Odůvodnění územního plánu BRANTICE

Odůvodnění územního plánu BRANTICE

B. Textová část

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANTICE Název kapitoly A)

strana

Důvody pro pořízení Územního plánu Brantice, údaje o podkladech

1

A.1) Důvody pro pořízení ÚP Brantice

1

A.2) Obsah a rozsah ÚP Brantice

1

A.3) Údaje o podkladech

3

A.4) Údaje o postupu pořízení územního plánu

6

B)

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

8

C)

Vyhodnocení splnění požadavků zadání

10

D)

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení

15

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty

18

E.1) Sociodemografické podmínky, hospodářské podmínky a bydlení E.1.1 Sociodemografické podmínky E.1.2 Hospodářské podmínky E.1.3 Bydlení a rekreace rodinná E.1.4 Rekreace a cestovní ruch

18 18 20 22 25

E)

E.2) Koncepce rozvoje území obce Brantice, ochrany a rozvoje jeho hodnot E.2.1 Základní koncepce rozvoje území obce Brantice, ochrany a rozvoje jeho hodnot E.2.2 Koncepce rozvoje katastrálních území ve správním území obce Brantice

28

E.3) Vymezení zastavitelných ploch

30

E.4) Vymezení ploch přestavby

32

E.5) Systém sídlení zeleně

32

Koncepce veřejné infrastruktury E.6) Dopravní infrastruktura E.6.1 Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení E.6.2 Dráha a významnější obslužná zařízení dráhy E.6.3 Provoz chodců a cyklistů, cyklostezky, cyklotrasy a turistické trasy E.6.4 Statická doprava - parkování a odstavování vozidel E.6.5 Veřejná doprava a zařízení veřejné dopravy E.6.6 Ostatní druhy doprav E.6.7 Ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací

34 34 39 39 41 41 42 42

E.7) Technická infrastruktura – vodní hospodářství E.7.1 Zásobování pitnou vodou E.7.2 Zásobování užitkovou vodou E.7.3 Likvidace odpadních vod E.7.4 Vodní režim

44 44 46 46 47

26 26

E.8) Technická infrastruktura - energetická zařízení E.8.1 Zásobování elektrickou energií E.8.2 Zásobování plynem E.8.3 Zásobování teplem

49 49 51 53

E.9) Technická infrastruktura - elektronické komunikace

54

E.10) Ukládání a zneškodňování odpadů

55

E.11) Občanské vybavení

55

E.12) Veřejná prostranství

56

Koncepce uspořádání krajiny, vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití 58 E.13) Koncepce uspořádání krajiny E.14) Územní systém ekologické stability

60

E.15) Prostupnost krajiny

65

E.16) Protierozní opatření

66

E.17) Ochrana před povodněmi

66

E.18) Podmínky pro rekreační využívání krajiny

68

E.19) Vymezení ploch pro dobývání nerostů

68

E.20) Návrh členění území na plochy s rozdílným způsobem využití

69

E.21) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit

70

E.22) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit překupní právo

71

E.23) Vymezení ploch územních rezerv a stanovení možného budoucího využití

71

E.24) Vymezení ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování 71 F) G)

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 73 G.1) Kvalita zemědělských pozemků 73 G.2) Zábor půdy dle návrhu ÚP

74

G.3) Zábor zemědělských pozemků pro ÚSES

74

G.4) Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

75

Tabulková část vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešené na zemědělský půdní fond H)

72

Výsledek přezkoumání Územního plánu Brantice H.1) Výsledek přezkoumání souladu Územního plánu Brantice s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

77 81

81

H.2) Výsledek přezkoumání souladu Územního plánu Brantice s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a s požadavky na ochranu nezastavěného území

83

H.3) Výsledek přezkoumání Územního plánu Brantice s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

87

H.4) Výsledek přezkoumání Územního plánu Brantice s požadavky podle zvláštních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

89

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí

93

J)

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5

97

K)

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly

97

L)

Rozhodnutí o námitkách včetně odůvodnění

98

M)

Vypořádání připomínek

129

N)

Uložení dokumentace

131

I)

Příloha č. 1 - Limity využití území Příloha č. 2 - Seznam použitých zkratek Příloha č. 3- Přehled citovaných zákonů a vyhlášek

132 135 137

A)

DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANTICE, OBSAH A ROZSAH ÚP, ÚDAJE O PODKLADECH

A.1) DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚP BRANTICE Správní území obce Brantice bylo řešeno Územním plánem obce Brantice, který byl schválen usnesením Zastupitelstva obce Brantice dne 8. 9. 2006 s právní účinností od 1. 10. 2011. Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice byly vydána Zastupitelstvem obce Brantice dne 14. 9. 2011 s právní účinností od 30. 9. 2011. Další změny územního plánu nebyly zpracovány. Vzhledem k tomu, že podle § 188 stavebního zákona v platném znění je nutno územní plány obcí schválené před lednem 2007 upravit, provedené úpravy projednat a vydat, jinak tyto územní plány pozbývají platnosti, dále s ohledem na potřebu zpracování územního plánu nad katastrální mapou, potřebu celkové aktualizace územního plánu, uvedení územního plánu do souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje apod., rozhodlo Zastupitelstvo obce Brantice o pořízení nového územního plánu v souladu se stavebním zákonem - zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zadání Územního plánu Brantice bylo schváleno usnesením č. 7/6/12 ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Brantice konaném dne 29. 9. 2012.

A.2) OBSAH A ROZSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANTICE Územní plán Brantice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů), a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů. Územním plánem Brantice je řešeno správní území obce Brantice, které sestává ze dvou katastrálních území: k. ú. Brantice (1367,78 ha) a k. ú. Radim u Brantic (1305,45 ha). Celková rozloha řešeného území je 2 673,23 ha. Územní plán obsahuje části: Územní plán Brantice Odůvodnění Územního plánu Brantice Územní plán Brantice obsahuje: A. Textovou část A. Grafickou část, která obsahuje výkresy A.1 Výkres základního členění území A.2 Hlavní výkres A.3 Koncepce dopravní infrastruktury A.4 Koncepce technické infrastruktury - vodního hospodářství A.5 Koncepce technické infrastruktury - energetiky a elektronických komunikací A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1

v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

Odůvodnění Územního plánu Brantice obsahuje: B. Textovou část B. Grafickou část, která obsahuje výkresy B.1 Koordinační výkres B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu B 3. Výkres širších vztahů

v měřítku 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 50 000

Obsah grafické části: A.1 Výkres základního členění území obsahuje vyznačení hranice řešeného území, hranice zastavěného území a hranice zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv, vymezení ploch, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. A.2 Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, tj. vymezení stabilizovaných ploch s rozdílným využitím, vymezení ploch s navrženou změnou využití (plochy zastavitelné a plochy přestavby), vymezení ploch pro dopravu a technickou infrastrukturu. A.3 Koncepce dopravní infrastruktury obsahuje návrh řešení dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravní infrastrukturu a dopravní obsluhu zastavěného území a zastavitelných ploch. A.4 Koncepce technické infrastruktury - vodního hospodářství obsahuje návrh řešení problematiky zásobování vodou, likvidace odpadních vod, protipovodňových opatření ve vztahu k vodnímu režimu v území. A.5 Koncepce technické infrastruktury - energetiky a elektronických komunikací obsahuje návrh řešení problematiky zásobování elektrickou energií, plynem a elektronické komunikace. A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona. B.1 Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona. B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů nezbytný k realizaci navržených řešení. B.3 Výkres širších vztahů zobrazuje vazby řešeného území (zejména vazby komunikací, inženýrských sítí a územního systému ekologické stability) na správní území okolních obcí. Tento výkres je zpracován nad výřezem z výkresu č. A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

2

A.3) ÚDAJE O PODKLADECH Pro zpracování Územního plánu Brantice byla použita územně plánovací dokumentace a podklady: - Územní plán obce Brantice (schválen Zastupitelstvem obce Brantice dne 8. 9. 2006, s právní účinností od 1. 10. 2006); - Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice (vydána Zastupitelstvem obce Brantice dne 14. 9. 2011 s právní účinností od 30. 9. 2011). Do Územního plánu Brantice byly převzaty záměry na rozvoj obce, které i nadále vyhovují potřebám obce a nejsou ve střetu s limity území, především se stanoveným záplavovým územím řeky Opavy a plochou pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik. - Zadání Územního plánu Brantice (schválené usnesením č. 7/6/12 ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Brantice konaném dne 29. 9. 2012). Splnění zadání je podrobně popsáno v kapitole 3 tohoto odůvodnění. - ÚAP a RURÚ SO ORP Krnov (aktualizace 2012). V samostatné textové části jsou vyhodnoceny vlivy Územního plánu Brantice na udržitelný rozvoj území v rozsahu přílohy č. 5 k vyhlášce 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. - Usnesení Vlády České republiky č. 444 ze dne 21. 4. 2008, kterým byla schválena realizace opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím varianty menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními. - Investiční záměr opatření na horní Opavě (Pöyry Environment a.s., 2008 - 09). Na základě Usnesení Vlády ČR a zpracovaného investičního záměru byla do Územního plánu Brantice vymezena plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik, která byla vymezena již ve Změně č. 1 Územního plánu obce Brantice jako koridor pro tuto plochu. - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426, v platném rozsahu. Územním plánem Brantice byly veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření stanovené v ZÚR MSK zapracovány do Územního plánu Brantice s upřesněním nad katastrální mapou. - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje, schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 17/1486 dne 26. dubna 2007; - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096 dne 26. června 2008; - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny, schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 5/298/1 dne 23. 6. 2005; - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje, schválen zastupitelstvem v září 2004, včetně Aktualizací rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (2008, 2009, 2010); - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 25/1120/1 dne 30. 9. 2004, včetně Změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (OZV č. 3/2010 ze dne 23. 6. 2010);

3

- Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009 nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009; - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vzato na vědomí radou kraje dne 20. 5. 2004, včetně Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce (říjen 2009); - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.); - Krajský programem ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2009 ze dne 30. 4. 2009; - Krajský programem snižování emisí Moravskoslezského kraje, vydán nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne 14. 8. 2004, včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010); - Plán oblasti povodí Odry, schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 14.10.2009, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010; - Plán oblasti povodí Moravy pro správní obvod Moravskoslezského kraje, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010; - Akční plán ke strategickým hlukovým mapám; - Strategie rozvoje kraje na léta 2009 - 2016 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava); - Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010 - 2012, (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava); - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava); - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010 – 2014, schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 13/1209 dne 22. 9. 2010. - Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje z listopadu 2011 - Strategie rozvoje kraje na léta 2009 – 2016, Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010 – 2012; - Krizový plán Moravskoslezského kraje (zprac. Hasičský záchranný sbor kraje). - Cílové charakteristiky krajiny MSK – územní studie (T-plan, květen 2013); Koncepce řešení navržená Územním plánem Brantice je v souladu, případně není v rozporu, s výše uvedenými koncepčními materiály Moravskoslezského kraje. Podrobný popis záměrů na změny navržené územním plánem je součástí jednotlivých kapitol odůvodnění. Dále byly použity podklady: - Plán oblasti povodí Odry, Povodí Odry, s.p., říjen 2009; - Okresní vlastivědná mapa (Kartografie Praha); - Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991); - Odvozená mapa radonového rizika (Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průmysl Liberec, Geofyzika Praha, Přírodovědecká fakulta UK Praha, 1990); - Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 2000, 2005 a 2010 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); 4

- Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; - Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; - Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2009 - tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2009); - Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004). Použitá literatura: Culek. M. a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky (Enigma, Praha). Demek J. a Mackovič P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny. Vorel. I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. (2006): Metodický postup „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz“ Metodika: Rukověť projektanta územního systému ekologické stability (Lıw, J., a kol., 1995) Zdroje dalších informací: http://drusop.nature.cz/ http://www.geology.cz/demo/CD_RADON50/index/aplikace.htm http://geoportal.cenia.cz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/doc/D3A2552EAF70C5C6C1256F54004C5D2A http://www.ukzuz.cz/Folders/Articles/46660-2-Registr+kontaminovanych+ploch.aspx http://www.pod.cz

5

A.4) ÚDAJE O POSTUPU POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Část odůvodnění zpracovaná pořizovatelem. Návrh zadání Územního plánu Brantice byl zpracován na základě usnesení č. 29/17/09 ze 17. zasedání Zastupitelstva obce Brantice, které se konalo dne 16.prosince 2009. Návrh zadání byl zpracován na základě doplňujících průzkumů a rozborů (únor 2011).Projektantem předmětné dokumentace je Ing. arch. Vladimíra Fusková z Urbanistického střediska Ostrava, s.r.o.,. Řešeným územím je k. ú. Brantice a k. ú. Radim u Brantic. Návrh zadání byl zpracován v souladu s ustanovením § 47 stavebního zákona a přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb.,o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v dubnu 2011. Byl konzultován s projektantem předmětné ÚPD a následně byl zaslán k prostudování a případné doplnění obci Brantice. Závěrečná konzultace zástupců obce a pořizovatele proběhla na MěÚ Krnov dne 28.6.2011. Návrh zadání byl projednán v souladu s ustanovením § 47 stavebního zákona. Pořizovatel oznámil zahájení projednávání návrhu zadání územního plánu č.j. Mukrn/201168777/RR/VE/Pi ze dne 24.11.2011 a zajistil zveřejnění oznámení na úředních deskách OÚ Brantice(od 28.11.2011) a MěÚ Krnov (od 28.11.2011) zveřejnění návrhu zadání na webových stránkách města Krnov (od 24.11.2011) a obce Brantice (28.11.2011), zaslal návrh zadání v souladu s ustanovením § 47 odst. 2 stavebního zákona dotčeným orgánům, sousedním obcím , krajskému úřadu a obci Brantice jednotlivě spolu s oznámením o zahájení projednávání zadání. Oznámení bylo vyvěšeno na úřední desce OÚ Brantice dne 28.11.2011 a na úřední desce MěÚ Krnov dne 28.11.2011. Návrh zadání byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 30.11.2011 do 30.12.2011 . Na základě výsledků projednávání- uplatněných požadavků a podnětů upravil pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh zadání Územního plánu Brantice a předložil jej zastupitelstvu obce ke schválení. Zadání územního plánu bylo schváleno Usnesením č. 7/6/12 ze 7. zasedání ZO Brantice ze dne 29. února 2012. Návrh ÚP byl projektantem odevzdán obci Brantice v září 2012. Při projednávání návrhu ÚP pořizovatel postupoval podle ustanovení § 50 stavebního zákona. Úřad územního plánování oznámil místo a dobu konání společného jednání o návrhu ÚP podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona samostatně (viz. doručenky) dotčeným orgánům, krajskému úřadu, Obci Brantice a sousedním obcím dopisem č.j.: Mukrn/201242098/RR/VE/Pi ze dne 12.10.2012. Společné jednání dotčených orgánu nařídil pořizovatel na 1.11.2012 na MěÚ Krnov, odboru regionálního rozvoje. Obsahem oznámení o společném jednání byla i výzva dotčeným orgánům k uplatnění stanovisek a sousedním obcím k uplatnění připomínek, a to včetně lhůty pro jejich uplatnění. Tato lhůta byla stanovena do 30 ti dnů ode dne společného jednání. Zároveň pořizovatel upozornil dotčené orgány, že doloží-li nejpozději při společném jednání závažný důvod (konkrétní), který mu brání k uplatnění stanoviska ve výše stanovené lhůtě, a uvede lhůtu, ve které stanovisko uplatní, je možno lhůtu pro uplatnění stanoviska prodloužit nejdéle o 30 dnů. Dotčené orgány byly dále upozorněny, že jsou vázány svým předchozím stanoviskem a navazující stanovisko může dotčený orgán v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno, a dále, že k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Návrh územního plánu včetně vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území byl vystaven na webu města Krnova i na webu

6

obce Brantice od 18.10.2012.O společném jednání byl pořizovatelem pořízen záznam, který je součástí spisu. Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě se některé dotčené orgány k předmětu projednávání nevyjádřily, vyzval je pořizovatel přípisem č.j. Mukrn/201249425/RR/VE/Pi ze dne 5.12.2012 k vydání stanoviska. S ohledem na nabytí účinnosti novely stavebního zákona ke dni 1.1.2013, doručil pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 stavebního zákona návrh Územního plánu Brantice a vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj veřejnou vyhláškou (Mukrn/201301134/RR/VE/Pi ze dne 10.1.2013 (vyvěšena na úřední desce Obecního úřadu Brantice dne 10.1.2013, na úřední desce Městského úřad Krnov dne 10.1.2013), v níž upozornil na možnost uplatnění připomínek u pořizovatele ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení. Obě dokumentace byla stále již od 18.10.2013 vyvěšeny na webech jak města Krnova tak i obce Brantice.Ve veřejné vyhlášce o doručení návrhu územního plánu bylo uvedeno i poučení, že každý může do 30 dnů ode dne doručení uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Protože bylo k návrhu předmětného ÚP v rámci Koordinovaného stanoviska Krajského úřadu MSK ( č.j.: MSK 789/2013 ze dne 15.1.2013) uplatněno nesouhlasné stanovisko dotčeného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, uskutečnilo se dne 28.2.2013 jednání k řešení rozporu ve věci návrhu Územního plánu Brantice, které se konalo na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje za účasti zástupců orgánu pro ochranu zemědělského půdního fondu, nadřízeného orgánu územního plánování, pořizovatele a obce Brantice. V průběhu tohoto jednání byly opětovně projednány požadavky potřeby obce, rozsah a potřeba ploch uvedených v návrhu územního plánu, částečně byly zohledněny plochy, které byly převzaty z platné předchozí územně plánovací dokumentace. Z jednání byl pořízen záznam z něhož vyplynulo, že ze strany pořizovatele bude předloženo písemné zdůvodnění pro ponechání zastavitelné plochy Z 11 a současně žádost o přehodnocení stanoviska orgánu ochrany ZPF. Pořizovatel následně požádal o přehodnocení stanoviska opatřením č.j. Mukrn/201312018/RR/VE/Pi ze dne 11.3.2013. Navazující stanovisko Krajského úřadu MSK, orgánu ochrany ZPF bylo pořizovateli doručeno dne 16.4.2013 pod č.j.: MSK 37326/2013 se závěrem, že Krajský úřad z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu s ohledem na výše uvedené a projednané postupy souhlasí s takto upraveným návrhem. Po ukončení společného jednání o návrhu zaslal pořizovatel stanoviska a připomínky z projednání Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje odboru ÚP, SŘ a kultury (přípisem č.j. Mukrn/201310471/ÚP/VE/Pi ze dne 28.2.2013) k vydání stanoviska podle ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona. Po doručení výše uvedeného stanoviska Krajského úřadu (č.j. MSK 32975/2013 ze dne 27.3.2013), pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem provedli v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 stavebního zákona vyhodnocení stanovisek, výsledku řešení rozporu a vyhodnocení připomínek. Na základě tohoto vyhodnocení pořizovatel společně s učeným zastupitelem zpracovali „Pokyny pro úpravu návrhu Územního plánu Brantice, po společném jednání s dotčenými orgány, krajským úřadem a sousedními obcemi“ č.j. Mukrn/201323052/RR/VE/Pi ze dne 20.5.2013 a tyto byly zaslány projektantovi ÚPD. Upravený a posouzený návrh územního plánu byl předán projektantem pořizovateli v listopadu 2013. Pořizovatel oznámil veřejnou vyhláškou č.j. Mukrn/201350002/RR/VE/Pi ze dne 3.12.2013 podle § 52 stavebního zákona a §§ 171 až 174 zákona 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen “správní řád”) zahájení řízení o Územním plánu Brantice a konání veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice. Veřejná vyhláška o veřejném projednání byla jednotlivě doručena dotčeným orgánům, krajskému úřadu i sousedním obcím.

7

Upravený a posouzený návrh územního plánu (dále též jen "návrh ÚP") a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl vystaven v tištěné podobě k veřejnému nahlédnutí ode dne vyvěšení výše uvedeného oznámení do dne konání veřejného projednání na Obecním úřadu Brantice. Dále byl upravený a posouzený návrh ÚP Brantice a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve stejné lhůtě k nahlédnutí na webových stránkách města Krnov (www.krnov.cz pod odkazem „územní plánování“ - „Projednávaná ÚPD“) a obce Brantice (www.brantice.cz pod odkazem „územní plán“). Veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice s odborným výkladem se konalo ve středu dne 15. ledna 2014. Z veřejného projednání byl pořízen záznam, který je součástí spisu. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem v souladu s ustanovením § 53 odst. 1 stavebního zákona vyhodnotili výsledky projednání, zpracovali s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o podaných námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu a tyto v souladu s ustanovením § 53 odst. 1 stavebního zákona doručili č.j. Mukrn/201407103/RR/VE/Pi ze dne 28.2.2014 spolu s výzvou k uplatnění stanovisek dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu. Vzhledem k tomu, že po projednání nebylo nutné provádět podstatnou úpravu územního plánu, pořizovatel doplnil odůvodnění návrhu opatření obecné povahy a předložil jej zastupitelstvu obce k vydání.

B)

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

Obec Brantice leží v Moravskoslezském kraji, ve východní části okresu Bruntál, v oblasti Nízkého Jeseníku. Na severu obec Brantice sousedí s obcí Hošťálkovy, severovýchodně až východně s městem Krnov, jihovýchodně s obcí Býkov, jižně s obcí Lichnov, jihozápadně s obcí Zátor, západně s obcí Čaková a severozápadně s obcí Krasov. Vyjížďka obyvatel za prací a občanskou vybaveností je orientována především na Krnov (vzdálený asi 8 km), Bruntál (vzdálený cca 12 km) a Zátor (vzdálený cca 3 km). Dopravní vazby řešeného území na okolí zajišťuje silnice I. třídy č. 45, která má z hlediska širších vztahů regionální význam. Je vedena ze severovýchodního směru od Krnova, protíná severní část katastrálního území Brantic a pokračuje dále jihozápadním směrem na Bruntál. Trasa silnice I/45 je vedena mimo zastavěné území. Obec Brantice je zásobena pitnou vodou ze zdroje podzemní vody Krnov – Kostelec, ze kterého je voda čerpána do vodojemu Brantice 2 x 150 m3. Z vodojemu Brantice je přes rozvodní síť obce zásobeno k. ú. Radim. Odkanalizování obce Brantice, dle Programu rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Bruntál (Voding Hranice a Koneko Ostrava 1999), je plánováno do stávající čistírny odpadních vod Krnov. Dle PRVKUC bude kanalizační sběrač vedený přes Brantice sloužit i pro napojení obcí Čaková, Zátor a Loučky. Zásobování elektrickou energií probíhá z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami hlavní linky VN 278, napájené z transformační stanice 110/22 kV Krnov. Obec je plošně plynofikována zemním plynem. Napojení je provedeno středotlakým plynovodem v profilku D 160 z regulační stanice VTL/STL Krnov – Brantická s výkonem 1 200 m3 h-1, napojené z VTL plynovodu DN 250, PN 40 (653 006) Opava – Krnov (mimo řešené území).

8

Telekomunikačně obec přísluší do atrakčního obvodu digitální ústředny Zátor, jako součást telefonního obvodu (TO - 55) Moravskoslezský kraj. Telefonní účastníci v území jsou napojeni na digitální ústřednu v Zátoru (z r. 1996). Napojení na hostitelskou ústřednu v Krnově je provedeno dálkovým optickým kabelem Zátor – Krnov, který prochází územím obce Brantice. Obec Brantice patří mezi příměstské obce střední velikosti. Obec je rozvojovou součástí sídelní struktury příměstského regionu v okolí Krnova. Tvoří přirozený spádový obvod Krnova, a to zejména vlivem pohybu za prací, v minulosti, zejména administrativně, i města Bruntálu. Řešené území představuje vesnické osídlení tvořené dvěma sídly, rozptýlená zástavba se v řešeném území vyskytuje v omezeném rozsahu, na okraji sídel. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, dopravní (k. ú. Brantice), rekreační (k. ú. Radim), částečně obslužná a výrobní. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Obec se v posledních letech výrazně rozvíjí. Otázkou je nakolik se na území obce mohou projevit zejména suburbanizační tendence města Krnova. Na stabilitě osídlení řešeného území se podepisuje zejména poloha obce, transformace osídlení po II. světové válce, řada sociodemografických faktorů – zejména vysoká míra nezaměstnanosti v širším regionu. Obecně za omezující faktor je nutno považovat nevyvážené hospodářské podmínky území, zejména širšího regionu. Tab.: Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Krnov a širší srovnání Počet Částí Výměra km2/ / katastr km2 obec Obyvatel SO ORP obcí ů částí obec Krnov Rýmařov Bruntál průměr ORP* MSK kraj ČR

25 11 31 * 13,6 30,5

67 33 52 * 27,9 63,0

63 33 56 * 28,3 72,9

2,5 3,0 1,8 * 2,3 2,8

574 332 629 * 246,7 382,3

23,0 30,2 20,3 * 19,3 15,4

42 207 16 495 38 667 * 56 510,0 45 246,9

Obyvatel na obec 1 688 1 500 1 247

část obce 670 500 691

km2 74 50 61

4 144 1 685

1 996 699

229 134

Zdroj: Malý lexikon obcí 2011, ČSÚ, data pro rok 2010, vlastní výpočty Pro sídelní strukturu řešeného území, ale i spádového obvodu ORP Krnov, je do značné míry determinující podprůměrná hustota osídlení, značný počet katastrů (sídel) a výrazné ovlivnění osídlení přírodními podmínkami. V rámci SO ORP Krnov je nutno rozlišovat vnitřní diferenciaci tohoto regionu, kde nejvyšší problémy z hlediska sociálně ekonomické vyváženosti území vykazuje Osoblažsko.

9

C)

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ, SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA ÚPRAVU ÚP BRANTICE PO PROJEDNÁNÍ DLE § 50 STAVEBNÍHO ZÁKONA

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ: a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje (PÚR), územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Požadavky jsou splněny. Plochy pro novou výstavbu jsou vymezeny především v návaznosti na zastavěné území, nebo v jeho blízkosti. Rozvoj zástavby je řešen s ohledem na vymezenou plochu pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR) a stanovené záplavové území řeky Opavy. Plochy pro územní systém ekologické stability (plochy přírodní PP) jsou vymezeny v souladu se ZÚR MSK. b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Úkoly vyplývající z rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Krnov byly Územním plánem Brantice řešeny (viz dále textová část Odůvodnění Územního plánu Brantice). Záměr na výstavbu poldru byl prověřen a vzhledem k tomu, že plocha pro jeho realizaci byla situována nad územím, které není, vzhledem ke konfiguraci terénu, významně ohroženo povodní, a vzhledem k ploše pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR), bylo od vymezení plochy pro poldr upuštěno. Zastavitelné plochy v záplavovém území nejsou Územním plánem Brantice vymezeny s výjimkou plochy Z25 smíšené obytné, která je situována v proluce mezi stávající zástavbou, mezi areálem základní školy a stabilizovanými pozemky rodinných domů. Podrobný popis koncepce řešení je proveden v následujících kapitolách odůvodnění. c) Požadavky na rozvoj území obce Při zpracování Územního plánu Brantice bylo vycházeno z demografického rozboru pro správní území obce Brantice. V rámci tohoto rozboru je předpokládán růst trvale bydlících obyvatel s ohledem na vývoj v posledních deseti letech. Předpokládáno je až 1 450 obyvatel do roku cca 2025. Odhad na výstavbu nových bytů byl upřesněně na 4 až 6 bytů za rok. Rozvoj veřejné infrastruktury je popsán v příslušných kapitolách textové části tohoto odůvodnění. d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Požadavky obsažené v tomto bodě zadání byly splněny – viz následující kapitoly odůvodnění Územního plánu Brantice a grafická část ÚP. Nejvhodnější řešení z navrhovaných variant bylo vybráno na pracovních schůzkách se zástupci obce. Především byl kladen důraz na rozvoj ploch pro bydlení, podporu hospodářského rozvoje obce při respektování limitů území a umožnění realizace protipovodňových opatření. Dále byly stanoveny podmínky pro případné umístění staveb a zařízení pro ubytování a sportovní zařízení, včetně podmínek pro prostorové uspořádání (viz textová část A. územního plánu). Ve vazbě na navržené změny v území byla řešena koncepce dopravní a technické infrastruktury.

10

e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Požadavky obsažené na řešení koncepce dopravní infrastruktury byly splněny a upřesněny nad katastrální mapou. Popis řešení viz odůvodnění Územního plánu Brantice, kapitola E.6 Dopravní infrastruktura. Požadavky na řešení Technické infrastruktury byly splněny a upřesněny pro potřebu územního plánu. Popis řešení viz odůvodnění Územního plánu Brantice, kapitola E.7 Technická infrastruktura - vodní hospodářství, E.8 Technická infrastruktura – energetická zařízení, E.9 Technická infrastruktura - elektronické komunikace, E.10 Ukládání a zneškodňování odpadů. Řešení technické a dopravní infrastruktury je zpracováno v souladu se ZÚR MSK a dalšími koncepčními materiály MSK. Požadavky na vymezení ploch občanského vybavení byly upřesněny na pracovní schůzce se zástupci obce. Popis řešení viz odůvodnění Územního plánu Brantice, kapitola E.11 Občanské vybavení. f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území Ochrana hodnot území je podrobně popsána v odůvodnění Územního plánu Brantice, kapitole E.2 Koncepce rozvoje území obce Brantice, ochrany a rozvoje jeho hodnot. g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Požadavky na veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou stanoveny v části návrh v kapitole G. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a jsou zobrazeny ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Územním plánem Brantice nejsou vymezeny další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky na ochranu veřejného zdraví jsou popsány v jednotlivých kapitolách textové části Odůvodnění Územního plánu Brantice ve vazbě na řešenou problematiku. Územním plánem jsou vymezeny hranice ložisek nerostných surovin ve správním území obce, záplavové území, dále jsou zakreslena ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury a plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik. Urbanistická koncepce je navržena s ohledem na výše uvedené limity. Územním plánem Brantice nejsou řešeny konkrétní požadavky civilní ochrany dle § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Mimořádné události, které by se dotýkaly správního území obce, budou řešeny v souladu s Krizovým plánem Moravskoslezského kraje, Havarijním plánem Moravskoslezského kraje a krizovým nebo havarijním plánem obce. Z výše uvedených dokumentů Moravskoslezského kraje nevyplývá nutnost zapracovat od územního plánu plochy pro uskladnění nebezpečných látek vyvezených z postiženého území, případně plochy pro nouzové ubytování obyvatelstva spod. Nouzové zásobování obyvatel pitnou vodou a elektrickou energií a nouzové ubytování bude řešeno v souladu s výše uvedenými dokumenty.

11

i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území Způsob řešení záměrů a střety zájmů se stávajícím nebo navrženým způsobem využití území je popsán v jednotlivých kapitolách textové části Odůvodnění Územního plánu Brantice. Vodní zdroje – studny – jsou popsány v kapitole E.7.1 Zásobování pitnou vodou. Nadřazený systém ekologické stability je navržen v souladu se ZÚR MSK a je popsán v kapitole E.14 Územní systém ekologické stability.

j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Obec Brantice neleží v žádné rozvojové ose ani v žádné rozvojové oblasti. Vymezení zastavitelných ploch viz textová část A. Územního plánu Brantice, kapitola C.3 Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby a grafická část územního plánu a textová část B. odůvodnění, kapitola E.3 Vymezení zastavitelných ploch. k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy a koridory, ve kterých by bylo uloženo prověření změn jejich využití územní studií. l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy nebo koridory se stanovením požadavku na zpracování regulačního plánu. m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území Územní plán Brantice je posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v rámci samostatné zakázky (zprac. AQUATEST a.s., 2011). Tato posouzení je zpracováno jako samostatná textová část, která je projednávána současně s Územním plánem Brantice. n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Územní plán Brantice je zpracován bez fáze konceptu.

o) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Územní plán Brantice je zpracován v souladu s požadavky obsaženými v tomto bodě zadání.

12

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA ÚPRAVU ÚP BRANTICE PO PROJEDNÁNÍ DLE § 50 STAVEBNÍHO ZÁKONA Na základě výše uvedeného projednání a k podaným požadavkům a připomínkám dotčených orgánů budou provedeny následující úpravy, které je nutno zohlednit v návrhu Územního plánu Brantice. 1. Na základě požadavku Česká republika- Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa Brno – č.j.:7612/30991/2012-1383-ÚP-OL ze dne 9. listopadu 2012 (doručeno 15.11.2012) bude: - do grafické části odůvodnění Územního plánu Brantice - do koordinačního výkresu bude zapracován limit MO – jedná se o zájmové území MO pro nadzemní výstavbu, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Požadavek byl splněn. 2. Na základě požadavku MD ČR Praha, zn: 891/2012-910-UPR/2-Ma ze dne 28.11.2012 (doručeno dne 28.11.2012) bude : - V textové části návrhu Územního plánu Brantice v kap. „D.5 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ“ bude upraven text odstavce 1) následovně : „1) Připustit realizaci veřejných prostranství včetně ploch veřejných prostranství- zeleně veřejné v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití aniž jsou tyto plochy vymezeny územním plánem v plochách smíšených obytných (SO), plochách občanského vybavení- veřejné infrastruktury (OV), plochách občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS), plochách dopravní infrastruktury drážní (DD).“ Požadavek byl splněn. 3. Na základě požadavku MěÚ Krnov, Státní památková péče, zn. Mukrn/201250389/RR/VE/Ši ze dne 10.12.2012, (doručeno dne 10.12.2012) bude - V textové části Vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území, v kapitole Posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., na str. 14-té, část archeologická naleziště, historické památky, doplněna tabulka o tyto údaje: 51098/8-4039 Bruntál Radim zděný dům čp.8. Požadavek byl splněn. 4. Na základě požadavku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Ostrava – č.j:MSK 789/2013 ze dne 15.1.2013 ( doručeno dne 23.1.2013), výsledku jednání dne 28. 2. 2013 a „Navazujícího stanoviska k návrhu Územního plánu Brantice“ pod č.j. MSK 37326/2013, doručeného pořizovateli dne 18.4.2013 budou provedeny tyto úpravy : - Plocha Z37 bude vypuštěna - Plocha Z36 bude využita po hranici zastavěného území - Plocha Z35 bude vypuštěna - Plocha Z34 bude ponechána - Plocha Z32 a Z33 bude vypuštěna - Plocha Z27 bude ponechána - Plocha Z28 a Z29 bude vypuštěna - Plocha Z24 bude ponechána.

13

- Plocha pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik – bude vyhodnocována pouze potřeba záboru pro ochranné hráze a přístupové komunikace (dle platného ÚPN obce Brantice – změny č. 1). - Do textové části odůvodnění územního plánu k odůvodnění záboru plochy Z 11 doplnit odůvodnění (viz příloha). Požadavky byly splněny. Odůvodnění záboru plochy Z11 bylo zařazeno do kapitoly D) Odůvodnění záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení. 5. Na základě požadavku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Ostrava – č.j: MSK 789/2013 ze dne 15.1.2013 ( doručeno dne 23.1.2013)– orgánu ochrany ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší budou provedeny tyto úpravy : - v textové části návrhu Územního plánu Brantice v kap. F., v podkapitole F.2 PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, v tabulce „PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – LEHKÝ PRŮMYSL (VL) zapracovat do podmínek využití těchto ploch do „Přípustného využití“ odrážku v tomto znění: - umísťovat pouze stacionární zdroje znečišťování ovzduší vybavené technologiemi zajišťujícími minimalizaci emisí znečišťujících látek včetně pachových látek (tzn. aplikace nejlepších známých technologií); zvolený druh, rozsah a kapacita těchto činností musí respektovat kvalitu ovzduší v lokalitě a vzdálenost zdroje od obytné zástavby. Požadavky byly splněny. 6. Vzhledem k tomu, že s účinností zákona č. 350/2012 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcích vyhlášek, se mění i obsah územního plánu, provést úpravy dokumentace Územního plánu Brantice tak, aby byla v souladu s výše uvedenými předpisy ÚP Brantice byl upraven: - dle zákona č. 350/2012 Sb., platného od 1. 1. 2013, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, - dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů, tj. vyhlášky č. 458/2012 Sb., platné od 1. 1. 2013.

14

D)

VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

Zdůvodnění vymezení plochy výroby a skladování - lehký průmysl (VL) zastavitelné plochy Z 11 Zastavitelná plocha Z 11, plocha výroby a skladování – lehký průmysl (VL), je do Územního plánu Brantice převzata z Územního plánu obce Brantice (schválen Zastupitelstvem obce Brantice dne 8. 9. 2006). I když bylo snahou obce zařadit tuto plochu do požadavků obce Brantice na změny Zásad územního rozvoje MSK (dále jen „ZÚR MSK“ ) jako plochu nadmístního významu, byl tento požadavek ze strany pořizovatele ZÚR MSK odmítnut s následným posouzením : „Plocha je vymezena v platném územním plánu jako plocha výroby a skladování. Podle informace obce dosud plocha není využívána, v řešení je vlastní vjezd na plochu (připraveno pro povolení. Záměr nevyvolává zásadní nároky na novou infrastrukturu, napojení je možné ze stávajících sítí přímo v ploše nebo v její nízkosti. Plocha je celá vymezena pouze na území jedné obce. Lokalizace plochy odpovídá požadavkům na využívání území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území definovaném pro SOB 3 Jeseníky – Kralický Sněžník – např. přímá vazba na hlavní dopravní tahy (silnice I/45 a navazující síť silnic II.tř.) a také podpora a zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s rozvojovými oblastmi republikového významu: OD8 Olomouc v ose Krnov – Bruntál(-Šternberk- Olomouc“. Jak je již výše uvedeno, navržená zastavitelná plocha není v rozporu s nadřazenou ÚPD, neboť její lokalizace odpovídá požadavkům na využívání území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území definovaném pro SOB 3 Jeseníky – Kralický Sněžník. Z hlediska dopravy je uvedená plocha výhodně umístěna vedle důležité frekventované komunikace I/45, která spojuje dvě významná města regionu, Krnov a Bruntál, a je současně důležitou mezinárodní komunikací z Polska do Olomouce na dálniční síť. Vzhledem ke zvýšenému terénu je tato plocha mimo záplavové území. Vzhledem k návaznosti na silnici I. třídy je dopravní obsluha plochy navržena dvěma vjezdy (1. ze silnice I/45 - na výstavbu části této komunikace včetně rekonstrukce a rozšíření křižovatky na komunikaci I/45 je zpracována projektová dokumentace s platným stavebním povolením; 2. – ze silnice č. III/4588). Územní plán předpokládá souběžnou obslužnou komunikaci, která propojí oba vjezdy do plochy (na část této komunikace je vydáno platné stavební povolení). Obec tuto přípravu již financovala z vlastních zdrojů ve výši téměř jednoho milionu Kč. Zastavitelná Plocha VL (Z 11) má již dnes k dispozici i další technickou infrastrukturu. K navržené ploše je ze dvou stran přiveden obecní vodovod. Celým prostorem prochází elektrická síť VVN 2 x 110 kW. K hranici plochy je přiveden plynovod. Napojení obecní splaškové kanalizace řeší schválený projekt, na který je platné stavební povolení. Zastavitelná plocha je v nabídkovém seznamu Agentury pro regionální rozvoj a.s. Ostrava a Agentury pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Brno. Obě agentury, v případě zájmu investora, informují obec, že „brantickou průmyslovou zónu“ zahrnují do nabídky. V současné době zde mají zakoupené pozemky již dva investoři. Jedná se o firmu Petool s.r.o. Krnov se záměrem vybudování čerpací stanice PHM (platné pravomocné územní rozhodnutí) a firma HSP Partners s.r.o. Krnov se záměrem vybudování montážního a skladovacího areálu. Plocha je pro investory zajímavá jak výše uvedenou dopravní a technickou infrastrukturou, tak svou rozlohou 22,29 ha, která umožňuje i realizaci většího investičního záměru.

15

Další výhodou této plochy je její situování mimo obydlenou část obce. Z tohoto důvodu se při tvorbě nového územního plánu neuvažovalo s vymezením dalších zastavitelných ploch tohoto charakteru v obydlené části obce. V případě realizace investičních záměrů ve navrhované zastavitelné ploše (Z 11) se vytvoří nové pracovní příležitosti nejen pro obyvatele Brantic, ale i okolních obcí (Čaková, Krasov, Býkov-Láryšov, Lichnov, Hošťálkovy), které takové podmínky nemají, a to by bylo vzhledem k značné nezaměstnanosti v okrese Bruntál významným přínosem pro tuto krajem opomíjenou lokalitu. V roce 2012 byla nezaměstnanost v okrese Bruntál ve výši 16,2 %. To je nejvyšší v celém kraji, navíc nezaměstnanost v posledních letech stále roste. Ve srovnání s ČR kde byla průměrná nezaměstnanost 8,6% a v Moravskoslezském kraji 11,4 %, je tato situace velmi alarmující a nejspíše povede k vylidňování okresu Bruntál. Vždyť k 1.1.2012 bylo, dle statistiky úřadu práce, v okrese Bruntál 8 750 nezaměstnaných a jen 220 evidovaných volných pracovních míst. Navrhované vymezení plochy maximálně respektuje podmínky ochrany ovzduší (po doplnění podmínek využití předmětné plochy o požadavek dotčeného orgánu s tím, že se do uvedené zastavitelné plochy budou umisťovat pouze stacionární zdroje znečištění ovzduší vybavené technologiemi zajišťujícími minimalizaci emisí znečišťujících látek včetně pachových látek) protože vytváří podmínky pro nízkou zátěž obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů, respektuje dostatečnou vzdálenost možného zdroje znečištění ovzduší od obytné zástavby a respektuje požadovaná ochranná pásma. Současně vzhledem ke své poloze navazuje na urbanizované území. Úkolem územního plánu je, mimo jiné, chránit hodnoty území. V tomto případě to jsou odvodněné pozemky v I. a II. třídě ochrany. Souvislá zástavba v k. ú. Brantice se historicky rozvíjela v blízkosti a podél vodního toku Opavy, na těchto nejkvalitnějších půdách. Důvodem byla, mimo jiné, také konfigurace terénu, která také ovlivnila i trasu realizované silnice I/45, na kterou je dopravně napojen vjezd do řešené zastavitelné plochy. Situování zastavitelné plochy tohoto rozsahu, v rámci které se předpokládá také realizace větších hal, není vhodné nad stabilizovanou obytnou zástavbou, v kopcovitém terénu s celou řadou drobných vodních toků s břehovými porosty, drobnými remízky nebo lesy, přesto, že jsou zde pozemky s nižší třídou ochrany. Obyvatelstvo, jeho zaměstnanost a bydlení tvoří silně propojený systém osídlení. V území existují jednotlivé rozvojové a omezující faktory, které mají různý význam pro vývoj sídel. Zaměstnanosti je v demografických prognózách (především v regionálním měřítku, tj. rozsahu pohybu za prací) přikládán obvykle prvořadý význam pro rozvoj sídel. Následují další předpoklady území - dopravní poloha, kvalita obytného a rekreačního prostředí, vlastní vybavenost sídla a další faktory, jejichž význam se může různit podle konkrétních podmínek území. Podle Politiky územního rozvoje ČR 2008, kapitoly Republikové priority, bodu 16, je nutno dávat přednost komplexním řešením před uplatňování jednostranných hledisek a požadavků. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné také zohledňovat požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Územní plán Brantice tedy řeší nejen rozvoj obytné zástavby, ale i možný rozvoj pracovních příležitostí vzhledem k tomu, že kvalita života souvisí mimo jiné i s možností zaměstnání v dobré dostupné vzdálenosti od místa bydliště. Územním plánem jsou vytvořeny předpoklady pro rozvoj hospodářského pilíře, tj. podnikatelských aktivit a vytváření pracovních míst ve správním území obce.

16

Územní systém ekologické stability V lokální úrovni jsou vymezeny biokoridory s vloženými biocentry, které napojují místní prvky a prvky sousedních území na vyšší úroveň územního systému ekologické stability. Důvodem vytváření vazeb mezi biocentry vymezenými ve správním území sousedících obcí je zajištění trvalé existence a reprodukce typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách a v podmínkách kulturní krajiny. V Územním plánu Brantice jde o lokální prvky: - lokální biokoridory L1 a L14 vedené na území obce Krasov; - lokální biokoridor L15 vedený na území obce Hošťálkovy, k. ú. Hošťálkovy; - lokální biokoridor L16 vedený na území obce Zátor, k. ú. Loučky u Zátoru; - lokální biokoridory L19, L22, L23 a L24 vedený na území města Krnov.

17

E)

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

E.1) SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY, HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY A BYDLENÍ Obyvatelstvo a bydlení (široce pojaté sociodemografické podmínky) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (do značné míry odrážející i její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro reálnou kvantifikaci budoucího vývoje řešeného území (zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obce) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10 až let). Hlavním cílem této kapitoly je sestrojení prognózy vývoje počtu obyvatel (a bydlení) v řešeném území. v rámci odůvodnění územního plánu je pak výchozím záměrem doplnění, prohloubení a aktualizace analýzy sociodemografických podmínek řešeného území, včetně širších vazeb, která nejsou obvyklým obsahem územně analytických podkladů nebo nejsou zcela aktuální. Navazující prognóza vychází zejména z rozboru (poznání jeho fungování) funkčně propojeného systému obyvatelstvo - bydlení a zaměstnanosti. Prognóza slouží zejména jako podklad pro návrh nových ploch pro bydlení (potřeby zastavitelných ploch), posouzení technické infrastruktury sídel a eventuální zhodnocení dopadů na sociální infrastrukturu. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro prognózu budoucího vývoje (územně plánovací koncepci rozvoje řešeného území) obvykle pro dalších cca 15 let.

E.1.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Hlavním cílem této části územního plánu je stanovení reálné prognózy vývoje počtu obyvatel ve střednědobém období a odvození rozsahu nové bytové výstavby včetně její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení v obci, regionu. Z této prognózy je vycházeno i při bilanci přiměřeného návrhu nových ploch pro zástavbu, návrhu technického vybavení a posuzování vybavenosti obce. Součástí kapitoly je informace o širších demografických a sociálně ekonomických souvislostech a faktorech – např. vývoji věkové struktury obyvatel, druhého bydlení, působících v řešeném území. U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především: • Poloha v podhorské krajině, avšak v sousedství města Krnova. • Poměrně dobrá dopravní poloha obce na silničním a železničním spojení Krnov – Bruntál, především vlastní části Brantice. • Omezujícím faktorem je vysoká úroveň nezaměstnanosti v širší oblasti (vazba na region Bruntálska s jednou z nejvyšších úrovní nezaměstnaností v ČR). • Samotná velikost a poloha jednotlivých sídel (část Radim se nachází mimo hlavní komunikační tahy) ovlivňující rozsah jeho vybavenosti, především obslužných funkcí.

18

Pro vývoj počtu obyvatel v minulosti (od r. 1869 – prvního moderního sčítání) je charakteristická značná proměnlivost. Pokles počtu obyvatel byl vykazován, především v k. ú. Radim, už do roku 1900, podobně jako v mnoha obcích „pohraničí“ s německým osídlením. Následující růst výrazně omezily důsledky druhé světové války, pokles počtu obyvatel nebyl nikdy nahrazen. Alokace nové bytové výstavby (podpora osídlení pohraničí) se v území promítla v padesátých letech. V následujícím období až do devadesátých let minulého století počet obyvatel v obci klesal. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území Skutečnost 1869 1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Prognóza 2012* 2025

řešené území

1 659

1 598

2 120

1 376

1 467

1 394

1 200

1 110

1 174

1 365

1 450

Brantice

1 126

1 117

1 599

1 058

1 119

1 046

938

886

956

1 114

1 180

533

481

521

318

348

348

262

224

218

251

270

Radim

* podle průběžné evidence obyvatel obecním úřadem

Počet trvale bydlících obyvatel v Branticích roste, na začátku roku 2012 (podle ČSÚ) zde bylo 1 329 obyvatel (Obec uváděla mírně vyšší počet obyvatel). Celkově je vývoj počtu obyvatel po r. 1991 velmi příznivý, přinesl zásadní změnu ve vývoji obce. V úvahu je nutno vzít pokles počtu obyvatel v ČR (úbytky obyvatel přirozenou měnou – především pokles porodnosti, saldo migrace se zahraničím je poměrně proměnlivé). Příměstská a rekreační sídla představují v současnosti nejrychleji rostoucí skupinu sídel v ČR, naopak města vykazují často poklesy počtu obyvatel. Významným faktorem je růst nákladů na bydlení v bytových domech, upadající atraktivita této formy bydlení, které omezují migraci mladých rodin z venkovských obcí a vyvolávající i opačný proces – přistěhování mladých rodin z měst. Brantice těží z dopravně atraktivní (částečně rekreační) polohy v zázemí Krnova, nejsou však zcela typickou příměstskou obcí. Tab.: Vývoj počtu obyvatel po r. 2000 (zdroj: ČSÚ) rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

stav 1.1. 1 174 1 181 1 218 1 215 1 212 1 238 1 260 1 290 1 292 1 304 1 257 1 329

narození 12 12 10 15 10 16 13 18 11 14 14

zemřelí 17 14 20 19 7 7 11 13 16 16 11

přistěhovaní 43 52 34 28 50 61 55 47 40 45 85

vystěhovaní 31 13 27 27 27 48 27 50 23 32 47

přirozená migrace měna -5 12 -2 39 -10 7 -4 1 3 23 9 13 2 28 5 -3 -5 17 -2 13 3 38

změna celkem 7 37 -3 -3 26 22 30 2 12 11 41

Věková struktura obyvatel řešeného území je příznivá, zejména vzhledem k průměru ČR. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0–14 let) je 16,9 % (r. 2011), mírně nad ČR. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl ve stejném období 11,4 %, výrazně pod průměrem ČR. V dlouhodobém vývoji podíl obyvatel nad 60 let dále mírně poroste, i když v posledním

19

období stagnoval. Podíl dětí bude pravděpodobně stagnovat i při růstu počtu obyvatel. To se promítne především do stagnace nároků na školství. Naopak porostou nároky na sociálně zdravotní péči vyvolané „stárnutím“ populace a nároky na potřebu komunitního plánování. Pro období do r. 2025 je v řešeném území reálné předpokládat další růst počtu obyvatel až na cca 1450 trvale bydlících obyvatel. Uvažovaný vývoj je podmíněný zvýšením atraktivity bydlení v obci (přípravou stavebních pozemků, včetně technické infrastruktury), zlepšení nabídky pracovních míst v regionu, dále zkvalitnění obslužné a rekreační funkce řešeného území.

E.1.2 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Hospodářské podmínky jsou základním faktorem rozvoje obce s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). V případě obce Brantice to však nejsou pouze vlastní hospodářské podmínky území, ale velký význam pro rozvoj obce má i stav hospodářských podmínek území v sousedních obcích, zejména ve městech Krnově a Bruntále. Tab. Vývoj ekonomické aktivity (zdroj: ČSÚ, sčítání 2011) Skupina obyvatel - sčítání 26. 3. 2011 1. 3. 2001 Ekonomicky aktivní 574 601 Nezaměstnaní 81 63 míra nezaměstnanosti 14,1 % 10,5 % míra nezaměstnanosti

3. 3. 1991

537 17 3,2 % Srovnání – míra nezaměstnanosti – průměr ČR 9,8 % 9,3 % 2,3 %

Pro rozvoj obcí má rozhodující význam nabídka pracovních míst a úroveň nezaměstnanosti v celé dojížďkové oblasti (z hlediska pohybu obyvatel za prací). Údaje z roku 2001 uvádějí 601 ekonomicky aktivních obyvatel, přičemž za prací vyjíždělo mimo obec 387 osob (64 % ekonomicky aktivních obyvatel). Novější údaje o pohybu za prací (ze sčítání v r. 2011) nejsou k dispozici. Počet pracovních míst v řešeném území je cca 220 míst a to zejména v řemeslech, obchodu a službách. Obyvatelé obce vyjíždějí za prací především do Krnova a Bruntálu. V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost nadprůměrnou úroveň (v únoru 2010 bylo v obci 90 nezaměstnaných osob, tj. míra nezaměstnanosti v obci byla 15,0 %, v SO ORP Bruntál je míra nezaměstnanosti 19,0%, při průměru ČR 9,9 %). Vysokou nezaměstnanost potvrdily i předběžné výsledky sčítání z roku 2011. Řešení problému nezaměstnanosti je převážně makroekonomický a regionální problém, všechny možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území je však potřeba využít. Posílení nabídky pracovních míst je na území obce velmi žádoucí, nesmí však generovat negativní dopady na životní prostředí, atraktivitu bydlení a rekreaci. Zemědělská výroba Z hlediska zemědělské výroby je katastrální území Brantice zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B1 bramborářská 1 – dobrá, převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ječný a pšeničný. Katastrální území Radim u Brantic je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B2 bramborářské - střední – převažuje výrobní podtyp bramborářsko – žitný. Tyto oblasti jsou vhodné pro pícninářsko obilnářské zaměření, pro pěstování brambor a technických plodin. V živočišné výrobě jsou to oblasti vhodné pro pastevní chov skotu a ovcí, případně pro výrobu vepřového masa. 20

Územním plánem jsou respektovány stabilizované areály se zemědělskou výrobou (2 farmy pro živočišnou výrobu v k. ú. Brantice a v k. ú. Radim u Brantic a areál s posklizňovou linkou). Tyto areály jsou vymezeny jako plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ). Územním plánem jsou ve vazbě na počet kusů chovaných hospodářských zvířat ve výše uvedených areálech orientačně vypočítána ochranná pásma. V těchto ochranných pásmech je nutno počítat s negativními vlivy z provozované zemědělské výroby (zápachem, hlukem, zvýšenou prašností, dopravou apod.). V současné době není k dispozici žádný závazný předpis pro výpočet ochranných pásem pro zařízení živočišné výroby. Jako nejvhodnější vodítko pro návrh ochranných pásem jsme použili „Metodický návod pro posuzování chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“ (zpracoval ing. M.Klepal, Brno). Orientační ochranná pásma jsou zakreslena v Koordinačním výkrese. Farma Brantice – chov skotu kategorie zvířat skutečný počet standaremisní emisní počet ks dizovaných ks konstanta číslo dojnice 185 185 0,005 0,925 porodna prasnic 50 50 0,006 0,3 výkrm prasat 250 250 0,0033 0,825 emisní číslo celkem = 2,05 korekce = - 10 % - odvoz hnoje mimo farmu Ekn = 2,05 – 10 % = 1,845 rOP = 145 až 206 m. Ochranného pásmo zasahuje několik rodinných domů. Farma Radim – porodna prasnic, výkrm prasat. kategorie zvířat skutečný počet standaremisní emisní počet ks dizovaných ks konstanta číslo porodna prasnic 45 45 0,006 0,27 výkrm prasat 350 350 0,0033 1,155 En = 1,425 korekce = 0 % rOP = 125 až 178 m. Ochranné pásmo zasahuje několik rodinných domů. Dále je v k. ú. Brantice areál s výrobou a prodejem lesních a okrasných dřevin a zelinářských přísad. Tato plocha je územním plánem vymezena jako plocha zemědělská – lesních školek (ZŠ). Územním plánem nejsou navrženy zastavitelné plochy pro rozvoj plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ). Lesní hospodářství Lesy v řešeném jsou zařazeny do stabilizovaných ploch lesních (L). V Koordinačním výkrese je vymezena hranice 50 m od pozemků k plnění funkce lesa. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie č. 10 hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení (kategorie č. 32 d – lesů sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce a kategorie 32 f – lesů potřebných pro zachování biologické různorodosti – genová základna Krasov–Radim). Stavby ani zařízení pro lesní výrobu ve správním území obce Brantice nejsou.

21

Územním plánem nejsou navrženy plochy lesní ani zastavitelné plochy pro stavby a zařízení pro lesní výrobu. Výrobní aktivity Drobná výroba včetně výrobních služeb je provozována mezi obytnou zástavbou nebo přímo v dílnách u rodinných domů. Samostatné provozovny jsou územním plánem vymezeny jako stabilizované plochy smíšené výrobní (SV), ostatní provozovny jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných (SO). Územním plánem nejsou navrženy zastavitelné plochy smíšené výrobní, ale v k. ú. Brantice je vymezena rozsáhlá zastavitelná plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL), která je označena v grafické části Z22. Tato plocha již byla vymezena Územním plánem obce Brantice. Na části této plochy se připravuje zahájení výstavby. Cestovní ruch Správní území obce Brantice má dobré předpoklady pro rozvoj rekreační funkce, a to zejména méně náročné rodinné rekreace: kvalitní přírodní prostředí, vhodné podmínky pro turistiku, cykloturistiku a běžecké lyžování a také možnosti získání rekreačních objektů, ať už změnou funkce stávajících objektů nebo výstavbou objektů nových. Řešené území zatím není rekreací zatíženo nadměrně a zvýšení lůžkové kapacity rekreačních objektů je možné. Velkým přínosem pro obec by byla rekonstrukce zámku na společensko – sportovní centrum s možností ubytování, stravování, konání kulturních akcí a školení. Areál zámku je vymezen jako stabilizovaná plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV).

E.1.3 BYDLENÍ A REKREACE RODINNÁ V roce 2012 obec Brantice eviduje cca 440 obydlených bytů (prvního bydlení). V r. 2001 (podle výsledků sčítání) zde bylo 397 trvale obydlených bytů, z toho 331 v rodinných domech. Počet trvale neobydlených bytů byl 79 v r. 2001 (v r. 1991 - 55), oficiálně pouze 25 slouží k rekreaci. Novější údaje o počtu neobydlených bytů (ze sčítání v r. 2011) nebyly k dispozici. Individuální rekreační objekty nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 bylo v obci vykazováno 27 objektů individuální rekreace (všechny soustředěny v k. ú. Radim u Brantic). V současnosti se jedná o cca 30 objektů rodinné rekreace. Ke druhému bydlení (široce definovanému), které zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobně jako v jiných obcích) značná část trvale neobydlených bytů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení je odhadován na 100 jednotek druhého bydlení (většinou trvale obyvatelných bytů). Tab.: Bytový fond (zdroj: ČSÚ, sčítání 2011) Sčítání – rozhodné datum Obydlené byty celkem Zalidněnost bytů (obyvatel/byt) První bydlení-bytů (odhad) Druhé bydlení

26. 3. 2011 438 3,13 440 110

22

1. 3. 2001 397 2,96 397 100

3. 3. 1991 367 3,02 440 110

Bytový fond vykazuje v řešeném území nadprůměrnou zalidněnost, avšak průměrná celková plocha bytů na osobu (plošná úroveň bydlení) je vyšší, než průměr okresu Bruntál. Příznivé ukazatele bydlení, i přes vyšší průměrnou zalidněnost bytů, jsou dány vyšším zastoupením bytů v rodinných domech. Vysoký podíl jednočlenných domácností je vykazován zejména v Radimi u Brantic, kde je i starší obyvatelstvo. Po r. 2001 byla v obci realizována poměrně značná bytová výstavby, která v jednotlivých letech kolísá. Zájem je zejména o výstavbu rodinných domů. Tab.: Nová bytová výstavba v posledních letech (zdroj: ČSÚ) Rok dokončené byty

2001 1

2002 2

2003 1

2004 2

2005 9

2006 2

2007 6

2008 3

2009 1

2010 5

2011 7

Pro řešené území je v období do r. 2025 reálné uvažovat: 1) S odpadem asi 20 bytů (ve všech formách, především přeměnou části rodinných domů na druhé bydlení či jiné využití). Je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu – pod 0,3 % ročně z celkového výchozího počtu bytů (je uvažováno s životností bytů – hrubých staveb – překračující 200 let, přičemž však tato hrubá stavba tvoří méně než 40 % celé hodnoty stavby a současně značná část instalací a vybavení domu se mění v mnohem častější periodě, asi po 20–40 letech). 2) S potřebou asi 2 bytů ročně pro přiměřené zlepšení úrovně bydlení do roku 2025. Především pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti cenzové domácnosti, což bude představovat největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato demograficky odvozená potřeba nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především koupěschopná poptávka obyvatel. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat pouze za negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností (rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců a samostatně žijících osob). 3) Potřebou bytů pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel – tj. pro obyvatele, kteří se především nově přistěhují do obce – cca 30 - 40 bytů. Celkově je v řešeném území reálné získání asi 4 - 6 nových bytů ročně, celkem cca 90 bytů do roku 2025. O bytovou výstavbu je v obci značný zájem. U cca 1/10 je pravděpodobné jejich získání bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (formou nástaveb, přístaveb, změnou využití budov, výstavbou v zahradách, prolukách v zástavbě apod.). Tlak na nové byty bude v omezené míře vyvolávat i další rozvoj druhého bydlení. Pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje výrazná převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou. Část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů – nebudou nabídnuty k prodeji (tj. k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou infrastrukturně připraveny (např. s ohledem na nákladnost technického vybavení). Tab.: Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů obec-část obce rok Brantice Radim u Brantic řešené území celkem

obydlených bytů (první bydlení) 2012 2025

obyvatel

úbytek bytů

2012

2025

1 114

1 180

350

405

15

251

270

90

105

5

1 365

1 450

440

510

20

23

do r. 2025

nových bytů do r.2025

rok - ukazatel

druhé bydlení

plocha [ha] BD RD (200 1500 m2/byt) m2/RD 0 9,75

obytných jednotek

v bytových domech (BD)

v rodinných domech (RD)

Brantice

0

70 (65)

55

60

Radim u Brantic

0

20 (15)

0

2,25

55

60

řešené území celkem

0

90 (80)

0

12,00

110

120

obec-část obce

r. 2011

r. 2025

V závorce uvedeny počty bytů na nových plochách, počet bytů v bytových domech zůstane zachován. Údaje v tabulkách jsou uváděny bez převisu nabídky Územním plánem jsou pro bytovou výstavbu vymezeny zastavitelné plochy smíšené obytné (SO). V úvahu je ale nutno vzít, že v plochách smíšených obytných mohou být realizovány také stavby a zařízení související s touto funkcí (viz oddíl F. textové části A. Územního plánu Brantice). Zastavitelné plochy nebudou tedy plně využity pouze pro výstavbu bytů. Předpokladem je, že z těchto ploch bude pro výstavbu bytů využito cca 70 % z celkové výměry. Na 1 rodinný dům je počítáno 1 500 m2, s výstavbou bytových domů není uvažováno. Tab.: Zastavitelné plochy smíšené obytné vymezené územním plánem – odhad počtu bytů Zastavitelné plochy Doporučená smíšené obytné výměra (SO) v ha/ RD bez převisu nabídky rodinné domy (RD) 9,75 v k. ú. Brantice rodinné domy (RD) 2,25 v k. ú. Radim u Br. celkem

k. ú. Brantice k. ú. Radim u Brantic celkem

12,00

Výměra v ha zastav. ploch SO v ÚP

Předpoklad využití pro výstavbu bytů (% = ha)

Převis nabídky ploch (% / ha)

17,43

70 % = 12,20 ha

25 % = 2,45 ha

10,79

70 % = 7,55 ha

235 % = 5,30 ha

28,22

70 % = 19,75 ha

65 % = 7,75 ha

Předpoklad nových rodinných domů na vymezených zastavitelných plochách SO 81

převis nabídky počtu bytů – rodinných domů na zastavitelných plochách SO 16

50

35

131

51

Převis nabídky zastavitelných ploch smíšených obytných vyplývá z nedostatku vhodných proluk v zastavěném území, a to z důvodu hustoty stávající zástavby, případně dopravní nepřístupnosti pozemku, nevhodné konfigurace terénu, ale zejména stanoveného záplavového území, které významným způsobem limituje rozvoj zástavby do doby realizace protipovodňových opatření na vodním toku Opavy, včetně vodní nádrže Nové Heřminovy. Převis nabídky vyplývá i z potřeby nabídnout plochy k zástavbě obyvatelům z obce Nové Heřminovy, kterých se dotkne realizace vodní nádrže, v blízké vzdálenosti s ohledem na zachování sociálních vazeb, zachování pracovního místa apod.

24

Dalším faktorem je blízkost města Krnova a zájem jeho obyvatel o výstavbu rodinných domů ve vesnickém prostředí, s příznivějším životním prostředím, ale v dobré dostupné vzdálenosti od občanské vybavenosti, která není v obci z ekonomických důvodu provozována (z oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče, ale i komerčních zařízení – obchodu a služeb) a s ohledem na dojížďku za prací. Se zvýšeným zájmem o výstavbu rodinných domů je nutno počítat i s ohledem na nepříznivý vývoj cen nájmů. Současně budou jako rodinné domy realizovány stavby, které budou spíše využívány k rodinné rekreaci s předpokladem trvalého bydlení při odchodu vlastníků nemovitostí do důchodu.

E.1.4

REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

Z hlediska územního plánování se řešení potřeb rekreace dělí na 3 hlavní oblasti, jejichž rekreační náplň je závislá na rozsahu volného času a rytmu jeho využívání. Rekreace každodenní – je náplní několika hodin volna po skončení denního zaměstnání nebo výuky a z hlediska územního plánu má také největší význam. Většinou je provozována na plochách uvnitř zastavěného území, a případně v rekreační zóně, dosažitelné v únosné časové dostupnosti, za kterou se považuje dostupnost do 30 minut, a to pěší nebo veřejnou dopravou od okraje zastavěného území, tzn. v maximální vzdálenosti 5 až 10 km. Ke každodenní rekreaci slouží zařízení občanské vybavenosti pro sport a rekreaci, která jsou volně přístupná veřejnosti, případně jsou přístupná zájmovým organizacím a sdružením. Územním plánem Brantice nejsou navrženy zastavitelné plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS), vzhledem k tomu, že stávající sportovní areál situovaný v centru zástavby k. ú. Brantice, má dostatečnou kapacitu. Ke každodenní relaxaci obyvatel slouží také zámecký park, který je situován v centru zástavby k. ú. Brantice a je územním plánem vymezen jako plocha veřejného prostranství – zeleně veřejné. Pro relaxaci obyvatel jsou významné stabilizované plochy lesů, které zaujímají významný podíl správního území obce. Rekreačnímu pěšímu provozu slouží turisticky značené trasy Brantice, ŽST – Karlovice – Andělská myslivna, vedená od železniční stanice v Branticích severním směrem přes sedlo Vinice do Radimi, a přes Staré Purkartice do Karlovic a Milotice nad Opavou, ŽST – Krnov, státní hranice, vedena od Milotic nad Opavou a Zátoru přes Radim u Brantic do Krnova. Pro běžný provoz cyklisté v řešeném území využívají především stávající síť silnic a místních komunikací. Rekreačnímu provozu slouží značené cykloturistické trasy, které jsou vedeny po stávajících komunikacích 503 Starý Jičín – Krnov a 6165 Úvalno – Zátor. Infrastruktura pro cyklisty v obci je považována územním plánem za stabilizovanou. Nové cykloturistické trasy lze případně, vzhledem k nízkému provozu, vést ve stávajících stopách komunikací (mimo silnici I/45). Rekreace krátkodobá a dlouhodobá V současnosti je v obci cca 30 objektů rodinné rekreace. Rozsah celého druhého bydlení je však odhadován na 100 jednotek. Většinou jde o rodinné domy, které jsou vedeny jako trvale obydlené, ale ve skutečnosti slouží spíše k rekreačním účelům. Územním plánem je navržena jedna zastavitelná plocha pro rozvoj rekreace rodinné v k. ú. Radim (Z4).

25

E.2) KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE BRANTICE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT E.2.1 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE BRANTICE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Obec Brantice má převládající funkci obytnou, rekreační a zemědělskou. Územním plánem je vymezeno zastavěné území ke dni 1. 10. 2013, v souladu s § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Hranice jsou zpravidla vedeny po hranicích parcel. Při vymezování těchto hranic bylo vycházeno z hranice intravilánu stanoveného ke dni 1. 9. 1966, která je zobrazena ve výkrese B.2 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000. Součástí zastavěného území jsou zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území. V zastavěných územích jsou vymezeny plochy změn, a to plochy přestavby a zastavitelné plochy, které jsou navrženy ke změně užívání území. Plochy, které nebyly zahrnuty do zastavěného území, a které nebyly navrženy jako plochy zastavitelné, náleží do ploch nezastavěného a nadále nezastavitelného území. Plochy (pozemky), které náleží do zastavěného území, a do zastavitelných ploch, jsou přehledně zobrazeny ve výkrese A.1 Základní členění území. Plochy v zastavěném území, zastavitelných plochách, a v nezastavěném území jsou dále členěny na plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky využívání s ohledem na stávající a požadované využívání, tj. koncepci rozvoje území (viz text dále a výkres A.2 Hlavní výkres. Rozvoj zástavby je navržen převážně ve vazbě na zastavěné území, s ohledem na limity území, především stanovené záplavové území řeky Opavy. Koncepce rozvoje území Úkolem územního plánu je stanovení základní koncepce rozvoje území, vytváření podmínek pro harmonizaci rozdílných zájmů v řešeném území a ve vazbě na navazující okolí návrhem plošného a prostorového uspořádání území, tj. vytváření příznivých podmínek na ochranu a zlepšování životního prostředí, rozvoj hospodářského potenciálu a podpora soudržnosti společenství obyvatel (vazba obyvatel k území řešenému územním plánem). Územní plán Brantice navazuje na historický urbanistický vývoj zástavby v jednotlivých k. ú. náležících do správního území obce Brantice a dále ho rozvíjí s ohledem na limity v území (ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury, stanovené záplavové území, přírodní a kulturní hodnoty území). Návrhem řešení je stanovena ochrana kulturních hodnot území. Potřeba ochrany a případně regenerace kulturních a civilizačních hodnot se promítá i do urbanistické koncepce řešení územního plánu jako součást limitů zajišťujících ochranu architektonického a urbanistického dědictví řešeného území. Územním plánem Brantice jsou respektovány nemovité kulturní památky: - zámek čp. 33 s areálem situovaný v centru zástavby k. ú. Brantice, u řeky Opavy, který je vymezen jako plocha občanského vybavení – veřejné infrastruktury; - farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s areálem, který je situován v ploše občanského vybavení – hřbitova v centru zástavby k. ú. Brantice;

26

- dům čp. 163 (bývalá fara) situovaná východně od areálu hřbitova s kostelem v k. ú. Brantice, který je územním plánem zařazen do stabilizovaných ploch smíšených obytných; - dům č.p. 8 situovaný v jižní okrajové části zástavby v k. ú. Radim u Brantic, který je územním plánem zařazen do stabilizovaných ploch smíšených obytných. Územním plánem není v blízkosti uvedených nemovitých kulturních památek navržena žádná zastavitelná plocha, která by mohla mít negativní vliv na hodnotu památky jak z architektonického tak urbanistického hlediska. Všechny uvedené nemovité kulturní památky jsou označeny v Koordinačním výkrese. Územním plánem je vymezena hranice zastavěného území a v podstatě je plně respektován stávající způsob využívání ploch. Tímto jsou také respektovány vynaložené investice na stávající stavby, dopravní a technickou infrastrukturu. Významné je, z hlediska územního plánu, vymezení plochy pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik v rámci které budou realizovány hráze za účelem ochrany zastavěného území, nezbytné přeložky sítí technické infrastruktury a další nezbytná opatření, např. zajištění dopravní obsluhy území apod. Realizací hrází budou také chráněny před poškozením nemovité kulturní památky, především zámek s areálem, který je z části situován v aktivní zóně záplavového území. Ostatní nemovité kulturní památky v k. ú. Brantice jsou situovány v záplavovém území řeky Opavy. Přírodní hodnoty území jsou návrhem řešení Územního plánu Brantice respektovány a dále rozvíjeny. Ve správním území obce Brantice není evidováno žádné zvláště chráněné území ani památný strom ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V souladu s uvedeným zákonem je nutno respektovat ochranu významných prvků (VKP) „ze zákona“. Navrženou urbanistickou koncepcí jsou v maximální možné míře respektovány významné krajinné prvky. To znamená, že nedojde k jejich ohrožení nebo oslabení ekologicko-stabilizační funkce. Převážná část vodních toků, jejich břehových porostů, remízků a část lesních pozemků je součástí ploch přírodních – územního systému ekologické stability, který je podrobněji popsán v kapitole č. E.14. Významná část vymezeného územního systému ekologické stability, nadregionální biokoridor s vloženými regionálním a lokálními biocentry je vymezen v ploše pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik. V Koordinačním výkrese je zobrazena hranice vzdálenosti 50 m od lesních pozemků. Vzhledem k tomu, že část zastavěného území a zastavitelných ploch je situována v tomto území, je nutno respektovat, že rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Dále je ochrana zaměřena na vymezení stabilizovaných ploch smíšených nezastavěného území, ploch lesních a zemědělských, vodních a vodohospodářských. Zatrubňování vodních toků se nepřipouští s výjimkou nezbytných zatrubnění v ploše pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik. Urbanizovaným územím (tj. zastavěným územím a zastavitelnými plochami) i územím neurbanizovaným (krajinou) prochází plochy dopravní infrastruktury silniční a drážní, které jsou zároveň limity v území, které omezují nebo naopak umožňují rozvoj území s ohledem na požadovaný způsob budoucího využívání jednotlivých ploch. Z ploch dopravní infrastruktury je z urbanistického hlediska nejvýznamnější návrh plochy pro přeložku silnice I/45. Při realizaci nové výstavby je vhodné mezi oplocením pozemků a komunikací ponechávat nezastavěné pásy v šířce minimálně 1,5 m pro vedení sítí technické infrastruktury, případné vybudování chodníků a pro údržbu komunikací v zimním období, u stávající zástavby

27

ponechávat nezastavěné pásy s ohledem na urbanistickou strukturu zástavby a místní možnosti. Plochy s obytnou funkcí jsou územním plánem rozvíjeny v obou k ú. s ohledem na stabilizovaný nebo navrhovaný způsob využívání jednotlivých ploch. Plochy s obytnou funkcí je nezbytné rozvíjet s ohledem na podporování a zachovávání sociálních generačních vazeb, s ohledem na trend snižování soužití počtu obyvatel, zvyšující se počet jedno až dvoučlenných domácností, a s ohledem na potřebu snížení věkového průměru obyvatel řešeného území, tj. omezení vystěhovávání mladých obyvatel. V souvislosti s rozvojem obytné zástavby jsou stabilizovány plochy občanského vybavení a připuštěna realizace občanského vybavení v plochách smíšených obytných (SO). S rozvojem obytné zástavby a se stabilizovanými plochami s obytnou funkcí souvisí rozvoj ploch veřejných prostranství – zeleně veřejné. Výsadba zeleně je přípustná prakticky ve všech zastavitelných plochách a v zastavěném území. Územním plánem jsou vymezeny jak stabilizované plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné, tak zastavitelné plochy s touto funkcí. Jde o plochy u kterých se nepřepouští změna způsobu využívání plochy, a o plochy, kde je žádoucí podpořit tuto funkci s ohledem na využívání navazujících ploch. S rozvojem obytné zástavby souvisí také rozvoj ploch s výrobní funkcí, který má vliv na rozvoj hospodářských podmínek území, podporou ekonomického rozvoje v oblasti průmyslové výroby, drobné výroby a služeb a zemědělské výroby. Důvodem je potřeba nabídky ploch pro podnikatelské aktivity s většími plošnými nároky a s provozováním výrobních činností, které nelze realizovat v těsné blízkosti ploch obytných nebo občanského vybavení. Je nezbytné vytvoření předpokladů pro tvorbu nových pracovních míst s ohledem na rozvoj obytné zástavby a snížení vyjížďky za prací.

E.2.2 KONCEPCE ROZVOJE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ VE SPRÁVNÍM ÚZEMÍ OBCE BRANTICE K. ú. Brantice Převážná většina zastavěného území v k. ú. Brantice je zařazena do ploch smíšených obytných (SO), které jsou vymezeny podél páteřní komunikace III/4585. Centrální prostor zástavba nemá, koncentrace objektů občanské vybavenosti je blízkosti křížení silnic III/4588 a III/4587 (kostel s areálem hřbitova, obecní úřad s poštou, areál mateřské školy). Dále je západním směrem od této křižovatky areál zámku s parkem a fotbalové hřiště a východním směrem základní škola. Uvedené občanské vybavení je vymezeno jako plochy občanského vybavení s dalším členěním podle využití. Mezi plochy smíšené obytné jsou včleněny menší plochy smíšené výrobní (SV) s drobnými výrobními aktivitami a službami. Na severovýchodní okraj zástavby smíšené obytné navazuje plocha výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ). Jde o areál s chovem hospodářských zvířat. Možný rozvoj zástavby je značně limitován. Jižním směrem od zastavěného území je vymezena plocha dopravní infrastruktury drážní (DD) pro železniční trať č. 310 a trasa vedení VVN. Severním směrem od zastavěného území je vymezena plocha dopravní infrastruktury silniční (DS) pro silnici I. třídy včetně plochy pro její přeložku ve východní části území. Mezi zastavěným územím a silnicí I. třídy a zčásti zastavěným území protéká vodní tok Opava, který má stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny. Záplavové území je významným

28

limitem pro další možné využívání území, tj. návaznost zastavitelných ploch na zastavěné území a intenzifikaci zástavby v zastavěném území. Podél vodního toku Opavy jsou vymezeny plochy přírodní (PP) pro územní systém ekologické stability a plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR). Realizací opatření proti záplavám ve vymezené ploše koridoru dojde k okrajovému zásahu do stávajícího zastavěného území a to především výstavbou ochranných hrází a ochranných zdí v centrální části zástavby obce. Největší zásah se týká plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení u plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné (zámeckého parku). Zásah do ploch smíšených obytných je minimalizován na nezbytně nutný rozsah. Realizace ochranné hráze zasáhne dále do stávající plochy smíšené výrobní a plochy zemědělské – lesní školky. Území v ploše koridoru bude po realizaci ochranných hrází a zdí a nezbytných úpravách vodního toku, přeložek sítí technické infrastruktury a vybudování komunikací v korunách hrází a sjezdů z těchto hrází dále využíváno v souladu se stanovenou koncepcí dle ÚP Brantice. S ohledem na uvedené limity je možné rozvíjet zástavbu s obytnou funkcí (plochy smíšené obytné) v území situovaném mezi zastavěným územím a železniční tratí a ve velmi omezené míře ve vhodných prolukách. Severním směrem od silnice I/45 je vymezena rozsáhlá zastavitelná plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL). Rozptýlená zástavba se územním plánem nenavrhuje. K. ú. Radim u Brantic Zástavba k. ú. Radim u Brantic je situována podél páteřní komunikace III/4588 a tvoří od Brantic oddělené sídlo. Také v tomto k. ú. je převážná část zastavěného území zařazena do ploch smíšených obytných (SO). Část zastavěného území je zařazena do ploch rodinné rekreace (RR). Plocha zemědělského areálu navazujícího na stabilizované plochy smíšené obytné je respektována a je vymezena jako plocha výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ). V tomto k. ú. je dále rozvíjena především zástavba smíšená obytná (SO), v rámci které se sice předpokládá především výstavba rodinných domů, ale dá se předpokládat, že část rodinných domů bude využívána k rekreaci. Zastavitelné plochy smíšené obytné navazují na zastavěné území. Zastavitelná plocha rekreace rodinné (RR) je navržena s ohledem na požadavky obce a občanů na rozvoj území s touto funkcí v návaznosti na stabilizované plochy smíšené obytné ve východní části území, v blízkosti stabilizovaných ploch rekreace rodinné. Tato zastavitelná plocha není vhodná pro výstavbu rodinných domů s ohledem na konfiguraci terénu, ztížený dopravní přístup, neexistující technickou infrastrukturu. Východní část zastavěného území a zastavitelných ploch vymezených v návaznosti na zastavěné území je situována ve vzdálenosti do 50 m od rozsáhlé plochy lesní (L). Využití části zastavěného území i zastavitelných ploch je limitováno vedením VN a jeho ochranným pásmem.

29

E.3) VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavěné území vymezené územním plánem je jak v k. ú. Brantice, tak v k. ú. Radim u Brantic poměrně intenzivně využíváno, bez větších proluk vhodných k zástavbě, tj. především dopravně přístupných, bez omezení limity (stanoveným záplavovým územím řeky Opavy nebo ochrannými pásmy sítí technické infrastruktury), kde by bylo možné bezproblémově umisťovat stavby pro bydlení, občanské vybavení, drobné podnikání apod. Vymezení zastavitelných ploch přestavby vychází z předpokládaného vývoje počtu obyvatel, potřeby rozvoje obytné výstavby, a z potřeb souvisejících s obytnou funkcí, tj. občanského vybavení včetně zařízení pro volný čas, rekreaci a relaxaci obyvatel, a z potřeb posílení hospodářského pilíře návrhem nových ploch pro rozvoj výroby a podnikání Územním plánem Brantice byly prověřeny zastavitelné plochy vymezené Územním plánem obce Brantice a jeho Změnou č. 1. Zastavitelné plochy, které nebyly dosud využity a nejsou situovány ve stanoveném záplavovém území byly do Územního plánu Brantice převzaty. Dále byly prověřeny požadavky obce a občanů s ohledem na návaznost na stávající urbanistickou koncepci a limity území. Vhodné požadavky na rozvoj zástavby byly do Územního plánu Brantice zapracovány. Územním plánem Brantice jsou vymezeny zastavitelné plochy: • smíšené obytné (SO) • rekreace rodinné (RR) • výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) • veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV) • veřejných prostranství (PV) • komunikací (K) • dopravní infrastruktury silniční (DS) • technické infrastruktury (TI) 1) Největší rozsah zastavitelných ploch představují v řešeném území plochy smíšené obytné (SO) Jde o plochy navržené především pro stavby rodinných domů včetně venkovských usedlostí, součástí jejichž pozemků je také zeleň soukromá - zahrady. V rámci těchto ploch lze připustit realizaci staveb a zařízení pro každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, občanské vybavení, služby a podnikatelské aktivity, veřejná prostranství, stavby a zařízení související dopravní a technické infrastruktury. Vyloučeno je umísťování služeb a zařízení snižujících kvalitu prostředí včetně staveb a zařízení nadměrně zvyšujících dopravní zátěž v území. 2) Zastavitelná plocha rekreace rodinné (RR) je navržena pouze jedna, a to v k. ú. Radim u Brantic. 3) Zastavitelná plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) je navržena v k. ú. Brantice v blízkosti významného silničního tahu, mimo obytnou zástavbu, vzhledem k předpokladu vyšší dopravní zátěže a možných negativních vlivů na blízké okolí z provozovaných výrobních aktivit. Tato plocha je vymezena především za účelem podpory podnikání v oblasti lehkého průmyslu, skladování, výrobních služeb apod. a vytváření nových pracovních míst. 4) Plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV) jsou navrženy v k. ú. v návaznosti na obytnou zástavbu.

30

Brantice

5) Zastavitelná plocha technické infrastruktury (TI) je vymezena za účelem realizace staveb a zařízení souvisejících s vodním hospodářstvím - likvidací odpadních vod (čistírny odpadních vod) v k. ú. Radim u Brantic. 6) Zastavitelná plocha veřejného prostranství je navržena v k. ú. Brantice. S ohledem na její situování v záplavovém území lze zde realizovat odstavné plochy, maloplošné hřiště apod. 7) Plochy přírodní (PP) jsou navrženy v celém správním území obce. Jedná se o prvky územního systému ekologické stability nadregionálního, regionálního a lokálního významu vymezeného za účelem posílení ekologické stability území a propojení systémů územního systému ekologické stability vymezených ve správním území sousedících obcí. 8) Plocha pro vedení dopravní infrastruktury silniční (DS) je navržena pro dosud nestabilizovanou trasu přeložky silnice I/45 v k. ú. Brantice. Plocha pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik (OPR) v povodí Opavy je navržena v k. ú. Brantice

V k. ú. Brantice je vymezeno celkem 12 zastavitelných ploch smíšených obytných (SO) o celkové výměře 17,43 ha. Zastavitelné plochy jsou vymezeny převážně v návaznosti na jižní až jihovýchodní část zastavěného území. Rozptýlená zástavba není navržena. Svým rozsahem je významná zastavitelná plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL), vymezená severně od stávající zástavby, podél silnice I/45, která umožňuje rozvoj podnikatelských aktivit a lehké průmyslové výroby nejen pro obyvatele obce Brantice, ale je vymezena také s ohledem na blízkost města Krnov, u významného dopravního tahu. Plocha byla vymezena z důvodu podpory hospodářského rozvoje obce a možnosti vytváření nových pracovních míst ve vazbě na vymezené zastavitelné plochy smíšené obytné, vzhledem k tomu, že stávající výrobní areály jsou využívány pro výrobu zemědělskou. Celková výměra plochy je 22,29 ha. Na části plochy se již připravuje zahájení stavby. Ve vazbě na zastavěné území a zastavitelné plochy smíšené obytné jsou vymezeny plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné, které byly vymezeny jako zastavitelné z důvodu umožnění realizace drobných staveb v těchto plochách. Celková výměra těchto ploch je 2,26 ha a doplňují tak stabilizovanou plochu zámeckého parku v centru zastavěného území. Územním plánem jsou vymezeny ve východní části k. ú. zastavitelné plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) pro realizaci přeložky silnice I/45 (západní obchvat Krnova) a související stavby. Významné je vymezení plochy pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR), která je navržena v nivě řeky Opavy a z části prochází i zastavěným území centrální části zástavby. Realizací protipovodňových opatření budou významně omezena rizika vznikající při záplavách a umožněna intenzifikace zástavby v zastavěném území. V k. ú. Radim u Brantic je vymezeno celkem 6 zastavitelných ploch smíšených obytných (SO) v návaznosti na zastavěné území. Celková rozloha těchto ploch je 10,79 ha. V tomto k. ú. je územním plánem podpořena také možnost rozvoje rodinné rekreace vymezením zastavitelné plochy (RR) s touto funkcí v návaznosti na zastavěné území. Rozloha této zastavitelné plochy je 1.38 ha. Dále je v jižní části k. ú. vymezena plocha technické infrastruktury (TI) pro plánovanou výstavbu čistírny odpadních vod pro k. ú. Radim u Brantic.

31

E.4) VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy přestavby, které by měnily způsob využití ploch. U dále uvedených ploch přestavby bude zachován stávající způsob využití. Jejich definování umožňuje realizaci přípojek na technickou infrastrukturu. Jde o úseky stávajících ploch komunikací a ploch dopravní infrastruktury silniční, které nejsou zařazeny do zastavěného území, a podél kterých, případně pod kterými, jsou vedeny sítě technického vybavení a zároveň jsou podél nich vymezeny zastavitelné plochy. Dále je nutné za plochu přestavby považovat úsek stávající plochy dopravní infrastruktury silniční navazující na zastavitelné plochy Z38, Z39 Z40 vymezené pro realizaci přeložky silnice I/45. Jednotlivé úseky přestavby komunikací a silnic nebyly přímo vymezeny v grafické části územního plánu s ohledem na čitelnost výkresů v analogové podobě v měřítku 1 : 5 000.

E.5) SYSTÉM SÍDLENÍ ZELENĚ Zeleň je významnou součástí jak zastavěného území tak krajiny. V zastavěném území plní funkci izolační, okrasnou a odpočinkovou. Ve větších plochách může také plnit funkci rekreační, případně zde lze umístit i zábavní a sportovní aktivity. V krajině je významná funkce zeleně estetická, krajinnotvorná a protierozní. U lesů je, kromě uvedených funkcí, významná také produkce dřevní hmoty. Nezanedbatelnou funkci má také zeleň soukromá, tj. samostatné zahrady a zahrady u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, které jsou převážně součástí ploch smíšených obytných (SO). Z důvodu zachování nezpevněných ploch především v plochách smíšených obytných (SO) je stanoveno územním plánem procento zastavitelnosti pozemků. Ve všech zastavitelných plochách a v zastavěném území je přípustné zakládat nové plochy zeleně dle možností lokality a urbanistické koncepce za účelem zlepšení pohody a estetického vzhledu prostředí a s ohledem na předpokládaný způsob využívání zeleně (prostory klidové, plochy pro hry, dětská hřiště apod.). Koncepce systému sídelní zeleně navržená územním plánem respektuje stabilizované plochy sídlení zeleně a doplňuje je novými plochami, situovanými především v lokalitách s navrženou soustředěnou obytnou výstavbou. Územním plánem jsou tedy vymezeny samostatné plochy zeleně stabilizované a plochy změn, tj. navržené plochy, které jsou součástí jak zastavěného území, tak volné krajiny. Jde o plochy: veřejných prostranství – zeleně veřejné (ZV), zemědělské – zahrady (ZZ), smíšené nezastavěného území (SN), lesní (L), přírodní – územního systému ekologické stability (ÚSES). - Plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) jsou vymezeny pouze v k. ú. Brantice. Jde o plochy veřejně přístupné, s parkovými úpravami, které jsou určeny k relaxaci a odpočinku mezi zástavbou smíšenou obytnou, s převahou nezpevněných ploch, s travním, keřovým i stromovým patrem. Územním plánem je navrženo sedm ploch veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV).

32

Realizace ploch veřejných prostranství – zeleně veřejné je také přípustná ve všech zastavitelných plochách a v plochách zastavěného území v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, aniž jsou vymezeny územním plánem. - Plochy zemědělské – zahrady (ZZ) zahrnují zeleň soukromou, s funkcí produkční i okrasnou. Zahrady u rodinných domů jsou však převážně zahrnuty do ploch smíšených obytných (SO), případně do ploch rodinné rekreace (RR). Výjimkou jsou zahrady navazující na plochy smíšené obytné v k. ú. Brantice, které jsou situovány v záplavovém území a jeho aktivní zóně a z tohoto důvodu zde nelze povolit žádnou novou výstavbu. - Plochy smíšené nezastavěného území (SN) převážně zahrnují plochy krajinné zeleně tvořené nehospodářskými dřevinnými porosty, břehovými porosty kolem vodních toků , mokřady apod., které plní funkci krajinnotvornou a ochrannou. Nové plochy s touto funkcí nejsou územním plánem navrženy. Část těchto ploch bude součástí vymezených lokálních biokoridorů. -

Plochy lesní, tj. pozemky určené k plnění funkcí lesa (L). Do těchto ploch jsou zařazeny i pozemky na kterých není v současné době vzrostlý les, ale jsou takto vedeny v katastrální mapě. K těmto pozemkům se vztahuje podmínka pro využívání území do vzdálenosti 50 m od lesa. Veškeré aktivity v tomto ochranném pásmu je nutno posuzovat individuálně - rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy.

-

Plochy přírodní (PP) – do těchto ploch byl územním plánem zařazen vymezený územní systém ekologické stability (ÚSES). Tyto plochy je nutno vnímat jako plochy navržené v plném rozsahu z důvodu, že ani funkční části ÚSES nemají zpravidla odpovídající druhovou skladbu dřevin, která bude upřesněna až podrobnější dokumentací (projektem). Podrobnější dokumentací mohou být také upřesněny trasy především lokálních biokoridorů, minimalizován rozsah nadregionálních biokoridorů a vložených biocenter do těchto biokoridorů.

Podmínky pro využívání výše uvedených ploch jsou podrobně stanoveny v kapitole F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití textové části A. Územního plánu Brantice.

33

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY E.6) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Územním plánem Brantice je stanovena koncepce dopravní infrastruktury, která je zobrazena ve výkrese A.3 Koncepce dopravní infrastruktury v podrobnosti odpovídající územnímu plánu a dle možností zobrazení v měřítku výkresu 1 : 5 000.

E.6.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ a) Výchozí stav dopravy na pozemních komunikacích Základní dopravní kostru řešeného území – komunikační systém vyššího dopravního významu – představují v současné době silnice I/45 (Horní Loděnice – Krnov – státní hranice), II/459 (Krnov – Leskovec nad Moravicí), III/4585 (Krnov – Zátor), III/4586 (Brantice, příjezdná k ŽST), III/4587 (Brantice, průjezdná), III/4588 (Brantice – Široká Niva) a III/4589 (Brantice, průjezdná). Význam silnice I/45 lze označit za republikový. Zpřístupňuje oblast Jesenicka a Bruntálska z východní části Moravskoslezského kraje. Jde o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci, která je řešeným území vedena mimo souvislou zástavbu. Obec je na její trasu připojena prostřednictvím silnic III/4586, III/4587, III/4587 a III/4589. Silnice II/459 je vedena jihovýchodním okrajem řešeného území zcela mimo zástavbu. Jde o dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci krajského významu, na kterou však obec není přímo připojena. Ostatní silniční komunikace (III/4585, III/4586, III/4587, III/4588 a III/4589) zajišťují spojení s obce s okolními sídly (Krnov, Krasov, Zátor) nebo přístup na trasu silnice I/45. Z hlediska technického jde o dvoupruhové směrově nerozdělené silnice v nejednotné šířkové kategorii. Tyto silnice mají pouze lokální význam. Nejvyšší dopravní zatížení v Branticích převádí silnice I/45. Jde o cca 4,3 tis. motorových vozidel/24 hodin (údaj za oba směry dohromady). Intenzity dopravy na silnicích (II/459 a III/4585) dosahují hodnot do 1 tis. voz/24h. Údaje o intenzitách dopravy na ostatních silničních komunikacích a síti místních komunikacích nejsou k dispozici.

34

Tab.: Výsledky sčítání dopravy na silniční síti v řešeném území (ŘSD ČR) Stan. č.

7-0850

7-3030

7-0856

Sil. č.

I/45

II/459

III/4585

Úsek mezi:

Rok

Zátor – Krnov

1995 2000 2005 6 2010

1995 2000 Krnov – Lichnov 2005 6 2010

Zátor – Krnov

1995 2000 2005 6 2010

motocykly, osobní vozidla a dodávky (M+O) 2735 3160 3076 3544 478 624 908 502 945 374 500 726

těžká motorová vozidla – nákladní automobily a soupravy (TV) 527 823 1452 705 133 107 113 92 294 132 113 105

voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů (SV) 3262 3983 4528 4249 611 736 1021 594 1239 506 613 831

rozdíl v % proti předchozímu období + 22,1 + 13,7 - 6,2 + 20,4 + 38,7 - 41,9 - 59,2 + 21,1 + 35,6

Na silniční komunikace v řešeném území navazuje síť místních a účelových komunikací, které zajišťují obsluhu zástavby, polních a lesních pozemků a výrobních areálů, pokud tyto nejsou přímo obslouženy ze silničních průtahů. Síť místních komunikací v Branticích je charakteristická spíše živelným uspořádáním, kterému dominují nadřazené silniční komunikace. Jednotlivé komunikace jsou vedeny buď paralelně s hlavními průtahy (silničními komunikacemi), nebo jde o uslepené komunikace obsluhující odlehlejší zástavbu. Z hlediska technického jde o jednopruhové i dvoupruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky (nejednoznačnou kategorií). Místní komunikace mají především obslužný charakter, dle ČSN 73 6110 odpovídajícím z hlediska urbanisticko – dopravního funkční skupině C (místní komunikace III. třídy). Vyšší dopravní význam mají místní komunikace v centru obce, a to zejména v lokalitách s hustější zástavbou rodinnými domy. Význam místních komunikací v ostatních lokalitách, kde jde zejména o jednopruhové komunikace bez potřebného vybavení (výhybny, obratiště), je nižší. Účelové komunikace (polní a lesní cesty), doplněné příjezdovými komunikacemi k rozptýleným lokalitám zástavby (jde vesměs o veřejně přístupné účelové komunikace), slouží především ke zpřístupnění jednotlivých objektů, polních, lesních event. soukromých pozemků nebo výrobních areálů a navazují na místní nebo silniční komunikace. V případě lesních a polních cest jde o jednopruhové komunikace s různou povrchovou úpravou. Po některých lesních cestách jsou vedeny cyklistické a turistické značené trasy. Infrastrukturu silniční dopravy v řešeném území dále doplňují obslužná dopravní zařízení. Všeobecně se k nim řadí autobusové zastávky, čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště a případně odpočívadla. V Branticích se nachází v současnosti celkem 7 autobusových zastávek (viz Hromadná doprava osob) a rozptýlené parkovací plochy v centru a na sídlištích (viz Odstavování, parkování a garážování vozidel). b) Základní koncepce řešení dopravy na pozemních komunikacích Dopravní řešení Územního plánu Brantice koncepčně vychází především z nadřazených rozvojových dokumentů – Politiky územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2008), Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 - 2013 a Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR). Úkoly vyplývající z PÚR ČR 2008 a Dopravní politiky jsou pro řešené území pouze obecného charakteru. 35

Problematickým prvkem v širší oblasti je však trasa silnice I/45, a to zejména v sousedním Krnově, kde je vedena kolem historického centra města. Z tohoto důvodu je navrženo úsek vedený zastavěným územím Krnova přeložit do nové polohy. Nová trasa je vedena v západní poloze vůči Krnovu, a to jako spojka mezi silnicemi I/57 v Chomýži (místní část Krásné Loučky) a I/45 (v Branticích). Toto řešení je v souladu se ZÚR Moravskoslezského kraje, kde je pro přeložku silnice stanovena plocha a koridor (rámcově v šířce 200 m od osy navržené trasy) silniční dopravy nadmístního významu pod označením D302. Územní plán Brantice polohu záměru zpřesňuje a pro jeho realizaci vymezuje plochu dopravní infrastruktury silniční v rozsahu dle grafické části. Obr.: Záměry nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR Moravskoslezského kraje)

Ostatní silniční komunikace jsou v území považovány za stabilizované, pokud jejich úpravy nejsou vyvolány přeložkou silnice I/45. Úpravy šířkového uspořádání, prostorů křižovatek apod. nejsou územním plánem řešeny. Jejich realizace se však v rámci vymezených ploch dopravní infrastruktury silniční. Dopravní systém nižšího významu (místní a účelové nebo veřejně přístupné komunikace), z jehož tras je obsluhována většina řešeného území, má dostatečné parametry a jeho podstatnou část lze považovat za stabilizovanou. Nové úseky komunikací jsou navrženy pouze ve vztahu k navrhovaným dopravním stavbám a novým významnějším plošným záměrům, jejichž dopravní obsluha je obtížně řešitelná ze stávajících úseků komunikací. Územním plánem Brantice jsou na síti místních a účelových komunikací navrženy v jednotlivých lokalitách následující záměry: V k. ú. Brantice: 36

-

-

obslužná komunikace (zastavitelná plocha Z41 a v rámci plochy Z11) pro dopravní obsluhu lokality Z11 (plocha výroby a skladování) včetně zapojení do silnice I/45 v poloze stávající stykové křižovatky se silnicí III/4586 a do silnice III/4588 (nová styková křižovatka); přístupová komunikace ve střední části území do plochy Z16 (plocha smíšená obytná); přístupové komunikace v centru obce do zastavitelné plochy Z25 (plocha smíšená obytná); obslužné komunikace jižně centra obce pro zastavitelné plochy Z24, Z26, Z27, Z34 a Z36 (plochy smíšené obytné) včetně nových zapojení do silnice III/4845.

V k. ú. Radim u Brantic: - obnova přístupové komunikace v jižní části k. ú. pro dopravní obsluhu lokality Z7 (plocha smíšená obytná) se zapojením do silnice III/4588; - přístupové komunikace (plocha Z9) v jižní části k. ú. pro dopravní obsluhu lokality Z5, Z6 a Z8 (plochy smíšené obytné) se zapojením do silnice III/4588; - přístupová komunikace (plocha Z2) ve střední části k. ú. pro dopravní obsluhu zastavitelné plochy Z1 (plocha smíšená obytná). Dopravní obsluha ostatních zastavitelných ploch nebo zastavěných území bude řešena ze stávajícího komunikačního systému (u rozsáhlejších ploch, kde není územním plánem řešen vnitřní systém dopravní obsluhy, bude obslužnost prokázána před zahájením výstavby jiným způsobem, např. studií, zajištěním věcných břemen apod.). V celém řešeném území, a to i mimo zastavitelné plochy nebo zastavěná území, je tedy přípustné realizovat nové místní nebo veřejně přístupné účelové komunikace a zlepšovat technické parametry stávající komunikační sítě. V případě úprav technických parametrů komunikací jde zejména o jejich lokální úpravy (např. dílčí úpravy křižovatek spočívající v uvolnění rozhledových polí nebo ve zlepšení průjezdnosti úpravou poloměrů obrub křižovatek, šířkové homogenizace jednotlivých úseků, doplnění výhyben a obratišť, úpravy komunikačních prostorů pro vymezení parkovacích stání podél hlavního dopravního prostoru, realizace chodníků nebo stezek pro cyklisty nebo úpravy zařízení veřejné hromadné dopravy), které vzhledem k omezené rozlišovací schopnosti územního plánu nelze zobrazit v grafické části. Doporučeno je však, aby při veškeré výstavbě a úpravách sítě pozemních komunikací byly respektovány následující zásady: - navržené silniční a místní komunikace a úpravy stávajících úseků komunikací budou realizovány v šířkových kategoriích pro jednopruhové a dvoupruhové komunikace dle normových hodnot (včetně případných chodníků a pásů nebo pruhů pro cyklisty); - veškeré nové křižovatky, křížení a sjezdy na síti pozemních komunikací budou řešeny v souladu s příslušnými právními předpisy z oboru dopravy; - napojení jednotlivých zastavitelných ploch pomocí navržených místních komunikací na silniční a místní komunikace musí vyhovět požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích dle příslušných právních předpisů; - nebudou narušeny jiné prvky chráněné dle platných právních předpisů (z hlediska ochrany přírody, hygienických limitů apod.); - nedojde ke zhoršení stávající dopravní obslužnosti; - při návrhu nových komunikací nebo úpravách stávajících úseků budou respektovány normy z oboru požární bezpečnosti staveb;

37

- bude řešeno vedení a ochrana sítí technické infrastruktury; - nové komunikace budou řešeny v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s podmínkami stanovenými pro jejich využití a jejich technická řešení budou v dalším stupni dokumentace projednány s vlastníky dopravní infrastruktury. Síť účelových komunikací ve formě polních a lesních cest je považována za stabilizovanou. Těmto komunikacím, zejména v úsecích, po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy, je však nutno věnovat zvýšenou pozornost. Tzn., provádět pravidelnou údržbu a úpravy krytu jeho zpevněním, úpravy propustků nebo realizaci informačního a dopravního značení. U ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.).

c) Dopravní prognóza intenzit silniční dopravy Pro výchozí zatížení silniční sítě z r. 2010 je územním plánem provedena orientační prognóza k r. 2025 (střednědobý časový horizont) a k r. 2035 (dlouhodobý časový horizont) založená na výpočtových postupech TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích. Tab.: Výhledové dopravní zatížení na silniční síti bez vlivu realizace silničních přeložek Stan. č.

Sil. č.

7-0850

I/45

7-3030

II/459

7-0856

III/4585

Úsek mezi:

Rok

2010 2025 2035 2010 2025 Krnov – Lichnov 2035 2010 Zátor – Krnov 2025 2035 Zátor – Krnov

motocykly, osobní vozidla a dodávky (M+O) 3544 4643 5316 502 643 733 726 929 1060

těžká motorová vozidla – nákladní automobily a soupravy (TV) 705 747 776 92 96 98 105 109 112

voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů (SV) 4249 5390 6092 594 738 831 831 1038 1172

rozdíl v % proti předchozímu období + 26,9 + 13,0 + 24,3 + 12,6 + 24,9 + 12,9

Z provedené prognózy a rozboru dosavadního vývoje dopravního zatížení je zřejmé, že dopravní zatížení přenáší především silnice I/45. Jde především o tzv. průjezdnou dopravu (zbytnou dopravu I. stupně). Zatížení hlavní průtahové komunikace (silnice III/4585) lze považovat za nízké. Jde převážně o dopravu, jejímž zdrojem a cílem je především sama obec (dojíždění za prací, službami apod.). Provedená prognóza pro následující období (roky 2025 a 2035) uvažuje s postupným a plynulým nárůstem stupně automobilizace a zvyšováním dopravního výkonu, což se projeví zvýšením intenzit dopravy. Dosažení limitních intenzit provozu (kapacity komunikací – stupeň E – nebo dosažení limitních úrovní kvality dopravy – viz tabulka), které by vyvolaly nutnost šířkových úprav komunikační sítě, nebo přeložek komunikací nad rámec vymezený územním plánem, se ve střednědobém (rok 2025) ani dlouhodobém časovém horizontu (rok 2035) neočekává (viz následující tabulka). Záměr přeložit silnici I/45 do nové polohy je tak vyvolán především nevyhovující situací v sousedním Krnově, kde je komunikace vedena centrem města.

38

Tab.: Orientační rozpětí úrovňových intenzit k předběžnému stanovení návrhové kategorie silnic, rychlostních silnic a místních sběrných komunikací Typ komunikace silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy

Návrhová kategorie S 11,5 S 7,5 S 7,5 S 6,5

Rozpětí úrovňových intenzit pro požadovaný stupeň úrovně kvality dopravy (voz./24 hod.) 11 500 17 000 6 000 10 000 8 000 13 000 1 000 4 000

Požadovaný stupeň úrovně kvality dopravy C-D D E E

Takto provedená orientační prognóza, založená pouze na růstových koeficientech však poskytuje pouze zkreslené údaje (neuvažuje např. s případnou změnou dopravních vazeb apod.) a poskytuje pouze hrubou představu o dopravních tocích v řešeném území.

E.6.2

DRÁHA A VÝZNAMNĚJŠÍ OBSLUŽNÁ ZAŘÍZENÍ DRÁHY

a) Výchozí stav drážní dopravy Řešeným územím je vedena celostátní jednokolejná železniční trať s motorovou trakcí č. 310 (Olomouc – Opava, východ). Jde o územně stabilizovanou trať, která je součástí páteřní sítě železniční dopravy. V k. ú. Brantice se na této trati nachází železniční stanice Brantice. Trať je využívána v pracovních dnech pro zajištění dopravní obslužnosti a pro nákladní dopravu. Dovolená traťová třída zatížení obou tratí je C4 (20 t na nápravu). b) Základní koncepce řešení drážní dopravy Železniční tratě v řešeném území jsou územním plánem považovány za stabilizované. Dlouhodobé záměry na zvýšení traťové rychlosti ze 70 km/h na 80 km/h a návrh nové zastávky na železniční trati obsažené v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje je navrženo realizovat v plochách dopravní infrastruktury železniční (DD).

E.6.3 PROVOZ CHODCŮ A CYKLISTŮ, CYKLOSTEZKY, CYKLOTRASY A TURISTICKÉ TRASY a) Výchozí stav Infrastruktura pěší dopravy je v Branticích zastoupena především chodníky podél komunikací, které jsou sporadicky doplněny stezkami pro chodce, často s nezpevněným povrchem. Rekreačnímu pěšímu provozu slouží turisticky značené trasy (viz Tab.: Turisticky značené trasy v řešeném území). Tab.: Turisticky značené trasy v řešeném území průběh trasy Brantice, ŽST – Karlovice – Andělská myslivna Milotice nad Opavou, ŽST – Krnov, státní hranice

barva

pozn.: vedená od železniční stanice v Branticích žlutá severním směrem přes sedlo Vinice do Radimi, a přes Staré Purkartice do Karlovic vedena od Milotic nad Opavou a Zátoru přes modrá Radim u Brantic do Krnova

39

Turistické trasy nejsou vzhledem k jejich provozně – technickému charakteru (jsou vedeny např. i po lesních pěšinách) a měřítku zakresleny v grafické části. Pro běžný provoz cyklisté v řešeném území využívají především stávající síť silnic a místních komunikací. Na silničních komunikacích nejsou intenzity provozu vysoké, dle sčítání dopravy provedeného ŘSD ČR v r. 2010 je nejzatíženější oblastí z hlediska cyklistické dopravy průtah silnice III/4585 obcí – viz tab. Intenzity cyklistického provozu na vybraných profilech (ŘSD ČR, rok 2010). Na síti místních nebo účelových komunikací nebylo sčítání cyklistů prováděno. Rekreačnímu provozu slouží značené cykloturistické trasy, které jsou vedeny po stávajících komunikacích (viz Tab.: Přehled značených cykloturistických tras na území Brantic). Tab.: Intenzity cyklistického provozu na vybraných profilech (ŘSD ČR, rok 2010) Stan. č.

Sil. č.

Úsek mezi:

Rok

Intenzita cyklistické dopravy v r. 2010 (cyklistů/den)

7-0850 7-3030 7-0856

I/45 II459 III/4585

Zátor – Krnov Krnov – Lichnov Zátor – Krnov

2010 2010 2010

31 46 297

Tab.: Přehled značených cykloturistických tras na území Brantic: ev. průběh trasy číslo 503

Starý Jičín – Krnov

6165 Úvalno – Zátor

poznámka cyklotrasa III. třídy vedená středem obce po silnici III/4585 cyklotrasa IV. třídy vedená po silnici II/459

b) Základní koncepce řešení provozu chodců a cyklistů Na úseku pěší dopravy územní plán obecně navrhuje pro bezkolizní pohyb chodců preferovat oddělení dopravy chodců od dopravy vozidlové a prosazovat opatření pro zvýšení bezpečnosti tohoto druhu dopravy. Nové chodníky podél komunikací nebo stezky pro chodce je tedy přípustné realizovat dle místní potřeby, a to i v úsecích s nízkým provozem, pokud to místní podmínky vyžadují (např. nepřehledné úseky nebo úseky se zvýšeným pohybem chodců). Realizace těchto návrhů je možná v dotčených plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Infrastruktura pro cyklisty v obci je považována územním plánem za stabilizovanou. Nové cykloturistické trasy lze případně, vzhledem k nízkému provozu, vést ve stávajících stopách komunikací (mimo silnici I/45). Nové turistické trasy, lyžařské běžecké trasy nebo naučné stezky je rovněž přípustné, s ohledem na jejich charakter (turistické nebo běžecké trasy jsou vymezovány především ve stopách stávajících komunikací bez nutnosti provádět stavební úpravy), realizovat ve všech plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

40

E.6.4 STATICKÁ DOPRAVA - PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL a) Výchozí stav statické dopravy Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů se v řešeném území nachází cca 10 stání na terénu ve dvou lokalitách. Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti je v Branticích a Radimi vybudováno na účelově zřízených plochách cca 80 stání pro osobní automobily. Odstavování a garážování nákladních automobilů je realizováno především ve výrobních a podnikatelských areálech. Nutno doplnit, že do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu (cca do 2 až 3 stání) a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.). b) Základní koncepce řešení statické dopravy Pro určování potřeb statické dopravy je rozhodujícím parametrem dosažitelný stupeň automobilizace. Stupeň automobilizace je Územním plánem Brantice stanoven v hodnotě 1 : 2,5. Jeho dosažení lze v podmínkách obce předpokládat k závěru střednědobého časového horizontu (rok 2025). Tento předpoklad je založen na odhadu Sdružení automobilového průmyslu o údaji stávajícího stupně automobilizace v Moravskoslezském kraji (cca 1 : 2,7, z toho cca 84 % vozidel je v osobním vlastnictví). Podrobnost územního plánu však neumožňuje detailní rozlišení potřeb jednotlivých objektů bytových domů, občanské vybavenosti, sportovišť nebo jiných zařízení. Navrženo je tedy, aby parkovací a odstavné kapacity bylo možné realizovat dle potřeby bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Jednotlivé plochy budou řešeny podrobnější projektovou dokumentací v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití dle územně – technických podmínek v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Nezbytným předpokladem pro jejich realizaci je dodržení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení bezpečnostních odstupů, zajištění odvodnění a ochrana sítí technické infrastruktury).

E.6.5 VEŘEJNÁ DOPRAVA A ZAŘÍZENÍ VEŘEJNÉ DOPRAVY a) Výchozí stav veřejné dopravy Základ veřejné dopravy v řešeném území tvoří především autobusová hromadná doprava osob, doplněná hromadnou dopravou osob po železnici. Infrastrukturu autobusové veřejné dopravy v řešeném území tvoří celkem 7 autobusových zastávek. Pokrytí řešeného území autobusovou veřejnou dopravou je v grafické části znázorněno obalovou křivkou dostupnosti na autobusové zastávky, která byla stanovena na 400 m. Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Brantice na celostátní trati č. 310. b) Základní koncepce řešení veřejné dopravy Infrastrukturu veřejné dopravy lze územním plánem považovat za dostatečnou. Polohy autobusových a železničních stanic nebo zastávek jsou v území víceméně stabilizovány. Optimalizace linek nebo návrh nových zastávek však není přímo předmětem dopravního řešení územního plánu. Návrh poloh nových zastávek (jak autobusových, tak i železničních) musí být řešen samostatnou dokumentací. Jejich realizace je územním plánem připuštěna ve

41

všech plochách v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

E.6.6 OSTATNÍ DRUHY DOPRAV Pro potřeby územního plánu se ostatními druhy dopravy rozumí doprava letecká, vodní a ostatní zařízení dopravy (např. hipotrasy). Zařízení letecké ani vodní dopravy se v řešeném území nenacházejí a navržen není ani jejich rozvoj. Pro realizaci hipotras nebo hipostezek Územní plán Brantice nenavrhuje žádné konkrétní záměry. Jejich realizace je, vzhledem k jejich přírodnímu charakteru (zpravidla nejsou vymezovány stavebními úpravami), připuštěna ve všech plochách dle územně – technických podmínek v souladu s podmínkami stanovenými pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

E.6.7 OCHRANA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY HLUKU A VIBRACÍ Podmínky pro ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací Negativní účinky hluku lze v řešeném území kvantifikovat z předpokládaného provozu běžné silniční dopravy pro venkovní prostor, a to v zastavěném území. Výpočty hlukových imisí jsou provedeny v okolí silnic I/45 (nejzatíženější komunikace v zastavěném území) a III/4585 (v úseku procházejícím centrem obce) pro známé intenzity dopravy vycházející z celostátního sčítání dopravy z roku 2010 a pro r. 2025 a 2035 dle „Novely metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“. Vzhledem k nehomogenním podmínkám v okolí průtahů, je uvažováno s odrazivým i pohltivým terénem (viz Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy). Tab.: Hluk ve venkovním prostoru pro území podél silnice I/45 Typ terénu

Odrazivý

Pohltivý

LAeq (příp.) dB (A) den/noc s korekcemi dle nař. vlády č. 148/2006 Sb.

Výpočtový rok 10 m

15 m

2010

61,9 / 54,9

60,3 / 53,3

59,1 / 52,0 57,3 / 50,3 55,0 / 48,0

2025

62,7 / 55,3

61,0 / 53,6

59,8 / 52,4 58,1 / 50,7 55,7 / 48,4

2035

63,1 / 55,5

61,4 / 53,9

60,2 / 52,7 58,5 / 50,9 56,1 / 48,6

2010

61,6 / 54,6

59,1 / 52,1

57,1 / 50,1 54,2 / 47,2 50,4 / 43,4

2025

62,3 / 54,9

59,8 / 52,5

57,9 / 50,5 55,0 / 47,6 51,2 / 43,8

2035

62,7 / 55,2

60,2 / 52,7

58,3 / 50,8 55,4 / 47,8 51,6 / 44,0

42

20 m

30 m

50 m

60/50

60/50

Tab.: Hluk ve venkovním prostoru pro území podél silnice III/4585 Typ terénu

Odrazivý

Pohltivý

LAeq (příp.) dB (A) den/noc s korekcemi dle nař. vlády č. 148/2006 Sb.

Výpočtový rok 10 m

12 m

15 m

18 m

20 m

2010

52,9 / 45,0

52,2 / 44,3

51,2 / 43,4

50,5 / 42,6

50,0 / 42,1

2025

53,4 / 45,4

52,7 / 44,6

51,8 / 43,7

51,0 / 43,0

50,6 / 42,5

2035

53,7 / 45,6

53,0 / 44,9

52,1 / 44,0

51,3 / 43,2

50,9 / 42,8

2010

52,5 / 44,7

51,5 / 43,6

50,1 / 42,2

48,8 / 40,9

48,1 / 40,2

2025

53,1 / 45,0

52,0 / 44,0

50,6 / 42,5

49,4 / 41,3

48,6 / 40,6

2035

53,4 / 45,3

52,3 / 44,2

50,9 / 42,8

49,7 / 41,6

49,0 / 40,8

60/50

60/50

(pozn.: pro pohltivý terén uvažováno s výškou posuzovaného bodu 3 m, ve výpočtu nejsou uplatněny další korekce, sklon vozovky mezi cca 2 – 3 %, rychlosti na komunikacích jsou uvažovány v hodnotách 90 km/h pro silnici I/45 a 50 km/h pro silnici III/4585, tučně jsou vymezena pásma ve kterých je přípustná hladina hluku překračována) Vypočtené intenzity hluku na obou průtazích podávají předběžnou hrubou představu o jeho působení v okolí komunikací. Z provedených výpočtů vyplývá, že k překračování nyní platných hygienických limitů bude docházet především v blízkosti silnice I/45 (do cca 50 m). Vzhledem k překračování hlukových imisí je navrženo řešit protihlukovou ochranu obyvatel podmínkou doložení splnění hygienických hlukových limitů při situování budov vyžadujících ochranu z hlediska hygienického (působení hluku) ve vzdálenosti bližší: - než 50 m od osy silnice I/45; - než 15 m od osy ostatních silničních komunikací; Podél železniční trati je tato vzdálenost stanovena na 60 m od osy koleje.

43

E.7) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Územním plánem Brantice je stanovena koncepce technické infrastruktury pro vodní hospodářství, která může být dále upravena podrobnější dokumentací, tzn., že může být upřesněno vedení navržených řadů v trasách odchylujících se od tras navržených územním plánem ve výkrese A.4 Koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství s ohledem na zaměření terénu a jednání s vlastníky pozemků.

E.7.1 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Obec Brantice má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě Krnovských vodovodů a kanalizací. Zdrojem pitné vody je prameniště Kostelec, který se nachází na území města Krnov, v místní části Kostelec. Průměrná vydatnost zdroje je 30 l/s. Z jímacího území je voda přivedena přes sběrné jímky do čerpací stanice, odkud je čerpána do VDJ Kostelec 2 x 400 m3 a do vodojemu Brantice 2 x 150 m3 (389,00 – 386,25). Z vodojemu Brantice je voda řadem DN 150 přivedena do rozvodné sítě Brantic a do ČS Radim, odkud je voda výtlačným řadem DN 80 přivedena do vodojemu Radim 2 x 50 m3 (422,00 – 419,25). Z vodojemu Radim je voda přivedena řadem DN 80 do rozvodné sítě k. ú. Radim u Brantic a do ČS pro nejvýše položenou zástavbu. Vodovodní síť je provozována ve třech tlakových pásmech. Její celková délka je cca 21 km a je v profilech DN 50 – DN 150. Na vodovodní síť je připojeno přibližně 90 % obyvatel. V obci Brantice se nachází několik obecních studní (BR-1, BR-2, BR-3 a HV 117), monitorovacích vrtů (BZS 1, RA 3, BO 4 a BV5) a jeden pozorovací vrt ČHMÚ (VO-7). Studny BR-1, BR-2 a BR-3 byly dříve využívány k zásobování obyvatel pitnou vodou, dnes jsou mimo provoz. V roce 1997 bylo provedeno jednorázové šetření kvality vody ve studních BZS 1, RA 3, BO 4, BV 5 a HV 117 s cílem zjistit možné negativní ovlivnění kvality podzemních vod po povodni. Výsledky šetření kvality podzemní vody jsou dokumentovány ve správě „Brantice – studny, odběry vzorků z vybraných studní a návrh jejich ochrany“, kterou vypracovala fa UNIGEO a.s., Zlaté Hory. Závěrem zprávy se nedoporučuje vodu ze čtyř sledovaných studní BZS 1, RA 3, BO 4 a BV 5 využívat pro pitné účely, pouze u vrtané studny HV 117 kvalita vody odpovídá požadavkům na pitnou vodu. Studna HV 117 se nachází se ve východní části zastavěného území k. ú. Brantice na parc. č. 1854/4. Vydatnost vodního zdroje je 2 l/s. Pro studnu není oficiálně vyhlášeno ochranné pásmo. Voda z vrtu HV 117 je přes čerpací stanici přiváděná do obce Býkov-Láryšov. K vodovodu nebyly dodány bližší informace, trasa je zakreslena orientačně. Vodovod je v majetku pozemkového fondu. Pro sledování kvality vody ve zdroji Kostelec má správce zdroje KVaK, s.r.o. vybudovanou síť pozorovacích vrtů – HV 114, HV 115 a HV 116, které se nacházejí ve východní části zastavěného území k. ú. Brantice. Dále se v k. ú. Brantice na parcele č. 2080/5 (v zastavěném území) nachází vrt ČHMÚ VO-7, který má vyhlášené ochranné pásmo 250 m. V ochranném pásmu nesmí být, bez vědomí ČHMÚ, prováděny žádné činnosti, které by mohly ovlivnit sledovaný režim, množství a jakost podzemních vod. V případě nové výstavby jak v zastavěném území, tak na zastavitelné ploše Z25 v tomto ochranném pásmu je nutné záměry projednat s ČHMÚ v Ostravě.

44

Do území obce Brantice zasahuje ochranné pásmo II. stupně a hranice zvýšené kontroly v rámci obecné ochrany vod prameniště Kostelec. Ochranná pásma I. a II. stupně byla vyhlášena rozhodnutím č. j. voda 1279/77-235-Pa-73/78 ze dne 14. 6. 1978. Hranice ochranného pásma I. stupně, které do území obce Brantice nezasahuje, byla změněna rozhodnutím č. j. RŽP voda 8305/2000-231-120-Ur ze dne 28. 9. 2000. Výpočet potřeby vody k r. 2025 je orientačně proveden na základě údajů obsažených v PRVKÚK MSK, směrnici č. 9 z roku 1973 a v příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. k. ú. Brantice Radim u Br.

počet obyvatel k r. 2025

obyvatelstvo m3/d

1 180 270

141,6 27,0

vybavenost základní m3/d 35,4 5,4

Qm zemědělství m3/d 5,0 6,8

Σ QP m3/d

Σ Qm m3/d

Σ Qm l/s

180,0 36,9

252,80 55,35

2,9 0,6

Územní plán předpokládá potřebu vody v k. ú. Brantice ve výši Qm = 252,8 m3/den, tj. 2,9 l/s, a v k. ú. Radim u Brantic ve výši Qm = 55,35 m3/den, tj. 0,6 l/s. Dle ČSN 73 6650 se má využitelný objem vodojemů rovnat 60 % maximální denní potřeby. Z orientačního výpočtu vyplývá, že stávající akumulace pitné vody v obci je dostačující. Z důvodu možné snížené kvality pitné vody z individuálních zdrojů pitné vody (studní) je územním plánem navrženo co nejvíc staveb v zastavitelných plochách napojit na stávající vodovodní síť obce Brantice, která je zásobena pitnou vodou z prameniště Kostelec. Územní plán navrhuje v obci Brantice stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady DN 80 v délce cca 2,5 km pro zásobování zastavitelných ploch. Navržené řady DN 80 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50. Do doby než bude navržený vodovod vybudován, je navrženo individuální zásobení pitnou vodou (ze studní). Pro plochy, které jsou mimo dosah vodovodních řadů pitné vody, je navrženo trvalé individuální zásobení pitnou vodou. Pro zásobení pitnou vodou ze studní je potřeba vypracovat hydrogeologický průzkum, který posuzuje kvalitu vody, vydatnost vodního zdroje, zda při vybudování studní nedojde ke změně hydrogeologických podmínek v řešeném území nebo k negativnímu ovlivnění stávajících studní. Ve výkrese A.4 Koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných páteřních vodovodních řadů, nikoli doplňujících řadů a přípojek. Jejich poloha může být dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. Dimenze řadů je nutno považovat za orientační a upřesnit je s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů. V celém území je povoleno stavět jak přípojky na vodovodní řady, tak i vodovodní řady, jejichž trasy budou upřesněny podrobnější projektovou dokumentací. Dále Územní plán Brantice zachovává návrh zemního vodojemu 25 m3 (max. hl. 445,00 m n. m.), který je převzat z Územního plánu obce Brantice. Vodojem je navržen v jihovýchodní části řešeného území a má zásobit pitnou vodou místní část Láryšov obce Býkov-Láryšov. Voda do vodojemu má být přiváděná ze stávajícího řadu, který přivádí vodu z vodního zdroje HV 117 do obce Býkov-Láryšov. Vzhledem k tomu, že dosud není blíže určeno umístění tohoto vodojemu, není územní plánem vymezena pro tento vodojem plocha technické infrastruktury a jeho realizace je přípustná v rámci plochy zemědělské. Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v obci Brantice je v souladu s PRVKÚK MSK a platnými ZÚR MSK.

45

Ochranná pásma vodovodních řadů jsou stanovena dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem vodovodních řadů do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u vodovodních řadů DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené se zvyšují o 1,0 m od vnějšího líce potrubí.

E.7.2 ZÁSOBOVÁNÍ UŽITKOVOU VODOU Územním plánem Brantice není navrženo zásobování zastavěného území nebo zastavitelných ploch užitkovou vodou.

E.7.3 LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Obec Brantice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Výjimku tvoří dolní část k. ú. Brantice, kde je podél statní silnice III/4585 vybudována dešťová kanalizace, která je zaústěna do otevřeného příkopu na protější straně silnice. Délka kanalizace je cca 3,5 km, provoz a údržbu zajišťují pracovníci obecního úřadu. Původní kanalizace byla značně poškozena při červencové povodni roku 1997, a z tohoto důvodu byly v roce 1998 provedena její rekonstrukce. Odpadní vody ze stávajících objektů nenapojených na kanalizaci jsou po individuálním předčištění vypouštěny do vodotečí. Část rodinných domů má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením nebo domovní ČOV. Pro odkanalizování stávající zástavby je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy dle projektu „Odkanalizování obcí Čaková, Zátor, Brantice“ (KONEKO spol. s r.o., srpen 2011). Páteřní stoka splaškové kanalizace DN 300 (sběrač) je navržena přes celé k. ú. podél komunikace III/4585. Do této stoky budou zaústěny jak uliční stoky z obce Brantice, tak páteřní stoka splaškové kanalizace z obce Zátor. Sběrač bude napojen na kanalizační systém města Krnov. Stoky splaškové kanalizace jsou navrženy gravitační DN 300 v celkové délce cca 9 km. Územním plánem je navrženo kanalizaci navrženou dle projektu rozšířit o další stoky splaškové kanalizace DN 300 v celkové délce cca 2 km. Dále je územním plánem upřesněn odhad napojených EO na 1 475 z obce Brantice na ČOV Krnov. V k. ú. Radim u Brantic je navrženo vybudování splaškové kanalizace DN 300 v celkové délce cca 4 km, která bude vyústěna na navržené mechanicko-biologické ČOV s případným dočištěním ve stávajícím rybníce v lokalitě bývalého hřiště. Navržená ČOV bude situována na parcele č. 1799. Pro k. ú. Radim u Brantic je dle PRVKÚK MSK do roku 2015 doporučeno ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem, tj. pomocí žump a domovních ČOV. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající žumpy pro osazení malých domovních ČOV. Pro plochy, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace, a do doby, než bude provedena výstavba navržené splaškové kanalizace, je pro stavby v zastavitelných plochách navržena individuální likvidace odpadních vod pomocí žump s vyvážením odpadu nebo domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu.

46

Ve výkrese A.4 Koncepce technické infrastruktury - vodní hospodářství jsou vyznačeny trasy navrhovaných páteřních kanalizačních stok. Jejich poloha může být upřesňována podrobnější projektovou dokumentací. V celém území je povoleno stavět jak přípojky, tak i kanalizační stoky, jejichž trasy budou upřesněny podrobnější projektovou dokumentací. Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad, retenčními nádržemi, apod.) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp. WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy příp. trativody do recipientu. Dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do vhodného recipientu. V k. ú. Radim u Brantic jsou nad dvěmi zastavitelnými plochami navrženy odvodňovací příkopy v celkové délce cca 1 km pro zachycení přívalových vod ze zemědělských a lesních ploch nad navrženými pozemky. Přebytečné dešťové vody je navrženo odvádět do vodního toku Krasovky dešťovou kanalizací. Navrhovaná výstavba veřejné splaškové kanalizace v obci Brantice je v souladu s PRVKÚK MSK i s platnými ZÚR MSK. Pro kanalizační stoky je stanoveno ochranné pásmo dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to kolem kanalizačních do DN 500 včetně 1,5 m a nad DN 500 2,5 m od vnějšího líce potrubí a u kanalizačních stok DN 200, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti výše uvedené zvyšují o 1,0 m od vnějšího líce potrubí.

E.7.4 VODNÍ REŽIM Převážná část území spadá do ČHP 2-02-01-033, 2-02-01-035 a 2-02-01-037 - povodí Opavy. Severní část území spadá do ČHP 2-02-01-036 – povodí Krasovky. Část severního území spadá do ČHP 2-02-01-051 – povodí Kobylího potoka a část jižního území spadá do ČHP 2-02-01-061 – povodí Hájnického potoka. Vodní toky Opava protéká severně od zastavěného území a zastavěným územím k. ú. Brantic. Jejím levobřežním přítokem je Krasovka, která pramení na území obce Krasov, u úpatí vrchu Polomy a protéká středem zastavěné části Radim. Do Opavy se vlévá severně od zámku Brantice. Na území obce Brantice se do Krasovky vlévají její tři pravobřežní a tři levobřežní bezejmenné přítoky. Jedná se o drobné vodní toky, které pramení na území Brantic. Levobřežním přítokem Opavy je bezejmenný přítok, který protéká jihozápadní části území a vlévá se do Opavy jižně od zámku Brantice. Mimo řešené území je do Opavy vyústěn otevřený příkop, který převážně protéká podél silnice III/4585. Správcem Opavy, jeho bezejmenného pravobřežního přítoku a části otevřené příkopy je Povodí Odry. Správcem vodního toku Krasovky a jeho přítoků jsou Lesy ČR a správcem části příkopy podél silnice III/4585 je obec. Pro řeku Opavu je v ř. km 43,400 – 78,300 a 78,300 – 109,345 stanoveno záplavové území a vymezena jeho aktivní zóna rozhodnutím KÚ Moravskoslezského kraje č. j. ŽPZ/1607/03

47

ze dne 26. 3. 2003 a č. j. ŽPZ/10922/03 ze dne 9. 3. 2004. Záplavové území Opavy na území obce Brantice zasahuje do ploch stávající zástavby a limituje tak možnost nové výstavby v zastavěném území obce. Řeka Opava je dle vyhlášky č.470/2001 Sb. řazena mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Vody Opavy, Krasovky a jejich bezejmenných přítoků jsou, dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., ve znění NV č. 169/2006 Sb., řazeny jako lososový typ vody Opavy horní č. 188.

Vodní plochy V řešeném území obce Brantice se nachází pět vodních ploch. Tři vodní plochy se nachází v k. ú. Radim u Brantic (v grafické části označeny č. 1 až 3) a dvě vodní plochy se nacházejí na k. ú. Brantice (v grafické části označeny č. 4 a 5). Vodní plochy jsou soukromé. Vodní plocha č. 1 se nachází na bezejmenném levobřežním přítoku Krasovky mezi vrchy Bednářský a Nad Hájenkou a slouží k chovným účelům. Vodní plocha č. 2 se nachází v místní části Nad dědinou a slouží ke krajinnotvorným účelům. Vodní plocha č. 3 se nazývá Radim a nachází se v místní části Nad rybníkem a slouží k chovným účelům. Vodní plocha č. 4 se nachází poblíž zámku Brantice a slouží k chovným účelům. Vodní nádrž č. 5 se nachází v místní části Na holinách a slouží k chovným účelům. Nové vodní plochy nejsou ÚP navrženy. Povrchové vody v obci Brantice spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 25 (Opava po soutok s tokem Opavice) a 27 (Opavice po ústí do toku Opava). Vodní útvary povrchových vod jsou dle Plánu oblasti povodí Odry nerizikové a přírodní vodní útvary. Podzemních vody spadají do vodních útvarů 15200 (Kvartér Opavy) a 66111 (Kulm Nízkého Jeseníku). Svrchní útvary podzemních vod s pracovním číslem 15200 jsou z hlediska kvantitativního a chemického dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny jako nevyhovující a hlavní útvary podzemních vod s pracovním číslem 66111 jako vyhovující. V k. ú. Brantice je provozována MVE o výkonu 0,125 MW na parc. č. 118/2. Podle zákona č. 273/2010 Sb., tj. úplného znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou správci vodních toků při výkonu správy oprávněni, pokud je to nezbytně nutné, užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u Opavy nejvýše v šířce do 8 m a u ostatních vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové hrany, za účelem údržby vodního toku (koryt a břehů). Jakost povrchových vod Hodnocení jakosti vod se provádí dle ČSN 757221 Jakost vod – klasifikace jakosti povrchových vod. Katastrálním územím Brantice a Radim u Brantic protékají Opava a Krasovka. Ani na jednom se jakost vod neměří. Protipovodňová opatření Ve stanoveném záplavovém území řeky Opavy nelze povolovat nové stavby, kromě staveb a zařízení nezbytné dopravní a technické infrastruktury. Dále je nutno respektovat navrženou plochu pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik (OPR) v povodí Opavy, ve kterém je možné realizovat především návrh staveb hrází, ochranných zdí, nezbytných staveb technické a dopravní infrastruktury, nezbytných přeložek

48

vodních toků a odvodňovacích příkopů. V této ploše se připouští kácení porostů v nezbytném rozsahu a náhradní výsadba stromů a keřů. Podrobněji viz kapitola E.17) Ochrana před povodněmi.

E.8) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ Územním plánem Brantice je stanovena koncepce technické infrastruktury pro energetická zařízení, která může být dále upravena podrobnější dokumentací, tzn., že může být upřesněno např. situování nových trafostanic, vedení navržených tras sítí technické infrastruktury odchylujících se od tras navržených územním plánem ve výkrese A.5 Koncepce technické infrastruktury – energetiky a elektronických komunikací s ohledem na zaměření terénu a jednání s vlastníky pozemků.

E.8.1 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Výroba elektrické energie Podle vyhledávače licencí pro výrobu el. energie Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se ve správním území obce Brantice nachází 1 sluneční elektrárna s výkonem 3 kW, která je provozována soukromou osobou. K malé vodní elektrárně v k. ú. Brantice o výkonu 0,125 MW na parc. č. 118/2 nebyla dohledána licence. Další výroba elektrické energie se předpokládá rozšířením malých fotovoltaických elektráren s výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD, příp. vybavenosti, pokud cena této energie bude dále výrazně dotována. Nadřazená soustava ZVN a VVN Správním územím obce Brantice vedení nadřazené soustavy ZVN 400 kV a VVN 220 kV neprocházejí. Řešeným územím prochází vedení 110 kV: VVN 685 – 686 dvojité vedení v trase Krnov - Česká Ves VVN 5609 – 5610 dvojité vedení v trase Horní Životice - Krnov (okrajově) VVN 599 jednoduché vedení v trase Krnov - Bruntál Distribuční soustava VN Obec Brantice je zásobována elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkami z hlavní linky VN 278, napájené z transformační stanice 110/22 kV Krnov, která je na území obce Zátor propojena s vedením VN 101 napájeného z transformační stanice 110/22 kV Bruntál. Vedení je provedeno jako nadzemní na betonových podpěrných bodech, část vedení z Krnova do Brantic (po odbočku pro Radim u Br.) je nově rekonstruována na průřez 3 x 110/22 AlFe a pokračuje dále v dimenzi 3 x 50 AlFe. Odbočka pro Radim u Bruntálu je provedena v dimenzi 3 x 70/11 AlFe. Jihovýchodní částí území Brantic prochází nadzemní vedení 22 kV - VN 272 Krnov – Horní Benešov. Distribuční soustavu VN dále tvoří 9 distribuční trafostanic – DTS 22/0,4 kV s celkovým výkonem 2 070 kVA napojených přípojkami z hlavní linky VN 278, z toho do sítě NN na k. ú. Brantice dodává 6 trafostanic výkon 1 650 kVA, na k. ú. Radim u Brantic dodávají 2 trafostanice výkon 320 kVA. Trafostanice DTS BR 9005 je odběratelská.

49

Přípojky VN k jednotlivým DTS jsou provedeny vodiči AlFe s různými průřezy, DTS 2104 a 2166 jsou napojeny zemním kabelem. Z vedení VN 272 je v jižní části území Brantic napojena DTS 2081 Láryšov, která se na zásobování Brantic el. energií nepodílí. Technický stav zařízení VN - 22 kV včetně trafostanic je převážně dobrý, dimenze hlavního napájecího vedení 3 x 110/22 AlFe je do roku cca 2025 dostatečná. Potřebný příkon pro řešené území bude i nadále zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, linky VN 278, která je pro přenos potřebného příkonu dostatečně dimenzována. V řadě případů nově navržené zástavby, zejména v jižní části zástavby k. ú. Brantice, dojde k dotčení ochranného pásma nadzemního vedení 22 kV – VN 278. Přeložky nadzemního vedení VN se nenavrhují, ale ani nevylučují. Jejich návrhy, příp. kabelizace vedení VN je možné řešit v rámci územních studií ucelených lokalit nově navrhované zástavby. V souvislosti s případnými přeložkami vedení VN upozorňujeme na skutečnost, že podle ustanovení § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), přeložku zařízení přenosové a distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho kdo přeložku vyvolal. Rozvodná síť NN Převážná část rozvodné sítě NN v obci Brantice byla rekonstruována a je vedena na betonových sloupech s vodiči AlFe 4 x 70 AlFe resp. 3 x 70 + 50 AlFe v hlavních trasách. Technický stav rekonstruované rozvodné sítě NN je velmi dobrý. Z rozvodné sítě NN je v současné době zásobováno elektrickou energií 414 trvale obydlených bytů, z toho 320 na k. ú. Brantice, včetně vybavenosti, podnikatelských aktivit a 25 objektů druhého bydlení (rodinné rekreace). Elektrická energie je využívána především pro osvětlení, pohon drobných spotřebičů a částečně pro vaření a vytápění. Nová rozvodná síť NN v zastavitelných plochách smíšených obytných bude v souladu s vyhláškou č .269/2009 Sb., o obecných požadavcích na využívání území řešena zásadně zemním kabelovým vedením. Lokální nedostatek příkonu v síti NN je možné řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.

Bilance příkonu a transformačního výkonu Z energetického hlediska se do roku cca 2025 plánu uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace. K r. 2025 se předpokládá, že elektrickým vytápěním bude vybaveno cca 10 % bytů (stupeň elektrizace C) a část objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se vzhledem k rostoucímu stupni elektrizace domácností, zejména instalací klimatizačních jednotek, uvažuje se stupněm elektrizace B. Přepokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude k r. 2025 následující: 50 bytů - stupeň elektrizace C (vaření elektr. energií + smíšené vytápění elektrickou energií přímotopné a akumulační) 460 bytů – stupeň elektrizace B (vaření plynem + elektrickou energií) Podílové maximum bytů (Bmax) je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky stanoveného k roku 2025. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,6 kW/byt pro stupeň elektrizace B, pro plně elektrifikované byty (vaření el. energií, včetně smíšeného

50

elektrického vytápění) se uvažuje s měrným příkonem 12,0 kW/byt (stupeň elektrizace C). Pro objekty druhého bydlení (rodinné rekreace) se uvažuje s příkonem 1,0 kW/objekt, pro cca 40 těchto objektů je uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 5 kW/objekt. Bmax = 460 x 2,6 + 50 x 12 + 60 x 1,0 + 20 x 5 = 1 956 kW Podílové maximum vybavenosti (Vmax) je stanoveno z měrného ukazatele 0,6 kW/byt pro nové, drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 300 kW. Vmax = 510 x 0,6 + 300 = 606 kW Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově - komunální sféry, včetně drobných podnikatelských aktivit, pro konec návrhového období. Při výpočtu transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim. PTR = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 3 074 kVA Pro stávající odběratele s vlastní trafostanicí se považuje stávající výkon DTS (100 kVA) za dostatečný. Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je nutno pro obec Brantice zajistit k r. 2025 cca 3 100 kVA transformačního výkonu. Přírůstek transformačního výkonu dosáhne cca 1 030 kVA proti současnému stavu. Soudobé zatížení v úrovni TR 110/VN je o cca 30% nižší než potřebný transformační výkon v úrovni TR VN/NN a bude pro bytově - komunální sféru a podnikatelské aktivity dosahovat výše 2,1 MW. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost a objekty druhého bydlení bude zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, s případným zvýšením jejich výkonu a výstavbou 5 nových trafostanice DTS N1 – 5, z toho DTS – N4 v k. ú. Radim u Brantic. Výkon navržených trafostanice bude určen podle požadavků ČEZ Distribuce a.s. Zajištění potřebného transformačního výkonu pro plochu výroby a skladování – lehkého průmyslu a umístění nových DTS bude řešeno na základě potřeb jednotlivých podnikatelských subjektů.

E.8.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VTL plynovody a RS Vysokotlaká plynárenská zařízení se ve správním území obce Brantice nenacházejí. Obec Brantice je plošně plynofikována zemním plynem. který je přiveden středotlakým plynovodem (STL) v profilu D 160 z regulační stanice RS VTL/STL Krnov – Brantická, s výkonem 1 200 m3 h-1., napojené z VTL plynovodu DN 250, PN 25 (653 006) Opava – Krnov (mimo řešené území). Nová vysokotlaká plynárenská zařízení nejsou ve správním území obce Brantice navržena. Dodávka plynu pro bude zajištěna z RS VTL/STL Krnov – Brantická, s případným zvýšením jejího výkonu.

51

Místní plynovodní síť Místní plynovodní síť v Branticích je vybudována jako středotlaká, z trubek lPE, v dimenzích DN 50 - 160 a uložena podél místních komunikací. Páteřní plynovodní řad v dimenzi DN 160 prochází celou obcí do sousední obce Zátor, kde je provedena odbočka DN 110 pro obec Čaková. Na páteřní plynovod procházející obcí jsou napojeny odbočky nižších dimenzí, kterými se zemní plyn rozvádí pro odběratele soustředěné kolem místních komunikací. Zemní plyn byl do místní sítě vpuštěn v prosinci 1998. RWE - Severomoravská plynárenská a.s. eviduje v Branticích cca 190 odběratelů v kategorii obyvatelstvo. Kromě RD je dále plynofikována převážná část objektů vybavenosti, dále jsou plynofikovány kotelny objektů Obecního úřadu, Zdravotního střediska, nového bytového domu u OÚ, prodejna obuvi a textilu, Základní školy, Kulturního domu, Mateřské školy, prodejna smíšeného zboží – Štefelová, železniční stanice Brantice, Motorest U Šveců a firem Geltex s.r.o. a Barosa zahradnictví. Plynofikace k. ú. Radim u Brantic, navržená v aktualizovaném generelu plynofikace, nebyla dosud provedena. Bilance potřeby zemního plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin - obyvatelstvo a ostatní odběr. Obyvatelstvo - roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb podle směrnice č.17/97 SMP a.s. Ostrava. Předpokládá se, že k r. 2025 bude plynofikováno cca 90 % bytů, tj. cca 460 bytů. Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, přípravu TUV a vytápění u všech plynofikovaných bytů. Ostatní odběr – v této kategorii jsou zahrnuty potřeby pro otop vybavenosti a podnikatelských aktivit (maloodběr). Odběry v této kategorii jsou převzaty z aktualizovaného generelu plynofikace. Pro blíž nespecifikované odběry se uvažuje s rezervou 50 m3 h-1, resp. 100 tis.m3 rok-1. Bilance potřeby zemního plynu k r. 2025 Druh odběru Obyvatelstvo - byty RD (vaření, otop, TUV) – 460 bytů Ostatní odběr (podle generelu) Rezerva Odběr z místní sítě celkem

Měrná potřeba plynu [m3 h-1 ] [m3 rok-1 ] 1,50

3 000

Roční potřeba plynu [m3 h-1] [tis. m3rok-1] 690

1 380

135 50 875

270 100 1 750

Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že do roku 2025 je pro obec Brantice nutno z místní sítě zajistit cca 1,7 mil.m3 zemního plynu, zimní hodinové maximum dosáhne cca 870 m3 h-1, z toho pro Radim u Brantic cca 180 m3 h-1. Návrh rozšiřuje středotlakou plynovodní síť pro stávající a navrhovanou zástavbu. Nová středotlaká plynovodní síť bude provedena z plynového tlakového potrubí PE 100 – SDR 11 v profilech D 50 - 63 podél místních komunikací. Celková konfigurace sítě je zřejmá z grafické části dokumentace. Odběratelé ze středotlaké sítě budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými plynovými uzávěry. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení. 52

Vliv na životní prostředí Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivňují. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranné pásmo středotlakého plynovodu (1 m od okraje plynovodu) ve smyslu ustanovení § 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

E.8.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Obec Brantice leží podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot na rozhraní oblastí s výpočtovou teplotou tex = -15o a – 18o C a intenzivními větry. Počet dnů topného období pro tem = 13o C (tem - střední denní venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 252 , střední venkovní teplota za otopné období tes = 3,5oC. Převážná část obytného území se rozkládá v nadmořské výšce 330 - 360 m (k. ú. Brantice) a 380 – 390 m (k. ú. Radim u Brantic). Zvláště velké a velké spalovací zdroje o jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 5 MW nejsou v území provozovány. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domů a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti. Tepelná energie pro vytápění bytů je zajišťována především spalováním biomasy (170 bytů), plynu (120 bytů) pevnými palivy (75 bytů) a elektřinou (26 bytů). Uvedené údaje jsou převzaty z předběžných výsledků SLBD z r. 2011. Významnější tepelné zdroje v území jsou plynové kotelny Základní školy, Obecního úřadu, Kulturního domu s kinem, Mateřské školy, bytového domu u OÚ, firmy Barosa – zahradnictví a kotelna firmy Pila J. Cimbál spalující dřevní hmotu, dále pak menší kotelny prodejních a restauračních zařízení. Tepelná energie je zajišťována především spalováním zemního plynu a dřevní hmoty Pro stávající zástavbu v Branticích je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit a individuálním vytápěním bytů v bytových a rodinných domech. Decentralizovaný způsob vytápění zůstane zachován. V palivo - energetické bilanci je preferováno využití biomasy a zemního plynu, elektrická energie bude plnit funkci doplňkového topného media. Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění u 85 % bytů na území Brantic tj. 430 bytů, dále pro většinu objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit v plynofikovaném území. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 10 % bytů, tj. 50 bytů v rodinných domech a část objektů druhého bydlení. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací) a např. různých druhů tepelných čerpadel. Z obnovitelných zdrojů energie lze pro rodinnou zástavbu v širším měřítku uvažovat s rozšířením pasivního i aktivního využití solární energie, jejíž přeměna na tepelnou energii, příp. elektrickou energii v solárních kolektorech nebo fotovoltaických článcích je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby tepelné a elektrické energie. V ČR ročně dopadá kolmo na 1 m² cca 1100 kWh solární energie.

53

Z hlediska hospodaření s ušlechtilými palivy a předpokládaném růstu jejich cen se pro stavby rodinných domů doporučuje nízkoenergetické provedení obvodového pláště, střechy a oken tak, aby měrná roční spotřeba tepelné energie na vytápění nepřekročila 45 kWh/m2 podlahové plochy.

E.9) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE Podle jednotné telekomunikační pevné sítě provozované a.s. Telefónica O2 Czech Republic obec Brantice, telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Zátor jako součást telefonního obvodu (TO – 55) Moravskoslezský kraj. Digitální telefonní ústředna Zátor má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíření. Telefonní účastníci ve správním území obce Brantice jsou napojeni na digitální ústřednu Zátor prostřednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je provedena úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě je napojena na řídící digitální hostitelskou ústřednu (HOST) Krnov prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě a.s. Telefónica O2. Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic s nejširší nabídkou komunikačních služeb a dalších cca 8 komerčních operátorů na pevné a bezdrátové síti je zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, šíření internetu, rozhlasových a televizních programů, včetně propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů v systému GSM – O2, T – Mobile a Vodafone. Správním území obce Brantice prochází optické kabely dálkové přenosové komunikační sítě a.s. Telefónica O2. Pokrytí území televizním signálem Území Brantic je pokryto digitálním signálem (DVB –T) z televizních vysílačů Ostrava Hošťálkovice a Jeseník – Praděd. Provozovatelem zařízení jsou České radiokomunikace a.s. Pokrytí území rozhlasovým signálem Území Brantic je v pásmu AM – SV a DV pokryto rozhlasovým signálem z vysílačů Ostrava – Svinov (SV), Prostějov – Dobrochov (SV) a Uherské Hradiště –Topolná (DV). Dále je území pokryto rozhlasovým signálem v pásmu FM – VKV a digitálním signálem z vysílače Ostrava – Hošťálkovice, příp. z vysílače Jeseník – Praděd. Radioreléové spoje Tyto spoje jsou určené pro přenos televizní, rozhlasové modulace, přenos dat a telefonních hovorů. Nad územím Brantic prochází radioreléový spoj v trase Brantice (objekt železniční stanice) – Krnov. Návrhem ÚP není trasa tohoto spoje dotčena. Mobilní telefonní síť Na území obce jsou provozovány 2 základnové stanice operátorů mobilních sítí (BTS): T - Mobile – Brantice, na objektu železniční stanice O2 – na objektu Obecního úřadu (č.p. 121) K zajištění ochrany komunikačních zařízení je nutno respektovat ochranné pásmo podzemních komunikačních vedení, které je vymezeno § 102 zákona č. 127/2005 Sb., 54

o elektronických komunikacích, a o změně některých souvisejících zákonů, na 1,5 m od krajního vedení. Územním plánem Brantice se nenavrhují plochy pro realizaci elektronických zařízení.

E.10) UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004. V současnosti byl změněn obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č. 3/2010. Plán odpadového hospodářství původcem odpadů není v řešeném území zpracován (ze zákona mají tuto povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu). V obci vzniká méně než 1 000 t komunálního odpadu ročně. Komunální odpad představuje veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob. Zákon o odpadech stanoví, že původcem komunálního odpadu je obec. Komunální odpad zahrnuje směsný komunální odpad, separovaně sbírané složky (papír, plast, sklo, nápojové kartóny), nebezpečný odpad, objemný odpad, odpad ze zahrad a parků atd. Likvidaci komunálních odpadů (komplexní nakládání s odpady) v řešeném území provádí firmy Technické služby Krnov s.r.o.a EKO-KOM, a.s. Odpady jsou odváženy, dále zpracovány a nebo ukládány na skládky mimo správní území obce Brantice. V širším okolí obce existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů. V současnosti neexistují další záměry z hlediska odpadového hospodářství na území obce, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či jejich využití. Územní plán připouští realizaci a provozování sběrných dvorů (třídící dvory, sběrny surovin) v plochách smíšených výrobních (SV), plochách výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) a plochách výroby a skladování - výroby zemědělské (VZ) v souladu s podmínkami stanovenými v oddíle F. textové části A. Územního plánu Brantice.

E.11) OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanské vybavení je zastoupeno různými stavbami a zařízeními včetně souvisejících ploch, jejichž provozem jsou uspokojovány služby obyvatelstvu. Rozmanitost občanských zařízení je odrazem široké stupnice činností, které tato zařízení provozují a zabezpečují. Část zařízení občanského vybavení je součástí ploch s hlavní funkcí obytnou, tj. ploch smíšených obytných (SO). V kapitole F. textové části A. Územního plánu Brantice jsou stanoveny podmínky pro případnou realizaci staveb a zařízení občanského vybavení v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití včetně případných omezení. Areály rozsáhlejších zařízení občanského vybavení nebo plochy se stavbami, které budou dále takto respektovány a není možné měnit způsob jejich využívání např. na funkci bydlení

55

apod. jsou územním plánem vymezeny jako plochy občanského vybavení stabilizované, které jsou dále členěny podle hlavní funkce využívání, a to: plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) plochy občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS) plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH) Jako plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) jsou vymezeny areály z oblasti školství (malotřídní základní škola, mateřská škola), samosprávy (obecní úřad), kulturních zařízení (kulturní dům), areál zámku apod. Sportovně rekreační areál s fotbalovým hřištěm, tenisovými kurty a volejbalovým hřištěm je vymezen jako plocha občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS). Část sportovního areálu je dotčena vymezení plochy pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik, v rámci které budou realizovány protipovodňové hráze. Areály hřbitovů jsou vymezeny jako plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH). Objekty občanského vybavení menšího rozsahu jsou součástí ostatních ploch, především ploch smíšených obytných (SO). Zastavitelné plochy občanského vybavení nejsou Územním plánem Brantice navrženy. Rozsah občanského vybavení odpovídá velikosti a významu obce. Územním plánem nejsou vymezeny zastavitelné plochy občanského vybavení. V případě potřeby výstavby nového objektu občanského vybavení, která může vyvstat v následujících létech, je realizace staveb a zařízení občanského vybavení přípustná v souladu s podmínkami uvedenými v oddíle F. textové části A. územního plánu, především v plochách smíšených obytných.

E.12) VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Podle § 34 českého zákona o obcích, 128/2000 Sb., který definuje veřejné prostranství jako všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejnou zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Do pojmu lze zahrnout jen otevřená prostranství, nikoliv veřejně přístupné interiéry veřejných budov, provozoven apod. Územním plánem je převážná část veřejných prostranství zahrnuta do ploch s jiným způsobem využívání. Územním plánem je jako plocha stabilizovaná veřejného prostranství – zeleně veřejné (ZV) vymezena plocha zámeckého parku. Jiná stabilizovaná veřejná prostranství např. ulice, chodníky, veřejná zeleň, a další prostory přístupné každému bez omezení po 24 hodin denně, tedy sloužící obecnému užívání, územním plánem nejsou vymezena jako samostatné plochy veřejných prostranství a jsou součástí ploch s jiným způsobem využití, především ploch občanského vybavení, smíšených obytných a komunikací. Územním plánem je navrženo celkem sedm zastavitelných ploch veřejných prostranství (Z13, Z14, Z20, Z21, Z22, Z23 a Z30) ve vazbě na zastavěné území a zastavitelné plochy smíšené obytné v k. ú. Brantice. Vzhledem k tomu, že jsou tyto plochy vymezeny jako plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné, předpokládá se zde zachování převážně nezpevněných ploch s parkovou úpravou za účelem relaxace obyvatel. Tyto plochy jsou vymezeny jako zastavitelné z důvodu umožnění realizace drobných staveb. Celková výměra těchto ploch je 2,26 ha a doplňují tak stabilizovanou plochu zámeckého parku v centru zastavěného území. 56

Podle vyhl. č. 269/2009 Sb., kterou se měnila vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, by mělo být vymezeno na každé 2 ha zastavitelných ploch vymezeno nejméně 1 000 m2 veřejných prostranství (mimo pozemní komunikace) buď v rámci těchto ploch, nebo v plochách navazujících (dostupných v krátkém časovém limitu), což odpovídá 5 % ze 2 ha. V k. ú. Brantice je vymezeno celkem 31,26 ha zastavitelných ploch smíšených, přičemž 5 % odpovídá výměra 1,56 ha. Navržené plochy veřejných prostranství tedy převyšují potřebu stanovenou výše uvedenou vyhláškou. V k. ú. Radim u Brantic nejsou vymezeny nové plochy veřejných prostranství s ohledem na charakter zástavby v zastavěném území a předpokládaný rozvoj zastavitelných ploch. Další veřejná prostranství by měla být zachována minimálně při budování komunikačních prostorů pro dopravní obsluhu zastavitelných ploch, a to podél pozemních komunikací jako zelené pásy, případně chodníky, ve kterých budou pokládány sítě technické infrastruktury, a to bez ohledu na vlastnické vztahy. Dále je územním plánem vymezena jedna zastavitelná plocha Z17 veřejných prostranství (PV) v návaznosti na plochu občanského vybavení – veřejné infrastruktury (zámku). S ohledem na její situování v záplavovém území se předpokládá využití této plochy pro odstavování vozidel, případně pořádání kulturních akcí apod.

57

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ E.13) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Správní území obce Brantice je ZÚR MSK zařazeno do krajinné oblasti L – JindřichovskoKrnovsko a I – Nízký Jeseník a do typů krajin: lesní krajina, zemědělská harmonická krajina . Výřez výkresu Oblasti se shodným krajinným typem (ZÚR MSK)

L

I

V krajinné oblasti L – Jindřichovsko-Krnovsko je nutno chránit harmonické měřítko krajiny, nevytvářet nové pohledové bariéry, novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území, v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy. Dále je nezbytné chránit historické krajinné struktury. 58

V krajinné oblasti I – Nízký Jeseník je nutno, kromě uvedených požadavků pro Jindřichovsko-Krnovsko, chránit historické architektonické a urbanistické znaky sídel včetně jejich vnějšího obrazu (týká se především památkově chráněných sídel), chránit místní kulturně-historické dominanty, zejména sakrální a ostatní historické stavby. Zásady pro rozhodování o změnách v území jsou ZÚR MSK stanoveny pro krajinu polní takto: - dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu, - respektovat historicky cenné architektonické a urbanistické znaky sídel včetně vnějšího obrazu sídla, - nepotlačovat historické dominanty v pohledově exponovaných příměstských prostorech, - pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy a rámci zastavěného území, nová zastavitelná území vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny, - pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields, - podporovat realizaci půdoochranných a revitalizačních opatření v krajině (protierozní ochrana, prvky ÚSES, revitalizace vodních toků a nádrží), - nesnižovat prostupnost krajiny. Zásady pro rozhodování o změnách v území jsou ZÚR MSK stanoveny pro krajinu lesní takto: - minimalizovat zásahy do lesních porostů, - o umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. lyžařských sjezdovek, případně navazující dopravní a technické infrastruktury) rozhodovat výhradně na základě vyhodnocení únosnosti krajiny, - pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území sídel; nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny; v nezastavěném území umisťovat pouze nezbytné stavby pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství, - chránit historické architektonické a urbanistické znaky sídel včetně jejich vnějšího obrazu, - chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant, v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury toto riziko minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodných vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst, - nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci ani zahušťování zástavby ve stávajících lokalitách. Podmínky pro využívání krajiny polní a lesní jsou návrhem řešení Územního plánu Brantice respektovány a návrh řešení je popsán v předchozích kapitolách odůvodnění. Územním plánem Brantice jsou vymezeny mimo zastavěné území a zastavitelné plochy, tedy v krajině, plochy: smíšené nezastavěného území (SN), lesní (L), zemědělské (Z) a vodní a vodohospodářské (VV). Jedná se o plochy stabilizované, které jsou chráněny stanovenými podmínkami využívání pro tyto plochy před nežádoucími vlivy a snižováním jejich ekologické stability a krajinnotvorného významu. Nové plochy s výše uvedeným využíváním nejsou navrženy. Územním plánem jsou vymezeny jako plochy změn (návrh) plochy přírodní (PP) pro územní systém ekologické stability v souladu se ZÚR MSK - prvky nadregionální

59

a regionální, který je dále doplněn o prvky lokálního významu. Podrobněji viz kap. 4.14 Územní systém ekologické stability. Podrobné podmínky využívání výše uvedených ploch jsou uvedeny v oddíle F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití A. Textové části Územního plánu Brantice.

E.14) ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability je územním plánem vymezen v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., v platném znění jako plochy přírodní (PP). Cílem územního systému ekologické stability (ÚSES) je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní krajiny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Tuto funkci má zajistit ÚSES sítí ekologicky významných částí krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových podmínek a reprezentací pro krajinu typických stanovišť formou biocenter o daných velikostních a kvalitativních parametrech, propojených navzájem prostřednictvím biokoridorů. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách. Obdobné přírodní podmínky jsou rozlišeny skupinami typů geobiocénů (STG). Základní prvky územního systému ekologické stability Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je část krajiny, která propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Pod pojmem "migrace" se zahrnuje nejen pohyb živočišných jedinců, pohyb rostlinných částí schopných vyrůst v novou rostlinu, ale i o výměnu genetické informace v rámci populace, o přenos pylu, živočišných zárodků apod. Hierarchické členění ÚSES. Podle významu skladebných prvků (biocenter a biokoridorů) se dělí ÚSES na nadregionální, regionální a lokální.

Velikosti skladebných součástí ÚSES Podmínky minimalizace byly zohledněny při zapracování do územního plánu. Větší výměry biocenter jsou ponechány pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech, lesních hospodářských osnovách nebo v projektech ÚSES. Parametry navrženého ÚSES - lesní společenstva:

60

-

lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přerušení je na 15 m; lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m); regionální biocentrum – minimální výměra je podle stanoviště v daných podmínkách je 15 až 30 ha. nadregionální biokoridor – je složen z jednoduchých nadregionálních biokoridorů o maximální délce 700 metrů a minimální šířce 40 metrů a vložených lokálních biocenter, do takto tvořeného nadregionálního biokoridoru jsou ještě po 5 až 7 km vkládána vložená regionální biocentra.

Prvky ÚSES nebo jejich části, které jsou mimo lesní pozemky nebo bez dřevinných porostů (chybějící a neexistující) jsou vymezeny v minimálních parametrech. V nivě toku Opavy je nadregionální biokoridor vymezen ve větších plochách než minimálních, upřesnění a zmenšení je vhodné provést současně s projekcí vodohospodářských protipovodňových opatření. Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno schválením návrhu komplexních pozemkových úprav za dodržení parametrů ÚSES. Koncepce návrhu územního systému ekologické stability Pro vymezení prvků územního systému ekologické stability ve správním území obce Brantice byl upraveno předchozí zapracován ÚSES v Územním plánu obce Brantice s respektováním aktuálních ZÚR Moravskoslezského kraje a nových návrhů využití území. Popis prvků nadregionálních (složeného nadregionálního biokoridoru a vložených regionálních biocenter) je s uvedením značení dle ZÚR MSK - v závorkách. Nadregionální úroveň je zastoupena nadregionálním biokoridorem (K96), větví mezofilní bučinou a mezofilní hájovou ve značení územního plánu N1 až N6 v severní části území obce a větví nivní a vodní tvořenou částmi N7/Zát až N14/Krn podél toku Opavy a jejím tokem. Lokální úroveň je zastoupena lokálními trasami - trasou L1/Kra až L6 z území Krasova k nadregionálními biokoridoru(K96)-vloženému lokálními biocentru N10; - L16/Lou napojení předchozí trasy na prvky ÚSES v obci Zátor - trasou s převahou středně živných a středně vlhkých stanovišť od Hošťálkov s částmi L15/Hoš až L8 a dále ke Krnovu L17 až L19/Krn; - propojení předchozí trasy prostřednictvím L7+L6, N10, N9, N8 a L21 přes údolnici Opavy k nadregionálnímu biokoridoru (K96) větvi mezofilní bučinné do vloženého regionálního biocentra N6; - trasou L22+L24Krn, od nadregionálního biokoridoru-vloženého regionálního biocentra N6 (RBC 185) směrem ke Krnovu; - trasou L22+L23/Opa od nadregionálního biokoridoru-vloženého regionálního biocentra N6 (RBC 185) ke Krnovu. Vymezení je provedeno v minimálních nutných rozlohách a šířkách dle metodiky, zejména v území mimo les. Regionální biocentra vložená do nadregionálního biokoridoru, do jeho

61

obou větví, jsou vymezena v souladu se ZÚR MSK a upřesněna nad katastrální mapou. Jsou navržena v rozsahu, který je výrazně větší než předepsané minimální parametry. Další případné upřesnění prvků bude provedeno v rámci projektů ÚSES a při zapracování do lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy vymezením podle hranic trvalého rozdělení lesa, popř. parcelách nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést, v závislosti na způsobu hospodaření a v koordinaci s projekty plánovaných protipovodňových úprav . Vlivy vymezení na sousední území S ohledem na nutnost souladu vymezení ÚSES se ZÚR MSK bude nutné jinak vymezit ÚSES v obcích sousedících s Branticemi. Rovněž bude vhodné provést celkovou revizi reprezentativnosti ÚSES a jeho minimalizaci v rámci větších územních jednotek (nejlépe biochor). Tabulková část - pokud není uvedeno jiné cílové společenstvo jde o cílová společenstva lesní, tučně je v tabulkách uvedeno číslování podle ZÚR MSK Označení prvku

Funkce, funkčnost, název

STG

Rozměr

Charakter ekotopu

nadregionální úroveň nadregionální koridor K 96 mezofilní bučinný až mezofilní hájový N1/Zát NBK funkční 4B4 (70 m) převážně lesní porosty s dominancí smrku

N2

LBC nefunkční 4BC3, 4

N3

NBK funkční

3,1 ha

4AB,B 490 m 3 N4 LBC funkční 4B,BC 10,4 ha 3 N5 NBK 4BC3, 670 m 4B3 N6 RBC 185, mezofilní bučinné RBC funkční 4B3,4 (66,7 ha) BC3,4 nadregionální koridor K 96 vodní, nivní N7/Zát NBK, částečně 34BC4 (670 m) chybějící 5 N8

posílení zastoupení buku a dalších list. dřevin

lesní porosty smrkové a listnaté smrkové a smíšené lesní porosty, lesní holiny smrkové a smíšené lesní porosty, lesní holiny

posílení listnatých dřevin výchova porostů dle typologie výchova porostů dle typologie

smrkové a smíšené lesní výchova porostů dle porosty, lesní holiny typologie pole, louky, zahrady, doplnění dřevinných břehové porosty vodního porostů toku pole, louky, břehové porosty toku

N9

NBK funkční

břehové porosty, louky,

N10

LBC část. existující NBK, část. chybějící

N11

posílení zastoupení buku a dalších list. dřevin

mladé lesní porosty, částečně nezalesněno

RBC 106, vodní, nivní RBC část. 34BC4 29,7 ha existující 5 34BC4 700 m 5 34BC4 4,8 ha 5 34BC4 460 m 5

Cílové společenstvo, návrh opatření

břehové porosty, sady, louky břehové porosty, louky

62

rozšíření dřevinných porostů, zachování části luk výchova břehových porostů rozšíření lesních porostů rozšíření lesních porostů na min. šířku lesního biokoridoru

N12

LBC funkční

N13

NBK část. 34BC4 340 m funkční 5 RBC 150, vodní, nivní RBC část. 34BC4 (4 ha) chybějící 5

N14/Krn

34BC4 22,7 ha 5

břehové porosty toku a v nivě – listnaté, louky, pole břehové porosty toku, pole, louky břehové porosty toku, pole, louky

rozšíření luk na úkor polí

rozšíření luk na úkor polí

lokální úroveň trasou L1/Kra až L6 z území Krasova k nadregionálními biokoridoru (K96) - vloženému lokálnímu biocentru N10 L1 /Kra LBK funkční 4B3 (1670 m) lesními porosty – posílení buku jako hlavní 4BC4 smrkové a smíšené dřeviny L2 L3

LBC nefunkční 4B,BC 8,5 ha 3 LBK funkční 4B3 1 530 m

L4

LBC, část. chybějící

4BC45 22 ha

L5+L6

LBK funkční

3B3 3BC4

1 280 m

lesy, převaha smrkových porostů lesní porosty, převaha smrčin okraje lesního porostů, břehové porosty toků a rybníka částečně přirozené břehové porosty toku

posílení buku jako hlavní dřeviny posílení buku jako hlavní dřeviny lesní, luční, založení lesní části biocentra v nivě lesní

napojení předchozí trasy na prvky ÚSES v obci Zátor L16/Lou LBK funkční 4B3 (240 m) lesy, převaha smrkových posílení buku jako hlavní porostů dřeviny lokálním biokoridorem L6+L7, který propojuje lokální trasu lesních stanovišť 4 vegetačního stupně, středně živných s nadregionálním biokoridorem L6+L7 LBK část. 3B3 1 890 m břehové porosty toku, zalesnění chybějících částí existující 34BC4 louky, pole trasou s převahou středně živných živinami bohatších a středně vlhkých stanovišť od Hošťálkov s částmi L15/Hoš až L8 a dále ke Krnovu L17 až L19/Krn L15/Hoš LBK funkční 4BC3 (830 m) převážně smrkové posílení zastoupení buku porosty jako hlavní dřeviny L14/Kra LBC část. 4BC34 (6,7 ha) lesy s převahou smrčin posílení dřevin přirozené existující druhové skladby L13 LBK funkční 4BC4, 970 m lesy s převahou smrčin posílení dřevin přirozené 4B3 druhové skladby L12 LBC nefunkční 4B3 5,6 ha smrkové monokultury posílení dřevin přirozené druhové skladby L11 LBK funkční 4B3,4 1450 m převážně smrkové posílení dřevin přirozené BC3 monokultury druhové skladby L10 LBC nefunkční 4B3 9,8 ha převážně smrkové posílení dřevin přirozené monokultury druhové skladby L9 LBK funkční 4B3 1 770 m převážně smrkové posílení dřevin přirozené 4BC3 monokultury druhové skladby 4BC4 L8 LBC nefunkční 34B,B 7,2 ha převážně smrkové posílení dřevin přirozené C3 monokultury druhové skladby

63

L17 L18

L19/Krn

LBK funkční

4B,BC 1280 m 3 LBC nefunkční 4B3 12,4 ha 4BC3 4AB3 LBK funkční 4B,BC (1110 m) 3 4BC45

převážně smrkové monokultury převážně smrkové monokultury

posílení dřevin přirozené druhové skladby posílení dřevin přirozené druhové skladby

převážně smrkové monokultury

posílení dřevin přirozené druhové skladby

propojení předchozí trasy prostřednictvím L7+L6, N10, N9, N8 a L21 přes údolnici Opavy k nadregionálnímu biokoridoru (K96) větvi mezofilní bučinné do vloženého regionálního biocentra N6; 1 890 m břehové porosty toku, zalesnění chybějících částí L6+L7 LBK část. 3B3 louky, pole existující 34BC4 dále propojeno přes prvky nadregionálního biokoridoru – N8 až N10 L21 LBK část. 3BC4 1 100 m břehové porosty toku, doplnění porostů koridoru existující louky trasou L22+L24Krn, od nadregionálního biokoridoru-vloženého regionálního biocentra N6 (RBC 185) směrem ke Krnovu L22+L24 LBK část. 3B3 2 400 m pruhy dřevinných dolesnění Krn existující 3BC4 porostů v loukách a polích trasou L22+L23/Opa od nadregionálního biokoridoru-vloženého regionálního biocentra N6 (RBC 185) ke Krnovu-Opavskému předměstí L22+L23/ LBK část. 3B3 (1520 m) lesy, převaha smrčin, doplnění chybějících Opa chybějící louky porostů, snížení zastoupení smrku Vysvětlivky k tabulkám: Číslování prvků je zvlášť pro území Brantic (v případě polohy zčásti mimo území Brantic je doplněno názvem sousedního k.ú nebo obce, na kterém se zbývající část prvků nalézá; např. L1 /Kra (KraKrasov, Lou-Loučky u Zátoru, Krn-Krnov, Opa-Krnov, Opavské předměstí, Zát-Zátor, HošHošťálkovy) U prvků regionální a nadregionální úrovně je uvedeno rovněž číslování podle ZÚR MSK - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese - význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor RBC regionální biocentrum, NBK nadregionální biokoridor - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) - rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce Brantic – prvek dále pokračuje na sousední území - cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost.

Střety a bariéry prvků ÚSES Střety, které ve většině vytvářejí bariéry v souvislém systému prvků ÚSES pro pohyb organismů, lze v území obce Brantice charakterizovat jako polopropustné bariéry. Jedná se

64

o křížení s vedením vysokého a velmi vysokého napětí, křížení se silnicemi a ostatními komunikacemi a s plynovody. Přerušení lesních biokoridorů, pokud nejsou široká, napomáhají šíření druhů vázaných na otevřená stanoviště. Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat nárosty dřevin do maximální přípustné výšky, křížení s komunikacemi nevytváří výraznou bariéru.

E.15) PROSTUPNOST KRAJINY Úkolem územního plánu je zachovat prostupnost krajiny jak pro obyvatele, tak pro pohyb zvířat a dalších ekologických toků. V praxi je prostupnost krajiny nejvýznamněji ovlivněna liniovými stavbami, u kterých převládá délka nad šířkou a výškou. Jde tedy především o silnice a železnice. Na prostupnost krajiny stoupá vliv komunikací s ohledem na jejich zvyšující se hustotu a vzrůstající intenzitu provozu. Největší vliv mají zpravidla rychlostní komunikace, které jsou pro zvířata často zcela neprůchodné. Nejmenší vliv mají účelové komunikace. Budováním nových liniových staveb bude docházet k další fragmentaci krajiny a vytváření nových bariér pro migraci živočichů. Územním plánem Brantice je v maximální možné míře zachována stávající prostupnost krajiny, která je zajišťována především sítí účelových komunikací. Návrhem řešení nedochází k omezení přístupu k zemědělsky obhospodařovaným pozemkům a lesním pozemkům. Stávající síť účelových a veřejně přístupných účelových komunikací (polních a lesních cest) je respektována s výjimkou předpokládaných úprav přístupů na pozemky v rámci vymezené zastavitelné plochy pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR). Na plánovaných hrázích se předpokládá realizace účelové komunikace, která by mohla být případně využívána jako cyklostezka. Nové účelové komunikace mohou být podle potřeby zřizovány ve všech plochách v krajině při respektování podmínek uvedených v kapitole F. textové části A. územního plánu. Nové místní a účelové komunikace jsou navrženy pro obsluhu zastavitelných ploch a nemají vliv na prostupnost krajiny. Nové lesní a polní cesty nejsou územním plánem navrženy. Stezka pro cyklisty nebo pro společný pohyb chodců a cyklistů není územním plánem navržena. Územním plánem nejsou navrženy žádné liniové stavby, které by začaly vytvářet nové bariery v území s výjimkou protipovodňových opatření. Dále je nařízeno zachovávat kolem vodních toků nezastavěné manipulační pásy z důvodu údržby toků a ochrany čistoty vod před splachy z okolních ploch, a to jak v zastavěném území, zastavitelných plochách, tak i ve volné krajině (viz kapitola E.3 textové části A. Územního plánu Brantice) a je stanoven zákaz zatrubňování vodních toků (viz kapitola D.2.3 Vodní režim) z důvodu zachování jejich migrační prostupnosti. Vymezením územního systému ekologické stability jsou připraveny podmínky pro zachování a zlepšení podmínek migrace organismů, obnovu přirozených a cenných biotopů a biologické rozmanitosti především v krajině.

65

E.16) PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Ve správním území obce Brantice nejsou územním plánem navržena protierozní opatření pomocí technického řešení. Erozi větrem je možno snížit výsadbou alejí a zelených pásů podél komunikací, vodních toků apod. vzhledem k tomu, že vzrostlá zeleň dokáže plnit funkci větrolamu a měnit směr větru. Územním plánem Brantice nejsou předjímány plochy, na kterých bude tato výsadba provedena a připouští se její realizace dle potřeby. Dále je nezbytné dodržovat správné postupy při obhospodařování zemědělských pozemků, aby se minimalizovalo splachování půdy při přívalových a dlouhotrvajících deštích. Způsob obhospodařování zemědělských pozemků však nelze ovlivnit územním plánem. V případě realizace územního systému ekologické stability na dosud nefunkčních plochách dojde také ke zlepšení retenčních schopností krajiny. U protierozních opatření ve vazbě na odtok srážkových vod lze obecně konstatovat, že efektivní návrh systémů protierozní ochrany musí spočívat v zachycení povrchově odtékající vody na chráněném pozemku, převedení co největší části povrchového odtoku na vsak do půdního profilu a snížení rychlosti odtékající vody. Z hlediska finančního je nutné při návrhu protierozních opatření postupovat od finančně i realizačně nejjednodušších organizačních a agrotechnických opatření k opatřením technického charakteru. Srážková činnost, povrchový odtok a absence protierozních opatření přispívají ke zvýšenému zanášení koryt vodních toků, postupné zmenšování průtočného profilu a tím ohrožení zástavby v blízkosti vodního toku. Odnos zemědělsky obhospodařované půdy, často chemicky ošetřené, má negativní vliv na kvalitu vod ve vodních tocích.

E.17) OCHRANA PŘED POVODNĚMI Povodeň v roce 1997 v povodí horní Opavy byla přírodní katastrofou, která změnila chápání a pohled na ochranu proti povodním v této oblasti. Obrovské materiální škody, ztráty na lidských životech a složitost všech prověřovaných řešení, které vždy zasahují do majetkoprávních vztahů, vyústily v zařazení povodí horní Opavy mezi řešené prioritní oblasti stanovené PHP ČR, jako jediné v oblasti povodí Odry. V řešené oblasti mají lidská sídla ležící na řece Opavě nedostatečnou ochranu od obce Nové Heřminovy až po město Opavu, přičemž nejhorší povodňová situace je ve městě Krnov. Povodněmi je tak ohroženo 6 tisíc obyvatel, průměrné škody za 100 let byly vyčísleny minimálně na 4,2 - 5,4 mld. Kč. Od r. 1997 bylo zainteresovanými stranami, jako jsou MZe, MŽP, Moravskoslezský kraj, Povodí Odry s.p., nevládní organizace, vysoké školy, VÚV TGM a projekční ústavy, připraveno na 43 stěžejních dokumentů, které postupně variantně řešily tuto oblast, což vyústilo v rozhodnutí vlády ČR v usnesení č. 444 ze dne 21.dubna 2008, kterým byla schválena realizace menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními. V rámci opatření na horní Opavě související s výstavbou VDNH budou zaváděna opatření na vodních tocích. V ZÚR MSK jsou tato opatření označená jako VPS VZ1a. Povodí Odry, s.p. nechalo vypracovat projekt „Investiční záměr opatření na horní Opavě“ (Pöyry Environment a.s., 2008 -09). Územním plánem Brantice je vymezena plocha pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy (OPR), ve které je možné realizovat především stavby hrází, ochranných zdí, nezbytných staveb technické a dopravní infrastruktury, nezbytných přeložek vodních toků a odvodňovacích příkopů, dále se v této ploše připouští se kácení porostů v nezbytném rozsahu a náhradní výsadba stromů a keřů.

66

Ve stanoveném záplavovém území vodního toku Opavy nejsou navrženy zastavitelné plochy s výjimkou plochy veřejného prostranství (PV) označené Z17 a plochy smíšené obytné (SO) označené Z25. Ve stanoveném záplavovém území vodního toku Opavy nelze povolovat nové stavby, kromě staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury, staveb souvisejících s vodním hospodářstvím a protipovodňová opatření. Plocha veřejného prostranství Z17 je vymezena v centrální části zástavby obce Brantice, severně od areálu zámku (plocha občanského vybavení – OV) a zámeckého parku (plocha veřejných prostranství – zeleně veřejné – ZV). je situována v záplavovém území a okrajově i v aktivní zóně záplavového území. S ohledem na uvedené limity se předpokládá využití této plochy pro odstavování vozidel, případně pořádání kulturních akcí apod. Plocha smíšená obytná Z25 je vymezena v centrální části zástavby obce Brantice. Ze západní a jižní části navazuje na stabilizované plochy smíšené obytné (pozemky rodinných domů), z východní části navazuje na areál základní školy, který je vymezen jako stabilizovaná plocha občanského vybavení. Ze severní části sousedí se stabilizovanou plochou zemědělskou – lesních školek, která zasahuje do záplavového území pouze částečně. Kóta pro hranici Q100 je stanovena na 344,65 m nad mořem. Jižní část plochy Z25 je situována na kótě 345 m nad mořem (viz následující obrázek), severní část plochy je cca 344,20 m nad mořem. Obytné stavby by tedy bylo možné umístit na části plochy s minimálním dopadem případné povodně. V případě, že by v následujících létech z ekonomických důvodů nebyla realizována protipovodňová opatření v ploše pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR), bylo by vhodné realizovat dílčí protipovodňová opatření za účelem ochrany areálu základní školy a tím by došlo k ochraně stabilizované i navržené zástavby v plochách smíšených obytných. www.cuzk.cz

67

Dle POPO (plán oblasti povodí Odry) je na vodním toku Krasovka v ř. km 0.0 - 0.2 navržena obnova přirozené členitosti vodního toku v rámci koryta (koryto včetně sklonových poměrů bude částečně nebo zcela zachováno). Dále je v ÚAP ORP Krnov navržen na Krasovce suchý poldr. Dle sdělení správce toku Lesy ČR s.p. a správce povodí Povodí Odry s.p. se s vybudováním tohoto záměru nepočítá, proto územní plán tento záměr nepřebírá.

E.18) PODMÍNKY PRO REKREAČNÍ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Rekreační využívání krajiny je závislé na typu krajiny a její prostupnosti. Důležitou roli má členitost terénu, rozsah lesní zeleně a ostatní trvalé vegetace, jako jsou např. zahrady, trávní porosty, břehová zeleň, soliterní stromy apod., dále vodní plochy, drobná architektura v krajině, např. kapličky, vyhlídky, rozhledny, a jiné místní zajímavosti a památky. Řešení Územního plánu Brantice předpokládá využívání krajiny především k pěší turistice, cykloturistice, případně i k vyjížďkám na koních, v zimním období je mírně kopcovitá krajina vhodná i pro běh na běžkách. Tyto uvedené sportovně-rekreační aktivity nemají negativní vliv na krajinu. Územní plán připouští realizaci cyklostezek v nezastavěném území na plochách zemědělských, lesních a plochách smíšených nezastavěného území včetně souvisejících zařízení, jako jsou např. odpočívadla včetně přístřešků pro turisty, informační tabule apod. Podmínky pro využívání ploch vymezených v neurbanizovaném území jsou stanoveny v kapitole F. textové části Územního plánu Brantice.

E.19) VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy pro dobývání nerostů. Ve výkrese B.1 Koordinační výkres jsou vymezeny hranice ložisek nerostných surovin uvedených v příloze č. 1 Limity využití území. Vzhledem k tomu, že se jedná o prognózní zdroje, nepředpokládá se zahájení těžby ve střednědobém výhledu, tj. do roku cca 2025.

68

E.20) NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Územním plánem Brantice jsou vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití pro které jsou stanoveny podmínky jejich využívání, které jsou uvedeny v oddíle F. textové části A. Územního plánu Brantice. Stanovení podmínek je rozděleno na: • obecné podmínky platné pro celé správní území obce bez ohledu na rozdílný způsob využití ploch • podrobné podmínky platné pro plochy s rozdílným způsobem využití, a to plochy stabilizované a plochy navržené ke změně využití území (zastavitelné plochy) jsou uvedeny v tabulkách s rozlišením na využití hlavní, přípustné a nepřípustné s uvedením staveb, zařízení nebo činností: - využití hlavní stanovuje stávající nebo požadovaný převažující způsob využívání plochy - využití přípustné stanovuje jaký doplňkový způsob využití plochy se připouští aniž by byl narušen nebo znemožněn hlavní způsob využití plochy - využití nepřípustné stanovuje nepřípustné využívání ploch s ohledem na hlavní a přípustné využívání plochy (tj. stavby, zařízení a činnosti neslučitelné s hlavním a přípustným využíváním plochy) Pro plochy v zastavěném území a zastavitelné plochy jsou dle potřeby stanoveny podmínky prostorového uspořádání. Jedná se o procento zastavitelnosti pozemku, tj. poměr zastavěných a zpevněných ploch vůči plochám nezastavěným a nezpevněným, které mohou být využívány jako plochy zeleně, nebo plochy produkční (zahrady rodinných domů) a umožňují vsakování dešťových vod. Dále je plochy vymezené v zastavěném území a zastavitelné plochy stanovena dle potřeby výšková hladina staveb z důvody ochrany krajinného rázu. V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využitím (dle § 3 odst. 4 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.), na základě převažujícího využívání území stabilizovaného a požadovaných změn využívání území. Některé z těchto ploch byly, s ohledem na specifické podmínky, charakter území a potřebu upřesnění podmínek využívání ploch, podrobněji členěny: Plochy smíšené obytné (SO) Plochy občanského vybavení • Plochy občanského vybavení – veřejné infrastruktury (OV) • Plochy občanského vybavení - sportovních a rekreačních zařízení (OS) • Plochy občanského vybavení – hřbitovů (OH) Plochy rekreace • Plochy rekreace rodinné (RR) Plochy výroby a skladování • Plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) • Plochy výroby a skladování – výroby zemědělské (VZ) Plochy smíšené výrobní (SV)

69

Plochy zemědělské • Plochy zemědělské – lesních školek (ZŠ) • Plochy zemědělské - zahrady (ZZ) • Plochy zemědělské (Z) Plochy veřejných prostranství • Plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) • Plochy veřejných prostranství (PV) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy smíšené nezastavěného území (SN) Plochy lesní (L) Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Plochy přírodní (PP) Plochy dopravní infrastruktury • Plochy dopravní infrastruktury silniční (DS) • Plochy dopravní infrastruktury drážní (DD) Vzhledem k potřebě vymezit plochy komunikací byly stanoveny podmínky také pro plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde o plochy místních a účelových komunikací včetně komunikací pro pěší a cyklisty a případně parkoviště a odpočívadla vymezené jak v zastavěném území, tak ve volné krajině. Jedná o plochy veřejně přístupné 24 hodin denně, které však nemají ve vymezeném rozsahu výlučný charakter veřejných prostranství, tj. nejedná se pouze o ulice v zástavbě, nejsou určeny ke shromažďování obyvatel apod.

E.21) VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT V textové části Územního plánu Brantice, kapitole G. jsou vyjmenovány veřejně prospěšné stavby pro dopravu, vodní hospodářství a veřejně prospěšná opatření (pro územní systém ekologické stability), pro které lze práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro realizaci těchto staveb a opatření, omezit nebo odejmout podle § 170 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Podmínky pro vyvlastnění, principy náhrady a vyvlastňovací řízení upravuje samostatně zákon o vyvlastnění (zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě). Grafické zobrazení těchto staveb je provedeno ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. U veřejně prospěšné stavby pro dopravu se jedná o vymezení zastavitelných ploch pro realizaci přeložky silnice I/45 – západní obchvat Krnova. Plochy jsou vymezeny v souladu se ZÚR MSK, kde je tato stavba označena D302, a upřesněny nad katastrální mapou.

70

Pro vodní hospodářství jsou vymezeny dvě veřejně prospěšné stavby: - plocha pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik (v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba č. VZ1a ) je vymezena dle projektu „Investiční záměr opatření na horní Opavě“ (Pöyry Environment a.s., 2008 -09), který nechalo zpracovat Povodí Odry, s.p. - plocha pro čistírnu odpadních vod v k. ú. Radim u Brantic je vymezena za účelem umožnění výstavby splaškové kanalizace zaústěné do ČOV. Územní systém ekologické stability je navržen jako veřejně prospěšné opatření z důvodu nutnosti posílení ekologické stability území a vazeb ÚSES na sousedící obce v souladu se ZÚR MSK, a to prvků nadregionálních, regionálních a stabilizace lokálních biocenter. Celý průběh ÚSES, s výjimkou lokálních biokoridorů, je stanoven jako veřejně prospěšné opatření z důvodu omezení práv k pozemkům, především ke způsobu hospodaření na těchto pozemcích. Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy k zajišťování obrany státu nebo plochy pro asanaci.

E.22) VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEKUPNÍ PRÁVO Územním plánem Brantice nejsou vymezeny další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo.

E.23) VYMEZENÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy územních rezerv.

E.24)

VYMEZENÍ PLOCH VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ

Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování.

71

F)

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Správní území obce Brantice bylo řešeno Územním plánem obce Brantice, který byl schválen usnesením Zastupitelstva obce Brantice dne 8. 9. 2006 s právní účinností od 1. 10. 2011. Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice byly vydána Zastupitelstvem obce Brantice dne 14. 9. 2011 s právní účinností od 30. 9. 2011. Další změny územního plánu nebyly zpracovány. Plochy navržené k zastavění tímto územním plánem, a které nebyly dosud zastavěny, byly převzaty do Územního plánu Brantice jako zastavitelné plochy po dohodě se zástupcem obce Brantice v případě, že nebylo dotčeno jejich navržené využití a nebylo upraveno v souladu s veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením stanoveným ZÚR MSK, nebo ovlivněno významným limitem v území, který by znemožňoval požadované využití plochy, např. záplavovým územím. Tyto zastavitelné plochy byly doplněny plochami novými, které jsou většinou situovány do vhodných proluk nebo v návaznosti na zastavěné území, převážně se zajištěnou dopravní obsluhou a případně i sítěmi technické infrastruktury. Podle sociodemografického rozboru bytový fond ve správním území obce Brantice vykazuje nadprůměrnou zalidněnost. Příznivé ukazatele bydlení, i přes vyšší průměrnou zalidněnost bytů, jsou dány vyšším zastoupením bytů v rodinných domech. Vysoký podíl jednočlenných domácností je vykazován zejména v Radimi u Brantic, kde je i starší obyvatelstvo. Z celkem 477 hospodařících domácností v obci Brantice je 123 domácností jednotlivců, což je více než 25 %. Dá se předpokládat, že trend jednočlenných domácností se bude i nadále rozvíjet jak s ohledem na stárnutí populace, tak uzavírání sňatků (soužití ve společné domácností) ve vyšším věku, že bylo obvyklé např. před cca 20 lety. Po r. 2001 byla v obci realizována poměrně značná bytová výstavby, která v jednotlivých letech kolísá. Zájem je zejména o výstavbu rodinných domů. Celkově je v řešeném území reálné získání asi 4 - 6 nových bytů ročně, celkem cca 90 bytů do roku 2025. Územním plánem jsou bytovou výstavbu vymezeny zastavitelné plochy smíšené obytné (SO). V úvahu je ale nutno vzít, že v plochách smíšených obytných mohou být realizovány také stavby a zařízení související s touto funkcí (viz oddíl F. textové části A. Územního plánu Brantice). Vymezení nových zastavitelných ploch vyplývá z nedostatku vhodných proluk v zastavěném území, a to z důvodu hustoty stávající zástavby, případně dopravní nepřístupnosti pozemku, nevhodné konfigurace terénu, ale zejména stanoveného záplavového území, které významným způsobem limituje rozvoj zástavby do doby realizace protipovodňových opatření na vodním toku Opavy, včetně vodní nádrže Nové Heřminovy. Celkem je vymezeno 29,03 ha ploch smíšených obytných, převis nabídky je cca 69 %. Dále je vymezena poměrně malá plocha pro rozvoj rekreace rodinné v návaznosti na stabilizované plochy s touto funkcí. Významná je svým rozsahem plocha výroby a skladování – lehkého průmyslu. Podrobné odůvodnění této plochy je uvedeno v kapitole D. tohoto odůvodnění. S vymezením výše uvedených zastavitelných ploch souvisí vymezení ploch veřejných prostranství, ploch komunikací a plochy technické infrastruktury pro realizaci čistírny odpadních vod z Radimi u Brantic. Pro potřebu přeložky silnice I. třídy je vymezena plocha dopravní infrastruktura silniční.

72

G)

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o zařazení tříd ochrany, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Vyhodnocení je zpracováno podle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP, červenec 2011. Použité podklady : - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz listopad 2013 - bonitní půdně ekologické jednotky a podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP

G.1) KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Převážná část řešeného území náleží do klimatického regionu – 7 – MT4 – mírně teplý, mírně vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku - HPJ. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 26 - Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. 46 - Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí

73

až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 56 - Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.

G.2) ZÁBOR PŮDY DLE NÁVRHU ÚP Celkový předpokládaný zábor půdy je 77,97 ha, z toho je 72,85 ha zemědělských pozemků. Tab.: Zábor půdy podle způsobu využití (funkčního členění) ploch funkční členění zábor půdy celkem (ha) Zastavitelné plochy SO plochy smíšené obytné RR plochy rekreace rodinné VL plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu ZV plochy veřejných prostranství – zeleně veřejné PV plochy veřejných prostranství K plochy komunikací DS plochy dopravní infrastruktury – silniční TI plochy technické infrastruktury Zastavitelné plochy celkem Plochy ostatní plochy ochranných hrází v plochách OPR návrh celkem

28,22 1,38 22,29 2,26 0,66 0,37 7,31 0,28 62,77

15,20 77,97

z toho zemědělských pozemků (ha)

27,91 1,34 22,14 1,50 0,66 0,29 5,53 59,37

13,48 72,85

Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 35,08 ha odvodněných zemědělských pozemků.

G.3) ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Do grafické přílohy jsou plochy územního systému ekologické stability připojeny jen orientačně. Je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Dle metodického doporučení se zábor půdy pro ÚSES nevyhodnocuje. Část ploch potřebných pro ÚSES je navržena na lesních pozemcích, případně na pozemcích zarostlých náletem (smíšených nezastavěného území).

74

G.4) POSOUZENÍ A ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ A POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou z větší části navrženy v návaznosti na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Jde převážně o plochy určené pro bydlení, občanské vybavení, výrobu a dopravu. Značnou část navržených zastavitelných ploch představují plochy, které jsou již obsaženy v platném územním plánu a které je tady v zájmu kontinuity rozvoje řešeného území i nadále respektovat. Záborem navržených ploch nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu ani zemědělských cest. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou v převážně v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany I a II. Celkem je to 56,12 ha, tj. 77 % z celkového záboru zemědělských pozemků. Značný zábor zemědělských pozemků je navržen pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik – ochranné hráze a opěrné zdi, celkem 15,20 ha, z toho je 13,48 ha zemědělských pozemků, tj. 18 % z celkového záboru zemědělských pozemků. Po koruně hrází by měla být vedena účelová komunikace. Pro zábor půdy byla počítána průměrná šířka pro hráze včetně komunikace a opěrných zdí 30 m. Plocha vymezená v grafické příloze jako OPR – plochy pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik není započítána do záboru půdy. U orné půdy v tomto území navrhujeme změnu druhu pozemku na trvalé travní porosty – celkem je to 6,54 ha. Plochy s větším rozsahem záboru zemědělských pozemků: Z11 – VL – 22,14 ha odvodněných zemědělských pozemků ve třídě ochrany I a II. Plochy SO – smíšené obytné, navržené v návaznosti na jižní okraj zastavěného území – Z24 – 3,12 ha, Z27 – 5,02 ha, Z34 – 3,63 ha, Z36 – 0,62 ha. Celkem plochy tvoří ucelenou lokalitu se záborem 12,39 ha zemědělských pozemků, převážně ve třídě ochrany I a II. Trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa. Celkem se předpokládá trvalý zábor 0,10 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. plocha Z38-DS

Způsob využití

zábor (ha)

plochy dopravní infrastruktury silniční, Brantice

0,10

kategorie lesních pozemků 10 – lesy hospodářské

Plocha Z38 – DS – 0,10 ha, jedná se o přeložku silnice I/45. Výstavba v ostatních nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní porosty. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují lokality Z4 – SO, Z6 – SO, Z10 – TI, Z11 – VL, Z38 – DS, Z39 – DS, Z41 – K.

75

Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability Do grafické přílohy jsou plochy územního systému ekologické stability připojeny jen orientačně. Je zakreslen celý průběh ÚSES, včetně jeho funkčních částí. Dle metodického doporučení se zábor půdy pro ÚSES nevyhodnocuje. Převážná část ploch potřebných pro územní systém ekologické stability je navržena na lesních pozemcích, na zemědělských pozemcích je návrh jen v menším rozsahu. Místy jde o pozemky zarostlé náletem nebo břehovou zelení.

76

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

číslo plochy

způsob využití plochy

celkový zábor plochy (ha)

lesní nezemědělské pozemky pozemky (ha) (ha)

ZPF celkem

zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda

zahrady

0,56

0,02

TTP

zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) I.

II.

III.

IV.

odvodnění (ha) V.

Brantice zastavitelné plochy Z12

SO

0,58

0,58

Z15

SO

0,87

Z16

SO

0,68

0,68

0,68

Z18

SO

0,37

0,37

0,37

0,37

Z19

SO

0,97

0,97

0,97

0,97

Z24

SO

3,17

Z25

SO

Z26

0,02

0,85

0,82

0,85 0,68

3,08

0,76

0,76

0,76

SO

0,34

0,34

0,34

0,02

0,32

Z27

SO

5,02

5,02

5,02

4,69

0,33

Z31

SO

0,37

0,37

Z34

SO

3,68

Z36

SO

0,62

Z11

VL

Celkem VL

0,05

17,43

0,12

22,29

0,15

22,29

0,15

Z13

ZV

0,65

0,65

Z14

ZV

0,06

0,06

Z20

ZV

0,27

0,00

0,00

0,04

0,43

3,12

Celkem SO

0,05

0,03

0,58

3,63

0,62

0,61

17,31

14,00

22,14

22,14

22,14

22,14

0,27

0,25

3,12

0,76

0,37

3,63

3,12

5,02

0,37 3,63

0,05

0,00

77

0,01

0,62

3,26

3,01

11,46

7,98

14,16

0,00

7,98

14,16

0,02

0,27

3,38

0,85

0,65

1,34

11,95 22,14

0,00

0,00

0,00

22,14

Z21

ZV

0,13

Z22

ZV

0,61

0,05

0,08 0,61

0,08

0,08

0,25

0,25 0,36

0,19

0,17

Z23

ZV

0,23

0,23

0,23

Z30

ZV

0,31

0,31

0,31

0,12

0,19

1,00

0,66

0,84

0,00

0,00

0,00

0,16

0,66

0,66

0,66

0,66

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Celkem ZV Z17

2,26 PV

Celkem PV Z41

K

Celkem K

0,76

0,00

0,66

1,50

0,50

0,00

0,66

0,66

0,00

0,15

0,06

0,15

0,06

0,00

0,66

0,00

0,09

0,09

0,00

0,09

0,09

0,10

5,16

4,20

0,00

0,23

0,16

0,09 0,00

0,00

0,09

0,09 0,00

0,00

0,96

0,00

0,00

0,09

Z38

DS

6,70

1,44

Z39

DS

0,23

0,23

Z40

DS

0,38

0,01

Celkem DS

7,31

1,68

0,10

5,53

4,20

0,00

1,33

0,00

0,37

0,00

5,16

0,00

0,00

celkem zastavěné plochy

50,10

2,77

0,10

47,23

40,93

0,05

6,25

12,40

26,83

0,85

5,81

1,34

34,34

13,48

4,27

0,71

0,37

5,16

0,37

0,37

plochy ostatní - ochranné hráze 15,20

1,72

4,98 8,50

7,62

0,88

0,74

Celkem

15,20

1,72

0,00

13,48

4,27

0,71

8,50

12,60

0,00

0,00

0,88

0,00

0,74

celkem Brantice

65,30

4,49

0,10

60,71

45,20

0,76

14,75

25,00

26,83

0,85

6,69

1,34

35,08

2,78

0,04

Radim zastavitelné plochy Z1

SO

2,96

0,14

2,82

2,82

Z3

SO

2,10

0,01

2,09

2,09

Z5

SO

0,61

0,61

0,45

2,09 0,02

78

0,14

0,61

Z6

SO

1,74

0,04

1,70

1,06

0,83 0,64

0,23

0,64

Z7

SO

2,24

2,24

Z8

SO

1,14

1,14

1,14

10,60

7,56

1,34

0,52

0,00

1,34

0,52

0,00

0,82

0,00

0,00

0,00

0,00

1,34

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,18

0,18

0,10

0,08

0,02

0,02

0,02

Celkem SO Z4

RR

Celkem RR Z10

TI

Celkem TI

10,79

0,19

1,38

0,04

1,38

0,04

0,28

0,28

0,28

0,28

0,00

2,24

2,24 0,12

0,02

3,02

0,00

4,29

1,02 0,00

3,01

0,82

3,30

0,00

1,34

Z2

K

0,18

Z9

K

0,04

0,02

Celkem K

0,22

0,02

0,00

0,20

0,20

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,12

0,08

0,00

celkem Radim

12,67

0,53

0,00

12,14

8,28

0,02

3,84

0,00

4,29

0,00

3,13

4,72

0,00

ZÁBOR CELKEM

77,97

5,02

0,10

72,85

53,48

0,78

18,59

25,00

31,12

0,85

9,82

6,06

35,08

SO Brantice

17,43

0,12

0,00

17,31

14,00

0,05

3,26

3,01

11,46

0,85

0,65

1,34

11,95

SO Radim

10,79

0,19

0,00

10,60

7,56

0,02

3,02

0,00

4,29

0,00

3,01

3,30

0,00

celkem SO

28,22

0,31

0,00

27,91

21,56

0,07

6,28

3,01

15,75

0,85

3,66

4,64

11,95

celkem RR Radim

1,38

0,04

0,00

1,34

0,52

0,00

0,82

0,00

0,00

0,00

0,00

1,34

0,00

celkem VL Brantice

22,29

0,15

0,00

22,14

22,14

0,00

0,00

7,98

14,16

0,00

0,00

0,00

22,14

celkem ZV Brantice

2,26

0,76

0,00

1,50

0,50

0,00

1,00

0,66

0,84

0,00

0,00

0,00

0,16

REKAPITULACE zastavitelné plochy

79

celkem PV Brantice

0,66

0,00

0,00

0,66

0,00

0,00

0,66

0,66

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

K Brantice

0,15

0,06

0,00

0,09

0,09

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09

K Radim

0,22

0,02

0,00

0,20

0,20

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,12

0,08

0,00

celkem K

0,37

0,08

0,00

0,29

0,29

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00

0,12

0,08

v

celkem DS Brantice

7,31

1,68

0,10

5,53

4,20

0,00

1,33

0,00

0,37

0,00

5,16

0,00

0,00

celkem TI Radim

0,28

0,28

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

celkem zastav. plochy

62,77

3,30

0,10

59,37

49,21

0,07

10,09

12,40

31,12

0,85

8,94

6,06

34,34

celkem ochranné hráze Brantice

15,20

1,72

0,00

13,48

4,27

0,71

8,50

12,60

0,00

0,00

0,88

0,00

0,74

ZÁBOR CELKEM

77,97

5,02

0,10

72,85

53,48

0,78

18,59

25,00

31,12

0,85

9,82

6,06

35,08

plochy ostatní

80

H)

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANTICE

H.1) VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANTICE S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Přezkoumání souladu Územního plánu Brantice s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 Politika územního rozvoje ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry, tj. provádí základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí. Obec Brantice není v Politice územního rozvoje České republiky 2008, schválené vládou dne 20.7.2009 pod usnesením vlády č. 929, zařazena do žádné rozvojové osy nebo rozvojové oblasti. Je zařazena do specifické oblasti SOB 3 Specifická oblast Jeseníky – Kralický Sněžník, pro kterou jsou stanovena následující kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rozvoj rekreace a lázeňství, b) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, c) zlepšení dopravní dostupnosti území. Pro specifickou oblast SOB 3 Jeseníky – Kralický Sněžník jsou dále stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí: a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení, b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko, c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras, d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity, e) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství, f) prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku; do doby prověření je nutno zachovat stávající charakter a rozsah využití a limitů tohoto území. g) řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu. Pro území obce Brantice z Politiky územního rozvoje České republiky neplynou konkrétní, ale jen obecně platné požadavky. Z výše uvedených požadavků vyplývá potřeba stabilizace počtu obyvatel, rozvoj ekonomické prosperity, zachování přírodních a kulturních hodnot území.

81

Přezkoumání Územního plánu Brantice s územně plánovací dokumentací vydanou Moravskoslezským krajem V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) v platném znění, vydaných usnesením zastupitelstva kraje č. 16/1426 ze dne 22.12.2010, které nabyly účinnosti dne 4. 2. 2011, je potvrzeno zařazení obce Brantice do specifické oblasti SOB 3 Specifická oblast Jeseníky – Kralický Sněžník. Ze ZÚR MSK vyplývají pro řešené území následující požadavky: Z priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: • regulovat extenzivní rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivně využívat zastavěné území, preferovat rekonstrukci nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině Územním plánem jsou zastavitelné plochy navrženy v zastavěném území nebo v návaznosti na zastavěné území, s výjimkou plochy pro technickou infrastrukturu (čistírnu odpadních vod) navrženou pro zástavbu v k. ú. Radim u Brantic, a pro přeložku silnice I/45 Krnov, západní obchvat. Významným limitem v území je stanovené záplavové území řeky Opavy, které omezuje využití části zastavěného území a ploch navazujících na stávající zástavbu. • chránit a zkvalitňovat obytné funkce sídel a jejich rekreační zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod Územním plánem je řešeno napojení zástavby na sítě technické infrastruktury, tj. rozvoj vodovodních řadů, návrhem na vybudování kanalizace s určením koncového čištění odpadních vod (odpadní vody ze zástavby v k. ú. Radim u Brantic na navržené ČOV, odpadní vody z k. ú. Brantice na ČOV Krnov), řešením dopravní obsluhy území včetně vazeb na silniční infrastrukturu. • rozvíjet rekreaci a cestovní ruch; vytvářet podmínky pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany Řešené území je vhodné pro cykloturistiku, pěší turistiku a pro rodinnou rekreaci, které je v malém rozsahu rozvíjena v k. ú. Radim u Brantic. • chránit výjimečné přírodní hodnoty území; při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod V řešeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Navrženými změnami v území nedojde k narušení prostupnosti krajiny nebo režimu povrchových a podzemních vod. • řešit preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. Územním plánem je vymezena plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR) a jsou stanoveny podmínky pro využívání této plochy.

82

Správní území obce Brantice je součástí specifické oblasti SOB3- Jeseníky – Kralický Sněžník. Z této specifické oblasti vyplývají pro řešené území další úkoly pro územní plánování (mimo úkoly uvedené již v ZÚR MSK): • zpřesnit vymezení ploch a koridorů nadmístního významu – skladebných částí ÚSES- při zohlednění územních vazeb Územním plánem jsou vymezeny plochy přírodní pro územní systém ekologické stability, který má zajistit přírodní rovnováhu v území a prostupnost území pro organismy. • koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. Územním plánem je vymezena plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik (OPR) a jsou stanoveny podmínky pro využívání této plochy. Dle ZÚR MSK respektovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření: - přeložka silnice I/45 Krnov, západní obchvat, v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba č. D302); - plocha pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy, včetně ploch a koridorů doprovodných technických opatření v povodí horního toku řeky Opavy, v ZÚR MSK označená VZ1a); - nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability - nadregionální biokoridor (v ZÚR MSK veřejně prospěšné opatření K96V, K96MB(MH)) - nadregionální biocentra (v ZÚR MSK veřejně prospěšné opatření 106, 150, 185) Územním plánem jsou výše uvedené veřejně prospěšné stavby a opatření vymezeny a upřesněny nad katastrální mapou ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací.

H.2) VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANTICE S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A S POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Cíle a úkoly územního plánování stanovuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů). Přezkoumání souladu s cíli územního plánování 1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územním plánem Brantice svým řešením respektuje požadavek na vytváření podmínek pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Návrhem ploch pro novou výstavbu podporuje rozvoj výstavby bytů, umožňuje rozvoj občanského vybavení a rozvoj podnikatelských aktivit z různých výrobních oblastí a služeb. Jsou tak vytvářeny předpoklady pro udržitelný rozvoj území v oblasti soudržnosti společenství obyvatel a hospodářského rozvoje obce. Ochranou přírodních hodnot území, včetně vymezení ploch pro územní systém ekologické stability, stanovením podmínek pro využívání krajiny a návrhem řešení dopravní a technické infrastruktury chrání příznivé životní.

83

Navržená urbanistická koncepce respektuje požadavky a potřeby současné generace a neohrožuje podmínky života generací budoucích. 2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územním plánem Brantice je vytvořen předpoklad pro udržitelný rozvoj území komplexním řešením správního území obce Brantice, zajištěním návrhu řešení na nadřazenou územně plánovací dokumentaci a další dokumenty pořízené KÚ MSK. Významný vliv na další možný rozvoj území má návrh plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu, která má svým rozsahem a situováním nadmístní význam. Při zpracování Územního plánu Brantice bylo vyhodnoceno využívání zastavěného území, aktualizována hranice zastavěného území s ohledem na již realizované stavby, byly vyhodnoceny zastavitelné plochy navržené Územním plánem obce Brantice a jeho změnou a prověřeny nové požadavky na změny v území za účelem zajištění předpokladů pro udržitelný rozvoj území. Územním plánem Brantice jsou stanoveny prostorové podmínky pro využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití s ohledem na stávající charakter a strukturu zástavby a dosavadní urbanistický vývoj území. Pro vybrané plochy s rozdílným způsobem využití je stanoveno procento zastavitelnosti za účelem ochrany retenční schopnosti území. Snahou při řešení územního plánu je dosažení maximálního snížení střetů zájmů v území, souladu mezi veřejnými a soukromými zájmy v území s ohledem na ochranu životního prostředí, hospodářský rozvoj a společenský rozvoj včetně nadmístních zájmů. 3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Základní koordinace byla uplatněna ve schváleném zadání pro ÚP Brantice. Záměry obsažené v Územním plánu Brantice byly posouzeny při projednání územního plánu podle stavebního zákona. 4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. s ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územním plánem Brantice je správní území obce rozčleněno do ploch s rozdílným způsobem využití v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami, pro které jsou stanoveny podmínky na využívání území s ohledem na rozvoj hodnot území a ochranu přírodních hodnot území včetně zlepšení prostředí obyvatel řešeného území. Podmínky v podrobnosti územního plánu jsou stanoveny v textové části A. Územního plánu Brantice, kapitole F. Rozvoj zastavitelných ploch je navržen ve vazbě na odborný demografický odhad a předpokládaný vývoj počtu obyvatel a potřebu výstavby nových bytů a zajištění především každodenních potřeb obyvatel, včetně nezbytného vytváření nových pracovních míst.

84

5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Územním plánem Brantice jsou stanoveny v textové části A., oddíle F. obecné podmínky a zásady pro využívání území platné pro celé správní území obce a podmínky pro využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, které bylo stanoveno dle jejich předpokládaného využívání v následujícím období. Plochy v nezastavěném území jsou vymezeny převážně jako plochy stabilizované s výjimkou územního systému ekologické stability, který je vymezen jako plochy návrhové i ve funkčních částech, vzhledem k tomu, že lze ÚSES dále upřesnit při zpracování komplexních pozemkových úprav, nebo při zpracování podrobnější dokumentace. 6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Tato podmínka je zapracována v oddíle F. textové části A.

Přezkoumání souladu s úkoly územního plánování (1) Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty Tato zjištění a posouzení byla předmětem doplňujících průzkumů a rozborů k Územnímu plánu Brantice a aktualizací ÚAP pro SO ORP Krnov. b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území Koncepce rozvoje území včetně ochrany jeho hodnot a stanovení podmínek využívání území je stanovena v textové části A. územního plánu a ve výkresech A.1 až A.6. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání Prověření a posouzení potřeby změn v území a veřejný zájem na jejich provedení bylo provedeno v rámci projednání návrhu zadání pro Územní plán Brantice. Řešení Územního plánu Brantice bylo dále posouzeno z hlediska vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území včetně vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (vlivy na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb., zprac. fa AQUATEST a.s., 2012).

85

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území Územním plánem Brantice jsou stanoveny v textové části A., oddíle F. obecné podmínky a zásady pro využívání území platné pro celé správní území obce a podmínky pro využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v podrobnosti a rozsahu odpovídající územnímu plánu. f) stanovovat pořadí změn v území (etapizaci) Pořadí změn v území není v Územním plánu Brantice stanoveno. Realizace staveb na vymezených zastavitelných plochách, realizace opatření na snížení povodňových rizik a realizace územního systému ekologické stability se bude odvíjet od ekonomických možností jednotlivých investorů. g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem Podmínky pro snižování ekologických a přírodních katastrof, které odpovídají rozsahu a podrobnosti územního plánu, jsou stanoveny v textové části A., oddíle F. Nejvýznamnějším záměrem na snížení rizik v území je vymezení plochy pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik v souladu se ZÚR MSK. h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn Územní plán Brantice vytváří podmínky pro hospodářský rozvoj území i s ohledem na širší vazby území. Stanovené podmínky pro využívání jednotlivých ploch umožňují rozvoj jak drobného podnikání tak případně i výroby a skladování v oblasti lehkého průmyslu. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení Územní plán Brantice vytváří vymezením ploch změn, tj. zastavitelných ploch, podmínky pro rozvoj bydlení a občanského vybavení vázaného na bydlení. Dále vytváří podmínky pro rozvoj podnikání v oblasti služeb i výroby. Současně stanovuje podmínky na ochranu životního prostředí, přírody i krajiny. j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území Územní plán Brantice vytváří pomocí stanovené urbanistické koncepce podmínky pro následné hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany V zadání územního plánu nebyl stanoven požadavek na zajištění potřeb civilní ochrany, tj. vymezení plochy pro tyto potřeby. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území Územním plánem Brantice nejsou vymezeny plochy s asanačními, rekonstrukčními nebo rekultivačními zásahy do území, m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak Změny v území navržené Územním plánem Brantice nebudou mít významný negativní na území. Kompenzační opatření se proto nestanovují. 86

n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů Územní plán respektuje plochy přírodních zdrojů, hranice ložisek nerostných surovin jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese. Plocha těžby není územním plánem navržena. Záměry navržené územním plánem ale nebudou mít negativní vliv na případné využití ložisek nerostných surovin dosud evidovaných jako prognózní zdroje. o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče Při zpracování územního plánu byly využity veškeré dostupné podklady, vztahující se k řešeným plochám, zejména informace z doplňujících průzkumů a rozborů, dále informace z ÚAP a RURÚ pro SO ORP Krnov, informace od zástupců obce a pořizovatele ÚP. Získané poznatky byly uplatnění při stanovení urbanistické koncepce a při stanovení podmínek využívání ploch s rozdílným způsobem využití. (2) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území; jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Územním plánem je podpořen hospodářský rozvoj území vymezením zastavitelné plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu. Soudržnost společenství obyvatel území byla podpořena vymezením zastavitelných ploch s hlavní funkcí obytnou – ploch smíšených obytných. Ochrana životního prostředí je podpořena rozvojem technické a dopravní infrastruktury a stanovením podmínek pro využívání nezastavěného území. Pro územní plán je zpracováno posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro Územní plán Brantice nebylo požadováno zpracování posouzení z hlediska vyhodnocení vlivů dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. KÚ MSK bylo vydáno stanovisko, že územní plán nebude mít, dle požadavků obsažených v zadání pro územní plán, vliv na lokality soustavy Natura 2000.

H.3) VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANTICE S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Část odůvodnění zpracovaná pořizovatelem. Územní plán Brantice je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívaní území ve znění pozdějších předpisů. Územní plán Brantice stanoví v souladu s ust. § 43 odst. 1 stavebního zákona základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné

87

plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Uzemní plán dle § 43 odst. 3 stavebního zákona v souvislostech a podrobnostech území zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací a s politikou územního rozvoje viz. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů tohoto odůvodnění. Dle ust. § 43 odst. 4 stavebního zákona je územní plán pořízen pro celé území obce Brantice, které tvoří k. ú. Brantice a k. ú. Radim u Brantic. V souladu s ust. § 44 písm. a) stavebního zákona rozhodlo o pořízení územního plánu z vlastního podnětu zastupitelstvo obce, základě usnesení č. 29/17/09 ze 17. zasedání Zastupitelstva obce Brantice, které se konalo dne 16.prosince 2009. Pořizovatelem územního plánu byl Městský úřad Krnov, který jeho pořízení zajistil úředníkem splňujícím kvalifikační předpoklady pro územně plánovací činnost v souladu s ustanovením § 24 a § 189 odst. 3 stavebního zákona (Eva Pícová, oprávněná úřední osoba, služební číslo 0142). Územní plán byl zpracován zodpovědným projektantem Ing.arch. Vladimírou Fuskovou - autorizovaným architektem –ČKA 01 022, tj. byl zpracován osobou oprávněnou k vybrané činnosti ve výstavbě v souladu s ustanovením § 158 odst. 1a § 159 stavebního zákona. Vyhodnocení splnění požadavků dle §§ 47 až 54 stavebního zákona je obsaženo v kap. A.4) Údaje o postupu pořízení územního plánu tohoto odůvodnění. Obsah územního plánu odpovídá příloze č. 7 k vyhl.č. 500/2006 Sb., v platném znění. Plochy s rozdílným způsobem využití byly v územním plánu vymezeny v souladu s ustanoveními §§ 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále byly v územním plánu s využitím § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů plochy s rozdílným způsobem využití s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členěny a dále byly stanoveny i plochy s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 4 až 19 vyhlášky. Podrobnější členění ploch a plochy vymezené nad rámec vyhlášky č. 501/2006 ve znění pozdějších předpisů jsou definovány a odůvodněny části v kap. E.20). Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že územní plán Brantice je zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění.

88

H.4) VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANTICE S POŽADAVKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Část odůvodnění zpracovaná pořizovatelem. Úřad územního plánování oznámil místo a dobu konání společného jednání o návrhu ÚP Brantice podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona dotčeným orgánům, Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, Obci Brantice a sousedním obcím dopisem ze dne 12.10.2012 č. j. Mukrn/201242098/RR/VE/Pi. Společné ústní jednání se konalo dne 1. listopadu 2012 na MěÚ Krnově, odboru regionálního rozvoje. V rámci projednání návrhu ÚP Brantice uplatnily stanoviska tyto dotčené orgány : MPO ČR, Praha,zn. 41020/2012/031100 ze dne 15.10.2012 (doručeno 19.10.2012 – neuplatňuje žádné připomínky. Hasičský záchranný sbor MSK , zn:HSOS-12279-2/2012 ze dne 25.10.2012 ( doručeno dne 25.10.2012) – souhlasné stanovisko. Česká republika- Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa Brno – č.j.:7612/30991/2012-1383-ÚP-OL ze dne 9. listopadu 2012 (doručeno 15.11.2012)- do grafické části zapracovat limit MO – jedná se o zájmové území MO pro nadzemní výstavbu, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu; MěÚ Krnov, č.j.:Mukrn/201242098/RR/ZP/VE/248.1/Gu ze dne 21.11.2012, doručeno dne 23.11.2012 –bez připomínek. MD ČR Praha , zn:891/2012-910-UPR/2-Ma ze dne 28.11.2012 , doručeno dne 28.11.2012 – nesouhlas se zařazením „ploch dopravní infrastruktury silniční (DS)“ do kapitoly „D.Z. Veřejná prostranství“, odst. 1) návrhu výrokové části ÚP Brantice ( str. 14 Návrhu ÚP Brantice). ČR- Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj –zn. DZ/1598/12/P-173/80.103/Dr ze dne 29.11.2012 (doručeno 29.11.2012 - souhlasí s návrhem); MŽP ČR, odbor výkonu státní správy IX, Ostrava – č.j.:1483/580/12,87880/ENV ze dne 3.12.2012 (doručeno dne 3.12.2012)- nemá žádné připomínky; MěÚ Krnov, Státní památková péče , zn. Mukrn/201250389/RR/VE/Ši ze dne 10.12.2012, doručeno dne 10.12.2012 - V odůvodnění ÚP v části C. Vliv územního plánu…. V kapitole Posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb…. na str. 14 část archeologická, naleziště, historické památky, požaduje doplnit tabulku o tyto údaje: 51098/8-4039 Bruntál Radim zděný dům čp.8. Krajská veterinární správa SVS Moravskoslezského kraje, č.j.: SVS/2012/040223-T ze dne 7.12.2012 ( doručeno 10.12.2012) - souhlasí

89

Obvodní báňský úřad Ostrava, zn:SBS/42350/2012/OBÚ-05/630/Ing.Kt ze dne 10.12.2012 – nemá připomínek Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava – č.j:MSK 789/2013 ze dne 15.1.2013 (doručeno dne 23.1.2013) - Krajský úřad posoudil návrh územního plánu Brantice v souladu s vymezenou kompetencí danou § 17a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a na základě tohoto posouzení dle § 4 a § 5 tohoto zákona s předloženým návrhem nesouhlasí. Odůvodnění: Předložený návrh územního plánu předpokládá zábor zemědělské půdy o výměře cca 143 ha, přičemž převažující část (88 %) tvoří pozemky zařazené v I. a II. třídě ochrany a více než 1/3 celkově požadovaných zemědělských ploch je zajištěna intenzifikačními opatřeními (melioracemi). Krajský úřad posuzoval předložený návrh z hlediska zásad ochrany zemědělské půdy vymezených § 4 a § 5 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, nezabýval se přitom požadavky soustředěnými uvnitř stávající zástavby, nebo případy jednoznačně využívající proluky v této zástavbě. Předmětem posouzení byly především rozsáhlé plochy pro bytovou zástavbu, výrobní aktivity i vymezené plochy ochrany území. V těchto případech má krajský úřad výhrady k případům výrazně zasahujícím do zemědělské krajiny (honové soustavy), kde nelze uplatnit zmíněné zásady přímé návaznosti na stávající urbanizované území a odůvodnit výhodnost řešení z hlediska zájmů ochrany zemědělské půdy dle § 5 odst. 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Tyto námitky se především týkají ploch ozn. Z 24 , Z 28 (v těchto případech dochází k vytváření nových proluk v území), Z 11, Z 33, Z 34, Z 35, Z 36, Z 37 a dále toto území rozšiřující plochy Z 28, Z 29. V těchto uvedených případech bude nezbytné redukovat tyto požadavky v návaznosti na oprávněnou potřebu rozšiřování zástavby na úkor zemědělské půdy. S ohledem na zásady vymezené zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu a také postupy danými § 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, musí pořizovatel tuto potřebu prokázat a volit řešení vhodná i z hlediska ochrany zemědělské půdy. Pokud se týká vyhodnocení ploch "OPR" (protipovodňová ochrana území), pořizovatel předkládá rozsáhlou výměru cca 70 ha, přičemž současně zdůrazňuje, že tyto zábory nebudou v plné míře naplněny a dojde k realizaci pouze ochranných hrází (komunikací) a zbývající výměra bude zemědělsky dále využívána. K tomu je nezbytné poznamenat, že tyto údaje je nutno zahrnout do podkladů předpokládaného vyhodnocení záborů tak, aby bylo zřejmé, že významná část této plochy nebude předmětem záboru zemědělské půdy a nebude takto ani vyhodnocována. -

zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů souhlasné stanovisko za dodržení následující podmínky: Je nutné dohodnout se na řešení územního plánu s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, z důvodu jeho nesouhlasu se značnými zábory zemědělské půdy, jak je uvedeno výše.

-

zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Vzhledem k tomu, že navržené využití výroby a skladování – lehkého průmyslu, vysloveně nevylučuje možnost umístění stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, krajský úřad z hlediska ochrany ovzduší požaduje v kap. F. návrhu ÚP zapracovat do podmínek využití těchto ploch ve smyslu přílohy č. 7, části I., odst.

90

1 písm. f) vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., podmínky ochrany ovzduší zajišťující minimalizaci dopadu těchto činností na kvalitu ovzduší, zejména: umísťovat pouze stacionární zdroje znečišťování ovzduší vybavené technologiemi zajišťujícími minimalizaci emisí znečišťujících látek včetně pachových látek (tzn. aplikace nejlepších známých technologií); zvolený druh, rozsah a kapacita těchto činností musí respektovat kvalitu ovzduší v lokalitě a vzdálenost zdroje od obytné zástavby; umísťování zdroj znečišťování ovzduší na těchto plochách podmínit využíváním dopravních tras mimo obydlená území (jsou-li k dispozici), výsadbou ochranné zeleně apod.; individuálně posoudit vhodnost stanovení ochranného pásma. Opatření pořizovatele: K uplatněnému nesouhlasu orgánu ochrany ZPF Krajského úřadu Moravskoslezského kraje dohodl pořizovatel pracovní jednání, které se konalo dne 28.2. 2013 v zasedací místnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí. Z tohoto jednání byl pořízen záznam, který je součástí spisu. Dne 11.3.2013 bylo pořizovatelem orgánu ochrany ZPF odesláno zdůvodnění zastavitelné plochy Z 11- plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) a současně bylo pořizovatelem dne 11.3.2013 pod č.j. Mukrn/20132018/RR/VE/Pi požádáno o přehodnocení stanoviska ( původního nesouhlasu). Dne 18.4.2013 bylo pořizovateli doručeno „Navazující stanovisko k návrhu Územního plánu Brantice“ pod č.j. MSK 37326/2013. Z navazujícího stanoviska vyplývá, že „plochy Z24, Z27, Z34 budou v návrhu ponechány. Plocha 36 bude využita jen po hranici zastavěného území. V případě ploch Z28, Z29, Z32, Z33, Z35 a Z37 budou tato plochy z návrhu vyčleněny. Současně budou upraveny předchozí požadavky navrženého záboru 70 ha pro účely povodňové ochrany tak, že bude vyhodnocen pouze předpokládaný zábor zemědělské půdy nezbytný pro účely realizace ochranné hráze a přístupové komunikace. Krajský úřad současně posoudil požadavek plochy pro výrobu označenou Z 11 a s předloženým návrhem této plochy souhlasí….. V případě plochy Z11…. Krajský úřad vzal do úvahy předložené podklady a s ohledem na předchozí posouzení lokality i z hlediska zájmů zemědělského půdního fondu se záměrem v této části území souhlasí. I v tomto případě však musí být respektována zásada postupného a odůvodněného záboru ZPF. Krajský úřad z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu s ohledem na výše uvedené a projednané postupy souhlasí s takto upraveným návrhem Tímto dochází ke změně koordinovaného stanoviska z hlediska zemědělského půdního fondu- bodu 7, vydaného krajským úřadem pod čj. MSK 789/2013, sp. Zn. ŽPZ/632/2013/Kuč ze dne 15.1.2013. Ostatní vyjádření uvedená v tomto koordinovaném stanovisku, netýkající se zájmu ochrany zemědělského půdního fondu, nejsou přijatým záměrem z hlediska ochrany zemědělské půdy dotčena. Na základě výše uvedeného jednání a k podaným požadavkům a připomínkám dotčených orgánů byly provedeny následující úpravy v návrhu Územního plánu Brantice. Na základě požadavku Česká republika- Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa Brno – č.j.:7612/30991/2012-1383-ÚP-OL ze dne 9. listopadu 2012 (doručeno 15.11.2012) byl : - do grafické části odůvodnění Územního plánu Brantice- do koordinačního výkresu zapracován limit MO – jedná se o zájmové území MO pro nadzemní výstavbu, které je nutno respektovat podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

91

Na základě požadavku MD ČR Praha, zn:891/2012-910-UPR/2-Ma ze dne 28.11.2012 (doručeno dne 28.11.2012) byl : - V textové části návrhu Územního plánu Brantice v kap. „D.5 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ“ upraven text odstavce 1) následovně : „1) Připustit realizaci veřejných prostranství včetně ploch veřejných prostranství- zeleně veřejné v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití aniž jsou tyto plochy vymezeny územním plánem v plochách smíšených obytných (SO), plochách občanského vybavení- veřejné infrastruktury (OV), plochách občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS), plochách dopravní infrastruktury drážní (DD).“ Na základě požadavku MěÚ Krnov, Státní památková péče, zn. Mukrn/201250389/RR/VE/Ši ze dne 10.12.2012, (doručeno dne 10.12.2012) byla: - V textové části odůvodnění ÚP v části C. Vliv územního plánu…. V kapitole Posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb…. na str. 14 část archeologická, naleziště, historické památky, doplněna tabulka o tyto údaje: 51098/8-4039 Bruntál Radim zděný dům čp.8. Na základě požadavku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Ostrava – č.j:MSK 789/2013 ze dne 15.1.2013 ( doručeno dne 23.1.2013), výsledku jednání dne 28.2. 2013 a „Navazujícího stanoviska k návrhu Územního plánu Brantice“ pod č.j. MSK 37326/2013, doručeného pořizovateli dne 18.4.2013 byly provedeny tyto úpravy : - Plocha Z 37 byla vypuštěna - Plocha Z 36 bude využita po hranici zastavěného území - Plocha Z 35 byla vypuštěna - Plocha Z 34 byla ponechána - Plochy Z 32 a Z 33 byly vypuštěny - Plocha Z 27 byla ponechána - Plochy Z 28 a Z 29 byly vypuštěny - Plocha Z 24 byla ponechána. - Plocha pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik – byla vyhodnocována pouze potřeba záboru pro ochranné hráze a přístupové komunikace (dle platného ÚPN O Brantice – změny č. 1). - Do textové části odůvodnění územního plánu v kap. D) byl doplněn text zdůvodnění vymezení plochy výroby a skladování – Lehký průmysl (VL) zastavitelné plochy Z 11 Na základě požadavku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Ostrava – č.j: MSK 789/2013 ze dne 15.1.2013 ( doručeno dne 23.1.2013)– orgánu ochrany ovzduší dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší byly provedeny tyto úpravy : - v textové části návrhu Územního plánu Brantice v kap. F., v podkapitole F.2 PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, v tabulce „PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – LEHKÝ PRŮMYSL (VL) byla do podmínek využití těchto ploch do „Přípustného využití“ doplněna odrážka v tomto znění: - umísťovat pouze stacionární zdroje znečišťování ovzduší vybavené technologiemi zajišťujícími minimalizaci emisí znečišťujících látek včetně pachových látek (tzn. aplikace nejlepších známých technologií); zvolený druh, rozsah a kapacita těchto činností musí respektovat kvalitu ovzduší v lokalitě a vzdálenost zdroje od obytné zástavby.

92

Dotčené orgány měly možnost v souladu s ustanovením § 52 odst. 3 stavebního zákona uplatnit svá stanoviska k upravenému a posouzenému návrhu územního plánu v rámci řízení o návrhu, a to k těm částem, které byly od společného jednání (§ 50 stavebního zákona) změněny. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Ostrava, zn.HSOS-74-2/2014 ze dne 8.1.2014) – souhlasné stanovisko Ministerstvo obrany ČR ( Čj. 7674/2013-6440-OÚZ-OL z ledna 2014) – Ministerstvo obrany k upravenému a posouzenému návrhu Územního plánu Brantice nemá připomínky. Zájmy ministerstva obrany byly zapracovány. Návrh územního plánu není v rozporu se zájmy ministerstva obrany.

I)

ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vyhodnocení vlivu Územního plánu Brantice na udržitelný rozvoj území je zpracován jako samostatná textová část. Přílohou této textové části je posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zprac. RNDr. Jaroslav Skořepa. CSc., fa AQUATEST a. s.). Územní plán Brantice není vyhodnocen z hlediska vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, vzhledem k tomu, že Odbor životního prostředí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě vyloučil možnost, že by návrh Územního plánu Brantice mohl mít vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a vzhledem k tomuto vyjádření nebylo vyhodnocení na území Natura 2000 ve schváleném Zadání pro ÚP Brantice požadováno. Závěry vyplývající z tohoto posouzení: Územní plán není řešen variantně. Hodnoceny jsou interakce vlivů na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, hmotné statky, kulturní dědictví, vlivy na krajinu a hlukovou zátěž. Z hlediska trvání lze všechny vlivy považovat za dlouhodobé až trvalé. Označení plochy

Způsob využití

Hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí – návrh podmínek

Z1, Z2, Z5, Z6, Z7, Z8, Z15, Z16, Z18, Z19, Z26, Z31

SO

Bez zvláštních podmínek.

Z3,

SO

Z4 Z9 Z10

RR K TI

Z11

VL

V co nejmenší míře zasahovat do ochranného pásma lesa. Stavby umisťovat mimi ochranné pásmo lesa. Respektovat ochranné pásmo el. vedení. Doporučujeme ponechat tuto plochu stávajícímu využití (zemědělská půda). Bez zvláštních podmínek. Bez zvláštních podmínek. Doporučujeme vypracovat územní studii, která by řešila veškerou infrastrukturu, ale také ozelenění plochy, aby došlo k co nejmenšímu zásahu do krajiny. V této chvíli nejsou známi investoři na této ploše. Proto je nutné

93

Z12, Z25

SO

Z24, Z27

SO

Z38, Z39, Z40 DS Z41 K OPR - Plocha pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik

plochu řešit individuálně poté, co budou známy bližší záměry. Při volbě výroby volit provoz s nízkou hladinou hluku a nízkými emisemi (blízká stávající zástavba). Respektovat ochranné pásmo el. vedení. Doporučujeme pro tyto plochy vypracovat územní studii, která by řešila napojení inženýrských sítí a dopravy. Dále je nutno plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek a doplnit o plochy zeleně. Tyto ploch jsou v souladu se ZÚR MSK. Tuto plochu řešit v závislosti na existenci plochy Z11. Bez zvláštních podmínek.

Podrobněji viz příloha textové části Vyhodnocení vlivů Územního plánu Brantice na udržitelný rozvoj území. Dopravní zátěže území a zvýšení emisní a hlukové zátěže území Pro stavby umístěné v okolí komunikací je nutno dodržovat: • u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění; • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů); • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu); • udržovat komunikace v dobrém technickém stavu; Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory). Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozoven. V současné době je obec plošně plynofikována. Pro budoucnost se navrhuje: • zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu; • u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota) a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací; • při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie s minimálními emisemi a malou dopravní zátěží. Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě nebo jejich zadržováním a odváděním ve smyslu § 5 zákona č. 273/2010 Sb. (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)) s výjimkou lokalit náchylných k sesuvům. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a je vhodnější jí odvádět do kanalizace nebo předčistit v lapolu. Zasakování se řídí vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. a vyhlášky 22/2010 Sb. Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může porušení podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí.

94

Porušení stability území V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména drenáž podzemní vody a její odvádění do bezpečných míst. Na zemědělských pozemcích se svažitým terénem dbát na dodržování osevních postupů a nevysazovat širokořádkové kultury. Při volbě kultury využívat erozních map. Ovlivnění systému ÚSES Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat narůst dřeviny do maximální přípustné výšky. Změna vzhledu krajiny Při posuzování nových záměru je ale v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty a také zachování rozvolněné zástavby. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Základní podmínky ochrany krajinného rázu - U staveb, u nichž je možné porušení krajinného rázu, je podmínkou posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. - U nových staveb (včetně změn staveb stávajících) dodržet stávající výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. - Umísťování nadzemních elektrických vedení do pohledově exponovaných prostorů a prostorů se zvýšenou estetickou a přírodní hodnotou krajinného rázu není přípustné. - Při navrhování nových stavebních celků podporovat jejich přirozené začlenění do krajiny (např. výsadbami zeleně). - Platí ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél komunikací, vodních toků a vodních ploch, které jsou významnými přírodními hodnotami.

95

J) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 Část odůvodnění zpracovaná pořizovatelem. Stanovisko krajského úřadu podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí bylo k návrhu Územního plánu Brantice součástí koordinovaného stanoviska Krajského úřadu MSK (č.j.: MSK 789/2013 ze dne 15.1.2013) Krajský úřad vydává k návrhu územního plánu Brantice, jehož součástí je vyhodnocení vlivů územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí souhlasné stanovisko zadodržení následující podmínky: • Je nutné dohodnout se na řešení územního plánu s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, z důvodu jeho nesouhlasu se značnými zábory zemědělské půdy, jak je uvedeno výše v bodě 7/. Krajský úřad konstatuje, že ze stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je v tomto případě krajský úřad, jež je součástí stanoviska k návrhu zadání předmětného územního plánu (ze dne 15.12.2011 pod č.j.: MSK 204251/2011), vyplývá, že posuzovaný územní plán nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. Odůvodnění: Krajský úřad obdržel oznámení o společném jednání o návrhu územního plánu Brantice spolu s výzvou k uplatnění stanoviska k návrhu předmětného územního plánu, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Předkladatelem je Městský úřad Krnov. Společné jednání o návrhu územně plánovací dokumentace, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, se konalo dne 1.11.2012 na Městském úřadu Krnov. Krajský úřad vydal stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace na základě návrhu řešení územně plánovací dokumentace, vyhodnocení vlivů na životní prostředí (AQUATEST, září 2012), ze kterého vyplývá, že územní plán v předložené podobě je akceptovatelný. Podmínka souhlasného stanoviska je vydána s tím, že orgán ochrany zemědělského půdního fondu vyslovil nesouhlas se značným záborem zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany, kde není uplatněna zásada přímé návaznosti na urbanizované území dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, přičemž nezbytnost těchto záborů nebyla v souladu se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu dostatečně odůvodněna. Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí je AQUATEST a.s., RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc. (Osvědčení odborné způsobilosti o posuzování vlivů dle zákona č. 100/2001 Sb., č.j.: 2104/324OPV/93, prodlouženo č.j. 39125/ENV/06). Upozornění: V rámci řízení následujících po schválení územního plánu je nutné jednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona.

96

K) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Část odůvodnění zpracovaná pořizovatelem. K uplatněnému nesouhlasu orgánu ochrany ZPF Krajského úřadu Moravskoslezského kraje dohodl pořizovatel pracovní jednání, které se konalo dne 28.2. 2013 v zasedací místnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí. Z tohoto jednání byl pořízen záznam, který je součástí spisu. Dne 11.3.2013 bylo pořizovatelem orgánu ochrany ZPF odesláno zdůvodnění zastavitelné plochy Z 11- plochy výroby a skladování – lehkého průmyslu (VL) a současně bylo pořizovatelem dne 11.3.2013 pod č.j. Mukrn/20132018/RR/VE/Pi požádáno o přehodnocení stanoviska ( původního nesouhlasu). Dne 18.4.2013 bylo pořizovateli doručeno „Navazující stanovisko k návrhu Územního plánu Brantice“ pod č.j. MSK 37326/2013. Z navazujícího stanoviska vyplývá, že „plochy Z 24, Z 27, Z 34 budou v návrhu ponechány. Plocha Z 36 bude využita jen po hranici zastavěného území. V případě ploch Z 28,Z 29, Z 32, Z 33, Z 35 a Z 37 budou tato plochy z návrhu vyčleněny. Současně budou upraveny předchozí požadavky navrženého záboru 70 ha pro účely povodňové ochrany tak, že bude vyhodnocen pouze předpokládaný zábor zemědělské půdy nezbytný pro účely realizace ochranné hráze a přístupové komunikace. Krajský úřad současně posoudil požadavek plochy pro výrobu označenou Z 11 a s předloženým návrhem této plochy souhlasí….. V případě plochy Z 11…. Krajský úřad vzal do úvahy předložené podklady a s ohledem na předchozí posouzení lokality i z hlediska zájmů zemědělského půdního fondu se záměrem v této části území souhlasí. I v tomto případě však musí být respektována zásada postupného a odůvodněného záboru ZPF. Krajský úřad z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu s ohledem na výše uvedené a projednané postupy souhlasí s takto upraveným návrhem Tímto dochází ke změně koordinovaného stanoviska z hlediska zemědělského půdního fondu- bodu 7, vydaného krajským úřadem pod čj. MSK 789/2013, sp. Zn. ŽPZ/632/2013/Kuč ze dne 15.1.2013. Ostatní vyjádření uvedená v tomto koordinovaném stanovisku, netýkající se zájmu ochrany zemědělského půdního fondu, nejsou přijatým záměrem z hlediska ochrany zemědělské půdy dotčena.

97

L) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH VČETNĚ ODŮVODNĚNÍ ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH Kosteasová Irena, bytem Albrechtická 1079/41, 794 01 Krnov Znění námitky, cituji : „Kosteasová Irena, nar. 22.7.1969 , trvale bytem Albrechtická 1079/41, 794 01 Krnov jako vlastník pozemkové parcely č. 1311/11 katastrální území Brantice, podávám tímto námitku dle § 52 odst. 2) a odst. 3) stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavební řádu ( dále jen „stavební zákon“), ve znění pozdějších předpisů, proti upravenému a posouzenému návrhu Územního plánu Brantice pořizovaného zdejším odborem regionálního rozvoje Městského úřadu Krnov, Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov na žádost Obce Brantice, vedeného pod zn. Mukrn/201350002/RR/VE/Pi. ODŮVODNĚNÍ : Pozemková parcela č. 1311/11 k. ú. Brantice jejímž jsem vlastníkem jako fyzická osoba je dle schváleného a platného územního plánu Brantice umístěna v zóně bydlení a dále také fakt, že se pozemek nachází v místě jehož bezprostředního sousedství jsou již rodinné domy postaveny jako novostavby a také jako již stavby starší. Na základě platného územního plánu jsem započala přípravu pro budoucí rodinný dům a to novostavbou zahradního domku, abych měla možnost pro uschování nářadí k přípravě pozemku pro novostavbu a jako úkryt před nepříznivým počasím. Na tento zahradní domek máme vydán platný územní souhlas s umístěním stavby „Zahradní domek na ukládání nářadí, p.p.č. 1311/11 k. ú. Brantice“ pod č.j. Mukrn/201342231/RR/SU/Ks. Při přípravě podkladů a dokumentace jsem zajistili všechny potřebné podklady a doklady a na základě dodaného nám zdejší stavební úřad vydal souhlas s umístěním stavby, která je stavbou uvedenou v ustanovení § 103 ods.1 písm. e) bod č. 1 stavebního zákona, která dále nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavby, z čehož vyplývá, že pro započetí prací na stavbě postačí územní souhlas. Tímto jsme vzali stavbu za povolenou. Mezi podklady bylo rovněž stanovisko správce povodí Odry v němž bylo konstatováno, že se z hlediska odtokových poměrů jedná o okraj záplavového území při průtoku stoleté vody a dále, že stavbu z hlediska Plánu hlavních povodí ČR a z hlediska Plánu oblasti povodí Odry považují za možnou ( zn.č. 15406/9232/811/2013 ze dne 13.11.2013), dále bylo doloženo závazné stanovisko vodoprávního úřadu k umístění a stavbě, kterým byl udělen souhlas (zn. Mukrn/201347520 ze dne 26.11.2013), kdy v odůvodnění stanoviska vodoprávní úřad konstatuje, že dospěl k závěru, že povolením záměru dle předložené dokumentace nedojde k ohrožení povrchových ani podzemních vod a zhoršení odtokových poměrů na lokalitě stavby a proto vydal souhlasné závazné stanovisko. Na základě výše uvedeného jsem si při započetí přípravných prací na povolovacím řízení mnou uvažované novostavby rodinného domu nahlédla do veřejného přístupu územního plánování a zjistila, že probíhá jednání o upraveném a posouzeném návrhu Územního plánu Brantice, proti kterému nyní podávám námitku s tímto odůvodněním. Po podrobnějším prostudování návrhu jsem zjistila, že pozemková parcela č. 1311/11 k. ú. Brantice, kterou jsem vlastníkem jako fyzická osoba, je změněna v „plochu prostranství veřejných - zeleně veřejné“ s tímto nemohu souhlasit už jen z důvodu výše uvedeného, ale dále mne také k tomuto nesouhlasu vedou další fakta a návrhy vyplývající z upraveného a posouzeného návrhu územního plánu Brantice: Vzhledem k tomu, že dle výše uvedeného stanoviska správce povodí Odry se nacházíme v okrajové lokalitě záplavového území při průtoku stoleté vody a dále, že stavbu z hlediska Plánu hlavních povodí ČR a z hlediska Plánu oblasti Povodí Odry považují za možnou, konstatuji, že pozemek je situován tak, že svou konfigurací není významně ohrožen povodní a vzhledem k ploše z návrhu územního plánu pro realizaci opatření na snížení povodňových

98

rizik nebude pozemek ohrožen vůbec. Z globálního hlediska stability osídlení obce: řeka Opava středem obce Brantice, nynější záplavové území Q100 zasahuje do většiny středového zasídlení obce Brantice, návrhem územního plánu se mění většina ploch určených k zástavbě na plochy zeleně nebo veřejné zeleně a lokality pro zástavbu odsouvá na okrajové části Obce Brantice, čímž z mého pohledu dojde k narušení stability osídlení, jelikož zelení vznikne neosídlený koridor. Dle mého názoru jsou právě z tohoto pohledu dodržení stability osídlení navrženy v návrhu územního plánu opatření na snížení protipovodňových rizik a tím záplavová území soustředit do bezprostřední blízkosti vodního toku nebo přímo do jeho koryta. Nicméně pozemky, které jsou v návrhu již nyní z důvodu zásahu stávajícího záplavového území navrženy jako zeleň nebo veřejná zeleň bez možnosti budoucího využití na lokality určené k zástavbě. Dle mého názoru návrh ploch uvedených v návrhu územního plánu jak ZV nebo Z není zpracován na výše uvedenou návaznost protipovodňových opatření a navíc v mém případě nerespektuje vlastnictví fyzické osoby, protože pozemek p.č. 1311/11 k. ú. Brantice je v návrhu jako zeleň veřejná ( pojem „Veřejná zeleň“ je souhrn všech volně rostoucích a veřejně přístupných zelených rostlin. Jedná se o důležitý architektonický a krajinný prvek s velmi významnými ekologickými funkcemi. Doplňkem veřejné zeleně je zeleň neveřejná respektive privátní či soukromá). Nesouhlasím, aby mne jako vlastníka omezoval vstup veřejnosti na můj soukromý pozemek a dále si nejsem jako vlastník pozemku vědoma toho, že by se na něm nacházely důležité architektonické a krajinné prvky s velmi významnými ekologickými funkcemi, nemám legislativní podklad k tomuto zařazení. Na základě výše uvedeného nevidím důvod, proč by poz. parc.č. 1311/11 ( o velikosti 1581 m2) k. ú. Brantice, jejímž jsem vlastníkem neměla být dále vedena v územním plánu jako plocha určená k zástavbě, jedná se o střed stávající zástavby RD. Prosím o vyhovění v rozsahu změny návrhu na plochu určenou k zástavbě či plochy bydlení. Tímto tedy žádám o udělení případné výjimky na tuto plochu- v návaznosti na změnu stavebního zákona novelou- z ustanovení paragrafů, které se týkají zařazení pozemků zasažených záplavovým územím do ploch zeleně v případě tvorby nového územního plánu či změn stávajících územních plánů.“ Námitka Kosteasové Ireny, nar. 22.7.1969 , bytem Albrechtická 1079/41, 794 01 Krnov týkající se nesouhlasu zařazení pozemku parc.č. 1311/11 v k. ú. Brantice na „plochu prostranství veřejných – zeleně veřejné“ a požadavku zařazení pozemku 1311/11 v k. ú. Brantice na plochu určenou k zástavbě či plochy bydlení - se zamítá. Odůvodnění : Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje (dále jen „pořizovatel“) dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) pořizuje na žádost obce Brantice územní plán Brantice. Pořizovatel oznámil podle § 52 stavebního zákona a §§ 171 až 174 zákona 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen “správní řád”) zahájení řízení o Územním plánu Brantice a konání veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice. Veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice s odborným výkladem se konalo ve středu dne 15. ledna 2014 od 15:30 hod. v zasedací místnosti Domu služeb v Branticích. Upravený a posouzený návrh územního plánu (dále též jen "návrh ÚP") a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl vystaven v tištěné podobě k veřejnému nahlédnutí ode dne vyvěšení výše uvedeného oznámení do dne konání veřejného projednání na Obecním úřadu Brantice. Dále byl upravený a posouzený návrh ÚP Brantice a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve stejné lhůtě k nahlédnutí na webových stránkách města Krnov (www.krnov.cz pod odkazem

99

„územní plánování“ - „Projednávaná ÚPD“) a obce Brantice (www.brantice.cz pod odkazem „územní plán“) . Podání nazvané „Námitka proti upravenému a posouzenému návrhu územního plánu Brantice“, které uplatnila Irena Kosteasová, bylo doručeno pořizovateli dne 13.1.2014. Jedná se tedy o podání, které bylo uplatněno dle § 52 odst. 3 stavebního zákona v zákonem stanovené lhůtě. Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje, jako pořizovatel Územního plánu Brantice posoudil úplnost podané námitky a zjistil, že námitka proti návrhu Územního plánu obce Brantice obsahuje náležitosti podle § 52 odst. 3 stavebního zákona: - námitka byla podána písemně; - obsahuje odůvodnění; - přílohou námitky jsou údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva, kde p. Irena Kosteasová je vlastník předmětného pozemku viz. výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 6.11.2013) - přílohou námitky je vymezeno území dotčené námitkou - dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) je z podání patrno, kdo je činí ( Irena Kosteasová), které věci se týká (návrhu ÚP Brantice) co navrhuje (nesouhlas se zařazením pozemku parc.č. 1311/11 v k. ú. Brantice do plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně). V podání je uvedeno jméno a příjmení podatelky, její datum narození a místo trvalého pobytu. K podání byla v příloze připojena i projektová dokumentace pro územní souhlas na stavbu „Zahradní domek pro ukládání nářadí, p.p.č. 1311/11, k. ú. Brantice, zpracovaná Ing. Dobroslavem Janko (IČ 18955436), Albrechtická 16, Krnov, v srpnu 2013, včetně Územního souhlasu na výše uvedenou stavbu, který vydal MěÚ Krnov, odbor regionálního rozvoje pod č.j. Mukrn/201342231/RR/SU/Ks ze dne 13.11.2013. K argumentaci namítající, že „Pozemková parcela č. 1311/11 k. ú. Brantice jejímž jsem vlastníkem jako fyzická osoba je dle schváleného a platného územního plánu Brantice umístěna v zóně bydlení a dále také fakt, že se pozemek nachází v místě jehož bezprostředního sousedství jsou již rodinné domy postaveny jako novostavby a také jako již stavby starší“, se uvádí následující: Obec Brantice má platnou územně plánovací dokumentaci obce Brantice, kterým je Územní plán obce Brantice, který byl schválen Zastupitelstvem obce Brantice dne 8.9.2006. Územní plán obce řeší katastrální území Brantice a katastrální území Radim u Brantic. Závazná část územního plánu byla vydána jako „Obecně závazná vyhláška č. 2/2006, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu obce Brantice“, a nabyla účinnosti dne 1.10.2006; a jeho Změnu č. 1, kterou vydala obec Brantice dne 15.9.2011 pod č.j.OUBR/0359/2011 na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o jejím vydání usnesením č.5/7/11 ze dne 14.9.2011. Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice nabyla účinnosti dne 30.9.2011. Dle platného Územního plánu obce Brantice (dále jen „ÚPN O“) se předmětný pozemek parc.č. 1311/11 v k. ú. Brantice nachází (již od roku 2006) v urbanizovaném území v zastavitelné ploše v území obytném - smíšeném U-OS, kde jsou stanoveny jako využití přípustné nejen stavby pro bydlení, ale také stavby pro individuální rekreaci, stavby ubytovacích zařízení s kapacitou do 30 lůžek, stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči, stavby pro obchod, stravování, služby a administrativu, apod.. Dle textové části ÚPN O se jedná o lokalitu pro novou obytnou výstavbu s kapacitou cca 8 RD s pořadovým č. 5 označenou jako „Dolní pole I“ . Severní část lokality je situovaná ve stanoveném záplavovém území. Pro využití předmětné lokality je nutno vybudovat novou místní komunikaci a veškeré

100

inženýrské sítě, které jsou v platném územním plánu navrženy jako veřejně prospěšné stavby (dále jen „VPS“). Jedná se o tyto VPS: - Stavba pro dopravu pod označením D3/1 - Místní jednopruhové a dvoupruhové obslužné komunikace s jednostrannými chodníky obsluhující lokalitu Dolní pole s navrhovanou výstavbou; - Stavby pro vodní hospodářství pod označením V1 – výstavba vodovodního řadu, V2 – výstavba splaškové kanalizace; - Stavbu pro energetiku pod označením E3 –rozšíření středotlaké plynovodní sítě pro novou zástavbu na k. ú. Brantice. Předkládaný návrh územního plánu má nahradit dosud platný územní plán obce vzhledem k tomu, že podle § 188 stavebního zákona v platném znění, je nutno územní plány obcí schválené před lednem 2007 upravit, provedené úpravy projednat a vydat, dále s ohledem na potřebu zpracování územního plánu nad katastrální mapou, potřebu celkové aktualizace územního plánu, uvedení územního plánu do souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje apod.. O pořízení nového územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo obce Brantice usnesením č. 29/17/09 ze 17. zasedání, které se konalo dne 16. prosince 2009. Nelze popřít, že v bezprostřední blízkosti jsou rozestavěny nebo užívány stavby pro bydlení. Tyto stavby však byly řádně povoleny věcně a místně příslušným stavebním úřadem, který v rámci povolování zkoumal mimo jiné i soulad s platnou územně plánovací dokumentací obdobně jako u vydání Územního souhlasu s umístěním stavby „Zahradní domek p.p.č. 1311/11 k. ú. Brantice“, o který požádala namítající - Irena Kosteasová dne 27.9.2013. Samotná existence staveb (ať „starých“ či novostaveb) v okolí předmětného pozemku nezakládá právo na jeho vymezení jako zastavitelného také v novém územním plánu. Vymezování ploch musí kromě požadavků kladených stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy splňovat také požadavky kladené nadřazenou územně plánovací dokumentací (podrobněji dále). Tvrzení namítající, že započala přípravu pro budoucí rodinný dům a to novostavbou zahradního domku, aby měla možnost uschování nářadí k přípravě pozemku pro novostavbu a jako úkryt před nepříznivým počasím, nelze uspokojivě ověřit, neboť z dokumentace pro územní souhlas na výše uvedenou stavbu nevyplývá, že by navrhovaná stavba zahradního domku měla sloužit pro uschování nářadí pro přípravu pozemku pro novostavbu rodinného domu, jak uvádí namítající. Není ani patrno o jakou přípravu pozemku by mělo jít, když dle výše uvedené dokumentace pro územní souhlas, textové části - technického popisu, části c) popis stávajícího stavu je mimo jiné uvedeno že „z hlediska svažitosti se jedná o pozemek téměř rovinatý“. K textu námitky : „Na tento zahradní domek máme vydán platný územní souhlas s umístěním stavby „Zahradní domek, ppč. 1311/11 k. ú. Brantice“ pod č.j. Mukrn/201342231/RR/SU/Ks. Při přípravě podkladů a dokumentace jsem zajistili všechny potřebné podklady a doklady a na základě dodaného nám zdejší stavební úřad vydal souhlas s umístěním stavby, která dále nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavby, z čehož vyplývá, pro započetí prací na stavbě postačí územní souhlas. Tímto jsme vzali stavbu za povolenou. Mezi podklady bylo rovněž stanovisko správce povodí Odry v němž bylo konstatováno, že se z hlediska odtokových poměrů jedná o okraj záplavového území při průtoku stoleté vody a dále, že stavbu z hlediska Plánu hlavních povodí ČR a z hlediska Plánu oblasti povodí Odry považují za možnou (zn.č. 15406/9232/811/2013 ze dne 13.11.2013), dále bylo doloženo závazné stanovisko vodoprávního úřadu k umístění a stavbě, kterým byl udělen souhlas (zn.

101

Mukrn/201347520 ze dne 26.11.2013), kdy v odůvodnění stanoviska vodoprávní úřad konstatuje, že po prostudování žádosti vydává toto souhlasné stanovisko.“, se uvádí: To, že namítající považuje na základě územního souhlasu na stavbu „Zahradní domek p.p.č. 1311/11 k. ú. Brantice“ vydaného stavebním úřadem v Krnově po zn. Mukrn/201342231/RR/SU/Ks stavbu za povolenou, nelze zpochybnit. Namítající je ve výše uvedeném územním souhlasu poučena, že podle § 96 odst.7 stavebního zákona územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání a že platnost územního souhlasu nelze prodloužit. Stejně tak je poučena, že územní souhlas nepozbude platnosti, bude –li v době jeho planosti započato s využitím území pro stanovený účel (to je, bude –li zahájena stavba). Z výše uvedeného vyplývá, že namítající může realizovat výše uvedenou stavbu zahradního domku, a to v i případě, že v následně vydaném územním plánu bude předmětný pozemek zařazen do plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV). Ke zjištění namítající, že při započetí přípravných prací na povolovacím řízení uvažované novostavby rodinného domu nahlédli do veřejného přístupu územního plánování a zjistili, že probíhá jednání o upraveném a posouzeném návrhu územního plánu Brantice, proti kterému nyní podávají námitku, se uvádí: Návrh územního plánu Brantice byl zveřejněn na webu obce Brantice ( od 18.10.2012) i webu města Krnov (od 18.10.2012) již v průběhu společného jednání s dotčenými orgány, sousedními obcemi a krajským úřadem, byť tato povinnost v té době ještě nevyplývala ze stavebního zákona. Vzhledem k nabytí účinnosti novely stavebního zákona zákonem č. 350/2012 Sb., k datu 1.1.2013, byl tentýž návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 stavebního zákona doručen veřejnou vyhláškou (dále jen „VV“), a to opatřením pořizovatele pod zn. Mukrn/201301134/RR/VE/Pi ze dne 10.1.2013. VV byla vyvěšena na úřední desce Obecního úřadu Brantice od 10.1.2013 do 1.3.2013 a na úřední desce Městského úřadu Krnov od 10.1.2013 do 29.1.2013. V této VV byl každý upozorněn na možnost uplatnit písemné připomínky k doručenému návrhu (v zákonem stanovené 30ti denní lhůtě od doručení návrhu ÚP). Namítající této možnosti nevyužila. Nicméně namítající uplatnila v zákonem stanovené lhůtě námitku k řízení o územním plánu dle ustanovení § 52 odst. 3 stavebního zákona, kterou pořizovatel jako námitku přijal a vyhodnocuje ji s tím, že po rozhodnutí zastupitelstva obce o vydání územního plánu bude součástí jeho odůvodnění. K námitce, týkající se pozemkové parcely č. 1311/11 k. ú. Brantice, a nesouhlasu její změny v plochu veřejných prostranství- veřejné zeleně,: Při zpracování návrhu nového územního plánu byly do Územního plánu Brantice jako zastavitelné plochy, po dohodě s Obcí Brantice, převzaty plochy z platného územního plánu obce Brantice v případě, že nebylo dotčeno jejich navržené využití a nebylo upraveno v souladu s veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením stanoveným ZÚR MSK, nebo ovlivněno významným limitem v území, který by znemožňoval požadované využití plochy, např. vyhlášeným záplavovým územím. Na většinu pozemku parc.č. 1311/11 v k. ú. Brantice zasahuje záplavové území vodního toku Opava, které bylo stanoveno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem životního prostředí (rozhodnutí ŽPZ/10922/03 ze dne 9. 3. 2004) v úseku Krnov - Brantice, ř. km 36,5 - 78,3). Dle ust. § 31 odst. 4 a dle ust. § 36 odst. 5 stavebního zákona jsou politika územního rozvoje a zásady územního rozvoje jako nadřazené územně plánovací dokumentace závazné pro pořizování územně plánovacích dokumentací nižšího stupně, tzn. také územních plánů obcí či měst. Tyto dokumenty musí územní plán zcela respektovat. Politika územního rozvoje ČR 2008 ( dále jen“ PÚR“), schválená usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009, je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni

102

koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. PÚR v oblasti republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, v prioritě (26) mimo jiné stanovuje, že vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu lze jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Správní území obce Brantice je součástí povodí horní Opavy, které patří k oblastem s nejvyšším povodňovým nebezpečím a v předmětné lokalitě je vyhlášeno záplavové území. V návrhu územního plánu je přitom vymezeno dostatečné množství zastavitelných ploch smíšených obytných v jiných lokalitách, které záplavovým územím zasaženy nejsou. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje ( dále jen „ ZÚR“) jako nadřazená územně plánovací dokumentace v bodě č. 15 kapitoly „A.Priority územního plánování…“ uvádí prioritu „Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje“. Návrh územního plánu tuto prioritu respektuje mimo jiné tím, že zamezuje vymezení zastavitelných ploch v záplavovém území a tak preventivně minimalizuje možnost vzniku případných škod, které by požadovaným využitím jako plochy obytné smíšené mohly v případě záplav vzniknout. Předmětný pozemek na základě výše uvedeného nelze v současné době vymezit jako zastavitelnou plochu SO smíšenou obytnou. Nejedná se o natolik výjimečný případ využití území, že by bylo možné uvedenou republikovou prioritu nerespektovat a zvláště uspokojivě její nerespektování odůvodnit. Vymezení zastavitelné plochy by také nevyhovělo požadavku Zásad územního rozvoje na preventivní ochranu území a minimalizaci případných škod při přírodních katastrofách. Zařazení dotčeného pozemku do plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné bylo navrženo s ohledem na skutečnost, že v katastru nemovitostí je tento pozemek veden jako trvalý travní porost a k tomuto účelu byl využíván i v době zpracování návrhu ÚP. U takto vymezených ploch veřejných prostranství - zeleně veřejné se umožňuje využití převážně nezpevněných ploch s parkovou úpravou za účelem relaxace obyvatel. Tyto plochy jsou vymezeny jako zastavitelné z důvodu umožnění realizace drobných staveb (drobná architektura a mobiliář parků, dětská hřiště, nezbytné obslužné komunikace, včetně komunikací pro pěší a cyklisty, prostranství s osvětlením; mosty, lávky; stavby a zřízení nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou infrastrukturu). K argumentaci namítající opírající se o vyjádření správce povodí Odry, že se předmětný pozemek nachází v okrajové lokalitě záplavového území při průtoku stoleté vody a dále, že stavbu z hlediska Plánu hlavních povodí ČR a z hlediska Plánu oblasti Povodí Odry považují za možnou, se akceptuje. Je však nutné také dodat, že namítající již neuvádí další citaci z předmětného vyjádření Povodí Odry s.p., a to sice cituji: „Stavebník si musí být vědom toho, že za případné povodňové škody naše organizace nenese zodpovědnost ani neposkytne finanční náhradu.“ Předmětné vyjádření správce povodí i příslušného vodoprávního úřadu bylo vydáno ke konkrétní stavbě, tj. stavbě zahradního domku o půdorysných rozměrech 5 x 5 m a výšky max. 4,065 m od hřebene střechy k upravenému terénu, bez napojení na technickou infrastrukturu, bez možnosti vytápění a s přístupem a příjezdem zajištěným z veřejné pozemní komunikace přes pozemky vlastníků, kteří jsou odlišní od žadatelů. Toto vyjádření nelze považovat za vyjádření k jakékoliv jiné stavbě na tomto pozemku, například ke stavbě rodinného domu s naprosto odlišnými prostorovými parametry na pozemku v záplavovém území.

103

Ke konstatování namítající, že „pozemek je situován tak, že svou konfigurací není významně ohrožen povodní a vzhledem k ploše z návrhu územního plánu pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik nebude pozemek ohrožen vůbec“: Vyhlášená záplavová území a ani územní plán nerozlišují různé „stupně“ ohrožení. Stejná pravidla platí pro každou jeho část, bez ohledu na to, zda se jedná o lokalitu v blízkosti vodního toku, nebo u okraje záplavového území. Územní plán musí záplavové území respektovat bez rozdílu jako celek, přičemž jak bylo uvedeno výše, vymezovat zastavitelné plochy v záplavovém území až na výjimečné případy není možné. Po realizaci opatření na snížení povodňových rizik a změně vymezení záplavového území může dojít k jeho zmenšení a tím „odblokování“ částí území pro požadovaný způsob využití. Tuto skutečnost však nelze v současné době předjímat nebo ji považovat za důvod k nerespektování pokynů vyplývajících ze stavebního zákona a z nadřazených územně plánovacích dokumentací. K názoru namítající, že: „Z globálního hlediska stability osídlení obce: řeka Opava středem obce Brantice, nynější záplavové území Q100 zasahuje do většiny středového osídlení obce Brantice, návrhem územního plánu se mění většina ploch určených k zástavbě na plochy zeleně nebo veřejné zeleně a lokality pro zástavbu odsouvá na okrajové části obce Brantice, čímž z našeho pohledu dojde k narušení stability osídlení, jelikož zelení vznikne neosídlený koridor. Dle našeho názoru jsou právě z tohoto pohledu dodržení stability osídlení navrženy v návrhu územního plánu opatření na snížení protipovodňových rizik a tím záplavová území soustředit do bezprostřední blízkosti vodního toku nebo přímo do jeho koryta. Nicméně pozemky, které jsou v návrhu již nyní z důvodu zásahu stávajícího záplavového území navrženy jako zeleň nebo veřejná zeleň bez možnosti budoucího využití na lokality určené k zástavbě. Dle mého názoru návrh ploch uvedených v návrhu územního plánu jak ZV nebo Z není zpracován na výše uvedenou návaznost protipovodňových opatření a navíc v mém případě nerespektuje vlastnictví fyzické osoby, protože pozemek parc.č. 1311/11 k. ú. Brantice je v návrhu jako zeleň veřejná ( pojem „Veřejná zeleň“ je souhrn všech volně rostoucích a veřejně přístupných zelených rostlin. Jedná se o důležitý architektonický a krajinný prvek s velmi významnými ekologickými funkcemi. Doplňkem veřejné zeleně je zeleň neveřejná respektive privátní či soukromá). Nesouhlasím, aby mne jako vlastníka omezoval vstup veřejnosti na můj soukromý pozemek a dále si nejsem jako vlastník pozemku vědoma toho, že by se na něm nacházely důležité architektonické a krajinné prvky s velmi významnými ekologickými funkcemi., nemám legislativní podklad k tomuto zařazení. Na základě výše uvedeného nevidím důvod, proč by pozemek parc.č. 1311/11 ( o velikosti 1581 m2) k. ú. Brantice, jejímž jsem vlastníky neměla být dále vedena v územním plánu jako plocha určená k zástavbě, jedná se o střed stávající zástavby RD. Prosím o vyhovění v rozsahu změny návrhu na plochu určenou k zástavbě či plochy bydlení. Tímto tedy žádám o udělení případné výjimky na tuto plochuv návaznosti na změnu stavebního zákona novelou- z ustanovení paragrafů, které se týkají zařazení pozemků zasažených záplavovým územím do ploch zeleně v případě tvorby nového územního plánu či změn stávajících územních plánů.“ se uvádí : Stanovenému záplavovému území musela být přizpůsobena urbanistická koncepce obce s ohledem na skutečnost, že není znám přesný časový harmonogram realizace protipovodňových opatření v ploše pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik (ploše OPR) vymezené Územním plánem Brantice. Plocha OPR byla vymezena na základě Usnesení Vlády České republiky č. 444 ze dne 21. 4. 2008, kterým byla schválena realizace opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím varianty menší nádrže Nové Heřminovy

104

v kombinaci s dalšími opatřeními v souladu s Investičním záměrem opatření na horní Opavě (Pöyry Environment a.s., 2008 - 09). Protipovodňová opatření podél a na vodním toku Opavy mají nadregionální význam a budou postupně budována také s ohledem na ekonomické možnosti investora a jednání s vlastníky pozemků, na jejichž pozemcích dojde k realizaci protipovodňových opatření a souvisejících staveb. Vzhledem k tomu, že v okolí předmětného pozemku není situována žádná významná stavba nebo zařízení, které by bylo třeba již v předstihu (před plánovanou realizacích protipovodňových opatření v ploše OPR) chránit před případnou záplavou (např. zařízení z oblasti školství, sociální péče, civilní ochrany, apod.) a územní plán protipovodňové zábrany nenavrhuje, nebyl uvedený pozemek a ani pozemky sousedící zařazeny do zastavitelných ploch s funkcí obytnou. Uvedený pozemek je Územním plánem Brantice vymezen jako součást zastavitelné plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné, označené č. Z22. Plocha byla navržena k tomuto způsobu využití vzhledem k tomu, že je obklopena stabilizovanou obytnou zástavbou (rodinnými domy) bez vhodného prostoru pro odpočinek a relaxaci. Plocha Z22 ale není zařazena mezi veřejně prospěšná opatření, pro které by bylo možno vlastnická práva vyvlastnit nebo omezit. Naopak v textové části A. územního plánu (výroku). oddílu F.1 Obecné podmínky platné pro celé správní území obce, je pod bodem 3) mimo jiné uvedeno, že „Dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který neodpovídá stanoveným podmínkám využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy.“ Vlastníkovi pozemku tedy není znemožněno užívání pozemku dosavadním způsobem. Pro úplnost je nutno uvést, že ze stavebního zákona ani jiných právních předpisů nevyplývá právní nárok na vymezení pozemku jako zastavitelné plochy. To potvrzuje také rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (v dnešní době krajských soudů), který dospěl k následujícím závěrům, např. v rozsudku č. j. 7 Ao 5/2011 – 103 ze dne 2. 2. 2012: „V prvé řadě je třeba uvést, že nárok na změnu způsobu využití pozemku v rámci územního plánování nelze dovodit ze žádného právního předpisu, bez ohledu na to, jaký je podíl konkrétního vlastníka na území řešeném územním plánem. Skutečnost, že není nárok na změnu způsobu využití pozemku již judikoval Nejvyšší správní soud v několika rozsudcích (např. v rozsudku ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007 - 106, a ze dne 11. 9. 2008, č. j. 8 Ao 2/2008 - 151).“ Na základě výše uvedených zjištění bylo rozhodnuto jak je výše uvedeno.

Společná námitka Puškara Vojtěch, Puškatová Ludmila, oba bytem Brantice 236, 793 93 Brantice Znění námitky, cituji: „Puškar Vojtěch nar.dne 17.5.1953, Puškarova Ludmila, nar. dne 28.10.1956 oba bytem Brantice 236, 793 93 Brantice jako vlastníci pozemkové parcely č. 1311/17 katastrální území Brantice, podávám tímto námitku podle § 52 odst. 2) a odst. 3) stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), ve znění pozdějších předpisů proti upravenému a posouzenému návrhu Územního plánu Brantice pořizovaného zdejším odborem regionálního rozvoje Městského úřadu Krnov, Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov na žádost Obce Brantice, vedeného pod zn.: Mukrn/201350002/RR/VE/Pi. ODŮVODNĚNÍ: Pozemková parcela č. 1311/17 k. ú. Brantice jejímž jsme vlastníkem jako fyzické osoby, je dle schváleného a platného územního plánu Brantice umístěna v zóně bydlení a dále také fakt, že se pozemek nachází v místě jehož bezprostředního sousedství jsou již rodinné domy postaveny jako novostavby a také jako již stavby starší. Na základě 105

platného územního plánu jsme započali přípravu pro budoucí rodinný dům a to novostavbou zahradního domku, abychom měli možnost pro uschování nářadí k přípravě pozemku pro novostavbu a jako úkryt před nepříznivým počasím. Na tento zahradní domek máme vydán platný územní souhlas s umístěním stavby „Zahradní domek, p.p.č. 1311/17 k. ú. Brantice“ pod č.j. Mukrn/201342838/RR/SU/Ks. Při přípravě podkladů a dokumentace jsem zajistili všechny potřebné podklady a doklady a na základě dodaného nám zdejší stavební úřad vydal souhlas s umístěním stavby, která dále nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavby, z čehož vyplývá, že pro započetí prací na stavbě postačí územní souhlas. Tímto jsme vzali stavbu za povolenou. Mezi podklady bylo rovněž stanovisko správce povodí Odry v němž bylo konstatováno, že se z hlediska odtokových poměrů jedná o okraj záplavového území při průtoku stoleté vody a dále , že stavbu z hlediska Plánu hlavních povodí ČR a z hlediska Plánu oblasti povodí Odry považují za možnou (zn.č. 15405/9232/811/2013 ze dne 13.11.2013), dále bylo doloženo závazné stanovisko vodoprávního úřadu k umístění a stavbě, kterým byl udělen souhlas (zn. Mukrn/201347519 ze dne 2.12.2013), kdy v odůvodnění stanoviska vodoprávní úřad konstatuje, , že po prostudování žádosti vydává toto souhlasné stanovisko. Na základě výše uvedeného jsem si při započetí přípravných prací na povolovacím řízení námi uvažované novostavby rodinného domu nahlédli do veřejného přístupu územního plánování a zjistili, že probíhá jednání o upraveném a posouzeném návrhu Územního plánu Brantice, proti kterému nyní podáváme námitku s tímto odůvodněním. Po podrobnějším prostudování návrhu jsme zjistili, že pozemková parcela č. 1311/17 k. ú. Brantice, kterou vlastníme podílem jako fyzické osoby, je změněna v „plochu prostranství veřejných – zeleně veřejné“ s tímto nemůžeme souhlasit už jen z důvodu výše uvedeného, ale dále nás také k tomuto nesouhlasu vedou další fakta a návrhy vyplývající z upraveného a posouzeného návrhu územního plánu Brantice: Vzhledem k tomu, že dle výše uvedeného stanoviska správce povodí Odry se nacházíme v okrajové lokalitě záplavového území při průtoku stoleté vody a dále , že stavbu z hlediska Plánu hlavních povodí ČR a z hlediska Plánu oblasti Povodí Odry považují za možnou, konstatujeme, že pozemek je situován tak, že svou konfigurací není významně ohrožen povodní a vzhledem k ploše z návrhu územního plánu pro realizaci opatření na snížení protipovodňových rizik nebude pozemek ohrožen povodní vůbec. Z globálního hlediska stability osídlení obce: řeka Opava protéká středem obce Brantice, nynější záplavové území Q100 zasahuje do většiny středového zasídlení obce Brantice, návrhem územního plánu se mění většina ploch určených k zástavbě na k narušení stability osídlení, jelikož zelení vznikne neosídlený koridor. Dle našeho názoru jsou právě z tohoto pohledu dodržení stability osídlení navrženy v návrhu územního plánu opatření na snížení protipovodňových rizik a tím záplavová území soustředit do bezprostřední blízkosti vodního toku nebo přímo do jeho koryta. Nicméně pozemky, které jsou v návrhu již nyní z důvodu zásahu stávajícího záplavového území navrženy jako zeleň nebo veřejná zeleň bez možnosti budoucího využití na lokality určené k zástavbě. Dle mého názoru návrh ploch uvedených v návrhu územního plánu jak ZV nebo Z není zpracován na výše uvedenou návaznost protipovodňových opatření a navíc v našem případě nerespektuje vlastnictví fyzické osoby, protože pozemek p.č. 1311/17 k. ú. Brantice je v návrhu jako zeleň veřejná ( pojem „Veřejná zeleň“ plochy zeleně nebo veřejné zeleně a lokality určené pro zástavbu odsouvá na okrajové části Obce Brantice, čímž z našeho pohledu dojde je souhrn všech volně rostoucích a veřejně přístupných zelených rostlin. Jedná se o důležitý architektonický a krajinný prvek s velmi významnými ekologickými funkcemi. Doplňkem veřejné zeleně je zeleň neveřejná respektive privátní či soukromá). Nesouhlasíme, aby nás jako vlastníky omezoval vstup veřejnosti na náš soukromý pozemek a dále si nejsme jako vlastníci pozemku vědomi toho, že by se na

106

něm nacházely důležité architektonické a krajinné prvky s velmi významnými ekologickými funkcemi., nemáme legislativní podklad k tomuto zařazení. Na základě výše uvedeného nevidíme důvod, proč by poz.parc.č. 1311/17 ( o velikosti 1764 m2) k. ú. Brantice, jejímž jsem vlastníky neměla být dále vedena v územním plánu jako plocha určená k zástavbě, jedná se střed stávající zástavby RD. Prosíme o vyhovění námitky v rozsahu změny návrhu na plochu určenou k zástavbě či plochy bydlení. Tímto tedy žádáme o udělení případné výjimky na tuto plochu-v návaznosti na změnu stavebního zákona novelou- z ustanovení paragrafů, které se týkají zařazení pozemků zasažených záplavovým územím do ploch zeleně v případě tvorby nového územního plánu či změn stávajících územních plánů.“ Společná námitka Puškara Vojtěcha (nar.dne 17.5.1953) a Puškarové Ludmily (nar.dne 28.10.1956), oba bytem Brantice 236, 793 93 Brantice, týkající se nesouhlasu zařazení pozemku parc.č. 1311/17 v k. ú. Brantice na plochu veřejné prostranství- veřejná zeleň a požadavku zařazení pozemku1311/17 v k. ú. Brantice na plochu určenou k zástavbě či plochy bydlení - se zamítá. Odůvodnění : Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje (dále jen „pořizovatel“) dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) pořizuje na žádost obce Brantice územní plán Brantice. Pořizovatel oznámil podle § 52 stavebního zákona a §§ 171 až 174 zákona 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen “správní řád”) zahájení řízení o Územním plánu Brantice a konání veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice. Veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice s odborným výkladem se konalo ve středu dne 15. ledna 2014 od 15:30 hod. v zasedací místnosti Domu služeb v Branticích. Upravený a posouzený návrh územního plánu (dále též jen "návrh ÚP") a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl vystaven v tištěné podobě k veřejnému nahlédnutí ode dne vyvěšení výše uvedeného oznámení do dne konání veřejného projednání na Obecním úřadu Brantice. Dále byl upravený a posouzený návrh ÚP Brantice a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve stejné lhůtě k nahlédnutí na webových stránkách města Krnov (www.krnov.cz pod odkazem „územní plánování“ - „Projednávaná ÚPD“) a obce Brantice (www.brantice.cz pod odkazem „územní plán“) . Podání nazvané „Námitka proti upravenému a posouzenému návrhu územního plánu Brantice“, které uplatnili Vojtěch Puškar a Ludmila Puškarová, bylo doručeno pořizovateli dne 13.1.2014. Jedná se tedy o podání, které bylo uplatněno dle § 52 odst. 3 stavebního zákona v zákonem stanovené lhůtě. Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje, jako pořizovatel Územního plánu Brantice posoudil úplnost podané námitky a zjistil, že námitka proti návrhu Územního plánu obce Brantice obsahuje náležitosti podle § 52 odst. 3 stavebního zákona: - námitka byla podána písemně; - obsahuje odůvodnění; - přílohou námitky jsou údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva, kde p. Vojtěch Puškar vlastní ½ podíl pozemku a p. Ludmila Puškarová vlastní ½ podíl předmětného pozemku viz. výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 6.11.2013) - přílohou námitky je vymezeno území dotčené námitkou - dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) je z podání patrno, kdo je činí ( Vojtěch a Ludmila

107

Puškarovi), které věci se týká (návrhu ÚP Brantice) co navrhuje (nesouhlas se zařazením pozemku parc.č. 1311/17 v k. ú. Brantice do plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně). V podání jsou uvedena jména a příjmení podatelů, jejich data narození a místo trvalého pobytu. K podání byla v příloze připojena i projektová dokumentace pro územní souhlas na stavbu „Zahradní domek pro ukládání nářadí, p.p.č. 1311/17,k. ú. Brantice, zpracovaná Ing. Dobroslavem Janko (IČ 18955436), Albrechtická 16, Krnov, v srpnu 2013 včetně Územního souhlasu na výše uvedenou stavbu, který vydal MěÚ Krnov, odbor regionálního rozvoje pod zn. Mukrn/201342838/RR/SU/KS ze dne 12.12.2013. K argumentaci namítajících, že pozemková parcela č. 1311/17 k. ú. Brantice, jejímiž jsou vlastníky jako fyzické osoby, je dle schváleného a platného územního plánu Brantice umístěna v zóně bydlení a dále také fakt, že se pozemek nachází v místě jehož bezprostředního sousedství jsou již rodinné domy postaveny jako novostavby a jako již stavby starší“, se uvádí následující: Obec Brantice má platnou územně plánovací dokumentaci obce Brantice, kterým je Územní plán obce Brantice, který byl schválen Zastupitelstvem obce Brantice dne 8.9.2006. Územní plán obce řeší katastrální území Brantice a katastrální území Radim u Brantic. Závazná část územního plánu byla vydána jako „Obecně závazná vyhláška č. 2/2006, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu obce Brantice“, a nabyla účinnosti dne1.10.2006; a jeho Změnu č. 1, kterou vydala obec Brantice dne 15.9.2011 pod č.j.OUBR/0359/2011 na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o jejím vydání usnesením č.5/7/11 ze dne 14.9.2011. Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice nabyla účinnosti dne 30.9.2011. Dle platného Územního plánu obce Brantice (dále jen „ÚPN O“) se předmětný pozemek parc.č. 1311/17 v k. ú. Brantice nachází (již od roku 2006) v urbanizovaném území v zastavitelné ploše v území obytném- smíšeném U-OS, kde jsou stanoveny jako využití přípustné nejen stavby pro bydlení, ale také stavby pro individuální rekreaci, stavby ubytovacích zařízení s kapacitou do 30 lůžek, stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči, stavby pro obchod, stravování, služby a administrativu, apod. Dle textové části ÚPN O se jedná o lokalitu pro novou obytnou výstavbu s kapacitou cca 8 RD s pořadovým č. 5 označenou jako „Dolní pole I“ . Severní část lokality je situovaná ve stanoveném záplavovém území. Pro využití předmětné lokality je nutno vybudovat novou místní komunikaci a veškeré inženýrské sítě. Tyto jsou v platném územním plánu navrženy jako veřejně prospěšné stavby (dále jen „VPS“). Jedná se o tyto VPS: - Stavba pro dopravu pod označením D3/1 - Místní jednopruhové a dvoupruhové obslužné komunikace s jednostrannými chodníky obsluhující lokalitu Dolní pole s navrhovanou výstavbou - Stavby pro vodní hospodářství pod označením V1 – výstavba vodovodního řadu, V2 – výstavba splaškové kanalizace - Stavbu pro energetiku pod označením E3 –rozšíření středotlaké plynovodní sítě pro novou zástavbu na k. ú. Brantice. Předkládaný návrh územního plánu má nahradit dosud platný územní plán obce vzhledem k tomu, že podle § 188 stavebního zákona v platném znění je nutno územní plány obcí schválené před lednem 2007 upravit, provedené úpravy projednat a vydat; dále s ohledem na potřebu zpracování územního plánu nad katastrální mapou, potřebu celkové aktualizace územního plánu, uvedení územního plánu do souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008, se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje apod.. O pořízení nového územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo obce Brantice usnesením č. 29/17/09 ze 17. zasedání, které se konalo dne 16. prosince 2009.

108

Nepopírá se, že v bezprostřední blízkosti jsou rozestavěny nebo užívány stavby pro bydlení. Tyto stavby však byly řádně povoleny věcně a místně příslušným stavebním úřadem, který v rámci povolování zkoumal mimo jiné i soulad s platnou územně plánovací dokumentací obdobně jako u vydání Územního souhlasu s umístěním stavby „Zahradní domek p.p.č. 1311/17k. ú. Brantice“, o který požádali namítající - manž. Puškarovi v říjnu 2013. Samotná existence staveb (ať „starých“ či novostaveb) v okolí předmětného pozemku nezakládá právo na jeho vymezení jako zastavitelného také v novém územním plánu. Vymezování ploch musí kromě požadavků kladených stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy splňovat také požadavky kladené nadřazenou územně plánovací dokumentací (podrobněji dále). Tvrzení namítajících, že „započali přípravu pro budoucí rodinný dům a to novostavbou zahradního domku, abychom měli možnost pro uschování nářadí k přípravě pozemku pro novostavbu a jako úkryt před nepříznivým počasím“, nelze uspokojivě ověřit, neboť z dokumentace pro územní souhlas na výše uvedenou stavbu nevyplývá, že by navrhovaná stavba zahradního domku měla sloužit pro uschování nářadí pro přípravu pozemku pro novostavbu rodinného domu, jak uvádějí namítající. Není ani patrno o jakou přípravu pozemku by mělo jít, když dle výše uvedené dokumentace pro územní souhlas, textové části technického popisu, části c) popis stávajícího stavu je mimo jiné uvedeno, že „z hlediska svažitosti se jedná o pozemek téměř rovinatý“. K textu námitky : „Na tento zahradní domek máme vydán platný územní souhlas s umístěním stavby „Zahradní domek, ppč. 1311/17 k. ú. Brantice“ pod č.j. Mukrn/201342838/RR/SU/Ks. Při přípravě podkladů a dokumentace jsem zajistily všechny potřebné podklady a doklady a na základě dodaného nám zdejší stavební úřad vydal souhlas s umístěním stavby, která dále nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavby, z čehož vyplývá, pro započetí prací na stavbě postačí územní souhlas. Tímto jsme vzali stavbu za povolenou. Mezi podklady bylo rovněž stanovisko správce povodí Odry v němž bylo konstatováno, že se z hlediska odtokových poměrů jedná o okraj záplavového území při průtoku stoleté vody a dále , že stavbu z hlediska Plánu hlavních povodí ČR a z hlediska Plánu oblasti povodí Odry považují za možnou (zn.č. 15405/9232/811/2013 ze dne 13.11.2013), dále bylo doloženo závazné stanovisko vodoprávního úřadu k umístění a stavbě, kterým byl udělen souhlas (zn. Mukrn/201347519 ze dne 2.12.2013), kdy v odůvodnění stanoviska vodoprávní úřad konstatuje, že po prostudování žádosti vydává toto souhlasné stanovisko.“, se uvádí: To, že namítající považují na základě územního souhlasu na stavbu „Zahradní domek p.p.č. 1311/17 k. ú. Brantice“ vydaného stavebním úřadem v Krnově po zn. Mukrn/201342838/RR/SU/Ks ze dne 12.12.2013 za stavbu povolenou nelze zpochybnit. Namítající jsou ve výše uvedeném územním souhlasu poučeni, že podle § 96 odst.7 stavebního zákona územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání i to že platnost územního souhlasu nelze prodloužit. Stejně tak jsou poučeni, že územní souhlas nepozbude platnosti, bude –li v době jeho planosti započato s využitím území pro stanovený účel (to je, bude –li zahájena stavba). Z výše uvedeného vyplývá, že namítající mohou realizovat výše uvedenou stavbu zahradního domku, a to i v případě, že v následně vydaném územním plánu bude předmětný pozemek zařazen do plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV). Ke zjištění namítajících, že při započetí přípravných prací na povolovacím řízení uvažované novostavby rodinného domu nahlédli do veřejného přístupu územního plánování a zjistili, že probíhá jednání o upraveném a posouzeném návrhu územního plánu Brantice, proti kterému nyní podávají námitku týkající se pozemkové parcely č. 1311/17 k. ú. Brantice, a nesouhlasu její změněny v plochu veřejných prostranství- veřejné zeleně , se uvádí:

109

Návrh územního plánu Brantice byl zveřejněn na webu Obce Brantice ( od 18.10.2012) i webu města Krnov (od 18.10.2012) již v průběhu společného jednání z s dotčenými orgány, sousedními obcemi a krajským úřadem, byť tato povinnost ještě nevyplývala ze stavebního zákona. Vzhledem k nabytí účinnosti novely stavebního zákona zákonem č. 350/2012 Sb., k datu 1.1.2013 byl tentýž návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 stavebního zákona doručen veřejnou vyhláškou (dále jen „VV“), a to opatřením pořizovatele pod zn. Mukrn/201301134/RR/VE/Pi ze dne 10.1.2013. VV byla vyvěšena na úřední desce Obecního úřadu Brantice od 10.1.2013 do 1.3.2013 a na úřední desce Městského úřadu Krnov od 10.1.2013 do 29.1.2013. V této VV byl každý upozorněn na možnost uplatnit písemné připomínky k doručenému návrhu (v zákonem stanovené 30ti denní lhůtě od doručení návrhu ÚP). Namítající této možnosti nevyužili. Nicméně namítající uplatnili v zákonem stanovené lhůtě námitku k řízení o územním plánu podle § 52 odst. 3 stavebního zákona, kterou pořizovatel jako námitku přijal a takto ji i vyhodnocuje s tím, že po rozhodnutí zastupitelstva o vydání územního plánu bude součástí jeho odůvodnění. Při zpracování návrhu nového územního plánu byly do Územního plánu Brantice jako zastavitelné plochy, po dohodě s Obcí Brantice, převzaty plochy z platného územního plánu obce Brantice v případě, že nebylo dotčeno jejich navržené využití a nebylo upraveno v souladu s veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením stanoveným ZÚR MSK, nebo ovlivněno významným limitem v území, který by znemožňoval požadované využití plochy, např. záplavovým územím. Na většinu pozemku parc.č. 1311/17 v k. ú. Brantice zasahuje záplavové území vodního toku Opava, které bylo stanoveno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem životního prostředí (rozhodnutí ŽPZ/10922/03 ze dne 9. 3. 2004) v úseku Krnov - Brantice, ř. km 36,5 - 78,3). Dle ustanovení § 31 odst. 4 a dle § 36 odst. 5 stavebního zákona jsou politika územního rozvoje a zásady územního rozvoje jako nadřazené územně plánovací dokumentace závazné pro pořizování územně plánovacích dokumentací nižšího stupně, tzn. také územních plánů obcí a měst. Tyto dokumenty musí územní plán zcela respektovat. Politika územního rozvoje ČR 2008 ( dále jen“ PÚR“), schválená usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009, je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. PÚR v oblasti republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, v prioritě (26) mimo jiné stanovuje, že vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu lze jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Správní území obce Brantice je součástí povodí horní Opavy, které patří k oblastem s nejvyšším povodňovým nebezpečím a v předmětné lokalitě je vyhlášeno záplavové území. V návrhu územního plánu je přitom vymezeno dostatečné množství zastavitelných ploch SO Smíšených obytných v jiných lokalitách, které záplavovým územím zasaženy nejsou. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „ ZÚR“) jako nadřazená územně plánovací dokumentace v bodě č. 15 kapitoly „A. Priority územního plánování…“ uvádí prioritu „Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje.“. Návrh územního plánu tuto prioritu respektuje mimo jiné tím, že zamezuje vymezení zastavitelných ploch v záplavovém území a tak preventivně minimalizuje možnost vzniku případných škod, které by požadovaným využitím jako plochy obytné smíšené mohly v případě záplav vzniknout. Předmětný pozemek na základě výše uvedeného nelze v současné době vymezit jako zastavitelnou plochu SO smíšenou obytnou, nejedná se o natolik výjimečný případ využití území, že by bylo možné uvedenou republikovou prioritu nerespektovat a zvláště uspokojivě

110

její nerespektování odůvodnit. Vymezení zastavitelné plochy by také nevyhovělo požadavku Zásad územního rozvoje na preventivní ochranu území a minimalizaci případných škod při přírodních katastrofách. Zařazení dotčeného pozemku do plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV) bylo navrženo i s ohledem na skutečnost, že v katastru nemovitostí je tento pozemek veden jako trvalý travní porost a k tomuto účelu byl využíván i v době zpracování návrhu ÚP. U takto vymezených ploch veřejných prostranství - zeleně veřejné se umožňuje využití převážně nezpevněných ploch s parkovou úpravou za účelem relaxace obyvatel. Tyto plochy jsou vymezeny jako zastavitelné z důvodu umožnění realizace drobných staveb (drobná architektura a mobiliář parků, dětská hřiště, nezbytné obslužné komunikace, včetně komunikací pro pěší a cyklisty, prostranství s osvětlením; mosty, lávky; stavby a zřízení nezbytného technického vybavení a přípojek na technickou infrastrukturu). K argumentaci namítajících opírající se o vyjádření správce povodí Odry, že se předmětný pozemek nachází v okrajové lokalitě záplavového území při průtoku stoleté vody a dále, že stavbu z hlediska Plánu hlavních povodí ČR a z hlediska Plánu oblasti Povodí Odry považují za možnou, se akceptuje. Je však nutné také dodat, že namítající již neuvádí další citaci z předmětného vyjádření Povodí Odry s.p., a to sice cituji“ Stavebník si musí být vědom toho, že za případné povodňové škody naše organizace nenese zodpovědnost ani neposkytne finanční náhradu.“ Předmětné vyjádření správce povodí i příslušného vodoprávního úřadu bylo vydáno ke konkrétní stavbě, tj. stavbě zahradního domku o půdorysných rozměrech 5 x 5 m a výšky max. 4,065 m od hřebene střechy k upravenému terénu, bez napojení na technickou infrastrukturu, bez možnosti vytápění a s přístupem a příjezdem zajištěným z veřejné pozemní komunikace přes pozemky vlastníků, kteří jsou odlišní od žadatelů. Toto vyjádření nelze považovat za vyjádření k jakékoliv jiné stavbě na tomto pozemku, například ke stavbě rodinného domu s naprosto odlišnými prostorovými parametry na pozemku v záplavovém území. Ke konstatování namítajících, že pozemek je situován tak, že svou konfigurací není významně ohrožen povodní a vzhledem k ploše z návrhu územního plánu pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik nebude pozemek ohrožen vůbec,: Vyhlášená záplavová území a ani územní plán nerozlišují různé „stupně“ ohrožení. Stejná pravidla platí pro každou jeho část, bez ohledu na to, zda se jedná o lokalitu v blízkosti vodního toku, nebo u okraje záplavového území. Územní plán musí záplavové území respektovat bez rozdílu jako celek, přičemž jak bylo uvedeno výše, vymezovat zastavitelné plochy v záplavovém území až na výjimečné případy není možné. Po realizaci opatření na snížení povodňových rizik a změně vymezení záplavového území může dojít k jeho zmenšení a tím „odblokování“ částí území pro požadovaný způsob využití. Tuto skutečnost však nelze v současné době předjímat nebo ji považovat za důvod k nerespektování pokynů vyplývajících ze stavebního zákona a z nadřazených územně plánovacích dokumentací. K názoru namítajících, že: „Z globálního hlediska stability osídlení obce: řeka Opava středem obce Brantice, nynější záplavové území Q100 zasahuje do většiny středového osídlení obce Brantice, návrhem územního plánu se mění většina ploch určených k zástavbě na plochy zeleně nebo veřejné zeleně a lokality pro zástavbu odsouvá na okrajové části obce Brantice, čímž z našeho pohledu dojde k narušení stability osídlení, jelikož zelení vznikne neosídlený koridor. Dle našeho názoru jsou právě z tohoto pohledu dodržení stability osídlení navrženy v návrhu územního plánu opatření na snížení protipovodňových rizik a tím záplavová území soustředit do bezprostřední blízkosti vodního toku nebo přímo do jeho koryta. Nicméně pozemky, které

111

jsou v návrhu již nyní z důvodu zásahu stávajícího záplavového území navrženy jako zeleň nebo veřejná zeleň bez možnosti budoucího využití na lokality určené k zástavbě. Dle mého názoru návrh ploch uvedených v návrhu územního plánu jak ZV nebo Z není zpracován na výše uvedenou návaznost protipovodňových opatření a navíc v našem případě nerespektuje vlastnictví fyzické osoby, protože pozemek parc.č. 1311/17 k. ú. Brantice je v návrhu jako veřejná ( pojem „Veřejná zeleň“ je souhrn všech volně rostoucích a veřejně přístupných zelených rostlin. Jedná se o důležitý architektonický a krajinný prvek s velmi významnými ekologickými funkcemi. Doplňkem veřejné zeleně je zeleň neveřejná respektive privátní či soukromá). Nesouhlasíme, aby nás jako vlastníky omezoval vstup veřejnosti na náš soukromý pozemek a dále si nejsme jako vlastníci pozemku vědomi toho, že by se na něm nacházely důležité architektonické a krajinné prvky s velmi významnými ekologickými funkcemi., nemáme legislativní podklad k tomuto zařazení. Na základě výše uvedeného nevidíme důvod, proč by pozemek parc.č. 1311/17 ( o velikosti 1764 m2) k. ú. Brantice, jejímž jsem vlastníky neměla být dále vedena v územním plánu jako plocha určená k zástavbě, jedná se o střed stávající zástavby RD. Prosíme o vyhovění v rozsahu změny návrhu na plochu určenou k zástavbě či plochy bydlení. Tímto tedy žádáme o udělení případné výjimky na tuto plochuv návaznosti na změnu stavebního zákona novelou- z ustanovení paragrafů, které se týkají zařazení pozemků zasažených záplavovým územím do ploch zeleně v případě tvorby nového územního plánu či změn stávajících územních plánů.“, se uvádí : Uvedený pozemek je téměř celý, s výjimkou jižní části pozemku v šířce cca 10 m, situován ve stanoveném záplavovém území vodního toku Opavy. Stanovenému záplavovému území musela být přizpůsobena urbanistická koncepce obce s ohledem na skutečnost, že není znám přesný časový harmonogram realizace protipovodňových opatření v ploše pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik (ploše OPR) vymezené Územním plánem Brantice. Plocha OPR byla vymezena na základě Usnesení Vlády České republiky č. 444 ze dne 21. 4. 2008, kterým byla schválena realizace opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím varianty menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními v souladu s Investičním záměrem opatření na horní Opavě (Pöyry Environment a.s., 2008 - 09). Protipovodňová opatření podél a na vodním toku Opavy mají nadregionální význam a budou postupně budována také s ohledem na ekonomické možnosti investora a jednání s vlastníky pozemků, na jejichž pozemcích dojde k realizaci protipovodňových opatření a souvisejících staveb. Vzhledem k tomu, že v okolí předmětného pozemku není situována žádná významná stavba nebo zařízení, které by bylo třeba již v předstihu (před plánovanou realizacích protipovodňových opatření v ploše OPR) chránit před případnou záplavou (např. zařízení z oblasti školství, sociální péče, civilní ochrany apod.) a územní plán protipovodňové zábrany nenavrhuje, nebyl uvedený pozemek a ani pozemky sousedící zařazeny do zastavitelných ploch s funkcí obytnou. Uvedený pozemek je Územním plánem Brantice vymezen jako součást zastavitelné plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV), označené č. Z22. Plocha byla navržena k tomuto způsobu využití vzhledem k tomu, že je obklopena stabilizovanou obytnou zástavbou (rodinnými domy) bez vhodného prostoru pro odpočinek a relaxaci. Plocha Z22 ale není zařazena mezi veřejně prospěšná opatření, pro které by bylo možno vlastnická práva vyvlastnit nebo omezit. Naopak v textové části A. územního plánu (výroku). oddílu F.1 Obecné podmínky platné pro celé správní území obce, je pod bodem 3) mimo jiné uvedeno, že „Dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který neodpovídá stanoveným podmínkám využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy.“

112

Vlastníkovi pozemku tedy není znemožněno užívání pozemku dosavadním způsobem (orná půda, trvalý travní porost). Pro úplnost je nutno uvést, že ze stavebního zákona ani jiných právních předpisů nevyplývá právní nárok na vymezení pozemku jako zastavitelné plochy. To potvrzuje také rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (v dnešní době krajských soudů), který dospěl k následujícím závěrům, např. v rozsudku č. j. 7 Ao 5/2011 – 103 ze dne 2. 2. 2012: „V prvé řadě je třeba uvést, že nárok na změnu způsobu využití pozemku v rámci územního plánování nelze dovodit ze žádného právního předpisu, bez ohledu na to, jaký je podíl konkrétního vlastníka na území řešeném územním plánem. Skutečnost, že není nárok na změnu způsobu využití pozemku již judikoval Nejvyšší správní soud v několika rozsudcích (např. v rozsudku ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007 - 106, a ze dne 11. 9. 2008, č. j. 8 Ao 2/2008 - 151).“ Na základě uvedených zjištění bylo rozhodnuto jak je výše uvedeno.

Vojtěch Koláček, r.č. 460212/415, Brantice 238, 793 93 Brantice Znění námitky, cituji: „ Vážení, obracím se na vás jako vlastník nemovitostí a to pozemků č. 1311/10, 1311/12, 273 v k. ú. Brantice. Nemohl jsem si nevšimnout že v novém návrhu územního plánu je má stavební parcela č. 1311/10 navržena do budoucna jako nezastavitelná v zóně „ZV“ což by mělo být „plochy prostranství veřejných-zeleně veřejné“. S tímto návrhem rozhodně nesouhlasím. Tato navržená změna charakteru mého pozemku se mi celkem vymyká rozumu, když veřejná zeleň se bude nalézat na mém vlastním pozemku, to si docela dost nedovedu představit. Ale jako hlavní problémy vidím v tomto:, že zaprvé okolní pozemky budou do budoucna zastavitelné a můj nikoli, a další jako nejzávažnější důvod mé námitky proti návrhu územního plánu Brantic je ta skutečnost, že má rodina má naplánovanou výstavbu rodinného domu na pozemku č. 1311/10. Již jsem zadal podepsáním smlouvy na vypracování projektové dokumentace na tento dům s příslušenstvím, nyní je to ve stádiu odsouhlasené studie a projektu pro územní řízení. Veškeré formality pro povolení domu ale v tomto roce nemusím stihnout, v každém případě dle nynějšího platného územního plánu mám na zastavitelnost mého pozemku 1311/10 právo, a také jej chci využít. V případě ale, že Vy tento můj pozemek jak je vidět z návrhu nového územního plánu chcete omezit a zastavitelnost pozemku 1311/10 v budoucnu znemožnit, vnikne mi nemalá finanční a také duševní újma kterou si nyní ani nedokážu představit či vyčíslit, co se týká přípravy projektu bude se jednat cca o škodu 100.000Kč a ztráta hodnoty pozemku přibližně 1.000.000 Kč. Duševní ztráty nyní nedokážu zhodnotit, ale pokud se zamyslíte nad mým patriotizmem a Vaší snahou mi zabránit v mých plánech usídlit se v místě se členy mé rodiny kteří by obývali nový navrhovaný dům v mé blízkosti tak jak si dnes přeji, je dost docela možné že tuto křivdu s Vámi budu řešit až do konce. V každém případě mám pojištění právní ochrany, které v případě nevyhovění v mé záležitosti použiji a budu soudně požadovat veškeré náhrady škody. Můj návrh řešení: pozemek č. 1311/10 zahrnout v návrhu nového územního plánu do zóny „SO- plochy smíšené obytné“. Tímto by bylo zcela mé námitce (připomínce ) vyhověno.“

113

Námitka Koláčeka Vojtěcha nar. 12.2.1946, bytem Brantice 238, 793 93 Brantice týkající se nesouhlasu zařazení pozemku parc.č. 1311/10 v k. ú. Brantice na plochu veřejné prostranství- veřejná zeleň (VZ) a požadavku zařazení pozemku 1311/10 v k. ú. Brantice na plochu smíšenou obytnou (SO) - se zamítá.

Odůvodnění : Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje (dále jen „pořizovatel“) dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) pořizuje na žádost obce Brantice územní plán Brantice. Pořizovatel oznámil podle § 52 stavebního zákona a §§ 171 až 174 zákona 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen “správní řád”) zahájení řízení o Územním plánu Brantice a konání veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice. Veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice s odborným výkladem se konalo ve středu dne 15. ledna 2014 od 15:30 hod. v zasedací místnosti Domu služeb v Branticích. Upravený a posouzený návrh územního plánu (dále též jen "návrh ÚP") a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl vystaven v tištěné podobě k veřejnému nahlédnutí ode dne vyvěšení výše uvedeného oznámení do dne konání veřejného projednání na Obecním úřadu Brantice. Dále byl upravený a posouzený návrh ÚP Brantice a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve stejné lhůtě k nahlédnutí na webových stránkách města Krnov (www.krnov.cz pod odkazem „územní plánování“ - „Projednávaná ÚPD“) a obce Brantice (www.brantice.cz pod odkazem „územní plán“) . Podání nazvané „Námitka a proti návrhu územního plánu Brantic – 793 93 Brantice“, které uplatnil pan Vojtěch Koláček, bylo doručeno pořizovateli dne 13.1.2014. Jedná se tedy o podání, které bylo uplatněno dle § 52 odst. 3 stavebního zákona v zákonem stanovené lhůtě. Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje, jako pořizovatel Územního plánu Brantice posoudil úplnost podané námitky a zjistil, že námitka proti návrhu Územního plánu obce Brantice obsahuje náležitosti podle § 52 odst. 3 stavebního zákona: - námitka byla podána písemně; - obsahuje odůvodnění; - přílohou námitky jsou Informace o parcele pořízené z nahlížení do katastru nemovitostí pořízené 12.1.2014. - přílohou námitky je vymezeno území dotčené námitkou (pozemek parc.č. 1311/10 v k. ú. Brantice) - dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) je z podání patrno, kdo je činí ( Vojtěch Koláček), které věci se týká (návrhu ÚP Brantice) co navrhuje (nesouhlas se zařazením pozemku parc.č. 1311/10 v k. ú. Brantice do plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně). V podání je uvedeno jméno a příjmení podatele, jeho datum narození a místo trvalého pobytu. Obec Brantice má platnou územně plánovací dokumentaci obce, kterým je Územní plán obce Brantice, schválený Zastupitelstvem obce Brantice dne 8.9.2006. Územní plán obce řeší katastrální území Brantice a katastrální území Radim u Brantic. Závazná část územního plánu byla vydána jako „Obecně závazná vyhláška č. 2/2006, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu obce Brantice“, a nabyla účinnosti dne 1.10.2006; a jeho Změnu č. 1, kterou vydala obec Brantice dne 15.9.2011 pod č.j.OUBR/0359/2011 na základě rozhodnutí

114

zastupitelstva obce o jejím vydání usnesením č.5/7/11 ze dne 14.9.2011. Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice nabyla účinnosti dne 30.9.2011 Dle platného Územního plánu obce Brantice (dále jen „ÚPN O“) se předmětný pozemek parc.č. 1311/10 v k. ú. Brantice nachází v urbanizovaném území v zastavitelné ploše v území obytném- smíšeném U-OS, kde jsou stanoveny jako využití přípustné nejen stavby pro bydlení, ale také stavby pro individuální rekreaci, stavby ubytovacích zařízení s kapacitou do 30 lůžek, stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči, stavby pro obchod, stravování, služby a administrativu, apod. Dle textové části ÚPN O se jedná o lokalitu pro novou obytnou výstavbu s kapacitou cca 8 RD s pořadovým č. 5 označenou jako „Dolní pole I“. Severní část lokality je situovaná ve stanoveném záplavovém území. Pro využití předmětné lokality je nutno vybudovat novou místní komunikaci a veškeré inženýrské sítě, které jsou v platném územním plánu navrženy jako veřejně prospěšné stavby (dále jen „VPS“). Jedná se o tyto VPS: - Stavba pro dopravu pod označením D3/1 - Místní jednopruhové a dvoupruhové obslužné komunikace s jednostrannými chodníky obsluhující lokalitu Dolní pole s navrhovanou výstavbou - Stavby pro vodní hospodářství pod označením V1 – výstavba vodovodního řadu, V2 – výstavba splaškové kanalizace - Stavbu pro energetiku pod označením E3 –rozšíření středotlaké plynovodní sítě pro novou zástavbu na k. ú. Brantice. Na základě výše uvedeného lze tedy dovodit, že předmětný pozemek je dle platného územního plánu situován v ploše, ve které se připouští výstavba, což však v žádném případě neznamená, že lze předmětný pozemek považovat za pozemek stavební (jak uvádí namítající). Stavebním pozemkem je dle ustanovení § 2 stavebního zákona, kde jsou definovány základní pojmy stavebního zákona, odst. 1 písm. b) pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem. Pozemek parc.č. 1311/10 v k. ú. Brantice, je dle katastru nemovitostí veden jako orná půda a takto je nutno na něj pohlížet. Dle návrhu územního plánu Brantice je předmětný pozemek zařazen do plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné (ZV). Při návrhu nového územního plánu byly do Územního plánu Brantice jako zastavitelné plochy, po dohodě s Obcí Brantice, převzaty plochy z platného územního plánu obce Brantice v případě, že nebylo dotčeno jejich navržené využití a nebylo upraveno v souladu s veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením stanoveným ZÚR MSK, nebo nebylo ovlivněno významným limitem v území, který by znemožňoval požadované využití plochy, např. záplavovým územím. Na většinu pozemku parc.č. 1311/10 v k. ú. Brantice zasahuje záplavové území vodního toku Opava, které bylo stanoveno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem životního prostředí (rozhodnutí ŽPZ/10922/03 ze dne 9. 3. 2004) v úseku Krnov - Brantice, ř. km 36,5 - 78,3). Dle ust. § 31 odst. 4 a dle ust. § 36 odst. 5 stavebního zákona jsou politika územního rozvoje a zásady územního rozvoje jako nadřazené územně plánovací dokumentace závazné pro pořizování územně plánovacích dokumentací nižšího stupně, tzn. také územních plánů obcí či měst. Tyto dokumenty musí územní plán zcela respektovat. Politika územního rozvoje ČR 2008 ( dále jen“ PÚR“), schválená usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009, je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. PÚR v oblasti republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, v prioritě (26) mimo jiné stanovuje, že

115

vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu lze jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Správní území obce Brantice je součástí povodí horní Opavy, které patří k oblastem s nejvyšším povodňovým nebezpečím a v předmětné lokalitě je vyhlášeno záplavové území. V návrhu územního plánu je přitom vymezeno dostatečné množství zastavitelných ploch SO smíšených obytných v jiných lokalitách, které záplavovým územím zasaženy nejsou. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje ( dále jen „ ZÚR“) jako nadřazená územně plánovací dokumentace v bodě č. 15 kapitoly „A. Priority územního plánování…“ uvádí prioritu „Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje.“. Návrh územního plánu tuto prioritu respektuje mimo jiné tím, že zamezuje vymezení zastavitelných ploch v záplavovém území a tak preventivně minimalizuje možnost vzniku případných škod, které by požadovaným využitím jako plochy obytné smíšené mohly v případě záplav vzniknout. Předmětný pozemek na základě výše uvedeného nelze v současné době vymezit jako zastavitelnou plochu U-OS smíšenou obytnou, nejedná se o natolik výjimečný případ využití území, že by bylo možné uvedenou republikovou prioritu nerespektovat a zvláště uspokojivě její nerespektování odůvodnit. Vymezení zastavitelné plochy by také nevyhovělo požadavku Zásad územního rozvoje na preventivní ochranu území a minimalizaci případných škod při přírodních katastrofách. Stanovenému záplavovému území musela být přizpůsobena urbanistická koncepce obce s ohledem na skutečnost, že není znám přesný časový harmonogram realizace protipovodňových opatření v ploše pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik (ploše OPR) vymezené Územním plánem Brantice. Plocha OPR byla vymezena na základě Usnesení Vlády České republiky č. 444 ze dne 21. 4. 2008, kterým byla schválena realizace opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím varianty menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními v souladu s Investičním záměrem opatření na horní Opavě (Pöyry Environment a.s., 2008 - 09). Protipovodňová opatření podél a na vodním toku Opavy mají nadregionální význam a budou postupně budována také s ohledem na ekonomické možnosti investora a jednání s vlastníky pozemků, na jejichž pozemcích dojde k realizaci protipovodňových opatření a souvisejících staveb. Vzhledem k tomu, že v okolí předmětného pozemku není situována žádná významná stavba nebo zařízení, které by bylo třeba již v předstihu (před plánovanou realizacích protipovodňových opatření v ploše OPR) chránit před případnou záplavou (např. zařízení z oblasti školství, sociální péče, civilní ochrany, apod.) a územní plán protipovodňové zábrany nenavrhuje, nebyl uvedený pozemek a ani pozemky sousedící zařazeny do zastavitelných ploch s funkcí obytnou. Uvedený pozemek je Územním plánem Brantice vymezen jako součást zastavitelné plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné, označené č. Z22. Plocha byla navržena k tomuto způsobu využití vzhledem k tomu, že je obklopena stabilizovanou obytnou zástavbou (rodinnými domy) bez vhodného prostoru pro odpočinek a relaxaci. Plocha Z22 ale není zařazena mezi veřejně prospěšná opatření, pro které by bylo možno vlastnická práva vyvlastnit nebo omezit. Naopak v textové části A. územního plánu (výroku). oddílu F.1 Obecné podmínky platné pro celé správní území obce, je pod bodem 3) mimo jiné uvedeno, že „Dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který neodpovídá stanoveným podmínkám využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy.“ Vlastníkovi pozemku tedy není znemožněno užívání pozemku dosavadním způsobem.

116

Pro úplnost je nutno uvést, že ze stavebního zákona ani jiných právních předpisů nevyplývá právní nárok na vymezení pozemku jako zastavitelné plochy. To potvrzuje také rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (v dnešní době krajských soudů), který dospěl k následujícím závěrům, např. v rozsudku č. j. 7 Ao 5/2011 – 103 ze dne 2. 2. 2012: „V prvé řadě je třeba uvést, že nárok na změnu způsobu využití pozemku v rámci územního plánování nelze dovodit ze žádného právního předpisu, bez ohledu na to, jaký je podíl konkrétního vlastníka na území řešeném územním plánem. Skutečnost, že není nárok na změnu způsobu využití pozemku již judikoval Nejvyšší správní soud v několika rozsudcích (např. v rozsudku ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007 - 106, a ze dne 11. 9. 2008, č. j. 8 Ao 2/2008 - 151).“. K námitce týkající se náhrad se uvádí : K náhradám v území se vztahuje ustanovení § 102 stavebního zákona. Z ustanovení § 102 odst. 2 vyplývá mimo jiné : Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku. Tato náhrada náleží též vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením regulačního plánu nebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí podle § 94 odst. 3 oprávněna vykonávat práva z nich vyplývající (dále jen „ oprávněný“), pokud uvedenou změnou nebo zrušením bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková újma. Dle § 102 odst. 3 cituji Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému zrušení došlo na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí účinnosti územního plánu nebo jeho změny,či regulačního plánu nebo jeho změny, která zastavění dotčeného pozemku umožnila. Ustanovení o uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě a) nabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas pro stavbu, pro kterou bylo zastavění uvedenou územně plánovací dokumentací určeno a toto rozhodnutí nebo souhlas je platné, nebo b) před uplynutím lhůty 5 let byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní smlouva je účinná. Vzhledem k tomu, že pozemek parc.č. 1311/10 v k. ú. Brantice byl určen k zastavění Územním plánem obce Brantice, který byl schválen dne 8.9.2006 a jehož závazná část nabyla účinnosti dne 1.10.2006 a následná změna č. 1 územního plánu obce Brantice se předmětného pozemku netýkala, bylo naplněno ustanovení § 102 odst. 2 stavebního zákona v části, kdy náhrada vlastníkovi nenáleží, neboť ke zrušení zastavění pozemku dojde až po vydání a nabytí účinnosti připravovaného územního plánu, což bude zjevně po uplynutí výše uvedené 5 leté lhůty. Na základě uvedených zjištění bylo rozhodnuto jak je výše uvedeno.

117

Ing. Eliška Škařupová, nar. 20.8.1974, bytem Razová,285,79201 Bruntál, Znění námitky, cituji: „Já, Eliška Škařupová, jsem výhradním vlastníkem pozemku parcelní číslo 1385/19 v k. ú. Brantice (dále uváděn jako předmětný pozemek). Zároveň jsem výhradním vlastníkem pozemků 1385/10, 1383/1 a 1385/3 vše v k. ú. Brantice. Do současné doby je předmětný pozemek parc.č. 1385/19, k. ú. Brantice v rámci platného Územního plánu obce Brantice, který byl dán obecně závaznou vyhláškou č. 2/2006 Sb. ze dne 8. 9. 2006, veden v ploše obytné zástavby- rodinné domy a to 2/3 jeho severní části. Námitka: dle předkládaného návrhu ÚP obce Brantice bude předmětný pozemek č. 1385/19 vyňat z plochy pro možnou výstavbu rodinného domu (SO) a bude veden jako plocha zemědělská (Z), kdy stavba rodinné domu není na této ploše stavbou přípustnou. V takovém to případě dojde k významnému omezení mých práv a možností hospodaření s pozemky v mém vlastnictví. Se změnou plochy obytné zástavby (SO) na plochu zemědělskou na parcele č. 1385/19, k. ú. Brantice, zásadně nesouhlasím. Odůvodnění: Mým záměrem je v Branticích vybudovat rodinný dům s možností zemědělského hospodaření (ovocný sad, chov ovcí apod.) na pozemcích v mém vlastnictví, které se nacházejí v dosahu předmětného pozemku (č. 1385/19). V roce 2002 (říjen) jsem na schůzce konané na Obecním úřadě v Branticích, která byla svolána Okresním úřadem Bruntál, referátem okresního pozemkového úřadu, č.j. ROPÚ 2130/02-Mo za účelem projednání v rámci příprav zahájení pozemkových úprav v k. ú. Brantice, zažádala o zcelení pozemků, popř. o jejich výměnu tak, abych mohla na svých pozemcích hospodařit a pozemky udržovat. Vzhledem k časové prodlevě spojené s církevními restitucemi nedošlo doposud k vyřízení mého podnětu. Současný stav bez možnosti řádné údržby a hospodaření na mých pozemcích v k. ú. Brantice je již neúnosný a bylo nutné najít vhodné řešení. V současné době trvale žijeme v obci Razová a s ohledem na polohu a dostupnost uvedených pozemků je výstavba nového rodinného domu jediné možné řešení k tomu, abychom mohli na pozemcích řádně hospodařit jak nám příslušné zákony ukládají. V k. ú. Brantice nevlastním žádné další pozemky ani stavby, kde bych mohla vytvořit zázemí odpovídající nejen k plánovanému záměru, ale i k řádné údržbě všech mých pozemků. Se stavbou nezbytnou pro zemědělskou výrobou pro uskladnění techniky pro údržbu pozemků (dle návrhu ÚP stavba přípustná) v žádném případě s ohledem na vzdálenost od současného bydliště, možnou kriminalitu a nemožnost řádného hospodaření – zejména při chovu hospodářských zvířat (pravidelné krmení, sledování zdravotního stavu…) nesouhlasíme a není pro nás vhodným řešením. Možnost výstavby rodinného domu na předmětném pozemku jsem si ověřovala na příslušném stavebním úřadě v Krnově (12/12) - prozatím jen informativně emailovou korespondencí (přikládám v přílohách). Vzhledem k současné neexistenci inženýrských sítí jsem mimo jiné požádala o vyjádření o existenci plynárenských sítí v zájmové lokalitě (12/12), trasa vodovodního řadu mi byla známa včetně možnosti napojení na energetickou síť. Zásobování novostavby RD jsem plánovala z individuálního zdroje vody – vrtané studny, odpadní vody by byly likvidovány DČOV. Během roku 2013 jsem se zajímala o projekčních možnostech spojených se stavbou RD (výběr projektanta apod.), technických a architektonických řešení atd.- tyto záležitosti by se jistě neměli uspěchat, nejedná se o malé investice. V říjnu 2013 jsem však při zadávání zpracování projektových dokumentací zjistila možné vynětí předmětného pozemku z plochy obytné zástavby (určené pro výstavbu RD). Bez odkladu jsem vznesla dotaz jak na Obecní úřad v Branticích, tak na příslušný stavební úřad v Krnově – p. Pícovou. Ze stanoviska pana starosty Dofeka vyplývá, že jsem nemohla tuto skutečnost o změně využití plochy min. do 11.9.2013 vědět, v této době probíhala a měli dále probíhat podle jeho slov další jednání (termín ukončení příslušných jednání mi nebyl sdělen, viz. příloha). Písemné stanovisko p. Pícové jsem neobdržela, byla jsem pouze kontaktována telefonicky a nemohu tak její stanovisko uvádět.

118

Ke komplexnímu návrhu ÚP obce Brantice jsem měla víceméně přístup po jeho zveřejnění na úřední desce obce Brantice od 3.12.2013. S ohledem na schvalovací dobu nového ÚP obce není již možné časově zvládnout úkony spojené s možným ohlášením stavby rodinného domu (doba pro získání potřebných stanovisek, posouzení atd). Z návrhu nového ÚP však vyplývá, že na sousedním pozemku nacházejícího se podél mého předmětného pozemku, se uvažuje o vedení všech důležitých infrastruktur (dopravní , vodní, energetická) a napojení na tuto infrastrukturu by bylo z plánované novostavby RD naprosto bezproblémové (přípojky vodovodní, energetické v délce do 50 m vyžadují pouze ohlášení). Bezproblémový tak bude i dopravní přístup na můj předmětný pozemek mimo jiné pro údržbu silnic, vývoz komunálního odpadu atd. Pro případnou stavbu RD spojenou se zemědělskou činností nejsou známy žádné další limitující okolnosti. Pozemek bezprostředně navazuje na plochu, která je v návrhu ÚP určena k zástavbě smíšené obytné SO. Vymezení plochy pro bydlení na předmětném pozemku je také v souladu s vyhláškou č.501/2006 Sb., OPVÚ, ve znění pozdějších změn, zejména s §4 výše jmenované vyhlášky. Pozemky jsou rovněž mimo stanovené záplavové území. Trvám tak na zachování předmětného pozemku č. 1385/19, k. ú. Brantice o celkové výměře 3130m2 v ploše obytné zástavby- (SO). Při možnosti výstavby RD spojené se zemědělskou činností na předmětném pozemku naopak dojde k výraznému zlepšení obhospodařování pozemků v mém vlastnictví a ochraně zemědělské půdy. Zastavěná plocha RD na předmětném pozemku bude s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu zanedbatelná, ostatní stavby boudou souviset pouze se zemědělskou činností, které jsou dle návrhu ÚP přípustné i v ploše zemědělské (Z).“

Námitka Ing. Elišky Škařupové, nar. 20.8.1974, bytem Razová,285,79201 Bruntál, týkající se nesouhlasu se změnou zařazení pozemku parc.č. 1385/19 v k. ú. Brantice z plochy obytné zástavby (SO) na plochu zemědělskou – se zamítá. Odůvodnění : Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje (dále jen „pořizovatel“) dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) pořizuje na žádost obce Brantice územní plán Brantice. Pořizovatel oznámil podle § 52 stavebního zákona a §§ 171 až 174 zákona 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen “správní řád”) zahájení řízení o Územním plánu Brantice a konání veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice. Veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice s odborným výkladem se konalo ve středu dne 15. ledna 2014 od 15:30 hod. v zasedací místnosti Domu služeb v Branticích. Upravený a posouzený návrh územního plánu (dále též jen "návrh ÚP") a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl vystaven v tištěné podobě k veřejnému nahlédnutí ode dne vyvěšení výše uvedeného oznámení do dne konání veřejného projednání na Obecním úřadu Brantice. Dále byl upravený a posouzený návrh ÚP Brantice a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve stejné lhůtě k nahlédnutí na webových stránkách města Krnov (www.krnov.cz pod odkazem „územní plánování“ - „Projednávaná ÚPD“) a obce Brantice (www.brantice.cz pod odkazem „územní plán“) . Podání nazvané „Námitky proti návrhu předkládaného Územního plánu Brantice“, které uplatnila Ing. Eliška Škařupová (dále jen „namítající“), bylo doručeno pořizovateli dne

119

15.1.2014. Jedná se tedy o podání, které bylo uplatněno dle § 52 odst. 3 stavebního zákona v zákonem stanovené lhůtě. Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje, jako pořizovatel Územního plánu Brantice posoudil úplnost podané námitky a zjistil, že námitka proti návrhu Územního plánu obce Brantice obsahuje náležitosti podle § 52 odst. 3 stavebního zákona: - námitka byla podána písemně; - obsahuje odůvodnění; - přílohou námitky jsou údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva, kde namítající je vlastníkem předmětného pozemku viz. Informace o parcele zobrazené s platností k 14.1.2014 ,ověřeno správním orgánem výpisem z KN k datu 17.2.2014) - přílohou námitky je vymezeno území dotčené námitkou ( pozemek parc.č. 1385/19 v k. ú. Brantice) - dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) je z podání patrno, kdo je činí (Ing. Eliška Škařupová), které věci se týká (návrhu ÚP Brantice) co navrhuje (nesouhlas se změnou zařazením pozemku parc.č. 1311/11 v k. ú. Brantice z plochy obytné zástavby (SO) na plochu zemědělskou (Z). V podání je uvedeno jméno a příjmení podatelky, její datum narození a místo trvalého pobytu. Obec Brantice má platnou územně plánovací dokumentaci obce, kterým je Územní plán obce Brantice, schválený Zastupitelstvem obce Brantice dne 8.9.2006. Územní plán obce řeší katastrální území Brantice a katastrální území Radim u Brantic. Závazná část územního plánu byla vydána jako „Obecně závazná vyhláška č. 2/2006, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu obce Brantice“, a nabyla účinnosti dne 1.10.2006; a jeho Změnu č. 1, kterou vydala obec Brantice dne 15.9.2011 pod č.j.OUBR/0359/2011 na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o jejím vydání usnesením č.5/7/11 ze dne 14.9.2011. Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice nabyla účinnosti dne 30.9.2011. Dle platného Územního plánu obce Brantice (dále jen „ÚPN O“) se předmětný pozemek parc.č. 1385/19 v k. ú. Brantice nachází (již od roku 2006) v urbanizovaném území v zastavitelné ploše č. 10 v území obytném- smíšeném U-OS, kde jsou stanoveny jako využití přípustné stavby pro bydlení, stavby pro individuální rekreaci, stavby ubytovacích zařízení s kapacitou do 30 lůžek, stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči, stavby pro obchod, stravování, služby a administrativu, apod.. Dle textové části ÚPN O se jedná o lokalitu pro novou obytnou výstavbu s kapacitou cca 8 RD s pořadovým č. 10 označenou jako „Dolní pole VI“. Lokalita leží částečně v ochranném pásmu lesa. Je nutné vybudovat novou místní komunikaci včetně inženýrských sítí. Předmětný pozemek je, dle katastru nemovitostí, veden jako orná půda a takto je na něj nutno pohlížet. Při návrhu nového územního plánu byly do Územního plánu Brantice jako zastavitelné plochy, po dohodě s Obcí Brantice, převzaty plochy z platného územního plánu obce Brantice v případě, že nebylo dotčeno jejich navržené využití a nebylo upraveno v souladu s veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením stanoveným ZÚR MSK, nebo nebylo ovlivněno významným limitem v území, který by znemožňoval požadované využití plochy. V návrhu ÚP, který byl předložen ke společnému jednání s dotčenými orgány státní správy, byl pozemek parc.č. 1385/19 v k. ú. Brantice zařazen do zastavitelné plochy Z29 smíšené obytné SO. Vzhledem k tomu, že z projednání s dotčenými orgány bylo pořizovateli doručeno k návrhu ÚP Brantice nesouhlasné stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, bylo nutno při řešení rozporu s krajským úřadem návrh zastavitelných ploch redukovat. Při redukci ploch byly, po dohodě s krajským úřadem a zástupci obce, vypuštěny některé plochy

120

– mimo jiné i plocha Z 29, jejíž součástí je předmětný pozemek. Celkem došlo ke snížení záborů půdy pro zastavitelné plochy smíšené obytné z 42,26 ha na 28,22 ha. K vypuštění zastavitelné plochy Z29 vedly následující skutečnosti: - Vymezení plochy Z 29 bylo v rozporu s nadřazenou ÚPD – Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen „ZÚR“), které byly vydány Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426 a nabyly účinnosti dne 4.2.2011. Z části C. SPECIFICKÉ OBLASTI bodu 27. SOB3 Jeseníky – Kralický Sněžník vyplývá z Požadavků na využití území kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území mimo jiné že „nová zastavitelná území vymezovat především v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny“. Zastavitelná plocha Z 29 navazovala na další zastavitelné plochy Z27 a Z28, přičemž sousedící zastavitelná plocha Z28 byla také ze zastavitelných ploch vyřazena; - na téměř polovinu zastavitelné plochy Z29 zasahuje ochranné pásmo lesa (pozemek par.č. 1385/19 se nachází celý v ochranném pásmu lesa); - vyřazením zastavitelných ploch Z29 a Z28 budou zachovány zemědělsky obhospodařované celky orné půdy; - Územním plánem Brantice je navržen 65% převis nabídky zastavitelných ploch smíšených obytných na plochách lépe dopravně přístupných, než je vyřazená plocha Z29; - stávající komunikace, ze které by bylo možné budovat komunikaci pro obsluhu pozemku č 1385/19, je vybudována pro obsluhu stávajících rodinných domů ve vzdálenosti cca 220 m západně od tohoto pozemku (obdobně jako veřejný vodovod) nebo ve vzdálenosti cca 370 m severně této plochy, s tím, že obec bude budovat dopravní a technickou infrastrukturu dle svých ekonomických možností a zájmu o výstavbu v ploše Z27 (z uvedených údajů vyplývá, že není možné se spoléhat na realizaci navržené dopravní a technické infrastruktury v krátkém časovém horizontu) - zda by bylo možné zásobování pitnou vodou z individuálního zdroje vody – vrtané studny nebylo prokázáno, taktéž odpadní vody, které by byly likvidovány DČOV, musí být zaústěny do vhodného recipientu. Namítající odůvodňuje svůj požadavek na vymezení zastavitelné plochy pro výstavbu rodinného domu na předmětném pozemku, jako jediné možné řešení k tomu, aby mohla na svých pozemcích řádně hospodařit, jak jí ukládají příslušné zákony. Pozemek č. 1385/10 je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha -ostatní komunikace, pozemek 1383/1 o výměře 1372 m2 je veden jako lesní pozemek a pouze pozemek parc.č. 1385/3 o výměře 5084 m2 a pozemek parc.č. 1385/19 o výměře 3130m2 je veden jako orná půda. Při vyhodnocení námitky bylo zjištěno, že namítající je vlastníkem uvedených pozemků již od roku 1999, aniž by plochu dle současně platného Územního plánu obce Brantice, schváleného v roce 2006 pro přípustnou stavbu rodinného domu využila. Jak vyplývá z e-mailové korespondence, přiložené k námitce, byl namítající uplatněn první dotaz na předmětný pozemek a možnost případné stavby rodinného domu na něm v prosinci 2012. V té době byla namítající poskytnuta kladná e-mailová odpověď stavebního úřadu. Další e-mailový dotaz na obec Brantice učinila v září 2013 (10.9.2013), kdy jí byla odeslána odpověď, že dle stávajícího územního plánu je zde výstavba možná, ale současně byla namítající upozorněna, že z dosavadního projednání nového územního plánu se s budoucí výstavbou v lokalitě Z 29 neuvažuje. Namítající byla taktéž upozorněna, že ve zmíněné lokalitě nejsou inženýrské sítě a nevede zde ani místní komunikace. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že namítající o připravované změně prokazatelně věděla již od 11.9.2013 a do doby veřejného projednání návrhu ÚP a podání své námitky nepodnikla

121

k předmětnému povolení rodinného domu, ač jak sama v námitce uvádí jedinému možnému řešení k tomu, aby mohla na pozemcích řádně hospodařit, u zdejšího stavebního úřadu žádné úkony. Pro úplnost je nutno uvést, že ze stavebního zákona ani jiných právních předpisů nevyplývá právní nárok na vymezení pozemku jako zastavitelné plochy. To potvrzuje také rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (v dnešní době krajských soudů), který dospěl k následujícím závěrům, např. v rozsudku č. j. 7 Ao 5/2011 – 103 ze dne 2. 2. 2012: „V prvé řadě je třeba uvést, že nárok na změnu způsobu využití pozemku v rámci územního plánování nelze dovodit ze žádného právního předpisu, bez ohledu na to, jaký je podíl konkrétního vlastníka na území řešeném územním plánem. Skutečnost, že není nárok na změnu způsobu využití pozemku již judikoval Nejvyšší správní soud v několika rozsudcích (např. v rozsudku ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007 - 106, a ze dne 11. 9. 2008, č. j. 8 Ao 2/2008 - 151).“. Na základě výše uvedeného bylo rozhodnuto jak je výše uvedeno.

Bohuslav Psotka (nar. 3.9.1965 a Viera Psotková (nar. 8.1.1966) oba trvale bytem Opavská 136/1 ,Krnov. Znění námitky, cituji: „Já Bohuslav Psotka, narozen 3. 9. 1965, trvale bytem Opavská 136/2 Krnov a Viera Psotová, narozena 8. 1. 1966, trvale bytem Opavská 136/2 Krnov jako vlastníci pozemku 458/5 k. ú. Brantice nesouhlasíme se zařazením pozemku jako plochy veřejného prostranství, ale požadujeme změnu plochy na plochy smíšené obytné. Toto využití plochy bylo v ÚP v době, kdy jsme pozemek kupovali. Touto změnou by se naše parcela zcela znehodnotila vzhledem k našim záměrům a to k výstavbě rodinného domu. Jsme si vědomi toho, že se pozemek nachází v povodňovém pásmu, naším záměrem je ovšem začít stavět až po plánované výstavbě protipovodňových opatření. Kdyby ovšem došlo k Vámi navržené změně ÚP, naše plány by nemohly být realizovány a náš pozemek by zcela ztratil na ceně. Zásadně proto nesouhlasíme s neúčelným využitím našeho pozemku jako parkoviště a technické plochy. Prosíme o zvážení této změny.“

Společná námitka Bohuslava Psotky nar. 3.9.1965 a Viery Psotové nar. 8.1.1966, oba trvale bytem Opavská 136/1 Krnov, týkající se nesouhlasu se zařazením pozemku parc.č. 458/5 v k. ú. Brantice jako plochy veřejného prostranství a požadavku zařazení na plochy smíšené obytné - se zamítá. Odůvodnění : Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje (dále jen „pořizovatel“) dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) pořizuje na žádost obce Brantice územní plán Brantice. Pořizovatel oznámil podle § 52 stavebního zákona a §§ 171 až 174 zákona 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen “správní řád”) zahájení řízení o Územním plánu Brantice a konání veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice. Veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice s odborným výkladem se konalo ve středu dne 15. ledna 2014 od 15:30 hod. v zasedací místnosti Domu služeb v Branticích. Upravený a posouzený návrh územního plánu (dále též jen "návrh ÚP") a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl vystaven v tištěné podobě k veřejnému nahlédnutí ode dne vyvěšení výše uvedeného oznámení do dne konání veřejného projednání na Obecním úřadu Brantice. Dále byl upravený

122

a posouzený návrh ÚP Brantice a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve stejné lhůtě k nahlédnutí na webových stránkách města Krnov (www.krnov.cz pod odkazem „územní plánování“ - „Projednávaná ÚPD“) a obce Brantice (www.brantice.cz pod odkazem „územní plán“) . Podání nazvané „Námitka k územnímu plánu obce Brantice“, které uplatnili pan Bohuslav Psotka a paní Viera Psotková, bylo doručeno pořizovateli dne 20.1.2014. Jedná se tedy o podání, které bylo uplatněno dle § 52 odst. 3 stavebního zákona v zákonem stanovené lhůtě. Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje, jako pořizovatel Územního plánu Brantice posoudil úplnost podané námitky a zjistil, že námitka proti návrhu Územního plánu obce Brantice obsahuje náležitosti podle § 52 odst. 3 stavebního zákona: - námitka byla podána písemně; - obsahuje odůvodnění; - námitka neobsahovala doložení vlastnických práv- tyto si však správní orgán opatřil vlastní činnosti ( výpis z KN prokazující stav evidovaný k datu 17.2.2014 – pozemek par.c.č 458/5 -SJM) - námitkou je vymezeno území dotčené námitkou (pozemek parc.č. 458/5 v k. ú. Brantice) - dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) je z podání patrno, kdo je činí ( Bohuslav a Viera Psotkovi), které věci se týká (návrhu ÚP Brantice) co navrhuje (nesouhlas se zařazením pozemku parc.č. 458/5 v k. ú. Brantice do plochy veřejných prostranství). V podání jsou uvedena jména a příjmení podatelů, jejich datum narození a místo trvalého pobytu. Obec Brantice má platnou územně plánovací dokumentaci obce, kterým je Územní plán obce Brantice, schválený Zastupitelstvem obce Brantice dne 8.9.2006. Územní plán obce řeší katastrální území Brantice a katastrální území Radim u Brantic. Závazná část územního plánu byla vydána jako „Obecně závazná vyhláška č. 2/2006, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu obce Brantice“, a nabyla účinnosti dne 1.10.2006; a jeho Změnu č. 1, kterou vydala obec Brantice dne 15.9.2011 pod č.j.OUBR/0359/2011 na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o jejím vydání usnesením č.5/7/11 ze dne 14. 9. 2011. Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice nabyla účinnosti dne 30.9.2011 Dle platného Územního plánu obce Brantice (dále jen „ÚPN O“) se předmětný pozemek parc.č. 458/5 v k. ú. Brantice nachází v urbanizovaném území v zastavitelné ploše občanské vybavenosti – U-OV (areál zámku), kde jsou stanoveny jako využití přípustné stavby související s provozem areálu, stavby sociálního a provozního zázemí, byt pro majitele(správce), stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči, drobní stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, stavby technického vybavení pro obsluhu zóny, obslužné komunikace, parkoviště , manipul. plochy chodníky apod.). Tato plocha je v platném územním plánu v textové části vedena jako zastavitelná plocha pod pořadovým č. 4 s označením „Zámek“. Jedná se o lokalitu stávajícího areálu zámku, který je navržen k přebudování na kulturně vzdělávací centrum s možností ubytování a stravování. Vzhledem k tomu, že se jedná o nemovitou kulturní památku bude nutné postup přestavby konzultovat s Národním památkovým ústavem. Z inženýrských sítí je nutné vybudovat zde kanalizaci. Tato plocha je částečně situovaná ve stanoveném záplavovém území a jeho aktivní zóně. Pozemek je dle katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost o výměře 2994 m2. Při návrhu nového územního plánu byly do Územního plánu Brantice jako zastavitelné plochy, po dohodě s Obcí Brantice, převzaty plochy z platného územního plánu obce Brantice

123

v případě, že nebylo dotčeno jejich navržené využití a nebylo upraveno v souladu s veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením stanoveným ZÚR MSK, nebo nebylo ovlivněno významným limitem v území, který by znemožňoval požadované využití plochy, např. záplavovým územím. Na většinu pozemku parc.č. 458/5 v k. ú. Brantice zasahuje záplavové území vodního toku Opava, které bylo stanoveno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem životního prostředí (rozhodnutí ŽPZ/10922/03 ze dne 9. 3. 2004) v úseku Krnov - Brantice, ř. km 36,5 78,3). Dle ust. § 31 odst. 4 a dle ust. § 36 odst. 5 stavebního zákona jsou politika územního rozvoje a zásady územního rozvoje jako nadřazené územně plánovací dokumentace závazné pro pořizování územně plánovacích dokumentací nižšího stupně, tzn. také územních plánů obcí či měst. Tyto dokumenty musí územní plán zcela respektovat. Politika územního rozvoje ČR 2008 ( dále jen“ PÚR“), schválená usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009, je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. PÚR v oblasti republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, v prioritě (26) mimo jiné stanovuje, že vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu lze jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech. Správní území obce Brantice je součástí povodí horní Opavy, které patří k oblastem s nejvyšším povodňovým nebezpečím a v předmětné lokalitě je vyhlášeno záplavové území. V návrhu územního plánu je přitom vymezeno dostatečné množství zastavitelných ploch smíšených obytných v jiných lokalitách, které záplavovým územím zasaženy nejsou. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje ( dále jen „ ZÚR“) jako nadřazená územně plánovací dokumentace v bodě č. 15 kapitoly „A. Priority územního plánování…“ uvádí prioritu „Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje.“. Návrh územního plánu tuto prioritu respektuje mimo jiné tím, že zamezuje vymezení zastavitelných ploch v záplavovém území a tak preventivně minimalizuje možnost vzniku případných škod, které by požadovaným využitím jako plochy obytné smíšené mohly v případě záplav vzniknout. Předmětný pozemek na základě výše uvedeného nelze v současné době vymezit jako zastavitelnou plochu SO smíšenou obytnou, nejedná se o natolik výjimečný případ využití území, že by bylo možné uvedenou republikovou prioritu nerespektovat a zvláště uspokojivě její nerespektování odůvodnit. Vymezení zastavitelné plochy by také nevyhovělo požadavku Zásad územního rozvoje na preventivní ochranu území a minimalizaci případných škod při přírodních katastrofách. Stanovenému záplavovému území musela být přizpůsobena urbanistická koncepce obce s ohledem na skutečnost, že není znám přesný časový harmonogram realizace protipovodňových opatření v ploše pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik (ploše OPR) vymezené Územním plánem Brantice. Plocha OPR byla vymezena na základě Usnesení Vlády České republiky č. 444 ze dne 21. 4. 2008, kterým byla schválena realizace opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím varianty menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními v souladu s Investičním záměrem opatření na horní Opavě (Pöyry Environment a.s., 2008 - 09). Protipovodňová opatření podél a na vodním toku Opavy mají nadregionální význam a budou postupně budována také s ohledem na ekonomické možnosti investora a jednání s vlastníky pozemků, na jejichž pozemcích dojde k realizaci protipovodňových opatření a souvisejících staveb. 124

Uvedený pozemek je Územním plánem Brantice vymezen jako součást zastavitelné plochy veřejných prostranství - zeleně veřejné, označené č. Z17. Plocha byla navržena k tomuto způsobu využití vzhledem k tomu, že navazuje na zámecký park a tudíž by mohla být využita pro odpočinek a relaxaci, případně pro zřízení parkovacích ploch. Plocha Z17 ale není zařazena mezi veřejně prospěšná opatření, pro které by bylo možno vlastnická práva vyvlastnit nebo omezit. Naopak v textové části A. územního plánu (výroku). oddílu F.1 Obecné podmínky platné pro celé správní území obce, je pod bodem 3) mimo jiné uvedeno, že „Dosavadní způsob využití jednotlivých ploch, který neodpovídá stanoveným podmínkám využití dle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy“. Vlastníkovi pozemku tedy není znemožněno užívání pozemku dosavadním způsobem ( trvalý travní porost). Pro úplnost je nutno uvést, že ze stavebního zákona ani jiných právních předpisů nevyplývá právní nárok na vymezení pozemku jako zastavitelné plochy. To potvrzuje také rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (v dnešní době krajských soudů), který dospěl k následujícím závěrům, např. v rozsudku č. j. 7 Ao 5/2011 – 103 ze dne 2. 2. 2012: „V prvé řadě je třeba uvést, že nárok na změnu způsobu využití pozemku v rámci územního plánování nelze dovodit ze žádného právního předpisu, bez ohledu na to, jaký je podíl konkrétního vlastníka na území řešeném územním plánem. Skutečnost, že není nárok na změnu způsobu využití pozemku již judikoval Nejvyšší správní soud v několika rozsudcích (např. v rozsudku ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007 - 106, a ze dne 11. 9. 2008, č. j. 8 Ao 2/2008 - 151).“ Na základě výše uvedených skutečností bylo rozhodnuto jak je výše uvedeno.

Eva a Petr Bielikovi, bytem Radim 77, Brantice 794 01 Znění námitky, cituji: „Tímto podáváme námitku proti návrhu územního plánu v obci Brantice, část RadimRadimek (k. ú. Radim u Brantic – konkrétně p.č. 832/13, 832/14 a 832/15. Důvodem nesouhlasu je ohrožení možnosti výstavby dvou rekreačních staveb na parcelách č. 832/13, 832/14 a 832/15 – jelikož je rozpracovaná příprava k ohlášení stavby. V roce 2007 byly odděleny pozemky p.č. 832/13, 832/14 a 832/15 na kterých je plánovaná výstavba a následně postupně stahovaná zástava ve prospěch ČMSS. V roce 2010 byly zadány studie roubené stavby a následně prováděny úpravy. Vzhledem k tomu, že cena stavebních prací má sestupnou tendenci, je v našem zájmu zajistit stavbu za co možno nejpříznivějších cenových podmínek a to tím, že určíme nejvhodnější čas výstavby. Současný návrh územního plánu, který s možností stavby na uvedených pozemcích v budoucím čase nepočítá, nás jednoznačně poškozuje a omezuje z hlediska času výstavby - proto s ním nesouhlasíme. V současné době jsou zajišťovány přílohy k podání žádosti k ohlášení stavby. Důvodem nesouhlasu s návrhem plánovaného ÚP je tedy zjevné finanční poškození, jelikož již při koupi pozemků byl zohledněn fakt, že kupované pozemky jsou určeny k výstavbě. Tyto pozemky máme v úmyslu zastavět. Současně navrhujeme, aby uvedené pozemky zůstaly dále v zastavitelném území, tak jak tomu bylo doposud a to i z toho důvodu, že v předchozí urbanistické studii (současný ÚP) byly pozemky z hlediska funkčního celku s již existující stavbou na p.č. st. 217, prohlášeny za pozemky „stavební“.

125

Společná námitka Evy (nar. 12.2.1976) a Petra (nar. 10.11.1974) Belikových, oba bytem Radim 77, Brantice, týkající se nesouhlasu se zařazením pozemku parc.č. 832/13, 832/14 a 832/15 v k. ú. Radim u Brantic dle návrhu územního plánu do ploch zemědělských - se zamítá. Odůvodnění : Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje (dále jen „pořizovatel“) dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) pořizuje na žádost obce Brantice územní plán Brantice. Pořizovatel oznámil podle § 52 stavebního zákona a §§ 171 až 174 zákona 500/2004 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen “správní řád”) zahájení řízení o Územním plánu Brantice a konání veřejného projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice. Veřejné projednání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Brantice s odborným výkladem se konalo ve středu dne 15. ledna 2014 od 15:30 hod. v zasedací místnosti Domu služeb v Branticích. Upravený a posouzený návrh územního plánu (dále též jen "návrh ÚP") a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl vystaven v tištěné podobě k veřejnému nahlédnutí ode dne vyvěšení výše uvedeného oznámení do dne konání veřejného projednání na Obecním úřadu Brantice. Dále byl upravený a posouzený návrh ÚP Brantice a Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve stejné lhůtě k nahlédnutí na webových stránkách města Krnov (www.krnov.cz pod odkazem „územní plánování“ - „Projednávaná ÚPD“) a obce Brantice (www.brantice.cz pod odkazem „územní plán“) . Podání nazvané „Podání námitky proti návrhu územního plánu v obci Brantice“, které uplatnili Eva a Petr Bielikovi, bylo doručeno pořizovateli elektronicky dne 21.1.2014, v písemné podobě bylo podání potvrzeno a doručeno správnímu orgánu dne 23.1.2014. Jedná se tedy o podání, které bylo uplatněno dle § 52 odst. 3 stavebního zákona v zákonem stanovené lhůtě. Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje, jako pořizovatel Územního plánu Brantice posoudil úplnost podané námitky a zjistil, že námitka proti návrhu Územního plánu obce Brantice obsahuje náležitosti podle § 52 odst. 3 stavebního zákona: - námitka byla podána písemně; - obsahuje odůvodnění; - námitka obsahovala doložení vlastnických práv seznamem nemovitostí na LV č. 175 tyto si správní orgán ověřil výpisem z KN prokazující stav evidovaný k datu 17.2.2014 – pozemky par.c.č 832/13, 832/14 a 832/15 v k. ú. Radim u Brantic - SJM) - námitkou je vymezeno území dotčené námitkou ( pozemek parc.č. 832/13, 832/14 a 832/15 v k. ú. Radim u Brantic) - dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) je z podání patrno, kdo je činí ( Eva a Petr Bielikovi), které věci se týká (návrhu ÚP Brantice) co navrhuje (nesouhlas se zařazením pozemků parc.č. 832/13, 832/14 a 832/15 v k. ú. Radim u Brantic do ploch zemědělských ). - V podání jsou uvedena jména a příjmení podatelů, jejich datum narození si opatřil správní orgán vlastní činností - z výpisu z KN a místo trvalého pobytu. Obec Brantice má platnou územně plánovací dokumentaci obce, kterým je Územní plán obce Brantice, schválený Zastupitelstvem obce Brantice dne 8.9.2006. Územní plán obce řeší katastrální území Brantice a katastrální území Radim u Brantic. Závazná část územního plánu byla vydána jako „Obecně závazná vyhláška č. 2/2006, kterou se vyhlašuje závazná část územního plánu obce Brantice“, a nabyla účinnosti dne 1.10.2006; a jeho Změnu č. 1, kterou

126

vydala obec Brantice dne 15.9.2011 pod č.j.OUBR/0359/2011 na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o jejím vydání usnesením č.5/7/11 ze dne 14.9.2011. Změna č. 1 Územního plánu obce Brantice nabyla účinnosti dne 30.9.2011 Návrh nového Územního plánu Brantice byl zpracován na základě usnesení č. 29/17/09 ze 17. zasedání Zastupitelstva obce Brantice, které se konalo dne 16.prosince 2009 a kterým bylo schváleno pořízení nového územního plánu. Návrh zadání územního plánu byl projednán v souladu s ustanovením § 47 stavebního zákona č.j. Mukrn/201168777/RR/VE/Pi ze dne 24.11.2011. Bylo zajištěno zveřejnění oznámení na úředních deskách OÚ Brantice (od 28.11.2011) a MěÚ Krnov (od 28.11.2011); zveřejnění návrhu zadání na webových stránkách města Krnov (od 24.11.2011) a obce Brantice (28.11.2011). Oznámení bylo vyvěšeno na úřední desce OÚ Brantice dne 28.11.2011 a na úřední desce MěÚ Krnov dne 28.11.2011. Návrh zadání byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 30.11.2011 do 30.12.2011. Projednávání návrhu zadání ÚP bylo občanům oznámeno i prostřednictvím Obecního zpravodaje – aktuální informace pro občany Brantic a Radimi z prosince 2011. V rámci projednávání návrhu zadání nebyly namítajícími uplatněny žádné připomínky ani požadavky pro zpracování územního plánu. Návrh ÚP byl projektantem odevzdán obci Brantice v září 2012. Při projednávání návrhu ÚP pořizovatel postupoval podle ustanovení § 50 stavebního zákona. Úřad územního plánování oznámil místo a dobu konání společného jednání o návrhu ÚP podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona samostatně (viz. doručenky) dotčeným orgánům, krajskému úřadu, Obci Brantice a sousedním obcím dopisem č.j.: Mukrn/201242098/RR/VE/Pi ze dne 12.10.2012. Návrh územního plánu včetně vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území byl vystaven na webu města Krnova i na webu obce Brantice od 18.10.2012, ač tuto povinnost stavební zákon v době zveřejnění ještě neukládal. S ohledem na nabytí účinnosti novely stavebního zákona ke dni 1.1.2013, doručil pořizovatel v souladu s ustanovením § 50 odst. 3 stavebního zákona návrh Územního plánu Brantice a vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj veřejnou vyhláškou Mukrn/201301134/RR/VE/Pi ze dne 10.1.2013 (vyvěšena na úřední desce Obecního úřadu Brantice dne 10.1.2013, na úřední desce Městského úřad Krnov dne 10.1.2013), v níž upozornil na možnost uplatnění připomínek u pořizovatele ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení. Obě dokumentace byly stále již od 18.10.2013 vyvěšeny na webech jak města Krnova tak i obce Brantice. Ani v této etapě a ve stanovené lhůtě namítající neuplatnili žádné připomínky ani požadavky k řešení pořizovaného územního plánu a tedy projevu vůle využít danou plochu k zástavbě. Dle platného Územního plánu obce Brantice (dále jen „ÚPN O“) se předmětné pozemky parc.č. 832/13, 832/14 a 832/15 v k. ú. Radim u Brantic nacházejí (již od roku 2006) v urbanizovaném území v současně zastavěném území obytném- smíšeném U-OS, kde jsou stanoveny jako využití přípustné stavby pro bydlení, stavby pro individuální rekreaci, stavby ubytovacích zařízení s kapacitou do 30 lůžek, stavby pro školství, zdravotnictví, sociální péči, stavby pro obchod, stravování, služby a administrativu, apod.) Pozemky jsou dle katastru nemovitostí vedeny jako trvalé travní porosty o výměře: pozemek parc.č. 832/13 – 2504 m2; parc.č. 832/14 – 2053 m2; parc.č. 832/15 -467 m2. Při návrhu nového územního plánu byly do Územního plánu Brantice jako zastavitelné plochy, po dohodě s obcí Brantice, převzaty plochy z platného územního plánu obce Brantice v případě, že nebylo dotčeno jejich navržené využití a nebylo upraveno v souladu s veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením stanoveným ZÚR MSK, nebo nebylo ovlivněno významným limitem v území, který by znemožňoval požadované využití

127

plochy. Se zpracováním nového územního plánu bylo nutno vymezit nově i zastavěné území obce, a to s ohledem na ustanovení § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který nabyl účinnosti dne 1.1.2007. Na základě nového způsobu vymezení zastavěného území nebyly předmětné pozemky zahrnuty do zastavěného území obce, a protože ze strany namítajících nebyly uplatněny v rámci výše uvedeného projednávání jak návrhu zadání územního plánu tak ani návrhu řešení územního plánu (dle § 50 odst. 3 stavebního zákona), žádné požadavky ani připomínky, nebyly předmětné pozemky zahrnuty do zastavitelných ploch. Vzhledem k tomu, že návrhem nového územního plánu je navržen 65 % odůvodněný převis nabídky zastavitelných ploch smíšených obytných, byť za optimální je považován 25% převis nabídky zastavitelných ploch, není žádoucí vymezovat další zastavitelné plochy smíšené obytné. Ze stavebního zákona ani jiných právních předpisů nevyplývá právní nárok na vymezení pozemku jako zastavitelné plochy. To potvrzuje také rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu (v dnešní době krajských soudů), který dospěl k následujícím závěrům, např. v rozsudku č. j. 7 Ao 5/2011 – 103 ze dne 2. 2. 2012: „V prvé řadě je třeba uvést, že nárok na změnu způsobu využití pozemku v rámci územního plánování nelze dovodit ze žádného právního předpisu, bez ohledu na to, jaký je podíl konkrétního vlastníka na území řešeném územním plánem. Skutečnost, že není nárok na změnu způsobu využití pozemku již judikoval Nejvyšší správní soud v několika rozsudcích (např. v rozsudku ze dne 26. 5. 2010, č. j. 8 Ao 1/2007 - 106, a ze dne 11. 9. 2008, č. j. 8 Ao 2/2008 - 151).“. K námitce zjevného finančního poškození namítajících se konstatuje, že k náhradám v území se vztahuje ustanovení § 102 stavebního zákona. Z ustanovení § 102 odst. 2 vyplývá mimo jiné : Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku. Tato náhrada náleží též vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením regulačního plánu nebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí podle § 94 odst. 3 oprávněna vykonávat práva z nich vyplývající (dále jen „ oprávněný“), pokud uvedenou změnou nebo zrušením bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková újma. Dle § 102 odst. 3 cituji : Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému zrušení došlo na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí účinnosti územního plánu nebo jeho změny,či regulačního plánu nebo jeho změny, která zastavění dotčeného pozemku umožnila. Ustanovení o uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě c) nabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas pro stavbu, pro kterou bylo zastavění uvedenou územně plánovací dokumentací určeno a toto rozhodnutí nebo souhlas je platné, nebo d) před uplynutím lhůty 5 let byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní smlouva je účinná. Vzhledem k tomu, že dotčené pozemky byly situovány dle Územního plánu obce Brantice, který byl schválen dne 8.9.2006 a jehož závazná část nabyla účinnosti dne 1.10.2006, v současně zastavěném území obce v územní smíšeném obytném a následná změna č. 1 Územního plánu obce Brantice se předmětného pozemku netýkala, bylo naplněno ustanovení

128

§ 102 odst. 2 stavebního zákona v části, kdy náhrada vlastníkovi nenáleží, neboť ke zrušení zastavění pozemku dojde až po vydání a nabytí účinnosti připravovaného územního plánu, což bude zjevně po uplynutí výše uvedené 5 leté lhůty. Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 17.2.2014, jsou namítající vlastníky pozemku již od roku 2006, tudíž měli možnost využít tyto pozemky k výstavbě cca 7 let. Na základě výše uvedeného bylo rozhodnuto jak je výše uvedeno.

M) VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK Vypořádání připomínek k návrhu Územního plánu Brantice a k Vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na udržitelný rozvoj území - dle ustanovení § 50 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon) Ředitelství silnic a dálnic ČR , Šumavská 33, 612 54 Brno ( zn 004271/113000/2012 ze dne 27.11.2013) Znění připomínky: Na základě oznámení o společném jednání k návrhu Územního plánu Brantice podává Ředitelství silnic a dálnic ČR k projednávané ÚPD následující vyjádření, které je podkladem pro vyjádření Ministerstva dopravy jako dotčeného orgánu. ŘSD ČR požaduje vynětí z kapitoly „D.Z Veřejná prostranství“, odst. 1 návrhu výrokové části ÚP Brantice části věty: „plochách dopravní infrastruktury silniční (DS)“ (str. 14 Návrhu ÚP Brantice). V ostatním není návrh ÚP Brantice předložený ke společnému jednání DO v rozporu se zájmy ŘSD ČR sledovanými v území a s našim vyjádřením č.j. 004312/11300/2011 ze dne 14. prosince 2011, jímž jsme se podrobně vyjádřili k ÚP Brantice ve stupni projednání zadání. Odůvodnění : ŘSD ČR nesouhlasí s vymezením ploch silniční dopravy jako ploch veřejného prostranství. Zásadně nesouhlasíme, aby plochy silniční dopravy týj¨kající se silnice I. třídy (I/45) , jejího ochranného pásma nebo koridoru pro přeložku silnice I. třídy, byly jakkoliv funkčně vymezovány jako veřejná prostranství. Silnice I. třídy plní funkci dopravní, v případně nutnosti částečně také funkci obslužnou. Vymezení veřejného prostranství v souladu s platnými právními předpisy (ve znění zák. č. 223/2004 Sb. A zák. č. 128/2000Sb. Ve znění pozdějších předpisů), se neslučuje s funkcí průjezdního úseku silnice I. třídy,mj. ve vztahu k případnému zpoplatňování užívání veřejných prostranství, ve vztahu k přípustné regulaci jejich využití místními vyhláškami i ve vztahu s navrhovaným přípustným využitím veřejných prostranství jakými jsou maloplošná a dětská hřiště, prvky drobné architektury (kapitola F: str.30 návrhu ÚP) apod. Pro doplnění informace připomínáme, že pro účely ÚPD jsou limitem využití území ochranná pásma silnic. Tato ochranná pásma požadujeme plně respektovat. Silniční ochranná pásma jsou územím se zvláštním režimem a jejich využití je možné pouze se souhlasem silničního správního orgánu. Individuální posouzení jednotlivých záměrů je možné na základě samostatného jednání vlastníka ( stavebníka nebo investora) s ŘSD ČR Odborem přípravy staveb Brno. Uvedené podmínky se týkají i zřizování nebo stavebních úprav stávajících obslužných komunikací nacházejících se v ochranném pásmu silnice I/45. Vyhodnocení připomínky: Připomínce bylo vyhověno takto:

129

V textové části návrhu Územního plánu Brantice v kap. „D.5 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ“ byl upraven text odstavce 1) následovně : „1) Připustit realizaci veřejných prostranství včetně ploch veřejných prostranství- zeleně veřejné v souladu s podmínkami stanovenými v kapitole F. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití aniž jsou tyto plochy vymezeny územním plánem v plochách smíšených obytných (SO), plochách občanského vybavení- veřejné infrastruktury (OV), plochách občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení (OS), plochách dopravní infrastruktury drážní (DD).“

Vypořádání připomínek k řízení o návrhu Územního plánu Brantice a k Vyhodnocení vlivů návrhu ÚP na udržitelný rozvoj území - dle ustanovení § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon) Ředitelství silnic a dálnic ČR , Šumavská 33, 612 54 Brno ( zn 000033/113000/2014 ze dne 9.1.2014) Znění připomínky: Na základě oznámení o veřejném projednávání návrhu územního plánu Brantice jako majetkový správce silnic I. Třídy a dálnic k projednávané ÚPD sdělujeme: Silnice I/45 a koridor pro umístění veřejně prospěšné stavby D302 pro přeložku silnice I/45 v západním obchvatu Krnova jsou v předložené ÚPD respektovány. Vzhledem k tomu, že naše připomínka ze společného jednání o předmětném návrhu ÚP Brantice kterou jsme podali dopisem č.j. 004271/113000/2012 ze dne 27.listopadu 2012, je v ÚPD respektována, nemáme k předmětnému návrhu ÚP připomínky. Vyhodnocení připomínky : Vzato na vědomí. Povodí Odry, státní podnik, Varenská 49, Ostrava, 701 26 ( zn.: 18147/9231/0,612/2013 ze dne 15.1.2014) Znění připomínky: Vyjádření k upravenému návrhu ÚP Brantice Řešeným územím je obec Brantice sestávající se z katastrálních území Brantice a Radim u Brantic. Zde se v naší správě nachází řeka Opava a bezejmenné vodní toky IDVT 10212673, IDTV 10216368 a IDVT 10209713. Pro Opavu, která je dle vyhlášky 178/2012 Sb., významným vodním tokem, je stanoveno záplavové území (ZÚ) včetně vymezené aktivní zóny (AZ) rozhodnutími Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pro říční km 43,400 – 78,300 pod č.j. ŽPZ/1607/03 ze dne 26.3.2003 a pro říční km 78,300 – 109,345 pod č.j. ŽPZ/10922/03 ze dne 9.3.2004. Územním plánem (ÚP) je vymezeno celkem 41 zastavitelných ploch smíšených obytných, rodinné rekreace, výroby a skladování, veřejných prostranství a dopravní a technické infrastruktury. V oblasti zásobení pitnou vodou je navrženo rozšíření stávající vodovodní sítě, respektován je návrh na vybudování vodojemu Býkov-Láryšov. K likvidaci odpadních vod je navrženo vybudování veřejné splaškové kanalizace. Do návrhu ÚP Brantice je převzat koridor pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik v povodí Opavy, který byl vymezen Změnou č. 1 ÚP Brantice v souladu s projektovou dokumentací „ Investiční záměr opatření na horní Opavě“ (Pöyry Environment a.s.,2008-2009) a zařazen mezi veřejně prospěšné stavby Zapracováno je stanovené ZÚ vodního toku Opava (včetně AZ) a ochranná pásma vodních zdrojů. Z hlediska správce povodí ( § 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění) a správce výše uvedených vodních toků, z Plánu hlavních povodí ČR a Plánu oblasti povodí (POP) Odry uvádíme k upravenému návrhu ÚP Brantice následující:

130

• •

Vymezení ploch ve stanoveném ZÚ vodního toku akceptujeme. Upozorňujeme na chybnou citaci na straně 15 výrokové části návrhu ÚP v kap. E.5 Ochrana před povodněmi v bodě 4, kterou je nutno opravit, případně text vypustit. • Upozorňujeme na chybné zakreslení ZÚ na pravém břehu řeky Opavy (u soutoku s Krasovkou) – v grafické části odůvodnění (Koordinační výkres). Vyhodnocení připomínek: • Akceptaci vymezení ploch ve stanoveném záplavovém území bere správní orgán na vědomí. • Text na str. 15 výrokové části návrhu ÚP, kap. E.5 Ochrana před povodněmi bodu 4) který zněl: „Ve stanoveném záplavovém území vodního toku Opavy nepovolovat výstavbu nových objektů, kromě staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury, staveb souvisejících s vodním hospodářstvím a protipovodňová opatření.“ – bude vypuštěn s ohledem na to, že omezení v záplavových územním upravuje § 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění. • Zákres záplavového území na pravém břehu Opavy byl v grafické části odůvodnění v Koordinačním výkrese opraven.

N) ULOŽENÍ DOKUMENTACE Územní plán Brantice bude uložen u obce Brantice ; dále na příslušném stavebním úřadě - tj. Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje, stavební úřad; u pořizovatele - tj. Městský úřad Krnov, odbor regionálního rozvoje a na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury.

Poučení Proti tomuto opatření obecné povahy nelze podle ustanovení § 173 odst. 2 správního řádu podat opravný prostředek.

Účinnost Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky, tj. dne ………………

131

PŘÍLOHA Č. 1 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity území viz výkres B.1 Koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000 1) záměry vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace ZÚR MSK: Veřejně prospěšné stavby pro dopravu: - plocha pro stavbu pozemní komunikace (přeložku silnice I/45 Krnov, západní obchvat, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy, v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba č. D302) Veřejně prospěšné stavby pro vodní hospodářství: - plocha pro soubor doprovodných technických opatření v korytě a údolní nivě řeky Opavy ve vazbě na menší vodní nádrž Nové Heřminovy (v ZÚR MSK veřejně prospěšná stavba č. VZ1a ) – ÚP plocha pro realizaci opatření na snížení povodňových rizik Veřejně prospěšná opatření – územní systém ekologické stability - nadregionální biokoridor (v ZÚR MSK veřejně prospěšné opatření K 96 V, K 96 MB (MH)) - nadregionální biocentra (v ZÚR MSK veřejně prospěšné opatření 106, 150, 185) Územním plánem jsou výše uvedené veřejně prospěšné stavby a opatření vymezeny a upřesněny nad katastrální mapou ve výkrese A.6 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. 2) limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí - ochranné pásmo silnice I. třídy - k ochraně silnice I/45 je mimo souvisle zastavěné území nutno respektovat silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 50 m od osy vozovky. - ochranné pásmo silnic II. a III. třídy - k ochraně silnice II/459 a silnic III/4585, III/4586, III/4587, III/ 4588 a III/4589 je mimo souvisle zastavěné území nutno respektovat silniční ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky. - ochranné pásmo dráhy - ochraně celostátní železniční trati č. 310 je nutno respektovat ochranné pásmo dráhy podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, které tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. - rozhledová pole křižovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy dle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. - ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů do průměru 500 mm, vč. 1,5 m, u řadů nad průměr 500 mm 2,5 m od líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb.,

132

o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. - ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Údaje v závorce platí pro vedení postavená před rokem 1995. vedení nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m (25 m) vedení nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m (20 m) vedení nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m (15 m) vedení nad 1 kV do 35 kV včetně 7 m (10 m) stožárové TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení zděné TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení vestavěné TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění - bezpečnostní a ochranná pásma plynovodů (vzdálenost od okraje potrubí) dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů pro STL plynovody bezpečnostní pásmo BP - ochranné pásmo OP 1 m - ochranné pásmo u podzemních komunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. - ochrana ložisek nerostných surovin - Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu ve znění zákona ČNR č. 543/1991 - Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Brantice č.9289500 (subkategorie Q) - Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva Radim-Dubový vrch č.9293500 (subkategorie Q) - Evidovaný nadějný prognózní zdroj stavebního kameniva 9088000 - ochranné pásmo hřbitova - zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů Ochranné pásmo hřbitova nebylo stanoveno územním rozhodnutím. Územním plánem je vymezena hranice 100 m od hřbitova, ve které by neměly být povolovány stavby s rušivými vlivy na hřbitov – pietní místo. - ochrana přírody a krajiny - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MŽP ČR, kterou se provádí některá ustanovení zák. ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; Územní systém ekologické stability: - nadregionální biokoridor (NBK) v údolní nivě řeky Opavy, označený K 96 V,N a vymezení regionálních biocenter (RBC) 106 a 150 na uvedeném NRBK. - nadregionálního biokoridor (NBK) v jižní části k. ú. Brantice označený K 96 MB(MH) a vymezení regionálního biocentra (RBC) 185 na uvedeném NRBK. Obecná ochrana přírody – významné krajinné prvky.

133

- ochrana lesních pozemků - zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon v platném znění - vzdálenost 50 m od hranice pozemku lesa - ochrana památek - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů k. ú. Brantice 16390/8 – 47 zámek čp. 33 s areálem – v centru obce u řeky Opavy, parc. č.: 122/3 stav., 2558, 420/2, 422/1, 422/3, 422/4, 423/1, 2078. 16390/8 – 47/1 zámek čp. 33 – parc. Č.: 122/3 stav. 16390/8 – 47/2 zámecký park – parc. č.: 122/3 st., 420/1, 420/2, 422/1, 422/3, 422/4, 423/1, 2078, 2558. 16390/8 – 47/3 socha Herkula – parc. č.: 423/1 ost.pl. 16390/8 – 47/4 váza – na nádvoří zámku, parc. č.: 122/3 stav 16390/8 – 47/5 socha sv. Jana Nepomuckého - u mostu poblíž zámku, parc. č.: 422/4 19491/8 – 48 19491/8 – 48/1 19491/8 – 48/2

farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s areálem – v obci, parc. č.: 94 stav., 406/1. kostel Nanebevzetí Panny Marie – hřbitov, parc. č.: 94 stav. ohradní zeď kolem areálu kostela – parc. č.: 406/1 ost. pl.

29585/8 – 49

dům čp. 163 (bývalá fara) – parc. č.: 93 stav.

k. ú. Radim u Brantic 51098/8 – 4039 zděný dům č.p. 8 – parc. č. 130/1 st.

Záplavové území V k. ú. Brantice je stanoveno záplavové území vodního toku Opava Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem životního prostředí (rozhodnutí ŽPZ/10922/03 ze dne 9. 3. 2004, v úseku Krnov - Brantice, ř. km 36,5 - 78,3) a jeho aktivní zóna. Zájmové území Ministerstva obrany ČR pro veškerou nadzemní výstavbu (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě stanoviska Ministerstva obrany ČR, VUSS Brno. Zájmové území Ministerstva obrany ČR zasahující do správního území obce Brantice je rozděleno do 2 pásů na: Zájmové území Ministerstva obrany ČR pro nadzemní výstavbu přesahující 50 m nad terénem. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu přesahující 50 m nad terénem jen na základě stanoviska Ministerstva obrany ČR, VUSS Brno. Zájmové území Ministerstva obrany ČR pro veškerou nadzemní výstavbu. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu jen na základě stanoviska Ministerstva obrany ČR, VUSS Brno.

134

PŘÍLOHA Č. 2 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ATS BD BP BTS CO ČHMÚ ČOV ČSÚ ČÚZK DTP EO HTP KČT k. ú. LHP MK MO MŠ NN OOV OP ORP OZKO POH PUPFL PÚR RD RKS RS RSU SHR STG STL SÚ SV TKO TO TR, TS TTP TÚ ÚK ÚP ÚPS ÚSES ÚV VDJ

- automatická tlaková stanice - bytový dům - bezpečnostní pásmo - základová převodní stanice (base transceiver station) - civilní ochrana - Český hydrometeorologický ústav - čistírna odpadních vod - Český statistický úřad - Český ústav zeměměřický a katastrální - dolní tlakové pásmo - ekvivalentní obyvatel - horní tlakové pásmo - Klub českých turistů - katastrální území - lesní hospodářský plán - místní komunikace - místní obslužná (komunikace) - mateřská škola - nízké napětí - Ostravský oblastní vodovod - ochranné pásmo - obec s rozšířenou působností - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší - plán odpadového hospodářství - pozemky určené k plnění funkcí lesa - politika územního rozvoje - rodinný dům - radiokomunikační středisko - regulační stanice - vzdálený účastnický blok (remote subscriber unit) - samostatně hospodařící rolník - skupina typů geobiocénu - středotlaký - sídelní útvar - skupinový vodovod - tuhé komunální odpady - telefonní obvod - trafostanice, transformační stanice - trvalé travní porosty - tranzitní ústředna - účelová komunikace - územní plán - účastnická přípojná síť - územní systém ekologické stability - úpravna vody - vodojem

135

VKP VN VPS VÚC VVN ZPF ZŠ

- významný krajinný prvek - vysoké napětí - veřejně prospěšné stavby - velký územní celek - velmi vysoké napětí - zemědělský půdní fond - základní škola

136

PŘÍLOHA Č. 3 PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK -

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;

-

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace, ve znění vyhlášky č. 368/2004 Sb.;

-

zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.;

-

zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů;

-

zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 273/2010 Sb., tj. úplného znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.;

137

-

vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů;

-

nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší;

-

nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší;

-

nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací;

-

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů;

-

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

-

vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

-

vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci;

-

zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

-

zákon č. 20/187 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Použitá literatura a další zdroje informací: Culek. M. a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky (Enigma, Praha). Demek J. a Mackovič P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny. Vorel. I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. (2006): Metodický postup „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz“ http://drusop.nature.cz/ http://www.geology.cz/demo/CD_RADON50/index/aplikace.htm http://geoportal.cenia.cz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/doc/D3A2552EAF70C5C6C1256F54004C5D2A http://www.ukzuz.cz/Folders/Articles/46660-2-Registr+kontaminovanych+ploch.aspx http://www.pod.cz 138