Odpadové hospodářství města Šenov

Odpadové hospodářství města Šenov

Zpracovatel: Arnika – program Toxické látky a odpady Zpracoval: Ing. Milan Havel, tel.: 222 781 471, e-mail: [email protected],

Stručné shrnutí Cílem studie bylo navrhnout zlepšení systému nakládání s odpady ve městě. Analyzovány byly data za rok 2012 a 2013. Zjištěny byly tyto skutečnosti: 1) Celková produkce odpadů v roce 2013 je vyšší, je to ale dáno svozem a evidencí bioodpadu. 2) Produkce směsných odpadů je vyšší o cca. 20 až 40 kg na 1 obyvatele. 3) Příjem města od Ekokomu za vytříděné obaly je podprůměrný, což souvisí s malým množstvím vytříděného papíru. 4) Náklady na tříděný sběr jsou o 1/5 až 1/4 nižší, náklady na likvidaci SKO jsou o 1/4 vyšší (souvisí to s podmínkami svozové společnosti OZO, které podporují tříděný sběr). 5) Celkové náklady jsou vyšší. Na základě těchto skutečností byly navrženy několik opatření: 1) zvýšit množství tříděných surovin První varianta (bez nákladů): Začlenit do systému města školní sběr, případně místní výkupnu. Cílem je dosáhnout výtěžnosti tříděného sběru přes 40 kg na 1 obyvatele a rok a díky tomu získat vyšší odměnu od společnosti Ekokom. Odměna Ekokomu v obcích od 2001 do 10000 obyvatel - nádobový a pytlový sběr Výtěžnost

papír

plast

sklo-směs

NK-směs

Kovy

kg/ob./rok

Kč/t

Kč/t

Kč/t

Kč/t

Kč/t

0

2 035

3 871

923

700

1 899

32

2 326

4 424

1 055

800

2 170

40

2 908

5 530

1 318

999

2 713

Druhá varianta: Vytvořit motivační systém na bázi čárových kódů pro sběr papíru, balíky s papírem, budou domácnosti odevzdávat ve sběrném místě nebo do kontejnerů umístěných ve městě. Sbírat lze samostatně kartony a směsný papír dle podmínek odběru. Projekt modernizace odpadového hospodářství bude realizován za podpory z nového operačního programu životní prostředí (OPŽP), který bude otevřen v roce 2015. Náklady: -

software čar. kódy - 55000,- Kč

-

kontejner o objemu 12 m3 - 42000,- Kč/kus

-

nákup pytlů (papír lze vázat do balíků) – 0,- Kč

-

svozové auto pro MěPOS (dle výběru)

-

dostavba sběrného dvora (dle rozsahu)

2) snížit náklady na likvidaci směsného komunálního odpadu Tato možnost spočívá v možnosti prověřit a přejít u platby za směsný komunální odpad z plateb za nádoby na platbu za množství a současně podpořit kompostování kuchyňských odpadů. V roce 2014 bylo do domácností instalováno 1000 kompostérů. Spolu s instalací kompostérů, pokud skutečně dojde k poklesu množství směsného odpadu, by to znamenalo významné úspory až kolem 1 miliónu Kč za rok (odklon 300 až 400 tun směsného odpadu). 3) snižováni produkce směsného komunálního odpadu Dlouhodobě hledat cestu ke snižování produkce SKO a odpadu obecně. Dlouhodobě plánovat snižování SKO o cca. 10 kg na 1 obyvatele a rok a učinit potřebné kroky včetně informování veřejnosti. Doporučit lze publikovat podrobněji informace o celkovém stavu odpadového hospodářství města (bod 4.1), web města doplnit informacemi, které se týkají předcházení vzniku odpadů (bod 4.2) a dále hledat další cesty pro zapojení veřejnosti. Nebyl navržen systém plateb za odpady podle množství, protože legislativa se v tomto případě dosud vyvíjí a nový zákon má zahrnout možnost motivačních plateb i do místního poplatku.

Obsah Etapa I. 1. Základní charakteristika města 2. Nakládání s komunálními odpady ve městě 2.1 Systém nakládání s komunálními odpady – platné vyhlášky 2.2 Popis současného stavu nakládání s odpady 2.3 Produkce komunálních odpadů v letech 2012 a 2013 2.4 Náklady města na odpadové hospodářství v letech 2012 a 2013 2.5 Příjmy města na provoz odpadového hospodářství 2.6 Zhodnocení současného stavu nakládání s odpady v obci 2.7 Souhrn doporučení ke kapitole 2. Etapa II. 3. Návrh na zlepšení nakládání s vybranými typy odpadů 3.1 Motivace obyvatel k vyššímu třídění papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů 3.1.1 Motivace obyvatel k vyššímu třídění papíru, plastů, skla pomocí vyšší informovanosti obyvatel 3.1.2 Dostupnost nádob na tříděný sběr 3.1.3 Finanční motivovaný sběr s čárovými kódy 3.1.3.1 Nakládání s odpady ve městě Letohrad 3.1.3.2 Nakládání s odpady ve městě Nový Bydžov 3.1.3.3 Požadavky na zavedení finančně motivovaného pytlového sběru 3.1.4 Motivační systém firmy STKO Mikulov 3.1.5 Další možnosti, jak motivovat obyvatele 3.2 Možnosti ke zlepšení nakládání s bioodpady 3.2.1 Stávající stav 3.2.2 Možnosti ke zlepšení nakládání s bioodpady 3.3 Nakládání se směsným komunálním odpadem, objemným odpadem a nebezpečnými odpady 3.3.1 Další možnosti snižování množství směsného komunálního odpadu 3.3.2 Objemný odpad 3.3.3. Nebezpečné odpady

3.4 Souhrn doporučení ke kapitole 3. Etapa III. 4. Komunikace s veřejností 4.1 Publikování informací o stavu odpadového hospodářství města 4.2 Možnosti prevence vzniku odpadu ve městě 4.3 Další možnosti 4.4 Souhrn doporučení ke kapitole 4. 5. Seznam použitých informačních zdrojů 6. Přílohy 6.1 Výtěžnost a náklady obcí dle ORP v roce 2012 6.2 Návrh letáku k domácímu kompostování 6.3 Odpadové hospodářství města Šenov (Microsoft PowerPoint – prezentace, samostatně) 6.4 Kalkulátor nákladů na tříděný sběr + manuál (Microsoft Excel, samostatně 1q 2014, 2q 2014)

Etapa I. 1. Základní charakteristika města Město Šenov mělo podle Českého statistického úřadu k 1. 1. 2013 evidováno 6139 trvale žijících obyvatel. Město se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Ostrava-město. Město je součástí regionu Slezská brána. Převažující zástavbou města jsou rodinné domy. 2. Nakládání s odpady 2.1 Systém nakládání s komunálními odpady – platné vyhlášky Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, se za původce komunálních odpadů, které vznikají při činnosti fyzických osob (z domácností), považuje obec. Původcem se stává v okamžiku, kdy fyzická osoba odloží odpad na místě tomu určeném. Tím se stává i majitelem těchto odpadů. Podle §17 může obec přijmout obecně závaznou vyhlášku, kterou stanoví systém nakládání s odpady v obci. Město Šenov vydalo vyhlášku č. 1/2012, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, včetně nakládání se stavebním odpadem na území města Šenov. 2.2 Popis současného stavu nakládání s odpady Nakládání s komunálními odpady ve městě zajišťuje firma OZO Ostrava. Firma zajišťuje svoz směsného komunálního odpadu, objemného odpadu, tříděného sběru (papír, sklo barevné, plast, kovy, nápojové kartony), biologicky rozložitelných odpadů a likvidaci nebezpečných komunálních odpadů. Město má jedno sběrné místo pro odkládání odpadů. 2.3 Produkce komunálních odpadů v letech 2012 a 2013 V následující tabulce č. 1 je uvedena produkce vybraných komunálních v letech 2012 a 2013. Údaje pochází z hlášení města o produkci odpadů dle Vyhlášky č. 383/2001 Sb. V tabulce je uvedena celková produkce odpadů a produkce odpadů vztažená na 1 obyvatele. Počet obyvatel pochází od Českého statistického úřadu, údaj platný k 1. lednu daného roku (6020 v roce 2012, 6139 v roce 2013). Tabulka č. 1: Produkce komunálních odpadů v Šenově v letech 2012 a 2013 Druh odpadu

Produkce 2012 [t]

Produkce 2013 [t]

Produkce 2012 [kg/obyvatel]

Produkce 2013 [kg/obyvatel]

Směsný komunální odpad

1476,5

1451,2

245,3

236,4

Objemný odpad

204,4

150,7

34,0

24,5

Papír

20,7

27,0

3,4

4,4

Plasty

67,2

73,0

11,2

11,9

Sklo barevné

90,2

96,5

15,0

15,7

Bioodpady

305,2

311,3

50,7

50,7

4,0

5,3

0,7

0,9

2168,2

2115,1

360,2

344,5

Nebezpečné odpady Celkem

Zdroj: Město Šenov (roční hlášení o produkci odpadů za roky 2012 a 2013 dle vyhlášky č. 383/2001 Sb.) Tabulka č. 2 obsahuje pro porovnání údaje o produkci směsného komunálního odpadu, papíru, plastů a skla ve městech obdobné velikosti (4001-10000 obyvatel) a v Moravskoslezském kraji.

Tabulka č. 2: Porovnání produkce směsných komunálních odpadů v roce 2012 v Šenově s průměrem měst obdobné velikosti a průměrem dosahovaným v Moravskoslezském kraji. Druh odpadu

Produkce Šenov

Průměrná produkce MSK

[kg/obyvatel]

[kg/obyvatel]

Průměrná produkce města od 4001 do 10000 obyvatel [kg/obyvatel]

245,3

202,2

221,4

Papír

3,4

7,1

12,2

Plasty

11,2

9,8

9,7

Sklo barevné

15,0

9,8

10,9

Směsný komunální odpad

Zdroj: Město Šenov, IURMO, EKOKOM Množství vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů je nadprůměrné, porovnáme-li výsledek s průměrem kraje (rok 2012). Množství vytříděného papíru je nižší, množství vytříděného skla a plastů vyšší. Tento stav je typický pro zástavbu s rodinnými domky, kdy je poměrně velké množství papíru spalováno v domácích kotlích. Srovnáme-li Šenov s městy obdobné velikosti, je množství vytříděných surovin o něco nižší. Nižší výtěžnost má město i v porovnání s průměrem ORP Ostrava – město (viz mapy v příloze č. 1). 2.4 Náklady města na odpadové hospodářství v letech 2012 a 2013 Celkové náklady města Šenov na odpadové hospodářství v roce 2012 byly 5.634.750,- Kč, v roce 2013 byly 6.174.912,- Kč. V tabulce č. 3 uvádíme přehled nákladů na odpadové hospodářství v roce 2012, v tabulce č. 4 uvádíme přehled nákladů za rok 2013. Tabulka č. 3: Náklady města Šenov v odpadovém hospodářství v roce 2012 Položka

Nádobový sběr Sběrné místo Mobilní sběr Celkem Kč Kč Kč Kč Tříděný sběr (celkem) 536240 536240 papír 34755 34755 plasty 371998 371998 sklo 129487 129487 sběr bioodpadů 191400 191400 sběr nebezpečných odpadů 59047 59047 sběr objemných odpadů 295190 260355 555545 směsný komunální odpad 3979243 3979243 odpady z údržby zeleně 24307 koše – úklid a vysypávání 81946 úklid veřejných prostranství 201690 černé skládky 5332 celkové náklady 5634750 informování veřejnosti/osvěta 4500 administrativa OH v obci 180000 Zdroj: Město Šenov (Dotazník EKOKOM za rok 2012)

Tabulka č. 4: Náklady města Šenov v odpadovém hospodářství v roce 2013 Položka

Nádobový sběr Sběrné místo Mobilní sběr Celkem Kč Kč Kč Kč Tříděný sběr (celkem) 649407 649407 papír 67804 67804 plasty 433452 433452 sklo 145549 145549 sběr bioodpadů 216338 216338 sběr nebezpečných odpadů 73308 73308 sběr objemných odpadů 243640 203030 446670 směsný komunální odpad 4401259 4401259 odpady z údržby zeleně 96000 koše – úklid a vysypávání 27943 úklid veřejných prostranství 235300 černé skládky 28687 celkové náklady 6174912 informování veřejnosti/osvěta 4500 administrativa OH v obci 125000 Zdroj: Město Šenov (Dotazník EKOKOM za rok 2013) V tabulce č. 5 uvádíme náklady pro hlavní odpadové toky v přepočtu na jednoho obyvatele. Dále jsou v tabulce uvedeny průměrné náklady obcí od 4001 do 10000 obyvatel. Z porovnání vyplývá, že Šenov má vyšší náklady na odstranění směsného komunálního odpadu, naopak náklady na tříděný sběr byly nižší. Tabulka č. 5: Náklady města Šenov na vybrané odpadové toky v přepočtu na jednoho obyvatele v letech 2012 a 2013 a jejich porovnání s průměrem ČR u měst obdobné velikosti podle údajů EKOKOMU za rok 2012. Druh odpadu

Náklady 2012 [Kč/obyvatel] Směsný komunální odpad 661,0 Objemný odpad 92,3 Tříděný sběr celkem 89,1 Náklady celkem 936,0 Zdroj: Město Šenov, IURMO, EKOKOM

Náklady 2013 [Kč/obyvatel] 716,9 72,8 105,8 1005,8

Průměrné náklady ČR 2012 [Kč/obyvatel] 488,8 72,4 137,2 894,5

Průměrné náklady na tříděný sběr (papír, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony) v roce 2012 byly 3011 Kč/t, v roce 2013 byly 3304 Kč/t. V příloze č. 1 naleznete mapu průměrných nákladů na tříděný sběr v tzv. malých okresech (ORP). Mapu ukazuje, že náklady jsou v okrese Ostrava – město vynakládány efektivně. Průměrné náklady na 1 tunu na nakládání směsným komunálním odpadem, objemným odpadem, papírem, plasty a sklem v letech 2012, 2013 a předpoklad pro rok 2014 ukazuje tabulka č. 6 Kdyby se podařilo zvýšit množství vytříděných surovin o 25 % a město dosáhlo výtěžnosti 40 kg na 1 obyvatele a rok, podstatně by se zvýšil příjem od EKOKOMU a to o téměř 50 % (na 758.471,- Kč). Díky dostatečné kapacitě stávajících kontejnerů by se náklady města prakticky nezvýšily. U papíru by nebyla dosažena ani doporučená minimální měrná hmotnost v nádobách 30 kg/m3. Naopak kdyby množství vytříděných surovin kleslo byť je o 5 %, podpora EKOKOMU by výrazně poklesla. Je to dáno tím, že EKOKOM výškou základní odměny motivuje obce a města k vyšší výtěžnosti a Šenov je právě nyní na hranici (první hranice výtěžnosti je 32 kg/m3, druhá hranice je 40 kg/m3).

Tabulka č. 6: Průměrné náklady na nakládání s odpady dle jednotlivých komodit v letech 2012 a 2013 a dále předpokládaná výše nákladů (pokud se vytřídí stejné množství surovin jako v roce 2013) v roce 2014 po odečtu odměny od EKOKOMU (výše odměny upravena podle podílu obalů) Náklady 2012 [Kč/t]

Náklady 2013 [Kč/t]

Směsný komunální odpad odpad Objemný

2695

3033

2718

2965

Papír

1679

Plasty Sklo

Druh odpadu

Odměna EkOKOM 2014 [Kč/t]

Skutečné náklady 2014 [Kč/t]

2513

791

1722

5533

5935

3583

2351

1436

1508

1044

464

Zdroj: Město Šenov, EKOKOM, vlastní výpočet Jak ukazuje graf č. 1, budou v roce 2014 náklady města na odstranění směsného komunálního a objemného odpadu vyšší než náklady na tříděný sběr, který je dotována EKOKOMEM. Přitom náklady na tříděný sběr je ještě možné snížit, tím že se podaří vytřídit více surovin. Kontejnery na tříděný sběr v Šenově nejsou dostatečně vytěžovány a měrná hmotnost surovin v kontejnerech může být výrazně vyšší. V roce 2013 byla průměrná hodnota měrné hmotnosti surovin dokonce pod doporučenou minimální hodnotou, která je u papíru 30 kg/m3 (bylo 17,7 kg/m3), u plastů 17 kg/m3 (bylo 15,4 kg/m3) a u skla 115 kg/m3 (bylo 112,6 kg/m3). Graf č. 1: Předpokládané náklady města Šenov v roce 2014 pro vybrané toky odpadů za podmínky, že bude nakládáno se stejným množstvím surovin jako v roce 2013 a za stejných cenových podmínek. Graf zohledňuje podmínky EKOKOMU pro rok 2014.

2.5 Příjmy města na provoz odpadového hospodářství Náklady na odpady hradí obyvatelé formou místního poplatku. Pro rok 2012 byl stanoven ve výši 500,- Kč. Celkový příjem města od občanů, rekreantů, firem a za elektroodpady dle ročního hlášení EKOKOMU byl 3.037.951,- Kč. Od EKOKOMU město v roce 2012 získalo vázanou dotaci ve výši 470.142,- Kč. Průměrný příjem v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2012 byl 582,7 Kč. Město dotovalo odpadové hospodářství částkou 353,- Kč na 1 obyvatele. Pro rok 2013 byl stanoven místní poplatek opět ve výši 500,- Kč. Celkový příjem města od občanů, rekreantů, firem a za elektroodpady dle ročního hlášení EKOKOMU byl 3.157.130,- Kč. Od EKOKOMU město v roce 2013 získalo vázanou dotaci ve výši 510.026,5 Kč. Průměrný příjem v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2013 byl 597,4 Kč. Město dotovalo odpadové hospodářství částkou 408,4 Kč na 1 obyvatele. Výška vázané dotace EKOKOMU v přepočtu na jednoho obyvatele v roce 2012 byla 78 Kč, v roce 2013 byla 83 Kč. Tento příjem je podprůměrný. Města obdobné velikosti v roce 2012 získali v průměru od EKOKOMU 97,40 Kč, v roce 2013 dokonce 104,40 Kč na jednoho obyvatele. V ČR jsou obce a města, která dosahují odměny podstatně vyšší (přes 200 Kč na 1 obyvatele). Tyto města překračují výtěžnost 40 kg na 1 obyvatele za rok. Tabulka č. 7: Odměna Ekokomu v obcích od 2001 do 10000 obyvatel za tříděný sběr. Podmínky platné od 1. ledna 2014 pro nádobový a pytlový sběr. Odměna Ekokomu v obcích od 2001 do 10000 obyvatel - nádobový a pytlový sběr Výtěžnost

papír

plast

sklo-směs

NK-směs

Kovy

kg/ob./rok

Kč/t

Kč/t

Kč/t

Kč/t

Kč/t

0

2 035

3 871

923

700

1 899

32

2 326

4 424

1 055

800

2 170

40

2 908

5 530

1 318

999

2 713

Zdroj: EKOKOM 2.6 Zhodnocení současného stavu nakládání s odpady v obci Celková produkce komunálních odpadů v Šenově je o něco vyšší, než je průměr ČR. Důvodů tohoto stavu je více. Jako pozitivní lze označit vyšší množství vytříděných a tím i evidovaných bioodpadů. Záporně můžeme hodnotit vyšší produkci směsného komunálního odpadu. Rozborem složení tohoto odpadu bychom zjistily, zda je tomu díky většímu obsahu popelovin či z jiného důvodu. Produkce směsného komunálního odpadu. Města obdobné velikosti mají průměrnou produkci směsného odpadu nižší asi o 20 kg na 1 obyvatele (221,4 kg/obyv.), průměrná produkce tohoto odpadu v rámci Moravskoslezského kraje v roce 2012 byla 202,2 kg na 1 obyvatele. V rámci studie bylo prověřeno vytěžování popelnic a kontejnerů na směsný komunální odpad a je možné konstatovat, že je poměrně vysoké. Měrná hmotnost odpadu v nádobách je přibližně 130 kg/m3. Přepočtové tabulky udávají hodnotu 160 kg/m3. Nádoby na směsný odpad jsou vytěžovány tedy na více než 80 %. Snižovat náklady na likvidaci směsného komunálního odpadu tedy musí jít ruku v ruce se snižováním množství tohoto odpadu. Množství vytříděného papíru, plastů, skla a nápojových kartonů je nadprůměrné, porovnáme-li výsledek s průměrem kraje (rok 2012). Množství vytříděného papíru je nižší, množství vytříděného skla a plastů vyšší.

Tento stav je typický pro zástavbu s rodinnými domky, kdy je poměrně velké množství papíru spalováno v domácích kotlích. Srovnáme-li Šenov s městy obdobné velikosti, je množství vytříděných surovin o něco nižší. Nižší výtěžnost má město i v porovnání s průměrem ORP Ostrava – město. Nižšímu množství vytříděných surovin odpovídají nižší roční náklady obce na tříděný sběr a podprůměrný příjem od EKOKOMU. Ty činily podle údajů EKOKOMU u obdobně velkých měst 97,40 Kč na 1 obyvatele. Výtěžnost tříděného sběru lze výrazně zvýšit. Podle provedených výzkumů obsahuje domovní odpad ve venkovské zástavbě (rodinné domy) na jednoho obyvatele a rok 15 kg papíru, 18 kg plastů, 18 kg skla, 9 kg kovů (VaV/720/2/00 – Ukazatele skladby domovního odpadu). Celkové potenciál pro separaci surovin (průměr za celou ČR bez rozlišení zástavby) ukázala studie Svazu měst a obcí ČR a Asociace krajů (Aktualizace strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR). Data shrnuje tabulka č. 7. Tabulka opět ukazuje, že vytřídit lze podstatně více. Tabulka č. 8: Výskyt papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů v komunálním odpadu celkem v kg/obyvatel/rok (bez zohlednění typu zástavby) Rok a výskyt jednotlivých komodit v komunálním odpadu z domácností (kg/obyv./rok) Komodita

2005

2006

2007

2008

2009

Papír/lepenka

40,8

35,5

39,9

39,7

41,9

Plasty

28,8

30,9

30,9

31,6

32,1

Sklo

15,0

16,8

17,0

17,1

17,6

Nápojový karton

2,6

2,8

2,9

1,9

3,0

Kovy

12,2

11,2

11,3

12,0

9,2

Objem nádob na tříděný sběr všech složek je dostatečný. Nádoby lze vytěžovat podstatně více. Průměrná roční měrná hmotnost surovin v kontejnerech u všech komodit je pod doporučeným minimem. Největší rezervy jsou u kontejnerů na papír, u kterých by teoreticky šlo prodloužit frekvenci svozu na 1x za 14 dní. Množství vytříděných bioodpadů je nadprůměrný. Náklady na sběr bioodpadů jsou však poměrně vysoké. Tuto situaci může částečně pomoc řešit připravovaný projekt podpory domácího kompostování (nákup kompostérů). Tento projekt však nemůže vyřešit náklady na provoz sběrného místa, s kterými bude třeba i nadále počítat a které podle EKOKOMU u podobně velkých měst v roce 2012 činily 117,6 Kč na 1 obyvatele. Sběr kovů. Město nevykazuje do ročního hlášení EKOKOMU ani do hlášení o produkci odpadů dle vyhlášky č. 383/2001 Sb. sběr kovů. Nepodařilo se ověřit, zda proto dostává do EKOKOMU 6% bonus ze základní odměny. Při stejných výsledcích jako v roce 2013 by to byla částka cca. 23.000,- Kč. Podmínky EKOKOMU město splňuje, protože má třídění kovů uvedeno ve své vyhlášce. To by platilo i pro případ, že by se kovy sbíraly ve sběrném místě. Pokud by sběr zajišťovali například hasiči či škola, bylo by třeba vyhlášku města č. 1/2012 upravit. Celkové náklady města na odpadové hospodářství jsou lehce nadprůměrné. Růst v roce 2013 byl částečně ovlivněn i změnou DPH z 11 % na 15 %.

2.7 Souhrn doporučení ke kapitole 2. (etapa I) a) Motivovat domácnosti ke snižování směsného komunálního odpadu: a1) podporou tříděného sběru, důraz klást na tříděný sběr papíru. Počet kontejnerů na tříděný sběr, ale zvyšovat pouze v případě jasné spojitosti s nárůstem tříděného sběru. Stávající kapacity kontejnerů jsou dostatečné, naopak lze zvážit možnost vyvážet kontejnery na papír pouze 1x za 14 dní. a2) podporovat dále domácí kompostování, přičemž klást důraz i na třídění kuchyňských bioodpadů rostlinného původu. a3) prověřit, zda město dostává odměnu EKOKOMU za sběr kovů. a4) zvýšit informovanost obyvatel o výsledcích systému nakládání s odpady v Šenově. Podrobněji budou možnosti na podporu předcházení vzniku a vyšší recyklace řešeny v II. a III. etapě.

Etapa II 3. Návrh na zlepšení nakládání s vybranými typy odpadů v Šenově 3.1 Motivace obyvatel k vyššímu třídění papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů V současné době jsou obyvatelé Šenova k třídění využitelných složek motivováni několika způsoby, ke kterým patří přiměřená velikost nádob na směsný odpad, dostupnost kontejnerů na tříděný sběr, distribuce tašek na třídění odpadů a podpora třídění na školách. Pravidelně jsou také publikovány články na téma třídění odpadů v místním zpravodaji. Nyní, i v důsledku rostoucích nákladů na odpadové hospodářství, město zvažuje zavedení dalších motivačních prvků. Ty můžeme rozdělit v zásadě do tří skupin. Zaprvé je možné dále zlepšovat informovanost obyvatel, zadruhé je možno dále zlepšovat dostupnost nádob na třídění sběr a zatřetí se nabízí možnost obyvatele motivovat finančně. Nyní se na všechny tři možnosti podívejme blíže. 3.1.1 Motivace obyvatel k vyššímu třídění papíru, plastů, skla pomocí vyšší informovanosti obyvatel Množství informací publikovaných obcemi a městy v ČR se obecně považuje za nedostačující. Nově připravovaná legislativa proto bude po obcích požadovat, aby obec jednou ročně občany a ostatní účastníky obecního systému informovala o nakládání s komunálními odpady, o způsobech a rozsahu odděleného sběru odpadů a o nakládání s dalšími složkami komunálních odpadů. Publikovat bude třeba také informace, které se týkají možností prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů. Minimálně jednou ročně bude muset obec zveřejnit kvantifikované výsledky odpadového hospodářství (Zdroj: návrh Plánu odpadového hospodářství ČR na období 2015 až 2024, verze platná ke 30. 4. 2014). Před několika lety Arnika prováděla malý průzkum, jehož cílem bylo zjistit důvody nižší produkce odpadů v některých obcích. Zjistili jsme, že jedním z důležitých faktorů, je dobrý vztah lidí k obci a jejich angažovanost. Proto doporučujeme podpořit tříděný sběr při akcích pořádaných městem, organizování jarních a podzimních úklidů a příkladem může jít i sám úřad (třídění na úřadě a jeho propagace) a jím zřizované a podporované organizace. Podrobněji bude tato oblast řešena v etapě III. 3.1.2 Dostupnost nádob na tříděný sběr Jak ukázala analýza odpadové hospodářství města, provedená v etapě I, jsou kontejnery v Šenově nedostatečně vytěžovány, případně jsou vytěžovány na spodní hranici doporučených hodnot. Z tohoto pohledu má cenu zřizovat nová stání na tříděný sběr jen v případě, že se kontejnery naplní. Na druhou stranu dobrá dostupnost kontejnerů na tříděný sběr vede k vyššímu množství vytříděných odpadů (podle Ekokomu byla v roce 2012 průměrná docházková vzdálenost ke kontejneru na tříděný sběr 102 metrů), takže je tento stav dobře balancovat a o problematice lidi informovat. Jednou z možností jako uvedenou situaci řešit, je vyvážet kontejnery méně často (s nižší frekvencí svozu), s tím že budou upraveny platby v tomto smyslu svozové firmě. To by umožnilo při mírném nárůstu nákladů sběrnou síť dále zahušťovat. Jinou možností, jak zkrátit docházkovou vzdálenost ke kontejnerům, je doplnit stávající kontejnerový sběr pytlovým sběrem. Protože město zvažuje i možnost finanční motivace obyvatel ke třídění, nabízí se jako řešení zavedení pytlového sběru s čárovými kódy (bod 3.1.3). Poslední navrhovanou možností je zavést

v Šenově model tříděného sběru designovaný firmou STKO. Tento systém, který funguje v Mikulově a okolí, motivuje domácnosti nejen k vyššímu třídění, ale i snižování celkové produkce odpadů (bod 3.1.4). Graf č. 2 ukazuje vztah mezi náklady města a množstvím papíru v kontejneru. V roce 2013 byla měrná hmotnost papíru v modrých kontejnerech 17,7 kg/m3, to je mnohem méně než doporučená minimální hodnota 30 kg/m3. Horní křivka ukazuje náklady obce, spodní křivky náklady snížené o dotaci Ekokomu. Lidi je nutno vést k tomu, aby skládali papírové krabice, dalším důvodem je vykrádání kontejnerů. Graf č. 2: Závislost výše nákladů na tříděný sběr papíru v závislosti na jeho měrné hmotnosti v nádobě

Graf č. 3 ukazuje vztah mezi náklady města a množstvím plastu ve žlutých kontejnerech. V roce 2013 byla měrná hmotnost plastu v kontejnerech 15,4 kg/m3, doporučená minimální hodnota je 17 kg/m3, což je měrná hmotnost nesešlápnuté 1,5 litrové PET láhve. Horní křivka ukazuje náklady obce, spodní křivky náklady snížené o dotaci Ekokomu. I v tomto případě může osvěta přispět k lepší ekonomice sběru. Graf č. 3: Závislost výše nákladů na tříděný sběr plastů v závislosti na jeho měrné hmotnosti v nádobě

3.1.3 Finanční motivovaný sběr s čárovými kódy Při návrhu motivačního systému v Šenově lze vyjít z již realizovaných projektů v různých městech a obcích ČR. Co do počtu obyvatel byly jako vzor vybrány města Letohrad a Nový Bydžov. V Letohradu funguje motivační systém od roku 2006, v Novém Bydžově systém zavedli v roce 2011. 3.1.3.1 Nakládání s odpady ve městě Letohrad Tříděný sběr odpadu je v Letohradu zajištěn pomocí barevných kontejnerů na ulici (kovy, sklo bílé a barevné, plasty, papír) a pomocí pytlového sběru s odvozem od domu (každých 14 dní). Kovy lze prodat také ve výkupně surovin, odevzdat v jednom ze dvou sběrných dvorů či při sběru, který organizují místní dobrovolní hasiči. Bioodpady se třídí do 831 hnědých popelnic nebo je možné je odvézt na komunitní kompostárnu s kapacitou do 150 tun za rok. Ve sběrném dvoře si také občané mohou půjčit drtiče větví. Zajištěno je i nakládání s elektroodpady, nebezpečnými odpady a textilem. V roce 2006 se v Letohradu rozhodli motivovat domácnosti k lepšímu třídění zavedením pytlového sběru papíru, plastů a nápojových kartonů s odvozem od domu. Obyvatelé Letohradu mohou do pytlů třídit šest druhů odpadu: čiré plastové folie, PET lahve, směsný plast, nápojové kartony, směsný papír a kartonový papír. První tři položky lze odkládat do plastových pytlů o minimálním objemu 110 litrů. Pytle si lidé sami kupují. Hlídá se, aby pytle byly plné, plasty řádně stlačené. Papír je možné svazovat do balíků o minimální hmotnosti 10 kilogramů. Nápojové kartony se sbírají do 80 litrových pytlů od Ekokomu. Svoz pytlů zajišťují Komunální služby s.r.o. se sídlem v Jablonném nad Orlicí - http://www.kos-jablonne.cz/. Každý pytel či balík označí domácnost čárovým kódem, který má přidělen. Za každý balík papíru o váze nejméně 10 kg dostane domácnost přiděleny 2 body, za každý pytel plastů dostane 4 body (PET láhve musí být stlačeny, plasty správně roztříděny), za pytel s nápojovými kartony 3 body (kartony musí být stlačeny). Za každý bod je sleva 5 Kč. Tabulka č. 9: Vývoj množství vytříděných odpadů v Letohradu

PAP (kg/os/rok) PLA (kg/os/rok) Sklo (kg/os/rok) NK (kg/os/rok) celkem (kg/os/rok)

2006 5,7 8,2 14,3 0

2007 18,3 9 13,7 0,4

2008 25,2 12,1 14,2 0,9

2009 27,5 10,7 15,5 1

2010 33,5 13,2 16,5 1,5

2011 23,9 12,2 12,6 1,3

2012 28,5 13,7 13,3 1,3

28,2

41,4

52,4

54,7

64,7

50

56,8

Z tabulky vyplývá, že model vedl již během 2 let k výraznému zvýšení vytříděných surovin. Účinnost systému lze doložit i nízkým počtem potřebných kontejnerů na tříděný odpad. V Letohradu je nyní instalováno pouze 18 kontejnerů na papír (o objemu 1100 litrů) a 20 kontejnerů na plasty (o objemu 1100 litrů). Kontejnerů na bílé a barevné sklo je instalováno celkem 45 kusů. Množství směsného odpadu mezi roky 2006 a 2011 kleslo ze 1640 na 1376 tun (produkce směsných odpadů klesla o cca. 40 kg, na 217 kg na 1 obyvatel a rok). Náklady na odpadové hospodářství v roce 2006 činily 3.631.000,- Kč, v roce 2011 to bylo 3.910.000,- Kč. Příjmy od Ekokomu vzrostlo ve stejném období ze 422.120,- Kč na 1.067.670,- Kč. Náklady na tříděný sběr (kontejnery, pytle) a provoz kompostárny v roce 2011 byl 872.960,- Kč. Celkově mělo město v roce 2011 téměř vyrovnané příjmy a náklady při místním poplatku 650 Kč na 1 obyvatele. Kontaktní osoba: pí. Hana Koblížková, tel.: 465 676 438, e-mail: [email protected]

3.1.3.2 Nakládání s odpady ve městě Nový Bydžov V Novém Bydžově zavedli podobně jako v Letohradu doplňkový pytlový svoz odpadů od 1. 4. 2011. Lidé, kteří se do systému zapojí, dostávají slevu za každý vytříděny kilogram plastů, nápojových kartonů a papíru. Původní sleva byla stanovena pro plasty a nápojové kartony na 1,50 Kč za 1 kg a u papíru 0,40 Kč za 1 kg. V roce 2012 však město slevu zvýšilo na dvojnásobek (3 Kč za 1 kg plastů a nápojových kartonů, 0,80 Kč za 1 kg papíru). Mimo odměny město pro obyvatele zajišťuje dvakrát ročně nákup pytlů (město to stojí celkem cca. 60.000,- Kč za rok) a jejich svoz. Ten zajišťují technické služby města. Pytle odváží do sběrného dvora, kde je váží a načítají čárové kódy. V roce 2013, tedy 2 roky po spuštění systému, bylo do systému zapojeno 1100 domácností. Odevzdáno bylo 21358 pytlů s plasty (44,1 tuny), 12082 pytlů s papírem (64,1 tuny) a 4596 pytlů s nápojovými kartony (5,3 tuny). Průměrná sleva na domácnost byla 174 Kč, medián (průměrná sleva na domácnost z hlediska pořadí) 137 Kč (45 domácností získalo slevu přesahující 500 Kč). Sleva se odečítá z poplatku za následující rok. Kontaktní osoba: pí. Lenka Hlaváčková, tel.: 495 703 963, mobil: 777 110 876, e-mail: [email protected] 3.1.3.3 Požadavky na zavedení finančně motivovaného pytlového sběru Schéma níže ukazuje postup zavedení a rozdělení úkolů při zavedení motivačního systému v Novém Bydžově a poskytla nám ho pí. Lenka Hlaváčková z MěÚ Nový Bydžov, která tuto věc měla na starosti. Její celou prezentaci je přílohou této zprávy.

Poznámky k několika krokům: a) Změna vyhlášky znamenalo doplnit obecně závaznou vyhlášku města Nový Bydžov o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy a třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v článku 6 o popis slevového systému za tříděný sběr. Úleva se poskytuje poplatníkovi, který se zapojil do pytlového sběru tříděných odpadů, označených čárovými kódy, které obdržel na městském úřadě. Tato úleva bude poskytnuta (odečtena z poplatku) výhradně v tom kalendářním roce, který následuje po roce třídění. Výše úlevy (nutno zvolit) se stanovuje takto: a) za každý započatý jeden kilogram směsných plastů se sazba poplatku snižuje o 1,50 / 4 Kč (min/max) b) za každý započatý jeden kilogram papíru se sazba poplatku snižuje o 0,50 / 0,80 Kč (min/max) c) za každý započatý jeden kilogram nápojových kartonů se sazba poplatku snižuje o 1,50 / 4 Kč (min/max) b) Nákup programu a příslušenství lze zajistit u některého z dodavatelů (odkazy uvedeny níže). Například firma Jiří Bárta Software, který má nejvíce referencí, nabízí dodávku na klíč – program, tisk čárových kódů, váha, čtečka. S notebookem celá dodávka vyjde přibližně na 55 tisíc Kč. http://www.bartasoftware.cz/odpad.htm (nejvíce referencí, program do tří tisíc zapojených rodin) http://www.codeware.cz/reseni/trideni-odpadu-pomoci-caroveho-kodu_192.html (Chelčice) http://www.probaze.cz/odpady/odpady/index.html (Mladá Boleslav / mezinárodní firma) c) Svoz pytlů příp. balíků papíru zajišťují v Novém Bydžově jejich technické služby. Náklady na svoz se nepodařilo zjistit. 3.1.4 Motivační systém firmy STKO Mikulov Firma STKO zavedla v Mikulově a okolí (11 lokalit) tzv. systém inteligentního nakládání s odpady (ISNO). Cílem ISNO je minimalizovat produkci směsného komunálního odpadu při zajištění maximálního možného komfortu pro uživatele systému a tím přispět k zachování udržitelné míry nákladů na jeho provoz. Tak jako u systému s čárovými kódy je i zde uplatňován systém dobrovolnosti. Způsob realizace spočívá v tom, že ve vilové a venkovské zástavbě, popřípadě v bytových domech obdrží občané zdarma čipem označené nádoby na plast, případně papír o objemu 240 litrů (nádoby lze sdílet), které budou jednou měsíčně vyváženy. V sídlištní zástavbě si budou moci občané vyzvednout při platbě odpadu sadu pytlů na papír a plast a k tomu sadu samolepek s čárovým kódem obsahujícím identifikaci jejich stanoviště. Kódem domácnost označí i nádobu na směsný odpad. Sleva z poplatku může činit maximálně 70% ze stanoveného poplatku. Uděluje se za třídění odpadů, za efektivní využívání sběrných nádob a za snižování produkce odpadů. Je součtem tří bonusů, které budou připisovány na účet domácnosti vždy po uzavření čtvrtletí. Čtvrtletí je uzavřené přijetím všech podkladů pro fakturaci za služby v odpadovém hospodářství, což bývá cca 1-2 měsíce po skončení čtvrtletí. Je vyplácena při platbě poplatku na další rok – poplatek na daný rok je ponížen slevou na poplatku, která byla připsána na účet domácnosti v minulém roce. Hodnotícími kritérii jsou druhy tříděných odpadů a způsoby snižování produkce odpadů uvedené v registračním formuláři (čím více se sníží produkce odpadů a čím více druhů odpadů se třídí, tím lépe).

Poměr objemů obsloužených nádob se směsným odpadem, s plastem a s papírem. Celkový objem (V) obsloužených nádob jak se směsným tak s tříděným odpadem za rok (součet objemů všech obsloužených nádob přepočtený na jednoho člena stanoviště za rok). Ideální celkový objem je 770 až 870 litrů na osobu za rok (součet objemů obsloužených nádob na plast, na papír a na směsný odpad). Objem nádob na bioodpady se nepočítá, ale odráží se v množství směsného komunálního odpadu. Popis systému a podklady pro výpočet bonusů je popsán ve vyhlášce města Mikulov. Vyhlášky lze nalézt na webu: http://www.mikulov.cz/mesto-mikulov/samosprava-mesta/obecne-zavazne-vyhlasky-a-narizeni/ Tabulka č. 10: Vývoj produkce komunálních odpadů v Mikulově. ISNO byl zaveden v roce 2013. 2010 Celkem (t)

2011

(kg/obyv.)

Celkem (t)

2012

(kg/obyv.)

Celkem (t)

2013

(kg/obyv.)

Celkem (t)

(kg/obyv.)

Papír Plast Sklo Bio

141,000 70,979 110,353 0,000

19,121 9,626 14,965 0,000

121,275 79,385 114,479 243,314

16,446 10,766 15,525 32,996

133,203 114,947 125,480 322,920

18,064 15,588 17,017 43,792

155,193 112,993 110,397 385,607

21,046 15,323 14,971 52,293

TKO

1430,800

194,033

1269,750

172,193

1136,228

154,086

1125,275

152,600

V následujícím grafu můžeme vidět vývoj příjmů a nákladů na odpadové hospodářství v Mikulově. Místní poplatek byl v roce 2013 stanoven ve výši 600,- Kč na 1 obyvatele. Graf č. 4: Vývoj příjmů a nákladů na odpadové hospodářství v Mikulově

Celý systém lze konsultovat a s firmou STKO. Popis systému lze nalézt také na webu společnosti: http://stko.cz/isno.html. Koncepce odpadového hospodářství Mikulova je pro město Šenov zajímavá i z hlediska zástavby. Z výše uvedených příkladů měst s motivačním systémem se Mikulov nejvíce blíží Šenovu typem zástavby (120 bytových domů, 1319 rodinných domů).

Systém motivuje domácnosti nejen k třídění odpadů, ale i ke snižování jejich produkce. Jak ukazují výsledky obce Březí (1547 obyvatel k 1. 1. 2013), lze tak výrazně snížit produkci směsného odpadu. Graf č. 5: Vývoj produkce odpadů v obci Březí na Mikulovsku po zavedení motivačního systému

Kontaktní osoba: Ing. Tomáš Hlavenka, tel.: 519 511 456, mobil: 602 446 675, e-mail: [email protected] , web: www.stko.cz 3.1.5 Další možnosti, jak motivovat obyvatele V ČR jsou uplatňovány i další motivační systémy. Například město Varnsdorf uplatňuje motivační slevu 50 Kč na osobu pro ty, kdo do popelnic nebudou dávat tříditelné složky. Kontrola probíhá tak, že pracovníci úřadu kontrolují dvakrát až třikrát za rok stav popelnic u přihlášených osob. Jinou způsob, je zavedení známkového systému. To by byla výrazná změna oproti současnému stavu. A je zde třeba upozornit na jeden legislativní problém. V současnosti se připravuje nový odpadový zákon a v rámci toho se řeší i nové nastavení poplatků. Nová konstrukce místního poplatku by měla umožnovat i motivaci obyvatel a možnost slev v případě sociálně slabších obyvatel. Zákon by měl být představen koncem roku 2014, v platnost by měl vstoupit od 1. 1. 2016. Proto přechod na známkový systém v této chvíli nelze doporučit. 3.2 Možnosti ke zlepšení nakládání s bioodpady 3.2.1 Stávající stav V letech 2012 a 2013 se v Šenově vytřídilo cca. 50 kg bioodpadu na 1 obyvatele, což je zhruba dvakrát víc než kolik činí republikový průměr. Domácnosti si jednak platí nádoby na bioodpad (124 ks v roce 2013), jednak město pro tento materiál dle potřeby zajišťuje přistavování velkoobjemových kontejnerů. V roce 2014 také město získalo finance na nákup kompostérů, kterých bude distribuováno do domácností jeden tisíc, každý o minimálním objemu 900 litrů. O kompostéry projevily zájem domácnosti v průzkumu, který město provedlo před podáním projektu na Státní fond životního prostředí.

3.2.2 Možnosti ke zlepšení nakládání s bioodpady Mulčování Mulčování, to je využití posekané trávy a nadrcených větví a kůry k zakrytí půdy. Mulčování chrání půdu před vnějšími vlivy (např. se sníží odpařování vody z půdy) a současně se vrací do půdy živiny, tak jak se postupně materiál rozkládá. Dnes si můžete koupit mulčovací sekačku. Trávníkům to jenom prospěje a ušetří se za jejich hnojení. Mulčovat mohou občané i město (například MČ Praha 14 při údržbě veřejné zeleně nechá posekanou trávu na místě a neodváží ji). Management zelených ploch Častější sečení trávníků znamená, že musíte zpracovat více zelené hmoty. Produkce zelené hmoty se tak pohybuje od 2 tun na 1 hektar u předzahrádek až po 15 tun na 1 hektar u často sečených ploch. Proto i zde je vhodná přiměřenost. V některých městech byly zelené plochy udržovány každých 14 dní, nyní tak činí 23x za rok. Časté sečení neprospívá biodiverzitě. Sběrné místo pro dřevo, větve Město může zřídit místo, kam lidé mohou odkládat větve z prořezávky stromů a dále zajistit odbyt tohoto materiálu. Město Nymburk například umožňuje shromažďování tohoto materiálu na sběrném dvoře, odkud si ho pak dohodnutá firma zdarma odveze. Variantou může být zakoupení drtičky větví, kterou si mohou zájemci půjčit. Například město Letohrad zapůjčení drtičů nabízí na svých sběrných dvorech. Kompostování kuchyňských odpadů rostlinného původu Zbytky zeleniny, zbytky ovoce, šlupky od brambor, uvadlé květiny, sáčky od čaje a řada dalších podobných odpadů lze kompostovat doma společně s trávou a listím. Vzniklému kompostu to jenom pomůže. Zatímco tráva a listí jsou chudší na živiny, zelený odpad z kuchyně jich obsahuje dostatek. Spolu se ideálně doplňují. Podpora osvěty v této oblasti povede nejen ke zlepšení kvality kompostů v domácnostech, ale může i významně snížit produkci směsných komunálních odpadů. Průměrné množství bioodpadů ve směsném komunálním odpadu se pohybuje kolem 30 % (bez papíru, dřeva a textilu, dle projektu VaV/720/2/00), což je zhruba 50-70 kg na 1 obyvatele a rok, což představuje za město 300 až 420 tun odpadu za rok s úsporou nákladů až kolem 1 miliónu korun (to platí v případě, že se o příslušný objem sníží objem nádob na směsný odpad nebo že se město dohodne s firmou OZO na platbě za směsné odpady na základě jejich hmotnosti. Vice též bude v kapitole III. 3.3 Nakládání se směsným komunálním odpadem, objemným odpadem a nebezpečnými odpady 3.3.1 Další možnosti snižování množství směsného komunálního odpadu Budoucí požadavky na nakládání se směsným komunálním odpadem určí vývoj legislativy v této oblasti. MŽP ČR navrhuje v novém Plánu odpadového hospodářství ČR pro roky 2015 až 2024 se zákazem skládkování směsného komunálního odpadu od 1. ledna 2024, ve stejném smyslu byl v září 2014 novelizován zákon o odpadech. Přesné podmínky bude specifikovat Ministerstvo životního prostředí ČR. Pokud například zakáže přímé skládkování směsných komunálních odpadů s obsahem organického uhlíku vyšším než 5 %, může město zvážit separaci popele z domácích topenišť. Faktorů, které vývoj nakládání se směsnými odpady může ovlivnit je více. Například se uvažuje o zavedení nové skládkové daně, což by vedlo k postupnému nárůstu poplatků za skládku až o 500 Kč v roce 2020. I ta byla některými poslanci navržena, nakonec ale nová daň nebyla zatím schválena. Dlouhodobě je však nutno

počítat s růstem nákladů na skládkování tohoto odpadu a je třeba lidi motivovat ke snižování jeho množství. Některé možnosti byly nastíněny v předchozích kapitolách, částečně se tomu bude věnovat i III. etapa. Příloha 4 odpadové vyhlášky města Mikulov (dostupné na webu: http://www.mikulov.cz/mestomikulov/samosprava-mesta/obecne-zavazne-vyhlasky-a-narizeni/ ) například specifikuje 18 možností jak předcházet odpadům a občané za to, že se k některým zavážou (jednomu až pěti), mohou získat slevu na poplatku. Jedná se o tyto možnosti: 1. Nekupujeme balené vody – máme málo PET lahví 2. Netopíme tuhými palivy – nemáme popel 3. Používáme jednu nákupní tašku 4. Nebereme letáky – máme na schránce nálepku „Nevhazujte letáky“ 5. Kupujeme větší balení přípravků, nápojů … 6. Kupujeme kvalitní výrobky, které déle vydrží 7. Nepoužíváme jednorázové nádobí 8. Nekupujeme plechovky, konzervy 9. Nekupujeme noviny – novinky se dovídáme na internetu 10. Nekupujeme nápojové kartony – mléko kujeme v automatech, máme kozu 11. Nakupujeme v množství, které skutečně spotřebujeme (věci, které použijeme) 12. Nakupujeme v second handech a bazarech 13. Používáme textilní pleny 14. Opravujeme rozbité zboží – věci vyhazujeme, až už nejsou opravit 15. V obchodech preferujeme méně zabalené zboží 16. Kupujeme nápoje ve vratných obalech 17. Obaly od potravin (nápojů) používáme vícekrát 18. Nekompostovatelné zbytky (omáčky, kosti…)dáváme domácím zvířatům (slepicím, praseti, psovi) K nejčinnějším opatřením (kromě finanční motivace) patří podpora domácího a komunitního kompostování (již město realizuje), pití vody z vodovodu (studánek), používání látkových plen, odmítání letáků, charitativní sbírky textilu (již město realizuje) a organizování burz s nepotřebným zbožím. Ač se některé příklady z Mikulova zdají být úsměvné, ke snižování množství směsného komunálního odpadu vedou. Například v Belgii lidem jako prevenční opatření rozdávají slepice. Na řadě škol zase probíhá sběr suchého pečiva, které se dává v zimě zvěři a podobných příkladů je skutečně hodně. Prvořadá je osvěta a v budoucnu budou mít obce povinnost tyto informace poskytovat. MŽP ČR bude připravovat na téma předcházení vzniku odpadu samostatné webovské stránky. Řada měst a obcí informace tohoto typu publikuje na svých webech již nyní – viz též III. etapa. 3.3.2 Objemný odpad Město počítá s modernizací sběrného dvoru. Čeká na vypsání nového programu na podporu jeho výstavby. V rámci modernizace bude vhodné v rámci sběrného dvora vytvořit zastřešený prostor, kde by bylo možné skladovat věci, které by bylo možné dále využít. V některých městech již ze zkušenosti ví, kdo si pro co chodí a věci pro ně odkládají stranou. I v případě objemných odpadů je nejdůležitější osvěta. Náklady na likvidaci jedné tuny objemného odpadu jsou podobné nákladům na odvoz směsného odpadu. Pro město jejich dotřiďování dělá společnost OZO. Veřejnost je třeba o problematice objemného odpadu informovat a například nábytek, který již není vhodný pro další použití, je vhodné rozebrat. Poznámka: použitá dřevotříska lze recyklovat, rozemlít a použít znovu ve výrobě, recyklační linku provozuje společnost Kronospan V Jihlavě. V současnosti dotřiďování provádí svozová firma.

3.3.3 Nebezpečné odpady Náklady města na likvidaci nebezpečných odpadů nejsou vysoké (kolem 10 Kč na jednoho obyvatele). Kromě osvěty tedy nemá příliš velký význam je v rámci této smlouvy řešit. Důležitá je osvěta, jak nejlépe nakládat s jednotlivými druhy odpadu. Například ne každá plechovka od barev je nebezpečný odpad (informace je na obalu). Sbírat na sběrném dvoře lze rostlinné oleje (dají se znovu využít, vykupují se). Upozornit lze také na výrobky, pro které platí povinnost zpětného odběru a veřejnost informovat, kam a které odpady je možné takto odložit. 3.4 Souhrn doporučení ke kapitole 3. (etapa I I) Hlavní úkol této etapy bylo navrhnout možné kroky vedoucí ke zlepšení odpadového hospodářství města, jeho ekonomiky a zvážit možnosti motivace obyvatel. K tomu doporučujeme: a) Vyjasnit se se společností OZO Ostrava skutečné náklady na nakládání s jednotlivými druhy odpadu. Dle ústního rozhovoru s technickým náměstkem OZO Ing. Bielanem, se zdají být náklady na nakládání se směsným komunálním odpadem nadhodnoceny, naopak náklady na ostatní druhy odpadů (snad s výjimkou bioodpadů a nebezpečných odpadů) podhodnoceny. Dle vlastní kalkulace může například u sběrového papíru tento rozdíl činit až 100%. b) Město Šenov v porovnání s městy, kde byl zaveden motivační sběr (Letohrad, Nový Bydžov, Mikulov), vytřídí jen asi o 10 % méně plastů, skla vytřídí více a skutečně veliký propad je v množství vytříděného papíru. Důvodů k tomu bude několik, ale patrně ten nejdůležitější je ten, že se tato komodita se vykupuje. Město má tedy dvě možnosti. Buď tomuto výkupu konkurovat, nebo výkupnu, případně i školní sběr zahrnout do systému města (jako ostatní sběr). V zásadě existují tři možnosti: Varianta a) Podpora stávajícího systému zvýšením informovanosti obyvatel a změny připravit až bude známa nová verze zákona o odpadech, která má upravit konstrukci místního poplatku způsobem, který umožní více motivovat domácnosti, případně podpořit stávající systém tím, že město bude integrovat sběr papíru na škole a v místní sběrně do systému městu (úprava vyhlášky). Tím by město mohlo vykazovat významně vyšší množství vytříděných surovin a dosáhnout vyšších příjmů od Ekokomu. Jednotný systém je z hlediska současných dotací (od Ekokomu) ekonomicky nejvýhodnější. Osvěta by také mohla pomoci k lepšímu vytěžování stávajících kontejnerů na tříděný sběr. Nároky na její aplikaci jsou minimální. Nevýhodou současného systém je, že nejméně motivuje lidi ke snižování množství produkovaného odpadu a zvláště ke snižování směsného odpadu. Lidé ale o nutnosti dělat tento krok neví, přispívá k tomu i to, že poměrně značnou část nákladů město dotuje ze z jiných zdrojů. Varianta b) Zavedení motivačního systému jako v Letohradu či Bydžově, s tím že je možné počítat hlavně s nárůstem množství vytříděného papíru. Hlavní výhodou tohoto modelu je zvýšení množství vytříděných surovin nad 40 kg/obyv./rok a tím i výrazného zvýšení příjmu od Ekokomu. Materiál může být svážen do zastřešeného skladu, který by šlo vybudovat jako součást sběrného dvora. Dostavba bude možno financovat v rámci nových projektů v připravovaném operačním programu. Vytříděné suroviny lze předávat svozové firmě, příp. by šlo zajistit i prodej některých komodit přímo (např. papíru).

Protože plastů se v Šenově vytřídí hodně a potenciální zisk by byl malý, jde o to, motivovat lidi hlavně k třídění papíru. V Letohradu ho v roce 2012 vytřídili 28,5 kg na 1 obyvatele. Město by tím začalo sice konkurovat místně sběrně, ale pokud neexistuje možnost dohodnout se s ní (viz varianta a), pak to řešení je. Motivační systém sběru papíru je také výhodný v tom, že k jejich sběru není třeba pytlů, papír je možné vázat do balíků. Balíky je možné odevzdávat buď ve sběrném dvoře či by je obyvatelé mohli dávat do speciálních 12 m3 kontejnerů na textil, které nabízí firma MEVA-TEC - http://www.mevatec.cz/eshop/nadoby-na-odpad/velkoobjemove-kontejnery/kontejner-na-stare-odevy-12-m3/Kontejner-na-stareodevy-12-m3-p74812.htm. Jejich cena bez DPH je 41990,- Kč. Šli by rozmístit i po městě. Vážení papíru a jeho prodej může zajistit spolu s načítáním čárových kódů firma MěPOS. Nákup kontejnerů, svozové auto, dostavbu sběrného dvora, nákup programu a příslušenství pro čárové kódy bude možné realizovat v rámci připravovaného nového operačního projektu životní prostředí (OPŽP). Náklady na zavedení tříděného sběru papíru: 

software a příslušenství k zavedení systému s čárovými kódy – 55.000,-Kč



kontejnery na papír o objemu 12 m3 – 41.990,-Kč/kus



svozové auto – dle specifikace



dostavba sběrného dvora – dle rozsahu

Investice bude možné financovat z nového operačního programu pro roky 2014 až 2020, který počítá s podporou investic do odpadového hospodářství obcí. Informace bude možné nalézt na webu OPŽP http://www.opzp.cz/sekce/768/novy-program-2014-2020/. Finální specifikaci a rozsah dodávky nutno ještě konsultovat a doplnit. Zpracováním projektů se zabývá řada firem, doporučit můžeme například firmu ISES, která má již 20 let zkušeností v této oblasti a vypracovala řadu krajských plánů odpadového hospodářství (Kontakt: http://ises.cz/). Varianta c) Zavést systém firmy STKO s kontejnery na tříděný sběr přímo v domácnostech, což bude sice finančně a organizačně nejnáročnější (neověřený údaj o výšce nákladů na zavedení systému v Mikulově je 200.000,Kč, firma STKO část nádob nakoupila v rámci projektu OPŽP), ale současně tento model generuje největší zisky – jednak dochází k poklesu množství směsného odpadu, jednak k nárůstu množství vytříděných surovin. Podobně jako v případě Letohradu a Nového Bydžova k nejvýraznějšímu nárůstu došlo v případě papíru. Možné je počítat i s mírným nárůstem množství vytříděných plastů. Pokud se týká poklesu množství směsného komunálního odpadu, lze pravděpodobně v budoucnu počítat s vyšším poklesem množství tohoto odpadu, než ukazují výsledky za první rok. V obci Březí, kde funguje systém od 1. ledna 2011, došlo během prvních dvou let k poklesu produkce tohoto odpadu již o 48 %. Varianta c) naráží na problém svozové společnosti. Nutno by to bylo s ní projednat. Firma STKO pro zajištění projektu realizovala projekt z OPŽP, v rámci kterého nakoupila nádoby na separaci surovin a svozovou techniku. Kromě toho bude třeba dlouhodobě motivovat lidi formou soutěže ke stlačování PET lahví, skládání krabic atd. Z důvodu očekávaných změn v legislativě a především v očekávané změně konstrukce místního poplatku za odpady (měl by v budoucnu umožňovat zavádět motivační opatření) je asi v této chvíli nejlepší zvolit variantu a) či b). Varianta c), ačkoliv se z hlediska budoucího vývoje odpadového hospodářství ČR jeví jako velmi zajímavá (tlak na snižování směsného odpadu), vyžaduje zpracovat ještě další analýzy a jednání.

Etapa III. 4. Komunikace s veřejností V současnosti město publikuje informace o stavu odpadového hospodářství jednak na svém webu http://www.mesto-senov.cz/zivotni-prostredi, jednak ve svém zpravodaji „Oběžník města Šenov“. V porovnání s jinými městy lze říci, že město publikuje informací poměrně dost a často, což je dobře. Doporučit lze dále publikovat podrobněji informace o celkovém stavu odpadového hospodářství města (bod 4.1) a web města doplnit informacemi, které se týkají předcházení vzniku odpadů (bod 4.2). 4.1 Publikování informací o stavu odpadového hospodářství města Cílem tohoto návrhu je více zapojit veřejnost a podat ji srozumitelnou informaci. Doporučení vyplývá i z návrhu nového Plánu odpadového hospodářství ČR. Příklad tabulky níže byl převzat ze Semil. Tabulky je dobré doplnit grafy, trendy, komentářem. Odpady směsný odpad

2012 (tuna) 1476,5

1 občan (kg) 245,3

2013 (tuna) 1451,2

1 občan (kg) 236,4

objemný odpad

204,4

34,0

150,7

papír

20,7

3,4

plasty

67,2

sklo

Ekonomika Příjmy

2013 (Kč) 3 667 157

24,5

Místní poplatek

3 088 737

27,0

4,4

EKOKOM

11,2

73,0

11,9

Výdaje

6 174 912

90,2

15,0

96,5

15,7

Rozdíl P-V

2 507 755

bioodpad

305,2

50,7

311,3

50,7

Počet obyvatel

nebezpečný odpad

4,0

0,7

5,3

0,9

celkem

2168,2

360,2

2115,1

344,5

Doplatek na 1 obyvatele

510 027

6 139 408,40

4.2 Možnosti prevence vzniku odpadu ve městě Tento bod nebude řešen. V současnosti jsme začali připravovat vzorové stránky k předcházení vzniku odpadů pro obce. Návrh bude hotov nejdříve v lednu 2015. Také se připravuje nová metodika pro zpracování plánů odpadového hospodářství měst a obcí, kde bude i požadavek na prevenci. Metodika také dosud není zpracována. Na konferenci k předcházení vzniku odpadů o tom mluví ing. Pavel Novák http://www.ingpavelnovak.cz/. O možnost obcí mluví Ing. Klatovský z firmy ISES. Záznam z konference, prezentace a přednášky naleznete na webu: http://www.tretiruka.cz/media-a-odpady/predchazeni-vznikuodpadu/. V souvislosti s distribucí kompostérů v Šenově, doporučujeme na web dát informace o kompostování a domácnosti motivovat ke kompostování kuchyňských odpadů. V příloze 2 přikládáme návrh textu na web. Příkladem města, který zveřejňuje takto informace je Jablonec nad Nisou. Toto město má přehledný web k třídění odpadů a ochraně stromů - http://www.mestojablonec.cz/cs/zivotni-prostredi/. Ani ono však nemá zpracovanou část věnovanou prevenci. 4.3 Další možnosti Menší průzkum Arniky ukázal, že menší produkce odpadů je v obcích, kde lidé jsou více zapojení do jeho dění. Proto je dobré organizovat např. jarní či podzimní úklid města nebo různá dotazníková šetření.

Osvědčilo se nám pořádat veřejné diskuse, na které často chodí o poměrně vysoké množství lidí. V rámci zpracování podkladů pro město byla zpracována prezentace výstupů, kterou je možné veřejnosti představit. 4.4 Souhrn doporučení ke kapitole 4. Komunikace a výchova je naprosto nezbytnou součástí problematiky odpadů. Přestože město publikuje informace k odpadům poměrně často, některé ucelenější informace chybí. Nový Plán odpadového hospodářství ČR pro roky 2015 až 2024 bude po obcích a městech požadovat publikování výsledků odpadového hospodářství (viz bod 4.1). V roce 2015 bude město moci upravit svůj web a doplnit na něj informace k předcházení vzniku odpadu. Současně město samo může jít příkladem (příklady táhnou) a samo realizovat některá opatření, která je ovšem nejprve nutno vytipovat. Asi dosud nejucelenější přehled možností obsahuje prezentace ing. Klatovského, dostupná na webu: http://www.tretiruka.cz/media-a-odpady/predchazeni-vznikuodpadu/konference-pvo-2-10-2014-/prezentace/.

5. Seznam použitých informačních zdrojů 

Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2012 dle Vyhlášky č. 383/2001 Sb.



Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2013 dle Vyhlášky č. 383/2001 Sb.



Dotazník EKOKOMU za rok 2012



Dotazník EKOKOMU za rok 2013



Korespondence s pí. Annou Stuchlíkovou z MÚ Šenov



Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích ČR (za rok 2012), Praha 2013, Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. (IURMO)



Ekonomika odpadového hospodářství v obcích ČR – aktualizace údajů za rok 2012, publikováno ve sborníku ze 14. ročníku konference ODPADY a OBCE, kterou pořádá EKOKOM a.s.



Výstupy z konference „Předcházení vzniku odpadů“, konané v Praze dne 2.10.2014, které jsou dostupné na: http://www.tretiruka.cz/media-a-odpady/predchazeni-vzniku-odpadu/

6. Přílohy 6.1 Výtěžnost a náklady obcí dle ORP v roce 2012 Mapa č. 1 jednotkových nákladů na tříděný sběr využitelných odpadů. Mapa č. 2 ukazuje výtěžnost v jednotlivých okresech. Převzato ze studie Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí (IURMO).

Příloha 6.2: Návrh letáku k domácímu kompostování

Domácí kompostování Odhaduje se, že v rodinných domech se zahradou se ročně vyprodukuje 180 kilogramů bioodpadů na osobu. Jedná se jednak o zahradní odpad jako je tráva, zbytky květin, listí, padané ovoce, větve, jednak o rostlinný kuchyňský odpad (např. slupky od brambor). Domácím kompostováním lze tento materiál zpracovat a vyrobit z něho kvalitní kompost. Bylo by škoda, aby končil ve směsném odpadu a my museli za jeho likvidaci platit. Kompostování je stará osvědčená technologie, funguje bez zápachu a bez problémů, pokud dodržíte několik jednoduchých zásad a pravidel.

Základní pravidla kompostování 1. Kompost umístíme tak, aby byl pohodlně dostupný za každého počasí. Měl by být v polostínu. 2. Zajistíme kontakt kompostu s půdou pod ním, aby k němu měly přístup půdní organismy (kompostér nesmí stát na betonu). 3. Do spodní vrstvy kompostéru dáme hutný, hrubší a vzdušný materiál (větvičky, sláma, suché rostliny aj.). Doporučená výška této spodní vrstvy je 2 až 5 cm. 4. Materiál ke kompostování dobře promícháme: vlhký se suchým, porézní s hutným, dusíkatý (například čerstvá tráva, zvířecí trus) s uhlíkatým (např. sláma, kůra, piliny, nadrcené větve). To je obzvláště důležité u uzavřených kompostérů, kde se odpad nepřehazuje. 5. Hrubý materiál do kompostu je dobré nadrtit či nařezat. Větve, sláma, tvrdé části zeleniny – kousky by měly mít maximálně velikost prstu na ruce. 6. Pro rychlejší a kvalitnější kompostování přidáváme zralý kompost nebo zeminu (zvláště převažuje-li jeden materiál, například tráva). 7. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu (kompost by neměl být promáčený, ani se drolit).

Co patří do kompostu Kompostovat můžete v podstatě všechny materiály, které v přírodě podléhají rozkladu. Pokud však nemáte dostatek zkušeností, doporučujeme řídit se touto tabulkou: ANO 

zbytky ovoce a zeleniny, uvadlé květiny, tráva, listí, stonky, drobnější větve, kousky dřeva, trus býložravých domácích zvířat (králíci, slepice), čajové sáčky, lógr od kávy, malá množství zbytků jídla, znečištěný papír (čistý papír je lepší recyklovat), popel z chemicky neošetřeného dřeva



oddenkové plevele (např. svlačec rolní, pýr plazivý), semenné plevele s vyzrálými semeny, části rostlin napadené chorobami či cizopasníky, zbytky masa, kosti, sáčky od vysavačů, čisticí prostředky, chemikálie (barvy, ředidla, léky atd.), plasty, porcelán, sklo

NE

Co získáte kompostováním? Kompostováním odpadu si můžete sami vyrobit kvalitní kompost, který obsahuje všechny cenné živiny. Ušetříte za půdní substráty a snížíte množství odpadů, které produkujete. Navíc přispějete k záchraně vzácných rašelinišť.

Tipy pro zahradu i byt Vyzrálý kompost se hodí ke všem pěstovaným plodinám, ovocným stromům, keřům i na trávník. Do půdy jej zapravujte mělce - stačí použít vrstvu 1 až 2 centimetry. Pro pěstování pokojových rostlin promíchejte zeminu se zralým kompostem v poměru 1:1 až 2:1.

Problémy, na které můžete narazit 







Zápach. Pokud kompost zapáchá, je nutné jej přeházet - provzdušnit. Zápach může vznikat také při kompostování mokrého materiálu, který neumožní přístup vzduchu, třeba čerstvé trávy. Proto ji před uložením do kompostéru smíchejte s listím či pilinami nebo nechejte zaschnout. Hlodavci. Nemilé návštěvě předejdete, když na kompost nebudete dávat vařená jídla a maso. Problémy s potkany ale mohou mít také domy s vestavěnými drtiči odpadů, které pro ně v kanalizaci vytvářejí ideální podmínky. Bioodpad proto raději ukládejte na kompost. Plevel. Na kompost rozhodně nepatří právě semenící a oddenkaté plevele (pýr, kozí noha). Ostatní však ano, pokud totiž kompost často překopáváte, vytváří se v něm vysoká teplota, která řadu plevelů zničí. Odpad se nerozkládá. Pokud dodržujete pravidla, měl by proces probíhat správně. Zralý kompost je tmavý, jemně zrnitý, nezapáchá, ale voní humusem.

Další informace: 

Chcete-li poradit, můžete využít následujícího tzv. kompostovací poradnu.



Podrobnější informace o kompostování naleznete v tomto informačním letáku.