Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Odměňování členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností Bakalářská práce
Autor:
Michal Randůšek Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Kroměříž
JUDr. Ivana Slavíková
Červen, 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Kroměříži 19. 6. 2015
Michal Randůšek
Poděkování Chtěl bych poděkovat své vedoucí bakalářské práce JUDr. Ivaně Slavíkové, za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.
Anotace Tématem bakalářské práce je odměňování členů statutárních orgánů. Cílem práce je teoretické zpracování problematiky odměňování statutárních orgánů. Dalším cílem práce je analýza systému odměňování statutárních orgánů ve společnosti ČEZ, a.s. Dílčím cílem práce je komparace současné a minulé právní úpravy v oblasti odměňování statutárních orgánů. V teoretické části práce je psáno o jednotlivých druzích obchodních společností, o odměňování statutárních orgánů a formách odměňování. V analytické části práce dojde ke srovnání stávající právní úpravy odměňování statutárních orgánů s právní úpravou minulou. Poté je zde analyzován systém odměňování statutárních orgánů u akciové společnosti ČEZ, a.s. Klíčová slova: člen statutárního orgánu, odměňování, obchodní společnosti, statutární orgány
Annotation The theme of this thesis is the remuneration of members of statutory bodies. The aim of this work is theoretical treatment of remuneration of statutory bodies. Another aim is to analyze the remuneration of statutory bodies in the company ČEZ, as The operational objective is to compare current and past legislation relating to the remuneration of statutory bodies. The theoretical part is written on various types of companies, the remuneration of statutory bodies and forms of remuneration. The analytical part there is a comparison of the existing legislation remuneration of statutory bodies with the legislation of the past. Then there's the analyzed system of remuneration of statutory bodies at ČEZ.
Key words: a member of the statutory body, remuneration, companies, statutory bodies
OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................... 7 1
KAPITÁLOVÉ A SOUKROMÉ SPOLEČNOSTI ............................................................ 9 1.1
Společnost s ručením omezeným ................................................................................. 9
1.1.1
Orgány společnosti ............................................................................................. 10
1.1.2
Valná hromada.................................................................................................... 10
1.1.3
Statutární orgán .................................................................................................. 10
1.1.4
Dozorčí rada ....................................................................................................... 10
1.2
Akciová společnost .................................................................................................... 11
1.2.1
Valná hromada.................................................................................................... 11
1.2.2
Další orgány společnosti ..................................................................................... 11
1.2.3
Monistický systém .............................................................................................. 12
1.2.4
Dualistický systém .............................................................................................. 12
1.3
Evropská společnost .................................................................................................. 12
1.3.1 2
Orgány společnosti ............................................................................................. 13
ODMĚŇOVÁNÍ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ DLE ZOK ........................................... 14 2.1
Smlouva o výkonu funkce ......................................................................................... 14
2.2
Mzda .......................................................................................................................... 16
2.3
Tantiéma .................................................................................................................... 17
2.4
Opční práva ................................................................................................................ 18
2.5
Konkurenční doložka ................................................................................................. 22
2.6
Protiplnění .................................................................................................................. 23
2.7
Ostatní způsoby odměňování ..................................................................................... 23
2.8
Vybrané benefity........................................................................................................ 26
2.8.1
Příspěvek na stravování ...................................................................................... 27
2.8.2
Příspěvky na kulturu, sport a zdraví ................................................................... 29
5
3
4
2.8.3
Příspěvky na rekreaci zaměstnanců .................................................................... 30
2.8.4
Zdravotnická zařízení ......................................................................................... 30
2.8.5
Dary zaměstnancům ........................................................................................... 31
2.8.6
Půjčky zaměstnancům ........................................................................................ 31
2.8.7
Sociální výpomoc zaměstnancům ...................................................................... 32
SROVNÁNÍ S PRÁVNÍ ÚPRAVOU PŘED REKODIFIKACÍ ...................................... 33 3.1
Změny, které se týkají obecně statutárních orgánů všech společností....................... 34
3.2
Odměňování členů statutárních orgánů ..................................................................... 35
SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI ČEZ .................................................... 39 4.1
Představení společnosti .............................................................................................. 39
4.2
Struktura orgánů společnosti ČEZ ............................................................................. 41
4.3
Postavení a působnost představenstva ....................................................................... 41
4.4
Podmínky k výkonu funkce členů orgánů společnosti ze strany společnosti, odměny
(včetně tantiém) členů orgánů společnosti ............................................................................ 43 4.5
Odměňování statutárních orgánů ČEZ v roce 2013, 2014......................................... 44
4.5.1
Mzdová náklady orgánů společnosti a vrcholového vedení v roce 2013 a 201444
4.5.2
Opce na akcie...................................................................................................... 45
4.5.3
Výplata dividendy ve společnosti ČEZ za rok 2013 .......................................... 47
4.5.4
Způsob výplaty dividendy: ................................................................................. 48
ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 50 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................... 51 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 53
6
ÚVOD Odměna za vykonávanou činnost je důležitým hybným motorem a vysoce motivujícím prvkem každé hospodářské činnosti. S její pomocí vlastník obchodní společnosti přiměřeným způsobem odměňuje své statutární orgány, tzn. osoby vykonávající řízení společnosti a motivuje je tímto k řádnému vedení společnosti tak, aby se společnost rozvíjela plynule a efektivně. Následná činnost vlastníka společnosti již pak spočívá pouze v dozoru nad chodem společnosti a sledování, jak se mu – v tom lepším případě – rozšiřuje jeho majetek. Vedení společnosti mají v rukou statutární orgány, které jsou za toto patřičně odměňování, což je předmětem této bakalářské práce. Samozřejmě otázkou je, jak přiměřeně odměňovat statutární orgány. V tomto vzniká v praxi mnoho otázek. Toto bylo také důvodem volby tématu této bakalářské práce. Tyto otázky mohou být jak teoretické a pro právní úpravu spíše marginální (jakou má mít odměna podobu, jak vhodně nastavit systém odměn, jak správně motivovat členy statutárního orgánu ke správnému výkonu funkce) nebo naopak praktické a velmi významné z právního hlediska (např. na základě jakých ustanovení zákona je možné určovat odměnu, zda může být výkon funkce bezplatný, jaké druhy odměny lze použít, jaké jsou způsoby přiznání odměny, apod.). Problematika odměňování statutárním orgánům je velmi aktuálním a často diskutovaným tématem, o čemž svědčí také skutečnost, že obchodní společnosti často nakládají často s velkými finančními obnosy a to vede ve svém důsledku k situaci, kdy osoby v čele společností rozhodují o mnohamilionových finančních transakcích a nezřídka za to dostávají tučné finanční odměny. Toto je také skutečností ve společnosti ČEZ, která čelila v minulosti mnohé kritice v odměňování, a která bude v této práci analyzována. Lze říci, že to není v České republice příliš dlouho, kdy se zde veřejnost začala o odměny statutárních orgánů zajímat. Souvisí to především s tím, že soukromé podnikání bylo po několik desítek let vyloučeno a české obchodní právo má za sebou spíše krátkou historii. Zájem veřejnosti o odměňování nastal až v době, kdy došlo ke zveřejnění odměn vrcholných manažerů významných akciových společností. V zemích, kde bylo tržní hospodářství dlouhodobě, je otázka určování odměn tématem podstatně delší dobu. Téměř celosvětovou problematikou se toto stalo především v době nedávné finanční krize. Vysoké odměny, jejich špatné nastavení, nevhodné nebo žádné provázání s hospodářskými výsledky společností, rozmařilé
7
využívání různých nesmyslných benefitů bylo právě důvodem krachu mnoha společností v době finanční krize, ale také mimo ni. Lze tedy doufat, že se v současné době vlastníci společností zajímají o správné odměňování svých statutárních orgánů a mají systém, nejen dle zákona, ale i z praktického užití, dobře nastaven. Cílem práce je teoretické zpracování problematiky odměňování statutárních orgánů. Dalším cílem práce je analýza systému odměňování statutárních orgánů ve společnosti ČEZ, a.s. Dílčím cílem práce je komparace současné a minulé právní úpravy v oblasti odměňování statutárních orgánů. V teoretické části práce bude psáno o jednotlivých druzích obchodních společností, o odměňování statutárních orgánů a formách odměňování. Jelikož se bude práce v analytické části soustřeďovat na systém odměňování členů statutárních orgánů v akciové společnosti, bude se i teoretická část ve výčtu jednotlivých odměn statutárních orgánů a jejich výkladu pro aplikaci do praxe orientovat spíše na akciové společnosti. V rámci analytické části práce dojde nejprve ke srovnání stávající právní úpravy odměňování statutárních orgánů s právní úpravou minulou. Poté zde bude analyzován systém odměňování statutárních orgánů u akciové společnosti ČEZ, a.s. Metodami zpracování této práce budou studium primárních a sekundárních zdrojů, analýza, kompilace a komparace. Při zpracování této práce bylo vycházeno především z platné právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku, zákonu o obchodních korporacích a z knižních zdrojů, které se této problematice věnují.
8
1 KAPITÁLOVÉ A SOUKROMÉ SPOLEČNOSTI Obchodními korporacemi jsou všechny obchodní společnosti a družstva. Mezi obchodní korporace patří společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Zákon o obchodních korporacích rozlišuje na rozdíl od minulé právní úpravy obchodní společnosti na soukromé a kapitálové. Základní rozdíl mezi osobními a kapitálovými společnostmi spočívá v tom, že zatímco všichni nebo alespoň někteří společníci osobních společností ručí za splnění povinností společnosti neomezeně, celým svým majetkem a solidárně, společníci kapitálových společností neručí za splnění povinností společnosti za trvání společnosti vůbec nebo je jejich ručení určitým způsobem omezeno.1 Další podstatou tohoto rozdělení je osobní účast společníků na řízení osobních společností oproti orgánům zřízeným k tomuto účelu ovšem bez povinné účasti společníků v kapitálové společnosti. Z toho vyplývá, že v kapitálových společnostech je účast společníků zejména majetková. Do kapitálových společnosti se řadí akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Zákon neupravuje zařazení evropské společnosti a evropské hospodářské společnosti mezi osobní nebo kapitálové, ale teoreticky strukturou odpovídá evropská společnost spíše akciové společnosti a je upravena nařízením Rady č. ES/2157/2001. Kapitálové společnosti mají koncetrován kapitál od svých společníku nebo akcionářů.
1.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je osobní kapitálová společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.2 Je nejčastější formou obchodní společnosti v České Republice. Významnou změnou, kterou zavedl ZOK je snížení vkladové povinnosti zakladatelů s. r. o. z 200.000 Kč na minimální výši vkladu 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí, že výše vkladu je vyšší. Ke snížení minimálního vkladu došlo z důvodu častého obcházení zákona, kdy základní kapitál tvořil pouhou účetní položku jelikož společnost nenutil, aby měla majetek v této hodnotě. Dojem ochrany věřitelů
1
ŠTENGLOVÁ, HAVEL, CILEČEK, KUHN, ŠUK. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 271. 2 BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2006.
9
byl proto fiktivní. Nynější právní úprava dává věřitelům větší ochranu, protože hodnota základního kapitálu společnosti stojí na reálném stavu majetku společnosti a odpovědnosti jednatelů. Založení probíhá sepsáním společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny (v případě, že je jediný zakladatel) formou notářského zápisu. Ve společenské smlouvě je také obsaženo: název společnosti, předmět podnikání, určení společníků, výši základního kapitálů, počet jednatelů a jejich způsob jednání za společnost, správce vkladů.
1.1.1 Orgány společnosti K orgánům společnosti s ručením omezeným patří valná hromada, statutární orgán a dozorčí rada.
1.1.2 Valná hromada Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada tvořená všemi společníky společnosti. Valnou hromadu je povinen jednatel minimálně jednou za účetní období. Pokud společenská smlouva neurčí jinak, je valná hromada schopná se usnášet přítomností společníků s min. polovinou všech hlasů. Do působnosti VH patří zejména rozhodování o změně společenské smlouvy, volba jednatelů, členů dozorčí rady, schvalování účetní uzávěrky, způsobu rozdělení zisku a úhrady ztrát, odměňování členů statutárních orgánů.
1.1.3 Statutární orgán Statutárním orgánem s. r. o. je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán.1 Každý z jednatelů může vykonávat funkci samostatně, jménem společnosti ve všech záležitostech společnosti, avšak jednatelská oprávnění mohou být omezena smlouvou o výkonu funkce, stanovy společnosti a valnou hromadou. Jednatelé mají odpovědnost za jednání společnosti a musí jednat s péčí řádného hospodáře.3
1.1.4 Dozorčí rada Společníci zřizují dozorčí radu společnosti společenskou smlouvou na valné hromadě ke kontrolní činnosti jednatelů, nahlížení do účetních knih. Společnosti s ručením omezeným 3
BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2006.
10
není povinností zřízení dozorčí rady. Dozorčí rada podává o své činnosti jednou ročně zprávu valné hromadě. Jednatelé se nemohou stát členy dozorčí rady.4
1.2 Akciová společnost Akciová společnost je dalším typem kapitálové obchodní společnosti jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Akciová společnost ručí za své závazky celým svým majetkem, akcionáři celým svým vkladem. Akciová společnost se zakládá společenskou smlouvou ve formě notářského zápisu, přičemž může být založena jediným zakladatelem, a to právnickou či fyzickou osobou. Minimální výše základního kapitálu akciové společnosti musí činit alespoň 2.000.000,- Kč, resp. 80.000 EUR, pokud společnost vede účetnictví v eurech. Založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií podle ZOK nelze.
1.2.1 Valná hromada Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, na které akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti. Valnou hromadou svolává představenstvo alespoň jednou za účetní období, nestanoví-li stanovy společnosti častější svolání. Ve stanovách mohou akcionáři určit hranici pro usnášeníschopnosti na valné hromadě jinou, než ve výši 30 % hodnoty akcií ze základního kapitálu, jak určuje zákon o obchodních korporacích, a jinou hodnotu hlasů, kterými se na valné hromadě rozhoduje o základních otázkách. Valná hromada pak rozhoduje prostou většinou přítomných akcionářů o základních otázkách, přičemž pro zásadní rozhodnutí jako změna stanov, zvýšení základního kapitálu či změna akcií je třeba nadále potřeba ⅔, resp. ¾ většiny přítomných akcionářů a tato ustanovení nelze stanovami změnit.5
1.2.2 Další orgány společnosti Zákon o obchodních korporacích nově umožňuje zřídit různé systémy vnitřní struktury společnosti, popř. zvolený systém měnit změnou stanov.6 U společnosti, kde se vedle valné hromady zřizuje správní rada doplněna o statutárního ředitele, jde o systém monistický. 4
ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F. KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. s. 271 5 ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F. KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. 6 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
11
Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada, tak jak to bylo doposud, je systém dualistický.
1.2.3 Monistický systém Pokud společnost zvolí monistický systém, statutárním orgánem je jeden statutární ředitel jmenovaný správní radou, jemuž náleží obchodní vedení společnosti. Vedle statutárního ředitele zřizuje společnost správní radu, která určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Počet členů správní rady je stanoven dispozitivně na 3, kdy může společnost ve stanovách určit i pouze jediného člena. Zároveň zákon o obchodních korporacích umožňuje, aby statutárním ředitelem společnosti byl předseda správní rady, čímž může v praxi dojít k situaci, kdy akciová společnost má jediného akcionáře, který je zároveň předsedou správní rady a statutárním ředitelem.
1.2.4 Dualistický systém Pokud se společnost rozhodne pro dualistický systém vnitřní struktury společnosti, pak statutárním orgánem je představenstvo jmenované valnou hromadou, popř. dozorčí radou, jemuž náleží obchodní vedení společnosti. Vedle představenstva je společnost povinna zřídit kontrolní orgán, dozorčí radu zvolenou valnou hromadou. I tyto dva orgány mohou být jednočlenné, ovšem člen představenstva nemůže být zároveň členem dozorčí rady. Valná hromada může určit libovolnou délku funkčního období těchto orgánů či aby členem orgánu byla přímo právnická osoba, a to jak v dualistickém tak monistickém systému.7
1.3 Evropská společnost Evropská akciová společnost, zkráceně Evropská společnost (SE - Societas Europaea), je kapitálová obchodní společnost založená evropským právem v nadnárodní formě podle nařízení Rady č. 2157/2001/ES o stanovách evropské společnosti. Toto nařízení umožňuje členským státům EU upravit některé v něm uvedené body odchylně. Dalším důležitým právním předpisem je směrnice Rady č. 2001/86/ES, která doplňuje stanovy evropské společnosti týkající se účasti zaměstnanců.
7
ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK. Kurs obchodního práva: Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010.
12
Vznik evropské společnosti je podle nařízení 2157/2001/ES možný několika způsoby, tedy: splynutím dvou společností z různých členských států, založení holdingu, založení společné dceřiné společnosti, založení evropské společnosti změnou právní formy. Evropská společnost musí mít sídlo na území EU a musí se řídit předpisy evropského práva. V záležitostech, které evropské právo neupravuje, je směrodatné právo daného členského státu. Minimální základní kapitál SE je rozložen na akcie a každý akcionář ručí pouze do výše jím upsaného
kapitálu.
Minimální
základní
kapitál
musí
dosahovat
alespoň
120 000 EUR. Ve státech, kde není národní měnou EURO, se majetek přepočítá podle kursu aktuálního v posledním dnu měsíce předcházejícímu založení společnosti.8
1.3.1 Orgány společnosti Orgány evropské společnosti jsou valná hromadu akcionářů a dále buď řídicí orgán a dozorčí orgán (dualistický systém), nebo správní orgán (monistický systém). V případě dualistického systému zajišťuje řízení společnosti řídicí orgán. Člen či členové tohoto řídicího orgánu mají pravomoc zavazovat společnost vůči třetím osobám a zastupovat ji při soudních řízeních. Jsou jmenováni a odvoláváni dozorčím orgánem. Statut evropské společnosti neumožňuje současně vykonávat funkci člena řídicího a dozorčího orgánu. Dozorčí orgán může určit jednoho ze svých členů, který bude vykonávat funkci člena řídicího orgánu, pokud se tato funkce uvolní. Během tohoto období je dané osobě pozastavena funkce člena dozorčího orgánu. V případě monistického systému zajišťuje řízení společnosti správní orgán. Člen či členové tohoto správního orgánu mají pravomoc zavazovat společnost vůči třetím osobám a zastupovat ji při soudních řízeních. Řízením evropské společnosti může správní orgán pověřit jednoho nebo více svých členů.
8
ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK. Kurs obchodního práva: Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010.
13
2 ODMĚŇOVÁNÍ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ DLE ZOK Odměňování členů statutárních orgánu je v ZOK popsáno podrobněji než tomu bylo v obchodním zákoníku. Obchodní zákoník vycházel z předpokladu, že výkon funkce je v podstatě úplatný (nebyla-li výslovně sjednána bezúplatnost). Vztah společnosti a členy statutárního orgánu se řídili přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce (byla – li uzavřena) nebo ze zákona nevyplývalo jiné určení práv a povinností. Hlavním znakem mandátní smlouvy totiž byla úplatnost. Člen statutárního orgánu tak měl nárok na odměnu ve výši sjednané ve smlouvě o výkonu funkce, popř. na odměnu obvyklou.9 Plnění společnosti ve prospěch osob, jež jsou statutárními orgány společnosti nebo jeho členy, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu společnosti je možné poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno smlouvou o výkonu funkce, bylo stanoveno obchodním zákoníkem. Smlouva o výkonu funkce musela mít písemnou formu a musela být schválena na valné hromadě nebo všemi společníky společnosti, kteří měli za společností neomezené ručení.10 Z toho vyplývá, že úprava obchodního zákoníku ponechávala kontrolu nad plněními poskytovanými členům statutárních orgánů v podstatě na rozhodnutí valné hromady. Výjimkou mohla být obvyklá odměna, na niž členovi statutárního orgánu, který neměl uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, vznikal nárok přímo ze zákona a nebylo tak zapotřebí ji schvalovat valnou hromadou.11
2.1 Smlouva o výkonu funkce V nové úpravě již nenalezneme mandátní smlouvu, ZOK tudíž stanovuje, že práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgán se řídí přiměřeně smlouvou příkazní, upravenou § 2430 až § 2444 NOZ, která je v NOZ základním smluvním typem 9
ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F. KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. 10 ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK. Kurs obchodního práva: Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010. 11 ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK. Kurs obchodního práva: Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010.
14
upravujícím situaci, kdy má někdo povinnost zařídit záležitost na účet jiného, s odpovědností za samotné jednání, nikoliv za výsledek (příkazník má tudíž nárok na odměnu i v případě, že jednal, avšak určitý výsledek nenastal). Vzhledem k tomu, že příkazní smlouva podle občanského zákoníku může být úplatná i bezúplatná, může být i výkon funkce úplatný i bezúplatný. Způsob a výše odměňování dle smlouvy o výkonu funkce je zcela na dohodě mezi společností a členy statutárních orgánů. Ustanovení § 59 odst. 3 dokonce ustavuje bezplatnost výkonu funkce, jestliže odměňování člena orgánu ve smlouvě o výkonu funkce nebude sjednáno v souladu se zákonem o obchodních korporacích. Avšak pro úplnost je třeba zmínit, že člen orgánu bude mít nárok na obvyklou odměnu v případech, kdy smlouva o výkonu funkce nebo ujednání o odměně budou neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo smlouva o výkonu funkce nebude uzavřena z důvodu překážek na straně obchodní korporace nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu. Na rozdíl od obchodního zákoníku je požadavek na uzavření smlouvy o výkonu funkce v písemné
formě stanoven pouze pro
členy
orgánů
kapitálových
společností,
tedy
pro společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti a evropské společnosti. Jiné obchodní korporace (mj. veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a družstva) mohou smlouvy o výkonu funkce uzavírat i v ústní formě, ale z praktických důvodů k takovému jednání zřejmě nebude příliš často docházet.12 Pro kapitálové společnosti je dále stanovena i podrobná úprava požadavků na údaje o odměňování, které musí smlouva o výkonu funkce obsahovat, a to: (a) vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu (včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění); (b) určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby; (c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány; a
12
ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F. KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013.
15
(d) údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.13 Také povinné schvalování smluv o výkonu funkce (a jejich změn) nejvyšším orgánem společnosti se vztahuje pouze na kapitálové společnosti (viz § 59 odst. 2 ZOK) a družstva (viz § 656 písm. e) ZOK). V ostatních obchodních korporacích může povinnost schvalovat smlouvy o výkonu funkce stanovit společenská smlouva, která by měla též určit, který orgán obchodní korporace bude mít jejich schvalování v kompetenci. Dále je třeba zmínit, že schvalování smluv o výkonu funkce náleží do kompetence valné hromady ve společnostech s ručením omezeným a v akciových společnostech. Zákon o obchodních korporacích však upravuje z tohoto pravidla dvě výjimky u akciových společností, kdy smlouvy o výkonu funkce se členy představenstva volenými dozorčí radou (v dualistickém systému) schvaluje právě dozorčí rada (viz § 483 ZOK) a smlouvu o výkonu funkce se statutárním ředitelem (v monistickém systému) schvaluje správní rada (viz § 463 odst. 1 ZOK). V družstvech schvalování smluv o výkonu funkce provádí členská schůze.14
2.2 Mzda K mzdovým formám odměňování patří: 1) Tarifní mzda – jedná se o mzdu určenou podle tarifního systému, který přispívá k transparentnosti a srozumitelnosti celého odměňovacího systému v organizaci. Tarifní systém je tvořen kvalifikačním katalogem, stupnicí jednotlivých mzdových tarifů a systémem urovnám příplatků. 2) Časová mzda – např. hodinová, týdenní či měsíční. Jedná se o nejčastěji užívanou mzdovou formu, má ale nízký motivační účinek. Z tohoto důvodu bývá velmi často doplňována o pobídkovou formu odměny, která umí zohlednit pracovníkům výkon 3) Úkolová mzda – je to nejjednodušší typ pobídkové formy odměňování. Zaměstnanec dostane zaplaceno za provedení určité předem stanovené jednotky práce. Výše
13
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F. KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. 14
16
stanovené odměny za jednotku práce „je obvykle založena na tom, co je považováno za spravedlivou odměnu pro průměrného pracovníka“.15 4) Podílová provizní mzda a mzdy za očekávané výsledky práce – Koubek uvádí, že provizní mzda je takovou odměnou pracovníka, jenž je „zcela, nebo alespoň z části závislá na prodaném množství.“16Taková forma mzdy je vysoce motivační, jelikož odměna se přímo váže na provedený výkon. Mzdu za očekávané výsledky práce můžeme definovat jako odměnu za „dohodnutý soubor prací, za dohodnutý výkon, který se pracovník organizaci zaváže odvést ve stanoveném období.“17 Příkladem je smluvní mzda. 5) Dodatkové mzdové formy – tyto formy mzdy se soustředí především na odměnu za výkon či za zásluhy. Nejčastěji se jich používá pro zvýšení motivačního účinku časové mzdy, jenž neoceňuje osobní výkon a úsilí v pracovní době, ale pouze odpracovaný čas. U těchto mezd se rozlišuje, zda jsou určeny spíše pro dělníky nebo spíše pro manažerské pozice, zda se vážou na individuální či kolektivní výkon nebo zda jsou vypláceny jednorázově či periodicky.18
2.3 Tantiéma Tantiéma je nenárokový nástroj odměňování, který zákon výslovně upravuje, a to v § 178 a 187 obchodního zákoníku. Jde o podíl na zisku člena představenstva akciové společnosti a je možné ho přirovnat k dividendě, na kterou má akcionář společnosti právo. Jak již bylo uvedeno, tantiéma je nenárokové plnění, což znamená, že na její výplatu nemá člen statutárního orgánu žádný právní nárok, ale záleží zde na rozhodnutí valné hromady. Skutečnost, že je její výplata podmíněná vůlí akcionářů, dokládá § 178 odst. 3 obchodního zákoníku, kde je uvedeno, že valná hromada může stanovit podíl členů představenstva ze zisku schváleného k rozdělení. Z uvedeného jasně plyne dobrovolnost učinit tento krok.19 Pro udělení tantiémy je nutné splnit několik podmínek. První podmínkou je skutečnost, že společnost dosahuje skutečně velký zisk a že zde tedy existuje zisk, který je určen k rozdělení. Druhou podmínkou je, že společnost nesmí rozdělit zisk na tantiémy
15
KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. Praha: Management Press, 2007.s.311 KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. Praha: Management Press, 2007.s.312 17 HŘEBÍČEK, V. Řízení lidských zdrojů. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 18 KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. Praha: Management Press, 2007. 19 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 16
17
(ani na dividendy) v takovém případě, kdy by výplata takové odměny způsobila situaci, ve které by vlastní kapitál společnosti byl nižším, než-li je základní kapitál. K tomu je navíc nutné přičíst k základnímu kapitálu částku z rezervních fondů, jež společnost vytváří povinně. Tato částka musí být zvýšena o jmenovitou hodnotu akcií v případě, že došlo ke zvýšení základního kapitálu společnosti, ale toto zvýšení nebylo ještě v té době zapsáno do obchodního rejstříku. Třetí podmínkou je stanovení tantiémy valnou hromadou. Valná hromada takto učiní nejčastěji na stejné valné hromadě, kde schvaluje řádnou účetní závěrku. Poslední podmínka pak spočívá v povinnosti při rozhodování o výplatě tantiém rozhodnout současně také o výplatě dividend.
2.4 Opční práva Opční akciové programy, nebo také „akciové opce“ se začaly rozšiřovat v 90. letech 20. století v USA, a to především u mladých „hi-tech“ společností, jež zpočátku neměly dostatek finančních prostředků, ale měly značný potenciál růstu.20 Postupně se však tento způsob odměn přenesl na většinu velkých společností a tak jsou akciové opce v současné době v USA považovány za základní nástroj odměňování, a to nejen členů statutárních orgánů. 21 V České republice jde o doposud velmi málo rozšířený způsob odměňování. Společnost, která by chtěla nabízet tento způsob odměňování statutárních orgánů, by musela určit nezávislým způsobem cenu svých akcií. Borkovec hovoří o tom, že „významným faktorem se tak stává nutnost kótování akciové společnosti na burze – pak o výši odměn rozhoduje kapitálový trh, přesněji investoři nezávislí na dominantním akcionáři.“22 U společností, jež však tuto možnost nemají (a těch je v České republice většina), jsou takové programy již ze samé podstaty věci vyloučeny. Pojem opce Opce jinak řečeno znamenají volbu nebo právo volby. Je to jednostranný právní úkon, při kterém se oprávněná strana rozhoduje, zda využije svého práva, či nikoliv.23 Kotáb definuje opce takto: „Opce […] je instrumentem finančního trhu, na základě kterého má jedna
20
WALKER, D. Unpacking Backdating: Economic analysis and observation on the stock option scandal. Boston university school of law, 2007, s. 567. Dostupné na WWW: ttp://128.197.26.34/law/faculty/scholarship/workingpapers/documents/WalkerD080807.pdf>.Cit. 2015-03-15 21 HOLEŠÍNSKÝ, P., ŠUMANOVÁ, M. Opční akciové programy. Právní rádce, 2007, č. 3, s. 22. 22 BAŽANTOVÁ, I., BORKOVEC, A., HRABA, Z. Corporate Governance – aktuální problémy teorie a podnikové praxe. Praha: Prospektum, 2006, s. 99. 23 TELEC, I. Opce. Právní rozhledy, 1996, č. 6, s. 260 - 261.
18
smluvní strana (kupující, majitel opce) právo požadovat po druhé straně (prodávajícím, poskytovateli opce) koupi nebo prodej bazického instrumentu během nebo po uplynutí stanovené doby za předem dohodnutou cenu […] a druhá strana má […] povinnost takový bazický instrument prodat nebo koupit.“24 Z této definice vyplývá, že je třeba rozlišovat mezi kupní a prodejní opcí. Definice zřejmé, lze rozlišovat mezi prodejní a kupní opcí. O opci amerického typu se pak hovoří v případě, že je možné opci uplatnit kdykoliv během její platnosti. Opce evropského typu je charakteristická tím, že je ji možné uplatnit v omezené době její splatnosti. Jílek definuje opci jako„právo koupit nebo prodat po určitou omezenou dobu (americká opce) nebo k určitému datu (evropská opce) určité aktivum za určitou cenu.“2
Opce je termínovým kontraktem mezi dvěma obchodními partnery, který dává držiteli (holder, kupující opce) v dlouhé pozici právo, ale nikoli povinnost, koupit či prodat stanovené bazické nástroje za předem fixovanou cenu k určenému datu či během určené doby, zatímco upisovatel (writer, prodávající) se v krátké pozici pasivně podřizuje rozhodnutí držitele opce.
Klasifikace opcí Opce je možné klasifikovat dle různých hledisek, přičemž jedním z nejdůležitějších je jejih členění dle typu opce na kupní a prodejní opce. Dále je možné opce děli dle pozice na opce v krátké pozici a opce v dlouhé pozici. Známé je také dělení opcí podle doby, kdy je možné opci uplatnit na evropské a americké opce či podle vztahu spotové a realizační ceny na opce v penězích, na penězích a mimo peníze.
Tabulka č. 1: Druhy opcí
Druh opce Akciová opce Exotické opce Komoditní opce Měnová opce
Popis výměna pevné částky hotovosti v jedné měně za akciový nástroj výměna pevné částky hotovosti v jedné měně za komoditní nástroj výměna pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně
24
KOTÁB in: Bakeš, M., Karfíková, M., Kotáb, P., Marková, H. a kol. Finanční právo. 5. upravené vydání.Praha: C.H.Beck, 2009, s. 432.
19
Úroková opce
Úvěrové opce
výměna pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti či případně dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčku hotovosti v téže měně opce lišící se od úrokové opce tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjektu
Zdroj: Jílek, 1995
Opční obchody Dále je třeba říci, že opce dává kupujícímu právo koupit či prodat určité podkladové aktivum za předem stanovenou cenu. V případě, že jde o právo koupit, hovoří se o tzv. kupní opci (call option). Pokud se však jedná o právo prodat, hovoříme o tzv. prodejní opci (put option). Pod pojmem opční cena či opční prémie je možné rozumět rovněž částku, kterou je povinen majitel opce zaplatit při realizaci svého práva k nákupu akcií. K rozvoji opčních obchodů došlo ve vyspělých státech po vzniku specializované opční burzy v roce 1973 v Chicagu (Chicago Board Options Exchange – CBOE). Různé druhy opčních transakcí se na burzách objevily počátkem 80. let 20.století. V roce 1981 začal obchod se standardizovanými opčními kontrakty, které zněly na obligace, a v roce 1982 se staly předmětem obchodu opční kontrakty na devizy a tzv. financial futures. Mimo amerických burz měly v rozvoji těchto finančních inovací aktivní úlohu zejména burzy v Londýně, Amsterodamu, Paříži, Sydney a v Montrealu. Přes značné rozdíly v předmětu opčních transakcí byla zaznamenána téměř shodná technika jejich realizace. V současné době se obchoduje na mnoha opčních burzách s opcemi standardizovaného typu, ale ještě ve větší míře na mimoburzovních trzích s opcemi konstruovanými individuálně (např. pro klienty bank). V obou případech však významným způsobem převládají úrokové opce. Dle techniky uzavírání opčních transakcí se rozlišují: (a) poptávkové opce (call options, kupní opce); (b) nabídkové opce (put options, prodejní opce). Kupující call opce získává právo nákupu určeného množství určitého bazického instrumentu v předem dohodnuté ceně a v přesně stanoveném termínu (či během určené doby). Prodávající
20
call opce je pak zavázán poskytnout na požádání majitele opce dané bazické instrumenty v souladu s podmínkami konkrétně uzavřeného opčního kontraktu. Kupující put opce nabývá právo prodeje určeného množství určitého bazického instrumentu v předem určené ceně a v přesně stanoveném termínu (či během určené doby). Prodávající put opce je pak zavázán na požádání majitele opce bazické instrumenty v souladu s podmínkami konkrétně uzavřeného opčního kontraktu odebrat. V době uzavření opčního kontraktu jsou sjednány veškeré podstatné náležitosti, ke kterým patří.: − typ opce (call či put); − objem opce - množství bazického instrumentu v opčním kontraktu; − realizační cena (bazická cena, strike price, exercise price) – je to cena, za kterou může držitel opce koupit nebo prodat bazický instrument; − datum splatnosti opce – jedná se o datum plnění opce: přitom opci je možné uplatnit buď pouze k datu splatnosti opce (tj. v jeden přesně stanovený den) - v tomto případě se hovoří o evropské opci, nebo ji lze uplatnit kdykoliv do data splatnosti a v tomto případě se hovoří o americké opci, která převládá v rámci burzovních opcí. Přesněji se rozlišuje datum vypršení opce, tzn. den, kdy opce opravdu vyprší, datum realizace opce (toto datum je často shodné s datem vypršení opce, kdy proběhne sjednaná transakce s bazickým instrumentem) a datum zúčtování (v tomto okamžiku dojde k vyúčtování provedené transakce). Je třeba si uvědomit, že uplatnění opce nemusí být však pro držitele opce výhodné ve všech případech. Opce představuje právo, nikoliv povinnost, tudíž se držitel může rozhodnout, zda příslušnou opci realizuje či nikoli. Pod pojmem opční cena nebo opční prémie můžeme rozumět také částku, kterou je povinen majitel opce zaplatit opce při realizaci svého práva k nákupu akcií. Právní úprava problematiku opcí nijak neřeší. Pouze je pochopitelné, že poskytnutí opcí bude podléhat souhlasu valné hromady, neboť jde o nástroj odměňování. Také se v této souvislosti se uplatní § 66 odst. 3 obchodního zákoníku, i když v případě opčních akciových programů tomu bude pouze velice omezeně, a to hned ze dvou důvodů. V prvé řadě společnosti mnohdy upravují své opční akciové programy v nějakém svém vnitřním předpise. Za druhé pak význam takového ustanovení omezuje skutečnost, že nárok na uplatnění opcí bude možné
21
provést pouze v případě, že bude společnost dosahovat skutečně dobrých hospodářských výsledků a tržní cena akcie bude vyšší než-li cena původní, jež byla sjednaná v opčním akciovém programu.
2.5 Konkurenční doložka Konkurenční doložka je specifický druh plnění, které obdrží člen statutárního orgánu (obvykle člen představenstva) po ukončení své funkce v dané společnosti. Ačkoli není tato doložka v obchodním zákoníku výslovně upravena pro vztah statutárního orgánu a společnosti, nic nevylučuje její uzavření.25 Účelem uzavření konkurenční doložky je zájem společnosti na tom, aby člen statutárního orgánu (představenstva) nevykonával po ukončení své funkce obdobnou činnost pro jinou (konkurenční) společnost a nezneužil tak svých znalostí, jež nabyl díky působení ve společnosti původní. Za toto se mu pak společnost zavazuje platit po předem sjednanou dobu určitý obnos. Plnění z konkurenční doložky není možné svou povahou přirovnávat k ostatním nenárokovým odměnám, ale je nutné je od těchto odměn odlišovat. Podobný názor zastává také Nejvyšší soud, který uvádí, že „Oprávnění společnosti odepřít statutárnímu orgánu poskytnutí plnění, pokud přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, se vztahuje pouze na některá plnění, která jsou jednateli poskytována v souvislosti s výkonem jeho funkce. Finanční kompenzaci sjednanou za dodržení konkurenční doložky nelze za takové plnění považovat.“26 Možnost sjednat konkurenční doložky pro statutární nebo jiné orgány stále vychází ze staré soukromoprávní zásady, kde se hovoří o tom, že co není zakázáno, to je dovoleno. Již v 90. letech 20. století se setkáváme s názory, že právě především ve volněji koncipovaných obchodních závazkových vztazích by mělo být umožněno konkurenční doložky využívat. V ujednání o konkurenční doložce by mělo být uvedeno také místo, na které se zákaz konkurence vztahuje. V některých případech je totiž velmi nepřiměřené, pokud je dán zákaz konkurence bez takového ohraničení, jelikož by podnikateli s opravdu lokální působením například pouze v Praze nemuselo být ospravedlnitelně škodlivé podnikání jeho bývalého člena orgánu např. v Brně, byť by to bylo opět s podobným předmětem činnosti. V některých 25 26
Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář, díl I. Praha: Polygon, 2002, s. 459. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2049/2009.
22
případech, především u velkých společností s mezinárodní působností, by naopak mělo být možné zakázat konkurenční jednání i v několika státech současně, samozřejmě opět s odpovídajícím vyrovnáním osoby, která je zákazem konkurence postižena.
2.6 Protiplnění Otázka kompenzace si v případě konkurenční doložky zaslouží velkou pozornost. Nejvyšší soud dovodil, dříve než byla problematika konkurenčních doložek zachycena v českém právním řádu, jeden ze znaků povahy takových dohod. Ve svém rozhodnutí se vyslovil v tom smyslu, že,, je třeba chápat ujednání o tzv. konkurenční doložce jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Proto je správný závěr odvolacího soudu, který po zjištění, že výraznému omezení žalovaného po dobu dvou let v jeho právu podnikat neodpovídá jakýkoliv závazek žalobce, dovodil neplatnost této dohody‘‘
27
.
V případě, že má omezení zavázané osoby větší rozsah, musí být vždy nějakým způsobem tato osoba za své omisivní jednání odškodněna, tzn. kompenzováno. Pokud jde o výši této kompenzace, tak míra přiměřenosti vyrovnání je závislá na tom, čeho všeho, po jakou dobu, nebo na jak rozsáhlém území se musí daná osoba zdržet. Je tedy rozhodně vhodnější, aby byl v dohodě o konkurenční klauzuli sjednán spíše postup nebo vzorec, jak se bude výše protiplnění počítat v okamžiku zániku funkce, než pouze určit pevnou částku protiplnění.
2.7 Ostatní způsoby odměňování K ostatním způsobům odměňování členů statutárních orgánů patří různé zaměstnanecké benefity, např. automobil, příspěvek na pojištění, služební byt, cestovní náhrady, aj. Jedná se tedy o nepeněžní formy odměňování. Do oblasti nepeněžních příjmů poskytovaných zaměstnancům patří zaměstnanecké výhody a naturální mzda. Zaměstnavatel může se souhlasem zaměstnance a za podmínek se zaměstnancem dohodnutých, poskytovat část jeho mzdy ve formě naturální mzdy. 28 Naturální mzda může nabývat povahy výrobků, výkonů, prací či služeb, s výjimkou např. tabákových výrobků a lihovin. Naturální mzda může být poskytnuta mimo povinné vyplácení peněžní mzdy. Ta však
27 28
Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 249/2005 § 119 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
23
musí nabývat alespoň výše zákonem stanovené minimální mzdy. 29 Naturální mzda se v praxi vyjádří v peněžní formě takovým způsobem, aby odpovídala ceně, jíž zaměstnavatel účtuje za své výrobky či služby ostatním odběratelům. Tato cena je určena samozřejmě včetně daně z přidané hodnoty. Nepeněžní příjem musí být pro správné zahrnutí do mzdy zaměstnance oceněn. Takový příjem se oceňuje tzv. obvyklou cenou.30 Cena obvyklá je cena srovnatelných výrobků nebo služeb, za které se v době poskytnutí nepeněžního příjmu prodávají, nebo cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu (zákona o oceňování majetku). Mimo tyto povinné způsoby odměňování jsou zaměstnavateli k dispozici i nadstandardní způsoby, které nejsou dány povinně legislativními předpisy, ale jsou určitou výhodou pro zaměstnance. Mimo mzdu a další povinná plnění může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout tzv. zaměstnanecké výhody nemzdové povahy, jež jsou obvykle peněžního či nepeněžního plnění. Mzda je pochopitelně zatížena daněmi a povinnými odvody na pojistné. Zaměstnanecké benefity jsou však na rozdíl od mzdy a platu často daňově a odvodově zvýhodněny. Z tohoto důvodu jsou pro zaměstnavatele často výhodnější. Tyto výhody existují pouze na základě rozhodnutí zaměstnavatele formou vnitřního předpisu nebo určité dohody, proto na ně není právní nárok. Jedná se o takové výhody, které daný zaměstnanec získává na základě pracovněprávního vztahu ke svému zaměstnavateli. Nejde tedy o mzdu či plat, které jsou z větší části bez přímé souvislosti s pracovním výkonem, a z části jsou pak v souvislosti s pracovním zařazením či případně délkou pracovního poměru.31 Co se týče zdaňování zaměstnaneckých výhod, tak jednotlivé benefity je možné rozdělit dle jejich výhodnosti ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele. Některé zaměstnanecké výhody jsou oboustranně výhodné a jiné jsou výhodné pouze částečně. Např. zaměstnanecké benefity jsou daňovým výdajem do určitého limitu na straně zaměstnavatele a také na straně zaměstnance. Částečně výhodné benefity tvoří na straně zaměstnavatele daňový výdaj, ale u zaměstnance jsou daňovým příjmem. Ze strany zaměstnavatele pak jiné benefity nejsou daňovým výdajem a tehdy jsou také u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
29
§ 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce § 6 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 31 VYBÍRAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2011. Praha: Grada, 2011. s. 73 -75 30
24
Na druhou stranu příjmy ze závislé činnosti, jež tvoří předmět daně z příjmů fyzických osob, podléhají v každém případě zdanění. Jde o veškeré příjmy, které daný zaměstnanec pobírá od svého zaměstnavatele, a to jak příjmy peněžní či nepeněžní, tedy jedná se o mzdu či plat a další různá plnění a zvýhodnění, která zaměstnavatel zaměstnanci poskytuje. Existují však také příjmy, které tomuto zdanění nepodléhají – viz § 6 zákona o dani z příjmu. U zdaňování příjmů zaměstnanců je důležité přesně vymezit: 1)
zda se zdroj příjmů nachází v České republice,
2)
zda je poplatník v České republice tuzemskou nebo zahraniční osobou
3)
které z peněžních a nepeněžních příjmů ze závislé činnosti jsou předmětem daně z
příjmů fyzických osob, 4)
které z uvedených příjmů vykazují osvobození od daně.32
Co se týče, zaměstnaneckých výhod, tak je třeba říci, že se jedná o takové formy odměn, které jsou podnikem či organizací zaměstnancům poskytnuty za to, že jsou právě zaměstnanci této firmy či organizace. Na rozdíl od platů, mezd a dalších forem odměňování tedy nebývají obvykle vázány na konkrétní výkon pracovníka. V některých případech se při jejich poskytování mnohdy přihlíží např. k funkci či postavení daného pracovníka v organizaci, k době jeho zaměstnání v podniku či organizaci nebo k jeho pracovním zásluhám. Zaměstnanecké výhody je možné členit různým způsobem. V USA se člení zaměstnanecké benefity do těchto pěti skupin: 1) Výhody požadované zákony a vnějšími (celostátními) předpisy (např. příspěvky na sociální zabezpečení, nemocenské zabezpečení, zabezpečení v nezaměstnanosti). 2) Výhody vztahující se k důchodům zaměstnanců (např. důchodová připojištění, podnikové důchody, důchody za výsluhu let v organizaci).33 3) Výhody týkající se pojištění zaměstnanců (jedná se např. o úhradu či příspěvek na životní a úrazové pojištění, organizací zajištěné pojištění věcí pracovníků, které jsou uloženy na místech k tomu určených, apod).
32 33
Kol. autorů.:Abeceda mzdové účetní 2008. Olomouc: Anag, 2008. s 214 - 217 KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. Praha: Management Press, 2007.
25
4) Výhody týkající se placení neodpracované doby (např. placené svátky a dny pracovního klidu, placená dovolená, placené přestávky v práci či jiné placené volno). 5) Ostatní výhody (zaměstnanecké slevy na výrobky či služby produkované danou organizací, rekreační služby, služby pro aktivity volného času, ubytování v nemovitostech firmy, dotované nebo zcela bezplatné stravování, úhrada stěhovacích nákladů,
odlučné,
úhrada
nákladů
vzdělávání,
poskytování
zaměstnancům
zvýhodněných či přímo bezúročných půjček, k dispozici automobil organizace, právní a jiné rady pracovníkům, zdravotní a rehabilitační péče poskytovaná podnikem či organizací, jesle a mateřské školky, aj.).34 V Evropě se setkáváme s níže uvedeným členěním zaměstnaneckých výhod: 1) výhody sociální povahy (např. životní či důchodové pojištění, podnikové důchody, podnikové půjčky a ručení za půjčky, jesle a mateřské školy, aj.) 2) výhody vykazující určitý vztah k práci (jedná se např. o stravování, výhodnější prodej podnikových produktů zaměstnancům podniku, vzdělávání hrazené zaměstnavatelem, aj.) 3) výhody, které jsou spojené s postavením zaměstnance v dané organizaci (např. firemní služební automobily určené pro vedoucí pracovníky, placení telefonu, nárok na ošatné, apod.) Některé zaměstnanecké výhody užívají zaměstnanci povinně, některé pak dle svého vlastního uvážení. Na některé z výhod musejí připlácet, jiné jsou naopak zcela bezplatné. Při kolektivním vyjednávání odbory zpravidla vytvářejí určitý tlak na poskytování zaměstnaneckých výhod, které pak často bývají předmětem uzavíraných kolektivních smluv.35
2.8 Vybrané benefity Poskytování služebního motorového vozidla zaměstnancům pro služební nebo jejich soukromé účely Tento benefit je častý zejména pro zaměstnance na řídících pozicích. Benefit nijak neovlivňuje daňový základ zaměstnavatele. Co se však týče zaměstnance, tak v případě, že by
34 35
KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. Praha: Management Press, 2007. ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada, 2009.
26
zaměstnavatel poskytl zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební, i soukromé účely, tak by se takto poskytovaná nepeněžní výhoda se ocenila pro účely daně z příjmů jako příjem zaměstnance, a to ve výši 1% vstupní ceny vozidla za každý (i započatý) kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, a to i v případě, že by se jednalo o část měsíce či pouze jeden den v měsíci. Pokud je takto posuzovaná částka nižší než 1.000 Kč, tak se považuje za příjem zaměstnance částka ve výši 1.000 Kč.36 Zaměstanavatel může poskytovat motorové vozidlo zaměstnanci také za úplatu, např. v podobě dlouhodobého pronájmu pro soukromé účely. V případě užívání motorového vozidla k soukromým účelům zaměstnance se zohledňuje i to, zda náklady na pohonné hmoty spotřebované při soukromých jízdách hradí zaměstnavatel či zaměstnanec. Co se týče pojistného (zdravotní a sociální zabezpečení), tak legislativa nově definuje tzv. zúčtovaný příjem. Zúčtovaným příjmem se rozumí takové plnění, které bylo poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci či předáno v jeho prospěch v peněžní či nepeněžní formě nebo formou určité výhody. Popřípadě bylo takové plnění „připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance37“. Z veškerých peněžních i nepeněžních příjmů, které u zaměstnanců podléhají dani z příjmů, se pak pochopitelně platí pojistné. Možnost zaměstnance používat služební vozidlo také pro soukromé účely splňuje podmínky pro to, aby z něj bylo následně vypočteno pojistné.
2.8.1 Příspěvek na stravování Jedná se o příjem, který je dle zákona osvobozen od daně z příjmu.38 Jedná se o zřejmě nejrozšířenější výhodu, která je zaměstnancům ze strany zaměstnavatelů poskytována. Vychází to také z toho, že zákoník práce hovoří o tom, že zaměstnavatel má svým zaměstnancům umožnit stravování. Na straně zaměstnavatele se nacházejí dva daňové režimy. Ve speciálním ust. § 24 odst. 2 písm. j, bod 4 zákona o dani z příjmů, je uvedeno, že jako daňově se uznávají tyto výdaje:
36
Viz zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Viz § 5zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 38 Viz § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 37
27
a)
výdaje určené na provoz vlastního stravovacího zařízení, ke spotřebě na pracovišti či v
rámci závodního stravování, přestože je zabezpečované prostřednictvím jiných subjektů, kromě hodnoty potravin, které jsou nedaňové. b)
příspěvky na stravování, které je zajišťované prostřednictvím jiných subjektů , a které
je poskytované až do výše 55 % ceny z jednoho hlavního jídla (např. nominální stravenky) v průběhu jedné pracovní směny max. do výše 70 % stravného vymezeného pro jednoho zaměstnance v ust. § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty v délce 5 až 12 hodin39. K výše uvedenému je třeba říci, že nominální hodnota stravenky není nijak limitována a zaměstnavatel tedy může zaměstnancům přispívat ze sociálního fondu víc, než je stanovených 55% hodnoty stravenky. Toto plnění není na straně daňovým výdajem na straně zaměstnavatele. Tento nepeněžní příjem není ani součástí vyměřovacích základů určených pro odvod zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Zákoník práce dále hovoří o tom, že příspěvek není možné uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné při pracovní cestě.40 Co se týče daňového režimu zaměstnance, tak hodnota příspěvku na stravování je od daně z příjmů fyzických osob osvobozena. Musí se však vždy jednat o nepeněžní plnění. V případě, že by zaměstnavatel vyplácel zaměstnancům místo stravy peněžní částky, jsou tyto peněžní částky součástí příjmů zaměstnance ke zdanění. Z vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění je vyjmuta hodnota nepeněžních plnění, jež nepodléhají zúčtování daně z příjmů fyzických osob. Peněžní plnění ale nadále tvoří součást těchto vyměřovacích základů.41
Příspěvky na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění Jedná se o nejvýhodnější způsob poskytování zaměstnaneckých benefitů, a to jak pro zaměstnavatele i zaměstnance. V praxi tento benefit funguje tak, že zaměstnavatel zasílá své příspěvky na účet penzijního připojištění, kde má zaměstnanec uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění. V takovém
39
PELC, V. Zaměstnanecké benefity v roce 2011. Praha: Grada, 2011. s. 37-38 Viz § 6 odst. 9 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce 41 PELC, V. Zaměstnanecké benefity v roce 2011. Praha: Grada, 2011. s. 37-38 40
28
případě musí být penzijní fond informován o tom, že příspěvky bude platit také zaměstnavatel. Co se týče daňového režimu zaměstnavatele, tak pokud bude takové pojištění a příspěvky na něj sjednáno v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní či jiné individuální smlouvě, pak je tento výdaj daňové uznatelný a snižuje základ daně zaměstnavatele. V ostatních případech se nejedná o daňový náklad. Pro osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a pojistného na soukromé životní pojištění byl od roku 2008 zaveden úhrnný limit pro obě plnění dohromady. Tento úhrn je stanoven částkou 24.000 Kč od jednoho zaměstnavatele ve sledovaném zdaňovacím období.42 Podmínkou zde však je, aby příspěvky na penzijní či soukromé životní pojištění byly sjednány vždy v kolektivní smlouvě nebo v nějakém vnitřním předpise dané firmy nebo organizace. Příjem nad uvedený limit je součástí základu daně z příjmů fyzických osob a zaměstnanec je povinen tento příjem zdanit. Pro osvobození od daně z příjmu musí být u důchodového nebo soukromého životního pojištění splněny tři základní podmínky: a)
sjednání pojistné smlouvy se zaměstnancem,
b)
ve smlouvě musí být sjednaná doba pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících,
c)
ve smlouvě je sjednaná doba pojistného plnění v roce dosažení věku 60 let.
2.8.2 Příspěvky na kulturu, sport a zdraví Jedná se rovněž o benefity, které jsou aktivně mnohými zaměstnavateli užívány. Zaměstnavatel může ze sociálního fondu přispívat svým zaměstnancům příspěvky na různé kulturní a sportovní akce nebo sám může pro zaměstnance různé akce pořádat. Příspěvek ze sociálního fondu v nepeněžní formě je pro zaměstnavatele výdajem nedaňovým dle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1. V případě, že je tento příspěvek ze sociálního fondu poskytnut jako peněžní plnění, a je sjednán jako pracovněprávní nárok, je takový výdaj daňově účinný.
42
Viz § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
29
Pro zaměstnance platí, že nepeněžní příjmy jsou od daně z příjmů osvobozeny43. Příjem peněžní je pak příjem ze závislé činnosti a je pro zaměstnance zdanitelným příjmem. Příjmy osvobozené nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Peněžní příjem je součástí vyměřovacího základu.44
2.8.3 Příspěvky na rekreaci zaměstnanců Někteří zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům příspěvky na rekreaci, i když je to vzhledem k pokrizovému stavu a současným finančním možnostem většiny podnik již spíše minulým zaměstnaneckým benefitem. Pokud se jedná o rekreaci včetně zájezdů, může zaměstnavatel přispívat jak zaměstnancům, tak jejich rodinným příslušníkům. Pokud se jedná o daňový režim zaměstnavatele, tak ve formě nepeněžního plnění se jedná o výdaj, kterého se daň netýká. Pokud se jedná o peněžní výdaj ze sociálního fondu, a je sjednán jako pracovněprávní nárok, který je stanoven v kolektivní smlouvě nebo jakémkoli jiném vnitřním předpise, jedná se pochopitelně o výdaj daňově účinný. Co se týče daňové povinnosti zaměstnance, tak nepeněžní plnění je od daně osvobozeno, a to nejvýše do částky 20.000Kč za kalendářní rok, přičemž na rodinné příslušníky se pohlíží jako na zaměstnance. Částka, která překračuje tento zákonem stanovený limit se stává příjmem ze závislé činnosti a podléhá tudíž dani z příjmů fyzických osob.45
2.8.4 Zdravotnická zařízení Zaměstnavatel svým zaměstnancům může poskytovat také různou zdravotnickou péči např. formou očkování proti chřipce, vitamínových prostředků, lázeňských pobytů, rehabilitace, apod. Pokud se jedná o nepeněžní plnění, které je výdajem ze sociálního fondu, jedná se o daňově neúčinný výdaj. Zákon hovoří o tom, že každé nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem ze sociálního fondu je příjmem, které je od daně z příjmů fyzických osob 43
Viz § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů PELC, V. Zaměstnanecké benefity v roce 2011. Praha: Grada, 2011. s. 78-80 45 PELC, V. Zaměstnanecké benefity v roce 2011. Praha: Grada, 2011. s. 80-82 44
30
osvobozený.46 Pro zaměstnance to znamená, že peněžní příjmy ze sociálního fondu jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a tudíž musí být zaměstnancem zdaněny.
2.8.5 Dary zaměstnancům Jedná se o dary, které jsou ze sociálního fondu poskytnuty zaměstnancům – např. při pracovních nebo životních výročích. Dary mohou být peněžní i nepeněžní. Nepeněžní dary tvoří např. dárkové poukázky na nákup zboží. Jako nepeněžní plnění placené ze sociálního fondu jsou dary daňově neúčinné. Pokud bude takové plnění sjednáno jako pracovně právní nárok, je takový výdaj samozřejmě daňově účinný. Od daně z příjmů fyzických osob je každý rok odečtena hodnota nepeněžních darů poskytovaných ze sociálního fondu až do celkové výše 2.000,- Kč.47 V případě peněžního daru v plné výši, jakožto pracovněprávního nároku, se jedná o zdanitelný příjem ze závislé činnosti. Rovněž nepeněžní dar ve výši nad stanovený limit se stává zdanitelným příjmem zaměstnance.48
2.8.6 Půjčky zaměstnancům Jde o tzv. zvýhodněné půjčky, kdy zaměstnavatel může ze sociálního fondu poskytnout zaměstnanci bezúročné návratné půjčky nebo návratné půjčky s nižším úrokem, než je obvyklá výše úroků. Jedná se např. o půjčky na bytové účely, na překlenutí tíživé finanční situace, při postižení živelnou pohromou, aj. Tyto příjmy jsou dle zákona osvobozené od daně. Veškeré půjčky poskytované ze sociálního fondu jsou daňově neúčinné, pouze zvýhodnění poskytnutá nad určený limit podléhají zdanění. Tyto půjčky nejsou ani součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.49
46
Viz § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Viz § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 48 PELC, V. Zaměstnanecké benefity v roce 2011. Praha: Grada, 2011. s. 84-85 49 PELC, V. Zaměstnanecké benefity v roce 2011. Praha: Grada, 2011. s. 86-90 47
31
2.8.7 Sociální výpomoc zaměstnancům Jedná se o pomoc např. v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, aj. Podmínkou takové výpomoci je, aby byla poskytnuta ze sociálního fondu. V takovém případě se jedná o daňově neúčinný výdaj. Částka sociální výpomoci je od daně osvobozena a není ani součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného.
32
3 SROVNÁNÍ
S PRÁVNÍ
ÚPRAVOU
PŘED
REKODIFIKACÍ V této podkapitole dojde ke srovnání zákona o obchodních korporacích a obchodního zákoníku a podstatných změn, které se týkají statutárních orgánů a jejich odměňování. Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (tzv. zákon o obchodních korporacích - ZOK), který společně s novým občanským zákoníkem přináší řadu změn mj. i v právní úpravě odměn a odpovědnosti členů statutárních a jiných orgánů obchodní společnosti (korporace). Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem statutárního (či jiného orgánu) společnosti se od 1. ledna 2014 řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, pokud není mezi jednotlivými stranami uzavřena smlouva o výkonu funkce. Podmínkou platnosti smlouvy o výkonu funkce je stejně jako dosud písemná forma a schválení smlouvy valnou hromadou. Jak vyplývá z výše uvedeného, v současné právní úpravě je obchodní zákoník (ObchZ) zčásti nahrazen zákonem o obchodních korporacích (ZOK) a část ustanovení obchodního zákoníku se díky tomu přesunula přímo do novelizovaného obchodního zákoníku, nebo byla zcela zrušena. Přitom je třeba uvést, že ZOK se omezuje pouze na úpravu obchodních korporací. Obecná ustanovení, která upravují orgány společnosti, či jednání za korporaci je potřebné hledat v novelizovaném obchodním zákoníku. Podstatný rozdíl je možné vidět v celkové koncepci ZOK a také zákona NOZ. Tento zákon staví na koncepci legální licence, jež je dána a zaručena Ústavou 50. Z toho vyplývá, že ZOK poskytuje větší volnost, a povoluje tedy vše, co není vyloženě zakázané. Díky tomu mají společníci mnohem více možností a svobody při úpravě vztahů, ke kterým dochází uvnitř společnosti. Zákon o obchodních korporacích však na druhou stranu za účelem posílení právních jistot přináší více zodpovědnosti a povinností pro všechny členy statutárních orgánů. Především se jedná o povinnosti při ručení, pokud dojde k úpadku společnosti.
50
článek 2 odst. 4 Ústava České republiky, kde se hovoří o tom, že : „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“
33
3.1 Změny, které se týkají obecně statutárních orgánů všech společností Dle obchodního zákoníku nejedná nyní člen statutárního orgánu jménem společnosti, nýbrž pouze společnost zastupuje. Při jednání s třetími osobami projevuje člen statutárního orgánu vlastní vůli, která je pak přičtena dané obchodní korporaci. Díky tomu může být nově členem statutárního orgánu také právnická osoba, která pak musí zmocnit fyzickou osobu, jež ji bude zastupovat či bude takovou funkci vykonávat osobně člen statutárního orgánu dané právnické osoby. Pokud pak dojde v důsledku špatného vedení a řízení společnosti ke vzniku škody, jsou povinny – fyzická osoba společně s právnickou osobou, kterou zastupuje, tuto škodu nerozdílně uhradit. Podobně jako v obchodním zákoníku, tak také v ZOK je stanovena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, přičemž tato povinnost je nově specifikována. Člen statutárního orgánu musí jednat za společnost pečlivě, loajálně a informovaně. Pokud dojde k porušení jednání s péčí řádného hospodáře, a společnosti díky tomu vznikne určitá škoda, má člen statutárního orgánu povinnost takto vzniklou škodu uhradit. Dle nové právní úpravy je také možné, aby člen statutárního orgánu odměnu vrátil, a to až 2 roky zpětně, pokud díky jemu jednání přišla společnost k úpadku. ZOK rovněž nově zavádí pravidlo tzv. podnikatelského úsudku, díky němuž se může člen statutárního orgánu zbavit této zodpovědnosti, pokud prokáže, že skutečně jednal s péčí řádného hospodáře. Důkazní břemeno pak leží na členu statutárního orgánu. Soud může při opakovaném porušování povinností rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu z jeho funkce na 3 až 10 let let. ZOK nově přináší pravidla o střetu zájmů. Na rozdíl od právní úpravy před rekodifikací může člen statutárního orgánu za určitých podmínek působit např. v konkurenční společnosti, ale má v této oblasti informační povinnost. Velká pozornost je oproti obchodnímu zákoníku v současné době věnována odměňování členů statutárních orgánů, což je předmětné pro tuto práci. Pokud nebudou podmínky odměňování nijak smluvně sjednány, bude funkce člena statutárního orgánu vykonávána bezplatně. Smlouva musí obsahovat také veškerá jiná plnění, která navíc musí být schválena valnou hromadou. Tato ustanovení se vztahují také na osoby blízké členu statutárního orgánu. V tomto je možné vidět značné zpřísnění oproti právní úpravě před rekodifikací, kdy mohl
34
člen statutárního orgánu při neexistenci nebo neplatnosti smlouvy o výkonu funkce očekávat alespoň obvyklou odměnu dle ustanovení ObchZ o mandátní smlouvě.51 Nyní se blíže analyzujeme změny, které přinesl ZOK v úpravě týkající se akciové společnosti, jelikož v následující podkapitole práce dojde k analýze systému odměňování členů statutárních orgánů právě u akciové společnosti. ObchZ umožňoval jako jediný možný systém vnitřní úpravy akciové společnosti dualistický model. ZOK oproti tomu nově zavedl institut, který do té doby naše národní úprava neznala, a to monistický model. Zakladatelé společnosti tak mají možnost volit mezi monistickým nebo dualistickým modelem, tak jak je znám z právní úpravy Evropského společenství. Ke změně vnitřního uspořádání může dojít také později během existence akciové společnosti, a to změnou stanov. Rozdíly v právní úpravě je rovněž možné najít také v dualistickém systému. Podle ZOK má představenstvo akciové společnosti 3 členy. Stejně tak jako je to možné v případě ustanovení obchodního zákoníku, mohou stanovy společnosti upravit počet členů svého představenstva, novinkou zde ovšem je skutečnost, že nyní lze snížit počet členů také u vícečlenné společnosti pod tři členy. Dle ust. §194 odst. 1 obchodního zákoníku byla omezena délka funkčního období člena představenstva na 5 let. Současná právní úprava takové omezení nepřináší. Ustanovení o zákazu konkurence člena představenstva akciové společnosti jsou obdobná jako v případě společnosti s ručením omezeným, kdy má člen představenstva rovněž oznamovací povinnost, ale na rozdíl od společnosti s ručením omezeným, kde má právo veta každý společník, v případě akciové společnosti může nesouhlas vyslovit pouze zakládající člen či orgán, který je příslušný k jeho volbě.
3.2 Odměňování členů statutárních orgánů Co se týče odměňování členů statutárních orgánů v kapitálových společnostech, tak toto bylo v minulosti diskutováno především v souvislosti se souběhem výkonu této funkce s pracovněprávním poměrem. Dle ustálené judikatury, která se vztahuje k právní úpravě, která byla platná do konce roku 2011 nebylo možné vykonávat v pracovněprávním poměru funkci statutárního orgánu.
51
§ 571 odst. 1 zákona 513/1991 Sb.
35
Určitou změnu přinesla až novela obchodního zákoníku č. 351/2011 Sb. účinná od 1. ledna 2012, jež přinesla do obchodního zákoníku institut pověření obchodním vedením a současně připustila výkon obchodního vedení společnosti v pracovněprávním vztahu statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. Ačkoli tímto došlo k eliminaci rizika neplatnosti pracovních smluv uzavíraných se statutárními orgány, resp. jejich členy, přinesla tato nová možnost také některé aplikační problémy. Jak již bylo řečeno, ZOK nově řeší otázku úplatnosti výkonu funkce člena statutárního orgánu. Zatímco dle ustálené judikatury k současné právní úpravě platí, že výkon funkce člena orgánu společnosti byl úplatný, pokud nestanoví smlouva o výkonu funkce jinak, nový zákon výslovně zavádí bezplatnost výkonu funkce člena orgánu v případech, kdy smlouva o výkonu funkce otázku odměňování neřeší vůbec či v rozporu se ZOK - smlouva o výkonu funkce musí totiž nově obsahovat jasné a úplné vymezení veškerých odměn a jiných plnění poskytovaných členovi orgánu korporace. V situaci, kdy rozpor smlouvy se ZOK nebo neuzavření smlouvy jsou zapříčiněny z důvodů na straně obchodní korporace, má člen statutárního orgánu nárok na obvyklou odměnu. V praxi díky tomu může dojít k těmto třem základním situacím: 1) Smlouva o výkonu funkce není nijak uzavřena – nárok na odměnu přísluší členovi orgánu korporace v obvyklé výši, stejně jako příkazníkovi podle ust. ObchZ. 2) Smlouva o výkonu funkce či její ustanovení o odměňování jsou uzavřeny v rozporu se ZOK, popř. smlouva o výkonu funkce není vůbec uzavřena, a to z důvodu, který je na straně obchodní společnosti – v tomto případě náleží statutárnímu orgánu nárok na odměnu v obvyklé výši. 3) Smlouva o výkonu funkce či její ustanovení o odměňování jsou uzavřeny v rozporu se ZOK, přičemž důvod není na straně obchodní společnosti – členovi statutárního orgánu nárok na odměnu za výkon funkce v tomto případě vůbec nevzniká. Z přechodných ustanovení ZOK vyplývá, že se výkon funkce považuje za bezplatný také v tom případě, pokud se nepřizpůsobí ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně nové úpravě ZOK do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti. Smlouva o výkonu funkce musí být sjednána vždy písemně a musí být schválena, včetně jejích změn, nejvyšším orgánem společnosti. Nezbytnými obsahovými náležitostmi takové smlouvy je podle § 60 ZOK níže uvedené:
36
(a) vymezení všech složek odměn, které náleží či mohou náležet členovi orgánu, a to včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění či dalšího plnění, (b) určení výše odměny či způsobu jejího výpočtu a její aktuální podoby, (c) určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, (d) údaje o výhodách či odměnách člena statutárního orgánu společnosti, které spočívají v převodu účastnických cenných papírů či v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, pokud být odměna v této podobě poskytnuta. Současně dle ust. § 59 odst. 3 ZOK platí, že v případě, že není sjednáno odměňování člena statutárního orgánu ve smlouvě o výkonu funkce, výkon takové funkce je zcela bezplatný. Pokud je tedy sice uzavřena smlouva o výkonu funkce, ale statutárnímu orgánu jsou poskytována peněžitá nebo nepeněžitá plnění, která však v této smlouvě nejsou uvedena, nastupuje pak sankce, která spočívá v úplné bezúplatnosti vykonávané funkce, tzn. i nemožnosti nárokovat vyplacení těch plnění, která ve smlouvě sjednána byla. V souvislosti s tímto je tedy potřebné věnovat pozornost co nejpřesnějšímu vymezení plnění poskytovaných na základě smlouvy o výkonu funkce, a to včetně výslovného uvedení různých nepeněžitých plnění, ke kterým patří např. použití vozidla, notebooku, telefonu, aj. k osobním účelům člena statutárního orgánu, poskytnutí dovolené, vyplácení příspěvku na stravování, vyplácení nemocenských dávek a dalších. Obsahem smlouvy o výkonu funkce musí být vždy vymezení veškerých peněžitých i nepeněžitých plnění. Pokud má být členu statutárního orgánu poskytnuto jiné než ve smlouvě uvedené plnění, musí nejprve dojít ke změně smlouvy o výkonu funkce, popř. musí takové plnění schválit nejvyšší nebo kontrolní orgán společnosti. Nově přijatým zákonem byly společnosti povinny uzpůsobit ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně novým pravidlům stanoveným ZOK do dne 30. června 2014. Pokud tedy počínaje červencem 2014 obchodní společnost poskytovala statutárnímu orgánů odměnu za výkon funkce, a to včetně nepeněžitých plnění, aniž by tato byla nějak sjednána ve smlouvě o výkonu funkce schválené nejvyšším orgánem společnosti, vystavila se tak značnému riziku, že bylo toto plnění poskytováno bez právního důvodu, přičemž na straně statutárního orgánu by v tomto případě šlo o bezdůvodné obohacení.
37
Nutnost schválení mzdy nebo dalších plnění, které jsou poskytovány statutárnímu orgánu společnosti či osobě jemu blízké. V souvislosti s touto problematikou je třeba také upozornit na zcela nové ust. § 61 ZOK. Dle tohoto ustanovení je potřeba souhlasu nejvyššího orgánu společnosti a vyjádření kontrolního orgánu společnosti rovněž k určení mzdy či jiného plnění zaměstnanci, který je současně také členem statutárního orgánu společnosti. Kromě toho je však stejného souhlasu potřebné rovněž k určení mzdy a jiného plnění osobě blízké statutárnímu orgánu společnosti. Osobou blízkou je přitom poddle ust. § 22 odst. 1 občanského zákoníku příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. V tomto případě se má také za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené či osoby, které spolu trvale žijí.
38
4 SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ VE SPOLEČNOSTI ČEZ 4.1 Představení společnosti Skupina ČEZ je nejznámější českou energetickou společností. Tato společnost byla založena dne 6. května 1992, přičemž jejím hlavním akcionářem je stát, tedy Česká republika. Právě díky majetkovému podílu České republiky je umožněno přímé ovládání této společnosti, např. využitím hlasování na valných hromadách. Skupina ČEZ byla založena jako zcela nový subjekt z majetkové podstaty bývalých Českých energetických závodů, přičemž celkově sdružuje dalších 120 společností. Skupina ČEZ se realizuje v širokém spektru oblastí. Její hlavní činnost představuje výroba, distribuce a obchodování s elektrickou energií. Dále se společnost věnuje výstavbě a údržbě energetických zařízení, těžbě surovin, projektování, jadernému výzkumu a rovněž telekomunikačním a informačním službám. Společnost se angažuje také v oblasti inovací a je v České republice zastává vedoucí pozici ve výrobě elektromobilů a rozvoji chytrých sítí. V současné době nepůsobí Skupina ČEZ pouze v České republice, ale své aktivity rozšířila také do zahraničí. Společnost je přítomna ve 12 zemích střední a východní Evropy, např. v Polsku, Německu, Slovensku, Řecku, Turecku, Slovinsku, Bulharsku, Bosně a Hercegovině, Albánii, Maďarsku a Srbsku. Skupina ČEZ se v posledních několika letech soustředí v zahraničí především na obnovitelné zdroje, a to především v oblasti vodních a větrných elektráren, jež vybudovala např. v Rumunsku, Bulharsku či v Polsku.52 Tato společnost dosahuje zisku ve výši několika desítek miliard korun. V roce 2013 činil čistý zisk Skupiny ČEZ 35,283 mld. korun. Pro srovnání zisk automobilky Škoda, což je druhý největší podnik dle výše tržeb v České republice, dosahoval v té době zisku 15,484 mld.
52
Skupina ČEZ: Výzkum a vzdělávání. Historie českého elektrárenství. [online]. ©2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/pro-zajemce-oinformace/historie-a-soucasnost/historieceskeho-elektrarenstvi.html
39
korun.53 Skupina ČEZ je tedy významným subjektem pro stát, jelikož mu ročně odvádí miliardy na daních a další desítky miliard korun navíc stát získá díky procentům z dividend od ČEZ. Základ současné podoby Skupiny ČEZ byl položen v roce 2003. Tehdy došlo ke sloučení energetické společnosti ČEZ, a.s. s distribučními společnostmi a odkoupení státních podílů v některých energetických společnostech ze strany ČEZ. Skupina ČEZ se řadí také mezi 10 největších energetických uskupení v Evropě, a to nejen dle počtu zákazníků, tak také z hlediska instalovaného výkonu. Společnost zajišťuje produkci více jak 3/4 elektřiny vyrobené na území České republiky. Mimo to je dodavatelem tepla a plynu. ČEZ, a. s. spolu se svými dceřinými společnostmi provozují na území České republiky 2 jaderné, 2 větrné, 11 uhelných, 31 vodních a 6 fotovoltaických elektráren. Díky úspěšným akvizicím jednotlivých distribučních firem v Rumunsku a Bulharsku si Skupina ČEZ otevřela cestu na zcela nové trhy. Během roku 2006 došlo k založení dceřiných společností na Ukrajině, v Srbsku, Kosovu a Bosně a Hercegovině. Nejvýznamnějším rokem pro tuto společnost v rozvoji zahraničních aktivit byl rok 2008, kdy došlo na začátku tohoto roku k založení strategické aliance mezi ČEZ a MOL. Tato aliance se zaměřilana budování plynových elektráren v Maďarsku. V červenci roku 2008 pak vznikl společný podnik ČEZ a MOL s názvem CM European Power International B. V. V tomto roce také v Turecku v Istanbulu další nová společnost AKCEZ ENERJI A. Ş., v níž se stala ČEZ, a. s. vlastníkem 50% podílu. V roce 2008 koupila společnost ČEZ, a. s. také projekt na výstavbu dvou největších přímořských větrných farem v Evropě nacházejících se v Rumunsku. S cílem vytvoření zázemí pro podporu aktivit Skupiny ČEZ na území Ruska došlo k založení společnosti CEZ RUS OOO, která má sídlo v Moskvě. Krátce poté získala společnost ČEZ, a.s. majoritní 76% podíl v albánské distribuční společnosti OSSH sh.a. Tento rok byl tedy pro společnost ČEZ, a.s. více než úspěšný. V roce 2010 pak získala tato společnost 100% podíl v polské elektrárně ELCHO a v roce 2012 dokončila projekt výstavby parku větrných elektráren v Rumunsku.
53
Patria Online. Vnitřní informace ČEZ [online]. 27. 2. 2014. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2575623/vnitrni-informace-cezskupina-cez-dosahla-v-roce-2013-cistehozisku-352-miliardy-korun.html
40
4.2 Struktura orgánů společnosti ČEZ Společnost ČEZ se řídí dualistickým systémem vnitřní struktury. Společnost má tyto orgány: (a) valnou hromadu, (b) představenstvo, (c) dozorčí radu, (d) výbor pro audit.
4.3 Postavení a působnost představenstva 1) Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti, a jehož členové jednají za společnost a zavazují společnost způsobem upraveným těmito stanovami. 2) Představenstvo má 7 členů. 3) Členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada. Opětovná volba člena představenstva je možná. Členem představenstva může být pouze fyzická osoba. 4) Představenstvo volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu. 5) Funkční období jednotlivého člena představenstva je čtyři roky.54 Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady, dozorčí rady, nebo jiného orgánu. Představenstvo je oprávněno delegovat rozhodování určitých záležitostí do působnosti jednotlivých členů představenstva ve smyslu § 156 odst. 2 občanského zákoníku, a prostřednictvím vnitřních předpisů schválených představenstvem také na zaměstnance společnosti. Delegace působnosti nezbavuje členy představenstva povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti společnosti spravovány. Představenstvo se při výkonu své činnosti řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti, ledaže by tak stanovil zákon. Členové představenstva mohou požádat valnou 54
Stanovy ČEZ
41
hromadu o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu, nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, anebo z jiného vážného důvodu a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření, nestanoví-li insolvenční zákon něco jiného. Členové představenstva jsou povinni podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu insolvenční návrh poté, co se dozví, že společnost je v úpadku. Představenstvu přísluší zejména: (a) zabezpečovat obchodní vedení a řádné vedení účetnictví, (b) svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat, (c) předkládat valné hromadě různé návrhy změny stanov, koncepce, návrhy na zvýšení nebo snížení základního kapitálu, návrhy na rozdělení zisku, na zrušení společnosti, na volbu členů dozorčí rady, na mimořádnou účetní závěrku, na provedení auditu a mnohé další. Představenstvo společnosti ČEZ rozhoduje především o: (a) čerpání prostředků z rezervního fondu, pokud zákon nestanoví jinak, (b) zvýšení základního kapitálu společnosti v souladu s § 474 zákona o obchodních korporacích a čl. 30 a násl. a v této souvislosti o vydávání akcií společnosti jako zaknihovaných cenných papírů majících formu na majitele, (c) návrzích kupních smluv týkajících se elektřiny, tepla, zemního plynu, a povolenek na emise skleníkových plynů, distribučních, přenosových a podpůrných služeb, komoditních derivátů a komoditních obchodních služeb, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s., (d) investičních projektech a jejich realizaci, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s.,
42
(e) přijetí dlouhodobé zápůjčky (úvěru) na období delší než 1 rok a o jiné obdobné dlouhodobé finanční operaci společnosti, s výjimkou zajišťovací operace, pokud to vyplývá z Podpisového řádu ČEZ, a. s., (f) obsahu výroční zprávy dle zákona o účetnictví a pololetní a roční zprávy dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, (g) uzavření smluv o založení obchodní společnosti nebo spolku, získání majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě, jakož i o zrušení obchodní společnosti nebo spolku anebo prodeji majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě, (h) zcizení nebo pronájmu nemovitostí, pokud to vyplývá z těchto stanov nebo z Podpisového řádu ČEZ, a. s., (i) o dalších záležitostech.55
4.4 Podmínky k výkonu funkce členů orgánů společnosti ze strany společnosti, odměny (včetně tantiém) členů orgánů společnosti Podmínkami k výkonu funkce členů orgánů společnosti ze strany společnosti, odměny (včetně tantiém) členů orgánů společnosti jsou následující: 1) Náklady, které jsou spojené se zasedáním či s další činností představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit nese společnost ČEZ. 2) Členům orgánů společnosti poskytuje společnost ČEZ náhradu jimi účelně vynaložených nákladů, kterým došlo v souvislosti s výkonem jejich funkce a s účastí na jednání orgánů. 3) Členům představenstva a dozorčí rady přísluší kromě jiných druhů odměny i podíl na zisku (tantiéma), a to za podmínky, že společnost vytvoří zisk a že valná hromada výplatu tantiémy schválí. O schválení tantiémy, její výši a o způsobu jejího rozdělení mezi členy představenstva a dozorčí rady rozhoduje valná hromada v souvislosti s rozhodnutím o rozdělení zisku. V případě, že valná hromada schválí výplatu tantiémy, ale nijak neurčí způsob jejího rozdělení mezi jednotlivé členy představenstva
55
Stanovy ČEZ
43
a dozorčí rady, platí ve společnosti pravidlo, že podíl každého člena představenstva a dozorčí rady bude stanovený poměrně podle doby, po kterou vykonával funkci v příslušném orgánu v průběhu předmětného účetního období. Tantiéma nenáleží členům představenstva a členům dozorčí rady v těch případech, kdy zákon nedovoluje její poskytnutí. 4) Společnost ČEZ může v souladu s právními předpisy poskytnout členům orgánů také jiná plnění, a to v souladu s ust. § 61 ZOK, přičemž pokud jde o členy představenstva, není dozorčí rada oprávněna rozhodnout o poskytnutí plnění v případě, že výkon funkce
člena
představenstva
nějakým
způsobem
přispěl
k
nepříznivému
hospodářskému výsledku společnosti.56
4.5 Odměňování statutárních orgánů ČEZ v roce 2013, 2014 Členové statutárních orgánů společnosti ČEZ byli v roce 2013 a 2014 odměňování formou opcí na nákup kmenových akcií a formou výplaty dividend, jak je uvedeno v textu níže.
4.5.1 Mzdová náklady orgánů společnosti a vrcholového vedení v roce 2013 a 2014 V tabulce č. 1 je uveden přehled celkových mzdových nákladů vynaložených v roce 2013 a 2014 na mzdy orgánů společnosti ČEZ a její vrcholové vedení. Tabulka č. 2 Přehled celkových mzdových nákladů na mzdy orgánů společností a vrcholového vedení (v mil. Kč)
2014 Mzdové náklady včetně odměn orgánů
2013 -296
-291
Opční smlouvy
-26
-33
Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
-48
-47
Ostatní osobní náklady
-43
-25
-413
-396
společnosti a tantiém
Celkem
Zdroj: Konsolidovaná účetní závěrka Skupiny ČEZ k 31. 12. 2014
Z tabulky č. 1 vyplývá výše mzdových nákladů na mzdy orgánů společností v mil. Kč za rok 2013 a 2014. Z přehledu je patrné, že v roce 2014 činily celkové mzdové náklady této skupiny 56
Stanovy ČEZ
44
o 17 mil. Kč více. Ke členům orgánů společnosti, které jsou do těchto mzdových nákladů zahrnuti, patří členové dozorčí rady, členové výboru pro audit a členové představenstva mateřské společnosti, generální ředitel a ředitelé divizí.
4.5.2 Opce na akcie Členové představenstva a vybraní manažeři získali opce na nákup kmenových akcií společnosti. Výše nákladů souvisejících s opčním programem se stanoví k datu podpisu opční smlouvy a vychází z reálné hodnoty přidělených opcí. V případě, že přidělené opce je možno uplatnit okamžitě bez dalších podmínek, je náklad zaúčtován do výsledku hospodaření daného účetního období ve výši reálné hodnoty přidělených opcí proti zvýšení vlastního kapitálu. V ostatních případech je náklad stanovený k datu podpisu opční smlouvy časově rozlišován po dobu, po kterou musí příslušní beneficienti vykonávat činnost pro společnost, resp. Skupinu, aby získali právo na uplatnění přidělených opcí. Takto zaúčtovaný náklad zohledňuje očekávaný počet opcí, u kterých budou splněny příslušné podmínky a beneficienti získají právo tyto opce uplatnit. V roce 2014, resp. 2013, činily osobní náklady zaúčtované v souvislosti s opčním programem 26 mil. Kč, resp. 33 mil. Kč. K 31. 12. 2014, resp. 2013, byla členům představenstva a vybraným manažerům přiznána opční práva na nákup 2 575 tis. ks, resp. 2 388 tis. ks akcií společnosti. Členové představenstva a vybraní manažeři mají nárok na získání opčních práv ke kmenovým akciím společnosti za podmínek uvedených v opční smlouvě. Podle pravidel pro poskytování opčních práv jsou členům představenstva a vybraným manažerům po dobu výkonu funkce každý rok přidělovány opce na určitý počet akcií společnosti. Kupní cena akcie je stanovena jako vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody s akciemi společnosti na regulovaném trhu v České republice v době jednoho měsíce před dnem daného ročního přídělu. Beneficient je oprávněn vyzvat společnost k převedení akcií nejvýše v počtu kusů odpovídajících danému přídělu opcí, a to vždy nejdříve po dvou letech a nejpozději do poloviny čtvrtého roku od každého přídělu opcí. Právo na opce je omezeno tak, že zhodnocení akcií společnosti může činit maximálně 100 % oproti kupní ceně a beneficient je povinen držet na svém majetkovém účtu takový počet kusů akcií, nabytých na základě výzvy k převodu, který odpovídá hodnotě 20 % zisku dosaženého v den výzvy, a to až do ukončení opčního programu.
45
V roce 2014, resp. 2013, zaúčtovala společnost osobní náklady související s přiznanými opcemi ve výši 26 mil. Kč, resp. 33 mil. Kč. V Tabulce č. 2 jsou uvedeny změny v počtu přiznaných opcí, k nimž došlo během roku 2014 a 2013 a vážené průměry opčních cen akcií: Tabulka č. 3 Změny v počtu přiznaných opcí v roce 2013 a 2014 Počet opcí Představenstvo
Vybraní manažeři
Celkem
v tis. ks
v tis. ks
ks
Kč za akcii
1657
786
2443
852,85
550
295
845
559,43
-585
-315
-900
970,06
Počet opcí k 31.12.2013
1622
766
2388
704,84
Přiznané opce
610
177
787
586,77
Přesuny v kategoriích
-120
120
-
764,34
Opce, na nichž nárok
-285
-315
-600
814,75
1827
748120
2575
643,14
Počet opcí k 31.12.2012
tis.
Průměrná
cena
Přiznané opce Opce,
na
něž
nárok
zanikl
zanikl Počet opcí k 31.12.2014
Zdroj: Konsolidovaná účetní uzávěrka Skupiny ČEZ k 31.12.2014
Reálná hodnota opce k datu přidělení byla určena na základě binomického oceňovacího modelu. Jelikož opce přiznané v rámci motivačního programu společnosti se ve významných rysech liší od obchodovatelných opcí a změny v předpokladech použitých pro výpočet reálné hodnoty mají významný vliv na stanovení reálné hodnoty opcí, mohou se vypočtené reálné hodnoty významně lišit od hodnot stanovených na základě odlišného oceňovacího modelu či hodnoty stanovené za odlišných předpokladů.57
57
Viz Konsolidovaná účetní závěrka Skupiny ČEZ k 31.12.2014
46
K datu přidělení opcí byly použity následující základní předpoklady, z kterých vyplynula reálná hodnota opce: Tabulka č. 4 Základní předpoklady pro určení reálné hodnoty opce
2014
2013
Vážený průměr předpokladů Dividendový výnos
4,6%
6,7%
Očekávaná volatilita
23,2%
22,4%
0,5%
0,8%
1,4
1,4
571,2
549,7
42,3
37,5
Střednědobá bezriziková úroková míra Očekávaná doba pro uplatnění opcí (roky) Tržní cena akcií k datu přidělení opcí (Kč na akcii) Průměrná reálná hodnota opce k datu přidělení (Kč na opci)
Zdroj: Konsolidovaná účetní závěrka Skupiny ČEZ k 31.12.2014
Dále je nutné uvést, že očekávaná doba pro uplatnění opcí je založena na historických údajích a nemusí tedy odpovídat skutečné době, kdy budou opce uplatněny. Očekávaná volatilita je založena na předpokladu, že volatilita v budoucnu bude podobná volatilitě v historii, nicméně skutečná volatilita se od volatility v historii může lišit. V přehledu v Tabulce č. 4 jsou uvedeny počty přiznaných opcí na akcie (v tis. ks) k 31. 12. 2014 a 2013, členěné podle rozmezí jednotlivých opčních cen. Tabulka č. 5 Přehled přiznaných opcí na akcie (v tis. ks) k 31. 12. 2014 a 2013
2014
2013
450 – 600 Kč za akcii
1 000
650
600 – 800 Kč za akcii
1 445
1 233
800 – 950 Kč za akcii
130
505
2 575
2 388
Celkem
Zdroj: Konsolidovaná účetní závěrka Skupiny ČEZ k 31.12.2014
4.5.3 Výplata dividendy ve společnosti ČEZ za rok 2013 Představenstvo společnosti ČEZ, a. s. se na základě řádné valné hromady konané dne 27. 6. 2014, rozhodlo vyplatit akcionářům společnosti za obchodní rok 2013 na jednu akcii o jmenovité hodnotě 100 Kč dividendu ve výši 40 Kč před zdaněním. Výplata dividendy se provádí prostřednictvím České spořitelny, a.s., IČ 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, Praha 4, PSČ 140 00. 47
Právo na dividendu za rok 2013 mají ty osoby, které jsou akcionářem společnosti ČEZ, a. s., a mají k rozhodnému dni právo na uplatnění dividendy Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu byl 3. červenec 2014.
4.5.4 Způsob výplaty dividendy: Akcionářům – PO nezastupovanými správci cenných papírů bude dividenda poukázána na jejich účet vedený bankou v České republice, a to na základě písemné žádosti, která bude doručené České spořitelně, a.s. s úředně ověřeným podpisem osoby, která je oprávněna jednat za právnickou osobu. Tato písemná žádost musí obsahovat také čestné prohlášení o daňové rezidenci daného akcionáře a musí zde být uvedeno číslo účtu a označení banky, která tento účet vede. Spolu s touto písemnou žádostí musí být České spořitelně doručen také výpis z obchodního výpisu, který nesmí být starší 6 měsíců, který se tohoto akcionáře týká, popř. jeho úředně ověřená kopie. Správcům cenných papírů a účastníkům, kteří vedou navazující evidenci, bude dividenda poukázána na jejich účet vedený bankou v České republice, přičemž musí být splněny další podmínky jako v případě akcionářů – právnických osob nezastupovaných správci cenných papírů. Akcionářům – fyzickým osobám, které mají trvalý pobyt v České republice a nejsou zastoupeny správcem cenných papírů nebo zplnomocněným zástupce je dividenda vyplacena v hotovosti na kterékoli pobočce České spořitelny, a.s. v České republice po předložení průkazu totožnosti. Dividenda jim může být převedena také na účet vedený bankou v České republice, a to na základě jejich písemné žádosti, která bude doručená České spořitelně. Obsahem této žádosti musí být čestné prohlášení akcionáře o jeho daňové rezidenci a číslo účtu banky, vedoucí účet, na který má být výplata dividendy provedena. Zástupci akcionáře je dividenda vyplacena na základě předložení průkazu totožnosti a plné moci, která bude podepsaná akcionářem a bude rovněž obsahovat prohlášení o daňové rezidenci tohoto akcionáře. Pravost podpisu akcionáře na žádosti o bezhotovostní převod dividendy či plné moci pro jeho určeného zástupce musí být úředně ověřena pouze v tom případě, kdy převyšuje celková výše hrubé dividendy akcionáře částku 1.000Kč. Akcionářům – FO s trvalým pobytem na Slovensku a nezastupovaným správcem cenných papírů nebo zplnomocněným zástupce se dividenda vyplatí v hotovosti po předložení jejich průkazu totožnosti a dokladu o přidělení NID (náhradního identifikačního čísla
48
přidělovaného osobou vedoucí příslušnou evidenci cenných papírů), a to na kterékoliv pobočce České spořitelny, a.s. v České republice, nebo bude poukázána na účet vedený bankou v ČR, a to na základě písemné žádosti doručené České spořitelně. Žádost musí obsahovat úředně ověřený podpis, čestné prohlášení o daňové rezidenci tohoto akcionáře a číslo účtu a označení banky, která vede účet, na který bude dividenda vyplacena. Zástupci akcionáře bude dividenda vyplacena po předložení jeho průkazu totožnosti, plné moci podepsané akcionářem, která bude navíc obsahovat čestné prohlášení o daňové rezidenci akcionáře a dokladu o přidělení NID danému akcionáři. Pravost podpisu akcionáře na žádosti o bezhotovostní převod akcionáře musí být úředně ověřena jen tehdy, pokud celková výše hrubé dividendy na daného akcionáře převyšuje částku 1.000 Kč. Akcionářům – fyzickým osobám, které mají trvalý pobyt mimo území České a Slovenské republiky, a kteří nejsou zastupováni správcem cenných papírů se dividenda poukáže na účet vedený u banky v České republice, a to na základě jeho písemné žádosti, která musí být doručena České spořitelně. Žádost musí obsahovat úředně ověřený podpis, čestné prohlášení o daňové rezidenci tohoto akcionáře a číslo účtu a označení banky, která vede účet, na který bude dividenda vyplacena. Daň poté bude sražena za podmínek, které vyplývají z platných českých daňových předpisů, především dle ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě podle příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a státem, v němž má konečný vlastník dividendového příjmů daňovou rezidenci. Pro účely využiti zdaněn podle těchto příslušných smluv o zamezení dvojího zdanění je akcionář či správce cenných papírů povinen spolu s písemnou žádostí doručit České spořitelně, a.s. rovněž prohlášení konečného vlastníka o skutečném vlastnictví daného dividendového příjmu a také aktuální potvrzení o daňovém domicilu tohoto konečného vlastníka. Pokud by byly tyto dokumenty vyhotoveny v jiném, než-li v českém či slovenském jazyce, má akcionář či správce cenných papírů povinnost vyhotovit na své náklady překlad těchto dokumentů do českého jazyka, přičemž tyto dokumenty a jejich překlad nemusí být úředně ověřen. Dividenda byla splatná ke dni 1. srpna 2014 s tím, že její výplata probíhá akcionářům na účet u peněžního ústavu, a to bez zbytečného odkladu ihned poté, kdy Česká spořitelna obdrží žádost akcionáře o výplatu dividendy. Výplata dividendy končí dne 1. srpna 2018.58 58
Stanovy ČEZ
49
ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývala odměňování statutárních orgánů, konkrétně tedy jak teoreticky, tak v legislativní úpravě této problematiky, tak také u společnosti ČEZ, a.s. Samotné odměňování členů představenstva, jeho mechanismů, nástrojů, právní regulace a souvisejících otázek je v kapitalistickém tržním prostředí stále velmi aktuální otázkou a to zejména s rostoucím významem odměn statutárních orgánů nejen v České republice, ale zejména ve světě. Ačkoli mohou členové statutárních orgánů vykonávat svou činnost bezplatně, v praxi tomu tak pochopitelně není, a je jim nabízeno široké spektrum různých odměn, např. dividend, opcí, tantiém, mzdových i nemzdových odměn. Akcionáři vědí, že bez vysokých odměn nedostanou do řízení svých společností skutečné profesionály, a proto se raději uchylují k přiznání vyšších odměn a dalších benefitů, přičemž takové astronomické částky pak pochopitelně rozvíří vášnivé debaty o jejich přiměřenosti, zvláště pokud se jedná o společnost, kde v nemalé míře figuruje jako vlastník stát, jako je tomu v případě ČEZ, a.s. Cílem této práce bylo teoretické zpracování problematiky odměňování statutárních orgánů. Dalším cílem práce byla analýza systému odměňování statutárních orgánů ve společnosti ČEZ, a.s. Dílčím cílem práce byla komparace současné a minulé právní úpravy v oblasti odměňování statutárních orgánů. Všech těchto cílů bylo v práci naplněno. V teoretické části práce bylo psáno o jednotlivých druzích obchodních společností, o odměňování statutárních orgánů a formách odměňování. V analytické části práce došlo nejprve ke srovnání stávající právní úpravy odměňování statutárních orgánů s právní úpravou minulou a poté zde byl analyzován systém odměňování statutárních orgánů u akciové společnosti ČEZ, a.s. Z práce jsou patrné nejen teoretické aspekty odměňování členů statutárních orgánů, ale také konkrétní způsoby odměňování členů představenstva společnosti ČEZ, a.s. jakožto statutárního orgánů. Těmito odměnami jsou jak dividendy a opce, o kterých bylo v praktické části práce psáno, ale také mzdy a nepeněžní benefity, např. poskytování osobního automobilu pro pracovní i soukromé účely, mobilní telefon, příspěvky na stravování a na životní a důchodové pojištění aj.
50
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-1407-3. BAKEŠ, M., KARFÍKOVÁ, M., KOTÁB, P., MARKOVÁ, H. a kol. Finanční právo. 5. upravené vydání.Praha: C.H.Beck, 2009. BARTOŠÍKOVÁ, M., ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2006. s. 660. ISBN 80-7179-441-4. BAŽANTOVÁ, I., BORKOVEC, A., HRABA, Z. Corporate Governance – aktuální problémy teorie a podnikové praxe. Praha: Prospektum, 2006. ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK. Kurs obchodního práva: Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2010. HOLEŠÍNSKÝ, P., ŠUMANOVÁ, M. Opční akciové programy. Právní rádce, 2007, č. 3, s. 22. KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. Základy moderní personalistiky. Praha: Management Press, 2007. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. s. 479. ISBN 80-7179-736-7. ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F. KUHN, P., ŠUK, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. 1008 s. ISBN 978-80-7400-480-3. TELEC, I. Opce. Právní rozhledy, 1996, č. 6, s. 260 - 261.
51
Internetové zdroje WALKER, D. Unpacking Backdating: Economic analysis and observation on the stock option scandal. Boston university school of law, 2007, s. 567. Dostupné na WWW: ttp://128.197.26.34/law/faculty/scholarship/workingpapers/documents/WalkerD080807.pdf>. Cit. 2015-03-15 Ostatní zdroje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2049/2009 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 249/2005
52
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Druhy opcí ……………………………………………….………….…………19 Tabulka č. 2 Přehled celkových mzdových nákladů na mzdy orgánů společností a vrcholového vedení (v mil. Kč) ……………………………….....…………………………..44 Tabulka č. 3 Změny v počtu přiznaných opcí v roce 2013 a 2014 …………..…………...…46 Tabulka č. 4 Základní předpoklady pro určení reálné hodnoty opce ………...………..……47 Tabulka č. 5 Přehled přiznaných opcí na akcie (v tis. ks) k 31. 12. 2014 a 2013 …….…….48
53