Přínos rehabilitace V grafu 13 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 13: Vám tato rehabilitace přínosem? 100% 90%
87%
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%
12%
10%
1%
0%
spíše ne
ne
0% ano
spíše ano
Graf 13 Přínos rehabilitace
Průzkum u této otázky prokázal, že pro 84 (87 %) dotázaných je následná rehabilitace přínosem. Spíše ano odpovědělo 12 (12 %) dotázaných a spíše ne pouze 1 (1 %). Variantu ne nevyužil žádný z dotázaných.
37
Podstoupení další operace V grafu 14 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 14: Absolvoval/a byste tuto operaci dle potřeby znovu? 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10%
38% 31% 21% 10%
5% 0% ne
ano
dlouho bych se rozmýšlel/a
pouze v krajním případě
Graf 14 Podstoupení další operace
Z grafu č. 14 vyplývá, že znovu by tuto operaci podstoupilo 37 (38 %) dotázaných, o něco méně dotázaných zvolilo, že by operaci podstoupili pouze v krajním případě, tj. 30 (31 %), 20 (21 %) dotázaných by se dlouho rozmýšlelo a jen 10 (10 %) dotázaných by operaci znovu nepodstoupilo.
38
3.6 Diskuze Tato práce měla stanovený 1 cíl a 5 hypotéz. Cílem bylo zmapovat problematiku totální endoprotézy
kyčelního
a
kolenního
kloubu
z
hlediska ošetřovatelské
péče.
K vyhodnocení hypotéz bylo zvoleno dotazníkové šetření. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků a k vlastnímu výzkumu jich bylo použito 97. Hypotéza č. 1 K této hypotéze se vztahuje otázka č. 1. Domnívala jsem se, že nejvíce respondentů podstupující operaci jsou ve věku 65 let. Nejvíce, ale podstupují operaci respondenti ve věkové kategorii 70 – 79 let, tj. 44 (45 %). Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 2 K této hypotéze se vztahuje otázka č. 2 a č. 3. Touto hypotézou jsem zjistila, že totální endoprotéza kyčelního kloubu, tj. 60 (62 %) dotázaných je častější operaci než totální endoprotéza kolenního kloubu, tj. 37 (38 %) dotázaných. Dotazník vyplnilo 66 (68 %) žen a 31 (32 %) mužů. Otázkou zůstává, zda by tento výsledek byl stejný, i kdyby byly dotazníky rozdávány a průběžně a v delším časovém období. V tom případě by byla možnost, že by se poměr mezi respondenty po operaci kolenního nebo kyčelního, buď vyrovnal, nebo by nebyl tak velký jako v mém dotazníkovém šetření. V tomto případě se ale hypotéza potvrdila. Hypotéza č. 3 K této hypotéze se vztahuje otázka č. 5. Domnívala jsem se, že 20% respondentů oddalovalo podstoupení operace z důvodu strachu z dlouhodobé rehabilitace a rekonvalescence. Nejvíce dotázaných 45 (46%) odpovědělo, že u nich nenastala žádná osobní nebo psychická překážka, která by oddalovala podstoupení operace. Jen 12 (12 %) dotázaných odpovědělo, že pro ně bylo překážkou oddalování operace, strach z dlouhodobé rehabilitace a rekonvalescence. Tato hypotéza se tedy nepotvrdila.
39
Hypotéza č. 4 K této hypotéze se vztahuje otázka č. 8. Předpokládala jsem, že více než 50% respondentů uvede jako hlavní příčinu podstoupení operace bolest. Bolest uvedlo 52 (53 %) dotázaných. Druhou nejčastější odpověď uvedli respondenti, že příčinou podstoupení operace byla omezená hybnost tj. 20 (21%) dotázaných. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 5 K této hypotéze se vztahuje otázka č. 9 a č. 10. Otázka č. 9. Domnívala jsem se, že 30% respondentů uvede jako komplikaci po operaci špatné hojení operační rány. Tuto možnost uvedlo 22 (23 %) dotázaných. Nejvíce respondentů tj. 54 (56 %) odpovědělo, že u nich nenastala žádná komplikace po operaci. Hypotéza se nepotvrdila.
40
3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Totální endoprotéza kyčelního a kolenního kloubu patří mezi velké zásahy do lidského těla a vyžaduje nejen pečlivou přípravu na operaci, ale i důslednou pooperační a rehabilitační péči. Dle mého názoru by bylo dobré lidem poskytnout více informací o této problematice a podrobněji vysvětlit průběh operace. Mnoho lidí tuto operaci oddaluje ze strachu, ať už ze samotné operace nebo následné rekonvalescence, která v mnohých případech bývá dlouhodobá. V mém dotazníkovém šetření 19 % respondentů uvedlo jako hlavní příčinu oddálení operace právě zmiňovaný strach. Otázkou zůstává, zda jsou dotyční dostatečně informováni o všech oblastech této problematiky. Zda nejednají především dle informací získaných ze svého okolí nebo od laiků. Tyto informace mohou být také zkreslené osobními pocity. Důležité je poskytnout pacientovi dostatek edukačního materiálu týkající se operace, zajistit rozhovor s lékařem, který mu zodpoví všechny otázky a informuje ho o průběhu operace, popřípadě zajistit kontakt s jiným pacientem, který podstoupil tuto operaci. Důležité je také nabídnout pacientům po operaci možnost absolvovat následnou rehabilitaci pro rychlejší rekonvalescenci a nácvik samostatné chůze a soběstačnosti. Rehabilitace po operaci je velmi důležitá. Pacienti, kteří podstoupí rehabilitační léčbu, mají možnost se rychleji vrátit do běžného života jako před operací. Existují kluby pro diabetiky a pacienty s roztroušenou sklerózou. Proč nezaložit klub pro ty, kteří mají podstoupit nebo již podstoupili totální endoprotézu kyčelního nebo kolenního kloubu. Mohli by si tam sdělovat své příběhy, radit si, popřípadě se domluvit na osobních setkáních. Internetem zruční by se zúčastňovali diskuzí na témata spojená s touto problematikou a ti, kteří s internetem neumí, mohou zapojit členy své rodiny. Přes to všechno je rozhodnutí zcela na každém. A jak všichni zdravotníci ví, každý člověk je individualita a proto je důležité, tak k němu i přistupovat.
41
4 Závěr Bakalářská práce je zaměřena na ortopedické pacienty, kteří podstoupili operaci náhrady kyčelního nebo kolenního kloubu. V dnešní době je náhrada kyčelního a kolenního kloubu jedna z nejčastějších operací. Při zpracovávání práce jsem se dozvěděla více informací o této problematice. Domnívám se, že spousta lidí netuší, co tato operace obnáší, a myslím si, že by určitě stálo za to, kdyby o této problematice věděli více. Ve své práci jsem se snažila zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o pacienty po totální endoprotéze kyčelního a kolenního kloubu. V teoretické části jsem se zaměřila na anatomii a charakteristiku onemocnění obecně. Nedílnou součástí je také ošetřovatelská péče, která je zaměřena jak na předoperační, tak i pooperační péči a následnou rehabilitaci. V neposlední řadě jsem se snažila podrobně popsat plán péče o pacienta po totální endoprotéze. Praktická část mé bakalářské práce se věnuje zpracování anonymních dotazníků, které byly rozdány pacientům, kteří podstoupili operaci totální endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu. Součástí praktické části bylo také vyhodnocení hypotéz, z nichž některé se potvrdily a některé nikoliv. Hypotéza číslo 1, ve které jsem se domnívala, že nejvíce lidí chodí na operaci ve věku 65 let, se nepotvrdila. Nejvíce lidí podstupuje operaci ve věkové hranici 70- 79 let. Hypotéza číslo 2, ve které jsem si myslela, že častější je operace kyčelního kloubu než kolenního, se potvrdila. Hypotéza číslo 3, ve které jsem si myslela, že 20% respondentů oddalovalo podstoupení operace z důvodu strachu z dlouhodobé rehabilitace a rekonvalescence se nepotvrdila. Tuto odpověď zvolilo jen 12% respondentů. Hypotéza číslo 4, ve které jsem předpokládala, že více než 50% respondentů podstoupilo operaci z důvodu bolesti, se potvrdila. Hypotéza číslo 5, ve které jsem předpokládala, že 30% respondentů uvede jako komplikaci po operaci špatné hojení rány, se nepotvrdila. Tuto odpověď zvolilo jen 23% respondentů.
42
Seznam použité literatury 1. BEZDIČKOVÁ, Marcela a Lenka SLEZÁKOVÁ. Ošetřovatelství v chirurgii II. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 300 s., [3] s. barev. obr. příl. Sestra (Grada). ISBN 9788024731308. 2. DUNGL, Pavel. Ortopedie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 1273 s. ISBN 8024705508. 3. DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie: [učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium]. Vyd. 2., přeprac. a dopl. Olomouc: Epava, 2000, 480 s. ISBN 8086297055. 4. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 532 s. ISBN 9788024732404. 5. HOLIBKOVÁ, Alžběta a Stanislav LAICHMAN. Přehled anatomie člověka. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 140 s. ISBN 8024414805. 6. KRŠKA, Zdeněk. Techniky a technologie v chirurgických oborech: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 262 s. ISBN 9788024738154. 7. MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav OREL. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 302 s. Psyché (Grada). ISBN 9788024715216. 8. NAVRÁTIL, Leoš. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 424 s. ISBN 9788024723198. 9. SCHNEIDEROVÁ, Michaela. Perioperační péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 368 s. Sestra (Grada). ISBN 9788024744148. 10. ŠAFRÁNKOVÁ, ALENA, Marie Nejedlá. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 9788024717777. 11. TRACHTOVÁ, Eva. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: IDVPZ, 2001, 185 s. ISBN 8070133244.
43
12. VYTEJČKOVÁ, Renata. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 228 s., 24 s. barev. obr. příl. Sestra (Grada). ISBN 9788024734194. 13. WORKMAN, Barbara A a Clare L BENNETT. Klíčové dovednosti sester. Vyd. 1. české. Praha: Grada, 2006, 259 s. Sestra (Grada). ISBN 802471714x.
44
Seznam grafů Graf 1 Věk ...................................................................................................................... 25 Graf 2 Pohlaví ................................................................................................................. 26 Graf 3 Druh operace ....................................................................................................... 27 Graf 4 Zdravotní překážka oddalující operaci ................................................................ 28 Graf 5 Osobní nebo psychická překážka ........................................................................ 29 Graf 6 Rozhodnutí pro operaci ....................................................................................... 30 Graf 7 Čekací doba na operaci ........................................................................................ 31 Graf 8 Příčina podstoupení operace ................................................................................ 32 Graf 9 Komplikace po operaci ........................................................................................ 33 Graf 10 Hojení operační rány ......................................................................................... 34 Graf 11 Nástup do rehabilitačního zařízení .................................................................... 35 Graf 12 Důležitost následné rehabilitace ........................................................................ 36 Graf 13 Přínos rehabilitace ............................................................................................. 37 Graf 14 Podstoupení další operace ................................................................................. 38
45
Seznam příloh Příloha 1 Dotazník .......................................................................................................... 47 Příloha 2 Žádost o povolení dotazníkového šetření ........................................................ 51
46
Příloha 1 Dotazník Dobrý den, jmenuji se Nicol Málková, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě oboru Všeobecná sestra. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění tohoto anonymního dotazníku na téma Ošetřovatelská péče o pacienta po totální endoprotéze kyčelního a kolenního kloubu. Získané informace použiji ke zpracování mé závěrečné bakalářské práce. Vámi zvolenou odpověď zakroužkujte nebo dopište. 1. Váš věk a) méně než 40let b) 40 - 49 let c) 50 - 59 let d) 60 – 69 let e) 70 – 79 let f) 80 a více let 2. Pohlaví a) žena b) muž 3. Kterou z těchto operací jste absolvoval/a: a) totální endoprotéza kyčle b) totální endoprotéza kolene
47
4.Vyskytla se u Vás nějaká zdravotní překážka, která oddálila podstoupení operace? (možnost více odpovědí) a) žádná b) vysoký nebo nízký tlak c) obezita d) srdeční arytmie e) jiné: ……………………………………………… 5. Vyskytla se u Vás nějaká osobní nebo psychická překážka bránící podstoupit operaci? a) žádná b) strach z operace c) dlouhodobá rehabilitace a rekonvalescence d) dočasná nebo trvalá závislost na jiné osobě e) dočasné nebo trvalé pohybové omezení f) jiné: …………………………………………………………………….. 6. Jak dlouho Vám trvalo, i přes veškeré potíže, než jste se rozhodl/a pro operaci? a) jednalo se o akutní operaci, neměl/a jsem na výběr b) dny c) týdny d) měsíce e) roky 7.Jaká byla čekací doba na operaci? a) akutní operace, do několika hodin nebo dní b) do měsíce c) více jak měsíc d) více jak 3 měsíce e) více jak 6 měsíců f) více jak 9 g) více než rok
48
8. Co pro Vás bylo hlavní příčinou podstoupení operace? a) bolest b) omezená hybnost c) úraz d) jiné: …………………………………………………………….. 9. Nastala u Vás komplikace po operaci? (možnost více odpovědí) a) žádná b) špatné hojení operační rány c) poškození cév a nervů d) trombóza žil dolní končetiny e) infekce totální endoprotézy f) vykloubení endoprotézy g) jiné: ………………………………………………………… 10. Jak dlouho trvalo zhojení Vaší operační rány? a) 14 dní b) měsíc c) déle než měsíc d) nezhojena/stehy 11. Jak dlouho jste čekal/a na nástup do rehabilitačního zařízení? a) dny b) týdny c) měsíce d) jiné: ……………………………………. 12. Myslíte si, že následná rehabilitace je důležitá? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne
49
13. Byla Vám tato rehabilitace přínosem? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 14. Absolvoval/a byste tuto operaci dle potřeby znovu? a) ne b) ano c) dlouho bych si to rozmýšlel/a d) pouze v krajním případě
50
Příloha 2 Žádost o povolení dotazníkového šetření
51