K podstatě ochranné známky
Oddíl 2 Ochrana práv majitele ochranné známky Cílem známkového práva je především ochrana majitelů ochranných známek proti záměrům třetích osob, které mohou vytvořením rizika záměny označení mezi spotřebiteli usilovat o získání nespravedlivé výhody z pověsti, kterou ochranná známka již dříve získala.24 Zajištění a poskytování právní ochrany náleží mezi základní povinnosti právního státu. Součástí právní jistoty je právo každého dovolat se právní ochrany svého subjektivního práva a zároveň jistota, že se mu této ochrany dostane. Právo na ochranu je subjektivním právem vůči státu. Předmětem právní ochrany je tedy subjektivní právo. Ochrana může být preventivní nebo následná. Preventivní ochrana spočívá v opatřeních, která mají předejít porušení subjektivního práva (prevence speciální a prevence generální). Následná ochrana nastupuje tehdy, došlo-li k porušení práva. Prostředky následné ochrany zpravidla jsou restituce in integrum, tj. navrácení v předešlý stav, reparace, tj. náhrada porušením práva způsobené újmy, satisfakce, tj. poskytnutí zadostiučinění za způsobenou újmu, a represe, tj. postižení toho, kdo právo porušil, trestem nebo újmou podobného charakteru.25 Vlastnictví nehmotného statku, který je předmětem ochrany průmyslových práv, propůjčuje jeho majiteli jistou výlučnost a poskytuje mu určité výsadní postavení vůči třetím osobám. Důsledkem toho je, že k tomu, aby i třetí osoby mohly toto chráněné právo nebo předmět ochrany využívat v době, kdy tato ochrana trvá, je zapotřebí smlouvy, kterou majitel na zájemce právo převede nebo mu poskytne patřičnou licenci. Majitel nehmotného statku má v určitém směru monopolní postavení.26 Ve vztahu mezi předpisy na ochranu průmyslového práva a předpisy na ochranu hospodářské soutěže, ať již jde o zákon na ochranu soutěže nebo obchodní zákoník, chránící slušnou soutěž, nejde o vztah obecné normy a zvláštních norem. Všechny chrání své specifické sféry působnosti, nicméně je nepochybné, že na jedné straně výlučnost průmyslových práv zasahuje podstatně do svobody soutěže, na druhé straně mají tato práva Viz rozsudek ESD ve věci 102/77 Hoffmann-La Roche. Knapp, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck 1995, s. 213 an. 26 Munková, J. Práva k nehmotným statkům a ochrana soutěže. PPP, 1994, č. 10. 24 25
19
Kapitola 1
zřetelně soutěžní aspekty, a nestojí tudíž mimo nekalosoutěžní úpravy v obecném ustanovení generální klauzule.27 Soukromé právo zahrnuje především právo proti nekalé soutěži a reklamu spojenou s duševním vlastnictvím v rámci práva autorského, firemního, ochranných známek, označení původu zboží apod. Řešení sporů je ponecháno v dispozici poškozených subjektů. Naproti tomu veřejnoprávní aspekty reklamy obsahují zásahy státu do reklamní aktivity a ochranu před nejvíce nebezpečnými formami reklamy.28 Právní ochrana vlastnictví k nehmotným statkům se stala především předmětem mezinárodní úpravy, a to Pařížské unijní úmluvy, při jejíž revizi z roku 1900 již byla k ustanovením o opatřeních proti neoprávněnému označování tovární nebo obchodní značkou nebo obchodním jménem (čl. 9 a čl. 10) zařazena nová ustanovení, upravující jako generální klauzule povinnost unijních států zajistit příslušníkům unie účinnou ochranu proti nekalé soutěži a vhodné prostředky k účinnému potlačování veškerých činů uvedených v ustanoveních čl. 9, čl. 10 a čl. 10bis Pařížské unijní úmluvy. Tato ustanovení se potom stala základem pro národní právní úpravy na ochranu proti nekalé soutěži pro ty země, které jsou jejími signatáři.29 Vztah mezi formálním právem třeba řádně nabytým, zejména v případě ochranných známek, a jeho výkonem může být v rozporu s dobrými mravy a poctivou soutěží, a proto může za určitých podmínek dojít i k přiznání priority zásadě hmotného práva o slušnosti a poctivosti soutěže před Munková, J. Právo proti nekalé soutěži. Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2001, s. 16. K tomuto problému blíže viz např. rozsudek NSS sp. zn. 6 As 16/2004, Sb. NSS č. 8/2005; 667: 27 I. Nadsázku či přehánění je možno obecně v rámci přesvědčovacích reklamních kampaní připustit; míra jejich přípustnosti však musí být vždy posuzována ve vztahu k adresátům, kteří mohou být takovou přesvědčovací kampaní zasaženi, k jejich věku, schopnostem nadsázku odhalit a k sekundárním důsledkům přesahujícím rámec jejich spotřebitelského chování, které může jejich vzor jako hlavní postava reklamního spotu, na němž je přesvědčovací kampaň založena, následně vyvolat. 27 II. Posouzení, zda reklama podporuje chování ohrožující zdraví, psychický nebo morální vývoj osob mladších 15 let, a zda je tedy zakázaná podle § 2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, není třeba vždy založit na posudku znalce; jestliže je reklamní děj založen na agresi dítěte vůči panence, která může být v očích dítěte posuzována jako živá bytost, nikoli věc, a je-li pomocí této panenky navíc vyvolána agrese i ve vztahu k jiným účastníkům reklamního děje, pak rozpor s § 2 odst. 3 tohoto zákona je natolik zřetelný, že si úsudek ohledně této otázky může učinit i sám správní orgán. 29 Munková, J. Průmyslová práva a nekalá soutěž. PV, 1995, č. 1. 27 28
20
K podstatě ochranné známky
formálním právem vyplývajícím ze zápisu v příslušném rejstříku. Užití i zapsané ochranné známky může být jednáním proti dobrým mravům soutěže, a tedy nekalým jednáním, proti kterému má druhá strana právo bránit se a soud je povinen její dotčené právo chránit.30 Řízení ve věcech porušení průmyslových práv je v prvotním stadiu řízením správním, přičemž soudního přezkumu správního rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, se lze domáhat podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Naproti tomu řízení ve věcech nekalé soutěže je řízením kontradiktorním, projednávaným od počátku na základě žaloby soudem. Pokud jde o rozsah soutěžněprávní ochrany v českém právu, je vymezena především zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podle jeho § 44 nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje. Nekalou soutěží je zejména: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, h) porušování obchodního tajemství, i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí. Pro ochranu průmyslového vlastnictví, zvláště známkové právo, má zvláštní význam ustanovení § 46 obchodního zákoníku, podle něhož klamavým označením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo (odst. 1). Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy „druh“, „typ“, „způsob“ – a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboží či služeb mylnou domněnku (odst. 2). Nekalosoutěžním jednáním může být rovněž vyvolání nebezpečí záměny upravené v § 47 obchodního zákoníku, jímž je: a) užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu 30
Právo proti nekalé soutěži. Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2001, s. 17.
21
Kapitola 1
jiným soutěžitelem, b) užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků), c) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele. Nekalosoutěžním jednáním může být rovněž parazitování na pověsti upravené v § 48 obchodního zákoníku, jímž je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. Parazitování na pověsti, resp. kořistění z cizí pověsti ve vztahu k chráněným průmyslovým právům, se může dotýkat obchodního jména, ochranné známky nebo dokonce kombinace obou, je-li ochranná známka zároveň obchodním jménem obchodní společnosti. Parazitování na pověsti vlastně spočívá v tom, že veřejnost přenáší určitou představu o zvláštní hodnotě výrobku na výrobky jiné.31 Nekalosoutěžní jednání podle § 48 může současně naplnit i skutkovou podstatu ustanovení § 46 nebo § 47 obchodního zákoníku, ale v případě § 48 na rozdíl od nich není nutno naplnit znak klamavosti či zaměnitelnosti, zde postačí pouhé opření o výsledky, jichž dosáhl někdo jiný.32 Ustanovení § 48 si klade jako podmínku, že využití pověsti se musí týkat pouze podniku, výrobků nebo služeb, nikoliv hodnot jiných, že k takovému jednání musí dojít v hospodářské soutěži, aniž by muselo jít o přímého soutěžitele, a že toto kořistění na pověsti musí být cílově orientováno na získání prospěchu, aniž by takový prospěch musel nutně nastat. Pokud jde o majitele ochranných známek, bylo jejich postavení výrazně zlepšeno v České republice již zákonem č. 137/1995 Sb., podle jehož ustanovení § 9 mohl majitel všeobecně známé ochranné známky, která měla v důsledku její obecné známosti v souvislosti s určitými výrobky rozlišovací schopnost, aniž by byla zapsána do oficiálního rejstří31 32
Munková, J. Právo proti nekalé soutěži. Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2001, s. 76. Tamtéž.
22
K podstatě ochranné známky
ku, podat proti její přihlášce neoprávněnou osobou námitky. Taková přihláška měla být pak v řízení vyloučena ze zápisu.33 Irena Pelikánová k tomuto v podstatě novému ustanovení34 v českém obchodním zákoníku uvádí, že odpovědnost za parazitní jednání se vyvíjí směrem pro nekalou soutěž nebývalým, totiž k překročení mezí speciality ochrany. Rozlišuje se odpovědnost za tzv. parazitní soutěž náležející do rámce nekalé soutěže a vedle ní odpovědnost za parazitní jednání, kde je prolamován úzký rámec vyplývající z principu speciality omezující odpovědnost na jednání v soutěžních vztazích. Koncepce parazitních jednání přesahující nekalou soutěž je v zahraničí vytvářena judikaturou. Parazitního jednání se může podle zahraniční judikatury dopustit i ten, kdo není v soutěžním vztahu s dotčeným subjektem. Jedná se tedy o jev blízký instituci tzv. všeobecně známých ochranných známek. Nejčastěji uváděným příkladem takto chápaného parazitního jednání je odsouzení výrobce parfému nazvaného „Champagne“, tedy shodně s označením původu chráněného pro výrobce vín, přestože výrobce parfému není v soutěžním vztahu k výrobcům vín, bylo zakázáno užívat uvedeného názvu.35 Ve zmiňovaném francouzském příkladu se jedná o ochranu označení zapsaného do rejstříku chráněných označení původu chráněných zeměpisných označení, jejichž majitelé se těší vyšší ochraně než majitelé ochranných známek. Tento závěr lze učinit na základě výroku ESD v jeho rozsudku ze dne 25. ledna 2007 ve věci C-48/05 Adam OPEL AG v. Autec AG, za účasti Deutscher Verband der Spielwaren-Industrie e. V., v němž se jednalo o národní ochrannou známku „logo Opel“ zapsanou zejména pro třídy motorová vozidla a hračky ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek. Žalovaná společnost Autec AG, vyrábějící mj. zmenšené modely vozidel na dálkové ovládání, které distribuuje pod ochrannou známkou „Cartronic“, uvedla na začátku roku 2004 v Německu na trh svůj výrobek – zmenšený model Opel Astra V8 Coupé v měřítku 1/24, na jehož masce chladiče je umístěno logo Opel po vzoru originálního auta. Munková, J. Případy nekalé soutěže – obchodní jméno, ochranná známka. Bulletin advokacie, 1998, č. 1. 34 Toto ustanovení bylo zavedeno do českého právního řádu až s obchodním zákoníkem z roku 1991, v zákoně č. 111/1927 Sb., proti nekalé soutěži, uvedeno nebylo a ani v jiných evropských právních řádech jej v této podobě nenalezneme. 35 Pelikánová, I. Komentář k obchodnímu zákoníku. 1. část. 4. aktualizované a doplněné vydání podle právního stavu k 1. 2. 2004, Praha: ASPI, s. 502 an. 33
23
