Odborné zpracování a redakce:

0(=,1È52'1Ë2%/$673292'Ë/$%(

0(=,1È52'1Ë3/È1 2%/$67,3292'Ë/$%( SRGOHþOiQNX6PČUQLFH(YURSVNpKRSDUODPHQWXD5DG\(6 ]HGQHĜtMQD NWHURXVHVWDQRYtUiPHFSURþLQQRVW6SROHþHQVWYt YREODVWLYRGQtSROLWLN\

ýÈ67$ $.78$/,=$&( QDREGREt±

2GERUQp]SUDFRYiQtDUHGDNFH 0H]LQiURGQtNRPLVHSURRFKUDQX/DEH0.2/

Informace obsažené v tomto aktualizovaném plánu povodí vycházejí z dat, která Mezinárodní komisi pro ochranu Labe poskytly zúþastnČné státy do 2. prosince 2015. PĜedaná data byla zpracována a v této zprávČ uvedena podle nejlepšího vČdomí a svČdomí. Nejasnosti nebo chybné informace pĜesto nelze zcela vylouþit. Pokud by se vyskytly rozpory oproti informacím v aktualizovaných plánech povodí na národní úrovni, je tĜeba vycházet z toho, že informace na národní úrovni vykazují vyšší podrobnost. Odborné zpracování a redakce: Pracovní skupina „Implementace Rámcové smČrnice ES pro vodní politiku v povodí Labe“ (WFD) MKOL za podpory skupin expertĤ Povrchové vody (SW), Podzemní vody (GW), Živiny (NP) a Management dat (DATA), expertĤ pro ekonomickou analýzu, management sedimentĤ, management množství vod a údržbu povrchových vod využívaných pro plavební úþely a také sekretariátu MKOL. PodČkování patĜí pracovníkĤm všech ministerstev a odborných institucí, kteĜí se na zpracování podíleli.

Vydavatel:

Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) Internationale Kommission zum Schutz der Elbe (IKSE) Postfach 1647/1648 D – 39006 Magdeburg

Obsah

I.

Úvod ................................................................................. 7

1.

Zásady ...........................................................................................................

7

2.

Postup ............................................................................................................

7

3.

Popis dosavadních prací na mezinárodní úrovni a aktivit k ochranČ vod v povodí Labe vþetnČ ochrany pĜed povodnČmi ................................ 10

II.

Plán povodí – aktualizace 2015 ..................................... 12

1.

Všeobecný popis charakteristik mezinárodní oblasti povodí Labe.......... 12

1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3

Povrchové vody .......................................................................................................... Poloha a hranice útvarĤ povrchových vod ................................................................. Ekoregiony a typy útvarĤ povrchových vod v povodí ................................................. UmČlé a silnČ ovlivnČné vodní útvary .........................................................................

1.2

Podzemní vody ........................................................................................................... 17

2.

PĜehled významných vlivĤ a dopadĤ lidské þinnosti na stav povrchových a podzemních vod ................................................................. 19

2.1

Povrchové vody .......................................................................................................... 19

2.2

Podzemní vody ........................................................................................................... 22

3.

Identifikace a mapové znázornČní chránČných oblastí ............................. 24

4.

Monitorovací sítČ a výsledky hodnocení stavu vodních útvarĤ ............... 26

4.1

Monitorovací programy povrchových vod ................................................................... 27

4.2

Hodnocení stavu povrchových vod ............................................................................ 31

4.3

Monitorovací programy podzemních vod ................................................................... 42

4.4

Hodnocení stavu podzemních vod ............................................................................. 46

4.5 4.5.1

Monitoring a hodnocení stavu chránČných oblastí ..................................................... 52 Monitoring vodních útvarĤ využívaných pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ podle þlánku 7 RSV ..................................................................................... 52 Stav vodních útvarĤ využívaných pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ podle þlánku 7 RSV .................................................................................................... 52

4.5.2

3 / 123

14 14 15 15

5.

Seznam environmentálních cílĤ a výjimek................................................. 53

5.1 5.1.1 5.1.2 5.1.3

Nadregionální strategie k dosažení environmentálních cílĤ....................................... Zlepšení struktury a prĤchodnosti vodních tokĤ......................................................... Snížení významného látkového zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami ............... Další významné problémy nakládání s vodami regionálního charakteru ...................

54 56 62 68

5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3

Environmentální cíle pro útvary povrchových a podzemních vod .............................. UplatnČní výjimek ....................................................................................................... Shrnutí environmentálních cílĤ pro útvary povrchových vod...................................... Shrnutí environmentálních cílĤ pro útvary podzemních vod ......................................

69 69 72 74

5.3

Environmentální cíle pro chránČné oblasti ................................................................. 75

6.

Souhrn výsledkĤ ekonomické analýzy užívání vod .................................. 76

6.1 6.1.1

HospodáĜský význam užívání vody............................................................................ 77 Aktualizovaný popis významu ostatních zpĤsobĤ využívání vod ............................... 82

6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5 6.2.6 6.2.7 6.2.8 6.2.9

Prognóza vývoje užívání vod do roku 2021 ............................................................... Vývoj makroekonomických ukazatelĤ ........................................................................ ZmČna klimatu............................................................................................................ Vývoj poptávky po vodČ (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství).................................... Vývoj vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl) ........................................... Vývoj vodní energie ................................................................................................... Vývoj zemČdČlství ...................................................................................................... Vývoj plavby ............................................................................................................... Vývoj ochrany pĜed povodnČmi .................................................................................. Vývoj povrchové tČžby hnČdého uhlí .........................................................................

6.3

Aktualizované údaje o návratnosti nákladĤ za vodohospodáĜské služby .................. 94

7.

Shrnutí programĤ opatĜení .......................................................................... 95

7.1

Zásady a postup pĜi plánování opatĜení ..................................................................... 95

7.2

Stav realizace opatĜení a závČry ................................................................................ 98

8.

Registr dalších podrobnČjších programĤ a plánĤ povodí ........................ 98

9.

Souhrn opatĜení pro informování veĜejnosti a konzultací, jejich výsledkĤ a zmČn, které byly v jejich dĤsledku provedeny v plánu.......... 99

9.1

OpatĜení pro informování veĜejnosti ........................................................................... 99

9.2 9.2.1 9.2.2 9.2.3

OpatĜení pro konzultace s veĜejností ......................................................................... PĜipomínky k þasovému plánu a programu prací ....................................................... PĜipomínky k významným problémĤm nakládání s vodami ....................................... PĜipomínky k plánu povodí .........................................................................................

10.

Seznam pĜíslušných orgánĤ podle pĜílohy I RSV ...................................... 101

11.

Podkladové dokumenty a informace .......................................................... 103

12.

Shrnutí a závČry ........................................................................................... 104 4 / 123

89 89 90 90 91 92 92 93 93 93

100 100 100 101

Seznam tabulek ........................................................................ 115 Seznam obrázkĤ ....................................................................... 117 Literatura ................................................................................... 119 Seznam map.............................................................................. 123

5 / 123

6 / 123

I. Úvod 1.

Zásady

Dne 22. prosince 2000 nabyla úþinnosti „SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky“ (dále jen „Rámcová smČrnice o vodách“ nebo „RSV“). Jejím cílem je dosáhnout pokud možno do roku 2015, nejpozdČji však do roku 2027, dobrého stavu povrchových a podzemních vod. PĜíslušným nástrojem jsou plány povodí, ve kterých jsou na základČ zjištČného stavu vodních útvarĤ stanoveny environmentální cíle a nezbytná opatĜení k jejich dosažení. V prosinci 2009 byl zveĜejnČn Mezinárodní plán oblasti povodí Labe na období 2010 – 2015. Z plánu vyplývá, že u vČtšiny vodních útvarĤ v povodí Labe nelze dosáhnout dobrého stavu do konce roku 2015. Rámcová smČrnice o vodách pĜipouští dosažení tohoto cíle bČhem dvou dalších šestiletých cyklĤ plánování, tedy nejpozdČji do konce roku 2027. PĜitom je nutné plány povodí pĜezkoumat a aktualizovat na základČ nových poznatkĤ a skuteþností. Toto je první aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe s výhledem do roku 2021. DĤležitými podklady pro aktualizaci plánu byly

aktualizace analýzy charakteristik oblasti povodí Labe v roce 2013,

výsledky monitorovacích programĤ a následné hodnocení stavu vodních útvarĤ,

aktualizované významné problémy nakládání s vodami a pĜipomínky veĜejnosti k tČmto problémĤm,

národní plány povodí (viz kapitola 2).

Vedle samotné Rámcové smČrnice o vodách se aktualizace plánu povodí Ĝídila také

výsledky provČĜení prvních plánĤ povodí Evropskou komisí,

metodickými smČrnými dokumenty (guidance documents) zpracovanými v rámci spoleþné evropské strategie pro implementaci Rámcové smČrnice o vodách (CIS = Common Implementation Strategy),

smČrným dokumentem „WFD Reporting Guidance 2016“ (návrh, verze 4.0 ze 7. þervence 2014) pro pĜedávání zpráv Evropské komisi do systému WISE – Water Information System for Europe).

Aktualizovaný plán povodí musí být podle þlánku 13 RSV zpracován a zveĜejnČn do konce roku 2015.

2.

Postup

Hlavní princip Rámcové smČrnice o vodách spoþívá ve spoleþnČ koordinovaném postupu pĜi ochranČ vod ze strany státĤ ležících v dané mezinárodní oblasti povodí. Podle této smČrnice mají þlenské státy zajistit, aby byly požadavky na dosažení environmentálních cílĤ a zejména všechny programy opatĜení koordinovány v celé oblasti povodí.

7 / 123

Mezinárodní oblast povodí Labe zasahuje na území čtyř členských států EU – České republiky, Německa, Rakouska a Polska. Za účelem koordinace vzájemné spolupráce se tyto státy dohodly, že budou požadavky Rámcové směrnice o vodách naplňovat v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) prostřednictvím mezinárodní koordinační skupiny ICG. Státy v povodí Labe se dále dohodly na tom, že pro mezinárodní oblast povodí Labe bude zpracován jeden společný plán povodí – Mezinárodní plán oblasti povodí Labe. Tento plán se skládá ze společně zpracované části A se souhrnnými informacemi na mezinárodní úrovni a z částí B – tj. plánů, které zpracovaly jednotlivé státy na národní úrovni. Část A byla zpracována v rámci MKOL / mezinárodní koordinační skupiny ICG jako nadnárodní plán mezinárodní oblasti povodí Labe. Popisuje témata, která jsou relevantní pro celou mezinárodní oblast povodí, shrnuje opatření pro významné problémy nakládání s vodami, jejichž řešení musí být koordinováno na mezinárodní úrovni, a shrnuje významné informace z národních plánů povodí, tj. částí B. Struktura Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe je znázorněna na obr. I-2-1.

národní úroveň

mezinárodní úroveň

Mezinárodní vodohospodářská témata

Obr. I-2-1:

Část A Vodohospodářská témata na úrovni jednotlivých států

Část B D

CZ

A

PL

Struktura Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe

Část A Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe je k dispozici na internetových stránkách Mezinárodní komise pro ochranu Labe: www.ikse-mkol.org. Části B – národní plány členských států v povodí Labe (dále jen národní plány povodí) – jsou zveřejněny na těchto internetových stránkách: 

pro českou část mezinárodní oblasti povodí Labe: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/planovani-v-oblasti-vod/



pro německou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.fgg-elbe.de



pro rakouskou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.bmlfuw.gv.at nebo http://wisa.bmlfuw.gv.at



pro polskou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.kzgw.gov.pl

8 / 123

Mezinárodní plán oblasti povodí Labe zahrnuje výsledky analýzy vlivĤ a dopadĤ lidské þinnosti na stav vod, monitorovací programy, vyhodnocení stavu vodních útvarĤ, významné problémy nakládání s vodami, environmentální cíle a souhrn programĤ opatĜení. PĜi aktualizaci plánu na druhé plánovací období (zveĜejnČní v roce 2015) byly brány v úvahu také požadavky Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí1, pĜedevším ohlednČ vnosu živin a zneþišĢujících látek (viz kapitola 5.1). DĤležité bylo dále také zajištČní koordinace naplĖování požadavkĤ Rámcové smČrnice o vodách a SmČrnice o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik2 (dále jen „PovodĖová smČrnice“), podle které byly v prosinci 2014 zveĜejnČny první návrhy plánĤ pro zvládání povodĖových rizik. Zde jde pĜedevším o to, aby opatĜení podle Rámcové smČrnice o vodách byla v souladu se zájmy ochrany pĜed povodnČmi a opatĜení podle PovodĖové smČrnice nebránila dosažení dobrého stavu vod nebo nevedla ke zhoršení stavu vod. Ideálním pĜípadem jsou pak opatĜení, která jsou pozitivní z pohledu obou smČrnic, jako je napĜ. napojení údolních niv na tok oddálením protipovodĖových hrází (viz též kapitola 6.3 Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe, MKOL 2015). PĜi aktualizaci Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe byly také brány v úvahu možné dopady zmČny klimatu. Zde se státy v povodí Labe opíraly o smČrný dokument Evropské komise þ. 24 k zohlednČní zmČny klimatu pĜi správČ povodí (Guidance Document No. 24 „River Basin Management in a Changing Climate“). KromČ toho byla v rámci MKOL zpracována zpráva k managementu množství vod, která se také zabývá vlivem zmČny klimatu na hydrologický režim povodí Labe, zvláštČ se zĜetelem na výskyt nedostatku vody (viz kapitola 5.1). V þásti A jsou nČkteré þásti plánu povodí pouze krátce shrnuty s uvedením odkazu na pĜíslušné informace v národních plánech povodí. Podle pĜílohy VII RSV mají aktualizace plánĤ povodí také zahrnovat (zkrácené znČní):

shrnutí všech zmČn nebo aktualizací provedených od zveĜejnČní pĜedchozí verze plánu povodí,

vyhodnocení pokroku pĜi dosahování environmentálních cílĤ,

shrnutí a vysvČtlení všech opatĜení pĜedpokládaných v pĜedchozí verzi plánu povodí, která nebyla provedena,

shrnutí všech dodateþných prozatímních opatĜení pĜijatých od zveĜejnČní pĜedchozí verze plánu povodí

Výše uvedené požadavky zohlednily státy v povodí Labe pĜi aktualizaci národních plánĤ povodí. V þásti A Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe byla vČnována pozornost pĜedevším prvním dvČma požadavkĤm. Mapy k þásti A plánu povodí (mapy A) zobrazují celé území mezinárodní oblasti povodí Labe. Mapy k þástem B (mapy B) znázorĖují detailnČjší informace. Pro shromažćování a zpracování dat potĜebných pro koordinaci plnČní úkolĤ Rámcové smČrnice o vodách, PovodĖové smČrnice a pro vypracování zpráv je využíván internetový portál WasserBLIcK (www.wasserblick.net).

1

SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. þervna 2008, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti moĜské environmentální politiky (rámcová smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí)

2

SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik

9 / 123

3.

Popis dosavadních prací na mezinárodní úrovni a aktivit k ochranČ vod v povodí Labe vþetnČ ochrany pĜed povodnČmi

Již v dobČ pĜíprav Rámcové smČrnice o vodách na sklonku devadesátých let minulého století se MKOL zabývala jejím obsahem a dĤsledky pro Labe. Na 13. zasedání MKOL v roce 2000 bylo rozhodnuto, že za úþelem naplnČní þlánku 3, odst. 4 RSV zĜídí státy v povodí Labe mezinárodní koordinaþní skupinu „Rámcová smČrnice EU o vodní politice v povodí Labe“ (dále jen „mezinárodní koordinaþní skupina ICG“) vþetnČ Rakouska a Polska, které leží také v povodí Labe, avšak nejsou smluvními stranami MKOL. Na podporu práce mezinárodní koordinaþní skupiny ICG byla v roce 2002 ustavena pracovní skupina „Implementace Rámcové smČrnice ES pro vodní politiku v povodí Labe“, která byla povČĜena obecnou koordinací aktivit k implementaci Rámcové smČrnice o vodách. Její práci podporují skupiny expertĤ „Povrchové vody“ (SW), „Podzemní vody“ (GW) a „Management dat“ (DATA) a pĜíslušní experti z ýeské republiky a NČmecka pro ekonomické otázky. V letech 2009 a 2010 byly pod pracovní skupinou WFD ustaveny tĜi ad hoc skupiny expertĤ: „Management sedimentĤ“, „Povrchové vody využívané pro plavební úþely“ a „Management množství vod“. Výsledky jejich práce byly zohlednČny pĜi aktualizaci Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe pro druhé plánovací období (2016 – 2021). Další informace jsou uvedeny v kapitole 5.1 tohoto plánu. Vedle plnČní úkolĤ Rámcové smČrnice o vodách se aktivity MKOL soustĜećují i na ochranu pĜed povodnČmi (úkoly PovodĖové smČrnice) a havarijní zneþištČní vod. Téma ochrany pĜed povodnČmi Ĝeší na evropské úrovni PovodĖová smČrnice, která vstoupila v platnost 26. listopadu 2007. PodobnČ jako Rámcová smČrnice o vodách harmonizuje PovodĖová smČrnice pĜístup k ochranČ pĜed povodnČmi v þlenských státech. Stanovuje rámec pro vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik s cílem snížit nepĜíznivé úþinky na lidské zdraví, životní prostĜedí, kulturní dČdictví a hospodáĜkou þinnost. PovodĖová smČrnice ukládá, aby byly zpracovány plány pro zvládání povodĖových rizik, které musí být dokonþeny a zveĜejnČny do 22. prosince 2015 (tj. do stejného data jako plány povodí podle Rámcové smČrnice o vodách). Tyto plány musí být pĜezkoumány a pĜípadnČ aktualizovány do 22. prosince 2021 a následnČ každých šest let. Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe je k dispozici na internetových stránkách MKOL (www.ikse-mkol.org). V roce 2007 byla povČĜena koordinací úkolĤ vyplývajících pro státy v povodí Labe z PovodĖové smČrnice pracovní skupina „PovodĖová ochrana“ (FP) MKOL, která je podporována skupinou expertĤ „Hydrologie“ (Hy). Vzhledem k tomuto novému úkolu byli do pracovní skupiny FP jmenováni zástupci Rakouska a Polska. Z tohoto dĤvodu se otázkami spojenými s implementací PovodĖové smČrnice zaþala od roku 2008 zabývat i mezinárodní koordinaþní skupina ICG. Struktura MKOL je schematicky znázornČna na obr. I-3-1 (ad hoc skupiny expertĤ nejsou znázornČny s ohledem na jejich omezenou þasovou pĤsobnost). Otázky hraniþních vod v povodí Labe Ĝeší pĜíslušné komise pro hraniþní vody, které byly založeny na základČ bilaterálních smluv mezi státy v povodí Labe. Zde se v dohodČ s mezinárodní koordinaþní skupinou ICG projednávají také úkoly, vyplývající z Rámcové smČrnice o vodách pro pĜeshraniþní vodní útvary.

10 / 123

Pro koordinaci implementace Rámcové smČrnice o vodách byly v jednotlivých státech v povodí Labe využity pĜevážnČ již existující struktury nebo v pĜípadČ potĜeby byly vytvoĜeny nové struktury a postupy. Bližší informace o koordinaci prací na národní úrovni jsou uvedeny v národních plánech povodí.

Obr. I-3-1:

Organizaþní schéma MKOL

11 / 123

II. Plán povodí – aktualizace 2015 1.

Všeobecný popis charakteristik mezinárodní oblasti povodí Labe

ýlenské státy EU, ležící v povodí Labe, tj. ýeská republika, NČmecko, Rakousko a Polsko, vymezily své území v povodí Labe a pĜiĜadily je k mezinárodní oblasti povodí Labe. K mezinárodní oblasti povodí Labe byly tedy pĜiĜazeny veškeré povrchové vody v povodí Labe a dále vymezené podzemní vody a vymezené pobĜežní vody podle mapy þ. 1.1. VnČjší hranice útvarĤ podzemních vod pĜitom nemusí být vždy totožná s hydrologickou hranicí mezinárodní oblasti povodí Labe, rozdíly však nejsou významné. Geografický pĜehled a podrobné informace o obyvatelstvu, prĤmyslu, podnebí, pĤdČ a hydrologických pomČrech v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou uvedeny ve ZprávČ 2005, kapitola 2.1 (MKOL 2005a). Základní informace jsou shrnuty v tabulce II-1-1. Tab. II-1-1:

Obecný popis mezinárodní oblasti povodí Labe

Plocha povodí Labe

148 268 km2

Podíl ýeské republiky

33,68 %

Podíl NČmecka

65,54 %

Podíl Rakouska

0,62 %

Podíl Polska

0,16 %

Plocha pobĜežních vod

2 558 km

Délka hlavního toku Labe

1 094,3 km


33,6 %

Podíl NČmecka

66,4 %

Podíl Rakouska

0%

Podíl Polska

0%

Významné pĜítoky (hydrologické poĜadí)

Vltava, OhĜe, ýerný Halštrov, Mulde, Sála, Havola

2

PĜirozená jezera: Müritz, Schweriner See, Plauer See, Kölpinsee, Schaalsee Významné vodní útvary v kategorii „jezera“

Vodní nádrže: Lipno, Orlík, Švihov, Slapy, Nechranice, Hohenwarte, Bleiloch, Bautzen, Eibenstock, Spremberg a zatopená dĤlní jáma Goitzschesee

Poþet obyvatel1)

24,4 mil.


25,4 %

Podíl NČmecka

74,3 %

Podíl Rakouska

0,2 %

Podíl Polska

0,1 %

Srážky

628 mm (roþní prĤmČr za období 1961 – 1990)

Výpar

445 mm (roþní prĤmČr za období 1961 – 1990) 2)

Specifický odtok v profilu Neu Darchau

2

5,4 l/s.km (roþní prĤmČr za období 1961 – 2005)

12 / 123

Velká mČsta (> cca 90 000 obyvatel)

Berlín, Hamburk, Praha, Lipsko, Drážćany, Chemnitz, Halle, Magdeburk, Erfurt, PlzeĖ, Postupim, Jena, Cottbus, Gera, Ústí nad Labem, ýeské BudČjovice, Hradec Králové, Zwickau, Schwerin, Pardubice

Významné prĤmyslové oblasti

Chemický prĤmysl: Pardubice-Semtín, Ústí n. L., Neratovice, Litvínov, Lovosice, Schkopau, Leuna, Stade, Bitterfeld-Wolfen, Bernburg, Staßfurt, Hamburk Papírenský prĤmysl, prĤmysl celulózy: ŠtČtí, Blankenstein, Glückstadt, Arneburg Kovozpracující prĤmysl: Mladá Boleslav, Mosel, Hamburk

1)

Údaj vychází z ekonomické analýzy užívání vod v aktualizovaných národních plánech povodí na období 2016 – 2021.

2)

Poslední limnigraf neovlivnČný pĜílivem a odlivem, cca 89 % plochy celého povodí Labe.

Již v souvislosti s analýzou charakteristik v roce 2004 byla mezinárodní oblast povodí Labe rozþlenČna – pĜevážnČ na základČ hydrografických hledisek a bez ohledu na státní hranice – na deset koordinaþních oblastí (viz tabulka II-1-2). Z toho prvních pČt leží zcela nebo z vČtší þásti na území ýeské republiky a následujících pČt leží zcela nebo z vČtší þásti na území NČmecka. Všechny koordinaþní oblasti jsou pĜeshraniþní, s výjimkou oblastí þ. 4, 9 a 10. Pojmenování koordinaþních oblastí bylo provedeno na národní úrovni. Tab. II-1-2

Koordinaþní oblasti v mezinárodní oblasti povodí Labe

PoĜ. þ.

Název koordinaþní oblasti

Zkratka

1.

Horní a stĜední Labe

HSL

2.

Horní Vltava

HVL

3.

Berounka

BER

4.

Dolní Vltava

DVL

5.

OhĜe a dolní Labe

ODL

6.

Mulde-Labe-ýerný Halštrov

MES

7.

Sála

SAL

8.

Havola

HAV

9.

StĜední Labe / Elde

MEL

10.

Slapový úsek Labe

TEL

Koordinaþní oblasti jsou využívány pĜedevším pro znázornČní informací a ke zpracování statistik. RozdČlení mezinárodní oblasti povodí Labe na koordinaþní oblasti je znázornČno na mapČ þ. 1.1. Zde je nutno upozornit, že rozdČlení národních þástí povodí Labe na menší územní celky, jako napĜ. na dílþí povodí v ýeské republice není vždy identické s koordinaþními oblastmi. Hlavním dĤvodem je omezení území v rámci státních hranic a pĜiĜazení menších hydrologických jednotek podél státní hranice k vČtším územím.

13 / 123

1.1

Povrchové vody

Pro úþely Rámcové smČrnice o vodách se povrchovými vodami rozumČjí vnitrozemské vody s výjimkou vod podzemních, brakické vody a pobĜežní vody.

1.1.1

Poloha a hranice útvarĤ povrchových vod

Útvar povrchových vod ve smyslu Rámcové smČrnice o vodách je samostatný a významný prvek povrchové vody, napĜ. jezero, nádrž, tok, Ĝeka nebo kanál, þást Ĝeky nebo kanálu, brakické vody nebo pás pobĜežních vod. Vodní útvary pĜedstavují nejmenší jednotku, na niž se vztahují výsledky analýzy charakteristik, monitorovacích programĤ, hodnocení stavu vodních útvarĤ a programĤ opatĜení. Útvary povrchových vod byly vymezeny na základČ kategorizace a typologie tak, aby bylo možno popsat pĜesnČ jejich stav a porovnat ho s environmentálními cíli Rámcové smČrnice o vodách. Byly zaĜazeny do kategorií Ĝeky, jezera, brakické vody a pobĜežní vody. Tabulka II-1.1.1-1 dokládá zmČny ve vymezení útvarĤ povrchových vod oproti stavu v prvním plánu povodí 2009. Tab. II-1.1.1-1: ZmČny ve vymezení útvarĤ povrchových vod oproti 1. plánovacímu období Poþet útvarĤ povrchových vod v kategorii

1. plánovací období

1)

ěeky


3 482

3 515

408

412

Brakické vody

1

1

PobĜežní vody

5

5

3 896

3 933

1)

Jezera

1)

Mezinárodní oblast povodí Labe celkem 1)

vþetnČ pĜíslušných silnČ ovlivnČných a umČlých vodních útvarĤ

Vymezení vodních útvarĤ z 1. plánovacího období bylo aktualizováno. NČkteré útvary byly zrušeny, jiné naopak pĜibyly a došlo také ke slouþení nebo rozdČlení útvarĤ. Výsledný poþet útvarĤ se pĜíliš nezmČnil, ale došlo k významným zmČnám ve vymezení vodních útvarĤ. DĤvodem tČchto úprav ve vymezení je upĜesnČní typologie jednotlivých úsekĤ vodních tokĤ a zpracování nové typologie. Monitorování, hodnocení stavu a stanovení environmentálních cílĤ útvarĤ povrchových vod vymezených podél státních hranic v povodí Labe je koordinováno mezi dotþenými státy. Podél þesko-nČmeckých státních hranic v povodí Labe bylo vymezeno 8 spoleþných pĜeshraniþních útvarĤ povrchových vod. Tyto útvary jsou v tabulkách povrchových vod poþítány pouze jednou. Na mapČ þ. 1.3 jsou znázornČny významné Ĝeky, významná jezera a brakické a pobĜežní vody v mezinárodní oblasti povodí Labe3. Podrobné informace o poloze a hranicích vymezených útvarĤ povrchových vod jsou uvedeny v národních plánech povodí.

3

Kritériem významnosti je pĜedevším plocha povodí Ĝek a plocha jezer.

14 / 123

1.1.2

Ekoregiony a typy útvarĤ povrchových vod v povodí

Typologie vodních útvarĤ je základem hodnocení zamČĜeného na dané podmínky biocenózy a také na nakládání s vodami podle Rámcové smČrnice o vodách. PĜi zpracování typologie vodních útvarĤ povrchových vod použily státy v mezinárodní oblasti povodí Labe – ýeská republika, NČmecko, Polsko a Rakousko – jednotnČ nejdĜíve kritéria podle systému A (podle pĜílohy II RSV). Všechny jmenované státy považovaly popisné charakteristiky systému A stejnou mČrou za nedostateþnČ diferencované a uplatnily postup zpracování typologie podle systému B. Aþkoliv je postup v jednotlivých státech rozdílný, je výsledná typologie v zásadČ srovnatelná. Mezinárodní oblast povodí Labe leží kompletnČ v ekoregionu 9 „Centrální vysoþina“ a v ekoregionu 14 „Centrální plošiny“. Další podrobnosti jsou uvedeny v pĜíslušných národních plánech povodí.

1.1.3

UmČlé a silnČ ovlivnČné vodní útvary

Podle þlánku 4 odst. 3a) Rámcové smČrnice o vodách mohou být útvary povrchové vody vymezeny jako umČlé nebo silnČ ovlivnČné. UmČlými vodními útvary se rozumí „útvary povrchové vody vytvoĜené lidskou þinností“ (þl. 2 þ. 8 RSV), které nevznikly v dĤsledku pĜímé fyzické zmČny, ani pĜeložením nebo napĜímením stávajícího vodního útvaru. SilnČ ovlivnČnými vodními útvary se rozumí útvary povrchové vody, které mají v dĤsledku fyzických zmČn zpĤsobených lidskou þinností podstatnČ zmČnČný charakter a které jsou ovlivnČny intenzivními a trvalými nebo pĜíp. nezvratnými úþely využití (þl. 2 þ. 9 RSV). Vymezení umČlých a silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ se provádČlo poprvé v rámci prvního plánu povodí a musí být pĜezkoumáno každých 6 let. Zvláštním pĜípadem silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ jsou útvary údolních nádrží na vodních tocích. Údolní nádrže vznikly v dĤsledku fyzických zmČn na vodních tocích, zpĤsobených lidskou þinností, konkrétnČ výstavbou pĜehradních hrází. Útvary údolních nádrží jsou v souladu s pĜílohami II a V RSV posuzovány (popisné charakteristiky) a hodnoceny jako útvary v kategorii „jezera“. To se projevuje i ve všech tabulkách / statistikách a numerických údajích uvádČných v tomto plánu, kde jsou tyto útvary jednotnČ uvádČny pod kategorií „jezera“. NapĜ. ýeská republika nemá žádná jezera vzniklá pĜirozeným zpĤsobem, která jsou svojí velikostí relevantní podle Rámcové smČrnice o vodách. VČtšina jezer uvádČných v tomto plánu za ýeskou republiku jsou údolní nádrže, zbytek tvoĜí rybníky a zaplavené tČžební prostory (tČžební jámy). Rozdílný je však pĜístup pĜi hlášení útvarĤ údolních nádrží do systému WISE v rámci reportingu Evropské komisi. Zatímco ýeské republika hlásí tyto útvary jako silnČ ovlivnČné útvary v kategorii „Ĝeky“, NČmecko je hlásí jako silnČ ovlivnČné útvary v kategorii „jezera“ (Rakousko a Polsko nemá v povodí Labe žádné údolní nádrže). Na vodní síti v mapČ þ. 1.3 jsou zvlášĢ vyznaþeny úseky s vymezenými silnČ ovlivnČnými a umČlými vodními útvary. V tabulce II-1.1.3-1 je poþet silnČ ovlivnČných a umČlých vodních útvarĤ porovnán s celkovým poþtem útvarĤ povrchových vod v jednotlivých koordinaþních oblastech.

15 / 123

Tab. II-1.1.3-1: Podíl umČlých a silnČ ovlivnČných útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe podle kategorií Ĝeky, jezera, brakické vody a pobĜežní vody Poþet útvarĤ povrchových vod Koordinaþní oblast

Kategorie

celkem

umČlé útvary

silnČ ovlivnČné útvary 27 10 37 3 18

Ĝeky jezera celkem Ĝeky jezera celkem

205 10 215 245 20

0 0 0 2 2

265

4

21

Berounka

Ĝeky jezera

0 0 0

0 5 5

Dolní Vltava

celkem Ĝeky jezera

87 5 92 79 4

1 0

2 4

Ĝeky jezera

83 123 10

1 1 4

6 3 6

celkem

133

5

9

Ĝeky

592

87

105

jezera

24

12

12

celkem

616

99

117

Ĝeky jezera

357 36

16 15

138 20

celkem

393

31

158

Ĝeky jezera celkem

981 215

456 7

126 9

1 196

463

135

celkem Ĝeky

404 73 477 442

110 4 114 80

172 1 173 292

jezera

15

1

1

brakické vody

1 5

0 0

1 0

463

81

294

3 515

753

868

Horní a stĜední Labe

Horní Vltava

celkem OhĜe a dolní Labe

Mulde-Labeýerný Halštrov

Sála

Havola


Slapový úsek Labe

Ĝeky jezera

pobĜežní vody celkem Ĝeky Mezinárodní oblast povodí Labe

412

45

86

brakické vody

1

0

1

pobĜežní vody

5

0

0

3 933

798

955

jezera

celkem

StejnČ jako celkový poþet vodních útvarĤ se v porovnání k vymezení v prvním plánovacím období rovnČž zmČnil i poþet vymezených silnČ ovlivnČných a umČlých vodních útvarĤ. Po pĜezkoumání bylo oproti prvnímu plánovacímu období vymezeno cca o 2,7 % více umČlých a cca o 6,0 % ménČ silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ. Podrobnosti jsou uvedeny v národních plánech povodí.

16 / 123

1.2

Podzemní vody

Útvar podzemní vody je pĜíslušný objem podzemních vod ve zvodnČlé vrstvČ (kolektoru) nebo vrstvách, pĜiþemž zvodnČlou vrstvou (kolektorem) se rozumí podzemní vrstva nebo souvrství hornin o dostateþné propustnosti, umožĖující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudČní þi odbČr. PĜi vymezování útvarĤ podzemních vod se vycházelo ze smČrného dokumentu CIS þ. 2 o identifikaci vodních útvarĤ (Guidance Document No. 2 „Identification of Water Bodies“). V souladu s tímto dokumentem bylo pĜihlédnuto k hydrogeologickým pomČrĤm a antropogenním vlivĤm natolik, aby bylo možno útvary podzemních vod hodnotit jako relativnČ homogenní jednotky z hlediska jejich stavu. V mezinárodní oblasti povodí Labe byly identifikovány útvary podzemních vod ve tĜech nad sebou ležících vrstvách:

svrchní útvary podzemních vod (kvartér, coniak),

útvary podzemních vod v hlavních kolektorech (zvodních),

hlubinné útvary podzemních vod (bazální kolektor þeského cenomanu a severonČmeckého terciéru).

Vymezení útvarĤ podzemních vod bylo dohodnuto ve skupinČ expertĤ „Podzemní vody“ MKOL již v roce 2004 v souvislosti se zpracováním analýzy charakteristik, pĜiþemž postup zabezpeþil porovnatelnost výsledkĤ a zpracování map útvarĤ podzemních vod na mezinárodní úrovni. Tato koncepce se osvČdþila pĜi zpracování plánu povodí v roce 2009 i pĜi jeho aktualizaci v roce 2015. Svrchní a hlubinné útvary podzemních vod jsou rozšíĜeny pouze lokálnČ, hlavní vrstva útvarĤ je vymezena v celé mezinárodní oblasti povodí Labe. Až na nČkolik málo výjimek leží všechny útvary podzemních vod jako celek v mezinárodní oblasti povodí Labe. Mezinárodní pĜeshraniþní útvary podzemních vod nebyly vymezeny. Existují sice pĜeshraniþní zvodnČ podzemních vod (kolektory) a také byly nespornČ zjištČny pĜeshraniþní pohyby podzemních vod. Tyto pohyby a pĜeshraniþní zvodnČ jsou však prokazatelnČ lokálního charakteru a v pĜípadČ potĜeby o nich jednají pĜíslušné instituce v rámci bilaterálních Komisí pro hraniþní vody. Oproti prvnímu plánovacímu období došlo ve vymezení útvarĤ podzemních vod jen k nepatrným zmČnám, které jsou souhrnnČ uvedeny v tabulce II-1.2-1.

ýeská republika Od roku 2009 došlo k drobné zmČnČ v poþtu útvarĤ podzemních vod z 99 na 100.

NČmecko Na základČ pĜesnČjších znalostí zátČžové situace a hydrologických pomČrĤ bylo vymezení útvarĤ podzemních vod aktualizováno na 228 útvarĤ. Tím se zvýšil poþet útvarĤ o 4. Minimální zmČny se projevily u plochy útvarĤ podzemních vod, jelikož došlo k pĜechodu od geometricky generalizovaného reportingového mČĜítka vodní sítČ digitálního modelu DLM 1000 W na pĜesnČjší pracovní mČĜítko na základČ digitálního modelu DLM 25.

Rakousko Celkový poþet vymezených útvarĤ podzemních vod se od roku 2009 nezmČnil.

17 / 123

Polsko Od roku 2009 došlo ke zmČnČ v poþtu útvarĤ podzemních vod z 3 na 5. Tab. II-1.2-1:

ZmČny ve vymezení útvarĤ podzemních vod oproti 1. plánovacímu období

Poþet útvarĤ podzemních vod


Svrchní útvary Útvary v hlavních kolektorech

19

19

301

308

7

7

327

334

Hlubinné útvary Mezinárodní oblast povodí Labe celkem


V tabulce II-1.2-2 jsou uvedeny aktualizované údaje o poþtu a celkové ploše vymezených útvarĤ podzemních vod v jednotlivých hloubkových vrstvách. Tab. II-1.2-2:

Poþet vymezených útvarĤ podzemních vod

Celkem Poþet

Z toho svrchní

Plocha [km2]

Poþet

Z toho v hlavních kolektorech

Plocha [km2]

Z toho hlubinné

Plocha [km2]

Poþet

Plocha [km2]

146 966

7

7 935

78

50 041

3

4 170

224

95 774

4

3 765

1

920

0

0

5

230

0

0

Poþet

Mezinárodní oblast povodí Labe 334

157 160

19

2 260

308

ýeská republika 100

56 471

19

2 260 NČmecko

228

99 539

0

0 Rakousko

1

920

0

0 Polsko

5

230

0

0

ZmČny útvarĤ podzemních vod se u velikosti plochy projevují následovnČ: K mezinárodní oblasti povodí Labe bylo pĜiĜazeno 334 útvarĤ podzemních vod o ploše 6 až 5 834 km2. Celkem 19 tČchto útvarĤ náleží ke svrchním útvarĤm podzemních vod o ploše v rozmezí 12 až 295 km2, 308 útvarĤ podzemních vod o ploše od 6 do 5 834 km2 leží v hlavních kolektorech a 7 útvarĤ o ploše v rozmezí 48 až 3 375 km2 jsou hlubinné útvary podzemních vod. Plocha útvarĤ podzemních vod v hlavních kolektorech, které byly pĜiĜazeny k mezinárodní oblasti povodí Labe, þiní 146 965 km2. UmístČní útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je znázornČno na mapČ þ. 1.4. PodrobnČjší údaje o vymezení útvarĤ podzemních vod jsou uvedeny v pĜíslušných národních plánech povodí.

18 / 123

PĜehled významných vlivĤ a dopadĤ lidské þinnosti na stav povrchových a podzemních vod

2.

V mezinárodní oblasti povodí Labe byla koncem roku 2013 provČĜena platnost dat a provedena aktualizace pĜedbČžné analýzy vlivĤ a dopadĤ z roku 2004 na základČ nyní již kvalitnČjší datové základny podle þlánku 5 odst. 2 ve spojitosti s pĜílohou II RSV.

2.1

Povrchové vody

Hlavní náplní inventarizace podle þlánku 5 RSV je souhrnný pĜehled významných vlivĤ na vodní toky a posouzení jejich dopadĤ, která kromČ toho zahrnuje analýzu charakteristik oblasti povodí (viz kapitola 1) a ekonomickou analýzu využívání vod (viz kapitola 6). Požadovaná analýza má za cíl odhadnout, do jaké míry je pravdČpodobné, že se do konce pĜíštího plánu povodí v roce 2021 podaĜí þi nepodaĜí dosáhnout pro útvary povrchových vod v rámci pĜíslušných oblastí povodí stanovených environmentálních cílĤ podle þlánku 4 RSV na základČ dopadĤ lidské þinnosti (analýza rizik). Aktualizace analýz a pĜezkoumání podle þlánku 5 odst. 2 RSV je obsažena v národních plánech povodí, kde jsou také blíže specifikovány a územnČ vymezeny jednotlivé vlivy. Pro hodnocení stavu útvarĤ povrchových vod jsou urþující níže uvedené typy vlivĤ:

bodové zdroje zneþištČní,

plošné zdroje zneþištČní,

odbČry vody,

regulace odtoku vody a/nebo morfologické úpravy,

další antropogenní vlivy.

Za vlivy („pressures“) jsou podle smČrného dokumentu CIS þ. 3 „Analýza vlivĤ a dopadĤ“ (Guidance Document No. 3 „Analysis of Pressures and Impacts“, 2003) považovány „pĜímé úþinky lidské þinnosti významné pro životní prostĜedí“, které vedou napĜ. ke zmČnČ prĤtokĤ, morfologickým úpravám nebo zmČnČ jakosti vody. Jedná se tedy o vlivy zpĤsobené užíváním vod, jako je napĜ. ochrana pĜed povodnČmi, využití vodní energie, zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odvádČní komunálních odpadních vod, tČžba surovin, prĤmyslová výroba, zemČdČlství, vodní doprava apod. Vliv je oznaþován jako „významný“ tehdy, pokud pĜispívá k tomu, „že nebudou dosaženy specifikované environmentální cíle nebo že dosažení tČchto cílĤ bude ohroženo“. Rámcová smČrnice o vodách se pro úþely analýzy (významných) vlivĤ výslovnČ odvolává na stávající smČrnice. V souþasné dobČ se smČrnice ES zabývají zejména látkovým zatížením. Pro zatížení z bodových zdrojĤ mají význam pĜedevším smČrnice o komunálních odpadních vodách4 a evropské naĜízení o PRTR5, pro plošné zdroje je to smČrnice o dusiþnanech a pesticidech. Další požadavky na kritéria významnosti jsou obsaženy ve smČrnici 2008/105/ES6.

4

SmČrnice Rady ze dne 21. kvČtna 1991 o þištČní mČstských odpadních vod (91/271/EHS), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

5

NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zĜizuje evropský registr únikĤ a pĜenosĤ zneþišĢujících látek a kterým se mČní smČrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ

6

SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky ve znČní smČrnice 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mČní smČrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky

19 / 123

V článku 4 odst. 1a) iv) RSV definovala Evropská unie závazek postupného snižování prioritních nebezpečných látek podle přílohy X. Vzhledem k značné nebezpečnosti a akumulaci je pro 20 látek, které byly klasifikovány jako nebezpečné prioritní látky (mj. Hg, Cd a TBT), požadováno zrušení všech vnosů, pocházejících z lidských činností, do životního prostředí nejpozději do roku 2028. Podle článku 5 směrnice 2008/105/ES vypracovaly členské státy pro národní plány v mezinárodní oblasti povodí Labe seznam emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek uvedených v části A přílohy I jmenované směrnice. Tyto seznamy vycházejí z analýzy charakteristik a monitorování podle Rámcové směrnice o vodách, z evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (viz http://prtr.ec.europa.eu/) a obdobných národních registrů a z dalších dostupných údajů. Pomocí této inventarizace byl zaveden nový nástroj, který má prověřit, zda jsou dodržovány uvedené cíle zastavení nebo postupného odstranění, resp. snížení látkových vnosů. Zvláštní pozornost se zde věnuje zjišťování koncentrací těch ukazatelů, pro které je třeba analyzovat dlouhodobé trendy. Jedná se tedy o prioritní látky s tendencí akumulace v sedimentech nebo biotě. Odhad trendů bude možný až ve druhém plánovacím období. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v národních plánech povodí (odkazy viz kapitola 2 v části I. Úvod). Seznam emisí, úniků a vypouštění podle článku 5 směrnice 2008/105/ES za českou část povodí Labe je k dispozici na http://portal.cenia.cz/irz/ (Integrovaný registr znečišťování, kvantifikace jednotlivých znečišťujících látek za dílčí povodí bude zaslána v rámci reportingu národních dat do systému WISE) a za německou část povodí Labe na www.wasserblick.net/servlet/is/142651. Dopady („impacts“) se rozumí „dopady vlivů na životní prostředí (např. úhyn ryb, změna ekosystému)“. Pro útvary povrchových vod jsou za dopady označovány narušení ekologického stavu nebo potenciálu s ohledem na jeho biologické, hydromorfologické a fyzikálně-chemické složky, resp. narušení chemického stavu v důsledku jednoho nebo několika vlivů. Při plánování a realizaci nových záměrů s vlivy a dopady na životní prostředí je zapotřebí brát v úvahu zákaz zhoršování stavu podle článku 4 RSV7. Výsledky hodnocení podle jednotlivých typů hlavních vlivů v útvarech povrchových vod jsou uvedeny v tabulce II-2.1-1. Lze konstatovat, že v každém vodním útvaru se mnohdy projevuje nikoliv pouze jeden, nýbrž několik typů vlivů. Procentuální rozložení hlavních typů vlivů v mezinárodní oblasti povodí Labe znázorňuje obr. II-2.1-1.

Obr. II-2.1-1: 7

Hlavní typy vlivů v útvarech povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe

V tomto smyslu viz také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 1. 7. 2015 (případ č. C-461/13).

20 / 123

Tab. II-2.1-1:

Významné vlivy u povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe Hlavní typy vlivĤ (poþet vodních útvarĤ v dané koordinaþní oblasti)

Koordinaþní oblast

Poþet útvarĤ povrchových vod celkem

bodové zdroje

plošné zdroje

odbČry vody

regulace odtoku vody a/nebo morfologické úpravy

ostatní vlivy

Kategorie Ĝeky Horní a stĜední Labe

205

84

74

2

66

Horní Vltava

245

76

85

3

100

8

87

26

38

0

65

0

Berounka Dolní Vltava

0

79

23

60

0

70

0

OhĜe a dolní Labe

123

98

116

3

29

0


592

282

576

6

514

15

Sála

357

155

355

19

318

42

Havola

981

635

967

50

868

32


404

104

404

14

393

49

Slapový úsek Labe

442

27

442

4

439

1

3 515

1 510

3 117

101

2 862

147 0

Mezinárodní oblast povodí Labe

Kategorie jezera Horní a stĜední Labe

10

2

3

0

10

Horní Vltava

20

11

7

0

18

0

5

1

1

0

5

0

Berounka Dolní Vltava

4

0

0

0

4

0

OhĜe a dolní Labe

10

0

1

0

12

0


24

0

22

0

0

0

Sála

36

6

36

0

2

0

215

85

212

3

11

22

Havola StĜední Labe / Elde

73

2

73

0

1

1

Slapový úsek Labe

15

5

15

1

1

3

112

370

4

64

26

1

0

1

0

5

0

0

0

3 493

105

2 927

173


412

Kategorie brakické vody Slapový úsek Labe / MOP Labe

1

Slapový úsek Labe / MOP Labe

5


3 933

0 Kategorie pobĜežní vody 0 Povrchové vody celkem 1 622

Hlavním typem vlivĤ jsou vlivy v dĤsledku zneþištČní z plošných zdrojĤ (k nim patĜí zejména živiny ze zemČdČlsky využívaných ploch i více zneþištČné remobilizovatelné staré sedimenty) a morfologických úprav a/nebo regulace odtoku. PomČrnČ vysoký podíl vlivĤ morfologických úprav v þeské þásti povodí je ovšem dán tím, že byly tyto vlivy pĜiĜazeny k nevyhovujícím biologickým složkám a budou se ještČ dále ovČĜovat. Dalším stČžejním bodem vlivĤ jsou bodové zdroje zneþištČní. OdbČry vody a ostatní vlivy mají druhoĜadý význam. Informace o jednotlivých vlivech jsou uvedeny v národních plánech povodí (viz kapitola 2 v þásti I. Úvod). V dĤsledku dopadĤ lidské þinnosti není dosud vČtšina útvarĤ povrchových vod v dobrém stavu. Pro uvedení vodních útvarĤ do dobrého stavu bude tĜeba i nadále realizovat Ĝadu opatĜení. V souvislosti s tČmito úvahami byly již pĜed zpracováním aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe definovány významné problémy nakládání s vodami, které je tĜeba koordinovat na mezinárodní úrovni. Tyto problémy nakládání s vodami a s nimi související environmentální cíle jsou pojednány v kapitole 5.1.

21 / 123

2.2

Podzemní vody

K pĜepracování a aktualizaci analýzy vlivĤ a dopadĤ z roku 2004 došlo v mezinárodní oblasti povodí Labe po získání prvních, pĜíp. doplĖujících dat mČĜení pro plán povodí 2009 a poté opČt v roce 2013 v souvislosti s pĜípravou plánu povodí 2015. V rámci této aktualizace byly nejdĜíve zjišĢovány všechny vlivy, které mohou pĤsobit na útvary podzemních vod, a následnČ byly posuzovány jejich možné dopady. Vlivy, které mohou zpĤsobit nedosažení dobrého kvantitativního nebo chemického stavu k roku 2021 jsou tyto:

plošné zdroje zneþištČní: zemČdČlství, atmosférická depozice (ýeská republika); ostatní zdroje jsou ménČ významné (chybČjící pĜipojení nebo špatný stav kanalizace, plošnČ rozmístČná suĢ z ruin8),

bodové zdroje zneþištČní: staré ekologické zátČže, vþetnČ starých skládek; ostatní zdroje jsou ménČ významné (ýeská republika: vypouštČné þištČné odpadní vody),

odbČry podzemních vod: veĜejné zásobování pitnou vodou, tČžba hnČdého uhlí (NČmecko),

další antropogenní vlivy: dopady tČžby surovin (ovlivnČní chemického i kvantitativního stavu), geotermální vrty (ýeská republika – ovlivnČní zejména kvantitativního stavu),

intruze slané vody (severní NČmecko).

Vlastní hodnocení probíhalo následujícím zpĤsobem:

Po inventarizaci všech potenciálních antropogenních vlivĤ byla vyhodnocena jejich významnost, tj. jestli mohou zpĤsobit nedosažení dobrého chemického nebo kvantitativního stavu (významné vlivy).

Pak následovalo zjištČní trendĤ významných vlivĤ do roku 2021 a podle výsledkĤ byl seznam významných vlivĤ upraven.

Jako rizikové byly oznaþeny ty útvary podzemních vod, ve kterých se vyskytoval alespoĖ jeden významný vliv, který mĤže k roku 2021 zpĤsobit nedosažení dobrého stavu.

Aktualizace analýz a pĜezkoumání podle þlánku 5 odst. 2 RSV je obsažena v národních plánech povodí, kde jsou také blíže specifikovány a územnČ vymezeny uvedené vlivy, které se v urþitých regionech projevují rĤzným zpĤsobem. Tabulka II-2.2-1 zachycuje pro mezinárodní oblast povodí Labe a pro jednotlivé þlenské státy þetnost, s kterou jednotlivé typy vlivĤ vedly k zaĜazení útvaru podzemních vod mezi rizikové („at risk“). PĜitom je tĜeba vzít v úvahu, že u þásti útvarĤ bylo urþujících nČkolik rĤzných typĤ vlivĤ souþasnČ.

8

Specifický problém NČmecka, zvláštČ v BerlínČ a Drážćanech (ruiny z 2. svČtové války)

22 / 123

Tab. II-2.2-1:

PĜehled rizikových útvarĤ podzemních vod k roku 2021 a vlivĤ, které toto riziko zpĤsobují Mezinárodní oblast povodí Labe (celkem 334 útvarĤ podzemních vod)) Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy

Rizikový kvantitativní stav

56

OdbČry

Následky tČžby1)

Intruze

49

7

1

Rizikový chemický stav

PĜíþinné vlivy 220

Plošné zdroje

Bodové zdroje

Následky tČžby

196

63

36

ýeská republika (celkem 100 útvarĤ podzemních vod)) Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy Rizikový kvantitativní stav

40

OdbČry

Následky tČžby1)

Intruze

40

1

0



Plošné zdroje

Bodové zdroje

Následky tČžby

97

53

1

NČmecko (celkem 228 útvarĤ podzemních vod)) Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy Rizikový kvantitativní stav

16

OdbČry

Následky tČžby

Intruze

9

6

1



Plošné zdroje

Bodové zdroje

Následky tČžby

99

10

35

Rakousko (celkem 1 útvar podzemních vod)) Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy Rizikový kvantitativní stav

0

OdbČry

Následky tČžby

Intruze



Plošné zdroje

Bodové zdroje

Následky tČžby

Polsko (celkem 5 útvarĤ podzemních vod))

Rizikový kvantitativní stav 1)

0

Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy Rizikový Následky Intruze OdbČry 0 chemický tČžby stav

PĜíþinné vlivy Plošné zdroje

Bodové zdroje

Následky tČžby

V údajích za ýeskou republiku jsou u kvantitativního stavu zaĜazeny pod následky tČžby také další vlivy (napĜ. geotermální vrty apod.).

Vzhledem ke svému specifickému významu pro mezinárodní oblast povodí Labe bylo zatížení živinami z plošných zdrojĤ zaĜazeno mezi významné problémy nakládání s vodami. Dalším významným vlivem na podzemní vody jsou následky tČžby surovin. ýasto pĤsobí oba tyto typy zneþištČní a priori pouze na útvary podzemních vod, než dojde prostĜednictvím základního odtoku k ovlivnČní ekologické a chemické kvality systémĤ povrchových vod, souvisejících s daným útvarem podzemních vod. Z dĤvodu specifických vlastností povodí Labe neexistuje žádný pĜímý vztah mezi ovlivnČnými útvary podzemních vod na mezinárodní úrovni. Na rozdíl od zneþištČní živinami však následky tČžby surovin nemají mezinárodní pĜeshraniþní dopady ani nepĜímo, tj. prostĜednictvím souvisejících povrchových vod, a proto nebyly zaĜazeny mezi významné problémy nakládání s vodami na nadregionální, nýbrž na regionální úrovni.

23 / 123

3.

Identifikace a mapové znázornČní chránČných oblastí

Podle þlánku 6 odst. 1 a pĜílohy IV RSV zĜídily státy v rámci mezinárodní oblasti povodí Labe národní registry všech chránČných oblastí. Tyto registry byly zĜízeny poprvé v roce 2004 a byly souþástí zpráv státĤ v roce 2005 k analýze charakteristik podle þlánku 5 RSV. Registry zahrnují oblasti, které byly podle právních pĜedpisĤ Spoleþenství vymezeny jako oblasti vyžadující zvláštní ochranu povrchových a podzemních vod nebo zachování stanovišĢ a druhĤ s vazbou na vodní prostĜedí. Registry státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe obsahují tyto typy chránČných oblastí:

oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ,

rekreaþní vody (vody ke koupání),

oblasti citlivé na živiny,

oblasti vymezené pro ochranu stanovišĢ nebo druhĤ, chránČné ptaþí oblasti (NATURA 2000).

KromČ toho byly v rámci Zprávy 2005 zdokumentovány také rybné a mČkkýšové vody podle smČrnic 78/659/EHS9 a 79/923/EHS10. Ty však nebyly souþástí registrĤ chránČných oblastí. ObČ uvedené smČrnice byly navíc koncem roku 2013 podle þlánku 22 RSV zrušeny. Úloha tČchto smČrnic je plnČna v rámci hodnocení biologických složek, které jsou relevantní pro stav vodního útvaru, tedy vþetnČ ryb a mČkkýšĤ. V mezinárodní oblasti povodí Labe nebyly vymezeny žádné oblasti pro ochranu hospodáĜsky významných druhĤ vázaných na vodní prostĜedí. Informování o stavu vodních útvarĤ, stanovených jako oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ, není upraveno žádnou další smČrnicí. Státy v povodí Labe proto podávají zprávy o stavu tČchto útvarĤ Evropské komisi podle ustanovení Rámcové smČrnice o vodách. U ostatních chránČných oblastí obsažených v registrech státĤ v povodí Labe jsou zprávy podávány samostatnČ podle ustanovení pĜíslušných smČrnic. Informace z tČchto zpráv tudíž nejsou uvádČny duplicitnČ pĜi reportingu podle Rámcové smČrnice o vodách. Dále jsou uvedeny obecné informace k typĤm výše uvedených chránČných oblastí. Bližší informace o chránČných oblastech, jejich zmČny oproti plánu povodí z roku 2009 a pĜípadný výþet a mapové znázornČní chránČných oblastí je uvedeno v aktualizacích národních plánĤ povodí (viz kapitola 2 v þásti I. Úvod).

Oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ Do registru chránČných oblastí byly zaĜazeny všechny vodní útvary využívané k odbČru vody urþené k lidské spotĜebČ, které poskytují prĤmČrnČ více než 10 m3 vody za den nebo slouží více než 50 osobám, a vodní útvary uvažované pro tento úþel (pĜíloha IV i a þl. 7 odst. 1 RSV). Podle Rámcové smČrnice o vodách se sleduje stav vodních útvarĤ urþených podle þlánku 7 RSV, které poskytují v prĤmČru více než 100 m3 za den, v rámci doplĖkového monitorování podle pĜílohy V, þást 1.3.5. Na tČchto útvarech musí být monitorovány všechny vypouštČné prioritní látky a všechny ostatní látky vypouštČné ve významných množstvích, které by mohly 9

V roce 2006 bylo vydáno kodifikované znČní smČrnice (2006/44/ES ze dne 6. záĜí 2006).

10

V roce 2006 bylo vydáno kodifikované znČní smČrnice (2006/113/ES ze dne 12. prosince 2006).

24 / 123

ovlivnit stav vodního útvaru a které jsou omezovány podle ustanovení smČrnice 98/83/ES o jakosti vody urþené k lidské spotĜebČ. KromČ splnČní environmentálních cílĤ podle Rámcové smČrnice o vodách vþetnČ norem kvality pro prioritní látky a nČkteré další zneþišĢující látky podle dceĜiné smČrnice11 mají þlenské státy zajistit pro každý vodní útvar stanovený jako oblast vymezená pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ, aby za použitého režimu úpravy vody a v souladu s právními pĜedpisy spoleþenství splnila upravená voda požadavky smČrnice 98/83/ES o jakosti vody urþené k lidské spotĜebČ12. ýlenské státy mají dále zajistit nezbytnou ochranu urþených vodních útvarĤ s cílem zabránČní zhoršování jejich kvality, þímž pĜispČjí ke snížení stupnČ úpravy potĜebného pro výrobu pitné vody. Pro tyto vodní útvary zĜídily þlenské státy v mezinárodní oblasti povodí Labe ochranná pásma.

Rekreaþní vody (vody ke koupání) Za rekreaþní vody podle pĜílohy IV RSV jsou v mezinárodní oblasti povodí Labe považovány vody ke koupání, které byly vymezeny podle smČrnice ES o jakosti vody ke koupání (76/160/EHS), resp. podle novely této smČrnice (2006/7/ES) a její transpozice do právních norem þlenských státĤ.

Oblasti citlivé na živiny K ochranČ vod pĜed zneþištČním dusiþnany ze zemČdČlských zdrojĤ podle nitrátové smČrnice (91/676/EHS) stanovila ýeská republika zranitelné oblasti a v tČchto oblastech akþním programem upravila používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, stĜídání plodin a provádČní protierozních opatĜení. Vymezení zranitelných oblastí podléhá pĜezkoumání v intervalech ne delších než þtyĜi roky. Poslední aktualizace zranitelných oblastí a akþního programu byla v ýeské republice provedena v roce 2012, další se oþekává v roce 2016. Spolková republika NČmecko provádí celostátnČ na veškerých zemČdČlských plochách akþní programy k ochranČ vod pĜed zneþištČním dusiþnany ze zemČdČlských zdrojĤ podle nitrátové smČrnice. Proto není v rámci NČmecka uplatĖováno vymezení zranitelných oblastí. K transpozici nitrátové smČrnice na celostátní úrovni došlo v rámci naĜízení o hnojivech a na úrovni spolkových zemí prostĜednictvím ustanovení v naĜízeních o technických zaĜízeních a v zemských vodních zákonech. SmČrnice o þištČní mČstských odpadních vod (91/271/EHS) se týká odvádČní, þištČní a vypouštČní mČstských odpadních vod a þištČní a vypouštČní odpadních vod z urþitých prĤmyslových odvČtví. Podle této smČrnice vyhlásila ýeská republika celou þeskou þást povodí Labe jako citlivou oblast. Také v NČmecku byla celá nČmecká þást povodí Labe vyhlášena podle smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod za citlivou oblast. UplatnČní nitrátové smČrnice i smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod na celém území NČmecka vyplývá z mezinárodních úmluv zamČĜených na ochranu moĜského prostĜedí. Celoplošná opatĜení by mČla pĜispČt zejména k dosažení snížení vnosĤ živin do moĜských vod, které bylo dohodnuto v rámci mezinárodní konference o ochranČ Severního moĜe.

11

SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky ve znČní smČrnice 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013

12

SmČrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody urþené k lidské spotĜebČ ve znČní naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1882/2003 ze dne 29. záĜí 2003 a naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 596/2009 ze dne 18. þervna 2009

25 / 123

Oblasti vymezené pro ochranu stanovišĢ nebo druhĤ, chránČné ptaþí oblasti Souþástí registru chránČných oblastí jsou rovnČž oblasti, které byly Evropské komisi navrženy k zaĜazení do evropské ekologické soustavy Natura 2000, tj. oblasti, které jí byly jmenovitČ nahlášeny jako území vymezená podle smČrnice o ochranČ pĜírodních stanovišĢ, volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin (92/43/EHS) nebo jako ptaþí oblasti podle smČrnice o ochranČ volnČ žijících ptákĤ (79/409/EHS). Do registru byly vybrány ty chránČné oblasti, kde je dĤležitým faktorem zachování nebo zlepšení stavu vod (území podle smČrnice o stanovištích, resp. ptaþí oblasti s vazbou na vodní prostĜedí). V ýeské republice sem byly kromČ toho zaĜazeny také mokĜady mezinárodního významu, vymezené podle Ramsarské úmluvy13. Plochy chránČných oblastí, nahlášených podle smČrnice o ochranČ pĜírodních stanovišĢ, volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin a podle smČrnice o ochranČ volnČ žijících ptákĤ, se mohou pĜekrývat. Výše uvedené chránČné oblasti musí vedle environmentálních cílĤ podle Rámcové smČrnice o vodách splĖovat také požadavky na vodu v právních pĜedpisech, kterými byly vyhlášeny. PĜitom pro splnČní tČchto požadavkĤ platí pĜípadnČ jiné lhĤty než pro environmentální cíle podle Rámcové smČrnice o vodách. V následující tabulce II-3-1 je uveden poþet chránČných oblastí podle jejich typĤ v jednotlivých státech a za celou mezinárodní oblast povodí Labe. Tab. II-3-1:

Typ chránČné oblasti ýR

Poþet chránČných oblastí z registrĤ státĤ podle þlánku 6 RSV v mezinárodní oblasti povodí Labe Vodní útvary podle þl. 7 odst. 1 RSV 240

NČmecko

255

Vody ke koupání

Oblasti citlivé na živiny zranitelné oblasti

citlivé oblasti

Natura 2000 stanovištČ

ptaþí oblasti

96

4 2341)

2)

381

9

557

2)

2)

1 120

221

2)

Rakousko

1

2

2)

2

2

Polsko

1

0

0

0

8

3

497

655

—

—

1 511

235

Mez. oblast povodí Labe 1)

poþet katastrálních území

2)

PlošnČ v celé národní þásti mezinárodní oblasti povodí Labe (viz text výše).

4.

Monitorovací sítČ a výsledky hodnocení stavu vodních útvarĤ

Od konce roku 2006 jsou ustaveny programy pro monitorování stavu povrchových a podzemních vod a chránČných oblastí, jejichž úþelem je zajistit provázaný a úplný pĜehled o stavu vod. Monitorování je nástrojem k plánování a kontrole úspČšnosti opatĜení, provedených za úþelem ochrany a zlepšení jakosti vod. Výsledky monitorování jsou základem pro hodnocení stavu vodních útvarĤ. V rámci monitorování vod se v povrchových i v podzemních vodách a v chránČných oblastech sleduje celá Ĝada ukazatelĤ. Sledování povrchových vod slouží ve výsledku ke zdokumentování a zobrazení jejich ekologického a chemického stavu (resp. ekologického potenciálu), sledování podzemních vod ke znázornČní jejich kvantitativního a chemického stavu. 13

Convention on Wetlands of International Importance especially as Waterfowl Habitat (Ramsar, 2 February 1971)

26 / 123

PĜehled monitorovacích programĤ s údaji o struktuĜe a rozsahu sledovaných ukazatelĤ je pro povrchové vody obsažen v kapitole 4.1 a pro podzemní vody v kapitole 4.3. Specifické požadavky na monitorování chránČných oblastí jsou uvedeny v kapitole 4.5. Tabulka II-4-1 poskytuje pĜehled þetnosti monitorování v mezinárodní oblasti povodí Labe. Tab. II-4-1:

PĜehled þetnosti monitorování v mezinárodní oblasti povodí Labe Povrchové vody Ĝeky – jezera – brakické vody – pobĜežní vody Ekologický stav / potenciál (podle národních pĜedpisĤ, liší se podle sledovaných složek)

Situaþní monitorování

Chemický stav (4 až 12x roþnČ v pĜípadČ vypouštČní) na 184 mČrných profilech v mezinárodní oblasti povodí Labe

Ekologický stav / potenciál (podle národních pĜedpisĤ, liší se podle sledovaných složek) Provozní monitorování

PrĤzkumné monitorování

Monitorovací síĢ – hladina podzemních vod

Chemický stav (podle národních pĜedpisĤ) na cca 3 900 mČrných profilech v mezinárodní oblasti povodí Labe

Podzemní vody Chemický stav ýR: v zásadČ 2 mČĜení každý þtvrtý rok NČmecko: zpravidla 1x roþnČ, každoroþnČ, minimálnČ však 1x za plánovací období Polsko: v zásadČ 1 mČĜení každý tĜetí rok Rakousko: minimálnČ 1x roþnČ, každý rok, urþité ukazatele pesticidĤ 1x za plánovací období) Celkem na cca 1 750 monitorovacích objektech v mezinárodní oblasti povodí Labe Chemický stav ýR: v zásadČ 2x roþnČ NČmecko: minimálnČ 1x roþnČ každý rok Polsko: v zásadČ 1x roþnČ, každý rok Rakousko: minimálnČ 1x roþnČ, každý rok Celkem na cca 1 950 monitorovacích objektech v mezinárodní oblasti povodí Labe Pozn.: Provozní monitoring se provádí v dobČ, kdy neprobíhá situaþní monitoring.

Ekologický stav / potenciál Chemický stav (v pĜípadČ zatížení vod mČĜení dle potĜeby) Kvantitativní stav ýR: zpravidla dennČ, minimálnČ však 1x týdnČ, každý rok NČmecko: minimálnČ 1x mČsíþnČ, každý rok Polsko: minimálnČ 1x týdnČ, každý rok Rakousko: minimálnČ 1x za plánovací období, hodnotí se pomocí bilancování (využitelné zdroje – odbČry), viz tab. II-4.3-1

Celkem na cca 4 900 monitorovacích objektech v mezinárodní oblasti povodí Labe

4.1

Monitorovací programy povrchových vod

Monitorování stavu útvarĤ povrchových vod vychází z požadavkĤ pĜílohy V RSV, která je koncipována tak, aby bylo možno získat rozsáhlé a ucelené poznatky o ekologickém a chemickém stavu vodních útvarĤ. Metody a programy mČĜení i monitorovací sítČ jsou po inventarizaci vlivĤ a vyhodnocení výsledkĤ prĤbČžnČ modifikovány.

27 / 123

V rámci monitorovacího programu se rozlišuje:

situaþní monitorování,

provozní monitorování a

prĤzkumné monitorování.

Situaþní monitorování Situaþní monitorování slouží k pĜezkoumání analýzy charakteristik a hodnocení dlouhodobých trendĤ. VýbČr mČrných profilĤ se provádČl v závislosti na velikosti povodí Ĝek, velikosti jezer a na prĤbČhu státních hranic. Na každém monitorovacím místČ se sledují ukazatele pro všechny složky kvality (biologické, hydromorfologické, fyzikálnČ chemické složky, prioritní látky, zneþišĢující látky) podle stanovené þetnosti monitorování. UmístČní mČrných profilĤ situaþního monitorování v mezinárodní oblasti povodí Labe je znázornČno na mapČ þ. 4.1. V následující tabulce II-4.1-1 je uveden poþet mČrných profilĤ situaþního monitoringu v mezinárodní oblasti povodí Labe celkem a v jednotlivých státech, rozdČlený do þtyĜ kategorií povrchových vod. Tab. II-4.1-1:

PĜehled mČrných profilĤ situaþního monitorování na povrchových vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe

Kategorie 1) povrchových vod


Poþet mČrných profilĤ situaþního monitorování

Plocha2) 2 [km ]

Hustota mČĜicí sítČ [km2 na 1 mČrný profil]

Mezinárodní oblast povodí Labe ěeky Jezera

3 515 412

148 268 1 135

116 87

1 278 13

Brakické vody

1

400

3

133

PobĜežní vody

5

2 558

9

284

215

Celkem

3 933

150 826

3)

ýeská republika ěeky

629

49 933

48

1 040

Jezera

49

202

3

67

Celkem

678

51

NČmecko ěeky Jezera Brakické vody PobĜežní vody Celkem

2 779

97 175

63

1 542

361 1

931 400

84 3

11 133

5

2 558

9

284

3 146

159

Rakousko ěeky Jezera Celkem

99

920

1

920

2

1

0

101

1

240

4

60

Polsko ěeky

8

1)

V tabulce nejsou uvedeny kategorie povrchových vod, které se v jednotlivých státech nevyskytují, resp. které nejsou relevantní.

2)

U Ĝek se jedná o celkovou plochu povodí, u jezer, brakických a pobĜežních vod o plochu vodních útvarĤ.

3)

Celková plocha mezinárodní oblasti povodí Labe vþetnČ plochy pobĜežních vod.

28 / 123

Provozní monitorování Provozní monitorování slouží ke zdokumentování stavu vod, které nedosáhnou platných environmentálních cílĤ, jako východisko pro výbČr nezbytných opatĜení a ke kontrole úspČšnosti. KromČ toho mĤže být doplĖkem situaþního monitoringu, aby tak bylo možno zajistit spolehlivé hodnocení rozsahu kolísání a trendĤ vývoje. V rámci tohoto monitoringu se sledují:

u složek biologické kvality ty ukazatele, které jsou nejcitlivČjší vĤþi vlivĤm,

prioritní látky nebo jiné zneþišĢující látky vnášené ve významném množství,

fyzikálnČ-chemické složky, které podporují složky biologické kvality,

indikativní ukazatele pro ty složky hydromorfologické kvality, které jsou nejcitlivČjší vĤþi zjištČným vlivĤm.

ýetnost monitorování je zvolena tak, aby bylo možno pro hodnocení relevantních složek kvality zajistit dostaþující množství dat. V tabulce II-4.1-2 je uveden celkový poþet mČrných profilĤ provozního monitoringu v mezinárodní oblasti povodí Labe a v jednotlivých státech, rozdČlený do þtyĜ kategorií povrchových vod. Tab. II-4.1-2:

PĜehled mČrných profilĤ provozního monitorování na povrchových vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe

Kategorie povrchových vod1)


Plocha2) [km2]

Poþet mČrných profilĤ provozního monitorování

Hustota mČĜicí sítČ [km2 na 1 mČrný profil]

Mezinárodní oblast povodí Labe ěeky Jezera Brakické vody PobĜežní vody

3 515 412 1 5

148 268 1 135 400 2 558

3 485 479 2 8

43 2 200 320

Celkem

3 933

150 8263)

3 974

—

ýeská republika ěeky

629

49 933

594

84

Jezera

49

202

38

5

Celkem

678

632

—

NČmecko ěeky

2 779

97 175

2 843

34

Jezera Brakické vody

361 1

931 400

441 2

2 200

PobĜežní vody

5

2 558

8

320

3 294

—

Celkem

3 146

Rakousko ěeky Jezera Celkem

99

920

47

20

2

1

0

—

47

—

240

1

240

101 Polsko

ěeky 1)

8

V tabulce nejsou uvedeny kategorie povrchových vod, které se v jednotlivých státech nevyskytují, resp. které nejsou relevantní.

2)

U Ĝek se jedná o celkovou plochu povodí, u jezer, brakických a pobĜežních vod o plochu vodních útvarĤ.

3)

Celková plocha mezinárodní oblasti povodí Labe vþetnČ plochy pobĜežních vod.

29 / 123

PrĤzkumné monitorování Cílem prĤzkumného monitorování je získat informace o pĜíþinách a možnostech odstranČní vlivĤ negativnČ ovlivĖujících stav povrchových vod. K nim patĜí pĜedevším zjišĢování velikosti a dopadĤ havarijního zneþištČní nebo pĜi mimoĜádných situacích na toku, napĜ. pĜi povodni. Dále se toto monitorování uplatní tam, kde se došlo k pĜekroþení hodnot a nejsou známy jejich pĜíþiny. O rozsahu a období sledování se rozhoduje v závislosti na Ĝešené problematice, což je v urþitých pĜípadech tĜeba stanovit v krátkodobém þasovém horizontu. V pĜípadČ havarijního zneþištČní hraje velkou roli informování subjektĤ ležících níže, aby mohly vþas podniknout opatĜení k minimalizaci dopadĤ a zahájit cílené sledování kvality vody. Z iniciativy MKOL existuje již od roku 1991 jednotný systém pĜedávání informací o místČ, dobČ a rozsahu havarijního zneþištČní vod v povodí Labe – „Mezinárodní varovný a poplachový plán Labe“ (MKOL 2012b). PĜi jeho druhé novelizaci v roce 2004 byl tento systém rozšíĜen o pĜedpovČdní model – Poplachový model Labe, který je urþen pro pĜípady havárií, kdy se do Labe dostane vČtší množství chemikálií. Model vypoþítá, kdy vlna zneþišĢujících látek dorazí do jednotlivých mČst na Labi, jak vysoká bude koncentrace škodlivin a kdy koncentrace škodlivin natolik poklesne, že bude možno vodu z Labe opČt využívat (odbČry bĜehové infiltrace pro úpravu na pitnou vodu, odbČry pro úþely zavlažování, jako chladicí voda apod.).

Mezinárodní program mČĜení Labe Souþástí situaþního monitoringu v povodí Labe je Mezinárodní program mČĜení Labe. Tento program (stav 2015) zahrnuje celkem 19 mČrných profilĤ, z toho 9 mČrných profilĤ na toku Labe (4 v ýeské republice a 5 v NČmecku) a 10 mČrných profilĤ na významných pĜítocích (3 v ýeské republice a 7 v NČmecku). U pĜítokĤ v ýeské republice je to ústí Vltavy, jejího pĜítoku Berounky a ústí OhĜe, v NČmecku ústí ýerného Halštrova (Schwarze Elster), Mulde, Sály (Saale) a jejích pĜítokĤ Unstrut a Bílý Halštrov (Weiße Elster), ústí Havoly (Havel) a jejího pĜítoku Sprévy (Spree). Tím lze podle dohodnutého postupu získat ucelený pĜehled o stavu kvality vody a výskytu zneþištČní v mezinárodní oblasti povodí Labe. Výsledky mČĜení jsou k dispozici na internetových stránkách MKOL (www.ikse-mkol.org). Rozsah sledování Mezinárodního programu mČĜení Labe je koordinován a každoroþnČ aktualizován a pĜedkládán ke schválení MKOL. Je sledována široká škála zneþišĢujících látek ve vodČ a v sedimentovatelných plaveninách. Vedle relevantních látek pro stanovení chemického stavu podle Rámcové smČrnice o vodách je to i celá Ĝada dalších zneþišĢujících látek specifických pro Labe. PĜipojeno je i pravidelné sledování biologických ukazatelĤ a výhledovČ se poþítá se stanovením zneþišĢujících látek v biotČ. O nČkterých ukazatelích jakosti vody jsou k dispozici kontinuální informace. Výsledky Mezinárodního programu mČĜení Labe slouží k hodnocení ekologického a chemického stavu vodních útvarĤ, k hodnocení vývojových trendĤ (jak v koncentracích, tak v látkových odnosech) a celkovČ pak ke kontrole dosahování cílĤ Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe. KromČ toho výsledky monitoringu slouží k podchycení havarijního, pĜípadnČ mimoĜádného zneþištČní, jehož výskyt je následnČ spoleþnČ projednáván. Základním pozitivem Mezinárodního programu mČĜení Labe je, že jsou získávána data pro celé povodí Labe, že monitoring probíhá dlouhodobČ a koordinovanČ a že výsledky jsou každoroþnČ zveĜejĖovány na internetových stránkách MKOL. V druhém plánovacím období má být analyzováno, do jaké míry je souþasná podoba Mezinárodního programu mČĜení Labe dostaþující nato, aby do budoucna podchytila také potenciální dopady zmČny klimatu na vody. PĜi aktualizacích Mezinárodního programu mČĜení Labe bude také provČĜováno zaĜazení sledování nových zneþišĢujících látek, napĜ. relevantních látek pro pitnou vodu, jako jsou léþiva. PĜi tomto provČĜení bude bráno v úvahu i Evropské memorandum vodních tokĤ ke kvalitativnímu zajištČní

30 / 123

získávání pitné vody.14 Dále budou stanoveny vybrané látky z programu mČĜení, pro které budou v bilanþních profilech sledovány roþní odnosy a analyzován trend na základČ vývoje mediánu koncentrací. LaboratoĜe, které jsou zapojeny do Mezinárodního programu mČĜení Labe, pracují na základČ evropských standardĤ a norem (zejména EN ISO/IEC 17025:2005). Vedle toho se provádí prĤbČžné porovnávání výsledkĤ stanovení sledovaných ukazatelĤ v hraniþním profilu Labe HĜensko / Schmilka a spoleþné odbČry a analýzy laboratoĜí, které se podílejí na Mezinárodním programu mČĜení Labe. Tím je zajištČna dobrá kvalita výsledkĤ mČĜení a jejich vzájemná porovnatelnost. PĜehled mČrných profilĤ Mezinárodní programu mČĜení Labe je uveden na internetových stránkách MKOL (viz www.ikse-mkol.org). Tyto profily jsou rovnČž znázornČny na obrázku II-4.1-1 a na mapČ þ. 4.1.

4.2

Hodnocení stavu povrchových vod

Hodnocení stavu útvarĤ povrchových vod v kategoriích Ĝeky, jezera, brakické vody a pobĜežní vody probíhá na základČ kombinace imisních fyzikálnČ-chemických mČĜení, hydroekologických prĤzkumĤ, analýzy a odborných znalostí. Tímto zpĤsobem se získává pĜi pĜimČĜených nákladech na monitorování plošné hodnocení vodních útvarĤ a hodnovČrný základ pro výkon vodohospodáĜských þinností. Stav útvarĤ povrchových vod se hodnotí v souladu se smČrným dokumentem CIS þ. 13 (Guidance Document No. 13 „Overall Approach to the Classification of Ecological Status And Ecological Potential“). Hodnocení chemického a ekologického stavu pĜeshraniþních útvarĤ povrchových vod probíhá koordinovanČ na jednání odborníkĤ Komisí pro hraniþní vody. Na základČ výmČny výsledkĤ monitoringu a výsledkĤ hodnocení jednotlivých stran je dohodnuto výsledné hodnocení spoleþných pĜeshraniþních vodních útvarĤ (viz kapitola 1.1.1) a urþena gesce pro reporting Evropské komisi. Ekologický stav pĜirozeného vodního útvaru se hodnotí pomocí složek biologické kvality. Toto hodnocení podporují složky hydromorfologické, chemické a fyzikálnČ-chemické. Ke klasifikaci stavu se používá pČtistupĖová stupnice (velmi dobrý, dobrý, stĜední, poškozený, zniþený). Rozhodující pro celkové hodnocení je nejhorší dosažený výsledek hodnocení u jedné ze složek biologické kvality (fytoplankton, makrofyta / fytobentos, makrozoobentos, ryby) nebo chemické a fyzikálnČ-chemické kvality (fyzikálnČ-chemické ukazatele a specifické zneþišĢující látky). To znamená, že napĜ. vodní útvar, který vykazuje výrazné nedostatky pouze v jedné složce biologické kvality (napĜ. u ryb v dĤsledku narušené prĤchodnosti toku), ale jinak splĖuje všechny požadavky, je klasifikován jako horší než dobrý stejnČ jako jiný vodní útvar, který vedle narušení všech biologických složek nebude splĖovat celou Ĝadu norem environmentální kvality, které jsou stanoveny na národní úrovni. U návrhĤ opatĜení je proto pĜikládán velký význam identifikaci a interpretaci jednotlivých výsledkĤ. Pro všeobecné fyzikálnČ-chemické ukazatele existují v ýeské republice limitní hodnoty, které jsou stanoveny specificky pro jednotlivé typy nebo skupiny typĤ vodních útvarĤ v závislosti na jednotlivých typologických charakteristikách v souladu s pĜílohou II RSV. Limitní hodnoty jsou v ýeské republice pĜevážnČ stanoveny jako medián pro jednotlivé ukazatele.

14

www.awe-elbe.de/downloads.html?file=files/inhalt/downloads/efg-memorandum_2013.pdf

31 / 123

Obr. II-4.1-1:

Mapa mČrných profilĤ Mezinárodního programu mČĜení Labe

32 / 123

V ýeské republice hraje významnou roli pĜi hodnocení ekologického stavu, které vychází z výsledkĤ monitoringu v reprezentativním profilu primárnČ z období 2010 – 2012, pĜekroþení chemických a fyzikálnČ-chemických ukazatelĤ. NejþastČji dochází k pĜekroþení limitní hodnoty mezi dobrým a stĜedním stavem u ukazatelĤ Pcelk., N-NO3 a BSK5. Normy environmentální kvality pro specifické zneþišĢující látky jsou stanoveny na národní úrovni a jsou považovány za dodržené, pokud roþní prĤmČry namČĜených látkových koncentrací nepĜekroþí na mČrných profilech hodnoty norem environmentální kvality. V pĜípadČ nedodržení jedné z tČchto norem environmentální kvality mĤže být ekologický stav vodního útvaru hodnocen maximálnČ jako stĜední. Kartograficky jsou þernou teþkou oznaþeny ty vodní útvary, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v dĤsledku nesplnČní jedné nebo více norem environmentální kvality pro specifické zneþišĢující látky (viz mapa þ. 4.2 nebo obr. II-4.2-1). V ýeské republice jsou národní normy environmentální kvality stanoveny v matrici voda pro 90 specifických zneþišĢujících látek (kromČ norem environmentální kvality stanovení chemického stavu). K pĜekroþení národních norem environmentální kvality pro matrici voda v hodnoceném období 2010 – 2012 dochází zejména u ukazatelĤ AOX a metabolity alachloru. V NČmecku jsou v souþasnosti stanoveny normy environmentální kvality pro 162 specifických zneþišĢujících látek v matrici voda a sedimentovatelné plaveniny. Jsou sem zahrnuty prĤmyslové organické látky, pesticidy a kovy. K pĜekroþení docházelo u polychlorovaných bifenylĤ (PCB), bentazonu, arsenu, mČdi a zinku. Pomocí celoevropské harmonizace národních metod hodnocení, požadované Rámcovou smČrnicí o vodách (tzv. proces mezikalibraþního porovnání), je zabezpeþováno, že výsledky národních metod biologického hodnocení jsou porovnatelné s výsledky ostatních þlenských státĤ, a tím platí v EU jednotná úroveĖ požadavkĤ. U umČlých vodních útvarĤ a silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ (viz kapitola 1.1.3) není vhodné vycházet z typického pĜirozeného stavu vodního útvaru. V tČchto vodních útvarech lze dosáhnout „dobrého ekologického stavu“ pouze v pĜípadČ významného omezení nebo zrušení užívání vod. Na rozdíl od pĜirozených vodních útvarĤ platí proto pro umČlé a silnČ ovlivnČné vodní útvary environmentální cíl „dobrý ekologický potenciál“. Tento cíl je definován tak, že ho lze dosáhnout bez významného omezení specifických zpĤsobĤ využívání vod, které jsou uvedeny v þlánku 4 odst. 3 RSV, nebo bez újmy v širším okolí. Samotné vymezení umČlých a silnČ ovlivnČných vodních útvarĤ bylo provedeno na základČ požadavkĤ, zpracovaných ve smČrných dokumentech v rámci procesu CIS. Podle požadavkĤ Rámcové smČrnice o vodách je „maximální ekologický potenciál“ dosažen po provedení všech opatĜení ke zlepšení hydromorfologických složek, která nemají výraznČ nepĜíznivé úþinky na zpĤsoby využívání vod podle þlánku 4 odst. 3 RSV. Maximální ekologický potenciál urþují hodnoty složek biologické kvality, které odpovídají tČmto hydromorfologickým podmínkám. „Dobrý ekologický potenciál“ se od toho mĤže „nepatrnČ“ odchylovat v biologických hodnotách. Navíc musí hodnoty dobrého ekologického potenciálu hydromorfologických složek kvality odpovídat podmínkám, za nichž lze u hodnot popsaných pro biologické složky dosáhnout nepatrné odchylky a u obecných fyzikálnČ-chemických složek je zabezpeþena funkþnost ekosystému. KromČ toho je tĜeba u vybraných zneþišĢujících látek dbát také na dosažení dobrého ekologického potenciálu. PĜi hodnocení ekologického potenciálu se útvary povrchových vod, klasifikované jako silnČ ovlivnČné nebo umČlé, pĜiĜadí k nejbližší kategorii vod (napĜ. údolní nádrže jsou silnČ ovlivnČné Ĝíþní úseky, které jsou hodnoceny jako jezera). Ke znázornČní výsledkĤ se používá þtyĜstupĖová stupnice (dobrý a lepší, stĜední, poškozený, zniþený). Ekologický potenciál je zjišĢován

33 / 123

na základČ požadavkĤ rozpracovaných ve smČrných dokumentech Evropské komise v rámci procesu CIS 15. Hodnocení stavu vodních útvarĤ na základČ jednotlivých složek kvality podléhá urþitým nejistotám, které mohou mít rĤzné dĤvody:

Dochází k pĜirozeným výkyvĤm z dĤvodĤ klimatických, hydrologických a populaþnČ biologických. Období provádČného sledování dat o jakosti mĤže být vzhledem k výkyvĤm pĜíliš krátké.

Nelze jednoznaþnČ urþit, ve které složce kvality se stávající vlivy projevují, protože v mnoha pĜípadech se pĜekrývá nČkolik vlivĤ najednou.

Velké a heterogenní vodní útvary ztČžují výbČr reprezentativních monitorovacích míst.

Proto se pĜi hodnocení ekologického stavu, resp. ekologického potenciálu udává stupeĖ spolehlivosti dat pro determinaþní jistoty hodnocení stavu. Výsledky hodnocení ekologického stavu / potenciálu útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou znázornČny v mapČ þ. 4.2 (pro celou oblast povodí Labe) a v tabulce II-4.2-1 pro kategorie Ĝeky, jezera, brakické vody a pobĜežní vody, rozdČlené podle koordinaþních oblastí na pĜirozené, silnČ ovlivnČné a umČlé vodní útvary. Tab. II-4.2-1:

Ekologický stav / ekologický potenciál útvarĤ povrchových vod



Poþet útvarĤ povrchových vod v ekologickém stavu / potenciálu horším než dobrém z toho pĜirozené

z toho silnČ ovlivnČné

z toho umČlé

164 166

140 161

24 3

0 2

73

73

0

0

78 110

75 106

2 3

1 1

592 357

563

371

105

87

344

190

138

16

981

925 384

375 111

122 170

428 103

celkem Kategorie Ĝeky

205

Horní a stĜední Labe Horní Vltava Berounka

245 87

Dolní Vltava OhĜe a dolní Labe

123

79

Mulde-Labe-ýerný Halštrov Sála Havola StĜední Labe / Elde

404

Slapový úsek Labe Mez. oblast povodí Labe

442

407

69

268

70

3 515

3 214

1 671

835

708

Kategorie jezera 10 20

Horní a stĜední Labe Horní Vltava Berounka Dolní Vltava OhĜe a dolní Labe Mulde-Labe-ýerný Halštrov Sála Havola StĜední Labe / Elde Slapový úsek Labe Mez. oblast povodí Labe 15

10

0

10

0

5

12 2

0 0

12 2

0 0

4

3

0

3

0

10 24

2

0

2

0

36

8 18

0 1

2 12

6 5

215

188

173

9

6

73 15

61

58

1

2

15

13

1

1

412

319

245

54

20

o

Guidance Document N 4 „Identification and Designation of Heavily Modified and Artificial Water Bodies“, Guidance Document o N 13 „Overall Approach to the Classification of Ecological Status and Ecological Potential“.

34 / 123



Poþet útvarĤ povrchových vod v ekologickém stavu / potenciálu horším než dobrém celkem

z toho pĜirozené

z toho silnČ ovlivnČné

z toho umČlé

Kategorie brakické vody Slapový úsek Labe / Mez. oblast povodí Labe

1

1

0

1

0

4

0

0

Kategorie pobĜežní vody Slapový úsek Labe / Mez. oblast povodí Labe 1)

1)

5

4

U jednoho útvaru („Küstenmeer Elbe“ – PobĜežní moĜe Labe) nemusí být ekologický stav hodnocen.

Porovnání aktuálních hodnocení ekologického stavu a stavu v roce 2009 je z odborného hlediska smysluplné jen s urþitým omezením. Takováto bilance zmČny podílu vodních útvarĤ v rĤzných tĜídách hodnocení poukazuje vČtšinou na zmČny, jejichž pĤvod nelze pĜisuzovat skuteþným zmČnám stavu. Tyto zdánlivé zmČny ve výsledcích hodnocení jsou podmínČny hlavnČ metodicky (1) nebo je lze pĜiþítat pĜirozené variabilitČ biologických složek kvality (2). (1) Metodicky podmínČné zmČny jsou zpĤsobeny vČtším rozsahem sledování a úpravou postupĤ hodnocení:

Oproti plánu povodí v roce 2009 se zmČnil rozsah a kvalita monitorovaných dat. Poþet sledovaných mČrných profilĤ a vodních útvarĤ se zþásti zvČtšil (viz kapitola 4.1). Proto lze v souþasnosti na základČ dat z monitoringu hodnotit vodní útvary, jejichž stav musel být pro první plán povodí ještČ hodnocen jinými postupy – napĜ. pĜenesením výsledkĤ porovnatelných vodních útvarĤ, na základČ hydromorfologických vlivĤ nebo na základČ odborného odhadu expertĤ. V porovnání s hodnocením pro plán povodí v roce 2009 byly navíc v NČmecku v nČkolika vodních útvarech sledovány a v rámci hodnocení využity další složky biologické kvality. V ýeské republice byla tato zmČna naprosto základní, neboĢ v plánech v roce 2009 byly z biologických složek hodnoceny pouze bentos a ryby (a to spíše na základČ expertního odhadu), kdežto v souþasných plánech již jsou zastoupeny všechny relevantní biologické složky.

Od doby vypracování plánu povodí v roce 2009 došlo v rĤzných kategoriích povrchových vod témČĜ pro všechny složky biologické kvality k metodickým úpravám postupĤ hodnocení. V dĤsledku toho je validní þasové porovnání výsledkĤ hodnocení pro tato spoleþenstva možné v NČmecku jen s urþitým omezením. Takové úpravy byly provedeny mj. u postupĤ hodnocení makrozoobentosu (vodní toky), makrofyt (vodní toky a jezera), fytoplanktonu (jezera) a ryb (vodní toky). Tyto úpravy slouží k další optimalizaci hodnocení a þím dál více zlepšují spolehlivost a pĜesnost postupĤ. ZmČny hodnocení z toho vyplývající se v NČmecku týkají zpravidla jen ojedinČlých vodních útvarĤ, pro které je v tom pĜípadČ dosaženo pĜijatelnČjšího hodnocení. V ýeské republice pak došlo k zásadní zmČnČ, neboĢ pro biologické složky vzhledem k nedostatku dat k roku 2009 nebyly ani vyvinuty pĜíslušné metodické postupy.

U urþitých složek kvality doporuþuje postup hodnocení navíc zohlednČní dat zjištČných za delší období (napĜ. interval 6 let u hodnocení ryb), aby bylo dosaženo spolehlivých výsledkĤ hodnocení. Hodnocení za kratší období je spojeno s vyššími nejistotami.

V ýeské republice navíc došlo na základČ nové typologie k významnému pĜevymezení útvarĤ povrchových vod, kromČ toho byly zmČnČny i hodnoty (a v nČkterých pĜípadech i ukazatele) velmi dobrého, dobrého a stĜedního stavu všeobecných fyzikálnČ-chemické složky ekologického stavu / potenciálu.

35 / 123

(2) PĜirozené kolísání hodnot biologických složek kvality:

Biologické složky kvality þasto vykazují vysokou pĜirozenou þasovou variabilitu, napĜ. ve výskytu a poþetním zastoupení druhĤ. Tuto variabilitu lze pĜiþítat kolísání meteorologických a hydrologických jevĤ napĜ. v prĤbČhu roku nebo více let. Tato skuteþnost mĤže zejména u vodních útvarĤ, jejichž hodnocení složek biologické kvality se pohybuje na hranici dvou jakostních stupĖĤ, vést ke zmČnČ celkového hodnocení. Zatímco zmČny hodnocení, které jsou zpĤsobeny takovým pĜirozením kolísáním, mají pĜi zohlednČní delších období a vČtších Ĝešených území (napĜ. na národní úrovni nebo v rámci velkých oblastí povodí) tendenci vzájemného vyrovnání, mohou na úrovni jednotlivých vodních útvarĤ a pĜi analýze kratších období vést ke zdánlivým zmČnám. StejnČ tak vzhledem k tomu, že jednotlivé složky biologické kvality reagují na rĤzné vlivy rozdílnou citlivostí, a protože „nejhĤĜ“ hodnocená složka kvality urþuje celkové hodnocení, mĤže z toho vyplynout zdánlivé zhoršení hodnocení, i když se situace vlivĤ nezmČnila.

Z uvedených dĤvodĤ je pro prezentaci skuteþných zmČn ekologického stavu vhodnČjší exemplární sledování vybraných vodních útvarĤ než porovnání souþtĤ na úrovni oblastí povodí. PĜi exemplárním sledování lze vybrat vodní útvary, pro které je k dispozici velký rozsah dat z monitoringu. V této souvislosti je velmi zajímavé sledování zmČn jednotlivých složek biologické kvality v dĤsledku provedených opatĜení. V souhrnu lze pro mezinárodní oblast povodí Labe konstatovat, že 91 % vodních útvarĤ, které byly hodnoceny jako Ĝeky, a 77 % vodních útvarĤ, které byly hodnoceny jako jezera, není v dobrém ekologickém stavu / dobrém ekologickém potenciálu. Z celkového poþtu 6 vodních útvarĤ brakických a pobĜežních vod bylo 5 útvarĤ (83 %) hodnoceno horším stupnČm než dobrý (u jednoho útvaru pobĜežních vod („Küstenmeer Elbe“ – PobĜežní moĜe Labe) nemusí být ekologický stav hodnocen). Na obr. II-4.2-1 je znázornČn podíl útvarĤ povrchových vod podle klasifikace ekologického stavu / potenciálu za jednotlivé koordinaþní oblasti a za celou mezinárodní oblast povodí Labe.

36 / 123

Poznámka: Oznaþení koordinaþních oblastí viz tabulka II-1-2 v kapitole 1. Klasifikace ekologického stavu / potenciálu: 1 = velmi dobrý ekologický stav 2 = dobrý ekologický stav nebo dobrý a lepší ekologický potenciál 3 = stĜední ekologický stav / potenciál 4 = poškozený ekologický stav / potenciál 5 = zniþený ekologický stav / potenciál U = není klasifikováno

Obr. II-4.2-1:

Podíl útvarĤ povrchových vod podle klasifikace ekologického stavu / potenciálu za jednotlivé koordinaþní oblasti a za celou mezinárodní oblast povodí Labe

Na obr. II-4.2-2 je znázornČno hodnocení ekologického stavu / ekologického potenciálu toku Labe. Vedle 4 útvarĤ hodnocených stĜedním stavem / potenciálem na nČmecké stranČ a 7 útvarĤ na þeském úseku Labe se nachází celkem 19 vodních útvarĤ v poškozeném ekologickém stavu / potenciálu. Jeden vodní útvar na þeské stranČ se nachází ve zniþeném ekologickém stavu. U 19 útvarĤ z celkového poþtu 27 vodních útvarĤ Labe jsou pĜekroþeny normy environmentální kvality, z toho ve všech 10 útvarech na nČmeckém úseku a v 9 na þeském úseku. Vcelku jsou normy environmentální kvality pĜekroþeny u 11 zneþišĢujících látek (metabolity alachloru, AOX, arsen, bisfenol A, diflufenican, EDTA16, mČć, NTA16, PCB, tetrabutylcín a zinek). Spoleþný þesko-nČmecký útvar na státních hranicích, který je v gesci NČmecka, je v tomto výþtu pĜiĜazen k nČmeckému úseku Labe.

16

EDTA (kyselina ethylendiamintetraoctová) a NTA (kyselina nitrilotrioctová) jsou náhražky fosforeþnanĤ v pracích a þisticích prostĜedcích.

37 / 123

38 / 123

Obr. II-4.2-2:

Hodnocení ekologického stavu / ekologického potenciálu toku Labe

Hodnocení chemického stavu útvarĤ povrchových vod bylo pro plán povodí 2015 provedeno na základČ porovnání se stanovenými evropskými normami environmentální kvality pro prioritní a nČkteré další zneþišĢující látky podle smČrnice 2008/105/ES ve znČní smČrnice 2013/39/EU17. PĜi hodnocení byly podle možností již zohlednČny revidované normy environmentální kvality pro ukazatele anthracen, bromované difenylethery, fluoranthen, olovo, naftalen, nikl a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Normy environmentální kvality pro roþní prĤmČrné hodnoty jsou považovány za dodržené, pokud namČĜené koncentrace na mČrných profilech v roþním prĤmČru nepĜekroþí stanovené roþní prĤmČrné hodnoty. Pro vybrané prioritní látky byly stanoveny maximální pĜípustné koncentrace. Tyto pĜípustné koncentrace jsou považovány za dodržené, pokud koncentrace u každého jednotlivého mČĜení nepĜekroþí hodnotu normy. PĜi hodnocení výsledkĤ monitoringu mĤže být u kovĤ zohlednČna koncentrace pĜirozeného pozadí. Pokud jsou všechny normy environmentální kvality dodrženy, je vodní útvar povrchové vody v „dobrém“ chemickém stavu (kartografické znázornČní modrou barvou). V pĜípadČ, že tomu tak u jedné z látek není, je stav hodnocen jako „nedosažení dobrého stavu“ (kartografické znázornČní þervenou barvou). Zvláštní dĤraz se pĜi sbČru chemických dat klade na zabezpeþení kvality analytických výsledkĤ. Vysoká kvalita a porovnatelnost zjišĢovaných dat je zabezpeþována podle ustanovení þlánku 6 smČrnice 2009/90/ES tím, že zúþastnČné laboratoĜe používají postupy systému Ĝízení jakosti v souladu s normou EN ISO/IEC 17025:2005 nebo jinými srovnatelnými normami pĜijatými na mezinárodní úrovni. K tomu také pĜispívá pravidelná výmČna zkušeností analytických laboratoĜí, které provádČjí sledování v rámci Mezinárodního programu mČĜení Labe. Použité analytické metody vycházejí z mezinárodních nebo národních norem. Výsledky hodnocení chemického stavu útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou znázornČny v mapČ þ. 4.3. V souhrnu lze pro mezinárodní oblast povodí Labe konstatovat, že vČtšina vodních útvarĤ nedosahuje dobrého chemického stavu. Proto jsou na mapČ témČĜ všechny útvary povrchových vod a jejich povodí vyznaþeny þervenČ. NejþastČjší pĜíþinou nedosažení dobrého chemického stavu v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe je pĜekroþení norem environmentální kvality u následujících látek: kadmium, fluoranthen, rtuĢ, nikl, benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranthen a benzo(g,h,i)perylen. Rozhodující pĜíþinou v nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe je þasté pĜekroþení norem environmentální kvality u skupiny látek, které se chovají jako látky všudypĜítomné18: bromované difenylethery, rtuĢ, PAU a tributylcín. Norma environmentální kvality pro rtuĢ v biotČ je pĜekroþena dokonce i v rybách v nezatížených tocích. Tyto výsledky pro biotu byly v NČmecku pĜeneseny na všechny vodní útvary. Obdobná situace je u klíþové látky PAU, tj. u benzo(a)pyrenu. V souþasné dobČ je ovšem k dispozici jen málo výsledkĤ mČĜení v mlžích, takže zaĜazení bylo provedeno na základČ celkových vzorkĤ vody.

17

SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, ve znČní smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mČní smČrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky

18

VšudypĜítomné látky se chovají jako perzistentní, bioakumulativní a toxické látky. V þlánku 8a smČrnice 2008/105/ES ve znČní smČrnice 2013/39/EU jsou do této skupiny zaĜazeny tyto látky: bromované difenylethery, rtuĢ a její slouþeniny, polyaromatické uhlovodíky, slouþeniny tributylcínu, perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty (PFOS), dioxiny a slouþeniny s dioxinovým efektem, hexabromcyklododekan (HBCDD), heptachlor a heptachlorepoxid.

39 / 123

Na obr. II-4.2-3 je znázornČno hodnocení chemického stavu toku Labe. Z celkového poþtu 27 vodních útvarĤ Labe je 6 útvarĤ v dobrém chemickém stavu (všechny v ýeské republice). Ve 21 útvarech z 27 vodních útvarĤ Labe jsou pĜekroþeny normy environmentální kvality. Normy environmentální kvality pĜekraþuje celkem 8 zneþišĢujících látek, z toho 5 v ýeské republice, 6 v NČmecku a 4 ve spoleþném pĜeshraniþním útvaru. Další podrobnosti jsou uvedeny v národních plánech povodí.

ZnázornČní chemického stavu bez všudypĜítomných látek Vzhledem k tomu, že u látek, které se chovají jako všudypĜítomné látky18, þasto dochází k pĜekraþování norem environmentální kvality (NEK), nelze v mapČ þ. 4.3 rozlišit výsledky na úrovni vodních útvarĤ pro ostatní relevantní látky. Z tohoto dĤvodu bylo provedeno samostatné znázornČní výsledkĤ chemického stavu útvarĤ povrchových vod bez tČchto všudypĜítomných látek. Pro lepší porovnání s plánem povodí 2009 byly ze samostatného zobrazení výsledkĤ vypuštČny také ty látky, u kterých došlo k revizi norem environmentální kvality smČrnicí 2013/39/EU, s výjimkou niklu a olova.19 Výsledek je znázornČn v mapČ þ. 4.3.1, kde je v poznámce jmenovitČ uveden také seznam látek. Zatímco ve vodním toku Labe a ve slapovém úseku Labe v nČmecké þásti povodí dochází k pĜekraþování norem environmentální kvality pouze u hexachlorbenzenu, bylo na pĜítocích vedle hexachlorbenzenu zjištČno pĜekroþení také u kadmia a jeho slouþenin, u isoproturonu a nČkolika dalších látek. NapĜíklad v Sasku jsou ještČ v nČkolika vodních útvarech pĜekraþovány normy environmentální kvality v ukazatelích DDT, DEHP, hexachlorcyklohexan, nikl a nonylfenoly. Zþásti se pĜitom jedná o látky, jejichž používání již bylo legislativou omezeno. V þeské þásti povodí Labe byly nejþastČji pĜekraþovány normy environmentální kvality pro nikl, kadmium a olovo a v nČkolika vodních útvarech jsou pĜekraþovány normy environmentální kvality pro endosulfan, pro sumu cyklodienových pesticidĤ a ojedinČle i diuron, isoproturon, DDT, DEHP, hexachlorbenzen a hexachlorcyklohexan. Vysoké poþty útvarĤ s nadlimitními koncentracemi niklu a kadmia v ýR jsou dány tím, že pro tyto kovy byly v hodnocení použity nové pĜísnČjší limity podle smČrnice 2013/39/EU.

19

Pro tyto látky ještČ nejsou k dispozici pokyny EU k zohlednČní biologicky dostupných koncentrací ve vnitrozemských vodách (povrchové vody bez brakických vod). Proto ještČ nebyly tyto vody v nČmecké þásti povodí Labe hodnoceny podle nových požadavkĤ na NEK pro roþní prĤmČrnou hodnotu a platnost pĤvodních NEK byla prodloužena do 21. prosince 2015. V þeské þásti povodí Labe byly tyto pĜísnČjší limity již použity.

40 / 123

41 / 123 Poznámka: Všechny výsledky sledování rtuti v biotČ potvrzují pĜekroþení pĜíslušné NEK. Na rozdíl od ýR byly v NČmecku tyto výsledky pĜeneseny na všechny vodní útvary, proto žádný nČmecký útvar povrchových vod nedosahuje dobrého chemického stavu.

Obr. II-4.2-3:

Hodnocení chemického stavu toku Labe

4.3

Monitorovací programy podzemních vod

Monitorovací programy podzemních vod obsahují všechny složky monitorování podzemních vod podle Rámcové smČrnice o vodách a zahrnují také monitorování chránČných oblastí, pokud je zde provázanost s podzemními vodami. PĜi zĜizování monitorovacích programĤ byly na mezinárodní úrovni odsouhlaseny zejména spoleþné zásady, uplatĖované ve všech sledovaných objektech podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe:

zásady monitorování kvantitativního a chemického stavu podzemních vod a trendĤ koncentrací zneþišĢujících látek,

zásady zabezpeþení jakosti.

Spoleþné monitorování mezinárodních pĜeshraniþních útvarĤ podzemních vod není tĜeba provádČt, jelikož takové vodní útvary nebyly vymezeny. Monitorovací programy dĤslednČ naplĖují požadavky stanovené v pĜíloze V Rámcové smČrnice o vodách. Po vyhodnocení výsledkĤ monitorování budou tyto programy v pĜíštích letech podle potĜeby aktualizovány a optimalizovány. V ýeské republice došlo v roce 2009 k pĜechodu na novČ budovanou monitorovací síĢ podzemních vod, která významnČ posílila sledování podzemních vod v hlubších a vodohospodáĜsky významných strukturách a reflektovala optimalizaci monitorovací sítČ v mČlkých kvartérních kolektorech. Z toho plyne i navýšení poþtu objektĤ zejména ve svrchních útvarech podzemních vod a útvarech podzemních vod v hlavních kolektorech. V NČmecku nebyly v koncepci mČĜicí sítČ provedeny žádné zásadní zmČny. Jako doplnČk ke státním mČĜicím sítím byly jak v ýeské republice, tak i v NČmecku do hodnocení zahrnuty také monitorovací objekty jiných provozovatelĤ, které nepatĜí do mČĜicí sítČ podle Rámcové smČrnice o vodách, jako jsou napĜ. monitorovací objekty podnikĤ pro zásobování vodou, dĤlních podnikĤ a obcí. V následujícím textu jsou uvedeny všeobecné informace o zĜízení monitorovacích sítí. PodrobnČjší informace jsou obsaženy v národních zprávách:

ýeská republika: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/planovani-v-oblasti-vod/,

NČmecko: www.fgg-elbe.de,

Rakousko: www.bmlfuw.gv.at,

Polsko: www.kzgw.gov.pl.

Monitorovací programy pro jednotlivé objekty jsou zdokumentovány v databázích þlenských státĤ.

Monitorování kvantitativního stavu podzemních vod Jednotnou hustotu monitorovací sítČ platnou pro celou mezinárodní oblast povodí nebylo možno stanovit vzhledem k rozdílným hydrogeologickým podmínkám. V mapČ þ. 4.4 za mezinárodní oblast povodí Labe jsou z kartografických dĤvodĤ znázornČny pouze útvary podzemních vod v hlavních kolektorech a jejich monitorovací místa. Ke sledování kvantitativního stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je využíváno celkem 4 891 monitorovacích míst (ýeská republika: 938, NČmecko: 3 945, Rakousko: 7, Polsko: 1). Tím se poþet monitorovacích objektĤ od roku 2009 zvýšil asi o 8 %. ZmČny se týkaly zejména svrchních útvarĤ podzemních vod a útvarĤ podzemních vod v hlavních kolektorech. V ýeské republice nebyly z hlediska kvantitativního stavu sledovány pouze 4 rozlohou drobné útvary (s plochou max. 100 km2).

42 / 123

PodrobnČjší statistické údaje o monitorování kvantitativního stavu podzemních vod jsou uvedeny v tabulce II-4.3-1. Tab. II-4.3-1:

Monitorovací síĢ ke sledování kvantitativního stavu podzemních vod

Horizont podzemních vod

Poþet monitorovacích objektĤ celkem

Poþet monitorovaných útvarĤ podzemních vod celkem

Plocha monitorovaných útvarĤ podzemních vod celkem [km²]

Poþet na 1 monitorovaný útvar podzemních vod

Hustota mČĜicí sítČ [km² na 1 monitorovací objekt]

Mezinárodní oblast povodí Labe Svrchní útvary podzemních vod Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech Hlubinné útvary podzemních vod Celkem

181

19

2 260

9,5

12

4 525

296

146 279

15,3

32

185

7

7 935

26,4

43

4 891

322

ýeská republika Svrchní útvary podzemních vod

181

19

2 260

9,5

12

Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech

721

74

49 779

9,7

69

36

3

4 170

12,0

116

96

Hlubinné útvary podzemních vod Celkem

938

NČmecko Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech Hlubinné útvary podzemních vod Celkem

3 796

220

95 503

17,3

25

149

4

3 765

37,3

25

3 945

224

3)

131

Rakousko Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech

1)

2)

7

1

920

1

77

7

3)

Polsko Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech 1)

1

1,0

77

Ve skupinČ útvarĤ podzemních vod pĜiĜazené k povodí Labe (1x) pro doplĖující zabezpeþení výsledkĤ z bilance (bilance využitelných zdrojĤ podzemních vod s odbČry podzemních vod).

2)

V rakouské þásti povodí Labe byla vymezena jedna skupina útvarĤ podzemních vod.

3)

Vztaženo na rakouský podíl na ploše povodí Labe (v pĜepoþtu na celkový poþet rakouských útvarĤ podzemních vod / povodí Dunaje by byla hustota monitorovacích objektĤ mnohem vyšší.)

Monitorování chemického stavu podzemních vod Situaþní monitorování VýbČr monitorovacích míst byl proveden v závislosti na výsledcích analýzy vlivĤ a jejich dopadĤ s pĜihlédnutím ke konceptuálnímu modelu útvaru podzemních vod a specifickým vlastnostem relevantních zneþišĢujících látek tak, aby byla vytvoĜena reprezentativní monitorovací síĢ. Jednotnou hustotu monitorovací sítČ, platnou pro mezinárodní oblast povodí Labe, nebylo možno stanovit vzhledem k rozdílným hydrogeologickým podmínkám. V mapČ þ. 4.5 za mezinárodní oblast povodí Labe jsou z kartografických dĤvodĤ znázornČny pouze útvary podzemních vod v hlavních kolektorech a jejich monitorovací místa.

43 / 123

Ke sledování chemického stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro situaþní monitorování využíváno celkem 1 728 monitorovacích míst (ýR: 526, NČmecko: 1 187, Rakousko: 14, Polsko: 1). PodrobnČjší statistické údaje o monitorování kvantitativního stavu podzemních vod jsou uvedeny v tabulce II-4.3-2. Oproti prvnímu plánovacímu období byla monitorovací síĢ v ýeské republice rozšíĜena z 332 na 526 monitorovacích objektĤ, do sítČ byly zaĜazeny i vybrané vodárenské zdroje s vydatností vČtší než 50 l/s. V rámci situaþního monitoringu, který probČhl na podzim roku 2013 a na jaĜe roku 2014, bylo sledováno široké spektrum ukazatelĤ. Velký dĤraz byl kladen na sledování pesticidĤ a jejich metabolitĤ. Pro hodnocení stavu útvarĤ však byla použita data za období 2007 – 2012 (pĤvodní síĢ s 332 monitorovacími objekty). Další situaþní monitoring je plánován na podzim roku 2017 a jaro roku 2018. V NČmecku nedošlo v monitorovací síti k žádným významným zmČnám. Hlavní pozornost byla zamČĜena na sledování ukazatelĤ podle pĜílohy 2 spolkové vyhlášky o podzemních vodách a kromČ toho byla sledována celá Ĝada dalších ukazatelĤ specifických pro jednotlivé spolkové zemČ. RovnČž v Rakousku a Polsku nedošlo v monitorovací síti k žádným významným zmČnám. Tab. II-4.3-2:

SíĢ situaþního monitorování chemického stavu podzemních vod







Mezinárodní oblast povodí Labe Svrchní útvary podzemních vod Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech Hlubinné útvary podzemních vod Celkem

83

19

2 260

4,4

27

1 565

271

137 572

5,8

88

80

7

7 935

11,4

99

1 728

297 ýeská republika

Svrchní útvary podzemních vod Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech Hlubinné útvary podzemních vod

83

19

2 260

4,4

27

416

74

49 779

5,6

120

27

3

4 170

9,0

154

Celkem

526

96

195

86 796

5,8

77

53

4

3 765

13,3

71

1 187

199


1 134


1)

14

2)

2)

1

920

14,0

66

1

77

1,0

77

Polsko Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech

3)

1

1)


2)

Vztaženo na rakouský podíl na ploše povodí Labe (v pĜepoþtu na celkový poþet rakouských útvarĤ podzemních vod / povodí Dunaje by byla hustota monitorovacích objektĤ mnohem vyšší.)

3)

Monitorování chemického stavu v Polsku se provádí v rámci situaþního monitorování.

44 / 123

V ýeské republice nebyly z hlediska chemického stavu sledovány pouze 4 rozlohou drobné útvary (s plochou max. 100 km2). Provozní monitorování Provozní monitorování se provádí v období mezi uskuteþĖováním situaþních monitorovacích programĤ. VýbČr monitorovacích míst byl proveden v závislosti na výsledcích analýzy vlivĤ a dopadĤ s pĜihlédnutím ke konceptuálnímu modelu útvaru podzemních vod, specifickým vlastnostem relevantních zneþišĢujících látek a výsledkĤm situaþního monitorování tak, aby byla vytvoĜena reprezentativní monitorovací síĢ. Pro úþely provozního monitorování jsou u velkého poþtu útvarĤ podzemních vod využity objekty ze sítČ situaþního monitorování, které mohou být podle potĜeby zahuštČny dalšími pozorovacími místy. Z kartografických dĤvodĤ jsou místa provozního monitorování chemického stavu podzemních vod znázornČna pouze v mapách, které jsou souþástí národních plánĤ povodí ýeské republiky a NČmecka. Ke sledování chemického stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro provozní monitorování využíváno celkem 1 964 monitorovacích míst (ýeská republika: 526, NČmecko: 1 438, Rakousko: 0, Polsko: 0). PodrobnČjší statistické údaje o monitorování chemického stavu podzemních vod v jednotlivých státech v povodí Labe jsou uvedeny v tabulce II-4.3-3. ObdobnČ jako v situaþním monitoringu byla oproti prvnímu plánovacímu období monitorovací síĢ v ýeské republice rozšíĜena z 332 na 526 monitorovacích objektĤ, do sítČ byly navíc zaĜazeny i vybrané vodárenské zdroje s vydatností vČtší než 50 l/s. V rámci provozního monitoringu budou v období podzim 2014 – jaro 2017 kromČ základních fyzikálnČ-chemických parametrĤ a makrosložek sledovány ukazatele, které na základČ výsledkĤ situaþního monitoringu a hodnocení významných vlivĤ nepĜíznivČ ovlivĖují kvalitu podzemních vod nebo zpĤsobují nedosažení dobrého chemického stavu. V NČmecku byla upravena síĢ provozního monitoringu rozšíĜením, pĜiþemž však nedošlo k závažným zmČnám. StejnČ jako v ýeské republice byly i v NČmecku vedle základních fyzikálnČ-chemických parametrĤ a hlavních složek sledovány ty ukazatele, které na základČ výsledkĤ situaþního monitoringu a analýzy vlivĤ nepĜíznivČ ovlivĖují kvalitu podzemních vod nebo zpĤsobují, pĜíp. mohou zpĤsobit nedosažení dobrého chemického stavu. V Rakousku i Polsku stejnČ jako v prvním plánovacím období nebyly vybrány žádné monitorovací objekty pro provozní monitorování chemického stavu, jelikož dobrý stav tČchto útvarĤ podzemních vod není ohrožen.

45 / 123

Tab. II-4.3-3:

SíĢ provozního monitorování chemického stavu podzemních vod







Mezinárodní oblast povodí Labe Svrchní útvary podzemních vod Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech Hlubinné útvary podzemních vod

83

19

2 260

4,4

27

1 854

206

106 147

9,0

57

27

3

4 170

9,0

154

Celkem

1 964

228 ýeská republika

Svrchní útvary podzemních vod Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech Hlubinné útvary podzemních vod

83

19

2 260

4,4

27

416

74

49 779

5,6

120

27

3

4 170

9,0

154

Celkem

526

96

10,9

39


1 438

132

56 368

0

0

0

1 438

132

0


1)

0

0 Polsko

Útvary podzemních vod v hlavních kolektorech

02)

0

0

—

1)


2)

U tĜí polských útvarĤ podzemních vod nebyly vybrány žádné monitorovací objekty pro provozní monitorování chemického stavu, jelikož dobrý stav tČchto útvarĤ podzemních vod není ohrožen.

4.4

Hodnocení stavu podzemních vod

Stav útvarĤ podzemních vod se skládá z chemického a kvantitativního stavu a reprezentuje možný negativní antropogenní vliv, nikoliv pĜirozené zmČny množství nebo chemismu podzemních vod. Stav se urþuje pro útvar nebo skupinu útvarĤ podzemních vod. Prvním krokem pĜi hodnocení stavu podzemních vod je urþení parametrĤ a limitĤ dobrého stavu. Dobrý kvantitativní stav je v podstatČ definován již pomČrnČ jasnČ v Rámcové smČrnici o vodách pomocí bilance množství a / nebo režimem hladin podzemních vod. Zasolování nebo jiné intruze jsou používány jako indikátor k hodnocení kvantitativního stavu, ale v mezinárodní oblasti povodí Labe byl tento indikátor použit pouze pro jeden nČmecký útvar podzemních vod. KromČ toho byly individuálnČ hodnoceny další významné vlivy – hlavnČ tČžba.

46 / 123

Definice parametrĤ a limitĤ dobrého chemického stavu byla výraznČ komplikovanČjší. SmČrnice 2006/118/ES o ochranČ podzemních vod stanovuje podmínky pro hodnocení jakosti podzemních vod a evropská pracovní skupina „Podzemní vody“ pĜipravila smČrný dokument20 o hodnocení stavu a trendĤ pro spoleþnou implementaþní strategii, který byl v mezinárodní oblasti povodí Labe aplikován jak pro ukazatele a limity chemického stavu, tak i pro vlastní hodnocení. Hodnocení chemického stavu je požadováno pro normy jakosti podzemních vod (celoevropské standardy pro dusiþnany a pesticidy) a pro prahové hodnoty – standardy jakosti podzemních vod, stanovené na úrovni þlenských státĤ. Urþení prahových hodnot vychází z tČchto faktorĤ:

rozsah vzájemného pĤsobení mezi podzemními vodami a souvisejícími vodními ekosystémy nebo závislými suchozemskými ekosystémy,

narušení skuteþných nebo možných legitimních zpĤsobĤ využití nebo funkcí podzemních vod,

veškeré zneþišĢující látky, na jejichž základČ se útvary podzemních vod oznaþují za rizikové,

hydrogeologické charakteristiky, vþetnČ informací o úrovni pĜirozené koncentrace („pozadí“) a o vodní bilanci.

Prahové hodnoty byly v mezinárodní oblasti povodí stanoveny jednotnČ na národní úrovni. V nČkterých specifických pĜípadech se stanovují specifické prahové hodnoty pro jednotlivé útvary nebo skupiny útvarĤ podzemních vod. Pro hodnocení stavu byly pro plány povodí 2015 použity všechny ukazatele z minimálního seznamu zneþišĢujících látek podle novely smČrnice 2006/118/ES21 a další ukazatele podle situace v obou zemích. ýeská republika stanovila prahové hodnoty pro receptor podzemní voda na národní úrovni, které byly použity pro hodnocení stavu útvarĤ podzemních vod. PĜehled ukazatelĤ i jednotlivé limity se liší od plánĤ povodí 2009 – nČkteré ukazatele z prvních plánĤ byly vynechány (pokud se ukázalo, že žádný útvar podzemních vod nebyl kvĤli nim vyhodnocen jako rizikový ani nevyhovující), naopak byly pĜidány další relevantní zneþišĢující látky. Seznam ukazatelĤ pro plány povodí 2015 obsahuje 55 položek – obecné fyzikálnČ-chemické ukazatele jako dusiþnany, dusitany, amonné ionty, fosforeþnany a nČkteré kovy; relevantní prioritní a nebezpeþné látky a dále byl významnČ rozšíĜen seznam pesticidĤ a jejich metabolitĤ. VČtšina limitĤ byla také harmonizována s limity chemického stavu nebo fyzikálnČ-chemických látek ekologického stavu povrchových vod. KromČ toho byly pro útvary povrchových vod, pĜímo závislých na podzemních vodách (tj. s významným podílem podzemních vod), vyhodnoceny v relevantních monitorovacích objektech dusiþnany a amonné ionty podle typovČ-specifických limitĤ ekologického stavu / ekologického potenciálu. V NČmecku byly na základČ toxicity pro þlovČka a organismy stanoveny prahové hodnoty nepatrného zneþištČní, které zahrnují kolem 90 ukazatelĤ. Tyto hodnoty se obecnČ aplikují, i když doposud byly pĜevedeny do právních pĜedpisĤ jako závazné prahové hodnoty pouze pro ukazatele podle smČrnice 2006/118/ES, pĜíloha I a pĜíloha II, þást B. V nČkterých útvarech podzemních vod je hodnota geogenního pozadí vyšší než tyto obecnČ stanovené prahové limity a proto zde byla urþena odlišná, specifická prahová hodnota se zohlednČním hodnoty pĜirozeného pozadí. PĜíslušný seznam je obsažen v nČmeckém národním plánu povodí. Tabulka II-4.4-1 uvádí pĜehled spoleþných ukazatelĤ a jejich hodnot.

20

Guidance Document No. 18: Guidance on Groundwater Status and Trend Assessment, 2009

21

SmČrnice Komise 2014/80/EU ze dne 20. þervna 2014, kterou se mČní pĜíloha II smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochranČ podzemních vod pĜed zneþištČním a zhoršováním stavu

47 / 123

Tab. II-4.4-1:

PĜehled spoleþných ukazatelĤ a daných hodnot použitých pro hodnocení chemického stavu útvarĤ podzemních vod v ýeské republice a NČmecku

Název ukazatele

ýíslo CAS

Jednotka

Hodnota dobrého stavu v NČmecku1)

Hodnota dobrého stavu v ýeské republice

1,1,2-trichlorethen

79-01-6

μg/l

102)

10

Arsen

7440-38-2

μg/l

10

10

Benzo(a)pyren

50-32-8

μg/l

Benzo(b)fluoranthen

205-99-2

μg/l

0,025

0,03

Benzo(g,h,i)perylen

191-24-2

μg/l

0,025

0,002

Benzo(k)fluoranthen

207-08-9

μg/l

0,025

0,03

Fluoranthen

206-44-0

μg/l

0,025

0,1

0,01

0,01

Hexachlorbenzen

118-74-1

μg/l

0,01

0,1

Indeno(1,2,3-c,d)pyren

193-39-5

μg/l

0,025

0,002

Kadmium a jeho slouþeniny

7440-43-9

μg/l

0,5

0,25

μg/l

3)

Kyanidy (HCN)

74-90-8

50

4)

500

Naftalen

91-20-3

μg/l

1

0,1

Olovo

7439-92-1

μg/l

10

1,2

para-para-DDT

50-29-3

μg/l

RtuĢ

7439-97-6

μg/l

Tetrachlorethylen

127-18-4

μg/l

5)

Amonné ionty

mg/l

5)

Dusiþnany

mg/l

0,1 0,2 102) 0,5 50

0,01 0,05 10 0,5 50

Chloridy

168876-00-6

mg/l

250

200

Sírany

14808-79-8

mg/l

240

400

Antracen

120̻12̻7

μg/l

0,01

0,1

Benzen

71-43-2

μg/l

1

1

Fosforeþnany

mg/l

Hliník

7429-90-5

μg/l

Nikl

7440̻02̻0

μg/l

Trichlormethan

67-66-3

μg/l

0,5 200 14 2,5

4 2,5

1)

Dosud nikoliv právnČ závazné, ale obecnČ akceptované hodnoty. Hodnoty byly pozmČnČny pro nČkteré útvary podzemních vod podle pĜirozeného pozadí.

2)

Hodnota platí pro sumu tri- a tetrachlorethenu.

3)

Pro volné kyanidy (57-12-5) platí hodnota 5 μg/l.

4)

Hodnota platí pro sumu naftalenu a methylnaftalenu.

5)

Hodnota platí pro receptor podzemní voda. Pokud jsou receptorem související útvary povrchových vod, v ýeské republice platí typovČ-specifické limity 8 – 20 mg/l pro dusiþnany a 0,1 – 0,3 mg/l pro amonné ionty

KromČ výše uvedených spoleþných ukazatelĤ je v mezinárodní oblasti povodí Labe hodnoceno široké spektrum pesticidĤ a jejich relevantních metabolitĤ, pro nČž platí spoleþný limit 0,5 μg/l (suma), resp. 0,1 μg/l (jednotlivá látka). VýbČr hodnocených pesticidĤ se stanovuje podle jejich relevance v dílþích povodích.

48 / 123

Hodnocení stavu bylo založeno na porovnání namČĜených hodnot s jejich limity. Rámcová smČrnice o vodách a smČrnice 2006/118/ES stanovují, že pĜekroþení limitĤ v urþitých místech nemusí automaticky znamenat ohrožení útvaru jako celku. Jedná se zejména o situaci, kdy byly pĜekroþeny normy jakosti vlivem lokálních antropogenních vlivĤ, které musí být sledovány a pĜípadnČ sanovány, aniž by bylo nutné stanovit stav celého útvaru jako nevyhovující. V nČkterých pĜípadech byl stav na základČ dat z monitoringu hodnocen jako nevyhovující, ale žádný známý zdroj zneþištČní nebyl nalezen. PĜi hodnocení chemického stavu v útvarech podzemních vod byl zjišĢován podíl plochy s nevyhovujícím stavem a podle toho byl urþen výsledný chemický stav podzemních vod. Tabulka II-4.4-2 uvádí pro mezinárodní oblast povodí Labe a pro jednotlivé þlenské státy þetnost, s kterou jednotlivé typy vlivĤ vedly k hodnocení „nevyhovující kvantitativní stav“ nebo „nevyhovující chemický stav“. PĜi zjištČní dĤvodĤ nedosažení cílĤ z hlediska chemického stavu je tĜeba vzít v úvahu, že u þásti útvarĤ bylo urþujících nČkolik rĤzných typĤ vlivĤ souþasnČ. Tab. II-4.4-2:

PĜehled útvarĤ podzemních vod v nevyhovujícím stavu a pĜíþinné vlivy Mezinárodní oblast povodí Labe (celkem 334 útvarĤ podzemních vod) Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy

Nevyhovující kvantitativní stav

19

OdbČry

Následky tČžby1)

Intruze

11

7

1

Nevyhovující chemický stav


Plošné zdroje

Bodové zdroje

Následky tČžby

146

44

22

ýeská republika (celkem 100 útvarĤ podzemních vod) Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy Nevyhovující kvantitativní stav

12

OdbČry

Následky 1) tČžby

Intruze

11

1

0



Plošné zdroje

Bodové zdroje

Následky tČžby

41

35

1

NČmecko (celkem 228 útvarĤ podzemních vod) Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy Nevyhovující kvantitativní stav

7

OdbČry

Následky tČžby

Intruze

—

6

1



Plošné zdroje

Bodové zdroje

Následky tČžby

105

9

21

Rakousko (celkem 1 útvar podzemních vod)


0

Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy Nevyhovující Následky Intruze OdbČry chemický 0 tČžby stav


Bodové zdroje

Následky tČžby

Polsko (celkem 5 útvarĤ podzemních vod)

Nevyhovující kvantitativní stav 1)

0

Poþet útvarĤ podzemních vod s hodnocením PĜíþinné vlivy Nevyhovující Následky OdbČry Intruze 0 chemický tČžby stav


Bodové zdroje

Následky tČžby

V údajích za ýeskou republiku jsou u kvantitativního stavu zaĜazeny pod následky tČžby také další vlivy (napĜ. geotermální vrty apod.).

49 / 123

V souladu s Rámcovou smČrnicí o vodách a smČrnicí o ochranČ podzemních vod bylo pro útvary podzemních vod provedeno hodnocení trendĤ. Analýza trendĤ se provádí na všech monitorovacích objektech pro všechny relevantní ukazatele, avšak pouze u útvarĤ podzemních vod definovaných jako rizikové. To znamená, že zjišĢování trendĤ se nemusí provádČt na všech útvarech podzemních vod. Posuzování trendĤ pro plány povodí 2015 bylo provedeno za období minimálnČ 6 let. PĜi použití delšího hodnoceného období lze hodnotit i zmČnu, eventuálnČ i zvrat trendu. Analýza trendĤ byla provedena pomocí statistické metody, tzv. lineární regrese. V pĜípadČ kratší þasové Ĝady byly použity jednodušší metody (napĜ. porovnání prĤmČrĤ). Hodnocení zvratu trendu však zatím není statisticky prĤkazné vzhledem k tomu, že poslední namČĜená data byla z let 2012 – 2013. V této dobČ nemohla provedená opatĜení pĤsobit dostateþnČ dlouho. Výsledky mohou být tedy pouze orientaþní, stejnČ jako výsledky hodnocení trendĤ za kratší þasové období. Trendy byly primárnČ hodnoceny pro monitorovací objekty (a jednotlivé ukazatele), výsledky byly následnČ vztaženy na celé útvary podzemních vod. Vyhodnocení stavu jak v ýeské republice, tak i v NČmecku v zásadČ potvrdilo výsledky hodnocení rizikovosti. RelativnČ malý poþet útvarĤ je v nevyhovujícím kvantitativním stavu, a to kvĤli tČžbČ, pĜípadnČ jiným odbČrĤm podzemních vod. VýraznČ þastČji se vyskytuje nevyhovující chemický stav. V ýeské republice jsou nejþastČji pĜekraþovány koncentrace dusiþnanĤ, pesticidĤ a jejich metabolitĤ a nebezpeþných látek. V souladu s hodnocením rizikovosti patĜí k nejvýznamnČjším antropogenním vlivĤm zemČdČlství (plošné zdroje zneþištČní) a staré zátČže. Aþkoliv vČtšina problematických pesticidĤ byla již zakázána nebo bylo jejich užívání omezeno, vysoký podíl pesticidĤ v nevyhovujících útvarech je dĤsledkem zaĜazení 29 pesticidĤ a jejich metabolitĤ na seznam ukazatelĤ hodnocení chemického stavu (v prvním plánu to bylo jen devČt pesticidĤ) a podrobným monitorovacím programem, zamČĜeným na pesticidy. Naopak podíl útvarĤ, nevyhovujících kvĤli dusiþnanĤm poklesl z 54 % na 48 %, aþkoliv nČkteré monitorovací objekty, reprezentativní pro závislé útvary povrchových vod byly hodnoceny podle pĜísnČjších limitĤ (8 až 20 mg/l). U 12 % útvarĤ došlo sice z hlediska dusiþnanĤ ke zhoršení, to bylo ale zpĤsobeno u þásti z nich pĜísnČjšími limity a v nČkterých pĜípadech také zahuštČním monitorovacích objektĤ. StejnČ tak celkový podíl útvarĤ v nevyhovujícím chemickém stavu mírnČ poklesl, aþkoliv bylo hodnoceno více ukazatelĤ a pro znaþnou þást zneþišĢujících látek byly zpĜísnČny limity chemického stavu. V NČmecku byly nejþastČji pĜekraþovány koncentrace u dusiþnanĤ, síranĤ, amonných iontĤ, kromČ toho v menší míĜe u také u tČžkých kovĤ, arsenu, organických látek (PAU, BTEX22 a tČkavé halogenované uhlovodíky) a u pesticidĤ. Jako významný antropogenní vliv bylo potvrzeno využívání zemČdČlských ploch, mČstská zástavba, staré zátČže a tČžba. V tabulce II-4.4-3 je uveden poþet a procentuální rozložení útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe, jejichž stav byl z rĤzných dĤvodĤ hodnocen jako nevyhovující.

22

BTEX je zkratka pro aromatické uhlovodíky benzen, toluen, ethylbenzen a xylen. Tyto látky se mohou dostávat do podzemních vod, a tudíž také do pitné vody z urþitých rozpouštČdel (napĜ. z plynáren), z výfukových plynĤ vozidel nebo infiltrací pohonných hmot.

50 / 123

Tab. II-4.4-3:

Výsledky hodnocení stavu útvarĤ podzemních vod – poþet útvarĤ, ve kterých byl vyhodnocen stav jako nevyhovující Poþet útvarĤ podzemních vod Nevyhovující chemický stav

Celkem

dusiþnany celkem

pesticidy

%

celkem

%

ostatní zne1) þišĢující látky celkem %


celkem celkem

Nevyhovující celkový stav

%

celkem

%

celkem

%

181

54

19

6

183

55

76

76

12

12

78

78

105

46

7

3

105

46

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


112

34

57

17

120

36

ýeská republika 100

48

48

51

51

65

65

NČmecko 228

64

28

6

3

55

24

Rakousko 1

0

0

0

0

0

0 Polsko

5 1)

ZneþišĢující látky podle pĜílohy II smČrnice 2006/118/ES a ostatní látky

Výsledky zjišĢování trendĤ u koncentrací zneþišĢujících látek v útvarech podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe uvádí následující tabulka II-4.4-4. Tab. II-4.4-4:

Výsledky identifikace trendu koncentrací zneþišĢujících látek v útvarech podzemních vod – poþet útvarĤ, ve kterých byl identifikován trend Poþet útvarĤ podzemních vod Vzestupný trend pro

Celkem

dusiþnany celkem

ostatní zneþišĢující látky1)

pesticidy %

celkem

%

celkem

%

0

40

12

0

20

20

0

20

9

0

0

0


8

2

0 ýeská republika

100

2

2

0 NČmecko

228

6

3

0 Rakousko

1

0

0

0 Polsko

5 1)


Chemický a kvantitativní stav útvarĤ podzemních vod v hlavních kolektorech je znázornČn v mapách þ. 4.6 a 4.7. Porovnání výsledkĤ hodnocení stavu útvarĤ podzemních vod pro první a druhé plánovací období je znázornČno v mapČ þ. 4.6.1 pro chemický stav v ukazateli dusiþnany a v mapČ þ. 4.7.1 pro kvantitativní stav.

51 / 123

V ýeské republice došlo z hlediska kvantitativního stavu k výrazné zmČnČ – 19 % útvarĤ pĜešlo z nevyhovujícího stavu do dobrého a pouze u tĜí útvarĤ došlo ke zhoršení – nejvČtší vliv ovšem na to mČlo zpĜesnČní údajĤ o pĜírodních zdrojích podzemních vod. Pro 18 % útvarĤ chybí vČrohodná data o pĜírodních zdrojích a je pro nČ v tuto chvíli uveden stav dobrý – dá se totiž pĜedpokládat, že existující odbČry nemohou pĜekraþovat dostupné pĜírodní zdroje.

4.5

Monitoring a hodnocení stavu chránČných oblastí

Monitorování stavu chránČných oblastí podle þlánku 8 RSV musí být uzpĤsobeno tak, aby poskytovalo informace ve vazbČ na specifické požadavky smČrnic, podle kterých byly tyto chránČné oblasti vymezeny (bližší podrobnosti viz kapitola 3). V mezinárodní oblasti povodí Labe se jedná o tyto chránČné oblasti: a) b) c) d)

oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ: vodní útvary podle þlánku 7 odst. 1 RSV, rekreaþní vody (vody ke koupání), oblasti citlivé na živiny, oblasti vymezené pro ochranu stanovišĢ nebo druhĤ, chránČné ptaþí oblasti.

Vzhledem k tomu, že popis stavu oblastí, uvedených v bodech b) až d), pĜedkládají státy Evropské komisi v samostatných zprávách, není tĜeba zde tyto údaje uvádČt. PodrobnČjší informace lze získat v aktuálních zprávách jednotlivých státĤ k pĜíslušným smČrnicím o chránČných oblastech, které jsou jmenovitČ uvedeny v kapitole 3.

4.5.1

Monitoring vodních útvarĤ využívaných pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ podle þlánku 7 RSV

Na vodních útvarech povrchových vod s prĤmČrnými denními odbČry nad 100 m3 vody urþené k lidské spotĜebČ, byla vymezena monitorovací místa, kde se provádí dodateþný monitoring v rozsahu nezbytném pro splnČní požadavkĤ podle þlánku 7 RSV. Na tČchto vodních útvarech se monitorují všechny vypouštČné prioritní látky, všechny látky vypouštČné v takovém množství, které by mohlo ovlivnit stav vodního útvaru, a látky, jejichž sledování stanovuje smČrnice ES o pitné vodČ. V rámci situaþního monitorování se sledují všechny útvary podzemních vod, které poskytují dennČ prĤmČrnČ více než 100 m3 vody urþené k lidské spotĜebČ. Kvalita pitné vody, kterou tyto vodní útvary poskytují, se sleduje podle smČrnice ES o pitné vodČ. Výsledky monitorování u zaĜízení s odbČry nad 1 000 m3 za den nebo zásobujících více než 5 000 osob podléhají podle smČrnice ES o pitné vodČ ohlašovací povinnosti.

4.5.2

Stav vodních útvarĤ využívaných pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ podle þlánku 7 RSV

Z celkového poþtu 412 útvarĤ povrchových vod v kategorii „jezera“ v mezinárodní oblasti povodí Labe se odebírá voda pro vodárenské úþely z 38 útvarĤ, pĜiþemž v žádném útvaru nejsou pĜekroþeny normy environmentální kvality pro zneþišĢující látky, které jsou relevantní pro ekologický stav, ani ukazatele pitné vody stanovené v legislativních pĜedpisech jednotlivých státĤ.

52 / 123

U 23 vodních útvarĤ (5 v koordinaþní oblasti Mulde-Labe-ýerný Halštrov, 5 v koordinaþní oblasti Sála a 13 v koordinaþní oblasti Havola) jsou pĜekroþeny normy environmentální kvality pro zneþišĢující látky, které jsou relevantní pro chemický stav. OdbČry pitné vody z útvarĤ v kategorii „jezera“ se provádČjí ve všech koordinaþních oblastech s výjimkou koordinaþních oblastí StĜední Labe / Elde a Slapový úsek Labe. VČtšina útvarĤ podzemních vod pĜedstavuje zároveĖ vodní útvary pro odbČr pitné vody podle þlánku 7. VČtšina ukazatelĤ pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod byla hodnocena podle limitĤ pro pitné vody nebo podle pĜísnČjších hodnot. V NČmecku byly všechny výsledky sledování odbČrĤ podzemních vod pro pitné úþely zaþlenČny do hodnocení chemického stavu útvarĤ podzemních vod, v ýeské republice byly zaþlenČny pouze výsledky sledování dusiþnanĤ. Pokud byl zjištČn nevyhovující stav, týkal se výsledku hodnocení chemického stavu. Požadavky uvedené v þlánku 7 odst. 2 RSV jsou prĤbČžnČ plnČny.

5.

Seznam environmentálních cílĤ a výjimek

Definování environmentálních cílĤ pro povrchové i podzemní vody a pro chránČné oblasti, vþetnČ dodržení stanovených lhĤt, vychází pĜedevším z legislativních požadavkĤ þlánku 4 RSV (obr. II-5-1). Tyto požadavky, které jsou v porovnání s dĜívČjšími normami nároþnČjší, jsou základem pro dlouhodobé udržitelné hospodaĜení s vodními zdroji s vysokou úrovní ochrany vodního prostĜedí. Na národní úrovni byly pĜíslušné požadavky transponovány do národní legislativy a specifikovány. Další orientaþní pomĤcky lze nalézt na evropské úrovni ve smČrných dokumentech CIS.

Povrchové vody

Podzemní vody

zamezení zhoršení stavu

zamezení zhoršení stavu

snížení zneþišĢování prioritními látkami

dobrý kvantitativní stav

zastavení vypouštČní, emisí a úniku

dobrý chemický stav

prioritních nebezpeþných látek (phasing-out)

zvrácení významných a trvajících

vzestupných trendĤ koncentrací zneþišĢujících látek

PĜirozené vodní útvary dobrý ekologický stav dobrý chemický stav SilnČ ovlivnČné / umČlé vodní útvary dobrý ekologický potenciál dobrý chemický stav

ChránČné oblasti dosažení všech norem a cílĤ Rámcové smČrnice o vodách, pokud právní pĜedpisy,

podle kterých byly chránČné oblasti zĜízeny, nestanoví jinak Obr. II-5-1:

Environmentální cíle Rámcové smČrnice o vodách

53 / 123

Environmentální cíle musí být stanoveny pro každý jednotlivý vodní útvar. Jednoznaþná metoda ke stanovení environmentálních cílĤ pro jednotlivé vodní útvary však není dána ani legislativnČ, ani ve smČrných dokumentech, takže aplikované metody vykazují vedle Ĝady spoleþných rysĤ také národní a regionální rozdíly. Pro plánování opatĜení a dosažení legislativou stanovených environmentálních cílĤ ve vodních útvarech mezinárodní oblasti povodí Labe je dĤležitým základem stanovení strategií / cílĤ dohodnutých na národní a mezinárodní úrovni. Environmentální cíle, týkající se dobrého stavu, resp. potenciálu, by mČly být v zásadČ dosaženy do roku 2015. Nedílnou souþástí environmentálních cílĤ je však také stanovení výjimek. PĜi zohlednČní socioekonomických dopadĤ mĤže být v pĜípadČ legislativních pĜedpokladĤ uplatnČno prodloužení lhĤt, stanovení ménČ pĜísných environmentálních cílĤ, pĜipuštČní pĜechodného zhoršení stavu a nedosažení dobrého stavu v dĤsledku „nových zmČn“. Odhad, zda bude možno dosáhnout pĜíslušných environmentálních cílĤ pro vodní útvar v rámci uvedených lhĤt nebo uplatnČných výjimek, je spojen s urþitými nejistotami. Ty jsou dány pĜedevším skuteþností, že realizace opatĜení a obecný politický a spoleþenský vývoj jsou velmi obtížnČ pĜedvídatelné a spolehlivé výpovČdi o úþinku opatĜení a reakci biologických složek kvality lze obtížnČ kvantifikovat. UmČlé a silnČ ovlivnČné vodní útvary tvoĜí samostatnou kategorii útvarĤ povrchových vod s vlastním systémem klasifikace a vlastními cíli, které se Ĝídí podle pĜíslušných porovnatelných kategorií pĜirozených povrchových vod. V þlánku 4 odst. 3 RSV jsou mimoto uvedena pĜísná kritéria pro vymezení vodního útvaru jako silnČ ovlivnČného nebo umČlého. V následující kapitole 5.1 jsou ucelenČ pojednány nadregionální požadavky na nakládání s vodami v mezinárodní oblasti povodí Labe. Na základČ tohoto spoleþného pojetí byly pro útvary povrchových a podzemních vod odvozeny konkrétní environmentální cíle, které jsou uvedeny a odĤvodnČny v kapitole 5.2. V kapitole 5.3 jsou vysvČtleny specifické požadavky, týkající se chránČných oblastí.

5.1

Nadregionální strategie k dosažení environmentálních cílĤ

Na základČ aktuálního stavu povrchových a podzemních vod a cílĤ Rámcové smČrnice o vodách byly charakterizovány stávající problémy v oblasti podzemních a povrchových vod, z nichž byly na mezinárodní a národní úrovni odvozeny a dohodnuty nadregionální environmentální cíle. V zásadČ se jejich stanovení využívá jako spoleþná základna ke stanovení priorit v rámci plánĤ povodí a programĤ opatĜení v regionech. Tento proces stanovení priorit zohledĖuje celou Ĝadu smČrodatných kritérií, jako napĜ.:23

23

synergie s dalšími smČrnicemi, napĜ. smČrnice o stanovištích, povodĖová smČrnice, rámcová smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí,

efektivnost nákladĤ / užitkovost opatĜení,

následky v pĜípadČ, že se nepodniknou žádné kroky,

jistoty / nejistoty úþinnosti opatĜení,

opatĜení, která lze zrealizovat v krátkém þasovém horizontu,

naléhavost Ĝešeného problému,

Výþet kritérií vychází ze smČrného dokumentu CIS þ. 20, bod 3.2.5.4 (Guidance Document on Exemptions to the Environmental Objectives).

54 / 123

dostupné finanþní mechanismy,

akceptování ze strany veĜejnosti.

V mezinárodní oblasti povodí Labe byly pro druhé plánovací období vedle problémĤ, které mají výluþnČ lokální nebo regionální charakter, opČt definovány významné nadregionální problémy nakládání s vodami. Jedná se:

o zlepšení struktury a prĤchodnosti tokĤ a

o snížení významného látkového zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami.

Pro tyto hlavní vlivy byly vypracovány strategie ke zlepšení stavu vod a na jejich základČ stanoveny nadregionální environmentální cíle. Kroky ke každému z výše uvedených významných problémĤ nakládání s vodami byly koordinovány na mezinárodní úrovni. Na rozdíl od plánu povodí z pĜedchozího období (2009) již nejsou mezi významné problémy nakládání s vodami na mezinárodní úrovni zaĜazeny odbČry a pĜevody vody. DĤvodem je, že nebyl identifikován žádný pĜevod þi odbČr vody v povodí Labe, který by bylo nezbytné Ĝešit na základČ projednání a koordinace na mezinárodní úrovni. OdbČry a pĜevody vody však mohou spolu s ostatními vlivy zpĤsobovat nebo prohlubovat nedostatek vody, který mĤže být významný na regionální úrovni. S ohledem na problémy identifikované v plánu povodí 2009 zahájily v prvním plánovacím období þinnost tĜi ad hoc skupiny expertĤ (viz kapitola 3 v þásti I. Úvod) s cílem vypracovat doporuþení v oblasti nakládání se sedimenty, údržby povrchových vod využívaných pro plavební úþely a managementu množství vod. ZávČreþné zprávy tČchto skupin, až na management množství vod, byly vydány jako publikace MKOL a jsou k dispozici na jejích internetových stránkách (MKOL 2013b, MKOL 2014a). Výsledky práce tČchto skupin byly zohlednČny v tomto plánu a jsou podrobnČji rozvedeny pĜedevším v této kapitole, problematika nakládání se sedimenty s ohledem na její komplexní charakter (aspekt hydromorfologie, aspekt kvality) i na jiných vhodných místech plánu. Jedním z vlivĤ, který mĤže prohlubovat nedostatek vody, je vliv klimatické zmČny. Aktuální výsledky studií trendĤ v Ĝadách klimatických a hydrologických veliþin a rovnČž výsledky studií dopadĤ klimatické zmČny na hydrologický režim ve stĜední EvropČ získané na základČ souboru klimatických modelĤ dokládají oprávnČnou potĜebu vČnovat problematice managementu množství vod v povodí Labe zvýšenou pozornost. Na základČ doporuþení ad hoc skupiny expertĤ „Management množství vod“ budou v MKOL sledovány následující úkoly:

V rámci pĜípravy tĜetího plánovacího období stanovit a v rámci mezinárodní oblasti povodí Labe odsouhlasit indikátory hydrologického sucha a jeho intenzity svázané s prĤtoky ve vybraných charakteristických profilech obdobnČ, jako je tomu u povodĖových stavĤ (termín: 2016 – 2017).

V rámci pĜípravy na tĜetí plánovací období rozhodnout, zda a pĜípadnČ jakým zpĤsobem Ĝešit problematiku nedostatku vody v tĜetích plánech povodí (termín: 2016 – 2019). PĜitom je tĜeba vzít v úvahu: –

základní charakteristiky mezinárodní oblasti povodí Labe z hlediska zdrojové kapacity (se zahrnutím kvantitativního stavu útvarĤ podzemních vod), užívání vod a jeho intenzitu, trendy a zejména zjištČní, do jaké míry hrozí problém nedostatku vody, zda je v souþasnosti již významný, jak se projevuje a zda je vázán pouze na þást nebo na celou mezinárodní oblast povodí Labe, a to s pĜihlédnutím k oþekávaným dopadĤm zmČny klimatu,

–

možné dĤsledky nedostatku vody pro vybrané zátČžové stavy pro jednotlivé koordinaþní oblasti nebo vybraná povodí (napĜ. nižší roþní odtok o 10 %, 20 %, 30 %, popĜ. i 40 %).

55 / 123

Jeden z odborných pĜíspČvkĤ, který se týká obou uvedených problémĤ nakládání s vodami, pĜedstavuje „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a). V souvislosti s pĜípravou prvního plánu povodí bylo konstatováno, že narušený režim sedimentĤ a špatná jakost sedimentĤ v povodí Labe mají závažné negativní dopady na ekosystém, vodní hospodáĜství, ochranu pĜed povodnČmi a plavbu a ohrožují dosažení cílĤ ochrany moĜského prostĜedí. Na základČ usnesení delegací MKOL (22. zasedání MKOL v roce 2009) byla proto vypracována ucelená koncepce pro nakládání se sedimenty, jejíž závČry jsou relevantní pro oba nadregionální problémy nakládání s vodami. Koncepce vychází z cílĤ Rámcové smČrnice o vodách a také Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí a formou rizikové analýzy pojednává nadregionálnČ významné kvantitativní, kvalitativní a hydromorfologické aspekty nakládání se sedimenty v povodí Labe. Vedle toho obsahuje i konkrétní doporuþené postupy a dokládá jejich realizovatelnost pomocí souboru ovČĜených Ĝešení managementu. „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ je tedy významným odborným podkladem pro aktualizaci národních plánĤ povodí a programĤ opatĜení státĤ v povodí Labe, zejména ýeské republiky a NČmecka.

5.1.1

Zlepšení struktury a prĤchodnosti vodních tokĤ

K dosažení dobrého ekologického stavu vodních útvarĤ pĜispívá pokud možno pĜirozená a lidskou þinností neovlivnČná morfologie toku, který je v pĜevážné míĜe prostupný pro vodní organismy. PĜitom je tĜeba brát v úvahu prĤchodnost toku po i proti proudu. Tyto popsané podmínky se na vČtšinČ vodních útvarĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe nepodaĜilo prozatím splnit z dĤvodu intenzivních stavebních úprav toku, zejména pro úþely vodní dopravy, odvodĖování krajiny, ochrany proti povodním, výroby energie nebo v souvislosti se zásobováním pitnou vodou a urbanizací. Následkem stavebních úprav je pĜerušení kontinuity vodních tokĤ a narušení pĜirozených stanovišĢ. Ke zlepšení prĤchodnosti a soubČžnČ i struktury vodních tokĤ byly již v rámci zpracování plánĤ povodí stanoveny priority s tím, že v mezinárodní oblasti povodí Labe byly pro plán povodí 2009 identifikovány a stanoveny takové vodní toky, které jsou svou propojovací funkcí obzvlášĢ významné pro rybí populaci a obzvlášĢ vhodné pro rozvoj toku. V ýeské republice i v NČmecku byl tento výbČr pro druhé plánovací období zþásti upraven. Vedle toku Labe bylo více než 50 pĜítokĤ vybráno jako „nadregionální prioritní vodní toky“. Podle Rámcové smČrnice o vodách patĜí struktura a prĤchodnost vodních tokĤ k tzv. hydromorfologickým složkám kvality, kterých lze pĜi hodnocení ekologického stavu, resp. ekologického potenciálu povrchových vod využívat jako podpĤrného nástroje. Struktura a prĤchodnost vodních tokĤ proto do posouzení stavu nevstupují pĜímo, ale jen nepĜímo prostĜednictvím hodnocení složek biologické kvality. Z tohoto dĤvodu je pro klasifikaci ekologického stavu nebo potenciálu rozhodující hodnocení složek biologické kvality a dodržení norem environmentální kvality specifických zneþišĢujících látek daného povodí.

Zlepšení struktury vodních tokĤ Struktura vodních tokĤ má (vedle jakosti vody) podstatný vliv na životní podmínky vodních organismĤ. Cílem opatĜení ke zlepšení struktury vodních tokĤ je pĜedevším obnova pĜimČĜených stanovišĢ s vhodnými trdlišti a místy pro vývoj juvenilních ryb, kruhoústých a dalších vodních organismĤ v cílových oblastech migrace, což je pro dosažení cílĤ Rámcové smČrnice o vodách nezbytné. Významným prvkem je zde zlepšení pĜíþného propojení, resp. postranní návaznost vodního toku na oblast údolní nivy. Obnova napojení údolních niv pomocí oddálením ochranných hrází od toku mĤže mít pozitivní dopady i z hlediska PovodĖové smČrnice (viz kapitola 7.1). VýbČr a realizace opatĜení je v kompetenci státĤ v povodí Labe. Je však nutné, aby se státy navzájem informovaly o postupu a metodice. 56 / 123

V roce 2013 vydala MKOL publikaci „Údržba povrchových vod využívaných pro plavební úþely v povodí Labe s ohledem na zlepšení ekologického stavu / potenciálu“ (MKOL 2013b), která je závČreþnou zprávou ad hoc skupiny expertĤ „Povrchové vody využívané pro plavební úþely“. Ve zprávČ jsou uvedena obecná doporuþení, konkrétní návrhy a pĜíklady údržby vodních cest na vnitrozemském úseku Labe a na VltavČ, které mají pozitivní ekologický dopad. Hlavním výchozím principem návrhĤ a doporuþení je dosažení pokud možno pĜirozené tvarové þlenitosti koryta a bĜehĤ, þlenitosti hloubek vody a rychlostí proudČní. Návrhy a doporuþení se tudíž vztahují na takové úseky Labe a vybraných pĜítokĤ, kde je ekologické zlepšení možné pĜi zajištČní funkcí vodního toku, zabezpeþení plavby nebo jiných zpĤsobĤ užívání vod. Publikace má být vodítkem pro ýeskou republiku a NČmecko pĜi provádČní údržby vodních cest na vnitrozemském úseku Labe a na VltavČ, uvádČné návrhy a doporuþení lze však analogicky využít i pĜi údržbČ ostatních vodních tokĤ. „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a), která byla zmínČna již v kapitole 5.1, se zabývá mimo jiné i zvláštním významem režimu sedimentĤ pro hydromorfologii vodního toku. Oba aspekty se navzájem ovlivĖují. ýím pĜirozenČjší je režim sedimentĤ, tím pĜirozenČjší cestou se zpravidla mĤže utváĜet i bohatost forem vodního toku specifických pro daný typ vodního útvaru, tj. struktura vodních tokĤ. MénČ výrazné hydromorfologické charakteristiky fungují jako indikátor narušeného režimu sedimentĤ. Hydromorfologické charakteristiky toku mají naopak vliv na formování pĜevládajícího režimu sedimentĤ. V této koncepci je tato souvislost prezentována na základČ tČchto hydromorfologických indikátorĤ: bilance sedimentĤ / ovlivnČní hydrologického režimu, prĤchodnost pro sedimenty, variabilita šíĜky / variabilita hloubek, zrnitostní složení dnového substrátu, struktura a stabilita bĜehu a pomČr recentní a morfologické údolní nivy / marše. Bylo doloženo, že velkoplošná a dlouhodobá bilance sedimentĤ, ale i prĤchodnost sedimentĤ mají vcelku klíþovou funkci pro utváĜení hydromorfologických vlastností vodních tokĤ. Z podrobného zmapování a hodnocení hydromorfologických indikátorĤ vyplývá proto centrální doporuþený postup „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ na vnitrozemském úseku Labe z hlediska hydromorfologie, že je tĜeba sledovat pĜístupy v uceleném povodí, které jsou zamČĜeny na vyrovnání deficitu sedimentĤ a na úþinné zamezení dalšímu prohlubování dna. Sem patĜí i zvýšený pĜísun sedimentĤ z povodí, mj. i pomocí zlepšené prĤchodnosti pro sedimenty (FGG Elbe 2013, MKOL 2014a). ZohlednČní tohoto doporuþení mĤže pĜispČt ke zlepšení struktury vodních tokĤ. Estuár Labe pĜedstavuje vysoce dynamický hydromorfologický systém, který podléhá neustálým prostorovČ rozsáhlým pĜirozeným zmČnám a þetným zásahĤm. Vedle hydrotechnických opatĜení v souvislosti s úpravami plavební dráhy k zajištČní pĜístupu námoĜních lodí do hamburského pĜístavu mají mimoĜádný ekologický význam také opatĜení na ochranu pĜed bouĜlivým pĜílivem, oddČlení vedlejších labských ramen, ztráta oblastí mČlþin v dĤsledku hloubení þi zavážení ploch a ztráta bezpeþnČ zaplavitelných území za hrázemi. Ve slapovém úseku Labe má využití pro plavební úþely velký význam. Údržbu slapového úseku Labe provádí Vodní a plavební správa SRN (WSV) spoleþnČ se správou hamburského pĜístavu Hamburg Port Authority (HPA). Morfologické úpravy ve slapovém úseku Labe vedly dohromady k nevyváženému režimu sedimentĤ. To má negativní dopad na strukturu vodního toku a další zájmy, jako je ochrana pĜírody a potĜeba údržby. Optimalizovanou a koordinovanou þinností v rámci údržby v oblasti sedimentĤ ve vodním toku má být ve slapovém úseku Labe dosaženo pokud možno vyváženého režimu sedimentĤ. Vedle toho by mČla hydromorfologicky úþinná hydrotechnická opatĜení mít vliv na charakteristiku pĜílivu a odlivu s cílem snížit vliv pĜílivového proudČní („tidal pumping“), a tím i transportu jemných sedimentĤ proti proudu v estuáru. Vodní a plavební správa SRN a správa hamburského pĜístavu HPA vypracovaly spoleþnou koncepci pro úpravu toku a nakládání se sedimenty ve slapovém úseku Labe, na které se dále pracuje. Cílem dosáhnout snížení celkového množství odtČžovaných nánosĤ pomocí flexibilního a adaptivního managementu sedimentĤ. Podle kritérií, která je nutno stanovit, pĜedevším však v závislosti na pĜítoku z vnitrozemské þásti Labe, jsou flexibilnČ vybírána rĤzná úložištČ odtČžených nánosĤ. Tento postup bude doprovázet pĜimČĜený monitoring, tak aby bylo možno

57 / 123

pĜípadnČ provést potĜebné úpravy za úþelem splnČní rĤzných cílĤ, a to i z hlediska ochrany vod a pĜírody. Zástupci státĤ ležících na Labi, povČĜení v rámci mezinárodní koordinaþní skupiny ICG koordinovanou implementací Rámcové smČrnice o vodách, se v prvním plánu povodí (2009) dohodli, že budou spoleþnČ usilovat o to, aby vodní doprava byla pro vodní toky co nejúnosnČjší. PĜi nadregionálním posuzování toku Labe a jeho pĜítokĤ v souvislosti s jejich využíváním jako vodních cest podle požadavkĤ stanovených v Rámcové smČrnici o vodách je tĜeba dbát na skuteþnost, že z hlediska morfologie toku se þeský úsek Labe (regulovaný vzdutím) liší od nČmeckého úseku (volnČ tekoucí, bez vlivu pĜílivu a odlivu), což se projevuje i pĜi úpravách provádČných v souvislosti s využíváním toku Labe pro plavební úþely. Zatímco v þeské þásti se jedná pĜevážnČ o výraznČ upravený tok s Ĝadou zdymadel, vykazuje limnická þást toku Labe na nČmecké stranČ ještČ celou Ĝadu úsekĤ v pomČrnČ pĜirozeném stavu, pĜestože je tok Labe v celé této þásti po obou stranách regulován pomocí vodohospodáĜských staveb. Z ekonomického hlediska a z hlediska dopravní politiky je vodní doprava na limnickém úseku Labe nezanedbatelnou souþástí dopravní infrastruktury. Slapový úsek Labe – jako dílþí úsek spolkové vodní cesty Labe – pĜedstavuje pĜímé spojení pĜístavĤ, zejména hamburského pĜístavu, s moĜem. Vedle využití Labe jako vodní cesty a s tím spojených zmČn morfologie toku, zejména ve slapovém úseku Labe, má zþásti výrazné dopady na morfologii tokĤ a jejich prĤtoky také výroba energie, zásobování vodou nebo ochrana pĜed povodnČmi.

Zlepšení prĤchodnosti vodních tokĤ V rámci prioritních vodních tokĤ bylo nezbytné sestavit seznam priorit a soustĜedit se na ty vodní útvary, kde lze oþekávat nejvČtší ekologický užitek v pomČru k nezbytné výši nákladĤ. To jsou zpravidla takové toky, kde existují dostateþnČ dobré biologické podmínky nebo které mají k tČmto podmínkám významnou návaznost a kde jsou technické investice na obnovení prĤchodnosti pĜimČĜené danému úþelu a vynaložené co nejefektivnČji. NČkolik operativních cílĤ ke zlepšení prĤchodnosti, které byly vytyþeny do roku 2015, se podaĜilo kompletnČ zrealizovat nebo alespoĖ zahájit. Dosavadní zkušenosti pĜi realizaci programu opatĜení však také ukazují, že se tČchto cílĤ nedá vždy dosáhnout tak snadno, jak se pĜedem požadovalo nebo uvažovalo. Ke zpoždČní oproti plánu došlo napĜ. na základČ nových poznatkĤ, vyplývajících ze studií proveditelnosti, které mČly za následek nové zamČĜení implementaþní strategie, ale i na základČ legislativních a administrativních potíží. Velká þást tČchto problémĤ se dá vyĜešit ve druhém plánovacím období. Vedle uvedených operativních cílĤ, stanovených do roku 2015, byla zahájena a provedena Ĝada dalších opatĜení. Na obr. II-5.1.1-1 je znázornČn stav pĜíþných pĜekážek a cíle v druhém plánovacím období v nadregionálních prioritních vodních tocích. V tabulce II-5.1.1-1 je pak uveden celkový poþet míst s pĜíþnými pĜekážkami (stav ke konci roku 2009) v nadregionálních prioritních vodních tocích, které mají být zprĤchodnČny, pĜehled realizace v prvním plánovacím období a cíle pro druhé plánovací období. Morfologické úpravy povrchových vod mohou i nepĜímo negativnČ ovlivĖovat prĤchodnost vodních tokĤ. Ve slapovém úseku Labe u Hamburku se projevuje specifická forma omezené ekologické prĤchodnosti, která je zpĤsobena kombinací významného zatížením živinami, které je podrobnČji popsáno níže, a þlovČkem provedených morfologických úprav koryta (specifická plocha hladiny, pomČr šíĜky a hloubky, podíl mČlþin). V dĤsledku toho dochází v teplých roþních obdobích ke kyslíkovému deficitu, který mĤže pĜedstavovat zejména pro organismy migrující na dlouhé vzdálenosti (ryby a kruhoústí) doþasné narušení prĤchodnosti, þímž mĤže být v nepĜíznivém pĜípadČ ohrožena úspČšná reprodukce specifických druhĤ.

58 / 123

Velký poþet pĜíþných pĜekážek v povodí je hlavní pĜíþinou chybČjící prĤchodnosti tokĤ pro sedimenty. Ta spolu s negativní bilancí sedimentĤ (deficit sedimentĤ) negativnČ ovlivĖuje i další hydromorfologické ukazatele. Mimo jiné vede pĜevládající deficit sedimentĤ na nČmeckém vnitrozemském úseku Labe k procesĤm zahlubování dna toku (negativní prĤmČrná zmČna nadmoĜské výšky dna Ĝíþního koryta), kterým je z dĤvodu pĜíþinné souvislosti s oddČlením Ĝíþního koryta a údolní nivy pĜipisován zvláštní význam.

Obr. II-5.1.1-1: Cíle prĤchodnosti tokĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe

59 / 123

Tab. II-5.1.1-1: Operativní cíle v nadregionálních prioritních vodních tocích – obnovení ekologické prĤchodnosti Realizace v 1. plánovacím období2)

Plán pro 2. plánovací 3) období

Labe

6

11

Kamenice

2

6

Plouþnice

2

15

OhĜe

2

2

Vltava

0

8

Berounka

4

10

Úslava

0

0

Radbuza

0

2

Úhlava

2

1

Jizera

5

35

Orlice (Spojená)

0

3

Divoká Orlice / Dzika Orlica

0

14

Tichá Orlice

2

23

25

130

Alster

6

—

Berner Au

0

9

Bille

1

1

Chemnitz

5

4

Dove-Elbe

0

1

Elbe (Labe)

1

—

Elde

2

8

Freiberger Mulde (Moldavský potok)

2

1

Gerdau

1

0

Havel (Havola)

0

8

Hohenwischer Schleusenfleet

0

0

Illmenau

0

0

Jeetze(l)

2

6

Kirnitzsch (KĜinice)

4

7

Kleine Spree (Malá Spréva)

1

8

Krückau

0

1

ýeská republika

Stát1)

NČmecko

Celkem ýR

Vodní tok

13 vodních tokĤ

60 / 123

1)

Realizace v 1. plánovacím 2) období

Plán pro 2. plánovací období3)

Lachsbach

1

1

Luhe

1

0

Müglitz (Mohelnice)

0

5

Mulde (Vereinigte / Spojená)

5

1

Neuenfelder Wettern

0

1

Oste

1

0

Plane

0

7

Polenz

1

2

Pulsnitz

2

15

Saale (Sála)

7

21

Schleusengraben

1

—

Schwarze Elster (ýerný Halštrov)

0

4

Sebnitz (Vilémovský potok)

0

2

Seeve

0

0

Seevekanal (Seevský prĤplav)

1

—

Spree (Spréva)

0

14

Stellau

0

4

Stepenitz

1

5

Sude

4

7

Unstrut

2

5

Wandse

0

6

Würschnitz

2

1

Zschopau

0

2

Zwickauer Mulde

1

7

Zwönitz

5

8

1)

NČmecko

Stát

Vodní tok

Celkem NČmecko

41 vodních tokĤ

60

172

Celkem MOP Labe

54 vodních tokĤ

85

302

Rakousko a Polsko nemají v povodí Labe žádné nadregionální prioritní vodní toky

2)

Realizace v roce 2015 – poþet zprĤchodnČných míst s pĜekážkami bez ohledu na to, zda se jedná o pĜekážky zaĜazené do plánu 2009 nebo další, pĤvodnČ neplánované pĜekážky

3)

Poþet míst s pĜekážkami, které mají být zprĤchodnČny v druhém plánovacím období, bez ohledu na to, jestli jde o pĜekážky, které byly v plánu 2009, ale nebyly ještČ zprĤchodnČny, anebo o další pĜekážky plánované ve druhém období

61 / 123

5.1.2

Snížení významného látkového zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami

Vnosy živin a zneþišĢujících látek se projevují v mezinárodní oblasti povodí Labe nejen v povrchových a podzemních vodách, ale negativnČ ovlivĖují i stav brakických, pobĜežních a moĜských vod. V ĜadČ konkrétních právních pĜedpisĤ státĤ je zakotvena zásada obecné ochrany vod. Tyto pĜedpisy je tĜeba chápat jako trvale pĤsobící „základní opatĜení“ ve smyslu programu opatĜení (viz kapitola 7.1). Základní opatĜení þasto zabezpeþují minimální ochranu na celé ploše. Na rozdíl od povrchových vod jsou podzemní vody ovlivĖovány vnosy živin a zneþišĢujících látek spíše lokálnČ a ve vazbČ na urþitý vodní útvar, a proto není pro podzemní vody nutné definovat vlastní nadregionální cíle. I když vnosy živin do podzemních vod mohou mít vliv i na povrchové vody, pĜedstavují témČĜ všechna opatĜení vĤþi plošným zdrojĤm zneþištČní povrchových vod i opatĜení pro podzemí vody, tj. pĜedevším tato plošná opatĜení pĤsobí zároveĖ i na zlepšení stavu podzemních vod. Rakouská a polská þást povodí Labe jsou vzhledem ke svým pĜírodním podmínkám využívány pĜevážnČ pro lesní hospodáĜství a extenzivní zemČdČlství. V rakouské þásti se vyskytuje málo prĤmyslu, v polské þásti prakticky žádný. Hustota osídlení je pomČrnČ nízká, v rakouské þásti s odvádČním a þištČním odpadních vod, v polské þásti s urþitými lokálními deficity pĜi odvádČní a þištČní odpadních vod. Odnos živin a zneþišĢujících látek z rakouské i polské þásti povodí Labe není významný. PĜi aplikaci porovnatelných opatĜení jako v celém povodí Labe nelze oþekávat další snížení odnosĤ živin a zneþišĢujících látek. V minulosti již bylo možné dosáhnout výrazného snížení látkového zatížení. PĜes tyto úspČchy dosavadní snahy nestaþí na splnČní ambiciózních cílĤ Rámcové smČrnice o vodách. Živiny a zneþišĢující látky stále patĜí mezi významné látkové zatížení, které v mnoha útvarech povrchových vod zabraĖuje dosažení dobrého stavu. Níže jsou pro obČ látkové skupiny uvedeny nadregionální operativní cíle.

Živiny Vysoké vnosy dusíku a fosforu v povodí Labe vedou ke zvýšenému rĤstu Ĝas a rozvoji vodního kvČtu sinic pĜedevším v oblasti StĜedního Labe a v hydromorfolgicky silnČ ovlivnČném slapovém úseku Labe s hloubkami pro námoĜní lodČ. Pod hamburským pĜístavem pak pĜispívají k nedostatku kyslíku, který negativnČ ovlivĖuje i další složky kvality. Kyslíkový deficit, ke kterému dochází témČĜ každoroþnČ ve slapovém úseku Labe v letním období, neohrožuje pouze juvenilní obsádku ryb, ale mĤže také pĜedstavovat migraþní pĜekážku pro tažné ryby. V pobĜežních vodách vedou vnosy živin ke známým eutrofizaþním jevĤm a ohrožují dosažení environmentálních cílĤ. Zatímco snižování zatížení živinami v jezerech a nádržích je úkolem státĤ, který se Ĝeší spíše v regionálním mČĜítku, vyžaduje dosažení dobrého ekologického stavu v pobĜežních vodách Labe koordinaci na mezinárodní úrovni. PĜestože se již podaĜilo snížit odnosy živin z povodí Labe, nebude ani v pĜíštích letech dobrého ekologického stavu dosaženo. Jako jeden z významných problémĤ nakládání s vodami v mezinárodní oblasti povodí Labe byl identifikován problém významného látkového zatížení živinami z bodových a plošných zdrojĤ zneþištČní. K dosažení cíle snížení zneþištČní povrchových a podzemních vod v povodí Labe a brakických a pobĜežních vod živinami, je zapotĜebí projednání a koordinace na úrovni mezinárodní oblasti povodí Labe.

62 / 123

V pobĜežních vodách, náležejících k povodí Labe, byla cílová hodnota pro 90. percentil koncentrace24 chlorofylu-a ve vegetaþním období (bĜezen – záĜí) v letech 2009 – 2012 pĜekraþována v rozmezí od 38 % po více než 400 %. PomČry v Severním moĜi jsou vedle vnosĤ z Labe ovlivĖovány z velké þásti živinami pĜinášenými proudem vody probíhajícím soubČžnČ s pobĜežím. Proto, aby bylo možné dosáhnout ekologických cílĤ v pobĜežních vodách Severního moĜe, bude nutné dosáhnout snížení pĜísunu živin nejen z povodí Labe, ale i snížení látkových vnosĤ živin od ostatních státĤ ležících u Severního moĜe. Vzhledem k množství vlivĤ, pĤsobících na koncentrace živin v oblasti pobĜežních vod Severního moĜe byla na základČ zadání nČmeckého pracovního spoleþenství LAWA zmČnČna metodika stanovení cílĤ pro moĜské prostĜedí tak, aby byl pro všechny vodní toky, které ústí do Severního moĜe, uplatĖován stejný postup. ZmČna metody má za následek, že potĜebná opatĜení nejsou nyní již urþena rozdílem souþasné a cílové koncentrace chlorofylu-a v útvarech pobĜežních vod ležících kolem ústí Labe, ale rozdílem souþasné prĤmČrné roþní koncentrace celkového dusíku a jeho cílové koncentrace v hodnotČ 2,8 mg/l. Z pohledu nadregionálních cílĤ a v souladu s nejnovČjšími vČdeckými poznatky je pro snížení eutrofizace pobĜežních a moĜských vod Severního moĜe nezbytné snížit pĜedevším vstup celkového dusíku z povodí Labe a to jak v þeské tak nČmecké þásti povodí. V brakických vodách mezi limnickým a moĜským systémem v profilu Seemannshöft v Hamburku byla pro dosažení dobrého stavu moĜského prostĜedí odvozena cílová hodnota 2,8 mg/l celkového dusíku jako roþní prĤmČr (BLMP, 2011). Tato hodnota byla v letech 2009 – 2012 pĜekraþována o 1 – 25 % a v prĤmČru o 22 %. Pro jednotlivé významné pĜítoky v mezinárodní oblasti povodí Labe byly souþasnČ odvozeny na základČ této hodnoty a možných ztrát zpĤsobených procesy v povrchových vodách dílþí cílové hodnoty pro koncentrace celkového dusíku. Pro hraniþní profil mezi þeskou a nČmeckou þástí povodí HĜensko / Schmilka na Labi byla stanovena cílová koncentrace 3,2 mg/l jako roþní prĤmČr25. Také vnos fosforu ovlivĖuje eutrofizaci pobĜežních vod Severního moĜe, i když jeho význam je ve srovnání s dusíkem menší. Z pohledu nadregionálních cílĤ byla na základČ zadání nČmeckého pracovního spoleþenství LAWA stanovena pro hranici mezi limnickým a moĜským systémem v profilu Seemannshöft v Hamburku orientaþní hodnota specifická pro typy vodních tokĤ 0,1 mg/l celkového fosforu jako roþní prĤmČr. Tato hodnota byla vztažena i k hraniþnímu profilu HĜensko / Schmilka. Z mČĜených dat koncentrací celkového fosforu v letech 2009 – 2012 je zĜejmé, že bude tĜeba ke snížení vnosĤ do toku Labe uþinit další opatĜení. NapĜíklad v profilu Schnackenburg byla orientaþní hodnota 0,1 mg/l celkového fosforu pĜekraþována v letech 2009 – 2012 v prĤmČru o 30 %, na bilanþním profilu Seemannshöft o 60 % a v hraniþním profilu HĜensko / Schmilka o 17 %. Pro snížení zátČže vod celkovým dusíkem jsou klíþová zejména opatĜení v zemČdČlském sektoru, která zajistí snížení odtoku dusíku z ploch pĜevážnČ ve formČ dusiþnanĤ. Jejich podíl na celkových bilancích vstupĤ do vod v nČmecké i þeské þásti povodí Labe je zcela rozhodující. V nČmecké þásti povodí Labe bude rozhodujícím základním opatĜením ke snížení vnosu dusíku do vod novelizace vyhlášky o hnojivech. Na základČ pomČrnČ malých pĜebytkĤ v porovnání s cílovou hodnotou vyhlášky o hnojivech, které jsou zjišĢovány v ĜadČ regionĤ nČmecké þásti povodí Labe, lze však pro tuto þást vcelku oþekávat jen menší snížení ve výši kolem 4 %. StČžejní body doplĖkových opatĜení pro dusík spoþívají tedy ve snížení vnosĤ pĜes podzemní vody, resp. meziodtoku ve spolkových zemích v jižní þásti oblasti povodí Labe a pĜes drenáže ve spolkových zemích na severu. Vedle lepší nabídky konzultací je mezi opatĜení zaĜazeno napĜ. také pČstování meziplodin, mulþování, retenþní opatĜení a doplĖkové snížení salda dusíku. 24

C90 – koncentrace s pravdČpodobností nepĜekroþení 90 %

25

Aritmetický prĤmČr za kalendáĜní rok

63 / 123

V þeské þásti povodí Labe budou základní opatĜení ke snížení vnosu dusíku do vod aplikována v rámci akþního programu podle nitrátové smČrnice ve zranitelných oblastech, které jsou v souþasné dobČ vymezeny na 42 % plochy povodí Labe. Základní opatĜení obsahují pĜedevším zákaz hnojení v obdobích zvýšeného rizika vyplavování dusíku, omezení hnojení na nevhodných pozemcích a pĜi urþitých klimatických situacích (zamrzlá, podmáþená nebo snČhem pokrytá pĤda), omezení hnojení v blízkosti povrchových vod a omezení doby, po kterou je pĤda bez rostlinného pokryvu. Významným opatĜením je také nastavení limitu aplikace dusíku na hektar orné pĤdy pro jednotlivé zemČdČlské plodiny. Protože základní opatĜení byla pĜijata s cílem snížit koncentrace dusiþnanĤ v povrchových a podzemních vodách ve zranitelných oblastech pod 50 mg/l, bude nutné pro další snížení zátČže vod a dosažení nadregionálních cílĤ aplikovat i doplĖková opatĜení. Tato doplĖková opatĜení zahrnují opatĜení z Programu rozvoje venkova ýR na období 2014 – 2020, která obsahují zpĤsoby ošetĜování travních porostĤ s minimalizací nebo úplným zákazem hnojení, zatravĖování orné pĤdy a zavedení biopásĤ s vylouþením hnojení a omezení aplikace hnojiv v integrované produkci ovoce, vína a zeleniny. Dalším typem doplĖkových opatĜení na snížení zátČže vod dusíkem jsou kontroly podmínČnosti v rámci zemČdČlských podpor (tzv. cross compliance), které podmiĖují získání podpory dodržováním dobrého environmentálního stavu. Urþité snížení zátČže dusíkem bČhem druhého plánovacího období lze oþekávat také pĜi aplikaci základních opatĜení podle smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod na nČkterých velkých þistírnách odpadních vod (napĜ. intenzifikace ústĜední ýOV v Praze). Pro snížení zátČže vod celkovým fosforem jsou klíþová zejména opatĜení na bodových zdrojích zneþištČní. ěada opatĜení pĜijatá v posledních dvou desetiletích v nČmecké i þeské þásti povodí Labe sice významnČ snížila pĜísun fosforu z tČchto zdrojĤ, pĜesto tyto zdroje zĤstávají i nadále pro koncentrace fosforu v povrchových vodách rozhodujícím þinitelem. Proto je nezbytné dosáhnout dalšího snížení emisí fosforu, jak z existujících þistíren odpadních vod, tak zejména z menších sídel. K opatĜením s nejvČtším potenciálem patĜí zvyšování úþinnosti pĜi zachycování slouþenin fosforu na þistírnách odpadních vod a zlepšení nakládání s odpadními vodami za srážko-odtokových událostí (retence dešĢových odtokĤ), kdy vstupuje do vod znaþné látkové zatížení živinami. Velký potenciál snížení zátČže z bodových zdrojĤ lze spatĜovat také v omezení obsahu fosforu v detergentech užívaných v myþkách nádobí, pokud se podaĜí vhodnČ implementovat evropskou legislativu (NaĜízení (EU) Evropského parlamentu a Rady þ. 259/2012). Z pohledu základních opatĜení pro fosfor je implementace smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod v NČmecku splnČna. V nČmecké þásti povodí Labe se proto pĜedpokládají pouze doplĖková opatĜení ke snížení vnosĤ fosforu z bodových zdrojĤ, jako jsou napĜ. všeobecná opatĜení k výstavbČ nových a rekonstrukci malých domovních þistíren odpadních vod nebo opatĜení k modernizaci komunálních þistíren odpadních vod za úþelem snížení vnosĤ fosforu. NapĜíklad v BerlínČ a Braniborsku se usiluje o to, aby v þistírnách odpadních vod velikostní tĜídy V (s kapacitou nad 100 000 EO) bylo dosaženo další eliminace fosforu a koncentrace na odtoku dosahovaly úrovnČ 0,15 mg/l. Odnosy fosforu z difuzních zdrojĤ se naproti tomu snížily v menším rozsahu. Zde je proto nezbytné dále snižovat odnosy a zlepšovat retenci látek. V oblasti zemČdČlství sem patĜí nejen zmírĖování pĤdní eroze, pĜevážnČ ve sprašové pahorkatinČ a na zemČdČlsky využívaných plochách v horských oblastech, ale i opatĜení a koncepce k Ĝízení drenáží v plochých severních regionech. Na základČ právČ novelizované vyhlášky o hnojivech dojde zĜejmČ ke snížení aplikace hnojiv s obsahem fosforu, takže ve stĜednČdobém výhledu se sníží jeho obsah v pĤdČ, a tudíž i jeho smyv. Ke snížení zátČže fosforem v þeské þásti povodí Labe pĜispČjí v druhém plánovacím období pĜedevším základní opatĜení podle smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod, která zahrnují intenzifikaci vybraných þistíren o srážení fosforu (nejvýznamnČjší snížení lze oþekávat intenzifikací ústĜední þistírny odpadních vod v Praze). K dalšímu snížení zátČže povrchových vod fosforem pĜispČjí opatĜení v malých zdrojích zneþištČní, která zahrnují jak výstavbu þistíren odpadních vod s úþinným odstraĖováním fosforu, tak i intenzifikace technologicky zastaralých þistíren

64 / 123

odpadních vod. Vstup fosforu z plošných zdrojĤ není v souþasných podmínkách v þeské þásti povodí Labe rozhodující pro eutrofizaci povrchových vod. Nízké zatížení je zpĤsobeno klesající zásobeností pĤd fosforem v dĤsledku jeho omezené aplikace v zemČdČlství. Urþité snížení emisí fosforu ze zemČdČlských ploch lze oþekávat pĜi aplikaci doplĖkových opatĜení, zamČĜených na eroznČ ohrožené pozemky. Vzhledem k tomu, že rozhodující podíl fosforu je v erozním smyvu vázán na þástice a tyto þástice jsou zadržovány v menších nádržích a Ĝíþní síti, projeví se tato opatĜení na snížení zátČže Labe jen omezenČ. Zþásti by mČla ke snížení koncentrací fosforu v povrchových vodách pĜispČt i doplĖková opatĜení navržená pro intenzivnČ obhospodaĜované chovné rybníky, zejména v jižních a východních ýechách. U opatĜení na plošných zdrojích zneþištČní lze v pĜípadČ dusíku v nČmecké i þeské þásti povodí Labe oþekávat urþitou prodlevu, než se projeví na poklesu koncentrací v hodnocených bilanþních profilech a v pobĜežních vodách Severního moĜe. Transport dusíku do povrchových vod probíhá pĜes podzemní vody a rychlost odezvy urþuje charakter útvarĤ podzemních vod. V nČmecké þásti povodí Labe jsou zastoupeny zejména hlubší struktury podzemních vod, proto se snížené saldo bilance živin projeví až ve stĜednČdobém þasovém horizontu. V þeské þásti povodí Labe sice pĜevažují zejména struktury s rychlým obČhem, nicménČ Ĝada ploch s intenzivní zemČdČlskou produkcí se nachází v hlubokých kĜídových pánvích, takže i zde se zlepšení projeví až s urþitým zpoždČním. Na základČ odhadu úþinnosti opatĜení, plánovaných ve druhém plánovacím období, bylo zjištČno, že se v nČmecké þásti povodí Labe pĜedpokládá do konce druhého plánovacího období v roce 2021 snížení vnosĤ celkového dusíku o ~ 7,3 % a v þeské þásti povodí Labe o ~ 8,5:%. Obdobná je situace pro celkový fosfor, kde se vlivem navržených opatĜení pĜedpokládá pokles vnosĤ v nČmecké i þeské þásti povodí Labe shodnČ o ~ 6,1 % v porovnání s prĤmČrnými látkovými odnosy živin z období 2009 – 2012 normovanými na dlouhodobý prĤtok. Za pĜedpokladu, že se v uvedeném období sníží odnosy dusíku a fosforu ĜádovČ stejnČ jako jejich vnosy, se oþekává, že v roce 2021 bude prĤmČrná roþní koncentrace celkového dusíku v profilu Seemannshöft v Hamburku þinit 3,0 mg/l a prĤmČrná roþní koncentrace celkového fosforu 0,146 mg/l (viz FGG Elbe (2014) – Základní dokument Živiny a tabulka II-5.1.2-1). Z údajĤ uvedených v tabulce II-5.1.2-1 je zĜejmé, že dosažení nadregionálních cílĤ pro celkový dusík a celkový fosfor v bilanþních profilech na Labi je reálné až ve tĜetím plánovacím období, tedy do roku 2027. Dosažení cílĤ mĤže být ohroženo nesouladem cílĤ pro moĜské prostĜedí a dílþích cílĤ pro vodní útvary povrchových a podzemních vod v þeské i nČmecké þásti povodí Labe. Zejména v pĜípadČ dusíku by bylo vhodné, aby se cílové hodnoty dusiþnanového dusíku pro dobrý stav útvarĤ povrchových vod a souvisejících útvarĤ podzemních vod více pĜiblížily prĤmČrným cílovým koncentracím celkového dusíku stanoveným pro profily Seemannshöft a HĜensko / Schmilka – 2,8 mg/l, resp. 3,2 mg/l. Podobná harmonizace cílových hodnot by mČla být provedena také v pĜípadČ nadregionálních cílĤ pro celkový fosfor a cílových hodnot v útvarech povrchových vod v obou þástech povodí. V období do roku 2027 by mČla být k dosažení harmonizovaných hodnot pro dusík a fosfor v povrchových a podzemních vodách pĜijata další opatĜení zejména v bodových a plošných zdrojích zneþištČní, která by s vČtší jistotou umožnila plnČní nadregionálních cílĤ pro pobĜežní a moĜské vody. K dosažení nadregionálních cílĤ by pĜispČlo i posílení retence živin ve zdrojových þástech povodí a vodních útvarech v þeské i nČmecké þásti povodí.

65 / 123

Tab. II-5.1.2-1: Nadregionální cíle a potřebné kroky ke snížení vnosu živin v mezinárodní oblasti povodí Labe Ncelk.

Pcelk.

Odhad účinků opatření v české části mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2021 Základní opatření – směrnice o čištění komunálních odpadních vod

2,1 %1)

4,1 % 1)

Základní opatření – nitrátová směrnice

0,4 %

0%

Doplňková opatření – odpadní vody

0%

Doplňková opatření – zemědělství Očekávané snížení živin do roku 2021 v česko-německém hraničním profilu Hřensko / Schmilka na základě českého programu opatření

1)

0 % 1)

6%

2%

8,5 %

6,1 %

Údaje pro česko-německý hraniční profil Hřensko / Schmilka2) Průměrná roční koncentrace za období 2009 – 2012

4,09 mg/l

0,117 mg/l

Cílová koncentrace z hlediska ekologie moří (roční průměr)

3,2 mg/l

0,1 mg/l

Překročení cílových koncentrací z hlediska ekologie moří o

0,89 mg/l (28 %)

0,017 mg/l (17 %)

Očekávané snížení koncentrací do roku 2021 na základě českého programu opatření v česko-německém hraničním profilu Hřensko / Schmilka

-0,35 mg/l

-0,007 mg/l

Potřeba dalších kroků do roku 2027

0,54 mg/l

0,010 mg/l

Odhad účinků opatření v německé části mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2021 Základní opatření – směrnice o čištění komunálních odpadních vod

0 % / splněno

0 % / splněno

Základní opatření – nitrátová směrnice

4,0 %

0,5 %

Doplňková opatření – odpadní vody

1,4 %

5%

Doplňková opatření – zemědělství

1,9 %

0,6 %

Očekávané snížení živin do roku 2021 na základě německého programu opatření

7,3 %

6,1 %

Údaje pro bilanční profil Seemannshöft na přechodu mezi limnickým a mořským úsekem Průměrná koncentrace za období 2009 – 2012 Cílová koncentrace z hlediska ekologie moří (roční průměr)

3)

Překročení cílových koncentrací z hlediska ekologie moří o Očekávané snížení koncentrací do roku 2021 na základě německého programu opatření v bilančním profilu Seemanshöft

3,4 mg/l

0,16 mg/l

2,8 mg/l

0,1 mg/l

0,6 mg/l (22 %)

0,06 mg/l (60 %)

-0,2 mg/l

-0,01 mg/l

Odhad účinků opatření v mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2021 Roční průměrná koncentrace očekávaná do roku 2021 na základě českého programu opatření v profilu Seemannshöft

3,3 mg/l 4)

0,155 mg/l 4)

Roční průměrná koncentrace očekávaná do roku 2021 na základě německého programu opatření v profilu Seemannshöft

3,2 mg/l 4)

0,150 mg/l 4)

Roční průměrná koncentrace očekávaná do roku 2021 v profilu Seemannshöft

3,0 mg/l

4)

0,146 mg/l 4)

Potřeba dalších kroků do roku 2027

0,2 mg/l

0,046 mg/l

1)

Rozdělení opatření pro odpadní vody na základní a doplňková není v národním plánu v české části povodí Labe systematicky provedeno, proto jsou všechna opatření v tabulce označena jako základní.

2)

Hodnota vztažena k českému profilu Hřensko – pravý břeh.

3)

Dusík: Společný program měření Německa (BLMP) 2011; fosfor: Rakon typ 20; LAWA 2014a

4)

Výpočet zohledňuje účinek plánovaných opatření pro příslušný podíl odnosů a ztráty v důsledku odbourávání živin nebo jejich retence.

66 / 123

ZneþišĢující látky ZneþišĢující látky v povrchových vodách mohou mít toxické úþinky na živoþichy a vegetaci již ve stopových koncentracích, zprostĜedkovanČ pak mohou mít negativní vliv na lidské zdraví prostĜednictvím rĤzných zpĤsobĤ využití, jako je napĜ. získávání pitné vody, konzumace ryb a využívání údolních niv pro zemČdČlské úþely. Výsledky hodnocení útvarĤ povrchových vod Labe ukázaly, že u nČkterých látek, které se podle Rámcové smČrnice o vodách využívají pro posouzení chemického nebo ekologického stavu, není dosaženo dobrého stavu. ěada látek ohrožuje cíle ochrany moĜí. Transfer zneþišĢujících látek z celého povodí Labe vede k výraznému omezení pĜi nakládání se sedimenty, zejména ve slapovém úseku Labe. Analýza pĜíþin látkového zneþištČní Labe v souvislosti s prvním plánem povodí ukázala, že kromČ zneþišĢujících látek ve vodČ pĜedstavují také kontaminované sedimenty ze zklidnČných zón Labe a jeho pĜítokĤ pĜi zvýšených prĤtocích i nadále zdroj emisí zneþišĢujících látek, jejichž vliv se projevuje až do Severního moĜe. To je jednou z pĜíþin, že nyní nebude možné dosáhnout v Labi dobrého stavu / potenciálu podle Rámcové smČrnice o vodách a ani v Severním moĜi dobrého stavu prostĜedí podle Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí. V souvislosti s „Koncepcí MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a) byla proto provedena obsáhlá analýza charakteristik, hodnocení a analýza rizik sedimentĤ z hlediska kvality. V souladu s pĜístupem prvního plánu povodí byly analýze rizik z hlediska kvality podrobeny rovnocenným zpĤsobem všechny pĜedmČty ochrany, závislé na dobrém stavu sedimentĤ: chemický a ekologický stav vodních tokĤ, integrita vodních spoleþenstev ve vnitrozemských, moĜských a pobĜežních vodách, ochrana pĤdy (údolní niva / marše) a lidské zdraví (zemČdČlství, rybáĜství). Analýza rizik se provádČla ve dvou stupních pro každou z 29 relevantních zneþišĢujících látek / látkových skupin: (1) hodnocení na úrovni povodí za úþelem identifikace oblastí pĤvodu partikulárnČ vázaných zneþišĢujících látek – stanovení priorit u tokĤ tČchto látek podle dílþích povodí, (2) analýza ve vazbČ na zdroje zneþištČní v oblastech pĤvodu identifikovaných v rámci stupnČ 1. Výsledkem této dvoustupĖové analýzy rizik bylo vypracování doporuþených postupĤ v oblastech: (1) snížení / sanace bodových zdrojĤ, (2) snížení / sanace starých ekologických zátČží, (3) odstranČní mobilizovatelných úložišĢ starých sedimentĤ, (4) nakládání s jemnými sedimenty v toku ve spojitosti s optimalizací strategií údržby pro rĤzné úþely využití, (5) snížení vnosĤ kontaminovaných jemných sedimentĤ z dalších zdrojĤ a (6) využívání a management lokalit, kde dochází k ukládání látek. Nejvyšší prioritu mají Ĝešení u zdroje / odstranČní pĜíþin, resp. Ĝešení v blízkosti zdroje, pokud – jako je tomu v pĜípadČ historických zátČží – vlastní zdroj již neexistuje. CelkovČ se situace jeví tak, že základní Ĝešení problematiky, které se ve vlastním smyslu váže na zdroje, je v nČkterých pĜípadech možné nebo je bude tĜeba ještČ vyjasnit, v jiných pĜípadech však podle odhadu pĜíslušných úĜadĤ nelze najít žádné pĜimČĜené Ĝešení. ProvČĜení starých ekologických zátČží, které jsou potenciálnČ relevantní pro dobrou kvalitu sedimentĤ, není v ýeské republice ani v NČmecku dosud zcela ukonþeno. Minimalizace rizikovosti v rámci probíhajících sanaþních a zabezpeþovacích opatĜení v rozsáhlých lokalitách (prĤmysl, tČžba surovin / ukonþená tČžba) bude dĤslednČ provádČna i nadále. V pĜípadech, kdy již nelze zpČtnČ usuzovat na vnČjší vnosy, které by stály za zmínku, se pozornost zamČĜí hlavnČ na odstranČní vnitĜních zdrojĤ (sedimentĤ, starých sedimentĤ). Jakou relevanci mají tyto vnitĜní zdroje

67 / 123

v porovnání s recentními vnČjšími vnosy, se nedá ještČ definitivnČ vyhodnotit, odhaduje se však, že jejich význam je znaþný. U jednotlivých zneþišĢujících látek jsou jako stČžejní bod zmínČny i regulaþní oblasti mimo rámec vodního hospodáĜství (Hg, PAU). Vedle snah o sanaci, snížení a kontrolu zbývajících zdrojĤ zneþištČní se hlavní pozornost nutnČ zamČĜuje na doporuþení pro sanaci míst s výskytem starých sedimentĤ se zvýšeným rizikem mobilizace a na nakládání s jemnými sedimenty v Ĝece, pokud mají být odvráceny škody na níže položených úsecích toku a v moĜském prostĜedí. PĜitom by mČlo být za všech okolností použito kritérium územní blízkosti k (historickému) zdroji, a to i s pohledem na mezinárodní oblast povodí. Úþinným prostĜedkem mĤže být i cílené posilování funkcí trvalých úložišĢ sedimentĤ, pokud proti nim nestojí žádná závažná omezení dalších úþelĤ využití nebo funkcí. Na základČ pĜírodních podmínek a z dĤvodĤ technické proveditelnosti nelze nČkteré požadavky na snížení obsahu zneþišĢujících látek v povodí Labe v plném rozsahu splnit ani do roku 2021. Vedle rozsahu tČchto problémĤ, napĜ. u vytČžených dolĤ nebo starých prĤmyslových areálĤ, jsou však rozhodující zejména vnosy zneþišĢujících látek pĜedevším z plošných zdrojĤ a velký význam partikulárního podílu pro vČtšinu tČchto látek. Jejich chování a pohyb závisí komplexnČ a konkrétnČ nepĜedvídatelnČ na hydrologicko-meteorologických faktorech, které urþují jejich mobilizaci, zadržení a transport. Na povodĖové fáze mĤže pĜipadat velká þást roþního transportu plavenin, a tudíž i odnosĤ zneþišĢujících látek. Specifické dopady extrémních pĜípadĤ povodní, jako byly povodnČ v srpnu 2002 nebo v þervnu 2013, lze z dĤvodĤ jejich sporadického výskytu pĜedpovídat jen do urþité míry. To má za následek, že úþinky opatĜení na jediném zdroji zneþištČní ve vazbČ na nadregionální bilanþní profil lze doposud kvantifikovat jen ve výjimeþných pĜípadech. Kontrola úþinnosti opatĜení ke snížení vnosĤ zneþišĢujících látek do Labe a celkového trendu ve snižování zneþištČní se bude provádČt na základČ vyhodnocení výsledkĤ monitoringu v profilech Mezinárodního programu mČĜení Labe ve vzorcích vody a u vybraných profilĤ Mezinárodního programu mČĜení Labe i v sedimentovatelných plaveninách, pĜípadnČ i v biologických materiálech. Tyto výsledky budou doplnČny o poznatky získané na národní úrovni, nebo s pomocí specializovaných projektĤ. Zvláštním pĜípadem vnosu zneþišĢujících látek je havarijní zneþištČní vod. Takové pĜípady nelze nikdy vylouþit, je však potĜeba podniknout opatĜení v oblasti prevence k minimalizaci jejich výskytu, a pokud již nastanou, podniknout opatĜení k minimalizaci jejich dopadu na životní prostĜedí. DĤležitou roli zde hraje informování pĜíslušných subjektĤ, pro které existuje v povodí Labe z iniciativy MKOL „Mezinárodní varovný a poplachový plán Labe“ (MKOL 2012b). Tento plán je prĤbČžnČ provČĜován a podle potĜeby novelizován (viz též kapitola 4.1, þást „PrĤzkumné monitorování“). Vedle toho zpracovala MKOL rĤzná doporuþení, která mají pĜispČt ke zvýšení havarijní prevence a bezpeþnosti technických zaĜízení. Také tato doporuþení jsou rovnČž prĤbČžnČ aktualizována.

5.1.3

Další významné problémy nakládání s vodami regionálního charakteru

Vedle výše uvedených problémĤ v oblasti povrchových vod, které je nezbytné Ĝešit na základČ projednání a koordinace na mezinárodní úrovni, existuje v povodí Labe Ĝada dalších významných problémĤ nakládání s vodami v oblasti povrchových a podzemních vod, které lze sice Ĝešit na regionální nebo vnitrostátní úrovni, ale jejichž Ĝešení mĤže být podpoĜeno zejména výmČnou informací na mezinárodní úrovni. Sem patĜí mimo jiné:

nedostatek vody, který mĤže být zpĤsoben, resp. prohlouben odbČry a pĜevody vody, hydrologickým suchem i oþekávanými dopady zmČny klimatu,

ekologické zlepšení drobných vodních tokĤ (nikoliv jen nadregionálních prioritních vodních tokĤ),

68 / 123

revitalizace údolních niv, opČtné napojení odstavených ramen a tĤní, zlepšení prĤtoþnosti postranních ramen

dostateþné snížení zneþištČní tokĤ a nádrží využívaných pro odbČr vody pro úpravu na pitnou vodu, pro koupání a pro ochranu pĜírody (soustava NATURA 2000),

využívání a zatížení útvarĤ povrchových (pĜípadnČ i podzemních vod) podél státních hranic (Ĝešeno v rámci spolupráce na hraniþních vodách v Komisích pro hraniþní vody),

odstranČní deficitĤ pĜi þištČní odpadních vod,

spolupráce na tvorbČ norem pro nové látky, pĜípadnČ i dalších legislativních návrhĤ,

následky aktivní a bývalé tČžby hnČdého uhlí, uranu a draselných solí, obzvláštČ u podzemních vod,

zatížení podzemních vod živinami a pesticidy z plošných zdrojĤ,

bodové zdroje zneþištČní podzemních vod, zejména v dĤsledku starých ekologických zátČží a regionálnČ významné tČžební þinnosti,

opatĜení ke zvládání povodĖových rizik a jejich úþinek na povrchové vody, pĜedevším – obnova pĜirozených retenþních prostorĤ a zmírnČní zásahĤ v oblastech údolní nivy, které jsou pravidelnČ zaplavovány, – technicko-strukturální protipovodĖová opatĜení, – snížení transportu zneþišĢujících látek zpĤsobeného povodnČmi.

5.2

Environmentální cíle pro útvary povrchových a podzemních vod

Podle þlánku 4 RSV je tĜeba zajistit ochranu, zlepšení stavu a obnovu vodních útvarĤ s cílem dosáhnout do roku 2015 dobrého stavu / dobrého potenciálu. Vzhledem k tomu, že ani do roku 2021 se nedají dosáhnout všechny environmentální cíle, je v mezinárodní oblasti povodí Labe vČtšinou využívána možnost uplatnČní výjimek, pĜedevším prodloužení lhĤt.

5.2.1

UplatnČní výjimek

V pĜípadČ právních požadavkĤ lze uplatnit výjimky pro vodní útvary, které tohoto cíle nedosáhnou nebo ho nebudou moci dosáhnout ve stanovené lhĤtČ. Výjimky lze odĤvodnit následovnČ:

prodloužení lhĤt,

ménČ pĜísné environmentální cíle,

doþasné zhoršení stavu,

nové zmČny fyzikálních pomČrĤ v útvaru povrchové vody nebo zmČn hladin útvarĤ podzemních vod,

následky trvalých þinností, souvisejících s lidským rozvojem.

Pro uplatnČní výjimek podle þlánku 4 v odst. 8 a odst. 9 RSV platí dva minimální požadavky:

výjimky uplatĖované pro jeden vodní útvar nesmí trvale ohrozit dosažení environmentálních cílĤ v jiných vodních útvarech,

je tĜeba zaruþit pĜinejmenším stejnou úroveĖ ochrany jako stávající evropské právní pĜedpisy (vþetnČ pĜedpisĤ pozbývajících úþinnosti).

69 / 123

DĤvodem pro uplatnČní výjimek mĤže být napĜíklad:

technická proveditelnost je možná pouze po krocích,

realizace do roku 2021 by vedla k neúmČrnČ vysokým nákladĤm,

pĜírodní podmínky nedovolují vþasné zlepšení stavu.

Postup pĜi rozhodování o využití výjimek se v zásadČ Ĝídí ustanoveními v þlánku 4 odst. 4 až 6 RSV, požadavky smČrného dokumentu CIS 20: „Výjimky z environmentálních cílĤ“ (Evropská komise 2009), pokynem vodních ĜeditelĤ EU k uplatĖování výjimek (2008) a národními pokyny. Pro uplatnČní výjimek je nutno splnit pĜísné podmínky a v plánu pro dané povodí musí být uvedeny pĜíslušné dĤvody, proþ jsou výjimky uplatĖovány. DĤležitou souþástí provČĜení, zda lze využít možnosti uplatnČní výjimek, je dále posouzení sociálnČ ekonomických dopadĤ – vþetnČ pomČru užitek – náklady ve vazbČ na ekologii a zdroje pĜi realizaci cílĤ. Tyto informace jsou obsaženy v národních plánech povodí. Výjimky se ve státech provČĜují a odĤvodĖují na úrovni jednotlivých vodních útvarĤ a pro úþely dalšího ovČĜení a rešerší jsou k dispozici na pĜíslušných úĜadech (viz kapitola 10) nebo na pĜíslušných kontaktních místech pro získání podkladových dokumentĤ a informací (viz kapitola 11). DĤvody pro uplatnČní výjimek však mohou být dány i na vyšší úrovni, napĜ. na úrovni oblasti povodí na základČ nadregionálních cílĤ pro ochranu moĜí.

Prodloužení lhĤt Pokud není možné dosáhnout environmentálních cílĤ do roku 2015, lze podle þlánku 4 odst. 4 RSV uplatnit prodloužení lhĤt. PĜitom nesmí dojít k dalšímu zhoršení stavu dotþeného vodního útvaru a musí být splnČny následující podmínky:

Všech potĜebných zlepšení stavu vodních útvarĤ nelze rozumnČ dosáhnout, a to nejménČ z jednoho z tČchto uvedených dĤvodĤ: – míra požadovaného zlepšení mĤže být z dĤvodĤ technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které pĜesahují rámec období do roku 2015 a také do roku 2021, – dosažení odpovídajícího zlepšení do roku 2015, popĜ. 2021 by bylo neúmČrnČ nákladné, – pĜírodní podmínky nedovolují vþasné zlepšení stavu daného vodního útvaru.

Prodloužení lhĤty a jeho dĤvody se jmenovitČ uvedou a vysvČtlí v plánu povodí.

Prodloužení lhĤty nepĜekroþí období dvou následných aktualizací plánu povodí (tedy do roku 2027) s výjimkou pĜípadĤ, kdy pĜírodní podmínky jsou takové, že stanovených cílĤ nemĤže být v tČchto obdobích dosaženo.

Plán povodí obsahuje souhrn opatĜení, která jsou považována za nezbytná k postupnému dosažení požadovaného stavu vodního útvaru v prodloužené lhĤtČ.

Další informace o postupu státĤ v povodí Labe jsou obsaženy v národních plánech povodí.

70 / 123

MénČ pĜísné environmentální cíle MénČ pĜísné environmentální cíle pro útvary povrchových a podzemních vod mohou být podle þlánku 4 odst. 5 RSV stanoveny za pĜedpokladu, že budou splnČny následující rámcové podmínky:

dosažení dobrého stavu nebude možné kvĤli daným pĜírodním podmínkám

nebo by bylo neúmČrnČ nákladné, a to i pĜi zohlednČní možností prodloužení lhĤty do roku 2027,

využívání vod, které je pĜíþinou nedosažení cílĤ, nebude možné nahradit jinými zpĤsoby s výraznČ menšími nepĜíznivými vlivy na životní prostĜedí („výraznČ lepší prostĜedky z hlediska životního prostĜedí“), které by nebyly spojeny s neúmČrnými náklady (neúmČrnČ vysoké náklady vzniknou tehdy, pokud je zmČna ze sociálnČ ekonomického hlediska neúnosná),

jako environmentální cíl bude stanoveno, že zmČna stavu bude omezena na co nejmenší míru. Nejlepšího možného stavu bude nutno dosáhnout do roku 2027.

U vodních útvarĤ, u nichž budou uplatĖovány ménČ pĜísné environmentální cíle, musí být odchylka od dobrého stavu omezena na co nejmenší míru a nesmí dojít ke zhoršení jejich stavu. MénČ pĜísné environmentální cíle jsou stanoveny u útvarĤ povrchových a podzemních vod, pokud bylo na základČ hodnovČrných dat zjištČno, že ani do roku 2027 nebude možno dosáhnout dobrého stavu nebo že požadovaná zlepšení nebude možno zrealizovat. DĤvody, které poukazují na nezbytnost uplatnČní ménČ pĜísných environmentálních cílĤ, byly zjištČny u znaþného poþtu vodních útvarĤ. Vzhledem k tomu, že dosavadní data ještČ neumožĖují jednoznaþné hodnocení, byla v NČmecku pro tyto vodní útvary pĜevážnČ využita možnost prodloužení lhĤt, kdežto v ýeské republice pro nČ byla vždy uplatnČna výjimka ménČ pĜísné environmentální cíle. V rámci procesu dalšího plánování bude proto nezbytné na základČ nových údajĤ provČĜit typy výjimek a lze oþekávat, že mĤže dojít ke zmČnám.

Doþasné zhoršení stavu, nové zmČny fyzikálních pomČrĤ, následky trvalých þinností, souvisejících s lidským rozvojem Pokud jsou dodrženy urþité okrajové podmínky, je podle þlánku 4 odst. 6 RSV pĜípustné doþasné zhoršení stavu vodních útvarĤ. To je možné v pĜípadČ, pokud je zhoršení výsledkem okolností pĜírodní povahy (povodnČ / sucho, vyšší moc) nebo dĤsledkem okolností zpĤsobených haváriemi, které nebylo možné rozumnČ pĜedvídat a kdy byly zároveĖ pĜijaty všechny schĤdné kroky s cílem pĜedejít dalšímu zhoršování stavu. KromČ toho je podle þlánku 4 odst. 7 RSV pĜípustné nedosažení dobrého kvantitativního nebo chemického stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu / potenciálu a chemického stavu útvarĤ povrchových vod nebo neúspČch pĜi pĜedcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody, pokud byly uþinČny všechny schĤdné kroky k omezení dalšího zhoršování stavu a výslovnČ uvedeny dĤvody tČchto zmČn. PĜedpokladem je, že k tomu došlo v dĤsledku nových zmČn fyzikálních pomČrĤ v útvaru povrchové vody nebo zmČn hladin útvarĤ podzemních vod. Podle souþasného stavu znalostí by mohly být v mezinárodní oblasti povodí Labe výhledovČ uplatĖovány ve druhém plánovacím období 2016 – 2021 výjimky podle þlánku 4 odst. 6 nebo þlánku 4 odst. 7 RSV. Další informace jsou uvedeny v národních plánech povodí.

71 / 123

Vymezení umČlých nebo silnČ ovlivnČných útvarĤ povrchových vod Útvary povrchových vod mohou být vymezeny jako umČlé nebo silnČ ovlivnČné, pokud by zmČny hydromorfologických vlastností, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu tČchto vodních útvarĤ, mČly výraznČ nepĜíznivé úþinky na širší okolí nebo na dĤležité udržitelné rozvojové þinnosti þlovČka. Rámcová smČrnice o vodách uvádí jako þinnosti jmenovitČ plavbu, vþetnČ pĜístavních zaĜízení, rekreaci, jímání vody, zásobování pitnou vodou, výrobu elektrické energie, závlahy, úpravu vodních pomČrĤ, ochranu pĜed povodnČmi a odvodĖování. PĜitom platí, že užiteþných funkcí poskytovaných umČlými nebo silnČ ovlivnČnými charakteristikami vodního útvaru nelze – z dĤvodĤ technické neproveditelnosti nebo pro neúmČrné náklady – rozumnČ dosáhnout jinými prostĜedky, jež by byly z hlediska životního prostĜedí významnČ lepší. Základem procesu vymezení je smČrný dokument CIS þ. 4 „Pokyny pro identifikaci a vymezení umČlých a silnČ ovlivnČných útvarĤ povrchových vod“. Vymezení umČlých a silnČ ovlivnČných útvarĤ povrchových vod vþetnČ odĤvodnČní je tĜeba výslovnČ uvést v plánech povodí (viz kapitola 1.1.3) a pĜezkoumávat každých šest let. Pro umČlé a silnČ ovlivnČné útvary povrchových vod stanovuje Rámcová smČrnice o vodách vlastní systém klasifikace, vycházející z hodnocení pĜirozeného stavu, a alternativní cíle. Zde platí, že je tĜeba dosáhnout alespoĖ dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu. Pro dosažení dobrého ekologického potenciálu byla obdobnČ jako u pĜírodních povrchových vod zaĜazena pĜíslušná opatĜení do programu opatĜení. V pĜípadČ splnČní právních požadavkĤ lze také pro silnČ ovlivnČné a umČlé vodní útvary, které do roku 2015 nedosáhly dobrého ekologického potenciálu nebo dobrého chemického stavu, využít možnosti prodloužení lhĤt, stanovení ménČ pĜísných environmentálních cílĤ a dalších výjimek, napĜ. z dĤvodu pĜechodného zhoršení stavu.

5.2.2

Shrnutí environmentálních cílĤ pro útvary povrchových vod

Environmentální cíle útvarĤ povrchových vod pro mezinárodní oblast povodí Labe jsou znázornČny na mapách þ. 5.1 a 5.2. Vždy je uvedeno dosažení cílĤ do roku 2015 a uplatĖovaná výjimka (dosažení cílĤ do roku 2021 po prodloužení lhĤt, prodloužení lhĤt do roku 2027 a ménČ pĜísné environmentální cíle). Mapa þ. 5.1 zobrazuje cíle pro ekologický stav / potenciál a mapa þ. 5.2 pro chemický stav útvarĤ povrchových vod. Do jaké míry vodní útvary dosáhly environmentální cíle ekologického stavu / potenciálu a chemického stavu do roku 2015, uvádí tabulka II-5.2.2-1 pro podíly jednotlivých státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe. V tabulce je také uvedeno pĜedpokládané dosažení environmentálních cílĤ do roku 2021 pĜi provedení pĜíslušných opatĜení. Z 3 933 útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe dosáhlo environmentálních cílĤ do konce roku 2015 celkem 359 útvarĤ, tj. 9 % pro ekologický stav / potenciál a 481 útvarĤ, tj. 12 % pro chemický stav. Ke konci roku 2021 by mČlo environmentálních cílĤ dosáhnout celkem 544 útvarĤ, tj. 14 % pro ekologický stav / potenciál a 494 útvarĤ, tj. 13 % pro chemický stav. Pro velkou þást útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je uplatĖováno prodloužení lhĤt, a to vČtšinou do konce roku 2027 (viz tabulka II-5.2.2-2). Z celkového poþtu 3 933 útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se to týká 3 540 útvarĤ, tj. 90 % u ekologického stavu / potenciálu a 3 422 útvarĤ, tj. 87 % u chemického stavu. Podíl útvarĤ s prodloužením lhĤt na poþtu útvarĤ ve stavu / potenciálu horším než dobrém þiní pĜibližnČ

72 / 123

99 % u ekologického stavu / potenciálu i u chemického stavu. Jako dĤvod jsou vČtšinou uvádČny technická proveditelnost nebo pĜírodní podmínky, v menší míĜe také neúmČrné náklady. MénČ pĜísné environmentální cíle jsou uplatĖovány ve vČtší míĜe pĜedevším v ýeské republice, kde je na rozdíl od NČmecka tato výjimka uplatĖována pro všechny útvary, u kterých se na základČ navržených opatĜení nepĜedpokládá, že by do roku 2027 dosáhly dobrého stavu (viz tabulka II-5.2.2-2). V mezinárodní oblasti povodí Labe je tento typ výjimky uplatnČn celkem u 111 útvarĤ, tj. 3 % pro ekologický stav / potenciál a u 126 útvarĤ, tj. 3 % pro chemický stav. Podíl útvarĤ s ménČ pĜísnými environmentálními cíli na poþtu útvarĤ ve stavu horším než dobrém þiní pĜibližnČ 3 % u ekologického stavu / potenciálu a 4 % u chemického stavu. U chemického stavu, kdy nebylo dosaženo cíle k roku 2015, lze pĜedpokládat, že pro dosažení dobrého chemického stavu bude nutné dlouhé þasové období, protože pĜekroþení norem environmentální kvality je velmi þasto zpĤsobeno všudypĜítomnými látkami, jako jsou napĜ. rtuĢ a PAU. OdstranČní tČchto látek z vodního prostĜedí a prevence jejich vnosĤ je velmi obtížná a vyžadují aktivity i v jiných oblastech. Tab. II-5.2.2-1: Dosažení cílĤ ekologického a chemického stavu v útvarech povrchových vod do roku 2015 a 2021 Poþet útvarĤ povrchových vod s dosažením cíle Poþet útvarĤ povrchových vod

2015

2021

ekologický stav / potenciál

chemický stav

ekologický stav / potenciál

3 146

199

0

324

0

ýeská republika

678

107

474

165

487

Rakousko

101

46

0

48

0

8

7

7

7

7

3 933

359

481

544

494

1)

NČmecko

Polsko Mez. oblast povodí Labe 1)

chemický stav

U jednoho útvaru („Küstenmeer Elbe“ – PobĜežní moĜe Labe) nemusí být ekologický stav hodnocen.

Tab. II-5.2.2-2: PĜehled výjimek pro útvary povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe

Poþet útvarĤ povrchových vod

NČmecko

Poþet útvarĤ, u kterých je využito prodloužení lhĤt ekologický stav / potenciál

Poþet útvarĤ, u kterých je využito ménČ pĜísných cílĤ

chemický stav

ekologický stav / ekol. potenciál

chemický stav

3 146

2 928

3 144

12

3

ýeská republika1)

678

558

176

99

123

Rakousko

101

53

101

0

0

8

1

1

0

0

3 933

3 540

3 422

111

126

Polsko Mez. oblast povodí Labe 1)

MénČ pĜísné environmentální cíle jsou v ýeské republice uplatĖovány pro všechny útvary, u kterých se na základČ navržených opatĜení nepĜedpokládá, že by do roku 2027 dosáhly dobrého stavu.

73 / 123

5.2.3

Shrnutí environmentálních cílĤ pro útvary podzemních vod

Environmentální cíle útvarĤ podzemních vod vþetnČ uplatnČní výjimek pro mezinárodní oblast povodí Labe jsou znázornČny v mapách þ. 5.3 a 5.4. Uvedeno je vždy dosažení cílĤ do roku 2015 a – pokud je to nezbytné – i uplatĖovaná výjimka. V mapČ þ. 5.3 jsou zobrazeny cíle pro kvantitativní stav, v mapČ þ. 5.4 cíle pro chemický stav útvarĤ podzemních vod v hlavních kolektorech. Do jaké míry útvary podzemních vod environmentální cíle dosáhly, resp. pravdČpodobnČ dosáhnou do roku 2021, je pro podíly jednotlivých státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe znázornČno v tabulce II-5.2.3-1. OdĤvodnČní výjimek je uvedeno v národních plánech povodí. Z 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe dosáhlo environmentálních cílĤ do konce roku 2015 celkem 298 útvarĤ, tj. 89 % pro kvantitativní stav a 153 útvarĤ, tj. 46 % pro chemický stav. Ke konci roku 2021 by mČlo dosáhnout environmentálních cílĤ celkem 317 útvarĤ, tj. 95 % pro kvantitativní stav a 164 útvarĤ, tj. 49 % pro chemický stav. V tabulce II-5.2.3-2 je uveden pĜehled typĤ výjimek, které byly pro útvary podzemních vod uplatnČny do roku 2015. Prodloužení lhĤt se uplatĖuje pĜedevším pro útvary podzemních vod, kde se projevují vlivy z difuzních zdrojĤ, pĜedevším v dĤsledku vnosĤ živin, ale i tČžkých kovĤ neznámého pĤvodu a intruzí slané vody, v nČkterých pĜípadech také vlivy z bodových zdrojĤ, zejména v dĤsledku vnosĤ zneþišĢujících látek ze starých ekologických zátČží a tČžby surovin. Jako dĤvod pro prodloužení lhĤt jsou vČtšinou uvádČny technická proveditelnost nebo pĜírodní podmínky, v menší míĜe pak neúmČrné náklady. Z 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je prodloužení lhĤt uplatnČno u 12 útvarĤ, tj. 4 % pro kvantitativní stav a u 170 útvarĤ, tj. 51 % pro chemický stav. Podíl útvarĤ s prodloužením lhĤt na poþtu útvarĤ v nevyhovujícím stavu þiní pĜibližnČ 33 % u kvantitativního stavu a 94 % u chemického stavu. MénČ pĜísné environmentální cíle jsou v mezinárodní oblasti povodí Labe uplatnČny u celkem 7 útvarĤ, tj. 2 % pro kvantitativní stav a u 50 útvarĤ, tj. 15 % pro chemický stav. Podíl útvarĤ s ménČ pĜísnými environmentálními cíli na poþtu útvarĤ v nevyhovujícím stavu þiní pĜibližnČ 19 % u kvantitativního stavu a 28 % u chemického stavu. PodobnČ jako u povrchových vod je i u podzemních vod tento typ výjimky uplatĖován pĜedevším v ýeské republice, kde je na rozdíl od NČmecka tato výjimka uplatĖována pro všechny útvary, u kterých se na základČ navržených opatĜení nepĜedpokládá, že by do roku 2027 dosáhly dobrého stavu. DĤvodem uplatnČní ménČ pĜísných environmentálních cílĤ je pĜedevším technická proveditelnost. Tab. II-5.2.3-1: Dosažení cílĤ chemického a kvantitativního stavu útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2015 a 2021 Poþet útvarĤ podzemních vod s dosažením cíle Poþet útvarĤ podzemních vod

2015 kvantitativní

2021 chemický

kvantitativní

chemický

NČmecko

228

221

122

221

127

ýeská republika

100

71

25

90

31

Rakousko

1

1

1

1

1

Polsko

5

5

5

5

5

334

298

153

317

164

Mez. oblast povodí Labe

74 / 123

Tab. II-5.2.3-2: PĜehled výjimek pro útvary podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe

Poþet útvarĤ podzemních vod

Poþet útvarĤ, u kterých je využito prodloužení lhĤt

Poþet útvarĤ, u kterých je využito ménČ pĜísných cílĤ

kvantitativní stav

chemický stav

kvantitativní stav

chemický stav

NČmecko

228

1

94

6

12

ýeská republika1)

100

11

76

1

38

Rakousko

1

0

0

0

0

Polsko

5

0

0

0

0

334

12

170

7

50

Mez. oblast povodí Labe 1)

MénČ pĜísné environmentální cíle jsou v ýeské republice uplatĖovány pro všechny útvary, u kterých se na základČ navržených opatĜení nepĜedpokládá, že by do roku 2027 dosáhly dobrého stavu.

5.3

Environmentální cíle pro chránČné oblasti

ChránČné oblasti vymezené v mezinárodní oblasti povodí Labe, které vyžadují zvláštní ochranu povrchových a podzemních vod nebo zachování stanovišĢ a druhĤ závislých na vodČ, jsou uvedeny v kapitole 3. Pokud právní pĜedpisy, podle kterých byly jednotlivé chránČné oblasti zĜízeny, nestanoví jinak, musí být do roku 2015 v zásadČ dosaženo souladu se všemi normami a cíli Rámcové smČrnice o vodách v chránČných oblastech (þl. 4 odst. 1c RSV). U útvarĤ povrchových a podzemních vod, které se nacházejí v chránČných oblastech, je proto tĜeba vedle environmentálních cílĤ Rámcové smČrnice o vodách zohlednit i ty cíle, které vyplývají z dalších právních pĜedpisĤ Spoleþenství, jako napĜ. naĜízení o chránČných oblastech, pokud se týkají jakosti vody. Tomu musí být pĜizpĤsoben monitoring i pĜípadná opatĜení k dosažení cílĤ. Zlepšování stavu povrchových a podzemních vod ve smyslu Rámcové smČrnice o vodách zpravidla podporuje i dosažení specifických cílĤ ochrany v tČchto oblastech. Ve všech chránČných oblastech jsou obecnČ sledovány cíle, které podporují dosažení dobrého stavu vodních útvarĤ, popĜípadČ jsou z právních pĜedpisĤ odvozeny ještČ další pĜísnČjší požadavky. Zejména ve vazbČ na oblasti vymezené pro odbČr vody urþené k lidské spotĜebČ mají specifické cíle ochrany tČchto území pĜímou souvislost s environmentálními cíli Rámcové smČrnice o vodách. Další podrobnosti jsou uvedeny v národních plánech povodí.

75 / 123

6.

Souhrn výsledkĤ ekonomické analýzy užívání vod

Tato þást Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe shrnuje údaje a pĜístupy ýeské republiky a NČmecka v povodí Labe k ekonomické analýze užívání vod tak, jak je vyžadována podle Rámcové smČrnice o vodách s ohledem na aktualizaci Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na druhé plánovací období. Obsahuje následující podkapitoly:

HospodáĜský význam užívání vod

Prognóza vývoje užívání vod do roku 2021

Aktualizované údaje o návratnosti nákladĤ za vodohospodáĜské služby

PodrobnČjší informace k tČmto podkapitolám, ale i k nákladové efektivnosti opatĜení / kombinací opatĜení nebo k ekonomickému odĤvodnČní výjimek jsou obsaženy v národních plánech povodí ýeské republiky a NČmecka pro mezinárodní oblast povodí Labe. V souvislosti s vypracováním, resp. aktualizací plánĤ povodí vyžaduje Rámcová smČrnice o vodách pĜípravu a použití Ĝady specifických ekonomických prvkĤ, údajĤ a analýz, které mají podpoĜit trvale udržitelné využívání vodních zdrojĤ a dosažení hlavního cíle smČrnice – dobrého stavu pro útvary povrchových a podzemních vod. DĤležitou úlohu pĜitom hraje integrace ekonomických prvkĤ do vodního hospodáĜství a pĜi rozhodování o opatĜeních v rámci programĤ opatĜení. Základy pro tento pĜístup jsou stanoveny v jednotlivých ustanoveních Rámcové smČrnice o vodách v pĜíloze III a þláncích 4, 5 a 9 s vazbou na plány povodí v pĜíloze VII. V koncepci Rámcové smČrnice o vodách mají ekonomické pĜístupy celou Ĝadu dalších funkcí, které mají velký význam pro dosažení environmentálních cílĤ. PĜíslušné podrobné informace však nejsou povinnou souþástí ekonomické analýzy u všech úrovní plánĤ povodí; podstatná je vazba k rĤzné úrovni požadované podrobnosti podle úrovnČ plánu povodí. Ekonomická analýza za þeskou þást mezinárodní oblasti povodí Labe vychází zejména z dat Ministerstva zemČdČlství, státních podnikĤ Povodí, ýeské inspekce životního prostĜedí (ýIŽP) a ýeského statistického úĜadu (ýSÚ). Referenþním rokem dat je rok 2012, v nČkolika málo pĜípadech 2011 nebo 2013. Údaje ýeské inspekce životního prostĜedí a ýeského statistického úĜadu agregované na úrovni krajĤ byly pĜepoþteny na úroveĖ oblasti povodí Labe s využitím informací ýeského úĜadu zemČmČĜiþského a katastrálního (ýÚZK). Bližší informace jsou uvedeny v þeském národním plánu oblasti povodí Labe. Za úþelem možného srovnání jsou finanþní údaje za ýeskou republiku uvedeny v eurech. Pro pĜepoþet mezi þeskou korunou (Kþ) a eurem (EUR) byl použit prĤmČrný kurz pro rok 2012: 1 EUR = 25,143 Kþ.26 Jako datové zdroje pro ekonomickou analýzu v NČmecku byly použity pĜedevším informace zemských statistických úĜadĤ (statistika o vodČ a odpadních vodách, národohospodáĜská statistika) a data zemČdČlského sþítání za rok 2010. Za úþelem harmonizace dat byla vyvinuta metodika, na jejímž základČ se provádí jednotnČ pro celé NČmecko pĜevod statistických dat (obecnČ vztažených na administrativní hranice) na plochy hydrologických jednotek. RĤzná data (poþet obyvatel, plochy atd.) jedné „hraniþní obce“ jsou pomČrnými þástmi pĜiĜazena k rĤzným oblastem povodí (použití tzv. kvalifikovaných pĜevodníkĤ). Tím se vČtšina zde uvádČných dat vztahuje na nČmeckou þást mezinárodní oblasti povodí Labe. Bližší informace jsou uvedeny v nČmeckém národním plánu oblasti povodí Labe. Vzhledem k tomu, že Rakousko a Polsko mají na mezinárodní oblasti povodí Labe jen malé podíly víceménČ pĜírodního charakteru s nízkou hustotou zalidnČní, nejsou v þásti A „Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe“ uvedeny žádné informace o ekonomické analýze využívání

26

Zdroj: ýeská národní banka (www.cnb.cz/cs/)

76 / 123

vod v rakouské a polské þásti povodí Labe. Bližší informace jsou obsaženy v národních plánech povodí Rakouska a Polska. V následujících podkapitolách a tabulkách jsou proto uvedeny vodohospodáĜské údaje pouze za ýeskou republiku a NČmecko (za þeskou a nČmeckou þást mezinárodní oblasti povodí Labe).

6.1

HospodáĜský význam užívání vody

Využívání vod jsou vodohospodáĜské služby a jiné hospodáĜské þinnosti s významnými dopady na stav vody. VodohospodáĜské služby jsou podle Rámcové smČrnice o vodách veškeré þinnosti, které zajišĢují odbČr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových a podzemních vod nebo odvádČní a þištČní odpadních vod s následným vypouštČním do povrchových vod, a které jsou poskytovány tĜetím osobám (domácnosti, veĜejné instituce, soukromé podniky). VodohospodáĜské služby „zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu“ a „þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu“ jsou popisovány nezávisle na tom, zda mají významné dopady na vodní režim þi nikoliv. Ostatní zpĤsoby využívání vod27, které mohou být pĜíþinou významných vlivĤ, jsou zde rovnČž pojednány. To se dČje s cílem objasnit vzájemné pĤsobení mezi þerpáním / narušováním vodního režimu a ekonomickým významem využívání vody ke znázornČní ekonomického významu vodního režimu pro využívání vody. PĜi plánování a realizaci nových zámČrĤ užívání vod je zapotĜebí brát v úvahu zákaz zhoršování stavu podle þlánku 4 RSV.28

HospodáĜský význam odbČrĤ vody V mezinárodní oblasti povodí Labe zásobuje pitnou vodou cca 3 399 (2 720 ýR + 679 SRN) vodárenských podnikĤ z celkem 6 022 (3 277 ýR + 2 745 SRN) odbČrných zaĜízení cca 23,8 (5,7 ýR + 18,0 SRN) mil. obyvatel (viz tabulka II-6.1-1). Ukazatele zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe uvádí v souhrnu tabulka II-6.1-1.

Dodávky vody k dalšímu rozvodu, vlastní spotĜeba vodárny, ztráty vody / rozdíly v mČĜení, pomČry u napojení na vodovody pro veĜejnou potĜebu NejvČtší þást pitné vody se v mezinárodní oblasti povodí Labe dodává k dalšímu rozvodu a využití. Ztráty vody a rozdíly v mČĜení se u dodávek vody v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe pohybují v prĤmČru kolem 21 %, v nČmecké þásti kolem 6,4 %. Množství ztrát jednotlivých rozvodných sítí se liší. V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe dosahuje prĤmČrný stupeĖ napojení na vodovody pro veĜejnou potĜebu cca 92,5 %, v nČmecké þásti cca 99,5 %. Zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu je pojednáno samostatnČ v kapitole 6.1.1.

27

V NČmecku spadají do vodohospodáĜských služeb na základČ definice pouze „zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu“ a „þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu“. Evropský soudní dvĤr rozhodl dne 11. záĜí 2014 v procesu vedeném proti Spolkové republice NČmecko ve vČci návratnosti nákladĤ na vodohospodáĜské služby (v zásadČ þl. 9 RSV) s tím, že žaloba Evropské komise byla zamítnuta. ýlenské státy jsou tudíž za urþitých pĜedpokladĤ oprávnČny neuplatĖovat návratnost nákladĤ na urþitý zpĤsob využívání vody, pokud tím nejsou zpochybnČny úþely Rámcové smČrnice o vodách a naplĖování jejích cílĤ.

28

V tomto smyslu viz také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 1. 7. 2015 (pĜípad þ. C-461/13).

77 / 123

Tab. II-6.1-1:

Ukazatele zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe Ukazatel

Zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu – vodárenské podniky a odbČry vody

Vodárenské podniky1) OdbČrná zaĜízení

2)

OdbČry vody celkem

2)

podzemní a pramenitá voda

umČle doplĖovaná podzemní voda3)

bĜehová infiltrace4)

povrchová voda5)

PomČry u napojení na vodovody pro veĜejnou potĜebu

Další rozvod; vlastní spotĜeba vodárny, ztráty vody

Dodávky vody koneþným spotĜebitelĤm6)

voda z cizích zdrojĤ Poþet bezprostĜednČ zásobovaných obyvatel Dodávky vody koneþným spotĜebitelĤm celkem

Jednotka

ýeská þást mez. oblasti povodí Labe (2012)

NČmecká þást mez. oblasti povodí Labe (2010)

poþet

2 720

679

poþet

3 277

2 745

3

424 297

1 031 452

3

204 300

608 332

%

48,2

59,0

tis. m3/rok

—

53 994

%

—

5,2

3

tis. m /rok

—

181 898

%

—

17,6

3

219 997

187 230

%

51,8

18,2

3

—

355 321

5 739 939

18 016 831

3

315 106

900 281

3

tis. m /rok tis. m /rok

tis. m /rok

tis. m /rok poþet tis. m /rok

z toho domácnosti a drobní spotĜebitelé

tis. m /rok

191 195

691 422

z toho prĤmysloví a jiní odbČratelé (dopoþtem)

3 tis. m /rok

123 911

208 859

specifické dodávky vody koneþným spotĜebitelĤm celkem

l/os/den

150

137

32 867

314 932

tis. m /rok

8 855

25 718

3 tis. m /rok

89 143

79 143

21

6,4

Dodávky vody k dalšímu rozvodu Vlastní spotĜeba vodárny Ztráty vody / rozdíly v mČĜení (kladné znaménko)

tis. m3/rok 3

%

Poþet obyvatel celkem

poþet

6 206 105

18 116 549

Poþet obyvatel bez napojení na vodovody pro veĜejnou potĜebu (místo bydlištČ)

poþet

466 166

93 102

poþet

5 739 939

18 023 447

92,5

99,5

Poþet napojených obyvatel (podle místa bydlištČ – dopoþtem)

%

1)

podle sídla vodárenského podniku

2)

podle místa odbČrného zaĜízení

3)

Takové rozlišení v ýeské republice neexistuje. Pokud se tam takový pĜípad vyskytne, je zahrnut do odbČrĤ podzemní vody.

4)

Takové rozlišení v ýeské republice neexistuje. Pokud se tam takový pĜípad vyskytne, je zahrnut v závislosti na povolení vodoprávního úĜadu do odbČrĤ povrchové nebo podzemní vody.

5)

Zahrnuje vodu z jezer, údolních nádrží a vodních tokĤ.

6)

Podle zásobované obce. Koneþnými spotĜebiteli jsou soukromé domácnosti, podnikatelská sféra a další odbČratelé, kterým veĜejné vodárenské podniky bezprostĜednČ úþtují dodané množství vody.

78 / 123

Poplatky za vodu Poplatky za pitnou vodu pro soukromé domácnosti a drobné provozovny Poplatek za pitnou vodu v ýeské republice se mĤže skládat ze dvou složek, je však vždy závislý na spotĜebČ. Cena pro domácnosti i pro prĤmysl je stejná. Poplatek za pitnou vodu je v NČmecku výraznČ urþován danými regionálními podmínkami, a je proto rozdílný nejen v rĤzných spolkových zemích, ale i v jednotlivých obcích. OvlivĖujícími faktory jsou napĜ. rozdíly v zemČpisných podmínkách, druhu a jakosti surové vody, úpravárenských technologiích, délce a strukturálních vlastnostech rozvodné sítČ, jakostních ukazatelích a hustotČ zalidnČní. Vliv má rovnČž poplatek za odbČr vody, jelikož se ze strany vodárenských podnikĤ promítá do poplatkĤ za pitnou vodu pro koneþné spotĜebitele. Poplatek za pitnou vodu se zpravidla skládá ze složky závislé na spotĜebČ a ze složky na spotĜebČ nezávislé (základní poplatek). Tab. II-6.1-2:

Poplatky za pitnou vodu v mezinárodní oblasti povodí Labe

Ukazatel SpotĜebitelská cena Základní poplatek (bČžný poplatek pro domácnosti za rok nezávislý na spotĜebČ) 1)

prĤmČrná spotĜebitelská cena

2)

rozpČtí

ýeská þást mez. oblasti povodí Labe (2012)1)

Jednotka EUR/m3 EUR/domácnost/rok

NČmecká þást mez. oblasti povodí Labe (2010)2)

1,50

0,93 až 2,17

—

17,1 až 125,8

Poplatky za odbČr vody OdbČry vody z povrchových vod nebo ze zvodní podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou v ýeské republice a v NČmecku (s výjimkou Durynska a Bavorska) obecnČ zpoplatnČny. V ýeské republice se poplatky liší podle toho, zda se jedná o odbČry povrchových nebo podzemních vod. OdbČry z povrchových vod se zpoplatĖují za úþelem zaplacení nákladĤ na správu vodních tokĤ, resp. povodí, u podzemních vod se úplata vztahuje na odbČry vody. V obou pĜípadech jsou odbČry do 6000 m3/rok nebo do 500 m3/mČsíc zdarma, existují však také urþité úþely odbČru vody, za který se nepožaduje žádná úplata, resp. pro který je stanovena zvláštní cena. Pro vymČĜení poplatkĤ za odbČr vody jsou v nČmeckých spolkových zemích uplatĖována rĤzná kritéria, jako napĜíklad místo odbČru (povrchové vody, svrchní nebo hlubinný kolektor podzemních vod), úþel odbČru a koneþný uživatel. KromČ toho jsou definovány zanedbatelné limity, které umožĖují bezplatný odbČr stanoveného množství vody.

79 / 123

HospodáĜský význam vypouštČní odpadních vod ýištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu ýištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu je vodohospodáĜskou službou s funkcí odvádČní a þištČní odpadních vod. Slouží veĜejným zájmĤm, umožĖuje podnikatelské aktivity a projevuje se kladnČ na ochranČ vod. Na rozdíl od zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu má þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu pro prĤmysl vČtší význam. V mezinárodní oblasti povodí Labe je celkem 3 973 þistíren odpadních vod (1 837 v ýR, 2 136 v SRN). Na tyto þistírny odpadních vod je napojeno cca 21,3 mil. obyvatel (5,0 v ýR, 16,3 v SRN). V þistírnách odpadních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se þistí roþnČ celkem 1,9 mld. m³ odpadních vod (0,5 v ýR, 1,4 v SRN), z toho je cca 60 % (57 % v ýR, 61 % v SRN) splaškových vod z domácností a prĤmyslových provozoven a cca 26 % (43 % v ýR, 20 % v SRN) srážkových vod (viz tabulka II-6.1-3). PĜímé vypouštČní splaškových vod pĜes sbČrnou kanalizaci bez þištČní v centrální þistírnČ odpadních vod se v nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe praktikuje jen ve velmi omezené míĜe v nČkolika spolkových zemích, jako je Durynsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. V tČchto pĜípadech se provádČjí opatĜení na zajištČní þištČní odpadních vod. V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe jsou na þistírny odpadních vod již pĜipojeny všechny velké zdroje zneþištČní. Zbývá vyĜešit odvádČní a þištČní odpadních vod v menších obcích, kde je to vzhledem k roztroušenosti zástavby þasovČ i finanþnČ nároþnČjší. Ukazatele þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe uvádí v souhrnu tabulka II-6.1-3.

Stoþné PrĤmČrná výše stoþného v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe za rok 2012 þiní 31,5 Kþ/m3 = 1,25 EUR/m3. Struktura poplatkĤ v oblasti þištČní odpadních vod v nČmecké þásti povodí Labe se velmi liší vzhledem k podmínkám v dotþených deseti spolkových zemích. Poplatky za odvádČní odpadních vod se vČtšinou skládají z nČkolika složek. Tyto složky mohou být závislé i nezávislé na množství nebo ploše. Podle dČleného mČĜítka poplatkĤ se splaškové a srážkové vody zpoplatĖují zvlášĢ. Struktury poplatkĤ za stoþné se v jednotlivých spolkových zemích liší až na úroveĖ obcí. RozpČtí u poplatkĤ za odpadní nebo splaškové vody za rok 2010 se pohybuje od 2,07 do 3,34 EUR/m3, u srážkové vody od 0,00 do 1,90 EUR/ m2 a u poplatkĤ bČžných domácností nezávislých na množství a ploše od 0,00 do 64,90 EUR/domácnost/rok.

80 / 123

Tab. II-6.1-3:

Ukazatele þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe

PomČry napojení obyvatelstva na veĜejné þištČní odpadních vod

Množství þištČných odpadních vod

ýistírny odp. vod pro veĜejnou potĜebu

Ukazatel

Jednotka



ýistírny odpadních vod (ýOV) celkem

poþet

1 837

2 136

z toho þistČ mechanické ýOV

poþet

—

56

z toho mechanicko-biologické ýOV

poþet

—

2 080

Napojení obyvatel

poþet

4 954 773

Množství þištČných odpadních vod

tis. m3/rok

529 526

1 402 007

z toho OV z domácností a provozoven

3 tis. m /rok

303 472

852 142

z toho cizí voda1)

tis. m3/rok

—

271 575

226 054

278 289

z toho srážková voda Poþet obyvatel v oblasti povodí Labe (obyv.) Obyvatelé s napojením na kanalizaci pro veĜejnou potĜebu (obyv. NK) z toho s napojením na ýOV z toho bez napojení na ýOV Obyvatelé bez napojení na kanalizaci pro veĜejnou potĜebu

1)

údaj možný pouze za NČmecko

2)

podle místa þistíren odpadních vod

3)

pĜiĜazení podle principu místa bydlištČ

3

tis. m /rok

16 339 3042)

poþet

6 206 105

18 116 5493)

poþet

5 102 753

16 993 932

82,22

93,80

% z obyv. poþet % z obyv. NK poþet % z obyv. NK poþet % z obyv.

4 954 773

3)

16 543 4173)

97,10

97,35

147 980

450 515

2,90

2,65

1 103 352

1 122 617

17,78

6,20

Poplatky za vypouštČní odpadních vod V ýeské republice a v NČmecku jsou zásadnČ vybírány poplatky za vypouštČní odpadních vod do vod povrchových, resp. také podzemních (pouze v NČmecku). V ýeské republice se pĜitom platí jednak za vypouštČné množství, jestliže objem vypouštČných vod za kalendáĜní rok pĜesáhne 100 000 m3, a dále také za zneþištČní odpadních vod, jestliže vypouštČné odpadní vody pĜekroþí v pĜíslušném ukazateli zneþištČní zároveĖ hmotnostní a koncentraþní limit zpoplatnČní. V NČmecku jsou poplatky za vypouštČní odpadních vod upraveny jednotnČ pro všechny spolkové zemČ. Jejich výše se Ĝídí mírou škodlivosti vypouštČných odpadních vod a vyjadĜuje se tzv. „škodní jednotkou“. PĜíjmy z poplatkĤ za vypouštČní odpadních vod jsou úþelové a jsou používány zejména pro opatĜení ke zlepšení jakosti vod.

81 / 123

6.1.1

Aktualizovaný popis významu ostatních zpĤsobĤ využívání vod

Zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu Pro prĤmysl hraje zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu jen podĜadnou úlohu, jelikož hlavní zájem je zamČĜen na vlastní zásobování užitkovou vodou. Odebírané množství je v tabulce II-6.1.1-1 sestaveno podle prĤmyslového odvČtví, druhu vody a Ĝešené oblasti. Množství vody pro nČmeckou þást zahrnuje jen ty podniky, které jsou povinny podávat hlášení. U odbČrĤ vody pro dodávky energie pĜedstavuje podstatnou þást chladicí voda pro výrobu elektĜiny. Vzhledem k tomu, že v nČmecké þásti povodí mají na tomto množství pĜevážný podíl tĜi velké atomové elektrárny ležící na Labi, tj. Brunsbüttel, Brokdorf a Krümmel, došlo po roce 2010, kdy bylo šetĜení provádČno, k jeho výraznému poklesu, vzhledem k tomu, že NČmecko odstoupilo od výroby jaderné energie.

ýištČní odpadních vod z prĤmyslových podnikĤ KvantitativnČ pĜevažující þást prĤmyslových odpadních vod nevyžadujících þištČní (zpravidla nezneþištČná chladicí voda nebo speciální užitková voda) se nezávisle na þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu vypouští bez þištČní pĜímo do recipientu.

OdvádČní neþištČných odpadních vod a nevyužité vody Velké množství nevyužité vody se v západních a severních ýechách, Braniborsku, Sasku a zþásti také v Durynsku odvádí v souvislosti s tČžbou hnČdého uhlí. PĜíþinou obrovského množství neþištČných odpadních vod z chladicích systémĤ v nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe je, jak již bylo uvedeno v pasáži o zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu, v podstatČ odvádČná chladicí voda využívaná pĜi výrobČ elektrické energie. Na celkovém množství se v nČmecké þásti povodí podílejí zejména Šlesvicko-Holštýnsko (70,4 %), Hamburk (12,3 %) a Berlín (9,6 %). OdvádČní odpadních vod þištČných ve vlastních podnikových þistírnách V prĤmyslu a stavebnictví se odpadní voda odvádí po vyþištČní ve vlastních podnikových þistírnách zþásti pĜímo do povrchových vod nebo v ojedinČlých pĜípadech do podloží.

Využívání vod v zemČdČlství a lesním hospodáĜství, rybáĜství V mezinárodní oblasti povodí Labe se pro zemČdČlské úþely využívá cca 7,5 mil. ha území (2,7 v ýR, 4,8 v SRN). NejvČtší podíl plochy pĜipadá na ornou pĤdu rozlohou 75 % (70 % v ýR, 78 % v SRN), pak následují trvalé travní porosty s 20 % (18 % v ýR, 22 % v SRN) – viz tabulka II-6.1.1-2. Zanedbatelný podíl ploch trvalých kultur s domovními a užitkovými zahradami není v tabulce uvažován. Podíl skuteþnČ zavlažované plochy pĜedstavuje 2,5 % (1,5 % v ýR, 3,1 % v SRN) na celkové zemČdČlsky využívané ploše. Hrubá pĜidaná hodnota primárního sektoru „zemČdČlství, lesní hospodáĜství a rybáĜství“ þinila v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe 1,9 mld. EUR (2012), v nČmecké þásti 4,3 mld. EUR (2010). To odpovídá podílu na pĜidané hodnotČ všech hospodáĜských odvČtví v mezinárodní oblasti povodí Labe 2,4 % pro þeskou þást a 1,0 % pro nČmeckou þást.

82 / 123

ZemČdČlství a lesní hospodáĜství

Tab. II-6.1.1-1: OdbČry vody u zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe Ukazatel

Jednotka

ZemČdČlství a lesní hospodáĜství celkem

tis. m3/rok 3

PrĤmysl a stavebnictví

86 364

1 742

72 762


tis. m3/rok

—

254 163

2)

3

bĜehová infiltrace

tis. m /rok

—

povrchová voda3)

tis. m3/rok

202 4)

tis. m3/rok 3

13 184

875 817

4 304 943


tis. m /rok

11 658

561 536


tis. m3/rok

2)

bĜehová infiltrace

—

13 517

3

—

17 148

3

864 159

3 712 472

3

711 095

3 010 543

3

—

25 165

3

tis. m /rok

povrchová voda

tis. m /rok 5) 6)

Dodávky energie

1 944

tis. m /rok

3)

z toho dodávky energie

tis. m /rok


tis. m /rok 1)

umČle doplĖovaná podzemní voda

tis. m /rok

—

0


tis. m3/rok

—

5 389

tis. m /rok

711 095

2 979 988

tis. m3/rok

—

23 136

tis. m3/rok

—

6 831

3)

3

povrchová voda Oblast služeb

Oblast služeb



PrĤmysl a stavebnictví5)

podzemní a pramenitá voda 1)

3


tis. m /rok

—

98


tis. m3/rok

—

164

3)

3

povrchová voda

tis. m /rok 7)

Zavlažovací svazy


z toho zavlažovací svazy

3

—

55 524

3

—

47 758

3

tis. m /rok


tis. m /rok 1)

16 042


tis. m /rok

—

0


tis. m3/rok

—

0

—

7 767

3)

3

povrchová voda

tis. m /rok

1)

Takové rozlišení v ýeské republice neexistuje. Pokud se tam takový pĜípad vyskytne, je zahrnut do odbČrĤ podzemní vody.

2)

Takové rozlišení v ýeské republice neexistuje. Pokud se tam takový pĜípad vyskytne, je zahrnut v závislosti na povolení vodoprávního úĜadu do odbČrĤ povrchové nebo podzemní vody.

3)

Zahrnuje vodu z jezer, údolních nádrží a vodních tokĤ.

4)

Z toho 65 tis. m /rok pro úþely zavlažování a 137 tis. m /rok pro jiné úþely (chov dobytka)

5)

V údajích k prĤmyslu a stavebnictví jsou za þeskou i nČmeckou þást mezinárodní oblasti povodí Labe zahrnuty odbČry vody pro tČžbu, údaje za nČmeckou þást obsahují i dodávky energie.

6)

Viz text pĜed tabulkou

7)

Týká se pouze NČmecka. V Dolním Sasku a Šlesvicku-Holštýnsku existují zavlažovací svazy, které dodávají vodu pro úþely zavlažování v zemČdČlství. Zavlažovací svazy jsou zpravidla zaĜazeny do sféry služeb, a proto jsou výsledky mimoĜádného statistického vyhodnocení vlastních odbČrĤ vody ze strany zavlažovacích svazĤ vykázány jako dílþí položka oblasti služeb.

3

3

83 / 123

Tab. II-6.1.1-2: ZemČdČlské plochy, množství využívané vody

ZemČdČlská plocha ZemČdČlská plocha s umČlými závlahami 1)

NČmecká þást mez. oblasti povodí Labe 1) (2010)

Jednotka

ýeská þást mez. oblasti povodí Labe (2012)1)

Plocha využívaná pro zemČdČlské úþely (souþet orné pĤdy a trvalých travních porostĤ)

ha

2 659 542

4 798 188

Orná pĤda

ha

1 862 264

3 752 221

Trvalé travní porosty

ha

467 100

1 045 967

Plocha, která by mohla být zavlažována (2009 SRN)

ha

—

232 688

Podíl potenciálnČ zavlažovatelné plochy na celkové ploše

%

—

4,8

SkuteþnČ zavlažovaná plocha (2009 SRN)

ha

38 626

150 025

Podíl skuteþnČ zavlažované plochy na celkové ploše

%

1,5

3,1

SpotĜebované množství vody (2009 SRN)

tis. m3/rok

204

120 416

SpotĜebované množství vody / skuteþnČ zavlažovaná plocha

m3/ha/rok

5

803

Ukazatel

V pĜípadČ, že jsou v tabulce uvedeny údaje za jiné roky, je to uvedeno zvlášĢ v jednotlivých Ĝádcích.

RybáĜství RybáĜství je ménČ významné než zemČdČlství a lesní hospodáĜství, v nČkterých regionech ýeské republiky a nČkterých spolkových zemích NČmecka má pĜesto vČtší význam. Statistická data k tomuto hospodáĜskému odvČtví nejsou v NČmecku zjišĢována ve vazbČ na ucelená povodí, nýbrž na spolkové zemČ. Pojmem „vnitrozemské rybáĜství“ se rozumí souhrn veškerých rybáĜských aktivit v pĜírodních a umČlých vnitrozemských vodách a technických zaĜízeních pro chov ryb. Pro rybné hospodáĜství se v ýeské republice využívají pĜedevším klasicky obhospodaĜované rybníky. Hlavní oblast produkce ryb leží v jižních ýechách. KromČ toho se na nČkterých údolních nádržích využívají pro rybné hospodáĜství také akvakultury. Pro rybné hospodáĜství v nČmecké þásti povodí Labe mají hlavní význam spolkové zemČ Braniborsko, Meklenbursko-PĜední PomoĜansko a Šlesvicko-Holštýnsko s velkým poþtem jezer, a to jak z hlediska rybáĜsky využívaných vodních ploch, tak i v poþtu rybáĜských podnikĤ. Celkové množství ryb z jezerního a Ĝíþního rybáĜství (pĜirozené vodoteþe) dosáhlo v roce 2010 v tČchto zemích 2 035 t. Velká þást výskytu nČmeckých ryb a dosažených tržeb vnitrozemského rybáĜství však nepochází z rybolovu v pĜírodních vodách, nýbrž z akvakultury. Hlavními oblastmi produkce kaprĤ v rybnících je Bavorsko, Sasko a Braniborsko. Sportovní rybáĜství získává na stále vČtším významu a pĜedstavuje v nČkterých regionech dnes pĜevládající rybáĜskou formu hospodaĜení na jezerech a vodních tocích. Má význam nejen pro využití a hájení rybí obsádky, nýbrž je také pĜínosem (pĜevážnČ neplaceným) k zachování a ochranČ vod i rybí obsádky. NepĜíznivými dopady na vodní prostĜedí se naproti tomu mĤže projevit vypouštČní chovných rybníkĤ.

84 / 123

Využití energetiky Vodní elektrárny Vodní energie je významným zdrojem obnovitelné energie, který mĤže poskytovat v závislosti na povodí a vodnosti roþního období více þi ménČ konstantní základní elektrickou energii a pĜispívat ke stejnomČrnČjším dodávkám energie z obnovitelných zdrojĤ. BČhem výroby proudu sice nevznikají žádné emise, ovšem využití vodní energie pĜedstavuje z hydroekologického hlediska významný zásah do pĜirozeného režimu vodního toku. PĜi výstavbČ dalších vodních elektráren je zapotĜebí brát v úvahu zákaz zhoršování stavu podle þlánku 4 RSV29. Elektrický proud z vodní energie se tradiþnČ vyrábí pĜedevším na vodních tocích s velkým spádem. Celkový využitelný hydroenergetický potenciál v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe þiní 2 060 GWh/rok. V roce 2012 se k výrobČ elektĜiny z vodní energie využívalo v þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe 63 údolních nádrží a 1 588 jezĤ. Celkový instalovaný výkon dosáhl 977,5 MW. V NČmecku se cca 80 % instalovaného výkonu vodní energie nachází v Bavorsku a BádenskuWürttembersku. Podíl bavorských vodních elektráren je však pro povodí Labe zanedbatelný, jelikož tyto vodní elektrárny jsou soustĜedČny hlavnČ na alpských pĜítocích Dunaje, na Dunaji (povodí Dunaje) a na Mohuþi (povodí Rýna). Výroba elektĜiny z vodní energie þinila v roce 2010 v celém NČmecku 20 953 mil. kWh a v nČmeckých spolkových zemích s podílem na povodí Labe (kromČ Bavorska)30 947 mil. kWh. Vztaženo na celé NČmecko vyrobilo cca 6 % vodních elektráren 90 % energie.

Tepelné elektrárny Tepelné elektrárny využívají k výrobČ tepelné a elektrické energie rĤzné energetické nosiþe, jako je zemní plyn / ropný plyn, uhlí, topný olej / naftu, odpad, radioaktivní palivo nebo jiné energetické nosiþe (napĜ. biomasu). Vodní zdroje využívají tepelné elektrárny hlavnČ jako chladicí vodu, která se s výjimkou ztrát pĜi výparu opČt vypouští pĜímo do povrchových vod. V rámci ekonomické analýzy je v této souvislosti relevantní velké množství vody využívané pro úþely chlazení, které lze pĜevzít z kapitol o zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu a neveĜejném þištČní odpadních vod, kde jsou zpracovány specificky podle oblasti povodí. V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe þinil v roce 2012 instalovaný výkon tepelných elektráren 8 916 MW. V nČmeckých spolkových zemích s podílem na povodí Labe31 þinila v roce 2010 hrubá výroba elektĜiny v tepelných elektrárnách s výkonem vČtším než 1 MW 201 386 GWh/rok.

29

V tomto smyslu viz také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 1. 7. 2015 (pĜípad þ. C-461/13).

30

Podíl Bavorska je pro povodí Labe zanedbatelný. Data týkající se vodní energie v NČmecku jsou k dispozici na úrovni spolkových zemí a nelze je upravit podle oblastí povodí.

31

Data týkající se tepelných elektráren v NČmecku jsou k dispozici na úrovni spolkových zemí a nelze je upravit podle oblastí povodí.

85 / 123

Využívání vody pro úþely plavby Využití Labe a jeho pĜítokĤ jako vodní cesty pĜedstavuje obdobnČ jako výroba elektrické energie, zásobování vodou nebo ochrana pĜed povodnČmi významnou souþást správy vodních tokĤ. Vzhledem ke specifickým zemČpisným podmínkám nebylo v þeské þásti povodí Labe možné vybudovat hustou síĢ vodních cest. Vedle Labe v úseku od státních hranic po KunČtice (cca 243 km) se pro komerþní nákladní vodní dopravu využívá pouze Vltava v úseku od soutoku s Labem po TĜebenice (cca 92 km), vþetnČ úseku zaústČní Berounky až po pĜístav Radotín (cca 1 km). Labe pĜedstavuje pro plavbu jediné spojení ýeské republiky se Severním moĜem. V nČmeckém povodí Labe je vedle hlavního toku Labe dalších 25 vodních tokĤ a jejich pĜítokĤ a jezerních ploch, které využívá plavba jako spolkové vodní cesty. PĜehled množství zboží pĜepravovaného na Labi a jeho pĜítocích v roce 2010 je na obrázku II-6.1.1-1. Velký hospodáĜský význam na dolním toku Labe má hamburský pĜístav (plocha cca 72 km²). PĜekládkou námoĜního zboží o celkovém objemu 139 mil. t (2013) je nejvČtším nČmeckým námoĜním pĜístavem. V pĜekládce kontejnerĤ se Hamburk Ĝadí cca 9,3 mil. TEU32 (2013) na 2. místo v EvropČ a na 14. místo mezi svČtovými kontejnerovými pĜístavy (www.hafen-hamburg.de 2014). Malá þást pĜekládky hamburského pĜístavu se dále dopravuje vnitrozemskými lodČmi pĜes stĜední a horní tok Labe.

Ochrana pĜed povodnČmi Pro oblast ochrany pĜed povodnČmi je mezinárodní spolupráce všech zemí v rámci oblasti povodí Labe nepostradatelná. Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) vypracovala již koncem 90. let „Strategii povodĖové ochrany v povodí Labe“ (MKOL 1998). Na základČ této strategie byl zpracován „Akþní plán povodĖové ochrany v povodí Labe“ (MKOL 2003), který byl schválen na plenárním zasedání MKOL v Ĝíjnu 2003. Akþní plán zahrnoval jak technická, tak i nestrukturální opatĜení na ochranu pĜed povodnČmi:

retenþní opatĜení: sanace stávajících protipovodĖových hrází a výstavba nových, oddálení trasy hrází od toku, výstavba retenþních nádrží, provČĜení retenþních objemĤ údolních nádrží a zĜizování odlehþovacích poldrĤ

vymezení zátopových území, kvalitnČjší pĜedpovČdi povodní

V ZávČreþné zprávČ o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ (MKOL 2012a) jsou podrobnČ popsána jednotlivá opatĜení ve státech a spolkových zemích. Nabytím úþinnosti PovodĖové smČrnice v roce 2007 bylo dosavadní zamČĜení na ochranu pĜed povodnČmi rozšíĜeno na management rizik. Implementace PovodĖové smČrnice je rozdČlena na tĜi stupnČ:

32

pĜedbČžné vyhodnocení povodĖových rizik pro každou oblast povodí, správní jednotku nebo þást mezinárodního povodí,

zpracování map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik pro oblasti s významným rizikem povodní, které byly vymezeny v rámci pĜedbČžné vyhodnocení,

zpracování plánĤ pro zvládání povodĖových rizik na základČ vyhodnocení rizik a zpracovaných map povodĖového nebezpeþí a povodĖových rizik do roku 2015.

Twenty-foot Equivalent Unit (zkratka TEU, tj. 20stopový kontejner) je mezinárodní standardizovaná jednotka k poþítání kontejnerĤ ISO o rĤzné velikosti a k popisu ložné kapacity lodí a pĜekládky terminálĤ pĜi kontejnerové pĜepravČ. 1 TEU odpovídá 20stopovému kontejneru ISO (19 stop 10½ palce x 8 stop x 8 stop 6 palcĤ = 6,058 m x 2,438 m x 2,591 m).

86 / 123

Obr. II-6.1.1-1: Přeprava zboží na Labi a jeho přítocích v roce 2010

87 / 123

SouþasnČ s ukonþením „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v roce 2011 byl na mezinárodní úrovni splnČn první dílþí úkol PovodĖové smČrnice, tj. pĜedbČžné hodnocení povodĖových rizik a vymezení území s potenciálnČ významným povodĖovým rizikem. V prosinci 2013 byly dokonþeny mapy povodĖového nebezpeþí a mapy povodĖových rizik a od kvČtna 2014 jsou na mezinárodní úrovni k dispozici všem dotþeným a zúþastnČným subjektĤm ve fyzické nebo webové formČ. SoubČžnČ s aktualizací Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na období 2016 – 2021 byl vypracován Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe (MKOL 2015). Tento plán pĜejímá cíle a opatĜení „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2011 (MKOL 2012a) a zaþleĖuje je do celkové strategie zvládání povodĖových rizik. V Mezinárodním plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe jsou popsána opatĜení v ýeské republice a v NČmecku, která mohou mít nadregionální vliv. Tam, kde je to požadováno, jsou zohlednČny také polské a rakouské aspekty s cílem charakterizovat jednotný, resp. koordinovaný postup v mezinárodní oblasti povodí Labe. ZároveĖ tento plán obsahuje kapitolu o vlivu navrhovaných protipovodĖových opatĜení na plnČní cílĤ dle Rámcové smČrnice o vodách (kapitola 6.3 „Koordinace s Rámcovou smČrnicí o vodách“).

Povrchová tČžba hnČdého uhlí V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe se hnČdé uhlí tČží v povrchových dolech v západních ýechách v revírech u Chebu a Sokolova (Karlovarský kraj, povodí OhĜe) a v Severoþeském revíru (Ústecký kraj, povodí Bíliny). V nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe probíhá povrchová tČžba hnČdého uhlí v Lužickém revíru (Braniborsko a Sasko, povodí Sprévy) a ve StĜedonČmeckém revíru (SaskoAnhaltsko a Sasko, povodí ýerného Halštrova a Sály). Aby se zabránilo prĤniku podzemní vody do povrchového dolu, musí se hladina podzemní vody na velké ploše snížit a bČhem provozu je tĜeba z podloží odvádČt vodu. Geologie v Lužickém revíru umožĖuje vedle þistého odþerpávání dĤlních vod využití utČsĖovacích stČn, které výraznČ snižují množství odþerpávaných vod. Vznikající dĤlní vody, vyþerpané z povrchového dolu (povolené celkové þerpání vody v Lužickém revíru v roce 2010 celkem: 244,3 mil. m³) musí být bČhem provozu odvádČny. Na rozdíl od StĜedonČmeckého revíru se v Lužickém revíru pĜivádí podzemní voda odþerpaná z tČžebních jam do 4 þistíren podzemních vod (stav 2013: 57,7 mil. m³; LMBV 2013). K hlavním dopadĤm povrchové tČžby hnČdého uhlí na vodní režim patĜí:

Pokles hladiny podzemních vod – zejména ve svrchních kolektorech – mĤže vést bez protiopatĜení ke konfliktĤm se zásobováním vodou a mít negativní dopady na povrchové vody a mokĜady.

Pyrit (disulfid železnatý) obsažený v hlušinČ hnČdého uhlí je pĜi snižování hladiny podzemních vod vystaven pĤsobení vzdušného kyslíku a oxiduje. PĜitom se mĤže bez protiopatĜení uvolĖovat významné množství kyseliny, železa a síranĤ. PĜi opČtném vzestupu hladiny vody to mĤže vést k ovlivnČní podzemních a povrchových vod.

Po tČžbČ hnČdého uhlí zĤstávají zbytkové tČžební jámy, které jsou po opČtném vzestupu hladiny podzemních vod nebo úþelovém zatopení povrchovou vodou vyplnČny jezery. Tato jezera mají velké rozmČry, a tudíž významný vliv na vodní režim svého okolí.

88 / 123

Tyto problémy lze snížit, pokud je to možné, pomocí vhodných protiopatĜení, jako je napĜ. využití podpovrchových tČsnicích stČn ke snížení rozšiĜování poklesu hladiny podzemních vod, plošnČ rozsáhlé vsaky upravené vody pĜes drenážní záĜezy na okraji oblastí dotþených sníženou hladinou podzemní vody nebo využití lokálních vedlejších koryt k hlavnímu toku Ĝeky a pĜevody do oblasti rybníkĤ k udržení stavu hladiny. Již existující zatopené, resp. v budoucnu zatápČné jámy po tČžbČ hnČdého uhlí skýtají po realizaci vhodných opatĜení (napĜ. vápnČní) Ĝadu možností následného užívání.

6.2

Prognóza vývoje užívání vod do roku 2021

V základním scénáĜi jsou popsány socioekonomické hnací síly, jejich vývoj a z nich vyplývající zmČny vlivĤ na povrchové a podzemní vody, od nichž lze v pĜíštích letech oþekávat rozhodující vliv na stav vod. Základ pro to tvoĜí souþasné pĜevládající podmínky a zĜetelné trendy. Nelze vylouþit, že napĜíklad na základČ politických rozhodnutí vzniknou další nebo také protikladné vývojové trendy – také v pĜedpokládaném horizontu plánování 33 šesti let (2021), které budou mít také následný dopad na stav vod. Významné dopady na podzemní a povrchové vody mohou mít tyto skuteþnosti: zmČny využívání území, vývoj obyvatelstva, hospodáĜský vývoj a zmČna klimatu.

6.2.1

Vývoj makroekonomických ukazatelĤ

V tabulce II-6.2.1-1 je uveden struþný souhrn údajĤ o vývoji makroekonomických ukazatelĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe. Tab. II-6.2.1-1: Vývoj makroekonomických ukazatelĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe ýeská þást mezinárodní oblasti povodí Labe1)

Ukazatel

Celkem +2 % do roku 2021 Obyvatelé

1)

33

NČmecká þást mezinárodní oblasti povodí Labe (2010) Celkem 17,36 mil. v roce 2020 (= - 4,2 %)

(ve venkovských oblastech pokles o 2%)

(v mČstských aglomeracích však mírný pokles nebo dokonce pĜírĤstek)

VýdČleþnČ þinné osoby celkem

Do roku 2021: stagnace

Do roku 2030: pokles (až -7,3 % ve východním NČmecku, v mČstských aglomeracích pouze mírný)

Demografická zmČna

Pokles porodnosti, vzestup podílu starších obyvatel;

Hrubá pĜidaná hodnota

—

Oblast služeb

—

PrĤmysl a stavebnictví

Energetika: stagnace Ostatní prĤmysl: + 10%

ZemČdČlství, lesní hospodáĜství

Stagnace

NárĤst, ovšem se znaþnými regionálními rozdíly

na základČ skuteþných trendĤ v letech 2006 – 2012

Na základČ rĤzných dostupných dat mĤže být prognózované období rĤzné.

89 / 123

6.2.2

ZmČna klimatu

Z výsledkĤ pozorování klimatických a hydrologických ukazatelĤ je patrné, že v pĤvodnČ stabilizovaných procesech a ukazatelích klimatu v povodí Labe dochází ke zmČnám. Klimatické modely podle rĤzných scénáĜĤ predikují oþekávané zmČny dlouhodobých charakteristik teploty vzduchu, avšak již daleko ménČ prĤkaznČ oþekávané zmČny charakteristik srážek. Obecný nárĤst roþních srážkových úhrnĤ je oþekáván v severní EvropČ, pokles srážek naopak v jižní EvropČ. Povodí Labe se nachází v pásmu mezi tím a predikce možné zmČny roþních srážek se zde pohybují kolem nuly, pĜípadnČ se uvádí mírný nárĤst nebo pokles podle rĤzných modelĤ. PomČrná shoda panuje v oþekávané zmČnČ sezónního rozdČlení srážek, kdy se oþekává urþitý nárĤst srážek v zimČ a úbytek srážek v létČ. Riziko extrémních povČtrnostních situací s nebezpeþím þastČjšího výskytu povodní a období sucha se zvyšuje, není to však doloženo a kvantifikováno konkrétními výpoþty. Teplejší a srážkovČ chudší letní mČsíce mohou v budoucnu vést k nárĤstu období sucha pĜi souþasné potĜebČ vody. To mĤže mít negativní dopad na rĤzné oblasti využívání vod. ZmČnČné klima se mĤže také projevit na režimu hladin podzemních vod a jejich jakosti. V letním hydrologickém pololetí mĤže za již uvedených zmČnČných okrajových podmínek docházet k delšímu snižování hladin podzemních vod, které bude mimo jiné vyvoláno delším vegetaþním obdobím a silnČjším výparem. Navzdory dotaci podzemních vod v dĤsledku oþekávaných zimních srážek pĜedpokládají prognózy pro povodí Labe globální úbytek ve tvorbČ zásob podzemních vod (LABEL 2012), což mĤže být spojeno mimo jiné s nedostatkem snČhové pokrývky a nižší schopností infiltrace pĤdy. Oþekávaný vzestup teploty povrchové vody negativnČ ovlivní jakost nČkterých podzemních vod. Zato zvýšené vnosy živin a zneþišĢujících látek odplavovaných v dĤsledku intenzivních srážek nebo v období sucha ve zvýšených koncentracích mohou zpĤsobovat zhoršení jakosti všech podzemních vod (LABEL 2012). Dlouhotrvající období sucha mohou vést také k dalším konfliktĤm ve využívání vodních tokĤ (napĜ. nutnost omezení odbČrĤ vody pro úþely chlazení nebo pro zemČdČlské využití). Projekce možných dopadĤ zmČny klimatu budou proto spojeny také s pĜímými dopady na vodní režim – povrchové a podzemní vody, s nimiž bude tĜeba se vypoĜádat podle regionálního charakteru pomocí adaptaþních opatĜení v oblasti þištČní odpadních vod, zásobování vodou, ochrany vod, rozvoje vodních tokĤ a ochrany pĜed povodnČmi.

6.2.3

Vývoj poptávky po vodČ (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství)

V povodí Labe v zásadČ platí, že nedostatek vody nepĜedstavuje žádné ohrožení pro zásobování pitnou vodou, pĜiþemž na základČ daných specifických regionálních a lokálních podmínek mĤže z maloprostorového hlediska dojít doþasnČ také ke krizovým situacím. ObecnČ však platí, že zásobování pitnou vodou má pĜednost pĜed ostatními zpĤsoby užívání vod. V tabulce II-6.2.3-1 je uveden struþný souhrn údajĤ o vývoji poptávky po vodČ (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství) v mezinárodní oblasti povodí Labe.

90 / 123

Tab. II-6.2.3-1: Vývoj poptávky po vodČ (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství) v mezinárodní oblasti povodí Labe Ukazatel Domácnosti – specifická spotĜeba vody

Do roku 2021: pokles o 1 l/os/den

Do roku 2021: stagnace (to se týká také chladicí vody pro energetiku)

PrĤmysl

ZemČdČlství

6.2.4

ýeská þást mezinárodní oblasti povodí Labe (2012)

Do roku 2021: stagnace

NČmecká þást mezinárodní oblasti povodí Labe (2010) Pokles, nelze vČrohodnČ kvantifikovat Do roku 2020 pokles: - prĤmČrnČ o 20 až 30 % napĜíklad v metalurgickém a kovozpracujícím prĤmyslu, potravináĜském prĤmyslu nebo zpracování minerálních olejĤ - až o 50 % v papírenském prĤmyslu U množství chladicích vod uvedeného v kapitole 6.1.1 pro nČmeckou þást mezinárodní oblasti povodí Labe došlo po roce 2010, kdy bylo toto šetĜení provádČno, k výraznému poklesu z dĤvodu odstoupení NČmecka od výroby jaderné energie. NárĤst zavlažování (v dĤsledku ménČ srážek v letních mČsících ve stĜednČdobém horizontu z dĤvodu zmČny klimatu), regionální rozdíly.

Vývoj vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl)

V tabulce II-6.2.4-1 je uveden struþný souhrn údajĤ o vývoji vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství) v mezinárodní oblasti povodí Labe. Tab. II-6.2.4-1: Vývoj vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství) v mezinárodní oblasti povodí Labe Ukazatel

ýeská þást mezinárodní oblasti povodí Labe (2012)

NČmecká þást mezinárodní oblasti povodí Labe (2010)

Domácnosti

Do roku 2021: - poþet obyvatel pĜipojených na kanalizaci pro veĜejnou potĜebu: + 200 tis. - odvádČné odpadní vody: + 3,70 mil. m3/rok

Do roku 2021: - pomalejší zvyšování stupnČ napojení na ýOV, žádný jednoznaþný trend - menší spotĜeba vody

PrĤmysl

Do roku 2021: stagnace (to se týká také chladicí vody pro energetiku)

Do roku 2021: menší množství odpadních vod, pokles vypouštČného zneþištČní, regionální výjimky (žádný jednoznaþný trend)

Prognózy vývoje vypouštČní odpadních vod z domácností vycházejí z toho, že v budoucnu bude docházet k vyšším vnosĤm rĤzných zbytkových léþiv a dalších stopových látek do vodních tokĤ – pĜevážnČ zpĤsobeno stárnoucím obyvatelstvem a obecnČ vyšší spotĜebou lékĤ ve stáĜí. Tímto budou dotþeny speciálnČ venkovské oblasti, které již dnes þelí problému klesajícího poþtu obyvatel a zvyšujícího se prĤmČrného vČku.

91 / 123

6.2.5

Vývoj vodní energie

Pro þeskou þást mezinárodní oblasti povodí Labe se do roku 2021 oþekává, že využívání vodní energie bude pravdČpodobnČ stagnovat. Instalovaný výkon a poþet údolních nádrží a jezĤ využívaných pro výrobu energie se pravdČpodobnČ nezmČní. V nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe se technický doplĖkový potenciál Labe odhaduje na cca 200 MW s hrubou roþní výrobou cca 1 TWh (Rindelhardt 2007). Pro využití tohoto potenciálu by však bylo nezbytné provést Ĝadu výrazných zásahĤ do "pĜírodČ blízkého" systému Labe, což se v souþasné dobČ nejeví jako realizovatelné, úþelné a ani povolitelné. Realizace tohoto teoretického potenciálu by kromČ toho znamenala významný vliv na implementaci Rámcové smČrnice o vodách, napĜ. co se týká „zabezpeþení prĤchodnosti“ vodních tokĤ. Již nČkolik let se diskutuje o zĜízení prĤbČžné vodní elektrárny v Geesthachtu, která by zvýšila výrobu elektĜiny z vodní energie na Labi.

6.2.6

Vývoj zemČdČlství

Zatížení povrchových a podzemních vod ze zemČdČlské þinnosti je tĜeba i nadále snižovat. To se týká zejména vymývání dusiþnanĤ do podzemních vod, vnosĤ fosforeþnanĤ v dĤsledku splachĤ a pĤdní eroze a pesticidĤ. Vedle prĤbČžného úbytku zemČdČlských ploch (napĜ. v dĤsledku nárĤstu ploch mČstské zástavby a dopravních komunikací) pokraþuje v zemČdČlství zmČna struktury. Lze konstatovat, že díky koncentraci a specializaci jednotlivých regionĤ dochází k pozvolnému zvyšování stavu dobytka a pĜi hledání dalších alternativních pĜíjmĤ hraje v posledních letech vČtší roli produkce energetických plodin, zejména pro výrobu bioplynu, ale i pohonných hmot. Oba dosavadní vývojové trendy pĜispívají ke zvýšenému regionálnímu výskytu živin, jejichž Ĝádné rozdČlení a využití na ploše se mĤže pojit s urþitými problémy. Zvyšování stavu dobytka se však omezuje na nČkolik málo regionĤ a v dĤsledku nového pojetí nČmeckého zákona o obnovitelných zdrojích energie lze vycházet z toho, že se dá oþekávat – pokud vĤbec – jen minimální nárĤst pČstování kukuĜice a zvýšení produkce digestátu. Existují dĤvodné pĜedpoklady, že celkový klesající trend, který se pĜi využívání minerálních a statkových hnojiv projevoval od devadesátých let, nebude zĜejmČ pokraþovat. Vyhodnocení trendĤ vývoje látkových odnosĤ na bilanþních profilech Labe HĜensko / Schmilka a Seemannshöft a na dalších dĤležitých bilanþních profilech v povodí Labe ukazuje, že u dlouhodobého sledování (1997 – 2010) je pozorován významný pokles odnosĤ dusíku a fosforu. U krátkodobé analýzy trendĤ (2006 – 2010) však žádný významný pokles odnosĤ a koncentrací dusíku není patrný. V pĜíštích letech bude nutno sledovat dopady rostoucího používání biomasy zhruba od roku 2009, a to zejména v nČmecké þásti mezinárodní oblasti povodí Labe, a s ním spojených zmČn ve využívání ploch. NapĜ. osevní plochy kukuĜice na siláž a na zrno v nČmeckých spolkových zemích, které mají podíl na ploše mezinárodní oblasti povodí Labe, se od roku 2009 do roku 2013 zvýšily o 3 116 km2 na 19 234 km2.34 Zde však existují mezi jednotlivými spolkovými zemČmi výrazné rozdíly. Vcelku vede v posledních letech zvýšená potĜeba zemČdČlských ploch pro produkci energetických plodin k tomu, že pro pĜírodČ blízký vývoj upravených vodních tokĤ není k dispozici dostateþná plocha.

34

Údaje podle nČmeckého národního plánu povodí, zdroj: NČmecký výbor pro kukuĜici (Deutsches Maiskomitee, e. V.), 2014

92 / 123

Na druhé stranČ lze v budoucnu oþekávat významný pokrok pro ochranu vod na základČ pĜipravované novelizace naĜízení o hnojivech, cíleného využívání ozeleĖování pro úþely ochrany vod (okrajové ochranné pásy kolem vodních tokĤ, pČstování meziplodin apod.), rozšíĜení a cílenČjšího zamČĜení agrárních programĤ na životní prostĜedí, intenzifikace konzultací a transferu vČdomostí.

6.2.7

Vývoj plavby

Lze vycházet z toho, že plavba na Labi a s tím spojená opatĜení budou zachovány. PĜi provádČní opatĜení údržby a úpravy koryta pro úþely plavby je tĜeba zohlednit ekologické zájmy (viz MKOL 2013b). V úseku þeského Labe se pĜipravuje zámČr výstavby plavebního stupnČ DČþín a plavebního stupnČ PĜelouþ II. Cílem tČchto zámČrĤ je zajištČní plavebních hloubek nezávisle na prĤtoku v kritických úsecích labské vodní cesty, þímž by bylo dosaženo splavnosti Labe od Pardubic po státní hranici témČĜ po celý rok. Další informace o vývoji vnitrozemské vodní dopravy v þeské þásti povodí Labe jsou uvedeny v národním plánu povodí. Úpravy koryta nČmeckého dílþího úseku vnitrozemské labské vodní cesty se v souþasné dobČ nepĜedpokládají. V úseku mezi hamburským pĜístavem a Severním moĜem se plánuje úprava plavební dráhy za úþelem zlepšení pĜístupnosti hamburského pĜístavu z moĜe. Další informace o vývoji vodní dopravy v nČmecké þásti povodí Labe jsou uvedeny v národním plánu povodí.

6.2.8

Vývoj ochrany pĜed povodnČmi

Podle pĜedpovídaných dopadĤ zmČny klimatu lze oþekávat nárĤst rizika povodní, a to jak Ĝíþních, tak i povodní z pĜívalových srážek. Plány a koncepce musí být z hlediska tČchto vývojových trendĤ pravidelnČ provČĜovány a aktualizovány. Informace o plánovaných opatĜeních v oblasti ochrany pĜed povodnČmi jsou obsaženy v „Mezinárodním plánu pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe“ (MKOL 2015).

6.2.9

Vývoj povrchové tČžby hnČdého uhlí

TČžba hnČdého uhlí v mezinárodní oblasti povodí Labe bude mít vzhledem ke svému významu jako tČžba surovin pro výrobu elektrické energie dĤležitý význam také v budoucnu. Proto se také dá v dotþených regionech v ýeské republice (revíry u Chebu a Sokolova, Severoþeský revír) a v NČmecku (Lužický a StĜedonČmecký revír) poþítat s následnými vlivy na podzemní a povrchové vody. Vzhledem ke stáĜí povrchových lomĤ bude v Braniborsku v budoucnu ubývat množství podzemní vody odþerpávané z tČžebních jam. V období následné péþe o povrchové lomy bude zapotĜebí znaþné množství vody pro úþely zatápČní zbytkových tČžebních jam, zabezpeþení minimálního odtoku a pro další odvádČní vod. Stoupající hladina podzemních vod v povrchových lomech, kde v souþasné dobČ probíhá sanace nebo kde bude v blízké budoucnosti ukonþena tČžba a bude nezbytné provést sanaþní práce, se v kombinaci s geochemickým složením výsypky zĤstávající v povrchových dolech negativnČ projevuje na chemickém stavu útvarĤ podzemních vod, dĤlních jezer a nČkterých povrchových vod,

93 / 123

jako je napĜ. Spréva. U tČchto vodoteþí mĤže dojít k významné acidifikaci kyselinou sírovou a k zaokrování železem. Zde se provádČjí rĤzná opatĜení v ýeské republice a NČmecku, která se zabývají tématem sanaþní práce po tČžbČ surovin.

6.3

Aktualizované údaje o návratnosti nákladĤ za vodohospodáĜské služby

Pojmem vodohospodáĜské služby se v NČmecku rozumí zásobování pitnou vodou a þištČní odpadních vod (viz poznámka pod þarou þ. 27). Z toho dĤvodu jsou také zde pojednány pro þeskou a nČmeckou þást mezinárodní oblasti povodí Labe pouze tyto dva sektory. Bližší informace jsou obsaženy v pĜíslušných národních plánech povodí. Podle požadavkĤ þlánku 9 odst. 1 RSV platí zásada návratnosti nákladĤ na vodohospodáĜské služby vþetnČ environmentálních nákladĤ a nákladĤ na využívané zdroje v souladu se zásadou, že zneþišĢovatel platí. Zásada, že zneþišĢovatel platí, vyžaduje pĜedevším, aby byly náklady na vodohospodáĜské služby kompletnČ vykázány a pĜevedeny na uživatele. V zásadČ lze konstatovat, že postup ýeské republiky a NČmecka se pĜi analýze návratnosti nákladĤ a provČĜení stupnČ návratnosti nákladĤ oproti plánu povodí 2009 nezmČnil. V þeské þásti mezinárodní oblasti povodí Labe dosahuje návratnost nákladĤ u zásobování pitnou vodou pro veĜejnou potĜebu 96,9 % (bez dotací 109,5 %) a u þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu 23,2 % (bez dotací 110,1 %). V NČmecku dosahuje míra návratnosti nákladĤ u zásobování pitnou vodou celostátnČ 94,9 % až 107 %, u þištČní odpadních vod se pohybuje od 93 % do 105 %. V mezinárodní oblasti povodí Labe lze obecnČ – až na ojedinČlé regionální pĜípady – vycházet z toho, že nevznikají žádné environmentální náklady na základČ nedostatku vody. ZohlednČní environmentálních nákladĤ a nákladĤ na využívané zdroje požadované v þlánku 9 u návratnosti nákladĤ na vodohospodáĜské služby pĜi zásobování vodou a þištČní odpadních vod je v ýeské republice a NČmecku již do znaþné míry uplatĖováno. Vedle legislativních požadavkĤ na životní prostĜedí pro poskytovatele vodohospodáĜských služeb se tak dČje zejména prostĜednictvím dvou nástrojĤ: poplatky za odbČry vody (vodné) a poplatky za vypouštČní odpadních vod (viz kapitola 6.1). Vedle zavedení environmentálních nákladĤ a nákladĤ na využívané zdroje pĜispívají tyto nástroje svou Ĝídící a finanþní funkcí k dosažení environmentálních cílĤ Rámcové smČrnice o vodách. Vedle toho jsou jako environmentální náklady a náklady na využívané zdroje již pokryty náklady na Ĝadu opatĜení v oblasti prevence a zamezení škod, jako jsou napĜ. preventivní opatĜení v ochranných pásmech vodních zdrojĤ, dobrovolná opatĜení pro zabezpeþení kvality, která jdou nad rámec legislativních požadavkĤ, apod.

94 / 123

7.

Shrnutí programĤ opatĜení

Rámcová smČrnice o vodách obsahuje v þlánku 11 požadavky, podle kterých mají být vypracovány programy opatĜení k dosažení cílĤ stanovených podle þlánku 4 RSV. Každý þlenský stát v povodí Labe musí zajistit, aby byl program opatĜení vypracován pro tu þást mezinárodní oblasti povodí Labe, která leží na jeho území. Tyto programy opatĜení jsou uveĜejnČny na internetových stránkách pĜíslušných orgánĤ jednotlivých státĤ (viz kapitola 10).

7.1

Zásady a postup pĜi plánování opatĜení

Programy opatĜení platí pro druhé plánovací období od roku 2016 do roku 2021. Do tĜí let po zveĜejnČní každého plánu povodí musí být pĜedložena dílþí zpráva uvádČjící, jakého pokroku bylo dosaženo pĜi realizaci plánovaných programĤ opatĜení (þl. 15 odst. 3 RSV). Na základČ tohoto požadavku bude tĜeba pĜedložit dílþí zprávu Evropské komisi v roce 2018. PĜezkoumání programĤ opatĜení z plánu povodí 2015 musí probČhnout do 22. prosince 2021. V þlenských státech, ležících v mezinárodní oblasti povodí Labe, se pĜedpokládá Ĝada opatĜení k dalšímu zlepšení stavu Labe, jeho pĜítokĤ a podzemních vod. Tato opatĜení jsou zamČĜena na dosažení dobrého stavu, popĜ. dobrého potenciálu povrchových a podzemních vod. V procesu plánování opatĜení se odrážejí významné mezinárodní problémy nakládání s vodami a s nimi související nadregionální environmentální cíle. Dosavadní a nová, pĜíp. revidovaná opatĜení pĜispČla již bČhem prvního plánovacího období významnou mČrou k pokroku pĜi dosažení cílĤ podle Rámcové smČrnice o vodách a také v budoucnu budou významným nástrojem pro dosažení tČchto cílĤ. PĜi realizaci opatĜení je tĜeba uþinit kroky zasahující do dalších oblastí, jako je energetika, doprava, zemČdČlství, rybáĜství, regionální rozvoj a cestovní ruch. PĜi dalším procesu plánování opatĜení budou zohlednČny dopady klimatických zmČn, které lze pĜedpovídat. PĜi stanovení opatĜení pro druhé plánovací období se vycházelo z významných vlivĤ, stavu útvarĤ povrchových a podzemních vod a z environmentálních cílĤ odvozených na základČ specifiky vodních útvarĤ. Efektivnost nákladĤ na jednotlivá opatĜení se zjišĢuje pomocí analýzy nákladĤ a užitku. Ve smyslu Rámcové smČrnice o vodách se v mezinárodní oblasti povodí Labe provádČjí veškerá opatĜení, která jsou k uskuteþnČní cílĤ podle þlánku 4 nezbytná, proveditelná a nákladovČ efektivní. PĜi plánování a budoucí realizaci opatĜení je tĜeba analyzovat i jejich úþinek na cíle ostatních smČrnic a vzít v úvahu stanovení priorit opatĜení s ohledem na potenciální synergie. ZásadnČ lze u smČrnic, které jsou zamČĜeny na ochranu životního prostĜedí a vztahují se k vodČ, a u Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí vycházet ze silných synergických úþinkĤ opatĜení. PĜesto je nezbytné zohlednit v rámci uceleného plánování konkrétní cíle a z nich odvozovaná opatĜení. StĜety cílĤ PovodĖové smČrnice a Rámcové smČrnice o vodách, jako napĜíklad pĜi realizaci technických protipovodĖových opatĜení, nelze dopĜedu vylouþit. Mohou vést k úpravČ dosahovaného cíle, lhĤt v souladu s Rámcovou smČrnicí o vodách nebo opatĜení zamČĜených na konkrétní vodní útvar / rizikovou oblast podle jedné z obou smČrnic, pĜiþemž je tĜeba zvažovat každý pĜípad individuálnČ. PĜípadnČ je myslitelné i uplatnČní výjimky s ohledem na environmentální cíle ve prospČch opatĜení potĜebných v zájmu zvládání povodĖových rizik.

95 / 123

V kapitole 6.3 Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe (MKOL 2015) jsou opatĜení podle PovodĖové smČrnice vyhodnocovány z hlediska synergií s cíli Rámcové smČrnice o vodách. OpatĜení jsou podle Rámcové smČrnice o vodách rozdČlena na základní, doplĖující a dodateþná. K základním opatĜením patĜí pĜedevším právní úpravy, které jsou realizovány prostĜednictvím evropské legislativy a legislativy þlenských státĤ. DoplĖující opatĜení jsou navrhována na základČ srovnání mezi stávajícím stavem vod a stanovenými cíli, pokud není možné cílĤ dosáhnout pouze pomocí základních opatĜení. To se napĜ. týká požadavkĤ na biologické složky kvality útvarĤ povrchových vod, jejichž splnČní mĤže být významnČ podpoĜeno zlepšením morfologických pomČrĤ. Pokud výsledky monitorování stavu vod nebo jiné údaje ukážou, že i pĜes zavedená základní a doplĖující opatĜení nebude možné pro daný vodní útvar dosáhnout stanovených cílĤ, bude tĜeba pĜijmout a v plánovacím období do roku 2021 realizovat dodateþná opatĜení k jejich dosažení. Programy opatĜení þlenských státĤ v povodí Labe jsou shrnuty v národních plánech povodí, tedy v þástech B Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe. V této þásti A jsou krátce shrnuta opatĜení, zamČĜená na Ĝešení významných problémĤ nakládání s vodami, která jsou projednána a koordinována na mezinárodní úrovni. U povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pozornost vČnována opatĜením ke snížení hydromorfologických vlivĤ. PĜitom je brána v úvahu prĤchodnost toku po i proti proudu. To jsou zejména opatĜení k obnovČ prĤchodnosti tokĤ na dalších zaĜízeních vodních staveb. KromČ toho sem dále patĜí:

opatĜení k podnícení / umožnČní vlastního dynamického vývoje tokĤ, vþetnČ prĤvodních opatĜení,

opatĜení ke zlepšení habitatĤ v bĜehové zónČ (napĜ. vývoj porostu dĜevin),

opatĜení ke zlepšení habitatĤ ve vývojovém koridoru vodních tokĤ, vþetnČ vývoje údolních niv,

opatĜení k pĜizpĤsobení údržby vodních tokĤ cílĤm Rámcové smČrnice o vodách,

opatĜení k revitalizaci vodních tokĤ (mj. dno koryta, variantnost hloubek, substrát) v rámci stávajícího profilu,

opatĜení ke zlepšení habitatĤ ve vodním toku prostĜednictvím zmČnČné trasy toku, úpravy bĜehĤ a dna Ĝíþního koryta, vþetnČ prĤvodních opatĜení,

opatĜení ke zlepšení režimu splavenin, event. nakládání se sedimenty (napĜ. MKOL 2014),

napojení na postranní ramena, stará ramena (pĜíþné propojení),

opatĜení ke zvýšení podílu mČlþin ve slapovém úseku Labe.

V souvislosti s obnovou mokĜadĤ, napojením vodních tokĤ na jejich údolní nivy a zakládáním bĜehových pásĤ dojde nejen ke zlepšení životních podmínek druhĤ s vazbou na vodní prostĜedí, ale ve znaþné míĜe i ke zlepšení retenþní schopnosti celého vodního systému. Tyto synergie s PovodĖovou smČrnicí byly pĜi zpracování programĤ opatĜení také zvažovány, a to zejména proto, aby byla realizace opatĜení z hlediska nákladĤ co nejefektivnČjší. Další významný okruh opatĜení pĜedstavují opatĜení ke snížení látkového zneþištČní v povrchových a podzemních vodách z plošných zdrojĤ. PĜíslušná opatĜení se budou provádČt hlavnČ v oblasti zemČdČlství. NejþastČji jsou zastoupena:

96 / 123

opatĜení ke snížení vnosĤ živin a pesticidĤ vymývaných ze zemČdČlské pĤdy,

opatĜení ke snížení pĜímých vnosĤ živin a pesticidĤ ze zemČdČlství,

zakládání ochranných bĜehových pásĤ ke snížení vnosĤ živin a pesticidĤ,

další opatĜení ke snížení vnosĤ živin, pesticidĤ a jemného materiálu v dĤsledku eroze a smývání zemČdČlské pĤdy.

Další snižování pĜebytkĤ z hnojení patĜí mezi základní opatĜení pĜedevším v severozápadní nČmecké þásti povodí Labe, kterého by mČlo být dosaženo také za pomoci zlepšené nabídky poradenské þinnosti pro zemČdČlce. V zájmu dalšího snížení vnosĤ živin do povrchových vod jsou zemČdČlcĤm nabízena agrární environmentální opatĜení, napĜ. ke snížení erozních vnosĤ nebo k omezení aplikace hnojiv. Pomocí tČchto opatĜení se sníží i vnos látek do útvarĤ podzemních vod. StČžejním bodem je také snížení zatížení vod dalšími zneþišĢujícími látkami. Byla zpracována koncepce nakládání se sedimenty pro celé povodí. V této koncepci jsou navrženy doporuþené postupy pro nakládání s kontaminovanými sedimenty (FGG Elbe 2013, MKOL 2014a). Rozsáhlá opatĜení se plánují v souvislosti se sanací starých ekologických zátČží, a to jak v útvarech podzemních, tak i v útvarech povrchových vod. OpatĜení v útvarech podzemních vod jsou zároveĖ významným pĜínosem ke zlepšení stavu povrchových vod. Zlepšení þištČní odpadních vod se plánuje zejména v aglomeracích velkých mČst, jako je napĜ. Praha nebo Berlín, a zþásti i ve venkovských oblastech. Mezi nejþastČjší uvažovaná opatĜení ke snížení vnosĤ zneþišĢujících látek z bodových zdrojĤ patĜí:

napojení doposud nenapojených oblastí na komunální þistírny odpadních vod,

další opatĜení ke snížení vnosĤ látek prostĜednictvím vypouštČných odpadních a srážkových vod,

další opatĜení ke snížení vnosĤ látek prostĜednictvím vypouštČných mČstských odpadních vod,

optimalizace provozu a úprava kapacity komunálních þistíren odpadních vod a

rekonstrukce komunálních þistíren odpadních vod za úþelem snížení vnosĤ fosforu.

Všechna tato opatĜení mají pozitivní vliv i z hlediska požadavkĤ Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí. Modelované možné vlivy zmČny klimatu budou spojeny i s pĜímými dopady na vodní režim – povrchové a podzemní vody. V závislosti na regionální situaci bude zapotĜebí na nČ reagovat pĜíslušnými adaptaþními opatĜeními v oblastech likvidace odpadních vod, zásobování vodou, ochrany vod, vývoje vod a ochrany pĜed povodnČmi. Zde je tĜeba dbát pĜedevším na vývoj teploty v postižených povrchových vodách, aby bylo zamezeno negativnímu ovlivnČní biocenózy vlivem stoupající teploty vody. PĜi zvýšené konkurenci užívání vod v obdobích sucha je nutné dodržovat obecnČ platnou zásadu, že zásobování pitnou vodou má pĜednost pĜed ostatními zpĤsoby užívání vod. Povrchové vody na území Rakouska a Polska jsou z dĤvodu jejich okrajové polohy a malé velikosti povodí pro Mezinárodní plán oblasti povodí Labe vcelku témČĜ nevýznamné. Informace o plánovaných opatĜeních lze získat v pĜíslušných národních plánech povodí tČchto státĤ.

97 / 123

7.2

Stav realizace opatření a závěry

Podle článku 15 odst. 3 RSV byla tři roky po zveřejnění prvního plánu povodí, tedy v roce 2012, předložena Evropské komisi dílčí zpráva, popisující pokrok dosažený při provádění plánovaného programu opatření. Článek 11 odst. 8 RSV předpokládá přezkoumání a aktualizaci programu opatření nejpozději v roce 2015 a dále každých šest let. Tabulka II-7.2-1 poskytuje přehled o stavu realizace opatření ve státech v povodí Labe v době předložení dílčí zprávy v roce 2012. Tab. II-7.2-1:

Stav realizace opatření ve státech v povodí Labe v době předložení dílčí zprávy v roce 2012 Podíl opatření se stavem (%)

Stát

ukončeno

v realizaci

dosud nezahájeno

stav neznámý

19

40

38

3

Německo

20

50

30

—

Rakousko

40

50

10

—

Česká republika 1)

Polsko 1)

vyhodnoceno podle typů opatření a agregováno na úrovni vodních útvarů

Největší část opatření v povodí Labe byla tedy ve fázi realizace. Pokrok je patrný i ve vyhodnocení klíčových opatření35: Více než 59 % opatření v české části mezinárodní oblasti povodí Labe a 60 % opatření v německé části bylo v roce 2012 ukončeno nebo ve fázi realizace / plánování. Hlavními důvody prodlevy při realizaci opatření (stav „dosud nezahájeno“) jsou zejména důvody ovlivňující technickou realizovatelnost. Vedle toho však jeden z hlavních důvodů pro zpoždění realizace opatření představují potíže při získání finančních prostředků z důvodu vysokých nákladů na tato opatření.

8.

Registr dalších podrobnějších programů a plánů povodí

Vedle národních plánů povodí jsou ve státech v povodí Labe zpracovány podrobnější regionální plány povodí. Tyto plány a případné další podrobnější programy jsou uvedeny v národních plánech povodí členských států v povodí Labe, které jsou k dispozici na níže uvedených internetových stránkách:

35



pro českou část mezinárodní oblasti povodí Labe: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/planovani-v-oblasti-vod/



pro německou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.fgg-elbe.de



pro rakouskou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.bmlfuw.gv.at, popř. http://wisa.bmlfuw.gv.at



pro polskou část mezinárodní oblasti povodí Labe: www.kzgw.gov.pl

Klíčová opatření jsou taková opatření, od nichž se očekávala hlavní část zlepšení v souvislosti s dosažením cílů Rámcové směrnice o vodách v příslušné oblasti povodí. Jejich výběr státy provedly na základě předem definovaného seznamu Evropské komise.

98 / 123

9.

Souhrn opatĜení pro informování veĜejnosti a konzultací, jejich výsledkĤ a zmČn, které byly v jejich dĤsledku provedeny v plánu

ýlánek 14 RSV ukládá þlenským státĤm, aby zajistily informování, konzultace a pokud možno aktivní zapojení veĜejnosti do procesu vypracování, pĜezkoumání a aktualizace plánĤ povodí. S odstupem vždy jednoho roku se poþítá se tĜemi formálními konzultacemi, které se musely uskuteþnit nejen pĜi zpracování prvního plánu povodí, nýbrž které je tĜeba provádČt také pĜi každé aktualizaci. Již pĜed aktualizací plánu povodí na období 2016 – 2021 (þást A) probČhlo v roce 2013 pĜipomínkové Ĝízení k þasovému plánu a programu prací a v roce 2014 k významným problémĤm nakládání s vodami (viz kapitola 9.2.1 a 9.2.2). Návrh tohoto aktualizovaného plánu povodí byl rok pĜed zveĜejnČním, tj. v dobČ od 22. prosince 2014 do 22. þervna 2015, poskytnut veĜejnosti k pĜipomínkování. Došlé pĜipomínky byly v pĜípadČ potĜeby zohlednČny pĜi pĜepracování plánu povodí (viz kapitola 9.2.3). Na žádost musí být umožnČn také pĜístup k podkladovým dokumentĤm a informacím, které byly použity pĜi zpracování plánu povodí. Kontaktní místa pro získání tČchto dokumentĤ a informací jsou obsaženy v kapitole 11. Informování a konzultace s veĜejností probíhají v mezinárodní oblasti povodí Labe jak na mezinárodní úrovni, tak i na národní úrovni, pĜípadnČ na nižší správní úrovni þlenských státĤ. Podrobnosti k informování a konzultacím s veĜejností ve státech v povodí Labe jsou uvedeny v národních plánech povodí.

9.1

OpatĜení pro informování veĜejnosti

Vedle povinného pĜipomínkování návrhu Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe a pĜípravných dokumentĤ pro jeho sestavení se MKOL snaží v rámci jednotlivých krokĤ k naplnČní Rámcové smČrnice o vodách o podrobnČjší informování a zapojení veĜejnosti. U pĜíležitosti ukonþení významných etap implementace Rámcové smČrnice o vodách vydává MKOL nepravidelnou Ĝadu informaþních listĤ. V prosinci 2009 byl zveĜejnČn informaþní list þ. 3 se shrnutím hlavních bodĤ prvního „Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe“ (MKOL 2009b). V dubnu 2013 vyšel informaþní list þ. 4 o probíhajících pracích v MKOL a výsledcích pĜi dosažení nadregionálních environmentálních cílĤ z prvního plánu povodí s pĜíklady opatĜení ve státech v povodí Labe (MKOL 2013a). V roce 2006 bylo ustaveno Mezinárodní labské fórum za úþelem informování o zvažovaných opatĜeních a dosažených výsledcích, k projednání konfliktĤ užívání vod s mezinárodním dopadem a zásadních koordinaþních a pracovních krokĤ. Mezinárodní labské fórum se koná od roku 2007 podle potĜeby bućto jako semináĜ pro širokou veĜejnost, nebo formou setkání zástupcĤ významných uživatelĤ vody, zájmových sdružení, státní správy a MKOL. K podrobnČjšímu projednání specifických otázek mohou být také poĜádány odborné konzultace s vybranými významnými uživateli vody a zájmovými sdruženími. Po zveĜejnČní prvního plánu povodí se Mezinárodní labské fórum konalo tĜikrát: v dubnu 2010 k prvnímu plánu povodí, v dubnu 2013 k úkolĤm z prvního plánu povodí a realizaci národních programĤ opatĜení a v dubnu 2015 k návrhu aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na období 2016 – 2021 a prvního Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe (þást A).

99 / 123

Od roku 2013 jsou v rámci Mezinárodního labského fóra poskytovány také informace o implementaci evropské smČrnice o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik. Výsledky odborných konzultací a souhrnná informace o akcích Mezinárodního labského fóra jsou k dispozici na internetových stránkách MKOL.

9.2

OpatĜení pro konzultace s veĜejností

Podle þlánku 14 RSV se aktivní zapojení zainteresované veĜejnosti na implementaþním procesu pĜedpokládá ve tĜístupĖovém procesu pĜipomínkového Ĝízení. Další þást kapitoly pojednává výsledky již uskuteþnČných pĜipomínkových Ĝízení ke zpracování aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na druhé plánovací období.

9.2.1

PĜipomínky k þasovému plánu a programu prací

MKOL uveĜejnila v prosinci 2012 „ýasový plán a program prací pro vypracování þásti A druhého Mezinárodního plánu povodí Labe“. Zainteresovaná veĜejnost mČla v následujícím pĜipomínkovém Ĝízení od 22. prosince 2012 do 22. þervna 2013 možnost se k dokumentu vyjádĜit. K tomuto dokumentu neobdržela MKOL žádnou pĜipomínku. Ze stanovisek veĜejnosti na mezinárodní úrovni i na úrovni jednotlivých státĤ nevzešly žádné pĜipomínky, které by požadovaly provést úpravy v þasovém plánu a programu prací. Koneþné znČní þasového plánu a programu prací bylo spolu s pĜíslušným komentáĜem uveĜejnČno v Ĝíjnu 2013 na internetových stránkách MKOL (www.ikse-mkol.org).

9.2.2

PĜipomínky k významným problémĤm nakládání s vodami

V první polovinČ roku 2014 byl pĜipomínkován „PĜedbČžný pĜehled významných problémĤ nakládání s vodami zjištČných v mezinárodní oblasti povodí Labe k aktualizaci plánu povodí na období 2016 – 2021“. V tomto pĜehledu jsou uvedeny a vysvČtleny významné problémy nakládání s vodami, které je tĜeba projednat a koordinovat na mezinárodní úrovni oblasti povodí. MKOL obdržela k výše uvedeným problémĤm nakládání s vodami celkem pČt pĜipomínek.

Výsledek vyhodnocení PĜipomínky veĜejnosti byly rozdČleny na celkem 11 dílþích požadavkĤ. Vyhodnocení ukázalo, že identifikované a veĜejnosti pĜedložené významné problémy nakládání s vodami na Labi, které je nutno koordinovat na mezinárodní úrovni, nebyly v zásadČ zpochybnČny. V souhrnu lze k došlým pĜipomínkám konstatovat, že v pĜipomínkovaném dokumentu byly již jmenovitČ uvedeny hlavní deficity, které jsou pĜíslušnou formou zakotveny v návrzích plánĤ povodí i v programech opatĜení jednotlivých státĤ. PĜipomínky vznesené k odborným tématĤm do znaþné míry konkretizují identifikované skuteþnosti. Z uvedených 11 dílþích požadavkĤ bylo 5 zohlednČno v návrhu tohoto plánu.

100 / 123

9.2.3

PĜipomínky k plánu povodí

V prosinci 2014 byl zveĜejnČn návrh aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe (þást A) na období 2016 – 2021. PĜipomínky k návrhu plánu mohly být podány do 22. þervna 2015. Na podporu tohoto pĜipomínkovacího procesu uspoĜádala MKOL ve dnech 21. a 22. dubna 2015 v Ústí nad Labem Mezinárodní labské fórum, kde byly pĜedstaveny a diskutovány návrhy aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe (þást A) na období 2016 – 2021 a prvního Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v oblasti povodí Labe (þást A) a zajímavá opatĜení, zámČry a projekty z jednotlivých státĤ v povodí Labe. Zástupci nevládních organizací mČli možnost prezentovat své pĜíspČvky k obČma návrhĤm. K návrhu aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe (þást A) na období 2016 – 2021 obdržel sekretariát MKOL celkem 14 pĜipomínek se znaþným množstvím dílþích požadavkĤ. Požadavky z pĜipomínek byly vyhodnoceny a vedly v ĜadČ pĜípadĤ k úpravČ plánu. NČkteré požadavky byly smČrovány na úpravu legislativních pĜedpisĤ na evropské i národní úrovni. Takové požadavky nemohly být v plánu zohlednČny. Vyhodnocení pĜipomínek s pĜehledem o jejich pĜípadném zohlednČní v plánu bude zveĜejnČno poþátkem roku 2016 a autoĜi pĜipomínek obdrží informaci, zda a jak byly jejich pĜipomínky v plánu zohlednČny.

10.

Seznam pĜíslušných orgánĤ podle pĜílohy I RSV

ýlenské státy v povodí Labe urþily podle þlánku 3 odst. 2 pĜílohy I RSV orgány pĜíslušné pro uplatnČní pravidel Rámcové smČrnice o vodách v þástech mezinárodní oblasti povodí Labe, které leží na jejich území. Zprávu o tČchto pĜíslušných orgánech pĜedaly þlenské státy v povodí Labe Evropské komisi v þervnu 2004. Jakékoli zmČny pĜedaných údajĤ musí být Evropské komisi ohlášeny do tĜí mČsícĤ od vstupu pĜíslušné zmČny v platnost. Tabulka II-10-1 obsahuje adresy a další kontaktní údaje pĜíslušných orgánĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe ve vztahu k Rámcové smČrnici o vodách se stavem ke konci Ĝíjna 2015. Sídla a územní pĤsobnost pĜíslušných orgánĤ v celé mezinárodní oblasti povodí Labe jsou znázornČny na mapČ þ. 10.1. Tab. II-10-1:

PĜíslušné orgány státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe ve vztahu k Rámcové smČrnici o vodách

NČmecko

ýeská republika

Název

Adresa

DoplĖující informace

Ministerstvo životního prostĜedí

Vršovická 65 100 10 Praha 10

www.mzp.cz

Ministerstvo zemČdČlství

TČšnov 17 117 05 Praha 1

www.mze.cz

Bavorské státní ministerstvo životního prostĜedí a ochrany spotĜebitelĤ

Bayerisches Staatsministerium für Umwelt und Verbraucherschutz www.stmuv.bayern.de Rosenkavalierplatz 2 81925 München

Správa senátu pro rozvoj mČsta a životní prostĜedí, Berlín

Senatsverwaltung für Stadtentwicklung und Umwelt Brückenstraße 6 10179 Berlin

101 / 123

www.stadtentwicklung.berlin.de

Polsko

Rakousko

NČmecko

Název

Adresa


Ministerstvo místního rozvoje, životního prostĜedí a zemČdČlství Braniborska

Ministerium für Ländliche Entwicklung, Umwelt und Landwirtschaft des Landes Brandenburg Henning-von-Treskow-Str. 2-13 14467 Potsdam

www.mlul.brandenburg.de

ÚĜad životního prostĜedí a energetiky Svobodného a hanzovního mČsta Hamburk

Behörde für Umwelt und Energie der Freien und Hansestadt Hamburg Neuenfelder Strasse 19 21109 Hamburg

www.hamburg.de/bue

Ministerstvo zemČdČlství, životního prostĜedí a ochrany spotĜebitelĤ Meklenburska-PĜedního PomoĜanska

Ministerium für Landwirtschaft, Umwelt und Verbraucherschutz Mecklenburg-Vorpommern Paulshöher Weg 1 19061 Schwerin

www.lu.mv-regierung.de

Dolnosaské ministerstvo životního prostĜedí, energetiky a ochrany klimatu

Niedersächsisches Ministerium für Umwelt, Energie und Klimaschutz Archivstraße 2 30169 Hannover

www.umwelt.niedersachsen.de

Saské státní ministerstvo životního prostĜedí a zemČdČlství

Sächsisches Staatsministerium für Umwelt und Landwirtschaft www.smul.sachsen.de Archivstraße 1 01097 Dresden

Ministerstvo zemČdČlství a životního prostĜedí Saska-Anhaltska

Ministerium für Landwirtschaft und Umwelt des Landes Sachsen-Anhalt Leipziger Straße 58 39112 Magdeburg

www.mlu.sachsen-anhalt.de

Ministerstvo energetické zmČny, zemČdČlství, životního prostĜedí a venkovských oblastí Šlesvicka-Holštýnska

Ministerium für Energiewende, Landwirtschaft, Umwelt und ländliche Räume des Landes Schleswig-Holstein Mercatorstraße 3 24106 Kiel

www.melur.schleswig-holstein.de

Durynské ministerstvo životního prostĜedí, energetiky a ochrany pĜírody

Thüringer Ministerium für Umwelt, Energie und Naturschutz Beethovenstraße 3 99096 Erfurt

www.thueringen.de/th8/tmuen

Spolkové ministerstvo zemČdČlství a lesního hospodáĜství, životního prostĜedí a vodního hospodáĜství

Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft Stubenring 1 1010 Wien

www.bmlfuw.gv.at http://wisa.bmlfuw.gv.at

Ministerstvo životního prostĜedí

Ministerstwo ĝrodowiska ul. Wawelska 52/54 00-922 Warszawa

www.mos.gov.pl

Národní vodohospodáĜská správa

Krajowy Zarząd Gospodarki Wodnej ul. Grzybowska 80/82 00-844 Warszawa

www.kzgw.gov.pl

PodrobnČjší údaje o pĜíslušných orgánech þlenských státĤ v povodí Labe pro uplatnČní pravidel Rámcové smČrnice o vodách jsou uvedeny v národních plánech státĤ (pĜíslušné odkazy viz kapitola 8). 102 / 123

11.

Podkladové dokumenty a informace

VeĜejnosti je k dispozici celá Ĝada podkladových dokumentĤ a informací, jako napĜ. dokumenty CIS Evropské komise, odborné komentáĜe, znalecké posudky k jednotlivým otázkám a také analýzy a studie, které byly využity ke zpracování plánu povodí. Jako kontaktní místa pro získání tČchto podkladových dokumentĤ a informací podle þlánku 14 odst. 1 RSV všeobecnČ fungují pĜíslušné orgány, uvedené v kapitole 10 pro ýeskou republiku, NČmecko, Rakousko a Polsko; v ýeské republice, NČmecku a Polsku k nim patĜí ještČ další instituce uvedené v tabulce II-11-1. Dotazy v mezinárodním kontextu je možno adresovat také na sekretariát MKOL: Mezinárodní komise pro ochranu Labe Fürstenwallstraße 20 D-39104 Magdeburg www.ikse-mkol.org e-mail: [email protected] Tab. II-11-1:

Další kontaktní místa k získání podkladových dokumentĤ a informací v ýeské republice, NČmecku a Polsku Název

Adresa

Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951 (zodpovídá za plán dílþího povodí 500 03 Hradec Králové Horního a stĜedního Labe)

www.pla.cz

Povodí Vltavy, státní podnik (zodpovídá za plány dílþích povodí Horní Vltavy, Berounky a Dolní Vltavy)

www.pvl.cz

Holeþkova 8 150 24 Praha

Povodí OhĜe, státní podnik Bezruþova 4219 (zodpovídá za plán dílþího povodí 430 03 Chomutov OhĜe a dolního Labe)

ýeská republika


www.poh.cz

Magistrát hlavního mČsta Prahy

Mariánské nám. 3 110 00 Praha 1

www.praha-mesto.cz

Krajský úĜad Jihoþeského kraje

U zimního stadionu 1952/2 370 76 ýeské BudČjovice

www.kraj-jihocesky.cz

Krajský úĜad Karlovarského kraje

Závodní 353/88 360 21 Karlovy Vary

www.kr-karlovarsky.cz

Krajský úĜad Královéhradeckého kraje

Wonkova 1142 500 02 Hradec Králové

www.kr-kralovehradecky.cz

Krajský úĜad Libereckého kraje

U Jezu 642/2a 461 80 Liberec 2

www.kraj-lbc.cz

Krajský úĜad Pardubického kraje

Komenského nám. 125 532 11 Pardubice

www.pardubickykraj.cz

Krajský úĜad PlzeĖského kraje

P. O. Box 313, Škroupova 18 306 13 PlzeĖ

www.kr-plzensky.cz

Krajský úĜad StĜedoþeského kraje

Zborovská 11 150 21 Praha 5

www.kr-stredocesky.cz

Krajský úĜad Ústeckého kraje

Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem

www.kr-ustecky.cz

Krajský úĜad Kraje Vysoþina

Žižkova 57 587 33 Jihlava

www.kr-vysocina.cz

103 / 123

NČmecko

Adresa

Spoleþenství oblasti povodí Labe (FGG Elbe)

Flussgebietsgemeinschaft Elbe Otto-von-Guericke-Straße 5 39104 Magdeburg

Polsko

Název

Oblastní vodohospodáĜská správa ve Vratislavi

Regionalny Zarząd Gospodarki Wodnej we Wrocáawiu ul. C. K. Norwida 34 50-950 Wrocáaw


e-mail: [email protected] www.fgg-elbe.de

www.rzgw.wroc.pl

Další informace, jak postupovat v pĜípadČ získání podkladových dokumentĤ, jsou obsaženy v národních plánech povodí státĤ ležících v povodí Labe (pĜíslušné odkazy viz kapitola 8).

12.

Shrnutí a závČry

V prosinci 2009 byl zveĜejnČn Mezinárodní plán oblasti povodí Labe. Z plánu vyplývá, že u vČtšiny vodních útvarĤ v povodí Labe nelze do konce roku 2015 dosáhnout dobrého stavu. Rámcová smČrnice o vodách pĜipouští dosažení tohoto cíle bČhem dvou dalších šestiletých cyklĤ plánování, tedy nejpozdČji do konce roku 2027 s výjimkou pĜípadĤ, kdy pĜírodní podmínky jsou takové, že stanovených cílĤ nemĤže být ani v této lhĤtČ dosaženo. PĜitom je nutné plány povodí a programy opatĜení pĜezkoumat a aktualizovat na základČ nových poznatkĤ a skuteþností. Tento dokument je první aktualizací Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe s výhledem do roku 2021, tedy na druhé plánovací období. PĜi provČĜení a aktualizaci plánu se vycházelo z aktualizace analýzy charakteristik oblasti povodí Labe v roce 2013, výsledkĤ monitorovacích programĤ a následného hodnocení stavu vodních útvarĤ a z významných problémĤ nakládání s vodami a pĜipomínek veĜejnosti k tČmto problémĤm. Mezinárodní plán oblasti povodí Labe se skládá ze spoleþnČ zpracované þásti A, obsahující souhrnné informace na mezinárodní úrovni, a z þástí B – tj. plánĤ, které zpracovaly jednotlivé státy na národní úrovni. DĤležitým prvkem v þástech B je program opatĜení, kde jsou stanovena opatĜení, která je tĜeba provést pro dosažení dobrého stavu a dalších environmentálních cílĤ pro povrchové a podzemní vody. Nová nebo revidovaná opatĜení musí být proveditelná do roku 2018. Plány povodí a programy opatĜení státĤ ležících v povodí Labe jsou po pĜipomínkování a schválení závazné pro všechny plány a opatĜení veĜejných poĜizovatelĤ plánĤ. Jsou základem pro všechny aktivity v oblasti ochrany vod, které slouží k dosažení cílĤ stanovených v mezinárodní oblasti povodí Labe. Cílovými požadavky Rámcové smČrnice o vodách pro povrchové vody jsou zamezení zhoršení stavu vodních útvarĤ, snížení zneþišĢování prioritními látkami a zastavení vypouštČní, emisí a únikĤ prioritních nebezpeþných látek. U pĜirozených útvarĤ povrchových vod je tĜeba usilovat o dobrý ekologický a chemický stav, zatímco u silnČ ovlivnČných a umČlých vodních útvarĤ je nutno dosáhnout dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu. Cílem pro podzemní vody je vedle zamezení zhoršení stavu dosažení dobrého kvantitativního a chemického stavu a zvrácení trendĤ u významných a trvale vzestupných koncentrací zneþišĢujících látek.

104 / 123

Mezinárodní oblast povodí Labe Mezinárodní oblast povodí Labe leží pĜevážnČ na území NČmecka (necelých 66 %) a ýeské republiky (necelých 34 %). Necelé jedno procento pak pĜipadá na území Rakouska a Polska. Je rozdČlena na deset koordinaþních oblastí, které byly vymezeny pĜevážnČ na základČ hydrografických hledisek bez ohledu na prĤbČh státních hranic. PČt koordinaþních oblastí, tj. Horní a stĜední Labe, Horní Vltava, Berounka, Dolní Vltava, OhĜe a dolní Labe leží zcela nebo z vČtší þásti na území ýeské republiky a pČt koordinaþních oblastí Mulde – Labe – ýerný Halštrov, Sála, Havola, StĜední Labe / Elde a Slapový úsek Labe leží zcela nebo pĜevážnČ na území NČmecka. Tok Labe mČĜí 1 094 km. NejdĤležitČjšími pĜítoky jsou Vltava, OhĜe, ýerný Halštrov, Mulde, Sála a Havola. V souvislosti s hodnocením a správou vodních tokĤ bylo na Ĝekách pro druhé plánovací období vymezeno 3 515 vodních útvarĤ, tj. o 33 více než v prvním plánovacím období. Na rozdíl od prvního plánovacího období byly také vymezeny spoleþné útvary podél þeskonČmeckých státních hranic. V povodí Labe je celkem 412 útvarĤ hodnoceno v kategorii „jezera“, tedy o 4 útvary více než v prvním plánovacím období. Jedná se jak o pĜirozená jezera, tak i umČle vzniklé údolní nádrže na vodních tocích, rybníky nebo zatopené dĤlní jámy. Ve Slapovém úseku Labe je i nadále vymezen 1 útvar brakických vod. KromČ toho zahrnuje mezinárodní oblast povodí Labe také 5 útvarĤ pobĜežních vod Severního moĜe kolem ústí Labe, kam patĜí i þást moĜských mČlþin (watĤ) a pobĜežní vody kolem ostrova Helgoland. Z celkového poþtu 3 933 útvarĤ povrchových vod je 955 silnČ ovlivnČných a 798 umČlých. U podzemních vod bylo pro druhé plánovací období vymezeno 334 vodních útvarĤ ve tĜech rĤzných hloubkových vrstvách (horizontech), tj. o 7 útvarĤ více než v prvním plánovacím období. Za úþelem ochrany povrchových a podzemních vod nebo v zájmu zachování stanovišĢ a druhĤ s vazbou na vodní prostĜedí byla vymezena celá Ĝada chránČných oblastí. Povodí Labe s více než 24 miliony obyvatel pĜedstavuje výraznČ urbanizovaný a industrializovaný region stĜední Evropy. V souvislosti s využíváním krajiny je však pro povodí Labe charakteristické také zemČdČlství. Vodní toky se využívají zejména pro vodní dopravu, výrobu elektrické energie, odbČry pitné a užitkové vody, ale i k rekreaþním úþelĤm.

Významné vlivy a dopady lidské þinnosti na stav povrchových a podzemních vod V mezinárodní oblasti povodí Labe byla koncem roku 2013 provČĜena platnost dat a provedena aktualizace pĜedbČžné analýzy vlivĤ a dopadĤ z roku 2004 na základČ nyní již kvalitnČjší datové základny podle þlánku 5 odst. 2 ve spojitosti s pĜílohou II RSV. Výsledky hodnocení podle jednotlivých typĤ hlavních vlivĤ v útvarech povrchových vod jsou uvedeny v kapitole 2.1. V každém vodním útvaru se mnohdy projevuje nikoliv pouze jeden, nýbrž nČkolik typĤ vlivĤ. CelkovČ lze konstatovat, že nejþastČji se vyskytující typy hlavních vlivĤ jsou plošné zdroje (u 42 % útvarĤ), regulace odtoku a/nebo morfologické úpravy (u 35 % útvarĤ) a bodové zdroje (u 20 % útvarĤ). OdbČry vody a ostatní vlivy mají druhoĜadý význam. V dĤsledku dopadĤ lidské þinnosti není dosud vČtšina útvarĤ povrchových vod v dobrém stavu. Pro uvedení vodních útvarĤ do dobrého stavu bude tĜeba i nadále realizovat Ĝadu opatĜení. Mezi významné vlivy na podzemní vody patĜí zatížení živinami z plošných zdrojĤ a následky tČžby surovin.

105 / 123

Monitorování povrchových a podzemních vod V mezinárodní oblasti povodí Labe je provozována monitorovací síĢ koncipovaná podle dohodnutých kritérií. Tato síĢ se skládá z 19 mezinárodních mČrných profilĤ (stav: 2015) doplnČných o pĜíslušné národní monitorovací sítČ. Slouží nejen k monitorování stavu povrchových a podzemních vod a chránČných oblastí, ale i pro úþely plánování a ke kontrole úspČšnosti opatĜení, která byla provedena k ochranČ nebo ke zlepšení stavu podzemních a povrchových vod. Výsledky monitorování poskytují informace o aktuálním stavu a o vývoji jakosti vody za urþité období. Pro úþely implementace Rámcové smČrnice o vodách umožĖují posoudit, do jaké míry byly dodrženy normy environmentální kvality a dosaženy stanovené cíle. Stav povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se v rámci situaþního monitorování sleduje na 116 mČrných profilech v kategorii Ĝeky (ýR: 48, NČmecko: 63, Rakousko: 1, Polsko: 4), 87 mČrných profilech v kategorii jezera (ýR: 3, NČmecko: 84, Rakousko: 0), na 3 mČrných profilech v kategorii brakických vod (pouze v NČmecku) a 9 mČrných profilech v kategorii pobĜežních vod (pouze v NČmecku), tj. celkem na 215 mČrných profilech. Provozní monitorování povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se provádí na 3 485 mČrných profilech v kategorii Ĝeky (ýR: 594, NČmecko: 2 843, Rakousko: 47, Polsko: 1), 479 mČrných profilech v kategorii jezera (ýR: 38, NČmecko: 441, Rakousko: 0), na 2 mČrných profilech v kategorii brakických vod (pouze v NČmecku) a 8 mČrných profilech v kategorii pobĜežních vod (pouze v NČmecku), tj. celkem na 3 974 mČrných profilech. Ke sledování kvantitativního stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je využíváno celkem 4 891 monitorovacích míst (ýR: 938, NČmecko: 3 945, Rakousko: 7, Polsko: 1). Ke sledování chemického stavu podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se v rámci situaþního monitorování využívá celkem 1 728 monitorovacích míst (ýR: 526, NČmecko: 1 187, Rakousko: 14, Polsko: 1) a v rámci provozního monitorování celkem 1 964 monitorovacích míst (ýR: 526, NČmecko: 1 438, Rakousko: 0, Polsko: 0). Hlavní pozornost je zamČĜena na sledování zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami z plošných zdrojĤ, dopady zmČn ve struktuĜe vod a látkové odnosy do pobĜežních vod. Na základČ vyhodnocení výsledkĤ jsou metody a programy mČĜení i monitorovací sítČ prĤbČžnČ modifikovány.

Významné problémy nakládání s vodami a významné vlivy V rámci pĜezkoumání a pĜípravy aktualizace Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe byly v roce 2013 provČĜeny a aktualizovány významné nadregionální problémy nakládání s vodami, jejichž Ĝešení je nutno koordinovat na mezinárodní úrovni. Pro druhé plánovací období byly identifikovány pouze dva takové problémy:

zlepšení struktury a prĤchodnosti tokĤ a

snížení významného látkového zatížení živinami a zneþišĢujícími látkami.

Na rozdíl od plánu povodí na období 2010 – 2015 již nejsou mezi významné problémy nakládání s vodami na mezinárodní úrovni zaĜazeny odbČry a pĜevody vody. DĤvodem je skuteþnost, že v povodí Labe nebyl identifikován žádný pĜevod þi odbČr vody, který by vyžadoval projednávání a koordinaci na mezinárodní úrovni.

106 / 123

Vedle významných problémĤ nakládání s vodami z nadregionálního hlediska hraje v lokálním mČĜítku v jednotlivých pĜípadech ještČ urþitou roli zatížení, pocházející z pĜímého vypouštČní mČstských a prĤmyslových odpadních vod do povrchových vod, pĜestože smČrnice o þištČní mČstských odpadních vod byla již do znaþné míry splnČna. Mnohem vČtší problém pro povrchové a podzemní vody pĜedstavují plošné vnosy živin a pesticidĤ ze zemČdČlských ploch a zneþišĢující látky ze starých ekologických zátČží a remobilizovatelných starých sedimentĤ. Významným pĜíspČvkem pro návrh opatĜení z pohledu obou uvedených významných problémĤ nakládání s vodami je „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a). Koncepce vychází z cílĤ Rámcové smČrnice o vodách a také Rámcové smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí a formou rizikové analýzy pojednává nadregionálnČ významné kvantitativní, kvalitativní a hydromorfologické aspekty nakládání se sedimenty v povodí Labe. V budoucnu budou ve stĜednČdobém a dlouhodobém þasovém horizontu hrát pĜi výbČru a realizaci opatĜení urþitou roli také strategie pĜizpĤsobení na klimatické zmČny. První vČdecké výsledky, týkající se tČchto dopadĤ v povodí Labe, byly pĜi výbČru opatĜení zohlednČny již pĜi pĜípravČ tohoto plánu povodí.

Stav povrchových a podzemních vod Povrchové vody V mezinárodní oblasti povodí Labe nedosáhne pĜevážná vČtšina povrchových vod cílĤ Rámcové smČrnice o vodách ani ve druhém plánovacím období. DĤvodem této situace jsou morfologické úpravy na vodních tocích, látkové zneþištČní i nové požadavky na hodnocení zneþišĢujících látek. V ojedinČlých pĜípadech nadále pĜetrvávají urþité nejistoty ohlednČ dlouhodobČ pĤsobících procesĤ (napĜ. v podzemních vodách) a ve vztahu ke kritériím hodnocení složek biologické kvality pro povrchové vody. PĜi hodnocení stavu útvarĤ povrchových vod se vycházelo pĜedevším z výsledkĤ monitoringu, pĜihlíželo se však také k hydroekologickým prĤzkumĤm, analýzám vlivĤ a odborným znalostem. Ekologický stav Z hodnocených vodních útvarĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe pro druhé plánovací období nedosahuje dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu 91 % vodních útvarĤ hodnocených v kategorii „Ĝeky“ a 77 % útvarĤ hodnocených v kategorii „jezera“. Všech 5 hodnocených útvarĤ brakických a pobĜežních vod mČlo hodnocení horší než „dobrý“. Porovnání aktuálních hodnocení ekologického stavu a stavu v roce 2009 je z odborného hlediska smysluplné jen s urþitým omezením. ZmČny ve výsledcích hodnocení jsou þasto zdánlivé, neboĢ jsou podmínČny hlavnČ metodicky nebo je lze pĜiþítat pĜirozené variabilitČ biologických složek kvality. Chemický stav VČtšina útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe nedosahuje dobrého chemického stavu. To je zásadní rozdíl oproti hodnocení v prvním plánovacím období. DĤvodem je pĜedevším skuteþnost, že se hodnocení provádČlo již se zohlednČním aktualizovaných norem environmentální kvality podle smČrnice 2013/39/EU. To se týká pĜedevším rtuti, polyaromatických uhlovodíkĤ a bromovaných difenyletherĤ, které se chovají jako látky všudypĜítomné. Norma environmentální kvality pro rtuĢ je pĜekroþena dokonce na celém území NČmecka, což je zpĤsobeno vyššími nálezy v biotČ. Obdobné nálezy jsou také u polyaromatického uhlovodíku benzo(a)pyrenu.

107 / 123

Podzemní vody Stav útvarĤ podzemních vod je složen z chemického a kvantitativního stavu a reprezentuje možný negativní antropogenní vliv, nikoliv pĜirozené zmČny množství nebo chemismu podzemních vod. Na základČ aktuálních dat mČĜení pro podzemní vody lze konstatovat dobrý celkový stav asi u 45 % útvarĤ podzemních vod. StejnČ jako v prvním plánovacím období je pro celkový stav limitující pĜedevším látkové zneþištČní (viz dále). Kvantitativní stav Kvantitativní stav podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je dobrý v 94 % útvarĤ. To pĜedstavuje zlepšení oproti prvnímu plánovacímu období pĜibližnČ o 9 % poþtu útvarĤ. Chemický stav Dobrého chemického stavu nedosahuje celkem 54 % útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe. Více než tĜetina útvarĤ podzemních vod je zatížena dusiþnany. Zde se odrážejí vysoké ztráty hnojiv pĜi obdČlávání pĤdy, zejména v souvislosti s využitím statkových hnojiv. Celkem 36 % útvarĤ podzemních vod je zatíženo ostatními zneþišĢujícími látkami36, napĜ. amonnými ionty nebo sírany. Za další zdroje zneþištČní podzemních vod se považují pesticidy, které byly zjištČny u 17 % vodních útvarĤ. U 8 útvarĤ podzemních vod byly zjištČny významné vzestupné trendy dusiþnanĤ a u 40 útvarĤ ostatních zneþišĢujících látek. V porovnání s prvním plánovacím obdobím lze konstatovat, že poþet útvarĤ podzemních vod, které nedosahují dobrého chemického stavu, zĤstal pĜibližnČ stejný. To se týká i hodnocení v parametru dusiþnany. Patrný je nárĤst poþtu útvarĤ zatížených pesticidy v ýeské republice (o 40 %) a ostatními zneþišĢujícími látkami v NČmecku (o 17 %), celkovČ v mezinárodní oblasti povodí Labe o pĜibližnČ 13 % (pesticidy), resp. 11 % (ostatní zneþišĢující látky). Zatímco však u pesticidĤ nyní nejsou identifikovány žádné útvary s významným vzestupným trendem koncentrací, u ostatních zneþišĢujících látek je patrný nárĤst poþtu takových útvarĤ oproti hodnocení pro plán povodí 2009 o 8 %.

Environmentální cíle a strategie k jejich dosažení DĤležitým základem pro odvození environmentálních cílĤ pro jednotlivé vodní útvary jsou v oblasti povodí Labe nadregionální environmentální cíle dohodnuté na mezinárodní úrovni. Tyto cíle byly odvozeny ve vazbČ na morfologické úpravy povrchových vod a významné látkové zatížení. Na vodní toky v povodí Labe pĤsobí Ĝada morfologických vlivĤ a regulací odtoku. PĜesto se na Labi a jeho pĜítocích vyskytují alespoĖ na dílþích úsecích ještČ pĜírodČ blízké struktury toku s vysokým potenciálem dalšího vývoje. Na druhé stranČ pĜedstavuje v této souvislosti velkou výzvu silná urbanizace a industrializace povodí a zejména stavební úpravy toku pro plavební úþely, odvodĖování, energetické úþely, ochranu pĜed povodnČmi a další zpĤsoby využívání, podmínČné mj. zemČdČlstvím, dopravní infrastrukturou a výstavbou mČst. V procesu plánování byl pro každý vodní útvar stanoven pĜíslušný environmentální cíl s tím, aby byla zohlednČna výchozí situace, vodní struktura útvaru, požadavky na jeho využití a sociálnČ ekonomické dopady. To umožní dlouhodobé udržitelné hospodaĜení s vodními zdroji s vysokou úrovní jejich ochrany, pĜiþemž se bude vycházet z dosavadních služeb a úspČchĤ v oblasti ochrany vod. 36


108 / 123

Za úþelem snížení morfologických úprav povrchových vod bylo vedle hlavního toku Labe vybráno více než 50 pĜítokĤ jako nadregionální prioritní vodní toky. Na tČchto tocích se prioritnČ usiluje o obnovení jejich prĤchodnosti pro tažné ryby na všech významných pĜíþných pĜekážkách. V prvním plánovacím období bylo zprĤchodnČno 85 míst s pĜíþnými pĜekážkami. Ve druhém plánovacím období má být zprĤchodnČno dalších 302 míst, zároveĖ jsou také ve vČtší míĜe uplatĖována opatĜení ke zlepšení struktury tokĤ. Pro následující cykly plánování pĜedkládá „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL, 2014a) budoucí doporuþené postupy na zlepšení hydromorfologických pomČrĤ, zejména na podporu vyrovnaného režimu sedimentĤ a zlepšení situace u látkového zneþištČní. Snížení zatížení ekosystému Severního moĜe pĜíliš vysokými vnosy živin a zneþišĢujících látek je nadregionálním environmentálním cílem, kterého se dá dosáhnout jen pomocí opatĜení v celém povodí. U živin je cílem dosáhnout v bilanþním profilu Seemannshöft v dlouhodobém þasovém horizontu prĤmČrnou roþní koncentraci celkového dusíku 2,8 mg/l a celkového fosforu 0,1 mg/l. Pro hraniþní profil mezi þeskou a nČmeckou þástí povodí HĜensko / Schmilka na Labi je cílem dosáhnout prĤmČrné roþní koncentrace celkového dusíku 3,2 mg/l a celkového fosforu 0,1 mg/l. Pro snížení zátČže vod celkovým dusíkem jsou klíþová zejména opatĜení v zemČdČlském sektoru, která zajistí snížení odtoku dusíku z ploch pĜevážnČ ve formČ dusiþnanĤ. Jejich podíl na celkových bilancích vstupĤ do vod v nČmecké i þeské þásti povodí Labe je zcela rozhodující. Pro snížení zátČže vod celkovým fosforem jsou klíþová zejména opatĜení na bodových zdrojích zneþištČní, pĜedevším zvyšování úþinnosti pĜi zachycování slouþenin fosforu na þistírnách odpadních vod a zlepšení nakládání s odpadními vodami za srážko-odtokových událostí (retence dešĢových odtokĤ), kdy vstupuje do vod znaþné látkové zatížení živinami. Velký potenciál snížení zátČže z bodových zdrojĤ lze spatĜovat také v omezení obsahu fosforu v detergentech užívaných v myþkách nádobí, pokud se podaĜí vhodnČ implementovat evropskou legislativu (NaĜízení (EU) Evropského parlamentu a Rady þ. 259/2012). V období do roku 2027 by mČla být k dosažení harmonizovaných hodnot pro dusík a fosfor v povrchových a podzemních vodách pĜijata další opatĜení zejména v bodových a plošných zdrojích zneþištČní, která by s vČtší jistotou umožnila plnČní nadregionálních cílĤ pro pobĜežní a moĜské vody. K dosažení nadregionálních cílĤ by pĜispČlo i posílení retence živin ve zdrojových þástech povodí a vodních útvarech v þeské i nČmecké þásti povodí. PĜíþinou pro zneþištČní vod tČžkými kovy, arsenem, pesticidy a organickými látkami je pĜedevším uložení zneþišĢujících látek, pocházejících z dĜívČjších vnosĤ, a zatížené sedimenty. ěada látek ohrožuje cíle ochrany moĜí. Transfer zneþišĢujících látek z celého povodí Labe vede k výraznému omezení pĜi nakládání se sedimenty, zejména ve slapovém úseku Labe. V souvislosti s „Koncepcí MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a) byla proto provedena obsáhlá analýza charakteristik, hodnocení a analýza rizik sedimentĤ z hlediska kvality. Koncepce obsahuje doporuþené postupy ke snížení vnosu zneþišĢujících látek. Na základČ pĜírodních podmínek a z dĤvodĤ technické proveditelnosti nelze nČkteré požadavky na snížení obsahu zneþišĢujících látek v povodí Labe v plném rozsahu splnit ani do roku 2021.

Environmentální cíle pro povrchové a podzemní vody Podle þlánku 4 RSV je tĜeba zajistit ochranu a obnovu vodních útvarĤ s cílem dosáhnout do roku 2015 dobrého stavu. Na základČ aktuálního stavu vodních útvarĤ byly pro oblast povodí odvozeny cíle, kterých je tĜeba dosáhnout. Vzhledem k tomu, že do roku 2015 se všechny environmentální cíle nedají dosáhnout, je v mezinárodní oblasti povodí Labe vČtšinou využívána možnost prodloužení lhĤt. Pokud bylo na základČ hodnovČrných dat zjištČno, že ani do roku 2027 nebude možno dosáhnout dobrého

109 / 123

stavu nebo že požadovaná zlepšení nebude možno zrealizovat, byly pro pĜíslušné útvary stanoveny ménČ pĜísné environmentální cíle. To se týká vČtšího poþtu útvarĤ v ýeské republice a malého poþtu útvarĤ v NČmecku (viz kapitola 5.2.2 a 5.2.3). Povrchové vody Z 3 933 útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe dosáhlo environmentálních cílĤ do konce roku 2015 celkem 359 útvarĤ, tj. 9 % pro ekologický stav / potenciál a 481 útvarĤ, tj. 12 % pro chemický stav. Ke konci roku 2021 by mČlo environmentálních cílĤ dosáhnout celkem 544 útvarĤ, tj. 14 % pro ekologický stav / potenciál a 494 útvarĤ, tj. 13 % pro chemický stav. Pro velkou þást útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je uplatĖována možnost prodloužení lhĤt, a to vČtšinou do konce roku 2027. Jako dĤvod jsou pĜedevším uvádČny technická proveditelnost nebo pĜírodní podmínky, v menší míĜe také neúmČrné náklady. MénČ pĜísné environmentální cíle jsou uplatnČny u pomČrnČ malého poþtu útvarĤ. Ekologický stav / ekologický potenciál Z celkového poþtu 3 933 útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro ekologický stav / potenciál uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt u 3 540 útvarĤ, tj. 90 % a ménČ pĜísné environmentální cíle u 111 útvarĤ, tj. 3 %. Vztaženo na poþet útvarĤ, které nedosahují alespoĖ dobrého ekologického stavu / potenciálu, byla pĜibližnČ u 99 % tČchto útvarĤ uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt a u 3 % ménČ pĜísné environmentální cíle. Chemický stav Z celkového poþtu 3 933 útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro chemický stav uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt u 3 422 útvarĤ, tj. 87 % a ménČ pĜísné environmentální cíle u 126 útvarĤ, tj. 3 %. Vztaženo na poþet útvarĤ, které nedosahují dobrého chemického stavu, byla pĜibližnČ u 99 % tČchto útvarĤ uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt a u 4 % ménČ pĜísné environmentální cíle. U chemického stavu, kdy nebylo dosaženo cíle k roku 2015, lze pĜedpokládat, že pro dosažení dobrého chemického stavu bude nutné dlouhé þasové období, protože pĜekroþení norem environmentální kvality je velmi þasto zpĤsobeno všudypĜítomnými látkami, jako jsou napĜ. rtuĢ a PAU. OdstranČní tČchto látek z vodního prostĜedí a zamezení jejich vnosĤ je velmi obtížné a vyžaduje aktivity i v jiných oblastech. Podzemní vody Z 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe dosáhlo environmentálních cílĤ do konce roku 2015 celkem 298 útvarĤ, tj. 89 % pro kvantitativní stav a 153 útvarĤ, tj. 46 % pro chemický stav. Ke konci roku 2021 by mČlo dosáhnout environmentálních cílĤ celkem 317 útvarĤ, tj. 95 % pro kvantitativní stav a 164 útvarĤ, tj. 49 % pro chemický stav. Pro útvary podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe, které do roku 2015 nedosáhly environmentálních cílĤ, bylo využito vČtšinou prodloužení lhĤt, v menší míĜe byly také uplatnČny ménČ pĜísné environmentální cíle. Jako dĤvod pro prodloužení lhĤt jsou vČtšinou uvádČny technická proveditelnost nebo pĜírodní podmínky, v menší míĜe pak neúmČrné náklady. DĤvodem pro uplatnČní ménČ pĜísných environmentálních cílĤ je pĜedevším technická proveditelnost.

110 / 123

Kvantitativní stav Z celkového poþtu 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro kvantitativní stav uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt u 12 útvarĤ, tj. 4 % a ménČ pĜísné environmentální cíle u 7 útvarĤ, tj. 2 %. Vztaženo na poþet útvarĤ, které nedosahují dobrého kvantitativního stavu, byla pĜibližnČ u 33 % tČchto útvarĤ uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt a u 19 % ménČ pĜísné environmentální cíle. Chemický stav Z celkového poþtu 334 útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe je pro chemický stav uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt u 170 útvarĤ, tj. 51 % a ménČ pĜísné environmentální cíle u 50 útvarĤ, tj. 15 %. Vztaženo na poþet útvarĤ, které nedosahují dobrého chemického stavu, byla pĜibližnČ u 94 % tČchto útvarĤ uplatnČna výjimka prodloužení lhĤt a u 28 % ménČ pĜísné environmentální cíle.

Nejistoty pĜi realizaci plánu povodí Nejistoty mohou vzniknout na základČ vývoje, který doposud nebylo možno v zásadČ pĜedvídat vĤbec nebo s dostaþující jistotou þi pĜesností. To se mĤže projevit v rozsahu a délce trvání pĜedpovídaného úþinku daného opatĜení. KromČ toho se dají oþekávat nejistoty i pĜi nezbytných správních Ĝízeních. Spektrum tČchto ne vždy kalkulovatelných nepĜesností lze pĜiblížit na pĜíkladu ovlivĖujících faktorĤ:

nejistoty pĜi hodnocení vodních útvarĤ (na rozdíl od pĜirozených vodních tokĤ chybČjící vymezení referenþních vodních útvarĤ a referenþních podmínek u silnČ ovlivnČných a umČlých vodních útvarĤ, neukonþený proces mezikalibraþního porovnání),

nejistoty pĜi pĜedpovídaném úþinku opatĜení, který se dá oþekávat pĜedevším v oblasti morfologických úprav, mj. pĜi znovuosídlení urþitými druhy ryb a jinými vodními živoþichy,

nejistoty u pĜedpovídaného úþinku opatĜení v souvislosti s procesy pomalé odezvy v útvarech podzemních vod,

nejistoty v souvislosti s dostupností ploch pro realizaci opatĜení.

Získané výsledky sledování pro Labe ukazují, že souþasný stav vodních ekosystémĤ je þasto horší než v prvním plánovacím období. ZmČny ve výsledcích hodnocení jsou þasto zdánlivé, dĤvody jsou uvedeny výše u hodnocení ekologického a chemického stavu povrchových vod. PĜi hodnocení stavu povrchových vod je tĜeba vzít v úvahu, že na jedné stranČ je nezbytné použít nejhorší složku biologické kvality a na druhé stranČ se však na nedosažení cíle u vodního útvaru podílí zpravidla nČkolik vlivĤ, které se do roku 2015 þasto ani nedaly odstranit soubČžnČ. PĜesto v uplynulých desetiletích došlo díky rozsáhlým investicím k vývoji vodních struktur. Na základČ tČchto úspČchĤ by se mČlo v mezinárodní oblasti povodí Labe podaĜit splnit požadavky Rámcové smČrnice o vodách. Vzhledem ke znaþnČ vysokému podílu nedosažení cílĤ nelze bČhem druhého plánovacího období Rámcové smČrnice o vodách vyĜešit veškeré problémy. Z dĤvodĤ technické proveditelnosti, vzhledem k neúmČrnČ vysokým nákladĤm nebo pĜírodním podmínkám byly uplatnČny výjimky (v pĜevážné vČtšinČ prodloužení lhĤt do konce roku 2027).

111 / 123

Programy opatĜení V rámci implementace Rámcové smČrnice o vodách naplánovaly jednotlivé státy / spolkové zemČ na základČ analýzy významných vlivĤ a výsledkĤ monitoringu Ĝadu opatĜení k dalšímu zlepšení stavu Labe a jeho pĜítokĤ. Pro druhé plánovací období byla tato opatĜení pĜezkoumána a v pĜípadČ potĜeby revidována nebo doplnČna o nová opatĜení. Tato opatĜení jsou zamČĜena na dosažení dobrého stavu / potenciálu povrchových a podzemních vod a jsou souhrnnČ uvedena v programech opatĜení jednotlivých státĤ na období 2016 – 2021. V procesu plánování opatĜení se odrážejí významné problémy nakládání s vodami v mezinárodní oblasti povodí Labe a s nimi související nadregionální environmentální cíle. K dosažení cílĤ podle Rámcové smČrnice o vodách jsou ve svém souþtu potĜebná již provedená, aktuálnČ pĜipravovaná i budoucí plánovaná opatĜení, která prozatím ještČ nelze dostateþnČ zdokumentovat. Jak bylo konstatováno již v analýze charakteristik z roku 2004, bude pĜi realizaci opatĜení tĜeba uþinit kroky zasahující do dalších oblastí, jako je energetika, doprava, zemČdČlství, rybáĜství, regionální rozvoj a cestovní ruch. HospodaĜení s vodními zdroji v mezinárodní oblasti povodí Labe v zásadČ vyžaduje realizaci doplĖujících opatĜení, jelikož základní požadavky jsou do znaþné míry již naplnČny prostĜednictvím závazných právních pĜedpisĤ jednotlivých státĤ. U povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe se hlavní pozornost zamČĜuje na opatĜení ke snížení hydromorfologických vlivĤ a na snížení zneþištČní z plošných a bodových zdrojĤ. Pro návrh opatĜení v oblasti sedimentĤ mĤže již ve druhém plánovacím období pĜispČt velkou mírou „Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty“ (MKOL 2014a). Programy opatĜení obsahují u podzemních vod pĜedevším aktivity ke snížení zneþištČní z plošných a bodových zdrojĤ. Pro stanovení opatĜení má rozhodující význam odhad oþekávaného úþinku a výše nákladĤ. Odhad, zda bude možno nezbytná opatĜení opravdu zrealizovat, nebo zda to bude možné jen v omezené míĜe þi vĤbec ne, protože od stávajícího zpĤsobu využití vod nelze upustit þi najít alternativní Ĝešení kvĤli technickým problémĤm nebo pĜírodním podmínkám, je spojen s nejistotami, protože v rámci plánování opatĜení nemohou být zohlednČny všechny podrobnosti. Ani možnosti vývoje v oblasti zemČdČlství, živností a prĤmyslu nebo vodní dopravy nelze do roku 2021 pĜedvídat s dostateþnou pĜesností.

Práce s veĜejností, úþast veĜejnosti Návrh aktualizovaného Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe na období 2016 – 2021 (þást A) byl koncem roku 2014, tedy rok pĜed uveĜejnČním koneþné verze plánu, zpĜístupnČn veĜejnosti na internetových stránkách MKOL k pĜipomínkování. Tím mČly zainteresované subjekty a osoby možnost provČĜit postupy a zpracování plánu a vyjádĜit své pĜipomínky. Využívány jsou i prĤvodní aktivity, jako jsou publikace, internet a rĤzné akce, a to jak na mezinárodní úrovni, tak i na úrovni jednotlivých státĤ. V zájmu zapojení všech zainteresovaných stran do procesu implementace Rámcové smČrnice o vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe bylo pod zastĜešením MKOL zĜízeno Mezinárodní labské fórum, které provází a podporuje zpracování Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe a Mezinárodního plánu pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe.

112 / 123

ZávČry a výhled Státy, které mají podíl na mezinárodní oblasti povodí Labe, plní touto pĜedkládanou zprávou požadavek Rámcové smČrnice o vodách, aby byly plány povodí na dosažení environmentálních cílĤ v povrchových i podzemních vodách koordinovány v celé oblasti povodí. Mezinárodní þást A plánu povodí, národní þásti B a regionálnČ specifické pĜíspČvky k procesu plánování obsahují informace pro mezinárodní oblast povodí Labe v souladu s ustanovením Rámcové smČrnice o vodách. S ohledem na rozmanité požadavky na užívání vod a zájmy ve výraznČ urbanizované a industrializované mezinárodní oblasti povodí Labe byla požadovaná opatĜení rozdČlena na nČkolik plánovacích fází a aktualizována pro druhé plánovací období do roku 2021. Mezinárodní plán oblasti povodí Labe umožĖuje provázanou a závaznou správu povodí v jednotlivých státech v povodí Labe. Po realizaci plánovaných opatĜení bude v povodí Labe dosaženo výrazného zlepšení stavu povrchových vod a podzemních vod. ÚspČch ucelené správy celé oblasti povodí spoþívá pĜedevším ve stanovení nadregionálních environmentálních cílĤ ke snížení vnosĤ živin a zneþišĢujících látek i ve vzájemné dohodČ státĤ o obnovČ prĤchodnosti tokĤ, a to jak pro biotu, jako jsou napĜ. tažné ryby, tak i z hlediska prĤchodnosti pro sedimenty. Pro realizaci plánu povodí a programu opatĜení v mezinárodní oblasti povodí Labe jsou dĤležité následující kroky:

Do tĜí let po uveĜejnČní aktualizovaného plánu povodí pĜedloží státy v povodí Labe Evropské komisi prĤbČžnou zprávu o dosaženém pokroku pĜi realizaci programĤ opatĜení.

Podle þlánku 3 odst. 1a) ii) musí být pro novČ urþené prioritní látky (þ. 34 až 45) podle smČrnice 2013/39/EU do 22. prosince 2018 zpracován doplĖující monitorovací program a pĜedbČžný program opatĜení.

V roce 2021 musí být Evropské komisi pĜedložen plán povodí v pĜezkoumané a aktualizované podobČ.

HospodaĜení s vodami v mezinárodní oblasti povodí Labe musí i nadále probíhat na základČ vzájemné dohody zúþastnČných státĤ a koordinace na mezinárodní úrovni.

113 / 123

114 / 123

Seznam tabulek Tab. II-1-1:

Obecný popis mezinárodní oblasti povodí Labe ............................................. 12

Tab. II-1-2

Koordinaþní oblasti v mezinárodní oblasti povodí Labe.................................. 13

Tab. II-1.1.1-1: ZmČny ve vymezení útvarĤ povrchových vod oproti 1. plánovacímu období ............................................................................................................. 14 Tab. II-1.1.3-1: Podíl umČlých a silnČ ovlivnČných útvarĤ povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe podle kategorií Ĝeky, jezera, brakické vody a pobĜežní vody ....................................................................... 16 Tab. II-1.2-1:

ZmČny ve vymezení útvarĤ podzemních vod oproti 1. plánovacímu období ............................................................................................................. 18

Tab. II-1.2-2:

Poþet vymezených útvarĤ podzemních vod ................................................... 18

Tab. II-2.1-1:

Významné vlivy u povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe ........ 21

Tab. II-2.2-1:

PĜehled rizikových útvarĤ podzemních vod k roku 2021 a vlivĤ, které toto riziko zpĤsobují .............................................................................. 23

Tab. II-3-1:

Poþet chránČných oblastí z registrĤ státĤ podle þlánku 6 RSV v mezinárodní oblasti povodí Labe ................................................................. 26

Tab. II-4-1:

PĜehled þetnosti monitorování v mezinárodní oblasti povodí Labe................. 27

Tab. II-4.1-1:

PĜehled mČrných profilĤ situaþního monitorování na povrchových vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe .................................................. 28

Tab. II-4.1-2:

PĜehled mČrných profilĤ provozního monitorování na povrchových vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe .................................................... 29

Tab. II-4.2-1:

Ekologický stav / ekologický potenciál útvarĤ povrchových vod ..................... 34

Tab. II-4.3-1:

Monitorovací síĢ ke sledování kvantitativního stavu podzemních vod ............ 43

Tab. II-4.3-2:

SíĢ situaþního monitorování chemického stavu podzemních vod ................... 44

Tab. II-4.3-3:

SíĢ provozního monitorování chemického stavu podzemních vod ................. 46

Tab. II-4.4-1:

PĜehled spoleþných ukazatelĤ a daných hodnot použitých pro hodnocení chemického stavu útvarĤ podzemních vod v ýeské republice a NČmecku ...................................................................................... 48

Tab. II-4.4-2:

PĜehled útvarĤ podzemních vod v nevyhovujícím stavu a pĜíþinné vlivy ........ 49

Tab. II-4.4-3:

Výsledky hodnocení stavu útvarĤ podzemních vod – poþet útvarĤ, ve kterých byl vyhodnocen stav jako nevyhovující ......................................... 51

Tab. II-4.4-4:

Výsledky identifikace trendu koncentrací zneþišĢujících látek v útvarech podzemních vod – poþet útvarĤ, ve kterých byl identifikován trend................ 51

Tab. II-5.1.1-1: Operativní cíle v nadregionálních prioritních vodních tocích – obnovení ekologické prĤchodnosti ................................................................................. 60 Tab. II-5.1.2-1: Nadregionální cíle a potĜebné kroky ke snížení vnosu živin v mezinárodní oblasti povodí Labe ................................................................. 66 Tab. II-5.2.2-1: Dosažení cílĤ ekologického a chemického stavu v útvarech povrchových vod do roku 2015 a 2021 ........................................................... 73

115 / 123

Tab. II-5.2.2-2: PĜehled výjimek pro útvary povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe .................................................................................................... 73 Tab. II-5.2.3-1: Dosažení cílĤ chemického a kvantitativního stavu útvarĤ podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe do roku 2015 a 2021 ........................ 74 Tab. II-5.2.3-2: PĜehled výjimek pro útvary podzemních vod v mezinárodní oblasti povodí Labe .................................................................................................... 75 Tab. II-6.1-1:

Ukazatele zásobování vodou pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe ....................................................................................... 78

Tab. II-6.1-2:

Poplatky za pitnou vodu v mezinárodní oblasti povodí Labe.......................... 79

Tab. II-6.1-3:

Ukazatele þištČní odpadních vod pro veĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe ........................................................................................ 81

Tab. II-6.1.1-1: OdbČry vody u zásobování vodou pro neveĜejnou potĜebu v mezinárodní oblasti povodí Labe ................................................................. 83 Tab. II-6.1.1-2: ZemČdČlské plochy, množství využívané vody .............................................. 84 Tab. II-6.2.1-1: Vývoj makroekonomických ukazatelĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe................................................................................................................ 89 Tab. II-6.2.3-1: Vývoj poptávky po vodČ (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství) v mezinárodní oblasti povodí Labe ................................................................. 91 Tab. II-6.2.4-1: Vývoj vypouštČní odpadních vod (domácnosti, prĤmysl, zemČdČlství) v mezinárodní oblasti povodí Labe ................................................................. 91 Tab. II-7.2-1:

Stav realizace opatĜení ve státech v povodí Labe v dobČ pĜedložení dílþí zprávy v roce 2012.................................................................................. 98

Tab. II-10-1:

PĜíslušné orgány státĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe ve vztahu k Rámcové smČrnici o vodách........................................................................ 101

Tab. II-11-1:

Další kontaktní místa k získání podkladových dokumentĤ a informací v ýeské republice, NČmecku a Polsku ........................................................... 103

116 / 123

Seznam obrázkĤ Obr. I-2-1:

Struktura Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe.......................................

8

Obr. I-3-1:

Organizaþní schéma MKOL ............................................................................ 11

Obr. II-2.1-1:

Hlavní typy vlivĤ v útvarech povrchových vod v mezinárodní oblasti povodí Labe .................................................................................................... 20

Obr. II-4.1-1:

Mapa mČrných profilĤ Mezinárodního programu mČĜení Labe ....................... 32

Obr. II-4.2-1:

Podíl útvarĤ povrchových vod podle klasifikace ekologického stavu / potenciálu za jednotlivé koordinaþní oblasti a za celou mezinárodní oblast povodí Labe ......................................................................................... 37

Obr. II-4.2-2:

Hodnocení ekologického stavu / ekologického potenciálu toku Labe ............. 38

Obr. II-4.2-3:

Hodnocení chemického stavu toku Labe ........................................................ 41

Obr. II-5-1:

Environmentální cíle Rámcové smČrnice o vodách ........................................ 53

Obr. II-5.1.1-1: Cíle prĤchodnosti tokĤ v mezinárodní oblasti povodí Labe ............................ 59 Obr. II-6.1.1-1: PĜeprava zboží na Labi a jeho pĜítocích v roce 2010...................................... 87

117 / 123

118 / 123

Literatura European Communities (2003 – 2012): Common Implementation Strategy for the Water Framework Directive (2000/60/EC). Guidance Documents No. 1 – 28 (http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/facts_figures/guidance_docs_en.htm) EU – Water Directors (2008): Conclusions on Exemptions and Disproportionate Costs. Common grounds on exemptions and disproportionate costs. Water Directors’ meeting under Slovenian Presidency, Brdo, 16 – 17 June 2008 EU – Water Directors (2014): WFD Reporting Guidance 2016 (Draft V4.0), July 7, 2014 Evropské hospodáĜské spoleþenství (1976): SmČrnice Rady 76/464/EHS o zneþišĢování nČkterými nebezpeþnými látkami, vypouštČnými do vodního prostĜedí Spoleþenství, resp. smČrnice 2006/11/ES, kodifikované znČní Evropské hospodáĜské spoleþenství (1979): SmČrnice Rady 79/409/EHS o ochranČ volnČ žijících ptákĤ Evropské hospodáĜské spoleþenství (1980): SmČrnice Rady 80/68/EHS o ochranČ podzemních vod pĜed zneþištČním urþitými nebezpeþnými látkami Evropské hospodáĜské spoleþenství (1991a): SmČrnice Rady 91/271/EHS o þištČní mČstských odpadních vod Evropské hospodáĜské spoleþenství (1991b): SmČrnice Rady ze dne 15. þervence 1991 o uvádČní pĜípravkĤ na ochranu rostlin na trh (91/414/EHS) ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Evropské hospodáĜské spoleþenství (1991c): SmČrnice Rady 91/676/EHS o ochranČ vod pĜed zneþištČním dusiþnany ze zemČdČlských zdrojĤ Evropské hospodáĜské spoleþenství (1991d): SmČrnice Rady ze dne 12. prosince 1991 o nebezpeþných odpadech (91/689/EHS) Evropské hospodáĜské spoleþenství (1992): SmČrnice Rady 92/43/EHS o ochranČ pĜírodních stanovišĢ, volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin Evropské spoleþenství (1996): SmČrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování zneþištČní (IPPC) Evropské spoleþenství (1998 / 2009): SmČrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody urþené k lidské spotĜebČ ve znČní naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 1882/2003 ze dne 29. záĜí 2003 a naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 596/2009 ze dne 18. þervna 2009 Evropské spoleþenství (2000): SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky Evropské spoleþenství (2000): Rozhodnutí Komise ze dne 17. þervence 2000 o vytvoĜení Evropského registru emisí zneþišĢujících látek (EPER) podle þlánku 15 smČrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování zneþištČní (IPPC) – 2000/479/ES

119 / 123

Evropské spoleþenství (2006a): NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zĜizuje evropský registr únikĤ a pĜenosĤ zneþišĢujících látek a kterým se mČní smČrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Evropské spoleþenství (2006b): SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o Ĝízení jakosti vod ke koupání a o zrušení smČrnice 76/160/EHS Evropské spoleþenství (2006c): SmČrnice 2006/118/ES Evropského parlamentu a Rady o ochranČ podzemních vod pĜed zneþištČním a zhoršováním stavu ve znČní smČrnice 2014/80/EU ze dne 20. þervna 2014 Evropské spoleþenství (2007): SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik Evropské spoleþenství (2008): SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. þervna 2008, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti moĜské environmentální politiky (rámcová smČrnice o strategii pro moĜské prostĜedí) Evropské spoleþenství (2008 / 2013): SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky ve znČní smČrnice 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mČní smČrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky Evropské spoleþenství (2009a): NaĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 596/2009 ze dne 18. þervna 2009 Evropské spoleþenství (2009b): SmČrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. þervence 2009, kterou se podle smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod FGG Elbe (2013): Sedimentmanagementkonzept der FGG Elbe. Vorschläge für eine gute Sedimentmanagementpraxis im Elbegebiet zur Erreichung überregionaler Handlungsziele. Gemeinsamer Bericht der Bundesländer der Flussgebietsgemeinschaft Elbe und der Bundesrepublik Deutschland. (http://fgg-elbe.de/hintergrundinformationen.html) FGG Elbe (2014): Hintergrunddokument Nährstoffe (http://fgg-elbe.de/hintergrundinformationen.html) Heise S., Krüger F., Baborowski M., Stachel B., Götz R., Förstner U. (2007): Bewertung der Risiken durch feststoffgebundene Schadstoffe im Elbeeinzugsgebiet. Im Auftrag der Flussgebietsgemeinschaft Elbe und Hamburg Port Authority, erstellt vom Beratungszentrum für integriertes Sedimentmanagement (BIS/TuTech) an der TU Hamburg-Harburg. 349 s. Hamburg ISW, Institut für Strukturpolitik und Wirtschaftsförderung Gemeinnützige Gesellschaft mbH (2008): Analyse der Kostendeckung der Wasserdienstleistungen für die Flussgebietseinheit Elbe – Endbericht. Halle (Saale) LABEL – Anpassung an das Hochwasserrisiko im Elbegebiet (2012): Klimawandel im Einzugsgebiet der Elbe – Anpassungsstrategien und Anpassungsmaßnahmen für wassergebundene Nutzungen, INFRASTRUKTUR & UMWELT, Professor Böhm und Partner; L. Hollmann, S. Greis und Dr. P. Heiland, Darmstadt LMBV, Lausitzer und Mitteldeutsche Bergbau-Verwaltungsgesellschaft mbH (2013): Wasserwirtschaftlicher Jahresbericht der LMBV mbH, Senftenberg 120 / 123

Metropolitan Consulting Group (2006): (2006): Studie zum Vergleich Europäischer Wasser- und Abwasserpreise (VEWA). Im Auftrag des Bundesverbands der deutschen Gas- und Wasserwirtschaft (BGW). Bonn MIL, Ministerium für Infrastruktur und Landwirtschaft BB (2014): Informace k dopravní statistice (www.mil.brandenburg.de/cms/detail.php?template=bbo_mir_vst, þerven 2014) Ministerstvo zemČdČlství / Ministerstvo životního prostĜedí ýR (2004): Manuál pro plánování v povodí ýeské republiky. Praktická pĜíruþka implementace. Praha MKOL (1991): První akþní program (Naléhavý program) ke snížení odtoku škodlivých látek v Labi a jeho povodí. Magdeburk MKOL (1996): Akþní program Labe. Magdeburk MKOL (1998): Strategie povodĖové ochrany v povodí Labe. Magdeburk MKOL (2001): Inventarizace pĜímých a nepĜímých prĤmyslových zdrojĤ látek v povodí Labe, jejichž emise je nutno pĜednostnČ snížit. Magdeburk MKOL (2003): Akþní plán povodĖové ochrany v povodí Labe. Magdeburk MKOL (2005a): Mezinárodní oblast povodí Labe – Charakteristiky oblasti povodí, vyhodnocení environmentálních dĤsledkĤ lidské þinnosti a ekonomická analýza užívání vody. Zpráva pro Evropskou komisi podle þl. 15 odst. 2 SmČrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. Ĝíjna 2000 ustavující rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky (Zpráva 2005). Drážćany MKOL (2005b): Labe a jeho povodí – Geografický, hydrologický a vodohospodáĜský pĜehled. Magdeburk MKOL (2005c): ýtvrtá zpráva o plnČní „Akþního programu Labe“ v letech 2003 – 2004. Magdeburk MKOL (2006a): První zpráva o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2005. Magdeburk MKOL (2006b): Zpráva o jakosti vody v Labi 2004 – 2005. Magdeburk MKOL (2007): Mezinárodní oblast povodí Labe – Monitorovací programy podle þl. 8 Rámcové smČrnice. Spoleþná souhrnná zpráva pro Evropskou komisi podle þl. 15 odst. 2 SmČrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. Ĝíjna 2000 ustavující rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky (Zpráva 2007). Magdeburk MKOL (2007): PĜedbČžný pĜehled významných problémĤ nakládání s vodami zjištČných v mezinárodní oblasti povodí Labe – Dokument pro pĜipomínky veĜejnosti dle þl. 14 SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky MKOL (2008): Rybí fauna toku Labe – hodnocení podle Rámcové smČrnice o vodách. Magdeburk MKOL (2009a): Mezinárodní plán oblasti povodí Labe podle þlánku 13 SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2000, kterou se stanoví rámec pro þinnost Spoleþenství v oblasti vodní politiky. ýást A. Magdeburk, 2009

121 / 123

MKOL (2009b): Informaþní list MKOL þ. 3 – prosinec 2009 MKOL (2012a): ZávČreþná zpráva o plnČní „Akþního plánu povodĖové ochrany v povodí Labe“ v letech 2003 – 2011. Magdeburk MKOL (2012b): Mezinárodní varovný a poplachový plán Labe (poslední verze). Magdeburk MKOL (2013a): Informaþní list MKOL þ. 4 – duben 2013 MKOL (2013b): Údržba povrchových vod využívaných pro plavební úþely v povodí Labe s ohledem na zlepšení ekologického stavu / potenciálu. ZávČreþná zpráva. Magdeburk MKOL (2014a): Koncepce MKOL pro nakládání se sedimenty. Návrhy správné praxe pro management sedimentĤ v povodí Labe pro dosažení nadregionálních operativních cílĤ. Magdeburk MKOL (2014b): Mezinárodní program mČĜení Labe (každoroþní aktualizace) MKOL (2015): Mezinárodní plán pro zvládání povodĖových rizik v povodí Labe podle þlánku 7 SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. Ĝíjna 2007 o vyhodnocování a zvládání povodĖových rizik, þást A Ramsarská úmluva (1971): Convention on Wetlands of International Importance especially as Waterfowl Habitat. Ramsar, 2 February 1971 Rindelhardt, U. (2007): Wasserkraftnutzung in Ostdeutschland, Wasserwirtschaft Nr. 6/2007, str. 33 – 36 Umweltbundesamt (2004): Grundlagen für die Auswahl der kosteneffizientesten Maßnahmenkombination zur Aufnahme in das Maßnahmenprogramm nach Artikel 11 der Wasserrahmenrichtlinie – Handbuch. UBA-Texte Nr. 02/2004 (ke stažení i v angliþtinČ – www.umweltbundesamt.de/uba-info-medien/dateien/2592.htm) Umweltbundesamt (2008): Wasserentnahmeentgelte. Stand: Januar 2008. (www.umweltbundesamt.de/Wasserentnahmeentgelte.pdf) Universität Leipzig (2008): Strategien zur Umsetzung der Anforderungen der Wasserrahmenrichtlinie gemäß Artikel 11 Absatz 3 (l) zur Prävention und Verminderung der Folgen unerwarteter Gewässerverschmutzungen aus technischen Anlagen. Forschungsvorhaben im Auftrag des UBA. (http://alert-wfd.net) Wasser- und Schifffahrtsdirektion Nord, Hamburg Port Authority (2008): Strombau- und Sedimentmanagementkonzept für die Tideelbe

122 / 123

PĜíloha

Seznam map Mezinárodní oblast povodí Labe Mapa 1.1:

PĜehled

Mapa 1.3:

Kategorie útvarĤ povrchových vod

Mapa 1.4:

UmístČní a hranice útvarĤ podzemních vod

Mapa 4.1:

Monitorovací síĢ povrchových vod

Mapa 4.2:

Ekologický stav a ekologický potenciál útvarĤ povrchových vod

Mapa 4.3:

Chemický stav útvarĤ povrchových vod

Mapa 4.3.1

Chemický stav útvarĤ povrchových vod – bez všudypĜítomných látek

Mapa 4.4:

Monitorovací síĢ podzemních vod – kvantitativní stav

Mapa 4.5:

Monitorovací síĢ podzemních vod – chemický stav

Mapa 4.6:

Chemický stav a hodnocení trendu útvarĤ podzemních vod

Mapa 4.6.1:

Chemický stav útvarĤ podzemních vod v ukazateli dusiþnany – porovnání výsledkĤ pro 1. a 2. plánovací období

Mapa 4.7:

Kvantitativní stav útvarĤ podzemních vod

Mapa 4.7.1:

Kvantitativní stav útvarĤ podzemních vod – porovnání výsledkĤ pro 1. a 2. plánovací období

Mapa 5.1:

Environmentální cíle pro útvary povrchových vod vþetnČ uplatnČní výjimek – ekologický stav

Mapa 5.2:

Environmentální cíle pro útvary povrchových vod vþetnČ uplatnČní výjimek – chemický stav

Mapa 5.3:

Environmentální cíle pro útvary podzemních vod vþetnČ uplatnČní výjimek – kvantitativní stav

Mapa 5.4:

Environmentální cíle pro útvary podzemních vod vþetnČ uplatnČní výjimek – chemický stav

Mapa 10.1:

PĜíslušné orgány

123 / 123

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD3ęHKOHG

m

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD.DWHJRULHºWYDUįSRYUFKRY½FKYRG

m

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD8PVWÛQDKUDQLFHºWYDUįSRG]HPQFKYRG

m

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD0RQLWRURYDFVĥSRYUFKRY½FKYRG

m

6RKOHGHPQD]QDþQêSRþHWPRQLWRURYDFtFKPtVWSURYR]QtKRPRQLWRURYiQtE\OR NYĤOLSĜHKOHGQRVWLRGMHMLFK]Qi]RUQČQtYPDSČXSXãWČQR

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(NRORJLFN½VWDYDHNRORJLFN½SRWHQFL¡OºWYDUįSRYUFKRY½FKYRG

m

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD&KHPLFN½VWDYºWYDUįSRYUFKRY½FKYRG

m

9ãHFKQ\YêVOHGN\VOHGRYiQtUWXWLYELRWČSRWYU]XMtSĜHNURþHQtSĜtVOXãQpQRUP\ HQYLURQPHQWiOQtNYDOLW\1DUR]GtORGýHVNpUHSXEOLN\E\O\Y1ČPHFNXW\WRYêVOHG N\SĜHQHVHQ\QDYãHFKQ\YRGQt~WYDU\SURWRåiGQêQČPHFNê~WYDUSRYUFKRYêFK YRGQHGRVDKXMHGREUpKRFKHPLFNpKRVWDYX

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD&KHPLFN½VWDYºWYDUįSRYUFKRY½FKYRGȄEH]YġXG\SęWRPQ½FKO¡WHN

m

7DWRNODVLILNDFHFKHPLFNpKRVWDYX~WYDUĤSRYUFKRYêFKYRGVHWêNiOiWHNVþtVO\ DDE DESĜtORKD,VPČUQLFH(6 9ãXG\SĜtWRPQpOiWN\ MDNRUWXĢDOiWN\VUHYLGRYDQêPLQRUPDPLHQYLURQPHQWiOQtNYDOLW\VYêMLPNRXQLNOX DRORYDYþHVNpþiVWLSRYRGt/DEH QHE\O\SĜLNODVLILNDFL]RKOHGQČQ\

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD0RQLWRURYDFVĥSRG]HPQFKYRGȄNYDQWLWDWLYQVWDY

m

9HONiþiVWPRQLWRURYDFtVtWČMHYýHVNpUHSXEOLFHXPtVWČQDYHVYUFKQtFK~WYDUHFK NWHUpQHMVRXNYĤOLSĜHKOHGQRVWLYPDSČ]REUD]HQ\

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD0RQLWRURYDFVĥSRG]HPQFKYRGȄFKHPLFN½VWDY

m

9HONiþiVWPRQLWRURYDFtVtWČMHYýHVNpUHSXEOLFHXPtVWČQDYHVYUFKQtFK~WYDUHFK NWHUpQHMVRXNYĤOLSĜHKOHGQRVWLYPDSČ]REUD]HQ\

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD&KHPLFN½VWDYDKRGQRFHQWUHQGXºWYDUįSRG]HPQFKYRG

m

=YUDWWUHQGX]QHþLãĢXMtFtFKOiWHNQHE\OYýHVNpUHSXEOLFHKRGQRFHQ

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD&KHPLFN½VWDYºWYDUįSRG]HPQFKYRGYXND]DWHOLGXVLÍQDQ\ȄSRURYQ¡QY½VOHGNįSURDSO¡QRYDFREGRE

m

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD.YDQWLWDWLYQVWDYºWYDUįSRG]HPQFKYRG

m

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD.YDQWLWDWLYQVWDYºWYDUįSRG]HPQFKYRGȄSRURYQ¡QY½VOHGNįSURDSO¡QRYDFREGRE

m

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(QYLURQPHQW¡OQFOHSURºWYDU\SRYUFKRY½FKYRGYÍHWQÛXSODWQÛQY½MLPHNȄHNRORJLFN½VWDY

m

3RGOHVRXþDVQpKRVWDYX]QDORVWtE\PRKO\EêWYPH]LQiURGQtREODVWLSRYRGt/DEH YêKOHGRYČXSODWĖRYiQ\YHGUXKpPSOiQRYDFtPREGREt±YêMLPN\SRGOH þORGVWDRGVW569'DOãtLQIRUPDFHMVRXXYHGHQ\YQiURGQtFKSOiQHFK SRYRGt

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(QYLURQPHQW¡OQFOHSURºWYDU\SRYUFKRY½FKYRGYÍHWQÛXSODWQÛQY½MLPHNȄFKHPLFN½VWDY

m

3RGOHVRXþDVQpKRVWDYX]QDORVWtE\PRKO\EêWYPH]LQiURGQtREODVWLSRYRGt/DEH YêKOHGRYČXSODWĖRYiQ\YHGUXKpPSOiQRYDFtPREGREt±YêMLPN\SRGOH þORGVWDRGVW569'DOãtLQIRUPDFHMVRXXYHGHQ\YQiURGQtFKSOiQHFK SRYRGt 9ýHVNpUHSXEOLFHE\ODYêMLPNDÄPpQČSĜtVQpHQYLURQPHQWiOQtFtOH³DSOLNRYiQD SURYãHFKQ\~WYDU\XNWHUêFKVHQD]iNODGČQDYUåHQêFKRSDWĜHQtQHSĜHGSRNOiGi åHE\GRURNXGRViKO\GREUpKRFKHPLFNpKRVWDYX

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(QYLURQPHQW¡OQFOHSURºWYDU\SRG]HPQFKYRGYÍHWQÛXSODWQÛQY½MLPHNȄNYDQWLWDWLYQVWDY

m

3RGOHVRXþDVQpKRVWDYX]QDORVWtE\PRKO\EêWYPH]LQiURGQtREODVWLSRYRGt/DEH YêKOHGRYČXSODWĖRYiQ\YHGUXKpPSOiQRYDFtPREGREt±YêMLPN\SRGOH þORGVWDRGVW569'DOãtLQIRUPDFHMVRXXYHGHQ\YQiURGQtFKSOiQHFK SRYRGt

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD(QYLURQPHQW¡OQFOHSURºWYDU\SRG]HPQFKYRGYÍHWQÛXSODWQÛQY½MLPHNȄFKHPLFN½VWDY

m

Ä3URGORXåHQtOKĤWQDGURN³]DKUQXMHSURGORXåHQtOKĤWGRURNXSRGOH þORGVW569DSURGORXåHQtOKĤWQDGURNSRGOHþORGVWF569 9ýHVNpUHSXEOLFHE\ODYêMLPNDÄPpQČSĜtVQpHQYLURQPHQWiOQtFtOH³DSOLNRYiQD SURYãHFKQ\~WYDU\XNWHUêFKVHQD]iNODGČQDYUåHQêFKRSDWĜHQtQHSĜHGSRNOiGi åHE\GRURNXGRViKO\GREUpKRFKHPLFNpKRVWDYX 3RGOHVRXþDVQpKRVWDYX]QDORVWtE\PRKO\EêWYPH]LQiURGQtREODVWLSRYRGt/DEH YêKOHGRYČXSODWĖRYiQ\YHGUXKpPSOiQRYDFtPREGREt±YêMLPN\SRGOH þORGVWDRGVW569'DOãtLQIRUPDFHMVRXXYHGHQ\YQiURGQtFKSOiQHFK SRYRGt

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

0H]LQ¡URGQREODVWSRYRG/DEH0DSD3ęVOXġQ©RUJ¡Q\

m

5HDOL]DFH

NP

=GURM:DVVHU%/,F.%I*

Odborné zpracování a redakce:

Recommend Documents