Odborný jazyk jako jeden z aspektů jazykové připravenosti učitelů základních a středních škol

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PEDAGOGICKÁ FAKULTA CENTRUM JAZYKOVÉ PŘÍPRAVY

Odborný jazyk jako jeden z aspektů jazykové připravenosti učitelů základních a středních škol Grantový projekt podporovaný Grantovou agenturou ČR GA ČR 406/02/0185

Květa Rychtářová Bohumila Roubalová Jaroslava Celerová

Ústí nad Labem 2002

Odborný jazyk jako jeden z aspektů jazykové připravenosti učitelů základních a středních škol Grantový projekt podporovaný Grantovou agenturou ČR GA ČR 406/02/0185

Mgr. Květa Rychtářová Mgr. Bohumila Roubalová PhDr. Jaroslava Celerová, CSc.

Publikace je jedním z výstupů grantového projektu Odborný jazyk jako jeden z aspektů jazykové připravenosti učitelů základních a středních škol, podporovaného Grantovou agenturou ČR. Projekt je plánován na roky 2002 – 2004 a je řešen týmem pracovníků Centra jazykové přípravy Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem. Kromě autorů se na něm podílela do září 2002 i Mgr. Marcela Holečková.

 Květa Rychtářová, Bohumila Roubalová, Jaroslava Celerová 2002

ISBN 80-7044-455-X

Název

Odborný jazyk jako jeden z aspektů jazykové připravenosti učitelů základních a středních škol Nakladatel Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L. Rok 2002 Vydání první Náklad 50 ks Počet stran 119 Tisk a vazba Ediční středisko PF UJEP

OBSAH strana A. Úvod ……………………………………………………………………………... 3 Květa Rychtářová B. Přehled ……………………………………………………………………….…. 6 Květa Rychtářová C. Základní údaje o respondentech ………………………….…………………… 9 Květa Rychtářová D. Dosavadní znalost cizích jazyků …………………………………………….… 13 Bohumila Roubalová, Květa Rychtářová E. Míra dosavadního osvojení cizího jazyka ………………………………….…. 21 Bohumila Roubalová F. Používání cizího jazyka v soukromém životě ……………………………….… 32 Jaroslava Celerová, Květa Rychtářová G. Používání cizího jazyka v profesních situacích …………………………….… 44 Bohumila Roubalová H. Zájem o cizí jazyk z důvodů netýkajících se profese ………………………… 54 Bohumila Roubalová I. Zájem o cizí jazyk z profesních důvodů ……………………………………….. 64 Květa Rychtářová J. Organizace kurzů cizího jazyka ………………………………………………. 115 Květa Rychtářová K. Závěr ……………………………………………………………………………. 119 Květa Rychtářová L. Resumé……………………………………………………………………….. Květa Rychtářová

120

Literatura ………………………………………………………………….……

121

A. ÚVOD Květa Rychtářová

Publikace seznamuje s první částí projektu Odborný jazyk jako jeden z aspektů jazykové připravenosti učitelů ZŠ a SŠ, který je řešen Centrem jazykové přípravy Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně za finanční podpory Grantové agentury České republiky (GA ČR) a který je plánován na léta 2002 – 2004. Projekt se zabývá odborným jazykem jako jedním z aspektů jazykové připravenosti učitelů nejrůznějších aprobací na základních a středních školách. Zkoumá, do jaké míry jsou učitelé, kteří nevyučují cizí jazyky, jazykové vybaveni a jak jsou připraveni na náš vstup do EU. Na základě analýzy výzkumu navrhuje řešení současného stavu, o němž lze předpokládat, že je nedostatečný. Publikace je vlastně obsáhlou analýzou sebraných dat a je výsledkem práce prvního roku řešení projektu. Cíl projektu Projekt reaguje na současnou jazykovou politiku EU a na jazykovou politiku naší země, která zdůrazňuje potřebu kvalitativně zlepšovat znalosti cizích jazyků a rozvíjet schopnosti a dovednosti komunikovat v rámci Unie. V souladu s tím byl stanoven cíl projektu. Je jím snaha přispět ke koncepci celoživotního vzdělávání a k utváření učící se společnosti v ČR a v Ústeckém kraji. Projekt zkoumá jazykovou připravenost učitelů různých aprobací a jejich potřeby. Zaměřuje se na zjištění, jak se tyto potřeby liší zejména v závislosti na vyučovaných předmětech, na stupni školy (první stupeň ZŠ, druhý stupeň ZŠ, SŠ) a na pracovním zařazení (řadový učitel, ředitel). Na základě analýzy zkoumaných údajů koncipuje jazykové kurzy celoživotního vzdělávání učitelů, a to zpracováním kurikula jazykové přípravy pro učitele SŠ a ZŠ, přípravou sylabů pro výuku odborného jazyka a zavedením jazykových kurzů do programu pedagogických center, především do Pedagogického centra Ústeckého kraje. Výsledky projektu se promítnou i do kurikula a sylabů cizích jazyků na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí n. L. a budou rovněž nabídnuty ostatním pedagogickým fakultám. Dílčí cíle projektu pro rok 2002 Pro rok 2002 byly stanoveny následující dílčí cíle: • Zmapování jazykové připravenosti různě aprobovaných učitelů ZŠ a SŠ Ústeckého kraje • Zmapování jazykové připravenosti učitelů vybraných ZŠ a SŠ v ČR • Porovnání zjištěných skutečností a jejich analýza.

3

K jednotlivým dílčím cílům: • Zmapování jazykové připravenosti učitelů ZŠ a SŠ Ústeckého kraje a vybraných škol v ČR Výzkum sledoval: a) Současný stav - které jazyky učitel ovládá a do jaké míry, úroveň jednotlivých řečových dovedností, jazykových prostředků a komunikativních funkcí, úroveň odborného jazyka, zejména pokud jde o různé dovednosti a žánry odborné komunikace. b) Dosavadní zkušenosti - kdy a jak byl učitel vystaven v běžných a profesních situacích tlaku používat cizí jazyk a který, o které řečové dovednosti a žánry odborné komunikace se jednalo. c) Zájmy a profesní potřeby - který jazyk by učitel chtěl / potřeboval ovládat - které dovednosti, schopnosti a znalosti pokládá pro sebe za důležité. Výzkum je zaměřen zejména na zjištění profesních potřeb v rámci odborného jazyka, jde hlavně o řečové dovednosti (základní i dílčí), o slohové útvary (žánry) odborné komunikace typické pro aprobační předměty a o zaměření odborných textů (mluvených i psaných). U textů se jedná o zjišťování, zda mají být zaměřeny obecněji na vzdělávání, anebo spíše na vyučovaný předmět. d) Další aspekty - zájem o kurzy a podmínky, za kterých učitel bude mít o další vzdělávání v oblasti cizích jazyků zájem (počet hodin týdně, doba konání, ocenění zaměstnavatelem, používané metody a formy výuky). • Porovnání zjištěných skutečností a jejich analýza Analýza byla zaměřena na zjištění stavu a potřeb učitelů našeho regionu v porovnání s ostatními kraji. Dále se podle plánu soustředila na rozdíl potřeb učitelů jednotlivých stupňů škol a různých aprobací. Sledovala míru shodnosti a rozdílů potřeb mezi nimi, což je důležité pro diverzifikaci připravovaných kurzů. Koncepční a metodické přístupy a jejich rozbor Výzkum jazykové připravenosti byl prováděn z větší části v ústeckém regionu, v ostatních částech republiky byl realizován v menší míře. Smyslem zastoupení všech krajů bylo zjistit případné regionální odlišnosti našeho kraje. V ústeckém regionu se očekával větší zájem o německý jazyk než v jiných oblastech. Zásadní rozdíly v ostatních aspektech se nepředpokládaly. Výzkum byl uskutečňován formou řízeného rozhovoru a pomocí dotazníků. Řízený rozhovor byl zvolen jako přesnější, avšak náročnější metoda, dotazníková metoda pak jako způsob zajišťující větší validitu výzkumu. Její větší objektivita byla zajištěna předvýzkumem.

4

Výběr dotazovaných osob byl realizován s ohledem na pohlaví, věk, kvalifikaci, délku praxe, velikost obce a školy, zejména však na stupeň školy, pracovní zařazení a na aprobaci. Data získaná z dotazníků a rozhovorů jsou zpracována do tabulek a grafů a rozebírána podle jednotlivých otázek, na něž respondenti v průzkumu reagovali. Otázek je celkem dvacet sedm a jsou tematicky uspořádány do osmi kapitol (C – J).

5

B. PŘEHLED Květa Rychtářová

V Přehledu jsou uvedena následující data: 1. 2. 3. 4.

Počet respondentů a řízených rozhovorů, návratnost dotazníků Počet respondentů z Ústeckého kraje a z dalších regionů Počet respondentů různých aprobačních skupin Počet respondentů ovládajících angličtinu a němčinu

B.1 Počet respondentů, řízených rozhovorů, návratnost dotazníků Celkový počet kontaktovaných učitelů 800 31%

Počet vrácených dotazníků + uskutečněných rozhovorů 549

Počet nevrácených dotazníků 251

Počet vrácených dotazníků + uskutečněných rozhovorů Počet nevrácených dotazníků 69%

Jak vyplývá z předchozí tabulky a grafu, celkem bylo kontaktováno 800 učitelů z různých regionů republiky. V řízeném rozhovoru nebo písemně formou dotazníku bylo dotazováno 549 z nich, což činí 69%. Podle plánu měl být proveden rozhovor s 300 učiteli převážně z Ústeckého kraje a dotazníky měly být zaslány dalším 200 respondentům regionu a 200 vyučujících z ostatních krajů. Celkově tedy mělo být kontaktováno 700 osob, ve skutečnosti jich bylo osloveno 800. Následující graf udává procentuální zastoupení řízených rozhovorů v celkovém počtu skutečně dotazovaných osob. Řízený rozhovor byl veden celkem s 215 vyučujícími, tedy s 39 % všech respondentů. Řízený rozhovor měl být uskutečněn se 300 učiteli, avšak vzhledem k náročnosti této metody a k malé ochotě ze strany tázaných, se uskutečnil celkem s 215 respondenty. Uvedený počet však považujeme za dostatečný, zejména s ohledem na výše uvedenou skutečnost, že bylo distribuováno více dotazníků, než bylo v plánu. 6

Počet vrácených dotazníků + uskutečněných rozhovorů 549

Počet vrácených dotazníků 334

39%

Počet řízených rozhovorů 215

Počet vrácených dotazníků Počet řízených rozhovorů

61%

Pokud jde o návratnost dotazníků odesílaných na školy, je z následujícího grafu zřejmé, že z celkového počtu 585 rozeslaných dotazníků se jich vrátilo 334, to je 57 %. Zbytek, tedy 251 dotazníků , což se rovná 43 %, se nevrátil. Počet distribuovaných dotazníků

Počet vrácených dotazníků

Počet nevrácených dotazníků

585

334

251

Počet vrácených dotazníků

43% 57%

Počet nevrácených dotazníků

B.2 Počet respondentů z Ústeckého kraje a z dalších regionů Tabulka a graf níže ukazují poměr respondentů z jednotlivých regionů. 59% z nich je z Ústeckého kraje, zbytek - 41% - z jiných částí republiky. Podle plánu větší část dotazovaných měla být z našeho regionu, protože výzkum má být aplikován zejména v Pedagogickém centru Ústí n. L. a teprve poté i jinde. Počet vrácených dotazníků + uskutečněných rozhovorů

Počet respondentů z Ústeckého kraje

Počet respondentů z ostatních krajů

549

322

227 Počet respondentů z Ústeckého kraje

41% 59%

Počet respondentů z ostatních krajů

7

B.3 Počet respondentů různých aprobačních skupin Dotazovaní učitelé byli rozděleni do pěti skupin podle vyučovaných předmětů a postavení ve škole. Toto členění vychází z předpokladu, že učitelé jednotlivých skupin mají různé profesní potřeby. humanitní

přírodovědné

1.stupeň

nerozlišeno

144

135

120

97

vedení školy 10% nerozlišeno 18%

humanitní 25%

vedení školy 53

celkem 549

humanitní přírodovědné 1.stupeň nerozlišeno vedení školy

1.stupeň 22%

přírodovědné 25%

Jak je z předchozího grafu patrné, nejpočetnější skupina byla skupina učitelů humanitních předmětů (přes 25%) a téměř stejně početní byli vyučující předmětů přírodovědných (téměř 25%). Za nimi následují učitelé prvního stupně (22%). Nejméně respondentů je ve skupině vedení školy (10%), kde jsou jak ředitelé, tak jejich zástupci. Do skupiny označené nerozlišeno (18%) jsou zařazeni dotazovaní, kteří jsou do předchozích skupin nezařaditelní, protože vyučují předměty různých typů.

B.4 Počet respondentů ovládajících angličtinu a němčinu

Ústecký kraj

ostatní kraje

400 300 200 100 0

celkem

Ústecký kraj

ostatní kraje

angličtina

A

181

129

celkem

němčina

100%

310

75% 50% 25% 0%

N

205

158

Ústecký kraj

363

ostatní kraje

angličtina

celkem

němčina

Předchozí tabulka a graf ukazují, kolik respondentů umí na jakékoli úrovni angličtinu a němčinu. Jak je zřejmé, rozdíly mezi regiony téměř neexistují, znalost němčiny všude nepatrně převládá nad angličtinou.

8

C. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RESPONDENTECH Květa Rychtářová

Kapitola obsahuje rozbor 1. až 4. otázky. V nich byla zjišťována následující data: 1. Personální údaje respondentů (1. otázka) 2. Údaje týkající se škol, kde respondenti vyučují (2. otázka) 3. Údaje o aprobovanosti a údaje o vyučovaných předmětech (3. a 4. otázka)

C.1 Personální údaje V první otázce dotazníku byla zjišťována níže uvedená osobní data. Osobní data žena muž celkem ředitel, zástupce řadový učitel celkem praxe ve š. do 5ti let pr. ve škole 5–10 let pr. ve š. 10 a více let celkem učitel 1. stupně / NŠ učitel 2. stupně ZŠ učitel zvl. / spec. šk. učitel gymnázia učitel SŠ učitel SOU celkem aprobovaný neaprobovaný celkem

424 125 549 53 496 549 99 75 333 507 138 170 6 83 131 21 549 469 80 549

neaprobovaný aprobovaný učitel SOU učitel SŠ učitel gymnázia učitel zvl./ spec. šk. učitel 2. stupně ZŠ učitel 1. stupně ZŠ praxe ve š. 10 a více praxe ve š. 5–10 let praxe ve šk. do 5 let řadový učitel ředitel / zást. muž žena

0

100

200

300

400

500

Pokud jde o osobní data, jak vyplývá z tabulky, většina dotazovaných byly ženy, řadové učitelky, aprobované, s praxí delší než deset let. (Součet aprobovaných učitelů je 507, nikoliv 549, vzhledem k tomu, že údaje v dotaznících v tomto bodě někde chyběly). Co se týče typu školy, nejvíce jsou v našem výzkumu zastoupeni učitelé základní školy, přičemž převažují učitelé druhého stupně nad učiteli stupně prvního, dále následují střední odborné školy a gymnázia. Na posledních místech jsou střední odborná učiliště a zvláštní nebo speciální školy. 9

Počet učitelů prvního stupně (132) se v tomto bodě liší od počtu stejného typu učitelů v úvodu (120). K rozdílu dochází z toho důvodu, že se jako učitelé prvního stupně deklaruje 138 vyučujících, 18 z nich však dále uvádí, že vyučují i různé specializované předměty na druhém stupni. Z tohoto důvodu byli tito respondenti v úvodu zařazeni do skupiny nerozlišeno.

C.2 Popis školy Ve druhé otázce uváděli respondenti informace o škole, které se týkaly regionu, velikosti obce, školy a jejího typu. Popis školy Kraj: Ústecký Středočeský Plzeňský Jihočeský Praha Jihomoravský Moravskoslezský Olomoucký Liberecký Královéhradecký Vysočina Karlovarský Pardubický celkem město nad 20 tis. malé město vesnice celkem velká škola středně velká malá celkem ZŠ jen 1. st. nebo NŠ gymnázium SŠ SOU speciální celkem

322 20 28 21 10 21 22 15 45 10 13 17 5 549 412 109 28 549 239 245 65 549 304 5 83 123 33 1 549

speciální SOU SŠ gymnázium jen 1. st. ZŠ malá středně velká velká škola vesnice malé město město nad 20 tis. Pardubický Karlovarský Vysočina Královéhradecký Liberecký Olomoucký Moravskoslezský Jihomoravský Praha Jihočeský Plzeňský Středočeský Ústecký 0

50 100 150 200 250 300 350 400 450

Z předchozího přehledu je patrno, že nejvíce dotazovaných učitelů vyučuje ve velkém městě v Ústeckém kraji na středně velké nebo velké škole, zastoupeny jsou však i menší školy a obce. Pokud jde o typ školy, převládají ZŠ, poté následují SŠ a gymnázia, 10

nejméně respondentů je ze SOU a ze zvláštních nebo speciálních škol. Zde se některé údaje neshodují s odpovídajícími údaji v bodě 1 - jedná se o počet SŠ, SOU a speciálních škol. Nesrovnalosti vyplývají z rozdílu mezi kvalifikací pro určitý typ školy a mezi skutečností, kde učitel pracuje.

C.3 Vystudované aprobace a předměty vyučované v současnosti Třetí a čtvrtá otázka byly zaměřeny na vystudované aprobace respondentů a na předměty, které skutečně vyučují. Vystudované aprobace ČJ a literatura dějepis občanská výchova společenské vědy psychologie pedagogika 1.stupeň angličtina němčina francouzština ruština španělština zeměpis přírodopis chemie fyzika technická výchova matematika výpočetní technika výtvarná výchova tělesná výchova hudební výchova sbormistrovství, zpěv, nástroj technické předměty výchovné poradenství ošetřovatelství ekonomické předměty branná výchova pracovní výchova jiné

78 38 30 12 7 18 132 21 23 4 36 2 35 24 30 37 19 78 13 24 43 18 9 12 1 4 32 2 1 23

Předměty vyučované v současnosti ČJ a literatura dějepis občan. výchova společenské vědy psycholog./ pedagogika

85 39 57 17 11

1.stupeň angličtina němčina francouz./španělština ruština

131 45 37 5 7

zeměpis přírodopis chemie fyzika technická výchova matematika výpočetní technika výtvarná výchova tělesná výchova hudební výchova

40 32 37 50 22 85 32 31 60 30

technické předměty rodinná výchova ošetřovatelství ekonomické předměty

10 23 4 44

prac. činnosti /vyučování jiné

13 34

Z tabulky výše a z následujícího grafu vyplývá, že nejvíce respondentů je aprobováno pro první stupeň ZŠ, matematiku, český jazyk s literaturou a tělesnou výchovu. Stejné pořadí je zachováno i v grafu, který zobrazuje předměty vyučované v současnosti. Pořadí dalších 11

předmětů se v druhém grafu někde liší od grafu prvního, pro náš výzkum však tento fakt není podstatný. Naší snahou bylo, aby byly zastoupeny všechny běžné předměty, a tak byla zajištěna různorodost. Vystudované aprobace

0

25

50

75

100 125

Předměty vyučované v současnosti 1.stupeň / NŠ matematika ČJ a literatura těl. výchova dějepis fyzika ruština zeměpis ekon. předměty chemie obč. výchova výtv. výchova přírodopis jiné němčina angličtina tech. výchova hud. výchova pedagogika výp. technika tech. předměty společen. vědy sbor., zpěv, nás. psychologie ošetřovatelství francouzština branná výchova španělština pracovní výchova vých. poradenství

1.stupeň / NŠ matematika ČJ a literatura těl. výchova občanská výchova fyzika angličtina ekon. předměty zeměpis dějepis chemie němčina jiné výp. technika přírodopis výtv. výchova hud. výchova rodinná výchova tech, výchova společenské vědy prac. činnosti /vyuč. psych. / pedag. tech. předměty ruština franc./ špan. ošetřovatelství 0

12

25 50 75 100 125

D. DOSAVADNÍ ZNALOST CIZÍCH JAZYKŮ

Kapitola obsahuje následující otázky: 5. Jak dlouho jste se učil cizí jazyky? 6. 1 Které cizí jazyky ovládáte a na jaké úrovni? (první část otázky 6 ) 6.2 Jakou zkoušku z cizího jazyka jste absolvoval? (druhá část otázky 6 ) 7. Kde jste se učil cizí jazyky?

D.5 Jak dlouho jste se učil cizí jazyky? D.6.1 Které cizí jazyky ovládáte a na jaké úrovni? Bohumila Roubalová

Tyto body dotazníku zachycují aktuální situaci v oblasti znalosti cizích jazyků mezi učiteli v ČR. Respondenti měli uvést jazyky, které znají a zároveň ohodnotit dosaženou úroveň v těchto jazycích v rozmezí 4 kvantifikátorů: úroveň začátečnická, méně pokročilá, středně pokročilá a více pokročilá. Z výzkumu vyplývá, že největší počet respondentů (77%) ovládá ruský jazyk. Uvedená skutečnost souvisí s délkou pedagogické praxe dotazovaných, která se u 66% z nich pohybuje v rozmezí 10 a více let (viz položka č.1), takže tito učitelé absolvovali povinnou výuku ruského jazyka minimálně na základních a středních školách. Druhým nejrozšířenějším jazykem je němčina (63%) a za ní následuje s pouhým šestiprocentním rozdílem angličtina (57%). V Ústeckém kraji tento rozdíl ještě dále klesá na 4% (němčina 70%, angličtina 66%), třebaže bychom vzhledem ke geografické poloze tohoto regionu předpokládali spíše opak. V ostatních krajích se však rozdíl poněkud překvapivě zvyšuje na 9% (němčina 53,3%, angličtina 43,6%). Znalost jiných jazyků je mezi učiteli v ČR podstatně nižší: francouzštinu ovládá 10% respondentů, latinu 9%, španělštinu 2%, italštinu a polštinu po 1%. Na další jazyky zbývají již pouhé desetiny procent, jak můžeme vidět na následující tabulce a grafu.

13

Znalost cizích jazyků Jazyk angličtina (A) němčina (N) ruština (R) francouzština (F) španělština (Š) italština (I) latina (L) polština (P) slovenština (S) bulharština (B) rumunština (R) neuvedeno (N) 450

počet

%

310 345 423 56 11 6 49 6 2 1 1 1

56,5 62,8 77,0 10,2 2,0 1,1 8,9 1,1 0,4 0,2 0,2 0,2

R A

400 350

N

N

R

A

F

300

Š I

250

L P

200

S 150

B

100 F 50

A N

L Š

I

R

R

N F Š

P S B R N

I

L P

0 %

počet

Co se týče dosažené úrovně znalostí uvedených jazyků, angličtina a němčina vykazují v poměrné většině úroveň méně pokročilou (angličtina 32%, němčina dokonce 42%). V ruštině dosáhl největší počet respondentů úrovně středně pokročilé (42%), což koreluje s délkou studia tohoto jazyka: 55,9% dotazovaných ovládajících ruštinu se ji učilo 8 a více let, zatímco u angličtiny a němčiny převažuje délka studia v rozmezí 4-8 let. (viz položka č 7: Jak dlouho jste se učil/a cizí jazyky?) U ostatních jazyků převažuje úroveň začátečnická (francouzština 41%, latina 51%, italština dokonce 100%) s výjimkou španělštiny, kde jsou jednotlivé úrovně vcelku vyrovnané. Vzhledem k již zmíněnému nízkému počtu respondentů, kteří uvedli znalost těchto jazyků, však nelze ze získaných informací vyvodit objektivní a validní závěry. Například u francouzštiny je poněkud překvapující převládající začátečnická úroveň, pokud poměrná většina respondentů (46%) uvádí 4-8 let studia tohoto jazyka. To by 14

mohlo svědčit o nižší kvalitě vyučování francouzštiny na středních a vysokých školách (pedagogických fakultách), protože většina dotazovaných (64%) si jej osvojila právě tam. Údaje získané z dalších bodů dotazníku ale vykazují, na rozdíl od ostatních zkoumaných jazyků, zcela opačné procentuální hodnoty. Tuto nápadnou diskrepanci lze tedy zřejmě přičítat uvedenému příliš malému počtu učitelů, kteří udávají znalost francouzštiny. Celkový přehled údajů o dosažených jazykových úrovních a délce studia jazyků podávají následující grafy. Vykazovány jsou jen ty jazyky, k jejichž analýze byly získány dostatečné podklady. Délku studia latiny uvedli pouze 2 respondenti, proto ji zde neudávám. Úroveň jazykových znalostí 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

anglič.

němč.

ruština

franc.

španěl.

italština

latina

začátečnická

29,70%

23,20%

10,90%

41,00%

27,30%

100,00%

51,00%

méně pokročilá

32,30%

42,00%

31,40%

32,10%

27,30%

0,00%

44,90%

středně pokroč.

27,70%

25,50%

42,00%

16,00%

27,30%

0,00%

2,00%

více pokročilá

10,30%

9,30%

15,60%

10,70%

18,20%

0,00%

2,00%

Délka studia jazyka 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

1 - 2 roky

2 – 4 roky

4 – 8 roků

8 a více roků

angličtina

14,80%

26,70%

36,20%

22,20%

němčina

5,40%

29,70%

41,90%

22,90%

ruština

0,60%

9,60%

33,90%

55,90%

francouzština

2,90%

31,40%

51,40%

14,30%

15

D.6.2 Jakou zkoušku z cizího jazyka jste absolvoval? Květa Rychtářová

Součástí otázky bylo uvést typ zkoušky z cizího jazyka. Podle počtu odpovědí týkajících se maturitní zkoušky z jakéhokoli jazyka je zřejmé, že na tuto otázku neodpověděli všichni respondenti. Většina z nich by totiž takovou zkoušku z jazyka měla absolvovat. Mezi jazyky označenými jako ostatní je španělština, italština, latina, slovenština a bulharština – zkoušku z těchto jazyků uvádějí respondenti s tak malou frekvencí, že jazyky byly spojeny. Zkoušky z cizího jazyka, které dotazovaní absolvovali, jsou následující: maturitní zkouška, státní jazyková zkouška – základní a všeobecná (SJZ –Z, SJZ – V), zkouška na vysoké škole, jakákoli jazyková zkouška uznávaná v zahraničí a státní závěrečná zkouška (SZZ). Tabulka a první graf ukazují procentuální zastoupení jazyků na jednotlivých zkouškách, druhý graf skutečné počty respondentů. Poslední graf znázorňuje, kolik procent učitelů složilo celkem jakoukoli zkoušku z každého jazyka. Typ zkoušky z CJ angličtina němčina ruština francouzština ostatní celkem

maturita SJZ – Z

SJZ – V

36 46 236 11 3 332

6 6 6 1 0 19

16 20 27 5 2 70

zkouška na VŠ 6 7 15 4 0 32

zahraniční zkouška 6 2 0 0 1 9

SZZ

celkem

6 0 0 0 1 7

76 81 284 21 7 469

70%

90%

Typ zkoušky z CJ - procenta celkem SZZ zahraniční zkouška zkouška na VŠ SJZ - V SJZ - Z maturita 0%

10% A

20%

30%

40%

N

50% R

16

60%

F

80%

O

100%

Typ zkoušky z CJ – skutečné počty celkem

SZZ O F

zahran. zk.

R N

zk. na VŠ

A

SJZ - V

SJZ - Z

maturita 0

25

50

75

100

125

Celkový počet zkoušek z každého jazyka všechny A N zkoušky celkem 76 81 F OJ 4% 1%

150

175

200

225

250

275

300

R

F

ost. j.

284

21

7

A 16% A N N 17%

R F OJ

R 62%

V grafech se objevuje velký počet respondentů, kteří mají maturitu z ruského jazyka (236 dotazovaných, tedy asi 70%), což má vliv i na celkové množství jakýchkoli zkoušek z ruského jazyka (284 dotazovaných, tedy asi 60%). Ve velkém odstupu za ruštinou následují němčina (celkem 81 učitelů, tedy asi 17%) s angličtinou (celkem 76 učitelů, tedy asi 16%). Poněkud vyrovnanější poměr mezi těmito třemi jazyky je u státních jazykových zkoušek obou typů a u zkoušek na vysoké škole. Z ostatních ukazatelů je patrné velké percentuální zastoupení angličtiny u státních jazykových zkoušek a zkoušek zahraničních, v reálných číslech se však jedná jen o jednotlivce.

17

D.7 Kde jste se učil cizí jazyky? Květa Rychtářová

Otázka sledovala, jak velká část respondentů se učila první nebo druhý cizí jazyk ve škole (ZŠ, SŠ, VŠ), tedy povinně, a kolik z nich si jazyk osvojovalo i nad rámec svých učebních povinností, případně kdo je rodilým mluvčím jiného jazyka než češtiny. Prvním jazykem se rozumí hlavní jazyk, tedy jazyk, který učitel ovládá nejlépe. Druhým jazykem je jazyk druhý v pořadí důležitosti. Velká část dotazovaných vůbec neuvedla ZŠ nebo SŠ jako místo, kde by si osvojovala nějaký cizí jazyk, ačkoli by podle všech předpokladů tato místa měl uvést každý. Na vině mohla být buď neochota, nebo fakt, že jazyk, který se respondenti učili povinně, není jejich prvním ani druhým jazykem. Z grafů níže plyne, že si učitelé osvojovali první i druhý jazyk zejména na SŠ, VŠ, ZŠ, a to v pořadí zde uvedeném. Další porovnání je provedeno níže. První jazyk ZŠ ZŠ s RJV SŠ A 40 N 58 R 122 F 1 jiný 1 celk. 222

11 11 12 0 0 34

VŠ

135 101 162 95 190 103 10 8 2 3 499 310

kurzy, soukr. zahraničí samorodilý hodiny studium mluvčí 73 24 45 48 15 40 9 15 19 3 2 4 1 1 1 134 57 109

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 ZŠ A

ZŠ s RJV N

R

SŠ F

VŠ

kurzy, soukr. hodiny

J

18

zahraničí

samostudium

rodilý mluvčí

0 1 0 0 0 1

Druhý jazyk ZŠ ZŠ s RJV SŠ A N R F J C

18 28 64 1 2 113

VŠ

3 55 31 4 83 34 39 132 61 0 19 7 1 5 5 47 294 138

300

kurzy, soukr. zahraničí samorodilý hodiny studium mluvčí 45 4 29 39 5 33 11 6 12 5 1 5 2 2 5 102 18 84

0 0 0 0 0 0

J F

250 R

200 150

J F

J F

100

N

R

50 0

A

N A

J F R N A

A

ZŠ

ZŠ s RJV

SŠ

N

R

F

J F R N

R N A

A

J F R N A

VŠ

kurzy, soukr. hodiny

zahraničí

J

J F R N A samostudium

R N A F J rodilý mluvčí

V grafech níže je porovnáváno studium nejprve u prvního cizího jazyka a poté u druhého. Každý jazyk je prezentován na dvou grafech. První ukazuje poměrné zastoupení jednotlivých jazyků, druhý porovnává studium jazyka ve škole (celkem ve všech typech dohromady) se studiem v soukromí (kurzy, samostudium, zahraniční studia). První jazyk výuka souhrove má škole výuka A 287 142 N 326 104 R 427 43 F 19 9 jiný 6 3 celk. 1065 301

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

J F

J F R

R N N A A škola

J F R N A

soukromí 33%

škola 67%

soukromí

První jazyk si učitelé osvojovali hlavně ve škole (67%), třetina z nich rovněž soukromě. Ve škole se spíše učili ruštinu (více než 40%); němčinu a angličtinu přibližně stejně, a to v rozmezí 25% až 30%. V soukromí se nejvíce respondentů učilo angličtinu (téměř 50%) a dále němčinu (více než 30%).

19

Druhý jazyk výuka souhrove má škole výuka A 107 78 N 149 77 R 296 29 F 27 11 jiný 13 9 celk. 592 204

100%

J F

80% 60%

J F R

R N

J F R N

40%

A

N 20%

A

soukromí 42% škola 58%

A 0% škola

soukromí

Druhý jazyk si respondenti osvojovali také hlavně ve škole (58%), 42% z nich zároveň soukromě. Ve škole se dotazovaní spíše učili ruštinu (více než polovina z nich), poté němčinu (asi čtvrtina) a angličtinu (necelých 20%). V soukromí se nejvíce respondentů učilo angličtinu a němčinu (vždy necelých 40%). Francouzština se zde objevuje víc než je tomu u prvního jazyka (kolem 5%).

20

E. MÍRA DOSAVADNÍHO OSVOJENÍ CIZÍHO JAZYKA Kapitola obsahuje rozbor 8. až 10. otázky: Které řečové dovednosti ovládáte a na jaké úrovni? Uveďte alespoň u jazyka, který umíte nejlépe (1.jazyk), případně u dalšího jazyka (2.jazyk). 9. Do jaké míry ovládáte užívání různých komunikativních funkcí? Uveďte u jazyka, který umíte nejlépe. 10. Do jaké míry ovládáte užívání různých jazykových prostředků? Uveďte u jazyka, který umíte nejlépe.

8.

E.8 Které řečové dovednosti ovládáte a na jaké úrovni? Uveďte alespoň u jazyka, který umíte nejlépe (1.jazyk), případně u dalšího jazyka (2.jazyk). Bohumila Roubalová Jedním z dalších předmětů výzkumu byla míra ovládání řečových dovedností. Jde o položku č.8: Které řečové dovednosti ovládáte a na jaké úrovni? Uveďte alespoň u jazyka, který umíte nejlépe (1.jazyk), případně u dalšího jazyka (2.jazyk) Při vyhodnocování jmenované položky jsme se zaměřili na 1.jazyk (uvedení údajů u jazyka č.2 bylo fakultativní), proto jsou zde dosažené úrovně v globálním náhledu o něco vyšší ve srovnání s předchozími údaji o úrovních ovládání jazyků. V této položce, zaměřené na dovednosti čtení, mluveného projevu, psaní a poslechu, měli dotazovaní označit u každé z nich úroveň (začátečnickou, méně, středně a více pokročilou), na níž v 1. jazyce jsou. Získaná data uvádím pouze u čtyř jazyků v dotazníku nejvíce zastoupených, tzn. u angličtiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny. Latina jako 1. jazyk zde prakticky nefiguruje. Ti respondenti, kteří udávají jako 1.jazyk angličtinu (43% z celkového počtu uživatelů angličtiny), vykazují v poměrné většině téměř ve všech dovednostech úroveň středně pokročilou (viz následující tabulka a graf), pouze u mluveného projevu mírně převažuje méně pokročilá úroveň a u poslechu uvádí stejný počet dotazovaných úroveň středně a mírně pokročilou. Nejvyšší úrovně dosáhli respondenti v dovednosti čtení (až 73% z nich zde označilo úroveň středně a více pokročilou). Úroveň řečových dovedností – angličtina začátečnická méně pokročilá čtení 12 29 mluv. projev 21 55 psaní 18 45 poslech 12 21 21

středně pokročilá 65 54 59 21

více pokročilá 47 31 33 9

součet (= 100%) 153 161 155 63

Úroveň řečových dovedností – angličtina 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

začátečnická

méně pokročilá

středně pokročilá

více pokročilá

čtení

7,84%

18,95%

42,48%

30,71%

mluv. projev

13,04%

34,16%

33,54%

19,25%

psaní

11,61%

29,03%

38,06%

21,29%

poslech

19,04%

33,33%

33,33%

14,28%

U němčiny, kterou uvádím jako 1. jazyk (36% uživatelů němčiny), jsou výsledky o něco horší: převládá zde poměrnou většinou úroveň méně pokročilá (mluvený projev 40%, psaní 35%, poslech 48%) s výjimkou dovednosti čtení, kde nejvíce respondentů udává více pokročilou úroveň (36%). Úroveň řečových dovedností – němčina začátečnická méně pokročilá čtení 14 34 mluv. projev 23 59 psaní 19 48 poslech 8 34



součet (= 100%) 135 146 138 71

50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% začáteč-nická

méně pokročilá


více pokročilá

čtení

10,37%

25,18%

28,89%

35,56%

mluv. projev

15,75%

40,41%

28,77%

15,07%

psaní

13,77%

34,78%

31,16%

20,29%

poslech

11,27%

47,89%

23,94%

16,90%

Ruština – jako 1. jazyk ji udává 54% z celkového počtu jejích uživatelů – vykazuje ve všech dovednostech převládající úroveň středně pokročilou (kolem 40% respondentů) s tím, že středně a více pokročilá úroveň výrazně přesahují úroveň začátečnickou a méně pokročilou. 22

Úroveň řečových dovedností – ruština začátečnická méně pokročilá čtení 4 32 mluv. projev 9 61 psaní 14 48 poslech 11 55



součet (= 100%) 193 182 185 181

50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

začátečnická

méně pokročilá


více pokročilá

čtení

2,07%

16,58%

42,49%

38,86%

mluv.projev

4,94%

33,52%

40,66%

20,88%

psaní

7,57%

25,95%

43,24%

23,24%

poslech

6,08%

30,39%

39,23%

24,30%

Dosažené úrovně řečových dovedností u francouzštiny – jako 1.jazyk ji označilo 23% uživatelů francouzštiny – jsou v největším rozporu s celkovou úrovní znalosti tohoto jazyka. Ta je, jak již bylo uvedeno, začátečnická, ovšem v rovině řečových dovedností se pohybuje mezi středně a více pokročilou úrovní (u dovednosti čtení hodnotí svou úroveň jako více pokročilou až 67% dotazovaných). O možné příčině tohoto výrazného rozdílu jsem se však již zmínila. Úroveň řečových dovedností – francouzština začátečnická méně středně pokročilá pokročilá čtení 1 3 mluv. projev 1 1 6 psaní 3 4 poslech 1 4 4


70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% začáteč-nická

méně pokročilá


více pokročilá

čtení

0,00%

8,33%

25,00%

66,67%

mluv. projev

7,69%

7,69%

46,16%

38,46%

psaní

0,00%

23,08%

30,77%

46,15%

poslech

7,69%

30,77%

30,77%

30,77%

23

součet (= 100%) 12 13 13 13

E.9 Do jaké míry ovládáte užívání různých komunikativních funkcí? Bohumila Roubalová

Následující položka dotazníku č.9 - Do jaké míry ovládáte užívání různých komunikativních funkcí?- byla zaměřena na jazyk, kteří respondenti znali nejlépe (1. jazyk) a týkala se takových funkcí jako je vyjádření souhlasu, nesouhlasu, návrhu, úmyslu, slibu, přání, překvapení, nadšení, radosti, sympatie, obavy, odporu, nudy, názoru, doporučení, kritiky apod. Učitelé zde hodnotili své komunikativní schopnosti v rámci kvantifikátorů nedostatečně, minimálně, průměrně, velmi dobře. Ze zjištěných údajů vyplývá (viz tabulka a graf), že většina dotazovaných ovládá komunikativní funkce ve všech jazycích průměrně: angličtina 48% (počet 89), němčina 53% (počet 94), ruština 56% (počet 112). Výjimkou je opět francouzština, kde převažuje hodnocení velmi dobře (52%). Znalost tohoto jazyka však uvádí, jak jsem napsala již dříve, příliš malý počet dotazovaných na to, abychom z tohoto údaje mohli vyvodit jakékoliv závěry. Ovládání komunikativních funkcí – tabulka s počty respondentů nedostatečně minimálně průměrně velmi součet dobře (=100%) angličtina 25 27 89 44 185 němčina 22 29 94 32 177 ruština 30 19 112 40 201 francouzština 2 1 7 11 21 Ovládání komunikativních funkcí – vyjádření v procentech 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

velmi dobře

angličtina

13,51%

14,60%

48,11%

23,78%

němčina

12,43%

16,38%

53,11%

18,08%

ruština

14,93%

9,45%

55,72%

19,90%

francouzština

9,52%

4,77%

33,33%

52,38%

24

E.10 Do jaké míry ovládáte užívání různých jazykových prostředků? Uveďte u jazyka, který umíte nejlépe. Bohumila Roubalová

U zmíněné položky respondenti nejprve doplnili jazyk, který nejvíce ovládají; šlo o angličtinu, němčinu, ruštinu, v mnohém menším počtu o francouzštinu a v ojedinělých případech (vždy pouze 1x) také o španělštinu, slovenštinu a bulharštinu. Tyto tři poslední jazyky nebyly zahrnuty do další analýzy. U zvoleného jazyka dotazovaní označili stupeň znalosti jednotlivých jazykových prostředků (dále JP) – slovní zásoby, gramatiky, výslovnosti a pravopisu - v rámci kategorií nedostatečně, minimálně, průměrně, velmi dobře a jinak. Kategorie ´jinak´ byla zastoupena jenom v angličtině (1x) a ve slovenštině (1x), proto jsem ji z vyhodnocování položky rovněž vyloučila. Následující tabulky a grafy zachycují míru ovládání JP v angličtině (tabulka a graf č.1), němčině (tabulka a graf č.2), ruštině (tabulka a graf č.3) a ve francouzštině (tabulka a graf č.4). Tabulky udávají počet respondentů v kontextu příslušných JP a kategorií, celkové součty v posledním sloupci tvoří základ (100%) pro procentuální grafické zobrazení. Z tabulek a grafů je patrné, že první 3 jazyky vykazují podobné numerické hodnoty: dominuje zde kategorie indikující průměrné ovládání všech JP. Výraznější odlišnost se projevuje až u francouzštiny, kde míru ovládání JP téměř úplně pokrývají kategorie průměrně a velmi dobře, což znamená, že by uživatelé francouzštiny měli ovládat JP lépe než uživatelé ostatních jazyků. Ke stejným výsledkům jsem však dospěla již při analýze položky č. 8 (Které řečové dovednosti ovládáte a na jaké úrovni?) a č.9 (Do jaké míry ovládáte užívání různých komunikativních funkcí?) Výsledky jsou o to překvapivější, že poměrná většina uživatelů francouzštiny (41%) udává začátečnickou úroveň (viz položka č.5: Které cizí jazyky ovládáte a na jaké úrovni?). V položce č.5 však zmiňuji fakt, že počet dotazovaných uvádějících znalost francouzštiny je příliš nízký na to, aby bylo možné ze získaných dat vyvodit objektivní a nezkreslené závěry, což evidentně platí i v tomto případě. angličtina tab.č.1 slovní zásoba gramatika výslovnost pravopis

nedostatečně minimálně 4 30 7 45 5 23 12 36

25

průměrně velmi dobře 100 27 83 27 84 47 83 29

celkem 161 162 159 160

graf č.1 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

velmi dobře

slovní zásoba

2,49%

18,63%

62,11%

16,77%

gramatika

4,32%

27,78%

51,23%

16,67%

výslovnost

3,14%

14,47%

52,83%

29,56%

pravopis

7,50%

22,50%

51,87%

18,13%

němčina tab.č.2 nedostatečně minimálně 5 31 7 33 5 21 8 31

slovní zásoba gramatika výslovnost pravopis

průměrně 94 84 86 82

velmi dobře 25 27 37 31

graf č.2 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

velmi dobře

slovní zásoba

3,23%

20,00%

60,64%

16,13%

gramatika

4,64%

21,85%

55,63%

17,88%

výslovnost

3,36%

14,09%

57,72%

24,83%

pravopis

5,27%

20,39%

53,95%

20,39%

26

celkem 155 151 149 152

ruština tab.č.3 slovní zásoba gramatika výslovnost pravopis

nedostatečně minimálně průměrně 6 25 101 6 47 94 5 14 97 9 41 90


celkem 169 171 165 168

graf č.3 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

velmi dobře

slovní zásoba

3,55%

14,79%

59,76%

21,90%

gramatika

3,51%

27,49%

54,97%

14,03%

výslovnost

3,03%

8,48%

58,79%

29,70%

pravopis

5,36%

24,40%

53,57%

16,67%

francouzština tab.č.4 slovní zásoba gramatika výslovnost pravopis

nedostatečně minimálně průměrně 1 9 1 6 1 5 1 6

27


celkem 12 13 12 13

graf č.4 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

velmi dobře

slovní zásoba

-

8,33%

75,00%

16,67%

gramatika

-

7,70%

46,15%

46,15%

výslovnost

-

8,33%

41,67%

50,00%

pravopis

-

7,70%

46,15%

46,15%

Jednotlivé jazykové prostředky v různých jazycích Další grafy jsou orientované na porovnávání izolovaných JP v kontextu všech 4 jazyků. Graf č.1 zobrazuje slovní zásobu. Tu respondenti v poměrné většině ovládají průměrně (kolem 60%), pouze u francouzštiny je procentuální hodnota v této kategorii vyšší (dosahuje až 75%). V kategorii velmi dobře je zařazeno nejvíce uživatelů ruštiny (22%) slovní zásoba graf č.1 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

velmi dobře

A

2,49%

18,63%

62,11%

16,77%

N

3,23%

20,00%

60,64%

16,13%

R

3,55%

14,79%

59,76%

21,90%

F

-

8,33%

75,00%

16,67%

28

Graf č.2 je zaměřený na gramatiku. Zde jsou výsledné procentuální hodnoty o něco nepříznivější. Převažující kategorie ´průměrně´ dosahuje přibližně 50%. Výjimkou je již zmíněná kontroverzní francouzština, kde jsou rovnoměrně zastoupeny kategorie ´průměrně ´ i ´velmi dobře´ ( v obou případech 46%). gramatika graf č.2 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

angličtina

4, 32%

27,78%

51,23%

16,67%

němčina

4,64%

21,85%

55,63%

17,88%

ruština

3,51%

27,49%

54,97%

14,03%

7,70%

46,15%

46,15%

francouzština

-

velmi dobře

Graf č.3 se týká výslovnosti. Pomineme-li francouzštinu, kde respondenti ovládají výslovnost v celých 50% velmi dobře, vykazují zde nejvyšší pozitivní procentuální hodnoty uživatelé ruštiny: 59% ovládá výslovnost průměrně, 30% velmi dobře. výslovnost graf č.3 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

velmi dobře

angličtina

3,14%

14,47%

52,83%

29,56%

němčina

3,36%

14,09%

57,72%

24,83%

ruština

3,03%

8,48%

58,79%

29,70%

8,33%

41,67%

50,00%

francouzština

-

29

Graf č.4. zobrazuje v kontextu s jazyky pravopis. Kromě francouzštiny jsou zde výsledná data poněkud méně příznivá, podobně jako u grafu č.2. Je zde rovněž – v porovnání s ostatními JP - nejvíce zastoupena kategorie ´nedostatečně.´ pravopis tab.č.4 nedostatečně minimálně angličtina 7,50% 22,50% němčina 5,27% 20,39% ruština 5,36% 24,40% francouzština 7,70%

průměrně 51,87% 53,95% 53,57% 46,15%

velmi dobře 18,13% 20,39% 16,67% 46,15%

graf č.4 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

velmi dobře

angličtina

7,50%

22,50%

51,87%

18,13%

němčina

5,27%

20,39%

53,95%

20,39%

ruština

5,36%

24,40%

53,57%

16,67%

7,70%

46,15%

46,15%

francouzština

-

Celková úroveň ovládání jednotlivých jazyk. prostředků bez zřetele na jazyky Z tabulky a grafu lze vyvodit, že - bez ohledu na jazyk – respondenti nejlépe ovládají výslovnost: v 56% průměrně, v 29% velmi dobře. Naopak relativně nejhorší výsledky se projevují v kategorii gramatiky: 54% dobře, 17% velmi dobře. nedostatečně slovní zásoba 15 gramatika 20 výslovnost 15 pravopis 29

minimálně 87 126 59 109

30

průměrně 304 267 272 261


70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nedostatečně

minimálně

průměrně

velmi dobře

slovní zásoba

3,02%

17,51%

61,17%

18,31%

gramatika

4,02%

25,35%

53,72%

16,90%

výslovnost

3,09%

12,16%

56,08%

28,66%

pravopis

5,88%

22,11%

52,94%

19,07%

Celkový přehled ovládání jaz. prostředků bez zřetele na jejich druh a na jazyky Porovnáme-li navzájem kategorie představující míru ovládání JP aniž přihlížíme k jejich druhu nebo k jazyku, zcela markantně zde převažuje kategorie průměrně s 56%, dále následuje kategorie velmi dobře s podstatně nižšími 21% a pouze o 2% méně zahrnuje kategorie minimálně (19%). 4% připadají na kategorii nedostatečně. počet 79 381 1104 408

nedostatečně minimálně průměrně velmi dobře

% 4,01 19,32 55,98 20,69

1200 1000 800 600 400 200 0 nedostatečně

počet

%

79

4,01

minimálně

381

19,32

průměrně

1104

55,98

velmi dobře

408

20,69

31

F. POUŽÍVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA V SOUKROMÉM ŽIVOTĚ

Kapitola zahrnuje následující otázky: 11. Jak často jste byl/a v naší republice v soukromém životě vystaven/a tlaku používat cizí jazyk? 12. O co se většinou jednalo? 13. Jak často jezdíte do zahraničí (z důvodů neprofesních – dovolená, nákupy apod.)? 14. Který cizí jazyk v zahraničí používáte?

F.11 Jak často jste byl/a v naší republice v soukromém životě vystaven/a tlaku používat cizí jazyk? Jaroslava Celerová, Květa Rychtářová

Frekvence používání cizího jazyka v soukromém životě respondentů je: 1. sledována podle krajů a velikosti obcí 2. porovnávána mezi Ústeckým krajem a ostatními kraji 3. porovnávána mezi malými obcemi a většími obcemi (nad 20 tisíc) 4. sledována jako celek Sledované jazyky: • angličtina • němčina • ruština • francouzština • jiné jazyky (španělština, latina, slovenština, polština, bulharština, arabština) – frekvence užívání jednotlivých jazyků této skupiny byla tak nízká, že byly sloučeny Frekvence užívání je dělena do pěti kategorií: • stále • velmi často • často • málokdy • nikdy

32

F.11.1 Sledování podle krajů a velikosti obcí Porovnáván je tlak na používání cizího jazyka v Ústeckém kraji a v krajích ostatních – zjišťování bylo prováděno ve všech krajích, žádný nebyl vynechán. Obce sledovaných škol jsou děleny na větší (nad 20 tis. obyvatel) a na menší, aby bylo možno zjistit, zda tento fakt nějak ovlivňuje zkoumané skutečnosti. Z následujících grafů je zřejmé, že na území České republiky ve svém soukromém životě používají dotazovaní cizí jazyk především málokdy nebo často, případně nikdy. Ve všech grafech převládá výrazně užívání jazyka málokdy. Užívání velmi časté nebo stálé se vyskytuje ve velmi málo případech. Pokud jde o jazyky, respondenti užívají především anglický a německý jazyk, přičemž u němčiny lze zaznamenat nepatrnou převahu a to nejen v „příhraničních krajích“. Ústecký kraj – obce nad 20 tis. nikdy málokdy A 50 128 N 27 147 R 29 67 F 1 3 jiný 12 7 F J R N A FJ R

stále velmi často

JF

často

F

nikdy 0

stále 4 4 0 0 1 J

A N

F

R

R

N

A

FJ

málokdy

velmi často 9 15 5 0 1

často 36 62 11 2 1

N

R J

NR 25

A

N

A

A 50

Ostatní kraje - obce nad 20 tis. nikdy málokdy A 20 75 N 14 61 R 5 31 F 0 10 jiný 4 3

75

100

často 30 43 10 4 1

33

125


150

stále 2 3 2 1 0

Ostatní kraje - obce nad 20 tis. JF R AN

stále

F JR A N J F

velmi často často

J

málokdy

F R

0

N

velmi často

R N A

20

30

40

24 23 11 3

60

70

80

často

velmi často

stále

6 9 1 1

0 0 0 1

0 0 0 0

J R N

A

N

J

málokdy R

nikdy

50

J J R

často

A

A

9 5 1 2 J R N A

A

N

Ústecký kraj – obce do 20 tis. nikdy málokdy

stále

N

R

10

A N R jiný

R

N

A

F

J R

F

nikdy

J

A

R

J

N

0

N

A

A

5

10

Ostatní kraje – obce do 20 tis. nikdy málokdy A 13 33 N 7 35 R 5 10 F 1 1 jiný 0 1

15

často 13 12 2 2 2

20

25


stále 1 0 0 0 0

J F R NA

stále

J F R

velmi často

A

často málokdy

J F

nikdy

J F 0

J N

F

J F R

R

NA

N

R R 5

N

A

N

A 10

15

20

25

34

30

35

A

F.11.2 Porovnání Ústeckého kraje s ostatními Porovnání Ústeckého kraje s ostatními bylo prováděno z důvodů očekávání rozdílu v užívání němčiny a angličtiny, kde se předpokládal v ústeckém regionu větší počet uživatelů němčiny oproti angličtině. Tento předpoklad se vyplnil pouze částečně. Z grafů níže vyplývá, že mezi Ústeckým krajem a ostatními regiony není podstatnějšího rozdílu v užívání cizího jazyka. Němčina většinou mírně převažuje nad angličtinou, kromě položky málokdy, kde v ostatních regionech oproti Ústeckému kraji převládá angličtina. Pokud jde o ostatní jazyky, není mezi regiony žádného většího rozdílu. Ústecký kraj – všechny obce nikdy málokdy A 59 152 N 32 170 R 30 78 F 1 4 jiný 12 9

často 42 71 12 2 2


stále 4 4 0 0 2

Ostatní kraje – všechny obce nikdy málokdy A 33 108 N 21 96 R 10 41 F 1 10 jiný 5 5

často 43 55 12 6 3


stále 3 3 2 1 0

Následující dva grafy ukazují skutečné počty dotazovaných a zbylé dva percentuální zastoupení. Ústecký kraj – všechny obce, skutečné počty J R N A

stále

J velmi často

R A J

často

N

J R

R

N

A

N A

J

R

málokdy

A J

nikdy 0

20

R N 40

N

A 60

80

100

120

35

140

160

180

Ostatní kraje – všechny obce, skutečné počty J F R N A J F R N A

stále

velmi často

J často

F

J F

R A

J málokdy F

nikdy

R

N

N A

F

R

N

A

J R

N

0

20

A 40

60

80

100

120

Ústecký kraj – všechny obce, percentuální zastoupení A

stále

N

A

velmi často

N

R

A

často

nikdy

R

N A

0%

F

N A

málokdy

R F

20%

R

N 40%

F

R

60%

F

A N R F J

F

80%

100%

Ostatní kraje – všechny obce, percentuální zastoupení A

stále velmi často často málokdy

N

A

N A

R

F F

N A

20%

R

N 40%

60%

R 80%

J

J R

N A

nikdy 0%

R

A F J FJ

F J

N R F J

100%

Rozdíly, které se v některých položkách percentuálních grafů jeví jako důležité (stále, velmi často), ve skutečnosti významné nejsou, protože se jedná o malé počty respondentů.

36

F.11.3 Porovnání malých obcí (do 20 tisíc) s většími (nad 20 tisíc) Tato část otázky zjišťovala, zda existují rozdíly v tlaku na používání cizího jazyka pro soukromé účely mezi malými a většími obcemi. Obce nad 20 tisíc (z celé republiky) nikdy málokdy často A 70 203 66 N 41 208 105 R 34 98 21 F 1 12 6 jiný 17 11 2


stále 6 7 2 1 1

jiný R F stále AN RF velmi často A N jiný

A

A

často

N

RF jiný

N

A

málokdy A

nikdy 0

50

N

N

RF jiný

100

150

R

Fjiný

R F jiný

200

250

300

350

400

Obce do 20 tisíc (z celé republiky) často nikdy málokdy A 22 57 19 N 12 58 21 R 6 21 3 F 1 2 2 jiný 0 3 3

450

500

550


stále 1 0 0 0 0

A R N F stále jiný jiný R F velmi často AN

A

A

často

N

RF jiný

N

A

málokdy A

nikdy 0

N 20

N

R

jFiný

F jiný

Rjiný F 40

R

60

80

100

120

140

Z předcházejících dvou tabulek a grafů vyplývá, že se cizí jazyk v obou sledovaných typech regionů velkou měrou používá hlavně málokdy, jiné typy užití se vyskytují méně často a jejich frekvence je podobná v menších i větších obcích. Pokud jde o jazyky, bez ohledu na velikost obcí se v soukromém životě používá nejvíce angličtina a němčina, přičemž i zde platí, že němčina mírně převažuje.

37

F.11.4 Celkový stav Následující tabulky a grafy podávají celkový přehled užívání cizího jazyka pro jiné než profesní účely souhrnně v celé republice. Celkový přehled nikdy A 92 N 53 R 40 F 2 jiný 17 celkem 204

málokdy 260 266 119 14 14 673

velmi často 11 25 9 0 4 49

často 85 126 24 8 5 248

stále 7 7 2 1 1 18

N R F stále Ajiný A

jiný F velmi často ANR

N

A

často

N

RF jiný

R

A

málokdy A

nikdy 0

N 100

N

R

Fjiný

F jiný

R jFiný 200

300

400

500

600

700

Z tabulky a grafu níže je patrné, že největší skupina respondentů užívá cizí jazyk málokdy (56%), často (21%) nebo nikdy (17%). Celkový přehled – frekvence užívání bez rozlišení jazyků nikdy málokdy často velmi často celkem 204 673 248 49 vel. čas.stále 4% 2%

nikdy 17%

často 21%

nikdy málokdy často vel. čas. stále

málokdy 56%

38

stále 18

Následující tabulka, která podává celkový přehled užívání jednotlivých jazyků, ukazuje souhrnné počty respondentů, které odpovídají součtům všech možných způsobů užití cizího jazyka mimo položku nikdy. Součty tedy zahrnují položky málokdy, často, velmi často, stále. 2. celkový přehled – bez rozlišení stupně používání všechny A N R jazyky celkový 363 424 154 počet R 16%

F

jiný jazyk

23

24

F J 2% 2%

A 37%

A N R F J

N 43%

Z uvedeného souhrnu je zřejmé, že v soukromém životě užívají respondenti hlavně němčinu (43%) a angličtinu (37%), případně ruštinu (16%).

39

F.12 O co se většinou jednalo? Jaroslava Celerová, Květa Rychtářová

Otázka navazuje na otázku č. 15. Jak často jste byl/a v naší republice v soukromém životě vystaven/a tlaku používat cizí jazyk? Respondenti byli dotazováni na všechny základní řečové dovednosti, v kolonce jiné mohli uvést různé situace. Mezi ně zahrnuli následující: suplování, konverzace, počítače, turistika, překlad, výuka vlastních dětí, soukromá výuka jazyků Používání cizího jazyka mluvený projev A 265 N 372 R 110 F 12 jiný j. 23 celkem 782

písemný projev 72 66 20 19 7 184

čtení 99 79 18 16 9 221

poslech 82 97 46 18 7 250

jiné 11 11 4 3 1 30

První graf ukazuje skutečné počty respondentů používajících cizí jazyk, druhý graf pak zobrazuje procentuální zastoupení. Používání cizího jazyka – skutečné počty 800 700

J F R

J

600 500 400

F N

R N

300 200 100

J F R N A

A

0 mluvený projev

písemný projev

J F R N A

J F R N A

čtení

poslech

A J F R N A jiné

Používání cizího jazyka - procenta 100%

J F R

80%

J F R

J F R

J F

J F

R

R

J F

60%

N

N

N N

N

40% 20%

R N

A

A

A

mluv. proj.

pís. projev

čtení

A

A

poslech

jiné

0%

40

A

Mluveným projevem a poslechem převažuje němčina nad angličtinou, čtením a písemným projevem naopak angličtina nad němčinou (viz výše). Ruština a francouzština nejsou významně zastoupeny. Poslední graf (níže) souhrnně ukazuje, kdy je užívání cizího jazyka nejčastější, přičemž jiné situace sem nejsou zahrnuty – jednotlivé dovednosti jsou jejich součástí. Používání cizího jazyka - souhrn mluvený projev písemný projev celkem 782 184

čtení 221

poslech 250

poslech 17% mluvený projev čtení 15%

mluvený projev 55%

písemný projev čtení poslech

písemný projev 13%

V soukromém životě používají respondenti cizí jazyk především v podobě mluveného projevu (55%), mnohem méně pak při poslechu (17%), čtení (15%) a nakonec v písemném projevu (13%).

41

F.13 Jak často jezdíte do zahraničí (z důvodů neprofesních – dovolená, nákupy apod.)? Jaroslava Celerová Otázka zjišťovala, jak často jezdí respondenti z neprofesních důvodů do zahraničí, tedy jeden z důvodů, kvůli kterému by se mohli učit cizí jazyk. Z grafického znázornění níže vyplývá, že dotazovaní ve většině případů vyjíždějí soukromě do zahraničí jednou za rok až za několik let. Přibližně 27% učitelů jezdí do ciziny dvakrát a vícekrát. Návštěvy zahraničí 1x za nikdy několik let 5 143 vícekrát 13%

1x za 2 roky

1x ročně

2x ročně

97

143

76

nikdy 1% 1x za něk.let 27%

nikdy

2x ročně 14%

1x za něk.let 1x za 2 r. 1x ročně 2x ročně vícekrát

1x ročně 27%

1x za 2 r. 18%

42

vícekrát ročně 71

F.14 Který cizí jazyk v zahraničí používáte? Jaroslava Celerová

V otázce se sledovala četnost užívání jazyků, položka jiný jazyk zahrnuje španělštinu, italštinu, polštinu, bulharštinu. Cizí jazyky používané v zahraničí nikdy málokdy angličtina 116 134 němčina 82 186 ruština 43 66 francouzština 2 9 jiný jazyk 17 11

často 79 110 10 9 0


stále 27 16 1 0 1

F J stále A NR A

velmi často

A

NR F J A

často

N A

málokdy nikdy

50

R N

A 0

N

RFJ

N 100

150

R

FJ

F J

R FJ 200

250

300

350

400

450

Jak je zřejmé z předešlého grafu, pokud se jedná o četnost, ve většině případů se vyskytuje použití cizího jazyka málokdy, dále následuje nikdy a poté teprve často. Z šetření vyplývá, že s růstem frekvence použití podíl angličtiny vůči němčině relativně stoupá. Cizí jazyky používané v zahraničí - přehled A N R celkové používání 280 336 77 F J R 11%

F

J

19

11

3%2%

A A 39%

N R F J

N 45%

Při svém pobytu v zahraničí používají respondenti různou měrou zejména němčinu (45%) a angličtinu (39%). Na třetím místě je ruština (11%). Význam ostatních jazyků pro komunikaci v zahraničí nehraje významnější úlohu. 43

G. POUŽÍVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA V PROFESNÍCH SITUACÍCH

Kapitola zahrnuje následující dvě otázky: 15. Jak často jste byl/a v naší republice v profesních situacích vystaven/a tlaku používat cizí jazyk? 16. O co se většinou jednalo? Uveďte u angličtiny a němčiny, případně u dalšího jazyka. Doplňte a zakřížkujte.

G.15 Jak často jste byl/a v naší republice v profesních situacích vystaven/a tlaku používat cizí jazyk? Bohumila Roubalová

U této položky měli respondenti označit frekvenci používání angličtiny, němčiny a jiného jazyka (který sami doplnili) pro profesní účely. Jako jiný jazyk jmenovali nejčastěji ruštinu, další jazyky jsem z důvodu příliš nízkého počtu jejich zastoupení v této položce nezpracovávala. Frekvenci užívání jazyků uváděli dotazovaní v kategoriích nikdy, málokdy, často, velmi často a neustále. Vzhledem k tomu, že celý projekt má sloužit především potřebám Ústeckého kraje, hodnotila jsem tuto položku dotazníku nejprve vždy v rámci kraje Ústeckého, následně v krajích ostatních a nakonec souhrnně v rámci všech krajů. Jedním z cílů zkoumání Ústeckého kraje jako izolované jednotky bylo zjistit rovněž možný vliv lokality kraje na preferenci užívání němčiny, třebaže bylo možné předpokládat, že tato influence bude v profesních situacích nižší než v situacích neprofesních, tj. v soukromém životě (viz položka č. 11). Z analýzy údajů uvedených v dotazníku je však patrné, že užívání němčiny pro profesní účely mírně převažuje v rámci celé ČR a hypotéza, že by němčina mohla být používaná v Ústeckém kraji častěji než v jiných krajích, se nepotvrdila. (Alespoň ne do té míry, abychom to mohli pokládat za relevantní.).

Častost používání jednotlivých jazyků (angličtina, němčina, ruština) Ústecký kraj (100% = celkové součty uváděné za jazyky v posledním sloupci tab. č. 1) Jak je patrné z následujících grafů, nejméně byla pro profesní účely používaná ruština (v kategoriích nikdy až málokdy je to 88%), zatímco v kategoriích často až neustále pouhých 12%. Angličtina byla sice v největším počtu používaná neustále (8%), celkově

44

však v rozmezí kategorií často až neustále mírně převažuje němčina (19%, angličtina necelých 18%). tab. č.1 nikdy angličtina němčina ruština celkem

málokdy

92 99 33 224

114 91 33 238

často 18 29 4 51

velmi často neustále 6 7 4 17

20 9 1 30

graf č.1 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

nikdy

málokdy

často

velmi často

neustále

angličtina

36,80%

45,60%

7,20%

2,40%

8,00%

němčina

42,13%

38,72%

12,34%

2,98%

3,83%

ruština

44,00%

44,00%

5,33%

5,33%

1,34%

graf č,2 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nikdy - málokdy

často - neustále

angličtina

82,40%

17,60%

němčina

80,85%

19,15%

ruština

88,00%

12,00%

45

celkem 250 235 75 560

Ostatní kraje (100% = celkové součty uvedené za jazyky v posledním sloupci tabulky č. 2) V rámci ostatních krajů není situace výrazně odlišná. Ruština je opět jazykem nejméně používaným pro profesní účely (nikdy až málokdy představuje 87%), třebaže nad ostatními jazyky nepatrně převažuje v kategorii neustále (3%). Celkově však v kategoriích často až neustále dosahuje pouze 13%, zatímco angličtina 16% a němčina 17%. Němčina tedy i zde mírně převažuje nad angličtinou v kategorii často až neustále. tab.č.2 angličtina němčina ruština celkem

nikdy

málokdy

73 74 16 163

85 83 19 187

velmi často

často 18 19 2 39

8 10 2 20

neustále 3 3 1 7

graf č.3 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nikdy

málokdy

často

velmi často

neustále

angličtina

39,04%

45,45%

9,63%

4,28%

1,60%

němčina

39,15%

43,92%

10,05%

5,29%

1,59%

ruština

40,00%

47,50%

5,00%

5,00%

2,50%

graf č.4 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%

nikdy - málokdy

často - neustále

angličtina

84,49%

15,51%

němčina

83,07%

16,93%

ruština

87,50%

12,50%

46

celkem 187 189 40 416

Ústecký kraj + ostatní kraje Tabulka a grafy podávají přehled o častosti užívání angličtiny, němčiny a ruštiny v rámci celé ČR. Angličtina zde dominuje v kategorii neustále, stejně jako v samotném Ústeckém kraji. V rozmezí kategorie často až neustále však mírně převažuje němčina (18% oproti angličtině se 17%). Ruština má nejvyšší zastoupení v kategorii velmi často (opět ve shodě s Ústeckým krajem), celkově však je pro profesní účely nejméně používaným jazykem ze tří uvedených. tab. č.3 angličtina němčina ruština celkem

nikdy 165 173 49 387

málokdy často 199 36 174 48 52 6 425 90

velmi často neustále 14 23 17 12 6 2 37 37

celkem 437 424 115 976

graf č.5 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nikdy

málokdy

angličtina

37,76%

45,54%

8,24%

3,20%

5,26%

němčina

40,80%

41,04%

11,32%

4,01%

2,83%

ruština

42,61%

45,22%

5,22%

5,22%

1,73%

často

velmi často

graf č. 6 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%

nikdy - málokdy

často - neustále

angličtina

83,30%

16,70%

němčina

81,84%

18,16%

ruština

87,83%

12,17%

47

neustále

Častost používání cizích jazyků (dále CJ) bez zřetele na to, o který jazyk jde (100% = celkový počet zaškrtnutých kategorií ve všech jazycích) Ústecký kraj (100% = 560) tab. č.4, graf č.7 V tomto kraji respondenti nepoužívali cizí jazyk nikdy pro profesní účely v 224 případech, což odpovídá 40%. Uplatnění CJ málokdy bylo udáno 268x; to představuje 43 %. Kategorii často označili dotazovaní 51x, tj. 9%. V kategorii velmi často bylo užívání CJ zaškrtnuto 17x, to jsou pouhá 3%, ale v kategorii neustále jde již o 5%. Ostatní kraje (100% = 416) tab. č.5, graf č.8 V rámci ostatních krajů, jak ukazuje tabulka a graf, jsou výsledky podobné , v kategorii často dokonce shodné. Větší rozdíl lze zaznamenat pouze v kategorii neustále – užívání CJ přestavuje v této kategorii 2% proti 5% v Ústeckém kraji. Ústecký kraj + ostatní kraje (100% = 976) tab. č.6, graf č.9 Poslední tabulka a graf shrnuje používání CJ ( bez ohledu na konkrétní jazyk). tab. č.4 všechny jazyky

nikdy

málokdy

224

238

velmi často 17

často 51

neustále 30

graf č.7 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% všechny jaz.

nikdy

málokdy

často

velmi často

neustále

40,00%

42,50%

9,11%

3,04%

5,36%

48

celkem 560

tab.č.5 všechny jazyky

nikdy

málokdy

často

163

187

39

velmi často 20

neustále 7

Celkem 416

graf č.8 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nikdy

málokdy

často

velmi často

neustále

18,00%

44,95%

9,38%

4,81%

1,68%

nikdy

málokdy

často

387

425

90

všechny jaz.

tab.č.6 všechny jazyky

velmi často 37

neustále

celkem

37

976

graf č.9 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% všechny jaz.

nikdy

málokdy

často

velmi často

neustále

39,65%

43,55%

9,22%

3,79%

3,79%

49

G.16 O co se většinou jednalo? Uveďte u angličtiny a němčiny, případně u dalšího jazyka. Doplňte a zakřížkujte. Bohumila Roubalová

Položka se vztahuje k předchozí položce číslo 15: Jak často jste byl/a v naší republice v profesních situacích vystaven/a tlaku používat cizí jazyk? Následující tabulka ukazuje počet jednotlivých případů použití jazyků pro profesní účely. Respondenti se zaměřili na angličtinu a němčinu, fakultativně pak i na další jazyky; zde uváděli ruštinu, francouzštinu, ve velmi omezeném počtu i španělštinu, italštinu, latinu a polštinu. Pod ´jiný jazyk´ jsou zařazeny ty jazyky, které dotazovaní jmenovitě neurčili. V rámci zmíněných jazyků pak učitelé označili, zda je používali v mluveném nebo písemném projevu, za účelem čtení či poslechu. Poslední kategorie ´jiné´ zahrnuje – podle toho, co respondenti sami uvedli – nejčastěji překlady, práci s PC, výuku a suplování. Součty v rovině jazyků a v rovině kategorií jejich užití tvoří základ (100%) pro výpočty procentuálních hodnot zobrazených v grafech. jazyk mluvený projev A 204 N 246 R 51 F 10 Š 3 I 1 L 2 pol. 2 jiný j. 6 celkem 527

písemný projev 72 72 17 6 1 1 2 2 173

čtení 103 83 14 5 2 1 2 210

poslech 60 68 14 6 1 1 150

jiné 18 7 3 2 1 31

celkem 457 476 99 29 7 1 3 5 12

Graf č.1 představuje procentuální vyjádření frekvence použití mluveného projevu, písemného projevu, čtení a poslechu (+jiné) v rovině jednotlivých jazyků. V angličtině tak jednoznačně dominuje mluvený projev se 45%, za ním následuje se značným odstupem čtení: 23% a dále písemný projev:16%. Nejnižší hodnotu vykazuje frekvence poslechu: 13%. Obdobně je tomu - z hlediska priorit účelu - i v němčině: její použití v mluveném projevu je ještě vyšší než v angličtině: 52%, ve čtení 17% a v písemném projevu 15%.

50

Procentuálně nižší je použití němčiny pro jiné účely: to představuje 2% proti 4% v angličtině. Ruština byla rovněž nejčastěji použita v mluveném projevu: 52%, na druhém místě však v písemném projevu:17% a dále ve stejné míře při čtení a poslechu: 11%. Také francouzština byla nejvíce uplatněna v mluveném projevu:35%, výrazněji než v jiných jazycích pak při poslechu: 21%. Počet uživatelů tohoto jazyka je však příliš nízký na to, aby porovnávání procentuálních hodnot s ostatními jazyky nebylo zkreslené (viz např. kategorie ´jiné´). Další jazyky v grafu neuvádím, protože jejich nízké zastoupení by opět vedlo pouze ke zkreslení výsledných údajů. graf č.1 60,00%

50,00%

40,00%

30,00%

20,00%

10,00%

0,00%

A

N

R

F

mluv.projev

44,64%

51,68%

51,51%

34,48%

pís. projev

15,75%

15,13%

17,17%

20,69%

čtení

22,54%

17,44%

14,14%

17,24%

poslech

13,13%

14,29%

14,14%

20,69%

jiné

3,94%

1,46%

3,04%

6,90%

Graf č.2 znázorňuje, kolik procent připadá v rozmezí jednotlivých kategorií (mluv. projev atd.) na dané jazyky. V mluveném projevu převládá němčina (47%), v písemném projevu připadají stejné procentuální hodnoty na angličtinu i němčinu (42%), ve čtení převažuje angličtina (49%), v poslechu opět němčina (45%) a v kategorii ´jiné´ figuruje angličtina (58%)

51

graf č.2 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

mluvený projev

písemný projev

čtení

poslech

jiné

A

38,78%

41,62%

49,05%

40,00%

58,06%

N

46,78%

41,62%

39,52%

45,33%

22,58%

R

9,78%

9,83%

6,67%

9,33%

9,68%

F

1,90%

3,47%

2,38%

4,00%

6,45%

Š

0,67%

0,58%

0,95%

0,67%

I

0,19%

L

0,38%

0,58%

pol.

0,38%

1,15%

0,48%

jiný j.

1,14%

1,15%

0,95%

-

-

-

-

-

-

-

-

0,67%

3,23%

Graf č.3 porovnává častost použití jednotlivých kategorií pouze mezi němčinou a angličtinou (100% = všechny jazyky). Zde můžeme sledovat již zmíněnou převahu užívání angličtiny při čtení a v kategorii ´jiné´, stejně jako převahu němčiny v mluveném projevu a poslechu. graf č.3 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%

mluvený

písemný

čtení

poslech

jiné

angličtina

38,78%

41,62%

49,05%

40,00%

58,06%

němčina

46,78%

41,62%

39,52%

45,33%

22,58%

52

Poslední graf č.4 spolu s tabulkou shrnuje, za jakými účely respondenti nejčastěji cizí jazyky v profesních situacích používali bez ohledu na to, o který jazyk šlo. Celkově zde výrazně dominuje mluvený projev (50%), za ním následuje s daleko nižší procentuální hodnotou čtení (19%) a poslech (14%). Frekvence použití všech jazyků v jednotlivých kategoriích počet

mluvený projev 527

písemný projev 173

čtení 210

poslech 150

graf č.4 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

%

mluvený projev

písemný projev

čtení

poslech

jiné

48,30%

15,86%

19,25%

13,75%

2,84%

53

jiné 31

H. ZÁJEM O CIZÍ JAZYK Z DŮVODŮ NETÝKAJÍCÍCH SE PROFESE Bohumila Roubalová

17. Které cizí jazyky pokládáte za důležité nebo byste si chtěl/a osvojit z důvodů neprofesních (cestování, sledování zahraničních filmů, četba apod.)? 18. Které z těchto řečových dovedností nebo jazykových prostředků pokládáte za důležité nebo byste si chtěl/a osvojit z důvodů neprofesních (obecně u jakéhokoliv jazyka)?

H.17 Které cizí jazyky pokládáte za důležité nebo byste si chtěl/a osvojit z důvodů neprofesních (cestování, sledování zahraničních filmů, četba apod.)? Bohumila Roubalová

Dotazovaní učitelé volili z uvedených jazyků – angličtina, němčina, ruština, francouzština, španělština, italština, latina, jiný jazyk – tři, které označili z hlediska priority čísly 1, 2, 3 (nejdůležitější jazyk, středně důležitý a nejméně důležitý jazyk ze tří preferovaných). Výsledky výzkumu mají sloužit především potřebám Ústeckého kraje, proto jsou získané údaje hodnoceny odděleně (Ústecký kraj + ostatní kraje). Lze je tak lépe porovnávat mezi sebou a zjišťovat případné odlišnosti. Do Ústeckého kraje bylo proto rovněž distribuováno větší množství dotazníků (322 ku 227 z ostatních krajů).

54

Ústecký kraj V rámci Ústeckého kraje je na 1. místě z hlediska důležitosti uvedena angličtina: udává ji 236, tj. 74% z celkového počtu 318 (=100%) respondentů, kteří tento bod položky vyplnili. Za angličtinou následuje s výrazným odstupem němčina: jako 1.jazyk figuruje u 61, tj. 19% dotazovaných. Třetí místo v kategorii nejdůležitějšího jazyka zaujímá francouzština s pouhými 2% (7 dotazovaných). Ústecký kraj – jazyk č.1 (nejdůležitější jazyk), 100% = 318 250

200

150

100

50

0

počet

%

angličtina

236

74,21

němčina

61

19,18

ruština

6

1,87

francouzština

7

2,22

španělština

6

1,87

italština

2

0,65

latina

-

-

jiný jazyk

-

-

55

Jako jazyk č.2 (středně důležitý) hodnotí většina dotazovaných v Ústeckém kraji němčinu: udává ji 155 respondentů, tj. 60 % z celkového počtu 258 (=100%), kteří tuto kategorii vyplnili. Na druhém místě je angličtina, kterou preferuje 32 učitelů, tj. 12% a za ní s nepatrným rozdílem francouzština, na kterou připadá 11, 63% (30 respondentů). Ústecký kraj – jazyk č.2 (středně důležitý jazyk), 100% = 258 160

140

120

100

80

60

40

20

0

počet

%

angličtina

32

12,4

němčina

155

60,08

ruština

13

5,04

francouzština

30

11,63

španělština

18

6,98

italština

8

3,1

latina

2

0,77

jiný jazyk

-

-

56

Jazykem č.3 (nejméně důležitý jazyk) v rámci tří preferovaných jazyků je v Ústeckém kraji francouzština, která figuruje u 72, tj.31% dotazovaných z 230 (=100%), kteří bod položky vyplnili. Za ní následuje ruština: tu uvedlo 56 respondentů, tj.24%. Španělštinu pokládá za třetí nejdůležitější jazyk 17% učitelů (37). Ústecký kraj – jazyk č.3 (nejméně důležitý jazyk), 100% = 230 80 70 60 50 40 30 20 10 0

počet

%

angličtina

3

1,3

němčina

12

5,22

ruština

56

24,15

francouzština

72

31,2

španělština

37

16,5

italština

29

12,61

latina

19

8,15

jiný jazyk

2

0,87

57

Ostatní kraje V rámci ostatních krajů (Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Praha, Středočeský, Vysočina) má jako jazyk č.1 (nejdůležitější jazyk) dominantní postavení rovněž angličtina, kterou zde uvádí 186, tj. 76% dotazovaných. U této kategorie však označili někteří respondenti nesprávně jako nejdůležitější jazyk více než jeden, takže se zde projevuje drobná diskrepance: celkový počet hodnotících je 246 (=100%), třebaže dotazníků distribuovaných do krajů označených jako ´ostatní kraje´ bylo pouze 227, tj. o 19 méně. Domnívám se však, že tato odchylka není natolik velká, aby výrazně ovlivnila výsledky hodnocení. Němčinu jako 1.jazyk preferuje 38 učitelů, tj. 15%, za ní následující francouzštinu již pouhá 4% (7) dotazovaných.

Ostatní kraje – jazyk č.1(nejdůležitější jazyk), 100% = 246 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

počet

%

angličtina

186

75,61

němčina

38

15,45

ruština

7

2,84

francouzština

9

3,66

španělština

2

0,81

italština

-

-

latina

4

1,63

jiný jazyk

-

-

58

Jazykem č.2 je v ostatních krajích němčina, kterou takto hodnotí 125, tj. 66% z celkového počtu 188 (=100%) respondentů. Druhým středně důležitým jazykem je zde francouzština: tu však udává pouze 19 dotazovaných, tj. 10%, na třetím místě je opět angličtina s 9% (17). Ostatní kraje – jazyk č.2 (středně důležitý jazyk), 100% = 188 140 120 100 80 60 40 20 0

počet

%

angličtina

17

9,05

němčina

125

66,49

ruština

15

7,98

francouzština

19

10,12

španělština

6

3,19

italština

4

2,13

latina

2

1,04

jiný jazyk

-

-

Jako 3. nejdůležitější jazyk (nejméně důležitý mezi třemi preferovanými) je v ostatních krajích ČR označena francouzština spolu s ruštinou. Oba jazyky zde shodně preferuje 53 dotazovaných ze 173 (=100%), tj. 31%. Za těmito jazyky následuje španělština: převažuje u 23 respondentů, tj. 13% a latina, kterou pokládá za třetí nejdůležitější jazyk 10% učitelů (17).

Ostatní kraje – jazyk č.3 (nejméně důležitý jazyk), 100% = 173

59

60 50 40 30 20 10 0

počet

%

angličtina

2

1,16

němčina

11

6,36

ruština

53

30,64

francouzština

53

30,64

španělština

23

13,29

italština

14

8,09

latina

17

9,82

-

-

jiný jazyk

Komparace preference jazyků v Ústeckém kraji a v ostatních krajích Následující grafy porovnávají jazyky, které respondenti zvolili podle důležitosti pro neprofesní účely v Ústeckém kraji, s týmiž jazyky v krajích ostatních. Jazyky, které nejsou v těchto grafech zahrnuty, představují chybějící počet procent do celku. Graf č.1 zobrazuje jazyk č.1 (nejdůležitější jazyk). Tím je, jak již bylo uvedeno, angličtina, za ní v této kategorii následuje němčina a nakonec francouzština. V Ústeckém kraji je preference angličtiny přibližně o 2% nižší než v krajích ostatních (74% ku 76%), vyšší je však procentuální hodnota u němčiny (19% ku 15% ). Francouzštinu hodnotí jako nejdůležitější jazyk v Ústeckém kraji méně respondentů (2%) než v jiných krajích (4%). Graf č.2 se týká jazyka č.2 (středně důležitý jazyk). Zde u obou porovnávaných jednotek figuruje němčina, ta však v ostatních krajích o 6% převyšuje kraj Ústecký (66% ku 60%). Jazykem označeným jako druhý středně důležitý je v Ústeckém kraji angličtina (12,40%), která nepatrně převažuje nad francouzštinou (11,63%).V jiných krajích je to přímo francouzština (10%) a teprve třetím středně důležitým jazykem je angličtina (9%). Graf č.3 je zaměřený na jazyk č.3 (nejméně důležitý ze tří preferovaných). 60

V Ústeckém kraji je třetím preferovaným jazykem francouzština (31%), v ostatních krajích je to francouzština spolu s ruštinou (v obou případech 31%). Dalším jazykem v této rovině je v obou lokalitách španělština, která v Ústeckém kraji o 4% převažuje (17% ku 13%). Není bez zajímavosti, že v ostatních krajích se v této kategorii na třetí místo dostává latina (10%). graf č.1 – jazyk č.1 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

angličtina

němčina

francouzština

Ústecký kraj

74,21%

19,18%

2,22%

ostatní kraje

75,61%

15,45%

3,66%

graf č.2 – jazyk č.2 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00%

angličtina

němčina

francouzština

Ústecký kraj

12,40%

60,08%

11,63%

ostatní kraje

9,05%

66,49%

10,12%

graf č.3 – jazyk č.3 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

francouzština

ruština

španělština

latina

Ústecký kraj

31,20%

24,15%

16,50%

8,15%

ostatní kraje

30,64%

30,64%

13,29%

9,82%

61

Celkové hodnocení jazyků podle jejich důležitosti v rámci Ústeckého kraje + ostatních krajů: Tabulka s grafem podávají souhrnný přehled o tom, jak učitelé ze všech krajů ČR hodnotí jazyky podle jejich důležitosti pro profesní účely. Součty v posledním řádku tabulky představují 100% pro procentuální vyjádření numerických hodnot. Respondenti označili jako nejdůležitější jazyk (jazyk č.1) ve všech krajích angličtinu 422x, což přestavuje 75%. Němčina, která figuruje jako středně důležitý jazyk (jazyk č.2) byla uvedena 280x, to je 63%. Francouzština jako tzv. nejméně důležitý jazyk (jazyk č.3) se objevila 125, což představuje 31%. 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

nejdůležitější

středně důležitý

nejméně důležitý

angličtina

74,82%

10,98%

1,24%

němčina

17,55%

62,78%

5,71%

ruština

2,30%

6,28%

27,05%

francouzština

2,83%

10,99%

31,02%

španělština

1,42%

5,38%

14,89%

italština

0,36%

2,69%

10,67%

latina

0,72%

0,90%

8,92%

-

-

0,50%

jiný jazyk

62

H.18 Které z těchto řečových dovedností nebo jazykových prostředků pokládáte za důležité nebo byste si chtěl/a osvojit z důvodů neprofesních (obecně u jakéhokoliv jazyka)? Bohumila Roubalová

Respondenti měli označit křížkem ty řečové dovednosti a jazykové prostředky – mluvený projev, čtení, psaní, poslech, slovní zásoba, gramatika - , které považují u cizího jazyka za důležité z neprofesních důvodů, tj. např. cestování, sledování zahraničních filmů, četba apod. U této položky nebyl stanovený počet dovedností a prostředků, které mohli dotazovaní zaškrtnout, ani jejich řazení z hlediska priority. Z následujícího grafu s tabulkou je patrné, že respondenti pokládají pro neprofesní účely za nejdůležitější mluvený projev: tato řečová dovednost byla zaškrtnuta 480x z celkového počtu 1 413 označení rozložených mezi jednotlivé dovednosti a prostředky. Uvedené číslo představuje 100% pro procentuální vyjádření důležitosti přikládané voleným dovednostem a prostředkům. Mluvený projev jakožto nejdůležitější tak získal 34%. Dále následuje slovní zásoba, která byla jako důležitá označena 296x, tj. 21%. Za nejméně důležité pro neprofesní účely je pokládáno psaní, které bylo zaškrtnuto 105x, což představuje 7 %. Řečové dovednosti a jazykové prostředky 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

počet

%

mluvený projev

480

33,97

čtení

187

13,23

psaní

105

7,43

poslech

234

16,56

slovní zásoba

296

20,95

gramatika

111

7,86

63

I. ZÁJEM O CIZÍ JAZYK Z PROFESNÍCH DŮVODŮ Květa Rychtářová

Kapitola zahrnuje otázky 19 – 24, které jsou zaměřeny na zjištění profesních potřeb respondentů, tedy na potřeby v oblasti odborného jazyka – jazyka pro specifické účely. V našem případě jde o jazyk pro účely profese učitele. Jazyk pro profesní účely pedagogů není na rozdíl od jiných významných profesních oborů předmětem žádné odborné literatury ani učebnic cizího jazyka. V porovnání s jazykem pro ekonomické obory, pro přírodní vědy a techniku, pro lékařství nebo pro právnické obory, kde je profil uživatele cizího jazyka, zejména angličtiny, charakterizován podrobně, jazykem pro účely školství se nezabývá nikdo. Projekt, který je řešen naším týmem, by tedy měl být příspěvkem do této oblasti. V kapitole jsou obsaženy následující otázky: 19. Které cizí jazyky pokládáte za důležité nebo byste si chtěl/a osvojit z důvodů profesních? Označte čísly první tři jazyky (1. první nejdůležitější, 2. druhý nejdůležitější, 3. třetí nejdůležitější). 20. Které jazykové prostředky považujete za důležité nebo byste chtěl/a ovládat? Stejným číslem může být označeno více položek. 21. Které základní řečové dovednosti považujete za důležité nebo byste chtěl/a ovládat ? Stejným číslem může být označeno více položek. 22. Které dílčí dovednosti a žánry považujete za důležité? Označte čísly 1, 2, 3, 4 (1.velmi důležité, 2. důležité, 3. málo důležité, 4. nedůležité). Stejným číslem může být označeno více položek. 23. Do jaké míry je důležité, aby učitel prokázal znalost cizího jazyka při suplování výuky cizího jazyka nebo v jiné situaci při vyučování? 24. Pokud jde o profesní jazyk, považujete pro sebe za důležitější ovládat cizí jazyk zaměřený na vyučované předměty, nebo na pedagogiku, školství, vzdělávání?

64

I.19 Které cizí jazyky pokládáte za důležité nebo byste si chtěl/a osvojit z důvodů profesních. Označte čísly první tři jazyky (1. první nejdůležitější, 2. druhý nejdůležitější, 3. třetí nejdůležitější). Květa Rychtářová

V otázce respondenti uváděli tři jazyky, které pro sebe pokládají za důležité nebo by si chtěli osvojit z profesních důvodů (četba odborné literatury, sledování odborných pořadů, výměna profesních zkušeností, konference apod.). Mimo zastoupení jazyků sledovala otázka i případné rozdíly mezi ústeckým regionem a ostatními částmi republiky. Níže jsou postupně uvedeny výsledky výzkumu v Ústeckém kraji, poté v ostatních regionech a nakonec souhrnně v celé republice. Ústecký kraj 2. nejdůležitější 3. nejdůležitější celkem 1. nejdůležitější A 248 38 5 291 N 59 161 13 233 R 5 13 63 81 F 6 19 71 96 Š 5 10 20 35 I 0 4 27 31 L 0 3 19 22 jiný j. 0 0 0 0 celkem 323 248 218 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0

A A

N

N R F

R F

N A R F Š I L 1.nejdůležitější

R F Š I L

A N

2.nejdůležitější

Š Š I L


65

I L

Ostatní kraje 1. nejdůležitější 2. nejdůležitější 3. nejdůležitější celkem A 173 39 4 216 N 41 115 16 172 R 2 18 57 77 F 6 15 56 77 Š 0 6 16 22 I 1 6 27 34 L 2 7 18 27 jiný j. 1 0 1 2 celkem 226 206 195 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

A

A N

N

R F Š

R F

N

A R F

R F Š I L J nejdůležitější

Š I L J

A

středně důležité

N

Š

I

I L J

L J

nejméně důležité

Celkem v celé republice 2. nejdůležitější 3. nejdůležitější celkem 1. nejdůležitější A 421 77 9 507 N 100 276 29 405 R 7 31 120 158 F 12 34 127 173 Š 5 16 36 57 I 1 10 54 65 L 2 10 37 49 jiný j. 1 0 1 2 celkem 549 454 413 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

A

A N N

R F

N

A R F Š I L J


Š

R F R F Š I L J 2.nejdůležitější

A

N

I Š I L

J

L J


Z předchozích grafů vyplývá, že jak v Ústeckém regionu, tak v ostatních částech republiky je největší zájem o angličtinu, němčinu udává většina respondentů jako

66

druhou nejdůležitější, za třetí nejdůležitější jazyk pro profesní účely pokládají dotazovaní učitelé francouzštinu a ruštinu. Další srovnání je patrné z následujících grafů První nejdůležitější jazyk Ústecký kraj A 248 N 59 F 6 R 5 Š 5 jiný j. 0 celkem 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

J Š R F N

ostatní kraje

celkem 173 41 6 2 0 4

421 100 12 7 5 4 549 J Š R F N

J Š R F N

J Š R

A

F

A

A

N A

ústecký kraj

ostatní kraje

celkem

Z předchozího grafu je zřejmé, že pokud jde o první nejdůležitější jazyk, není mezi respondenty sledovaných regionů téměř žádný rozdíl. Angličtina je na prvním místě téměř u 80% učitelů a němčina na místě druhém - asi u 20 % učitelů. Zájem o ostatní jazyky tvoří nepatrné procento. Další grafy si všímají postupně druhého a třetího nejdůležitějšího jazyka pro profesní účely, a to v souhrnu za celou republiku. Druhý nejdůležitější jazyk Ústecký kraj N 161 A 38 F 19 R 13 Š 10 I 4 L 3 jiný j. 0 celkem

ostatní kraje

celkem 115 39 15 18 6 6 7 0

67

276 77 34 31 16 10 10 0 454

Druhý nejdůležitější jazyk 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

LI Š R F A

L ŠI R F A

L ŠI R F A

L I Š R

N

F

N

N

A N

ústecký kraj

ostatní kraje

celkem

Grafy výše ukazují, že jako druhý nejdůležitější jazyk se jeví u všech respondentů němčina, a to přibližně v rozmezí 57% - 65%, přičemž Ústecký kraj je na horní hranici, ostatní regiony na spodní. Angličtina je druhým nejdůležitějším jazykem přibližně pro 15% - 20% tázaných. Tentokrát je zájem nižší v Ústeckém kraji. Rozdíly však nejsou veliké. Na dalších místech je poté francouzština a ruština s méně než 10%. Třetí nejdůležitější jazyk Ústecký kraj F R I L Š N A jiný j. celkem 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

ostatní kraje 71 63 27 19 20 13 5 0

celkem 56 57 27 18 16 16 4 1

127 120 54 37 36 29 9 1 413

J A N Š L

J A N Š L

J A N Š L

J

I

I

I

N

R

R

A Š

R

L I

F

F

F

ústecký kraj

ostatní kraje

celkem

R F

Třetím nejdůležitějším jazykem je francouzština (viz graf výše) a těsně za ní ruština, vždy asi pro 30% respondentů. Na dalších místech se ocitají italština, latina, španělština a němčina, a to přibližně v rozmezí 7% - 13%. Rozdíly mezi kraji nejsou významné. Celkem v celé republice A N 507 405 celkem

F 173

R 158

68

Š 65

I 57

L 49

jiný j. 2

Celkem v celé republice

Š 5%

I 4%

L J 3%0%

R 11%

A 36%

A N F R Š I

F 12%

L J

N 29%

Z předchozího grafu, znázorňujícího zájem učitelů o cizí jazyky pro účely profese, vyplývá, že největší zájem mají respondenti o angličtinu (36%), dále o němčinu (29%), následuje francouzština (12%) a ruština (11%). Španělština, italština a latina jsou profesně důležité pouze pro 5% až 3% dotazovaných učitelů. Závěr k otázce 19 Nabídka výuky cizího jazyka profesně zaměřeného by podle očekávání a na základě rozboru našich šetření měla zahrnovat zejména angličtinu a němčinu, případně francouzštinu a ruštinu. Zájem projevený o ruštinu však nemusí nutně znamenat i zájem o návštěvu kurzů tohoto jazyka. Nejspíš může souviset s faktem, že jej respondenti určitou měrou ovládají a užívají, a tedy jej považují pro sebe za důležitý. To ukáže až analýza potřeb provedená pro konkrétní region v konkrétním období. Pokud jde o porovnání Ústeckého regionu a ostatních částí republiky, pořadí zájmu o jednotlivé jazyky je totožné.

69

I.20 Které jazykové prostředky považujete za důležité nebo byste chtěl/a ovládat ? Stejným číslem může být označeno více položek. Květa Rychtářová

Otázka č. 20 sledovala zájem dotazovaných učitelů o jazykové prostředky, tj. o: • gramatiku • slovní zásobu • výslovnost • pravopis Pokud jde o jazyky, největší počet respondentů pro sebe považoval za nejdůležitější angličtinu a na druhém místě němčinu. Proto se učitelé vyjadřovali hlavně k těmto dvěma jazykům. Pouze velmi malá část uvedla za nejdůležitější některý z ostatních jazyků (francouzština, ruština, španělština, italština, latina). Zkoumané jazyky tedy byly rozděleny do následujících skupin: • angličtina • němčina • ostatní jazyky Na základě předpokladu, že učitelé různě zaměřených aprobačních předmětů mohou mít různé profesní potřeby, byli učitelé zařazeni do jedné z těchto skupin: • H – humanitní obory • P – přírodovědné obory • 1 – první stupeň • Ř – ředitelé a zástupci • N – nerozlišené aprobace Jazykové prostředky 1. velmi důležité A gram sl. z. výsl. prav. N gram sl. z. výsl. prav. os. j. gram sl. z. výsl. prav.

2. důležité

3. málo důležité

4. nedůležité

H

P

1

Ř

N

H

P

1

Ř

N

H

P

1

Ř

N

H

P

1

Ř

N

30 116 58 17

15 81 36 6

26 99 56 14

2 25 7 0

5 48 17 2

45 12 56 42

43 15 54 33

40 12 47 40

12 2 16 10

22 6 26 24

35 3 11 32

35 1 4 33

35 1 9 10

7 0 1 8

19 0 5 12

12 2 2 27

11 0 6 28

5 0 1 35

3 0 0 5

5 0 3 13

4 24 7 5

5 14 5 3

3 25 9 3

1 8 2 0

0 4 0 0

9 5 14 7

2 2 10 2

19 4 12 10

2 0 5 1

1 1 2 0

5 2 2 5

6 0 0 8

6 0 6 8

4 0 1 2

2 0 1 1

3 0 1 6

2 0 1 2

5 0 4 6

0 0 0 5

1 0 4 1

1 3 1 0

2 0 1 0

1 4 2 0

0 1 0 0

0 0 0 0

1 0 2 2

0 1 0 1

2 1 2 1

1 0 1 1

0 0 1 0

0 0 0 0

0 0 0 0

2 0 1 1

0 0 0 0

1 0 0 1

0 0 0 1

0 0 1 0

0 0 0 3

0 0 0 0

0 0 0 0

70

Následující tabulky a grafy vycházejí z tabulky Jazykové prostředky (viz výše) a podávají informaci o tom, jaká část respondentů jednotlivých skupin hodnotí jazykové prostředky nejprve jako • velmi důležité a důležité (A) a poté jako • málo důležité a nedůležité (B). Počty každých dvou kategorií jsou brány vždy jako jejich součty. Krajní sloupec napravo (viz níže) ukazuje celkový počet dotazovaných učitelů jednotlivých skupin. Je tak možno porovnat, jaká část respondentů z každé skupiny odpovídala. I.20.1 VELMI DŮLEŽITÉ A DŮLEŽITÉ Grafy uvedené níže jsou seřazeny podle zkoumaných jazyků následovně: a) angličtina b) němčina c) ostatní jazyky d) všechny jazyky jako celek a) angličtina velmi důležité + důležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem

gramatika

slovní zásoba

75 58 66 14 27 240

výslovnost pravopis 128 96 111 27 54 416

114 90 103 23 43 373

400 350 300 250 200 150 100 50 0

celkem

59 39 54 10 26 188

144 135 120 53 97 549

nerozl. aprobace vedení školy první stupeň přírod.předměty hum. předměty gramatika

sl.zásoba

výslovnost

pravopis

100% 80% 60% 40% 20% 0%

nerozl. aprobace vedení školy první stupeň přírod.předměty hum. předměty

gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

Pokud jde o angličtinu, je z prvního grafu (viz výše) zřejmé, že největší zájem mají učitelé o slovní zásobu a o výslovnost, poté následuje gramatika a na posledním místě je pravopis.

71

Druhý graf pak ukazuje procentuální zastoupení jednotlivých skupin respondentů. Vyplývá z něj, že mezi skupinami není zřetelného rozdílu, žádná nepreferuje některý jazykový prostředek více než jiná.

b) němčina velmi důležité + důležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem

gramatika

slovní zásoba 13 7 22 3 1 46


21 15 21 7 2 66

80

celkem 12 5 13 1 0 31

144 135 120 53 97 549

nerozl. aprobace

60

vedení školy

40

první stupeň

20

přírod.předměty

0 gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

100% 80% 60% 40% 20% 0%

hum. předměty

nerozl. aprobace vedení školy první stupeň přírod.předměty gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

hum. předměty

U němčiny je situace podobná (viz grafy výše) – jednotlivé jazykové prostředky jsou upřednostňovány stejně jako u angličtiny. Určité rozdíly, ne však významné, jsou patrné z druhého grafu, kde je zřejmé, že učitelé prvního stupně mají poměrně větší zájem o pravopis a gramatiku než ostatní skupiny. c) ostatní jazyky velmi důležité + důležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem

gramatika


3 1 5 1 0 10

72

celkem


2 1 1 1 0 5

144 135 120 53 97 549

ostatní jazyky 10

nerozl. aprobace

8

vedení školy

6

první stupeň

4

přírod.předměty

2

hum. předměty

0 gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

Pokud jde o ostatní jazyky, odpovědělo tak malé množství respondentů, že jejich odpovědi nemohou mít platnost, i když přibližně odpovídají celkovému výsledku. d) všechny jazyky Čtvrtý bod, který se zabývá cizími jazyky jako celkem, je rozdělen na tři části podle zkoumaných kategorií.

d.1) zastoupení jazykových prostředků u cizích jazyků (CJ) jako celku s ohledem na profesní skupiny gramatika slovní výslovnost pravopis velmi důležité + celkem zásoba důležité – celkem hum. předměty 90 160 138 73 144 přírod.předměty 67 113 106 45 135 první stupeň 91 145 128 68 120 vedení školy 18 36 31 12 53 nerozl. aprobace 28 59 46 26 97 celkem 294 513 449 224 549 zastoupení jazykových prostředků u CJ jako celku s ohledem na profesní skupiny 600 500 400 300 200 100 0


slovní zásoba

výslovnost

pravopis

poměrné zastoupení jazyk. prostředků u CJ jako celku s ohledem na profesní skupiny 100% 80% 60% 40% 20% 0%

nerozl. aprobace vedení školy první stupeň přírod.předměty gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

hum. předměty

Předchozí tabulka a první graf, které se týkají všech jazyků jako celku, potvrzují, že pořadí zájmu učitelů o jednotlivé jazykové prostředky je totožné s pořadím u angličtiny 73

i němčiny (největší zájem mají učitelé o slovní zásobu a o výslovnost, poté následuje gramatika a na posledním místě je pravopis). Procentuální zastoupení dotazovaných skupin (druhý graf výše) je velmi podobné jako u angličtiny (žádná skupina nepreferuje některý jazykový prostředek více než jiná). Je to důsledkem toho, že naprostá většina respondentů se vyjadřovala k angličtině, výsledky vztahující se k němčině nemohou tedy konečný výsledek nijak významně ovlivnit.

d..2) poměrné zastoupení jazykových prostředků u jednotlivých jazyků bez ohledu na profesní skupiny gramatika slovní výslovnost pravopis celkem velmi důležité + zásoba důležité angličtina 240 416 373 188 1217 němčina 46 87 66 31 230 ostatní jazyky 8 10 10 5 33 celkem 294 513 449 224 1480 100% 80% 60%

OJ

40%

N

20%

A

0% gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

Předchozí graf znázorňuje procentuální zastoupení zájmu o jazyky ve spojitosti s jazykovými prostředky. Vyplývá z něj velké zastoupení angličtiny (asi 80%), mnohem menší zastoupení němčiny (asi 19%). Ostatní jazyky se podílejí asi 1%. Zájem o jednotlivé jazykové prostředky se jeví jako vyvážený – žádný jazyk nepreferuje nějaký jazykový prostředek více než jiný.

d.3) procentuální zastoupení jazykových prostředků u cizího jazyka jako celku a bez ohledu na profesní skupiny pravopis velmi důležité + gramatika slovní zásoba výslovnost důležité celkem 294 513 449 224 pravopis 15%

gramatika 20%

gramatika sl. zásoba výslovnost pravopis

výslovnost 30% sl. zásoba 35%

74

Poslední graf potvrzuje předchozí pořadí zájmu o jazykové prostředky. Slovní zásoba je pokládána za důležitou 35ti % respondentů, následuje výslovnost s 30ti %, na dalším místě je gramatika s 25ti % a nakonec pravopis s 15ti %.

I.20.2 MÁLO DŮLEŽITÉ A NEDŮLEŽITÉ Následující tabulky a grafy podávají informaci o tom, jaká část respondentů jednotlivých skupin hodnotí jazykové prostředky jako málo důležité a nedůležité. Počty každé z těchto dvou kategorií jsou brány jako jejich součty. Grafy uvedené níže jsou podobně jako v bodě A (výše) seřazeny podle zkoumaných jazyků následovně: a) angličtina b) němčina c) ostatní jazyky d) všechny jazyky jako celek a) angličtina málo důležité + nedůležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem

gramatika

slovní zásoba

47 46 40 10 24 167


13 10 10 1 8 42

celkem

59 61 45 13 25 203

144 135 120 53 97 549

200 150

nerozl. aprobace

100

první stupeň

vedení školy přírod.předměty

50

hum. předměty

0 gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

100% nerozl. aprobace

80%

vedení školy

60%

první stupeň

40%

přírod.předměty

20%

hum. předměty

0% gramatika

slovní zásoba

výslovnost

75

pravopis

První graf týkající se angličtiny (viz výše) potvrzuje pořadí důležitosti jednotlivých jazykových prostředků od nejméně důležitého: pravopis, gramatika, výslovnost, slovní zásoba. Druhý graf, který bere jednotlivé řečové dovednosti jako 100%, ukazuje, jak se potřeby jednotlivých skupin v tomto ohledu od sebe liší. Zatímco u gramatiky, výslovnosti a pravopisu je poměrné zastoupení skupin vyrovnané, u slovní zásoby jsou na první pohled velké rozdíly. Ve skutečných číslech jsou však nevýznamné (celkem 7 učitelů) – pouze málo respondentů z jakékoli skupiny považuje slovní zásobu za nedůležitou. b) němčina málo důležité + nedůležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem

gramatika



3 1 10 1 5 20

45

celkem

11 10 14 7 2 44

144 135 120 53 97 549

nerozl. aprobace

30

vedení školy první stupeň

15

přírod.předměty hum. předměty

0 gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

100%

nerozl. aprobace

80%

vedení školy

60%

první stupeň

40%

přírod.předměty

20%

hum. předměty

0% gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

První graf týkající se němčiny odpovídá pořadím důležitosti jednotlivých jazykových prostředků grafu znázorňujícímu angličtinu. Od nejméně důležitého jsou jazykové prostředky řazeny následovně: pravopis, gramatika, výslovnost, slovní zásoba. Druhý graf opět znázorňuje, jak se potřeby jednotlivých skupin v tomto ohledu od sebe liší. Zatímco u gramatiky a pravopisu je poměrné zastoupení skupin celkem vyrovnané, u slovní zásoby je opět patrný velký rozdíl. Souhrnně se však jedná pouze o 2 lidi ze všech respondentů, což znamená, že pouze oni pokládají tento jazykový prostředek za nedůležitý. U výslovnosti je poněkud vyšší počet respondentů ze skupiny první stupeň (10 lidí) a ze skupiny s nerozlišovanými aprobacemi (5 lidí).

76

c) ostatní jazyky málo důležité + nedůležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem

gramatika


celkem


0 1 1 0 0 2

8 7 6 5 4 3 2 1 0

1 1 4 0 1 7

144 135 120 53 97 549


slovní zásoba

výslovnost

pravopis

Pokud jde o ostatní jazyky, odpovědělo tak malé množství respondentů (viz výše), že jejich odpovědi nemohou mít platnost, i když se od celkového výsledku podstatně neliší. d) všechny jazyky Čtvrtý bod, který se zabývá cizími jazyky jako celkem, je rozdělen na tři části podle zkoumaných kategorií. d.1) zastoupení jaz. prostředků u CJ jako celku s ohledem na profesní skupiny gramatika slovní výslovnost pravopis celkem málo důležité + zásoba nedůležité – celkem hum. předměty 55 7 16 71 144 přírod.předměty 54 1 12 72 135 první stupeň 53 1 21 63 120 vedení školy 14 0 2 20 53 nerozl. aprobace 28 0 13 28 97 celkem 204 9 64 254 549 zastoupení jazykových prostředků u CJ jako celku s ohledem na profesní skupiny 250

nerozl. aprobace

200

vedení školy

150

první stupeň

100

přírod.předměty

50

hum. předměty

0 gramatika

slovní zásoba

výslovnost

77

pravopis

poměrné zastoupení jazykových prostředků u CJ jako celku s ohledem na profesní skupiny 100%

nerozl. aprobace

80%

vedení školy

60%

první stupeň

40%

přírod.předměty

20%

hum. předměty

0% gramatika

slovní zásoba

výslovnost

pravopis

Z poslední tabulky a grafů (viz výše), které se týkají všech jazyků jako celku, plyne, že pořadí zájmu učitelů o jednotlivé jazykové prostředky je totožné s pořadím u angličtiny i němčiny (nejmenší zájem mají učitelé o pravopis, gramatiku, výslovnost a nakonec o slovní zásobu). Procentuální zastoupení dotazovaných skupin je opět velmi podobné jako u angličtiny, ke které se vyjadřovala většina respondentů. Rozdílný poměr skupin u slovní zásoby není ani v tomto případě kvůli nízkému počtu významný.

d.2) poměrné zastoupení jazykových prostředků u jednotlivých jazyků bez ohledu na profesní. skupiny gramatika slovní výslovnost pravopis celkem na málo důležité + zásoba tyto otázky nedůležité odpovědělo angličtina 167 7 42 203 419 němčina 34 2 20 44 100 ostatní jazyky 3 0 2 7 12 celkem 204 9 64 254 531 100% 80%

OJ N

OJ N

OJ N

OJ N OJ

60% 40%

A

A

gramatika

slovní zásoba

A

A

N A

20% 0% výslovnost

pravopis

Předchozí graf znázorňuje procentuální zastoupení zájmu o jazyky ve spojitosti s jazykovými prostředky. Vyplývá z něj, že zájem, respektive nezájem o jednotlivé jazykové prostředky je poměrně vyvážený – většinou žádný jazyk nepředstavuje výraznější nezájem o nějaký jazykový prostředek více než jiný (poměr mezi angličtinou a němčinou je všude přibližně 80% : 20%). Výjimkou je výslovnost, která se zdá být méně důležitá pro respondenty preferující němčinu (poměr angličtiny a němčiny je asi 66% : 33%).

78

d.3) procentuální zastoupení jazykových prostředků u cizího jazyka jako celku a bez ohledu na profesní skupiny slovní výslovnost pravopis celkem málo důležité + gramatika zásoba nedůležité celkem 204 9 64 254 531

gramatika 38% gramatika

pravopis 48%

slovní zásoba výslovnost pravopis slovní zásoba 2% výslovnost 12%

Poslední graf potvrzuje předchozí pořadí zájmu (respektive nezájmu) o jazykové prostředky. Nejvíce respondentů považuje za málo důležitý pravopis (48%), pak následuje gramatika (38%) a výslovnost (12%). Nejméně učitelů má nezájem o slovní zásobu (2%).

Závěr k otázce 20 Pokud jde o jazykové prostředky, výuka cizího jazyka profesně zaměřeného by měla být na základě rozboru našeho výzkumu zaměřena zejména na rozšiřování slovní zásoby, na zlepšování výslovnosti a na gramatiku. Procvičování pravopisu je důležité pro menší část respondentů než předchozí tři jazykové prostředky. Opomíjeno by však být nemělo. Rozdíly mezi jednotlivými profesními skupinami jsou malé, žádná skupina nepreferuje některý jazykový prostředek více než jiná. Rozdíly mezi jazyky rovněž téměř neexistují, výjimkou je výslovnost, kterou pokládá za nedůležitou nebo málo důležitou více respondentů u němčiny než u angličtiny. Při plánování výuky je tedy třeba brát v úvahu následující: • pořadí důležitosti jazykových prostředků: 1.slovní zásoba, 2.výslovnost, 3.gramatika, 4.pravopis • rozdíly mezi jednotlivými profesními skupinami jsou zanedbatelné • rozdíly mezi jednotlivými jazyky jsou rovněž malé, je však možno mírně zdůraznit potřebu procvičování výslovnosti angličtiny oproti němčině

79

I.21 Které základní řečové dovednosti považujete za důležité nebo byste chtěl/a ovládat ? Stejným číslem může být označeno více položek. Květa Rychtářová

Otázka č. 21 sledovala zájem dotazovaných učitelů o řečové dovednosti, tj. o: • mluvený projev • čtení • psaný projev • poslech Pokud jde o jazyky, i v této otázce největší počet respondentů pro sebe považoval za nejdůležitější angličtinu a na druhém místě němčinu. Proto se učitelé vyjadřovali hlavně k těmto dvěma jazykům. Pouze velmi malá část uvedla za nejdůležitější některý z ostatních jazyků (francouzština, ruština, španělština, italština, latina). Zkoumané jazyky tedy byly rozděleny do následujících skupin: • angličtina • němčina • ostatní jazyky Na základě předpokladu, že učitelé různě zaměřených aprobačních předmětů mohou mít různé profesní potřeby, byli učitelé, podobně jako v jiných otázkách, zařazeni do jedné z těchto skupin: • H – humanitní obory • P – přírodovědné obory • 1 – první stupeň • Ř – ředitelé a zástupci • N – nerozlišené aprobace Řečové dovednosti 1. velmi důležité A ml.p. čtení psa. posl. N ml.p. čtení psa. posl. os. j. ml.p. čtení psa. posl.

2. důležité


4. nedůležité

H

P

1

Ř

N

H

P

1

Ř

N

H

P

1

Ř

N

H

P

1

Ř

N

116 32 22 50

95 1 8 38

94 22 21 33

22 4 3 11

53 12 7 25

7 46 41 43

13 60 42 38

5 45 34 44

1 14 8 9

8 18 22 25

3 25 20 13

5 17 25 16

3 24 14 10

0 5 5 3

0 12 25 16

1 11 29 7

0 5 30 9

0 4 25 10

0 0 5 3

0 1 10 3

27 0 3 9

16 9 5 5

27 3 1 8

5 2 2 0

5 2 0 1

0 17 20 11

2 10 6 9

1 8 10 14

1 3 1 4

0 1 1 3

0 11 8 4

1 1 8 2

1 9 8 3

1 2 2 2

0 1 3 0

0 2 4 2

0 3 2 3

0 4 7 5

0 0 2 1

0 0 0 0

4 1 1 1

0 2 1 1

3 1 1 0

5 0 0 0

2 0 0 0

1 2 2 2

0 0 1 0

0 1 1 3

1 4 3 2

0 1 2 2

0 0 1 0

0 0 0 0

0 2 0 0

0 0 1 1

0 1 0 0

0 0 0 0

0 0 0 1

0 0 2 0

0 0 0 0

0 0 0 0

80

Následující tabulky a grafy podávají informaci o tom, jaká část respondentů jednotlivých skupin hodnotí řečové dovednosti nejprve jako: • velmi důležité a důležité (A) a poté jako • málo důležité a nedůležité (B). Počty každé z těchto dvou kategorií jsou brány vždy jako součty.

I.21.1 VELMI DŮLEŽITÉ A DŮLEŽITÉ Grafy v této části jsou seřazeny podle zkoumaných jazyků následovně: a) angličtina b) němčina c) ostatní jazyky d) všechny jazyky jako celek Krajní sloupec napravo (viz níže) ukazuje celkový počet dotazovaných učitelů jednotlivých skupin. Je tak možno porovnat, jaká část respondentů z každé skupiny odpovídala. a) angličtina velmi důležité + důležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem

mluv. projev čtení

psaní

123 108 99 23 61 414

78 81 67 18 30 274

celkem

poslech 63 50 55 11 29 208

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

93 76 77 20 50 316

144 135 120 53 97 549

nerozl. aprobace vedení školy první stupeň přírod.předměty hum. předměty mluv. projev

čtení

psaní

poslech

100% 80%

nerozl. aprobace

60%

vedení školy

40%

první stupeň

20%

přírod.předměty

0%

hum. předměty mluv. projev

čtení

psaní

poslech

Pokud jde o angličtinu, je z prvního grafu zřejmé, že největší zájem mají učitelé o mluvený projev a o poslech, poté následuje čtení a na posledním místě je písemný projev. 81

Druhý graf ukazuje procentuální zastoupení jednotlivých skupin respondentů. Vyplývá z něj, že mezi skupinami není zřetelného rozdílu, žádná nepreferuje některou řečovou dovednost více než jinou. b) němčina velmi důležité + důležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem


psaní

27 18 28 6 5 84

17 19 11 5 3 55

poslech 23 11 11 3 1 49

100

celkem 144 135 120 53 97 549

20 14 22 4 4 64 nerozl. aprobace

80

vedení školy

60

první stupeň

40

přírod.předměty

20

hum. předměty

0 mluv. projev

psaní

čtení

poslech

100%

nerozl. aprobace

80%

vedení školy

60%

první stupeň

40%

přírod.předměty

20%

hum. předměty

0% mluv. projev

psaní

čtení

poslech

Z grafů výše plyne, že u němčiny je situace podobná – jednotlivé řečové dovednosti jsou upřednostňovány stejně jako u angličtiny. Určité rozdíly, ne však významné, jsou ale patrné z procentuálního zastoupení jednotlivých skupin (druhý graf ), kde je zřejmé, že učitelé humanitních předmětů mají větší zájem o písemný projev než ostatní skupiny. Učitelé prvního stupně se zase zajímají více o poslech a mluvený projev, kdežto učitelé přírodovědných předmětů o čtení. c) ostatní jazyky velmi důležité + důležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem


psaní

5 0 3 6 2 16

3 2 2 4 1 12

82

poslech 3 2 2 3 2 12

3 1 3 2 2 11

celkem 144 135 120 53 97 549

ostatní jazyky 16 14 12 10 8 6 4 2 0


čtení

psaní

poslech

U ostatních jazyků je pořadí řečových dovedností poněkud odlišné: mluvený projev je na prvním místě, ostatní dovednosti jsou považovány za přibližně stejně důležité. Počty skutečných odpovědí jsou však v tomto případě tak nízké, že tyto rozdíly není nutné brát v úvahu (graf výše). d) všechny jazyky Čtvrtý bod, který se zabývá cizími jazyky jako celkem, je rozdělen na tři části podle zkoumaných kategorií. d.1) zastoupení řeč. dovedností u cizích jazyků jako celku s ohledem na prof. skupiny mluv. projev čtení psaní poslech velmi důležité + celkem důležité – celkem hum. předměty 155 98 89 116 144 přírod.předměty 126 102 63 91 135 první stupeň 130 80 68 102 120 vedení školy 35 27 17 26 53 nerozl. aprobace 68 34 32 56 97 celkem 514 341 269 391 549 zastoupení řeč. dovedností u cizích jazyků jako celku s ohledem na prof. skupiny 600 500 400 300 200 100 0


čtení

psaní

poslech

poměrné zastoupení řeč. dovedností u CJ jako celku s ohledem na profesní skupiny 100% 80%

nerozl. aprobace

60%

vedení školy

40%

první stupeň

20%

přírod.předměty hum. předměty

0% mluv. projev

čtení

psaní

83

poslech

Z poslední tabulky a grafu, které se týkají všech jazyků jako celku, plyne, že pořadí zájmu učitelů o jednotlivé řečové dovednosti je totožné s pořadím u angličtiny i němčiny (největší zájem mají učitelé o mluvený projev a o poslech, poté následuje čtení a na posledním místě je psaní). Procentuální zastoupení dotazovaných skupin (viz druhý graf výše) je podobné jako u angličtiny - žádná skupina nepreferuje výrazně některou řečovou dovednost více než jiná.

d.2) poměrné zastoupení řečových dovedností u jednotlivých jazyků bez ohledu na profesní skupiny mluv. čtení psaní poslech celkem velmi důležité + projev důležité angličtina 414 274 208 316 1212 němčina 84 55 49 64 252 ostatní jazyky 16 12 12 11 51 celkem 514 341 269 391 1515 100%

OJ N

80%

OJ N

OJ N

OJ N

OJ

60% A

A

A

A

mluv. projev

čtení

psaní

poslech

40%

N A

20% 0%

Předchozí graf znázorňuje procentuální zastoupení zájmu o jazyky ve spojitosti s řečovými dovednostmi. Vyplývá z něj velké zastoupení angličtiny (asi 80%) a menší zastoupení němčiny (asi 19%). Ostatní jazyky se podílejí asi 1%. Zájem o jednotlivé řečové dovednosti se jeví jako vyvážený – žádný jazyk nepreferuje nějakou řečovou dovednost více než jinou. jiný jazyk

d.3) procentuální zastoupení řečových dovedností u cizího jazyka jako celku a bez ohledu na profesní skupiny Poslední graf potvrzuje předchozí pořadí zájmu o řečové dovednosti (viz níže). Mluvený projev je pokládán za důležitý 33mi % respondentů, následuje poslech s 26ti %, na dalším místě je čtení s 23mi % a nakonec psaní s 18ti %. velmi důležité + důležité celkem

mluv. projev čtení 514

psaní 341

84

poslech 269

celkem 391

1515

procentuální zastoupení řečových dovedností u cizího jazyka jako celku a bez ohledu na profesní skupiny poslech 26%

mluv. projev 33%

mluv. projev čtení psaní poslech

psaní 18% čtení 23%

I.21.2 MÁLO DŮLEŽITÉ A NEDŮLEŽITÉ Následující tabulky a grafy podávají informaci o tom, jaká část respondentů jednotlivých skupin hodnotí řečové dovednosti jako málo důležité a nedůležité. Počty každé z těchto dvou kategorií jsou brány jako jejich součty. Grafy uvedené níže jsou podobně jako v bodě I.21.1 (výše) seřazeny podle zkoumaných jazyků následovně: a) angličtina b) němčina c) ostatní jazyky d) všechny jazyky jako celek a) angličtina málo důležité + nedůležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem


psaní

4 5 3 0 0 12

36 22 28 5 13 104

85

poslech 49 55 39 10 35 188

20 25 20 6 19 90

celkem 144 135 120 53 97 549

100% 80%

nerozl. aprobace

60%


40%

přírod.předměty

20%

hum. předměty

0% mluv. projev

psaní

čtení

poslech

První graf (viz výše) týkající se angličtiny potvrzuje pořadí důležitosti jednotlivých řečových dovedností od nejméně důležité: písemný projev, čtení, poslech, mluvený projev. Druhý graf ukazuje, jak se potřeby jednotlivých skupin v tomto ohledu od sebe liší. Mluvený projev některé skupiny za nedůležitý vůbec nepovažují (vedení, učitelé nerozlišovaných aprobací), ostatní však jen ve velmi malém počtu. Čtení pokládá za nedůležité nebo málo důležité zejména skupina učitelů humanitních předmětů a prvního stupně. V dalších dvou kategoriích je poměrné rozložení skupin vyvážené. b) němčina málo důležité + nedůležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem


psaní

0 1 1 1 0 3

13 4 13 2 1 33

celkem

poslech 12 10 15 4 3 44

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

6 5 8 3 0 22

144 135 120 53 97 549


čtení

psaní

poslech

100%

nerozl. aprobace

80%

vedení školy

60%

první stupeň

40%

přírod.předměty

20%

hum. předměty

0% mluv. projev

čtení

psaní

poslech

První graf týkající se němčiny (viz výše) odpovídá svým pořadím důležitosti jednotlivých řečových dovedností grafu znázorňujícímu angličtinu. Od nejméně důležitého jsou tedy řečové dovednost řazeny následovně: písemný projev, čtení, poslech, mluvený projev. 86

Druhý graf opět ukazuje, jak se potřeby jednotlivých skupin v tomto ohledu od sebe liší. U mluveného projevu jsou sice zaznamenány větší rozdíly mezi jednotlivými skupinami respondentů, ale vzhledem k celkově malému počtu odpovědí (3), se nejedná o významný rozdíl. U ostatních řečových dovedností je poměrné zastoupení zájmu, respektive nezájmu, všech skupin respondentů celkem rovnoměrné (vzhledem k poměrně malému počtu odpovědí). c) ostatní jazyky málo důležité + nedůležité hum. předměty přírod.předměty první stupeň vedení školy nerozl. aprobace celkem


psaní

0 0 0 0 0 0

0 0 2 0 1 3

celkem

poslech 1 0 2 1 0 4

144 135 120 53 97 549

0 1 0 1 0 2

ostatní jazyky - málo důležité + nedůležité 4

nerozl. aprobace

3

vedení školy

2

první stupeň

1

přírod.předměty

0 mluv. projev

čtení

psaní

poslech

hum. předměty

U ostatních jazyků je pořadí řečových dovedností stejné jako v předchozích případech. Poměrné zastoupení skupin je sice odlišné, ale vzhledem k nízkému počtu odpovědí není tento fakt směrodatný. d) všechny jazyky Čtvrtý bod, který se zabývá cizími jazyky jako celkem, je rozdělen na tři části podle zkoumaných kategorií.

d.1) zastoupení řeč. dovedností u CJ jako celku s ohledem na profesní skupiny mluv. projev čtení psaní poslech málo důležité + celkem nedůležité - celkem hum. předměty 4 49 62 26 144 přírod.předměty 6 26 65 31 135 první stupeň 4 43 56 28 120 vedení školy 1 7 15 10 53 nerozl. aprobace 0 15 38 19 97 celkem 15 140 236 114 549

87

zastoupení řeč. dovedností u CJ jako celku s ohledem na profesní skupiny 250 200

nerozl. aprobace

150


100

přírod.předměty

50

hum. předměty

0 mluv. projev

psaní

čtení

poslech

zastoupení řeč. dovedností u CJ jako celku s ohledem na profesní skupiny – procentuální zastoupení 100% nerozl. aprobace

80%

vedení školy

60%

první stupeň

40%

přírod.předměty

20%

hum. předměty

0% mluv. projev

psaní

čtení

poslech

Z poslední tabulky a grafů, které se týkají všech jazyků jako celku, plyne, že pořadí zájmu učitelů o jednotlivé řečové dovednosti je totožné s pořadím u všech jazyků (nejmenší zájem mají učitelé o písemný projev, poté o čtení a poslech a nakonec o mluvený projev). Procentuální zastoupení dotazovaných skupin ukazuje, že nejmenší důležitost mluvenému projevu přisuzují učitelé přírodovědných předmětů, kdežto čtení učitelé předmětů humanitních. U ostatních řečových dovedností je relativní poměr skupin vyvážený.

d.2) Poměrné zastoupení jazykových prostředků u jednotlivých jazyků bez ohledu na profesní. skupiny psaní poslech celkem na tyto málo důležité + mluv. projev čtení otázky odpovědělo nedůležité angličtina 12 104 188 90 394 němčina 3 33 44 22 102 ostatní jazyky 0 3 4 2 9 celkem 15 140 236 114 505 100% 80%

OJ N

OJ N

OJ N

OJ N OJ

60% 40%

N A

A

A

A

mluv. projev

čtení

psaní

poslech

20% 0%

88

A

Graf výše znázorňuje procentuální zastoupení zájmu o jazyky ve spojitosti s řečovými dovednostmi. Vyplývá z něj, že zájem, respektive nezájem o jednotlivé řečové dovednosti se jeví jako vyvážený – žádný jazyk nepřikládá nějaké řečové dovednosti menší význam než jiné (poměr mezi angličtinou a němčinou je všude přibližně 80% : 20%).

d.3) Procentuální zastoupení řečových dovedností u cizího jazyka jako celku a bez ohledu na profesní skupiny mluv.d projev čtení málo 15

celkem

psaní 140

poslech 236

celkem 114

505

ml.projev 3%

poslech 23%

čtení 28%

ml.projev čtení psaní poslech

psaní 46%

Poslední graf potvrzuje předchozí pořadí zájmu (respektive nezájmu) o jazykové prostředky. Nejvíce respondentů považuje za málo důležitý písemný projev (46%), pak následuje čtení (28%) a výslovnost (23%). Nejméně učitelů má nezájmem o mluvený projev (3%).

Závěr k otázce 21 Pokud jde o řečové dovednosti, výuka cizího jazyka profesně zaměřeného by měla být na základě rozboru našeho výzkumu zaměřena zejména na rozvíjení mluveného projevu a poslechu, dále na procvičování dovedností čtení a nakonec dovedností písemného projevu. Procentuální zastoupení dotazovaných skupin je velmi podobné - žádná skupina nepreferuje výrazně některou řečovou dovednost více než jiná. Zájem o jednotlivé řečové dovednosti v souvislosti s jazykem se rovněž jeví jako vyvážený – v žádném jazyce se neobjevuje nějaká řečová dovednost více než jiná.

89

Při plánování výuky je tedy brát v úvahu následující: • pořadí důležitosti řečových dovedností: 1.mluvený projev, 2.poslech, 3.čtení, 4.písemný projev • rozdíly v preferenci řečových dovedností u jednotlivých profesních skupin jsou zanedbatelné • rozdíly v preferenci řečových dovedností v rámci jednotlivých jazyků jsou rovněž nevýznamné

90

I.22 Které dílčí dovednosti a žánry považujete za důležité? Označte čísly 1, 2, 3, 4 (1.velmi důležité, 2. důležité, 3. málo důležité, 4. nedůležité). Stejným číslem může být označeno více položek. Květa Rychtářová V otázce byly stanoveny řečové dovednosti a žánry odborné komunikace, které mohou učitelé v rámci své profese potřebovat. Pokud jde o makro dovednosti, jedná se o všechny čtyři základní řečové dovednosti, kterými jsou mluvený projev, čtení, písemný projev a poslech. V rámci těchto dovedností pak jde o nejrůznější dílčí řečové dovednosti (mikro) související s potřebami zvládat určité žánry odborné komunikace. Mezi dílčí řečové dovednosti a žánry, které byly vybrány jako vhodné pro profesi učitele, byly vzhledem k povaze zaměstnání učitelů zahrnuty takové, které souvisejí s potřebou dalšího sebevzdělávání (tzv. studijní dovednosti – study skills), s potřebou používání internetu a počítače, dále se pak jedná o komunikaci se školami v zahraničí nebo o výměnné pobyty, zapojování se do mezinárodních projektů, případně ucházení se o práci v zahraničí (v EU) apod. Jednotlivé dovednosti a žánry vybrané pro potřeby učitelů jsou v tabulkách níže roztříděny do čtyř skupin odpovídajících čtyřem základním řečovým dovednostem (1.mluvený projev, 2.čtení, 3.písemný projev, 4.poslech). Hodnocení jejich důležitosti je odstupňováno do čtyř kategorií – velmi důležité, důležité, málo důležité, nedůležité. 1. Písemný projev zahrnuje následující řečové dovednosti a žánry odborné komunikace: psaní formálního dopisu (žádost, doporučení, odpověď na inzerát), psaní životopisu, vyplňování dotazníku, zapisování poznámek (při poslechu i z čteného textu), psaní projektů, případových studií, disertací, psaní článků, zpráv, esejů, přednášek, zaznamenávání výsledků (pokusů apod.), referenční dovednosti (užívání poznámek, citátů, bibliografie), psaní resumé, anotace. 2. Mluvený projev: projev s charakterem monologu, a to s poznámkami i bez (referát, prezentace, přednáška), vysvětlování, popisování, dialogický mluvený projev (kladení otázek, odpovídání na otázky, vedení rozhovorů), vyjadřování souhlasu, nesouhlasu, názoru, kritiky, pochvaly. 3. Čtení: čtení odborných textů, porozumění čteným instrukcím, vyhledávání a shromažďování informací, čtení grafů, matematických vzorců apod., detailní čtení, čtení pro celkové porozumění, užívání slovníků. 4. Poslech: poslech přednášky s případným zapisováním poznámek, porozumění mluveným instrukcím, interaktivní poslech, poslech ze záznamu. Respondenti jsou rozděleni do pěti skupin podle vyučovaných předmětů stejně jako v předchozích otázkách.

91

Hodnocení má šest částí – první čtyři korespondují s rozdělením na základní řečové dovednosti (viz výše), pátá a šestá část hodnotí potřeby učitelů jako celek. I.22.1 PÍSEMNÝ PROJEV Písemný projev je možno považovat za důležitou řečovou dovednost potřebnou k profesní komunikaci, zejména v našich poměrech, kdy stále ještě není běžné cestovat v rámci školství pravidelně nebo často z profesních důvodů do zahraničí. Veškerá komunikace se tak většinou odehrává písemnou formou. Z výše zmíněných důvodů se tedy dal u písemného projevu očekávat velký zájem o zvládnutí některých řečových dovedností. Tabulky a grafy níže prezentují jednotlivé dílčí řečové dovednosti a žánry odborné komunikace, míru zájmu o ně a rozdíly mezi jednotlivými profesními skupinami. a) Psaní dopisů je považováno všemi skupinami (90% a více) za velmi důležité nebo důležité, mírně převažuje zájem ředitelů a jejich zástupců, což pravděpodobně souvisí s charakterem jejich práce. Psaní dopisu (výměna zkušeností, žádost, apod.) hum. přír. 1.st. řed. ner. cel. velmi důlež. 101 66 101 26 42 336 důležité 38 52 28 8 10 136 málo důlež. 9 8 6 0 1 24 nedůležité 0 0 4 0 3 7 100% 80%

4. nedůležité

60%


40%

2. důležité

20%

1. velmi důlež.

0% hum.

přír.

1.st.

řed.

ner.

cel.

b) Zapisování poznámek – poměrně velký a vyrovnaný význam přičítají jednotlivé skupiny dotazovaných zapisování poznámek a dovednostem, které s touto činností souvisejí. Za velmi důležité nebo důležité je pokládá 65% - 75% respondentů. Zájem může souviset s profesní potřebou vzdělávat se a shromažďovat informace.

92

Zapisování poznámek hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 43 28 33 8 9 důležité 57 42 60 13 25 málo důležité 26 24 26 5 10 nedůležité 14 14 7 5 7

cel. 121 197 91 47

100% 80%

4. nedůležité

60%

3. málo důležité 2. důležité

40%

1. velmi důležité

20% 0% hum. přír.

1.st.

řed.

ner.

cel.

c) Psaní projektů, případových studií, disertací - tyto dovednosti považují dotazované skupiny za průměrně důležité, přičemž jako velmi důležité nebo důležité je hodnotí více než 60% ředitelů nebo učitelů přírodovědných předmětů, ale jen přibližně 45 % učitelů 1. stupně ZŠ a národní školy. Menší zájem o tyto dovednosti naznačuje, jak velká část respondentů se zapojuje nebo chce zapojovat např. do projektů založených na mezinárodní spolupráci. Psaní projektů, případových studií, disertací hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 26 17 11 6 8 důležité 40 45 40 12 17 málo důležité 36 34 41 6 16 nedůležité 25 10 21 4 6

cel. 68 154 133 66

100% 80%

4. nedůležité

60%


40%


20% 0% hum. přír.

1.st.

řed.

ner.

cel.

93

d) Psaní životopisu a vyplňování dotazníků jsou podle očekávání dovednosti velmi důležité nebo důležité pro většinu dotazovaných skupin (75% - 85%). Překvapivé je však zjištění, že je vysoko hodnotí pouze polovina ředitelů. Psaní životopisu, vyplňování dotazníku hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 57 34 53 9 15 důležité 55 50 43 0 24 málo důležité 17 19 13 6 11 nedůležité 6 5 6 3 3

cel. 168 172 66 23

100% 80%

4. nedůležité 3. málo důležité

60%

2. důležité

40%


20% 0% hum. přír. 1.st.

řed.

ner.

cel.

e) Psaní článků, zpráv esejů, přednášek je podle dotazovaných dovednost průměrně důležitá, poněkud větší význam jí připisují učitelé humanitních předmětů (65%); naopak učitelé předmětů přírodovědných považují tyto slohové útvary odborné komunikace za málo potřebné pro svou práci – pouze 20% je hodnotí jako velmi důležité nebo důležité. Poměrně menší zájem naznačuje stupeň ochoty zapojovat se do jiné činnosti než je výuka v rámci úvazku na škole. Psaní článků, zpráv, esejů, přednášek hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 29 15 16 0 9 důležité 57 0 44 10 21 málo důležité 31 44 28 10 17 nedůležité 19 17 21 6 4

cel. 69 132 130 67

100% 80%


60%

2. důležité

40%


20% 0% hum. přír.

1.st.

řed.

ner.

cel.

94

f) Zaznamenávání výsledků pokusů, laboratorních prací apod. - o tyto dovednosti mají většinou respondenti nižší než průměrný zájem, nejméně významné jsou pro skupiny ředitelů a učitelů prvního stupně. Zájem se projevuje pouze u 25% - 45% učitelů. I když byl celkově nižší zájem předpokládán, u skupiny učitelů s přírodovědnými aprobacemi se očekával zájem vyšší. Zaznamenání výsledků (pokusů apod.) hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 11 8 3 0 2 důležité 42 29 26 6 16 málo důležité 40 42 42 18 16 nedůležité 35 16 27 2 7

cel. 24 119 158 87

100% 80%


60%

2. důležité

40%


20% 0% hum. přír.

1.st.

řed.

ner.

cel.

g) Referenční dovednosti, jako je užívání citátů a poznámek, které souvisejí se studiem a vědeckou činností, jsou velmi důležité nebo důležité pouze pro 20% až 40% dotazovaných, přičemž na spodní hranici se vyskytují učitelé přírodovědných předmětů a na vrchní učitelé předmětů humanitních. Užívání citátů, poznámek, bibliografie hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 14 6 6 2 5 důležité 36 13 20 4 4 málo důležité 44 48 40 10 22 nedůležité 31 33 35 9 12

cel. 33 77 164 120

100% 80%

4. nedůležité

60%


40%


20% 0% hum. přír. 1.st.

řed.

ner.

cel.

95

h) Psaní resumé, tezí, anotací je významné pro více než polovinu dotazovaných ředitelů (60%), u ostatních skupin respondentů je tato dovednost spíše málo důležitá nebo nedůležitá, přičemž nejméně zájmu o ni projevují učitelé prvního stupně (25%). Psaní resumé, anotace hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 16 9 2 4 2 důležité 34 22 22 11 15 málo důležité 44 39 37 6 12 nedůležité 21 22 31 4 12

cel. 33 104 138 90

100% 80%


60%

2. důležité

40%


20% 0% hum. přír. 1.st.

řed.

ner.

cel.

Celkově je o dovednosti a žánry písemného projevu rozdílný zájem – obecně se učitelé více zajímají o praktické činnosti než o činnosti spojené se studiem nebo vědeckou prací. Rozdíly existují i mezi jednotlivými skupinami respondentů – většinou se ukazují různé potřeby ředitelů na jedné straně a učitelů na straně druhé. V některých případech se projevují rozdíly mezi potřebami učitelů humanitních nebo přírodovědných předmětů.

I.22.2 MLUVENÝ PROJEV Mluvený projev, řečová dovednost velice důležitá pro případnou cizojazyčnou komunikaci v rámci profese učitele, bývá často v naší zemi, zejména mezi střední a starší generací, problematickou dovedností, a to hlavně na nižší a střední úrovni jazykové kompetence. Zástupci těchto věkových skupin obvykle uvádějí, že je pro ně obtížné překonat zábrany, které jim nedovolují v cizím jazyce hovořit, i když mají jinak dobrou průpravu např. v gramatice a ve čtení. Podle předpokladů by tedy tato dovednost měla být respondenty hodnocena vysoko. a) Mluvený projev s poznámkami i bez je pro všechny skupiny respondentů velmi důležitý nebo důležitý (75% - 90%), rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou malé.

96

Mluvený projev s poznámkami i bez (referát, prezentace, přednáška) hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důlež. 80 61 57 16 30 důležité 50 40 42 11 11 málo důležité 9 7 14 1 10 nedůležité 12 5 19 4 3

cel. 244 154 41 43

100% 80%

4. nedůležité

60%


40%

1.velmi důlež.

20% 0% hum. přír. 1.st. řed. ner.

cel.

b) Dialogický mluvený projev považuje za velmi důležitý nebo důležitý ještě větší procento učitelů než v předchozím případě, a to opět bez větších rozdílů mezi profesními skupinami (85% -100%). Kladení otázek, odpovídání na otázky, vedení rozhovorů hum. přír. 1.st. řed. ner. cel. velmi důležité 128 95 123 25 30 401 důležité 21 22 15 3 11 72 málo důležité 8 2 1 5 3 19 nedůležité 1 2 0 0 2 5 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

4. nedůležité 3. málo důležité 2. důležité 1. velmi důležité

hum. přír. 1.st. řed.

ner.

cel.

c) Vysvětlování a popisování - rovněž další žánry a dovednosti mluveného projevu jsou pokládány jednotlivými skupinami za velmi důležité nebo důležité (80% - 90%).

97

Vysvětlování, popisování hum. přír. 1.st. řed. ner. cel. velmi důležité 70 51 60 16 14 211 důležité 55 47 46 10 34 192 málo důležité 18 10 17 4 7 56 nedůležité 2 2 7 1 4 16 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%


hum. přír. 1.st.

řed.

ner.

cel.

d) Vyjadřování souhlasu, názoru, kritiky - poslední graf opět dokládá vysoký zájem (70% - 85%) o dovednosti spojené s těmito komunikativními funkcemi. Rozdíly mezi jednotlivými profesními skupinami nejsou velké. Mírně vyšší zájem projevují ředitelé, menší důležitost jim přikládá skupina s nerozlišenými aprobacemi. Vyjadřování souhlasu, nesouhlasu, názoru, kritiky, pochvaly hum. přír. 1.st. řed. ner. cel. velmi důležité 76 56 61 13 18 224 důležité 43 30 44 14 20 151 málo důležité 13 16 21 2 9 61 nedůležité 13 8 6 2 8 37 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%


hum. přír. 1.st. řed.

ner.

cel.

Celkově lze konstatovat, že o zkoumané dovednosti mluveného projevu je mezi učiteli výrazný zájem, rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou menší než u psaného projevu.

98

I.22.3 ČTENÍ Dovednost čtení mají u nás obvykle uživatelé cizího jazyka osvojenou na vyšší úrovni než předchozí dvě dovednosti. V případě učitelů byl předpoklad, že tato dovednost je pro ně obecně významná a že se mohou mezi jednotlivými profesními skupinami u některých dílčích dovedností vyskytovat větší rozdíly než u mluveného projevu. a) Čtení odborných textů je mezi odborníky obecně považováno za velmi důležité a výuce dovedností v této oblasti je na vysokých školách přikládán značný význam. Studium odborných textů v cizím jazyce by mělo provázet nejen vysokoškolské studenty, ale i učitele v praxi. Z grafu je zřejmé, že tyto dovednosti považují respondenti za spíše důležité (55% - 85%), přičemž skupiny učitelů přírodovědných i humanitních oborů, stejně jako učitelé nespecifikovaných předmětů, je hodnotí výše než učitelé prvního stupně a ředitelé. Čtení odborných textů hum. přír. 1.st. řed. ner. 1. velmi důlež. 47 54 28 8 16 2. důležité 61 40 38 8 26 3. málo důlež. 25 11 30 12 9 4. nedůležité 12 2 13 0 3

cel. 153 173 87 30

100% 80%

4. nedůležité

60%

3. málo důlež. 2. důležité

40%

1. velmi důlež.

20% 0% hu

přír. 1.st. řed.

ner.

cel.

b) Porozumění čteným instrukcím - dovednosti spojené s porozuměním čteným instrukcím jsou vesměs hodnoceny velmi vysoko (85% - 95%), mírně výše než ostatní je hodnotí ředitelé. Porozumění instrukcím hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 89 70 81 28 26 důležité 39 34 39 4 20 málo důležité 7 2 6 1 8 nedůležité 0 2 1 0 1

99

cel. 294 136 24 4

Porozumění instrukcím 100% 80%


60%

2. důležité

40%


20% 0% hum přír. 1.st. řed.

ner.

cel.

c) Čtení matematických vzorců, grafů apod. je podle očekávání hodnoceno jako velmi důležité nebo důležité pouze skupinou učitelů vyučujících přírodovědné předměty (60%), ostatní skupiny těmto dovednostem přikládají význam pouze ve 25% - 35%. Čtení grafů, matematických vzorců apod. hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 10 28 3 3 3 důležité 19 30 24 6 7 málo důležité 51 25 38 13 21 nedůležité 51 12 41 4 14

cel. 47 86 148 122

100% 80%


60%

2. důležité

40%


20% 0% hum přír. 1.st.

řed.

ner.

cel.

d) Dovednost vyhledávat a shromažďovat informace, která úzce souvisí s využíváním internetu a která je v současnosti obecně důležitá, je hodnocena vysoko, a to všemi skupinami 75% -85%. Vyhledávání a shromažďování informací hum. přír. 1.st. řed. ner. cel. velmi důležité 59 35 46 12 13 165 důležité 52 51 53 11 27 194 málo důležité 16 10 20 4 5 55 nedůležité 4 4 8 1 4 21

100

Vyhledávání a shromažďování informací 100% 80%


60%

2. důležité

40%



ner.

cel.

e) Čtení pro celkové porozumění - dovednosti potřebné ke čtení pro celkové porozumění jsou velmi důležité nebo důležité pro 90 a více procent učitelů. I tato skutečnost souvisí pravděpodobně s tím, že je přikládán velký význam schopnostem vyhledávat informace Čtení pro celkové porozumění hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 117 81 106 25 39 důležité 22 25 22 2 14 málo důležité 3 6 3 3 4 nedůležité 2 2 5 0 0

cel. 368 85 19 9

100% 80%

4. nedůležité

60%


40%



řed.

ner.

cel.

f) Dovednosti detailního čtení jsou pokládány za velmi důležité nebo důležité přibližně polovinou respondentů (40% - 55%), s malými rozdíly mezi jednotlivými aprobačními seskupeními – mírně převažuje zájem učitelů prvního stupně. V porovnání s dovednostmi čtení pro celkové porozumění kladou respondenti tyto dovednosti podstatně níže. Detailní čtení velmi důležité důležité málo důležité nedůležité

hum. přír. 1.st. řed. ner. 13 6 13 0 4 48 38 44 11 14 53 30 38 10 16 14 12 9 5 10 101

cel. 36 155 147 50

Detailní čtení 100% 80%


60%

2. důležité

40%



řed.

ner.

cel.

g) Užívání slovníků - přibližně 80% dotazovaných uvádí dovednosti spojené s užíváním slovníků za velmi důležité nebo důležité, učitelé humanitních předmětů jim přisuzují nepatrně větší význam než ostatní dotazovaní. Užívání slovníků velmi důležité důležité málo důležité nedůležité

hum. přír. 1.st. řed. ner. 68 48 63 14 21 45 27 38 10 18 9 15 16 4 6 8 6 8 2 3

cel. 214 138 50 27

100% 80%


60%

2. důležité

40%



ner.

cel.

Celkově projevují respondenti o dovednosti a žánry písemného projevu rozdílný zájem, větší tam, kde činnost souvisí s novými trendy v komunikaci (vyhledávání a shromažďování informací, čtení pro celkové porozumění, porozumění instrukcím, práce se slovníkem). Pokud jde o jednotlivé skupiny učitelů, lze u některých žánrů a dovedností opět vysledovat větší zájem mezi učiteli přírodovědných nebo humanitních oborů než mezi ostatními.

I.22.4 POSLECH Poslech je řečová dovednost, která v současnosti nabývá pro uživatele cizího jazyka většího významu, než tomu bylo v minulosti, a to ať jde o poslech ze záznamu (televize,

102

rozhlas) nebo o poslech živý. Pro střední a starší generaci je i tato dovednost, podobně jako dovednost ústního projevu, problematičtější a lze se domnívat, že bude i respondenty oceňována jako důležitá. a) Poslech přednášky (referátu, prezentace) – tato dovednost je považována většinou dotazovaných (55% - 85%) za důležitou nebo velmi důležitou, největší význam jí přikládají učitelé přírodovědných předmětů, nejmenší učitelé předmětů humanitních. Poslech přednášky s příp. zapisováním poznámek hum. přír. 1.st. řed. ner. cel. velmi důležité 62 55 45 9 23 194 důležité 38 37 50 17 20 162 málo důležité 25 16 21 6 6 74 nedůležité 56 1 12 0 5 74 100% 80%


60%

2. důležité

40%


20% 0% hum. přír. 1.st.

řed.

ner.

cel.

b) Dovednost porozumění instrukcím patří podle názoru naprosté většiny (75% 100%) respondentů k důležitým nebo velmi důležitým potřebám všech skupin učitelů, přičemž na spodním okraji rozmezí se nacházejí učitelé humanitních předmětů, na vrchním to jsou ředitelé. Porozumění mluveným instrukcím hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 72 54 113 26 41 důležité 18 35 17 8 13 málo důležité 6 2 5 0 4 nedůležité 25 1 2 0 1

cel. 306 91 17 29

100% 80%

4. nedůležité

60%


40%


20% 0% hum. přír. 1.st.

řed.

ner.

cel.

103

c) Interaktivní poslech je rovněž hodnocen spíše jako důležitý nebo velmi důležitý, a to velmi vyrovnaně všemi skupinami (70% - 80 %), přičemž na spodní hranici je skupina ředitelů a učitelů prvního stupně. Interaktivní poslech hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 66 34 45 16 13 důležité 45 46 52 7 24 málo důležité 11 20 20 6 12 nedůležité 17 4 6 3 5

cel. 174 174 69 35

100% 80%

4. nedůležité

60%


40%


20% 0% hum. přír. 1.st. řed.

ner.

cel.

d) Poslech ze záznamu je také pokládán za důležitý nebo velmi důležitý většinou učitelů: 65% (učitelé 1. stupně) - 80% (učitelé nespecifikovaných předmětů). Poslech ze záznamu hum. přír. 1.st. řed. ner. velmi důležité 53 20 37 6 19 důležité 55 55 49 15 17 málo důležité 17 25 35 8 8 nedůležité 14 10 10 2 1

cel. 135 191 93 37

100% 80%

4. nedůležité

60%


40%


20% 0% hum. přír. 1.st.

řed.

ner.

cel.

Celkově jsou dovednosti poslechu (podobně jako mluveného projevu) hodnoceny jako důležitější než dovednosti čtení a písemného projevu, respektive než některé dílčí dovednosti a žánry spadající pod posledně dvě jmenované makro dovednosti.

104

I.22.5 PŘEHLED Tabulky a grafy umístěné níže ukazují v přehledu profesní potřeby týkající se jednotlivých řečových dovedností, a to učitelů jako celku. a) Písemný projev Písemný projev zahrnuje následující řečové dovednosti a žánry odborné komunikace: psaní formálního dopisu (žádost, doporučení, odpověď na inzerát), psaní životopisu, vyplňování dotazníku zapisování poznámek (při poslechu i z čteného textu), psaní projektů, případových studií, disertací, psaní článků, zpráv, esejů, přednášek, zaznamenávání výsledků (pokusů apod.), referenční dovednosti (užívání poznámek, citátů, bibliografie), psaní resumé, anotace. dopisy poznámky projekty životopis články výsledky citáty resumé velmi důl. 336 121 68 24 33 33 168 69 důležité 136 197 154 119 77 104 172 132 málo důl. 24 91 133 158 164 138 66 130 nedůležité 7 47 66 87 120 90 23 67 600 500

nedůležité

400

málo důl.

300

důležité

200

velmi důl.

100 0 dopisy

poznámky projekty

životopis

články

výsledky

citáty

resumé

Tři nejžádanější řečové dovednosti písemného projevu jsou: psaní dopisů, psaní životopisu a zapisování poznámek, za nimi následuje psaní projektů a článků. Na posledních místech je zapisování výsledků, psaní resumé nebo anotací a užívání referenčních dovedností. b) Mluvený projev Mluvený projev: projev s charakterem monologu, a to s poznámkami i bez (referát, prezentace, přednáška), vysvětlování, popisování, dialogický mluvený projev (kladení otázek, odpovídání na otázky, vedení rozhovorů), vyjadřování souhlasu, nesouhlasu, názoru, kritiky, pochvaly. prezentace rozhovor vysvětlování názor velmi důl. 244 401 211 224 důležité 154 72 192 151 málo důl. 41 19 56 61 nedůležité 43 5 16 37

105

Mluvený projev 600 nedůležité

500

málo důl.

400

důležité

300

velmi důl.

200 100 0 prezentace

rozhovor

vysvětlování

názor

Za nejdůležitější řečovou dovednost pokládají respondenti dovednosti dialogického projevu, ostatní dovednosti jsou pro ně rovněž velmi důležité nebo důležité, a to téměř stejnou měrou: prezentace (přednáška apod.), vysvětlování a vyjadřování názoru (souhlasu, nesouhlasu, kritiky, pochvaly). c) Čtení Čtení: čtení odborných textů, porozumění čteným instrukcím, vyhledávání a shromažďování informací, čtení grafů, matematických vzorců apod., detailní čtení, čtení pro celkové porozumění, užívání slovníků. texty instrukce grafy informace detail. čtení slovníky celk. poroz. velmi důl. 153 294 47 165 36 214 368 důležité 173 136 86 194 155 138 85 málo důl. 87 24 148 55 147 50 19 nedůležité 30 4 122 21 50 27 9 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

nedůležité málo důl. důležité velmi důl.

texty

instrukce

grafy

informace

detail. čtení

slovníky

celk. poroz.

Mezi žádanější dovednosti čtení patří čtení pro celkové porozumění, porozumění čteným instrukcím a informacím, užívání slovníků a čtení odborných textů. Za méně potřebné pokládají respondenti dovednosti detailního čtení a čtení grafů. d) Poslech Poslech: poslech přednášky s případným zapisováním poznámek, porozumění mluveným instrukcím, interaktivní poslech, poslech ze záznamu. 106

Poslech přednáška instrukce interakt. poslech záznam velmi důl. 194 306 174 135 důležité 91 174 191 162 málo důl. 17 69 93 74 nedůležité 74 29 35 37 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

nedůležité málo důl. důležité velmi důl.

přednáška

instrukce

inter. pos.

záznam

Poslech považují dotazovaní učitelé vesměs za velmi důležitou nebo důležitou dovednost, přičemž mírně převažuje dovednost porozumění mluveným instrukcím.

I.22.6 ZÁVĚR V přehledu níže lze zaznamenat, zda respondenti některých profesních skupin považují některé dovednosti a žánry za více či méně důležité. V tabulkách jsou uvedeny součty hodnot velmi důležité a důležité, které fakticky udávají skutečnou potřebnost. Každý součet je brán jako 100%, aby bylo možno vysledovat poměrnou důležitost pro každou skupinu. a) Písemný projev Písemný projev zahrnuje následující řečové dovednosti a žánry odborné komunikace: psaní formálního dopisu (žádost, doporučení, odpověď na inzerát), psaní životopisu, vyplňování dotazníku, zapisování poznámek (při poslechu i z čteného textu), psaní projektů, případových studií, disertací, psaní článků, zpráv, esejů, přednášek, zaznamenávání výsledků (pokusů apod.), referenční dovednosti (užívání poznámek, citátů, bibliografie), psaní resumé, anotace.

107

Písemný projev humanitní přírodovědné 1. stupeň nerozlišeno ředitelé 139 118 129 52 34 112 84 96 39 9 100 70 93 34 21 86 15 60 30 10 66 62 51 25 18 53 37 29 18 6 50 19 26 9 6 50 31 24 17 15 656 436 508 224 132

dopisy životopis poznámky články projekty výsledky citáty resumé celkem řed. nerozl. 1. stup. přír. hum. 0%

10% dopisy

20% životopis

30%

40%

poznámky

50% články

60% projekty

70% výsledky

80% citáty

90%

100%

resumé

Rozdíly v zájmu o dovednosti písemného projevu mezi jednotlivými profesními skupinami jsou následující (průměrný zájem = 12,5%): • Učitelé humanitních předmětů – poměrný zájem o dovednosti písemného projevu se pohybuje v rozmezí 8% až 21%, přičemž na spodní hranici je psaní resumé, referenční dovednosti a zaznamenávání výsledků, na horní je psaní dopisů, životopisu, zapisování poznámek a psaní článků. • Učitelé přírodovědných předmětů – poměrný zájem o jednotlivé dovednosti je v rozsahu mezi 3% a 27%, výrazně méně zájmu je o psaní článků a referenční dovednosti, více zájmu se projevuje o psaní dopisů, životopisu, zapisování poznámek a psaní projektů. • Učitelé prvního stupně - o dovednosti poslechu mají poměrný zájem v rozmezí 5% - 25%, nejméně žádané je psaní resumé, referenční dovednosti a zaznamenávání výsledků, nejvíce žádané psaní dopisů, životopisu a zapisování poznámek. • Učitelé nerozlišených aprobací - zkoumané dovednosti hodnotí poměrně jako velmi důležité nebo důležité v rozsahu 4% (užívání referenčních dovedností psaní resumé, zaznamenávání výsledků) až 23% (psaní dopisů, životopisu, zapisování poznámek a psaní článků). • Ředitelé - poměrný zájem o dané dovednosti mají v rozmezí 5% až 28%, nejméně zájmu je o a zaznamenávání výsledků, užívání referenčních dovedností a psaní životopisu a článků, nejvíce zájmu o psaní dopisů, projektů a zapisování poznámek.

108

Rozdíly v zájmu o dovednosti písemného projevu v rámci každé skupiny jsou poměrně značné, mezi jednotlivými profesními skupinami jsou v některých případech také velké. Obecně je větší zájem o dovednosti spojené s praktickým využitím (první polovina dovedností v tabulce), méně zájmu respondenti projevují o akademičtější dovednosti (druhá polovina dovedností). b) Mluvený projev Mluvený projev: projev s charakterem monologu, a to s poznámkami i bez (referát, prezentace, přednáška), vysvětlování, popisování, dialogický mluvený projev (kladení otázek, odpovídání na otázky, vedení rozhovorů), vyjadřování souhlasu, nesouhlasu, názoru, kritiky, pochvaly. Mluvený projev humanitní přírodovědné 1. stupeň nerozlišeno ředitelé 149 117 138 41 28 130 101 99 41 27 125 98 106 48 26 119 86 105 38 27 523 402 448 168 108

rozhovor prezentace vysvětlování názor celkem řed. ner. 1. st. přír. hum. 0%

10%

20%

30%

rozhovor

40%

50%

prezentace

60%

70% vysvětlování

80%

90%

100%

názor

Rozdíly v zájmu o dovednosti mluveného projevu mezi jednotlivými profesními skupinami jsou následující (průměrný zájem = 25%): • Učitelé humanitních předmětů – poměrný zájem o dovednosti mluveného projevu se pohybuje v rozmezí 23% (vyjadřování názoru, souhlasu apod.) až 29% (vedení rozhovoru). • Učitelé přírodovědných předmětů – poměrný zájem o jednotlivé dovednosti je v rozsahu mezi 21% (vyjadřování názoru, souhlasu apod.) až 29% (vedení rozhovoru). • Učitelé prvního stupně - o dovednosti mluveného projevu se projevuje poměrný zájem v rozmezí 22% (prezentace, přednáška apod.) až 31% (vedení rozhovoru). • Učitelé nerozlišených aprobací - zkoumané dovednosti hodnotí poměrně jako velmi důležité nebo důležité v rozsahu 23% (vyjadřování názoru, souhlasu apod.) - 29% (vysvětlování.).

109

•

Ředitelé - poměrný zájem o dané dovednosti mají v rozmezí 24% (vyjadřování názoru, souhlasu apod.) - 26% (vedení rozhovoru).

Rozdíly v zájmu o dovednosti mluveného projevu mezi jednotlivými profesními skupinami jsou oproti rozdílům v zájmu o dovednosti písemného projevu poměrně vyrovnané. Největší zájem je o dovednosti spojené s vedením rozhovorů, případně s vysvětlováním, nejmenší o komunikativní funkce - vyjadřování názoru, souhlasu, odmítnutí apod. c) Čtení Čtení: čtení odborných textů, porozumění čteným instrukcím, vyhledávání a shromažďování informací, čtení grafů, matematických vzorců apod., detailní čtení, čtení pro celkové porozumění, užívání slovníků. Čtení humanitní přírodovědné 1. stupeň nerozlišeno ředitelé 139 106 128 53 27 128 104 120 46 32 113 75 101 39 24 111 86 99 40 23 108 94 66 42 16 61 44 57 18 11 29 58 27 10 9 689 567 598 248 142

celkové porozumění instrukce slovníky informace odborné texty detailní čtení grafy celkem řed. ner. 1. st. přír. hum. 0%

10% cel.por.

20%

30%

instrukce

40% slovníky

50%

60%

informace

70% texty

80% det. čtení

90%

100%

grafy

Rozdíly v zájmu o dovednosti čtení mezi jednotlivými profesními skupinami jsou následující (průměrný zájem je přibližně 14%): • Učitelé humanitních předmětů – poměrný zájem o dovednosti čtení se pohybuje v rozmezí 4% (čtení grafů, detailní čtení) až 20% (čtení pro celkové porozumění, porozumění čteným instrukcím). • Učitelé přírodovědných předmětů – poměrný zájem o jednotlivé dovednosti je v rozsahu mezi 8% (detailní čtení, čtení grafů) až 19% (čtení pro celkové porozumění, porozumění čteným instrukcím).

110

• Učitelé prvního stupně - o dovednosti čtení se projevuje poměrný zájem v rozmezí 5% (čtení grafů, detailní čtení) až 21% (čtení pro celkové porozumění, porozumění čteným instrukcím). • Učitelé nerozlišených aprobací - zkoumané dovednosti hodnotí poměrně jako velmi důležité nebo důležité v rozsahu 4% (čtení grafů, detailní čtení) - 21% (čtení pro celkové porozumění, porozumění čteným instrukcím). • Ředitelé - poměrný zájem o dané dovednosti mají v rozmezí 6% (vyjadřování názoru, souhlasu apod.) - 23% (porozumění čteným instrukcím, čtení pro celkové porozumění). Rozdíly v zájmu o dovednosti čtení v rámci každé skupiny jsou poměrně značné, mezi jednotlivými profesními skupinami jsou menší. Pořadí důležitosti řečových dovedností je u všech skupin téměř totožné. Obecně je větší zájem o dovednosti spojené se získáváním informací (první dvě třetiny dovedností v tabulce), méně zájmu respondenti projevují o ostatní dovednosti (poslední třetina dovedností). d) Poslech Poslech: poslech přednášky s případným zapisováním poznámek, porozumění mluveným instrukcím, interaktivní poslech, poslech ze záznamu. Poslech humanitní přírodovědné 1. stupeň nerozlišeno ředitelé 111 80 97 37 23 108 75 86 36 21 100 92 95 43 26 90 89 130 54 34 409 336 408 170 104

interakt.posl. záznam přednáška instrukce celkem řed. ner. 1. st. přír. hum. 0%

10%

20% interakt.posl.

30%

40%

50%

záznam

60%

70%

přednáška

80%

90%

100%

instrukce

Rozdíly v zájmu o poslechové dovednosti mezi jednotlivými profesními skupinami jsou následující (průměrný zájem = 25%): • Učitelé humanitních předmětů upřednostňují interaktivní poslech a poslech ze záznamu, poté následuje poslech přednášky (referátu, prezentace) a na posledním místě dovednost porozumění mluveným instrukcím. Zájem o dané dovednosti se pohybuje v rozmezí 27% až 22%.

111

• Učitelé přírodovědných předmětů pokládají za nejdůležitější dovednost poslech přednášky (27%), poté následuje porozumění instrukcím a dále to je interaktivní poslech a poslech ze záznamu (22%). • Učitelé prvního stupně mají zájem o dovednosti poslechu v rozmezí 32% až 21%, za nejdůležitější pokládají dovednost porozumění instrukcím, za nejméně důležitou dovednost poslechu ze záznamu. • Učitelé nerozlišených aprobací hodnotí jako velmi důležité nebo důležité zkoumané dovednosti v rozmezí 33% (porozumění instrukcím) až 20% (poslech ze záznamu) • Ředitelé projevují největší zájem o dovednost porozumění instrukcím (32%), nejmenší o poslech ze záznamu (21%). Rozdíly v zájmu o dovednosti poslechu v rámci každé skupiny nejsou velké, zato jsou poměrně značné rozdíly v preferenci dovedností jednotlivých skupin.

112

I.23 Do jaké míry je důležité, aby učitel prokázal znalost cizího jazyka při suplování výuky cizího jazyka nebo v jiné situaci při vyučování? Květa Rychtářová V otázce se sleduje potřeba učitelů ovládat cizí jazyk pro účely výuky, a to: • při suplování • v jiných situacích. Jiné situace, jak je uváděli respondenti, jsou následující: • práce s počítačem, návštěva zahraničních studentů, návštěva školy v zahraničí, účast na mezinárodních projektech, vzájemné výměny studentů, čtení a výslovnost cizích slov / názvů / jmen / odborných termínů, rozhovor s rodiči cizinci, komparace systémů ČJ a cizího jazyka, práce s cizojazyčným materiálem, instrukce k přístroji, zpracování projektů. Důležitost byla hodnocena jednotlivými profesními skupinami čtyřmi kategoriemi: • velmi důležité • důležité • málo důležité • nedůležité Profesní skupiny respondentů jsou vytvořeny stejně jako v předchozích otázkách: • humanitní obory • přírodovědné obory • první stupeň • ředitelé a zástupci • nerozlišené aprobace Význam cizího jazyka pro suplování a jiné profesní účely hum. celk. přír celk. 1.st.ZŠ celk. ved 1. velmi důl. 31 36 25 31 18 19 8 2. důležité 84 95 57 72 95 105 17 3. málo důl. 27 28 28 28 20 20 6 4. nedůležité 12 13 11 11 6 6 5

celk. 8 22 6 5

neroz. 15 27 9 3

celk. 18 33 9 3

100% 80% 60% 40% 20% 0% hum.

celkem

přír. celkem 1.st. 1. velmi důležité 2. důležité

celkem vedení celkem neroz. 3. málo důležité 4. nedůležité

celkem

Cizí jazyk pro účely výuky považují dotazovaní učitelé ve velké většině a bez ohledu na

aprobace za velmi důležitý nebo důležitý, a to jak při suplování, tak i z jiných důvodů (viz výše – jiné). První sloupec grafu vždy ukazuje význam pro suplování, druhý celkově pro různé účely (včetně suplování). 113

I.24 Pokud jde o profesní jazyk, považujete pro sebe za důležitější ovládat cizí jazyk zaměřený na vyučované předměty, nebo na pedagogiku, školství, vzdělávání? Květa Rychtářová

Otázka je zaměřena na zájem učitelů ovládat cizí jazyk: • zaměřený tematicky na vyučované předměty • na tematiku školství a vzdělávání Skupiny respondentů jsou vytvořeny stejně jako v předchozích otázkách: • H – humanitní obory • P – přírodovědné obory • 1 – první stupeň • Ř – ředitelé a zástupci • N – nerozlišené aprobace Tematické zaměření cizího jazyka vyučované předměty pedagogika, školství, vzdělávání

H 121 29

P 106 25

1 106 31

Ř 14 21

N 50 13

100% 80% 60% 40% 20% 0% humanitní předměty

přírodovědné předměty

1. stupeň ZŠ / národní škola

vyučované předměty

ředitelé, zástupci (vedení)

nerozlišeno

pedagogika školství, vzdělávání

Pokud jde o zaměření cizího jazyka a s tím související otázku učebních textů, dotazovaní učitelé dávají až na jedinou výjimku přednost problematice svého oboru před problematikou školství. Tu naopak upřednostňují v souladu s našimi předpoklady ředitelé a jejich zástupci, větší zájem o ni se očekával i u vyučujících prvního stupně. Závěr k otázkám 23 – 24: • Za důležitou se pokládá schopnost suplovat výuku cizího jazyka. • Upřednostňuje se problematika oboru před problematikou týkající se školství (učitelé). • Upřednostňuje se problematika školství před problematikou týkající se oboru (ředitelé). • Za důležitou se pokládá schopnost užívat cizího jazyka pro účely profese.

114

J. ORGANIZACE KURZŮ CIZÍHO JAZYKA

Kapitola zahrnuje otázky, které jsou zaměřeny na organizaci kurzů cizího jazyka s ohledem na různé aspekty: 25. Navštěvoval/a byste kurz cizího jazyka zaměřený podle vašeho zájmu, v případě, že by Pedagogické centrum ve vašem regionu takový kurz nabízelo? Které z následujících podmínek jsou pro vás důležité a musely by být splněny? 26. Které z následujících podmínek jsou pro vás vítané nebo přijatelné? 27. Která z podmínek je pro vás vhodnější?

115

J.25 Navštěvoval/a byste kurz cizího jazyka zaměřený podle vašeho zájmu, v případě, že by Pedagogické centrum ve vašem regionu takový kurz nabízelo? Které z následujících podmínek jsou pro vás důležité a musely by být splněny? Květa Rychtářová

V otázce se zjišťuje zájem učitelů navštěvovat kurzy cizího jazyka a podmínky, za nichž by takovou výuku absolvovali. Důležitost podmínek byla hodnocena čtyřmi kategoriemi: • velmi důležité • důležité • málo důležité • nedůležité Podmínky návštěvnosti kurzů cizího jazyka Výuky je Návštěva kurzu hrazena je kompenzována zaměstnavatelem snížením den. nebo z jiných úvazku při zdrojů než stejném platu. z vlastních. velmi důl. 224 113 důležité 123 96 málo důl. 65 75 nedůlež. 35 148 celkem 447 432

Absolvování kurzu je kladně hodnoceno zaměstnavatelem.

Při absolvování kurzu je udělen certifikát.

98 106 115 110 429

182 107 69 90 448

500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Výuky je hrazena Návštěva kurzu je zaměstnavatelem nebo kompenzována snížením z jiných zdrojů než den. úvazku při stejném z vlastních. platu.

Absolvování kurzu je kladně hodnoceno zaměstnavatelem. 1. velmi důl. 3. málo důl.

Při absolvování kurzu je udělen certifikát.

2. důležité 4. nedůležité

Na všechny části otázek odpovědělo přibližně stejné množství dotazovaných. Za velmi důležité nebo důležité považuje většina otázku finanční úhrady kurzu a větší část respondentů se domáhá udělení certifikátu. Kompenzace návštěvy kurzu snížením úvazku je důležitá nebo velmi důležitá asi pro polovinu tázaných, podobně jako kladné hodnocení kurzu. 116

J.26 Které z následujících podmínek jsou pro vás vítané nebo přijatelné? Květa Rychtářová

Otázka si všímá organizačních podmínek kurzů cizího jazyka. Důležitost podmínek hodnotili respondenti dvěma kategoriemi: • vítané • přijatelné Organizační podmínky kurzů cizího jazyka Výuka Výuka Výuka Doba s rodi- s český- výuky ve s českými lými mi i ro- všední den mluv- mluv- dilými čími čími mluvčí- odpoledmi, kteří ne nebo se třídají navečer vítané přijatel. celkem

135 205 340

194 146 340

358 81 439

267 151 418

Výuka v sobotu nebo v neděli

42 182 224

Každodenní výuka o prázd. v místě bydliště po dobu 1–2 týdnů 134 152 286

Intenzivní výuka o prázdninách mimo bydliště s ubytováním po dobu 1–2 týd. 103 166 269

500 400 300 200 100 0 Výuka s českými mluvčími

vítané

Výuka s rodilými mluvčími

přijatelné

Výuka Doba výuky Výuka s českými i ve všední den v sobotu rodilými mluv odpoledne nebo v neděli čími, kteří se nebo navečer střídají

celkem

Každodenní Intenzivní výuka o výuka o prázdninách prázdninách v místě mimo bydliště bydliště po s ubytováním dobu 1–2 po dobu 1 – 2 týdnů týdnů

Tabulka a graf vypovídají o době a typu učitele v kurzu cizího jazyka, který by respondenti případně navštěvovali. Vítaná je pro ně zejména výuka, kdy se jako vyučující střídají čeští učitelé s rodilými mluvčími (celkem 439 tázaných), přičemž výuka pouze s rodilými mluvčími je spíše vítaná, kdežto výuka pouze s českými učiteli jenom přijatelná. Pro každou z posledních dvou možností je vždy celkem 340 tázaných. Pokud jde o dobu výuky, vítané jsou spíš kurzy pořádané ve všední den odpoledne nebo navečer, kdežto víkendy jsou spíše přijatelné. Výuka o prázdninách je rovněž spíše přijatelná než vítaná. Celkově, sečtou-li se obě možnosti (vítaná + přijatelná), je nejvíce respondentů pro výuku ve všední den, poté o prázdninách a nakonec o víkendech. 117

J.27 Která z podmínek je pro vás vhodnější? Květa Rychtářová Otázka se týká organizace výuky a zjišťuje okolnosti, které jsou pro respondenty výhodné. Každá okolnost je nabízena ve dvou protikladných kategoriích označených 1, 2. Okolnosti organizace výuky skupina tempo výuky 1.maximálně 1.pomalejší s 10 osobami 2.rychlejší 2.s více osob. 1. 496 353 2. 17 149

domácích úkolů 1.hodně 2.málo 335 152

1.skupinová výuka 2.frontální výuka 357 56

1.dostatek relaxace 2.časté testování 306 146

500 400 300 200 100 0 1.maximálně 10 osob 2.více osob

tempo výuky 1.pomalejší 2.rychlejší

domácích úkolů 1.hodně 2.málo 1.

1.skupinová výuka 1.dostatek relaxace 2.frontální výuka 2.časté testování

2.

Z grafu vyplývá, že dotazovaní učitelé by v případě návštěvy kurzu cizího jazyka dali spíše přednost pomalejšímu tempu výuky před rychlejším, a to ve skupině s menším počtem účastníků (do deseti), s dostatkem relaxace (respektive s dostatkem takových činností, které mají uvolňující charakter – jazykové hry, písně apod.), zároveň však upřednostňují zadávání dostatečného množství domácích úkolů a dále jim více vyhovuje skupinová výuka než frontální.

Závěr k otázkám 25 – 27 Z posledních otázek vyplývá, že by respondenti spíše navštěvovali kurz za následujících podmínek: Výuky je hrazena zaměstnavatelem nebo z jiných zdrojů než z vlastních. Při absolvování kurzu je udělen certifikát. Výuka probíhá s českými i rodilými mluvčími, kteří se střídají. Doba výuky je ve všední den odpoledne nebo navečer. Výuka je uskutečňována ve skupině maximálně s 10 osobami. Tempo výuky je spíše pomalejší. Důraz je kladen na domácích přípravu. Dává se přednost skupinové výuce před frontální.

118

K. ZÁVĚR Květa Rychtářová

Publikace je jedním z výstupů stejnojmenného projektu, který je plánován na další dva roky. Předkládá analýzu dat sebraných v první polovině roku 2002 na základních a středních školách z celé republiky. Provedená analýza dává podrobný obraz stavu jazykové kompetence a profesních potřeb učitelů základních a středních škol v ČR. Shromážděná data jsou důležitým podkladem pro další práci na grantovém projektu. Zároveň jsou možným zdrojem informací pro pedagogické fakulty, pedagogická centra a organizátory celoživotního vzdělávání učitelů v oblasti výuky cizích jazyků pro profesní potřeby. V dalších dvou letech projekt bude pokračovat následujícími aktivitami: Vytvoření profilu učitele jako uživatele cizího jazyka. Postižení shod a rozdílů mezi současným stavem a profilem učitele. Příprava modulového kurikula a sylabů odborného jazyka. Realizace pilotních kurzů, jejich monitorování Příprava k uvedení kurzů do praxe pedagogických center Mezi připravovanými výstupy budou tyto: Organizování konferencí pro učitele odborného jazyka PF a FF z ČR a SR Vydání sborníků Publikování kurikula a sylabů Projekt i předložená analýza jsou výsledkem několikaleté činnosti Centra jazykové přípravy PF UJEP, která je zaměřena na výzkum v oblasti cizího jazyka pro specifické účely, konkrétně odborného jazyka pro účely školství. Problematiku stavu odborného jazyka v rámci jazykové vybavenosti učitelů různých aprobací, která je tématem projektu, neřeší koncepčně podle dostupných informací žádné pracoviště v ČR. Centrum jazykové přípravy PF UJEP se jí začalo zabývat již dříve. V letech 1998 - 1999 bylo řešitelem grantového projektu Rezortního výzkumu MŠMT s názvem Koncepce zkvalitnění výuky cizích jazyků na pedagogických fakultách s ohledem na naši integraci do EU, který se zabýval jazykovou přípravou na pedagogických fakultách. Během posledních pěti let získalo několik grantů MŠMT z Podpory učitelských vzdělávacích programů a jiných vzdělávacích aktivit. V rámci svých aktivit na poli výzkumu cizího jazyka pro specifické účely pořádá Centrum jazykové přípravy PF UJEP od roku 1998 každoroční setkání učitelů neoborových cizích jazyků z pedagogických (PF) a filozofických fakult (FF). Poslední tři roky mají tato setkání statut mezinárodní konference. Sborníky příspěvků z těchto konferencí jsou významným zdrojem dat o výuce cizích jazyků na vysokých školách, zejména však na pedagogických a filozofických fakultách.

119

L. RESUMÉ Květa Rychtářová

Resumé Publikace je analýzou profesních potřeb učitelů jako uživatelů cizího jazyka. Prezentuje výsledky výzkumu Centra jazykové přípravy PF UJEP, který byl prováděn v rámci grantového projektu GA ČR mezi učiteli různých aprobací na základních a středních školách v České republice a zejména v Ústeckém kraji. První část výzkumu sleduje, které jazyky a na jaké úrovni dotazovaní ovládají a jak uvedené jazyky užívají ve své profesi i mimo. Druhá část zjišťuje, které jazyky, jazykové prostředky, řečové dovednosti a žánry odborné komunikace si potřebují respondenti osvojit pro účely své profese a zda se tyto potřeby navzájem liší v závislosti na vyučovaných předmětech.

Summary The publication analyses professional needs of teachers as foreign language users. It presents the results of research carried out by the Centre of Foreign Languages and supported by the Grant Agency of the Czech Republic (GA ČR). The research was aimed at primary and secondary school teachers with different teaching qualifications from the Czech Republic, mainly from the Ústí nad Labem Region. The first part of the analysis studies which languages the teachers know, the level of their linguistic knowledge and how they use languages for professional and private purposes. The second part monitors the languages, the language skills, and the genres of Language for Professional Purposes, which the respondents need to master. It examines how much the needs vary depending on teaching qualification.

120

LITERATURA 1. Čechová, M., Chloupek, J., Krčmová M., Minářová E. Stylistika současné češtiny. ISV Praha, 1997 2. Dubin, F., Olshtain, E. Course Design. CUP, 1986 3. Dudley - Evans, T. Jo St John, M. Developments in ESP. CUP, 1998 4. Hendrich, J. Didaktika cizích jazyků. SPN, 1988 5. Hoffmanová, J. Stylistika a .… Trizonia Praha, 1997 6. Hutchinson, T., Waters, A. English for Specific Purposes. CUP, 1998 7. Jordan, R. R. English for Academic Purposes. CUP, 1997 8. Nunan, C. Syllabus Design. OUP, 1993 9. Průcha, J. Přehled pedagogiky. Portál 2000 10. Strauss, A., Corbinová, J. Základy kvalitativního výzkumu. Albert Boskovice, 1999. 11. Šesták, Z. Jak psát a přednášet o vědě. Akademia, 2000 12. Yalden, J.Principles of Course Design for Language Teaching. CUP, 1991 Dokumenty: 13. České vzdělání a Evropa. Učitelské noviny č. 7 - 8, 1999 14. Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR. Učitelské noviny č. 22, 1999 15. Společný evropský rámec pro jazyky. UP Olomouc, 2002 Sborníky a grantové publikace 16. Neoborové cizí jazyky na pedagogických a filozofických fakultách v ČR a SR. Sborník z mezinárodní konference, UJEP Ústí nad Labem, 2002. 17. Odborný jazyk na pedagogických a filozofických fakultách v ČR a SR. Sborník z mezinárodní konference, UJEP Ústí nad Labem, 2001. 18. Rychtářová, K., Roubalová, B., Kurková, M., Smejkal, J., Celerová, J. Koncepce zkvalitnění výuky cizích jazyků na pedagogických fakultách s ohledem na naši integraci do Evropy. Grantová publikace podporovaná z Rezortního výzkumu MŠMT – RS 98 004. UJEP Ústí n.L 1999. 19. Výuka cizích jazyků v nefilologických oborech na pedagogických a filozofických fakultách v ČR a SR. Sborník z mezinárodní konference, UJEP Ústí n. L., 2000.

121

Odborný jazyk jako jeden z aspektů jazykové připravenosti učitelů základních a středních škol

Recommend Documents