ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE

TEXTOVÁ ČÁST POŘIZOVATEL: Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu1952/2, 370 76 České Budějovice Zodpovědná osoba pořizovatele: Ing. Bc. Ludvík Zíma Oprávněná úřední osoba pořizovatele: Ing. arch. Radek Boček KOLEKTIV AUTORŮ: Krajský úřad Jihočeského kraje, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice Oprávněná úřední osoba, editor odůvodnění: Ing. arch. Radek Boček, Ing. Romana Vačkářová, Ing. Daniela Řežábková, Ing. Jan Šíma a další A+U DESIGN spol. s r.o., Nová 1997/24, České Budějovice Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová Spolupráce: Zdena Iličová, Alena Jeřábková VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA (SEA) A NA ÚZEMÍ NATURA 2000 zpracovala společnost EIA SERVIS, s.r.o., jednatel a hodnotitel RNDr. Vojtěch Vyhnálek, hodnocení vlivů na ŽP a RNDr. Václav Braun, hodnotitel NATURA Číslo zakázky: Z/080 – 11 Datum verze: 2. září 2011

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 1

AUTORIZACE: Jméno, příjmení, název společnosti, funkce a podpis zhotovitele

ING. ARCH. JIŘÍ BRŮHA A+U DESIGN, spol. s r.o., hlavní projektant Jméno, příjmení, název společnosti, podpis a otisk razítka zpracovatele odůvodnění ze strany projektanta

ING. ARCH. VLADIMÍR FUČÍK A+U DESIGN, spol. s r.o., zodpovědný projektant Jméno, příjmení, název společnosti, podpis a otisk razítka hodnotitele vlivů na životní prostředí

RNDR. VOJTĚCH VYHNÁLEK, CSC. EIA SERVIS, s.r.o., hodnotitel vlivů na ŽP


Jméno, příjmení, název společnosti, funkce a podpis zhotovitele

ING. ARCH. DAGMAR POLCAROVÁ A+U DESIGN, spol. s r.o., hlavní projektant Jméno, příjmení, název společnosti, podpis a otisk razítka zpracovatele odůvodnění za stranu pořizovatele

ING. ARCH. RADEK BOČEK KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOČESKÉHO KRAJE, spoluautor odůvodnění Jméno, příjmení, název společnosti, podpis a otisk razítka hodnotitele vlivů NATURA

RNDR. VÁCLAV BRAUN hodnotitel vlivů na EVL a PO soustavy NATURA

Stránka 2

ODDÍL A Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty


Stránka 3

tovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje.“ Pokud má být jedním z motorů hospodářského růstu a prosperity kraje rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu, je zachování přírodních hodnot kraje, tj. zachování jeho přitažlivosti a jedinečnosti, nezbytnou podmínkou. Ať již jde o Šumavu, Třeboňsko nebo např. oblast Orlické nádrže. Respektování lokalit zahrnutých do soustavy NATURA 2000 vyplývá jednak z požadavků § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jednak z evropských směrnic. Požadavek na posílení ekologické stability krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES je opět nejenom požadavkem naplňujícím dikci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ale také jasně deklarovanou snahou kraje obnovovat kulturní, lidskou činností komponovanou krajinu, jako to dělali na území kraje v minulosti naši předkové. Ať již jde o výsadbu dalších alejí, doplňování a obnovu těch stávajících, obnovování remízků, zachování zelených koryt a břehů vodotečí nebo podporu luk a pastvin i na úkor orné půdy.

a) Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území 1.

Základní priorita, tj. rozvoj konkurenceschopnosti a prosperity Jihočeského kraje posilováním atraktivity jeho území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňováním životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje, vyplývá mimo jiné ze schváleného Programu rozvoje Jihočeského kraje. Ten jako základní vizi Jihočeského kraje proklamuje toto: „Jihočeský kraj bude v horizontu roku 2013 konkurenceschopným a prosperujícím regionem s vysokou kvalitou života obyvatelstva.“ K této vizi přidávají zásady ještě dovětek, upozorňující na nutnost udržitelnosti rozvoje, tj. respektování všech 3 jeho pilířů, kvalitního životního prostředí, zdravého hospodářského růstu a soudržnosti společenství obyvatel.

2.

Respektování Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále v textu též jen i „PÚR“) v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vyplývá z ustanovení § 31 odst. (4) stavebního zákona, politika územního rozvoje ČR je závazná pro pořízení Zásad územního rozvoje. Vzhledem k tomu, že Jihočeský kraj i krajský úřad prostřednictvím svých zástupců v koordinačním a konzultačním výboru pro pořízení Politiky územního rozvoje ČR 2008 měl možnost ovlivnit její výslednou, vládou schválenou podobu, bylo respektování jejího obsahu navazujícím krajským dokumentem přirozené. Upřesnění specifických a rozvojových oblastí a rozvojových os republikového významu a vymezení os a oblastí nadmístního významu je jedním ze základních úkolů zásad územního rozvoje dle stanovené osnovy jejich nepodkročitelného obsahu podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Vymezení těchto oblastí a os je nicméně také nutným krokem ke stanovení urbanistické koncepce v měřítku celého kraje. Urbanistická koncepce dává v měřítku 1 : 50 000 reálný smysl právě ve vymezení rozvojových os a oblastí a specifických oblastí dvojí, celostátní a nadmístní (řekněme případně regionální) úrovně. Ostatní aspekty a prvky urbanistické koncepce jsou v tomto měřítku těžko postižitelné, proto výroková část doplňuje toto grafické vyjádření urbanistické koncepce na teritoriální úrovni zásadami pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování jednotlivých obcí v navazujících územně plánovacích dokumentacích (dále v textu též jen „ÚPD“).

3.

Stanovené priority pro zajištění příznivého životního prostředí byly vymezeny z těchto důvodů a pohnutek:

a.

Ochrana přírodních hodnot je nejenom požadavek vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu též jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), ale vyplývá také ze stanoveného globálního cíle dle schváleného Programu rozvoje Jihočeského kraje: „Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj ces-


b.

Zajištění ochrany podzemních i povrchových zdrojů pitné vody považujeme do budoucna za jeden z nejdůležitějších úkolů pro celou střední Evropu. Jihočeský kraj leží na největším evropském rozvodí Dunaj – Labe. Má tedy jasný úkol podílet se na ochraně vodních zdrojů prioritně z pohledu evropských regionů. Pokud jde o ochranu před povodněmi, jak z hlediska krajinného rázu tak i vlastní funkčnosti opatření, jsou odborníky rozhodně preferována pasivní protipovodňová opatření oproti těm aktivním. Uvažované budování poldru Krkavec na Třeboňsku v biosférické rezervaci UNESCO by bylo nepřijatelné z hlediska životního prostředí. Budování poldru na Malši nad Českými Budějovicemi v urbanizovaném prostoru satelitů této aglomerace by bylo společensky nepřijatelné. Proto je zde jasná podpora zvýšení retenčních schopností krajiny. Obnovování lesů namísto orné půdy, podpora luk a pastvin, omezování pěstování širokořádkových plodin na svazích, vymezování ploch s plánovaným rozlivem, ochrana zelených lesů na Šumavě s větší absorpční schopností, to jsou cesty, které v boji proti povodňovým rizikům chce Jihočeský kraj uplatňovat. Ne budovat megalomanské betonové hráze a nové přehrady.

c.

Ochrana ovzduší, půd a vod v území před znečištěním souvisí se zmíněným globálním cílem z Programu rozvoje kraje Jihočeského kraje. Pokud má být Jihočeský kraj konkurenceschopný mezi evropskými regiony, musí zůstat přitažlivý a musí si uchovat svoji jedinečnost v území. Nemůže mít problémy s ovzduším, jako jsou na Ostravsku, kontaminované půdy, které má jako relikt po minulosti v prostoru Mydlovar, ale nyní se je snaží rekultivovat, a znečištěné vodní zdroje.

d.

Ochrana zemědělské a lesní půdy jako priority územního plánování vyplývá ze zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Požadavek na zajištění ochrany před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy reaguje na negativní jev „Urban sprawl“, který se projevuje v celé ČR, tedy i v Jihočeském kraji. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje na to reagují zákazem vymezování nových zastavitelných ploch s rozlohou nad 50ha v navazujících územních plánech bez toho Stránka 4

aniž by tyto záměry byly nejprve promítnuty do krajské územně plánovací dokumentace. Striktnější regulace již ani není možná. Požadavek na asanace devastovaných území je přirozený, volná krajina je neobnovitelný statek a musí s ní být zacházeno šetrně, plochy dříve devastované musí být přednostně postupně vraceny do stavu před jejich devastací, zabírání dalších a dalších ploch by mělo být vždy až následné po využití ploch již zastavěných nebo k výstavbě určených dříve schválenými územními plány. e.

Požadavek na ochranu, zachování, udržení, a v rámci specifických oblastí případně i obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny, která je typická pro Jižní Čechy, vyplývá opět z priorit Programu rozvoje Jihočeského kraje a dále z ustanovení § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny. Jihočeský kraj se zde ale nechce zaštiťovat jen zákonem. Jihočeský kraj svoji dochovanou kulturní krajinu vytvářenou předchozími generacemi bere jako svoji zásadní charakteristiku, marketingovou značku, a nechce o ni v žádném případě přijít. Proto tato priorita. Zdůraznění specifických oblastí a apel na obnovu kulturní krajiny směřuje na Třeboňsko a na Šumavu. Oblast Třeboňska se stala biosférickou rezervací UNESCO právě proto, že podmínky pro život rostlinných a živočišných druhů byly vytvořeny díky unikátnosti této rybniční soustavy vzniklé činností člověka a jde o snad nejkrásnější ukázku uměle komponované krajiny v ČR. Šumava je v podvědomí veřejnosti spojena se zádumčivými lesy Klostermannovské Šumavy, ne s holinami a pahýly zbytků po kůrovcové kalamitě. Tento dokument se hlásí k představě „zelené“ Šumavy jako dokladu činnosti generací předchozích lesních hospodářů, sklářů, zemědělců, kteří prostor Šumavy utvářeli jako prostor k životu, ke své obživě, k hospodářskému využití a zároveň se jim podařilo komponovat jej, díky geografickým podmínkám tak, že jeho vizuální podoba se stala lákadlem pro občany celé ČR a důvodem vyhlášení Národního parku Šumava. S výše uvedeným souvisí požadavek minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny. Pokud má být krajinný ráz jihočeských rybníků, blat, lesů a malebných vesniček s charakteristickými stavbami selského baroka nadále výkladní skříní Jihočeského kraje a náplní obrazových publikací, musíme se snažit zamezit rušivým zásahům, ať již půjde o nevhodně umístěné podnikatelské provozy, fotovoltaické elektrárny, „větrníky“, nové obytné satelity rozpínající se do volné krajiny nebo excentrické supermoderní postfunkcionalistické vily (které jistě mohou být ozdobou předměstí Prahy či Českých Budějovic, ale v Holašovicích nebo u Rožmberského rybníka by neměly mít místo). Požadavek zamezit urbánní fragmentaci volné krajiny z textu Státní politiky životního prostředí, kde je toto uvedeno jako jedno z identifikovaných ohrožení a rizik pro životní prostředí ČR (str. 11 této politiky), v ní, stejně jako v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, zejména s ohledem na dopravní stavby. Dále k tomu dává jasný pokyn ustanovení článku (23) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Výroková část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje k tomuto problému přistupuje se značnou podrobností (obecně přesahující standard obdobných dokumentací), stanovuje, tam kde je to technicky možné, povinný souběh rychlostní silnice R3 a IV. tranzitního železničního koridoru a především pro všechny koridory dopravních staveb stanovuje podmínku pro navazující rozhodování v území „zachovat prostupnost krajiny jak pro její obyvatele (napojení místních komunikací, sjezdy, podchody), tak pro migrující živočichy (dostatečně dimenzované mosty, podcho-


dy pro zvěř, ekodukty)“ v článku (22) výrokové části. Podpora úprav, činností a aktivit vedoucích k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území vychází z předchozího. f.

Zvláště nyní, v době, kdy povodně postihují území Jihočeského kraje skoro každé dva roky, je ochrana území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami nezbytným úkolem a jasnou prioritou. Územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu za plochy v povodněmi dříve postižených územích jsou vytvářeny návrhem nových ploch pro bydlení nad 50ha, vymezovaných v grafice Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vždy výhradně v prostorách, kde nehrozí záplavy.

g.

Zachování migračních tras zvěře považujeme za potřebnou prioritu pro Jihočeský kraj v okamžiku, kdy v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jsou současně vymezeny koridory pro zásadní dopravní liniové stavby dělící území kraje na několik celků, a to jak ve směru sever – jih (dálnice D3 a rychlostní silnice R3, IV. tranzitní železniční koridor, rychlostní silnice R4 a kapacitní silnice I/4) tak ve směru západ – východ (silnice I/19, silnice I/29, silnice I/20, silnice I/34, silnice I/22 a další). Adekvátnost tohoto požadavku byla potvrzena stanoviskem Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále v textu též jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“) k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje verze po veřejném projednání (dále jen „stanovisko SEA“) vydaného pod č. j. 40831/ENV/11, které ve svém bodě 12. na straně 7 požadovalo totéž jinými slovy a tento požadavek byl do výrokové části zásad bezezbytku doplněn.

h.

Požadavek, zkráceně, respektovat principy a podmínky stanovené ve vyhodnocení SEA, vyplynul ze stanoviska SEA.

i.

Rovněž požadavek vytvářet podmínky k ochraně stávajících a vytváření zatím nefunkčních prvků ÚSES byl do textu výroku doplněn jako akceptace požadavků vyplynuvších ze stanoviska SEA.

4.

Důvody pro stanovení priorit pro zajištění hospodářského rozvoje kraje jsou tyto:

a.

Rozvojové projekty by měly být v rozvojových oblastech a rozvojových plochách z důvodu souladu se schválenou Politikou územního rozvoje ČR 2008, viz ustanovení článků (33) a (34).1 Věcně řečeno, rozvojové projekty by měly být soustřeďovány tam, kde jsou existující nebo navržené dopravní sítě nadřazené, a ty jsou sou-

Politika územního rozvoje ČR 2008, publikace vydaná Ústavem územního rozvoje, Brno 2009, vydání první, ISBN 978-8087318-01-1, použití této publikace a vydání platí pro všechny odkazy na Politiku územního rozvoje ČR 2008, článek (33): Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, článek (34): V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. 1

Stránka 5

středěny do rozvojových os, a tyto osy propojují rozvojové oblasti, které jsou vymezeny kolem velkých center, v nichž je dostatek pracovní síly. Navrhovat průmyslovou zónu uprostřed Šumavy je z pohledu územního plánování a tedy i obsahu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje iracionální. b.

Požadavek přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů (tzv. „brownfields“) a nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území vyplývá z ustanovení článku (19) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Jde o obecně podporovaný trend v rámci prostorového plánování v celé Evropské Unii.

c.

Priorita zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje vyplývá z globálního cíle2 schváleného Programu rozvoje Jihočeského kraje, který staví na rozvoji cestovního ruchu jako na svém základním pilíři budoucí prosperity kraje.

d.

e.

Požadavek najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze zemědělství, rybníkářství a lesního hospodářství a mimoprodukční funkce lesů a rybníků v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání, vyplývá ze dvou na sebe navazujících prioritních os schváleného Programu rozvoje Jihočeského kraje. Prioritní osa 5, Venkovský prostor, si stanovuje jako svůj strategický cíl podporu diverzifikace venkovské ekonomiky se zaměřením na využívání moderních forem zemědělství, rybářství a lesnictví, se současným využitím potenciálu a zachováním místních tradic a hodnot krajiny. Prioritní osa 6, Cestovní ruch, přírodní a kulturní atraktivity, za svůj strategický cíl považuje rozvíjení cestovního ruchu se zaměřením na jeho různé druhy se současným využitím potenciálu kulturního dědictví s ohledem na zachování jeho specifických hodnot. Skloubením těchto 2 cílů je ustanovení zmíněného článku. Požadavek „Zejména ve vymezených rozvojových osách zajistit nezbytný rozvoj nadřazených systémů dopravní obsluhy a veřejné technické vybavenosti spolu s přednostním využitím vlastních a místně dostupných surovinových zdrojů pro výstavbu“ vyplývá z definice rozvojových os dle Politiky územního rozvoje ČR 2008. Právě v rozvojových osách spojujících rozvojové oblasti by měly být budovány nadřazené dopravní a technické sítě. Je to také jediným racionálním řešením. Spojovat sítěmi ještě neexistující centra osídlení s předpokladem, že v návaznosti na budované cesty nová centra osídlení vzniknou, bylo předmětem kolonizace neosídlených částí Čech a Moravy ve středověku. Nyní, kdy hustota osídlení středoevropského prostoru je v globálním srovnání velmi vysoká, není důvod zakládat nové rozvojové osy, ale věnovat finanční prostředky do zkvalitnění

Globální cíl programu rozvoje Jihočeského kraje: Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje. Zdroj: Program rozvoje Jihočeského kraje, kap. STRATEGIE PROGRAMU ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE, Jihočeský kraj – krajský úřad, 2007. 2


a zlepšení technických parametrů os již dnes existujících. f.

Požadavek, opět jen zkráceně: „podporovat využívání technologií s nízkou spotřebou primárních surovin, atd.“ vyplynul ze stanoviska Ministerstva životního prostředí uplatněného v rámci veřejného projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, kdy se s tímto doporučením další priority v oblasti životního prostředí jednoznačně ztotožnil jak autor dokumentace, tak její pořizovatel. Primárními surovinami jsou zde míněny neobnovitelné zdroje surovin, resp. primární energetické zdroje, do výrokové části byl nicméně zahrnut přesný text dle stanoviska Ministerstva životního prostředí.

5.

Důvody stanovení priorit určených pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel Jihočeského kraje jsou tyto:

a.

Požadavek na eliminaci nepříznivých sociálních vlivů plynoucích z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí prostřednictvím rozvoje potřebné veřejné infrastruktury, občanské vybavenosti a dopravní obsluhy a také prosazením příznivého urbanistického rozvoje i ve specifických a marginálních oblastech kraje vyplývá z ustanovení Politiky územního rozvoje ČR 2008, zejména z článků (27), (28) a (32). Druhým podkladem pro tuto prioritu je 1. cíl stanovený Územní agendou Evropské unie, bod (15), který jasně požaduje spolupráci mezi centry a tím zajištění přidané hodnoty pro ostatní sídla ve venkovských a okrajových oblastech.3

b.

Požadavky na posílení polycentrického uspořádání sídelní struktury kraje, na posílení vzájemných sociálních, hospodářských a dopravních vazeb mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi, na zlepšení podmínek rovněž v malých a venkovských sídlech, na rozvoji také ve specifických oblastech, tj. v případě Jihočeského kraje na Šumavě, na Třeboňsku a Novohradsku, v okolí Orlické přehrady a na Mladovožicku (specifická oblast Pacovsko na rozhraní se Středočeským krajem a Krajem Vysočina) mají oporu v územních prioritách pro rozvoj Evropské unie tak, jak jsou stanoveny Územní agendou Evropské unie, zejména na požadavku na rozvoj vyvážené a polycentrické soustavy měst a nového partnerství měst a venkova.4 Obdobný požadavek je ta-

Územní agenda Evropské unie Pro konkurenceschopnější a udržitelnou Evropu rozmanitých regionů, sjednána při příležitosti neformální ministerské schůzky na téma rozvoj měst a územní soudržnost v Lipsku ve dnech 24. a 25. května 2007, oddíl III. Územní priority pro rozvoj Evropské unie, cíl 1. NAŠÍM CÍLEM JE POSÍLIT POLYCENTRICKÝ ROZVOJ A INOVACE PROSTŘEDNICTVÍM VYTVÁŘENÍ SÍTÍ MĚSTSKÝCH REGIONŮ A MĚST, bod (15) Města, která fungují jako regionální centra, by měla spolupracovat jako součásti polycentrické struktury, aby zajistila přidanou hodnotu pro ostatní města ve venkovských a okrajových oblastech i pro oblasti se specifickými geografickými problémy a potřebami (např. strukturálně slabé části ostrovů, pobřežní pásma a horské oblasti). Pro usnadnění tohoto procesu je třeba trvale rozšiřovat a aktualizovat infrastrukturální sítě v evropských regionech a mezi nimi. Podporujeme proto evropskou spolupráci mezi městskými regiony jakož i s malými a středně velkými městy na vnitřních hranicích i za vnějšími hranicemi EU. Zdroj: www.mmr.cz 3

4

Územní agenda Evropské unie, oddíl III. Územní priority pro Stránka 6

ké součástí ustanovení (18) Politiky územního rozvoje ČR 2008 jako součást republikových priorit.5 c.

Požadavek vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel, především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých regionů a obcí, zejména ve specifických oblastech s ohledem na zachování přírodních hodnot území, vyplývá z ustanovení článků (17) a (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a nepřímo také z části II. Lipské charty. 6 Požadavek na zajištění sociální soudržnosti je v nadřazené celoevropské rovině také součástí nových výzev Územní agendy Evropské unie.7

d.

Priorita územního plánování při vymezování zastavitelných ploch vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, zastavitelné plochy situovat pokud možno v návaznosti na zastavěné území, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z okolních obcí, vychází z republikových priorit územního plánování stanovených Politikou územního rozvoje ČR 2008, zejména z ustanovení článku (19) a (20). V evropských intencích tento požadavek navazuje na ustanovení kapitoly II. Evropské úmluvy o krajině.8

e.

Požadavek a priorita „U rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání, podpořit oblastně pestré hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní zvyky, tradice a charakteristiky.“ vyplývá ze zpracovaného Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje, z obecných podmínek ochrany krajinného rázu na území Jihočeského kraje a ze stanovených cílů a podmínek ochrany krajinného rázu v jednotlivých oblastech, které jsou vymezeny jak v Generelu krajinného rázu tak ustanovením článku (50) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Požadavek také navazuje na cíl územního plánování v § 18 odst. (4) stavebního zákona9 a úkol územního plánování stanovený § 19 odst. (1) písm. d) téhož zákona.10

b) Upřesnění republikových a vymezení nadmístních rozvojových oblastí a os Upřesnění rozvojových oblastí a os republikového významu Rozvojová oblast České Budějovice 6.

rozvoj Evropské unie, bod (12): Územní agenda staví na třech hlavních cílech dokumentu Evropské perspektivy územního rozvoje (ESDP), který zůstává v platnosti, jmenovitě: ad a) rozvoj vyvážené a polycentrické soustavy měst a nového partnerství měst a venkova; ad b) zajištění rovnosti přístupu k infrastruktuře a znalostem; ad c) udržitelný rozvoj, obezřetná správa a ochrana přírody a kulturního dědictví. Zdroj: www.mmr.cz 5 Politika územního rozvoje ČR 2008, str. 17, kap. 2.2 Republikové priority, článek (18): Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.

OB10

LIPSKÁ CHARTA o udržitelných evropských městech, sjednána při příležitosti neformální ministerské schůzky na téma rozvoj měst a územní soudržnost v Lipsku ve dnech 24. a 25. května 2007. Zdroj: www.mmr.cz 6

Územní agenda Evropské unie, oddíl II. Nové výzvy: posílení regionálních identit, lepší využívání územní rozmanitosti, bod (8): Vzhledem k těmto výzvám pevně věříme, že územní soudržnost EU je předpokladem pro dosažení udržitelného hospodářského růstu a pro realizaci sociální a hospodářské soudržnosti – evropského sociálního modelu. V této souvislosti považujeme za základní úkol a akt solidarity vytvořit ve všech regionech předpoklady pro zajištění rovných příležitostí pro občany a perspektiv rozvoje pro podnikatele. Jsme zajedno v tom, že regionální identita a potenciál, potřeby a různé charakteristiky evropských regionů, měst a vesnic získávají význam prostřednictvím politiky územní soudržnosti a jiných politik regionálního rozvoje.

Na území Jihočeského kraje je vymezena jedna rozvojová oblast republikového významu, a to OB10 České Budějovice, která představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji vymezují takto: Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá zásadám územního rozvoje všech krajů upřesnit rozvojové oblasti republikového významu do podrobnosti správních území obcí. Protože ale Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou netypicky zpracovány v měřítku 1 : 50 000, oproti standardnímu 1 : 100 000, a protože správní území některých obcí ležících v rozvojových oblastech je rozlehlé a svým osídlením značně heterogenní (Hluboká nad Vltavou, Lišov, Hosín), bylo toto upřesnění provedeno až do podrobnosti výčtu katastrálních území. Primárně byla do vymezeného území rozvojové oblas-

7

EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ, ze dne 20. října 2000, přijata ve Florencii, jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 28. listopadu 2002, s úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 3. června 2004. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého 8


článku 13 odst. 2 dne 1. března 2004. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 1. října 2004. Stavební zákon, § 18, odst. (4): Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. 9

Stavební zákon, § 19 odst. (1) Úkolem územního plánování je zejména ad d): stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb. 10

Stránka 7

ti České Budějovice zahrnována celá správní území obcí, pouze tam, kde to bylo potřebné, z důvodu uvedené heterogennosti správního území, byly vybrány jen ty katastry, které svým osídlením odpovídají rozvojové oblasti, coby území soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu, ve kterém existují zvýšené požadavky na změny v území (viz definice v článku (33) Politiky územního rozvoje ČR 2008) a které zahrnují obce ovlivněné rozvojovou dynamikou aglomerace Českých Budějovic jako krajského města (viz definice v článku (36) Politiky územního rozvoje ČR 2008). Primárním vodítkem pro stanovení výčtu obcí bylo samozřejmě ustanovení článku (49) Politiky územního rozvoje ČR 2008, které rozvojovou oblast České Budějovice vymezují na území obcí z ORP České Budějovice, Český Krumlov (jen obce v severovýchodní části) a Trhové Sviny (jen obce v severozápadní části). Toto vymezení je ale odpovídající schematickému znázornění použitém v Politice územního rozvoje ČR 2008 (viz obrázek 1). Musel tedy navazovat 2. krok, upřesnění, a to v prvé řadě na základě hustoty obyvatelstva, kdy limitním kritériem pro zahrnutí do rozvojové oblasti byla hustota obyvatel alespoň 50 obyvatel/km2. Zdrojem byly podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje z roku 2009, jako součásti vydaných a projednaných územně analytických podkladů Jihočeského kraje (k dispozici na http://up.kraj-jihocesky.cz v sekci Územně analytické podklady), viz obrázek 2. Navazoval 3. krok, vypuštění těch katastrálních území, která mají venkovský charakter, kde není naplněna definice rozvojové oblasti podle ustanovení zmíněných článků (36) a (39) Politiky územního rozvoje ČR 2008. V tomto případě šlo zejména o severní část správního území Hluboké nad Vltavou, kde sídla jako Purkarec nebo Poněšice nebo Hroznějovice jsou jednoznačně venkovského a rekreačního charakteru a mají malý počet obyvatel. Totéž se týká východní a severní části správního území obce Lišov. Pouze vlastní město Lišov, resp. katastr Lišov, je významně ovlivněno rozvojovou dynamikou Českých Budějovic. Podobný případ je správní území obce Dubné, kdy opět pouze vlastní obec a katastr Dubné splňuje definiční znaky a je nejblíže aglomeračnímu centru, zatímco severněji položené katastry Křenovice u Dubného a Jaronice mají již venkovský charakter. Předposledním, 4. krokem algoritmu upřesnění rozvojové oblasti, bylo naopak doplnění obcí ležících uvnitř rozvojové oblasti, které sice s ohledem na hustotu obyvatelstva a počet obyvatel nenaplňují definiční znaky rozvojové oblasti, ale jejich nezahrnutím by vznikly „vnitřní ostrovy“ uvnitř vymezené oblasti, kdy snahou bylo vytvořit jednu ucelenou entitu. Proto bylo doplněno správní území obce Branišov, kde je navíc predikován díky satelitní poloze vůči aglomeraci Českých Budějovic poměrně značný rozvoj a z něho vyplývající změny v území, a katastr Čejkovice u Hluboké nad Vltavou, po kterém je veden návrh 4pruhové silnice I/20 spojující České Budějovice – Písek – Plzeň. Posledním, 5. krokem algoritmu vymezení, bylo zajištění návaznosti na rozvojové osy (republikové i nadmístní) a v jiných případech rozvojových oblastí nadmístního významu vymezených jen zásadami územního rozvoje na krajské úrovni pak také zajištění nepřekrývání se rozvojové a specifické oblasti. Výsledek je pak patrný z obrázku 3. Urbanistickými důvody pro vymezení této rozvojové Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

oblasti, která je přirozeným a dlouhodobě rozvíjeným těžištěm kraje, jsou významné existující mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Prahu a Rakousko, regionální letiště České Budějovice s uvažovaným mezinárodním provozem, stávající hospodářské aktivity v prostoru 100 tis. aglomerace Českých Budějovic a plánovaný rozvoj obytných funkcí, konkrétně na severozápadním okraji Českých Budějovic (lokalita SO10 České Budějovice – Čtyři Dvory), na západním okraji města (lokalita SO11 České Budějovice – Za Stromovkou), východně od města České Budějovice na vyvýšeném tzv. Lišovském prahu (lokalita SO13 Adamov – Hůry – Rudolfov) a jižně od města (lokalita SO14 České Budějovice – Rožnov), komerčních a průmyslových aktivit, zde konkrétně směřovaných do lokalit na severu centra města (lokalita KP21 Kněžské Dvory), na severovýchodě centra (lokalita KP22 České Budějovice – Okružní), v blízkosti dálnice D3 mezi Úsilným a Hůrami (lokalita KP23 Hůry) a jižně od Českých Budějovic v návaznosti na připojení letiště na dálnici D3 a v menší míře také sportovně rekreačních ploch východně od Českých Budějovic (lokalita SR 13 Zvíkov – Ortvínovice, golf). Rekreační funkce v tomto prostoru je podpořena závazně stanoveným požadavkem uvnitř oblasti respektovat a územně chránit přírodně a krajinářsky cenné území České Budějovice – Stromovka – Vrbenské rybníky – Hluboká nad Vltavou a věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat kapacitní dopravní napojení rozvojové oblasti OB10 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Rakousko a na regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice“ vychází z ustanovení článku (38) Politiky územního rozvoje ČR 2008, který stanovuje jako podmínku pro rozhodování v území rozvojových oblastí a os sledovat rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování hodnot v území. Pokud má být podtržena civilizační hodnota Českobudějovicka, tj. centrální poloha v rámci celého Jihočeského kraje a možnost dobrého napojení na nadřazenou dopravní síť, musí být zajištěn dostatečný počet napojovacích bodů z území na dálnici a IV. tranzitní železniční koridor jako nadřazené sítě. Dálnice bez sjezdů a bez napojení na území je jen zátěží v krajině. Právě možnost dostat se na ni a využívat ji pro meziregionální dopravu je její hodnotou pro dané území. Využití nádraží České Budějovice jako nástupního místa rychlíků pro dopravu obyvatel do Prahy a Lince a do vlaků s přípojem do Evropy je podobným příkladem. Železnice je v území, kde vlaky nestaví, opět jen přítěží a zásahem do krajiny.  Zásada „podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru rozvojové oblasti České Budějovice u koridoru dálnice D3, vč. záměrů mezinárodního letiště České Budějovice v Plané u Českých Budějovic a veřejného logistického centra České Budějovice, podporovat rozvoj obytných funkcí po obvodu širšího centra města České Budějovice a sportovně rekreačních a sociálních funkcí“ vychází z definice rozvojové oblasti dle ustanovení článku (33), (36) a (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a dále z úkolu Stránka 8

pro územní plánování dle článku (39). Jedná se jednoznačně o naplnění úkolu vytvářet v rozvojových oblastech a osách podmínky pro umístění mezinárodních a republikových aktivit s požadavky na změny v území. Zároveň je tento pokyn určitou ochranou území mimo rozvojové osy a oblasti, zejména území řazených do specifických oblastí, kam tyto velké záměry republikového významu situovány nejsou vůbec a nadmístního významu jen výjimečně. Je projevem stanovené urbanistické koncepce na regionální úrovni – rozvoj hospodářských a sociálních aktivit směřovat do rozvojových oblastí a os, rozvoj a ochranu environmentálních hodnot směřovat do specifických oblastí, mimo takto vymezené plochy se snažit o vyrovnanost všech 3 pilířů udržitelného rozvoje.  Zásada „v přírodně a krajinářsky cenném území České Budějovice – Stromovka – Vrbenské rybníky – Hluboká nad Vltavou věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny“ odráží požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, na ochranu území NATURA 2000 a na ochranu území zahrnutých do ÚSES. Zároveň jde o naplnění požadavku článku (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a tím i doporučení Lipské charty v části „Vytváření a zajištění vysoce kvalitního veřejného prostoru“. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru dálnice D3, koridoru konvenční železnice C-E551, tj. tzv. IV. tranzitního železničního koridoru, splavnění Vltavy do Českých Budějovic a dále severní a jižní tangenty města, tzv. Zanádražní komunikace, dopravní napojení regionálního letiště s mezinárodním provozem České Budějovice a veřejného logistického centra na území obce s rozšířenou působností České Budějovice na nadřazený dopravní systém tak, aby došlo k odlehčení dopravního zatížení v jádrovém území“ je úkolem vyplývajícím ze vzájemné existence návrhu uvedených infrastruktur a vymezené rozvojové oblasti a konkretizací úkolu „Vytvářet územní podmínky pro napojení na koridor M1“ z Politiky územního rozvoje ČR 2008, článek (49).  Úkol „zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením rozvojové oblasti České Bu-dějovice, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, tj. zejména na-vrhnout dopravní napojení lokalit pro bydlení Ru-dolfov, Hůry a Adamov na dálnici D3 (prostřednic-tvím I/34), vč. dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu“ vyplývá z charakteru tohoto území a z návrhu rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení SO13 Adamov – Hůry – Rudolfov spolu s vymezením dopravního záměru D81. Plocha pro bydlení SO13 vymezená na vyvýšeném Lišovském prahu nad městem České Budějovice je z urbanistického hlediska optimálním místem pro satelitní zástavbu. Plocha o výměře 98ha umožňuje umístění cca 1000 rodinných domů (vypočteno na základě úvahy: rozměr typické parcely pro 1 rodinný dům 50x20m = 1000m2, průměrná a obvyklá hustota zástavby 10 RD/ha, 98ha x 10 RD/ha = 980 rodinných domů, zaokrouhleno na 1000 rodinných Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

domů), tento počet generuje zatížení cca 3000 nových cest denně novými trvale bydlícími (při úvaze, že novými obyvateli budou příslušníci středně příjmové vrstvy, kde připadá 1,5 automobilu na rodinu, tedy při 1000 domech cca 1500 aut, 2 cesty denně – ráno do zaměstnání a odpoledne zpět, děti do škol, koníčky, apod.) ke stávajícímu dopravní zatížení, které činí 4 739 automobilů za den. Výsledná intenzita dopravy po naplnění rozvojové plochy je tedy někdy mezi 8 – 10 tis. automobily / den. Návrh silnice na úrovni kvalitní silnice II. třídy je zde plně na místě.  Úkol „při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ vyplývá z ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, požadavku článku (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008, doporučení Lipské charty v části „Vytváření a zajištění vysoce kvalitního veřejného prostoru“ a z ustanovení článku 5 Evropské úmluvy o krajině, zároveň jde o konkrétní aplikaci obecně stanovených priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území v kap. a) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.  Úkol „při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů v urbanizovaných částech rozvojové oblasti České Budějovice“ plyne z ustanovení bodu (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008.

OBRÁZEK 1: ROZVOJOVÁ OBLAST ČESKOBUDĚJOVICKO A ROZVOJVO OSA OS6 PRAHA – ČESKÉ BUDĚJOVICE (-LINEC) DLE PÚR ČR 2008

Stránka 9

OS6

Také zde musela být, na základě úkolu stanoveného ustanovením článku (39) písm. c) Politiky územního rozvoje ČR 2008, tato rozvojová osa upřesněna na území jednotlivých obcí. Ze stejného důvodu, větší podrobnost než je u jiných dokumentací zásad územního rozvoje obvyklé, přistoupil zpracovatel na pokyn pořizovatele k vymezení do podrobnosti jednotlivých katastrálních území. Také zde bylo 1. krokem algoritmu vymezení zadání z článku (57) Politiky územního rozvoje ČR 2008, tedy požadavek na spojení měst Praha, Benešov, Tábor, České Budějovice s pokračováním na hranice ČR s Rakouskem a dále směrem na Linec. Samo vymezení této rozvojové osy ve středoevropském prostoru je zjevné – propojuje hlavní město České republiky, krajské město České Budějovice a hlavní město Horního Rakouska, tedy aglomerace s 1,285 mil. obyvatel, 96 tis. obyvatel a 189 tis. obyvatel, které jsou nejen administrativními, ale také socioekonomickými přirozenými centry středoevropského prostoru, kdy Praha úroveň zbylých dvou o jeden řád překračuje. Forma a podrobnost vymezení v rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 je patrna z obrázku 1. Druhým krokem algoritmu bylo promítnutí 2 nejdůležitějších dopravních tepen, kterými je tvořen multimodální koridor M1 vymezený v článku (82) Politiky územního rozvoje ČR 2008, a které také dle článku (57) PÚR tuto osu vymezují, tj. dnešní silnicí I/3 (návrhem budoucí dálnice D3 a rychlostní silnice R3) a železniční trať ČD 220 (s uvažovaným zlepšením parametrů do podoby IV. tranzitního železničního koridoru jako konveční železnice s návrhovou rychlostí 160km/h). Projekt splavnění Vltavy není pro vymezení této rozvojové osy tolik významný, jako předchozí dvě dopravní tepny, a není ani zmíněn ve vymezení této rozvojové osy v uvedeném článku Politiky územního rozvoje ČR 2008. V 2. kroku vymezení této rozvojové osy tedy byly zahrnuty správní území obcí, kudy prochází zmíněná silnice I/3 a železnice ČD 220. Třetím krokem bylo vyjmutí správních území obcí, které jsou zahrnuty do rozvojové oblasti republikového významu OB10 České Budějovice a do rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2 Táborsko, a to z metodického důvodu, aby byl naplněn požadavek poslední věty článku (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008.

OBRÁZEK 2: VÝŘEZ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ JIHOČESKÉHO KRAJE VYDANÝCH DNE 19. 5. 2009, PRO DALŠÍ KARTOGRAMY BYLA VYUŽITA STEJNÁ VERZE ÚAP, KARTOGRAM HUSTOTA OBYVATEL NA KM2.

Navazoval 4. krok algoritmu – upřesnění vymezení osy, tj. vypuštění těch katastrů velkých správních území obcí ležících na ose, které svým charakterem neodpovídají definici rozvojové osy dle (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008.11 Typickým příkladem je obec Lišov, kdy katastr s městem Lišov je v rozvojové oblasti OB10 České Budějovice, severní katastry Lhotice u Českých Budějovic a Kolný v rámci tohoto velkého správního území obce jsou dotčeny silnicí I/3 a budoucí dálnicí a prostor mezi už je více méně venkovskou krajinou bez zvýšených požadavků na změny v území. Podobným příkladem je správní území města Soběslav. Katastr Soběslav s urbanizovaným prostorem tohoto města a vedením železnice a silnice I/3 (a budoucí dálnice) je nepochybně součástí rozvojové osy, západně položený katastr Nedvědice u Soběslavi

OBRÁZEK 3: VÝŘEZ Z VÝKRESU USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ - ROZVOJOVÁ OBLAST OB 10 ČESKÉ BUDĚJOVICE

Rozvojová osa Praha – České Budějovice – hranice ČR 7.

Vymezení rozvojové osy republikového významu OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (-Linz) vyplývá z ustanovení článku (57) Politiky územního rozvoje ČR 2008.


11

Doplnit citaci příslušného článku PÚR ČR 2008 Stránka 10

je již venkovským prostorem. Obdobně obec Nemyšl na hranici se Středočeským krajem je součástí rozvojové osy v rozsahu katastrů Prudice, Nemyšl a Hoštice u Nemyšle, přes které vede dálnice D3 a železnice ČD 220, ale již ne v katastru Dědice u Nemyšle, který „je stranou“ od těchto nadřazených dopravních sítí.

rámci rozvojové osy OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů,“ vychází u ustanovení článku (23) Politiky územního rozvoje ČR 2008.12  Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy OS6 a stanovit pravidla pro jejich využití.“ vychází z podrobnosti zásad územního rozvoje, kdy mapový podklad v měřítku 1 : 50 000 nedovoluje vymezovat jednotlivé rozvojové záměry s přesností „na metr“. Také to není účelem zásad územního rozvoje a stavební zákon, resp. vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, stanovují obsah těchto zásad takovým způsobem, že mají mimo jiné za úkol stanovit požadavky nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí.13

Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu“ vyplývá z ustanovení východisek pro rozvojové oblasti a osy tak, jak jsou tato východiska definována články (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny“ vyplývá ze stanovených republikových priorit územního plánování v Politice územního rozvoje ČR 2008, zejména z článku (20) a z požadavků Evropské úmluvy o krajině.  Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy OS6, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny“ opět vyplývá ze stanovených republikových priorit územního plánování v Politice územního rozvoje ČR 2008, zejména z článku (20) a z požadavků Evropské úmluvy o krajině.  Zásada „omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa a zachování krajinného rázu“ vyplývá z požadavků zákona č. 334/1992, o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu též jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“) a dále z ustanovení článku (19) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících ÚPD:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železničního koridoru a koordinovat tato řešení s Rakouskem,“ je konkretizací důvodů pro vymezení této rozvojové osy v článku (57) Politiky územního rozvoje ČR 2008 ve vazbě na společně definovaná východiska pro rozvojové oblasti a osy v článcích (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008.  Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví,“ vychází z priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, zejména ustanovení článků (20) a (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008 na republikové úrovni a z krajských priorit územního plánování, které na ty republikové navazují a upřesňují je, zde zejména článek (3) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.  Úkol „při řešení rozvojových ploch a koridorů v Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Vymezení rozvojových oblastí nadmístního významu 8.

Důvody pro vymezování rozvojových oblastí nadmístního významu v rámci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byly tyto:

a.

Primárním pokynem a zmocněním je ustanovení § 36 stavebního zákona, zejména odst. (1) a (3)14, obsah přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále v tetu též jen „vyhláška 500/2006 Sb.“), která stanovuje obsah zásad územního rozvoje, konkrétně pro tento případ v odst. (1) písm. b)15.

Politika územního rozvoje ČR 2008, str. 18, kapitola 2. REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, podkapitola 2.2 Republikové priority, článek (23): Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně (viz také čl. 25 Politika územního rozvoje ČR 2006). 12

Vyhláška 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, příloha č. 4, obsah zásad územního rozvoje, odst. (1): Textová část zásad územního rozvoje obsahuje koncepci rozvoje území kraje, určující základní požadavky na jeho účelné a hospodárné uspořádání, vyjádřenou ve, písm. h) stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury,… 13

Stavební zákon, § 36, odst. (1): Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje,… odst. (3): Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. 14

Vyhláška 500/2006 Sb., příloha č. 4, obsah zásad územního rozvoje, odst. (1): Textová část zásad územního rozvoje obsahuje koncepci rozvoje území kraje, určující základní požadavky na jeho účelné a hospodárné uspořádání, vyjádřenou v: ad b) 15

Stránka 11

b.

c.

d.

Východiskem pro vymezení rozvojových oblastí je Politika územního rozvoje ČR, konkrétně její podkapitola 3.1 na str. 23 Východiska, která určuje a stanovuje definiční znaky pro vymezování rozvojových oblastí a os, zejména v článcích (33), (34) a (36) Politiky územního rozvoje ČR 200816, zde primárně pro rozvojové oblasti republikového významu.

Prachatice

2,80

2,5

4

1

1

5

5

4

4

4

0

3

Třeboň

2,80

2,3

3

1

1

6

5

4

4

0

6

4

Týn nad Vltavou

2,60

2,3

3

6

4

5

5

3

3

0

0

3

Vimperk

2,50

2,3

3

1

1

5

5

4

3

2

0

3

Na podkladě těchto vstupů jsou rozvojové oblasti vymezené v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje všeobecně ta území, ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit, činností a dějů mezinárodního, republikového, krajského, či nadmístního významu, které svým významem přesahují území více obcí.

Dačice

2,50

2,3

3

1

1

5

6

4

4

1

0

1

Rozvojové oblasti byly primárně vymezeny správními územími těch obcí, které jsou v rámci zpracovaných podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje (součást územně analytických podkladů Jihočeského kraje) vymezeny v rámci stanovení sídelní struktury jako metropolitní centrum (v Jihočeském kraji je jen 1 – České Budějovice), vyšší centrum významné (v Jihočeském kraji jen 4 – Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec) a některá vyšší centra ostatní (v Jihočeském kraji celkem 7 – Vimperk, Prachatice, Vodňany, Týn nad Vltavou, Český Krumlov, Třeboň a Dačice). Tato úvaha, že rozvojové oblasti nadmístního významu budou vymezeny kolem vyšších center, byla 1. krokem algoritmu vymezení rozvojových oblastí (viz tabulka 1 pod textem).

Název centra

VS

PO

H C

P

M V

D Š

N L

U

České Budějovice

5,60

6,0

6

1

1

5

6

4

6

6

0

5

Jindřichův Hradec

4,30

3,0

4

1

6

5

6

4

5

4

0

4

Písek

3,80

3,5

4

5

5

5

6

3

5

4

0

4

Strakonice

3,40

3,0

5

1

2

4

6

4

4

4

0

3

Tábor

3,20

4,5

5

1

1

4

5

4

5

5

0

4

Český Krumlov

2,90

2,5

5

1

1

4

5

4

4

4

0

6

zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os [§ 32 odst. 1 písm. b) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a nadmístní rozvojové osy). Politika územního rozvoje ČR 2008, str. 23, kapitola 3 ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY, článek (33): Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Článek (34): V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Článek (36): Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center. 16


Kde VS = složený indikátor významnost sídla, modře podbarvený sloupec, tvořený dále uvedenými parciálními indikátory, kde PO = počet obyvatel, údaj za rok 2008, váha položky 70% v rámci složeného indikátoru, zeleně podbarvený sloupec, H = hustota obyvatel na km2, údaj za rok 2008, váha položky 3%, C = celkový přírůstek obyvatel v letech 1995-2008, váha 3%, P = přírůstek obyvatel za rok 2008, údaj z roku 2008, váha 2%, M = míra nezaměstnanosti, údaj za rok 2008, váha 4%, V = vyjížďka do škol a zaměstnání, údaj za rok 2001, váha 3%, D = dojížďka do škol a do zaměstnání, údaj za rok 2001, váha 3%, Š = existence školy v daném sídle, údaj za rok 2009, váha 4%, N = počet lůžek v nemocnicích, L = počet lůžek lázeňských provozech údaj, údaje za rok 2009, společná váha obou indikátorů 4%, U = počet objektů ubytovacích zařízení, údaj za rok 2008, váha 4%. Zdroj: Územně analytické rozbory Jihočeského kraje, vydané 19. 5. 2009 (dále jen „územně analytické podklady Jihočeského kraje“).

OBRÁZEK 4: KARTOGRAM SÍDELNÍ STRUKTURA, ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

e.

Druhým krokem algoritmu bylo stanovení toho, která ze 7 vyšších center ostatních se stanou těžišti rozvojových oblastí nadmístního významu v Jihočeském kraji. Zde byl základním kritériem složený indikátor významnosti sídla z hlediska sídelní struktury (opět viz tabulka č. 1 nad textem, modře podbarvený sloupec). Tento indikátor je složený z následujících dílčích položek: počet obyvatel, hustota obyvatel na km2, celkový přírůstek v letech 1995-2008, přírůstek obyvatel za rok 2008, míra nezaměstnanosti, vyjížďka do škol a zaměstnání, dojížďka do škol a do zaměstnání, existence školy v daném Stránka 12

sídle, počet lůžek v nemocnicích a lázeňských provozech a počet objektů ubytovacích zařízení (v tabulce „UB“, údaj za rok 2008, váha 4%). Největší váhu měla, samozřejmě, položka počet obyvatel, jako signifikantní ukazatel významnosti sídla v rámci sídelní struktury Jihočeského kraje. Na základě tohoto kroku nebyla zahrnuta 4 nejmenší vyšší centra, která jsou znatelně méně lidnatá, tedy Dačice, Vimperk, Týn nad Vltavou a Třeboň. f.

Třetím krokem algoritmu vymezení rozvojových oblastí nadmístního významu bylo sloučení center Písek a Strakonice do jedné rozvojové oblasti N-OB1 PíseckoStrakonicko, spolu s připojením města Protivín jako středního centra významného, a připojení Plané nad Lužnicí a Sezimova Ústí k Táboru do rozvojové oblasti N-OB2 Táborsko.

g.

Dalším, 4. krokem algoritmu, bylo vymezení obcí náležejících do jednotlivých rozvojových oblastí. Postup zde byl volen shodný jako u vymezení rozvojové oblasti republikového významu České Budějovice, tedy základním kritériem byla hustota obyvatelstva nad 50 obyvatel/km2. Celý algoritmus vč. doplnění upřesnění na jednotlivé katastrální území, doplnění některých sídel s významným potenciálem rozvoje nebo pro zaplnění „vnitřních ostrovů“ v rámci jedné rozvojové plochy je popsán v bodu (6) tohoto odůvodnění.

Rozvojová oblast Písecko - Strakonicko N-OB 1

Důvod vymezení: těsné sousedství měst Písku, Strakonic a Protivín, prostoru mezi nimi a podél silnic I. třídy I/20, I/22, I/4 a železnice s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit. Rozvojová oblast nadmístního významu N-OB1 Písecko – Strakonicko zahrnuje území tří měst Písku, Protivína a Strakonic s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit. Hlavními důvody pro vymezení této oblasti jsou zejména poloha na významných mezinárodních a vnitrostátních silničních a železničních tazích, s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo, rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Písek sever, Protivín sever a Strakonice východ a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí v území Písek jih, Strakonice západ a Kestřany. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat kapacitní dopravní napojení této rozvojové oblasti na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo,“ vychází z definice rozvojové oblasti v PÚR ČR 2008 a ze situace v území, kdy právě spojnice uvedených regionů, silnice a železnice, mají uzel v prostoru této oblasti.  Zásada „podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Severní písecké průmyslové zóny, Protivína, Strakonic a Drhovle, rozvoj obytných aktivit ve velkých centrech (Strakonice, Písek) a sportovně rekreačních funkcí (Kestřany)“ vychází z již schválených územních plánů, ať již na úrovni obcí nebo územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko vč. jeho změn č. 1 a 2, který byl v některých svých částech bez věcné změny převzat do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona.

OBRÁZEK 5: ROZVOJOVÉ OBLASTI V JIHOČESKÉM KRAJI – SCHÉMA, KDE OB = ROZVOJOVÁ OBLAST REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU, N-OB = ROZVOJOVÁ OBLAST NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

h.

Výsledkem je tedy stanovení 5 rozvojových oblastí nadmístního významu, které doplňují v rámci urbanistické koncepce Jihočeského kraje republikovou rozvojovou oblast České Budějovice. Díky přirozenému kontinuálnímu vývoji osídlení Jihočeského kraje je rozmístění těchto rozvojových oblastí relativně rovnoměrně rozloženo po území kraje. Pro všechny tyto rozvojové oblasti platí jako další důvod pro jejich vymezení potřeba zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením dané rozvojové oblasti, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, a to formou úkolů pro územní plánování v dalších stupních územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů na úrovni obcí. Tolik k obecně platným důvodům pro všechny vymezené rozvojové oblasti. Nyní důvody individuální pro jednotlivé oblasti.


 Zásada „v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku Písecké hory věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny“ vyplývá z ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a také z hlavního cíle územního plánování, tj. vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, podle § 18 odst. (1) stavebního zákona. Dále tato zásada reaguje na požadavek ochrany krajiny vyplývajícího z Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru rychlostní silnice R4 a kapacitní silnice I/4 a dále koridorů silnic I. třídy (zejména I/20 směrem na Plzeň a I/22 na Klatovy) a železnice ČD 190 směrem na Plzeň“ konkretizuje 1. stanovenou zásadu, tedy podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB1 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Středočeský kraj, Plzeňský kraj a Německo. Rychlostní silnice R4 propojuje prostor Písecka a Strakonicka s Prahou a Středočeským krajem, silnice I/20 a železnice ČD 190 s Plzeňskou aglomerací a dále směřuje na Německo do severního Bavorska (Norimberk) a silnice I/22 propojuje tuto oblast s regionem Klatovska, Domažlicka, západočeské části Šumavy a Bavorska směrem na Regensburg. Stránka 13

 Úkol „zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením rozvojové oblasti NOB1, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu“ reaguje na úkol vyplývající ze stavebního zákona pro zásady územního rozvoje jednotlivých krajů stanovovat úkoly pro územní plánování pro navazující územně plánovací dokumentace příslušných měst a obcí, obdobně jako o úroveň výše celostátní Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá úkoly pro územní plánování zásadám územního rozvoje všech krajů a územním plánům měst a obcí v ČR. Také zde s ohledem na měřítko, podrobnost, rozsah a stanovený obsah krajských zásad územního rozvoje nelze přímo v nich tyto již relativně podrobné úlohy, jako přesné dimenzování parkovišť, přímo řešit a graficky vymezovat. Proto je tento úkol uložen pro navazující územní a regulační plány měst a obcí spolu s rámcovým odhadem požadavku na parkovací místa (viz dále v odůvodnění).  Úkol „při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ opět vyplývá z ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a z hlavního cíle územního plánování vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území. Požadavek na ochranu krajinných hodnot dále vyplývá z požadavku na ochranu krajiny vyplývajícího z Evropské úmluvy o krajině.  Úkol „při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech rozvojové oblasti N-OB1“ plyne z ustanovení bodu (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a z ustanovení části II. Lipské charty. Rozvojová oblast Táborsko N-OB 2

Důvod vymezení: území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ústí, Tábora a obce Chotoviny a prostoru mezi nimi s vysokou koncentrací obyvatelstva, hospodářských a socioekonomických aktivit. Hlavním důvodem pro vymezení této oblasti je poloha na významných mezinárodních a vnitrostátních silničních a železničních tazích, s vazbou na Středočeský kraj a Kraj Vysočina, existující rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotovin u dálnice D3, Tábora a Plané nad Lužnicí, na který reflektuje výrok vymezením ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových, dále rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí, jejichž podporu výroková část vymezuje zejména v území Chotovin, Tábora a Sezimovo Ústí. Dalším důvodem je požadavek na zpřesnění rozsahu zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB2, stanovení pravidel pro jejich využití, vyřešení jejich bezkolizního dopravního napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, kdy tyto požadavky jsou konkretizovány jako úkoly pro územní plánování v dalších stupních navazujících územně plánovacích dokumentací, příp. pro navazující územně plánovací podklady (dále v textu též i jen „ÚPP“). Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:


 Zásada „podporovat kapacitní dopravní napojení oblasti na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina“ samozřejmě také zde vychází z definice rozvojové oblasti v Politice územního rozvoje ČR 2008 a ze situace v území, kdy jde právě o spojnice uvedených regionů.  Zásada „podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotovin u dálnice D3, Tábora a Plané nad Lužnicí, podporovat rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí, zejména v oblasti Chotovin, Tábora a Sezimova Ústí“ vychází ze schválených územních plánů měst a obcí v tomto regionu a také z již dříve vydaného územního plánu velkého územního celku Táborsko vč. změn č. 1 a 2. Tyto dokumentace dávají podklad pro vymezení rozvojových ploch pro bydlení, sport a rekreaci a podnikání, jejichž zvýšená koncentrace do prostoru rozvojové oblasti je logickým naplněním definice rozvojové oblasti dle Politiky územního rozvoje ČR 2008.  Zásada „v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenném území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny“ vychází z požadavků zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, z požadavku udržitelného rozvoje území a z požadavku na ochranu krajiny vyplývajícího z Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru dálnice D3, IV. tranzitního železničního koridoru (dále též i „TŽK“) a dále koridoru silnice I/19 směrem na Pelhřimov, dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí tak, aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území této aglomerace“ je konkretizací 1. stanovené zásady. Dopravní uzel Tábora a Sezimova Ústí klade velké nároky na koordinaci dopravních záměrů v území nástroji územního plánování. Společná výstavba dálnice D3, IV. tranzitního železničního koridoru spolu s řešením tahu silnice I/19 ve směru na Vysočinu vyžaduje velké nároky nejen na prostorovou koordinaci záměrů do území, ale také na etapizaci. Podrobnost již přesahuje rámec zásad územního rozvoje, proto je zde definován úkol pro navazující územní a regulační plány obcí dotčených obcí.  Úkol „zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením rozvojové oblasti NOB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu“ má stejné odůvodnění jako obdobně formulovaný úkol u rozvojové oblasti Písecko – Strakonicko. Také zde s ohledem na měřítko, podrobnost, rozsah a stanovený obsah krajských zásad územního rozvoje nelze přímo v nich tyto již relativně podrobné úlohy, jako přesné dimenzování parkovišť, řešit. Proto je tento úkol uložen pro navazující územně plánovací dokumentaci měst a obcí spolu s rámcovým odhadem požadavku na parkovací místa (viz dále v odůvodnění).  Úkol „při řešení urbanizace území minimalizovat Stránka 14

negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ vyplývá, stejně jako zásada, která byla podkladem pro definování tohoto úkolu, z ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., z hlavního cíle územního plánování vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a z požadavku na ochranu krajiny vyplývajícího z Evropské úmluvy o krajině.

 Úkol „řešit územní souvislosti koridorů silnic II/141, II/143 a železnice regionálního významu ČD 193“ konkretizuje 1. stanovenou zásadu, opět zde podrobnost zásad územního rozvoje nedovoluje řešit tyto úlohy ve finální podrobnosti, jako v jiných případech definuje nepřekročitelný koridor pro řešení těchto dopravních infrastruktur a konkrétní řešení ukládá pro navazující územně plánovací dokumentace měst a obcí. Obě uvedené silnice II. třídy a zmíněná železnice jsou jedinými regionálními napojeními této oblasti na ostatní centra Jihočeského kraje, resp. Bavorska.

 Úkol „při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2“ vychází a je odvozen z ustanovení bodu (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a dále rovněž vyplývá z ustanovení části II. Lipské charty.

 Úkol „zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území dotčeném vymezením rozvojové oblasti, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich dopravní napojení, vč. dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu“ je také zde takto formulován s ohledem na měřítko, podrobnost, rozsah a stanovený obsah krajských zásad územního rozvoje, ve kterých nelze tyto již relativně podrobné úlohy řešit. Proto je tento úkol uložen pro navazující územně plánovací dokumentace měst a obcí.

Rozvojová oblast Prachaticko N-OB 3

Důvod vymezení: rozvojová oblast nadmístního významu N-OB3 Prachaticko, která zahrnuje území Prachatic, které jsou hlavním rozvojovým centrem hospodářského rozvoje, bydlení a současně jedním z hlavních nástupních míst do oblasti Šumavy. Hlavním důvodem pro vymezení této oblasti je dopravní napojení rozvojové oblasti N-OB3 na významné regionální a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na specifickou oblast Šumava, rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Prachatice sever a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí v území Prachatice západ a Prachatice lázně sv. Markéty, Prachatice – Libín.

 Úkol „při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ vychází stejně jako podobně formulovaná zásada z požadavků zákona o ochraně přírody a krajiny, z principu udržitelného rozvoje a z požadavků Evropské úmluvy o krajině.

Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat dopravní napojení rozvojové oblasti Prachaticko na významné regionální a vnitrostátní silniční a železniční tahy s důrazem na propojení na specifickou oblast Šumava“ vyplývá z definice rozvojové oblasti v Politice územního rozvoje ČR 2008 a ze situace v území, kdy Prachatice jsou konečným bodem rozvojové osy od Českých Budějovic (resp. od Češnovic), kde se tato osa spojuje s osou N-OS2 od Písku a prochází jimi důležité silnice II. třídy (konkrétně II/141 Volary – Strážný a II/143 směrem na Český Krumlov) a železnice regionálního významu ČD 193 směrem dále na Volary.  Zásada „podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Prachatic a Těšovic, rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí, zejména v území západního okraje Prachatic, vč. projektu lázní sv. Markéty na jihu a podpory lyžařského areálu na Libíně“ vychází z konkrétních a podrobně rozpracovaných záměrů dle schváleného územního plánu města Prachatice a rozvojových projektů pro lázně Sv. Markéty coby stěžejní wellness provoz v této oblasti.  Zásada „v přírodně a krajinářsky cenném území Prachatické vrchoviny a zejména přírodní rezervace Libín věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny“ kompenzuje předchozí rozvojové zásady, reaguje na požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, na požadavek udržitelného rozvoje území, na blízkost Chráněné krajinné oblasti Šumava jako mimořádně přírodně cenného území a na požadavky Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

 Úkol „při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení druhově vhodné zeleně v urbanizovaných částech rozvojové oblasti“ vychází a je odvozen z ustanovení bodu (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a dále rovněž vyplývá z ustanovení části II. Lipské charty. Rozvojová oblast Jindřichohradecko N-OB 4

Důvod vymezení: rozvojová oblast nadmístního významu N-OB4 Jindřichohradecko zahrnuje území města Jindřichova Hradce, jež je významným centrem osídlení na rozhraní specifické oblasti Třeboňsko a regionu Javořické vrchoviny. Hlavním důvodem pro vymezení této oblasti je dopravní napojení rozvojové oblasti na významné regionální a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na specifickou oblast Třeboňsko – Novohradsko a Kraj Vysočina, rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí na území Jindřichova Hradce. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat dopravní napojení rozvojové oblasti na významné regionální a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na specifickou oblast Třeboňsko-Novohradsko a na Kraj Vysočina“ vyplývá z definice rozvojové oblasti v Politice územního rozvoje ČR 2008 a ze situace v území, kdy Jindřichohradecko je přirozeným centrem východní části území Jihočeského kraje a v prostoru měst Jindřichův Hradec (silnice I/23 a I/34) a Třeboň (silnice I/24 a I/34) se kříží silnice I. třídy jako páteřní komunikace této oblasti.  Zásada „podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Jindřichův Hradec a rozvoj obytných, sporStránka 15

tovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat zejména na severovýchodním okraji Jindřichova Hradce“ vychází ze schváleného Územního plánu velkého územního celku Jindřichohradecko, jehož řešení bylo v rozsahu § 187 odst. (2) stavebního zákona původně bez věcné změny převzato do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, pro město Jindřichův Hradec se konkrétně jednalo o obě rozvojové plochy nadmístního významu, tedy SO15 Jindřichův Hradec (bydlení), která zůstala, a plocha pro rozvoj podnikání Fedrpuš, která byla, na základě uplatněného stanoviska Ministerstva obrany, následně vypuštěna, v dohodě s městem Jindřichův Hradec.  Zásada „v přírodně a krajinářsky cenném území navazujícím na přírodní park Česká Kanada věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny“ reaguje na požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, na ochranu krajinného rázu, zde, v prostoru České Kanady mimořádně důležitého, dále na požadavek udržitelného rozvoje území a na požadavky Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti koridorů silnic I/34 a I/23 a úzkorozchodné železnice regionálního významu, která má kromě zajištění základní dopravní obslužnosti také velký význam pro oblast turistického a cestovního ruchu“ je konkretizací první zásady. Obě uvedené silnice I. třídy a železnice jsou hlavními, zde dokonce nadregionálními, napojeními této oblasti na ostatní centra Jihočeského kraje, resp. na Vysočinu, Střední Čechy a Horní a Dolní Rakousko. Úzkorozchodná železnice je poté i unikátem v rámci celé ČR a turistickým magnetem daného regionu.  Úkol „zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území vymezené rozvojové oblasti a stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich dopravní napojení, vč. dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu“ je také zde takto formulován s ohledem na měřítko, podrobnost, rozsah a stanovený obsah krajských zásad územního rozvoje, ve kterých nelze tyto již relativně podrobné úlohy řešit. Proto je tento úkol uložen pro navazující územně plánovací dokumentace dotčených měst a obcí.  Úkol „při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ vychází stejně jako podobně formulovaná zásada z požadavků zákona o ochraně přírody a krajiny, z principu udržitelného rozvoje a z požadavků Evropské úmluvy o krajině.  Úkol „při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení druhově vhodné zeleně v urbanizovaných částech rozvojové oblasti“ vychází a je odvozen z ustanovení bodu (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a dále rovněž vyplývá z ustanovení části II. Lipské charty.


Rozvojová oblast Českokrumlovsko N-OB 5

Důvod vymezení: rozvojová oblast nadmístního významu N-OB5 Českokrumlovsko zahrnuje území města Český Krumlov a přilehlých obcí, je významným centrem osídlení a zejména cestovního a turistického ruchu s vazbou na oblast Šumavy. Hlavním důvodem pro vymezení této oblasti je vymezení dopravního napojení Českokrumlovska na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy (napojení na D3 u Dolního Třebonína a územní rezerva pro napojení na IV. tranzitní železniční koridor) s vazbou na specifickou oblast Šumava, zejména Lipenska a uvažovanou územní rezervu pro lokalitu Špičák, podpora rozvoje hospodářských aktivit v prostoru Český Krumlov sever (Domoradice) a rozvoj sportovně rekreačních funkcí podporovat zejména v území Český Krumlov (Kvítkův dvůr) a Mirkovice (Svachova Lhotka). Rozvoj zde nemůže být bezbřehý a neregulovaný, právě v tomto území je zvláště patrná nutnost věnovat, a to především v kulturně historicky a urbanisticky cenném území města Českého Krumlova, zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany kulturních památek, přírody a krajiny. Proto je jako jeden z hlavních úkolů uloženo pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením rozvojové oblasti a v rámci územně plánovacích podkladů toto zpřesnění prověřovat a analyzovat jeho možné dopady na území. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat dopravní napojení rozvojové oblasti na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na specifickou oblast Šumava, zejména Lipensko a uvažované dopravní propojení Klápa – Hraničník s napojením rakouského lyžařského areálu Hochficht“ vyplývá stejně jako u předchozích rozvojových oblastí ze samé definice rozvojové oblasti v Politice územního rozvoje ČR 2008 a dále z polohy této rozvojové oblasti, která je oblastí „koncovou“. Rozvojová oblast Českokrumlovsko je přes 1 katastr (Rájov, obec Zlatá Koruna) navázána na rozvojovou osu republikového významu OS6 Praha – České Budějovice – Pasov, jejíž páteří je multimodální koridor M1, tvořený dálnicí a rychlostní silnicí D3/R3 a IV. tranzitním železničním koridorem, napojení na tyto mezinárodní tahy je přirozenou šancí pro toto území. Od západu je rozvojová oblast již ohraničena počátkem specifické oblasti SOB1 Šumava, návaznost na toto rekreační území republikového významu je další přirozenou šancí pro další rozvoj Českokrumlovska.  Zásada „podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru severního okraje Českého Krumlova (Domoradice), rozvoj sportovně rekreačních funkcí podporovat zejména v Českém Krumlově (lokalita Kvítkův Dvůr) a v Mirkovicích (lokalita Svachova Lhotka)“ vychází ze schváleného územního plánu velkého územního celku Českokrumlovsko I, jehož řešení bylo z části podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny převzato do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.  Zásada „v kulturně historicky a urbanisticky cenném území města Český Krumlov, které je zapsané v seznamu UNESCO, věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající Stránka 16

publikového i nadmístního charakteru, byly tedy propojeny dle skutečných vazeb v území prvním návrhem rozvojových os. Samozřejmě, při respektování již v Politice územního rozvoje ČR 2008 vymezené a v těchto zásadách plně respektované rozvojové osy Praha – Linec (viz obrázek č. 1), která byla upřesněna do podrobnosti jednotlivých správních území obcí či dokonce katastrálních území.

z ochrany kulturního dědictví, přírody a krajiny“ vychází z obecných ustanovení zákona č. 20/1987, o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu též jen „zákon o státní památkové péči“) a ze stanoviska Ministerstva kultury jako dotčeného orgánu v této oblasti a z ustanovení Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti koridoru silnice I/39 a napojení na dálnici D3, úpravy železnice regionálního významu ČD 194 (v trase České Budějovice – Český Krumlov – Volary) a upřesnit lokalizaci územní rezervy pro napojení Českého Krumlova na IV. tranzitní železniční koridor u Dolního Třebonína“ vychází z konkretizace stanovené zásady na jednotlivé dopravní záměry.  Úkol „zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území vymezeném rozvojovou oblastí, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich dopravní napojení, vč. dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu s ohledem na podmínky využití území stanovené v rámci Chráněné krajinné oblasti Blanský les“ vychází ze stanovené zásady „rozvoj nemůže být bezbřehý a neregulovaný“, v území, kde je památka UNESCO, národní kulturní památka, Chráněná krajinná oblast Blanský les a další přírodní a kulturní hodnoty, musí být stanovena jasná regulace jak v územně plánovací dokumentaci na úrovni celého kraje, tj. v těchto Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, tak prostřednictvím navazujících územně plánovacích dokumentací měst a obcí ležících v této rozvojové oblasti.  Úkol „při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a zejména kulturní hodnoty, vč. urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ vychází stejně jako podobně formulovaná zásada z požadavků zákona o ochraně přírody a krajiny, z principu udržitelného rozvoje a z požadavků Evropské úmluvy o krajině.  Úkol „s ohledem na jedinečné panorama Českého Krumlova a při řešení rozvojových ploch v rámci vymezené rozvojové oblasti dbát na dostatečné zastoupení druhově vhodné zeleně v urbanizovaných částech této rozvojové oblasti“ vyplynul z požadavků uplatněných ve stanovisku Správy Chráněné krajinné oblasti Blanský les, coby dotčeného orgánu, se kterými se pořizovatel ztotožnil.

Rozvojové osy nadmístního významu 9.

Také rozvojové osy nadmístního významu byly na území Jihočeského kraje vymezovány na základě obdobného algoritmu jako rozvojová osa republikového významu OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (-Linz).

a.

Prvním krokem algoritmu byl tedy požadavek vyplývající ze stavebního zákona a povinného obsahu zásad územního rozvoje, viz předchozí bod (8). Z definice rozvojové osy v Politice územního rozvoje ČR 2008 v článku (33) a zejména v článku (37) vyplývá, že rozvojové osy se primárně vymezují podél existujících nebo připravovaných kapacitních silnic (viz předchozí pozn. pod čarou). Jednotlivé vymezené rozvojové oblasti, re-


OBRÁZEK 6: INTENZITY DOPRAVY V JIHOČESKÉM KRAJI – KARTOGRAM DLE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ JIHOČESKÉHO KRAJE

b.

Druhým krokem v postupu vymezení bylo zahrnutí vnějších vstupů z navazujících Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje, Středočeského kraje a Kraje Vysočina, tj. existence navazujících rozvojových os v sousedních krajích. Konkrétně je také návaznost zajištěna pro tyto rozvojové osy: N-OS1 Severojižní – Pasovská (propojující Prahu – Příbram – Strakonice – Vimperk – Pasov), N-OS2 Severozápadní – Plzeňské (propojující Plzeň – Blatnou – Písek – České Budějovice), N-OS3 Severozápadní – Klatovská (propojující Klatovy – Horažďovice – Strakonice – Vodňany), N-OS4 Písecko – Táborsko – Pelhřimovská (propojující města Písek – Tábor – Pelhřimov a dále Jihlavu), N-OS7 Severovýchodní – Jindřichohradecká (propojující České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec s pokračováním na Kamenici nad Lipou – Pelhřimov – Humpolec – Havlíčkův Brod) a NOS9 Slavonicko – Dačická (propojuje Slavonice a Dačice s návazností na Telč – Třešť a dále na Jihlavu v kraji Vysočina a jižním směrem pokračuje na rakouská města Waidhofen a. d. Thaya, Schwarzenau a Zwettl). Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou vydávány až po vydání tohoto dokumentu v sousedních krajích s výjimkou Středočeského, což je v tomto případě určitou výhodou, neboť je zde na co navazovat.

Stránka 17

tastry, které jsou dotčeny stávající komunikací nebo návrhem nové komunikace jako katastrální území zařazené do rozvojové osy. Katastry ležící mimo, byly z výčtu katastrů vypuštěny. e.

OBRÁZEK 7: SMĚR VYJÍŽĎKY DO ŠKOL V JIHOČESKÉM KRAJI – KARTOGRAM Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ JIHOČESKÉHO KRAJE

c.

Třetím krokem algoritmu bylo promítnutí intenzity dopravy17 na důležitých silnicích v Jihočeském kraji a směrů vyjížďky do škol18 v Jihočeském kraji (viz obrázek č. 7 nad textem), kdy tyto směry nám byly vnitřním vstupem a další nápovědou o směrech dopravy v kraji. Směry vyjížďky do zaměstnání nebyly v době zpracování k dispozici, existovaly pouze kartogramy ukazující počet vyjíždějících nebo naopak dojíždějících osob do jednotlivých měst a obcí, ale nikoliv směry těchto cest. Průmětem těchto vstupních údajů bylo propojení rozvojových oblastí jednotlivými rozvojovými osami. Jednak se potvrdilo, že k osám navázaným na rozvojové osy v sousedních krajích existují pokračování na území Jihočeského kraje, jednak se ukázalo, že existují rozvojové osy vnitrokrajské, tedy zbývající osy N-OS5 mezi Jindřichovým Hradcem a Soběslaví, kdy potenciál této osy podél silnice I/23 bude podtržen po realizaci dálnice D319, rozvojové osy N-OS6 mezi Prachaticemi a Českými Budějovice (napojení do rozvojové osy N-OS2 u obce Češnovice), kde je patrná jak poměrně vysoká intenzita dopravy tak vyjížďka a rozvojové osy N-OS8 propojující České Budějovice – Trhové Sviny a Nové Hrady s pokračováním na rakouský Zwettl a dále na St. Pölten jako sídelní město Dolního Rakouska.

d.

Předposledním, čtvrtým krokem algoritmu, bylo ořezání katastrálních území ve správních územích obcí zahrnutých do rozvojových os. Postup byl stejný jako u rozvojové osy republikové významu – byly vybrány ty ka-

OBRÁZEK 8: SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OS DLE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE

f.

Zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje, podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram E. 6. n Intenzity dopravy. 17

Zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje vydané dne 19. 5. 2009, podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram E. 7. h Školy a vyjížďka do škol. 18

Zdroj: Prognóza dopravního zatížení silnic I/34, I/24, I/3 a I/23 pro zpracování studie silnice I/34 v okolí obce Lásenice, zhotovitel CityPlan spol. s r.o., červen 2007. Na základě matematického modelu dopravy zpracovaného v rámci této prognózy srovnávajícího dopady výstavby D3 na víceméně paralelní silnice I. třídy I/23 a I/34 se predikuje, že význam severněji položeného tahu na Soběslav bude stoupat na úkor jižního vedení přes Třeboň. 19


Posledním, pátým krokem, bylo výjimečné přistoupení k rozdělení enormně velkých katastrálních území Vimperk, Horní Vltavice a Hranice, kde dochází k překryvu rozvojové osy N-OS1 (Praha – Pasov podél silnice I/4) a specifické oblasti SOB1 Šumava (tyto katastry jsou celé nebo z části na území Chráněné krajinné oblasti Šumava). Zde tedy došlo k rozdělení těchto katastrů na část katastru ležící v rozvojové ose N-OS1 a zároveň ve specifické oblasti a na druhou část katastru ležící jen ve specifické oblasti. Hranicí byla hranice území Chráněné krajinné oblasti Šumava a stávající železnice coby hranice i v terénu patrné. Druhým případem tohoto typu bylo rozdělení enormně velkého příhraničního katastru Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, kde pouze nejsevernější výběžek tohoto katastru je dotčen silnicí I/34, podél které je vymezena rozvojová osa N-OS7 spojující České Budějovice, Třeboň a Jindřichův Hradec, zatímco jižní část katastru je mimořádně cenná z hlediska životního prostředí (nadregionální biocentrum NBC 56 Vojířov). Proto zde do rozvojové osy byl zařazen jen tento severní výběžek, hranicí byla zvolena hranice lesa opět jako v terénu jasně identifikovatelná čára.

Výsledkem je tedy stanovení 9 rozvojových os nadmístního významu doplňujících republikovou rozvojovou osu Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Linec. I zde se díky přirozenému kontinuálnímu vývoji osídlení Jihočeského kraje podařilo vymezit tyto rozvojové osy relativně rovnoměrně po celém území kraje, což naplňuje evropskou i republikovou prioritu územního plánování dle Územní agendy Evropské unie a dle čl. (18) Politiky územního rozvoje ČR 2008, tj. podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury a vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Dále k individuálnímu odůvodnění jednotlivých vymezených rozvojových os nadmístního významu. Rozvojová osa Severojižní – Pasovská

N-OS 1

Rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojižní - Pasovská je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4 dle Politiky územního rozStránka 18

voje ČR 2008, tvořené navrhovanou rychlostní silnicí R4 (Příbram – Nová Hospoda), v pokračování jako kapacitní silnice I/4 (Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR, dále Pasov) vyjma rozvojové oblasti N-OB1 Písecko – Strakonicko. Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správních území obcí a katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/4 a R4. Dalším důvodem pro vymezení této osy je potřeba řešit územní souvislosti upřesněného koridoru R4, S4 (dle PÚR ČR 2008), s ohledem na polohu a technické řešení a zejména ve specifické oblasti Šumava volit řešení citlivá především k přírodnímu prostředí a koordinovat řešení těchto koridorů s Německem, včetně uvažovaného propojení systému velmi vysokotlakých plynovodů společnosti RWE, potřeba minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a to zejména na území specifické oblasti Šumavy a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS1 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, jako úkol pro územní plánování a projektování v dalších stupních územně plánovacích dokumentací, územně plánovacích podkladů, projektových dokumentací a potřeba upřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené N-OS1 a stanovit pravidla pro jejich využití, jako úkol pro územní plánování v dalších stupních územně plánovací dokumentace měst a obcí. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rozvojové ose a nové investice a aktivity směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu zejména v území u sídel Čimelice, Přešťovice, v prostoru u mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda, Rovná a Radošovice a do specifické oblasti Šumava situovat socioekonomické aktivity šetrné k přírodnímu a krajinnému prostředí, orientované zejména na rozvoj rekreace, turistického a cestovního ruchu, zejména na území Vimperka a Kubovy Huti“ je konkretizací ustanovení článku (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 do konkrétních rozvojových záměrů vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje na této rozvojové ose. Jedná se vždy o větší sídla s vhodnými rozvojovými plochami, které byly již dříve vymezeny nebo navrženy na úrovni územních plánů obcí s výjimkou plochy KP2 u křižovatky silnic I/20 a I/4 Nová Hospoda. Zde se jedná o novou lokalitu, která je však dopravně mimořádně vhodná např. pro rozvoj logistických areálů. Původní rozsah této plochy byl nicméně na základě požadavku Ministerstva životního prostředí z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu redukován na cca polovinu.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty v území krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny se zvláštním důrazem uvnitř specifické oblasti Šumava“ vychází z požadavků Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru kultury a památkové péče, jako dotčeného orgánu v oblasti památkové péče, ke kterému se pořizovatel jednoznačně přihlásil. Komponovaná krajina krajinné památkové zóny Čimelicko-Rakovicko je natolik významným dědictvím činnosti předků, že při situoZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

vání nových rozvojových záměrů by tento odkaz měl být respektován. Proto např. záměr rychlostní silnice R4 je v oblasti Čimelic poměrně velkým obloukem vybočen na západ mimo zámek a k němu komponované krajinářské osy. Obdobně to platí pro oblast Chráněné krajinné oblasti Šumava a ještě ve větší míře pro území Národního parku Šumava, kde je rozvojová osa zúžena dokonce ve 2 případech (Vimperk a Horní Vltavice) jen na část katastru tak, aby rozvojové tendence přirozeně směřované do rozvojové osy nestály v konfliktu s ochrannými podmínkami národního parku a chráněné krajinné oblasti coby přirozeného těžiště specifické oblasti SOB1 Šumava.  Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny“ vychází z požadavků Evropské úmluvy o krajině a z ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, týkající se ochrany krajinného rázu. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru rychlostní silnice R4, kapacitní silnice I/4, s ohledem na polohu, a to zejména ve specifické oblasti Šumava, volit taková technická řešení staveb, která budou citlivá k přírodnímu prostředí, koordinovat řešení těchto koridorů s Německem, včetně uvažovaného propojení systémů velmi vysokotlakých plynovodů“ je konkretizací první definované zásady aplikovanou na jednotlivé záměry dopravní a technické infrastruktury, které jsou navrženy v tomto území Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje.  Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a to zejména na území specifické oblasti Šumava, při řešení rozvojových ploch a koridorů dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů“ je opět konkretizací předchozí zásady, ze které tento úkol vychází. Jde o střet rozvojové osy a specifické oblasti, k negativním vlivům rozvojových záměrů na přírodní hodnoty zde nutně bude muset docházet, úkolem územního plánování a navazujících procesů proto musí být snaha o minimalizaci těchto střetů. Dostatečné zastoupení zeleně je odkazem na dosavadní charakter tohoto území s vysokou lesnatostí a s vysokou mírou rozptýlené krajinné zeleně. Požadavek na ekodukty vychází z obecně stanovené priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje v článku (3) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tj. „zachování migračních tras zvěře“, který je odůvodněn, stejně jako tato jeho konkretizace, také v ustanovení článku (23) Politiky územního rozvoje ČR 2008.  Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy N-OS1 a stanovit pravidla pro jejich využití“ vychází z podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která, byť je nadstandardní oproti jiným zásadám územního rozvoje vydaných v ČR, Stránka 19

nedovoluje vymezit rozvojové plochy a koridory „na metr“ a musí tento úkol uložit navazujícím územně plánovacím dokumentacím měst a obcí ležících na této rozvojové ose.

kovský ráz sídel, převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel i krajiny“ také zde vychází z požadavků Evropské úmluvy o krajině a z ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, týkající se ochrany krajinného rázu.

Rozvojová osa Severozápadní – Plzeňská N-OS 2

Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:

Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice – Písek – Nová Hospoda - Plzeň) a železnicí ČD 190 (České Budějovice – Plzeň), vyjma rozvojové oblasti republikového významu OB10 a rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1. Nad rámec pokynu v Politice územního rozvoje ČR 2008 zde byl tedy uvažován i rozvojový a urbanizační efekt důležité železnice. Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správních území obcí, resp. katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/20 a železnice ČD 190 (České Budějovice Plzeň), v úseku České Budějovice – Strakonice a dále dle rozvojových aktivit do prostoru směřovaných. Dalším důvodem pro vymezení této osy je potřeba řešit územní souvislosti upřesněného koridoru I/20 s ohledem na polohu a technické řešení koridoru železnice ČD 190 (České Budějovice - Plzeň), s ohledem na její výhledové zdvoukolejnění, potřeba koordinovat řešení těchto koridorů s Plzeňským krajem, potřeba při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území, potřeba dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci rozvojové osy.

 Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/20 s ohledem na polohu a technické řešení a koridoru železnice ČD 190 (Plzeň – České Budějovice) s ohledem na její navrhované zdvoukolejnění, koordinovat řešení těchto záměrů s Plzeňským krajem“ je stejně jako v předchozích případech konkretizací zásady vycházejí z definice rozvojové osy dle ustanovení článku (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 do dvou hlavních dopravních tepen, kolem nichž je tato rozvojová osa vymezována.  Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ vychází stejně z požadavků zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, z principu udržitelného rozvoje a z požadavků Evropské úmluvy o krajině.  Úkol „při řešení rozvojových ploch a koridorů dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody a památkové hodnoty krajinné památkové zóny LibějovickoLomecko“ vychází z požadavků uplatněných ve stanovisku dotčeného orgánu v oblasti ochrany památkové péče, kterým byl Krajský úřad, odbor kultury a památkové péče. Vzhledem k charakteru krajiny v prostoru Krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko se k němu pořizovatel jednoznačně přihlásil a považuje za nutné tento požadavek promítnout jako úkol pro navazující územně plánovací dokumentace měst a obcí v dané oblasti.

Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v ose a záměry směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména u sídel Vodňany, Sedlice, Blatná, Tchořovice a v prostoru u mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda“ je také zde především konkretizací ustanovení článku (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 do konkrétních rozvojových záměrů vymezených Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje na této rozvojové ose. Jedná se vždy o větší sídla s vhodnými rozvojovými plochami, které byly již dříve vymezeny nebo navrženy na úrovni územních plánů dotčených měst a obcí. Výjimkou je opět rozvojová plocha KP2, tedy plocha komerčně průmyslová u mimoúrovňové křižovatky silnice R4 a I/20 Nová Hospoda, která byla navržena a vymezena nově.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko“ vychází z požadavků Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru kultury a cestovního ruchu (dnes odbor kultury a památkové péče), jako dotčeného orgánu v oblasti památkové péče, ke kterému se pořizovatel i zde přihlásil. Ochrana krajiny má dále oporu v Evropské úmluvě o krajině a v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.  Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

 Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí a stanovit pravidla pro jejich využití“ vychází také zde z podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která v měřítku 1 : 50 000 nedovoluje vymezit rozvojové plochy a koridory s přesností „na metry“ a musí tento úkol uložit navazujícím územním a regulačním plánům měst a obcí ležících v rámci této rozvojové osy. Rozvojová osa Severozápadní – Klatovská N-OS 3

Rozvojová osa N-OS3 Severozápadní - Klatovská je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/22 (Vodňany – Strakonice – Horažďovice - Klatovy), vyjma rozvojové oblasti N-OB 1. Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správních území obcí, resp. katastrů, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/22 a železnice ČD 190 (České Budějovice - Plzeň), v úseku Strakonice – Střelské Hoštice – hranice kraje a dále dle navržených rozvojových aktivit. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit především do území s dobrou dopravní doStránka 20

stupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tj. zejména v okolí Vodňan, Jinína a Střelských Hoštic“ je konkretizací východisek z článku (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 na konkrétní sídla v této rozvojové ose, tj. zejména vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody“ vychází ze stanovených priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území vymezených zejména v článcích 3, 4 a 5 výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, ať již jde o ochranu krajiny vyplývající mimo jiné také z Evropské úmluvy o krajině a z Politiky územního rozvoje ČR 2008 nebo o zajištění průchodnosti krajiny.  Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území, chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny“ opět vychází z obecných ustanovení základních priorit územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/22 a koridoru železnice Plzeň – České Budějovice s plánovaným zdvoukolejněním, koordinovat řešení těchto záměrů s Plzeňským krajem“ je konkretizací zásady stanovené výše. Jedná se o 2 nejdůležitější dopravní tepny, kolem nichž je vymezena tato rozvojová osa, kde, v souladu s článkem (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008, je prioritně vnímána jako osa pro vymezení silnice I/22 a teprve sekundárně železnice ČD 190.  Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ také zde vychází ze snahy o přiměřený rozvoj, který nesmí negovat přírodní a krajinné hodnoty. Samozřejmě, stejně jako u předchozí osy, vychází tento úkol také z požadavků zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, z principu udržitelného rozvoje a z požadavků Evropské úmluvy o krajině.  Úkol „při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci rozvojové osy dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů“ vychází u ustanovení článku (23) Politiky územního rozvoje ČR 2008.  Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů v rámci vymezené osy nadmístního významu a stanovit pravidla pro jejich využití“ vychází stejně jako v předchozích případech z použitého mapového měřítka 1 : 50 000 pro Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, které nedovoluje vymezovat rozvojové plochy a koridory s přesností „na metry“, a proto zde musí být stanoven úkol pro navazující územní a regulační plány měst a obcí ležících v rozvojové ose.


Rozvojová osa Písecko – Táborsko – Pelhřimovská N-OS 4

Rozvojová osa N-OS4 Východní Písecko – Táborsko Pelhřimovská je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – Oltyně) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/19 (Oltyně – Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. Vymezení bylo stanoveno dle správních území obcí, resp. katastrů, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/29 a I/19 a dále dle rozvojové aktivity. Potřebné je řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení, koordinaci vedení silnice I/19 s Krajem Vysočina a minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rámci této rozvojové osy především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tj. zejména do oblasti Bernartic a Chýnova“ je obdobně jako u předchozích již vymezených rozvojových os nadmístního významu konkretizací východisek z článku (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 na konkrétní sídla v této rozvojové ose. Zde byla vybrána jednoznačně dvě největší, samozřejmě s výjimkou měst Písku a Tábora, které jsou jádry rozvojových oblastí N-OB1 Písecko – Strakonicko a N-OB2 Táborsko.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody“ je obdobně jako u předchozích rozvojových os opřena o stanovené priority územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území v článcích 3, 4 a 5 výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které jsou odůvodněny výše, s odkazem na obecné priority územního plánování stanovené Politiky územního rozvoje ČR 2008, cíli a úkoly územního plánování v §§ 18 – 19 stavebního zákona a v Evropské úmluvě o krajině.  Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny“ opět vychází z obecných ustanovení základních priorit územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a z ochrany krajiny a krajinného rázu tak, jak to vyplývá z ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a z Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnic I/19 a I/29 s ohledem na jejich polohu a plánovaná technická řešení, koordinovat tyto záměry s Krajem Vysočina“ je konkretizací zásady stanovené výše. Jedná se o 2 nejdůležitější dopravní tepny, kolem nichž je postupně vymezena tato rozvojová osa, kdy nejprve od Písku je vymezena podél silnice I/29 až ke křižovatce Oltyně, kde dále pokračuje na Tábor podél silnice I/19. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje sice, s výjimkou plochy Stránka 21

KP6 pro průmysl a podnikání na východním okraji Tábora, nenavrhují rozvojové aktivity nadmístního významu navázané na tuto dopravní tepnu, ale ukládají tento úkol pro navazující územně plánovací dokumentace obcí. Naopak Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v podstatě po celé délce uvedených silnic I/29 a I/19 koridor pro jejich přeložky, obchvaty sídel a homogenizace. Také zde je nutné tato řešení konkretizovat a upřesnit prostřednictvím navazujících územních a regulačních plánů měst a obcí.

předchozích rozvojových os opřena o stanovené priority územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území v článcích 3 až 5 výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které jsou odůvodněny výše, s odkazem na obecné priority územního plánování stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008, cíli a úkoly územního plánování v §§ 18 – 19 stavebního zákona a v Evropské úmluvě o krajině.  Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny“ opět vychází z obecných ustanovení základních priorit územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a z ochrany krajiny a krajinného rázu tak, jak to vyplývá z ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, týkající se krajinného rázu a z pokynů uvedených v Evropské úmluvy o krajině.

 Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ také zde vychází ze snahy o přiměřený rozvoj, který neneguje přírodní a krajinné hodnoty. Dále vychází tento úkol také z požadavků zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, z principu udržitelného rozvoje a z požadavků Evropské úmluvy o krajině.  Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené osy a stanovit pravidla pro jejich využití“ vychází stejně jako v předchozích případech z použitého mapového měřítka 1 : 50 000 pro Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, které nedovoluje vymezovat rozvojové plochy a koridory s přesností „na metry“, a proto zde musí být stanoven úkol pro navazující územně plánovací dokumentace měst a obcí ležících v rozvojové ose.

Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/23 a železnice ČD 225 s ohledem na jejich polohu a plánované technické řešení a také na změny dopravního zatížení silnice I/23 v souvislosti s vybudováním dálnice D3“ je konkretizací zásady stanovené výše. Podél silnice I/23 a železnice ČD 225 je vymezena tato rozvojová osa. Detaily technických řešení těchto dopravních infrastruktur lze v potřebné podrobnosti řešit až v navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených měst a obcí, nikoliv v podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Rozvojová osa Soběslavsko – Jindřichohradecká N-OS 5

Rozvojová osa N-OS5 Soběslavsko - Jindřichohradecká je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí I/23 (od navržené křižovatky s dálnicí D3 U Sloupu – Kardašova Řečice – Jindřichův Hradec) a na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený železnicí ČD 225 (Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec – Jihlava), vyjma rozvojové oblasti N-OB4. Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správních území obcí či katastrů, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/23 a železnice ČD 225. Důvodem pro vymezení této osy je potřeba řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/23 a ČD 225 s ohledem na polohu a technické řešení a na její předpokládané budoucí dopravní zatížení v souvislosti s vybudováním dálnice D3 a potřeba při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí včetně jeho antropogenní složky.

 Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ také zde vychází ze snahy o přiměřený rozvoj, který neneguje přírodní a krajinné hodnoty. Jako v předchozích případech i u této rozvojové osy tento úkol vychází rovněž z požadavků zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, z principu udržitelného rozvoje a z požadavků Evropské úmluvy o krajině.  Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy a stanovit pravidla pro jejich využití“ vychází stejně jako v předchozích případech z použitého mapového měřítka 1 : 50 000 pro Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, které nedovoluje vymezovat rozvojové plochy a koridory s přesností „na metry“ a proto zde musí být stanoven úkol pro navazující územní a regulační plány měst a obcí ležících v rozvojové ose.

Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v této ose především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tedy zejména do oblasti města Kardašova Řečice“ je obdobně jako u předchozích již vymezených rozvojových os nadmístního významu konkretizací východisek z článku (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 na konkrétní sídla v této rozvojové ose.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody“ je obdobně jako u Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Rozvojová osa Prachatická N-OS 6

Rozvojová osa N-OS6 Prachatická je vázána na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí II/145 od Prachatic (resp. Těšovic) po křižovatku se silnicí I/20 u Češnovic spolu s krátkým dopravním koridorem regionálního významu tvořeným silnicí II/141 v úseku Těšovice – Prachatice. Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správních území obcí, příp. katastrálních území, do kterých zasahuje Stránka 22

koridor trasy silnice II/145 a II/141 nebo rozvojové aktivity s ním spojené. Důvodem pro vymezení této osy je rozvoj socioekonomických aktivit v ose, a to především u sídel Netolice a Těšovice, potřeba respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území (zejména okolí zámku Kratochvíle) a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny.

 Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené osy a stanovit pravidla pro jejich využití“ vychází stejně jako v předchozích případech z použitého mapového měřítka 1 : 50 000 pro Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, které nedovoluje vymezovat rozvojové plochy a koridory s přesností na metry, a proto zde musí být stanoven úkol pro navazující územně plánovací dokumentace měst a obcí ležících v rozvojové ose.

Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tedy zejména do oblasti Netolic a křižovatky u Těšovic“ je obdobně jako u předchozích již vymezených rozvojových os nadmístního významu konkretizací východisek z článku (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 na konkrétní sídla v této rozvojové ose.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody“ je obdobně jako u předchozích rozvojových os opřena o stanovené priority územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území v článcích 3 až 5 výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které jsou odůvodněny výše, s odkazem na obecné priority územního plánování stanovené Politikou územního rozvoje ČR 2008, cíli a úkoly územního plánování v §§ 18 – 19 stavebního zákona a v Evropské úmluvě o krajině.  Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny“ opět vychází z obecných ustanovení základních priorit územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a z ochrany krajiny a krajinného rázu tak, jak to vyplývá z ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, týkající se ochrany krajinného rázu a z Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti koridoru silnic II/145 a II/141 s ohledem na jejich navrženou polohu a uvažované technické řešení“ je konkretizací zásady stanovené výše, kdy podél těchto dvou důležitých silnic II. třídy je vlastní osa vymezena. Detaily technických řešení těchto dopravních infrastruktur lze v potřebné podrobnosti řešit až v navazujících územních a regulačních plánech měst a obcí, nikoliv v podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a výkresů v měřítku 1 : 50 000.  Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ také zde vychází ze snahy o přiměřený rozvoj, který neneguje přírodní a krajinné hodnoty. Jako v předchozích případech také u této rozvojové osy tento úkol vychází rovněž z požadavků zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, z principu udržitelného rozvoje a z požadavků Evropské úmluvy o krajině. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Rozvojová osa Severovýchodní – Jindřichohradecká N-OS 7

Rozvojová osa N-OS7 Severovýchodní - Jindřichohradecká je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/34 (České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec s pokračováním v kraji Vysočina na Pelhřimov – Humpolec). Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správních území obcí či katastrů, do kterých zasahuje koridor trasy silnice I/3 a rozvojové aktivity nadmístního významu. Důvodem pro vymezení této osy je také stávající rozvoj socioekonomických aktivit v ose, zejména u měst Třeboň a Jindřichův Hradec, potřeba respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území (zejména Chráněná krajinná oblast Třeboňsko) a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rámci vymezené rozvojové osy především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tedy zejména v návaznosti na Třeboň a Jindřichův Hradec“ je obdobně jako u předchozích již vymezených rozvojových os nadmístního významu konkretizací východisek z článků (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 na konkrétní sídla v této rozvojové ose.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, zejména území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko“ vychází z existence mimořádně přírodně a kulturně cenné lokality Třeboňska ležící v této rozvojové ose, která je navíc biosférickou rezervací UNESCO a kdy tato našimi předky komponovaná krajina rybniční pánve má oprávněné ambice stát se i kulturní památkou UNESCO.  Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny“ také zde vychází z obecných ustanovení základních priorit územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a z ochrany krajiny a krajinného rázu tak, jak to vyplývá z ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a z Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/34 s ohledem na její polohu a navržené technické řešení, koordinovat její trasu s Krajem VyStránka 23

sočina“ je konkretizací zásady stanovené výše, kdy podél silnice I/34 je vlastní osa vymezena. Detaily technických řešení těchto dopravních infrastruktur lze v potřebné podrobnosti řešit až v navazujících územních a regulačních plánech měst a obcí, nikoliv v podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.  Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci průchodu této rozvojové osy územím Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko“ vychází se společné existence rozvojové osy a specifické oblasti nadmístního významu N-SOB2 TřeboňskoNovohradsko, kdy tento překryv funkcí je dán faktickou situací v krajině a kdy detaily řešení zohledňující jak rozvojové tendence podél silnice I/34, tak potřebnou ochranu přírodních a kulturních hodnot, musí být řešeny v navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí.  Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy a stanovit pravidla pro jejich využití, v případě Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko především s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz“ vychází stejně jako v předchozích případech z použitého mapového měřítka 1 : 50 000 pro Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, které nedovolují vymezovat rozvojové plochy a koridory s přesností na metry a z již zmíněné překryvu rozvojové osy vymezené podél silnice I/34 a specifické oblasti Třeboňsko – Novohradsko. Důraz na krajinný ráz je u této rozvojové osy větší než v jiných případech z důvodu existence Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, biosférické rezervace Třeboňsko a unikátnosti komponované renesanční krajiny rybniční soustavy. Rozvojová osa Jihovýchodní – Novohradská N-OS 8

Rozvojová osa N-OS8 Jihovýchodní – Novohradská je vymezena s vazbou na dopravní koridor regionálního významu tvořený silnicí II/156 České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady – hranice ČR a dále do Rakouska na Zwettl a St. Pölten. Vymezení této rozvojové osy bylo stanoveno dle správních území obcí a katastrálních území, do kterých zasahuje koridor trasy silnice II/156 a související rozvojové aktivity. Důvodem pro vymezení této osy je potřeba řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice II/156 s ohledem na polohu a technické řešení této silnice a koordinace řešení této silnice na české a rakouské straně. Dalším důvodem je potřeba zpřesnění rozsahu navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené osy, spolu se stanovením pravidel pro jejich využití; v případě přírodního parku Novohradské hory především s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rámci této rozvojové osy především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tedy zejména do měst Trhové


Sviny a Nové Hrady“ je obdobně jako u předchozích, již vymezených, rozvojových os nadmístního významu konkretizací východisek z článku (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 na konkrétní sídla v této rozvojové ose.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody v oblasti přírodního parku Novohradské hory, respektovat památkové hodnoty krajinné památkové zóny Novohradsko“ vychází z obecně stanovených priorit územního plánování Jihočeského kraje, které zase vycházejí z republikových priorit územního plánování dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 a §§ 1819 stavebního zákona a tyto obecné priority zase zohledňují Evropskou úmluvu o krajině.  Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci této rozvojové osy, chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny“ také zde vychází z obecných ustanovení základních priorit územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a z ochrany krajiny a krajinného rázu tak, jak to vyplývá z ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, věnovaného ochraně krajinného rázu a z Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice II/156 s ohledem na její navrženou trasu a technické řešení, koordinovat přechod státní hranice, tj. umístění přechodového hraničního bodu s Rakouskem“ je konkretizací první ze stanovených zásad. Detaily technických řešení této dopravní infrastruktury lze v potřebné podrobnosti řešit až v navazujících územních a regulačních plánech měst a obcí, nikoliv v podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.  Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů uvnitř přírodního parku Novohradské hory“ vyplývá ze společné existence rozvojové osy a specifické oblasti nadmístního významu N-SOB2 Třeboňsko – Novohradsko, kdy tento překryv funkcí je dán faktickou situací v krajině a kdy detaily řešení zohledňující jak rozvojové tendence podél silnice II/156, tak potřebnou ochranu přírodních a kulturních hodnot musí být řešeny v navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených měst a obcí.  Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy a stanovit pravidla pro jejich využití, v případě průchodu přírodním parkem Novohradské hory především s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz“ vychází stejně jako v předchozích případech z použitého mapového měřítka 1 : 50 000 pro Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Důraz na ochranu krajinného rázu při průchodu přírodním parkem je dán existující vysokou přírodní hodnotou tohoto území a potřebou ji účinně chránit Stránka 24

v místech překryvu s rozvojovou osou, resp. se záměry, které do území přináší vymezení této osy a s tím související tlak na změny v území.

ho rozvoje Jihočeského kraje, kdy tyto priority vycházejí z republikových priorit územního plánování dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 a §§ 18-19 stavebního zákona a tyto obecné priority zase zohledňují Evropskou úmluvu o krajině.

Rozvojová osa Slavonicko – Dačická N-OS 9

 Úkol „zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy a stanovit pravidla pro jejich využití“ vychází stejně jako v předchozích případech z použitého mapového měřítka 1 : 50 000 Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Rozvojová osa N-OS9 Slavonicko – Dačická je vymezena v samém východním okraji kraje pro zajištění návaznosti na rozvojovou osu vymezenou v rámci vydaných Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina směrem na Telč – Třešť a dále na Jihlavu severním směrem a jižním směrem pokračuje tato osa na rakouská města Waidhofen a. d. Thaya, Schwarzenau a Zwettl.

c) Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu

Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat rozvoj socioekonomických aktivit především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, tedy zejména do Dačic a Slavonic“ je obdobně jako u předchozích již vymezených rozvojových os nadmístního významu konkretizací východisek z článku (33) a (34) Politiky územního rozvoje ČR 2008 na konkrétní sídla v této rozvojové ose.  Zásada „respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, zachovat přiměřenou prostupnost krajiny se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody“ vychází z obecně stanovených priorit územního plánování Jihočeského kraje, které zase vycházejí z republikových priorit územního plánování dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 a z ustanovení §§ 18-19 stavebního zákona. Tyto obecné priority zase zohledňují Evropskou úmluvu o krajině.

Upřesnění specifické oblasti republikového významu Šumava 10.

Specifická oblast republikového významu SOB1 Šumava byla do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje převzata z Politiky územního rozvoje ČR 2008 na základě ustanovení § 31 odst. (4) stavebního zákona a následně upřesněna na jednotlivé obce a katastry.

 Zásada „podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata měst Dačice a Slavonice“ také zde vychází z obecných ustanovení základních priorit územního plánování Jihočeského kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a z ochrany krajiny a krajinného rázu tak, jak to vyplývá z ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, chránící krajinný ráz a z Evropské úmluvy o krajině. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice II/406 s ohledem na její polohu a navrhované technické řešení, koordinovat tato řešení s Krajem Vysočina“ je konkretizací první ze stanovených zásad. Detaily technických řešení těchto dopravních infrastruktur lze v potřebné podrobnosti řešit až v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí, nikoliv v podrobnosti zásad územního rozvoje.

OBRÁZEK 9: VYMEZENÍ SPECIFICKÉ OBLASTI ŠUMAVA

 Úkol „při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a to zejména při řešení rozvojových ploch a koridorů uvnitř přírodního parku Česká Kanada“ je naplněním a konkretizací obecných priorit územního plánování pro území Jihočeského kraje stanovených v článcích 3 až 5 výrokové části Zásad územníZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 25

Navazoval krok upřesnění na jednotlivé správní území obcí. Během pořizování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byla pořízena územní studie ŠUMAVA, její řešené území bylo definováno na tuto specifickou oblast. Na základě její analýzy byly doplněny ještě obce Vacov a Vrbice, na které již nezasahuje Chráněná krajinná oblast Šumava, ale svým charakterem specifické oblasti odpovídají, kdy navíc Vacov je také jedním z nástupních bodů do šumavského regionu. Nakonec nebyla zahrnuta obec Svatá Maří, která do vymezeného území Chráněné krajinné oblasti Šumava zasahuje svým správním územím jen velmi okrajově v malém výběžku na jižní straně.

OBRÁZEK 10: MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI 2009

SOB1

Upřesnění na správní území obcí bylo provedeno na základě ustanovení článku (68) Politiky územního rozvoje ČR 2008, kde je tento úkol krajům uložen.20 Vzhledem k překryvu s nadmístní rozvojovou osou NOS1 Severojižní – Pasovskou bylo nutné využít i ustanovení o možném překryvu s rozvojovou osou. Tímto zvláště odůvodněným případem je společná existence kapacitní silnice I/4 (vymezené v Politice územního rozvoje ČR 2008) a Národního parku Šumava, resp. Chráněné krajinné oblasti Šumava, které odůvodňují vymezení specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava také již na nejvyšší úrovni, tedy v Politice územního rozvoje ČR 2008. Tento, z metodického hlediska, konflikt, je tedy daný již vymezením z nadřazené politiky a samozřejmě faktickým stavem v území. Způsob vymezení je patrný z obr. č. 9. Nejdříve byla vzata definice této oblasti z Politiky územního rozvoje ČR 2008 článku (69) a vybrány ty obce s rozšířenou působností, které leží v Jihočeském kraji21, tedy Český Krumlov, Prachatice a Vimperk. Poté byla promítnuta hranice Národního parku Šumava jako závazně vymezená enkláva nejcennější přírody v této části České republiky (tmavě zeleně na obrázku č. 9). Následovalo promítnutí hranice Chráněné krajinné oblasti Šumava. Třetím krokem bylo připojení oblasti východního Lipenska (obce Lipno nad Vltavou, Loučovice, Vyšší Brod), kdy okolí vodního díla Lipno je specifické svým abnormálním turistickým využitím.

Věcnými důvody pro její vymezení kromě požadavku z Politiky územního rozvoje ČR 2008 byla dále potřeba upřesnit zásady pro rozhodování o změnách v území specifické oblasti a stanovit úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených měst a obcí. Stanovené zásady pro rozhodování o změnách v území vyplývají zejména z ustanovení úkolů pro územní plánování stanovených Politikou územního rozvoje ČR 2008, jde o jejich upřesnění. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat řešení směřující k vyváženosti zájmů ochrany přírody a zájmů na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj sportovního a rekreačního využívání oblasti“ odráží požadavek na udržitelný rozvoj území jako základní cíl územního plánování dle § 18 odst. 1 stavebního zákona.  Zásada „podporovat řešení vytvářející podmínky pro zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel formou vytváření nových pracovních příležitostí a budováním chybějící veřejné infrastruktury, zejména v územích s vysokou mírou nezaměstnanosti a v územích ohrožených vysídlením“ reaguje na relativně vyšší míru registrované nezaměstnanosti v tomto regionu oproti průměru v České republice a v Jihočeském kraji, a to zejména na území obce s rozšířenou působností Český Krumlov, a snaží se tímto vytvořit podmínky pro zlepšení tohoto negativního stavu.

20

 Zásada „stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na nejcennější území s ochranou přírody“ vychází opět z Politiky územního rozvoje ČR 2008, zde konkrétně z článku (69), kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a ze současné vazby programu pro rozvoj Jihočeského kraje (viz globální cíl, pozn. pod čarou 2, týkající se podpory cestovního ruchu) a existence Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava jako nástrojů ochrany mimořádně cenných přírodních hodnot.

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kap. 4 SPECIFICKÉ OBLASTI, str. 31, článek (69), SOB1 Specifická oblast Šumava, vymezení: Území obcí z ORP Český Krumlov (západní část), Klatovy (jihozápadní část), Prachatice (jihozápadní část), Sušice, Vimperk.

 Zásada „podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj hospodaření se zaměřením na oblast ekologického zemědělství, výroby bioproduktů a obnovy tradiční řemeslné výroby citlivě využívající místní přírodní zdroje“ je převzata a mírně upřesněna z Politiky územního rozvoje ČR 2008, článek 69, úkoly pro územní plánování, písm. d). Ve věcné rovině je odůvodnění dáno geomorfologií specifické oblasti, kdy podhorská oblast a okolí Lipna nejsou vhodné pro velmi intenzivní zemědělství, naopak extenzivní formy zemědělství, např. pastevectví, zde najdou své uplatnění. Rovněž to není vhodné území pro velké investiční celky, např. průmyslové či logis-

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kap. 4 SPECIFICKÉ OBLASTI, str. 31, článek (68), bod a) kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení specifických oblastí v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování jednotlivých specifických oblastí; upřesněné specifické oblasti se mohou překrývat s upřesněnými rozvojovými oblastmi nebo osami pouze výjimečně a jen ve zvláště odůvodněných případech. 21


Stránka 26

tické areály, spíše menší výrobní jednotky se zaměřením na využívání místních přírodních zdrojů, ať již dřeva nebo zemědělských produktů, zde mohou nalézt své uplatnění.

přímo nevymezují, ale dávají pokyn pro jejich vymezení v navazujících územně plánovacích dokumentací obcí v šumavském regionu.  Úkol „při urbanizaci území připustit vznik i jednotlivých zařízení a objektů s funkcí zaměřenou na ekologické zemědělství a obnovu či údržbu kulturní krajiny ve spojení s oblastně tradiční drobnou řemeslnou výrobou a službami v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu šetrného k přírodě“ je konkretizací úkolu stanoveného článkem 69 Politiky územního rozvoje ČR 2008.

 Zásada „podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám příhraničního území vytvořit podmínky pro zkvalitnění přeshraničních dopravních vazeb, a to zejména v oblasti turistického a cestovního ruchu“ opět upřesňuje požadavek Politiky územního rozvoje ČR 2008, zde se konkrétně jedná o článek 69, úkoly pro územní plánování, písm. b).

 Úkol „řešit kromě vymezené Severojižní – Pasovské rozvojové osy i kapacitní dopravní napojení vymezených sportovně rekreačních ploch nadmístního významu, a to i formou rozvoje ekologické železniční dopravy v rámci projektu Šumavských elektrických drah“ vychází z ustanovení Politiky územního rozvoje ČR 2008, konkrétně z úkolu v ní stanoveného pod písm. a) ve znění „vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení“, pod písm. b) ve znění „vytvářet územní podmínky pro rozvoj dopravní dostupnosti území a rozvoj přeshraničních dopravních tahů mezinárodního a republikového významu“. Úkoly byly konkretizovány na navržené záměry kapacitní silnice I/4 jako středobodu rozvojové osy N-OS1, navrženého systému Šumavských elektrických drah a uvažovaných zimních areálů (rozšíření Kramolína, lyžařský areál Kubova Huť, lyžařský areál Libín) a navrženého propojení na existující lyžařský areál Hochficht v Rakousku v prostoru Klápy a Hraničníku.

Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v rámci rozvojové osy nadmístního významu N-OS1 a do dalších středisek osídlení a do středisek cestovního ruchu, do ostatních částí území situovat zejména rozvoj sportovně rekreačních aktivit s ohledem na socioekonomické potřeby rozvoje kraje a s ohledem na přírodní hodnoty území“ vychází z charakteru území a vlastního vymezení rozvojové osy a specifické oblasti. Podél silnice I/4 mohou vyrůstat aktivity přiměřené velikosti a významu pro rozvoj sociálního a hospodářského pilíře v regionu. Mimo rozvojovou osu v přírodně cenných územích, které jsou součástí Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, jsou vhodné, z hlediska nadmístního významu, jen sportovně rekreační aktivity a to jen ojediněle (např. cross golf Stožec). Dále jde o upřesnění úkolu stanoveného článkem 69 Politiky územního rozvoje ČR 2008, který je definován v podstatě shodně.  Úkol „situováním vhodných sportovně rekreačních a socioekonomických aktivit a doplněním kvalitní veřejné dopravní a technické infrastruktury vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě území, k vytváření nových pracovních míst a ke stabilizaci životní úrovně obyvatel v této oblasti“ je upřesněním požadavku Politiky územního rozvoje ČR 2008 ve znění „vytvářet územní podmínky pro rozvoj celoroční rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a místních tradičních řemesel, zejména vymezením vhodných lokalit a stanovením podmínek pro umisťování těchto aktivit v koordinaci s ochranou přírody a krajiny“ v článku 69 této politiky. Vzhledem k obvykle drobnému charakteru závodů dřevozpracujícího průmyslu a místních tradičních řemesel, tedy pod 50ha, tyto nejsou vymezovány v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje jako samostatné rozvojové plochy nadmístního významu. Jejich upřesnění a stanovení podmínek pro jejich umisťování je ošetřeno předchozím pokynem soustředit tyto aktivity podél rozvojové osy N-OS1 (tedy Strakonice – Vimperk – Strážný podél silnice I/4) s tím, že konkrétní vymezení jednotlivých ploch je ponecháváno na navazujících územních a regulačních plánech dotčených měst a obcí.  Úkol „při řešení rozvojových ploch zpřesnit vymezení navržených ploch s ohledem na konkrétní podmínky v řešeném území, zejména s ohledem na ochranu přírody a krajiny“ opět vychází z dikce článku 69 Politiky územního rozvoje ČR 2008, jde o přepis úkolu pro územní plánování uvedeného pod písm. d). Vzhledem k drobnému charakteru těchto ploch je Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

 Úkol „vytvořit dostatečně hustou síť hraničních přechodů na turistických stezkách tak, aby byla zajištěna optimální propustnost krajiny, a to i ve vazbě na zahraniční centra turistického a cestovního ruchu“ vychází z ustanovení Politiky územního rozvoje ČR 2008, z úkolu pro územní plánování uvedeného pro specifickou oblast Šumava v článku 69 pod písm. c) ve znění „vytvářet územní podmínky pro propojení systému pěších a cyklistických tras se sousedními státy a koncepčního rozvoje systému dálkových tras“.

Vymezení specifických oblastí nadmístního významu 11.

Na území Jihočeského kraje jsou vymezeny další specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko, NSOB2 Třeboňsko – Novohradsko a N-SOB3 Pacovsko. Specifická oblast Orlicko

NSOB1

Důvodem geografického vymezení oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko je území přilehlé Orlické nádrži, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu, bohužel těchto předpokladů nedokáže dostatečně využít pro rozvoj hospodářského a sociálního pilíře udržitelného rozvoje. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují specifickou oblast N-SOB1 Orlicko na základě správních území obcí, či katastrálních území obcí, které přiléhají k Orlické nádrži a na základě analýzy současného sociodemografického stavu v území, která byla provedena prostřednictvím územní studie Orlicko, zejména její analytické části. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o Stránka 27

změnách v území:  Zásada „podporovat řešení směřující k vyváženému využívání krajiny a vodní plochy, k únosnému zatížení celé přehrady, koordinující ochranu kvality vod a přírodních hodnot břehových partií se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit a využití rekreačního potenciálu této oblasti“ vychází z předsvědčení doloženého analytickou částí územní studie Orlicko, že tato oblast, přes svůj nesporný potenciál, není využívána pro cestovní ruch tak intenzivně, jako např. Lipensko. Přitom areály zde jako dědictví socialismu jsou, často jako specifické cestovněrekreační brownfields, které volají po přestavbě a revitalizaci. Územně plánovací podklad „Využití vodní ploch a břehových porostů“ pořízený Povodím Vltavy a Okresním úřadem v Písku prokázal, že kapacita vodní plochy Orlické nádrže není ani zdaleka naplněna. Ke stejnému závěru došla též analytická část zmíněné územní studie Orlicko.  Zásada „vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zlepšení jejich životní úrovně formou vytváření podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí, pro budování chybějící veřejné infrastruktury v územích ohrožených vysídlováním“ vychází z analytické části zmiňované územní studie Orlicko, sídlům jako Probulov nebo Květov skutečně hrozí, že se stanou pouze shlukem rekreačních chalup. Krásné prostředí (tedy relativně silný environmentální pilíř) je zde potřeba doplnit možností najít práci bez nutnosti dojíždět nebo zajistit takovou dopravní infrastrukturu, aby dojíždění bylo možné i bez nutnosti několika aut v rodině.  Zásada „stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy“ je podkladem pro podobně formulovaný úkol pro územní plánování v navazujících územních plánech obcí. Rozvoj aktivit cestovního ruchu nebo bydlení musí být paralelně doplněn např. budováním ČOV, problém odpadních vod odtékajících do nádrže je již nyní jeden ze stěžejních identifikovaných problémů. Rozvoj musí být nějak limitován a regulován, aby nedošlo k narušení křehkých přírodních hodnot v regionu, zejména čistoty vody a k přemnožení sinic.  Zásada „podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu“ navazuje na předchozí zásadu. Pokud se nám podaří nastartovat hospodářský růst v regionu primárně díky rozvoji cestovního průmyslu toho typu, který bude vytvářet pracovní místa. Měl by tedy být zaměřen na zkvalitnění služeb, na zařízení cestovního ruchu vyššího standardu pro střední a vyšší střední třídu coby klientelu vyžadující náročnější služby. Další rozvoj kempů a laciných ubytoven (viz např. obec Solenice u přehradní nádrže ve Středočeském kraji) může vést spíše k sociopatogenním jevům, než k přiměřenému rozvoji dané oblasti.  Zásada „citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti“ reaguje na ustanovení § 18 odst. 4 stavebního zákona, konkrétně na cíl územního plánování rozvíjet a chránit přírodní hodnoty v území. Zásada je rovněž v souladu s obecnými požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, s republikovými prioritami územního plánování dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 a s tezemi Evropské úmluvy o krajině.  Zásada „podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to zejména i v oblasti turistického a cestovního ruchu“ souvisí se dvěma aspekty. Jednak území samo nemá střední a vyšší centra, tudíž ani občanskou vybavenost vyššího standardu (kina, divadla, velké obchody, školy, knihovny, apod.) a větší zdroje pracovních míst mimo cestovní ruch (dnes ani v něm). Proto je nutné vytvořit podmínky pro lepší dopravní napojení místních obyvatel na Písek, Milevsko, Týn nad Vltavou, Tábor, České Budějovice, Příbram nebo Sedlčany. Druhý aspekt je spojen s vyžitím turistů – také oni potřebují mít možnost kvalitního a různorodého naplnění volného času a k tomu potřebují dobrou dopravní dostupnost do středních a vyšších center a na turistické cíle v okolí (zámek Orlík nad Vltavou, hrad Zvíkov, lázně Vráž, husitské město Tábor, Hluboká nad Vltavou, kamenný most v Písku, apod.).  Zásada „podporovat zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury, zvláště čištění odpadních vod a odstraňování fosforu, což jsou faktory, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v nádrži a její následné rekreační využití“ vychází ze závěrů analytické části územní studie Orlicko, která vyjmenovává obce, kde je nutné vybudovat ČOV a kde je potřeba zintenzivnit technologii čistění zejména o odstraňování fosforu, který je největší živinou pro sinice. Sinice zase přímo ohrožují možnost turistického využití Orlické přehrady a devalvují její rekreační potenciál. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy N-OS1 (Severojižní – Pasovská) a N-OS4 (Písecko – Táborsko – Pelhřimovská)“ má obdobné odůvodnění jako obdobný úkol stanovený pro specifickou oblast Šumava. Větší podniky by měly být při silnicích I. třídy, zde I/4 z Prahy na Strakonice, podél níž je vymezená rozvojová osa NOS1, dále I/29, od Písku na Tábor, podél níž je vymezená rozvojová osa N-OS4, a I/19 ve směru západ – východ (Mirovice – Orlík nad Vltavou – Milevsko), zde je ovšem vymezena rozvojová osa jen místního významu mimo Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Tam, kde není zajištěna dobrá dopravní dostupnost na úrovni silnic I. třídy, by měly být situovány především aktivity cestovního ruchu a bydlení a podnikání menšího, místního rozsahu.  Úkol „stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na její specifické problémy a na podmínky stanovené pro dotčené území Krajinné památkové zóny Orlicko“ vyplývá z existence tohoto chráněné území, které má nepopiratelné kulturní hodnoty, které je cíle územního plánování chránit a rozvíjet a které je příkladem barokní komponované krajiny.  Úkol „vhodně doplnit socioekonomické aktivity a spolu se zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celoroční prosperitě daného území (tj. prodloužit turistickou sezónu) a tím stabilizovat životní úroveň obyvatel žijících v této specifické oblasti“ souvisí s logickým zjištěním, že naprostá většina dnešních zařízení cestovního ruchu nenabízí vyžití mimo letní sezónu a sezóna je zde tedy velice krátká. Tato krátkost sezóny zase znemožňuje rozvoj hotelů a zařízení cestovního ruchu obecně vyššího standardu. Tím nedochází k tvorbě pracovních míst. Stránka 28

 Úkol „při řešení rozvojových ploch zvyšovat kvalitu, nikoliv navyšovat kvantitu, sportovně rekreačních zařízení, a to vždy s ohledem na konkrétní podmínky v řešeném území a na podmínky ochrany přírody a krajiny“ velmi úzce souvisí s předchozím úkolem. Stávajících zařízení cestovního ruchu je v oblasti Orlické přehrady relativně dost, problémem je jejich standard a kvalita. Další exploatace volných ploch by nebyla v souladu s cíli a úkoly územního plánování, naopak využití a zlepšení areálů již existujících a zaměření se na kvalitativně lepší využití již vymezených ploch v územních a regulačních plánech obcí je cestou ke zlepšení sociodemografických ukazatelů tohoto regionu. Velmi zjednodušeně by se dalo říci: „Ne nové kempy a bufety, ano přestavbám na hotely, wellness provozy, maríny, apod.“.  Úkol „při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií a vodní hladiny“ je konkretizací předchozího úkolu na půdorysu uvedeného zjednodušení.  Úkol „rozvíjet lázeňství a služby s vysokou přidanou hodnotou v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu“ vyplývá z přesvědčení, že přidaná hodnota lázeňských provozoven např. v Třeboni je řádově vyšší než u, např. kempů na Radavě. Přitom zatížení území je obdobné. Kempů na Orlické nádrže je dostatek, náročnější vyšší služby chybí.  Úkol „řešit dopravní vybavenost formou doplnění přívozů, cyklotras a přístavišť pro uvažované rekreační využití Vltavské vodní cesty“ reaguje na problém chybějících mostů na přehradě (jsou jen v Týně nad Vltavou, Temešváru, na Zvíkovském Podhradí a v Orlíku nad Vltavou). Budování nových mostů, původně byl zvažován most u Hladné ve správním území obce Albrechtice nad Vltavou, je nesmírně investičně nákladné a vždy problematické i z hlediska krajinného rázu. Podpora a budování přívozů je investičně o řád levnější, nevýhodou mohou být vyšší provozní náklady a pravděpodobná potřeba podpory ze strany veřejného sektoru. Nicméně při ceně 250 mil. Kč za nový most oproti 10 mil. Kč na zřízení přívozu je úspora natolik markantní, že i při započtení případných dotací bude toto řešení výhodnější. Navíc v lokalitách jako hrad Zvíkov nebo pod zámkem Orlík se tyto přívozy mohou stát i turistickým lákadlem. Doplnění cyklotras je potřebné pro rozvoj tohoto stále populárnějšího způsobu aktivního trávení volného času a je v souladu s přijatou celostátní koncepcí státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013. Budování přístavišť pak přímo souvisí s projektem D18 Vltavská vodní cesta, který je odvozen z Politiky územního rozvoje ČR 2008, od projektu VD5 v článku (127) této politiky.  Úkol „vytvořit předpoklady pro zlepšení kvality vody v přehradní nádrži Orlík zkvalitněním a koncepčním řešením likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), přístavišť, lodí a ze splachů z pozemků v okolí nádrže, a to vč. využití a doplnění technologií na odstranění fosforu“ souvisí s požadavkem na ochranu životního prostředí, zejména čistoty vod, ve vazbě na definovaný úkol zintenzivnění využití přehrady a jejího okolí. Tato intenzifikace se nesmí stát příčinou dalšího zhoršení stavu vody v přehradě, kdy toto případné Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

zhoršení by bylo smrtící pro možný rozvoj cestovního ruchu v této oblasti. Díky analytické části územní studie Orlicko bylo zjištěno, že přemnožení sinic na hladině nádrže je dáno především vysokým obsahem fosforu v přitékajících vodách, kdy fosfor je hlavní živinou pro sinice. Proto byl doplněn text ukládající navrhovat ČOV s technologiemi pro odstraňování fosforu, příp. dovybavit stávající čistírny o tuto potřebnou technologii. Specifická oblast Třeboňsko – Novohradsko NSOB2

Důvod vymezení: oblast nadmístního významu Třeboňsko – Novohradsko představuje unikátní území zahrnující Chráněnou krajinnou oblast Třeboňsko, biosférickou rezervaci Třeboňsko a přírodní park Novohradské hory, které jsou přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a díky tomu také velice atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu – což nutně přináší určité konflikty v území. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tuto specifickou oblast nadmístního významu na základě správních území obcí, či katastrálních území obcí, které přiléhají k Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a k nevyhlášené, ale uvažované chráněné krajinné oblasti Novohradské hory. Vymezení bylo provedeno na základě analýzy současného sociodemografického stavu v území, které bylo součástí územní studie Třeboňsko – Novohradsko, zejména její analytické části. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat řešení směřující k vyváženému a únosnému zatížení přírody a krajiny, koordinující ochranu přírodních hodnot se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit, využívání přírodních zdrojů a na rozvoji turistiky, cestovního ruchu, lázeňství a rekreačního využívání této specifické oblasti“ vychází z charakteristiky daného území – je mimořádně přírodně cenné (biosférická rezervace UNESCO), kulturně cenné (raně novověká komponovaná krajina rybniční pánve) a zároveň neobyčejně atraktivní pro cestovní ruch vč. lázeňství. Rozvoj cestovního ruchu je přímo odvislý od uchování přírodních a kulturních hodnot v krajině, proto zásada vyváženosti a únosnosti zatížení.  Zásada „vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zlepšení jejich životní úrovně formou vytváření podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí, pro budování chybějící veřejné infrastruktury v územích ohrožených vysidlováním“ vychází ze zjištění analytické části zmíněné územní studie Třeboňsko – Novohradsko. V území, zejména při hranicích s Rakouskem v Novohradských horách, chybí některé prvky veřejné infrastruktury a je žádoucí je doplňovat.  Zásada „stanovit podmínky pro citlivé využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení krajiny a najít rovnováhu mezi produkčním a rekreačním využitím potenciálu rybniční soustavy“ je rozvinutím a pokračováním první ze zásad. V území se, zjednodušeně řečeno, „musí naučit žít spolu“ rybáři a rekreanti. Obojí nedílně patří k Třeboňsku a bylo by zcela nežádoucí, kdyby na úkor cestovního ruchu skomírala tradice třeboňského kapra a rybáři nemohli hospodářsky rybníky využívat k chovu ryb, jak je tomu po staletí, ale také naopak, Stránka 29

kdyby kvůli nelimitované produkci ryb a jejich intenzivnímu přikrmování přestalo být území atraktivní pro turisty.  Zásada „podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti“ se váže, stejně jako u specifické oblasti Orlicko, na požadavek kvalitnějších služeb s vyšší přidanou hodnotou na úkor levných forem cestovního ruchu. Podpora lázeňství, golfové turistiky, hipoturistiky a dalších forem cestovního ruchu pro střední a vyšší střední třídu je cílem i v této lokalitě, podpora levných kempů bez potřebné technické infrastruktury ne.  Zásada „podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb, a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu“ souvisí s potřebou lepšího dopravního napojení dané oblasti na nadřazenou českou i evropskou dopravní síť. Po výstavbě dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru se zde, v případě kvalitního napojení na tyto dopravní tepny, otevírá příležitost pro další zatraktivnění tohoto regionu pro české i zahraniční klienty. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích:  Úkol „situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména v návaznosti na rozvojové osy N-OS5 (Soběslavsko – Jindřichohradecká), N-OS7 (Severovýchodní – Jindřichohradecká) a N-OS8 (Jihovýchodní – Novohradská)“ vychází z ustanovení článků 33 a 34 Politiky územního rozvoje ČR 2008, z územních podmínek v dané oblasti a především z logického přesvědčení, že rozvoj aktivit by měl být tam, kde nyní již tyto aktivity jsou a kde mají možnost být dopravně napojeny na stávající silnice, příp. železnice. Situovat rozvojové aktivity mimo hlavní rozvojové osy do enkláv biosférické rezervace nebo přírodního parku by bylo jak v rozporu s příslušnými předpisy tak i racionálním uvažováním.  Úkol „stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na podmínky využití území stanovené v rámci Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko a přírodního parku a ptačí oblasti Novohradské hory a s ohledem na podmínky stanovené pro Krajinnou památkovou zónu Novohradsko“ vychází z řešení Územní studie Třeboňsko – Novohradsko, která již byla pořízena a která ve své analytické části prokázala, že v území je potřebné, s ohledem na jeho charakter, stanovit jasné mantinely pro jeho další rozvoj. Při stanovení těchto mantinelů je nezbytně nutné zohlednit existující předpisy týkající se chráněné krajinné oblasti, biosférické rezervace i přírodního parku.  Úkol „doplněním vhodných socioekonomických aktivit, vytvořením podmínek pro zkvalitnění veřejné vybavenosti a rozvojem služeb v oblasti lázeňství a cestovního ruchu vytvořit předpoklady k celoroční prosperitě v území, zejména k prodloužení turistické sezóny, a tím i ke stabilizaci životní úrovně obyvatel žijících v této oblasti“ vychází z přesvědčení, že spíše zařízení vyššího standardu s celoročním provozem mohou generovat nová trvalá pracovní místa a tím přispívat ke zlepšení sociálního a hospodářského pilíře v daném regionu. Pokud se opět dopusZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

tíme velkého zjednodušení, stejná plocha kempu jako wellness hotelu uživí v jednom případě 3 sezónní zaměstnance (vrátný, vedoucí kempu, prodavačka), v druhém 30 stálých zaměstnanců. Preferována je tedy druhá možnost rozvoje cestovního ruchu. Hotel ale potřebuje turistickou sezónu alespoň 6-7 měsíců, nejlépe se dvěma vrcholy, je zde tedy potřebné vytvořit předpoklady k prodloužení turistické sezóny. Vzhledem k tomu, že zde nejsou předpoklady pro zimní turistiku jako např. na Šumavě, řešením je prodloužení letní turistické sezóny do jara a podzimu a dále rozvoj lázeňství v Třeboni a Nových Hradech jako celoroční aktivitu v rámci cestovního ruchu.  Úkol „při řešení rozvojových ploch upřesnit jejich rozsah s ohledem na podmínky ochrany přírody, využít rekreačního potenciálu území po rekultivaci rozsáhlých dobývacích prostorů po těžbě štěrkopísků a kromě rybochovných funkcí navrhnout i vhodné plochy a regulativy umožňující rekreační využití některých rybníků“ vychází ze společné existence těžebních lokalit, zejména pro těžby štěrkopísků, a rybníků, využívaných jak pro rybářství, tak pro cestovní ruch. Zastavit těžbu, zakázat ji, rekultivovat nedotěžená ložiska pro potřeby rozvoje cestovního ruchu je neekonomické, příliš radikální a tudíž také nereálné řešení. Je tedy vhodným řešením uvažovat s pokračováním těžby a alespoň stanovit požadavek na nutné rekultivace a v rámci nich upřednostnit řešení podporující rozvoj cestovního ruchu v této oblasti.  Úkol „při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální rekreace a dalšího zatížení břehových partií rekreačně využívaných rybníků“ vychází z obecně stanovených priorit územního rozvoje Jihočeského kraje, je také v souladu s obecně stanovenými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 a v souladu s cíli a úkoly územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona.  Úkol „zkvalitnit služby v oblasti vodní turistiky na řece Lužnici, rozvíjet lázeňství a obecně služby v oblasti rekreace, sportu a turistického ruchu s vysokou přidanou hodnotou“ vychází z Programu pro rozvoj Jihočeského kraje.  Úkol „respektovat ložiska nerostných surovin jako plochy pro budoucí těžbu“ vyplynul z požadavků uplatněných ve stanovisku Českého báňského úřadu jako dotčeného orgánu, kdy k tomuto požadavku a jeho formulaci se pořizovatel po jednání s tímto dotčeným orgánem přiklonil.  Úkol „řešit zkvalitnění dopravní vybavenosti navržením obchvatů či přeložek na silnicích s vysokou dopravní zátěží procházejících obytným územím sídel“ vyplývá ze stavu v území, tak jak byl tento nedostatek identifikován v rámci analytické části zpracované územní studie Třeboňsko – Novohradsko.  Úkol „v příhraničních oblastech doplnit síť turistických hraničních přechodů tak, aby se zlepšila prostupnost území a posílily se přeshraniční vazby v oblasti turistického ruchu“ vyplývá z úkolu územního plánování stanoveného Politikou územního rozvoje ČR 2008 pro specifickou oblast republikového významu Šumava, který je ovšem stejně tak dobře aplikovatelný na tuto specifickou oblast nadmístního významu. I ona leží v příhraničí a obě strany hraStránka 30

nice se dají do určité míry označit jako strukturálně postižené regiony s vysokou mírou odlivu obyvatelstva do vnitrozemí. Podporovat přeshraniční cestovní ruch a zlepšení prostupnosti krajiny podél státní hranice tedy může být nástrojem pro podporu cestovního ruchu obecně a tím může vést ke stabilizaci socioekonomických ukazatelů regionů po obou stranách státní hranice.

všechny tři dotčené kraje“ je konkretizací třetí definované zásady. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, vzhledem k použitému měřítku 1 : 50 000, nedovolují řešit každou silnici a cyklotrasu, řešení turistických cest zásadám již vůbec nepřísluší pro přílišnou podrobnost, proto je tento úkol delegován na úroveň územního plánování měst a obcí ve specifické oblasti.

Specifická oblast Pacovsko NSOB3

d) Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv

Důvod vymezení: oblast nadmístního významu Pacovsko (v Jihočeském kraji Mladovožicko) představuje území přilehlé ke Kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska. Toto území je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území:  Zásada „podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci počtu trvale bydlících obyvatel, zlepšení jejich životní úrovně formou vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí a budováním chybějící veřejné dopravní a technické infrastruktury v územích ohrožených vysídlením“ vychází z velmi okrajové polohy tohoto území, které leží na rozhraní 3 krajů v tzv. vnitřní periferii v rámci rozhraní Středočeského kraje, Kraje Vysočina a Jihočeského kraje, odkud je „všude daleko“. To se projevuje v horších sociodemografických ukazatelích pro tuto oblast.  Zásada „podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu“ vyplývá z globálního cíle schváleného Programu rozvoje Jihočeského kraje, který staví na rozvoji cestovního ruchu jako na svém základním pilíři budoucí prosperity kraje.  Zásada „podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území“ vychází z předchozích dvou definovaných zásad, odlehlosti od jednotlivých center osídlení v rámci ČR a potřebě podpory rozvoje cestovního ruchu v této oblasti. Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících ÚPD:  Úkol „doplněním vhodných socioekonomických aktivit, vytvořením podmínek pro zkvalitnění veřejné vybavenosti a rozvojem služeb v oblasti cestovního ruchu vytvořit předpoklady k celoroční prosperitě v území, tj. prodloužení turistické sezóny, a tím i ke stabilizaci životní úrovně obyvatel žijících v této oblasti“ je konkretizací první výše uvedené zásady.  Úkol „při urbanizaci území umožnit a podporovat rozvoj agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu“ opět vychází z definované zásady podporovat rozvoj cestovního ruchu. Ten lze nástroji územního plánování podporovat především prostřednictvím vymezení dostatečných ploch pro lokalizaci objektů a zařízení cestovního ruchu, ať již se bude jednat o nové hotely, restaurace, golfová hřiště nebo lanovky a sjezdovky (viz např. nedaleký a provozuschopný Monínec ve Středočeském kraji).  Úkol „řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění stávající silniční sítě, doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbami na


Vymezení ploch nadmístního významu 12.

Dle upřesňujícího pokynu ke schválenému zadání Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje byla stanovena hranice 20ha jako minimální mezní hranice návrhových ploch nadmístního významu, které budou řešeny v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Výměra 20ha byla původně zvolena na základě odborné úvahy, že při průměrné výměře parcely pro rodinný dům 50 x 20 m = 1 000 m2 se na 1 ha (tj. 100 x 100 m = 10 000m2) vejde 10 rodinných domů, což představuje 20 x 10 = 200 rodinných domů na plochu 20ha a to představuje při průměrné obložnosti 4 obyvatele na rodinný dům 800 obyvatel a to již představuje středně velikou obec v měřítku obcí Jihočeského kraje. Následně, během veřejného projednání, byly ale vzneseny námitky měst Písek a České Budějovice a několika dalších obcí na zvýšení této kvóty. Námitkám bylo vyhověno kompromisem, kdy maximalistický požadavek na 100ha byl odmítnut a zásady územního rozvoje tak vymezují na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře větší 50ha nejen pro bydlení, ale též s převažujícími funkcemi pro komerci a průmysl, sport a rekreaci, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a pro těžbu nerostných surovin a speciálních zájmů. Plocha 50ha odpovídá 500 rodinných domů, což je při zvažované obložnosti 4 obyvatele na rodinný dům již malé město o velikosti 2 000 obyvatel. Pro zachování kontinuity a přehlednosti byla tatáž minimální výměra plochy již nadmístního významu použita i pro další vymezované druhy ploch nadmístního významu. Nadmístní význam je zde, u takto stanovené hranice plochy, tedy jasný a zřejmý. Plochy o menší výměře ponechává na navazujících územních plánech a regulačních plánech měst a obcí Jihočeského kraje. Odůvodněním pro vymezení ploch menších než 50ha (např. zámek Vimperk, ZOO program na Šumavě nebo vědeckotechnologické parky v Českých Budějovicích) je jejich nadmístní Stránka 31

význam, který je dán jiným atributem, než je rozloha (např. investiční náročnost, výjimečný význam apod.) nebo zachování ploch již dříve vymezených ve výrokové části před korekcí této limitní hodnoty. Plochy o výměře nad 50ha mohou být do navazujících územně plánovacích dokumentací zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje s tím, že plochy vymezené ve výkresové části zásad jsou mezní, tudíž nepřekročitelné. Požadavek na přednost ploch dopravní infrastruktury v případě překryvu těchto ploch vychází z požadavku Ministerstva dopravy.

d.

Úkol „v rámci těchto ploch je nutné situovat také zařízení občanské vybavenosti odpovídající rozsahu a charakteru dané plochy a dostatečně velké plochy veřejné a izolační zeleně“ opět vychází a konkretizuje ustanovení § 4 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Požadavek na situování ploch izolační zeleně poté reaguje na požadavek článků (21) 23 a (23)24 Politiky územního rozvoje ČR 2008, kdy tyto články vyplývají z požadavků Lipské charty.

e.

Úkol „plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory zemědělské půdy směřovat na půdní fond s nižší kvalitou“ vychází z požadavků zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a také z požadavků uplatněných ve stanovisku dotčeného orgánu pro oblast ochrany zemědělského půdního fondu, kterým je Ministerstvo životního prostředí a které požadovalo redukci některých rozvojových ploch právě s ohledem na ochranu zemědělské půdy a pořizovatel tento požadavek akceptoval.

Vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení 13.

a.

b.

c.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují jednotlivé rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení nad 50ha (původně 20ha, plochy vymezené a projednané i s výměrou menší zůstaly v grafické i textové části zásad zachovány) formou tabulky ve výrokové části s kódem, unikátním názvem a základním popisem dané rozvojové plochy. V obdobné tabulce je zde uvedeno odůvodnění jednotlivých rozvojových ploch. Výroková část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje dále stanovuje pro vymezené rozvojové plochy pro bydlení nadmístního významu úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích. Odůvodnění těchto úkolů je následující: Úkol „plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu, kulturně historických hodnot v území a uchování sociální soudržnosti obyvatelstva“ vychází ze základního cíle územního plánování tak, jak jej definuje § 18 stavebního zákona. Úkol „vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících územních nebo regulačních plánech podle konkrétních podmínek v daném území“ je technickým ustanovením, které dává jasný pokyn pro pořizovatele navazujících územně plánovacích dokumentací obcí, že plochy lze upřesňovat, tj. zmenšovat, ale nikoliv expandovat vně, mimo stanovenou hranici, do volné krajiny. Tento požadavek je tedy v souladu s republikovými prioritami územního plánování tak, jak je stanovuje Politika územního rozvoje ČR 2008 v článcích (14) až (32). Úkol „při stanovení podmínek pro využití těchto ploch je nutné zachovat majoritu ploch bydlení a ploch smíšených obytných, dále jsou minoritně přípustné také plochy občanského vybavení, plochy veřejných prostranství, plochy rekreace, plochy související dopravní a technické infrastruktury, kdy ostatní funkční využití může být navrženo jen ve zvláště odůvodněných případech“ je opět upřesňujícím pokynem popisujícím činnosti a děje, které je přípustné v plochách nadmístního významu pro bydlení v navazujících územně plánovacích dokumentacích připouštět. Text zde vychází z ustanovení § 4 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.22

SO1

Strakonice, lokalita je vymezena jako rozvojová plocha pro smíšenou funkci obytnou jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1, která leží na průsečíku rozvojových os nadmístního významu NOS1, N-OS2 a N-OS3.

SO2

Vypuštěno – záměr rozvojové plochy pro bydlení na

účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. odst. (2) Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Pozemky staveb pro rodinnou rekreaci lze do ploch bydlení zahrnout pouze tehdy, splňují-li podmínky podle § 20 odst. 4 a 5. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1 000 m2. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kap. 2 REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, str. 18, článek (21): Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. 23

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kap. 2 REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, str. 18, článek (23): Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. 24

§ 4 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území: 22

odst. (1) Plochy bydlení se obvykle samostatně vymezují za Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 32

jižním okraji města Písek byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 39734/2010 OREG/1. SO3

Chotoviny, lokalita je navržena jako rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS4.

SO4

Tábor – Čekanice (západ), plocha je vymezena západně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6. V souladu s dříve vydaným územním plánem velkého územního celku Táborsko byla tato plocha převzata podle §187 odst. (2) stavebního zákona do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bez věcné změny. Plocha je rovněž v souladu se souběžně pořízeným novým územním plánem města Tábor (nabyl účinnosti 17. 2. 2011).

SO5

Tábor – Čekanice (východ), plocha je vymezena východně od Soví ulice, jako součást rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6, také zde se jedná o aplikaci ustanovení §187 odst. (2) stavebního zákona, plocha byla převzata bez věcné změny z dříve vydaného územního plánu velkého územního celku Táborsko.

SO6

Sezimovo Ústí, lokalita je vymezena na východním okraji města Sezimovo Ústí, kdy to je nedílnou součástí Táborské aglomerace, která je tvořena postupně se srůstajícími městy Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Proto je zde navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6.

SO7

SO8

SO9

Týn nad Vltavou – sever, lokalita je vymezena na severním okraji Týna nad Vltavou v souladu s územním plánem města. Město samo má velký rozvojový potenciál pro bydlení související s možnou dostavbou jaderné elektrárny Temelín a s tím souvisejícím přílivem pracovníků. Zároveň je město jižním nástupním bodem do specifické oblasti N-SOB1 Orlicko a je městem nezatíženým nadměrným průmyslem nebo dopravou, lze jej označit za příjemné místo k bydlení. Vimperk – Hrabice, lokalita je umístěna na severozápadním okraji Vimperka, leží na rozvojové ose nadmístního významu N-OS1. Město Vimperk je vyšším centrem osídlení dle sídelní struktury Jihočeského kraje zpracované a vymezené v rámci územně analytických podkladů pro Jihočeský kraj. Město Vimperk je také střediskem cestovního a turistického ruchu uvnitř specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava. Rozvojový potenciál města je podtržen návrhem rekonstrukce národní kulturní památky zámek Vimperk s cílem vybudovat v něm mezinárodní vzdělávací a environmentální centrum. Jsou zde tedy předpoklady pro vytvoření poptávky po nových plochách pro bydlení. Proto je zde navržena tato rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou funkci obytnou na rozhraní katastrálních území Vimperka a Hrabice. Prachatice, lokalita na západním až jihozápadním okraji Prachatic ve vyvýšené poloze nad městem, tedy v ideálních podmínkách z hlediska čistoty ovzduší. Město samo je jádrem rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB3 Prachaticko, je, stejně jako Vimperk, vyšším centrem osídlení dle sídelní struktury Jihočeského kraje zpracované a vymezené v rámci územně analytických podkladů Jihočeského kraje a tvoří spolu


se zmíněným Vimperkem jedno ze dvou hlavních nástupních míst do specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava. Spolu s touto rozvojovou plochou pro bydlení je zde navržena také nadmístní rozvojová plocha pro podnikání KP20 Prachatice – Těšovice při křižovatce dvou důležitých krajských komunikací, silnic II/141 a II/145, které zde patří do páteřní silniční sítě kraje.25 Konečně nedaleko lokality SO9 pro bydlení je vymezena poměrně velká rozvojová plocha nadmístního významu pro sport a rekreaci SR10 Libín – lyžařský areál, jsou zde tedy vytvořeny předpoklady i pro rekreační vyžití potenciálních obyvatel. SO10

České Budějovice – Čtyři Dvory, lokalita je navržena na severozápadním okraji Českých Budějovic na místě revitalizovaného území opuštěného areálu vojska jako rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, s funkcí nového polyfunkčního městského centra. České Budějovice jsou hlavním ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, mají těsně pod 100 000 obyvatel, v současné době zažívají pokles obyvatel, kdy ten je ale způsoben odlivem do okolních obcí, plnících funkci obytných satelitů, nikoliv poklesem zájmu o město jako takové. Krajské město má dostatek pracovních příležitostí, je průmyslovým, obchodním, vzdělávacím, kulturním i administrativním centrem celého kraje26, je zde tedy naprosto zřejmý předpoklad poptávky po nových plochách pro bydlení.

SO11

České Budějovice – Za Stromovkou, lokalita je navržena na západním okraji Českých Budějovic, v klidovém prostředí, s bezprostřední vazbou na městský park Stromovka a lokalitu Švábův Hrádek. Ostatní důvody týkající se významu města České Budějovice jsou obdobné jako u plochy SO10.

SO12

Vypuštěno – záměr plochy pro bydlení České Budějovice – Okružní byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 270/2011 OREG/1 pro odlišné vymezení hranice dané plochy v územním plánu města.

SO13

Adamov – Hůry – Rudolfov, lokalita je navržena východně od Českých Budějovic na vyvýšenině tzv. Lišovského prahu, tedy v optimální poloze z hlediska čistoty ovzduší. Adamov, Hůry a Rudolfov již dnes plní funkci obytných satelitů pro aglomeraci Českých Budějovic a je zde patrný poměrně znatelný nárůst počtu obyvatel. Plocha má tedy vytvořit podmínky pro uspokojení tohoto trendu vystěhovávání se z velkého města na předměstí a zároveň je situována mezi lokality, kde tento trend nyní kulminuje.27 V souvislosti s ná-

Zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje, Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram E. 6. o Páteřní dopravní silniční síť, 25

http://up.kraj-jihocesky.cz/?podklady-pro-rozborudrzitelneho-rozvoje-uzemi To je nejvíce patrné z kartogramu E. 7. g Pracovištní centra, zdrojem opět Územně analytické podklady Jihočeského kraje, Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, schéma je na obrázku 11, kompletní výkres je k dispozici na adrese http://up.kraj-jihocesky.cz/?podklady-pro-rozborudrzitelneho-rozvoje-uzemi 27 Opět nejlépe patrno z Územně analytických podkladů Jihočeského kraje, Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje úze26

Stránka 33

vrhem této plochy výroková část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje zároveň speciálně pro dopravní obsluhu a napojení na nadřazenou dopravní síť této rozvojové plochy pro bydlení navrhuje záměr D81, tedy novou silnici III. třídy. Zdůvodnění vlivů přiléhající aglomerace Českých Budějovic jsou obdobné jako u plochy SO10. SO14

České Budějovice – Rožnov, lokalita je navržena na jižním okraji Českých Budějovic, v územním klínu mezi řekami Vltavou a Malší a stávajícími železnicemi, u kterých se předpokládá výrazné omezení provozu po realizaci záměru IV. tranzitního železničního koridoru (západněji vedená železnice směrem na Český Krumlov) resp. ukončení provozu (kolmo jižně vedená železnice směrem na Velešín, která bude nahrazena IV. tranzitním železničním koridorem). Plocha je z obou stran limitována záplavovým územím, od západu řeky Vltavy, od východu řeky Malše, nicméně v souladu s ustanovením článku 26 Politiky územního rozvoje ČR 2008 je plocha vymezena mimo tato záplavová území. Dalším limitem pro tuto plochu je ochranné pásmo letiště Planá u Českých Budějovic z hlediska ochrany před negativními účinky hluku z provozu tohoto letiště na své okolí (č. j. SÚ 6787/94/KO ze dne 5. 6. 1995), které zasahuje od západu do této vymezené plochy nadmístního významu. Přes výše uvedená omezení je plocha velice atraktivní a je zde předpoklad jejího brzkého využití.

SO15

Jindřichův Hradec, lokalita je navržena na východním okraji města Jindřichův Hradec. Město samo je jádrem rozvojové oblasti nadmístního významu NOB4. Tato rozvojová oblast leží na průsečíku rozvojových os nadmístního významu N-OS5 a N-OS8. Vlastní plocha rozvojové oblasti má zajištěnu přímou návaznost na plánovaný obchvat města Jindřichův Hradec silnicí I/34 od Českých Budějovic a Třeboně. Možný konflikt těchto funkcí bude nutné řešit v rámci navazujícího územního plánu Jindřichova Hradce.

SO16

Nová Bystřice, lokalita pro bydlení je vymezena na jižním okraji Nové Bystřice ve velmi atraktivním přírodním prostředí u rybníka Mnich. Město Nová Bystřice je středním centrem osídlení, zároveň je relativně významným střediskem cestovního a turistického ruchu v oblasti České Kanady. Záměr je vymezován v souladu s územním plánem Nové Bystřice. Záměr je v souladu s ustanovením článku (26) Politiky územního rozvoje ČR 2008 vymezen mimo záplavové území, které jej od západu limituje. Záměr je dopravně napojen jak na stávající silnici II/128 směrem na rakouský Heidenreichstein a dále na Zwettl, tak na uvažovanou územní rezervu pro přemístění této silnice východním směrem. Město Nová Bystřice má pozitivní saldo migrace obyvatel a je zde předpoklad využití těchto navržených ploch pro bydlení.

SO17

Vypuštěno – záměr rozvojové plochy pro bydlení na jižním okraji města Kaplice byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 39949/2010 OREG/1.

SO18

Nové Hrady, lokalita je navržena na jižním okraji Nových Hradů. Součástí plochy je kromě funkce byd-

lení i navrhovaný areál biotechnologického parku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Město Nové Hrady je součástí rozvojové osy nadmístního významu N-OS7. Zároveň je město nástupním bodem pro specifickou oblast N-SOB2 Třeboňsko – Novohradsko, v rámci které jsou Nové Hrady jedním z hlavních středisek osídlení, cestovního a turistického ruchu. V návaznosti na tuto plochu je severovýchodně přes silnici na Zwettl vymezena rozvojová plocha nadmístního významu pro sport a rekreaci, konkrétně velké golfové hřiště SR23 Nové Hrady – golf, je zde tedy předpoklad pro vznik rezidenčního bydlení vyššího standardu, které bude moci uspokojit i zahraniční klientelu, příp. výše příjmové skupiny z velkých měst, ať již pro trvalé či tzv. druhé bydlení. Již nyní má ale město Nové Hrady kladné saldo migrace obyvatel (viz pozn. pod čarou 27). Zaměstnání bude možné hledat v relativně blízké rozvojové ploše pro průmysl a podnikání KP33, tj. v hospodářském parku v Českých Velenicích, kde se navíc počítá s jeho dalším rozšířením. Tento hospodářský park je již dnes projevem mezinárodní spolupráce a přeshraničních podnikatelských aktivit.

OBRÁZEK 11: VÝZNAMNĚJŠÍ SMĚRY VYJÍŽĎKY DO ZAMĚSTNÁNÍ, ZDROJ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

mí, kartogramu S. 8. f Saldo migrace obyvatel, výřez pro aglomeraci Českých Budějovic je na obrázku 12, kompletní výkres je k dispozici na adrese http://up.kraj-jihocesky.cz/?podkladypro-rozbor-udrzitelneho-rozvoje-uzemi Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 34

obnovitelné zdroje energie“ navazuje na ustanovení § 628, § 1129, § 1230 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Jedná se o to, že stanovení ploch s rozdílným způsobem využití dle hlavy II zmíněné vyhlášky o obecných požadavcích na území je vztaženo především k územním plánům pro města a obce jako nejtypičtějšímu druhu územně plánovací dokumentace, který je podrobnější než zásady územního rozvoje. Proto zde musely být v podstatě 3 různé typy rozdílného způsobu využití sloučeny do jednoho druhu – ploch nadmístního významu pro komerční a průmyslové účely. V měřítku a podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje by nebylo účelné plochy dále členit na plochy čistě občanské vybavenosti, plochy výroby a skladování a plochy smíšené, ačkoliv všechny 3 typy těchto činností jsou v rámci návrhem vymezovaných ploch nadmístního významu připouštěny.

OBRÁZEK 12: SALDO MIGRACE OBYVATEL, ZDROJ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových 14.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují jednotlivé rozvojové plochy nadmístního významu komerční a průmyslové nad 50ha formou tabulky ve výrokové části s kódem, unikátním názvem a základním popisem dané rozvojové plochy. Jak již je uvedeno v bodu 12 odůvodnění, důvodem pro vymezení ploch menších než 50ha je jejich nadmístní význam, který je dán jiným atributem než je rozloha (např. investiční náročnost, výjimečný význam apod.) nebo zachování ploch již dříve vymezených ve výrokové části před korekcí této limitní hodnoty. V obdobné tabulce je zde uvedeno odůvodnění jednotlivých rozvojových ploch. Výroková část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje dále stanovuje pro vymezené rozvojové plochy komerční a průmyslové úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích. Odůvodnění těchto úkolů je následující:

a.

Úkol „plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva“ vychází stejně jako obdobně formulovaný úkol pro plochy bydlení ze základního cíle územního plánování tak, jak jej definuje § 18 stavebního zákona.

b.

Úkol „vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících územních nebo regulačních plánech dotčených měst a obcí podle konkrétních podmínek v daném území“ je také zde technickým ustanovením, které dává jasný pokyn pro pořizovatele navazujících územních a regulačních plánů měst a obcí, že plochy lze upřesňovat, tj. zmenšovat, ale nikoliv expandovat vně, mimo stanovenou hranici, do volné krajiny.

c.

d.

Úkol „při stanovení podmínek pro využití těchto ploch je nutné zachovat majoritu ploch výroby a skladování, ploch smíšených výrobních a ploch občanského vybavení, dále jsou minoritně přípustné také plochy veřejných prostranství, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, kdy ostatní funkční využití může být navrženo jen ve zvláště odůvodněných případech“ je opět upřesňujícím pokynem popisujícím činnosti a děje, které je přípustné v plochách komerčních a průmyslových nadmístního významu v navazujících územně plánovacích dokumentacích připouštět. Text zde vychází z ustanovení §§11, 12 a částečně také §6 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Upřesnění předchozího úkolu ve znění „součástí těchto ploch budou především ucelené areály nadmístního až republikového významu pro mnohoúčelové průmyslové, komerční, případně i vzdělávací zařízení, vědeckotechnologické, společenské a zábavní komplexy, zejména průmyslové a podnikatelské zóny, nákupní zařízení a velkoplošná obchodní zařízení, plochy pro veletrhy, výstavy a kongresy, rozsáhlé zábavní areály, včetně souvisejících dopravních zařízení, jako letiště, logistické areály, překladiště, skladové areály a zařízení využívající


e.

Úkol „charakter a objemy zástavby nesmí narušovat krajinný ráz a pohledové vnímání v souvislosti s kulturními památkami“ vychází z požadavků Evropské úmluvy o krajině a návazně na ni z požadavků republikové priority územního plánování uvedené pod bodem (20) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a rovněž z požadavků stanovených v rámci cílů územního plánování v § 18 odst. (4) stavebního zákona.31

Vyhláška 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, § 6, odst. (2): Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy dopravní infrastruktury a být z nich přístupné. 28

Vyhláška 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, § 11, odst. (2): Plochy výroby a skladování zahrnují zpravidla pozemky staveb a zařízení pro výrobu a skladování 2), například pro těžbu, hutnictví, těžké strojírenství, chemii, skladové areály, pozemky zemědělských staveb 2) a pozemky související veřejné infrastruktury. Plochy výroby a skladování se vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní infrastruktury a musí být z nich přístupné. 29

Vyhláška 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, § 12: (1) Plochy smíšené výrobní se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter území není účelné jeho členění například na plochy výroby a skladování, plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy těžby nerostů a plochy specifické. (2) Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb pro bydlení pouze ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. 30

Stavební zákon, § 18 odst. (4): Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní 31

Stránka 35

f.

Úkol „řešení dopravních vazeb těchto ploch musí být věnována mimořádná pozornost a musí zajistit dobrou dopravní dostupnost těchto ploch i pro obyvatelstvo z širšího území“ vychází z požadavků bodu (29) Politiky územního rozvoje ČR 2008, který definuje návaznost různých druhů dopravy jako republikovou prioritu územního plánování. Zároveň tento úkol přímo navazuje na základní strategický cíl v oblasti „Dostupnost a infrastruktura“ v Programu rozvoje Jihočeského kraje 2007 - 2013. 32

g.

Úkol „v rámci těchto ploch je nutné situovat i zařízení veřejné vybavenosti a dostatečně velké plochy veřejné a izolační zeleně“ vychází z dikce republikové priority územního plánování uváděné pod bodem (21) Politiky územního rozvoje ČR 2008, přeneseně tedy reaguje na požadavky Lipské charty. Dále úkol navazuje na požadavek kvalitního životního prostředí zmiňovaný rovněž v prioritě územního plánování uváděné pod bodem (29) Politiky územního rozvoje ČR 2008.

KP2

Drhovle – Nová Hospoda, plocha je vymezena na průsečíku rozvojových os nadmístního významu NOS1 a N-OS2, v prostoru u mimoúrovňové křižovatky silnic I/4 (budoucí R4) spojující Praha – Strakonice – Pasov a silnice I/20 spojující Plzeň – Písek – České Budějovice. Vzhledem k mimořádně dobré dopravní dostupnosti pro kamionovou dopravu a nemožnosti vybudování vlečky je plocha určena pro lehký průmysl a logistiku (sklady a terminály). Plocha je v dobré dopravní dostupnosti měst Blatné, Písku a Strakonic, odkud mohou být čerpány pracovní síly. Na základě požadavků Ministerstva životního prostředí, jako dotčeného orgánu, byly vypuštěny severozápadní a jihovýchodní segmenty této plochy z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu a historické aleje.

KP3

Písek – sever, plocha navazuje na již existující severní píseckou průmyslovou zónu. Plocha je vymezena v souladu se změnami územního plánu sídelního útvaru Písek. Plochy jsou dobře dopravně dostupné na město Písek po silnici I/20 a III/1219 směrem na Čížovou, silnice jsou doplněny cyklostezkou. Stávající plochy severní průmyslové zóny jsou již z 90% vyčerpány, je zde tedy předpoklad dalšího zájmů investorů, zejména s provozy přímo souvisejícími se subdodávkami pro již existující výrobní závody (např. Schneider Electric).

KP4

Milevsko, plocha je vymezena v návaznosti na východní okraj zastavěného území, ve vazbě na stávající průmyslovou zónu a navrhovaný obchvat silnice II/105 a s možností budoucího dopravního napojení i na silnici I/19. Plocha byla v tomto případě převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko ve znění jeho změn a je vymezena v souladu s územně plánovací dokumentací města Milevska.

KP5

Chotoviny – Červené Záhoří, plocha je vymezena ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku na dálnici D3, v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu NOB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6. Plocha navíc navazuje na záměr IV. tranzitního železniční koridor. Bližší určení funkce této rozvojové plochy, tj. funkce komerčně průmyslová, s převládající náplní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb, je dána její mimořádně dobrou dopravní dostupností a zapojitelností na nadřazené dopravní sítě republikového významu. Na plochu navazuje návrh rozvojové plochy pro bydlení SO3 Chotoviny, v případě rozvoje této plochy a potřeby pracovních sil je zde tedy počítáno i s možností rozvoje Chotovin a nárůstu počtu trvale nebo přechodně bydlících.

33

Zákon 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, § 5 odst. (1): Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

KP6

Tábor – Klokoty, rozvojová plocha je navržena v prostoru u záložního vojenského letiště Všechov, v návaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz (podmíněno jeho převedením pod civilní správu), jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu s kódem OS4. Plocha je navržena na zá-

Politika územního rozvoje ČR 2008, kap. 2 REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, str. 17, článek (17):Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských

změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

h.

KP1

Úkol „plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory zemědělského půdního fondu směřovat na zemědělskou půdu s nižší kvalitou“ vyplývá ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, zejména ustanovení § 4 a 5 tohoto zákona.33 Sedlice, vymezená plocha nadmístního významu navazuje na zastavěné území Sedlice, je napojena na stávající silnici I/20 (od západu) a navrženou přeložkou této silnice (od východu). Dobré dopravní napojení této rozvojové plochy je tedy zajištěno i do budoucna po realizaci nové silnice I/20 Plzeň – České Budějovice. Plocha byla navíc převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko. Území severozápadního cípu Jihočeského kraje se nachází v tzv. vnitřní periferii ČR a jsou zde potřebné stimuly pro rozvoj hospodářského pilíře. Situování záměru do této části kraje naplňuje tedy i republikovou prioritu územního plánování uvedenou pod bodem (17) Politiky územního rozvoje ČR 2008.34

obslužnosti. Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013, kapitola 4/32, prioritní osa 3. Dostupnost a infrastruktura, strategický cíl: Zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti. 32

34


Stránka 36

kladě schválené územně plánovací dokumentace, s tím že svou rozlohou, významem a polohou náleží do celokrajské dokumentace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výměra plochy byla, po společném jednání s MŽP jako dotčeným orgánem, podstatně zmenšena. V širším kontextu je plocha napojena na dálnici D3, na IV. tranzitní železniční koridor a na mezinárodní tah silnic I/19 a I/29 spojující Bavorsko, Plzeňský kraj a Vysočinu přes Tábor, který jako lidnaté město s 35 000 obyvateli může poskytovat dostatek pracovních sil pro tuto průmyslově komerční plochu. Na město Tábor poté navazuje Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí s návrhem dalších rozvojových ploch jak pro průmysl a komerci tak ploch pro bydlení. KP7

Tábor – sever, plocha je vymezena na severním okraji Tábora v návaznosti na silnici I/19 a v těsném sousedství dálnice D3. Plocha na východě navazuje na stávající zemědělský areál. Plocha byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn. Další odůvodnění viz plocha KP6.

KP8

Tábor – Vožická, v pořadí 3. rozvojová plocha pro komerci a průmysl v Táboře, zde navržena v prostoru mezi zastavěným územím a dálnicí D3. Jedná se o největší rozvojovou plochu Táborské aglomerace, kdy část této navržené plochy byla již zahrnuta do schválené územně plánovací dokumentace a zbylá část plochy je navržena nově mezi koridor dálnice D3 a stávající průmyslovou zónou. Plocha je potencionálně mimořádně vhodná pro rozvoj průmyslové zóny, s výbornou dopravní dostupností a bezprostřední vazbou na město Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Další odůvodnění viz předchozí plocha KP6.

KP9

Planá nad Lužnicí, návrh této rozvojové plochy navazuje na zastavěné území Plané nad Lužnicí, na východě je plocha limitována navrhovanou dálnicí D3 a lesem. Díky sousedství dálnice D3 a mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/409 je plocha výborně dopravně napojitelná na dopravní infrastrukturu republikového významu. Také zde plocha leží v republikové rozvojové ose OS6 Praha – Tábor – České Budějovice (-Linec). Záměr je tedy také v souladu se stanovenými východisky rozvojových oblastí a os v článcích (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Také tato plocha byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn.

KP10

KP11

Strakonice – Řepice, plocha je vymezena severovýchodně od města Strakonice na území obce Řepice v návaznosti na silnici I/4, jako součást rozvojové osy nadmístního významu. Plocha byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko-Strakonicko ve znění jeho změn. Město Strakonice s 25 tis. obyvateli dává předpoklad dostatku pracovních sil. Plocha leží v rozvojové oblasti Písecko - Strakonicko, která navazuje na rozvojovou osu Severojižní Pasovskou spojující v širších vazbách Prahu – Strakonice – Pasov. Strakonice – východ, plocha je vymezena na východním okraji Strakonic mezi zastavěné území podél železnice s vazbou na silnici I/4 a v těsném sousedství jižně navazuje plánovaná mimoúrovňová křižovatka silnice I/4 a I/22. Také zde je plocha převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) staveb-


ního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko-Strakonicko. Další odůvodnění viz předchozí plocha. KP12

Radošovice, třetí a poslední na Strakonicku vymezená rozvojová plocha nadmístního významu pro komerční a průmyslové využití, tentokráte jižně od Strakonic. Plocha je také zde převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko-Strakonicko. Plocha je výborně dopravně napojitelná na stávající silnici I/4, v budoucnu na připravovaný obchvat Strakonic touto silnicí, a na železnici. Plocha navazuje na stávající výrobní areály. Další odůvodnění z hlediska regionálních souvislostí viz předchozí plocha.

KP13

Protivín, rozvojová plocha je vymezena v návaznosti na stávající výrobní a skladový areál společnosti Bramac mezi silnicí I/20, železnicí a řekou Blanicí. Plocha je vymezena v rámci rozvojové oblasti N-OB1 Písecko – Strakonicko. Stanovení podmínky pro využití této rozvojové plochy, tj. „zajištění dostatečné protipovodňové ochrany“, vyplývá ze stanoveného záplavového území řeky Blanice v překryvu s vymezením této plochy. Plocha je převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko a to je právě oním zvláště odůvodněným případem, kdy je tato plocha ve vazbě na ustanovení bodu (26) Politiky územního rozvoje ČR 2008 vymezena i v záplavovém území. Plocha je vymezena v krajině silně urbánního prostředí dle bodu (51) výrokové části zásad územního rozvoje, je zde tedy důvodný předpoklad, dle zpracovaného Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje (doc. Ing. arch. Ivan Vorel a kolektiv)35, že nedojde k narušení krajinného rázu. Naopak určitým problémem, kromě záplavového území, je také ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NBK 119, vedená po severním okraji této rozvojové plochy.

KP14

Vodňany, tato plocha je vymezena na východním okraji města Vodňany v návaznosti na zastavěné území a dnešní silnici I/20, pro kterou je vymezena územní rezerva na její zkapacitnění. Jde o tah mezinárodního významu spojující Lipsko – Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Vídeň, je zde tedy předpoklad dobré dopravní dostupnosti. Plocha je navržena v rozvojové ose N-OS2, v návaznosti na již existující výrobní a skladový areál. V souvislosti s plochou je

Úplný název: GENEREL KRAJINNÉHO RÁZU JIHOČESKÉHO KRAJE, STUDIE VYHODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU DLE §12 ZÁKONA 114/1992 Sb. O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE. Objednatel: Jihočeský kraj, Krajský úřad Jihočeského kraje, Zpracovatelé: Atelier V – Ing. arch. Ivan Vorel, Na Cihlářce 26, 150 00, Praha 5, EIA SERVIS s. r. o., U Malše 20, 370 01 České Budějovice, Autoři posouzení: doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., vedoucí autorského týmu, Ing. arch. Jana Vorlová, Ing. arch. Mgr. Jiří Kupka, Ph.D., Ing. Kateřina Hronovská, Ing. arch. František Pospíšil (vše Atelier V), RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (EIA SERVIS s. r. o.) a doc. Ing. Petr Sklenička, CSc. (LARECO), zpracováno: březen 2009. V plném znění k dispozici na webových stránkách kraje v sekci územní plánování na adrese: http://up.kraj-jihocesky.cz/?generelkrajinneho-razu-jihoceskeho-kraje,84 35

Stránka 37

připraven také záměr Ee11, tj. nové vedení velmi vysokého napětí a nová transformovna. Také tato rozvojová plocha byla převzata, bez věcné změny, podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona, z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko ve znění jeho změn. KP15

KP16

KP17

Týn nad Vltavou, komerčně průmyslová plocha je vymezena na jižním okraji Týna nad Vltavou v návaznosti na stávající plochy nebytového charakteru, jako součást hlavního centra osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Plocha je navržena na základě schválené územně plánovací dokumentace s tím, že svou rozlohou nad 50ha, významem a polohou náleží do zásad územního rozvoje. Plocha má zajištěnu dopravní napojitelnost na silnici II/105, která je, podle podkladu „Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje“ od společnosti Mott MacDonald jako jedna z mála silnic II. třídy, řazena, kvůli výstavbě elektrárny Temelín na ni ležící, do regionálních tahů v rámci páteřní dopravní silniční sítě Jihočeského kraje. 36 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje zároveň v okolí města Týn nad Vltavou navrhují rozvojovou plochu nadmístního významu pro bydlení SO7 Týn nad Vltavou – sever a 2 rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci (SR24 a SR 6, golfová hřiště). Je zde tedy vytvářen předpoklad pro komplexní rozvoj města Týn nad Vltavou ve všech funkčních aspektech. Vzhledem k tomu, že v poměru na počet obyvatel plyne do obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou nejvíce investic v rámci celé ČR, a to, samozřejmě, především díky blízkosti jaderné elektrárny Temelín, je zde další ekonomický rozvoj města předvídatelný a zdůvodnitelný. Ekopark Býšov, rozvojová plocha vymezená pro ekologickou výrobu nedaleko jaderné elektrárny Temelín, v dosahu všech sítí technické infrastruktury, s uvažovanou převažující náplní výroby a využití obnovitelných zdrojů energie ve formě bioethanolového závodu, v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou, bioplynovou stanicí a turbínou s pohonem na biopaliva. Část navržené plochy pro bioethanolový závod byla již navržena ve schválené územně plánovací dokumentaci. Další část navržené plochy ve formě ekoparku je navržena pro kombinované využití obnovitelné energie a zbytkových produktů bioethanolového závodu. Plocha tentokráte neleží v rozvojové oblasti či ose, ale také její atypické využití nepředpokládá velkou potřebu pracovní síly a výbornou dopravní dostupnost. Také sousedství s ochrannou zónou nadregionálního biokoridoru NBK 60 nelze díky předpokládanému čistému provozu této průmyslové plochy považovat za zásadní problém.

vymezené plochy. Záměr je vymezen v souladu s územním plánem města. Plocha je součástí rozvojové osy republikové významu OS6 vymezené článkem (57) Politiky územního rozvoje ČR 2008, návrh plochy je tedy odůvodněn také stanovenými východisky pro rozvojové oblasti a osy dle článků (33) až (37) této politiky. Město Soběslav (7 300 obyvatel) s okolními obcemi vytvářejí střední zdroj pracovních sil, výhodou do budoucna bude skvělá dopravní dostupnost po vybudování dálnice D3. Plocha byla převzata, bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona, z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn. KP18

Veselí nad Lužnicí, rozvojová plocha je vymezena na jihozápadním okraji v návaznosti na zastavěné území města Veselí nad Lužnicí a je vklíněna mezi stávající silnici I/3 a budoucí dálnici D3. Plocha je výjimečně určena také pro bydlení, pokyn „ponechat podrobné členění ploch na územně plánovací dokumentaci města Veselí nad Lužnicí“ vychází z podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a o řád větší podrobnosti územního plánu, která lépe umožňuje přesně určit funkční využití ploch, které je navíc v této podrobnosti spíše určeno až do územně plánovací dokumentace na úrovni obce či města. Plocha je vymezena v souladu s územním plánem města a rovněž jde o plochu, která byla převzata, bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona, z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn. Plocha bude díky návaznosti na dálnici a IV. tranzitní železniční koridor skvěle dopravně napojitelná na dopravní tahy republikového významu, město Veselí nad Lužnicí s 6,5 tis. obyvateli je přiměřeným zdrojem pracovních sil pro rozsah plochy. Město samo a navržená plocha leží v rozvojové ose republikového významu OS6 na spojnici Prahy – Tábora – Českých Budějovic, plocha je tedy vymezena také v souladu se stanovenými východisky pro rozvojové oblasti a osy dle článků (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008.

KP19

Vypuštěno – záměr Fedrpuš na jihovýchodním okraji města Jindřichův Hradec byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 37473/2010 OREG/1, KUJCK 37473/2010 OREG/4.

KP20

Prachatice – Těšovice, rozvojová plocha nadmístního významu pro průmysl a komerci je vymezena jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu NOB3 na rozhraní s rozvojovou osou nadmístního významu N-OS6. Plocha je navržena na rozhraní správního území města Prachatice a obce Těšovice u křižovatky důležitých silnic II. třídy (II/145 a II/141), s dobrou dopravní dostupností z měst Prachatice, Husinec a Netolice, kdy tato města mohou generovat dostatek pracovních sil. Jižně od této plochy je navíc na západním okraji Prachatic vymezena rozvojová plocha nadmístního významu pro bydlení SO9. Obě dvě zmíněné silnice jsou podle podkladu „Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje“ od společnosti Mott MacDonald řazeny do regionálních tahů v rámci páteřní dopravní silniční sítě Jihočeského kraje.

KP21

České Budějovice – Kněžské dvory, plocha je vymezena v návaznosti na stávající severní průmyslovou zónu města České Budějovice a v návaznosti na navrhované veřejné logistické centrum D19. Plocha nadmístního významu je vymezována jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, jejímž

Soběslav, relativně malá rozvojová plocha je vymezena tak, že navazuje na jihovýchodě na zastavěné území Soběslavi a na východním okraji je zajištěna dobrá dopravní napojitelnost na dálnici D3 prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/135 severně od

Zdroj: ÚAP Jihočeského kraje, Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram E. 6. o Páteřní dopravní silniční síť, k dispozici na webu Jihočeského kraje na adrese: http://up.kraj-jihocesky.cz/ 36


Stránka 38

ohniskem je právě město České Budějovice, vymezení je tedy odůvodněno také požadavky Politiky územního rozvoje ČR 2008. Obyvatelé krajského města, kterých je cca 100 000, tvoří dostatečný zdroj pracovních sil. Plocha je jednou z rozvojových ploch pro komerci a průmysl vymezených po obvodu urbanizovaného území Českých Budějovic. Je zde tedy vytvořen dostatečně bohatý prostor pro rozvoj podnikatelských aktivit. Plocha je výborně dopravně napojitelná na severní silniční spojku (záměr D7/7) a prostřednictvím této navržené komunikace na dálnici D3 a na silnici I/20. Plocha přímo sousedí s veřejným logistickým centrem, jehož páteří je železnice Plzeň – České Budějovice, a s navazujícím IV. tranzitním železničním koridorem. Problémem této rozvojové plochy je překryv se stanoveným záplavovým územím řeky Vltavy, proto je ve výrokové části stanoven limit: „Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany“. Po aplikaci tohoto limitujícího ustanovení a při vědomí, že se jedná o zcela výjimečný a zvlášť odůvodněný případ, zde nespatřujeme rozpor s ustanovením článku (26) Politiky územního rozvoje ČR 2008. KP22

KP23

České Budějovice – Okružní, plocha je vymezena v návaznosti na stávající východní průmyslovou zónu města České Budějovice. Plocha má výbornou dopravní dostupnost, sousedí se stávající velkou kruhovou křižovatkou silnice I/34 na Jindřichův Hradec a Okružní ulice. Rozvojová plocha je vymezena jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, jejímž ohniskem je právě město České Budějovice, vymezení je tedy odůvodněno také požadavky Politiky územního rozvoje ČR 2008. Další odůvodnění viz předchozí plocha. České Budějovice – Hůry, rozvojová plocha je vymezena v blízkosti mimoúrovňové dálniční křižovatky Úsilné dálnice D3 se silnicí I/34, kdy toto křížení by se mělo stát největším dopravním uzlem v celém Jihočeském kraji (jak z hlediska rozlohy mimoúrovňové křižovatky Hůry, tak z hlediska intenzit dopravy). Plocha je navržena jako komerčně průmyslová, jednoznačně nadmístního významu, s polyfunkční náplní komerčního, logistického, skladového a průmyslového charakteru. Plocha je součásti rozvojové oblasti republikového významu OB10. Plocha je zanesena do územního plánu Hůry a důvodem, proč je vymezována i v krajské územně plánovací dokumentaci je to, že svojí rozlohou, významem a polohou překračuje význam jedné obce a je bezesporu regionálním či snad i nadregionálním záměrem. Díky své ideální poloze v centru rozvojové oblasti a v průsečíku rozvojových os může být využití této plochy navazujícími projekty jedním z nejvíce akceleračních stimulů hospodářského rozvoje celého kraje. Požadavek a omezení ve znění „Překryv plochy (na jejím západním okraji) s koridorem dálnice D3 bude možné naplnit až po definitivním umístění tělesa dálnice a k ní navazujících staveb dopravní a technické infrastruktury“ je odůvodněn předností dálnice před touto rozvojovou plochou, rozvoj podnikatelských aktivit je odvislý od vybudování dálnice, nikoliv naopak. Další odůvodnění, z hlediska regionálního, viz předchozí dvě plochy.

KP24

Vypuštěno – záměr rozvojové plochy České Budějovice – Hlinsko byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 270/2011 OREG/1.

KP25

Vypuštěno – záměr rozvojové plochy České Budějovice – Nové Hodějovice byl vypuštěn na základě vypo-


řádání námitky KUJCK 270/2011 OREG/1. KP26

Vypuštěno – záměr rozvojové plochy Boršov nad Vltavou byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 39945/2010 OREG/1.

KP27

Vypuštěno – záměr rozvojové plochy Včelná - Roudné byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 39772/2010 OREG/1, KUJCK 39772/2010 OREG/3.

KP28

Český Krumlov – Domoradice, plocha je vymezena v návaznosti na stávající severní průmyslovou zónu města Českého Krumlova. Plocha je navržena s dobrou dopravní dostupností, jako součást rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB5, ležící na dotyku s rozvojovou osou republikového významu OS6 spojující Prahu – České Budějovice – Linec, návrh plochy je tedy odůvodněn také stanovenými východisky pro rozvojové oblasti a osy dle článků (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Plocha byla navržena na základě schválené územně plánovací dokumentace, s tím že svou rozlohou, významem a polohou náleží již do celokrajských zásad územního rozvoje. Město Český Krumlov s 13,7 tis. obyvateli nemá jinou rozvojovou plochu pro průmysl a komerci vymezenu a vzhledem k charakteru města, jeho zachovalé urbanistické koncepci a mimořádné kulturní hodnotě, není v okolí jiná vhodná lokalita pro umístění podnikatelských činností.

KP29

Kaplice – nádraží, rozvojová plocha je vymezena po obou stranách stávající silnice I/3 mezi sídly Raveň a Kaplice – Nádraží s vazbou na navrženou rychlostní silnici R3 a trasu IV. tranzitního železničního koridoru na západě, plocha tedy vyniká dobrou dopravní zapojitelností již dnes a má předpoklad ještě lepší v budoucnu po vybudování zmíněné železnice a rychlostní silnice. Limit vymezující plochy „mimo ochranné pásmo národní kulturní památky Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec“ je dán požadavkem dotčené orgánu, zde Krajský úřad, odboru kultury a památkové péče, se kterým se pořizovatel ztotožnil. Plocha je vymezena v rámci republikové rozvojové osy OS6 spojující Prahu – České Budějovice – Linec, tím je tedy návrh plochy odůvodněn také stanovenými východisky pro rozvojové oblasti a osy dle článků (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Zdrojem pracovních příležitostí může být plocha pro nedaleké město Kaplice disponující 7,3 tis. obyvateli.

KP30

Bujanov, plocha je navržena na území obce Bujanov jako součást rozvojové osy republikového významu OS6, s vazbou na navrhované koridory rychlostní silnice R3 a IV. tranzitního železničního koridoru, které touto plochou procházejí, kdy část navržené plochy byla již navržena ve schválené územně plánovací dokumentaci. Zmíněné koridory zajistí, že tato plocha bude výborně dopravně dostupná z hlediska republikové i mezinárodní dopravy. Z tohoto důvodu je plocha vymezována pro podnikatelské aktivity s převládajícím charakterem funkcí logistických, skladových a komerčních, nikoliv výrobních. Také zde je díky vymezení v rozvojové ose republikové významu plocha odůvodněna východisky stanovenými v článcích (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Plocha může čerpat pracovní síly z nedalekého Dolního Dvořiště (1,2 tis. obyvatel) a především Kaplice (7,3 tis. obyvatel), nicméně zde není předpokládán velký počet pracovníků.

KP31

Vypuštěno – záměr rozvojové plochy Dolní Dvořiště sever byl vypuštěn během společného projednání Stránka 39

s dotčenými orgány pro určitou nadbytečnost, vzhledem k vymezení následující plochy. KP32

Dolní Dvořiště, stejně jako předchozí rozvojová plocha je i tato vymezena jako součást rozvojové osy republikového významu OS6, zde na jižním okraji zastavěného území obce Dolního Dvořiště, v návaznosti na zastavěné území. Plocha může těžit také z polohy na státní hranici s Rakouskem. Plocha je skvěle dopravně napojitelná díky návaznosti na rychlostní silnici a IV. tranzitní železniční koridor na západním okraji. Také zde je díky vymezení v rozvojové ose republikové významu plocha odůvodněna východisky stanovenými v článcích (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008.

KP33

České Velenice – hospodářský park, tento hospodářský park v severní části správního území města Českých Velenic je již z části využit a má bezprostřední hospodářské a obchodní a dopravní vazby na sousední rakouské město Gmünd, část navržené plochy byla již navržena ve schválené územně plánovací dokumentaci. Zároveň je to jedna z mála rozvojových ploch pro průmysl a komerci umístěná po obvodě specifické oblasti Třeboňsko-Novohradsko, v rámci které nejsou rozvojové plochy nadmístního významu tohoto typu navrhovány, ale je upřednostněn přírodní a kulturní pilíř udržitelného rozvoje.

KP34

Hůry – vědeckotechnologický park, plocha pro vědeckotechnologický park je navržena ve vazbě na komerčně průmyslovou plochu nadmístního významu KP23 Hůry, v blízkosti mimoúrovňové dálniční křižovatky na navrhované dálnici D3 a stávající silnice I/34, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, ležící na průsečíku rozvojové osy republikového významu OS6 a rozvojové osy nadmístního významu N-OS8 spojující České Budějovice a Jindřichův Hradec, čímž vymezení plochy naplňuje východiska stanovená pro rozvojové plochy a osy v článcích (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Plocha je vymezena v souladu s územním plánem Hůry, z části jako využití nevyužitého zemědělského areálu charakteru brownfields.

KP35

České Budějovice – vědeckotechnologický park, plocha je navržena ve vazbě na areál Akademie věd a Jihočeské univerzity na západním okraji města České Budějovice jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, v lokalitě, kde je zabezpečena bezprostřední vazba na programy a činnosti Jihočeské university a Akademie věd s možností využití potenciálu těchto zařízení a ověření využití nových technologií a metod v praxi. Nepředpokládá se zde velký nárůst pracovních příležitostí, velké nároky na dopravu, ale spíše sofistikovanější provozy s vysokou přidanou hodnotou vyžadující vysoce vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu, které je v krajském městě a v této čtvrti, v návaznosti na univerzitní kampus, nejvíce v Jižních Čechách.

KP36

Vypuštěno – záměr rozvojové plochy „Temelín – plochy zařízení staveniště“ byl vymezen převzetím bez věcné změny z vydaného územního plánu velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace podle § 187 odst. (2) stavebního zákona. Po vydání Politiky územního rozvoje ČR 2008 vyžadující vymezení ploch pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín byl tento záměr nahrazen, resp. zahrnut, do záměru KP38 Temelín.

KP37

Horosedly – tato komerčně průmyslová zóna je vy-


mezena v návaznosti na navrhovanou mimoúrovňovou křižovatku nové rychlostní silnice R4 od Prahy a mezinárodní silnice I/19 od Plzně, díky tomu má výbornou dopravní dostupnost ze tří krajů – Jihočeského, Plzeňského a Středočeského. Plocha je vymezená v souladu s územním plánem obce Horosedly a zároveň byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dosud závazného územního plánu velkého územního celku Orlická nádrž. Plocha je vymezena jako součást rozvojové osy nadmístního významu N-OS1, čímž vymezení plochy naplňuje východiska stanovená pro rozvojové plochy a osy v článcích (33) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Plocha leží v území tzv. vnitřní periferie na rozhraní krajů, odkud je „všude daleko“, plocha se tedy může stát akcelerátorem rozvoje daného regionu s relativně vysokou nezaměstnaností, vysokou vyjížďkou za prací a s velmi nízkou průměrnou mzdou. KP38

Temelín – plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín jsou logicky navrženy v těsném sousedství stávajícího areálu jaderné elektrárny. Součástí vymezených ploch jsou jak prostory nezbytné pro vlastní dostavbu elektrárny, tak plochy zařízení staveniště. Požadavek na vymezení těchto ploch vyplývá z ustanovení článku (142) Politiky územního rozvoje ČR 2008.37 V souladu s dohodou uzavřenou s Ministerstvem průmyslu a obchodu byla dostavba jaderné elektrárny Temelín podmíněna dodržením etapizace stanovené v článku (64) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tj. že realizaci záměru dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín musí předcházet vybudování dopravní a technické infrastruktury, která bude potřebná pro přepravu materiálu a osob během dostavby nebo po jejím případném dokončení.

Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci 15.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují jednotlivé rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci obvykle o rozloze nad 50ha formou tabulky ve výrokové části s kódem, unikátním názvem a základním popisem dané rozvojové plochy. Také zde platí, že důvodem pro výjimečné vymezení plochy menší než 50ha může být její nadmístní význam vyplývající z jiného atributu, než je její rozloha (např. investiční náročnost, výjimečný význam apod.). V obdobné tabulce je zde uvedeno odůvodnění jednotlivých rozvojových ploch. Výroková část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje dále stanovuje pro vymezené rozvojové plochy pro sport a rekreaci nadmístního významu úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánova-

Politika územního rozvoje ČR 2008, str. 56, článek (142): E4a - Vymezení: Plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník a Dukovany. Důvody vymezení: Územní ochrana pro obnovu stávajících nebo pro nové zdroje v lokalitách s vhodnými územními podmínkami a s potřebnou veřejnou infrastrukturou a podmínkami pro vyvedení jejich výkonu do přenosové soustavy. Úkoly pro územní plánování: Vytvářet územní podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané rozšířením elektrárny Temelín. 37

Stránka 40

cích dokumentacích měst a obcí v Jihočeském kraji. Odůvodnění těchto úkolů je následující: a.

b.

c.

Úkol „plochy řešit s ohledem na ochranu přírody a krajinného rázu, kulturně historických hodnot v území, na stanovená ochranná pásma a zajištění sociální soudržnosti obyvatelstva, s cílem vytvořit podmínky pro stabilizaci obyvatelstva v územích ohrožených vysídlením a zajistit prosperitu i v hospodářsky slabých oblastech kraje“ vychází z požadavků udržitelného rozvoje území jako základního cíle územního plánování definovaného v § 18 stavebního zákona, dále úkol akcentuje požadavek na ochranu krajiny vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008 a z Evropské úmluvy o krajině, požadavek sociální soudržnosti, kromě zmíněného § 18 stavebního zákona, vychází i z Lipské charty. Úkol „vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících územních nebo regulačních plánech podle konkrétních podmínek v daném území, kdy výsledné projekty a záměry mohou být navrženy i ve výrazně menším rozsahu s ohledem na konkrétní podmínky v území a územní potřeby záměru“ je také zde, stejně jako u dříve vymezovaných ploch pro bydlení a komerční a průmyslové využití, technickým ustanovením, které dává jasný pokyn pro pořizovatele navazujících územních a regulačních plánů měst a obcí, že plochy lze upřesňovat, tj. zmenšovat, ale nikoliv expandovat vně, mimo stanovenou hranici, do volné krajiny. Úkol „při stanovení podmínek pro využití těchto ploch je nutné zachovat majoritu ploch rekreace, dále jsou minoritně přípustné také plochy občanského vybavení, plochy veřejných prostranství, plochy související dopravní a technické infrastruktury, včetně zařízení pro využití obnovitelných zdrojů energie, plochy bydlení a plochy smíšené obytné, kdy ostatní funkční využití může být navrženo jen ve zvláště odůvodněných případech“ vychází z potřeby upřesnit druhy činností, které mohou být na těchto plochách v navazujících územních a regulačních plánech měst a obcí navrhovány. V tomto případě, kdy měřítko a podrobnost Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je 10x menší než u územních plánů pro města a obce, nešlo zde jen odkázat na příslušné paragrafy vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ale bylo nutné je sdružit do komplexněji pojaté funkce využití území.

d.

Úkol „součástí těchto ploch budou především areály nadmístního až republikového významu pro provozování sportovních a rekreačních aktivit, včetně lázeňských zařízení s plochami parků a lesoparků, lyžařských areálů, golfových hřišť a sportovních areálů“ je konkretizací předchozího pokynu formou neúplného příkladného výčtu typických činností, které by na těchto plochách nadmístního významu měly být navrhovány.

e.

Úkol „součástí těchto ploch mohou být i obslužná a ubytovací zařízení a kongresová centra s nezbytnými plochami pro dopravu v klidu za předpokladu, že bude zachována majorita ploch určených pro sportovně rekreační využití a funkci zeleně“ navazuje na předchozí, opět se jedná o doplnění výčtu příkladných typů staveb a činností, které na těchto plochách mají nebo mohou být navrhovány.

f.

Úkol „charakter a objemy umisťovaných staveb nesmí zásadně narušovat krajinný ráz a pohledové vnímání v souvislosti s kulturními památkami“ vychází z ustano-


vení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a dále z Evropské úmluvy o krajině. Samozřejmě, také z cílů a úkolů územního plánování, zejména dle §§ 18-19 stavebního zákona. Území Jihočeského kraje je mimořádně bohaté na hodnotné lokality jak z hlediska krajinného rázu tak nemovitých kulturních památek, proto je zde tento pokyn na místě snad ještě více než v jiných regionech ČR. g.

Úkol „stavby a záměry v rámci vymezených ploch je potřeba navrhovat mimo přírodně nejcennější území, případné výjimečné zásahy do cenných území přírody je možno akceptovat jen ve spojení s kompenzačními opatřeními dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a pouze tehdy, nebude-li ohrožen cíl ochrany“ vychází z požadavků uvedeného zákona o ochraně přírody a krajiny, konkrétně z ustanovení § 45i, dále z požadavku stavebního zákona a z požadavku dotčeného orgánu.

h.

Úkol „plochy řešit s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu ve vyšší třídě ochrany, trvalé zábory zemědělské půdy směřovat na zemědělský půdní fond s nižší kvalitou“ vyplývá z požadavků zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zejména ustanovení §§ 4 a 5 tohoto zákona (viz poznámka pod čarou č. 33).

i.

Úkol „respektovat podmínky vymezených chráněných oblastí přirozené akumulace vod a minimalizovat zásahy do lesních porostů“ vychází z příslušných zákonných předpisů a z požadavku dotčeného orgánu, zde konkrétně Ministerstva životního prostředí.

SR1

Bělčice – návrh rozvojové plochy pro uvažované golfové centrum byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko ve znění jeho změn. Plocha je navržena na samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje v prostoru tzv. vnitřní periferie a měla by se stát impulsem pro další rozvoj tohoto regionu, lákadlem pro movitou klientelu zde utrácející a tím zdrojem pracovních příležitostí v navazujících podnikatelských aktivitách (ubytování, restaurační služby, apod.).

SR2

Tchořovice – zde je navrženo využití atypického brownfields, bývalého záložního vojenského letiště, nyní nepotřebného pro Armádu ČR i kraj, kdy toto letiště stále disponuje rozsáhlou zpevněnou přistávací a pojezdovou dráhou. Pro vytvoření předpokladů k možnému oživení území díky rozvoji cestovního a turistického ruchu je připuštěna a doporučena forma sportovního letiště nebo veřejného vnitrostátního letiště, kdy tyto formy nejvíce zhodnotí do letiště dříve vložené investice. Kromě sportovně rekreačního využití pro organizaci kulturních, sportovních a společenských akcí jsou přípustná i související zařízení občanské vybavenosti související s hlavním využitím této plochy, případně i zařízení, činnosti a děje zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie – kdy právě využití pro obří fotovoltaickou elektrárnu je nejpravděpodobnější alternativou využití. Je to však rozhodně lepší varianta pro umístění mamutí fotovoltaické elektrárny, než zábory dalších zemědělských pozemků při stavbě tzv. „na zelené louce“, jak se tomu, bohužel, jinde často dělo.

SR3

Čimelice – plocha je navržena pro golfové hřiště na významné rozvojové ose nadmístního významu N-OS1 a bude mít hlavní spádovou oblast z rekreační oblasti Stránka 41

Orlické vodní nádrže. Golfový areál je navržen ve vazbě na město Čimelice jako vhodné doplnění aktivit podporujících rozvoj cestovního a turistického ruchu. Současně půjde o impuls k oživení a vhodnému doplnění aktivit v navazující specifické oblasti Orlicko. Stanovená podmínka využití, tj. „respektování Krajinné památkové zóny Čimelicko – Rakovicko, nepřípustné je budování nových, historicky nedoložených, nadzemních staveb a zařízení nové občanské a technické vybavenosti. Záměr golfové hřiště situovat takovým způsobem, aby nebyl dotčen zámecký park“, vychází z požadavků dotčeného orgánu, Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru kultury a památkové péče a cestovního ruchu, se kterým se pořizovatel jednoznačně ztotožňuje. Předpokládá se, že golfové hřiště bude mít hlavní spádovou oblast z rekreační oblasti Orlické vodní nádrže a obohatí tuto specifickou oblast o další skupinu návštěvnické klientely. Kromě sportovně rekreačního využití pro organizaci kulturních, sportovních a společenských akcí jsou přípustná i související zařízení občanské vybavenosti doplňující hlavní využití této plochy. SR4

Kadov – Lnářský Málkov – plocha pro golfové hřiště byla převzata podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko ve znění jeho změn. Protože východní část navrženého golfového areálu zasahuje do nadregionálního biocentra NBC36 Velká Kuš, je ve výrokové části vložena podmínka, že tato část hřiště musí být koncipována jako přírodě blízká s minimálními zásahy do morfologie stávajícího terénu. Tato podmínka byla vložena v dohodě pořizovatele a hodnotitele vlivu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí (SEA), jako výsledek procesu ex-ante ovlivňování výsledné podoby návrhu koncepce dle požadavků a doporučení hodnotitele vlivů na životní prostředí.

SR5

Kestřany – vymezená plocha pro golfové hřiště navazuje na severu na stávající golfové hřiště, jde tedy o rozšíření stávajícího a fungujícího golfového resortu. Plocha byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko ve znění jeho změn a je v souladu s územně plánovací dokumentací obce Kestřany, na jejímž správním území se nachází.

SR6

Týn nad Vltavou – plocha pro golfové hřiště je navržena na jihozápadním okraji města Týna nad Vltavou. Rozvojová plocha byla již navržena ve schválené územně plánovací dokumentaci, s tím, že svou rozlohou, významem a polohou náleží, jako záměr nadmístního významu, také do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. I zde se jedná o využití brownfields, záměr je tedy souladný s požadavky Politiky územního rozvoje ČR 2008, konkrétně s republikovou prioritou územního plánování uvedenou v článku (19) 38, protože plocha pro golfový areál je vymezena v

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kap. 2 REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, článek (19): Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora 38


prostoru bývalého vojenského cvičiště. Lokalita má bezprostřední vazbu na město Týn nad Vltavou a nedalekou Hněvkovickou přehradu na řece Vltavě, která je součástí navrhované vodní cesty a město Týn nad Vltavou je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Jsou zde tedy dostatečné předpoklady, že tato navrhovaná aktivita vhodně přispěje k rozvoji turistického a cestovního ruchu v oblasti. Výstavba 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín pak dává předpoklad, že mezi zaměstnanci a zejména managementem firem podílejících se na dostavbě se najde dostatek nových zájemců o tento druh sportovní aktivity. SR7

Purkarec – plocha je navržena u sídla Purkarec, na levém břehu Hněvkovické přehrady, rozvojová plocha byla již navržena ve schválené územně plánovací dokumentaci města Hluboká nad Vltavou (do jehož správního území lokalita náleží) s tím, že svou rozlohou, významem a polohou již naplňuje nadmístní význam záměru a náleží tedy také do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Daná lokalita má vzhledem ke své poloze, přírodním, krajinářským hodnotám a trase vodní cesty, velké předpoklady ke sportovně rekreačnímu využití. Golf jako způsob sportovně rekreačního využití je ohleduplný ke krajině a nepřináší nadměrné zatížení území negativními civilizačními vlivy. Navržené golfové hřiště obohatí rekreační potenciál území a zatraktivní trasu navrhované vodní cesty, pro kterou jsou doprovodné aktivity podobného typu nezbytné. Plocha je dostupná i z Týna nad Vltavou, Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovic, má tedy ve svém okolí dostatek možných zdrojů svých aktivních uživatelů. Samo prostředí Hněvkovické přehrady pak dává naději, že golfový areál se stane impulsem pro vznik ubytovacích a dalších rekreačních zařízení na tento golfový resort navazujících. Lokalita a její vhodnost byla prověřena rovněž pořízenou územní studií Vltavy v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice zpracovanou v rámci nadnárodního programu CENTRAL EUROPE v projektu LABEL.

SR8

Netolice – Podroužek, rozvojová plocha byla již navržena ve schválené územně plánovací dokumentaci s tím, že svou rozlohou, významem a polohou náleží do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Lokalita má vzhledem ke své poloze, přírodním, krajinářským hodnotám velké předpoklady ke sportovně rekreačnímu využití. Navrhovaná funkce dané plochy nadmístního významu, která zde připouští rekreační bydlení, jezdecký a golfový areál, je dostatečně volná pro budoucí investory ať již některého ze záměrů nebo v ideálním případě všech synergicky působících aktivit. Plocha je navržena ve vazbě na rybník Podroužek a stávající autocamping a je velmi dobře dostupná i z města Netolic. Tato plocha, pokud bude využita, může vhodně přispět k rozvoji cestovního a turistic-

přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. (Viz také čl. 22 PÚR ČR 2006). Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Stránka 42

kého ruchu, který je jedním z hlavních pilířů hospodářského rozvoje Jihočeského kraje. SR9

SR10

Kubova Huť – Boubín – plocha pro lyžařský areál je navržena v návaznosti na stávající vybavenost obce Kubova Huť a stávající lyžařský areál, západně od stávající silnice I/4, kdy na základě požadavku Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava bylo upuštěno od možného vymezení této plochy také na západní úbočí Boubína. Předností této plochy je výborná dopravní dostupnost po silnici i po železnici a poloha v rozvojové ose nadmístního významu N-OS1 Jihočeského kraje a možnost zvýšení standardu stávajícího lyžařského areálu a tím i posílení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje v oblasti zimní turistiky, obec Kubova Huť má dostatečné množství ubytovacích kapacit, a nebylo by tudíž potřeba budovat v blízkosti lyžařského areálu nové areály pro ubytování. S rozvojem lyžařského areálu se dá předpokládat i rozvoj socioekonomických podmínek v obci a této části specifické oblasti Šumavy a tato oblast má na území Jihočeského kraje jedny z nejlepších sněhových a klimatických podmínek pro zimní sporty, kromě toho jsou zde vhodné podmínky pro vybudování umělého zasněžování, které je v současnosti pro ekonomicky výhodné provozování lyžařských areálů nezbytné. Libín – lyžařský areál je navržen na severozápadním úbočí hory Libína. Plocha má dobrou dopravní vazbu na město Prachatice, které disponuje dostatečnými ubytovacími kapacitami s možností rychlé dojížďky a další ubytovací kapacity nabízí i navrhované léčebné centrum Sv. Markéty. Návrh lyžařského areálu je situován mimo přírodní rezervaci Libín a v maximální míře respektuje funkce jejího ochranného pásma. Navržený záměr je v souladu s koncepcí rozvoje cestovního ruchu spočívající v prodloužení turistické sezóny a doplnění sportovně rekreační vybavenosti nadmístního významu v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB3.

SR11

Vypuštěno – záměr golfového hřiště Švábův Hrádek byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 270/2011 OREG/1.

SR12

Vypuštěno – záměr sportovně rekreačního areálu Složiště na jihovýchodním okraji města České Budějovice byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 270/2011 OREG/1.

SR13

Zvíkov – Ortvínovice, plocha s uvažovanou hlavní náplní golfového hřiště je navržena necelých 10 km východně od Českých Budějovic. Plocha je řešena v souladu s územním plánem Zvíkova. Také zde plocha svým charakterem, rozlohou a polohou přesahuje komunální měřítko a její vymezení náleží do řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Jde o další plochu v aglomeračním zázemí Českých Budějovic, nicméně relativně vysoká hustota sportovně rekreačních ploch v Českobudějovické oblasti je oprávněná, protože se jedná o rozvojovou oblast republikového významu OB10, ve které dominují zejména hospodářské aktivity a monofunkčně se rozvíjející obytná funkce ve formě satelitních sídlišť v obcích okolo krajského města České Budějovice, a proto je vhodné (a pro budoucnost i nutné) do území v této oblasti zahrnovat i sportovně rekreační funkce s vysokým podílem krajinné zeleně tak, aby funkčně vhodně doplňovaly dominantně se rozvíjející funkci bydlení a hospodářské aktivity.


SR14

Třeboň – Břilice, rozvojová plocha pro golfové hřiště je vymezována na západním okraji Třeboně, v bezprostřední vazbě na lázeňský komplex Aurora a rybník Svět. Právě golfové hřiště je vhodným doplněním nadregionálního centra cestovního ruchu a lázeňského města Třeboně, které leží uvnitř rozvojové osy N-OS7 a specifické oblasti Třeboňsko – Novohradsko. Aktivita je vhodným doplněním sportovně rekreačních aktivit jak v městě Třeboni tak i pro celou specifickou oblast; areál je navržen mimo chráněná území přírody a ochranná pásma vodních zdrojů ve vazbě na stávající vybavenost města Třeboně a v návaznosti na lázeňský park a rybník Svět a napomůže k dobrému zapojení obrazu města Třeboně do krajinného rázu.

SR15

Třeboň – Domanín, rozvojová plocha pro lázně navržená na jižním okraji Třeboně, na správním území obce Domanín. Také tato rozvojová plocha byla již navržena ve schválené územně plánovací dokumentaci, v prostoru mezi rybníkem Svět a Opatovickým rybníkem. Plocha je navrhována coby smíšená sportovně rekreační plocha, jejíž hlavní náplní je nově navrhovaný lázeňský komplex s navazujícím lesoparkem a funkce ubytování se službami, plocha leží uvnitř rozvojové osy N-OS7 Severovýchodní Jindřichohradecká, která zde protíná specifickou oblast Třeboňsko – Novohradsko, takže vhodně přispěje k vyváženosti rozvoje jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje v této oblasti, navrhovaný lesopark napomůže k dobrému zapojení obrazu města Třeboně do krajinného rázu.

SR16

Vypuštěno – záměr lyžařského areálu Špičák byl na základě dohody o narovnání rozporů překlasifikován na územní rezervu SR/A Lokalita Špičák.

SR17

Vypuštěno – záměr lyžařského areálu Smrčina byl na základě vypořádání námitky KUJCK 37477/2010 OREG/1, KUJCK 37477/2010 OREG/3 nově klasifikován jako plocha pro dopravu s označením D83 Propojení Klápa – Hraničník.

SR18

Český Krumlov – Kvítkův dvůr, sportovně rekreační víceúčelová plocha je vymezována na jihozápadním okraji Českého Krumlova. Tato rozvojová plocha je vymezována na základě jejího navržení a prověření v územním plánu velkého územního celku Českokrumlovsko I, kdy byla dohodnuta s dotčenými orgány a teprve následně z čistopisu tohoto územního plánu velkého územního celku vypuštěna až na žádost města Český Krumlov, kdy priority města, jak je patrno z uplatněné námitky města, se v mezidobí změnily. Plocha je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB5 a její poloha na území města Českého Krumlova dává předpoklady k vhodnému doplnění a rozvoji sportovně rekreačního využití a využití pro trávení volného času obyvatel a návštěvníků města a přispěje tak rozvoji turistického a cestovního ruchu v této oblasti. Realizace navržené plochy je podmíněna splněním podmínek plynoucích z ochrany krajinného rázu, s ohledem na podmínky ochranného pásma Městské památkové rezervace Český Krumlov, zabezpečení vodohospodářských podmínek potřebných pro stabilitu ploch terénně převýšených nad údolím Chvalšinského potoka a z ochrany kulturních hodnot zámku, zámecké zahrady a historického jádra města.

SR19

Mirkovice – Svachova Lhotka, tato sportovně rekreační plocha pro golfové hřiště je navržená cca 4 km severovýchodně od Českého Krumlova. Plocha byla navržena ve schválené územně plánovací dokumentaci, je situována na rozhraní rozvojové oblasti nadmístStránka 43

ního významu N-OB5 (rozvojová oblast Českokrumlovsko) a rozvojové osy republikového významu OS6 dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 (Praha – České Budějovice – hranice ČR) a je tedy velmi perspektivní z hlediska jejího využití v oblasti cestovního a turistického ruchu. Spolu s předchozí plochou Kvítkův Dvůr vytváří předpoklad pro doplnění infrastruktury cestovního ruchu v Českém Krumlově tak, aby se zvýšil podíl vícedenní pobytové rekreace na úkor dnešní dominantní jednodenní návštěvnosti. Český Krumlov jako památka zapsaná na seznamu UNESCO může být dostatečně lákavým cílem pro kongresovou turistiku a právě golfové areály mohou být vhodným doplněním pro pětihvězdičkový hotel Růže či případná další nová hotelová zařízení vyššího a vysokého standardu. SR20

SR21

SR22

Lipenská nádrž – Dolní Vltavice, tato víceúčelová sportovně rekreační plocha s možností vybudování kotviště je navržena na levém břehu Lipenské nádrže. Rozvojová plocha je navržena jako doplnění kvalitního sportovně rekreačního vybavení s mezinárodním standardem a parametry, umožňujícím pořádání mezinárodních jachtařských soutěží a sportovních akcí v nejvýznamnější jihočeské oblasti cestovního a turistického ruchu, kdy v rámci vyváženosti bude tímto záměrem podpořen značně oslabený hospodářský pilíř udržitelného rozvoje ve specifické oblasti Šumavy a za předpokladu, že dopravní dostupnost tohoto území bude zkvalitněna navrhovanou Šumavskou elektrickou drahou propojující celou rekreační oblast Lipenska po levém břehu. Frymburk – Kovářov, navržená plocha pro golfové hřiště na levém břehu Lipenské vodní nádrže je mezi Frymburkem a Kovářovem navržena pro sportovně rekreační funkci. Plocha byla původně navržena ve větším rozsahu, ale na základě uplatněných stanovisek dotčených orgánů po společném jednání byla redukována ve vazbě na navrhovaný Rekreační park Lipno situovaný dle schváleného územního plánu městyse Frymburk do prostoru Hruštice a Kovářova, přírodně a krajinářsky cenná plocha v prostoru u Posudova byla z této rozvojové plochy vypuštěna. Golf se jeví jako vhodné doplnění sportovně rekreační vybavenosti v turisticky velmi zatížené oblasti lipenského levého břehu. Předpokladem pro plné využití této rozvojové plochy je, stejně jako v předchozím případě, zkvalitnění dopravní dostupnosti území levého břehu Lipenské nádrže navrhovanou Šumavskou elektrickou drahou, která ekologicky propojí celou rekreační oblast Lipenska formou tramvaje. Lipno – Kramolín, návrh na rozšíření stávajícího lyžařského areálu, kdy plocha byla již navržena ve schváleném územním plánu Lipno nad Vltavou, nicméně rozšíření lyžařského areálu svým významem přesahuje lokální parametry územního plánu dané obce a je zahrnuto i do celokrajské územně plánovací dokumentace jako svým charakterem jednoznačně nadmístní záměr. Je zde uvažováno s doplněním dalších celosezónních sportovně rekreačních aktivit (sjezdové a běžecké lyžování vč. doprovodné infrastruktury, pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, Naturpak), ve vazbě na lyžařský areál, cílem tohoto záměru je prodloužit turistickou sezónu o zimní vrchol a zlepšit nabídku služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu a tím také podpořit hospodářský pilíř udržitelného rozvoje. Dopravní dostupnost tohoto území bude zkvalitněna navrhovanou Šumavskou elektrickou drahou, která propojí ekologicky šetrnou


formou dopravy území rekreační oblasti Lipenska vč. navrhovaného lyžařského areálu Kramolín do jednoho uceleného celku. SR23

Nové Hrady – tato rozvojová plocha nadmístního významu pro golfové hřiště byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Novohradské Hory. Plocha je navržena cca 1km východně od Nových Hradů při silnici III. třídy směrem na hraniční přechod Pyhrabruck do Rakouska, návrh plochy tedy vybízí k využívání i zahraničními golfisty. Návrh plochy pro golfové hřiště navazuje na rozvojovou plochu pro bydlení SO18 Nové Hrady a zvyšuje tak její atraktivitu pro trvalé i druhé bydlení náročnější klientely. Plocha je navržena ve specifické oblasti Specifická oblast N-SOB2 Třeboňsko – Novohradsko a je vhodným doplněním aktivit v tomto regionu, kde hospodářský pilíř udržitelného rozvoje poněkud svým významem zaostává za pilířem přírodním.

SR24

Nový Dvůr – rozvojová plocha je navržena ve vazbě na stávající rekreační zařízení v blízkosti soutoku řek Vltavy a Lužnice, přičemž hlavní náplní této plochy má být golfové hřiště, jako vhodné doplnění sportovně rekreační vybavenosti ve specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Plocha je vymezována v souladu s územními plány Hosty a Všemyslice. Tato navrhovaná aktivita vhodně přispěje k rozvoji turistického a cestovního ruchu a tím i k posílení pilíře hospodářského využití území. Navržené golfové hřiště obohatí rekreační potenciál území a zatraktivní trasu navrhované vodní cesty, pro kterou jsou doprovodné aktivity podobného typu potřebné.

SR25

ZOO program na Šumavě – záměr vložený v rámci dohodování obsahu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s dotčenými orgány po společném jednání. ZOO program může pomoci dalšímu zatraktivnění Šumavy pro rodinnou rekreaci. Záměr Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava je dělen do 3 lokalit, kde by měl pomoci k oživění sociálního a hospodářského pilíře udržitelného rozvoje formou synergicky využívající ochranu přírody. Vzhledem k charakteru, zoologické zahrady s výběhy a voliérami, doplněné informačními a vzdělávacími centry, se jedná o vybavenost vyššího standardu, proto je vymezení tohoto záměru promítnuto i jako jev bezesporu nadmístního významu. Vlastní vymezení do ploch je ponecháno na navazující územně plánovací dokumentaci dotčených obcí. Velmi konkrétní požadavek na umístění obslužných objektů a výběhů je dán požadavkem ve stanovisku Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava č. j. SZ NPS 10325/2010/2 – NPS 11207/2010.

SR26

Zámek Vimperk – záměr rekonstrukce národní kulturní památky s cílem vybudovat mezinárodní vzdělávací environmentální centrum. Důvodem pro zanesení do celokrajské územně plánovací dokumentace je předpokládaný a očekávaný velmi významný a pozitivní dopad na cestovní ruch ve Vimperku a v celém šumavském regionu. Očekávaná návštěvnost cca 150 tis. ročně (cílový stav) a investice dosahující plánované výše až 0,75 miliardy Kč řadí tento záměr mezi rozhodně nadmístní. Také tento záměr byl do návrhu vložen na základě požadavku Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, který byl uplatněn během vypořádávání stanovisek uplatněných dotčenými orgány během společného projednávání Stránka 44

Trhové Sviny patří do krajské rozvojové osy N-OS8 Jihovýchodní – Novohradská. Požadavek rovněž nepřímo vyplývá z Evropské úmluvy o krajině. Konečně dovětek tohoto pokynu byl požadován ve stanovisku dotčeného orgánu.

návrhu. SR27

Cross golf Stožec – jedná se o návrh golfového hřiště v rámci specifické oblasti SOB1 Šumava. Region Šumavy byl, na základě úkolů z Politiky územního rozvoje ČR 2008, prověřen územní studií Šumava, pořízenou krajským úřadem a zpracovanou Fakultou architektury ČVUT Praha. V rámci této studie byl tento záměr prověřen. Podmínka „zachování managementu bezlesí, zachování druhové skladby, bez terénních úprav a odvodnění pozemků s akcentem na zachování krajinného rázu dané lokality“ reaguje na umístění záměru na území Národního parku Šumava. Vyloučení „klasického golfového hřiště“ je reakcí na požadavek ve stanovisku Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava č. j. SZ NPS 10325/2010/2 – NPS 11207/2010. Z téhož stanoviska poté vychází i další odůvodnění upřesňujících regulativů - budování a provoz klasického golfového hřiště by v dané lokalitě představoval nežádoucí změny kvality biotopů a ztrátu druhové bohatosti. Požadavek na to, aby pokud možno toto golfové hřiště nezasahovalo do II. zóny Národního parku Šumava, vzešel se stanoviska k posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí (tzv. stanovisko SEA, vydalo MŽP pod č. j. 40831/ENV/11). Vymezení ploch nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin

16.

Ve výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je vymezena pouze 1 rozvojová plocha nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin a to jde ještě o rozšíření stávající plochy těžby v lokalitě Rejta u Trhových Svinů. Důvodem je to, že plochy pro těžbu nerostných surovin jsou dostatečně chráněny jinými právními předpisy a nástroji územního plánování na úrovni kraje nebylo nutné koordinovat jejich využití s ostatními záměry na změny využití území nadmístního významu. Výjimkou je právě lokalita Rejta, kde dochází ke kolizi tohoto záměru s urbánním zázemím města Trhové Sviny, vč. možných variant budoucí obchvat silnice II/156, zde neřešených. Výroková část dále stanovuje, jako pro ostatní druhy rozvojových ploch nadmístního významu, pro plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin úkoly pro územní plánování v navazujících územních plánech měst a obcí Jihočeského kraje a zde je jejich odůvodnění:

a.

Úkol „vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících územních a regulačních plánech nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek v daném území“ je zde technickým ustanovením, které dává jasný pokyn pro pořizovatele navazujících územních a regulačních plánů měst a obcí, že plochy lze upřesňovat, tj. zmenšovat, ale nikoliv expandovat vně, mimo stanovenou hranici, do volné krajiny.

b.

39

Úkol „po ukončení těžby je vždy nutné rekultivovat plochu, a to s ohledem na potenciál těžbou narušeného území pro ochranu přírody a krajiny“ je konkretizací požadavku vyplývajícího z Politiky územního rozvoje ČR 2008 pro koncepci rozvojových oblastí a os39, kdy

Politika územního rozvoje ČR 2008, str. 23, kapitola 3, bod


PT 1

Rejta – jedná se o připravované rozšíření dobývacího prostoru Rejta pro těžbu stavebního kamene, z důvodu zajištění dostatečné rezervy místních zdrojů nerostných surovin pro rozvojové záměry na území kraje s vědomím, že rozvojové záměry, zejména výstavba dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru si vyžádají velkou spotřebu materiálu, zejména stavebního kamene a kameniva, které bude potřeba zajistit především z dobře dopravně dostupných místních zdrojů.

Vymezení ploch nadmístního významu pro asanaci a asanační úpravy 17.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují celkem 3 rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci. Ve všech případech se jedná o velmi velké lokality svým významem přesahující možnosti jednotlivých obcí s jejich rekultivací cokoliv udělat. Úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích pro ně stanovené mají toto odůvodnění:

a.

Úkol „podrobně vymezit hranice ploch s nutnou asanací v navazujících územních a regulačních plánech nebo v navazujících správních řízeních podle konkrétních podmínek v daném území (v tomto případě je možné rozsah vymezených ploch upřesňovat do 100m oběma směry od hranice polygonu nebo ve zvláště odůvodněných případech přidávat samostatné enklávy ploch s nutnou asanací malého rozsahu dle skutečného stavu a potřeb v území)“ je technickým ustanovením dávajícím jasný pokyn jak s těmito plochami pracovat při jejich promítání do navazujících územních a regulačních plánů. Vzhledem k charakteru těchto ploch, staré ekologické zátěže, nevybuchlá munice, je zde dána možnost v rámci upřesňování těchto ploch do měřítek územních a regulačních plánů přidávat i další plochy, kde budou tato rizika a nebezpečí identifikována. V případě, že hranice s přesahem +/- 100 m nebude stačit, plochy budou podstatně větší či jiné, budou polygony těchto ploch upraveny v rámci první aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Tato hranice je do výroku vložena kvůli omezení bezbřehosti vymezení těchto ploch tak, aby pro rozhodování v území byla dána určitá záruka, že mimo hranici těchto polygonů již území Jihočeského kraje s velkou pravděpodobností zatíženo není (v měřítku nadmístního významu).

b.

Úkol „plochy budou rekultivovány, do doby rekultivace je nebude možno využívat k intenzivní hospodářské činnosti ani k dlouhodobému pobytu“ je dán charakterem těchto ploch. Požadavek na rekultivaci vyplývá z ustanovení republikové priority územního plánování v článku (19) Politiky územního rozvoje ČR 2008 (viz

(38): Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno sledovat zejména ad d) řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady. Stránka 45

předchozí poznámka pod čarou č. 39) a pokynu pro koncepci území v rámci rozvojových oblastí a os dle článku (38) Politiky územního rozvoje ČR 2008 (viz předchozí poznámka). c.

Úkol „budoucí konkrétní využití těchto ploch bude řešeno v navazujících územně plánovacích dokumentacích s ohledem na potřeby ochrany životního prostředí (zejména odstranění starých ekologických zátěží), s ohledem na krajinný ráz, výskyt ohrožených druhů a společenstev, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva“ je konkretizací cílů a úkolů územního plánování definovaných §§ 18 a 19 stavebního zákony pro tento typ ploch nadmístního významu.

d.

Úkol „součástí těchto ploch mohou být tam, kde je to vhodné a není to v rozporu s ochranou zdravých životních podmínek, také ucelené areály republikového významu specifického charakteru veřejné infrastruktury, včetně zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, nebo určené pro rekreaci a cestovní ruch, kdy bude voleno takové měřítko a intenzita využití ploch, aby nebylo neúměrně zatíženo okolní prostředí“ reaguje na požadavek přednostního využívání brownfields dle ustanovení článků (19) a (38) Politiky územního rozvoje ČR 2008 (viz předchozí poznámky pod čarou).

A1

Asanační území Mydlovary vzniklo v prostoru úložiště odpadu při zpravování uranové rudy DIAMO-MAPE (kalojemy), kde důvodem je potřeba rekultivace staré zátěže odkališť po zpracování uranové rudy, které jsou v blízkosti zastavěného území a zastavitelných ploch přilehlých obcí. Zastavěné území a zastavitelné plochy dotčených obcí jsou ohroženy sekundární prašností z odkališť. Neustále je potřebné monitorování odkališť z hlediska nebezpečí průsaku a kontaminace podzemních vod. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují také přeložky silnic a komunikací, po kterých probíhá nebo bude probíhat navážení rekultivačního materiálu mimo zastavěné území a zastavitelné plochy obcí. Na tento záměr již nyní navazuje konkrétní projekt SANACE MYDLOVARY připravený společností DIAMO, státní podnik, v celkové částce 684 mil. Kč.40

A2

Asanační území Popílkoviště – zde se jedná o asanační území ve správním území města České Budějovice a obcí Staré Hodějovice a Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku. Důvodem vymezení v celokrajské územně plánovací dokumentaci je potřeba rekultivace staré zátěže odkaliště v prostoru úložiště elektrárenského popílku, které jsou v blízkosti zastavěného území a zastavitelných ploch města České Budějovice a přilehlých obcí a jsou ohroženy negativními projevy plynoucími z existence tohoto odkaliště. Také zde potenciálně hrozí nebezpečí průsaku a kontaminace podzemních vod.

A3

Asanační území Špičák je vymezeno v jižní části území vojenského újezdu, kde se předpokládá jeho vyčlenění a převedení pod civilní správu. Pro civilní využití, výroková část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje zde navrhuje územní rezervu pro blíže neurčené budoucí využití pro sport a rekreaci, např. lyžařský areál, je nejprve nezbytně nutné provést opatření k zajištění

Více o projektu k dispozici na oficiálních webových stránkách projektu: http://www.sanacemydlovary.cz/ 40


bezpečnosti života a ochrany zdraví osob formou provedení pyrotechnické asanace. Tato asanace je nezbytnou podmínkou, která musí být naplněna před vlastním využitím prostoru pro civilní sportovně rekreační využití, tj. v budoucnu navrhovaný lyžařský areál. Po provedení potřebných asanací bude možné začít jednat o převedení záměru lyžařského areálu z územní rezervy do návrhu v rámci některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Vymezení koridorů a ploch nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu 18.

Předmětem řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ve výrokové části je návrh rozvoje komunikační sítě a dopravní soustavy v Jihočeském kraji v rozsahu republikového významu a to tak, aby návrh zajistil dobrou obslužnost a využití území kraje a jeho trvale udržitelný rozvoj při zachování jeho přírodních hodnot a hodnot kulturního dědictví v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 a Programem rozvoje Jihočeského kraje. Rozhodující dopravní stavby na území kraje jsou Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje vymezeny formou koridorů (v uvedených šířkách), kdy tyto koridory jsou stanoveny i pro stavby, pro které bylo již vydáno pravomocné územní rozhodnutí (pokud nebyla jejich stavba zahájena). Vymezení těchto republikových záměrů dopravní infrastruktury je odůvodněno povinností respektovat nadřazený nástroj územního plánování, tj. Politiku územního rozvoje ČR 2008.

19.

Odůvodněním záměrů na silniční síti nadmístního významu je zabezpečení podmínek pro vyšší kvalitu silniční sítě Jihočeského kraje; u přeložek je primárním důvodem snížení negativních vlivů na životní prostředí v dotčených obcích (hluk, emise škodlivin, polétavý prach), snížení dělícího účinku a zvýšení bezpečnosti silniční dopravy a to zejména z pohledu nejzranitelnějších účastníků, tj. chodců (zejména dětí a starších osob) a cyklistů. U záměrů na silniční síti obecně je snahou zvýšení bezpečnosti silniční dopravy, případně zvýšení kapacity těchto komunikací. Odůvodněním záměrů na železniční síti je zvýšení kvality železniční dopravy, případně její kapacity jakožto prostředku ke zvýšení konkurenceschopnosti železnice oproti silniční dopravě v souladu s požadavky trvale udržitelného rozvoje. V obou případech pak nezanedbatelným důvodem jsou v obecné části zmíněné požadavky pro rozvoj turistického ruchu v jižních Čechách jakožto prvořadé příležitosti pro rozvoj kraje a zlepšení životních podmínek jeho obyvatel. To se týká i záměrů u ostatních druhů dopravy, tj. vodní, letecké a cyklistické. Uvedené záměry představují vymezení plošných nároků komunikací a to v pozitivním i negativním smyslu slova; to znamená, že např. úseky řešených silnic, u nichž není navržen žádný záměr, jsou považovány za územně stabilizované. Obcím se ponechává možnost ve svých územních plánech navrhnout plochy územní rezervy pro úpravy tras silnic II. třídy, navrhovat nové přeložky a obchvaty na silnicích II. třídy je možné pouze tehdy, pokud krajský úřad v rámci zadání daného územního plánu nebo jeho změny nestanoví, že se jedná o nadmístní záměr, poté je nutné záměr prověřit a zahrnout do krajské územně plánovací dokumentace. Jde o vyvážený kompromis mezi striktním vymezením dopravních záměrů v kompetenci kraje a ponechání určité možnosti obcí rozhodovat si o méně zásadních dopravních řešeních, zejména s ohledem na jejich rozsah a cenu. Plně je na územních plánech dotčených obcí ponechána možnost řešit Stránka 46

silnice III. třídy a místní a ostatní komunikace. Z celokrajského nástroje územního plánování tak bylo vypuštěno cca 75 záměrů přeložek oproti tomu, co bylo navrhováno územními plány velkých územních celků či územními plány obcí. Koridory a plochy dopravy republikového významu 20.

Odůvodnění vymezení jednotlivých koridorů a ploch dopravy republikového významu je provedeno v navazující tabulce za celou stavbu a ve výjimečných případech, pokud je to potřebné i po jednotlivých úsecích, takto:

D1

Dálnice D3 – na území Jihočeského kraje je koridor pro dálnici vymezen jako naplnění úkolu z Politiky územního rozvoje ČR 2008, článek (98). Důvodem vymezení v politice je: „Příprava dokončení základní sítě dálnic a zabezpečení převedení očekávané zátěže intenzit dopravy na tuto kvalitativně vyšší úroveň dopravy. Součást TEN-T.“ a stejný důvod má i vymezení v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Koridor pro dálnici je vymezován v obvyklé šíři 600m, kdy tato šíře byla zvolena tak, aby bezpečně zajistila umístění nejen tělesa dálnice s určitou vůlí pro konkrétní polohu v terénu, ale také doprovodných staveb dopravní a technické infrastruktury včetně přeložek. Záměr byl bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona převzat z dříve schválených územních plánů velkých územních celků Táborsko a Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (ve znění změny č. 1) a Českokrumlovsko I (nejjižnější úsek u mimoúrovňové křižovatky Dolní Třebonín).

lizovaná do území prostřednictvím změny č. 1 územního plánu velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace, trasa je prověřena dokumentací pro územní rozhodnutí, rozšíření obvyklé šíře koridoru je v místě uvažovaných mimoúrovňových křižovatek. D2

Rychlostní silnice R3 – koridor rychlostní silnice R3 je v celé délce územně stabilizován v územním plánu velkého územního celku Českokrumlovsko I. Celý úsek je přebírán bez věcné změny podle § 187 odst. (2) stavebního zákona. Dále je záměr odůvodněn vymezením této stavby v Politice územního rozvoje ČR.

D3

IV. tranzitní železniční koridor – jedná se o vymezení železničního koridoru zahrnujícího železniční tratě ČD 220 (Praha – Benešov u Prahy – Tábor – České Budějovice a ČB 196 České Budějovice – Horní Dvořiště. IV. tranzitní železniční koridor je 22. prioritní stavbou Evropské unie, jeho stavba bude kofinancována ze zdrojů Evropské unie a projekt je zařazen do evropských sítí dle mezinárodních dohod AGC, AGTC a TENT. Kompletní vymezení tohoto koridoru je upřesněním a naplněním požadavku článku (92) Politiky územního rozvoje ČR 2008, která tento záměr pod kódem ŽD4 rovněž závazně vymezuje. Na území okresu Tábor a České Budějovice je záměr rovněž přebírán bez věcné změny z dříve schválených územních plánů velkých územních celků Táborsko a Českobudějovická sídelní regionální aglomerace ve znění jejich změn podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona.

D4

Rychlostní silnice R4 – rychlostní silnice R4 spojující města na trase Praha – Milín – Mirotice – křižovatka s I/20 Nová Hospoda je v celé délce průchodu územím Jihočeského kraje územně stabilizována prostřednictvím dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Orlická nádrž. Záměr je tedy převzat bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona včetně západního obchvatu města Čimelice. Záměr rychlostní silnice R4 je také vymezen v Politice územního rozvoje ČR 2008 v článku (107) v úseku Příbram – Nová Hospoda, kde je důvod vymezení uvedeno, cituji: „Zabezpečení jednoho z hlavních dopravních směrů v rámci území státu“. Jde tedy o konkretizace úkolu pro územní plánování stanoveného celostátní politiky.

D5

Silnice I/4 – koridor tzv. kapacitní silnice I/4 v trase spojující body křižovatka s I/20 Nová Hospoda – Strakonice – Volyně – Vimperk – Strážný, státní hranice je částečně stabilizován v územních plánech velkých územních celků Písecko – Strakonicko a Šumava (např. úsek Vimperk – Solná Lhota), kdy tyto úseky jsou přebírány bez věcné změny podle §187 odst. (2) stavebního zákona. Nová řešení ve zbylé části koridoru jsou řešeny v naznačeném rozsahu koridoru v podobě přeložek nebo navržených úprav do homogenních parametrů příslušné šířkové kategorie dle ČSN 73 6101. Řešení byla volena principiálně ve stávající trase včetně rektifikace směrových a výškových oblouků, úpravy tvarů a rozhledových poměrů křižovatek apod. (dále jen „homogenizace“) s novým návrhem koridoru ve Strakonicích, předpokládá se nový most před Otavu, a ve Volyni.

D6

Silnice I/19 – silnice I/19 v celém úseku od hranice Plzeňského kraje přes Mirovice, Oltyni, Tábor až po hranici s krajem Vysočina převzat z dříve schválených územních plánů velkých územních celků Písecko – Strakonicko, Orlická nádrž a Táborsko ve znění jejich změn podle §187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny. Výjimku tvoří územní rezerva pro severní ob-

D1/1, úsek Čekanice (sever Tábora) – Měšice (jih Tábora), již dnes tento úsek vypadá jako dálnice, ale není jí, jde o čtyřpruhovou silnici a Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje zde vymezují určitou malou rezervu pro případnou změnu technických parametrů stávající silnice tak, aby mohlo být plnohodnotnou dálnicí. D1/2 - úsek Měšice (jižní okraj Tábora) – Veselí nad Lužnicí, již nyní započala stavba tohoto úseku, trasa je zde jasně prověřena vydaným územním rozhodnutím, koridor 600m široký je více než dostatečný i pro všechny doprovodné stavby a navíc u křižovatky U Sloupu je mírně rozšířen pro možnost zahrnutí pokračování silnice I/23 od nové mimoúrovňové křižovatky až na dnešní stávající těleso silnice I/3, která po vybudování dálnice bude sloužit jako doprovodná silnice II. třídy. D1/3, doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí do plného profilu dálnice, obvyklá šíře koridoru zde mohla být redukována na 200m, trasa je také zde prověřena dokumentací pro územní řízení a vydaným územním rozhodnutím, rozšíření bylo potřebné pouze v místě mimoúrovňového křížení tělesa dálnice se silnicí II/147 na Sviny a Veselí nad Lužnicí. D1/4, úsek Veselí nad Lužnicí – Ševětín, trasa koridoru je prověřena dokumentací pro územní rozhodnutí a vydaným územním rozhodnutím. D1/5, úsek Ševětín – Borek (severovýchodně od Českých Budějovic), zde se jedná o doplnění stávající 2proudé silnice do plného profilu dálnice, obvyklá šíře koridoru mohla být tedy redukována na 200m kvůli ohleduplnosti k využívání volné krajiny, také zde je trasa prověřena dokumentací pro územní rozhodnutí a vydaným územním rozhodnutím. D1/6, úsek Borek – Dolní Třebonín, jedná se o nejsložitější úsek pro stavbu dálnice, trasa je dlouhodobě stabiZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 47

chvat města Mirovice, která nahradila v územním plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko připravenou variantu průtahu, od které bylo na žádost města v dohodě s Ministerstvem dopravy upuštěno. Pro územní rezervu byla v roce 2009 zpracována podrobnější vyhledávací studie ověřující technickou realizovatelnost záměru. Celý záměr zkapacitnění silnice I/19 může být jedním z možných řešení úkolu alternativního spojení západní hranice České republiky s východem v území jižně od D1 dle bodu (122) návrhu Politiky územního rozvoje ČR 2008 (kód S13). V některých úsecích je při průchodu zastavěným územím šíře koridoru redukována na 50m (Orlík nad Vltavou, na základě kladného vyhodnocení námitky obce) tak, aby zasažení urbanizovaných ploch tímto koridorem bylo co nejmenší. D7

D8

Silnice I/20 – silnice I/20 spojuje metropole západních a jižních Čech, Plzeň a České Budějovice a může být řešením úkolu alternativního spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1 dle bodu (122) návrhu Politiky územního rozvoje ČR 2008 (kód S13) v jižnější alternativě oproti silnici I/19 (s pokračováním po I/34 směrem na Třeboň a Jindřichův Hradec a dále po I/23 směrem na Telč, Třebíč a Brno. Předmětem návrhu ve výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je homogenizace v úseku hranice Plzeňského kraje po mimoúrovňovou křižovatku s rychlostní silnicí R4 Nová Hospoda, kdy se jedná o kombinaci nového návrhu a převzetí z územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona. Úsek Písek – Vodňany předpokládá zachování vyhovujícího stavu. Úsek Vodňany – České Budějovice byl bez věcné změny přezvat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schválené změny územního plánu velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace, který koridor velmi proměnlivé šíře podrobně a na základě dlouhotrvajícího jednání s dotčenými obcemi a orgány státní správy vymezila. Návrh úseku od obce Češnovice, resp. mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/145, po České Budějovice jako čtyřpruhového je odůvodněn naměřenou intenzitou dopravy více jak 15 tisíc automobilů za den.41 Varianta severní silniční spojky byla dohodnuta v rámci dohodovacích jednání navazujících na společné projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s dotčenými orgány s MŽP a Ministerstvem dopravy. Zvolená varianta byla také lépe hodnocena v procesu SEA. Poslední úsek byl převzat ze studie pořízené městem České Budějovice, zpracovala společnost IKP Consulting & Engineers. Silnice I/22 – záměr silnice I/22 v úseku hranice Plzeňského kraje – Strakonice je součástí dálkového tahu spojujícího Bavorsko, Plzeňský kraj, severní oblasti Jihočeského kraje, Kraj Vysočina a Moravu s pokračováním dále na východ na Slovensko, příp. Ukrajinu. Obchvaty sídel jsou převzaty bez věcné změny podle

Zdroj: Územně analytické podklady Jihočeského kraje, podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram Intenzity dopravy, červen 2010, měření bylo prováděno společnosti Mott Macdonald v rámci projektu Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje. K dispozici na http://up.kraj-jihocesky.cz. 41


ustanovení § 187 odst. (2) z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko. Řešení ve Strakonicích se koordinovalo se zpracovávaným územním plánem města Strakonice. D9

Silnice I/23 - silnice I/23 byla v analytické části shledána jako silnice s vysokým počtem dopravních nehod (s usmrcením osob) vztažených na jednotku dopravního výkonu. Její dopravní význam dále vzroste v souvislosti s uváděním jednotlivých úseků dálnice D3 do provozu, kdy v souvislosti se stavbou dálnice D3 lze přitom očekávat v úseku západně Jindřichova Hradce nadprůměrná tempa růstu intenzity dopravy, jak prokázal matematický model zpracovaný společností CityPlan na úkor jižněji vedené silnice I/34 z Českých Budějovic přes Třeboň. Větší část přeložek sídel byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Jindřichohradecko. Výjimkou je severní obchvat sídla Děbolín, kde bylo zvoleno řešení jižně od stávající železniční trati mezi zastavěným územím sídla a železnicí na úkor řešení severní variantou až za železnicí, která vyžadovala 2 mimoúrovňové železniční přejezdy. Požadavek města Jindřichův Hradec na zahrnutí severního obchvatu nebyl akceptován kvůli vysoké ekonomické náročnosti investice, záměr je zapracován jen jako územní rezerva.

D11

Silnice I/29 – silnice I/29 je v návrhu prodloužena od Písku až do Kbelnice přeřazením stávající silnice II/139 v tomto úseku mezi silnice I. třídy. Silnice II/139 (stejně jako silnice I/29) je součástí mezinárodního tahu východ – západ spojujícího Bavorsko s Moravou, její parametry však (byť na úrovni silnic II. třídy patří k lepšímu průměru) tomuto provozu nevyhovují, nevyhovující jsou především šířkové parametry (5 - 6 m bez zpevněných krajnic) a to je jedním z důvodů, proč tato silnice představuje jednu z nejexponovanější nehodových lokalit. Součástí řešení tohoto úseku je severní přeložka okolo obce Dobev, kde průjezd velkého množství automobilů zastavěným územím obce je naprosto nevyhovující. Předmětem návrhu východně od Písku jsou přeložky u obce Dolní Novosedly, Podolí, Křenovice, Srlín, kdy tyto přeložky byly převzaty bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) z dříve schválených územních plánů velkých územních celků Písecko - Strakonicko a Orlická nádrž. Mimo přeložky obcí je v celé délce navržena homogenizace, důvodem vymezení je zařazení této silnice do již zmíněného dopravního tahu ve směru východ – západ od Bavorska po Slovensko a vysoká nehodovost na silnici II/139 v úseku Písek – Kbelnice.

D12

Silnice I/34 – návrh trasy byl v lokalitě Vranín navržen ve variantě průtahu, přeložka jižně od zastavěného území sídla byla z důvodu ochrany přírodních hodnot vyloučena. Ostatní přeložky Lišov – Štěpánovice, Vranín – Třeboň, Lásenice – Dolní Žďár byly převzaty bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) z dříve schválených územních plánů velkých územních celků Českobudějovická sídelní regionální aglomerace a Jindřichohradecko.

D14

Železnice Plzeň – České Budějovice – důvodem vymezení tohoto záměru je jeho vymezení v Politice územního rozvoje ČR 2008 jako republikového záměru ŽD4 v oblasti železniční dopravy v článku (92) a z pohledu Jihočeského kraje potřeba kvalitního železničního propojení center Jihočeského a Plzeňského kraje coby ekologičtější alternativy silniční dopravy. Koridor je záměrně zúžen v oblasti nadregionálního Stránka 48

biocentra NBC 37 Řežabinec, které je zároveň ptačí oblastí soustavy NATURA 2000, a dále v prostoru přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic, kde nicméně nelze střet mezi rezervací a koridorem zcela vyloučit, pouze velmi podstatně redukovat, kdy malý překryv zůstane pouze v západní části přírodní rezervace. D15

D18

D 19

Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – důvodem vymezení tohoto záměru je jeho vymezení v Politice územního rozvoje ČR 2008 jako republikového záměru ŽD5 v oblasti železniční dopravy v článku (93). Z pohledu České republiky je zde zájem na zlepšení parametrů železniční dopravy mezi Prahou a Vídní. Vltavská vodní cesta – důvodem pro zařazení tohoto záměru do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je ustanovení Politiky územního rozvoje ČR 2008 v článku (127), který vymezuje záměr označený kódem VD5, vymezený v úseku Třebenice – České Budějovice, z důvodu zabezpečení podmínek pro plavbu po Vltavě pro lodě do 300t výtlaku s minimalizací dopadů na životní prostředí. Stejné odůvodnění má tento záměr i v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje spolu s ustanovením § 34 odst. (4) stavebního zákona, který činí Politiky územního rozvoje ČR závaznou pro pořízení na ni navazujících zásad územního rozvoje jednotlivých krajů. Z hlediska Jihočeského kraje je záměr odůvodněn zejména očekáváním zvýšeného přílivu turistů plujících po Vltavě z Prahy do Jižních Čech obdobně, jako funguje Baťův kanál na Moravě nebo plavba po kanálech ve Francii, Holandku, Belgii, Německu či Anglii. Sekundárně lze očekávat přepravu extrémně těžkých a objemných komponent do Temelína během výstavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny (reaktory, transformovny). Kromě dostavby Temelína se zde nabízí přeprava dřeva a sypkých materiálů ze Šumavského regionu a Třeboňska přes nákladní přístav v Českých Budějovicích do Prahy, Středních Čech a dále po Labi do Německa. Úsek České Budějovice – Hluboká nad Vltavou byl v červnu 2011 otevřen, tedy po provedení posledních úprav a dohodnutí textu s dotčenými orgány. Předmětem návrhu tedy zůstal záměr jako celek až po České Budějovice, reálně chybí vybudovat již jen přístav Hluboká, přístav Nový most České Budějovice, plavební komora jezu Hluboká a zajištění plavební hloubky na počátku zdrže Hněvkovice, příp. další drobnější stavby. Veřejné logistické centrum České Budějovice – Nemanice, také tento záměr je přebírán z Politiky územního rozvoje ČR 2008, konkrétně z ustanovení článku (130).42

D 20

Letiště České Budějovice – plocha nadmístního významu pro dopravu je také zde vymezována na základě ustanovení Politiky územního rozvoje ČR 2008, zde konkrétně článku (133).43 Koridory a plochy dopravy nadmístního významu

21.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují ve výrokové části koridory a plochy pro dopravní záměry nadmístního významu. V následující tabulce je jejich odůvodnění:

D10

Silnice I/24 – důvodem pro vymezení tohoto záměru je potřeba zlepšení parametrů stávající mezinárodní silnice spojující České Budějovice a Vídeň.

D13

Silnice I/39 – tato silnice je potenciálně nejdůležitějším napojením specifické oblasti SOB1 Šumava na nadřazenou dopravní síť, tj. dálnici a rychlostní silnici D3/R3. Důvodem je tedy potřeba kapacitního napojení Lipenska a celého regionu Šumavy na dálnici D3, resp. rychlostní silnici R3. V Českém Krumlově byla vybrána homogenizace stávajícího průtahu vedoucího těsně pod zámkem Český Krumlov, daleko investičně náročnější přeložka vedená v souběhu s železniční tratí, stejně jako varianta vedoucí přes Chráněnou krajinnou oblast Blanský les, byly odmítnuty (druhá zejména na základě stanoviska Správy chráněné krajinné oblasti Blanský les). Silnice je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje přesměrována z Kamenného Újezdu do dálniční křižovatky na D3 u Dolního Třebonína, kdy se jedná o záměr převzatý bez věcné změny podle § 187 odst. (2) stavebního zákona ze schváleného územního plánu velkého územního celku Českokrumlovsko I, stejně jako přeložky obce Přísečná. Přeložka obce Horní Planá podél stávající železnice vychází z řešení dnes již neplatného územního plánu velkého územního plánu Šumava, nicméně toto řešení je stále aktuální.

pravy provozovaných samostatně nebo v rámci multimodální integrace za účelem dosažení optimálního a udržitelného využití zdrojů). Zapojení do evropské sítě logistických center. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně zohledňovat přepravní proudy a jejich přesun pomocí VLC např. mimo zvláště chráněná území přírody, NATURA2000 a významné koncentrace bydlení. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kapitola 5 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY, str. 61-62, článek (133) L3 43

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kapitola 5 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY, str. 60-61, článek (130) Veřejná logistická centra (dále VLC): 42

Vymezení: Střední Čechy, Brněnsko, Ostravsko, Plzeňsko, oblast Pardubice – Hradec Králové, Českobudějovicko, oblast Ústí nad Labem – Lovosice, Olomouc – Přerov, Jihlava – Havlíčkův Brod, Liberecko, Karlovy Vary – Sokolov – Cheb. Důvody vymezení: Postupné etapovité budování sítě veřejných logistických center napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce za účelem poskytování širokého spektra logistických služeb. Síť VLC umožní optimalizovat silniční dopravu a uplatnit princip komodality (účinné využívání různých druhů doZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Vymezení: Nové mezinárodní letiště České Budějovice v prostoru stávajícího areálu bývalého vojenského letiště s využitím vzletové a přistávací dráhy a s vybudováním, resp. rekonstrukcí, nových vzletových a přistávacích prostor letiště vč. odbavovací haly. Důvody vymezení: Zabezpečení kvalitativně vyšší úrovně spojení v rámci transevropského multimodálního koridoru X (v Politice územního rozvoje ČR 2008 M1) a zajištění snazší dostupnosti letecké dopravy v regionu. Vytvoření podmínek pro zahájení provozu mezinárodního letiště. Úkoly pro územní plánování: ad a) řešit dopady rozvoje letiště České Budějovice na územní rozvoj dotčených obcí (zejména hlukové zátěže), ad b) řešit napojení letiště na další druhy dopravy. Stránka 49

D16

D17

Šumavské elektrické dráhy – důvodem pro zařazení tohoto záměru do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba propojit navrhovaná centra cestovního ruchu na Šumavě se stávajícími ubytovacími kapacitami a především potřeba propojit celý prostor specifické oblasti Šumava s nadřazenou dopravní infrastrukturou, tj. s dálnicí D3, rychlostní silnicí R3 a se IV. tranzitním železničním koridorem a tím zpřístupnil Šumavu turistům i jinou formou dopravy než vlastními auty či autobusy. Záměr tak přímo naplňuje kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území stanovené v článku (69) Politiky územního rozvoje ČR 2008 pro specifickou oblast Šumava, stejně tak úkoly pro územní plánování stanovené v témže článku této politiky, zejména úkol vymezený pod písm. f) přímo směřující k tomuto záměru.44 Železniční trať Slavonice – Fratres – jedná se o záležitost spíše lokálního, nicméně přeshraničního charakteru, proto je záměr řazen do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, ačkoliv čistě dopravní význam by tomu neodpovídal.

D 21

Vypuštěno – záměr letiště Strakonice byl vypuštěn na základě vyhovění námitkám obcí Mutěnice a Sousedovice. Navíc se jedná o stávající letiště, nikoliv nový záměr.

D 22

Letiště Písek – důvody vymezení jsou shodné jako u předchozího záměru letiště Strakonice. Také zde je tento konkrétní záměr vymezen v rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB1 Písecko – Strakonicko.

D 23

Silnice II/105 – záměr 2 nových samostatně vymezených úseků Milevsko a Bernartice pro vybudování obchvatů silnice II. třídy byl vymezen na základě dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko, záměr byl v rozsahu obou přeložek bez věcné změny podle § 187 odst. (2) stavebního zákona převzat do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

D 24

Silnice II/120 – záměr a vymezení plochy pro nové mimoúrovňové křížení silnice II/120 se IV. tranzitním železničním koridorem jižně od obce Sudoměřice u Tábora je vyvoláno konkretizací záměru IV. tranzitní železniční koridor jako záměru Politiky územního rozvoje ČR 2008 do území.

D25

Silnice II/122 – potřeba tohoto záměru je odůvodněna naprosto nevyhovující dopravně – technickými parametry silnice II. třídy v daném úseku.

D26

Jižní tangenta České Budějovice – záměr je vymezen pro doplnění dopravního skeletu města České Budějovice, vytvoření jižní vzdálené alternativy dopravního směru západ – východ mimo přetížené centrum města a především s dlouhým výhledem kapacitního napojení mezinárodního letiště Planá u Českých Budějovic na dálnici D3.

D27

Silnice II/128 – důvodem pro vymezení tohoto záměru je odstranění bodové dopravní závady, prudké a nebezpečné zatáčky, na silnici II. třídy v případě obce Číměř a vyřešení problematické dopravní situace ve městě Nová Bystřice, kdy vybudováním obchvatu dojde k odklonění kamionové dopravy směřující z Jindřichova Hradce a Slavonic směrem na státní hranici a do Rakouska.

D28

Silnice II/135 – nové řešení křížení silnice II/135 s trasou IV. tranzitního železničního koridoru a dálnice D3 je odůvodněno právě konkretizací průmětu do území těchto dvou dopravních infrastruktur republikové významu. Řešení dálnice a IV. tranzitního železničního koridoru si vyžaduje úpravy na silnici II/135 a proto je Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje závazně vymezují.

D29

Silnice II/137 – jak je uvedeno již ve výrokové části, záměr úzce souvisí s potřebou zkapacitnění spojnice staveniště III. a IV. bloku jaderné elektrárny Temelín a dálnice D3 u Tábora. V zastavěném území Tábora slouží navržené dopravní řešení také k řešení vnitroměstské dopravy, jde o tah ve směru sever – jih, který by měl odlehčit přetíženému centru. Přeložky obcí a severovýchodně od Tábora nebyly převzaty z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko. Pro přeložku obce Ratibořické Hory byla z důvodu lepšího geologického podloží zvolena severozápadní varianta namísto původní jihovýchodní. Přeložka Mladé Vožice, resp. průtah vyžadující demolici objektu v centru města, byla vypuštěna zcela. Intenzita dopravy již zde není tak vysoká, aby si nezbytně vyžadovala budování obchvatu.

D30

Silnice II/140 – jde o záměry 2 nových přeložek na jižním okraji města Písek a obce Ražice, kde silnici II. třídy musí mimoúrovňově překonat železnici Plzeň – České Budějovice se záměrem zdvojkolejnění a zvýšení provozní rychlosti. Na jihu Písku je záměr vymezen v souladu s územním plánem sídelního útvaru Písek ve znění jeho změn a napomůže i zlepšení vnitroměstské dopravy, u obce Ražice je poté záměr odůvodněn potřebou výstavby záměru vymezené v Politiky územního

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kapitola 4 SPECIFICKÉ OBLASTI, str. 34, článek (69) SOB 1 Specifická oblast Šumava: 44

Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: ad a) využití rekreačního potenciálu oblasti, ad b) rozvoj zejména ekologického zemědělství, lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu, ad c) zlepšení dopravní dostupnosti území, zejména přeshraničních dopravních vazeb, ad d) řízenou nebo přirozenou obnovu lesních porostů. Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí ad a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení, ad b) vytvářet územní podmínky pro rozvoj dopravní dostupnosti území a rozvoj přeshraničních dopravních tahů mezinárodního a republikového významu, ad c) vytvářet územní podmínky pro propojení systému pěších a cyklistických tras se sousedními státy a koncepčního rozvoje systému dálkových tras, ad d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj celoroční rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a místních tradičních řemesel, zejména vymezením vhodných lokalit a stanovením podmínek pro umísťování těchto aktivit v koordinaci s ochranou přírody a krajiny, ad e) prověřit prostřednictvím územní studie možnosti využití rekreačního potenciálu vhodných oblastí na území specifické oblasti Šumava pro rekreaci, ad f) vytvářet územní podmínky pro rozvoj ekologických forem dopravy včetně železniční, g) vytvářet územní podmínky pro řízenou nebo přirozenou obnovu lesních porostů. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 50

rozvoje ČR 2008 v článku (92). D31

Silnice II/141 – záměr souvisí a je odůvodněn potřebami přepravy osob a materiálů pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín a dále jde o páteřní silnici II. třídy v rámci Jihočeského kraje. D31/1, jižní obchvat Temelína, záměr úzce spojený s dostavbou jaderné elektrárny Temelín, jedná se o dostavbou elektrárny vyvolanou investici. D31/2, úsek Svinětice – Prachatice, přeložka a navazující homogenizace úseku podél železnice odstraňují liniové dopravní závady na této páteřní krajské silnici, jihovýchodní obchvat Bavorova řeší dopravní situaci na náměstí tohoto historického sídla, kde se stýká několik silnic II. třídy, homogenizace a přeložky dále na Prachatice řeší bodové záměry na této trase. D31/3, úsek Prachatice – Libínské sedlo, stávající serpentiny kladou zvýšené nároky na údržbu a jsou problematické z hlediska bezpečnosti. Protože neexistuje doposud jasně zvolené konkrétní řešení, je koridor vymezen velmi široce tak, aby hledání finální, a jistě velmi drahého řešení, mohlo pokračovat na úrovni územně plánovací dokumentace obcí nebo oborových studií. Na záměr je navázán projekt lyžařského areálu Libín, který bude vyžadovat komfortní řešení pro dopravu lyžařů do tohoto navrhovaného lyžařského areálu. V úsecích od Libínského sedla po Volary se jedná pouze o homogenizace stávající silnice a krátkou přeložku narovnávající ostrou zatáčku na stávající silnici, čímž dochází k vytvoření podmínek pro odstranění bodových a liniových dopravních závad na této silnici.

D32

Silnice II/142 – odůvodněním záměru velice krátké nové přeložky v jihozápadní části města Bavorov je odstranění bodové dopravní závady. Záměr má nadmístní význam jen ve spojení s předchozími návrhy na úpravy silnice II/141, na kterou tato krátká přeložka v Bavorově navazuje.

D33

Vypuštěno – záměr severního obchvatu Křemže na silnici II/143 byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 39950/2010 OREG/1 (městys Křemže) pro nevhodné vedení trasy.

D34

Silnice II/144 – důvodem návrhu přeložky Vlachovo Březí je vyřešení nevhodného průtahu silnice II. třídy tímto městem.

D35

Silnice II/145 – záměr přeložek je odůvodněn páteřním charakterem této silnice II. třídy, která propojuje rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB3 Prachaticko s rozvojovou oblastí republikové významu OB10 Českobudějovicko a podél které je vymezena rozvojová osa N-OS6. Obchvat Husince je vymezen v souladu s řešením územního plánu Husince. Kruhová křižovatka se silnicí II/141 Těšovice byla volena jako kompromis mezi dopravně nejlepším, ale také investičně nejnákladnějším řešením v podobě mimoúrovňové křižovatky a nejlevnější, ale dopravně nejhorší úrovňové křižovatky ve tvaru kříže. Záměr D35/1, podjezd pod železnicí ve Vimperku, byl již realizován, proto byl vypuštěn z výrokové části.

D36

Silnice II/146 – záměr nového vedení silnice vyvolaný stavbou IV. tranzitního železničního koridoru jako záměru vymezeného v Politice územního rozvoje ČR 2008 v článku (85) pod kódem C-E551. Při konkretizaci tohoto záměru do území se prokázala potřebnost mimoúrovňového řešení tohoto křížení.

D37

Silnice II/147 – záměr těchto přeložek na silnice II/147 mezi Týnem nad Vltavou a Veselí nad Lužnicí je


vyvolán potřebou zlepšení parametrů a propustnosti silnice v souvislosti s dostavbou 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. D38

Silnice II/151 – záměr homogenizace a přeložek na silnici II/151 v úseku cca 500 m východně od Kunžaku po Dačice je vymezený z důvodu odstranění bodových dopravních závad na trase této silnice a celkového zlepšení jejich parametrů. Důležitý záměr severní přeložky v Dačicích pak řeší problém vnitroměstské dopravy na náměstí tohoto historického města.

D39

Silnice II/154 – mimo zastavěné území města Kaplice řeší problém dopravy zavlečené na náměstí tohoto města. Záměr východní přeložky v Třeboni byl vypuštěn na základě námitky města, záměr lze po definitivním vybrání výsledné varianty této přeložky zapracovat do územně plánovací dokumentace města Třeboň či vložit do řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v rámci pořízení jejich 1. aktualizace.

D40

Silnice II/138 - přeložky, homogenizace a rozšíření úseku Albrechtice nad Vltavou – Všeteč – Temelín je navrhováno z důvodu zvýšení kapacity této silnice jako jedné z přepravních tras pro dopravu osob a materiálu potřebných pro realizaci záměru dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín.

D41

Silnice II/155 – záměr 3 krátkých přeložek řeší 3 bodové dopravní závady.

D42

Silnice II/156 – záměr přeložek a homogenizací je odůvodněn potřebou odstranění bodových a liniových závad na této páteřní krajské silnici. Přeložky jsou prověřeny řešení dříve vydaných územních plánů velkých územních celků Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (ve znění změny č. 1 a 2) a Novohradské Hory, jedná se tedy o převzetí bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona. Silnice sama má příhraniční význam, propojuje České Budějovice a sídlo hlavního města Dolního Rakouska St. Pölten. Vzhledem k vyhodnocení námitek týkajících se obchvatu či průtahu Trhovými Sviny je vhodné, po definitivním rozhodnutí o variantě řešení silnice II/156 na území Trhových Svinů a okolních obcí, zahrnout toto zvolené řešení do některé z příštích aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a do navazujících územních plánů. Spolu s tímto záměrem je vhodné přeřazení silnice III/15616 od Nových Hradů k hranicím s Rakouskem do kategorie silnic II. třídy jako silnice II/156.

D43

Silnice II/157 – také zde jsou jednotlivé záměry odůvodněny odstraněním bodových a liniových dopravních zásad na důležité krajské silnici. D43/1, obchvat Srubce, severní řešení bylo zvoleno z důvodu kontinuity se schváleným územním plánem Srubce, vymezením v konceptu Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje a z důvodu lepších parametrů silnice s hlediska provedené analýzy na lesy, zemědělskou půdu a prvky ÚSES, záměr severní přeložky Srubce byl rovněž převzat ze změny č. 1 územního plánu velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace ve vazbě na ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona (k dispozici na webových stránkách Jihočeského kraje, výřez na obrázku pod textem).

Stránka 51

napojení jižního vstupního bodu Lipenska na republikovou dopravní tepnu D3/R3. Je zde předpoklad, že po vybudování rychlostní silnice R3 a navazující rychlostní silnice na rakouské straně od Lince zde dojde ke zvýšení intenzity provozu. D50

Vypuštěno – záměr obchvatu Bernartic na silnici I/29 byl samostatně vymezen naposledy v konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje, již v návrhu pro společné jednání s dotčenými orgány byl záměr zahrnut jako úsek D11/8 do komplexně pojatého záměru úprav na silnici I/29 v celém úseku od Kbelnice po Oltyni.

D51

Silnice II/173 - homogenizace silnice v úseku Strakonice – Sedlice a západní přeložka Blatné řeší bodové a liniové dopravní problémy na této trase.

D43/2, v úseku Srubec – Ledenice navržená homogenizace silnice vytváří předpoklady k odstranění liniových dopravních závad.

D51/1, úsek Strakonice – Sedlice, homogenizace řeší takřka ucelený a nepřetržitý sled dopravních liniových komplikací na této trase.

D43/3, narovnání nebezpečné zatáčky odůvodnění je odstranění velmi výrazného bodového dopravního problému.

D51/2, západní přeložka Blatné byla převzata bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z řešení dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko ve znění jeho změn. Dopravní řešení jižně od zastavěného území by mělo řešit úrovňové napojení páteřních komunikací (silnic III/12243, III/14218, III/12250), splňovat omezení hluku z dopravy, snížení dopravní rychlosti a zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Rovněž by měl být řešen způsob křížení přeložky s regionální železniční tratí.

D43/4, technické dopravně ultimativní, ale také velmi drahé, tunelové řešení v Českém Krumlově bylo nakonec vypuštěno na základě vypořádání námitky KUJCK 39951/2010 OREG/1 zástupce veřejnosti Mgr. Martina Háka. D44

D45

D46

D 47

Vypuštěno – záměr silnice II/157 v úseku Český Krumlov – Kaplice, tj. východně od Českého Krumlova po Kaplici, byl vypuštěn po společném jednání s dotčenými orgány pro relativně malou dopravní zátěž a vysoké investiční nároky na zlepšení parametrů této silnice. Silnice II/159 – záměry přeložek a homogenizace má vytvořit předpoklady k odstranění bodových závad na této krajské silnici v úseku, který je ve specifické oblasti N-SOB1 Orlicko. Silnice slouží k propojení Písku a Týna nad Vltavou, jako dvou regionálních center v této části Jihočeského kraje. Silnice II/160 – návrh homogenizace velmi frekventované silnice, zejména v letních měsících, podél Vltavy má odstranit v podstatě trvalou liniovou dopravní závadu v celém úseku od Českého Krumlova po křižovatku se silnicí II/163 jižně od Rožmberku nad Vltavou. Silnice II/161 – přeložka Vyšší Brod odstraňuje dopravní problém ve městě, kdy tato silnice je vedena po náměstí, kde se navíc křižuje v nepřehledné křižovatce s velmi frekventovanou silnicí II/163 vedoucí dále na Lipno nad Vltavou.

D48

Silnice II/162 – přeložka Větřní řeší liniový dopravní problém, kdy silnice stoupá do prudkého kopce přímo mezi rodinnými domy v zastavěném území města.

D49

Silnice II/163 – homogenizace a přeložky řeší bodové a liniové dopravní závady v obcích náležejících do specifické oblasti Šumava, řešení jsou tedy také odůvodněna coby konkretizace úkolů pro územní plánování stanovených Politikou územního rozvoje ČR 2008 v článku (69) stanovujících rámce pro tuto specifickou oblast republikového významu. D49/1, úsek Černá v Pošumaví - Vřesná, homogenizace a krátká přeložka zde řeší bodové a liniové dopravní problémy, řešení bylo voleno s maximálním ohledem na ochranu přírodních hodnot, řešení „prošlo“ hodnocením vlivů na životní prostředí i na NATURA. D49/2, úsek Vyšší Brod (západ) – křižovatka s R3 u Dolního Dvořiště, homogenizace poměrně dlouhého úseku silnice II. třídy je nezbytným předpokladem pro


D52

Silnice II/406 – homogenizace a dílčí přeložky řeší dopravní problémy na silnici spojující Vysočinu a Dolní Rakousko.

D53

Silnice II/408 – dokončení severního obchvatu města Dačice a tento obchvat navazující homogenizace silnice vytvoří předpoklady ke zkapacitnění propojení Jihočeského a Jihomoravského kraje.

D54

Silnice II/409 – velice krátká přeložka slouží k napojení města Planá nad Lužnicí na dálnici D3 prostřednictvím navržené mimoúrovňové křižovatky.

D55

Silnice II/410 – zlepšení parametrů této silnice zvýší její kapacitu pro spojení Vysočiny a Dolního Rakouska. Vzhledem k malé intenzitě byla volena varianta homogenizace stávající silnice v její stopě před ambicióznějšími, ale také dražšími variantami.

D56

Silnice II/603 – záměr je odůvodněn výstavbou dálnice D3, jedná se o doprovodnou komunikaci k této dálnici.

D57

Litvínovická ulice – záměr zkapacitnění této městské třídy je odůvodněn dnešní velmi vysokou intenzitou provozu na této silnici, která slouží jako hlavní přivaděč pracovních sil do Českých Budějovic z prostoru Českokrumlovska. Intenzita se do budoucna pravděpodobně nesníží, odliv způsobený výstavbou dálnice D3, která vede poměrně daleko směrem na východ, bude kompenzován nárůstem dopravy spojeným s uvedením mezinárodního letiště České Budějovice do provozu, kdy toto letiště je dopravně napojeno na České Budějovice právě touto silnicí.

D58

Vypuštěno – záměr silnice II/603 v úseku Kamenný Újezd – Kaplice byl přebírán podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z územních plánů velkých územních celků Českobudějovická sídelní regionální aglomerace a Českokrumlovsko I a následně po společném jednání s dotčenými orgány vypuštěn pro neaktuálnost, relativně menší dopravní význam a tomu neodStránka 52

D59

D60

povídající vysokou investiční náročnost záměrů na silnicích v majetku Jihočeského kraje.

KUJCK 39760/2010 OREG/1, KUJCK 39760/2010 OREG/2.

Vypuštěno – záměr silnice II/604 jako doprovodné silnice k rychlostní silnici R3 od hranic se Středočeským krajem po křižovatku Nová Hospoda přebíraný do návrhu pro společné jednání s dotčenými orgány podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve vydaného územního plánu velkého územního celku Orlicko byl zčásti vypuštěn (úsek Nová Hospoda – Cerhonice byl mezitím postaven), z části zahrnut koridoru D4 (vymezující záměr rychlostní silnice R3 vč. doprovodných staveb) po společném jednání.

D63/6, vypuštěno - na základě vypořádání námitky KUJCK 39760/2010 OREG/1, KUJCK 39760/2010 OREG/2.

Vypuštěno – záměr silničního napojení lokality Špičák byl na základě podmínky uvedené ve stanovisku posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí (stanovisko SEA) přesunut jen mezi územní rezervy a to pod kódy D/Q-1 a D/Q-2 s názvem Silniční napojení lokality Špičák.

D61

Vypuštěno – záměr východního silničního obchvatu města Jindřichův Hradec na silnici I/34 byl samostatně vymezen v konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje, nyní nahrazen záměrem D12/5.

D62

Vypuštěno – záměr silničního přivaděče Českého Krumlova na rychlostní silnici I/3 v úseku Dolní Třebonín – Rájov byl samostatně vymezen v konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje, nyní jej nahrazuje záměr D13/1.

D63

Dopravní skelet města České Budějovice – odůvodnění tohoto záměru, tj. napojení dopravního skeletu města České Budějovice na nadřazený dopravní systém kraje, je dáno mimořádnou dopravní intenzitou na těchto městských třídách. D63/1, vypuštěno – tzv. Propojení okruhů je již realizováno. D63/2, Zanádražní komunikace, současná intenzita dopravy vysoko přes 10 tis. automobilů před hlavním nádražím v Českých Budějovicích neumožňuje kultivované využití tohoto prostoru mezi autobusovým nádražím, vlakovým nádražím a velkým obchodním centrem Mercury. Přitom tento přednádraží prostor by mohl být využit mnohem přívětivěji vzhledem k pěším. Podmínkou toho je převedení podstatné části dopravy za nádraží, směrem východním. Tím také dojde ke zmírnění největšího bodového dopravního problému v Českých Budějovicích, podjezdu pod nádražím, který je každý den ráno a dopoledne neuralgickým bodem budějovické dopravy a místem velkých dopravních problémů a častých kolapsů. D63/3, Podjezd pod nádražím, odůvodnění zahrnutí tohoto velice krátkého úseku podjezdu pod nádražím České Budějovice je jeho obrovská investiční náročnost v řádu 100 miliónů Kč, nicméně i jeho dopravní význam je jednoznačně nadmístní. Město České Budějovice je směru sever – jih rozděleno dvěma liniemi, řekou Vltavou a železnicí, pod kterou je jediný funkční podjezd, který je zdrojem neustálých dopravních kolapsů, viz předchozí bod. Vybudování druhého podjezdu je z hlediska dopravního systému města nezbytné. D63/4, Jižní přeložka, úsek spojující Litvínovickou ulici a plánovanou dálnici D3 má odlehčit dnes velmi přetížené Mánesově třídě a zároveň lépe dopravně napojit krajskou nemocnici, jako velký cíl i zdroj dopravy, na městský i krajský dopravní skelet. D63/5, vypuštěno - na základě vypořádání námitky


D64

Silnice III/15425 Dvory nad Lužnicí – přeložka řeší nový mimoúrovňový železniční přejezd přes záměr železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – důvodem, který je vymezen v Politice územního rozvoje ČR 2008 jako republikový záměr ŽD5 v oblasti železniční dopravy v článku (93). Pro vytvoření podmínek pro zlepšení parametrů železniční dopravy mezi Prahou a Vídní je záměr tohoto mimoúrovňového železničního přejezdu nezbytnou podmínkou.

D65

Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková – záměr přeložky je určen pro zkapacitnění silnice, která je v zimě velice frekventovaná a zpřístupňuje českým lyžařům lyžařský areál Hochficht na rakouské straně Šumavy. Do realizace záměru Propojení Klápa – Hraničník, rovněž navrženou těmito zásadami územního rozvoje, je požadavek na zkapacitnění alespoň do parametrů umožňujících vyhnutí se proti sobě jedoucích autobusů nezbytný z hlediska bezpečnosti provozu. Záměr leží na hranici Národního parku Šumava, proto je ve výrokové části doplněno u tohoto speciální ustanovení v bodu (22) pod písm. f) řešící tento problém tak, aby došlo k minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Po aplikaci těchto limitujících regulativů byl záměr „prošel“ hodnocením vlivů na životní prostředí a na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000.

D66

Vypuštěno – záměr železničního přejezdu Sudoměřice u Tábora byl samostatně vymezen v konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje, nyní jen nahrazuje záměr D24.

D67

Elektrifikace železnice Písek – Březnice záměr je odůvodněn zlepšením životního prostředí i zvýšením komfortu i ekonomičnosti provozu na této železnici, případná investice do tohoto záměru tedy zlepší všechny 3 pilíře udržitelného rozvoje bez větších územních nároků. V případě potřeby budování nového tělesa železnice severně od obce Myslín může být toto nové těleso náspu železnice využito jako okraj (břeh) v budoucnu případně realizované lokality pro akumulaci povrchových vod Myslín na Skalici, pro kterou je tímto návrhem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vytvářena územní rezerva.

D68

Vypuštěno – záměr silničního průtahu východním okrajem města Tábor na silnici II/123 by po projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje sloučen se záměrem D29 jako jeho úsek D29/7.

D69

Vypuštěno – záměr nového silničního mostu přes Orlickou přehradu u Hladné byl vypuštěn již po projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje pro ekonomickou nereálnost tohoto záměru.

D70

Vypuštěno – záměr prostřední části silničního průtahu městem Soběslav byl po projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje vypuštěn.

D71

Vypuštěno – záměr východní části silničního průtahu městem Soběslav byl po projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje zahrnut do návrhu Zásad územního rozvoje JihočeskéStránka 53

ho kraje jako záměr D28. D72

Přístavy na Lipně, plochy a koridory pro městské přístavy byly vymezeny pro zatraktivnění této lokality a vytvoření podmínek pro rozvoj vodní dopravy jako nejekologičtějšího módu přepravy osob a nákladů. Podobně jako lodní doprava např. na Ženevském jezeře nebo Bodamském jezeře je také zde plavba možným zatraktivněním pro další rozvoj cestovního ruchu.

D73

Přívoz Purkarec, záměr je vymezen jako ekologický druh přepravy návštěvníků přes Hněvkovickou přehradu. Budování mostu by bylo investičně podstatně náročnější a také by bylo větším zásahem do krajinného rázu celé oblasti.

D74

Přívozy na Orlické nádrži, stejně jako v předchozím případě se jedná o investičně levnější a k přírodě šetrnější ekvivalent budování mostů přes Orlickou nádrž. Ta je tak výraznou dělící linií v území, že rozvoj cestovního ruchu, zejména progresivně rostoucí cykloturistiky, tato absence spojení ve směru východ – západ značně limituje.

D75

Cyklostezky, veškeré navržené cyklostezky jsou naplněním požadavku na rozvoj a podporu cyklistické dopravy Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy.45 Vymezení těchto cyklostezek je zároveň konkretizací a naplněním republikové priority územního plánování stanovené v článcích (22) a (24) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Cyklostezky s kódy D75/10 a D75/12 byly vypuštěny během veřejného projednávání návrhu, úsek Lipno nad Vltavou – Frymburk (D75/10) byl již realizován, úsek Horní Planá – Nová Pec (D75/12) byl vypuštěn pro odlišné vymezení trasy v rámci již proběhnuvších komplexních pozemkových úprav.

D76

Vypuštěno – záměr východního obchvatu města Bavorov byl po projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje sloučen se záměrem D31, silnice II/141, jako jeho úsek D31/2.

D77

Vypuštěno – záměr homogenizace silnice II/141 v úseku Těšovice – křižovatka se silnicí II/145 byl po projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje sloučen se záměrem D31, silnice II/141, jako jeho úsek D31/2.

D78

Vypuštěno – záměr homogenizace silnice II/141 v úseku křižovatka se silnicí II/145 – Prachatice byl po projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje sloučen se záměrem D31, silnice II/141, jako jeho úsek D31/2.

D79

Vypuštěno – záměr 4 variant řešení serpentin na Libínské sedlo na silnici II/141 byl po projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje sloučen se záměrem D31, silnice II/141, jako jeho úsek D31/3.

D80

Vypuštěno – záměr homogenizace silnice II/141 v úseku Libínské sedlo – Volary byl po projednání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje sloučen se záměrem D31, silnice II/141, jako jeho úseky D31/4, D31/5 a D31/6.

Zdroj: Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy, dispozici v plném znění na adrese: http://www.cyklostrategie.cz/cyklostrategie/ 45


D81

Silnice III/10577, navržený záměr spojnice Rudolfov – Adamov – Hůry řeší existující liniový dopravní problém a navazuje na vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení SO13, které je potřeba dopravně napojit na nadřazenou dopravní síť, v tomto případě na silnici I/34 a prostřednictvím této silnice také na dálnici D3 a dopravní skelet města České Budějovice. Právě do Českých Budějovic bude většina rezidentů navrženého obytného satelitu dojíždět za prací a za vyšší nadřazenou občanskou vybaveností.

D 82

Zahájí – Olešník – Chlumec, záměr je odůvodněn spojením s projektem rekultivace odkaliště Mydlovary, který si vyžádá značný transport prašných surovin.

D 83

Propojení Klápa – Hraničník – původně navržená sportovně rekreační plocha, po veřejném projednání v souladu s doporučením stanoviska posouzení vlivů koncepce na životní prostředí převedena mezi plochy dopravní infrastruktury. Plocha je jednoznačně vymezena pouze pro propojení Klápa – Hraničník bez možnosti budování sjezdového lyžařského areálu. Plocha byla původně vymezována pro lyžařský areál v lokalitě hraničního hřebenu hor Smrčiny (1338 m. n. m.) a Hraničník (1283 m. n. m.). Nicméně negativní stanoviska uplatněná Ministerstvem životního prostředí a Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava k návrhu při jeho společném projednání nedovolila pořizovateli tam návrh ponechat. Výsledná podoba je výsledkem řešení rozporu podle ustanovení § 136 správního řádu, kdy na ve výroku použité formulaci se shodli ministři životního prostředí, zemědělství a místního rozvoje v dokumentu Dohoda o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Dohodnuté řešení zajistí, že nedojde k podstatnému narušení životního prostředí vč. území lokalit NATURA 2000, jak také prokázalo hodnocení vlivů na životní prostředí. Pro detailní řešení a striktní nastavení parametrů tohoto propojení je pro tento záměr závazně stanoveno prostřednictvím bodu (64) výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje pořízení regulačního plánu. Zadání tohoto regulačního plánu je také stanoveno ve výrokové části, konkrétně v ustanovení článku (66).

22.

Pro vymezené koridory a plochy veřejné dopravní infrastruktury Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovily konkrétní podmínky pro rozhodování v území a úkoly pro územní plánování v navazujících územních a regulačních plánech měst a obcí v Jihočeském kraji. Odůvodnění těchto podmínek je následující:

a.

Upřesnění „všechny výše uvedené plochy a koridory se vymezují pro záměry, plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury, které je nutno řešit v navazující územně plánovací dokumentaci s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva“ ukládá projektantům a pořizovatelům navazujících územních a regulačních plánů plně respektovat funkci těchto ploch a dále respektovat cíle a úkoly územního plánování dle ustanovení §§ 18 – 19 stavebního zákona. Ustanovení tedy definuje funkci těchto ploch v rozsahu obdobném ustanovení § 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Protože ale zásady územního rozvoje obecně jakéhokoliv kraje jsou méně podrobným dokumentem než územní plány obcí a měst, pro které jsou ustanovení §§ 4 – 19 této vyhlášky primárně určena, je zde definování typické funkce, hlavní účelu využití, provedeno Stránka 54

přímo ve výrokové části tohoto dokumentu a v menší podrobnosti a striktnosti těchto pokynů. b.

c.

d.

Imperativ „vymezení ploch a koridorů veřejné dopravní infrastruktury ve výkresové části zásad územního rozvoje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících územních nebo regulačních plánech podle konkrétních podmínek v daném území,“ je upřesňujícím pokynem, který jasně říká, že mimo vymezené koridory nesmí docházet k další expanzi vymezených záměrů dopravní infrastruktury do volné krajiny. Ustanovení je odůvodněno jednak potřebou definovat smysl a nepřekročitelnost hranic polygonů vymezených v grafické části výroku, jednak ochranou krajiny, zemědělského půdního fondu, lesů a dalších složek krajiny. Navazující doplněný text „na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na ochranu přírody (zejména s ohledem na hranice národního parku, chráněných krajinných oblastí, maloplošných zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit), ochranu povrchových a podzemních vod (hranice CHOPAV, pásem hygienické ochrany vodních zdrojů), ochranu půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s ohledem na kulturně historické hodnoty v území při splnění požadavku respektování nemovitých kulturních památek a památkově chráněných území v daném prostoru a na sociální soudržnost obyvatelstva“ vzešel z požadavků dotčených orgánů majících v gesci ochranu přírody a krajiny. Vymezení formou koridorů je kompromisem za komplexnost celokrajských zásad územního rozvoje. Použité měřítko nedovoluje větší přesnost, je potřeba dát možnost obcím a projektantům v navazujících územních nebo regulačních plánech měst a obcí tyto dopravní stavby přesněji umisťovat, na druhou stranu není vhodné ponechat jejich umístění zcela bez striktních a závazných mantinelů. Poté by jejich vymezení ztratilo smysl a Zásady územního rozvoje by nebyly nástrojem pro ochranu volné krajiny a nezastavěného území a tím by nenaplňovaly stanovený cíl územního plánování podle § 18 stavebního zákona.46 Požadavek „při stanovení podmínek pro využití těchto ploch a koridorů (dříve funkční využití) je nutné zachovat majoritu ploch dopravní infrastruktury, technické infrastruktury a ploch výroby a skladování, dále jsou minoritně přípustné také plochy smíšené výrobní, plochy specifické, plochy veřejných prostranství, kdy ostatní funkční využití může být navrženo jen ve zvláště odůvodněných případech“ upřesňuje možné využití těchto ploch a omezuje definování jejich funkčního využití (stanovení podmínek ploch s rozdílným způsobem využití) v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí v Jihočeském kraji.

ry, jako jsou letiště, přístaviště, logistické areály, dopravní terminály a s nimi související zařízení a provozy a dále také s nimi související plochy pro rozvoj energetiky, zásobování vodou, likvidace a čištění odpadních vod a odpadového hospodářství“ je upřesněním předchozího pokynu, jeho odůvodnění je shodné. e.

Pokyn „součástí koridorů budou především dálnice, rychlostní silnice, silnice, železnice, cyklostezky, stavby související se splavněním Vltavy a s výše uvedeným související stavby a zařízení, vč. náspů, zářezů, opěrných zdí, přeložek vedení technické infrastruktury apod., v rámci těchto ploch je nutné situovat i zařízení veřejné vybavenosti a dostatečně velké plochy veřejné a izolační zeleně“ je opět rozvinutím a upřesněním předcházejících dvou pokynů.

f.

Podmínka „šířka koridoru je prvotně určena grafickým znázorněním koridoru ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje druhotně číselným údajem v tabulce, v případě disproporce má přednost grafická část“ vyjasňuje vztah grafické části k výrokové části. Popsat koridory dlouhé desítky kilometrů exaktním popisem by nebylo praktické a vzhledem k rozsahu opatření obecné povahy ani možné. Proto je upřednostněno grafické vyjádření ve výkresové části, která bude nedílnou přílohou vydávaného opatření.

g.

Podmínka „pro záměr D65 v úseku Nová Pec – Zadní Zvonková platí speciální ustanovení, kdy je zde možné pouze rozšíření na 2 běžné jízdní pruhy umožňující současný obousměrný průjezd autobusů, a to jen v nezbytném rozsahu rozšíření stávající komunikace a tam, kde nedojde k poškození zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“ je speciálním ustanovením pro tento záměr, které je předmětem dokumentu Dohoda o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, kam toto ustanovení bylo vloženo na základě požadavku Ministerstva životního prostředí.

h.

Podmínka „v blízkosti zastavěného území je šířka koridoru obvykle zmenšena s ohledem na současně zastavěné území či vymezené zastavitelné plochy, šířka koridoru je tedy obvykle stanovena jako proměnná“ je technickým ustanovením, které vysvětluje princip zužování koridorů u zastavěného území sídel z důvodu ochrany obyvatel před negativními projevy silniční a železniční dopravy (zejména hluk a prašnost).

i.

Úkol „při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou, preferovat její zachování a využití“ reaguje na přesnost Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která nedovoluje řešit např. konflikt dálnice a obecního vodovodu, protože ten v jejich obsahu není ani evidován. Nicméně z hlediska efektivnosti veřejné správy a hospodárného vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území je tam tento úkol vložen v reakci na obdobně definovaný úkol územního plánování v § 19 stavebního zákona.47

j.

Úkol „při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni

Pokyn „součástí ploch budou především ucelené areály republikového významu veřejné dopravní infrastruktu-

Zákon č. 183/2006 Sb., § 18, odst. (4): Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. 46


Zákon č. 183/2006 Sb., § 19, odst. (1): Úkolem územního plánování je zejména ad j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. 47

Stránka 55

bude vycházeno především z územních a vyhledávacích studií pořízených na úrovni kraje“ opět navazuje na úkol územního plánování v § 19 stavebního zákona o hospodárném vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Pokud již byly vynaloženy prostředky v řádech miliónů Kč na územní studie, vyhledávací studie silnic apod. je potřebné v rámci efektivity výkonu veřejné správy z těchto nezávazných územně plánovacích nebo i jiných podkladů vycházet. k.

Podmínka „rovněž je nezbytné zachovat prostupnost krajiny jak pro její obyvatele (napojení místních komunikací, sjezdy, podchody), tak pro migrující živočichy (dostatečné dimenzované mosty, podchody pro zvěř, ekodukty)“ vychází z republikových priorit územního plánování stanovených Politikou územního rozvoje ČR 2008, zejména z priorit definované v článcích (19)48 a (23)49 této politiky.

l.

bulce je jejich konkrétní odůvodnění: V1

Vodovod Severní Písecko – záměr vodovodu pro zásobování Mirotic, Čimelic, Mirovic z Vodárenského svazu Jižní Čechy. Tento záměr umožní napojení obcí a měst (Mirotice, Čimelice, Rakovice, Lety a dalších) v Jihočeském kraj a vyřeší problematické a nedostatečné zásobení těchto lokalit pitnou vodou. V některých úsecích je při průchodu zastavěným územím šíře koridoru redukována (Orlík nad Vltavou, Probulov, na základě požadavků obcí) tak, aby zasažení urbanizovaných ploch tímto koridorem technické infrastruktury nadmístního významu bylo co nejmenší.

V2

Zdroj Mažice, vodovody – vodní zdroj a k němu přiváděný vodovod byl vymezen na základě změny č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území Jihočeského kraje. Vybudování a využívání tohoto nového zdroje v lokalitě Mažice pro skupinový vodovod Dolní Bukovsko bude sloužit k posílení skupinového vodovodu Dolní Bukovsko a v případě výpadku centrálního zdroje Úpravna vody Plav bude sloužit úpravna vody Dolní Bukovsko pro havarijní zásobování Jihočeské vodárenské soustavy, což je odůvodněním vymezení tohoto záměru. Podmínka, že realizace záměru je možná jen za předpokladu dodržení podmínek stanovených v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ke zmírnění negativních vlivů a za předpokladu zpřesnění v dalších stupních územně plánovací dokumentace a v příslušných územních řízeních, byla dohodnuta s Ministerstvem životního prostředí, jako dotčeným orgánem, během vypořádávání jeho stanoviska uplatněného ke společnému projednání návrhu zásad a je nedílnou součástí výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, ačkoliv svoji určitostí a podrobností již poněkud vybočuje. Nicméně se jedná o zcela mimořádný případ v rámci této územně plánovací dokumentace.

V3

Přivaděč Záblatí – Třeboň – u obce Dynín bude provedena odbočka na dálkovém řadu Jihočeské vodárenské soustavy České Budějovice – Tábor, nový řad bude veden až do Třeboně, kde bude propojen se skupinovým vodovodem z úpravny vody Hamr, důvodem pro vymezení tohoto vodovodu je fakt, že tento nový dálkový řad umožní stabilní zásobování města Lomnice nad Lužnicí a okolních obcí pitnou vodou, což doposud není bezproblémově zajištěno a bylo to také identifikováno jako jeden z problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

V4

Vodovod Nová Bystřice – Lásenice, jedná se o koridor vymezený pro záměr propojení dálkového skupinového vodovodu Landštejn se systémem vodovodů Jihočeské vodárenské soustavy. Důvodem pro vymezení je především to, že nový vodovodní přivaděč by se napojil na stávající dálkový řad z úpravny vody Hamr – vodojem Fedrpuš a následně po trase bude možné napojit další

Podmínka „platnost omezení plynoucích z vymezení daného koridoru v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje pro navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území je ukončena uvedením stavby, pro kterou je koridor vymezen, do provozu, v případě překryvu těchto ploch s vymezením ploch s jiným funkčním využitím má přednost dopravní funkce“ je dána snahou jasně stanovit, že dopravní záměr, pro který je koridor vymezen, má přednost až do okamžiku jeho realizace. Po výstavbě je již možné realizovat řešení v návaznosti na tuto postavenou dopravní tepnu vyžadující dobré dopravní napojení (např. logistické areály, obchodní centra, podnikatelské zóny, apod.), ale vždy musí být zajištěna možnost realizovat daný dopravní záměr za rozumných a přijatelných technických podmínek.

Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu Zásobování vodou a odkanalizování 23.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje závazně vymezily vodovodní řady a kanalizace jako záměry nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu. Obecně všechny záměry na výstavbu vodovodů a ČOV jsou naplněním republikové priority územního plánování uvedené v článku (30) Politiky územního rozvoje ČR 200850a Lipské charty51. V následující ta-

Politika územního rozvoje ČR 2008, kapitola 2, str. 17, článek (19): Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. 48

Politika územního rozvoje ČR 2008, kapitola 2, str. 18, článek (23): Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. 49

Politika územního rozvoje ČR 2008, kapitola 2, str. 19, článek (30): Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. 50


LIPSKÁ CHARTA o udržitelných evropských městech, stať Doporučujeme I. Širší využívání integrovaných přístupů v politice rozvoje měst, oddíl Modernizace infrastrukturních sítí a zlepšení energetické účinnosti, str. 7, odst. 2: Musí být včas zlepšována kvalita technické infrastruktury, zejména zásobování vodou, čištění odpadních vod a další systémy tak, aby odpovídala měnícím se potřebám a budoucím standardům kvality života ve městě. 51

Stránka 56

obce (např. Číměř, Bílá, apod.). Vodovod dále přivede vodu do oblasti Novobystřicka. Vybudováním nového řadu dojde ke zvýšení stability zásobování pitnou vodou celé oblasti, v případě výpadku úpravny vody Landštejn lze tento navržený řad využít pro nouzové zásobování Landštejnska. V5

V6

V7

V8

V9

V10

V11

V12

V13

vzat z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko - Strakonicko bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona jako dosud stále aktuální a potřebný záměr. V14

Vodovod Zbelítov – Osek, tento záměr byl převzat z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko - Strakonicko bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona jako dosud stále aktuální a potřebný záměr.

V15

Skupinový vodovod Bernartice – tento záměr byl převzat z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko - Strakonicko bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona jako dosud stále aktuální a potřebný záměr.

V16

Vodovod Albrechtice nad Vltavou – tento záměr byl převzat z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Orlická nádrž bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona jako dosud stále aktuální a potřebný záměr.

V17

Vodovod Kožlí – Myštice – Buzice, tento záměr byl převzat z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko - Strakonicko bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona jako dosud stále aktuální a potřebný záměr.

Skupinový vodovod Lipensko – v rámci stavby budou nově využívány dva zdroje, bude vybudována nová úpravna vody Bližná a vodojem Lískovec. Důvodem vymezení záměru je to, že dojde k propojení vodovodních systémů obcí Horní Planá, Černá v Pošumaví, Lipno nad Vltavou, Frymburk a dalších osad na břehu Lipna. Vybudováním tohoto vodovodu bude zajištěno stabilnější zásobování celé oblasti pitnou vodou, a tato stavba je podmínkou dalšího rozvoje celé oblasti, což je velice důležité, neboť kapacity stávajících zdrojů již nemají rezervy, jak bylo identifikováno v rámci analytické části pořízené územní studie Šumavy a označeno za jeden z hlavních problémů k řešení v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje.

V18

Vypuštěno – záměr vodovodu Husinec – Vlachovo Březí byl na základě požadavku města Vlachovo Březí č. j. KUJCK 27028/2011 OREG/2 vypuštěn pro odlišné vedení trasy oproti řešení v územně plánovací dokumentaci města.

V19

Vodovod Otice – Maňávka - Horní Planá, důvodem je lepší napojení sídel v jižní části vojenského újezdu Boletice na vodovodní řady.

V20

Vodovod Kaplice nádraží – Raveň – Hubenov, tento záměr byl převzat z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Českokrumlovsko I bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona jako dosud stále aktuální a potřebný záměr.

Vodovod Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek, vybudováním tohoto vodovodu dojde ke zlepšení zásobování těchto obcí pitnou vodou, ve výkresové části jsou jako záměr s kódem V9 vyznačeny pouze nové, navrhované, úseky tohoto skupinového vodovodu a stávající úseky jsou neoznačeny, resp. pouze v koordinačním výkrese jako stav, z tohoto důvodu je značení V9 rozptýleno v grafické části výroku na krátké úseky bez na první pohled patrné návaznosti mezi sebou.

V21

Skupinový vodovod Křemže – velice drobný záměr vodovodu napojujícího sídla Loučej a Dolní Hajný, napojení těchto sídel je důvodem vymezení tohoto záměru v rámci krajské územně plánovací dokumentace, ačkoliv význam tohoto záměru není jednoznačně nadmístní.

V22

Vypuštěno – záměr vodovodu Buková – Žár byl na základě vypořádání námitky KUJCK 34857/2010 OREG/1 vypuštěn.

V23

Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí - Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice – záměr určený pro zásobení Suchdolska a Velenicka, kdy současné zdroje již nestačí kapacitně ani kvalitou.

V24

Vodovod Dvorce – Dolní Lhota, velice drobný záměr vodovodu napojujícího sídlo Dvorce, důvodem je zajištění kvalitní dodávky pitné vody pro toto sídlo z blízko vedeného vodovodu.

V25

Rozšíření skupinového vodovodu Landštejn – velkorysý záměr prodloužení skupinového vodovodu Landštejn pro zajištění kvalitní dodávky pitné vody pro sídla ve východním výběžku Jihočeského kraje.

V26

Vodovod Staré Hobzí – Nové Dvory – Vnorovice, záměr vodovodu spojujícího uvedená sídla a zajišťující pro ně kvalitní dodávku pitné vody souladně s požadavkem Politiky územního rozvoje ČR 2008 a Lipskou chartou (viz obecné odůvodnění).

Zdvojení přívodu z přehrady Římov, nová trasa je navrhována podél stávajícího přivaděče DN 1400, pouze v katastru obce Doudleby bude odkloněna ze záplavového území a mimo zástavbu, vybudováním dalšího přivaděče dojde k posílení celé soustavy Jihočeského vodárenského svazu a k eliminování rizik v případě poruch na stávajícím přivaděči. Vodovod Blatná – Lnáře, vodovod bude veden z vodojemu Dubina, odůvodněním tohoto záměru je předpoklad, že tato stavba umožní napojení obcí Chlum, Hajany, Tchořovice, Kocelovice a Lnáře na vodovodní systém Jihočeské vodárenské soustavy. Vodovod Radomyšl – Podolí, vodovod bude napojen v obci Podolí na řad Jihočeské vodárenské soustavy, tato stavba umožní napojení obcí Jemnice, Osek a Radomyšl na vodovodní systém Jihočeské vodárenské soustavy a zajistí stabilnější zásobování obcí pitnou vodou.

Vodovod Polště – Vydří – Políkno, tento záměr byl převzat z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Jindřichohradecko bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona jako dosud stále aktuální a potřebný záměr. Vodovod Němčice – Jilem, tento záměr byl převzat z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Javořická vrchovina bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona jako dosud stále aktuální a potřebný záměr. Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny – tento záměr byl převzat z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona jako dosud stále aktuální a potřebný záměr. Vodovod Přeštěnice – Chyšky, tento záměr byl pře-


Stránka 57

a V33) jdou odpadní vody do řeky Lomnice, které ústí do Otavy v prostoru Orlické nádrže a dle analytické části územní studie Orlicko do přehradní nádrže přináší velké množství živin, zejména fosforu, způsobujícího rozvoj sinic na hladině. Sinice následně omezují rekreační využití vodní plochy a přilehlých břehových porostů. Z těchto důvodů je doplněna podmínka nutné technologie na odstraňování fosforu. Dále viz obecné odůvodnění pro všechny záměry (republiková priorita v článku (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a doporučující ustanovení Lipské charty).

V27

Vodovod Dačice – Dobrohošť, poměrně krátký záměr vodovodu napojující uvedené sídlo na stávající vodovod a zajišťující pro ně kvalitní dodávku pitné vody.

V28

Vypuštěno – záměr lokality pro akumulaci povrchových vod Mladá Vožice původně přebíraný z územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona byl vypuštěn po společném jednání s dotčenými orgány pro jeho neaktuálnost.

V29

Vypuštěno – záměr ČOV Třeboň v prostoru u zemědělského areálu Gigant byl vypuštěn, čistírna již byla realizována a nyní nabíhá do zkušebního provozu.

V39

Vypuštěno – záměr rekonstrukce ČOV v Kamenném Újezdu byl vypuštěn po společném jednání s dotčenými orgány, není nutně nadmístního významu.

Vypuštěno – záměr vodovodu Červený Hrádek byl vypuštěn po společném jednání s dotčenými orgány, není nutně nadmístního významu.

V40

Vypuštěno – záměr vodovodu Budeč byl vypuštěn po společném jednání s dotčenými orgány, není nutně nadmístního významu.

V41

Vodovod Bavorov – záměr vodovodu napojující město Bavorov na vodovodní síť a tím zajišťující kvalitní dodávku pitné vody souladně s požadavkem Politiky územního rozvoje ČR 2008 a Lipskou chartou (viz obecné odůvodnění).

V42

Vodovod Vlkov – velmi malý záměr vodovodu napojující sídlo Vlkov na vodovodní síť a tím zajišťující kvalitní dodávku pitné vody souladně s požadavkem Politiky územního rozvoje ČR 2008 a Lipskou chartou (viz obecné odůvodnění).

V43

Úpravna vody Plav – důvodem je potřeba zajištění kvalitní pitné vody. Vybudováním nového kalového hospodářství dojde ke zlepšení stavu krajiny a přírody v katastrálním území Vidov, kde budou moci být zrušeny stávající kalové nádrže.

24.

Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí Jihočeského kraje u vymezených ploch a koridorů vodohospodářských staveb:

a.

Pokyn „šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek v měřítku zásad územního rozvoje nezobrazitelných“ je technických ustanovením reflektujícím rozdílnou podrobnost Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a územně plánovacích dokumentací dotčených obcí.

b.

Pokyn „pro hlavní vodovodní řady je šíře koridoru stanovena obvykle na 100m, pro hlavní kanalizační řady obvykle na 100m, pro stavby ČOV je plocha nadmístního významu vymezena kružnicí o poloměru 150m, taktéž pro stavbu úpravny vody, pokud není v tabulce výše upřesněno jinak, kdy v blízkosti zastavěného území je šířka koridoru zmenšena s ohledem na současně zastavěné území či zastavitelné plochy, šířka koridoru či plochy je prvotně a přednostně určena grafickým znázorněním ve výkresové části“ je slovní popisem použité šíře koridoru nebo plochy, kdy šíře 100m byla volena z praktického hlediska, v měřítku výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tj. 1 : 50 000, jsou to 2mm na mapě, menší šíře by již byla obtížně zobrazitelná, navíc 100m je přiměřených kompromisem mezi snahou dát obcím a investorům možnost upravovat trasu v rámci navazujících územně plánovacích dokumentacích a dokumentacích pro územní rozhodnutí na straně jedné a ochraně území a soukromého vlastnění před bezbřehým vymezováním staveb (zde navíc s možností vyvlastnění) na straně druhé, totéž platí pro poloměr 150m, tj. 3mm na použité mapě daného měřítka, pro

V30

V31

V32

V33

ČOV Stráž nad Nežárkou – opět se jedná o záměr ČOV specifické oblasti N-SOB2 Třeboňsko – Novohradsko, čistění odpadních vod je zde velmi důležitým problémem. Dále viz obecné odůvodnění pro všechny záměry vyplývající z republikové priority uvedené v článku (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a doporučující ustanovení Lipské charty. ČOV Mirotice – zde se jedná o konkrétní záměr vybudování nové ČOV břehu řeky Lomnice, která ústí do Otavy v prostoru Orlické nádrže a dle analytické části územní studie Orlicko do přehradní nádrže přináší velké množství živin, zejména fosforu, způsobujícího rozvoj sinic na hladině. Sinice následně omezují rekreační využití vodní plochy a přilehlých břehových porostů. Z těchto důvodů je doplněna podmínka nutné technologie na odstraňování fosforu. Dále viz obecné odůvodnění pro všechny záměry (republiková priorita v článku (30) PÚR ČR 2008 a doporučující ustanovení Lipské charty). ČOV Čimelice – opět se jedná o záměr vybudování nové ČOV u řeky Skalice ústící do řeky Lomnice, která ústí do Otavy v prostoru Orlické nádrže a dle analytické části územní studie Orlicko do přehradní nádrže přináší velké množství živin, zejména fosforu, způsobujícího rozvoj sinic na hladině. Sinice následně omezují rekreační využití vodní plochy a přilehlých břehových porostů. Z těchto důvodů je doplněna podmínka nutné technologie na odstraňování fosforu. Město Čimelice samo o sobě nutně potřebuje řešit problém čištění odpadních vod, má těsně přes 1000 obyvatel a absence ČOV zde je již problémem. Dále viz obecné odůvodnění pro všechny záměry (republiková priorita v článku (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a doporučující ustanovení Lipské charty).

V34

Vypuštěno – záměr ČOV Zdíkov byl na základě vypořádání námitky KUJCK 1426/2011 OREG/1 vypuštěn, resp. určení polohy ČOV, úkol řešit ČOV je uložen nyní pro obec Zdíkov v bodě (25) výrokové části návrhu.

V35

Vypuštěno – záměr ČOV Chotoviny byl vypuštěn po společném jednání s dotčenými orgány.

V36

ČOV Jistebnice – záměr na vybudování nové ČOV je zde odůvodněn především velikostí sídla, které přesahuje 2000 obyvatel. Vybudování ČOV je zde tedy nutností i z hlediska Evropských předpisů.

V37

Vypuštěno – záměr ČOV Malšice byl vypuštěn po společném jednání s dotčenými orgány.

V38

ČOV Blatná – záměr odůvodněn nevyhovujícími parametry stávající ČOV, velikostí města cca 6 700 obyvatel a faktem, že stejně jako u Mirotic a Čimelic (záměry V32


Stránka 58

bodové objekty vodohospodářské infrastruktury. c.

Pokyn „vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících územních a regulačních plánech nebo v navazujících správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na ochranu přírody (zejména s ohledem na hranice národního parku, chráněných krajinných oblastí, maloplošně zvláště chráněných území), ochranu povrchových a podzemních vod (CHOPAV, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů), ochranu lesního a půdního fondu, s ohledem na krajinný ráz, s ohledem na kulturně historické hodnoty v území a na sociální soudržnost obyvatelstva“ je technickým pokynem pro projektanty navazujících územních a regulačních plánů obcí.

d.

Úkoly stanovené pro realizaci záměru V2 a stanovené podmínky, za kterých je možné tento vodní zdroj využívat, jsou odůvodněny takto: i.

Podmínka množství čerpané vody a délky čerpání během náhradního zásobování vyplývá z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje,

ii.

Podmínka trvalého odběru a maximálního množství čerpané vody vyplývá z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje,

iii.

Podmínka „zajištění sledování změn hladin v ložisku Komárovské blato“ vyplynula z dohody uzavřené mezi pořizovatelem, Krajským úřadem Jihočeského kraje, a dotčeným orgánem na úseku životního prostředí, zde Ministerstvem životního prostředí, při vyhodnocování a dohodování uplatněného stanoviska vydaného pod č. j. 71265/ENV/08 dne 3. 10. 2008. Ačkoliv podmíněná realizace záměru, zde rezervního vodního zdroje, je na hranici toho, co by měly obsahovat, z hlediska podrobnosti i procesně-správních ustanovení zásady územního rozvoje, ochrana vodních zdrojů a zároveň potřeba vymezení tohoto rezervního zdroje byly tak silnými argumenty, že pořizovatel na tyto podmínky přistoupil a zapracoval je do výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

iv.

Podmínka „přijetí opatření k odvrácení možného negativního vlivu čerpání vod v severní části Třeboňské pánve“ vyplynula stejně jako ta předchozí z požadavků uvedeného stanoviska Ministerstva životního prostředí.

v.

Podmínka „dlouhodobého monitoringu v území Borkovických blat, sledování hladin podzemních vod“ taktéž vyplynula, jako dvě předchozí, z požadavků výše uvedeného stanoviska Ministerstva životního prostředí, dále vyplynula z hodnocení vlivů koncepce „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, oblast Třeboňská pánev – sever“ na životní prostředí,

vi.

Podmínka vyhodnocování výsledku monitoringu a porovnávání se stanovenými limitními parametry vyplývá z hodnocení vlivů koncepce „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, oblast Třeboňská pánev – sever“ na životní prostředí,

vii.

Podmínka snížení čerpaného množství v případě nedodržení stanovených limitních parametrů vyplývá z hodnocení vlivů koncepce „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, oblast Třeboňská pánev – sever“ na životní prostředí,


viii.

Podmínka zřídit jiné zdroje náhradního zásobování v případě nepřijatelných negativních vlivů na životní prostředí vyplývá z hodnocení vlivů koncepce „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, oblast Třeboňská pánev – sever“ na životní prostředí,

ix.

Podmínka „v případě, kdyby došlo k poklesu v ložisku Komárovské blato pod stanovený limit, je nutné čerpání vody neprodleně omezit na hodnoty stanovené na základě výsledků monitoringu a následně v dohodě s vodoprávními orgány a orgány ochrany životního prostředí stanovit účinná nápravná opatření, která budou vycházet z hodnocení vlivů koncepce „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, oblast Třeboňská pánev – sever“ na životní prostředí, kdy tato následující opatření jsou dále uvedena v odůvodnění tohoto bodu,“ je zapracováním požadavku uplatněného pod bodem 32 ve stanovisku SEA vydaného Ministerstvem životního prostředí pod č. j. 40831/ENV/11. Aby byla odstraněna zmiňovaná nekonkrétnost podmínek ve výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje pro případ, kdyby došlo k překročení limitů při čerpání vody ve vodním zdroji Mažice, byly, v dohodě s hodnotitelem vlivů koncepce na životní prostředí, zapracovány vybraná ustanovení Hodnocení vlivů koncepce „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, oblast Třeboňská pánev – sever“ přímo do textu příslušného bodu výrokové části a dále bylo jednoznačně odkázáno na povinnost respektovat v této věci především tyto dále uvedené podmínky z citovaného hodnocení vlivů: Ad 1) Pro případ časově omezených odběrů podzemní vody („náhradní zásobování“) jsou jmenovány následující podmínky spojené s touto realizací: Zabezpečit monitoring vegetace ve vybraných lokalitách. Budou založeny monitorovací plochy pro zjištění případných změn vegetace v blatkovém boru (v přírodní rezervaci Borkovická blata), v přechodovém rašeliništi (v přírodní rezervaci Kozohlůdky) a v oblasti bezkolencových luk. Monitoring vegetace proběhne na transektech vyznačených v příloze 1.1, na každém transektu bude vyhodnoceno 3 – 5 ploch. Monitorovací plochy budou zvoleny tak, aby byl sledován stav biotopů ve středu i na okraji zájmového území. Zároveň musí být pro každý biotop vyskytující se na transektu alespoň jedna monitorovací plocha. Po zahájení náhradního čerpání budou do 20 dnů pořízeny fytocenologické snímky pro každou plochu. Pro zjištění případných změn proběhne kontrola monitorovacích ploch po uplynutí jednoho roku od zahájení čerpání. Fytocenologické snímky z obou období budou srovnány a vyhodnoceny ve vztahu k zaznamenanému poklesu hladiny podzemní vody následkem čerpání i k možným dalším vlivům. V případě čerpání v době, kdy nebude možné kvůli sněhové pokrývce pořídit fytocenologické snímky, proběhne kontrola stavu vegetace v tom rozsahu, jaký bude možný (např. stav blatek) a bude srovnán se stavem na konci následující vegetační sezóny. Budou-li k dispozici data z každoročního monitoringu lokalit, bude zde popsaný monitoring nahrazen srovnáním stavu biotopů před náhradním čerpáním a v následujícím roce. Monitoring bude zajištěn osobou autorizovanou k provádění biologické hodnocení (podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. pro účely provádění biologického hodnocení ve smyslu § 67 citovaného zákona). Ad 2) Pro případ realizace trvalého odběru podzemní Stránka 59

vody jsou jmenovány následující podmínky spojené s touto realizací: Budou založeny trvalé monitorovací plochy pro sledování změn vegetace v blatkovém boru (v přírodní rezervaci Borkovická blata), v přechodovém rašeliništi (v přírodní rezervaci Kozohlůdky) a v oblasti bezkolencových luk. Monitoring vegetace bude probíhat na transektech vyznačených v příloze 1.1 předmětného hodnocení vlivů, na každém transektu bude vyhodnoceno 3 – 5 ploch. Monitorovací plochy budou zvoleny tak, aby byl sledován stav biotopů ve středu i na okraji zájmového území, zároveň musí být pro každý biotop vyskytující se na transektu alespoň jedna monitorovací plocha. V každé trvalé ploše se budou každoročně zapisovat standardní fytocenologické snímky a minimálně na třech plochách v každém z transektů v přírodních rezervacích se bude sledovat kolísání hladiny podzemní vody metodou, kterou vyvinuli Navrátilová a Hájek.52 Metoda spočívá v měření pomocí bambusové tyčky s páskou z PVC, která se zasune do rašeliny na několika místech. Odečítá se každých 20 dní během vegetační sezóny, tj. asi od dubna/května do října/září. Vyhodnocením výsledků monitoringu vegetace na trvalých plochách (interval vyhodnocení bude tříletý) a srovnáním se zaznamenanými hladinami podzemní vody na trvalých plochách i ve vrtech lze ověřit, zda případné změny vegetace jsou způsobeny snížením hladiny podzemní vody, resp. jejím kolísáním, eventuelně zvýšeným přísunem živin. Monitoring bude zajišťován osobou autorizovanou k provádění biologického hodnocení (podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, pro účely provádění biologického hodnocení ve smyslu § 67 citovaného zákona.) Ad 3) Pro případ časově omezeného odběru podzemní vody („náhradní zásobování“) budou dodrženy následující podmínky: Zabezpečit měření hladin podzemních vod s nejméně týdenní četností ve všech dostupných objektech (současných i později vybudovaných) v prostoru evropsky významné lokality Borkovická blata včetně přírodní rezervace Borkovická blata a přírodní rezervace Kozohlůdky (viz tabulka pod textem). Zabezpečit měření hladin podzemních vod s nejméně týdenní četností na všech dostupných objektech v prostoru pánevních sedimentů severně od horusické jímací linie, které jsou v době zahájení náhradního zásobování režimně měřeny (opět viz tabulka pod textem). Zabezpečit monitoring vegetace ve vybraných lokalitách podle doporučení a podmínek NATURA uvedených v kapitole 11.2.1 Vyhodnocení monitoringu vegetace v bodu 5 zmiňovaného Hodnocení vlivů koncepce „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, oblast Třeboňská pánev – sever“. Měření hladin zahájit co nejdříve od okamžiku rozhodnutí o realizaci časově omezeného odběru. Minimálně jeden záměr hladin však musí být proveden před zahájením čerpání. Měření hladin ukončit nejdříve 3 měsíce po ukončení časově omezeného odběru (náhradního zásobování). Zajistit vyhodnocení monitoringu hladin v souvislosti s monitoringem vegetace nejdéle při nejbližším hodnocení hydrogeologické bilance severní třeboňské pánve, nebo při posuzování prodloužení současného

povolení k odběru podzemních vod. V případě prokázaného ovlivnění předmětů ochrany evropsky významné lokality Borkovická blata doporučujeme znovu přehodnotit maximální povolené množství odebírané vody. V případě výrazně negativního ovlivnění doporučujeme povolení k odběru v rámci náhradního zásobování zrušit. Aktualizovat objekty pro sledování hladin podzemních vod (viz tabulka pod textem) optimálně v roční periodě, tj. pravidelně doplňovat nové i starší objekty, u nichž bude zahájeno režimní sledování hladin podzemních vod. Dodržení minimálního zůstatkového průtoku na profilu T3 (viz tabulka pod následujícím odstavcem) na Blatské stoce v blízkosti skupiny vrtů ZI u Mažic o velikosti 10 l/s. V případě poklesu průtoku pod 10 l/s doporučujeme navýšit o potřebné množství čerpání a vypouštět jej do Blatské stoky nad profilem T3 tak, aby byl minimální zůstatkový průtok zachován. Skupina objektů, objekt

Četnost měření pro náhradní zásobování53

Veškeré vrty řady Z (cca 58 objektů)

1 x týdně

Ko1

1 x týdně

Ko2

1 x týdně

B-2 Komárov (VP7720)

1 x týdně

B-11 Hartmanice (VP7722)

1 x týdně

B-13 Komárov (VP7721)

1 x týdně

CH-2 Sviny (VP7727)

1 x týdně

CH-3 Sviny (VP7728)

1 x týdně

V-20 Mažice (VP7723)

1 x týdně

B-18 Mažice

1 x týdně

Ostatní (i nově vybudované) objekty režimně sledované v době zahájení časově omezeného odběru, nacházející se v zájmovém území (viz příloha 1.2)

1 x týdně

Případné nově vybudované objekty v celém prostoru EVL Borkovická blata (oblast NATURY 2000)

1 x týdně

Ad 4) Podmínky pro existenci nově projektovaných trvalých odběrů podzemní vody v oblasti nad mažickým zlomem ve vztahu k ochraně evropsky významné lokality v oblasti Borkovických blat: Zabezpečit monitoring vegetace ve vybraných lokalitách podle doporučení a podmínek NATURA uvedených v kapitole 11.2.2 zmíněného Hodnocení a v tříletých periodách zajistit jeho pravidelné vyhodnocování. Oprávnění k trvalému odběru vody bude vydáváno pod podmínkou, že v důsledku čerpání nedojde ke zhoršení stavu biotopů. V případě, že tato podmínka nebude splněna, musí neprodleně dojít k úpravě institutu minimální hladiny podzemních vod a minimálního zůstatkového průtoku. V případě že dojde vlivem čerpání podzemní vody k významnému zhoršení stavu biotopů, doporučujeme povolení k odbě-

Četnost měření je uváděno pro případ zahájení kterékoliv varianty časově omezeného odběru (tzv. „náhradního zásobování“), kdy se jedná o minimální četnost měření, tj. četnější měření je obecně žádoucí. 53

Navrátilová J. et Hájek M. (2005): Recording relative water table depth using PVC tape discoloration: Advantages and constraints in fens. – Appl. Veg. Sci., Uppsala, 8: 21-26. 52


Stránka 60

ru pozastavit, nebo zrušit. Zajistit sledování hladin podzemních vod ve vybraných objektech s měsíční četností měření (viz tabulka pod textem). V případě rozhodnutí o trvalém odběru podzemní vody z vrtů MH-25 a MH-26 bude nutné zabezpečit požadavek NATURA na měření průtoků. Po terénní rekognoskaci bude posouzena možnost zřízení měrných profilů na Blatské stoce a výtoku z Borkovických blat; jako minimální variantu doporučujeme měření postupných profilů průtoků na Blatské stoce a jejích přítocích včetně výtoků z Borkovických blat a Kozohlůdek s četností 1x měsíčně v v profilech určených tabulkou č. 13.2 uvedeného Hodnocení. Minimální zůstatkový průtok je stanoven na profilech T3 a V12. V případě že vlivem čerpání podzemní vody dojde ke zhoršení stavu biotopů, doporučujeme stanovení minimálního průtoku na vybraných profilech znovu posoudit, případně rozšířit na další profily. Z vodohospodářského hlediska je nutné zabezpečit dodržení minimálního zůstatkového průtoku na profilu V12 na Bechyňském potoce ve Veselí nad Lužnicí o velikosti 50 l/s.Z hlediska ochrany vodního ekosystému je nutné zabezpečit dodržení minimálního zůstatkového průtoku na profilu T3 na Blatské stoce v blízkosti skupiny vrtů ZI u Mažic o velikosti 10 l/s. V rámci požadavku NATURA na sledování obsahu dusičnanů v podzemní vodě budou doporučeny objekty pro odběr vzorků vody, frekvence sledování kvality a rozsah laboratorních prací. Před výběrem objektů je nutné provést 1x na jaře a 1x na podzim pilotní stanovení koncentrace dusičnanů a koncentrace iontů železa54 ve všech objektech skupin vrtů ZF, ZP, ZR, ZM a ZD (celkem 14 objektů). Na základě výsledků je teprve možné vybrat vhodné objekty pro pravidelné sledování vybraných chemických ukazatelů. Pravidelné vzorkování má za cíl sledování dusičnanové kontaminace registrované v současnosti ve vrtech V-23, Ch-7 a Ch-8. Zdroj této kontaminace není známý. Šíření kontaminace může být urychleno čerpáním z vrtů MH25, MH-26, V-20b i HV-9 a může negativně ovlivnit jak PR a EVL, tak i kvalitu jímané vody. Frekvenci pravidelného sledování kvality a rozsah laboratorních prací je možné stanovit až po provedení zmíněného pilotního stanovení. Předběžně lze předpokládat sledování dusičnanových iontů NO3 dle obvyklých postupů s odběry dvakrát ročně na jaře (v období maximálních koncentrací) a na podzim (v období minimálních koncentrací). Zabezpečení dostatečně velkého vztlakového režimu proudění podzemní vody v prostoru pod výskytem ložiska rašelin. To znamená, že ve vybraných skupinách vrtů řady Z musí být trvale zajištěna následující podmínka H Zx4 > H Zx155, tj. piezometrická úroveň hladiny v nejhlubším vrtu skupiny (cca 15 – 18 m pod terénem) musí být vždy zachována vyšší než v nejmělčím vrtu téže skupiny. Zabezpečit nejméně 1x měsíčně kontrolu dodržení podmínky zachování vztlakového režimu v následujících dvojicích objektů ZR-1/ZR-3, ZM-1/ZM-3 a ZD-1/ZD-4 (měřené v rámci tabulka 13.1 předmětného Hodnocení). Pokud dojde k porušení uvedené pod-

Mezi koncentracemi iontů železa a dusičnanů existuje závislost. 54

Kde „H“ je úroveň hladiny podzemní vody v [m. n. m.] v uvedeném objektu, „Zx“ zastupuje označení skupiny vrtů ZA až ZS, (v abecedním pořádku chybí pouze skupiny ZG a ZQ ), „Zx1“ zastupuje nejmělčí ze skupiny vrtů, s označením „1“ a „Zx4“ zastupuje nejhlubší ze skupiny vrtů, s označením „4“ nebo „3“. 55


mínky ve kterékoliv ze tří vyjmenovaných dvojic objektů, doporučujeme operativně snížit odběry podzemní vody na minimální možný odběr, případně odběr zcela zastavit až do obnovení platnosti uvedené podmínky. Zajistit 1x ročně zpracování hodnocení úrovní hladin podzemních vod a vertikálních tlakových rozdílů v prostoru celé zájmové oblasti (vymezení viz příloha 1.2 předmětného Hodnocení). V případě zjištění výrazně negativního vývoje ve vztahu k evropsky významným lokalitám a přírodním rezervacím (způsobeného odběry samými, nebo přirozenými klimatickými oscilacemi), doporučujeme v rámci tohoto hodnocení aktuálně posoudit, do jaké míry může případné omezení, nebo zastavení trvalých odběrů negativní vývoj ovlivnit. Povinnost zabezpečení a udržování hydraulické funkce piezometrických skupin Z. V první fázi bude nutné ověřit hloubku a perforaci objektů včetně případných následných technických prací (vyčištění, popřípadě realizace nového objektu). Dodržení institutu minimální hladiny podzemních vod v piezometru ZM1 na úrovni 416.50 m. n. m. 1x ročně doporučujeme provádět aktualizaci a přehodnocování institutu / institutů minimálních hladin (včetně případného stanovení nových objektů), institutů minimálních průtoků (včetně případného stanovení nových objektů), výběru a umístění profilů (podle tabulky předmětného Hodnocení), výběru sledovaných objektů (podle tabulky 13.1 předmětného Hodnocení), objektů sledování vztlakového režimu s cílem minimalizace dopadů jímaní podzemní vody na evropsky významnou lokalitu a přírodní rezervaci na základě nově získaných dat. Skupina objektů, objekt:

Četnost měření pro trvalý odběr:

ZF

1 x měsíčně

ZP

1 x měsíčně

ZR

1 x měsíčně

ZM

1 x měsíčně

ZD

1 x měsíčně

ZK

1 x měsíčně

ZJ

1 x měsíčně

ZH

1 x měsíčně

Ko1

1 x měsíčně

Ko2

1 x měsíčně

veškeré ostatní skupiny řady Z

x.

4 x ročně

Podmínka „náhradní zásobování ze zdroje Mažice bude využito pouze v případě potřeby při havárii některého ze zdrojů vody pro běžné zásobování pitnou vodou“ je opět odůvodněna požadavkem uvedeným pod bodem 32 ve stanovisku SEA, tj. určitou nekonkrétností podmínek pro případ, pokud by byly překročeny limitní hodnoty při čerpání vody ve vodním zdroji Mažice. Podmínka byla převzata z výše zmiňovaného Hodnocení vlivů koncepce „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, oblast Třeboňská pánev – sever“. Jedná se tedy o situaci, která může nastat někdy v budoucnosti. Pravděpodobnost takové situace je relativně nízká. Nedodržení stanovených limitních parametrů během odběru náhradního zásobování, které má trvat po dobu maximálně tří měsíců, je nepravděpodobné. Pokud by k tomu došlo, náhradní zásobení nebude možné přerušit. K nedodržení stanoveStránka 61

ných limitních parametrů může dojít i po ukončení odběru náhradního zásobování. V případě nedodržení stanovených limitních parametrů (ať už během čerpání nebo po něm) bude nezbytné vyhodnotit negativní ovlivnění sledovaných složek životního prostředí a v případě nepřijatelných negativních vlivů zřídit jiné zdroje náhradního zásobování. xi.

e.

f.

g.

25.

Podmínka „trvalý odběr ze zdroje Mažice může být realizován jen proto, aby tento zdroj byl kdykoliv připraven pro okamžité zahájení odběru pro náhradní zásobování, kdy navržené množství pro takovýto trvalý odběr je 40 l/s a v případě nedodržení stanovených limitních parametrů bude nezbytné snížit čerpané množství vody“ opět odůvodněna zmiňovaným Hodnocení vlivů koncepce „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, oblast Třeboňská pánev – sever“ je stejně jako v předchozím případě odůvodněna požadavkem uvedeným pod bodem 32 ve stanovisku SEA, tj. určitou nekonkrétností podmínek pro případ, pokud by byly překročeny limitní hodnoty při čerpání vody ve vodním zdroji Mažice. Na jakou hodnotu bude povolené čerpání sníženo, bude stanoveno na základě výsledků monitoringu. Tj., podle toho, který limitní parametr bude nedodržen a jak moc a jak dlouho bude nedodržen. Podobný systém funguje u zdrojů Horusické jímací linie. Úkol „při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou“ reaguje na požadavek a úkol územního plánování dle § 19 odst. (1) písm. j) stavebního zákona, tj. vytvářet podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Úkol „rozvíjet veřejnou infrastrukturu pro zásobování obcí vodou v souladu se schváleným dokumentem Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje“ vyplývá z ustanovení vodního zákona a z faktu, že Jihočeský kraj má plán rozvoje vodovodů a kanalizací přijat a ten je podkladem pro zpracování navazujících územně plánovacích dokumentací na úrovni jednotlivých měst a obcí i celého Jihočeského kraje. Pokyn „tam, kde návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje u výše jmenovaných vodovodních řadů nenavrhuje nové řešení nebo územní rezervu platí, že zůstává zachován stávající stav (tj. je fixován) a v navazujících územně plánovacích dokumentacích nebudou vymezována nová řešení, lze však navrhovat v navazujících územních plánech územní rezervy pro vodohospodářské stavby.“ opět reaguje na úkol územního plánování dle § 19 odst. (1) písm. j) stavebního zákona, tj. vytvářet podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Pokud má být takováto nákladná vodohospodářská infrastruktura realizována z veřejných rozpočtů, nechť se tak stane až po komplexním prověření v rámci celokrajné územně plánovací dokumentace. Možnost zapracovat do navazujících územních plánů vodohospodářské záměry jako územní rezervy byla do výrokové části vložena během veřejného projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako určité zmírnění tohoto imperativu. Ustanovení týkající se dalších problémových sídel na území Jihočeského kraje z hlediska vodohospodářského reaguje na fakt, že není praktické na úrovni kraje vymezovat do polygonů všechny vodohospodářské záměry. Projektant zde využil možnost uložit úkol pro územní


plánování obcím, tj. na té nejnižší úrovni si vybrat nejvhodnější lokalitu pro vymezení ploch potřebných k realizaci dané vodohospodářské stavby. Obce Zdíkov a Stachy byly do seznamu přidány v reakci na vypořádání námitky KUJCK 1426/2011 OREG/1 obce Zdíkov, kdy původně závazné vymezení lokality pro společnou ČOV ve výkresové části je nahrazeno pokynem těmto dvěma obcím řešit si likvidaci odpadních vod s tím, že technické řešení je ponecháno na úrovni územně plánovací dokumentace těchto obcí. 26.

Požadavek na nutné zapracování protipovodňových opatření do navazujících územně plánovacích dokumentací ve městech a obcích Český Krumlov, Větřní, Rožmberk, Zlatá Koruna, Čkyně, Vimperk, Boršov, České Budějovice, Roudné u Českých Budějovic, Hluboká, Blatná, Mirotice, Římov, Plav, Katovice, Strakonice, Písek, Husinec, Prachatice, Strunkovice nad Blanicí, Bavorov, Vodňany, Protivín, Horní Stropnice, Komařice, Suchdol nad Lužnicí, Majdalena, Třeboň, Lužnice, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Roudná, Planá nad Lužnicí, Tábor, Bechyně a Koloděje nad Lužnicí plyne z ustanovení § 19 odst. (1) písm. g) stavebního zákona a z republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje uvedené v odst. (25) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Výčet měst a obcí byl ověřen v analytické části prováděných průzkumů a rozborů pro zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje po ničivých povodních v roce 2002, kdy vyjmenovaná města a obce byla nejvíce ničivými povodněmi zasažena. Odůvodnění ve výrokové části stanovených úkolů pro územní plánování je následující:

a.

Úkol „řešit ochranu území komplexním protipovodňovým systémem v souladu se zpracovanou protipovodňovou koncepcí Jihočeského kraje“ je úkolem vyplývajícím ze skutečnosti, že uvedená koncepce byla přijata usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje a je vhodným podkladem pro zpracování územně plánovacích dokumentací měst a obcí i celého kraje stejně jako např. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.

b.

Úkol „preferovat pasivní protipovodňová opatření, spočívající ve zvyšování retenční schopnosti krajiny, a to zejména vyloučením nové zástavby a terénních úprav v plochách údolních niv, vymezených územím pasivního rozlivu Q100, vyjma zcela výjimečných a odůvodněných případů, zvyšování podílu zatravněných a zalesněných ploch v nivách a rizikových povodích a vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní v navazujících územně plánovacích dokumentacích“ vyplývá z dikce § 19 odst. (1) písm. g) stavebního zákona56 a schválené Protipovodňové koncepce Jihočeského kraje.

c.

Úkol „tam, kde je to nezbytné, zajistit ochranu vymezených zastavitelných ploch, stávajících obcí, sídel a výrobních areálů, vhodným hrázovým systémem v kombinaci s nádržemi a poldry (suchými nádržemi)“ vychází z doporučení nadnárodního projektu ELLA57,

Stavební zákona, § 19, odst. (1) Úkolem územního plánování je zejména ad g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem. 57 Projekt ELLA iniciativy INTERREG IIIB CADSES „ELBE-LABE Preventivní opatření k ochraně před povodněmi prostřednic56

Stránka 62

konkrétně z pilotní aktivity Jihočeského kraje s názvem „Jihočeský kraj – protipovodňová opatření v územně plánovací dokumentaci“.58

Ee32

VVN 400kV ETE – Kočín, odůvodněno naplněním požadavku článku (146) Politiky územního rozvoje ČR 2008 (viz poznámka pod čarou), jedná se o vyvedení výkonu z areálu jaderné elektrárny Temelín do rozvodny Kočín.

Ee33

VVN 400kV Kočín – Mírovka, odůvodněno naplněním požadavku článku (146) Politiky územního rozvoje ČR 2008 (viz poznámka pod čarou), jedná se o převedení výkonu po dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín z rozvodny Kočín do rozvodny Mírovka v rozsahu území Jihočeského kraje. Koridor byl vložen na základě požadavku ČEPS, a.s., kdy tato společnost také dodala dokumentaci k tomuto záměru pro jeho vymezení v území. Šíře koridoru je volena dvojnásobná vůči vedením VVN 110 kV z důvodu ad a) většího významu tohoto vedení a ad b) možnosti investora lavírovat s trasou v navazujících územních plánech obcí dle požadavků obcí a majitelů pozemků s ohledem na krajinný ráz a požadavky ochrany životního prostředí. Na základě stanoviska Ministerstva kultury bude v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která proběhne neprodleně po vydání těchto zásad, prověřeno alternativní vedení koridoru tak, aby byly minimalizovány negativní dopady ve vztahu k zájmům památkové péče a koridor byl přednostně veden mimo území Soběslavských blat.

Ee35

Rozšíření stávající rozvodny Kočín, záměr na rozšíření plochy stávající rozvodny je odůvodněn článkem (146) Politiky územního rozvoje ČR 2008 (viz poznámka pod čarou), jde o součást vyvedení výkonu z jaderné elektrárny Temelín po dostavbě 3. a 4. bloku do rozvodny Mírovka, kdy pro naplnění tohoto úkolu je potřebné posílit transformovnu Kočín.

Elektroenergetika 27.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje závazně řeší distribuční a přenosovou soustavu (tj. vedení a zařízení 400 kV, 220 kV, 110 kV) a velmi významné zdroje elektrické energie o celkovém instalovaném (nebo plánovaném) výkonu nad 100MW nebo o rozloze (faktické, navržené) nad 50ha v souladu s ustanovením §2 zákona 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), jako zařízení, která jsou nadmístního významu. Z důvodu efektivity výkonu veřejné správy a nezasahování kompetencí obcí je vše ostatní ponecháno na úrovni územně plánovací dokumentace měst a obcí, pokud není ve výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje výslovně uvedeno jinak.

a.

Pokud jde o plochy a koridory pro elektroenergetiku republikového významu, řešit plochu pro dostavbu elektrárny Temelín je uloženo ustanovením (142) Politiky územního rozvoje ČR 200859. Řešení dvojitého vedení VVN 400kV Kočín – Mírovka je také uloženo Politikou územního rozvoje ČR 2008, tentokráte článkem (146).60 Vlastní plocha pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín je vymezena coby plocha nadmístního významu komerční a průmyslová s kódem KP28. Více po jednotlivých záměrech:

tvím nadnárodního územního plánování". Projekt byl zaměřen na preventivní opatření k ochraně před povodněmi pomocí nástrojů přeshraničního územního plánování. Jednalo se o mezinárodní projekt, do kterého byly zapojeny instituce z Německa, ČR, Polska, Rakouska a Maďarska. Jihočeský kraj byl jedním ze sedmi krajů zapojených do projektu na české straně, mimo jiné, pořízením pilotního projektu na úrovni územně plánovacího podkladu. Projektant: Hydroprojekt CZ a.s, zadavatel Jihočeský kraj, pořizovatel Krajský úřad Jihočeského kraje, hlavní inženýr projektu Ing. Jiří Suchý, červen 2005, k dispozici na Krajském úřadu Jihočeského kraje, na odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavební řádu a investic a na webových stránkách kraje v sekci územního plánování, v oddílu Územně plánovací podklady, adresa: http://up.kraj-jihocesky.cz

b.

Koridory a plochy elektroenergetiky nadmístního významu vymezované návrhem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jsou dále odůvodněny individuálně v následující tabulce.

Ee1

VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice, záměr nového vedení VVN byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko a trasa záměru byla mírně aktualizována během procesu pořizování těchto zásad územního rozvoje tak, aby se více zohlednily zastavěná území a zastavitelné plochy u jednotlivých sídel dotčených trasou tohoto vedení.

Ee2

VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice, záměr nového vedení VVN je odůvodněn potřebou posílit kapacitu distribuční soustavy, mj. i kvůli záměru IV. tranzitního železničního koridoru, trasa koridoru pro vedení je úmyslně vedena maximálně v souběhu se stávajícím vedením. Zdvojení vedení VVN v úseku lomový bod Záluží – rozvodna Tábor v trase již existujícího vedení VVN je vyvoláno nárůstem spotřeby elektrické energie v oblasti Tábora a potřebou zajistit náhradní směry napájení z okolních transformoven. S ohledem na snížení fragmentace krajiny bude zdvojení technicky provedeno výměnou stávajících stožárů a nahrazením novými ve stávající stopě vedení.

Ee3

VVN 110 kV Přídolí – Kaplice, záměr nového vedení VVN byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Českokrumlovsko I. Podmínka „Na území přírodního parku Poluška bude nové vedení v maximální možné míře při-

58

Politika územního rozvoje ČR 2008, kapitola 6, str. 56, článek (142): E4a, Vymezení: Plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník, a Dukovany. Důvody vymezení: Územní ochrana pro obnovu stávajících nebo pro nové zdroje v lokalitách s vhodnými územními podmínkami a s potřebnou veřejnou infrastrukturou a podmínkami pro vyvedení jejich výkonu do přenosové soustavy. Úkoly pro územní plánování: Vytvářet územní podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané rozšířením elektrárny Temelín. 59

Politika územního rozvoje ČR 2008, kapitola 6, str. 56, článek (146): E7, Vymezení: Koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Důvody vymezení: Dlouhodobá územní ochrana pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let. 60


Stránka 63

mknuto ke stávajícímu vedení, v navazujících územně plánovacích dokumentacích a podkladech a dokumentacích pro územní řízení bude voleno takové technické řešení, které bude co nejvíce ohleduplné ke krajinnému rázu.“ je odůvodněna existujícím střetem mezi zachovalým krajinným rázem ve vyhlášeném přírodním parku Poluška a současně zakotvením koridoru pro toto vedení do stále platného územního plánu velkého územního celku Českokrumlovsko I, ze kterého byl tento záměr, jak je uvedeno výše, přejat do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Ee4

VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice, záměr nového vedení VVN byl zahrnut do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na základě požadavku společnosti E. ON Distribuce a.s. kvůli posílení kapacity elektrické sítě v oblasti Českých Velenic a ve vazbě na záměr D15, tj. elektrizace stávající železniční trati Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice.

Ee5

VVN 110 kV Mladošovice – Trhové Sviny, záměr nového vedení VVN byl zahrnut do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na základě požadavku společnosti E. ON Distribuce a.s. kvůli posílení kapacity elektrické sítě v oblasti Trhových Svinů.

Ee6

VVN 110 kV Strakonice – Řepice, záměr nového vedení VVN byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko Strakonicko. Jedná se o stále aktuální záměr.

Ee7

Vypuštěno – záměr vedení VVN Písek – Dobev pro zásobování Severní průmyslové zóny Písek byl vypuštěn již před společným jednáním s dotčenými orgány pro jeho předchozí zrealizování. Do konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje byl přebírán podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko.

Ee8

VVN 110 kV Těšovice – Volary, záměr nového vedení VVN byl zahrnut do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na základě požadavku společnosti E. ON Distribuce a.s. kvůli posílení kapacity elektrické sítě v oblasti Volarska. Záměr prochází Chráněnou krajinnou oblastí Šumava a protíná několik prvků územního systému ekologické stability, proto byl variantně posouzen v rámci Posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (tzv. SEA) a do návrhu byla zapracována varianta s menším negativním vlivem na životní prostředí dle tohoto posouzení.

Ee9

Vypuštěno – záměr propojovacího vedení VVN Mirotice – Blatná přebíraný z dříve vydaného územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko, záměr byl následně vypuštěn již před společným jednáním s dotčenými orgány pro jeho neaktuálnost.

Ee10

VVN 110 kV Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora, záměr nového vedení VVN byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Táborsko ve znění jeho změn. Jedná se o stále aktuální záměr.

Ee11

Ee12

VVN 110 kV Vodňany, záměr nového vedení VVN byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko - Strakonicko. Jedná se o stále aktuální záměr. VVN 110 kV Dasný – Větřní, záměr nového vedení


VVN byl zahrnut do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na základě požadavku společnosti E. ON Distribuce a.s. kvůli posílení kapacity elektrické sítě v oblasti jižně od Českého Krumlova. Vedení je zde v maximální možné míře, tj. v celé délce kromě posledního úseku, vedeno v souběhu s existujícím vedením VVN. Problémem je vedení v navrhované krajinné památkové zóně Opalicko, proto bylo do požadavků nadmístního významu na řešení a koordinaci v územně plánovací činnosti konkrétních obcí stanoveno, že v případě vyhlášené krajinné památkové zóny Opalicko bude znovu prověřena možnost vedení koridoru Ee12 VVN 110kV Dasný – Větřní mimo tuto navrženou krajinou památkovou zónu. Ee13

VVN 110 kV Větřní – Horní Planá, záměr nového vedení VVN byl zahrnut do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na základě požadavku společnosti E. ON Distribuce a.s. kvůli posílení kapacity elektrické sítě v oblasti Hořic na Šumavě a Horní Plané, v širším kontextu poté jde o posílení kapacity elektrické energie v celé oblasti levého břehu Lipna v souvislosti s projektem Šumavských elektrických drah. Vedení na svém západním konci u Horní Plané zasahuje na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a jeho trasa byla volena tak, aby negativní zásah do krajinného rázu byl co nejmenší. Hodnocení vlivů na životní prostředí a na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 významný negativní vliv konstatuje, nicméně tento záměr hodnotí jako mírně negativní (-1).

Ee14

Vypuštěno – záměr vedení VVN Kaplice – Trhové Sviny, záměr byl vypuštěn již před společným jednání s dotčenými orgány pro vysokou ekonomickou náročnost a vzdálený horizont případné realizace.

Ee15

Vypuštěno – záměr vedení VVN Strakonice – Vimperk byl vypuštěn již před společným jednání s dotčenými orgány, jednalo se o velmi dlouhý nový úsek ve složitém terénu přírodně velmi cenném, dalšími důvody byla vysoká ekonomická náročnost a vzdálený horizont případné realizace tohoto záměru.

Ee16

Transformovna Trhové Sviny, záměr transformovny na východním okraji města je do návrhu zahrnut kvůli posílení možné dodávky elektrické energie a pro napojení nových velkých odběratelů, kdy územní plán města Trhové Sviny počítá s rozvojem podnikatelských aktivit na nově vymezených plochách.

Ee17

Transformovna Kaplice, záměr transformovny na jihovýchodním okraji města je do návrhu zahrnut kvůli posílení možné dodávky elektrické energie a pro napojení nových velkých odběratelů. Územní plán města Kaplice rovněž dále počítá s rozvojem bydlení a podnikání i na dalších nově vymezených plochách lokálního významu. Záměr je navíc převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Českokrumlovsko I bez věcné změny.

Ee18

Transformovna Horní Planá, záměr nové transformovny na severovýchodním okraji Horní Plané je navržen pro posílení distribuční sítě v oblasti horního Lipna a napojení nových velkých odběratelů, mj. s vazbou na projekt Šumavských elektrických drah. Transformovnou je ukončen návrh nového vedení VVN od Větřní (záměr s kódem Ee13).

Ee19

Transformovna Volary, nová transformovna s rozvodnou 110/22 kV Volary je navržena pro posílení distribuční sítě Volar a části Šumavy, záměr byl vymeStránka 64

zen na základě § 187 odst. (2) stavebního zákona z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Šumava bez věcné změny. Záměrem této transformovny je ukončen návrh nového vedení VVN od Těšovic (záměr s kódem Ee8). Ee20

Ee21

Ee22

Ee23

Ee24

Ee25

Transformovna Strakonice, záměr transformovny 110/22 kV na severovýchodním okraji města byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko - Strakonicko. Záměr je vymezen pro posílení distribuční sítě Strakonic a pro možné napojení nových velkých odběratelů, Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje v těsném sousedství této trafostanice vymezují rozvojovou plochu nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci KP10, dále jižněji další dvě plochy tohoto typu KP11 a KP12, je počítáno s využitím letiště a s návrhem plochy nadmístního významu pro bydlení na západním okraji Strakonic SO1. Pro případné naplnění všech těchto uvedených záměrů vč. zdvojkolejnění železniční trati Plzeň – České Budějovice je nová trafostanice nezbytná. Transformovna Blatná, záměr transformovny 110/22 kV na severním okraji města byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko - Strakonicko. Jde o rezervu plánovanou pro případ zvýšení odběru elektrické energie v oblasti Blatenska. Transformovna Vodňany, záměr transformovny 110/22 kV na jihovýchodním okraji města byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko - Strakonicko. Vodňany leží na rozvojové ose N-OS2 Severozápadní – Plzeňská a je zde tedy důvodný předpoklad změn v území související s rozvojem podnikatelských aktivit. Proto je navržena tato transformovna pro posílení distribuční sítě Vodňanska a napojení nových velkých odběratelů, kdy na záměr transformovny přímo navazuje návrh rozvojové plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci KP14. Vypuštěno – záměr nové transformovny Písek – Severní průmyslová zóna navazoval na návrh nového vedení VVN od obce Dobev (záměr Ee7). Oba záměry byly přebírány z územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona a následně vypuštěny již před společným jednáním s dotčenými orgány pro jejich předchozí zrealizování. Transformovna Milevsko, záměr transformovny 110/22 kV na východním okraji města byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona bez věcné změny z dříve schváleného územního plánu velkého územního celku Písecko - Strakonicko. Na tento záměr navazuje vymezená rozvojová plocha nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci KP4. Město samo má ve svém územním plánu navrženo relativně velké množství nových ploch pro bydlení. Transformovna České Velenice, záměr transformovny 110/22 kV na severozápadním okraji města je navržen pro napojení nových velkých odběratelů a především pro elektrifikaci dráhy Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice (záměr D15). Transformovnou končí návrh nového vedení VVN 110kV ze Suchdola


nad Lužnicí vymezený jako záměr Ee4. Ee26

Transformovna Tábor - Náchod, záměr transformovny 110/22 kV na severozápadním okraji města je navržen pro posílení distribuční sítě Táborska a napojení nových velkých odběratelů. Tábor je součástí rozvojové osy republikového významu OS6 Praha – České Budějovice – hranice ČR dle článku (57) Politiky územního rozvoje ČR 2008, v rámci Jihočeského kraje je součástí a centrem rozvojové oblasti nadmístního významu NOB2 Táborsko, návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezuje o okolí této transformovny 3 velké plochy nadmístního významu pro průmysl a komerci (KP6, KP7 a KP8), dvě velké plocha nadmístního významu pro bydlení (SO4 a SO5) a navrhuje využití záložního vojenského letiště Všechov (v rámci plochy pro KP6 Tábor – Klokoty).

Ee27

Vypuštěno – záměr vedení VVN 110kV Libníč – Úsilné řešící možný střet vedení a navržené rozvojové plochy pro podnikání KP23 byl vypuštěn na základě vypořádání námitky KUJCK 39758/2010 OREG/1.

Ee28

Vypuštěno – záměr vedení VVN 110kV Libníč – Úsilné (sousední vedení), v návrhu pro společné jednání byl tento záměr dělen to 3 samostatných koridorů, poté sloučen do záměru Ee27 a nakonec vypuštěn zcela.

Ee29

Vypuštěno – záměr vedení VVN 400kV Libníč – Úsilné (sousední vedení), viz předchozí, v návrhu pro společné jednání byl tento záměr dělen to 3 samostatných koridorů, poté sloučen do záměru Ee27 a nakonec vypuštěn zcela.

Ee30

Transformovna České Budějovice – střed, záměr transformovny 110/22 kV ve středu města u Mánesovy ulice je navržen pro posílení distribuční sítě v centru města České Budějovice, kde probíhá značný rozvoj aktivit administrativních i obchodních vyžadujících posílení sítě dodávající elektrickou energii. Záměr transformovny zakončuje návrh kabelové vedení VVN Mladé – České Budějovice střed (záměr Ee34).

Ee31

VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí, záměr zdvojení stávajícího vedení VVN novým vedením v souběhu, záměr souvisí a je odůvodněn dostavbou elektrárny Temelín, nejedná se o záměr E7 z Politiky územního rozvoje ČR 2008, tím jsou dříve uvedené záměry republikové významu Ee32 (tj. vedení VVN 400kV jaderná elektrárna Temelín – rozvodna Kočín) a Ee33 (tj. vedení VVN 400kV rozvodna Kočín – Mírovka).

Ee34

Kabelové VVN Mladé – České Budějovice střed, záměr kabelového vedení VVN 2 x 110 kV je odůvodněn potřebou posílení distribuční sítě v centru města České Budějovice, kde probíhá značný rozvoj aktivit administrativních i obchodních vyžadujících posílení sítě dodávající elektrickou energii. Vedení je ukončeno záměrem Ee30, tj. transformovnou České Budějovice – střed.

28.

Odůvodnění stanovených úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí Jihočeského kraje:

a.

Pokyn „šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek v měřítku zásad územního rozvoje nezobrazitelných“ je technickým ustanovením vysvětlujícím proč je šíře koridoru navržena obvykle 100m, tj. 2mm v mapě měřítku 1 : 50 000 zvoleného pro návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Také zde, stejně jako u vodovodů, je 100m přiměřeným kompromisem mezi snahou dát obStránka 65

cím a investorům možnost upravovat trasu v rámci navazujících územních a regulačních plánů a dokumentací pro územní rozhodnutí na straně jedné a ochraně území a soukromého vlastnictví před bezbřehým vymezováním staveb (zde navíc s možností omezení vlastnického práva k pozemku uvalením věcného břemene ve vyvlastňovacím řízení) na straně druhé. Totéž platí pro hranici 200-400m u záměru Ee32, tj. vyvedení výkonu z elektrárny Temelín do rozvodny Mírovka na území Jihočeského kraje, kde je již volen koridor proměnné šíře. b.

Pokyn „vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících územních a regulačních plánech nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody (hranice Národního parku Šumava, hranice chráněných krajinných oblastí, hranice maloplošně zvláště chráněných území přírody, evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, prvky územního systému ekologické stability), ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území“ je technickým pokynem pro projektanty navazujících územních a případně regulačních plánů dotčených měst a obcí. Ochrana přírodních hodnot je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje v území dle kap. 2 Politiky územního rozvoje ČR 2008 a konkretizací cílů a úkolů územního plánování dle ustanovení §18 (zejména ustanovení odstavce 4)61 a §19 (zejména ustanovení odstavce 1, písm. a) až d))62 stavebního zákona.

c.

Pokyn „při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou“ reaguje na požadavek a úkol územního plánování dle § 19 odst. (1) písm. j) stavebního zákona, tj. vytvářet podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území.

d.

Úkol „tam, kde na úrovni přenosové a distribuční soustavy a velmi významných zdrojů energie návrh zásad

Stavební zákon, § 18, odst. (4): Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

územního rozvoje nenavrhuje nové plochy a koridory nebo územní rezervu, platí, že zůstává zachován stávající stav (tj. v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí nemohou být vymezovány nové záměry bez předchozího zanesení do některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje), lze však v rámci těchto navazujících územních plánů vymezovat pro ně územní rezervy“ opět reaguje na požadavek stavebního zákona na hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Možnost zapracovat do navazujících územních plánů záměry v oblasti elektroenergetiky jako územní rezervy byla do výrokové části vložena během veřejného projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako určité zmírnění tohoto původně velmi striktního imperativu. e.

Pokyn „před realizací vzdušných vedení velmi vysokého napětí na území Národního parku Šumava, chráněných krajinných oblastí, přírodních parků a krajinných památkových zón zpracovat vyhodnocení vlivu na krajinný ráz, v navazujících územně plánovacích dokumentacích účinně bránit fragmentaci krajiny, zdůraznit a respektovat nezbytnost ochrany krajiny a jejího krajinného rázu“ byl do výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vložen na základě požadavku č. 9 stanoviska Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (tzv. stanovisko SEA) vydaného pod č. j. 40831/ENV/11 dne 20. 6. 2011.

f.

Pokyn „souběh vzdušných vedení velmi vysokého napětí řešit podle technických možností umístěním vodičů na společné stožáry, liniové stavby umisťovat přednostně do společných, pokud možno již existujících koridorů“ byl stejně jako předchozí doplněn do výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na základě požadavku č. 10 stanoviska Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (tzv. stanovisko SEA) vydaného pod č. j. 40831/ENV/11 dne 20. 6. 2011.

29.

Dlouhý regulativ ve znění „Plochy pro umisťování větrných a fotovoltaických elektráren na celém území Jihočeského kraje lze navrhovat v dalších stupních územně plánovacích dokumentací měst a obcí pouze tam, kde nedojde k narušení krajinného rázu, tj. pouze ve vymezené krajině silně urbánního prostředí měst a území elektrárny Temelín a dále v ostatních silně urbánních prostorech technicistního charakteru (tj. zázemí velkých měst, v blízkosti stávajících vedení VVN, existujících velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.) v rozsahu katastrálních území vymezených ve výkrese č. 6 „Výkres oblastí se shodným krajinným typem“. Toto omezení se netýká zařízení na výrobu elektrické energie, která budou umisťována na stávající objekty (typicky na střechy, bez omezení) nebo na zastavěné stavební pozemky, zde jen do rozsahu 40m2, a větrných elektráren do výše sloupu 24m. Podpora malých vodních elektráren, výroben elektřiny na bázi spalování biomasy nebo štěpků, bioplynových stanic platí obecně na celém území kraje, vždy za splnění všech zákonných podmínek.“ vyplývá ze snahy omezit bezbřehý a kon-

61

Stavební zákon, § 19, odst. (1): Úkolem územního plánování je zejména ad a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, ad b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, ad c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, ad d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, 62


Stránka 66

traproduktivní rozmach fotovoltaických elektráren na území Jihočeského kraje, kdy jejich umisťování na „zelené louce“ devalvuje jak krajinný ráz na území Jihočeského kraje tak vede k velkým záborům zemědělské půdy. Vymezení katastrů, kde je umisťování fotovoltaických a větrných elektráren zapovězené, bylo provedeno algoritmem o 6 krocích, po veřejném projednání bylo přidáno upřesnění požadované v připomínkách občanských sdružení CALLA a DUHA: a.

Fotovoltaické a větrné elektrárny obvykle narušují krajinný ráz, ať již jejich investoři tvrdí, že tomu tak není. Proto je vhodné, když už mají být umístěny, je umístit vedle velkých dopravních a technických staveb, kde krajinný ráz již narušen je. Obdobný přístup volí v Dolním Bavorsku, kde podporu získá fotovoltaické elektrárna umístěna buďto na přímo existující stavbu (příp. na pozemek či stavbu mající charakter brownfields) nebo do 100m od důležité silnice nebo železnice. Vzhledem k měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bylo voleno upřesnění na katastry. Jako důležité dopravní tepny byly vybrány ty, které jsou dle podkladu Koncepce optimalizace dopravní sítě Jihočeského kraje, která byla převzata do podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území kraje v rámci územně analytických podkladů Jihočeského kraje, zařazeny do páteřní dopravní sítě Jihočeského kraje.63

OBRÁZEK 14: ROZVOJOVÉ OBLASTI A OSY - KROK Č. 2

c.

Dalším podkladem byl zpracovaný Generel krajinného rázu Jihočeského kraje, který vymezil plochy silně urbánního prostředí. Jedná se o silně urbanizovaná území měst České Budějovice, Strakonice, Písek, Vodňany, Týn nad Vltavou, Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Soběslav, Veselí nad Lužnicí a Jindřichův Hradec. K těmto plochám velkých měst byly doplněny průmyslové zóny velkého rozsahu jaderné elektrárny Temelín a závodu společnosti Bramac spolu s velkým nádražím u Protivína na Písecku. Zde již je krajinný ráz natolik narušen antropogenními projevy, že zakazovat zde umisťování fotovoltaických a větrných elektráren by postrádalo logiku.

OBRÁZEK 13: PÁTEŘNÍ DOPRAVNÍ SÍŤ – KROK Č. 1

b.

Politika územního rozvoje ČR 2008 v článcích (31) až (37) stanovuje východiska pro rozvojové oblasti a rozvojové osy. Předpokládají se v nich obecně zvýšené požadavky na změny v území. Pokud někde mají být umisťovány větrné a fotovoltaické elektrárny, mělo by to být tam, kde bude docházet k tlaku na změny v území – tedy v rozvojových oblastech a osách.

OBRÁZEK 15: KRAJINA SILNĚ URBÁNNÍHO PROSTŘEDÍ - KROK Č. 3

d.

Koncepce optimalizace dopravní sítě Jihočeského kraje, zpracovala společnost Mott MacDonald, ředitel projektu Ing. Ondřej Kokeš, zadavatel Jihočeský kraj, pořizovatel KÚ JČK, odbor dopravy a silničního hospodářství, listopad 2009. K dispozici jako kartogram E. 6. o na webu Jihočeského kraje v sekci územní plánování, adresa: http://up.kraj-jihocesky.cz 63


Naopak fotovoltaické a větrné elektrárny by neměly být umísťovány na plochách s prokazatelně hodnotným a zachovalým životním prostředím a krajinným rázem, tj. na plochách národních parků, chráněných krajinných oblastí, krajinných památkových zón, nadregionálních a regálních biocenter, v lokalitách evropsky významných lokalit a ptačích oblastí NATURA a v přírodních parcích. Tyto plochy tedy byly „odečteny“ z ploch, kde lze fotovoltaické a větrné elektrárny za splnění všech zákonných podmínek umísťovat.

Stránka 67

OBRÁZEK 18: VÝSLEDEK PROCESU = VYMEZENÍ NA KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ OBRÁZEK 16: PRVKY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY - KROK Č. 4

e.

V prostředí geografického informačního systému (GIS) byly sjednoceny plochy dle obrázku č. 13 (páteřní komunikace) + č. 14 (rozvojové osy a oblasti) + č. 15 (plochy silně urbánního prostředí) a z tohoto sjednocení odečteny plochy dle obr. č. 16 (plochy ochrany přírody a krajiny). Výsledek tohoto procesu je na schematickém obrázku č. 17.

g.

Během veřejného projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byly uplatněny připomínky občanských sdružení CALLA a DUHA směřující ke zpřesnění podmínek zákazu umísťování fotovoltaických a větrných elektráren na území kraje.64 Pořizovatel, i přes poněkud expresivní argumentaci, přijal z velké části názor prezentovaný v připomínkách obou občanských sdružení a doplnil původní regulativ o výšku stožáru u větrných elektráren a rozsah plochy fotovoltaických elektráren, stejně jako paušálně připustil jejich umisťování na střechy stávajících objektů. Z hlediska racionálního uvažování je omezení „nebo na zastavěné stavební pozemky do rozsahu 40m2“ nutné chápat, a autorem to tak bylo myšleno, na zastavěné stavební pozemky, typicky na zahrady, na první uvedenou možnost, stávající objekty, se toto omezení nevztahuje, tam je velikost plochy omezena jen půdorysem daného objektu. Zásobování teplem

30.

OBRÁZEK 17: PATŘENÍ KOMUNIKACE + ROZVOJOVÉ OSY A OBLASTI + SILNĚ URBÁNNÍ PROSTŘEDÍ – PLOCHY PŘÍRODY A KRAJINY

f.

Posledním krokem algoritmu bylo převedení syntetického výsledku předchozího procesu do právně vyjádřitelné, tj. striktní a určité, podoby výroku. Byla zvolena, vzhledem k měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, jednotka celého katastrálního území s tím, že z ní byly vyjmuty identifikovatelné a vymezené hranice (tj. hranice všech chráněných krajinných oblastí, národního parku Šumava, evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000 a biocenter). Výsledek je na schématu pod textem na obrázku č. 18.


Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezily pouze 1 koridor pro zásobování teplem jako nadmístního významu a to z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Ačkoliv Jihočeský kraj podporuje napojení i dalších měst (Písek, Vodňany, Tábor, příp. další) na teplovody budované z elektrárny Temelín po jejím dostavění o 3. a 4. blok, vzhledem k časovému horizontu min. 15 let a také faktu, že pro ně neexistuje alespoň nějaký podklad navrhující jejich trasy, nejsou tyto potenciální záměry zahrnuty ani mezi územní rezervy. Odů-

Citace z připomínky hnutí CALLA: Regulativ zakazující umisťování fotovoltaických a větrných elektráren má zásadní slabiny, že nestanovuje minimální velikost obou typů elektráren, a jaksi předem předpokládá, že jde o velké stožáry 60 a více metrů nebo sluneční elektrárny o stovkách m2. Tím pádem reguluje i malé, několika kilovoltové domácí větrné elektrárny a sluneční elektrárny třeba i jen o ploše několika m2 umístěné na zahradě či stavbě, v případech, kdy si stavební úřad vyžádá řízení o umístění stavby. Podobný nedostatek u fotovoltaických elektráren je, že navržený regulativ nerozlišuje, zda jde o panely na zemědělské půdě, nebo na střeše např. hospodářských budov. Takové omezení je ovšem nesmyslné a říká si o ostudu, ale rovněž lze předpokládat jeho budoucí soudní zrušení, pokud ovšem předem autor nepočítá, že zrovna malí investoři nebudou podstupovat komplikovanou soudní anabázi. 64

Stránka 68

vodnění záměru dálkového horkovodu z elektrárny Temelín do Českých Budějovic je v tabulce: Et1

Dálkový horkovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice, záměr dálkového horkovodu byl zakreslen na základě podkladů společnosti ČEZ, a.s. a projektanta horkovodu, kterým byla společnosti TENZA, a.s. Napojení Českých Budějovic na horkovod a využití tepla produkovaného při výrobě elektrické energie v jaderné elektrárně Temelín je nejekonomičtějším i nejekologičtějším způsobem vytápění Českých Budějovic a využitím energie, která by jinak byla bez užitku chlazena. Celková délka trasy je cca 25,5 km.

31.

Pro vymezený koridor byly stanoveny úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentací měst a obcí z následujících důvodů:

a.

Pokyn „šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek v měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nezobrazitelných“ je stejně jako v předchozích případech technickým ustanovením vysvětlujícím, proč byla volena šíře koridoru 200m, což je odpovídající v měřítku grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje 4mm, kdy menší šíře koridoru by již byla na hraně zobrazitelnosti a možnosti v navazujících územních plánech a územních řízeních umístit stavby dle konkrétních podmínek v území a větší šíře by zase nereflektovala požadavek §19 stavebního zákona na hospodárné využívání území,

b.

Pokyn „vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících územních a regulačních plánech nebo v navazujících správních řízeních je nutné tento koridor zpřesnit podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody (hranice maloplošných zvláště chráněných území, ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území,“ je zde, obdobně jako v předchozích případech vodovodů a vedení velmi vysokého napětí elektrické energie, technickým pokynem pro projektanty navazujících územních a regulačních plánů měst a obcí, kdy odůvodnění je shodné jako v předchozích případech, tj. ochrana krajiny dle Evropské úmluvy o krajině, republiková priorita pod bodem (20) Politiky územního rozvoje ČR 200865 a těmito zá-

Politika územního rozvoje ČR 2008, kapitola 2, str. 18, článek (20): Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování 65


sadami stanovené, v bodě (3) výrokové části, krajské priority územního plánování pro zajištění příznivého životního prostředí. c.

Úkol „při upřesňování těchto ploch na lokální úrovni je nutné vždy vyřešit také střety se stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou“ vyplývá jako v předchozích případech z ustanovení § 19 odst. (1) písm. j) stavebního zákona, tj. vytvářet podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Plochy a koridory v oblasti zásobování plynem

32.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje v oblasti zásobování plynem akceptují Územně energetickou koncepci Jihočeského kraje. Návrhové prvky vychází z rozvojových koncepcí a záměrů účastníků trhu s teplem a plynem, kterými jsou zejména na území Jižních Čech provozovatel jaderné elektrárny Temelín, společnost ČEZ, a.s., provozovatel přepravní soustavy plynu, společnost RWE (nyní aktuálně NET4GAS, s.r.o.), a provozovatel distribuční soustavy plynu, společnost E. ON distribuce, a.s. Obecným odůvodněním budování všech vysokotlakých plynovodů je naplnění republikových priorit územního plánování stanovených v článcích (27) 66 Politiky územního rozvoje ČR 2008, kdy tato prioritami vychází z Územní agendy Evropské Unie a také tou jsou tedy tyto záměry odůvodněny a dále v článcích (28)67 a (30)68, kdy tyto články vycházejí z Lipské charty a budování sítě vysokotlakých plynovodů je tedy také příležitostí k vytvoření rovných podmínek pro rozvoj kraje i v jeho okrajových a méně zalidněných oblastech. Záměry vysokotlakých plynovodů jsou také naplněním cílů a úkolů územního plánování dle ustanovení §§ 18 a 19 stavebního zákona, jedná se zejména o vytváření předpokladů pro udržitelný rozvoj s vyvážením podmínek pro všechny 3 jeho pilíře, koordinaci veřejných a soukromých záměrů na změny v území, rozvíjení civili-

rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Politika územního rozvoje ČR 2008, kapitola 2, str. 18, článek (27):Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. 66

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kapitola 2 REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, str. 19, článek (28): Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. 67

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, kapitola 2 REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, str. 19, článek (30): Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. 68

Stránka 69

začních hodnot a stanovení koncepce rozvoje území. Odůvodnění jednotlivých záměrů veřejné technické infrastruktury nadmístního významu v oblasti zásobování plynem vymezených výrokem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je v následující tabulce rozděleno na záměry republikového a nadmístního významu. a.

Ep10

b.

vzhledem k tomu, že napojuje poměrně významné sídlo, město Jistebnice, a dále prostřednictvím středotlakého plynovodu i blízká okolní sídla, jedná se o záměr nadmístního významu. Trasa je vedena v podstatě nejkratší možnou alternativou. Záměr, i přes křížení s regionálním biokoridorem RBK314, byl hodnocen s „nulovým vlivem“ a to jak v hodnocení vlivů na životní prostředí tak na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy NATURA 2000. Dále viz obecné odůvodnění, republikové priority územního plánování dle článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a dle cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona.

Odůvodnění záměrů republikového významu (jedná se jen o jeden záměr, propojení tranzitních plynovodů v ČR a Rakousku): Propojení tranzitních plynovodů – návrh propojovacího VVTL plynovodu DN 800 v úseku Záboří (k. ú. Záboří u Protivína) – hranice ČR/Rakousko (k. ú. Kyselov), kdy trasa je z části vedena po dnu vodní nádrže Lipno a částečně zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Šumava. Důvodem pro zahrnutí záměru do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je požadavek na zvýšení spolehlivosti přepravy plynu v mezinárodním rozsahu, proto je navrženo propojovací vedení VVTL plynovodu DN 800 mezi systémy RWE Transgas OMV v Rakousku. Vlastní trasa je převzata ze studie Propojovacího VVTL plynovodu DN 800 PN 80 TU 26/27 – hranice ČR/Rakousko zpracované RWE Plynoprojekt Praha. Záměr je obsažen v Politice územního rozvoje ČR 2008 v článku (151) jako záměr s kódem P1, vymezením tohoto záměru se tedy naplňuje ustanovení § 31 odst. (4) stavebního zákona o závaznosti Politiky územního rozvoje ČR pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje jednotlivých krajů. Také zde byl díky průchodu přes Chráněnou krajinnou oblast Šumava a ptačí oblast Šumava detekován mírně negativní vliv u obou dvou posouzení, proto byl koridor v posledním úseku před přechodem státní hranice výrazně zúžen. Také u tohoto mezinárodního záměru ale pozitiva z hlediska hospodářského pilíře udržitelného rozvoje jednoznačně převažují. Záměr naplňuje republikové priority územního plánování dle článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a dle cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona. Na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (tzv. stanovisko SEA) 69, konkrétně bodu 24, bylo vedení tohoto koridoru sdruženo v oblasti Hořic na Šumavě s koridorem VTL plynovodu Ep12 Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví, s tím, že trasa tranzitního plynovodu nebyla měněna, došlo k úpravě trasy vysokotlakého plynovodu.

Ep3

VTL plynovod Strakonice – Písek, jedná se o záměr funkčního propojení dvou větví vysokotlakých plynovodů mezi městy Strakonice a Písek, s odbočením a regulační stanicí ve Štěkni. Jde o záměr převzatý bez věcné změny dle § 187 odst. (2) stavebního zákona z územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko. Dále viz obecné odůvodnění, tj. ustanovení článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a respektování cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona.

Ep4

VTL plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí, záměr vedení propojuje stávající koncové úseky a umožní napojení několika měst a obcí, nadmístní význam je zde zřejmý. Na vybudování tohoto úseku je závislý další rozvoj v blízkém okolí, náležejícím do rozvojové oblasti republikového významu OS6. V současné době je realizace záměru ve stadiu projektových příprav. Koridor je převážně vymezen v souběhu se stávajícím vedením VVN pro minimalizaci dopadů na krajinu a to i dopadů během výstavby. Střet s regionálním biocentrem RBC697 nebyl důvodem negativního hodnocení v rámci posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (hodnocení SEA) ani v rámci hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. Dále viz obecné odůvodnění u předchozích záměrů.

Ep5

VTL plynovod Čestice – Vacov – Stachy, jedná se o záměr napojující cca 13km vzdušnou čarou vzdálené obce. Na tento návrh vysokotlakého plynovodu navazují územní rezervy směrem na Kašperské Hory v Plzeňském kraji (kód Ep16) a směrem na Vimperk (kód Ep17). Plynovod je velmi důležitý pro rozvoj civilizačních hodnot a hospodářského pilíře udržitelného rozvoje v této lokalitě, která je součástí specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava. Tím je záměr také souladný s požadavky Politiky územního rozvoje ČR 2008 v článku (69), zejména důvodem vymezení této specifické oblasti, tj. potřebou posílit ekonomický a sociální rozvoj v souladu s ochranou přírody, zejména rozvoj drobného a středního podnikání v oblasti místní tradiční výroby a cestovního ruchu, a úkolu a) pro územní plánování, tj. vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení. Dále viz obecné odůvodnění, tj. ustanovení článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a respektování cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona.

Ep6

VTL plynovod Prachatice – Záblatí, poměrně krátký záměr má nadmístní význam z důvodu, že propojuje 2 stávající trasy VTL plynovodů a tím vytváří předpoklad k větší bezpečnosti dodávek zemního plynu. Trasa představuje záměr, jehož příprava nebyla zatím zahá-

Odůvodnění záměrů nadmístního významu je provedeno v následující tabulce:

Ep1

Vypuštěno – záměr plynovodu Milevsko – Zbelítov byl vypuštěn už po společném jednání, plynovod byl již realizován.

Ep2

VTL plynovod Olší – Jistebnice, trasa představuje záměr, jehož příprava nebyla zatím zahájena, nicméně

Citace bodu 24 ze stanoviska SEA: Koridory pro zásobování plynem Ep 10 Propojení tranzitních plynovodů a Ep 12 VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá vést ve společném úseku v souběhu. 69


Stránka 70

krátký záměr řešící přivedení zemního plynu do obce Brloh, čímž bude umožněno nepřímé propojení dvou koncových větví vysokotlakých plynovodů, přes oblast zabezpečenou pouze středotlakou sítí východně od obce Brloh. Jedná se o záměr provozovatele pro vzdálenější časové období, nicméně byl zde požadavek jednoznačně ochránit plochy pro tento záměr, proto byla, prostřednictvím návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, volena možnost vymezit jej jako návrh namísto zahrnutí jen coby územní rezervy.

jena, je volen v podstatě v nejkratší možné stopě. Opět jde o území ve specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava, další důvody vymezení tohoto záměry jsou shodné s důvody pro záměr předchozí. Ep7

VTL plynovod Ševětín - Hosín, zde se jedná o záměr, u kterého je počítáno s výstavbou v nejbližším období, dosud však není zpracována žádná projektová dokumentace. Záměr opět propojuje 2 stávající VTL plynovody a umožní napojení dalších obcí. Tento záměr je nutno velice obezřetně koordinovat se záměry D3 a IV. tranzitního železničního koridoru, to je tedy dalším důvodem pro jeho řešení a vymezení trasy ve výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Záměr ležící na pomezí republikové rozvojové oblasti OB10 České Budějovice a republikové rozvojové osy OS6 Praha – České Budějovice – Linec, jeho vymezení je tedy odůvodněno také stanovenými východisky pro rozvojové oblasti a osy dle článků (31) až (37) Politiky územního rozvoje ČR 2008. Dále viz obecné odůvodnění, tj. ustanovení článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a respektování cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona. Koridor pro trasu propojení v úseku od Asanačního ústavu Chotýčany – Hosín nebylo možno kvůli složitým podmínkám a prostorovým poměrům v území ve výkresové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezit, jeho vymezení bude doplněno v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a upřesněno v územním plánu obce Hosín. Zároveň byl dán pokyn toto řešit v navazujícím územním plánu obce Hosín v bodu 59 výrokové části.

Ep8

VTL plynovod Kunžak – Český Rudolec, poměrně dlouhý záměr jednoznačně nadmístního významu propojující 2 stávající vysokotlaké plynovody. V současné době je zahájeno zpracování dokumentace pro územní řízení, která byla podkladem pro vymezení trasy ve výkresové části výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Rovněž se v současné době již provádí průzkum území z hlediska vlastníků příslušných pozemků, jedná se tedy o velmi konkrétní a aktuální záměr. Území samo je poměrně odlehlé a záměr zde tedy naplňuje mj. požadavek na vytváření podmínek pro odstraňování nebo alespoň zmírňování disparit v rozvoji jednotlivých částí území kraje. Dále viz obecné odůvodnění, tj. ustanovení článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a respektování cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona.

Ep9

VTL plynovod Lenora – Strážný – Horní Vltavice, jedná se o záměr nového vysokotlakého plynovodu napojující 3 šumavské obce ležící v centru specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava. Záměr je vymezován s návazností na územní rezervu pro VTL plynovod Horní Vltavice – Vimperk s kódem Ep18 a na územní rezervu pro záměr přeshraničního vysokotlakého plynovodu Strážný – Phillippsreut (Německo) s kódem Ep20. V tomto kontextu se jedná o záměr jednoznačně nadmístního významu. Další odůvodnění je shodné s odůvodněním záměru Ep5 a Ep6, jde o specifickou oblast Šumava a posílení hospodářského pilíře a s obecným odůvodněním pro všechny plynovody. Jedná se o první záměr, který byl hodnocen s mírně negativním vlivem v obou dvou posouzení, ten ale nevylučuje realizaci záměru a pozitiva z hlediska sociálního a hospodářského pilíře udržitelného rozvoje zde převažují.

Ep11

VTL plynovod Smědeč – Brloh, poměrně drobný a


Ep12

VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví, záměr nového vysokotlakého plynovodu propojující sídla Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví a původně také Horní Planá, kdy poslední úsek byl vypuštěn na základě stanoviska Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, která nesouhlasila s vedením severně od tzv. Malého Lipna a na základě námitky města Horní Planá, které nesouhlasilo se společným vedením koridoru spolu se silnicí I/39 a návrhu Šumavských elektrických drah po hrázi mezi nádrží Lipno a Malým Lipnem. Jedná se o rozšíření stávající sítě vysokotlakých plynovodů, úsek je veden zhruba v polovině své trasy v souběhu s tranzitním VVTL plynovodem Záboří – Kyselov (záměr Ep10), zde tedy bude nutná pečlivá koordinace vymezování obou záměrů v území, což je jednoznačným důvodem pro řešení obou záměrů v celokrajské územně plánovací dokumentaci. Žádná podrobnější dokumentace pro tento vysokotlaký plynovod se v současné době nezpracovává (na rozdíl od projekčně rozpracovaného tranzitního plynovodu, viz odůvodnění záměru Ep10), významný potenciální odběratel zemního plynu, obec Horní Planá, přehodnocuje své požadavky na objemy spotřeby, i to je důvodem přehodnocení a vypuštění úseku Černá v Pošumaví – Horní Planá. Záměr je nicméně jasnou prioritou ve specifické oblasti Šumava, další odůvodnění je shodné se záměry plynovodů Ep5, Ep6 a Ep9. Zřejmým důvodem je snaha nabídnout „čistou“ alternativu vytápění pro prudce se rozvíjející oblast levého břehu Lipna. Dále viz obecné odůvodnění, tj. ustanovení článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a respektování cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona. Záměr byl hodnocen v rámci posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (tzv. dokumentace SEA) jako záměr s mírně negativním vlivem (1), hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 ukázalo nulový vliv. Hodnotitel vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona doporučil pro návrh stanoviska Ministerstva životního prostředí oba plynovody (Ep10 – tranzitní a tento Ep12 – vysokotlaký) vést ve společném úseku v souběhu. Pořizovatel se k tomuto doporučení staví kladně a proto na základě oficiálního stanoviska Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (tzv. stanovisko SEA), konkrétně bodu 24, bylo vedení tohoto koridoru sdruženo v oblasti Hořic na Šumavě s koridorem VTL plynovodu Ep12 Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví, s tím, že trasa tranzitního plynovodu nebyla měněna, ale došlo k úpravě trasy tohoto vysokotlakého plynovodu.

Ep13

VTL plynovod Velešín - Borovany, záměr propojení Stránka 71

cca 17 km vzdálených stávajících vysokotlakých plynovodů. Trasa představuje záměr, jehož příprava nebyla zatím zahájena, nicméně je jednoznačně nadmístního významu. Dále viz obecné odůvodnění, tj. ustanovení článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a respektování cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona. Ep14

Přeshraniční propojení Český Heršlák, záměr, který je na území ČR vymezen jen v rozsahu cca 2,5km dlouhého úseku, ale jedná se o přeshraniční záležitost, proto zde je nadmístní význam a důvod zahrnutí do celokrajských zásad územního rozvoje. Trasa byla bez věcné změny převzata podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona ze schváleného územního plánu velkého územního celku Českokrumlovsko I. Dále viz obecné odůvodnění, tj. ustanovení článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a respektování cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona.

Ep15

Vypuštěno – záměr koridoru vysokotlakých plynovodu Hvožďany – Chrášťany byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/A.

Ep16

Vypuštěno – záměr koridoru vysokotlakých plynovodu Stachy – hranice Plzeňského kraje byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/B.

Ep17

Vypuštěno – záměr koridoru vysokotlakých plynovodu Zdíkov – Vimperk byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/C.

Ep18

Vypuštěno – záměr koridoru vysokotlakých plynovodu Horní Vltavice – Vimperk byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/D.

Ep19

Vypuštěno – záměr koridoru vysokotlakých plynovodu Netolice – Zliv byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/E.

Ep20

Vypuštěno – záměr propojení vysokotlakých plynovodů Strážný - Phillippsreut byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/F.

Ep21

Vypuštěno – záměr koridoru vysokotlakých plynovodu Horní Planá – Volary byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/G.

Ep22

Vypuštěno – záměr koridoru vysokotlakých plynovodu Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/H.

Ep23

Vypuštěno – záměr koridoru vysokotlakých plynovodu Kaplice – Horní Stropnice byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/I.

Ep24

Vypuštěno – záměr koridoru vysokotlakých plynovodu Nové Hrady – České Velenice byl po společném jednání přesunut do kategorie územních rezerv a nyní je uváděny pod kódem Ep/J.

Ep25

VTL plynovod Mladá Vožice – Pacov I. etapa, záměr propojujícího Jihočeský kraj a Vysočinu, záměr je tedy jednoznačně nadmístního významu, navíc je lokalizován ve vymezené specifické oblasti krajského významu


N-SOB3 Pacovsko v okrajové části Jihočeského kraje na rozhraní 3 krajů (Jihočeského, Středočeského a Vysočiny), kde realizace tohoto záměru má odůvodnění z hlediska posílení hospodářského a sociálního pilíře udržitelného rozvoje a odstranění disparit v rozvoji jednotlivých částí kraje. Dále viz obecné odůvodnění, tj. ustanovení článků (27), (28) a (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008 a respektování cílů a úkolů územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona. 33.

Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování v území a úkolů pro územní plánování v navazujících územních a regulačních plánech měst a obcí je následující:

a.

Pokyn „šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek v měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nezobrazitelných,“ je stejně jako v předchozích případech u vedení elektřiny, tepla, vody technickým ustanovením vysvětlujícím, proč byla volena obvyklá šíře koridoru 200m u vysokotlakých plynovodů a 300m u tranzitních, což je odpovídající v měřítku grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje šířce koridoru na mapě 4mm a 6mm.

b.

Pokyn „v blízkosti zastavěného území je šířka koridoru zmenšena s ohledem na současně zastavěné území či zastavitelné plochy, avšak maximálně v rozsahu bezpečnostního, výjimečně ochranného pásma“ je pokynem pro zpřesňování vymezených koridorů do 10x větší podrobnosti měřítka územních plánů, tj. typicky 1 : 5000. Ochrana již zastavěného území vyplývá z úkolů územního plánování pod §§ 18 a 19 stavebního zákona.

c.

Pokyn „vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících územních a regulačních plánech nebo v navazujících správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody (hranice národního parku Šumava, chráněných krajinných oblastí, maloplošně zvláště chráněných území), ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území“ je zde jako v předchozích případech vodovodů a vedení VVN technickým pokynem pro projektanty navazujících územních a regulačních plánů měst a obcí, odůvodněním je snaha o naplnění úkolu pro územní plánování ČR v §19 stavebního zákona, tj. hospodárné využívání území a ochrana krajiny dle Evropské úmluvy o krajině a dle republikových priorit územního plánování stanovených v Politice územního rozvoje ČR 2008.

d.

Pokyn „tam, kde návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nenavrhuje nové řešení nebo územní rezervu platí, že zůstává zachován stávající stav (tj. v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí nemohou být vymezovány nové záměry bez předchozího zanesení do některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje), lze však v rámci těchto navazujících územních plánů vymezovat pro ně územní rezervy“ vyplývá z ustanovení § 19 odst. (1) písm. j) stavebního zákona, tj. vytvářet podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Pokud by vysokotlaké plynovody mohly být umisťovány i kdekoliv jinde v území, vymezení jejich koridorů v Zásadách územního rozvoje Stránka 72

Jihočeského kraje by postrádalo smysl. Naopak možnost zapracovat do navazujících územních plánů záměry v oblasti vysokotlakých plynovodů jako územní rezervy byla do výrokové části vložena během veřejného projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako určité zmírnění tohoto původně velmi striktního imperativu.

dá73 v rámci stanovených opatření k naplnění cílů v kapitole „Územní plánování“ v rámci úkolu „Zajištění vzájemné kompatibility a pravidelné aktualizace vrstev (databáze) ochrany přírody a krajiny v geografickém informačním systému Jihočeského kraje (GIS JČK) a v územně analytických podkladech (ÚAP)“ použít generel nadregionálního a regionálního ÚSES Jihočeského kraje74 při zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a územně plánovací dokumentace obcí. Druhým zdrojem pro vymezení prvků ÚSES bylo jejich vymezení ve schválených územních plánech velkých územních celků.

Plochy a koridory územního systému ekologické stability 34.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje závazně vymezují kompletní územní systém ekologické stability nadregionálního a regionálního významu.

a.

Vymezení je provedeno na základě požadavku přílohy č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, která to v oddílu I., odst. (1), písm. d)70 vyžaduje v textu výroku a v odst. (2), písm. b)71 ve výkresové části výroku.

b.

Zásadní význam pro vymezování skladebných prvků ÚSES má územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES (zadavatel Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR, 1996). V této práci jsou vymezeny hlavní trasy a umístění biokoridorů a biocenter v regionální a nadregionální úrovni, nicméně v přesnosti, která neumožňuje převzít toto vymezení do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Přesnost vymezení skladebných prvků v tomto územně technickém podkladu byla dána hranicí jednoznačnou a k upřesnění (nadregionální biocentra), jednoznačnou, k vymezení, k založení a k doplnění (regionální biocentra), jednoznačnou, k vymezení a navrženým směrem k propojení (regionální biokoridory). Proto byl tento územně technický podklad vzat jen jako prvotní zdroj pro následné upřesněné vymezování prvků ÚSES nadregionální a regionální úrovně v rámci výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

c.

Vlastní vymezení bylo provedeno na základě projednané Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje a schválené Radou Jihočeského kraje dne 7. 10. 2008 pod č. usnesení 1083/2008/RK.72 Tato koncepce uklá-

d.

Podkladem pro zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje se tedy stal zmíněný Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Jihočeského kraje. Tento generel se také stal podkladem pro zpracování Územně analytických podkladů Jihočeského kraje, konkrétně podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram Územní systém ekologické stability (ÚSES)75, kde byly vstupy sjednoceny do ucelené vrstvy geografického informačního systému Krajského úřadu Jihočeského kraje. Na základě ustanovení § 25 stavebního zákona jsou poté územně analytické podklady primárním podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace.

OBRÁZEK 19: GENEREL NR-R ÚSES JIHOČESKÉHO KRAJE

Nadregionální biocentra Vyhláška 500/2006 Sb., příloha č. 4: (1) Textová část zásad územního rozvoje obsahuje koncepci rozvoje území kraje, určující základní požadavky na jeho účelné a hospodárné uspořádání, vyjádřenou v d) zpřesnění vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. 70

Vyhláška 500/2006 Sb., příloha č. 4: (2) Grafická část zásad územního rozvoje obsahuje b) výkres ploch a koridorů nadmístního významu, včetně územního systému ekologické stability. 71

Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, autor ATEM s.r.o., Praha a EIA SERVIS, s.r.o., České Budějovice, objednatele Jihočeský kraj, odpovědní řešitelé Ing. Václav Píše, CSc. za ATEM a RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. za EIE SERVIS. Koncepce je k dispozici v plném znění na Krajském úřadu jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a les72


35.

Nadregionální biocentra jsou vymezena na základě projednané Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje a zpracovaného Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES Jihočeského kraje jak je uváděno výše. Vymezení respektuje požadované prostorové parametry nadregionálních biocenter. Nadregionální

nictví a je rovněž k dispozici ke stažení na webových stránkách Jihočeského kraje v sekci Ochrana přírody a krajiny na adrese: http://www.kraj-jihocesky.cz/ 73

Strana 65 Návrhové části.

74

Zpracovatel Ing. Aleš Friedrich.

K dispozici na webu Jihočeského kraje v sekci věnované územnímu plánování jako součást ÚAP, adresa: http://up.krajjihocesky.cz/files/P4f_01072010.pdf 75

Stránka 73

biocentra budou ve většině případů kombinovaná, to znamená, že budou obsahovat více typů ekosystémů, musí ale převažovat ekosystém pro dané území typický. Vymezení hranic biocenter bylo dohodnuto s Ministerstvem životního prostředí jako kompetentním orgánem podle ustanovení § 79 odst. (3) písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na návrh Ministerstva životního prostředí bylo, nad rámec biocenter doposud vymezených, doplněno zcela nové nadregionální biocentrum Smrčina jako NBC 619 ležící v jihovýchodním cípu Národního parku Šumava. Vymezení tohoto nového biocentra bylo předmětem dohody na způsobu vypořádání věcného stanoviska Ministerstva životního prostředí.76

územně plánovacích dokumentacích měst a obcí. Regionální biocentra 37.

Nadregionální biokoridory 36.

Nadregionální 1. biokoridory jsou vymezeny na základě projednané Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje a zpracovaného Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES Jihočeského kraje jak je uváděno výše. Z dříve schválených územních plánů velkých územních celků Blanský les, Českokrumlovsko I, Jindřichohradecko, Novohradské hory, Javořická vrchovina a Písecko-Strakonicko ve znění změn byly převzaty již vymezené ochranné zóny nadregionálních biokoridorů. Na zbylém území byly vymezeny v rámci zmíněných podkladových materiálů - Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES Jihočeského kraje. Při jejich vymezení bylo respektováno, že nadregionální biokoridory jsou složeny z os a jejich ochranných zón. Osa nadregionálního biokoridoru má parametry složeného regionálního biokoridoru příslušného typu. Vodní nadregionální biokoridor plní zároveň funkci nadregionálního biocentra, šířka jeho osy je dána velikostí toku a ochranná zóna se nevymezuje. Maximální šíře zóny činí na každou stranu 2 km od osy. Skutečná šíře zóny může být, dle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území, v různých úsecích nadregionálního biokoridoru naprosto rozdílná. Proto Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují jak vlastní nadregionální biokoridory formou koridoru (uzavřeného polygonu) proměnné šíře tak i jejich ochranné zóny, které stanovuje druhým, širším koridorem, opět proměnné šíře, kdy funkční součástí ochranných pásem jsou všechny plochy s vyšší ekologickou stabilitou, které podporují funkce biokoridorů, a to do vzdálenosti maximálně 2km na obě strany vně od osy nadregionálního biokoridoru. Ve výjimečných případech byla ochranná zóna vymezena i s mírným přesahem za tuto hranici. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dále podrobně stanovují podmínky, za kterých může být hranice biokoridorů, biocenter a ochranných zón nadregionálních biokoridorů upřesňována v navazujících

Celý název materiálu je: „Výsledky jednání o dohodě na způsobu vypořádání věcného stanoviska Ministerstva životního prostředí k návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje včetně vyhodnocení vlivů návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na udržitelný rozvoj území“. Materiál byl parafován dne 19. 12. 2008 Ing. arch. Radkem Bočkem za pořizující krajský úřad a ředitelkou Ing. Jaroslavou Honovou za MŽP jako dotčený orgán. Tento materiál je součástí dokladové části a je k dispozici na Krajském úřadu jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic.

Regionální biokoridory 38.

Regionální biokoridory jsou vymezeny na základě projednané Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje a Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES Jihočeského kraje. Při návrhu bylo vycházeno z toho, že maximální délky biokoridorů regionálního významu a jejich přípustné přerušení je

a.

pro lesní společenstva: maximální délka je 700m, přerušení bezlesím je možné do 150m, minimální šířka je 40m,

b.

pro mokřadní společenstva: maximální délka je 1000m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami, minimální šířka je 40m,

c.

pro luční společenstva v 5. až 9. vegetačním stupni: maximální délka je 700m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami, minimální šířka je 50m,

d.

pro luční společenstva niv v 1. až 4. vegetačním stupni: maximální délka je 500m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami,

e.

pro společenstva stepních lad: maximální délka je 500m, přerušení je možné maximálně 100m stavební plochou, 150m ornou půdou a 200m ostatními kulturami, minimální šířka je 20m,

f.

a pro složený biokoridor: celková délka složeného bio-

76


Regionální biocentra jsou vymezena na základě projednané Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje a Generelu nadregionálního a regionálního ÚSES Jihočeského kraje. Vymezení respektuje požadované prostorové parametry regionálních biocenter. Minimální velikosti biocenter regionálního významu jsou pro lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně 50ha, u oligotrofních stanovišť 15ha, 40ha při holosečném způsobu hospodaření, pro lesní společenstva 5. vegetačního stupně 25ha, u oligotrofních stanovišť 50ha, 50ha při holosečném způsobu hospodaření, pro lesní společenstva 6. a 7. vegetačního stupně 40ha, u oligotrofních stanovišť 30ha, 80ha při holosečném způsobu hospodaření, pro společenstva mokřadů 10ha, pro společenstva luční 30ha, pro společenstva stepních lad 10ha a pro společenstva skalní 5ha. Vzhledem k tomu, že na návrh Ministerstva životního prostředí bylo vymezeno zcela nové nadregionální biocentrum Smrčina (viz bod 35), které svojí rozlohou překrývá původně vymezené regionální biocentrum Smrčina (NKOD 619), bylo naopak toto regionální biocentrum z řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěno. Jde tedy o povýšení významu tohoto biocentra z regionálního na nadregionální prvek ÚSES, spolu s jeho plošným rozšířením dle návrhu společnosti EKOTOXA.77

Společnost EKOTOXA, s.r.o., Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice, zpracovala posouzení vlivů návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí v etapě návrhu pro společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji. 77

Stránka 74

koridoru od jednoho regionálního biocentra k druhému je maximálně 8000m za předpokladu alespoň 11 mezilehlých lokálních biocenter.

c.

Úkol „přednostně stanovovat pro tyto plochy v navazujících územních plánech využití území jako plochy přírodní, plochy smíšené nezastavěného území, příp. plochy vodní a vodohospodářské nebo plochy lesní, a to dle skutečné aktuální podoby v daném území“ vychází z ustanovení §§ 17 79 , 13 80 a 15 81 vyhlášky 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území, kdy funkční využití těchto ploch nejvíce odpovídá potřebám nad využití ploch zahrnovaných do územního systému ekologické stability, tj. vytvářet podmínky pro zdržování se a migrování živočichů.

d.

Úkol „na území regionálních biocenter jen ve výjimečných případech (zejména v návaznosti na zastavěné území) a mimo nejcennější enklávy rozšiřovat zastavitelné plochy“ vyplývá z charakteru těchto ploch. Při komplexnosti pojetí Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, jako územně plánovací dokumentace pro celé území kraje o rozloze 10 056 km2, nelze apriorně zakázat výstavbu na nich, tj. rozšiřování nově urbanizovaného území, při vědomí výše uvedeného rozsahu těchto ploch (viz schéma na obrázku 19), ale toto rozšiřování zastavitelných ploch i na plochy zahrnuté do ÚSES musí být výjimečné a vždy jen v nezbytně nutném a odůvodnitelném rozsahu. Původně byl tento regulativ vztažen i na nadregionální biocentra, na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí byl pro tyto nejvýznamnější prvky ÚSES vytvořen a stanoven samostatný imperativ pod písm. f.

e.

Úkol „na území biokoridorů jen ve zvlášť odůvodněných případech (zejména v návaznosti na zastavěné území) rozšiřovat zastavitelné plochy, ovšem vždy s ohledem

Odůvodnění stanovených zásad a úkolů pro navazující ÚPD obcí 39.

Odůvodnění stanovených zásad pro rozhodování o změnách v území a úkolů pro navazující územně plánovací dokumentace na území ploch zahrnutých do regionálního a nadregionálního ÚSES:

a.

Úkol „zpřesnit v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí územní vymezení prvků ÚSES, kdy vymezení prvků ÚSES, vč. ochranných zón, v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje může být v podrobnosti územně plánovací dokumentace obce redukováno, rozšířeno a posunuto s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu (tj. hranice prvků budou upraveny dle parcel v katastrálních mapách, dle v krajině jasně patrných hranic jako jsou vodní toky, hranice lesa, aleje, remízky, apod.), kdy změna hranice polygonu daného prvku v obou směrech nepřekročí 50m oproti vymezení v grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje při současném zachování funkčnosti prvku a za podmínky, že polygony nadregionálních biokoridorů budou mít šířku minimálně 40m, skladebné prvky části ÚSES je nutno při upřesňování prioritně stanovovat mimo plochy výskytu zjištěných a předpokládaných nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti“ je podrobným technickým ustanovením a pokynem reflektujícím 10x větší podrobnost územních plánů měst a obcí (podle ustanovení § 13 odst. (2) vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, obvykle 1 : 5000) oproti výkresové části zásad územního rozvoje (v případě Jihočeského kraje 1 : 50 000 dle ustanovení §6 odst. (2) téže vyhlášky). Protože u prvků ÚSES je, na rozdíl od koridorů dopravní a technické infrastruktury či rozvojových ploch, někdy žádoucí, z hlediska ochrany přírody a krajiny, aby rozsah plochy či koridoru prvku ÚSES v podrobnějším územním plánu byl větší než v zásadách územního rozvoje, je připuštěno i zvětšení prvků mimo stanovené hranice. Protože však prvky ÚSES jsou zároveň plochami, kde přichází v úvahu vyvlastnění (podle ustanovení § 170 odst. (1) písm. b) stavebného zákona), je zde omezena volnost pohybu hranice na 50m oběma směry kvůli zachování alespoň přiměřené právní jistoty při rozhodování v území.

b.

Úkol „zajistit jejich územní ochranu v navazujících územně plánovacích dokumentacích zařazením potřebných ploch, tj. zejména nefunkčních prvků ÚSES, mezi veřejně prospěšná opatření v souladu se zařazením těchto ploch mezi plochy veřejně prospěšných opatření v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje“ vychází z ustanovení § 170 stavebního zákona, který prvky ÚSES řadí mezi veřejně prospěšná opatření, pro která lze vyvlastnit.78

mentaci a jde-li o b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví. Vyhláška 501/2006 Sb., § 17 Plochy smíšené nezastavěného území: (1) Plochy smíšené nezastavěného území se obvykle samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské a lesní. (2) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují zpravidla pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území lze zahrnout i pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 79

Vyhláška 501/2006 Sb., § 13 Plochy vodní a vodohospodářské: (1) Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. (2) Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. 80

Vyhláška 501/2006 Sb., § 15 Plochy lesní: (1) Plochy lesní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les. (2) Plochy lesní zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. 81

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, § 170, Účely vyvlastnění, odst. (1): Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací doku78


Stránka 75

na zachování minimálních parametrů a prostupnosti biokoridoru, liniová vedení veřejné infrastruktury navrhovat přednostně kolmo na prvek, nikdy ne podélným směrem v ploše biokoridoru“ opět vyplývá ze zájmu na ochraně přírody v těchto vymezených prvcích na straně jedné a nemožnosti v rámci komplexních celokrajských zásad územního rozvoje stavby v nich paušálně zakázat. Pokyn liniová vedení umisťovat kolmo na prvek vychází z potřeby co nejmenšího překryvu koridoru pro migraci zvěře a koridoru pro silnici, železnici, plynovod apod., kdy tyto funkce jsou jen obtížně a za cenu velmi drahých technických řešení slučitelné. Upřesnění týkající se zákazu podélného umístění liniových vedení vyplývá z požadavků stanoviska Ministerstva životního prostředí jako dotčeného orgánu, stejně jako dodatečně vložené upřesnění o nezbytnosti respektovat minimální parametry a prostupnost biokoridoru. f.

g.

Zásada „území nadregionálních biocenter jsou nezastavitelná území, kde obecně není žádoucí povolovat nové stavby, včetně silnic a cest, měnit využití území, těžit humolity, provádět terénní a vodohospodářské úpravy, měnit dochované přírodní prostředí, vnášet nepůvodní druhy, používat chemické prostředky, pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné akce, zřizovat bažantnice a obory či jiné migrační překážky (oplocení, liniové stavby apod.)“ je odůvodněna snahou o ochranu přírody a krajiny na území biocenter, navazuje přitom na definici vlastního pojmu „systém ekologické stability“ dle ustanovení § 3 odst. (1) písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny82 s tím, že text byl konkretizován požadavkem Ministerstva životního prostředí uplatněným během společného projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v rámci stanoviska dotčeného orgánu, kterému pořizovatel vyhověl.

dory83 a nepřímo také ustanovením § 79 odst. (4) písm. b) téhož zákona pro regionální biokoridory84. h.

Pokyn „další podmínky využití území ploch ÚSES stanovovat tak, aby v území byly vytvořeny předpoklady pro zachování přírodě blízkých biotopů a lokalit ohrožených rostlina živočichů, doplnění chybějících částí biokoridorů a biocenter“ vyplývá z přírodního charakteru těchto ploch a je míněn směrem k projektantům územních a regulačních plánů měst a obcí, které mohou jít do daleko větší konkrétnosti ve svých pokynech a regulativech.

i.

Úkol „změny využití ploch biokoridorů a biocenter je možné navrhovat jen při vytváření podmínek pro budoucí vznik přirozené druhové skladby bioty odpovídající stanovištním podmínkám, pokud nesníží ekologickou stabilitu s výjimkou případů uvedených výše v tomto bodu pod písm. d. a e. (tj. nepřípustné jsou takové změny podmínek využití, které by snížily současný stupeň ekologické stability daného území, tj. změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu) a pokud neznemožní nebo výrazně nezhorší přírodní funkce současných ploch ÚSES, pokud neznemožní či neohrozí jejich funkčnost“ je opět konkretizací podmínek funkčního využití těchto ploch vyplývající, stejně jako v předchozím případu, z přírodního charakteru těchto ploch a definice územního systému ekologické stability v § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

j.

Zásada „vymezení skladebných prvků ÚSES v území ložisek není překážkou k případnému využití ložiska za podmínky, že pokud budou funkce ÚSES využitím ložiska nerostů dočasně omezeny, budou po ukončení těžby obnoveny v potřebném rozsahu; při řešení střetů (překryvů) ochrany nerostných surovin se skladebnými prvky ÚSES je nutno zohlednit podmínku akceptace charakteru částí ÚSES a podporování jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončení těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES, platí, že koexistence prvků ÚSES a ložisek nerostů je možná, s výjimkou střetů prvků ÚSES a ložisek nerostů Černá v Pošumaví, Šebanov, Hořice na Šumavě-Muckov, Ponědrážka, Val, Drahov-Krkavec, Hatín, Hatín-Jemčina, Třeboň, Holičky u Staré Hlíny (v místě střetu s I. a II. zónou CHKO), Majdalena, Tušť, Dvory nad Lužnicí-Tušť, Tušť-Halámky a Halámky, kde převládají zájmy ochrany přírody nad případnou těžbou“ vyplynula z dohody o požadavku Českého báňského úřadu uplatněném ve stanovisku dotčeného orgánu č. j. 2856/08, kterému pořizovatel po dlouhém jednání s tímto dotčeným orgánem za účasti zástupce Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko vyhověl v uvedené podobě.

Zásada „v území biokoridorů není vhodné vytvářet neprůchodné migrační překážky (oplocení velkých ploch, liniové stavby apod.), je zde možno po konzultaci s Ministerstvem životního prostředí povolovat a umisťovat stavby, měnit funkční využití území, povolovat terénní a vodohospodářské úpravy, změnu současné skladby a ploch kultur, omezeně používat chemické prostředky a intenzivní technologie“ vyplývá z požadavku republikové priority územního plánování dle článku (23) Politiky územního rozvoje ČR 2008 s tím, že text byl konkretizován požadavkem Ministerstva životního prostředí uplatněným během společného projednávání návrhu v rámci stanoviska dotčeného orgánu, kterému pořizovatel vyhověl. Pokud jde o ustanovení s procesně správní charakterem, tj. požadavek na konzultace s Ministerstvem životního prostředí, lze jej do určité míry odůvodnit ustanovením § 79 odst. (3) písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, pro nadregionální biokori-

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 79, odst. (3), písm. a) Ministerstvo životního prostředí dále provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1. 83

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 3 Vymezení pojmů: (1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. 82


Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 79, odst. (4), písm. b) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření podle § 4 odst. 1. 84

Stránka 76

k.

Úkol „v případě střetu ploch ložisek nerostů SudoměřŠtěkeň, Jistec II, Jistec, Krašlovice, Týn nad Vltavou, Sudoměřice I, Dráchov, Veselí nad Lužnicí-Jatky, Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí-Vlkov, Horusice, Horusice-Vlkov, Novosedly nad Nežárkou, Cep, Cep I, Suchdol nad Lužnicí, Hamr, Tušť, Tušť-Suchdol nad Lužnicí je těžba součástí tvorby ÚSES za podmínky následné rekultivace podporující funkci ÚSES, v případě ložisek Týn nad Vltavou, Sudoměřice I a Dráchov pak za současného splnění podmínky průběžné sanace ložiska, v případě budoucí těžby u ložisek Hamr, Kolence-Pecák a Kolence dojde k dočasné úpravě trasy biokoridoru“ vyplývá z dohody, které byla, stejně jako v předchozím případě, uzavřena nad požadavky Českého báňského úřadu uplatněnými ve stanovisku dotčeného orgánu č. j. 2856/08.

l.

Konstatování „Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dále vymezují ochranné zóny (pásma) nadregionálních biokoridorů, kdy funkční součástí ochranných pásem jsou všechny plochy s vyšší ekologickou stabilitou, které podporují funkce biokoridorů uvnitř vymezených polygonů ve výkresu č. 5 Samostatný výkres koridorů a ploch ÚSES“ je technickým ustanovením, které také v textové části výroku upozorňuje na závazné vymezení ochranných zón u nadregionálních biokoridorů. Vymezení hranic polygonů u těchto ochranných zón bylo voleno tak, aby byly zúženy tam, kde by docházelo k překryvu s již zastavěným územím a naopak jsou vymezovány ve větší šíři v místech, kde podmínky v území jsou přírodě blízké.

nadále zajištěna institutem velkoplošného zvláštně chráněného území (zde Chráněná krajinná oblast Šumava). Navržená plocha se velmi striktně vyhýbá přírodně nejcennějším lokalitám v prostoru nadregionálního biocentra Knížecí stolec, předpokládá se tedy velmi citlivá obnova a údržba původní kulturní krajiny, včetně pomalé a postupné obnovy původního osídlení na základech původní zástavby a s dodržením proporcí, materiálového řešení a architektonického charakteru původní zástavby. Území má nesporný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a bude v něm, s výjimkou sjezdovek a lanovek lyžařského areálu, převažovat k přírodě šetrné využití ve formě měkké turistiky (pěší, cyklistické, běžecké a hipoturistické trasy, poznávací trasy apod.), kdy vlastní lyžařský areál jako centrum zimních sportů může v budoucnu zaujímat jen relativně velmi malou část území dnes vymezované územní rezervy. Dá se předpokládat, že estetika krajiny nebude výstavbou areálu nijak významně a nezvratně dotčena. Sjezdové tratě mohou být koncipovány i jako krajinné průhledy, což za určitých podmínek může podtrhnout estetické dominanty v území (Knížecí stolec, hladina Lipna). Citlivou urbanizací vojenského újezdu nebo jeho části bude zajištěna i záchrana a ochrana památek Boletic, zejména původní vesnické stavby, kapličky a případná citlivá obnova původní sídelní struktury. V rámci vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje by mohl být tímto záměrem podpořen značně oslabený hospodářský pilíř udržitelného rozvoje na Boleticku, kdy se potenciálně nechá předpokládat vznik nových pracovních míst v oblasti cestovního ruchu (přímo vytvořená místa spojená s provozem lyžařského areálu, nepřímo vytvořená místa spojená s ubytováním, stravováním a dopravou). Jednou z podmínek realizace záměru je dovybudování dopravní a technické infrastruktury v navazující oblasti Lipenska, zejména projektu Šumavských elektrických drah a zlepšení parametrů silnice I/39, které napojí celou oblast Lipenska a vlastní lyžařský areál Špičák na nadřazenou silniční a železniční síť a tím zajistí výbornou dopravní dostupnost i v republikovém kontextu. Bezprostřední vazba Špičáku na rekreační oblast Lipenska s centry cestovního ruchu na levém břehu Lipna, které se v zimním období potýkají s nevyužitou lůžkovou kapacitou, by při realizaci areálu zimních sportů přinesla kýžené celoroční rekreační využití této oblasti nebo by alespoň doplnila letní vrchol sezóny o vrchol zimní. Zcela zásadní podmínkou pro případnou realizaci je ale převedení této územní rezervy do návrhu plochy nadmístního významu v některé z příštích aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Na základě dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je tato plocha právě a jen územní rezervou ve smyslu ustanovení § 36 odst. (1) stavebního zákona.85

Vymezení územních rezerv Územní rezervy pro plochy sportovně rekreační 40.

Odůvodnění vymezení územních rezerv pro plochy nadmístního významu sportovně rekreační:

SR/A

Lokalita ŠPIČÁK – vymezuje se pouze jako územní rezerva pro lyžařský areál v rámci budoucí sportovně rekreační plochy s hlavním vrcholem Špičák (1221 m. n. m.), kdy tento návrh využití jihozápadní části vojenského újezdu Boletice pro sportovně rekreační funkci s lyžařským areálem nadregionálního významu je podložen Studií Jihočeského kraje pro území Vojenského újezdu Boletice, v rámci které byla prostřednictvím komplexního porovnání lokalit Špičák a Chlum v analytické části této studie vybrána jako vhodnější z environmentálních a dalších aspektů (využití stávajících ubytovacích kapacit na levém břehu Lipna) právě lokalita Špičák. Záměr byl rovněž prověřován analytickou části pořízené územní studie Šumava. Tato studie poté řešení lyžařského areálu a navazující infrastruktury pro cestovní ruch zahrnula do 2 ze svých 4 scénářů v rámci návrhové části. Podmínkou uskutečnění záměru je postupné zpřístupnění části vojenského újezdu Boletice pro veřejnost, jak předpokládá uzavřená Deklarace o společném postupu ve věci civilního využití území Vojenského újezdu Boletice („Deklarace“), kdy při realizaci záměru je nutno respektovat stávající ochranná pásma vojenských zařízení. Realizace záměru je možná až po změně hranic vojenského újezdu ve smyslu zák. č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Další podmínkou pro využití tohoto území je provedení asanačních úprav zejména s ohledem na pyrotechnickou zátěž na celém území, které by mělo být vyčleněno z vojenského újezdu Boletice. Ochrana přírody bude i


Územní rezervy pro těžbu nerostných surovin 41.

Odůvodnění vymezení územních rezerv pro plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin je po jednotlivých lokalitách provedeno v tabulce:

Stavební zákon, § 36, odst. (1): Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochy a koridory, s cílem prověřit možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití (dále jen "územní rezerva"). 85

Stránka 77

PT/A

Podolí II – Kosejřín – územní rezerva je odůvodněna potřebou zajištění surovin pro výstavbu rychlostní silnice R4. Jedná se o bilancované ložisko nevyužívané (subregistr B), Podolí 2 - Kosejřín, č. 3068200. Surovinou je stavební kámen.

PT/B

Jehnědno – jde o rezervu pro budoucí těžbu jílu a kaolinitu, jako nepostradatelné suroviny v rámci celé České republiky. Bilancované ložisko využívané (subregistr B), Jehnědno, č. 3139600, suroviny jíly keramické nežáruvzdorné a jíly žáruvzdorné ostatní.

PT/C

Albrechtice nad Vltavou – jedná o se rezervu pro případnou budoucí těžbu stavebního kamene, v rámci bilancovaného ložiska výhradního Albrechtice, s vědomím potřeb mnoha navržených stavebních záměrů dopravní infrastruktury a potřebnosti stavebních surovin pro ně pokud možno v regionu, zejména stavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín (vazba na dopravní záměr D40 coby definované přepravní trasy od severu pro staveniště 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín). Jde zde o bilancované ložisko nevyužívané (subregistr B), Albrechtice nad Vltavou, č. 3033800. Jedná se o rezervní zdroj za využívané ložisko SK Slavětice. Surovina – stavební kámen.

PT/D

PT/E

PT/F

PT/G

PT/H

Pořežany – Štipoklasy – územní rezerva je určena pro budoucí těžbu cihlářské suroviny kvůli pokrytí potřeb budoucí výstavby v Jihočeském kraji a zdroje materiálů pro jihočeské cihelny a další výrobce stavebních materiálů s vazbou na dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, kdy je zde zajištěna přímá dopravní návaznost přes vymezený záměr D 37 coby definované přepravní trasy od jihovýchodu pro staveniště 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Jde o dokumentovaný, leč nyní zrušený prognózní zdroj Pořežany, subregistr Z, č. 9145300, surovina jíly pórovinové, dle názoru České geologické služby bez ekonomického významu, nicméně na základě požadavků zástupců Těžební unie a ve vazbě na plánované velké investice v kraji chráněné prostřednictvím vymezení územní rezervy. Horní Bukovsko – důvodem je zajištění dostatečného množství suroviny pro cihlářskou výrobu v cihelně Dolní Bukovsko, opět vazba na dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zajištěna přímá dopravní návaznost přes vymezený záměr D 37 coby definované přepravní trasy od jihovýchodu pro staveniště 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Jedná se o bilancované ložisko využívané (subregistr B), Dolní Bukovsko, č. 3140500, cihlářská surovina. Blana – jedná se o rezervu pro případnou těžbu jílů a jílů žáruvzdorných v rámci bilancovaného ložiska výhradního Zahájí – Blana v Zahájí u Hluboké nad Vltavou, Zliv u Českých Budějovic jako suroviny na navazující průmyslové využití. Jedná se o bilancované ložisko využívané (subregistr B), Zahájí - Blana, č. 3175900, jíly žáruvzdorné ostatní. Ševětín – důvodem je zabezpečení suroviny zejména pro výstavbu dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitní železniční koridor a 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Lokalita bude vynikat skvělým dopravním napojením na dopravní infrastruktury republikového významu, konkrétně na dálnici D3 a IV. tranzitní železniční koridor, v okamžiku po jejich vybudování. Jedná se o bilancované ložisko využívané (subregistr B), Ševětín, č. 3034100, surovina stavební kámen. Ledenice – územní rezerva odůvodněna případnou


těžbou diatomitu, který je velmi často používán v potravinářském průmyslu (čištění roztoků) a jeho těžba má dlouhodobě celorepublikový význam. Jde o bilancované ložisko využívané v celém rozsahu (subregistr B), Borovany-Ledenice, č. 3141900, surovinou je zde diatomit. PT/I

Rejta – jde o územní rezervu pro těžbu stavebního kamene v katastru Trhové Sviny, v těsném sousedství návrhové plochy pro těžbu Rejta (nejedná se tedy o jednu lokalitu, ale o 2 různé), vymezeno opět z důvodu zajištění dostatečného množství suroviny zejména pro výstavbu dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železničního koridoru a dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Jde o bilancované ložisko využívané jen částečně v chráněném ložiskovém území (subregistr B), Trhové Sviny-Rejta, č. 3034300, surovinou je stavební kámen.

PT/J

Nakolice – důvodem vymezení této územní rezervy je opět zabezpečení dostatečného množství suroviny pro rozvojové záměry v rámci Jihočeského kraje (výstavba dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železničního koridoru a dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín). Jde o ložisko nevyhrazených nerostů využívané bez ekonomického významu, (subregistr D), Nakolice, č. 5143100, surovinou je štěrkopísek, územní rezerva byla vymezena na základě požadavku Těžební unie ve vazbě na potenciální potřeby štěrkopísku v Jihočeském kraji při stavbě velkých dopravních staveb, příp. pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

PT/K

Krabonoš – důvodem vymezení této územní rezervy je opět zabezpečení dostatečného množství suroviny pro rozvojové záměry v rámci Jihočeského kraje (výstavba dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železničního koridoru a dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín). V tomto případě se jedná o bilancované ložisko využívané Halámky v celém rozsahu (subregistr B), s DP Krabonoš, č. 3142300, kde surovinami jsou štěrkopísek a živcová surovina, popř. o bilancované výhradní ložisko nevyužívané Krabonoš, (subregistr B), č. 3264300, surovinou je zde štěrkopísek.

PT/L

Vrábče – důvodem vymezení této územní rezervy je opět zabezpečení dostatečného množství suroviny pro rozvojové záměry v rámci Jihočeského kraje (výstavba dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitní železniční koridor a dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín). Jde o bilancované ložisko využívané (subregistr B), Vrábče-Boršov, č. 3245000, surovina štěrkopísek. Územní rezervy pro dopravní stavby

42.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezily jako územní rezervy tyto koridory nadmístního významu pro dopravní stavby ze tří hlavních důvodů (kdy toto odůvodnění platí pro všechny vymezené územní rezervy pro záměry dopravních staveb):

a.

Jedná se o záměry, které jsou sice potřebné, ale jejich realizace je finančně natolik náročná nebo časově vzdálené, že nebylo potřeba je vymezovat jako návrhové koridory nadmístního významu.

b.

Dalším důvodem vymezení územních rezerv je nedostatečné prověření daných záměrů územně plánovací dokumentací, studií nebo projektovou dokumentací.

c.

Třetím důvodem je jejich potenciální potřebnost a neStránka 78

popiratelný význam pro dopravní infrastrukturu kraje. D /A

D/B

D/C

D/D

D/E

D/F

Severní obchvat Jindřichova Hradce, koridor územní rezervy pro severní obchvat na silnici I/23 je vymezen v souladu s připravovaným novým územním plánem města, nicméně realizace této velmi drahé stavby je velmi vzdálená a také intenzita provozu v tomto úseku silnice I. třídy není s ohledem na parametry stávajícího severního průtahu městem kritická. Severozápadní obchvat Lásenice, územní rezerva byla vymezena na základě Územní studie silnice I/34 u obce Lásenice86. Také zde se jedná o drahý a poměrně vzdálený záměr, kdy stávající průjezd obcí sice není urbanisticky dobrým řešením pro obec, ale také není kritickým dopravním problémem. Zmíněná studie navíc doporučila v multikriteriální analýze ponechat stávající řešení průtahu s dopravně-technickými opatřeními na něm (ostrůvky pro chodce na přechodech, zpomalovací retardéry na vjezdu do obce, protihluková opatření). Jihozápadní obchvat Volary, územní rezerva na silnici I/39, tzv. Šumavské magistrále, kdy výstavba obchvatu by pomohla jak městu, tak této části specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava. Důvodem, proč záměr není návrhem, ale jen územní rezervou, je jeho investiční náročnost a také to, že intenzita dopravy zde na silnici I. třídy není vysoká. Západní přeložka Soběslav – velice drobná územní rezerva řešící především vnitroměstské dopravní problémy v Soběslavi. Po vybudování dálnice D3 bude tvořit spolu se záměrem D28 napojení na ni od Týna nad Vltavou prostřednictvím krajské silnice II/159 a od Bechyně přes silnici II/135. Z těchto důvodů jde o záměr nadmístního významu. Jižní obchvat Číčenice, územní rezerva vymezená na silnici II/141 vč. nového mimoúrovňového křížení se železnicí Plzeň – České Budějovice (nový most) je odůvodněna dostavbou 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zabezpečením dopravy od západu, od Vodňan, kdy jde o nejkratší napojení směrem na západ na silnici I. třídy, nicméně v předložené dokumentaci společností ČEZ tato silnice nebyla označena za přepravní tah, proto jen územní rezerva. Vodňany přeložka – územní rezerva je odůvodněna návazností na záměry D31/2 až D31/6 upravující parametry silnice II/141 v celém úseku od Vodňan až po Volary. Silnice je řazena v rámci ÚAP JČK mezi páteřní dopravní síť87. Dopravní řešení jižně od zastavěného území by mělo řešit úrovňové napojení páteřních komunikací (silnic 111/12243, 111/14218, 111/12250), splňovat omezení hluku z dopravy, snížení dopravní rychlosti a zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Rovněž by měl být řešen způsob křížení přeložky s

Územní studie silnice I/34 u obce Lásenice, pořizovatel Krajský úřad Jihočeského kraje, zpracovatel architektonický ateliér ŠTĚPÁN, únor 2008, k dispozici na webových stránkách Jihočeského kraje na adrese: http://up.kraj-jihocesky.cz/?uzemneplanovaci-podklady,11

regionální železniční tratí. Důvodem, proč záměr není návrhem, ale jen územní rezervou, je jeho investiční náročnost. D/G

Východní obchvat Volary – územní rezerva je odůvodněna návazností na záměry D31/2 až D31/6 upravující parametry silnice II/141 v celém úseku od Vodňan až po Volary. Silnice je řazena v rámci územně analytických podkladů Jihočeského kraje mezi páteřní dopravní síť. Důvodem, proč záměr není návrhem, ale jen územní rezervou, je jeho investiční náročnost.

D/H

Pokračování Jižní tangenty – územní rezerva je odůvodněna svojí budoucí funkcí napojit mezinárodní letiště České Budějovice po jeho uvedení do provozu na silnici II/156 s návazností na Nové Hrady a dále do Rakouska na St. Pölten a Vídeň. Územní rezerva navazuje na záměr D26, tzv. Jižní tangentu města České Budějovice. Jako územní rezerva je zde záměr vymezen kvůli jeho projektovému neprověření.

D/I

Vypuštěno – územní rezerva pro tzv. „Severní obchvat Trhové Sviny“ byla vypuštěna na základě vypořádání námitek zástupce veřejnosti a města Trhové Sviny.

D/J

Napojení Českého Krumlova na IV. tranzitní železniční koridor – územní rezerva je odůvodněna potřebou budoucího napojení města Český Krumlov na IV. tranzitní železniční koridor. Důvodem proč záměr není navržen, je jeho projektové neprověření a vysoká investiční náročnost.

D/K

Vypuštěno – územní rezerva pro záměr železnice Veselí nad Lužnicí – hranice Kraje Vysočina byla vypuštěna na základě vypořádání námitky KUJCK 616/2011 OREG/1.

D/L

Vypuštěno – územní rezerva pro záměr železnice Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví byla vypuštěna na základě vypořádání námitky KUJCK 33676/2010 OREG/1

D/M

Úzkorozchodná železnice – územní rezerva navržená pro krásný záměr z hlediska podpory cestovního ruchu v tomto regionu vč. přeshraniční oblasti Waldviertel, prodloužení unikátní stavby úzkokolejky bohužel není příliš ekonomicky reálné, proto jen územní rezerva.

D/N

Obchvat Mirovic – územní rezerva pro budoucí konečné řešení silnice I/19 v okolí města Mirovice, obce Horosedly a sídla Plíškovice, dohodnutý s městem na základě zpracované studie, rezerva je odůvodněna svým umístěním na tahu Plzeň – Milevsko – Tábor – Jihlava – Brno, který je nejsevernější alternativou řešení úkolu prověřit účelnost a možnosti paralelního jižního spojení západ-východ stanoveného článkem (122) Politiky územního rozvoje ČR 2008.88

D/O

Železniční napojení Špičák – územní rezerva je odůvodněna potřebou napojení lokality Špičák, pokud by byla tato lokalita v budoucnu převedena do návrhu a později realizován v ní zvažovaný lyžařský areál, na

86

Územně analytické podklady Jihočeského kraje, podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, E. 6. O Páteřní dopravní silniční síť, navrženo společností Mott Macdonald v rámci projektu Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje. K dispozici na http://up.kraj-jihocesky.cz. 87


Politika územního rozvoje ČR 2008, kapitola 5 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY, str. 58, článek (122): S13, Vymezení: Převedení možného zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji. Důvody vymezení: Ve spolupráci s resorty prověřit nástroji ÚPD vybrané varianty řešení a jejich vhodnost z hlediska udržitelného rozvoje území a využitelnosti stávajících silnic I. třídy. Úkoly pro územní plánování: Prověřit účelnost a možnosti paralelního jižního spojení západ-východ. 88

Stránka 79

systém Šumavských elektrických drah v úsecích Polečnice – Špičák (Otice) a Žlábek (Olšov) – Špičák (Otice). Pro tuto územní rezervu je stanovena podmínka územní studie stejně jako pro napojení záměru „propojení Klápa – Hraničník“ v úseku Klápa – Nová Pec dle bodu (60) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podmíněnost tohoto záměru realizací Špičáku je důvodem vymezení jako územní rezervy. Dalším důvodem byl střet s ochranou přírody a požadavek ze strany dotčených orgánů. D/P

D/Q

D/R

Železniční napojení Klápy – původně návrh, který byl odůvodněn koncepcí propojení lyžařského areálu Hochficht v Rakousku přes záměr D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník s levým břehem Lipna a tam umístěnými hotelovými kapacitami prostřednictvím systému Šumavských elektrických drah. Na základě uzavřené Dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje musel být záměr přeřazen jen do územní rezervy. Jeho řešení je také zde závazně uloženo prostřednictvím územní studie v bodu (60) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Napojení Klápy by významně přispělo k posílení hospodářského pilíře udržitelného rozvoje v rámci specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava. Silniční napojení lokality Špičák – jedná se původně o navržený záměr D60, který byl na základě požadavku pod bodem 25 ve stanovisku Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (tzv. stanovisko SEA)89 přesunut do kategorie územní rezervy. Záměr byl vymezován pro přeložky a homogenizace stávajících komunikací pro napojení sídla Otice a místa uvažovaného nástupního bodu pro lokalitu Špičák (záměr SR16). Je logické, že pokud lokalita Špičák jako smysl a důvod budování budoucí silnice byl přesunut do kategorie územní rezervy, stejně tak železniční napojení této lokality, nemělo význam silniční napojení držet v kategorii záměru. Proto pořizovatel bez výhrad vyhověl doporučení ze stanoviska SEA. Vzhledem k vymezení koridoru územní rezervy se záměr větví do 2 spojitých úseků a to s označením D/Q-1 pro úsek Horní Planá – Hodňov – Otice a D/Q-2 pro úsek Hůrka (železniční zastávka Černá v Pošumaví) – Hodňov. Šíře územní rezervy byla jako v jiných obdobných již dříve vymezených případech stanovena na 100m. Severní silniční tangenta města České Budějovice – tato územní rezerva by „navěky“ a zcela principiálně vyřešila propojení silnice I/20 od Plzně a dálnice D3. Důvodem zahrnutí jen do územní rezervy je vymezení levnějšího, ale z hlediska dopravy ve městě České Budějovice problematičtějšího řešení záměrem D7/7 (severní silniční spojka města České Budějovice), konflikt s regionálním biocentrem RBC 609 Světlík a technický problém napojení buďto přímo na dálnici D3

Stanovisko SEA, bod 25: Přesunout silniční koridory D60/1 Silniční napojení LA Špičák, úsek Horní Planá – Hodňov – Otice a D60/2 Silniční napojení LA Špičák, úsek Hůrka (železniční zastávka Černá v Pošumaví) – Hodňov do územních rezerv, stanovit pro ně podmínku zpracování územní studie. 89


v mimoúrovňové křižovatce Úsilné, která by musela být upravena, nebo přes silnici I/34, kde by vznikly 3 křižovatky blízko za sebou. Také zde, pro vyjasnění těchto doposud nezodpovězených otázek, bude koridor a vlastní vedení trasy prověřeno územní studií, jak je uloženo bodem (60) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Územní rezervy pro vodohospodářské stavby 43.

Na základě bodu (167) Politiky územního rozvoje ČR90, Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byly do návrhu zásad zařazeny jako územní rezervy jen následující lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod:

L /A

Hradiště na potoku Černá Důvodem je dohoda s dotčenými orgány a potřeba zajištění zdrojů pitné vody pro budoucí generace v souvislosti se změnami klimatu a dalšími doposud přesně neidentifikovatelnými změnami na území Evropy.

L/B

Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce Důvodem je dohoda s dotčenými orgány a potřeba zajištění zdrojů pitné vody pro budoucí generace v souvislosti se změnami klimatu a dalšími doposud přesně neidentifikovatelnými změnami na území Evropy.

L/C

Větší Vltavice na Větší Vltavici Důvodem je dohoda s dotčenými orgány a potřeba zajištění zdrojů pitné vody pro budoucí generace v souvislosti se změnami klimatu a dalšími doposud přesně neidentifikovatelnými změnami na území Evropy. Vodní nádrž by zde navíc podtrhla atraktivitu Vyšebrodska.

L/D

Bednárec na Žirovnici Důvodem je dohoda s dotčenými orgány a potřeba zajištění zdrojů pitné vody pro budoucí generace v souvislosti se změnami klimatu a dalšími doposud přesně neidentifikovatelnými změnami na území Evropy.

L/E

Nihošovice na toku Peklov Důvodem je dohoda s dotčenými orgány a potřeba zajištění zdrojů pitné vody pro budoucí generace

Politika územního rozvoje ČR 2008, kapitola 5 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY, str. 59, článek (167): LAPV, Vymezení: Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Důvody vymezení: Územní ochrana lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod pro případné řešení dopadů klimatické změny, především pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, v dlouhodobém horizontu (v příštích padesáti až sto letech). Kritéria pro rozhodování o změnách v území: Zajištění dlouhodobé územní ochrany lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod před jinými aktivitami, které by mohly ztížit nebo znemožnit jejich budoucí využití pro tento účel na základě Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: Pořídit generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod včetně základních zásad využití těchto území. 90

Stránka 80

v souvislosti se změnami klimatu a dalšími doposud přesně neidentifikovatelnými změnami na území Evropy. L/F

L/G

Myslín na Skalici Důvodem je dohoda s dotčenými orgány a potřeba zajištění zdrojů pitné vody pro budoucí generace v souvislosti se změnami klimatu a dalšími doposud přesně neidentifikovatelnými změnami na území Evropy. Vodní nádrž by zde navíc podtrhla atraktivitu severního Písecka, území ležícího v tzv. vnitřní periferii, nádrž by navazovala na připravovaný golfový resort.

Ep/E

VTL plynovod Netolice – Zliv, územní rezerva pro propojení stávajících systémů vysokotlakých plynovodů cca 12km vzdušnou čarou je odůvodněna napojením dalších obcí na zemní plyn. Záměr má sice nadmístní význam, ale také vysoké investiční náklady neodpovídající rentabilitě jeho provozu a jeho realizace je proto časově vzdálená.

Budislav na Černovickém potoce

Ep/F

Propojení VTL plynovodů Strážný - Phillippsreut územní rezerva pro přeshraniční propojení vysokotlakých plynovodů Strážný – státní hranice se SRN (směrem na Phillippsreut), návaznost na záměr vysokotlakého plynovodu Lenora – Strážný – Horní Vltavice (kód Ep9). Jde o záměr mezinárodního významu, přestože na území ČR je koridor územní rezervy cca jen 4 km dlouhý, také zde ale tato investice není v dohledné době cca 5 až 10 let příliš reálná.

Ep/G

VTL plynovod Horní Planá – Volary, územní rezerva pro cca 25km dlouhý vysokotlaký plynovod Horní Planá – Volary zasahující i do vojenského újezdu Boletice. Záměr je odůvodněn vytvořením podmínek pro možnou plynofikaci oblasti Volarska a severního Lipenska, ať již pro zlepšení současného stavu nebo v návaznosti na budoucí rozvojové projekty v této oblasti. Jedná se o záměr bezesporu nadmístního významu, nicméně také zde ale tato investice není v dohledné době cca 5 až 10 let příliš reálná.

Ep/H

VTL plynovod Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice, územní rezerva pro přes 20km dlouhý koridor umožňující napojit obce s obrovskými správními územími. Jednalo by se o vytvoření alternativy ekologického zdroje energie v mimořádně cenné oblasti Jihočeského kraje se zachovalou přírodou a krajinným rázem s velkým rekreačním potenciálem. Problémem je vysoká investiční náročnost akce a nízká hustota obyvatel v této oblasti, tedy i odběratelů a absence velkého průmyslového potenciálního zákazníka pro odběr zemního plynu, proto vymezeno jen jako územní rezerva.

Ep/I

VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice, územní rezerva pro více jak 20km dlouhý koridor pro budoucí vysokotlaký plynovod propojující dvě stávající trasy vysokotlakých plynovodů a umožňující napojení dalších obcí. Kromě vysoké investiční náročnosti je zde navíc také konflikt s územní rezervou lokality pro akumulaci povrchových vod Hradiště na potoku Černá (ve správním území obce Benešov nad Černou). Bude zde tedy potřebná koordinace obou nadmístních záměrů nejen v území, ale i mezi sebou vzájemně, a to jak časová tak územní. Proto je vymezeno jen jako územní rezerva a toto vymezení je z hlediska ochrany území pro tento záměr důležité.

Ep/J

VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice, územní rezerva pro koridor propojující 2 stávající vysokotlaké plynovody. Jedná se o územní rezervu pro záměr nadmístního významu, nicméně také zde je problémem vysoká investiční náročnost akce a nízká hustota obyvatel v této oblasti, tedy i odběratelů a absence velkého průmyslového potenciálního zákazníka pro odběr zemního plynu. Proto vymezeno jen jako územní rezerva.

Důvodem je dohoda s dotčenými orgány a potřeba zajištění zdrojů pitné vody pro budoucí generace v souvislosti se změnami klimatu a dalšími doposud přesně neidentifikovatelnými změnami na území Evropy. Realizace by si vyžádala demolici několika objektů v sídle Předboř, což již nyní vyvolává negativní reakce obyvatel. Proto je vymezení jako územní rezervy rovněž důležité. L/H

pokládat. Obecně nabídne alternativu ekologického vytápění v této části specifické oblasti Šumava. Také zde má záměr vysoké investiční náklady a jeho realizace je časově vzdálená.

Vysočany na Želetavce Důvodem je dohoda s dotčenými orgány a potřeba zajištění zdrojů pitné vody pro budoucí generace v souvislosti se změnami klimatu a dalšími doposud přesně neidentifikovatelnými změnami na území Evropy. Vlastní nádrž je vymezena na území sousedního kraje, na území Jihočeského kraje by mohla zasáhnout její zátopa jen při budoucí volbě větší varianty lokality pro akumulaci vod. Územní rezervy pro zásobování plynem

44.

Odůvodnění vymezených územních rezerv pro vysokotlaké plynovody:

Ep/A

VTL plynovod Hvožďany – Chrášťany, záměr, pro který je vymezena tato územní rezerva, tj. rozšíření vysokotlakého plynovodu a budoucí vybudování regulační stanice na území obce Chrášťany, umožní napojení obcí Hvožďany, Dražíč, Chrášťany na zemní plyn a posílil by tím sociální a hospodářský pilíř v daném území. Nicméně jeho realizace je časově vzdálená.

Ep/B

VTL plynovod Stachy – hranice Plzeňského kraje, záměr by propojil soustavy vysokotlakých plynovodů v Jihočeském a Plzeňském kraji a tím by významně přispěl k většímu zajištění dodávek zemního plynu. Záměr má návaznost na záměr vysokotlakého plynovodu Čestice – Vacov – Stachy (kód Ep5), nicméně záměr má vysoké investiční náklady a jeho realizace je časově vzdálená.

Ep/C

VTL plynovod Zdíkov – Vimperk, opět se jedná o záměr navazující na návrh vysokotlakého plynovodu Čestice – Vacov – Stachy (kód Ep5), který by umožnil kvalitnější napojení uvedených sídel na zemní plyn a posílil by sociální a hospodářský pilíř v daném území v rámci specifické oblasti SOB1 Šumava. Nicméně jeho realizace je časově vzdálená.

Ep/D

VTL plynovod Horní Vltavice – Vimperk, jedná se o návaznost na návrh nového vysokotlakého plynovodu Lenora – Strážný – Horní Vltavice (kód Ep9), rezerva umožní napojení obcí Horní Vltavice, Kubova Huť, Vimperk, v případě rozvoje lyžařského areálu Kubova Huť (záměr pod kódem SR9) umožní ekologický způsob vytápění hotelů, penziónů, restaurací nebo bytových domů, jejichž vznik se v návaznosti na podstatné rozšíření lyžařského areálu Kubova Huť nechá před-


45.

Pokyn „pro všechny výše vymezené typy územních rezerv platí, že dosavadní využití území dotčené navrStránka 81

ženým koridorem nebo plochou územní rezervy nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil předpokládané budoucí využití“ má odůvodnění v ustanovení § 36 odst. (1) stavebního zákona, který definuje pojem „územní rezerva“.

e) Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Odůvodnění podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot 46.

Důvody pro stanovené upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot ve výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jsou následující:

a.

Území Jihočeského kraje je typické harmonickou a ekologicky stabilní krajinou plnou přírodních hodnot s vysokým stupněm rozmanitosti, ve kterém jsou zastoupeny zvláště chráněná území přírody (Národní park Šumava, Chráněná krajinná oblast Šumava, Chráněná krajinná oblast Třeboňsko, Chráněná krajinná oblast Blanský les, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky, biosférické rezervace), obecně chráněná území přírody a krajiny (skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES, významné krajinné prvky, přírodní parky, lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů). V nejcennějších územích přírody (I. a II. zóny národního parku Šumava a chráněných krajinných oblastí, maloplošné zvláště chráněná území, biocentra) jsou zastavitelné plochy vymezovány nad rámec zastavěných území jen zcela výjimečně a pouze tehdy, kdy jejich pozitivní význam pro hospodářský a socioekonomický rozvoj území bude kompenzovat jejich vliv na životní prostředí. Nové zastavitelné plochy jsou přednostně vymezovány v návaznosti na již urbanizované území (tj. zastavěné nebo již vymezené zastavitelné plochy) a to i za cenu méně pozitivního dopadu na ochranu zemědělského půdního fondu. Při stanovování podmínek využití území na posilování retenční schopnosti území, na zajištění migrační prostupnosti příčných překážek na tocích, na obnovu přirozených hydrodynamických procesů v údolních nivách, to vše ve vztahu k posílení biodiverzity a protipovodňové prevenci, podporovat obnovu břehových porostů a ploch lužních lesů, vytvoření ochranných pásem travních porostů v údolních nivách, dbát na ochranu povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje se snaží, zejména ve specifických oblastech, vytvořit územní předpoklady k ekologicky přijatelnému rekreačnímu využití vodních ploch a toků při omezení negativního dopadu jejich hospodářského využití, dbát na citlivá a kvalitní řešení dostavby a rozvoje lázeňských míst Bechyně, Třeboň, Vráž u Písku, vytvořit podmínky pro obnovu lázeňství v sídlech Prachatice a Nové Hrady a územně vymezit jejich zázemí, respektovat požadavky na kvalitní propojení obytného a přírod-


ního prostředí v území. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ukládají v dalších stupních územně plánovacích dokumentací obcí upřesnit navrhované sportovně rekreační plochy nadmístního významu s ohledem na specifické podmínky ochrany přírody v daném území. b.

Biogeografické jednotky vytváří prostorový rámec, vystihující ekologickou rozmanitost naší krajiny. Vazba biodiverzity na biogeografické členění byla zdůrazněna v metodice projektování ÚSES, toto členění má ale i velký význam v rámci ochrany přírody jako celku. V rámci vyšších jednotek pak Jihočeský kraj spadá do podprovincie hercynské. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje obsahují ve výkresu oblastí se shodným krajinným typem informace o biogeografických jednotkách a s ohledem na ně byly vymezeny oblasti se shodným krajinným typem. Jihočeský kraj zahrnuje tyto biogeografické jednotky uvedené v následující tabulce:

Kód

Název

Charakteristika bioregionu

1.21

Bechyňský bioregion

Je tvořen plošinami a hřbety rozříznutými průlomovým údolím Vltavy a jejích přítoků. Plošiny zabírají acidofilní doubravy, Písecké hory pak květnaté bučiny. Údolí Vltavy má pestrou mozaiku stanovišť včetně dubohabrových hájů a reliktních borů. Převažuje 4. bukový vegetační stupeň a v údolí Vltavy 3. dubo-bukový stupeň. Reliéf je pahorkatinný, členitější jsou Písecké hory. Kontrastním prvkem jsou výrazně zaříznutá kaňonovitá údolí Vltavy, Otavy a Lužnice. Z menších útvarů jsou pozoruhodné zvláště skalní útvary, např. Čertova strouha pod Bechyní.

1.29

Blatenský bioregion

Je tvořen žulovou pahorkatinou s četnými podmáčenými sníženinami. Dominuje biota 4. bukového stupně, potenciálně tvořená acidofilními doubravami a olšinami, vyšší kopce zasahují do bučin. Významné jsou četné rybníky a mokřady, střídající se suchými žulovými pahorky. Reliéf je tvořen pahorkatinou s výrazně vystupujícími žulovými vrchy a plochými širokými sníženinami, chybí zde zařízlá údolí. V kotlinách má reliéf charakter ploché pahorkatiny.

1.30

Českobudějovický bioregion

Bioregion je tvořen pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami. Převažuje biota dubojehličnaté varianty 4. vegetačního stupně s ostrovy 3. dubovo-bukového stupně. Potenciálně je vegetace tvořena acidofilními doubravami, luhy a olšinami. Charakteristické je zastoupení mokřadních a vodních stanovišť. Převážná část pánve má ráz ploché pahorkatiny, pouze na severozápadě má ráz členité pahorkatiny.

1.31

Třeboňský bioregion

Bioregion je tvořen pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami a přechodnými rašeliništi. Biota je do značné míry azonálního charakteru, zvláště převažují mokřadní a psamofilní společenstva. Potencionální vegetaci tvoří společenstva acidofilních doubrav, bory, olšiny a rašeliniště. Méně typické jsou zdvižené okraje na krystaliniku s členitějším reliéfem, hojnějším výskytem bučin. Specifickým prvkem jsou dnes velká Stránka 82

rašeliniště s borovicí blatkou a dále rozsáhlé rybniční soustavy a celá řada neregulovaných toků přírodního charakteru. Reliéf má charakter tektonické sníženiny s velmi plochým dnem a stupňovitými okraji. Patří k nejplošším v celé České republice. K okrajům se reliéf zvedá a má charakter ploché pahorkatiny, na tektonicky zdvižených okrajích má pak ráz členité pahorkatiny. 1.42

1.43

Sušický bioregion

Českokrumlovský bioregion

Bioregion zahrnuje vrchoviny na krystalických břidlicích. Je charakteristický písčitými nivami horských řek a velkými ostrovy vápenců. Je tvořen biotou 3. dubovobukovým stupněm až 5. jedlo-bukovým vegetačním stupněm s patrným alpským vlivem. Potencionální vegetace nižších částí náleží k acidofilním doubravám, vyšších částí ke květnatým bučinám. Významné zastoupení měly jedliny. Na vápencích se předpokládá výskyt vápnomilných reliktních bučin a borů. Méně typická část bioregionu je tvořena kotlinovitými sníženinami při severním okraji. Reliéf má charakter vrchoviny, od Šumavy se zvolna svažující. Údolí jsou zpravidla široká, otevřená, časté jsou kotlinovité sníženiny. Skály a sutě jsou vytvořeny na některých vrcholech, vzácně i v údolí řek, drobné skalky jsou na vápencových výchozech. Bioregion má vysokou biodiverzitu, to je dáno i pestrou geologickou stavbou (i vápence a hadce). Charakteristická je mozaika bioty 3. Dubovo-bukového až 5. jedlobukového stupně s extrémními ostrůvky teplomilné a horské bioty. Potenciální vegetaci v nižších částech tvoří acidofilní doubravy, ve vyšších částech pak květnaté až bukové doubravy. V údolích jsou háje a malé ostrůvky reliktních borů, na plošinách místy i olšiny. Na ostrůvcích vápenců je možno předpokládat teplomilné doubravy, na hadcích reliktní bory. Méně typická část je tvořena okrajovými pahorkatinami a kotlinami. Při okrajích má reliéf charakter členitější pahorkatiny. Nad tuto pahorkatinu se zvedají výrazné horské skupiny s charakterem členité vrchoviny až hornatiny. Na kompaktních horninách jsou časté skalní sruby a balvanité sutě i balvanové proudy. Údolí Vltavy, Malše, Zlatého potoka a Blanice mají místy kaňonovitý charakter se skalními útvary.

1.45

Votický bioregion

Malý bioregion, který leží na pomezí jižních a středních Čech. Je tvořen vyšším izolovaným syenodioritovým a migmatitovým hřbetem. Představuje ostrůvek 5. jedlobukového vegetačního stupně s přítomností některých montánních elementů. Potencionální vegetaci tvoří bikové, na severních svazích i květnaté bučiny. Reliéf má tvar členité vrchoviny.

1.46

Pelhřimovský bioregion

Do jižních Čech zasahuje ze severu pouze přechodovými a nereprezentativními zónami, kde potencionální vegetace je tvořena především společenstvy acidofilních doubrav.


1.47

Novobystřický bioregion

Typická část bioregionu je tvořena plochou vrchovinou na žulách s řadou podmáčených sníženin s drobnými rašeliništi. Vyznačuje se oligotrofní hercynskou biotou s poměrně nízkou biodiverzitou. Biota náleží do 4. bukového až 5. jedlo-bukového vegetačního stupně. Potenciální vegetaci tvoří bukové bučiny, na výraznějších vrcholech květnaté bučiny. Charakteristické je vyznívání alpských prvků. Netypická část je tvořena nižšími plošinami a kotlinami s acidofilními doubravami. Reliéf má charakter členité pahorkatiny, v okolí Nové Bystřice má ráz ploché pahorkatiny. Typické jsou balvanité pahorky a ve vrcholových partiích i drobné skalky.

1.62

Šumavský bioregion

Bioregion je tvořen rozsáhlou pahorkatinou. Výrazné jsou rozsáhlé horské plošiny a jedinečné ledovcové kary. Jsou zde především horské biocenózy – zastoupen je 5. jedlo-bukový až 7. smrkový vegetační stupeň. Potencionální vegetaci tvoří květnaté bučiny, ve vyšších polohách acidofilní horské bučiny. Nejvyšší vrcholy hostí smrčiny, sníženiny podmáčené smrčiny a hlavně rašeliniště. Cenné jsou zachované horské smrčiny, rašeliniště, fragmenty subalpínských společenstev a smrkovo-bukové lesy s javorem. Šumava představuje tektonicky vyzdvižené zarovnané pohoří. Plochy reliéfu přečnívají vrchy z odolnějších hornin. Údolí jsou většinou široká a úvalovitá, ostře modelované zářezy se vyvinuly v místech zpětné eroze (horní Otava, Křemelná, Blanice, Vltava pod Lipnem). Charakteristickým prvkem je několik hlubokých ledovcových karů s jezery. Reliéf má převážně tvar hornatiny až velehornatiny. Ve sníženinách mezi horskými skupinami se vyskytuje reliéf členité vrchoviny, kolem vodních toků v horních částech má terén charakter ploché vrchoviny až pahorkatiny.

1.63

Novohradský Bioregion

Bioregion je tvořen převážně žulovou plochou hornatinou. V bioregionu je zastoupena biota 5. jedlo-bukového vegetačního stupně, na vrcholech pak 6. smrkovojedlovo-bukového stupně. Potencionální vegetaci tvoří květnaté bučiny, acidofilní horské bučiny a podmáčené smrčiny. Biota má tedy horský ráz, druhy středních poloh však vystupují poměrně vysoko. Vyskytuje se zde celá řada alpských prvků. Na přechodech k Českokrumlovskému bioregionu se vyskytují ostrovy s acidofilními bučinami. Reliéf představuje tektonicky zdvižený zarovnaný povrch, nad kterým vyčnívají izolované vrchy a hřbety. Okrajové zlomové svahy mají členitější reliéf charakteru členité vrchoviny až ploché hornatiny. Střed pohoří má charakter ploché vrchoviny až členité pahorkatiny. Z menších útvarů jsou nápadné žulové skalní útvary a suťová pole tvořená obrovskými balvany.

1.64

Javořický bioregion

Malý bioregion je tvořen vrchovinou na žulách. Převažuje 5. jedlo-bukový vegetační stupeň se zastoupením horských druhů, především na lučních a lesních rašelinišStránka 83

tích. Bioregion reprezentuje nejvyšší polohy vysočiny, jejichž potencionální vegetaci tvoří bukové a acidofilní horské bučiny s podmáčenými smrčinami a rašeliništi. Bioregion má charakter tektonicky zdviženého zarovnaného povrchu. Reliéf má v severní části ráz ploché až členité vrchoviny. Jižní část má pak ráz ploché vrchoviny. c.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje přebírají do své grafické části všechna velkoplošná zvláště chráněná území na území Jihočeské kraje a respektuje je jako přírodní hodnoty a limity využití území. Jedná se o následující velkoplošná zvláště chráněná území uvedená v tabulce:

Název

Vyhlášení

Charakteristika

Národní park Šumava

Nařízením vlády ČR č. 164/91 dne 20. 3. 1991

Národní park zahrnuje přírodně nejhodnotnější partie Šumavy.

68 520

Chráněná krajinná oblast Šumava

Výnos ministerstva kultury ČR č. j. 22.927/78 dne 11. 12. 1978

Lemuje po celém obvodu stejnojmenný NP, poskytuje i určitou „ochrannou“ funkci pro nejcennější enklávy zahrnuté do národního parku.

94 480

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko

Výnos ministerstva kultury ČSR č. 22.737/79 dne 15. 12. 1979 jako CHKO.

Zároveň od roku 1977 biosférická rezervace UNESCO. Plochá rybniční pánev protékaná řekou Lužnicí v nadmořské výšce od cca 410 do 540m.

70 000

Chráněná krajinná oblast Blanský les

Vyhláška ministerstva kultury ČSR č. 197/1989 Sb.

Významným, avšak hraničním, tokem je řeka Vltava, která odvodňuje téměř celé území CHKO. Nadmořská výška území je v rozmezí 420 m (Vltava) - 1083 m (Kleť).

21 200

d.

kou krajinných segmentů s poměrně malou dotčeností masové rekreace a průmyslu, vysoká biodiverzita s velkým turistickým potenciálem.

Černická obora

TA

Lesní komplex se zachovalými zbytky původních společenstev, řada rybníků přírodního charakteru.

Homolka Vojířov

JH

Značná biodiverzita s rozsáhlými lesy, citlivě utvářená kulturní krajina s mozaikou vlhkých luk a rašelinných borů.

Kukle

TA

Lesní komplex se zachovanými zbytky původních společenstev.

Novohradské hory

ČB, ČK

Rozsáhlé plochy lesů se zbytky původních společenstev, suťové a skalní útvary, přírodní toky, zbytky květnatých luk, kulturní krajina s vyváženou mozaikou krajinných segmentů, četné přírodní rezervace a skladebné prvky regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability.

Písecké hory

PI, ČB

Oblast málo dotčená lidskou činností s řadou technicko-historických a kulturně-historických památek s rozsáhlými lesními celky, skladebné prvky regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability.

Plziny

TA

Ochrana krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodním hodnotami.

Polánka

TA

Ochrana krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodním hodnotami.

Poluška

ČK

Ochrana lesního ekosystému vrchoviny Poluška, zbytky květnatých luk, krajinný ráz charakteristický pro Šumavské předhůří.

Soběnovská vrchovina

ČK

Rozsáhlé plochy lesů se zbytky původních společenstev, suťové a skalní útvary, kaňonovité údolí řeky Černé, zbytky květnatých luk, zachované historické osídlení krajiny.

Turovecký les

TA

Lesní komplex se zachovanými zbytky původních společenstev s mozaikou rybníků, mokřadů a vlhkých luk.

Vyšebrodsko

ČK

Lesní celky se zbytky původních smíšených lesů, suťové a rozsáhlé skalní útvary, rašeliniště a vlhké louky, soustava vodních toků Menší a Větší Vltavice se zbytky populace perlorodky říční.

Výměra (v ha)

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje přebírají a znázorňují ve své grafické části národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky i přírodní památky. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje nijak nemění režim těchto zvláště chráněných území stanovený příslušnými předpisy. Novými záměry v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje jsou tato maloplošná zvláště chráněná území v maximální míře respektována. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dále přebírají a znázorňují ve své grafické části na území Jihočeského kraje vymezené přírodní parky (dle následující tabulky). Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje nijak nemění režim těchto přírodních parků stanovený příslušnými předpisy. Novými záměry v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje jsou tyto přírodní parky v potřebné míře respektovány.

Název

Okres

Charakteristika a předmět ochrany

Česká Kanada

JH

Rozsáhlé lesní komplexy s rašeliništi a vlhkými loukami.

Jistebnická

TA

Kulturní krajina s vyváženou mozai-


vrchovina

Odůvodnění podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot 47.

Důvody pro stanovené upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje kulturních hodnot ve výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jsou následující:

a.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ukládají do územně plánovacích dokumentací měst a obcí JihočesStránka 84

kého kraje promítat územní podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o nemovitý památkový fond kraje a o zvláště chráněná památková území, ukládají dbát na kvalitu a soulad řešení nové zástavby v jejich okolí, nepřipouštět výrazově nebo funkčně konkurenční územní zásahy a podporovat územní požadavky na vybudování navazujících zařízení a vybavenosti cestovního ruchu, kongresové a poznávací turistiky v návaznosti na lokality s výskytem kulturních hodnot. V kraji je 7986 kulturních památek, včetně movitých kulturních památek, které většinou představují mobiliáře hradů, zámků a kostelů. Unikátní je přítomnost dvou lokalit v Jihočeském kraji, které jsou zapsány do Seznamu světového a kulturního dědictví lidstva UNESCO (historické jádro města Český Krumlov a rezervace historické vesnice Holašovice) a několika lokalit navrhovaných či zvažovaných pro zařazení (např. Rožmberská rybniční soustava, kamenný most v Písku). Na území kraje je 28 nemovitých národních kulturních památek, dále 7 městských památkových rezervací, 25 městských památkových zón, 16 vesnických památkových rezervací, 55 vesnických památkových zón, 5 krajinných památkových zón, 46 ochranných pásem nemovitých kulturních památek a památkově chráněných území. Dle údajů k 1. 7. 2008 je v jednotlivých okresech kraje 5 496 nemovitých kulturních památek a 57 objektů je navrženo k památkové ochraně. Řada těchto nemovitých kulturních památek je ve špatném technickém stavu a některé nelze pro špatný technický stav nebo problematickou dostupnost využívat vůbec. Využití pro cestovní ruch je mnohdy komplikováno vlastnickými vztahy i přesto, že zájem návštěvníků kraje o zhlédnutí zrekonstruovaných památek v posledních letech stoupá. Rozdělení po jednotlivých okresech je uvedeno v následující tabulce. Okres

České Budějovice

Památkově chráněno

Navrženo k památkové ochraně

1246

13

Český Krumlov

919

30

Jindřichův Hradec

897

2

Písek

497

3

Prachatice

611

4

Strakonice

588

5

Tábor

738

0

Celkem

5496

57

b.

V grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jsou vyznačena zejména velkoplošná památkově chráněná území, jejichž výčet následuje. Městské památkové rezervace a zóny, vesnické památkové rezervace a zóny, archeologické památkové rezervace a Památky zapsané v seznamu UNESCO jsou ve výkresové části označeny grafickým symbolem. Jedná se o následující: i.

Nemovité národní kulturní památky (v závorce uveden okres): Areál rodiště Jana Žižky, Trocnov, zámek Hluboká se zámkem Ohrada, Hrad Nové Hrady (okres České Budějovice), bývalá koněspřežní železnice České Budějovice – Linec (okresy České Budějovice a Český Krumlov), hrad a zámek Český Krumlov, kostel sv. Víta v Českém Krumlově, Poutní areál s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – Kájov, Cisterciácký klášter Vyšší Brod, hrad Rožmberk nad Vltavou, bývalý cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně (okres Český Krumlov), zámek Jindři-


chův Hradec, areál kláštera Augustiniánů v Třeboni, zámek Třeboň se Schwarzenberskou hrobkou v Domaníně, zámek Dačice, zámek Červená Lhota, Rožmberská rybniční soustava (okres Jindřichův Hradec), kamenný most v Písku, hrad Zvíkov – Zvíkovské Podhradí, klášter premonstrátů v Milevsku, zámek Orlík (okres Písek), Husův rodný dům v Husinci, zámek Kratochvíle (okres Prachatice), hrad a zámek Strakonice, vodní mlýn Hoslovice (okres Strakonice), hrad Kotnov s pivovarem v Táboře, Stará radnice v Táboře, Kozí hrádek, zřícenina Sezimovo Ústí, Silniční most Stádlec (okres Tábor), ii.

městské památkové rezervace: České Budějovice, Český Krumlov (UNESCO), Jindřichův Hradec, Třeboň, Slavonice (připravovaná k zápisu do UNESCO), Prachatice, Tábor,

iii.

vesnické památkové rezervace (v závorce uveden okres): Holašovice (UNESCO), Malé Chrášťany, Mazelov, Plástovice, Záboří (okres České Budějovice), Dobrá, Stachy, Vodice, Volary (okres Prachatice), Nahořany (okres Strakonice), Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší, Záluží u Vlastiboře (okres Tábor),

iv.

městské památkové zóny (v závorce uveden okres): Nové Hrady, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou (okres České Budějovice), Český Krumlov – Plešivec, Chvalšiny, Kaplice, Rožmberk nad Vltavou, Benešov nad Černou, Hořice na Šumavě, Vyšší Brod (okres Český Krumlov), Dačice, Nová Bystřice (okres Jindřichův Hradec), Písek, Mirovice (okres Písek), Husinec, Netolice, Vimperk, Vlachovo Březí (okres Prachatice), Bavorov, Blatná, Sedlice, Vodňany, Volyně (okres Strakonice), Bechyně, Soběslav (okres Tábor),

v.

vesnické památkové zóny (v závorce uveden okres): Břehov, Kojákovice, Bavorovice, Bošilec, Božejov, Dobčice, Dynín, Lipanovice, Munice, Opatovice, Rožnov, Vitín, Zbudov (okres České Budějovice), Čertyně, Krnín, Mirkovice, Pernek, Rojšín, Zlatá Koruna (okres Český Krumlov), Nová Ves – část obce Číměř, Hrutkov, Malíkov nad Nežárkou, Ponědrážka, Pístina, Plačovice, Příbraz, Lutová, Žíteč (okres Jindřichův Hradec), Budičovice, Krašovice, Květov, Putim, Smrkovice, Tukleky, Varvažov, Zahrádka, Žebrákov (okres Písek), Chalupy, Lažiště, Libotyně, Mahouš, Třešňový Újezdec, Vitějovice, Zvěřetice (okres Prachatice), Jiřetice, Kloub, Koječín, Křtětice, Kváskovice, Zechovice (okres Strakonice), Bechyňská Smoleč, Nedvědice, Ounuz, Svinky (okres Tábor).

c.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ukládají vytvářet územní podmínky pro zachování celistvosti a ochrany lokalit archeologických nálezů na území kraje. Na území Jihočeského kraje je jediná archeologická památková rezervace, a to Třísov na území okresu Český Krumlov.

d.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ukládají při urbanizaci území respektovat charakter krajiny ve vymezených krajinných památkových zónách a v dalších územích s obdobným charakterem, podporovat údržbu, obnovu a doplnění originálních krajinných prvků a segmentů ve prospěch zachování specifického krajinného rázu, nepřipouštět zástavbu vymykající se měřítku krajiny a výrazně narušující krajinný a architektonický ráz a negativně ovlivňující panoramatické pohledy. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje tímto respektují stávající krajinné památkové zóny (v závorce uveden okres) Novohradsko, Římovsko (okres České Budějovice), Orlicko, Čimelicko-Rakovicko (okres Písek) a Stránka 85

Libějovicko-Lomecko (okres Strakonice). e.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje rovněž respektují stanovená ochranná pásma městských památkových rezervací Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Slavonice, Třeboň, Prachatice a Tábor, ochranné pásmo vesnické památkové rezervace Holašovice, ochranná pásma vesnických památkových zón (v závorce uveden okres) Lutová, Nová Ves, Pístina, Plačovice, Ponědrážka, Žíteč, Příbraz (okres Jindřichův Hradec), Budičovice, Putim, Tukleky (okres Písek), ochranná pásma městských památkových zón Písek a Mirovice, ochranná pásma hradů a zámků (v závorce uveden okres) Borovany (okres České Budějovice), Rožmberk (okres Český Krumlov), Dačice, Červená Lhota, Jindřichův Hradec, Landštejn (okres Jindřichův Hradec), Orlík, Zvíkov (okres Písek), Kratochvíle (okres Prachatice), Strakonice (okres Strakonice), ochranná pásma kostelů Svéráz (okres Český Krumlov), Milevsko klášter (okres Písek), Volary, kostel sv. Kateřiny (okres Prachatice), Paštiky (okres Strakonice) a ochranná pásma ostatní, kam patří ochranné pásmo bývalé koněspřežní železnice České Budějovice - Linec (okresy České Budějovice a Český Krumlov), hradebního systému Českých Budějovic, laténského hradiště Věnec - Lčovice (okres Prachatice), domu č. p. 159 ve Volarech (okres Prachatice), a ochranná pásma v sídlech Brloh, Budičovice, Dobešice, Dolní Záhoří, Chlaponice, Jamný, Krašovice, Lety, Milenovice, Orlík, Oslov, Putim, Třešně (vše na území okresu Písek).

historická jádra měst, technické památky a jejich propagace jsou hybnou silou pro další rozvoj civilizačních hodnot. b.

V Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje je deklarována podpora územních požadavků na vybudování objektů zemědělské výroby krajinný ráz nerušících objemů a vzhledu, podpora upřednostňovat regeneraci nevyužívaných zemědělských areálů nebo areálů ve špatném stavebně-technickém stavu před výstavbou na „zelené louce“ a konečně podpora vzniku navazujících zařízení a vybavenosti cestovního ruchu v oblasti agroturistiky a sportovně rekreačních aktivit využívajících předností jihočeské krajiny. Tyto podmínky je potřeba realizovat v dalších stupních územně plánovacích dokumentací a v územně plánovacích podkladech měst a obcí Jihočeského kraje.

c.

Vymezené rozvojové plochy jsou řešeny tak, aby byly napojeny na veřejné dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, které svojí velikostí a svým významem odpovídají napojovaným rozvojovým plochám.

d.

V Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje bylo řešeno nové využití nevyužitých a opuštěných areálů („brownfields“), které velikostí a významem odpovídají rozvojovým plochám nadmístního významu řešených v rámci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Jedná se zejména o bývalé plochy vojenských areálů, kdy je řešeno využití areálů bývalých vojenských a záložních vojenských letišť, pro veřejné letiště s mezinárodním provozem, v kombinaci s komerčně průmyslovou plochou a logistickým provozem (České Budějovice), veřejná letiště v kombinaci s komerčně průmyslovou plochou (Tábor), či sportovně rekreační plochou a využitím pro obnovitelné zdroje energie (letiště Tchořovice), dále využití rozsáhlých areálů opuštěných kasáren pro rozvoj smíšené obytné funkce s novými městskými centry občanské vybavenosti (zejména u Českých Budějovic), využití bývalého vojenského cvičiště na sportovně rekreační plochu (golfové hřiště u Týna nad Vltavou). Specifické je navržené využití části Vojenského újezdu Boletice po jeho asanaci, odstranění nevybuchlé munice, pro sportovně rekreační využití nadregionálního významu s potenciálním lyžařským areálem, kdy tento záměr je vymezován formou územní rezervy.

e.

Při urbanizaci území kraje je řešeno polycentrické uspořádání jednotlivých rozvojových ploch a zejména umístění nových rozvojových ploch v rámci specifických oblastí, tak aby se vytvořily podmínky pro sociální soudržnost obyvatel Jihočeského kraje také v oblastech, kde převládá pilíř ochrany přírodních hodnot nad civilizačními hodnotami. Toho je mimo jiné dosaženo vymezením rozvojových ploch pro rozvoj lázeňství, nové lázeňské objekty a areály jsou uvažovány v Třeboni, Nových Hradech, Prachaticích a Hluboké nad Vltavou a vhodným situováním sportovně rekreačních ploch do specifických oblastí se sezónním využitím dosáhnout celosezónního využití a vytvoření nových pracovních míst v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti.

Odůvodnění podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot 48.

Důvody pro stanovené upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot ve výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jsou následující:

a.

Území Jihočeského kraje je dlouhodobě vnímáno především jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená zemědělská oblast, s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím. Teprve v průběhu minulého století se zde rozvinul průmysl. Základními prvky ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Jihočeského kraje, významně se podílejícím na údržbě a tvorbě jihočeské kulturní krajiny, majícím zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. Rozložení průmyslových, obchodních a obytných ploch v Jihočeském kraji je ovlivněno tradicí průmyslové výroby v městských centrech a v posledním období hraje roli i geografické umístění v blízkosti hranice s ekonomicky rozvinutými státy Evropské unie, Rakouskem a Německem, heterogenní rozmístění sídel a obyvatelstva v kraji a podmínky vyplývající z ochrany přírody v rozsáhlých zvláště chráněných územích. Specifickou oblastí civilizačních hodnot území kraje je lázeňství, cestovní a turistický ruch, které mají velký podíl na dlouhodobé návštěvnosti a prosperitě Jihočeského kraje, protože Jihočeský kraj má výhodnou geografickou polohu a bezprostředně sousedí s turistickými regiony v Bavorsku a Horním Rakousku a příhraniční část Jihočeského kraje představuje území, které je pouze velmi málo poznamenané negativními důsledky civilizačního vývoje a disponuje tedy vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem. Rovněž památkový fond kraje je neodmyslitelnou součástí civilizačních hodnot a zejména rázovitá lidová architektura,


f) 49.

Vymezení cílových charakteristik krajiny Území Jihočeského kraje je typické harmonickou a ekologicky stabilní krajinou plnou přírodních hodnot s Stránka 86

vysokým stupněm rozmanitosti, ve kterém jsou zastoupeny zvláště chráněná území přírody (Národní park Šumava, Chráněná krajinná oblast Šumava, Chráněná krajinná oblast Třeboňsko, Chráněná krajinná oblast Blanský les, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky, biosférické rezervace), obecně chráněná území přírody a krajiny (skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES, významné krajinné prvky, přírodní parky, lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů), prvky soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptačí oblasti), vodohospodářsky významná území (CHOPAV povrchových vod Šumava, CHOPAV Třeboňská pánev, CHOPAV povrchových vod Novohradské hory, podzemní a povrchové zdroje pitné vody a zdroje léčivých a minerálních vod), lokality s výskytem nerostného bohatství (chráněná ložisková území, prognózní zdroje nerostných surovin a stanovené dobývací prostory nerostných surovin), památné stromy a zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů. Některé tyto prvky jsou vymezeny v grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (zejména ve výkresu č. 5, Samostatný výkres ploch a koridorů ÚSES) v podrobnosti, kterou dovoluje použité měřítko 1 : 50 000. Na území Jihočeského kraje leží evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000, které schválila vláda České republiky na základě směrnice rady Evropských společenství 92/43EHS o stanovištích. 50.

Výroková část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezila 31 oblastí krajinného rázu na základě Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje. 91

51.

Území Jihočeského kraje je díky geomorfologickým a klimatickým podmínkám velmi rozmanité. Krajina byla vymodelována dlouhodobou hospodářskou činností člověka v harmonickou a ekologicky stabilní krajinu plnou přírodních hodnot s vysokým stupněm rozmanitosti. To je dědictví, které je nutno chránit a rozvíjet. Proto je na území Jihočeského kraje vymezeno 14 krajinných celků a to na základě analýzy biogeografických jednotek. Ty totiž zastupují některé jedinečné a neopakovatelné přírodní charakteristiky, které předurčují způsob hospodářského využívání krajiny a v neposlední řadě i typ lidského osídlení. A to vše určuje krajinný ráz té které krajiny. Krajinný celek je tedy chápán jako základní typologická jednotka. Na základě těchto krajinných celků výroková část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezila 5 krajinných typů (lesní, leso-

polní, polní, rybniční a říční) dle typických fenoménů těchto prostorů: lokace (výskytu) na území Jihočeského kraje (kdy prvotní je ale vždy vyjádření v grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje), krajinného rázu, přírodních hodnot, kulturních hodnot a estetických hodnot. Poté byl doplněn 6 krajinný typ – silně urbánní prostředí na základě zpracování Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje a doporučení z něj vycházejících. 52.

g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezených asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 53.

Úplný název: GENEREL KRAJINNÉHO RÁZU JIHOČESKÉHO KRAJE, STUDIE VYHODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU DLE §12 ZÁKONA 114/1992 Sb. O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE. Objednatel: Jihočeský kraj, Krajský úřad Jihočeského kraje, Zpracovatelé: Atelier V – Ing. arch. Ivan Vorel, Na Cihlářce 26, 150 00, Praha 5, EIA SERVIS s. r. o., U Malše 20, 370 01 České Budějovice, Autoři posouzení: doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc., vedoucí autorského týmu, Ing. arch. Jana Vorlová, Ing. arch. Mgr. Jiří Kupka, Ph.D., Ing. Kateřina Hronovská, Ing. arch. František Pospíšil (vše Atelier V), RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (EIA SERVIS s. r. o.) a doc. Ing. Petr Sklenička, CSc. (LARECO), zpracováno: březen 2009. V plném znění k dispozici na webových stránkách Jihočeského kraje v sekci územní plánování na adrese: http://up.kraj-jihocesky.cz/?generel-krajinneho-razujihoceskeho-kraje,84 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Vymezení veřejně prospěšných staveb je opřeno o ustanovení § 170 stavebního zákona, definice veřejné infrastruktury v § 2 odst. (1) písm. k) stavebního zákona, definice veřejně prospěšné stavby § 2 odst. (1) písm. l) stavebního zákona, definice veřejně prospěšného opatření § 2 odst. (1) písm. m) stavebního zákona a stanoveným obsahem textové a grafické části výroku Zásad územního rozvoje v příloze č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

Vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb 54.

91

Rámcové zásady pro využívání území jednotlivých krajinných typů je odůvodněno jejich charakterem – viz výše.

Výrok „Jako veřejně prospěné stavby se vymezující záměry veřejné dopravní a technické infrastruktury uvedené v tabulkách u bodů (20), (21), (23), (27), (30) a (32)“ vyplývá z definice veřejně prospěšné stavby dle ustanovení §2 odst. (1) písm. l) stavebního zákona. Právě veřejná infrastruktura nadmístního a republikového významu, resp. její vymezení, je předmětem uvedených bodů výrokové části, kdy bod (20) se týká koridorů a ploch dopravy republikového významu, bod (21) koridorů a ploch dopravy nadmístního významu, bod (23) zásobování vodou a odkanalizování, bod (27) elektroenergetiky, bod (30) zásobování teplem a konečně bod (32) ploch a koridorů o oblasti zásobování plynem. Ve všech případech se jedná o záměry dopravní a technické veřejné infrastruktury s možností vyvlastnění dle ustanovení § 170 odst. (1) písm. a) stavebního zákona. Pokyny stanovené pro zpracování a pořizování navazujících územních plánů a vedení navazujících správních řízení spojené s vymezením ploch a koridorů veřejně Stránka 87

prospěšných staveb jsou odůvodněny tímto: a.

Pokyn „plochu nebo koridor je možné vypustit teprve po uvedení záměru do provozu, pro který je plocha nebo koridor vymezen“ vyplývá z logické úvahy, že pokud je záměr již postaven, řádně zkolaudován a uveden do provozu, není toto omezení v území potřeba. Do té doby ano.

b.

Pokyn „plochu lze redukovat pouze v rámci vymezeného koridoru (tj. plocha nebo koridor veřejně prospěšné stavby v územním nebo regulačním plánu nesmí přesáhnout mezní hranici vymezenou v zásadách územního rozvoje) a vždy jen v dohodě s dotčenými orgány“ reaguje na 10x větší podrobnost územních plánů oproti výkresové části výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Jestliže ty vymezují koridor dálnice 600m z důvodu neurčitosti záměru a použitého měřítka 1 : 50 000, není, z hlediska ekonomiky využití území, možné, aby tentýž koridor byl vymezen stejně široce i v rámci výkresové části územního plánu dané obce, kde by zabíral polovinu správního území obce. Projektant má uložen pokyn jej zúžit na potřebné minimum, které ale nesmí znemožnit realizaci záměru, pro který je koridor vymezován, proto podmínka dohody s dotčenými orgány, která vychází také z ustanovení § 4 odst. (2) stavebního zákona.92

c.

Pokyn „plochy lze v územním či regulačním plánu redukovat jen do míry ještě zajišťující technicky racionální a ekonomickou realizaci daného záměru“ vychází z ustanovení úkolu územního plánování uvedeného ve stavebním zákoně v § 19 odst. (1) pod písm. j), tj. prověřovat a vytvářet podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území.

d.

Pokyn „v rámci územních řízení nebo řízení vedených podle zvláštních zákonů je nutné plochy a pozemky pro navrhovaný záměr vymezit v rámci stanoveného koridoru pouze v nezbytně nutném rozsahu při zachování technicky a ekonomicky racionální realizace daného záměru“ má rovněž odůvodnění v ustanovení § 19 odst. (1) písm. j) stavebního zákona a dále v ochraně soukromého vlastnictví tak, jak ji zaručuje Ústava české republiky a základní listina práv a svobod.

e.

Pokyn „šíře koridorů veřejně prospěšných staveb je shodná se šíří navržených koridorů pro veřejnou do-

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, § 4 odst. (2): Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány vydávají: ad a) pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona závazná stanoviska na základě zvláštních právních předpisů, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li tyto zvláštní právní předpisy jinak, ad b) pro postupy podle tohoto zákona, které nejsou správním řízením, stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; stanoviska jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle tohoto zákona. Závazná stanoviska dotčených orgánů pro potřeby správních řízení podle tohoto zákona a stanoviska dotčených orgánů, která jsou závazným podkladem pro potřeby jiných postupů podle tohoto zákona, uplatňují dotčené orgány podle zvláštních právních předpisů a podle tohoto zákona. 92


pravní a technickou infrastrukturu“ je dán kvůli zjednodušení práce s dokumentací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vymezovat v měřítku výkresů 1 : 50 000 přes „funkční“ koridory jednotlivých záměrů ještě koridory veřejně prospěšných staveb, by bylo matoucí a snižovalo by to právní jistotu při aplikaci těchto Zásad územního rozvoje. Koridor např. pro plynovod je zároveň koridorem veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury.

Vymezení koridorů a ploch veřejně prospěšných opatření 55.

Ustanovení „Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují na území kraje plochy a koridory nadregionálního a regionální ÚSES jako plochy a koridory veřejně prospěšných opatření v rozsahu hranic zakreslených v grafické části, ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu a vyjmenovaných v tabulkách u bodů (35) až (38) textové části.“ dává možnost vyvlastnit všechny nezbytně potřebné plochy zahrnuté do nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability. Navazující pokyn dává možnost rozsah těchto ploch obcím omezovat v rámci svých územních plánů podle skutečných potřeb nezbytných k dosažení účelu vyvlastnění.

56.

Pokyny stanovené pro zpracování a pořizování navazujících územně plánovacích dokumentací měst a obcí v Jihočeském kraji a vedení navazujících správních řízení spojené s vymezením ploch a koridorů veřejně prospěšných opatření jsou odůvodněny takto:

a.

Pokyn „hranici plochy nebo koridoru veřejně prospěného opatření lze korigovat vždy jen v dohodě s dotčenými orgány a maximálně o 50m oběma směry od hranice polygonu ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ve výkresu veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření“ je kompromisem mezi možností upřesňovat hranici dle konkrétního charakteru dané plochy (podle přírodních podmínek, pozemkové držby, apod.) na straně jedné a zájmu na právní jistotě v území na straně druhé. Hranice 50m na obě strany, tj. 100 metrů celkem, je volena s ohledem na měřítko výkresů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, kde tato vzdálenost odpovídá 1mm na každou stranu od vymezené hranice polygonu, což je asi nejmenší okem identifikovatelná jednotka v nativním měřítku výkresů.

b.

Pokyn „plochy veřejně prospěšných opatření pro ÚSES lze v územních a regulačních plánech korigovat především na základě pozemkové držby dle hranic parcel v katastru nemovitostí a geomorfologie terénu (podle v krajině jasně zřetelných linií, např. hranice lesa), a to i odlišně od případného zpřesnění hranice vlastního prvku ÚSES, pro který jsou plochy a koridory veřejně prospěšných opatření vymezovány (např. v případě držby parcel vymezených pro daný prvek ÚSES v majetku obce, státu či kraje nebo v případě, že se jedná o funkční část prvku, není nutné v navazujících územních plánech zahrnovat tyto parcely mezi plochy veřejně prospěšných opatření)“ reaguje na předchozí a dále jasně dává pokyn, že veřejně prospěšné opatření jako extrémní prostředek pro změnu vlastnických práv má být využit jen tam, kde je to skutečně nezbytné. Situaci ilustruje následující příklad – pokud je alej v majetku obce, zahrnout ji jako prvek ÚSES mezi plochy s možností vyvlastnění je iracionální. Stránka 88

c.

Pokyn „v rámci územních řízení nebo řízení vedených podle zvláštních zákonů je nutné plochy a pozemky pro navrhovaný záměr vymezit v rámci stanoveného koridoru, příp. po jeho upřesnění v územním plánu dle písm. a., nebo plochy pouze v nezbytně nutném rozsahu, tj. maximálně respektovat ochranu soukromého vlastnictví, ale při současném zachování odpovídajících a potřebných prostorových parametrů záměru, pro který je veřejně prospěšné opatření vymezováno“ reaguje na ustanovení §4 odst. (1) zákona o vyvlastnění.93

vány do území se zvláštní ochranou, respektovat základní ochranné podmínky těchto území dané příslušnými zákony“ byl vyžádán v rámci společného projednání návrhu dotčenými orgány na úseku památkové péče a ochrany životního prostředí. b.

Požadavek „promítnout do územně plánovacích dokumentací obcí vymezené plochy a koridory veřejně prospěšných staveb a opatření za podmínek zde stanovených“ opět vyplývá z ustanovení § 36 odst. (5) stavebního zákona, jde o formální ustanovení, který tuto povinnost pro obce písemně deklaruje ve výroku tohoto závazného právního dokumentu.

c.

Požadavek „koordinovat (tj. funkčně napojit v jednom bodu hranice ploch a koridorů na rozmezí správních obvodů jednotlivých obcí) vymezení všech koridorů a ploch nadmístního významu včetně ÚSES vymezených v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje přesahujících správní území jedné obce, vč. koordinace vedení veřejné dopravní a technické infrastruktury pro rozvojové plochy a stanovení obdobných podmínek a dodržení obdobných prostorových parametrů pro plochy a koridory ÚSES“ vyplývá z metodiky vymezování ÚSES a racionální úvahy, že migrační trasy zvěře musí být propojeny i přes správní hranice krajů či obcí. Požadavek na koordinaci nadregionálních a regionálních biokoridorů a biocenter s rozvojovými plochami a silnicemi a důležitými sítěmi technické infrastruktury vyplývá z jejich vzájemné neslučitelnosti (nebo jen velmi obtížně a za cenu velmi nákladných technických řešení jako jsou ekodukty).

d.

Požadavek „respektovat další požadavky na řešení a koordinaci v navazujících územně plánovacích dokumentacích měst a obcí uvedené v textu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, zejména v tabulkách vymezujících jednotlivé konkrétní záměry“ je opět legislativně-technickým ustanovením majícím své odůvodnění v ustanovení § 36 odst. (5) stavebního zákona.

e.

Požadavek „do územně plánovací dokumentace obcí v území dotčených vedením dálnice D3 v oblasti Českých Budějovic zahrnout doporučení nejdříve realizovat dálnici D3 a až poté rozvojové plochy pro bydlení na východním okraji Českých Budějovic v bezprostřední blízkosti budoucí dálnice“ byl vložen do výroku na základě požadavku Ministerstva životního prostředí po vypořádání stanoviska tohoto dotčeného orgánu uplatněného během společného projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Požadavek je odůvodněn Politikou územního rozvoje ČR 2008 stanovenými východisky pro řešení ploch náležejících do rozvojových os a oblastí republikového významu v článcích (31) až (37) této politiky.

f.

Požadavek „plochy výhradních i nevýhradních ložisek respektovat v územně plánovacích dokumentacích obcí jako plochy pro těžbu nerostů“ byl vložen do výroku na základě požadavku Českého báňského úřadu po vypořádání stanoviska tohoto dotčeného orgánu uplatněného během společného projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

g.

Požadavek „ve vazbě na řešení regulačního plánu Propojení Klápa – Hraničník upravit územní plány obcí Nová Pec a Horní Planá v případě, že řešení regulačního

Vymezení asanačních území nadmístního významu 57.

Toto ustanovení je opět odůvodněno možností danou stavebním zákonem, jako zvláštním zákonem vůči zákonu o vyvlastnění, zahrnovat plochy pro asanaci (ozdravění) území mezi plochy, pro které lze vyvlastnit. A protože Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují na území kraje plochy pro asanační území nadmístního významu v bodu (17) výrokové části, je zde odkaz na tento bod. Opět platí, že polygony ploch s možností vyvlastnění jsou kvůli použitému měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje voleny shodně s polygony vlastních asanačních ploch.

h) Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury 58.

Odůvodnění stanovených požadavků nadmístního významu na řešení a koordinaci v územně plánovací činnosti obcí obecného charakteru:

a.

Požadavek „promítnout do územně plánovacích dokumentací obcí vymezené plochy a koridory, včetně nadregionálního a regionálního ÚSES, dle podmínek stanovených v těchto zásadách, při dalším zpřesňování záměrů, které jsou lokalizovány do území se zvláštní ochranou, respektovat základní ochranné podmínky těchto území dané příslušnými zákony“ vyplývá z ustanovení §36 odst. (5) stavebního zákona, který stanoví, že zásady územního rozvoje jednotlivých krajů jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Dovětek tohoto pokynu „při dalším zpřesňování záměrů, které jsou lokalizo-

Zákon č. 184/2006 Sb., podnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), §4 odst. (1): Vyvlastnění lze provézt jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem. 93


Stránka 89

plánu a podmínky v území, zejména změny dopravních vazeb v regionu, si to vyžádají“ vyplývá z ustanovení § 54 odst. (5) stavebního zákona.94 Tento paragraf hovoří o povinnosti obce uvést do souladu svoji územně plánovací dokumentaci s územně plánovací dokumentací kraje, kterou jsou nejen zásady územního rozvoje, ale i nepříliš obvykle pořizovaný regulační plán. V případě Jihočeského kraje je pro zmiňovaný záměr „Propojení Klápa – Hraničník“ nový „krajský“ regulační plán uloženo pořídit, proto zde je vložen tento, zejména pro dotčené obce Horní Planá a Nová Pec, upozorňující pokyn. h.

Požadavek „záměry navrhované v rámci navazujících územně plánovacích dokumentací v rámci chráněných oblastí přirozené akumulace vod musí splňovat veškeré podmínky o jejich ochraně,“ vyplývá z vodního zákona, obecně vzato je duplicitní, byl vložen na základě požadavku dotčeného orgánu.

i.

Požadavek „při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů vyloučit zásah do kulturních památek“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 2 stanoviska Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje č. j. 40831/ENV/11 ze dne 20. 6. 2011 (dále též jen „stanovisko SEA“).

j.

k.

Požadavek „při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů vyloučit, případně minimalizovat zásah do biocenter ÚSES, křížení s biokoridory ÚSES vyřešit tak, aby byla co možná nejméně ovlivněna funkčnost biokoridoru“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 3 stanoviska SEA. Požadavek „při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů vyloučit, případně minimalizovat zásah do biocenter ÚSES, křížení s biokoridory ÚSES vyřešit tak, aby byla co možná nejméně ovlivněna funkčnost biokoridoru“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 4 stanoviska SEA.

l.

Požadavek „při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor zemědělského půdního fondu, především zábor půdy v 1. a 2. třídě ochrany zemědělského půdního fondu“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 5 stanoviska SEA.

m.

Požadavek „při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor a zásah do pozemků určených k plnění funkce lesa, především do lesů zvláštního určení a lesů ochranných“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 6 stanoviska

Stavební zákon, § 54, odst. (5): Obec je povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje. 94


SEA. n.

Požadavek „před realizací záměrů zasahujících do zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, do I. a II. zón národního parku, chráněných krajinných oblastí a do biocenter ÚSES zpracovat biologické hodnocení dle podmínek zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 7 stanoviska SEA.

o.

Požadavek „v odůvodněných případech prověřit variantně v rámci koridoru vymezeného v grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje územní studií vedení silničního nebo železničního koridoru, aby mohla být preferována varianta s nejmenším negativním vlivem na životní prostředí“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 11 stanoviska SEA.

p.

Požadavek „při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při realizaci konkrétních záměrů v záplavových územích zajistit, kromě protipovodňové ochrany vlastních záměrů, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů v území během povodňových průtoků“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 16 stanoviska SEA.

q.

Požadavek „vznikne-li potřeba vymezení nových záměrů strategického významu pro rozvoj kraje a záměrů nadmístního významu, které by se promítly do aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, budou tyto záměry nejprve prověřeny zpracováním územních studií, které budou projednány s Ministerstvem životního prostředí a s ostatními příslušnými dotčenými orgány“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 17 stanoviska SEA.

r.

Požadavek „v navazujících územně plánovacích dokumentacích a při realizaci záměrů zdůraznit a respektovat ochranu podzemních a povrchových vodních zdrojů“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 18 stanoviska SEA.

s.

Požadavek „v navazujících územně plánovacích dokumentacích vytvářet podmínky vedoucí ke snížení rozsahu území zatíženého těžbou a podporovat opatření k rekultivaci tohoto území“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 19 stanoviska SEA.

t.

Požadavek „regulovat rekreační využívání území tam, kde se rekreace a sport charakterem nebo intenzitou dostávají do rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa, spolupracovat při navrhování této regulace s dotčenými orgány ochrany přírody“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 20 stanoviska SEA.

u.

Požadavek „všechny větší investiční záměry v průmyslu, dopravě, obchodu a další vybavenosti, vyvolávající dopravní nároky, budou důsledně posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA, EIA) a závěry a doporučení z nich budou převzata do správních řízení a do správních rozhodnutí o jejich umístění a povolení“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 27 stanoviska SEA.

v.

Požadavek „vzhledem k tomu, že zásady územního rozvoje nemohou přinést u některých navržených záměrů dostatečně podrobné údaje, které by umožnily přesně posoudit konkrétní míru a rozsah případného vlivu na jednotlivé evropsky významné lokality, je potřeba u rozvojových oblastí, os, ploch a koridorů (záměrů), u kterých byl zjištěn možný negativní vliv, přenést Stránka 90

požadavek na posouzení vlivu konkrétních záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45h a § 45i zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, do dalších fází správních řízení (nižší územně plánovací dokumentace, procedury EIA, územní a stavební řízení apod.)“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 30 stanoviska SEA. w.

Požadavek „při projektové přípravě konkrétních záměrů ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je nezbytné odstranit či minimalizovat eventuální prostorovou kolizi záměru s předměty ochrany evropsky významných lokalit, resp. s biotopy druhů a typy evropských stanovišť“ byl do výrokové části vložen na základě podmínky 31 stanoviska SEA.

59.

Odůvodnění stanovených požadavků nadmístního významu na řešení a koordinaci v územně plánovací činnosti konkrétních obcí u konkrétních záměrů:

a.

Požadavek „řešit v souvislosti se záměrem homogenizace silnice I/24 v úseku Třeboň – Lomnice nad Lužnicí a silnice I/34 v úseku Třeboň – Mláka prostorově a stavebně oddělenou společnou cyklostezku a stezku pro pěší“ vzešel jako námitka města Třeboň. Podrobnost tohoto požadavku neodpovídala zanesení do výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje přímo, proto, aby bylo vyhověno námitce města, byl tento úkol uložen jako úkol pro dotčené obce a města v rámci stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí.

b.

Požadavek „řešit v rámci navazujících územně plánovacích dokumentací dotčených obcí novou cyklostezku nadmístního významu podél řeky Malše zajišťující propojení zejména pro pěší a cyklisty České Budějovice – Roudné – Vidov – Plav, případně i dále jižním směrem“ vzešel z námitky dotčených obcí uplatněné během veřejného projednávání návrhu. Opět podrobnost požadovaného záměru neodpovídá podrobnosti výroku zásad územního rozvoje jako komplexního celokrajského nástroje územního plánování a proto je tento úkol uložen k řešení dotčeným obcím v rámci stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí.

c.

Úkol „řešit v rámci navazujících územně plánovacích dokumentací dotčených obcí novou úpravnu vody České Budějovice, nejlépe v katastrálním území Hrdějovice včetně doprovodných staveb a zařízení“ vzešel z požadavků v námitce uplatněné během veřejného projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Také zde se jedná, jako v předchozích dvou případech, o záležitost více obcí, nicméně drobného charakteru, proto ji návrh zásad neřeší přímo, ale ukládá tento záměr řešit v navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí.

d.

Úkol „prověřit v rámci územních plánů dotčených obcí možnost vybudování přivaděče na pitnou vodu pro Obec Studená od Jindřichova Hradce (Horusická soustava) nebo ze směru od Dačic (Landštejnská soustava)“ je opět záležitostí nadmístního významu, požadavek také zde vzešel z námitek obcí uplatněných během veřejného projednávání, konkrétní podobu vodovodu je nutné koordinovaně řešit v navazujících územních plánech dotčených obcí, případně prověřit v rámci územně analytických podkladů obcí či v rámci speciálně pořízených územních studií.

e.

Požadavek „řešit v navazujících územních plánech dotčených obcí úpravu vedení trasy a zlepšení parametrů silnice III/15529, která je spojnicí obcí Besednice, Lo-


čenice, Mokrý, Lom, Branišovice, Komářice, Římov, Hamr, Doudleby, Plav, Roudné s jižní částí Českých Budějovic“ také vzešel z námitek uplatněných dotčenými obcemi během veřejného projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Opět se jedná o záležitost nadmístního významu vyžadující si koordinaci v rámci pořizování několika navazujících územních plánů dotčených obcí. f.

Požadavek „řešit v rámci změny územního plánu města České Budějovice napojení záměru D63/4 (Jižní přeložka) od křižovatky s Novohradskou ulicí po Zanádražní třídu vč. křížení se železnicí v nové trase dle studie „Trasa přeložky silnice III/15529 – 5. etapa“ zhotovené společností IKP Consulting & Engineers s.r.o.“ byl uplatněn v rámci námitky města České Budějovice během veřejného projednávání návrhu. Protože jde, v případě vyhovění, o změnu trasy budoucí městské třídy, bylo odkázáno na řešení v navazující územně plánovací dokumentaci města České Budějovice.

g.

Požadavek „prověřit umístění plochy velkého rozsahu dřevozpracujícího závodu ve správním území obce Dívčice částečně jako využití asanačního území Mydlovary vč. silničního napojení na silnici I/20 v prostoru křižovatky Nová Hospoda (v k. ú Lékařova Lhota) a obchvatů sídel Zbudov, Novosedly, Dívčice-ves a Dívčicenádraží jako nezbytné související dopravní investice k tomuto záměru v parametrech odpovídající silnici II. třídy“ byl uplatněn jako námitka obce Dívčice během veřejného projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Jde o nový záměr, který je potřeba prověřit nejprve na úrovni navazujících územně plánovacích dokumentací dotčených obcí, případně na úrovni územně analytických podkladů nebo speciálně pro záměr pořízených územních studií. Vzhledem k požadavku na řešení dopravního napojení přes správní území několika obcí je zde nutný požadavek na koordinaci, proto je tento úkol závazně ukládán v příslušné kapitole výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

h.

Požadavek „řešit napojení staveniště elektrárny Temelín na dálnici D3 formou severního obchvatu Dolního Bukovska a dále v alternativách: ad a) homogenizace silnice II/147 na Sviny, vč. jižního obchvatu sídla, s napojením na dálnici D3 v prostoru západního obchvatu Veselí nad Lužnicí (mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/24), ad b) homogenizace silnice směrem na Bošilec s napojením na dálnici D3 přes doprovodnou komunikaci II/603; vyhodnocení provést v rámci aktualizace příslušných územně analytických podkladů obcí (obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou, Soběslav a České Budějovice)“ vzešel opět z námitek obcí a připomínek uplatněných během veřejného projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vzhledem k požadovanému alternativnímu řešení nebylo možné záměr přímo zakreslit do grafické části a v textové jej jednoznačně popsat a vymezit, proto je zde uložen úkol prověřit tento záměr v rámci územně analytických podkladů obcí, kterých se záměr týká, a teprve poté tento záměr vymezit v navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí.

i.

Úkol „řešit v rámci územních plánů dotčených obcí koordinaci protipovodňové ochrany v povodí řeky Blanice“ vzešel z námitky města Protivín uplatněné během veřejného projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vzhledem k tomu, že Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje preferují drobná Stránka 91

protipovodňová opatření namísto velkých nádrží či poldrů, je vhodné tyto drobnější záměry svým rozsahem neodpovídající měřítku zásad řešit přímo v navazujících územních plánech dotčených obcí. j.

Požadavek „respektovat omezené využití ploch zahrnutých do ochranného pásma produktovodu jako jevu nadmístního významu zahrnutého jako stav do Politiky územního rozvoje ČR 2008 (schéma 10) a existující limity v území“ vzešel z připomínky Ministerstva průmyslu a obchodu č. j. 41105/2010/03100 uplatněné během veřejného projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vzhledem k tomu, že se jedná o existující stavbu, jde v podstatě jen o zopakování povinnosti respektovat tento limit využití území v navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených měst a obcí. Povinnost respektovat záměry obsažené v Politice územního rozvoje jak pro krajské zásady územního rozvoje, tak pro územní plány měst a obcí, stejně jako pro rozhodování v území obecně vyplývá z ustanovení §31 odst. (4) stavebního zákona.95

k.

Požadavek „v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bude neprodleně řešen alternativní koridor pro vedení VVN Kočín – Mírovka (záměr Ee33) mimo území Soběslavských blat tak, aby byly minimalizovány negativní dopady tohoto záměru ve vztahu k zájmům památkové péče, přednostně v souběhu s navrženým vedením VVN Kočín – Veselí nad Lužnicí (záměr Ee31) a dále v souběhu s dálnicí D3 a IV. tranzitním železničním koridorem, prověřit možnost úpravy vymezení koridoru Ee12 VVN 110kV Dasný – Větřní tak, aby nezasahoval do navrhované krajinné památkové zóny Opalicko“ vychází ze stanoviska Ministerstva kultury, které bylo uplatněno během veřejného projednání návrhu k tomuto novému záměru, který byl do výrokové části doplněn po společném jednání na základě požadavku Ministerstva průmyslu a obchodu. Souběh navržených vedení společnosti ČEPS, a.s., a E.ON je vhodnější z hlediska urbanistického i krajinářského – dochází zde k menší fragmentaci krajiny novými technicistními stavbami. Nicméně změna vedení po veřejném projednání by již byla nepřípustným zásahem do možnosti vlastníků pozemků a obcí uplatnit své případné výhrady proti této změně koridoru veřejné technické infrastruktury v okamžiku, kdy pro stavebním zákonem stanovený termín vydání zásad do konce letošního roku již nezbývá prostor pro opakované veřejné projednání. Proto byla volena forma zahrnutí tohoto závazného pokynu pro řešení alternativní trasy v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Dovětek k tomuto požadavku „prověřit možnost úpravy vymezení koridoru Ee12 VVN 110 kV Dasný – Větřní tak, aby nezasahoval do navrhované krajinné památkové zóny Opalicko“, byl do výrokové části vložen na základě podmínky 22 stanoviska SEA.

l.

Požadavek „ověřit možné řešení v rámci navazujících územně plánovacích dokumentací města České Budějovice a obce Litvínovice pro vedení tzv. západního dopravního půloblouku města České Budějovice“ vyplynul z vyhovění námitce zástupce veřejnosti p. Radka Vinklera požadující vypuštění tohoto dopravního záměru z

Stavební zákon, § 31, odst. (4): Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. 95


grafické části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které bylo vyhověno. Jedná se v první řadě o vnitroměstské komunikace, které lze řešit v rámci nového územního plánu města České Budějovice nebo v některé jeho koncepční změně zaměřené na dopravu. Záměr není nutně nadmístního významu a jeho technické řešení je potřebné důkladněji prověřit dalšími studiemi a prodiskutovat s veřejností na té nejnižší možné úrovni, tedy v rámci procesu pořízení aktualizace územního plánu města České Budějovice a územního plánu obce Litvínovice, proto je uloženo možná řešení prověřit ve zmíněných územních plánech. Na druhou stranu není možné rezignovat na jakoukoliv ochranu území pro tento záměr v budoucnu. Vymezení územní rezervy, jako druhý možný způsob ochrany, by ale znamenal vážnější zásah do území a do možnosti jeho dalšího využívání na úrovni města České Budějovice a obce Litvínovice než zvolená forma stanovení požadavku nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí. Proto pořizovatel při vyhodnocení uvedené námitky a způsobu řešení volil tuto alternativu. m.

Požadavek „prověřit v rámci územně plánovací dokumentace obce Hosín doplnění koridoru pro trasu propojení vysokotlakých plynovodů v úseku od Asanačního ústavu Chotýčany po Hosín“ byl jako úkol pro navazující územně plánovací dokumentace vložen do výroku poté, co byla kladně vyhodnocena námitka obce Hosín a tento úsek propojení vysokotlakých plynovodů z řešení grafické části vypuštěn. Zůstala ale zachována potřeba do budoucna toto propojení do území umístit.

i)

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti

60.

Požadavek na zpracování územní studie pro:

a.

Lokalitu Špičák (vymezena kódem SR/A) vyplynul z požadavku Ministerstva životního prostředí a následně uzavřené dohody o narovnání rozporů ohledně těchto zásad územního rozvoje.

b.

Požadavek zpracování územní studie pro územní rezervu části Šumavských elektrických drah v úseku Nová Pec – Klápa (kód D/P) vyplynul z požadavku Ministerstva životního prostředí a následně uzavřené dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Požadavek zpracování územní studie pro územní rezervu 2 částí Šumavských elektrických drah v úsecích Polečnice – Špičák (kód D/O-1) a Žlábek – Špičák (kód D/O-2) byl vložen do upravené podoby Stránka 92

výroku na návrh hodnotitele vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (tzv. SEA) kvůli identifikovaným konfliktům s cennými lokalitami v rámci Chráněné krajinné oblasti Šumava a také kvůli tomu, že samotný záměr lyžařského areálu Špičák, který měl být touto železnicí připojen, je rovněž přeřazen až do územní rezervy jako výsledek dohody s Ministerstvem životního prostředí. Pro vyřešení konfliktů s ochranou území chráněné krajinné oblasti je pořízení územní studie logickým prostředkem, kdy bude využit již zpracovávaný projekt Jihočeského kraje. c.

Požadavek zpracování územní studie pro silniční napojení lokality Špičák (vymezeno kódy D/Q-1 a D/Q-2) vyplynul z návrhu hodnotitele vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (tzv. SEA), který byl obsahem stanoviska SEA.

d.

Požadavek na zpracování územní studie pro severní silniční tangentu města České Budějovice vyplývá ze změny jejího trasování ve východní části (napojení na D3 v prostoru mimoúrovňové křižovatky Úsilné) oproti trase zanesené do schváleného územního plánu města České Budějovice a územního plánu velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace ve znění změny č. 1 a č. 2. Dalším důvodem je konflikt vymezené územní rezervy s regionálním biocentrem RBC 609 Světlík. Zmíněný technický problém, zda napojit v budoucnu tuto tangentu přímo na dálnici D3 v místě mimoúrovňové křižovatky Úsilné, která by musela být upravena, nebo přes silnici I/34, kde by vznikly 3 křižovatky blízko za sebou, bude také řešen až v rámci uložené územní studie.

e.

Plocha veřejného logistického centra České Budějovice – Nemanice byla zařazena mezi plochy s podmínkou zpracování a prověření uzemní studií na základě požadavku Ministerstva životního prostředí kvůli velkým záborům zemědělského půdního fondu. Pořizovatel se k tomuto požadavku bez větších výhrad připojil a zapracoval jej do výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

j)

61.

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje V řešeném území Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je vymezena plocha dopravní infrastruktury nadmístního významu D83 (dříve plocha pro sport a rekreaci SR17) Propojení Klápa - Hraničník, která bude podrobně řešena a limitována z hlediska využití území a


ochrany životního prostředí regulačním plánem pořízeným Jihočeským krajem, resp. krajským úřadem, variantně řešícím různé možnosti propojení areálu Hochficht a české strany. Vydání tohoto regulačního plánu je podmínkou pro rozhodování o změnách využití v území ve vymezeném prostoru dle výkresové části zásad. Lhůta pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje se stanovuje na 2 roky od vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

k) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost 62.

V řešeném území Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nejsou vymezeny žádné koridory a plochy, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu na žádost.

l)

Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 pro plochu nebo koridor vymezený podle písmene j) a k),

63.

Podmínky zadání regulačního plánu Propojení Klápa Hraničník byly dohodnuty se Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Zadání je strukturováno přesně dle osnovy stanovené v příloze č. 9 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

a.

Vymezení řešeného území je dáno zákresem daného polygonu ve výkresové části výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

b.

Požadavky na vymezení pozemků a jejich využití vyplývající z příslušných ustanovení vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

c.

Požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb jsou odůvodněny zájmem na ochraně krajinného rázu v dané lokalitě ležící na hranici Národního parku Šumava.

d.

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území jsou odůvodněny extrémní polohou dané lokality. Na straně jedné jde o nejvhodnější místo pro lanovku na velké lyžařské středisko (navazující Hochficht v sousedním Rakousku), na straně druhé stojí národní park, NATURA, ochrana lesa, ochrana vodního režimu.

e.

Stanovené požadavky na řešení veřejné infrastruktury jsou technickým ustanovením vyžadujícím, aby regulační plán byl velmi podrobný, tj. v měřítku 1 : 500 a důStránka 93

sledně řešil likvidaci odpadních vod, kanalizaci, vodu, silniční dopravu a další prvky technické infrastruktury v této velice cenné přírodní lokalitě. f.

Stanovené požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření vyplývají z ustanovení § 170 stavebního zákona, definice veřejné infrastruktury v § 2 odst. (1) písm. k) stavebního zákona, definice veřejně prospěšné stavby § 2 odst. (1) písm. l) stavebního zákona, definice veřejně prospěšného opatření § 2 odst. (1) písm. m) stavebního zákona a stanoveným obsahem textové a grafické části regulačního plánu v příloze č. 11 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

g.

Požadavky na asanace doposud nebyly identifikovány, proto je do výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v rámci zadání regulačního plánu zahrnut pokyn, aby byly prověřeny v rozsahu nástupního bodu Klápa.

h.

Další stanovené požadavky z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů vyplývají logicky právě z územně analytických podkladů Jihočeského kraje a obcí s rozšířenou působností Český Krumlov a Prachatice, do jejichž správních území náleží správní území obcí Horní Planá a Nová Pec, v rámci kterých je plocha tohoto záměru vymezena a dále vyplývají z požadavků dotčených orgánů, které byly uplatněny k tomuto zadání v rámci projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a budou dále uplatněny v rámci společného jednání k návrhu pořizovaného regulačního plánu. Jak je uvedeno výše, obsah zadání byl dohodnut se Správou Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, dohoda je součástí dokladové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

i.

Výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí je odůvodněn ustanovením § 61 odst. (1) stavebního zákona.96

j.

Závazek, že „Krajský úřad Jihočeského kraje, vědom si cennosti lokality z hlediska životního prostředí vč. soustavy NATURA, již v rámci zadání jako součásti návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje stanovuje, že regulační plán bude zpracován vč. dokumentace posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (tzv. EIA) a posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast“ byl odůvodněn snahou vyjádřit to, že Jihočeský kraj si uvědomuje cennost dané lokality z hlediska přírodních hodnot v území. Dovětek ve znění „v případě, že stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody nevyloučí významně negativní vliv záměru“ byl do textu vložen na základě požadavku Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, která je kompetentní rozhodnout o tom, zda hodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast bude nebo nebude vyžadováno.

k.

Jihočeský kraj nepředpokládá uzavření plánovací smlouvu a dohody o parcelaci, nicméně v této etapě přípravy projektu to nelze ani vyloučit, proto je toto ustanovení formulováno velmi otevřeně.

l.

Požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění jsou technickými ustanoveními. Plní úkol stanovení rozsahu zakázky a umožní zájemcům o tuto zakázku udělat si představu o množství výkonů s touto zakázkou spojených. Zároveň jasně definují představu zadavatele o podobě v budoucnu poptávaného regulačního plánu.

m) Stanovení pořadí změn v území (etapizace), je-li to účelné 64.

Stanovení pořadí změn souvisejících s realizací záměru dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, tj. že započetí stavby musí předcházet vybudování dopravní a technické infrastruktury, která bude potřebná pro přepravu materiálu a osob, vyplývá z obrovského rozsahu této stavby, velkého nároku na přesun stavebních hmot, velkorozměrových nákladů, velkého množství pracovníků potřebných pro stavbu a s tím související negativní projevy na území kraje, jako je zvýšená intenzita dopravy, hluku, zvýšení prašnosti, rizika dopravních nehod, apod. Rozsah tohoto bodu byl dohodnut speciální dohodou s Ministerstvem průmyslu a obchodu jako dotčeným orgánem v této oblasti.

n) Údaje o počtu listů zásad územního rozvoje a počtu výkresů grafické části 65.

Je technickým ustanovením zajišťujícím ochranu před případnými snahami o nezákonné úpravy dokumentace vyžadované přílohou č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, kdy právě tato příloha stanovuje obsah zásad územního rozvoje.

Stavební zákon, § 61, odst. (1): § 61, odst. (1) Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. 96


Stránka 94

ODDÍL B VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ


Stránka 95

kládaných vlivů navrhovaných variant Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Závěrečná fáze zpracování upraveného návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a jeho vyhodnocení probíhalo souběžně metodou „ex ante“, datum zpracování obou materiálů je proto shodný 31. 8. 2010. Formální úprava textu hodnocení vlivů na ŽP byla přizpůsobena požadavkům Jihočeského kraje tak, aby byla shodná s úpravou ostatních částí Odůvodnění návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, jehož bude hodnocení vlivů na životní prostředí součástí.

o) Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona Úvod Předmět posouzení a dosavadní vývoj procesu pořízení 66.

Zpracování těchto Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bylo zahájeno v roce 2007. Navázalo na rozpracovaný Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje (dále též jen „ÚPVÚC“ a „JČK“), který byl použit jako územně plánovací podklad pro zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V květnu 2008 byl zpracován návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (zpracovatel A+U Design spol. s r.o. České Budějovice) a vyhodnocení vlivu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na udržitelný rozvoj území dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. Součástí tohoto vyhodnocení bylo vyhodnocení vlivů na ŽP dle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (zpracovatel EKOTOXA s.r.o., Brno) a na území Natura 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zpracovatel AMEC s.r.o., Brno). Návrh vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí z května 2008 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl projednán v souladu s § 37 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na společném jednání s dotčenými orgány, se sousedními kraji a s Ministerstvem pro místní rozvoj. Vznesené připomínky a požadavky Jihočeský kraj buď akceptoval, nebo k nim proběhla dohadovací řízení, jako v případě stanoviska Ministerstva životního prostředí. Na základě připomínek a požadavků ve stanoviscích dotčených orgánů, na základě dohod Krajského úřadu Jihočeského kraje a Ministerstva životního prostředí na způsobu vypořádání věcného stanoviska tohoto ministerstva k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ze dne 19. 12. 2008 a 11. 2. 2009 a na základě dohody MMR, Ministerstva životního prostředí a Ministerstvem zemědělství o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ze dne 26. - 28. 5. 2010 zajistil Jihočeský kraj zpracování upraveného návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, který byl následně předmětem veřejného projednání. Dle dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ze dne 26. - 28. 5. 2010 musí být vyhodnocení vlivů na životní prostředí doplněno a upraveno dle změn v upraveném návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Na základě uvedeného požadavku je předloženo nové hodnocení vlivů na životní prostředí upraveného návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Toto nové hodnocení vychází z hodnocení původního návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje z května 2008, které zpracovala společnost EKOTOXA s.r.o., Brno. Členění hodnocení je upraveno tak, aby odpovídalo rámcovému obsahu dle Přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Text jednotlivých kapitol je prověřen a v případě potřeby upraven. Hlavní pozornost je věnována vyhodnocení změn, které byly v upraveném návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje provedeny. Popis změn v upraveném návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je uveden dále v textu kapitoly Úvod, vyhodnocení změn z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je provedeno v kapitole Zhodnocení stávajících a předpo-


Hlavní charakteristiky upraveného návrhu ZÚR JČK 67.

Upravený návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje stanovuje priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a zpřesňuje nebo vymezuje rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti republikového a nadmístního významu. Dále zpřesňuje plochy a koridory vymezené v politice územního rozvoje a navrhuje plochy a koridory nadmístního významu včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv.

Hlavní rozdíly mezi původním návrhem ZÚR JČK z května 2008 a upraveným návrhem ze srpna 2010 68.

V následujícím textu jsou popsány hlavní rozdíly mezi původní verzí návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje z května 2008 (dále původní návrh) a upravenou verzí ze srpna 2010 (dále upravený návrh). Uvedeny jsou pouze změny, které mění význam textu, vymezení navrhovaných ploch a koridorů nebo jsou významné z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Úpravy formulací textu bez vlivu na význam nejsou uvedeny. Dále jsou po jednotlivých kapitolách výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje komentovány a v navazujících tabulkách popsány jednotlivé provedené změny.

Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území 69.

V upraveném návrhu byl vypuštěn bod (4) písm. f) „Území vhodné k umístění větrných a fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších stupních územně plánovacích dokumentacích pouze ve výjimečných případech, tam kde to nenaruší krajinný ráz, a to pouze v silně urbánních prostorech technicistního charakteru (zázemí velkých měst, blízkost vedení VVN, velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.).“ Tento bod byl přesunut do kapitoly d) Zpřesnění vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv v upravené podobě jako odstavec (29) „Plochy pro umisťování větrných a fotovoltaických elektráren na celém území Jihočeského kraje lze navrhovat v dalších stupních ÚPD pouze tam, kde nedojde k narušení krajinného rázu, tj. pouze ve vymezené krajině silně urbánního prostředí měst a území ETE (viz kapitola Vymezení cílových charakteristik krajiny a grafická část ZÚR) a dále v ostatních silně urbánních prostorech technicistního charakteru (tj. zázemí velkých měst, v blízkosti stávajících vedení VVN, existujících velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.) v rozsahu katastrálních území vymezených ve výkresu č. 6 „Výkres oblastí se shodným krajinným typem“. Podpora malých vodních elektráren, výroben Stránka 96

elektřiny na bázi spalování biomasy nebo štěpků, bioplynových stanic platí obecně na celém území kraje, vždy za splnění všech zákonných podmínek.“ Přesunutí odstavce a úprava formulace nemá významný dopad na problematiku vlivů na ŽP.

71.

V upraveném návrhu došlo ke změně vymezení specifických oblastí N-SOB1, N-SOB3 (některá katastrální území přibyla, jiná ubyla). Přehled změn je uveden v tabulce 2. Změny ve vymezení specifických oblastí jsou z hlediska vlivů na ŽP nevýznamné.

Upřesnění republikových a vymezení nadmístních rozvojových oblastí a os

TABULKA 2: ZMĚNY VYMEZENÍ SPECIFICKÝCH OBLASTÍ

Kód

Popis provedených změn

70.

N-SOB1

Ubylo: k. ú. Topělec Přibylo: k. ú. Moraveč u Mladé Vožice, k. ú. Slapsko, k. ú. Křekovice u Vyšetic, k. ú. Záříčí u Mladé Vožice, k. ú. Šebířov, k. ú. Vyšetice

V upraveném návrhu došlo ke změně vymezení rozvojových oblastí OB10, N-OB1 a os OS4, N-OS1, N-OS7, NOS8 (některá katastrální území přibyla, jiná ubyla). Přehled změn je uveden v tabulce 1 pod textem tohoto odstavce. Změny ve vymezení rozvojových oblastí a os jsou z hlediska vlivů na ŽP většinou málo významné. Pozitivní je zmenšení rozsahu (zúžení) rozvojové osy NOS1 na území CHKO Šumava (do N-OS1 je v upraveném návrhu ZÚR JČK zařazena pouze část k. ú. Hrabice a Vimperk ležící mimo CHKO Šumava a pouze část k. ú. Horní Vltavice, které leží celé v CHKO Šumava). V rozvojové oblasti N-OB 5 Českokrumlovsko je v zásadách pro rozhodování o změnách území nahrazena vazba na uvažovanou rozvojovou plochu Špičák vazbou na specifickou oblast Šumava, zejména Lipenska a uvažované propojení Klápa – Hraničník. Tato změna je vyvolaná změnami v navrhovaných plochách SR 16 a D83 (dříve SR17). V rozvojové oblasti N-OB 5 Českokrumlovsko je v úkolech pro územní plánování v navazujících ÚPD vypuštěn úkol řešit napojení železnice č. 194 (České B-30udějovice – Český Krumlov - Volary) na Šumavské elektrické dráhy. Tato změna je vyvolaná změnami v navrhovaných koridorech pro ŠED.

N-SOB3

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu 72.

TABULKA 3: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH PRO BYDLENÍ

Kód SO7

TABULKA 1: ZMĚNY VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A OS

Kód OB10

N-OB1

N-OB2 OS4 N-OS1

Popis provedených změn Přibylo: k. ú. Lišov (přesun z N-OS7), k. ú. Opalice, k. ú. Kosov u Opalic, k. ú. Krasejovka, k. ú. Otmanka (přesun z N-OS4) Ubylo: k. ú. Zvíkov u Lišova, k. ú. Vrábče, k. ú. Závraty Přibylo: k. ú. Bošovice u Čížové, k. ú. Řepice, k. ú. Rovná u Strakonic, k. ú. Rohozná u Rovné, k. ú. Kbelnice, k. ú. Jemnice u Oseka, k. ú. Brusy, k. ú. Brloh u Drhovle, k. ú. Drhovle, k. ú. Pamětice u Drhovle, k. ú. Třebkov, k. ú. Křešice u Čížové, k. ú. Podolí II, k. ú. Soběšice u Předotic, k. ú. Kožlí u Čížové, k. ú. Malčice u Mirotic (přesun z N-OS1), k. ú. Šamonice (přesun z N-OS2) Ubylo: k. ú. Sedliště u Mladějovic, k. ú. Mladějovice, k. ú. Sudoměř u Čejetic, k. ú. Lhota u Kestřan, k. ú. Chvaletice u Protivína Přibylo: k. ú. Košín Ubylo: k. ú. Opalice, k. ú. Kosov u Opalic, k. ú. Krasejovka, k. ú. Otmanka (přesun do OB10) Přibylo: k. ú. Soběšice u Předotic, k. ú. Kožlí u Čížové Ubylo: k. ú. Zálezly u Čkyně, část k. ú. Hrabice, část k. ú. Vimperk, část k. ú. Horní Vltavice, k. ú. Řepice, k. ú. Rovná u Strakonic, k. ú. Rohozná u Rovné, k. ú. Kbelnice, k. ú. Jemnice u Oseka, k. ú. Brusy, k. ú. Brloh u Drhovle, k. ú. Drhovle, k. ú. Pamětice u Drhovle, k. ú. Třebkov, k. ú. Křešice u Čížové, k. ú. Podolí II, k. ú. Soběšice u Předotic, k. ú. Kožlí u Čížové, k. ú. Malčice u Mirotic (přesun do N-OB1)

N-OS2

Ubylo: k. ú. Šamonice

N-OS7

Ubylo: k. ú. Lišov (přesun do OB10), část k. ú. Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou Ubylo: k. ú. Nakolice, k. ú. Vyšné

N-OS8

Zpřesnění vymezení specifických oblastí Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Ve vymezení ploch pro bydlení došlo k následujícím změnám uvedeným v tabulce 3. Změny ve vymezení ploch pro bydlení jsou relativně malé. Navýšení rozlohy plochy SO 13 je zřejmě způsobeno přenesením všech ploch vymezených v územních plánech dotčených obcí dle požadavku MŽP. Z hlediska vlivů na ŽP není toto navýšení významné, neboť se týká zastavěného území obce Hůry. Původní návrh 2008 Týn nad Vltavou

Upravený návrh 2010 SO7

SO13

Adamov – Hůry – Rudolfov, rozloha 90,2 ha

SO13

SO18

Nové Hrady, rozloha 44,4 ha

SO18

73.

Týn nad Vltavou – sever. Text: rozšíření názvu, aby plocha SO 7 byla jednoznačně odlišena od plochy KP 15 Týn nad Vltavou Adamov – Hůry – Rudolfov Text: plocha je dle požadavku MŽP doplněna do tab. 23 v části Odůvodnění. Vymezení: drobné úpravy ve vymezení ploch. Nová rozloha je 97,9 ha (nárůst o 7,7 ha). Nové Hrady Vymezení: drobné úpravy ve vymezení ploch. Nová rozloha je 39,8 ha (zmenšení o 4,6 ha).

Ve vymezení ploch komerčních a průmyslových došlo k následujícím změnám uvedeným v tabulce 4. Na základě požadavku MŽP došlo k významnému zmenšení ploch KP 2, KP 6 a KP 8, plocha KP 31 byla vypuštěna. U ostatních ploch jsou změny v rozloze minimální. Významné je vypuštění plochy KP 36 Temelín – plochy zařízení staveniště u ETE a její nahrazení plochou KP 38 Temelín – plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku JETE. Změny v textu popisu jednotlivých ploch většinou upřesňují možnost využití těchto ploch. Z hlediska vlivů na ŽP jsou tyto změny neutrální nebo spíše pozitivní.

TABULKA 4: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH KOMERČNÍCH A PRŮMYSLOVÝCH

Kód KP2

Původní návrh 2008 Drhovle – Nová Hospoda Vymezení: Čtyři plochy, celková rozloha

Kód

Upravený návrh 2010

KP2

Drhovle – Nová Hospoda Vymezení: 2 plochy dle požadavků MŽP byly vypuštěny. Především plocha u RBK byla plošně upravena, nová rozloha je 38,0 ha, tj. zmenšení o 9,3 ha. Stránka 97

KP6

KP8

47,3 ha Tábor – Klokoty, Všechov Rozloha 128 ha

KP6

Tábor – Měšice, rozloha 156,3 ha

KP8

KP13

Protivín

KP13

KP14

Vodňany

KP14

KP18

Veselí nad Lužnicí

KP18

KP19

Jindřichův Hradec České Budějovice

KP19

KP21

KP21

KP23

Hůry Rozloha 88,1 ha

KP23

KP 26

Boršov nad Vltavou

KP 26

KP 29

Kaplice – nádraží

KP 29

KP 31 KP 34

Dolní Dvořiště – sever Hůry vědeckotechnolo-

KP 34

Tábor – Klokoty, Všechov Text: přibylo ustanovení „kdy navrhované využití prostoru je podmíněno jeho převedením pod civilní správu“. Vymezení: KP 6 složena ze dvou ploch, u severní plochy zachováno pouze letiště a spodní část vypuštěna, u jižní plochy mírně upraven tvar, nová rozloha je 75,1 ha, tj. zmenšení o 52,9 ha. Tábor – Vožická Text: změna názvu. Vymezení: plocha KP 8 byla složena ze dvou ploch, jižní plocha vypuštěna. Nová rozloha je 85,1 ha, tj. zmenšení o 71,2 ha. Protivín Text: přibylo ustanovení „Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany.“ Vodňany Vymezení: malé zmenšení plochy. Veselí nad Lužnicí Text: přibylo „na východě navazuje na zastavěné území města. Plocha je určena nad rámec bodu 31 také pro bydlení, členění ploch je ponecháno na ÚPD města Veselí nad Lužnicí.“ Jindřichův Hradec Text: oprava čísla silnice. České Budějovice Text: přibylo „Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany.“ Hůry Text: přibylo: „Překryv plochy (na jejím západním okraji) s koridorem dálnice D3 bude možné naplnit až po definitivním umístění tělesa dálnice a k ní navazujících staveb dopravní a technické infrastruktury.“ Vymezení: nová rozloha je 91,2 ha, tj. nárůst o 3,2 ha. Boršov nad Vltavou Vymezení: významné zmenšení plochy. Kaplice – nádraží Text: přibylo „a jsou vymezeny mimo ochranné pásmo NKP Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec.“ Vypuštěno Hůry - vědeckotechnologický park Vymezení: nová rozloha je 6,4


KP 36

–

gický park Rozloha 3,3 ha Temelín – plochy zařízení staveniště u ETE v souladu s ÚPVÚC ČBSRA. nebylo vymezeno

ha, tj. nárůst o 3,1 ha. –

Vypuštěno

KP 38

Temelín – nové plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku JETE v souladu s PÚR ČR 2008, navržené v návaznosti na stávající areál ETE.

74.

Ve vymezení ploch pro sport a rekreaci došlo k následujícím změnám uvedeným v tabulce 5.

a.

Na základě dohody s MŽP došlo k přesunu SR 16 Lyžařský areál Špičák do územních rezerv a k významné redukci a ke změně využití plochy D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník; redukce plochy o 85% a určení pouze pro propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, bez realizace sjezdových tratí na české straně. Touto změnou získala plocha D83 (dříve SR17) spíše charakter dopravního koridoru než plochy pro sport a rekreaci.

b.

Významně byla redukována rozloha ploch SR 9 Kubova Huť – Boubín – lyžařský areál (o 78%), SR 20 Lipenská nádrž – Dolní Vltavice (o 86%) a SR 21 Frymburk – golf (o 59%). Naopak nárůsty některých ploch byly minimální, rovněž zařazení nové plochy SR 27 Cross golf Stožec (30,9 ha) je vzhledem k redukcím ostatních ploch málo významné. Celkově lze hodnotit změny ve vymezení ploch pro sport a rekreaci z hlediska vlivů na ŽP jako pozitivní.

c.

Změny v textu popisu jednotlivých ploch většinou upřesňují možnost využití těchto ploch. Z hlediska vlivů na ŽP jsou tyto změny neutrální nebo spíše pozitivní.

d.

V upraveném návrhu je v úkolech pro územní plánování v navazujících ÚPD, bod (15) písm. f, vypuštěn text „případné zásahy do nejcennějších území přírody je možno akceptovat jen ve spojení s kompenzací ve formě nabídky nových pracovních příležitostí a rozvoje turistického a cestovního ruchu v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti a omezenými možnostmi hospodaření“. Do odstavce (15) je zařazen bod g. „stavby a záměry v rámci vymezených ploch je potřeba navrhovat mimo přírodně nejcennější území, případné výjimečné zásahy do cenných území přírody je možno akceptovat jen ve spojení s kompenzačními opatření dle zákona č. 114/1992 Sb. a nebude-li ohrožen cíl ochrany“. Tato změna vyplývá z požadavku MŽP a z hlediska vlivů na ŽP je pozitivní.

TABULKA 5: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH PRO SPORT A REKREACI

Kód SR3

SR9

Původní návrh 2008 Čimelice – golf

Kód


SR3

Kubova Huť – Boubín – lyžař-

SR9

Čimelice Text: přibylo „Podmínkou využití je respektování Krajinné památkové zóny Čimelicko – Rakovicko.“ Kubova Huť – Boubín Text: jiný popis plochy. Vymezení: plocha výrazně Stránka 98

SR13

SR 14 SR 15

SR 16

SR 17

SR 18

ský areál Rozloha 110,3 ha Zvíkov, Ortvínovice – golf Rozloha 56,4 ha Třeboň, Břilice – golf Třeboň, Domanín – lázně Rozloha 26,3 ha Špičák, Horní Planá – lyžařský areál Rozloha 1101,0 ha Smrčina, Nová Pec – lyžařský areál, Rozloha 954,8 ha

zmenšena, nová rozloha je 24,6 ha, tj. zmenšení o 85,7 ha. SR13

Zvíkov – Ortvínovice Text: ubyla část popisu. Vymezení: nová rozloha je 63,6 ha, tj. nárůst o 7,1 ha.

SR 14

Třeboň – Břilice Text: opraveno číslo N-OS.

SR 15

Třeboň – Domanín Text: opraveno číslo N-OS Vymezení: nová rozloha je 34,3 ha, tj. nárůst o 8,0 ha.

SR 16

Lyžařský areál Špičák Přesunuto do územní rezervy, rozloha zachována.

SR 17, nyní D83

Propojení Klápa - Hraničník nahrazení původního názvu, Text: nový Vymezení: výrazné zmenšení plochy, nová rozloha je 142,4 ha, tj. zmenšení o 812,4ha o 85%, touto změnou získala plocha D83 spíše charakter dopravního koridoru než plochy pro sport a rekreaci. Český Krumlov – Kvítkův dvůr Text: přibylo: „s ohledem na ochranné pásmo MPR Český Krumlov“. Lipenská nádrž – Dolní Vltavice Text: termín „marína“ nahrazen termínem „kotviště“. Vymezení: nová rozloha je 6,3 ha, tj. zmenšení o 40,3 ha. Frymburk – golf Text: přibylo: „ve vazbě na navrhovaný Rekreační park Lipno situovaný dle schváleného územního plánu města Frymburk do prostoru Hruštice a Kovářova.“ Vymezení: výrazné zmenšení plochy, nová rozloha je 95,9 ha, tj. zmenšení o 137,3 ha. Lipno – Kramolín Text: přibylo golfové hřiště do výčtu sportovně rekreačních aktivit. Vymezení: nová rozloha je 1143,2 ha (nárůst o 35,5 ha). Nové Hrady – golf Vymezení - Nová rozloha je 88,0 ha (zmenšení o 5,2 ha).

Český Krumlov – Kvítkův dvůr Lipenská nádrž – Dolní Vltavice Rozloha 46,6 ha Frymburk – golf Rozloha 233,2 ha

SR 18

Lipno – Kramolín Rozloha 1107,7 ha

SR 22

Nové Hrady – golf Rozloha 93,2 ha nebylo vymezeno

SR 23

–

nebylo vymezeno

SR 26

–

nebylo vymezeno

SR 27

SR 20

SR 21

SR 22

SR 23

–

SR 20

SR 21

SR 25

75.

Ve vymezení ploch nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin nedošlo ke změnám, v původním i upraveném návrhu je vymezena jedna plocha PT 1 Rejta. V úkolech pro územní plánování v navazujících ÚPD, odstavce (16), jsou v upraveném návrhu zahrnuty pouze dva body: ad a) vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících ÚP, RP nebo správních řízeních podle konkrétních podmínek v daném území, ad b) po ukončení těžby je vždy nutné rekultivovat plochy. Ostatní body byly vypuštěny. Z hlediska vlivů na ŽP je vypuštění bodů formální. Tyto body byly v původním návrhu obsaženy proto, že současně s plochou PT 1 byly do této kapitoly zařazeny územní rezervy pro plochy pro těžbu PT 2 – PT 13 a vyřazené body se týkaly především těchto územních rezerv.

76.

Ve vymezení ploch pro asanaci a asanační úpravy došlo k následujícím změnám uvedeným v tabulce 6. V upraveném návrhu je změněn název z Rozvojové plochy nadmístního významu území speciálních zájmů na plochy pro asanaci a asanační úpravy. V úkolech pro územní plánování v navazujících ÚPD, odstavce (15), je vypuštěn bod d) ve znění: „v asanačním území Špičák bude navíc před civilním využitím ploch ještě nutné provést opatření k zajištění bezpečnosti života a ochrany zdraví osob formou provedení pyrotechnické asanace“. Změna názvu je z hlediska vlivů na ŽP nevýznamná. Je logické, že asanace je navržena na celé území, které by mělo být vyčleněno z VÚ Boletice. Vypuštění bodu o pyrotechnické asanaci je formální, tato asanace musí být před zpřístupněním území provedena. Asanace sama o sobě je pozitivní pro návštěvníky území (veřejné zdraví), může ale představovat určité riziko pro ŽP, především pro přírodu a krajinu. Mnohem významnější bude následné využití asanovaného území. V případě VÚ Boletice je záměr SR 16 Lyžařský areál Špičák v novém návrhu přesunut do územních rezerv a žádné další konkrétní využití tohoto území není navrženo.

TABULKA 6: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH PRO ASANACI A ASANAČNÍ ÚPRAVY

Kód A3


Kód


A3

Asanační území Špičák je vymezeno na celém území, které by mělo být vyčleněno z VÚ Boletice. Text - Upravený popis. Vymezení - Nová rozloha je 3438,2 ha (nárůst o 2450,5 ha)

77.

Ve vymezení koridorů a ploch pro veřejnou dopravní infrastrukturu došlo k následujícím změnám uvedeným v tabulkách 7-10.

a.

V upraveném návrhu je rozšířena Vltavská vodní cesta o část Týn nad Vltavou – Kořensko, o úpravy v Týně nad Vltavou, nové přístavy v Českých Budějovicích - Nový most a České Vrbné. Přibyl návrh na přístavy na Lipně v návaznosti na stanovenou vodní cestu, u kterých je koridor vymezen spojnicí navržených městských přístavů a kruhem o poloměru 100m pro vlastní přístav. Z hlediska vlivů na ŽP se nejedná o významný rozdíl oproti původnímu návrhu.

b.

V upraveném návrhu jsou provedeny změny v trase

ZOO program na Šumavě Nový bodový záměr Zámek Vimperk Nový bodový záměr Cross golf Stožec Nová plocha, 30,9 ha

Původní návrh 2008 Asanační území Špičák, na ploše navrhované sportovně rekreační plochy SR16 Špičák. Rozloha 987,7 ha

Stránka 99

koridorů, v šířce koridorů. Byl vypuštěn jeden záměr, jeden záměr přibyl, dva záměry byly přesunuty do územních rezerv. Z hlediska vlivů na ŽP je významná změna trasy ŠED mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví, kde byla trasa upravena na základě jednání s MŽP, a přesun D68 a D69, které leží v I. - IV. zóně CHKO Šumava, mezi územní rezervy. Z hlediska vlivů na ŽP lze tyto změny hodnotit jako pozitivní. c.

V upraveném návrhu byly dopravní stavby významně přečíslovány a upraveny. Jsou provedeny změny v trase koridorů a to někdy zásadní tak, že se dá hovořit o koridoru novém, změny v šířce koridorů, některé koridory byly vypuštěny, jiné naopak přibyly. Některé koridory byly sloučeny např. dopravní skelet města České Budějovice či cyklostezky. Byla zrušena variantnost některých úseků např. D5/2 - východní obchvat Strakonic, D6/9 - obchvat Zárybniční Lhoty, D7/7 – severní silniční spojka České Budějovice, D11/2 – Dobev – Písek. Významné je zařazení nových koridorů, především koridorů D31/1, D40, D81, D82, D75/13. Významnější změny trasy jsou u dopravních staveb D5/6, D5/7, D7/7, D8/1, D10/4, D11/2, D25, D37/4, D38/1, D56/3, D63/4, D65/1. Změny lze hodnotit z hlediska vlivů na ŽP většinou pozitivně. Zmenšení rozlohy plochy D 19 Veřejné logistické centrum České Budějovice – Nemanice je z hlediska vlivů na ŽP pozitivní. Ostatní změny jsou formální.

D16

TABULKA 7: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO VEŘEJNOU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU – VODNÍ DOPRAVA

Kód D20

–

Původní návrh 2008 Vltavská vodní cesta v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice 1 - Týn nad Vltavou – Hněvkovice nad Vltavou 2 - Hluboká nad Vltavou – České Budějovice nebylo vymezeno

Kód


D18

Vltavská vodní cesta - přečíslováno - drobné rozšíření koridorů v místě úprav jezů. - protažení koridoru až za vodní dílo Kořensko D18/1 – Hrdějovice (v grafice již byl zakreslen) - doplněn turistický přístav Nový most a ochranný přístav České Vrbné D18/2 – Týn nad Vltavou (doplněn) Nový záměr: Přístavy na Lipně, plochy a koridory pro městské přístavy Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá na vodní nádrži Lipno v návaznosti na stanovenou vodní cestu. Koridor je vymezen spojnicí navržených městských přístavů a kruhem o poloměru 100m pro vlastní přístav.

D72

D17

D18

D19

–

nebylo vymezeno

D68

Železniční napojení LA Špičák Nová Pec – Klápa Nové Údolí – státní hranice

TABULKA 8: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO VEŘEJNOU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU – ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Kód D3

Původní návrh 2008 IV. tranzitní železniční koridor v úseku hranice okresu TA/ČB – České Budějovice –

Kód


D69

D3

IV. tranzitní železniční koridor Úsek D3/1 – nově kreslen polygonem. Úsek D3/2 – nově kreslen polygonem. Úsek D3/3 – část nově kres-

D70


Horní Dvořiště 4 – hranice okresu TA Ševětín 5a - Ševětín – České Budějovice, Nemanice var. C 5b - Ševětín – ČB Nemanice var. D 6 - ČB Nemanice – České Budějovice 7 - České Budějovice – Horní Dvořiště Železnice Ž 190 v úseku hranice Plzeňského kraje – Strakonice – České Budějovice 2- Zliv - České Budějovice 3 - Pracejovice 4 - Ražice – napojení železniční tratě č. 200 Železnice Ž 199 v úseku Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice Lehká železnice ŠED v úseku Lipno nad Vltavou – Frymburk – Černá v Pošumaví Železniční trať Slavonice – státní hranice

lena polygonem, část kreslená polygonem byla drobně upravena u Dynína (vykousnutí), u Ševětína doprovodné komunikace. Úsek D3/4 – úprava koridoru (výběr varianty C), současně s výběrem varianty upřesněn tunelový úsek. Úsek D3/5 – zúžení koridoru na 100 m.

D14

železnice Plzeň - České Budějovice – nově rozdělena na úseky D14/1 D14/2 – nyní celá trasa vymezena polygonem o šířce 200 m. D14/3

D15

Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice Dříve značený D17, trasa koridoru zkrácena u Českých Velenic ŠED Dříve značený D18, vypuštěna část koridoru u Dolní Vltavice - úprava trasy mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví Železniční trať Slavonice Fratres Dříve značený D19, nyní vymezen koridorem o š. 50 m. Nový záměr: Elektrifikace železnice Písek – Březnice, koridor pro elektrifikaci stávající trati vymezený kontinuálně na území Jihočeského kraje od nádraží v Písku po hranici se Středočeským krajem severně do Mirovic, šíře koridoru 120m. přesun do územních rezerv

D16

D17

D67

přesun do územních rezerv vypuštěn

TABULKA 9: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO VEŘEJNOU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU – SILNIČNÍ DOPRAVA

Kód

Původní návrh 2008

Kód


Stránka 100

D1

Dálnice D3 v úseku Tábora – České Budějovice – Dolní Třebonín

D1

D2

Rychlostní komunikace R3

D2

D4

Rychlostní komunikace R4 v úseku hranice Středočeského kraje – Předotice

D4

D5

Silnice I/4

D5

dálnice D3 vypuštěna MÚK na Dolní Bukovsko, vypuštěna MÚK u Bošilce, posunuta MÚK u Hlinska (o cca 270 m). D1/2 – nyní vymezeno koridorem š. 600 m, s rozšířením pro napojení II/159 u křižovatky U Sloupu. D1/3 – nyní vymezeno koridorem š. 200 m, s rozšířením pro mimoúrovňové křížení se silnicí II/147 na Sviny a Veselí nad Lužnicí. D1/4 – dříve součást úseku D1/3, nyní vymezeno koridorem š. 600 m. D1/5 – dříve označen D1/4, nyní vymezeno koridorem š. 200 m. D1/6 – sloučeny dříve označené úseky D1/5 a D1/6, nyní vymezeno koridorem š. 600 m, s rozšířením v místě MÚK (kruh o průměru 1000 m). Součástí tohoto úseku jsou i navržené 2 tunelové úseky (Vráto, Pohůrka). Rychlostní silnice R3 D2/1 – nyní vymezeno polygonem š. 600 m. D2/2 – nyní vymezeno polygonem š. 200 m. D2/3 – nyní vymezeno polygonem š. 600 m. Rychlostní silnice R4 vypuštěna MÚK u obce Nerestce, vypuštěna MÚK u Radobytců. D4/1 – nyní vymezeno polygonem š. 600 m, s rozšířením pro napojení silnice II/121. D4/2 – nyní vymezeno polygonem š. 200 m. D4/3 – nyní vymezeno polygonem š. 200 m, úsek v současné době ve výstavbě (předpokládaný termín dokončení v době vydání ZÚR). silnice I/4 D5/1 – zešíření koridoru na 600 m (dříve 100 m). D5/2 (dříve varianty D5/2a, D5/2b) – nové vymezení polygonu, tunelový úsek u obce Přední Ptákovice, s rozšířením koridoru pro napojení na silniční skelet města. D5/3 (dříve D5/3, D5/4, D5/5a1) – nyní jeden úsek koridoru o původní šířce (š. 200 m). D5/4 (dříve D5/5a2, D5/6, D5/8) – nyní vykresleno polygonem š. 100 - 300 m. D5/5 (dříve severní část D5/7) – velmi drobná změna


D6

Silnice I/19

D6

D9

Silnice I/20 v úseku Vodňany – České Budějovice

D7

vymezení polygonu severovýchodně od Čkyně. Rozšíření koridoru v severozápadní části (dle ÚP Čkyně). D5/6 (dříve D5/8, část D5/7) – sloučení úseků o původních šířkách. Nová úprava vymezení koridoru u vlakové zastávky Bohumulice v Čechách (dle ÚP Vimperk D5/7 (dříve D5/9) – nyní vykresleno polygonem š. 200 m. Nová úprava vymezení koridoru u Solné Lhoty (dle ÚP Vimperk) D5/8 (dříve D5/10, část D5/11) - nyní jeden úsek koridoru o původní šířce (š. 100 - 200 m). D5/9 (dříve část D5/11, část D5/12) – nově vymezený polygon š. 200 m, tunelový úsek. D5/10 (dříve D5/12) – upravené vymezení koridoru š. 200m. silnice I/19 úsek dříve označený D6/1 (Mirovice – železniční trať) byl vypuštěn. D6/1 (dříve část D6/5) – beze změny ve vymezení. D6/2 (dříve část D6/5, D6/2) – nyní jeden úsek koridoru o původní šířce (š. 100 – 200 m). D6/3 (dříve část úseku D6/5) – beze změny ve vymezení. D6/4 (dříve úsek D6/3) – nyní vykresleno polygonem š. 200 m. D6/5 (dříve část úseku D6/5) – beze změny ve vymezení. D6/6 (dříve D6/4) – beze změny ve vymezení. D6/7 (dříve D7/1) – nyní vykresleno polygonem š. 200 m. D6/8 (dříve D7/2) – beze změny ve vymezení. D6/9 – změna na severní obchvat, vymezeno koridorem š. 200 m. Od jižního obchvatu (dříve D7/3b) bylo upuštěno. D6/10 (dříve D7/4) – drobná změna v napojení koridoru na úsek D6/9. D6/11 (dříve D7/5) – nyní vykresleno polygonem š. 200 m. D6/12 (dříve D7/6, D7/7) – část dříve označená D7/7 je nově vykreslena koridorem š. 200 m, část dříve označená D7/6 je beze změny. silnice I/20 Přečíslování (dříve označen D9), vypuštěna MÚK na silnici I/20 u obce Dasný, vypuštěna Stránka 101

D10

silnice I/22

D8

MÚK na severní silniční tangentě v ČB u Nemanic (na rameni kombinované varianty D9/5c), D7/1 (dříve D8/1) – nyní nově vymezeno koridorem š. 200m. D7/2 (dříve D8/2) – beze změny. Nový záměr: D7/3, křižovatka Nový Dvůr, záměr nové MÚK silnic I/20 a II/159 (případně úrovňové stykové křižovatky) z důvodu využití II/159 pro dostavbu ETE. D7/4 (dříve D9/1, část D9/2) – nově vymezeno polygonem š. 200 m. D7/5 (dříve část D9/2, D9/3, část D9/4) – úprava vymezení koridoru (v souladu s nadřazenou ÚPD). D7/6 (dříve část D9/4) – úprava vymezení koridoru (v souladu s nadřazenou ÚPD). D7/7 (dříve D9/5a, D9/5b, D9/5c) – tunelový úsek pod tělesem IV. tranzitní železniční koridor., záměr byl prodloužen až do kruhové křižovatky (východní strana) v šíři koridoru 50 m. Navíc bylo k záměru D7/7 přidáno napojení veřejného logistického centra a zároveň byla zrušena navržená MÚK pod návrhovou plochou pro VLC. D7/8 (dříve D62/1, D62/2) – část úseku nově vymezena koridorem v nové trase š. 100 m. Na silnici I/34 (4 pruh) u Úsilného vypuštěna MÚK (byla obsažena v grafické části). silnice I/22 D8/1 (dříve D10/1, D10/2, D10/3, D10/4) – nyní vykresleno v celé délce koridorem (homogenizace š. 100 m, nové přeložky š. 200 m), úprava trasy v k. ú. Střela. D8/2 (dříve D10/5) – severní půloblouk Strakonic je nyní vymezen koridorem š. 200 m (západní část půloblouku byla ze záměrů vypuštěna – jedná se již o stav). D8/3 (dříve D10/7, část D10/10) – nyní vymezeno koridorem (homogenizace š. 100 m, nový obchvat Cehnic š. 200 m). D8/4 (dříve D10/8, část D10/10, D10/9) – nyní vymezeno koridorem (homogenizace š. 100 m, přeložky š. 200 m). D8/5 (dříve část D10/10) – beze změny.


D11

Silnice I/23 v úseku křiž. D-3 – Jindřichův Hradec – hranice kraje Vysočina

D9

D12

Silnice I/23 v úseku křiž. D-3 Veselí n. L. – Třeboň – Halámky

D10

D13

Silnice I/29 v úseku Strakonice – Písek – Tábor

D11

silnice I/23 D9/1 (dříve část D11/7) – drobné protažení koridoru ke koridoru dálnice (nad Řípcem). D9/2 (dříve D11/1, D11/2, D11/3, D11/4, části D11/7) – krom sloučení jmenovaných úseků byl vymezen obchvat Kardašovy Řečice polygonem š. 200 m. D9/3 (dříve části D11/7, D11/5) – sloučení jmenovaných úseků. D9/4 (dříve část D11/7, D11/6a, D11/6b) – zvolen severní obchvat Děbolína, vymezení koridoru se nezměnilo. D9/5 (dříve D11/8, D11/9) – severovýchodní obchvat nyní vymezen koridorem š. 200 m. D9/6 (dříve D11/10) – nyní vymezeno koridorem š. 200 m. D9/7 (dříve D11/12) – kromě přečíslování žádná změna. D9/8 (dříve D11/11) – kromě přečíslování žádná změna. D9/9 (dříve D11/12) – kromě přečíslování žádná změna. Dříve značený záměr D10/6 u Strakonic byl vypuštěn. D10/1 (dříve D12/1) – kromě přečíslování žádná změna. D10/2 (dříve D12/2) – kromě přečíslování žádná změna. D10/3 (dříve D12/3) – kromě přečíslování žádná změna. D10/4 (dříve D12/4, D12/5) – nová trasa záměru, vymezeno koridorem š. 200 m. silnice I/29 D11/1 (dříve D13/1) – nyní vymezeno koridorem š. 200 m. D11/2 (dříve D13/2a, část D13/2b) – úprava trasy záměru, vymezeno koridorem (obchvat š. 200 m, průtah po stávající silnici š. 100 m). D11/3 (dříve D13/3) – nyní vymezeno koridorem š. 200 m. D11/4 (dříve D13/4, část D13/6) – kromě přečíslování žádná změna. D11/5 (dříve D13/5) – nyní vymezeno koridorem š. 200 m. D11/6 (dříve část D13/6) – vymezení koridoru se nezměnilo. D11/7 (dříve D13/7, D13/8, část D13/11) – vymezení koridoru se nezměnilo. D11/8 (dříve D13/9) – nyní vymezeno koridorem š. 200 m. D11/9 (dříve D13/10, část Stránka 102

D14

Silnice I/34 v úseku České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hranice kraje Vysočina

D12

D15

Silnice I/39 v úseku křiž. D-3 Dolní Třebonín – Český Krumlov – Horní Planá – Volary – křiž. I/4 Nová Houžná

D13

D23

Silnice II/105 Milevsko – Týn n. Vltavou

D23

D24

Sudoměřice u Tábora Silnice II/122 Bechyně

D24

České Budějovice jih

D26

D25 D33/ 2

D25

D13/11) – vymezení koridoru se nezměnilo. D11/10 (dříve D13/12) – nyní vymezeno koridorem š. 200m. D11/11 (dříve část D13/11) – vymezení koridoru se nezměnilo. D11/12 (dříve D13/13) – nyní vymezeno koridorem š. 200m. silnice I/34 Dříve označen D14 vypuštěna MÚK u Vranína, vypuštěna MÚK na okraji Třeboně. D12/1 (dříve D14/1, D14/2a, D14/2b, D14/3) – nové vymezení koridoru (v souladu s platnou ÚPD). D12/2 (dříve část D14/3) – vymezení koridoru pro MÚK beze změny, MÚK na západním okraji Třeboně vypuštěna). D12/3 (dříve D14/4) – vymezení koridoru se nezměnilo. D12/4 (dříve D14/5, D14/6, D14/8) – obchvat Dolní Lhoty a Horního Žďáru nyní vymezen koridorem š. 200 m, nově vymezen koridor mezi Lásenicí a Dolním Žďárem š. 200 m (nebyl v grafice vymezen). D12/5 (dříve D14/9) – nyní vymezeno koridorem (v souladu s platnou ÚPD). silnice I/39 D13/1 (dříve D15/1) – nyní vymezeno koridorem š. 200 m. D13/2 (dříve D15/2) – nyní vymezeno koridorem š. 200 m, nově vymezen koridor š. 100 m (homogenizace). D13/3 (dříve D15/3a) – kromě přečíslování žádná změna. D13/4 (dříve D15/4) – kromě přečíslování žádná změna. D13/5 (dříve D15/5, D15/6) – nyní v celé délce vymezeno koridorem š. 200 m. Záměr dle dřívějšího číslování D15/7 (Lenora – Houžná) byl vypuštěn. silnice II/105 D23/1 – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. D23/2 – nyní vymezeno koridorem š. 100 m (dle platné ÚPD). silnice II/120 Úprava vymezení koridoru. silnice II/122 Úprava trasy záměru, vymezeno koridorem š. 100 m. Jižní tangenta České Budějovice Dříve označeno D33/2, nyní vymezeno koridorem š. 100 m.


D27/ 2

D27

D28

Jindřichův Hradec – Nová Bystřice Silnice II/135

D29

Silnice II/137

D29

D30

Ražice

D30

D31

Silnice II/141 v úseku Vodňany – Bavorov – Prachatice – Volary

D31

D32

silnice II/142

D32

D33

silnice II/143

D33

D28

silnice II/128 D27/1 – vypuštěno. D27 (dříve D27/2) – kromě přečíslování žádná změna. silnice II/135 D28/1 – vypuštěno. D28 (dříve D28/2) – úprava trasy záměru, nyní vymezeno koridorem š. 100 m. silnice II/137 D29/1 – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. Nový záměr: D29/2, průtah Sudoměřice u Bechyně, homogenizace stávající silnice, přestavba křižovatky se silnici II/135, šíře koridoru 100m redukovaná na 50m v zastavěném území Sudoměřic u Bechyně. D29/3 (dříve D29/2) – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. D29/4 (dříve D29/3) – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. D29/5 (dříve D29/4) – nová trasa záměru, nyní vykresleno koridorem š. 100 m. D29/6 (dříve D29/5) – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. D29/7 (dříve D26) – kromě přečíslování žádná změna. D29/8 (dříve D29/6a) – kromě přečíslování žádná změna. D29/9 (dříve D29/7) – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. silnice II/140 D30/1 – úprava trasy záměru, nyní vymezeno koridorem š. 100 m. Nový záměr: D31/1, jižní obchvat Temelína, záměr spojený s dostavbou ETE, jižně od zastavěného území obce, šíře koridoru 100m. D31/2 (dříve D31/1, D31/2, D31/3, D31/4, D31/5) – kromě sloučení vyjmenovaných úseků ještě vymezení obchvatu Bavorova a Svinětic koridorem š. 100 m. D31/3 (dříve D31/6) – kromě přečíslování žádná změna. D31/4 (dříve část D31/7) – kromě přečíslování žádná změna. D31/5 (dříve D31/8) – kromě přečíslování žádná změna. D31/6 (dříve část D31/7) – kromě přečíslování žádná změna. silnice II/142 Drobná úprava koridoru. silnice II/143 D33 (dříve D33/1) – kromě Stránka 103

D35

silnice II/143

D35

D36

silnice II/146

D36

D37

Silnice II/147 v úseku Týn nad Vltavou – Veselí nad Lužnicí 1 - Dolní Bukovsko – křiž. D3 homogenizace 2 - Veselí nad Lužnicí křížení IV. tranzitní železniční koridor

D37

D38

silnice II/151

D38

D39 D40

II/154 x R-3 – Kaplice – Blansko II/154 Třeboň

D39

D40

Třeboň – II/154

D40

přečíslování žádná změna. silnice II/145 Na křížení silnic II/41 a II/145 vypuštěna MÚK. D35/2 (dříve D35/2, D35/3) – kromě přečíslování žádná změna. D35/3 (dříve D35/4) – kromě přečíslování žádná změna. silnice II/146 D36/1 – vypuštěno D36 (dříve D36/2) – úprava vymezení koridoru. Nový záměr: silnice II/147 D37/1, úsek Bečice - Žimutice, východní obchvat obcí Bečice a Žimutice s napojením na stávající silnici mezi oběma sídly, koridor pro obchvat vymezen mimo zastavěné území, proměnná šíře koridoru 100 – 200m. Nový záměr: D37/2, přeložka Bzí, narovnání silnice při průchodu zastavěným územím sídla Bzí, koridor šíře 100m. D37/3 (dříve D37/1) – nyní vymezeno koridorem š. 100 m, s drobnou úpravou u napojení na dálnici. D37/4 (dříve D37/2) – úprava trasy záměru, vykresleno koridorem š. 100 m. silnice II/151 D38/1 – úprava trasy záměru. D38/3 – nyní vykresleno koridorem š. 100 m. silnice II/154 D39/1 (dříve D39/1, D39/2) – kromě přečíslování žádná změna. D39/2 (dříve D40) – kromě přečíslování žádná změna. Nový záměr: D40/1 – jižní půloblouk Albrechtice nad Vltavou – vybudování nové přeložky silnice II/138 v jihozápadní části obec po hranici zastavěného území, odvedení dopravy související s dostavbou ETE mimo centrum obce, šíře koridoru 100m. Nový záměr: D40/2 – homogenizace a rozšíření silnice II/138 v úseku Albrechtice nad Vltavou – Všeteč – Temelín na normové parametry, také zde přímá vazba na dopravu spojenou s dostavbou 3. a 4. bloku ETE, šíře koridoru 100m. Nový záměr: D40/3 – jihozápadní obchvat Temelína, mimo zastavěné území sídla, začíná severně od obce na stávající silnici II/138 a končí jihozápadně od obce


D41

silnice II/155

D41

D42

České Budějovice x D-3 – Trhové Sviny – Nové Hrany – Vyšné – státní hranice

D42

D43

Č. Budějovice Silnice II/157 v úseku x D-3 Pohůrka – Srubec – Ledenice

D43

D44

Český Krumlov – Trhové Sviny – Borovany

D45

Písek – Týn nad Vltavou silnice II/159

D45

D46

Český Krumlov – Větřní – Rožmberk – x II/163silnice II/160

D46

D 49

Černá v Pošumaví – Vyšší Brod – x R-3 Dolní Dvořiště

D49

na křižovatce s II/159, šíře koridoru 100m. silnice II/155 D41/1 – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. D41/2 – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. silnice II/156 D42/1 (dříve D42/2) – kromě přečíslování žádná změna. D42/2 (dříve D42/3) – kromě přečíslování žádná změna. D42/3 (dříve D42/4) – kromě přečíslování žádná změna. D42/4 (dříve D42/5) – kromě přečíslování žádná změna. D42/5 (dříve D42/6) – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. D42/6 (dříve D42/7, část D42/8, D42/9) – drobná úprava trasy u Žáru, nyní vykresleno koridorem š. 100 m. D42/7 (dříve část D42/8, D42/10, D42/11) – nyní vykresleno koridorem š. 100 m, doplnění záměru východně od Zámeckého Dvora v Nových Hradech. D42/12 (dle dřívějšího značení) – byl vypuštěn. D42/13 (dle dřívějšího značení) – byl vypuštěn. silnice II157 D43/1 (dříve D43/5) – kromě přečíslování žádná změna. D43/2 (dříve D43/6) – kromě přečíslování žádná změna. D43/3 (dříve D44/2) – úprava trasy záměru (dle platné ÚPD), nyní vykresleno koridorem š. 100 m. D43/4 (dříve D44/1) – doplněn tunelový úsek. vypuštěno D44/1 – přečíslováno na D43/4 D44/2 – přečíslováno na D43/3 D44/3 – vypuštěno. D44/4 – vypuštěno. silnice II/159 D45/1 – nyní vymezeno koridorem š. 100 m. D45/3 – vypuštěno. silnice II/160 D46 (dříve D46/1, D46/2, D46/3) – nyní vykresleno v celé délce záměru koridorem š. 100 m, včetně propojení koridoru u Větřní. silnice II/163 D49/1 (dříve D49/1, D49/2) – kromě přečíslování žádná změna. D49/2 (dříve D49/3, D49/4, D49/5) – nyní v celé délce vykresleno koridorem š. 100 Stránka 104

D50 D51

D52

D53

D55

D56

D58

D59

D60

Horní Vltavice II/167 Silnice II/173 v úseku Strakonice – Sedlice

Silnice II/406 v úseku hranice kraje Vysočina – Dačice Slavonice Silnice II/408 v úseku Dačice – hranice kraje Vysočina hranice kraje Vysočina – Dešná – státní hranice II/410 Veselí n. L. – Dynín II/603

D51

D52

Silnice II/604 v úseku hranice Středočeského kraje – křižovatka I/20 Horní Planá – LA Špičák

Silniční napojení LA Špičák

D62

České Budějovice České Budějovice

silnice II/173 D51/1 (dříve D51/1, D51/2) – nyní v celé délce vykresleno koridorem š. 100 m. D51/2 (dříve D51/3) – nyní vykresleno koridorem š. 100 m. silnice II/406 D52/2 (dříve D52/2, D52/3, D52/4, D52/5) – nyní v celé délce vykresleno koridorem š. 100 m.

D53

silnice II/408 D53/1 – nyní vykresleno koridorem š. 100 m.

D55

silnice II/410 D55/2 (dříve D55/2, D55/3) – kromě přečíslování žádná změna.

D56

silnice II/603 D56/1 – úprava trasy záměru, nyní vykresleno koridorem š. 100 m. D56/2 (dříve D56/2, D56/3) – kromě přečíslování žádná změna. D56/3 (dříve D56/4) – úprava trasy záměru, nyní vykresleno koridorem š. 100 m. D56/4 (dříve D58/1) – nyní vykresleno koridorem š. 100 m. D56/5 (dříve D58/4) – kromě přečíslování žádná změna. D58/1 – přečíslováno na D56/4. D58/2 – vypuštěno. D58/3 – vypuštěno. D58/4 – přečíslováno na D56/5. D59/1 – vypuštěno. D59/2 – vypuštěno.

Dolní Dvořiště II/603

D61

D63

m. Záměr byl vypuštěn.

D60

D63

silniční napojení LA Špičák D60/1 (dříve D60) – kromě přečíslování žádná změna. D60/2 (dříve D61/1b) – kromě přečíslování žádná změna. D61/1a – vypuštěno. D61/1b – přečíslováno na D60/2. D61/2a – vypuštěno. Přečíslováno na D7/8. dopravní skelet města České Budějovice D63/1 (dříve D43/1) – kromě přečíslování žádná změna. D63/2 (dříve D43/2, část


D64

Dvory nad Lužnicí – Nové Hrady

D64

D65

Želnava x I/39 – Nová Pec – Zadní Zvonková státní hranice

D65

D66 –

Vyšné – České Velenice nevymezeno

D81

–

nevymezeno

D82

D75

cyklostezky Táborsko Hluboká nad Vltavou České Budějovice – Bor-

D75

D76 D77

D43/3) – kromě přečíslování žádná změna. D63/3 (dříve D42/1) – kromě přečíslování žádná změna. D63/4 (dříve část D43/3, D43/4) – podstatná úprava záměru ve znění: D63/4, Jižní přeložka, úsek spojující Litvínovickou ulici a plánovanou dálnici D3. Šířka koridoru proměnná 50 – 100m. D63/5 (dříve D63/3) – kromě přečíslování žádná změna. D63/6 (dříve D63/1, D63/2) – drobná úprava koridoru, návrh ekoduktu. silnice II/15425 Dvory nad Lužnicí D64 (dříve D64/1) – kromě přečíslování žádná změna. D64/2 – vypuštěn. Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková Záměr s dřívějším označením D65/1 (Želnava – Bělá) byl vypuštěn. D65/1 (dříve D65/2) – změna trasy záměru. D65/2 (dříve D65/3) – změna ve vymezení koridoru. Záměr byl vypuštěn. Nový záměr: Silnice III/10577, spojnice Rudolfov – Adamov – Hůry, nová komunikace určená pro dopravní napojení rozvojové plochy pro bydlení SO 13 Adamov – Hůry – Rudolfov na nadřazenou dopravní síť, zde na silnici I/34 a prostřednictvím jí na dálnici D3, záměr vymezen jedním koridorem šíře 100m. Nový záměr: D82/1, obchvat Zahájí na silnici III/10579, západní obchvat sídla, šířka koridoru 100m. Nový záměr: D82/2, obchvat Olešníka, jižní a východní obchvat sídla na silnici III/10579a, šířka koridoru 100m. Nový záměr: D82/3, úsek Olešník – Chlumec, rekonstrukce a homogenizace stávající silnice III/10579a, vč. homogenizace krátkého úseku silnice II/105 západně od Chlumce, šířka koridoru 100m. cyklostezky D75/6 - přečíslování koridoru - dříve D76 D75/7 - přečíslování koridoru - dříve D77 D75/8 - přečíslování koridoru Stránka 105

D78 D79 D80

šov Zlatá Koruna – Č. Krumlov Jindřichův Hradec Lipno – Nová Pec

- dříve D78 D75/9 - přečíslování koridoru - dříve D79 D75/10 - přečíslování koridoru - dříve D80/1 D75/11 - přečíslování koridoru - dříve D80/2 D75/12 - přečíslování koridoru - dříve D80/3 Nový záměr: D75/13 - Úsek Lipno nad Vltavou – Přední Výtoň – Bližší Lhota – Nová Pec (pravobřežní cyklostezka).

TABULKA 10: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO VEŘEJNOU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU – ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO DOPRAVU

Kód D22

D21 D71 D72 SR17

78.

a.

b.

c.

Původní návrh 2008 Veřejné logistické centrum Nemanice Rozloha 126,7 ha Letiště České Budějovice Strakonice letiště Písek letiště

Kód


D19

Propojení Klápa – Hraničník

D83

Veřejné logistické centrum České Budějovice – Nemanice Úprava názvu, přečíslováno. Vymezení: výrazné zmenšení plochy, nová rozloha je 75,7 ha, tj. zmenšení o 51,0 ha. Letiště České Budějovice Přečíslováno. Letiště Strakonice Přečíslováno. Letiště Písek Přečíslováno. Propojení Klápa – Hraničník, redukce plochy o 85% a určení pouze pro propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, namísto rozvojové plochy pro sport a rekreaci nyní určeno jako plocha dopravní infrastruktury.

D20 D21 D22

Ve vymezení ploch a koridorů pro veřejnou technickou infrastrukturu došlo k následujícím změnám uvedeným v tabulkách 11 - 14. V upraveném návrhu jsou provedeny změny v trase koridoru, v šířce koridoru a změny v grafickém vymezení ČOV (v původním návrhu ČOV nebyly graficky vymezeny, v novém návrhu jsou vymezeny polygonem ve tvaru kruhu o průměru 300 m). Některé koridory byly vypuštěny, jiné naopak přibyly. Z hlediska vlivů na ŽP nejsou tyto změny příliš významné. V upraveném návrhu je v úkolech pro územní plánování v navazujících ÚPD, odstavec (24) zařazen bod d: „realizace záměru V2 je možná za dodržení následujících podmínek a opatření: zajištění sledování změn hladin v ložisku Komárovské blato, přijetí opatření k odvrácení možného negativního vlivu čerpání vod v severní části Třeboňské pánve, dlouhodobého monitoringu v území Borkovických blat, sledování hladin podzemních vod, zabezpečení dostatečně velkého vztlakového režimu proudění podzemní vody a dodržení institutu minimální hladiny v piezometru ZM1 na úrovni 416,5 m. n. m“. Stanovení této podmínky je z hlediska vlivů na ŽP pozitivní. V odstavci (26) jsou do výčtu obcí a měst, ve kterých je nutné do navazujících ÚPD zapracovat protipovodňová opatření, přidány Čkyně a Vimperk. To je z hlediska vlivů na ŽP pozitivní. Lokality pro akumulaci povrchových


vod jsou přesunuty do územních rezerv. Tento krok je z hlediska vlivů na ŽP pozitivní. TABULKA 11: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ

Kód

Původní návrh 2008 Zásobování Příbramska

Kód


V1

V2

Nový zdroj v lokalitě Mažice

V2

V3

Přivaděč Dynín – Třeboň

V3

V4

Propojení DSV Landštejn s JVS

V4

V5

Zdvojení přívodu z přehrady Římov

V5

V6

Vodovod Blatná – Lnáře

V6

V7

Vodovod Radomyšl – Podolí

V7

V8

Skupinový vodovod Lipensko

V8

V9

Vodovod Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek

V9

V10

Napojení obcí Stajka – Hatín – Polště - Políkno na skupinový vodovod Ratiboř – Hatín Vodovod Němčice – Jilem

V10

Vodovod Severní Písecko Text: nový název. Vymezení: nová trasa. Zdroj Mažice, vodovody Text: nový název. Vymezení: zúžení koridoru na 100 m. Přivaděč Záblatí – Třeboň Text: nový název. Vymezení: nová trasa, zúžení koridoru na 100 m. Vodovod Nová Bystřice – Lásenice Text: nový název. Vymezení: zúžení koridoru na 100 m. Zdvojení přívodu z přehrady Římov, Vymezení: zúžení koridoru na 100 m. Vodovod Blatná – Lnáře Vymezení: nová trasa, zúžení koridoru na 100 m. Vodovod Radomyšl – Podolí Vymezení: mírná změna trasy, zúžení koridoru na 100 m. Skupinový vodovod Lipensko Vymezení: zúžení koridoru na 100 m. Vodovod Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek, Vymezení - Zúžení koridoru na 100 m. Vodovod Polště – Vydří – Políkno Text: nový název. Vymezení: koridor šířky 100 m.

V12

Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny

V12

V13

Vodovod Přeštěnice – Chyšky

V13

V14

Vodovod Zbelítov – Osek

V14

V15

Napojení obcí

V15

V1

V11

V11

Vodovod Němčice – Jilem Vymezení: koridor šířky 100 m. Napojení obcí na skupinový vodovod Chotoviny Vymezení: koridor šířky 100 m. Vodovod Přeštěnice – Chyšky Vymezení: koridor šířky 100 m. Vodovod Zbelítov – Osek Vymezení: koridor šířky 100 m. Skupinový vodovod Stránka 106

v lokalitě Milevsko na vodovod Bernartice V16

Vodovod Albrechtice

V16

V17

Vodovod KožlíMyštice

V17

V18

V19

V20

V21

Napojení Vlachova Březí na soustavu JVS I

V18

Vodovod Otice Horní Planá

V19

Vodovod Kaplice nádraží – Raveň

V20

Skupinový vodovod Křemže

V21

V22

Vodovod Buková – Žár

V22

V23

Zásobení Suchdolska a Velenicka

V23

V24

Vodovod Dvorce

V24

V25

Rozšíření skupinového vodovodu Landštejn

V25

V26

Vodovod Staré Hobzí – Nové Dvory – Vnorovice

V26

V27

Vodovod Dačice – Dobrohošť

V27

V28 V29

Mladá Vožice Třeboň – rekonstrukce ČOV

V29

Bernartice Text: nový název. Vymezení: koridor šířky 100 m. Vodovod Albrechtice nad Vltavou Vymezení: koridor šířky 100 m. Vodovod Kožlí – Myštice – Buzice Text: nový název. Vymezení: koridor šířky 100 m, vypuštění větve k obci Buzice. Vodovod Husinec – Vlachovo Březí – Chlumany Text: nový název. Vymezení: zúžení koridoru na 100 m. Vodovod Otice – Maňávka - Horní Planá Text: nový název. Vymezení: koridor šířky 100 m. Vodovod Kaplice nádraží – Raveň – Hubenov Text: nový název. Vymezení: koridor šířky 100 m. Skupinový vodovod Křemže Vymezení: koridor šířky 100 m. Vodovod Buková – Žár Vymezení: koridor šířky 100 m. Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí - Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice Text: nový název. Vymezení: zúžení koridoru na 100 m. Vodovod Dvorce – Dolní Lhota Vymezení: koridor šířky 100 m. Rozšíření skupinového vodovodu Landštejn Vymezení: koridor šířky 100 m, vypuštěna část Velký Pěčín – Kostelní Vydří, drobné změny v trase. Vodovod Staré Hobzí – Nové Dvory – Vnorovice Vymezení: koridor šířky 100 m, drobná změna v trase do Vnorovic. Vodovod Dačice – Dobrohošť Vymezení: koridor šířky 100 m. Vypuštěno ČOV Třeboň Vymezení: polygon ve tvaru kruhu o průměru


V30 V31

Kamenný Újezd – rekonstrukce ČOV Stráž nad Nežárkou – nová ČOV

300 m.97 Vypuštěno V31

V32

Mirotice – nová ČOV

V32

V33

Čimelice – nová ČOV

V33

V34

Zdíkov – nová ČOV

V34

V35

Chotoviny – nová ČOV Jistebnice – nová ČOV

V36

V37

V36

Malšice – nová ČOV Blatná – ČOV

–

–

V40 –

Červený Hrádek – vodovod Budeč – vodovod nevymezeno

–

nevymezeno

V42

–

nevymezeno

V43

V38

V39

V38

– V41

ČOV Stráž nad Nežárkou Vymezení: polygon ve tvaru kruhu o průměru 300 m. ČOV Mirotice Vymezení: polygon ve tvaru kruhu o průměru 300 m. ČOV Čimelice Vymezení: polygon ve tvaru kruhu o průměru 300 m. ČOV Zdíkov Vymezení: polygon ve tvaru kruhu o průměru 300 m.98 Vypuštěno ČOV Jistebnice Vymezení: polygon ve tvaru kruhu o průměru 300 m. Vypuštěno ČOV Blatná Vymezení: polygon ve tvaru kruhu o průměru 300 m. Vypuštěno. Vypuštěno. Vodovod Bavorov nový koridor. Vodovod Vlkov nový koridor. Úpravna vody Plav nový koridor.

d.

V upraveném návrhu jsou provedeny změny v trase koridorů, v šířce koridorů a změny v grafickém vymezení transformoven (v původním návrhu transformovny nebyly graficky vymezeny, v novém návrhu jsou vymezeny polygonem ve tvaru čtverce o straně 250 m). Některé koridory byly vypuštěny, jiné naopak přibyly. Z hlediska vlivů na ŽP nejsou změny koridorů navržených již v původním návrhu významné.

e.

Významné je zařazení nových koridorů, především koridorů pro VVN 400 kV Ee32 ETE – Kočín a Ee33 Kočín – Mírovka. V upraveném návrhu je přeformulován úvodní odstavec (27) „ZÚR závazně řeší distribuční a přenosovou soustavu (tj. vedení a zařízení 400 kV, 220 kV, 110 kV) a velmi významné zdroje elektrické energie o celkovém instalovaném (nebo plánovaném) výkonu nad 100 MW nebo o rozloze (faktické, navržené) nad 20 ha; vše ostatní je ponecháno k řešení na úrovni ÚPD

Záměr V29 byl po veřejném projednání vypuštěn na základě jeho mezitímní realizace a uvedení do zkušebního provozu. 97

Záměr V34 byl vypuštěn z grafické části po veřejném projednání na základě kladného vyhodnocení námitky obce Zdíkov a nahrazen pokynem pro navazující územně plánovací dokumentaci této obce záměr ČOV vymezit, viz bod 25 výrokové části. 98

Stránka 107

měst a obcí, pokud není výslovně uvedeno jinak. ZÚR závazně vymezuje koridory pro nová vedení distribuční a přenosové soustavy a plochy pro nové záměry v této oblasti (tj. plochy pro transformovny VVN a plochu pro dostavbu elektrárny Temelín). ZÚR zpřesňují záměr republikového významu E7 z Politiky územního rozvoje ČR (dvojité vedení VVN 400kV Kočín – Mírovka) prostřednictvím vymezení koridoru s kódem Ee33 (s vazbou na záměr Ee32) v grafické části“. Změna formulace reaguje na zařazení koridorů VVN 400 kV Ee32 ETE – Kočín a Ee33 Kočín – Mírovka do upraveného návrhu. V upraveném návrhu jsou v odstavci (29) nově formulovány podmínky pro výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren „Plochy pro umisťování větrných a fotovoltaických elektráren na celém území Jihočeského kraje lze navrhovat v dalších stupních ÚPD pouze tam, kde nedojde k narušení krajinného rázu, tj. pouze ve vymezené krajině silně urbánního prostředí měst a území ETE (viz kapitola Vymezení cílových charakteristik krajiny a grafická část ZÚR) a dále v ostatních silně urbánních prostorech technicistního charakteru (tj. zázemí velkých měst, v blízkosti stávajících vedení VVN, existujících velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.) v rozsahu katastrálních území vymezených ve výkresu č. 6 „Výkres oblastí se shodným krajinným typem“. Podpora malých vodních elektráren, výroben elektřiny na bázi spalování biomasy nebo štěpků, bioplynových stanic platí obecně na celém území kraje, vždy za splnění všech zákonných podmínek.“ Úprava formulace a především konkrétní vymezení ploch vhodných pro umisťování větrných a fotovoltaických elektráren vázaných na rozvojové oblasti a osy je z hlediska vlivů na životní prostředí pozitivní. TABULKA 12: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO ELEKTROENERGETIKU

Kód

Původní návrh 2008 Strakonice – Střelské Hoštice VVN 110KV Chotoviny – Zadní Střítež VVN 110KV

Kód


Ee1

Přídolí – Kaplice VVN 110KV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice VVN 110KV Mladošovice – Trhové Sviny VVN 110KV

Ee3

Ee6

Strakonice VVN 110KV

Ee6

Ee7

Písek VVN 110KV Těšovice – Volary

–

VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice, Vymezení: koridor šířky 100 m. VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice Text: nový název. Vymezení: změna v trase i v šířce koridoru, dříve 50m, nyní 100m. VVN 110 kV Přídolí – Kaplice Vymezení: koridor š. 100m. VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice Vymezení: změna v trase i v šířce koridoru, dříve 50 m, nyní 100 m. VVN 110 kV Mladošovice – Trhové Sviny Vymezení: změna v šířce koridoru, dříve 50 m, nyní 100 m. VVN 110 kV Strakonice – Řepice Text: nový název. Vymezení: koridor šířky 100 m. Vypuštěno.

Ee1

Ee2

Ee3 Ee4

Ee5

Ee8

Ee2

Ee4

Ee5

Ee8

VVN 110 kV Těšovice – Volary


VVN 110KV Ee9

Vymezení - Změna v šířce koridoru (dříve 50 m, nyní 100 m). Vypuštěno.

Mirotice – Blatná VVN 110KV Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora VVN 110KV

– Ee10

VVN 110 kV Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora Vymezení: změna v trase, nově vymezeno koridorem šířky 100 m.

Ee11

Vodňany VVN 110KV

Ee11

Ee12

Dasný – Větřní VVN 110KV

Ee12

Ee13

Větřní – Horní Planá VVN 110KV

Ee13

Ee14

Kaplice – Trhové Sviny VVN 110KV Strakonice – Vimperk VVN 110KV Kaplice TR110/22 kV

–

VVN 110 kV Vodňany Vymezení: změna v trase, nově vymezeno koridorem šířky 100 m. VVN 110 kV Dasný – Větřní Vymezení: změna v šířce koridoru, dříve 50m, nyní 100m. VVN 110 kV Větřní – Horní Planá Vymezení: změna v šířce koridoru, dříve 50m, nyní 100m. Vypuštěno.

–

Vypuštěno.

Ee17

Ee19

Volary TR110/22 kV

Ee19

Ee20

Strakonice sever TR110/22 kV Blatná TR110/22 kV

Ee20

Ee22

Vodňany TR110/22 kV

Ee22

Ee23

Písek sever TR110/22 kV Milevsko TR110/22 kV

–

Transformovna Kaplice Vymezení: polygon ve tvaru čtverce o straně 250 m. Transformovna Volary, Vymezení: polygon ve tvaru čtverce o straně 250 m. Transformovna Strakonice, Vymezení: polygon ve tvaru čtverce o straně 250 m. Transformovna Blatná, Vymezení: polygon ve tvaru čtverce o straně 250 m. Transformovna Vodňany, Vymezení: polygon ve tvaru čtverce o straně 250 m. Vypuštěno

České Velenice TR110/27/2 2 kV Náchod u Tábora TR110/22 kV

Ee25

Ee27

Libníč – Úsilné VVN 110KV

Ee27

Ee28

Libníč – Úsilné VVN 110KV

Ee27

Ee10

Ee15 Ee17

Ee21

Ee24 Ee25

Ee26

Ee21

Ee24

Ee26

Transformovna Milevsko. Vymezení: polygon ve tvaru čtverce o straně 250 m. Transformovna České Velenice. Vymezení: drobné posunutí koridoru pro TS. Transformovna Tábor – Náchod. Vymezení: polygon ve tvaru čtverce o straně 250 m. VVN 400kV a 110 kV Libníč – Úsilné Text: sloučení záměrů Ee27 + Ee28 + Ee29. Vymezení: šíře koridoru proměnná 50m – 150m. sloučeno s Ee27

Stránka 108

Ee29

Libníč – Úsilné VVN 400 kV, VVN 110 kV

Ee27

–

nevymezeno

Ee30

–

nevymezeno

Ee31

–

nevymezeno

Ee32

–

nevymezeno

Ee33

–

nevymezeno

Ee34

–

f.

nevymezeno

sloučeno s Ee27

Transformovna České Budějovice – střed Nový záměr. VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí Nový záměr. VVN 400kV ETE – Kočín Nový záměr. VVN 400kV Kočín – Mírovka Nový záměr. Kabelové VVN Mladé – České Budějovice střed Nový záměr. Rozšíření stávající rozvodny Kočín Nový záměr.

Ee35

Ep12

Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá

Ep12

Ep14

Horní Dvořiště – Český Heršlák – státní hranice s Rakouskem

Ep14

–

nevymezeno

Ep25

79.

Ve vymezení ploch a koridorů územního systému ekologické stability došlo k následujícím změnám uvedeným v tabulce 15.

a.

V souladu s požadavkem MŽP jsou v upraveném návrhu kódy ploch a koridorů územního systému ekologické stability nahrazeny celostátním číselníkem (NKOD). Úpravy ploch a koridorů ÚSES byly provedeny na základě vyhodnocení místních podmínek a na základě jednání se sousedními kraji (zajištění návaznosti ploch a především koridorů ÚSES).

b.

Dále bylo doplněno vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů v úsecích, kde v původním návrhu ochranná zóna chyběla.

c.

Poměrně významně je přeformulován a rozšířen odstavec (39) „ZÚR stanovují tyto zásady pro rozhodování o změnách v území a tyto úkoly pro navazující ÚPD na území ploch zahrnutých do regionálního a nadregionálního ÚSES“.

d.

Nejvýznamnější změnou je zařazení bodů j. a k., které řeší střet skladebných prvků ÚSES s ložisky nerostných surovin: j. „vymezení skladebných prvků ÚSES v území ložisek není překážkou k případnému využití ložiska za podmínky, že pokud budou funkce ÚSES využitím ložiska nerostů dočasně omezeny, budou po ukončení těžby obnoveny v potřebném rozsahu; při řešení střetů (překryvů) ochrany nerostných surovin se skladebnými prvky ÚSES je nutno zohlednit podmínku akceptace charakteru částí ÚSES a podporování jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončení těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES, platí, že koexistence prvků ÚSES a ložisek nerostů je možná, s výjimkou střetů prvků ÚSES a ložisek nerostů Černá v Pošumaví, Šebanov, Hořice na Šumavě – Muckov, Ponědrážka, Val, Drahov – Krkavec, Hatín, Hatín – Jemčina, Třeboň, Holičky u Staré Hlíny (v místě střetu s I a II zónou CHKO), Majdalena, Tušť, Dvory nad Lužnicí – Tušť, Tušť – Halámky a Halámky, kde převládají zájmy ochrany přírody nad případnou těžbou,“ k. „v případě střetu ploch ložisek nerostů Sudoměř-Štěkeň, Jistebec II, Jistebec, Krašlovice, Týn nad Vltavou, Sudoměřice I, Dráchov, Veselí nad Lužnicí – Jatky, Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí – Vlkov, Horusice, Horusice - Vlkov, Novosedly nad Nežárkou, Cep, Cep I, Suchdol nad Lužnicí, Hamr, Tušť, Tušť – Suchdol nad Lužnicí je těžba součástí tvorby ÚSES za podmínky následné rekultivace podporující funkci ÚSES, v případě ložisek Týn nad Vltavou, Sudoměřice I a Dráchov pak za současného splnění podmínky průběžné sanace ložiska, v případě budoucí těžby u ložisek Hamr, Kolence - Pecák a Kolence dojde k dočasné úpravě trasy biokoridoru.“ Řešení

V upraveném návrhu je provedena změna v trase koridoru Et1 prakticky v celé trase. Tato změna není z hlediska vlivů na ŽP příliš významná.

TABULKA 13: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Kód Et1

g.

Původní návrh 2008 JETE – Olešník – Zliv – České Budějovice

Kód


Et1

Dálkový horkovod ETE – Olešník – Zliv – České Budějovice Vymezení: změna ve vymezení koridoru téměř v celé trase.

V upraveném návrhu je přidán koridor Ep25 Mladá Vožice - Pacov, I. etapa. Označení nového koridoru jako Ep25 je matoucí, neboť koridory pro plynovody mají označení Ep2 – Ep14. Územní rezervy mají označení Ep15 – Ep24. Pro další nový koridor nezbývá než zvolit označení Ep25. Není tak na první pohled jasné, co je koridor a co je územní rezerva. Doporučujeme proto sjednotit značení územních rezerv do podoby písmeno/písmeno tak, aby byly územní rezervy jednoznačně odlišené od ploch a koridorů, jejichž označení má podobu písmeno číslo (např. územní rezervu pro koridor zásobování plynem Ep15 označit jako Ep/A atd.). Dále jsou provedeny změny v trase koridorů a v šířce koridorů. Z hlediska vlivů na ŽP nejsou tyto změny příliš významné. Změny v trase koridoru Ep12 jsou vyvolány požadavkem MŽP.

TABULKA 14: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ PRO ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Kód Ep1 Ep3

Ep10

Původní návrh 2008 Milevsko – Zbelítov Strakonice – Písek

Kód


–

Vypuštěno

Ep3

Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov)

Ep10

VTL plynovod Strakonice – Písek Vymezení: koridor šířky 200 m. Propojení tranzitních plynovodů Text: nový název. Vymezení: změna ve vymezení koridoru na


území obce Číčenice a na území obce Hořice na Šumavě. VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá Vymezení: změna ve vymezení koridoru téměř v celé trase. Přeshraniční propojení Český Heršlák Text: nový název. Vymezení: koridor šířky 200 m. VTL plynovod Mladá Vožice – Pacov, I. etapa, nový záměr.

Stránka 109

střetů prvků ÚSES s těžbou nerostných surovin přímo v textu ZÚR JČK je pozitivní, neboť tato situace je na území Jihočeského kraje relativně častá. TABULKA 15: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY

NKOD a název NBC 38 – Stará řeka NBC 37 – Řežabinec NBC 54 -Cunkovský hřbet NBC 619 - Smrčina

NBC 52 – Dívčí kámen RBC 797 - Betaň RBC 790 – Dobevský Rybník RBC 749 - Bukovice RBC 824 - Žíkov RBC 617 – Vysoká mýť RBC 826 - Šumava RBC 601 - Samoty RBC 597 - Suš RBC 832 – Vlčava RBC 1908 – Pod Řípcem RBC 807 - Kuřidlo

RBC 0 - Kovašín RBC 767 - Podvinice RBC 823 – Černý les RBC 619 – Smrčina NBK 117 – Hlubocká obora K118 NBK 113 – Albrechtice, Milčice - Řežabinec NBK 118 – Hlubocká obora – Dívčí kámen NBK 172 Žofín – Modravské slatě, Roklan NBK 120 – Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn

Popis změn Stará řeka zmenšená rozloha u Nové Hlíny, zvětšená u Majdaleny, upraveno dle dohody s ČBÚ zmenšená plocha u Lhoty u Kestřan upraveno dle dohody s ČBÚ upraveno vymezení – dle podkladů Středočeského kraje změna z původního RBC 619 Smrčina, upraveno dle dohody o narovnání mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství zmenšena výměra o pozemky pana Pasnišina zmenšena výměra ve východní části, upraveno dle dohody s ČBÚ zmenšena výměra, upraveno dle dohody s ČBÚ upraveno vymezení, dle dohody se Středočeským krajem upraveno vymezení, dle dohody se Středočeským krajem zmenšena výměra, upraveno dle dohody s ČBÚ biocentrum oříznuto na území JČK, dle dohody se Středočeským krajem. zmenšena výměra, upraveno dle dohody s ČBÚ zmenšena výměra, upraveno dle dohody s ČBÚ upraveno vymezení, dle dohody se Středočeským krajem. zmenšena výměra, upraveno dle dohody s ČBÚ zmenšena výměra, upraveno dle dohody s ČBÚ 3 RBC č. 807 s názvem „Kuřidlo“ byly přejmenovány: RBC 807 (dle kódu ÚPK RBC 062) – Tisovník, RBC 807 (dle kódu ÚPK RBC 212) – Ryšovy, RBC 807 (dle kódu ÚPK RBC 157) – Kuřidlo. biocentrum rozšířeno východním směrem zmenšena výměra, upraveno dle dohody s ČBÚ upraveno vymezení, dle dohody se Středočeským krajem. změněno na NBC 619 – Smrčina upravena trasa u Jivna, upraveno dle dohody s ČBÚ drobné úpravy vymezení, upraveno dle dohody s ČBÚ přibylo jedno rameno biokoridoru

NBK 60 – Štěchovice – Hlubocká obora (NBK058) NBK 60 - Štěchovice – Hlubocká obora (NBK029) NBK 171 – Kleť, Bulovy – Knížecí stolec NBK 121 Pařezitý, Roštejn - Vojířov NBK 167 – Stará řeka – hranice ČR NBK 120 – Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn NBK 176 – Dědovické stráně – K60 NBK 168 – Stará řeka – Červené Blato – Hranice ČR NBK 117 – Hlubocká obora – K118 NBK 119 – Řežabinec – K118 NBK 172 – Žofín – Modravské slatě, Roklan RBK 460 - Pod Řípcem-Rašeliniště Ruda RBK 476 – Zhejral Houser RBK 278 – Hliniční vrch - Bužičky RBK 309 – Hrby – U Stašova RBK 64 – Otěvěk Dubí RBK 377 – Blanička Výrov RBK 364 – Jelení hřbet RBK 76 – Hadač Janovka RBK 459 – Lužnice nad Soběslaví – Pod Řípcem RBK 276 – Špalková hora – Drahenický vrch RBK 3036 – Vrbenské rybníky – K118 RBK 490 - Pávek – U Lapiců RBK 392 – Hrajovice Selmberk RBK 303 – Šumava – Branišov RBK 398 – Bukovice – Stražiště RBK 37 Světlík – K118

velmi výrazná změna vymezení, dle dohody se Středočeským krajem. drobná změna vymezení v severní části biokoridoru, upraveno dle dohody s ČBÚ drobná změna vymezení ve střední části biokoridoru, upraveno dle dohody s ČBÚ změna trasy biokoridoru, upraveno dle dohody s ČBÚ přibylo druhé propojení s NBC 38 Stará řeka ořez na území JČK, dle dohody se Středočeským krajem. drobné úpravy vymezení, upraveno dle dohody s ČBÚ upraveno vymezení u napojení na NBC 38 Stará řeka drobná úprava trasy dle KPÚ Doubravice úprava trasy u napojení na RBC 761 Mokřiny u Vomáčků zrušení úseků nadregionálního biokoridoru uvnitř nově navrhovaného NBC 619 Smrčina menší změna vymezení, upraveno dle dohody s ČBÚ menší změna vymezení, upraveno dle dohody s ČBÚ drobná změna trasy, upraveno dle dohody s ČBÚ velmi malá změna vymezení, upraveno dle dohody s ČBÚ zanedbatelná změna vymezení, upraveno dle dohody s ČBÚ malá změna vymezení, upraveno dle dohody s ČBÚ změna trasy, upraveno dle dohody s ČBÚ změna trasy, upraveno dle dohody s ČBÚ změna vymezení změna trasy, dle dohody se Středočeským krajem. drobné úpravy vymezení zmenšení výměry, upraveno dle dohody s ČBÚ přeložená trasa biokoridoru, důvodem bylo napojení na Středočeský kraj. velmi výrazná změna trasy, dle dohody se Středočeským krajem. velmi výrazná změna trasy, dle dohody se Středočeským krajem. oprava názvu

drobná změna trasy, upraveno dle dohody s ČBÚ

80.

výraznější změna trasy, dle dohody se Středočeským krajem.

Ve vymezení územních rezerv došlo k následujícím změnám uvedeným v tabulkách 16 – 20.

a.

Lyžařský areál Špičák je v upraveném návrhu přesunut do územních rezerv. Z hlediska vlivů na ŽP je tento pře-


Stránka 110

sun pozitivní.

České Budějovice. Koridor územní rezervy je vymezen v proměnné šíři, obvykle 200m.

TABULKA 16: ZMĚNY VYMEZENÍ ÚZEMNÍCH REZERV PRO SPORT A REKREACI

Kód SR 16

b.

Původní návrh 2008 Špičák, Horní Planá – lyžařský areál, rozloha 1101,0ha.

Kód


SR 16

Lokalita ŠPIČÁK Úprava názvu. Přesunuto do územní rezervy, rozloha zachována.

V upraveném návrhu je vypuštěna územní rezerva PT 10 Braná a naopak je nově zařazena PT 14 Vrábče. Z hlediska vlivů na ŽP lze tyto změny hodnotit jako pozitivní, neboť vyloučená rezerva PT 10 leží ve II. zóně CHKO Třeboňsko, zatímco doplněná rezerva PT 13 nezasahuje do žádného ZCHÚ.

TABULKA 17: ZMĚNY VYMEZENÍ ÚZEMNÍCH REZERV PRO TĚŽBU NEROSTNÝCH SUROVIN

Kód PT 10 PT 13

–

c.

Původní návrh 2008 Územní rezerva pro plochu těžby Branná Územní rezerva pro plochu těžby Halámky

Kód


–

nebylo vymezeno

PT 13

Vypuštěno, přečíslování následujících ploch. Krabonoš – územní rezerva pro výhledovou plochu těžby písku, štěrkopísku, živce. Změna názvu. Vrábče – územní rezerva pro těžbu křemenných surovin, polodrahokamů a štěrkopísků. Doplněno.

PT 12

V upraveném návrhu byly tři územní rezervy pro dopravní stavby upraveny, dvě dopravní stavby byly přeřazeny ze záměrů do územních rezerv a územní rezerva D/R Severní silniční tangenta města České Budějovice přibyla. Přesun komplikovaných staveb do územních rezerv je z hlediska vlivů na ŽP pozitivní.

d.

V upraveném návrhu došlo k významným změnám ve vymezení lokalit pro akumulaci povrchových vod. Tyto lokality byly přesunuty do územních rezerv a byl redukován jejich počet (12 lokalit bylo vypuštěno, 5 lokalit přibylo). Tyto změny lze hodnotit z hlediska vlivů na ŽP jako pozitivní.

TABULKA 19: ZMĚNY VYMEZENÍ LAPV JAKO ÚZEMNÍCH REZERV

Původní návrh 2008


Brloh na Křemežském potoce

–

Vypuštěna

Březí na Vltavě

–

Vypuštěna


L/G

Budislav na Černovickém potoce Vymezení - Upraveno vymezení (zmenšení)

Český Krumlov na Vltavě

–

Vypuštěna

Dívčí Kámen na Vltavě

–

Vypuštěna

Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce

L/B

Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce Vymezení - Upraveno vymezení

Drahoslavice na Drahoslavickém potoce

–

Vypuštěna

Hradiště na potoku Černá

L/A

Hradiště Černá

na

potoku

Vymezení - Upraveno vymezení (podstatné zmenšení) Chotěbudice

–

Vypuštěna

TABULKA 18: ZMĚNY VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV PRO DOPRAVNÍ STAVBY

Jindřiš na Hamerském potoce

–

Vypuštěna

Kód

Krejčovice

–

Vypuštěna

Mladá Vožice na Blanici

–

Vypuštěna

Modletice na Moravské Dyji

–

Vypuštěna

Rájov na Vltavě

–

Vypuštěna

Spůle na Spůlce

–

Vypuštěna

nebyla vymezena

L/D

Bednárec, doplněna

nebyla vymezena

L/C

Větší Vltavice, doplněna

nebyla vymezena

L/F

Myslín, doplněna

nebyla vymezena

L/E

Nihošovice, doplněna

nebyla vymezena

L/H

Vysočany na Želetavce, doplněna

D/A D/I

D/N –

Původní návrh 2008 Silnice I/23 Jindřichův Hradec Silnice II/156 Trhové Sviny Silnice I/19 Mirovice nebylo vymezeno

Kód


D/A

Úprava vymezení

D/I

Úprava vymezení

D/N

Úprava vymezení

D/O-1 D/O-2

Záměry dříve značené D68, byly součástí návrhu, nyní jen územní rezervy. Trasa koridoru D/O-2 byla změněna. Záměr dříve značený D69, byl součástí návrhu, nyní jen jako územní rezerva. Nový záměr: Severní silniční tangenta města České Budějovice – územní rezerva pro budoucí principiální řešení propojení silnice I/20 a dálnice D3 severně mimo zastavěné a zastavitelné plochy města

–

nebylo vymezeno

D/P

–

nebylo vymezeno

D/R


e.

V upraveném návrhu došlo k mírným změnám v trasách dvou koridorů Ep21 a Ep23. Tyto změny jsou z hlediska vlivů na ŽP málo významné.

TABULKA 20: ZMĚNY VYMEZENÍ ÚZEMNÍCH REZERV V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Kód Ep21

Původní návrh 2008 Horní Planá – Volary územní rezerva

Kód


Ep/G

VTL plynovod Horní Planá – Volary Vymezení: změna ve vymezení koridoru. Stránka 111

Ep23

f.

Kaplice – Horní Stropnice

Ep/I

VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice Vymezení: změna ve vymezení koridoru.

Z výkresů upraveného návrhu byla vypuštěna hraniční prostupová místa. Je to logický krok, neboť hraniční prostupová místa nebyla obsažena v textové části původního návrhu a nejsou součástí upraveného návrhu.

g.

vodná zeleň vodních toků, městská zeleň  kulturní hodnoty: historická struktura urbanistické zástavby, monumentální stavby (součást městské památkové zóny)  estetické hodnoty: parkové plochy s udržovanou zelení, historická zástavba, monumentální stavby. URB

 nesnižovat podíl ploch městské zeleně

Z upraveného návrhu byla vypuštěna EVL Žďárské louky (CZ0313108) na základě upozornění hodnotitele vlivů na území Natura 2000 (RNDr. Václav Braun) o vyjmutí této lokality ze seznamu (Sdělení MŽP ze dne 22. února 2008).

 nedopustit budování obchodních a průmyslových center a bytové zástavby bez doprovodné zeleně  dbát o profesionální údržbu všech vegetačních prvků především s ohledem na jejich estetické, mikroklimatické a hygienické kvality a posilovat růstovou stabilitu porostů a stromů

Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje 81.

82.

V zásadách pro rozhodování o změnách na území, odstavec (46) je v upraveném návrhu vypuštěn bod a. i. „v nejcennější území přírody (I. a II. zóny NP a CHKO, maloplošná zvláště chráněná území, biocentra) bude převládat environmentální pilíř udržitelného rozvoje“. Místo toho je doplněn text bodu a., odrážka druhá „respektovat ochranu přírodních hodnot ve zvláště chráněných územích, EVL a ptačích oblastech, respektovat charakter krajiny … „. Tuto úpravu lze z hlediska vlivů na ŽP akceptovat. Jedná se o proklamaci, důležité bude až její konkrétní naplňování. Ve stanovených úkolech pro území plánování, odstavec (46) je upravena formulace bodu b, odrážka první. Místo formulace „v nejcennějších územích přírody (I. a II. zóny NP a CHKO, maloplošná zvláště chráněná území, biocentra) budou navrhovány především plochy přírodní“ je použita formulace „ve zvláště chráněných územích, EVL a ptačích oblastech budou navrhovány především plochy přírodní, plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území, zastavitelná území zde budou vymezována nad rámec zastavěných území jen zcela výjimečně a pouze tehdy, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody.“ Tato formulace je vhodná, neboť vychází ze zákona č. 114/1992 Sb. Vymezení cílových charakteristik krajiny

83.

URB

Problematika vymezení cílových charakteristik krajiny je v upraveném návrhu zpracována podrobněji. Je vymezeno 31 oblastí krajinného rázu (odstavec 50), zatímco v původním návrhu bylo vymezeno 14 krajinných celků. Podrobnější členění lze hodnotit z hlediska vlivů na ŽP pozitivně. V upraveném návrhu ve vymezení typů krajiny (odstavec 51) přibyl typ URB krajina silně urbánního prostředí s následujícími charakteristikami a stanovenými zásadami pro využívání území (tabulka pod textem). Zařazení typ URB krajina silně urbánního prostředí a stanovení zásad pro využívání území je z hlediska vlivů na ŽP pozitivní.

 o nových stavebních záměrech rozhodovat na základě odborných stanovisek specialistů na městskou zeleň, urbanismus či památkovou péči. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezených asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 84.

V upraveném návrhu je v kapitole Vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb v odstavci (54) vypuštěn bod d) „do ÚP a RP nemohou být vkládány takové dodatečné podmínky, které by bránily nebo zásadně ztěžovaly budoucí realizaci daného záměru“. Vypuštění uvedeného textu je z hlediska platných právních předpisů nezbytné.

85.

V upraveném návrhu je v kapitole Vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb v odstavci (54) zařazen bod e)„šíře koridorů veřejně prospěšných staveb je shodná se šíří navržených koridorů pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu“. Toto konstatování vychází ze skutečnosti, kdy v upraveném návrhu jsou všechny liniové záměry vymezeny jako koridory. Díky tomu mohly být vypuštěny odstavce (83) – (85) v původním návrhu, které koridory veřejně prospěšných staveb slovně definovaly. Tato změna je z hlediska vlivů na ŽP formální.

86.

V upraveném návrhu je v kapitole Vymezení koridorů a ploch veřejně prospěšných opatření v odstavci (55) vypuštěn bod c) „do ÚP a RP nemohou být vkládány takové dodatečné podmínky, které by zpochybnily nebo zásadně komplikovaly využití ploch pro stanovený účel“. Vypuštění uvedeného textu je z hlediska platných právních předpisů nezbytné.

87.

V upraveném návrhu je v kapitole Vymezení asanačních území nadmístního významu v odstavci (57) uveden jmenovitý výčet těchto území „ZÚR vymezují na území kraje plochy pro asanační území nadmístního významu: kalojemy Mydlovary, popílkoviště České Budějovice a odstranění nevybuchlé munice v jižní části vojenského újezdu Boletice v rozsahu hranic zakreslených v grafické části ZÚR, ve výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu, a vyjmenovaných v tabulce u bodu 36 této zprávy“. Tato změna je z hlediska vlivů na ŽP nevýznamná.

krajina silně urbánního prostředí  výskyt: území městských aglomerací včetně suburbánních zázemí měst České Budějovice, Týn nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Písek, Protivín, Strakonice, Vodňany, Soběslav, Tábor, Veselí nad Lužnicí a území ETE,  krajinný ráz: městské prostředí historických center, prostředí industriálních, obytných a rekreačních zón s parky, bodovou a liniovou zelení nepůvodních druhů  přírodní hodnoty: městské a zámecké parky, dopro-


krajina silně urbánního prostředí

Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury 88.

V upraveném návrhu je v požadavcích nadmístního významu na řešení a koordinaci v územně plánovací Stránka 112

činnosti obcí, odstavec (58) v bodu a. doplněn text „…při dalším zpřesňování navrhovaných záměrů, které jsou lokalizovány do území se zvláštní ochranou, respektovat základní ochranné podmínky těchto území dané zákonem“. Toto doplnění je z hlediska vlivů na ŽP pozitivní. 89.

V upraveném návrhu jsou v požadavcích nadmístního významu na řešení a koordinaci v územně plánovací činnosti obcí, odstavec (58) doplněny body e – h v této podobě: ad e) „do ÚPD obcí v území dotčených vedením dálnice D3 v oblasti Českých Budějovic zahrnout doporučení nejdříve realizovat dálnici D3 a až poté rozvojové plochy pro bydlení na východním okraji Českých Budějovic“, ad f) „plochy výhradních i nevýhradních ložisek respektovat v ÚPD obcí jako plochy pro těžbu nerostů“, ad g) „ve vazbě na řešení regulačního plánu Propojení Klápa – Hraničník budou upraveny územní plány obcí Nová Pec a Horní Planá v případě, že řešení regulačního plánu a podmínky v území, zejména změny dopravních vazeb v regionu, si to vyžádají“ a ad h) „záměry navrhované v rámci navazujících ÚPD v CHOPAV musí splňovat veškeré podmínky o jejich ochraně“. Zařazení těchto bodů je z hlediska vlivů na ŽP většinou pozitivní, zařazení bodu f) má z hlediska vlivů na ŽP malý význam.

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost 93.

Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 pro plochu nebo koridor vymezený podle písmene j) a k) 94.

91.

Tato kapitola je v upraveném návrhu kompletně přepracována. Vypuštěna je podmínka zpracování územních studií pro území specifických oblastí Šumava, Orlicko, Třeboňsko – Novohradsko, odstavec (90) v původním návrhu, neboť tyto studie již byly zpracovány a projednány. Do upraveného návrhu byla zařazena podmínka zpracování územní studie pro plochy územních rezerv SR16 Lyžařský areál Špičák (odstavec 59), D/P ŠED v úseku Nová Pec – Klápa, D/O-1 ŠED v úseku Polečnice – Špičák, D/O-2 ŠED v úseku Žlábek – Špičák (odstavec 60), D/R Severní silniční tangenta města České Budějovice (odstavec 61) a pro plochu D19 Veřejného logistické centrum České Budějovice – Nemanice (odstavec 62). Podmínka zpracování územních studií vyplývá ze změn v upraveném návrhu zpracovaných na základě dohody MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství. Vzhledem k tomu, že doporučujeme přesunout do územních rezerv i silniční koridory D60/1 a D60/2, bude v případě akceptace našeho požadavku nezbytné i pro tyto koridory stanovit podmínku zpracování územní studie.

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje 92.

V původním návrhu se žádná taková plocha nebo koridor nevyskytovaly. V upraveném návrhu je uvedena plocha D83 (dříve SR17) Propojení Klápa - Hraničník, která bude podrobně řešena a limitována z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem pořízeným Jihočeským krajem, resp. krajským úřadem, variantně řešícím různé možnosti propojení areálu Hochficht a české strany (odstavec 64). Podmínka zpracování regulačního plánu vyplývá ze změn v upraveném návrhu zpracovaných na základě dohody MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství.


Tato kapitola je v upraveném návrhu kompletně přepracována. Obsahuje podmínky pro zadání regulačního plánu Propojení Klápa - Hraničník (odstavec 65).

Stanovení pořadí změn v území (etapizace), je-li to účelné 95.

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti 90.

Tato kapitola zůstává v upraveném návrhu beze změn, žádná plocha nebo koridor, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost, se v původním ani upraveném návrhu nevyskytuje.

Tato kapitola je v upraveném návrhu kompletně přepracována. Původní návrh nestanovoval žádnou etapizaci, v upraveném návrhu je stanovena v odstavci (66) následující etapizace „Realizaci záměru dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín musí předcházet vybudování dopravní a technické infrastruktury, která bude potřebná pro přepravu materiálu a osob během dostavby nebo po jejím případném dokončení, kdy se jedná o záměry dálnice a rychlostní silnice D3/R3 (záměry D1 a D2 dle návrhu ZÚR), rychlostní silnice R4 (záměr D4), výstavby IV. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha – České Budějovice (záměr D3), zabezpečení podmínek pro plavbu po Vltavě pro lodě do 300t výtlaku (záměr D18), železniční koridor ŽD4 v úseku Plzeň – Strakonice – České Budějovice (záměr D14) a kapacitní silnice I/20 Plzeň – České Budějovice (záměr D7)“. Z hlediska vlivů na ŽP je navrhovaná etapizace pozitivní.

Údaje o počtu listů zásad územního rozvoje a počtu výkresů grafické části 96.

V upraveném návrhu jsou údaje aktualizovány podle skutečného stavu (odstavec 67). Aktualizace údajů nemá vliv na problematiku ŽP.

Způsob zahrnutí požadavků obsažených ve stanovisku MŽP do upraveného návrhu ZÚR JČK 97.

MŽP vydalo k původnímu návrhu ZÚR JČK stanovisko 3. 10. 2008, č. j. 71265/ENV/08. Dohodu na způsobu vypořádání tohoto stanoviska podepsali dne 19. 12. 2008 za pořizovatele Ing. arch. Radek Boček a za MŽP Ing. Jaroslava Honová. Problémy, ve kterých nedošlo k dohodě, byly vyřešeny v dohodě o narovnání rozporů ohledně ZÚR JČK. Dohodu o narovnání rozporů podepsali zástupci MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství ve dnech 26. - 28. 5. 2010. V následující části je vyhodnoceno, jakým způsobem jsou v upraveném návrhu ZÚR JČK naplněny požadavky obsažené ve stanovisku MŽP a dohodnuté ve zmíněných dohodách. Ve vyhodnocení používáme číslování a text požadavků z dohody na způsobu vypořádání stanoviska MŽP ze dne 19. 12. 2008.

TABULKA 21: ZAHRNUTÍ POŽADAVKŮ OBSAŽENÝCH VE STANOVISKU MŽP DO UPRAVENÉHO NÁVRHU ZÚR JČK

Požadavek nebo připomínka MŽP, obsah dohod mezi MŽP a JČK a mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství

Zpracování v upraveném návrhu ZÚR JČK, v hodnocení vlivů na ŽP nebo v hodnocení na lokality soustavy Natura 2000 Připomínky a požadavky k návrhu ZÚR JČK Požadavek, aby pořizovatelé Splněno. ÚPD, které se dotýkají NR ÚSES, V upraveném návrhu je NR Stránka 113

s MŽP projednali veškeré zásahy a změny ve vymezení skladebných částí NR ÚSES, které by v rámci změn či nových ÚPD požadovali. U stávajících ÚPD, kde došlo ke změně vymezení NR ÚSES proti stavu z roku 1996, který je zachycen v ÚTP podkladu nadregionálních a regionálních ÚSES ČR, bude nutné tyto změny projednat dodatečně a vyřešit případné střety se zájmy ochrany přírody a krajiny. V případě dokumentací, ve kterých nejsou dosud NR ÚSES zapracovány dle ÚTP, je nutné projednat vymezení NR ÚSES, v rámci celého kraje v samostatném jednání před zahájením schvalovacího procesu ZÚR daného kraje. Na základě samostatného jednání 1. 12. 2008 na MŽP bylo dohodnuto: a) kódy biokoridorů a biocenter budou nahrazeny celostátním číselníkem (NKOD), b) u Českých Budějovic bude doplněna nivní osa NRBK do ochranné zóny vymezené západně od Českých Budějovic, c) vymezení ochranných zón zůstane zachováno, ochranná zóna u NRBK u Hluboké nad Vltavou bude doplněna v těsném souběhu s vymezeným NRBK mezi NBC004 a RBC187 (dle číslování výkresu ÚSES z návrhu ZÚR poskytnutého MŽP), bude zasláno vč. výše uvedeného u tohoto bodu MŽP 19. 12. 2008, d) do 31. 12. 2008 MŽP zašle návrh nového NRBC v šumavském prostoru, návrh bude podpořen pořizovatelem k zapracování do upraveného návrhu ZÚR JČK. 2. V grafické části ZÚR je možno zakreslit pouze osy nadregionálních biokoridorů, v textové části ZÚR je třeba uvést prostorové parametry nadregionálního biokoridoru, který se skládá z osy (minimální šíře je daná typem osy, nikdy neklesá pod 40 m) a 2 km ochranného pásma na obě strany od osy. Dle dohody bude vymezení nadregionálních biokoridorů provedeno dle předchozího bodu 1.

ÚSES zpracován dle Generelu NR-R ÚSES Jihočeského kraje, který je součástí koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje. Proti původnímu návrhu bylo změněno vymezení nadregionálních biocenter NBC 37, 38, 52 a 54. Zařazení dohodnutých úprav do upraveného návrhu: a) v textu i ve výkresech je použitý NKOD, b) nivní osa je doplněna c) ochranná zóna u NRBK u Hluboké nad Vltavou je doplněna, d) nové NRBC v šumavském prostoru je zakresleno, jeho vymezení je upraveno mimo plochu SR17 Propojení Klápa – Hraničník, která je součástí dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství.

Splněno. Nadregionální biokoridory jsou v upraveném návrhu vymezeny polygonem o minimální šířce 50 m, stejně jako v původním návrhu. Prostorové parametry nadregionálního biokoridoru jsou zmíněny v bodu (39) písm. a: „kdy změna hranice polygonu daného prvku v obou směrech nepřekročí 100m oproti vymezení v grafické části ZÚR při současném zachování funkčnosti prvku a za podmínky, že polygony nadregionálních biokoridorů budou mít šířku min. 40 m“. Ochranné zóny NRBK jsou dle dohody vymezeny v grafické části a popsány


3. Podmínky využití NR ÚSES jsou následující. V případě nadregionálních biocenter se jedná o nezastavitelná území, kde obecně není žádoucí povolovat nové stavby, včetně silnic a cest, měnit využití území, těžit nerosty a humolity, provádět terénní a vodohospodářské úpravy, měnit dochované přírodní prostředí, vnášet nepůvodní druhy, používat chemické prostředky, pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné akce, zřizovat bažantnice a obory a jiné migrační překážky (oplocení, liniové stavby apod.) Jakékoliv zásahy do biocenter je nutno konzultovat s MŽP. V biokoridorech není vhodné vytvářet neprůchodné migrační překážky (oplocení velkých ploch, liniové stavby apod.), je možno po konzultaci s MŽP povolovat a umisťovat stavby, měnit funkční využití území, povolovat terénní a vodohospodářské úpravy, změnu současné skladby a ploch kultur, omezeně používat chemické prostředky a intenzivní technologie. K zásahům do biokoridorů je kompetentní pouze MŽP. 4. Požadujeme odstranit nesrovnalosti mezi obsahem mapového podkladu s vyznačením rozvojových ploch a obsahem vyhodnocení záborů ZPF pro rozvojové plochy nadmístního významu, které je obsahem tabulky č. 23 na str. 140 v části odůvodnění. Do tabulky budou doplněny přebírané rozvojové plochy ze schválených ÚP VÚC, které byly z hlediska ochrany ZPF odsouhlaseny příslušnými orgány ochrany ZPF. 5. KP 2 Drhovle – Třebkov – výměra ploch ZPF 47,3 ha – požadavek z návrhu ZÚR JČK vypustit plochu vpravo od silnice směr Blatná a plochu vlevo od silnice směr Strakonice. Jako náhradu za vypuštěné plochy doporučujeme k využití plochu zemědělské půdy vpravo od silnice směr Praha mezi si1nicí a lesem a plochu vpravo od silnice směr Strakonice navazující po odbočku silnice směr Pamětice. V mapě jsou tyto plochy nesprávně označeny jako plochy převzaté z ÚP VÚC Písecko - Strakonicko 6. KP 6 Klokoty - Tábor - 128,0 ha, KP 7 Čekanice u Tábora –

v textu upraveného návrhu ZÚR, článek (39), písm. l. Splněno Tyto podmínky jsou uvedeny v upraveném návrh v bodech (39) f a g.

Splněno. Plochy přebírané ze schválených ÚP VÚC jsou doplněny do tabulky záborů ZPF v části Odůvodnění. V tabulce č. 5 v části Odůvodnění je uvedeno vyhodnocení záborů ZPF pro všechny rozvojové plochy nadmístního významu uvedené v upraveném návrhu ZÚR JČK.

Splněno. Zachovány dvě plochy dle požadavků MŽP. Především plocha u RBK plošně upravena. Nová rozloha je 38,0 ha (zmenšení o 9,3 ha). Upravený návrh neuvádí přebírání ploch z územních plánů velkých územních celků.

Splněno. Plocha KP 6 složena ze dvou Stránka 114

45,8 ha, KP 8 Čekanice u Tábora, Měšice u Tábora - 156,3ha. Celková výměra ploch ZPF 330,1 ha. – požadavek na vypuštění z návrhu ZÚR JČK část KP 6 za silnicí II119 ve směru do volné krajiny. Dále požadujeme korigovat rozsah plochy KP 8, tvořenou ucelenou rovinatou plochou vysoce kvalitních půd s více jak 75% zastoupením půd I. a II. třídy ochrany, dle dohody uzavřené mezi KÚ-OZZL, MŽP OVSS II a pořizovatelem ZÚR JČK na jednání konaném dne 4. 9. 2008. 7. KP 30 Suchdol u Bujanova, Dolní Dvořiště·- 23,6 ha, KP 31 Dolní Dvořiště – 61,4 ha, a KP 32 Dolní Dvořiště - výměra plochy ZPF - cca 30 ha (převzatá z ÚP VÚC). Celková výměra ploch ZPF celkem - 115,0 ha. – požadavek na vypuštění části uvedených ploch z dalšího sledování z důvodu neodůvodnění požadovaného rozsahu. – vypustit z návrhu ZÚR JČK plochu KP 31 situovanou mezi stávající silnicí I/3 a silnicí II. třídy směr Dolní Dvořiště a pod osadou Trojany. 8. SR 21 – Frymburk – golf, výměra plochy ZPF – 233,2 ha. – požadavek na zásadní redukci tohoto záměru na zdůvodnitelnou výměru. Souhlas s lokalizací golfového hřiště v prostoru Kovářova - Hrdoňov s podmínkou vypuštění ploch v oblasti Posudova, respektive redukce ploch na zdůvodnitelnou výměru. Současně upozornění na potřebu sladění záměru „Rekreační park Lipno“, který je lokalizován do prostoru Hruštic a Kovářova se záměry obsaženými v návrhu ZÚR JČK. 9. Požadavek na uložení komplexního posouzení oblasti Lipenska formou studie v návrhu ZÚR JČK jako podmínka pro rozhodování o změnách ve využívání zmíněného levobřežního prostoru nádrže Lipno. 10. D 22 – Veřejné logistické centrum – VLC Nemanice – výměra ploch ZPF – 126,7 ha. Požadavek do návrhu ZÚR JČK na zpracování územní studie, která by prokázala požadovaný rozsah ploch zemědělské půdy, navrhla variantu s nejmenšími dopady do organizace ZPF, která bude brát v úvahu i záměry využití území sledované

ploch. U severní plochy zachováno pouze letiště a spodní část vypuštěna. U jižní plochy mírně upraven tvar. Nová rozloha je 75,1 ha (zmenšení o 52,9 ha). Plocha KP 8 byla složena ze dvou ploch, jižní plocha vypuštěna. Nová rozloha je 85,1 ha (zmenšení o 71,2 ha). Zmiňovanou dohodu nemáme k dispozici. Předpokládáme, že nové vymezení plochy KP 8 je v souladu s touto dohodou. Splněno. Plocha KP 31 je vypuštěna.

Splněno. Plocha SR 21 je významně zmenšena. Nová rozloha je 95,9 ha. (zmenšení o 137,3 ha). Záměr „Rekreační park Lipno“ je zahrnut do Vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů.

Není aktuální. Byla zpracována a projednána územní studie Šumava. Tato studie řeší i oblast Lipenska. Požadavek na uložení zpracování územní studie proto již není aktuální a není součástí upraveného návrhu ZÚR JČK. Splněno. V upraveném návrhu je plocha D 19 Veřejné logistické centrum České Budějovice – Nemanice (přečíslování ploch a koridorů) zmenšena z 126,7ha na 75,7 ha, tj. zmenšení o 51,0 ha. Dále je doplněn bod (62) ve výrokové části ukládající zpracování a pořízení


v daném prostoru městem České Budějovice a obcí Hrdějovice. Dle KÚ Jihočeského kraje se zpracovává projekt v měřítku 1 : 500, který je podrobnější než případná územní studie. Požadavek MŽP tento projekt s ním projednat. 11. D 9/5 – České Budějovice, severní tangenta doporučení trasy severní tangenty v trase, která je součástí platného územního plánu města České Budějovice. Na základě dohody KÚ JČK, MŽP a MD na způsobu vypořádání věcného stanoviska Ministerstva životního prostředí k návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a stanoviska Ministerstva dopravy ve věci záměru D 9/5 – České Budějovice, severní tangenta ze dne 11. 2. 2009 změnilo MŽP svoje stanovisko a souhlasilo s variantou 4 m ve Studii severní tangenty vnějšího dopravního okruhu města České Budějovice (= varianta D9/5b). 12. SO 13 – Adamov – Hůry – Rudolfov – rozvojová plocha nadmístního významu pro bydlení jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10 souhlas s návrhem této rozvojové plochy v rozsahu dohodnutém při projednávání územních plánů dotčených obcí, respektive obce Hůry. Požadavek plochu doplnit do tabulky č. 23 na str. 140 v části odůvodnění „Vyhodnocení záborů ZPF pro rozvojové plochy nadmístního významu“. 13. Obsah materiálu neodpovídá úvodnímu stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území zejména „… umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitosti přírody a krajiny, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů“. Předložený materiál nezohledňuje jednu z hlavních priorit z hlediska ochrany přírodních hodnot v území kraje a nerespektuje podmínky využití zvláště chráněných území přírody a lokalit soustavy Natura 2000. Řadu rozvojových aktivit navrhuje do přírodně nejcen-

územní studie.

Splněno. Do upraveného návrhu je zařazena varianta D9/5b (I/20 - ČB severní tangenta varianta sečna) pod označením a názvem D7/7 Severní silniční spojka města České Budějovice. Varianta D9/5a byla přesunuta do územních rezerv jako D/R Severní silniční tangenta města České Budějovice.

Splněno. Drobné úpravy ve vymezení ploch. Nová rozloha je 97,9 ha (nárůst o 7,7 ha). Dohodu z projednávání územních plánů nemáme k dispozici. Předpokládáme, že nové vymezení plochy SO 13 je v souladu s touto dohodou. Plocha je doplněna do tabulky záborů ZPF v části Odůvodnění.

Návrh ZÚR JČK upraven. Dle dohody o narovnání mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství jsou v upraveném návrhu nejvíce problematické plochy nebo koridory přesunuty do územních rezerv (SR 16 Lyžařský areál Špičák, D/O Železniční napojení Špičák, D/P Železniční napojení Klápy), v případě SR17 Propojení Klápa – Hraničník je významně redukována plocha záměru (zmenšení z 954,8 ha na 142,4 ha, tj. o 812,4 ha) a je změněno využití této plochy, které předpokládá pouze propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, bez realizace sjezdových tratí na české Stránka 115

nějších částí řešeného území, i včetně I. zón NP.

14. SR 16 - lyžařský areál Špičák, Horní Planá - zásah do EVL a PO Boletice, případná realizace záměru by znamenala významně negativní vliv na EVL a PO Boletice, záměr je umístěn do III. a IV. zóny CHKO Šumava; a CHOPAV Šumava, nebude dodržena ochranná podmínka CHOPAV (nesmí dojít ke zmenšení lesních pozemků o více než 25 ha) Požadavek na vypuštění záměru z návrhu ZÚR JČK. 15. SR 17 -Lyžařský-areál Smrčina, Nová Pec – zásah do EVL a PO Šumava případná realizace záměru by znamenala významně negativní vliv na PO Šumava, záměr je umístěn do I. a II. zóny NP Šumava (tedy do území, kde je zakázána jakákoliv stavební činnost - rozpor s ochrannými podmínkami NP dle ustanovení § 16 zákona č. 114/1992 Sb.); a CHOPAV Šumava, záměr představuje významně negativní vliv na ÚSES – funkčnost RBC Smrčina, nebude dodržena ochranná podmínka CHOPAV (nesmí dojít ke zmenšení lesních pozemků o více než 25 ha). Požadavek na vypuštění záměru z návrhu ZÚR JČK. 16. D 65 - Želnava x I/39 - Nová Pec - Zadní Zvonková státní hranice - zásah do EVL a PO Šumava, případná realizace by znamenala významně negativní vliv na EVL a PO Šumava, koridor zasahuje do I. a II. zóny NP Šumava, střet koridoru s maloplošným zvláště chráněným územím PP Úval Zvonková, PP Prameniště Hamerského potoka.

17. Upozornění: možnost vý-

straně. Dále doporučujeme převedení do územních rezerv i u koridorů pro příjezdové silnice k SR 16 Špičák D 60/1 a D 60/2. Na základě výsledků hodnocení vlivů na ŽP lze konstatovat, že po těchto úpravách budou stanovené priority územního plánování kraje naplněny. Splněno. Dle dohody o narovnání mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství je v upraveném návrhu plocha SR 16 přesunuta do územních rezerv pod názvem SR 16 Lokalita ŠPIČÁK.

Splněno. Dle dohody o narovnání mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství je v upraveném návrhu zařazena plocha SR17 Propojení Klápa – Hraničník. Plocha SR 17 je redukována o 85% proti původnímu návrhu (zmenšení z 954,8 ha na 142,4 ha, tj. o 812,4 ha) a je změněn její charakter. Předpokládá se využití pouze pro propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, bez realizace sjezdových tratí na české straně. Do upraveného návrhu je zařazen odstavec (63), který přesně odpovídá textu v dohodě o narovnání rozporů. Součástí řešení rozporu. Dle dohody o narovnání mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství je v upraveném návrhu zařazen bod (22) písm. h: „pro záměr D65 v úseku Nová Pec - Zadní Zvonková platí speciální ustanovení, kdy možné je zde pouze rozšíření na 2 běžné jízdní pruhy umožňující současný obousměrný průjezd autobusů a to jen v nezbytném rozsahu rozšíření stávající komunikace a tam, kde nedojde k poškození zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny“. Text doslova souhlasí s dohodou o narovnání. Návrh ZÚR JČK upraven.


znamně negativního vlivu byla identifikována z hlediska kumulativních vlivů záměrů jak na levém břehu Lipna (lyžařský areál Špičák SR 16 + jižní a východní napojení na areál D60, D61 + železniční napojení ŠED na areál D18, D 68 + směrové a kapacitní úpravy silnice Horní Planá - Želnava - Slunečná D 15) tak i břehu pravém (lyžařský areál Smrčina - SR 17 + železniční napojení ŠED na areál D69 + směrové a kapacitní úpravy silnice Nová Pec Zadní Zvonková D 65). V rámci Dohody na způsobu vypořádání stanoviska MŽP byly dohodnuty úpravy původního návrhu, které sníží negativní vlivy na ŽP: - východní napojení Špičáku silnicí a železnicí D60 a D61 bude vedeno pokud možno v souběhu kvůli snížení možných negativních vlivů, - vypuštění záměru VTL plynovodu Ep21, - úprava vedení VTL plynovodu Ep12 mimo nejcennější prostory CHKO - výrazná redukce a posun plochy SR 20 - trasa Šumavských elektrických drah bude na levém břehu upravena v oblasti severozápadně od Frymburku – souběh se stávající silnicí, v oblasti poloostrova se záměrem SR20 u Dolní Vltavice – vypuštění částí trati a úpravy trasy v lokalitě Jestřábí – úprava trasy dle podrobného biologického hodnocení (RNDr. Vyhnálek) - zmenšení SR21 dle předchozí dohody dle ÚP Frymburk, - v případě SR 22 jde o 3 různé druhy aktivit s rozdílným dopadem na ŽP (lyžařský areál, Naturpark, golfový areál), kde z velké části je vliv na Natura zřejmě akceptovatelný, musí určit hodnotitel Natura, - možný kumulativní vliv LA Smrčina a železnice D69 Nová Pec – Klápa a silnice D65 na Zadní Zvonkovou je odvislý od výsledku řešení rozporu ve věci LA Smrčina

Součástí hodnocení vlivů na ŽP je Vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů. V upraveném návrhu došlo na Lipensku k celkové redukci ploch pro sport a rekreaci o 59%. Plocha SR 16 Špičák je přesunuta do územních rezerv. Plocha SR17 „Propojení Klápa – Hraničník“ je redukována o 85% a je změněn její charakter na plochu dopravní infrastruktury s kódem D83. Předpokládá se využití pouze pro propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, bez realizace sjezdových tratí na české straně. Významně jsou redukovány i plochy SR 20 Lipenská nádrž – Dolní Vltavice (o 86%) a SR 21 Frymburk – golf (o 59%). Minimální nárůst vykazuje pouze plocha SR 22 Lipno – Kramolín (o 3%), přibyla plocha SR 29 Cross golf Stožec. Do územních rezerv jsou přesunuty koridory D68 (D/O Železniční napojení Špičák) a D69 (D/P Železniční napojení Klápy). V odstavci (60) upraveného návrhu chybí stanovení lhůty 2 roky pro zpracování územních studií pro plochy územních rezerv D/O a D/P. Doporučujeme doplnit. Do územních rezerv doporučujeme přesunout i koridory pro příjezdové silnice k SR 16 Špičák D 60/1 a D 60/2.99 Zařazení dohodnutých změn do upraveného návrhu: - východní napojení Špičáku: SR 16 Špičák je přesunut do územních rezerv, proto doporučujeme přesunout i koridory pro příjezdové silnice k SR 16 Špičák D 60/1 a D 60/2 do územních rezerv, - vypuštění záměru VTL plynovodu Ep21: koridor Ep21 je přesunut do územních rezerv,

Toto doporučení bylo ze strany pořizovatele i projektanta akceptováno a obě zmíněné silnice byly zařazeny do výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jen jako územní rezervy pod kódy D/Q-1 pro úsek Horní Planá – Hodňov – Otice, resp. D/Q-2 pro úsek úsek Hůrka (železniční zastávka Černá v Pošumaví) – Hodňov. 99

Stránka 116

Na výše uvedené záměry s navrženou redukcí bude provedeno doplněné vyhodnocení Natura a SEA, které zároveň určí, zda riziko kumulativních vlivů trvá či zda bylo redukcí dostatečně eliminováno.

18. Plochy a koridory územní rezervy - pokud by došlo k faktické realizaci záměrů, pro něž byla vymezena plocha či koridor územní rezervy, lze předpokládat významně negativní ovlivnění daných EVL a významný střet s předmětem a cílem ochrany ZCHÚ. Jedná se o VN Brloh na Křemežském potoce, VN Březí na Vltavě, VN Dívčí Kámen na Vltavě, VN Rájov na Vltavě, VN Krejčovice na Blanici, VN Modletice na Mora. Dyji, VN Spůle na Spůlce, PT 10 Branná, PT 13 Halámky.

- úprava vedení VTL plynovodu Ep12 mimo nejcennější prostory CHKO: trasa koridoru Ep 12 je upravena, nezasahuje do I. a II. zóny CHKO., - výrazná redukce a posun plochy SR 20: plocha SR 20 je zmenšena ze 46,6 ha na 6,3 ha, - úprava trasy ŠED: trasa Šumavským elektrických drah je na levém břehu upravena v oblasti severozápadně od Frymburku do souběhu se stávající silnicí, odbočka do Dolní Vltavice je vypuštěna, trasa v lokalitě Jestřábí je upravena, - zmenšení SR21: plocha SR 21 je zmenšena z 233,2 ha na 95,9 ha, - SR 22: plocha SR 22 je zvětšena z 1 107,7 ha na 1 143,2 ha (přiřazení stávajícího golfového hřiště do plochy SR 22), vlivy na ŽP a NATURA 2000 vyhodnoceny jako akceptovatelné, - možný kumulativní vliv LA Smrčina a železnice D69 Nová Pec – Klápa a silnice D65 na Zadní Zvonkovou: dle dohody o narovnání mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství je plocha SR 17 Smrčina, Nová Pec – lyžařský areál (954,8 ha) nahrazena plochou SR 17 Propojení Klápa – Hraničník (142,4 ha) s jiným využitím (pouze propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, nyní pod kódem D83 jako plochy dopravní infrastruktury), železnice D69 přesunuta do územních rezerv, po těchto redukcích a úpravách je riziko negativních, sekundárních, synergických a kumulativních vlivů na ŽP a území Natura 2000 vyhodnoceno jako malé. Součástí řešení rozporu. Jako územní rezervy jsou do upraveného návrhu zařazeny lokality pro akumulaci povrchových vod uvedené v dohodě o narovnání mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství. Z lokalit, uvedených ve stanovisku MŽP jako rizikové z hlediska vlivů na EVL a ZCHÚ, není do upraveného návrhu zařazena žádná. Lokalita PT 10 Branná je v upraveném návrhu vyřazena z územních rezerv pro


19. SR 9 - Kubova Huť – Boubín - lyžařský areál - záměr leží v EVL Šumava; areál zasahuje do II. - IV. zóny CHKO Šumava, PR Hornovltavické pastviny; - významnější negativní ovlivnění území v blízkosti NPR Boubín. 20. SR 21- Frymburk - golf plocha leží ve III. zóně CHKO Šumava, okrajově v I. zóně CHKO Šumava; možné riziko negativního ovlivnění podzemních a povrchových vod; plocha je součástí EVL Šumava, možnost nepřímého ovlivněni PO Šumava, PO Boletice, nelze vyloučit potenciální možnost ovlivnění kvality vod v širším území (Lipno) při intenzivním užívání chemikálií (pesticidů) v rámci managementu, údržby hřiště, výrazné ohrožení biodiverzity. 21. V2 – vodovod – nový zdroj v lokalitě Mažice - území čerpání vody leží mimo EVL Borkovická blata avšak v jeho blízkosti; kombinace přímého a nepřímého ovlivnění; nelze vyloučit ovlivnění předmětů ochrany (stanoviště, druhy); upozornění na nesouhlasné stanovisko k PRVKÚJK. Požadavek na vypuštění z návrhu ZÚR JČK. V rámci Dohody na způsobu vypořádání stanoviska MŽP bylo dohodnuto, že do výrokové části bude doplněn konkrétní limit (výška hladiny, pod kterou nesmí klesnout).

22. Upozornění na záměry, které jsou lokalizovány do území se zvláštní ochranou a jejichž realizace může být ve vztahu k zájmům ochrany přírody velmi problematická. Požadavek - při jejich dalším zpřesňování je nezbytné zajistit, aby byly respektovány základní ochranné podmínky těchto území dané zákonem.

těžbu, lokalita Halámky je zachována jako PT 12 Krabonoš. Navíc je zařazena plocha PT 13 Vrábče. Územní rezervy jsou hodnoceny v rozsahu dohodnutém mezi MMR a MŽP pro územní rezervu koridoru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe z 19. 5. 2010. V upraveném návrhu je plocha SR 9 významně redukována z 110,3ha na 24,6ha. Je lokalizována pouze na pravém břehu Kubohuťského potoka, plocha tak nezasahuje na svahy Boubína. Splněno. V upraveném návrhu je plocha SR 21 významně redukována z 233,2 ha na 95,9 ha. Vlivy na povrchové a podzemní vody, biodiverzitu a území Natura 2000 jsou vyhodnoceny jako akceptovatelné.

Splněno. Do upraveného návrhu je zařazen bod (24) d „realizace záměru V2 je možná za dodržení následujících podmínek a opatření: zajištění sledování změn hladin v ložisku Komárovské blato, přijetí opatření k odvrácení možného negativního vlivu čerpání vod v severní části Třeboňské pánve, dlouhodobého monitoringu v území Borkovických blat, sledování hladin podzemních vod, zabezpečení dostatečně velkého vztlakového režimu proudění podzemní vody a dodržení institutu minimální hladiny v piezometru ZM1 na úrovni 416,5 m. n. m.“ Splněno. Upravený návrh obsahuje bod (58) a. „promítnout do ÚPD všech obcí v ZÚR vymezené plochy a koridory, včetně nadregionálního a regionálního ÚSES, dle podmínek stanovených v ZÚR, při dalším zpřesňování záměrů, navrhovaných do území se zvláštní ochranou, respektovat základní ochranné podmínky těchto Stránka 117

23. Návrh ZÚR JČK někdy dosti svérázným způsobem naplňuje zásadu udržitelnosti rozvoje území… V kapitole d. 3. „Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci, se v článku (35) písm. f v úkolech pro územní plánování v navazujících ÚPD stanoví, že, případné zásahy do nejcennějších území přírody je možno akceptovat jen ve spojení s kompenzací ve formě nabídky nových pracovních příležitostí a rozvoje turistického a cestovního ruchu v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti a omezenými možnostmi hospodaření. Jde o nepochopení smyslu uvedené zásady územního plánování. Požadujeme obdobné formulace z koncepce vypustit (dále např. kapitola e) „Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje“, článek (74) písm. b, odrážka i). 24. V kapitole "Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci", v tabulce 5 požadavek u záměru SR 9 nahradit nepravdivý údaj „areál je umístěn mimo chráněná území přírody „údajem pravdivým, tj. umístění záměru do II. - IV. zóny CHKO Šumava, PR Hornovltavické pastviny. 25. Zásadní nesouhlas s plošným převzetím LAPV z PHP ČR 2006 a ze SVP formou limitů využití území. Podle ustanovení § 127 odst. 15 zákona č. 254/2001 Sb. musí vodoprávní úřady při své činnosti vycházet ze SVP do doby jeho nahrazení plány novými. SVP je tedy podkladem pro stanovisko vodoprávního úřadu v rámci pořizování ZÚR, nikoli vrstvou automaticky přebíranou do ÚPD. Vodoprávní úřady by měly ve svém stanovisku reagovat na aktuálnost navrhovaných lokalit ve SVP. Tuto část textu koncepce požadujeme přeformulovat a především pak v koncepci takto nepřistupovat k ochraně zmíněných lokalit, resp. požadovat jejich ochranu teprve na základě stanoviska vodoprávního úřadu ke koncepci. Dále upozorňujeme, že dochází k záměně pojmů - ZÚR JČK používá pojem „limit využiti úze-

území dané zákonem.“ Splněno. Kritizované formulace jsou v upraveném návrhu přeformulována v bodu (15) g. „stavby a záměry v rámci vymezených ploch je potřeba navrhovat mimo přírodně nejcennější území, případné výjimečné zásahy do cenných území přírody je možno akceptovat jen ve spojení s kompenzačními opatření dle zákona č. 114/1992 Sb. a nebude-li ohrožen cíl ochrany“ a v bodu (46) b i. (v původním návrhu bod (74)) „ve zvláště chráněných územích, EVL a ptačích oblastech budou navrhovány především plochy přírodní, plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území, zastavitelná území zde budou vymezována nad rámec zastavěných území jen zcela výjimečně a pouze tehdy, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody“. Splněno. V upraveném návrhu je plocha SR 9 významně redukována z 110,3 ha na 24,6 ha. Je lokalizována pouze na pravém břehu Kubohuťského potoka, plocha tak nezasahuje na svahy Boubína do PR Hornovltavické pastviny. Součástí řešení rozporu. Lokality pro akumulaci povrchových vod jsou v upraveném návrhu uvedeny jako územní rezervy. Územní rezervy jsou hodnoceny v rozsahu dohodnutém mezi MMR a MŽP pro územní rezervu koridoru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe z 19. 5. 2010. Do upraveného návrhu zařazeny lokality pro akumulaci povrchových vod uvedené v dohodě o narovnání mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství.


mí“, zatímco vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR JČK na životní prostředí a vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR JČK na lokality soustavy Natura 2000 je provedeno pro institut "územní rezervy“. Toto žádáme uvést do souladu. 26. Zajištění koridorů a ploch veřejně prospěšných staveb, resp. veřejně prospěšných opatření je v ZÚR (kapitola g. 1. "Vymezení ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb", články (82) a (86)) řešeno mj. tím, že v navazujících ÚPD „nemohou být vkládány takové dodatečné podmínky, které by bránily nebo zásadně ztěžovaly budoucí realizaci daného záměru", resp. „nemohou být vkládány takové dodatečné podmínky, které by zpochybnily nebo zásadně zkomplikovaly využití ploch pro stanovený účel". S takovým přístupem zásadně nesouhlasíme. ZÚR dávají předpoklad k realizaci záměrů, neznamenají povolení záměru. Navíc ZÚR poskytují poměrně obecný návrh záměrů, takže předem nelze vůbec odhadnout, jaké podmínky vyplynou pro záměry z hodnocení na podrobnější úrovni (posouzení územních plánů, EIA). Tyto části textu požadujeme vypustit. 27. V textové části ZÚR v části zdůvodněni je v tabulce "seznam použitých zkratek" uvedena zkratka „POH“ jako zkratka Programu odpadového hospodářství". Tato zkratka je oficiálně používána pro "Plán odpadového hospodářství". V části odůvodnění, v kapitole: "Údaje o současném stavu životního prostředí“, v článku (26), kde se uvádí: "Celková průměrná produkce odpadu na jednoho člověka v Jihočeském kraji je 383,5 kg/os/rok". Tento údaj odpovídá produkci komunálních odpadů na osobu a rok za rok 2006, nikoli celkové produkci odpadů na osobu a rok. 28. Při realizaci záměrů zasahujících do CHOPAV nebo ochranných pásem vodních zdrojů a vodních nádrží musí být respektovány podmínky vyplývající z ochrany těchto zdrojů. Zároveň požaduje, aby záměry, které budou provedeny v CHOPAV splňovaly veškeré podmínky o jeho ochraně. Pokud nebudou tyto požadavky

Splněno. Kritizované formulace jsou z upraveného návrhu vypuštěny, viz odstavce (54) a (55) výrokové části.

Splněno. Uvedené nepřesnosti jsou v upraveném návrhu opraveny.

Splněno. Uvedené podmínky vyplývají z platných právních předpisů. Do části upraveného návrhu h) Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména Stránka 118

splněny, nesouhlasíme s provedením těchto záměrů.

s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury je zařazen bod (58), písm. h „záměry navrhované v rámci navazujících ÚPD v CHOPAV musí splňovat veškeré podmínky o jejich ochraně“. 29. MŽP doporučuje, aby byla Splněno. nejdříve realizována dálnice D3 Do části upraveného návrhu a až poté realizovány rozvojové h) Stanovení požadavků plochy pro bydlení na východnadmístního významu na ním okraji Českých Budějovic. koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury je zařazen bod (58) písm. e: „do ÚPD obcí v území dotčených vedením dálnice D3 v oblasti Českých Budějovic zahrnout doporučení nejdříve realizovat dálnici D3 a až poté rozvojové plochy pro bydlení na východním okraji Českých Budějovic“. Vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR JČK na udržitelný rozvoj území 30. Kapitola 6.13 „Vyhodnocení Kapitola Vyhodnocení kumulativních a synergických sekundárních, synergických vlivů.“ V rámci vyhodnocení je a kumulativních vlivů je opakovaně konstatováno, že lze v předkládaném hodnocení přepokládat kumulativní vlivy. vlivů upraveného návrhu Zásadní nesouhlas s tím, aby kompletně přepracována. toto bylo řešeno až při konkreV hodnocení není uplatněn tizaci jednotlivých záměrů a přístup, ve kterém budou jejich posuzování v rámci·EIA kumulativní a synergické tak, že tyto záměry bude nutno vlivy řešeny až při konkretiposuzovat i s ohledem na další zaci jednotlivých záměrů a plánované záměry. Právě při jejich posuzování v rámci v rámci přípravy ZÚR je třeba EIA. posoudit a navrhnout pouze záměry s nejmenším vlivem mj. právě i s ohledem na kumulativní vlivy. V rámci SEA nelze pouze konstatovat, že kumulativní vlivy lze předpokládat, zpracovatelé však musí navrhnout řešení pro ZÚR, při jehož realizaci nedojde k snížení kvality přírodních hodnot řešeného území a jeho ekologickostabilizační funkce. 31. Kapitola 9.5. „Závěry Závěry vyhodnocení upraa·doporučení“: Návrh souhlasveného návrhu ZÚR JČK na ného stanoviska MŽP z hlediska ŽP zohledňují závěry vyvlivů na životní prostředí nezo- hodnocení vlivů na lokality hledňuje závěry posouzení soustavy Natura 2000. vlivu návrhu ZÚR JČK na lokality soustavy Natura 2000 tj. že některé záměry budou mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality (EVL)… Závěry a doporučení provedeného vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR JČK na životní Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

prostředí musí zohlednit závěry vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR JČK na lokality soustavy Natura 2000. Toto hodnocení je sice provedeno zvlášť, nicméně musí být součástí konečného vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí, neboť smyslem procesu posuzování vlivů na životní prostředí je posuzování vlivů na veškeré složky životního prostředí, tj. také na lokality soustavy Natura 2000. 32. V případě, kdy je na základě provedeného posouzení konstatováno, že uvedená koncepce (jednotlivé záměry či územní rezervy) bude mít významně negativní vliv na předměty·ochrany a celistvost dotčených EVL a PO, nelze ve vyhodnocení navrhovat; aby bylo vydáno souhlasné stanovisko z hlediska vlivů na životní prostředí. To je v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb. a se zákonem č. 114/1992 Sb. Stanovisko je výsledkem procesu posuzování vlivů koncepce a záměrů v ní uvedených na životní prostředí z hlediska jejich přijatelnosti. O splnění této podmínky však v případě, kdy je konstatováno, že návrh ZÚR JČK bude mít významně negativní vliv, nelze hovořit. Na základě výše uvedeného nelze souhlasit s vydáním souhlasného stanoviska k předloženému návrhu ZÚR JČK. 33. Nelze souhlasit s tvrzením, že „Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje naplňují požadavky ochrany životního prostředí a jsou v souladu s hlavními cíli strategických dokumentů pro tuto oblast". V rámci hodnocení byly u řady záměrů shledány velmi významné střety s ochranou přírody. Řada rozvojových aktivit/záměrů je navrhována do přírodně nejcennějších částí řešeného území, včetně I. zón národních parků a je v rozporu s předměty a cíli ochrany těchto území i se schválenými plány péče. 34. Některé navržené podmínky a opatření obecného charakteru (např. podmínka č. 1: „musí být respektovány podmínky vyplývající z hlavních environmentálních limitů vycházející ze stávající legislativy, tj. zejména území chráněna v rámci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů….“

U žádné plochy nebo koridoru v upraveném návrhu ZÚR JČK není vyhodnocen významně negativní vliv na předměty·ochrany a celistvost dotčených EVL a PO. U územních rezerv není, dle dohody mezi MŽP a MMR, konkrétní hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 provedeno. Pro upravený návrh ZÚR JČK proto navrhujeme příslušnému úřadu (MŽP) vydat souhlasné stanovisko.

V upraveném návrhu ZÚR JČK byly problematické plochy a koridory buď vypuštěny, nebo přesunuty do územních rezerv nebo upraveny na základě dohody mezi MŽP a JČK a dohody mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství. U upraveného návrhu ZÚR JČK proto lze s konstatováním, že „Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje naplňují požadavky ochrany životního prostředí a jsou v souladu s hlavními cíli strategických dokumentů pro tuto oblast" souhlasit. V upraveném návrhu ZÚR JČK jsou problematické plochy a koridory buď vypuštěny, nebo přesunuty do územních rezerv, nebo upraveny na základě dohody mezi MŽP a JČK a dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství. Opatření navržená v kapitole Popis navrStránka 119

podmínka č. 4, podmínka č. 6) nelze naplnit - realizace řady navržených záměrů je v rozporu s ochrannými podmínkami zvláště chráněných území i s ochranou lokalit soustavy Natura 2000 a v zásadním střetu s předměty a cíli ochrany těchto území. Nelze proto zajistit, že koncepce nebude mít významně negativní vlivy na životní prostředí a bude možné ji schválit. 35. Nesouhlasíme s navrženou podmínkou obecného charakteru č. 2: „u kterých je to technicky a ekonomicky proveditelné, tak, aby bylo v maximální možné míře zamezeno střetům s limity využití území v oblasti životního prostředí vyplývajících z platné legislativy. Zejména se jedná o MZCHÚ·a VZCHÚ (zejména I. a II. zónu)“. Požadujeme upravit takto: „V rámci zpracování územních plánů obcí zpřesnit vymezení ploch a koridorů tak, aby bylo zamezeno střetům s limity využití území v oblasti životního prostředí vyplývajících z platné legislativy.“ 36. V části podmínky a opatření pro konkrétní záměry (podmínky a opatření u ploch pro obytnou a smíšenou funkci) požadujeme zcela vypustit text u 4. bodu: „V souvislosti s tímto údajem je možno uvažovat i o možných variantách „kompenzačních“ opatřeni (např. rozšíření NP Šumava)". U záměru D83 (dříve SR17) byl vyhodnocen významný negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000. V případě, že neexistuje variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze navržený záměr do· návrhu ZÚR JČK zahrnout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení·kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti lokalit soustavy Natura 2000 dohodnutých s MŽP. 37. U rozvojových ploch nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci SR 16 lyžařský areál Špičák a SR 17 lyžařský areál Smrčina byl vyhodnocen významně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost EVL a PO. Není možné, aby u záměrů, které mají významně negativní vliv, byly ve vyhodnocení stanoveny pouze podmínky a limity pro

hovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí lze, podle názoru zpracovatelů hodnocení upraveného návrhu ZÚR JČK, naplnit.

provoz lyžařských areálů, vyhodnocení by mělo obsahovat doporučení vypustit záměr z návrhu ZÚR JČK.

Tato podmínka není zařazena do navrhovaných opatření, jsou použity jiné formulace.

38. Příloha č. 1 k návrhu ZÚR JČK - kapitola 7.8. „Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod“: Nelze souhlasit s tvrzením, že „…. Jejich situování je výsledkem podrobných analýz a je proto·stabilizované….“. Seznam lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod vycházející ze Směrného vodohospodářského plánu (z roku 1988) je zastaralý a neodpovídá současnému přístupu při řešení vodního režimu v krajině. Výběr lokalit byl proveden pouze na základě geologických a morfologických předpokladů pro kumulaci a·hospodaření s povrchovou vodou. Zcela však nejsou respektovány zájmy ochrany přírody a navržené plochy jsou téměř výlučně lokalizovány do území s mimořádnými přírodními hodnotami, které jsou součástí zvláště chráněného území příp. lokalit soustavy Natura 2000. Resort životního prostředí opakovaně požaduje po Ministerstvu zemědělství přehodnocení těchto lokalit s ohledem na současné požadavky a podmínky, při respektování mj. i přírodních hodnot. Vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR JČK na lokality soustavy Natura 2000 39. Na území JČK je vyhlášeno V hodnocení upraveného 70 EVL a 7 PO. Při hodnocení návrhu ZÚR JČK je výběr vlivů návrhu ZÚR JČK na EVL, lokalit Natura 2000, které PO a jejich předměty ochrany, mohou být realizací ZÚR JČK byl shledán významně negativdotčeny, proveden tak, že ní vliv u několika záměrů a prvotně byl zjištěn územní několika ploch vhodných pro průmět včetně obalové zóny akumulaci povrchových vod. Ve (v případě EVL 150 a 500 vyhodnocení chybí zdůvodnění metrů, u PO 1000 m). Po výběru lokalit soustavy Natura prvotní analýze byly všech2000, která mohou být koncep- ny EVL rozděleny do pěti cí dotčena a jsou proto dál skupin:18 EVL, které jsou předmětem vyhodnocení. Je mimo jakýkoliv záměr, a 39 nutné doplnit informaci, zda se EVL, které pouze leží jedná o výběr na základě v oblastech vymezených či územních průmětů návrhů zpřesněných rozvojových z koncepce s EVL a PO nebo oblastí nebo zón. Podle ovlivnění EVL a PO navazujícínázoru hodnotitele těchto mi vyvolanými aktivitami nebo 57 lokalit nemůže být konovlivnění dálkovým přenosem. cepcí ovlivněno ani nepřímo

Uvedený text je v hodnocení upraveného návrhu ZÚR JČK vypuštěn. Plocha SR 17 Propojení Klápa – Hraničník je v upraveném návrhu dle dohody mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství výrazně redukována (zmenšení z 954,8 ha na 142,4 ha, tj. o 812,4 ha) a je změněn její charakter. Předpokládá se využití pouze pro propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, bez realizace sjezdových tratí na české straně.

V upraveném návrhu ZÚR JČK je dle dohody mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství plocha SR 16 Špičák přesunuta do územních rezerv a plocha SR 17 Propojení Klápa – Hraničník je Ministerstvem zemědělství výrazně redukována (zmenšení z 954,8 ha na 142,4 ha, tj. o 812,4 ha) a je změněn její charakter.


Předpokládá se využití pouze pro propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, bez realizace sjezdových tratí na české straně. Podrobné vyhodnocení vlivů na ŽP a lokality soustavy Natura 2000 bude provedeno z územní studie (v případě plochy SR 16) nebo v regulačním plánu (v případě plochy SR 17). Do upraveného návrhu ZÚR JČK jsou převzaty jako územní rezervy lokality pro akumulaci povrchových vod uvedené v dohodě o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství. Věta „…. Jejich situování je výsledkem podrobných analýz a je proto·stabilizované….“ byla použita v Příloze č. 1 k hodnocení vlivů na ŽP. V nově předkládaném hodnocení tato věta není.

Stránka 120

40. Z vyhodnocení není·patrný rozdíl mezi situacemi, kdy realizace lyžařských·areálů na Špičáku (SR 16) či na Smrčině (SR 17) je vyhodnocena jako významný negativní zásah na předměty ochrany EVL a PO Šumava, resp. EVL·a PO Boletice, ale v případě lyžařského areálu v Kubově Huti (SR 9) nelze významnost vlivů objektivně vyhodnotit. Závěry vyhodnocení musí být řádně podložen, mj. aby nevznikaly takto neodůvodněné rozdíly. Požadujeme doplnit vyhodnocení o zdůvodnění na základě jakých informaci a jaké úvahy byla stanovena míra ovlivnění

41. Hodnocení upozorňuje (v kapitolách 4.2 a 4.3) u některých záměrů (ploch a koridorů) na možné ovlivnění území EVL nebo PO, neuvádí ale, kterých předmětů ochrany a v jakém ohledu se ovlivnění týká. Bez těchto informací je výsledek hodnocení nepodložený. Požadujeme jejich doplnění. S tím souvisí i další slabina vyhodnocení v případě, že už v měřítku ZÚR (tedy 1: 100 000) jsou záměry celkem jednoznačně lokalizovatelné jako např. navrhované hraniční přechody nebo silniční koridory (ale platí to více méně pro většinu ploch a koridoru), nemůže být argumentováno, že nebylo možné stanovit míru ovlivnění, protože „v této fázi nebyla zjišťována konkrétní přítomnost předmětů ochrany, ani nebyly zjišťovány vlivy na jednotlivé předměty ochrany“. Hodnocení je nutné opřít o fakta odpovídající podrobnosti rozpracování záměru v ZÚR - není samozřejmě reálná představa provádění terénního průzkumu (příliš velké množství záměrů v ZÚR a malá podrobnost resp. vymezeni v koridorech a plochách), nicméně hodnotitel musí mít povědomí o výskytu předmětů

nebo kumulací. Zbylých 44 bylo prověřováno individuálně podle rozsahu a možného dopadu po realizaci záměru. Záměr na Kubově Huti je umístěn v urbanizované části EVL Šumava, navíc je plošně výrazně méně významný než LA Smrčina a LA Špičák, které v původním návrhu byly navrženy značně „velkoryse“. Při současném hodnocení jsou bez vazby na předchozí posouzení zváženy možné dopady podle aktuálního stavu návrhu. Jelikož záměr SR 17 (nově D83) Propojení Klápa – Hraničník bude řešen regulačním plánem, je jeho vliv aktuálně hodnocen jako neurčitý. Záměr SR16 Špičák byl přesunut do územní rezervy a nehodnotí se přímo. Negativní vliv záměru SR 9 na Kubově Huti může být – v závislosti na rozsahu a kapacitách – velmi malý až žádný, avšak zřejmě ne významný, zejména vzhledem k plošnému rozsahu možným dotčeným předmětům ochrany. Ani v současném hodnocení upraveného návrhu nebylo prováděno terénní šetření a detailní průzkumy přítomnosti předmětů ochrany v jednotlivých lokalizacích záměrů. Skutečně určité povědomí o terénní situaci zpracovatel hodnocení má jak z předchozích pracovních aktivit, tak z konzultací s regionálními odborníky nebo z analýzy dostupných dat. Nicméně vyhodnocení kumulativních vlivů vždycky bude do určité míry spekulativní, pokud se např. nebude jednat jen o ryzí spojení dvou záměrů, které se umisťují ne v jedné ose, ale vedle sebe. V této fázi zpracování ZÚR je tedy spíše na místě upozornit na nutnost koordinovaného plánování a efektivního využívání krajinného prostoru s co nejmenší mírou poškození přírodních stanovišť a chráněných druhů, což v návrhu ZÚR uvedeno je. Je určitě pravda, že by si takové EVL, kde je navrhováno více záměrů, zasloužily samostatné studie, jako tomu bylo např. v případě Šumavy.


ochrany v širším dotčeném území, jinak chybí argumenty pro jakékoli závěry. 42. Pokud ZÚR hovoří o stejném záměru, který byl už dříve předmětem vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000, pak nelze než závěr tohoto hodnocení respektovat. Toto je případ čerpání vod z vodního zdroje Mažice (V 2). V rámci Dohody na způsobu vypořádání stanoviska MŽP bylo dohodnuto, že do výrokové části bude doplněn konkrétní limit (výška hladiny, pod kterou nesmí klesnout).

43. Zásadně nesouhlasíme s přístupem k hodnocení územních rezerv.

44. Hodnocení možných přeshraničních vlivů je třeba dopracovat ve smyslu doplnění dotčených předmětů ochrany EVL či PO a zdůvodnění závěrů. 45. Závěr hodnocení jednoznačně konstatuje u předložené koncepce návrh ZÚR JČK·významně negativní vliv na EVL, PO Šumava a EVL, PO Boletice. Vzhledem k těmto závěrům doporučujeme předložení nové varianty návrhu ZÚR JČK, která nebude obsahovat·uvedené záměry s významně negativním vlivem. Případně je nutno prověřit další příznivější varianty (z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000), tzn. prověřit, zda takové varianty existují či nikoli. V případě, že neexistuje variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze navržené záměry do návrhu ZÚR JČK zahrnout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti lokalit soustavy Natura 2000 dohodnutých s MŽP. 46. Upozornění - toto stanovisko nelze považovat za stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné

Do upraveného návrhu je zařazen bod (24) písm. d „realizace záměru V2 je možná za dodržení následujících podmínek a opatření: zajištění sledování změn hladin v ložisku Komárovské blato, přijetí opatření k odvrácení možného negativního vlivu čerpání vod v severní části Třeboňské pánve, dlouhodobého monitoringu v území Borkovických blat, sledování hladin podzemních vod, zabezpečení dostatečně velkého vztlakového režimu proudění podzemní vody a dodržení institutu minimální hladiny v piezometru ZM1 na úrovni 416,5 m. n. m. Územní rezervy jsou hodnoceny v rozsahu dohodnutém mezi MMR a MŽP pro územní rezervu koridoru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe z 19. 5. 2010. Hodnocení možných vlivů na EVL a PO ležící za hranicemi kraje je v hodnocení upraveného návrhu zpracováno na stejné úrovni významnosti jako u všech jihočeských. Plochy a koridory, u kterých byl vyhodnocen významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000, jsou v upraveném návrhu buď vypuštěny, nebo přesunuty do územních rezerv, nebo upraveny na základě dohody mezi MŽP a JČK a dohody mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství. V případě plochy D83 (dříve SR17) je upraveným návrhem ZÚR JČK přímo zadáno zpracování regulačního plánu, kterým bude záměr posouzen a vyhodnocen. Výrazným plošným omezením a zredukováním obsahu záměru jistě došlo ke snížení významnosti negativního vlivu. Podrobné vyhodnocení bude provedeno v regulačním plánu.

Toto upozornění je určeno pořizovateli ZÚR JČK Jihočeskému kraji. Předkládané hodnocení vlivů upraveného Stránka 121

zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb. Stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví k návrhu ZÚR JČK bude vydáno po odstranění výše uvedených nedostatků ve vyhodnocení a po předložení konečné verze návrhu ZÚR JČK upravené na základě vypořádaných připomínek z veřejného projednání. Bez stanoviska, které MŽP vydá na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání, nemůže být koncepce, tj. ZÚR JČK, schválena.

TABULKA 22: DÍLČÍ CÍLE HLAVNÍCH OBLASTÍ STÁTNÍ POLITIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Hlavní oblast

Zhodnocení vztahu ZÚR JČK k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni 98.

99.

Cíle ochrany životního prostředí na celostátní úrovni jsou stanoveny zejména v následujících dokumentech: Státní politika životního prostředí, Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti a Státní program ochrany přírody a krajiny ČR. Hlavním dokumentem, ze kterého se vychází a je třeba vycházet, je Státní politika životního prostředí, jejíž cíle – jako cíle nadřazeného dokumentu – by měly být obsaženy i v koncepčních dokumentech nižších úrovní (krajských apod.). Zásady územního rozvoje musí být taktéž v souladu s dalšími „horizontálními“ koncepcemi přijatými na krajské úrovni (např. Koncepce ochrany přírody a krajiny, Program ke zlepšení kvality ovzduší apod.). Na ještě nižší úrovni by měly být jednotlivé záměry v souladu s místními koncepčními dokumenty, ve zvláště chráněných územích s plány péče.

Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti

++ + -? 0

Státní politika životního prostředí Státní politika životního prostředí má sloužit jako vodítko směřující k dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek a součástí, k uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního prostředí do sektorových politik a ke zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů, projektů a činností. V tabulce 23 je vyhodnocen soulad upraveného návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s dílčími cíli čtyř hlavních oblastí Státní politiky životního prostředí. Upravený návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje obsahuje a respektuje cíle, které jsou obsaženy ve Státní politice životního prostředí, případně některé z těchto hlavních cílů nejsou


Vnitrostátní cíle Státní politiky životního prostředí Zastavení poklesu biodiverzity

Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady

V následujících odstavcích je vyhodnocen soulad upraveného návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s výše uvedenými hlavními dokumenty pro oblast životního prostředí na celostátní úrovni. Podrobnější hodnocení jednotlivých ploch a koridorů je provedeno v kapitole Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Hodnocení je provedeno pomocí následující stupnice: zcela v souladu: v souladu částečně v rozporu výrazně v rozporu není možno určit není řešeno v rámci ZÚR, neutrální vliv

100.

řešeny. V dílčích konfliktech se zájmy ochrany přírody jsou některé koridory, především pro dopravní stavby a pro VVN (zásah do zvláště chráněných území a přírodních parků, případně do prvků ÚSES). Konkrétní střety jsou vyhodnoceny, včetně návrhu zmírňujících opatření, v kapitole Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Požadavky vyplývající ze Státní politiky životního prostředí jsou zahrnuty i do hodnocení jednotlivých záměrů.

návrhu ZÚR JČK na ŽP a lokality soustavy Natura 2000 by mělo sloužit jako podklad pro vydání stanoviska k vyhodnocení vlivů na ŽP a veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb.

Životní prostředí a kvalita života

Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů Využívání obnovitelných zdrojů Dosažení 6 % podílu OZE na celkové spotřebě PEZ k roku 2010 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálního a energetického využití odpadů Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem Environmentálně příznivé využívání krajiny Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik Ochrana životního

Hodnocení souladu ++/ – převážná část záměrů respektuje ZCHÚ, vymezuje systém ÚSES, u některých záměrů možný konflikt se zájmy ochrany přírody + ochrana řešena v rámci chráněných území, dále řešeno v rámci cílových charakteristik krajiny – rybniční krajina + vymezení ploch pro těžbu nerostných surovin 0 0 0

0

+ vymezení asanačních území + rozvoj plynovodu, vymístění mobilních zdrojů znečištění 0

+/ – vymístění komunikací mimo sídla, nové záměry ve volné krajině ? - je předmětem posouzení - v plánu nové plochy pro rozvoj průmyslu 0 není bezprostředně řešeno Stránka 122

Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší

prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší Ochrana ozonové vrstvy Země

klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity). Dílčí strategické cíle pro oblast ŽP 0 není v rámci ZÚR řešeno 0 0

Strategie udržitelného rozvoje České republiky 101.

Strategie udržitelného rozvoje České republiky byla schválena vládou usnesením č. 1242 ze dne 8. 12. 2004. Strategie definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje. Jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladu pro kvalitní život generací budoucích. Pro environmentální pilíř (respektive pro cíle týkající se bezprostředně ŽP) jsou definovány tři hlavní strategické cíle, které jsou podrobněji vytýčeny cíli dílčími. V tabulce 24 je vyhodnocen soulad upraveného návrhu ZÚR JČK s hlavními a dílčími cíli. Hlavní priority upraveného návrhu ZÚR JČK jsou v souladu s hlavními strategickými cíli. Strategie udržitelného rozvoje ČR. ZÚR taktéž naplňují řadu dílčích cílů, případně tyto cíle nejsou řešeny. Jako největší problémy se jeví zábory zemědělského půdního fondu vlivem výstavby dopravních staveb, průmyslových areálů apod., snížení prostupnosti krajiny (nejen) pro velké savce a narušení funkcí chráněných území vlivem rekreace. Upravený návrh ZÚR JČK s těmito možnými negativními dopady pracuje a upozorňuje na ně v požadavcích pro další rozhodování v území a úkolech pro územní plánování. Dílčí konflikty se zájmy ŽP jsou předmětem řešení samotného hodnocení vlivů na ŽP – viz dále.

TABULKA 23: HLAVNÍ A DÍLČÍ STRATEGICKÉ CÍLE STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY V OBLASTI ŽP

Cíle Strategie udržitelného rozvoje České republiky v oblasti ŽP

4. ochrana ovzduší - plnit imisní limity nepřekračovat národní emisní stropy, stanovené pro látky znečišťující ovzduší. Omezit vypouštění POPs a těžkých kovů do ŽP.

+/- rozvoj plynovodů, vymístění mob. zdrojů znečištění ovzduší / plánování nových ploch pro výrobu

5. ochrana vod - zajistit dobrý chemický a ekologický stav povrchových vod a vodních ekosystémů a dobrý chemický a kvantitativní stav podzemních vod. Zajistit dodávku pitné vody a odvod vod odpadních.

++ rozvoj vodovodů a kanalizací, realizace ČOV

6. ochrana půdy – zabránit kontaminace půd ze starých ekologických zátěží, zajistit ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a před zbytečnými zábory pro nezemědělské a nelesní účely.

+/- vymezení asanačních území a ÚSES / dají se očekávat významné zábory půdního fondu (nutnost snížení na minimum)

7. ochrana lesů - zlepšovat druhovou skladbu i věkovou a prostorovou strukturu lesů přiblížit se přírodě blízkému stavu, podporovat ekologické a další mimoprodukční funkce lesa.

+ je jednou ze zásad pro rozhodování v území u cílových charakteristik krajiny – krajina lesní

8. zemědělství - snižovat podíl orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů, prosazovat extenzivní principy ekologického zemědělství. Neperspektivním částem zemědělské půdy navracet jejich ekologické funkce.

+ je jednou ze zásad pro rozhodování v území u cílových charakteristik krajiny – krajina lesopolní

9. nakládání s odpady – omezovat množství vznikajících odpadů, zajistit maximální materiálové a energetické využití odpadů.

0 je řešeno pouze okrajově

10. péče o krajinu – posílit environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů; zvýšení retenční schopnosti krajiny.

+ je požadováno „v zásadách pro rozhodování o změnách území“ u různých skupin ploch a koridorů, část záměrů problémových – řeší studie, případně EIA u jednotlivých záměrů, řešeno i v rámci přírodních hodnot a cílových charakteristik krajiny

11. péče o urbanizovaná území omezit znečištění ovzduší a hlukovou zátěž, v oblasti ÚP regulovat nepřiměřený růst městských aglomerací (urban-sprawl) a dbát na větší podíl městské zeleně a vytvářet klidové zóny.

+ /? / - zdroje znečištění vymísťovány mimo obydlené oblasti, v případě dopravních tepen (D3) hrozí nekontrolovaná výstavba obchodních center.

Hodnocení souladu

Hlavní strategické cíle 1. Zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí, postupně ji zvyšovat a vytvářet podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství CR.

+ shoduje se s cíli návrhu ZÚR

2. Minimalizovat střety zájmu mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí.

+ shoduje se s cíli návrhu ZÚR

12. nakládání s přírodními zdroji minimalizovat materiální a energetické nároky na výrobky a služby, minimalizovat vstupy neobnovitelných zdrojů a maximálně využívat OZE.

0 ochrana nerostného bohatství je řešena jako přírodní hodnota území

3. Přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn

+/0 zčásti řešeno, ochrana klimatu není předmětem řešení ZÚR

13. ochrana biologické a krajinné rozmanitosti - v rámci ÚP podporovat rozvoj přírodní a krajinné infrastruktury a retenční schopnosti

+/- je jednou z priorit / problematické některé plochy a koridory pro dopravu, komerční a


Stránka 123

krajiny a chránit cenné části území.

rekreační plochy

14. staré ekologické zátěže – odstraňovat a minimalizovat rizika z nich plynoucí a využít rozvojový potenciál brownfields.

++ jsou vymezeny asanační území

15. výroba a spotřeba energie zvyšovat efektivnost a úspory energie, důraz na OZE

0 není předmětem řešení

16. průmyslová výroba - snižovat spotřebu primárních surovin, nahrazovat ji druhotnými surovinami. Podpora nízkoemisních, nízkoodpadových a energeticky nenáročných technologií

0 není předmětem řešení, mělo by být požadavkem

17. výstavba dopravní infrastruktury - minimalizovat zábory území a omezovat vliv liniových staveb na ŽP již v přípravných stádiích.

- dají se předpokládat významné zábory ZPF, je jedním z předmětu hodnocení vlivů na ŽP

18. územní plánování - využívání brownfields a vymezovat Územní systém ekologické stability.

++ je požadavkem a prioritou, vymezení ÚSES

19. ochrana klimatu - omezovat emise skleníkových plynů, zejména CO2 ze spalování fosilních paliv a CH4 ze skládkování odpadu.


20. ochrana ozónové vrstvy Země omezovat využití látek, které ji poškozují.


21. ochrana stanovišť planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů - zastavit jejich redukci a zachovat všechny jejich přirozené funkce.

+/-/? Ochrana druhů je základní prioritou, hrozba fragmentace krajiny, nutnost vyřešit.

Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 102.

Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky představuje dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity. Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „Úmluva“, „CBD“), která byla podepsána na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED, „Summit o Zemi“) v Riu de Janeiro v červnu 1992. Strategie je základním dokumentem, který se opírá o související činnosti Úmluvy, tzv. programy činností, které navrhuje Poradní orgán pro vědecké, technické a technologické záležitosti (SBSTTA), a které jsou poté schvalovány Konferencí smluvních stran (COP). Programy činností pro jednotlivá témata COP mají být v rámci možností každého státu zahrnuty do národních strategií ochrany biodiverzity a následně zapracovány a rozvedeny v akčních plánech. Strategie tyto programy činností akceptuje a v nich uvedené cíle vhodným způsobem upravuje podle aktuálních podmínek a možností ČR. V tabulce 25 je vyhodnocen soulad upraveného návrhu ZÚR JČK s cíli Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR v oblasti regionální politika a územní plánování. Priority upraveného návrhu ZÚR JČK jsou v souladu s cíli stanovenými ve Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR. ZÚR JČK jako celek přispívají k naplnění vytyčených cílů Strategie. Některé cíle stanovené ve Strategii lze nástroji územního plánování (ZÚR) ovlivňovat pouze částečně.

TABULKA 24: HLAVNÍ CÍLE STRATEGIE OCHRANY BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI ČR V OBLASTI REGIONÁLNÍ POLITIKA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

Cíle Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR

Hodnocení souladu


v oblasti regionální politika a územní plánování Podporovat zpracování strategických rozvojových dokumentací na všech úrovních.

+

Posílit nástroje na podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí, používat takové nástroje, které mají příznivý vliv na životní prostředí. Podporovat šetrné formy cestovního ruchu.

+

Podporovat a chránit krajinný ráz území a jeho prvky, jakou jsou např. osamělé stromy, zelené pásy podél silnic a cest, mokřady a drobné vodní nádrže a toky. Posílit nástroje podporující opětovné využití starých průmyslových zón (brownfields).

+

Chránit krajinné prvky přírodního charakteru v zastavěných územích. Urychlit realizaci komplexních pozemkových úprav.

+ 0

Realizovat chybějící prvky ÚSES.

++

Omezovat fragmentaci krajiny způsobenou migračními bariérami.

+/ ?

Zapojit do územního plánování nové způsoby hodnocení únosnosti a zranitelnosti krajiny a ochranu hodnot krajinného rázu. V plném rozsahu realizovat závazky, vyplývající pro ČR z Evropské úmluvy o krajině.

+

+

+ 0

0

+

ZÚR představují jednu ze základních rozvojových dokumentací na krajské úrovni. ZÚR poskytuje nástroje pro podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí. jednou z priorit ZÚR je podporovat rozvoj území ve vztahu k rozvoji cestovního ruchu s přihlédnutím k přírodním a kulturním charakteristikám jednotlivých oblastí ochrana krajinného rázu je jednou z priorit ZÚR

využití brownfields je jednou z priorit ZÚR, prověřit možnost využití brownfields je základním úkolem pro územní plány bude předmětem řešení v navazujících ÚP obcí problematika KPÚ je řešena v souvislosti s ÚP na úrovni obcí ZÚR vymezuje systém nadregionálního a regionálního ÚSES problematika omezení fragmentace krajiny je součástí priority 3, konkrétní opatření budou řešeny v rámci ÚPD obcí. Některé záměry přispívají k fragmentaci krajiny, je řešeno v rámci hodnocení. ZÚR vymezuje cílové charakteristiky krajiny a zásady pro rozhodování v jednotlivých typech území. ZÚR řeší problematiku ochrany krajinného rázu a vymezuje cílové charakteristiky krajiny a zásady pro její využívání.

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR 103.

Státní program ochrany přírody a krajiny ČR byl přijat usnesením vlády č. 415/1998 dne 17. června 1998. Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny (1998) je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém Stránka 124

časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus, lesního hospodářství, zemědělství, vodní hospodářství, turistiku a rekreaci, dopravu a těžbu nerostných surovin. Upravený návrh ZÚR JČK byl hodnocen ve vztahu k cílům Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR. Hlavní cíl a dílčí cíle pro sektor regionální politika, územní plánování a urbanismus uvedené ve Státním programu a hodnocení souladu těchto cílů se ZÚR JČK jsou uvedeny v tabulce 26. Je možno konstatovat, že upravený návrh ZÚR JČK je v souladu se Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR.

TABULKA 25: HLAVNÍ CÍL STÁTNÍHO PROGRAMU OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR A DÍLČÍ CÍLE PRO SEKTOR REGIONÁLNÍ POLITIKA, ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A URBANISMUS

Cíle Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR Hlavní cíl Udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu. Zároveň udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností. Dílčí cíle Regionální politika, územní plánování a urbanizmus Je zde mj. uvedeno, že k formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny (území), a to z hlediska: a) limitů rozvoje území definovaných b) územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity

Hodnocení souladu

++

Náplní návrhu ZÚR (zvláště v části e) je specifikace a upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje.

++

ZÚR představují jednu ze základních rozvojových dokumentací na krajské úrovni. ZÚR vymezuje nadregionální a regionální systém ekologické stability

vymezení cílových charakteristik krajiny. Pro realizaci záměrů v konfliktních plochách a koridorech z hlediska životního prostředí jsou navržena opatření k minimalizaci negativních vlivů na dotčené složky životního prostředí.

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyly uplatněny Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje 105.

Příroda a krajina 106.

Jihočeský kraj patří z hlediska ochrany přírody k regionům s relativně nejmenším narušením. Jihočeský kraj vykazuje největší rozlohu území s nadmořskou výškou přesahující 1000 m n. m., má největší plochu rašelinišť a rybníků a je pokryt rozsáhlými lesy. Najdeme zde největší český rybník Rožmberk, nejrozsáhlejší přehradní nádrž Lipno, územím protéká nejdelší česká řeka Vltava. V Jihočeském regionu se také nacházejí tři nejstarší chráněná území ČR – NPR Žofínský prales, NPP Hojná Voda a PR Boubínský prales. Jihočeská krajina je proložena řadou městských a vesnických památkových rezervací, nejvýznamnější jsou Český Krumlov a Holašovice, zařazené do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Území Jihočeského kraje zahrnuje v zásadě tři základní, navzájem se lišící krajinné typy: oblast jihočeských pánví s velmi početnými a zároveň největšími rybníky a významnými mokřadními ekosystémy, území mírně zvlněných pahorkatin a vrchovin s charakteristickým maloplošným střídáním drobnějších segmentů lesní a zemědělské krajiny a posléze horské oblasti Šumavy a Novohradských hor a jejich vyššího podhůří s vysokou lesnatostí a relativně hojným zastoupením přirozených a přírodě blízkých lesních ekosystémů, cenným lučním bezlesím a unikátními rašeliništními komplexy.

107.

Z hlediska regionálně fytogeografického členění republiky se na území Jihočeského kraje se nacházejí dvě fytogeografické oblasti – mezofytikum, a to Českomoravské mezofytikum, a oreofytikum, a to České oreofytikum. Většina území kraje spadá do fytogeografické oblasti mezofytikum, a to do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, České oreofytikum představuje pás Šumavy, Novohradské hory a plošně malá jižní část Jihlavských vrchů. Z hlediska zoogeografického členění spadá celé území Jihočeského kraje do hercynské podprovincie, zahrnující západní a centrální část střední Evropy. Na území Jihočeského kraje se nachází nebo sem zasahuje 12 bioregionů - Bechyňský bioregion, Blatenský bioregion, Českobudějovický bioregion, Třeboňský bioregion, Sušický bioregion, Českokrumlovský bioregion, Votický bioregion, Pelhřimovský bioregion, Novobystřický bioregion, Šumavský bioregion, Novohradský bioregion a Javořický bioregion.

108.

Vegetační pokryv kraje v minulosti tvořily téměř souvislé lesy: v nižších polohách kyselé doubravy, ve vyšších polohách bučiny, v nejvyšších smrčiny, podél toků lužní lesy. V současné době jsou rozsáhlé plochy odlesněny a buď zcela přetvořeny člověkem (zastavěná území, pole) nebo na nich rostou náhradní travobylinná

Souhrn 104.

Na základě výše uvedených skutečností je možno konstatovat, že upravený návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je celkově v souladu s vnitrostátními cíli pro oblast životního prostředí, případně s nimi není v rozporu. Tyto cíle jsou zahrnuty do priorit Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, jsou naplňovány návrhem ploch nadregionálního a regionálního ÚSES a dále jsou tyto cíle reflektovány v zásadách pro rozhodování o změnách v území a úkolech pro územní plánování. K souladu s cíli pro oblast životního prostředí přispívá i stanovení přírodních a kulturních hodnot v území a


Řešené území je vymezeno správním obvodem Jihočeského kraje, který tvoří jižní část České republiky. Na západě sousedí s Plzeňským krajem, se kterým tvoří správní jednotku NUTS II Jihozápad, na severu sousedí se Středočeský krajem, na východě s krajem Vysočina a malým úsekem též s krajem Jihomoravským. Jižním směrem na dotčené území navazuje Rakousko a SRN.

Stránka 125

společenstva, zejména travní porosty a vlhkomilná vegetace. Hojné jsou ovsíkové louky, pcháčové louky a tužebníková lada, horské trojštětové louky, makrofytní vegetace stojatých vod, pobřežní vegetace toků, rákosiny, vysoké ostřice, křoviny a lesní lemy. Vzácněji se na území kraje vyskytují např. dubohabřiny, suťové lesy, bory a to i hadcové, teplomilné doubravy, rašelinné lesy, rašeliniště, skály a jejich štěrbinová vegetace, smilkové trávníky, suché trávníky, písčiny a mělké půdy. Specifikem je např. vegetace letněných rybníků. Co se týče vegetačně zajímavých oblastí Jihočeského kraje, pozoruhodné (natolik, že nemají jinde v republice obdoby) jsou zejména tři oblasti: Jihočeské rybniční pánve (zejména zachovalejší Třeboňská) s množstvím vodních a pobřežních rostlin, vzácnými druhy rašelinišť, písečných přesypů a podmáčených písků, dále Šumava s nejrozsáhlejší plochou nejvýše položených horských rašelinišť v celé střední Evropě s výskytem boreálních glaciálních reliktů, a třetí zajímavou plochou jsou ostrůvky krystalických vápenců v Šumavskonovohradském podhůří s řadou výjimečných rostlinných taxonů původem pravděpodobně z vápencového předhoří Alp. 109.

110.

V jižních Čechách se vyskytuje řada taxonů, které nebyly nikdy nalezeny jinde v České republice: kýchavice Veratrum album (Šumava, Novohradské hory, Blanský les), pryskyřník Ranunculus aconitifolius (Šumava, Novohradské hory), prstnatec Dactylorhiza traunsteineri (Hornovltavská kotlina), oměj Aconitum vulparia ssp. vulparia (suťové lesy svahů kaňonů Vltavy, Malše, Lužnice), stolístek Myriophyllum alternifolium (Teplá a Studená Vltava, Vltava po přehradu Lipno), stulík Nuphar pumila (slepá ramena horní Vltavy), vrba Salix appendiculata (Novohradské hory). Dále se v jižních Čechách vyskytuje řada taxonů, které se sice vyskytovaly na území naší republiky i jinde, avšak dnes už rostou pouze v jižních Čechách: šáchorek Pycreus flavescens (3 lokality v Budějovické a Třeboňské pánvi), nehtovec Illecebrum verticillatum (Třeboňská pánev), bublinatky Utricularia ochroleuca (Třeboňská pánev a Hornovltavská kotlina) a U. intermedia (Třeboňsko), protěž Gnaphalium luteoalbum (jediná lokalita na Třeboňsku), masnice Tillaea aquatica (rovněž jediná lokalita na Třeboňsku), pobřežnice Littorella uniflora (rybníky Třeboňska, Českomoravské vrchoviny). V Jihlavských vrších se nachází unikátní populace třtiny Calamagrostis stricta, jedna ze dvou lokalit v ČR, v Hornovltavská kotlině se nachází jedno z několika nalezišť popelivky Ligularia sibirica na území ČR. Jediná známá existující česká lokalita orchideje smrkovníku Goodyera repens se nachází na území Sušicko-horažďovických vápenců. Unikátní jsou jihočeské výskyty mnoha dalších vzácných rostlin flóry České republiky, jako např. koniklec Pulsatilla vernalis (3 lokality na Třeboňsku), rozchodník Sedum villosum (NPP Stročov, Jihlavské vrchy), plavuník Diphasiastrum tristachyum (1 lokalita Boubín, 2 lokality Jihlavské vrchy), ostřice Vignea chordorrhiza (Šumava, Třeboňsko, Jihlavské vrchy), úpor Elatine alsinastrum (jediná lokalita u SZ okraje JČ kraje), sítiny Juncus capitatus a J. tenageia (obě Třeboňská pánev), bahnička Eleocharis quinqueflora (kdysi velmi hojná v celém regionu, v současnosti není známa žádná lokalita, nicméně výskyt dosud nelze vyloučit), rosnatky Drosera anglica (Třeboňsko a Hornovltavská kotlina) a D. intermedia (Třeboňsko), hořec Gentiana verna (jediná lokalita NPP Rovná u Strakonic), hořeček Gentianella aspera (jediná lokalita PR Kocelovické pastviny na Blatensku). Pro faunu jihočeského regionu jsou charakteristické převážně druhy horských lesů, druhy vodní a mokřadní


a druhy vázané na četná rašeliniště Šumavy a Třeboňska. 111.

Pro Šumavu a Novohradské hory jsou charakteristické následující druhy: datlík tříprstý (Picoides tridactylus) kos horský (Turdus torquatus), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), jeřábek lesní (Bonasa bonasia). V rámci České republiky je šumavská populace tetřeva a jeřábka zřejmě nejsilnější. Dalšími pro Šumavu typickými druhy jsou chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Na Šumavu byl v poslední době úspěšně reintrodukován puštík bělavý (Strix uralensis). Šumava je také jediným místem s výskytem orla křiklavého (Aquila pomarina) v České republice. Rys ostrovid (Lynx lynx) obývá dnes prakticky celou Šumavu, odkud se dále šíří. Za významné druhy Šumavy lze rovněž považovat losa evropského (Alces alces), rejska horského (Sorex alpinus) a myšivku horskou (Sicista betulina).

112.

Mezi významné bezobratlé živočichy vyšších poloh jihočeského regionu patří druhy podhorské (např. střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), roháček bukový (Synodendron cylindricus), šedavka bučinová (Apamea illyria) nebo znakoplavka (Notonecta obliqua) a některé druhy jepic a chrostíků), druhy horské, tj. nad 1000 m. n. m. (např. tesařík (Tragosoma depsarium), nosatec (Plinthus šindeli)) a vzácně se vyskytující druhy subalpinské (např. střevlíček (Pterstichus negligens), mrchožrout (Pteroloma forsstroemi), chvostnatka (Machilis bohemica). Typická subalpínská společenstva nejsou vytvořena, jde jen o příměs několika reliktních druhů v horských společenstvech. Pozoruhodná je i fauna vodních bezobratlých živočichů ve vodách horských potoků a rašelinišť vyšších poloh – např. reliktní perlorodka říční (Margaritifera margaritifera).

113.

Pro jihočeskou krajinu jsou typické vodní ekosystémy. Vodní toky na území Jihočeského kraje spadají zejména do pásma pstruhového, lipanového a parmového. Cejnové pásmo se přirozeně v Jižních Čechách víceméně nevyskytuje, druhy typické pro toto pásmo lze nalézt převážně v umělých vodních nádržích (např. Římov, Hněvkovice, Orlík). Některé toky Šumavy, Novohradských hor a jejich podhůří obývá mihule potoční (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio) a střevle potoční (Phoxinus phoxinus). V regionu se v zabahněných slepých ramenech vzácně vyskytuje piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) a sekavec podunajský (Cobitis elongatoides). Ichtyofauna rybníků je zcela podřízena jejich hospodářskému využívání, jejich druhové složení je tak většinou nepřirozené a odpovídá zvolenému způsobu hospodaření. Specifická fauna bezobratlých obývajících rákosiny a porosty vysokých ostřic lemujících vodní nádrže je podobně jako ichtyofauna ovlivněna lidskými zásahy spojenými s rybníkářským hospodařením, druhy vázané na původní slatinné mokřady se zachovaly pouze místy (například střevlíček Pterostichus aterrinus, můra rákosice (Phragmitiphila nexa), modrásek hořcový (Maculinea alcon), tiplice (Tipula pagana), bahnomilka (Limnophila platyptera).

114.

V oblasti jihočeských rybníků lze nalézt druhy hnízdící v rámci České republiky pouze v oblasti Jihočeského kraje, případně Jihomoravského kraje – kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), kolpík bílý (Platalea leucorodia), volavka stříbřitá (Egretta garzetta), tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta). Pravidelně hnízdícím druhem Jihočeského kraje je orel mořský (Haliaetus albicilla). K velmi vzácným druhům jihočeských rybníků Stránka 126

patří bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), břehouš černoocasý (Limosa limosa), vodouš rudonohý (Tringa totanus). 115.

Za významnou lokalitu v rámci Jihočeského kraje lze považovat vojenský prostor Boletice. Vyskytují se zde početné populace druhů jinde vzácných nebo řídkých – tetřívek obecný (Tetrao tetrix), skřivan lesní (Lullula arborea), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek horský (Triturus alpesteris).

116.

Na území Jihočeského kraje se nacházejí čtyři velkoplošná zvláště chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. Jedná se o jihovýchodní část Národního parku (NP) Šumava (33 620 ha na území Jihočeského kraje; celková rozloha 68 064 ha), jihovýchodní část Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava (73 358 ha na území Jihočeského kraje; celková rozloha 99 398 ha), Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Třeboňsko (70 000 ha) a Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Blanský les (21 235 ha). Z maloplošných ZCHÚ se na území Jihočeského kraje nachází 12 národních přírodních rezervací, 11 národních přírodních památek, 107 přírodních rezervací a 182 přírodních památek. Na území Jihočeského kraje bylo vyhlášeno 14 přírodních parků, 3 jsou připraveny k vyhlášení.

117.

V současnosti je na území Jihočeského kraje vyhlášeno 100 evropsky významným lokalit (EVL) a 9 ptačích oblast (PO) soustavy Natura 2000. Více informací o lokalitách Natura 2000 je uvedeno v části Vyhodnocení vlivů na území Natura 2000.

118.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je dle zákona č. 114/1992 Sb. § 3 písm. a) vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Rozhodujícím kritériem pro vymezení ÚSES je biogeografická pestrost krajiny co do rozmístění rámců trvalých ekologických podmínek a jejich přirozené, na člověku nezávislé, vazby. ÚSES je tvořen ekologicky významnými segmenty krajiny. Na území Jihočeského kraje je vymezeno celkem 15 nadregionálních biocenter (NRBC) propojených sítí nadregionálních biokoridorů (NRBK), které jsou formálně členěny do 26 úseků a 253 regionálních biocenter (RBC) propojených sítí regionálních biokoridorů (RBK), které jsou formálně členěny do 228 úseků.

119.

Cca 38% rozlohy Jihočeského kraje zaujímají lesy (průměr ČR je 33,5 %). V druhové skladbě lesa mají 87,9 % zastoupení jehličnaté dřeviny (z toho smrk 56,1 %) a 12,1 % listnaté dřeviny (z toho buk 4,1 %). Průběžně dochází k mírnému poklesu jehličnanů ve prospěch listnáčů (v důsledku uplatnění vyššího podílu melioračních a zpevňovacích dřevin při obnově porostů). Stav lesů je ovlivněn způsobem hospodaření, který dnes směřuje na vhodných stanovištích od holosečného k jemnějším způsobům podrostním, se zvyšujícím se podílem přirozených obnov. Zdravotní stav lesů v kraji je negativně ovlivňován zejména imisemi a následně celou škálou biotických škůdců (kůrovci, ploskohřbetka, bekyně mniška atd.). V celém kraji se periodicky vyskytují větrné kalamity. Lokálně jsou lesy silně poškozeny jelení zvěří (Šumava, Novohradsko, Písecko) a námrazou (Dačicko). Dosud se nepodařilo nalézt způsob, který by stanovil ekologicky vyvážené stavy zvěře s ohledem na škody na zemědělských a lesních porostech.


Ovzduší 120.

Území Jihočeského kraje náleží do deseti klimatických oblastí vymezených dle Quitta (1971). Mírně teplých je celkem sedm (MT11, MT10, MT9, MT7, MT5, MT4, MT3), chladné tři (CH7, CH6, CH4). Nejteplejší z oblastí (MT11, MT10) se nacházejí v nejnižších nadmořských výškách kraje, tj. v pánvích jižních Čech a v pásu podél Vltavy pod Českými Budějovicemi. Nejchladnější oblasti (CH4, CH6) se vyskytují pouze na Šumavě, oblast CH7 pak kromě rozsáhlého území na Šumavě ještě v Novohradských horách a ve vrcholových partiích Blanského lesa, Českomoravské vrchoviny a Votické vrchoviny. Ostatní území kraje leží v klimaticky průměrných oblastech - MT9, MT7, MT5, MT4 a MT3.

121.

Kvalita ovzduší v Jihočeském kraji je nejvíce ovlivňována emisemi obtížně regulovatelných zdrojů. Mezi nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší v kraji patří především teplárny a kotelny větších měst, dále pak slévárny, cihlářský průmysl, lakovny apod. V rámci Jihočeského kraje lze hodnotit vývoj v produkci emisí znečišťujících látek pozitivně. U většiny základních znečišťujících látek, s výjimkou TZL a SO2, pozvolna dochází ke snížení jejich produkce. Důvodem celkového snížení množství emisí NOx, CO a VOC je menší produkce těchto emisí v oblasti malých a mobilních zdrojů, v případě NH3 snížení emisí v REZZO 1–3. Naopak nárůst emisí TZL a SO2 v r. 2008 byl způsoben zvýšenou produkcí jejich emisí v REZZO 2–3.

122.

Největším producentem emisí NOx a CO byly v roce 2008 mobilní zdroje znečišťování ovzduší. SO2 v největší míře produkovaly zvláště velké a velké stacionární zdroje. Na produkci TZL, VOC a NH3 se nejvíce podílely malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Vývoj emisí látek SO2, NOx, VOC a NH3 a jejich úroveň v roce 2008 poukazují na reálné splnění hodnot krajských emisních stropů pro rok 2010. Ovzduší v regionu je možno hodnotit jako čisté, resp. téměř čisté s výjimkou center regionu, jejich okolí a dalších území s vysokou koncentrací průmyslových aktivit. Alarmující je zvyšující se množství mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. V roce 2008 došlo na území kraje k překročení pouze 24hodinového imisního limitu pro PM10 na stanici Tábor. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nebyly, stejně jako v roce 2007, na území kraje vymezeny. Na území kraje došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren na stanici České Budějovice - Antala Staška. Oblast s překračováním cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu byla vyhlášena na 0,9 % území kraje. Cílový imisní limit pro ozon byl překročen na dvou stanicích (Hojná Voda a Churáňov) z šesti, na kterých je tato látka na území kraje monitorována. V roce 2007 se jednalo o 1,8 % území. Imisní situace je silně ovlivňována rozptylovými podmínkami. V roce 2007 i 2008 byly tyto podmínky příznivé, v důsledku čehož lze konstatovat zlepšení situace týkající se kvality ovzduší. Horninové prostředí, geologie

123.

Jihočeský kraj náleží celou svou plochou centrální oblasti českého masivu, tvořeného hlavními jednotkami moldanubickým krystalinikem (šumavským a českým), vyvřelinami moldanubického plutonu (jižní a jihovýchodní okraj) a středočeského plutonu (severozápadní okraj).

124.

Platformní sedimentární pokryv je na území kraje reprezentován svrchnokřídovými a terciérními sedimenty v oblasti Třeboňské pánve s výběžkem lemujícím tok Lužnice do okolí Plané nad Lužnicí a Budějovické pánve Stránka 127

s odděleným výběžkem, lemujícím tok Blanice a Otavy k Strakonicím. 125.

126.

127.

128.

129.

V oblasti moldanubického krystalinika se rozlišují tři petrograficky odlišné jednotky: jednotvárná skupina, pestrá skupina a pararulové jednotky. Horniny jednotvárné skupiny zaujímají největší plochu, tvoří širší okolí Vimperka, Volar a Prachatic, pruh mezi Frymburkem a Českými Budějovicemi, jižní okolí Týna nad Vltavou, jihovýchodní okolí Soběslavi a okolí Dačic. Horniny pestré skupiny vystupují ve dvou oblastech. Sušicko - votický pruh lemuje jihovýchodní okraj středočeského plutonu mezi Strakonicemi, Čížovou, Bernarticemi, Táborem a Borotínem a řadí se k němu i oblast mezi Vimperkem a Volyní. Druhý, českokrumlovský pruh probíhá od okolí Černé v Pošumaví až k Nové Včelnici. Pararulové jednotky (muskovit-biotitické pararuly) vytváří na území kraje kaplický pruh mezi Frymburkem, Kaplicí a Borovany a chýnovský pruh mezi Soběslaví a Mladou Vožicí.

území Jihočeského kraje nachází ložiska cihlářské suroviny, jílů, grafitů, vltavínů, živcových surovin, zlatých rud, karbonátů, abraziv a lignitu a zlato-wolframových rud, diatomitu, zlata-štěrkopísku, živcové surovinyštěrkopísku a železné rudy. U nevýhradních ložisek se jedná zejména o ložiska stavebního kamene, štěrkopísku a cihlářské suroviny. Půda 130.

Struktura využití půdy v Jihočeském kraji je uvedena v tabulce 27. Největší zastoupení mají lesní pozemky a orná půda. Celkový podíl ZPF (orná půda, zahrady, trvalé travní porosty) činí 49%. Nejrozšířenější skupinou půd na území Jihočeského kraje jsou hnědé půdy (kambizemě). Druhou nejrozšířenější skupinou jsou hydromorfní půdy, z nichž největší plochu zaujímají gleje.

TABULKA 26: STRUKTURA VYUŽITÍ PŮDY V JČK (2008)

Plocha

% území JČK

Horniny moldanubického plutonu, jehož centrální masiv má podkovitý tvar, zasahují na území kraje šumavskou (Vyšší Brod - Strážný) a českomoravskou větví (Novohradské hory, oblast mezi Novou Bystřicí, Slavonicemi, Strmilovem, Chlumem u Třeboně a mezi Lodhéřovem a Lomnicí nad Lužnicí).

orná půda

vodní plochy

4

Středočeský pluton je petrograficky velmi pestrý. Těleso amfibolicko-biotitického syenitu typu Čertovo břemeno zasahuje na území kraje severně od Milevska, amfibolicko biotitický granodiorit blatenského typu tvoří těleso severovýchodně od Blatné, amfibolicko biotitický granodiorit červenského typu na styku s moldanubickým krystalinikem do něj proniká četnými apofýzami a drobnými tělesy zejména u Písku, biotitickopyroxenický syenit táborského typu tvoří těleso severozápadně od Tábora, amfibolicko-biotitický granodiorit dehetnického typu lemuje na východě a jihovýchodě masiv Čertova břemene.

zastavěné plochy

1

ostatní plochy

8

Z kvartérních sedimentů mají největší rozšíření deluviální uloženiny, které pokrývají převážnou část krystalinické oblasti, a jejich mocnost obvykle nepřesahuje 2 m. Kvartérní fluviální sedimenty jsou ve větších mocnostech a rozloze uloženy na horním toku Lužnice mezi Českými Velenicemi a Veselím nad Lužnicí, v údolní nivě Otavy mezi Horažďovicemi a Pískem a v údolní nivě Vltavy a Malše v úseku jejich průtoku Budějovickou pánví. Eolické sedimenty jsou na území kraje zastoupeny zejména sprašovými hlínami, které mají zpravidla malou mocnost a rozsah a omezenými výskyty vátých písků u Vlkova, Lužnice a Chlumu u Třeboně. V Třeboňské pánvi jsou vyvinuta rozsáhlá ložiska humolitů slatinného i vrchovištního typu, která tvoří nesouvislý pruh táhnoucí se středem pánve od Komárova a Veselí nad Lužnicí k Českým Velenicím. Humolity vrchovištního typu jsou soustředěny v Šumavských pláních a Vltavické brázdě a v Pohořské kotlině v Novohradských horách. Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit (ČSÚ). Na území Jihočeského kraje se nachází 132 bilancovaných výhradních ložisek, z toho využívaných 47 a 49 nevýhradních ložisek, z toho využívaných 22. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Dále se na


32

zahrady

1

trvalé travní porosty

16

lesní pozemky

38

131.

Kvalita zemědělské půdy (ZPF) vyjádřená jako výměra v I. a II. třídě ochrany je uvedena v tabulce 28. Přibližně 40 % rozlohy orných půd je postiženo vodní erozí, eroze větrem byla zaznamenána na téměř deseti procentech orných půd. Ohrožení půd vodní erozí není na území kraje rovnoměrné. Poměrně slabé ohrožení vykazují půdy v pánevních oblastech (Budějovická, Třeboňská pánev), též Písecko, Táborsko. Naopak vysoké ohrožení půd vodní erozí je předpokládáno zejména v Šumavském podhůří (Prachaticko, Českokrumlovsko, Volyňsko) a rovněž v podhůří Českomoravské vrchoviny (Jindřichohradecko).

TABULKA 27: PODÍL JEDNOTLIVÝCH TŘÍD OCHRANY NA CELKOVÉ ROZLOZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (ZPF)

Zemědělská půda

Absolutní hodnota (ha)

Procentuální vyjádření (%)

Zemědělská půda celkem

494 378

100

I. třída ochrany

103 413

21

II. třída ochrany

120 464

24

III. – V. třída ochrany

270 501

55

Voda 132.

Zájmové území se nachází v povodí Labe s výjimkou východní části kraje a příhraniční oblasti, odkud povrchové vody odtékají též do povodí Dunaje. Nejvýznamnější řekou je Vltava, která tvoří osu hydrologické sítě v kraji. Vltava pramení pod Černou horou na Šumavě a odvádí vodu téměř z poloviny regionu. Hlavními pravostrannými přítoky Vltavy jsou řeky Malše a Lužnice. Z levé strany se do Vltavy vlévá řeka Otava odvádějící vodu ze severní části Šumavy.

133.

Významným hydrologickým prvkem území jsou rybníky, soustředěné především do rybníkářských oblastí Třeboňska, Vodňanska a Blatenska. Největšími z nich jsou rybníky Rožmberk s rozlohou 490 ha, Horusický Stránka 128

rybník se 415 ha a Bezdrev se 393 ha, které jsou zároveň největšími rybníky v České republice. Většina rybníků je intenzivně rybářsky obhospodařována, takže jakost vody zhoršuje možnosti jejich rekreačního využití. Většina rybníků byla vybudována ve středověku, jejich množství a výměra se však za čtyři sta let zmenšila o více než 70 %. Zatímco na začátku 17. století výměra rybníků v Českých zemích dosahovala 180 000 ha, na konci 20. století to bylo jen 52 000 ha, s objemem zadržované vody cca 625 mil. m3. Kromě produkční funkce mohou rybníky plnit funkci ekologickou, krajinotvornou, hydrologickou, půdo-ochrannou a další. 134.

Vedle rybníků jsou významnými plochami v území umělé vodní nádrže. Nejvýznamnější jsou nádrže vltavské kaskády Lipno (největší vodní plocha v České republice 4 870 ha) a Orlík (přehradní hráz leží na území Středočeského kraje). Důležité jsou nádrže zajišťující zásobování pitnou vodou. Mezi nejvýznamnější v Jihočeském kraji patří Římov. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín byla na Vltavě vybudována vodní nádrž Hněvkovice. Zatímco výstavba rybníků je datována již od 14. století, výstavba údolních nádrží až během 20. století. Pozoruhodnou výjimkou je údolní nádrž Jordán v Táboře z konce 15. století.

135.

Na Šumavě a v Třeboňské pánvi jsou významnými vodními ekosystémy relativně rozsáhlá rašeliniště. Přirozená jezera jsou v Jihočeském kraji vzácná, na Šumavě se nachází ledovcové Plešné jezero a několik drobných rašelinných jezírek. Plešné jezero se nachází v nadmořské výšce 1089 m. n. m., má 7,5 ha a dosahuje hloubky 18 m.

136.

Na území Jihočeského kraje je možné vymezit dva základní typy hydrogeologických struktur:

a.

hydrogeologický masív v oblastech moldanubického krystalinika, moldanubického a středočeského plutonu

b.

pánevní sedimentární struktury - Budějovická, Třeboňská, Novoveská pánev a akumulace sedimentů v povodí Otavy, Blanice, Lužnice a další menší relikty (u Kaplice, Stráže nad Nežárkou aj.).

137.

Vodohospodářsky nejvýznamnější z uvedených struktur jsou Budějovická a obě části Třeboňské pánve, ve kterých hydraulické parametry horninového prostředí umožňují soustředěné jímání podzemních vod, dále pak terciérní a kvartérní uloženiny v oblasti Blanice a Otavy, Novoveská pánev a některé části pruhů pestré skupiny moldanubika, kde je možno zajistit soustředěné jímání podzemních vod menšího významu.

138.

Na území kraje se nacházejí CHOPAV Šumava, CHOPAV Třeboňská pánev a CHOPAV Novohradské hory. CHOPAV Šumava a CHOPAV Novohradské hory představují především potenciál povrchových vod, u CHOPAV Třeboňská pánev převažuje mimořádný potenciál kvalitních podzemních vod využitelných pro zásobování pitnou vodou.

139.

V rámci České republiky může být Jihočeský kraj hodnocen z hlediska stavu vod příznivě. Nevyskytují se zde rozsáhlé kontaminace podzemních a povrchových vod, kterými jsou postiženy oblasti s vysokou koncentrací průmyslových závodů (Severní Čechy, Ostravsko). V rámci regionu je významné zhoršení kvality toků na některých místech pod profily s vypouštěním odpadních vod a obecně vyšší koncentrace látek (dusičnany, fosfor, pesticidy) pocházejících z plošných zdrojů.


Kulturní a historické hodnoty 140.

Jihočeský kraj patří k územím s bohatou historií a velkým množstvím kulturních památek. Na území kraje se nachází 5 509 nemovitých kulturních památek, 32 národních kulturních památek, 7 městských památkových rezervací, 16 vesnických památkových rezervací, 25 městských památkových zón, 55 vesnických památkových zón, a 5 krajinných památkových zón.

141.

Unikátní je přítomnost dvou lokalit v regionu, které jsou zapsány do Seznamu světového a kulturního dědictví lidstva UNESCO (historické centrum města Český Krumlov a vesnice Holašovice). Další dvě lokality jsou navrhované pro zařazení – Slavonice a Rožmberská rybniční soustava. Rožmberská rybniční soustava propojená Zlatou stokou (umělý kanál z roku 1506 –1520) a Novou řekou (umělý kanál propojující řeky Lužnici a Nežárku z roku 1585 – 1587) byla prohlášena za národní kulturní památku, která je připravována k nominaci do seznamu světového dědictví UNESCO. Dalším kandidátem k zápisu do seznamu UNESCO je městská památková rezervace Slavonice (bylo vytipováno 24 unikátních renesančních měšťanských domů).

142.

Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov (zařazeno mezi památky UNESCO), Jindřichův Hradec, Třeboň, Slavonice, Prachatice a Tábor. Kromě toho je v kraji celá řada historických pamětihodností, jako jsou zámky v Hluboké nad Vltavou, Českém Krumlově, Blatné, Červené Lhotě, hrady Zvíkov, Orlík. Významná je též lidová architektura, především tzv. „selské baroko". Mezi nejznámější památky tohoto druhu patří náves v Holašovicích (okres České Budějovice), která byla v roce 1998 zařazena mezi památky chráněné UNESCO.

Předpokládaný vývoj životního prostředí pokud by nebyly uplatněny Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje 143.

1.Neschválení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje by mohlo významně zkomplikovat budoucí realizaci záměrů, např. při zpracování navazujících územních plánů, v rámci územního a stavebního řízení apod. Neuplatněním Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (konkrétně nerealizování záměrů v plochách a koridorech navrhovaných v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje) by bylo zpomaleno řešení již existujících problémů životního prostředí v Jihočeském kraji (např. průtahy silnic obcemi, nízká míra realizovaných ÚSES, znečišťování vodních útvarů apod.), což by představovalo významný negativní dopad. Naopak uplatnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (realizace záměrů v plochách a koridorech navrhovaných v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje) přispěje k řešení těchto problémů a k hospodářskému rozvoji kraje. Uplatnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (respektive záměrů v plochách a koridorech v ní navržených) představuje i jistá rizika pro ŽP (zvýšení intenzity dopravy, nové zdroje znečištění ovzduší, negativní vlivy na přírodně cenné lokality, fragmentace krajiny apod.) a předpokládá negativní vlivy (zejména zábory půdního fondu, vlivy na přírodu a krajinu). Většinu těchto rizik je ovšem možno účinně eliminovat nebo zmírnit, ať už při zpracování územních plánů obcí, územních a stavebním řízení, procesu EIA apod. Pro realizaci záměrů v konfliktních plochách a koridorech z hlediska životního prostředí jsou navržena opatření k minimalizaci negativních vlivů na dotčené složky životního prostředí.

Stránka 129

dopravy k nárůstu imisní zátěže. Tyto silnice jsou však v naprosté většině případů vedeny mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou. Jedná se zejména o emise NOx a dále TZL, případně resuspendovaných částic prachu. Významnější množství emisí může pravděpodobně taktéž pocházet z navržených ploch pro komerční a průmyslovou výrobu. Tyto plochy jsou většinou umístěny na okrajích měst, mimo hlavní osídlené lokality, přesto relativně blízko lidským sídlům. Množství znečištění se bude odvíjet od typu výroby. Tyto plochy mohou přispět také ke zlepšení stávající situace, neboť stávající zdroje z center měst mohou být přesunuty do nově vymezených ploch. Nově vymezené plochy pro komerční a průmyslovou, obytnou a sportovně rekreační funkcí mohou vyvolávat zvýšenou dopravu. Nutné je zajištění napojení i na veřejnou dopravu (autobusová, železniční, případně cyklistická), což by mělo zmírňovat efekt indukované dopravy.

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním ZÚR JČK významně ovlivněny Příroda a krajina 144.

Hlavní přírodní hodnoty jsou na území Jihočeského kraje koncentrovány v maloplošně a velkoplošně chráněných územích. Z tohoto důvodu je nutné posouzení vlivů zaměřit převážně na záměry, které se budou těchto chráněných území dotýkat. Ochrana přírodních hodnot území je obsažena mezi prioritami ZÚR JČK. ZÚR JČK dále upřesňuje podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území, kdy stanovuje přírodní hodnoty území a stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území a dále také vymezuje cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady pro využívání území pro jednotlivé základní typy krajiny. Tyto zásady také přispějí k vyšší ochraně těchto přírodních hodnot území. V případě velkých savců (los, rys, jelen, ale i ostatních druhů) mohou liniové stavby vést k fragmentaci krajiny a ke snížení její průchodnosti. Jedná se zejména o koridor pro dálnici D3 a taktéž o železniční koridor Praha – České Budějovice – Linz. Z hlediska migrace zvěře lze právě úsek mezi Českými Budějovicemi a českorakouskou státní hranicí považovat za velmi významný, hlavně pokud se týče spojení s Českomoravskou vysočinou a Moravou a proto taky nejvíce problematický. ZÚR požadavek na zajištění průchodnosti krajiny respektuje – zajištění průchodnosti krajiny je jednak mezi prioritami ZÚR, jednak je uvedeno v pokynech pro územní plánování u rozvojové oblasti republikového významu OS4 a jednak i u koridorů pro dopravní infrastrukturu. Některé rozvojové plochy, zejména s funkcí pro sport a rekreaci, jsou umístěny do území chráněných dle zákona o ochraně přírody a krajiny (zejména CHKO a NP). Zde je riziko ohrožení chráněných druhů rostlin a živočichů nebo narušení samotné funkce chráněného území. Problém je způsoben tím, že tyto lokality přírodního charakteru jsou z hlediska cestovního ruchu nejvíce atraktivní. Samotná Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblast Šumavy jako specifickou oblast, ve které by měl být – kromě jiného – rozvíjen cestovní ruch. Z hlediska ochrany přírody patří mezi problematické turistické aktivity sjezdové lyžování a golf. Tato problematika je na úrovni jednotlivých záměrů podrobně řešena v dalších kapitolách textu. Součástí návrhu ZÚR je taktéž vymezení nadregionálních a regionálních ÚSES na území kraje, na něž budou navazovat na úrovni jednotlivých obcí i lokální ÚSES. Toto je potřeba hodnotit jednoznačně pozitivně, neboť ÚSES má pozitivní vliv jednak na samotnou ekologickou stabilitu krajiny, ale i na další oblasti životního prostředí (ovzduší, půda, voda apod.).

Horninové prostředí, geologie 146.

Půda 147.

Ovzduší 145.

Vlivem realizace záměrů obsažených v návrhu ZÚR JČK je možné předpokládat výraznější zlepšení situace v centrech těch měst, u nichž dojde v daném časovém horizontu ke zprovoznění obchvatů a úseků nadřazené komunikační sítě (dálnice, rychlostní silnice), které svedou dopravu mimo obytnou zástavbu. Toto je zcela v souladu s Programem ke zlepšení kvality ovzduší. Příznivý vývoj je dále možné očekávat tam, kde bude zásadněji redukováno spalování pevných paliv v domácích topeništích (plynofikace anebo přechodem na centrální zásobování teplem) a současně dojde ke snížení dopravní zátěže (např. výstavbou obchvatu). K tomu by mohl napomoci rozvoj plynovodní sítě. Naopak v území, jimiž budou nové komunikace procházet, dojde vlivem


Předpokládá se, že pro materiálové zabezpečení některých velkých záměrů, zejména dopravních, se zvýší poptávka právě po těchto nerostných surovinách, jako jsou štěrkopísky a písky a stavební kámen. Návrh ZÚR proto vymezuje jednu plochu nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin a územní rezervy pro těžbu nerostných surovin. Tyto plochy by měly do budoucna přispět k zajištění potřeb kraje na nerostné suroviny, což omezí nutnost dopravy tohoto materiálu ze vzdálenějších oblastí mimo kraj a tlaky na otvírku jiných ložisek v méně vhodných lokalitách. Výskyt svahových deformací na území kraje je poměrně omezený a jejich existence nepředstavuje faktor, který významným způsobem podmiňuje lokalizaci či realizaci navrhovaných záměrů. Za jeden z omezujících činitelů stavební činnosti lze považovat pozůstatky hlubinné těžby nerostných surovin. Jedná se o důlní díla, jejich průmět na povrch je vymezen jako tzv. poddolovaná území. V Jihočeském kraji je do budoucna plánována řada velkých dopravních staveb, na jejichž realizaci bude třeba velké množství stavebních surovin (zejména štěrkopísky). Pro uspokojení potřeby surovin na tyto stavby se dá předpokládat zvýšení těžby těchto surovin, což může ovlivnit životnost jednotlivých ložisek nerostných surovin a otevření nových.

Ochrana půdního fondu je jednou z hlavních priorit ZÚR JČK. Půda je zařazena také mezi přírodní hodnoty území, čímž je posílena její ochrana. Také z hlediska krajiny stanovuje návrh ZÚR cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady na využívání území, jež by měly přispět k ochraně a rozvoji zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu. Záborům půdního fondu lze bránit jen omezeně. Největší zábory se předpokládají u dopravních koridorů a u ploch s komerční a obytnou funkcí. U ostatních typů záměrů už budou zásahy mnohem méně významné. Voda

148.

Vodohospodářsky významná území (CHOPAV Šumava, CHOPAV Třeboňská pánev, CHOPAV Novohradské hory, podzemní a povrchové zdroje pitné vody a zdroje léčivých a minerálních vod) jsou zařazeny mezi přírodní hodnoty území, čímž je podpořena jejich ochrana. Jejich ochrana je zdůrazněna i mezi prioritami ZÚR JČK. Jednou z cílových charakteristik krajiny je i krajina rybniční a jsou stanoveny zásady pro využívání území, které Stránka 130

by měly napomoci při ochraně této oblasti. Problematika jakosti podzemních i povrchových vod je v rámci ZÚR JČK řešena jak na úrovni dodávek pitné vody (vodovody) a jednak na odvádění a čištění vod odpadních (kanalizace a ČOV). Zde lze očekávat pozitivní dopady, které by měly současný negativní stav napomoci významně zlepšit. Význam pro ochranu vodních ploch budou mít pravděpodobně také plochy, na kterých bude probíhat asanace. V rámci upraveného návrhu ZÚR JČK jsou vymezeny 3 asanační území. Jsou plánovány také plochy s rekreační, obytnou a průmyslovou funkcí, které mohou být zdrojem znečištění vod. Základním požadavkem v tomto případě musí být zajištění odvodu znečištěných vod a napojení na ČOV. Některé ze záměrů jsou dále plánovány do CHOPAV. Zde je nutné dodržovat podmínky ochrany těchto CHOPAV.

vrh ZÚR by měl přispět k řešení některých z těchto problémů. Největší význam budou mít nové dopravní komunikace, zejména obchvaty měst a obcí, které odvedou část dopravy z center měst. Tím bude snížena expozice obyvatel emisím z výfukových plynů. (Celkové množství emisí bude sníženo pouze mírně, bude převedeno do méně osídlených oblastí, kde již nebude představovat tak významný problém). Toto je jedním z hlavních požadavků PZKO Jihočeského kraje, které je tímto naplňováno. Zároveň dojde i ke snížení hlukového znečištění v osídlených oblastech. Podobný dopad budou mít i plochy s funkcí komerční a průmyslovou. Dojde zde sice k místnímu zvýšení vypouštěného množství emisí a výstavbě nových zdrojů (s vlivem závislým na druhu průmyslové výroby), avšak současně se dá předpokládat přesunutí části stávající průmyslové výroby z center měst na jejich okraje mimo nejvíce osídlenou zástavbu. V části obcí jsou navrženy koridory pro plynovody. Plynofikace obcí bude mít pozitivní dopady na kvalitu ovzduší v daném místě, avšak bude záviset také na aktuálních cenách jednotlivých paliv. Za stávajících cen se nedá předpokládat výrazné zvýšení používání zemního plynu.

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Příroda a krajina 149.

Základní charakteristikou ŽP Jihočeského kraje je jeho relativní zachovalost a dobrá kvalita ve srovnání s jinými kraji České republiky. Týká se to především jižní části území (Šumava, Blanský les, Novohradské hory, Třeboňsko), kde jsou zastoupeny unikátní ekosystémy z celostátního, ale i z celoevropského hlediska. Tato charakteristika předurčuje Jihočeský kraj pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu. To zároveň představuje i největší problém. Turistika a cestovní ruch, pokud mají být významným zdrojem příjmů pro místní obyvatele a dotčený region, musí splňovat určité parametry a standardy, které umožní prosadit se v konkurenčním prostředí (dopravní dostupnost, rozsah, úroveň a kvalita služeb atd.). V rámci územního plánování (ale i jiných procesů plánování) je nezbytné hledat vyvážený kompromis, který umožní ekonomicky pozitivní způsob využívání krajiny pro potřeby turistiky a cestovního ruchu a zároveň zajistí zachování, případně rozšíření všech hodnot, které činí krajinu Jihočeského kraje hodnotnou a atraktivní. Soulad hospodářského rozvoje s požadavky na ochranu přírodních hodnot je v rámci ZÚR několikrát deklarován, ať již mezi prioritami nebo v rámci stanovených zásad a úkolů pro územní plánování nebo v rámci vymezení přírodních hodnot území a cílových charakteristik krajiny. Problematika vlivů na soustavu Natura 2000 je řešena v samostatné části.

Horninové prostředí, geologie 151.

Ovzduší 150.

Jihočeský kraj patří mezi nejlépe hodnocené regiony z pohledu kvality ovzduší. Imisní limity (pro ochranu zdraví lidí) jsou dodržovány dlouhodobě na území celého kraje, místy (nepravidelně a v malém rozsahu) bývá překračován imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 (zejména větší sídelní celky jako Tábor, České Budějovice, Písek, atd.). Za posledních 15 let byly výrazně sníženy emise z průmyslových zdrojů znečištění ovzduší a v současné době závisí kvalita ovzduší hodně na zdrojích REZZO 4 (automobilová doprava) a s ní spojené resuspenzi a dále na malých zdrojích znečištění používajících tuhá paliva (zejména v obcích, které nejsou plynofikovány). Druhým významným problémem jsou koncentrace troposférického ozónu, resp. produkce emisí jeho prekurzorů na celém území kraje. Zhoršenou kvalitu ovzduší je nutné očekávat v blízkosti významných špičkových zdrojů znečištění ovzduší. Ná-


Na území Jihočeského kraje je zaznamenán vyšší výskyt lokalit s doloženým nebo předpokládaným výskytem důlních děl v okolí Českých Budějovic, Českého Krumlova a Ratibořských Hor v okrese Tábor. Jedná se jak o díla se stále probíhající důlní činnosti, tak v současné době nečinná a opuštěná. Existence takový důlních děl představuje překážku veškerým stavebním činnostem, neboť nerespektování této překážky může vést k následnému porušení stability horninového prostředí projevující se změnami konfigurace terénu (propadliny, poklesy, svahové pohyby, apod.). Při navrhování a posuzování staveb je proto vhodné, resp. nutné, vyžádat si podrobný báňský posudek jako doplnění inženýrskogeologického průzkumu staveniště. Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny. Relativní dostatek je zde stavebního kamene a štěrkopísků (a cihlářských surovin). Realizace záměrů obsažených v ZÚR bude klást vysoké nároky na těžbu těchto surovin (zejména štěrkopísků) a bude vyvolávat tlak na otevření dalších ložisek stavebních surovin. Toto je řešeno jednak vymezením jedné plochy pro těžbu nerostných surovin, jednak vymezením územních rezerv pro možnou budoucí těžbu nerostných surovin, kdy územní rezerva nepředstavuje záměr, nýbrž ochranu území před záměry, které by tuto těžbu mohly ztížit nebo omezit. Půda

152.

Na území Jihočeského kraje se ve značné míře vyskytují bonitně nejcennější půdy 1. a 2. třídy ochrany, a to především v těchto oblastech (a) severovýchodní část kraje (Táborsko, Milevsko, Bechyňsko, okolí Veselí nad Lužnicí), (b) jihovýchodní část kraje (Jindřichohradecko, Dačicko), (c) centrální a jižní část kraje (Českobudějovicko, Kaplicko, severní část Lipenska), (d) západní část kraje (Vodňansko, Strakonicko, Písecko, Mirovicko). V těchto regionech je vyšší pravděpodobnost odnětí nejkvalitnějších půd, zejména v rámci záměrů v oblasti dopravní infrastruktury a jednak u ploch s komerční a průmyslovou a obytnou funkcí. ZÚR problematiku ochrany půdního fondu reflektují několika způsoby. Ochrana půdního fondu je jednou z hlavních priorit ZÚR. Také z hlediska krajiny stanovuje návrh ZÚR cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady na využívání území, jež by měly přispět k ochraně a rozvoji zemědělStránka 131

ského půdního fondu a lesního půdního fondu (např. posilování původní skladby porostů, přednostní využívání brownfields apod.). Záborem půdního fondu se podrobně zabývají následující kapitoly. Voda 153.

Jedním z hlavních problémů Jihočeského kraje je jakost zejména povrchových vod. Znečištění se v posledních 15 letech významně snížilo, zejména díky výstavbě řady čistíren odpadních vod ve větších sídlech. Stávajícím problémem je vypouštění odpadních vod z řady menších bodových zdrojů (domácnosti, obce, podniky) a také plošné znečištění ze zemědělské výroby. ZÚR neřeší problematiku znečištění ze zemědělské výroby. Do návrhu ZÚR byly z územních plánů velkých územních celků převzaty záměry pro výstavbu ČOV obcí. Dále jsou zde vymezena sídla, která nemají vyřešen odvod a likvidaci odpadních vod. Bez provedení ZÚR by mohl být vývoj snižování znečišťování povrchových vod zpomalen a tlak na vodní zdroje by přetrvával. Jedná se zejména o vlivy znečištění z velkých i malých sídel. Problematika ochrany před povodněmi je v rámci návrhu ZÚR řešena pouze okrajově. Jedná se zejména o vymezení ploch (územních rezerv) pro akumulaci povrchových vod (v souladu se Směrným vodohospodářským plánem z roku 1988), kdy územní rezerva zajišťuje ochranu těchto ploch před záměry, které by jejich budoucí případnou realizaci mohly omezit.

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ZÚR JČK, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení 154.

logické stability. 155.

Vlivy rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí 156.

157.

158.

 Rozvojové plochy nadmístního významu komerční a průmyslové,  Rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci,

 Rozvojové plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – elektroenergetika,  Rozvojové plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – zásobování teplem a plynem,  Rozvojové plochy a koridory územního systému ekoZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Výstavba a provoz průmyslových podniků v rozvojových oblastech a osách přinese zvýšenou produkci emisí do ovzduší. Emise z dopravy v rozvojových osách se významně nezmění, v souvislosti s převedením dopravy mimo zastavěná území obcí a měst lze očekávat snížení produkce emisí z dopravních prostředků. Rozhodující v této oblasti bude vývoj dopravních zátěží na jednotlivých komunikacích a obměna vozového parku. Ve specifických oblastech se významné vlivy na ovzduší a klima nepředpokládají. Vlivy na povrchové a podzemní vody

159.

Realizace konkrétních stavebních záměrů v rozvojových oblastech a osách bude mít za následek nárůst rozlohy zpevněných ploch a tím zrychlený odtok povrchových vod a nárůst produkce odpadních vod. Ve specifických oblastech se významné vlivy na povrchové a podzemní vody nepředpokládají.

160.

Rozvojová oblast OB 10 České Budějovice zasahuje do CHOPAV Třeboňská pánev a do významných OP vodních zdrojů Úsilné – Opatovice a Vidov. Rozvojová osa OS 6 Praha - České Budějovice - hranice ČR zasahuje do CHOPAV Třeboňská pánev, CHOPAV Novohradské hory a do významných OP vodních zdrojů Dolní Bukovsko, Úsilné – Opatovice a Římov. Rozvojová oblast N-OB 2 Táborsko zasahuje do významného OP vodárenského odběru z rybníka Jordán. Rozvojová oblast N-OB 3 Prachaticko zasahuje do CHOPAV Šumava. Rozvojová osa

 Rozvojové plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu,  Rozvojové plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – zásobování vodou a odkanalizování,

Vlivy na obyvatelstvo lze předpokládat především v rozvojových osách v souvislosti s výstavbou a provozem nových silnic. Převažovat by měly pozitivní vlivy vyvolané převedením dopravy mimo zastavěná území obcí a měst. V rozvojových oblastech a v rozvojových osách mohou nastat negativní vlivy v souvislosti s výstavbou a provozem průmyslových podniků. Rozvoj průmyslu a sportovně rekreačních aktivit přinese pozitivní vliv pro zaměstnanost a ekonomický rozvoj. Pozitivní vlivy na zaměstnanost lze očekávat ve specifických oblastech díky podpoře vhodných typů podnikání. Vlivy na ovzduší, klima

 Rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení,

 Rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci a asanační úpravy,

V následujícím textu jsou prezentovány hlavní výsledky hodnocení potenciálních vlivů rozvojových oblastí a os a specifických oblastí na ŽP a veřejné zdraví (Příloha č. 1). Hodnocení bylo provedeno na základě možných střetů realizace očekávaných záměrů s jednotlivými složkami ŽP a veřejného zdraví a na základě zastoupení významných velkoplošných území (NP, CHKO, přírodní parky, OP vodních zdrojů nad 1 000 ha, OP minerálních a léčivých vod, ZPF 1. a 2. třídy ochrany a PUPFL). Vyhodnocení vlivů konkrétních záměrů realizovaných v rozvojových oblastech, osách a specifických oblastech není na této úrovni hodnocení možné, odpovídající ochrana jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví při realizaci konkrétních záměrů bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, případně v procesech EIA, v odůvodněných případech biologickým hodnocením a hodnocením zdravotních rizik. Vlivy na obyvatelstvo

Předmětem hodnocení jsou rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti a konkrétní navrhované plochy a koridory:

 Rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin,

Územní rezervy jsou hodnoceny v rozsahu dohodnutém mezi MMR a MŽP pro územní rezervu koridoru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe z 19. 5. 2010.

Stránka 132

N-OS 1 Severojižní - Pasovská zasahuje do CHOPAV Šumava a do významného OP vodního zdroje Volyňka – Nišovice. Rozvojová osa N-OS 4 Východní Písecko – Táborsko – Pelhřimovská zasahuje do významného OP vodního zdroje Rutice. Rozvojová osa N-OS 7 Severovýchodní – Jindřichohradecká zasahuje do CHOPAV Třeboňská pánev a do ochranného pásma minerálních a léčivých vod Třeboň Rozvojová osa N-OS 8 Jihovýchodní Novohradská zasahuje do CHOPAV Třeboňská pánev, CHOPAV Novohradské hory, do ochranného pásma minerálních a léčivých vod Byňov a do významných OP vodních zdrojů Vidov a Bukvice. Specifická oblast SOB 1 Šumava zasahuje do CHOPAV Šumava a významného OP vodního zdroje Lipno. Specifická oblast N-SOB 2 Třeboňsko - Novohradsko zasahuje do CHOPAV Třeboňská pánev, CHOPAV Novohradské hory, do významného ochranného pásma vodního zdroje Dolní Bukovsko a do ochranného pásma minerálních a léčivých vod Třeboň a Byňov. Při realizaci konkrétních záměrů musí být respektovány podmínky dotčených CHOPAV, OP vodních zdrojů a OP minerálních a léčivých vod.

ní - Jindřichohradecká zasahuje do CHKO Třeboňsko. Specifická oblast SOB 1 Šumava zasahuje do NP a CHKO Šumava. Specifická oblast N-SOB 2 Třeboňsko - Novohradsko zasahuje do CHKO Třeboňsko. Při realizaci konkrétních záměrů musí být respektovány ochranné podmínky dotčených NP a CHKO. Pozitivní z hlediska vlivů na biologickou rozmanitost, faunu a flóru je zmenšení rozsahu (zúžení) rozvojové osy N-OS1 na území CHKO Šumava v upraveném návrhu ZÚR JČK. Vlivy na krajinu 165.

Vlivy na půdu 161.

162.

Realizace konkrétních stavebních záměrů si vyžádá zábor půdy. Nejvyšší nároky na zábor půdy budou mít nové stavby silnic a železnic v rozvojových osách a stavby průmyslových areálů v rozvojových oblastech a rozvojových osách. Nejvyšší zastoupení kvalitní zemědělské půdy v 1. a 2. třídě ochrany ZPF je v rozvojových osách N-OS 9 Slavonicko - Dačická a N-OS 4 Východní Písecko - Táborsko - Pelhřimovská a v rozvojové oblasti N-OB 2 Táborsko. Ze specifických oblastí má nejvyšší zastoupení kvalitní zemědělské půdy v 1. a 2. třídě ochrany ZPF N-SOB 3 Pacovsko. Při realizaci konkrétních záměrů musí být minimalizován zábor kvalitní zemědělské půdy v 1. a 2. třídě ochrany ZPF. Při realizace konkrétních stavebních záměrů nelze vyloučit zábor lesní půdy (PUPFL). Zábor nebo jiný zásah do PUPFL lze akceptovat pouze při výstavbě nové technické infrastruktury, v omezené míře i při realizaci sportovně rekreačních areálů. Nejvyšší zastoupení PUPFL je v rozvojových oblastech N-OB 3 Prachaticko a N-OB 5 Českokrumlovsko a v rozvojové ose N-OS 7 Severovýchodní - Jindřichohradecká. Ze specifických oblastí má nejvyšší zastoupení PUPFL SOB 1 Šumava.

Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví 166.

Vlivy na horninové prostředí 163.

Vlivy na horninové prostředí budou nastávat při realizaci konkrétních stavebních záměrů. V navrhovaných rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech byla identifikována CHLÚ, dobývací prostory, poddolovaná území, stará důlní díla atd. Jejich rozloha je relativně malá. Při realizaci konkrétních záměrů musí být respektovány ochranné podmínky dotčených území.

Při realizaci konkrétních záměrů budou dotčeny ekosystémy, fauna a flóra v místě realizace stavby. Rozsáhlá cenná území leží především ve velkoplošných ZCHÚ (národní park a chráněné krajinné oblasti). Rozvojová oblast OB 10 České Budějovice zasahuje malou částí do CHKO Blanský les. Rozvojová osa OS 6 Praha - České Budějovice - hranice ČR zasahuje do CHKO Třeboňsko. Rozvojová oblast N-OB 3 Prachaticko zasahuje do CHKO Šumava. Rozvojová oblast N-OB 5 Českokrumlovsko zasahuje do CHKO Blanský les. Rozvojová osa N-OS 1 Severojižní - Pasovská zasahuje do NP a CHKO Šumava. Rozvojová osa N-OS 5 Jindřichohradecká zasahuje do CHKO Třeboňsko. Rozvojová osa N-OS 7 Severovýchod-


Hmotné statky a kulturní dědictví mohou být dotčeny při realizaci konkrétních záměrů. V navrhovaných rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech byla identifikována celá řada kulturních památek (nemovité kulturní památky, městské a vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny). Rozloha chráněných ploch je relativně malá, většinou jsou vázány na stávající zástavbu. Při realizaci konkrétních záměrů musí být respektovány ochranné podmínky kulturních památek. Z hlediska ochrany archeologického dědictví je celé území považováno za území s archeologickými nálezy, a proto je nutné u všech realizovaných záměrů zajistit odpovídající ochranu archeologických nálezů. Souhrn

167.

Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru 164.

Krajina a krajinný ráz mohou být dotčeny především pří výstavbě nových silnic, železnic, vedení VVN a průmyslových areálů v rozvojových oblastech a osách. Rozsáhlé plochy cenné krajiny se nacházejí vedle NP a CHKO (viz předcházející odstavec) především v přírodních parcích. Rozvojová osa OS 6 Praha - České Budějovice hranice ČR zasahuje do přírodních parků Vyšebrodsko, Poluška a Turovecký les. Rozvojová oblast N-OB 2 Táborsko zasahuje do přírodního parku Turovecký les. Rozvojová osa N-OS 4 Východní Písecko - Táborsko Pelhřimovská zasahuje do přírodních parků Turovecký les a Polánka. Rozvojová osa N-OS 7 Severovýchodní Jindřichohradecká zasahuje do přírodního parku Česká Kanada. Rozvojová osa N-OS 8 Jihovýchodní - Novohradská zasahuje do přírodního parku Novohradské hory. Rozvojová osa N-OS 9 Slavonicko - Dačická zasahuje do přírodního parku Česká Kanada. Specifická oblast SOB 1 Šumava zasahuje do přírodního parku Vyšebrodsko. Specifická oblast N-SOB 1 Orlicko zasahuje do přírodních parků Písecké hory a Plziny a do navrhovaného přírodního parku Kaňon Lužnice. Při realizaci konkrétních záměrů musí být zajištěna odpovídající ochrana krajinného rázu.

Celkově je možné konstatovat, že navrhované rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nepředstavují významné riziko pro životní prostředí a veřejné zdraví. Opatření uvedená v upraveném návrhu ZÚR JČK v odstavcích Zásady pro rozhodování o změnách v území a Úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD lze hodnotit jako dostatečná pro účinnou ochranu jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví.

Vlivy rozvojových ploch nadmístního významu pro bydlení Vlivy na obyvatelstvo 168.

Návrh ploch určených pro bydlení je z hlediska vlivů na obyvatelstvo pozitivní. Negativní vlivy lze očekávat pouze ve fázi výstavby a to v oblasti zvýšené prašnosti, hluku, emisí způsobené stavební činností a dopravou. Vzhledem k rozloze navrhovaných ploch (větší než Stránka 133

50ha) je nezbytné zohlednit potřebu navazujících služeb a sociální vazby na stávající sídlo. Nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na obyvatelstvo. Ochrana obyvatel (veřejného zdraví) bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, případně v procesu EIA. Vlivy na ovzduší, klima 169.

těny do poddolovaných území. Navrhovaná opatření před realizací záměrů v poddolovaných územích v plochách pro bydlení SO 11 a SO 13 zpracovat báňskohistorický posudek. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru 173.

Při využití těchto ploch se nedají předpokládat významné negativní vlivy na ovzduší. Dojde ke zvýšení vypouštěného množství emisí vlivem související generované dopravy a ke zvýšení množství emisí z vytápění objektů. Množství takto vypouštěných emisí bude záviset zejména na použitém způsobu vytápění. V případě, že bude vytápění těchto ploch zajištěno z centrálního zdroje tepla nebo zemním plynem, případně doplněno o obnovitelné zdroje energie, nedá se očekávat negativní vliv na kvalitu ovzduší. Rizikem zde může být znečišťování ovzduší ze spalování tuhých paliv. Navrhovaná opatření:

a.

z hlediska kvality ovzduší upřednostňovat, tam kde je to možné, vytápění z centrálního zdroje tepla, případně zemním plynem nebo obnovitelnými zdroji (biomasa, tepelná čerpadla),

b.

zajistit dostupnost vymezených ploch pro bydlení veřejnou dopravou.

Vlivy na krajinu 174.

Vlivy na povrchové a podzemní vody 170.

Realizace záměrů pro bydlení představuje navýšení zpevněných ploch v území, což povede ke zrychlenému odtoku vody z území a navýšení produkce splaškových odpadních vod. Podmínkou pro novou výstavbu je odvádění odpadních vod kanalizací do ČOV. Žádná z ploch nezasahuje do záplavového území. Plochy SO 13 a SO 14 zasahují do ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně. Plocha SO 18 se nachází na území CHOPAV Novohradské hory. Navrhovaná opatření:

a.

zajistit odvádění odpadních vod z realizovaných záměrů pro bydlení kanalizací do odpovídající ČOV,

b.

zajistit odpovídající ochranu povrchových a podzemních vod u záměrů realizovaných v CHOPAV v ploše pro bydlení SO 18 a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně v plochách pro bydlení SO 13 a SO 14. Vlivy na půdu

171.

Při realizaci záměrů pro bydlení je nevyhnutelný trvalý zábor zemědělského půdního fondu (ZPF). Celkem lze při 50% záboru z limitní plochy předpokládat zábor cca 379 ha, z toho 84 ha v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvyšší podíl záboru v 1. a 2. třídě ochrany lze předpokládat v případě ploch SO 1, SO 3, SO 5, SO 15, SO 16, SO 17, SO 18 (více než 30 % z celkového záboru ZPF). Plochy určené pro bydlení jsou vymezeny převážně mimo PUPFL. Dochází pouze k malým střetům s celkovou plochou 1,96 ha PUPFL. Při předpokládaném 50% záboru PUPFL se jedná o zábor 0,98 ha na plochách SO 01, SO 05, SO 09, SO 15, SO 16, SO 17 a SO 18. Všechny zábory nepřesáhnou 0,5 ha na jedné vymezené ploše pro bydlení a na žádné ploše se nevyskytuje les zvláštního určení či les ochranný. Navrhovaná opatření:

a.

realizovat konkrétní záměry pro bydlení mimo PUPFL,

b.

při realizaci konkrétních záměrů pro bydlení minimalizovat zábor ZPF v 1. a 2. třídě ochrany. Vlivy na horninové prostředí

172.

Navržené plochy pro bydlení SO 11 a SO 13 jsou umís-


Nové plochy pro bydlení jsou navrženy v bezprostředním sousedství stávajících sídel a nevykazují střety se zvláště chráněnými územími a s prvky nadregionálního a regionálního ÚSES. Vzhledem k návaznosti na stávající zástavbu je výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů málo pravděpodobný. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na biologickou rozmanitost, faunu a flóru. Ochrana biologické rozmanitosti, fauny a flóry bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, v odůvodněných případech biologickým hodnocením, případně v procesu EIA.

Rozsáhlá obytná výstavba může mít negativní vliv na krajinný ráz. Především je tento faktor významný v lokalitách s hodnotným krajinným rázem, jako jsou velkoplošná zvláště chráněná území, přírodní parky a krajinné památkové zóny. Plocha SO 18 Nové Hrady zasahuje do přírodního parku Novohradské hory a do krajinné památkové zóny Novohradsko. Plocha SO 3 se nachází na území navržené krajinné památkové zóny Chotovinsko. Vzhledem k návaznosti navrhovaných ploch na stávající zástavbu by riziko ovlivnění krajinného rázu nemělo být významné. Navrhovaná opatření - před realizací záměrů v plochách pro bydlení SO 3 a SO 18 zpracovat hodnocení vlivů na krajinný ráz. Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví

175.

Všechny nové plochy určené pro bydlení se nacházejí na území s archeologickými nálezy. Plochy SO 1, SO 2, SO 09, SO 10, SO 11, SO 12, a SO 14 pak zasahují do území s archeologickými nálezy kategorie I, tedy do území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. V území SO13 jsou nálezy na základě určitých indicií předpokládány. Navrhovaná opatření - zajistit odpovídající ochranu archeologických nálezů u záměrů realizovaných na všech plochách.

Vlivy rozvojových ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových Vlivy na obyvatelstvo 176.

Realizace komerčních a průmyslových záměrů v navrhovaných plochách může mít pozitivní i negativní vliv na obyvatelstvo. V pozitivním vlivu se odrazí nárůst pracovních příležitostí, do negativního se promítne navýšení hlukové a imisní zátěže nejen přímo v okolí ploch, ale také podél příjezdových komunikací. Ovlivnění obyvatelstva bude také závislé na charakteru záměru. Konkrétní míra ovlivnění záleží na konkrétním záměru. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na obyvatelstvo. Ochrana obyvatel (veřejného zdraví) bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, v odůvodněných případech hodnocením zdravotních rizik, případně v procesu EIA. Vlivy na ovzduší, klima

177.

Vlivy těchto rozvojových ploch na kvalitu ovzduší se budou lišit podle konkrétní náplně a použité technologie v dané lokalitě. Vliv může být nízký v případě admiStránka 134

nistrativních center, služeb, lehkého průmyslu, vědeckotechnologických parků, ale taktéž významný v případě velkých zdrojů s významnými emisemi. V případě, že zde nebude umístěna výroba těžkého průmyslu a vytápění těchto ploch zajištěno z CZT nebo zemním plynem, případně doplněno o obnovitelné zdroje energie, nedá se očekávat významné negativní ovlivnění kvality ovzduší. Dalším negativním vlivem na imisní situaci bude nárůst dopravy v daných lokalitách. Generovaná doprava bude pocházet jednak z provozu daných ploch (dovoz a odvoz surovin, výrobků – nákladní doprava) a jednak z dopravy zaměstnanců do těchto ploch. Navrhovaná opatření a.


b.

zajistit dostupnost vymezených ploch komerčních a průmyslových veřejnou dopravou.

b.


Realizace záměrů pro komerční a průmyslovou výrobu představuje navýšení zpevněných ploch v území, což povede ke zrychlenému odtoku vody z území a navýšení produkce splaškových odpadních vod. Podmínkou pro novou výstavbu je odvádění odpadních vod kanalizací do ČOV. Plochy KP13 a KP21 zasahují do záplavových území. Plochy KP5, KP7, KP22, KP23, KP25, KP26, KP27 a KP34 zasahují do ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně. Plochy KP18 a KP33 se nacházejí na území CHOPAV Třeboňská pánev, plocha KP32 leží v CHOPAV Novohradské hory. Navrhovaná opatření

a.

zajistit odvádění odpadních vod z realizovaných záměrů v plochách komerčních a průmyslových kanalizací do odpovídající ČOV,

b.

zajistit odpovídající ochranu povrchových a podzemních vod u záměrů realizovaných v CHOPAV v plochách komerčních a průmyslových KP18, KP32 a KP33 a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně v plochách KP5, KP7, KP22, KP23, KP25, KP26, KP27 a KP34,

c.

podmínky výstavby v plochách v záplavových územích KP13 a KP21 specifikovat v navazujících ÚPD obcí.

181.

a.

Při realizaci záměrů pro komerční a průmyslovou výrobu je nevyhnutelný trvalý zábor zemědělského půdního fondu (ZPF). Celkem lze při 70% záboru z limitní plochy předpokládat zábor cca 1103 ha, z toho 384 ha v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvyšší podíl záboru v 1. a 2. třídě ochrany lze předpokládat v případě ploch KP 1, KP 5, KP 6, KP 8, KP 9, KP 10, KP 17, KP 21, KP 28, KP 29, KP30 a KP37 (více než 50% z celkového záboru ZPF). Plochy určené pro komerční a průmyslovou výrobu jsou vymezeny převážně mimo PUPFL. Dochází pouze k malým střetům s celkovou plochou 5,11 ha PUPFL. Při předpokládaném 70% záboru PUPFL se jedná o zábor 3,58 ha na plochách KP 01, KP 02, KP 09, KP 15, KP 16, KP 19 a KP 20. Všechny zábory nepřesáhnou 1 ha na jedné vymezené ploše pro komerční a průmyslové aktivity, kromě plochy KP 20, kde je zábor PUPFL 2,18 ha. Na žádné ploše se nevyskytuje les zvláštního určení či les ochranný. Navrhovaná opatření: při realizaci konkrétních záměrů v plochách komerčních a průmyslových minimalizovat zábor ZPF v 1. a 2. třídě ochrany,


Nové plochy pro komerční a průmyslovou výrobu jsou navrženy v návaznosti na stávající infrastrukturu a nevykazují střety se zvláště chráněnými územími a s prvky nadregionálního a regionálního ÚSES. Pouze plocha KP 28 se nachází na území 3. zóny CHKO Blanský les. Vzhledem k návaznosti na stávající infrastrukturu je výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů málo pravděpodobný. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na biologickou rozmanitost, faunu a flóru. Ochrana biologické rozmanitosti, fauny a flóry bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, v odůvodněných případech biologickým hodnocením, případně v procesu EIA. Vlivy na krajinu

182.

Komerční a průmyslové areály mohou mít negativní vliv na krajinný ráz. Především je tento faktor významný v lokalitách s hodnotným krajinným rázem, jako jsou velkoplošná zvláště chráněná území, přírodní parky a krajinné památkové zóny. Plocha KP28 Český Krumlov – Domoradice se nachází na území 3. zóny CHKO Blanský les. Vzhledem k návaznosti navrhované plochy na stávající průmyslový areál by riziko ovlivnění krajinného rázu nemělo být významné. Navrhovaná opatření – nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na krajinný ráz. Ochrana krajinného rázu bude zajištěna v územním a stavebním řízení, případně v procesu EIA. Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví

183.

Vlivy na půdu 179.

Navržené plochy pro komerční a průmyslovou výrobu KP 23 a KP 28 jsou umístěny do poddolovaných území. Navrhovaná opatření - před realizací záměrů v poddolovaných územích v plochách komerčních a průmyslových KP 23 a KP 28 zpracovat báňskohistorický posudek. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru

Vlivy na povrchové a podzemní vody 178.

realizovat konkrétní záměry v plochách komerčních a průmyslových mimo PUPFL.

Všechny nové plochy určené pro komerční a průmyslovou výrobu se nacházejí na území s archeologickými nálezy. Plochy KP2, KP3, KP9, KP10, KP11, KP13, KP14, KP15, KP16, KP20, KP24 a KP29 pak zasahují do území s archeologickými nálezy kategorie I, tedy do území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. V územích KP21, KP22 a KP37 jsou nálezy na základě určitých indicií předpokládány. Navrhovaná opatření - zajistit odpovídající ochranu archeologických nálezů u záměrů realizovaných na všech plochách. Vlivy plochy nadmístního významu KP 38 Temelín

184.

Plocha KP38 představuje plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín (ETE). Plocha byla vymezena v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 a je navržena v návaznosti na stávající areál ETE. Vlivy na životní prostředí stávajícího provozu ETE byly posouzeny na základě jednání premiérů vlád České Republiky a Rakouska spolu s představiteli Evropské komise, které proběhlo v prosinci 2000 v Melku. V tabulce 29 jsou uvedeny závěry z posouzení:

TABULKA 28: ZÁVĚRY POSOUZENÍ VLIVŮ STÁVAJÍCÍHO PROVOZU ETE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Okruhy posuzování

Výsledek hodnocení Stránka 135

Ovzduší, klima

2,00

Hydrologie

1,70

Půda a horninové prostředí

2,80

Vlivy na obyvatelstvo

2,95

Příroda a krajina

3,75

Odpady

2,50

Možnost vzniku havárií

2,25

Vážený průměr

2,51

185.

186.

Při hodnocení byla použita pětičlenná stupnice od 1, která představuje žádné riziko, zanedbatelný ekologicky dopad, po stupeň 5, který představuje nepřijatelné riziko, velmi negativní dopad záměru. Celkové hodnocení 2,51 je prezentováno jako vliv na životní prostředí nízký, nevýrazný a přijatelný. Lze tedy předpokládat, že zhruba stejné ovlivnění životního prostředí nastane v případě volby obdobné technologie při dostavbě 3. a 4. bloku ETE. V předkládaném hodnocení vlivů ZÚR JČK na životní prostředí je vyhodnoceno vymezení plochy KP 38 v návaznosti na stávající areál ETE. Vlastní záměr dostavby ETE bude hodnocen standardním procesem EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. Umístění KP 38 v návaznosti na stávající areál JETE nevykazuje střety s prvky ochrany přírody a krajiny (ZCHÚ, ÚSES, přírodní park, krajinná památková zóna). Záměr si vyžádá zábor cca 85,36 ha zemědělské půdy, z toho 14,54 ha patří do 2. třídy ochrany. Nebude dotčena půda 1. třídy ochrany. Část plochy zasahuje na území s archeologickými nálezy.

kreaci veřejnou dopravou. Vlivy na povrchové a podzemní vody 190.

Realizace záměrů pro sport a rekreaci představuje navýšení zpevněných ploch v území, což povede ke zrychlenému odtoku vody z území a navýšení produkce splaškových odpadních vod. Podmínkou pro novou výstavbu je odvádění odpadních vod kanalizací do ČOV. Žádná z ploch nezasahuje do záplavového území. Plochy SR 10 a SR 18, zasahují do ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně., plochy SR 1, SR 21 a SR 22 do ochranných pásem vodních nádrží. Plochy SR 9, D83 (dříve SR17), SR 21, SR 25/1, SR25/2, SR 25/3 a SR 27 se nacházejí na území CHOPAV Šumava, plochy SR 14 a SR 15 na území CHOPAV Třeboňská pánev. Navrhovaná opatření:

a.

Zajistit odvádění odpadních vod z realizovaných záměrů pro sport a rekreaci kanalizací do odpovídající ČOV.

b.

Zajistit odpovídající ochranu povrchových a podzemních vod u záměrů realizovaných v CHOPAV v plochách pro sport a rekreaci SR 9, SR 14, SR 15, D83 (dříve SR17), SR 21, SR 25/1, SR25/2, SR 25/3, SR 27 a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně v plochách SR 1, SR 10, SR 18, SR 21 a SR 22. Vlivy na půdu

191.

Při realizaci záměrů pro sport a rekreaci je základním negativním vlivem na půdy jejich zábor. Celkem lze při 10 až 50% záboru z limitní plochy předpokládat zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) cca 218 ha, z toho 65 ha v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvyšší podíl záboru v 1. a 2. třídě ochrany lze předpokládat v případě ploch SR1, SR 2, SR3, SR5, SR8, SR13, SR21 a SR23 (více než 30 % z celkového záboru ZPF). Realizace záměrů v plochách pro sport a rekreaci SR 1, SR4, SR 5, SR6, SR7, SR 8, SR9, SR10, D83 (dříve SR17), SR 18, SR 21, SR 22, SR 23 a SR 27 si vyžádají zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) nebo zásah do těchto ploch (např. mýcení lesních porostů). Celkový kvalifikovaný odhad záboru je 102 ha. Zábor nebo zásah do lesů zvláštního určení si vyžádá realizace záměrů na plochách SR7 Purkarec – golf (0,01 ha), SR 10 Libín - lyžařský areál (0,03 ha), SR 22 Lipno – Kramolín (8,99 ha) a SR 27 Cross golf Stožec (0,01 ha). Navrhovaná opatření:

a.

Při realizaci konkrétních záměrů v plochách pro sport a rekreaci minimalizovat zábor ZPF v 1. a 2. třídě ochrany.

b.

Minimalizovat zábor PUPFL a mýcení lesních porostů na nejnutnější míru, zejména lesů zvláštního určení.

Vlivy rozvojových ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci 187.

Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství bude využití plochy D83 (dříve SR17) podrobně řešeno a limitováno z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem. Zadání regulačního plánu je obsahem ZÚR kapitola l), odstavec (66). Vlivy na obyvatelstvo

188.

Návrh ploch určených pro sport a rekreaci je z hlediska vlivů na obyvatelstvo pozitivní. Negativní vlivy lze očekávat pouze ve fázi výstavby a to v oblasti zvýšené prašnosti, hluku, emisí způsobené stavební činností a dopravou. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na obyvatelstvo. Ochrana obyvatel (veřejného zdraví) bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, případně v procesu EIA. Vlivy na ovzduší, klima

189.

Při využití těchto ploch se nedají předpokládat významné negativní vlivy na ovzduší. Dojde ke zvýšení vypouštěného množství emisí vlivem související generované dopravy a ke zvýšení množství emisí z vytápění doprovodných objektů. Množství takto vypouštěných emisí bude nízké a bude záviset zejména na použitém způsobu vytápění. Rizikem může být znečišťování ovzduší ze spalování tuhých paliv. Navrhovaná opatření:

a.


b.

zajistit dostupnost vymezených ploch pro sport a re-



Navržená plocha pro sport a rekreaci SR 11 je částečně umístěna na poddolované území. Navrhovaná opatření před realizací záměrů v poddolovaných územích v ploše pro sport a rekreaci SR11 zpracovat báňsko-historický posudek. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru

193.

U rozvojových ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci je problematické jejich umístění do atraktivních, často přírodně cenných území. Negativní vlivy bývají spojeny s odlesněním, poškozením vegetačního krytu při výstavbě. Naopak jejich provoz již má relativně malé vlivy na faunu a flóru, biologickou rozmanitost. Nejzávažnější jsou zásahy do I. a II. nejcennější zóny NP a CHKO. Tento střet byl identifikován u plochy D83 (dříve SR17) a SR25/1. Plochy SR25/2, SR25/3 a SR27 Stránka 136

jsou umístěny do NP Šumava. Plochy SR9 a SR20 leží v CHKO Šumava, plochy SR14 a SR15 v CHKO Třeboňsko. Z hlediska výskytu cenných rostlinných a živočišných druhů jsou významná maloplošně zvláště chráněná území. Plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci nezasahují do MZCHÚ. U některých ploch dochází ke střetům s prvky ÚSES. Plocha SR4 zasahuje do NRBC Velká Kuš, plocha SR10 se překrývá s NRBK Kleť - Bulový a plocha SR22 zasahuje do RBK Pod Kalištěm – Čertova stěna, Luč. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nelze u těchto ploch vyloučit. Navrhovaná opatření a.

Před realizací záměrů umístěných v CHKO nebo NP na plochách SR9, SR14, SR15, D83 (dříve SR17), SR20, SR25/1, SR25/2, SR25/3 a SR27 zpracovat biologické hodnocení.

b.

Před realizaci záměrů umístěných v ÚSES na plochách SR4, SR10 a SR22 zpracovat biologické hodnocení.

Vlivy ploch nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin Vlivy na obyvatelstvo 196.

Vlivy na ovzduší, klima 197.


Rozsáhlý sportovní případně rekreační areál může mít negativní vliv na krajinný ráz. Především je tento faktor významný v lokalitách s hodnotným krajinným rázem, jako jsou velkoplošná zvláště chráněná území, přírodní parky a krajinné památkové zóny. Plochy SR2 Tchořovice - letiště a SR4 Kadov, Lnářský Málkov – golf zasahují do přírodního parku Pálenec. Plochy SR9, SR14, SR15, D83 (dříve SR17), SR20, SR25/1, SR25/2, SR25/3 a SR27 se nacházejí na území CHKO nebo NP. Plocha SR3 Čimelice – golf se nachází na území krajinné památkové zóny (KPZ) KPZ Čimelicko – Rakovicko, plocha SR7 Purkarec – golf v KPZ Hlubocko, SR18 Český Krumlov – Kvítkův Dvůr v KPZ Chvalšinsko a SR23 Nové Hrady – golf leží v KPZ Novohradsko. Plocha SR22 částečně zasahuje do KPZ Rožmbersko. U ploch navržených v blízkosti stávající zástavby by riziko ovlivnění krajinného rázu nemělo být významné. Naopak u ploch umístěných do volné krajiny je riziko ovlivnění krajinného rázu významné. Navrhovaná opatření - před realizací záměrů v plochách pro sport a rekreaci SR3, SR7, SR9, SR14, SR15, D83 (dříve SR17), SR18, SR20, SR22, SR23, SR25/1, SR25/2, SR25/3 a SR27 zpracovat hodnocení vlivů na krajinný ráz. Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví

195.

Všechny nové plochy určené pro sport a rekreaci se nacházejí na území s archeologickými nálezy. Plochy SR1, SR3, SR5, SR6, SR7, SR9, SR11100, SR18, SR19 a SR26 pak zasahují do území s archeologickými nálezy kategorie I, tedy do území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. V územích SR15, SR21, SR22 a SR27 jsou nálezy na základě určitých indicií předpokládány. Navrhovaná opatření - zajistit odpovídající ochranu archeologických nálezů u záměrů realizovaných na všech plochách.

U navržené plochy určené pro těžbu stavebního kamene PT1 převažují negativní vlivy na obyvatelstvo. Negativní vlivy lze očekávat v oblasti zvýšené prašnosti, hluku, emisí způsobených těžební činností a dopravou. Navrhovaná opatření - vzhledem k blízkosti obytné zástavby doporučujeme před zahájením těžby zpracovat hodnocení zdravotních rizik.

Při využití plochy PT1 pro těžbu stavebního kamene lze očekávat navýšení prašnosti z těžby a emisí ze stavebních mechanismů a obslužné nákladní dopravy. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na ovzduší. Ochrana ovzduší bude zajištěna standardními prostředky v příslušných správních řízeních, případně v procesu EIA. Vlivy na povrchové a podzemní vody

198.

Realizace záměru pro těžbu stavebního kamene v ploše PT 1 by neměla mít významný vliv na vody. Možným negativním vlivem je ovlivnění hladiny podzemní vody. Plocha nezasahuje do záplavového území, ochranného pásma vodních zdrojů II. stupně. Plocha neleží na území CHOPAV. Ochrana podzemních a povrchových vod bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení a v procesu EIA. Navrhovaná opatření nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na povrchové a podzemní vody. Jejich ochrana bude zajištěna standardními prostředky v příslušných správních řízeních, případně v procesu EIA. Vlivy na půdu

199.

Při realizaci záměru těžby stavebního kamene PT 1 Rejta bude předpokládaný zábor ZPF 8 ha. Z toho bude 2,06 ha ve 2. třídě ochrany, 1. třída ochrany ZPF nebude dotčena. Plocha PT1 se nenachází na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Navrhovaná opatření - při realizaci konkrétního záměru těžby minimalizovat zábor ZPF ve 2. třídě ochrany. Vlivy na horninové prostředí

200.

Navržená plocha PT1 je umístěna do prostoru výhradního ložiska stavebního kamene Trhové Sviny – Rejta, na území dobývacího prostoru Rejta a CHLÚ. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na horninové prostředí. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru

201.

Plocha těžby nevykazuje střety se zvláště chráněnými územími a s prvky nadregionálního a regionálního ÚSES. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována žádná opatření. Ochrana biologické rozmanitosti, fauny a flóry bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, v odůvodněném případě biologickým hodnocením, případně v procesu EIA. Vlivy na krajinu

202.

Plocha SR11, lokalita České Budějovice – Švábův hrádek, byla po provedení hodnocení vlivů na životní prostředí vypuštěna na základě vypořádání námitky města České Budějovice č. j. KUJCK 270/2011 OREG/1. Plocha bude vymezena na úrovni územně plánovací dokumentace města. 100


Lomy a dobývací prostory mají převážně negativní vliv na krajinný ráz. Především je tento faktor významný v lokalitách s hodnotným krajinným rázem, jako jsou velkoplošná zvláště chráněná území, přírodní parky a krajinné památkové zóny. Plocha PT1 se nenachází na území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována žádná opatření. Ochrana krajinného rázu bude zajištěna v územním a Stránka 137

stavebním řízení a v procesu EIA.

Asanační území Špičák se nachází na území se zvýšenou ochranou krajinného rázu v CHKO Šumava. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na krajinu.


Plocha PT1 není vymezena do území s archeologickými nálezy, nedochází ke střetu s ochranou kulturního dědictví. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na hmotné statky a kulturní dědictví.


Vlivy ploch nadmístního významu pro asanaci a asanační úpravy

Vlivy koridorů nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu

Vlivy na obyvatelstvo 204.

Asanace znečištěných ploch průmyslovou výrobou případně vojenským působením je z hlediska vlivů na obyvatelstvo pozitivní. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na obyvatelstvo. Ochrana obyvatel (veřejného zdraví) bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, případně v procesu EIA.

Vlivy na obyvatelstvo 212.


Při využití těchto ploch se nedají předpokládat významné negativní vlivy na ovzduší. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na ovzduší a klima. Vlivy na povrchové a podzemní vody

206.

Asanace navržených ploch bude mít, při správném provedení, pozitivní vlivy na povrchové a podzemní vody. Plocha A3 – asanační území Špičák zasahuje na území CHOPAV Šumava a do OPVZ II. stupně. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na podzemní a povrchové vody.

Odstranění znečištění na vymezených plochách A1, A2 a A3 bude mít jednoznačně pozitivní vliv na půdy. Záměry asanace nebudou mít nároky na zábor půdy. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na půdy.

213.


Snížení znečištění na vymezených plochách A1 a A2 bude mít pozitivní vliv na horninové prostředí. Pyrotechnická asanace na ploše A3 nemá vliv na horninové prostředí. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na horninové prostředí. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru

209.

Provedení asanace na navržených plochách je jednoznačně pozitivní z hlediska biologické rozmanitosti, fauny a flóry. Plocha A3 se nachází na území CHKO Šumava (převažuje III. zóna), zasahuje na území NBC Knížecí stolec, NBK a jeho ochranné pásmo. Na této ploše nelze vyloučit výskyt cenných rostlinných a živočišných druhů, jejichž výskyt je podmíněn specifickým managementem (disturbance). Navrhovaná opatření - způsob asanace na ploše A3 konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody. Asanační práce provádět tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na faunu, flóru a ekosystémy. Na asanovaných plochách zajistit takový management, který umožní zachování biologické rozmanitosti. Vlivy na krajinu

210.

Asanační práce na plochách A1, A2 a A3 představují spíše pozitivní ovlivnění krajinného rázu. Plocha A3


Návrhy koridorů pro veřejnou dopravní infrastrukturu jsou pro obyvatelstvo pozitivní, ať se jedná o vymezení nových koridorů, obchvaty obcí či zlepšení parametrů stávající dopravní infrastruktury (např. rozšíření silnice, nebo elektrifikace železnice). Negativní vlivy se mohou objevit u obyvatel v blízkosti nových koridorů a především během výstavby. Během výstavby dochází ke zvýšení prašnosti, hluku, emisí spojených se stavebními pracemi a mechanismy. Koridory týkající se železniční dopravy jsou pozitivní z důvodu předpokládaného snižování silniční dopravy především ve městech. Koridory vymezené pro samostatné budování cyklostezek jsou přínosné pro obyvatelstvo buď přímo (zdraví obyvatel), ale také nepřímo přes cestovní ruch (pracovní příležitosti). Navrhovaná opatření - nejsou navrhována žádná opatření. Ochrana obyvatel (veřejného zdraví) bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, v odůvodněných případech hodnocením zdravotních rizik, případně v procesu EIA. Vlivy na ovzduší, klima

Vlivy na půdu 207.

Plochy A1, A2 a A3 se nacházejí na území s archeologickými nálezy. Navrhovaná opatření - zajistit odpovídající ochranu archeologických nálezů u záměrů realizovaných na všech plochách.

Vlivy vymezených koridorů na ovzduší a klima budou spíše pozitivní. Mezi jednoznačně pozitivní koridory lze zařadit koridory železniční dopravy, koridory vodní dopravy a koridory cyklostezek. Mírně pozitivní vlivy budou mít koridory dopravy, kde se předpokládá převážně odvedení dopravy z měst a zlepšení parametrů silnic. Negativně bude působit letecká doprava. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na ovzduší a klima. Ochrana ovzduší bude zajištěna standardními prostředky v příslušných správních řízeních, případně v procesu EIA. Vlivy na povrchové a podzemní vody

214.

Realizace záměrů dopravní infrastruktury má převážně negativní vlivy na povrchové a podzemní vody. Může dojít jak ke znečištění vod, tak nové stavby představují navýšení zpevněných ploch v území, což povede ke zrychlenému odtoku vody. Dalším negativním vlivem je realizace dopravních staveb v záplavových územích, kde tvoří překážku při povodňových stavech. Polovina navržených dopravních koridorů zasahuje do záplavového území. Cca 28 dopravních koridorů zasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně (OPVZ), cca 17 se nachází na území CHOPAV. Přehled koridorů dopravní infrastruktury zasahujících do CHOPAV a do OPVZ je uveden v Příloze č. 1. Navrhovaná opatření:

a.

Stavby dopravní infrastruktury v záplavových územích řešit tak, aby nebyly zhoršeny odtokové podmínky z území v případě povodně.

b.

Zajistit odpovídající ochranu povrchových a podzemních vod u záměrů realizovaných v CHOPAV a v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně. Stránka 138

Vlivy na půdu 215.

Při realizaci záměrů dopravní infrastruktury je základním negativním vlivem na půdy jejich zábor. Celkem lze předpokládat zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) cca 1596 ha, z toho 680 ha v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvyšší zábor mají největší stavby Jihočeského kraje dálnice D3 (dopravní stavba D1) – 193 ha a IV. železniční koridor (dopravní stavba D3) – 145 ha. Plochy a koridory dopravní infrastruktury si vyžádají zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Celkový kvalifikovaný odhad záboru je 210 ha, z toho zábor lesů zvláštního určení tvoří 23 ha (koridory D1, D3, D5, D6, D7, D11, D12, D13, D14, D15, D16, D25, D31, D42, D46, D48, D65, D67 a D75) a zábor lesů ochranných 2 ha (koridory D6, D16, D38, D46, D65, D67 a D75). Navrhovaná opatření:

a.

Při realizaci konkrétních staveb dopravní infrastruktury minimalizovat zábor ZPF v 1. a 2. třídě ochrany.

b.

Při realizaci konkrétních staveb dopravní infrastruktury minimalizovat zábor PUPFL, zejména lesů zvláštního určení a lesů ochranných. Vlivy na horninové prostředí

216.

Stavby dopravní infrastruktury ovlivňují stav nerostných surovin v oblasti díky svým velkým nárokům na stavební materiál (štěrkopísky, stavební kámen). Dále mohou zasahovat přímo do horninového prostředí např. zářezy silnice. U těchto vlivů nemusí jít vždy o přímo negativní vliv. Problémem může být omezení možností těžby v případě, že nový úsek navržené silnice či železnice zasahuje do ložiska nerostných surovin (respektive dobývacího prostoru nebo CHLÚ). Dopravní stavby D1, D2, D3, D7, D8, D11, D16, D29, D36, D46, D75 a D81 zasahují do poddolovaných území. Ve střetu s ložiskem nerostných surovin (LNS) jsou koridory D3, D4, D5, D10, D12, D16, D38 a D46. Do dobývacích prostor (DP) zasahují koridory D3, D10, D38, D42 a D52. Do CHLÚ zasahují koridory D5, D10, D12, D38, D39, D42 a D51. Převážná většina výše uvedených navržených koridorů zasahuje pouze do okraje LNS, DP či CHLÚ bez významného vlivu na tato území. K závažnějším střetům dochází u D10 (úsek D10/4 Suchdol nad Lužnicí, Tušť) a D51 (úsek D51/2 západní přeložka Blatné). Navrhovaná opatření:

a.

Před realizací staveb dopravní infrastruktury v koridorech D1, D2, D3, D7, D8, D11, D16, D29, D36, D46, D75 a D81 v poddolovaných územích zpracovat báňsko-historický posudek.

b.

Stavby dopravní infrastruktury v koridorech D3, D4, D5, D10, D12, D16, D38, D39, D42, D46 a D52 navrhnout tak, aby nezasahovaly do ložiska nerostných surovin, chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru.

c.

Stavby dopravní infrastruktury v koridorech D10 a D51 navrhnout tak, aby byl minimalizován zásah do ložiska nerostných surovin, chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru. Podle možností zpracovat harmonogram výstavby, který umožní vytěžení ložiska před zahájením stavebních prací. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru

217.

Realizace staveb dopravní infrastruktury má převážně negativní vliv na biologickou rozmanitost, faunu a flóru. Koridory často zasahují do prvků ÚSES, zvláště chráněných území, snižuje se migrační propustnost území pro terestrickou faunu, zničí se biota v místě stavby, dochází ke změně v druhovém složení podél komunikací. Nej-


závažnější jsou zásahy staveb dopravní infrastruktury do I. a II. zóny NP a CHKO. Možnost takového střetu byla identifikována u koridorů D1 a D3 (CHKO Třeboňsko), D13, D31, D65 a D75 (CHKO nebo NP Šumava). V případě koridorů D1 a D3 se jedná o zásah dálnice D3 a IV. tranzitní železniční koridor do okraje I. zóny CHKO Třeboňsko a zároveň do okraje PR Horusická blata. Zásah je nevyhnutelný, byl prověřen a minimalizován v procesech EIA, pro obě stavby bylo vydáno souhlasné stanovisko. V koridoru D13 bude vymezena přeložka silnice I/39 Černá v Pošumaví – Želnava. V některých úsecích se jedná o homogenizaci stávající silnice, v některých o obchvaty sídel. Pro úsek Horní Planá – Želnava proběhl proces EIA, bylo vydáno kladné stanovisko. V případě D31 zasahuje koridor do I. a II. zóny CHKO Šumava, přeložka silnice II/141 procházející I. a II. zónou však již byla postavena, navazující úsek, který bude realizován, do I. a II. zóny již nezasáhne. Silnice Nová Pec - Zadní Zvonková v koridoru D65 je součástí dohody o narovnání rozporu mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství, která zaručuje odpovídající ochranu cenných ploch v NP a CHKO. Příslušný text je zařazen do upraveného návrhu ZÚR JČK jako bod (22) písm. h). Koridor D75 je určen pro cyklostezku na levém a pravém břehu Lipna. Cyklostezka bude vedena převážně po stávajících komunikacích nebo v souběhu s nimi, riziko ovlivnění I. zóny je minimální. Z hlediska výskytu cenných rostlinných a živočišných druhů jsou významná maloplošně zvláště chráněná území. Průchod koridorů D1 a D3 okrajem PR Horusická blata je komentován v předchozím odstavci. Koridor D1/2 (pro dálnici D3) zasahuje do PP Žíšov, koridor D5/6 (pro silnici I/4) zasahuje do PR Opolenec, koridor D7/2 (pro silnici I/20) zasahuje do přírodní rezervace Sedlická obora. Ve všech těchto případech proběhl proces EIA a bylo vydáno kladné stanovisko. Uvedená MZCHÚ nebudou zasažena. Koridor D46 (pro homogenizaci silnice II/160 Český Krumlov – Rožmberk) zasahuje do přírodní rezervace Český Jílovec, přírodní rezervace nebude zasažena. V případě D31 zasahuje koridor do NPP Blanice, přeložka silnice II/141 procházející přes NPP Blanice již byla postavena, navazující úsek, který bude realizován, do NPP již nezasáhne. Koridor D5/10 (pro silnici I/4 Kubova Huť – N. Houžná) zasahuje do PP Pod Ostrohem. Vlastní trasu silnice lze vést v rámci navrženého koridoru v trase stávající silnice, která tvoří hranici PP. V případě koridorů D52/1 (pro silnici II/146 hranice kraje Vysočina – Dačice) a D31/3 (pro silnici II/141 Prachatice – Libínské Sedlo) leží MZCHÚ (PP Dubová stráň, PP Upolíny) v bezprostřední blízkosti stávající silnice. Při realizaci silnic v těchto koridorech bude nezbytné v maximální možné míře ochránit dotčená MZCHÚ. Koridor D65 pro silnici Nová Pec - Zadní Zvonková zasahuje do PR Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové a PP Úval Zvonková. Koridor D65 je součástí dohody o narovnání rozporu mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství, která zaručuje odpovídající ochranu uvedených MZCHÚ. Příslušný text je zařazen do upraveného návrhu ZÚR JČK jako bod (22) písm. h). Koridory D15 a D67 jsou vymezeny pro elektrifikaci železnic Veselí nad Lužnicí – České Velenice a Písek – Březnice. Železnice procházejí podél NPR Velký a Malý Tisý, NPR Stará Řeka a PR Žlíbky. Při provádění elektrifikace úseků podél MZCHÚ bude nezbytné postupovat velmi šetrně. Vyloučení dieselových lokomotiv z dopravy bude mít na uvedená MZCHÚ pozitivní vliv. Koridor D14 je vymezen pro zdvojkolejnění železnice Plzeň – České Budějovice, v některých úsecích je plánována úprava trasy. Úseky určené ke zdvojkolejnění procházejí podél hranice PP Skalský, NPR Řežabinec a ŘeStránka 139

žabinecké tůně, PP Tůně u Hajské. V těchto úsecích bude nezbytné minimalizovat zásah do MZCHÚ, nejlépe vést přidávanou kolej na opačné straně než je MZCHÚ. Nová trasa železnice je navržena přes PR Bažantnice u Pracejovic, v tomto případě doporučujeme úpravu koridoru mimo PR. Koridor D75 je určen pro cyklostezku na levém a pravém břehu Lipna, je veden převážně po stávajících zpevněných cestách. Cyklostezka bude vedena přes PR Kozí stráň a podél PR Pestřice a PR Račínské prameniště. V těchto úsecích doporučujeme vyloučit nebo minimalizovat stavební práce na nejnutnější míru. U velkého počtu navržených koridorů dopravní infrastruktury dochází ke střetům s prvky ÚSES. Koridory D1, D3, D12, D14, D30, D67 a D74 zasahují do NRBC, koridory D1, D2, D3, D5, D6, D8, D9, D11, D12, D13, D14, D18, D36, D38, D40, D43, D46, D49, D51, D63, D67, D73, D74 a D75 do NRBK. Většina koridorů je vedena v trase stávající dopravní infrastruktury (záměry homogenizace silnic, elektrifikace železnic případně zdvojkolejení). Významný zásah byl identifikován u koridoru D30 v úseku D30/2, kde je navržena mimoúrovňová křižovatka se železnicí do prostoru NRBC. Zásah je nevyhnutelný. Koridory D1, D3, D5, D7, D8, D9, D11, D12, D14, D16, D18, D46, D51, D52, D65, D67 a D75 zasahují do RBC. K dalším střetům dochází s biokoridory regionální úrovně. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nelze u těchto ploch vyloučit. Navrhovaná opatření: a.

b.

c.

d.

Vyloučit, případně minimalizovat zásah staveb dopravní infrastruktury do I. a II. zóny NP nebo CHKO realizovaných v koridorech D1, D3, D13, D31, D65, D75. Před realizací záměrů v NP a CHKO zpracovat biologické hodnocení. Vyloučit, případně minimalizovat zásah staveb dopravní infrastruktury do MZCHÚ realizovaných v koridorech D1, D3, D5, D7, D15, D31, D46, D52, D65, D67, D75. Před realizací záměrů v MZCHÚ nebo jejich ochranných pásmech zpracovat biologické hodnocení. Vyloučit, případně minimalizovat zásah staveb dopravní infrastruktury realizovaných v koridorech D1, D3, D5, D7, D8, D9, D11, D12, D14, D18, D30, D46, D51, D52, D65, D67, D74 a D75 do biocenter ÚSES. Před realizací záměrů v biocentrech ÚSES zpracovat biologické hodnocení.

ko), D14 (Štěkeňsko) a D67 (Čimelicko Rakovicko), D29 (Ratibořské hory – Stará Vožice). U řady koridorů je navržena pouze úprava stávající komunikace (homogenizace), u železnic zdvojkolejení, či elektrifikace. U těchto návrhů bude zásah do krajinného rázu minimální. Riziko ovlivnění krajinného rázu je významné u vedení nových komunikací/železnicí volnou krajnou. Navrhovaná opatření - před realizací nových záměrů čtyřpruhových komunikací v koridorech umístěných do NP, CHKO, přírodních parků a krajinných památkových zón zpracovat hodnocení vlivů na krajinný ráz. Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví 219.

Z hlediska vlivu na městské a vesnické památkové zóny a rezervace mohou být některé návrhy dopravní infrastruktury hodnoceny kladně, zejména co se týče obchvatů obcí a měst. Jejich realizace napomůže odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu a centra měst, což bude mít pozitivní dopad na historické prostředí sídel. Dojde k celkovému zklidnění dopravy v památkově chráněných území a budou zmírněny negativní vlivy dopravy na památkově chráněné objekty (prašnost, vibrace apod.). Negativní vlivy by mohly nastat v případě kolize s kulturně chráněným objektem. Vzhledem k šířce navržených koridorů dopravní infrastruktury a orientačnímu umístění těchto objektů v mapových podkladech byly některé takovéto objekty identifikovány. Při dalším zpřesňování trasy je nezbytné se těmto objektům vyhnout. Ke střetům s územím s archeologickými nálezy dochází u všech dopravních staveb. Navrhovaná opatření

a.

Při realizaci staveb dopravní infrastruktury zajistit odpovídající ochranu archeologických nálezů.

b.

Při realizaci staveb dopravní infrastruktury vést konkrétní stavbu mimo objekty kulturních památek.

Vlivy ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – zásobování vodou a odkanalizování Vlivy na obyvatelstvo 220.

Zajistit odpovídající křížení staveb dopravní infrastruktury s biokoridory ÚSES, které umožní funkčnost dotčeného biokoridoru. Vlivy na krajinu

218.

Liniové dopravní stavby mají převážně negativní vliv na krajinný ráz. Především je tento faktor významný u čtyřpruhových komunikací v lokalitách s hodnotným krajinným rázem, jako jsou velkoplošná zvláště chráněná území, přírodní parky a krajinné památkové zóny. Do území NP Šumava zasahují koridory D13 (silnice I/39 Horní Planá - Želnava) a D65 (silnice Nová Pec – Zadní Zvonková). Do území CHKO Šumava zasahuje D5, D13, D16, D31, D49, D60, D65 a D75, na území CHKO Třeboňsko D1, D3, D10, D12, D15, D37, D39, D56 a D64, na území CHKO Blanský les zasahují D13 a D33. Do území přírodních parků zasahují D7 (Pálenec), D9 (Javořická vrchovina, D11, D40 a D45 (Písecké hory), D38 (Česká Kanada, D42 (Novohradské hory), D54 (Turovecký les) a D75 (Černická obora). Do krajinných památkových zón stávajících a navržených zasahují D13, D46 (Chvalšinsko), D36, D3, D14, D18, D73 a D75 (Hlubocko), D42 (Novohradsko), D46, D47 , D49 (Rožmbersko), D15, D64 (Vitorazsko), D3 (Chotovinsko, Opalic-


Navržené plochy a koridory představují záměry vybudování vodovodů, kanalizační sítě a ČOV. Dojde ke zlepšení zásobování lidských sídel pitnou vodou, ke zlepšení jakosti povrchových vod. Z hlediska vlivů na veřejné zdraví se jedná o jednoznačně pozitivní záměry. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na obyvatelstvo. Ochrana obyvatel (veřejného zdraví) bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, případně v procesu EIA. Vlivy na ovzduší, klima

221.

Realizace vodovodů, kanalizací a ČOV může mít pouze malé negativní vlivy na ovzduší a to ze stavebních prací a z dopravy během výstavby. ČOV mohou své okolí ovlivňovat zápachem, především při nesprávném provozování. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na ovzduší. Vlivy na povrchové a podzemní vody

222.

Výstavbou kanalizační sítě a ČOV se zlepší čistota povrchových vod. Problematickým záměrem je V2 Zdroj Mažice, vodovody, u kterého nebyly vyloučeny negativní vliv na hladinu podzemní vody při nadměrném čerpání. Dle dohody o narovnání mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství obsahuje upravený návrh ZÚR JČK podmínku pro čerpání podzemní vody, bod (24) d: Stránka 140

„realizace záměru V2 je možná za dodržení následují-

225.

Po realizaci čistíren odpadních vod lze očekávat v souvislosti se zvýšením kvality povrchových vod pozitivní vlivy na vodní faunu a flóru. Přechodné negativní vlivy lze očekávat převážně při výstavbě vodovodů a kanalizací. Negativní vlivy jsou spojeny se zásahem do přítomné bioty – odstranění vegetačního krytu, smýcení lesních porostů. Pro živočichy, kteří jsou mobilní, nebude tento zásah zásadní. Naopak u rostlin může být významný. V lesních porostech je omezeno následné využití plochy nad vodovodem nebo kanalizací. Závažné mohou být zásahy do I. a II. zóny NP a CHKO. Tento střet byl identifikován u koridoru V8 (Skupinový vodovod Lipensko), který je navržen do CHKO Šumava. Koridory V2, V3, V23, V31 a V42 a plocha V29 jsou umístěny do CHKO Třeboňsko, koridory V8 a V19 do CHKO Šumava a V21 do CHKO Blanský les. Z hlediska výskytu cenných rostlinných a živočišných druhů jsou významná maloplošně zvláště chráněná území (MZCHÚ). Zde jsme zaznamenali střet koridoru V2 s PR Kozohlůdky, V6 s ochranným pásmem PR Hořejší rybník, V8 s PP Velké Bahno a V23 s PR Krabonošská niva. Ke všem střetům s MZCHÚ dochází pouze v okrajových částech území, střet je dán šířkou navrženého koridoru. Specifickým záměrem je V2 Zdroj Mažice, vodovody, který by mohl ovlivnit vodní režim v širším okolí a tím také i v blízkých územích s ochranou rašelinných ekosystémů - PR Kozohlůdky a PR Borkovická blata. Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství obsahuje upravený návrh ZÚR JČK podmínku pro čerpání podzemní vody, bod (24) d: „realizace záměru V2 je možná za dodržení následujících podmínek a opatření: zajištění sledování změn hladin v ložisku Komárovské blato, přijetí opatření k odvrácení možného negativního vlivu čerpání vod v severní části Třeboňské pánve, dlouhodobého monitoringu v území Borkovických blat, sledování hladin podzemních vod, zabezpečení dostatečně velkého vztlakového režimu proudění podzemní vody a dodržení institutu minimální hladiny v piezometru ZM1 na úrovni 416,5 m. n. m.“. U většiny navržených koridorů vodohospodářské infrastruktury dochází ke střetům s prvky ÚSES, především na regionální úrovni. Do NRBK zasahují koridory V5, V7, V23 a V42. Střety s RBC vykazují koridory V2, V4, V8, V17 V23 a V41. Do RBK zasahují tyto koridory a plochy – V1, V2, V3, V4, V5, V6, V8, V9, V13, V24, V25, V31, V33, V41 a V42. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nelze u těchto ploch vyloučit. Navrhovaná opatření:

a.

Před realizací konkrétních záměrů vymezených v CHKO a NP v plochách a koridorech V2, V3, V8, V19, V23, V29, V31, V42 zpracovat biologické hodnocení.

b.

Trasy vodovodů v koridorech V6, V8 a V23 vymezit mimo MZCHÚ.

c.

Ochrana biologické rozmanitosti, fauny a flóry bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, v odůvodněných případech biologickým hodnocením, případně v procesu EIA.

cích podmínek a opatření: zajištění sledování změn hladin v ložisku Komárovské blato, přijetí opatření k odvrácení možného negativního vlivu čerpání vod v severní části Třeboňské pánve, dlouhodobého monitoringu v území Borkovických blat, sledování hladin podzemních vod, zabezpečení dostatečně velkého vztlakového režimu proudění podzemní vody a dodržení institutu minimální hladiny v piezometru ZM1 na úrovni 416,5 m. n. m.“. Následující plochy a koridory zasahují do záplavových území: V1, V4, V5, V6, V9, V13, V17, V23, V25, V31, V32, V33, V36, V38, V41, V42. Plochy a koridory V1, V2, V3, V5, V6, V7, V8, V9, V12, V15, V20, V23, V25, V41 a V43 zasahují do ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně. Koridor V2 zasahuje také na území PLM zdroje Bechyně. Na území CHOPAV se nacházejí plochy a koridory V2, V3, V8, V19, V23, V29, V42. Navrhovaná opatření: a.

Zajistit odpovídající ochranu povrchových vod u záměrů ČOV V31, V32, V33, V36, V38 realizovaných v záplavových územích.

b.

Zajistit odpovídající ochranu povrchových a podzemních vod u záměrů V2, V3, V8, V19, V23, V29, V42 realizovaných v CHOPAV a u záměrů V1, V2, V3, V5, V6, V7, V8, V9, V12, V15, V20, V23, V25, V41, V43 realizovaných ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně. Vlivy na půdu

223.

Negativní vlivy na půdu lze očekávat pouze u staveb ČOV, kde bude docházet k záborům půd. Tyto zábory nebudou rozsáhlé. Vzhledem k orientačnímu umístění plochy pro výstavbu ČOV nebyl podrobněji zábor specifikován. Realizace záměrů v plochách a koridorech technické infrastruktury pro zásobování vodou a odkanalizování si vyžádá zábor PUPFL, případně zásah do lesních porostů. Celkový kvalifikovaný odhad zásahu do lesních porostů je cca 26 ha, z toho zásah do lesů zvláštního určení je 3 ha. Zásah do lesů zvláštního určení je předpokládán u navržených koridorů V1, V2, V3, V5, V8 a V19. Navrhovaná opatření:

a.

Při realizaci konkrétních záměrů minimalizovat zábor ZPF v 1. a 2. třídě ochrany.

b.

Neumisťovat ČOV na plochy PUPFL.

c.

Při realizaci konkrétních záměrů minimalizovat zábor PUPFL a zásah do lesních porostů, zejména lesů zvláštního určení. Vlivy na horninové prostředí

224.

a.

b.

Navržené plochy a koridory pro zásobování vodou a odkanalizování V5, V8, V15, V23 jsou částečně umístěny na poddolované území. Koridory V2, V3, V8, V9, V12, V23, V42 vedou přes ložiska nerostných surovin nebo CHLÚ. Do dobývacích prostorů zasahují koridory V16, V23 a V42. Navrhovaná opatření: Před realizací záměrů v poddolovaných územích na plochách V5, V8, V15, V23 zpracovat báňsko-historický posudek. Konkrétní záměry v plochách a koridorech pro zásobování vodou a odkanalizování V2, V3, V8, V9, V12, V23, V42 navrhnout tak, aby zasahovaly co nejméně do ložiska nerostných surovin, CHLÚ a dobývacího prostoru. Podle možností zpracovat harmonogram výstavby, který umožní vytěžení ložiska před zahájením stavebních prací. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru



Realizace záměrů vodohospodářské infrastruktury nebude mít vliv na krajinný ráz. Navrhovaná opatření ochrana krajinného rázu bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, případně v procesu EIA. Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví

227.

Všechny koridory vodohospodářské infrastruktury zasahují na území s archeologickými nálezy. Některé z Stránka 141

koridorů vykazují střety s památkově chráněnými objekty. Realizace vodohospodářských staveb (vodovodů) by neměla být v konfliktu s jejich ochranou. Navrhovaná opatření – zajistit ochranu archeologických nálezů u všech realizovaných vodovodů.

tento zásah zásadní. Naopak u rostlin může být významný. Specifickým negativním vlivem je smýcení lesních porostů a odstraňování vzrostlých dřevin rostoucí mimo les v pásu pod elektrickým vedením. Elektrické vedení má negativní vliv na ptáky. Nebezpečím je jednak možné zranění po nárazu letícího ptáka do vodičů, jednak elektrický výboj. Z hlediska úrazu ptáků nárazem jsou nejnebezpečnější úseky, kde elektrická venkovní vedení kříží trasy nejčastějších přeletů nebo pravidelných tahů ptáků. Jsou to především údolí pomalu tekoucích řek, horská sedla a prostory hlavních tahových cest ptactva přes území naší republiky. Závažné jsou zásahy do I. a II. zóny NP a CHKO. Tento střet byl identifikován u koridoru Ee8, který je navržen do CHKO Šumava. Koridory Ee8, Ee13 a plocha transformovny Ee18 a Ee19 jsou umístěny do CHKO Šumava. CHKO Třeboňsko prochází navržené koridory Ee4 a Ee5. Z hlediska výskytu cenných rostlinných a živočišných druhů jsou významná maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Koridory Ee2, Ee8, Ee13 se dotýkají zvláště chráněných území kategorie přírodní památka. U většiny navržených koridorů elektrického vedení dochází ke střetům s prvky ÚSES. Za největší problém je možno považovat průchod elektrického vedení přes biocentra, zejména přes porosty lesa, kde je nutné smýcení stromů. Střety vykazují následující navržené koridory: Ee4, Ee8, Ee12, Ee13, Ee31 a Ee33. Ke střetům s nadregionálními biokoridory dochází u Ee1, Ee2, Ee3, Ee4, Ee5, Ee8, Ee12, Ee31 a Ee33. Koridory Ee11, Ee20, Ee22 a Ee34 prochází ochrannou zónou NRBK. Střety s RBK vykazují Ee1, Ee2, Ee8, Ee12, Ee13, Ee31 a Ee33. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nelze u těchto ploch vyloučit. Navrhovaná opatření:

Vlivy ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – elektroenergetika Vlivy na obyvatelstvo 228.

Navržené plochy a koridory představují záměry vybudování vedení VVN a transformoven. Jedná se o zdroje elektromagnetického vlnění, které může mít negativní vliv na lidské zdraví. Tuto problematiku řeší příslušné hygienické předpisy a stanovení ochranného pásma. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na obyvatelstvo. Ochrana obyvatel (veřejného zdraví) bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, v odůvodněných případech hodnocením zdravotních rizik, případně v procesu EIA. Vlivy na ovzduší, klima

229.

Realizace elektrického vedení a transformoven může mít pouze malé negativní vlivy na ovzduší a to ze stavebních prací a dopravy během výstavby. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na ovzduší. Vlivy na povrchové a podzemní vody

230.

Z hlediska vlivů na povrchové a podzemní vody nepředstavuje realizace elektroenergetických staveb významnější riziko. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na povrchové a podzemní vody. Vlivy na půdu

231.

Liniové stavby elektrického vedení mají minimální nároky na zábor půdy. Základové patky stožárů VVN mají plochu do 30 m2/1 stožárové místo. Vliv na ZPF je proto hodnocen jako nevýznamný. Základové patky stožárů je třeba umísťovat tak, aby co nejméně komplikovaly obhospodařování zemědělských pozemků. Problematický je průchod VVN lesními porosty (PUPFL), kde je nezbytné odlesnění a hospodaření na těchto plochách je významně omezeno. Celkový kvalifikovaný odhad zásahu do lesních porostů je cca 59 ha, z toho zásah do lesů zvláštního určení je 2,8 ha. Zásah do lesů zvláštního určení je předpokládán u navržených koridorů Ee8, Ee12, Ee13, Ee31 a Ee33. Navrhovaná opatření:

a.

Patky stožárů umísťovat tak, aby co nejméně komplikovaly obhospodařování zemědělských pozemků.

b.

Při realizaci konkrétních záměrů minimalizovat zásah do lesních porostů, zejména do lesů zvláštního určení.

a.

Při realizaci trasy VVN v koridorech Ee2, Ee8, Ee13 vést vedení mimo MZCHÚ.

b.

Ochrana biologické rozmanitosti, fauny a flóry bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, v odůvodněných případech biologickým hodnocením, případně v procesu EIA. Vlivy na krajinu

234.

Nadzemní vedení VVN má negativní vliv na krajinný ráz. Problémem je zejména venkovní vedení v oblastech s vysokou hodnotou krajinného rázu (tj. zejména VZCHÚ, přírodní parky, krajinné památkové zóny). Do území se zvýšenou ochranou krajinného rázu zasahují koridory Ee2 (navržené KPZ Chotovinsko a KPZ Ratibořské Hory – Stará Vožice), Ee3 (přírodní park Poluška), Ee4 (CHKO Třeboňsko), Ee8 (CHKO Šumava), Ee12 (navržená KPZ Opalicko), Ee13 (CHKO Šumava), Ee18 (CHKO Šumava), Ee19 (CHKO Šumava). Koridor Ee2 je navržen v souběhu se stávajícím nadzemním vedením VN, ovlivnění krajinného rázu nebude proto tak významné. Negativní vliv lze dále snížit umístěním nového vedení na společné stožáry VN. Koridor Ee12 zasahuje do území se zvýšenou ochrannou krajinného rázu pouze částečně a lze upravit jejich trasu tak, aby na tato území nezasahovaly. Koridor Ee3 zasahující do přírodního parku Poluška je dlouhodobě stabilizován, je součástí schváleného ÚP VÚC Českokrumlovsko I, vhodnější trasu se v minulosti nepodařilo nalézt. Průchod koridorů Ee13 Ee18 Ee19 územím CHKO Šumava je nevyhnutelný. Navrhovaná opatření:

a.

Rozšířit vymezení koridoru Ee3 VVN 110 kV Přídolí – Kaplice v úseku u obce Věžovatá Pláně tak, aby bylo možné vedení vést mimo zástavbu obce.

b.

Prověřit možnost úpravy vymezení koridoru Ee12 VVN 110 kV Dasný – Větřní tak, aby nezasahoval do navrho-


Navržené koridory pro vedení VVN Ee1 a Ee3 zasahují do ložisek nerostných surovin. Koridor pro vedení Ee3 je trasován také přes chráněné ložiskové území a dobývací prostor. U obou koridorů se jedná pouze o okrajové zásahy bez významného vlivu. Navrhovaná opatření při realizaci trasy VVN v koridorech Ee1 a Ee3 vést vedení mimo ložiska nerostných surovin, DP a CHLÚ. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru

233.

Při výstavbě transformoven a základových patek stožárů dojde k odstranění vegetačního krytu, smýcení lesních porostů. Pro živočichy, kteří jsou mobilní, nebude


Stránka 142

vané krajinné památkové zóny Opalicko. c.

Souběh vzdušných vedení VVN řešit podle technických možností umístěním vodičů na společné stožáry.

d.

Před realizací nadzemních vedení VVN v územích se zvýšenou ochranou krajinného rázu v koridorech Ee4, Ee8, Ee13, Ee18, Ee19 zpracovat hodnocení vlivů na krajinný ráz. Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví

235.

Navržené koridory a plochy pro vedení elektrické energie nebudou mít vliv na hmotné statky a kulturní dědictví. Veškeré navržené plochy a koridory nadmístního významu pro elektroenergetiku zasahují do území s archeologickými nálezy. Navrhovaná opatření – zajistit ochranu archeologických nálezů u všech realizovaných vedení velmi vysokého napětí.

z hlediska ochrany vod za potencionálně rizikové, zejména v době výstavby, kdy bude nutno zajistit, aby nedošlo ke znečištění povrchových a podzemních vod. Navrhovaná opatření: a.

Zajistit odpovídající ochranu povrchových a podzemních vod při realizaci plynovodů v CHOPAV a ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně v koridorech Ep2, Ep4, Ep6, Ep7, Ep8, Ep9, Ep10, Ep12 a Ep13.

b.

Zajistit odpovídající ochranu nádrže Lipno při realizaci plynovodů v koridorech Ep10 a Ep12. Vlivy na půdu

239.

Vlivy ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – zásobování teplem a plynem Vlivy na obyvatelstvo 236.

Navržené koridory představují záměry vybudování vedení horkovodu ETE – České Budějovice a VTL plynovodů. Negativní vlivy na obyvatelstvo nejsou pravděpodobné, lze předpokládat druhotný pozitivní dopad z hlediska možnosti napojení na plynovod či horkovod. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na obyvatelstvo. Ochrana obyvatel (veřejného zdraví) bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, případně v procesu EIA.


Navržené koridory pro plynovody Ep10 a Ep12 zasahují na poddolovaná území. Koridor Ep10 zasahuje také na ložisko nerostných surovin Záboří - jih – Číčenice, ložisko Újezdec u Číčenic, ložisko Černá v Pošumaví – Mokrá, ložisko Bližná – Bliženský les, chráněné ložiskové území (CHLÚ) Číčenice, CHLÚ Černá v Pošumaví a okrajově do dobývacího prostoru Záblatí. Navrhovaná opatření:

a.

Při vymezení trasy plynovodu Ep10 vést vedení mimo dobývací prostor.

b.

Před realizací záměrů v poddolovaných územích na koridorech Ep10 a Ep12 zpracovat báňsko-historický posudek.

c.

Minimalizovat střety koridoru Ep10 s ložisky nerostných surovin a CHLÚ. Pokud bude nezbytné vést trasy přes tato území tak způsobem, který neznemožní těžbu.


Realizace horkovodu a plynovodů může mít pouze malé negativní vlivy na ovzduší a to ze stavebních prací a stavebních strojů během výstavby. Pozitivní vlivy na ovzduší budou převažovat díky předpokládanému snižování spalování pevných paliv spojeným s přechodem na plyn příp. s využitím horkovodu. Navrhovaná opatření - nejsou navrhována opatření ke snížení negativních vlivů na ovzduší. Vlivy na povrchové a podzemní vody

238.

Z hlediska vlivů na povrchové a podzemní vody nepředstavuje záměr realizace horkovodu a plynovodů významnější riziko. Potenciálně negativní vlivy na povrchové či podzemní vody se mohou týkat pouze období během výstavby (únik znečišťujících látek). Rizikový je především záměr Ep10 (Propojení tranzitního plynovodu RWE (nyní NET4GAS, s.r.o.) s tranzitní větví WAG v Rakousku), který prochází přes vodní nádrž Lipno, a záměr Ep12, který také bude procházet Lipenskou nádrží u Černé v Pošumaví podél silničního mostu. Do II. ochranného pásma vodních zdrojů či ochranného pásma vodní nádrže zasahují Ep2, Ep4, Ep6, Ep7, Ep8, Ep9, Ep10, Ep12101 a Ep13. Tyto záměry je nutno považovat

Záměr Ep12 byl, na základě vyhodnocení uplatněných námitek, redukován o úsek Černá v Pošumaví – Horní Planá a dále v prostoru správního území obce Hořice na Šumavě upravena jeho trasa tak, že byla dána do souběhu s vedením tranzitního plynovodu. Vzhledem k tomu, že tyto úpravy proběhly až po zpracování dokumentace SEA a mj. jiné i jako důsledek hodnocení původního záměru, nejsou v textu zohledněny a text je uveden v původním znění. Týká se rovněž navrhovaných opat-

Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru 241.

101


Liniové stavby vedení horkovodu a plynovodů vyžadují zábor ZPF pouze dočasně v etapě výstavby. Vliv na ZPF je proto hodnocen jako nevýznamný. Problematický je průchod vedení lesními porosty (PUPFL), kde se vyžaduje odlesnění. Plochy a koridory technické infrastruktury pro zásobování plynem si vyžádají zásah do pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Celkový kvalifikovaný odhad zásahu je cca 27 ha, z toho zásah do lesů zvláštního určení je 1,3 ha. Zásah do lesů zvláštního určení je předpokládán u navržených koridorů Ep9, Ep11 a Ep12. Navrhovaná opatření - při realizaci konkrétních záměrů minimalizovat zásah do lesních porostů, zejména do lesů zvláštního určení.

Realizace horkovodu a plynovodů má přechodné negativní vliv při výstavbě. Bude odstraněn vegetační kryt, smýcen lesní porost. Pro živočichy, kteří jsou mobilní, nebude tento zásah zásadní. Naopak u rostlin může být významný. V lesních porostech je omezeno následné využití plochy nad plynovodem. Závažné jsou zásahy do I. a II. zóny NP a CHKO. Tento střet byl identifikován u koridorů Ep9, Ep10 a Ep12, které jsou navrženy do CHKO Šumava. Koridor Ep9 dále prochází NP Šumava. Koridory Ep5, Ep9, Ep10, Ep12 zasahují na území CHKO Šumava. Z hlediska výskytu cenných rostlinných a živočišných druhů jsou významná maloplošně zvláště chráněná území (MZCHÚ). Zde jsme zaznamenali střet koridoru Ep10 s okrajovou částí PP Koubovský rybník. Koridor Ep10 se dále dotýká PR Dobročkovské Hadce, PP Meandry Chvalšinského potoka, PP Muckovské vápencové lomy a PP Velké Bahno. U většiny navržených koridorů dochází ke střetům s prvky ÚSES. Za největší

ření. Stránka 143

problém je možno považovat průchod elektrického vedení přes biocentra, zejména přes porosty lesa, kde je nutné smýcení porostů. Střety vykazují následující navržené koridory: Ep4, Ep10 a Ep12. Ke střetům s nadregionálními biokoridory dochází u Ep3, Ep10, Ep12. Střety s RBK vykazují Ep3, Ep10 a Ep12. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nelze u těchto ploch vyloučit. Navrhovaná opatření: a.

Trasu plynovodu v koridoru Ep10 vymezit mimo MZCHÚ.

b.

Před realizací plynovodů vymezených v CHKO a NP v koridorech Ep5, Ep9, Ep10, Ep12 zpracovat biologické hodnocení.

prověřit, zda realizací konkrétních záměrů v navrhovaných plochách a koridorech nedojde ke zhoršení zdravotního stavu dotčené populace. Vyhodnocení bylo provedeno ve vztahu k zdravotním determinantům (a) faktory životního prostředí jako kvalita vody, ovzduší, toxické látky a hluk, (b) zdravé využití volného času a (c) zaměstnanost. 246.

U většiny ploch a koridorů jsou vyhodnoceny mírně pozitivní vlivy na veřejné zdraví, případně vlivy nelze na úrovni ZÚR JČK stanovit. Negativní vlivy nelze vyloučit především u záměrů v koridorech a plochách pro veřejnou dopravní infrastrukturu (především v okolí staveb nových silnic a železnic), u záměrů na plochách komerčních a průmyslových a u záměrů těžby nerostných surovin. V průběhu výstavby mohou mít negativní vlivy na veřejné zdraví všechny záměry stavebního charakteru. Ochrana veřejného zdraví bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, v odůvodněných případech hodnocením zdravotních rizik, případně v procesu EIA.

247.

Pozitivní vlivy na veřejné zdraví lze očekávat u většiny záměrů v koridorech a plochách pro veřejnou dopravní infrastrukturu. Lze očekávat, že výstavba nových silnic převede část dopravních zátěží mimo zastavěná území obcí a měst. Od výstavby nových železnic lze očekávat převedení části dopravních zátěží ze silnic na železnice. To vše bude mít za důsledek snížení negativního působení silniční dopravy na veřejné zdraví v obcích a městech.

248.

1.Zprostředkované pozitivní vlivy na veřejné zdraví lze očekávat rovněž od záměrů realizovaných na plochách pro sport a rekreaci a na plochách a v koridorech pro veřejnou technickou infrastrukturu, konkrétně pro zásobování vodou a odkanalizování, zásobování teplem a plynem a částečně i pro elektroenergetiku a na plochách navržených pro asanaci a asanační úpravy.


Podzemní vedení plynovodů nemá negativní vliv na krajinný ráz. Problémem může být vedení horkovodu Et1. Koridor pro horkovod ETE – České Budějovice prochází navrženou krajinnou památkovou zónou Hlubocko tj. územím se zvýšenou ochranou krajinného rázu. Navrhovaná opatření - ochrana krajinného rázu bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, případně v procesu EIA. Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví

243.

Všechny navržené koridory pro plynovody zasahují do území s archeologickými nálezy. Navrhovaná opatření zajistit odpovídající ochranu archeologických nálezů při realizaci všech plynovodů.

Vyhodnocení vlivů ploch a koridorů územního systému ekologické stability 244.

ZÚR vymezuje plochy a koridory nadregionálních a regionálních prvků územního systému ekologické stability (ÚSES). Jedná se o složku obecné ochrany přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vlivy na jednotlivé složky životního prostředí jsou buď pozitivní (voda, biologická rozmanitost, fauna, flóra, krajinný ráz) nebo neutrální (ovzduší, půda, hmotný majetek, kulturní památky). Pozitivně je hodnocen také vliv na obyvatelstvo (veřejné zdraví) a to díky vyšší kvalitě životního prostředí, zvýšení estetické hodnoty krajiny, turistickému využití apod. V případě horninového prostředí může nastat konflikt s dobývacími prostory. Byly identifikovány následující střety: NBC 25 x dobývací prostor Jistec II, RBC U Blažků x dobývací prostor Horusice + dobývací prostor Horusice I + dobývací prostor Veselí nad Lužnicí I., NBC 51 x dobývací prostor Křenov, RBC 561 x dobývací prostor Cep a DP Cep I., NBK 168 x dobývací prostor Tušť, NBK 167 x dobývací prostor Krabonoš. Dále byly identifikovány střety prvků ÚSES s ložisky nerostných surovin a chráněnými ložiskovými územími. Umístění prvků ÚSES do dobývacích prostorů, ložisek nerostných surovin, a CHLÚ je v zásadě možné. Využití ložisek bude nezbytné přizpůsobit požadavkům na vymezení biocenter a biokoridorů. Střety prvků ÚSES s těžbou nerostných surovin řeší upravený návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v bodech (39) pod písm. j) a k). Navrhovaná opatření - využití ložisek nerostných surovin, do kterých jsou navrhována biocentra a biokoridory, přizpůsobit požadavkům na vymezení těchto prvků ÚSES.

Vyhodnocení vlivů mimo území Jihočeského kraje a přeshraničních vlivů 249.

1.Vlivy mimo území Jihočeského kraje a přeshraniční vlivy budou mít především koridory pro veřejnou dopravní infrastrukturu republikového významu (koridory pro silniční a železničních stavby, které převádějí významné dopravní zatížení mezi územím Jihočeského kraje a okolními kraji a státy. Jedná se o koridory: D1 (dálniceD3), D2 (rychlostní silnice R3), D3 (IV. tranzitní železniční koridor), D4 (rychlostní silnice R4), D5 (silnice I/4), D6 (silnice I/19), D7 (silnice I/20), D8 (silnice I/22), D9 (silnice I/23), D10 (silnice I/24), D12 (silnice I/34), D13 (železnice Plzeň – České Budějovice), D15 (železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice), D17 (Železniční trať Slavonice – Fratres). Z koridorů nadmístního významu bude mít přeshraniční vlivy především koridor D65 (silnice Nová Pec – Zadní Zvonková). Konkrétní vlivy budou řešeny v rámci procesu EIA.

250.

Vlivy mimo území Jihočeského kraje a přeshraniční vlivy budou mít koridory pro veřejnou technickou infrastrukturu vedoucí mimo území Jihočeského kraje. Jedná se o koridory Ee1 (VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice), Ee2 (VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice), Ee33 (VVN 400kV Kočín – Mírovka), Ep10 (Propojení tranzitních plynovodů), Ep14 (Přeshraniční propojení Český Heršlák). Konkrétní vlivy budou řešeny v rámci procesu EIA.

251.

Vlivy mimo území Jihočeského kraje a přeshraniční

Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví 245.

Vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví je provedeno u každého typu navrhovaných ploch a koridorů v odstavci Vlivy na obyvatelstvo. Základním cílem hodnocení je


Stránka 144

vlivy mohou mít záměry situované do ploch a koridorů v blízkosti hranic Jihočeského kraje. Vlivy budou přímé nebo zprostředkované v důsledku nárůstu dopravy a pohybu lidí. Největší pravděpodobnost vlivů je u ploch KP32 (Dolní Dvořiště), KP33 (České Velenice – hospodářský park), SR1 (Bělčice - Golf a kongresové centrum), SR2 (Tchořovice – letiště), D83 (dříve SR17, Propojení Klápa – Hraničník), SR23 (Nové Hrady – golf). Konkrétní vlivy budou řešeny v rámci procesu EIA. 252.

prostředí pro celoroční intenzivní turistické a rekreační využívání. Původní návrh ZÚR JČK navrhoval do území Lipenska následující plochy pro sport a rekreaci: SR16 Špičák, Horní Planá – lyžařský areál (1 101,0 ha), D83 (dříve SR17) propojení Klápa - Hraničník Smrčina, Nová Pec – lyžařský areál (954,8 ha), SR20 Lipenská nádrž – Dolní Vltavice (46,6 ha), SR21 Frymburk – golf (233,2 ha), SR22 Lipno – Kramolín (1 107,7 ha). Další dvě sportovně rekreační plochy navržené v Šumavském regionu SR9 Kubova Huť – Boubín – lyžařský areál (110,3 ha) a SR10 Libín – lyžařský areál (122,6 ha) jsou již ve větší vzdálenosti od Lipenska. Celková navrhovaná plocha pro sport a rekreaci na Lipensku tak byla 3 443,3 ha. Tento počet a celková rozloha by mohly významně přispět ke kumulaci a synergii negativních vlivů především na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu. Tento negativní trend by byl podpořen navrhovanými dopravními koridory na Lipensku D 60, D 61 (koridory pro příjezdové silnice k SR16 Špičák, Horní Planá – lyžařský areál, D68 (ŠED železniční napojení SR16 Špičák), D69 (ŠED železniční napojení D83 (dříve SR17 Smrčina), D65 (koridor pro úpravu silnice Želnava – Zadní Zvonková, příjezdová silnice do Rakouska do lyžařského areálu Hochficht). Dále by k tomuto trendu přispěly další připravované záměry, které nejsou obsaženy v ZÚR JČK (např. Rekreační park Lipno v Kovářově, Lipno NATURE Resort v lokalitě Větrník atd.). V upraveném návrhu ZÚR JČK je rozloha navrhovaných ploch pro sport a rekreaci výrazně redukována: SR16 Lokalita Špičák (1 101,0 ha – přesun do územní rezervy), D83 (dříve SR17) Propojení Klápa - Hraničník (142,4 ha), SR20 Lipenská nádrž – Dolní Vltavice (6,3 ha), SR21 Frymburk – golf (95,9 ha), SR 22 Lipno – Kramolín (1 143,2 ha - nárůst). Mimo vymezené území Lipenska přibyla plocha SR27 Cross golf Stožec (30,9 ha). Porovnání ploch je uvedeno v tabulce 29.

Pozitivní vlivy na krajinu a ekosystémy mimo území Jihočeského kraje budou mít přesahující plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES).

Vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů 253.

Realizace konkrétních záměrů v plochách a koridorech navrhovaných v upraveném návrhu ZÚR JČK nepochybně přinese sekundární, synergické a kumulativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Některé z těchto vlivů jsou pozitivní a jsou očekávané, jiné mohou být negativní.

254.

Pozitivní sekundární, synergické a kumulativní vlivy bude mít vymezení a realizace nadregionálního a regionálního ÚSES a navazující lokální úrovně ÚSES. Jak vyplývá z filosofie ÚSES, od funkční soustavy biocenter a biokoridorů se očekávají pozitivní vlivy na ekosystémy, faunu a flóru nejen přímo ve vymezených biocentrech a biokoridorech, ale i v okolní krajině.

255.

Pozitivní sekundární, synergické a kumulativní vlivy především na hlukovou situaci, kvalitu ovzduší a veřejné zdraví přinese výstavba nových silnic a železnic především v rozvojových osách. Lze očekávat přesun dopravních zátěží mimo zastavěná území obcí a měst a v případě nastavení vhodných pravidel i přesun části dopravních zátěží ze silnic na železnice. Pozitivní efekty pro životní prostředí by to mělo především u nákladní dopravy.

256.

257.

Rozvoj dopravy a podnikatelských aktivit v navrhovaných plochách a koridorech by měl přinést, v případě „promyšlené“ výstavby, nové pracovní příležitosti v dopravně dostupných lokalitách a tím i zprostředkované pozitivní vlivy v oblasti spokojeného života lidí. Negativní sekundární, synergické a kumulativní vlivy lze očekávat v případě realizace většího počtu záměrů v určitém území, kdy dojde k překročení tzv. „únosné kapacity prostředí“. Toto nebezpečí hrozí především v případě realizace záměrů v oblasti turistického ruchu. Do určité míry hustoty rekreačních objektů a areálů tyto spolu kooperují v poskytování služeb a nevykazují negativní sekundární, synergické a kumulativní vlivy na své okolí. V případě překročení určité „kritické“ hranice, začnou negativně ovlivňovat své okolí a zároveň mohou přestat být atraktivní pro návštěvníky a mohou přestat prosperovat. Stanovení „kritické“ hranice je poměrně složité, v každém konkrétním prostředí tvoří kritickou hranici jiné charakteristiky prostředí. V případě Jihočeského kraje je atraktivní oblastí s rizikem překročení kritické hranice hustoty rekreační zástavby Šumava a především oblast Lipenska. Rozsah území Lipenska lze vymezit správními územími obcí Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Frymburk, Přední Výtoň, Lipno, Loučovice a Vyšší Brod. Jedná se o území o rozloze 481 km2, žije zde cca 10 000 obyvatel, lůžková kapacita je cca 10 000 lůžek. Údolní nádrž Lipno spolu s okolními vrcholy Šumavy a Šumavského předhůří vytváří ideální


TABULKA 29: ROZLOHA PLOCH PRO SPORT A REKREACI V PŮVODNÍM A UPRAVENÉM NÁVRHU ZÚR JČK

Plocha

původní návrh (ha)

SR 16 D83 (dříve SR17) SR 20

upravený návrh (ha)

Redukce v %

1 101,0

0,0

-100

954,8

142,4

-85

46,6

6,3

-86

SR 21

233,2

95,9

-59

SR 22

1 107,7

1 143,2

+3

Celkem

3 443,3

1 387,8

-60

258.

Z tabulky je zřejmé, že došlo k celkové redukci ploch pro sport a rekreaci o 60%. Plocha SR16 Lyžařský areál Špičák je přesunuta do územních rezerv. Plocha D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník je redukován o 85%, a je změněn její charakter. Předpokládá se využití pouze pro propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, bez realizace sjezdových tratí na české straně. Významně jsou redukovány i plochy SR20 Lipenská nádrž – Dolní Vltavice (o 86%) a SR21 Frymburk – golf (o 59%). Minimální nárůst vykazuje pouze plocha SR22 Lipno – Kramolín (o 3%). Do územních rezerv jsou přesunuty koridory D68 (ŠED železniční napojení SR16 Špičák) a D69 (ŠED železniční napojení D83 (dříve SR17 Smrčina). Do územních rezerv doporučujeme přesunout i koridory pro příjezdové silnice k SR16 Špičák D 60/1 a D 60/2. K významné redukci došlo i mimo území Lipenska u plochy SR9 Kubova Huť – Boubín – lyžařský areál (24,6 ha), plocha SR10 Libín – lyžařský areál zůstala ve stejné rozloze (122,6 ha), přibyla plocha SR29 Cross golf Stožec. Pozitivní je, že Stránka 145

s výjimkou plochy D83 (dříve SR17) a koridoru D 65 (pro zajištění dopravy do lyžařského areálu Hochficht v Rakousku) jsou ostatní plochy a koridory lokalizovány na levý břeh nádrže Lipno a pravý břeh, který by měl zůstat co nejvíce přírodní, zůstává nedotčen. To je v souladu s územní studií Lipno, která ve všech variantách vymezuje levý břeh Lipna jako rozvojový (intenzita rozvoje je různá v jednotlivých variantách), zatímco na pravém břehu převažují ve všech variantách funkce ochrany přírody. Rovněž rozmístění ploch je z hlediska ochrany ŽP a rizika kumulativních vlivů příznivé. Největší plocha SR 22 (1 143,2 ha) leží mimo CHKO Šumava, plocha SR 21, která už leží uvnitř CHKO Šumava, je řádově menší (95,9 ha) a je cca 3,3 km vzdálená od plochy SR 22. Další plocha SR 20 leží cca 3,8 km od plochy SR 21 a je řádově menší (6,3 ha). Plocha D83 (dříve SR17) je od plochy SR 20 vzdálená cca 12,5 km. Dostatečné vzdálenosti a klesající rozloha ploch pro sport a rekreaci na levém břehu nádrže Lipno minimalizují riziko kumulativních a synergických vlivů. Dále je zřejmé, že v navrhovaných plochách převažují takové, které nebudou ve větší míře zastavěny rekreačními objekty (budovami). Jedná se plochy golfových hřišť, lyžařských areálů, naturparku a podobně. Tyto plochy zůstanou i nadále přírodě blízké, s vegetačním pokryvem a do značné míry zůstane zachována jejich funkce v krajině. Pouze u plochy SR 20 lze očekávat vyšší stupeň zastavění, rozloha této plochy však byla významně redukována na 6,3 ha. Navrhované plochy v upraveném návrhu ZÚR JČK přispívají zanedbatelným způsobem ke zvýšení ubytovací kapacity Lipenska. Ubytovací kapacity narůstají nebo se modernizují na základě výstavby podle územních plánů obcí na Lipensku, bez přímé vazby na ZÚR JČK. Ze známých záměrů je to již zmiňovaný Rekreační park Lipno v Kovářově (nový záměr) a Lipno NATURE Resort v lokalitě Větrník (rekonstrukce stávajícího areálu). Celková kapacita lůžek na Lipensku je dle územní studie Šumava cca 10 000, navýšení v souvislosti s realizací uvedených záměrů lze odhadnout do 10%. Z uvedených údajů je zřejmé, že v oblasti Lipenska došlo proti původnímu návrhu ZÚR JČK k zásadní redukci ploch pro sport a rekreaci a koridorů pro příjezdové silnice a železnice a nárůst ubytovacích kapacit díky realizaci známých záměrů bude relativně nízký. Riziko negativních sekundárních, synergických a kumulativních vlivů je proto malé. Podrobné podmínky pro využití území v oblasti Lipenska jsou stanoveny v územní studii Šumava. 259.

průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe z 19. 5. 2010. 262.

Závěr hodnocení vlivů upraveného návrhu ZÚR JČK na životní prostředí 263.

Celkově je možné konstatovat, že upravený návrh ZÚR JČK nevykazuje tak závažné vlivy na životní prostředí, které by mohly být důvodem pro jeho neschválení. Žádná navrhovaná plocha nebo koridor nebyla vyhodnocena celkovým stupněm -2, tj. nebyl identifikován potenciálně významný negativní vliv na ŽP.

264.

U většiny ploch a koridorů jsou vyhodnoceny pozitivní vlivy na veřejné zdraví, případně vlivy nelze na úrovni ZÚR JČK stanovit. Pozitivní vlivy na veřejné zdraví lze očekávat u většiny záměrů v koridorech a plochách pro veřejnou dopravní infrastrukturu, pro sport a rekreaci a na plochách a v koridorech pro veřejnou technickou infrastrukturu, konkrétně pro zásobování vodou a odkanalizování a na plochách navržených pro asanaci a asanační úpravy.

265.

Pozitivní vlivy bude mít vymezení a realizace nadregionálního a regionálního ÚSES a navazující lokální úrovně ÚSES. Jak vyplývá z filosofie ÚSES, od funkční soustavy biocenter a biokoridorů se očekávají pozitivní vlivy na ekosystémy, faunu a flóru nejen přímo ve vymezených biocentrech a biokoridorech, ale i v okolní krajině.

266.

Nejvíce problematické z hlediska vlivů na ŽP mohou být plochy a koridory většího rozsahu zasahující do I. a II. zóny NP nebo CHKO. Jedná se především o plochy SR9 Kubova Huť – Boubín – lyžařský areál, D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník, SR27 Cross golf Stožec, A3 Asanační území Špičák, a koridory D5 Silnice I/4, D13/5 úsek silnice I/39 Horní Planá – Želnava, D15 Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice, D16 Šumavské elektrické dráhy, D60/1 – silniční napojení LA Špičák v úseku Horní Planá – Hodňov – Otice (navrhujeme přesun do územních rezerv), D60/2 - silniční napojení LA Špičák v úseku Hůrka – Hodňov (navrhujeme přesun do územních rezerv), D 65 Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková, V23 Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí - Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice, Ee4 VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice, Ee8 VVN 110 kV Těšovice – Volary, Ep9 VTL plynovod Lenora – Strážný – Horní Vltavice, Ep10 Propojení tranzitních plynovodů. Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství bude využití plochy D83 (dříve SR17) podrobně řešeno a limitováno z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem.

267.

Z ploch a koridorů mimo NP a CHKO byly jako nejvíce problematické vyhodnoceny KP21 České Budějovice – Kněžské Dvory, KP23 Hůry, D1/2 – úsek dálnice D3 Měšice/Veselí nad Lužnicí, KP28 - Český Krumlov – Domoradice, D1/6 – úsek dálnice D3 Borek/Dolní Třebonín, D12/1 – úsek silnice I/34 České Budějovice – Třeboň, D13/3 – úsek silnice I/39 Český Krumlov, D2/1 – úsek silnice R3 Dolní Třebonín – Dolní Dvořiště, D36 – úsek silnice II/146 Hosín - Dobřejovice jižně, D42/7 – úsek silnice II/156 Nové Hrady, D3/6 – IV. tranzitní želez-

Negativní sekundární, synergické a kumulativní vlivy mohou nastat při nevhodném zastavění ploch pro bydlení SO1 – SO18. V územních plánech dotčených obcí je nezbytné riziko těchto negativních vlivů minimalizovat zajištění výstavby odpovídající infrastruktury pro nové obytné soubory. Časové trvání vlivů

260.

Vlivy při realizaci konkrétních záměrů v navrhovaných plochách a koridorech budou dočasné (přechodné), u většiny záměrů krátkodobé, pouze u rozsáhlých záměrů především dopravní infrastruktury mohou být střednědobé. Vlivy při provozu konkrétních záměrů budou trvalé (dlouhodobé).

Identifikace možných budoucích významných negativních vlivů účelu územních rezerv 261.

Identifikace možných budoucích významných negativních vlivů účelu územních rezerv je provedena dle dohody mezi MMR a MŽP pro územní rezervu koridoru


Zásadní jsou střety s I. a II. zónou CHKO a NP. K těmto střetům dochází u územních rezerv – SR16, D/C, D/G, D/O-2, D/P, Ep16, Ep18, Ep20 a Ep21. Některé navržené územní rezervy významně zasahují na plochy ložisek nerostných surovin či chráněných ložiskových území. Jedná se o územní rezervu obchvatu Trhových Svinů D/I, a akumulační nádrže L/B, L/C, L/E, L/F, plynovod Kaplice – Horní Stropnice Ep23.

Stránka 146

niční koridor úsek České Budějovice – Horní Dvořiště, D67 - elektrifikace železnice Písek – Březnice, D19 VLC Nemanice.

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.

nezasahuje do přírodní památky Orty. V podrobnějším vyhodnocení v rámci zpracování Změny č. 2 ÚP VÚC ČBSRA bylo potvrzeno, že variantu D3/5a lze navrhnout tak, že trať IV. tranzitního železničního koridoru do přírodní památky Orty nezasáhne. V ostatních vlivech jsou obě varianty srovnatelné. Zařazení varianty D3/5a do upraveného návrhu ZÚR JČK lze z hlediska vlivů na ŽP akceptovat. b.

Upravená D5/2a (v upraveném návrhu označení úseku D5/2) - jako vhodnější byla vyhodnocena varianta D5/2b, která překonává záplavové území řeky Otavy po stávající komunikaci. Varianta D5/2a je vymezena v délce cca 1300 m přes záplavové území řeky. Tato varianta byla vyhodnocena také jako realizovatelná. Do upraveného návrhu ZÚR JČK byla zařazena upravená trasa varianty D5/2a, která významněji zasahuje do NBK 113. Při zachování funkčnosti biokoridoru je realizace varianty D5/2a možná.

c.

D5/5a1+5a2 (v upraveném návrhu označení úseků D5/3 a D5/4) - jako vhodnější byla vyhodnocena varianta D5/5a1+ 5a2, která je vedena mimo centrum města Volyně a mimo zástavbu obce Zlešice. Tato varianta je vhodná i z hlediska přírodní památky Na Opukách. Zařazení varianty D5/5a1+5a2 do upraveného návrhu ZÚR JČK je z hlediska vlivů na ŽP vhodné.

d.

D7/3a (v upraveném návrhu označení úseku D6/9) varianty D7/3a a D7/3b byly vyhodnoceny jako srovnatelné z hlediska vlivů na ŽP. V podrobnějším hodnocení v rámci procesu EIA na příslušný úsek silnice I/19 byly tyto varianty rovněž vyhodnoceny jako srovnatelné s mírnou preferencí severní varianty (D7/3a). Zařazení varianty D7/3a do upraveného návrhu ZÚR JČK je z hlediska vlivů na ŽP vhodné.

e.

Upravená D9/5b (v upraveném návrhu označení úseku D7/7 Severní silniční spojka města České Budějovice) jako nejvhodnější byla vyhodnocena varianta D9/5b, která nezasahuje do RBC Světlík. Do upraveného návrhu ZÚR JČK byla původně zařazena upravená variant D9/5b, která prochází v přímém směru přes nivu Vltavy. Součástí této varianty byla příjezdová komunikace k ploše D19 Veřejné logistické centrum České Budějovice – Nemanice. Příjezdová komunikace je vedena v trase původní neupravené varianty D9/5b a zaujímá téměř polovinu její délky. Významně tím narůstá nezbytný zábor ZPF, většinou v 1. třídě ochrany. Na základě těchto zjištění jsme doporučili pořizovateli v rámci hodnocení „ex ante“ respektovat dohodu o vypořádání stanoviska a do upraveného návrhu ZÚR JČK zařadit variantu D9/5b z původního návrhu (= varianta 4m ve Studii severní tangenty vnějšího dopravního okruhu města České Budějovice). Varianta D9/5a je v upraveném návrhu uvedena jako územní rezerva D/R Severní silniční tangenta města České Budějovice.

f.

D11/6a (v upraveném návrhu označení úseku D9/4)jako vhodnější byla vyhodnocena varianta D11/6a, která má menší nároky na zábor půdy a je vedena v souběhu se stávající železniční tratí, což je vhodné vzhledem k menší míře fragmentace a zásahům do volné krajiny. Zařazení varianty D11/6a do upraveného návrhu ZÚR JČK je z hlediska vlivů na ŽP vhodné.

g.

D13/2a (v upraveném návrhu označení úseku D11/2) jako vhodnější byla vyhodnocena varianta D13/2a, která má menší nároky na zábor půdy a nezasahuje do NRBK Velká Kuš – Řežabinec. Zařazení varianty D11/6a do upraveného návrhu ZÚR JČK je z hlediska vlivů na ŽP vhodné.

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. 268.

Upravený návrh ZÚR JČK je zpracován nevariantně. Varianty řešení byly pověřeny v předchozích fázích zpracování ZÚR JČK, konkrétně v konceptu ÚP VÚC JČK a v původním návrhu ZÚR JČK. V původním návrhu ZÚR JČK bylo navrženo a vyhodnoceno variantně celkem 10 koridorů pro veřejnou dopravní infrastrukturu. V tabulce 30 jsou uvedeny variantní koridory a výsledky hodnocení vlivů na ŽP.

TABULKA 30: VARIANTNÍ KORIDORY A VÝSLEDEK HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP V PŮVODNÍM NÁVRHU ZÚR JČK

KOR

Úsek

Popis

D3

D3/5b

Ševětín – Nemanice – var. D

Hodnocení vlivů na ŽP –2

D3/5a

Ševětín – Nemanice – var. C

–3

D5/2a

–2

D5/5a1

I/4 – Strakonice – obchvat – koncept VÚC I/4 – Strakonice – obchvat – varianta města Strakonice I/4 – Přechovice – Volyně

+1

D5/5a2

I/4 – Volyně – Zlešice

+1

D5/5b2

–4

D11/6a

I/4 – Volyně – nulová varianta napojení na Zlešice I/19 – Zárybničná Lhota var. Sever I/19 – Zárybničná Lhota var. Jih ČB severní tangenta varianta dle ÚPVÚC ČBSRA a dle ÚPMČB I/20 – ČB severní tangenta varianta sečna ČB severní tangenta varianta kombinovaná I/23 – Děbolín var. Severní

D11/6b

I/23 – Děbolín var. Jižní

+1

D13/2a

I/29 – Dobev – Písek var. A

+1

D13/2b

I/29 – Dobev – Písek var. B

–1

D14/2a

I/34 – Vranín – průtah

–1

D14/2b

I/34 – Vranín – obchvat

–1

D15/3a

I/39 – ČK souběh se železnicí

–2

I/39 – ČK stávající stav

–1

Kájov x I/39 – Boletice – LA Špičák (III/1637) ZÚR JČK – aktualizovaná hladina

–3

D5

D5/2b D5

D7

D7/3a D7/3b

D9

D9/5a D9/5b D9/5c

D11 D13 D14 D15 D61

D61/1a D61/1b

–1

+1 +1 –3 –1 –2 +2

–2

269.

Do upraveného návrhu ÚPVÚC byly vybrány následující varianty:

a.

D3/5a (v upraveném návrhu označení úseku D3/4) jako vhodnější byla vyhodnocena varianta D3/5b, která


Stránka 147

h.

Upravená D14/2a (v upraveném návrhu označení úseku D12/1) - jako vhodnější byla vyhodnocena varianta D14/2a, která využívá stávající silnici I/34. V případě varianty D14/2b dojde k záborům ZPF a PUPFL, hrozí kolize s Včeličným a Travičným rybníkem a zásah do prognózního zdroje nerostných surovin Dunajovice – Libín. Zařazení upravené varianty D14/2a do upraveného návrhu ZÚR JČK je z hlediska vlivů na ŽP vhodné.

i.

D15/3a (v upraveném návrhu označení úseku D13/3) jako vhodnější bylo vyhodnoceno zachování stávajícího průtahu silnice I/39 městem Český Krumlov. U varianty D15/3a (vedení přeložky silnice I/39 v souběhu se železniční tratí) dojde k záborům půdy a hrozí riziko dalších střetů (hluk, emise). Do upraveného návrhu ZÚR JČK byla zařazena varianta D15/3a. Toto rozhodnutí lze akceptovat. Ochrana dotčených složek životního prostředí a veřejného zdraví bude zajištěna standardními prostředky v územním a stavebním řízení, případně v procesu EIA.

j.

D61/1b (v upraveném návrhu označení úseku D60/2 jako mírně vhodnější byla vyhodnocena kratší varianta D61/1b, která byla zařazena do upraveného návrhu ZÚR JČK. S tímto řešením nesouhlasíme. Silniční koridor D61/b má sloužit jako příjezd do lyžařského areálu Špičák (SR 16). Vzhledem k tomu, že lyžařský areál Špičák včetně příjezdové větve ŠED (Šumavské elektrické dráhy, koridor D68) byl přesunut do územních rezerv, doporučujeme i příjezdové silniční koridory D61/1b a D60 (v upraveném návrhu ZÚR JČK D60/2 a D60/1) přesunout do územních rezerv.

s celkovým potenciálně pozitivním vlivem (+1) je taková, která nevykazuje na žádnou složku ŽP potenciálně negativní vliv (-1, -2) a potenciálně pozitivní vlivy (+1, +2) převažují nad zanedbatelnými vlivy (0) tj. součet kladných hodnot musí být větší než +4. Aby bylo celkové hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví potenciálně významně pozitivní, tj. hodnota +2, musí plocha (koridor) vykazovat potenciálně významný pozitivní vliv na čtyři a více složky životního prostředí. 272.

Hodnocení vlivů bylo prováděno metodou „ex ante“, současně s úpravami návrhu ZÚR JČK. Většina připomínek a požadavků hodnotitelů na úpravu návrhu ZÚR JČK byla pořizovatelem průběžně akceptována. Připomínky a požadavky, které nebyly zahrnuty do návrhu ZÚR JČK, jsou uvedeny v následující kapitole Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí, v podkapitole Návrhy na změny a úpravy návrhu ZÚR JČK.

273.

Vyhodnocení konkrétních vlivů záměrů realizovaných v navrhovaných plochách a koridorech není na úrovni upraveného návrhu ZÚR JČK možné, neboť tyto záměry nejsou v současné době známé. To bude možné až v konkrétních procesech EIA nebo ve standardních procesech územního a stavebního řízení.

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.

Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. 270.

Hodnocení vlivů na ŽP a veřejné zdraví bylo provedeno podle Metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Věstník Ministerstva životního prostředí, XIV, srpen 2004). Při hodnocení jednotlivých ploch a koridorů je posouzeno očekávané ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí v případě realizace konkrétního záměru (konkrétních záměrů) v hodnocené ploše nebo koridoru. Při hodnocení byla použita semikvantitativní stupnice: potenciálně významný negativní vliv potenciálně negativní vliv bez vlivu (zanedbatelný vliv) potenciálně pozitivní vliv potenciálně významný pozitivní vliv vliv není možné vyhodnotit

271.

Z hodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace vyplynuly tyto navrhovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí:

a.

Při územně plánovací činnosti a dále při přípravě, realizaci a provozování konkrétních záměrů v jednotlivých rozvojových oblastech a osách, ve specifických oblastech a ve stabilizovaných plochách a koridorech respektovat principy a podmínky stanovené ve Vyhodnocení včetně podmínek vyplývajících z hlavních environmentálních limitů vycházejících ze stávající legislativy, tj. zejména podmínek vyplývajících z území chráněných v rámci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podmínek vyplývajících z CHOPAV a z ochranných pásem vodních zdrojů dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, podmínek ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany lesů dle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany kulturních památek dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ZÚR JČK a jejich zohlednění při výběru variant řešení.

b.

Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů pokud možno vyloučit, případně minimalizovat zásah do maloplošných ZCHÚ a do I. a II. zóny NP a CHKO.

c.

Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů pokud možno vyloučit, případně mi-

-2 -1 0 +1 +2 ?

Významnost vlivu (pozitivního nebo negativního) vyjádřená číslem 0, 1 nebo 2 je dána očekávanou mírou ovlivnění, kvalitou ovlivněné složky životního prostředí a pravděpodobností, s jakou k ovlivnění při realizaci záměru (záměrů) dojde. U konkrétních ploch a koridorů byly vyhodnoceny vlivy na jednotlivé složky ŽP a veřejné zdraví a celkový vliv na ŽP. Jelikož cílem hodnocení bylo identifikovat problematické plochy a koridory, byla pozornost věnována především negativním vlivům. Plocha (koridor) byla hodnocen negativně, pokud bylo čtyři a více složek ŽP hodnoceno záporně (součet záporných hodnot -4 a více). Byl-li u některé ze složek ŽP identifikován potenciálně významný negativní vliv (-2), byl záměr automaticky hodnocen potenciálně negativní jako celý. Aby bylo celkové hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví potenciálně významně negativní, tj. hodnota -2, musí plocha (koridor) vykazovat potenciálně významný negativní vliv na čtyři a více složky životního prostředí. Plocha (koridor)


274.

Stránka 148

nimalizovat zásah do biocenter ÚSES, křížení s biokoridory ÚSES vyřešit tak, aby byla co možná nejméně ovlivněna funkčnost biokoridoru. d.

e.

f.

Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor ZPF, především zábor půdy v 1. a 2. třídě ochrany ZPF. Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor a zásah do PUPFL, především do lesů zvláštního určení a lesů ochranných. Před realizací záměrů zasahujících do maloplošných ZCHÚ a jejich ochranných pásem, do I. a II. zón NP a CHKO a do biocenter ÚSES zpracovat biologické hodnocení dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

g.

Před realizací vzdušných vedení VVN na území NP, CHKO, přírodních parků a krajinných památkových zón zpracovat vyhodnocení vlivů na krajinný ráz.

h.


i.

Při přípravě a realizaci silničních a železničních staveb, především čtyřpruhových komunikací a dvoukolejných tratí, zajistit dostatečnou prostupnost silničního nebo železničního tělesa pro živočichy, zejména s ohledem na velké druhy savců.

j.

Před realizací konkrétních záměrů v plochách komerčních a průmyslových a při zahájení těžby nerostných surovin zajistit odpovídající ochranu veřejného zdraví, v odůvodněných případech zpracovat vyhodnocení zdravotních rizik.

k.

Vytvářet podmínky k ochraně stávajících a vytváření zatím nefunkčních prvků ÚSES.

l.

Pro plochy s obytnou a smíšenou funkcí, komerční a průmyslovou funkcí a funkcí sportovní a rekreační zajistit dostupnost veřejnou dopravou.

m.

Při realizaci konkrétních záměrů upřednostňovat tam, kde je to možné, vytápění z centrálního zdroje tepla, případně zemním plynem nebo obnovitelnými zdroji (biomasa, tepelná čerpadla).

n.

Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při realizaci konkrétních záměrů v záplavových územích zajistit, kromě protipovodňové ochrany vlastních záměrů, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů v území během povodňových průtoků.

o.


p.

Prověřit možnost úpravy vymezení koridoru Ee12 VVN 110 kV Dasný – Větřní tak, aby nezasahoval do navrhované krajinné památkové zóny Opalicko.

q.

Upravit vymezení koridoru D 14/2 Železnice Plzeň – České Budějovice, úsek Číčenice – hranice Plzeňského kraje tak, aby nezasahoval do PR Bažantnice u Pracejovic.

r.

Koridory pro zásobování plynem Ep 10 Propojení tranzitních plynovodů a Ep 12 VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá vést ve společném úseku v souběhu.

s.

Přesunout silniční koridory D60/1 Silniční napojení LA Špičák, úsek Horní Planá – Hodňov – Otice a D60/2 Sil-


niční napojení LA Špičák, úsek Hůrka (železniční zastávka Černá v Pošumaví) – Hodňov do územních rezerv, stanovit pro ně podmínku zpracování územní studie. t.

Sjednotit značení územních rezerv do podoby písmeno/písmeno aby byly územní rezervy jednoznačně odlišené od ploch a koridorů, jejichž označení má podobu písmeno číslo (např. územní rezervu pro koridor zásobování plynem Ep 15 označit jako Ep/A atd.).

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ZÚR JČK a jejich zohlednění při výběru variant řešení. 275.

Za hlavní strategický dokument pro oblast ŽP je možno považovat Státní politiku životního prostředí, se kterou musí být v souladu i další navazující materiály zpracované pro jednotlivé oblasti životního prostředí. Z tohoto důvodu je zhodnocení způsobu zapracování hlavních vnitrostátních cílů ochrany ŽP do návrhu ZÚR JČK zpracováno na základě cílů obsažených ve Státní politice životního prostředí, výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulce 32. Celkově je možno konstatovat, že ZÚR JČK přispívá k naplňování hlavních vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí.

TABULKA 31: ZAPRACOVÁNÍ VYBRANÝCH HLAVNÍCH VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ PŘI ZPRACOVÁNÍ UPRAVENÉHO NÁVRHU ZÚR JČK

Vybraný vnitrostátní cíl pro oblast ŽP 1. Zastavení poklesu biodiverzity

2. Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody)

3. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů a využívání OZE

4. Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 5. Ochrana životního

Způsob zapracování ZÚR JČK vymezuje nadregionální a regionální ÚSES, což přispívá k naplnění tohoto cíle. Dále jasně vymezuje přírodní hodnoty území a stanovuje zásady pro rozhodování o změnách v území, což také přispívá k naplnění cíle. Vymezuje cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady pro využívání jednotlivých základních typů krajiny, které by měly přispět k naplnění tohoto cíle. ZÚR vymezují plochy a koridory pro zásobování vodou a čištění odpadních vod. Toto jednoznačně přímo přispěje k naplnění tohoto cíle. Ochrana vod je prioritou ZÚR, cíl je naplňován dále i stanovením přírodních hodnot území a vymezením cílových charakteristik krajiny (rybniční krajina), respektive zásad a úkolů pro územní plánování a pro rozhodování o změnách v území. ZÚR stanovuje územní rezervy pro těžbu nerostných surovin, které zajistí jejich ochranu tak aby nebylo znemožněno jejich budoucí využití. Ochrana nerostného bohatství je prioritou ZÚR, cíl je naplňován dále i stanovením přírodních hodnot území, respektive zásad pro rozhodování o změnách v území. Problematika acidifikace prostředí přímo řešena není. ZÚR ovšem obsahuje záměry, které vedou k naplňování cílů PZKO JČK. Jedná se zejména o obchvaty obcí (odvedení dopravy z center obcí) a rozvoj zemního plynu. Problematika je řešena zejména Stránka 149

prostředí a člověka před hlukem 6. Environmentálně příznivé využívání krajiny

7. Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 8. Odborné uchování kulturního dědictví na území kraje

9. Optimalizace využívání všech celospolečenských funkcí lesa při celkovém zvyšování ekologické stability lesních společenstev 10. Maximálně chránit zemědělskou půdu před trvalými zábory

11. Kombinovat stimulační a regulativní opatření k rozvoji ekologicky příznivého a krajinotvorného zemědělského hospodaření v míře, která odpovídá zájmům ochrany přírody 12. Zvýšení retenční kapacity krajiny, snížení vodní a větrné eroze na přijatelnou míru 13. Směřovat těžbu zejména mimo chráněná území, krajinné dominanty a území s výskytem významných vodních a léčebných zdrojů

záměry v oblasti dopravy (odvedení dopravy mimo nejvíce osídlená území), dále také zčásti novými železničními úseky. ZÚR stanovuje cílové charakteristiky krajiny a stanovuje zásady pro rozhodování o změnách využití území a na ně navazující úkoly pro územní plánování. Toto povede k naplnění daného cíle. Tento cíl je nutno řešit zejména na úrovni ÚP obcí (protipovodňová ochrana, ochrana před erozí apod.). K ochraně před vodní a větrnou erozí (a tím i částečnému naplnění cíle) přispějí např. i ÚSES. Problematika ochrany kulturního dědictví je zohledněna jednak mezi prioritami ZÚR, jednak v zásadách pro rozhodování o změnách v území a úkolech pro územní plánování u jednotlivých skupin záměrů, dále pak v rámci stanovení kulturních hodnot území. Realizace ZÚR přispěje k naplnění tohoto cíle. ZÚR vymezuje cílové charakteristiky krajiny, mj. krajina lesní a lesopolní a stanovuje zásady pro využívání území (např. podpora přirozené skladby lesních porostů apod.), čímž přispívá k naplnění daného cíle. Ochrana zemědělského půdního fondu je reflektována v rámci celé ZÚR – mezi prioritami, v rámci úkolů pro územní plánování, zahrnutím mezi přírodní hodnoty území nebo v rámci zásad pro využívání území u jednotlivých základních typů krajiny apod. Při realizaci záměrů obsažených v ZÚR není možné se vyhnout záborům ZPF, je však nutné je minimalizovat, zejména s ohledem na I. a II. třídu ochrany. Ekologické zemědělství není předmětem řešení ZÚR, avšak ZÚR není s tímto cílem v rozporu.

277.

Pro sledování vlivu ZÚR Jihočeského kraje na ŽP jsou navrženy následující indikátory v tabulce 33. Cílem jejich sledování je vyhodnocení míry přispění ZÚR k plnění cílů environmentálního pilíře udržitelného rozvoje. Tyto indikátory vycházejí jednak z požadavků legislativy a jednak z národních nebo krajských koncepčních dokumentů. Zároveň byly použity i některé indikátory stanovené v rámci SEA hodnocení Politiky územního rozvoje České republiky. Tyto indikátory budou sloužit pro Krajský úřad Jihočeského kraje – odbor územního plánování a také pro odbory územního plánování obcí ke sledování územně plánovací dokumentace na úrovni obcí. Tyto indikátory lze uplatnit např. při zpracování aktualizace ZÚR JČK.

TABULKA 32: NÁVRH INDIKÁTORŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVŮ ZÚR JČK NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Č.

Oblast ŽP

Navržený indikátor pro sledování vlivů koncepce na životní prostředí

Data

1.

Příroda a krajina

 Účinnost navržených technických zmírňujících opatření pro zajištění migrace zvěře (biokoridory, přechody pro zvěř apod.).

Vlastní výzkum, univerzita JEP

 Celková výměra dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km2 (limity fragmentace jsou silnice s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den a vícekolejné železniční tratě – viz SEA PÚR)  Podíl rozlohy chráněných území na území kraje  Účinnost opatření k ochraně krajinného rázu (vegetační pásy apod.)

ZÚR vymezuje nadregionální a regionální ÚSES, jehož realizace by měla přispět k naplňování tohoto cíle SPŽP. Jediná plocha pro těžbu nerostných surovin je směřována mimo území chráněná zákonem o ochraně přírody a krajiny, krajinné dominanty a mimo území s výskytem léčebných zdrojů. Toto je v souladu s cílem SPŽP. Okrajově zasahuje do OPVZ I. stupně.

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ZÚR JČK na životní prostředí. 276.

(Krajský úřad Jihočeského kraje), aby zajistil sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na ŽP a veřejné zdraví. Pokud předkladatel na základě tohoto sledování zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané závažné negativní vlivy na ŽP nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění těchto vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce. Dotčené správní úřady v rámci své působnosti sledují vlivy schválené koncepce na ŽP a veřejné zdraví a jsou oprávněny podat podnět ke změně koncepce, nelze-li v dohodě se schvalujícím orgánem nepředvídané závažné negativní vlivy odvrátit nebo zmírnit jinak.

Zákon č. 183/2006 Sb. zavazuje předkladatele ZÚR JČK


2.

Ovzduší

 Každoroční vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO)

MŽP, ČHMÚ

 Celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok)  Překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (μg/m3) 3. 4.

Horninové prostředí, geologie Půda

 Počet stávajících ekologických zátěží

starých

 Míra záboru ZPF v 1. a 2. třídě ochrany (ha/rok)

KÚ, MŽP KÚ JČK, ČSÚ

 Podíl záboru ZPF v 1. a 2. Stránka 150

ní vlivů na ŽP.

třídě ochrany k celkovému záboru ZPF (%)  Podíl využité plochy brownfields k celkovému záboru půdního fondu (%) 5.

Odpady

 Produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu, zejména komunálního odpadu (t/rok)

280.

Předložené nové hodnocení vlivů na ŽP vychází z hodnocení původního návrhu ZÚR JČK z května 2008, které zpracovala společnost EKOTOXA s.r.o., Brno. Členění hodnocení je upraveno tak, aby odpovídalo rámcovému obsahu dle Přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb. Text jednotlivých kapitol byl prověřen a v případě potřeby upraven. Hlavní pozornost byla věnována vyhodnocení změn, které byly v upraveném návrhu ZÚR JČK z července 2010 provedeny na základě výsledků společného projednání původní verze návrhu ZÚR JČK z května 2008.

281.

Předmětem hodnocení byly rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti a konkrétní navrhované plochy a koridory: rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení, rozvojové plochy nadmístního významu komerční a průmyslové, rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci, rozvojové plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin, rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci a asanační úpravy, rozvojové plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu, rozvojové plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – zásobování vodou a odkanalizování, rozvojové plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – elektroenergetika, rozvojové plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – zásobování teplem a plynem, rozvojové plochy a koridory územního systému ekologické stability.

282.

Územní rezervy byly hodnoceny v rozsahu dohodnutém mezi MMR a MŽP pro územní rezervu koridoru průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe z 19. 5. 2010.

283.

Celkově je možné konstatovat, že upravený návrh ZÚR JČK nevykazuje tak závažné vlivy na životní prostředí, které by mohly být důvodem pro jeho neschválení. Žádná navrhovaná plocha nebo koridor nebyla vyhodnocena celkovým stupněm -2, tj. nebyl identifikován potenciálně významný negativní vliv na ŽP.

284.

U většiny ploch a koridorů jsou vyhodnoceny pozitivní vlivy na veřejné zdraví, případně vlivy nelze na úrovni ZÚR JČK stanovit. Pozitivní vlivy na veřejné zdraví lze očekávat u většiny záměrů v koridorech a plochách pro veřejnou dopravní infrastrukturu, pro sport a rekreaci a na plochách a v koridorech pro veřejnou technickou infrastrukturu, konkrétně pro zásobování vodou a odkanalizování a na plochách navržených pro asanaci a asanační úpravy.

285.

Pozitivní vlivy bude mít vymezení a realizace nadregionálního a regionálního ÚSES a navazující lokální úrovně ÚSES. Jak vyplývá z filosofie ÚSES, od funkční soustavy biocenter a biokoridorů se očekávají pozitivní vlivy na ekosystémy, faunu a flóru nejen přímo ve vymezených biocentrech a biokoridorech, ale i v okolní krajině.

286.

Nejvíce problematické z hlediska vlivů na ŽP mohou být plochy a koridory většího rozsahu zasahující do I. a II. zóny NP nebo CHKO. Jedná se především o plochy SR 9 Kubova Huť – Boubín – lyžařský areál, D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník, SR 27 Cross golf Stožec, A 3 Asanační území Špičák, a koridory D5 Silnice I/4, D13/5 úsek silnice I/39 Horní Planá – Želnava, D 15 Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice, D 16 Šumavské elektrické dráhy, D60/1 – silniční napojení LA Špičák v úseku Horní Planá – Hodňov – Otice (navrhujeme přesun do územních rezerv), D60/2 - silniční napojení LA Špičák v úseku Hůrka – Hodňov (na-

VÚV (ISOH)

 Produkce komunálního odpadu na člověka (kg/os.rok)  Míra separace a materiálového využití odpadů  Počet sanovaných starých ekologických zátěží (počet/rok) 6.

Voda

 Počet obyvatel napojených na veřejný vodovod  Počet obyvatel napojených na veřejné kanalizační sítě a ČOV  Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody  Změna výměry lesních porostů v CHOPAV (ha)

ČSÚ, MZE, provozovatelé vodovodů a kanalizací, ČHMÚ, KÚ a OÚ

 Počet realizovaných revitalizačních opatření 7.

8.

Kulturní hodnoty, cestovní ruch Další související indikátory

 Počet návštěvníků kraje (zahraničních i domácích)  Změny intenzity na hlavních dopravních komunikacích  Dosažitelnost MHD (% obyvatel obce/kraje/oblasti žijící v optimální dosažitelnosti MHD)

?

ŘSD, Hygienická stanice, výzkum

 Počet obyvatel vystavených hlukové zátěži  Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%)

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. 278.

279.

Zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JČK) bylo zahájeno v roce 2007. V květnu 2008 byl zpracován návrh ZÚR JČK (zpracovatel A+U Design spol. s r.o. České Budějovice) a vyhodnocení vlivu ZÚR JČK na udržitelný rozvoj území dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. Součástí tohoto vyhodnocení bylo vyhodnocení vlivů na ŽP dle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (zpracovatel EKOTOXA s.r.o., Brno) a na území Natura 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zpracovatel AMEC s.r.o., Brno). Návrh SEA ZÚR JČK z května 2008 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl projednán v souladu s § 37 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě připomínek a požadavků ve stanoviscích dotčených orgánů a na základě dohod s Ministerstvem životního prostředí zajistil Jihočeský kraj zpracování upraveného návrhu ZÚR JČK, který byl dokončen v červenci 2010, a zpracování nového hodnoce-


Stránka 151

vrhujeme přesun do územních rezerv), D 65 Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková, V 23 Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí - Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice, Ee4 VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice, Ee8 VVN 110 kV Těšovice – Volary, Ep9 VTL plynovod Lenora – Strážný – Horní Vltavice, Ep10 Propojení tranzitních plynovodů. Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a Ministerstvem zemědělství bude využití plochy D83 (dříve SR17) podrobně řešeno a limitováno z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem. 287.

Z ploch a koridorů mimo NP a CHKO byly jako nejvíce problematické vyhodnoceny KP21 České Budějovice – Kněžské Dvory, KP23 Hůry, D1/2 – úsek dálnice D3 Měšice/Veselí nad Lužnicí, KP28 - Český Krumlov – Domoradice, D1/6 – úsek dálnice D3 Borek/Dolní Třebonín, D12/1 – úsek silnice I/34 České Budějovice – Třeboň, D13/3 – úsek silnice I/39 Český Krumlov, D2/1 – úsek silnice R3 Dolní Třebonín – Dolní Dvořiště, D36 – úsek silnice II/146 Hosín - Dobřejovice jižně, D42/7 – úsek silnice II/156 Nové Hrady, D3/6 – IV. tranzitní železniční koridor úsek České Budějovice – Horní Dvořiště, D67 - elektrifikace železnice Písek – Březnice, D19 VLC Nemanice.

288.

Vyhodnocení konkrétních vlivů záměrů realizovaných v navrhovaných plochách a koridorech není na úrovni upraveného návrhu ZÚR JČK možné, neboť tyto záměry nejsou v současné době známé. To bude možné až v konkrétních procesech EIA nebo ve standardních procesech územního a stavebního řízení.

289.

Navržena jsou opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí:

a.

b.

c.

d.

Při územně plánovací činnosti a dále při přípravě, realizaci a provozování konkrétních záměrů v jednotlivých rozvojových oblastech a osách, ve specifických oblastech a ve stabilizovaných plochách a koridorech respektovat principy a podmínky stanovené ve Vyhodnocení včetně podmínek vyplývajících z hlavních environmentálních limitů vycházejících ze stávající legislativy, tj. zejména podmínek vyplývajících z území chráněných v rámci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podmínek vyplývajících z CHOPAV a z ochranných pásem vodních zdrojů dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, podmínek ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany lesů dle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany kulturních památek dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ZÚR JČK a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů pokud možno vyloučit, případně minimalizovat zásah do maloplošných ZCHÚ a do I. a II. zóny NP a CHKO. Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů pokud možno vyloučit, případně minimalizovat zásah do biocenter ÚSES, křížení s biokoridory ÚSES vyřešit tak, aby byla co možná nejméně ovlivněna funkčnost biokoridoru. Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech


obcí a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor ZPF, především zábor půdy v 1. a 2. třídě ochrany ZPF. e.

Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor a zásah do PUPFL, především do lesů zvláštního určení a lesů ochranných.

f.

Před realizací záměrů zasahujících do maloplošných ZCHÚ a jejich ochranných pásem, do I. a II. zón NP a CHKO a do biocenter ÚSES zpracovat biologické hodnocení dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

g.

Před realizací vzdušných vedení VVN na území NP, CHKO, přírodních parků a krajinných památkových zón zpracovat vyhodnocení vlivů na krajinný ráz.

h.


i.

Při přípravě a realizaci silničních a železničních staveb, především čtyřpruhových komunikací a dvoukolejných tratí, zajistit dostatečnou prostupnost silničního nebo železničního tělesa pro živočichy, zejména s ohledem na velké druhy savců.

j.

Před realizací konkrétních záměrů v plochách komerčních a průmyslových a při zahájení těžby nerostných surovin zajistit odpovídající ochranu veřejného zdraví, v odůvodněných případech zpracovat vyhodnocení zdravotních rizik.

k.

Vytvářet podmínky k ochraně stávajících a vytváření zatím nefunkčních prvků ÚSES.

l.

Pro plochy s obytnou a smíšenou funkcí, komerční a průmyslovou funkcí a funkcí sportovní a rekreační zajistit dostupnost veřejnou dopravou.

m.

Při realizaci konkrétních záměrů upřednostňovat tam, kde je to možné, vytápění z centrálního zdroje tepla, případně zemním plynem nebo obnovitelnými zdroji (biomasa, tepelná čerpadla).

n.

Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při realizaci konkrétních záměrů v záplavových územích zajistit, kromě protipovodňové ochrany vlastních záměrů, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů v území během povodňových průtoků.

o.


p.

Prověřit možnost úpravy vymezení koridoru Ee12 VVN 110 kV Dasný – Větřní tak, aby nezasahoval do navrhované krajinné památkové zóny Opalicko.

q.

Upravit vymezení koridoru D 14/2 Železnice Plzeň – České Budějovice, úsek Číčenice – hranice Plzeňského kraje tak, aby nezasahoval do PR Bažantnice u Pracejovic.

r.

Koridory pro zásobování plynem Ep 10 Propojení tranzitních plynovodů a Ep 12 VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá vést ve společném úseku v souběhu.

s.

Přesunout silniční koridory D60/1 Silniční napojení LA Špičák, úsek Horní Planá – Hodňov – Otice a D60/2 Silniční napojení LA Špičák, úsek Hůrka (železniční zastávka Černá v Pošumaví) – Hodňov do územních rezerv, stanovit pro ně podmínku zpracování územní studie. Stránka 152

t.

Sjednotit značení územních rezerv do podoby písmeno/písmeno aby byly územní rezervy jednoznačně odlišené od ploch a koridorů, jejichž označení má podobu

písmeno číslo (např. územní rezervu pro koridor zásobování plynem Ep 15 označit jako Ep/A atd.).

PŘÍLOHA Č. 1: HODNOCENÍ VLIVŮ NA JEDNOTLIVÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ A OS, SPECIFICKÝCH OBLASTÍ, KONKRÉTNÍCH NAVRHOVANÝCH PLOCH A KORIDORŮ A ÚZEMNÍCH REZERV

Pro záhlaví všech dále uvedených tabulek v této příloze platí následující zkratky: OB = obyvatelstvo, OK = ovzduší, klima, VO = voda, PU = půda, HP = horninové prostředí, BF = biologická rozmanitost, fauna, flóra, KR = krajina, HK = hmotné statky, kultura, CH = celkové hodnocení, u dopravních záměrů je ČÚ = číslo úseku. Ve sloupci „Střety s limity pro oblast ŽP“ jsou poté použity tyto zkratky: CHKO = chráněná krajinná oblast, CHOPAV = chráněná oblast přirození akumulace vod, OPVZ = ochranné pásmo vodního zdroje, ZPF = zemědělský půdní fond, PUPFL = pozemky určené k plnění funkcí lesa, NP = národní park, KPZ = krajinná památková zóna, RBK = regionální biokoridor, NRBK = nadregionální biokoridor, RBC = regionální biocentrum, NRBC = nadregionální biocentrum, OZNRBK = ochranná zóna nadregionálního biokoridoru. Vzhledem k faktu, že celé řešené území lze považovat za území s archeologickými nálezy, lze u všech dále uvedených záměrů počítat s tímto střetem. Protože stavební zákon ve svém §40 odst. 2 písm. b) ukládá zahrnout do odůvodnění zásad územního rozvoje kompletní vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a příloha č. 5 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, poté stanovuje jako oddíl A. tohoto vyhodnocení kompletní dokumentaci vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (tzv. dokumentace SEA), je tato dokumentace SEA vložena do odůvodnění v té podobě, v které byla předmětem veřejného projednávání, tedy vč. hodnocení záměrů v následujících tabulkách, které byly po proběhnutí veřejného projednávání na základě uplatněných námitek, připomínek a stanovisek k nim či na základě doporučení hodnocení dokumentace SEA nebo následně na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí k této dokumentaci SEA vypuštěny. Jedná se o tyto záměry pro rozvojové plochy s kódy SO2, SO12, SO17, KP19, KP24, KP25, KP26, KP27, SR11, SR12 a SR17 a některé koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu nebo dílčí úseky těchto koridorů. Záměry, které byly vypuštěny již po společném projednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 37 stavebního zákona již v tabulce nejsou uvedeny vůbec, protože nebyly předmětem hodnocení.

ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY, SPECIFICKÉ OBLASTI Kód

Název plochy

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK

OB10

České Budějovice

?

-1

?

-2

?

?

?

?

CHKO, CHOPAV, OPVZ, 19% ZPF 1. a 2. třídy, 23% PUPFL

?

OS6

Praha - České Budějovice - hranice ČR

?

-1

?

-2

?

?

?

?

CHKO, CHOPAV, přírodní park, OPVZ, 29% ZPF 1. a 2. třídy, 29% PUPFL

?

N-OB1

Písecko-Strakonicko

?

?

?

-2

?

?

?

?

přírodní park, 27% ZPF 1. a 2. třídy, 29% PUPFL

?

N-OB2

Táborsko

?

?

?

-2

?

?

?

?

přírodní park, OP VZ, 40% ZPF 1. a 2. třídy, 30% PUPFL

?

N-OB3

Prachaticko

?

?

?

-2

?

?

?

?

CHKO, CHOPAV, 4% ZPF 1. a 2. třídy, 52% PUPFL

?

N-OB4

Jindřichohradecko

?

?

?

-2

?

?

?

?

33% ZPF 1. a 2. třídy, 18% PUPFL

?

N-OB5

Českokrumlovsko

?

?

?

-2

?

?

?

?

CHKO, 14% ZPF 1. a 2. třídy, 38% PUPFL

?

N-OS1

Severojižní - Pasovská

?

?

?

-1

?

?

?

?

CHKO, NP, CHOPAV, OPVZ, 29% ZPF 1. a 2. třídy, 29% PUPFL

?

N-OS2

Severozápadní - Plzeňská

?

?

?

-1

?

?

?

?


?

N-OS3

Severozápadní - Klatovská

?

?

?

-1

?

?

?

?


?

N-OS4

Východní Písecko Táborsko - Pelhřimovská

?

?

?

-1

?

?

?

?

přírodní park, OPVZ, 36% ZPF 1. a 2. třídy, 32% PUPFL

?

N-OS5

Soběslavsko - Jindřichohradecká

?

?

?

-1

?

?

?

?

CHKO, 23% ZPF 1. a 2. třídy, 35% PUPFL

?

N-OS6

Prachatická

?

?

?

-1

?

?

?

?


?

N-OS7

Severovýchodní Jindřichohradecká

?

?

?

-1

?

?

?

?

CHKO, CHOPAV přírodní park, Zdroj minerálních a léčivých vod, 14% ZPF 1. a 2. třídy, 42% PUPFL

?

N-OS8

Jihovýchodní - Novohradská

?

?

?

-1

?

?

?

?

CHOPAV, přírodní park, Zdroj minerálních a léčivých vod, OPVZ, 21% ZPF 1. a 2. třídy, 30% PUPFL

?


Střety s limity pro oblast ŽP

CH

Stránka 153

N-OS9

Slavonicko - Dačická

?

?

?

-1

?

?

?

?


?

SOB1

Šumava

1

0

?

-1

?

?

?

?

NP, CHKO, CHOPAV, přírodní park, OPVZ, 11% ZPF 1. a 2. třídy, 59% PUPFL

?

N-SOB1

Orlicko

1

0

?

-1

?

?

?

?


?

N-SOB2

Třeboňsko - Novohradsko

1

0

?

-1

?

?

?

?

CHKO, CHOPAV, přírodní park, OPVZ, zdroj minerálních a léčivých vod, 11% ZPF 1. a 2. třídy, 50% PUPFL

?

N-SOB3

Pacovsko

1

0

?

-1

?

?

?

?


?

ROZVOJOVĚ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO BYDLENÍ Kód

Název plochy

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK

SO1


CH

Strakonice

1

?

0

-2

0

0

0

-1

SO2

Písek – vypuštěno

1

?

0

-1

0

0

0

-1

SO3

Chotoviny - Červené Záhoří

1

?

0

-2

0

0

-1

0

SO4

Tábor - Čekanice (západ)

1

?

0

-1

0

0

0

0

0

SO5

Tábor - Čekanice (východ)

1

?

0

-2

0

0

0

0

-1

SO6

Sezimovo Ústí

1

?

0

-1

0

0

0

0

0

SO7

Týn nad Vltavou - sever

1

?

0

-1

0

0

0

0

0

SO8

Vimperk - Hrabice

1

?

0

-1

0

0

0

0

0

SO9

Prachatice

1

?

0

-1

0

0

0

-1

0

SO10

České Budějovice - Čtyři Dvory

1

?

0

-1

0

0

0

-1

0

SO11

České Budějovice - Za Stromovkou

1

?

0

-1

-1

0

0

-1

SO12

České Budějovice - Okružní - vypuštěno

1

?

0

-1

0

0

0

-1

SO13

Adamov - Hůry - Rudolfov

1

?

-1

-1

-1

0

0

-1

poddolované území, OPVZ II. stupně,

-1

SO14

České Budějovice - Rožnov

1

?

-1

-1

0

0

0

0

OPVZ II. stupně

0

SO15

Jindřichův Hradec

1

?

0

-2

0

0

0

0

-1

SO16

Nová Bystřice

1

?

0

-2

0

0

0

0

-1

SO17

Kaplice – vypuštěno

1

?

0

-2

0

0

0

0

-1

SO18

Nové Hrady

1

?

-1

-2

0

0

-1

-1

-1 0 KPZ navržená

-1

poddolované území,

0 0

CHOPAV, přírodní park, KPZ,

-1

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO KOMERČNÍ A PRŮMYSLOVOU FUNKCI Kód

Název plochy

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK

KP1

Sedlice

?

-1

0

-2

0

0

0

0

-1

KP2

Drhovle - Nová Hospoda

?

-1

0

-2

0

0

0

-1

-1

KP3

Písek - sever

?

-1

0

-1

0

0

0

-1

0

KP4

Milevsko

?

-1

0

-1

0

0

0

0

KP5

Chotoviny - Červené Záhoří

?

-1

-1

-2

0

0

0

0

KP6

Tábor - Klokoty, Všechov

?

-1

0

-2

0

0

0

0

KP7

Tábor - sever

?

-1

-1

-2

0

0

0

0

KP8

Tábor - Vožická

?

-1

0

-2

0

0

0

0

-1

KP9

Planá nad Lužnicí

?

-1

0

-2

0

0

0

-1

-1

KP10

Řepice

?

-1

0

-2

0

0

0

-1

-1

KP11

Strakonice

?

-1

0

-1

0

0

0

-1

0

KP12

Radošovice

?

-1

0

-1

0

0

0

-1

0



CH

0 OPVZ II. stupně

-1 -1

OPVZ II. stupně

-1

Stránka 154

KP13

Protivín

?

-1

-1

-1

0

-1

0

-1

KP14

Vodňany

?

-1

-1

-1

0

0

0

-1

záplavové území,

-1 -1

KP15

Týn nad Vltavou

?

-1

0

-2

0

0

0

0

-1

KP16

Ekopark Býšov

?

-1

0

-2

0

-1

0

-1

-1

KP17

Soběslav

?

-1

0

-2

0

0

0

0

-1

KP18


?

-1

-1

-1

0

0

0

0

KP19

Jindřichův Hradec – Fedrpuš - vypuštěno

?

-1

0

-2

0

0

0

0

KP20

Prachatice - Těšovice

?

-1

0

-2

0

0

0

-1

KP21

České Budějovice - Kněžské dvory

?

-1

-1

-2

0

-1

0

-1


-1

KP22

České Budějovice - Okružní

?

-1

-1

-2

0

0

0

-1

OPVZ II. stupně,

-1

KP23

Hůry

?

-1

-1

-2

-1

0

0

-1

OPVZ II. stupně, poddolované území,

-1

KP24

České Budějovice - Hlinsko – vypuštěno

?

-1

0

-1

-1

0

0

0

KP25

České Budějovice - Nové Hodějovice – vypuštěno

?

-1

-1

-1

0

0

0

0

OPVZ II. stupně

0

KP26

Boršov nad Vltavou – vypuštěno

?

-1

-1

-1

0

-1

0

0

OPVZ II. stupně

0

KP27

Včelná – Roudné – vypuštěno

?

-1

-1

-2

0

0

0

0

OPVZ II. stupně

-1

KP28

Český Krumlov - Domoradice

?

-1

-1

-2

-1

0

-1

-1

III. zóna CHKO, poddolované území,

-1

KP29

Kaplice - nádraží

?

-1

0

-2

0

0

0

-1

KP30

Bujanov

?

-1

0

-2

0

0

0

0

KP32

Dolní Dvořiště

?

-1

-1

-1

0

0

0

0

CHOPAV

0

KP33

České Velenice - hospodářský park

?

-1

-1

-1

0

0

0

0

CHOPAV

0

KP34

Hůry – VT park

?

0

-1

-1

0

0

0

-1

OPVZ II. stupně,

0

KP35

České Budějovice - VT park

?

0

0

-1

0

0

0

0

0

KP37

Horosedly

?

-1

0

-2

0

0

0

-1

-1

KP38

Temelín

?

-1

0

-2

0

0

0

-1

-1

CHOPAV

0 -1 -1

0

-1 -1

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO SPORTOVNĚ REKREAČNÍ FUNKCI Kód

Název plochy

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK

SR 1


CH

Bělčice - golf, kongresové centrum

1

0

-1

-2

0

0

0

0

OPVN

-1

SR 2

Tchořovice - letiště

1

0

0

-1

0

0

SR 3

Čimelice - golf

1

0

0

-2

0

0

-1

0

přírodní park

0

-1

-1

KPZ,

-1

SR 4

Kadov, Lnářský Málkov golf

1

0

0

-2

0

-1

-1

0

NRBC, přírodní park

-1

SR 5

Kestřany - golf

1

0

-1

-2

0

0

0

-1

SR 6

Týn nad Vltavou - golf

1

0

-1

SR 7

Purkarec - golf

1

0

-1

-2

0

0

0

0

-2

0

0

-1

-1

SR 8

Netolice – sportovně rekreační areál Podroužek

1

0

0

-2

0

0

0

0

SR 9

Kubova Huť - Boubín lyžařský areál

1

0

-1

-2

0

-2

-1

-1

II., III., IV. zóna CHKO, OP PR, CHOPAV,

-1

SR 10

Libín - lyžařský areál

SR 11

České Budějovice – golf – vypuštěno

1

0

-1

-2

0

-1

0

0

NBK, OPVZ II. stupně

-1

1

0

-1

-1

-1

0

0

-1

poddolované území,

-1


-1 -1 KPZ navržená,

-1 0

Stránka 155

SR 12

České Budějovice - Složiště – vypuštěno

1

0

0

-1

0

0

0

0

0

SR 13

Zvíkov, Ortvínovice - golf

1

0

0

-2

0

0

0

0

-1

SR 14

Třeboň, Břilice - golf

1

0

-1

-1

0

-1

-1

0

III. zóna CHKO, CHOPAV

-1

SR 15

Třeboň, Domanín - lázně

1

0

-1

-1

0

-1

-1

0

III. zóna CHKO, CHOPAV, KP

-1

SR 17

Propojení Klápa - Hraničník – vypuštěno, nově D83

1

0

-1

-2

0

-2

-1

0

I. a II. zóna NP, I., II., III. zóna CHKO, OZNRBK, CHOPAV, OPVZ II. stupně

-1

SR 18

Český Krumlov - Kvítkův dvůr

1

0

-1

-1

0

0

-1

-1

OPVZ II. stupně, KPZ navržená, KP

-1

SR 19

Mirkovice - golf Svachova Lhotka

1

0

-1

-1

0

0

0

-1

SR 20

Lipenská nádrž - Dolní Vltavice

1

0

0

-1

0

-1

-1

0

III. a IV. zóna CHKO, OPVN

0

SR 21

Frymburk - golf

1

0

-2

-2

0

-1

-1

0

III. zóna CHKO, OPVN II. stupně, CHOPAV

-1

SR 22

Lipno - Kramolín

1

0

-1

-2

0

-1

-1

0

RBK, OPVN II. stupně, KPZ navržená

-1

SR 23

Nové Hrady - golf

1

0

0

-2

0

-1

-1

0

KPZ, RBK

0

SR 24

Nový Dvůr (Hosty – Všemyslice) – golf

1

0

0

-1

0

0

0

0

SR 25

ZOO Program na Šumavě – Nová Pec

1

0

-1

0

0

-1

-1

0

I. a II zóna CHKO, CHOPAV, OPVZ II. stupně

0

ZOO Program na Šumavě – Strážný

1

0

-1

0

0

-1

-1

0

II. a III. zóna NP, RBK, CHOPAV

0

ZOO Program na Šumavě – Stožec

1

0

-1

0

0

-1

-1

0

II. zóna NP, CHOPAV

0

SR 26

Zámek Vimperk

1

0

0

0

0

0

0

1

KP, MPR,

+1

SR 27

Cross golf Stožec

1

0

-1

-2

0

-1

-1

0

II. a III. zóna NP, CHOPAV

-1

0

0

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO TĚŽBU NEROSTNÝCH SUROVIN Kód

Název plochy

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK

PT 1

Rejta

-1

-1

-1

-1

2

0

0

0


CH

CHLÚ, DP

-1

ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU PRO ASANACI Kód

Název plochy

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK

A1


CH

Asanační území Mydlovary

2

1

2

2

2

2

1

0

+2

A2

Asanační území České Budějovice

2

0

?

2

2

2

1

0

+2

A3

Asanační území Špičák

2

0

0

2

0

1

0

0

NRBK, OZNRBK, NRBC, CHKO I., II., III., IV. zóna, OPVZ II. stupně, CHOPAV

+1

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – SILNIČNÍ DOPRAVA Kód

Název

ČÚ

Vymezení úseku

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK

D1

Dálnice D3

1

Čekanice (sever Tábora) – Měšice (jih Tábora)

0

?

0

-1

0

0

0

0

2

Měšice (jižní okraj Tábora) – Veselí nad Lužnicí

1

?

-2

-2

-1

-2

-1

-1

záplavové území, LNS, PP, přírodní park, RBK, RBC, KP

-1

3

doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí

1

1

-2

-1

0

-1

0

0

záplavové území, CHOPAV, CHKO I. a III. zóna, RBK

-1

4

Veselí nad Lužnicí - Ševětín

1

?

-2

-1

0

-1

0

-1

OPVZ, CHKO I. a III. zóna, PR, NRBC,

-1

5

Ševětín – Borek (1/2)

1

1

-2

-1

0

-1

0

0

CHOPAV, OPVZ, RBK, NRBK, OZNRBK

-1



CH 0

Stránka 156

D2

D4

D5

D6

Rychlostní silnice R3


Silnice I/4

Silnice I/19

6

Borek – Dolní Třebonín

1

?

-2

-2

-1

-2

0

-1

OPVZ, záplavové území, poddolované území, NRBK, OZNRBK, RBC, RBK,

-1

1

Dolní Třebonín – Dolní Dvořiště

1

?

-1

-2

-1

-2

0

-1

CHOPAV, poddolovaná území, NRBK, OZNRBK, RBK, KP

-1

2

Dolní Dvořiště obchvat (1/2)

1

1

-2

-1

0

0

0

0

záplavové území, CHOPAV

-1

3

Dolní Dvořiště – státní hranice

1

?

-1

-1

0

0

0

0

CHOPAV

0

1

hranice se Středočeským krajem Mirotice

1

?

-1

-2

-1

-1

0

-1

záplavové území, LNS, RBK,

-1

2

východní obchvat města Mirotice

1

1

-1

-2

0

0

0

-1


-1

3

Mirotice - Předotice

1

?

0

-2

0

-1

0

-1

RBK,

-1

1

MÚK Nová Hospoda - Strakonice

1

?

0

-2

0

-1

0

-1

NRBK, OZNRBK, KP

-1

2

východní obchvat Strakonic

1

?

-1

-2

0

-2

0

-1

záplavové území, RBK, NRBK, OZNRBK,

-1

3

Strunkovice nad Volyňkou – Volyně

1

1

-1

-1

0

-1

0

-1

záplavové území, RBK, RBC,

-1

4

Volyně - Čkyně

1

?

0

-2

0

-1

0

-1

OPVZ, RBK, RBC,

-1

5

severozápadní obchvat Čkyně

1

?

-1

-2

0

0

0

-1

OPVZ,

-1

6

Čkyně - Vimperk

1

?

-1

-2

-1

-2

0

-1

záplavové území, CHLÚ LNS, OP PR, RBC, RBK

-1

7

Vimperk – Solná Lhota

1

?

-1

-2

0

-2

-1

-1

CHOPAV, CHKO II. a IV. zóna, NRBK, OZNRBK,

-1

8

Solná Lhota – Kubova Huť

0

0

-1

-1

0

-1

-1

-1

CHKO II., III., IV. zóna, CHOPAV, KP

-1

9

tunel Kubova Huť

0

0

-1

0

0

-2

-1

-1

CHOPAV, CHKO II. III. IV. zóna, RBK,

-1

10

Kubova Huť – křižovatka Nová Houžná

1

?

-2

-2

0

-2

-1

-1

záplavové území, CHOPAV, CHKO II. III. IV., PP, NRBK, OZNRBK, RBK,

-1

1

hranice Plzeňského kraje – Mirovice

0

0

0

0

0

0

0

-1

2

Mirovice – Lety

1

1

0

-1

-1

0

0

-1

3

Lety – Hrejkovice

0

0

-1

0

0

-1

0

-1

záplavové OZNRBK,

4

severní obchvat Hrejkovic

1

?

0

-1

0

-1

0

0

RBK

0

5

Hrejkovice - Sepekov

0

0

-1

0

0

0

0

0

záplavové území

0

6

severní obchvat části Sepekova u železniční zastávky

0

0

0

-1

0

0

0

0

7

Oltyně – Tábor

1

?

0

-2

0

-1

0

-1

RBK,

-1

8

Tábor (MÚK Klokoty) – Tábor (most přes Jordán)

0

0

-1

0

0

0

0

0

OPVZ II. stupně, OPVN II. stupně

0

9

severní obchvat Zárybničné Lhoty

1

?

0

-2

0

0

0

0

10

Zárybničná Lhota Chýnov

1

1

0

-1

0

-1

0

0

RBK

0

11

jižní obchvat Chý-

1

?

-1

-2

0

0

0

-1

OPVZ,

-1


0 0 území,

NRBK,

0

0

-1

Stránka 157

nova

D7

D8

D9

D10

D11

Silnice I/20

Silnice I/22

Silnice I/23

Silnice I/24

Silnice I/29

12

Kladruby – hranice kraje Vysočina

1

?

-1

-1

0

-1

0

0

OPVZ, NRBK, OZNRBK

0

1

hranice Plzeňského kraje – Sedlice

1

?

0

-2

0

-1

-1

0

přírodní park, RBK

-1

2

Sedlice – MÚK Nová Hospoda

0

0

0

0

0

-1

0

-1

PR, RBC,

0

3

MÚK Nový Dvůr

0

0

0

-1

0

0

0

-1

4

Vodňany - Malovičky

1

?

0

-1

0

0

-1

-1

, KPZ

0

5

Malovičky - Češnovice

1

?

-1

-2

0

0

0

-1


-1

6

Češnovice - Dasný

1

?

-1

-2

0

-1

0

-1

záplavové území, OZNRBK

-1

7

severní silniční spojka města České Budějovice

?

?

-1

-1

0

-1

0

-1

záplavové OZNRBK,

-1

8

Okružní – MÚK Hlinsko

1

?

0

-1

-1

0

0

0

poddolované území

0

1

hranice Plzeňského kraje – Strakonice

1

?

-1

-2

0

-2

0

-1

OPVZ, OZNRBK, RBC, NRBK, RBK, KP

-1

2

severní půloblouk Strakonice

1

?

0

-2

0

0

0

-1

3

severní obchvat Cehnice

1

?

-1

-2

-1

0

0

-1

OPVZ, poddolované území, LNS,

-1

4

Drahonice - Lidmovice

1

?

-1

-2

-1

-1

0

-1

OPVZ, RBK,

-1

5

Lidmovice – Vodňany

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

1

MÚK s D3 – Doňov

1

1

0

-1

0

0

0

0

-1

2

Doňov – Kardašova Řečice

1

?

-1

-2

0

-1

0

0

záplavové území, CHKO III. zóna

-1

3

Kardašova Řečice Děbolín

0

0

0

0

0

-1

0

0

RBC

0

4

obchvat Děbolína

1

?

0

-2

0

0

0

0

5

severovýchodní obchvat Jarošova nad Nežárkou

1

?

-1

-2

0

0

0

0

6

jižní obchvat Nové Olešné

1

?

0

-2

0

0

0

0

7

Strmilov - Jilem

0

0

0

0

0

-1

-1

0

přírodní park, RBC

0

8

obchvat obcí Jilem a Studená

1

1

-1

-1

0

-1

-1

0

přírodní park, RBK, záplavové území,

-1

9

Studená – hranice s krajem Vysočina

0

0

0

0

0

-1

-1

0

přírodní park, NRBK, OZNRBK

0

1

východní obchvat Lomnice nad Lužnicí

1

2

-1

-1

0

-1

-1

0

CHKO III. zóna, CHOPAV, záplavové území

-1

2

železniční přejezd Lužnice

0

0

-1

0

0

-2

-1

0

CHKO III. zóna, CHOPAV

-1

3

úsek u areálu Gigant

0

0

-1

0

0

-1

-1

-1

CHKO II. a III. zóna, KP, CHOPAV

-1

4

Suchdol nad Lužnicí - Tušť

1

?

-2

-2

-2

-1

-1

0

záplavové území, CHOPAV, LNS, DP, CHLÚ, CHKO III. zóna, NRBK, OZNRBK

-1

1

Kbelnice - Dobev

1

?

0

-1

0

-1

0

-1

NRBK, OZNRBK,

0

2

Dobev - Písek

1

?

0

-2

0

-1

0

-1

NRBK,OZNRBK,

-1


0

území

NRBK,

-1

-1 záplavové území

-1

-1

Stránka 158

D12

D13

D23

Silnice I/34

Silnice I/39

Silnice II/105

3

severní obchvat Písku

1

?

-1

-2

0

-2

0

-1

záplavové území, RBC, NRBK , OZNRBK,

-1

4

Písek – Dolní Novosedly

1

1

0

-1

0

-1

-1

-1

přírodní park, NRBK, OZNRBK,

-1

5

obchvat Záhoří

1

?

0

-1

0

0

0

-1

6

Záhoří – Podolí I.

0

0

-1

0

0

-1

0

-1

záplavové území, OZNRBK, KP

7

Podolí I. - Bernartice

1

1

0

-1

0

0

0

0

OZNRBK

8

obchvat Bernartic

1

?

0

-1

0

0

0

0

9

Bernartice - Opařany

1

?

-1

-1

-1

0

0

0

10

obchvat Opařan

1

?

0

-1

0

0

0

0

0

11

Opařany - Oltyně

1

1

0

-1

0

0

0

0

0

12

obchvat Oltyně

1

?

0

-1

0

0

0

0

1

České Budějovice – Třeboň

1

?

-2

-2

-1

-2

-1

0

CHOPAV, OPVZ, LNS, CHKO III. zóna, NRBK, OZNRBK

-1

2

MÚK v Třeboni

0

0

0

-1

0

-1

-1

0

III. zóna CHKO

0

3

Třeboň – Nová Hlína

0

0

-1

-1

-1

-1

-1

0

CHOPAV, LNS, CHLÚ, CHKO II. a III. zóna, NRBC

-1

4

Stráž nad Nežárkou – Jindřichův Hradec

1

?

-1

-2

0

-2

-1

0

OPVZ, přírodní park, RBC, RBK, KP

-1

5

východní obchvat Jindřichova Hradce

1

?

-1

-2

0

0

0

0

záplavové území

-1

1

Dolní Třebonín Rájov

1

?

0

-2

0

0

0

-1

2

Rájov – Český Krumlov

1

?

-1

-2

0

-2

0

-1

záplavové území, CHKO III. zóna, NRBK, OZNRBK,

-1

3

Český Krumlov

?

?

-1

-2

0

-1

-1

-2

III. zóna CHKO, OPVZ II. stupně, KPZ navržená

-1

4

obchvat Černá v Pošumaví – Hůrka

1

1

-1

-1

0

-2

-1

0

I. zóna CHKO, OPVZ II. stupně, OPVN II. stupně

-1

5

Horní Planá - Želnava

1

?

-2

-2

0

-2

-1

-1

CHOPAV, OPVZ, NP II. a III. zóna, CHKO I. – IV. zóna, OZNRBK,

-1

1

Bernartice - Veselíčko

1

?

0

-1

0

0

0

0

2

jihovýchodní obchvat Milevska

1

?

-1

-1

0

0

0

0

0 NRBK,

0 0 0

záplavové území, poddolované území

0

0

-1

0 záplavové území

0

D24

Silnice II/120

MÚK se IV. tranzitní železniční koridor

1

?

0

-1

0

0

0

0

D25

Silnice II/122

Bechyně - jih

1

?

0

-2

0

-1

0

0

RBK

D26

Jižní tangenta

MÚK Roudné letiště

1

?

-2

-1

0

-1

0

0

záplavové OZNRBK,

D27

Silnice II/128

Číměř

0

0

0

0

0

0

-1

0

přírodní park

D28

Silnice II/135

Soběslav

0

?

0

-1

0

0

0

0

D29

Silnice II/137

1

Březnice – Sudoměřice u Bechyně

1

?

-1

-2

-1

0

0

0

CHOPAV, CHLÚ I

-1

2

Sudoměřice u Bechyně

1

1

-1

-1

0

0

0

-1

CHOPAV, OPVZ, KP

0


0

-1 území

OPVZ,

-1

0 0

Stránka 159

3

Bechyňská Smoleč

1

?

-1

-1

0

0

0

0

4

Malšice

1

?

0

-1

0

0

0

0

CHOPAV

0

5

obchvat Slapy

1

?

0

-1

-1

-1

0

0

poddolované území, RBK

0

6

Tábor (Horky) – křižovatka s dnešní I/3, nový

1

?

0

-2

-1

-1

0

0

RBK, poddolované území

-1

7

Měšice – Čekanice

0

0

0

-2

0

0

0

0

-1

8

Čekanice – Hlinice

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

9

obchvat Ratibořské Hory

1

?

0

-2

-1

0

0

-1

-1

0

0

0

-1

0

KPZ navržená, území

poddolované

-1

D30

Silnice II/140

1

Písek

1

?

0

0

2

Ražice

1

1

0

0

0

-2

0

-1

D31

Silnice II/141

1

jižní obchvat Temelína

1

?

0

-2

0

0

0

-1

2

Svinětice – Prachatice

1

?

-2

-2

0

-1

0

-1

záplavové území, OPVZ, RBK, KP

-1

3

Prachatice – Libínské sedlo

0

0

-1

-1

0

-1

0

-1

PP, OPVZ II. stupně,

-1

4

Libínské sedlo – Blažejovice

0

0

0

0

0

-1

0

0

II. zóna CHKO

0

5

Blažejovice

1

1

0

-1

0

-2

-1

0

NPP, I. zóna CHKO

-1

6

Blažejovice – Volary

0

0

0

0

0

-2

0

0

NPP, CHKO I. – III. zóna

-1

NRBC, PP

-1 -1

D32

Silnice II/142

Bavorov

1

?

0

-1

0

0

0

-1

D33

Silnice II/143

Křemže – vypuštěno

1

1

0

-1

0

-1

-1

0

D34

Silnice II/144

Vlachovo Březí

1

1

0

-1

0

0

0

-1

0

D35

Silnice II/145

1

podjezd po železnicí Vimperk

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

Husinec – Běleč

1

1

-1

-1

0

0

0

-1

3

Němčice

1

1

0

-1

0

0

0

-1

Hosín - Dobřejovice jižně od sídla

0

0

0

-2

-1

-1

-1

-1

1

Bečice - Žimutice

1

?

0

-2

0

0

0

0

2

Bzí

1

?

-1

-1

0

0

0

-1

CHOPAV,

0

3

Dolní Bukovsko – křižovatka s II/603

1

?

-2

-1

0

0

0

-1

CHOPAV, OPVZ,

-1

4


1

?

-1

-1

0

-1

-1

0

záplavové území, CHKO III. zóna

-1

1

Kunžak

1

?

0

-2

0

0

0

0

2

Kunžak – Dačice homogenizace

0

0

-1

0

0

-1

0

-1

záplavové území, přírodní park, NRBK, OZNRBK, KP

0

3

Dačice

1

?

-1

-2

-1

-1

0

0

záplavové území, RBK, CHLÚ, LNS, DP

-1

0

0

0

CHLÚ, OPVZ II. stupně, CHOPAV

0

D36

Silnice II/146

D37

Silnice II/147

D38

Silnice II/151

0 CHKO III. zóna

0


0 0

poddolované území, NRBK, OZNRBK, KPZ navržená

-1 -1

-1

D39

Silnice II/154

1

Kaplice

1

1

-1

-1

-1

2

Třeboň

0

0

0

-1

0

0

-1

0

CHKO III. zóna

0

D40

Silnice II/138

1

Albrechtice nad Vltavou

1

?

0

-2

0

-1

-1

0

přírodní park, OZNRBK

-1

2

Albrechtice nad Vltavou – Všeteč – Temelín - homogenizace

1

1

0

-1

0

-1

0

-1

NRBK, OZNRBK,

0

3

jihozápadní obchvat Temelína

1

?

0

-2

0

0

0

-1


-1 Stránka 160

D41

D42

D43

D45

Silnice II/155

Silnice II/156

Silnice II/157

Silnice II/159

1

Prostřední Svince

1

?

0

-1

0

0

0

-1

2

křižovatka Veselka

1

?

-1

-1

0

0

0

-1

0

3

nahrazení železničního křížení

0

0

-1

0

0

0

0

0

1

České Budějovice – Nová Ves

1

2

-1

-1

0

0

0

0

OPVZ II. stupně

0

2

Strážkovice

1

1

-1

-1

-1

-1

0

0

OPVZ II. stupně, NRBK, OZNRBK, poddolované území

0

3

Veselka – Otěvěk

0

0

0

-1

0

0

0

-1

KP

0

4

Otěvěk

1

1

0

-1

0

0

0

-1

5

Trhové Sviny

1

?

-1

-1

-1

0

0

-1

záplavové území, CHLÚ,

-1

6

Žár – Nové Hrady

1

?

-1

-2

0

-1

-1

-1

CHOPAV, přírodní park, RBK, KPZ

-1

7

Nové Hrady

1

?

-2

-2

0

-1

-1

-1

záplavové území, CHOPAV, RBK, KPZ

-1

1

D3 (MÚK Pohůrka) – Srubec

1

1

-1

-1

0

0

0

0

OPVZ II. stupně

0

2

Srubec – Ledenice

0

0

0

0

0

0

0

0

3

zlepšení úseku silnice - Pinskrův Dvůr

1

?

0

-2

0

-1

0

0

NRBK, OZNRBK

-1

4

tunel Český Krumlov

1

?

-1

-2

0

-1

0

-1

záplavové území, NRBK,

-1

1

Tálín – Paseky

1

?

0

-2

0

-1

-1

-1

přírodní park, OZNRBK,

-1

2

Slavětice, Neznašov

0

0

0

-1

0

0

0

0

OPVZ, KP

0 0

0

0

0

D46

Silnice II/160

Český Krumlov – Rožmberk nad Vltavou – křižovatka se silnicí II/163

1

1

-1

-2

-1

-2

0

-1

záplavové území, OPVZ II. stupně, poddolované území, LNS, PR, NRBK, OZNRBK, RBC, KPZ navržená, MPZ, KP

-1

D47

Silnice II/161

Vyšší Brod

1

2

-1

-1

0

0

-1

-1

OPVZ II. stupně, KPZ navržená

-1

D48

Silnice II/162

Větřní,

1

2

-1

-1

0

0

-1

-1

OPVZ II. stupně,

-1

D49

Silnice II/163

1

Černá v Pošumaví Vřesná

1

1

-1

-1

0

-1

-1

0

CHKO III. zóna, OPVZ II. stupně

-1

2

Vyšší Brod – křižovatka s R3 u Dolního Dvořiště

1

1

-1

-2

0

-1

-1

-1

záplavové území, přírodní park, NRBK, OZNRBK, KPZ navržená, KP

-1

1

Strakonice – Sedlice

1

1

0

-2

0

-1

0

-1

NRBK, OZNRBK, RBC, KP

-1

2

Blatná

1

?

-1

-2

-1

0

0

0

OPVZ II. stupně, CHLÚ, DP

-1

1

hranice kraje Vysočina – Dačice

1

1

-1

-2

-1

-2

0

0

záplavové území, CHLÚ, PP, RBK, RBC,

-1

2

Dačice – Slavonice

0

0

0

0

0

-1

0

0

1

východní obchvat města Dačice

1

?

-1

-2

0

0

0

0

záplavové území

-1

2

Dačice – hranice s krajem Vysočina

0

0

0

0

0

0

0

0

RBK

0

dálniční přivaděč Planá nad Lužnicí

0

0

0

-1

0

0

-1

0

přírodní park

0

D51

D52

D53

Silnice II/173 Silnice II/406 Silnice II/408

0

D54

Silnice II/409

D55

Silnice II/410

1

Budeč

0

0

-1

0

0

0

0

-1

záplavové území, KP

0

2

Dešná

0

0

0

-1

0

0

0

-1

, KP, VPZ

0

Silnice II/603

1

úprava mimoúrovňového křížení silnice II/603 se

0

0

0

-1

0

0

0

0

D56


0

Stránka 161

IV. tranzitní železniční koridor

D57

Litvínovická ulice

D60


D63

Dopravní skelet města České Budějovice

D64

Silnice III/154 25

D65

Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková

D81

Silnice III/105 77

D82

Zahájí – Olešník – Chlumec

2

Horusice – Neplachov

0

0

0

-1

0

-1

-1

0

CHKO III. zóna, CHOPAV, OPVZ II. stupně, RBK

0

3

Ševětín

0

0

-2

-1

0

0

0

-1

CHOPAV, OPVZ II. stupně,

-1

4

Kamenný Újezd – křížení se železnicí, homogenizace

0

1

-1

-1

0

0

0

-1

OPVZ II. stupně, KP

0

5

Bujanov – Dolní Dvořiště, homogenizace

0

0

-1

0

0

0

0

-1

záplavové území, CHOPAV, KP

0

České Budějovice (křižovatka s ulicí Mánesova) – Boršov nad Vltavou

0

0

-1

0

0

-1

0

-1

NRBK, OZNRBK, území, KP

záplavové

0

1

Horní Planá – Hodňov – Otice, vypuštěno, nyní jen jako územní rezerva D/Q-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

CHOPAV, OPVZ II. stupně OPVN II. stupně, CHKO III. zóna,

-1

2

Hůrka – Hodňov, vypuštěno, nyní jen jako územní rezerva D/Q-2

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

CHOPAV, OPVZ II. stupně OPVN II. stupně, CHKO II. zóna,

-1

1

Propojení okruhů

0

0

0

-1

0

0

0

-1


0

2

Zanádražní komunikace

0

0

-1

-1

0

0

0

0

0

3

Podjezd pod nádražím

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4

Jižní přeložka

0

0

-1

-1

0

-1

0

-1

5

Západní půloblouk

1

1

0

-1

0

0

0

-1

0

6

Propojení Strakonická – M. Horákové

1

1

0

-1

0

0

0

0

0

Dvory nad Lužnicí

1

1

0

-1

0

-1

-1

0

CHKO III. zóna, KPZ navržená

0

1

Nová Pec

1

?

-1

-2

0

-2

-1

0

CHOPAV, OPVZ II. stupně, NP III. zóna, CHKO I. – IV. zóna

-1

2

Nová Pec - Zadní Zvonková

1

1

-1

-2

0

-2

-1

0

CHOPAV, OPVZ II. stupně, CHKO I. – IV. zóna, PP, RBK, RBC, OZNRBK

-1

Rudolfov – Adamov – Hůry

1

?

-1

-1

-1

0

0

-1

OPVZ II. stupně, poddolované území,

-1

1

Zahájí

1

?

0

-2

-1

0

0

-1

DP, LNS,

-1

2

Olešník

1

?

0

-2

0

0

0

0

-1

3

Olešník – Chlumec

1

?

0

-1

0

0

0

-1

0

záplavové OZNRBK,

území,

NRBK,

-1

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Kód

Název

ČÚ

Vymezení úseku

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

D3

IV. tranzitní železniční kori-

1

Hranice Středočeského kraje - Tábor

1

2

-2

-2

0

-1

0

-1

záplavové území, NRBK, OZNRBK, KPZ navržená, OPVZ I. a II. stupně

-1

2

Doubí u Tábo-

1

2

-1

-2

0

0

0

0

záplavové území

-1


Stránka 162

dor

D 14

Plzeň – České Budějovice

ra – Soběslav 3

Soběslav – Ševětín

1

2

-2

-1

0

-1

-1

-1

záplavové území, CHOPAV, DP, LNS, CHKO I. a III. zóna, PR, NRBC, RBK, OPVZ II. stupně

-1

4

Ševětín – České Budějovice

1

2

-1

-2

-1

-1

-1

-1

CHOPAV, poddolované území, NRBK, OZNRBK, RBK, KPZ navržená, OPVZ II. stupně

-1

5

průchod Českými Budějovicemi

0

2

-1

0

0

0

0

-1


0

6

České Budějovice – Horní Dvořiště

1

2

-2

-2

-1

-2

-1

-1

záplavové území, CHOPAV, poddolované území, OPVZ II. stupně, NRBK, OZNRBK, RBC, RBK, KPZ navržená, KP

-1

1

České Budějovice - Zliv

0

1

-1

-1

0

-1

-1

-1

záplavové území, OPVZ II. stupně, NRBK, OZNRBK, RBK, KPZ navržená, RBC, PP

-1

2

Číčenice hranice Plzeňského kraje a obchvat sídla Pracejovice

1

1

-2

-1

0

-2

-1

-1

OPVN II. stupně, záplavové území, OPVZ, NPR, PR, PP, RBC, RBK, NRBK. OZNRBK, NRBC, KPZ navržená, KP

-1

3

Ražice – Písek

0

1

-1

-2

0

-1

0

0

záplavové OZNRBK

NRBK,

-1

území,

D 15

Veselí nad Lužnicí – České Velenice

Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice

0

1

-1

-2

0

-2

-1

-1

záplavové území, OPVZ II. stupně, CHOPAV, NPR, NPR, PR, CHKO II. a III. zóna, NRBC, NRBK, OZNRBK, RBK, RBC, KP, KPZ navržená

-1

D 16

ŠED

Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví

1

1

-2

-2

-1

-2

-1

0

záplavové území, CHOPAV, OPVZ II. stupně, CHLÚ, poddolované území, LNS, CHKO II. – IV., NRBK

-1

D 17

Slavonice – Fratres

Slavonice – státní hranice

1

1

0

-1

0

0

0

0

D 67

Elektrifikace Písek Březnice

Písek – hranice Středočeského kraje

1

1

-1

-2

-1

-2

-1

-1

0 záplavové území, LNS, PR, PP, NRBC, NRBK, OZNRBK, RBC, RBK, KPZ

-1

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – VODNÍ DOPRAVA Kód

Název

ČÚ

Vymezení úseku

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

D18

Vltavská vodní cesta

1

České Budějovice - Hluboká nad Vltavou

1

0

-1

0

0

-1

0

0

záplavové území, NRBK, KPZ navržená

0

2

Hněvkovice Týn nad Vltavou

1

0

-1

0

-1

-1

0

-1

záplavové území, LNS, NRBK, RBC, KP

-1

D72

Přístavy na Lipně

1

0

-1

0

0

-1

0

0

CHOPAV, záplavové území, OPVZ II. stupně, CHKO III. a IV. zóna

0

D73

Přívoz Purkarec

1

0

-1

0

0

-1

0

0

záplavové území, NRBK , KPZ navržená, KP

0

D74

Přívozy na Orlické nádrži

1

Přívoz Jistec

1

0

-1

0

0

-1

0

0

záplavové území, NRBC

0

2

Přívoz Zvíkov

1

0

-1

0

0

-2

0

0

záplavové území, PP, NRBK, OZNRBK,

-1

3

Přívoz Orlík

1

0

-1

0

0

-1

0

0

záplavové OZNRBK,

0


území,

NRBK,

Stránka 163

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – CYKLISTICKÁ DOPRAVA Kód

Název

ČÚ

Vymezení úseku

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

D 75

cyklostezky

1

Chotoviny Tábor

2

0

0

0

0

0

0

-1

OPVZ II. stupně, záplavové území, poddolované území,

0

2

Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí - Želeč

2

0

0

0

0

0

0

-1

záplavové území, RBK

0

3

Planá nad Lužnicí - Košice

2

0

0

0

0

0

0

-1

záplavové území, RBK, RBK, KP

0

4

Měšice – Knížecí ryb.

2

0

0

0

0

0

0

0

5

Svinky – Komárov

2

0

0

0

0

0

0

0

přírodní park, KP

0

6

Hluboká nad Vltavou - Zámostí

2

0

0

0

0

0

-1

-1

, KPZ navržená

0

7

České Budějovice, (Rožnov) – Včelná – Boršov nad Vltavou

2

0

0

0

0

0

0

0

8

Zlatá Koruna – Srnín - Český Krumlov (nádraží)

2

0

0

0

0

0

0

0

9

Studnice – Jindřichův Hradec

2

0

0

0

0

0

0

0

0

10

Lipno – Frymburk

2

0

0

0

0

0

0

0

0

11

Frymburk Černá v Pošumaví

2

0

0

0

0

0

0

0

po hranici CHKO II., III. IV. zóna, CHLÚ, CHKO II. zóna

0

12

Horní Planá Pernek

2

0

0

0

0

0

0

-1

CHKO I. III. IV. zóna,

0

13

Lipno nad Vltavou – Přední Výtoň – Bližší Lhota – Nová Pec

2

0

-1

-2

-1

-2

-1

0

záplavové území, CHOPAV, OPVZ II. stupně, poddolované území, CHKO I., II., III. a IV. zóna, PP, PR, OP PR, přírodní park NRBK, RBK, RBC, OZNRBK

-1

0

0

CHKO II. zóna

0

PLOCHY A KORIDORY DOPRAVY – LETECKÁ DOPRAVA Kód

Název

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

D 20

Letiště České Budějovice

?

-1

0

-1

0

0

0

-1

0

D21

Strakonice letiště

?

0

0

0

0

0

0

-1

0

D22

Písek letiště

?

0

0

0

0

0

0

-1

0

ROZVOJOVÉ PLOCHY PRO DOPRAVU – KOMBINOVANÁ DOPRAVA Kód

Název

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

D19

Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice

?

-1

-2

-2

0

-1

0

-1

OPVZ II. stupně, záplavové území, OZNRBK

-1

PLOCHY A KORIDORY PRO ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A ODKANALIZOVÁNÍ Kód

Název

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

V1

Vodovod Severní Písecko

2

0

1

0

0

0

0

-1

DP,

1


RBK,

záplavové

území,

Stránka 164

OPVZ II. stupně, KPZ, KP V2

Zdroj Mažice, vodovody

2

0

-2

0

-1

-2

0

-1

CHKO III. zóna, PR, RBK RBC, KPZ navržená, CHOPAV, PLM zdroj, OPVZ II. stupně, KP, LNS

-1

V3

Přivaděč Záblatí – Třeboň

2

0

1

0

-1

-1

0

-1

CHKO II. a III. zóna, RBK, CHOPAV, OPVZ II. stupně, LNS, VPZ,

0

V4

Vodovod Nová Bystřice - Lásenice

2

0

1

0

0

-1

0

0

RBC, RBK, NRBK, OZNRBK, záplavové území, přírodní park

0

V5


2

0

1

0

-1

-1

0

-1

OPVZ II. stupně, záplavové území, NRBK, OZNRBK, RBK, poddolované území, KPZ,

0

V6


2

0

1

0

0

-1

0

0

OPVZ II. stupně, území, OP PR, RBK

záplavové

0

V7


2

0

1

0

0

-1

0

-1

OPVZ II. OZNRBK,

NRBK,

0

V8


2

0

1

0

-1

-2

0

0

CHKO I., III. a IV. zóna, CHOPAV, OPVZ II. stupně, RBK, RBC, CHLÚ, LNS, PP, KP poddolované území,

-1

V9


2

0

1

0

-1

0

-1

0

RBK, záplavové území, OPVZ II. stupně, KP, CHLÚ

0

V10

Vodovod Polště – Vydří - Políkno

2

0

1

0

0

0

0

0

V11

Vodovod Němčice – Jilem

2

0

1

0

0

0

0

0

přírodní park

0

V12


2

0

1

0

-1

0

0

0

OPVZ II. stupně, LNS

0

V13

Vodovod Přeštěnice – Chyšky102

2

0

1

0

0

0

0

0

přírodní park, záplavové území

0

V14


2

0

1

0

0

-1

0

0

RBK, VPZ, KP

0

V15

Skupinový vodovod Bernartice

2

0

1

0

0

0

0

0

OPVZ II. stupně, poddolované území, KP

0

V16

Vodovod Albrechtice nad Vltavou

2

0

1

0

-1

0

0

0

DP, KP

0

V17

Vodovod Kožlí -Myštice - Buzice

2

0

1

0

0

0

0

0

RBK, RBC, KP, záplavové území,

0

V18

Vodovod Husinec – Vlachovo Březí – vypuštěno

2

0

1

0

0

0

0

-1

KP, MPZ

0

V19

Vodovod Otice – Maňávka -Horní Planá

2

0

1

0

0

-1

0

0

CHKO III. a IV. zóna, CHOPAV, OPVZ II. stupně

0

V20

Vodovod Kaplice nádraží – Raveň Hubenov

2

0

1

0

0

0

0

-1

OPVZ II. stupně, OZNRBK,

0

V21


2

0

1

0

0

-1

0

0

CHKO III. zóna, NBC

0

V22

Vodovod Buková – Žár – vypuštěno

2

0

1

0

0

-1

0

0

RBK, KPZ, KP, VPZ navržená

0

V23

Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí – České Velenice

2

0

1

0

-2

-2

0

0

CHOPAV, OPVZ II. stupně, NRBK, OZNRBK, LNS, poddolované území, DP, CHLÚ, záplavové území, CHKO II. a III. zóna, RBC, PR

-1

V24

Vodovod Dvorce – Dolní Lhota

2

0

1

0

0

-1

0

0

RBK

0

V25


2

0

1

0

0

-1

0

0

OPVZ I. a II. stupně, záplavové území, RBK, KP

0

V26

Vodovod Staré Hobzí-Nové DvoryVnorovice

2

0

1

0

0

0

0

0

KP

0

V27


2

0

1

0

0

0

0

0

KP

0

V29

ČOV Třeboň – vypuštěno

2

0

2

-1

0

0

0

0


0

V31

ČOV Stráž nad Nežárkou – nová

2

0

2

-1

0

-1

0

0

CHKO III. zóna, CHOPAV, RBK, záplavové území

0

102

stupně,

0

Záměr vodovodu byl vypuštěn po provedení hodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona.


Stránka 165

V32

ČOV Mirotice

2

0

2

-1

0

0

0

-1


0

V33

ČOV Čimelice

2

0

2

-1

0

-1

0

-1

záplavové území, RBK,

0

V34

ČOV Zdíkov - vypuštěno, nahrazeno pokynem řešit na úrovni obce

2

0

2

-1

0

0

0

0

V36

ČOV Jistebnice

2

0

2

-1

0

0

-1

0

přírodní park, záplavové území

0

V38

ČOV Blatná

2

0

2

-1

0

0

0

0

záplavové území

0

V41

Vodovod Bavorov

2

0

1

0

0

-1

0

-1

OPVZ II. stupně, území, RBC, RBK,

záplavové

0

V42

Vodovod Vlkov

2

0

1

0

-1

-1

0

0

CHKO II. a III. zóna, CHOPAV, záplavové území, NRBK, RBK, CHLÚ, DP,

0

V43

Úpravna vody Plav

2

0

1

0

0

0

0

0

OPVZ II. stupně

0

0

PLOCHY A KORIDORY PRO OBLAST TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – ELEKTROENERGETIKA Kód

Název

Ee1

Strakonice – Střelské Hoštice

Ee2

Typ

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

VVN 110kV

?

1

0

0

-1

-1

0

0

, záplavové území, RBK, NRBK, OZNRBK, LNS

0

Chotoviny – Dolní Hořice

VVN 110kV

?

1

0

0

0

-2

-1

0

KPZ navržená, NRBK, OZNRBK, RBK, OPVZ II. stupně, PR

-1

Ee3

Přídolí - Kaplice

VVN 110kV

?

1

-2

0

-1

-1

-1

0

přírodní park, CHOPAV, záplavové území, OPVZ II. stupně, CHLÚ, DP, LNS, NRBK, OZNRBK

-1

Ee4

Suchdol nad Lužnicí – České Velenice

VVN 110kV

?

1

-2

0

0

-1

-1

0

CHKO II. a III. zóna, KPZ navržená, CHOPAV, NRBK, OZNRBK, NRBC, OPVZ II. stupně, záplavové území

-1

Ee5

Mladošovice – Trhové Sviny

VVN 110kV

?

1

-2

0

0

-1

0

0

, CHOPAV, OPVZ II. stupně, NRBK, OZNRBK, záplavové území

-1

Ee6

Strakonice - Řepice

VVN 110kV

?

1

-1

0

0

0

0

0

, OZNRBK, záplavové území

0

Ee8

Těšovice - Volary

VVN 110kV

?

1

-1

-2

-1

-2

-1

-1

CHKO II., III., IV. zóna, RBK, NRBK, RBC, PP, záplavové území, CHOPAV, poddolované území,

-1

Ee10

Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora

VVN 110kV

?

1

-2

0

0

0

0

0

OPVZ II. území

-1

Ee11

Vodňany

VVN 110kV

?

1

0

0

0

0

0

0

, OZNRBK

0

Ee12

Dasný – Větřní

VVN 110kV

?

1

-1

-2

-1

-1

-1

0

, KPZ navržená, záplavové území, LNS, NRBK, OZNRBK, RBK, NRBC

-1

Ee13

Větřní – Horní Planá

VVN 110kV

?

1

0

-2

0

-2

-1

0

CHKO II., III. IV. zóna, OPVZ II. stupně, PP, RBK, RBC, CHOPAV

-1

Ee16

Trhové Sviny

TR110/2 2 kV

?

1

-1

0

0

0

0

0

OPVZ II. stupně,

0

Ee17

Kaplice

TR110/2 2 kV

?

1

-2

0

0

0

0

0

CHOPAV, záplavové území

-1

Ee18

Horní Planá

TR110/2 2 kV

?

1

-1

0

0

-1

-1

0

CHKO III. zóna, CHOPAV, OPVZ II. stupně

0

Ee19

Volary

TR110/2 2 kV

?

1

-1

0

0

-1

-1

0

CHKO III., IV. zóna, CHOPAV

0

Ee20

Strakonice

TR110/2 2 kV

?

1

0

0

0

0

0

0

OZNRBK,

0

Ee21

Blatná

TR110/2 2 kV

?

1

0

0

0

0

0

0

Ee22

Vodňany

TR110/2

?

1

0

0

0

0

0

0


stupně,

záplavové

0 , OZNRBK

0 Stránka 166

2 kV Ee24

Milevsko

TR110/2 2 kV

?

1

0

0

0

0

0

0

0

Ee25

České Velenice

TR110/2 2 kV

?

1

-1

0

0

0

0

0

CHOPAV

0

Ee26

Tábor - Náchod

TR110/2 2 kV

?

1

-1

0

0

0

0

0

OPVZ II. stupně

0

Ee27

Libníč – Úsilné

VVN 400 kV, VVN 110 kV

?

1

0

0

0

0

0

0

Ee30

České Budějovice střed

TR110/2 2 kV

?

1

-1

0

0

0

0

0

záplavové území

0

Ee31

Kočín - Veselí nad Lužnicí

VVN 110kV

?

1

-2

-2

0

-1

0

0

, RBC, záplavové území, CHOPAV, RBK, NRBK, OZNRBK, záplavové území

-1

Ee32

ETE - Kočín

VVN 400kV

?

1

0

0

0

0

-1

0

Ee33

Kočín - Mírovka

VVN 400kV

?

1

-2

-2

0

-1

-1

0

, NRBK, OZNRBK, záplavové území, CHOPAV, RBK, RBC, PLM zdroj, záplavové území OPVZ

-1

Ee34

Mladé – České Budějovice střed

kabelové VVN 2x110kV

?

1

-2

0

0

0

0

0

záplavové OZNRBK

-1

Ee35

Kočín

rozšíření stávající rozvodny

?

1

0

0

0

0

0

0

0

0

území,

OPVZ,

0

PLOCHY A KORIDORY PRO OBLAST TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Kód

Název

Et1

ETE – Olešník – Zliv – České Budějovice

Typ dálkový horkovod

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

1

2

-1

-1

0

-2

-1

0

NRBK, OZNRBK, RBK, KPZ navržená, NRBC, záplavové území, PP

-1

KORIDORY PRO OBLAST TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY – ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Kód

Název

Ep2

Olší – Jistebnice

Ep3

Typ

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

VTL plynovod včetně RS

0

1

-1

0

0

0

0

0

OPVN II. stupně

0

Strakonice – Písek

VTL plynovod

0

1

0

0

0

-1

0

-1

, RBK, NRBK, OZNRBK

0

Ep4

Soběslav – Planá nad Lužnicí

VTL plynovod

0

1

0

0

0

-1

0

0

RBC, OPVZ II. stupně, přírodní park

0

Ep5

Čestice – Vacov- Stachy

VTL plynovod

0

1

-1

0

0

-1

0

-1

CHKO II. a IV. zóna,

0

Ep6

Prachatice – Záblatí

VTL plynovod

0

1

-1

0

0

0

0

-1

OPVN II. stupně, KP

0

Ep7

Ševětín – Hosín

VTL plynovod

0

1

-1

0

0

0

0

-1

Ep8

Kunžak – Český Rudolec

VTL plynovod

0

1

-1

0

0

0

0

0

OPVN II. stupně, přírodní park

0

Ep9

Lenora – Strážný

VTL plynovod

0

1

-1

0

0

-2

0

0

NP II. a III. zóna, CHKO I. – IV. zóna, OPVZ II. stupně, OPVN II. stupně, KPZ navržená

-1

Ep10

Propojení tranzitních plynovodů

VVTL tranzitní plynovod DN 800 PN 80

0

1

-2

0

-1

-2

0

OPVN II. stupně, CHKO I., II., III. a IV. zóna, LNS, CHLÚ, DP, NRBK, OZNRBK, záplavové území, poddolované území, OPVZ, PP, PR, RBC, RBK, poddo-

-1


0

Stránka 167

lovaná území, LNS, CHOPAV, VPZ navržená Ep11

Smědeč – Brloh

VTL plynovod

0

1

0

0

0

0

0

0

0

Ep12

Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá

VTL plynovod včetně RS

0

1

-2

0

-1

-2

0

-1

OPVN II. stupně, CHKO III. – IV. zóna, KPZ navržená, záplavové území, RBK, OPVZ, CHOPAV, poddolované území

-1

Ep13

Velešín – Borovany

VTL plynovod

0

1

-1

0

0

0

0

-1

OPVZ II. stupně, OPVN II. stupně, KPZ

0

Ep14

Přeshraniční propojení Český Heršlák

VT plynovod s měřící, předávací a RS

0

1

0

0

0

0

0

-1

Ep25

Mladá Vožice – Pacov, I. etapa

VTL plynovod

?

1

-1

-1

0

-1

0

0

RBK, záplavové území

0

0

ÚZEMNÍ REZERVY Kód

Název

SR/A

Lyžařský areál Špičák, nový název „Lokalita Špičák“

D/A

Typ

OB

OK

VO

PU

HP

BF

KR

HK


CH

sportovně rekreační areál

1

0

-1

-2

0

-2

-1

-1

CHOPAV, CHKO II., III., IV. zóna, OZNRBK,

-1

severní obchvat Jindřichova Hradce

silnice I/23

1

0

-1

-2

0

-1

0

0

záplavové území, RBK, RBC

-1

D/B

severozápadní obchvat Lásenice

silnice I/34

1

0

0

-2

0

0

0

0

D/C

Jihozápadní obchvat Volary

silnice I/39

1

0

-1

-2

0

-1

-1

0

CHOPAV, II., III., IV. zóna CHKO

-1

D/D

Západní přeložka Soběslav

silnice II/135

1

0

-1

-2

0

-1

0

0

záplavové území, RBK

-1

D/E

Jižní obchvat Číčenice

silnice II/141 včetně mostu se železnicí

1

0

0

-2

0

0

0

-1

D/F

Vodňany přeložka

silnice II/141

1

0

0

-2

0

0

-1

-1

KPZ

-1

D/G

Východní obchvat Volary

silnice II/141 návaznost na I/39

1

0

-2

-2

0

-1

-1

0

záplavové území, II., III., IV. zóna CHKO, CHOPAV

-1

D/H

Pokračování jižní tangenty

silnice II/156

1

0

-1

-2

0

0

0

0

záplavové území

-1

D/I

Severní obchvat Trhové Sviny

silnice II/156

1

0

-2

-2

-1

0

0

-1

CHOPAV, OPVZ, LNS, CHLÚ, DP,

-1

D/J

Napojení Českého Krumlova na IV. tranzitní železniční koridor

železnice

1

1

-1

-2

0

-1

0

-1

záplavové OZNRBK,

-1

D/K

Železnice Veselí nad Lužnicí – hranice kraje Vysočina

železniční trať č. 225

1

1

-1

0

0

-1

0

0

záplavové území, CHKO, RBK, RBC

D/L

Železnice Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví

železnice

1

1

0

-1

-2

-2

-1

-1

IV. zóna CHKO, RBK, poddolované území, LNS, KP,

-1

D/M

Úzkorozchodná železnice

železniční trať č. 229

1

1

-1

-1

0

0

-1

0

záplavové území, přírodní park

0

D/N

Obchvat Mirovic

silnice I/19

1

0

-1

-2

0

-1

0

-1

záplavové území, RBK,

-1


-1

-1

území,

NRBK,

III.

zóna

0

Stránka 168

D/O

Železniční napojení Špičák

D/O-1 Polečnice Špičák

1

1

-1

-1

0

-2

-1

-1

CHOPAV, III., IV. zóna CHKO, RBC,

-1

D/O-2 Žlábek Špičák

1

1

-2

-1

-1

-2

-1

0

záplavové území, CHOPAV, poddolované území, I. - IV. zóna CHKO, RBC, OPVN, OPVZ

-1

D/P

Železniční napojení Klápy

železnice, napojení ŠED

1

1

-1

-2

0

-2

-1

-1

CHOPAV , NP III. zóna, CHKO I., II., III. a IV. zóna, RBK, OPVZ, OPVN

-1

D/R

Severní silniční tangenta města České Budějovice

propojení silnice I/20 a D3

1

?

-2

-2

-1

-1

0

-1

záplavové území, OPVZ, poddolované území, NRBK, OZNRBK, RBK, RBC,

-1

L/A


LAPV

?

0

1

-2

0

-1

-1

0

záplavové území, přírodní park, RBC

CHOPAV,

-1

L/B


LAPV

?

0

1

-2

-2

-2

-1

0

LNS, poddolované území, přírodní park, RBC, RBK

-1

L/C

Větší Vltavice

LAPV

?

0

1

-2

-2

-2

-1

-1

záplavové území, LNS, přírodní park, NRBK, OZNRBK, RBC,

-1

L/D

Bednárec

LAPV

?

0

1

-2

0

0

0

0

záplavové území

-1

L/E

Nihošovice

LAPV

?

0

1

-2

-2

0

0

-1

záplavové zemí, LNS, CHLÚ, DP, poddolované území,

-1

L/F

Myslín

LAPV

?

0

1

-2

-2

-1

0

-1

záplavové území, RBC, LNS,

-1

L/G


LAPV

?

0

1

-2

0

-2

0

0

RBC, RBK

-1

L/H

Vysočany na Želetavce

LAPV

?

0

1

-2

0

-2

0

0

záplavové území, RBC, RBK

-1

Ep15

Hvožďany – Chrášťany

VTL plynovod

?

0

0

0

0

0

0

0

přírodní park

0

Ep16

Stachy – hranice Plzeňského kraje

VTL plynovod

?

0

-1

-2

0

-2

0

-1

CHKO I., II., III. a IV. zóna, NBK, RBK, PR, CHOPAV

-1

Ep17

Zdíkov – Vimperk

VTL plynovod

?

0

-1

-1

0

0

0

-1

, záplavové území

0

Ep18

Horní Vltavice – Vimperk

VTL plynovod

?

0

-1

-2

0

-1

0

-1

CHKO II., III. IV. zóna, NRBK, OZNRBK, RBK, CHOPAV

-1

Ep19

Netolice – Zliv

VTL plynovod

?

0

-1

-1

0

-1

0

-1

, záplavové území OZNRBK

-1

Ep20

Strážný – Philippsreut

propojení VTL plynovodů

?

0

-1

-2

0

-2

0

0

NP II. a III. zóna,

-1

Ep21

Horní Planá – Volary

VTL plynovod

?

0

-1

-2

0

-2

0

-1

záplavové území, CHOPAV, OPVZ, CHKO I. – IV. zóna, NRBK, OZNRBK, RBK,

-1

Ep22

Nová Bystřice – Staré Město pod Landštejnem – Slavonice

VTL plynovod

?

0

-1

-2

0

-1

0

0

přírodní park, záplavové území, NRBK, OPNBK

-1

Ep23

Kaplice – Horní Stropnice

VTL plynovod

?

0

-1

-1

-2

-1

0

-1

záplavové území, CHOPAV, CHLÚ, LNS, DP, přírodní park, NRBK, OZNRBK, RBC,

-1

Ep24

Nové Hrady – České Velenice

VTL plynovod

?

0

0

-1

0

-1

0

-1

, KPZ, CHOPAV, RBK, RBC

0

PT /A

Podolí II - Kosejřín

těžba nerostných surovin

?

0

0

-2

2

0

0

-1

-1

PT /B

Jednědno


?

0

0

-2

2

0

0

0

-1

PT /C

Albrechtice nad

těžba ne-

?

0

0

-1

2

0

0

0

0


CHOPAV, záplavové území, RBC

Stránka 169

Vltavou

rostných surovin

PT /D

Pořežany - Štipoklasy


?

0

0

-2

2

0

0

-1

PT /E

Horní Bukovsko


?

0

-1

-2

2

0

0

0

PT /F

Blana


?

0

0

-2

2

0

0

-1

PT /G

Ševětín


?

0

-1

-1

2

0

0

-1

CHOPAV,

0

PT /H

Ledenice


?

0

-1

-2

2

0

0

0

CHOPAV

-1

PT /I

Rejta


?

0

-2

0

2

0

0

0

PT /J

Nakolice


0

0

-2

-2

2

-1

-1

0

CHOPAV, KPZ, RBK, PLM zdroj, OZNRBK

-1

PT /K

Krabonoš


?

0

-1

-1

2

-1

-0

0


0

PT /L

Vrábče


?

0

0

-2

2

0

0

-1

291.

V posouzení je hodnocena koncepce Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ve fázi návrhu upraveného podle výsledků předběžného projednání a následných jednání s ústředními orgány státní správy, tj. především s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství, které uzavřely na konci května 2010 dohodu o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

292.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou zpracovány podle nové právní úpravy pro územní plánování, jíž je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, včetně prováděcích vyhlášek, a jsou koncepcí ve smyslu ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, tudíž podléhají vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území v procesu podle § 37 a následujících zákona č. 183/2006 Sb. Koncepce je předkládána v jedné variantě, text návrhu je průběžně aktualizován a podle změn textu jsou případně upravovány i mapové podklady.


-1

-1

-1

-1

Podkladem pro posouzení je kromě textové a mapové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje i Posouzení vlivu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje zpracované v květnu 2008 ing. Pavlem Koláčkem, Ph.D., autorizovanou osobou podle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Od té doby došlo k doplnění a úpravě soustavy Natura 2000 a rovněž některé konkrétní záměry obsažené v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, které byly původně hodnoceny jako významně negativní, byly upraveny nebo omezeny či přesunuty mezi územní rezervy, které se v tomto posouzení nehodnotí.

294.

Cílem posouzení je určit, které záměry Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje mohou ovlivnit lokality soustavy Natura 2000 na území Jihočeského kraje a případně v přilehlých hraničních regionech, míru jejich ovlivnění a zda koncepce jako celek má významně negativní vliv na předměty ochrany a celistvost dotčených evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.

Úvod – cíl posouzení Posouzení bylo zpracováno v období červenec – srpen 2010 autorizovanou osobou na základě smluvního vztahu s firmou EIA Servis. Posouzení je součástí procesu zpracování, hodnocení a schvalování návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

CHOPAV

293.

p) Vyhodnocení vlivů na území Natura 2000 290.

-1

Údaje o posuzované koncepci Základní údaje 295.

Proces zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje započal po nabytí účinnosti nové právní úpravy pro tuto činnost, tedy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v roce 2007. V roce 2008 byl dokončen první návrh a k němu byla zpracována první hodnocení vlivů návrhu na životní prostředí a lokality soustavy Natura 2000, která byla spolu s návrhem předložena k projednání na úrovni dotčených orgánů státní správy a příslušných ministerstev.

296.

V závěru posouzení možného vlivu Zásad územního Stránka 170

rozvoje Jihočeského kraje na soustavu Natura 2000 z května roku 2008 se konstatuje, že v koncepci byla shledána možnost významně negativního vlivu u tří záměrů umísťovaných do Evropsky významné lokality (dále jen EVL) Boletice a EVL Šumava. Kromě toho byly konstatovány možné významné negativní vlivy kumulací záměrů jak na levém, tak na pravém břehu vodní nádrže Lipno. V posouzení se doporučuje buďto zpracování územní studie podle § 30 a § 36 odst. 2 zák. č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“ nebo SZ), řešící rekreační využití dotčené oblasti nebo úprava návrhu koncepce. Dále byl konstatován možný významný vliv dvou předpokládaných vodních nádrží, pokud by došlo k jejich faktické realizaci, byť v návrhu jsou uvedeny jen jako územní rezervy. 297.

298.

299.

Nyní posuzovaný, podle výsledků projednání prvního návrhu z roku 2008 a dalších konzultací zainteresovaných subjektů upravený, návrh koncepce Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje je zpracován podle příslušných ustanovení stavebního zákona v požadovaném rozsahu, zahrnuje jak vlastní priority a záměry Jihočeského kraje, tak i řešení úkolů vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR). Některé záměry jsou připravovány v koordinaci se sousedícími kraji nebo státy, takže mohou mít přeshraniční dosah. Verze návrhu pro posouzení vlivů na životní prostředí a lokality Natura 2000 je textovou verzí k datu 31. srpna 2010. Tomuto stavu odpovídají i mapové přílohy předložené k posouzení v digitální formě.

b.

Kapitola b) zpřesňuje vymezení rozvojové oblasti OB10 České Budějovice a rozvojové osy OS6 Praha – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko podle zadání z PÚR. V dalších článcích vymezuje pět rozvojových oblastí nadmístního významu N-OB1 Písecko – Strakonicko, NOB2 Táborsko, N-OB3 Prachaticko, N-OB4 Jindřichohradecko a N-OB5 Českokrumlovsko a devět rozvojových os nadmístního významu N-OS1 Severojižní – Pasovská, N-OS2 Severozápadní – Plzeňská, N-OS3 Severozápadní – Klatovská, N-OS4 Písecko – Táborsko – Pelhřimovská, N-OS5 Soběslavsko – Jindřichohradecká, N-OS6 Prachatická, N-OS7 Severovýchodní – Jindřichohradecká, N-OS8 Jihovýchodní – Novohradská a N-OS9 Slavonicko – Dačická.

c.

V kapitole c) je zpřesněno vymezení specifické oblasti republikového významu SOB-1 Šumava a dále jsou vymezeny tři specifické oblasti nadmístního významu NSOB1 Orlicko, N-SOB2 Třeboňsko – Novohradsko a NSOB3 Pacovsko.

d.

V kapitole d) se vymezují:

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, jenž je druhým největším krajem v České republice, jsou zpracovány pro celé území kraje o rozloze 10 057 km2, které je složeno ze sedmi okresů (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor), v nichž působí 17 obcí s rozšířenou působností, spravujících území celkem 623 obcí. Statut města má 52 obcí, statut městyse 12. Na území Jihočeského kraje žilo k 31. 3. 2010 637 566 obyvatel, jejichž hrubá mzda za II. čtvrtletí 2010 je 20 486,- Kč a míra nezaměstnanosti k 31.7.2010 6,85%. Hustota obyvatel je 63,3 osob na km2, což je méně než poloviční hodnota za celou ČR, podíl území je 12,8 % z rozlohy státu, obyvatelstvo tvoří jen 6,1 % z počtu obyvatel republiky; v kraji k 30. 6. 2010 působilo 154 095 ekonomických subjektů. Území Jihočeského kraje je tradičně považováno za zemědělský region s rozvinutým rybníkářstvím a lesnictvím, kraj má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Vysoká kvalita čistého životního prostředí je odražena i ve vysokém počtu zvláště chráněných území, jichž je ve všech kategoriích ochrany celkem 316 (z toho 1 národní park a 3 chráněné krajinné oblasti, 11 národních přírodních rezervací a 12 národních přírodních památek), jejich územní podíl tvoří 20,1 % rozlohy kraje, přičemž celostátní podíl je 15,8%. V kraji je aktuálně vymezeno 9 ptačích oblastí a evidováno 100 EVL. Obsah koncepce

300.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou zpracovány v jedné variantě, která má část textovou a část mapovou. Textová část je rozdělena do 15 kapitol.

a.

Kapitola a) obsahuje 5 článků, v nichž jsou vymezeny jak obecné priority, tak speciální priority v každém ze tří pilířů udržitelného rozvoje území.


i.

Plochy nadmístního významu s následujícím určením pro bydlení (18 záměrů), pro komerční a průmyslové využití (36 záměrů), pro sport a rekreaci (26 záměrů, z nichž jeden, s kódem SR25, tj. ZOO program na Šumavě, je dělen na tři lokality), 1 záměr plochy pro těžbu nerostných surovin a 3 záměry ploch pro asanaci a asanační úpravy,

ii.

Koridory a plochy pro veřejnou dopravní infrastrukturu, konkrétně 20 záměrů s republikovým významem (z nichž mnohé mají dílčí záměry) a 46 záměrů s nadmístním významem, koridory a plochy pro veřejnou technickou infrastrukturu obsahující 37 záměrů v oblasti zásobování vodou a odkanalizování, 28 záměrů v oblasti elektroenergetiky, 1 záměr v oblasti zásobování teplem a 14 záměrů v oblasti zásobování plynem.

iii.

V této kapitole se v článku 25 vymezuje 27 sídel nad 500 EO (= ekvivalentních obyvatel) do 2000 EO, která nemají vyřešený odvod a nezávadnou likvidaci odpadních vod, a stanoví se jim povinnost řešit způsob likvidace odpadních vod ve svých ÚPD. Článek 26 pak definuje 36 sídel, která nutně musejí zapracovat do svých ÚPD protipovodňová opatření, a stanoví jim úkoly pro územní plánování. Článek 29 stanoví pravidla pro umisťování větrných a fotovoltaických elektráren na celém území Jihočeského kraje.

iv.

Kapitola d) v další části závazně vymezuje územní systém ekologické stability na nadregionální a regionální úrovni 15 nadregionálních biocenter, 26 nadregionálních biokoridorů, 253 regionálních biocenter a 227 regionálních biokoridorů.

v.

Dále se vymezují územní rezervy nadmístního významu pro sport a rekreaci (1 lokalita, SR 16, Lokalita Špičák), 12 ploch pro těžbu nerostných surovin, 17 pro dopravní stavby, 8 pro akumulaci povrchových vod dle Plánu hlavních povodí ČR a 10 pro zásobování plynem.

e.

Kapitola e) detailně stanoví zásady pro rozhodování o změnách na území a úkoly pro územní plánování v oblasti ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot s akcentem na zachování a hospodárné využití přírodních zdrojů, harmonické vztahy v kulturní krajině a posilování rekreačního potenciálu krajiny.

f.

V kapitole f) je vymezeno 31 oblastí krajinného rázu a charakteristiky šesti typů jihočeské krajiny; stanovují se zásady pro využívání území jednotlivých vymezených Stránka 171

základních typů krajiny. g.

h.

Zbývající kapitoly g) – n) mají obsah technickoorganizační, stanovují zásady a postupy pro plánování a činnosti v územích se specifickým charakterem, kapitola l) je zadáním regulačního plánu pro záměr D83 (dříve SR17) Propojení Klápa - Hraničník.

302.

Popis oblasti

Úplný závěr dokumentu tvoří seznam zkratek použitých v textu.

Soustava Natura 2000 v Jihočeském kraji 301.

Skřivan lesní (Lullula arborea) 15 – 20.

Soustava Natura 2000 je zákonem č. 114/1992 Sb. definována jako: „ celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.“ (§3 písm. r) V České republice je tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Tato právní úprava vychází z transpozice dvou směrnic EU, podle kterých se tato soustava chráněných území v zájmu EU zřizuje. V souladu se směrnicí 79/409/EHS jsou zřizovány ptačí oblasti a podle směrnice 92/43/EHS jsou zřizovány evropsky významné lokality. Protože ptačí oblasti jsou zřizovány výlučně v zájmu ochrany ptactva, dochází k plošnému překryvu těchto oblastí s EVL tam, kde je potřeba ještě chránit i jiné živočišné nebo rostlinné druhy či přírodní stanoviště na úrovni biocenóz. Soustavu Natura 2000 v Jihočeském kraji tvoří devět ptačích oblastí a 100 EVL, celé území se nachází v kontinentální biogeografické oblasti.

TABULKA 34: PO ČESKOBUDĚJOVICKÉ RYBNÍKY

Kód NATURA

CZ0311037

Název

Českobudějovické rybníky

Předmět ochrany

Populace kvakoše nočního, rybáka obecného, slavíka modráčka, husy velké a kopřivky obecné a jejich biotopy

Rozloha (ha)

6362.08

Datum schválení

26. 10. 2009

Číslo Nařízení vlády ČR

405/2009 Sb.

Datum vyhlášení

25. 11. 2009

Počet hnízdících párů ptačích druhů, jež jsou předmětem ochrany:

Husa velká (Anser anser) 80, Kopřivka obecná (Anas strepera) 250 – 300 jedinců zastavujících se na tahu, Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) 274, Rybák obecný (Sterna hirundo) 40, Slavík modráček (Luscinia svecica) 40 – 60.

Popis oblasti

PO Českobudějovické rybníky se rozkládá v okrese České Budějovice na severozápadě od krajského města v rovinaté českobudějovické pánvi. Zahrnuje asi 50 rybníků s plochou cca 1400 ha, z nichž největší je Bezdrev, zhruba uprostřed ptačí oblasti, jedná se o 3. největší rybník v celé ČR o rozloze 394ha.

Základní charakteristiky ptačích oblastí 303.

Ptačí oblasti byly vymezeny příslušnými nařízeními vlády ČR (seznam viz níže) v období od 6. 12. 2004 do 25. 11. 2009. Z celkem 41 vymezených ptačích oblastí v ČR je podíl Jihočeského kraje velmi významný, vyšší počet ptačích oblastí nemá žádný jiný kraj v ČR. Jihočeské ptačí oblasti, které chrání celkem 26 druhů ptáků, zahrnují největší českou PO Šumavu, která se rozkládá cca polovinou své rozlohy též v sousedním Plzeňském kraji a navazuje na ni z německé strany PO Národní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald). Další ptačí oblasti, která překračuje hranice kraje, je ptačí oblast Údolí Otavy a Vltavy. Nachází se zde i nejmenší česká ptačí oblast Řežabinec.

TABULKA 35: PO DEHTÁŘ

Kód NATURA

CZ0311038

Název

Dehtář

Předmět ochrany

Populace rybáka obecného a husy velké a jejich biotopy; zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy těchto ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany

Rozloha (ha)

351.95

Datum schválení

26. 10. 2009


406/2009

Datum vyhlášení

25. 11. 2009 Husa velká (Anser anser) až 2500 jedinců na tahu v 1. půli srpna, Rybák obecný (Sterna hirundo) 60 – 80. PO Dehtář leží v okrese České Budějovice v jihozápadní, mírně zvlněné, části českobudějovické pánve. Zahrnuje stejnojmenný rybník o ploše 246 ha a pozemky okolo rybníka, je důležitou tahovou zastávkou.

TABULKA 33: PO BOLETICE

Kód NATURA

CZ0311040

Název

Boletice

Předmět ochrany

Populace chřástala polního, kulíška nejmenšího, jeřábka lesního, datlíka tříprstého, skřivana lesního a jejich biotopy

Rozloha (ha)

23565.22

Datum schválení

15. 12. 2004


19/2005 Sb.


Datum vyhlášení

13. 1. 2005

Popis oblasti


Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) 10 – 20, Chřástal polní (Crex crex) 50 – 100, Jeřábek lesní (Bonasa bonasia)50 – 100, Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) 30 – 50,


Ptačí oblast Boletice se rozkládá na území okresů Český Krumlov a Prachatice, převážně na území Vojenského výcvikového prostoru Boletice, pouze malou částí na severozápadě zasahuje mimo něj.

Stránka 172

TABULKA 36: PO HLUBOCKÉ OBORY

ho ptactva.

Kód NATURA

CZ0311036

Název

Hlubocké obory

Kód NATURA

CZ0311041

Předmět ochrany

Populace strakapouda prostředního, lejska bělokrkého a jejich biotopy

Název

Šumava

Předmět ochrany

Populace tetřívka obecného, tetřeva hlušce, čápa černého, chřástala polního, kulíška nejmenšího, sýce rousného, datla černého, jeřábka lesního, datlíka tříprstého a jejich biotopy

TABULKA 39: PO ŠUMAVA

Rozloha (ha)

3321.57

Datum schválení

27. 10. 2004


609/2004

Datum vyhlášení

6. 12. 2004


Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) 450 – 750, Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) 50 – 80.

Rozloha (ha)

97492.98

Datum schválení

8. 12. 2004

PO Hlubocké obory leží v okrese České Budějovice na obou březích řeky Vltavy severně od Hluboké nad Vltavou. Zahrnuje souvislé lesní porosty v Poněšické a Staré oboře včetně tří přírodních rezervací Karvanice, Libochovka a Baba.


681/2004

Datum vyhlášení

31. 12. 2004


Čáp černý (Ciconia nigra) 8 – 10, Datel černý (Dryocopus martius) 100 – 150, Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) 60 – 90, Chřástal polní (Crex crex) 120 – 150, Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) 500 – 700, Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) 90 – 120, Sýc rousný (Aegolius funereus) 90 – 140, Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) 60 – 80, Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) 40 – 50.

Popis oblasti

PO Šumava leží v okresech Český Krumlov a Prachatice a pokračuje v Plzeňském kraji v okrese Klatovy při hranici s Rakouskem a Německem. Zaujímá celý Národní park Šumava a část jej obklopující stejnojmenné chráněné krajinné oblasti.

Popis oblasti

TABULKA 37: PO NOVOHRADSKÉ HORY

Kód NATURA

CZ0311039

Název

Novohradské hory

Předmět ochrany

Populace jeřábka lesního, datlíka tříprstého a jejich biotopy

Rozloha (ha)

9052.51

Datum schválení

27. 10. 2004


602/2004

Datum vyhlášení

6. 12. 2004


Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) 15 – 20, Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) 30 – 40.

Popis oblasti

PO Novohradské hory leží v okresech České Budějovice a Český Krumlov v centrální části stejnojmenného orografického celku při hranici s Rakouskem. Území je převážně zalesněno s enklávami extenzivně obhospodařovaných luk a bezlesí po zaniklých sídlech.

TABULKA 40: PO TŘEBOŇSKO

Kód NATURA

CZ0311033

Název

Třeboňsko

Předmět ochrany

Populace volavky bílé, kvakoše nočního, čápa černého, orla mořského, včelojeda lesního, motáka pochopa, rybáka obecného, kulíška nejmenšího, sýce rousného, lelka lesního, ledňáčka říčního, žluny šedé, datla černého, a dalších a jejich biotopy

Rozloha (ha)

47360.27

Datum schválení

8. 12. 2004


680/2004

TABULKA 38: PO ŘEŽABINEC

Kód NATURA

CZ0311035

Název

Řežabinec

Předmět ochrany

Populace husy velké a její tahové shromaždiště

Rozloha (ha)

111.01

Datum vyhlášení

31. 12. 2004

Datum schválení

29. 9. 2004


535/2004


Datum vyhlášení

20. 10. 2004


Husa velká (Anser anser) až 2000 na tahu.

Popis oblasti

PO Řežabinec leží v okrese Písek severozápadně od obce Ražice. Zaujímá stejnojmenný rybník a komplex mokřadních společenstev v bezprostředním okolí rybníka. Je významným shromaždištěm vodní-

Čáp černý (Ciconia nigra) 10 – 15, Datel černý (Dryocopus martius) 80 – 100, Husa velká (Anser anser) 200 a 2400 – 10 000 jedinců na tahu, Kopřivka obecná (Anas strepera) 750 – 950 jedinců na tahu, Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) 100 – 150, Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) 80 – 120, Ledňáček říční (Alcedo atthis) 20 – 30, Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) 15 – 30, Lžičák pestrý (Anas clypeata) 480 – 1300 jedinců, Moták pochop (Circus aeruginosus) 50 – 60, Orel mořský


Stránka 173

(Haliaeetus albicilla) 10 – 15, Rybák obecný (Sterna hirundo) 34 – 82, Skřivan lesní (Lullula arborea) 20 – 30, Slavík modráček (Luscinia svecica) 140 –180, Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) 90 – 110, Sýc rousný (Aegolius funereus) 30 – 50, Včelojed lesní (Pernis apivorus) 10 – 20, Volavka bílá (Egretta alba) 380 jedinců, Žluna šedá (Picus canus) 40 – 60. Popis oblasti

Hodnocení vlivů koncepce na EVL a PO Podklady a metodický postup 304.

Pořizovatel předal k posouzení podklady v digitální podobě. V průběhu zpracování posouzení podklady doplňoval aktualizacemi rovněž v digitální podobě.

305.

Poslední aktualizace textu je datována 31. srpna 2010, mapové podklady ke dni 11. srpna 2010, poté byla 20. 8. 2010 doplněna vrstva s plochami pro umístění fotovoltaických a větrných elektráren, upravena trasa ŠED v úseku Frymburk – Černá v Pošumaví a předána aktualizovaná mapa ZUR_6 – Výkres oblastí se shodným krajinným typem 1:100000, poslední doplnění záměru Ep 25 – Vysokotlaký plynovod Mladá Vožice – Lukavec bylo předáno 24.8. Mezi podklady předané v digitální podobě patří i text Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje - Posouzení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. zpracovaný v květnu 2008 ing. Pavlem Koláčkem, Ph.D. V digitální podobě byly předány i dokumenty týkající se výsledků projednávání původního návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje z roku 2008 a Dohoda uzavřená pořizovatelem se Správou NP a CHKO Šumava a dotčenými obcemi Horní Planou a Novou Pecí ohledně pořízení regulačního plánu „Propojení Klápa – Hraničník“ jako součásti návrhu ZÚR Jihočeského kraje.

306.

Ostatní podklady pro hodnocení jsou buďto získány z veřejných informačních zdrojů v digitální podobě nebo je má autor posouzení vlastní z předchozí činnosti. Podrobná specifikace použitých podkladů je v seznamu literatury a informačních zdrojů.

307.

Pro zpracování mapových podkladů v digitální podobě byl použit standardní programový balík ArcGIS 9.3, ArcGIS Desktop Evaluation Edition Registration No: EVA847456431 vydaný společností ESRI a distribuovaný prostřednictvím společnosti ArcDATA. Software Microsoft Office 2007 byl použit ke zpracování textů a tabulek. Ke čtení podkladů ve formátu PDF byl použit program Adobe Reader 9, verze 9.3.4. CZ. K ostatním pracím byly v případě potřeby použity standardní součásti operačního systému Microsoft Windows 7 Home Premium.

308.

První fází práce na posouzení byla prostorová analýza, tedy zjištění překryvů záměrů koncepce a lokalit soustavy Natura 2000. K tomuto účelu byla použita vrstva EVL a PO, která je součástí předaných podkladů, a mapové výkresy označené ZUR_1_*.MXD až ZUR_11_*.MXD. Měřítko zpracování těchto mapových podkladů je většinou 1:100000, pouze mapa širších vztahů má měřítko 1:200000 a výkresy ÚSES 1:50000, toto měřítko má i výkres veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací. Pro kontrolu byly použity údaje ze serveru Agentury ochrany přírody a krajiny věnovaného soustavě Natura 2000103. Pro hodnocení možných přeshraničních vlivů byla využita data ze serveru Evropské unie.104

309.

Na tomto místě je nutno učinit poznámku o nutné úpravě přesnosti podkladů ve vrstvě EVL, která v jednom případě – EVL Žďárské louky – není aktuální. Tato loka-

PO Třeboňsko leží v okresech České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor, pokrývá asi 2/3 stejnojmenné CHKO. V oblasti je skoro 500 rybníků, rozsáhlé lesní porosty a mokřadní biotopy podél Lužnice, která tvoří osu oblasti, a Nové řeky. Třeboňsko je od roku 1977 biosférickou rezervací UNESCO.

TABULKA 41: PO ÚDOLÍ OTAVY A VLTAVY

Kód NATURA

CZ0311034

Název

Údolí Otavy a Vltavy

Předmět ochrany

Populace výra velkého, kulíška nejmenšího a jejich biotopy

Rozloha (ha)

18368.11

Datum schválení

27. 10. 2004


607/2004 Sb.

Datum vyhlášení

06. 12. 2004


Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) 30 – 40, Výr velký (Bubo bubo) 13 – 16.

Popis oblasti

PO Údolí Otavy a Vltavy leží v okrese Písek v Jihočeském kraji a v okrese Příbram ve Středočeském kraji. PO zahrnuje hluboko zaříznuté kaňony řek Vltavy a Otavy a jejich přítoků v oblasti Orlické přehrady a okolo ležící převážně kulturní lesy s pomístně zachovanými zbytky lesů s přirozenou dřevinnou skladbou. Seznam EVL v Jihočeském kraji

(1)

První seznam lokalit požívajících ochranu jako EVL byl zveřejněn v dubnu 2005 jako příloha nařízení vlády ČR č. 132/2005 ze dne 22. 12. 2004. Toto nařízení vlády bylo dvakrát novelizováno; v roce 2007 nařízením vlády č. 307/2007 Sb. a konečně v listopadu 2009 nařízením vlády č. 371/2009 Sb. Celkem je v ČR k datu posouzení vymezeno 1082 EVL, podíl Jihočeského kraje je třetí největší v republice. I mezi EVL je pět takových lokalit, které překračují hranice kraje: EVL Závišínský potok, EVL Řísnice a EVL Vlašimská Blanice na hranici se Středočeským krajem, EVL Šumava na hranici s Plzeňským krajem a EVL Zhejral na hranici s krajem Vysočina. Na EVL Šumava z německé strany přímo navazuje EVL Národní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald). Seznam všech EVL, které byly předmětem hodnocení, je v příloze na závěr této kapitoly.


103

Adresa: http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php

104

Adrese: http://natura2000.eea.europa.eu/ Stránka 174

lita již delší dobu není součástí soustavy Natura 2000, byla vyřazena na základě Rozhodnutí Komise ze dne 13. listopadu 2007, kterým se přijímá první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2008/25/ES), které bylo publikováno ve Věstníku Evropské unie dne 15. ledna 2008. Tato skutečnost byla oznámena Sdělením Ministerstva životního prostředí ze dne 22. února 2008, které bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů ČR v částce 24 ze dne 5. března 2008 pod číslem 82. V souladu s tímto sdělením MŽP měla být EVL Žďárské louky vymazána z informačních zdrojů, ovšem stalo se tak jen na výše zmíněném serveru AOPK. Jiný server stejného provozovatele http://drusop.nature.cz/ ovšem tuto lokalitu nadále uvádí jako platnou. Navíc je lokalita stále zanesena do oficiální podkladové vrstvy pro ÚAP. Jelikož se jedná o oficiální digitální registr ústředního seznamu ochrany přírody podle ustanovení § 42 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále také jen „ZOPK“) který je veřejným informačním zdrojem, je takovýto stav zavádějící. Po dohodě se zadavatelem byla tedy zmíněná lokalita z posuzování vyloučena, byť oficiální informační zdroj AOPK ji stále uvádí. 310.

311.

312.

vlivů z Metodiky hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, publikované ve Věstníku MŽP, ročník XVII, částka 11 v listopadu 2007. TABULKA 42: STUPNICE HODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ

Hodnota

Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené úkoly či záměry (resp. koncepci je možné schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i zákona č. 114/1992 Sb. -2

Významný negativní vliv

Do posuzování bylo zahrnuto celkem 101 EVL – 97 jihočeských (1 - Šumava, která přechází do Plzeňského kraje), 2 s přesahem ze Středočeského kraje, 1 v těsné blízkosti hranice se Středočeským krajem a 1 přesahující z kraje Vysočina. Při posouzení možných přeshraničních vlivů v sousedních státech bylo uvažováno možné ovlivnění devíti lokalit. Pro základní odhad možného dopadu přípravy a realizace záměrů koncepce na lokality soustavy Natura 2000 a zvážení možných přímých a nepřímých vlivů byla všem lokalitám přidána obalová vrstva. V případě EVL o šíři 150 a 500 metrů, v případě PO v šíři 1000 metrů. Prostorovou analýzou byly zjišťovány různé stupně překryvu záměrů s územím EVL a PO, bylo sledováno, zda jednotlivé záměry zcela zahrnují EVL nebo PO, částečně ji zahrnují nebo procházejí napříč jejím vlastním územím nebo jen obalovou zónou. Z analýzy byl v první fázi vyloučen systém ÚSES z důvodu jeho specifické povahy a rovněž proto, že vymezení nadregionální a regionální úrovně ÚSES je hodnoceno jako jeden záměr. Po superpozici vrstvy EVL a PO a vrstev záměrů byly EVL rozděleny do skupin s různým stupněm možného vlivu: EVL zcela mimo jakékoliv záměry koncepce – 18 EVL, EVL ve vymezených oblastech nebo osách bez další specifikace – 39 EVL, EVL se záměrem v obalové zóně – 5 EVL, EVL ve vymezené oblasti nebo ose a se záměrem v obalové zóně – 20 EVL, EVL, do jejichž území zasahují konkrétní záměry - 9 EVL.

Nevylučuje realizaci záměru.

-1

Mírně negativní vliv

Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními.

0

+1

+2

314.

V další fázi byly vyhodnoceny možné vlivy záměrů z koncepce na jednotlivé dotčené lokality individuálně podle jejich umístění a předmětů ochrany. Souhrnné výsledky hodnocení vlivů jednotlivých záměrů jsou uvedeny v tabulkové příloze postupně podle jednotlivých záměrů dle řazení v textu návrhu.

?


Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu, záměru, opatření atd.) Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv

Z devíti PO jsou dvě – PO Novohradské hory a PO Dehtář – nedotčeny konkrétními záměry, PO Novohradské hory je součástí vymezované N-SOB2 – Třeboňsko – Novohradsko a do obalové zóny PO Dehtář zasahuje vymezená N-OS6 Prachatická.

Při vyhodnocení možného vlivu jednotlivých záměrů na EVL či PO byla použita upravená stupnice významnosti

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

313.

315.

Termín

316.

Nulový vliv

Mírně pozitivní vliv

Záměr nemá žádný prokazatelný vliv. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírně příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

Významně pozitivní vliv

Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

Vliv nelze hodnotit

Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.

Samostatnou kapitolou hodnocení je hodnocení v koncepci vymezeného územního systému ekologické stability na úrovni nadregionální a regionální. Přestože jednotlivá biocentra a biokoridory jsou v návrhu vymezovány jako samostatné lokality na úrovni jednotlivého záměru, je soustava prvků ÚSES hodnocena jako celek. Stránka 175

Schválení návrhu ÚSES jako součásti koncepce Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje bude mít jednoznačně pozitivní dopad na lokality soustavy Natura 2000, protože se tím posílí stupeň ochrany mnohých konkrétních lokalit, zejména EVL a částí PO, které jsou s prvky systému ÚSES v překryvu. Úplnost podkladů 317.

Veškeré digitální podklady poskytnuté pořizovatelem jsou plně využitelné a dostatečné pro posouzení v kombinaci s vlastními znalostmi a doplňky získanými z veřejných informačních zdrojů dle seznamu použitých informačních zdrojů. Pokud v ojedinělých případech není dostatečně znám rozsah a kvantifikace záměru, je konstatována nemožnost vyhodnocení nebo se jedná o případy, které budou řešeny individuálně studiemi nebo regulačním plánem. Možné vlivy záměrů obsažených v koncepci

5413

CZ0310008

Rybník Růže

2687

CZ0312048

Štičí rybník

2694

CZ0313134

Újezdec – Planinský rybník a Kozor

5422

CZ0314638

Vosecký rybník

2700

CZ0313140

Závišínský potok

5424

CZ0310019

Zelendárky

3031

CZ0610170

Zhejral

TABULKA 44: EVL VE VYMEZENÝCH OBLASTECH NEBO OSÁCH BEZ DALŠÍ SPECIFIKACE:

Kód AOPK

Kód

Název EVL

2630

CZ0313092

Bedřichovský potok

2633

CZ0313094

Blatná

Natura2000

2636

CZ0312029

Bošice

Při analýze a vyhodnocení možného vlivu koncepce Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje na lokality soustavy Natura 2000 byl inspirativně použit výčet možných dopadů a činností, které ovlivňují stav lokality z hlediska zachovalosti, který je publikován jako Dodatek E) Rozhodnutí komise 97/266/ES ze dne 18. prosince 1996 o úpravě informací o lokalitách navrhovaných pro síť Natura 2000, v českém překladu opublikovaný editorem Petrem Rothem ve sborníku Ministerstva životního prostředí Legislativa Evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody (směrnice 79/409/EHS, směrnice 93/43/EHS, rozhodnutí 97/266/ES) v roce 2003.

2638

CZ0313097

Cepská pískovna a okolí

5394

CZ0310032

Čertova stěna – Luč

2640

CZ0310610

Červené blato

5395

CZ0310080

Dvořiště

2643

CZ0310001

Fabián – Homolka

2528

CZ0212008

Hadce u Hrnčíř

2644

CZ0312032

Háje

2645

CZ0313098

Hliníř – Ponědrážka

2652

CZ0312034

Jaroškov

Pro hodnocení byly využity oddíly Těžba, Urbanizace, industrializace a podobné činnosti, Doprava a komunikace, Turistika a volný čas, Znečištění a jiné faktory lidské činnosti a Člověkem způsobené změny vodních poměrů.

5399

CZ0313822

Koštěnický potok

2656

CZ0313635

Kratochvíle – zámek

2664

CZ0312040

Malý Horusický rybník

2665

CZ0313110

Moravská Dyje

2670

CZ0313114

Onšovice – Mlýny

5406

CZ0314642

Pastvina u Zahorčic

5408

CZ0310017

Pláničský rybník – Bobovec

5409

CZ0310057

Pohoří na Šumavě

2674

CZ0313117

Přesličkový rybník

TABULKA 43: EVL MIMO JAKÉKOLIV ZÁMĚRY KONCEPCE

2676

CZ0313116

Radomilická mokřina

Kód AOPK

Kód

2677

CZ0313513

Rašeliniště Kapličky

2679

CZ0314109

Ruda

2641

CZ0312030

Čistá hora

5412

CZ0310618

Rybník Motovidlo

5396

CZ0310070

Hadí vrch

5415

CZ0310067

Ryšovy

2650

CZ0312033

Hroby

5374

CZ0210731

Řísnice

5398

CZ0314648

Kocelovické pastviny

2685

CZ0310611

Široké blato

2657

CZ0313101

Krvavý a Kačležský rybník

2686

CZ0313122

Štěkeň

2658

CZ0313103

Lom Skalka u Sepekova

5416

CZ0314636

Tejmlov – Nad Zavírkou

2663

CZ0313815

Malý Bukač

5417

CZ0313004

Terčino údolí

5404

CZ0310074

Osika

2693

CZ0312050

Úbislav

2678

CZ0313119

Rašeliniště Radlice

5418

CZ0310033

Údolí Lužnice a Vlásenického potoka

5410

CZ0314637

Rašeliniště u Suchdola

5420

CZ0310009

Velký Hodonický rybník

5411

CZ0314640

Rybník Brand

2696

CZ0313137

Veverský potok

318.

319.

Hodnocení vlivů koncepce na EVL 320.

Z dalšího posuzování vlivů byly vyloučeny všechny EVL z prvních dvou skupin po primárním rozdělení, neboť vliv koncepce na jejich celistvost nebo cíl ochrany a předměty ochrany nelze prokázat. Jedná se o tyto lokality, které nadále nejsou považovány za dotčené posuzovanou koncepcí: Název EVL

Natura2000


Stránka 176

5423

CZ0310022

Výří skály nad Otavou

5425

CZ0314641

Zlatý potok v Pošumaví

5426

CZ0310605

Žofinka

2703

CZ0310163

Žofínský prales – Pivonické skály

321.

Tato skupina může být v budoucnu ovlivněna realizací koncepce, avšak bez specifikace konkrétního záměru, tj. jen samotným zařazením do rozvojové oblasti nebo osy, k ovlivnění EVL dojít nemůže.

322.

Zbývající skupiny EVL byly analyzovány dle jednotlivých záměrů a stupně možného ovlivnění. Skupiny c) a d) pouze vzhledem k předmětu ochrany jednotlivých EVL, protože nedotýkají-li se konkrétní zájmy jejich území, nemůže být narušena jejich celistvost.

TABULKA 45: EVL SE ZÁMĚREM V OBALOVÉ ZÓNĚ

326.

Do užší obalové zóny EVL Římov zasahuje záměr V5 Zdvojení přívodu z přehrady Římov do úpravny vody Plav. V této EVL je chráněn prioritní druh přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), jehož biotopem je louka na stráni nad levým břehem Malše při výtoku řeky z obce Římov. I v tomto případě lze jakémukoliv negativnímu ovlivnění předejít výběrem trasy při projektování a udržením stavebních a pojezdových ploch v projektem stanovených koridorech.

TABULKA 46: EVL VE VYMEZENÉ OBLASTI NEBO OSE A SE ZÁMĚREM V OBALOVÉ ZÓNĚ

Kód AOPK

Kód Natura2000

Název EVL

2639

CZ0313096

Čábuze

2642

CZ0315002

Dolejší rybník

Kód AOPK

Kód

2637

CZ0313115

Boukal

2648

CZ0314022

Horní Malše

5402

CZ0314635

Mnišský rybník

2651

CZ0314634

Chýnovská jeskyně

2675

CZ0313129

Purkrabský rybník a Točník

2653

CZ0312035

Kladrubská hora

2681

CZ0313120

Římov

5397

CZ0310010

Klokočínské louky

5419

CZ0310020

Velký a Malý Kamýk

5400

CZ0310073

Králek

2659

CZ0312038

Lomnický velký rybník

5403

CZ0310084

Nerestský lom

2671

CZ0314044

Opolenec

5405

CZ0310063

Pastvina u Přešťovic

5407

CZ0310615

Písečný přesyp u Vlkova

2672

CZ0312045

Polná

2673

CZ0313820

Prachatice – kostel

5414

CZ0314639

Rybníky u Lovětína

2683

CZ0313123

Stropnice

2689

CZ0313125

Tábor – Zahrádka

2690

CZ0313131

Třeboň

2692

CZ0313132

Tůně u Špačků

2702

CZ0313141

Žofina Huť

323.

324.

325.

Název EVL

možné se této EVL bez problémů vyhnout a ponechat ji bez jakéhokoliv zásahu včetně kácení porostů na hrázích.

Natura2000

V případě EVL Boukal a EVL Velký a Malý Kamýk se jedná o dopravní záměry (D6/5 a D40/2) které procházejí v obalové zóně 500 metrů s nevelkým až nepatrným překryvem, takže při dodržení elementárních zásad ochrany EVL, vyplývajících jak ze zákona o ochraně přírody a krajiny, tak i z pravidel stanovených přímo v koncepci, nehrozí žádné negativní ovlivnění těchto dvou EVL. EVL Mnišský rybník je dotčena v obalové zóně 150 metrů záměrem SO16 – rozvojová plocha pro bydlení Nová Bystřice, přičemž přímo v popisu záměru v koncepci se uvádí, že se jedná o plochu „v atraktivním přírodním prostředí u rybníka Mnich“. Ovlivnění této lokality jako celku je možné předpokládat minimálně v úrovni zvýšené zátěže návštěvností obyvatel z nové zástavby. Stupeň ovlivnění předmětů ochrany, jimiž jsou přírodní stanoviště 3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo IsoëtoNanojuncetea a puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), však bude s vysokou pravděpodobností nepatrný, proto je záměr SO16 ve vztahu k této EVL hodnocen jako bez vlivu, neboť se nepředpokládá přímé ovlivnění chráněného stanoviště ani druhu výstavbou nebo pozdější rekreací obyvatel. Detailní hodnocení by bylo možné provést jedině po upřesnění záměru, což je možno realizovat buďto ve fázi zpracování ÚPD obce nebo při projednání žádosti o vydání územního rozhodnutí. V daném stupni přípravy záměru je hodnocen jako bez vlivu. Širší obalovou zónou EVL Purkrabský rybník a Točník prochází záměr V23 – Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí – České Velenice. Tuto EVL tvoří hráze dvou stejnojmenných rybníků v k. ú. Hamr a Chlum u Třeboně. Dotčeným předmětem ochrany v tomto případě by mohl být páchník hnědý (Osmoderma eremita), který je prioritním druhem. I zde je ale možné vliv záměru považovat za nulový, neboť při projektování trasy vodovodu a provádění vlastní stavby je


327.

EVL Čábuze má v užší obalové zóně umístěnu trasu VTL plynovodu Čestice – Vacov – Stachy. Koridor pro záměr Ep5 je vymezen v šíři 200, takže je reálný předpoklad, že vhodným výběrem trasy při respektování hranic EVL může být možnost negativního ovlivnění této EVL, v níž je předmětem ochrany modrásek bahenní (Maculinea nausithous), plně eliminována, proto je záměr Ep 5 v této EVL hodnocen jako záměr bez prokazatelného vlivu.

328.

Do vnější obalové zóny EVL Dolejší rybník, v níž je předmětem ochrany srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus), zasahuje malou částí plocha rozvojového záměru SR2 – sportovně rekreační využití bývalého záložního vojenského letiště Tchořovice. Nebezpečí negativního ovlivnění této lokality je nepatrné, pouze pokud by mělo dojít v rámci realizace rozvojového záměru např. k úpravě komunikace pro příjezd k letišti, která vede podél EVL, je potřeba zamezit jakýmkoliv stavebním zásahům do EVL. I v tomto případě se jedná o záměr bez prokazatelného vlivu. Stránka 177

329.

330.

331.

332.

Do bezprostřední blízkosti EVL Horní Malše jsou na území města Kaplice navrženy dva, částečně se překrývající záměry: D39/1 - jižní a východní obchvat města a Ee17 - Transformovna Kaplice; ve vnější obalové zóně pak leží záměr SO17 - Kaplice, jehož vliv je – stejně jako předchozích dvou – neprokazatelný. Dalším záměrem, který prochází vnější obalovou zónou EVL v blízkosti Suchdola, je D2/1 – rychlostní silnice R3 v úseku Dolní Třebonín – Dolní Dvořiště. Ve stejném úseku do vnější obalové zóny nepatrně zasahuje také koridor záměru D3/6 - IV. tranzitní železniční koridor, úsek České Budějovice (Hodějovice) – Horní Dvořiště (státní hranice); oba tyto záměry jsou bez prokazatelného vlivu. V prostoru obce Dolní Dvořiště prochází vnitřní obalovou zónou záměr 56/5 - homogenizace silnice II/603 v úseku Bujanov – Dolní Dvořiště a do vnější obalové zóny je umístěn záměr KP 32. Pro perlorodku říční (Margaritifera margaritifera) a vydru říční (Lutra lutra), které jsou předměty ochrany v této EVL, jsou všechny posuzované záměry bez prokazatelného vlivu, pokud budou při realizaci dodrženy všechny ochranné podmínky vyplývající z příslušných zákonných norem. Jedině v případě záměrů D 39/1, Ee17 a D56/5 by mohlo nastat lokální nevýznamné ovlivnění dalších předmětů ochrany, jimiž jsou přírodní stanoviště 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum, 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum a 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), pokud by při realizaci záměrů nastala potřeba zásahu do porostů podél toku Malše na jejím levém břehu. Výskyt chráněných stanovišť právě v místech, kde by mohlo k ovlivnění dojít, je málo pravděpodobný, ovšem i v opačném případě by ovlivnění bylo nevýznamné z pohledu celistvosti lokality. Vnitřní obalovou zónou EVL Chýnovská jeskyně prochází liniový záměr Ee2 – VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice. Jedná se o záměr výstavby nového vedení s vymezeným koridorem v šíři 100 metrů. Vzhledem k charakteru této EVL, která chrání přírodní stanoviště 8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti a v níž je dále chráněn netopýr velký (Myotis myotis), je důvodné předpokládat, že ve fázi projektové přípravy lze pro záměr nalézt takové řešení, které nebude mít žádný prokazatelný vliv na tuto EVL. Stejný záměr se týká i další EVL Kladrubská hora, do jejíž vnitřní obalové zóny zasahuje i další liniový záměr D6/12. V této EVL je předmětem ochrany střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), takže nebezpečí ohrožení zde spočívá v přímé likvidaci stanoviště stavebními pracemi nebo změnou charakteru porostu na lokalitě. Záměr D6/12 v úseku, který je kontaktní s EVL, spočívá v homogenizaci stávající komunikace, takže i v tomto případě lze ve fázi projektové přípravy zajistit dostatečnou úroveň ochrany tak, aby realizace záměru neměla žádné negativní dopady. Vnější obalová zóna EVL Klokočínské louky může být dotčena v malé části rozvojovou plochou KP13 – Protivín. Tento záměr v daném případě nemá žádný prokazatelný vliv. V EVL je předmětem ochrany přírodní stanoviště 6410 – Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae), které by mohlo být negativně ovlivněno jen přímo stavebními pracemi nebo změnou vodního režimu, která by mohla nastat v důsledku nevhodného způsobu zajištění dostatečné protipovodňové ochrany rozvojové lokality, což je přímým předpokladem realizace posuzovaného záměru. EVL se nachází níže po toku,


takže by těmito opatřeními neměla být dotčena, lze tedy konstatovat, že se jedná o záměr bez prokazatelného vlivu. 333.

V EVL Králek je předmětem ochrany přírodní stanoviště 3130 – Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea, které může být ohroženo zejména změnou způsobu hospodaření na rybníce, nikoliv však liniovým záměrem D9/3, který prochází užší ochrannou zónou této EVL. Jedná se o záměr spočívající v homogenizaci stávající silnice I/23, která v blízkosti EVL prochází. Záměr nemá žádný prokazatelný vliv.

334.

Vnější obalovou zónou EVL Lomnický velký rybník prochází záměr D10/1 – východní obchvat Lomnice nad Lužnicí. Předmětem ochrany je zde puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), která by neměla být realizací záměru nijak dotčena.

335.

Do blízkosti EVL Nerestský lom, jejímž předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště 6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi), 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia)a 8210 - Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, jsou lokalizovány dva liniové záměry – D4/1 a V1. Pro záměr D4/1 – úsek rychlostní silnice R4 od hranic Středočeského kraje po Mirotice je v kontaktu s EVL Nerestský lom vymezen koridor o šíři 600 metrů, což je dostatečně velký prostor k tomu, aby bylo možné najít takovou trasu, že záměr bude bez prokazatelného vlivu. Stejný výsledek má hodnocení záměru výstavby vodovodu V1 – Severní Písecko, jehož trasa vede uvnitř koridoru vymezeného pro R4, takže i v tomto případě lze připravit takovou trasu, která nebude mít negativní vliv.

336.

Užší obalová zóna EVL Opolenec je dotčena záměrem D5/6 – Silnice I/4 v úseku Čkyně (jihozápadní okraj) – Vimperk, který spočívá v homogenizaci a přeložce stávající silnice. Koridor se vymezuje v obvyklé šíři 200 m. V EVL Opolenec jsou předmětem ochrany přírodní společenstva 6110* – Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi), 6510 – Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis), 8210 – Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, 8310 – Jeskyně nepřístupné veřejnosti a 91U0 – Lesostepní bory, rovněž je zde chráněn prioritní druh hořeček český (Gentianella bohemica). Jelikož je lokalita od stávající silnice oddělena vodním tokem, zemědělskými pozemky a železniční tratí, není důvodu předpokládat, že by realizací záměru mohlo dojít k nějakému prokazatelnému vlivu, ani ve fázi výstavby, ani ve fázi provozu po dokončení záměru.

337.

Stejný záměr, pouze část D5/1, se týká i EVL Pastvina u Přešťovic, do jejíž užší obalové zóny zasahuje jeho konec. Kromě toho vnější obalovou zónou prochází záměr Ep3 – VTL plynovod Strakonice – Písek. Předmětem ochrany v této EVL je prioritní typ přírodního stanoviště 6110* – Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi), který by neměl být při správné projektové přípravě obou záměrů nijak dotčen. Oba záměry jsou tedy bez prokazatelného vlivu.

338.

EVL Písečný přesyp u Vlkova se nachází ve vzdálenosti cca 350-400 metrů od koridoru vymezeného pro záměr D15 – Elektrizace stávající železniční trati Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice. Předmět ochrany téStránka 178

to EVL – přírodní stanoviště 6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) – by neměl být za normálních okolností nijak dotčen, neboť EVL je v dostatečné vzdálenosti. 339.

340.

341.

342.

343.

Vnější obalovou zónou EVL Polná prochází 100 metrů široký koridor záměru Ee13 – VVN 110 kV Větřní – Horní Planá. Předmětem ochrany je zde prioritní druh hořeček český (Gentianella bohemica). Určitý negativní dopad na lokalitu by mohla mít situace, kdy by ve fázi realizace došlo k dotčení lokality výstavbou sloupů pro vedení nebo pojezdem mechanizace při natahování vedení. Tomuto ovlivnění lze předejít patřičnou projektovou přípravou a vyprojektováním trasy mimo vlastní EVL. Ve fázi návrhu koncepce se tedy jedná o záměr bez prokazatelného vlivu. EVL Prachatice – kostel je lokalita, která by mohla být ohrožena pouze stavebními úpravami kostela sv. Jakuba v centru města. V boční věžičce tohoto kostela se usídlila stálá letní populace netopýra velkého (Myotis myotis), který je zde předmětem ochrany. Záměr D31/2 – homogenizace úseku silnice I/141, konkrétně část Těšovice – Prachatice, končí na okraji vnější obalové zóny této EVL, takže realizace záměru ji nemůže negativně ovlivnit.

záměr D3/6 – IV. tranzitní železniční koridor v úseku České Budějovice (Hodějovice) – Horní Dvořiště (státní hranice). Pro předmět ochrany, jímž je zde hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus), ani pro celý biotop tohoto druhu nemá záměr za daných podmínek žádný prokazatelný vliv. 346.

Vnější obalovou zónou evropsky významné lokality Žofina Huť prochází dva liniové záměry: D15 – elektrifikace železnice Veselí nad Lužnicí – České Velenice a Ee4 – VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice. Předmětem ochrany je v této evropsky významné lokality modrásek bahenní (Maculinea nausithous), který by mohl být ohrožen změnou hospodaření na lukách nebo přeměnou stanoviště, což v daném případě nehrozí, takže žádný z uvedených záměrů nemá na evropsky významnou lokalitu prokazatelný vliv.

TABULKA 47: EVL, DO JEJICHŽ ÚZEMÍ ZASAHUJÍ KONKRÉTNÍ ZÁMĚRY

Kód AOPK 2631

Kód Natura2000 CZ0313805

Název EVL

2632

CZ0314124

Blanský les

2634

CZ0314123

Boletice

2635

CZ0314021

Borkovická blata

2646

CZ0313099

Hlubocké hráze

2647

CZ0314126

Hlubocké obory

2654

CZ0312036

Kozlovská stráň

5401

CZ0310014

Libín

2662

CZ0313106

Lužnice a Nežárka

2668

CZ0313128

Nadějská soustava

2680

CZ0315005

Řežabinec

2682

CZ0313113

Sokolí hnízdo a bažantnice

2688

CZ0314024

Šumava

Obalovou zónou v severozápadním cípu EVL Stropnice prochází koridor záměru Ee5 - VVN 110 kV Mladošovice – Trhové Sviny. Pro předměty ochrany, kterými jsou v daném případě modrásek očkovaný (Maculinea teleius)a vydra říční (Lutra lutra), je tento záměr bez prokazatelného vlivu.

2684

CZ0312226

Svatý Kříž

2691

CZ0314023

Třeboňsko – střed

2695

CZ0314019

Velký a Malý Tisý

2619

CZ0213009

Vlašimská Blanice

V EVL Tábor – Zahrádka je předmětem ochrany kuňka ohnivá (Bombina bombina), jejíž populace nebude ovlivněna žádným ze dvou záměrů, které zasahují do vnější obalové zóny. Záměr KP 6 Tábor – Klokoty a s ním související úpravy silnice I/19, úsek D6/7, nemají v tomto případě žádný prokazatelný vliv.

5421

CZ0310035

Vltava Rožmberk - Větřní

2698

CZ0313138

Vrbenské rybníky

Koridor záměru V9 - výstavba vodovodu Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek prochází mezi dvěma ze tří rybníků, které tvoří EVL Rybníky u Lovětína. Záměr zasahuje do vnitřní obalové zóny nejvýchodnějšího z rybníků a do vnější obalové zóny prostředního rybníka. Předměty ochrany jsou přírodní stanoviště 3160 – Přirozená dystrofní jezera a tůně a dva druhy živočichů – čolek velký (Triturus cristatus) a vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), jejichž biotop by mohl být ohrožen především splachy živin z okolních pozemků nebo postupným zazemňováním, k čemuž by mohla přispět nesprávná a bezohledná realizace záměru. Ve fázi návrhu koncepce však nelze v tomto případě prokázat žádný negativní vliv.

344.

EVL Třeboň je jedna z nejdůležitějších lokalit pro ochranu páchníka hnědého (Osmoderma eremita)a tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo), neboť jejich populace jsou ve velmi dobrém stavu s perspektivou udržení tohoto stavu. Riziko zranitelnosti spočívá v odstraňování starých stromů, používání pesticidů nebo změně hydrologických poměrů. Uvažované záměry – SR15 – Třeboň, Domanín – lázně i zřízení východního obchvatu Třeboně na silnici I/154 v tomto případě nepředstavují pro předměty ochrany nebezpečí, i když pečlivá příprava záměru s minimalizací případných zásahů do hrázových porostů se starými stromy je na místě.

345.

Do vnější obalové zóny EVL Tůně u Špačků jen zcela nepatrně zasahuje počátek koridoru vymezeného pro


347.

Blanice

V EVL Blanice jsou předmětem ochrany perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) a vranka obecná (Cottus gobio), které by mohly být dotčeny realizací záměru Ee8 - VVN 110 kV Těšovice – Volary, který EVL v jednom místě křižuje. V podkladech je tento záměr ve dvou variantách – návrh ZÚR a schválený záměr z VÚC Prachaticko, který se od záměru ze ZÚR odklání u Kratušína a pokračuje východněji, přičemž přechází přes EVL Blanice níže po toku, a to pouze jedenkrát, na rozdíl od záměru ze ZÚR, který řeku křižuje v území vyhlášené EVL Blanice dvakrát. Z hlediska možného ovlivnění předmětů ochrany je to prakticky totožné, při realizaci záměru může být tato EVL negativně ovlivněna; bude záležet na způsobu provedení stavby. Vliv může být v tomto případě prakticky žádný, pokud při realizaci nebude žádným způsobem zasahováno do toku a jeho dnových sedimentů. Dopředu nelze říci, v kterém místě je křižování vhodnější, protože populace obou vodních živočichů se mohou v toku přemísťovat, v případě perStránka 179

lorodky samozřejmě v omezené míře, ale vyloučeno to není. Určitě je potřebný předběžný odborně fundovaný průzkum toku před zahájením projekčních prací. Pokud by nebylo možné vedení natáhnout bez přejezdu toku mechanizačními prostředky, bude nutné před zahájením stavby a znovu bezprostředně před vjezdem do toku pečlivě a opakovaně prohlédnout dno, zda se v zasaženém prostoru nevyskytují dospělí či juvenilní jedinci perlorodky říční. Vranka obecná je dostatečně aktivní druh, který ohroženou lokalitu může popřípadě dočasně opustit. Prohlídku není možné učinit laikem, je nutná přítomnost zkušeného a oprávněného specialisty, který v případě potřeby může realizovat záchranný transfer zjištěných jedinců perlorodky říční. Toto opatření není kompenzačním opatřením ve smyslu ustanovení § 45i odst. 9 a 11 zákona č. 114/1992 Sb. je jen nezbytně nutným opatřením k minimalizaci negativního vlivu zásahu. Vzhledem k tomu, že realizace záměru je záležitost jednorázová a provozem nedojde k ovlivnění dotčené EVL, je vliv záměru na celistvost EVL bezvýznamný, její funkčnost nebude narušena. 348.

349.

EVL Blanský les je druhou největší EVL v Jihočeském kraji, jejími předměty ochrany je 12 typů přírodních stanovišť se dvěma prioritními, osm živočišných druhů s jedním prioritním a jeden prioritní rostlinný druh. V této EVL bylo vyhodnocováno celkem 17 záměrů, přičemž dva jsou jen umístění jednotlivých katastrálních území v rozvojových oblastech (OB10 a N-OB5) a šest záměrů se dotýká obalových zón: OS6 – Rozvojová osa Praha – České Budějovice – hranice ČR, KP 28 – Český Krumlov – Domoradice, SR18 – víceúčelová sportovně rekreační plocha Český Krumlov – Kvítkův dvůr a SR19 – golfové hřiště Mirkovice – Svachova Lhotka jsou ve vnější a záměry SOB1- Specifická oblast republikového významu Šumava a Ep10 – Propojení tranzitních plynovodů – záměr velmi vysokotlakého plynovodu (VVTL) v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov) ve vnitřní obalové zóně. Vzhledem k charakteru těchto záměrů i k jejich umístění většinou (s výjimkou Ep10) do urbanizovaného území v Českém Krumlově nebo jeho blízkém okolí, je možný vliv všech zmíněných osmi záměrů na předměty ochrany i celistvost lokality vyhodnocen jako bezvýznamný. Pouze v případě záměru Ep10 je nutno věnovat pozornost výběru trasy a vyhodnotit zejména místa křížení s drobnými vodními toky, které mohou být biotopem mihule potoční (Lampetra planeri)nebo vranky obecné (Cottus gobio). Dopravní záměr D3/6 - IV. tranzitní železniční koridor v úseku České Budějovice (Hodějovice) – Horní Dvořiště (státní hranice) je sice vymezen převážně ve volné krajině s šíří koridoru 600m, ale do EVL Blanský les prakticky jeho realizace nemůže kvůli konfiguraci terénu zasáhnout, protože by železnice musela klesnout do zaříznutého údolí Vltavy západně od Kamenného Újezdu, tudíž je tento záměr vzhledem k EVL Blanský les bezvýznamný. Další dopravní záměr D13 v úsecích 1-3 se týká úprav stávající silnice I/39 v původní trase v urbanizovaném prostoru na samém jihovýchodním a jižním okraji EVL; ani tento záměr nemá žádný prokazatelný vliv. Dalším záměrem bez prokazatelného vlivu je D33 Silnice II/143 – přeložka Křemže, která je umístěna rovněž do těsné blízkosti zastavěného území Křemže. Nový tunel pod prostorem nemocnice v Českém Krumlově navazující na nový most přes řeku Vltavu je označen jako záměr D43/4; jedná se o zastavěné území, kde by realizace záměru mohla mít nepatrný lokální vliv v místě křížení s Vltavou, která je v tomto prostoru sou-


částí EVL. Před realizací bude potřeba prověřit dotčený prostor, zda se nejedná o místo s výskytem chráněného přírodního stanoviště 3260 – Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion a zda se v toku nevyskytuje vranka obecná. Poslední dopravní záměr 75/8 je cyklostezka ze Zlaté Koruny přes Srnín k nádraží v Českém Krumlově, která bude pravděpodobně realizována v souběhu se stávající komunikací místního významu nebo v její stopě. I tento záměr je bez prokazatelného vlivu. 350.

Záměr V21 – Skupinový vodovod Křemže je navrhován do blízkosti sídla Loučej z jihovýchodní strany na severním úbočí Kleti. Při projektování trasy je potřebné prověřit dotčený prostor, zda se v něm nevyskytují chráněná luční společenstva nebo chráněný prioritní druh hořeček český (Gentianella bohemica), protože záměr je navrhován většinou na nelesní pozemky. Záměr Ee12 - VVN 110 kV Dasný – Větřní představuje zřízení nového vedení VVN. Ke křížení tohoto vedení s řekou Vltavou jihozápadně od Kroclova dochází v trase stávajícího vedení. Bude-li nový záměr znamenat rekonstrukci stávajícího vedení, nebude mít žádný prokazatelný vliv, v případě stavby kompletně nové trasy je potřeba prověřit dotčený prostor na přítomnost předmětů ochrany, aby nedošlo ke zbytečnému negativnímu ovlivnění. Posledními záměry z návrhu koncepce jsou dva vysokotlaké plynovody: Ep11 – VTL plynovod Smědeč – Brloh, který je navrhován v souběhu se stávající silnicí mezi těmito sídly s výjimkou prostoru východně od Kuklova, kde prochází přímo k Brlohu bez kopírování oblouku silnice stáčející se k severu. Na úrovni koncepce nemá tento záměr žádný prokazatelný vliv, ve fázi projektové přípravy je potřeba věnovat pozornost výběru trasy tak, aby nedošlo k narušení chráněných stanovišť, pokud jejich přítomnost bude v dotčeném prostoru zjištěna. Ep12 – VTL plynovod Kájov – Hořice – Horní Planá zasahuje do EVL naprosto bezvýznamným kousíčkem v blízkosti křižovatky silnic I/39 a II/166 u Kájova v prostoru využívaném jako tábořiště, jeho vliv tedy bude bezvýznamný.

351.

Žádný z hodnocených záměrů nemá vliv na celistvost EVL Blanský les ani samostatně ani v kombinaci s jinými, stejně tak nelze žádný ze záměrů označit za záměr s prokazatelným významným vlivem na kterýkoliv z předmětů ochrany.

352.

EVL Boletice je třetí nejrozsáhlejší jihočeská EVL. Je plně překryta Ptačí oblastí Boletice. A prakticky ze všech stran, kromě poloviny jižní části, je obklopena jinými EVL v těsném kontaktu – z východu EVL Blanský les a ze všech ostatních stran EVL Šumava. V EVL je chráněno celkem 13 typů přírodních stanovišť, z nichž čtyři jsou prioritní, šest druhů živočichů s jedním prioritním druhem – střevlíkem Ménétriésovým (Carabus menetriesi pacholei) a jedním rostlinným druhem – popelivkou sibiřskou (Ligularia sibirica).

353.

Celé území je součástí specifické rozvojové oblasti republikového významu SOB1 Šumava. Jelikož se však jedná o vojenský výcvikový prostor, jsou rozvojové záměry umísťovány pouze do části, u níž se v dohledné době předpokládá převedení pod civilní správu. Základním předpokladem k tomuto je provedení asanačního záměru A3 v prostoru severně od Horní Plané. Do asanovaného prostoru se navrhuje jako územní rezerva SR16 Lokalita Špičák jako plocha pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci. V souvislosti s tím se navrhuje i záměr D60 – usek Hodňov - Otice jako dopravní Stránka 180

napojení nové rozvojové lokality Špičák. I záměr V19 Vodovod Otice – Maňávka - Horní Planá s lokalitou Špičák souvisí. V původním návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byl prostor Špičáku uvažován jako rozvojová plocha pro lyžařský, sjezdový i běžkařský, areál nadregionálního významu. Takto formulovaný záměr byl vyhodnocen jako záměr, jehož realizace generuje významný negativní vliv, což by znamenalo, že návrh koncepce by bylo možno schválit jen při splnění speciálních podmínek daných ustanoveními § 45i odst. 8-11 ZOPK. Nově formulovaný rozvojový záměr v lokalitě Špičák je předmětem dohody o vypořádání rozporů mezi ministerstvy pro místní rozvoj, životního prostředí a zemědělství z května 2010. Podle nově formulovaného návrhu je tento záměr územní rezervou, v níž bude územní studií prověřena možnost využití této plochy pro uvažovaný záměr. Při zpracování studie budou prověřeny varianty řešení i z hlediska významnosti vlivu na území EVL a PO s cílem vyloučit významný negativní vliv na toto území. Za daných okolností nelze jinak než všechny tyto záměry společně považovat za nevyhodnotitelné a pro další etapu využít výsledek studie, která má být dokončena do dvou let od vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Pokud by bylo nutné uvažovat o samostatné realizaci vodovodu, je nutno před zahájením projektových prací, minimálně pro úseky, které nejsou navrhovány v souběhu se stávajícími komunikacemi, provést průzkumnou studii, která vyhodnotí aktuální přítomnost předmětů ochrany a stanoví priority pro případně alternativní vedení trasy vodovodu. 354.

Dopravní záměr D13/5 - úsek Horní Planá – Želnava silnice I/39 se dotýká okraje EVL v naprosto bezvýznamném rozsahu, navíc je pravděpodobná možnost vedení trasy zcela mimo tuto EVL. Stejně tak se dotýká jen obalové zóny záměr Ee18 - Transformovna Horní Planá. Výběžek EVL jihovýchodně od rybníka Olšina křižuje záměr Ee13 - koridor pro nové vedení VVN 110 kV Větřní – Horní Planá. Pouze posledně jmenovaný záměr by mohl negativně ovlivnit stav předmětů ochrany EVL, takže je nutné jeho realizaci vázat na samostatně provedené hodnocení procesem EIA nebo provedení podrobného průzkumu před zahájením projektových prací, aby bylo možné stanovit vhodnou trasu s nejmenším možným negativním dopadem.

355.

Záměr Ee33 - VVN 400kV Kočín – Mírovka je záměrem podle čl. (147) E7 Politiky územního rozvoje ČR 2008. Koridor o šíři 200 m pro tento záměr je navrhován tak, že křižuje EVL Borkovická blata v jejím severozápadním cípu. Dále do území této EVL zasahuje při její jižní hranici od jihovýchodního cípu (od obce Borkovice) i koridor pro záměr V2 – Zdroj Mažice, vodovody. Oba zmíněné záměry představují možnost ohrožení dotčené EVL, v níž jsou chráněny čtyři typy přírodních stanovišť: 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách (Molinion caeruleae), 7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště, 91D0* – Rašelinný les a 91T0 – Středoevropské lišejníkové bory a jeden druh entomofauny - vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Všechny předměty ochrany mohou být negativně dotčeny, pokud by při stavbě a čerpáním vody z nového zdroje došlo ke změně vodního režimu v EVL nebo přímým poškozením předmětů ochrany, zejména stanovišť, stavebními zásahy v terénu. V daném případě je žádoucí projektovou přípravu orientovat na oblast mimo vlastní EVL, i když ovlivnění vodního režimu tím není zcela vyloučeno, bude záležet na geologické stavbě, síti vodotečí a na reliéfu prostoru


dotčeného realizací záměru. V zájmu ochrany této EVL by bylo potřeba prověřit možnost přeložení plánovaného vodovodu jižněji, např. do blízkosti silnice mezi Mažicemi a Borkovicemi, a možnost přeložení trasy elektrického vedení 400kV v úseku od křížení se silnicí Klečaty – Komárov k Vlastiboři více na severozápad, blíže k obci Komárov, pokud to dovolí šířka ochranných pásem. Samostatným problémem je zřízení nového vodního zdroje Mažice. I když v návrhu ZÚR je uložena v čl. 24 d) podmínka trvalého sledování změn hladin, není jasně dáno, jaký bude postup, když dojde k poklesu minimální hladiny v ložisku Komárovské blato pod stanovený limit. Bude zdroj v takové situaci odstaven nebo odběr omezen, co se stane v případě trvalého poklesu hladiny, jaká budou nápravná opatření? Rovněž je potřeba specifikovat, jaká budou přijata opatření k odvrácení možného negativního vlivu čerpání vod v severní části Třeboňské pánve; navržená formulace v textu návrhu ZÚR je nekonkrétní. Za těchto okolností je nutno považovat především záměr V2 za rizikový, nicméně nelze argumentačně podložit, že by se jednalo o záměr s jednoznačně významným negativním vlivem ve smyslu ustanovení odst. 9 § 45i ZOPK. V tomto případě by mohlo dojít i k narušení celistvosti EVL, pokud by došlo k trvalé změně stanovištních podmínek v části dotčené záměry. 356.

EVL Hlubocké hráze chrání ve stárnoucích porostech na hrázích hlubockých rybníků, v zámeckém parku a v jejich okolí roháče obecného (Lucanus cervus) a tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo). Tyto druhy by mohly být ohroženy především přímým kácením porostů při přípravě stavebních ploch a likvidací odumřelých částí stromů, v nichž se mohou vyvíjet larvy dvou zmíněných druhů. Do území EVL v nevýznamných částech zasahují dva záměry (nebereme-li v úvahu zařazení území této EVL do rozvojové oblasti republikového významu OB10), další dva liniové dopravní záměry procházejí v užší obalové zóně. Realizace záměru D14/1 – koridor pro zdvojkolejnění stávající železniční trati Plzeň – České Budějovice v úseku České Budějovice – Zliv může znamenat negativní ovlivnění předmětu ochrany, pokud bude nutné pro rozšíření tělesa dráhy kácet porosty podél trati. Negativní dopad takového zásahu může být významně zmírněn odbornou prohlídkou dotčených porostů s cílem zjištění přítomnosti předmětů ochrany. V případě pozitivních nálezů lze najít způsob, jak zajistit dokončení vývoje larválních stádií bez zbytečných ztrát. Stejný postup je potřeba zvolit v případě nutnosti i při realizaci záměru Et1 - Dálkový horkovod ETE – Olešník – Zliv – České Budějovice. U obou záměrů je však nejsnazší cestou minimalizace negativního vlivu zodpovědná projektová příprava zaměřená na hledání takové varianty, která bude znamenat minimální potřebu zásahu do porostů s možným výskytem chráněných brouků, i když trasa je v obou případech více méně daná, neboť železnice se zásadním způsobem překládat nebude a pro teplovod snad lze do značné míry využít již existující trasu. Další dva dopravní záměry D18/1 – Vltavská vodní cesta v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou a D75/6 – cyklostezka Hluboká nad Vltavou – Zámostí, které procházejí v těsné blízkosti severního segmentu této EVL, nepředstavují významné ohrožení. Cyklostezka by měla kopírovat stávající silnici a ani výstavba sportovního přístavu na levém břehu nad jezem v Hluboké nad Vltavou a výstavba plavební komory v tělese jezu by neměly vyzývat potřebu kácení porostů v této EVL. Posuzované záměry nepředstavují žádnou hrozbu narušení celistvosti EVL Hlubocké hráze. Stránka 181

357.

Do blízkosti EVL Hlubocké obory jsou umísťovány tři liniové záměry – D3/4, V2 a Et1; vymezené koridory všech tří záměrů nevýznamně zasahují do okrajových částí této EVL, v níž jsou předměty ochrany následující druhy: mech dvouhrotec zelený (Dicranum viride) a brouci kovařík (Limoniscus violaceus), páchník hnědý (Osmoderma eremita), roháč obecný (Lucanus cervus) a rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus). V tomto případě lze nepochybně nalézt takové variantní projektové řešení, které plně vyloučí nutnost zásahu do vlastního území EVL, takže je možné konstatovat, že záměry nemají žádný prokazatelný vliv.

358.

Přes převážnou část EVL Kozlovská stráň je navržen koridor o šíři 100 metrů pro záměr Ee1 – VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice. Zřejmě jde o pokračování vedení dále přes hranici kraje směrem k Horažďovicím. Předmětem ochrany v této EVL je prioritní druh hořeček český (Gentianella bohemica), který by mohl být negativně ovlivněn především stavebními pracemi a pojezdem techniky ve vegetativně nevhodnou dobu. V posuzovaném případě je hlavní otázkou, proč nebyl koridor vymezen mimo vlastní území EVL, když v okolí na všechny strany je dostatek volného prostoru. V případě, že bude záměr přehodnocen a jeho umístění změněno, jeho vliv bude bezvýznamný, v opačném případě zůstane mírně negativní, protože pro realizaci záměru elektrického vedení se nepředpokládá celoplošné ovlivnění stavební činností, která se soustřeďuje na místa stožárů. V případě, že záměr nebude vymístěn z EVL, lze předpokládat určité narušení celistvosti lokality, zejména v případě, že bude realizován v nevhodnou dobu. Záměr D8/1 – homogenizace stávající silnice I/22 v úseku hranice s Plzeňským krajem – Strakonice, který je umístěn na okraji obalové zóny o šíři 500 metrů, nemá žádný prokazatelný vliv.

359.

Západně od EVL Libín do její těsné blízkosti je situován záměr SR10 Libín – lyžařský areál. Předmětem ochrany v této EVL jsou lesní přírodní stanoviště 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum, 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum a 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, která při dodržení podmínek stanovených přímo v textu návrhu koncepce nebudou bezprostředně dotčena. EVL je plošně rozsáhlejší než již dříve existující přírodní rezervace stejného jména, ale na západní straně v kontaktu se vymezeným polygonem daného záměru se hranice kryjí. Při realizaci záměru lze očekávat ovlivnění zvýšením návštěvnosti, což však není nikterak závažné. Pouze v případě nekázně lyžařů, kteří by mohli vjíždět do porostů mimo sjezdové tratě, by mohlo dojít např. k poškození přirozeného zmlazení, což je jistě negativním ovlivněním, nikoliv však závažným. Celistvost lokality realizací záměru nebude narušena.

360.

EVL Lužnice a Nežárka jako nejdelší a i plošně velmi významná součást jihočeské soustavy Natura 2000 je dotčena celkem 21 záměry, přičemž v sedmi případech se jedná o zařazení jednotlivých katastrálních území do rozvojových oblastí nebo os, případně specifických oblastí s nadregionálním významem, jejichž významnost se nedá ve fázi návrhu koncepce vyhodnotit. Hodnoceno je tedy čtrnáct záměrů a jejich možný vliv na celistvost lokality a předměty ochrany, jimiž v této EVL jsou čtyři živočišné druhy: prioritní druh páchník hnědý (Osmoderma eremita) vázaný na dutiny především v živých listnatých stromech a tři druhy vázané na vodní fenomén – piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), velevrub tupý (Unio crassus) a vydra říční (Lutra lutra).


361.

Záměr KP9 Planá nad Lužnicí zasahuje do vnější obalové zóny, stejně tak jako SR24 Nový Dvůr – golf, D25 – nový úsek silnice II/122 jižně od města Bechyně za železničním mostem, D 37/4 – nové mimoúrovňové křížení se IV. tranzitní železniční koridor ve Veselí nad Lužnicí a D54 – dálniční přivaděč v Plané nad Lužnicí napojující dnešní silnici II/409 na plánovanou dálnici D3 ve směru od Plané nad Lužnicí a od Chýnova. Všech pět zmíněných záměrů svým charakterem vylučuje vliv na předměty ochrany i celistvost lokality. Stejná situace je v případě záměru D18 – Vltavská vodní cesta, který je v kontaktu s EVL Lužnice a Nežárka v místě soutoku Lužnice s Vltavou u Nového Dvora, ale EVL Lužnice a Nežárka nijak neovlivňuje. Do bližší obalové zóny bezvýznamně zasahuje záměr 75/3 – cyklostezka Planá nad Lužnicí – Košice, která navazuje na záměr 75/2 – cyklostezka Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí – Želeč na mostě přes Lužnici v Plané nad Lužnicí. Záměr 75/2 kříží řeku v Sezimově Ústí v prostoru jezu v části Soukeník. ZÚR sice ponechává konečný výběr trasy na navazujících ÚPD dotčených obcí, ale zřejmě bude potřeba vybudovat nové přemostění, byť subtilní a v urbanizovaném prostoru, které může znamenat negativní ovlivnění EVL.

362.

I zbylých šest záměrů EVL Lužnice a Nežárka křižuje. Záměr D1/2 je koridor pro novou stavbu dálnice v úseku Měšice (jižní okraj Tábora) – Veselí nad Lužnicí a kříží se s EVL severně od Veselí nad Lužnicí. Toto křížení bude mít nepochybně negativní vliv, neboť se jedná o novou stavbu v místě s přírodě blízkým charakterem. Záměr D3/3 úsek Soběslav – Ševětín IV. tranzitního železničního koridoru a záměr D15 – elektrifikace železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice se kříží s EVL velice blízko sebe v prostoru jižně od nádraží ve Veselí nad Lužnicí. I v tomto prostoru pravděpodobně bude záměr realizován novými stavbami, byť v trase stávajících tratí, takže lze očekávat negativní dopad na EVL. Záměr D29/6 – úsek Tábor (Horky) – křižovatka s dnešní I/3, nový jižní obchvat Tábora, na silnici II/137 křižuje EVL na jižním okraji Tábora před odklonem toku Lužnice do severozápadního směru. Jedná se o nové křížení, proto i v tomto případě bude nutné počítat s negativním dopadem. Pro záměr Ee31 – nové vedení VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí zřejmě bude využit stávající koridor elektrovodů severně od města Veselí nad Lužnicí, nebude to tedy znamenat nutnost nových staveb pro nové křížení toku Lužnice a s tím související možnost negativního ovlivnění EVL. Záměr Ee33 – VVN 400kV Kočín – Mírovka je realizací úkolu podle čl. (147) E7 Politiky územního rozvoje ČR 2008 a znamená nové křížení toku Lužnice severozápadně od Klenovic, kde je EVL vymezena jen velmi úzce na samotný tok řeky, takže při správném naplánování a organizaci lze dosáhnout minimálního vlivu na EVL.

363.

Ve všech šesti posledně jmenovaných případech je potřeba pro minimalizaci negativního dopadu intenzivně spolupracovat s příslušnými odborníky ve fázi projektové přípravy a hledat takové realizační varianty, které sníží riziko poškození biotopů chráněných živočichů na minimum.

364.

EVL Nadějská soustava je vyhlášena pro ochranu dvou živočišných druhů: páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a vydry říční (Lutra lutra). Navrhované liniové záměry nepředstavují významnější nebezpečí ohrožení těchto druhů ani celistvosti lokality. Záměr D15 – elektrizace stávající železniční trati Veselí nad Lužnicí – Třeboň - České Velenice je vymezen jako koridor v šíři Stránka 182

120 metrů ve stopě stávající železniční trati. Významné zásahy do širšího území včetně kácení porostů, které by mohly být biotopem páchníka, se v tomto případě nepředpokládají, takže vliv záměru je nevýznamný. V případě nezbytnosti odstranit některé stromy je potřeba odbornou prohlídkou určit, zda dřevní hmota má být ponechána v chráněných místech k dokončení vývoje larev po dobu pěti let. Další liniový záměr V 42 – Vodovod Vlkov prochází v blízkosti severozápadního cípu EVL a neměl by po řádné projektové přípravě znamenat žádné nebezpečí pro předměty ochrany ani pro celistvost lokality. V obou případech je vliv na vydru říční neprokazatelný. 365.

EVL Řežabinec je vymezena pro ochranu srpnatky fermežové (Drepanocladus vernicosus) v rámci NPR a PO Řežabinec. Záměr D14/2 - koridor pro zdvojkolejnění stávající železniční trati Plzeň – České Budějovice v úseku Číčenice – hranice Plzeňského kraje by mohl mít negativní vliv na tuto lokalitu, pokud by nebylo možné rozsah staveniště omezit na plochu mimo vlastní území EVL. Zodpovědným přístupem při projektování i při realizaci záměru lze negativní vliv omezit na minimum.

366.

Do vnější obalové zóny EVL Sokolí hnízdo a bažantnice nevýznamně zasahují dva záměry: SO18 – Nové Hrady a D42/6 - Silnice II/156 v úseku Žár – Nové Hrady (západ), které nemohou přímo ohrozit předmět ochrany této EVL, jímž je prioritní druh páchník hnědý (Osmoderma eremita). Negativní vliv by mohl mít záměr D42/7 – Silnice II/156 – obchvat Nové Hrady, který předpokládá přeložku a narovnání oblouku silnice v části Údolí. Tento záměr přechází přes nejjižnější část dotčené EVL a jeho realizace v plném rozsahu vymezení by znamenala úplnou likvidaci této části EVL. Jedná se o plochu necelého 1 ha, což je cca 1/50 celé výměry EVL, takže nelze v dané fázi projednávání záměru stanovit, zda se jedná o významně negativní vliv, neboť není přesně znám výskyt předmětu ochrany v daném prostoru. Nezbytně nutné je tedy věnovat pozornost projekční přípravě, pokusit se najít řešení zcela mimo vlastní území EVL, a pokud takové neexistuje hledat variantu s nejmenším vlivem. Laickým pohledem nazíráno, lze říci, že jižněji od vymezeného návrhu koridoru je dostatek prostoru pro novou trasu, která by tak byla plynulým obloukem mezi stávajícími úseky komunikace II/156 bez dvojího ohybu, jak je navrženo. Posuzovateli však není detailně známa místní situace ani záměry řešené na úrovni obce. Negativní dopad realizace záměru je však potřeba minimalizovat, ideálně ve fázi projektové přípravy.

367.

EVL Šumava je nejrozsáhlejší evropsky významnou lokalitou nejen v Jihočeském kraji, ale v rámci celé ČR. V EVL je předmětem ochrany 19 typů přírodních stanovišť, z nichž je pět prioritních, devět živočišných druhů s jedním prioritním a jeden prioritní rostlinný druh hořeček český (Gentianella bohemica). Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje do této lokality a jejího okolí umísťuje celkem 30 záměrů. Tři záměry se týkají zařazení jednotlivých katastrálních území do rozvojových oblastí a os. EVL Šumava je celá zařazena do specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava podle PÚR ČR 2008. V EVL Šumava a jejím okolí je navrženo celkem sedm ploch pro sport a rekreaci: SR9 Kubova Huť – Boubín, D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník, SR20 Lipenská nádrž – Dolní Vltavice, SR21 Frymburk – Kovářov, golf, SR22 Lipno – Kramolín, SR25 ZOO program na Šumavě, sestávající ze tří dílčích zámě-


rů a SR27 Cross golf Stožec. Všechny tyto plochy znamenají určitou změnu způsobu současného využívání krajiny, takže by mohly mít negativní dopad na předměty ochrany EVL. Ovšem vzhledem k tomu, že v této fázi posuzování nejsou známy konkrétní parametry záměrů, pouze možný plošný rozsah, lze jen obtížně stanovit míru možného vlivu. To platí pro záměr SR9 a zejména pro záměr D83 (dříve SR17), který se podle ustanovení čl. (63) části j) posuzované koncepce stane předmětem posouzení při zpracování regulačního plánu podle zadání obsaženého v čl. (65) části l). V této etapě se tedy záměr D83 (dříve SR17) nehodnotí, i když určitý negativní vliv u něj předpokládat lze, nicméně po výrazné redukci původního záměru nyní navrhovaná plocha o výměře cca 140 ha nezasahuje do žádného prioritního typu přírodního stanoviště. V oblasti je nutné počítat s výskytem rysa ostrovida (Lynx lynx) i tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) a zejména s ohledem na jejich prostorové nároky provést vyhodnocení možných vlivů při zpracování regulačního plánu. Ovšem jakýkoliv pokus o odhad míry vlivu by v tuto chvíli byl předjímáním výsledku tohoto posouzení. U záměrů SR20, SR21 a SR22 lze předpokládat mírný až bezvýznamný vliv, neboť jsou umísťovány do prostoru, který je již v současnosti intenzivně rekreačně využíván, navíc záměr SR22 vůbec nezasahuje do EVL, je pouze v obalové zóně. ZOO program by měl být naplánován tak, aby žádný negativní dopad na EVL nevyzval, v současnosti o něm nejsou známy žádné podrobnosti, pouze tolik, že je navrhován jako bodový záměr ve třech lokalitách bez podrobnější specifikace, takže je považován za záměr bez prokazatelného vlivu na EVL. Poslední ze záměrů SR27 by měl představovat vzorový záměr využití ochranářsky cenného prostoru v zázemí obce v Národním parku Šumava, takže jeho možný dopad na EVL by neměl být negativní. Je proto taktéž hodnocen jako záměr bez prokazatelného vlivu. 368.

Dalších devět záměrů v EVL Šumava se týká dopravy. Záměry D5/7-10 představují úpravy a přeložky stávající silnice I/4 v úseku od Vimperka ke státní hranici ve Strážném. Další záměr D13, úseky 4 a 5 jsou úpravami stávající silnice I/39 v okolí Černé v Pošumaví a v úseku od Horní Plané k Želnavě, resp. Slunečné. Záměr D16 představuje dopravní novinku – Šumavské železniční dráhy, které mají vytvořit nové dopravní napojení mezi Lipnem nad Vltavou a Černou v Pošumaví – Hůrkou. Úseky 4-6 záměru D31 jsou úpravami silnice II/141 mezi Libínským Sedlem a městem Volary. Záměr D49/1 je úprava silnice II/163, která tvoří hranici EVL v úseku mezi Černou v Pošumaví a Milnou. Oba plánované úseky záměru D60 – napojení lokality Špičák na komunikační síť od Horní Plané a Černé v Pošumaví jsou většinou vedeny v trase stávajících komunikací a doplněny o obchvaty sídel Horní Planá a Hodňov. D65 označuje záměr zlepšení parametrů silničního spojení Nové Pece a hraničního přechodu do Rakouska u Zadní Zvonkové. Záměr D72 jsou přístavy v tradičních centrech osídlení a turistického ruchu na břehu vodní nádrže Lipno. Čtyři cyklostezky - D75/10 Lipno nad Vltavou – Frymburk (levobřežní trasa), D75/11 úsek Frymburk - Černá v Pošumaví (levobřežní trasa), D75/12 úsek Horní Planá – Pernek (levobřežní trasa), D75/13 úsek Lipno nad Vltavou – Přední Výtoň – Bližší Lhota – Nová Pec (pravobřežní cyklostezka) jsou navrženy většinou v trase stávajících komunikací a nepředstavují významné nebezpečí negativního ovlivnění EVL Šumava. Záměry úprav a nových staveb silnic pro automobilový provoz (kromě záměru D49/1) mohou lokálně vyzvat negativní ovlivStránka 183

nění EVL; v zájmu snížení možného dopadu na minimum je potřeba pečlivě připravit projekty pro realizaci záměrů ve spolupráci s odborníky, kteří vyhodnotí aktuální stav možných dotčených předmětů ochrany a navrhnou optimální variantu vedení komunikací. 369.

Tři vodohospodářské záměry – V8 Skupinový vodovod Lipensko, V19 Vodovod Otice – Maňávka - Horní Planá a V34 ČOV Zdíkov nepředstavují vážné nebezpečí ohrožení pro EVL Šumava, neboť vodovody jsou vedeny převážně podél existujících komunikací, ČOV Zdíkov pak leží mimo vlastní území EVL a odvádí vodu do toku směřujícího mimo EVL. I přesto je vhodné návrhy projektů konzultovat s příslušnými odborníky.

370.

Záměr nového vedení Ee8 VVN 110 kV Těšovice – Volary může v celé trase během výstavby negativně ovlivnit EVL Šumava, zejména při přechodech přes řeku Blanici. Záměr Ee13 VVN 110 kV Větřní – Horní Planá pokračuje z EVL Boletice od hráze rybníka Olšina směrem k Horní Plané a rovněž může mít negativní dopad na EVL. Transformovna Horní Planá (záměr Ee18) a transformovna Volary (Ee19) jsou lokální záležitostí a nepředstavují nebezpečí ohrožení EVL.

371.

Záměr Ep5 VTL plynovod Čestice – Vacov – Stachy pouze nepatrně zasahuje do EVL Šumava na území obce Stachy a jeho realizace nikterak neovlivní stav EVL. Záměr Ep9 VTL Plynovod Lenora – Strážný – Horní Vltavice je výstavba nové větve vysokotlakého plynovodu, která může mít negativní vliv na EVL. Podobně negativní dopad mohou mít i další dva záměry: záměr Ep10 – propojení tranzitních plynovodů České republiky a Rakouska – záměr velmi vysokotlakého plynovodu (VVTL) v úseku Protivín (Záboří) – státní hranice s Rakouskem (Kyselov) a záměr Ep12 VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá, který prochází od sídla Milná západním směrem přes Žlábek k Horní Plané.105

372.

Stejně jako je tomu ve všech obdobných případech výstavby liniových staveb produktovodů, jejichž provoz nebude po dokončení výstavby v krajině téměř patrný, je nutno věnovat pozornost především výběru trasy a snažit se vyhnout místům, která je žádoucí nepoškodit. V těchto případech je vliv jen dočasný a po ukončení stavebních prací se stav krajiny a rostlinný pokryv většinou rychle vrací k původnímu nebo blízko původnímu stavu.

373.

Přestože je do území EVL Šumava lokalizováno hodně rozvojových záměrů, nelze prokázat, že by tím došlo k porušení její celistvosti, protože žádný ze záměrů netvoří úplný a nepřekročitelný transekt ani nedochází k významnému záboru území s dosud poměrně přírodním charakterem. Dopravní stavby většinou kopírují stávající stav a elektrovody stejně jako produktovody negativně ovlivňují EVL převážně pouze během výstavby, po jejímž ukončení nastává většinou rehabilitační proces.

374.

Do území EVL Svatý kříž zasahuje koridor záměru Ep10 - Propojení tranzitních plynovodů ČR a Rakouska

Záměr Ep12 byl na základě uplatnění námitek a na základě provedeného hodnocení vlivů na životní prostředí, které nedoporučilo vedení po severním okraji tzv. Malého Lipna, redukován o úsek Černá v Pošumaví – Horní Planá, plynovod nyní tedy končí na severovýchodním okraji Černé v Pošumaví. 105


v trase Protivín (Záboří) – Kyselov, který je této části vymezen v šíři 300m. Jelikož EVL Svatý kříž leží mezi EVL Blanský les a Boletice a uzavírá svojí plochou volné území mezi těmito dvěma velkými EVL, bude pravděpodobně obtížné záměr realizovat tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění žádné z EVL. Mezi hranicemi EVL Svatý kříž a EVL Boletice je volný pruh o šíři cca 50 m a na druhé straně mezi EVL Svatý kříž a EVL Blanský les necelých 100 m. V EVL Svatý Kříž je předmětem ochrany prioritní rostlinný druh hořeček český (Gentianella bohemica), k jehož přímému poškození by mohlo dojít při stavebních pracích během realizace záměru. Pečlivá projektová příprava směřující k nalezení varianty s nejmenším možným negativním vlivem je v daném případě nutností. 375.

EVL Třeboňsko – střed je jednou z nejvýznamnějších EVL jak svojí velikostí, tak i počtem předmětů ochrany – 6 typů přírodních stanovišť a devět druhů (specifikaci viz v seznamu vpředu). Tuto EVL jeden liniový záměr kříží, tři procházejí v těsné blízkosti a jeden prochází širší obalovou zónou. Křížení záměru D10/4 – nového úseku silnice I/24 ze Suchdola nad Lužnicí do Tušti je v místě, kde má EVL šíři 30-150 metrů. Vybudování nového tělesa komunikace s mostními pilíři bude představovat zásah do EVL, který by mohl mít negativní dopad. V tomto případě je potřeba vyhodnocení možných dopadů provést na místní úrovni v podrobné odborné studii ve fázi projektové přípravy nebo alespoň samostatným posouzením podle § 45i ZOPK v rámci procesu EIA během přípravy realizace záměru, i když je možné, že negativní vliv bude omezený. Celistvost lokality nebude tímto záměrem narušena. Další dva dopravní záměry procházejí v těsné blízkosti lokality, záměr D 15 – Elektrizace stávající železniční trati Veselí nad Lužnicí – Třeboň - České Velenice je vymezen jako koridor v šíři 120 metrů ve stopě stávající železniční trati, takže se nepředpokládá žádný nebo jen lokálně velmi omezený vliv, stejně je tomu v případě dalšího dopravního záměru D64 – Silnice III/15425 Dvory nad Lužnicí – přeložka jižně od zastavěného území obce včetně nového křížení železniční trati. Záměr V 23 – Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí – České Velenice jednou svojí větví kříží tok řeky Dračice východně od Klikova, další části procházejí v blízkosti EVL. Tento záměr svým charakterem může způsobit lokálně dočasné negativní ovlivnění, proto je nutné věnovat pozornost projektové přípravě, zejména místu křížení s tokem Dračice, kde je reálný běžný výskyt vodních druhů živočichů, kteří jsou v této EVL předmětem ochrany. Posledním záměrem, který prochází v blízkosti EVL, je Ee4 - VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice. I toto je záměr, jehož realizace bude mít pravděpodobně jen nepatrný nebo žádný vliv. Po vyhodnocení možných vlivů lze konstatovat, že v dané EVL nehrozí žádné reálné nebezpečí poškození předmětů ochrany nebo narušení celistvosti, a to ani kumulativním efektem. Nicméně vzhledem k významnosti EVL je potřeba všechny záměry pečlivě připravovat a vyhodnocovat jejich možné dopady podle konkrétních návrhů realizace.

376.

V těsné blízkosti východní hranice EVL Velký a Malý Tisý prochází železnice Veselí nad Lužnicí – České Velenice, která má být podle záměru D15 plně elektrifikována. Dalším záměrem, který se dotýká této EVL, je záměr D10, jehož úsek D10/1 – východní obchvat Lomnice nad Lužnicí včetně mimoúrovňové křižovatky se zmíněnou železniční tratí končí u severovýchodního cípu EVL. Další úsek tohoto záměru D10/2 – železniční Stránka 184

přejezd Lužnice, který znamená vybudování nového mimoúrovňového křížení je v kontaktu s EVL v jejím jihovýchodním cípu. Předměty ochrany jsou v této EVL páchník hnědý (Osmoderma eremita), puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) a vydra říční (Lutra lutra). Na páchníka hnědého by mohlo mít negativní dopad jen případné kácení starých hrázových porostů a na puchýřku útlou pomístní změna vodního režimu, což by mohlo nastat spíše v případě záměru D 10/2, vydra nebude posuzovanými záměry nijak ovlivněna. Při dodržení zásad stanovených přímo v koncepci realizace záměrů nebude mít žádný prokazatelný vliv. 377.

378.

EVL Vlašimská Blanice leží svojí větší částí ve Středočeském kraji. V blízkosti města Mladá Vožice je umístěn záměr Ep25 – Vysokotlaký plynovod Mladá Vožice – Lukavec, který EVL křižuje severně od města v jeho těsné blízkosti. Z předmětů ochrany, kterými v této lokalitě jsou mihule potoční (Lampetra planeri), páchník hnědý (Osmoderma eremita), velevrub tupý (Unio crassus) a vydra říční (Lutra lutra), se záměr prakticky netýká vydry říční. Páchník hnědý by mohl být ovlivněn negativně v případě, že by si realizace záměru vyžádala kácení dřevin, v nichž tento druh brouka žije. Negativní ovlivnění v mírném stupni lze očekávat u mihule potoční a velevruba tupého, kteří žijí v dnovém sedimentu a substrátu. Realizaci záměru si prakticky nelze představit bez nutnosti překopu nebo jiného stavebního zásahu do říčního koryta, takže již ve fázi projektové přípravy je potřeba provést podrobný znalecký průzkum včetně ověření přítomnosti obou dotčených druhů vzorkováním a záměr situovat do místa, kde bude ovlivnění populací chráněných vodních živočichů nejnižší. Platí zde totéž, co bylo uvedeno pro EVL Blanice, tj. nutnost opakované odborné prohlídky dna i přítomnost odborného dohledu při výkopových pracích, protože mihule se mohou vyskytovat ve vyzvedávaných sedimentech; v takovém případě je nutné provést jejich záchranný transfer na vhodné místo, pokud možno do míst výše proti proudu nebo do přítoků, které nebudou ovlivněny stavební činností. Předmětem ochrany evropsky významné lokality Vltava Rožmberk – Větřní jsou typy přírodních společenstev 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition a 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion, které by mohly být dotčeny realizací záměrů D46 – homogenizace silnice II/160, která probíhá paralelně s tokem řeky na jejím levém břehu, a Ee12 - VVN 110 kV Dasný – Větřní, které řeku kříží v prostoru východně od Dobrného. Nepředpokládá se žádné překládání toku, ovšem práce na opěrných zdech silnice v obloucích toku řeky by mohla negativně ovlivnit porosty vodní makrovegetace. Tomuto střetu se pravděpodobně nelze zcela vyhnout kvůli konfiguraci terénu, nicméně dopad lze regulovat snížením „velkorysosti“ zásahů při provádění stavebních prací, tj. zejména omezením rozsahu staveniště na nezbytně nutnou míru, omezení pohybu mechanizace v korytě atd. Záměr Ee12 je ve své podstatě mnohem méně konfliktní, neboť se jedná o jednorázové překonání vodního toku. Přímé ovlivnění stavebními pracemi se nepředpokládá, pouze natažení vedení na nové sloupy je nutné provést s co nejmenším zásahem do koryta, nejlépe bez vjezdu technických prostředků do toku. Celistvost lokality nebude realizací popsaných záměrů narušena, ovlivnění dnových porostů bude jednorázové s možností regenerace, neboť dno řeky by mělo být ponecháno v přirozeném stavu bez zpevňování a rekonfi-


gurace. 379.

V evropsky významné lokalitě Vrbenské rybníky ležící na severozápadním okraji Českých Budějovic jsou předmětem ochrany jak přírodní společenstva 3150 – Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition a 6410 – Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae), tak dva druhy živočichů: kuňka ohnivá (Bombina bombina) a páchník hnědý (Osmoderma eremita). Do těsné blízkosti s minimálním překryvem (pravděpodobně v důsledku ne zcela kompatibilních zákresů v jednotlivých podkladových vrstvách) je navrhován záměr SO10 jako revitalizace bývalého vojenského areálu. Liniové záměry D7/6 – koridor pro 4pruhovou silnici I/20 v úseku Češnovice – Dasný – křižovatka se silnicí II/105, D14/1 – koridor pro zdvojkolejnění stávající železniční trati Plzeň – České Budějovice v úseku České Budějovice – Zliv a Et1 – Dálkový horkovod ETE – Olešník – Zliv – České Budějovice jsou ukončeny nebo pouze procházejí v obalové zóně bez přímého či nepřímého ovlivnění předmětů ochrany. I když by bylo ovlivnění EVL Vrbenské rybníky záměrem SO10 nepodstatné, bude potřeba projekčně prověřit přesnost a důvodnost vymezení rozsahu plochy pro záměr SO10 v návrhu ZÚR a případnou drobnou úpravou návrhu předejít jakýmkoliv komplikacím. Hodnocení vlivů koncepce na PO

380.

Konkrétní záměry z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jsou navrhovány v sedmi z devíti ptačích oblastí.

381.

Ptačí oblast Boletice: V této ptačí oblasti jsou identifikovány záměry koncepce naprosto stejně jako v případě EVL Boletice. Všechny liniové záměry mají nepatrný nebo žádný vliv na chráněné druhy ptáků. Záměr SR16 Lokalita Špičák pro budoucí turisticko-rekreační využití je navrhován pouze jako územní rezerva, jejíž možnost realizace má být prověřena územní studií zpracovanou do dvou let od přijetí Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V této fázi posuzování koncepce se tedy tento záměr nehodnotí. Jiné záměry se týkají pouze okrajových částí PO bez praktického dopadu na chráněné druhy ptáků a jejich biotopy.

382.

Ptačí oblast Českobudějovické rybníky: Veškeré záměry, především liniové, tj. dopravní a energetické, jsou bez vlivu na tuto ptačí oblast, neboť nezasahují bezprostředně do biotopů s výskytem druhů ptáků, které jsou předmětem ochrany v této PO. Plošný záměr asanace odkališť Mydlovary je nutné pečlivě projektově připravit mj. i s cílem vytvoření vhodných biotopů pro rozšíření možnosti zahnízdění ptačích druhů, které jsou předmětem ochrany v PO Českobudějovické rybníky.

383.

Ptačí oblast Hlubocké obory: Tato PO je územně totožná (s výjimkou silnice Hluboká-Zámostí – Poněšice, která prochází středem PO a není součástí EVL) s EVL Hlubocké obory, která je prakticky bez zásahu, takže i pro ptačí oblast vzhledem k předmětům ochrany i celistvosti lokality lze učinit stejný závěr. Záměry navrhované v koncepci ZÚR na tuto ptačí oblast nemají žádný prokazatelný vliv.

384.

Ptačí oblast Řežabinec: Rovněž územně překrývá EVL Řežabinec, která má daleko menší rozlohu. Při jižní hranici této PO prochází koridor záměru 14/2 - zdvojkolejnění stávající železniční trati Plzeň – České Budějovice v úseku Číčenice – hranice Plzeňského kraje. ReaStránka 185

lizace záměru nebude mít žádný vliv na předmět ochrany této PO ani na její celistvost. 385.

Ptačí oblast Šumava: Jako největší ptačí oblast je PO Šumava také dotčena velkým počtem záměrů, avšak většina jich má vliv jen okrajový, neboť PO je plošně menší než EVL a většina rozvojových záměrů je umísťována na hranici PO nebo až vně této hranice. Je potřeba věnovat velkou pozornost především zpracování regulačního plánu pro záměr D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník, který je umístěn do lesního komplexu v jihovýchodním cípu Národního parku Šumava, kde je běžný výskyt tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Při hodnocení možných vlivů je potřeba se zaměřit především na regulaci zimního provozu, kdy je tento druh velmi citlivý na rušení a při opakovaném vyrušování může rychle uhynout. Protože záměr propojení je plánován především jako možnost dopravní obsluhy pro zájemce o lyžování na rakouské straně Šumavy v lyžařském areálu Hochficht, je řešení této otázky nutno dát prioritu a řešit ji s největší pozorností a důkladností s přihlédnutím k dalším rozvojovým záměrům hodnocené koncepce.

386.

Ptačí oblast Třeboňsko: Tato PO je dotčena největším počtem záměrů, především dopravních a jiných liniových, které mohou mít jen nevýznamný dopad na chráněné druhy ptáků. Pozornost je potřeba věnovat především těm záměrům, při jejichž realizaci nastane potřeba kácení stromů, které mohou být doupnými stromy, a záměrům, které procházejí v blízkosti rybníků a eventuálně by mohly vyvolat nutnost zásahu do litorální zóny rybníků, která je preferenčním hnízdním prostorem pro většinu druhů vodního ptactva. Další druhy ptáků, které jsou předmětem ochrany v této PO, jsou především lesní druhy, jejichž biotopu se konkrétní záměry koncepce prakticky netýkají. Do lesních komplexů nejsou umísťovány žádné nové záměry, které by narušovaly jejich celistvost. Liniové stavby, které procházejí lesním územím, jsou navrhovány buďto v již využívaných koridorech nebo v souběhu s nimi.

387.

Údolí Otavy a Vltavy: Oba druhy sov, které jsou předmětem ochrany v této ptačí oblasti, jsou citlivé na rušení především turistickými aktivitami a horolezectvím na skalách v oblasti vodní nádrže Orlík. Jelikož je tato oblast navržena jako specifická oblast nadmístního významu, je potřeba při plánování rozvoje oblasti mít na paměti především tento aspekt. Oba druhy sov jsou citlivé i na světelné a hlukové znečištění životního prostředí, které by mohlo nastat nesprávnou regulací provozu vodní dopravy na vodní nádrži Orlík.

která rovněž nebude nijak ovlivněna. Západně od hraničního přechodu Strážný je podél státní hranice na bavorské straně vymezena EVL DE7148302 Moore bei Finsterau und Philippsreut, jež by měla být uvažována při eventuální další přípravě k realizaci záměru – územní rezervy Ep20 - Propojení VTL plynovodů Strážný – Philippsreut. Lokalita DE7148301 Bischofsreuter Waldhufen se nachází podél hranice s ČR v úseku mezi hraničním přechodem Strážný – Philippsreut a hraničním přechodem Nové Údolí – Haidmühle. Do této části nejsou plánovány žádné záměry a ani nepřímý negativní vliv nelze prokázat. Dále na východ, v oblasti Třístoličníku, navazuje EVL DE7248302 Hochwald und Urwald am Dreisessel. V této EVL je kromě pěti typů přírodních stanovišť předmětem ochrany rys ostrovid (Lynx lynx), jehož areál, který je samozřejmě větší než vymezená bavorská EVL, by neměl být přímo dotčen žádným ze záměrů posuzovaných v koncepci. 390.

Na rakouské straně Šumavy přímo navazuje evropsky významná lokalita AT3121000 Böhmerwald und Mühltäler s podobným rozsahem ochrany druhů i typů stanovišť včetně prioritních. Tato evropsky významná lokalita zcela obklopuje lyžařský areál Hochficht – Smrčina, na nějž by mělo navazovat Propojení Klápa – Hraničník (D83, dříve SR17). Tento záměr bude předmětem regulačního plánu včetně vyhodnocení vlivů na soustavu Natura 2000, v němž je třeba věnovat pozornost i této evropsky významné lokality. Další lokalita se statutem EVL i PO přímo navazující na české straně je AT3115000 Maltsch, která je vymezena podél rakouské části toku řeky Malše. Negativní ovlivnění této lokality je neprokazatelné. Česká ptačí oblast Novohradské hory má svůj protějšek i na rakouské straně – PO AT1201000 Waldviertel, jejichž ovlivnění žádným ze záměrů koncepce se nepředpokládá. Poslední lokalitou soustavy Natura 2000 v Rakousku poblíž státní hranice s ČR je EVL AT1201A00 Waldviertel Teich-, Heide- und Moorlandschaft, která se skládá z více segmentů roztroušených na poměrně velkém území v severozápadní části Dolního Rakouska. Ani v tomto případě nelze prokázat negativní vliv posuzované koncepce.

391.

V posuzované koncepci tudíž nejsou navrhovány žádné záměry, které by mohly významně negativně ovlivnit lokality soustavy Natura 2000 v blízkosti státní hranice na území Spolkové republiky Německo – Svobodného státu Bavorsko a Rakouska. Evropsky významné lokalitě a ptačí oblasti, které na území ČR přecházejí do území jiného kraje z kraje Jihočeského, jsou pojednány v příslušných pasážích výše.

392.

Dopravní záměry, které jsou navrhovány pro zlepšení dopravního spojení se sousedními státy, navazují na dopravní koridory v těchto státech. Jejich realizace na území ČR nemůže mít přímý ani nepřímý negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000 ležící v těchto státech v blízkosti státní hranice s Českou republikou.

393.

Dva nové záměry v oblasti plynárenství, které mají za cíl propojení plynovodů ČR a Rakouska, tj. Ep10 a Ep14, přecházejí státní hranici v oblasti Kyselova a v blízkosti Horního Dvořiště.

Posouzení přeshraničních vlivů 388.

389.

Jihočeský kraj má na své jižní hranici za sousedy Spolkovou republiku Německo, spolkový svobodný stát Bavorsko, a Rakouskou republiku. Oba sousední státy jsou členy EU a mají vymezené lokality soustavy Natura 2000. Na německé straně Šumavy na největší českou EVL a PO Šumava přímo navazuje lokalita DE 6946301 Nationalpark Bayerischer Wald, která má statut jak EVL, tak i PO a výčet předmětů ochrany podobný jako v případě EVL a PO Šumava na české straně. Tato lokalita nebude realizací posuzované koncepce dotčena, neboť k území Jihočeského kraje se přimyká jen nepatrnou částí v oblasti hraničního přechodu Bučina, kam není umístěn žádný záměr. Do blízkosti státní hranice nedaleko Bučiny zasahuje i lokalita DE7246371 Ilz-Talsystem,


Závěr 394.

Při hodnocení vlivů koncepce Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ve stadiu návrhu v textové verzi ke dni 31. 8. 2010 na lokality soustavy Natura 2000 nebyl vliv žádného z navrhovaných záměrů identifikován jako významně negativní. A to jak samostatně, tak v kombiStránka 186

naci s jinými záměry obsaženými v této koncepci. Přestože ke kumulaci záměrů pomístně v Jihočeském kraji dochází, nejedná se o stav, který by narušoval celistvost lokalit nebo byl významně omezující nebo likvidační vzhledem k jednotlivým předmětům ochrany. Situace ve složitějších případech záměrů sportovně rekreačních ploch SR16 – Lokalita Špičák v evropsky významné lokalitě a ptačí oblasti Boletice a D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník v evropsky významné lokalitě a ptačí oblasti Šumava bude dále posuzována při zpracování územní studie v prvním případě a regulačního plánu ve druhém případě. Oba tyto dokumenty mají být podle zadání obsaženého přímo v koncepci dokončeny a předloženy schvalujícímu orgánu ve lhůtě dvou let od schválení této koncepce. 395.

396.

397.

U většiny záměrů vymezovaných jako koridory o různé šířce, které bočně zasahují do lokalit soustavy Natura 2000, lze předpokládat praktické zúžení a tím i omezení jejich možného negativního vlivu už jen na základě místní situace, tj. konfigurace terénu a způsobu současného využívání krajiny. Přesto je potřeba vždy minimalizovat možný dopad realizace záměrů koncepce pečlivou projektovou přípravou a konzultacemi s odborníky na základě aktuálně zjištěného výskytu a skutečného stavu předmětů ochrany v lokalitách soustavy Natura 2000 dotčených záměrem. Dopad realizace záměrů obsažených v koncepci jako územní rezervy nebyl vyhodnocen, protože samotné vymezení záměru jako územní rezervy znamená vlastně jen konzervaci současného stavu v území. Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše lze posuzovanou koncepci doporučit ke schválení po projednání s příslušnými dotčenými subjekty.

Doporučená zmírňující opatření 398.

Veškerá navrhovaná opatření je nutno považovat za návrh zmírňujících opatření, nikoliv kompenzačních ve smyslu ustanovení § 45 odst. 9 a 11 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Obecná opatření

399.

400.

Při projektování konkrétního záměru vždy nejprve hledat variantu, která se vlastnímu území evropsky významné lokality zcela vyhne a nedojde ani k jejímu ovlivnění rozšířením staveniště nebo pojezdem mechanizace či skládkováním stavebních materiálů. V případě, že taková varianta neexistuje (nutno argumentačně podložit), rozhodnutí o definitivním vedení trasy učinit až po provedení průzkumu stavu lokality na místě a po projednání konkrétního návrhu s dotčeným orgánem ochrany přírody. V případech, kdy realizace záměrů kříží vodní tok s výskytem předmětů ochrany v místě křížení a bude docházet ke stavebním zásahům nebo vjezdu mechanizace do koryta vodního toku, je nutná přítomnost odborně zdatné a oprávněné osoby k provedení průzkumu nebo k realizaci záchranného transferu vodních organizmů podle podmínek stanovených příslušným orgánem ochrany přírody. Konkrétní opatření

401.

Vyřešit situaci po realizaci záměru V2 – možné dopady čerpání vody z nového vodního zdroje Mažice (viz text


hodnocení vlivu koncepce na evropsky významnou lokalitu Borkovická Blata). TABULKA 48: VYHODNOCENÍ VLIVU JEDNOTLIVÝCH ZÁMĚRŮ KONCEPCE NA EVL A PO106

Kód plochy

Název plochy

Hodnocení vlivu

Rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti OB10

Rozvojová oblast České Budějovice

0

OS6

Rozvojová osa Praha – České Budějovice – hranice ČR

0

N-OB1

Písecko - Strakonicko

0

N-OB2

Táborsko

0

N-OB3

Prachaticko

0

N-OB4

Jindřichohradecko

0

N-OB5

Českokrumlovsko

0

N-OS1

Severojižní - Pasovská

0

N-OS2

Severozápadní - Plzeňská

0

N-OS3

Severozápadní - Klatovská

0

N-OS4

Písecko – Táborsko - Pelhřimovská

0

N-OS5

Soběslavsko - Jindřichohradecká

0

N-OS6

Prachatická

0

N-OS7

Severovýchodní - Jindřichohradecká

0

N-OS8

Jihovýchodní - Novohradská

0

N-OS9

Slavonicko - Dačická

0

SOB 1

Šumava

0

N-SOB1

Orlicko

0

N-SOB2

Třeboňsko - Novohradsko

0

N-SOB3

Pacovsko

0

Plochy nadmístního významu pro bydlení: SO1

Strakonice

0

SO2

Písek

0

SO3

Chotoviny

0

SO4

Tábor – Čekanice (západ)

0

SO5

Tábor – Čekanice (východ)

0

SO6

Sezimovo Ústí

0

SO7

Týn nad Vltavou

0

SO8

Vimperk – Hrabice

0

SO9

Prachatice

0

Také zde platí, stejně jako v případě hodnocení záměrů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona, že vyhodnocení je součástí tohoto odůvodnění v podobě, ve které bylo předmětem veřejného projednání podle ustanovení § 39 stavebního zákona a obsahuje tedy i hodnocení záměrů, které byly po tomto veřejném projednání na základě vypořádání námitek, připomínek a stanovisek k nim vypuštěny. Jedná se o tyto záměry pro rozvojové plochy s kódy SO2, SO12, SO17, KP19, KP24, KP25, KP26, KP27, SR11, SR12 a SR17 a některé koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu nebo dílčí úseky těchto koridorů. Záměry, které byly vypuštěny po společném jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 37 stavebního zákona a nebyly předmětem hodnocení, uváděny nejsou vůbec. 106

Stránka 187

SO10

České Budějovice – Čtyři Dvory

-1

SR2

Tchořovice – letiště

0

SO11

České Budějovice – Za Stromovkou

0

SR3

Čimelice – golf

0

SO12

České Budějovice – Okružní

0

SR4

Kadov – Lnářský Málkov – golf

0

SO13

Adamov – Hůry – Rudolfov

0

SR5

Kestřany – golf

0

SO14

České Budějovice – Rožnov

0

SR6

Týn nad Vltavou – golf

0

SO15

Jindřichův Hradec

0

SR7

Purkarec – golf

0

SO16

Nová Bystřice

0

SR8

Netolice – Podroužek

0

SO17

Kaplice

0

SR9

Kubova Huť – Boubín

-1

SO18

Nové Hrady

0

SR10

Libín

-1

Plochy nadmístního významu komerční a průmyslové:

SR11

České Budějovice – Švábův Hrádek

0

KP1

Sedlice

0

SR12

České Budějovice – Složiště

0

KP2

Drhovle – Nová Hospoda

0

SR13

Zvíkov – Ortvínovice – golf

0

KP3

Písek – sever

0

SR14

Třeboň – Břilice – golf

0

KP4

Milevsko

0

SR15

Třeboň – Domanín – lázně

0

KP5

Chotoviny – Červené Záhoří

0

SR17

Tábor – Klokoty

0

Propojení Klápa – Hraničník, nově D83, plocha dopravní infrastruktury

?

KP6 KP7

Tábor – sever

0

SR18

Český Krumlov – Kvítkův dvůr

0

KP8

Tábor – Vožická

0

SR19

Mirkovice – Svachova Lhotka – golf

0

KP9


0

SR20

Lipenská nádrž – Dolní Vltavice

0

KP10

Řepice

0

SR21

Frymburk – Kovářov – golf

0

SR22

Lipno – Kramolín

0

KP11

Strakonice

0

KP12

Radošovice

0

SR23

Nové Hrady – golf

0

KP13

Protivín

0

SR24

Nový Dvůr – golf

0

ZOO program na Šumavě

0

KP14

Vodňany

0

SR25

KP15

Týn nad Vltavou

0

SR26

Zámek Vimperk

0

KP16

Ekopark Býšov

0

SR27

Cross golf Stožec

0

Plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin:

KP17

Soběslav

0

KP18


0

KP19

Jindřichův Hradec – Fedrpuš

0

KP20

Prachatice – Těšovice

0

Plochy nadmístního významu pro asanaci a asanační úpravy:

KP21

České Budějovice – Kněžské dvory

0

A1

Mydlovary

0

KP22


0

A2

České Budějovice – Popílkoviště

0

KP23

České Budějovice – Hůry

0

A3

Špičák (VVP Boletice)

-1

KP24

České Budějovice – Hlinsko

0

KP25

České Budějovice – Nové Hodějovice

0

Koridory a plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu:

KP26

Boršov nad Vltavou

0

Plochy a koridory republikového významu:

KP27

Včelná – Roudné

0

D1

Dálnice D3

KP28

Český Krumlov – Domoradice

0

D1/1

0

KP29


0

úsek Čekanice (sever Tábora) – Měšice (jih Tábora)

KP30

Bujanov

0

D1/2

-1

KP32

Dolní Dvořiště

0

úsek Měšice (jižní okraj Tábora) – Veselí nad Lužnicí

KP33

České Velenice – hospodářský park

0

D1/3

doplnění obchvatu Veselí nad Lužnicí do plného profilu dálnice

0

KP34

Hůry - vědeckotechnologický park

0

D1/4

úsek Veselí nad Lužnicí – Šěvětín

0

KP35

České Budějovice – vědeckotechnologický park

0

D1/5

úsek Ševětín – Borek

0

KP37

Horosedly

0

D1/6

úsek Borek – Dolní Třebonín

0

KP38

Temelín – dostavba ETE

0

D2


D2/1

úsek Dolní Třebonín – Dolní Dvořiště

0

D2/2

obchvat Dolního Dvořiště

0

D2/3

úsek Dolní Dvořiště – státní hranice

0

Plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci: SR1

Bělčice – golfové a kongresové centrum


0

PT1

Rejta

0

Stránka 188

D3


D6/9

severní obchvat Zárybničné Lhoty

0

D3/1

úsek hranice se Středočeským krajem – Tábor (nádraží)

0

D6/10

úsek Zárybničná Lhota (východ) – Chýnov (západní okraj)

0

D3/2

úsek Doubí nad Lužnicí (zastávka Doubí u Tábora) – Soběslav

0

D6/11

jižní obchvat Chýnova

D6/12

D3/3

úsek Soběslav – Ševětín

-1

úsek Kladruby – hranice s krajem Vysočina

D3/4

Ševětín - České Budějovice (severní okraj, Nemanice)

0

D7

Silnice I/20

D7/1

průchod Českými Budějovicemi (Nemanice na severním okraji – Hodějovice na jižním okraji),

0

úsek hranice Plzeňského kraje – Sedlice (jihovýchodní okraj)

0

D3/5

D7/2

úsek Sedlice (jihovýchodní okraj) – MÚK Nová Hospoda

0

úsek České Budějovice (Hodějovice) – Horní Dvořiště (státní hranice)

-1

D7/3

křižovatka Nový Dvůr

0

D7/4

úsek Vodňany (Újezd) – Malovičky

0

D7/5

úsek Malovičky – Češnovice

0

D7/6

úsek Češnovice – Dasný (křižovatka se silnicí II/105)

0

D7/7

severní silniční spojka města České Budějovice

0

D7/8

úsek Okružní – MÚK Hlinsko

0

D3/6

0

D4


D4/1

úsek hranice se Středočeským krajem – Mirotice (severní okraj, Rakovické chalupy)

0

D4/2

východní obchvat Mirotic

0

D4/3

úsek Mirotice (jižní okraj, Radobytce) – Předotice

0

D5

Silnice I/4

D8

Silnice I/22

D5/1

úsek MÚK Nová Hospoda – Strakonice (severní okraj, Řepice)

0

D8/1

úsek hranice s Plzeňským krajem – Strakonice (západní okraj)

0

D5/2

východní obchvat Strakonic (Řepice na severu – Radošovice na jihu)

0

D8/2

severní půloblouk Strakonice

0

D8/3

severní obchvat Cehnice

0

D5/3

úsek Strunkovice nad Volyňkou – Volyně (jižní okraj, U Nišovic)

0

D8/4

úsek Drahonice – Lidmovice

0

D5/4

úsek Volyně (Nišovice) – Čkyně (severovýchodní okraj)

0

D8/5

úsek Lidmovice – Vodňany

0

D9

Silnice I/23

D5/5

severozápadní obchvat Čkyně

0

D9/1

0

D5/6

úsek Čkyně (jihozápadní okraj) – Vimperk (severní okraj města)

0

úsek křižovatka s D3 – Doňov (západní okraj)

D9/2

0

D5/7

úsek Vimperk (jižní okraj) – Solná Lhota

-1

úsek Doňov (západní okraj) – Kardašova Řečice (západní okraj)

D9/3

0

D5/8

úsek Solná Lhota – Kubova Huť (severní ústí tunelu)

-1

úsek Kardošova Řečice (východní okraj) – Děbolín (západní okraj)

D9/4

obchvat Děbolín

0

D5/9

tunel Kubova Huť

-1

D9/5

SV obchvat Jarošova nad Nežárkou

0

D5/10

úsek Kubova Huť (jižní ústí tunelu) – křižovatka Nová Houžná (k. ú. Houžná) se silnicí I/39

-1

D9/6

jižní obchvat Nové Olešné

0

D9/7

úsek Strmilov – Jilem

0

D9/8

jižní obchvat obcí Jilem a Studená

0

D9/9

úsek Studená (východní okraj) – hranice s krajem Vysočina

0

D6

Silnice I/19

D6/1

úsek hranice Plzeňského kraje – západní okraj Mirovic

0 D10

Silnice I/24

D6/2

úsek východní okraj Mirovic – Lety (východní okraj)

0

D10/1

východní Lužnicí

D6/3

úsek Lety (východní okraj) – Hrejkovice (západní okraj)

0

D10/2

železniční přejezd Lužnice

0

D6/4

severní obchvat Hrejkovic

0

D10/3

úsek u areálu Gigant

0

D6/5

úsek Hrejkovice (východní okraj) – Sepekov (západní okraj)

0

D10/4

úsek Suchdol nad Lužnicí – Tušť

0

D10/5

není vymezen v mapě

0

D6/6

severní obchvat části Sepekov – železniční zastávka

0

D11

Silnice I/29

0

D11/1

úsek Kbelnice – Dobev

0

D6/7

úsek Oltyně – Tábor (západní okraj, MÚK Klokoty)

0

D11/2

úsek Dobev – Písek (západní okraj)

0

D6/8

Tábor (MÚK Klokoty) – Tábor (most před Jordán)

0

D11/3

severní obchvat Písku

0

D11/4

úsek Písek – Dolní Novosedly

0

D11/5

obchvat Záhoří

0


obchvat

Lomnice

nad

0

Stránka 189

D11/6

úsek Záhoří – Podolí I

0

D28

Silnice II/135

D11/7

úsek Podolí I – Bernartice (západ)

0

D29

Silnice II/137

0

D11/8

obchvat Bernartic

0

D29/1

0

D11/9

úsek Bernartice – Opařany

0

úsek Březnice – Sudoměřice u Bechyně

D11/10

obchvat Opařan

0

D29/2

průtah Sudoměřice u Bechyně

0

D11/11

úsek Opařany (východní okraj) – Oltyně (západ)

0

D29/3

přeložka Bechyňská Smoleč

0

D29/4

přeložka Malšice

0

D11/12

obchvat Oltyně

0

D29/5

obchvat Slapy

0

D12

Silnice I/34

D29/6

úsek České Budějovice - Třeboň

0

úsek Tábor (Horky) – křižovatka s dnešní I/3

-1

D12/1 D12/2

křižovatka v Třeboni

0

D29/7

úsek Měšice – Čekanice

0

D12/3

úsek Třeboň (V okraj, Na Kopečku) – Nová Hlína

0

D29/8

úsek Čekanice – Hlinice

0

D29/9

obchvat Ratibořské Hory

0

D12/4

úsek Stráž nad Nežárkou (V okraj) – Jindřichův Hradec

0

D30

Silnice II/140

D30/1

přeložka Písek

0

D12/5

Východní obchvat Jindřichova Hradce

0

D30/2

Ražice

0

D13

Silnice I/39

D13/1

úsek Dolní Třebonín – Rájov

0

D13/2

úsek Rájov – Český Krumlov (východ)

0

D31

Silnice II/141

D31/1

jižní obchvat Temelína

0

D31/2

úsek Svinětice – Prachatice

0

D31/3

úsek Prachatice – Libínské sedlo

0

Libínské sedlo – Blažejovice

-1

D13/3

Český Krumlov

0

D31/4

D13/4

obchvat Černá v Pošumaví – Hůrka

0

D31/5

přeložka Blažejovice

-1

D13/5

úsek Horní Planá – Želnava (Slunečná)

0

D31/6

úsek Blažejovice – Volary

-1

D32

Silnice II/142

0

D14

Železnice Plzeň – České Budějovice

D33

Silnice II/143

0

D14/1

úsek České Budějovice - Zliv

0

D34

Silnice II/144

0

D14/2

úsek Číčenice – hranice Plzeňského kraje

-1

D35

Silnice II/145

D14/3

připojení železniční trati Ražice – Písek

0

D35/1

podjezd po železnicí Vimperk

0

D35/2

úsek Husinec – Běleč

0

D15

Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice

-1

D35/3

přeložka Němčice – jižní obchvat

0

D36

Silnice II/146

0

Silnice II/147

D16

Šumavské elektrické dráhy

-1

D37

D17

Železniční trať Slavonice – Fratres

0

D37/1

úsek Bečice - Žimutice

0

D18


D37/2

přeložka Bzí

0

D18/1

úsek České Budějovice – Hluboká nad Vltavou

0

D37/3

0

D18/2

úsek Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad Vltavou

0

úsek Dolní Bukovsko – křižovatka s doprovodnou silnicí k dálnici D3 (II/603) u Horusického rybníka

D37/4

0

D19


0

Veselí nad Lužnicí, nové mimoúrovňové křížení se IV. tranzitní železniční koridor,

D20


0

D38

Silnice II/151

D38/1

malý obchvat ve východní části Kunžaku

0

D38/2

úsek Kunžak – Dačice (západ)

0

D38/3

přeložka Dačice

0

D39

Silnice II/154

D39/1

obchvat Kaplice

0

D39/2

přeložka Třeboň

0

D40

Silnice II/138

D40/1

jižní půloblouk Vltavou

nad

0

D40/2

úsek Albrechtice nad Vltavou – Vše-

0

Koridory a plochy dopravy nadmístního významu: D21

Letiště Strakonice

0

D22

Letiště Písek

0

D23

Silnice II/105

D23/1

úsek Bernartice – Veselíčko

0

D23/2

přeložka Milevsko

0

D24

Silnice II/120

0

D25

Silnice II/122

0

D26

Jižní tangenta České Budějovice

0

D27

Silnice II/128

0


Albrechtice

Stránka 190

teč – Temelín

D56/2

úsek Horusice – Neplachov

0

D56/3

přeložka Ševětín

0

D56/4

úsek Kamenný Újezd (jižní okraj u rybníka Štilec) – křížení se železnicí (trať České Budějovice – Horní Dvořiště) – Bukovec

0

D56/5

úsek Bujanov – Dolní Dvořiště

0

D57


0

D60


D60/1

úsek Horní Planá – Hodňov – Otice

-1

D60/2

úsek Hůrka (železniční zastávka Černá v Pošumaví) – Hodňov

-1

D63


0

D64

Silnice III/15425 Dvory nad Lužnicí

0

D65


D65/1

přeložka Nová Pec

-1

D65/2

homogenizace silnice Nová Pec – Zadní Zvonková – hranice s Rakouskem

-1

0

D67

Elektrifikace železnice Písek – Březnice

0

0

D72


0

D73

Přívoz Purkarec

0

D40/3

jihozápadní obchvat Temelína

0

D41

Silnice II/155

D41/1

obchvat Prostřední Svince

0

D41/2

křižovatka Veselka

0

D41/3

nadjezd nad železniční tratí

0

D42

Silnice II/156

D42/1

úsek České Budějovice (mimoúrovňová křižovatka s D3 Hodějovice) – Nová Ves

0

D42/2

obchvat Strážkovice

0

D42/3

úsek Veselka – Otěvek

0

D42/4

obchvat Otěvěk

0

D42/5

přeložka Trhové Sviny

0

D42/6

úsek Žár – Nové Hrady (západ)

0

D42/7

obchvat Nové Hrady

0

D43

Silnice II/157

D43/1

obchvat Srubce

0

D43/2

úsek Srubec – Ledenice

0

D43/3

Pinskrův Dvůr (východně od Českého Krumlova)

D43/4

tunel Český Krumlov

D45

Silnice II/159

D45/1

úsek Tálín – Paseky

0

D74


D45/2

narovnání serpentin u Slavětic a Neznašova

0

D74/1

přívoz Jistec

0

D74/2

přívoz Zvíkov

0

D46

Silnice II/160

0

D74/3

přívoz Orlík

0

D47

Silnice II/161

0

D75

Cyklostezky

D48

Silnice II/162

0

D75/1

úsek Chotoviny – Tábor

0

D49

Silnice II/163

D75/2

úsek Černá v Pošumaví - Vřesná

0

úsek Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí – Želeč

0

D49/1 D49/2

úsek Vyšší Brod (západ) – křižovatka s R3 u Dolního Dvořiště

0

D75/3

úsek Planá nad Lužnicí – Košice

0

D75/4

úsek Měšice – Knížecí rybník

0

D51

Silnice II/173

D75/5

úsek Svinky – Komárov

0

D51/1

úsek Strakonice – Sedlice

0

D75/6

úsek Hluboká nad Vltavou – Zámostí

0

D51/2

západní přeložka Blatné

0

D75/7

Silnice II/406

úsek České Budějovice (Rožnov) – Včelná – Boršov nad Vltavou

0

D52 D52/1

úsek hranice kraje Vysočina – Dačice

0

D75/8

0

D52/2

úsek Dačice (západní okraj) – Slavonice

0

úsek Zlatá Koruna – Srnín - Český Krumlov (nádraží),

D75/9

úsek Studnice – Jindřichův Hradec

0

D53

Silnice II/408

D75/10

úsek Lipno nad Vltavou – Frymburk

0

D53/1

východní obchvat Dačic

0

D75/11

0

D53/2

úsek Dačice – hranice s krajem Vysočina

0

úsek Frymburk - Černá v Pošumaví (levobřežní trasa),

D75/12

0

D54

Silnice II/409

0

úsek Horní Planá – Pernek (levobřežní trasa)

D55

Silnice II/410

D75/13

0

D55/1

úsek u Budče

0

úsek Lipno nad Vltavou – Přední Výtoň – Bližší Lhota – Nová Pec (pravobřežní cyklostezka)

D55/2

úsek u Dešné

0

D81

Silnice III/10577

0

D56

Silnice II/603

D 82


D56/1

úprava mimoúrovňového křížení silnice II/603 se IV. tranzitním železničním koridorem u Chotovin

D 82/1

obchvat Zahájí na silnici III/10579

0

D 82/2

obchvat Olešníka

0

D 82/

úsek Olešník – Chlumec

0


0

Stránka 191

ce

Plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu:

Ee3

VVN 110 kV Přídolí – Kaplice

0

Zásobování vodou a odkanalizování

Ee4

VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice

0

Ee5

VVN 110 kV Mladošovice – Trhové Sviny

0

Ee6

VVN 110 kV Strakonice – Řepice

Ee8


Ee10

VVN 110 kV Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora

0 0

V1


0

V2


-1

V3

Přivaděč Záblatí - Třeboň

0

V4

Vodovod Nová Bystřice – Lásenice

0

V5


0

V6


0

V7


0

Ee11

VVN 110 kV Vodňany

V8


0

Ee12

VVN 110 kV Dasný – Větřní

0

V9


0

Ee13

VVN 110 kV Větřní – Horní Planá

-1

V10

Vodovod Polště – Vydří – Políkno

0

Ee16

Transformovna Trhové Sviny

0

V11


0

Ee17

Transformovna Kaplice

0

V12


0

Ee18

Transformovna Horní Planá

0

Ee19

Transformovna Volary

0

V13


0

Ee20

Transformovna Strakonice

0

Transformovna Blatná

0

0 0/-1

V14


0

Ee21

V15


0

Ee22

Transformovna Vodňany

0

V16


0

Ee24

Transformovna Milevsko

0

Transformovna České Velenice

0

V17

Vodovod Kožlí – Myštice – Buzice

0

Ee25

V18

Vodovod Husinec – Vlachovo Březí – Chlumany

0

Ee26

Transformovna Tábor - Náchod

0

Ee27

VVN 400kV a 110 kV Libníč – Úsilné

0

V19

Vodovod Otice – Maňávka - Horní Planá

-1

Ee30

Transformovna České Budějovice – střed

0

V20

Vodovod Kaplice nádraží – Raveň – Hubenov

0

Ee31

VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí

0

V21


0

Ee32

VVN 400kV ETE – Kočín

0

V22

Vodovod Buková – Žár

0

Ee33

VVN 400kV Kočín – Mírovka

-1

V23

Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí - Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice

-1

Ee34

Kabelové VVN Mladé – České Budějovice střed

0

V24


0

Ee35

Rozšíření stávající rozvodny Kočín

0

V25


0

V26


0

V27


0

V29

ČOV Třeboň

0

V31

ČOV Stráž nad Nežárkou

0

V32

ČOV Mirotice

0

V33

ČOV Čimelice

0

V34

ČOV Zdíkov

V36 V38

Zásobování teplem Et1

Dálkový horkovod ETE – Olešník – Zliv – České Budějovice

0/-1

Zásobování plynem Ep2

VTL plynovod Olší – Jistebnice

0

Ep3

VTL plynovod Strakonice – Písek

0

Ep4

VTL plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí

0

Ep5

VTL plynovod Čestice – Vacov – Stachy

0

0

Ep6

VTL plynovod Prachatice – Záblatí

0

ČOV Jistebnice

0

Ep7

VTL plynovod Ševětín - Hosín

0

ČOV Blatná

0

Ep8

Vodovod Bavorov

0

VTL plynovod Kunžak – Český Rudolec

0

V41 V42

Vodovod Vlkov

0

Ep9

-1

V43

Úpravna vody Plav

0

VTL plynovod Lenora – Strážný – Horní Vltavice

Ep10


-1

Ep11

VTL plynovod Smědeč – Brloh

0

Ep12

VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá

0

Elektroenergetika Ee1

VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice

-1

Ee2

VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hoři-

0


Stránka 192

Ep13

VTL plynovod Velešín - Borovany

0

PT3

Jehnědno

0

Ep14

Přeshraniční Heršlák

Český

0

PT 4

Albrechtice nad Vltavou

0

PT 5

Pořežany – Štipoklasy

0

Ep25

Vysokotlaký plynovod Mladá Vožice – Lukavec

-1

PT 6

Horní Bukovsko

0

PT 7

Blana

0

PT 8

Ševětín

0

PT 9

Ledenice

0

PT 10

Rejta

0

PT 11

Nakolice

0

PT 12

Krabonoš

-1

PT 13

Vrábče

0

propojení

Územní systém ekologické stability (36) – (39)

Soustava ÚSES jako celek

+1

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE NA ÚZEMÍ NATURA 2000 – DOPLNĚNÍ HODNOCENÍ ÚZEMNÍCH REZERV 107 402.

403.

404.

405.

406.

V posuzované koncepci je navrženo celkem 45 záměrů ve formě územní rezervy, přičemž jeden záměr je sportovně rekreační, 12 ploch pro těžbu nerostných surovin, 14 koridorů pro dopravní stavby, 8 lokalit pro akumulaci povrchových vod a 10 koridorů pro plynovody. Územní rezervy, které byly v roce 2008 vyhodnoceny ve stupni možného vlivu -2, byly z návrhu odstraněny nebo byly výrazně modifikovány.

Koridory nadmístního významu pro dopravní stavby D/A

Severní obchvat Jindřichova Hradce

0

D/B

Severozápadní obchvat Lásenice

0

D/C

Jihozápadní obchvat Volary

-1

D/D

Západní přeložka Soběslav

-1

D/E

Jižní obchvat Číčenice

0

Záměry vymezené jako územní rezervy jsou navrženy do území, v němž se nachází celkem 15 lokalit soustavy Natura 2000 – 10 EVL a 5 PO. Specifická situace je v EVL Boletice, kde se dva záměry stejnou měrou dotýkají i PO, a na Šumavě, kam je umístěno celkem osm záměrů, z nichž do PO jsou umístěny čtyři.

D/F

Vodňany přeložka

0

D/G

Východní obchvat Volary

-1

D/H

Pokračování Jižní tangenty

0

D/J

Napojení Českého Krumlova na IV. TŽK

-1

Žádná z územních rezerv nebyla vyhodnocena jako záměr s možným významně negativním vlivem na lokality soustavy Natura 2000, deset lokalit by při realizaci mohlo mít negativní vliv především ve fázi výstavby, tři záměry nelze objektivně posoudit, neboť budou závazně posouzeny při podrobnějším zpracování, a tři záměry by bylo potřeba podrobněji vyhodnotit. Celkový přehled o možných vlivech podává závěr tabulky pod textem.

D/M

Úzkorozchodná železnice

0

D/N

Obchvat Mirovic

0

D/O

Železniční napojení Špičák

?

D/P

Železniční napojení Klápy

?

D/R

Severní silniční tangenta města České Budějovice

0

S výjimkou EVL Šumava se většinou jedná o záměry, které se nevýznamně dotýkají jejich okrajových částí nebo obalových zón, takže lze předpokládat, že odpovědným přístupem při plánování a projektování během dalšího rozpracování záměrů lze možné negativní vlivy dále omezovat nebo až vyloučit.

L/A


0

L/B


0

L/C

Větší Vltavice

0

L/D

Bednárec

0

Územní rezervy související s možným využitím lokality Špičák (SR 16) a se záměrem D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník, které zde nejsou vyhodnoceny, budou podrobně posouzeny v rámci územní studie nebo regulačního plánu, které budou zpracovány ve lhůtě dvou let od schválení této koncepce.

L/E

Nihošovice

0

L/F

Myslín

0

L/G


0

L/H

Vysočany na Želetavce

0

Plochy nadmístního významu sportovně rekreační

Lokality pro akumulaci povrchových vod:

Koridory nadmístního významu v oblasti zásobování plynem Ep 15

0

Plochy nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin:

VTL plynovod Hvožďany – Chrášťany

Ep 16

-1

PT 2

VTL plynovod Stachy – hranice Plzeňského kraje

Ep 17

VTL plynovod Zdíkov – Vimperk

0

Ep 18

VTL plynovod Horní Vltavice – Vimperk

-1

Ep 19

VTL plynovod Netolice – Zliv

-1

Ep 20

Propojení VTL plynovodů Strážný – Philippsreut

Ep 21

VTL plynovod Horní Planá – Volary

-1

Ep 22

VTL plynovod Nová Bystřice – Staré

0/-1

SR16

Lokalita Špičák

Podolí II – Kosejřín

?

0

Toto doplnění hodnocení územních rezerv bylo provedeno na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí jako doplněk provedené hodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na ptačí oblasti a evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000. 107


0/-1

Stránka 193

Město pod Landštejnem – Slavonice Ep 23

VTL plynovod Kaplice – Horní Stropnice

Ep 24

VTL plynovod Nové Hrady – České Velenice

ných nebo hlinito - jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

-1

6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

0/-1

8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

Seznam EVL, které byly předmětem hodnocení Symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť nebo prioritní druhy. ZCHÚ – navrhovaná kategorie zvláště chráněného území ve smyslu části třetí zák. č. 114/1992 Sb. NP – národní park CHKO – chráněná krajinná oblast NPR – národní přírodní rezervace NPP – národní přírodní památka PR – přírodní rezervace PP – přírodní památka a–e – skupina primárního vyhodnocení dle článku (55)

9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91U0 - Lesostepní bory Druhy

hořeček český (Gentianella bohemica *) mihule potoční (Lampetra planeri) modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) netopýr velký (Myotis myotis) přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria *) rys ostrovid (Lynx lynx) vranka obecná (Cottus gobio) vrkoč útlý (Vertigo angustior)

Katastrální území

Borová u Chvalšin, Boršov nad Vltavou, Brloh pod Kletí, Chabičovice, Chlum u Křemže, Chvalšiny, Čakovec, Český Krumlov, Dobročkov, Dolní Chrášťany, Habří u Lipí, Holašovice, Holubov, Horní Chrášťany, Jankov u Českých Budějovic, Janské Údolí, Janské Údolí-Kovářov, Jaronín, JaronínKuklov, Kamenný Újezd, Kladné, KladnéDobrkovice, Křemže, Křenov u Kájova, Kvítkovice u Lipí, Lipanovice, Lipí, Nová Ves u Brloha, Opalice, Plešovice, Přísečná, Přísečná-Domoradice, Rájov, Rájov-Černice, Rojšín, Slavče, Smědeč, Srnín, Střemily, Štěkře, Třešňový Újezdec, Třísov, Vodice u Lhenic, Vrábče, Vyšný, Záboří u Českých Budějovic, Zahorčice u Vrábče, Záluží nad Vltavou, Zlatá Koruna

Bedřichovský potok Kód

CZ0313092

Rozloha

1,1034 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

b

Druhy

mihule potoční (Lampetra planeri)


Bedřichov u Horní Stropnice, Konratice, Meziluží

Blanice Kód

CZ0313805

Rozloha

7,4356 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

e

Druhy

perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) vranka obecná (Cottus gobio)

Blatná


Horní Záblatí, Kratušín, Saladín, Zábrdí u Lažišť

Kód

CZ0313094

Rozloha

43,3607 ha

ZCHÚ

PP

Blanský les

Skupina

b

Kód

CZ0314124

Druhy

páchník hnědý (Osmoderma eremita *)

Rozloha

22211,9424 ha

Blatná

ZCHÚ

CHKO/PP


Skupina

e

Typy přírodních stanovišť

3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion

Boletice Kód

CZ0314123

6190 - Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis)

Rozloha

20348,7324 ha

ZCHÚ

CHKO/PP

6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia)

Skupina

e


3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition

6210* - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Stránka 194

6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

rální území

6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

Boukal

6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

Kód

CZ0313115

Rozloha

4,6143 ha

ZCHÚ

PP

7110* - Aktivní vrchoviště

Skupina

c

7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště

Druhy

kuňka ohnivá (Bombina bombina)

8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum


Něžovice

9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

Druhy


9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

Cepská pískovna a okolí

91E0* - Smíšené jasanovo - olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

Kód

CZ0313097

Rozloha

141,1588 ha

ZCHÚ

CHKO

9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

Skupina

b

modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) rys ostrovid (Lynx lynx) střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei *)

Druhy

čolek velký (Triturus cristatus)


Cep

vranka obecná (Cottus gobio)

Kód

CZ0313096

Rozloha

38,5459 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

d

Druhy

modrásek bahenní (Maculinea nausithous)


Benešova Hora, Čábuze, Mladíkov, Rohanov

Arnoštov u Českého Krumlova, Boletice, Jablonec u Českého Krumlova, Maňávka u Českého Krumlova, Ondřejov u Českého Krumlova, Polná u Českého Krumlova, Třebovice u Českého Krumlova, Uhlíkov u Českého Krumlova

Borkovická blata

Čábuze

Kód

CZ0314021

Rozloha

638,7831 ha

ZCHÚ

PR

Čertova stěna - Luč

Skupina

e

Kód

CZ0310032

6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito - jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

Rozloha

132,6244 ha

ZCHÚ

NPR

Skupina

b

Stanoviště

8220-Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů


Loučovice, Vyšší Brod


7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* - Rašelinný les 91T0 - Středoevropské lišejníkové bory

Druhy

vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)


Borkovice, Klečaty, Komárov u Soběslavi, Mažice, Vlastiboř u Soběslavi, Zálší

Červené blato

Bošice Kód

CZ0312029

Rozloha

0,3234 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

b

Druhy

hořeček český (Gentianella bohemica *)

Katast-

Javorník u Stach


Kód

CZ0310610

Rozloha

395,3683 ha

ZCHÚ

CHKO

Skupina

b


7120 - Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy) 91D0* - Rašelinný les

Stránka 195


Bor, Byňov, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí, Těšínov

Druhy

kuřička Smejkalova (Minuartia smejkalii *)


Středočeský kraj: Kamberk

Kód

CZ0312030

Hadí vrch

Rozloha

0,6985 ha

Kód

CZ0310070

ZCHÚ

PP

Rozloha

12,1119 ha

Skupina

a

ZCHÚ

PR

Druhy


Skupina

a


Horosedly u Čkyně


5130 - Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících


Rajchéřov

Čistá hora

Dolejší rybník Kód

CZ0315002

Rozloha

6,3927 ha

ZCHÚ

PR

Háje

Skupina

d

Kód

CZ0312032

Druhy

srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus)

Rozloha

1,6967 ha


Tchořovice

ZCHÚ

PP

Skupina

b

Druhy



Onšovice u Čkyně

Dvořiště Kód

CZ0310080

Rozloha

25,5292 ha

ZCHÚ

PR

Hliníř - Ponědrážka

Skupina

b

Kód

CZ0313098



Rozloha

164,3175 ha

7150 - Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion)

ZCHÚ

CHKO

Skupina

b


Dolní Slověnice, Smržov u Lomnice nad Lužnicí

Stanoviště

3160 - Přirozená dystrofní jezera a tůně

Druhy



Bošilec, Lhota u Dynína, Ponědraž, Ponědrážka

Fabián - Homolka


Kód

CZ0310001

Rozloha

263,2859 ha

ZCHÚ

PR

Hlubocké hráze

Skupina

b

Kód

CZ0313099

Stanoviště

9110 - Bučiny asociace Luzulo – Fagetum

Rozloha

67,1265 ha

9130 - Bučiny asociace Asperulo - Fagetum

ZCHÚ

PP


Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou

Skupina

e

Druhy

roháč obecný (Lucanus cervus) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)

Hadce u Hrnčíř


Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Zliv u Českých Budějovic

Kód

CZ0212008

Rozloha

2,8299 ha

ZCHÚ

PP

Hlubocké obory

Skupina

b

Kód


CZ0314126 Stránka 196

Rozloha

3257,0505 ha

ZCHÚ

PP

ZCHÚ

PR

Skupina

b

Skupina

e

Druhy


Druhy

dvouhrotec zelený (Dicranum viride) kovařík (Limoniscus violaceus) páchník hnědý (Osmoderma eremita *) roháč obecný (Lucanus cervus) rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus)


Jaroškov


Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic

Kladrubská hora Kód

CZ0312035

Rozloha

12,5259 ha

ZCHÚ

PR

Horní Malše

Skupina

d

Kód

CZ0314022

Druhy

střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)

Rozloha

1609,0158 ha PP

Skupina

d


Dolní Hořice, Kladruby

ZCHÚ Typy přírodních stanovišť

9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 91E0* - Smíšené jasanovo - olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno - Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

Druhy

perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) vydra říční (Lutra lutra)


Bělá u Malont, Cetviny, Dolní Dvořiště, Dolní Příbraní, Kaplice, Mikulov, Mostky, Pohoří na Šumavě, Rapotice u Malont, Rychnov nad Malší, Suchdol u Bujanova, Štědrkov, Tichá, Všeměřice, Zdíky

Hroby

Klokočínské louky Kód

CZ0310010

Rozloha

29,7174 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

d




Protivín, Skály u Protivína

Kód

CZ0312033

Rozloha

0,1437 ha

Kocelovické pastviny

ZCHÚ

PP

Kód

CZ0314648

Skupina

a

Rozloha

2,1545 ha

Druhy


ZCHÚ

NPP/PR


Hroby

Skupina

a




Kocelovice

Chýnovská jeskyně Kód

CZ0314634

Rozloha

2,9897 ha

ZCHÚ

NPP

Skupina

d

Koštěnický potok

Stanoviště

8310-Jeskyně nepřístupné veřejnosti

Kód

CZ0313822

Druhy

netopýr velký (Myotis myotis)

Rozloha

28,4118 ha


Dolní Hořice

ZCHÚ

PR

Skupina

b

Druhy

klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia)


Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou, Lhota u Sedla, Nový Vojířov, Sedlo u Číměře

Jaroškov Kód

CZ0312034

Rozloha

1,5069 ha


Kozlovská stráň Stránka 197

Kód

CZ0312036

Rozloha

1,3186 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

e

Druhy



Kozlov nad Otavou

Králek Kód

CZ0310073

Rozloha

3,7986 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

d


3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo IsoëtoNanojuncetea


Plasná, Velký Ratmírov

Kratochvíle - zámek Kód

CZ0313635

Rozloha

0,0736 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

b

Druhy



Netolice

Krvavý a Kačležský rybník Kód

CZ0313101

Rozloha

561,6693 ha

ZCHÚ

NPP/PR

Skupina

a

Druhy

sekavec (Cobitis taenia) vydra říční (Lutra lutra)


Člunek, Hospříz, Kačlehy, Kunějov, Střížovice u Kunžaku

rální území Lom Skalka u Sepekova Kód

CZ0313103

Rozloha

2,1662 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

A

Druhy



Sepekov

Lomnický velký rybník Kód

CZ0312038

Rozloha

41,6304 ha

ZCHÚ

CHKO

Skupina

d

Druhy

puchýřka útlá (Coleanthus subtilis)


Lomnice nad Lužnicí

Lužnice a Nežárka Kód

CZ0313106

Rozloha

859,5027 ha

ZCHÚ

CHKO/PR/PP

Skupina

e

Druhy

páchník hnědý (Osmoderma eremita *) piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) velevrub tupý (Unio crassus) vydra říční (Lutra lutra)


Bechyně, Bežerovice, Čelkovice, Čeraz, Černýšovice, Dobřejice, Dobronice u Bechyně, Doubí nad Lužnicí, Dráchov, Drahov, Dražice u Tábora, Dražičky, Hamr nad Nežárkou, Hatín, Hnojná Lhotka, Hodonice u Bechyně, Horky u Tábora, Hosty, Hvožďany u Bechyně, Kardašova Řečice, Klenovice u Soběslavi, Klokoty, Koloděje nad Lužnicí, Křída u Stádlce, Malšice, Nítovice, Novosedly nad Nežárkou, Nuzice, Planá nad Lužnicí, Řepeč, Řípec, Roudná nad Lužnicí, Rybova Lhota, Senožaty u Bechyně, Sezimovo Ústí, Skalice nad Lužnicí, Slavňovice, Soběslav, Stádlec, Stráž nad Nežárkou, Tábor, Třebiště, Týn nad Vltavou, Ústrašice, Val u Veselí nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad Lužnicí, Žíšov u Veselí nad Lužnicí

Libín Kód

CZ0310014

Rozloha

132,5738 ha

ZCHÚ

PR

Skupina

e


9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

Katast-

Libínské Sedlo, Prachatice

9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích


Malý Bukač Kód

CZ0313815

Rozloha

5,0877 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

a

Druhy


Katastrální

Nová Olešná

Stránka 198

území Malý Horusický rybník Kód

CZ0312040

Rozloha

4,9892 ha

ZCHÚ

CHKO

Skupina

b

Druhy



Horusice


6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) 6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 8210 - Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů


Dolní Nerestce, Horosedly

Onšovice - Mlýny Kód

CZ0313114

Mnišský rybník

Rozloha

24,1455 ha

Kód

CZ0314635

ZCHÚ

PP

Rozloha

25,7045 ha

Skupina

b

ZCHÚ

PP

Druhy


Skupina

c

Nespice, Onšovice u Čkyně, Putkov, Žár u Čkyně




Druhy



Mnich u Nové Bystřice, Nová Bystřice

Moravská Dyje

Opolenec Kód

CZ0314044

Rozloha

20,6662 ha

ZCHÚ

PR

Skupina

d


6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

Kód

CZ0313110

Rozloha

167,5592 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

b

8210 - Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů

Druhy

vydra říční (Lutra lutra)

8310 - Jeskyně nepřístupné veřejnosti


Dačice, Holešice u Cizkrajova, Hradišťko u Dačic, Marketa, Modletice, Mutná, Nové Hobzí, Nové Sady u Písečného, Písečné u Slavonic, Staré Hobzí, Urbaneč, Václavov u Chvaletína, Vnorovice

91U0 - Lesostepní bory Druhy



Bořanovice u Vimperka, Smrčná u Čkyně, Výškovice u Vimperka

Nadějská soustava Kód

CZ0313128

Osika

Rozloha

612,2595 ha

Kód

CZ0310074

ZCHÚ

CHKO

Rozloha

67,3814 ha

Skupina

e

ZCHÚ

PP

Druhy

páchník hnědý (Osmoderma eremita *) vydra říční (Lutra lutra)

Skupina

a


Frahelž, Klec, Kolence, Lomnice nad Lužnicí, Ponědraž, Ponědrážka, Val u Veselí nad Lužnicí, Vlkov nad Lužnicí


3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo IsoëtoNanojuncetea 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition

Nerestský lom Kód

CZ0310084

Rozloha

5,3113 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

d



Albeř, Blato u Hůrek, Klášter, Konrac

Stránka 199

Pastvina u Přešťovic

území

Kód

CZ0310063

Rozloha

1,2754 ha


ZCHÚ

PP

Kód

CZ0310057

Skupina

d

Rozloha

156,8749 ha

Stanoviště

6110* - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)

ZCHÚ

PR/PP

Skupina

b


Rovná u Strakonic, Slaník


6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 7110* - Aktivní vrchoviště

Pastvina u Zahorčic


Kód

CZ0314642

91D0* - Rašelinný les

Rozloha

1,5751 ha

9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

ZCHÚ

PP

Skupina

b



6410-Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

Polná


Zahorčice u Lnář

Písečný přesyp u Vlkova


Kód

CZ0312045

Rozloha

0,6404 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

d

Druhy



Polná u Českého Krumlova

Kód

CZ0310615

Rozloha

1,3734 ha

ZCHÚ

CHKO

Skupina

d

Prachatice - kostel

Stanoviště

2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis)

Kód

CZ0313820

Rozloha

0,0776 ha


Vlkov nad Lužnicí

ZCHÚ

PP

Skupina

d

Druhy



Prachatice

Pláničský rybník - Bobovec Kód

CZ0310017

Rozloha

407,2260 ha

ZCHÚ

PR/PP

Skupina

b



Kód

CZ0313117

Rozloha

8,4441 ha

ZCHÚ

PP

6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

Skupina

b

7120 - Degradovaná vrchoviště (ještě schopná přirozené obnovy)

Druhy

vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)


Veveří u Nových Hradů


Katastrální

Přesličkový rybník

91D0* - Rašelinný les 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

Purkrabský rybník a Točník Kód

CZ0313129

9410-Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

Rozloha

7,8973 ha

Černá v Pošumaví, Frymburk, Světlík

ZCHÚ

CHKO

Skupina

c


Stránka 200

Druhy


Kód

CZ0314109


Chlum u Třeboně, Hamr

Rozloha

77,7623 ha

ZCHÚ

CHKO

Skupina

b



Radomilická mokřina Kód

CZ0313116

Rozloha

47,4734 ha

ZCHÚ

PR

Skupina

b

Druhy



Záblatí

7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště 7150 - Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion) 91D0* - Rašelinný les

Druhy

hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus)


Bošilec, Horusice, Ponědrážka

Rašeliniště Kapličky

Rybník Brand

Kód

CZ0313513

Kód

CZ0314640

Rozloha

116,2537 ha

Rozloha

34,8842 ha

ZCHÚ

PR/PP

ZCHÚ

PP

Skupina

b

Skupina

a

Stanoviště

7110* - Aktivní vrchoviště

Druhy

střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei *)




Kapličky

Druhy



Rajchéřov, Romava


Rašeliniště Radlice Kód

CZ0313119

Rybník Motovidlo

Rozloha

3,1604 ha

Kód

CZ0310618

ZCHÚ

PP

Rozloha

11,5839 ha

Skupina

a

ZCHÚ

PP

Druhy

čolek velký (Triturus cristatus) vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

Skupina

b

Stanoviště

3150-Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition


Čejkovice u Hluboké nad Vltavou


Radlice u Volfířova

Rašeliniště u Suchdola Kód

CZ0314637

Rybník Růže

Rozloha

7,8490 ha

Kód

CZ0310008

ZCHÚ

PP

Rozloha

2,0660 ha

Skupina

a

ZCHÚ

PP


3140 - Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek

Skupina

a

Stanoviště


Druhy


Dobrá Voda u Číměře


Suchdol u Kunžaku



Ruda Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Rybníky u Lovětína Kód

CZ0314639 Stránka 201

Rozloha

10,8951 ha

Sokolí hnízdo a bažantnice

ZCHÚ

PP

Kód

CZ0313113

Skupina

d

Rozloha

47,7426 ha

Stanoviště


ZCHÚ

PP

Skupina

e

Druhy

čolek velký (Triturus cristatus) vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

Druhy



Nové Hrady, Štiptoň, Údolí u Nových Hradů


Dolní Radouň, Lovětín

Stropnice

Ryšovy Kód

CZ0310067

Rozloha

35,3846 ha

ZCHÚ

PR/PP

Skupina

b

Stanoviště

91U0-Lesostepní bory


Droužetice, Strakonice

Řežabinec

Kód

CZ0313123

Rozloha

1268,9972 ha

ZCHÚ

NPR/PP

Skupina

d

Druhy

modrásek očkovaný (Maculinea teleius) vydra říční (Lutra lutra)


Buková u Nových Hradů, Byňov, Dvorec u Třebče, Hluboká u Borovan, Jílovice u Trhových Svinů, Lhotka u Třebče, Olešnice u Trhových Svinů, Těšínov, Třebeč, Údolí u Nových Hradů

Svatý Kříž

Kód

CZ0315005

Kód

CZ0312226

Rozloha

2,7884 ha

Rozloha

8,3988 ha

ZCHÚ

NPR

ZCHÚ

PP

Skupina

e

Skupina

e

Druhy


Druhy



Lhota u Kestřan


Chvalšiny

Římov

Široké blato

Kód

CZ0313120

Kód

CZ0310611

Rozloha

2,0421 ha

ZCHÚ

PP

Rozloha

95,5419 ha

ZCHÚ

CHKO

Skupina

c

Skupina

b

Druhy

přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria *)

Stanoviště



Římov


Nová Ves u Klikova

Řísnice Kód

CZ0210731

Rozloha

4,9283 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

b

Stanoviště



Středočeský kraj: Řísnice Jihočeský kraj: Stojslavice



Štěkeň Kód

CZ0313122

Rozloha

6,0222 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

b

Druhy

tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)


Štěkeň

Stránka 202

vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) vydra říční (Lutra lutra)

Štičí rybník Kód

CZ0312048

Rozloha

3,8105 ha

ZCHÚ

CHKO

Skupina

a

Druhy



Branná, Třeboň

Šumava Kód

CZ0314024

Rozloha

171866,1140 ha

ZCHÚ

NP/CHKO/NPP/PR/PP

Skupina

e


3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo IsoëtoNanojuncetea 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion 4030 - Evropská suchá vřesoviště 5130 - Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 - Horské sečené louky 7110* - Aktivní vrchoviště 7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště 8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91D0* - Rašelinný les 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

Druhy

hořeček český (Gentianella bohemica *) mihule potoční (Lampetra planeri) netopýr velký (Myotis myotis) perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) rys ostrovid (Lynx lynx) srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei *) vranka obecná (Cottus gobio)



Jihočeský kraj: Albrechtovice, Arnoštka, Borová Lada, Březová Lada, Bučina u Kvildy, Buk pod Boubínem, Chlístov u Lažišť, Chlum u Volar, Chroboly, Cudrovice, Černá Lada, Černá v Pošumaví, České Žleby, Dobročkov, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Frydava, Frymburk, Hlásná Lhota, Hliniště, Hodonín u Zdíkovce, Horní Cazov, Horní Planá, Horní Sněžná, Horní Světlé Hory, Horní Vltavice, Horní Záblatí, Houžná, Hrabice, Huťský Dvůr, Jaroškov, Jasánky, Kapličky, Klášterec u Vimperka, Knížecí Pláně, Korkusova Huť, Koryto, Kratušín, Krejčovice, Křesanov, Křišťanov, Křišťanovice u Záblatí, Křížovice u Ktiše, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Kyselov, Lenora, Libínské Sedlo, Lipka u Vimperka, Masákova Lhota, Michlova Huť, Milešice, Milov, Mlynářovice u Volar, Mýto u Hořic na Šumavě, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Nový Svět u Borových Lad, Ovesné, Pasečná, Paseka u Borových Lad, Pěkná, Pernek, Pestřice, Polka, Pravětín, Přední Výtoň, Račí, Radvanovice, Řasnice, Řepešín, Řetenice u Stach, Saladín, Silnice, Skláře u Vimperka, Skříněřov, Slatina u Horní Vltavice, Smědeč, Solná Lhota, Spálenec, Stachy, Stodůlky u Strážného, Stožec, Strážný, Studenec u Stach, Svinná Lada, Sviňovice, Šindlov, Šumavské Hoštice, Švihov u Lažišť, Trhonín, Úbislav, Včelná pod Boubínem, Veselka u Vimperka, Vimperk, Vlčí Jámy, Volary, Vyšovatka, Záblatí u Prachatic, Zadní Výtoň, Záhoří u Chrobol, Zahrádky u Borových Lad, Zbytiny, Zdíkov, Zdíkovec, Zvěřenice, Zvonková, Želnava, Žlíbky Plzeňský kraj: Alžbětín, Běšiny, Bezděkov u Hartmanic, Bohdašice, Božtěšice na Šumavě, Bradné, Březí u Čachrova, Brtí, Chamutice, Chlum u Hartmanic, Chotěšov u Velhartic, Chřepice, Chvalšovice u Čachrova, Čachrov, Častonice, Čeletice, Červená u Kašperských Hor, Červené Dvorce, Datelov, Debrník u Železné Rudy, Děpoltice, Dešenice, Divišov u Sušice, Divišovice u Děpoltic, Dlouhá Ves u Sušice, Dobřemilice, Dolejší Krušec, Dolejší Těšov, Dolní Kochánov, Dolní Staňkov, Filipova Huť, Fleky, Hamry na Šumavě, Hartmanice I, Hartmanice II, Hojsova Stráž, Hořákov, Hořejší Krušec, Hořejší Těšov, Horky u Srní, Horní Němčice u Čachrova, Horská Kvilda, Hůrka u Železné Rudy, Javoří Pila, Javoří u Hartmanic, Javorná na Šumavě, Javorná u Polomu, Jesení, Jiřičná, Kašperské Hory, Klášterský Mlýn I, Klášterský Mlýn II, Kochánov II, Kochánov III, Kojšice, Kozí Hřbet, Krotějov, Kundratice I, Kundratice II, Kunkovice u Čachrova, Lídlovy Dvory, Loučová, Matějovice u Dešenic, Městiště u Děpoltic, Milence, Milínov, Mladotice u Čachrova, Mochov u Hartmanic, Mokřany, Nemilkov, Nové Městečko, Nuzerov, Nýrsko, Oldřichovice u Děpoltic, Onen Svět, Opolenec, Pancíř, Paště, Petrovice u Sušice, Pích, Prášily, Radešov u Rejštejna, Radvanice u Chotěšova, Rajské, Rejštejn, Roklanský Les, Rovná u Sušice, Skelná Huť, Srní I, Srní II, Stará Lhota, Stojanovice, Suchá u Hlavňovic, Suchý Kámen, Sušice nad Otavou, Svatá Kateřina u Chudenína, Světlá u Hartmanic, Svinná na Šumavě, Svojše, Špičák, Štěpanice, Trsice, Uhliště, Úloh, Vatětice, Vchynice-Tetov I, Vchynice-Tetov II, Velhartice, Velký Radkov I, Velký Radkov II, Viteň, Vlastějov, Zadní Chalupy, Zahrádka u Čachrova, Zálužice I, Zálužice II, Zámyšl, Zelená Lhota, Zhůří, Stránka 203

Zhůří u Rejštejna, Zvíkov, Železná Ruda Tábor - Zahrádka Kód

CZ0313125

Rozloha

30,0786 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

d

Druhy



Klokoty

Skupina

e



9190 - Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)

Tejmlov - Nad Zavírkou Kód

CZ0314636

Rozloha

22,4930 ha

ZCHÚ

PR/PP

Skupina

b


6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

Druhy



Javorník u Stach, Úbislav

7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště 7150 - Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion)

Druhy

klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) kuňka ohnivá (Bombina bombina) páchník hnědý (Osmoderma eremita *) piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) potápník (Graphoderus bilineatus) sekavec (Cobitis taenia) srpnatka fermežová (Drepanocladus vernicosus) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) vydra říční (Lutra lutra)


Cep, Chlum u Třeboně, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Hamr, Holičky u Staré Hlíny, Klec, Klikov, Krabonoš, Libořezy, Lutová, Lužnice, Majdalena, Mirochov, Mláka, Mníšek, Nová Ves nad Lužnicí, Nová Ves u Klikova, Rapšach, Stará Hlína, Stříbřec, Suchdol nad Lužnicí, Tušť, Žíteč

Terčino údolí

Tůně u Špačků

Kód

CZ0313004

Kód

CZ0313132

Rozloha

5,9199 ha

Rozloha

0,6413 ha

ZCHÚ

NPP

ZCHÚ

PP

Skupina

b

Skupina

d

Druhy

modrásek očkovaný (Maculinea teleius)

Druhy

hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus)


Údolí u Nových Hradů


Staré Hodějovice

Třeboň

Úbislav

Kód

CZ0313131

Kód

CZ0312050

Rozloha

98,1216 ha

Rozloha

0,2557 ha

ZCHÚ

CHKO

ZCHÚ

PP

Skupina

d

Skupina

b

Druhy

páchník hnědý (Osmoderma eremita *) tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)

Druhy



Branná, Domanín u Třeboně, Třeboň


Úbislav

Třeboňsko - střed Kód

CZ0314023

Rozloha

4026,7875 ha

ZCHÚ

CHKO


Údolí Lužnice a Vlásenického potoka Kód

CZ0310033

Rozloha

152,6190 ha

ZCHÚ

PR/PP

Skupina

b Stránka 204

Typy přírodních stanovišť Katastrální území

8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180* - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Bečice nad Lužnicí, Dražice u Tábora, Dražičky, Malšice, Řepeč

Újezdec - Planinský rybník a Kozor Kód

CZ0313134

Rozloha

20,4734 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

a

Druhy



Březí u Blatné, Újezdec u Bělčic

Velký a Malý Kamýk Kód

CZ0310020

Rozloha

447,4244 ha

ZCHÚ

PR/PP

Skupina

c

Stanoviště

9110-Bučiny asociace Luzulo-Fagetum


Nová Ves u Protivína, Těšínov u Protivína, Všeteč

Velký a Malý Tisý Kód

CZ0314019

Rozloha

677,6577 ha

ZCHÚ

CHKO

Skupina

e

Druhy

páchník hnědý (Osmoderma eremita *) puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) vydra říční (Lutra lutra)


Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Přeseka, Smržov u Lomnice nad Lužnicí

Kód

CZ0313137

Rozloha

2,0129 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

b

Druhy

mihule potoční (Lampetra planeri)


Veveří u Nových Hradů

Vlašimská Blanice Kód

CZ0213009

Rozloha

404,2066 ha

ZCHÚ

CHKO/PP

Skupina

e

Druhy

mihule potoční (Lampetra planeri) páchník hnědý (Osmoderma eremita *) velevrub tupý (Unio crassus) vydra říční (Lutra lutra)


Středočeský kraj: Býkovice u Louňovic, Čelivo, Domašín, Dub u Kondrace, Hradiště, Hrazená Lhota, Kamberk, Laby, Louňovice pod Blaníkem, Městečko u Chotýšan, Milovanice, Nesperská Lhota, Nespery, Ostrov u Veliše, Světlá pod Blaníkem, Vlašim, Znosim Jihočeský kraj: Běleč u Mladé Vožice, Mladá Vožice, Šebířov

Vltava Rožmberk -Větřní Kód

CZ0310035

Rozloha

129,5996 ha

ZCHÚ

PR

Skupina

e




Běleň, Čeřín, Hašlovice, Horní Jílovice, Koryta u Hněvanova, Rožmberk nad Vltavou, Spolí, Všeměry, Všeměry-Zátoň, Záhoří u Větřní, Zátes, Zátoňské Dvory

3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion

Vosecký rybník Velký Hodonický rybník

Kód

CZ0314638

Kód

CZ0310009

Rozloha

7,0665 ha

Rozloha

2,7768 ha

ZCHÚ

PP

ZCHÚ

PP

Skupina

a

Skupina

b

Stanoviště

3150-Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition


Hodonice u Malont



Druhy



Střížovice u Kunžaku

Veverský potok Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 205

Kód

CZ0610170

Vrbenské rybníky

Rozloha

154,1104 ha

Kód

CZ0313138

ZCHÚ

NPR/NPP

Rozloha

320,2272 ha

Skupina

a

ZCHÚ

PR/PP

Skupina

e




Druhy

kuňka ohnivá (Bombina bombina) páchník hnědý (Osmoderma eremita*)

3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo IsoëtoNanojuncetea 6230* - Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 7140 - Přechodová rašeliniště a třasoviště

České Budějovice 2, České Vrbné, Haklovy Dvory


Jihočeský kraj: Horní Pole, Světlá pod Javořicí



kraj Vysočina: Klatovec

Zlatý potok v Pošumaví Výří skály nad Otavou

Kód

CZ0314641

Kód

CZ0310022

Rozloha

109,8700 ha

Rozloha

6,0070 ha

ZCHÚ

PR/PP

ZCHÚ

PR

Skupina

b

Skupina

b

Stanoviště

8220-Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů



Tukleky u Oslova


6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

Závišínský potok


Kód

CZ0313140

Rozloha

9,3505 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

a

Druhy


Druhy

vranka obecná (Cottus gobio)


Jihočeský kraj: Újezdec u Bělčic, Záhrobí Středočeský kraj: Hvožďany, Leletice, Roželov, Vacíkov, Voltuš


Chroboly, Frantoly, Kralovice, Lažíšťka, Nebahovy, Vitějovice

Zelendárky Kód

CZ0310019

Rozloha

38,4527 ha

ZCHÚ

PP

Skupina

a


3130 - Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo IsoëtoNanojuncetea 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition


Krč u Protivína, Nová Ves u Protivína

Zhejral Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

Žofina Huť Kód

CZ0313141

Rozloha

45,0977 ha

ZCHÚ

CHKO/PP

Skupina

d

Druhy



Dvory nad Lužnicí, Nová Ves nad Lužnicí

Žofinka Kód

CZ0310605

Rozloha

338,0786 ha

ZCHÚ

CHKO

Skupina

b

Stanoviště

91D0*- Rašelinný les Stránka 206


Dvory nad Lužnicí, Hranice u Nových Hradů, Obora u Vyšného, Vyšné

Žofínský prales - Pivonické skály Kód

CZ0310163

Rozloha

416,8643 ha

ZCHÚ

NPR/PR

Skupina

B


9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

Druhy

dvouhrotec zelený (Dicranum viride)


Pivonice u Pohorské Vsi

budou potřebná vzhledem k demografickému vývoji počtu obyvatel a posílení sociální soudržnosti obyvatel v Jihočeském kraji.

Podíl osob s nejvýše dosaženým základním vzděláním

31,5%

Stávající hodnota se bude pravděpodobně snižovat, vzhledem k vzrůstající poptávce po odborných profesích a díky stále se zlepšujícím podmínkám pro vzdělávání obyvatelstva kraje, k čemuž návrh ZÚR vytváří předpoklady, rovněž se dá očekávat, že poptávka po méně kvalifikovaných profesích bude pokryta pracovními silami ze zahraničí.

Podíl osob s vysokoškolským vzděláním

4,1%

Hodnota se bude pravděpodobně zvyšovat, vzhledem k vzrůstající poptávce po odborných profesích a díky stále se zlepšujícím podmínkám pro vzdělávání obyvatelstva kraje, zejména v oblasti nárůstu vysokoškolských zařízení a vědeckotechnických parků.

9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

q) Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech 407.

obyvatel

Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech je provedeno v následující tabulce pod textem:

TABULKA 49: VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

Jev

Současná hodnota

Vliv návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na něj

Vývoj počtu obyvatel

630 006

Návrh ZÚR vytváří předpoklady pro nárůst počtu obyvatel, vymezuje nové plochy pro bydlení, nové plochy pro podnikání generující potřebu nových pracovních sil, nové dopravní komunikace zlepšující možnost dojížďky do zaměstnání, nové plochy pro rekreaci, které by dále měly zatraktivnit Jihočeský kraj pro imigranty.

Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel

14,4%

Návrh ZÚR nemůže ovlivnit porodnost, tedy ani podíl obyvatelstva do 14 let v Jihočeském kraji, vytváří ale předpoklady pro to, aby mladí lidé v Jižních Čechách měli kde stavět a bydlet, mohli snadněji dojíždět do zaměstnání apod.

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu

16,1%

Návrh ZÚR vytváří předpoklady pro rozvoj v oblasti sociální péče o seniory v rámci navržených rozvojových ploch pro smíšenou obytnou funkci, jejichž součástí jsou přípustná zařízení sociální péče, která


Sídelní struktura: metropole

1

regionální centra silná

5

regionální centra střední regionální centra slabá

24

76

mikroregionální centrum lokální centrum

275

Hustota obyvatel na km2

53,5

272

Sídelní struktura Jihočeského kraje sestává z jedné národní metropole, města Českých Budějovic, na nejvýznamnější rozvojové ose mezinárodního významu a dalších významných regionálních center, která jsou představována zejména bývalými okresními městy a současnými obcemi s rozšířenou působností, nejvyšší počet sídel je tvořen mikroregionálními a lokálními centry osídlení, které zahrnují městyse a menší obce, nejvíce obyvatel je soustředěno naopak do metropole regionálních center a rovněž tam jsou návrhem ZUR situovány největší rozvojové plochy kraje, rozvoj mikroregionálních a lokálních center je řešen převážně v dalších stupních ÚPD. Hustota obyvatel je nejnižší v ČR, lze ji, při konstantní rozloze kraje, ovlivnit jen vývojem počtu obyvatel a nepřímo hustotou sídel v Jihočeském kraji. Ta je mimo příhraniční oblasti natolik velká, že nejsou navrhována žádná nová centra osídlení, problém je v malé velikosti existujících sídel; vznik, případně obnova zaniklých sídel v příhraniční oblasti je do značné míry limitována podmínkami ochrany přírody, nedostatkem pracovních příležitostí a horší dopravní dostupností, tento negativní trend se ale snaží návrh ZÚR zvrátit návrhem rozvojových ploch pro sport a rekreaci, jejichž součástí je předpokládaná i obnova některých zaniklých sídel a rozvoj DI a TI i v těchto příhraničních oblastech, který může vést k nárůstu počet obyvatel a tím i ke zvýšení hustoty obyvatel. Stránka 207

Ekonom. aktivita

108

primér,

18,5%,

sekundér,

39,9%,

terciér

41,6%

Míra nezaměstnanosti109

7%

Vyjíždějící: zaměstnání

27%

a do škol

11%

Dojíždějící: zaměstnání a do škol

12% 2,15%

Výstavba: RD

989

BD

44

Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu

29,4%

Struktura

Dá se očekávat vzhledem k navrhovanému rozvoji kraje nadále rozvoj sekundárního a terciárního sektoru na úkor primárního sektoru. Návrh ZÚR JČK vytváří předpoklady pro snížení nepříznivého trendu nezaměstnanosti návrhem rozvojových ploch ve specifické oblasti Šumava, návrhem podrobnějšího a komplexnějšího řešení prostřednictvím územních studií pro specifické oblasti Šumava, Orlicko a Třeboňsko – Novohradsko. Tyto hodnoty nemůže návrh ZÚR příliš zásadně ovlivnit, nicméně vytváří předpoklady pro rozvoj pracovních příležitostí a školství přímo v Jihočeském kraji a to zejména na jeho hlavních rozvojových osách a rozvojových oblastech, které jsou na hlavních dopravních tazích a vesměs dobře dopravně dostupné. Dojíždění do zaměstnání a škol z jiných krajů do kraje Jihočeského je výrazně nižší nežli naopak vyjíždění, nicméně navrhovaný rozvoj pracovních příležitostí a školství v Jihočeském kraji a to zejména na jeho hlavních rozvojových osách a v rozvojových oblastech, které jsou na hlavních dopravních tazích a vesměs dobře dopravně dostupné, může tento trend ovlivnit a změnit ve prospěch dojížďky. Návrh ZÚR JČK vytváří předpoklady pro další bytovou výstavbu, přičemž se předpokládá postupný nárůst výstavby bytových domů a bytů v domech pro seniory s vyšším standardem a výstavba nových obytných čtvrtí na území tzv. brownfields například v opuštěných areálech vojska. V koncepci návrhu ZÚR se předpokládá, že tento trend bude spíše stagnovat a naopak se bude rozvíjet volný cestovní a turistický ruch, v rámci navržených rozvojových sportovně rekreačních ploch.

bytového fondu:

návrh ZÚR JČK ovlivnit, nicméně se předpokládá zvyšování standardů bydlení a nárůst bytů v bytových domech a domovech pro seniory.

podíl RD

81%

obložnost

2,73

Místně obvyklé tržní nájemné

5 168

Návrh ZÚR nemůže nájemné nijak ovlivnit, nicméně se dá předpokládat zvyšování standardu bydlení a v důsledku toho i zvyšování nájemného.

Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím110

41

Tyto oblasti jsou v návrhu ZÚR JČK navrhovány takovým způsobem, aby bylo dosaženo celoročního využití zejména v těch oblastech, kde převládá sezónní využití a současně jsou tam dostatečně velké ubytovací kapacity, které však díky sezónnímu využití zůstávají po větší část roku nevyužité a současně se tímto řešením sníží míra sezónní nezaměstnanosti.

Počet staveb pro rodinou rekreaci

více než 30 000

Návrh ZÚR však rozvojové plochy pro rodinnou rekreaci nadmístního významu neřeší, plochy pro rodinnou rekreaci místního významu, o které je stále určitý zájem, jsou řešeny v rámci územních plánů na úrovni obcí.

Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení

cca 50 tis. lůžek, 18 tis. pokojů

Návrh ZÚR uvažuje s rozšířením a navýšením standardu ubytovacích zařízení zejména v rámci navržených rozvojových sportovně rekreačních ploch nadmístního významu.

Lázeňská místa a areály

3

Dnes jsou v Jihočeském kraji v Třeboni, Bechyni a Vráži u Písku; s rozvojem lázeňských míst a areálů je v rámci ZÚR uvažováno v Třeboni a dále se vznikem nových lázní v Nových Hradech, Hluboké nad Vltavou a Prachaticích.

Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

98%

ZÚR řeší další rozšíření dálkových vodovodních řadů nadmístního významu, takže bude zajištěna vyšší spolehlivost a zkvalitnění zásobování pitnou vodou.

Podíl obyvatel zásobovaných plynem

12%

ZÚR řeší další rozšíření VTL plynovodních řadů nadmístního významu, takže bude zajištěna vyšší spolehlivost a zkvalitnění dodávky zemního plynu, k čemuž přispěje i navržené propojení tranzitních plynovodů TRANSGAS a WAG na území Jihočeského kraje.

Podíl oby-

43,15%

ZÚR řeší zejména sídla nad 500 EO

Strukturu bytového fondu nemůže

Zdroj, Trh práce v ČR za roky 1993 – 2004, ČSÚ, Praha 2005, údaje nejsou sledovány v Územně analytických podkladech Jihočeského kraje. 108

Tzv. míra registrované nezaměstnanosti za celý Jihočeský kraj v roce 2006, údaj v Územně analytických podkladech Jihočeského kraje 7% je průměrem hodnot v jednotlivých obcích a je tedy, díky vyšší míře nezaměstnanosti u malých obcí, kterých je více, mírně vyšší. 109


Počet obcí, které lze charakterizovat jako oblasti celoroční rekreace dle Územně analytických podkladů Jihočeského kraje, zdroje dat: Jihočeská centrála cestovního ruchu 2007 a Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, Ústav územního rozvoje, Brno, 2001. 110

Stránka 208

vatel napojených na veřejnou kanalizaci

(ekvivalentních obyvatel) do 2000 EO, která nemají vyřešený odvod a nezávadnou likvidaci odpadních vod, kdy tyto mají za povinnost řešit způsob likvidace odpadních vod ve svých ÚPD a tím vytváří předpoklady ke zvýšení tohoto ukazatele.

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru

57,27%

Podíl orné půdy ze ZP

61,35%

Podíl trvalých travních porostů z celkové výměry ZP

35,54%

ZÚR přiměřeně respektuje zásady ochrany ZPF, kromě záborů ZPF jsou pro rozvojové plochy využívány i ostatní plochy a nevyužité, či opuštěné areály, tzv. brownfields. Vlivem realizace navržených prvků ÚSES a protipovodňových opatření se předpokládá mírné snížení podílu orné půdy ve prospěch trvalých travních porostů. Vlivem realizace navržených prvků ÚSES a protipovodňových opatření se předpokládá mírné zvýšení podílu trvalých travních porostů na úkor orné půdy.

Podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry ZP

3,11%

Podíly I. a II. třídy ochrany ZPF z celkové výměry ZP

28,7%

Při řešení ZÚR sledovány zejména z hlediska záborů ZPF s I. a II. druhou třídou ochrany, které jsou graficky znázorněny, nicméně těmto záborů se při řešení rozvojových ploch nadmístního významu nelze vyhnout.

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru

8,92%

Tento podíl nepatrně vzroste nejen vlivem řešení ZÚR, ale vlivem územního rozvoje a lidské činnosti všeobecně, nicméně ZÚR řeší i asanaci starých zátěží formou revitalizace a navrácení do přírodní podoby.

Podíl vodních ploch na celkové výměře katastru

3,5%

Podíl lesů na celkové výměře katastru

30,3%

KES podle počtu k. ú.: <0,1

5

0,1 – 0,3

91

0,3 – 1,0

676

1,0 – 3,0

538

ZÚR jsou respektovány zejména ucelené plochy ovocných sadů na Netolicku, Chelčicku a Vodňansku a je zde vytvořen předpoklad pro zachování tohoto stavu.

Vlivem řešení ZÚR se prakticky nezmění.

Vlivem řešení ZÚR dojde k nevyhnutelným záborům PUPFL z hlediska veřejného zájmu rozvoje sítí veřejné technické a dopravní infrastruktury a rozvojových ploch sportovně rekreačních. Vlivem řešení ZÚR by nemělo dojít ke snížení koeficientu ekologické stability, naopak realizací opatření v navrhovaných prvcích ÚSES by mělo dojít k posílení koeficientu, převážná většina rozvojových záměrů je situována na území s nízkým koeficientem ekologické stabi-


> 3,0

305

lity.

Hranice přírodních lesních oblastí

8

Počet (8) ani hranice přírodních lesních oblastí nebudou řešením ZÚR JČK nijak měněny.

Hranice bioregionů a biochor

16

Počet bioregionů (16) ani jejich hranice stejně hranice biochor nebudou řešením ZÚR JČK nijak měněny.

Hranice klimatických regionů

72

Počet chladných klimatických regionů (17) a mírně teplých klimatických regionů (55) ani jejich hranice nebudou řešením ZÚR JČK nijak měněny.

Počet obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší

138 tisíc obyvatel

Jedná se o poměrně velký problém na území Českých Budějovic a Tábora, ZÚR JČK tuto skutečnost nemůže přímo ovlivnit, obecní úřady musí proto podle zákona o ovzduší vypracovat program pro zlepšení kvality ovzduší.

Emise:111

Obecně lze konstatovat, že v období od roku 1990 dochází vlivem postupného poklesu emisí všech sledovaných znečišťujících látek k poklesu imisní zátěže území a tento trend by měl i vzhledem ke koncepci řešení ZÚR JČK v oblasti energetiky nadále pokračovat.

tuhé látky

3041,1

SO2

11011,8

NOx

4352,2

CO

9782,0

VOC112

2504,9

CxHy10

0

Jev

Současná hodnota

Vliv návrhu ZÚR JČK na něj

Vývoj počtu obyvatel

630 006

Návrh ZÚR vytváří předpoklady pro nárůst počtu obyvatel, vymezuje nové plochy pro bydlení, nové plochy pro podnikání generující potřebu nových pracovních sil, nové dopravní komunikace zlepšující možnost dojížďky do zaměstnání, nové plochy pro rekreaci, které by dále měly zatraktivnit Jihočeský kraj pro imigranty.

Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel

14,4%

Návrh ZÚR nemůže ovlivnit porodnost, tedy ani podíl obyvatelstva do 14 let v Jihočeském kraji, vytváří ale předpoklady pro to, aby mladí lidé v Jižních Čechách měli kde stavět a bydlet, mohli snadněji dojíždět do zaměstnání apod.

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na

16,1%

Návrh ZÚR vytváří předpoklady pro rozvoj v oblasti sociální péče o seniory v rámci navržených rozvojových ploch pro smíšenou obytnou

Hodnoty emisního znečištění t/rok za celý Jihočeský kraj, zdroj dat: Český hydrometeorologický ústav Praha (údaje z emisních bilancí ČR) 111

Těkavé organické látky (rozpouštědla, některé složky benzínu, apod.) 10 CxHy v roce 2006 není známa hodnota, naposledy měřeno v roce 2000 112

Stránka 209

celkovém počtu obyvatel

funkci, jejichž součástí jsou přípustná zařízení sociální péče, která budou potřebná vzhledem k demografickému vývoji obyvatelstva a posílení sociální soudržnosti obyvatel v Jihočeském kraji.

r) Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území 408.

nek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území jsou shrnuty v následující tabulce 13. kde „T“ znamená téma rozboru udržitelného rozvoje území v rámci ÚAP Jihočeského kraje dle §4 vyhlášky 500/2006 Sb. a kde č. témata 1 – 5 patří do environmentálního pilíře, témata č. 6 a 10 jsou řazena do ekonomického pilíře a témata 7 – 9 do sociálního pilíře udržitelného rozvoje, s vědomím, že rozdělení ekonomického a sociálního pilíře není jednoznačné a mezi těmito 2 pilíři jsou časté překryvy, lze také říci, že témata 6 – 10 patří do socioekonomické pilíře sdružujícího ekonomické a sociální aspekty.

Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných strá-

TABULKA 50: SWOT ANALÝZA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

T

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Hrozby

1

Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku – zajišťující suroviny na několik desetiletí dopředu.

Nízké množství většiny potenciálně využitelných nerostných surovin, závislost na dovozu.

Sanace starých ekologických zátěží. Další využití výhradních ložisek nerostných surovin.

Velmi nízké množství sesuvných území.

Stávající staré ekologické zátěže (např. Mydlovary), nutnost jejich řešení a omezení využití území.

Nedostatečné množství surovin při hromadné realizaci několika velkých záměrů v jednom období (D3, železnice). Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména při povrchové těžbě.

Nedostatečný stav ochrany ložisek nerostných surovin, část výhradních ložisek bez stanoveného CHLÚ. 2

Dostatečné množství významných vodních zdrojů, kvalitní podzemní vody a existence funkčního systému zásobování pitnou vodou s výraznou bilanční rezervou a s vysokou kvalitou. Na velké části území kraje jsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Příznivý stav vodního režimu v krajině na území ORP Třeboň, Blatná, Soběslav a Trhové Sviny.

3

Na území kraje prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu). Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, Box, VOC a NH3. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Kraj aktivně podporuje zvýšení

Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu.

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání se dostatečně neprojevuje na kvalitě povrchových vod.

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách.

Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území (ORP Strakonice, Vimperk).

Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů.

Na území kraje byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví (vzhledem k limitům PM10, Kap a přízemního ozonu) a ochranu ekosystémů /vegetace (přízemní ozon).

Realizace opatření pro snižování emisí vycházejících z programů KPSE, PZKO. Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácností. Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství. Regulace automobilové dopravy, budování obchvatů obcí a měst.

Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nízká. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a většina ukládána na skládky.


Zvýšení míry separace komu-

Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Rizika lokálních povodní v územích s velkým podílem sklonité orné půdy, zvláště při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Nárůst množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací či letišť. Nárůst emisí z plošných zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování komunálního odpadu. Stránka 210

míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO.

Okresy Tábor a Český Krumlov mají nedostatečnou skládkovou kapacitu. Velké množství lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž.

nálního odpadu. Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku nové výstavby, modernizace a rekonstrukce ČOV.

Značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu. 4

Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou – téměř čtvrtina kraje leží v systému zvláště chráněných území.

Vysoký podíl zatížení krajiny v turisticky atraktivních územích.

Malý podíl urbanizované krajiny – vysoké hodnoty KES u většiny ORP.

V ORP Dačice, Strakonice a Týn nad Vltavou krajina zcela přeměněná člověkem.

Zlepšit systém monitoringu a databáze ochrany přírody.

Významné rybnikářství.

Horší půdní a klimatické podmínky pro zemědělství. Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová, větrná, sněhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné náročnosti odstranění jejich následků na velké ploše.

Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Vysoká lesnatost dává možnost využívání přirozené obnovy druhově vhodných dřevin, které se lépe vyrovnávají s klimatickými změnami.

Vysoký podíl lesů v subkategorii 31c (lesy na území NP a NPP v ORP PT a VI) a 32a (lesy v 1. zónách CHKO a lesy v PR a PP v ORP TS a PT) indikuje lepší ŽP prostředí, lesy v 32f (lesy pro zachování biologické různorodosti v ORP TS a VI) jsou zdrojem kvalitního reprodukčního materiálu

Omezené hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení, týká se zejména ORP Třeboň a Trhové Sviny.

Velká možnost individuální rekreace, nejen v LZO ale při vhodných způsobech hospodaření i v lesích hospodářských.

Strategická poloha regionu na severojižní dopravní ose mezinárodního významu v rámci vymezeného multimodálním koridoru M1.

Neexistující kapacitní dopravní napojení na nadřazenou silniční síť – chybí D3/R3 a R4.

Vybudování D3/R3.

Přetrvávající lokální nedostatky silniční sítě (obchvaty sídel, přeložky, problémové křižovatky, silnice a místní komunikace neodpovídají svojí kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy atp.).

Vybudování IV.tranzitní železniční koridor.

Větší výskyt LO, které zajišťují především ochranu extremních stanovišť, převažuje funkce ochranná proti větrné a vodní erozi, proti sesuvům půdy, zpevňování břehu vodních toků.

5

6

Výhledové napojení na evropskou a celorepublikovou dopravní síť vybudováním dálnice D3. ŽD4 tratě Plzeň – Strakonice České Budějovice - České Velenice - hranice ČR (-Vídeň). Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních oblastech kraje. Pokrytí území tranzitním plynovodem TRANSGAS. Potřeby regionu pro zásobování elektrickou energií jsou plně pokryty.

Nedostatečné zajištění provádění managementu v CHÚ.

Kvalitní péče o chráněná území (kvalitní evidence, nájemní smlouvy, financování péče z dotačních titulů MŽP, ŽP, apod.).

Vysoké škody zvěře na lesních porostech.

Absence IV. tranzitního železničního koridoru. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých oblastech kraje.

Výstavba VLC pro rozvíjení systémů kombinované dopravy v širším regionu.

Zkvalitnění a rekonstrukce systému čištění a odkanalizování odpadních vod. Vymezení koridoru pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR-Rakousko. V koridoru E4 vymezení pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu ETE.

Nekoordinovaný a neefektivní rozvoj zásobování jednotlivých lokalit energiemi. 7

Plošná velikost kraje. Výhodná geopolitická poloha. Výhoda prostorové kompakt-

Velký počet nejmenších obcí (do 199 obyvatel).

Pozvolna rostoucí počet obyvatel kraje od r. 1950.

Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku obyvatelstva.

Probíhající proces desurbanizace a suburbanizace.


Neochota občanů k separaci komunálního odpadu – zvyšování produkce odpadu. Překročení kapacity skládek. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

Přetrvávající trend zemědělského hospodaření – nárůst hnojiv. Střety s výstavbou v krajině dělení zachovalých souvislých ploch na menší části.

Úbytek zemědělské půdy jak v rámci ZPF dle katastru nemovitostí i obhospodařované ZP v rámci evidence LPIS. Silný tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany. Vyšší procento LO – při zásazích do těchto lesů (zábory, otevření porostní stěny) hrozí destabilizace lesa i krajiny. Atraktivní území pro budování sportovních lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů zvláštního určení v subkategorii 31 c, 32 a (ORP Prachatice, Vimperk, Třeboň). Nedostatek finančních prostředků ze státního, resp. krajského rozpočtu a státních fondů, obecně nedostatečný stav veřejných financí. Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5 jako předpokladu zkapacitnění stávajících tratí. Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a železniční dopravy a přetrvávající preference silniční dopravy. Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj TI. Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v obdobích sucha. Možné problémy se splněním směrnic EU o čištění městských odpadních vod v aglomeracích 2000-9999 EO do roku 2010.

Nižší počet i populační váha měst s více než 20 tisíci obyvateli. Malý počet sídel s více než 10 tisíci obyvateli. Stránka 211

nosti území.

Malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva.

Vysoký podíl občanů české národnosti.

Nižší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných občanů.

8

Oživení bytové výstavby, především v obcích v okolí velkých měst – dochází k výraznému rozvoji výstavby rodinných domů. Roste technická vybavenost bytového fondu.

Roztříštěná sídelní struktura, nejnižší hustota obyvatelstva mezi kraji České republiky. Podíl domácností napojených na plyn je nejnižší mezi kraji České republiky. Vysoký podíl jednočlenných bytových domácností v mezikrajovém srovnání. Vysoký počet neobydlených domů, které však slouží pro rekreaci; je třeba ještě lépe využít rekreační potenciál kraje.

9

Velký přírodní, kulturní a historický potenciál pro oblast cestovního ruchu včetně velkého množství kulturních památek a památkově chráněných území včetně památek zapsaných na seznam UNESCO. Dobrý potenciál pro cykloturistiku, lázeňství a wellness, golf a hipoturistiku. Produkty cestovního ruchu zaměřené na specifické atraktivity kraje.

10

Vyvážený ekonomický růst vyjádřený základními ekonomickými ukazateli. Vysoké zastoupení a dynamika rozvoje odvětví vysokého školství a vědy v kraji. Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.

Malé využívání informačních a komunikačních technologií v CR (informační systémy CR, rezervační a objednávkové systémy, slevové karty, přístup k internetu). Absence kongresového sálu s kapacitou pro pořádání kongresů velkého rozsahu. Nízká kapacita a konkurenceschopnost středisek zimních sportů JČK ve vztahu k zahraničním i tuzemským zimním střediskům. Nízká dynamika ekonomického vývoje, jedna z nejnižších daňových výtěžností v ČR, tj. Vodňany, Trhové Sviny, Soběslav.

Velmi malé zastoupení dětí v populaci. Vysoký podíl starých občanů ve věku 65 a více let. Vytváření pracovních příležitostí spolu s bytovou výstavbou umožní aktivní výsledek stěhování obyvatelstva i v dalších letech. Probíhající proces suburbanizace a desurbanizace, dlouhodobě populačně nejziskovějšími třemi ORP Kaplice, Týn nad Vltavou a Vodňany, poptávka po bytech v souvislosti s pracovními příležitostmi v ČB.

Jednotná standardizace služeb CR (ubytování, stravování, informační služby). Další rozvoj kongresové turistiky, golfu, lázeňství a wellness, hipoturistiky, rekreační plavby, vodácké turistiky. Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné infrastruktury a marketingu.

Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zpracovatelský průmysl. Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů.

Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high-tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

409.

Republikové priority stanovené v kapitole 2 Politiky územního rozvoje ČR 2008 jsou řešením Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje naplněny takto:

a.

chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického a architektonického a archeologického dědictví – tato ochrana je zabezpečena


Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva (zejména v malých obcích pod 500 obyvatel, které tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň zvyšující se podíl starší generace významně ovlivní nároky na změnu struktury bytového fondu. Další zastarávání bytového fondu.

Zlepšení obytné atraktivity obcí - podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách.

Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem. Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, což v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie.

s) Vyhodnocení přínosu zásad územního plánu k naplnění priorit územního plánování

Vysoká hodnota zastoupení mužů v populaci.

Restriktivní opatření na ochranu přírody znemožňující realizaci nadregionální významných projektů v cestovním ruchu. Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých atraktivit kraje. Pomalý rozvoj informačních systémů a technologií v cestovním ruchu.

Malý počet silných hospodářských tahounů s navazujícím odvětvím. Slabost ve finančním sektoru, kde došlo i k poklesu zaměstnanosti. Odliv mozků z důvodu nejnižší mzdové hladiny ve vědě a výzkumu.

prostřednictvím návrhu rozvojových oblastí a os a podmínek pro ně, specifických oblastí, vymezení podmínek pro jednotlivé typy krajinných celků a stanovením obecných priorit územního plánování pro Jihočeský kraj, b.

předcházet nežádoucí sociální segregaci jde obtížně v prostředí Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako nástroje územního plánování, nicméně zásady územního rozvoje jsou v Jihočeském kraji provázány na strategické rozvojové dokumenty jako je Program rozvoje Jihočeského kraje a jeho Realizační dokumenty pro jednotlivé roky (dříve Akční plán), kde již konkrétní nástroje pro řešení tohoto problému, Stránka 212

c.

vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn – návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje rovnoměrně navrhuje záměry nadmístního významu rovnoměrně po celém území Jihočeského kraje včetně okrajových oblastí, specifických oblastí nebo strukturálně postižených oblastí z hlediska socioekonomických ukazatelů a tím se snaží přispívat k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,

d.

podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury – tato priorita je naplněna na 100%, rozsah rozvojových ploch pro jednotlivá centra sídelní struktury Jihočeského kraje je navržen velmi vyváženě a odpovídá významu daného centra (České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Prachatice),

e.

f.

polyfunkční využívání brownfields je jednoznačně stanovenou prioritou územního rozvoje Jihočeského kraje dle článku (4) písm. b výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, požadavek na hospodárné využívání zastavěné území je promítnut do závazného stanovení návrhových ploch s výměrou nad 50ha přímo prostřednictvím krajské územně plánovací dokumentace, která bude muset být respektována obcemi v Jižních Čechách, požadavek „Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření“ je promítnut do návrhu ploch pro komerční a průmyslové využití v návaznosti na existující nebo navrhované stavby dopravní infrastruktury celorepublikového nebo alespoň krajského významu v rozvojových osách a oblastech mimo chráněné krajinné oblasti, národní parky, krajinné památky zóny, lokality NATURA apod. (snad s výjimkou některých zařízení pro cestovní ruch na Šumavě a na Třeboňsku), dále je jasně omezeno situování záměrů do ploch ÚSES, speciálně je upraveno a limitována umísťování fotovoltaických a větrných elektráren jako mimořádně rušivých elementů z hlediska možného narušení krajinného rázu,

g.

požadavek chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (tzv. zelené pásy) je promítnut do úkolů pro územní plánování pro obce uvnitř stanovených rozvojových oblastí a os jak republikového tak nadmístního významu v článcích (6) až (9) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje,

h.

úkol „Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu“ je naplněn prostřednictvím úkolů pro územní plánování obcí ležících ve specifických oblastech v článcích (10) a (11) výrokové části a dále pak vymezením ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci větších než 20 ha v článku (15) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, důležitým stimulem pro rozvoj cestovního ruchu také bude také případná realizace navržených staveb dopravní infrastruktury (dálnice D3, rychlostní silnice R3 a R4, kapacitní silnice I/4, IV. tranzitní železniční koridor, Šumavské elektrické dráhy) a unikátní projekty splavnění Vltavy z Prahy do Českých Budějovic pro lodě do 300t výtlaku a propojení Klápa – Hraničník zpřístupňující areál Hochficht na rakouské straně Šumavy českým turistům,

i.

úkol „vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území


a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny“ je naplněn neobyčejně rozsáhlým návrhem staveb veřejné dopravní infrastruktury republikového (článek 20, celkem 20 individuálních dopravních projektů od dálnice D3 po úpravy a přeložky silnici I. třídy až po nové mezinárodní letiště České Budějovice a veřejné logistické centrum) a nadmístního významu (článek 21, více jak 60 individuálních dopravních záměrů od řešení přeložek na silnicích I. a II. třídy vymezených formou koridorů proměnné šíře až po kompletní návrh propojení dopravního skeletu města České Budějovice s nadřazeným krajským dopravním systémem nebo umístění přívozů a přístavů na Vltavě po jejím splavnění), j.

naplnění úkolu „Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území“ je popsáno výše v článku 38, písm. f,

k.

návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nevymezuje návrhové plochy nových zastavitelných území v záplavových územích a ani to těchto území nenavrhuje veřejnou infrastrukturu, pokud to není nezbytné např. u dopravních staveb,

l.

požadavek na „koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury“ je naplněn prostřednictvím provázaného návrhu silnic, železnic, koridorů a ploch technické infrastruktury a ploch pro bydlení, podnikání a sport a rekreaci, snad nejvíce je to patrné u navržených rozvojových ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových v článku 14, které takřka výhradně kopírují důležité dopravní tepny a zejména uzly na nich,

m.

návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje reaguje na požadavek stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy zcela konkrétními návrhy nových silnic I. a II. třídy, dálnice D3, rychlostních silnic R3 a R4, návrhu železnic (IV. tranzitní železniční koridor, zlepšení parametrů trati Plzeň – České Budějovice a Veselí nad Lužnicí – Horní Dvořiště, projektem splavnění Vltavy vč. vymezení osobních a nákladních přístavů, vymezení ploch pro mezinárodní letiště České Budějovice regionální letiště Strakonice a Písek, návrhu propojení silničního systému města České Budějovice a okolní příměstské krajské a státní silniční sítě a několika propojeními do sousedních zemí, tedy Bavorska, resp. Horního a Dolního Rakouska,

n.

požadavek „pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu“ je naplněn velkorysým návrhem rozvoje vodovodní a kanalizační sítě, návrhem nových vedení elektrické energie a plynu, vč. propojení tranzitních plynovodů ČR a Rakouska, návrhem horkovodu z elektrárny Temelín do Českých Budějovic a v neposlední řadě také návrhem ploch pro dostavbu a rozšíření jaderné elektrárny Temelín na jednoznačně největší český zdroj elektrické energie,

o.

návaznost různých druhů dopravy je řešena především návrhem dopravního uzlu veřejné logistické centrum České Budějovice – Nemanice, které využívá a spojuje v rámci jednoho navrženého překladiště dopravu silStránka 213

niční (dálnice D3 od Prahy, rychlostní silnice R3 od Lince, silnice I/20 od Plzně, silnice I/34 od Brna), železniční (železnice od Prahy a Lince – IV. tranzitní železniční koridor, Plzně a Brna) a vodní (projekt splavnění Vltavy) s možností provázení i s leteckou přepravou pro vybudování veřejného mezinárodního letiště České Budějovice, p.

požadavek „dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti“ je splněn prostřednictvím článku (23) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, kdy tento článek vymezuje celkem 30 záměrů nových vodovodů nadmístního významu vč. nového záložního vodního zdroje Mažice a umisťuje 7 nových ČOV, které dotčené obce musí povinně převzít do svých územních plánů a dále v článku (25) vyjmenovává další množinu obcí, které budou mít povinnost vyřešit si ve svých územně plánovacích dokumentacích odvod a nezávadnou likvidaci odpadních vod,

q.

využito pro jednoduchost 3bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území obce s rozšířenou působností (dále též jen „ORP“) obdržel buď – 1 (hodnocený jev či proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo +1 (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů.113 412.

republiková priorita „Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů“ je promítnuta do nepřímo vyslovené podpory umisťování fotovoltaických a větrných elektráren ve vymezené krajině silně urbánního prostředí měst a území v okolí areálu jaderné elektrárny Temelín a dále v ostatních silně urbánních prostorech technicistního charakteru (zázemí velkých měst, v blízkosti stávajících vedení VVN, existujících velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.) menšího rozsahu v článku (29) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje; podpora malých vodních malých vodních elektráren, výroben elektřiny na bázi spalování biomasy nebo štěpků, bioplynových stanic je vysloveně v tomto článku obecně pro celé území kraje.

t)

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí

Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje 410.

411.

Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: sociálního rozvoje, který respektuje potřeby občanů (soudržnost společenství), účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů (příznivé životní prostředí) a udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti (hospodářský rozvoj). Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (dále též jen „RURÚ“) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo


Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat, a to na základě počtu vyhodnocovaných indikátorů v daném pilíři. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vypočítán vydělením celkového počtu indikátorů v daném pilíři hodnotou 100. Tak byla stanovena základní hodnota pro výpočet koeficientu, pomocí něhož bylo možné dosáhnout maximálního počtu bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné a váha jednotlivého indikátoru v rámci jednoho pilíře má váhu odpovídající celkovému počtu vyhodnocených indikátorů. Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný z pilířů jako důležitější. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých správních obvodech na úrovni ORP. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit odpovídající počty dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů, jejichž váha se následně projeví v územích jednotlivých ORP. Zvlášť se vyhodnotí jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a následně se spočítá a vyhodnotí celkový bodový zisk za dané správní území všech obcí ORP. Tímto způsobem se rozliší jednotlivé ORP podle celkového zisku bodů na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Tabulka č. 52 (přiložené k tabulce SWOT analýzy území Jihočeského kraje) nám ukazuje dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých ORP.

Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí s rozšířenou působností byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři. 113

Stránka 214

TABULKA 51: PŘEHLED ZÍSKANÝCH BODŮ HODNOCENÍ V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ A V JIHOČESKÉM KRAJI

ORP

Počet dosažených bodů

Přepočtový koeficient

Přepočtená bodová hodnota

Celkem

ENV

EKO

SOC

ENV

EKO

SOC

ENV

EKO

SOC

Vodňany

-6

-7

-3

12,5

5,6

16,7

-75,0

-38,9

-50,0

-163,9

Blatná

-2

-6

-2

12,5

5,6

16,7

-25,0

-33,3

-33,3

-91,7

Milevsko

-1

-9

-1

12,5

5,6

16,7

-12,5

-50,0

-16,7

-79,2

Strakonice

-5

1

-1

12,5

5,6

16,7

-62,5

5,6

-16,7

-73,6

Týn nad Vltavou

-5

-5

1

12,5

5,6

16,7

-62,5

-27,8

16,7

-73,6

Dačice

-2

-7

0

12,5

5,6

16,7

-25,0

-38,9

0,0

-63,9

Soběslav

-2

-4

0

12,5

5,6

16,7

-25,0

-22,2

0,0

-47,2

Tábor

-5

4

0

12,5

5,6

16,7

-62,5

22,2

0,0

-40,3

Trhové Sviny

1

-8

2

12,5

5,6

16,7

12,5

-44,4

33,3

1,4

Písek

0

1

0

12,5

5,6

16,7

0,0

5,6

0,0

5,6

Vimperk

1

0

1

12,5

5,6

16,7

12,5

0,0

16,7

29,2

Kaplice

1

-3

2

12,5

5,6

16,7

12,5

-16,7

33,3

29,2

Třeboň

0

0

2

12,5

5,6

16,7

0,0

0,0

33,3

33,3

Jindřichův Hradec

-1

1

3

12,5

5,6

16,7

-12,5

5,6

50,0

43,1

České Budějovice

-5

13

3

12,5

5,6

16,7

-62,5

72,2

50,0

59,7

Český Krumlov

2

-4

4

12,5

5,6

16,7

25,0

-22,2

66,7

69,4

Prachatice

1

3

3

12,5

5,6

16,7

12,5

16,7

50,0

79,2

-350,0

-166,7

233,3

JČK celkem

Kdy v záhlaví tabulky ENV = environmentální pilíř, EKO = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř a za každý pilíř bylo možné získat body v rozmezí -100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od -300 až +300 bodů. 413.

Z uvedené tabulky 52 vyplývá, že:

a.

Z environmentálního hlediska jsou nejlépe hodnocena území obcí s rozšířenou působností Český Krumlov, Vimperk, Trhové Sviny, Prachatice a Kaplice (mimo Český Krumlov, který obdržel 25 bodů, shodně obdržela uvedená ORP 12 bodů). Naopak jako nejslabší z hodnocených území se ukázala být ORP Vodňany, České Budějovice, Strakonice, Tábor a Týn nad Vltavou (mimo Vodňany, které obdržely -75 bodů, shodně obdržela ostatní ORP -62,5 bodu). Vlastní rozpětí bodových hodnocení environmentálního pilíře se pohybovalo v rozmezí hodnot od -75 po + 25. Z hodnocených 17 obcí s rozšířenou působností se většina (10 ORP) umístila pod hranicí 0 bodů. Zbylých 7 ORP bylo v environmentálním pilíři hodnoceno nadprůměrně (bodové hodnocení 0 a kladné hodnoty). Za povšimnutí stojí vysoká záporná bodová hodnota ORP Vodňany.

b.

V sociodemografickém pilíři dosáhlo nejvyšší bodové hodnoty (66,7 bodů) město Český Krumlov. Hned 3 obce s rozšířenou působností (Prachatice, Český Krumlov a České Budějovice) dosáhly bodového hodnocení 50 bodů. Čtyři ORP, které byly v sociodemografickém pilíři hodnoceny negativně, jsou ORP Vodňany, Blatná, Milevsko a Strakonice. Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybovalo v rozmezí hodnot od -50 po + 66,7. Z hodnocených 17 obcí s rozšířenou působností se většina (9 ORP) umístila v kladných číslech, 4 ORP jsou hodnoceny bez bodového zisku (0 bodů) pod hranicí 0 bodů se umístily 4 ORP. Za povšimnutí stojí opět, stejně jako v environmentálním pilíři vysoká záporná bodová hodnota ORP Vodňany (-50 bodů).


c.

V ekonomickém pilíři dosáhlo nejvyšší bodové hodnoty podle předpokladů a očekávání krajské město České Budějovice (72,2 bodů). Na dalších místech, byť se značným odstupem se umístila města Tábor a Prachatice. Hned 9 obcí s rozšířenou působností dosáhlo záporného bodového ohodnocení v rozmezí (-16,7 až -50 bodů). Nejhůře byla hodnocena města Milevsko a Trhové Sviny. Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybovalo v rozmezí hodnot od -50 po + 72,2. Z hodnocených 17 obcí s rozšířenou působností se v ekonomickém pilíři většina (9 ORP) umístila v záporných číslech, 6 ORP jsou hodnoceny kladně a 2 ORP s hodnocením 0.

414.

Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz výše uvedená tabulka) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí s rozšířenou působností v rámci Jihočeského kraje. Nejlépe se v tomto hodnocení umístila ORP Prachatice, těsně následovaná ORP Český Krumlov a České Budějovice (vždy s bodovým odstupem cca 10 bodů). Na opačném konci se jako nejhůře hodnocené umístily ORP Vodňany s významným záporným hodnocením (-163,9 bodu) a dále ORP Blatná a Milevsko. Celkem 3 ORP měla záporné hodnocení ve všech třech pilířích (Vodňany, Blatná a Milevsko). Kladná hodnocení ve všech třech pilířích měla jen ORP Prachatice, nezáporná hodnocení se vyskytla ještě u ORP Třeboň, Vimperk a Písek (hodnocení bylo 0 a kladná čísla). Paradoxně, za celý Jihočeský kraj, se jako nejslabší při daném způsobu hodnocení jevil pilíř environmentální i přesto, že je zde nadprůměrné množství ploch chráněno určitým statutem (24,7 % chráněných území). Pro porovnání v ČR je chráněno cca 16% velkoplošných území. Uprostřed hodnocení se nachází ekonomický pilíř, i když i tento se nachází v záporných číslech hodnoStránka 215

cení. Jako zcela nejlepší se jeví sociodemografický pilíř, kdy soudržnost obyvatelstva je hodnocena vysoce pozitivně a toto hodnocení odpovídá i statistickým šetřením v celé ČR, kdy se vysoké procento obyvatel vyjádřilo o

území JČK jako o ideálním místě na trávení důchodu (v protikladu např. s Moravskoslezským krajem). Celkové hodnocení jednotlivých ORP je provedeno v tabulce 53.

TABULKA 52: PŘEHLED INDIKÁTORŮ POUŽITÝCH PRO VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ

Blatná

České Budějovice

Český Krumlov

Dačice

Jindřichův Hradec

Kaplice

Milevsko

Písek

Prachatice

Soběslav

Strakonice

Tábor

Trhové Sviny

Třeboň

Týn nad Vltavou

Vimperk

Vodňany

Environmentální pilíř udržitelného rozvoje

Téma, viz text poznám ky 1

-

2

Výměra orných svažitých pozemků

1

0

-1

0

0

0

-1

0

-1

1

-1

-1

1

1

0

-1

0

Stav povrchových a podzemních vod

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

0

0

0

Ovzduší

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0

-1

-1

-1

0

0

0

0

-1

Produkce komunálního odpadu (kg/os. rok)

1

-1

1

1

-1

1

0

1

1

0

1

-1

0

-1

-1

-1

-1

Míra separace KO (%)

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

Podíl plochy velkoplošně zvláště chráněných území

-1

-1

1

-1

0

0

0

0

1

1

-1

-1

0

1

-1

1

-1

Hodnocení ekologické stability

-1

0

1

-1

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

1

1

Lesnatost

-1

0

1

0

1

1

0

1

1

-1

-1

0

1

1

-1

1

-1

-2

-5

2

-2

-1

1

-1

0

1

-2

-5

-5

1

0

-5

1

-6

-1

0

1

0

0

1

-1

-1

1

0

-1

-1

1

0

0

1

-1

1

1

0

0

0

0

-1

0

0

-1

1

-1

-1

0

-1

0

-1

Podíl obyvatel připojených na plynovod

-1

1

1

0

0

0

-1

-1

0

0

0

0

0

1

-1

0

-1

Podíl obyvatel připojených na kanalizaci

-1

1

-1

0

-1

0

0

0

0

1

0

1

-1

-1

0

-1

0

Hustota silnic I. Třídy

0

1

-1

-1

0

0

0

1

-1

0

0

0

-1

1

-1

0

1

Hustota silnic II. Třídy

0

0

-1

1

0

-1

0

-1

0

0

0

1

0

-1

1

0

1

Hustota celostátních železnic

-1

1

-1

-1

-1

0

0

1

-1

1

0

0

0

1

-1

-1

-1

Hustota regionálních železnic

1

-1

0

-1

0

-1

-1

-1

1

-1

0

-1

-1

-1

0

0

1

Míra zaměstnanosti

0

1

0

-1

0

1

-1

0

0

0

0

1

0

0

1

-1

0

Míra nezaměstnanosti (2007)

0

1

-1

-1

1

0

0

0

1

0

0

0

1

1

0

1

-1

Počet uchazečů na 1 volné místo (2007)

0

0

-1

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců (2007)

-1

1

-1

-1

0

-1

-1

0

0

-1

-1

0

0

0

0

1

-1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

-1

-1

0

-1

-1

3

4

5

Environmentální pilíř celkem 6

Kanalizace s napojením na ČOV

Ekonomický pilíř udržitelného rozvoje

Plynofikace

10

Daňová výtěžnost (2006)


Stránka 216

Míra podnikatelské aktivity (2007)

-1

1

0

-1

0

-1

-1

1

0

0

0

1

-1

0

-1

-1

-1

KFV

-1

1

1

0

1

0

0

1

1

0

1

1

-1

0

-1

0

-1

Vyjíždění do zaměstnání mimo ORP

0

1

0

1

1

0

0

1

1

-1

1

1

-1

0

0

1

-1

Vyjíždění do škol mimo ORP

0

1

0

0

0

-1

-1

0

0

-1

0

1

-1

0

-1

0

0

Podíl brownfields na ploše ORP

-1

1

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

-6

13

-4

-7

1

-3

-9

1

3

-4

1

4

-8

0

-5

0

-7

-1

0

1

0

0

1

-1

-1

1

-1

-1

-1

0

-1

1

-1

-1

Sociální pilíř udržitelného rozvoje

Ekonomický pilíř celkem 7

Indikátor vitality Indikátor migrace

1

0

0

-1

0

1

-1

0

-1

1

-1

-1

1

0

1

-1

1

-1

0

1

1

1

1

-1

-1

1

-1

0

-1

1

0

1

1

0

0

1

0

0

0

0

1

0

1

0

0

1

1

1

-1

1

-1

Počet trvale obydlených bytů/domů 1991-2001

-1

1

1

0

1

0

1

1

1

1

1

1

0

1

-1

0

-1

Vývoj počtu lůžek v kraji v letech 20002006

0

1

1

0

1

-1

0

1

0

0

0

1

-1

1

0

1

-1

-2

3

4

0

3

2

-1

0

3

0

-1

0

2

2

1

1

-3

Indikátor stáří 8

9

Intenzita bytové výstavby v letech 2000-2006

Sociální pilíř celkem

Poznámka: Kde témata jsou určena §4 odst. (1) písm. b) vyhlášky 501/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, takto: rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na 1) horninové prostředí a geologii, 2) vodní režim, 3) hygienu životního prostředí, 4) ochranu přírody a krajiny, 5) zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, 6) veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, 7) sociodemografické podmínky, 8) bydlení, 9) rekreaci a 10) hospodářské podmínky.

c.

V oblastech s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability a sníženou přirozenou retenční schopností je navrženo realizací prvků ÚSES, zvyšováním podílu trvalých travních porostů a zalesněných ploch, vymezením lokalit pro přirozenou akumulaci povrchových vod a revitalizace toků a vodních ekosystémů a tím je založen předpoklad pro zlepšení těchto podmínek.

d.

Vysoký podíl zatížení krajiny v turisticky atraktivních územích řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje doplněním dalších sportovně rekreačních ploch na území celého kraje, s cílem rozptýlit a s řešením dobré dopravní dostupnosti a zajištěním celosezónního využití původně sezónních rekreačních oblastí, dosáhnout rovnoměrnější zatížení krajiny.

e.

Větší citlivost na lesní kalamity je navržena řešit formou realizace opatření v rámci navržených v lesních prvcích systému ÚSES.

416.

Z hlediska rizik ovlivňující ekonomický pilíř trvale udržitelného rozvoje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje navrhují tyto opatření k zajištění potřeb života současné generace obyvatel v řešeném území:

a.

Neexistující kapacitní dopravní napojení na nadřazenou silniční a železniční síť řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezením koridorů pro dálnici D3, rychlostní silnice R3 a R4, kapacitní silnice I/3, příp. I/20 a I/34 jako jižní alternativy tahu vedeného po dálnicích D5 a D1 a IV. tranzitní železniční koridor.

Shrnutí přínosu zásad územního rozvoje k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území 415.

Z hlediska rizik ovlivňující environmentální pilíř trvale udržitelného rozvoje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje navrhují tyto opatření k zajištění potřeb života současné generace obyvatel v řešeném území:

a.

Stávající staré ekologické zátěže (např. Mydlovary) – nutnost jejich řešení a omezení využití území, navrhují Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje řešit asanací stávajících starých ekologických zátěží nadmístního významu a stanovením podmínek pro využití jejich území v závislosti na charakteru staré zátěže.

b.

V oblasti zlepšení kvality povrchových vod v závislosti na likvidaci odpadních vod vymezují Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje sídla nad 500 EO (ekvivalentních obyvatel) do 2000 EO, která nemají vyřešený odvod a nezávadnou likvidaci odpadních vod a nejsou uvedena mezi veřejně prospěšné stavby, kdy tyto mají za povinnost řešit způsob likvidace odpadních vod ve svých územně plánovacích dokumentacích.


Stránka 217

b.

Lokální nedostatky silniční sítě jsou řešeny formou koridorů pro obchvaty sídel, přeložky a homogenizaci silniční sítě, zlepšením parametrů železniční sítě ve formě elektrifikace, navrženým zdvoukolejněním nejdůležitějších železničních tratí a úpravami nejvíce problematických tras železničních tratí. Ve specifické oblasti Šumavy tento problém Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje řeší návrhem ekologické dopravy ve formě Šumavské elektrické dráhy, resp. vymezením ploch a územních rezerv pro tento systém.

c.

Nízké množství většiny potenciálně využitelných nerostných surovin, závislost na dovozu, je řešeno návrhem rozvojových ploch a územních rezerv pro těžbu nerostných surovin Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména při povrchové těžbě.

d.

Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech je řešeno vymezením koridorů pro páteřní vodovodní řady nadmístního významu, sloužící pro zásobování pitnou vodou pro více obcí

e.

Nekoordinovaný a neefektivní rozvoj zásobování jednotlivých lokalit energiemi je řešen návrhem koridorů pro zásobování všemi druhy energií a to i ve vazbě na sousední kraje a sousední státy (Rakousko, Německo) tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší spolehlivosti dodávek energií.

f.

Nediverzifikovanou strukturu zaměstnanosti se zaměřením na zpracovatelský průmysl řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje návrhem komerčně průmyslových ploch ve vazbě na nadřazenou dopravní síť s předpokladem vstupu silného, případně i zahraničního investora a předpokladem zavedeních nových technologií a know-how, což by mělo mít dopad na diverzifikaci struktury zaměstnanosti

417.

Z hlediska rizik ovlivňující sociodemografický pilíř trvale udržitelného rozvoje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje navrhují tyto opatření k zajištění potřeb života současné generace obyvatel v řešeném území:

a.

Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku obyvatelstva a malou hodnotu celkového přírůstku obyvatelstva řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje návrhem rozvojových ploch pro bydlení, výrobu a komerční vybavenost a sportovně rekreační plochy jako akcelerační pobídku pro příliv trvale bydlících obyvatel.

b.

Nižší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných občanů řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje návrhem vědeckotechnologických parků ve vazbě na Jihočeskou univerzitu, jako akcelerační impuls rozvoje vzdělanosti a poptávky po vysokoškolsky vzdělaných občanů.

c.

Roztříštěnou sídelní strukturu, nejnižší hustotu obyvatelstva mezi kraji České republiky řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje určitou vyváženou podporou procesů suburbanizace a desurbanizace, s vědomím, že trendy nelze nástroji územního plánování zvrátit, protože záleží na prioritách obyvatel, s předpokládaným nárůstem počtu trvale bydlících obyvatel nejen v rozvojových oblastech, ale i ve specifických oblastech, díky navrhovanému rozvoji, zejména sportovně rekreačních aktivit regionálního a nadregionálního významu, v těchto oblastech.

d.

Absence kongresového sálu s kapacitou pro pořádání kongresů velkého rozsahu, řeší návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje formou návrhu komerčně průmyslových a sportovně rekreačních ploch, jejichž


součástí jsou jako přípustné funkce občanské vybavenosti i ve formě kongresových sálů, přičemž jako vhodné oblasti pro kongresovou turistiku jsou i ve specifických oblastech Třeboňska-Novohradska a s velkým kongresovým areálem je případně možné uvažovat i v rámci sportovně rekreační plochy SR1 Bělčice. e.

Nízkou kapacitu a konkurenceschopnost středisek zimních sportů Jihočeského kraje ve vztahu k zahraničním i tuzemským zimním střediskům řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje návrhem dvou středisek nadregionálního významu, a to záměrem propojení Klápa – Hraničník zpřístupňující rakouské středisko Hochficht českým lyžařům a územní rezervou pro budoucí možnou realizaci lyžařského areálu Špičák, aniž by jej ovšem zásady přímo vymezovaly, dále návrhem rozšíření a zvýšení standardu stávajících lyžařských areálů Kubova Huť a Lipno a dalším střediskem zimních sportů regionálního významu Libín u Prachatic, čímž by se současně značně odlehčilo velkému zatížení zimního střediska Zadov, kde je jednoznačně podporováno jeho rozšíření a zkapacitnění. Předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

418.

Z hlediska zjištěných rizik ovlivňujících environmentální pilíř trvale udržitelného rozvoje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje navrhují tyto opatření k zajištění potřeb života generací budoucích v řešeném území:

a.

Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména při povrchové těžbě, jsou navrženy řešit následnou rekultivací a asanací území s možností následného sportovně rekreačního využití v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny (pouze tam kde je to vhodné např. plochy po těžbě štěrkopísku).

b.

Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí je navrženo řešit realizací prvků ÚSES, zvyšováním podílu trvalých travních porostů a zalesněných ploch a revitalizace toků a vodních ekosystémů, je navrženo i kromě rybochovných funkcí stanovit v dalších stupních územně plánovacích dokumentacích měst a obcí regulativy umožňující rekreační využití některých rybníků, tak aby nedocházelo k nadměrnému snižování kvality povrchových vod zejména v letním období.

c.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací či letišť, součástí koridorů nadřazeného dopravního systému budou i protihluková opatření a většina těchto koridorů je situována mimo zastavěné a zastavitelné plochy a naopak se při jejich realizaci očekává snížení podílu tranzitní dopravy uvnitř zastavěných území měst, v případě regionálního letiště s mezinárodním provozem České Budějovice (bývalé vojenské letiště) bude posouzen a prověřen vliv civilního provozu letiště na okolní obytnou zástavbu.

d.

Střety s výstavbou v krajině - dělení zachovalých souvislých ploch na menší části, většina velkých rozvojových ploch je situována v návaznosti na zastavěné území měst a v rámci rozvojových oblastí a rozvojových ploch s důrazem na zachování stávajících systémů významné městské a krajinné zeleně.

e.

Atraktivní území pro budování sportovních lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů zvláštního určení v subkategorii 31c a 32a. Nicméně skutečné plochy záboStránka 218

rů pro realizaci lyžařských areálů budou nesrovnatelně menší nežli vymezené plochy územních rezerv (Špičák) nebo navržených ploch (Libín, Kubova Huť, Kramolín) v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Rovněž tak konkrétní trasování sjezdových bude provedeno s ohledem na skutečné podmínky a hodnoty v konkrétním území. 419.

Z hlediska zjištěných rizik ovlivňujících ekonomický pilíř trvale udržitelného rozvoje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje navrhují tyto opatření k zajištění potřeb života generací budoucích v řešeném území:

a.

Nedostatek finančních prostředků ze státního, resp. krajského rozpočtu a státních fondů, obecně nedostatečný stav veřejných financí nejsou schopny Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vyřešit, nicméně stanovují priority rozvoje kraje a pro možnost dotací z evropských fondů.

b.

Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a železniční dopravy a tlak Evropské unie na preferování železniční dopravy (je otázkou, zda správný), řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje návrhem a podporou rozvoje železniční sítě jak mezinárodního významu (IV. tranzitní železniční koridor), tak také celostátního i regionálního významu formou elektrifikace, zdvoukolejnění a úprav problematických tras železničních tratí. Ve specifické oblasti Šumavy navíc podporu železnic doplňuje návrhem ekologické dopravy ve formě Šumavské elektrické dráhy.

c.

Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v obdobích sucha je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje řešena rozvojem vymezením koridorů pro páteřní vodovodní řady nadmístního významu, sloužící pro zásobování pitnou vodou pro více obcí a návrhem nových zdrojů pro zásobování pitnou vodou.

d.

Malý počet silných hospodářských tahounů, řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje návrhem rozvojových ploch nadmístního významu komerčně průmyslových ve vazbě na nadřazenou dopravní síť a rozvojové oblasti a rozvojové osy s dobrou dopravní dostupností, takže umožňují i rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem.

e.

Odliv mozků z důvodu nejnižší mzdové hladiny ve vědě a výzkumu, řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vytvořením podmínek pro přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high-tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem a s předpokládanou poptávkou po místních odbornících a vysokoškolsky vzdělaných osobách.

420.

Z hlediska zjištěných rizik ovlivňujících sociální pilíř trvale udržitelného rozvoje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje navrhují tyto opatření k zajištění po-


třeb života generací budoucích v řešeném území: a.

Nevýhodu nižšího počtu i populační váhy měst s více než 20 tisíci obyvateli a malého počtu sídel s více než 10 tisíci obyvateli, která je dána strukturou osídlení Jihočeského kraje, Zásady územního rozvoje JČK respektují, nicméně vytvářejí předpoklady pro suburbanizaci městského prostoru, zejména v rámci rozvojových oblastí a jsou navrhovány i plochy pro desurbanizační procesy zejména v návaznosti na rozvojové osy a jejich průniky.

b.

Problém velmi malého zastoupení dětí v populaci a vysokého podílu starých občanů ve věku 65 a více let nemohou Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje přímo ovlivnit, nicméně navrhovaný rozvoj Jihočeského kraje vytváří předpoklady pro stabilizaci počtu trvale bydlících obyvatel a pobídku pro příliv nových obyvatel, což by mělo perspektivně zvrátit negativní trend stárnutí populace.

c.

Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva (zejména v malých obcích pod 500 obyvatel, které tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň zvyšující se podíl starší generace, řeší Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje návrhem desurbanizace a podporou řešení vytvářející podmínky pro zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, zejména v území s vysokou mírou nezaměstnanosti a v územích ohrožených vysídlením, jako hlavní popud pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel v malých obcích a specifických oblastech.

d.

Restriktivní opatření na ochranu přírody znemožňující realizaci nadregionální významných projektů v cestovním ruchu, navrhují Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje řešit formou zpracování regulačního plánu pro záměr Propojení Klápa – Hraničník zasahujícího na území Národního parku Šumava, ve kterém by byly stanoveny jasné, striktní a dohodnuté podmínky pro realizaci záměru a formou zpracování územních studií pro další, z hlediska životního prostředí, problematické záměry, jako je veřejné logistické centrum České Budějovice nebo části systému Šumavských elektrických drah.

e.

Problém a hrozba zaostávaní Jihočeského kraje za centrem ČR a Evropu obecně díky pomalejšímu rozvoji informačních systémů a technologií v cestovním ruchu se s rozvojem informačních technologií neustále zmenšuje. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje nemají nástroj na odstranění této hrozby, nicméně vymezováním nových ploch nadmístního významu pro technologická centra a sportovně-rekreační areály nadmístního významu aktivně vytvářejí předpoklady pro další rozvoj turistiky a cestovního ruchu, který je jednou z hlavních priorit Jihočeského kraje.

Stránka 219

ODDÍL C Zbylé náležitosti odůvodnění vyplývající ze správního řádu, § 41 stavebního zákona a přílohy č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb.


Stránka 220

územního celku Českokrumlovsko I (schválen zastupitelstvem kraje 19. 4. 2005), územní plán velkého územního celku Českokrumlovsko II (pořizování bylo zastaveno, rozpracovaná dokumentace slouží pouze jako územně plánovací podklad), územní plán velkého územního celku Prachaticko (pořizování bylo zastaveno, rozpracovaná dokumentace slouží jako územně plánovací podklad), územní plán Pravý břeh Lipna (pořizování bylo zastaveno, rozpracovaná dokumentace slouží jako územně plánovací podklad). Nad rámec právních předpisů byly obeslány výzvou k podání podnětů pro tvorbu zadání všechny dotčené orgány státní správy, obce a další významné subjekty působící na území Jihočeského kraje. Uplatněné podněty byly vyhodnoceny a zohledněny ve zpracovaném zadání. Souběžně byl pořízen digitální mapový podklad pro zpracování územního plánu velkého územního celku.

u) Postup zpracování zásad územního rozvoje Jihočeského kraje Rozhodnutí o pořízení 421.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo svým usnesením ze dne 27. 11. 2001 č. 81/2001/ZK Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje, jehož součástí byl i Akční plán obnovy a rozvoje Jihočeského kraje na rok 2003. V tomto dokumentu bylo v souladu s ustanovením § 17 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění tehdy platných předpisů, (tzv. „starý stavební zákon“) stanoveno v rámci strategických cílů a rozvojových aktivit i pořízení a vypracování Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje.

Zadání 423.

Přípravné práce 422.

Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a investic, který vykonával a plnil funkci pořizovatele územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje, zahájil pořizování dokumentace přípravnými pracemi a shromážděním dostupných podkladů a informací o stavu území. Základními dokumenty pro zpracování územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje byly schválené, popř. rozpracované územní plány velkých územních celků, kdy rozpracované územní plány velkých územních celků sloužily jako územně plánovací podklady spolu s dalšími rozvojovými dokumenty Jihočeského kraje. Jednalo se zejména o územní plán velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (schválen vládou ČSR 10. 6. 1986), změna č. 1 územního plánu velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (schválena zastupitelstvem kraje 5. 3. 2002), Změna č. 2 územního plánu velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (vydána Zastupitelstvem Jihočeského kraje pod usnesením č. 415/2008/ZK dne 16. 9. 2008), územní plán regionu Šumava (schválen vládou České republiky dne 13. 5. 1992), územní plán velkého územního celku Táborsko (schválen Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 20. 2. 2001), změna č. 1 územního plánu velkého územního celku Táborsko (schválena Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 15. 11. 2006), změna č. 2 územního plánu velkého územního celku Táborsko (vydaná zastupitelstvem kraje dne 26. 6. 2007), územní plán velkého územního celku Orlická nádrž (schválen zastupitelstvem kraje 6. 5. 2003), územní plán velkého územního celku Blanský les (schválen zastupitelstvem kraje 23. 5. 2006), územní plán velkého územního celku Novohradské hory (schválen zastupitelstvem kraje 25. 4. 2006), územní plán velkého územního celku Javořická vrchovina (schválen zastupitelstvem kraje dne 7. 4. 2006), územní plán velkého územního celku Písecko – Strakonicko (schválen zastupitelstvem kraje 14. 9. 2004), změna č. 1 územního plánu velkého územního celku Písecko Strakonicko (schválená zastupitelstvem kraje dne 20. 6. 2006), změna č. 2 územního plánu velkého územního celku Písecko Strakonicko (vydaná zastupitelstvem kraje dne 26. 6. 2007), územní plán velkého územního celku Jindřichohradecko (schválen zastupitelstvem kraje 13. 9. 2005), územní plán velkého


Návrh zadání byl zpracován v souladu s ustanovením § 20 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zmíněný starý stavební zákon) a s vyhláškou MMR č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů a byl projednán v souladu s ustanovením § 20 tehdy platného starého stavebního zákona. Zadání pro zpracování územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje bylo schváleno usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 241/2004/ZK dne 14. září 2004. Stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování, kterým bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor územně a stavebně správní, bylo vydáno dne 20. srpna 2004 pod č. j. 22000/2004 – 63/2134.

Koncept územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje 424.

Koncept řešení byl zpracován na podkladě schváleného zadání. Vlastní dokumentace konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje byla dokončena a odevzdána pořizovateli k projednání dne 29. 5. 2005, dokumentace posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., (tzv. dokumentace SEA) poté 21. 12. 2005. Dne 22. února 2006 začalo veřejné projednávání konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Toto úvodní veřejné projednání konceptu bylo spojeno i s projednáváním dokumentace hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění tehdy platných předpisů. Následovala veřejná projednávání v Táboře (dne 23. 2. 2006), v Písku (dne 24. 2. 2006), v Českém Krumlově (dne 27. 2. 2006), v Jindřichově Hradci (dne 28. 2. 2006), v Prachaticích (dne 2. 3. 2006) a závěrečné ve Strakonicích (dne 3. 3. 2006). Koncept řešení byl projednán s dotčenými orgány státní správy, ale nebyl s nimi ve všech bodech dohodnut. Konceptem však byly prověřeny a dohodnuty některé varianty řešení. Byl proto využit jako územně plánovací podklad pro zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Pokyny pro zpracování návrhu 425.

Vzhledem ke skutečnosti, že obsah schváleného zadání územního plánu velkého územního celku splňoval požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (nyní platný stavební Stránka 221

zákon) na obsah zásad územního rozvoje, bylo jej možno v souladu s ustanovením § 187 odst. 6 tohoto stavebního zákona považovat za schválené zadání zásad územního rozvoje. Po formální stránce však požadované členění schváleného zadání neodpovídalo požadavkům současné legislativy na členění zásad územního rozvoje kraje. Stejně tak část problémů, které zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje požadovalo řešit, nespadala nadále svým rozsahem a významem do okruhu problémů, které měly být dle současně platné legislativy řešeny zásadami územního rozvoje celého kraje a zároveň část problémů, u kterých bylo požadováno variantní řešení, byla prověřena v rámci zpracování konceptu územního plánu velkého územního celku a bylo proto možno od dalšího zpracování a prověřování variant buď zcela upustit, nebo počet variantních řešení omezit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Krajský úřad Jihočeského kraje, jako pořizovatel Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, zpracoval tzv. upřesňující pokyn k zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje. Tento pokyn byl projednán v zastupitelstvu kraje, ve výboru pro rozvoj kraje a radě kraje a byl jimi vzat na vědomí (zastupitelstvem kraje dne 17. dubna 2007).

(dříve SR17) pro sport a rekreaci, Lyžařský areál Smrčina – rozpor mezi stanovisky MŽP, Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava (dále též jen „Správa NP a CHKO Šumava“) a pořizovatele. c.

Vymezení koridoru pro dopravu D 68 – Šumavské elektrické dráhy, napojení lyžařského areálu Smrčina – rozpor mezi stanovisky Ministerstva životního prostředí, Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava a pořizovatele.

d.

Vymezení koridoru pro dopravu D65 – rozšíření komunikace na Zadní Zvonkovou – rozpor mezi stanovisky Ministerstva životního prostředí a pořizovatele.

e.

Vymezení lokalit pro přirozenou akumulaci povrchových vod dle bodu (55) tehdejší verze výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako územní rezervy – rozpor mezi stanovisky Ministerstva životního prostředí, Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Správy chráněné krajinné oblasti Blanský les, Ústředního pozemkového úřadu, Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví a pořizovatele.

f.

Způsob vydání stanoviska MŽP k hodnocení vlivu ZÚR na životní prostředí a systém NATURA – rozpor mezi stanovisky MŽP a pořizovatele.

429.

Řešení rozporu trvalo skoro rok. Teprve 28. 5. 2010 došlo k průlomu a ministryní životního prostředí Ing. Ruth Bízkovou byla podepsána „Dohoda o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje“, kterou již před tím parafovali ministři pro místní rozvoj (Ing. Rostislav Vondruška) a zemědělství (Ing. Jakub Šebesta). Tím se, bez nutnosti předložit rozpory k řešení vládě ČR, odblokoval další postup pořízení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

430.

Jedním ze závazků Krajského úřadu Jihočeského kraje coby pořizovatele vůči Ministerstvu životního prostředí bylo také zpracování nové dokumentace posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (tzv. dokumentace SEA). Na základě výběrového řízení byl vybrán nový hodnotitel vlivů na životní prostředí (společnost EIA servis, s.r.o., hodnotitel RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc.) i na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 (hodnotitel RNDr. Václav Braun). K 31. 8. 2010 byla odevzdána upravená dokumentace posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona vč. posouzení vlivů na území NATURA s kladným, resp. ne negativním, závěrem.

Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje 426.

Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byl zpracován na podkladě schváleného zadání a upřesňujícího pokynu. Kompletní dokumentace návrhu, včetně dokumentace posouzení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (tzv. dokumentace SEA), posouzení vlivů na území NATURA 2000 a kompletního vyhodnocení vlivů těchto zásad na udržitelný rozvoj území byla převzata pořizovatelem ke kontrole dne 6. 6. 2008.

Společné jednání 427.

Společné jednání o návrhu zásad územního rozvoje a projednání vyhodnocení vlivů návrhu zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území se konalo dne 6. 8. 2008. Návrh zásad územního rozvoje byl z velké části dohodnut s dotčenými orgány. Rozpor zůstal v záležitosti lyžařských areálů Smrčina, Špičák a „Šumavských elektrických drah“, zde konkrétně odbočky železnice na Smrčinu, lokalit pro akumulaci povrchových vod a způsobu hodnocení a vydání stanoviska k hodnocení vlivu na životní prostředí. Současně byly nabídnuty konzultace sousedním státům prostřednictvím Ministerstva zahraničí a dne 26. 2. 2009 byl návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje představen zástupcům sousedních regionů.

Posouzení návrhu zásad územního rozvoje ministerstvem

Řešení rozporů 428.

Žádost o řešení rozporů byla předložena Ministerstvu pro místní rozvoj 9. dubna 2009 písemností č. j. KUJCK 10507/2009 OREG/3, která byla doplněna na žádost tohoto ministerstva o další údaje, a to písemností č. j. 10507/2009 OREG/5 ze dne 5. května 2009. Rozpory vznikly u následujících záměrů návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje:

a.

Vymezení funkční plochy nadmístního významu SR 16 pro sport a rekreaci, Lyžařský areál Špičák – rozpor mezi stanoviskem Ministerstva životního prostředí (dále též jen „MŽP“) a pořizovatele.

b.

Vymezení funkční plochy nadmístního významu D83


431.

Následně po provedené kontrole ze strany pořizovatele byla dne 20. 9. 2010 doručena na MMR kompletní dokumentace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vč. zprávy o projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje zpracované podle ustanovení §9 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Stanovisko obsahující kladné posouzení návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bylo vydáno dne 18. 10. 2010 pod č. j. 33214/2010 – 81.

Stránka 222

gistického centra České Budějovice – Nemanice. Z hlediska stanovisek dotčených orgánů vyplynula největší změna z požadavku Ministerstva dopravy na vypuštění závazného předepsání tunelových úseků a míst mimoúrovňových křižovatek na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. třídy. Na základě výše uvedeného byl precizován a aktualizován tzv. upřesňující pokyn k zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje zmíněný v bodu 420. Toto upřesnění bylo projednáno v Zastupitelstvu Jihočeského kraje dne 31. 5. 2011 a schváleno usnesením č. 167/2011/ZK-23.

Veřejné projednání 432.

433.

Veřejné projednání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s obcemi a veřejností proběhlo ve 4. kvartálu roku 2010. Veřejné vyhlášky oznamující datum a místo konání veřejného projednání a zveřejňující vlastní dokumentaci návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byly rozeslány na všechny obce v Jihočeském kraji a na újezdní úřad vojenského újezdu Boletice dne 19. 10. 2010 s tím, že obvykle byly tyto vyhlášky na obce doručeny 21. 10. 2010. Veřejné projednání proběhlo, vzhledem k důležitosti tohoto dokumentu a velké rozloze Jihočeského kraje a v souladu s ustanovením § 22 odst. 1 stavebního zákona na více pořizovatelem určených místech. Konkrétně dne 6. 12. 2010 od 11:00 započal celý proces projednávání v Českých Budějovicích, v sále zastupitelů v budově krajského úřadu, následovalo dne 7. 12. 2010 projednání ve Strakonicích, zde od 15:00, poté ve středu 8. 12. 2010 proběhlo veřejné projednání v Jindřichově Hradci, opět od 15:00, navazovalo dne 9. 12. 2010 projednání v Písku, 13. 12. 2010 projednání v Táboře, 14. 12. 2010 v Prachaticích, 15. 12. 2010 v Českém Krumlově, vždy od 15:00 tak, aby se vyšlo vstříc možnostem zaměstnané veřejnosti a celý proces gradoval posledním veřejným projednáním v pátek 17. 12. 2010 v Českých Budějovicích, opět v sále zastupitelstva v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje. V rámci veřejného projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bylo vzneseno 81 samostatných námitek ze strany různých měst a obcí Jihočeského kraje nebo tzv. zástupců veřejnosti. Některé námitky ovšem obsahují velké množství individuálních požadavků, celkový počet navrhovaných změn je tedy značně vyšší. Návrh rozhodnutí o uplatněných námitkách vč. odůvodnění je v samostatné kapitole. V rámci veřejného projednání bylo vzneseno 94 samostatných připomínek ze strany veřejnosti a dalších subjektů. Také zde platí, že některé z připomínek v sobě zahrnují velké množství různých požadavků na změnu řešení návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Návrh vypořádání uplatněných připomínek vč. odůvodnění je v samostatné kapitole.

435.

v) Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 436.

Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, jako organizační složka pořizovatele, zpracoval ve vazbě na ustanovení § 39 odst. 4 stavebního zákona návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vypořádání připomínek. Tento návrh rozhodnutí a vypořádání byl vzat na vědomí usnesením č. 480/2011/RK-67 Rady Jihočeského kraje dne 31. 5. 2011 s úkolem dopracování a precizace odůvodnění rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek. Vodítko pro přijmutí či odmítnutí jednotlivých požadavků v uplatněných námitkách a připomínkách nicméně Rada kraje pořizovateli dala a proto bylo přikročeno k úpravě návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v rozsahu nezbytném dle výroků ve vyhodnocení námitek a připomínek a v souladu se stanovisky dotčených orgánů dle ustanovení § 39 odst. 4 stavebního zákona. Nejpodstatnější změnou bylo vypuštění několika rozvojových ploch v okolí Českých Budějovic, kdy jejich řešení bude ponecháno pouze na územním plánu města České Budějovice, vypuštění projektu tzv. západního dopravního půloblouku v Českých Budějovicích, vypuštění záměru tunelu v Českém Krumlově a změna trasy tzv. severní spojky města České Budějovice na kratší variantu bez napojení veřejného lo-


Při zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bylo vycházeno z Politiky územního rozvoje ČR, která byla schválena vládou ČR dne 17. května 2006 a bylo přihlédnuto i k záměrům, které byly v té době na území Jihočeského kraje nově navrhovány připravovanou Politikou územního rozvoje ČR 2008. Vzhledem k tomu, že v době, kdy byly řešeny výše uvedené rozpory podle § 136 správního řádu, došlo ke schválení Politiky územního rozvoje ČR 2008 (usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009), byla tato kapitola odůvodnění aktualizována s ohledem na tuto schválenou Politiku územního rozvoje ČR 2008.

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území 437.

Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou promítnuty do kapitoly a) Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území, konkrétně ustanovení (1) až (5) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Tyto „krajské“ priority přiměřeně upřesňují požadavky republikových priorit územního plánování s ohledem na specifika území Jihočeského kraje, aniž by popíraly jejich základní smysl.

438.

Pokud bychom měli některou prioritu zvláště zdůraznit, je to vytváření podmínek zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury (článek (24) Politiky územního rozvoje ČR 2008) a úroveň kvality technické infrastruktury, zejména dodávky vody a likvidace odpadních vod koncipované tak, aby splňovalo požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i budoucnosti (článek (30) Politiky územního rozvoje ČR 2008). Těmto dvěma oblastem byla věnována až mimořádná pozornost. Ale i další priority byly, vzhledem k použitému měřítku výkresů 1 : 50 000 namísto obvyklé „stotisíciny“, naplněny v podrobnosti a určitosti větší, než je obvyklé – např. vymezování rozvojových ploch pro bydlení, komerčně průmyslových a rekreaci nad 20ha na území kraje (ve výkresové části zůstaly vymezeny plochy nadmístního významu nad tuto výměru, pokynem pro navazující územně plánovací do-

Úpravy dokumentace po veřejném projednání 434.

Po veřejném projednání nedošlo k podstatné úpravě návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje dle ustanovení § 39 odst. (5) stavebního zákona. Jak je naznačeno výše, změny se zaměřily především na vypouštění sporných záměrů a na zjednodušení textu výrokové části. Opakované veřejné projednání nebylo potřebné.

Stránka 223

kumentace obce se upravila mezní velikost plochy, kterou je možno vymezit přímo v územním plánu, na 50ha) s cílem naplnit prioritu pod bodem (27) Politiky územního rozvoje ČR 2008 o koordinovaném umisťování veřejné infrastruktury a jejím účelném využívání.

ní Dvořiště – hranice ČR (-Linec) vymezený v odst. (85) Politiky územního rozvoje ČR 2008 je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen jako záměr s kódem D3, IV. tranzitní železniční koridor, v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vymezení je provedeno koridorem proměnné šíře od 100m (průchod Českými Budějovicemi) po 600m (ve volné krajině) s výčtem dotčených katastrálních území.

Rozvojové oblasti a rozvojové osy 439.

440.

Rozvojová oblast OB10 České Budějovice, stanovená odstavcem (49) PUR ČR 2008, je na území Jihočeského kraje vymezena jako jediná rozvojová oblast celorepublikového významu OB10 České Budějovice výčtem katastrů do ní náležejících v odstavci (6) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Koridor konveční železniční dopravy ŽD4 Plzeň – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) vymezený v odst. (92) PÚR ČR 2008 je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen jako záměr D14 Železnice Plzeň – České Budějovice v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Navazující úsek České Budějovice – České Velenice byl již upraven do potřebných parametrů a nebylo potřeba jej v návrhu ZÚR samostatně vymezovat jako koridor nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu. V úseku České Budějovice – hranice s Plzeňským krajem je počítáno s plným zdvoukolejněním této železnice. Záměr je opět vymezen koridorem obvyklé šíře 200m a výčtem dotčených katastrů.

445.

Koridor konveční železniční dopravy ŽD5 Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) vymezený v odst. (93) Politiky územního rozvoje ČR 2008 je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen jako záměr D15 Železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Záměr je vymezen spojitým koridorem šíře 120m a výčtem dotčených katastrálních území.

446.

Koridor dálnice D3 vymezený v odst. (98) Politiky územního rozvoje ČR 2008 je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen jako záměr D1 v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Záměr je vymezen koridorem proměnné šíře od 200m (úseky, kde stavba dálnice navazuje na již existující poloviční profily této komunikace) do 600m (ve volné krajině) a stejně jako ve všech dalších případech výčtem dotčených katastrálních území.

447.

Koridor kapacitní silnice R3 vymezený v odst. (102) Politiky územního rozvoje ČR 2008 v úseku Dolní Třebonín – Kaplice – Dolní Dvořiště – Linec (Rakousko) je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen jako záměr D2 v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Záměr je vymezen koridorem proměnné šíře od 200m (úseky, kde stavba dálnice navazuje na již existující poloviční profily této komunikace) do 600m (ve volné krajině) a výčtem dotčených katastrálních území.

448.

Koridor kapacitní silnice R4 vymezený v odst. (107) Politiky územního rozvoje ČR 2008 v úseku Příbram – Nová Hospoda (křižovatka se silnicí I/20 severozápadně od Písku) je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen jako záměr D4 s názvem „Rychlostní silnice R4“ v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Záměr je vymezen koridorem proměnné šíře od 200m (úseky, kde stavba

Rozvojová osa OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (-Linec), stanovená odstavcem (57) Politiky územního rozvoje ČR 2008, je přes území Jihočeského kraje vedena v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako rozvojová osa OS6 Praha – České Budějovice – hranice ČR v odstavci (7) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Rozvojová osa je upřesněna na katastry ležící uvnitř této osy, s důrazem na návrh vedení dálnice D3, rychlostní silnice R3 a trasy IV. tranzitního železničního koridoru.

Specifické oblasti 441.

444.

Specifická oblast SOB1 Šumava je v Politice územního rozvoje ČR 2008 řešena v odst. (69) a je promítnuta do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako jediná specifická oblast republikového významu SOB1 Šumava v odst. (10) výrokové části zásad. Rozsah specifické oblasti Šumava byl Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen výčtem katastrů uvnitř specifické oblasti a návrh zásad stanovil k prověření a posouzení jednotlivých problémů na území specifické oblasti Šumava povinnost zpracovat územní studii. Územní studie Šumava byla zpracována během procesu vypořádávání stanovisek dotčených orgánů a řešení rozporu v průběhu let 2008 – 2010. Studie ve své návrhové části modeluje 4 možné scénáře dalšího vývoje v šumavském regionu (HARMONIE, AKCE, PŘÍRODA, KOMPROMIS) a byla projednána se všemi dotčenými obcemi a následně i Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 22. června 2010. Poté byla zapsána do centrální evidence územně plánovací činnosti jako nezávazný podklad pro rozhodování v území.

Koridory a plochy dopravní infrastruktury 442.

443.

Multimodální koridor M1 Praha – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (-Linec) z odst. (82) PÚR ČR 2008 je do návrhu ZUR vymezen jako součást rozvojové osy OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (-Linec) a rozvojové oblasti OB10 České Budějovice, kdy Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jako součásti koridoru M1 v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 vymezují koridor pro konvenční železniční dopravu – IV. tranzitní železniční koridor, koridor dálnice D3, koridor rychlostní silnice R3, cyklostezku EUROVELO 7, plochy pro splavnění Vltavy, plochu mezinárodního letiště České Budějovice (na území obcí Homole a Planá u Českých Budějovic) a plochy pro veřejné logistické centrum severně od Českých Budějovic. Koridor konveční železniční dopravy C-E551 Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Hor-


Stránka 224

dálnice navazuje na již existující poloviční profily této komunikace) do 600m (ve volné krajině) a výčtem dotčených katastrálních území. 449.

450.

451.

452.

Koridor kapacitní silnice S3 vymezený v odst. (112) Politiky územního rozvoje ČR 2008 pro silnici I/4 v úseku Nová Hospoda (křižovatka se silnicí I/20 severozápadně od Písku) – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR/Německo (-Pasov) je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen jako záměr D5 s názvem „Silnice I/4“ v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Záměr je vymezen koridorem obvyklé šíře 200m se zúžením tam, kde si to vyžaduje průchod urbanizovaným územím nebo zvláště chráněným územím s mimořádnými přírodními hodnotami. Koridor je také vymezen výčtem dotčených katastrálních území a v prostoru u Kubovy Huti na Šumavě je v rámci jeho vymezení kvůli průchodu navrženým centrem zimní rekreace předpokládaný tunelový úsek. Záměr S13 alternativního spojení západní hranice ČR s východem území jižně od D1 vymezený v odst. (122) Politiky územního rozvoje ČR 2008 je do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje promítnut jako množina záměrů na silnici I/19 v úseku hranice se Středočeským krajem (-Březnice) – Mirovice – Milevsko – Tábor – Chýnov – hranice s krajem Vysočina (-Pelhřimov) v případě, že bude vybraná severní varianta řešení tohoto záměru, resp. na silnici I/20 a I/19 v úseku hranice s Plzeňským krajem (-Nepomuk) – Blatná – Nová Hospoda – Písek – Tábor – Chýnov – hranice s krajem Vysočina (-Pelhřimov) v případě, že bude vybraná prostřední varianta řešení tohoto záměru. I v případě, že byla vybrána jižní varianta řešení přes České Budějovice, obsahuje řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje koridory pro zlepšení silnic I. třídy v úsecích Písek – Vodňany – České Budějovice (na silnici I/20), severní sečnu Českých Budějovic s návrhem na přiřazení k silnici I/20 až po napojení na dálnici D3 a navazující úsek České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hranice s krajem Vysočina (směrem na Kamenici nad Lipou nebo na Telč) na silnici I/34, resp. I/23 v případě pokračování na Telč. Záměry jsou vymezeny koridory obvyklé šíře 100m pro homogenizace stávajících silnic nebo 200m pro nové úseky a výčtem dotčených katastrálních území. Vodní doprava, záměr VD5, tj. splavnění Vltavy v úseku Třebenice – České Budějovice pro lodě do 300t výtlaku, vymezený v Politice územního rozvoje ČR 2008 v odst. (127) je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezen jako záměr D18 s názvem „Vltavská vodní cesta“ v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje JČK. Koridor je vymezen v šíři 100-200m a je doplněn požadavky na technické vybavení vodní cesty (osobní, nákladní a ochranné přístavy, plavební komory, modernizace jezu, přesun mostu v Týně nad Vltavou, apod.). Požadavek na veřejné logistické centrum (dále též „VLC“) Českobudějovicko uvedený v odst. (130) Politiky územního rozvoje ČR 2008 je promítnut do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako záměr s kódem D19 a názvem „Veřejné logistické centrum České Budějovice – Nemanice“ v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu. Záměr je vymezen polygonem vymezují-


cím jeho maximální možnou výměru a výčtem dotčených katastrů. 453.

Nové mezinárodní letiště České Budějovice vymezené v odst. (133) Politiky územního rozvoje ČR 2008 jako záměr L3 je do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje promítnut jako záměr D20 s názvem „Letiště České Budějovice“ v tabulce koridorů dopravy republikového významu v odst. (20) výrokové části návrhu. Záměr je vymezen polygonem vymezujícím jeho maximální možnou výměru a výčtem dotčených katastrů.

Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů 454.

Požadavek na plochu pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník a Dukovany uvedený v odst. (142) Politiky územního rozvoje ČR 2008 pod kódem E4a je do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje promítnut prostřednictvím záměrů KP38 – plochy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín v kapitole „Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových“ v tabulce těchto záměrů u bodu (14) výrokové části, Ee32 – vyvedení výkonu z elektrárny Temelín do rozvodny Kočín, Ee33 – vedení VVN 400kV Kočín – Mírovka, Ee35 rozšíření stávající rozvodny Kočín, všechny 3 záměry jsou v kapitole „Elektroenergetika“ v tabulce u bodu (27) výrokové části a Et1 dálkový horkovod ETE – České Budějovice v kapitole „Zásobování teplem“ v tabulce u bodu (30) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

455.

Požadavek na koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka, včetně souvisejících ploch pro rozšíření rozvoden, je promítnut do 3 záměrů v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Jedná se o záměry Ee32 – vyvedení výkonu z elektrárny Temelín do rozvodny Kočín, Ee33 – vedení VVN 400kV Kočín – Mírovka, Ee35 – rozšíření stávající rozvodny Kočín.

456.

Záměr P1 vymezený v odst. (151) Politiky územního rozvoje ČR 2008, tj. koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (obec s rozšířenou působností Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko na pravém břehu Lipna, je vymezen v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje koridorem proměnné šíře v tabulce u bodu (32) jako záměr Ep10 s názvem Propojení tranzitních plynovodů.

457.

Požadavek vymezit lokality pro akumulaci povrchových vod (dále též jen „LAPV“) vyplývající z odst. (167) Politiky územního rozvoje ČR 2008 je naplněn v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje formou vymezení územních rezerv pro lokality Hradiště na potoku Černá, Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce, Větší Vltavice, Bednárec, Nihošovice, Myslín, Budislav na Černovickém potoce a Vysočany na Želetavce v článku (43) výrokové části zásad.

458.

Požadavek vyplývající z odst. (169) Politiky územního rozvoje ČR 2008 vymezit potenciální plochu pro hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů a vyhořelé jaderné palivo nebyl v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje konkrétně proveden, protože úkol ve zmíněném odstavci Politiky územního rozvoje ČR 2008 pokračuje tímto textem: „Z lokalit s vhodnými vlastnostmi horninového masivu a s vhodnou infrastrukturou pro vybudování úložiště bude proveden výběr dvou Stránka 225

nejvhodnějších pro realizaci hlubinného úložiště.“ K tomuto výběru dvou lokalit doposud nedošlo. Pokud k zúžení výběru dojde a lokalita v něm bude směřována do území Jihočeského kraje, bude tento fakt předmětem zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v uplynulém období dle § 42 odst. (1) stavebního zákona.

vé části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Záměry na provedení změn v území identifikované v Územně analytických podkladech Jihočeského kraje jsou tedy také obsahem řešení návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Stejně tak problémy identifikované v ÚAP Jihočeského kraje ve výkresové i textové části (zejména zmíněný problémový výkres a kap. 7.5 na str. 134 – 143 textové části, k dispozici na http://up.kraj-jihocesky.cz) jsou řešeny v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v jasné návaznosti na zpracované územně analytické podklady Jihočeského kraje.

Další úkoly pro územní plánování 459.

460.

461.

Úkol upřesněná území vymezit jako nadmístní specifické oblasti stanovený v odst. (174) Politiky územního rozvoje ČR 2008 dotýkající se území Jihočeského kraje v případě Příbramska – Písecka (v části obcí s rozšířenou působností Písek a Milevsko na území kraje) je naplněn vymezením specifické oblasti nadmístního významu Orlicko v článku (11) výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a specifické oblasti Pacovsko v témže článku. Požadavek spolupracovat s úřady územního plánování uvedený v odst. (175) Politiky územního rozvoje ČR 2008 je naplněn stanovením úkolů pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích, jejichž pořízení je úkolem právě úřadů územního plánování, ať již pro rozvojové oblasti a osy v článcích (6) až (9) výrokové části, pro specifické oblasti v článcích (10) a (11) výrokové části, pro rozvojové plochy nadmístního významu (pro bydlení, komerční a průmyslové, sportovní a rekreační, pro těžbu nerostných surovin, pro asanace a asanační úpravy) v článcích (12) až (17) výrokové části, pro koridory nadmístního významu dopravní infrastruktury v článku (22), koridory a plochy technické infrastruktury pro zásobování vodou a odkanalizování v článku (24), protipovodňová opatření v článku (26), koridory a plochy elektroenergetiky v článku (28), koridory veřejné infrastruktury zásobování teplem v článku (31), koridory veřejné infrastruktury zásobování plynem v článku (33), prvků ÚSES v článku (39) výrokové části nebo požadavků na způsob vymezení územních rezerv v článku (45) výrokové části. Spolupráci mezi úřady územního plánování a Krajským úřadem, resp. MMR prostřednictvím úkolů z Politiky územního rozvoje ČR 2008 je dále věnována samostatná kapitola h) s názvem „Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury“, která ukládá konkrétní úkoly pro koordinaci územně plánovací činnosti obcí, která je, jak již bylo uvedeno, prováděna ve velké většině případů prostřednictvím úřadů územního plánování. Dále kapitola m) s názvem „Stanovení pořadí změn v území (etapizace), je-li to účelné“ rovněž předpokládá nutnou spolupráci s úřady územního plánování, zde konkrétně s Týnem nad Vltavou, při činnostech souvisejících s plánovanou dostavbou 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Požadavek využívat a zohledňovat zjištění, vyplývající z územně analytických podkladů, zejména, aby zjištěné problémy byly promítnuty do zadání územně plánovací dokumentace, uvedený rovněž v odst. (175) Politiky územního rozvoje ČR 2008 zde byl naplněn prostřednictvím zpracovaných územně analytických podkladů Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s.r.o. a Krajský úřad – Jihočeský kraj, květen 2009), které obsahují tzv. „Výkres záměrů na provedení změn v území“ a tzv. „Problémový výkres“. Zejména obsah prvně uváděného výkresu je značně podobný s obsahem výkresů výroko-


w) Vyhodnocení souladu návrhu zásad územního rozvoje s cíli a úkoly územního plánování 462.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje naplňují cíle a úkoly územního plánování stanovené v §§ 18 a 19 stavebního zákona a Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v Politice územního rozvoje ČR 2008.

Vyhodnocení s cíli územního plánování podle § 18 stavebního zákona 463.

Pokud jde o ustanovení § 18 stavebního zákona, můžeme konstatovat, že návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje naplňuje stanovený cíl:

a.

„Vytvářet předpoklady pro výstavbu“ tím, že ve svém řešení definuje a vymezuje koridory pro stavbu dálnice D3, rychlostní silnice R3 a R4, IV. tranzitní železniční koridor, mnoho koridorů pro přeložky silnic I. a II. třídy, dále tím, že vymezuje konkrétní plochy nad 20 ha pro budoucí výstavbu rodinných a bytových domů v rámci vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení v článku (13), plochy pro komerční a průmyslové aktivity v článku (14) a plochy pro sport a rekreaci, zejména tedy pro golfová hřiště a sjezdové lyžování při stanovené minimální velikosti 50ha v článku (15),

b.

„Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území“ tím, že kromě výše uvedeného také na druhou stranu omezuje plochy těžby na vyjmenované územní rezervy, omezuje plochy pro zástavbu ve volné krajině nad 50ha kromě těch v zásadách vyjmenovaných a vymezených lokalit, kdy další budou moci být vymezeny prostřednictvím územních plánů obcí až po proběhnuvší změně krajské dokumentace, navrhuje kompletní regionální a nadregionální ÚSES, doplňuje chybějící řešení ČOV a vodovodů, vyžaduje sanace starých ekologických zátěží, požaduje respektování přírodních a kulturních hodnot, vč. územních rezerv pro lokality pro akumulaci povrchových vod,

c.

„Zajišťovat předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území“ tím, že vymezují rozvojové oblasti a osy nadmístního významu, stanovují podmínky pro provádění změn v jejich území, vymezují specifické oblasti, ve kterých se projevuje nevyvážený stav udržitelného rozvoje a stanovuje opatření ke snížení zjištěných popř. očekávaných disproporcí, i zde pro ně stanovují jasné podmínky, upřesňují a stanovují Stránka 226

podrobnější podmínky pro specifickou oblast Šumava republikového významu, stejně tak upřesňují vymezení a stanovení podmínek pro rozvojovou oblast republikového významu OB10 České Budějovice a rozvojovou osu OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko, d.

e.

f.

g.

„Koordinace veřejných a soukromých záměrů v území“ tím, že stanovuje jasné a konkrétní požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury v kap. h), článek (58), ve vazbě na soukromé záměry pak v návrhu nacházíme jasnou provázanost záměrů veřejné dopravní infrastruktury (dálnice, železnice, silnice), které bude muset financovat veřejný sektor, technické infrastruktury, které budou financovány většinou velkými nadnárodními korporacemi (RWE, EON, ČEZ, apod.) a rozvojových ploch pro bydlení, podnikání a sport a rekreaci, které budou soukromými podnikatelskými příležitostmi, „Chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví“ tím, že kompletně vymezuje plochy nadregionálního a regionálního ÚSES vč. ochranných zón nadregionálních biokoridorů, návrh respektuje velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území, respektuje plochy zahrnuté do soustavy NATURA 2000, respektuje plochy krajinných památkových zón a jednotlivých městských a vesnických památkových zón a rezervací, apod., návrh změn v území respektuje limity využití území, jež byly zjištěny v rámci územně analytických podkladů, „Přitom chránit krajinu“ tím, že vymezuje na celém území Jihočeského kraje cílové charakteristiky krajiny v kap. f), kde nejprve rozděluje území kraje na 31 oblastí krajinného rázu dle zpracovaného Generelu krajinného rázu Jihočeského kraje (autor doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. a EIA SERVIS, s.r.o., březen 2009, opět k dispozici na http://up.kraj-jihocesky.cz) v článku (50) a v navazujícím článku (51) závazně vymezuje na tomto půdorysu 6 základních typů krajiny (krajina lesní, krajina lesopolní, krajina polní, krajina rybniční, krajina říční a krajina silně urbánního prostředí), pro které v článku (52) stanovuje zásady pro jejich využívání, které by měly omezit negativní zásahy do krajinného rázu; dalším zcela konkrétním ochranným ustanovením je článek (29) zakazující umisťování větrných a fotovoltaických elektráren do volné krajiny mimo již nyní silně urbanizovaná prostředí měst a velkých průmyslových a inženýrských staveb, „Určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území“, tím, že stanoví podmínku v článku (12), kdy plochy o výměře nad 50ha mohou být do navazujících územně plánovacích dokumentací obcí zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, jde o vůbec nejtvrdší ustanovení na ochranu nezastavěného území a proti negativnímu trendu „urban-sprawl“ v rámci všech doposud schválených nebo zpracovaných Zásad územního rozvoje krajů v ČR; jiným příkladem může být zcela jasně deklarovaná podpora přednostních rekonstrukcí a přestaveb nevyužívaných objektů (tzv. „brownfields“) pro podnikání v článku (4).

Vyhodnocení s úkoly územního plánování podle § 19 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

stavebního zákona 464.

Úkoly územního plánování stanovené v § 19 stavebního zákona jsou návrhem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje naplněny takto:

a.

stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, byl zjištěn a posouzen v rámci územně analytických podkladů Jihočeského kraje a návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje z těchto územně analytických podkladů vychází a respektuje jejich závěry,

b.

koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území je stanovena v měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (tedy 1 : 50 000) prostřednictvím stanovení rozvojových oblastí a os, specifických oblastí a vymezením koridorů a ploch nadmístního významu jak ukládají prováděcí předpisy (zejména vyhláška 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti),

c.

posouzení potřebnosti změn v území je provedeno v odůvodnění těchto Zásad územního rozvoje, zejména v oddílu „Vyhodnocení vlivů ZÚR na udržitelný rozvoj území“, který je zpracován dále a přesně dle osnovy přílohy č. 5 vyhlášky 500/2006 Sb. a to vč. vyhodnocení vlivů této dokumentace na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (obsahem obdoba dokumentace SEA) a vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000,

d.

stanovení urbanistických, architektonických a estetických požadavků není v tomto typu územně plánovací dokumentace přímo možné na konkrétní stavby a záměry, nicméně v rámci stanovení priorit územního plánování kraje v kapitole a), článku (5) písm. d), e) jsou dány jasné požadavky na vyloučení nekoncepčních forem využívání volné krajiny nebo na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání u rázovitých obcí; rovněž zásady pro využívání území jednotlivých vymezených základních typů krajiny v článku (52) ukládají konkrétní pokyny pro modelaci krajiny z hlediska urbanistických a estetických požadavků, např. požadavek nepovolovat nové stavby bez ohledu na krajinné měřítko a původní hmoty a architekturu tradičních vesnických staveb nebo nelikvidovat zbytky vegetačních prků volné krajiny (aleje, větrolamy, doprovodná a břehová zeleň vodotečí), apod.,

e.

stanovení podmínek pro provedení změn v území je provedeno prostřednictvím stanovení „Zásad pro rozhodování o změnách v území“ u všech vymezených rozvojových oblastí a os a u specifických oblastí a dále u podmínek stanovených pro jednotlivé plochy a koridory nadmístního významu, jak je návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezuje, rovněž etapizace v článku (64) a požadavek na zapracování územních studií v článku (60) a regulačního plánu v článku (61) vč. jeho zadání v článku (63) jsou naplněním tohoto úkolu,

f.

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof je naplněno prostřednictvím vymezených územních rezerv pro lokality pro akumulaci povrchových vod v článku (43), kdy tyto přehrady kromě základní funkce zdrojů pitné vody budou mít i funkci protipovodňovou, dále je zde vymezen kompletně nadregionální a regionální ÚSES, který, v případě realizace všech prvků, také bude druhotně vyStránka 227

tvářet podmínky pro snižování rizika povodní (zvýšená retenční schopnost krajiny) a snížení eroze, ochrana území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami je taktéž obecnou stanovenou základní prioritou územního plánování kraje v článku (3), g.

h.

vytváření podmínek v území pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je promítnuto maximální snahou o rychlé propojení území kraje do okolních regionů (Praha, Linec, St. Pölten, Bavorsko, Plzeň) tak, aby v případě hospodářské recese v kraji zde byl vytvořen předpoklad pro vyjížďku za prací mimo region, tedy návrhem staveb dálnice D3, rychlostní silnice I/3, IV. tranzitní železniční koridor, silnice R4/I4 na Prahu a Pasov, silnice I/20 na Plzeň, I/29, I/19 a I/34 na Jihlavu, apod., v rámci kraje pak dostatečnou nabídkou ploch pro podnikání (komerční a průmyslové plochy) a ploch pro rozvoj cestovního ruchu s předpokladem generování nových pracovních míst vč. zcela konkrétních záměrů veřejného letiště České Budějovice, veřejné logistického centra České Budějovice nebo vědecko-technologického parku, úkol stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury je naplněn prostřednictvím vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí, kdy toto vymezení respektuje dochovanou historickou sídelní strukturu Jihočeského kraje; pokud jde o úkol stanovat podmínky pro kvalitní bydlení, návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezuje plochy pro bydlení nad 20ha v návaznosti na doposud zpracované územní plány měst a obcí, kde vybírá vhodné návrhy zejména s ohledem na hygienické požadavky (směr větru, oslunění, apod.) a možná povodňová rizika,

i.

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany je naplněno prostřednictvím požadavku na asanaci jižní části území vojenského újezdu Boletice (nevybuchlá munice) a dále respektováním požadavků Policie ČR a Ministerstva obrany na ochranu objektů důležitých pro tuto funkci,

j.

požadavek na asanační a rekultivační zásahy je promítnut do článku (17) Vymezení ploch nadmístního významu pro asanaci a asanační úpravy, jedná se o požadavek na asanaci starých zátěží nadmístního až celostátního významu Mydlovary (úložiště odpadu při zpravování uranové rudy), tzv. Popílkoviště u Českých Budějovic (úložiště elektrárenského popílku) a již zmíněné území vojenského újezdu Boletice, které by mělo být vyčleněno pro civilní využití (nevybuchlá munice),

k.

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů je řešeno zejména v kapitole a) Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území (NATURA 2000, chráněné oblasti přirozené akumulace vod, povrchové a podzemní vody, ochrana ovzduší, ochrana zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkce lesa, migrační trasy zvěře apod.); po projednání s dotčenými orgány byly vypuštěny sporné lyžařské areály Smrčina a Špičák,

l.

regulace rozsahu ploch pro využívání přírodních zdrojů je dána příslušnými zákony, nad rámec této obecné ochrany Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v článku (16) novou lokalitu Rejta pro rozšíření těžby stavebního kamene a dále v článku (41) vymezují 12 územních rezerv pro plochy těžby nerostných surovin nadmístního významu, kdy ochrana ostatní plo-


chy výhradních i nevýhradních ložisek nejsou tímto zpochybněny, jen nejsou vymezeny plošně jako nadmístní (viz ustanovení článku (58) písm. f), m.

vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území je provedeno dále.

Vyhodnocení s republikovými prioritami územního plánování dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 465.

Vyhodnocení republikových priorit, které jsou stanoveny v kapitole 2 Politiky územního rozvoje ČR 2008, je provedeno v oddílu C, v kapitole v) v bodech 432 a 433.

x) Vyhodnocení s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů 466.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou zpracovány přesně podle požadavků stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Osnova výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje přesně odpovídá osnově uvedené v příloze č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb. pro zpracování zásad územního rozvoje, osnova odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje přesně odpovídá požadavkům správního řádu, §40 odst. (2) stavebního zákona a osnově odůvodnění zásad dle přílohy č. 5 vyhlášky 500/2006 Sb. Osnova kapitoly Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí přesně odpovídá osnově uvedené v příloze stavebního zákona. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou děleny na část výrokovou a samostatné odůvodnění, jak vyžaduje § 173 správního řádu a příloha č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb., kdy toto odůvodnění obsahuje dílčí rozhodnutí o uplatněných námitkách, jak vyžaduje správní řád v § 172 odst. (5). Po formální stránce jsou Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje zpracovány přesně dle požadavků stavebního zákona a prováděcích vyhlášek. Typy ploch nadmístního významu podle jejich funkčního využití byly agregovány oproti §§ 4-19 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, jen do 7 druhů (pro bydlení, komerční a průmyslové, pro sport a rekreaci, pro těžbu nerostných surovin, pro asanaci a asanační úpravy, pro dopravní infrastrukturu, pro technickou infrastrukturu a plochy ÚSES), z důvodu menší podrobnosti a daleko větší komplexnosti řešení zásad oproti územním plánům jednotlivých obcí.

467.

Ve vazbě na ustanovení § 6 odst. (2) vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, bylo použito pro výkresy měřítko 1 : 50 000 s tím, že tyto výkresy byly transformovány do měřítka 1 : 100 000, kdy obě měřítka připouští ustanovení uvedeného paragrafu této vyhlášky. Důvodem pro použití podrobnějšího měřítka je snaha vymezit nejenom koridory republikového a nadmístního významu a plochy republikového významu (např. pro dostavbu jaderné Stránka 228

elektrárny Temelín), ale též plochy nadmístního významu s rozlohou nad 50ha. Dalším důvodem je snaha vymezit koridory dopravní a technické infrastruktury tak, aby byly pokud možno mimo současně zastavěné území nebo vymezené zastavitelné plochy závazně stanovené ve vydaných nebo schválených územních plánech obcí. Pro zajištění tohoto cíle proto bylo použito podrobnější měřítko 1 : 50 000, které se více dovoluje přiblížit měřítku územních plánů. Mnohé polygony navíc byly přebírány a nativně v rámci geografického informačního systému vymezovány nad rastrovou mapou v měřítku 1 : 10 000. 468.

Po projednání vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s ministerstvy dle ustanovení § 37 odst. 4 stavebního zákona bylo vyhodnocení vlivů na životní prostředí na základě požadavků uplatněných ve stanovisku Ministerstva životního prostředí č. j. 71265/ENV/08 přepracováno do podoby, která je součástí finálního odůvodnění. Na základě řešení rozporu bylo stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí vč. vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (soustavu území NATURA 2000) vydáno do 30 dnů od předání všech připomínek veřejnosti, námitek obcí a k nim uplatněných stanovisek dotčených orgánů. Po vydání tohoto stanoviska bylo odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje doplněno o informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno.

y) Vyhodnocení s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 469.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou podle uplatněných stanovisek dotčených orgánů a dle odborného názoru pořizovatele zpracovány v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

470.

Lze konstatovat, že s výjimkou 6 rozporů mezi stanovisky pořizovatele a dotčených orgánů, které jsou uvedeny v článku 423 a výsledek řešení v článku 424 tohoto odůvodnění, byla všechna ostatní stanoviska a požadavky v nich akceptovány nebo vypořádány formou uzavřených dohod, kdy tyto požadavky vyplynuvší ze stanovisek či dohod byly promítnuty do řešení návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje dle ustanovení § 39 odst. (1) stavebního zákona, který již hovoří o „upraveném“ návrhu zásad územního rozvoje.

471.

Mimo toto obecné konstatování považuje pořizovatel za potřebné konkrétně zmínit, že na základě vypořádání stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu č. j. 29925/08/05400 byla do obsahu návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje doplněna návrhová plocha komerční a průmyslová pro dostavbu 3. a 4. bloku


jaderné elektrárny Temelín a článek (64) týkající se etapizace staveb dopravní infrastruktury ve vazbě na plánovanou přepravu materiálu a osob během dostavby nebo po jejím případném dokončení. V této vazbě a s odkazem na text Politiky územního rozvoje ČR 2008 a k ní náležející vládní usnesení č. 929 ze dne 20. července 2009 bylo do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje doplněno také vedení VVN Kočín – Mírovka jako vyvedení předpokládaného navýšeného výkonu po dostavbě elektrárny, resp. koridor proměnné šíře pro toto vedení, článek (27), kód záměru Ee33. 472.

Uvedených 6 rozporů bylo vyřešeno dne 28. května 2010, kdy byla všemi zúčastněnými stranami parafována tzv. „Dohoda o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje“. Obsahem této dohody bylo následující řešení uvedených problémů (zjednodušeně):

a.

Rozvojová plocha nadmístního významu SR16, lyžařský areál Špičák, bude vymezena jen jako územní rezerva. Budoucí možné využití pro sport a rekreaci bude prověřeno územní studií. Při zpracování této studie budou prověřeny varianty řešení i hlediska významnosti vlivu na území EVL a PO s cílem vyloučit významný negativní vliv na tato území.

b.

Záměr lyžařského areálu Smrčina bude vypuštěn z návrhových ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci. Do textu bude na jeho místo vložen řádek s tímto textem: „Propojení Klápa - Hraničník – plocha určená pro propojení české strany se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht. Plocha bude podrobně řešena a limitována z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem.“ A dále bude do návrhu doplněna povinnost zpracovat pro toto propojení regulační plán v příslušné kapitole.

c.

Oba koridory (napojení Klápy a napojení lokality Špičák) projektu Šumavské elektrické dráhy budou vymezeny pouze jako územní rezervy a budou prověřeny územními studiemi, kdy lhůta pořízení obou studií se stanovuje na 2 roky od vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

d.

Do textové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bude speciálně pro záměr D65 v úseku Nová Pec – Zadní Zvonková vloženo toto upřesnění: „pro záměr D65 v úseku Nová Pec – Zadní Zvonková platí speciální ustanovení, kdy možné je zde pouze rozšíření na 2 běžné jízdní pruhy umožňující současný obousměrný průjezd autobusů a to jen v nezbytném rozsahu rozšíření stávající komunikace a tam, kde nedojde k poškození zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny.“

e.

Do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje budou tedy zaneseny jako plochy územních rezerv lokality Hradiště na potoku Černá, Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce, Větší Vltavice na Větší Vltavici, Bednárec na Žirovnici, Nihošovice na toku Peklov, Myslín na Skalici, Budislav na Černovickém potoce a Vysočany na Želetavce.

473.

Stanovisko SEA bude vydáno až po veřejném projednání ve lhůtě do 30 dnů od předání všech připomínek veřejnosti, námitek obcí a k nim uplatněným stanovisek dotčených orgánů. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bude doplněno a upraveno dle výše dohodnutých změn v obsahu návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v souladu s postupem podle § 37 odst. (4) stavebního zákona. Postup podle § 37 odst. (5) stavebStránka 229

ního zákona není touto dohodou dotčen.

z) Rozhodnutí o námitkách 474.

Návrh rozhodnutí o podaných námitkách je proveden v následujících tabulkách114:

Ing. Jaroslav Maršán, zástupce veřejnosti č. j. námitky: KUJCK 25917/2009 OREG/2

1

Výrok / požadavek námitky: Námitka proti té části trasy obchvatu města, která prochází částí zastavěnou jak rodinnými domky, tak průmyslovými podniky a firmami, a která vede před nádraží ČSD, dotčené firmy (Centropen, PKD, Pekárna), dotčené rodinné domky a končí na silnici II. třídy č. 408. Odůvodnění námitky: Logicky se nejedná o obchvat města, nýbrž o průjezd, jehož realizací by byli dotčeni vlastníci rodinných domků i zaměstnanci průmyslových podniků a firem tak, že by mohlo být ohroženo jejich zdraví a bezpečnost. Rovněž lze v této části očekávat zhoršení životního prostředí a vlastnící budou omezeni v nakládání s nemovitostmi. Navržené řešení je finančně náročné a nebude v nejbližší době realizováno (v horizontu 1 až 2 generací) a proto by nemělo být součástí územního plánu. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Trasa severního obchvatu byla převzata z dříve vydaného územního plánu velkého územního celku Javořická vrchovina, kde je tento záměr vymezen jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury pod kódy D13 a D16. Záměr je rovněž vymezen ve vydaném územním plánu města Dačice, v němž je vymezený koridor oproti koridoru vymezenému v Zásadách územního rozvoje Jihočeského

Námitky jsou řazeny tak, jak byly zakládány do evidenčního informačního systému krajského úřadu. S ohledem na obecná ustanovení správního řádu, zejména na ustanovení § 4, který deklaruje, že veřejná správa je službou veřejnosti, byly jako námitky vzaty i ty, které byly uplatněny ještě před započetím oficiálního veřejného projednání návrhu Zásad územního rozvoje podle ustanovení § 39 stavebního zákona. V souladu s ustanovením § 39 odst. (2) stavebního zákona nejsou vyhodnoceny ani zde uváděny námitky podané po termínu, tj. došlé po 17. 12. 2010, kdy skončilo veřejné projednání. Názvy autorů námitek jsou upraveny dle toho, kdo je oprávněn podávat námitky, pokud tedy např. námitka obce byla uplatněna na hlavičkovém papíru obecního úřadu, je v názvu uvedeno jméno obce. Odůvodnění námitky je přiměřeně kráceno na meritum věci oproti plným zněním v originálech jednotlivých námitek. Výrok „VYHOVĚT“ automaticky znamená vyhovět pouze v rozsahu zákonem a vyhláškou stanoveného obsahu Zásad územního rozvoje kraje. Případné požadavky přesahující tento rozsah či podrobnost nemohou být akceptovány. Pro rychlou orientaci byla použita tato mnemotechnická pomůcka vyjadřující použitou barvou navržený způsob vypořádání námitky: 114

Námitce bylo vyhověno Námitce nebylo vyhověno Námitce bylo zčásti vyhověno, z části nebylo.

kraje zpřesněn. Další posunutí severně trasy obchvatu není technicky reálné pro prudký svah na východním břehu řeky Dyje a rovněž z hlediska ochrany životního prostředí je nevhodné z důvodu konfliktu s vymezeným regionálním biocentrem RBC 648 Zahrádky. Rovněž přesun jižně od zastavěného území města Dačice není vhodný. Přemostění meandrující Dyje by znamenalo dlouhou mostní estakádu. Také zde by došlo k výraznějšímu zásahu do prvků ÚSES než je v navržené trase, jižně od Dačic je vymezeno regionální biocentrum RBC 646 Hejbalův mlýn a široce vymezený regionální biokoridor RBK 521 Zahrádky - Hejbalův Mlýn v nivě meandrující řeky. Záměr je zanesen v tzv. „Bílé knize“ dopravy Jihočeského kraje jako 16 prioritní akce na silnicích II. třídy, pro kterou je již zpracována zadávací dokumentace pro dokumentaci pro územní řízení. Po zpracování dokumentace pro územní řízení bude možno koridor v rámci některé změny územního plánu Dačice dále zpřesnit a omezit tak dotčené vlastníky v co nejmenší možné míře. Koncepční řešení obchvatu bylo posouzeno v rámci dokumentace posouzení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (tzv. dokumentace SEA) a posouzení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 jako záměr D38/3, který byl hodnocen -1 v hodnocení dokumentace SEA a 0 v hodnocení vlivů na soustavu NATURA 2000, což značí mírně negativní (-1) respektive nulový vliv (0). Tento velice mírný negativní vliv je možno dále redukovat na základě v podrobnější dokumentaci navržených opatření a je plně vyvážen snížením negativních vlivů dopravy v centrální části města. Pokud se týče namítané finanční náročnosti záměru, pak zde je možné konstatovat, že navrhovaný delší obchvat by zcela jistě nebyl finančně výhodnější. Hořice na Šumavě č. j. námitky: KUJCK 33676/2010 OREG/1

Výrok / požadavek námitky: Na základě usnesení ZO č. 12/13/2010 ze dne 21. 9. 2010 Vás žádáme o vypuštění územní rezervy D/L pro záměr „železnice Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví“ z návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Uvedená stavba zásadně omezí budoucí rozvoj bydlení v obci, hrubě naruší krajinný ráz, omezí přístup do krajiny a sníží její estetickou a přírodní hodnotu. V současné době se kříží ve spodní části obce již vybudovaný železniční a silniční koridor, který doplní navržený koridor pro vedení VVN 110kV ve směru Větřní – Horní Planá. Z pravé strany směrem do Černé v Pošumaví doplní navržený koridor pro VTL plynovod. Dále v těchto místech sídlí několik soukromě hospodařících zemědělců. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Tato část územní rezervy pro záměr Šumavských elektrických drah je alternativou pro napojení uvažovaného lyžařského areálu Špičák (územní rezervy D/O-1 a D/O-2). Úsek by byl realizován jen tehdy, pokud by bylo upuštěno od plánu na výstavbu zmíněného lyžařského areálu. Záměr je rovněž velmi ekonomicky nákladný a nedá se předpokládat jeho brzká realizace. Vypuštěním územní rezervy nedojde k narušení koncepce celého projektu Šumavských elektrických drah. Vypuštěním také nemůže dojít k narušení ochrany přírody, kulturního dědictví či jiných hodnot v území. Ochrana území pro výstavbu této části Šumavské elektrické dráhy se proto v současné době jeví jako předčasná a v případě potřeby ji lze řešit vymezením návrhové plochy v některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Žár


2

3 Stránka 230

č. j. námitky: KUJCK 34857/2010 OREG/1 Výrok / požadavek námitky: V rámci projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje žádáme o vypuštění koridoru technické infrastruktury označeného „V22 – vodovod Buková – Žár“ z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Zásobování vodou obce Žár bylo vyřešeno již v roce 2004 stavbou skupinového vodovodu Horní Stropnice – Žár, viz kolaudační rozhodnutí k této stavbě č. j. OŽP 5259/04/KR/ROJ ze dne 16. 8. 2004. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Pokud obec má již vyřešeno zásobování vodou, není nutno vymezovat tento velmi krátký koridor technické infrastruktury. Sídlo Buková je napojeno existujícím vodovodem od obce Olešnice. Srubec č. j. námitky: KUJCK 37438/2010 OREG/1, KUJCK 37438/2010 OREG/5, KUJCK 37438/2010 OREG/6

4

Výrok / požadavek námitky: Žádáme o upravení trasy koridoru D43/1 přeložky silnice II/157 v ZÚR JČK dle ÚP Srubec a to tak, aby koridor D43/1 byl vymezen tam, kde je to technicky možné, mimo zastavěné území a zastavitelné plochy vymezené v územním plánu Srubce. Zákres problematického místa je patrný z obrazové přílohy k této námitce. Odůvodnění námitky: Přeložka silnice II/157 je ve vydaném územním plánu Srubec řešena s ohledem na aktuální stav v území (stávající a probíhající výstavba RD) a dle studie 07010 Technicko-ekonomická studie napojení silniční sítě českobudějovické aglomerace na trasu dálnice D3 (pro specifikaci a ochranu koridorů a ploch silnic II. a III. třídy) – podprojekt 07012 „Studie pro ochranu trasy 6. etapy přeložky včetně obchvatu Srubce“, zpracovatelem je IKP Consulting Engineers, Praha. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Jedná se o velmi drobnou úpravu koridoru téměř nepostřehnutelnou v měřítku výkresové části ZÚR Jihočeského kraje a nenarušující celkovou koncepci řešení silnice II/157. Při respektování základních zásad řízení – zásady hospodárnosti a požadavku na kontinuitu rozhodování se jeví jako nadbytečné trvat v tomto konkrétním případě na původně navrženém řešení, když je k dispozici řešení novější, prověřené v rámci zpracované vyhledávací studie, projednané s veřejností a dohodnuté s dotčenými orgány v územním plánu Srubec, který nabyl účinnosti dne 10. 11. 2011. Výrok / požadavek námitky: Požadujeme, aby při schvalování ZÚR bylo závazně určeno, že D43/1, obchvat Srubce, severně od obce, v komplikovaném urbanizovaném prostoru, šíře koridoru 100m, bude realizován vcelku jako jedna stavba, bez dočasného připojení části obchvatu do stávajícího průtahu silnice II/157 obcí. Odůvodnění námitky: Náš požadavek vychází z podmínky obsažené v kladném stanovisku MŽP ČR č. j. 804C/OPVI/05 z 20. 5. 2005 pro záměr „Dálnice D3 v úseku České Budějovice – hranice okresu Český Krumlov“ dle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování životního prostředí (EIA). Náš požadavek je dán tím, že nelze napojit dálnici a silnici II/157, dokud nebude zprovozněn obchvat Srubce, neboť napojení dálnice na současnou podobu silnice II/157 by nepřípustným způsobem zatížilo silničním provozem centrum obce. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek „realizovat vcelku Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

jako jedna stavba“, byť se jeví jako velice racionální a je možno chápat jeho důvody, má procesně správní charakter, zatímco územně plánovací dokumentace je hmotně právním dokumentem. I v případě, že by požadavek byl chápán jako etapizace, jedná se o podrobnost přesahující mantinely obsahu celokrajské územně plánovací dokumentace. Jak sama obec v odůvodnění svého požadavku správně uvádí, je obchvat obce Srubec v komplikovaném urbanizovaném prostoru a případné připojení části obchvatu do stávajícího průtahu silnice II/157 je vyloučeno, neboť by nepřípustným způsobem zatížilo silničním provozem centrum obce. Jedná o požadavek vzešlý z podmínky stanoviska k dokumentaci EIA, tedy posouzení vlivu záměru (stavby) na ŽP, kdy tato dokumentace je zpracovávána až k územnímu řízení, resp. mu předchází. Podrobnosti územního řízení také odpovídá podrobnost tohoto požadavku a v rámci územního řízení na tento úsek dálnice D3 jej bude moci obec, jako jeho účastník podle ustanovení § 85 odst. (1) stavebního zákona, uplatnit. Kamenný Újezd

5

č. j. námitky: KUJCK 37440/2010 OREG/1

Výrok / požadavek námitky: Z dále uvedených důvodů Obec Kamenný Újezd zásadně nesouhlasí s navrhovanou trasou 4. tranzitního železničního koridoru v jejím obvodu. Odůvodnění námitky: Navrhovaný koridor zasahuje do rozvojových záměrů obce, navrhovaný koridor postihuje území navrhované chráněné památkové zóny Opalicko, navrhovaný koridor zasahuje zastavěné území osady Rančice, navrhovaný koridor protíná lokální funkční biocentrum, navrhovaný železniční koridor spolu se schválenou trasou dálnice značně omezují rozvoj celého správního území obce. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr IV. TŽK je prioritní stavbou Evropské unie. Na vymezení koridoru jižně od Českých Budějovic byla zpracována vyhledávací studie, která v dohodě se zástupci ústředních správních orgánů doporučila sledovat tzv. optimalizovanou Kaplickou variantu. Vedení v souběhu s dálnicí D3 je zde technicky nevhodné, i když za velmi vysokých investičních nákladů možné. Vzhledem k rozdílnému možnému maximálnímu stoupání železnice a dálnice, by železnice byla sice v souběhu s dálnicí na mapě, ale v reálu by musela být buď na estakádě, nebo v hlubokém zářezu či tunelu a výrazně by se zvýšila fragmentace krajiny. Krajinná památková zóna Opalicko je pouze navržena, nikoliv stanovena. Vlastní záměr IV. TŽK je rovněž vymezen PÚR ČR 2008 v článcích (57) jako součást zmíněné rozvojové osy OS6, (82) jako součást panevropského multimodálního koridoru M1 a (85) jako záměr C-E551. Pokud se týká zásahu do zastavěného území Rančice, navržený koridor lze zpřesnit (zúžit) v územním plánu obce mimo toto zastavěné území. Vzhledem k obvyklé velikosti lokálních biocenter a navržené šířce koridoru dopravní infrastruktury lze řešit střet biocentra a železnice na úrovni ÚP obce, kde lze navržený koridor zpřesnit mimo vlastní lokální biocentrum. Možné omezení rozvoje obce realizací stavby nelze předjímat, nicméně lze konstatovat, že obec má na svém území možnost vymezit rozvojové plochy mimo navržený koridor. Veřejný zájem na vybudování železnice pak nepochybně převažuje nad zájmy a záměry obce a vlastníků pozemků na zhodnocení pozemků jejich určením k zástavbě. Malšice č. j. námitky: KUJCK 37469/2010 OREG/1, KUJCK 37469/2010 OREG/4 (doplněn požadavek na změnu ÚSES), KUJCK 37469/2010 OREG/5 (shodná

6

Stránka 231

s předchozí) Výrok / požadavek námitky: Žádáme Vás o zapracování obchvatu Všechlap do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Od ledna 2010 má Městys Malšice platný územní plán, který se tvořil před 2 roky. Zpracovatelé územního plánu se řídili též podklady z letitého ÚPVÚC Táborska a proto automaticky převzali a zakreslili do územního plánu městyse Malšice obchvat Malšic a Všechlap. Bylo tomu tak i při původním zpracování ÚPO Malšice před cca 10 lety. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Kompletní projekt přeložek a obchvatů na silnici II/137 v úseku Tábor – Týn nad Vltavou byl prověřen v rámci studie posuzující uvažované přepravní tahy pro dopravu osob a materiálů pro uvažovanou dostavbu 3. a 4. bloku elektrárny Temelín. Řešení obchvatu městyse Malšice i sídla Všechlapy je přebíráno z dříve vydané ÚPVÚC Táborsko podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona a ÚP Malšice, který nabyl účinnosti 27. 1. 2010 a byl řádně projednán s veřejností a dohodnut s dotčenými orgány. Výrok / požadavek námitky: Dále v souvislosti s předpokladem zvýšení dopravy požadujeme zapracovat chodník od autobusové zastávky Třebelice. Odůvodnění námitky: Dále k chodníku od autobusové zastávky. Již nyní se situacemi neúnosná. Z této zastávky musí občan jít v silnici II/137 asi 50 metrů. Tento úsek je obzvlášť nebezpečný, protože je na horizontu kopce „Třebeláku“. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT.

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Generel ÚSES Táborska je zpracován v méně podrobné úrovni než celokrajský Generel NR-R ÚSES, navíc byl zpracován a poté i aktualizován v době, kdy již byl krajský generel projednán v orgánech kraje a doporučeno jeho využití pro vymezování ÚSES a zpracování územně plánovací dokumentace. Projektant generelu ÚSES Táborska jej proto měl respektovat a v maximální míře zohlednit. K vymezování prvků regionálního ÚSES pak je kompetentní kraj, nikoliv úřad ORP, k vymezení nadregionálního ÚSES je kompetentní MŽP, se kterým bylo řešení ÚSES v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje dohodnuto. Podstatná změna koncepce ÚSES by byla nutně také podstatnou úpravou návrhu a vyžádala by si nové projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s veřejností. To, že projektant ÚSES na úrovni ORP odmítá respektovat podrobněji zpracovaný krajský generel, není chybou řešení ZÚR ale přístupu daného zpracovatele. Stávající funkční biocentra mohou být vymezena v územním plánu Malšice jako lokální, není v rozporu s metodikou vymezování ÚSES, pokud taková lokální biocentra jsou vymezena v blízkosti, popř. přímo navazují na navržený regionální popř. nadregionální biokoridor. K jejich vložení do stávajícího systému NR-R- ÚSES může dojít poté, co bude prověřena jejich funkčnost v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Jindřichův Hradec

7

č. j. námitky: KUJCK 37473/2010 OREG/1, KUJCK 37473/2010 OREG/4

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na vymezení chodníků v úseku cca 50m daleko svoji podrobností přesahuje obsah Zásad územního rozvoje kraje jako celokrajského koncepčního územně plánovacího dokumentu, problém je nutno řešit v rámci územního plánu městyse Malšice, příp. až v rámci územního řízení.

Výrok / požadavek námitky: Z návrhu požadujeme vypustit plochu označenou KP19 – komerční a průmyslová plocha Fedrpuš.

Výrok / požadavek námitky: Další námitku podáváme k vedení regionálních skladebných částí územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) ve správním území městyse Malšice a to zejména v lesním komplexu mezi Malšicemi a Dobřejicemi. Uváděné skladebné části ÚSES nejsou v souladu s platnou územně plánovací dokumentací naší obce. Uváděný rozpor mezi vrstvami ÚSES v územně plánovací dokumentaci a v zásadách územního rozvoje kraje je zřejmý v přiložené mapě.

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT.

Odůvodnění námitky: Dále uvádíme důvody, které nás vedou k podání této námitky: ad 1) Regionální biokoridory navrhují plochy pro vložená lokální biocentra. Ve většině případů se jedná o biocentra na lesních pozemcích. Zde je důvodem pro zachování lokalizace biocenter způsob dlouhodobého lesnického hospodaření, zejména ve vztahu k obnovním principům lesního hospodářství. Pokud je biocentrum v určitém porostu lokalizováno již od 90. let minulého století, je možné dlouhodobě nastartovat obnovní principy dle návrhu opatření biocentra. Tento proces však bude přerušen, bude-li biocentrum nyní posunuto do vedlejšího porostu. Ad 2) Při vytyčování prvků ÚSES v rámci prací na ÚPD, případně na Generelu ÚSES Táborska pracuje oprávněný projektant v podrobnějším měřítku, které mu umožňuje vystihnout celou řadu aspektů, které jsou mu určeny metodikou projektování ÚSES. Ad 3) Většina prvků, jejichž se týká náš požadavek na změnu, byla v minulosti navržena, a to v rámci generelů i ÚP, oprávněným projektantem, Mgr. Václavem Novákem, což vyplývá i z atributů vrstev ÚSES krajského úřadu. Jedná se tedy o autorizované dílo, které autor, jako oprávněná osoba, následně využila při pracích na díle "Generel ÚSES Táborsko". Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění námitky: Tento záměr je převzat z ÚPVÚC Jindřichohradecko a již není aktuální; armáda ČR využívá téměř celou plochu. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy uplatnilo věcné shodné stanovisko s tím, že plocha bude i nadále využívána armádou ČR. Vzhledem ke společnému zájmu města Jindřichův Hradec a provozovatele plochy není zde důvod bránit vypuštění této návrhové plochy. Její vypuštění nemůže mít negativní dopady na žádný typ hodnot v území. Výrok / požadavek námitky: Námitka je namířena proti části rezervní plochy pro železniční koridor D/K v úseku Kanclovský most – nádraží Jindřichův Hradec. Požadujeme, aby ve smyslu přílohy č. 4 bod i) vyhlášky 500/2006 Sb. byla tato část koridoru určena pro ověření studií, která stanoví trasu železničního oblouku a jestli bude vedena v zářezu nebo v tunelu tak, aby plochy kolem trati mohly být využity. Odůvodnění námitky: Koridor omezuje rozvojové plochy města. Záměr krácení a zrychlení železniční tratě respektujeme. Předpokládáme však, že místní podmínky výrazně determinují možnou trasu a nebude nutno blokovat další území. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Územní rezerva pro železnici Veselí nad Lužnicí – hranice Kraje Vysočina jako velice vzdálená dopravní investice bude z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěna, tudíž požadavek na zpracování územní studie závazně vymezený v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje ztrácí na významu. Vypuštění této územní rezervy bude odrážet střízlivé ekonomické možnosti státu budovat nové železniční trati mezi krajskými městy. Případná realizace této trati je natolik vzdálená, že bude dostatek možStránka 232

ností tento záměr prověřit. Záměr bude zanesen do územně analytických podkladů kraje Jihočeského, a též do územně analytických podkladů dotčených obcí jako problém k řešení v navazující územně plánovací dokumentaci. Poté bude prověřen a případně opakovaně vymezen v některé z dalších aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje Dolní Bukovsko č. j. námitky: KUJCK 37761/2010 OREG/1

8

Výrok / požadavek námitky: Podáváme námitku a připomínku k Zásadám územního rozvoje kraje, která se týká obchvatu městyse Dolní Bukovsko. Odůvodnění námitky: Dolní Bukovsko má již od roku 2003 schválenou ÚPD, kde je obchvat zakreslen, ale ten v návrhu ZÚR není. V současné době by původně navržený obchvat již nevyhovoval. Bude tedy možné navrhnout obchvat jinou trasou? Komunikace II/147 je v případě dostavby Temelína jednou z hlavních tras, po kterých bude dopravován materiál. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Návrh jiné trasy obchvatu po veřejném projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje již není bez opakovaného veřejného projednání možný. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje však umožňují obci vymezit si koridor obchvatu ve své územně plánovací dokumentaci, pokud Krajský úřad Jihočeského kraje, jako nadřízený orgán územního plánování, ve svém stanovisku nestanoví, že se jedná o záměr nadmístního významu. Obchvat Dolního Bukovska je sice částí jedné z navrhovaných tras pro zásobování dostavby jaderné elektrárny Temelín, nicméně tato trasa je vedena z velké části po stávajících komunikacích, proto obchvat jedné obce, i s přihlédnutím k významu trasy, pokud bude řešen pouze na správním území této obce, nemusí být záměrem nadmístního významu, který musí být primárně řešen návrhem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Z tohoto důvodu nebude obchvat obce v návrhu zásad přímo řešen a graficky jednoznačně a závazně v území fixován. Obec tak bude mít možnost vymezit si obchvat na svém správním území prostřednictvím územního plánu sama. V případě, že bude při zpracování územního plánu Dolní Bukovsko v rámci prověření záměru zjištěno, že nelze nalézt vhodné technické řešení trasy obchvatu bez zásahu na správní území dalších obcí, bude obchvat řešen v některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Podáváme námitku a připomínku k Zásadám územního rozvoje kraje, která se týká obchvatu sídla Sedlíkovice. Odůvodnění námitky: Pak je ještě jeden problém u obce Sedlíkovice. Tam se uvažuje pouze s rozšířením stávající komunikace a to z Dolního Bukovska k E55. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vedení silnice III/14713 jde cca 300m severně od zastavěného území sídla Sedlíkovice a dotýká se 2 usedlostí. Budování obchvatu kvůli dvěma usedlostem není ekonomicky odůvodnitelné. Navíc zde toto řešení je pouze jednou z 2 alternativ napojení staveniště 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín na dálnici D3 od jihovýchodu, 2. alternativou je řešení přes sídlo Sviny, kdy rozhodnutí o výběru varianty je ponecháno na územně plánovací dokumentaci dotčených obcí. Nejedná se o záměr nadmístního významu, který by bylo nutno vymezit v grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Obec si jej v případě potřeby může vymezit ve své územně plánovací dokumentaci sama.


Dolní Třebonín

9


Výrok / požadavek námitky: Z výše uvedených důvodů Obec Dolní Třebonín zásadně nesouhlasí s navrhovanou trasou čtvrtého železničního koridoru. Odůvodnění námitky: Navrhovaný koridor zásadním způsobem zhorší životní prostředí obyvatel Dolního a Horního Třebonína (vibrace, hluk). Již samotné zařazení 4. TŽK do návrhu ZÚR JČK a pozdější přenesení do ÚP obce Dolní Třebonín způsobí postupně ztrátu zájmu o bydlení v naší obci, bude ohroženo splácení dluhu za již realizovanou bytovou výstavbu v zůstatkové hodnotě téměř 100 mil. Kč. Navrhovaný koridor trvale zastaví další rozvoj obce, znemožní dokončení staveb, místo ztratí na atraktivitě, vlastníci pozemků budou nevratně poškozeni. Navrhovaný koridor poškodí trvale okolní přírodu, protne funkční biokoridor. Východní území naší obce je již rozděleno plánovanou stavbou dálnice. Navrhovaný koridor je ve svém důsledku likvidační pro obec Dolní Třebonín. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr IV. TŽK je prioritní stavbou Evropské unie. Na vymezení koridoru jižně od Českých Budějovic byla zpracována vyhledávací studie, která v dohodě se zástupci ústředních správních orgánů doporučila sledovat tzv. optimalizovanou Kaplickou variantu. V rámci zpracované studie byl posouzen v rámci multikriteriální analýzy i vliv stavby na životní prostředí a obyvatelstvo a i z tohoto hlediska byla vybraná varianta posouzena jako celkově vhodnější než jiné posuzované varianty. Přetnutí funkčního biokoridoru koridorem dopravní infrastruktury je z hlediska metodiky vymezení ÚSES přípustné a lze jej řešit v navazujících stupních dokumentace (mostní objekt, propustek pod tělesem dráhy apod.). Ztrátu zájmu o bydlení a atraktivity obce nelze předjímat. Vedení v souběhu s dálnicí D3 je zde technicky nevhodné, i když za velmi vysokých investičních nákladů možné. Vzhledem k rozdílnému možnému maximálnímu stoupání železnice a dálnici by železnice byla sice v souběhu s dálnicí na mapě, ale v reálu by musela být buď na estakádě nebo v hlubokém zářezu či tunelu a fragmentace krajiny by byla ještě větší. Navíc změna trasy veřejně prospěšné infrastruktury po proběhnutí veřejného řízení by mohla být důvodem pro opakované veřejné projednání, jednalo by se o velmi podstatnou úpravu návrhu. Vzhledem k zákonem stanovenému termínu vydání zásad územního rozvoje pro všechny kraje v ČR již opakování veřejného projednání ani není možné. Dále zde lze konstatovat, že veřejný zájem na realizaci této stavby převažuje nad zájmy vlastníků i obce na zhodnocení stavbou železnice dotčených pozemků. Vacov č. j. námitky: KUJCK 37475/2010 OREG/1

10

Výrok / požadavek námitky: Na základě usnesení rady obce Vacov č. 1 ze dne 19. 11. 2010 podáváme námitku k navrženému koridoru VTL plynovodu na území obce Vacov. V příloze zasíláme návrh úpravy koridoru VTL plynovodu. Odůvodnění námitky: V rámci prováděných průzkumů pro nově pořizovaný Územní plán obce Vacov jsme zjistily nesoulad návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, konkrétně navrhovaného plynovodu, se schváleným ÚPnSÚ Vacov. Trasa je navržená přes obytná území, kde je stavba ZTV pro rodinné domy. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Navržené úpravy trasy VTL plynovodu Ep5 Čestice – Vacov – Stachy jsou drobného charakStránka 233

teru, spočívající ve „vyříznutí“ již zainvestovaných pozemků, změna nebude mít vliv na celkovou koncepci zásobování zemním plynem ani na ochranu přírodních či kulturních hodnot v území. Naopak vyhnutí se již zainventovaným plochám lze chápat jako ochranu civilizačních hodnot v území a naplnění ustanovení § 19 stavebního zákona, odst. (1), písm. j) o vytváření podmínek v území pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. Horní Planá č. j. námitky: KUJCK 37477/2010 OREG/1, KUJCK 37477/2010 OREG/3

11

Výrok / požadavek námitky: Podáváme tímto námitku proti trase koridoru vedení VTL plynovodu v úseku Černá v Pošumaví – Horní Planá. Odůvodnění námitky: Pro ZÚR jsme navrhovali trasu, kdy místo napojení bude před obcí Mokrá a do Horní Plané bude procházet VTL plynovod mimo obce Žlábek, kolem „malého“ Lipenského jezera. KÚ OREG, oddělení ÚP, však tuto trasu neschválil z důvodů zásahu do I. a II. zóny CHKO a navrhuje trasu, kdy plynovod prochází přes hráz Lipenské přehrady směrem od obce Černá v Pošumaví. Tato trasa je však technicky nerealizovatelná a to z těchto důvodů: VTL plynovod není možné uložit do silnice I. třídy (ochranné pásmo silnice I. třídy – 50m), VTL plynovod nelze ukotvit a zavěsit na hrany hráze nebo uložit do tělesa hráze z důvodu jejího složení a profilu, nedostatek volného nezastavěného prostoru pro uložení VTL plynovodu před a za hrází.

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Plocha SR17, Propojení Klápa – Hraničník, bude změněna z plochy sportovně rekreační nadmístního významu na plochu dopravní infrastruktury nadmístního významu, protože tato charakteristika více odpovídá připravovanému projektu propojení Klápy a stávajícího lyžařského areálu Hochficht na rakouské straně formou lanovky či jiného dopravního propojení. Jde o formální úpravu, nejde o podstatnou úpravu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vyžadující nové veřejné projednání s veřejností. Zadání regulačního plánu jasně popisuje obsah budoucího regulačního plánu, který počítá s tím, že stěžejní plocha bude plochou dopravní infrastruktury podle § 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Výrok / požadavek námitky: Podáváme tímto námitku na chybějící zákres trasy cyklostezky z Hor pod Pernekem od železničního přejezdu podél železnice do Pihlova, kde přejde přes železniční přejezd na druhou stranu železnice a pokračuje podél železnice dále do Pihlova podél kempu U Kukačků do Horní Plané. Odůvodnění námitky: Tato trasa vznikla na základě pozemkové úpravy Pernek. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr není nadmístního významu a lze jej řešit v rámci navazujících ÚP obcí. Bylo vypuštěno ze závazného řešení návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Písek

12

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT


Odůvodnění návrhu výroku ZK: Trasa plynovodu byla po společném projednání návrhu upravena tak, aby nezasahovala do I. a II. zóny CHKO dle požadavku ve stanovisku Správy NP a CHKO Šumava. Pořizovatel se plně neztotožňuje s argumentací obce proti vedení VTL plynovodu v souběhu se stávající silnicí I/39, technicky možné je i vedení tranzitního plynovodu po dně Lipenské nádrže, jak ukazuje jiný závazně vymezený záměr Ep10 v těsné návaznosti. Problém souběžného vedení silnice I/39, ŠED, cyklostezky a VTL plynovodu je bezesporu technicky velmi složitým, nicméně řešitelným i za cenu zvýšených investičních nákladů na realizaci tohoto záměru. V případě vyhovění požadavku obce a následné úpravy trasy zpět severně od Malého Lipna by se jednalo o podstatnou úpravu návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která by si vyžádala nové veřejné projednání tak, aby vlastníci pozemků pod touto veřejně prospěšnou technickou infrastrukturou měli možnost uplatnit své připomínky k ní. Navíc lze předpokládat opětovný nesouhlas orgánů ochrany životního prostředí. Realizace záměru je dle sdělení správce plynovodu otázkou vzdálenějšího časového horizontu. Proto se nyní pořizovatel dohodl s obcí Horní Planá na vypuštění tohoto záměru z řešení návrhu ZÚR v úseku Černá v Pošumaví – Horní Planá s tím, že problém bude ve variantách, které jsou popsány výše, příp. dalších, zanesen jako problém k řešení v rámci územně analytických podkladů příslušných obcí a prověřen v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Záměr Ep 12 je z výše uvedených důvodů zkrácen na severovýchod zastavěného území obce Černá v Pošumaví.

Výrok / požadavek námitky: Rada města uplatňuje námitku k návrhu ZÚR JČK týkající se omezení obce vymezit rozvojové plochy nad 20 ha v ÚPD a nesouhlasí s tímto plošným omezením.

Výrok / požadavek námitky: Další námitkou je chybějící zákres koridoru propojení lanovou dráhou Klápa – Hraničník jako koridoru trasy dopravní infrastruktury. Požadujeme jeho zákres do výkresů dopravní infrastruktury a všech souvisejících výkresů. Odůvodnění námitky: Bez konkrétního odůvodnění pro tento požadavek. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění námitky: Rada města nepovažuje návrh za odpovídající, neboť nedosahuje velikost 50 ha, což je specifikou záměrů nadmístního významu. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Zvýšení kvóty pro dělení rozvojových ploch z 20 ha na 50 ha lze doporučit. Dnes neexistuje jasně dané specifikum nadmístního významu dle počtu ha, definice nadmístního významu v § 2 odst. (1) písm. h) stavebního zákona odkazuje na význam, rozsah nebo využití plochy ovlivňující území více obcí, což u ploch vyvolávajících změny v např. dopravě může být klidně bodová záležitost (viz záměr SR26 zámek Vimperk), nicméně zvýšení této, pouze pro potřeby návrhu ZÚR Jihočeského kraje definované hranice, lze připustit. Pokud na 1 ha (100 x 100m = 10 000 m2) se vejde 10 parcel pro RD (při průměrné výměře 1 000 m2), na plochu o výměře 20 ha se vejde 200 parcel, čemuž při průměrné obložnosti 4 osoby na 1 rodinný dům odpovídá přírůstek obyvatel 800 osob. Na pozemek o výměře 50 ha se poté vejde 500 parcel pro rodinné domy, tj. přírůstek 2000 nových obyvatel, kdy očekávání takového navýšení počtu obyvatel daného města je již nepochybně nadmístního významu pro každé jihočeské město, zatímco navýšení o 800 osob lze považovat za jednoznačně nadmístního významu jen u menších a středních obcí. Proto pořizovatel souhlasí s názorem autorů námitky a také považuje za vhodnější považovat za jednoznačně nadmístního významu jen lokality větší než 50 ha, tj. pro více jak 500 parcel pro RD (500 x 4 osoby na RD = 2000 osob) než pro původně navržených 20 ha. Zároveň ale ponechává vymezeny dosavadní plochy nadmístního významu, které byly projednány bez rozporů. Obdobná úvaha pak platí pro vymezení ploch nadmístního významu sportovně rekreačních a pro výrobu a skladování. Stránka 234

Lze totiž konstatovat, že zvlášť u velkých měst na území Jihočeského kraje, ve vymezených rozvojových oblastech a osách, a v místech kde je zajištěno kvalitativně vyhovující napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a kde je dostatečná veřejná vybavenost území (školy, školky, dostupnost lékaře, apod.), je možné, aby plochy menšího rozsahu byly vymezeny na úrovni ÚP měst a obcí. V případě, kdy navrhovaná plocha menšího rozsahu než stanovených 50 ha nebo její dopady do území budou mít nadmístní charakter, bude muset být tato plocha nejprve vymezena a prověřena v rámci některé aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Rada města uplatňuje námitku k návrhu ZÚR JČK týkající se rozvojové lokality pod označením SO2 a nesouhlasí se zahrnutím této plochy do návrhu ZÚR JČK. Odůvodnění námitky: Druhý požadavek v uplatněné námitce nebyl konkrétně odůvodněn. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Město Písek je vymezeno jako jedno z center bipolární rozvojové oblasti N-OB1 Písecko – Strakonicko, u nějž se rozvoj navrhuje a předpokládá. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo vyhověno námitce města Písek a byla zvýšena výměra, od které jsou navržené funkční plochy vždy považovány za plochy nadmístního významu na 50 ha z původních 20 ha, lze ponechat na rozhodnutí města, kde a v jakém rozsahu si na svém správním území rozvojové plochy po dohodě s dotčenými orgány a projednání s veřejností vymezí. Vypuštěním nemůže dojít k narušení hodnot v území a naopak menší expanzi zastavitelných ploch do volné krajiny lze hodnotit pozitivně z hlediska ochrany ZPF a krajiny obecně. Není zde tedy důvod městu nevyhovět, rozvojových ploch je v rámci platného ÚPnSÚ Písek vymezeno dostatek. Trhové Sviny č. j. námitky: KUJCK 39738/2010 OREG/1

13

Výrok námitky: V rámci projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje podává město Trhové Sviny námitku k navržené trase koridoru nadmístního významu dopravní infrastruktury označené v návrhu ZÚR JČK jako D42/3 a D42/4 a k vymezení územní rezervy pro koridor nadmístního významu pro dopravní stavbu D/I a žádáme o zapracování koridoru dopravní infrastruktury „severní obchvat“ v souladu s platným územním plánem Trhové Sviny. Odůvodnění námitky: Návrh ÚP Trhové Sviny byl projednán v souladu s platnými právními předpisy a vydán Zastupitelstvem města Trhové Sviny formou opatření dne 29. 6. 2010. Z výše uvedených důvodů a z důvodu ekonomického hospodaření s veřejnými prostředky ve veřejné správě podává město Trhové Sviny tuto námitku k návrhu ZÚR JČK s požadavkem na změnu a zapracování koridoru dopravní infrastruktury „severní obchvat“ v souladu s platným územním plánem Trhové Sviny.

znamnou mezinárodní silnicí v odpovídajících parametrech, kde by byl obchvat Trhových Svinů za cca 1 mld. Kč adekvátním řešením, je nutno ponechat na aktualizaci Politiky územního rozvoje ČR 2008 a následně na některou z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Proto bude v současné době v souladu s ustanovením § 39 odst. 6 stavebního zákona jakékoli dopravní řešení obchvatu města Trhové Sviny (tedy i řešení formou územní rezervy) z návrhu ZUR vypuštěno, dojde k opakovanému prověření možných variant obchvatu města (a to včetně případné nové trasy), navržené varianty budou vyhodnoceny a budou projednány s městem a veřejností v některé z dalších aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Pokud se týká o záměru D 42/3 nejedná se o nově vymezenou trasu koridoru, ale o koridor pro homogenizaci stávající komunikace, vymezený v místech, kde není nutné nové řešení trasy komunikace, ale postačí zlepšení parametrů stávající trasy. Proto bude tento úsek v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje ponechán. Výrok námitky: Dále požadujeme zachování tzv. „přeložky II/156 Trhové Sviny“ tak, jak je navržena v ZÚR JČK pod označením D42/5. Odůvodnění námitky: Obdobné jako u předchozího požadavku – uvedení do souladu s platným územním plánem Trhové Sviny. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vypuštěním plochy D42/5 reagují Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje na námitku zástupce veřejnosti a na metodický požadavek invariantnosti řešení závazné územně plánovací dokumentace. Intenzita dopravy je zde navíc relativně nízká, 4391 aut za den v roce 2009 na úseku od Českých Budějovic, 2393 aut za den od Nových Hradů, výrazný úbytek intenzity za Trhovými Sviny směrem na Nové Hrady navíc predikuje fakt, že město Trhové Sviny je dopravním cílem.115 Materiál Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje pořízený KÚ navíc tento záměr průtahu městem označuje jako „Investiční opatření nedoporučené k realizaci“.116 Pořizovatel Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje se s tímto odborným názorem z hlediska urbanistického ztotožňuje, domnívá se, že přesunutí průtahu městem z náměstí o 2 bloky jižněji stále v zastavěném území města problém neřeší. Dopravní řešení, týkající se průtahu silnice II/156 městem Trhové Sviny pak bude, jak je uvedeno u vypořádání předchozí námitky, předmětem některé z dalších aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Sedlečko u Soběslavě č. j. námitky: KUJCK 39756/2010 OREG/1

14

Výrok / požadavek námitky: Zásadně nesouhlasíme s vymezením koridoru pro umístění vysokotlakého plynovodu Ep4. Proto žádáme o vypuštění tohoto záměru ze ZÚR, příp. jeho přetrasování k ostatním stavbám dopravní a technické

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT Odůvodnění návrhu výroku ZK: Řešení obchvatu města Trhové Sviny je jednou z nejproblematičtějších staveb Jihočeského kraje. K návrhu obchvatu města včetně návrhu územní rezervy, tak jak jsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, uplatnilo nesouhlasné stanovisko jak město Trhové Sviny, tak zástupce veřejnosti. Také koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, koncepční – návrhová část, navrhuje tento obrovsky velkorysý, ale také drahý, investiční záměr vypustit ze sledování. Ani intenzity dopravy neodpovídají nákladům přes 1 mld. Kč na tento obchvat. Rozhodnutí o tom, zda tah Plzeň – České Budějovice – Trhové Sviny - Nové Hrady - St. Pölten – Vídeň bude či nebude středoevropsky výZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Zdroj: Kartogram intenzit pro rok 2009, materiál Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, analýzy a průzkumy – 1. etapa, objednatel: Krajský úřad Jihočeského kraje, zhotovitel: Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., listopad 2009, číslo zakázky 265 492. 115

Zdroj: Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, koncepční – návrhová část, Název výkresu: Návrh investičních opatření, objednatel: Krajský úřad Jihočeského kraje, zhotovitel: Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., září 2010, číslo zakázky 265 492. 116

Stránka 235

infrastruktury, které již protínají správní území obce západně od sídla. Odůvodnění námitky: Západně od sídla Sedlečko u Soběslavě jsou umístěny 2 dopravní stavby mezinárodního významu dálnice D3 a IV. TŽK. V souběhu s těmito stavbami je veden velmi vysokotlaký plynovod. V severozápadní části protíná správní území obce navrhovaná trasa elektrického vedení zvláště vysokého napětí 400 kV Kočín – Mírovka. Představitelé samosprávy ani sami občané obce žádné z těchto staveb nekladli překážky. Avšak v případě navrhovaného koridoru pro umístění VTL plynovodu Ep4 nezbývá než zásadně nesouhlasit a připomenout, že zatížení správního území obce a jeho další rozdělování je zcela v rozporu s cíli a úkoly územního plánování.

žádná jiná ÚPD, neobsahovaly záměr rozšíření komunikace ul. Milady Horákové na 4pruh a tím fakticky umožnily vytvoření dopravního okruhu (tzv. Západní polokruh) přes nejhustěji osídlenou oblast Českých Budějovic (až 400 obyvatel/ha). Území, dotčené námitkou, je primárně stavba D63/6 a sekundárně stavba D63/5. Odůvodnění námitky: Je provedeno v rozsahu 35 stran textu formátu A4. Jen tedy po jednotlivých kapitolách: porušování cílů územního plánování, rozpor s koncepcí Strategický plán rozvoje města České Budějovice, porušení územního plánu města České Budějovice, ohrožená a porušení ústavních práv občanů, porušení práva na ochranu osobnosti dle zákona 40/1964 Sb., porušení legislativy EU, zhoršení životního prostředí.

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT.

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT 117

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Koridor pro VTL plynovod je veřejně prospěnou technickou infrastrukturou, která bude sloužit k zásobování regionu plynem. Trasa byla vymezena s ohledem na podmínky v území a v dohodě s dotčenými orgány. Změna jejího vymezení by byla možná na základě podrobného prověření území studií. Změnu trasy nelze provést bez tohoto prověření a nového veřejného projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, které již s ohledem na zákonem stanovený termín vydání zásad není z časových důvodů možné. Trasu VTL plynovodu lze upřesnit v rámci navazující územně plánovací dokumentace obce, kde lze vymezení koridoru redukovat až na technicky nezbytnou šíři při zachování možnosti záměr realizovat. Větší změnu trasy lze, v případě, že na podkladě prověření bude nalezeno jiné vhodné řešení, zapracovat do navazující 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Oba úseky označené kódy D63/5 a D63/6 budou vypuštěny z návrhu ZÚR. Jedná se v první řadě o vnitroměstské komunikace, které lze řešit v rámci nového územního plánu obce Litvínovice a územního plánu města České Budějovice nebo v některé jeho koncepční změně zaměřené na dopravu. Povinnost prověřit a koordinovat záměr v těchto územních plánech bude vložena do kapitoly h) návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Argumentace použitá ze strany autorů námitky je nicméně iracionální. Jde o klasický příklad tzv. NIMBY118 syndromu, kdy všichni chceme lepší a rychlejší dopravu, ale nikdo ji nechce mít ve svém blízkém okolí. Cíle územního plánování nebrání navrhování kapacitních páteřních městských komunikací, Strategický plán rozvoje města České Budějovice ani nyní platný územní plán města České Budějovice nejsou závazné pro návrh nadřazené územně plánovací dokumentace, naopak Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje budou po svém vydání závazné pro územní plán Českých Budějovic, zásady proto mohou vymezit záměry nadmístního významu odlišně od územního plánu města, odkazy na porušení Ústavy a Evropského práva jsou obvykle, a zde též, jen obecně formulovanými floskulemi. Přesto, vzhledem k tomu, že záměr není nutně nadmístního významu a jeho technické řešení je potřebné důkladněji prověřit dalšími studiemi a prodiskutovat s veřejností na té nejnižší možné úrovni, tedy v rámci procesu pořízení územně plánovací dokumentace města České Budějovice a obce Litvínovice, je námitce doporučeno vyhovět a řešení ponechat na zmíněných územních plánech. Vzhledem k vypuštění záměru se pak z hlediska ekonomie řízení jeví nadbytečné, zabývat se podrobně všemi v námitce uvedenými důvody. Pokud se týká požadavku, aby ani žádná jiná územně plánovací dokumentace, neobsahovala záměr rozšíření komunikace ul. Milady Horákové na 4pruh, pak tento požadavek jde nad rámec podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a je jej nutno uplatnit v rámci pořízení této jiné územně plánovací dokumentace.

Úsilné č. j. námitky: KUJCK 39758/2010 OREG/1

15

Výrok / požadavek námitky: obec Úsilné zásadně nesouhlasí s přeložkou vedení VVN 400 kV a vedení souběžných na katastru obce, tak jak je uvedeno v ZÚR JČK. Odůvodnění námitky: Navržená přeložka zasahuje do území v územním plánu obce Úsilní (nabyl účinnosti 21. 4. 2009) označeném jako plochy pro občanské vybavení – sport a rekreace. Jedná se o stávající rybníky, které mají sloužit jako přírodní koupaliště a další plochy, na kterých, kromě rekonstrukce stávajícího fotbalového hřiště, připravuje obec další aktivity pro rozvoj cestovního ruchu v území navazující a doplňující zpřístupněnou Eliášovu štolu. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr přeložky vedení VVN 400 kV pod kódem Ee27 byl vymezen kvůli vymezení plochy nadmístního významu komerční a průmyslové KP23 České Budějovice – Hůry tak, aby tato plocha nebyla fragmentována stávajícím vedením VVN. Vzhledem k tomu, že realizace konkrétního rozvojového projektu na této ploše KP23 není v současné době připravena, je možné požadavku obce vyhovět a případnou změnu vedení VVN řešit v navazujících aktualizacích ZÚR v okamžiku, kdy zástavba plochy KP23 bude aktuální. Plochu lze napojit na rozvod elektrické energie i ze stávajícího vedení, proto zůstane zachováno stávající vedení.

Borotín č. j. námitky: KUJCK 39764/2010 OREG/1, KUJCK 39764/2010 OREG/3

17

Zde výslovně platí Vyhovět v částech týkající se rozsahu ZÚR. 117

Radek Vinkler, zástupce veřejnosti č. j. námitky: KUJCK 39760/2010 OREG/1, KUJCK 39760/2010 OREG/2

16

Výrok / požadavek námitky: Požadujeme, aby ZÚR JČK, ani Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Z anglického „NOT IN MY BACKYARD“, volně přeloženo, ne na mém dvorku, bohužel častý postoj veřejnosti, kdy je na straně jedné vyžadována kvalitní dopravní infrastruktura a na straně druhé je bráněno jejímu navržení a navazující výstavbě na pozemcích v těsném sousedství daných autorů námitek. 118

Stránka 236

Výrok / požadavek námitky: Městys Borotín podává námitku k vedení regionálních skladebných částí ÚSES ve správním území městyse Borotín a to v západní části. Odůvodnění námitky: Uváděné skladebné části ÚSES nejsou v souladu s platnou územně plánovací dokumentací naší obce. Územní plán městyse Borotín byl řádně projednán a schválen zastupitelstvem městyse Borotín den 8. 7. 2010 a nabyl účinnosti 28. 7. 2010. Regionální biokoridory navrhují plochy pro vložená lokální biocentra. Ve většině případů se jedná o biocentra na lesních pozemcích. Zde je důvodem pro zachování lokalizace biocenter způsob dlouhodobého lesnického hospodaření, zejména ve vztahu k obnovním principům lesního hospodářství. Pokud je biocentrum v určitém porostu lokalizováno již od 90. let minulého století, je možné dlouhodobě nastartovat obnovní principy dle návrhu opatření biocentra. Tento proces však bude přerušen, bude-li biocentrum nyní posunuto do vedlejšího prostoru. Při vytyčování prvků ÚSES v rámci prací na ÚPD, případně Generelu ÚSES Táborska, pracuje oprávněný projektant v podrobnějším měřítku, které mu umožňuje vystihnout celou řadu aspektů, které jsou mu určeny metodikou projektování ÚSES. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vymezení regionální biokoridoru RBK 313 Cunkovský hřbet – Bejšov bude v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ponecháno dle Generelu NR-R ÚSES Jihočeského kraje, který je podkladem pro vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a který je součástí Radou Jihočeského kraje schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje. Rovněž tak vedení nadregionálního biokoridoru NBK 120 Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn zůstane zachováno tak, jak je nyní vymezeno, neboť toto vymezení bylo dohodnuto s Ministerstvem životního prostředí jako kompetentním orgánem a harmonizováno s vymezením tohoto nadregionálního biokoridoru ve Středočeském kraji. Kompetentním orgánem ochrany životního prostředí pro vymezování regionálních ÚSES je Krajský úřad a pro nadregionální úroveň Ministerstvo životního prostředí, s kterými bylo vymezení těchto prvků dohodnuto. Lokální ÚSES a jeho vymezení v rámci územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí musí respektovat tyto nadřazené úrovně ÚSES a přizpůsobit se jim. Generel ÚSES Táborska je zpracován v méně podrobné úrovni než celokrajský Generel NR-R ÚSES, navíc byl zpracován a poté i aktualizován v době, kdy již byl krajský generel projednán v orgánech kraje a doporučeno jeho využití pro vymezování ÚSES a zpracování územně plánovací dokumentace. Projektant generelu ÚSES Táborska jej proto měl respektovat a v maximální míře zohlednit. Podstatná změna koncepce ÚSES by byla nutně také podstatnou úpravou návrhu a vyžádala by si nové projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s veřejností. Stávající funkční biocentra mohou být vymezena v územním plánu Borotína jako lokální, není v rozporu s metodikou vymezování ÚSES, pokud taková lokální biocentra jsou vymezena v blízkosti, popř. přímo navazují na navržený regionální popř. nadregionální biokoridor. K jejich vložení do stávajícího systému nadregionálních ÚSES může dojít poté, co bude prověřena jejich funkčnost v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Černá v Pošumaví č. j. námitky: KUJCK 39765/2010 OREG/1, KUJCK 39765/2010 OREG/2

18

Výrok / požadavek námitky: Obec Černá v Pošumaví podává námitku k ZÚR JČK v k. ú. Obec Černá v Pošumaví proti vedení vysokotlakého plynovodu (kód Ep12) v prostoru zastavěného Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

území sídla Černá v Pošumaví. Zásadně nesouhlasíme s vedením trasy po severozápadní části obce Černá v Pošumaví, kde obec počítá s novými rozvojovými plochami pro bydlení a můžeme akceptovat změnu trasy plynovodu jihovýchodně od zastavěné části sídla Černá v Pošumaví dle přiloženého zákresu. Odůvodnění námitky: Předpokládáme, že přes zastavěnou část obce nepovede vysokotlaký plynovod, ale pouze středotlaký. Předpokládáme, že regulační stanice bude sloužit pro sídlo Černá v Pošumaví a Horní Planou. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Trasa plynovodu byla po společném projednání návrhu upravena tak, aby nezasahovala do I. a II. zóny CHKO dle požadavku ve stanovisku Správy NP a CHKO Šumava, tj. směrem na Černou v Pošumaví a po hrázi mezi Lipnem a tzv. Malým Lipnem dále na Horní Planou. Proti tomuto řešení uplatnila námitku také sousední Horní Planá, argumentujíce nemožností souběhu vedení silnice I/39 a VTL plynovodu na hrázi mezi Malým a Velkým Lipnem. Pořizovatel se plně neztotožnil s argumentací města Horní Planá proti vedení VTL plynovodu v souběhu se stávající silnicí I/39. Pořizovatel se domnívá, že problém souběžného vedení silnice I/39, Šumavské elektrické dráhy, cyklostezky a VTL plynovodu je sice bezesporu technicky velmi složitým problémem, nicméně řešitelným za cenu zvýšených investičních nákladů na realizaci tohoto záměru. Druhé možné řešení, tj. vyhovění požadavku města Horní Planá vrácení trasy zpět severně od Malého Lipna by zřejmě znamenalo podstatnou úpravu návrhu zásad a nové veřejné projednání tak, aby vlastníci pozemků pod touto veřejně prospěšnou technickou infrastrukturou měli možnost uplatnit své připomínky k ní. Navíc lze předpokládat opětovný nesouhlas orgánů ochrany životního prostředí. Proto se nyní pořizovatel dohodl s obcí Horní Planá na vypuštění tohoto záměru z řešení návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v úseku Černá v Pošumaví – Horní Planá s tím, že problém bude ve variantách, které jsou popsány výše, příp. dalších, znovu otevřen v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Nyní je tedy záměr Ep12 zkrácen na severovýchod zastavěného území obce Černá v Pošumaví. Požadavku obce bylo vyhověno. Trasa plynovodu byla na podkladě námitky města Horní Planá zkrácena na severovýchod zastavěného území obce Černá v Pošumaví. Realizace záměru je dle sdělení správce plynovodu otázkou vzdálenějšího časového horizontu. Vyhledání nové trasy bude zaneseno jako problém k řešení v rámci ÚAP příslušných obcí a prověřeno v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Obec Černá v Pošumaví podává námitku k ZÚR JČK v k. ú. Obec Černá v Pošumaví proti navrhované trase regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví (kód D16). Zásadně nesouhlasíme s vedením trasy po klidové zóně a můžeme akceptovat trasu podél hlavní silnice. Odůvodnění námitky: Předpokládaná trasa je vedena přes klidové území v části obce Jestřábí. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Trasa projektu Šumavských elektrických drah je vedena po břehu Lipenské nádrže právě proto, aby propojila stávající ubytovací kapacity s centry aktivního cestovního ruchu jako je lyžařský areál Kramolín, připravovaný NATURPARK Lipno nad Vltavou, golfové hřiště Frymburk, lyžařský areál Špičák vymezený do budoucna formou územní rezervy a lyžařský areál Hochficht napojený projektem Propojení Klápa – Hraničník. Šumavské elektrické dráhy nejsou navrženy ve formě klasické železnice, ale jako jakási „pobřežní Stránka 237

tramvaj“, odborně systém „tram-train“, jejíž negativní dopady na okolí jsou minimalizovány. Vedení tramvaje podél silnice II/163 v nezastavěném lesním terénu pak postrádá opodstatnění, nebude tam mít koho přepravovat. Včelná č. j. námitky: KUJCK 39772/2010 OREG/1, KUJCK 39772/2010 OREG/3, KUJCK 39772/2010 OREG/5

19

Výrok / požadavek námitky: Obec Včelná podává námitku proti umístění lokality KP27 na našem katastrálním území, která je obsažena v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: V rozpracovaném územním plánu Včelná nepočítáme s umístěním komerčních ploch a i do budoucna uvažujeme s využitím ploch v naší obci především pro bydlení. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na vypuštění plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslové využití uplatnila i druhá obec, na jejímž správním území je plocha vymezena, Roudné. Z hlediska urbanistické koncepce celého návrhu ZÚR JČK je plocha umístěna vhodně, v rozvojové oblasti republikového významu OB10 České Budějovice. Nicméně není důvod nevyhovět společnému požadavku obou obcí a „vnucovat“ jim rozvojový projekt, o který není zájem. Vypuštěním plochy nemohou být dotčeny hodnoty v území, naopak menší zábor ZPF je z hlediska ochrany přírodních hodnot kladem. Výrok / požadavek námitky: Obec Včelná žádá odbor územního plánování Krajského úřadu o posunutí koridoru D 33/2 (v aktuální podobě záměr s kódem D6) jižní tangenty severním směrem v místě křížení komunikace III/00354 a železnice České Budějovice - Boršov nad Vltavou - Kájov. Odůvodnění námitky: Na katastru obce v této severní lokalitě v blízkosti ochranného pásma koridoru již probíhá výstavba bytových domů a nachází se zde další pozemky, které sahají až ke zmíněné trati a jsou určené pro bydlení. Blízkost koridoru a jeho ochranné pásmo tyto pozemky znehodnocuje. Obracíme se proto na vás s touto žádostí a jsme připraveni dále osobně jednat. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Posunutí severním směrem není možné z důvodu zaplavovaného pásma řeky Vltavy a blízkosti regionálního biocentra RBC 558 Planá. Stávající i plánovanou výstavbu je možné od případných negativních vlivů ochránit vhodnými technickými opatřeními (protihlukové stěny apod.), které budou konkretizovány v rámci dokumentace pro územní řízení. Jejich řešení již v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje by bylo nad rámec podrobností tohoto dokumentu, navíc ve chvíli, kdy nejsou známy konkrétní negativní vlivy, u kterých může být po zpracování konkrétního technického řešení prokázán i minimální popř. nulový dopad na okolní zástavbu. Roudné č. j. námitky: KUJCK 39773/2010 OREG/1, KUJCK 39773/2010 OREG/2, KUJCK 39773/2010 OREG/3, KUJCK 39773/2010 OREG/5

20

Výrok / požadavek námitky: Nadále trváme na podmínce nenapojení mimoúrovňové dálniční křižovatky na navrhované dálnici D3 u Roudného na silnici III/15529 (ulice Plavská). Žádáme, aby tato podmínka byla zakotvena v textové části zásad územního rozvoje. Odůvodnění námitky: Vedení průjezdné dopravy skrz vlastní sídlo je nepřijatelné a zatížení silnice III/15529 by zcela přeZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

kročilo její kapacitní možnosti včetně nevyhovujících dopravních vztahů v samotných Českých Budějovicích. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vzhledem ke stanovisku Ministerstva dopravy požadujícímu vypustit umístění mimoúrovňových křižovatek nebude napojení, resp. nenapojení dálnice D3 na silnici III/15529, pro přílišnou podrobnost v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vůbec řešeno. Řešení je tedy nutno ponechat na navazující územně plánovací dokumentace dotčených obcí příp. na dokumentaci pro územní řízení k dálnici D3. Podmínku nenapojení nelze do textu z uvedených důvodů vložit. Výrok / požadavek námitky: Žádáme o zařazení nové cyklostezky nadmístního významu podél řeky Malše zajišťující propojení zejména pro pěší a cyklisty České Budějovice – Roudné – dále na jih do řešení ZÚR. Odůvodnění námitky: Stávající silnice III/15529 zajišťující propojení s Českými Budějovicemi je z hlediska bezpečnosti silničního provozu pro pěší a cyklisty nevyhovující. Tato cyklostezka umožní bezpečný pohyb osob a propojí samotné krajské město s přírodně cennými částmi krajiny kolem řeky Malše. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr není nutně nadmístního významu a jeho zahrnutí lze koordinovat v rámci pořizování jednotlivých územních plánů dotčených obcí. Záměr je proto zahrnut do kapitoly h) Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury. Cyklostezku je potřebné nejprve vymezit v územní studii nebo jiném nezávazném územně plánovacím podkladu, zahrnout jako problém k řešení v ÚPD do územně analytických podkladů obcí pořizovaných pro ORP České Budějovice a teprve po prověření technické realizovatelnosti této trasy zahrnout do návrhu příslušných ÚP, příp. při prokázání nadmístního významu i do ZÚR v rámci některé z pozdějších aktualizací. Nicméně principiálně jde o záměr z hlediska urbanistické koncepce a řešení cyklistické dopravy akceptovatelný a pozitivní. Výrok / požadavek námitky: Zásadně nesouhlasíme s vymezením plochy komerční a průmyslové KP27 Včelná – Roudné v blízkosti mimoúrovňové dálniční křižovatky na navrhované dálnici D3 u Roudného, zčásti na území obce Roudné a obce Včelná. Odůvodnění námitky: Správním územím obce Roudné je navrhováno několik zásadních záměrů republikového a mezinárodního významu (IV. TŽK, dálnice D3 včetně mimoúrovňové křižovatky a navazující „jižní tangenty“ převádějící dopravu směrem k letišti Planá). Stávající územní plán v této části správního území vymezil plochu pro sport a rekreaci. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na vypuštění plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslové využití uplatnila i druhá obec, na jejímž správním území je plocha vymezena, Včelná. Z hlediska urbanistické koncepce celého návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je plocha umístěna vhodně, v rozvojové oblasti republikového významu OB10 České Budějovice. Nicméně není důvod nevyhovět společnému požadavku obou obcí a „vnucovat“ jim rozvojový projekt, o který není zájem. Vypuštěním plochy nemohou být dotčeny hodnoty v území, naopak menší zábor ZPF je z hlediska ochrany přírodních hodnot kladem. Výrok / požadavek námitky: Zásadně nesouhlasíme s vymezením územní rezervy pro dopravní stavbu pokračování Jižní tangenty (záměr D/H), vymezené pro budoucí napojení Stránka 238

mezinárodního letiště České Budějovice na silnici II/156. Odůvodnění námitky: Vzhledem k navrhovanému dopravnímu řešení v ZÚR (zejména navrhované MÚK u Starých Hodějovic vč. navazujících navrhovaných úprav silnice II/156) je tato územní rezerva zcela nadbytečná, zbytečně dále člení krajinu, zabírá její další části, uzavírá některá sídla mezi stavby dopravní a technické infrastruktury, čímž zásadní naruší pohodu bydlení v těchto sídlech.

Odůvodnění námitky: Plocha byla zahrnuta ve změně č. 1 ÚPnSÚ Soběslav, schválené zastupitelstvem města Soběslav usnesením č. 2/009/2006 ze dne 20. 12. 2006. Změna č. 1 ÚPnSÚ Soběslav nabyla účinnosti dne 19. 1. 2007. Jedná se o plochu o celkové rozloze 35 ha (viz příloha). Na část plochy B2 je zpracována územní studie. O podání výše uvedené námitky rozhodla Rada města Soběslavi usnesením č. 2/277/2010 dne 30. 11. 2010.



Odůvodnění návrhu výroku ZK: Územní rezerva je stavebním zákonem definována jako plocha a koridor, vymezovaný s cílem prověřit možnosti budoucího využití, kdy jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. Jedná se tedy o nepřímou stavební uzávěru pro záměry, které by znemožnily budoucí realizaci této silnice. Jediným relevantním argumentem v odůvodnění námitky tedy je ten, že územní rezerva zabírá další části správního území obce Roudné. Nicméně letiště České Budějovice je záměrem republikového významu, je vymezeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (v článku 133) a tou je také uloženo řešit napojení letiště na další druhy dopravy. Zavézt dopravu směrem od jihovýchodu (až od Vídně) po silnici II/156 na jižní okraj Českých Budějovic, najet na dálnici, odsud se po ní vrátit 3 km zpět na jih, sjet z ní a pokračovat dál na letiště je dopravně rozhodně komplikovanější řešení než navrhuje územní rezerva s jedním mimoúrovňovým křížením dálnice D3. A aby nedošlo k nevratnému zastavění ploch pro tuto budoucí možnost přímého napojení jihovýchodního segmentu na letiště v tomto komplikovaném a velmi, pokud jde o rozvojové záměry, exponovaném prostoru, je potřebné koridor chránit prostřednictvím vymezené územní rezervy D/H.

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Plochu o rozloze 35 ha je, vzhledem ke skutečnosti, že bylo vyhověno námitce města Písek, možno vymezit v rámci ÚPnSÚ Soběslav. Jejím vymezením v ZUR by se jednalo do určité míry o duplikování vymezení záměru již jednou závazně vymezeného v ÚPD na úrovni obce. Není tedy nutné ani potřebné zahrnovat do návrhu celokrajské dokumentace, navíc po proběhnutí veřejného projednání s občany.

Výrok / požadavek námitky: Nesouhlasíme s vymezením nadregionálního biokoridoru v lokalitě bývalého fotbalového hřiště na jihovýchodě sídla Roudné (viz přiložená situace). Odůvodnění námitky: V souladu s usnesením zastupitelstva obce Roudné ze dne 16. 12. 2010 dle § 6 odst. 6 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako obec v řešeném území uplatňujeme námitku k zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje týkající správního území obce Roudné (k. ú. Roudné). Důvodem je záměr majitelek na využití části pozemku pro výstavbu pro bydlení nebo pro občanskou vybavenost. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vymezení nadregionálního biokoridoru je předmětem schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, jejíž součástí je také Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Jihočeského kraje. Redukcí nadregionálního biokoridoru NBK 169 Červené blato K118 by došlo k narušení přírodních hodnot v území. Rozšíření NRBK do prostoru lokality „U hřiště“ má svoji racionalitu, jde o přírodně cennou oblast původního meandru řeky Malše, kde je ochrana ŽP na místě a měla by být upřednostněna před potenciálním zhodnocením pozemků. Navíc pozemky leží v záplavovém území řeky Malše a také z tohoto důvodů nejsou vhodné pro zástavbu. Soběslav č. j. námitky: KUJCK 39852/2010 OREG/1, KUJCK 39852/2010 OREG/3, KUJCK 39852/2010 OREG/4

21

Výrok / požadavek námitky: V návrhu ZÚR JČK není zahrnuta plocha pro bydlení „Pod Klenovicemi“. Město Soběslav požaduje zapracování plochy B2 ze změny č. 1 ÚPnSÚ Soběslav do návrhu ZÚR JČK. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Výrok / požadavek námitky: Požadujeme zařazení poldru (nádrže) na řece Nežárce u Hamru pro budoucí realizaci protipovodňových opatření na území Jihočeského kraje do ZÚR JČK. Odůvodnění námitky: O podání výše uvedené námitky rozhodla Rada města Soběslavi usnesením č. 3/292/2010 ze dne 14. 12. 2010. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Jedná se o potenciálně nový záměr, navíc umístěný na území jiné obce, než která jej požaduje vymezit. Obec Val, na jejímž území se navrhovaný poldr nachází, požadavek na jeho vymezení neuplatnila. Vymezení poldru (nádrže) je potřebné nejprve prověřit, posoudit jeho nadmístní význam ve vazbě na ochranu před povodněmi a teprve po prokázání nadmístního významu jej řešit v rámci některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Proto bude prověření potřeby jeho vymezení zahrnuto jako problém k řešení v rámci územně analytických podkladů Jihočeského kraje. V případě, že po prověření záměru bude možno konstatovat, že se jedná o opatření z hlediska protipovodňové ochrany území nadmístního významu, bude zahrnuto do některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Navíc přímo pro správní území města Soběslav bylo již dříve v článku (26) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje výslovně uloženo zapracovat si protipovodňová opatření na svém území do územně plánovací dokumentace města. Dolní Novosedly

22


Výrok / požadavek námitky: Námitka se týká navržené hranice, která nemá právní podklad. Odůvodnění námitky: Zastupitelstvo obce bylo seznámeno s návrhem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vzhledem k tomu, že existuje nesoulad mezi tímto dokumentem a územním plánem obce Dolní Novosedly, zastupitelstvo obce tímto schvaluje podání námitky obce Dolní Novosedly proti návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje – podle § 39, odst. 2 stavebního zákona. Dohoda pro vznik této hranice nebyla ratifikována a nejednalo se o územně správní hranici, ale o územně technickou jednotku pro potřebu ČSÚ. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Hranice správního území obcí Dolní Novosedly a Záhoří není předmětem výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Spor obou obcí o část správního území týkající se sídla Třešně nemůže být vyřešen v rámci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Hranice Stránka 239

správních území obcí byly zakoupeny od Zeměměřického úřadu. Stanoviskem č. j. 1440/2010-330 byla potvrzena jejich relevantnost a možnost použít je při zpracování územně plánovací dokumentace. Změna správního území obcí nemá vliv na závazně vymezované záměry v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Jedná se o součást mapového podkladu. Krajský úřad Jihočeského kraje, jako pořizovatel zásad, nemá kompetenci měnit státní mapové dílo na žádost obce.

jednalo o nový záměr, vyžadující si případné opětovné projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s veřejností, což z časových důvodů stanovených stavebním zákonem již není reálné, navíc se jedná o záměr ne nutně nadmístního významu a je jej možné vymezit přímo v územních plánech dotčených obcí.

Ševětín

23

Výrok / požadavek námitky: Žádáme o úpravu zákresu plochy KP18 podle územního plánu města.

Výrok / požadavek námitky: K záměru s kódem D56 silnice II/603 v trase Veselí nad Lužnicí – Dynín doporučujeme doplnit „Ševětín“. Nová trasa bude po křížení s dálnicí D3 pokračovat po původní trase E55 a před zastavěnou částí se odkloní k přivaděči na sjezd D3 – Ševětín.

Odůvodnění námitky: Rozvojová plocha KP18 zakreslená v návrhu ZÚR JČK neodpovídá plně rozvojové ploše zakreslené ve schváleném územním plánu Veselí nad Lužnicí zpracovaného Projektovým ateliérem AD s.r.o.

Odůvodnění námitky: V souvislosti s výstavbou D3 dojde k zásadním změnám trasy této silnice na katastrálním území Ševětín.

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Upřesněním této plochy v souladu se schváleným územním plánem, který byl řádně projednán s dotčenými orgány i veřejností, nemůže dojít k narušení hodnot v daném území a naopak bude posílena právní jistota pro rozhodování v území za situace, kdy obě územně plánovací dokumentace budou plochu vymezovat shodně.


Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek námitky obce byl již zohledněn v upravené výrokové části jako záměr D56/3 přeložka Ševětín po společném jednání s dotčenými orgány a byl předmětem dokumentace návrhu pro veřejné projednání. Výrok / požadavek námitky: K záměru D82 (v aktuální podobě D56/3) doplnit změnu trasy silnice III. třídy v úseku Ševětín – Mazelov. Odůvodnění námitky: Při výstavbě IV. tranzitního železničního koridoru bude zrušen úrovňový železniční přejezd a nahrazen silničním nadjezdem. Nový územní plán Ševětína počítá s pokračováním trasy této silnice mimo zastavěnou část městyse a napojením na silnici II/603 a dále k nájezdu na dálnici D3. Trasa obchvatu byla projednána s orgány kraje i byla zahrnuta do schváleného územního plánu městyse Ševětín. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Zmíněná přeložka byla již ve verzi pro veřejné projednání vymezena jako součást záměru D3/3, byla vyznačena fialovou barvou jako rozšíření tohoto koridoru pro železniční dopravu. Pro lepší přehlednost byla nyní vyznačena růžovou barvou jako záměr silniční dopravy, a přiřazena k záměru D56/3 . Trasa přeložky je v souladu s územním plánem městyse Ševětín. Vzhledem k tomu, že jde o součást stavby IV. TŽK a záměr byl podrobně prověřen na úrovni územního plánu městyse Ševětín, nemůže zde dojít ke zhoršení dopadů na hodnoty v území. Protože již nyní je území zatíženo koridorem pro veřejně prospěšnou dopravní infrastrukturu (IV. TŽK), nelze brát změnu na jiný typ opět veřejně prospěšnou dopravní infrastrukturu (silnice II. třídy) za nový zásah do práv veřejnosti a vlastníků nemovitostí. Výrok / požadavek námitky: V tabulce není uvedena změna trasy skupinového vodovodu Bošilec – Ševětín, který zásobuje Městy Ševětín a Obec Vitín. Odůvodnění námitky: Trasa vodovodu musí být v důsledku výstavby dálnice D3 přeložena cca z 60% do nové trasy, která se výrazně liší od stávající. Domníváme se, že takto výrazně změněnou trasu je nutné do tohoto krajského dokumentu doplnit. Trasa má délku cca 8 500 m a projektovou dokumentaci zpracovává PRAGOPROJEKT, pracoviště České Budějovice. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavku na zakreslení přeložky vodovodu vyvolané závazně vymezeným záměrem stavby dálnice D3 není obecně důvod nevyhovět. Nicméně by se Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje


24

č. j. námitky: KUJCK 39860/2010 OREG/1, KUJCK 39860/2010 OREG/3, KUJCK 39860/2010 OREG/4


Výrok / požadavek námitky: Žádáme o změnu rozsahu dopravního koridoru D3/3 na cca 100 – 150 m v souladu se schváleným územním plánem města. Odůvodnění námitky: Dopravní koridor D3/3 pro výstavbu IV. TŽK je v katastrálním území Veselí nad Lužnicí rozšířen na cca 600 m. Při schvalování ÚP města, ke kterému se vyjadřovala i SŽDC jako investor akce, došlo ke stabilizaci trasy koridoru. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Zúžením tohoto koridoru v souladu se schváleným územním plánem, který byl řádně projednán s dotčenými orgány, vč. investora akce, i veřejností, nemůže dojít k narušení hodnot v daném území a naopak bude posílena právní jistota pro rozhodování v území za situace, kdy obě územně plánovací dokumentace budou plochu vymezovat shodně. Výrok / požadavek námitky: Žádáme o vymezení rozvojové plochy pro vodní nádrž či poldr Krkavec. Odůvodnění námitky: V návrhu ZÚR JČK není vymezen výhledový prostor pro vodní nádrž či poldr Krkavec. Tato vodní nádrž je uvedena v příloze Plánu hlavních povodí – oblast Horní Vltava, který byl odsouhlasen Zastupitelstvem Jihočeského kraje. Protože tato nádrž či poldr je pro naše město a ostatní obce a města ležící na toku řeky Lužnice v oblasti ochrany před povodněmi velmi důležitá, žádáme o vymezení této rozvojové plochy v návrhu ZÚR JČK. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na zahrnutí plochy poldru či vodní nádrže Krkavec nebyl předmětem dohody na úrovni Ministerstva zemědělství, MŽP a MMR, kde byl v bodě 5) dohodnut rozsah lokalit pro akumulaci povrchových vod. Samostatné vymezení poldru jako stavby s možností aplikace instrumentu vyvlastnění je nutno nejprve prověřit. Tento záměr tedy bude nejprve zapracován jako problém k řešení v územně plánovacích dokumentacích do územně analytických podkladů Jihočeského kraje a teprve poté případně zahrnut do některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V současné době je pořizovatelem za vhodnější řešení ochrany před povodněmi podél toku Lužnice považováno využití retenční schopnosti rybníka Rožmberk dle zpracované dokumentace pro územní řízení Protipovodňová opatření Stránka 240

Rožmberk pořízené v rámci projektu LABEL v rámci programu nadnárodní spolupráce CENTRAL EUROPE.

Sudoměřice u Bechyně

Mladá Vožice

Výrok / požadavek námitky: Podáváme námitku k vedení regionálních skladebných částí ÚSES ve správním území obce Sudoměřice u Bechyně.


25

Výrok / požadavek námitky: Rada města schvaluje uplatnění námitky k ZÚR JČK k vedení regionálních skladebných částí ÚSES ve správním území obce Mladá Vožice dle předloženého návrhu a to zejména ve východní a jihovýchodní části správního území obce Mladá Vožice. Odůvodnění námitky: Uváděné skladebné části ÚSES nejsou v souladu s platnou ÚPD naší obce. Uváděný rozpor mezi vrstvami ÚSES v ÚPD a v ZÚR kraje je zřejmý v přiložené mapě. Regionální biokoridory navrhují plochy pro vložená lokální biocentra. Ve většině případů se jedná o biocentra na lesních pozemcích. Zde je důvodem pro zachování lokalizace biocenter způsob dlouhodobého lesnického hospodaření, zejména ve vztahu k obnovním principům lesního hospodářství. Pokud je biocentrum v určitém porostu lokalizováno již od 90. let minulého století, je možné dlouhodobě nastartovat obnovní principy dle návrhu opatření biocentra. Tento proces však bude přerušen, bude-li biocentrum nyní posunuto do vedlejšího prostoru. Při vytyčování prvků ÚSES v rámci prací na ÚPD, případně Generelu ÚSES Táborska, pracuje oprávněný projektant v podrobnějším měřítku, které mu umožňuje vystihnout celou řadu aspektů, které jsou mu určeny metodikou projektování ÚSES. Většina prvků, jejichž se týká náš požadavek na změnu, byla v minulosti navržena, a to v rámci generelů i ÚP, oprávněným projektantem, Mgr. Václavem Novákem, což vyplývá i z atributů vrstev ÚSES krajského úřadu. Jedná se tedy o autorizované dílo, které autor, jako oprávněná osoba, následně využila při pracích na díle „Generel ÚSES Táborsko“. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vymezení regionálních a nadregionálních prvků ÚSES bude ponecháno dle Generelu NR-R ÚSES Jihočeského kraje, který je podkladem pro vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v návrhu ZÚR JČK a který je součástí Radou Jihočeského kraje schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje. Zdůrazňujeme, že kompetentním orgánem ochrany životního prostředí pro vymezování regionálních ÚSES je Krajský úřad a pro nadregionální úroveň Ministerstvo životního prostředí, lokální ÚSES a jeho vymezení v rámci územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí musí respektovat tyto nadřazené úrovně ÚSES a přizpůsobit se jim. Přesnost vymezení a šíře biokoridorů nebude rozšiřována dle méně podrobného Generelu ÚSES Táborsko, než je stávající vymezení v Generelu NR-R ÚSES celého Jihočeského kraje. Generel ÚSES Táborska byl zpracován a poté i aktualizován v době, kdy již byl krajský generel projednán v orgánech kraje a doporučeno jeho využití pro vymezování ÚSES a zpracování územně plánovací dokumentace. Projektant generelu ÚSES Táborska jej proto měl respektovat a v maximální míře zohlednit. Podstatná změna koncepce ÚSES by byla nutně také podstatnou úpravou návrhu a vyžádala by si nové projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s veřejností. Stávající funkční biocentra mohou být vymezena v územním plánu Mladé Vožice jako lokální, není v rozporu s metodikou vymezování ÚSES, pokud taková lokální biocentra jsou vymezena v blízkosti, popř. přímo navazují na navržený regionální popř. nadregionální biokoridor. Ale k jejich vložení do stávajícího systému nadregionálního ÚSES může případně dojít jedině poté, co bude prověřena jejich funkčnost v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

26


Odůvodnění námitky: Uváděné skladebné části ÚSES nejsou v souladu s platnou ÚPD naší obce. Uváděný rozpor mezi vrstvami ÚSES v ÚPD a v ZÚR kraje je zřejmý v přiložené mapě. Regionální biokoridory navrhují plochy pro vložená lokální biocentra. Ve většině případů se jedná o biocentra na lesních pozemcích. Zde je důvodem pro zachování lokalizace biocenter způsob dlouhodobého lesnického hospodaření, zejména ve vztahu k obnovním principům lesního hospodářství. Pokud je biocentrum v určitém porostu lokalizováno již od 90. let minulého století, je možné dlouhodobě nastartovat obnovní principy dle návrhu opatření biocentra. Tento proces však bude přerušen, bude-li biocentrum nyní posunuto do vedlejšího prostoru. Při vytyčování prvků ÚSES v rámci prací na ÚPD, případně Generelu ÚSES Táborska, pracuje oprávněný projektant v podrobnějším měřítku, které mu umožňuje vystihnout celou řadu aspektů, které jsou mu určeny metodikou projektování ÚSES. Tuto námitku schválila Rada obce Sudoměřice u Bechyně dne 2. 12. 2010. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vymezení regionálních biokoridorů RBK 364 Jelení hřbet a RBK 367 Černická obora – Obrovka bude ponecháno dle Generelu NR-R ÚSES Jihočeského kraje, který je podkladem pro vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v návrhu ZÚR JČK a který je součástí Radou Jihočeského kraje schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje. Zdůrazňujeme, že kompetentním orgánem ochrany ŽP pro vymezování regionálních ÚSES je Krajský úřad a pro nadregionální úroveň MŽP, lokální ÚSES a jeho vymezení v rámci ÚPD jednotlivých obcí musí respektovat tyto nadřazené úrovně ÚSES a přizpůsobit se jim. Přesnost vymezení a šíře biokoridorů nebude rozšiřována dle méně podrobného Generelu ÚSES Táborsko, než je stávající vymezení v Generelu NR-R ÚSES celého Jihočeského kraje. Generel ÚSES Táborska byl zpracován a poté i aktualizován v době, kdy již byl krajský generel projednán v orgánech kraje a doporučeno jeho využití pro vymezování ÚSES a zpracování územně plánovací dokumentace. Projektant generelu ÚSES Táborska jej proto měl respektovat a v maximální míře zohlednit. Podstatná změna koncepce ÚSES by byla nutně také podstatnou úpravou návrhu a vyžádala by si nové projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s veřejností. To, že projektant ÚSES na úrovni obce s rozšířenou působností odmítá respektovat podrobněji zpracovaný krajský generel, není chybou řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, ale přístupu daného zpracovatele. Stávající funkční biocentra mohou být vymezena v územním plánu Sudoměřice u Bechyně jako lokální, není v rozporu s metodikou vymezování ÚSES, pokud taková lokální biocentra jsou vymezena v blízkosti, popř. přímo navazují na navržený regionální popř. nadregionální biokoridor. K jejich vložení do stávajícího systému NR-R ÚSES může případně dojít poté, co bude prověřena jejich funkčnost v rámci aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Prachatice č. j. námitky: KUJCK 39903/2010 OREG/1

27

Výrok / požadavek námitky: V návrhu ZÚR JČK vymezit plochu nadmístního významu pro sport a rekreaci – golfový areál v k. ú. Staré Prachatice – v území dle přílohy (cca 71 ha). Odůvodnění námitky: Město Prachatice registruje zájem sou-


Stránka 241

kromého investora o vybudování golfového areálu o výměře cca 71 ha severně od Starých Prachatic v území dle přílohy. Golfový areál navazuje na dlouhodobě připravovaný projekt wellness centra Sv. Markéty. Z tohoto důvodu lze tento záměr považovat za záměr nadmístního významu a město Prachatice ho považuje za významnou rozvojovou aktivitu na svém území. Záměr golfového areálu je v souladu se stanovenou rozvojovou oblastí N-OB3 Prachaticko, kde by se podle návrhu ZÚR JČK měl podporovat rozvoj hospodářských aktivit (v prostoru Prachatice sever), obytných (v území Prachatice západ) a sportovně rekreačních a sociálních funkcí (Prachatice Lázně Sv. Markéty, Prachatice – Libín). Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr navržené aktivity není nutně nadmístního významu, leží ve správním území pouze města Prachatice a může být řešen, pokud se vejde do rozlohy 50 ha na úrovni územně plánovací dokumentace města. Dodatečným vložením takovéto plochy nadmístního významu až po veřejném projednání by mohla být ohrožena možnost veřejnosti uplatnit své připomínky k ní. Opětovné veřejné projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje již není z důvodu termínu stanoveného stavebním zákonem reálné. V případě, že pro realizaci záměru bude nutno vymezit plochu větší než 50ha, bude záměr prověřen v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje po té, co bude konkretizován v rámci územně analytických podkladů na úrovni jako záměr pro řešení v navazujících územně plánovacích dokumentacích. Výrok / požadavek námitky: V odst. (12) výrokové části návrhu ZÚR JČK zrušit podmínku, že plochy o výměře nad 20 ha mohou být do navazujících ÚPD zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v ZÚR nebo změnit výměru ZÚR vymezovaných ploch nadmístního významu z 20 ha na alespoň 71 ha. Odůvodnění námitky: V současné době město Prachatice pořizuje nový územní plán města (aktuálně fáze návrhu zadání), který se záměrem golfového areálu počítá. Proto uplatňuje námitku proti návrhu ZÚR, jejímž cílem je taková úprava ZÚR, která umožní v pořizovaném územním plánu Prachatice vymezit plochu pro sport a rekreaci – golfový areál v k. ú. Staré Prachatice o výměře cca 71 ha. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Výměra ploch vymezovaných v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje bude na základě vyhodnocení námitky města Písek zvýšena na 50 ha, nikoliv na 71 ha. Výměru 50 ha již považujeme za dostatečně rozsáhlou, aby naplnila požadavek nadmístního významu. Další zvýšení stanovené hranice není vhodné, návrhová plocha o výměře větší než 50 ha nepochybně musí mít vyřešeny vazby na dopravní a technickou infrastrukturu a svými účinky ovlivní okolí. Protivín č. j. námitky: KUJCK 39916/2010 OREG/1, KUJCK 39916/2010 OREG/3

28

Výrok / požadavek námitky: Město Protivín požaduje, aby v návrhu ZÚR kraje byly řešeny návrhové plochy pro řešení křižovatek na silnici I/20 a to křižovatky se silnicí III/1404 a III/02032, dále budoucí křižovatky k napojení výrobní zóny Protivín – sever, popř. aby zrušena podmínka ZÚR zakazující navrhovat záměry na silnicích I. a II. třídy v územních plánech obcí, pokud nejsou řešeny ZÚR. Odůvodnění námitky: Stávající řešení křižovatek je nevyhovující z bezpečnostního hlediska, jsou zde špatné rozhledové poměry, při odbočení dochází k náhlému zpomalení hustého provozu na silnici I/20, jednom ze dvou hlavních tahů mezi Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Prahou a Českými Budějovicemi. To má bezprostřední vliv na bezpečnost silničního provozu. V návrhu ZÚR je počítáno s úpravou křížení u mnohem menších sídel než je Protivín, v místech, kde situace není tak problematická (menší počet odbočujících vozidel). V případě, že napojení Protivína nebude v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje řešeno (rezervovat pro řešení napojení plochy v ÚP Protivín ZÚR neumožňuje), hrozí, že v budoucnu nebude možné nalézt vhodné plochy. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Umístění stávajících i navrhovaných mimoúrovňových křižovatek bylo z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěno na základě požadavku Ministerstva dopravy ve stanovisku č. j. 652/2010910-UPR/6 ze dne 16. 12. 2010. Pořizovatel považuje tento požadavek za z odborného hlediska chybný, protože tím je rezignováno na stanovení koncepce křižovatek na nadřazené dopravní síti, nicméně respektuje názor ústředního správního orgánu. Město Protivín má možnost vymezit si plochy pro případné křižovatky ve svém územním plánu a dohodnout se o jejich vymezení a jejich případné realizaci s Ministerstvem dopravy přímo. Výrok / požadavek námitky: Město Protivín požaduje upravit prostorové vymezení plochy KP13 výrobní zóny Protivín – sever dle návrhu ÚP Protivín o plochu mezi silnicí III. třídy č. 1404 Protivín – Ražice a železnicí tratí Protivín – Zdice (č. parc. 679/7, 680/20, 680/19, 2855/1, 2155/2, 2155/3 vše v k. ú. Protivín). Odůvodnění námitky: Plocha KP13 byla do návrhu ZÚR převzata z dnes již neplatného ÚPnSÚ Protivín. Vymezení plochy v tomto dokumentu bylo dohodnuto s dotčenými orgány i správci sítí. Skutečnost, že je přes část plochy veden VTL plynovod není dle našeho názoru důvodem pro její zmenšení. VTL plynovod je pouze limitou pro využití plochy – pro umístění vlastních stavebních objektů, neznemožňuje realizaci plochy. Navíc větší část vypuštěné plochy je přímo přístupná z komunikace a leží mimo záplavové území a je připravena k okamžitému využití. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Návrh na rozšíření plochy je z části sevřen mezi existující stavby dopravní technické infrastruktury, bez přímé vazby na plochu navrženou v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, rozšíření lze řešit v rámci územního plánu města Protivín. Ta část rozšíření plochy, která přímo navazuje na plochu navrženou Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, bude řešena, s ohledem na skutečnost, že se jedná o rozšíření plochy nad rámec vymezení plochy v územním plánu velkého územního celku Písecko- Strakonicko, z něhož byla převzata, až v rámci první aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Město Protivín požaduje v rámci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje zajistit koordinaci protipovodňové ochrany v povodí řeky Blanice. Odůvodnění námitky: Domníváme se, že řešení protipovodňových opatření není možno ponechat pouze na ÚPD obcí, ale že je nutno je řešit koncepčně vždy pro celé povodí a to na území celého kraje, tak, aby navrženými protipovodňovými opatřeními obcí na horním toku nebyly ohroženy obce níže po toku, tak, jak se to stalo v případě protipovodňové ochrany obce Radčice (byla řešena pouze v k. ú. Radčice a řešení zhoršilo situaci v oblasti Milenovic). Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na koordinaci protipovodňových opatření v územních plánech jednotlivých obcí bude vložen do kapitoly „h) Stanovení požadavků nadmístního Stránka 242

významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury“ výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Konkrétní návrhy řešení budou vymezovány prostřednictvím navazujících územně plánovacích dokumentací dotčených obcí a projektanti územních plánů bude muset navrhovat a koordinovat protipovodňová opatření s ohledem na aktuální situaci v povodí řeky Blanice. Smetanova Lhota č. j. námitky: KUJCK 39923/2010 OREG/1, KUJCK 39923/2010 OREG/2

29

Výrok / požadavek námitky: Žádáme o zkrácení koridoru V1 napojení obce Smetanova Lhota na vodovod Severní Písecko k místu plánované výstavby vodojemu + automatické tlakové stanice dle územního plánu obce. Odůvodnění námitky: Navrhovaná trasa koridoru V1 napojení obce Smetanova Lhota na vodovod Severní Písecko není v souladu s územním plánem Smetanova Lhota., který byl vydán v prosinci 2009. V návrhu ZÚR je koridor veden ke stávajícímu vodojemu (na pozemku parcelní číslo 1136 dle KN v k. ú. Smetanova Lhota), který slouží k zásobování zemědělského podniku z vlastních vrtů. Pro zásobování pitnou vodou obyvatel obce Smetanova Lhota je navrženo ve schváleném územním plánu obce vybudování vodojemu a ATS na pozemku parcelní č. 1400/1 dle KN v k. ú. Smetanova Lhota. Snímek části koordinačního výkresu ÚP obce Smetanova Lhota je v příloze námitky. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Zkrácení vymezeného koridoru pro vodovod nemůže ohrozit ochranu hodnot v území a naopak zmenší potenciální zásah do vlastnických práv majitelů pozemků. Rovněž z hlediska efektivity využívání území je krácení plochy pro závazně navržený záměr veřejně prospěšné technické infrastruktury přínosný. Není důvod požadavku obce nevyhovět, uvedením do souladu řešení nadřazené ÚPD se schváleným a vydaným ÚP dané obce se navíc posílá právní jistota pro rozhodování v území.

č. j. námitky: KUJCK 39931/2010 OREG/1 Výrok / požadavek námitky: Vznášíme požadavek na nutnost respektování zastavitelného území obce při upřesňování trasy Šumavských elektrických drah a žádáme doplnit v tomto smyslu do textu ZÚR Jihočeského kraje poznámku. Odůvodnění námitky: Na základě usnesení Zastupitelstva obce Nová Pec ze dne 16. 12. 2010 uplatňuje tímto námitku k návrhu ZÚR JČK. Pokud bude naše námitka akceptována, vyhneme se v budoucnu možným problémům při tvorbě projektové dokumentace a pozemky v našem majetku bude možné lépe zhodnotit. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na respektování této námitky byl vložen do bodu (60) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v tomto znění: „Při upřesňování koridoru v této územní studii a v navazujících územně plánovacích dokumentací obcí je potřebné v maximální možné míře respektovat již vymezené zastavitelné plochy.“ Požadavek naplňuje cíle a úkoly územního plánování dle §§ 18 a 19 stavebního zákona. Je také zájmem kraje, aby vymezení ploch pro záměr šumavských elektrických drah co nejméně narušilo již stanovené urbanistické koncepce v jednotlivých územních plánech obcí, ale naopak je vhodně doplnilo. Suchdol nad Lužnicí

31


Výrok / požadavek námitky: Námitka požaduje upravit text u záměru Ee4 takto: „VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice, záměr nového vedení VVN, šíře koridoru 100m. V místě vedení trasy přes zastavěné území v k. ú. Hrdlořezy a v místě vedení trasy v souběhu se zastavěným územím v k. ú. Suchdol nad Lužnicí bude vedení VVN kabelizováno. Dotčená katastrální území: České Velenice, Dvory nad Lužnicí, Nová Ves nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí.“

Výrok / požadavek námitky: Žádáme o začlenění katastrálního území obce Smetanova Lhota do oblasti N-SOB1.

Odůvodnění námitky: Důvodem nesouhlasu – námitky je návrh vedení VVN 100 kV v bezprostřední blízkosti zastavěného území v k. ú. Suchdol nad Lužnicí a přes zastavěné území v k. ú. Hrdlořezy. Řešením by mohla být buď změna trasy vedení, nebo kabelizace určitých úseků.

Odůvodnění námitky: Nebylo uvedeno.



Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na kabelizaci určitých úseků vedení VVN přesahuje svoji podrobností mantinely obsahu celokrajské územně plánovací dokumentace. Požadavek na kabelizaci jako způsobu technického řešení daného záměru je potřeba uplatnit v rámci územního řízení nebo vložit jako limitující podmínku do územního plánu města. Vedení VVN Ee4 je navíc v prostoru východně od sídla Hrdlořezy vedeno v souběhu se stávající železnicí, která již znatelně narušuje krajinný rád a navíc je navržena k elektrifikaci jako dopravní záměr D15 ve výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, je tedy otázkou, zda právě zde je kabelizace vedení VVN potřebná.

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Specifická oblast nadmístního významu N-SOB1 Orlicko leží v těsném sousedství správního území obce Smetanova Lhota. Charakter tohoto správního území je hraniční, přechodový mezi charakterem území již zahrnutých do specifické oblasti N-SOB1 Orlicko nebo do západně vymezené rozvojové osy N-OS1 Severojižní – Pasovská spojující Prahu – Strakonice – Vimperk – Strážný a dále na Pasov. Specifická oblast Orlicko byla vymezena primárně podél Orlické přehrady, která je jejím těžištěm, a ta také ovlivňuje správní území obce Smetanova Lhota. Pro specifickou oblast Orlicko navíc již byla zpracována územní studie Orlicko, která sice území obce Smetanova Lhota nezahrnuje, ale nad rámec současného vymezení v návrhu ZÚR zahrnuje do svého řešeného území správní území obce Králova Lhota a katastrální území Dolní Ostrovec, které budou do vymezení této specifické oblasti rovněž doplněny. Dojde tím k odstranění „hluchého“ místa mezi specifickou oblastí Orlicko a rozvojovou osou podél rychlostní silnice R4. Nová Pec Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

30

Boršov nad Vltavou č. j. námitky: KUJCK 39945/2010 OREG/1

32

Výrok / požadavek námitky: Z dále uvedených důvodů Obec Boršov nad Vltavou zásadně nesouhlasí s umístěním plochy KP26 v jejím obvodu. Odůvodnění námitky: Obecní zastupitelstvo Obce Boršov nad Vltavou projednalo na svém jednání dne 15. 12. 2010 podání Stránka 243

námitky proti umístění komerční a průmyslové plochy KP26 ve správním území Obce Boršov nad Vltavou. Navrhovaná plocha KP26 silně zasahuje do rozvojových záměrů obce, navrhovaná plocha ohrožuje vynaložené investice Obce Boršov nad Vltavou a Zastupitelstvem schválených a již probíhajících záměrů investorů. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Její návrh je z hlediska urbanistické koncepce celého využití území kraje správný – je navržena v rozvojové oblasti republikového významu OB10 České Budějovice a skvěle dopravně napojitelná prostřednictvím návrhu D26, tj. tzv. Jižní tangenty města České Budějovice spojující uvažované mezinárodní letiště s dálnicí D3. Nicméně plocha KP26 také zasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů II. stupně. Ačkoliv tedy její vypuštění není z hlediska urbanistického správné, z hlediska ochrany přírodních hodnot a vyhovění požadavkům obce je její vypuštění akceptovatelné a s ohledem na ochranu vodních zdrojů i pozitivní. Kaplice č. j. námitky: KUJCK 39949/2010 OREG/1 57

33

Výrok / požadavek námitky: Uplatňujeme námitku proti návrhu koridoru pro přeložku severního obchvatu městyse Křemže na silnici č. II/143, záměr D33. Požadujeme respektovat koridor přeložky dle ÚPnSÚ Křemže minimálně v části mezi hřbitovem a jižním okrajem současné zástavby. Odůvodnění námitky: Návrh nerespektuje řešení této přeložky v ÚPnSÚ Křemže, který minimálně zasahuje do stávající zástavby. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje pod kódem D33 zásadním způsobem vstupuje do současné zástavby a tak významného a citlivého prostoru jakým je hřbitov, který dle našeho názoru nesmyslně kříží, místo toho, aby se logicky navázalo na koridor dle ÚPnSÚ Křemže vymezeného mezi hřbitovem a jižním okrajem zástavby. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Po vzájemné dohodě bude záměr z řešení návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v souladu s ustanovením § 39 odst. 6 stavebního zákona nyní vypuštěn, bude prověřeno řešení navrhované obcí a výsledné řešení bude po projednání s obcí zahrnuto do 1. aktualizace návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Výrok / požadavek námitky: Přeložení trasy nadregionálního biokoridoru NBK170 v sídle Žďár tak, jak je navrženo v příloze.

Mgr. Martin Hák, zástupce veřejnosti

Odůvodnění námitky: Stávající trasa NBK 170 vede přes již zaplocené pozemky a výrazně blokuje rozvoj sídla Žďár a zároveň toto sídlo nevhodně rozděluje na dvě části.

Výrok / požadavek námitky: Vzhledem k uvedeným nedostatkům v návrhu silničního tunelu v Českém Krumlově, který je zahrnut do návrhu ZÚR JČK navrhujeme, aby dopravní koridor s označením D43/4 (stavba silničního tunelu v Českém Krumlově) byl vyjmut z návrhu ZÚR JČK až do písemného vyjádření Krajského úřadu Jihočeského kraje (odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic) ke všem uvedeným bodům.

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vymezení regionálních a nadregionálních prvků ÚSES bude ponecháno dle Generelu NR-R ÚSES Jihočeského kraje, který je podkladem pro vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a který je součástí Radou Jihočeského kraje schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje. Zpřesnění vymezení NBK 170 mimo zaplocené pozemky je možno provést v územním plánu Kaplice, v měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tj. 1 : 50 000, nelze takovou podrobnost zodpovědně řešit. Navíc metodika vymezení nadregionálních biokoridorů připouští i přerušení ÚSES v zastavěném území obce. Zelený pás v obci pak nelze považovat za blokaci rozvoje obce, naopak může zvýšit její atraktivitu. ÚSES je navíc možné, v dohodě s orgánem ochrany životního prostředí, přetnout koridorem dopravní a technické infrastruktury, nejedná se tedy o pro občany obce neprostupnou hranici mezi dvěma částmi obce. Výrok / požadavek námitky: Vyjmutí rozvojové plochy pro bydlení SO17 z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Není v ekonomických možnostech města Kaplice tuto plochu majetkoprávně vypořádat a zainvestovat. Tato plocha není pro rozvoj města Kaplice nezbytná, neboť stávající územní plán má rozvojové plochy pro bydlení v rozsahu cca 400 parcel. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vypuštěním zmíněné rozvojové plochy nadmístního významu SO17 nedojde k narušení ochrany přírodních, kulturních ani civilizačních hodnot v území. Z hlediska záboru ZPF a exploatace volné krajiny je vypuštění dokonce pozitivní. Křemže č. j. námitky: KUJCK 39950/2010 OREG/1 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

34


35

Odůvodnění námitky: Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje obsahuje v části „Koridory a plochy dopravy nadmístního významu“ v odstavci (22) tuto formulaci: „n. tam, kde je grafickou částí vymezen tunelový úsek, je potřebné jej respektovat, v navazujících územně plánovacích dokumentacích obcí je lze upřesňovat (přiměřeně zkracovat i prodlužovat), stanovovat technické řešení (ražený tunel, hloubený tunel, překrytý zářez, apod.) podle konkrétních podmínek v území, ale nelze jej zcela vypustit.“ Tato formulace v návrhu ZÚR v důsledku znamená, že tyto stavby musí být zaneseny do ÚPD příslušných obcí, ovšem bez podrobného posouzení všech zásadních vlivů promítajících se do plánování konkrétních staveb v území. Tato posouzení však nemohou být na úrovni ZÚR ani provedena – to vychází již z charakteru této ÚPD a z používaných měřítek a podrobnosti dokumentace. Proto považujeme za vhodné upozornit na nedostatky v návrhu umístění tunelové trasy v Českém Krumlově: ad 1) Ministerstvo kultury nevydalo zatím žádné stanovisko k návrhu ZÚR JČK konkrétně k problematice výstavby tunelu v Českém Krumlově. Naše připomínka se týká zejména západního portálu… a tak dále. Ad 2) V odůvodnění návrhu ZÚR je nesprávná formulace a lokalizace vedení tunelové trasy, a to v části „Koridory a plochy dopravy nadmístního významu“, kde je uvedeno: „D43/4, drahé, ale ultimativní tunelové řešení v Českém Krumlově bylo voleno z důvodu podchodu silnice pod nemocnicí, kdy vedení po povrchu by bylo vzhledem k provozu zdravotnického zařízení velmi nevhodná. Složitá morfologie terénu v Českém Krumlově nedovolovala najít jiné, méně ekonomicky náročné řešení. Dalším důvodem je také unikátnost krajinného rázu a pohledů ve městě, které je zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.“ Tunelová trasa není pod nemocnicí, nýbrž v zastavěné a obydlené oblasti. Studie proveditelnosti společnosti IKP Consulting Engineers je jedinou prezentovanou studií. Právě unikátnost krajinného rázu a pohledů se týká náš Stránka 244

požadavek na vyjádření odborníků Národního památkového ústavu k stavbě tunelové trasy a navazující křižovatky pod autobusovým nádražím. Celé znění odůvodnění viz originál námitky v dokladové části. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Nelze sice zcela souhlasit s argumentací uvedenou v námitce, stanovisko Ministerstva kultury je uplatňováno v souladu se stavebním zákonem a je věcí úředníků ministerstva, k čemu se vyjádří nejpozději na veřejném projednávání. Ve svém stanovisku Ministerstvo kultury nesouhlas s návrhem tunelu neuplatnilo, lze mít tedy za to, že s jeho vymezením souhlasilo. V měřítku grafické části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tj. 1 : 50 000, je tunel veden v prostoru pod nemocnicí, teprve při zvětšení je patrno, že je veden severně od ní, nicméně i ta je součástí zastavěné a obydlené oblasti. Požadavek na další a další studie hraničí s mrháním veřejných prostředků. Pracovníci Národního památkového ústavu se mají vyjadřovat jako odborná organizace pro orgány památkové péče. Nicméně vzhledem k velké ekonomické náročnosti této stavby bude záměr D43/4 z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bez náhrady vypuštěn. Jako problém k řešení v navazujících územně plánovacích dokumentacích bude zanesen do územně analytických podkladů Jihočeského kraje a územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Český Krumlov a v okamžiku, kdy realizace tohoto záměru bude ekonomicky reálná, bude jeho vedení prověřeno a po prověření, pokud bude jeho realizace vyhodnocena jako potřebná, vložen po projednání s dotčenými orgány a veřejností do některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Všemyslice č. j. námitky: KUJCK 39954/2010 OREG/1

36

Výrok / požadavek námitky: Z dále uvedených důvodů obec Všemyslice zásadně nesouhlasí s navrhovanou podobou ZÚR JČK, které by se mělo promítnout do ÚP. Odůvodnění námitky:

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavky obce nejsou směřovány k výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, ale zřejmě k jiným podrobnějším materiálům připravovaných pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Požadavky jdou nad rámec podrobnosti zásad územního rozvoje. Ad 1) Výroková část pro popis záměru D40/2 používá dikci: „D40/2 – homogenizace a rozšíření silnice II/138 v úseku Albrechtice nad Vltavou – Všeteč – Temelín na normové parametry,…“ bez toho, aby specifikovala šíři komunikace. Zda bude 7m nebo méně bude odvislé od konkrétního technického řešení a bude detailem řešeným v navazujících územně plánovacích dokumentacích a v rámci dokumentace pro územní řízení. Ad 2) Zmíněné varianty jsou zcela nové, jejich návrh trasy jednotlivých variant nebyl prověřen a byly by naprosto novým řešením vkládaným do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje až po veřejném projednání. Projednávaný návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nepředpokládal žádné dopravní řešení pro uvedené obce a sídla s výjimkou sídla Všeteč (viz ad 1). Ad 3) Není konkrétním požadavkem na úpravu dokumentace. Vymezení nové silnice od kamenolomu Všemyslice na staveniště 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín může být zahrnuto do problémů k řešení v navazujících územně plánovacích dokumentacích do územně analytických podkladů Jihočeského kraje a obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou a příp. vložena do některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Nejedná se však nutně o stavbu nadmístního významu, vymezení koridoru pro tuto komunikaci by mělo být řešeno na úrovni územního plánu dané obce. Ad 4) Opět není konkrétním požadavkem na úpravu dokumentace. Návrh chodníků na silnici III. třídy navíc nemůže být kvůli své podrobnosti v žádném případě obsahem celokrajské územně plánovací dokumentace. I pro územní plán obce je návrh chodníků poměrně velkou podrobností. Ad 5) Nevztahuje se k výroku ani k odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, nelze nijak v rámci návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje řešit.

Ad 1) Nesouhlasíme se stavebními úpravami komunikace II/138 v obci Všeteč, především zamýšlené rozšíření na 7 metrů (ČEZ a.s.). Toto rozšíření je v některých místech neproveditelné, uvažované vybudování chodníků a bezpečných přechodů pro chodce by nebylo možné.

Ad 6) Opět se nevztahuje k výroku ani k odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, nelze nijak v rámci návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje řešit.

Ad 2) Zastupitelstvo obce Všemyslice předkládá 2 varianty řešení dopravní situace v obcích Všeteč, Všemyslice, Slavětice, Bohunice a Neznašov.

Litvínovice

Ad 3) Vlivem neúměrně zatížené komunikace III/1412 a III/1413 přes obce Slavětice a Všemyslice (lom Slavětice) dochází k poškozování nemovitostí obyvatel (praskání zdí způsobené otřesy základů domů), na zúžených částech vozovky je pro občany chodce provoz těžkých vozidel až životu nebezpečný. Ad 4) Z prostředků ČEZ a.s. vybudované sportovní hřiště pro děti, sloužící dospělým i jako místo odpočinku a relaxace, přístupné po jediné a výše zmiňované vozovce (silnice III/1412) je pro pěší cestou na vlastní nebezpečí. Ad 5) Zastupitelstvo obce Všemyslice se seznámilo s variantami řešení dopadu dostavby nového jaderného zdroje a preferuje bod č. 4 a 5. Neskrýváme pochybnosti nad rozdílem celkových nákladů zmiňovaných variant ve výši 100 miliónů, když délky budovaných cest se liší o 600 metrů. Ad 6) Z informace bývalého zastupitele OÚ Všemyslice při jednání na jaře 2010 v Temelíně byly přislíbeny konzultace kraje s dotčenými obcemi. Toto se vůbec neuskutečnilo. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje


37

Výrok / požadavek námitky: Požadujeme upravit výměru plochy nadmístního významu z uvedené hodnoty vyšší nežli 20 ha na hodnotu vyšší nežli 50 ha. Odůvodnění námitky: Pod bodem (12) je uvedeno, že plochy o výměře nad 20 ha mohou být do navazujících ÚPD zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v ZÚR. V současné době se pro obec Litvínovice zpracovává nový územní plán, který má v návrhu navrženou plochu pro sport – plochu pro golf (včetně souvisejících funkcí) s výměrou cca 50 ha. Uvedený ÚP Litvínovice je v současné době po společném jednání a nejsou zatím dokončena ani veškerá jednání s dotčenými orgány. Za současné situace, kdy návrh ÚP Litvínovice není ještě ani na základě stanovisek dotčených orgánů upraven pro veřejné projednávání, nelze jednoznačně určit, zda tento záměr bude v předpokládaném rozsahu takto dokončen i ve formě čistopisu a takto i schválen zastupitelstvem obce. Na základě uvedeného, pro bezproblémový proces pořizování územního plánu Litvínovice a jeho dalšího upřesňování a upracování, požadujeme upravit v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje navržené zvýšení hodnoty výměry plochy nadmístního význaStránka 245

mu na navrhovanou vyšší hodnotu 50 ha. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Bylo již vyhověno obdobnému požadavku v námitce města Písek na zvýšení výměry navrhovaných ploch nadmístního významu a hranice byla zvýšena z 20ha na 50ha, a to za předpokladu, že krajský úřad v rámci svých vyjádření k zadání či návrhu územního plánů neuplatní stanovisko i k ploše menší než uvedených 50 ha, že se jedná o plochu nadmístního významu, jejíž vazby na okolí je nutno řešit v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Další zvýšení stanovené hranice nad mez 50ha již není vhodné, návrhová plocha o výměře větší než 50ha nepochybně musí mít vyřešeny vazby na dopravní a technickou infrastrukturu a svými účinky ovlivní okolí. Nicméně i tak se domníváme, že námitce obce bylo v principu vyhověno a mezní výměra plochy nadmístního významu byla v reakci na námitku jiného města 2,5 zvětšena. Výrok / požadavek námitky: Požadujeme upravit zákres ochranné zóny nadregionálního biokoridoru NBK 118, který je veden v textové části pod bodem (36) v tabulce pod označením 118. Odůvodnění námitky: Tato námitka je vznesena na základě požadavku dotčeného orgánu (Magistrátu města České Budějovice, odboru ochrany životního prostředí), který byl zaslán ke společnému jednání návrhu ÚP Litvínovice a který je uveden v zápisu z jednání ze dne 10. 12. 2010 – viz součást grafické přílohy č. 2. Na předmětném jednání byl konstatován ze strany dotčeného orgánu rozpor mezi zákresem ochranné zóny nadregionálního biokoridoru dle návrhu ZÚR a mezi hranicí navrženou zpracovatelem ÚP Litvínovice. V ZÚR je tato hranice zcela nelogicky vedena částí současně zastavěného území obce. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Dotčeným orgánem pro vymezování nadregionálního ÚSES je Ministerstvo životního prostředí, nikoliv úřad obce s rozšířenou působností. V grafické části je přiloženo vymezení vlastního nadregionálního biokoridoru, nikoliv jeho ochranné zóny. Nicméně ochranná zóna v jednom místě po zvětšení mapového podkladu daného výkresu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na 10x oproti vydávané a závazné podobě skutečně zasahuje do zastavěného území obce Litvínovice. Navíc tam, bohužel, v tomto zvětšení, zasahuje i vlastní biokoridor. Oboje proto bude posunuto severním směrem tak, aby i ve velké podrobnosti bylo vymezení nadregionálního biokoridoru NBK 118 Hlubocká obora – Dívčí Kámen vedeno již mimo zastavěné a oplocené pozemky v severním výběžku zastavěného území obce Litvínovice. Nedojde tím k narušení přírodních hodnot v území, spojení dvou nadregionálních biocenter zůstane prostřednictvím tohoto nadregionálního biokoridoru zachováno, změna není v měřítku zásad v podstatě patrná, naopak dojde k posílení ochrany civilizačních hodnot tím, že na již zainventované plochy nebudou vneseny limitující regulativy pro plochy nadregionálních biokoridorů a nebude hrozit v extrémním případě možnost vyvlastnění pro toto veřejně prospěšné opatření, čímž se zlepší i právní jistota pro rozhodování v území. Výrok / požadavek námitky: Požadujeme do textové části návrhu ZÚR doplnit následující text: „Napojení letiště přes katastrální území Litvínovice bude pouze jako dopravní napojení pro potřeby zásobování“. Odůvodnění námitky: V grafické části návrhu ZÚR sice není zakresleno propojení letiště přes katastrální území Litvínovice, jak je ale výše uvedeno, z textové často to tak jednoznačné není. V předmětné části textu je uvedeno pro záměr D57 následující: „Litvínovická ulice – rozšíření dnešní silnice I/3 (Litvínovické ulice) na 4pruh v úseku České Budějovice (křižovatka s ulicí Mánesova) – Boršov nad Vltavou (křižovatka s napojením Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

plánované jižní tangenty) z důvodu napojení letiště České Budějovice na dopravní skelet města a nadřazenou dopravní síť, šíře koridoru 100m.“ Dle uvedeného proto požadujeme tuto skutečnost zanést do textové části návrhu ZÚR. Důvod – neúnosné dopravní zatížení pro obec v případě, že by dopravní napojení na letiště přes obec Litvínovice kapacitně nebylo pouze pro účely zásobování. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na omezení dopravy na komunikaci, která není vůbec předmětem výrokové části projednávaného návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, jen na zásobování, je neproveditelný bez toho, aby tam byla tato příjezdová komunikace na letiště přes správní území obce Litvínovice závazně vymezena. Z popisu záměru D57 v příslušné tabulce v bodu (21) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ale bude v reakci na námitku obce Litvínovice vypuštěn text: „z důvodu napojení letiště České Budějovice na dopravní skelet města a nadřazenou dopravní síť“, která tak jako tak svým charakterem náleží do odůvodnění a nikoliv do výrokové části. Dolní Žďár

38


Výrok / požadavek námitky: Nesouhlasíme s řešením severozápadního obchvatu Lásenice D/B – koridor územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/34 severně od obce, vymezen v šíři 200m. Odůvodnění námitky: V místech, kde je plánovaný obchvat v k. ú. Horní Lhota u Lásenice, je v územním plánu obce Dolní Žďár umístěna ČOV pro obce Dolní Žďár a místní část Horní Lhotu. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Koridor územní rezervy je vymezen na základě územní studie zpracované na žádost sousední obce Lásenice. Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá jako úkol pro ministerstva a jiné ústřední správní orgány v článku (122) u záměru S13 Alternativní spojení západní hranice ČR s východem území jižně od D1 prověřit účelnost a možnosti paralelního jižního spojení západ – východ. Jednou z alternativ je tato velmi jižní varianta z Plzně na České Budějovice a dále na Jindřichův Hradec a Brno. Proto je potřeba zachovat územní rezervu. Dalším důvodem je také vymezení rozvojové osy N-OS7 Severovýchodní – Jindřichohradecká v tomto prostoru podél silnice I/34, kdy je počítáno se zvýšeným tlakem na změny v území vyvolané rozvojovými aktivitami v rámci této osy. Pro zajištění vzdálené možnost budování obchvatu Lásenice je územní rezerva potřebná. Její šíře je úmyslně volena tak, aby umožňovala lavírovat s vedením budoucí silnice v souladu s jinými rozvojovými projekty dotčených obcí vč. ČOV pro obce Dolní Žďár a místní část Horní Lhotu. Obec Dolní Žďár má možnost upravit a zpřesnit stanovený koridor územní rezervy mimo ve svém územním plánu navrženou ČOV, ovšem pouze v dohodě s dotčenými orgány a za podmínky, že neznemožní realizaci záměru, pro který je územní rezerva vymezena. Třeboň č. j. námitky: KUJCK 39972/2010 OREG/1

39

Výrok / požadavek námitky: Z důvodu nemožnosti využít v celém rozsahu 30tidenní období ve smyslu ustanovení odst. (1) a (2) uvedeného § 39 stavebního zákona k seznámení se s návrhem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a ke zpracování, projednání a schválení věcných námitek týkajících se všech navržených záměrů a opatření na území obce Třeboň Stránka 246

v rozsahu katastrů Branná, Břilice, Přeseka, Holičky u Staré Hlíny, Stará Hlína a Třeboň, vzhledem k termínu ustavujícího zastupitelstva města Třeboň dne 23. 11. 2010, požadujeme zahájit nové řízení o Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje spolu s vypsáním nového veřejného projednání. Odůvodnění námitky: Námitka je namířena proti nedostatečné lhůtě pro prostudování, věcnou, demokratickou i odbornou diskusi a pro projednání v orgánech (komise Rady města) města a ke schválení v Radě města, a to vzhledem k termínu ustavujícího zasedání zastupitelstva města Třeboň s volbou starosty a Rady města dne 23. 11. 2010 v důsledku přezkumu výsledku komunálních voleb v Třeboni v roce 2010 Krajským soudem v Českých Budějovicích. Lhůta pro oznámení obcím o zahájení řízení o vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje podle § 39 stavebního zákona byla sice pořizovatelem splněna, ale vzhledem k rozsahu problematiky, k její odborné náročnosti a ke všem důsledkům vyplývajícím následně z vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje pro pořízení územně plánovací dokumentace Třeboně, z důvodů výše uvedených, byla pro samosprávu města Třeboň významně zkrácena. Diskuse a posouzení dokumentace stejně jako formulace případných námitek je u tohoto dokumentu pro město Třeboň zásadní a faktickým znemožněním využit celou třicetidenní lhůtu se město Třeboň cítí poškozeno na svých procesních právech a požaduje nové veřejné projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Lhůta na projednání je stanovena stavebním zákonem. Pokud město Třeboň nemělo v důsledku povolebních vyjednávání o koalici funkční Radu města, nemůže to nijak pořizovatel ovlivnit. Případné opakování veřejného projednání bude uskutečněno pouze v případě vyžadovaném ustanovením § 39 odst. (5) stavebního zákona, tj. tehdy, pokud dojde k podstatné úpravě projednávaného návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Město Třeboň nesouhlasí s opatřením D10 v navrhované podobě a požaduje v rámci homogenizace koridoru silnice I/24 závazně řešit v souběhu s ní prostorově a stavebně oddělenou společenskou cyklostezku a stezku pro pěší ve směru z Třeboně do Lomnice nad Lužnicí. Odůvodnění námitky: Úpravu navrhovaných opatření D10 a D12/3 s doplněním o samostatný stavebně a prostorově oddělený souběžný dopravní pás pro smíšenou cyklistickou a pěší dopravu považuje město Třeboň za zásadní opatření rozvoje regionu v dopravní oblasti s potřebným zapojením cyklistické dopravy jako plnohodnotné součásti dělby dopravní práce při propojení jednotlivých místních částí Třeboně (Nová Hlína, Stará Hlína) a dalších i sídel v regionu (Třeboň, Lomnice nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Majdalena, Chlum u Třeboně atd.). Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje řeší úpravu silnice I. třídy, jako stavby nadmístního významu. V případě vymezení samostatného, stavebně odděleného souběžného dopravního pásu se jedná o záměr místního charakteru, který je možno po zpřesnění v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezeného záměru vymezit v územním plánu obce. Svou podrobností neodpovídá navrhované doplnění formátu zásad územního rozvoje jako celokrajského komplexního územně plánovacího dokumentu, jedná se o technické detaily provedení stavby, které svým obsahem patří do územního řízení, příp. do návrhu nového územního plánu města Třeboně. Výrok / požadavek námitky: Město Třeboň nesouhlasí Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

s opatřením D12 v navrhované podobě a požaduje v rámci koridoru silnice I/34 v úseku D12/1 tento koridor prodloužit až po křížení silnice I/34 a I/24 v k. ú. Třeboň a závazně řešit v souběhu s úsekem D12/3 prostorově a stavebně oddělenou společnou cyklostezku a stezku pro pěší ve směru z Třeboně do sídla Mláka. Odůvodnění námitky: Společné s předchozím požadavkem. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje řeší úpravu silnice I. třídy, jako stavby nadmístního významu. V případě vymezení samostatného, stavebně odděleného souběžného dopravního pásu se jedná o záměr místního charakteru, který je možno po zpřesnění v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje vymezeného záměru vymezit v územním plánu obce. Svou podrobností neodpovídá navrhované doplnění formátu zásad územního rozvoje jako celokrajského komplexního územně plánovacího dokumentu, jedná se o technické detaily provedení stavby, které svým obsahem patří do územního řízení, příp. do návrhu nového územního plánu města Třeboně. Výrok / požadavek námitky: Město Třeboň nesouhlasí s opatřením D39/2 v navrhované podobě a požaduje v rámci koridoru přeložky silnice II/154 v úseku Třeboň tento koridor rozšířit na 300m a variantně posoudit jinou trasu mimo Třeboň a závazně ji zahrnout do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako územní rezervu. Odůvodnění námitky: Přes dlouhodobě prostorově i legislativně fixovanou trasu přeložky silnice II/154 po východním okraji městské památkové rezervace Třeboň (v platné územně plánovací dokumentaci je od poloviny 70 let 20. století, tedy již déle než 30 let), s vědomím všech problémů a kolizí, které toto řešení obsahuje, mimo jiné ve vztahu k přírodním hodnotám (území NATURA), kulturním hodnotám (MPR Třeboň, NKP Zlatá Stoka), civilizačním hodnotám (lázeňské území, koridor železnice Veselí nad Lužnicí – České Velenice) i s vědomím technické náročnosti řešení (několikametrové mocnosti vrstev rašeliny v území Mokrá luka) a komplikovaným vlastnickým vztahům (viz paralelně podané připomínky k návrhu ZUR, opatření D39/2, ze strany několika subjektů), to vše s důsledky na investiční náročnost případné stavby, město Třeboň považuje za potřebné navrhnout, ad 1) rozšíření vymezeného koridoru pro opatření D39/2 ze navrhovaných 100m na 300m pro možnost alternativního prověření vedení trasy v ÚPD obce zejména v jejím úseku Dukelská – Jiráskova a současně ad 2) prověřit alternativní trasu obchvatu města Třeboň silnicí II/154 s jejím napojením na silnice I. tříd zejména pro odklon tranzitní kamionové dopravy (Dobrá voda, Rašelina) zcela mimo zastavěné území Třeboně a pro tuto alternativní trasu vymezit v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje Jihočeského kraje závaznou územní rezervu. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Závazná celokrajská územně plánovací dokumentace v etapě po veřejném projednání s veřejností podle § 39 stavebního zákona již není platformou pro ověřování variantních řešení a analyzování problémů. Tou jsou územně analytické podklady, příp. koncept územního plánu. Záměr D 39/2 tedy vzhledem k popsaným problémům při jeho potenciální realizaci bude z návrhu závazné části výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěn ve vazbě na ustanovení § 39 odst. 6 stavebního zákona, čímž zároveň dojde k vyhovění zmiňovaných připomínek občanů, a město Třeboň tím dostane prostor k novému prověření vedení přeložky silnice II/155. Po výběru vhodného řešení bude tento záměr vložen jako problém k řešení v navazujících územně plánovacích dokumentacích do aktualizace územně analyticStránka 247

kých podkladů Jihočeského kraje a obce s rozšířenou působností Třeboň a případně také do některé z budoucích aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Územní rezerva vzhledem k nedostatečnému prověření jejího umístění do území vymezit nyní zodpovědně nelze a bylo by nevhodné vnášet do území další kvazi stavební uzávěru formou této územní rezervy s ohledem na možnost využití pozemků jejich vlastníky. Variantní řešení v této etapě návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje již není akceptovatelné. Výrok / požadavek námitky: Město Třeboň nesouhlasí s navrhovaným zněním textové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v bodu „Stanovení pořadí změn v území (etapizace), je-li to účelné“ a požaduje závazně upravit text tak, aby podmínkou pro realizaci záměru dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín předcházelo vybudování dopravní infrastruktury v celém rozsahu opatření D12 (silnice I/34) na území města Třeboň. Odůvodnění námitky: Pořadí navrhovaných změn v území požaduje město Třeboň doplnit o podmínku výstavby homogenního průtahu silnice I/34 zastavěným územím města Třeboň před zahájením stavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Toto opatření musí vyřešit jednak kapacitní napojení na síť komunikací nižších tříd a místních komunikací včetně úplné dostavby mimoúrovňové křižovatky Jiráskova pro připojení silnice I/24 a jednak technická řešení pro ochranu přilehlých zastavěných území před účinky a vlivy z provozu na těchto komunikacích. V souvislosti s případnou výstavbou 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín lze očekávat výrazný nárůst dopravy stavebního materiálu (štěrkopísky) po silnici I/34 popř. I/24 obdobně, jako tomu bylo při výstavbě první dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, pro které byla přeložka I/34 po Mokrých lukách vč. křížení s železniční tratí a silnicí I/24 podmiňující investicí. Takto navrženým opatřením bude umožněno v navazujících územně plánovacích dokumentacích fixovat podmínky tohoto řešení s odvoláním na platnou územně plánovací dokumentaci kraje a současně vyvíjet účinný tlak na investora stavby jaderné elektrárny Temelín, aby bylo zabráněno negativním dopadům staveništní dopravy na město Třeboň. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Rozsah tohoto bodu byl dohodnut s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Další požadavky na stavby dopravní infrastruktury v souvislosti s dostavbou 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín by mohly vézt k negaci celé dohody. Silnice I/34 přímo v Třeboni navíc není přímo provázána s dopravními tahy pro přepravu osob a materiálů na staveniště 3. a 4. bloku. Sousedovice č. j. námitky: KUJCK 39981/2010 OREG/1

40

Výrok / požadavek námitky: Zastupitelstvo obce Sousedovice projednalo dne 14. 12. 2010 podání námitky proti zařazení letištní vzletové dráhy pod značkou D21, letiště Strakonice, do ploch nadmístního významu a ploch veřejně prospěšných staveb, opatření a přijalo k výše uvedenému usnesení Zastupitelstva obce č. 9/41/10 ze dne 14. 12. 2010, ve kterém nesouhlasí se zařazením letištní vzletové dráhy do ploch nadmístního významu a ploch veřejně prospěšných staveb, opatření. Odůvodnění námitky: Navrhovaná plocha nadmístního významu D21, která se týká v současné době travnaté plochy letištní dráhy, která je pro vzlety a přistání velmi málo využívána. Navrhovaná plocha D21, její realizace, zatíží zastavěné a zastavitelné plochy správního území obce Sousedovice hlukem, vibracemi a tímto naruší obytnou pohodu obyvatel obce. Vzletový a náletový kužel letištní dráhy, tedy její zvýšený provoz, Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

zasáhne území obce Sousedovice. Obec Sousedovice má schválený územní plán s návrhem nových zastavitelných ploch s funkcí bydlení venkovského charakteru, které leží v bezprostřední blízkosti navrhované vzletové dráhy D21 a ve vzletovém kuželu této letištní dráhy. V současné době probíhá provoz letiště Strakonice většinou na vzletové dráze kolmé na plochu D21. Charakter letiště je místního významu a sportovního charakteru. Tím, že dojde ke zpevnění vzletových drah a k jejich povýšení na plochy nadmístního významu, dojde ke zvýšení frekvence vzletů a přistání a zároveň možnosti využití tohoto letiště pro nejen sportovní lety, a i vnitrostátní a mezinárodní leteckou dopravu, což spatřujeme ve vztahu k obytné pohodě stávajících a budoucích obyvatel obce Sousedovice za nepřijatelné. Navrhovaná plocha D21 trvale zastaví další rozvoj obce, způsobí postupně ztrátu zájmu o bydlení v obci Sousedovice. Navrhovaná plocha D21 znemožní využít zastavitelné plochy s funkcí bydlení, které jsou dnes součástí platné územně plánovací dokumentace obce, tím obec, která leží nedaleko Strakonic, ztratí na atraktivitě pro zájemce o bydlení v ní, ale i pro stávající obyvatele obce. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vyhověno na základě doporučujícího usnesení Rady Jihočeského kraje č. 740/2011/RK-73 ze dne 30. 8. 2011, které se revokovalo předchozí usnesení č. 480/2011/RK-67. Letiště je existující a je součástí územního plánu Strakonic i územního plánu Mutěnic, jeho ochrana je tedy přiměřeně zajištěna i bez dalšího vymezení v celokrajské územně plánovací dokumentaci. Cerhonice č. j. námitky: KUJCK 39993/2010 OREG/1

41

Výrok / požadavek námitky: Požadujeme dostatečně široké vymezení koridoru stavby R4 v úseku od Radobytecké křižovatky směrem na Prahu tak, aby bylo možné v daném koridoru umístit stavbu mimoúrovňového křížení Radobytecké křižovatky (přejezd z místní komunikace obce Cerhonice na komunikaci III/00423 v Radobytcích), jako náhradu za její zrušení a dále sjezdy a nájezdy na samotnou R4 ze silnice III/12110 v místě nadjezdu nad R4. Odůvodnění námitky: Vymezený koridor stavby R4 sice neprochází katastrem obce Cerhonice, avšak stavba rychlostní silnice R4 se naší obce velice významně dotýká. Zprovozněním etapy Mirotice – Třebkov došlo k zneprůjezdnění Radobytecké křižovatky a tím k zamezení kvalitního dopravního propojení sousedních obcí a celého okolí. V současné době zástupci obcí jednají s Ředitelstvím silnic a dálnic o co nejvíce kvalitní náhradě zrušené křižovatky v Radobytcích a nových sjezdech a nájezdech na R4, které budou po dokončení stavby, R4 Mirotice, rozšíření v Radobytcích, zcela zrušeny. Žádáme, aby Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje řešily výše popsanou situaci ve prospěch dotčených obcí, tedy i obce Cerhonice, v zájmu jejich současného a budoucího rozvoje. Zastupitelstvo obce Cerhonice odsouhlasilo tyto námitky na svém zasedání dne 10. 12. 2010 pod usnesením č. 14. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Pořizovatel vzhledem k již proběhnuvší realizaci úseku Třebkov – Radobytce vypustí D4/3 z grafické i textové části výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Úseky D4/1 a D4/2 budou naopak sloučeny s tím, že vymezení koridoru šířky 200 m pro tento úsek od hranic se Středočeským krajem po Radobyteckou křižovatku umožňoval již v rámci návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje pro veřejné projednání případnou realizaci jednotlivých nájezdů, příp. i mimoúrovňového křížení rychlostní Stránka 248

komunikace a silnice III. třídy. Vzhledem k vyhovění požadavku Ministerstva dopravy vypustit závazné stanovení počtu a míst mimoúrovňových křižovatek, nebudou Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje rovněž bránit obci v tlaku na budování dalšího ekonomicky velmi náročného dopravního prvku, mimoúrovňové křižovatky, kterou v tomto úseku pořizovatel nepovažuje z dopravního hlediska za nezbytnou, protože ani ne 2 km severně je navržena jiná mimoúrovňová křižovatka na křížení se silnicí II/121. Stejně tak zásady nebudou obci bránit ve snaze řešit mimoúrovňové křížení či vybudování sjezdů na stávající místní komunikaci. Týn nad Vltavou č. j. námitky: KUJCK 40000/2010 OREG/1

42

Výrok / požadavek námitky: V souladu s platnou územně plánovací dokumentací Týna nad Vltavou doplnit do grafické části značku zobrazující umístění „nákladního přístaviště“. Odůvodnění námitky: Rada města na základě usnesení č. 654/2010 pověřila starostu města k podání námitek k projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v uvedeném znění. Dále odůvodnění obsahuje citace ze stavebního zákona týkající se procesu podávání námitek a místo a datu veřejného projednání. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Grafická značka nebyla do výkresové části zahrnuta opomenutím, návrh nákladního přístavu je zvažován v souvislosti s přepravou nadměrných nákladů pro dostavbu 3. a 4. jaderné elektrárny Temelín. Vymezením značky pro „nákladní přístaviště“ dle schváleného územního plánu města Týn nad Vltavou, kde bylo umístění řádně projednáno jak s veřejností, tak s dotčenými orgány hájícími příslušné zájmy na ochraně hodnot v území, nemůže dojít k narušení ochrany přírodních, kulturních nebo civilizačních hodnot nad přijatelnou míru. Naopak společným vymezením v územně plánovací dokumentaci města a zároveň v nadřazené územně plánovací dokumentaci kraje dojde k posílení právní jistoty pro rozhodování v území. Záměr nákladního přístavu je vzhledem k jeho využití pro přepravu nadměrných nákladů pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín jednoznačně nadmístní. Výrok / požadavek námitky: Do textové části v části „D18 – Vltavská vodní cesta“ uvést oba přístavy, tj. jak pro osobní, tak i pro nákladní dopravu. Odůvodnění námitky: Rada města na základě usnesení č. 654/2010 pověřila starostu města k podání námitek k projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v uvedeném znění. Dále viz předchozí. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Bude-li značka vymezena v grafické části výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, odůvodnění viz předchozí požadavek, je potřebné ke značce přidat i její význam a to popisem v textové části výroku návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Český Krumlov č. j. námitky: KUJCK 40004/2010 OREG/1, KUJCK 40004/2010 OREG/2


43

Výrok / požadavek námitky: Město Český Krumlov požaduje uvést do souladu text odůvodnění návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje k ploše nadmístního významu pro sport a rekreaci SR 18 Český Krumlov - Kvítkův Dvůr, tj. jde o víceúčelovou sportovně rekreační plochu, nikoli o rozvojovou plochu pouze pro golfové hřiště. Odůvodnění námitky: V odůvodnění návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je u plochy SR 18 uveden text, který neodpovídá výroku návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, přičemž již k zadání tehdy ještě územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje uplatnilo město Český Krumlov požadavek (dopisem č. j. 343/06/KS ze dne 31. 3. 2006), aby sportovně rekreační areál Kvítkův Dvůr nebyl vůbec do územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje zařazen, a pokud přesto bude, aby zde nebyl závazně specifikován způsob využití pro golf. Důvodem tehdy byl a dnes stále je požadavek ponechat v této lokalitě i další možnosti využití, které toto území skýtá, přičemž golfové hřiště může být jednou z těchto možností. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Město Český Krumlov několikrát změnilo názor na sportovně rekreační plochu Kvítkův Dvůr a způsob jejího využití. Zde se nicméně jednalo o chybu na straně pořizovatele, kdy odůvodnění plně nereflektovalo text výroku. Z tohoto důvodu bylo odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje upraveno a text odůvodnění dán do souladu s výrokovou částí. Výrok / požadavek námitky: Město Český Krumlov požaduje řešit koridor dopravy nadmístního významu D13, úsek D13/3, jako homogenizaci stávající trasy silnice I/39 a z návrhu ZÚR vypustit řešení v souběhu s železniční tratí. Odůvodnění námitky: Koridor D 13/3 pro obchvat Českého Krumlova se v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje odpojuje od silnice I/39 přibližně u zastávky ČD v Domoradicích, odtud je veden v trase železniční trati, od níž se odklání pouze v Domoradicích, prochází stávající betonárkou a před vlakovým nádražím se vrací do trasy železnice. V dalším úseku obsahuje stávající vlakové nádraží, pokračuje v trase železnice, od níž se odpojuje před bývalým kamenolomem, kterým prochází a za ním se opět napojuje na stávající silnici I/39. Mezi odpojením od železnice a napojením na silnici I/39 je natolik velký výškový rozdíl, že jeho překonání by bylo možné pouze tunelem se zahloubením cca u vlakového nádraží, které by ale neumožnilo dopravní napojení místních komunikací a obsluhu zastavěných území (sídliště Nádraží, sídliště Vyšný), takže nelze vyloučit, že jediným řešením by bylo naopak zahloubení železnice, a to včetně nádraží. Realizování této trasy koridoru D13/3, především budování raženého tunelu, je bezpochyby velice ekonomicky náročné, což je patrné i z výroku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, který připouští nutnost demolice objektů uvnitř koridoru z důvodu realizace záměru. Vzhledem k tomu, že se pro Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje prověřuje trasování koridoru bez podrobného technického posuzování, obává se město Český Krumlov, že z důvodu malé výšky nadloží při ražení tunelu nelze vyloučit, že by si realizace záměru vyžádala hloubený tunel, což je v zastavěném území velice problematické. Vzhledem k tomu, že by si realizace silničního obchvatu Českého Krumlova v trase vymezené koridorem D13/3 vyžádala vybudování tunelu uvnitř existující zástavby (navíc by mohl být hloubený), demolice stávajících objektů, včetně rodinných domů, a nelze vyloučit velké stavební zásahy do železniční trati včetně vlakového nádraží, jeví se velmi nereálné, že vedením koridoru v navržené trase budou vytvořeny podmínky pro uskutečnitelné vyřešení problému dopravy přes Český Krumlov. Město Český Krumlov požaduje, aby bylo kapacitní napojení Lipenska a Stránka 249

celého regionu Šumavy na dálnici D3/R3 přes Český Krumlov řešeno homogenizací stávajícího průtahu silnice I/39 městem. V odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je sice uvedeno, že stávající silnice I/39 vede těsně pod zámkem, který je památkou UNESCO, avšak zámek je od silnice vzdálen v nejbližším místě cca 120 m. Homogenizací této trasy by památka UNESCO nebyla přímo dotčena, na rozdíl od rodinných domů, které se nalézají uvnitř koridoru D 13/3 vedeného v trase železnice. Tyto domy by realizací obchvatu v této trase byly dotčeny přímo, včetně jejich pravděpodobného odstranění z důvodu realizace nové silnice. Homogenizace stávající silnice I/39 by sice také představovala územní zásah, ale jednalo by se o rozšíření stávající komunikace, nikoli o umístění celé nové komunikace v trase, která dosud neexistuje. Tzn., že např. zásah do území by byl významně menší, navíc by byl jednoznačně definovaný šířkou vícepruhové silnice v trase současné silnice I/39. Neopomenutelným důvodem pro požadavek homogenizace stávající trasy I/39 je skutečnost, že na tuto stávající trasu by měl navazovat i tunel D 43/4 (rovněž koridor vymezený ZÚR), jehož funkcí má být odklonění dopravy od Českých Budějovic přes Český Krumlov směrem na Větřní a Kaplici. Vedením koridoru D 13/3 v trase stávající silnice I/39 od zastávky ČD v Domoradicích po křižovatku U Trojice by byl homogenizován "přiváděcí" úsek této silnice k tunelu. Tím by mohlo dojít k společnému řešení části dvou „dopravních problémů“. Oporou pro tuto námitku města Český Krumlov je rovněž skutečnost, že proti tomuto řešení byla starostovi města již v roce 2006 doručena petice občanů města. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Stavba by skutečně byla mimořádně ekonomicky náročná, její realizace není, právě s ohledem na ekonomickou náročnost stavby, pravděpodobná v horizontu několika let. Je tedy dostatek času pokusit se najít řešení, které by umožňovalo vyřešit daný problém s co možná nejmenšími nároky na okolí a v současné době řešit pouze úpravu parametrů stávající komunikace pro odstranění nejhorších dopravních závad. Varianta homogenizace stávající silnice byla navíc doporučena hodnocením posouzení vlivů na životní prostředí jako nejohleduplnější k životnímu prostředí, což je u zlepšení parametrů stávající silnice oproti budování nových staveb pochopitelné. Hosín č. j. námitky: KUJCK 40008/2010 OREG/1

44

Výrok / požadavek námitky: Požadujeme vypustit koridor pro plynovod, zejména úsek od Chotýčan na Hosín. Odůvodnění námitky: Obec Hosín je již od roku 1997 plynofikována s napojením v regulační stanici v blízkosti vlakové zastávky ČD Hosín. V ZÚR je zakresleno napojení z Chotýčan přes letiště Hosín až do sídla Hosín. Místní část Chýňava, kde je uvažováno s velkým rozvojem, může zůstat napojena od Chotýčan. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Zkrácením koridoru pro VTL plynovod Ep7 nemůže dojít k narušení ochrany přírodních a kulturních hodnot v území. Vzhledem k tomu, že vlastní sídlo Hosín je již plynofikováno, a rozvojové lokalitě Chýňava zůstane zachována možnost se napojit i na zkrácený VTL plynovod, nedojde ani k narušení civilizační hodnot. Zkrácením navíc dojde k odstranění střetu navrženého VTL plynovodu s vymezeným nadregionálním biokoridorem NBK 117 Hlubocká obora - K118, což lze hodnotit z hlediska ochrany přírodních hodnot v území pozitivně. Propojení těchto 2 vysokotlakých plynovodů bude, v případě potřeby, řešeno po prověření jeho trasy v rámci některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Požadujeme do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje zapracovat uvedenou rozvojovou plochu nadmístního významu pro průmysl a občanskou vybavenost v místní části Chýňava. Odůvodnění námitky: V místní části Chýňava je uvažováno s rozvojem průmyslu a občanské vybavenosti nadmístního významu. Jedná se zejména o prostor mezi starou E55 a novou silnicí I/4. Rozvoj je předpokládán od stávající statku Chýňava až na hranici správního území mezi Hosínem a Borkem. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Navržená plocha dle grafické přílohy námitky má po vynesení do návrhu ZÚR Jihočeského kraje 23,55 ha. Na základě námitky města Písek a dalších budou za plochy nadmístního významu považovány a v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje závazně vymezovány plochy nad 50 ha. Tato plocha může být vymezena v územně plánovací dokumentaci obce Hosín. Z urbanistického hlediska nicméně pořizovatel považuje návrh této plochy za velmi vhodný, je skvěle dopravně napojitelná, leží v rozvojové oblasti republikového významu OB10 a navazuje na rozvojovou osu republikového významu OS6. Výrok / požadavek námitky: Požadujeme provést veškerá možná opatření, která by zmenšila negativní dopady IV. TŽK na životní prostředí v místní části Dobřejovice, jako jsou: ad a) maximální oddálení navrženého koridoru od místní části Dobřejovice, ad b) maximální prodloužení tunelu a zakryté části železnice, ad c) zapracování závazného požadavku protihlukových opatření v celé délce v blízkosti Dobřejovic, ad d) zapracování požadavku na dostatečné propojení krajiny tak, aby nedošlo k „přeříznutí“ krajiny železnicí, v tomto bodě se jedná především o zpřístupnění všech soukromých pozemků a propojení krajiny pro průchod zvěře. Odůvodnění námitky: Přes místní část Dobřejovice prochází IV. TŽK, který bude zásadním způsobem negativně ovlivňovat život v obci. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadovaná opatření k zapracování do návrhu výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje překračují svojí podrobností možný obsah celokrajského územně plánovacího dokumentu. Byť se s jejich obsahem pořizovatel ztotožňuje, je nutné tyto požadavky promítnout jako limitující regulativy do územně plánovací dokumentace na úrovni obce a následně uplatnit během územního řízení, jehož je obec ze zákona účastníkem. Oddálení koridoru pro záměr IV. tranzitního železničního koridoru lze řešit buďto upřesněním tohoto koridoru v rámci navazující územně plánovací dokumentace obce nebo v rámci některé z příštích aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Nadmístního významu je plocha sanačního ústavu u Chotýčan. Odůvodnění námitky: Záměrem obce je asanace – změna funkčního využití na občanskou vybavenost bez negativního vlivu na životní prostředí. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Pořizovatel věcně naprosto souhlasí s popsaným záměrem, nicméně ten není srovnatelný s jinými 3 asanačními zásahy, které výrok Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje závazně vymezuje (Popílkoviště České Budějovice, kalojemy v Mydlovarech a odstranění nevybuchlé munice v jižní části Vojenského újezdu Boletice). Záměr je vhodné řešit na úrovni územního plánu obce Hosín, není, z pohledu pořizovatele, nutně nadmístního charakteru. Stránka 250

Výrok / požadavek námitky: Záměrem obce je provoz letiště Hosín maximálně redukovat. Odůvodnění námitky: V současné době má velmi negativní vliv na převážnou část území obce Hosín letiště Hosín. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Letiště Hosín není vymezeno ve výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Omezení jeho provozu lze řešit prostřednictvím příslušných správních orgánů a řízení. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje k tomu nejsou vhodným nástrojem. Návrh nenavrhuje pro letiště Hosín jinou funkci, ale také nepočítá s dalším rozvojem a posílením jeho významu. Důležitým letištěm v regionu budějovické aglomerace má být jednoznačně letiště v Plané u Českých Budějovic. Výrok / požadavek námitky: Za plochy nadmístního významu lze považovat i rozsáhlé již platné plochy bydlení. Odůvodnění námitky: Bez konkrétního odůvodnění. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Považovat tyto plochy v součtu jejich výměry za plochy nadmístního významu zřejmě lze, ale vzhledem k tomu, že již jsou závazně vymezeny v územně plánovací dokumentaci na úrovni obce, bylo by jejich duplicitní vymezení v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nadbytečné. Navíc by se jednalo o nesystémový zásah, poté by každá obec či město mělo požadovat duplicitní vymezení svých rozvojových ploch v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, což není jejich účelem ve vazbě na ustanovení § 36 stavebního zákona. Vidov č. j. námitky: KUJCK 40012/2010 OREG/1

45

Výrok / požadavek námitky: Žádáme o zařazení nové cyklostezky nadmístního významu podél řeky Malše zajišťující propojení zejména pro pěší a cyklisty České Budějovice – Roudné – dále na jih do řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

vč. navazujících navrhovaných úprav silnice II/156) je tato územní rezerva zcela nadbytečná, zbytečně dále člení krajinu, zabírá její další části, zasahuje do regionálního biocentra (což je v rozporu se samotnými Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje) a uzavírá tak naši obec mezi stavby dopravní a technické infrastruktury, čímž je zásadně porušena podmínka pro udržitelný rozvoj území ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pohodu bydlení v sídle a pro soudržnost společenství obyvatel. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Územní rezerva je stavebním zákonem definována jako plocha a koridor, vymezovaný s cílem prověřit možnosti budoucího využití, kdy jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. Jedná se tedy o nepřímou stavební uzávěru pro důležité záměry, které by znemožnily budoucí realizaci této silnici. Nicméně letiště České Budějovice je záměrem republikového významu, je vymezen v Politice územního rozvoje ČR 2008 (v článku 133) a tou je také uloženo řešit napojení letiště na další druhy dopravy. Zavézt dopravu směrem od jihovýchodu (až od Vídně) po silnici II/156 na jižní okraj Českých Budějovic, najet na dálnici, odsud se po ní vrátit 3 km zpět na jih, sjet z ní a pokračovat dál na letiště je dopravně rozhodně komplikovanější řešení než navrhuje územní rezerva s jedním mimoúrovňovým křížením dálnice D3. A aby nedošlo k nevratnému zastavění ploch pro tuto budoucí možnost přímého napojení jihovýchodního segmentu na letiště v tomto komplikovaném a velmi, pokud jde o rozvojové záměry, exponovaném prostoru, je potřebné koridor chránit prostřednictvím vymezené územní rezervy D/H. Výrok / požadavek námitky: Žádáme o doplnění plochy a textu u jevu V43 (úpravna vody Plav): „Současně s doplněním technologie o třetí stupeň úpravy vody bude vybudováno nové kalové hospodářství, čímž dojde ke zlepšení stavu krajiny a přírody v k. ú. Vidov, kde budou zrušeny stávající kalové nádrže v těsném sousedství zastavěného území obce Vidov. Výstavba kalového hospodářství proběhne v areálu úpravny vody nebo na přilehlých pozemcích Jihočeského vodárenského svazu“.

Odůvodnění námitky: Tato cyklostezka umožní bezpečný pohyb osob a propojí samotné krajské město s krajinou kolem řeky Malše.

Odůvodnění námitky: Zákres je v příloze. Tento bod se netýká k. ú. Vidov přímo, ale zprostředkovaně. Problém kalových lagun je pro naši obec tak závažný, že požadujeme jeho zanesení do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.



Odůvodnění návrhu výroku ZK: Cyklostezku je potřebné nejprve vymezit v územní studii nebo jiném nezávazném územně plánovacím podkladu, zahrnout jako problém k řešení v územně plánovacích dokumentacích do územně analytických podkladů obcí pořizovaných pro správní území obce s rozšířenou působností České Budějovice a teprve po prověření technické realizovatelnosti této trasy a prokázání nadmístního významu zahrnout do návrhu příslušných územních plánů dotčených obcí, příp. i do grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v rámci její některé z pozdějších aktualizací. Principiálně jde o záměr z hlediska urbanistické koncepce a řešení cyklistické dopravy akceptovatelný a pozitivní, nicméně není nutně nadmístního významu a lze stejně dobře řešit i na úrovni územních plánů dotčených obcí.

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Do výrokové části bude do tabulky u bodu (23) do řádku V43 týkající se záměru úpravny vody Plav vložen pokyn: „Současně s doplněním technologie o třetí stupeň úpravy vody bude vybudováno nové kalové hospodářství. Následně budou rekultivovány stávající kalové laguny.“ a do odůvodnění výroku do téže tabulky vložena věta. „Vybudováním nového kalového hospodářství dojde ke zlepšení stavu krajiny a přírody v k. ú. Vidov, kde budou moci být zrušeny stávající kalové nádrže.“ Vše ostatní, zejména požadavek na konkrétní umístění kalového hospodářství, již překračuje svoji podrobností stanovený obsah Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako celokrajského územně plánovacího dokumentu.

Výrok / požadavek námitky: Zásadně nesouhlasíme s vymezením územní rezervy pro dopravní stavbu pokračování Jižní tangenty (záměr D/H), vymezené pro budoucí napojení mezinárodního letiště České Budějovice na silnici II/156. Odůvodnění námitky: Vzhledem k navrhovanému dopravnímu řešení v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje (zejména navrhované mimoúrovňové křižovatky u Starých Hodějovic Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Nišovice č. j. námitky: KUJCK 40014/2010 OREG/1

46

Výrok / požadavek námitky: Obec Nišovice zásadně nesouhlasí s jakoukoliv východní variantou přeložky komunikace I/4 a tudíž ani s navrženým koridorem v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje procházejícím katastrálním územím obce Stránka 251

Nišovice a to již od samého počátku projednávání. Odůvodnění námitky: ad 1) Výrazné zhoršení dopravní dostupnosti mezi obcí Nišovice a Volyní (automobilová doprava v případě úrovňového křížení, vznik vysokého nebezpečí pro pěší, děti školou povinné, zaměstnanci firem), ad 2) zhoršení či zamezení přístupů vlastníků nemovitostí k jejich pozemkům a stavbám v k. ú. Nišovice, ad 3) přiblížení se k zástavbě rodinných domů, zhoršení kvality života občanů vlivem zvýšené hladiny hluku a emisí nejen v severní části obce (severozápadní větry), ad 4) zamezení rozvoje obce směrem severním a severozápadním a zamezení možného propojení obce Nišovice s městem Volyně, ad 5) výrazně zhoršení klidové zóny a cyklotrasy podél řeky Volyňky mezi obcí Nišovice a městem Volyně využívané k volnočasovým aktivitám a odpočinku, ad 6) narušení údolní nivy Volyňky konstrukcí budoucí komunikace a přemostěním, a v neposlední řadě vznik dalších překážek v toku řeky Volyňky a její nivě s ohledem na průběh povodní v roce 2002 a v roce 2009, ad 7) podstatné znehodnocení rázu krajiny. Pokud dojde k realizaci přeložky I/4 v navrhovaném koridoru, byli-by nejen občané Nišovic postiženi výše uvedeným. Výše uvedené argumenty vyplývají z připomínek občanů a podnikajících subjektů na území obce Nišovice. Obec Nišovice od počátku požadovala vedení přeložky západním směrem od města Volyně a na tomto názoru trvá. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Silnice I/4 je vymezena jako koridor kapacitní silnice ve schválené Politice územního rozvoje ČR 2008 (vládou ČR). Průtah městem Volyně je pro mezinárodní silniční tah naprosto nevyhovující. Obchvat Volyně je tedy nezbytně nutné, jako záměr republikového významu, v rámci návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezit. Někudy veden a navržen být musí. Realizace obchvatu pouze na správním území města Volyně není technicky možná. Západní varianty obchvatu města Volyně jsou technicky náročnější, jsou vedeny ještě komplikovanějším terénem než východní varianta, a jsou tedy také dražší. Na stávající variantě se po velmi dlouhé době, byť těsně, shodla většina zastupitelů města Volyně. K jednotlivým argumentům obce uvádíme: ad 1) křížení silnic I/4 a II/144 bude muset být vyřešeno tak jako tak, obec tedy bude naopak dopravně napojena lépe na mezinárodní tah a shodně jako dnes na město Volyně, ad 2) přístupy na pozemky jsou řešeny v rámci stavebního řízení a ze strany investora silnice je problém vždy řešen v dohodě s vlastníky, např. budováním doprovodných cest, ad 3) k přiblížení k zastavěnému území dojde, nicméně již nyní je zastavěné území obce dotčeno silnicí II/144 a napojením na silnici I/4, ad 4) obec Nišovice má počet obyvatel za poslední dekádu velmi stabilní119, rozvoj obce by tomu měl odpovídat a být značně umírněný, a tento umírněný rozvoj lze realizovat také jižním směrem, byť tyto svahy nejsou pro výstavbu rodinných domů příliš vhodné, propojení s městem Volyně novou zástavbou o výměře cca 20 ha není při současném demografickém vývoje obce Nišovice a města Volyně120 příliš reálné, ad 5) k narušení oblasti kolem Volyňky a možného využití pro volnočasové aktivity realizací záměru kapacitní

Obec Nišovice měla k 1. 1. 2001 celkem 224 obyvatel, 1. 1. 2008 jen 216 obyvatel, k 1. 1. 2009 se vrátila na 222 obyvatel, zdroj: Český statistický úřad, Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2001, 1. 1. 2008 a k 1. 1. 2009. 119

Město Volyně má záporné saldo vývoje počtu obyvatel, 3217 obyvatel k 1. 1. 2001, ale již jen 3155 obyvatel k 1. 1. 2009, tedy pokles o 62 obyvatel během 8 let, zdroj: Český statistický úřad, Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2001 a k 1. 1. 2009. 120


silnice bezesporu dojde, je to zde bohužel negativem tohoto řešení, ad 6) technické aspekty přemostění Volyňky a železnice bude nutné řešit v rámci územního řízení, případně v územně plánovacích dokumentacích obce Nišovice a města Volyně, každopádně lze najít technické řešení s dostatečně dimenzovaným mostním objektem, aby ke zhoršení povodňového rizika v nivě Volyňky nedošlo, ad 7) posouzení dopadů stavby na krajinný ráz může být předmětem samostatného správního řízení ve vazbě na ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., rozhodně zde bude narušení krajinného rázu menší nebo srovnatelné s obcí doporučovanou západní variantou, která by vedla ještě dramatičtějším terénem. Mutěnice č. j. námitky: KUJCK 39981/2010 OREG/1

47

Výrok / požadavek námitky: Z dále uvedených důvodů obec Mutěnice zásadně nesouhlasí se zařazením plochy letištní vzletové dráhy pod značkou D21, letiště Strakonice, do ploch nadmístního významu a ploch veřejně prospěšných staveb, opatření. Odůvodnění námitky: Navrhovaná plocha nadmístního významu D21, která se týká v současné době travnaté plochy letištní dráhy, která je pro vzlety a přistání velmi málo využívána. Navrhovaná plocha D21, její realizace, zatíží zastavěné a zastavitelné plochy správního území obce Mutěnice hlukem, vibracemi a tímto naruší obytnou pohodu obyvatel obce. Vzletový a náletový kužel letištní dráhy, tedy její zvýšený provoz, zasáhne nejenom Mutěnice, ale i sousední obec Sousedovice. Obec Mutěnice má schválený územní plán s návrhem nových zastavitelných ploch s funkcí bydlení venkovského charakteru (Cihelna a Na Loučkách), které leží v bezprostřední blízkosti navrhované vzletové dráhy D21. V současné době provoz letiště Strakonice, který probíhá většinou na vzletové dráze kolmé na plochu D21, způsobuje nadlimitní hlukové zatížení zastavěných ploch obce s funkcí bydlení. Charakter letiště je místního významu a sportovního charakteru. Tím, že dojde ke zpevnění vzletových drah a k jejich povýšení na plochy nadmístního významu, dojde ke zvýšení frekvence vzletů a přistání a zároveň možnosti využití tohoto letiště pro nejen sportovní lety, a i vnitrostátní a mezinárodní leteckou dopravu, což spatřujeme ve vztahu k obytné pohodě stávajících a budoucích obyvatel obce Mutěnice za nepřijatelné. Navrhovaná plocha D21 trvale zastaví další rozvoj obce, velká část území obce leží v záplavovém území řeky Volyňky, ve kterém není přípustné navrhovat plochy s funkcí bydlení, a proto byly v platné územně plánovací dokumentaci vymezeny nové zastavitelné plochy bydlení (Cihelna a Na Loučkách). Navrhovaná plocha D21 znemožní využít zastavitelné plochy s funkcí bydlení, které jsou dnes součástí platné územně plánovací dokumentace obce, tím obec, která leží nedaleko Strakonic, ztratí na atraktivitě pro zájemce o bydlení v ní, ale i pro stávající obyvatele obce. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vyhověno na základě doporučujícího usnesení Rady Jihočeského kraje č. 740/2011/RK-73 ze dne 30. 8. 2011, které se revokovalo předchozí usnesení č. 480/2011/RK-67. Letiště je existující a je součástí územního plánu Strakonic i územního plánu Mutěnic, jeho ochrana je tedy přiměřeně zajištěna i bez dalšího vymezení v celokrajské územně plánovací dokumentaci. Běleč č. j. námitky: KUJCK 40045/2010 OREG/1

48

Výrok / požadavek námitky: Žádáme Vás o přeřazení nové komunikace Běleč – Bzová do Zásad územního rozvoje JihočesStránka 252

kého kraje tak, jak je navržená v obecně závazné vyhlášce Budějovického kraje č. 1/2001 ze dne 20. 2. 2001, kterou se vymezuje závazná část územního plánu velkého územního celku Táborska. Odůvodnění námitky: Mezi obcemi Běleč a Vilice vedou v současné době dvě komunikace (v příloze). První komunikací je stará silnice Běleč – Bzová – Vilice (dnešní silnice druhé třídy č. II/137), druhou komunikací je nová silnice Běleč – Bzová – Vilice (místní komunikace Běleč – Bzová a silnice III. třídy č. III/13715). V dalším textu se termínem stará silnice bude označovat silnice přes Elbančice, termínem nová silnice se bude označovat silnice přes Bzovou. Do osmdesátých let minulého století vedla silnice první třídy 1/33 Písek – Tábor – Kutná Hora – Hradec Králové – Náchod přes území Mladovožicka a obce Běleč v trase staré silnice, kterou najdeme v současném trasování již ve stabilním katastru z první poloviny 19. století. V osmdesátých letech 20. století byla postavena nová silnice v úseku hranice kraje – Vilice – Bzová. Vzhledem ke společenským změnám se již nerealizoval úsek Bzová – Běleč, kde došlo pouze k oddělení parcel v katastru nemovitostí a jejich označení jako silnice. Prvním důvodem je nutnost úplné rekonstrukce staré silnice z důvodu naprosto nevyhovujícího šířkového, výškového i směrového uspořádání komunikace mezi Elbančicemi a Vilicemi (už dva osobní automobily mají problém se vyhnout – jde o jeden z nejužších úseků silnice druhé třídy na území okresu Tábor), úzký průjezd přes samotu Elbančice, blízkost vodojemu pro veřejný vodovod ve Bzové (plot 3 metry od silnice), vodojemu pro vodovod v Bělči (100 metrů od silnice) a památky – židovského hřbitova (90 metrů od silnice). Silnice navíc prochází místy po okraji lesa, místy lesem. Druhým důvodem je trasa veřejné autobusové linky, která dříve vedla přes Elbančice (4 trvale bydlící), nyní vede přes Bzovou (74 trvale bydlících). V době, kdy jezdil autobus přes Elbančice, docházková vzdálenost k zastávce autobusu ze středu Bzové činila cca 1400 metrů a od posledních čtyř domů zástavby cca 1800 metrů. Ve Bzové je dnes ve věku do 14 let 13 dětí, které dojíždí nebo v blízké době budou dojíždět do Mladé Vožice do školy. Třetím důvodem pro dostavbu nové silnice jsou finance na investice a provoz. V parametrech silnice první třídy je postavena zhruba polovina a zbývá vybudovat posledních zhruba 1200 metrů komunikace. V případě zachování současného stavu by bylo vhodné a v některých úsecích nutné rozšířit a upravit stávající komunikaci v délce téměř 3 km. Navíc bude nová silnice po dostavbě kratší, budou na ní pouze dvě táhlé zatáčky a z výškových i směrových důvodů lépe udržovatelná. Nová silnice nepovede lesem. Od dostavby úseku nové silnice Bzová – Vilice před dvaceti lety byl veden provoz silnice druhé třídy po místní komunikace Běleč – Bzová a dále po nové silnici Bzová – Vilice. Autobus jezdil po této trase k nové zastávce ve Bzové. Stará silnice přes Elbančice se téměř neopravovala a neudržovala, ale díky minimálnímu provozu lokálního charakteru (těžba v lese, obsluha Elbančic) byla v dobrém stavu. Místní komunikace Běleč – Bzová, stavěná na lokální provoz, byla po dostavbě nové silnice Bzová – Vilice využívána jako silnice nejdříve první třídy, poté jako silnice druhé třídy. Kvůli rozvoji navigací po roce 2000 se celá silnice III137 (bývalá 1/33 Písek – Tábor – Kutná Hora – Hradec Králové – Náchod) stala pro dopravce vítanou trasou z Písecka a Táborska ve směru na Královéhradecký a západ Pardubického kraje. Provoz v posledních letech několikanásobně narostl, a to zvláště v zimě, kdy se silnice udržovala pomocí soli. Počátkem roku 2010 se povrch kvůli tuhým mrazům, silnému provozu a soli téměř rozpadl, celé plochy byly bez asfaltu, silně poškozena byla i vrstva kameniva v podloží. Obec Běleč uhradila opravu zmíněného úseku ve výši zhruba 249 000 Kč, což je pro obec s 2 mil. rozpočtem poměrně výrazná částka. Silnice druhé třídy byla po zmíněné opravě pře značena správou a údržbou silnic zpět na starou silnici přes Elbančice, což se však minulo účinkem, proZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

tože dopravci pokračují z velké části po známé trase Běleč – Bzová – Vilice. Bohužel se situace jeví tak, že v příštím a dalších letech budou nutné další opravy komunikace a jediným řešením je úplná rekonstrukce. Úroveň bydlení jak ve Bzové, tak v obci Vilice a dalších osadách se zrušením dostavby nové silnice sníží, dopravní obslužnost zhorší, dojezdová doba záchranné služby a hasičského záchranného sboru prodlouží a v případě nehody mezi Elbančicemi a Vilicemi výrazně zkomplikuje. Sídlo Bzová a obec Vilice patří k nejodlehlejším obcím v ORP Tábor, obě obce bojují s vylidňováním, a situace se rezignací na stavbu silnice Běleč – Bzová ještě zhorší bez výhledu na zlepšení. Připravované zásady územního rozvoje Jihočeského kraje řadí obec Běleč do specifické oblasti Pacovsko (N-SOB3). V zásadách pro rozhodování o změnách v území je uvedeno: „podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke Specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu.“ V úkolech pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentacích je uvedeno: „řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj, tak na kraje Středočeský a Vysočina.“ Z těchto všech uvedených informací je zřejmé, že nejvýhodnějším řešením je dobudování komunikace Běleč – Bzová a uvedení úseku Běleč – Bzová – Vilice – hranice Středočeského kraje do provozu v soudobých parametrech. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vedení po zčásti novém úseku komunikace Vilice – Bzová s lepšími parametry než je stávající úsek silnice II. třídy mezi obcí Vilice a sídlem Elbančice je kratší a ve výsledku bude pro Jihočeský kraj jako majitele silnici II. třídy i provozně – technicky a ekonomicky výhodnější. Homogenizace úseku silnice III. třídy Běleč – Bzová není nutně záměr nadmístního významu a může řešen v rámci územně plánovacích dokumentací dotčených obcí. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje proto vymezuje tento úsek jen červenou linkou jako záměr převedení silnice II. třídy do nové stopy bez vymezení koridoru pro potenciální rozšíření tohoto úseku. To bude ponecháno na územním plánu dané obce, případně na 1. aktualizaci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Ing. arch. Veronika Kovářová, zástupce veřejnosti č. j. námitky: KUJCK 40047/2010 OREG/1

49

Výrok / požadavek námitky: My, níže uvedení a podepsaní občané Volyně, uplatňujeme v souladu s § 23 odst. (1) stavebního zákona věcné shodné připomínky k návrhu územně plánovací dokumentace. Na základě těchto, níže upřesněných, připomínek zmocňuje k podání námitky a k našemu dalšímu zastupování při projednání námitky ve smyslu § 23 odst. (3) stavebního zákona níže uvedeného zástupce veřejnosti. Předmětná územně plánovací dokumentace: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Námitka PROTI zakreslení přeložky silnice I/4 v modré variantě č. 11. PRO zakreslení přeložky ve stabilizované variantě č. 0, tzv. červené variantě. Odůvodnění námitky: ad 1) Varianta přeložky byla schválena v zastupitelstvu pouze 8 proti 7 hlasům (15 zastupitelů), což je nestabilní politické rozhodnutí. Jako návrh na změnu dlouhotrvajícího záměru nám nepřipadá dostačující. Argumentem je i územní plán velkého územního celku Písecko - Strakonicko, kde je zakreslena stabilizovaná varianta. Je nutné připomenout okolnosti překotného přijetí varianty č. 11 na veřejném zastupitelstvu města Volyně dne 17. prosince 2008 a nátlak jisté části zastupitelů lobující za prosazení této varianty. Také není jistě bezvýznamná petice proti variantě č. 11, řádně předložená zastupitelstvu, čítající Stránka 253

přes 900 podpisů. ad 2) Měření průjezdnosti zajistila za podpory nadace VIA firma EDIP s.r.o., která provedla i jeho analýzu a prognózu. Na silnici 1/4 na výjezdu na Strakonice projede v r 2009 o 22,8% méně nákladních automobilů než v r 2005. Situace na výjezdu směr Vimperk se příliš neliší, zde je pokles kamionové dopravy o 18,5%. Také ve směru na Prachatice je pokles kamionové dopravy, i když pouhá 3%. Osobní doprava naopak zaznamenala mezi léty 2005 - 2009 nárůst mezi Volyní a Strakonicemi o 6%, mezi Volyní a Vimperkem 23,5% a mezi Volyní a Prachaticemi 19,6%. V absolutních číslech intenzita dopravní zátěže představuje důvod k vybudování obchvatu. Dle osobního rozhovoru s ing. Pešlem, ředitelství silnic a dálnic České Budějovice byla dopravní zátěž v r. 2005 hraničním důvodem ke stavbě obchvatu. ad 3) Z porovnání obou variant předpokládáme výrazný rozdíl ve finanční náročnosti ve prospěch stabilizované varianty. Vzhledem k hraničním hodnotám intenzity dopravy pro nutnost vybudování obchvatu bude každá byť minimálně nákladnější a náročnější varianta obtížně obhajitelná. Odložením výstavby přeložky dojde ke zpomalení rozvoje silnice S4. ad 4) Stabilizovaná varianta už má připravený projekt, její provedení je časově méně náročné, jakož i stavba sama o sobě je méně náročná. Tím se dříve uleví přetěžovanému Náměstí Svobody, na kterém díky nevyhovujícím kvalitám dochází k porušení statiky přilehlých domů a propadům částí vozovky do systému městských sklepení. ad 5) Stabilizovaná varianta by mohla po úpravě projektu vyřešit většinu protipovodňových opatření. ad 6) Část domů, které musí být kvůli stabilizované variantě zbourány, jsou opakovaně zaplavovány povodní. Úprava této části trasy by se dala nazvat „asanací“. ad 7) Zakreslení varianty č. 11 dle našeho názoru v mnohém odporuje prezentovaným prioritám uplatněným při tvorbě ZÚR kraje, viz Příloha Priority (zdroj: prezentace 7. 12. 2010 ve Strakonicích, dále http://up.kraj-jihocesky.cz) ad 8) Porušuje regionální biokoridor funkční RBC 240. ad 9) Porušuje regionální biocentrum funkční RBK 232 (hrubě zasahuje do lokality V Lukách, která je v okresním generelu ÚSES pro POÚ Volyně označena jako významný biotop a interakční prvek a ekologicky velmi stabilní plocha s velkým významem - stabilita 4). ad 10) Zásadně naruší ráz volyňského koupaliště, jehož odpočinková a rekreační plocha je zahrnuta v koridoru. Tím se zcela znehodnotí tato ojedinělá stavba, od roku 2008 technická památka, která je Jihočeským krajem prezentována jako jediná tohoto druhu v celých Jižních Čechách!

o. s., a Volyně v dolyně, o. s., již také vyjádřila svůj zásadní nesouhlas s variantou č. 11 přeložky silnice I/IV při podávání námitek týkajících se projednávání zadání ÚP města Volyně v březnu 2009. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Silnice I/4 je vymezena jako koridor kapacitní silnice ve schválené Politiky územního rozvoje ČR 2008 (vládou ČR). Průtah městem Volyně je pro mezinárodní silniční tah naprosto nevyhovující. Obchvat Volyně je nezbytně nutné jako záměr republikového významu v rámci návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezit. Někudy veden a navržen být musí. Západní varianty obchvatu města Volyně jsou technicky náročnější, jsou vedeny ještě komplikovanějším terénem než východní varianta, a jsou tedy také dražší. Tzv. stabilizovaná varianta dle územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko je sice prověřené řešení, ekonomicky nejvýhodnější, mimo ponechání nulové varianty průtahu přes náměstí, ale vyvolává velký odpor veřejnosti ve Volyni. Nyní k jednotlivým argumentům autorů námitky: ad 1) Na stávající variantě se po velmi dlouhé době, byť těsně, shodla většina zastupitelů města Volyně. V demokratické společnosti je názor Zastupitelstva města jako nejvyššího orgánu města důležitým argumentem a to i pro řešení celokrajského územního plánu. A to s vědomím, že názor zastupitelů může být na dalším jednání revokován. ad 2) Podle měření provedeného společností Mott MacDonald byla intenzita dopravy na silnici I/4 8177 aut/den před Volyní od Strakonic, 4228 aut/den za Volyní na I/4 směrem na Čkyni a 2764 aut/den na II/144 směrem na Husinec, kdy intenzita 957 aut/den na II/142 směrem na Bavorov je již výrazně menší121. Měření dokládají dvě indicie – Volyně je relativně silným cílem dopravy na I/4 od Strakonic (pokles intenzity o 49% na I/4) a ve Volyni se sčítají proudy z uvedených silnic II. třídy s proudem po I/4 od jihu (957 + 2764 + 4228 = 7949 což je skoro rovno 8177 aut/den severně od Volyně na I/4). Protože uvedené silnice II. třídy jsou na I/4 napojeny od východu, budování západního obchvatu poněkud postrádá smyslu. Budování obchvatu smysl má, byť je také odborným názorem pořizovatele, že obchvaty by z hlediska provozně – dopravního a jejich ekonomické odůvodnitelnosti měly být navrhovány až od intenzity dopravy nad 5000 aut/den. Tato podmínka je zde plněna hraničně součtem dopravních proudů z uvedených silnic.

ad 11) Hrubě naruší a znehodnotí území s existující obytnou výstavbou na hranici katastrů Přechovice a Volyně. Na dlouhou dobu zablokuje jakýkoliv rozvoj města východním směrem, kde se nacházejí potencionálně kvalitní pozemky k bytové zástavbě.

ad 3) Zde nelze argumentaci námitky oponovat, ano, stabilizovaná varianta dle územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko by byla zcela jistě výrazně levnější než varianta č. 11, které je předmětem návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. ad 4) Stabilizovaná varianta je sice dlouhodobě rozpracována, nicméně dokumentace zastarávají, ztrácejí na aktuálnosti a varianta č. 11 je nyní rozpracována do obdobné podrobnosti.

ad 12) Zcela odřízne jednu z nejkrásnějších partií ve Volyni vrch Kralovice s kaplí Anděla Strážce (kulturní památka), jedno z mála výletních místo v bezprostředním okolí města s neopakovatelnými výhledy na město. Město si tím zničí obrovský turistický potenciál.

ad 5) Proti tomuto argumentu také není protiargument, skutečně stabilizovaná varianta, resp. násep silnice I/4, by mohl plnit funkci protipovodňového valu odcloňujícího zastavěného území města od toku Volyňky, zatímco v případě předložené varianty č. 11 bude nutné naopak most přes Volyňku navrh-

ad 13) Zakreslením koridoru do ÚP Jihočeského kraje dojde v tomto území k jisté formě stavební uzávěry. Budou zcela zásadně omezena vlastnická práva majitelů nemovitostí ležících v naznačeném koridoru a majitelé budou ještě před samotnou eventuelní stavbou silnice blokováni v nakládání se svým majetkem a firmy blokovány ve svém rozvoji. Varianta obchvatu Volyně č. 11 a v ZÚR JČK zakreslený koridor odporuje mnoha základním bodům zadání ZÚR Jihočeského kraje i města Volyně. Dvě občanská sdružení, Regio Pošumaví, Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Zdroj: Kartogram intenzit pro rok 2009, materiál Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, analýzy a průzkumy – 1. etapa, objednatel: Krajský úřad Jihočeského kraje, zhotovitel: Mott MacDonald Praha, spol. s r. o., listopad 2009, číslo zakázky 265 492. 121

Stránka 254

nout s dostatečným rozponem tak, aby se nestal překážkou v nivě řeky. ad 6) Nucené zbourání několika domů podpořené jejich opakovaným zaplavováním je sice racionálním řešení a „asanací“ pro autory námitky, nicméně pro obyvatele dotčených domů jde o extrémní a brutální zásah. Pořizovatel musí vnímat obě polohy možného hodnocení. ad 7) Pokud jde o priority územního plánování stanovované v úvodních článcích výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, je stabilizovaná varianta určitě více v souladu s environmentálními prioritami než varianta č. 11, naopak koridor silnice I/4 ve stabilizované variantě řeže část zastavěného území města a zde je navržená varianta více v souladu s ochranou civilizačních hodnot. Pokud jde o kulturní hodnoty, tam považuje pořizovatel obě varianty za rovnocenné. ad 8) Regionální biocentrum RBC240 (kód dle Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, nikoliv tzv. republikový NKOD) Niva pod Volyní je vymezeno severně od Volyně západně od Přechovic, kde obě varianty, stabilizovaná i navržená, již vedou ve stejné stopě, dotčení biocentra musí být tedy stejné v obou případech. ad 9) Regionální biokoridor RBK232 (kód dle Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, nikoliv tzv. republikový NKOD) Niva pod Volyní – Betaň je dotčen oběma variantami stejně, v obou návrh silnice I/4 kříží tento regionální biokoridor vedoucí podél toku řeky Volyňky, v obou případech bude nutné dostatečně dimenzované mostní řešení. ad 10) Navržená varianta, resp. osa vymezeného koridoru, je vedena ve stejné vzdálenosti cca 150 m od stávajícího koupaliště jako v případě stabilizované varianty, jen v jednom případě od východu, v druhém od západu. Dopady jsou u obou posuzovaných variant shodné a ani v jednom případě není počítáno s likvidací koupaliště. ad 11) Ke znehodnocení stavebních pozemků může dojít, pokud jsou již vymezeny v územních plánech (a může to být i meritum námitek), nicméně stále je zásah do vymezení zastavitelných ploch (tj. dosud nezastavěných) méně brutálním zásahem do území než vybourání existujících objektů a protažení silnice již zastavěným územím. ad 12) K narušení spojení mezi zastavěným územím města Volyně a kulturně cennou lokalitou kaple Anděla Strážce dojde. Proti tomu nelze vznést protiargument. Pouze budování tunelu od křížení se železnicí po most přes Volyňku by toto negativum mohlo vyřešit, nicméně by se jednalo o ekonomicky velice nákladné řešení. Na stranu druhou, o obrovském turistickém potenciálu lze mluvit na Lipenské nádrži nebo u napojení na lyžařský areál Hochficht, zde se v měřítku kraje o „obrovském turistickém potenciálu“ dá hovořit stěží. ad 13) Stavební uzávěrou do doby vybudování silnice I/4 bude i stabilizovaná varianta, stejně tak západní nebo jiná alternativa obchvatu, to platí pro všechny varianty shodně. Shrneme-li argumentaci pro a proti, musí pořizovatel otevřeně připustit, že obě posuzované varianty, ta předložená v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a ta doporučená autory námitky již jednou závazně vymezená v územním plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko, mají své klady a zápory a jejich hodnocení je vyrovnané. Pro předloženou variantu hovoří jako rozhodující argument to, že nevyžaduje demolici stávajících objektů ve městě. To nakonec vede pořizovatele k odmítnutí požadavku autorů námitky, i když uznává, že jiné argumenty, zejména ekonomické, hovoří pro jimi doporučovanou stabilizovanou variantu. Řešení formou obchvatu je navíc řešením koncepčním, které by mělo zůstat vyhovující v podstatně delším časovém horizontu než průtah městem, kdy i minimální nárůst dopravy může vyvolat nový požadavek na řešení obchvatu. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Římov

50


Výrok / požadavek námitky: Zastupitelstvo obce navrhuje mírný odklon od nemovitostí ať v soukromém nebo obecním majetku a u těchto nemovitostí zúžení koridoru obdobně jako u obchvatové komunikace na 20m. Odůvodnění námitky: Zastupitelstvo obce Římov projednalo na svém zasedání dne 15. 12. 2010 podání námitky proti vedení trasy VTL plynovodu Velešín – Borovany, záměr vysokotlakého plynovodu ves právním území obce Římov. Ad 1) Navrhovaná trasa VTL tak, jak je zakreslena ve výkresové části, nešetrně zasahuje do rozvojových záměrů obce, dle územního plánu Římov jdou zde navrženy plochy pro bydlení. Ad 2) Navrhovaná trasa vstupuje a zasahuje do krajinné památkové zóny Římovsko podle vyhlášky č. 208/1996 Sb. Ad 3) Navrhovaná trasa zasahuje do stávajících rekreačních a chatových oblastí a sportovních zařízení TJ Sokol, stávající a nově budované hřiště. Ad 4) Navrhovaná trasa VTL kopíruje navrhovaný obchvat obce Římov, který byl a je znovu řešen v územním plánu obce. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Navržený mírný odklon lze v měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje promítnout pouze jako redukci stávajícího koridoru, další upřesnění (zúžení) je možné na úrovni územního plánu obce. Zásah do krajinné památkové zóny Římovsko bude pouze po dobu výstavby, podmínky zásahu je možné řešit v rámci dokumentace pro územní řízení. Z hlediska ochrany krajinného rázu ani z hlediska památkové ochrany zóny nemůže mít podzemní stavba na předmět ochrany podstatný vliv. Navíc požadovaný mírný odklon střet s touto památkovou zónou neřeší, koridor plynovodu je navržen prakticky středem této zóny. Pokud se týká namítaného zásahu do navrhovaných ploch pro výstavbu, obec má možnost ve svém územním plánu vymezení koridoru zpřesnit, tak aby zásah do navrhovaných ploch výstavby byl co nejmenší. Šířka koridoru navrženého v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje takové zpřesnění umožňuje. Území stávajících chatových oblastí bylo z návrhu koridoru vyříznuto. Mgr. František Švepeš, zástupce veřejnosti č. j. námitky: KUJCK 215/2011 OREG/1

51

Výrok / požadavek námitky: Požadujeme, aby v rámci přípravy návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byl do tohoto dokumentu zapracován tzv. severní obchvat města Trhové Sviny a to jako obchvat celého města včetně městské části Otěvěk, v koridoru, který je ve stávajících Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Jde o variantu A, dle vyhledávací studie, zadané Krajským úřadem Jihočeského kraje a financované Státním fondem dopravní infrastruktury, na přelomu roku 2008/2009. Odůvodnění námitky: Varianta severního obchvatu by řešila několik problémů současně. Ad 1) Zabývá se tranzitní dopravou na území celého města, včetně městské části Otěvěk, tedy neřeší pouze dílčí problémy v některých jeho částech. Ad 2) Odvedla by drtivou část tranzitu mimo město a vhodným způsobem by umožnila plynulé napojení na silnici II/157 směrem na Borovany i další pokračování po silnici II/156 na Nové Hrady. Tyto dva směry pokrývají až 90% veškeré tranzitní dopravy. Směr na Benešov nad Černou i Kaplici jsou v porovnání s nimi málo frekventované. Stránka 255

Ad 3) Velmi významně by se zvýšila bezpečnost pohybu vozidel a zejména chodců ve městě, včetně místní části Otěvěk, kde nejsou stále vybudovány krajnice ani chodníky podél stávajícího průtahu v obci samé, ani v úseku spojujícího tuto městskou část s Trhovými Sviny. Ad 4) Výrazným způsobem by se zlepšily všechny ekologické ukazatele ve městě, které je situováno do kotliny, ze které se jen velmi obtížně odvětrávají zplodiny z výfukových plynů tranzitující dopravy. Podobně lze mluvit i o hluku, vibracích, prachových částech ve vzduchu spojených nutně s dopravou. Ad 5) Koordinací lze využít přemostění Bukovického (Farského) potoka k vybudování náspu, který by zároveň plnil funkci hráze suchého poldru pro tlumení účinku pěti a víceletých vod na tomto toku. Jednalo by se o sdružování prostředků a minimalizaci zásahů do okolní přírody. Ad 6) Ekonomické hledisko je dalším v pořadí, které mluví pro budování perspektivního řešení. Přesto, že je severní sečna téměř 4x delší oproti dalšímu průtahu městem (přeložky II/156), je finanční náročnost obou těchto staveb řádově srovnatelná. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nebude vymezena žádná varianta severního obchvatu – tzn., že nebude řešena ani ve formě návrhu, ani územní rezervy. Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje, koncepční – návrhová část navíc navrhuje tento obrovsky velkorysý a také drahý investiční záměr vypustit ze sledování. Ani intenzity dopravy neodpovídají nákladům přes 1 mld. Kč na tento obchvat. Rozhodnutí o tom, zda tah Plzeň – České Budějovice – Trhové Sviny - Nové Hrady - St. Pölten – Vídeň bude či nebude středoevropsky významnou mezinárodní silnicí v odpovídajících parametrech, kde by byl obchvat Trhových Svinů za cca 1 mld. Kč adekvátním řešením, je nutno ponechat na aktualizaci Politiky územního rozvoje ČR 2008 a následně na některou z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Naopak požadujeme do tohoto dokumentu nezapracovávat další průtah městem – tzv. přeložku silnice II/156, který problém tranzitní dopravy neřeší. Odůvodnění námitky: Ad 1) Přeložka II/156 je zmiňována ve zpracované SEA ke konceptu připravovaného územního plánu města. Citace ze zmíněného materiálu: „Naopak zavrhnout je třeba variantu DK, podobně jako variantu 0 (podél Svinenského potoka), které s ohledem na náročnost investice neřeší všechny možné problémy a střety v území (varianta sice nejkratší, ale stále s negativními vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo). Varianta 0, podél Svinenského potoka, je tzv. přeložka silnice II/156.Ad Ad 2) Petici, proti stavbě přeložky II/156, která proběhla ve městě a v místní části Otěvěk, podepsalo během krátké doby téměř dva tisíce plnoletých občanů města. Ad 3) Řešení dopravních problémů tzv. přeložkou se nezabývá tranzitní dopravou na území celého města, včetně městské části Otěvěk, tedy řeší pouze dílčí problémy v některých jeho částech. Ad 4) Přeložka řeší zejména místo před vjezdem do centra Trhových Svinů, zvané „úzké“, kvůli němuž již v padesátých letech minulého století tento projekt vznikl a v průběhu devadesátých let byla trasa pouze prodloužena nivou Svinenského potoka (VKP) na východní okraj města. Mezi ulicemi Školní a Štefánikovou, kde šířka uličního profilu jen těsně překračuje hodnotu 6 m a samostatná šířka vozovky mezi obrubami se blíží 5 m. Uvedené lokální zúžení se rozprostírá na délku 30 – 40 m. Ad 5) Ostatní úseky stávajícího průtahu II/156, které činí doZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

hromady přibližně 2000 m, jsou i z pohledu stávajícího požadavku na šířku pro automobilovou dopravu zcela dostačující a na řadě míst se nachází i pás zeleně. Převažující šířka vozovky na stávajícím průtahu se pohybuje v rozsahu 7 – 7,5 m. Ze současného pohledu hodnocení lze tuto šířku vozovky považovat za dostatečnou či spíše za předimenzovanou. Ad 6) Po úpravě místního značení v letošním roce (2009) průtah městem od čerpací stanice Benzina směrem na České Budějovice až k ceduli konec místní části Otěvěk nesplňuje podmínky pro komunikaci II. Třídy, neboť je bez krajnic s velkou frekvencí chodců a cyklistů! Ad 7) Tzv. přeložka silnice II/156 by částečně řešila problém „úzkého“ v Trhových Svinech, ovšem vezmeme-li v úvahu, že místní část Otěvěk se stala součástí města Trhové Sviny, pak právě průjezd touto místní částí a částí komunikace mezi Otěvěkem a Trhovými Sviny bude mimořádně nebezpečným úsekem. Zejména proto, že zde chybí krajnice i chodníky, byť je to u silnice II. Třídy v intravilánu města. Přeložka se tímto pohledem jeví jako řešení dopravy uvnitř města další místní komunikací. Zřejmé je to už při porovnání délky celého průtahu od vjezdu do sídla Otěvěk až po výjezd na Nové Hrady s tzv. přeložkou silnice II/156. Ad 8) Tento problém („úzké“) se však vyskytuje i na současném plánu přeložky silnice II/156 a to v centrální části průtahu T. Sviny, v místě mezi bytovým domem Valtrů, kde je v přízemí i obchod s potravinami a mostem přes Svinenský potok. Ad 9) Požadované a v projektu průtahu č. 2 (přeložky silnice II/156) navržené šířky lze označit za předimenzované a vývojem překonané. Dokládají to i technické podmínky 145 „Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi“ vydané centrem dopravního výzkumu Brno v únoru 2001 a schválené Ministerstvem dopravy a spojů pod č. j. 17005/01 – 120 ze dne 23. 1. 2001 s účinností od února 2001. Ad 10) Orientace na evropské pojetí problematiky utváření prostoru komunikací, které úzce souvisí s harmonizací legislativy EU, vede k tomu, že technické podmínky nemohou být zcela v souladu s ČSN 73 6110. Tato norma odráží stav v době svého vzniku a zatím nebyla revidována. Ad 11) Navrhované řešení dalšího průtahu – přeložky, ve směru od Českých Budějovic zůstane až po Zahradní ulici ve stávající trase. Před výše zmíněným lokálním zúžením má být novostavba vedena přes poslední funkční park v Trhových Svinech. U Modlitebny směrem ke Svinenskému potoku, kde stavba vyžaduje zábory soukromých pozemků a demolice staveb. Ad 12) Dále má stavba průtahu pokračovat po stávající komunikaci na pravém břehu potoka (zde dojde, podle informací pracovníka Stavby silnic a železnic p. Krpaty, k rekonstrukci stávající silnice až ke křižovatce ulice P. Bezruče). Tento úsek o délce 530 m je navržen jako 1. stavba, která obchází lokální zúžení na stávajícím průtahu a pro která se celá tato grandiózní stavba má uskutečnit. Ad 13) V tomto úseku nejsou řešeny výjezdy ze zadních traktů sousedních parcel, kde je řada drobných živností s velkou frekvencí návštěv. Vzhledem k tomu, že by přeložka silnice II/156 byla silnicí II. třídy, musely by se výjezdy z přilehlých nemovitostí řešit další obslužnou komunikací, která by minimálně na jednom místě ústila do silnice II/156. I zde by byl nutný zábor soukromých pozemků hluboko do zahrad k objektům sloužícím k bydlení, rekreaci nebo k podnikání a to v celé délce tohoto úseku (stavba 1). Podobně by tomu bylo i u stavby 2. Ad 14) V úseku stavby 2 by též bylo zrušeno stávající parkoviště s minim. Dvaceti parkovacími místy. Ad 15) Druhá část stavby (stavba 2) předpokládá vybudování nového průtahu obcí souběžného se stávajícím průtahem převážně v souběhu se Svinenským potokem. Začíná záborem části autobusového nádraží, parkovací plochy u silnice na Benešov n. Stránka 256

Černou a částečnou demolicí historické stavby, „Kolínů mlýn“. Pokračuje nezastavěnou, velmi členitou krajinou, kde kříží VKP nivu Svinenského potoka a počítá se záborem soukromých pozemků, když se asi po 1000 m napojuje na stávající průtah městem ve směru Č. Budějovice – Nové Hrady. Ad 16) Úsek Trocnovské ulice mezi ulicemi Školní a Štefánikovou („úzké“) je skutečně problematickým místem města, zejména z pohledu bezpečnosti a komfortu pěších. Lze jej však řešit jako dopravní překážku v součinnosti s KÚ JČK a MD ČR. Ad 17) Navrhovaná druhá stavba přeložky stávající průtah ani nezkracuje ani nelze nutnost její výstavby obhájit významnými bezpečnostními nedostatky stávajícího stavu (jediným rizikovým faktorem může snad být povrch zhruba 1/3 komunikace, který je ze žulových kostek). Ad 18) Stávající úsek průtahu, který funkčně odpovídá 2. stavbě zamýšlené přeložky, nevykazuje žádná problematická místa a spíše lze hovořit o šířkově předimenzované dopravní trase. Ad 19) Jak z hlediska bezpečnosti dopravy, emisí, výfukových plynů a hluku, tak i z pohledu architektonicko-estetického a vztahu k ochraně přírody je navrhovaná stavební úprava svým umístěním i předimenzováním pro kvalitu života ve městě zcela kontraproduktivní. Ad 20) Z pohledu bezpečnosti dopravy je možné lokální zúžení komunikací obecně označit za pozitivní – za účelem zpomalení automobilové dopravy se v současnosti navrhují cíleně (v případě průtahů obcemi v podobě středních dělících ostrůvků, zúžení na vjezdu do obce nebo dělících ostrůvků na přechodech pro pěší). Ad 21) O navrhovaných šířkách vozovky u navrhované přeložky silnicemi/156 lze zodpovědně prohlásit, že v případě jejich realizace dojde ke zhoršení dopravně bezpečnostní situace. Ad 22) Zamýšlená komunikace perspektivně neřeší dopravní situaci ve městě a ani tuto situaci nezlepší. Ad 23) Rozetne město paralelně v délce jedné parcely (o 50 až 100 m) další předimenzovanou komunikací, která se stávajícím průtahem přes náměstí uzavře celou jižní část města mezi dvě silnice 2. třídy (i přes administrativní přesun jedné mezi místní komunikace). To znamená, že majitelé těchto parcel budou mít při průčelí domů severním směrem stávající komunikaci a na jižní části parcel, většinou zahrad, tzv. přeložku. Ad 24) Když v r. 1958 tehdejší MNV Trhové Sviny řešil výstavbu silnice v trase 1. stavby zamýšlené silnice, byla situována na tehdejší vnější hranici města. V dnešní době, s odstupem více než 50 let, je město zcela jiné. "Za silnicí“ by se ocitl dům pečovatelské služby, modlitebna, poliklinika, sídliště rodinných domů další zamýšlené sídliště atd. Prakticky 1/3 města. Projekt takového průtahu městem, který se stane bariérou pro občany, je v rozporu se stávající ČSN (stavby průtahů mezi zdravotnickými a sociálními zařízeními). Ad 25) Park, se zelení a příjemným, klidným prostředím kolem modlitebny bude naprosto znehodnocen. Celé jeho okolí bude též zatíženo zvýšenou hladinou hluku, vibrací a exhalacemi, neboť se zde, v kopci, auta budou zastavovat a znovu rozjíždět. Ad 26) Rodinné domy části Štefánkovy a Trocnovské ulice budou „obklíčeny“ a sevřeny silnicemi k nim těsně přimykajícími se všemi negativními důsledky (Je těžko uvěřitelné, že na tyto občany nikdo nemyslí a vůbec nebere v úvahu jejich námitky ke stavbě). A nejen to, mnozí z nich by v budoucnu měli vidět ze svých oken jen spodní části projíždějících dopravních prostředků. Hluk, zápach, emise, prach, otřesy – to je perspektiva pro občany, kteří zde žijí. Navíc se zde jedná i o finanční újmy, neboť všechny tyto domy budou prakticky neprodejné. Jaká bude kvalita života lidí, kteří v nich budou muset žít? Ad 27) Projektovaná komunikace bude z velké části realizovaná v zátopové oblasti. Názory DOSS pro územní rozhodnutí Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

(ÚR) přeložky byly vypracovány ještě před povodněmi v roce 2002 a nereflektují pozdější předpisy zákona o vodách. Jejich hodnota (DOSS), co se týká aktuálnosti pro získání stavebního povolení, je nulová a nejen z hlediska vod. Ad 28) Zmíněná silnice by po případné výstavbě byla jakousi hrází uvnitř města vodě přitékající Farským potokem. V současné době, v okamžiku, kdy voda z tohoto potoka vystoupí z koryta, odtéká Trocnovskou ulicí a následně Štefánikovou do Svinenského potoka, což by po výstavbě tzv. přeložky nebylo možné. Takové řešení by občané z přilehlých částí města jistě „uvítali“ jako propovodňové opatření. (Jen pro úplnost - v zahradách přilehlých zamýšlené stavbě bylo při povodních r. 2002 až 160 cm vody.). Ad 29) Pragoprojekt, zpracovatel projektové dokumentace, nikdy nejednal s občany města, kterých se celá stavba přímo dotýká. Všechny informace měl pouze zprostředkovaně a zadání celé stavby bylo účelové. Ad 30) Ze zápisu Městského Národního výboru Trhové Sviny z 2. 5. 1990 měla být zúžená vozovka v části Trocnovské ul. řešena odstraněním domů č. p. 278, 62 a 317 s čímž byli majitelé srozuměni. Také v minulých letech i v současné době je město Trhové Sviny ujišťováno, že „úzké“ bude bráno jako dopravní překážka a majitel komunikace, JČK, úpravu tohoto místa pokryje finančními prostředky od Ministerstva dopravy. Ad 31) Občanům, kteří bydlí v okolí plánovaného průtahu, se výrazně zhorší kvalita bydlení, zejména v místech, kde budou vozidla dobrzďovat a znovu se rozjíždět. Ad 32) Vznikne řada nových křižovatek, z nichž minimálně jedna bude velmi připomínat „úzké“ a tudíž se stane dalším nebezpečným místem v Trhových Svinech. Ad 33) Do dnešního dne ani starosta, který nový, spíše další, průtah usilovně prosazuje, neví, jak bude celý systém dopravy ve městě po jeho případné realizaci organizován. Ad 34) Který průtah bude hlavní silnicí, stávající nebo ten nový, 100 m dále? Ad 35) Na všech velkých křižovatkách budou kruhové objezdy nebo světelná signalizace? Ad 36) Jakým vozidlům bude povolen vjezd do města po stávajícím průtahu? Ad 37) O kolik procent poklesne průjezd města po stávajícím průtahu? Ad 38) Jak budou jezdit vozidla od Českých Budějovic i Nových Hradů směrem do Borovan (popis z jednání 18. 12. 2000 od starosty města: auta objedou část Trhových Svinů po průtahu číslo 2, pak se vrátí do středu města a přes náměstí odbočí na Borovany). Ad 39) Centrum města bude obklíčeno dvěma silnicemi druhé třídy. Ad 40) V dolině Trhových Svinů se bude ve většině dnů roku udržovat smog (dnů s inverzí přibývá). Ad 41) Přibudou také křižovatky, které budou zhoršovat bezpečnost dětí na cestě do školy a zpět, starších občanů. Ad 42) Není řešena otázka kolizních situací vozidel s nebezpečnými náklady, zejména v souvislosti s trasou průtahu po nábřeží Svinenského potoka Ad 43) Trhové Sviny jsou spádovou obcí, která má paprskovitě uspořádány výjezdy všemi směry s odpovídajícím počtem křížení. Tento počet by se přiměřeně zvětšil a to vše téměř ve středu města. Ad 44) Nikdy se nediskutovala otázka výškové úrovně plánované komunikace. Ad 45) Zvýšil by se počet záplav a povodní, jejich intenzita a ničivé následky. Stránka 257

Ad 49) Zábor, zhruba jedné třetiny autobusového nádraží, které svými parametry i polohou vyhovuje na dlouhá desetiletí do budoucna, je nepřijatelný.

v současné době v souladu s ustanovením § 39 odst. 6 stavebního zákona jakékoli dopravní řešení obchvatu města Trhové Sviny (tedy i řešení formou územní rezervy) z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěno, dojde k opakovanému prověření možných variant obchvatu města (a to včetně případné nové trasy), navržené varianty budou vyhodnoceny a budou projednány v některé z dalších aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. S ohledem na skutečnost, že řešení, k němuž se vztahují námitky zástupce veřejnosti, bude vypuštěno, jeví se v současné době nadbytečné podrobně se zabývat v rámci rozhodnutí o námitkách důvody jeho nesouhlasu s navrženým řešením.

Ad 50) Výstavbou průtahu č. 2 zanikne též plocha na parkování u Kolínů mlýna, vhodná pro občany přijíždějící z okolí, pro svou blízkost centru.

Vrábče

Ad 51) Celá stavba ignoruje i ekologická hlediska, ochranu přírody včetně ochrany ohrožených, chráněných a zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin v údolí Svinenského potoka – zejména ve své druhé části, kde navážka pod plánovanou přeložkou zničí VKP nivu Svinenského potoka, bývalou bažantnici.


Výrok / požadavek námitky: Zastupitelstvo obce Vrábče se na základě požadavku vlastníků pozemků rozhodlo podpořit nesouhlas vlastníků pozemků a podat námitku k předložení řešení linky VVN 110kV, která kopíruje stávající vedení a pro kterou je navrženo ochranné pásmo 100m od krajního vodiče.

Ad 52) Nerespektuje platnou legislativu státu, stavební zákon, kde se v prvním paragrafu doporučuje, aby se věnovala důrazná péče trvalému souladu všech přírodních civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Ad 53) Vzhledem k přetrvávajícím rozporům o dopravním významu dosud prosazované přeložky II/156, negativním vlivům na obyvatele města a vysoký přírodní i rekreační potenciál oblasti v místech vedení této nesmyslné stavby, je nezbytné vymezit optimální koridor v místech severní sečny, a to jako obchvat celého města Trhové Sviny, včetně místní části Otěvěk, pro tranzitní dopravu.

Odůvodnění námitky: Zastupitelstvo obce Vrábče na svém jednání dne 15. 12. 2010 projednalo předloženou připomínku (v příloze) ze strany vlastníků pozemků v k. ú. Vrábče, dotčených plánovanou výstavbou VVN 110kV, která je zapracována do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Ad 46) Mimoúrovňové nájezdy na přilehlé pozemky ani obslužná komunikace nejsou v projektu řešeny. Ad 47) Odvod znečištěné dešťové vody vším, co provází intenzivní automobilovou dopravu na přilehlé pozemky, není též součástí projektu. Ad 48) Část města přimykající se k Svinenskému potoku je velmi klidná, vyhledávaná občany k procházkám, sportu i jiným aktivitám. To vše bude nenávratně ztraceno.

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Průtah bude vypuštěn. Hlavním důvodem je koncepce dopravního řešení v rámci celého kraje. Buďto bude silnice II/156 regionální spojnicí Českých Budějovic a Vídně, a to byť jako silnice dnes II. třídy nebo v dalekém horizontu příp. i silnicí I. třídy, poté je namístě obchvat (viz vypořádání 1. požadavku). Nebo silnice II/156 zůstane silnicí s nadmístním významem spojující Nové Hrady, Trhové Sviny a další menší sídla po trasu s krajským městem, a poté intenzitě dopravy vyhoví i stávající řešení s průtahem městem přes náměstí. Posunutí průtahu o 100 m jižněji, ale stále ještě do zastavěného území města, nepovažuje pořizovatel za ekonomické a koncepční řešení. Rozhodnutí o tom, zda tah Plzeň – České Budějovice – Trhové Sviny - Nové Hrady - St. Pölten – Vídeň bude či nebude středoevropsky významnou mezinárodní silnicí v odpovídajících parametrech, kde by byl obchvat Trhových Svinů za cca 1 mld. Kč adekvátním řešením, je nutno ponechat na aktualizaci Politiky územního rozvoje ČR 2008 a následně na některou z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Intenzita dopravy je zde navíc relativně nízká, 4391 aut/den v roce 2009 na úseku od Českých Budějovic, 2393 aut/den od Nových Hradů, výrazný úbytek intenzity za Trhovými Sviny směrem na Nové Hrady navíc predikuje fakt, že Trhové Sviny jsou dopravním cílem. Materiál Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje pořízený Krajským úřadem, odborem dopravy a silničního hospodářství, navíc tento záměr průtahu městem označuje jako „Investiční opatření nedoporučené k realizaci“. Pořizovatel Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje se s tímto odborným názorem z hlediska urbanistického ztotožňuje, domnívá se, že přesunutí průtahu městem z náměstí o 2 bloky jižněji stále v zastavěném území města problém neřeší. Proto bude Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

52

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vedení VVN, jak je patrno z grafické části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje i jak je citováno v námitce, je navrženo v souběhu se stávajícím vedením VVN. Z hlediska ochrany přírodních i kulturních hodnot vč. krajinného rázu nelze nalézt vhodnější trasu v případě nadzemního vedení než je právě souběh s již existujícím vedením. Návrh je navíc vymezen směrem od obce, od zastavěného území. Změnou trasy by došlo ke zvýšení fragmentace krajiny a ke zvýšení negativních dopadů na přírodní a kulturní hodnoty. Vzhledem k tomu, že návrh VVN s kódem Ee12 Dasný – Větřní je potřebný kvůli posílení kapacity elektrické sítě v oblasti jižně od Českého Krumlova, vypuštěním tohoto záměru bez náhrady by došlo k narušení civilizačních hodnot. Předepsáním kabelového vedení pod zemí, pominemeli, že by šlo o technickou podrobnost neodpovídající celokrajské územně plánovací dokumentaci, by došlo k významnému zdražení celého záměru nad úroveň rentability záměru. Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje navíc nevymezuje 100m ochranné pásmo, ale 100m široký koridor, v rámci kterého je možné vlastní vedení umístit v navazujících správních řízeních. Obec jako účastník územního řízení ze zákona má možnost požadovat posun trasy vedení k rámci tohoto koridoru co nejdále od zastavěného území. Tento posun, opět jen v rámci stanoveného 100m koridoru, může obec promítnout i do svého územního plánu a tím vyjít vstříc vlastníkům pozemků. České Budějovice č. j. námitky: KUJCK 270/2011 OREG/1

53

Výrok / požadavek námitky: SO10 České Budějovice – Čtyři Dvory – požadujeme v části této plochy stanovit jako přípustné využití stavbu koncertního a kongresového centra v souladu se změnou č. 41 územního plánu města České Budějovice – graficky viz příloha č. 1 námitky. Odůvodnění námitky: Pod bodem (13) písm. c) je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje stanoveno pro navazující územně plánovací dokumentace, že při stanovení podmínek Stránka 258

pro využití těchto ploch (tj. ploch nadmístního významu pro bydlení) je zachovat majoritu bydlení a ploch smíšených obytných, dále jsou minoritně přípustné také plochy občanského vybavení, plochy veřejných prostranství, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, kdy ostatní funkční využití může být navrženo jen ve zvláště odůvodněných případech. Dle změny č. 41 územního plánu města České Budějovice je část plochy určena k funkčnímu využití zastavitelné území pro areály nadměstského charakteru a významu s omezením, tj. zpřísněním přípustných a podmíněně přípustných činností v území, umožňující realizaci pouze koncertního a kongresového centra. Jedná se zcela jistě o stavbu nejen nadměstského, ale i nadregionálního významu, proto považujeme za nutné ji připustit v této ploše SO10. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Koncertní a kongresové centrum zatraktivní tuto plochu určenou pro bydlení městského charakteru. Není důvod zde nevyhovět požadavku města, které si zmíněný záměr zafixovalo do svého územního plánu. Výrok / požadavek námitky: SO11 České Budějovice – Za Stromovkou – město požaduje zahrnout do této plochy celé území západním směrem k hranici katastrálního území Branišov – graficky viz příloha č. 2 námitky. Odůvodnění námitky: Pod bodem (12) je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje stanoveno, že plochy o výměře nad 20 ha mohou být do navazujících územně plánovacích dokumentací zahrnovány jen jako upřesnění ploch vymezených v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Dále je pod bodem (13) písm. b) v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje stanoveno, že vymezení ve výkresové části zásad je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upravit v navazujících územně plánovacích dokumentacích podle konkrétních podmínek v území. V současné době je na odboru územního plánování a architektury Magistrátu města České Budějovice pořizována územní studie „Švábův Hrádek“ v katastrálním území České Budějovice 2, jejímž úkolem je prověřit možnost rozšíření zastavitelných ploch v návaznosti na již realizující se zástavbu za Stromovkou a za Akademií věd západním směrem k hranici katastru města a obce Branišov. V případě schválení možnosti jejího využití pro změnu územního plánu města České Budějovice bude tato územní studie podkladem pro pořízení změny územního plánu města České Budějovice s cílem vymezit v zájmovém území zastavitelnou plochu pro bydlení. Proto považujeme za vhodné již v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje rozšířit plochu SO11 tak, aby reflektovala na budoucí možný rozvoj tohoto území. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Jedná se o plochu o rozloze cca 90 ha, u níž nebyly z hlediska širších vztahu prověřeny vazby na okolí. V případě jejího zařazení do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje by se jednalo o podstatnou změnu návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje po veřejném projednání, proto bude plocha v souladu s ustanovením § 39 odst. 6 stavebního zákona prověřena a řešena v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: SO12 České Budějovice – Okružní – požadujeme vypustit, graficky viz příloha č. 3 námitky. Odůvodnění námitky: Pod bodem (13) písm. c) je v ZÚR stanoveno pro navazující územně plánovací dokumentace, že při stanovení podmínek pro využití těchto ploch (tj. ploch nadmístního významu pro bydlení) je zachovat majoritu bydlení a ploch smíšených obytných, dále jsou minoritně přípustné také plochy občanského vybavení, plochy veřejných prostranství, plochy potřebné dopravní a technické infrastruktury, kdy ostatní funkční využití může být navrženo jen ve zvláště odůZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

vodněných případech. Dle ÚPMČB je tato plocha určena k funkčnímu využití zastavitelné území s charakterem smíšeným kolektivního bydlení v příměstí, kde podle článku 35 obecně závazné vyhlášky statutárního města České Budějovice o závazných částech ÚPMČB (dále jen „OZV“) je obvyklá a přípustná kromě bydlení celá škála monofunkčních (tj. bez bydlení) podnikatelských aktivit i výrobních zařízeních o celkové produkční ploše do 10 000 m2, podmíněně i nákupní, zábavní a jiná monofunkční zařízení s kapacitou do 15 000 m2 celkové obchodní plochy, příp. plochy vztahující se k hlavnímu způsobu využití každého makrobloku. Vzhledem k poloze této vymezené plochy SO12, k současnému využití území v širších vazbách především k návaznosti na rozsáhlé plochy pro nadměstské areály a plochy produkční a výrobní, které jsou v ZÚR zahrnuty do ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových (plocha KP22), lze předpokládat, že i v této ploše SO12 bude do budoucna spíše rozvoj podnikatelských aktivit při dodržení limitů daných v ÚPMČB. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vypuštěním této plochy, na rozdíl od přidání, nemůže dojít k narušení ochrany přírodních nebo kulturních hodnot v území. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci územního plánu města České Budějovice je vymezeno dostatek jiných ploch pro bydlení, se jeví nadbytečné diktovat městu, kde na svém území si může plochy pro bydlení vymezit. Výrok / požadavek námitky: SO14 České Budějovice – Rožnov – požadujeme doplnit podmínku respektovat územní rozhodnutí značka SÚ 6787/94/KO ze dne 5. 6. 1995 o ochranném pásmu, kterým se vymezuje ochranné pásmo letiště Planá u Českých Budějovic z hlediska ochrany před negativními účinky hluku z provozu tohoto letiště na své okolí, v zóně e ohraničené izofonou „A“, a to do kapitoly d) výrokové části ZÚR, bodu (13) plochy SO14, a do kapitoly e) výrokové části ZÚR, graficky viz příloha č. 4 námitky. Odůvodnění námitky: Cca polovina plochy SO14 se nachází v zóně ohraničené izofonou „A“ ochranného pásma letiště v souladu s územním rozhodnutím značka SÚ 6787/94/KO ze dne 5. 6. 1995, kde je dle bodu 1. tohoto rozhodnutí nepřípustné mimo jiné bydlení. Rozvoj provozu letiště České Budějovice patří mezi celorepublikové priority s vazbou na mezinárodní dopravu. Při rozhodování v území dotčeným tímto provozem je nezbytné vždy zajistit ochranu jednotlivých staveb chráněných dle zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. Na základě výše uvedeného požaduje město doplnit podmínku respektování předmětného územního rozhodnutí. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na to, aby cituji: „Podmínkou využití této plochy je respektování stanovených ochranných pásem letiště Planá u Českých Budějovic.“ byl vložen do tabulky u bodu (13) k příslušnému záměru a dále do bodu (48) jako poslední úkol pro území plánování vyplývající z identifikovaných civilizačních hodnot v území, mezi které letiště Planá u Českých Budějovic bezesporu patří, a na základě nich stanovených zásad pro rozhodování v území. Formulace byla volena obecnější, než požadovala námitka, toto konkrétní územní rozhodnutí může být nahrazen jiným, s odlišnou spisovou značkou, a není účelem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je měnit s každou změnou územního rozhodnutí. Doplnění něčeho, co tak jako tak vyplývá ze zákonného pořádku v ČR, je sice snad zčásti nadbytečné, ale rozhodně nemůže být v rozporu s ochranou hodnot v území a s cíli a úkoly územního plánování. Letiště České Budějovice leží v rozvojové oblasti republikového významu OB10 České Budějovice a úkol „řešit Stránka 259

dopady rozvoje letiště České Budějovice na územní rozvoj dotčených obcí (zejména hlukové zátěže) je stanoven v článku (133) schválené Politiky územního rozvoje ČR 2008. Výrok / požadavek námitky: Požadujeme nově vymezit do ploch nadmístního významu pro bydlení plochu v jižním cípu Rožnova vymezenou pro toto využití změnou č. 44 ÚPMČB – graficky viz příloha č. 5 námitky. Odůvodnění námitky: Změna č. 44 ÚPMČB v lokalitě 3.9.3. Rožnov – jih v k. ú. České Budějovice 7, která byla vydána Zastupitelstvem města České Budějovice dne 16. 9. 2010, vymezila nově zastavitelnou plochu pro individuální bydlení s rozlohou cca 18 ha. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Na základě námitky města Písek a dalších bude limitní výměra ploch nadmístního významu zvýšena na 50 ha. U navržené plochy tedy jednoznačně stačí její vymezení v územním plánu města České Budějovice. Její vymezení návrhem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje by bylo duplicitní a nadbytečné. Výrok / požadavek námitky: KP24 České Budějovice – Hlinsko – požadujeme upravit její hranice tak, aby zahrnovala celou plochu určenou dle ÚPMČB k funkčnímu využití zastavitelné území pro areály nadměstského charakteru a významu, tj. včetně malé části na severní straně plochy – graficky viz příloha č. 6 námitky. Odůvodnění námitky: Pod bodem (14) písm. b) je v ZÚR stanoveno, že vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících územních či regulačních plánech podle konkrétních podmínek v daném území. Dle ÚPMČB je plocha vymezená pro nadměstské areály větší, a to na jihozápadě i na severovýchodě. Pokud bude v budoucnu město v souladu se stavebním zákonem respektovat podmínku stanovenou v bodě (14) písm. b) výrokové části ZÚR, bude nuceno ji v ÚPMČB zmenšit. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Rozšíření této plochy není možné po veřejném projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Plocha bude z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěna. Plochu o rozloze menší než 50 ha je, vzhledem ke skutečnosti, že bylo vyhověno námitce města Písek, možno vymezit v rámci územního plánu města České Budějovice. Jejím vymezením v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje by se jednalo do určité míry o duplikování vymezení záměru již jednou závazně vymezeného v územně plánovací dokumentaci na úrovni obce. Není tedy nutné ani potřebné zahrnovat do návrhu celokrajské dokumentace, navíc po proběhnutí veřejného projednání s občany. Město České Budějovice je vymezeno jako centrum rozvojové republikového významu OB10 České Budějovice u nějž se rozvoj navrhuje a předpokládá. Vzhledem ke skutečnosti, že, jak je výše uvedeno, bylo vyhověno námitce města Písek a byla zvýšena výměra, od které jsou navržené funkční plochy vždy považovány za plochy nadmístního významu, lze ponechat na rozhodnutí města, kde a v jakém rozsahu si na svém správním území rozvojové plochy po dohodě s dotčenými orgány a projednání s veřejností vymezí. Vypuštěním nemůže dojít k narušení hodnot v území. Výrok / požadavek námitky: KP25 České Budějovice – Nové Hodějovice – požadujeme upravit její hranice tak, aby zahrnovala celou plochu určenou dle ÚPMČB k funkčnímu využití zastavitelné území pro areály nadměstského charakteru a významu, tzn. ji v návrhu ZÚR zvětšit oboustranně podél stávající Novohradské ulice a dále plochu dle ÚPMČB určenou k funkčnímu využití zastavitelné území pro pracovní aktivity a průmyslovou výrobu (podnikatelské, produkční) v příměstí, při Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

respektování změny č. 39 ÚPMČB ve vazbě na dálnici D3, graficky viz příloha č. 7 námitky. Odůvodnění námitky: Pod bodem (14) písm. b) je v ZÚR stanoveno, že vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících územních či regulačních plánech podle konkrétních podmínek v daném území. Dle ÚPMČB je plocha vymezená pro nadměstské areály větší, a to na jihozápadě i na severovýchodě. Pokud bude v budoucnu město v souladu se stavebním zákonem respektovat podmínku stanovenou v bodě (14) písm. b) výrokové části ZÚR, bude nuceno ji v ÚPMČB zmenšit. Naopak jsou do plochy K25 zahrnuty i části ploch určených dle ÚPMČB k funkčnímu využití zastavitelná plocha dopravní infrastruktury – silniční dopravy pro dálnici (DD) dle změny č. 39 ÚPMČB, zastavitelné území s převažujícím charakterem obytným individuálním v příměstí dle čl. 18 OZV, zastavitelné území s charakterem smíšeným individuálního bydlení v příměstí dle čl. 31 OZV, zastavitelné území pro pracovní aktivity a průmyslovou výrobu (podnikatelské, produkční) v příměstí dle čl. 40 OZV, nezastavitelné území krajinné zeleně všeobecné dle čl. 82 OZV a nezastavitelné území zeleně hřbitovů dle čl. 80 OZV. Z těchto ploch lze akceptovat zahrnutí do plochy KP25 pouze plochu pouze s funkčním využitím zastavitelné území pro pracovní aktivity a průmyslovou výrobu (podnikatelské, produkční) v příměstí. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Rozšíření této plochy není možné po veřejném projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Plocha bude z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěna. Plochu o rozloze menší než 50 ha je, vzhledem ke skutečnosti, že bylo vyhověno námitce města Písek, možno vymezit v rámci územního plánu města České Budějovice. Jejím vymezením v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje by se jednalo do určité míry o duplikování vymezení záměru již jednou závazně vymezeného v územně plánovací dokumentaci na úrovni obce. Není tedy nutné ani potřebné zahrnovat do návrhu celokrajské dokumentace, navíc po proběhnutí veřejného projednání s občany. Město České Budějovice je vymezeno jako centrum rozvojové republikového významu OB10 České Budějovice u nějž se rozvoj navrhuje a předpokládá. Vzhledem ke skutečnosti, že, jak je výše uvedeno, bylo vyhověno námitce města Písek a byla zvýšena výměra, od které jsou navržené funkční plochy vždy považovány za plochy nadmístního významu, lze ponechat na rozhodnutí města, kde a v jakém rozsahu si na svém správním území rozvojové plochy po dohodě s dotčenými orgány a projednání s veřejností vymezí. Vypuštěním nemůže dojít k narušení hodnot v území. Výrok / požadavek námitky: SR11 České Budějovice – Švábův Hrádek – požadujeme zahrnout do této plochy také území jižním směrem k hranicím města s katastrálním územím obcí Litvínovice – graficky viz příloha č. 8 námitky. Odůvodnění námitky: Pod bodem (15) písm. b) je v ZÚR stanoveno, že vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících územních či regulačních plánech podle konkrétních podmínek v daném území. Jižně od plochy SR11 dle současného návrhu ZÚR zůstane nezastavitelné území, které by dle našeho názoru bylo vhodné do této plochy zahrnout, a to zejména s přihlédnutím k možnému budoucímu rozvoji celého území, tj. snaze zajistit v dalších stupních dokumentací koordinaci jednotlivých možných činností, dějů a zařízení v celém území a kapacitně řešit jeho napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastruktury. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Stránka 260

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Rozšíření této plochy není možné po veřejném projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Plocha bude z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěna. Plochu o rozloze menší než 50 ha je, vzhledem ke skutečnosti, že bylo vyhověno námitce města Písek, možno vymezit v rámci územního plánu města České Budějovice. Jejím vymezením v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje by se jednalo do určité míry o duplikování vymezení záměru již jednou závazně vymezeného v územně plánovací dokumentaci na úrovni obce. Není tedy nutné ani potřebné zahrnovat do návrhu celokrajské dokumentace, navíc po proběhnutí veřejného projednání s občany. Město České Budějovice je vymezeno jako centrum rozvojové republikového významu OB10 České Budějovice u nějž se rozvoj navrhuje a předpokládá. Vzhledem ke skutečnosti, že, jak je výše uvedeno, bylo vyhověno námitce města Písek a byla zvýšena výměra, od které jsou navržené funkční plochy vždy považovány za plochy nadmístního významu, lze ponechat na rozhodnutí města, kde a v jakém rozsahu si na svém správním území rozvojové plochy po dohodě s dotčenými orgány a projednání s veřejností vymezí. Vypuštěním nemůže dojít k narušení hodnot v území. Výrok / požadavek námitky: SR12 České Budějovice – Složiště – požadujeme upravit její hranice tak, aby zahrnovala pouze celou plochu určenou dle ÚPMČB pro sportovní využití – graficky viz příloha č. 9 námitky. Odůvodnění námitky: Pod bodem (15) písm. b) je v ZÚR stanoveno, že vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a je nutné je upřesnit v navazujících územních či regulačních plánech podle konkrétních podmínek v daném území. Dle ÚPMČB je plocha vymezená pro sportovní využití (zastavitelné území pro sport a rekreaci, zastavitelné území pro sportovní areály, nezastavitelné území rekreační zeleně) větší. Pokud bude v budoucnu město v souladu se stavebním zákonem respektovat podmínku stanovenou v bodě (15) písm. b) výrokové části ZÚR, bude nuceno ji v ÚPMČB zmenšit. Naopak jsou do plochy K25 zahrnuty i části ploch určených dle ÚPMČB k funkčnímu využití zastavitelné území s převažujícím charakterem obytným individuálním v předměstí dle čl. 17 OZV a zastavitelné území zahradního bydlení dle čl. 26 OZV – ty by neměly být součástí plochy SR12. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Rozšíření této plochy není možné po veřejném projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Plocha bude z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěna. Plochu o rozloze menší než 50 ha je, vzhledem ke skutečnosti, že bylo vyhověno námitce města Písek, možno vymezit v rámci územního plánu města České Budějovice. Jejím vymezením v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje by se jednalo do určité míry o duplikování vymezení záměru již jednou závazně vymezeného v územně plánovací dokumentaci na úrovni obce. Není tedy nutné ani potřebné zahrnovat do návrhu celokrajské dokumentace, navíc po proběhnutí veřejného projednání s občany. Město České Budějovice je vymezeno jako centrum rozvojové republikového významu OB10 České Budějovice u nějž se rozvoj navrhuje a předpokládá. Vzhledem ke skutečnosti, že, jak je výše uvedeno, bylo vyhověno námitce města Písek a byla zvýšena výměra, od které jsou navržené funkční plochy vždy považovány za plochy nadmístního významu, lze ponechat na rozhodnutí města, kde a v jakém rozsahu si na svém správním území rozvojové plochy po dohodě s dotčenými orgány a projednání s veřejností vymezí. Vypuštěním nemůže dojít k narušení hodnot v území. Výrok / požadavek námitky: D1 Dálnice D3 – D1/6, úsek Borek – Dolní Třebonín – požadujeme upravit hranici celého koridoZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

ru, včetně zakrytého (dle ZÚR tunelového) úseku Vráto tak, aby jím nebylo dotčeno katastrální území České Budějovice 4 – graficky viz příloha č. 10 námitky. Odůvodnění námitky: Dle ÚPMČB, resp. dle změny č. 39 ÚPMČB ve vazbě na dálnici D3 je ve městě vymezena zastavitelná plocha dopravní infrastruktury – silniční dopravy pro dálnici při hranici k. ú. České Budějovice 4 a k. ú. Vráto bez zakrytí. Tunelový úsek je navržen ve městě pouze v části mezi k. ú. České Budějovice 5 a k. ú. Dobrá Voda u Českých Budějovic (dle ZÚR tunelový úsek Pohůrka). Upozornění: V souladu s požadavkem krajského úřadu ze dne 20. 7. 2009 vydaného pod č. j. KUJCK 16497/2009 OREG/8 k řešení zakrytého úseku tělesa dálnice ve Vrátě je zde v platném územním plánu Vráto překrytý zářez v místě křížení s Rudolfovskou, nikoliv tunelový úsek Vráto. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Osa koridoru D1/6, teda uvažované místo, kdy by mělo být umístěno těleso dálnice, je zde vedena v souladu s dokumentací pro územní řízení na stavbu D3 0310/I Úsilné – Hodějovice122 přes k. ú. České Budějovice 4. Pořizovatel tedy nemůže vyříznout koridor pro dálnici mimo tento katastr, aniž by ohrozil proces územního řízení a donutil zadavatele změnit dlouho připravovanou a projednávanou podobu dokumentace pro územní řízení. Pokud jde o závazné vymezování tunelových úseků, na základě požadavku obsaženém ve stanovisku Ministerstva dopravy bude závazné vymezení tunelových úseku z výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěno. Výrok / požadavek námitky: Záměr D3, IV. tranzitní železniční koridor, úsek D3/5, průchod Českými Budějovicemi (Nemanice na severním okraji – Hodějovice na jižním okraji), požadujeme doplnit do kapitoly d) výrokové části ZÚR, bodu (22) písm. e), že součástí koridorů budou i protihluková opatření a téže do kapitoly e) výrokové části ZÚR jako podmiňující investici povinnost řešit v rámci přípravných prací této stavby účinná protihluková opatření s ohledem na charakter přilehlých lokalit rodinného bydlení. Graficky viz příloha č. 11 námitky. Odůvodnění námitky: V ÚPMČB je zaústění trasy IV. tranzitního železničního koridoru řešeno ve stávající trase trati č. 196 – České Budějovice – Včelná – Kamenný Újezd, včetně předpokládaného zdvoukolejnění stávající trati v Rožnově. Průchod koridoru částí Nových Hodějovic je v těsném kontaktu s obytnou zástavbou, především rodinnými domy, proto je třeba zajistit ochranu stávajících hodnot tohoto území města. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Tyto požadavky jsou svojí podrobností neodpovídající celokrajnému územně plánovacímu dokumentu, náleží do územního řízení, příp. do územního plánu města České Budějovice. V rámci územního řízení je město České Budějovice jako jeho účastník může uplatnit, příp. je vložit do závazné části svého územního plánu. Odmítnutí tohoto požadavku je rovněž obsaženo ve stanovisku Ministerstva dopravy coby dotčeného orgánu uplatněného v rámci veřejného projednání dne 17. 12. 2010 k této konkrétní námitce se shodným zdůvodněním (neodpovídají podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje). Výrok / požadavek námitky: Záměr D7, Silnice I/20, úsek D7/7,

Zdroj: Dokumentace pro územní řízení, název stavby: D3 0310/I Úsilné – Hodějovice, číslo zakázky 08-545-0-000, datum: březen 2009, zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic, zpracovatel: PRAGOPROJEKT a.s., zodpovědný projektant Ing. Zdeněk Trávníček, výkres Celková situace stavby. 122

Stránka 261

severní silniční spojka města České Budějovice – požadujeme upravit trasu koridoru napřímením v úseku od okružní křižovatky u Globusu s vyústěním do Nemanické ulice – graficky viz příloha č. 12 námitky. Odůvodnění námitky: Na základě studie „Přeložka silnice I/20 v úseku OK u Globusu – Pražská třída – silnice I/34 (optimalizace trasy přeložky I/20)“, zhotovené společností IKP Consulting Engineers s. r. o., doporučila Rada města České Budějovice usnesením č. 1370/2010 dne 29. 9. 2010 Zastupitelstvu města České Budějovice schválit návrh na pořízení změny ÚPMČB s cílem uvést ÚPMČB do souladu s předmětnou studií, tzn. vést trasu severní spojky přímo v úseku od okružní křižovatky u Globusu s vyústěním do Nemanické ulice. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Napřímení tzv. severní spojky je dopravně lepším řešením, neboť je kratší a rovnější než původně navržený oblouk směrem k veřejnému logistickému centru České Budějovice – Nemanice. Je také řešením levnějším. Toto řešení bylo odsouhlaseno a dohodnuto po veřejném projednání jak s Ministerstvem dopravy coby dotčeným orgánem, tak s ministerstvem životního prostředí. Hodnotitel vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí (hodnotitel SEA) tento záměr považuje za akceptovatelný a vzhledem k menšímu záboru zemědělského půdního fondu i za vhodnější než původní řešení za předpokladu, že jeho součástí nebude přivaděč k veřejnému logistickému centru České Budějovice – Nemanice, kdy tento přivaděč by byl zároveň ve výrazné kolizi s vymezeným NBK 118. Výrok / požadavek námitky: Záměr D7, Silnice I/20, úsek D7/8, úsek Okružní – MÚK Hlinsko – požadujeme upravit trasu koridoru v prostoru navržené okružní křižovatky na Rudolfovské ulici a nového úseku Okružní ulice dle ÚPMČB – graficky viz příloha č. 13 námitky.

s metodickým vedením MMR a s požadavkem Ministerstva dopravy na vypuštění upřesňujících charakteristik vymezovaných dopravních staveb. Výrok / požadavek námitky: Záměr D63 Dopravní skelet města České Budějovice, úsek D63/2, Zanádražní komunikace. Požadujeme: Ad 1) rozšířit jižním směrem koridor v prostoru křižovatky ulic Vodní a Plynárenská a propojit i úsek po Dobrovodské ulici mezi ulicemi Rudolfovská a Plynárenská dle ÚPMČB a s pravomocným územním rozhodnutím na 2. etapu „zanádražní“ komunikace – graficky viz příloha č. 15a námitky. Ad 2) do úseku D63/2 zahrnout i část úseku nyní v návrhu ZÚR značeného jako D63/4, a to oboustranně od okružní křižovatky na „zanádražní“ komunikaci, tj. západním směrem k plánované okružní křižovatce nad železničním tělesem trati č. 199 České Budějovice – České Velenice, resp. k ul. Novohradská, a východním směrem ke koridoru dálnice D3 pod hřbitovem v Mladém (lokalita dle ÚPMČB 3.1.1. Za hřbitovem) ke koridoru dálnice D3 dle ÚPMČB a s pravomocným územním rozhodnutím na 4. etapu „zanádražní“ komunikace – graficky viz příloha č. 15b námitky. Odůvodnění námitky: Ad 1) Na část „zanádražní“ komunikace v prostoru křižovatky ulic Vodní a Plynárenská bylo již v souladu s ÚPMČB byla zhotovena projektová dokumentace pro územní rozhodnutí Přeložka silnic II/156 a II/157 2. etapa (projektant Ing. František Stráský, Ateliér SIS), dle které bylo již vydáno pravomocné územní rozhodnutí.

Odůvodnění námitky: Stavba „hlinského“ přivaděče od dálnice D3 v trase Hlinská – křížení Rudolfovská a přestavba Okružní v úseku teplárna – křížení Rudolfovská jsou dle ÚPMČB veřejně prospěšnými stavbami DI 10 a DI 11 ve smyslu čl. 125 odst. (1) bodů 10. a 11 OZV. Celá trasa byla dále upřesněna studií „Trasa plánované přeložky silnice III/0341 – Hlinský přivaděč“, zhotovené společností IKP Consulting Engineers s.r.o.

Ad 2) Na část „zanádražní“ komunikace zahrnující i okružní křižovatku na „zanádražní“ komunikaci včetně částí komunikací západním směrem k okružní křižovatce nad železničním tělesem trati č. 199 České Budějovice – České Velenice a východním směrem ke koridoru dálnice D3 pod hřbitovem v Mladém byla rovněž zhotovena projektová dokumentace pro územní rozhodnutí Přeložka silnic II/156 a II/157 4. etapa (projektant společností IKP Consulting Engineers spol. s r. o.), dle které bylo již vydáno pravomocné územní rozhodnutí. Z těchto důvodů požadujeme úpravu koridoru D63/2, která bude v souladu s pravomocnými územními rozhodnutími na 2. a 4. etapu „zanádražní“ komunikace.



Odůvodnění návrhu výroku ZK: Trasu je možno v rámci stanoveného koridoru zpřesnit v územním plánu města České Budějovice. Změna trasy v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje po veřejném projednání již není, s ohledem na zákonem stanovený termín vydání zásad k 31. 12. 2011, možná. Jednalo by se o podstatnou úpravu návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Nicméně po prověření trasy dle Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a dle výše uvedené studie lze konstatovat, že upravenou trasu dle studie lze umístit v rámci navrženého koridoru v grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Odůvodnění návrhu výroku ZK: V případě, že na obě stavby bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí a obě stavby jsou řešeny v územním plánu města České Budějovice, lze konstatovat, že stavby jsou územně stabilizované, jejich umístění je dohodnuto a projednáno s dotčenými orgány i veřejností. Je proto nadbytečné tyto záměry duplicitně a svým způsobem i zpětně vymezovat také v krajské územně plánovací dokumentaci, tj. v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Pokud se týká požadavku na přečíslování úseků, pak zde se jedná pouze o formální úpravu. To, zda úsek bude přiřazen v rámci jednoho záměru D63, tj. Dopravní skelet města České Budějovice, do úseku D63/4, Jižní přeložka, nebo D63/2, Zanádražní komunikace, již nemá vliv na hodnocení záměru a na jeho dopady do území, proto bylo požadavku vyhověno.

Výrok / požadavek námitky: Záměr D57 Litvínovická ulice – rozšíření dnešní silnice I/3 (Litvínovická ulice) na 4pruh v úseku České Budějovice (křižovatka s ulicí Mánesova). Požadujeme upravit, tj. změnit předdefinování „4pruh“ na „zkapacitnění komunikace“. Graficky viz příloha č. 14 námitky.

Výrok / požadavek námitky: D63, Dopravní skelet města České Budějovice, úsek D63/4, Jižní přeložka – požadujeme:

Odůvodnění námitky: Určení u komunikace v Zásadách územního rozvoje kraje, že se jedná o 4pruhovou komunikaci, je přílišnou podrobností pro takový typ územně plánovací dokumentace.

Ad 1) vypustit, že se jedná o systém dvou jednosměrných komunikací u nemocnice České Budějovice, končící na Lidické ulici – graficky viz příloha č. 16a námitky. Námitka byla vzata zpět dne 7. 5. 2011.


Ad 2) upravit trasu koridoru v úseku od křížení přeložky silnice III/15529 s Novohradskou ulicí přímo areálem železniční dopravy podél hranice s plochou individuálního bydlení v předměstí s ukončením v prostoru nad železniční tratí severozá-

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Pořizovatel s názorem a argumentací města více méně souhlasí, názor je souladný rovněž Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 262

padně od hřbitova v Mladém – graficky viz příloha č. 16b námitky. Ad 3) Z úseku D63/4 vypustit část úseku, a to oboustranně od okružní křižovatky na „zanádražní“ komunikaci, tj. západním směrem ul. Novohradská ke křížení s přeložkou III/15529, a východním směrem ke koridoru dálnice D3 pod hřbitovem v Mladém (lokalita dle ÚPMČB 3.1.1. Za hřbitovem) ke koridoru dálnice D3 dle ÚPMČB a s pravomocným územním rozhodnutím na 4. etapu „zanádražní“ komunikace. Tento úsek požadujeme ponechat ve výrokové části návrhu ZÚR, ale označit jako součást úseku D63/2 – graficky viz příloha č. 15b námitky. Odůvodnění námitky: Ad 1) Určení u komunikací v ZÚR, že se jedná o jednosměrné komunikace, je přílišná podrobnost pro takový typ územně plánovací dokumentace. Ad 2) Na základě studie „Trasa přeložky silnice III/15529 – 5. etapa, zhotovené společností IKP Consulting Engineers s.r.o., je pořizována změna ÚPMČB s cílem upravit její trasu dle předmětné studie. Tato změna ÚPMČB je ve fázi schváleného zadání (usnesení Zastupitelstva města České Budějovice č. 185/2010 ze dne 24. 9. 2010) a již odevzdaného návrhu pro společné jednání dle § 50 stavebního zákona. Ad 3) Odůvodnění viz výše v textu této námitky – část A) bod 5) písm. b) druhá odrážka. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT Ad 1) S názorem prezentovaným v odůvodnění námitky, že jde o příslušnou podrobnost, se pořizovatel ztotožnil. Systém organizace dopravy lze řešit až v rámci územního plánu města České Budějovice nebo dokonce až v navazujících správních řízeních. Nicméně námitka byla vzata zpět, proto bylo v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ponecháno řešení projednané s veřejností. Ad 2) V případě, že je na tento záměr zpracovaná změna územního plánu města České Budějovice, ke které bude nyní společné jednání podle ustanovení § 50 stavebního zákona, nemá pořizovatel důvod nevyhovět této námitce ze strany města. Jednalo by se nicméně o zcela nový záměr dopravní infrastruktury, tedy teoreticky stavby s možností vyvlastnění, který by se objevil v grafice návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje až po veřejném projednání podle § 39 stavebního zákona, tedy po možnosti uplatnit k němu připomínky ze strany veřejnosti. Proto pořizovatel závazně ukládá městu České Budějovice záměr tohoto propojení prověřit v rámci zmiňované změny územního plánu města České Budějovice (viz text bodu 58 upravené textové části). Ad 3) Jedná se o formální úpravu, zda úsek bude přiřazen v rámci jednoho záměru D63, tj. Dopravní skelet města České Budějovice, do úseku D63/4 - Jižní přeložka nebo D63/2 Zanádražní komunikace nemá vliv na hodnocení záměru a na jeho dopady do území. Výrok / požadavek námitky: Záměr D63, Dopravní skelet města České Budějovice, úsek D63/6, Propojení Strakonická – M. Horákové, text „koridor určen pro 4pruhovou městskou třídu“ požadujeme upravit, tj. změnit předdefinování „4pruh“ na „zkapacitnění komunikace“. Graficky viz příloha č. 17 námitky. Odůvodnění námitky: Určení u komunikací v ZÚR, že se jedná o čtyřpruhovou komunikaci, je přílišná podrobnost Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT Odůvodnění návrhu výroku ZK: Na základě vyhodnocení námitky zástupce veřejnosti, p. Radek Vinkler, č. j. námitky: KUJCK 39760/2010 OREG/1 bude záměr vypuštěn z řešení návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje úplně. Požadavek na změnu dikce jeho vymezení tedy nelze naplnit. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Výrok / požadavek námitky: Doporučujeme doplnit do ploch a koridorů nadmístního významu přeložku silnice III/15529 (Plavská silnice) v úseku V. Nováka – O. Březiny v katastrálním území České Budějovice 7 v souladu s ÚPMČB. Graficky viz příloha č. 18 námitky. Odůvodnění námitky: Dle ÚPMČB je přeložka Plavské silnice zařazena do základního komunikačního skeletu města jako sběrná komunikace ve funkční třídě B2, zároveň je tato nová Plavská veřejně prospěšnou stavbou DI 22 – stavba přeložky III/15529 v trase V. Nováka – O. Březiny ve smyslu čl. 125 odst. (1) bodu 22. OZV. Naopak současná trasa Plavské silnice je dle ÚPMČB navržena jako místní obslužná komunikace. S přeloženou Plavskou souvisí i spojka mezi Lidickou a touto novou Plavskou, která je vybranou sběrnou komunikací mezičtvrťového významu rovněž ve funkční třídě B2. Vybudování přeložky Plavské a předmětné spojky představuje podporu rozptylování dopravy do více tras základního komunikačního skeletu města, což bude mít významný pozitivní dopad zejména do jižní části města České Budějovice. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr není nutně nadmístního významu a má především vnitroměstský charakter. Navíc se jedná o zcela nový návrh pro řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, neprověřený v rámci zpracování návrhu zásad a jeho zahrnutí do závazné části návrhu až po veřejném projednání coby záměru veřejně prospěšné dopravní infrastruktury s možností vyvlastnění by si vyžádalo nové veřejné projednání. Záměr je možno vymezit v územně plánovací dokumentaci na úrovni obce a v případě trvajícího zájmu města a po prokázání jeho nadmístního významu jej nejdříve zahrnout do územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice a do územně analytických podkladů Jihočeského kraje jako problém k řešení v navazujících územně plánovacích dokumentacích a teprve poté jej zahrnout do 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Zásobování vodou a odkanalizování – požadujeme doplnit: Ad a) plochu pro úpravna vody České Budějovice v katastrálním území Hrdějovice, a to včetně doprovodných staveb a zařízení (např. vrty v k. ú. Opatovice) a i jako veřejně prospěšnou stavbu. Ad b) plochu pro městskou čistírnu odpadních vod v katastrálním území Hrdějovice, graficky viz příloha č. 19 námitky. Odůvodnění námitky: Ad a) Úpravna je určena i pro okolní obce v mikroregionu Českých Budějovic, do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje požadujeme zanést i s ohledem na to, že tato plocha se nachází mimo katastr města a tudíž ji město nedokáže řešit ve svém územním plánu. Ad b) Jedná se o velmi systémově důležitou stavbu pro město na cizím katastru, proto považujeme za nezbytné ji zahrnout do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměry nejsou nutně nadmístního významu, které by musely být nutně vymezeny i v grafice Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Jedná o zcela nové, dosud neprověřené, návrhy pro řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a jejich zahrnutí do závazné části návrhu až po veřejném projednání coby záměru veřejně prospěšné dopravní infrastruktury s možností vyvlastnění by si pravděpodobně mělo vyžádat nové veřejné projednání. Proto je zde voleno řešení zahrnout tyto záměry do kapitoly h) Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumenStránka 263

taci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury s tím, že závazné vymezení ploch pro technickou infrastrukturu a ploch veřejně prospěšných staveb bude provedeno až v navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí. Výrok / požadavek námitky: Elektroenergetika, záměr Ee34, Kabelové VVN Mladé – České Budějovice střed, požadujeme upravit trasu koridoru kabelového podzemního vedení v úseku jihovýchodně do transformovny v Mladém tak, aby procházel pod stávajícím ochranným pásmem vzdušného VVN 110 kV – graficky viz příloha č. 20 námitky. Odůvodnění námitky: Považujeme za vhodnější využít pro podzemní kabelové vedení část území, které je již v současné době dotčeno stávajícím ochranným pásmem a pokud možno nevytvářet nové limity pro možný budoucí rozvoj předmětného území. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT Odůvodnění návrhu výroku ZK: Pořizovatel se neztotožňuje s argumentací města České Budějovice, navržené podzemní kabelové vedení je vedeno ve stávajícím ochranném pásmu. Podle ověření ze strany pořizovatele jde o nepřesný zákres v územním plánu města České Budějovice. Výrok / požadavek námitky: Nadregionální biokoridory – 117 Hlubocká obora – K118, požadujeme upravit vedení biokoridoru v katastrálním území Třebotovice dle ÚPMČB, graficky viz příloha č. 21 námitky. Odůvodnění námitky: Dle ÚPMČB je nadregionální biokoridor NBK Hlubocká obora – K118 značen jako NBRK 5 a je v části oboustranně protínající páteřní komunikaci z Dobré Vody veden více východním směrem oproti koridoru v návrhu ZÚR. Požadujeme proto vedení koridoru uvést do souladu s platným ÚPMČB.

mětného územního rozhodnutí. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek na to, aby cituji: „Podmínkou využití této plochy je respektování stanovených ochranných pásem letiště Planá u Českých Budějovic“ byl vložen do tabulky u bodu (13) k příslušnému záměru a dále do bodu (48) jako úkol pro územní plánování vyplývající z identifikovaných civilizačních hodnot v území, mezi které letiště Planá u Českých Budějovic bezesporu patří. Formulace byla volena obecnější, než požadovala námitka, toto konkrétní územní rozhodnutí může být nahrazeno jiným, s odlišnou spisovou značkou, a není možné Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje měnit s každou změnou územního rozhodnutí. Doplnění něčeho, co tak jako tak vyplývá ze zákonného pořádku v ČR, je sice snad zčásti nadbytečné, ale rozhodně nemůže být v rozporu s ochranou hodnot v území a s cíli a úkoly územního plánování. Letiště České Budějovice leží v rozvojové oblasti republikového významu OB10 České Budějovice a úkol „řešit dopady rozvoje letiště České Budějovice na územní rozvoj dotčených obcí (zejména hlukové zátěže) je stanoven v článku (133) schválené Politiky územního rozvoje ČR 2008. Výrok / požadavek námitky: V kapitole e) Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje – požadujeme doplnit jako podmiňující investici povinnost řešit v rámci přípravných prací této stavby účinná protihluková opatření s ohledem na charakter přilehlých lokalit rodinného bydlení – graficky viz příloha č. 11 námitky. Odůvodnění námitky: Odůvodnění viz výše v textu této námitky – část A) bod 6) písm. b) druhá odrážka. Tento odkaz je nicméně zřejmou chybou, v originále textu námitky se uvedená text týká záměru Ee34, tj. kabelového vedení VVN Mladé – České Budějovice střed.



Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vymezení nadregionálního biokoridoru vychází ze schváleného krajského Generelu NR-R ÚSES a bylo dohodnuto s Ministerstvem životního prostředí, které je příslušné k jeho vymezení. Územní plán města České Budějovice může vedení tohoto nadregionálního biokoridoru po vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje zpřesnit v mantinelech stanovených článkem (39) těchto zásad, tj. 50m oběma směry při zachování funkčnosti prvku a za podmínky minimální šíře koridoru 40m.

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavek má procesněsprávní charakter. Řešení protihlukových opatření vyplývá z příslušné legislativy paušálně, platí pro všechny lokality obecně tam, kde jsou hlukové limity překročeny a není vhodné toto uvádět duplicitně ve výrokové části závazného opatření obecné povahy pro jen jednu konkrétní lokality, byť u ní je riziko překročení hlukových limitů pravděpodobnější než u jiných lokalit.

Výrok / požadavek námitky: V kapitole e) Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje požadujeme doplnit podmínku respektovat v ploše nadmístního významu pro bydlení SO14 územní rozhodnutí Zn.: SÚ 6787/94/KO ze dne 5. 6. 199. o ochranném pásmu, kterým se vymezuje ochranné pásmo letiště Planá u Českých Budějovic z hlediska ochrany před negativními účinky hluku z provozu tohoto letiště na své okolí, v zóně e ohraničené izofonou „A“. Graficky viz příloha č. 4 námitky. Odůvodnění námitky: Cca polovina plochy SO14 se nachází v zóně ohraničené izofonou „A“ ochranného pásma letiště v souladu s územním rozhodnutím značky SÚ 6787/94/KO ze dne 5. 6. 1995, kde je dle bodu 1. tohoto rozhodnutí nepřípustné mimo jiné bydlení. Rozvoj provozu letiště České Budějovice patří mezi celorepublikové priority s vazbou na mezinárodní dopravu. Při rozhodování v území dotčeným tímto provozem je nezbytné vždy zajistit ochranu jednotlivých staveb chráněných dle zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. Na základě výše uvedeného požaduje město doplnit podmínku respektování předZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Výrok / požadavek námitky: Záměr D18, Vltavská vodní cesta – požadujeme ponechat jako veřejně prospěšné stavby na katastru města České Budějovice pouze ty, které jsou vymezeny v ÚPMČB, graficky viz příloha č. 22 námitky. Odůvodnění námitky: Řeka Vltava ve městě plní více funkcí, z nichž jednou je i funkce dopravní. Dle našeho názoru, pokud bude celý vodní tok včetně přilehlých pozemků vymezen jako veřejně prospěšná stavba vodní cesty, bude povýšena na prioritní pouze funkce dopravní. Přitom se jedná o významný prvek v urbanizovaném prostředí s funkcí městotvornou, přírodně ochrannou a rekreační. Dle ÚPMČB jsou ve vazbě na splavnění Vltavy vymezeny veřejně prospěšné stavby VH 2 – stavba plavební komory a rybího přechodu na jezu České Vrbné (lokalita 3.5.6. U Staré řeky) ve smyslu čl. 142a bodu 1. OZV, DH 22 – stavba kotviště lodí na levém břehu Vltavy před Novým mostem (lokalita 1.4.4. Loděnice – v severní části lokality) ve smyslu čl. 129 odst. (1) bodu 22. OZV a DH 23 – stavba kotviště lodí na levém břehu Vltavy za Dlouhým mostem (lokalita 1.4.4. Loděnice – v jižní části lokality) ve smyslu čl. 129 odst. (1) bodu 23. OZV, které by měly být převzaty do ZÚR. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT Odůvodnění návrhu výroku ZK: Územní plán města České BuStránka 264

dějovice a návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje mají odlišnou podrobnost. Vymezení veřejně prospěšných staveb v územně plánovací dokumentaci města musí být o řád podrobnější než jejich vymezení v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Zákon o vyvlastnění jasný říká, že lze vyvlastnit jen v nezbytně nutném rozsahu. V podrobnosti 1 : 50 000 nelze predikovat na metry, zda v rámci projektu Splavnění Vltavy nebudou potřebné další úpravy v korytu řeky Vltavy. Odchylka mezi tokem řeky a koridorem veřejně prospěšné stavby je dána pouze zvětšováním měřítka, v měřítku oficiálního vydání zásad (tj. 1 : 50 000) je vymezení plochy veřejně prospěšné stavby zcela překryvné s plochou řeky Vltavy. Navíc formálním ustanovením bodu (65) výrokové části je zapovězeno jakékoliv vykládání a upřesňování řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nad toto měřítko. Zatímco územní plány jednotlivých obcí záměr Splavnění Vltavy dělí po jednotlivých stavbách (plavební komory, přístavy, úpravy jezů, prohrábka dna, apod.), v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje jde o jeden záměr a také jako jeden polygon je vymezena plocha veřejně prospěšné stavby. Upřesnění je možné v navazujících územně plánovacích dokumentacích. Myslkovice č. j. námitky: KUJCK 439/2011 OREG/1, KUJCK 2000/2011 OREG/1

54

Výrok / požadavek námitky: nesouhlas s navrženým koridorem pro plánované vedení 400 kV, návrh, aby koridor pro vedení 400 kV byl veden v těsné blízkosti dálnice D3. Odůvodnění námitky: Zastupitelstvo obce Myslkovice na svém zasedání dne 10. 6. 2010 vydalo toto stanovisko: Obec Myslkovice nesouhlasí s plánovanou výstavbou vedení 400 kV v navržené podobě. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Ačkoliv je navržené řešení z důvodu snížení fragmentace krajiny liniovými stavbami dopravní a technické infrastruktury vhodné, jednalo by se o změnu veřejně prospěšné technické infrastruktury po veřejném projednání. Změnu trasy je nutno v případě jejího převymezení nejdříve prověřit z hlediska širších vazeb, změna vymezení koridoru se v tomto případě netýká pouze území Myslkovic, týká se i území sousedních obcí. Proto bude záměr zařazen jako problém k řešení v rámci 1. aktualizace územně analytických podkladů Jihočeského kraje a následně rozpracován v některé z příštích aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

z probíhajícího procesu hodnocení vlivu záměru „Přídolí – Kaplice, nové dvojnásobné venkovní vedení 110 kV“ na životní prostředí dle přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Mírný posun koridoru pro vedení VVN jižním směrem a tím jeho odklonění od zastavěného území obce by nedošlo k narušení přírodních hodnot v území, odklon byl doporučen i hodnotitelem vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí (viz bod 235. odůvodnění), záměr byl již prověřen a projednán s veřejností v rámci procesu EIA (je zpracována dokumentace pro územní řízení), úprava trasy dle varianty prověřené procesem EIA byla doporučena i Ministerstvem životního prostředí v rámci stanoviska SEA. Český Rudolec

56


Výrok / požadavek námitky: Rada obce Český Rudolec na své schůzi dne 8. 12. 2010 projednala negativní důsledky ZÚR JČK na stávající ÚPD i na navazující přípravu nové ÚPD do roku 2015 a vznáší námitku proti části ZÚR JČK „Vymezení územních rezerv“. Odůvodnění námitky: ZÚR stanovuje, v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Takovou lokalitou je i vodní plocha na Bolíkovském potoce v k. ú. Český Rudolec, kde byla v souladu se stávajícím územním plánem obce Český Rudolec vybudována ČOV pro obec Český Rudolec. Rovněž dle grafické části ZÚR není zcela jasné, zda by vodní plocha nezasáhla části zámeckého parku, případně zda by neměla vliv na podloží samotného zámku. Podle grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje by voda zasáhla lokality v úžlabí Rudoleckého potoka (v současné době záplavové území obce). Také silnice III. třídy Lidéřovice – Dačice by byla zcela jistě zasažena na mostě přes Bolíkovský potok. Upozorňujeme také na silnici II/409 cca 1 km za Českým Rudolcem směrem na Slavonice, kde v nejnižším bodě přes Penikovský potok by se silnice zaplavila v délce cca 150m. Považujeme za nutné na tyto skutečnosti včas upozornit, neboť již v roce 2011 hodláme zahájit přípravu nové ÚPD naší obce, která by měla být dokončena v roce 2015. Žádáme, aby naše námitka byla vzata v úvahu při vyhodnocení veřejného projednávání ZÚR JČK. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT.

Věžovatá Pláně č. j. námitky: KUJCK 442/2011 OREG/1

55

Výrok / požadavek námitky: Požaduji změnit koridor vedení VVN záměru Ee3 ve správním území obce Věžovatá Pláně tak, aby bylo možno umístit vedení mimo zastavěnou část obce dle přílohy (mapová příloha s rozšířením trasy koridoru). Dále v příloze přikládám zápis ze zasedání zastupitelstva obce Věžovatá Pláně ze dne 15. 11. 2010, kde se zastupitelstvo usneslo a souhlasí s nově navrženou změnou koridoru VVN vedení záměru Ee3 (bod jednání č. 6, písm. f, usnesení 52-2010). Odůvodnění námitky: Vedení VVN je podle platného ÚPVÚC Českokrumlovsko I navrženo v zastavěné části obce Věžovatá Pláně a schválený koridor obec rozděluje. Dle požadavku majitelů pozemků dotčených tímto koridorem a dle ÚP obce jsou tyto pozemky uvažovány k zástavbě domy pro bydlení. Navrženým rozšířením koridoru bude možnost umístit vedení VVN mimo zastavěnou část obce a tím uvolnit stavební pozemky blokované schváleným koridorem. Změna trasy také vyplývá Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vymezení územní rezervy pro lokality pro akumulaci povrchových vod Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce je předmětem Dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje uzavřené na úrovni ministrů pro místní rozvoj, zemědělství a životního prostředí v rámci vypořádání stanovisek dotčených orgánů a rozporů mezi nimi. Jedná se o územní rezervu, tedy o plochu vymezenou s cílem prověřit možnosti budoucího využití, kdy její dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití pro zvažovanou vodní nádrž. Nejedná se o návrh vodní plochy. Z hlediska morfologie terénu je úžlabí podél vodoteče vhodné místo. Rozsah a počet lokalit byl dohodnut na 7 v celém Jihočeském kraji123. Realizaci nádrží lze předpokládat až

V projednávaném návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje uváděná 8. lokalita, Vysočany na Želetavce, dle sta123

Stránka 265

v horizontu 50-60 let. To, zda vodní plocha uvažované nádrže by zasáhla zámecký park, je nyní předčasné řešit a podrobnost Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (mapa v měřítku 1 : 50 000) to ani neumožňuje. Stejně tak dopady na uvedené silnice, technické řešení způsobu přemostění či hráze bude aktuální někdy za 50 let. Pokud jde o nově připravovaný územní plán obce, vydané Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje budou závazné pro navazující územně plánovací dokumentace všech měst a obcí v Jihočeském kraji, stejně jako je Politika územního rozvoje ČR závazná pro zásady územního rozvoje všech krajů. V rámci územního plánu každého města či obce bude možné vymezit jen ty záměry, které nebudou v rozporu s definicí územní rezervy dle § 36 stavebního zákona, tj. neznemožní či podstatně neztíží budoucí využití. Takových záměrů může být relativně málo (obytný satelit, velká rozvojová plocha, silnice, železnice, apod.). Ostatní, méně nákladné a důležité záměry, budou moci být v dohodě s dotčenými orgány do zpracovávaného nového územního plánu promítnuty. Probulov č. j. námitky: KUJCK 611/2011 OREG/1, KUJCK 611/2011 OREG/3

57

Výrok / požadavek námitky: V souladu s usnesením Zastupitelstva obce Probulov č. 32/2010, ze dne 9. 12. 2010, obec Probulov podává námitku k navrženému koridoru vodovodu Severní Písecko, v mapové části označen jako V1. Navrhujeme koridor vodovodu Severní Písecko posunout tak, aby nezasahoval do zastavěného ani zastavitelného území obce Probulov dle ÚPD obce Probulov. Odůvodnění námitky: Výše uvedený koridor prochází dle schválené ÚPD obce Probulov zastavěným a zastavitelným územím obce Probulov Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Trasu vodovodního řádu lze v rámci územního plánu Probulov zpřesnit tak, aby podstatným způsobem neznemožňovala využití navrhovaných zastavitelných a stávajících zastavěných ploch, například zúžením koridoru a jeho trasováním podél stávajících či navržených komunikací. Již nyní je vymezení koridoru zúženo v místě střetu se zastavěným území obce v místě stávající zemědělského areálu. Principiální odklon této veřejně prospěné technické infrastruktury zcela mimo zastavěné a zastavitelné plochy obce lze nicméně řešit až po jeho prověření v rámci územně analytických podkladů Jihočeského kraje a obcí ve správním území obce s rozšířenou působností Písek a poté v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Mirotice č. j. námitky: KUJCK 614/2011 OREG/1

58

Výrok / požadavek námitky: K této záležitosti přijalo ZM na svém 26. zasedání níže uvedené usnesení č. 15/10, ve kterém zastupitelstvo požaduje: Ad a) zajištění nájezdu na R4 ve směru na Písek na jižní straně města Mirotic, v rámci připravovaného rozšíření stávajícího obchvatu na rychlostní silnici. Ad b) zajištění sjezdu z R4 ve směru od Písku na jižní straně města Mirotic, v rámci připravovaného rozšíření stávajícího

obchvatu na rychlostní silnici, ad c) zajištění nenarušení veřejné autobusové dopravy přes město Mirotice po dokončení rozšíření stávajícího obchvatu na rychlostní silnici. Odůvodnění námitky: Město Mirotice se na Vás obrací v rámci probíhajícího řízení k Zásadám územního rozvoje kraje s následující připomínkou. Uvedení tohoto dokumentu do reality bude mít pozitivní dopad nejen na rozvoj kraje, ale i na jednotlivé sídelní celky. Zdá se, že záměry Mirotic nejsou v rozporu s těmi, které jsou uvedeny v návrhu. Přesto považujeme za žádoucí tyto připomenout, aby mohly být případně zaneseny v připravované ZÚR. Dostavba R4 je jistě z pohledu nejen obcí, kraje, i státu jednou ze staveb, která v budoucnu převážně pozitivně ovlivní k této přilehlá území. K takovému stavu dojde skutečně jen tehdy, když bude mít rychlostní silnice vhodná napojení na místní dopravní síť. V případě města Mirotice je zatím situace taková, že nedošlo k ujednocení názoru s ŘSD ČR, jak celou věc námi požadovaného jižního sjezdu a nájezdu na R4 a přerušeného původního propojení mezi Cerhonicemi a Radobytcemi vyřešit. Vzhledem k tomu, že stále probíhají jednání, při kterých jsou projektantem předkládány různé návrhy, máme trochu obavu, zda konečné řešení nebude v rozporu s ZÚR kraje. Na základě této skutečnosti se na Vás obracíme se žádostí. Vymezit v lokalitě mezi Radobytcemi a Miroticemi kolem budoucí R4 dostatečný prostor, ve kterém by bylo možno v budoucnu dohodnutou variantu řešení s ŘSD ČR realizovat. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavky přesahují podrobnost řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako celokrajského nástroje územního plánování. Na základě požadavku ve stanovisku Ministerstva dopravy bude upuštěno od vymezování míst mimoúrovňových křižovatek na dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. třídy. Nelze tedy ani vymezit zajištění nájezdu a sjezdu na R4 ve směru na Písek na jižní straně města Mirotic, jak je požadováno v námitce pod písm. a) a b). Požadavek na zajištění nenarušení veřejné autobusové dopravy je poté již zcela mimo obsah zásad územního rozvoje tak, jak je stanovený stavebním zákonem a přílohou č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Bednárec č. j. námitky: KUJCK 616/2011 OREG/1

59

Výrok / požadavek námitky: Obec Bednárec nesouhlasí se zařazením plánu stavby železničního tunelu na katastrálním území Bednárec do návrhu zásad územního rozvoje JČK (uvedeno pod označením D/K na str. 66 odůvodnění návrhu ZÚR JK). Obec Bednárec žádá o zaslání bližších informací k plánovanému zařazení KÚ Bednárec jako plochy územních rezerv pro přirozenou akumulaci povrchových vod (uvedeno pod označením L/D na str. 67 Odůvodnění návrhu ZÚR JČK). Odůvodnění námitky: ad 1) Plánovaná stavba tunelu by porušila či zcela zničila spodní prameny, které zásobují studny v obci Bednárec. Obec nemá vodovod a soukromé studny jsou jediným zdrojem pitné vody pro obyvatele obce. Ad 2) Odklon železniční trati č. 225 mimo zastavené území obce Bednárec a s ním spojené zrušení železniční stanice v obci by zásadně zhoršil a omezil dopravní obslužnost obce. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT.

noviska Ministerstva zemědělství č. j. 33387/2010-15120 ze dne 5. 1. 2011 nezasáhne na území Jihočeského kraje. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Územní rezerva pro železnici Veselí nad Lužnicí – hranice kraje Vysočina je velice vzdálenou dopravní investicí. Její vypuštění bude odrážet střízlivé ekoStránka 266

nomické možnosti státu budovat nové železniční trati mezi krajskými městy. Případná realizace této trati je natolik vzdálené, že budu dostatek možností tento záměr prověřit v rámci územně analytických podkladů Jihočeského kraje a v územně analytických podkladech dotčených obcí a případně jej poté zahrnout jako problém k řešení v navazujících územně plánovacích dokumentacích. V některé z dalších aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje může být tento projekt znovu prověřen a příp. závazně vymezen. Informace o zásahu uvažované zátopy lokality pro akumulaci povrchových vod Bednárec bude obci podána, nemá charakter námitky, kterou by bylo nutné vyhodnotit. K velmi malému zásahu dochází v severní části správního území podél toku řeky Žirovnice převážně v lesním svažitém komplexu. Bližší míra upřesnění by vzhledem k charakteru prověření tohoto velmi vzdáleného záměru (50-60 let) byla pouhou spekulací. Pokud se týká namítaného porušení či zničení spodních pramenů, které zásobují studny v obci Bednárec, pak tato námitka je v úrovni spekulací. Možné dopady výstavby tunelu na vodní hospodářství lze řešit až poté, co bude známo konkrétní technické řešení tunelu a jeho přesná trasa.

Nová Bystřice

61

č. j. námitky: KUJCK 628/2011 OREG/1, KUJCK 628/2011 OREG/2

Výrok / požadavek námitky: Město Nová Bystřice, Mírové nám. 58, 378 33 Nová Bystřice, IČ: 00247138, podává námitku proti návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v tomto znění: Požadujeme do ZÚR zařadit silniční obchvat (silnice II/128 ) města Nová Bystřice, jak je obsažen v územním plánu města Nová Bystřice schváleném 26. 3. 2003. Odůvodnění námitky: Vybudováním silničního obchvatu města Nová Bystřice bude řešena problematická dopravní situace ve městě, zejména dojde k odklonění kamionové dopravy směřující z Jindřichova Hradce a Slavonic směrem na státní hranici a do Rakouska. Tato námitka byla projednána Radou města Nová Bystřice dne 13. 12. 2010. Výpis z usnesení rady Vám v příloze zasíláme. Dalším důvodem je skutečnost, že obchvat Nové Bystřice byl Krajským úřadem, odborem dopravy zařazen mezi stavby prioritní na základě dokončeného projektu. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT.

Studená č. j. námitky: KUJCK 620/2011 OREG/1

60

Výrok / požadavek námitky: Požadujeme zapracovat do plánu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje možnost vybudování přivaděče na pitnou vodu pro Obec Studená od Jindřichova Hradce (Horusická soustava) nebo ze směru od Dačic (Landštejnská soustava). Odůvodnění námitky: Zastupitelstvo obce Studená na svém zasedání dne 13. 12. 2010 projednalo návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a vznáší k němu výše uvedené připomínky. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Zcela nový záměr vodovodu je potřeba nejprve prověřit v rámci územně analytických podkladů obcí ve správním území obce s rozšířenou působností Dačice, poté zahrnut jako problém k řešení v navazujících územně plánovacích dokumentacích, kde bude posouzeno, zda jde o záměr nadmístního významu a pokud ano, poté bude záměr zahrnut a závazně vymezen v rámci některé z příštích aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, popřípadě, pokud bude na podkladě posouzení konstatováno, že se nejedná o záměr nadmístního významu, bude řešen jen a přímo v územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí. Výrok / požadavek námitky: Požadujeme zákaz výstavby větrných elektráren na území přírodního parku Javořická vrchovina a Česká Kanada. Odůvodnění námitky: Zastupitelstvo obce Studená na svém zasedání dne 13. 12. 2010 projednalo návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a vznáší k němu výše uvedené připomínky. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Již splněno jinou formou. Zásady územního rozvoje vymezují plochy, kde není žádoucí povolovat větrné a fotovoltaické elektrárny, v článku (29) výrokové části. Výčet katastrů, kde to není dovoleno, byl tvořen dle algoritmu popsaného v článku 29. odůvodnění. Algoritmus obsahoval rovněž vypuštění ploch přírodních parků, nebylo ale výslovně uvedeno v popisu algoritmu v odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Popis algoritmu v odůvodnění je nyní doplněn na základě této námitky rovněž o plochy přírodních parků, kde je budování fotovoltaických a větrných elektráren rovněž zapovězeno. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr byl vymezen ve schváleném územním plánu velkého územního celku Javořická vrchovina a měl být převzat bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona v okamžiku, kdy jeho realizace se stane opět aktuální. Nicméně doplnění tohoto řešení do dokumentace návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje po veřejném projednání by mohlo být důvodem k opakované veřejnému projednání, které již nebylo možné z důvodů termínu stanoveného stavebním zákonem reálně možné provést. Proto byl záměr zahrnut do problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích v rámci 1. aktualizace územně analytických podkladů Jihočeského kraje a následně bude zahrnut do příští aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Zdíkov

62


Výrok / požadavek námitky: Zastupitelstvo obce Zdíkov uplatňuje námitku k veřejnému projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v oblasti vedení koridoru vedení územní rezervy VTL plynovod s označení Ep17 Zdíkov – Vimperk, navrhuje úpravu v lokalitě Zdíkovec a dále úpravu na trase kolem sídla Zdíkov směr Branišov dle grafické přílohy. Současně navrhujeme úpravu koridoru Ep5 vysokotlakého plynovodu dle grafické přílohy. Odůvodnění námitky: Námitky vznikly v souvislosti s přípravou nového Územního plánu Obce Zdíkov a nutnosti uvedení obou územně plánovacích dokumentací do souladu. Námitku schválilo Zastupitelstvo obce Zdíkov na veřejném zasedání dne 13. 12. 2010 usnesením zastupitelstva obce. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Vyšší přesnost zákresu koridoru územní rezervy lze precizovat v územním plánu obce. Koncepční změnu vedení územní rezervy či její úplné vypuštění lze po prověření navrhovaných změn zahrnout do aktualizace návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Zastupitelstvo obce Zdíkov uplatňuje námitku k veřejnému projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, která spočívá ve změně umístění plochy V34 ČOV Zdíkov v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje a uvedení do souladu s návrhem nového územního plánu Zdíkov. Stránka 267

Odůvodnění námitky: Žádáme vypustit z původních ZÚR plochu V34, kde měla stát velká ČOV společná pro obce Stachy a Zdíkov. Každá z obcí se však v minulých letech rozhodla realizovat vlastní ČOV (levnější a efektivnější řešení) a už podala samostatně dotační žádosti. Obec Zdíkov bude novou ČOV realizovat na místě stávající funkční ČOV ve Zdíkově, v ÚPD označené jako plocha Z 43.

kraje. Vzhledem ke skutečnosti, že pořizovatel chápe důležitost řešení tohoto problému pro dotčené obce, bude tento záměr závazně určen k řešení v navazujících územních plánech všech dotčených obcí.



Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr V34 bude z návrhu řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěn a naopak požadavek na řešení čištění odpadních vod pro obce Stachy a Zdíkov byl vložen do bodu (25) výrokové části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Tímto požadavkem na řešení v navazující územně plánovací dokumentací dotčené obce či obcí nemůže dojít k narušení přírodních, kulturních ani civilizačních hodnot nad přijatelnou mez – v rámci procesu tvorby daných územních plánů je zajištěna možnost uplatnit stanoviska dotčených orgánů i námitky majitelů pozemků. Stejně jako u předchozího požadavku vyšší přesnost zákresu plochy pro ČOV v územním plánu obce umožňuje zmenšit požadavky na změny v území a je zde pozitivní jev vyšší právní jistoty pro rozhodování v území díky souladu obou územně plánovacích dokumentací na úrovni obce i kraje.

Výrok / požadavek námitky: Zastupitelstvo obce Doudleby a zastupitelstvo obce Plav projednalo na svém zasedání dne 13. 12. 2010 návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a společně vznáší k tomuto návrhu tuto námitku: návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje neřeší komplexní rekonstrukci komunikace III. třídy č. 15529. Žádáme, aby do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byla zahrnuta celková rekonstrukce (s úpravou vedení trasy) komunikace č. 15529.

Doudleby č. j. námitky: KUJCK 1435/2011 OREG/1

63

Výrok / požadavek námitky: Zastupitelstvo obce Doudleby a zastupitelstvo obce Plav projednalo na svém zasedání dne 13. 12. 2010 návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a společně vznáší k tomuto návrhu tuto námitku: návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje neřeší komplexní rekonstrukci komunikace III. třídy č. 15529. Žádáme, aby do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byla zahrnuta celková rekonstrukce (s úpravou vedení trasy) komunikace č. 15529. Odůvodnění námitky: Komunikace III. třídy č. 15529 je významnou spojnicí obcí Besednice, Ločenice, Mokrý, Lom, Branišovice, Komářice, Římov, Hamr, Doudleby, Plav, Roudné s jižní částí Českých Budějovic. Vlivem zásadní proměny zaměstnanosti v zemědělství došlo k přesunu zaměstnání občanů těchto obcí do Českých Budějovic. Rozvojem obcí došlo k odlivu občanů z krajského města a stěhování na venkov. Omezením autobusové dopravy se prakticky veškerá osobní přeprava přesunula na osobní automobily. Komunikace III. třídy č. 15529 neodpovídá zatížení, které je na ni v současné době kladeno. Komunikace je bez krajnic, vzhledem k šíři komunikace je míjení autobusů nebo kamionů vždy rizikovou záležitostí. Kritické místo je v úseku mezi obcemi Plav a Roudné. Na tomto úseku bylo již mnoho vážných dopravních nehod, mnohé se smrtelnými následky. Kritické bývají na komunikaci č. 15529 dny, kdy je z jakéhokoliv důvodu převedena na tuto komunikaci doprava z komunikací II/155 a III/15523. Neřešení situace na komunikaci č. 15529 zhoršuje zásadním způsobem dopravní obslužnost výše uvedených obcí a omezuje další rozvoj obcí. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: S argumentací obou obcí se pořizovatel ztotožňuje, charakter silnice skutečně nyní neodpovídá jejímu zatížení. Konkrétní řešení formou koridoru vymezeného v grafické části nebude, pro určitou neprověřenost záměru, nyní vkládáno do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Nemusí se nutně jednat o záměr nadmístního významu, který je nutno řešit v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V případě, že bude v rámci prověření záměru konstatován jeho nadmístní vliv, bude řešen v průběhu některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Plav

64

Odůvodnění námitky: Komunikace III. třídy č. 15529 je významnou spojnicí obcí Besednice, Ločenice, Mokrý, Lom, Branišovice, Komářice, Římov, Hamr, Doudleby, Plav, Roudné s jižní částí Českých Budějovic. Vlivem zásadní proměny zaměstnanosti v zemědělství došlo k přesunu zaměstnání občanů těchto obcí do Českých Budějovic. Rozvojem obcí došlo k odlivu občanů z krajského města a stěhování na venkov. Omezením autobusové dopravy se prakticky veškerá osobní přeprava přesunula na osobní automobily. Komunikace III. třídy č. 15529 neodpovídá zatížení, které je na ni v současné době kladeno. Komunikace je bez krajnic, vzhledem k šíři komunikace je míjení autobusů nebo kamionů vždy rizikovou záležitostí. Kritické místo je v úseku mezi obcemi Plav a Roudné. Na tomto úseku bylo již mnoho vážných dopravních nehod, mnohé se smrtelnými následky. Kritické bývají na komunikaci č. 15529 dny, kdy je z jakéhokoliv důvodu převedena na tuto komunikaci doprava z komunikací II/155 a III/15523. Neřešení situace na komunikaci č. 15529 zhoršuje zásadním způsobem dopravní obslužnost výše uvedených obcí a omezuje další rozvoj obcí. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: S argumentací obou obcí se pořizovatel ztotožňuje, charakter silnice skutečně nyní neodpovídá jejímu zatížení. Proto je tento záměr závazně určen k řešení v navazujících územních plánech všech dotčených obcí. Konkrétní řešení formou koridoru vymezeného v grafické části nebude, pro neprověřenost záměru, nyní vkládáno do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Nemusí se nutně jednat o záměr nadmístního významu, který je nutno řešit v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V případě, že bude v rámci prověření záměru konstatován jeho nadmístní vliv, bude řešen v průběhu některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vzhledem ke skutečnosti, že pořizovatel Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje dobře vnímá důležitost řešení tohoto problému pro dotčené obce, bude tento záměr závazně určen k řešení v navazujících územních plánech všech dotčených obcí. Přední Zborovice č. j. námitky: KUJCK 1952/2011 OREG/1

65

Výrok / požadavek námitky: V souladu s § 39 odst. (2) stavebního zákona podává obec Přední Zborovice námitku k trasování elektrického vedení VVN 110 kV v katastrálním území Přední Zborovice. Navrhujeme, aby trasa byla posunuta o posun lomu trasy 110kV v katastru Přední Zborovice východním směrem dle přílohy s ohledem na plánovaný rozvoj obce. Odůvodnění námitky: Navrhovaná trasa stanovena pro dotčené elektrické vedení zasahuje do rozvojových záměrů obce a do území, které je v rozpracovaném návrhu územního plánu obce Stránka 268

navrženo jako zastavitelná plocha obce Přední Zborovice. Navrhovaná trasa značně omezuje rozvoj celého správního území obce. Jedná se o území, které je jedině vhodné pro další výstavbu rodinných domů. Obec Přední Zborovice je situována v povodňovém aktivním území, obec zasáhla povodeň v roce 2002 a následně 2009. Hrozba povodní je stále aktivní a tato může být aktuální kdykoliv v každém ročním období. Zastupitelstvo obce na svém jednání dne 10. 12. 2010 schválilo podání námitky a připomínky k těmto zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadovaný posun lomového bodu by byl změnou vymezení veřejně prospěšné technické infrastruktury po veřejném projednání. Koridor lze zúžit až na technicky realizovatelné minimum v rámci navazující územně plánovací dokumentace dotčené obce. Chlum č. j. námitky: KUJCK 1968/2011 OREG/1

66

Výrok / požadavek námitky: Uplatňujeme námitku k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, jak se na ni usneslo zastupitelstvo obce Chlum dne 14. 12. 2010 ve znění usnesení č. 13/2010. Zastupitelstvo obce Chlum vznáší námitku proti návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a to v bodě d) zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu ovlivňujících území více obcí včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury. Námitka se vznáší k bodu D51 - silnice II/173 ke specifikaci: Přeložka silnice II/173 "Obchvat Blatná".

Výrok / požadavek námitky: Koridor silnice č. I/19 procházející obcí směr Plzeň - Tábor, který je 100 m široký v zastavěném a zastavitelném území zúžit na míru, kterou umožňuje norma. Odůvodnění námitky: Věříme, že naše připomínky uvážíte a do návrhu ZÚR zapracujete. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Koridor bude zúžen na šíři 50m v zastavěném území obce. 50m v reálném území je 1 mm na mapě v měřítku 1 : 50 000, větší zmenšeni a větší podrobnosti již není vzhledem k použitému měřítku map možná. Obec má právo a povinnost tyto koridory nadmístního významu si sama zpřesnit v rámci územně plánovací dokumentace dané obce. Vodňany

68


Výrok / požadavek námitky: Jedná se o připomínku k územní rezervě Vodňany - přeložka. Vzhledem k potenciální potřebnosti a významu pro dopravní infrastrukturu kraje požaduje rada města odůvodnění v textové části zásad v návaznosti na záměry D31/2 až D31/6 doplnit o následující - dopravní řešení jižně od zastavěného území by mělo řešit úrovňové napojení páteřních komunikací (silnic 111/12243, 111/14218, 111/12250), splňovat omezení hluku z dopravy, snížení dopravní rychlosti a zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Rovněž by měl být řešen způsob křížení přeložky s regionální železniční tratí.

Odůvodnění námitky: Vypuštění stavby v úseku č. SO 102 a vybudováním asfaltové stezky pro cyklisty a zejména pro pěší na účelové komunikaci č. 2, parcelní č. 1114 a 1118 v k. ú. Chlum u Blatné s napojením na účelovou komunikaci v k. ú. Blatná.

Odůvodnění námitky: rada města Vodňany na svém zasedání dne 13. 12. 2010 přijala v rámci veřejného projednání, dle ustanovení § 39 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění pod č. 66 usnesení, kterým schválila podání připomínky spočívající v doplnění návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.



Odůvodnění návrhu výroku ZK: Na uvedený úsek silnice II/173 je zpracována dokumentace pro územní řízení. Záměr je převzat bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona z vydané změny č. 1 územního plánu velkého územního celku Písecko – Strakonicko. Vymezení koridoru cyklostezky a cesty pro pěší je možno řešit v rámci územního plánu dotčené obce. Nejedná se o záměr nadmístního významu, který by bylo nutné zahrnout do řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Text zahrnutý do odůvodnění návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nemá a nemůže mít charakter závazného výroku, jeho doplnění nemůže mít negativní dopad na ochranu přírodních, kulturních či civilizačních hodnot.

Orlík nad Vltavou č. j. námitky: KUJCK 1973/2011 OREG/1

67

Výrok / požadavek námitky: V návrhu ZÚR je navržen vodovodní řád, který končí až u zámku Orlík a je veden po komunikaci procházející středem obce. Tento koridor VŘ o šíři 100 m zúžit v zastavěném a zastavitelném území na možnou míru. Odůvodnění námitky: Věříme, že naše připomínky uvážíte a do návrhu ZÚR zapracujete. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Koridor bude zúžen na šíři 50m v zastavěném území obce. 50m v reálném území je 1 mm na mapě v měřítku 1 : 50 000, větší zmenšeni a větší podrobnosti již není vzhledem k použitému měřítku map možná. Obec má právo a povinnost tyto koridory nadmístního významu si sama zpřesnit v rámci územně plánovací dokumentace dané obce. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Výrok / požadavek námitky: Námitka proti návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje spočívá ve vymezení koridoru silnice 1/20 (ponechání možnosti úpravy komunikace na 4 pruhy), a to i mezi Pískem a Češnovicemi. Odůvodnění námitky: Dále rada města na tomto zasedání vzala též na vědomí usnesení č. 5 zastupitelstva města Vodňany ze zasedání konaného dne 14. 6. 2010, kterým bylo schváleno podání námitky proti návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. S touto námitkou se rada města plně ztotožňuje a na jejím podání trvá. Důvodem podání námitky je nedostatečná kapacita předmětné komunikace v důsledku nárůstu silniční dopravy. Námitka ze strany města Vodňany se týká katastrálních území Čavyně, Hvožďany u Vodňan, Radčice u Vodňan, Újezd u Vodňan, Vodňany. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: S požadavkem nesouhlasí Ministerstvo dopravy jako dotčený orgán pro silnice I. třídy. Záměr bude vložen do územně analytických podkladů Jihočeského kraje jako problém k řešení v navazujících územně plánovacích dokumentacích a znovu zahrnut do 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Jihočeský kraj nicméně požadavek jednoznačně podporuje. Odpor proti stanovisku dotčeného orgánu by nicméně znamenal nové, velmi zdlouhaStránka 269

vé, jednání o rozporu podle ustanovení § 136 správního řádu na úrovni ústředních správních orgánů a případně vlády ČR, což by znamenalo velmi podstatné zdržení procesu dokončení a vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Planá č. j. námitky: KUJCK 1983/2011 OREG/1

69

Výrok / požadavek námitky: Koridory a plochy dopravy republikového významu - D20 Letiště České Budějovice: zásadně nesouhlasíme se současným vymezením stavební uzávěry v katastru obce Planá, na základě hlukové zátěže vycházející z územního rozhodnutí o ochranném pásmu z roku 1995. Tímto omezením se významně omezuje možnost rozvoje obce a zároveň práva občanů ke svým pozemkům j sou významně omezena. Proto žádáme o zmenšení takto vymezeného prostoru, případně očekáváme návrh kompenzací majitelům dotčených pozemků a obci. V souvislosti s budoucím rozvojem letiště nabízíme možnost napojení kanalizace na naši ČOV poblíž areálu letiště, případně vyřešení této problematiky vybudováním nové ČOV, kterou by obec také využila. Odůvodnění námitky: Zastupitelstvo obce Planá se na svém 2. zasedání, konaného dne 6. 12. 2010 usneslo, že podá námitky k Návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Námitky jsou specifikovány v příloze, která je součástí tohoto průvodního dopisu. Myslím si, že námitky uvedené v předloženém návrhu a jejich řešení by bylo ku prospěchu rozvoje kraje, resp. obce Planá. Zastupitelstvo obce žádá o průběžném informování, resp. o řešení námitek Jihočeského krajského úřadu.

hyb osob a propojí samotné krajské město s přírodně cennými částmi krajiny kolem řeky Vltavy. Proto žádáme o zařazení nové cyklostezky nadmístního významu podél řeky Vltava. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr je v námitce navržen variantně, což již upravený návrh územně plánovací dokumentace po veřejném projednání není schopen akceptovat. Proto je nutné tento záměr nejdříve prověřit, následně promítnout do územních plánů dotčených obcí a případně, pokud bude prokázána potřebnost a nadmístní význam záměru, zahrnut do některé z navazujících aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Výrok / požadavek námitky: Hranice ochranné zóny nadregionálního biokoridoru (NRBK): žádáme o úpravu (zúžení) šířky ochranné zóny NRBK v katastrálním území obce Planá u Českých Budějovic podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území a aktuálního územního plánu obce Planá z hlediska současně zastavěného a zastavitelného území. Odůvodnění námitky: Viz předchozí, jen údaje o datu jednání zastupitelů dané obce. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NBK 118 Hlubocká obora - Dívčí Kámen bude v prostoru jižně od zastavěného území obce Planá redukována po hranici regionálního biocentra RBC 558 Planá. Hranice vymezeného regionálního biocentra je dostatečnou zárukou zajištění ochrany přírodních hodnot v území.

Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Zásady územního rozvoje nemohou měnit stanovené ochranné pásma vymezené na základě územního rozhodnutí.

Ktiš

Výrok / požadavek námitky: Koridory a plochy dopravy nadmístního významu - D 57 Litvínovická ulice: v rámci výstavby této silnice požadujeme dořešení pěší dostupnosti občanů chodníkem podél komunikace z části Planá - letiště směrem do obce. Dále v prostoru autobusové zastávky městské hromadné dopravy u obce Planá vyřešit bezpečný přechod občanů přes komunikaci, kdy už v dnešním silničním provozu je současná situace již neúnosná. Řešení v podobě přechodu pro chodce, popř. semaforu není příliš reálné, avšak případné řešení v podobě podchodu by pro tento problém mohlo být přínosné, aniž by tím byl zásadním způsobem dotčen silniční provoz.

Výrok / požadavek námitky: Změnit trasu vedení VVTL plynovodu a to v úseku na území obce Ktiš, katastrální území Dobročkov a Smědeč a to tak, aby bylo výše uvedené vedení navrženo mimo zastavěné i zastavitelné území uvedených katastrů. Obecní zastupitelstvo navrhuje vést vedení v původně navržené trase a to pravá strana komunikace II/166 ve směru Český Krumlov – Prachatice.

Odůvodnění námitky: Viz předchozí, jen údaje o datu jednání zastupitelů dané obce.


Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Požadavky svým obsahem vysoce překračují podrobnost Zásad územního rozvoje jako celokrajského územně plánovacího dokumentu. Chodníky, semafory a přechody je nutné řešit na úrovni územně plánovací dokumentace obce či města, příp. až na úrovni dokumentace pro územní řízení. Výrok / požadavek námitky: Koridory a plochy dopravy nadmístního významu, záměr D75/7, Cyklostezky, cyklostezka úsek Rožnov - Včelná – Boršov. Stávající silnice zajištující propojení s Českými Budějovicemi je z hlediska bezpečnosti silničního provozu pro pěší a cyklisty nevyhovující. Proto žádáme o dořešení možnosti napojení cyklostezky směrem zpět do Českých Budějovice přes katastr obce Planá, přičemž jednou variantou by mohla být trasa přes Litvínovice případně podél řeky Vltavy a druhá by mohla být varianta vybudování lávky přes řeku Vltavu poblíž rožnovského jezu nazpět do Rožnova.

70


Odůvodnění námitky: Zastupitelstvo obce Ktiš projednalo a 5 ti hlasy „pro“, 0 hlasy „proti“ a 0 hlasy „zdržel se“ hlasování souhlasí s návrhem starostky obce Ktiš na upěnění výše uvedené námitky obce Ktiš k návrhu ZÚR JČK. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Jedná se o stavbu veřejně prospěšné technické infrastruktury celostátního významu, která je vymezena již v Politice územního rozvoje ČR 2008. Tato Politika územního rozvoje ČR je dle ustanovení § 31 odst. (4) stavebního zákona závazná pro navazující zásady územního rozvoje jednotlivých krajů. Změna vymezení koridoru takto důležité technické infrastruktury po veřejném projednávání návrhu a její přenesení na doposud nedotčené pozemky by bylo příliš zásadním zásahem do práv majitelů nově případně dotčených pozemků. Přenesení navrženým směrem by dále zasáhlo přírodní rezervaci Dobročkovské hadce, případné přenesení ještě dále východněji za silnici II/166 by znamenalo narušení stávajícího lesního komplexu. Proto nelze požadavku obce, byť z hlediska zmenšení fragmentace krajiny oprávněnému, vyhovět. Zásah do zastavěných ploch je navíc minimální a je řešitelný v rámci zpřesnění vymezeného koridoru v rámci územního plánu dané obce a následně i přesného trasování velmi vysokotlakého plynovodu v úrovni územního řízení.

Odůvodnění námitky: Tato cyklostezka umožní bezpečný poZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 270

Paseky č. j. námitky: KUJCK 1998/2011 OREG/1, KUJCK 1998/2011 OREG/3

71

Výrok / požadavek námitky: Z dále uvedeného důvodu Zastupitelstvo obce Paseky schvaluje námitku k návrhu ZÚR JČK a požaduje tímto upravit trasu záměru D45/1, jižní obchvat Pasek. Trasu je nutno přesunout o cca 150m jihozápadním směrem. Odůvodnění námitky: Stávající koridor zasahuje do ploch určených územním rozhodnutím pro stavbu ČOV. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: VYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Trasa koridoru bude upravena. Koridor bude upraven tak, aby neznemožnil realizaci již umístěné stavby ČOV a bude respektovat vydané územní rozhodnutí, které nabylo právní moci. Zúžením koridoru mimo plochu ČOV, bude posílena právní jistota při rozhodování v území a současně bude vyřešena i dlouhodobě z bezpečnostního hlediska nevyhovující dopravní situace v obci. Mažice č. j. námitky: KUJCK 2045/2011 OREG/1

72

Výrok / požadavek námitky: Zásadní nesouhlas se záměrem V2 a žádost o vypuštění tohoto záměru z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Oblast Třeboňské pánve sever (zahrnující zejména správní území obcí Komárov, Zálší. Mažice, Borkovice, Sviny, Vlastiboř včetně sousedních obcí, které nejsou přímo v centrální části této oblasti) v širším slova smyslu je z mnoha hledisek unikátní lokalitou. Najdeme zde: ad 1) na jedné straně neopakovatelný a jedinečný soubor lidové architektury a zachovalých urbanistických hodnot zastoupený desítkami nemovitých kulturních památek, šesti památkovými rezervacemi (Komárov, Klečaty, Zálší, Mažice. Záluží, Vlastiboř), třemi památkovými zónami (Svinky, Debrník. Nedvědice). Takto významný soubor nikde jinde v České republice nenajdete. Ad 2) Na straně druhé přírodně cenné a nenahraditelné lokality potvrzené vyhlášenými Přírodními rezervacemi Borkovická blata, Kozohlůdky, Evropsky významnou lokalitou Borkovická blata, Přírodní park Černická obora, prvky územního systému ekologické stability a připravovanou Přírodní památkou Veselská blata. Všechny tyto hodnoty území jsou závislé na kvalitním prostředí včetně zachování všech složek životního prostředí zejména v tomto případě vodních poměrů. Jak vyplývá z výše uvedeného textu, jedná o jedinečnou lokalitu nejen z hlediska místního či regionálního, ale i hlediska republikového, ve které je nutné ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet základní hodnoty území, kterými bezpochyby jsou hodnoty přírodní, urbanistické a architektonické, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území; struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou typickým výrazem identity dotčeného území, jeho historie a tradice. Celé toto území má značnou hodnotu a její ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V tomto případě je nutná cílená ochrana dotčeného území jako místa zvláštního zájmu, které vyžaduje citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní hodnoty. Navrhovaným záměrem jsou ohroženy podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu. Tento záměr může významně ovlivnit charakter krajiny, neboť je umístěn z hlediska čerpání podzemních vod do značně konfliktní lokality, proto je nutné respektovat veřejné zájmy, např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území lokalit soustavy Natura 2000, mokZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

řadů, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Z výše uvedených důvodů považujeme záměr návrhu zásad územního rozvoje V2 vymezení koridoru technické infrastruktury za chybný a v rozporu mimo jiných také s republikovými prioritami stanovenými v Politice územního rozvoje ČR 2008. Záměr V2 je vymezen v rozporu s právními předpisy. Upozorňujeme na nedodržení právních předpisů a žádáme, aby pořizovatel postupoval v souladu s ustanoveními stavebního zákona, zejména § 40 odst. 3 stavebního zákona. Důvodem pro tento požadavek je zejména rozpor návrhu zásad územního rozvoje, který vymezuje dva koridory technické infrastruktury V2, s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb., který v odst. 2 ukládá předkladateli koncepce, v případě, že nelze-li vyloučit negativní vliv koncepce, zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Stejně tak toto ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny porušuje koncepce Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje včetně jeho změn, ze kterého zásady územního rozvoje vycházejí. Dále nebyly posouzeny ani kumulativní ani synergické vlivy záměru na životní prostředí. Případ čerpání podzemních vod je klasickým příkladem kumulativních vlivů jednotlivých záměrů na čerpání podzemní vody. Překročení určité hranice bude mít nenapravitelné následky. Podklad, ze kterého návrh zásad územního rozvoje vychází je chybný. Nadále trváme na našich výhradách, které jsme již uplatnili ke změně č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, které přikládáme v příloze a které uplatňujeme znova jako námitky k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje včetně jeho vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, a současně jako vyjádření k návrhu koncepce včetně jeho vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vypořádání předložené při schvalování této změny v Zastupitelstvu Jihočeského kraje považujeme za nedostatečné, nekorektní a tendenční. Nadále trváme na námi uvedených nesrovnalostech ve změně č. 1 včetně jejího vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení na území evropsky významné lokality. Stejně tak ani odkazy na veřejné projednání změny č. 1 plánu rozvoje vodovodů a kanalizací jsou zcela mylné a na mnoho otázek při tomto jednání prostě odpovězeno nebylo a to ani při jejich opakovaném položení. Zakrývání trvalých odběrů za náhradní zdroje zásobování vodou provází celý proces "legalizace" odběrů z oblasti Třeboňské pánve sever. Nikdy jsme nedostaly např. odpověď, proč je nutné při takovém nebezpečí střetů s jinými zájmy v území navrhovat další odběry vody zejména trvalé a to čistě z komerčních důvodů. Proto požadujeme též vypuštění z veřejně prospěšných staveb. Proto jsou také zvolené podmínky a opatření v návrhu zásad územního rozvoje nedostatečné a nemohou zabránit negativním vlivům, které vyvolá "průmyslová těžba vody". Žádáme proto pořizovatele zásad územního rozvoje, aby nenavazoval na přehlížení názorů místních samospráv a občanů. Další text odůvodnění se již týká odůvodnění návrhu ZÚR Jihočeského kraje, zejména jeho části věnované hodnocení vlivů ZÚR JČK na životní prostředí a na lokality soustavy NATURA2000. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Záměr byl předmětem dohody s MŽP, byl prověřen posouzením vlivů návrhu ZÚR na životní prostředí (tzv. SEA) vč. hodnocení vlivů na NATURA a byly pro něj na základě dohody s MŽP stanoveny velmi nadstandardní limity. Záměr, přes velmi dlouhou argumentaci autora námitky, byl před vymezením v ZUR již dříve projednán a schválen v rámci změny č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje; oblast Třeboňská pánev – sever, která Stránka 271

byla schválena dne 27. května 2008 usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje. Tento plán, ani tuto jeho změnu, žádný správní orgán doposud nezrušil a pro pořizovatele je jedním z podkladů pro zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, z něhož musí vycházet a vyhodnotit jej. Jedná se o významný zdroj pitné vody pro zásobování, jež byl vymezen, mimo jiné, i na základě podrobného odůvodnění zpracovaného společností PROGEO a RNDr. Vojtěchem Vyhnálkem; kdy závěrem tohoto odůvodnění je konstatování, že při dodržení navržených opatření nedojde k negativnímu ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí a veřejného zdraví. Na nutnost zachování vodních poměrů tohoto území, jež jsou určujícím faktorem existence zdejších biotopů a na ně vázaných druhů rostlin a živočichů, upozornilo i MŽP a požadovalo, aby před realizací byla stanovena výška hladiny, pod kterou nesmí hladina klesnout. Proto bylo v podmínkách pro realizaci tohoto záměru stanoveno, že, cituji: „realizace záměru V2 je možná za dodržení následujících podmínek a opatření: zajištění sledování změn hladin v ložisku Komárovské blato, přijetí opatření k odvrácení možného negativního vlivu čerpání vod v severní části Třeboňské pánve, dlouhodobého monitoringu v území Borkovických blat, sledování hladin podzemních vod, zabezpečení dostatečně velkého vztlakového režimu proudění podzemní vody a dodržení institutu minimální hladiny v piezometru ZM1 na úrovni 416,5 m. n. m.“, Stanovení výše citované podmínky by mělo zajistit zachování vodních poměrů v území a zachování klimatických a přírodních podmínek. Podmínky cestovního ruchu tak realizací záměru ohroženy nebudou. Zálší č. j. námitky: KUJCK 2579/2011 OREG/1

73

Výrok / požadavek námitky: Zásadně nesouhlasíme se záměrem V2 a žádáme pořizovatele a zpracovatele o vypuštění tohoto záměru z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Identické s odůvodněním námitky obce Mažice. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Identické s odůvodněním nevyhovění námitce obce Mažice. Sviny č. j. námitky: KUJCK 2584/2011 OREG/1

74

Výrok / požadavek námitky: Zásadně nesouhlasíme se záměrem V2 a žádáme pořizovatele a zpracovatele o vypuštění tohoto záměru z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Identické s odůvodněním námitky obce Mažice. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Identické s odůvodněním nevyhovění námitce obce Mažice. Borkovice č. j. námitky: KUJCK 2590/2011 OREG/1

75

Výrok / požadavek námitky: Zásadně nesouhlasíme se záměrem V2 a žádáme pořizovatele a zpracovatele o vypuštění tohoto záměru z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Identické s odůvodněním námitky obce Mažice. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění návrhu výroku ZK: Identické s odůvodněním nevyhovění námitce obce Mažice. Komárov

76


Výrok / požadavek námitky: Zásadně nesouhlasíme se záměrem V2 a žádáme pořizovatele a zpracovatele o vypuštění tohoto záměru z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Identické s odůvodněním námitky obce Mažice. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Identické s odůvodněním nevyhovění námitce obce Mažice. Vlastiboř

77


Výrok / požadavek námitky: Zásadně nesouhlasíme se záměrem V2 a žádáme pořizovatele a zpracovatele o vypuštění tohoto záměru z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění námitky: Identické s odůvodněním námitky obce Mažice. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Identické s odůvodněním nevyhovění námitce obce Mažice. Ústrašice

78


Výrok / požadavek námitky: Podáváme námitku k návrhu vedení regionálních skladebních částí územního systému ekologické stability (ÚSES) ve správním území naší obce. Odůvodnění námitky: Obec Ústrašice má zpracovaný územní plán, ve kterém jsou již prvky ekologické stability zaneseny. Krajský návrh však předpokládá neshody s již schválenou územní dokumentací naší obce. Námitku podporujeme skutečností, že návrh ÚSES se na území naší obce týká převážně lesních pozemků, ve kterých jsou dlouhodobě zpracovány plány hospodaření ve vztahu k již zavedeným prvkům ekologické stability. Zavedením nových biocenter dojde k přerušení již provedených opatření, která zavedli vlastníci dotčených pozemků dle schválené územní dokumentace, což může mít negativní dopad na hospodaření v lesích. Námitka byla projednána a schválena na jednání zastupitelstva obce Ústrašice dne 16. 12. 2010. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: Generel ÚSES Táborska je zpracován v méně podrobné úrovni než celokrajský Generel NR-R ÚSES, který byl schválen jako součást Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje. K vymezování prvků regionální ÚSES je kompetentní kraj, nikoliv úřad obce s rozšířenou působností, k vymezení nadregionálního ÚSES je kompetentní Ministerstvo životního prostředí, se kterým bylo řešení ÚSES v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje průběžně konzultováno. Dalším důvodem je fakt, že podstatná změna koncepce ÚSES by byla nutně také podstatnou úpravou návrhu a vyžádala by si nové projednání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s veřejností. Strunkovice nad Blanicí

79 Stránka 272

č. j. námitky: KUJCK 2636/2011 OREG/1 Výrok / požadavek námitky: Zastupitelstvo městyse po projednání schvaluje uplatnění této námitku k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje: změnit trasu koridoru vodovodu V41 (vodovod Bavorov) v k. ú. Strunkovice dle přiložené situace (příloha č. 5).

cha vymezena v územním plánu Dívčice. V opačném případě po prověření na úrovni územních plánů daných obcí bude záměr zanesen do 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vč. grafické vymezení formou polygonu pro plochu dřevozpracujícího závodu a koridoru pro jeho dopravní napojení na silnici I/20.

Odůvodnění námitky: Usnesení zastupitelstva městyse, bez dalšího zdůvodnění.

Vojenský újezd Boletice



Odůvodnění návrhu výroku ZK: Změna trasy veřejně prospěšné stavby po veřejném projednání již není bez projednání s veřejností a dohodnutí záměru s dotčenými orgány možná. Koridor proto bude ponechán v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nyní beze změny. Obec má nicméně možnost v rámci územně analytických podkladů kraje i obce s rozšířenou působnosti prověřit změnu trasy tohoto vodovodu a následně ji promítnout do závazné části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje prostřednictvím některé z příštích aktualizací.

Výrok / požadavek námitky: Upozorňuji, že současný stav předmětné dokumentace je v případě výše uvedených případů v rozporu s právním předpisem. Samotné přeřazení lokality Špičák (SR 16) do územní rezervy nelze vzhledem k deklarovanému využití tohoto území považovat za narovnání stavu v souladu se zákonem č. 222/1999 Sb. Za ministerstvo obrany nelze souhlasit s tím, aby lokalita Špičák (SR 16) byla v ZÚR JČK vedena v plochách územní rezervy za účelem případné realizace projektu lyžařského areálu a trvá na tom, aby bylo využití tohoto území plánováno výhradně v souladu s platnými právními předpisy, které výstavbu lyžařského areálu Špičák jednoznačně vylučují.

Dívčice

Odůvodnění námitky: S ohledem na výzvu Krajského úřadu Jihočeský kraj, č. j. KUJCK 33314/2010 OREG/1, ze dne 19. října 2010 k uplatnění námitek k vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JČK) uplatňuji tyto námitky a připomínky k lokalitě Špičák (SR 16):


80

Výrok / požadavek námitky: Požadujeme zapracovat do návrhu ZÚR JČK návrh plochy pro dřevozpracující závod s podmínkou realizace vybudování obchvatu Zbudov, Novosedly, Dívčice věc a Dívčice nádraží. Odůvodnění námitky: Obec Dívčice v současné době pořizuje nový územní plán. V loňském roce přišel zahraniční investor s tím, že by požadoval do územního plánu zapracovat vymezení průmyslové zóny (dřevozpracující závod), která by byla částečně na pozemcích bývalého podniku MAPE Mydlovary a 50 ha by vykoupil od majitelů sousedních pozemků. Žádost byla projednána a odsouhlasena na zastupitelstvu obce dne 27. 8. 2009 usnesením č. 6/2009 s tím, že se musí současně realizovat silniční obchvat osad Zbudov, Novosedly, Dívčice ves a Dívčice nádraží. Na zasedání zastupitelstva obce dne 8. 12. 2010 schválilo usnesením Č. 9/2010 podání "Námitky" k zapracování tohoto záměru do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s podmínkou realizace obchvatu jmenovaných osad. V případě, že by nebyla realizována výstavba dřevozpracujícího závodu, nebyla by v dané lokalitě průmyslová zóna zřízena a pozemky ponechány pro využití dle původního stavu. Ze shora uvedených důvodů Vás žádáme o laskavé zapracování naší námitky do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: V případě zanesení do grafické části návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje by se jednalo o vymezení zcela nového dopravního záměru jako veřejně prospěšné stavby a vymezení rozsáhlého záměru podnikatelského areálu s možnými negativními dopady na své okolí až po veřejném projednání. To považuje pořizovatel za nepřijatelné z hlediska ochrany práv majitelů pozemků i veřejnosti a možnosti k záměru se vyjádřit a uplatnit námitky a připomínky. Na druhou stranu má pořizovatel zájem na využití asanačního území Mydlovary. Proto, při vědomí obou zmíněných důvodů, pořizovatel volí kompromis a ukládá tento úkol řešit dotčeným obcím v rámci kapitoly „h) Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury“. V případě, že potřebná plocha pro realizaci areálu bude menší než 50 ha a bude prokázáno, že navrhovaný areál nebude svými účinky zasahovat na území jiné obce, bude ploZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

81

1) Území Vojenského újezdu Boletice je dle § 30 zákona Č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil (stejně jako v případě všech ostatních újezdů) Ministerstvo obrany ve svých koncepčních materiálech vzhledem k vyhodnocení potřebnosti pro výcvik vojsk nadále počítá se zachováním Vojenského újezdu Boletice pro výcvik ozbrojených sil a zrušení tohoto vojenského újezdu není plánováno. V rámci uplatnění námitek je nezbytné vycházet z platných právních předpisů, přičemž z uvedeného zákona jednoznačně vyplývá nemožnost využívat území vojenského újezdu jiným způsobem. Stávající území Vojenského újezdu Boletice, včetně jeho ochranných pásem musí být respektováno. Obdobná námitka platí v případě Silničního napojení LA Špičák (D60), které vzhledem k nemožnosti realizovat projekt Lyžařského areálu nemá smysl. 2) Jakákoliv změna hranic nebo způsobu užívání vojenského újezdu je možná pouze na základě novelizace zákona Č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR. Vzhledem k tomu, že stávající znění ZÚR JČK neodpovídá závěrům jednání hejtmana Jihočeského kraje s ředitelem Sekce rozvoje druhů sil - operační sekce MO ze dne 28. dubna 2009 a s ohledem na prohlášení hejtmana Jihočeského kraje o opuštění záměru výstavby lyžařského areálu, které následovalo po tomto jednání je zřejmé, že stávající znění ZÚR JČK je nejen v rozporu s výše uvedeným právním předpisem, ale i se závěry uvedeného jednání. 3) V souladu s vystoupením ministra obrany v září 2010 je Ministerstvo obrany připraveno jednat s Jihočeským krajem o dalším případném zpřístupnění okrajových částí újezdu a zřízení dalších cyklistických a turistických tras s Ministerstvem životního prostředí a Klubem českých turistů (možné lokality Chlum, Knížecí stolec, prameny Blanice, Houbový vrch). Mimo výše uvedené upozorňuji, že záměr na realizaci lyžařského areálu by s vysokou pravděpodobností vedl k vážným komplikacím pro porušení norem Evropské unie - Směrnice o stanovištích (Habitats Directive 92/43/EEC) a Směrnice o ptácích (Wild Birds Directive 79/409/EEC). Návrh výroku ZK k uplatněné námitce: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK: V návrhu Zásad územního Stránka 273

rozvoje Jihočeského kraje pro společné jednání byla řešena návrhová plocha pro sport a rekreaci SR 16 – lyžařský areál Špičák. Vymezení této návrhové plochy bylo dohodnuto s Ministerstvem obrany i Újezdním úřadem Vojenského újezdu Boletice. Ani jeden z těchto dotčených orgánů nesouhlasné stanovisko k vymezení této plochy neuplatnil. Nesouhlasné stanovisko uplatnilo Ministerstvo životního prostředí a vymezení areálu bylo na jeho základě předmětem řešení rozporů. Přesunutí záměru lyžařského areálu Špičák do územní rezervy bylo předmětem dohodnutí s dotčenými orgány na úrovni Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a MMR. Územní rezerva podle ustanovení § 36 stavebního zákona je pouhou ochranou území před jinými záměry nebo změnami v území, které by mohly znemožnit nebo podstatně ztížit prověřované budoucí využití. Úplné vypuštění ochrany formou územní rezervy je možné realizovat v rámci nejbližší aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

aa) Vyhodnocení připomínek 475.

Vyhodnocení podaných připomínek je provedeno v následujících tabulkách124:

Ing. Stanislav Rataj č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/1

1

Výrok / požadavek připomínky: Podávám námitku k Zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje v souvislosti se spojením funkce městského silničního obchvatu a plánované dálnice D3 na východní straně Českých Budějovic. Navrhované řešení popsané v příloze tohoto dopisu: ad 1) vybudování silnice 1. třídy kategorie S 11,5/80 a propojení veškerých radiál, směřujících do centra města, ad 2) posunutí dálnice 03 směrem na východ - viz příloha, ad 3) v případě výstavby. Odůvodnění připomínky: Plánovanou dálnici 03 – D 27,5/120 nelze využívat jako městský okruh z důvodů popsaných v příloze tohoto dopisu. Stávající navrhované řešení pouze dálnice je: Ad 1) technicky neefektivní (nevyřeší se nutná tangenciální doprava mezi 8 (slovy osmi) radiálními komunikacemi směřujícími do města). Ad 2) dálková doprava bude podstatným způsobem (negativně) ovlivňovat životní podmínky obyvatel přilehlých nemovitostí, které jsou v některých případech těsně u paty náspu dálnice D3. Ad 3) enormní finanční náročnost výstavby dálnice 03 v délce 7,4 km, stavbou dálnice vynucených dálničních přivaděčů a vysoké provozní náklady pro tunel v délce 999,5m, tak jak je plánován. Ad 4) povinná platba mýta pro všechna motorová vozidla obyvatel Českých Budějovic. Příklad města Berouna jasně ukazuje, že vyloučení placení

Připomínky jsou řazeny chronologicky v pořadí, jak byly uplatněny. S ohledem na obecná ustanovení správního řádu, zejména na ustanovení § 4, který deklaruje, že veřejná správa je službou veřejnosti, byly jako připomínky vzaty i ty, které byly uplatněny ještě před započetím oficiálního veřejného projednání návrhu Zásad územního rozvoje podle ustanovení § 39 stavebního zákona. V souladu s ustanovením § 39 odst. (2) stavebního zákona nejsou vyhodnoceny ani zde uváděny připomínky podané po termínu, tj. došlé po 17. 12. 2010, kdy skončilo veřejné projednání. Odůvodnění připomínky je přiměřeně kráceno na meritum věci oproti plným zněním v originálech jednotlivých připomínek. Rovněž odůvodnění návrhu výroků je velmi stručné z důvodu velkého množství uplatněných připomínek. 124


mýtného v katastru města kudy prochází dálnice, je nereálný. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Trasa dálnice D3 je v okolí města České Budějovice fixována do území změnou č. 1 ÚPVÚC ČBSRA, ze které byl tento záměr podle ustanovení § 187 odst. (2) stavebního zákona převzat do dokumentace návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje pro společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji. Všechna stanoviska dotčených orgánů respektují vymezení dálnice D3. Sama dálnice je závazně vymezena jako záměr celorepublikového významu v PÚR ČR 2008 pod bodem (82) Vymezení multimodálního koridoru M1 obsahujícího mj. dálnici D3 a rychlostní silnici R3 a pod bodem (98), který přímo vymezuje dálnici D3. Územní vymezení koridoru bylo opakovaně prověřeno v rámci zpracovaných vyhledávacích studií a dokumentace pro územní řízení, ani jeden z těchto dokumentů neprokázal, že by navržený koridor byl technicky neefektivní. Stavba dálnice nemůže suplovat chybějící vnitroměstskou dopravu. Stavba dálnice a s ní související doprava vždy ovlivní své okolí. Je věcí podrobnější dokumentace, aby zpřesnila trasu dálnice tak, aby tyto negativní důsledky byly minimalizovány. Pokud se týká finanční náročnosti stavby, ZUR pouze vymezuje koridor pro její umístění, nepředjímá technické řešení stavby. Otázka zda bude těleso dálnice vedeno tunelem, řešení křižovatek apod. tak je ponechána na podrobnější dokumentaci. Navržený šestisetmetrový koridor zpracování variantních řešení stavby nepochybně umožňuje. Otázku mýtného nelze v návrhu ZUR řešit. Anna Lepšová č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/2, KUJCK 39678/2010 OREG/3, KUJCK 39678/2010 OREG/4, KUJCK 39678/2010 OREG/76, KUJCK 39678/2010 OREG/77, kdy č. j. připomínky KUJCK 39678/2010 OREG/76 je shodné s KUJCK 39678/2010 OREG/2, č. j. připomínky KUJCK 39678/2010 OREG/78 je shodné s KUJCK 39678/2010 OREG/4, č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/79 je shodné s KUJCK 39678/2010 OREG/3, uvedené dále vyhodnoceno společně.

2

Výrok / požadavek připomínky: Uvedené záměry sportovních areálů (SR25, SR26, SR27) doporučuji, především záměr SR27, z dokumentu ZÚR JČK vyřadit a uplatňovat je jindy a na jiné platformě. Odůvodnění připomínky: Na základě rozboru materiálu Hodnocení vlivu ZÚR JČK na životní prostředí dle stavebního zákona (SEA) byly záměry zahrnuté ve verzi roku 2008 připomínkovány MŽP České republiky. Požadavky MŽP byly zahrnuty do nově upraveného Návrhu ZÚR JČK, který je nyní projednáván. Moje připomínka se týká záměrů v EVL Šumava, které byly zařazeny do nové verze: SR25, SR26, SR27 Cross-golf Stožec. Další záměry specifikované dle uvedeného principu v jiných územích nezahrnuji, protože svým rozsahem nejsou z mého pohledu tolik zatěžující pro životní prostředí a jsou důležitá. Nicméně zmiňuji v této souvislosti i záměr KP 38 Temelín. Uvedené záměry sportovních areálů jsou, podle mého názoru, povětšině zbytné, a jsou do značné míry v konfliktu se zásadami ochrany přírody, zejména záměr SR27 Cross-golf Stožec. Z mého pohledu zásadním nedostatkem uvedených záměrů je, že neprošly pro dnes projednávaný materiál připomínkovým řízením na MŽP a nestaly se součástí dohod mezi JČK a MŽP a mezi MMR, MŽP a MZ České republiky, tak jako ostatní dříve projednávané záměry. Nejsou tedy s nimi plnohodnotně srovnatelné, a proto je doporučuji, především záměr SR 27, z dokumentu ZÚR JČK vyřadit a uplatňovat je jindy na jiné platformě. Kromě toho u záměru SR 27 vyjadřuji pochybnost o slučitelnosti vybudování golfového hřiště, tak jak odpovídá stanStránka 274

dardům, se záměrem přírodě blízkého provozování, tak jak je vyjádřeno v charakteristice zamýšleného objektu.

Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, konkrétně v bodu (4) priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje.

Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT.

Výrok / požadavek připomínky: Podcenění dalších negativních vlivů některých záměrů ve vyhodnocení NATURA a SEA

Odůvodnění vypořádání připomínky: Uvedené záměry byly do návrhu zařazeny na základě výsledků projednání územní studie Šumava a na základě žádosti Správy NP a CHKO Šumava. Všechny uvedené záměry byly analyzovány z hlediska jejich vlivů na životní prostředí v rámci posouzení návrhu těchto zásad (tzv. SEA) vč. posouzení vlivů na území NATURA 2000 a dále budou předmětem posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí (tzv. EIA), pokud tak určí příslušný orgán ochrany životního prostředí v tzv. zjišťovacím řízení. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Uvedené plochy SR25, SR26, SR27 byly vyhodnoceny jako akceptovatelné. V případě plochy SR27 Cross golf Stožec platí následující: Realizaci golfového hřiště na území národního parku lze za určitých podmínek akceptovat. Zásahy do půdního profilu mohou být prováděny pouze na plochách odpališť a jamkovišť. Lokalizace odpališť a jamkovišť musí být volena tak, aby nedošlo ke zničení biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Používání chemických látek během výstavby a provozu hřiště musí být omezeno pouze na plochy odpališť a jamkovišť. Odpovídající ochrana životního prostředí bude zajištěna v územním řízení, případně v procesu EIA. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Záměry SR 25, SR 26 a SR27 byly vyhodnoceny jako plochy záměrů bez významně negativního vlivu na soustavu Natura 2000, není potřeba je tedy z návrhu vyřazovat. Opatrnost je však zcela na místě pro záměr SR 27, i když ve světě existují příklady přírodě blízkých golfových areálů („skotského“ typu), jejichž vliv na okolní krajinu a chráněnou přírodu je minimální a používání chemických látek je omezeno na nezbytnou míru pouze na odpalištích a jamkovištích. Způsob zřízení a provozování golfového hřiště Cross golf Stožec a konkrétní rozmístění odpališť a jamkovišť je nutno projednat a závazně posoudit na úrovni územního plánu a projektu hřiště s ohledem na možný výskyt předmětů ochrany EVL a PO Šumava. Výrok / požadavek připomínky: Ve vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí jsou opomenuty další důležité aspekty, a to: nakládání s odpady a průmyslová výroba. Odůvodnění připomínky: Ad 1) Nakládání s odpady (s cílem omezovat množství vznikajících odpadů, zajistit maximální materiálové a energetické využití odpadů). Ad 2) Průmyslová výroba (s cílem snižovat spotřebu primárních surovin, nahrazovat ji druhotnými surovinami. Podpora nízkoemisních, nízkoodpadových a energeticky nenáročných technologií). Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Na základě doporučení hodnotitele vlivu na ŽP byl doplněn bod 4 o písm. f) ve znění: „podporovat využívání technologií s nízkou spotřebou primárních surovin, nízkoemisních, nízkoodpadových a energeticky nenáročných technologií, podporovat využívání technologií, které omezují množství vznikajících odpadů, podporovat maximální materiálové a energetické využití odpadů“. S názorem autorky připomínky i hodnotitele se pořizovatel ztotožnil. Doplnění není v rozporu s celkovou urbanistickou koncepcí ani se nedotkne vlastnických práv majitelů pozemků. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: V tabulce 23 v Hodnocení vlivů na životní prostředí je uvedeno, že tyto citované dílčí strategické cíle pro oblast ŽP ze Strategie udržitelného rozvoje ČR nejsou předmětem řešení ZÚR nebo jsou řešeny jen okrajově. Doporučujeme tyto cíle zohlednit v textové části Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění připomínky: Ad 1) Šíření adventivních rostlin a živočichů (např. realizací rozvojové plochy, narušení hydrologických poměrů při výstavbě liniových objekt, kontaminace vodních toků znečisťujícími látkami při realizaci záměrů, eutrofizace území a zejména vodních toků a stojatých vod vede ke změnám biodiverzity. Ad 2) V posudku Natura 2000 postrádám další metodický postup, který by vedl k takové kategorizaci více či méně dotčených EVL, která by umožnila jasné pojmenování faktorů, které je třeba v dalším správním postupu při případné realizaci konkrétních záměrů, analyzovat jednotlivými specialisty. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz reakce hodnotitelů. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Uvedené negativní vlivy (a mnoho dalších) nelze v podrobnosti Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje konkrétně vyhodnotit. To bude provedeno až v územním řízení případně v procesu EIA u konkrétních záměrů, které budou navrhovány do ploch a koridorů vymezených v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA: Námitku vůči obsahu metodiky hodnocení nelze v procesu projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vyřešit. Hodnocení bylo zpracováno podle platné metodiky MŽP. Výrok / požadavek připomínky: Připomínka k Zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje. Týká se záměru SR17 Propojení Klápa – Hraničník. Žádám proto, aby byla tato nesrovnalost v ZÚR JČK vyřešena tak, aby v Zadání regulačního plánu pro SR 17 Propojení Klápa-Hraničník nebyly plánovány a zřizovány plochy pro restaurační a vyhlídkové zařízení na vrcholu Hraničníku ani jinde v zóně I. a II. NP Šumava. Odůvodnění připomínky: Hodnocení vlivů ZÚR JČK na území Natura 2000 a dle stavebního zákona (SEA) považuji za nedostatečná, s ohledem na záměr tak, jak je specifikován v zadání regulačního plánu (kapitola l), str. 57), kterým je nejen propojení Klápy a Hraničníku (plochy dopravní), ale také plochy rekreace (blíže nespecifikováno), plochy občanského vybavení (pro nástupní a informační centrum) v oblasti Klápy, ale také vybudování restauračního a vyhlídkového zařízení na vrchu Hraničník. V posudku NATURA 2000 se hovoří pouze o propojení Klápa – Hraničník, ale nehodnotí se další výše uvedené plochy. Hodnocení vlivu záměru v Tab. 16 na str. 19 citovaného dokumentuje vyjádřeno otazníkem. Materiál hodnocení ZÚR JČK dle stavebního zákona (SEA) uvádí také neúplné skutečnosti o záměru SR 17: 1) na str. 6, v par. 9a uvádí pouze, že v propojení Klápa-Hraničník došlo k redukci dotčeného území o 85% oproti původní rozloze a určení pouze pro propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem. 2) na str. 22 v pokračování odstavce 29 se hovoří o zadání podmínek pro regulační plán propojení Klápa - Hraničník, bez bližšího vysvětlení obsahu zadání. 3) V tab. 21 Zahrnutí požadavků obsažených ve stanovisku MŽP (především stanovení, že v navrženém území I a II zóny NPŠ je zakázána jakákoliv stavební činnost) do upraveného návrhu ZÚR JČK,v bodu 15 na str. 24 se konstatuje, že požadavek MŽP je splněn - předpokládá se využití pouze pro propojení… bez výstavby lyžařských sjezdovek. Podobně se opakuje v bodu 17 tabulky. 4) Tvrzení o redukci plochy a využití pouze k propojení se znovu opakuje na str. 55 v odstavci 193. 5) Současně je záměr SR17 hodnocen spolu s dalšími záměry, Stránka 275

jako nejvíce problematický z hlediska vlivů na ŽP, především proto, že je navržen do I. anebo II. zóny NP Šumava (str. 56, odstavec 201). Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Zadání RP bylo dohodnuto se zástupci Správy NP a CHKO Šumava a obcí Nová Pec a Horní Planá (písemnost č. j. KUJCK 24218/2010 OREG/1 ze dne 9. 7. 2010 – podepsáno tehdejším ředitelem NP Šumava Ing. Františkem Krejčím). Zejména dohoda se Správou NP a CHKO je podkladem pro důvodné přesvědčení, že záměr propojení tak, jak jej popisuje zadání RP, je realizovatelný v souladu s českými právními předpisy zaměřenými na ochranu životního prostředí. Restaurační zařízení může být uvažováno až na rakouské straně hranice, nicméně je nutné, vzhledem k požadavku neumisťovat odjezdovou sjezdovku na české straně. V případě vánice či jiného extrémně nepříznivého počasí a nemožnosti provozu lanovky se návštěvníci musí mít na vrcholu Hraničník kde schovat, než bude provoz obnoven. Stejně tak spojení nástupního bodu lanovky a návštěvnického a informačního centra Správy NP a CHKO je logické – pokud už jeden objekt na hranici NP a CHKO má být umístěn, nechť v sobě zahrnuje co nejvíce funkcí pro návštěvníky. Bližší podmínky budou upřesněny až v RP, který bude podroben hodnocení vlivu záměru na ŽP (tzv. EIA), hodnocení vlivů na NATURA 2000 a který bude v etapě návrhu znovu projednán se všemi dotčenými orgány. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Hodnocení vlivů na životní prostředí vychází z doslovné citace plochy SR17 Propojení Klápa – Hraničník z dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE.: SR17 Propojení Klápa – Hraničník – plocha určená pro propojení české strany se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht: Plocha bude podrobně řešena a limitována z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem. Konkrétní řešení propojení Klápa – Hraničník, které bude navrženo v regulačním plánu, bude dle dohody o narovnání rozporů podrobně řešeno a limitováno z hlediska využití území a ochrany životního prostředí vč. významnosti vlivů na území EVL a PO Šumava. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Jestliže má být záměr konkretizován v regulačním plánu a jeho možný vliv na soustavu NATURA 2000 má být plnohodnotně posouzen při zpracování a projednávání tohoto regulačního plánu, bylo by hodnocení vlivu v této fázi přípravy záměru předjímáním výsledku posouzení regulačního plánu. Proto byl v hodnocení použit znak „?“. Výrok / požadavek připomínky: Ad 1) Hodnocení v rámci SEA a NATURA je u některých záměrů nedostatečné (např. SR17, Ee33 a V2). Ad 2) Žádost o definování způsobu hodnocení záměrů z „leteckého pohledu“ v metodice. Ad 3) Nesouhlas s konstatováním „bez prokazatelného vlivu“ u některých záměrů v souvislosti se způsobem hodnocení. Odůvodnění připomínky: Vzhledem k nízké specifikaci některých záměrů v návrhu ZÚR tak chyběli dostatečné výchozí podklady pro hodnocení SEA a NATURA. Hodnocení těchto záměrů na úrovni „leteckého pohledu“ je málo relevantní a proto by bylo vhodné takovéto hodnocení definovat v metodikách. Dále dochází k disproporci, kdy některé lokality jsou hodnoceny z bližšího pohledu. Dále upozornění, že stavby typu VVN jsou vždy negativní, pokud krajinný ráz bez umístění VVN je ve stavu optimálním. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK – viz doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Stupeň konkrétnosti podkladů pro hodnocení vlivů na životní prostředí je dán charakterem hodnoceného materiálu – ZÚR Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

JČK. Předmětem hodnocení jsou plochy a koridory, nikoliv záměry. Konkrétní záměry budou do ploch a koridorů navrhovány po schválení ZÚR JČK. V některých případech je budoucí záměr evidentní, např. v případě koridorů technické infrastruktury (silnice, elektrické vedení, plynovod). V případě rozvojových ploch, především ploch pro průmysl a rekreaci, není konkrétní budoucí využití známé. To významným způsobem limituje možnost vyhodnocení vlivů na životní prostředí, především u hluku a emisí znečišťujících látek do ovzduší. Hodnocení vlivů na životní prostředí na úrovni ZÚR je založeno především na identifikaci průmětů navrhovaných ploch a koridorů se známými charakteristikami prostředí, zobrazenými ve výkresech ZÚR. Konkrétnější hodnocení je provedeno u ploch nebo koridorů, ve kterých již byl navržen konkrétní záměr a proběhlo hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Hnutí DUHA č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/5, shodné též KUJCK 39678/2010 OREG/80 a KUJCK 39678/2010 OREG/81

3

Výrok / požadavek připomínky: Metodika hodnocení je zavádějící. Z hodnotící stupnice byla vypuštěna nejhorší možná známka -2, která vyjadřuje stanovisko „velmi negativní vliv.“ Odůvodnění připomínky: K dokumentaci vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (SEA) a zároveň k vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na území NATURA (dále jen „ZÚR JČK“) uplatňujeme následující připomínky, přičemž zároveň souhlasíme s obdobnými připomínkami Sdružení pro záchranu prostředí CALLA a Okrašlovacího spolku Zdíkovska vznesenými k téže dokumentaci. Jsme přesvědčeni, že následující připomínky je nezbytné řádně vypořádat akceptací a přepracováním příslušných vyhodnocení. Dle našeho názoru nebyla ve vyhodnoceních správně vyhodnocena fakta, která jsou uvedena v následujících připomínkách. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Jak v rámci hodnocení vlivů na ŽP (SEA) tak v rámci hodnocení vlivů na území NATURA 2000 je bodová stupnice nastavena od +2 (potenciálně významný pozitivní vliv) až po -2 (potenciálně významný negativní vliv). Po přepracování dokumentace návrhu pro společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji v srpnu 2008, kdy byly vypuštěny záměry, které měly hodnocení -2 (lyžařský areál Smrčina, lyžařský areál Špičák, některé úseky Šumavských elektrických drah) a dále v rámci spolupráce per partes byly upravovány některé záměry, mohlo být hodnocení provedeno bez potenciálně významně negativních vlivů. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Hodnocení vlivu jednotlivých záměrů proběhlo v souladu s metodikou v plném rozsahu možných vlivů (dle stupnice od 2 až po +2), tabulka v hodnocení byla chápána spíše jako vysvětlivka, řádky +2 a -2 byly vypuštěny proto, že vliv tohoto stupně se v hodnocení nevyskytl. Jedná se o technický nedostatek, který je odstranitelný opravou textu. Výrok / požadavek připomínky: Cross golf Stožec - zásadně nesouhlasíme se zahrnutím záměru golfového hřiště (přes 30ha) na Stožci. Odůvodnění připomínky: Záměr je neslučitelný s posláním národního parku. Jeho realizace by znamenala reálnou přeměnu národního parku v „lunapark“. Obdobné projekty je vhodné plánovat mimo území prioritně určená pro ochranu přírody. Vzhledem ke způsobům údržby golfových hřišť používáním velkých dávek chemických prostředků, zejména pesticidů, Stránka 276

nelze záměr realizovat v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Způsob údržby golfové hřiště bude podroben jistě přísnému dohledu ze strany Správy NP a CHKO Šumava. Požadavek reaguje na úkol z PÚR ČR 2008 pro specifickou oblast SOB1 Šumava „vytvářet podmínky pro rozvoj celoroční rekreace a cestovního ruchu“.125 Záměr byl prověřen z hlediska jeho vlivů na NATURA 2000 s výsledkem „0“, tedy „Nulový vliv kdy, záměr nemá žádný prokazatelný vliv.“ Stejně jak hodnocení jeho vlivů na ŽP skončilo ještě přijatelným závěrem „-1“, tedy „potenciálně negativní vliv“. Míra tohoto negativního vlivu bude jistě korigována během navazujících správních postupů orgány ochrany ŽP (zanesení záměru do územního plánu Stožce, proces územního řízení, stavebního řízení, kolaudační souhlas, apod.). Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Realizaci golfového hřiště na území národního parku lze za určitých podmínek akceptovat. Zásahy do půdního profilu mohou být prováděny pouze na plochách odpališť a jamkovišť. Lokalizace odpališť a jamkovišť musí být volena tak, aby nedošlo ke zničení biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Používání chemických látek během výstavby a provozu hřiště musí být omezeno pouze na plochy odpališť a jamkovišť. Odpovídající ochrana životního prostředí bude zajištěna v územním řízení, případně v procesu EIA. Pro minimalizaci negativních vlivů na cenné biotopy doporučujeme plochu SR27 Cross golf Stožec vymezit pouze ve III. zóně NP Šumava. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Záměr SR27 byl vyhodnocen jako záměr bez významně negativního vlivu na soustavu Natura 2000, není potřeba jej tedy z návrhu vyřazovat. Opatrnost je však zcela na místě i přesto, že ve světě existují příklady přírodě blízkých golfových areálů („skotského“ typu), jejichž vliv na okolní krajinu a chráněnou přírodu je minimální a používání chemických látek je omezeno na nezbytnou míru pouze na odpalištích a jamkovištích. Způsob zřízení a provozování golfového hřiště Cross golf Stožec a konkrétní rozmístění odpališť a jamkovišť je nutno projednat a závazně posoudit na úrovni územního plánu a projektu hřiště s ohledem na možný výskyt předmětů ochrany EVL a PO Šumava. Výrok / požadavek připomínky: KP 19 Jindřichův Hradec – Fedrpuš. Trváme na zachování stávající přírodní hodnoty v celém prostoru vojenského cvičiště umístěného v ploše KP 19. Odůvodnění připomínky: Vzhledem k vysoké ekologické hodnotě území přesahujícího území stávající Přírodní památky Pískovna požadujeme přehodnocení zařazení prostoru vojenského cvičiště tak, aby bylo vyloučeno jakékoliv dotčení celé lokality případnou realizací průmyslové zóny. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Připomínka obdobná, jako námitka města Jindřichův Hradec č. j. KUJCK 37473/2010 OREG/1, KUJCK 37473/2010 OREG/4 a stanovisko Vojenské ubytovací a stavební správy, kterým bylo vyhověno. Výrok / požadavek připomínky: Připomínka k ploše KP38 dostavba 3. a 4. bloku JETE – požadavek na přehodnocení tohoto záměru.

zkreslující. Z faktu, že je plánována kompletní změna technologie i výrazné zvýšení výkonu, a dále z probíhajícího hodnocení vlivů na životní prostředí na „Nový jaderný zdroj“ je zřejmé, že se jedná o prakticky nový projekt. Z dosavadního postupu vyplývá, že prognózy v této oblasti dlouhodobě nebyly přesné a rovněž stále nejsou dostatečně zváženy alternativy spočívající zejména v úsporách. Vzhledem k absenci takových analýz alternativ výstavby nového jaderného zdroje a s ohledem na hluboký a prakticky nevratný zásah, který by výstavba představovala, je začlenění v této podobě do ZÚR JČK dle našeho názoru třeba přehodnotit. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr dostavby jaderné elektrárny Temelín vyplývá z Politiky územního rozvoje ČR 2008, schválené Vládou ČR dne 20. 7. 2009. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Dle § 39 odst. (3) stavebního zákona, se ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, nepřihlíží. Výrok / požadavek připomínky: Realizace záměru SR17 Klápa – Hraničník je neslučitelná s posláním NP, atd. z kontextu vyplývá požadavek na vypuštění záměru. Odůvodnění připomínky: Umožnění potenciální realizace výstavby lanovky je neslučitelné s posláním chráněného území (NP). I při použití těch nejšetrnějších metod výstavby by došlo k vážnému poškození ekosystémů, zařazených dokonce do první zóny NP. Případný provoz lanovky by vedl k další fragmentaci území. Zásadním pochybením je absence posouzení vlivu na stanoviště a druhy chráněné soustavou Natura 2000, které mělo být zpracováno již v rámci ZÚR, přičemž jej nelze odsunout do pozdějších etap územního plánování (regulační plán). Přitom území je významným stanovištěm tetřeva hlušce, kriticky ohroženého druhu, citlivého na rušení, a to především na vyrušování v zimním období, což vzhledem k hlavnímu účelu lanovky (lépe zpřístupnit oblast lyžařům), shledáváme problematickým. Z hlediska ochrany tetřeva hlušce se jedná o jedinečnou lokalitu bez možnosti její náhrady. Návrh je v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny, s ochranou území Natura 2000 a dokonce i s prioritami samotného návrhu ZÚR JČK. Přímo v ZÚR JČK se totožně uvádí „z hlediska ochrany přírodních hodnot území kraje respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody (NP Šumava), lokalit NATURA 2000“. Návrh je dále v rozporu se zásadami pro rozhodování o změnách v území, tj. se zásadou „podporovat řešení směřující k vyváženosti zájmů ochrany přírody a zájmů na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj sportovního a rekreačního využívání oblasti“. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Klápa – Hraničník bude dopravní propojení. Po vypuštění lyžařské sjezdovky vč. odjezdové dráhy a naopak doplnění informačního centra v místě nástupu na lanovku s možností případného doplnění ZOO programu pro pozorování divoké zvěře jde o záměr naplňující poslání národního parku podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanovují podmínky jeho ochrany, zejména v rozsahu pasáže o „využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí.“126

Odůvodnění připomínky: Samotné označení jako „dostavba“ je

Nařízení vlády ČR č. 163/1991 Sb., § 2, odst. (1): Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírod126

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008, str. 32, bod (69), Úkoly pro územní plánování, písm. d). 125


Stránka 277

Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE bude plocha SR17 podrobně řešena a limitována z hlediska využití území a ochrany životního prostředí vč. významnosti vlivů na území EVL a PO Šumava regulačním plánem. Požadované řešení a limitování plochy nelze provést bez znalosti konkrétního technického řešení Propojení Klápa – Hraničník, které bude zpracováno v regulačním plánu. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Jestliže má být záměr konkretizován v regulačním plánu a jeho možný vliv na soustavu NATURA 2000 má být plnohodnotně posouzen při zpracování a projednávání tohoto regulačního plánu, bylo by hodnocení vlivu v této fázi přípravy záměru předjímáním výsledku posouzení regulačního plánu. Proto byl v hodnocení použit znak „?“. Výrok / požadavek připomínky: V návrhu ZÚR JČK neodůvodněně zcela chybí návrh vyhlášení CHKO Novohradské hory. Odůvodnění připomínky: Přitom uvedená oblast evidentně splňuje všechny předpoklady nezbytné pro vyhlášení zvláště chráněného území dle § 25 zákona o ochraně přírody a krajiny. Nezahrnutí návrhu vyhlášení CHKO Novohradské hory do ZÚR JČK by neumožnilo naplňovat cíl územního plánování dle § 18 odst. (4) stavebního zákona, na základě kterého je mimo jiné nezbytné chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, atd. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Vyhlášení CHKO není možné prostřednictvím Zásad územního rozvoje nebo jiné územně plánovací dokumentace. Výrok / požadavek připomínky: Návrh na úpravu textové části návrhu ZÚR, v bodě 17 písm. (c) za slovním spojením „krajinný ráz“ chybí zmínka o výskytu ohrožených druhů a společenstev“. Odůvodnění připomínky: Již z dikce a smyslu zákona č. 114/1992 Sb., vyplývá potřeba doplnění bodu o uvedenou zmínku, protože na případně asanované plochy (A 1, A2) jsou vázány i zvláště chráněné a ohrožené druhy. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Doplnění je v souladu s celkovou koncepcí návrhu ZÚR Jihočeského kraje. Výrok / požadavek připomínky: Záměr D60 – silniční napojení LA Špičák, rozpor s ochranou území NATURA 2000 Odůvodnění připomínky: Vymezení územní rezervy pro lyžařský areál Špičák je v přímém rozporu s požadavky na ochranu území Natura 2000. Zásadním pochybením předloženého návrhu je absence posouzení vlivu na soustavu Natura 2000, které musí být zpracováno již v rámci ZÚR. Tento krok nelze odsunout do pozdějších etap územního plánování. Případnou výstavbou rozsáhlého lyžařského areálu, zejména velký zábor půdy pro sjezdovky by došlo k vážnému poškození zachovalého přírodního prostředí i charakteru krajiny. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Územní rezervy jsou definovány § 37 stavebního zákona jako „plochy a koridory, vymezované s cílem prověřit možnosti budoucího využití, jejich

dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití“. Plní v podstatě funkci stavební uzávěry v území pro daný účel. Pokud by měly být hodnoceny na ŽP a na území NATURA 2000, mělo to být +2, jako „potenciálně významný pozitivní vliv“. Takovéto hodnocení by bylo nicméně poněkud komické. Rozpor vyplývá z toho, že není relevantní požadovat hodnocení zákazu, ale až daného záměru, a ten se objeví až v některé z budoucích aktualizací ZÚR JČK nebo se neobjeví vůbec. Proto je v tzv. „VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE NA ÚZEMÍ NATURA 2000 – DOPLNĚNÍ HODNOCENÍ ÚZEMNÍCH REZERV“, které si vyžádalo MŽP, záměr hodnocen symbolem „?“, tj. vliv není možné vyhodnotit. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE je plocha SR16 vymezena jako územní rezerva „SR16 Lokalita ŠPIČÁK – vymezení územní rezervy pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci, ukládá se prověření možnosti využití této plochy územní studií; při zpracování této studie budou prověřeny varianty řešení i z hlediska významnosti vlivu na území EVL a PO s cílem vyloučit významný negativní na tato území“. Z názvu rezervy SR16 i z textu vysvětlujícího možné využití územní rezervy byly vypuštěny zmínky o lyžařském areálu. Konkrétní využití plochy není v době projednávání upraveného návrhu ZÚR JČK známé, využití bude navrženo a vyhodnoceno až v územní studii. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Z názvu záměru „SR16 Lokalita ŠPIČÁK – vymezení územní rezervy pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci“ nelze dovodit, že se jedná o budování rozsáhlého areálu pro sjezdové lyžování, tedy je i nemožné stanovit míru možného vlivu, neníli obsah záměru znám. Konkrétní náplň a rozsah záměru bude prověřen v územní studii, jejíž zpracování a vyhodnocení možných vlivů záměru (včetně kumulativních) je uloženo dohodou dotčených ministerstev a Jihočeského kraje. Výrok / požadavek připomínky: Rozpor záměru D63/4 (tzv. Jižní přeložka města České Budějovice) s cíli a úkoly územního plánování Odůvodnění připomínky: Návrh ZÚR je v této části v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, především s ustanovením § 18 (2) stavebního zákona a stejně tak je v rozporu s § 19 (1) písmeno c) stavebního zákona, protože zřejmě nedošlo k prověření a posouzení potřeb změn v území, veřejného zájmu na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání. Návrh umožňující realizaci přeložky neřeší vyvedení dopravy z města, naopak pouze překládá významnou část dopravy z dálnice D3 zpět do města a dokonce do bezprostřední blízkosti areálu krajské nemocnice. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr je součástí návrhu nového městského dopravního skeletu a naopak by měl umožnit rychlejší napojení krajské nemocnice jako jednoho z nejdůležitějších dopravních cílů vč. záchranné služby České Budějovice na regionální dopravní síť a na ostatní páteřní městské komunikace. Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s rozšířením silnice Nová Pec – Zadní Zvonková (záměr D65).

ních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění připomínky: Takové rozšíření by vedlo k navýšení provozu automobilů, čímž by se zvýšil konflikt ve využívání komunikace s pěšími a zejména cyklisty. Rozšíření silnice by umožnilo zvýšení rychlosti a tím i riziko většího množství dopravních nehod. Případné omezení dopravním značením významná část řidičů nerespektuje. Fakticky by tak došlo k prefeStránka 278

renci automobilové dopravy před cyklistikou a pěší turistikou, což je v rozporu s posláním předmětného území (NP a CHKO). Vyšší frekvence dopravy by měla výrazně negativní dopady na přírodu, přičemž je zřejmé, že by došlo fragmentaci dosud klidného území. Významně by se zvýšilo riziko častějších střetů motorových vozidel s chráněnými druhy živočichů, kteří tento prostor využívají jako migrační koridor - zejména los evropský a rys ostrovid. Záměr je tak nejen z uvedených důvodů v příkrém rozporu s ochranou území Natura 2000. Záměr Přeložka a homogenizace (rozšíření) stávající komunikace je dle našeho názoru v rozporu s ustanovením § 18 odst. (1) stavebního zákona, dle kterého je cílem vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Stejně tak je v rozporu s prioritami samotného návrhu ZÚR JČK, dle kterého je nezbytné „z hlediska ochrany přírodních hodnot území kraje respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody, lokalit NATURA 2000“. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr byl předmětem speciální Dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Text této dohody mj. předpokládá speciální ustanovení právě jen pro tento dopravní úsek ve znění: „pro záměr D65 v úseku Nová Pec – Zadní Zvonková platí speciální ustanovení, kdy možné je zde pouze rozšíření na 2 běžné jízdní pruhy umožňující současný obousměrný průjezd autobusů a to jen v nezbytném rozsahu rozšíření stávající komunikace a tam, kde nedojde k poškození zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny“. Toto speciální ustanovení jde obecně vzato nad rámec podrobnosti ZÚR kraje, nicméně bylo přijato právě proto, aby se minimalizovaly možné negativné dopady rozšíření této silnice na cenné lokality CHKO a NP. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozšíření v řádu decimetrů stávající využívané silnice, je argumentace o fragmentaci krajiny či častějších střetů s migrujícími živočichy poněkud méně relevantní. Celý záměr je velmi podrobně hodnocen v paralelně probíhajícím procesu EIA, což je odpovídající platforma pokud jde o podrobnost analýz a hodnocení vlivů na ŽP. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Koridor D65 Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková je do ZÚR JČK zařazen na základě dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE. Pro koridor platí speciální ustanovení, kdy možné je zde pouze rozšíření na 2 běžné jízdní pruhy umožňující současný obousměrný průjezd autobusů a to jen v nezbytném rozsahu rozšíření stávající komunikace a tam, kde nedojde k poškození zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Podmínky v dohodě o narovnání rozporů jsou tak přísné, že vylučují významné negativní ovlivnění životního prostředí. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Paralelně probíhající samostatné hodnocení vlivu záměru bylo ukončeno závěrem, že lze předpokládat vliv ve stupni -1. Výsledek posudku zatím není znám, ale výsledek hodnocení je totožný se závěrem hodnotitele ZÚR. Výrok / požadavek připomínky: Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – rozpor v textové části. Odůvodnění připomínky: V bodu 26 odst. a), b) existuje zásadní rozpor mezi zněním obou odstavců. Koncepce protipovodňové ochrany kraje umožňuje ovlivnění odtokových poměrů jen ve zcela výjimečných případech. Současně ale koncepce zahrnuje výstavbu protipovodňové ochrany Havlíčkova kolonie - Mladé, III. etapa, spočívající ve vybudování protipovodňové hráze v Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

úseku Červený Dvůr - U Špačků, tj. na nezastavěném území plnícím funkci retenčního prostoru při povodni. Takové území by mělo být v souladu s citací odst. b) zachováno. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Obsah připomínky v tomto bodu se týká Koncepce protipovodňové ochrany Jihočeského kraje, tj. jiného než projednávaného materiálu zahrnutí do navazující ÚPD dotčené obce. Výrok / požadavek připomínky: Vymezení ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu – nepřesně formulovaný text. Odůvodnění připomínky: Formulace bodu 26 b) je velmi obecná a nepřesná. Zvyšování retenční schopnosti krajiny nelze omezit jen na zvyšování zalesněných ploch, ale součástí řešení problému musí být komplexní přístup spočívající i v pasivních protipovodňových opatřeních jako je zastavení nových staveb a terénních úprav v plochách údolních niv vymezených územím pasivního rozlivu Q100. Toto opatření je i součástí Koncepce protipovodňové ochrany JČK, dle které je primárním opatřením nezastavitelnost záplavových území. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Text ustanovení bodu 26 písm. b) výrokové části byl modifikován, tj. doplněn, podle textu připomínky s minimálními úpravami. Ustanovení je v souladu s požadavkem bodu (26) PÚR ČR 2008. Výrok / požadavek připomínky: Vymezení územních rezerv je účelové a nesprávné – lokalita SR16 Špičák. Odůvodnění připomínky: Vymezení územních rezerv považujeme v následujícím případě jako zcela účelové a tudíž i nesprávné, což je možná i následek původního nepochopitelného vynechání hodnocení rezerv. V části SR16 Lokalita Špičák je obsažen záměr územní rezervy pro budoucí využití pro sport a rekreaci, což je ale zcela evidentně záměr identický s projektem konkretizovaným v jiné části ZÚR JČK jako lyžařský areál. Tento záměr je jednoznačně v příkrém rozporu s § 30 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který takové využití v žádném případě neumožňuje. Zařazení záměru, který je tak zjevně v rozporu s uvedeným právním předpisem, je v tomto případě zcela zřejmě zneužitím institutu územní rezerva. Zpracovatel si je nepochybně vědom, že současný stav v žádném případě neumožňuje realizaci projektu lyžařského areálu. Je nutné vzít v úvahu mimořádně negativní vliv tohoto záměru na předmět ochrany v ptačí oblasti Boletice, tedy zejména chráněné druhy jeřábka lesního, chřástala polního, kulíška nejmenšího, datlíka tříprstého, skřivana lesního, sýce rousného, čápa černého a dalších. Z celkem 67 druhů ptáků výslovně chráněných Směrnicí o ptácích se v ptačí oblasti Boletice vyskytuje 20 druhů. Ohrožena by byla i lokalita s výskytem rysy ostrovida, který je předmět ochrany v rámci EVL. Při navrhovaném způsobu využití (lyžařský areál) hrozí hrubé porušení čl. 6 Směrnice o stanovištích (92/43/EHS) o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Habitats Directive 92/43/EEC), dále jen „Směrnice o stanovištích“ a Směrnice o ptácích (79/409/EHS) o ochraně volně žijících ptáků (Wild Birds Directive 79/409/EEC), dále jen „Směrnice o ptácích“. Záměr je dle našeho názoru dále rovněž v rozporu s ustanovením § 18 (4) a (5)stavebního zákona, a to především s ochranou nezastavěného území, zejména chráněného území a území NATURA 2000. Dále je záměr v rozporu s podmínkami koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje, dle kterého budou ve zvláště chráněných územích, EVL a ptačích oblastech navrhovány především plochy přírodní, přičemž zastavitelná území zde budou vymezována nad rámec zastavěných území Stránka 279

jen zcela výjimečně a pouze tehdy, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. Dále je k tomuto bodu nezbytné konstatovat, že záměr je v rozporu i s ochranou lesní krajiny vymezené v cílových charakteristikách krajiny, protože zcela v rozporu s touto ochranou nezamezuje, ale naopak umožňuje budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Vymezení záměru SR16 Špičák pouze jako územní rezervy bylo součástí Dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje uzavřené na úrovni ministrů místního rozvoje, ŽP a zemědělství podle ustanovení §§ 133 a 136 správního řádu, tedy, s výjimkou vlády ČR, na té nejvyšší úrovni v rámci přeneseného výkonu státní správy. Hodnocení územních rezerv je spekulativní a z hlediska racionality těžko obhajitelné – pokud budeme územní rezervy hodnotit jako svého druhu stavební uzávěru, musí vyjít v hodnocení +2 jak na životní prostředí (SEA) tak na lokality NATURA. Vzhledem k paradoxu tohoto hodnocení je hodnocení na NATURU klasifikováno „?“, nelze hodnotit, protože predikování budoucí podoby lyžařského areálu nebo jiného způsobu využití lokality Špičák na základě pouhé limitní obalové křivky by byly pouhou spekulací. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE je plocha SR16 vymezena jako územní rezerva „SR16 Lokalita ŠPIČÁK – vymezení územní rezervy pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci, ukládá se prověření možnosti využití této plochy územní studií; při zpracování této studie budou prověřeny varianty řešení i z hlediska významnosti vlivu na území EVL a PO s cílem vyloučit významný negativní na tato území“. Z názvu plochy SR16 i z textu vysvětlujícího možné využití územní rezervy byly vypuštěny zmínky o lyžařském areálu. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Odborně zdůvodnitelné hodnocení možných vlivů na soustavu Natura 2000 je možné provést pouze po konkretizaci záměru, což bude provedeno územní studií v souladu s obsahem dohody uzavřené mezi zúčastněnými ministerstvy a Jihočeským krajem. Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na vypuštění záměru vedení VVN Mírovka – Kočín. Odůvodnění připomínky: Požadavek na vypuštění z důvodu souvislosti s navrhovanou dostavbou JETE. Dále dokumentace EIA, zpracovávaná k tomuto záměru, byla vrácena předkladateli (ČEPS) k přepracování. Dále tento záměr není jedinou možnou variantou řešení. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr koridoru dvojitého vedení 400 kV Kočín - Mírovka vyplývá z Politiky územního rozvoje ČR 2008, schválené Vládou ČR dne 20. 7. 2009. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Dle § 39 odst. (3) stavebního zákona, se ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, nepřihlíží. Výrok / požadavek připomínky: Upravit regulativ v bodu (29), podle kterého lze na celém území Jihočeského kraje navrhovat plochy pro umisťování větrných a fotovoltaických elektráren pouze tam, kde nedojde k narušení krajinného rázu, tj. pouze ve vymezené krajině silně urbánního prostředí měst a území ETE a dále v ostatních silně urbánních prostorech technicistního charakteru (tj. zázemí velkých měst, v blízkosti stávajících Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

vedení VVN, existujících velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, atd.) v rozsahu katastrálních území vymezených ve výkrese č. 6 "Výkres oblastí se shodným krajinným typem". Odůvodnění připomínky: Navržené znění nestanovuje minimální velikost obou typů elektráren, takže vlastně předpokládá, že se jedná o stožáry nad 60 metrů nebo velké sluneční elektrárny. Tím fakticky dochází k regulaci i malých domácích větrných nebo slunečních elektráren o malém výkonu, v případech, kdy si stavební úřad vyžádá řízení o umístění stavby. Obdobně je u fotovoltaických elektráren chybou, že není rozlišováno, zda jde o panely na zemědělsky využívané půdě, nebo na střeše hospodářských budov. Fakticky tak dochází ke zcela zbytečnému omezení potencionálních stavebníků menších větrných a fotovoltaických elektráren, přestože to nepochybně nemůže být smyslem navrhované úpravy. Rovněž v algoritmu ploch popsaných v Odůvodnění na str. 57 určených pro případné umístění větrných elektráren je chyba spočívající ve faktu, že v něm chybí území s vhodným větrným potenciálem, čímž by došlo k dalšímu zúžení zbývajících vymezených ploch. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: V souladu s doporučením občanských sdružení DUHA a CALLA byl regulativ doplněn o větu ve znění: „Toto omezení se netýká zařízení na výrobu elektrické energie, která budou umisťována na stávající objekty (typicky na střechy) nebo na zastavěné stavební pozemky do rozsahu 40 m2 a větrných elektráren do výše sloupu 12m.“ Pořizovatel se ztotožňuje s odborným doporučením obou sdružení v tomto bodu. Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s hodnocením vlivu záměru vedení VVN Mírovka – Kočín na krajinný ráz (hodnocení SEA/NATURA). Odůvodnění připomínky: Vliv záměru na krajinný ráz je hodnocen jako neutrální, přestože je u nového vedení 2x440 kV nemožné, aby byl vliv jiný než negativní. Navrhované opatření negativní vliv může snížit jen velmi parciálně. Součtem hodnocení dílčích vlivů vychází průměrné celkové hodnocení jako výrazně negativní „-2“, tedy v tabulce a v celkovém hodnocení SEA je evidentně nesprávný výsledek. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz odůvodnění hodnotitele vlivu na životní prostředí. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: V hodnocení je použita stejná klasifikace vlivů na krajinný ráz pro koridory VVN 110 kV a 400 kV, kdy hodnota -1 je použita v případě průchodu koridoru územím NP, CHKO nebo KPZ. Souhlasíme s připomínkou a pro vedení 400 kV je hodnocení upraveno tak, že v případě průchodu koridoru územím NP, CHKO nebo KPZ je použito hodnocení -2, v ostatním území -1. Výrok / požadavek připomínky: Záměry elektrických vedení a plynovodů – hodnocení pro ovzduší a klima je u většiny hodnoceno jako kladné (1) u některých neutrální (0). Odůvodnění připomínky: Skutečně není zřejmé, v čem má spočívat údajně pozitivní přínos. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz odůvodnění hodnotitele vlivu na životní prostředí. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: U koridorů pro elektroenergetiku a zásobování plynem lze očekávat zprostředkovaný pozitivní vliv na ovzduší díky přechodu na vytápění elektrickou energií a zemním plynem. Proto tyto koridory hodnotíme stupněm +1 ve vlivech na ovzduší. V hodnotících tabulkách bylo u dvou záměrů (Ep25 a Ee8) omylem hodnoceno stupněm 0 (bez vlivu). V konečném hodnoStránka 280

cení je opraveno. Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s hodnocením vlivu záměru SR16 Špičák na NATURA. Odůvodnění připomínky: Hodnocení přílohy č. 1 hodnotí celkový vliv v hodnotě -1, což je však s ohledem na připomínku proti metodice vyhodnocení evidentně nedocenění velmi negativního vlivu, který by ve skutečnosti měla realizace takového záměru na životní prostředí. Je rovněž nepochybné, že vliv na území NATURA 2000 by byl ještě horší než při posouzení dle stavebního zákona. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz odůvodnění hodnotitele vlivu na životní prostředí. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE je plocha SR16 vymezena jako územní rezerva „SR16 Lokalita ŠPIČÁK – vymezení územní rezervy pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci, ukládá se prověření možnosti využití této plochy územní studií; při zpracování této studie budou prověřeny varianty řešení i z hlediska významnosti vlivu na území EVL a PO s cílem vyloučit významný negativní na tato území“. Jelikož je stanoven cíl vyloučit významný negativní vliv (-2), je tato územní rezerva hodnocena stupněm -1. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Z názvu a popisu záměru – územní rezervy „SR 16 Lokalita Špičák“ nelze provést odpovědné hodnocení možného vlivu na soustavu Natura 2000, a proto byl v tabulce použit otazník. Stanovit možný stupeň vlivu bude možné po vyhodnocení variant územní studie, která má být k tomuto záměru zpracována.

Sokolí hnízdo a bažantnice – požadavek na vedení trasy mimo tuto EVL. Odůvodnění připomínky: Skutečnost, že přímo by byla zničena pouze 2% území, je sama o sobě irelevantní. Jedná se o biotop přinejmenším jednoho chráněného druhu (páchník hnědý Osmoderma eremita). Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz odůvodnění hodnotitele vlivu na životní prostředí. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Možný vliv záměru D47/6 – Silnice II/156 v úseku Žár – Nové Hrady (západ) je považován za negativní, určitě by měla být upřednostněna varianta, která se území EVL zcela vyhne, jak bylo v hodnocení naznačeno. Ludvík Koukal a Irena Koukalová

4

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/6

Výrok / požadavek připomínky: Shodné jako Občanské sdružení Srubec místo k životu, č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106 (tj. požadavek na provedení porovnání jižní a severní varianty vedení trasy obchvatu Srubce). Odůvodnění připomínky: Shodné jako u připomínky č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Shodné jako u připomínky č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106.

Výrok / požadavek připomínky: Hodnocení koncepce na EVL a PO – Borkovická blata – záměr bude mít negativní vliv.

Ivana Hrubešová

Odůvodnění připomínky: Je zcela zřejmé, že vedení, vodovod a vrt na vodu budou nepochybně představovat negativní změny vodního režimu.

Výrok připomínky: Nesouhlas s návrhem řešení trasy koridoru D13/3 (obchvat Českého Krumlova)

Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz odůvodnění hodnotitele vlivu na životní prostředí. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Záměr byl při hodnocení podrobně posouzen a možné negativní vlivy byly popsány, negativní vliv nebyl vyloučen, a proto byly stanoveny podmínky pro další postup včetně konkrétně formulovaného opatření. Výrok / požadavek připomínky: Hodnocení koncepce na EVL a PO – Hlubocké hráze – nedostatečné zhodnocení vlivu. Odůvodnění připomínky: Nebylo dostatečně zhodnoceno, že stavební záměry v okrajové části a těsném sousedství budou představovat potencionální ohrožení předmětu ochrany. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz odůvodnění hodnotitele vlivu na životní prostředí. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Stavební záměry v blízkosti EVL vždy budou představovat potenciální ohrožení předmětů ochrany, potud lze s připomínkujícím souhlasit. Na toto nebezpečí v obecné rovině reaguje zmírňující opatření hledat nejdříve takovou variantu, která se EVL zcela vyhne. V tomto konkrétním případě se při projektové přípravě předpokládá spolupráce s entomology, kteří mohou určit konkrétní opatření pro minimalizaci možného vlivu na předměty ochrany. Výrok / požadavek připomínky: Hodnocení koncepce na EVL Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

5


Odůvodnění připomínky: Řešení koridoru by mělo vyplývat z ÚP města Český Krumlov, nikoliv ze ZÚR, možnost ohrožení statutu města jako památky zařazené na seznamu UNESCO, nesoulad s kulturními limity pro využití území dle ÚP Český Krumlov, nevhodné vedení koridoru hustě osídlenou částí města a s tím spojená bezpečnostní rizika a snížení kvality bydlení, omezení dalšího rozvoje města, nevhodné napojení na stávající komunikační síť, kolize se stávající zástavbou (narušení statiky stávajících objektů), omezení stávajícího parkoviště v areálu ČSAD. Záměr taktéž nevyřeší dosavadní problémy se stávající silnicí I/39 (70% vozidel totiž pokračuje ve směru Kaplice - Větřní, nikoliv Černá v Pošumaví). Vypořádání připomínky: VYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Připomínka se shoduje s uplatněnou námitkou města Český Krumlov č. j. KUJCK 40004/2010 OREG/2, které bylo vyhověno. Stanislav Kozák

6

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/8 Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí. Terezie Divišová

7

Stránka 281


Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí.

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí.

Vypořádání připomínky: VYHOVĚT.


Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí.

Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí.

Ing. Radislav Novotný

14

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/16 Luděk Gallistl

8


Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí




Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí


JUDr. Josef Aulický

15


Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Miloslav Lukeš

9

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/11 Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí.

Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí.


Ludmila Opolcerová

16


Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Radek Lukeš č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/12

10

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí.



Zuzana Janátová

17


Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Bc. Markéta Aulická č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/13

11



Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí. Pavel Novák č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/14

Ing. Irena Novotná

18


12


Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí.

Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí. Mgr. Jan Aulický č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/15

Rudolf Lískovec

19


13

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT.

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 282


Ing. Josef Pučil

26

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/28 Terezie Divišová č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/22

20







Ing. Josef Kareš

27

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/29 Hana Karešová č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/23

21







Ing. Ilona Pučilová

28

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/30 Milada Lískovcová č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/24

22







Marie Pouchová

29

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/31 Václav Janovský č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/25

23







Karel Hrubeš

30

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/32 Ing. Luboš Jedlička č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/26

24







Miroslav Pouch

31

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/33 Karel Diviš č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/27

25





Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí

Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Věra Kozáková č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/34

32 Stránka 283

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí. Blatské obce č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/35

33

Výrok / požadavek připomínky: Zásadně nesouhlasíme se záměrem V2 a žádáme pořizovatele a zpracovatele o vypuštění tohoto záměru z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění připomínky: Oblast Třeboňské pánve sever (zahrnující zejména správní území obcí Komárov, Zálší, Mažice, Borkovice, Sviny, Vlastiboř včetně sousedních obcí, které nejsou přímo v centrální části této oblasti) v širším slova smyslu je z mnoha hledisek unikátní lokalitou. Najdeme zde: ad 1) na jedné straně neopakovatelný a jedinečný soubor lidové architektury a zachovalých urbanistických hodnot zastoupený desítkami nemovitých kulturních památek, šesti památkovými rezervacemi (Komárov, Klečaty, Zálší, Mažice, Záluží, Vlastiboř), třemi památkovými zónami (Svinky, Debrník, Nedvědice). Takto významný soubor nikde jinde v České republice nenajdete. Ad 2) Na straně druhé přírodně cenné a nenahraditelné lokality potvrzené vyhlášenými Přírodními rezervacemi Borkovická blata, Kozohlůdky, Evropsky významnou lokalitou Borkovická blata, Přírodní park Černická obora, prvky územního systému ekologické stability a připravovanou Přírodní památkou Veselská blata. Všechny tyto hodnoty území jsou závislé na kvalitním prostředí včetně zachování všech složek životního prostředí zejména v tomto případě vodních poměrů. Jak vyplývá z výše uvedeného textu, jedná o jedinečnou lokalitu nejen z hlediska místního či regionálního, ale i hlediska republikového, ve které je nutné ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet základní hodnoty území, kterými bezpochyby jsou hodnoty přírodní, urbanistické a architektonické, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území; struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou typickým výrazem identity dotčeného území, jeho historie a tradice. Celé toto území má značnou hodnotu a její ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V tomto případě je nutná cílená ochrana dotčeného území jako místa zvláštního zájmu, které vyžaduje citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní hodnoty. Navrhovaným záměrem jsou ohroženy podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu. Tento záměr může významně ovlivnit charakter krajiny, neboť je umístěn z hlediska čerpání podzemních vod do značně konfliktní lokality, proto je nutné respektovat veřejné zájmy, např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Z výše uvedených důvodů považujeme záměr návrhu zásad územního rozvoje V2 vymezení koridoru technické infrastruktury za chybný a v rozporu mimo jiných také s republikovými prioritami stanovenými v Politice územního rozvoje ČR 2008. Záměr V2 je vymezen v rozporu s právními předpisy. Upozorňujeme na nedodržení právních předpisů a žádáme, aby pořizovatel postupoval v souladu s ustanoveními stavebního zákona, zejména § 40 odst. 3 stavebního zákona. Důvodem pro tento požadavek je zejména rozpor návrhu zásad územního rozvoje, který vymezuje dva koridory technické infrastruktury V2, s ustanovením § 45i zákona č. 114/1992 Sb., který v odst. 2 ukládá předkladateli koncepce, v případě, že Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

nelze-li vyloučit negativní vliv koncepce, zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Stejně tak toto ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny porušuje koncepce Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje včetně jeho změn, ze kterého zásady územního rozvoje vycházejí. Dále nebyly posouzeny ani kumulativní ani synergické vlivy záměru na životní prostředí. Případ čerpání podzemních vod je klasickým příkladem kumulativních vlivů jednotlivých záměrů na čerpání podzemní vody. Překročení určité hranice bude mít nenapravitelné následky. Podklad, ze kterého návrh zásad územního rozvoje vychází je chybný. Nadále trváme na našich výhradách, které jsme již uplatnili ke změně č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, které přikládáme v příloze a které uplatňujeme znova jako námitky k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje včetně jeho vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, a současně jako vyjádření k návrhu koncepce včetně jeho vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Jejich vypořádání předložené při schvalování této změny v Zastupitelstvu Jihočeského kraje považujeme za nedostatečné, nekorektní a tendenční. Nadále trváme na námi uvedených nesrovnalostech ve změně č. 1 včetně jejího vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vyhodnocení na území evropsky významné lokality. Stejně tak ani odkazy na veřejné projednání změny č. 1 plánu rozvoje vodovodů a kanalizací jsou zcela mylné a na mnoho otázek při tomto jednání prostě odpovězeno nebylo a to ani při jejich opakovaném položení. Zakrývání trvalých odběrů za náhradní zdroje zásobování vodou provází celý proces "legalizace" odběrů z oblasti Třeboňské pánve sever. Nikdy jsme nedostaly např. odpověď, proč je nutné při takovém nebezpečí střetů s jinými zájmy v území navrhovat další odběry vody, zejména trvalé, a to čistě z komerčních důvodů. Proto požadujeme též vypuštění z veřejně prospěšných staveb. Proto jsou také zvolené podmínky a opatření v návrhu zásad územního rozvoje nedostatečné a nemohou zabránit negativním vlivům, které vyvolá "průmyslová těžba vody". Žádáme proto pořizovatele zásad územního rozvoje, aby nenavazoval na přehlížení názorů místních samospráv a občanů. Ke konkrétním částem návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Dohodnutí návrhu zásad územního rozvoje mezi pořizovatelem a dotčenými orgány vychází z chybného podkladu, tj. změny č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území Jihočeského kraje. Zásadně nesouhlasíme s prostým konstatováním uvedeným v bodě 42: „Pokud ZÚR hovoří o stejném záměru, který byl už dříve předmětem vyhodnocení vlivů koncepce na lokality soustavy Natura 2000, pak nelze než závěr tohoto hodnocení respektovat. Toto je případ čerpání vod z vodního zdroje Mažice (V2).“ Toto tvrzení není pravdivé, protože původní koncepce Plán rozvoje vodovodů a kanalizací nebyl, a to v přímém rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhodnocen z hlediska vlivů na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Toto pochybení nemohlo napravit posouzení změny č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací, protože samo ve své podstatě nedodržovalo ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména pak odst. 2, což také zmiňujeme výše v textu. Je proto velmi nekorektní odvolávat se na předchozí vyhodnocení. Nelze než konstatovat, že to je přesně ten způsob postupné „legalizace určitého záměru, kdy v každém dokumentu se něco přidá, až je záměr konečně připraven k povolení. Dalším nedostatkem je časté zmiňování záměru V2 pouze jako rezervního zdroje či zdroje pro náhradní zásobení bez doplnění, že se ve skutečnosti jedná také o trvalé odběry podzemní Stránka 284

vody.

Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP:

Nesouhlasíme s vyhodnocením vlivů ploch a koridorů nadmístního významu pro veřejnou technickou infrastrukturu zásobování vodou a odkanalizování: vlivy na obyvatelstvo +2 nesouhlasíme s hodnocením „+2“, jsou zmiňovány pouze pozitivní vlivy. Záměr V2, resp. jeho důsledky mohou mít negativní vlivy na obyvatelstvo, a to překvapivě nejen místní (zhoršení kvality či zničení místních vodních zdrojů), ale překvapivě i na obyvatele, kteří budou zásobeni čerpanou vodou, neboť při zničení zdroje trvalým odebíráním vody nebude moci sloužit ani jako náhradní zdroj vody. Vlivy na povrchové a podzemní vody – zde již je problematičnost záměru V2 připuštěna včetně konstatace, že negativní vlivy při nadměrném čerpání nebyly vyloučeny, ale znovu je obratně odkázáno na stanovené podmínky. Vlivy na půdu 0 – nesouhlasíme s hodnocením „0“, v samotném vyhodnocení jsou zmiňovány zásahy do lesů zvláštního určení. Nelze ani zapomínat na vlivy, konstatované ve vyhodnoceních zpracovaných před změnou č. 1 plánu rozvoje vodovodů a kanalizací, které zmiňují ovlivnění jednak samotné vegetace, ale také procesů probíhajících ve svrchních vrstvách půdy, které zpětně mohou vést k ohrožení kvality čerpané podzemní vody. Vlivy na krajinu 0 - nesouhlasíme s hodnocením „0“ – toto vyhodnocení připouští, že je možné narušení vodního režimu, znečištění podzemních vod, likvidace vegetace včetně odumírání porostů. To je dle našeho názoru velmi významný negativní vliv na krajinu. V případě znehodnocení zdrojů podzemní vody, a to nejen v centrální části blat, je i hodnocení vlivů na veřejné zdraví chybné, protože se zhoršující se kvalitou čerpané vody, bude zvyšováno i ohrožení veřejného zdraví. Již dnes dochází neoddiskutovatelně k navyšování některých negativních hodnot reprezentujících kvalitu čerpané vody. Je možné konstatovat, že záměr V2 v upraveném návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vykazuje tak závažné vlivy na životní prostředí, které by mohly být důvodem pro jeho neschválení. Tento záměr dosahuje celkový stupeň „-2“, tj. potenciálně významný negativní vliv na ŽP.

Využití vodního zdroje Mažice pro potřeby náhradního zásobení vodárenské soustavy Jižní Čechy bylo podrobeno vyhodnocení vlivů na životní prostředí v rámci Změny č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Byly stanoveny konkrétní podmínky pro trvalý i náhradní odběr vody tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí, včetně soustavy Natura 2000. Podmínky stanovila odborná firma PROGEO s.r.o., Roztoky u Prahy na základě vyhodnocení obsáhlých podkladů z monitorování podzemních vod v zájmovém území a na základě predikcí matematického modelu. Na základě tohoto hodnocení, jehož konkrétnost a podrobnost překračuje možnosti hodnocení v rámci ZÚR JČK, je záměr V2 klasifikován jako akceptovatelný za předpokladu dodržení podmínek stanovených ve Změně č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.

Přes skutečnost, že posuzovatel v hodnocení vlivů koncepce na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí konstatuje možnost narušení celistvosti evropsky významné lokality, pokud by došlo k trvalé změně stanovištních podmínek, přisuzuje záměru hodnocení -1. S tímto hodnocením nesouhlasíme s odkazem na text uvedený výše. Žádáme příslušný úřad, kterým je Ministerstvo životního prostředí, aby k návrhu zásad územního rozvoje vydal nesouhlasné stanovisko z hlediska negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Současně Vás žádáme jako ústřední orgán státní správy o jasnou deklaraci, že celá lokalita Třeboňská pánev sever je z hlediska svého významu a kvality natolik cenná a jedinečná, že v ní nelze umisťovat další takto velké odběry a tím ohrožovat stabilitu nejen vlastních blat, ale širokého okolí. Závěrem je nutno připomenout, že záměr V2 je zcela v rozporu s místními koncepcemi a rozvojovými záměry připravovanými v celé oblasti včetně společných záměrů reprezentovaných sdružením právnických osob Blatské obce. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr byl prověřen posouzením vlivů návrhu ZÚR na životní prostředí (tzv. SEA) vč. hodnocení vlivů na NATURA a byly pro něj stanoveny velmi nadstandardní limity. Záměr, přes velmi dlouhou argumentaci autora námitky, byl projednán a schválen v rámci změny č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací územního ceku (dále též i jen „PRVKÚC“) Jihočeského kraje. Tento plán, ani tuto jeho změnu, žádný správní orgán doposud nezrušil a pořizovatel z ní musí vycházet. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: O možném negativním vlivu záměru V2 na soustavu Natura 2000 není pochyb, avšak jsou doporučena taková opatření, jejichž dodržení má zaručit, aby negativní vliv nebyl významný. Okrašlovací spolek Zdíkovska č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/36 a KUJCK 39678/2010 OREG/45, kdy č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/45 je shodné s KUJCK 39678/2010 OREG/36, proto je zde vyhodnoceno společně.

34

Výrok / požadavek připomínky: Na základě dále popsaných záměrů a jejich hodnocení, jsme došli k závěru, že záměry, které byly posouzeny v minulosti (2008) jako významně negativní (-2), „Dohodou“ byly zařazeny do územních rezerv pro budoucí prověření. Toto považujeme za bezpředmětné, protože záměry už prověřeny byly. Vše vyznívá proti duchu dotčené legislativy a jeví se to jako snaha obcházet řádný a slušný proces vyhodnocení využití území. Nač dávat do rezervy něco, co již bylo posouzeno. Odůvodnění připomínky: Ad 1) Záměr SR16 je v dokumentaci SEA hodnocen s potenciálně negativním vlivem (-1) na životní prostředí, ve vyhodnocení vlivů na území NATURA je daný záměr vyhodnocen s možným negativním vlivem na předměty ochrany EVL a PO Boletice. V roce 2008 však při vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR zpracovatel této dokumentace nevyloučil možnost významně negativního vlivu (-2). Proč tedy předmětný záměr byl v roce 2008 hodnocen jako (-2) a nyní je hodnocen (-1) a to při zachování stejné velikosti záměru. Ad 2) Záměr SR17 je v dokumentaci SEA hodnocen s potenciálně negativním vlivem (-1) na životní prostředí, ve vyhodnocení vlivů na území NATURA je daný záměr vyhodnocen s možným negativním vlivem na předměty ochrany EVL a PO Šumava. V roce 2008 však při vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR byla shledána možnost významně negativního vlivu (-2). Proč tedy předmětný záměr byl v roce 2008 hodnocen jako (-2) a nyní je hodnocen (-1) a to při zachování stejné velikosti záměru. Nedochází k podcenění vlivu tohoto záměru na životní prostředí? Ad 3) Záměr D65 je v dokumentaci SEA hodnocen s potenciálně negativním vlivem (-1) na životní prostředí, ve vyhodnocení vlivů na území NATURA je konstatován mírný negativní vliv na předměty ochrany EVL a PO Šumava. V roce 2008 však při vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR byl shledán významně negativní vliv (-2) a dále bylo konstatováno, že v rámci EVL Šumava bude záměrem ovlivněno prioritní stanoviště 94EO a potenciální možnost ovlivnění střevlíka Menetresiova (prioritní druh). Stránka 285

Správa NP a CHKO Šumava pro daný záměr před zahájením procesu EIA k záměru nevyloučila významný vliv podle § 45 h zákona č. 114/1992 Sb. Zde dochází evidentně k rozporu v posuzování záměru D65. Ad 4) Záměr ŠED je podle § 45 i zákona č. 114/1992 Sb. hodnocen jako možný negativní vliv. V roce 2008 však při vyhodnocení vlivů návrhu ZÚR byly záměry Šumavských elektrických drah vyhodnoceny v rámci kumulativních vlivů jako významně negativního (-2). Požadujeme vysvětlení tohoto rozporu. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Uplatněné námitky jsou vztaženy k hodnocení vlivů koncepce na ŽP a na vyhodnocení vlivů na území NATURA 2000. Do odůvodnění je přebíráno hodnocení autorů obou posouzení. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Ad 1) Územní rezerva SR16 Lokalita ŠPIČÁK. Plocha SR16 byla v původním návrhu definována jako „SR16 Špičák, Horní Planá – lyžařský areál, sportovně rekreační plocha pro potencionální lyžařský areál v lokalitě hřebenu Hvězda, s hlavním vrcholem Špičáku (1221 m. n. m.), jejíž zásadní koncepční řešení spočívá ve vybudování víceúčelového lyžařského areálu, s částečným letním provozem, s využitím ubytovacích kapacit v Horní Plané a na levém břehu Lipenského jezera“. V upraveném návrhu je plocha SR16 přesunuta do územních rezerv jako „SR16 Lokalita ŠPIČÁK – vymezení územní rezervy pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci, ukládá se prověření možnosti využití této plochy územní studií; při zpracování této studie budou prověřeny varianty řešení i z hlediska významnosti vlivu na území EVL a PO s cílem vyloučit významný negativní na tato území“. Z obou textů je evidentní, že potenciální negativní vlivy jsou v druhém případě menší. Navíc vymezení územní rezervy představuje pouze územní ochranu vymezené plochy. Možnosti využití plochy budou prověřeny v územní studii, ve které budou vyhodnoceny konkrétní vlivy na PO a EVL a na ostatní složky životního prostředí. Ad 2) SR17 Propojení Klápa – Hraničník. Plocha SR 17 byla v původním návrhu definována jako „SR17 Smrčina, Nová Pec – lyžařský areál, sportovně rekreační plocha pro potencionální lyžařský areál v lokalitě hraničního hřebenu hor Smrčiny (1338 m n. m.) a Hraničník (1283 m n. m.), jejíž zásadní koncepční řešení spočívá v propojení se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht a využitím i pro běžkařský sport a v letním období pro turisty a případně i cyklisty (horská kola), čímž může vzniknout ve střední Evropě výjimečný a unikátní areál, který v duchu evropské integrace propojí tři státy, a to Českou republiku, Rakousko a Německo. Plocha leží uvnitř NP Šumava a ve specifické oblasti republikového významu SOB1. Pro tuto plochu zasahující do NP Šumava platí, že případná realizace lyžařského areálu si vyžádá výjimku z podmínek stanovených pro území NP podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb.“. Rozloha plochy SR17 je 954,8 ha. V upraveném návrhu je plocha SR17 přesunuta do dopravních koridorů jako „D83 Propojení Klápa – Hraničník - plocha určená pro propojení české strany se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht. Plocha bude podrobně řešena a limitována z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem variantně řešícím různé možnosti propojení areálu Hochficht a české strany“. Rozloha koridoru je 142,4 ha. Z obou textů je evidentní, že potenciální negativní vlivy jsou v druhém případě významně menší. Místo lyžařského areálu je navrženo pouze propojení z české strany do rakouského lyžařského areálu. Plocha dopravního koridoru tvoří pouze 15% plochy původně navrhovaného lyžařského areálu. Plocha SR17 (D83) bude podrobně řešena a limitována z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem. Ad 3) D65 Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková. Koridor D65 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Silnice Nová Pec – Zvonková je do ZÚR JČK zařazen na základě dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE. Pro koridor platí speciální ustanovení, kdy možné je zde pouze rozšíření na 2 běžné jízdní pruhy umožňující současný obousměrný průjezd autobusů, a to jen v nezbytném rozsahu rozšíření stávající komunikace a tam, kde nedojde k poškození zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Podmínky v Dohodě o narovnání rozporů jsou tak přísné, že vylučují významné negativní ovlivnění životního prostředí. Ad 4) Územní rezervy D/O a D/P. Koridory v původním návrhu D68 Železniční napojení LA Špičák a D69 Nová Pec – Klápa jsou v upraveném návrhu přesunuty do územních rezerv D/O Železniční napojení Špičák a D/P Železniční napojení Klápy. V původním hodnocení byly koridory D68 a D69 vyhodnoceny v rámci kumulativních vlivů jako významně negativní (-2). V upraveném návrhu se změnily ostatní plochy (především SR16 a SR17), proto bylo riziko kumulativních vlivů v oblasti Lipenska sníženo a je hodnoceno jako malé. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Rozdílné hodnocení možného vlivu některých záměrů podle současného znění návrhu ZÚR oproti návrhu z roku 2008 je dáno především tím, že na základě „Dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje“ byly tyto záměry obsahově změněny. Změny se týkají jak plošného zmenšení, tak způsobu využití lokality, ne všechny záměry byly přesunuty do územních rezerv, takže v roce 2008 bylo hodnoceno něco jiného. Ad 1) Jen na základě názvu a popisu záměru – územní rezervy „SR 16 Lokalita Špičák“ v návrhu ZÚR nelze odpovědně vyhodnotit stupeň možného vlivu tohoto záměru na soustavu Natura 2000 (tj. EVL a PO Boletice), a proto byl v tabulce použit otazník. Stanovit možný stupeň vlivu bude možné po vyhodnocení variant územní studie, která bude k tomuto záměru zpracována. Záměr lyžařského areálu Špičák (SR16) ve vojenském újezdu Boletice byl v návrhu pro společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji závazně vymezen v návrhu vč. uvažovaných ploch pro sjezdovky, lanovky, apod. Nyní je pouze územní rezervou. Hodnotit negativní vlivy územní rezervy, která je v podstatě stavební uzávěrou, na ŽP, je samo o sobě ne příliš racionální. Míra neurčitosti tohoto záměru vymezeného jen a pouze jako územní rezervy nedává možnost jej hodnotit 2 jako s významně negativním vlivem. Stavební uzávěra je z hlediska ochrany ŽP spíše prospěšná, než negativní, lhostejno, pro jaký účel je tato uzávěra navrhována. Teprve v okamžiku, kdy bude zpracována územní studie, jak je uloženo, a bude známo konkrétnější řešení uvažovaného lyžařského areálu, a bude snaha pořizovatele toto řešení překlopit do nějaké závazné ÚPD do etapy návrhu (tj. závazně vymezeného záměru), bude prostor proto upřesněný záměr znovu hodnotit a podle jeho konkrétních charakteristik hodnocení příp. zhoršit a zpřísnit. Ad 2) Záměr s původním označením SR 17 byl plošně výrazně zredukován a přepracován na záměr pouze dopravního propojení Klápa – Hraničník, které jako vhodné a pro přírodu příznivější řešení navrhl v roce 2009 ředitel Správy NP a CHKO Šumava. I tento záměr bude podrobně posouzen ve variantách regulačního plánu, který bude zpracován do dvou let od vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, takže jakékoliv konkrétní hodnocení možného vlivu tohoto záměru na EVL a PO Šumava by bylo předjímáním budoucího výsledku, a proto byl v tabulce možných vlivů použit otazník. Záměr lyžařského areálu Smrčina (SR17), nyní Propojení Klápa – Hraničník, byl v mezidobí od společného jednání s dotčenými orgány v srpnu 2008 do veřejného projednání v prosinci 2011 transponován z návrhu areálu parametrů Špindlerova Mlýna na jednu lanovku (či jiný mód propojení) místa Klápa a vrcholu Hraničník. Konkrétní řešení navíc bude upřesněno povinně zpracovávaStránka 286

ným regulačním plánem, v něm v přesnosti na decimetry (měřítko 1 : 500) budou vymezeny jednotlivé stavby a bude prostor pro hodnocení vlivů záměru na ŽP (EIA) i vlivů na území NATURA 2000. Ad 3) Záměr D 65 byl posouzen samostatně v rámci zpracování dokumentace k záměru Rekonstrukce silnic III/1632, III/1631 a III/1634 v úseku Želnava – Nová Pec – Bližší Lhota – Zadní Zvonková. K hodnocení vlivů záměru na soustavu Natura 2000 byl zpracován i posudek, který dosud nebyl zveřejněn, ale z ústních sdělení vyplývá, že tento záměr nemá významně negativní vliv na žádný z předmětů ochrany EVL Šumava nebo PO Šumava. K otázce možného ovlivnění prioritního stanoviště 94E0 se nelze vyjádřit, neboť takovéto stanoviště není definováno ani směrnicí EU 92/43/EHS ani vyhláškou MŽP č. 166/2005 Sb. Záměr Šumavských elektrických drah byl upraven a dvě jeho větve (směrem do Otic pro územní rezervu pro lokalitu Špičák a na Klápu pro záměr Propojení Klápa – Hraničník) přesunuty do územní rezervy. Pro územní rezervy jako svého druhu stavební uzávěry platí to samé, co je uvedeno ad 1) pro záměr lyžařského areálu Špičák. Ad 4) Záměry související s projektem Šumavské elektrické dráhy byly vyhodnoceny v roce 2008 jako významně negativní především kvůli kumulaci s jinými záměry hodnocenými též stupněm -2. V aktuálním návrhu jsou upraveny a jejich možná realizace bude záviset především od výsledku vyhodnocení možných vlivů záměrů SR 16 a SR 17, které budou podrobně variantně rozpracovány v územní studii, resp. regulačním plánu. Nejproblematičtější úseky Šumavských elektrických drah, např. úsek Radslav jižně od Černé v Pošumaví, nebo úsek západně od Frymburku byl změněn a upraven tak, aby nedocházelo k zásahu do nejcennějších lokalit v I. či II. zóně CHKO Šumava. Sdružení pro rozvoj obce Srubec (Ing. Jaroslav Froulík)

35

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/37 Výrok / požadavek připomínky: Sdružení pro rozvoj obce Srubec navrhuje v souvislosti s připravovanými úspornými opatřeními v úseku obchvatu Českých Budějovic v úseku Úsilné, Třebonín změnu, která spočívá ve zrušení plánovaného kruhového objezdu Srubec Pohůrka a nenapojení silnice II/157 na dálnici D3. Odůvodnění připomínky: Jak je zřejmé Jihočeský kraj nemá ve svých záměrech v souvislosti s výstavbou dálnice D3 v úseku Úsilné – Třebonín, vybudování obchvatu Srubce, což potvrdil ve svém stanovisku ze dne 11. 12. 2010 v Jihočeských listech i náměstek hejtmana Martin Kuba, kde tuto investici v záměrech kraje neuvedl. Tuto skutečnost potvrzuje i nezájem Jihočeského kraje zahájit jakoukoliv další přípravu této investice. Tím hrozí časový nesoulad výstavby obchvatu Srubce a dálnice D3 a nebezpečí napojení stávající komunikace procházející Srubcem na dálnici D3, čímž by došlo k výraznému zhoršení životního prostředí a bezpečnosti v obci Srubec. Již současný stav komunikace II/157 neodpovídá četnosti provozu, což je potvrzeno i odbornými posudky. Naše sdružení je přesvědčeno, že za této situace hledání úspor ve výstavbě dálnice v tomto úseku je nejvhodnější variantou nevybudování kruhového objezdu a sjezdu na dálnici D3 Srubec, Pohůrka a nenapojování obce Srubec žádným jiným způsobem na dálnici D3. Stávající komunikaci II/157 Srubec - Ledenice zařadit do kategorie silnice III. třídy kam svými parametry bezesporu patří a zakázat také po této komunikaci průjezd kamionů, který neustále roste. Věříme, že naše připomínky budou vzaty v úvahu při schvalování zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění vypořádání připomínky: Úplné vynechání napojení silnice II/157 na dálnici D3 a vypuštění dálniční mimoúrovňové křižovatky Pohůrka by sice zlevnilo stavbu dálnice a odstranilo potřebu vysoké investice kraje, ale také by narušilo navrhovanou koncepci dopravy v jihovýchodním segmentu Českých Budějovic, kdy do této předpokládané mimoúrovňové křižovatky je od západu napojen záměr D63/2, tj. Zanádražní komunikace, jako nyní realizovaná největší dopravní investice Jihočeského kraje vůbec. Občanské sdružení Železný most

36


Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na zařazení obchvatu města, křižovatka U Bulků (v lokalitě „Na Kohoutu“ odbočka na Vodňany) okolo Čihovic, přemostění řeky Vltavy, s trasou přes Bedrník k Malé Vartě a dále na silnici Týn nad Vltavou – Tábor. Odůvodnění připomínky: Důvodem tohoto obchvatu je enormní nárůst nákladní dopravy projíždějící středem města s připravovanou dostavbou 3. a 4. bloku JETE. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr bude vymezen jako problém k řešení v rámci ÚAP ORP Týn nad Vltavou a teprve po nalezení a prověření optimální trasy a za podmínky dohody se společností ČEZ a.s. na spolufinancování vložen do některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Zdeňka Michlová

37


Výrok / požadavek připomínky: Shodné jako Občanské sdružení Srubec místo k životu, č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106 (tj. požadavek na provedení porovnání jižní a severní varianty vedení trasy obchvatu Srubce). Odůvodnění připomínky: Shodné jako u připomínky č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Shodné jako u připomínky č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106. ODEON FIRM SERVIS a. s. a Destinace Třeboňsko o. p. s.

38

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/40 Výrok / požadavek připomínky: Souhlasíme s tím, že je nutno nově řešit dopravní situaci v jižní části Třeboně, ale nesouhlasíme s navrženým řešením, jehož popis je navíc zavádějící pro svoji nepřesnost, čímž může u nezasvěcených osob vyvolat dojem dobrého řešení. Doporučujeme hledat a najít nové řešení dopravní situace přeložek silnic II/154 a II/155, nejlépe zbudováním obchvatu města Třeboň, minimálně však jejich vyloučením nejen z hráze rybníka Svět, ale z celé jižní části města Třeboň a oddálením od historického centra Třeboně a od Bertiných lázní. Odůvodnění připomínky: Připomínky se týkají vymezení koridorů a ploch dopravy nadmístního významu, konkrétně bodu D39 Silnice II/154 na str. 26 v té jeho části, která se týká „východního obchvatu Třeboně“ v katastrálním území Třeboň a ve které uvedeno: „D39/2, přeložka Třeboň, záměr nové východní přeložky Třeboně, vymístění silnice II/154 z hráze rybníka Svět na hranici východního okraje zastavěného území Třeboně, Stránka 287

záměr začíná na křižovatce silnic II/155 a II/154 jižně od Třeboně a končí na křižovatce se silnicemi I/34 a I/24, šíře koridoru 100 m.“. Nepřesností je zde několik: ad a) Výraz „východní obchvat Třeboně“ je zavádějící, navržené řešení není žádným obchvatem, neboť navrhovaná nová silnice neodvádí dopravu mimo město Třeboň. Ad b) Není pravda, že by šlo o vymístění silnice II/154 na hranici východního okraje zastavěného území, neboť by zastavěným územím třikrát procházela a oddělovala by jižní a východní část Třeboně od středu města. Ad c) Není pravda, že křižovatka silnic II/155 a II/154 se nachází jižně od Třeboně, neboť se nachází uprostřed jižní části města Třeboň, která se začíná přeměňovat z průmyslové zóny na zónu obytnou a rekreační; křižovatka se nachází ve městě, a to jižně od centra města, v jeho jižní části. Souhlasíme s tím, že má být vymístěna silnice IIl154 z hráze rybníka Svět, resp. doprava z tohoto úseku silnice II/154; jsme však přesvědčeni o tom, že má být navíc vymístěna zejména tranzitní doprava z celé jižní části města Třeboň, tj. ze silnic II/154 a II/155, a to od hranic města. Tím bude umožněno přeměnit tuto jižní část města v kvalitní a lukrativní obytnou a rekreační zónu; tento proces již započal a realizace navrhované přeložky by jej znehodnotila. Jedná se přitom v Třeboni o jedinečné a po všech stránkách hodnotné území, situované od Světské hráze ke Zlaté stoce a Mokrým lukám. Přeložka silnice II/154 má opustit jižní část města Třeboň nad a podél vodního toku, který odvádí vodu ze sádek, přes území dotčené jinak chvályhodnou změnou č. 12 územního plánu města Třeboň. Toto území by rozdělila, zmenšila a významně znehodnotila. Dál by pokračovala přes Zlatou stoku do Mokrých luk v bezprostřední blízkosti historického středu města a Zlaté stoky. Tím by narušila (vzhledově, hlukově, ale i fyzicky) přirozenou příměstskou rekreační oblast a již dnes vyhledávanou vycházkovou cestu na Hrádeček, kterou by přeťala. Tím by byl zhacen záměr na parkovou úpravu tohoto území s procházející cyklistickou stezkou. Po opuštění Mokrých luk navrhovaná přeložka znehodnotí zastavěné, resp. zastavitelné území podél Dukelské ulice v nedaleké vzdálenosti od historického středu města a následně má procházet v bezprostřední blízkosti Bertiných lázní, což považujeme za obzvlášť nešťastné. Zejména z uvedených důvodů považujeme navržené dopravní řešení D39/2 za zcela absurdní, krátkozraké, nekoncepční a poškozující město Třeboň, jeho obyvatele, lázeňské hosty, turisty a další návštěvníky, jakož i celou řadu přímo nebo nepřímo dotčených právnických osob a podnikatelů. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Připomínka je obdobná jako námitka města Třeboň (KUJCK 39972/2010 OREG/1), které požadovalo koridor přeložky rozšířit na 300m a variantně posoudit jinou trasu mimo Třeboň. Této námitce nebylo vyhověno, naopak bylo doporučeno záměr vypustit zcela a ponechat na ÚP Třeboň rozhodnutí o optimální variantě přeložky silnic II/154 a II/155. V rámci zpracování územního plánu, popř. některé jeho změny, bude dostatek času a prostoru hledat optimální řešení ze všech možných aspektů. DDSTOUR, s. r. o. č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/41, KUJCK 39678/2010 OREG/42, KUJCK 39678/2010 OREG/43, kdy se jedná o shodné písemnosti.

39

parcelní č. 2090/8, obec a katastrální území Třeboň, který je ve vlastnictví naší společnosti, ad b) přetíná přístupovou cestu pro pěší a cyklisty podél Zlaté stoky mezi centrem Třeboně a ubytovacím zařízením ve vlastnictví společnosti na pozemku parcelní číslo 2091, obec a katastrální území Třeboň, toho času ve výstavbě, jedná se o objekt Schwarzenberského seníku, ad c) zhoršuje dostupnost centra města Třeboně pro budoucí ubytované hosty ve Schwarzenberském seníku, ad d) snižuje rekreační hodnotu a kvalitu dotčeného území. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Připomínka je obdobná jako námitka města Třeboň (KUJCK 39972/2010 OREG/1), které požadovalo koridor přeložky rozšířit na 300m a variantně posoudit jinou trasu mimo Třeboň. Této námitce nebylo vyhověno, naopak bylo doporučeno záměr vypustit zcela a ponechat na ÚP Třeboň rozhodnutí o optimální variantě přeložky silnic II/154 a II/155. PRAGOPROJEKT, a. s. č. j. připomínek: KUJCK 39678/2010 OREG/44, KUJCK 39678/2010 OREG/104, kdy tato je shodné s předchozí, proto zde vyhodnoceno společně.

40

Výrok / požadavek připomínky: Doplnění návrhu ZÚR o přeložky silnic II/409 a III/01915 v souvislosti s vymezením obchvatu Chýnov. Odůvodnění připomínky: V připravované ZÚR je zakreslena poloha obchvatu Chýnova (přeložka silnice I/19), avšak součástí stavby obchvatu budou i přeložky křižujících komunikací. Jedná se o přeložky silnic II/409 a III/01915. U silnice II/409 se jedná o dvě přeložky, a to na části ve směru na Planou nad Lužnicí a na části ve směru na Černovice (v Záhosticích). Tyto přeložky silnic II. a III. tříd nejsou v ZÚR zaneseny, žádáme tedy o jejich dokreslení a případně zanesení do textové části. Na tuto akci již bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právní moci (2009). Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Jedná se o drobnou úpravu koridoru v měřítku výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nenarušující celkovou koncepci řešení obchvatu Chýnov. Uvedení do souladu grafiky návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje s vydaným územním rozhodnutím jen posílí právní jistotu pro rozhodování v území. Vzhledem k faktu, že již proběhlo územní řízení a územní rozhodnutí nabylo právní moci, nelze hovořit o hypotetickém krácení práv majitelů pozemků, které jsou velmi malým rozšířením koridoru nyní nově dotčena. Vojtěch Pešek č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/46

41

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s předchozí připomínkou Občanské sdružení Srubec místo k životu, č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s předchozí připomínkou Občanské sdružení Srubec místo k životu, č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT.

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlasíme se stávajícím vymezením koridoru pro záměr D39/2 týkající se přeložky silnic II/154 a II/155 v Třeboni a nebudeme souhlasit se stavbou navrhované přeložky.

Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s předchozí připomínkou Občanské sdružení Srubec místo k životu, č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106.

Odůvodnění připomínky: Přeložka ad a) vede přes pozemek

Srubec místo k životu, o. s.


42

Stránka 288

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/47 Výrok / požadavek připomínky: Vážený pane hejtmane, na základě Vaší odpovědi ze dne 25. 2. 2010, Vás žádáme jménem občanského sdružení Srubec místo k životu o. s. o osobní zásah ve věci schvalovacího procesu týkajícího se napojení silnice II/157 a s tím spojených návazností. Stávající návrh státních úředníků rozmařile plýtvá peněžními prostředky daňových poplatníků a porušuje platné normy ohledně počtu a vzdáleností dálničních sjezdů. Navrhujeme zrušit navrhované řešení napojení silnice II/157 na dálnici D3. Odůvodnění připomínky: Navržené napojení na dálnici D3 u Srubce pro silnici II/157, po 1km další napojení na dálnici pro silnici II/156 je krajně nehospodárné, doslova plýtváním státními financemi a přináší další negativa. Negativa a nevýhody: Ad 1) Vysoké finanční náklady – kruhová křižovatka nad dálnici D3 v ceně řádu stovek miliónů korun. Dálniční přivaděč přes Srubec v ceně 200 miliónů korun. Výkup pozemků od desítek soukromých vlastníků pozemků v katastrálním území Srubec v řádu desítek miliónů korun. Ad 2) Zhoršení životního prostředí: zvýší se průjezdnost – počet vozidel, zejména nákladních v obou směrech zástavbou Srubce, zvýší se hladina hluku v celé obci, zvýší se výskyt smogu, exhalací, prachu a škodlivých částic v celé obci, zhorší se celkově životní prostředí a podmínky obyvatel Srubce. Ad 3) Dojde k značnému znehodnocení zejména pozemků vlastníků pozemků, ale i nemovitostí. Ad 4) Zhorší a znemožní se přístup k některým pozemkům v katastru Srubce. Ad 5) Problémy dálničního přivaděče se bez závažných důvodů řeší na úkor obce Srubec a jejích obyvatel. Obyvatelé Srubce a ostatní uživatelé této komunikace mohou využívat navrhované napojení na dálnici D3 mezi Starými a Novými Hodějovicemi a obyvatelé Borovan a Ledenic mohou využívat napojení na dálnici ze silnice II/156 (ve směru od Strážkovic). Toto napojení je výrazně důležitější, protože bude sloužit větším městům jako Trhové Sviny, Nové Hrady a uživatelům od hraničního přechodu s Rakouskem. To by odlehčilo i stávajícímu provozu na silnici II/157. Přínosem řešení je vysoká úspora finančních prostředků vyšších než 500 mil. Kč a odpadnou nevýhody uvedené výše v bodech 1-5. Navrhované řešení neomezuje funkcionalitu stavby a odstraňuje porušování normy týkající se vzdálenostních limitů dálničních napojení. V neposlední řadě, oddálením přivaděče mimo bezprostřední bytovou zástavbu v dotčených obcích, dojde ke zklidnění odporu místních obyvatel k stávajícímu technokratickému, nehospodárnému řešení problému. Je věcně zřejmé, že od naznačeného řešení lze očekávat výrazně příznivější poměr mezi očekávaným efektem a jeho cenou! Pro potvrzení správnosti navrhovaného našeho řešení navrhujeme nechat vypracovat studii ze strany nezávislé organizace (od specialistů na řešení stavby dálnic a příbuzných staveb), která bude mít působiště mimo region, protože stávající navrhované řešení může vzbuzovat podezření na provázanost vztahů a zájmů.

žijící podél této silnice. Úplné vynechání napojení silnice II/157 na dálnici D3 a vypuštění dálniční MÚK Pohůrka by sice zlevnilo stavbu dálnice a odstranilo potřebu vysoké investice kraje, ale také by narušilo navrhovanou koncepci dopravy v jihovýchodním segmentu Českých Budějovic, kdy do této MÚK je od západu napojen záměr D63/2, tj. Zanádražní komunikace, jako nyní realizovaná největší dopravní investice Jihočeského kraje vůbec. Ad 2) Životní prostředí se sice zhorší podél navržené komunikace, ale výrazně zlepší v centru obce, kde na dnešní silnici II/156 by intenzita dopravy, a tedy i jejích negativních dopadů, měla poklesnout. Vytěsnění tranzitní dopravy z centra obce je obecně přijímaným trendem v dopravní politice celé Evropy. Ad 3) Snížení ceny pozemků je ryzí spekulací, stejně tak díky dobrému dopravnímu napojení na dálnici může dojít k prudkému růstu jejich ceny. Ad 4) Přístup na jednotlivé pozemky je řešen v rámci územního řízení, nelze řešit v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v měřítku mapy 1 : 50 000. Ad 5) Řešením „na úkor obce Srubec a jejích obyvatel“ by bylo nedělat nic a zaústit dálniční sjezd z MÚK Pohůrka do stávající trasy silnice II/156. Případná studie může být případně zpracována v rámci procesu aktualizace územně analytických podkladů obcí ve správním území ORP České Budějovice. Pakliže se prokáže vhodnost jiného dopravního řešení, bude toto možné případně zanést do další aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. František Trs

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s vedením koridoru VVN Dasný – Větřní (Ee12) v lokalitě Vrábče. Odůvodnění připomínky: Navržený koridor Ee12 vede přes mé pozemky p. č. 1094/33, 1094/46 a 893 v katastrálním území Vrábče. Dojde tak ke znehodnocení zemědělských pozemků, popřípadě budoucího zájmu výstavby. Dále je znemožněno zalesnění případných pozemků v rámci dotačních programů a tím lepší využití pozemků po ekonomické stránce. Jedná se o neúměrný zásah do mých vlastnických práv z hlediska budoucího využití pozemků. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek v měřítku ZÚR nezobrazitelných. Vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody, ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území. Zpřesnění koridoru je tak ponecháno na podrobnější řešení v rámci územního plánu.


Ing. Marta Zikmundová

Odůvodnění vypořádání připomínky:


Záměr severního obchvatu Srubce byl převzat podle ustanovení § 187 odst. (1) stavebního zákona z platné ÚPVÚC schválené před nabytím účinnosti nového stavebního zákona, konkrétně ze změny č. 1 ÚPVÚC ČBSRA. Konkrétní řešení obchvatu pak bylo převzato přesně dle s veřejností a dotčenými orgány projednaného a vydaného územního plánu Srubec. Ad 1) Vysoké investiční náklady jsou velkým problémem i pro JČK jako předpokládaného investora této stavby. Nicméně ponechání sjezdu z dálnice D3 na stávající silnici II/157 vedenou jako průtah obcí Srubec by bylo ještě horším řešením zejména pro obyvatele Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

43

č. j. připomínek: KUJCK 39678/2010 OREG/48

44

Výrok / požadavek připomínky: připomínka proti záměru D63/3 (podjezd pod nádražím) Odůvodnění připomínky: Ad 1) Navržený záměr je v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací, kterou je v současnosti územně plánovací dokumentace, dle obecně závazné vyhlášky města České Budějovice č. 4/2000 o závazných částech územního plánu města České Budějovice vč. k ní příslušné grafická územně plánovací dokumentace. Změna, podle které je záměr navržen, byla Rozsudky Stránka 289

Nejvyššího správního soudu č. 3 Ao 5/2010 – 125 a Krajského soudu v Českých Budějovicích č. 10A 37/2010 – 242 zrušena, včetně Územního rozhodnutí vydaného na výše uvedenou stavbu. Kolmé propojení ulic Mánesova a Zanádražní, pokračováním kolmých ulic Průmyslová a Dobrovodská, tak, jak je uvedeno i v detailu grafické části Zásad je neplatné. Platným propojením podle územního plánu je v současnosti spojení ulice Mánesovy a Dobrovodské obloukovým podjezdem vyúsťujícím do ulice Plynárenské, v blízkosti dnes umístěného sběrného dvora. Ad 2) Východní rampa k podjezdu, uvedeném v Záměru, umístěná do stávající Dobrovodské ulice, v pokračování stávající lávky pro pěší je šířkově nevyhovující a je v rozporu s platnými normami pro projektování místních komunikací, které jsou v tomto případě pro projektanta závazné. Není mi známo, jaké pohnutky vedly pana projektanta k nedodržení norem, ale věřím, že do budoucna se takového jednání vyvaruje. Při dodržení závazných norem v Dobrovodské ulici chybí v příčném profilu současného návrhu východní rampy nejméně 4m. Jelikož je šířka úpravy východní rampy stávající zástavbou dána, bude zcela jistě nutno hledat jiné řešení. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Ad 1) Vlastní návrh podjezdu pod nádražím (D63/3) není dotčen zrušenou změnou územního plánu města České Budějovice („ÚPMČB“). Návrh ZÚR může, ale nemusí vycházet ze schválených ÚP měst a obcí. Je úkolem krajské ÚPD přinášet také nová řešení, doposud nevymezovaná v územně plánovacích dokumentacích obcí127. Tak je tomu i v tomto případě. Krajský úřad doporučoval zrušení oné změny ÚPMČB ne z hlediska jejího vadného obsahu, ale chybného procesního postupu jejího pořízení. Z hlediska věcného obsahu považuje pořizovatel i projektant návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje toto kolmé řešení podjezdu pod nádražím za vhodnější, než je řešení z platného ÚPMČB. Důvody jsou tyto: ad a) řešení je výrazně kratší, ad b) řešení je technicky výrazně jednodušší, jde o podjezd (do 100m), nikoliv o tunel (nad 100m délky), ad c) řešení je bezpečnější pro řidiče, čím kratší tunelový úsek, tím menší nebezpečí havárie v něm, ad d) kratší řešení je výrazně levnější, ad e) kratší řešení přináší menší zásah do stávající zástavby města České Budějovice, vyhovění připomínce a návrat k původnímu řešení, které je cca 4x delší, by znamenalo podstatnější zásah do organismu této městské čtvrti, ad f) kratší řešení je výrazně dále projektově připraveno. Ad 2) popisované technické problémy zvoleného řešení jsou v podrobnosti územního rozhodování, je skutečně nutné je velmi zodpovědně řešit a najít vyhovující řešení, ale až na platformě územního řízení a dokumentace k němu (v M 1 : 500, či M 1 : 200). V měřítku návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (1 : 50 000) skutečně nelze zodpovědně řešit šíři ramp na decimetry. Eva Štúberová a Ing. Jan Štúber č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/50

45

Viz § 36 odst. (1) stavebního zákona: Zásad územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. 127


Výrok / požadavek připomínky: Podatelé proto požadují, aby bylo provedeno reálné posouzení obchvatu obce Srubec, s řádným odůvodněním podle požadavků stavebního zákona a správního řádu. V opačném případě podatel navrhuje, aby návrh ZÚR zastupitelstvo neschválilo. Odůvodnění připomínky: Podatelé jsou vlastníky pozemku parcelní č. 716 a budovy na něm umístěné č. p. 175, parcelní č. 717 oba jednou polovinou, Eva Štúberová dále vlastní pozemky parcelní č. 719/14 a parcelní č. 719/22, vše v k. ú. Srubec, obec Srubec, zapsaných na listu vlastnictví č. 464 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice. Tyto nemovitosti podatelé využívají k trvalému bydlení a odpočinku (zahrada se zázemím). Součástí návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je rovněž závazné vymezení koridoru pro záměr severního obchvatu obce Srubec řešený v bodu D43/1 návrhu, který je součástí přeložky silnice II/157, úsek Srubec - České Budějovice. Občané obce, prezentovaní zejména občanským sdružením Srubec místo k životu, o. s., opakovaně navrhovali posouzení tzv. „jižní varianty“ obchvatu silnice II/157 v obci Srubec. Vyzdvihovali výhody této varianty vůči tzv. „severní variantě“. Obchvat by se vyhnul zastavěným územím obcí Srubec a Hodějovice, došlo by k odklonu vozidel mimo obec Srubec, snížily by se dopady na životní prostředí a hlučnost a omezení vlastnických práv by bylo výrazně nižší. K posouzení jižní varianty obchvatu obce však do současné doby nedošlo. Podatel tímto podává v souladu s ustanovením § 39 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) následující připomínky, které odůvodňuje takto: 1. Nesplnění zadání pro zpracování Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje – neprovedení variantního hodnocení. Usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 24112004/ZK ze dne 14. 09. 2004 bylo schváleno zadání pro zpracování Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje (dále také jen „Zadání“). Zadání obsahuje ve své příloze č. 1, Okruhy problémů, část Dopravní infrastruktura (d), Problémy regionálního významu (B), bod Bd49: Silnice II/157 v úseku Srubec - České Budějovice. Krajský úřad zde uvedl, že „se jedná o velmi závadnou trasu na průtazích zastavěným územím (hluk) i mimo něj, potřebné přeložky.“ Komunikace II/157 prochází obcí Srubec, obchvat obce Srubec je proto součástí tímto článkem navrhované přeložky. V jiné části Zadání, části k. Požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, k. 1. Doprava, 71. Silniční doprava, bod 71.7. krajský úřad výslovně stanovil požadavek „prověřit návrhy obchvatů měst a vybraných sídel na silnicích I. a II. třídy, a to zejména s ohledem na zabezpečení ochrany městských center před nadměrným zatížením hlukem…, při posuzování jejich variant z hlediska vlivu na životní prostředí brát v úvahu také jejich vliv na obyvatelstvo žijící nejen ve stávajících lokalitách, ale i v nově navrhovaných plochách.“ Dikce tohoto ustanovení se vztahuje i na obchvat obce Srubec (jedná se o sídlo na silnici II. třídy II/157, které je nadměrně zatíženo hlukem), vyplývá z něj tedy požadavek provést posouzení variant uvedeného obchvatu z hlediska jeho vlivu na životní prostředí, vlivu na obyvatelstvo, a to jak obyvatelstvo žijící v lokalitě stávající komunikace, tak obyvatelstvo žijící v okolí nově navrhovaného obchvatu. Požadavek provést hodnocení variant záměru je uveden rovněž v ustanovení § 10i odst. 3) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Dle dikce uvedeného ustanovení „ministerstvo a orgán kraje jako dotčené orgány ve smyslu stavebního zákona při pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace stanoví požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně zpracování možných variant řešení,…“. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zákon č. Stránka 290

100/2001 Sb. předjímá variantní zpracování záměru a jejich následné porovnávání. Při pořizování zásad územního rozvoje, jako jednoho typu územně plánovací dokumentace, Ministerstvo životního prostředí pak může stanovit požadavky na zpracování možných variant řešení. Následovalo zpracování konceptu Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje (dále také jen „Koncept“), který byl veřejně projednán dne 22. 02. 2006. V části konceptu – Návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, Dopravní řešení, Ostatní silniční síť, Silnice II. třídy regionálního významu, v bodě 306. je rovněž zmíněn severní obchvat obce Srubec, a to jako nevariantní závazný záměr se zákresem koridoru, který je veřejně prospěšnou stavbou. Ačkoliv koncept územního plánu je nástrojem sloužícím k ověření variantních řešení záměrů, k variantnímu posuzování záměru nedošlo. Naopak byl bez bližšího odůvodnění zvolen severní obchvat Srubce, aniž by krajský úřad v Konceptu provedl jeho srovnání s variantou jižní a následně volbu severní varianty na úkor varianty jižní náležitě odůvodnil. Koncept byl dále dle informací Krajského úřadu projednán s dotčenými orgány státní správy, nebyl s nimi ale ve všech bodech dohodnut. Vzhledem k tomu, že Konceptem byly prověřeny a dohodnuty některé varianty řešení, by krajský úřad využil Koncept jako územně plánovací podklad pro zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V souvislosti se vstupem v platnost nového stavebního zákona, zákona č. 183/2006 Sb., Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém Upřesňujícím pokynu ke schválenému zadání ÚPVÚC Jihočeského kraje, č. j. KUJCK 6551/2007 OREG/1, ze dne 16. 03. 2007 (dále jen „Upřesňující pokyn“) konstatoval, že zadání ÚPVÚC Jihočeského kraje je dle ustanovení § 187 odst. 6) tohoto zákona považováno za schválené zadání zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V Upřesňujícím pokynu je dále konstatováno, „že část problémů, u kterých bylo požadováno variantní řešení, byla prověřena v rámci zpracování konceptu ÚPVÚC a je proto možno od dalšího zpracování a prověřování variant buď zcela upustit, nebo variantní řešení omezit.“ Upřesňující pokyn ovšem neobsahuje žádný výčet záměrů, u kterých je možno od variantního posuzování upustit, ani odkaz na jakýkoliv konkrétní výstup posuzování či prověřování záměrů. Naopak se omezuje pouze na výše uvedené obecné konstatování. O prověření variant záměru obchvatu obce Srubec v rámci zpracování konceptu ÚPVÚC a z toho pramenící možné upuštění od prověřování variant záměru se vůbec nezmiňuje. Dalším krokem bylo zpracování návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále také jen „Návrh ZÚR“). Obchvat obce Srubec je v tomto návrhu řešen v části Koridory a plochy nadmístního významu, v bodu D43/1, který závazně vymezuje obchvat Srubce severně od obce, v komplikovaném urbanizovaném prostoru, šíře koridoru 100m. V odůvodnění Návrhu ZÚR je k bodu D43/1 uvedeno: „D43/1, obchvat Srubce, severní řešení bylo zvoleno z důvodů kontinuity se schváleným územním plánem Srubce, vymezením v ÚPVÚC Jihočeského kraje a z důvodů lepších parametrů silnice z hlediska provedené analýzy na lesy, zemědělskou půdu a prvky ÚSES“. Spolu s Návrhem ZÚR se předkládá i Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona, ze srpna 2010. V hodnocení bodu D43/1 zpracovatel hodnotil pouze jednu variantu řešení, a to severní obchvat Srubce. Nedošlo tedy k hodnocení více možných variant, tak jak to požaduje Zadání ÚPVÚC a zákon č. 100/2001 Sb. Dále zpracovatel ve vyhodnocení vlivů záměru D43/1 konstatoval pozitivní vliv záměru na obyvatelstvo a ovzduší. Negativní vliv naopak na vodu a půdu. Vzhledem k tomu, zpracovatel ve vyhodnocení vlivu obchvatu na obyvatelstvo hodnotil tento vliv jako pozitivní, aniž by zohlednil negativní vliv záměru na obyvatelstvo v ploše určené pro umístění záměru. Není splněn požadavek zadání, aby při posuzování variant z hlediska vlivu na životní prostředí bral v úvahu nejen jejich vliv na obyvatelstvo žijící ve Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

stávajících lokalitách, ale také v nově navrhovaných plochách. Z výše uvedeného vyplývá, že při pořizování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, nebylo provedeno hodnocení variant záměru obchvatu obce Srubec, a to ani v rámci pořizování konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje, ani při pořizování návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, a tím nebyly splněny podmínky stanovené v zadání ÚPVÚC Jihočeského kraje, modifikované Upřesňujícím pokynem Krajského úřadu Jihočeského kraje, vyplývající rovněž ze zákona č. 100/2001 Sb. 2. Nedostatečné odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje – bodu D43/1 – severní obchvat Srubce. Dle ustanovení § 173 odst. 1) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, opatření obecní povahy musí obsahovat odůvodnění. Dle ust. § 68 odst. 3) správního řádu, které se přiměřeně použije i pro vydávání opatření obecné povahy, se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Zásady územního rozvoje, vydávané formou opatření obecné povahy, resp. jejich odůvodnění musí vedle výše uvedených náležitostí obsahovat rovněž náležitosti uvedené v ust. § 40 odst. 2) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Dle písmena d) uvedeného odstavce musí odůvodnění obsahovat komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty. V odůvodnění Návrhu ZÚR, bodu D43/1 krajský úřad uvádí: „obchvat Srubce, severní řešení bylo zvoleno z důvodu kontinuity se schváleným ÚP Srubce, vymezením v ÚPVÚC ČBSRA a z důvodů lepších parametrů silnice z hlediska provedené analýzy na lesy, zemědělskou půdu a prvky ÚSES.“ Z uvedeného je zřejmé, že krajský úřad naprosto nedostatečně odůvodnil zvolení severní varianty obchvatu obce Srubec, a proto nedodržel zákonné podmínky pro vydání zásad územního rozvoje. Jako první důvod je zde uveden důvod kontinuity se schváleným územním plánem obce Srubec. Podatel k tomu uvádí, že severní řešení obchvatu obce Srubec napadl svými námitkami rovněž v průběhu veřejného projednání územního plánu obce Srubec. Obecní úřad obce Srubec v rozhodnutí o námitkách volbu severní varianty odůvodnil následovně: „Jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice. Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice 11/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice 11/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v územním plánu, uvažována a byla do územního plánu Srubec převzata varianta severní.“ Protože tedy nelze řešit jižní variantu obchvatu obce Srubec pouze v území této obce, pořizování zásad územního rozvoje je jedinou možnou úrovní, na které lze provést variantní hodnocení záměru a rozhodnout o volbě nejvhodnější varianty. Nezohlednění jižní varianty obchvatu obce nelze tedy zdůvodnit kontinuitou s územním plánem obce Srubec, protože při pořizování územního plánu Srubce nebylo možné jižní variantu obchvatu Stránka 291

obce z důvodu nedostačující působnosti obce (vedení trasy mimo území obce) náležitě prověřit a zhodnotit. Jsou to právě a pouze orgány kraje, které mohou v záležitostech nadmístního významu zasahovat do činnosti orgánu obcí. Obchvat obce Srubec jako součást přípojky na dálnici D3 mezi záležitosti nadmístního významu rozhodně patří, jak už vyplývá ze samotného označení kapitoly v Návrhu ZÚR „Koridory a plochy nadmístního významu“, ve které je zařazen i bod D43/1 – obchvat Srubce, tak z podstaty problému, kdy komunikace 11/157 bude sloužit jako přivaděč na dálnici D3 pro dopravu z území širšího než je území obce Srubec, jedná se tedy o problém, který přesahuje působnost obce Srubec. Jsou to tedy orgány kraje, které jsou povinny řádně prověřit a porovnat varianty řešení, provést potřebné analýzy a posléze vybrané řešení náležitě odůvodnit. Krajský úřad dále v odůvodnění Návrhu ZÚR – záměru D43/1 obchvat Srubce uvádí odkaz na ÚPVÚC ČBSRA, tedy Územní plán velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace, a kontinuitu s v tomto dokumentu zvoleném řešení. (ÚPVÚC ČSBRA pozbyl platnosti ke dni 01. 01. 2010, a byl proto použit jako územně plánovací podklad.) Podatel ovšem namítá, že v uvedené dokumentaci je sice zvolen obchvat obce Srubec na sever od území obce, trasa stanovená v grafické části dokumentace všem neodpovídá trase vymezené v Návrhu ZÚR, ani trase zvoleném územním plánu obce Srubec (koridory navrhované v územním plánu Srubec a Návrhu ZÚR vykazují vzájemné drobné odchylky). Nově zvolené řešení se liší od řešení navrhovaného v ÚPVÚC ČBSRA podstatným způsobem, nelze tedy odkazovat na kontinuitu s předchozí dokumentací. Dále krajský úřad argumentuje důvody lepších parametrů silnice z hlediska provedené analýzy na lesy, zemědělskou půdu a prvky ÚSES. Jedná se ovšem pouze o obecné konstatování, ze kterého žádným způsobem nevyplývá, o jaké analýzy se jedná a jaké byly jejich výsledky, a jaké varianty byly v rámci prováděných analýz hodnoceny, zejména zda byla zkoumána i varianta jižní, či zda bylo porovnáváno pouze severní varianta obchvatu se současným stavem v obci Srubec. Z výše uvedeného vyplývá, že odůvodnění bodu D43/1 – obchvat Srubce obsažené v návrhu ZÚR Jihočeského kraje neobsahuje komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty, nelze jednoznačně dovodit, jaké podklady byly použity pro výběr severního řešení, ani není možné dovodit úvahy krajského úřadu, kterými se této řídil při navrhovaných řešení. Odůvodnění tedy nesplňuje zákonné podmínky dle ust. § 40 odst. 2) stavebního zákona a ust. § 70 odst. 3) v souvislosti s ust §§ 173 odst. 1) a 174 odst. 1) správního řádu. Uvedená část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje může být v případě nezjednání nápravy napadnuta jako nezákonná žalobou ve správním soudnictví. 3. Umístění stavby MÚK Pohůrka na dálnici D3 s napojením obchvatu obce Srubec by nezákonně a nepřiměřeně omezovalo vlastnická práva podatelů k jejich pozemkům. Výše uvedené pozemky a budova (rodinný dům, který podatelé obývají, zahrada se zázemím pro chov zvířat) by se realizací stavby ocitli ze dvou stran v sevření frekventované komunikace. Obě tyto stavby by se přitom nacházely v bezprostřední blízkosti pozemků podatelů a těsně by sousedily s jejich rodinným domem. Tato skutečnost by zcela jistě vedla k výraznému zhoršení pohody a kvality bydlení, jakož i příznivého životního prostředí podatelů, jejichž rodinný dům se dosud nacházel v poměrně klidné lokalitě. Do vlastnických práv podatelů by bylo zasahováno zejména nadměrným obtěžováním hlukem, vibracemi, prachem a výfukovými zplodinami. Realizace stavby by rovněž narušila soukromí podatelů a zejména by ohrozila jejich zdraví. Dále by nepochybně došlo k významnému snížení hodnoty nemovitosti. Stavby křižovatky a obchvatu mají být realizovány na území, kde se dnes nachází louky a pole. Krajina je tedy poznamenána antropogenním vlivem, nicméně je rozdíl mezi krajinným rázem poznamenaným vlivem člověka a jeho zeměZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

dělskou činností, a krajinou, kterou protíná dálnice a rondel. Změna krajinného rázu je přitom přímým zásahem do vlastnických práv majitelů stavby a pozemků, neboť hodnota těchto nemovitostí je dána rovněž vzhledem jejich okolí. Změnou směrování obchvatu (přeložky silnice 11/157) dojde k značnému narušení lesoparku, který vznikne při rekultivaci složiště popílku Hodějovice, také zničení rekreační lokality kolem rybníku Naděje. Tuto změnu proti předešlému územnímu plánu považujeme za tak zásadní, že když nedojde k nápravě, budeme se bránit soudní cestou. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Ad 1) Nejedná se o nesplnění Zadání ÚPVÚC Jihočeského kraje. Toto zadání bylo schváleno usnesením Jihočeského kraje. Právním aktem stejné právní váhy, usnesením Zastupitelstva kraje, byl schválen Upřesňující pokyn. Právním aktem vyšší právní váhy, zákonem, zde zákonem stavebním č. 183/2006 Sb., konkrétně ustanovením § 187 odst. (2) tohoto zákona, bylo stanoveno, že cituji: „Krajský úřad prověří územní plány velkých územních celků z hlediska aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního významu. Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny do návrhu zásad územního rozvoje projednaných s dotčenými orgány.“ Protože záměr severního obchvatu Srubce je zanesen nikoliv v původní ÚPVÚC ČBSRA, ale ve změně č. 1, a protože v době zpracování návrhu ZÚR JČK pro společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle ustanovení 37 stavebního zákona toto dokumentace zcela jistě platila (podle § 187 odst. (1) a odst. (7) stavebního zákona), pořizovatel neuložil projektantovi posuzovat jiné variantu než tu, kterou mu uložil převzít, jako stále aktuální, což bylo doloženo zanesením do ÚP Srubce, přímo stavební zákon. Ad 2) Pořizovatel připouští, že odůvodnění je maximálně stručné. To je dáno velmi nadstandardním rozsahem ZÚR JČK oproti obdobným dokumentacím jiných krajů. Na základě Vaší připomínky bude odůvodnění doplněno v rozsahu vysvětlení u bodu 1) této připomínky. Rovněž bude precizován text, aby z něho bylo patrno, že záměr severního obchvatu Srubce byl přebírán konkrétně ze změny č. 1 ÚPVÚC ČBSRA a z vydaného ÚP Srubec. Ad 3) Návrh řešení zasahuje především do očekávání podatelů, nikoliv přímo do jejich práv. Výrazně zhoršení pohody a kvality bydlení lze redukovat či odstranit protihlukovými opatřeními. Narušení vizuální kvality okolní krajiny je sice reálné (louky a pole jsou vnímány obvykle kladněji než silnice a rondel na ní), nicméně stále jsme v silně urbanizovaném prostředí aglomerace města České Budějovice a rozvojové oblasti republikového významu, kde lze technicistní charakter krajiny, vzhledem k nedalekému 100 tis. městu a dálnici předpokládat. Změna ceny nemovitostí je pouze spekulativní. Stejně tak lze tvrdit, že v blízkosti dálničního sjezdu cena pozemků prudce stoupne. Narušení lesoparku příp. dalších přírodních hodnot bylo posouzeno jako „0“, tj. „bez vlivu (zanedbatelný vliv)“ a to jak v rámci hodnocení vlivů na ŽP (tzv. SEA) tak i v rámci hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (tzv. NATURA). Sdružení přátel Týna nad Vltavou č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/51

46

Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na zařazení obchvatu města, křižovatka U Bulků (v lokalitě „Na Kohoutu“ odbočka na Vodňany) okolo Čihovic, přemostění řeky Vltavy, s trasou přes Bedrník k Malé Vartě a dále na silnici Týn nad Vltavou – Tábor. Odůvodnění připomínky: Důvodem tohoto obchvatu je enormStránka 292

ní nárůst nákladní dopravy projíždějící středem města s připravovanou dostavbou 3. a 4. bloku JETE. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT.

probíhajícího procesu hodnocení vlivu záměru „PŘÍDOLÍ KAPLICE, nové dvojnásobné venkovní vedení 110 kV“ na životní prostředí dle přílohy č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb.

Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr bude prověřen v rámci ÚP Týn nad Vltavou a teprve po nalezení a prověření optimální trasy a za podmínky dohody se společností ČEZ a.s. na spolufinancování vložen do některé z aktualizací ZÚR JČK.

Odůvodnění vypořádání připomínky: Obdobná připomínka jako námitka obce Věžovatá Pláně č. j. KUJCK 442/2011 OREG/1, které bylo vyhověno.

Družstvo A – Z INVEST č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/52

47

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s návrhem trasy silnice III. třídy Nová Pec – Zvonková D65. Odůvodnění připomínky: Realizací záměru dojde k přiblížení hluku z projíždějících vozidel k našemu rekreačnímu objektu. Kolem našeho rekreačního objektu vede stávající značená turistická cesta, která tak bude přerušena budoucí trasou D65 (vzniká problém křížení uvedených dopravních tras). Podél značené turistické cesty vede stávající vodovod do Bližší Lhoty, novou trasou D 65 dojde k jeho přerušení. Trasou D65 navrženou mezi naším objektem a stávajícími objekty v Bližší Lhotě, vedenou pravděpodobně po vrstevnici, dojde k odříznutí (výškopisně i polohopisně) našeho rekreačního objektu od vodní nádrže Lipno. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr je uvažován jako rozšíření stávající silnice nevyhovujících parametrů v řádu decimetrů. K odříznutí oproti současnému stavu nemůže reálně dojít. E. ON Česká republika, s.r.o. č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/53, KUJCK 39678/2010 OREG/54, KUJCK 39678/2010 OREG/55

48

Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na doplnění koridoru VVN Tábor – Pacov (Ee2) o vedení směrem od Záluží ke stávající rozvodně Tábor. Odůvodnění připomínky: Původní návrh s tímto vedením počítal a pravděpodobně nedopatřením nedošlo k jeho prodloužení až do míst rozvodny Tábor. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Jednalo by se o zcela nový záměr, který nebyl předmětem veřejného projednávání návrhu. Vzhledem k tomu, že se jedná o záměr technické infrastruktury nadmístního významu a záměr nebyl obsažen v územním plánu velkého územního celku Táborsko, nelze jej tedy převzít bez věcné změny podle ustanovení § 187 odst. (1) stavebního zákona, bude projednán a zařazen do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v rámci 1. aktualizace po zanesení a prověření v rámci územně analytických podkladů pro obce ve správním území ORP Tábor. Výrok / požadavek připomínky: Požadujeme změnit koridor vedení VVN záměru Ee3 ve správním území obce Věžovatá Pláně tak, aby bylo možno umístit vedení mimo zastavěnou část obce. Odůvodnění připomínky: Vedení VVN je dle platného ÚPVÚC Českokrumlovsko I navrženo v zastavěné části obce Věžovatá Pláně a schválený koridor obec rozděluje. Dle požadavku majitelů pozemků dotčených tímto koridorem a dle ÚP obce jsou tyto pozemky uvažovány k zástavbě domů pro bydlení. Navrženým rozšířením koridoru bude možnost umístit vedení VVN mimo zastavěnou část obce a tím uvolnit stavební parcely blokované schváleným koridorem. Změna trasy také vyplývá z Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje


Výrok / požadavek připomínky: Požadujeme jménem společnosti E. ON Distribuce a. s. v zastoupení E. ON Česká republika, s.r.o. doplnit do návrhu ZÚR záměr vedení VVN Dačice – Jemnice s kódem Ee3 dle schváleného územního plánu velkého územního celku Javořická vrchovina. Odůvodnění připomínky: Záměr měl být převzat podle ustanovení § 187 stavebního zákona a je stále aktuální. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr bude vymezen v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v souladu s aktuálními požadavky provozovatele, společnosti E.ON Česká republika, s.r.o., a v souladu s řešením v 1. aktualizaci Zásad územního rozvoje kraje Vysočina. Manželé Jan a Helena Jemelkovi č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/56

49

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlasíme s vymezením koridoru Ep 1O pro propojovací plynovod VVTL DN 80 PN 80 v části katastrálního území Dobročkov. Odůvodnění připomínky: Uvedený koridor před osadou Dobročkov přechází z pravé strany komunikace II. třídy č. 166 ve směru na Prachatice na levou stranu komunikace, uhýbá od ní a prochází v těsné blízkosti našeho statku v Dobročkově č. p. 17. Zabírá většinu pozemků, které máme ve vlastnictví a na kterých hospodaříme. Pozemky jsou znehodnoceny ochranným a bezpečnostním pásmem plynovodu. Podle našeho názoru by koridor měl vést stále po pravé straně uvedené komunikace. Dotčené pozemky v katastrálním území Dobročkov, které máme ve vlastnictví: KN 591/6, 2194/2, 320/1, část 414/1. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Koridor se dotýká pouze části pozemku 591/6 a prochází přes pozemek 414/1. Pozemky 2194/2 a 320/1 nejsou koridorem dotčeny. Šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek v měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nezobrazitelných. Vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících územních a regulačních plánech nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány, s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody, ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území. Zpřesnění koridoru je tak ponecháno na podrobnější řešení v rámci územního plánu. Jiří Jungwirt č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/57

50

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu (č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106). Odůvodnění připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu (č. j. připomínky: KUJCK Stránka 293

39678/2010 OREG/106). Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu (č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106). František Kneissl a Růžena Kneisslová č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/58

51

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu (č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106). Odůvodnění připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu (č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106). Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu (č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106). Pavel Kutlák a Radovana Kutláková č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/59

52

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s vymezením koridoru plynovodu VTL Prachatice – Záblatí (Ep6) Odůvodnění připomínky: Záměr vede přes pozemky p. č. 796/1 a 796/5 v našem vlastnictví. Z tohoto důvodu nejsou tyto pozemky zařazeny v územním plánu Prachatic mezi pozemky určené k výstavbě. Z tohoto důvodu tak dochází ke značnému znehodnocení těchto pozemků a poškození jejich vlastníků. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek v měřítku ZÚR nezobrazitelných. Vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody, ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území. Zpřesnění koridoru je tak ponecháno na podrobnější řešení v rámci územního plánu. František Matouš č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/60

53

Výrok / požadavek připomínky: Navrhuji do návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje zařadit alternativní plány vedení silnice č. 157. Odůvodnění připomínky: Navrhovaná přeložka silnice 157 v obci Srubec je scestná a zastaralá. A pro obec Srubec a Jihočeský kraj krajně nevhodná a neekonomická. Nevýhody navrhovaných tras přeložky: 1) Rozdělí katastr obce. 2) Řeší obchvat Srubeckého kopce ještě větším kopcem – vyšším stoupáním. 3) Naprosto neekonomická varianta, která ad a) připraví obec o možnost dalšího rozvoje a ad b) trasa je delší než jižní varianta – větší výškové převýšení. 4) Z hlediska exhalací je tato varianta naprosto scestná – větší výškové přesazení, delší trasa a vedení po horizontu zástavbové oblasti Srubce zajistí, že zplodiny z provozu zůstanou v zastavěné oblasti obce Srubec. 5) Dešťová voda z komunikace Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

půjde do obce a ještě zvýší možnost bleskové povodně např. ve východní části obce tj. hlavně na Návsi. 6) Hluk z přeložky při vedení po horizontální zastavěné části obce Srubec místy i před horizontem zajistí hluk ve značné části obce. 7) Trasa zabírá obdělávané a udržované pozemky zcela se vyhýbá neobdělávaným a neudržovaným pozemkům. 8) Zcestnost a zastaralost navrhovaného řešení je naprosto zřejmá při výstavbě nových stavebních lokalit včetně stavby nové mateřské školky. Koncepční řešení je jižní dálniční přivaděč ze spádové oblasti Ledenice Borovany přes neobydlenou jižní část Srubce – nad nebo pod Zborov, jižně od Ohrazeníčka a odtud rovně nad jižní část Ledenic a přímo napojit na Borovany. Výhody této varianty jsou: 1) Zkrácení trasy z Českých Budějovic do Borovan. 2) Obchvat Srubeckého kopce, který řešili již naši předkové, viz kronika – to je úspora pohonných hmot a tím snížení exhalací. Obdobným koncepčním způsobem se řešila výpadovka z Českých Budějovic na Třeboň – mimo Rudolfova výpadovka z Českých Budějovic na Dolní Dvořiště mimo Včelnou a Kamenný újezd. V obou případech se těžko sjízdné kopcovité terény řešily trasou, která vedla přirozeným údolím. 3) Ekonomicky výhodná varianta. 4) Navazuje i na případný obchvat Ledenic. 5) Dešťová voda z komunikace nepůjde do obydlených částí obce, ale do přírodního koryta Hodějovického potoka. 6) Vyhne se největší míře zástavbě v obci Srubec a může být skutečně řešena jako dálniční přivaděč a ne jen přeložka. 7) Nebrání dalšímu rozvoji obce Srubec. V případě, že z jakýchkoliv objektivních příčin či neochoty zastupitelů obce Srubec či Jihočeského kraje řešit dálniční přivaděč mimo zástavovou oblast obce Srubce či přeložku silnice 157 koncepčním a ekonomickým způsobem a bude nadále prosazována severní varianta, navrhuji, aby trasa přeložky byla odkloněna co nejvíce k severní hranici obce. Zabrání se tím k záboru kvalitní půdy a i jinak lukrativním pozemkům pro přeložku – můžou být využity pozemky neudržované a neobdělávané případně pozemky se svahem k severu. Tato odkloněná severní varianta by oproti stávající plánované variantě měla tyto výhody: 1) Ve značné míře by exhalace z provozu na přeložce nezůstávaly v zástavbové části obce. 2) Pokud by byla trasa přeložky vedena za horizontem zástavbové oblasti obce, byl by eliminován hluk z přeložky. 3) Obec by si zachovala možnost dalšího rozvoje. 4) Dešťová voda z komunikace by byla svedena přirozeným způsobem do spádové oblasti Dobrovodského potoka – nebyla by spádovaná do obytné části obce, omezení bleskových povodní. 5) Snížilo by se výškové přesazení přeložky. 6) S touto variantou by bylo možné řešit přístupnost k pozemkům, které jsou v současné době naprosto nepřístupné. V případě požáru v této části obce by byla nedostupnost dominujícím negativním jevem. Pokud má Jihočeský kraj – krajský úřad skutečný zájem o vybudování dálničního přivaděče ze spádové oblasti Ledenice – Borovany nebo přeložky silnice č. 157, měl by komunikovat i s vlastníky pozemků, na kterých dálniční přivaděč či přeložku plánuje a ne se automaticky spoléhat na vyvlastnění pozemků. Žádám Jihočeský krajský úřad, odbor Regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování, aby předložil pádné důvody k tvrzení, že stávající navrhovaná varianta je nejlepší a nejvýhodnější pro obec Srubec a Jihočeský kraj a vyjádřilo se věcně k mým připomínkám. Přivítal bych věcné, technické, ekonomické řešení. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Dokumentace návrhu ZÚR jakékoliv kraje po veřejném projednání podle ustanovení § 39 stavebního zákona již nedovoluje pracovat s alternativami. Nyní jsou na stole jen 2 možnosti – buďto ponechat v principu stávající řešení formou severního obchvatu Srubce nebo řešení přeložky II/157 ve Srubci vypustit z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje úplně. Prostor pro hledání alternativ Stránka 294

bude v rámci územně analytických podkladů pro obce v ORP České Budějovice, kde mohou být znovu zváženy všechny varianty vedení obchvatu či přeložky obce Srubec a poté zaneseny jako problémy k řešení do územně plánovacích dokumentací. V případě, že bude vybrána jiná varianta a nebude již zahájen proces výstavby severního obchvatu v dnešní stopě, bude možné v rámci 1. či další aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezení obchvatu Srubce změnit. Nyní by přemístění koridoru pro obchvat silnice II. třídy, tedy veřejně prospěšné stavby s možností vyvlastnění podle § 170 stavebního zákona, znamenal poměrně tvrdé dotčení majitelů jiných pozemků, kteří navíc by neměli možnost se proti tomuto formou uplatnění připomínky bránit, pokud bychom znovu celý návrh ZÚR veřejně neprojednávali znovu. Pokud jde o zhodnocení obou variant, Krajský úřad Jihočeský kraje provedl vlastní analýzu severního a jižního obchvatu Srubce. Z té vyplynuly některé závěry, které uvádíme: Ad a) Severní obchvat II/157 je lepší z hlediska napojení na D3, protože vzdálenost křižovatek D3 a silnice II/157, resp. D3 a silnice II/156 je větší a dopravní toky napojující se na těleso dálnice budou více segregovány, v případě havárie na jedné z křižovatek by nebyl narušen provoz na druhé ze silnic, zatímco při svedení obou dopravních směrů na jednu mimoúrovňovou křižovatku Hodějovice by došlo v případě mimořádné události k zablokování obou silnic. Ad b) nadregionální biokoridor sice obchází obec Srubec ze severu i z jihu, nicméně jeho vzdálenost ze severu je od zastavěného území obce přeci jen větší než od jihu, vedení silnice severně od obce je tedy mírně vhodnější a těleso silnice lze lépe „vsunout“ mezi zastavěné území obce a vymezený nadregionální biokoridor, pokud jde o ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, průchod ochrannou zónou je jednoznačně menší u severní alternativy vedení II/157. Ad c) řešení v oblasti Popílkoviště lze považovat ze severu i z jihu za rovnocenné, pokud jde o rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci Složiště a pro komerčně průmyslové využití České Budějovice – Nové Hodějovice, je jednoznačně vhodnější severní varianta obchvatu, protože vytváří kolmé přivedení silnice II/157 k těmto plochám, resp. pokračování této komunikace za dálnicí D3 tvořící osu mezi těmito plochami, zatímco jižní varianta obchvatu Srubce silnicí II/157 by si, pro napojení na silnici mezi rozvojovými plochami s pokračováním dále do centra Českých Budějovic, vyžádala peáž takovéto spojnice po dálnici D3. Ad d) z hlediska zastavěného a zastavitelného území obcí Srubec a Nové Hodějovice jsou, z regionálního pohledu, obě řešení takřka rovnocenná; zde, v takto urbanizovaných prostorách, jednoznačně platí tzv. NIMBY syndrom, všichni obecně podporují vedení kapacitní silnice (obecně dopravní tepny), ale nikdo ji nechce mít na svém zadním dvorku, v případě, že problémy, které vytváří severní varianta obchvatu v blízce dotčených lokalitách Srubce, odstraníme tím, že návrh silnice přesuneme na jih od obce, s velkou pravděpodobností vygenerujeme obdobné problémy u obyvatel bydlících na jihu Srubce a na severu Starých Hodějovic. Ad e) Severní varianta je kratší, nikoliv delší. Ad f) Náklady na obě varianty jsou nyní těžko predikovatelné, jižní varianta by si s pravděpodobně pro opětovné překonávání nadregionálního biokoridoru NBK117 vyžádala budování ekoduktu, což by finančně kompenzovalo stoupání u severní varianty. Ad g) Často kritizované řešení s mnoha kruhovými křižovatkami na studii IKP pro severní obchvat není předmětem návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, ten do takovýchto podrobností nezachází. E. ON Česká republika, s.r.o. č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/61

54

Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na respektování navrhované trasy venkovního vedení 22 kV včetně umístění trafostanice ve schváleném územním plánu obce Paseky. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění připomínky: V současné době již probíhají projekční práce na předmětném vedení. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Jedná se v měřítku ZÚR o minimální úpravu bez vlivu na ochranu hodnot v území. Naopak uvedením do souladu s připravovanou dokumentací pro územní rozhodnutí dojde k posílení právní jistoty v území a tím i civilizačních hodnot. Veřejnost nebude na svých právech krácena, jde o respektování návrhu trasy vysokého napětí, které není předmětem návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. ČEZ, a. s. č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/62

55

Výrok / požadavek připomínky: v grafické části, zejména ve výkresu VPS, VPO a asanací, je potřebné aktualizovat vyznačení obrysu koridoru plánované trasy připojovacích vedení mezi elektrárnou Temelín a rozvodnou Kočín, záměr Ee32. Textovou část není nutné měnit. Odůvodnění připomínky: Z postupu projektové přípravy připojení nových výrobních bloků jaderné elektrárny Temelín (dále jen ETE), jejichž výstavbu ČEZ, a. s., plánuje, k elektrizační soustavě ČR, a v souladu se záměry návrhu ZÚR Ee33 na výstavbu vedení Kočín-Mírovka a Ee35 na rozšíření rozvodny Kočín, vyplynula nutnost přeložit připojovací místa vedení stávajících bloků ETE do nové části rozvodny Kočín. Přeložením dojde v blízkosti rozvodny ke změně části trasy vedení oproti nyní projednávanému návrhu ZÚR do stavu podle připomínky. Koridor v rozsahu podle připomínky je již obsažen ve veřejně projednaném návrhu Územního plánu obce Temelín, a je také obsažen v Dokumentaci pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., které v současnosti na záměr výstavby nových bloků ETE včetně vedení pro vyvedení výkonu do rozvodny Kočín probíhá v gesci MŽP. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Jedná se v měřítku Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tj. v měřítku 1 : 50 000, o minimální úpravu bez vlivu na ochranu hodnot v území. Mgr. Michal Bláha č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/63

56

Výrok / požadavek připomínky: Požaduji dodržet navrženou šířku koridoru v úseku železniční stanice Zliv – násep mezi rybníky Bezdrev a Bezdrývka (D14/1). Odůvodnění připomínky: V Územně technické studii modernizace tratě Plzeň – České Budějovice (dále jen ÚTS) navržený průběh rychlostí (ve směru od Dívčic do Českých Budějovic) 160 km/hod - 90 km/hod - 110 km/hod - 140 km/hod považuji za nevyhovující a jsem přesvědčen o tom, že by mělo být hledáno řešení s menším propadem maximální rychlosti. Výše uvedený propad maximální rychlosti bude mít v případě modernizace tratě dle řešení navrženého v ÚTS dopad do jízdních dob rychlíků (Dopravně-technologické zdůvodnění požadavků na maximální zkrácení jízdních dob v úseku České Budějovice – Strakonice / Písek uvádím v Příloze 1, která je k dispozici u pořizovatele), bude znamenat zvýšení hluku způsobeného brzděním vlaků z vysoké rychlosti na cca současnou úroveň rychlosti a v neposlední ředě bude mít nemalý dopad i na energetickou náročnost rychlé osobní železniční dopravy. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Koridor bude v Zásadách Stránka 295

územního rozvoje Jihočeského kraje ponechán v navržené šířce, není důvod jej v rámci této dokumentace zužovat. Výrok / požadavek připomínky: V mapových podkladech ZÚR zakreslený koridor Heřmaň - řeka Blanice požaduji prodloužit až do Putimi v nové trase tak, aby nový koridor trati odbočka Heřmaň – Putim umožňoval homogenně traťovou rychlost 130-140 km/hod. Odůvodnění připomínky: V ÚTS zpracovatel navrhuje odbočení pro rychlost 100 km/hod, ale již v současnosti jsou dostupné výhybky s rychlostí do odbočky rovnou 130 km/hod a v době realizace záměru již velmi pravděpodobně budou k dispozici i výhybky pro rychlost do odbočky rovnou 160 km/hod. Byť se v úseku Heřmaň - Putim jedná fakticky o novostavbu vyžadující nový most přes řeku Blanici, terén je zde pro přeložku trati velmi příznivý a pokud je mi známo (po konzultaci s Projekčním střediskem Ing. Jiřího Kalčíka), tak nový most vyžaduje i navržené odbočení s rychlostí pouze 100 km/hod. V úseku Putim - Písek pak navrhuji územní ochranu pro směrové korekce oblouku u Smrkovic (stavební úprava srovnatelná se směrovými korekcemi silnic druhé třídy), který by jako jediný po obnově železničního svršku bránil dosažení rychlosti 130140 km/hod až na putimské zhlaví železniční stanice Písek. S ohledem na to, že dosud není známa konečná podoba modernizace tratě České Budějovice - Ražice, a tedy nelze odpovědně stanovit jízdní doby jednotlivých segmentů osobní železniční dopravy ani místa jejich křižování ve vybraných železničních stanicích jednokolejné trati, považuji za vhodné, aby jako územní rezerva bylo do ZÚR zařazeno zdvojkolejnění tratě Putim - Písek. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Jednalo by se o zcela nové záměry, které nebyly prezentovány v rámci veřejného projednávání s občany a nebyla k nim dána možnost uplatnit připomínky, příp. námitky obcí či zástupců veřejnosti. Záměry budou prověřeny v rámci územně analytických podkladů obcí a následně příp. vloženy do některé z aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Druhou rovinou je ekonomická realizovatelnost navržených záměrů v dohledném časovém horizontu. Výrok / požadavek připomínky: Železniční trať České Budějovice – Plzeň (D14), v úseku Zliv – Číčenice, který není záměrem řešen, doplnit ochranu směrové korekce oblouků a doplnit územní rezervu severně od osady Zbudov. Odůvodnění připomínky: Vzhledem k tomu, že směrové korekce dvou oblouků jižně od části sídla Strpí, povedou k prodloužení úseku s maximální rychlostí 160 km/h o celé 4 km, tj. až do železniční stanice Milenovice, považuji za potřebné, doplnit územní ochranu směrové korekce oblouků jižně od části sídla Strpí. Směrovou korekci oblouku severně od osady Zbudov potom navrhuji zahrnout do ZÚR jako územní rezervu s tím, že tato korekce bude provedena v době skončení životnosti silničního nadjezdu přes železniční trať. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Také zde by se jednalo o nové záměry veřejně dopravní infrastruktury, které nebyly předmětem veřejného projednání s obcemi a občany. Navíc v případě narovnání oblouku by toto mohlo být v kolizi s regionálním biocentrem RBC 766 a ochranou zónou nadregionálního biokoridoru NBK 119. Možné úpravy je tedy potřebné nejprve zahrnout do ÚAP dotčených obcí jako problémy k řešení v navazující ÚPD a poté zahrnout do některé z aktualizací ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínky: Úsek D14/2 Číčenice - hranice Plzeňského kraje. K tomuto úseku nemám z hlediska územního plánování připomínek. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění připomínky: Pouze si dovolím upozornit, že ačkoliv zpracovatel ÚTS navrhl na číčenickém záhlaví železniční stanice Protivín rychlost pouze 90 km/hod, resp. 100 km/hod v závislosti na zvoleném scénáři modernizace trati, dle informací od Projekčního střediska Ing. Jiřího Kalčíka je zde možné při drobném posunu obou zhlaví stanice západním směrem dosáhnout průjezdu skrz stanici rychlosti 140 km/hod pro klasické soupravy (tj. vlaky bez naklápěcí skříně). Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Upozornění i konstatování vzato na vědomí bez potřeby úprav grafiky nebo textu návrhu ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínky: V návrhu ZÚR nezahrnutá železnice České Budějovice - České Velenice. Požaduji prověření technického řešení směrové korekce zmíněného oblouku a navržení územní ochrany v tomto území, případně důslednou kontrolu nezastavění ochranného pásma dráhy v tomto úseku. Odůvodnění připomínky: V roce 2010 byla dokončena elektrizace trati České Budějovice - České Velenice. Byť stavba byla původně investorem připravena komplexně včetně obnovy železničního svršku a spodku mezistaničních úseků, k tomuto vzhledem k omezenému množství finančních prostředků nedošlo. Dle mně dostupných údajů o rychlostech navržených po obnově mezistaničních úseků trati (nejvyšší traťová rychlost v rozmezí 90-120 km/hod) navrhuji provést drobné směrové korekce oblouku ležícího v km 183,172 - 183,305 tak, aby mohlo být v úseku km 179,905 - 188,918 dosaženo homogenně traťové rychlosti 140-150 km/hod pro klasické soupravy. Dále s ohledem případnou budoucí dvousegmentovou osobní dopravu na této trati (jednak EC vlaky Praha / Plzeň - České Budějovice - Vídeň zastavující pouze v Borovanech, Nových Hradech a Českých Velenicích mající jízdní dobu mezi Českými Budějovicemi a stanicí Wien Hauptbahnhof kratší než 2,5 hodiny a jednak osobní vlaky sloužící především obsluze území České Budějovice - Borovany) považuji za nutné dodržení ochranného pásma dráhy v bývalé železniční stanici Trocnov, tak aby tato železniční stanice mohla být jako výhybna v budoucnu případně znovu zřízena. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Nebylo předmětem návrhu pro veřejné projednání. Jednalo by se o nový záměr veřejně dopravní infrastruktury, v extrémním případě i s možností vyvlastnění. Možné úpravy je tedy potřebné nejprve zahrnout do ÚAP dotčených obcí jako problémy k řešení v navazující ÚPD a poté zahrnout do některé z aktualizací ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínky: Navržený záměr elektrizace tratě Písek - Mirovice - hranice kraje navrhuji sledovat v horizontu po dokončení modernizace/optimalizace trati (Praha -) Zdice - Plzeň a modernizace tratě České Budějovice - Plzeň včetně úseku odbočka Heřmaň – Písek. Dále doporučuji koordinovat tento záměr se záměrem D11/3. Odůvodnění připomínky: Navržený záměr elektrizace tratě Písek - Mirovice - hranice kraje (- Březnice - Příbram - Zdice) navrhuji sledovat v horizontu po dokončení modernizace či optimalizace trati Praha - Zdice - Plzeň (včetně kompletní modernizace uzlu Plzeň, tj. včetně úseků osobní nádraží (včetně) Doubravka a modernizace tratě České Budějovice - Plzeň včetně úseku odbočka Heřmaň - Písek v parametrech uvedených výše, neb až v té době budou přesně známy možné časové polohy rychlíků Praha - Beroun - Příbram - Písek - České Budějovice na tratích Praha - Zdice a České Budějovice odbočka Heřmaň a z toho plynoucí požadavky na jízdní doby mezi Pískem a Zdicemi. V Příloze 1 (v dispozici u pořizovatele) uvádím možné dopravně-technologické řešení jízdního řádu rychlíků linky Praha - Beroun - Písek - České Budějovice po Stránka 296

realizaci modernizace České Budějovice - Písek (dle ZÚR včetně připomínek uvedených výše) a Nového železničního spojení Praha - Beroun (bez ohledu na to, zda toto bude řešeno patním tunelem Smíchov - Beroun nebo částečně povrchovou variantou vedoucí přes oblast Nučic). Vzhledem k výše uvedenému jsem s ohledem na v Příloze 1 uvedené dopravně-technologické řešení přesvědčen o potřebě zvýšení traťové rychlosti v úseku Písek - Mirovice. Toto zrychlení by mělo proběhnout jednak obnovou železničního svršku na současném tělese dráhy a jednak směrovými korekcemi vybraných oblouků tak, aby bylo ve vybraných úsecích možné zvýšit rychlost i nad 100 km/hod. Byt' by se tyto korekce měly vejít do v ZÚR navrženého koridoru šíře 120 m, dovoluji si upozornit na potřebu koordinace se záměrem D11/3 „Silnice 1/29, mimoúrovňová křižovatka s 1/20 Na Kuchyňce“ a v Příloze 4 (opět k dispozici u pořizovatele) uvádím strategickou studii Optimalizace tratě Písek - Čížová zpracovanou Projektovým střediskem Ing. Jiřího Kalčíka. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Koridor šíře 120m je dostatečně široký. Požadavek na koordinaci vyplývá přímo z ustanovení § 18 odst. (3) stavebního zákona, v okamžiku, kdy je nějaká povinnost stanovena zákonem jako nejvyšší právní formou (s výjimkou Ústavy, Základní listiny práv a svobod a mezinárodních smluv) je nadbytečné takovéto ustanovení vkládat do výroku opatření obecné povahy jako právního nástroje nižší váhy. Výrok / požadavek připomínky: Návrh zařazení územní ochrany optimalizace trati v úseku Strakonice – Strunkovice nad Volyňkou. Odůvodnění připomínky: Trať Strakonice - Volyně - Vimperk Volary patří k tratím s nejmenší cestovní rychlostí v Jihočeském kraji. V rámci Projektu rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji byla navržena optimalizace trati umožňující výrazné zvýšení cestovní rychlosti a v důsledku toho zvýšení zájmu cestujících (zvýšení tržeb, tj. pokles prokazatelné ztráty hrazené objednatelem) a především snížení počtu nasazovaných vozidel. Ze zmíněné studie navrhuji realizovat přeložky v úseku Strakonice - Strunkovice nad Volyňkou, přičemž náklady na jejich výstavbu odhaduji na cca 50 miliónů korun plus náklady na dva mosty přes řeku Volyňku. V případě realizace těchto úprav společně se zrychlením úseky Volary - Soumarský most na 80 km/hod (a případně zřízení výhybny Vimperk zastávka či v závislosti na šířce taktového uzlu ve Strakonicích jetím bez zastavování ze Strakonic do Volyně s přenecháním obsluhy autobusové dopravě, která v současnosti tvoří absolutní souběh), dojde při zachování současné četnosti vlaků jednak k úspoře jednoho vozidla nasazeného na trati (roční úspora pro objednatele ve výši jedné dvacetiny pořizovací ceny vozidla, která pro poměrně vhodnou motorovou jednotku typu DESIRO, prezentovanou v letošním roce vedení kraje společností REGIOJET, a.s., činí cca 80 milionů korun) a jednak k úspoře na mzdách za ušetřené zaměstnance ve výši cca 2,5 miliónu korun ročně. V příloze 5 uvádím výtah z projektu rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Nebylo předmětem návrhu pro veřejné projednání. Možné úpravy je tedy potřebné nejprve zahrnout do ÚAP dotčených obcí jako problémy k řešení v navazující ÚPD a poté zahrnout do některé z aktualizací ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínky: Železnice Číčenice - Vodňany – Volary (v návrhu ZÚR nezahrnutá), návrh vedení "velké" bezúvraťové spojky Vodňany - České Budějovice. Odůvodnění připomínky: Dle Projektu rozvoje kolejové dopraZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

vy a elektrické trakce v Jihočeském kraji má trať Vodňany Volary poměrně velký modernizační potenciál, jehož výsledkem by mohlo být zkrácení jízdní doby na tomto 52 km dlouhém úseku na cca 56-58 minut, důsledkem čehož by bylo výrazné zlepšení dostupnosti centrální Šumavy z vnitrozemí. Byt' realizace tohoto cíle jistě přesáhne horizont vydávaných ZÚR, navrhuji zařazení optimalizace tratě Vodňany - Volary do územní rezervy v rozsahu navrženém v Projektu rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji, části II, přílohách B6, B7 a B8. Dále s ohledem na v Příloze 1 navržený provozní koncept rychlíků linek České Budějovice - Písek Praha a České Budějovice - Strakonice - Plzeň, jejich navržené nezastavování v Číčenicích, potřebě ukončit kapacitní příměstskou dopravu ve městě (a ne na faktickém přestupním terminálu v "polích") a uživatelské přívětivosti dopravy (tj. vedení přímých vlaků z tratě Volary - Vodňany jak do Písku, tak do Českých Budějovic) navrhuji územní ochranu pro vybudování traťové spojky s traťovou rychlostí 100-120 km/hod vedoucí z Vodňan přes rybník Mlýnský k trati Číčenice - Záblatíčko, čímž bude po modernizaci tratě České Budějovice - Číčenice dosaženo toho, že jízdní doba osobního vlaku z Českých Budějovic do Vodňan bude činit cca 26-27 minut a jízdní doba spěšného vlaku zastavujícího České Budějovice severní zastávka, Hluboká, Zliv a Dívčice bude činit cca 21 minut. Zároveň tak bude ve výhledovém stavu dosaženo rychlého spojení České Budějovice - Prachatice přímými vlaky za cca 40-45 minut (Praha - Prachatice přes České Budějovice pak 2:15 - 2:20, Praha - Volary přes České Budějovice 2:55). Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Nebylo předmětem návrhu pro veřejné projednání. Možné úpravy je tedy potřebné nejprve zahrnout do ÚAP dotčených obcí jako problémy k řešení v navazující ÚPD a poté zahrnout do některé z aktualizací ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na přeřazení územní rezervy D/J (napojení českého Krumlova na IV. TŽK) do kategorie územní ochrana. Odůvodnění připomínky: Jsem přesvědčen, že s náklady do cca 2 miliard korun by vzhledem ke svému významu (dosažení jízdní doby České Budějovice - Český Krumlov cca 20 minut, tj. Praha - Český Krumlov po dokončení 4. TŽK za cca 1:50) měla být přeřazena z kategorie "územní rezerva" do kategorie "územní ochrana". Navíc jsem přesvědčen, že by měla být zpracována územně technická studie prověřující možnost zapojení této trati do současné železniční trati České Budějovice - Linec, neb i tak by mělo být dosaženo jízdní doby z Českých Budějovic do Českého Krumlova za cca 22-24 minut. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Kategorii „územní ochrana“ stavební zákon nezná, územní rezerva, tak jak je definována stavebním zákonem v § 36 stavebního zákona, je dostatečnou ochranou území pro daný záměr. Výrok / požadavek připomínky: Navrhuji zpracování územně technické studie a následnou územní ochranu železnice Velešín městys – Velešín jih. Odůvodnění připomínky: V případě, že po realizaci záměru D3/6 bude zachována současná železnice odbočka Rožnov Velešín městys pro regionální dopravu, navrhuji cca 1-1,5 km dlouhou novostavbu železniční trati jdoucí jižně ze železniční zastávky Velešín městys v souběhu se současnou silnicí I/13 za současného zřízení železničních zastávek Velešín sever a Velešín jih, a to vzhledem k odhadovaným nákladům cca 60-100 miliónů Kč a zároveň možnosti dosáhnout na současné optimalizované trati České Budějovice (odbočka Rožnov) - Horní Dvořiště mezi Českými Budějovicemi a Lincem jízdní doby cca Stránka 297

1:53 (tj. s přípoji kolem celé hodiny v Českých Budějovicích, křižováním v Summerau v nulté minutě a příjezdem do Lince v padesáté páté minutě). Zdůvodnění pro sledování již v horizontu před výstavbou IV. TŽK České Budějovice - státní hranice je uvedeno v příloze 3 (k dispozici u pořizovatele).

PhDr. Otakar Mališ, CSc. a Mgr. Vanda Mališová, zastoupeni Dr. Mgr. Danielem Mališem, LL. M., advokátem


Výrok / požadavek připomínky: S ohledem na dále (v originále výše) uvedené navrhovatelé uplatňují k upravenému a posouzenému návrhu zásad územního rozvoje Jihočeského kraje připomínky, jejichž prostřednictvím žádají, aby první úsek záměru veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu D38 byl vymezen: ad 1) v trase umožňující řešit nevyhovující stav silnice II. třídy č. 151 ve východní části obce Kunžak realizací silničního obchvatu mimo zastavěné území obce; nebo ad 2) v trase původního řešení vyplývajícího z územní studie vypracované v roce 1997, z níž vycházel územní plán sídelního útvaru Kunžak, jehož závazná část byla vymezena obecně závaznou vyhláškou zastupitelstva obce Kunžak č. 3/2001, která nabyla účinnosti dne 1. 11. 2001 a ÚPVÚC Javořická vrchovina, který byl schválen usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 32/2006/ZK ze dne 7. 3. 2006 a jehož závazná část byla vymezena obecně závaznou vyhláškou Jihočeského kraje č. 1/2006 ze dne 7. 3. 2006.

Odůvodnění vypořádání připomínky: Zpracování územně technické studie je věcí Správy železniční dopravní cesty. Územní ochrana by mohla být nástroji územního plánování realizována nejspíše prostřednictvím instrumentu „územní rezervy“. Vložení tohoto instrumentu do návrhu řešení ZÚR JČK po veřejném projednání by bylo zásahem do práv občanů uplatnit námitky a připomínky. Možné úpravy je tedy potřebné nejprve zahrnout do ÚAP dotčených obcí jako problémy k řešení v navazující ÚPD a poté zahrnout do některé z aktualizací ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínky: Z územních rezerv D/O železniční napojení Špičák a D/L Hořice na Šumavě - Černá v Pošumaví navrhuji sledovat pouze rezervu D/L. Odůvodnění připomínky: Tato rezerva umožní spolu se záměrem D/J dosažení jízdní doby z Českých Budějovic do Černé v Pošumaví cca 45 minut, resp. 80-85 minut z Českých Budějovic do Volar/Nového Údolí. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: V reakci na námitku obce Hořice na Šumavě byla územní rezerva D/L vypuštěna, naopak byla ponechána varianta územní rezervy D/O umožňující příp. budoucí napojení lokality Špičák. Výrok / požadavek připomínky: sledování územní rezervy D/P železniční napojení Klápy požaduji podmínit návrhem dopravně-technologického řešení veřejné dopravy v oblasti Lipenské nádrže, a to včetně zpracování modelového integrálního taktového grafikonu pro všechny Šumavské tratě a návazné autobusové linky. Odůvodnění připomínky: Bez konkrétního odůvodnění. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Svým obsahem jde připomínka nad rámec podrobnosti Zásad územního rozvoje jako komplexního nástroje územního plánování pro celé území kraje. Zpracování grafikonu je navíc i mimo oblast působnosti jakéhokoliv nástroje územního plánování. Město Husinec č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/64

57

Výrok / požadavek připomínky: Tímto podáváme připomínku k návrhu ZÚR týkající se nesouladu ve vymezení koridoru D35/2 (silnice II/145 -obchvat Husince) v návrhu ZÚR. Dáváme na zváženou úpravu trasy tohoto koridoru tak, aby respektoval územní plán Husince. Odůvodnění připomínky: Domníváme se, že trasa přeložky dle územního plánu je vzhledem k podrobnějšímu měřítku zpracování výhodnější, protože se vyhýbá, resp. minimalizuje střet se stávajícími trasami inženýrských sítí (VVN, VN, VTL plynovod). Koridor silnice ze ZÚR vyžaduje podstatně větší nároky na překládku těchto sítí. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Návrh dle řešení ÚPD na úrovni města Husinec se vejde do vymezeného koridoru, vymezení koridoru coby plochy veřejně prospěšné stavby již nebude měněno.


58


V opačném případě budou navrhovatelé nuceni využít všech prostředků, které jim právní řád poskytuje, aby zabránili dalšímu porušování svých práv, včetně podání návrhu na zrušení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (budou-li schváleny), případně jejich části, k Nejvyššímu správnímu soudu. Pozn.: Z celé připomínky v rozsahu 18 stran bez příloh byl přepsán oddíl V. Připomínky k Návrhu ZÚR, celý text je k dispozici u pořizovatele. Odůvodnění připomínky: Ad 1) Koridor D38/1 představuje hrozbu pro samotnou existenci vlastnického práva navrhovatelů k jejich nemovitostem, jelikož je veden přes pozemky navrhovatelů a je proto podkladem pro jejich vyvlastnění. Ad 2) Obec Kunžak bude po vydání ZÚR povinna změnit Územní plán Kunžak tak, aby v trase Koridoru D38/1 byla vymezena veřejně prospěšná stavbu dopravní infrastruktury, čímž bude opět naplněn předpoklad pro odnětí vlastnického práva k pozemkům navrhovatelů. Ad 3) V důsledku obligatorní změny ÚP Kunžak vymezující veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury v trase koridoru D38/1 vznikne obci Kunžak ze zákona předkupní právo k pozemkům navrhovatelů, čímž bude právo navrhovatelů s těmito pozemky prakticky eliminováno. Ad 4) V důsledku vymezení koridoru D38/1 a následné obligatorní změny ÚP Kunžak bude přípustné jediné využití pozemků navrhovatelů, a to realizace veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury v trase koridoru D38/1, čímž navrhovatelé prakticky přijdou o své oprávnění jejich vlastní nemovitost užívat. Ad 5) Koridor D38/1 je veden v nově vymezených plochách pro obytnou zástavbu na východním okraji obce Kunžak, takže v důsledku schválení ZÚR ve stávající podobě dojde k narušení budoucího rozvoje obce závislého na další výstavbě objektů pro bydlení, jejíž potřebu vyvolává příznivá demografická situace v obci. Ad 6) Ve vymezení koridoru D38/1 nelze spatřovat veřejný zájem, jelikož realizací přeložky silnice II/151 v jeho trase by sice mohlo dojít k nápravě dopravní závady, tato náprava by ovšem byla příliš draze vykoupena popsaným citelným narušením dalšího rozvoje obce Kunžak. Ad 7) Daleko vhodnějším prostředkem k nápravě dopravní závady je původní řešení, které nezasahuje ani do nově vymezených ploch bydlení ani do vlastnického práva navrhovatelů a Stránka 298

jejich legitimního očekávání, přičemž je současně realizovatelné, jelikož obci Kunžak nic nebrání v podání žádosti o zrušení prohlášení objektu č. p. 113, s jehož demolicí původní řešení již několik desítek let počítá, za kulturní památku, protože tato stavba požadavky prohlášení za kulturní památku nesplňuje. Ad 8) Z předcházejícího postupu obce Kunžak je evidentní, že navrhovatelům za omezení vlastnického práva v důsledku vymezení veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury v trase koridoru D38/1 neposkytne v rozporu s Listinou žádnou kompenzaci; Ad 9) Vymezením koridoru D38/1 by se ZÚR dostaly do rozporu se zákonem, jelikož jeho stávající podoba nezajišťuje rovnováhu veřejných a soukromých zájmů, jak vyžaduje stavební zákon, a je zcela nepřiměřená, neboť zasahuje do vlastnického práva a legitimního očekávání navrhovatelů a dalších osob a brání dalšímu rozvoji obce Kunžak, přičemž nápravy dopravní závady lze dosáhnout daleko výhodnějším původním řešením. Ad 10) Koridor D38/1 porušuje legitimní očekávání navrhovatelů, že se řešení dopravní závady nedotkne jejich vlastnického práva, které bylo vyvoláno předchozím přístupem příslušných orgánů k této otázce, kdy po několik desítek let bylo jedinou zvažovanou možností původní řešení, zejména pak postupem jihočeského kraje při vydání ÚP VÚC Javořická vrchovina a obcí Kunžak při vydání územního plánu a v průběhu jeho přípravy. Pozn.: Přepsána Kompletní text námitky je k dispozici u pořizovatele, přepsána byla Rekapitulace argumentace navrhovatelů dle oddílu IV. uplatněné připomínky. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr D38/1 bude vypuštěn na základě doporučení materiálu Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje.128 Bude ponecháno řešení dle platného územního plánu Kunžaku, které počítá s homogenizací parametrů stávající silnice. Občanské sdružení Za naše obce č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/66

59

Výrok / požadavek připomínky: Připomínka proti zamítavému stanovisku k návrhu na vybudování přeložky silnice III. třídy (1411, 1412 a 1413) v k. ú. Všemyslice. Žádáme o znovu projednání předmětné záležitosti a vybudování obchvatu. Odůvodnění připomínky: Důvody nutnosti zbudování této přeložky jsou uvedeny v přiložené dokumentaci, stejně jako tabulky dotčených pozemků. Dne 19. 11. 2010 v době od 8:00 – 9:00 hod. jsme uskutečnili kontrolní měření průjezdnosti obcí Všemyslice. Bylo napočítáno 81 projíždějících aut-z toho pouze 19 byly osobní auta. Když k tomu připočteme nárůst počtu projíždějících nákladních automobilů o číslo uváděné ve Vaší prognóze, stává se situace v obci nesnesitelná a životu nebezpečná. Společností ČEZ, a.s. nám byly předloženy Varianty řešení dopadu dostavby nového jaderného zdroje. Uvažovaná varianta č. 4 (RENO Šumava) a č. 5 (Občanské sdružení Za naše obce) mají vyčíslené náklady rozdílem 100 mil. Kč, přičemž rozdíl budované trasy v její délce je pouze 600 metrů. Oslovení odborníci nám při konzultaci sdělili, že tento propočet pravděpodobně nemůže odpovídat skutečnosti. Proto žádáme o znovu projednání celé záležitosti. Každý, kdo zná dopravní situaci v



dané lokalitě, musí souhlasit s tím, že zbudování obchvatu je zde nutností. Nejdůležitější z přílohy vybíráme, kompletní text přílohy je k dispozici u pořizovatele. Nesouhlas s tím, aby v souvislosti s dostavbou dalších bloků ETE byl přepravován stavební materiál přes naše obce. Důvodem nesouhlasu: dopravní situace v obcích je již nyní velmi problematická, projíždí zde mnoho nákladních aut, přitom šířka ani podloží komunikace není na takovou zátěž dostačující. Proto je tato komunikace ve velmi špatném stavu a poškozován je i obecní vodovod, který je pod ní veden. Provoz těžkých nákladních aut obtěžuje občany hlukem, prachem, výfukovými plyny a způsobuje také trhliny na zdech přilehlých domů. Navržená opatření tj. rozšíření některých komunikací, zbudování chodníků, nový asfaltový koberec, případně výměna několika oken situaci nijak významně neřeší. Odpovídajícím řešením zde může být pouze vybudování obchvatu. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: V případě vymezení by se jednalo o zcela nové řešení veřejné dopravní infrastruktury, které nebylo předmětem návrhu pro veřejné projednání. Možné úpravy je tedy potřebné nejprve zahrnout do ÚAP dotčených obcí jako problémy k řešení v navazující ÚPD a poté zahrnout do některé z aktualizací ZÚR JČK. Ing. Lukáš Mašín č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/67

60

Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na zakreslení další rozvojové osy podél silnice I/24 v trase (Veselí nad Lužnicí -) Třeboň – Halámky – Neunagelberg – Wien. Odůvodnění připomínky: Navržené ZÚR JČK obsahují rozvojovou osu republikového významu a několik rozvojových os nadmístního významu. Ve vztahu jižních Čech a Dolního Rakouska (DR) je např. vymezena osa ČB – Nové Hrady - Sankt Pölten podél silnice II. třídy II/156. Chybí však zcela vymezení rozvojové osy podél silnice I/24 v trase Veselí nad Lužnicí – Třeboň – Halámky (CZ) – Neunagelberg (A) a dále na Vídeň. Tato osa, resp. dopravní spojení je důležité z několika hledisek: Jedná se vedení silnice I. třídy s napojením na dálnici D3 (MÚK u Veselí nad Lužnicí). Jedná se zároveň o vedení mezinárodní silnice (správně silnice s mezinárodním provozem) E49 dle Evropské dohody o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR - Ženeva 1975). Jde o dohodu zavřenou v rámci OSN - UNECE (Evropská hospodářská komise OSN). V případě silnice E49 se jedná o silnici zařazenou v druhé úrovni důležitosti - mezi silnice nazývané "mezilehlé silnice" (označované dvojciferným číslem, liché číslo mají silnice sever-jih). Výší jsou pouze "páteřní silnice" (jejich označení končí na čísla 0 či 5), nižší jsou "spojující silnice" (označované trojciferným číslem). Silnice I/24 tak vedením mezinárodní silnice dostává význam části dálkové důležité mezinárodní trasy (D - CZ- A). Přitom na dohodu AGR, resp. její ustanovení i význam v několika částech odkazuje i schválená Politika územního rozvojem ČR2008. Jedná se o historicky důležitou trasu. Tato trasa dle dostupných údajů v literatuře byla stanovena jako hlavní trasa císařské silnice dvorním dekretem cca v 1770. Od té doby vede hlavní trasa spojení západočeské lázně - Plzeň - České Budějovice Vídeň právě v úseku Třeboň - Halámky, tj. již cca 240 let. Význam této trasy dosvědčuje i skutečnost, že do její stopy bylo vloženo v dohodě AGR vedení mezinárodní silnice E49. Na této skutečnosti nemění nic ani schválení města St. Pölten jako zemského města Dolního Rakouska v roce 1986 (před tím sídlo zemských orgánů bylo ve Vídni, která je však na úrovni samoStránka 299

statné země a není součástí DR) a přenesení zemského sněmu z Vídně do St. Pölten v roce 1997. Je logické, že vláda DR po roce 1997 hledá možnost nového napojení zemského města na města a regiony DR i na zahraniční města a regiony (např. i na město České Budějovice), což se projevuje i trasováním nového propojení ve směru Zwettl – Nové Hrady. Je současně logické, že pro zemi DR nemá již takový význam silnice E49, která nevede do zemského města St. Pölten, ale vede tangenciálně pod česko-rakouskou hranicí do Vídně. Není však logické, aby tyto snahy a úvahy snižovaly význam historického, důležitého a skutečně mezinárodního – mezistátního spojení Plzeň – České Budějovice – Vídeň, které napojuje jihočeský region přímo na hlavní město Rakouska - Vídeň vedené v trase silnice E49, které je ve svém významu v návrhu ZÚR JK výrazně umenšeno. Přitom jde o spojení na město, které má v Rakousku postavení samostatné země. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Změna rozvojové osy je věcí zásadního významu pro urbanistickou koncepci na úrovni území celého kraje. Případné nahrazení rozvojové osy N-OS8 z Českých Budějovic na Trhové Sviny a dále na Nové Hrady novou rozvojovou osou spojující Třeboň – Suchdol nad Lužnicí – České Velenice je potřebné prověřit v rámci ÚAP dotčených obcí i celého kraje. V případě, že analýza prokáže, že spojení těchto 3 měst je urbanizační osou více než spojení ČB – Trhové Sviny – Nové Hrady, což jsou větší centra, může dojít ke změně vymezení rozvojové osy v rámci nejbližší aktualizace ZÚR JČK. Vymezené rozvojové osy navíc nelze vztahovat jen k existenci důležité dopravní tepny. Ano, jde o velmi důležitý podklad pro vymezení rozvojové osy, ale není to podklad jediný. Výrok / požadavek připomínky: S ohledem na dále (v originále výše) uvedené navrhuji, aby do ZÚR JK bylo do výkresu širších vztahů doplněno k popisku u šipky St. Pölten doplněn i popis Wien. Odůvodnění připomínky: Současně navrhuji, aby na výkrese širších vztahů byly zrovnoprávněny vnější vazby Jihočeského kraje označené šipkami s uvedením dálkových cílů - významných měst/metropolí. V trase sever jsou zde uvedena města Praha a Dresden, ve směru jih jsou zde uvedena města Linz, Salzburg. Ve směru východ od prostoru České Velenice je zde však napsáno pouze město Sankt Pölten. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Jedná se o malou úpravu v grafické části, kdy bude pouze doplněn směrový popisek. Argumentace autora připomínky je naprosto přesvědčivá. Výrok / požadavek připomínky: Současně navrhuji, aby byla do výkresu širších vztahů doplněna i šipka s popiskem St. Pölten a popiskem Wien u trasy vedoucí z hraničního přechodu Nová Bystřice (CZ)/Grametten (A). Odůvodnění připomínky: I v případě dopravní trasy přes Novou Bystřici se jedná o významnou historickou trasu na spojení Praha - Tábor - Nová Bystřice - Rakousko. Dnes je sice vedena na území ČR po silnici II. třídy, ale na území Rakouska byl její význam zachován i ve značení jakoB5 (dříve Spolková silnice S, nyní ve správě země). Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Směrové popisky jsou uváděny jen v místech rozvojových os, zde, od Nové Bystřice, není rozvojová osa v návrhu ZÚR JČK vedena. Ing. Vladimír Mareš č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/68 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

61

Výrok / požadavek připomínky: Mám připomínku k plánované trase plynovodu v katastrálním území obce Čestice – posunout trasu plynovodu mimo pozemek. Odůvodnění připomínky: Plánovaná trasa plynovodu zasahuje na pozemek mé manželky Petry Marešové Dyszkiewiczové (parcelní č. 1195). Protože bychom rádi na tomto pozemku v budoucnu stavěli, chtěli bychom, aby byla plánovaná trasa plynovodu posunuta mimo náš pozemek, do něhož jsme již investovali 100 tis. Kč. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek v měřítku ZÚR nezobrazitelných. Vymezení ve výkresové části ZÚR je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících ÚP, RP nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody, ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území. Zpřesnění koridoru je tak ponecháno na podrobnější řešení v rámci územního plánu. Může být uváděných 50m, ale může být koridor vymezen i úžeji tak, aby Váš záměr stavby rodinného domu či jiné stavby byl na Vašem pozemku realizovatelný. V podrobnosti ZÚR JČK, tj. v měřítku 1 : 50 000, je řešení tohoto problému, umístění konkrétního objektu, nemožné. Ing. Milan Prášil č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/69

62

Výrok / požadavek připomínky: Během veřejného projednání návrhu ZÚR uplatněna žádost o zkrácení výkladu a ponechání tak více času na diskuzi. Odůvodnění připomínky: Návrh ZÚR je zveřejněn na webových stránkách Jihočeského kraje. V čase 11:15 bylo požádáno o zkrácení výkladu ZÚR a ponechání prostoru k diskusi. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Odborný výklad je vyžadován § 22 odst. (4) stavebního zákona. Délka výkladu, cca 45 min., odpovídala nadstandardně podrobné dokumentaci ZÚR JČK oproti zásadám územního rozvoje jiných krajů. Bez požadavků na změnu textu či grafiky návrhu ZÚR. Ing. Marie Paukejová č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/70

63

Výrok / požadavek připomínky: Uplatňuji zásadní připomínku proti záměru výstavby letiště Planá u Českých Budějovic, návazně na to je uplatněna připomínka s návrhem na vypuštění záměru veřejného logistického centra Nemanice a se záměry tvořící tzv. „Západní půloblouk“, tj. záměr s kódy D63/5 a D63/6. Odůvodnění připomínky: Tento projekt je technicky obtížně realizovatelný – pokud vůbec, finančně velmi nákladný. V konečné fázi bude znamenat pro občany města České Budějovice a Jihočeský kraj zhoršení životního prostředí v celém městě a jeho okolí – hluk, doprava, negativní vlivy z ní plynoucí. Obecný trend současnosti vede nebo by měl vést k ochraně občanů před negativními vlivy z dopravy. Záměr výstavby letiště Planá u Českých Budějovic je pravým opakem tohoto trendu vč. výstavby zásobovacího centra v Nemanicích (České Budějovice) a rychlostního obchvatu (tzv. „Západní půloblouk“) k letišti D63/5 a D63/6, který má protínat 2 největší sídliště Stránka 300

města České Budějovice – Vltava a Máj. Jde o tak negativní zásah do životního prostředí města, že je namístě, aby s těmito akcemi vyslovili souhlas občané města a kraje v místním referendu. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Oba projekty, jak letiště Planá u Českých Budějovic, tak veřejné logistické centrum Nemanice, jsou obsaženy v Politice územního rozvoje ČR 2008, která je závazná pro navazující zásady územního rozvoje jednotlivých krajů podle ustanovení § 31 odst. 4 stavebního zákona. Dopravní řešení tzv. „Západního půloblouku“ v Českých Budějovicích bylo z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vypuštěno v rámci vypořádání námitky zástupce veřejnosti p. Radka Vinklera. BOSCH, spol. s. r. o. č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/71

64

Výrok / požadavek připomínky: Se současným návrhem přeložky silnice I/20 (severní spojka) souhlasíme, v případě její změny (námitka města české Budějovice) požadujeme takové řešení, které zajistí prostor pro rozvoj závodu Robert Bosch České Budějovice a zároveň umožní plynulý provoz a napojení na navrhovanou komunikaci (maximálně možné posunutí této komunikace severním směrem). Odůvodnění připomínky: V rámci plánování rozvoje závodu RB v Českých Budějovicích s aktuálně 2200 pracovníky a 530 parkovacími místy očekáváme nárůst o 700 pracovních míst od roku 2011 a dalších 1000 pracovních míst od roku 2015. S tím je spojena výstavba dalších výrobních hal, vývojového centra a parkovišť pro cca 1300 vozidel, tj. cca 25 000 m2 dodatečné plochy. Viz příloha (k dispozici u pořizovatele). V případě splnění požadavků pro další rozvoj závodu je i tato varianta z naší strany akceptovatelná. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: I v případě vyhovění námitce města České Budějovice zůstane zachována rozvojová plocha KP21 umožňující a počítající s další územní expanzí areálu společnosti BOSCH, spol. s r.o. Rašelina a. s. č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/72

65

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s provedenou změnou, kdy plocha rezervy pro těžbu nerostných surovin PT10 (vymezená v návrhu z roku 2008 jako rezerva pro plochu těžby Branná) je v současném návrhu ZÚR vypuštěna. Pozemek 937/1 v k. ú. Branná. Odůvodnění připomínky: Ad 1) S Městem Třeboň je uzavřena dohoda o budoucí nájemní smlouvě na nájem pozemků Branský les - část II. Ad 2) Státní správa lesů udělila dlouhodobou výjimku ze zalesňování Branského lesa - části II a to již od doby povolení těžby rašeliny na Branský les - část I. Ad 3) Vrchní část zásob rašeliny je rozhodnutím MZE, Český inspektorát lázní a zřídel, zrušena jako přírodní léčivý zdroj. Ad 4) Zásoby slatinných rašelin na části I, s nízkým obsahem organických látek je reálné zhodnotit ve směsích s typem přechodových rašelin, které jsou uloženy na části II, na kvalitní rašelinové substráty. Ad 5) Tradice těžby a zpracování rašeliny u obce Branná umožňuje trvale zaměstnávat zkušené pracovníky z obce a jejího okolí. V případě využití lokality Branský les - část II po Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

dobu dalších 40 let. Ad 6) Využití odtěžených ploch pro akumulaci povodňových vod významně ochrání Město Třeboň a další obce a města na řece Lužnici před povodněmi. Retence je odhadována u Branského lesa - část I na 1,7 mil. m3 a u Branského les - část II na 2,3 mil. m3 vody, která bude akumulována a následně postupně vypouštěna do povodí (viz povodně 2002 a 2006). Ad 7) Je reálné změnit plán rekultivace, který určuje plochy zalesnit. Ve spolupráci s ochranou přírody, vlastníky, rašelináři a výzkumníky navrhnout revitalizaci odtěžených ploch, s využitím mělkých vodních nádrží, ploch s obnovou procesů tvorby rašeliny, které by obohatily a zvýšily druhovou pestrost ohrožených a chráněných rostlin i živočichů charakteristických pro živá rašeliniště. Tam kde to bude výhodné, v okrajových částech, plochy zalesnit. Uvedený návrh zachovává možnost občasného zaplavení revitalizovaných ploch. Ad 8) Po odtěžení a obnovení lokality Branský les, zůstává na Třeboňsku uchováno 6362 ha rašelinišť. Z rašeliniště BarboraZámecký o výměře 1330,7 ha, jehož je Branský les (147 ha) součástí, zůstává v původním stavu 1183,7 ha. Ad 9) Věříme, že existuje takové řešení využití lokality Branský les, které umožní rozumnou těžbu rašeliny a její využití, bude významným protipovodňovým opatřením, bude znamenat vytvoření velmi pestrého a druhově rozmanitého obnoveného rašeliniště. Oblast může být současně velmi zajímavá pro přírodovědný výzkum i ekologickou výchovu a turistiku. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Těžba rašeliny nemusí být nutně součástí návrhu ZÚR jako územní rezerva. Vnesení další územní rezervy po veřejném projednání by mohlo být chápáno jako nepřiměřený a již nepřijatelný zásah do ochrany práv vlastníků pozemků. V případě, že plocha bude vymezena v rámci navazující ÚP dotčené obce či obcí, nic nebude bránit povolení těžby rašeliny v navazujících správních řízeních. V případě, že půjde o záměr nadmístního charakteru, bude, v případě shody na něm v rámci ÚAP dotčených obcí, možné zařadit tento záměr jako návrh těžby do některé z aktualizací ZÚR JČK. Občanské sdružení Občané Nišovic za životní prostředí

66

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/73 Výrok / požadavek připomínky: Ad 1) Nesouhlas s vedením koridoru pro vedení přeložky silnice I/4 ve variantě D5/4 (D/5a1 a 5a2). Ad 2) Požadavek na změnu koridoru na tzv. západní variantu (vycházející před Volyní, pokračující mezi Volyní a bývalou Školou v přírodě a dále okolo bývalého ACHP u Zechovic a zpět ke stávající I/4 za Volyní), eventuálně jinou západní variantou. Ad 3) Požadavek na zahrnutí posouzení této západní varianty na ŽP. Odůvodnění připomínky: Odůvodnění připomínky vychází z podaných připomínek ke konceptu ÚPVÚC Jihočeského kraje ze dne 23. 5. 2008. Navrhovaná východní varianta je finančně velmi náročná, kříží železnici, což bude nutné řešit mimoúrovňově, trasa vede přes stanovené záplavové území, přechod trasy přes řeku Volyňku bude nutné řešit přemostěním, což naruší krajinný ráz, trasa vede přes ekologicky více stabilní území, trasa je navržena v těsné blízkosti obytných zón, dojde k většímu zatížení hlukem, křížení se silnicí II/144 bude nutno řešit mimoúrovňově nebo kruhovým objezdem, problematické je pak i řešení přístupu do města Volyně (není řešeno vůbec). Dle posouzení SEA představuje největší problém trasy přechod záplavového území Volyňky, které nelze řešit jinak než přemostěním. Dále průchod regionálním biocentrem Betaň v délce Stránka 301

cca 1 km a dále střet s regionálním biokoridorem Kobylce – Betaň, průchod ochranným pásmem vodního zdroje a dále tato varianta představuje neúměrný zásah do volné krajiny a přírody. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Připomínka obdobná jako námitka obce Nišovice č. j. KUJCK 40014/2010 OREG/1, které nebylo vyhověno. Silnice I/4 je vymezena jako koridor kapacitní silnice ve schválené Politice územního rozvoje ČR 2008 (vládou ČR). Průtah městem Volyně je pro mezinárodní silniční tah naprosto nevyhovující. Obchvat Volyně je více než potřebný. Někudy veden a navržen být musí. Západní varianty obchvatu města Volyně jsou technicky náročnější, jsou vedeny ještě komplikovanějším terénem než východní varianta, a jsou tedy také dražší. Občanské sdružení za rozvoj Čkyňska č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/74

67

Výrok / požadavek připomínky: Občanské sdružení za rozvoj Čkyňska uplatňuje námitku s žádostí o co možné nejrychlejší řešení dopravní situace v obci Čkyně výstavbou navrženého silničního obchvatu. Dále žádáme o urychlené dořešení osy silničního obchvatu s přihlédnutím k dalšímu možnému rozvoji obce Čkyně. Odůvodnění připomínky: Urychlení této výstavby požadujeme z důvodu zkvalitnění životního prostředí, snížení emisí, hlučnosti a zejména dopravní bezpečnosti občanů v Obci Čkyně. Krátce řečeno současná dopravní situace neodpovídá značně zvýšenému silničnímu provozu, což již vyústilo ve smrtelný úraz. Celá tato situace nastala neřešením problému územního plánu obce i přes značný tlak ze strany většiny občanů a našeho Občanského sdružení. V případě, že budou i nadále pokračovat průtahy v územní přípravě využije naše Občanské sdružení všech zákonných možností včetně občanské neposlušnosti. Více jak 16 let byla dost dlouhá doba k vyřešení celé dopravní situace Obce Čkyně. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Obchvat Čkyně zůstane zachován v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury, dokonce v extrémním případě s možností vyvlastnění ve vazbě na ustanovení § 170 stavebního zákona. Osa obchvatu Čkyně byla v koordinaci s projektantem územního plánu Čkyně mírně odsunuta západním směrem a vlastní koridor byl přiměřeně rozšířen tak, aby umožňoval v rámci podrobnějšího řešení územního plánu Čkyně sladit požadavky na rozvojové plochy obce a dopravně-technické parametry silnice I. třídy. Čas realizace je odvislý od vyčlenění finančních prostředků ze státního rozpočtu, to není v silách územního plánování na úrovni kraje či obce ovlivnit. Město České Budějovice (Ing. Ivana Popelová) č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/75

68

Výrok / požadavek připomínky: Statutární město České Budějovice požaduje přepracovat koridor pro vedení trasy komunikace „Severní spojky“ (označený v návrhu ZÚR jako koridor D7 silnice I/20, úsek D7/7) dle studie „Přeložka silnice 1/20 v úseku OK u Globusu - Pražská tř. - silnice I/34 (optimalizace trasy přeložky Severní spojka)“ zpracované společností IKP Consulting Engineers s.r.o. Digitální podklady pro vymezení koridoru pro „Severní spojku“ dle výše uvedené studie Vám v případě Vašeho zájmu budou předány na digitálním nosiči. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění připomínky: V souladu s § 39 odst. (2) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) uplatňuje Statutární město České Budějovice připomínku k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „návrh ZÚR“), která je ve své podstatě zpřesněním bodu 4 c) námitky uplatněné Statutárním městem České Budějovice (resp. Radou města České Budějovice usnesením č. 1568/2010) týkající se nově plánované komunikace na území města s názvem „Severní spojka“. Integrovaný plán organizace dopravy, zpracovaný společností Mott MacDonald Praha, s.r.o., stanovil pro území města České Budějovice priority výstavby komunikací s ohledem na vypracované dopravní prognózy pro časové horizonty let 2020 a 2030. V rámci tohoto plánu byla "Severní spojka" zařazena do skupiny staveb celoměstského významu a v rámci těchto staveb (nepočítaje již zahájené stavby) byla vyhodnocena jako naprosto prioritní (bylo jí přiřazeno číslo jedna). Význam "Severní spojky" vyniká zejména ve vytvoření obchvatu Českých Budějovic ve směru západ - východ, čímž se má docílit převedení tranzitní dopravy na okraj města, významně se zkrátit jízdní doba po městě i ujetá vzdálenost těžké kamionové dopravy. Dále se výstavbou předmětné komunikace výrazně odlehčí městským radiálám - Pražské a Husově třídě - a také městskému okruhu, který tak může lépe sloužit své skutečné vnitroměstské funkci. Zároveň dojde k doplnění komunikační sítě dalším mostem přes řeku Vltavu, který znamená významný prvek překonávající tuto vodní bariéru v severní části města. K Integrovanému plánu organizace dopravy schválilo Zastupitelstvo města České Budějovice svým usnesením č. 53/2010 ze dne 25. března 2010 Plán opatření, v němž mj. stanovilo základní kroky vedoucí k budoucí realizaci "Severní spojky", mezi něž je zařazena i potřebná změna územního plánu města České Budějovice. Z výše popsaných důvodů zahájilo Statutární město České Budějovice výběrové řízení na zhotovitele technickoekonomické studie Přeložky silnice 1/20 v úseku okružní křižovatka u Globusu - Pražská třída - silnice I/34 (optimalizace trasy přeložky "Severní spojka" - včetně posouzení několika možných variant vedení). Cílem této studie bylo vyhledat vhodnou trasu této přeložky s ohledem nejen na její finanční náročnost, ale také majetkoprávní vztahy, vhodné dopravní napojení na stávající silniční síť, přírodní a urbanistické podmínky a v neposlední řadě též s ohledem na nenarušení ostatní městských zájmů v lokalitě. Po správné zhodnocení všech výše uvedených aspektů byl pro posuzování jednotlivých variant a relativně pružné řešení nastalých problémů zřízen výrobní výbor, jehož členové byli mj. zástupci Krajského úřadu Jihočeského kraje - odboru dopravy a silničního hospodářství a odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví. Tento výbor se podrobně zabýval jednotlivými předloženými variantami řešení trasy "Severní spojky" a jako variantu nejvíce vyhovující všem výše uvedeným kritériím zvolil nejkratší variantu řešení. Její grafické znázornění odlišující se od koridoru vymezeného v návrhu ZÚR Vám bylo předáno jako příloha č. 12 k námitce uplatněné Statutárním městem České Budějovice. Navíc ihned po konečném rozhodnutí ohledně varianty vedení "Severní spojky" byla na Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic odeslána pod č. j OÚPA/201010-1888/Šr ze dne 30. června 2010 žádost o zapracování nové podoby komunikace "Přeložka silnice I/20 v úseku okružní křižovatka u Globusu Pražská třída - silnice I/34 (Severní spojka)" do Zásad Jihočeského kraje. Na tuto žádost reagoval vedoucí oddělení územního plánování výše uvedeného odboru dopisem č. j. KUJCK 24080/2010 OREG/2 ze dne 14. července 2010, v němž uvedl, že přijaté žádosti, jakožto pořizovatel Zásad územního rozvoje Stránka 302

Jihočeského kraje, vyhovuje. I přes tento oficiální souhlas s vymezením koridoru pro "Severní spojku" dle městem vybrané varianty však v návrhu ZÚR pro veřejné projednání tento koridor respektován není! Naopak je vymezen pro zájmy města České Budějovice zcela nevhodně, neboť předpokládá vedení "Severní spojky" tak, aby bylo touto komunikací obslouženo též veřejné logistické centrum zbudované na správním území obce Hrdějovice. V případě realizace "Severní spojky" v této podobě by nedošlo ke kýženému ulehčení dopravní zátěže ve městě, ba naopak by byla tato nová komunikace zatížena kamionovou dopravou směřující k veřejnému logistickému centru, čímž by došlo jednoznačně k významnému nárůstu těžké dopravy na okružní křižovatce u Globusu, která je již dnes de facto součástí zastavěného území s významným podílem městské dopravy. Statutární město České Budějovice nikdy neuvažovalo s napojení veřejného logistického centra na "Severní spojku". Naopak vždy požadovalo veřejné logistické centrum obsluhovat přes "Severní tangentu", pro niž je v územním plánu Hrdějovic ponechána územní rezerva (stejně tak je tomu i v návrhu ZÚR). V územním plánu Hrdějovice je dokonce umístění tohoto centra vázáno na dvě významné dopravní stavby, z nichž jedna je právě "Severní tangenta". V návaznosti na fakt, že "Severní spojka" je městskou prioritou, zahájilo město ihned po předání kompletní studie vybrané varianty "Severní spojky", jejíž vyhotovení znamenalo pro městský rozpočet zátěž 2.310.000,- Kč, nezbytné kroky směřující ke změně územního plánu města České Budějovice. Jako podklad pro tuto změnu byla využita právě zmiňovaná studie. Vzhledem ke končícímu volebnímu období byl návrh na pořízení změny územního plánu města České Budějovice ve vazbě na "Severní spojku" projednán pouze s Radou města České Budějovice, která dne 29. září 2010 svým usnesením Č. 1370/2010 doporučila Zastupitelstvu města České Budějovice schválit návrh na pořízení změny územního plánu města České Budějovice ve vazbě na "Severní spojku" tak, jak jí byl předložen, tj. v "přímé" trase od okružní křižovatky Globus s napojením na ulici Nemanickou, resp. bez napojení na veřejné logistické centrum. V této souvislosti si Vás dovolujeme upozornit, že o tomto záměru osobně věděl též 1. náměstek hejtmana pan MUDr. Martin Kuba, který byl v době projednávání tohoto záměru radním Statutárního města České Budějovice. Ze všech výše uvedených důvodů na Vás opětovně apelujeme ohledně vymezení koridoru pro přeložku silnice I/20 v úseku okružní křižovatka u Globusu - Pražská třída - silnice I/34 (Severní spojka) do Zásad Jihočeského kraje dle varianty zvolené Statutárním městem České Budějovice. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Napřímení tzv. severní spojky je dopravně lepším řešením, neboť je kratší a rovnější než původně navržený oblouk směrem k veřejnému logistickému centru České Budějovice – Nemanice. Je také řešením levnějším. Toto řešení je rovněž odsouhlaseno a doporučeno stanoviskem Ministerstva dopravy coby dotčeného orgánu uplatněného v rámci veřejného projednání dne 17. 12. 2010 k této konkrétní připomínce. Ministerstvo životního prostředí zde požaduje nové hodnocení SEA u tohoto záměru a projednání s dotčenými orgány. Hodnotitel SEA tento záměr považuje za akceptovatelný a vzhledem k menšímu záboru ZPF i za vhodnější než původní řešení za předpokladu, že jeho součástí nebude přivaděč k VLC České Budějovice – Nemanice, kdy tento přivaděč by byl zároveň ve výrazné kolizi s vymezeným NBK 118. Město Nové Hrady č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/82 Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

69

Výrok / požadavek připomínka: Prověřit důvodnost vymezení plochy pro golf. Odůvodnění připomínky: Uvažované plochy jsou většinově využívány k zemědělské činnosti, majitelé neuvažují o jiném využití a ani Městu Nové Hrady není známo, že by byly činěny reálné kroky k využití pozemků v této lokalitě pro golf. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Požadavek na prověření bude zanesen jako problém k řešení do ÚAP Jihočeského kraje a ORP Trhové Sviny. Potřebnost této plochy bude rovněž ověřena v připravované 1. kompletní aktualizaci ÚAP JČK. V případě, že se vymezení plochy ukáže jako nadbytečné a nedojde do doby 1. aktualizace ZÚR JČK k vydání územního rozhodnutí nebo k zanesení do ÚP města Nové Hrady, bude tato plocha v rámci 1. aktualizace ZÚR JČK vypuštěna. Bez dopadu do řešení textové části či grafiky návrhu ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínka: Město Nové Hrady vidí jako jednu z priorit dořešení dopravního spojení mezi státní hranicí a krajským městem, a to zejména v úseku Nové Hrady - České Budějovice po silnici II/156. Zlepšení dopravní dostupnosti vidíme zejména v budování obchvatů kolem jednotlivých sídel na této trase (Údolí u Nových Hradů, Trhové Sviny, Strážkovice atd.). Odůvodnění připomínky: Zmíněné obchvaty by přispěly nejen ke zrychlení dostupnosti, ale též k větší bezpečnosti na této trase. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: S výjimkou obchvatu Trhových Svinů zůstaly zmiňované obchvaty obcí na silnici II/156 zachovány ve výrokové části návrhu ZÚR. František Jampírek a TOMI Písek s. r. o č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/83, č. j. připomínky KUJCK 39678/2010 OREG/96 je shodné s KUJCK 39678/2010 OREG/83, vyhodnoceno společně.

70

Výrok / požadavek připomínky: 1) Zásadně se neztotožňujeme s výběrem ložisek – tzv. „rezervní ložiska pro využití“ vyjmenovaná v ZÚR na str. 65. 2) Doporučujeme respektovat a implementovat do ZÚR nevýhradní ložisko u Čavyně, zejména pak do podkapitoly „Vymezení územních rezerv“. 3) Žádáme, aby byl respektován záměr na využití významného ložiska nevyhrazeného nerostu Lomnice nad Lužnicí (V Padělkách) – zohlednit, doplnit. 4) V ZÚR zakreslit a respektovat ložiska nevyhrazených nerostů Čavyně u Vodňan a Lomnice nad Lužnicí (V Padělkách). 5) Stanovit základní koncepci posloupnosti otevírání nových ložisek. Odůvodnění připomínky: Ad 1) Nejsou vyjmenována pro kraj a zejména pro stavbu D3 či plánovanou dostavbu ETE Temelín daleko podstatnější a ložiska, např. Čavyně u Vodňan. Ad 2) Krajský úřad Jihočeského kraje vydal 13. 6. 2008 souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru Čavyně – těžba písku na ŽP, rozsah posuzovaného záměru 123 ha. O změně využití území pro účel „pískovna Vodňany – Čavyně, těžba etapa „C“ bylo vydáno územní rozhodnutí, na jeho základě bylo vydáno rozhodnutí o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem a to na ploše 473 620 m2. Ložisko je plnohodnotnou náhradou za ložiska postupně ukončovaná a zcela v souladu s Plánem péče ochrany CHKO Třeboňsko. Stránka 303

Ad 3) Pro udržení současných potřeb a objemů roční produkce štěrkopísků v JČ kraji, je plnohodnotnou náhradou za ložiska postupně dotěžovaná (Novosedly nad Nežárkou – Mláka), či ukončená (Veselí nad Lužnicí – Vlkov a Horusice – Vlkov s DP Horusice). Ad 4) V mapových přílohách, zejména v koordinačním výkrese nejsou zakreslena. Je zákonná povinnost respektovat § 13 odst. 1 zákona č. 62/1988 Sb. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: 1) Výběr ložisek zahrnutých mezi územní rezervy byl dohodnut na úrovni jednání se zástupci provozovatelů těžby v Jihočeském kraji se s příslušným dotčeným orgánem, tj. Českým báňským úřadem. 2) Respektování nevýhradního ložiska u Čavyně bude provedeno formou zákresu tohoto ložiska do tzv. koordinačního výkresu. Vymezení plochy pro těžbu bude ponecháno na příslušném územním plánu města Vodňany. 3) Viz předchozí, v rámci koordinačního výkresu budou vyznačeny i nevýhradní ložiska. Jejich respektování je věcí dodržování příslušných právních norem, které mají vyšší právní váhu než opatření obecné povahy, kterým jsou vydány Zásady územního rozvoje JČK. 4) Viz reakce na požadavek bod bodem 2. 5) Stanovení základní koncepce otevírání nových ložisek je požadavek přesahující možnosti a kompetence Zásad územního rozvoje kraje jako nástroje územního plánování. Obec Branišov (připomínka starosty Milana Šafáře)

71

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/84 Výrok / požadavek připomínky: Požadavek, zda návrh ZÚR obsahuje zakreslení kanalizačního řadu a vodovodu Branišov – České Budějovice. Odůvodnění připomínky: Zákres kanalizačního řadu a vodovodu Branišov – České Budějovice je dle plánu rozvoje schváleného zastupitelstvem Jihočeského kraje. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Vodovod není nutně nadmístního významu a jeho vymezení může být lépe a přesněji provedeno na úrovni příslušných ÚP dotčených obcí a města České Budějovice. Vložení této veřejně prospěšné technické infrastruktury, teoreticky s možností vyvlastnění věcného břemene pro její umístění, by mohlo být chápáno jako nepřípustné zasahování do základních práv majitelů dotčených pozemků za situace, že by k doplnění došlo až po veřejném projednání návrhu ZÚR, tedy v okamžiku, kdyby se dotčení majitelů nemohli již vyjádřit bez nutnosti opakovaného veřejného projednání návrhu ZÚR. Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na úpravu ochranné zóny nadregionálního biokoridoru. Odůvodnění připomínky: Navržená úprava ochranné zóny nadregionálního biokoridoru v rozsahu, jak byla předána obcí Branišov Krajskému úřadu.

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/85 Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na zahrnutí obchvatu městyse Čestice do ZÚR dle ÚPVÚC JČK. Odůvodnění připomínky: V územním plánu vyššího územního celku JČK je zahrnut obchvat městyse Čestice. V projednávaných ZÚR JČK tento obchvat zahrnut není, přestože jsme žádali o jeho zařazení a bylo konstatováno, že bude předán k posouzení možnosti zapracování do ZÚR JČK. Z jakého důvodu se tak nestalo nebo z jakého důvodu nebyl náš požadavek do ZÚR zapracován? Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Intenzita dopravy na silnici II/170 v tomto úseku neodpovídá budování finančně nákladného obchvatu. Návrh není zahrnout ani v materiálu Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje.129 Hnutí CALLA č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/86

73

Výrok / požadavek připomínky: Navrhujeme vypuštění areálu vojenského cvičiště z plochy KP 19 a respektování stávající hodnoty území pro ochranu přírody a krajiny. Odůvodnění připomínky: Území cvičiště je velmi důležitou lokalitou z hlediska ochrany přírody, což bylo vyjádřeno mimo jiné i vyhlášením Přírodní památky Pískovna na cvičišti. Ta však pokrývá jen část biologicky cenných ploch. Realizace průmyslové zóny v této lokalitě by mohla ohrozit existenci společenstev a druhů vázaných na území cvičiště. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Připomínka obdobná, jako námitka města Jindřichův Hradec č. j. KUJCK 37473/2010 OREG/1, KUJCK 37473/2010 OREG/4. Výrok / požadavek připomínky: Plocha pro dostavbu 3. a 4. bloku JETE. Nesouhlasíme ale se samostatným umístěním této rozvojové plochy v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Odůvodnění připomínky: Chybně uvedený název „dostavba“ je silně zavádějící. Původní záměr socialistických plánovačů, zrušený rozhodnutím Krajského národního výboru přitom počítal s jinou technologií i jiným výkonem. Konečně i název probíhajícího hodnocení vlivů na životní prostředí „Nový jaderný zdroj“ dává naší připomínce za pravdu. V projektu se neuvažuje o původní technologii reaktorů 2x VVER 1000 (typ V320), ale o reaktorech s vyšším výkonem (1200 až 1700 MW). Zdůvodnění potřeby výstavby nových reaktorů vychází z tradiční představy centralizované energetické soustavy postavené na velkých domácích zdrojích, které budou pokrývat rychle rostoucí spotřebu elektřiny. Podobně už argumentovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) několikrát. Již během výstavby současných reaktorů, na přelomu let 1992–1993 varovalo, že pokud nebude Temelín spuštěn do roku 1995, lze v roce 1997 očekávat řádově tři týdny až 100 dní výpadků v dodávkách elektřiny (Problematika jaderné elektrárny Teme-

Vypořádání připomínky: VYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru NBK 118 bude upravena mimo zastavěné a zastavitelné plochy obce. Městys Čestice Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

72


Stránka 304

lín: Pro poradu ekonomických ministrů, MPO, Praha 1993). Vláda na základě této zprávy rozhodla o dostavbě jaderných reaktorů. Ale blackouty od vydání dané zprávy v roce 1993 do spuštění JETE nenastaly. Ani další účelové prognózy ministrů průmyslu se netrefily, proto je nutné brát data o předpokládaném růstu spotřeby elektrické energie s rezervou. Dosud byly hlavním kritériem pro rozhodování o budoucí výrobě energie prognózy poptávky spotřeby. Stát hledá, které zdroje by ji mohly zaplnit, a laxně využívá příležitostí k posílení efektivnosti. První podmínkou smysluplné energetické politiky by však měl být naprostý obrat priorit: namísto snahy o vysokou výrobu za každou cenu nástup cílevědomého úsilí o nízkou spotřebu. Opačný přístup nabízí koncepce Chytrá energie (http://www.chytraenergie.info). Plán se zabývá v první řadě velikostí spotřeby a až poté, ve druhém plánu, energetickými zdroji, které spotřebu pokryjí. S technologiemi nepočítá staticky, nýbrž k nim přistupuje s ohledem na budoucí inovace. Počítá s postupnou decentralizací energetiky. Koncepce se opírá o sadu podkladových studií od renomovaných expertů, kteří propočítávali možnosti výroby zelené energie nebo vylepšování energetické efektivnosti v České republice. Páteří dokumentu jsou pak scénáře, vypracované v prestižním Wuppertalském institutu, k jejichž modelování byla využita také data Pačesovy komise. Všechny scénáře počítají s tím (obdobně jako Pačesova komise), že ekonomický výkon stoupne bezmála na čtyřnásobek. Scénáře rovněž počítají s tím, že domácí těžba hnědého uhlí nepřekročí platné územní ekologické limity a nepředpokládají otevírání nových dolů na černé uhlí. Ani jeden ze scénářů nepočítá s výstavbou nového jaderného reaktoru. Rozdíl je však v rozměru intervencí státu. Tím, kolik (a jakých) opatření vláda a zákonodárci použijí z výběru možností zejména legislativních stimulů pro orientaci na zelený průmysl a snižování emisí. Nejprogresivnější scénář, Důsledně a chytře, předpokládá razantní snižování energetické náročnosti i kompletní využití potenciálu domácích obnovitelných zdrojů energie. Díky vysokému využití potenciálu energetické efektivnosti se podaří snížit konečnou spotřebu energie do poloviny století o 40 % oproti roku 2007. Hrubá spotřeba elektřiny do poloviny století klesne oproti současnosti o 13 %. Dovoz ropy a zemního plynu klesne o 51 %, respektive 49 % oproti dnešku. Obnovitelné zdroje pokryjí v roce 2050 polovinu spotřeby primární energie (94 % výroby domácí elektřiny bude vyrobeno z obnovitelných zdrojů). Od roku 2030 scénář počítá s dovozem obnovitelné elektřiny do 10 TWh ročně. Přitom dovoz nestoupne. Scénář totiž počítá s elegantním trikem: s rozvojem elektromobilů dováženou ropu nahradí dovážená elektřina. Import bude pocházet ze stabilnějších zemí a bude čistější než fosilní palivo. Díky uvedeným opatřením vychází ve scénáři úroveň emisí oxidu uhličitého nižší než 2 tuny na obyvatele a rok. Koncepce Chytrá energie je tedy důkazem, že lze v Česku realizovat odpovědnou energetickou politiku s důrazem na ochranu klimatu bez stavby nových jaderných reaktorů. V letošním roce byly zveřejněny další dvě propracované koncepce, které propočetly možnosti postavit dodávky elektřiny pro celou Evropu čistě na obnovitelných zdrojích energie. Konkrétní plán, jak už se současnými technologiemi zajistit, aby veškerou spotřebu elektřiny v Evropě a severní Africe v roce 2050 pokrývaly obnovitelné zdroje, publikovala prestižní konzultační společnost PricewaterhouseCoopers (http://www.pwc.com/climateready). Obdobné výsledky také potvrdily scénáře, které pod názvem Roadmap 2050 (http://www.roadmap2050.eu/) představila prestižní Evropská klimatická nadace (ECF). Studie obsahuje podrobné technické a ekonomické propočty, které zpracovalo konsorcium pod vedením společnosti McKinsey. Nejprogresivnějším z poZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

suzovaných scénářů je varianta se 100 % podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů. Roadmap 2050 ukazuje, že Evropa může snížit emise skleníkových plynů o 80 % bez jaderné energetiky. Tři moderní koncepce nabízejí propočtené scénáře, které mohou Českou republiku (Evropu) osvobodit od výstavby velkých jaderných (i uhelných) zdrojů. Zvyšování energetické efektivity, růst obnovitelných zdrojů i spolupráce napříč Evropou mohou zajistit dostatek energie jak pro průmysl tak obyvatelstvo. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr dostavby jaderné elektrárny Temelín vyplývá z Politiky územního rozvoje ČR 2008, schválené Vládou ČR dne 20. 7. 2009. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Dle § 39 odst. (3) stavebního zákona, se ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, nepřihlíží. Výrok / požadavek připomínky: Vypustit (usuzujeme z kontextu) záměr SR17 Klápa – Hraničník. Odůvodnění připomínky: Záměr je v příkrém rozporu s prioritami samotného návrhu ZÚR JČK, tj. „z hlediska ochrany přírodních hodnot území kraje respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody (NP Šumava), lokalit NATURA 2000“ a dále se zásadami pro rozhodování o změnách v území, tj. „podporovat řešení směřující k vyváženosti zájmů ochrany přírody a zájmů na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj sportovního a rekreačního využívání oblasti“. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Řešení tohoto záměru bylo dohodnuto s ústředními správními orgány v rámci řešení rozporu podle § 136 a § 133 správního řádu. Nad rámec této dohody bude s ohledem na ochranu životního prostředí funkce sportovně rekreační plochy upravena, na návrh hodnotitele vlivů na ŽP a dle doporučení ve stanovisku MŽP, na plochu dopravní infrastruktury. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE bude plocha SR17 podrobně řešena a limitována z hlediska využití území a ochrany životního prostředí vč. významnosti vlivů na území EVL a PO Šumava regulačním plánem. Vyhodnocení vyváženosti zájmů ochrany přírody a zájmů na rozvoj socioekonomických aktivit nelze provést bez znalosti konkrétního řešení Propojení Klápa – Hraničník, které bude zpracováno v regulačním plánu. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Záměr s původním označením SR 17 byl plošně výrazně zredukován a přepracován na záměr pouze dopravního propojení Klápa – Hraničník (D 83), které jako vhodné a pro přírodu příznivější řešení navrhl v roce 2009 ředitel Správy NP a CHKO Šumava. Záměr bude podrobně posouzen ve variantách regulačního plánu, který bude zpracován do dvou let od přijetí návrhu ZÚR, takže jakékoliv konkrétní hodnocení možného vlivu tohoto záměru na EVL a PO Šumava by bylo předjímáním budoucího výsledku. Výrok / požadavek připomínky: Návrh na úpravu textové části návrhu ZÚR. K bodu 16 písm. (b) doplnit za slovo "plochy" následující slova: "a to s ohledem na potenciál těžbou narušeného území pro ochranu přírody a krajiny." Odůvodnění připomínky: Doplnění považujeme za vhodné vzhledem k postupnému přehodnocování pohledu na rekultivace a vyššímu využívání tzv. ekologické obnovy těžebních prostorů. Stránka 305

Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Pořizovatel se ztotožňuje s odborným názorem předkladatele připomínky v tomto požadavku. Výrok / požadavek připomínky: Návrh na úpravu textové části návrhu ZÚR. K bodu 17 písm. (c) za sousloví „krajinný ráz“ vložit tyto slova: „výskyt ohrožených druhů a společenstev“. Odůvodnění připomínky: Doplnění vyplývá mimo jiné ze zákona č. 114/1992 Sb., je však podle našeho názoru vhodné ho na tomto místě zmínit, protože na některé potencionálně asanované plochy (A1, A2) jsou vázána specifická společenstva organismů, a to včetně druhů zvláště chráněných a ohrožených. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Pořizovatel se ztotožňuje s odborným názorem předkladatele připomínky v tomto požadavku. Výrok / požadavek připomínky: Návrh na vyhlášení CHKO Novohradské hory. Odůvodnění připomínky: Návrh ZÚR zcela opomíjí dlouhodobě diskutovaný návrh vyhlášení CHKO Novohradské hory, přestože tato oblast naplňuje všechny předpoklady dané pro vyhlášení zvláště chráněného území dle ustanovení § 25 zákona o ochraně přírody a krajiny. Přitom cílem územního plánování je dle ustanovení § 18 (4) stavebního zákona kromě jiného chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Vyhlášení nové CHKO je věcí MŽP a zákona č. 114/1992 Sb., návrh ZÚR k tomu nemá kompetenci a to ani v rovině odborného návrhu. Výrok / požadavek připomínky: Vypustit (plyne z kontextu) koridor D60 (silniční napojení LA Špičák). Odůvodnění připomínky: Přeložky a homogenizace stávajících komunikací jsou dimenzované pro poměrně velký objem dopravy přesto, že konkrétní projekt LA Špičák, ani územní studie dosud neexistuje. Tato disproporce mezi stále nejasným záměrem lyžařského areálu Špičák a proti tomu jasně daným dopravním napojením je zcela nekoncepční a je v rozporu se základními prioritami územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Homogenizace dané silnice má význam i pro lepší dostupnost vojenského prostoru Boletice bez ohledu na konečné využití územní rezervy lokalita Špičák. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: V návrhu stanoviska doporučujeme přesunout koridory D60/1 a D60/2 do územních rezerv. Výrok / požadavek připomínky: Rozpor záměru D63/4s cíli a úkoly územního plánování, z kontextu vyplývá požadavek na její vypuštění. Odůvodnění připomínky: Návrh ZÚR je v této části v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, především s ustanovením § 18 (2) stavebního zákona a stejně tak je v rozporu s § 19 (1) písmeno c) stavebního zákona. Návrh umožňující realizaci předložky neřeší vyvedení dopravy z města, naopak pouze překládá významnou část dopravy z dálnice D3 zpět do města a dokonce do bezprostřední blízkosti areálu krajské nemocnice. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr je součástí návrhu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

nového městského dopravního skeletu a naopak by měl umožnit rychlejší napojení krajské nemocnice jako jednoho z nejdůležitějších dopravních cílů vč. záchranné služby České Budějovice na regionální dopravní síť a na ostatní páteřní městské komunikace. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Koridor D63/4 Jižní přeložka je vyhodnocen z hlediska vlivů na životní prostředí vyhodnocen standardním způsobem, jako ostatní dopravní koridory. Podrobné vyhodnocení vlivů na životní prostředí bude provedeno v územním řízení, případně v procesu EIA. Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s rozšířením silnice Nová Pec - Zadní Zvonková (záměr D65). Odůvodnění připomínky: Přeložka a homogenizace (rozšíření) stávající komunikace je v rozporu s cílem udržitelnosti územního plánování, konkrétně s ustanovením § 18 odst. (1) stavebního zákona („Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích) i s prioritami samotného návrhu ZÚR JČK, tj. „z hlediska ochrany přírodních hodnot území kraje respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody, lokalit NATURA 2000“. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr byl předmětem speciální Dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Text této dohody mj. předpokládá speciální ustanovení právě jen pro tento dopravní úsek ve znění: „pro záměr D65 v úseku Nová Pec – Zadní Zvonková platí speciální ustanovení, kdy možné je zde pouze rozšíření na 2 běžné jízdní pruhy umožňující současný obousměrný průjezd autobusů a to jen v nezbytném rozsahu rozšíření stávající komunikace a tam, kde nedojde k poškození zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny“. Toto speciální ustanovení jde obecně vzato nad rámec podrobnosti ZÚR kraje, nicméně bylo přijato právě proto, aby se minimalizovaly možné negativné dopady rozšíření této silnici na cenné lokality CHKO a NP. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozšíření v řádu decimetrů stávající využívané silnice, je argumentace o fragmentaci krajiny či častějších střetů s migrujícími živočichy poněkud méně relevantní. Celý záměr je velmi podrobně hodnocen v paralelně probíhajícím procesu EIA, což je odpovídající platforma pokud jde o podrobnost analýz a hodnocení vlivů na ŽP. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Koridor D65 Silnice Nová Pec – Zvonková je do ZÚR JČK zařazen na základě dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE. Pro koridor platí speciální ustanovení, kdy možné je zde pouze rozšíření na 2 běžné jízdní pruhy umožňující současný obousměrný průjezd autobusů a to jen v nezbytném rozsahu rozšíření stávající komunikace a tam, kde nedojde k poškození zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. Podmínky v Dohodě o narovnání rozporů jsou tak přísné, že vylučují významné negativní ovlivnění životního prostředí. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Záměr D 65 byl posouzen samostatně v rámci zpracování dokumentace k záměru Rekonstrukce silnic III/1632, III/1631 a III/1634 v úseku Želnava – Nová Pec – Bližní Lhota – Zadní Zvonková. K hodnocení vlivů záměru na soustavu Natura 2000 byl zpracován i posudek, který dosud nebyl zveřejněn, ale z ústních sdělení vyplývá, že tento záměr nemá významně negativní vliv na žádný z předmětů ochrany EVL Šumava nebo PO Šumava. K otázce možného ovlivnění prioritního stanoviště 94E0 se nelze vyjádřit, neboť takovéto stanoviště není definováno ani směrnicí EU 92/43/EHS ani vyhláškou MŽP č. Stránka 306

166/2005 Sb. Výrok / požadavek připomínky: Upozorňujeme na zjevné rozpory u bodu 26 mezi písm. a) a b) z hlediska Koncepce protipovodňové ochrany kraje. K písm. b) navrhujeme znění: „Preferovat pasívní protipovodňová opatření, spočívající ve zvyšování retenční schopnosti krajiny, a to zejména: vyloučení nové zástavby a terénních úprav v plochách údolních niv, vymezených územím pasivního rozlivu Q100 (viz též Koncepci protipovodňové ochrany JČK, kde primárním opatřením je nezastavitelnost záplavových území a nikoliv jen aktivní zóny podle vodního zákona a i území pasivního rozlivu Q100), zvyšování podílu zatravněných a zalesněných ploch v nivách a rizikových povodích a vymezení území, určených k řízeným rozlivům povodní v ÚPD (§68 zákona o vodách). Odůvodnění připomínky: Ve zmíněné Koncepci protipovodňové ochrany kraje je v části 4., na str. 7, mj. uvedeno: „…Pozemky k zástavbě se současně plánovanou protipovodňovou ochranou ohrázováním lze tolerovat z hlediska ovlivnění odtokových poměrů jen ve zcela výjimečných případech“. Zároveň však koncepce zahrnuje výstavbu protipovodňové ochrany Havlíčkova kolonie - Mladé, III. etapa, která spočívá ve vybudování protipovodňové hráze v úseku Červený Dvůr - U Špačků, tedy v území, které není zastavěno, plní funkci retenčního prostoru při povodni a mělo by tedy být v souladu s citací odst. b) zachováno. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Ustanovení bodu 26 písm. b) bylo doplněno v kontextu připomínky. Nové znění je po úpravě nyní takto: „Preferovat pasívní protipovodňová opatření, spočívající ve zvyšování retenční schopnosti krajiny, a to zejména vyloučením nové zástavby a terénních úprav v plochách údolních niv, vymezených územím pasivního rozlivu Q100, vyjma zcela výjimečných a odůvodněných případů, zvyšování podílu zatravněných a zalesněných ploch v nivách a rizikových povodích a vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní v navazujících ÚPD.“ Výrok / požadavek připomínky: Vypustit vymezení územní rezervy SR16 Špičák (vyplývá z kontextu připomínky). Odůvodnění připomínky: Záměr územní rezervy pro budoucí využití pro sport a rekreaci (jinde v návrhu ZÚR konkretizovaného jako lyžařský areál) je v příkrém rozporu s ustanovením § 18 ODST. (4) a (5)stavebního zákona, zejména s ochranou nezastavěného území, zvláště chráněného území a území NATURA 2000 („Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra“ a stavby dle ustanovení § 188a stavebního zákona. Záměr je zároveň v rozporu s podmínkami koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje („ve zvláště chráZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

něných územích, EVL a ptačích oblastech budou navrhovány především plochy přírodní, zastavitelná území zde budou vymezována nad rámec zastavěných území jen zcela výjimečně a pouze tehdy, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody.“) Dále je záměr v rozporu s ochranou lesní krajiny vymezené v cílových charakteristikách krajiny („zamezit budování velkých a v krajině osamocených středisek pro rekreaci a cestovní ruch bez vazby na původní sídelní strukturu.“). Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Vymezení záměru SR16 Špičák pouze jako územní rezervy bylo součástí Dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje uzavřené na úrovni ministrů místního rozvoje, ŽP a zemědělství podle ustanovení §§ 133 a 136 správního řádu, tedy, s výjimkou vlády ČR, na té nejvyšší úrovni v rámci přeneseného výkonu státní správy. Predikování budoucí podoby lyžařského areálu nebo jiného způsobu využití lokality Špičák na základě pouhé limitní obalové křivky je pouhou spekulací. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE je plocha SR16 vymezena jako územní rezerva „SR16 Lokalita ŠPIČÁK – vymezení územní rezervy pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci, ukládá se prověření možnosti využití této plochy územní studií; při zpracování této studie budou prověřeny varianty řešení i z hlediska významnosti vlivu na území EVL a PO s cílem vyloučit významný negativní na tato území“. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Jen na základě názvu a popisu záměru – územní rezervy „SR 16 Lokalita Špičák“ v návrhu ZÚR nelze odpovědně vyhodnotit stupeň jeho možného vlivu na EVL a PO Boletice. Stanovit možný stupeň vlivu bude možné po vyhodnocení variant územní studie, která bude k tomuto záměru zpracována. Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na vypuštění záměru vedení VVN Mírovka – Kočín. Odůvodnění připomínky: Z výše uvedených důvodů požadujeme rovněž vypuštění i koridoru pro nové vedení VVN 400 kV, které přímo souvisí s vyvedením výkonu z plánované nové jaderné elektrárny. Jak vyplývá z dokumentace EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. k záměru „V406/V407 Kočín – Mírovka, nové vedení 400 kV“, která byla vrácena předkladateli, tj. ČEPS, k přepracování, není ani odůvodněna potřeba řešení vyvedení výkonu z Temelína právě touto novou propojkou mezi rozvodnami Kočín – Mírovka. Existují i jiné možné varianty vyvedení výkonu. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr koridoru dvojitého vedení 400 kV ‚Kočín - Mírovka vyplývá z Politiky územního rozvoje ČR 2008, schválené Vládou ČR dne 20. 7. 2009. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Dle § 39 odst. (3) stavebního zákona, se ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, nepřihlíží. Výrok / požadavek připomínky: Připomínka k čl. 29, umisťování větrných a fotovoltaických elektráren. Upozornění na chybějící minimální velikost obou typů a z toho plynoucí i možná regulace menších domácích elektráren. Odůvodnění připomínky: Regulativ: Plochy pro umisťování větrných a fotovoltaických elektráren, který říká, že je: „na celém území Jihočeského kraje lze navrhovat v dalších stupních ÚPD pouze tam, kde nedojde k narušení krajinného rázu, tj. pouze ve vymezené krajině silně urbánního prostředí měst a území ETE (viz kapitola Vymezení cílových charakteristik kraStránka 307

jiny a grafická část ZÚR) a dále v ostatních silně urbánních prostorech technicistního charakteru (tj. zázemí velkých měst, v blízkosti stávajících vedení VVN, existujících velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.) v rozsahu katastrálních území vymezených ve výkrese č. 6 „Výkres oblastí se shodným krajinným typem“ má zásadní slabiny, že nestanovuje minimální velikost obou typů elektráren, a jaksi předem předpokládá, že jde o velké stožáry 60 a více metrů nebo sluneční elektrárny o stovkách m2. Tím pádem reguluje i malé, několika kilovoltové domácí větrné elektrárny a sluneční elektrárny třeba i jen o ploše několika m2 umístěné na zahradě či stavbě, v případech, kdy si stavební úřad vyžádá řízení o umístění stavby. Podobný nedostatek u fotovoltaických elektráren je, že navržený regulativ nerozlišuje, zda jde o panely na zemědělské půdě, nebo na střeše např. hospodářských budov. Takové omezení je ovšem nesmyslné a říká si o ostudu, ale rovněž lze předpokládat jeho budoucí soudní zrušení, pokud ovšem předem autor nepočítá, že zrovna malí investoři nebudou podstupovat komplikovanou soudní anabázi. V algoritmu ploch určených pro možné umístění větrných elektráren, jak je popsán v Odůvodnění na str. 57 a dále chybí území s vhodným větrným potenciálem. Tím by se zbývající vymezené plochy ještě výrazně zúžily. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: V souladu s doporučením občanských sdružení DUHA a CALLA byl regulativ doplněn o větu ve znění: „Toto omezení se netýká zařízení na výrobu elektrické energie, která budou umisťována na stávající objekty (typicky na střechy) nebo na zastavěné stavební pozemky do rozsahu 40 m2 a větrných elektráren do výše sloupu 12m.“ Pořizovatel se ztotožňuje s odborným doporučením obou sdružení v tomto bodu. Výrok / požadavek připomínky: Vlivy plochy nadmístního významu KP 38 Temelín na krajinný ráz v Příloze 1 vyhodnocení vlivů ZÚR JČK na ŽP v odůvodnění jako neutrální (0) je zjevný nesmysl. Odůvodnění připomínky: V článcích 119 až 121 jsou jako relevantní uvedeny závěry hodnocení vlivů na životní prostředí stávajícího provozu ETE na základě dohody v Melku. Pro nový jaderný zdroj nejsou příliš relevantní. Zvláště v situaci, kdy již probíhá hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb., na záměr „Nového jaderného zdroje“. Právě dopad na krajinný ráz vzhledem k nutnosti chlazení pomocí chladících věží i u nového jaderného zdroje je vnímaný jako výrazný zásah do životního prostředí i v dokumentaci EIA pro tento nový zdroj. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK – viz doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: v rámci hodnocení vlivů na životní prostředí ZÚR JČK nehodnotíme konkrétní technické řešení nových bloků ETE, to bude (případně v současnosti probíhá) v procesu EIA. V případě vlivů na krajinný ráz plochy KP38 vycházíme ze skutečnosti, že v areálu ETE 4 chladící věže již v současnosti existují a významně negativně ovlivňují krajinný ráz (možné klasifikovat stupněm -2). Výstavba dalších 4 věží ve stejné lokalitě situaci již prakticky nezmění, proto hodnotíme plochu KP38 z hlediska krajinného rázu stupněm 0. Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s hodnocením vlivu záměru vedení VVN Mírovka – Kočín (hodnocení SEA/NATURA). Odůvodnění připomínky: Nechápeme, jak lze hodnotit vliv tohoto záměru na ovzduší a klima kladně (1), viz Příloha č. 1. Mělo by být neutrální (0), nebo jako neohodnotitelné (?). Neutrálně je hodnocen vliv na krajinný ráz, což je u nového vedení 2x440 kV nesmysl. Stavba jednoznačně negativně ovlivní stávaZásady územního rozvoje Jihočeského kraje

jící estetické i přírodní hodnoty krajinného rázu v mnoha úsecích trasy vedení, jeho estetická a přírodní hodnota bude tedy podstatným způsobem snížena, což dokládá i dokumentace EIA podle zákona 100/2001 Sb. Mimo jiné je pro některé úseky vedení 400 kV dokumentací označen vliv na krajinný ráz jako neúnosný a je otázkou, zda navržené opatření „velmi nenápadný nátěr“ fakticky eliminuje negativní vliv stavby na hodnoty krajinného rázu v těchto úsecích. I když však sečteme stávající hodnocení dílčích vlivů na str. 79, vychází průměrné celkové hodnocení jako výrazně negativní „-2“, tedy v tabulce a v celkovém hodnocení SEA je chyba. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz následující odůvodnění hodnotitelů vlivů: Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: U koridorů pro elektroenergetiku a zásobování plynem lze očekávat zprostředkovaný pozitivní vliv na ovzduší díky přechodu na vytápění elektrickou energií a zemním plynem. Proto tyto koridory hodnotíme stupněm +1 ve vlivech na ovzduší. V hodnocení je použita stejná klasifikace vlivů na krajinný ráz pro koridory VVN 110 kV a 400 kV, kdy hodnota -1 je použita v případě průchodu koridoru územím NP, CHKO nebo KPZ. Souhlasíme s připomínkou a pro vedení 400 kV je hodnocení upraveno tak, že v případě průchodu koridoru územím NP, CHKO nebo KPZ je použito hodnocení -2, v ostatním území -1. Aby byl záměr z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví celkově hodnocen stupněm -2 (potenciálně významný negativní vliv), musel by vykazovat hodnocení stupněm -2 ve čtyřech a více složkách životního prostředí. V případě koridoru Ee33 je hodnocení stupněm -2 pouze ve dvou složkách životního prostředí. Výrok / požadavek připomínky: Záměry elektrických vedení a plynovodů – nejasnost v hodnocení těchto záměrů (SEA, NATURA). Odůvodnění připomínky: Jak je možné, že hodnocení pro ovzduší a klima je u většiny z nich kladné (1) a jen u některých neutrální (0). Jak je možné, že hodnocení většiny nových elektroenergetických vedení z hlediska ochrany krajiny je hodnoceno neutrálně (0)? Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz následující odůvodnění hodnotitelů vlivů: Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: U koridorů pro elektroenergetiku a zásobování plynem lze očekávat zprostředkovaný pozitivní vliv na ovzduší díky přechodu na vytápění elektrickou energií a zemním plynem. Proto tyto koridory hodnotíme stupněm +1 ve vlivech na ovzduší. V hodnotících tabulkách bylo u dvou záměrů (Ep25 a Ee8) omylem hodnoceno stupněm 0 (bez vlivu). V konečném hodnocení je opraveno. V hodnocení klasifikujeme stupněm -1 průchod koridoru pro VVN územím NP, CHKO nebo KPZ. Na základě připomínek k hodnocení jsme upravili hodnocení koridorů pro VVN 400 kV tak, že v případě průchodu koridoru územím NP, CHKO nebo KPZ je použito hodnocení -2, v ostatním území -1. Výrok / požadavek připomínky: Nejasnost v hodnocení záměru SR16 Špičák v posouzení NATURA a SEA. Odůvodnění připomínky: Hodnocení přílohy č. 1 uvádí celkový vliv v hodnotě -1, vyhodnocení vlivu na území NATURA 2000 (územní rezervy) však zůstává s otazníkem. Oboje hodnocení je hodnocením vlivu na životní prostředí, byť s trochu pozměněným předmětem ochrany. Lze však racionálně předpokládat, že vliv na území NATURA 2000 bude přinejmenším stejný, spíše však ještě více negativní než posouzení na životní prostředí dle stavebního zákona, a mělo by s ním být proto počítáno, již jen Stránka 308

z toho důvodu, že záměr je v návrhu ZÚR zmiňován velmi konkrétně jako lyžařský areál. Lze tedy předpokládat masovost turistického ruchu s ním spojenou. I přesto, že záměr není do detailu konkretizován. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: viz následující odůvodnění hodnotitelů vlivů: Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na ŽP: Dle dohody o narovnání rozporů mezi MMR, MŽP a MZE je plocha SR16 vymezena jako územní rezerva „SR16 Lokalita ŠPIČÁK – vymezení územní rezervy pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci, ukládá se prověření možnosti využití této plochy územní studií; při zpracování této studie budou prověřeny varianty řešení i z hlediska významnosti vlivu na území EVL a PO s cílem vyloučit významný negativní na tato území“. Jelikož je stanoven cíl vyloučit významný negativní vliv (-2), je tato územní rezerva hodnocena stupněm -1. Z názvu rezervy SR16 i z textu vysvětlujícího možné využití územní rezervy byly vypuštěny zmínky o lyžařském areálu. Pokud někde na jiném místě upraveného návrhu ZÚR JČK zůstalo využití územní rezervy SR16 pro lyžařský areál, je nutné tyto formulace odstranit. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Záměr SR 16 není definován jako lyžařský areál, takže dopředu nelze odhadnout, zda se bude jednat o masový turistický ruch. Otevření VVP Boletice pro víkendovou turistiku je hodnoceno jako přijatelné, takže vhodné nastavení podmínek pro budoucí turistické využití na základě vyhodnocení variant územní studie, která bude zpracována, může zajistit potřebnou úroveň ochrany pro všechny předměty ochrany EVL a PO Boletice. Výrok / požadavek připomínky: Hodnocení koncepce na EVL a PO – Borkovická blata – záměr bude mít negativní vliv. Odůvodnění připomínky: Je zcela zřejmé, že vedení, vodovod a vrt na vodu budou nepochybně představovat negativní změny vodního režimu. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK – viz doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Záměr byl při hodnocení podrobně posouzen a možné negativní vlivy byly popsány. Navíc posouzení se stejným výsledkem proběhlo i samostatně v rámci zpracování Změny č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Negativní vliv nebyl vyloučen, a proto byly stanoveny podmínky pro další postup včetně konkrétně formulovaného opatření. Výrok / požadavek připomínky: Hodnocení koncepce na EVL a PO – Hlubocké hráze – potřeba řešit vliv i v okrajových částech a sousedství. Odůvodnění připomínky: I v okrajové části a těsném sousedství znamenají stavební záměry ohrožení předmětu ochrany. Proto považujeme vliv záměrů za významný a je třeba ho podrobně řešit v návazných řízeních. Samozřejmě existují vhodná řešení, která lze jako kompromisní zvolit v případě kácení, které však musí být v takto citlivém území poslední variantou. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK – viz doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Stavební záměry v blízkosti EVL vždy budou představovat potenciální ohrožení předmětů ochrany, potud lze s připomínkujícím souhlasit. Na toto nebezpečí v obecné rovině reaguje zmírňující opatření hledat nejdříve takovou variantu, která se EVL zcela vyhne, tudíž kácení nebude potřeba řešit. Výrok / požadavek připomínky: Hodnocení koncepce na EVL Sokolí hnízdo a bažantnice – požadavek na vedení trasy mimo tuto EVL. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Odůvodnění připomínky: 1/50 území není argument, i kdyby se zde páchník hnědý aktuálně nevyskytoval, může se jednat o potencionálně nevhodné biotopy do budoucna. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění návrhu výroku ZK – viz doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Hledání takového řešení, které navrhovaný záměr umístí tak, aby nezasahoval do území EVL ani nezapříčinil její ovlivnění nepřímo, je vždy prioritou a je obsahem obecného zmírňujícího opatření. Pokud takové řešení objektivně neexistuje, je nutné záměr podrobně vyhodnotit v rámci projektové EIA a podle výsledku hodnocení stanovit další postup. Výrok / požadavek připomínky: Vymístit trasu VVN z EVL Kozlovská stráň nebo alespoň prověřit možnost změny trasy. Odůvodnění připomínky: Pokud jsou v okolí vhodnější plochy pro vedení VVN, není nutné toto vedení vést přes EVL. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Na základě doporučení hodnotitele vlivu na NATURA 2000 byl koridor Ee1 oříznut tak, aby nezasahoval do plochy EVL Kozlovská stráň. Vyříznutím nemůže dojít k narušení kulturních a civilizačních hodnot v území ani v narušení vlastnických práv – naopak zúžením koridoru dojde i k omezení pozemků dotčených touto navrženou veřejně prospěšnou technickou infrastrukturou. Doplnění odůvodnění hodnotitelem vlivů na NATURA 2000: Na základě místní znalosti lze důvodně předpokládat, že trasování VVN je možné vyprojektovat mimo EVL v takové variantě, která nebude EVL nijak ovlivňovat. Městský úřad Tábor (odbor územního rozvoje)

74


Výrok / požadavek připomínky: Požadavek uvést do souladu grafickou a textovou část u plochy KP6 Tábor – Klokoty. Odůvodnění připomínky: V návrhu ZÚR po společném jednání došlo ke zmenšení plochy KP6 a rozdělením na dvě samostatné části (lokalita bývalého letiště vojenského letiště Všechov a lokalita u silnice I/19 Tábor – Písek). V grafice je však označením KP6 označena pouze lokalita u silnice Tábor – Písek, prostor letiště je bez označení. Naproti tomu v textové části je popisována pouze lokalita letiště Všechov. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Jedná se pouze o úpravu v grafické části, kdy bude předmětné lokalitě pro komerční a průmyslové využití v prostoru bývalého letiště Všechov přiřazeno příslušné označení. Městský úřad Písek (odbor výstavby a územního plánování)

75

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/88 Výrok / požadavek připomínky: Požadavek na vymezení ploch a koridorů TI a DI mimo zastavěné území a zastavitelné plochy. Kde toto není možné, podmíněně připustit možnost využití ploch koridoru pro funkci vymezenou územním plánem. Odůvodnění připomínky: Omezení využití zastavěného území a zastavitelných ploch vymezených v územních plánech koridorem navrženým v ZÚR se týká téměř poloviny obcí ve správním území ORP Písek. Prakticky tedy do doby zkolaudování stavby, pro kterou je koridor vymezen (čl. 54 písm. a) návrhu ZÚR), nebo do doby, než obec vydá změnu územního plánu či nový územní plán se zpřesněním koridoru, bude v ploše koridoru Stránka 309

vlastně jistá forma stavební uzávěry. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Koridory je možné upřesňovat v rámci navazujících ÚP měst a obcí. Tam je možné koridor zúžit a mimo jeho hranice navrhnout plochy s odlišným funkčním využitím území. Není možné paušálně pro plochy koridorů připustit funkce vymezené v dnes platném územním plánu, poté by vymezení těchto koridorů technické a dopravní infrastruktury do určité míry ztratilo smysl. Výrok / požadavek připomínky: Upřednostnit šířku koridoru uvedenou v tabulkové části před grafickým znázorněním (čl. 22g. návrhu ZÚR). Odůvodnění připomínky: Zohlednění měřítka výkresové části ZÚR. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Koridory jsou vymezeny proměnné šíře. Není možné exaktně popsat každou změnu šíře koridoru v textové části, např. koridor pro stavbu silnice I/20 v úseku od Vodňan po České Budějovice se mění každých 100m. Proto je nutné vymezovat koridory zákresem v grafické části. Výrok / požadavek připomínky: Platnost koridoru v ZÚR (a následně v ÚP a RP) ukončit uvedením stavby, pro kterou je koridor vymezen, do provozu. Odůvodnění připomínky: Již uvedením stavby do (zkušebního) provozu, obzvláště u liniových staveb např. po etapách, je stavba územně stabilizována. Není tedy nutno území chránit až do zkolaudování záměru. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Do bodu (22) je doplněno ustanovení odpovídající požadavkům připomínky. Nelze zrušit platnost koridorů jinak než prostřednictvím aktualizace (změny) ZÚR procesem podle stavebního zákona. Byla tedy vložena věta o ukončení platnosti omezení vyplývajících z vymezení daného koridoru. Výrok / požadavek připomínky: Články 39. a 55. ZÚR - připustit korekci plochy a koridoru veřejně prospěšných opatření o +/100 m. Odůvodnění připomínky: S ohledem na měřítko ZÚR a v souladu s čl. 6 Metodického pokynu č. 3/2010 ze dne 14. 7. 2010 KÚ OREG. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Jedná se vymezené ÚSES, které jsou podle ustanovení § 170 stavebního zákona veřejně prospěšnými opatřeními, pro které je možné, v extrémním případě, i vyvlastnit. Při měřítku 1 : 50 000 příslušných výkresů grafické části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je 50 m oběma směry +/- 1 mm na výkresu. Zvětšení této tolerance by sice bylo přínosem pro možnost variabilně upravovat vymezování ÚSES v navazujících územně plánovacích dokumentacích, na druhou stranu by ale snížilo míru určitosti a právní jistoty v území. Druhý argument vzhledem k uvedené možnosti vyvlastnění, byť teoretické a v praxi těžko představitelné, zde převažuje.

s návrhem i argumentací připomínky. Navržený text je přesnější a byl vložen do příslušného článku výrokové části návrhu ZÚR JČK.

Výrok / požadavek připomínky: V článku 39 písm. e) doporučujeme formulaci: „… liniová vedení veřejné infrastruktury navrhovat přednostně kolmo na prvek, nikdy ne v souběhu“ upravit na text např.: „… liniová vedení veřejné infrastruktury navrhovat přednostně kolmo na prvek, nikdy ne podélným směrem v ploše biokoridoru“, případně vypustit úplně.


Odůvodnění připomínky: Z nepřípustnosti souběhu vyplývá nepřípustnost např. podél řeky, která tvoří biokoridor, navrhnout cyklostezku. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Pořizovatel se ztotožnil Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Výrok / požadavek připomínky: V článku 39 písm. f) považujeme za nežádoucí text: „vnášet nepůvodní druhy, používat chemické prostředky, pořádat hromadné sportovní, turistické a jiné akce“. Odůvodnění připomínky: Jako zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro navazující ÚPD pokládáme toto konstatování za irelevantní a do územních plánů nepřenositelné. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Celé souvětí je uvedeno souslovím „obecně není žádoucí“, které dává možnost ve výjimečných případech obecně formulované pokyny nerespektovat. Obecně však doporučené pokyny mají pro plochy nadregionálních biocenter jako těch nejcennějších lokalit v rámci ČR v celém ÚSES svůj význam. Josef Šesták a Miroslava Šestáková č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/89

76

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s odůvodněním k návrhu výroku k připomínce Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. František Fišer (nar. 1968) č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/90

77

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s odůvodněním k návrhu výroku k připomínce Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. František Fišer (nar. 1941)

78

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s odůvodněním k návrhu výroku k připomínce Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 Stránka 310

OREG/106. Ing. Ferdinand Stasek č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/92

79

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas navrhovaným vedením komunikace D10/4. Odůvodnění připomínky: Navrhovaná trasa vede přes pozemky v mém vlastnictví. Tyto pozemky a budovy na nich jsem zakoupil s určitým podnikatelským záměrem a taktéž vynakládám prostředky na odstraňování starých ekologických škod. Realizací záměru budou veškeré mé záměry a investice zmařené. Dále dle mého názoru navrhovaný obchvat město rozděluje (místní část Hutě je tímto oddělena od města).

Odůvodnění připomínky: Obec Litvínovice se záměrem souhlasí, plocha pro tento záměr je zapracována do zpracovávaného návrhu územního plánu. Uvedeny nebo doloženy dokumenty získané v průběhu příprav – závěr zjišťovacího řízení (doložen), vyjádření MŽP (doloženo), majetkoprávní vztahy – vlastnictví, smlouvy, pozemky obce, 2x vizualizace (doloženo), koordinační výkres návrhu ÚP (doložen). Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr lze zahrnout do ÚP Litvínovice, požadavku v námitce obce, aby plochy do 50 ha rozlohy mohly být vymezovány jen prostřednictvím územních plánů měst a obcí, bylo vyhověno. Vnesení zcela nového záměru až po veřejném projednání návrhu ZÚR JČK by mohlo být důvodem k požadavku na nové veřejné projednání.

Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Návrh východního obchvatu města Suchdol nad Lužnicí je veden ve velice složitém terénu z hlediska ochrany různých hodnot v území – nadregionální biokoridor, říční niva, plochy těžby. Ještě východněji položený obchvat zcela mimo zastavěné území města by měl daleko větší negativní vlivy na ŽP, zejména s ohledem na fragmentaci krajiny. Prodloužením obchvatu by se také daný záměr neúnosně prodražil. Povodí Vltavy, s. p. č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/93, č. j. připomínky KUJCK 39678/2010 OREG/94 je shodné s KUJCK 39678/2010 OREG/93 vyhodnoceno společně.

80

Radek Vinkler, zmocněnec veřejnosti č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/97

82

Výrok / požadavek připomínky: Předmět vyjádření – věcně shodná připomínka, předaná jako námitka v rámci procesu posuzování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Poznámka pořizovatele: jedná se o námitku č. j. KUJCK 39760/2010 OREG/1 p. Radka Vinklera, podaná jím coby zmocněným zástupcem veřejnosti. Odůvodnění připomínky: Věcné shodné s odůvodněním námitky č. j. KUJCK 39760/2010 OREG/1. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Věcné shodné s odůvodněním námitky č. j. KUJCK 39760/2010 OREG/1.

Výrok / požadavek připomínky: Souhlas s návrhem ZÚR s upozorněním a při splnění podmínek. Odůvodnění připomínky: Upozornění – do návrhu ZÚR nejsou zapracovány protipovodňová opatření obsažená v Nařízení Jihočeského kraje č. 3/2010, kterým se vydávají závazné části Plánů oblastí dotčených povodí a další opatření obsažená v Plánu oblasti povodí Horní Vltavy.

Ing. Jindřiška Chalupová

S návrhem ZÚR souhlasíme při splnění podmínek:

Odůvodnění připomínky: V návrhu ZÚR je zakreslena jen část pozemku a je zmenšen o cca 30 m.

1) v kapitole e) v bodě 46 písm. a), odrážka iii) vypustit nebo zaměnit slovo „kultivace“ – pojem není zřejmý vzhledem k vodním tokům, 2) v dokumentaci „vyhodnocení vlivů ZÚR na ŽP podle přílohy stavebního zákona“ opravit bod 88 následovně: vypustit slova „Jedná se zejména o vymezení ploch“ a vložit „Dále jsou vymezeny plochy“. Území chráněná pro akumulaci povrchových vod budou využívána i k jiným účelům než ochraně před povodněmi např. účel vodárenský, hydroenergetice, asanační atd. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Pojem „kultivace“ bude vypuštěn dle požadavku Povodí Vltavy s. p., požadavky na úpravu odůvodnění jsou rovněž akceptovány. Obě úpravy nemění celkovou koncepci návrhu ZÚR ani nezasahují do ochrany hodnot v území, stejně tak se nejedná o zásah do vlastnických práv majitelů pozemků. STING CZ, s. r. o. č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/95

81

Výrok / požadavek připomínky: Žádost o doplnění plochy o výměře cca 50 ha pro golf v k. ú. Litvínovice, jižní strana katastru (v souvislosti s tímto požadavkem je vznesena námitka obce Litvínovice, kde požaduje, aby do ZÚR byly zapracovávány až plochy nad 50 ha). Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje


83

Výrok / požadavek připomínky: Žádám o správný zákres pozemku do návrhu ZÚR.

Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Požadavek na zakreslování pozemků svoji podrobností přesahuje podrobnost obsahu celokrajské územně plánovací dokumentace. Bohumil Kubát č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/99

84

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s vedením trasy VVN Suchdol nad Lužnicí – České Velenice (Ee4). Odůvodnění připomínky: Ad 1) Záměr je umístěn mezi domy a železniční tratí. Vlivem realizace záměru D15 (elektrifikace tratě) a umístěním vedení VVN dojde ke zhoršení stavu v území. Ad 2) Dochází ke kumulaci negativních vlivů vlivem umístění dvou záměrů v jednom úseku. Zvýšení akustického zatížení vlivem kumulace negativních vlivů ze dvou u sebe umístěných záměrů potvrzuje i zpracovaná studie na vedení předmětný záměr vedení VVN. Ad 3) Umístěním záměru VVN v blízkosti obytných domů bude mít negativní vlivy nejen na stávající obyvatele, ale i na nově navrhované lokality pro bydlení v rámci zpracovávaného územního plánu. Ad 4) V území chybí odpovídající komunikace zaručující příStránka 311

stup v rámci údržby VVN. Ad 5) V návrhu ZÚR chybí návrh opatření ke snížení možných negativních vlivů na obyvatelstvo. Tento problém nelze přesouvat do dalších fází povolovacího řízení. Ad 6) Záměr lze vést jinudy, území disponuje dostatkem jiných vhodných lokalit pro umístění záměru. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr byl posouzen z hlediska jeho dopadů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (SEA) i dopadů na území NATURA 2000. Ad 1) Vedení VVN může být problematické z hlediska krajinného rázu. Ostatní složky životního prostředí budou dotčeny jen okrajově. Právě kvůli ochraně krajinného rázu je vedení směřováno k železniční trati, která již sama, díky elektrifikaci, tvoří negativní dominantu v krajině. Ad 2) Akustické zatížení umístěním vedení VVN nenaroste. Ad 3) Umístěné vedení VVN jistě bude mít dopad na možnost vymezovat nové rozvojové plochy pro bydlení či pro jiný účel. Na druhou stranu právě posílení zásobování elektrickou energií daného regionu je jedním z předpokladů pro možnost jeho budoucího rozvoje. Ad 4) Návrh komunikací zaručující přístup v rámci údržby VVN je věcí dokumentace pro územní řízení k danému záměru, příp. úkol pro navazující ÚPD měst a obcí. Ad 5) Podrobnost dokumentace ZÚR JČK, tj. výkresy v měřítku 1 : 50 000 a textová část, jejíž obsah je přesně stanoven přílohou č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb., nedovoluje stanovit konkrétní opatření ke snížení možných negativních vlivů na obyvatelstvo. To je skutečně až úkolem navazujících správních řízení. Ad 6) Záměr lze vést jinudy, nicméně nesouhlas s umístěním vedení lze předpokládat i v jiných lokalitách. Jaroslava Burdová č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/100

85

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s navrženým řešením koridoru VVN 110 kV v lokalitě Přední Zborovice. Odůvodnění připomínky: Vlivem této stavby by došlo ke znehodnocení pozemku č. p. 620, který je v současně zpracovaném územním plánu veden jako stavební. Navrhovaný koridor vede středem tohoto pozemku. Zároveň je udělen souhlas s výstavbou RD na tomto pozemku. Navrhujeme tedy jiné vymezení trasy tohoto koridoru dle návrhu územního plánu obce Zborovice. Pozn.: Tato připomínka shodná s námitkou obce Přední Zborovice. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Požadovaný posun lomového bodu by byl změnou vymezení veřejně prospěšné technické infrastruktury po veřejném projednání. Koridor lze zúžit až na technicky realizovatelné minimum v rámci navazující územně plánovací dokumentace dané obce. Městský úřad Dačice (odbor stavební řád) č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/101

86

Výrok / požadavek připomínky: Koridory dopravy nadmístního významu D38 silnice II/151 (D38/3 přeložka Dačice) a D52 silnice II/406 (D52/2 úsek Dačice - západní okraj) upravit tak, aby nebyly v rozporu s koridorem přeložky navrženým v územním plánu Dačice (viz grafická příloha). Odůvodnění připomínky: Koridor pro dotčenou přeložku byl v územním plánu Dačice (vydán v r. 2009) vymezen podle trasy Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

přeložky navržené v předchozí ÚPD, tj. územním plánu sídelního útvaru Dačice (ten byl schválen v r. 1994). Tato varianta průběhu trasy přeložky byla tehdy vybrána a schválena na základě projednání ÚPnSÚ. Tato trasa byla přejata do územního plánu Dačice, ovšem v souladu s nyní platným stavebním zákonem ve formě koridoru (na základě projednání ÚP byl koridor v části přecházející přes pozemky firmy Centropen a.s. maximálně zúžen). Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Disproporce je dána použitým odlišným měřítkem územního plánu města Dačice (M 1 : 5 000) a návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (M 1 : 50 000). Zákres bude přiměřeně zpřesněn dle územního plánu města, nicméně tak, aby nedošlo k podstatnějšímu zasažení jiných pozemků, než které jsou doposud v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje dotčeny tímto záměrem. Územním plán Dačic byl vydán jako opatření obecné povahy a v souladu s ustanovením nového stavebního zákona. Výrok / požadavek připomínky: Koridor dopravy nadmístního významu D52 silnice II/406 (D52/2 úsek Dačice - západní okraj) upravit tak, aby nebyl v rozporu s přeložkou navrženou v územním plánu obce Cizkrajov (k. ú. Dolní Bolíkov, viz grafická příloha). Odůvodnění připomínky: Již v 90. letech minulého století byla vypracována dopravní studie, která prověřila přeložku (eventuálně průtah) silnice II/406 v Dolním Bolíkově ve třech variantách. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena varianta „A“, která byla následně zanesena do urbanistické studie obce Cizkrajov (1998), podle níž byl vypracován a v roce 2005 schválen územní plán obce Cizkrajov. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Ačkoliv se jedná o miniaturní odchylku od trasy vymezené v návrhu ZÚR JČK, bude tato úprava ponechána na 1. aktualizaci ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínky: Koridor V11 Vodovod Němčice – Jilem z návrhu ZÚR vyškrtnout. Odůvodnění připomínky: Vodovod je již realizován. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Pokud je záměr realizován, není důvod jej vymezovat jako závazný záměr a veřejně prospěšnou technickou infrastrukturu s možností vyvlastnění podle § 170 odst. (1) písm. a) stavebního zákona k tomu. Výrok / požadavek připomínky: Z koridoru vodovodu V25 (Rozšíření skupinového vodovodu Landštejn) vypustit tyto části Cizkrajov Holešice u Cizkrajova – Mutná, Lidéřovice – Peč – Urbaneč, Hostkovice – Lipolec, Velký Pečín – Malý Pečín. Odůvodnění připomínky: Výše uvedené části nejsou nadmístního záměru, jedná se o části týkající se pouze správního území jedné obce. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Kvalitní zásobování pitnou vodou a napojení sídel na nadřazenou vodovodní soustavu na místo izolovaných vodárenských systému je jednou z priorit uvedených v kapitole 6. Závěry a doporučení v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.130 Zmíněné

PRVKÚC JČK, str. 69 Souhrnné zprávy, druhá odrážka: „v průběhu zpracování Plánu rozvoje byla ve spolupráci s objednateli formulována koncepce zásobení Jihočeského kraje pitnou vodou. Bylo rozhodnuto, že se zásobení bude i do 130

Stránka 312

obce navíc neuplatnily námitky požadující vypuštění zmíněných záměru na prodloužení skupinového vodovodu Landštejn. Vyhovění připomínce by tedy bylo do určité míry rozhodnutím o nich (o obcích) bez nich. Výrok / požadavek připomínky: Koridor V26 Vodovod Staré Hobzí – Nové Dvory – Vnorovice lze z návrhu ZÚR vyškrtnout. Odůvodnění připomínky: Koridor se týká správního území pouze jedné obce (nejedná se o nadmístní vedení). Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Viz předchozí. Výrok / požadavek připomínky: Do návrhu ZÚR zapracovat koridor š. 400 m pro nadzemní vedení VVN 110 kV Slavětice – Moravské Budějovice – Jemnice – Dačice (podle ÚPVÚC Javořická vrchovina). Odůvodnění připomínky: Tento záměr je již zahrnut v územním plánu města Dačice a je rovněž zahrnut v ZÚR kraje Vysočina. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Záměr bude vymezen v rámci 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v souladu s aktuálními požadavky provozovatele, společnosti E. ON Česká republika, s.r.o., a v souladu s řešením v 1. aktualizaci Zásad územního rozvoje kraje Vysočina. Výrok / požadavek připomínky: Regionální biocentrum 667 Černý les Radlice u Volfířova přejmenovat na Radlický Vrch. Odůvodnění připomínky: Původně (v generelu ÚSES?) se RBC 667 Černý les nacházelo na k. ú. Lipnice u Markvarce, a to v lokalitě s názvem Černý les. Toto RBC bylo zrušeno, resp. přesunuto na k. ú. Radlice u Volfířova, a to pod názvem Radlický vrch. Není samozřejmě logické, aby RBC neslo název jiné lokality, v tomto případě navíc i značně vzdálené. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Změna názvu regionálního biocentra beze změny jeho plošného vymezení nemůže mít vliv na ochranu přírodních, kulturních či civilizačních hodnot v území, navíc dojde ke zlepšení čitelnosti a srozumitelnosti řešení návrhu ZÚR JČK. Rybářství Třeboň Hld. a. s. č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/102

87

Výrok / požadavek připomínky: Nesouhlas s výstavbou přeložky silnice II/154 a II/155 (varianta 0) zahrnuté do návrhu ZÚR JČK. K ostatním variantám silniční přeložky (Trasa 1, 2, 3 v příloze) nemáme žádných výhrad. Odůvodnění připomínky: Ad 1) Dlouhodobě a od samého počátku zásadně nesouhlasíme se zamýšlenou výstavbou přeložky silnice II/154 a II/155, která by vedla přes naše pozemky pod Světskou hrází, tedy pozemky ve vlastnictví Rybářství Třeboň Hld. a.s. a dále pod částí hráze rybníka Svět a v jejich bezprostřední blízkosti, byla by zachována doprava podél našich klíčových nemovitostí (sádky Třeboň) a byl by přeťat vodní tok Zlaté stoky konkrétně v tomto místě, kde do ní přitéká vodotečí voda ze sádek. Ad 2) Jako naprosto nepřípustná se nám proto jeví Trasa O zahrnutá do Návrhu (viz příloha), která výrazně znehodnocuje naše pozemky i pozemky města ve zmíněné lokalitě pod hrází

budoucna orientovat převážně na pitnou vodu odebíranou z Vodárenské soustavy Jižní Čechy“. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

rybníka Svět. Tyto pozemky byly již dříve zahrnuty městem Třeboň do plánované obytné zástavby ve Změně č. 12 územního plánu sídelního útvaru Třeboň. Tím tato trasa neřeší zcela smysl přeložky, kterým by mělo být odklonění vzrůstající dopravy mimo město a obytnou zástavbu především. Dále se domníváme, že vzrůstající silniční doprava naruší provoz a řád nejen našich strategických nemovitostí (sádky Třeboň), ale i nemovitostí jiných subjektů v bezprostřední blízkosti zamýšlené silniční přeložky. Ad 3) K ostatním variantám silniční přeložky (Trasa 1, 2, 3 v příloze) nemáme žádných výhrad, respektují a zachovávají klidovou zónu města i schválenou budoucí obytnou zástavbu. Tyto trasy vyúsťují až za nynější průmyslovou zónou na jižním okraji Třeboně v místě, kde jsme vlastníky dotčených pozemků. Jsme ochotni tyto pozemky poskytnout pro účel výstavby silniční přeložky. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Připomínka je obdobná jako námitka města Třeboň (KUJCK 39972/2010 OREG/1), které požadovalo koridor přeložky rozšířit na 300m a variantně posoudit jinou trasu mimo Třeboň. Této námitce nebylo vyhověno, naopak bylo doporučeno záměr vypustit zcela a ponechat na ÚAP ORP Třeboň rozhodnutí o optimální variantě přeložky silnic II/154 a II/155. Hana Halamová a Marie Bartochová

88


Výrok / požadavek připomínky: Zrušit (přemístit) biocentrum BC2, které bylo podjatě lokalizováno na území bývalého hřiště v Roudném parcelní č. 544/1, a to ihned po tom co se TJ Malše přestěhovalo na hřiště, nově vybudované. Odůvodnění připomínky: Lokalizování tohoto BC2 bylo naší odměnou, za bezplatné poskytování pozemku parcelní č. 544/1 TJ Malše Roudné, cca od roku 1983 do roku 2003. Vzhledem k tomu, že obec Roudné připravuje realizaci protipovodňových opatření (ochranný val) za kterým bude ochráněna i naše parcelní č. 544/1, hodláme dořešit spolu s obcí Roudné v nově připravovaném územním plánu obce Roudné (01/2011) využití tohoto území. Domníváme se, že investice na protipovodňová opatření obce Roudné by měla sloužit i pro možnost rozvoje obce a nemusela by chránit BC2. Přemístění BC2 by mělo být i s ohledem na trasu budoucí silnice 1. třídy dálničního typu a drážního koridoru. Věříme, že naši připomínku budete akceptovat a bude tak naší rodině umožněno, po dlouhé době využívat svůj majetek. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Obdobnou námitku podala rovněž obec Roudné, odůvodnění je shodné. Vymezení nadregionální biokoridoru je předmětem schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, jejíž součástí je také Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Jihočeského kraje. Redukcí nadregionálního biokoridoru NBK 169 Červené blato - K118 by došlo k narušení přírodních hodnot v území. Rozšíření NRBK do prostoru lokality „U hřiště“ má svoji racionalitu, jde o přírodně cennou oblast původní meandru řeky Malše, kde je ochrana ŽP na místě a měla by být upřednostněna před potenciálním zhodnocením pozemků. Navíc pozemky leží v záplavovém území řeky Malše a také z tohoto důvodů nejsou vhodné pro zástavbu. Městský úřad Vimperk (odbor výstavby a územního plánování)

89

č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/105 Stránka 313

Výrok / požadavek připomínky: ÚP Čkyně – do projednávané ÚPD je zapracován koridor s označením D5/5, silnice I/4, již po odsouhlasení se ZÚR. Obec měla prověřit vedení regionálního biokoridoru s názvem Betaň – Opolenec v projednávané ÚPD, v případě odlišností bylo doporučeno upřesnit podle hranic a požádat o úpravu v návrhu ZÚR formou námitky Odůvodnění připomínky: Nejsme si však jistit, zda všechny obce dotčené přímo návrhem ZÚR JČK budou nebo jsou schopny reagovat v tak krátkém čase. Proto bychom chtěli pořizovatele upozornit na právě probíhající pořizování v ORP Vimperk územně plánovacích dokumentací, které mohou být v kolizi se ZÚR JČK. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT.

jednání návrhu ZÚR a požádat o úpravu hranic. Odůvodnění připomínky: viz předchozí. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Obec Vacov uplatnila námitku (č. j. námitky: KUJCK 37475/2010 OREG/1), které bylo vyhověno. Pokud jde o doporučení ÚÚP Vimperk směrem k obci Vacov, cituji: „upřesnit ve stávající ÚPD hranice nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů v návaznosti na návrh ZÚR“, KÚ JČK jako pořizovatel ZÚR se k tomuto doporučení připojuje, neboť povinnost obce uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje vyplývá z ustanovení § 54 odst. (5) stavebního zákona.

Odůvodnění vypořádání připomínky: Obec Čkyně k tomuto neuplatnila námitku. Úprava regionálního biokoridoru není, dle názoru pořizovatele a dle zákresu obou koridorů, tj. pro obchvat silnice I/4 a tohoto biokoridoru, ve správním území města Čkyně potřebná. Pokud má město Čkyně biokoridor vymezen jinak, je na městě, aby si upravilo územní plán podle grafického vymezení v návrhu ZÚR JČK, kde je regionální ÚSES vymezen na základě Radou kraje schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny do které byl regionální i nadregionální ÚSES vložen na základě zpracovaného Generelu NR-R ÚSES Jihočeského kraje. Kompetenci k vymezování regionální úrovně ÚSES má podle ustanovení § 77a odst. (6) zákona č. 114/1992 Sb. krajský úřad.131

Výrok / požadavek připomínky: ÚP Vrbice – do projednávané ÚPD v souladu s návrhem ZÚR zapracovat koridor s označením Ep5 plynovod Čestice – Vacov – Stachy, na území obce Vacov by mělo dojít k úpravě koridoru Ep5 a vzhledem k tomu, že obec Vrbice nemá usnášeníschopné zastupitelstvo ani po nových volbách, nelze předpokládat, že bude námitka uplatněna.

Výrok / požadavek připomínky: ÚP Horní Vltavice – respektovat ve zpracovávané nové ÚPD koridor s označením D5/10 včetně návaznosti na úsek D5/9 tunel Kubova Huť a koridor s označením Ep18 VTL plynovodu Horní Vltavice – Vimperk, kdy na území obce Horní Vltavice dochází k upřesnění tras obou koridorů, ale není známo, zda sousední obec Kubova Huť bude reagovat. Obci bylo doporučeno: ad a) požádat o úpravu návrhu ZÚR formou námitky v případě odlišností vedení koridorů D5/10 a Ep18, ad b) respektovat při zpracování návrhu nové ÚPD nadregionální, regionální biokoridory a biocentra včetně proběhnuvší aktualizace ÚSES na území CHKO Šumava, popř. při jejich zpřesnění uplatnit úpravu i v návrhu ZÚR formou námitky.

Výrok / požadavek připomínky: ÚP Vimperk, městu bylo doporučeno: ad a) v projednávaném návrhu ÚPD zkontrolovat zda nedochází ke kolizi navržených koridorů ZÚR s jinými návrhovými plochami, ad b) prověřit návaznost koridorů ZÚR v návrhu na sousední ÚPD, popř. požádat o úpravu návrhu ZÚR formou námitky, ad c) respektovat koridor územní rezervy s označením Ep17 a koridor Ep18, ad d) respektovat a zapracovat do návrhu nového ÚP plochu nadmístního významu s označením SR26.

Odůvodnění připomínky: viz předchozí. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Obec Horní Vltavice k tomuto neuplatnila námitku. Koridor pro homogenizaci silnice I/4 je v tomto úseku vymezit spojitě, návaznost na hranicích správních území obou obcí je zajištěna, řešení, vč. územních souvislostí s vymezením ÚSES, bylo projednáno s příslušnými orgány ochrany ŽP. K doporučení směrem k ÚPD obce Dolní Vltavice se pořizovatel připojuje, nicméně připomínka nemá žádný vliv na řešení návrhu ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínky: ÚP Vacov – dochází k úpravě koridoru Ep5 VTL plynovod Čestice – Vacov – Stachy a proto bylo obci doporučeno: ad a) zastupitelstvo musí uplatnit námitku k veřejnému projednání návrhu ZÚR JČK v oblasti vedení koridoru Ep5 a požádat o úpravu trasy kolem sídla Vacov, ad b) upřesnit ve stávající ÚPD hranice nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů v návaznosti na návrh ZÚR a v případě odlišností uplatnit formou námitky k veřejnému pro-

Odůvodnění připomínky: viz předchozí. Vypořádání připomínky: VYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Obec Vrbice k tomuto neuplatnila námitku, nicméně obec Vacov ano (č. j. námitky: KUJCK 37475/2010 OREG/1) a této námitce požadující drobnou korekci trasy VTL plynovodu bylo doporučeno vyhovět.

Odůvodnění připomínky: viz předchozí. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Město Vimperk k tomuto neuplatnilo námitku, doporučení se týkají ÚPD města Vimperk, k těmto doporučením se KÚ JČK jako pořizovatel ZÚR se k tomuto doporučení připojuje, nicméně nemají dopad na podobu textu ani grafiky návrhu ZÚR JČK. Výrok / požadavek připomínky: ÚP Zdíkov – dochází k úpravě vedení koridoru územní rezervy VTL plynovod s označením Ep17 Zdíkov – Vimperk v lokalitě Zdíkovec a k úpravě na trase Ep17 kolem sídla Zdíkov směr Branišov a stejně tak musí dojít k úpravě koridoru Ep5 VTL na území obce Zdíkov, dále dochází k úpravě umístění plochy V34 ČOV Zdíkov na k. ú. Zdíkovec. Obci bylo doporučeno: ad a) zastupitelstvo musí uplatnit námitku k veřejnému projednání návrhu ZÚR JČK v oblasti vedení koridoru územní rezervy Ep17 v lokalitě Zdíkovec a k úpravě na trase kolem sídla Zdíkov směr Branišov a stejně tak musí dojít k úpravě koridoru Ep5, ad b) prověřit umístění plochy V34 ČOV Zdíkov v ZÚR, popř. uplatnit námitku. Odůvodnění připomínky: viz předchozí. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Obec Zdíkov uplatnila námitku (č. j. námitky KUJCK 1426/2011 OREG/1) a této námitce nebylo vyhověno.

Zákon 114/1992 Sb., §77a, odst. (6): Krajské úřady vymezují a hodnotí regionální systém ekologické stability podle § 4 odst. 1 mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území. 131


Občanské sdružení Srubec místo k životu č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/106

90 Stránka 314

Výrok / požadavek připomínky: Podatel proto požaduje, aby bylo provedeno reálné porovnání variant obchvatu obce Srubec, zejména pokud jde o srovnání varianty severní s variantou jižní, vyhodnocení vlivu každé z těchto variant na životní prostředí, a následné zvolení jedné z těchto variant řádně odůvodněno dle požadavků stavebního zákona a správního řádu. V opačném případě podatel navrhuje, aby návrh ZÚR zastupitelstvo neschválilo Odůvodnění připomínky: Občanské sdružení "Srubec místo k životu, o. s." (dále jen "sdružení") je právnickou osobou založenou v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb. V souladu se základními cíli sdružení, kterými jsou ochrana přírody a krajiny, sdružování dotčených občanů při ochraně přírody a krajinného rázu katastrálního území obce Srubec u Českých Budějovic, prosazování striktního dodržování zejména zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí (tzv. EIA), stavebního zákona a zákona o ochraně přírody a krajiny, zasíláme tyto připomínky k návrhu zadání územního rozvoje Jihočeského kraje. Součástí návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je rovněž závazné vymezení koridoru pro záměr severního obchvatu obce Srubec řešený v bodu D43/1 návrhu, který je součástí přeložky silnice 11/157, úsek Srubec - České Budějovice. Občané obce, reprezentovaní naším sdružením opakovaně navrhovali posouzení tzv. „jižní varianty“ obchvatu silnice 11/157 v obci Srubec. Vyzdvihovali výhody této varianty vůči tzv. „severní variantě“. Obchvat by se vyhnul zastavěným územím obcí Srubec a Hodějovice, došlo by k odklonu vozidel mimo obec Srubec, snížily by se dopady na životní prostředí a hlučnost a omezení vlastnických práv by bylo výrazně nižší. K posouzení jižní varianty obchvatu obce však do současné doby nedošlo. Podatel tímto podává v souladu s ustanovením § 39 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) následující připomínky, které odůvodňuje takto: 1. Nesplnění zadání pro zpracování Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje - neprovedení variantního hodnocení. Usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 24112004/ZK ze dne 14. 9. 2004 bylo schváleno zadání pro zpracování Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje (dále také jen „Zadání“). Zadání obsahuje ve své příloze č. 1 - Okruhy problémů, část Dopravní infrastruktura (d), Problémy regionálního významu (B), bod Bd49: Silnice II1157 v úseku Srubec - České Budějovice. Krajský úřad zde uvedl, že „se jedná velmi závadnou trasu na průtazích zastavěným územím (hluk) i mimo něj, potřebné přeložky.“ Komunikace II/157 prochází obcí Srubec, obchvat obce Srubec je proto součástí tímto článkem navrhované přeložky. V jiné části Zadání, části k. Požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, k. 1. Doprava, 71. Silniční doprava, bod 71.7. krajský úřad výslovně stanovil požadavek „prověřit návrhy obchvatů měst a vybraných sídel na silnicích I. a II. třídy, a to zejména s ohledem na zabezpečení ochrany městských center před nadměrným zatížením hlukem…, při posuzování jejich variant z hlediska vlivu na životní prostředí brát v úvahu také jejich vliv na obyvatelstvo žijící nejen ve stávajících lokalitách, ale i v nově navrhovaných plochách.“ Dikce tohoto ustanovení se vztahuje i na obchvat obce Srubec (jedná se o sídlo na silnici II. třídy – II/157, které je nadměrně zatíženo hlukem), vyplývá z něj tedy požadavek provést posouzení variant uvedeného obchvatu z hlediska jeho vlivu na životní prostředí, vlivu na obyvatelstvo, a to jak obyvatelstvo žijící v lokalitě stávající komunikace, tak obyvatelstvo žijící v okolí nově navrhovaného obchvatu. Požadavek provést hodnocení variant záměru je uveden rovněž v ust. § l0i odst. 3) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Dle dikce uvedeného ustanovení „ministerstvo a orgán kraje jako Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

dotčené orgány ve smyslu stavebního zákona při pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace stanoví požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně zpracování možných variant řešení,… ". Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zákon č. 100/2001 Sb. předjímá variantní zpracování záměru a jejich následné porovnávání. Při pořizování zásad územního rozvoje jako jednoho typu územně plánovací dokumentace, Ministerstvo životního prostředí pak může stanovit požadavky na zpracování možných variant řešení. Následovalo zpracování konceptu Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje (dále také jen „Koncept“), který byl veřejně projednán dne 22. 2. 2006. V části Konceptu - Návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, Dopravní řešení, Ostatní silniční síť, Silnice II. třídy regionálního významu, v bodě 306. je rovněž zmíněn severní obchvat obce Srubec, a to jako nevariantní závazný záměr se zákresem koridoru, který je veřejně prospěšnou stavbou. Ačkoliv koncept územního plánu je nástrojem sloužícím k ověření variantních řešení záměrů, k variantnímu posuzování záměru nedošlo. Naopak byl bez bližšího odůvodnění zvolen severní obchvat Srubce, aniž by krajský úřad v Konceptu provedl jeho srovnání s variantou jižní a následně volbu severní varianty na úkor varianty jižní náležitě odůvodnil. Koncept byl dále dle informací Krajského úřadu projednán s dotčenými orgány státní správy, nebyl s nimi ale ve všech bodech dohodnut. Vzhledem k tomu, že Konceptem byly prověřeny a dohodnuty některé varianty řešení, krajský úřad využil Koncept jako územně plánovací podklad pro zpracování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V souvislosti se vstupem v platnost nového stavebního zákona - zákona č. 183/2006 Sb., Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém Upřesňujícím pokynu ke schválenému zadání ÚPVUC Jihočeského kraje, č. j. KUJCK 6551/2007 OREG/l, ze dne 16. 3. 2007 (dále jen „Upřesňující pokynů) konstatoval, že zadání ÚPVUC Jihočeského kraje je dle ust. § 187 odst. (6) tohoto zákona považováno za schválené zadání zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. V Upřesňujícím pokynu je dále konstatováno, že „část problémů, u kterých bylo požadováno variantní řešení, byla prověřena v rámci zpracování konceptu ÚPVUC a je proto možno od dalšího zpracování a prověřování variant buď zcela upustit, nebo variantní řešení omezit.“ Upřesňující pokyn ovšem neobsahuje žádný výčet záměrů, u kterých je možno od variantního posuzování upustit, ani odkaz na jakýkoliv konkrétní výstup posuzování či prověřování záměrů. Naopak se omezuje pouze na výše uvedené obecné konstatování. O prověření variant záměru obchvatu obce Srubec v rámci zpracování konceptu ÚPVUC a z toho pramenící možné upuštění od prověřování variant záměru se vůbec nezmiňuje. Dalším krokem bylo zpracování návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále také jen „Návrh ZUR“). Obchvat obce Srubec je v tomto návrhu řešen v části Koridory a plochy nadmístního významu, v bodu D43/1, který závazně vymezuje obchvat Srubce severně od obce, v komplikovaném urbanizovaném prostoru, šíře koridoru 100m. V odůvodnění Návrhu ZÚR je k bodu D43/1 uvedeno: „D43/1, obchvat Srubce, severní řešení bylo zvoleno z důvodů kontinuity se schváleným územním plánem Srubce, vymezením v ÚPVUC Jihočeského kraje a z důvodů lepších parametrů silnice z hlediska provedené analýzy na lesy, zemědělskou půdu a prvky ÚSES.“ Spolu s Návrhem ZUR se předkládá i Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona, ze srpna 2010. V hodnocení bodu D43/1 zpracovatel hodnotil pouze jednu variantu řešení, a to severní obchvat Srubce. Nedošlo tedy k hodnocení více možných variant, tak jak to požaduje Zadání ÚPVUC a zákon Č. 100/2001 Sb. Dále zpracovatel ve vyhodnocení vlivů záměru D43/1 konstatoval pozitivní vliv záměru na obyvatelstvo, a ovzduší, negativní vliv naopak na vodu a půdu. Vzhledem k tomu, zpracovatel ve vyStránka 315

hodnocení vlivu obchvatu na obyvatelstvo hodnotil tento vliv jako pozitivní, aniž by zohlednil negativní vliv záměru na obyvatelstvo v ploše pro určené pro umístění záměru, není splněn požadavek zadání, aby při posuzování jejich variant z hlediska vlivu na životní prostředí brát v úvahu nejen jejich vliv na obyvatelstvo žijící nejen ve stávajících lokalitách, ale také v nově navrhovaných plochách. Z Výše uvedeného vyplývá, že při pořizování Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, nebylo provedeno hodnocení variant záměru obchvatu obce Srubec, a to ani v rámci pořizování konceptu ÚPVUC Jihočeského kraje, ani při pořizování návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, a tím nebyly splněny podmínky stanovené v zadání ÚPVUC Jihočeského kraje, modifikované Upřesňujícím pokynem Krajského úřadu Jihočeského kraje, vyplývající rovněž ze zákona č. 100/2001 Sb. 2. Nedostatečné odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje - bodu D43/1 - severní obchvat Srubce. Dle ust. § 173 odst. 1) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, opatření obecní povahy musí obsahovat odůvodnění. Dle ust. § 68 odst. (3) správního řádu, které se přiměřeně použije i pro vydávání opatření obecné povahy, se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Zásady územního rozvoje, vydávané formou opatření obecné povahy, resp. jejich odůvodnění, musí vedle výše uvedených náležitostí obsahovat rovněž náležitosti uvedené v ust. § 40 odst. (2) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. Dle písmena d) uvedeného odstavce musí odůvodnění obsahovat komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty. V odůvodnění Návrhu ZUR, bodu D43/1 krajský úřad uvádí: „obchvat Srubce, severní řešení bylo zvoleno z důvodu kontinuity se schváleným ÚP Srubce, vymezením v ÚPVÚC ČBSRA a z důvodů lepších parametrů silnice z hlediska provedené analýzy na lesy, zemědělskou půdu a prvky ÚSES.“ Z uvedeného je zřejmé, že krajský úřad naprosto nedostatečně odůvodnil zvolení severní varianty obchvatu obce Srubec, a proto nedodržel zákonné podmínky pro vydání zásad územního rozvoje. Jako první důvod je zde uveden důvod kontinuity se schváleným územním plánem obce Srubec. Podatel k tomu uvádí, že severní řešení obchvatu obce Srubec napadl svými námitkami rovněž v průběhu veřejného projednání územního plánu obce Srubec. Obecní úřad obce Srubec v rozhodnutí o námitkách volbu severní varianty odůvodnil následovně: „Jižní variantu nelze řešit jednostranně pouze ve správním území obce Srubec, tj. územním plánu obce Srubec, jelikož největší část jižní varianty je vedena mimo správní území obce Srubec, konkrétně po správním území obce Staré Hodějovice Tato obec vyjádřila svůj zcela jednoznačný postoj (zásadní nesouhlas) dopisem zaslaným na Obecní úřad Srubec. Obec Srubec je oprávněna řešit územně plánovací dokumentaci na úrovni územního plánu pouze ve svém správním území. V rámci prací na předchozím ÚPnSÚ byla posuzována variantní trasa po jižním okraji zastavěného území obce; ta se ovšem ukázala jako méně vhodná (výškový průběh trasy, zásah do pozemků lesa), venkoncem je však dnes již nereálná dík již existující stávající zástavbě. Z obdobného důvodu je nereálná i trasa dílčí přeložky navržené ÚPnSÚ České Budějovice (1986) rovněž jižně stávající trasy silnice. Že je řešení jižní varianty přeložky silnice II/157 výhradně v rámci správního území obce Srubec nereálné, potvrdila i studie jižní varianty obchvatu silnice II/157, která tento obchvat z velké části vede po správním území obce Staré Hodějovice. Z těchto důvodů nebyla jižní varianta, kterou by bylo možno v rámci správního území obce Srubec řešit v územním plánu, uvažována a byla do územního plánu Srubec převzata varianta severní.“ Protože tedy nelze řešit jižní variantu obchvatu obce Srubec pouze v Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

území této obce, pořizování zásad územního rozvoje je jedinou možnou úrovní, na které lze provést variantní hodnocení záměru a rozhodnout o volbě nejvhodnější varianty. Nezohlednění jižní varianty obchvatu obce nelze tedy zdůvodnit kontinuitou s územním plánem obce Srubec, protože při pořizování územního plánu Srubce nebylo možné jižní variantu obchvatu obce z důvodu nedostačující působnosti obce (vedení trasy mimo území obce) náležitě prověřit a zhodnotit. Jsou to právě a pouze orgány kraje, které mohou v záležitostech nadmístního významu zasahovat do činnosti orgánu obcí. Obchvat obce Srubec jako součást přípojky na dálnici D3 mezi záležitosti nadmístního významu rozhodně patří, jak už vyplývá ze samotného označení kapitoly v Návrhu ZUR - Koridory a plochy nadmístního významu, ve které je zařazen i bod D43/1 - obchvat Srubce, tak z podstaty problému, kdy komunikace II/157 bude sloužit jako přivaděč na dálnici D3 pro dopravu z území širšího než je území obce Srubec, jedná se tedy o problém, který přesahuje působnost obce Srubec. Jsou to tedy orgány kraje, které jsou povinny řádně prověřit a porovnat varianty řešení, provést potřebné analýzy a posléze vybrané řešení náležitě odůvodnit. Krajský úřad dále v odůvodnění Návrhu ZUR - záměru D43/1 obchvat Srubce uvádí odkaz na ÚPVÚC ČBSRA, tedy Územní plán velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace, a kontinuitu s v tomto dokumentu zvoleném řešení. (ÚPVÚC ČSBRA pozbyl platnosti ke dni 1. 1.2010, a byl proto použit jako územně plánovací podklad.) Podatel ovšem namítá, že v uvedené dokumentaci je sice zvolen obchvat obce Srubec na sever od území obce, trasa stanovená v grafické části dokumentace ovšem neodpovídá trase vymezené v Návrhu ZUR, ani trase zvolené v územním plánu obce Srubec (koridory navrhované v územním plánu Srubec a Návrhu ZUR vykazují vzájemné drobné odchylky). Nově zvolené řešení se liší od řešení navrhovaného v ÚPVÚC ČBSRA podstatným způsobem, nelze tedy odkazovat na kontinuitu s předchozí dokumentací. Dále krajský úřad argumentuje důvody lepších parametrů silnice z hlediska provedené analýzy na lesy, zemědělskou půdu a prvky ÚSES. Jedná se ovšem pouze o obecné konstatování, ze kterého žádným způsobem nevyplývá, o jaké analýzy se jedná a jaké byly jejich výsledky, a jaké varianty byly v rámci prováděných analýz hodnoceny, zejména zda byla zkoumána i varianta jižní, či zda bylo porovnáváno pouze severní varianta obchvatu se současným stavem v obci Srubec. Z výše uvedeného vyplývá, že odůvodnění bodu D43/1 - obchvat Srubce obsažené v návrhu ZUR Jihočeského kraje neobsahuje komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty, nelze jednoznačně dovodit, jaké podklady byly použity pro výběr severního řešení, ani není možné dovodit úvahy krajského úřadu, kterými se této řídil při hodnocení navrhovaných řešení. Odůvodnění tedy nesplňuje zákonné podmínky dle ustanovení § 40 odst. (2) stavebního zákona a ustanovení § 70 odst. (3) v souvislosti s ustanovením §§ 173 odst. (1) a 174 odst. (1) správního řádu. Uvedená část Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje může být v případě nezjednání nápravy napadena jako nezákonná žalobou ve správním soudnictví. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Občanské sdružení Srubec místo k životu má bezesporu právo uplatnit připomínku k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jako každý dle ustanovení § 39 odst. (2) stavebního zákona. Ad 1) Nejedná se o nesplnění Zadání ÚPVÚC Jihočeského kraje. Toto zadání bylo schváleno usnesením Jihočeského kraje. Právním aktem stejné právní váhy, usnesením Zastupitelstva kraje, byl schválen Upřesňující pokyn. Právním aktem vyšší právní váhy, zákonem, zde zákonem stavebním č. 183/2006 Sb., konkrétně ustanovením § 187 odst. (2) tohoto zákona, bylo stanoveno, že cituji: „Krajský úřad prověří územní plány velStránka 316

kých územních celků z hlediska aktuálnosti jednotlivých záměrů a splnění kritérií jejich nadmístního významu. Záměry vyhovující uvedeným hlediskům převezme bez věcné změny do návrhu zásad územního rozvoje projednaných s dotčenými orgány.“ Protože záměr severního obchvatu Srubce je zanesen nikoliv v původní ÚPVÚC ČBSRA, ale ve změně č. 1, a protože v době zpracování návrhu ZÚR JČK pro společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle ustanovení 37 stavebního zákona toto dokumentace zcela jistě platila (podle § 187 odst. (1) a odst. (7) stavebního zákona), pořizovatel neuložil projektantovi posuzovat jinou variantu než tu, kterou mu uložil převzít, jako stále aktuální, což bylo doloženo zanesením do ÚP Srubce, přímo stavební zákon. Ad 2) Pořizovatel připouští, že odůvodnění je maximálně stručné. To je dáno velmi nadstandardním rozsahem Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje oproti obdobným dokumentacím jiných krajů. Na základě Vaší připomínky bude odůvodnění doplněno v rozsahu vysvětlení u bodu 1) této připomínky. Rovněž bude precizován text, aby z něho bylo patrno, že záměr severního obchvatu Srubce byl přebírán konkrétně ze změny č. 1 územního plánu velkého územního celku Českobudějovická sídelní regionální aglomerace a z územního plánu obce Srubec. Ing. Renata Švestková, Ph.D. a Jaroslav Švestka č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/107

91

Výrok / požadavek připomínky: věcně shodný s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Odůvodnění připomínky: věcně shodné s připomínkou Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: věcně shodné s odůvodněním k návrhu výroku k připomínce Občanského sdružení Srubec místo k životu č. j. KUJCK 39678/2010 OREG/106. Ministerstvo průmyslu a obchodu č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/108

92

Výrok / požadavek připomínky: Ad 1) Z oblasti ochrany a využívání nerostných surovin nejsou zásadní připomínky. Celková koncepce Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále ZÚR JCK) zahrnuje ochranu a využití nerostných surovin v regionu. V případě možných střetů ložisek nerostných surovin (chráněná ložisková území, dobývací prostory) s některými konkrétními záměry ZÚR JCK je pozitivně hodnocen deklarovaný přístup vytěžení ložiska před zahájením stavebních prací; jinak je možné stavbu realizovat jen ve smyslu ustanovení §§ 18 a 19 zákona 44/1988 Sb. (horní zákon v platném znění). Ad 2) Z oblasti distribuce kapalných a plynných paliva vedení produktovodů předává společnost ČEPRO, a. a. následující připomínky: Textová část odůvodnění návrhu ZÚR JČK nezahrnuje vymezení ploch s omezeným vyžitím z důvodu ochranného pásma produktovodu, ačkoliv vyhláška č. 500/2006 Sb. (příloha č. 4 odst. 1) písmo d) stanoví jako obsah zásad územního rozvoje zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v Politice územního rozvoje ČR včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury. Grafická část - výkres širších vztahů č. 11 je třeba pro úplnost a správnost doplnit o zákres plochy ochranného pásma produktovodu a taktéž o legendu k ploše území s omezeným využitím ochraňujícím produktovod v řešeném Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

území (společnost ČEPRO, a. s. uvedený dokument elektronicky zaslala Krajskému úřadu Jihočeského kraje spolu s výše uvedeným dopisem). Ad 3) Společnost NET4GAS, s. r. o. sděluje, že v řešeném zájmovém území je situován záměr vybudování tranzitního VTL plynovodu do Rakouska. Její připomínky k záměru výstavby trasy plynovodu byly zohledněny. Ad 4) Společnost E. ON Distribuce, s. r. o. své vyjádření k tomuto návrhu ZÚR JCK nepředala, avšak uplatní-li své případné připomínky přímo u Krajského úřadu Jihočeského kraje, žádáme z titulu Ministerstva průmyslu a obchodu o akceptování těchto připomínek, zejména pokud se budou týkat ochranných a bezpečnostních pásem dle zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění. Ad 5) Z ostatních oblastí připomínky nejsou. Odůvodnění připomínky: Ministerstvo průmyslu a obchodu jako orgán státní správy pro energetiku podle ustanovení § 16 písmo g) zákona č. 458/2000 Sb. a dotčený orgán státní správy z hlediska působnosti podle ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb. uplatňuje své připomínky podle ustanovení § 39 zákona č. 183/2006 Sb. K bodu 2) Tento jev je nadmístního významu a vymezuje plochy s limitem využití opírajícím se o vládní nařízení 29/1959 Sb. a ČSN 65 0204. Z uvedeného důvodu žádá společnost ČEPRO, a. s. o doplnění tohoto jevu do textové části odůvodnění návrhu ZÚR JCK v rámci stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu. (Situační zákres, který odpovídá údajům o území a dopis č. j.: ss-2047/PŘ/10 ze dne 19. 7. 2010 zaslaný Krajskému úřadu Jihočeského kraje, jímž byly údaje aktualizovány, je přiložen). Vypořádání připomínky: VYHOVĚT Odůvodnění vypořádání připomínky: Jediný požadavek na změnu v dokumentaci je pod bodem 2). Vlastní produktovod dle schématu 10 Politiky územního rozvoje ČR 2008 zasahující na území Jihočeského kraje je vymezen v politice vymezený jako stav, nikoliv jak návrh. Jeho převzetí tedy striktně vzato do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje není nutné. Vzhledem k tomu, že se jedná o existující stavbu, jde v podstatě jen o zopakování povinnosti respektovat tuto limitu využití území v navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených měst a obcí. Přesto výše uvedené bylo požadavku Ministerstva průmyslu a obchodu vyhověno, bod byl doplněn jako požadavek nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí do bodu (58) výrokové části a do odůvodnění (rovněž do bodu 58). Pokud jde o koordinační výkres, tam produktovod zakreslen je, stejně tak i ve výkresu širších vztahů, do kterého bude doplněno i ochranné pásmo, byť s ohledem na měřítko bude na hranici viditelnosti. Městský úřad Tábor, odbor životního prostředí č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/109

93

Výrok / požadavek připomínky: Předkládáme tímto k dnešnímu (tj. 13. 12. 2010) veřejnému projednání Zásad územního rozvoje kraje zde v Táboře následující připomínku. Požadujeme, aby vrstva ÚSES v ZÚR JČK byla upravena dle schválených a již projednaných (s DOSS) územních plánů v jednotlivých správních územích. Odůvodnění připomínky: Důvody, které nás k tomu vedou, byly předneseny při jednání dne 11. 10. 2010 na Odboru regionálního rozvoje, ÚP a SŘ a investic Krajského úřadu Jihočeského kraje. V případě celé řady správních území jednotlivých obcí můžeme konstatovat, že schválený nebo projednaný územní plán zpřesňuje jednotlivých regionálních prvků ÚSES. V některých případech jsou však regionální skladebné části Stránka 317

ÚSES vedeny odlišně od řešení, které je navrženo ve schváleném územním plánu. Jde především o následující obce: Borotín - vedení RBK podél západní hranice správního území; Dobronice u Bechyně - vedení RBK podél jižní a východní hranice správního území v lesním komplexu; Malšice - vedení RBK v lesním komplexu mezi Malšicemi a Dobřejicemi; Nová Ves u Chýnova - vedení RBK severozápadně od Nové Vsi; Planá nad Lužnicí - vedení RBK na jižním okraji správního území (návaznost na D3); Turovec - umístění LBC, které je vložené v RBK na hranici se správním územím s Planou; Tábor - umístění RBC na východním okraji správního území (krajem navržené RBC je v kontaktu s průmyslovým areálem ČEPRO); Ústrašice - vedení RBK jižně od obce v lesním masivu; Mladá Vožice - vedení regionálních biokoridorů v jihovýchodní části správního území; Sudoměřice u Bechyně - vedení RBK podél jižní hranice správního území; Šebířov – změna RBK původně procházejícího v mezofilních lesních porostech na vodní cestu podél Blanice. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Vymezení regionální úrovně ÚSES bude na území celého Jihočeského kraje v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ponecháno dle Generelu NR-R ÚSES Jihočeského kraje, který je podkladem pro vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje a který je součástí Radou Jihočeského kraje schválené Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje. Zdůrazňujeme, že kompetentním orgánem ochrany životního prostředí pro vymezování regionálních ÚSES je Krajský úřad a pro nadregionální úroveň Ministerstvo životního prostředí, lokální ÚSES a jeho vymezení v rámci územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí musí respektovat tyto nadřazené úrovně ÚSES a přizpůsobit se jim. Navíc je nutné mít na paměti, že vymezené plochy a koridory ÚSES jsou podle § 170 stavebního zákona veřejně prospěšnými opatřeními s možností vyvlastnění a změna jejich vymezení po veřejném projednávání návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje by byla zásahem do ochrany soukromého vlastnictví a možnosti veřejnosti se k tomuto vyjádřit. Petra Marešová Dyszkiewiczová č. j. připomínky: KUJCK 39678/2010 OREG/110

94

Výrok / požadavek připomínky: Chtěla bych podat připomínku k návrhu nového územního plánu. Připomínka se týká mého pozemku (parcelní č. 1195 v katastrálním území Čestice 623296). Na tento pozemek zasahuje vedení zamýšleného plynovodu. Jelikož bych chtěla na tomto pozemku stavět, s tím vedení zásadně nesouhlasím. Odůvodnění připomínky: Na veřejném projednání územního plánu ve Strakonicích jsme se dotazovali přednášejícího, který tvrdil, že se takto nakresleným plynovodem nemusí obec řídit úplně přesně. Plynovod je zde nakreslen např. 200m široký, ale obec ho do svého plánu může zakreslit pouze např. 50 m. Když jsme toto řekli panu Jankovcovi, který zpracovává územní plán Čestic, řekl nám, že je to nesmysl a že to musí být přesně podle krajského plánu (prý mu to vysvětlovali 3 krajští odborníci). Jako laik tomu vůbec nerozumím a hlavně jsem se to dozvěděla

docela pozdě. Do pozemku jsem již investovala kolem 100 000 Kč (obec ani pan Jankovec tam dříve žádný problém neviděli ) a neradi bychom, aby tato investice byla zbytečná. Proto prosím o zakreslení vedení plynovodu mimo můj pozemek. Dále cituji vyjádření e-on k tomuto problému: „Vážený pane Mareši, dle naší telefonické domluvy jsem se ve středu dotazoval našeho investičního technika a dozvěděl jsem se asi toto: trasu budoucího plynovodu, který se nejspíš asi nikdy stavět nebude, do územního plánu zadal nějaký projektant, neví který, nejspíš kdo kreslil plynovod pro obec.“ Přijde nám proto zbytečné mít „zablokovaný“ pozemek kvůli něčemu, co se cituji E. ON „nejspíš asi nikdy stavět nebude“. Vypořádání připomínky: NEVYHOVĚT. Odůvodnění vypořádání připomínky: Šíře koridoru je stanovena tak, aby šířka území v koridoru umožňovala v dalším stupni dokumentace detailní řešení vedení sítě i v případě překážek v měřítku zásad územního rozvoje nezobrazitelných. Vymezení ve výkresové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje je potřeba považovat za mezní a nepřekročitelné a v navazujících územních a regulačních plánech nebo ve správních řízeních je nutné tyto koridory zpřesnit v rámci stanovených koridorů podle konkrétních podmínek v daném území a na základě dohody s dotčenými orgány a s ohledem na krajinný ráz, na ochranu přírody, ochranu lesního a půdního fondu a s ohledem na kulturně historické hodnoty v území. Zpřesnění koridoru je tak ponecháno na podrobnější řešení v rámci územního plánu. Může být uváděných 50m, ale může být koridor vymezen i úžeji. Samotný záměr VTL plynovodu je důležitý, protože na něj navazují další 2 územní rezervy pro VTL plynovody od obce Stachy směrem na Kašperské Hory v Plzeňském kraji (kód Ep16) a směrem na Vimperk (kód Ep17). Případné vypuštění by tedy znamenalo i vypuštění obou územních rezerv a rezignaci na plán (byť časově vzdálený) zásobování této části Šumavy plynem. To je jedním z úkolů z PÚR ČR 2008.

bb) Stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno Stanovisko Ministerstva životního prostředí 476.

Na základě materiálu „Dohoda o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (uzavřená ve smyslu § 4 odst. 7 zákona č. 183/2006., stavební zákona, § 133 odst. 3 a § 136 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád)“ bylo toto stanovisko vydáno po veřejném projednání dne 20. 6. 2011 pod č. j. 40831/ENV/11 v této podobě:

V Praze dne 20. 6. 2011 Č. j.: 40831/ENV/11

STANOVISKO Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 318

Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu „Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje“ verze po veřejném projednání

Předkladatel koncepce:

Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice

Zpracovatel koncepce:

A+U DESIGN spol. s r.o. U Černé věže 9 370 01 České Budějovice

Zpracovatel posouzení:

RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. EIA SERVIS s.r.o. U Malše 20 370 01 České Budějovice (držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, osvědčení č. j. 2721/4692/OEP/92/93 ze dne 11. 2. 1993, prodloužení autorizace č. j. 45099/ENV/06 ze dne 29. 6. 2006) Mgr. Pavla Dušková (držitelka osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle §19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, č. j. 34758OVZ-32.0-8. 9. 08 ze dne 19. 12. 2008) Mgr. Radomír Mužík (držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, osvědčení č. j. 39738/ENV/10 ze dne 6. 5. 2010) RNDr. Václav Braun (držitel autorizace k posuzování vlivů dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, č. j. 29545/ENV/09, 1000/630/09 ze dne 23. 4. 2009)

Stručný popis koncepce: Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) by měly Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (dále též jen „ZÚR JČK“) stanovit základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území, stanovit priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území a zpřesnit nebo vymezit rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti republikového a nadmístního významu. Dále zpřesnit plochy a koridory vymezené v Politice územního rozvoje a navrhnout plochy a koridory nadmístního významu včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv a stanovit požadavky na jejich využití. ZÚR JČK rovněž definují plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby a na území Jihočeského kraje určují priority územního plánování a úkoly pro podrobnější územně plánovací dokumentaci. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 319

Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona. Dokumentace po věcné stránce obsahuje: 

Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území



Upřesnění republikových a vymezení nadmístních rozvojových oblastí a os



Zpřesnění vymezení specifických oblastí (§ 32 odst. 1 písm. c) stavebního zákona) vymezených v Politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu



Zpřesnění vymezení ploch a koridorů (§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona) vymezených v Politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv



Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje



Vymezení cílových charakteristik krajiny



Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezených asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit



Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury



Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti



Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje



Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost



Zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9 pro plochu nebo koridor vymezený podle písmene j) a k)



Stanovení pořadí změn v území (etapizace), je-li to účelné



Údaje o počtu listů zásad územního rozvoje a počtu výkresů grafické části

Je možno konstatovat, že upravený návrh ZÚR JČK není v zásadním rozporu s vnitrostátními cíli pro oblast životního prostředí. Tyto cíle jsou zahrnuty do priorit ZÚR JČK a měly by být naplňovány návrhem ploch nadregionálního a regionálního ÚSES a dále by měly být tyto cíle reflektovány v zásadách pro rozhodování o změnách v území a úkolech pro územní plánování. K souladu s cíli pro oblast životního prostředí by mělo přispět i stanovení přírodních a kulturních hodnot v území a vymezení cílových charakteristik krajiny. Pro realizaci záměrů v konfliktních plochách a koridorech z hlediska životního prostředí jsou navržena opatření k minimalizaci negativních vlivů na dotčené složky životního prostředí. Stručný popis vyhodnocení: Posouzení vlivů ZÚR JČK na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v souladu s požadavky platného stavebního zákona a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno podle Metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (Věstník Ministerstva životního prostředí, XIV, srpen 2004). Při hodnocení jednotlivých ploch a koridorů bylo posouzeno očekávané ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí v případě realizace konkrétního záměru (konkrétních záměrů) v hodnocené ploše nebo koridoru. Při hodnocení byla použita semikvantitativní stupnice zahrnující hodnoty (-2, -1, 0, +1, +2,?), tedy od potenciálně významného negativního vlivu (-2) až po potenciálně významný pozitivní vliv (+2). Významnost vlivu (pozitivního nebo negativního) vyjádřená číslem 0, 1 nebo 2 je dána očekávanou mírou ovlivnění, kvalitou ovlivněné složky životního prostředí a pravděpodobností, s jakou k ovlivnění při realizaci záměru (záměrů) dojde. U konkrétních ploch a koridorů byly vyhodnoceny vlivy na jednotlivé složky ŽP a veřejné zdraví a celkový vliv na ŽP. Jelikož cílem hodnocení bylo identifikovat problematické plochy a koridory, byla pozornost věnována především negativním vlivům. Plocha (koridor) byla hodnocena negativně, pokud bylo čtyři a více složek ŽP hodnoceno záporně (součet záporných hodnot -4 a více). Byl-li u některé ze složek ŽP identifikován potenciálně významný negativní vliv (-2), byl záměr automaticky hodnocen potenciálně negativní jako celý. Aby bylo celkové hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví potenciálně významně negativní, tj. hodnota -2, musí plocha (koridor) vykazovat potenciálně významný negativní vliv na čtyři a více složky životního prostředí. Plocha (koridor) s celkovým potenciálně pozitivním vlivem (+1) je taková, která nevykazuje na žádnou složku ŽP potenciálně negativní vliv (-1, -2) a potenciálně pozitivní vlivy (+1, +2) převažují nad zanedbatelnými vlivy (0) tj. součet kladných hodnot musí být větší než +4. Aby bylo celkové hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví potenciálně významně pozitivní, tj. hodnota +2, musí plocha (koridor) vykazovat potenciálně významný pozitivní vliv na čtyři a více složky životního prostředí.


Stránka 320

Hodnocení vlivů bylo prováděno metodou „ex ante“ současně s úpravami návrhu ZÚR JČK. Většina připomínek a požadavků hodnotitelů na úpravu návrhu ZÚR JČK byla pořizovatelem průběžně akceptována. Připomínky a požadavky, které nebyly zahrnuty do návrhu ZÚR JČK jsou uvedeny v kapitole Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí, v podkapitole Návrhy na změny a úpravy návrhu ZÚR JČK. Součástí procesu posuzování vlivů koncepce bylo také posouzení vlivů koncepce na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ve smyslu ustanovení §45h a §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně přírody a krajiny). Průběh posuzování: Na základě ustanovení § 187 a v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 stavebního zákona Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic (dále jen „KÚ JČK“) jako pořizovatel, pořídil návrh ZÚR JČK. Zpracování ZÚR JČK bylo zahájeno v roce 2007. Navázalo na rozpracovaný Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje, který byl použit jako územně plánovací podklad pro zpracování ZÚR JČK. V květnu 2008 byl zpracován návrh ZÚR JČK (zpracovatel A+U Design spol. s r.o. České Budějovice) a vyhodnocení vlivů ZÚR JČK na udržitelný rozvoj území v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 stavebního zákona a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí tohoto vyhodnocení bylo vyhodnocení vlivů ZÚR JČK na ŽP (dále jen „Vyhodnocení SEA“) dle stavebního zákona (zpracovatel EKOTOXA s.r.o., Brno) a na území soustavy Natura 2000 dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zpracovatel AMEC s.r.o., Brno). Návrh ZÚR JČK z května 2008 včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl projednán v souladu s § 37 odst. 2 a 4 stavebního zákona na společném jednání s dotčenými orgány, se sousedními kraji a s Ministerstvem pro místní rozvoj dne 6. 8. 2008 v Českých Budějovicích. Vznesené připomínky a požadavky Jihočeský kraj buď akceptoval, nebo k nim proběhla dohadovací řízení, jako v případě stanoviska Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“). Na základě připomínek a požadavků ve stanoviscích dotčených orgánů, na základě dohod KÚ JČK a MŽP na způsobu vypořádání věcného stanoviska MŽP k návrhu ZÚR JČK ze dne 19. 12. 2008 a 11. 2. 2009 a na základě dohody MMR, MŽP a MZE o narovnání rozporů ohledně ZÚR JČK ze dne 26. - 28. 5. 2010 zajistil Jihočeský kraj zpracování upraveného návrhu ZÚR JČK. Dle dohody o narovnání rozporů ohledně ZÚR JČK ze dne 26. - 28. 5. 2010 bylo Vyhodnocení SEA a vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000 doplněno a upraveno dle změn v upraveném návrhu ZÚR JČK. Upravené dokumenty byly předloženy k veřejnému projednání, které proběhlo dne 17. 12. 2010 v Českých Budějovicích. Byly zohledněny připomínky a vyjádření vzešlá z veřejného projednání návrhu ZÚR JČK. Závěry posuzování: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán dle § 21 písmena l) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vydává na základě návrhu ZÚR JČK včetně zpracovaného Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání

STANOVISKO k návrhu „Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje“ verze po veřejném projednání s následujícími podmínkami (část A, část B): A. Podmínky stanoviska:


Stránka 321

1.

Při územně plánovací činnosti a dále při přípravě, realizaci a provozování konkrétních záměrů v jednotlivých rozvojových oblastech a osách, ve specifických oblastech a ve stabilizovaných plochách a koridorech respektovat principy a podmínky stanovené ve Vyhodnocení SEA včetně podmínek vyplývajících z hlavních environmentálních limitů vycházejících ze stávající legislativy, tj. zejména podmínek vyplývajících z území chráněných v rámci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podmínek vyplývajících z CHOPAV a z ochranných pásem vodních zdrojů dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, podmínek ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany lesů dle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, ve znění pozdějších předpisů a podmínek ochrany kulturních památek dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

2.

Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů vyloučit zásah do kulturních památek.

3.

Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů vyloučit, případně minimalizovat zásah do ZCHÚ a do I. a II. zóny NP a CHKO.

4.

Při zpřesňování koridorů dopravní a technické infrastruktury v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů vyloučit, případně minimalizovat zásah do biocenter ÚSES, křížení s biokoridory ÚSES vyřešit tak, aby byla co možná nejméně ovlivněna funkčnost biokoridoru.

5.

Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor ZPF, především zábor půdy v 1. a 2. třídě ochrany ZPF.

6.

Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při přípravě konkrétních záměrů v plochách a koridorech minimalizovat zábor a zásah do PUPFL, především do lesů zvláštního určení a lesů ochranných.

7.

Před realizací záměrů zasahujících do ZCHÚ a jejich ochranných pásem, do I. a II. zón NP a CHKO a do biocenter ÚSES zpracovat biologické hodnocení dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8.

Vytvářet podmínky k ochraně stávajících a vytváření zatím nefunkčních prvků ÚSES. Zvyšovat podíl zatravněných a lesních ploch, mokřadů a dalších ekosystémů zvyšujících biodiverzitu, ekologickou stabilitu a snižujících vodní i větrnou erozi půdy.

9.

Před realizací vzdušných vedení VVN na území NP, CHKO, přírodních parků a krajinných památkových zón zpracovat vyhodnocení vlivů na krajinný ráz. V navazujících územně plánovacích dokumentacích účinně bránit fragmentaci krajiny. Zdůraznit a respektovat nezbytnost ochrany krajiny a jejího krajinného rázu.

10. Souběh vzdušných vedení VVN řešit podle technických možností umístěním vodičů na společné stožáry. Liniové stavby umisťovat přednostně do společných, pokud možno již existujících koridorů. 11. V odůvodněných případech prověřit variantně územní studií vedení silničního nebo železničního koridoru, aby mohla být preferována varianta s nejmenším negativním vlivem na životní prostředí. 12. Při přípravě a realizaci silničních a železničních staveb, především čtyřpruhových komunikací a dvoukolejných tratí, zajistit dostatečnou prostupnost silničního nebo železničního tělesa pro živočichy, zejména s ohledem na velké druhy savců. 13. Před realizací konkrétních záměrů v plochách komerčních a průmyslových a při zahájení těžby nerostných surovin zajistit odpovídající ochranu veřejného zdraví, v odůvodněných případech zpracovat vyhodnocení zdravotních rizik. 14. Pro plochy s obytnou a smíšenou funkcí, komerční a průmyslovou funkcí a funkcí sportovní a rekreační zajistit dostupnost veřejnou dopravou. 15. Při realizaci konkrétních záměrů upřednostňovat tam, kde je to možné, vytápění z centrálního zdroje tepla, případně zemním plynem nebo obnovitelnými zdroji (biomasa, tepelná čerpadla). 16. Při zpřesňování ploch a koridorů v územních plánech obcí a při realizaci konkrétních záměrů v záplavových územích zajistit, kromě protipovodňové ochrany vlastních záměrů, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů v území během povodňových průtoků. 17. Vznikne-li potřeba vymezení nových záměrů strategického významu pro rozvoj kraje a záměrů nadmístního významu v ZÚR JČK, budou tyto záměry nejprve prověřeny zpracováním územních studií, které budou projednány s Ministerstvem životního prostředí a s ostatními příslušnými dotčenými orgány. 18. V navazujících územně plánovacích dokumentacích a při realizaci záměrů zdůraznit a respektovat ochranu podzemních a povrchových vodních zdrojů. 19. V navazujících územně plánovacích dokumentacích vytvářet podmínky vedoucí ke snížení rozsahu území zatíženého těžbou a podporovat opatření k rekultivaci tohoto území. 20. Regulovat rekreační využívání tam, kde se rekreace a sport charakterem nebo intenzitou dostávají do rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Spolupracovat s dotčenými orgány ochrany přírody. 21. Upravit vymezení plochy SR27 Cross golf Stožec tak, aby nezasahovala do I. a II. zóny NP Šumava. 22. Prověřit možnost úpravy vymezení koridoru Ee12 VVN 110 kV Dasný – Větřní tak, aby nezasahoval do navrhované krajinné památkové zóny Opalicko. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 322

23. Upravit vymezení koridoru D 14/2 Železnice Plzeň – České Budějovice, úsek Číčenice – hranice Plzeňského kraje tak, aby nezasahoval do PR Bažantnice u Pracejovic. 24. Koridory pro zásobování plynem Ep 10 Propojení tranzitních plynovodů a Ep 12 VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Horní Planá vést ve společném úseku v souběhu. 25. Přesunout silniční koridory D60/1 Silniční napojení LA Špičák, úsek Horní Planá – Hodňov – Otice a D60/2 Silniční napojení LA Špičák, úsek Hůrka (železniční zastávka Černá v Pošumaví) – Hodňov do územních rezerv, stanovit pro ně podmínku zpracování územní studie. 26. Sjednotit značení územních rezerv do podoby písmeno/písmeno aby byly územní rezervy jednoznačně odlišené od ploch a koridorů, jejichž označení má podobu písmeno číslo (např. územní rezervu pro koridor zásobování plynem Ep 15 označit jako Ep/A atd.). 27. Všechny větší investiční záměry v průmyslu, dopravě, obchodu a další vybavenosti, vyvolávající dopravní nároky, budou důsledně posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA, EIA), závěry a doporučení z nich budou převzata do správních řízení a do správních rozhodnutí o jejich umístění a povolení. 28. V rámci celkového systému sledování dopadů implementace ZÚR sledovat dopady implementace ZÚR na životní prostředí a veřejné zdraví a pravidelně zveřejňovat výstupy monitoringu. 29. Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení všech stanovisek dotčených orgánů státní správy, vyjádření, námitek a připomínek došlých po celou dobu přípravy koncepce včetně veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu vyhodnocení. B. Podmínky stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000: Realizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti pouze za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska: 30. Vzhledem k tomu, že hodnocená koncepce nepřináší u některých navržených záměrů dostatečně podrobné údaje, které by umožnily přesně posoudit konkrétní míru a rozsah případného vlivu na jednotlivé evropsky významné lokality, je potřeba u rozvojových oblastí, os, ploch a koridorů (záměrů), u kterých byl zjištěn možný negativní vliv přenést požadavek na posouzení vlivu konkrétních záměrů na EVL (PO) dle § 45h a § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny do dalších fází správních řízení (nižší územně plánovací dokumentace, procedury EIA, územní a stavební řízení apod.). 31. Při projektové přípravě konkrétních záměrů ZÚR JČK je nezbytné odstranit či minimalizovat eventuální prostorovou kolizi záměru s předměty ochrany evropsky významných lokalit, resp. s biotopy druhů a typy evropských stanovišť. 32. Možné dopady čerpání vody z nového vodního zdroje V2 Mažice: V textové části ZÚR JČK specifikovat postup u bodu 24 d) – záměr V2 Zdroj Mažice, vodovody, který by následoval, pokud by došlo k poklesu minimální hladiny v ložisku Komárovské blato pod stanovený limit včetně stanovení nápravných opatření. Specifikovat, jaká budou přijata opatření k odvrácení možného negativního vlivu čerpání vod v severní části Třeboňské pánve. Navržená formulace v textu návrhu ZÚR JČK je nekonkrétní. Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na povinnost schvalujícího orgánu dle § 10g odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a příslušných ustanovení stavebního zákona zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci. Dále upozorňujeme schvalující orgán na povinnost ve smyslu § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí dále upozorňuje předkladatele na povinnost zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a další povinnosti plynoucí z § 10h zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Výše uvedené povinnosti je třeba respektovat s ohledem na požadavky směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého opatření co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

Ing. Jaroslava HONOVÁ, v. r.

ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (otisk kulatého razítka se státním znakem č. 11)

Sdělení, jak bylo zohledněno stanovisko SEA Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje

Stránka 323

mezinárodních vazeb v oblasti dopravy je potřeba zmínit nadmístní rozvojovou osu N-OS9, která je navržena v trase silnice II/406 a spojuje krajské město Jihlava a Kraj Vysočina přes Telč, jihočeské Dačice a Slavonice do dolnorakouského města St. Pölten a dále do Vídně. Pro Jihočeský kraj je rovněž významné mezinárodní dopravní napojení prostřednictvím rozvojové osy nadmístního významu N-OS8 a silnice II/156 spojující krajské město České Budějovice přes Trhové Sviny a Nové Hrady s hlavním městem spolkové země Dolní Rakousko St. Pölten.

k návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje 477.

Výše uvedené požadavky stanoviska Ministerstva životního prostředí č. j. 40831/ENV/11 byly zapracovány do výrokové části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v rozsahu jeho podmínek uvedených pod body 1 až 20, 22, 24 až 27 a 30 až 32 v plném rozsahu, body 28 a 29, které jsou procesního charakteru, budou vloženy do usnesení Zastupitelstva kraje, kterým budou vydány tyto zásady. Požadavek pod bodem 21 (Croos golf Stožec) nelze 100% naplnit, došlo by k velké redukci plochy přírodně koncipované hříště o cca 40%, rozsah a striktní podmínky pro využití této plochy byl navíc již dohodnut se Správou Národního parku a CHKO Šumava dne 4. 5. 2011. Požadavek pod bodem 23 (úprava železničního koridoru na trati Plzeň – České Budějovice mimo Přírodní rezervaci Bažantnice) také nelze akceptovat a naplnit ze 100%, nicméně velká část překryvu přírodní rezervace a železničního koridoru byla odstraněna redukcí koridoru, na západním okraji nelze železnici posunout mimo přírodní rezervaci, dostali bychom se do již zastavěných ploch u Pracejovic.

cc) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů, včetně vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje 478.

Koordinace využívání území je v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje řešena jednak jak z hlediska přeshraničních (mezinárodních) vazeb, tak i širších nadregionálních (mezikrajských) vazeb.

a.

V oblasti dopravy má mezinárodní význam transevropský multimodální koridor označený v Politice územního rozvoje ČR 2008 kódem „M1“ v článku (82), který je promítnut do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v rozsahu dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železničního koridoru, projektu splavnění Vltavy do Českých Budějovic pro lodě do 300t, letiště České Budějovice, veřejného logistického centra České Budějovice a cyklostezky EUROVELO 7.

b.

Další dopravní koridor mezinárodního významu je tvořen stávající silnicí I/4, která je na území Jihočeského kraje v úseku hranice se Středočeským krajem po mimoúrovňovou křižovatku Nová Hospoda navržena jako rychlostní silnice R4 a dále směrem jihozápadním na Strakonice a hraniční přechod Strážný je navržena úprava stávající silnice I/4 do podoby kapacitního koridoru dopravní cesty označeného v Politice územního rozvoje ČR 2008 jako záměr S3 v článku (112). Tato silnice bude pokračovat dále na území Německa až do Pasova, kde se napojí na německou dálnici. Na území Středočeského kraje bude pokračovat navrhovaný koridor rychlostní silnice R4 až po napojení na stávající úsek rychlostní silnice R4 Příbram – Praha. Tento mezinárodní dopravní koridor je součástí rozvojové osy nadmístního významu N-OS1. Z hlediska mezikrajských a


c.

Z hlediska republikových dopravních vazeb je zajištěno dopravní propojení, kromě již výše zmiňovaných propojení se Středočeským krajem, v rámci rozvojových os nadmístního významu N-OS2 (České Budějovice – Vodňany – Písek – Blatná – Plzeň), po silnici I/20 a N-OS3 (Vodňany – Strakonice – Horažďovice – Klatovy – Domažlice) s Plzeňským krajem, N-OS4 (Písek – Bernartice – Oltyně po silnici I/29, Oltyně – Tábor – Pelhřimov po silnici I/19 je zajištěno spojení se sousedními kraji na západě, tj. Plzeňským, i východě, tj. Kraj Vysočina. Spojení na Vysočinu dále zajišťuje silnice I/34 směrem na Humpolec a dále po dálnici D1 na Jihlavu jako součást rozvojové osy N-OS7 (České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – Pelhřimov – Jihlavu a Brno) propojující Jihočeský kraj s Krajem Vysočina a dále také s Jihomoravským krajem. Další přímé silniční propojení s Jihomoravským krajem, který sousedí s Jihočeským krajem pouze velmi úzkou hranicí, má místní význam a spojuje po stávající silnici II/409 Slavonice s Vranovem nad Dyjí.

d.

V oblasti rozvoje železniční sítě je navržen koridor pro IV. tranzitní železniční koridor spojující Prahu – Benešov – Tábor – České Budějovice a hornorakouský Linec, koridor pro záměr ŽD5 dle Politiky územního rozvoje ČR 2008 v úseku Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice s pokračováním na Vídeň, železnice Plzeň – České Budějovice, resp. její plné zdvojkolejnění, a v rámci přeshraničních vazeb je navrženo železniční propojení, které má však jen místní význam a jedná se o propojení jihočeských Slavonic s dolnorakouskou železnicí v městě Fratres.

e.

V oblasti nemotorové dopravy je navržen koridor mezinárodní transevropské dálkové cyklotrasy EUROVELO 7 (Stockholm, Berlín, Drážďany, Praha, Tábor, České Budějovice, Linec, Salzburg, Řím, Malta). Zvláštní kapitolu v rozvoji turistického a cestovního ruchu, ale i ekologické varianty nákladní lodní dopravy, představuje navrhované splavnění Vltavy z Českých Budějovic přes Hlubokou nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Orlickou nádrž, Prahu až k soutoku s Labem a tím i napojení na evropskou síť splavněných vodních toků.

f.

Z hlediska rozvoje technické infrastruktury přeshraničního významu návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezuje následující záměry. Mezinárodního významu je bezesporu navržené propojení tranzitních plynovodů, a to rakouské větve OMV a větve RWE Transgas Net. Jedná se o strategické nadnárodní zabezpečení dodávky zemního plynu. Trasa navrženého tranzitního plynovodu prochází územím Jihočeského kraje od sídla Záboří (ORP Vodňany) směrem jižním, jihozápadně míjí Černou v Pošumaví na levém břehu Lipna, dále překonává Lipenskou nádrž a u Kyselova vstupuje na území Rakouska. Další mezinárodní propojení plynovodní sítě je navrženo ve formě koridoru územní reStránka 324

zervy pro VTL plynovod ze Strážného do Německa v souběhu s trasou silnice I/4. Nadregionální vazby v zásobování plynem řeší koridor územní rezervy VTL plynovodu spojující plynovodní síť Jihočeského a Plzeňského kraje (Vacov – Kašperské Hory), který by měl zlepšit zásobování plynem zejména ve specifické oblasti Šumavy. Nadregionální vazby v oblasti zásobování elektrickou energií jsou řešeny návrhem vedení VVN 110kV jako propojení rozvodny Strakonice v Jihočeském kraji a rozvodny Horažďovice v Plzeňském kraji a návrhem koridoru pro vedení VVN 110kV jako propojení rozvodny Chotoviny v Jihočeském kraji a rozvodny Pacov v Kraji Vysočina, za účelem zajištění spolehlivosti zásobování elektrickou energií. g.

Z hlediska ochrany přírody bylo řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje koordinováno s okolními státy Rakouskem a Německem i ostatními sousedícími kraji, zejména pokud se jednalo o vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES a vymezení systému NATURA 2000.

479.

Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 je provedeno v kapitole b) tohoto oddílu odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

dd) Vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z případných vyjádření příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi 480.

481.

Obsah návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byl konzultován se zástupci zemí Dolní Bavorsko, Horní Rakousko a Dolní Rakousko na jednání dne 26. 2. 2009 v Nových Hradech. Jednání se účastnil, bohužel, jen zástupce Dolního Bavorska. Jeho požadavku, aby spojnice Praha – Vimperk – Strážný – Pasov byla řešena jako kapacitní dopravní cesta bylo vyhověno návrhem konkrétních dopravních řešení na silnici I/4.

483.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje respektují „Upřesňující pokyn ke schválenému zadání ÚPVÚC“. Tento upřesňující pokyn reflektující změnu legislativní prostředí po nabytí účinnosti nového stavebního zákona od 1. 1. 2007 byl vydán Krajským úřadem Jihočeského kraje, coby pořizovatelem, dne 16. 3. 2007 pod č. j. KUJCK 6551/2007 OREG/1. Tento upřesňující pokyn byl vzat na vědomí Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 17. 4. 2007 pod č. usnesení 120/2007/ZK.

484.

Výše zmíněný upřesňující pokyn byl následně částečně změněn dokumentem č. j. KUJCK 11177/2011 OREG/1 dne 22. 4. 2011 s názvem „Částečná změna upřesňujícího pokynu ke schválenému zadání ÚPVÚC Jihočeského kraje“, kdy předmětem této dílčí změny byla především aktualizace nadřazené dokumentace Politiky územního rozvoje ČR z verze 2006 na platnou verzi z roku 2008 a úprava obsahu výroku s ohledem na vypouštěné či upravované záměry tam, kde byly kladně vyhodnoceny požadavky uplatněných námitek a připomínek a toto vyhodnocení mělo dopad na obsah dokumentace. Tento upřesňující pokyn, který je zároveň částečnou změnou předchozího, byl schválen usnesením Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 31. 5. 2011 pod č. usnesení 167/2011/ZK-23.

485.

Nechá se konstatovat, že

a.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ve své současné podobě návrhu zajišťují udržitelný rozvoj společnosti, který současným i budoucím generacím zachovávají možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižují rozmanitost přírody a zachovávají přirozené funkce ekosystémů, dále pak posilování hospodářské a společenské soudržnosti kraje a zachování přírodních hodnot a kulturního dědictví.

b.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje koordinují koncepci územního rozvoje, včetně regionálních a nadregionálních vazeb a zajišťují návaznosti a územní vazby řešených záměrů na okolní kraje a státy.

c.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje komplexně řeší rozvojové plochy celokrajského významu o rozloze nad 50ha pro bydlení, komerční a průmyslovou funkci, sportovně-rekreační funkci, veřejnou dopravní infrastrukturu a území speciálních zájmů, řeší mj. sportovněrekreační areály Špičák, byť jen jako územní rezervu, Kramolín a Libín, opustily řešení lyžařského areálu Smrčina, ale řeší napojení sousedního rakouského lyžařského areálu Hochficht na českou stranu Šumavy do prostoru Klápy, řeší plochy pro veřejné logistické centrum České Budějovice v lokalitě Nemanice, řeší velký projekt mezinárodního letiště České Budějovice, řeší a vymezují plochy pro případnou výstavbu vědeckotechnologického parku v Českých Budějovicích a to dokonce ve 2 lokalitách a jsou řešeny i plochy a územní rezervy pro těžbu nerostných surovin.

d.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje územně stabilizují hlavní koridory sítí dopravní a technické infrastruktury, mimo jiné např. koridory dálnice D3, rychlostních komunikací R3 a R4, severní spojky České Budějovice a jižní tangenty v Českých Budějovicích, IV. tranzitního železniční koridor a dále také koridory pro splavnění Vltavy a Šumavské elektrické dráhy.

Rakouská strana, přestože ji byly nótou velvyslanectví České republiky ve Vídni č. j. 1199/2009-JK ze dne 26. 1. 2009 předány Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje s žádostí o vyjádření, své požadavky neuplatnila. O zaslání nóty nás informovalo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky dne 5. 2. 2009 dopisem č. j. 94544/2009-OSE.

ee) Vyhodnocení splnění požadavků zadání ÚPVÚC Jihočeského kraje a pokynu pro zpracování návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje 482.

velkého územního celku Jihočeského kraje jsou i přes obrovský časový odstup 8 let v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v zásadě splněny.

Hlavní cíle a úkoly stanovené zadáním Územního plánu


Stránka 325

e.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje na území CHKO a NP Šumava důsledně uplatňují specifický přístup zdůrazňující zachování přírodních a kulturních hodnot. Environmentální pilíř udržitelného rozvoje je do návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje promítnut respektováním hodnot životního prostředí. Tímto přístupem návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje usměrňuje čistě ekonomické (hospodářské) očekávání na využití území. Kromě ochrany přírody a krajiny je v území mimo vymezené rozvojové oblasti a osy jako nejvýznamnější funkce navržena rekreace, volný cestovní ruch a stabilizace osídlení.

f.

Koncepce rozvoje obcí vychází v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje jednoznačně ze schválených územních plánů a vytváří předpoklady pro rozvoj obcí v jižních Čechách a pro stabilizaci obyvatel.

g.

Členění Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bylo po formální stránce upraveno tak, aby respektovalo požadavky současné legislativy promítnuté do osnovy obsahu zásad územního rozvoje uvedené v příloze č. 4 vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Osnova Vyhodnocení vlivů na životní prostředí jako kapitoly a) oddílu B odůvodnění zásad územního rozvoje přesně vychází z přílohy stavebního zákona, do obsahu byly doplněny jen hlavní rozdíly mezi původním návrhem ZÚR JČK z května 2008 (před společným projednáním s dotčenými orgány) a upraveným návrhem ze srpna 2010 (s promítnutím všech změn vyplývajících z požadavků dotčených orgánů, které byly pořizovatelem dohodnuty nebo byly předmětem řešení rozporu).

h.

i.

Z návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje byly vypuštěny záměry, které zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje požadovalo řešit a které svým rozsahem a významem neodpovídaly obsahu zásad územního rozvoje (např. hraniční přechody). Část problémů, u kterých bylo požadováno variantní řešení, byla prověřena v rámci zpracování konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje a v návrhu Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bylo upuštěno od dalšího zpracování variant prověřených konceptem územního plánu velkého územního celku. Návrh zpracovaný po společném projednání s dotčenými orgány pro veřejné projednání podle §39 stavebního zákona již musel být invariantní.

j.

Lokality pro akumulaci povrchových vod jsou na základě dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vymezeny jako územní rezervy v rozsahu 8 nádrží Hradiště na potoku Černá, Dolní Bolíkov na Bolíkovském potoce, Větší Vltavice na Větší Vltavici, Bednárec na Žirovnici, Nihošovice na toku Peklov, Myslín na Skalici, Budislav na Černovickém potoce a Vysočany na Želetavce.

k.

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje respektují i přijatá usnesení Zastupitelstva Jihočeské kraje a Rady Jihočeské kraje k jednotlivým řešeným záměrům (mj. usnesení zastupitelstva č. 15/2004 ZK k umístění hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva, usnesení zastupitelstva č. 277/2006/ZK k řešení IV. tranzitního železniční koridor tzv. „optimalizovanou Kaplickou“ variantou i další usnesení těchto orgánů týkající se např. mezinárodního


letiště České Budějovice, veřejného logistického centra Nemanice, projektu Šumavských elektrických drah, apod.). l.

Upravený návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nemůže respektovat usnesení Rady Jihočeského kraje č. 1127/2005 k ploše SR 15 – lyžařský areál Smrčina ze dne 29. 11. 2006 kvůli výsledku řešení rozporu v této věci a dikci dohody o narovnání rozporů ohledně Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

ff) Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Závěr vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona 486.

Celkově je možné konstatovat, že upravený návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje nevykazuje tak závažné vlivy na životní prostředí, které by mohly být důvodem pro jeho neschválení. Žádná navrhovaná plocha nebo koridor nebyla vyhodnocena celkovým stupněm 2, tj. nebyl identifikován potenciálně významný negativní vliv na ŽP. Dále viz oddíl B, kapitola a) Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona odůvodnění těchto Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

Závěr vyhodnocení vlivů na území Natura 2000 487.

Při hodnocení vlivů koncepce Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ve stadiu návrhu v textové verzi ke dni 31. 8. 2010 na lokality soustavy Natura 2000 nebyl vliv žádného z navrhovaných záměrů identifikován jako významně negativní. A to jak samostatně, tak v kombinaci s jinými záměry obsaženými v této koncepci. Přestože ke kumulaci záměrů pomístně v Jihočeském kraji dochází, nejedná se o stav, který by narušoval celistvost lokalit nebo byl významně omezující nebo likvidační vzhledem k jednotlivým předmětům ochrany. Situace ve složitějších případech záměrů sportovně rekreačních ploch SR16 – Lokalita Špičák v EVL a PO Boletice a D83 (dříve SR17) Propojení Klápa – Hraničník v EVL a PO Šumava bude dále posuzována při zpracování územní studie v prvním případě a regulačního plánu ve druhém případě. Oba tyto dokumenty mají být podle zadání obsaženého přímo v koncepci dokončeny a předloženy schvalujícímu orgánu ve lhůtě dvou let od schválení této koncepce. Dále viz oddíl B, kapitola b) Vyhodnocení vlivů na území Natura 2000 odůvodnění těchto Zásad Stránka 326

územního rozvoje Jihočeského kraje.

v následujících bodech je uveden vždy odborný odhad skutečného, resp. potřebného záboru ZPF.

gg) Kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu

489.

Pro koridory dopravní infrastruktury je proveden kvalifikovaný odhad budoucího záboru ve formě následující tabulky záboru ZPF, přičemž navržená šířka záboru byla na základě odborného odhadu stanovena pro stavbu dálnice na 30m, pro rychlostní silnici 26m, pro vícepruhové komunikace 20m, pro silnice I. třídy 16m, pro silnice II. třídy 14m, pro silnice III. třídy 10m, pro celostátní a regionální železnice 12m, pro zdvoukolejnění trati 8m, pro těleso IV. tranzitního železničního koridoru 16m a pro Šumavské elektrické dráhy (systém tramtrain) 8m. Vyhodnocení je provedeno i na úseky, které byly převzaty z již vydané územně plánovací dokumentace, ať již z územních plánů velkých územních celků podle ustanovení § 187 odst. 2 stavebního zákona nebo z územních plánů obcí a měst. Do celkového záboru jsou tedy zahrnuty i plochy, které již byly vyhodnoceny a bylo k nim uděleno souhlasné stanovisko orgánu ochrany ZPF v rámci projednání příslušných územně plánovacích dokumentací. Hodnocení záborů ZPF je provedeno v následujících tabulkách č. 54, 55.

490.

Záměry převzaté podle ustanovení § 187 odst. 2 stavebního zákona z dříve schválených územních plánů velkých územních celků jsou v tabulkách vyznačeny tmavě šedě. Tyto záměry byly již dříve, v rámci posouzení těchto územních plánů, odsouhlaseny orgány ZPF. V případě že je záměr složen z více částí, přičemž alespoň jedna z částí byla již dříve odsouhlasena orgány ZPF, byl záměr v tabulce podbarven světle modře.

491.

Vyhodnocení záborů bylo provedeno v měřítku pro vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tedy v měřítku 1:50 000, transformované výkresy v měřítku 1:100 000, s využitím údaje o území sledovaného jevu č. 41 (bonitovaná půdně ekologická jednotka) části A přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., jehož poskytovatelem je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Nevýhodou při zpracování kvalifikovaného odhadu ZPF je nezohlednění ploch ze ZPF již vyňatých, čímž dochází ke zkreslení výsledného záboru. Grafická vrstva BPEJ totiž pokrývá i plochy nezemědělské, zejména plochy ostatní a zastavěné. Konkrétní plocha pro vynětí ze ZPF musí být určena až v rámci pořízení územního plánu v podrobnosti katastrální mapy, tedy se zohledněním ploch již zastavěných či ostatních.

Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do zemědělského půdního fondu, údaje o druhu pozemku dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a do stupňů přednosti v ochraně 488.

V rámci zemědělského hospodaření je využíváno 4 966 km2 zemědělské půdy, která představuje 49,3% rozlohy Jihočeského kraje. Mírný pokles výměry zemědělské půdy je přirozený a odpovídá záborům. Výraznějším trendem je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin hlavně v marginálních oblastech (okresy Prachatice a Český Krumlov) související s extenzivním způsobem hospodaření. Vzhledem k rozsahu řešeného území a podrobnosti řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje bylo na základě upřesňujícího pokynu ke schválenému zadání provedeno pouze orientační vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu (dále též jen „ZPF“), bez údajů o zařazení odnímané ZPF do bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“). Vyhodnocení záborů ZPF bylo provedeno zejména s ohledem na I. a II. třídu ochrany ZPF. Na zemědělskou půdu nelze nahlížet pouze z přímého ekonomického a hospodářského hlediska. V současném období a v souladu s trendy v Evropské unii je nutno preferovat i krajinotvornou funkci a ohleduplné hospodaření na ZPF. Zejména v marginálních oblastech je nutno preferovat udržení krajinného rázu, zamezit nadměrným sukcesím a podporovat extenzivní formy hospodaření v kombinaci s vhodnými rekreačními aktivitami (rekreace na usedlostech, agroturistika, hipoturistika, poskytnutí půdy pro sportovně rekreační účely apod.). Rovněž je nutno posílit retenční schopnost krajiny tak, aby nedocházelo k záplavám a nadměrné erozi vlivem přívalových dešťů. Další nevýrobní funkcí ZPF je podpora genové rozmanitosti ekosystémů a genofondu ve vazbě na územní systémy ekologické stability. Výpočet odnětí ZPF v tabulkách je proveden v rozsahu I. a II. třídy jako mezní a nepřekročitelný, přičemž

TABULKA 53: VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF PRO ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

Kód plochy

Název plochy

Celková výměra plochy (ha)

SO1

Strakonice

SO2

Vypuštěno - na základě vypořádání námitky KUJCK 39734/2010 OREG/1

SO3


20,88

20,88

SO4


22,57

22,57

SO5


34,84

34,84

SO6

Sezimovo Ústí

37,37

37,24

SO7

Týn nad Vltavou – sever

27,79

SO8

Vimperk – Hrabice

32,43

SO9

Prachatice

56,38

SO10


27,87

SO11


63,84


42,47

Z toho zábor ZPF (ha) celkem 39,84

I. třída

II. třída

ostatní

0

28,18

11,66

10,02

1,70

9,14

6,04

0

16,54

19,86

2,64

12,34

6,00

0

31,24

27,61

0

0

27,60

31,67

0

0

31,68

42,72

0

0

42,72

27,87

0,72

0

27,16

63,84

0

0

63,84 Stránka 327

SO12


SO13


97,90

96,74

0

9,42

87,32

SO14


51,85

51,85

8,60

0

43,24

SO15

Jindřichův Hradec

73,69

73,20

27,98

0

45,22

SO16

Nová Bystřice

27,86

27,28

3,26

7,02

17,00

SO17


SO18

Nové Hrady

„SO“ celkem

39,84

39,84

17,06

0

22,78

617,74

598,15

82,48

48,96

466,70

KP1

Sedlice

20,71

20,52

1,01

15,43

4,07

KP2


38,04

36,89

2,04

10,17

24,67

KP3

Písek – sever

57,83

53,79

0

0,79

53,00

KP4

Milevsko

21,93

21,92

6,47

2,79

12,66

KP5


29,18

29,17

22,53

0

6,64

KP6

Tábor – Klokoty

75,08

75,08

35,87

38,77

0,44

KP7

Tábor – sever

45,82

45,68

1,03

18,19

26,47

KP8


KP9


KP10

85,15

84,23

30,19

28,03

26,01

136,88

136,23

26,69

42,11

67,44

Řepice

24,28

24,28

0

22,87

1,40

KP11

Strakonice

36,97

36,97

0

0

36,97

KP12

Radošovice

23,80

23,80

0

6,89

16,93

KP13

Protivín

45,45

45,45

0

0

45,45

KP14

Vodňany

19,35

19,34

0,34

0

19,00

KP15

Týn nad Vltavou

27,81

27,14

0

0

27,14

KP16

Ekopark Knín – Býšov

29,66

29,53

0

7,50

22,03

KP17

Soběslav

24,06

24,06

13,74

7,56

2,76

KP18


120,52

115,68

0

29,53

86,15

KP19

Vypuštěno - na základě vypořádání námitky KUJCK 37473/2010 OREG/1, KUJCK 37473/2010 OREG/4

KP20


43,04

33,93

0

0

33,93

KP21


24,30

24,30

14,91

0

9,39

KP22


72,64

72,24

2,26

16,27

53,71

KP23

Hůry

91,23

90,37

0

25,57

64,80

KP24


KP25


KP26


KP27

Vypuštěno - na základě vypořádání námitek KUJCK 39772/2010 OREG/1, KUJCK 39772/2010 OREG/3

KP28


22,58

22,58

21,83

0

0,75

KP29


34,64

33,06

8,81

12,91

11,34

KP30

Bujanov

23,61

23,49

18,20

0

5,29

KP32

Dolní Dvořiště

26,31

26,31

3,89

0

22,42

KP33


70,14

70,14

0

0

70,14

KP34

Hůry - vědeckotechnologický park České Budějovice – vědeckotechnologický park

6,37

6,37

0

2,14

4,23

KP35

1,19

1,19

0

0

1,19

KP37

Horosedly

KP38


„KP“ celkem

29,10

29,10

3,54

15,97

9,59

124,12

121,94

0

20,77

101,17

1431,79

1404,78

213,35

324,26

867,18

SR1

Bělčice - golf

80,02

71,68

0

48,48

23,2

SR2


68,74

47,51

0

14,80

32,71

SR3

Čimelice – golf

62,14

62,11

0

47,13

14,98


Stránka 328

SR4

Kadov - golf

SR5

Kestřany – golf

57,31

49,02

0,36

13,47

35,19

110,91

101,83

0

42,48

59,35

SR6


33,76

30,70

0

6,20

24,50

SR7

Purkarec – golf

28,88

28,81

0

5,18

23,63

SR8


34,42

34,42

0

15,90

18,52

SR9

Kubova Huť – Boubín

24,61

6,34

0

0

6,34

SR10

Libín

122,61

18,54

2,72

0

15,82

SR11


SR12


SR13

Zvíkov, Ortvínovice – golf

63,56

62,96

1,05

38,42

23,49

SR14

Třeboň, Břilice – golf

45,47

45,47

0

0

45,47

SR15

Třeboň, Domanín – lázně

34,34

34,03

0

0

34,03

SR17

Vypuštěno - na základě vypořádání námitky KUJCK 37477/2010 OREG/1, KUJCK 37477/2010 OREG/3. Záměr byl překlasifikován jako plocha pro dopravu s označením D83

SR18


110,56

101,14

26,86

0

74,28

SR19

Svachova Lhotka - golf

47,82

47,64

0

0

47,64

SR20

Dolní Vltavice - marína

6,31

6,31

6,31

0

0

SR21

Frymburk – golf

95,92

95,50

64,51

6,17

24,82

SR22

Lipno – Kramolín

1143,23

358,41

33,23

4,82

320,36

SR23


87,96

85,43

27,06

0

58,37

SR24


31,13

30,06

0

0

30,06

SR25


Záměr byl v grafické části vymezen pouze bodovou značkou a nelze tudíž provést kvalifikovaný odhad záboru ZPF. Řádné vyhodnocení odnětí ZPF pro tento záměr bude provedeno v navazující ÚPD.

SR26

Zámek Vimperk

Záměrem je rekonstrukce národní kulturní památky a není tudíž třeba provést odhad záboru ZPF.

SR27

Cross golf Stožec

30,86

29,51

0

0

29,51

2320,56

1347,42

162,10

243,05

942,27

19,27

8,00

0

2,06

5,94

„PT“ celkem

19,27

8,00

0

2,06

5,94

D19


75,69

73,48

5,37

13,56

54,55

D20


227,78

17,87

0

209,91

D21


D22

Letiště Písek

D83

Propojení Klápa - Hraničník

„SR“ celkem PT1

Rejta

515,86 5,98

Jedná se o využití stávající plochy letiště, z toho důvodu není třeba provést odborný odhad záboru ZPF.

10,00

„D“ plochy celkem

Jedná se o využití stávající plochy letiště, z toho důvodu není třeba provést odborný odhad záboru ZPF.

142,40

9,23

0

2,20

2,42

749,93

310,49

23,24

15,76

266,88

TABULKA 54: VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF V NAVRŽENÝCH KORIDORECH A PLOCHÁCH DOPRAVNÍCH STAVEB

Kód plochy

Název záměru

Délka záměru (kmb)

Navržená šířka záboru (mb)

Kvalifikovaný odhad záboru ZPF (ha) celkem

I. třída

II. třída

ostatní

D1

Dálnice D3

76,83

30

193,10

28,82

51,04

113,25

D2


24,33

26

64,86

24,75

6,80

33,32

D3


112,23

16

145,47

33,98

31,58

79,91

D4


15,69

26

40,23

5,23

19,85

15,15

D5

Silnice I/4

56,81

16

76,42

16,60

16,96

42,86

D6

Silnice I/19

48,09

16

76,40

32,15

18,99

25,26

10,89

20


Stránka 329

D7

Silnice I/20

46,37

16

6,14

20

81,61

11,20

14,47

55,94

D8

Silnice I/22

27,18

16

42,28

5,78

17,14

19,35

D9

Silnice I/23

36,12

16

50,52

15,39

9,64

25,49

D10

Silnice I/24

10,93

16

12,93

0,29

2,72

9,92

D11

Silnice I/29

44,50

16

60,84

7,90

22,92

30,02

D12

Silnice I/34

30,21

16

37,31

4,73

7,61

24,97

D13

Silnice I/39

18,85

16

27,58

9,37

6,41

11,80

D14


57,57

8

42,24

6,37

4,94

30,93

2,33

12

D15


53,33

12

41,96

0,81

13,06

28,09

D16


28,22

8

14,09

6,95

0,44

6,70

D17


1,80

12

2,15

0,44

0

1,71

D18


20,22

D 23

Silnice II/105

7,07

14

9,86

0,27

4,50

5,09

D 24

Silnice II/120

1,88

14

2,64

0,39

0,51

1,74

D25

Silnice II/122

1,42

14

1,90

0

1,25

0,65

D26


3,06

14

4,17

0,70

0,66

2,82

D27

Silnice II/128

0,67

14

0,95

0,62

0

0,33

D28

Silnice II/135

2,13

14

2,93

0,54

0,44

1,94

D29

Silnice II/137

25,98

14

35,71

10,40

13,14

12,17

D30

Silnice II/140

3,22

14

4,47

0

1,17

3,30

D31

Silnice II/141

34,03

14

38,94

7,99

7,71

23,24

D32

Silnice II/142

0,71

14

1,00

0,18

0

0,82

D33


D34

Silnice II/144

1,30

14

1,83

0,45

0,80

0,58

D35

Silnice II/145

5,68

14

7,48

0,73

0,87

5,88

D36

Silnice II/146

1,77

14

1,55

0

1,55

0

D37

Silnice II/147

10,13

14

13,65

1,41

10,41

1,83

D38

Silnice II/151

21,19

14

26,89

6,58

1,72

18,59

D39

Silnice II/154

3,41

14

4,61

1,44

0,65

2,52

D40

Silnice II/138

9,11

14

8,60

0

0,99

7,61

D41

Silnice II/155

2,28

14

2,79

0,95

0

1,85

D42

Silnice II/156

18,90

14

24,55

7,09

2,89

14,57

D43

Silnice II/157

8,68

14

11,01

2,47

1,90

6,64

D45

Silnice II/159

7,03

14

9,04

0

2,42

6,62

D46

Silnice II/160

25,41

14

15,68

0,54

0,32

14,82

D 47

Silnice II/161

1,30

14

1,66

0

0

1,66

D48

Silnice II/162

2,64

14

2,18

0

0

2,18

D49

Silnice II/163

20,09

14

22,22

10,47

2,44

9,30

D51

Silnice II/173

14,44

14

16,24

3,31

5,05

7,88

D52

Silnice II/406

14,78

14

18,19

6,10

4,78

7,31

D53

Silnice II/408

7,48

14

7,93

0,80

4,06

3,07

D54

Silnice II/409

2,19

14

3,04

1,31

0

1,73


Záměr není možné v tomto stupni územně plánovací dokumentace blíže specifikovat a nelze tudíž provést kvalifikovaný odhad záboru ZPF. Řádné vyhodnocení odnětí ZPF pro tento záměr bude provedeno v navazujících územně plánovacích dokumentacích.

Stránka 330

D55

Silnice II/410

10,68

14

13,58

4,41

6,76

2,40

D56

Silnice II/603

14,62

14

19,96

1,36

10,36

8,23

D57


4,57

20

9,02

6,03

0

2,99

D60

Převedeno do územní rezervy D/Q - na základě vypořádání stanoviska k vyhodnocení SEA.

D63


10,76

14

2,86

20

D64


1,36

D65


D67


D72


D73

Přívoz Purkarec

D74


D75

Cyklostezky

D81 D82

20,71

6,48

0

14,23

10

1,36

0

0,47

0,89

14,47

10

9,79

4,63

0,18

4,97

37,41

12

37,93

6,05

14,10

17,78

Záměry byly v grafické části vymezeny pouze bodovou značkou a nelze tudíž provést kvalifikovaný odhad záboru ZPF. Řádné vyhodnocení odnětí ZPF pro tyto záměry bude provedeno až v navazujících územně plánovacích dokumentacích příslušných obcí. 98,51

0

0

0

0

0

Silnice III/10577

2,15

10

2,15

0

1,00

1,15


7,57

10

7,02

0

0,90

6,13

1433,22

304,46

348,57

780,18

„D“ koridory celkem

1191,58

Kvalifikovaný odhad záboru ZPF (ha) Celkový zábor ZPF

celkem

I. třída

5102,06

785,63

ostatní

982,66

3329,15

jiné i stanovení znevýhodněných oblastí (LFA-Less Favoured Areas). Klasifikaci provedlo v roce 2000 v souladu s metodikou EU Ministerstvo zemědělství ČR. V tabulce jsou uvedeny počty hektarů v jednotlivých okresech zařazených do méně příznivých oblastí. Vzhledem k rozloze LFA v Jihočeském kraji bude potřeba usilovat o propracování systému podpor nejen pro LFA, ale i pro ekonomicky zaostalé oblasti. Počty hektarů zařazených do LFA po jednotlivých okresech Jihočeského kraje jsou patrné z následující tabulky č. 56:

Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a o jejich předpokládaném porušení 492.

II. třída

Půda, kde se nacházejí stávající meliorace, je podmínečně odnímatelná a podmínečně zastavitelná. Dochází-li však v rámci výstavby k jejímu záboru, musí být tyto meliorace opraveny tak, aby byly nadále funkční. Nepříznivý vývoj zemědělských podniků v kraji ovlivní mimo

TABULKA 55: POČTY HEKTARŮ ZAŘAZENÝCH DO LFA (TŘÍDĚNO DLE JEDNOTLIVÝCH OKRESŮ)

Okres

H1

České Budějovice

H2

01

02

03

S1

S2

celkem

2814

0

0

36839

13853

0

2276

55782

Český Krumlov

47302

769

0

9693

18128

0

0

75892

Jindřichův Hradec

12717

348

0

44556

6705

0

0

64326

Písek

1022

0

245

32116

13443

0

0

46826

Prachatice

34385

0

0

10170

3057

0

0

47612

Strakonice

4714

2851

0

37607

10484

0

0

55656

Tábor

6249

1050

157

27270

21041

0

2894

58661

109203

5018

402

198251

86711

0

5170

404755

Celkem

Vysvětlivky: H1 – horská oblast 1. typu, H2 – horská oblast 2. typu, S1 – oblasti se specifickými omezeními 1. typu, S2 – oblasti se specifickými omezeními 2. typu, 01 - ostatní méně příznivé oblasti 1. typu, 02 - ostatní méně příznivé oblasti 2. typu, 03 - ostatní méně příznivé oblasti 3. typu. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení 493.

V rámci Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje se


nepředpokládá porušení využívaných zemědělských areálů a zemědělských usedlostí. Naopak se předpokládá další rozvoj zemědělských usedlostí, ve formě rodinných farem, které kromě hospodářských funkcí budou sloužit cestovnímu a turistickému ruchu (agroturistika, hipoturistika) a údržbě kulturní krajiny. Z hlediska urStránka 331

banistického, se jeví jako značný problém využití vlivem transformace opuštěných zemědělských areálů a objektů, které mají charakter „Brownfields“, a často tvoří negativní pohledovou dominantu obcí. Zdánlivě nejjednodušším řešením se jeví nabídnout a využít tyto objekty pro jiné podnikatelské aktivity, ale z praxe je známo, že je o tyto objekty až na výjimky minimální zájem. Tyto objekty pak podléhají chátrání, jelikož obce nemají prostředky na jejich asanaci, ani možnosti pro jejich opravu a jiné využití. Jedním z hlavních cílů řešení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje v oblasti zemědělské výroby je návrh pro přednostní využití takovýchto areálů před budováním nových podnikatelských a průmyslových ploch na zelených plochách („Greenfields“). Soukromí zemědělci již hospodaří daleko méně intenzivním způsobem a v některých případech již dochází i k obnově mezí a původnímu drobnějšímu členění pozemků. Daleko více se uplatňuje pastvinářství a obnovují se i drobné chovy koní, koz a ovcí, což vyžaduje technická opatření ve volné krajině (oplocení, elektrickými ohradníky).

jení, ochrany půdního fondu před vodní a větrnou erozí, vodohospodářských opatření k neškodnému odvedení povrchových vod a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Výsledkem komplexních pozemkových úprav je i nové ekologicky citlivé řešení stability krajiny s odborným doplňkovým návrhem ozelenění katastru v rámci zřizování biocenter, biokoridorů nebo interakčních prvků. Většina komplexních pozemkových úprav je řešena v souvislosti s navrhovanými koridory sítí dopravní infrastruktury nadmístního a místního významu a v souladu s řešenými územně plánovacími dokumentacemi. Zdůvodnění navrženého řešení 497.

Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu v území, opatřeních k zajištění ekologické stability krajiny a významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav a o jejich předpokládaném porušení 494.

495.

496.

Původní hranice pozemků byly vlivem kolektivizace a socializace zemědělství nejprve systematicky odstraňovány a později byly tyto pozemky i jinak technicky upravovány za účelem získávání stále větších půdních komplexů bez ohledu na to, že tato činnost vedla k postupnému zhoršování a často i k devastaci životního prostředí. Z jednotlivých problémů je potřeba v této souvislosti upozornit zejména na zvyšování eroze půdy, znečišťování povrchových a podzemních vod, na likvidaci rozptýlené zeleně a na porušování mimoprodukčních funkcí krajiny. Vezmeme-li v úvahu, že do budoucna může být nakládání s půdou založeno pouze na bázi vlastnictví nebo vztahů založených samotnými vlastníky, pak dojdeme k závěru, že jediným perspektivním řešení dané problematiky je provádění komplexních pozemkových úprav. Jedině takto pojaté pozemkové úpravy mohou zajistit splnění nároků kladených současnými potřebami na zemědělský půdní fond. Jedná se o zajištění možnosti obhospodařování pozemků současnými zemědělsko-výrobními technologiemi. Dále bude vlastníkům umožněno obhospodařovat pozemky samostatně nebo je bezproblémově pronajímat. S tím souvisí i tvorba nové digitální katastrální mapy jako součásti aktualizované evidence vlastnických vztahů. Nedávné srpnové povodně v roce 2002 jednoznačně prokázaly, že naše krajina ztratila původní velkou jímací a akumulační schopnost k retardaci odtoku dešťové vody. Návrhem protierozních a protipovodňových opatření v rámci zpracování komplexních pozemkových úprav se znovu do značné míry tato retenční schopnost obnoví. Realizace navržených společných zařízení vyžaduje zábor půdy. Pozemkové úpravy řeší i tuto otázku a to vykrytím výměry pozemků na úkor vlastnictví státu nebo obcí. Komplexní pozemkové úpravy zajistí zlepšení celospolečensky důležitých faktorů. Návrhem tzv. společných zařízení jsou vytvořeny možnosti k vyřešení vazby zemědělského půdního fondu a vlastnických vztahů na širší veřejné zájmy v oblastech komunikačního propo-


Převážná většina navržených rozvojových ploch nadmístního významu a koridorů a ploch umožňujících umístění sítí technické a dopravní infrastruktury je takového rozsahu, že téměř vždy částečně zasahují do I. a II. třídy ochrany ZPF a v podstatě je nelze vymezit tak, aby více či méně do těchto tříd ZPF nezasahovaly. Vymezení rozvojových ploch je provedeno obalovou křivkou a vymezení koridorů je několikanásobně širší nežli bude skutečný zábor ZPF pro konkrétní stavbu. Rozvojové plochy je potřeba vnímat jako ucelené plochy, které umožní realizaci strategických záměrů kraje, situovaných ve vazbě na významné dopravní koridory a sítě technické infrastruktury. Z toho vyplývá, že vyhodnocení záborů ZPF je pouze hrubě orientační a detailní vyhodnocení a zdůvodnění zásahů do I. a II. třídy ochrany ZPF je potřeba provést až na základě přesnějšího vymezení trasy nebo rozvojové plochy, v dalším stupni územně plánovací dokumentace nebo projektové dokumentace. V případě navržených variant je provedeno jejich vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí a tedy i na ZPF. I na základě tohoto hodnocení bude do Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vybráno a navrženo optimální invariantní řešení.

Vyhodnocení záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa Vyhodnocení záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa pro rozvojové plochy nadmístního významu 498.

Pro koridory dopravní infrastruktury je proveden kvalifikovaný odhad budoucího záboru ve formě předpokládaného záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále též jen „PUPFL“), přičemž navržená šířka záboru se stanovuje pro stavbu dálnice 30m, pro rychlostní silnici 26 m, pro vícepruhové komunikace 20m, pro silnice I. třídy 16m, pro silnice II. třídy 14m, pro silnice III. třídy 10m, pro regionální železnice 12m, pro zdvoukolejnění trati 8m, pro IV. tranzitní železniční koridor 16m, pro Šumavské elektrické dráhy (systém tram-train) 8m a pro cyklotrasy 5m. Odhad je proveden v tabulce č. 58. Odhad záborů PUPFL pro rozvojové plochy je proveden v následující tabulce č. 57.

499.

Pro koridory a plochy vodohospodářských staveb je proveden kvalifikovaný odhad budoucího záboru ve formě předpokládaného záboru PUPFL, přičemž navržená šířka záboru se stanovuje u vodohospodářských objektů 50x50 m = 2500m2 (0,25ha) a u vodovodních a kanalizačních řadů = 8m. Odhad je proveden v následující tabulce č. 59.

500.

Pro koridory a plochy staveb pro zásobování elektrickou energií je proveden kvalifikovaný odhad budoucího Stránka 332

záboru ve formě předpokládaného záboru PUPFL, přičemž navržená šířka záboru se stanovuje pro vedení VVN 400kV = 40m a pro vedení VVN 110kV = 30m. Vyhodnocení záborů PUPFL v navržených koridorech a plochách záměrů staveb pro elektroenergetiku je provedeno v tabulce č. 60. 501.

Pro koridory a plochy staveb pro zásobování teplem a plynem je proveden kvalifikovaný odhad budoucího záboru ve formě předpokládaného záboru PUPFL, přičemž navržená šířka záboru se stanovuje pro plynovody tranzitní a vysokotlaké = 20m a pro horkovody dálkové = 20m. Vyhodnocení záborů PUPFL v navržených koridorech a plochách záměrů staveb pro zásobování teplem a plynem a dálkového horkovodu jaderné elektrárny Temelín – Č. Budějovice je provedeno v tabulce č. 61.

502.

Vyhodnocení záborů bylo provedeno v měřítku pro vydání Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, tedy v měřítku 1:50 000, transformované výkresy v měřítku 1:100 000, s využitím údajů o území sledovaných jevů č. 37 (lesy ochranné), č. 38 (lesy zvláštního určení), č. 39 (lesy hospodářské) části A přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., jejichž poskytovatelem je Ústav hospodářské úpravy lesů Brandýs nad Labem (jako technická podpora krajským úřadům). Nevýhodou při zpracování kvalifikovaného odhadu PUPFL je nezohlednění ploch z PUPFL již vyňatých, čímž dochází ke zkreslení výsledného záboru. Konkrétní plocha pro vynětí z PUPFL musí být určena až v rámci pořízení územního plánu v podrobnosti katastrální mapy.

TABULKA 56: VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ PUPFL PRO ROZVOJOVÉ PLOCHY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

Kód plochy

Název plochy

Celková výměra plochy (ha)

celkem

lesy ochranné

lesy zvláštního určení

0,47

0

0

SO1

Strakonice

SO2


SO3


20,88

0

0

0

SO4


22,57

0

0

0

SO5


34,84

0,01

0

0

SO6

Sezimovo Ústí

37,37

0

0

0

SO7

Týn nad Vltavou - sever

27,79

0

0

0

SO8

Vimperk – Hrabice

32,43

0

0

0

SO9

Prachatice

56,38

0,42

0

0

SO10


27,87

0

0

0

SO11


63,84

0

0

0

SO12


SO13


97,90

0

0

0

SO14


51,85

0

0

0

SO15

Jindřichův Hradec

73,69

0,04

0

0

SO16

Nová Bystřice

27,86

0,21

0

0

SO17


SO18

Nové Hrady

39,84

0,03

0

0

657,58

1,18

0

0

„SO“ celkem

42,47

Z toho zábor PUPFL (ha)

KP1

Sedlice

20,71

0,04

0

0

KP2


38,04

1,23

0

0

KP3

Písek – sever

57,83

0

0

0

KP4

Milevsko

21,93

0

0

0

KP5


29,18

0

0

0

KP6

Tábor – Klokoty

75,08

0

0

0

KP7

Tábor – sever

45,82

0

0

0

KP8


85,15

0

0

0

KP9


136,88

0,08

0

0

KP10

Řepice

24,28

0

0

0

KP11

Strakonice

36,97

0

0

0

KP12

Radošovice

23,80

0

0

0

KP13

Protivín

45,45

0

0

0


Stránka 333

KP14

Vodňany

19,35

0

0

0

KP15

Týn nad Vltavou

27,81

0,55

0

0

KP16

Ekopark Knín – Býšov

29,66

0,05

0

0

KP17

Soběslav

24,06

0

0

0

KP18


120,52

0,28

0

0

KP19

Vypuštěno - na základě vypořádání námitky KUJCK 37473/2010 OREG/1, KUJCK 37473/2010 OREG/4

KP20


43,04

3,11

0

0

KP21


24,30

0

0

0

KP22


72,64

0

0

0

KP23

Hůry

91,23

0

0

0

KP24


KP25


KP26


KP27

Vypuštěno - na základě vypořádání námitek KUJCK 39772/2010 OREG/1, KUJCK 39772/2010 OREG/3

KP28


22,58

0

0

0

KP29


34,64

0

0

0

KP30

Bujanov

23,61

0

0

0

KP32

Dolní Dvořiště

26,31

0

0

0

KP33


70,14

0

0

0

KP34

Hůry - vědeckotechnologický park

6,37

0

0

0

KP35

České Budějovice – vědeckotechnologický park

KP37

Horosedly

KP38


„KP“ celkem

1,19

0

0

0

29,10

0

0

0

124,12

0

0

0

1431,79

5,34

0

0

SR1

Bělčice - golf

80,02

0,63

0

0

SR2


68,74

0

0

0

SR3

Čimelice – golf

62,14

0

0

0

SR4

Kadov - golf

57,31

2,64

0

0

SR5

Kestřany – golf

110,91

4,33

0

0

SR6


33,76

2,30

0

0

SR7

Purkarec – golf

28,88

0,15

0

0,07

SR8


34,42

0,09

0

0

SR9

Kubova Huť – Boubín (odvozeno od předpokládané délky sjezdovek cca 1,5 km a předpokládané šířky sjezdovky 50 m)

24,61

14,79

0

0,64

SR10

Libín (odvozeno od předpokládané délky sjezdovek cca 3,0 km a předpokládané šířky sjezdovky 50 m)

122,61

102,48

0

0,03

SR11


SR12


SR13

Zvíkov, Ortvínovice – golf

63,56

0

0

0

SR14

Třeboň, Břilice – golf

45,47

0

0

0

SR15

Třeboň, Domanín – lázně

34,34

0

0

0

SR17

Vypuštěno - na základě vypořádání námitky KUJCK 37477/2010 OREG/1, KUJCK 37477/2010 OREG/3. Záměr byl překlasifikován jako plocha pro dopravu s označením D83

SR18


110,56

3,31

0

0,02

SR19

Svachova Lhotka - golf

47,82

0,04

0

0

SR20

Dolní Vltavice - marína

6,31

0

0

0

SR21

Frymburk – golf

95,92

0,45

0

0

SR22

Lipno – Kramolín (odvozeno od předpokládané

1143,23

811,32

0

8,99


Stránka 334

délky sjezdovek cca 7,9 km a předpokládané šířky sjezdovky 100 m). SR23


87,96

0,19

0

0

SR24


31,13

0

0

0

SR25


Záměr byl v grafické části vymezen pouze bodovou značkou a nelze tudíž provést kvalifikovaný odhad záboru PUPFL. Řádné vyhodnocení odnětí PUPFL pro tento záměr bude provedeno v navazujících územně plánovacích dokumentacích.

SR26

Zámek Vimperk

Záměrem je rekonstrukce národní kulturní památky a není tudíž třeba provést odhad záboru PUPFL.

SR27

Cross golf Stožec

„SR“ celkem PT1

30,86

0,12

0

0,12

2320,56

942,84

0

9,87

19,27

0

0

0

19,27

0

0

0

75,69

0

0

0

88,66

0

0

Rejta

„PT“ celkem D19

Veřejné logistické centrum České Budějovice Nemanice

D20


D21


D22

Letiště Písek

D83

Propojení Klápa - Hraničník

515,86 5,98 10,00

„D“ plochy celkem

Jedná se o využití stávající plochy letiště, z toho důvodu není třeba provést odborný odhad záboru PUPFL.

142,40

7,94

0

7,94

749,93

96,6

0

7,94

TABULKA 57: VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ PUPFL V NAVRŽENÝCH KORIDORECH A PLOCHÁCH DOPRAVNÍCH STAVEB

Kód plochy

Název záměru



Kvalifikovaný odhad záboru PUPFL (ha) celkem

lesy ochranné


D1

Dálnice D3

76,83

30

23,26

0

9,07

D2


24,33

26

8,20

0

0

D3


112,23

16

27,01

0

3,83

D4


15,69

26

0,06

0

0

D5

Silnice I/4

56,81

16

9,40

0

1,34

D6

Silnice I/19

48,09

16

11,30

0,06

0,36

10,89

20

46,37

16

2,78

0

0,73

6,14

20

D7

Silnice I/20

D8

Silnice I/22

27,18

16

0,80

0

0

D9

Silnice I/23

36,12

16

3,05

0

0

D10

Silnice I/24

10,93

16

1,37

0

0

D11

Silnice I/29

44,50

16

5,71

0

0,39

D12

Silnice I/34

30,21

16

6,38

0

0,59

D13

Silnice I/39

18,85

16

0,98

0

0,04

D14


57,57

8

1,16

0

0,32

2,33

12

D15


53,33

12

6,00

0

0,08

D16


28,22

8

5,58

0,13

0,04

D17


0

0

0

D18



1,80 20,22

12

Záměr není možné v tomto stupni územně plánovací dokumentace blíže specifikovat a nelze tudíž provést kvalifikovaný odhad záboru PUPFL. Řádné vyhodnocení odnětí PUPFL pro tento záměr bude provedeno v navazujících územně plánovacích dokumentacích. Stránka 335

D 23

Silnice II/105

7,07

14

0

0

0

D 24

Silnice II/120

1,88

14

0,01

0

0

D25

Silnice II/122

1,42

14

0,11

0

0,11

D26


3,06

14

0

0

0

D27

Silnice II/128

0,67

14

0

0

0

D28

Silnice II/135

2,13

14

0

0

0

D29

Silnice II/137

25,98

14

0,21

0

0

D30

Silnice II/140

3,22

14

0

0

0

D31

Silnice II/141

34,03

14

5,26

0

0,47

D32

Silnice II/142

0,71

14

0

0

0

D33


D34

Silnice II/144

1,30

14

0

0

0

D35

Silnice II/145

5,68

14

0,47

0

0

D36

Silnice II/146

1,77

14

0,57

0

0

D37

Silnice II/147

10,13

14

0,28

0

0

D38

Silnice II/151

21,19

14

2,81

0,03

0

D39

Silnice II/154

3,41

14

0

0

0

D40

Silnice II/138

9,11

14

2,05

0

0

D41

Silnice II/155

2,28

14

0

0

0

D42

Silnice II/156

18,90

14

0,89

0

0,03

D43

Silnice II/157

8,68

14

0,72

0

0

D45

Silnice II/159

7,03

14

0,19

0

0

D46

Silnice II/160

25,41

14

8,59

0,92

2,36

D 47

Silnice II/161

1,30

14

0,19

0

0

D48

Silnice II/162

2,64

14

0,70

0

0,38

D49

Silnice II/163

20,09

14

3,61

0

0

D51

Silnice II/173

14,44

14

1,33

0

0

D52

Silnice II/406

14,78

14

2,19

0

0

D53

Silnice II/408

7,48

14

1,39

0

0

D54

Silnice II/409

2,19

14

0,04

0

0

D55

Silnice II/410

10,68

14

0,27

0

0

D56

Silnice II/603

14,62

14

0,41

0

0

D57


4,57

20

0

0

0

D60

Převedeno do územní rezervy D/Q - na základě vypořádání stanoviska k vyhodnocení SEA.

D63


0

0

0

10,76

14

2,86

20

D64


1,36

10

0

0

0

D65


14,47

10

4,98

0,10

0,88

D67


37,41

12

1,60

0,34

0,36

D72


D73

Přívoz Purkarec

D74


D75

Cyklostezky

D81

Silnice III/10577

D82


Záměr byl v grafické části vymezen pouze bodovou značkou a nelze tudíž provést kvalifikovaný odhad záboru PUPFL. Řádné vyhodnocení odnětí PUPFL pro tento záměr bude provedeno v navazujících územně plánovacích dokumentacích.

„D“ koridory celkem

98,51

5

10,58

0,22

1,23

2,15

10

0

0

0

7,57

10

1191,58

0,53

0

0

163,02

1,80

22,61

TABULKA 58: VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ PUPFL U NAVRŽENÝCH VODOVODŮ


Stránka 336

Kód záměru

Název záměru




lesy ochranné


V1


45,65

8

1,90

0

0

V2


28,35

8

3,00

0

2,06

V3

Přivaděč Záblatí – Třeboň

24,51

8

0,82

0

0,20

V4

Vodovod Nová Bystřice – Lásenice

16,89

8

2,11

0

0

V5


7,87

8

0,29

0

0,05

V6


10,41

8

0,26

0

0

V7


5,91

8

0

0

0

V8


23,35

8

0,63

0

0,09

V9


34,90

8

3,52

0

0

V10

Vodovod Polště – Vydří – Políkno

4,10

8

0,26

0

0

V11


1,75

8

0,06

0

0

V12


16,39

8

0,37

0

0

V13


22,87

8

0,44

0

0

V14


10,26

8

0,23

0

0

V15


35,23

8

1,23

0

0

V16


7,57

8

0,11

0

0

V17

Vodovod Kožlí – Myštice – Buzice

10,55

8

0,74

0

0

V18

Vypuštěno - na základě dohody se starostou Vlachova Březí

V19

Vodovod Otice – Maňávka – Horní Planá

8,37

8

2,01

0

0,42

V20

Vodovod Kaplice nádraží – Raveň – Hubenov

1,02

8

0

0

0

V21


1,45

8

0,20

0

0

V22


V23

Vodovod Hamr – Suchdol nad Lužnicí Nová Ves nad Lužnicí - České Velenice

6,88

0

0

V24


V25


V26

26,05

8

0,44

8

0

0

0

20,80

8

0,59

0

0


4,24

8

0,57

0

0

V27


1,66

8

0

0

0

V29

ČOV Třeboň132

0,25 ha

0,04

0

0

V31

ČOV Stráž nad Nežárkou

0,25 ha

0

0

0

V32

ČOV Mirotice

0,25 ha

0

0

0

V33

ČOV Čimelice

0,25 ha

0

0

0

V34

ČOV Zdíkov

0,25 ha

0

0

0

V36

ČOV Jistebnice

0,25 ha

0

0

0

V38

ČOV Blatná

0,25 ha

0

0

0

V41

Vodovod Bavorov

8

0

0

0

V42

Vodovod Vlkov

8

0

0

0

V43

Úpravna vody Plav

0,25 ha

0

0

0

132

15,76 2,26

Pro odborný odhad záborů PUPFL u vodohospodářských objektů byla stanovena navržená šířka 50 x 50 m (tedy 0,25 ha).


Stránka 337

„V“ celkem

26,26

0

2,82

TABULKA 59: VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ PUPFL U NAVRŽENÝCH VEDENÍ VVN

Kód záměru

Název záměru




lesy ochranné


Ee1

VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice

21,33

30

1,76

0

0

Ee2

VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice

21,08

30

4,34

0

0

Ee3

VVN 110 kV Přídolí – Kaplice

15,19

30

3,51

0

0

Ee4

VVN 110 kV Suchdol nad Lužnicí – České Velenice

19,00

30

8,05

0

0

Ee5

VVN 110 kV Mladošovice – Trhové Sviny

10,84

30

1,07

0

0

Ee6

VVN 110 kV Strakonice – Řepice

2,01

30

0

0

0

Ee8


21,09

30

6,67

0

0,05

Ee10

VVN 110 kV Stoklasná Lhota – Náchod u Tábora

2,45

30

0,32

0

0

Ee11

VVN 110 kV Vodňany

1,31

30

0

0

0

Ee12

VVN 110 kV Dasný – Větřní

36,37

30

11,15

0

1,56

Ee13

VVN 110 kV Větřní – Horní Planá

19,38

30

5,88

0

0,61

Ee16

Transformovna Trhové Sviny

Záměr byl vyhodnocen jako součást záměru Ee5.

Ee17

Transformovna Kaplice


Ee18

Transformovna Horní Planá


Ee19

Transformovna Volary


Ee20

Transformovna Strakonice


Ee21

Transformovna Blatná

0

0

Ee22

Transformovna Vodňany

Ee24

Transformovna Milevsko

Ee25

Transformovna České Velenice133

Ee26

Transformovna Tábor - Náchod

Ee27


Ee30

Transformovna České Budějovice – střed

Ee31

VVN 110 kV Kočín – Veselí nad Lužnicí

Ee32

VVN 400kV ETE – Kočín

Ee33

VVN 400kV Kočín – Mírovka

Ee34

Kabelové VVN Mladé – České Budějovice střed

Ee35

Rozšíření stávající rozvodny Kočín

0,25 ha

0


134

0,25 ha

0

0

0

--

--

--

--

--

--

--

--

--

--

5,69

0

0,25

Záměr byl vyhodnocen jako součást záměru Ee34. 29,24

30

2,50

40

0

0

0

52,54

40

9,88

0

0,34

2,78

30

0

0

0

10,33

0

0

0

58,32

0

2,81

„Ee“ celkem TABULKA 60: VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ PUPFL U NAVRŽENÝCH VEDENÍ PLYNOVODŮ A HORKOVODU

Kód

Název záměru

133


134



Délka záměru

Navržená

Kvalifikovaný odhad záboru PUPFL (ha)

Stránka 338

záměru

(kmb)

Et1

Dálkový horkovod ETE Olešník – Zliv – České Budějovice

Ep2

VTL plynovod Olší – Jistebnice

Ep3

šířka záboru (mb)

celkem

lesy ochranné


25,38

20

3,40

0

0,65

5,06

20

0

0

0

VTL plynovod Strakonice – Písek

15,61

20

0,21

0

0

Ep4

VTL plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí

17,97

20

3,02

0

0

Ep5

VTL plynovod Čestice – Vacov – Stachy

17,05

20

1,24

0

0

Ep6

VTL plynovod Prachatice – Záblatí

6,87

20

2,49

0

0

Ep7

VTL plynovod Ševětín - Hosín

8,55

20

1,29

0

0

Ep8

VTL plynovod Kunžak – Český Rudolec

14,02

20

0,92

0

0

Ep9

VTL plynovod Lenora – Strážný – Horní Vltavice

12,47

20

0,65

0

0,49

Ep10


75,59

20

12,10

0

0

Ep11

VTL plynovod Smědeč – Brloh

4,00

20

1,25

0

0,79

Ep12

VTL plynovod Kájov – Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví

16,16

20

4,38

0

0

Ep13

VTL plynovod Velešín - Borovany

19,31

20

0,85

0

0

Ep14

Přeshraniční propojení Český Heršlák

2,00

20

0,02

0

0

Ep25

VTL plynovod Mladá Vožice – Pacov I. etapa

1,21

20

1,94

0

0

33,76

0

1,93

"Ep“ celkem

Kvalifikovaný odhad záboru PUPFL (ha) Celkový zábor PUPFL

celkem 1327,32


lesy ochranné


1,80

47,98

Stránka 339

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE

Recommend Documents