Copyright © 2010 IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.
Odborné kapitoly k nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady
ISBN 978-80-86684-60-4
Jitka Šeflová (ed.)
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. sídlo: Mařákova 292/9, Praha 6, 160 00 kancelář: Štěpánská 45, Praha 1, 110 00 tel./fax: +420 222 230 259 e-mail:
[email protected] web: http://www.ireas.cz
Odborné kapitoly k nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady a příklad Moravskoslezského kraje
JITKA ŠEFLOVÁ (ed.)
OOdborné dborné kapitoly kapitolykknakládání nakládánís sbiologicky biologicky rorozložitelnými zložitelnými komunálními komunálnímiodpady odpady
a apříklad příkladMoravskoslezského Moravskoslezskéhokraje kraje
JITKA JITKAŠEFLOVÁ ŠEFLOVÁ(ed.) (ed.)
Autoři kapitol: Ing. Stanislav Čurda, Ph. D., VŠB Ostrava Ing. Tomáš Chorazy, Ph. D., TENZER CONSULTING, s. r. o. Ing. Jan Slavík, Ph. D., VŠE Praha Ing. Jitka Šeflová, IREAS, o. p. s.
Oponenti projektu: Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., Masarykova univerzita Brno Ing. Dagmar Sirotková, VÚV T. G. Masaryka
ISBN
978–80–86684–60–4
Copyright © 2010 IREAS
O BSAH Summary .......................................................................................................... 7 Úvod ................................................................................................................... 8 1 Základní východiska ............................................................................... 9 1.1 Plán odpadového hospodářství České republiky ........................................ 9 1.2 Biologicky rozložitelný odpad ............................................................................ 9 1.3 Složení komunálního odpadu v mikroregionu Židlochovicko ............12 1.4 Vývoj v příštím období..........................................................................................14 1.5 Použité zdroje ..........................................................................................................15 2 Ekonomická analýza nakládání s BRKO a zkušenosti z Německa ................................................................................................16 2.1 Stupeň zavádění speciálních sběrných nádob na BRKO .......................19 2.2 Struktura osídlení...................................................................................................19 2.3 Podíl domovního kompostování biologicky rozložitelných odpadů.........................................................................................................................20 2.4 Podíl obyvatel napojených na systém............................................................21 2.5 Zpoplatnění obyvatel ............................................................................................21 2.6 Objem nádob na BRKO.........................................................................................22 2.7 Náklady tříděného sběru a svozu BRKO.......................................................23 2.8 Náklady zařízení na zpracování bioodpadu ..............................................24 2.9 Náklady tříděného sběru vs náklady na odstranění domovního odpadu.........................................................................................................................26 2.10 Odbyt kompostu a bioplynu ...............................................................................31 2.11 Použité zdroje ..........................................................................................................34 3 Práce s veřejností s ohledem na její zapojení do systému odděleného sběru BRKO......................................................................37 3.1 Efektivní práce s veřejností ................................................................................37 3.2 Komunikace s veřejností a informační kampaň by měla být vedena v několika etapách .................................................................................39 3.3 Příklad informační kampaně ............................................................................41 3.4 Faktory ovlivňující třídění ..................................................................................42 3.5 Poradenské centrum pro obce, domácnosti a podniky..........................43 3.6 Použité zdroje ..........................................................................................................43 3
4 Analýza technologií využívaných v České republice a v zahraničí ............................................................................................ 45 4.1 Domácí kompostování......................................................................................... 46 4.2 Komunitní a obecní kompostování ................................................................ 46 4.3 Kompostování na nezastřešených zakládkách......................................... 47 4.4 Kompostování v biofermentorech nebo v halách s případným dozráváním kompostu na vodohospodářsky zabezpečené ploše..... 47 4.5 Anaerobní digesce ................................................................................................. 47 4.6 Anaerobní fermentace domovních BRO v mokrých procesech.......... 49 4.7 Technologické možnosti zpracování BRKO na bioetanol.................... 52 4.8 Aerobní kompostování spojené s biologickým sušením........................ 52 4.9 Shrnutí technologií ............................................................................................... 55 4.10 Příklady z Moravskoslezského kraje ............................................................. 56 4.11 Použité zdroje.......................................................................................................... 62 5 Sumarizace a vyhodnocení projektů tříděného sběru BRKO v České republice, ukázka vzorového projektu............... 65 5.1 Princip prevence..................................................................................................... 66 5.2 Místo realizace sběru BRKO.............................................................................. 66 5.3 Co se sbírá ................................................................................................................. 66 5.4 Informační kampaně............................................................................................ 67 5.5 Četnost svozu ........................................................................................................... 67 5.6 Nádoby na BRKO a jejich rozmístění ............................................................ 67 5.7 Kvalita a množství sebraného BRKO............................................................. 68 5.8 Nakládání se sebraným BRKO ......................................................................... 69 5.9 Financování sběru BRKO.................................................................................... 71 5.10 Sídelní struktura .................................................................................................... 72 5.11 Vzorová případová studie – pilotní projekt Děčín .................................. 74 5.12 Použité zdroje: ........................................................................................................ 82 6 Zhodnocení zkušeností ze zahraničí ............................................... 83 6.1 Vzorová případová studie – Barcelona, Španělsko ................................ 87 6.2 Použité zdroje.......................................................................................................... 91
4
7 Analýza systému zpracování BRO – provoz, zařízení a odbyt produkovaného materiálu na příkladu Moravskoslezského kraje ...................................................................93 8 Logistika BRKO od původců ke zpracovatelům a návrh systému nakládání s BRKO .................................................................98 8.1 Základní systém řešení logistiky BRKO v rámci územního celku......98 8.2 Návrh logistického systému............................................................................100 8.3 Vzorový příklad navržení systému nakládání s BRKO v Moravskoslezském kraji ...................................................................................104 Seznam zkratek ......................................................................................... 114
S EZNAM OB RÁ ZKŮ A TAB UL EK Graf 1: Graf 2: Tabulka 1: Tabulka 2: Obr. 1: Obr. 2: Obr. 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: Tabulka 3: Tabulka 4: Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Obr. 10:
Vývoj produkce BRO v letech 2002–2006 .........................................11 Vývoj produkce BRKO v letech 2003–2007 ......................................11 Výsledky rozboru SKO z města Židlochovice – hmotnostní a procentní zastoupení jednotlivých frakcí......................................12 Výsledky rozboru SKO z města Rajhrad – hmotnostní a procentní zastoupení jednotlivých frakcí......................................12 BRKO..................................................................................................................13 Papír, papírové obaly.................................................................................13 Nápojové kartony atd. ...............................................................................13 PET .....................................................................................................................13 Ostatní plasty (mix) ....................................................................................14 Sklo a skleněné obaly .................................................................................14 Mix textilu a obuvi .......................................................................................14 Mix kovů...........................................................................................................14 Základní schéma integrovaného systému nakládání s odpady............................................................................................................18 Druhy nádob/pytlů a jejich ceny...........................................................23 Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit .........24 Investiční a provozní náklady kompostáren dle plánovaných kapacit ..................................................................................24 Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit .........25 Investiční náklady kompostáren...........................................................25 Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit .........26 Fáze tříděného sběru..................................................................................27 5
Graf 3: Graf 4: Tabulka 9: Obr. 11: Tabulka 10: Obr. 12: Tabulka 11: Tabulka 12: Tabulka 13: Tabulka 14: Tabulka 15: Obr. 13: Tabulka 16: Tabulka 17: Graf 5: Tabulka 18: Graf 6: Obr. 14: Obr. 15: Obr. 16: Tabulka 19: Tabulka 20: Obr. 17: Tabulka 21: Tabulka 22: Tabulka 23: Tabulka 24: Tabulka 25: Tabulka 26: Tabulka 27: Tabulka 28: Tabulka 29: Tabulka 30:
Náklady ve venkovské zástavbě ........................................................... 28 Náklady v městské zástavbě................................................................... 29 Výkupní ceny a zelené bonusy pro spalování bioplynu.............. 33 Grafická podoba www stránek ............................................................. 44 Technologie a jejich výhody a nevýhody........................................... 55 Kraj Moravskoslezský................................................................................ 58 Seznam koncových zařízení nakládání s BRO – ostatní ............ 59 Seznam koncových zařízení nakládání s BRO – kompostárny ................................................................................................. 59 Seznam koncových zařízení nakládání s BRO – spalovny ........ 60 Struktura sídelní soustavy podle velikostních kategorií ........... 73 Struktura obcí v ČR podle velikostních kategorií v letech 2005 až 2007 ................................................................................................ 73 Mapa ČR a hustota osídlení.................................................................... 74 Složení směsného komunálního odpadu v roce 2005 ................. 79 Složení směsného komunálního odpadu v roce 2006 ................. 79 Složení SKO v letech 2005 a 2006........................................................ 79 Hmotnost a náročnost svozů ................................................................. 80 Vývoj svozu BRKO ....................................................................................... 81 Dvě technologicky různé kompostárny na území MSK.............. 93 Kompostárna vedle tělesa skládky...................................................... 94 Nesprávné nakládání s BRO................................................................... 95 Míra využití projektované kapacity.................................................... 96 Volné kapacity BRKO................................................................................. 96 Základní schéma integrovaného systému nakládání s odpady ........................................................................................................... 99 Podíl BRKO v SKO......................................................................................104 Přehled výchozích dat.............................................................................105 Stávající zařízení.......................................................................................107 Stávající zařízení II ..................................................................................108 Spalovna........................................................................................................108 Volné kapacity a spalovna ....................................................................109 Volné kapacity a spalovna II................................................................109 Vytřídění 10 % BRKO ..............................................................................110 Snížení produkce SKO .............................................................................111 Kombinace opatření ................................................................................112
6
S U MM A RY Expert chapters dealing with the management of biodegradable municipal waste and the example of the MoraviaSilesia region The publication summarises the experiences gained from the creation of a draft‐system that would deal with the management of biodegradable muni‐ cipal waste (BMW) within a chosen region of the Czech Republic – the Mora‐ via‐Silesia region. Such a system would indicate a method on how to achieve the goals stated in the directive 1999/31/EC about waste‐management, i.e. decreasing the amount of biodegradable municipal waste that is being placed in dumping grounds. Since part of the end result of the project also included an economical and technological analysis, and an evaluation of the hitherto experiences and the additional important topics dealing with the manage‐ ment of biodegradable municipal waste, the publication includes selected chapters which can be used as guidelines when applying these experiences in other regions of the Czech Republic. The publication summarises results that could be of help especially to municipalities creating systems that would deal with the management of biodegradable municipal waste. The first chapter summarises the primary objectives and data dealing wi‐ th the management of biodegradable municipal waste. The second chapter includes a detailed economical analysis dealing with BMW with the use of case‐studies from Germany. Because public awareness and information‐ campaigns are an important part of the BMW system, the third chapter deals only with this issue. Chapter four gives us a basic outline of the technologies which are used in the treatment of this waste. The fifth chapter summarises the experiences gained from the executed pilot‐projects within the Czech Republic, while the sixth chapter shows end‐results of the use of the BMW system from abroad. Key words: biodegradable municipal waste, management of waste, inte‐ grated system of management of biodegradable municipal waste. JEL classification: Q540, Q520, D400
7
Ú VOD Tato publikace vznikla v rámci projektu „Návrh integrovaného systému na‐ kládání s BRKO v Moravskoslezském kraji“ realizovaného pro Ministerstvo životního prostředí České republiky v letech 2008–2009. Pro realizaci pro‐ jektu byl vytvořen tým expertů ze společnosti IREAS, Institutu pro struktu‐ rální politiku, o. p. s., Vysoké školy báňské a dalších externích expertů. Stěžejním cílem projektu bylo vytvoření návrhu systému nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) v rámci vybraného regionu v České republice, který by naznačil způsob, jak splnit cíle formulo‐ vané ve směrnici 1999/31/EC o skládkování odpadu v rámci tohoto regionu. Protože součástí výstupů projektu byly i ekonomické analýzy, analýzy tech‐ nologií, vyhodnocení dosavadních zkušeností a další zajímavé skutečnosti týkající se nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady, vznik‐ la následující publikace, která představuje určité vodítko pro aplikaci zkuše‐ ností i v ostatních regionech České republiky. Součástí následující publikace je souhrn poznatků, které byly v průběhu projektu získány a které by mohly pomoci zejména obcím při vytváření systémů nakládání s biologicky rozloži‐ telnými komunálními odpady. V první kapitole jsou shrnuty základní pojmy a východiska související s biologicky rozložitelnými odpady. Druhá kapitola obsahuje podrobnou ekonomickou analýzu nakládání s BRKO s využitím případových studií z Německa. Protože informování veřejnosti a informační kampaně jsou důle‐ žitou součástí systému nakládání s BRKO, je věnována této problematice samostatná třetí kapitola. Ve čtvrté kapitole je vytvořen základní přehled technologií, které jsou využívány pro zpracování těchto odpadů. Pátá kapitola shrnuje zkušenosti z realizovaných pilotních projektů v České republice a šestá uvádí několik příkladů řešení systému nakládání s BRKO ze zahraničí. Problematika provozu a odbytu je zdůrazněna na příkladu Moravskoslez‐ ského kraje v sedmé kapitole a následně v osmé kapitole je uveden příklad navržení integrovaného systému nakládání s BRKO v Moravskoslezském kraji.
8
1
ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA
1.1
Plán odpadového hospodářství České republiky
Zákon č. 197/2003 Sb., o plánu odpadového hospodářství České republiky (dále POH) vycházející z Evropské legislativy si klade jako jeden z hlavních cílů snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpa‐ dů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozlo‐ žitelných komunálních odpadů (dále BRKO) vzniklých v roce 1995. Dalšími cíli uvedenými v POH jsou:
▪
zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komu‐ nálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000,
▪
snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného sni‐ žování.
V této souvislosti byla také na konci roku 2008 vydána vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými od‐ pady. Tato vyhláška udává především seznam biologicky rozložitelných od‐ padů a požadavky na jejich kvalitu při vstupu do technologického zpracování – technické a technologické požadavky pro kompostárny a bioplynové stani‐ ce, požadavky na kvalitu výstupů z těchto zařízení a možnosti jejich dalšího použití. V prosinci 2008 byl také vydán nový Metodický návod o podrobnos‐ tech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.
1.2
Biologicky rozložitelný odpad
Biologicky rozložitelným odpadem se dle zákona o odpadech rozumí jaký‐ koli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu a je speci‐ fikován v příloze č. 1 vyhlášky č. 314/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Biologicky rozložitelný odpad je v odpadovém hospodářství objemově a hmotnostně nejvýznamnější skupinou komunálních odpadů (podle mnoha výzkumů tvoří v současné době asi 50 % směsného komunálního odpadu (dále jen SKO), doložený vlastní rozbor směsného komunálního odpadu z léta 2007 ukazuje na množství o něco nižší – řádově 43 %).
9
Způsob nakládání s ním může pozitivně i negativně ovlivnit základní slož‐ ky životního prostředí. Sám o sobě je ve většině případů bioodpad obsažený ve směsném komunálním odpadu neškodná látka, ale jeho smícháním s ostatními druhy odpadů přispívá ke zvýšení škodlivých a nekontrolovatel‐ ných reakcí na skládkách. Organický odpad se na skládkách rozkládá za anae‐ robních podmínek, vytváří se při tom skládkový plyn, ve kterém je v největší míře zastoupen metan (CH4). Metan je jedním z hlavních příčin vzniku sklení‐ kového efektu. Nesprávné zacházení, nakládání a odstraňování biologicky rozložitelných odpadů má negativní dopad na ekonomickou zátěž obcí a občanů. Komposto‐ váním v blízkosti vzniku biologicky rozložitelných odpadů lze ušetřit v někte‐ rých případech až polovinu nákladů na odvoz těchto odpadů. Dalším příno‐ sem je ušetření financí za nákup hnojiv nebo pěstovatelských substrátů na zazeleňovací práce v obci, pěstování v zahradě nebo v domácnosti. Dále v textu jsou uvedeny grafy, které znázorňují vývoj množství BRO v letech 2002–2006 a dále BRKO v letech 2003–2007. Údaje o množství BRO jsou převzaty z evidence Výzkumného ústavu vo‐ dohospodářského T. G. M., v. v. i. a jedná se o veškeré biologicky rozložitelné odpady kromě BRKO ze směsného komunálního odpadu, což znamená, že přehled BRO zahrnuje také kategorii č. 20, tj. rovněž složky odděleného sběru mimo obalových materiálů. Jsou to např. papír a lepenka, biologicky rozloži‐ telné odpady z kuchyní a stravoven, jedlý olej a tuk, ostatní dřevo, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků včetně hřbitovů, odpad z tržišť. Údaje o množství BRKO jsou získány přepočtem obsahu biologicky rozlo‐ žitelných složek v rámci směsného komunálního odpadu (běžný svoz, velko‐ objemový odpad a odpady z komunálních služeb – čištění ulic, tržišť a parků mimo odděleně sbírané složky SKO, které jsou zahrnuty v rámci produkce BRO). Složení SKO prochází v posledních letech vývojem, který je možno charakterizovat postupným zvyšováním podílu biologicky rozložitelných složek z 40 % v roce 1995 na 48 % v roce 2000, 54 % v roce 2010, 56 % v roce 2013 s předpokladem růstu až na 60 % v roce 2020. Ve sledovaném období je počítáno s následujícím podílem biologicky rozložitelných složek: 2003 – 49,8 %; 2004 – 50,4 %; 2005 – 51 %; 2006 – 51,6 % a 2007 – 52,2 %. Další prognózu vývoje množství BRKO a s tím související množství zpra‐ covatelských kapacit uvádí v článku zveřejněném v časopise Odpady ze dne 9. 12. 2008 kolektiv autorů ECO‐Management, s. r. o. Brno a SITA CZ, a. s.
10
Graf 1: Vývoj produkce BRO v letech 2002–2006 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000
Kg
6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
Roky
Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v. v. i.
Graf 2: Vývoj produkce BRKO v letech 2003–2007 1 600 000 1 400 000 1 200 000
Kg
1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2003
2004
2005 Roky
2006
2007
Zdroj: Množství SKO, údaje Českého statistického úřadu; přepočet BRKO viz výše v textu
11
1.3
Složení komunálního odpadu v mikroregionu Židlochovicko
V rámci mikroregionu Židlochovicko byl realizován rozbor složení komunál‐ ního odpadu. Rozbor provedla společnost TANZER CONSULTING, s. r. o. v rámci mezinárodního projektu Transfer know‐how při tvorbě efektivního kompostování na jižní Moravě v létě 2007 na skládce odpadů A.S.A. Žabčice. Jako vzorky byly použity odpady z měst Židlochovice a Rajhrad (ta byla předem vybrána a schválena při zasedání na MěÚ Židlochovice). Dovezené vzorky o celkové hmotnosti 230,7 kg (město Židlochovice), resp. o celkové hmotnosti 191,7 kg (město Rajhrad), byly následně roztříděny dle projektové metodiky. Tyto vzorky představují jednak odpady ze smíšené zástavby (pane‐ lové domy a rodinné domy se zahrádkou) za město Židlochovice a odpady z vesnické zástavby, tj. rodinné domy se zahrádkou za město Rajhrad. Výsledky samotného rozboru ukazují následující tabulky, grafy a obrazo‐ vá dokumentace.
Tabulka 1:
Výsledky rozboru SKO z města Židlochovice – hmotnostní a procentní zastoupení jednotlivých frakcí
Obec/Druh Tetra Ostaní Kovy Hmotnost BRO Papír PET Sklo Textil NO Ostatní odpadu Pak plasty mix celkem Židlochovice 79,8 18,4 (v kg)
2,4 2,6
20
12,1 4,8
3,3 0,1
87,2
230,7
%
1,0 1,1
8,7
5,2
1,4 0,0
37,8
100,0
34,6 8,0
2,1
Výsledky rozboru SKO z města Židlochovice – procentní zastoupení jednotlivých
Tabulka 2:
Výsledky rozboru SKO z města Rajhrad – hmotnostní a procentní zastoupení jednotlivých frakcí
Obec/Druh Tetra Ostaní Kovy Hmotnost BRO Papír PET Sklo Textil NO Ostatní odpadu Pak plasty mix celkem Rajhrad (v kg)
64,8 18,6
4
%
33,8 9,7
2,1
3,9 22,1 7,8 2
11,5 4,1
5,9
4,9
2,7
57
191,7
3,1
2,6
1,4
29,7
100,0
Dle zjištěných výsledků z provedeného rozboru lze konstatovat, že teoretic‐ ký obsah BRKO 50 % používaný statistiky je v podstatě reálný (např. je uváděn společností EKO‐KOM). Tento rozbor provedený v suchém letním období uka‐ zuje obsah BRKO 43 % (biologicky rozložitelný komunální odpad + papír), a to za obě města Židlochovice i Rajhrad. Z výsledků rozboru je však zřejmé, že ve
12
městě Rajhrad je nižší podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů a vyšší podíl papíru. Stejně tak je v Rajhradě vyšší obsah PET, Tetra Paků a ostatních plastů, textilu a kovů ve srovnání s Židlochovicemi. Na základě vý‐ sledku tohoto rozboru lze konstatovat, že v Židlochovicích dochází k efektivněj‐ šímu vytřídění separovatelných frakcí směsného komunálního odpadu. Přes‐ to v obou městech dochází k úspěšnému separování druhotných surovin. Ostatní odpad uvedený jako jedna z vytříděných frakcí obsahuje ostatní neurčený materiál, zejména použité dětské pleny, hygienické vložky apod. a dále i malé množství biologicky rozložitelných odpadů nevhodných ke kompostování, zejména odpadní maso a masné výrobky.
Obrazová dokumentace z rozboru SKO města Židlochovice Obr. 1:
BRKO
Obr. 2:
Papír, papírové obaly
Obr. 3:
Nápojové kartony atd.
Obr. 4:
PET
13
Obr. 5:
Ostatní plasty (mix)
Obr. 6:
Sklo a skleněné obaly
Obr. 7:
Mix textilu a obuvi
Obr. 8:
Mix kovů
1.4
Vývoj v příštím období
Z cílů, které si stanovila EU a které byly implementovány do POH ČR, a statis‐ tik MŽP vyplývá, že bude třeba v roce 2010 odklonit ze skládkovaného odpa‐ du více jak čtvrtinu celkové produkce BRKO a v roce 2013 až polovinu celko‐ vé produkce BRKO. Dosažení tohoto cíle nebude jednoduché ani levné. Nej‐ větší odpovědnost leží nejenom na domácnostech, ale hlavně městech a ob‐ cích, které zajišťují sběr a následné nakládání s BRKO.
14
Pro zajištění stanovených cílů lze využít následující řešení:
▪ ▪
celkově snížit produkci komunálního odpadu,
▪
zajištění separovaného sběru BRKO a jejich následné využití v odpovídajících zařízeních,
▪
posílit spalování komunálního odpadu (nové spalovny, dostatečné vy‐ užití současných kapacit).
výstavby nebo dostatečné využití zařízení na nakládání s BRO – kom‐ postárny, bioplynové stanice, MBÚ,
Možnosti minimalizace biologicky rozložitelných odpadů jsou zejména u zemědělských bioodpadů, ale velké množství zaujímá i odpad z údržby zeleně. Tyto odpady by na skládku měly vstupovat co nejméně. Abychom naplnili Směrnici rady 1999/31/EC, o skládkování odpadů, měly by se po‐ stupně vyseparovat i odpady z komunální sféry jako jsou kuchyňské odpady a odpady ze zahrad. Také pro kaly z ČOV je kompostování považováno za jedno z nejlepších řešení. Bohužel prozatím těmto řešením nenahrává legisla‐ tiva a současné fungování trhu v této oblasti. Svůj podíl na náročnosti nakládání s BRKO má i současné financování od‐ děleného sběru. Zjednodušeně platí, že zatímco na logistiku sběru dalších běžných komodit odděleného sběru, tj. v podstatě na „obalový materiál“, u nás přispívá obcím autorizovaná společnost EKO‐KOM (sklo, PET a ostatní plasty, Tetrapak a jiné kartonové obaly), systém sběru BRKO musí být plně financován obcemi. Navíc, za vytříděné obalové materiály zpracovatelé platí jako za surovinu, ale provozovatelům kompostáren, bioplynovým stanicím a jiným zařízením musí obce za jeho zpracování zaplatit plnou výši. Výše uvedené skutečnosti způsobují to, že plnění národních závazků a snižo‐ vání množství ukládaného BRKO na skládky je v současnosti nesnadný úkol.
1.5
Použité zdroje
Český statistický úřad, 2009, http://www.czso.cz. Informační servery Krajských úřadů ČR jednotlivých krajů. Rozbor složení komunálního odpadu, interní studie, TANZER CONSULTING, s. r. o., 2009. Přehled zařízení 2009, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v. v. i., dostupné on‐line http://ceho.vuv.cz/CeHO/CeHO/Bioodpad/ BRO_Prehled_zarizeni/204/204.HTM.
15
2
EKONOMICKÁ ANALÝZA NAKLÁDÁNÍ S BRKO A ZKUŠENOSTI Z NĚMECKA
Návrh integrovaného systému nakládání s bioodpady v Moravskoslezském kraji zohledňuje náklady, které je podle období vzniku možné rozdělit na:
▪ ▪ ▪
náklady sběru BRKO, náklady na logistiku BRKO a náklady na využití (resp. odstranění) BRKO (INFA, 2006).
Ve fázi sběru BRKO od občanů se jedná o:
▪
náklady na samotný systém sběru (počet a objem speciálních sběr‐ ných nádob, sběrné pytle – např. z kompostovatelných materiálů, vel‐ koobjemové kontejnery, kontejnery, které jsou součástí sběrného dvo‐ ra, struktura území a počet obyvatel),
▪
náklady na vozový park (dvounápravová, resp. třínápravová vozidla, tradiční zadní nakladače a boční nakladače),
▪
náklady na personál (podle počtu obsluhujících pracovníků od jed‐ noho řidiče – bez obsluhy nakládání – v případě bočního nakladače v zástavbě jedno nebo dvougeneračních domů až do čtyř spolupracov‐ níků v případě svozu v hustě osídlených oblastech se zajištěním kom‐ plexních služeb),
▪
náklady na administrativu (plánování procesu sběru, pokud je mož‐ né tyto náklady sledovat odděleně).
Neméně důležitým faktorem ovlivňujícím nákladovou strukturu vedle již jmenovaných parametrů je i logistika. Náklady na logistiku ovlivňuje přede‐ vším (INFA, 2006):
▪
struktura osídlení (povaha zástavby – sídlištní, zástavba rodinných domů, kombinovaná zástavba),
▪
podíl občanů napojených na systém sběru BRKO (sběrné nádoby na BRKO, resp. pytle),
▪ ▪
frekvence svozu odpadu (směsný/ BRKO),
▪
časové nároky na přepravu (oportunitní náklady) do oblasti sběru a k zařízení na překládání odpadu,
▪
vzdálenost svozové oblasti od zařízení na využití odpadů.
samotný výkon (počet sběrných nádob na automobil a den, množství sebraného odpadu na automobil a den),
16
Vedle těchto faktorů ovlivňujících nákladovou strukturu nakládání s BR‐ KO jsou v případě využívaných zařízení významné i technické parametry, jako např.:
▪ ▪ ▪
velikost zařízení (roční kapacita),
▪
povaha strojního vybavení.
míra využití kapacit zařízení, způsob nakládání s odpady (zařízení na využití odpadu, zařízení na mechanicko‐biologickou úpravu pro odpad z domácností resp. pro směsný komunální odpad, kompostování resp. zplyňování bioodpadu),
Kromě toho vznikají náklady na správu, např.:
▪ ▪ ▪
vymáhání poplatků, práce s veřejností, plánování svozových tras.
Sledování těchto nákladů je však problematické, protože většinou není možné vnímat tyto náklady odděleně od ostatních položek. Pokud má být celý systém nakládání s BRKO samofinancovatelný, pak výši nákladů systému ovlivňuje odbyt finálních produktů (kompost aj.) na trhu. Zisk z prodeje fi‐ nálních produktů (kompost, resp. energie) by měl pokrýt náklady provozu systému sběru a nakládání s BRKO. V opačném případě není tento systém nakládání s BRKO finančně udržitelný. Přehled nejdůležitějších nákladů uvádí následující obrázek.
17
Obr. 9:
Základní schéma integrovaného systému nakládání s odpady Klíčová nákladová položka
Úprava, využívání a odstraňování odpadu
Svoz/popř. dálková přeprava
Nakládání s BRKO
přistavení sběrných nádob na využitelné složky
Nákladní automobily Personál Sběrné nádoby
Sběr S + T + E (U)
Nákladní automobily Personál Sběrné nádoby
popř. překládka a dálková přeprava U+T+E
Nákladní automobily Personál Sběrné nádoby
Úprava odpadu
Zařízení Personál
popř. dálková přeprava T+E
Nákladní automobily Personál
Využití a odstranění odpadu
Zařízení Personál Tržby
S = sběr odpadu (vč. nákladů na sběrné nádoby); T = přeprava; E = vyprázdnění; U = překládka; Zdroj: INFA (2006)
18
Při úvahách o nákladech provozování systému nakládání s BRKO není možné zapomenout na klíčový faktor, který ovlivňuje výši celkových nákladů, a sice samotný výkon (neboli množství produkovaných BRKO). Jelikož se jakákoli změna ve výkonu projeví na celkové výši nákladů celého systému, pak je v procesu zavádění systému nakládání s BRKO třeba věnovat pozor‐ nost faktorům, které mají vliv na celkové množství produkovaných BRKO. Analýza společnosti MURL (1999) považuje za nejvýznamnější následující faktory:
▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ 2.1
stupeň zavádění speciálních sběrných nádob na BRKO, strukturu osídlení, podíl domovního kompostování BRKO, podíl obyvatel napojených na systém, zpoplatnění obyvatel, objem sběrných nádob na BRKO.
Stupeň zavádění speciálních sběrných nádob na BRKO
Množství sebraného BRKO je závislé na míře vybavenosti obyvatel obce sběrnými nádobami na BRKO. Čím více obyvatel je zapojeno do systému sbě‐ ru BRKO (neboli čím vyšší je vybavenost obyvatel sběrnými nádobami), tím vyšší je množství BRKO. Ačkoli není tato skutečnost nijak překvapující, svědčí o tom, že projektované výkony (kapacity zařízení, logistika apod.) je třeba plánovat s ohledem na celoplošné pokrytí obce sběrnými nádobami na BRKO.
2.2
Struktura osídlení
Také struktura osídlení ovlivňuje množství sebraného BRKO. Z příkladu obcí ze spolkové země Severní Porýní‐Vestfálsko je zřejmé, že s rostoucím podí‐ lem obyvatel žijících v rodinných domech (jedno nebo vícegeneračních) roste i množství produkovaného BRKO. Jinými slovy řečeno, zatímco v případě městské zástavby (sídlištní zástavba, resp. zástavba převážně bytových do‐ mů) se množství BRKO pohybuje okolo 60–75 kg/obyv./rok, pak v případě smíšené zástavby dosahují maxima až 150 kg/obyv/rok a v případě vesnické zástavby (roztroušená zástavba rodinných domů) až 180 kg/obyv/rok (s průměrem okolo 90–110 kg/obyv/rok). I v případě vesnické zástavby je však možné sledovat některé výjimky, kdy specifické množství BRKO nedosahuje uvedených průměrů. Důvodem je především domácí kompostování obyvatel a využívání kompostu na vlastních zahrádkách. Takový bioodpad nevstupuje do oficiální statistiky a specifické množství BRKO v obci klesá.
19
2.3
Podíl domovního kompostování biologicky rozložitelných odpadů
Dalším faktorem, který ovlivňuje celkové množství odděleně sbíraných a využitých biologicky rozložitelných odpadů, je i podíl domácností, jež tento odpad pocházející z domácnosti resp. ze zahrad, využijí prostřednictvím do‐ mácího kompostování. Takové domácnosti se obvykle neúčastní systému odděleného sběru BRKO vytvořeného obcí, protože biologicky rozložitelné odpady mohou využít v rámci vlastních kapacit. Jak ukazují zkušenosti ně‐ meckých obcí, čím větší je podíl domácností kompostujících bioodpad v rámci vlastních kompostérů, tím méně BRKO v dané obci vzniká. Ve vesnické zá‐ stavbě může při 90 % podílu domácností na domovním kompostování množ‐ ství sebraného BRKO poklesnout až na 60 kg/obyv/rok. Pozitivní efekty vybavenosti domácností domovními kompostéry však mohou narážet na současný trend přechodu domácností od produkčních k krasným zahradám (Slejška, 2006). Při projektování nároků na sběr a svoz BRKO v rámci sledovaného regionu bude nutné tato specifika náležitým způ‐ sobem zohlednit. Dle Gallenkempera a Doedense (1994) může množství bio‐ logicky rozložitelných odpadů, které jsou předmětem domovního komposto‐ vání, dosahovat až 15–80 kg/obyv/rok, což by zcela zásadním způsobem ovlivnilo výkony systému. Analýza MURL (1999) rovněž upozorňuje na skutečnost, že součástí do‐ movního kompostování mohou být pouze vybrané biologicky rozložitelné odpady (listí, větve apod.), jejichž kompostování není doprovázeno negativ‐ ními externími efekty (zápach, hmyz apod.). Z tohoto důvodu je v obcích, které nejsou napojeny na systém tříděného sběru BRKO do sběrných nádob a yužívají pouze domovního kompostování, možné sledovat vyšší produkci směsného komunálního odpadu než v obcích, kde obyvatelé mohou sběrné nádoby na BRKO využít. Uvedené chování domácností má ještě jeden důležitý důsledek – pouhé domovní kompostování nemá vliv na signifikantní pokles směsného komunálního odpadu, což s sebou přináší i zvýšené náklady v důsledku vyšších výkonů. Na poklesu směsného komunálního odpadu se může podílet pouze kombinace podpory domovního kompostování a sběr‐ ných nádob na BRKO. Doporučení – měly by být vytvořeny motivační podmínky pro domácnos‐ ti v hledání cest, jak BRKO kompostovat na místě vzniku. Domovní kom‐ postování výrazně snižuje náklady celého systému sběru BRKO, protože sni‐ žuje výkon systému. Z tohoto důvodu se nabízí možnost poskytovat kom‐ postéry domácnostem zdarma či za zvýhodněnou cenu. Opět by však náklady této akce neměly přesáhnout užitky z poklesu výkonu systému.
20
2.4
Podíl obyvatel napojených na systém
I v tomto případě analýza německých obcí nepřinesla žádné překvapivé zjiš‐ tění. Čím více obyvatel je napojeno na systém tříděného sběru (jako povin‐ nost), tím vyšší je množství sebraného BRKO. V případě dobrovolnosti účasti na systému tříděného sběru BRKO množství sebraných biologicky rozložitel‐ ných odpadů klesá. Doporučení – povinné zapojení obyvatel do tříděného sběru BRKO je z hlediska komplexnosti systému žádoucí, avšak na druhou stranu by měly být definovány výjimky, které zohledňují především strukturu osídlení. To platí především pro vesnickou zástavbu (řídce osídlené oblasti), v níž do značné míry funguje domovní kompostování. Povinné napojení na systém sběrných nádob by neúměrně zvyšovalo náklady systému. Stejně tak v případě sídlištní zástavby by využívání sběrných nádob mělo být pouze dobrovolné, protože v případě povinného třídění hrozí nebezpečí záměrného znehodnocování vytříděného materiálu, a tím i zvyšování nákladů na násled‐ né nakládání se znehodnoceným materiálem (lze očekávat především jeho ukládání na skládku).
2.5
Zpoplatnění obyvatel
Významný vliv na motivaci obyvatel třídit BRKO, resp. předcházet jeho vzni‐ ku mají platby za BRKO. Z výsledků analýzy MURL (1999) vyplývá, že moti‐ vační platby podporující domovní kompostování způsobují na jedné straně pokles množství BRKO, ale z výše uvedených důvodů také nárůst směsného komunálního odpadu. Naopak v případě, kdy je zpoplatněna přímo produkce BRKO, jeho množství signifikantním způsobem klesá. Pokles je přitom mno‐ hem větší, než když jsou náklady na BRKO hrazeny z poplatku za směsný komunální odpad. Účinnějším nástrojem zpoplatnění je přitom poplatek za BRKO dle jeho hmotnosti (vážený sběr BRKO), naopak nižší účinnost vykazu‐ je poplatek dle objemu sběrné nádoby či frekvence svozu. Doporučení – zpoplatnění BRKO zvyšuje pocit odpovědnosti obyvatel za jimi produkovaný odpad a externí náklady, které vznikají v důsledku jeho využívání, resp. odstraňování. Poplatky za BRKO by však měly být nižší než platby za směsný komunální odpad (odhaduje se 20–30 %), což by mělo motivovat obyvatele k třídění BRKO a jeho ukládání do speciálních sběrných nádob. Problematické je vyvážení výše platby tak, aby platba současně pod‐ porovala ke skutečnému domovnímu kompostování (a nikoli pouze předstí‐ ranému kompostování) a neměla za následek snahu uspořit náklady nelegál‐ ními způsoby nakládání s BRKO. V případě, že mají obyvatelé možnost volby mezi domovním kompostováním a využíváním sběrné nádoby na BRKO, pak by dle MURL (1999) platba domácnosti v případě domovního kompostování
21
měla být zhruba o 10–30 % nižší než platba za tříděný sběr BRKO do speciál‐ ních kontejnerů.
2.6
Objem nádob na BRKO
Neméně významným faktorem je i specifický objem sběrných nádob na BRKO na obyvatele. Analýza MURL (1999) potvrzuje, že čím vyšší je specifický ob‐ jem sběrné nádoby, tím vyšší je množství sebraného BRKO. Zdůvodnění může spočívat v tom, že v případě větších objemů je možné do sběrných nádob ukládat i BRKO, který by obvykle byl součástí domovního kompostování. Doporučení – objem sběrných nádob na BRKO by měl respektovat lokální podmínky, tzn. frekvenci svozu, resp. strukturu zástavby. Současně by měl předcházet snaze stlačovat odpad v nádobě, ale zároveň by měla být zacho‐ vána motivace pro domácnosti hledat jiné způsoby nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (domovní kompostování). Analýzy ze spolkové země Severní Porýní‐Vestfálsko ukazují, že by se optimální objem podle struktury osídlení měl pohybovat od 5–20 l na osobu a týden (5 l v centrech měst a 20 l v zástavbě rodinných domů). Objem sběrné nádoby rovněž závisí na předpo‐ kládané frekvenci svozu, která by neměla především z hygienických důvodů přesáhnout dvoutýdenní svoz (v případě husté zástavby je možné zvažovat i týdenní svoz). Význam faktorů ovlivňujících výkon systému nakládání s BRKO spočívá v tom, že zcela zásadním způsobem ovlivňují nákladovost systému. Zavedení systému musí předcházet zodpovězení systémových otázek typu: Jaká bude odpovědnost obyvatel za produkovaný BRKO (vč. způsobu zpoplatnění)? Jakým způsobem bude probíhat tříděný sběr BRKO (sběrné nádoby, sběrné sáčky, velkoobjemové kontejnery)? Jak velké sběrné nádoby budou mít oby‐ vatelé k dispozici? Odpovědi na tyto otázky mají zcela zásadní dopad na ob‐ jem výkonů, a tedy i na celkové náklady systému. Při volbě parametrů systé‐ mu by měl být kladen důraz na rovnováhu mezi náklady a výnosy systému. Jelikož úspěšnost systému a vytvoření dostatečných zdrojů na jeho finan‐ cování do značné míry závisí na akceptaci obyvatel, součástí úvah o nákla‐ dech systému budou i náklady na marketingové kampaně, které na jedné straně vytvoří předpoklad pro dostatečné kvalitní vstupy do procesu využití (odbyt produktu kompostování do značné míry závisí na čistotě vstupů) a na druhé straně budou představovat prevenci bojkotu systému ze strany obyva‐ tel. I v tomto případě však musí platit, že náklady marketingové kampaně musí generovat odpovídající příjmy systému.
22
2.7
Náklady tříděného sběru a svozu BRKO
Jak vyplývá z výsledků projektu „Strategie prevence vzniku a třídění využi‐ telných složek komunálního odpady na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice“, náklady na pořízení sběrných nádob (bez DPH) se v roce 2007 pohybovaly na zhruba následující výši.
Tabulka 3:
Druhy nádob/pytlů a jejich ceny
Druh nádoby/pytle
Cena (Kč/ks)
Sběrné nádoby (compostainer) – 120 litrů
900
Sběrné nádoby (compostainer) – 240 litrů
1 200
Nádoby do domácností – 10 litrů/ks
115
Biodegradabilní sáčky do domácností (5 ks/domácnost/měsíc)
2,80
Zdroj: Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpady na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice Pakliže bychom uvažovali náklady na sběr BRKO (nákup sběrných nádob) přepočítané na 1 obyv., pak dle projektu „Výzkum možností využívání biood‐ padu a zeleného odpadu z městských aglomerací“ se v případě sídlištní zá‐ stavby pohybují kolem 50–100 Kč/obyv., přičemž náklady na samotný provoz pak 810–1 670 Kč/t. Jiný projekt „Materiálové toky a nakládání s odpady – nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálové‐ ho a energetického využití“ vychází z následujících údajů tříděného sběru BRKO:
▪ ▪ ▪
BRKO 1 050 Kč/t, ostatní BRO 1 250 Kč/t, odpad zeleně 1 500 Kč/t.
Dle údajů od TANZER CONSULTING, s. r. o. (2007) činí současná celková cena svozu po obci za 1 km přibližně 90 Kč. Cena přepravy jen ze sběrných středisek na kompostárnu a přeprava mezi obcemi je cca 30 Kč/km. Náklady tříděného sběru BRKO uvedené v předchozím textu ovlivňuje ce‐ lá řada regionálně specifických aspektů, a proto jsou uvedené náklady pouze orientační. V rámci tohoto projektu budeme uvažovat možnosti optimalizace nákladů ve formě využití stávající infrastruktury (sběrných nádob, svozové techniky apod.), využití speciálního softwaru pro plánování optimálních svo‐ zových tras (např. využití GPS) či potenciálu prevenčních opatření typu do‐ movního kompostování apod.
23
2.8
Náklady zařízení na zpracování bioodpadu
I v tomto případě se bude jednat pouze o orientační náklady, protože inves‐ tiční náklady zařízení (budeme uvažovat pouze kompostárny či bioplynové stanice) jsou závislé na projektované kapacitě (výkonu systému) 1 a provozní náklady odráží vytíženost kapacit zařízení (i v tomto případě bude platit, že čím vyšší je vytížení kapacit zařízení, tím nižší jednotkové provozní náklady je možné očekávat). Kromě velikosti zařízení výši nákladů ovlivňuje i zvolená technologie, kvalita zpracovávaného odpadu apod. Následné shrnutí údajů o investičních a provozních nákladech pochází z projektu „Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunál‐ ního odpady na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice“ (i tyto údaje jsou však převzaty z jiných projektů vědy a výzkumu). Následná tabulka obsahuje údaje o investičních nákladech kom postáren dle jejich provozní kapacity. Údaje potvrzují uvedenou skutečnost, že s rostoucí kapacitou klesají jednotkové náklady na tunu odpadu.
Tabulka 4: Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit Investiční náklady (mil. Kč)
Kapacita (tun BRO/rok)
Stavební
Strojně technologická
20 000 (vlastní mechanizace)
15
8
20 000 (zapůjčení mobilní mechanizace)
15
1,8
600 (vlastní mechanizace)
3,3
1
Zdroj: Realizační program pro BRO (2004) Informace v následující tabulce uvádí provozní a investiční náklady krech‐ tových kompostáren dle instalovaného výkonu (dle sborníku příspěvků z konference Envikongres, 2006).
Tabulka 5: Investiční a provozní náklady kompostáren dle plánovaných kapacit Náklady (v Kč/t)
Kapacita (tun BRO/rok)
Investiční
Provozní
300–500
846 – 3 778
188 – 358
500–1 000
762 – 3 598
180 – 320
2 742 – 2 961
304 – 362
5 000–7 000
Zdroj: Envikongres (2006) 1
S rostoucí kapacitou zařízení jednotkové investiční náklady klesají!
24
Dalším možným zdrojem dat o provozních a investičních nákladech kom‐ postáren je projekt „Materiálové toky a nakládání s odpady – nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a ener‐ getického využití“. Údaje se týkají centrální kompostárny v Brně o současné kapacitě 35 000 tun odpadu ročně s předpokládaným navýšením kapacity na 70 000 tun ročně.
Tabulka 6: Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit Náklady (v Kč/t)
Kapacita (tun BRO/rok)
Investiční
Provozní
35 000
1 114
557
70 000
698
302
Zdroj: Materiálové toky a nakládání s odpady – nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a energetického využití Posledním zdrojem dat je výzkumná zpráva TANZER CONSULTING, s. r. o. (2007), která uvažuje kompostárnu o kapacitě 7 500 tun odpadu ročně. Údaje jsou uvedené v následující tabulce.
Tabulka 7: Investiční náklady kompostáren Náklady (v Kč/t)
Kapacita (tun BRO/rok) 7 500
Investiční*
Provozní
1 127
218
Zdroj: TANZER CONSULTING, s. r. o. *Tyto investiční náklady jsou děleny na investice do nemovitostí (zpevněná a vyspádovaná plocha, komunikace, jímka odpadních vod a mostová váha – celkem 5,75 mil. Kč) a do movitých věcí (traktor, překopávač, štěpkovač a síto – celkem 2,7 mil. Kč). Pro úplnost uveďme ještě náklady na bioplynové stanice. Dle údajů z konference Envikongres (2006) jsou provozní a investiční náklady v závislosti na kapacitě zařízení následující.
25
Tabulka 8: Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit Náklady (v Kč/t)
Kapacita (tun BRO/rok)
Investiční
Provozní
12 000
3 000
402
50 000
2 000
318
Zdroj: Envikongres (2006) Posledním údajem jsou provozní a investiční náklady zařízení anaerobní digesce v Brně o plánované kapacitě 30 000 tun BRO ročně. Dle údajů z výzkumného projektu „Materiálové toky a nakládání s odpady – nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a ener‐ getického využití“ činí provozní náklady 335 Kč/t odpadu a investiční nákla‐ dy 4 667 Kč/t ročně. Jak je zřejmé z uvedených údajů o nákladech zařízení, které mohou být potenciálně součástí navrhovaného integrovaného systému, tyto náklady se v řadě případů značným způsobem liší. Tato skutečnost je důsledkem rozdílů v chápání provozních a investičních nákladů podle jednotlivých položek. Z tohoto důvodu je možné informace získané z různých zdrojů považovat pouze za orientační. Pro konkrétní kalkulaci investičních a provozních nákla‐ dů tak bude klíčový charakter zařízení, jeho technické a technologické vyba‐ vení, kapacita, personální náročnost apod. Náklady je proto nutné kalkulovat vždy na podmínky určitého regionu. Součástí úvah o nákladové náročnosti integrovaného systému sběru a vy‐ užití BRKO v Moravskoslezském kraji byla i analýza potenciálních racionali‐ začních mechanismů. Jedním z těchto opatření je využití modelů optimalizace přepravních nákladů (logistika) od domácností k zařízením na využití, resp. odstranění odpadu. V úvahu byla brána i možnost využít přeshraničních ka‐ pacit na využívání biologicky rozložitelných odpadů, jež vychází ze specific‐ kých geografických podmínek Moravskoslezského kraje. Pro investice do zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů byla sledována i mož‐ nost využití stávajících nemovitostí.
2.9
Náklady tříděného sběru vs náklady na odstranění domovního odpadu
Klíčovou otázkou, kterou si obce v souvislosti se zavedením systému tříděné‐ ho sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu kladou, je skuteč‐ nost, zda nebude oddělený sběr organické složky v porovnání se stávajícím systémem nakládání s domovními odpady příliš nákladný. Jinými slovy řeče‐ no, zda náklady spojené s logistikou (především sběr a přeprava) a odstraně‐
26
ním domovního odpadu nejsou nižší, než součet nákladů spojených s logisti‐ kou a využitím odděleně sebraného BRKO a nákladů logistiky a odstranění zbytkového odpadu (viz následující diagram).
Obr. 10: Fáze tříděného sběru TŘÍDĚNÝ SBĚR
1. fáze
2. fáze
domovní odpad
BRKO
logistika
zbytkový odpad
odstranění
logistika
odstranění, resp. využití
Je nasnadě, že rozhodování obcí ve prospěch zavedení systému tříděného sběru BRKO bude pravděpodobnější v případě, kdy náklady odděleného sbě‐ ru BRKO a zbytkového odpadu budou nižší než náklady nakládání s domovními odpady před zavedením systému. V roce 2006 byla podobná analýza realizována v podmínkách Německa2 s tím, že výsledky komparace obou naznačených systémů z pohledu vyvola‐ ných nákladů do značné míry závisí na: (a) struktuře osídlení, (b) míře zapo‐ jení obyvatel do systému tříděného sběru BRKO, (c) frekvenci sběru domov‐ ního odpadu, resp. BRKO a zbytkového odpadu, (d) technickém zabezpečení svozu (např. druh vozidla či množství osob zajišťujících svoz) a (e) rozdílu mezi náklady na odstranění resp. využití zbytkového odpadu a BRKO. Následující grafy naznačují výsledky komparativní analýzy nákladů dvou různých systémů – systému bez tříděného sběru BRKO a systému, kdy je BRKO odděleně sbíráno. Z těchto grafů je zřejmé, že jak v případě venkovské, tak v případě měst‐ ské zástavby je systém tříděného sběru BRKO spojen s vícenáklady na logisti‐ ku (sběr a přeprava), a to 12 % v případě venkovské, resp. 11 % v případě městské zástavby. Naopak v případě nákladů na nakládání s BRKO (kom‐ 2
INFA (2006).
27
postování) a zbytkovým odpadem (spalování) je zřejmé, že oddělený sběr BRKO, resp. oddělené nakládání s BRKO a zbytkovým odpadem je spojeno s úsporami, a to 22 % v případě venkovské a 9 % v případě městské zástavby. Zvážíme‐li celkové náklady spojené s odděleným sběrem BRKO, pak z následujících obrázků vyplývá, že jak v případě venkovské, tak i městské zástavby je oddělený sběr spojen s úsporami nákladů. Pro venkovskou zá‐ stavbu 14 % a pro městskou zástavbu 3 %.
Graf 3: Náklady ve venkovské zástavbě
28
Graf 4: Náklady v městské zástavbě
Zdroj: INFA (2006)
Zajímavou součástí citované studie je i analýza toho, jaký musí být rozdíl mezi náklady odstraňování domovního resp. zbytkového odpadu a náklady na využití BRKO, aby zavedení nádoby na tříděný sběr BRKO bylo nákladově neutrální (aby nevyvolávalo vícenáklady). Výsledek uvádí, že v případě ven‐ kovské zástavby stačí, aby rozdíl byl mezi 20–25 eur/t a v případě městské zástavby i 50–60 eur/t. Tato analýza vychází z nákladových podmínek naklá‐ dání s odpady v Německu, kdy náklady na odstraňování odpadu jsou v průměru o 60 % vyšší než náklady na využití BRKO (kompostování). Uvedená analýza následně uvažuje tři modelové případy poměru nákladů odstraňování zbytkového odpadu a využití BRKO:
▪
střední náklady na odstranění zbytkového odpadu a střední náklady na využití BRKO (145 eur/t, resp. 60 eur/t),
▪
vysoké náklady na odstranění zbytkového odpadu (230 eur/t, resp. 60 eur/t),
▪
vysoké náklady využití BRKO (145 eur/t, resp. 100 eur/t).
V případě venkovské zástavby by první případ vedl k 14 % poklesu celko‐ vých nákladů na nakládání s odpady (resp. 3 % poklesu v případě městské zástavby). Druhý případ by vedl k 22 % poklesu nákladů na nakládání s odpady ve venkovské zástavbě a 7 % poklesu nákladů v městské zástavbě. Třetí případ by vedl k 4 % poklesu nákladů na nakládání s odpady ve venkov‐
29
ské zástavbě a 1 % nárůstu nákladů v případě městské zástavby. Z této analý‐ zy je naprosto zřejmé, že vliv poměru nákladů různých způsobů nakládání s odpady na celkovou změnu nákladů v případě zavedení nádoby na tříděný sběr BRKO je zcela zásadní. Ačkoli nákladové podmínky hrají pro zavedení tříděného sběru BRKO klí‐ čovou roli, pak v procesu implementace jsou důležité i jiné aspekty. V první řadě je třeba zvážit otázku, zda účast obyvatel na tříděném sběru biologicky rozložitelných odpadů bude povinná či pouze na dobrovolné bázi. Česká republika jde cestou povinného sběru BRKO, jež byla součástí naposledy navrhovaného zákona o odpadech. V zahraničí (a především v Německu) je obcím dána volnost v rozhodování o tom, zda zavést povinnost tříděného sběru BRKO, či nikoli. Zavedení systému je závislé na struktuře osídlení, což znamená, že v obcích s rozptýleným osídlením tyto systémy nejsou povinné (jedním z důvodů je i skutečnost, že v takových oblastech probíhá individuál‐ ní kompostování a současně by jakýkoli organizovaný způsob sběru BRKO byl spojen s prohibitivními náklady). Současně i v oblastech s vysokou hustotou osídlení (např. sídlištní zástavba) je tříděný sběr BRKO organizován na dob‐ rovolné bázi. Důvodem je zejména obava ze znečištění vytříděného odpadu. Další otázkou je míra motivace k tomu, aby lidé odpad skutečně třídili. Jedním z nástrojů, který je v současné době využíván v zahraničí, jsou moti vační platby za produkovaný BRKO. Hypotéza při aplikaci tohoto nástroje je zřejmá: čím více člověk třídí BRKO, tím více šetří náklady související s odpady. Sazba motivační platby by však neměla demotivovat spotřebitele v případě, že se rozhodne pro individuální kompostování. Právě z tohoto důvodu studie MURL (1999, s. 80) doporučuje, aby celková platba v případě, že se člověk vzdá účasti na tříděném sběru a preferuje individuální kom‐ postování, byla o 10–30 % nižší, než pokud se člověk systému tříděného sbě‐ ru účastní. Současně by ale platba měla být motivační, tzn. měla by motivovat člověka k tomu, aby preferoval tříděný sběr BRKO před produkcí směsného komunálního odpadu. Zmíněná studie proto doporučuje, aby platba v případě, kdy člověk BRKO skutečně třídí, byla o 20–30 % nižší než v případě, kdy produkuje jen směsný komunální odpad (MURL, 1999, s. 81). V souvislosti s platbami za BRKO je třeba vyřešit i otázku objemu sběr ných nádob (viz kapitola 2.6.), přičemž opět je třeba dbát na to, aby objem sběrné nádoby na jedné straně motivoval k třídění BRKO, ale na straně druhé nedemotivoval k individuálnímu třídění BRKO. Z tohoto důvodu je důležité nastavení horní hranice specifického objemu sběrné nádoby, protože právě ta vede k tomu, že člověk při vyšší produkci BRKO, než je objem sběrné nádoby, má motivaci k individuálnímu kompostování (specifický objem sběrné nádo‐ by je např. udáván jako 5–20 l/obyv/týden). Objem sběrné nádoby by však
30
v žádném případě neměl být vyšší než 80–240 l (např. 700 l či 1 100 l)3. Hlavním důvodem je obava ze zneužívání těchto nádob pro odhazování dru‐ hů odpadu, které do sběrných nádob na BRKO nepatří (např. směsný komu‐ nální odpad). Dalším aspektem tříděného sběru BRKO, který se významným způsobem promítá do celkových nákladů systému, je periodicita tříděného sběru. Studie MURL (1999) uvádí, že optimální je v případě zástavby rodinných domů (především z hygienických důvodů dvoutýdenní svoz BRKO, v případě husté zástavby center měst nebo sídlišť pak týdenní svoz BRKO). Nedílnou součástí procesu zavádění systému tříděného sběru BRKO jsou i informační kampaně pro veřejnost. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že forma a obsah poskytovaných informací je závislá na okamžiku, v kterém se systém zavádění sběrných nádob na BRKO nachází. Důraz je kladen zejména na periodicitu poskytování informací. Informace v dostatečném množství a kvalitě brání způsobům jednání, které vedou k narušení systému tříděného sběru BRKO (např. stlačování obsahu nádob či odhazování odpadu, který do sběrné nádoby na BRKO nepatří). Vedle těchto informací však obce disponují i dalšími možnostmi, jak předcházet těmto nežádoucím způsobům nakládání s BRKO. Dle studie MURL (1999, s. 83) se jedná především o následující stra‐ tegie:
▪
umístění sběrné nádoby na stinné místo (brání se nadměrnému tlení obsahu sběrných nádob);
▪ ▪ ▪
poskytnutí sběrné nádoby o dostatečném objemu;
▪ ▪
balení problematických, resp. vlhkých a zapáchajících BRKO do papíru;
použití sběrných nádob na BRKO, které je možné těsně uzavřít; přidávání do nádob tzv. strukturních materiálů (např. větve stromů a keřů, papír); časté vyprazdňování a čištění odpadových košů v domácnosti.
Podrobněji o informačních kampaních viz dále.
2.10 Odbyt kompostu a bioplynu Pro financování systému tříděného sběru BRKO v obcích je klíčové zajištění odbytu po produktech procesu využití BRKO, neboli kompostu a dalších produktech zpracování BRKO. Současně hrají velice klíčovou roli i náklady 3
Na druhou stranu při příliš malém objemu sběrných nádob hrozí nebezpečí, že do těchto sběrných nádob nelze umístit např. větve stromů a keřů, což snižuje míru využívání těchto sběrných nádob pro zahradní odpad.
31
alternativních způsobů nakládání s komunálními odpady (náklady na uklá‐ dání odpadu na skládky či jeho energetické využití). Jak je patrné z následují‐ cího citátu, pak efektivnost systému tříděného sběru nelze hodnotit bez zna‐ losti nákladů způsobů nakládání s odpady v situaci, kdy nelze odpad využít. „Uvažujme, že firma musí zaplatit 20 jednotek za recyklaci tuny odpadu. Získaný materiál může být za 10 prodán místnímu zpracovateli odpadu. V takovéto situaci nemůžeme říct, že recyklace je neefektivní, ale musíme do uvažování zahrnout i mezní náklady jiného způsobu odstranění odpadu. Pokud jsou tyto náklady 20 na tunu, přináší varianta recyklace zisk + 10 (10 vyděláme + 20 ušetříme – 20 jsou náklady.)“ (Tietenberg 1996). Současný problém s odbytem kompostu pramení z toho, že finální uživa‐ telé nejsou ochotni zaplatit cenu, která odpovídá ekonomickým parametrům systému sběru a zpracování BRKO. Jak varuje Heyworth (2002; s. 209), situ‐ ace může být pouze horší, protože rostoucí produkce kompostu jako důsle‐ dek evropské regulace nakládání s biologicky rozložitelnými odpady má za následek stav, kdy nabídka převyšuje poptávku po kompostu. Jelikož není možné přizpůsobit programy podpory využívání biologicky rozložitelného odpadu současné výši cen kompostu na trhu, jedinou možností, jak při sou‐ časných cenách uplatnit kompost na trhu, je přesvědčit konečné uživatele, že užitky plynoucí ze spotřeby jsou vyšší než náklady na nákup kompostu. Heyworth (2002, ibid) uvádí, že v minulosti byly učiněny pokusy, jak kal‐ kulovat cenu dle nutriční hodnoty (dusík, fosfor, draslík apod.) s tím, že opro‐ ti umělým hnojivům je možné tuto hodnotu zvýšit o přidání hořčíku, síry, bóru apod. Současně ale autor zdůrazňuje, že nevýhodou takového postupu je skutečnost, že tyto prvky nemohou být do půdy aplikovány odděleně (tzn. pouze tehdy, když je to potřeba). Jinými slovy řečeno pro farmáře tyto prvky mo‐ hou, ale také nemusí mít v době aplikace žádnou hodnotu. K tomu je třeba rovněž připočíst náklady na skladování, přepravu a aplikaci do půdy, které jsou vyšší v případě kompostu než v případě umělého hnojiva. Hayworth (2001) uzavírá, že je obtížné obhájit vyšší cenu kompostu v případě, že by tato vyšší hodnota měla být založena pouze na vyšší nutriční hodnotě kompostu. Mezi hlavní odběratele kompostu patří zemědělství, krajinná tvorba, re‐ kreační zahradnictví, komerční zahradnické práce, vinařství či ovocnářství, pozemní práce, rekultivace, komunální práce apod. Právě zajištění odbytu kompostu u této cílové skupiny je pro financování celého systému tříděného sběru a využití BRKO naprosto zásadní. Potenciál pro zvyšování odbytu je patrný především v oblasti rekultivací starých ekologických zátěží, krajinné tvorbě a zahradnické činnosti. Naopak značně rizikovou oblastí je odbyt u zemědělského sektoru, a to především kvůli poklesu orné půdy (na druhou stranu je třeba přiznat, že tento pokles mezi lety 2000–2007 činil pouze 1,6 %) a kvůli preferenci průmyslových hnojiv a systému pronájmu půdy, kdy zemědělci nemívají velkou tendenci udržovat půdu v dobrém stavu.
32
V souvislosti s odbytem kompostu bylo v roce 1999 provedeno dotazníkové šetření u provozovatelů kompostáren v Německu s cílem zjistit, jaké bariéry pociťují v případě odbytu kompostu (MURL, 1999; s. 159). I přesto, že nelze pl‐ nohodnotně porovnávat podmínky využívání BRKO v Německu a v České repub‐ lice, mohou výsledky tohoto šetření představovat zajímavý signál pro zvyšování odbytu kompostu v České republice. Mezi hlavními bariérami byly jmenovány:
▪
vysoký podíl živočišné výroby, resp. malý podíl orné půdy (+ vysoký podíl lesních ploch),
▪ ▪ ▪ ▪ ▪
konkurence výrobců kompostu nižší jakosti, vztah obyvatel k potenciálně využitelným plochám pro aplikaci kompostu, konkurence využití kalů z čistíren odpadních vod, nadměrná regulace, akceptace nabízené ceny kompostu.
Výroba kompostu a jeho uplatnění na trhu je pouze jednou z možností vy‐ užití BRKO. Neméně důležitým způsobem využití BRKO je i jeho využití v bioplynových stanicích a následný prodej vyrobené elektrické energie z bioplynu. Tento způsob využití BRKO má oproti kompostování a prodeji kompostu jednu zcela zásadní výhodu: stát garantuje výkupní ceny elektřiny dodané do sítě, jež vzniká spalováním bioplynu v bioplynových stanicích, resp. zelené bonusy (prodej elektřiny na volném trhu za tržní ceny, přičemž distributor je povinen uhradit tzv. zelený bonus). Současné hodnoty výkupní ceny elektřiny a zelených bonusů jsou patrné z následující tabulky.
Tabulka 9:
Výkupní ceny a zelené bonusy pro spalování bioplynu
Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě (Kč/MWh)
Zelené bonusy (Kč/MWh)
Spalování bioplynu v bioplynových stanicích kategorie AF1*
4 120
2 580
Spalování bioplynu v bioplynových stanicích kategorie AF2**
3 550
2 010
Zdroj: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů * AF1 jsou zemědělské bioplynové stanice, které zpracovávají více než 50 % cíleně pěstované biomasy a nezpracovávají žádné odpadní suroviny. ** AF2 jsou ostatní, např. komunální bioplynové stanice, které nesplňují charakteristiky AF1.
33
Je nasnadě, že využívání BRKO by se týkalo druhé skupiny bioplynových stanic, kde výkupní cena představuje 3,55 Kč/kWh. Efektivitu systému třídě‐ ného sběru a využití BRKO v bioplynových stanicích však kromě povinných výkupních cen ovlivňují i další faktory. Hrůza a Stober (2009) uvádí následu‐ jící faktory:
▪ ▪ ▪ ▪
cena vstupní suroviny, kvalitní technologie, průběh fermentačního procesu, vedlejší přínosy (např. lepší hospodaření s živinami ze statkových hnojiv, možnost úspory průmyslových hnojiv, zlepšení krmivové zá‐ klady, protože méně kvalitní siláže a senáže se zužitkují na výrobu bi‐ oplynu či zisk s dosud nevyžívaných surovin jako jsou výpalky a jiné odpady, nebo zelená hmota z údržby veřejných ploch).
Hlavním záměrem této kapitoly bylo nastínit vybrané faktory, které ovliv‐ ňují ekonomiku systému tříděného sběru a využití BRKO v podmínkách České republiky. Jako inspirační zdroj sloužily zkušenosti z Německa, které však v řadě případů mohou poskytovat důležité podněty pro implementaci po‐ dobných systémů v České republice. Především je zřejmé, že zavedení třídě‐ ného sběru BRKO v obcích nemusí být ztrátovou činností, a to i v situaci ros‐ toucích nákladů na odstraňování zbytkového odpadu (např. jeho ukládáním na skládky). Významnou roli v analýze ekonomiky provozu systému nakládá‐ ní s BRKO hrají i podmínky odbytu výstupních produktů procesu využití – kompostu, resp. bioplynu (vč. tzv. fermentačního zbytku). Podpora výkupních cen elektřiny vyrobené z bioplynu státem představuje významný příspěvek do zlepšení ekonomiky nakládání s BRKO.
2.11 Použité zdroje BAČÍK, O.: Jak na bioodpady? Zkušenosti z Německa (IV.), Odpady 3/2006. BAUER, F.: Ze zbytků jídla elektřina a teplo, Odpadové Fórum 12/2005. BERGER, P.: Komunitní kompostování v Göteborgu, Odpady 10/2007. FAVOINO, E.: Composting across Europe, dostupné on‐line http://kallithea.hua.gr/compost.net/Favoino%202,%20composting% 20across%20Europe.pdf, poslední přístup 13. 11. 2008. FAVOINO, E.: Oddělený sběr kompostovatelných odpadů, kompostování a biologická úprava zbytkového odpadu. Zkušenosti a současné trendy v Evropě, 2003, ISSN 1801‐2655, dostupné on‐line http://biom.cz/ clanky.stm? x=148778, poslední přístup 13. 11. 2008.
34
GALLENKEMPER, B. – DOEDENS, H.: Getrennte Samlung von Wertstoffen des Hausmülls, Abfallwirtschaft in Forschung und Praxis, Band 65, Berlin: Erich Schmidt Verlag. HABART, J. – VÁŇA, J.: Marketing prodeje kompostů, Časopis Odpady 3/2005. HEYWORTH, A.: The value of compost, In: Evropská komise. Applying compost benefits and needs, Seminář Proceedings, Brussels, 22– 23 November 2001, dostupné on‐line http://ec.europa.eu/environment/ waste/pdf_comments/040119_proceedings.pdf, poslední přístup 14. 6. 2009. HORSÁK, Z.: Komplexní řešení biologicky rozložitelných odpadů z měst a obcí, Odpadové Fórum 1/2005. HRŮZA, R. – STOBER, K.: Co ovlivňuje efektivitu provozu bioplynové stanice, dostupné on‐line http://biom.cz/cz‐bioplyn/odborne‐clanky/ co‐ovlivnuje‐efektivitu‐provozu‐bioplynove‐stanice, poslední přístup 16. 6 .2009. INFA: Kostenbetrachtung für die separate Bioabfallsammlung und – behandlung im Vergleich zur gemeinsamen Entsorgung mit dem Restabfall, Endbericht für den VHE, 23. Mai 2006. KÁRA, J.: Biologicky rozložitelný komunální odpad, Odpadové Fórum 11/2005. MOŇOK, B.: Bioodpad problém? Riešenie – kompostovanie!, 2003, ISSN 1801‐ 2655, dostupné on‐line http://biom.cz/clanky.stm?x=118424, poslední přístup 13. 11. 2008. MURL: Bioabfallsammlung und Kompostverwertung in Nordrhein‐Westfalen, November 1999. NĚMEC, J.: Sběr bioodpadů – komfort versus náklady, Odpadové Fórum 3/2007. PRUNEL, T.: Nakládání s odpady, Sborník k projektu Vytvoření integrovaného systému ochrany životního prostředí v Ekoregionu Úhlava na základě principů místního partnerství, 2008, dostupné on‐line http://www.ekoznacka.cpkp.cz/texty%20a%20prezentace/nakladani %20s%20odpady/Nakladani_s_odpady_text.pdf, poslední přístup 1. 11. 2008. SLEJŠKA, A. : Sběr a využívání odpadů ze zahrad, Biom.cz, 14. 1. 2004, ISSN 1801‐2655, přístup on‐line http://biom.cz/index.shtml?x=160376, poslední přístup 14. 11. 2008. SLEJŠKA, A.: Sběr a komunitní kompostování domovních bioodpadů v ČR, 2002, ISSN 1801‐2655, dostupné on‐line http://biom.cz/clanky.stm?x=71651, poslední přístup 11. 11. 2008.
35
SLEJŠKA, A.: Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (1) Miláno východ, 2003, ISSN: 1801‐2655, dostupné on‐line http://biom.cz/index.shtml?x=123290, poslední přístup 13. 11. 2008. TANZER CONSULTING, s. r. o.: Transfer know‐how při tvorbě efektivního kompostování na jižní Moravě, návrhová část – mikroregion Hustopečsko, srpen 2007. TIETENBERG, T.: Natural Resource Economics, Harper Collins College Publishers, 1996. VaV/SP/2f1/77/07 Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpady na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při NF VŠE, 2007. VaV/SL/7/48/05 Materiálové toky a nakládání s odpady – nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a energetického využití, Dekont International, s. r. o., 2007. VaV/SM/720/1/03 Výskyt dominantních zdrojů biologicky rozložitelného odpadu v ČR. Identifikace a popis zásadních původců BRO, trendy vývoje produkce a možnosti alternativního využívání a odstraňování, Dekont International, s. r. o., 2005. VaV/SL/7/115/05 Výzkum možností využívání bioodpadu a zeleného odpadu z městských aglomerací, SAKO Brno, a. s., 2005.
36
3
PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ S OHLEDEM NA JEJÍ ZAPOJENÍ DO SYSTÉMU ODDĚLENÉHO SBĚRU BRKO
Výchova a vzdělávání je naprosto nezbytná součást moderního odpadového a surovinového hospodaření společnosti. Je však třeba zdůraznit, že zatímco vzdělávání v rámci škol a školských zařízení je i díky práci různých nevlád‐ ních organizací, kolektivních systémů producentských odpovědností za obaly, elektro atd. na poměrně dobré úrovni, v podstatě neexistuje systém vzdělá‐ vání měst a obcí, které jsou však za nakládání s komunálními odpady odpo‐ vědné. Taktéž působení na domácnosti a dospělou populaci bývá úkolem zástupců měst a obcí.
3.1
Efektivní práce s veřejností
V oblasti nakládání s BRKO je nezbytné, aby se zástupci měst a obcí soustředi‐ li na informování a vzdělávání obyvatel v této oblasti, neboť bez kvalitní in‐ formační kampaně je i sebelepší navržení systému nakládání s BRKO často neúčinné. Kroky komunikační kampaně:
▪ ▪ ▪ ▪
Záměry a cíle komunikační kampaně. Cílové skupiny (děti a mládež, školitelé, veřejnost). Nástroje. Vyhodnocení.
Hlavním cílem, k němuž povede práce s veřejností, je buď podpora do‐ movního kompostování nebo zvýšení množství vytříděného BRKO k jeho dalšímu zpracování. Cílem je tedy přesvědčit producenty komunálního odpa‐ du třídit biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu. Dosažení tohoto cíle je náročné, neboť se často jedná o změnu již zažitých vzorců chování. K tomu, aby producenti BRKO tento odpad třídili, případně dále využívali, je nutné, aby sami byli přesvědčeni, že třídění má smysl a je pro ně a jejich okolí výhodné. V podstatě existují dvě základní technická řešení, která zajistí dosažení tohoto cíle.
▪
Komunitní a domovní kompostování je pro obec nejméně nákladným řešením – BRKO se v celkovém množství odpadu sníží.
▪
Samotný separovaný sběr a svoz – většinou pro obec finančně náročný.
37
K tomu, aby mohl být BRKO dále zpracováván, je nutné zajistit jeho po‐ třebnou kvalitu (čistotu). Z těchto důvodů je důležité občany – producenty BRKO, dostatečně informovat o správném způsobu třídění. Komunikace s veřejností a dobře zpracovaná a cílená informační kampaň je nejdůležitější částí projektu třídění BRKO, protože tento systém je závislý na spolupráci s občany. Podle některých autorů závisí 80 % úspěchu celého projektu právě na dostatečné informovanosti veřejnosti (Moňok, 2005). Pro komunikaci s veřejností o BRKO lze využít následujících komunikač‐ ních nástrojů, které by měly být vhodně vybrány a kombinovány, aby došlo k požadovanému ovlivnění cílové skupiny:
▪
komunikace prostřednictvím médií – zřízení internetového portálu, kte‐ rý se zabývá danou problematikou (např. http://www.biosance.cz/), te‐ levizní spoty (regionální i celostátní TV), natáčení odborných pořadů, reklama, tiskové zprávy, využití místního rozhlasu atp.,
▪
akce pro veřejnost – pořádání osvětových akcí (např. zábavnou for‐ mou pro děti), soutěže, informační stánky na výstavách, pořádání ex‐ kurzí do kompostáren, bioplynových stanic atp.,
▪
přímá komunikace s veřejností – přednášky, besedy, semináře, osobní návštěvy domácností atd.,
▪
tištěné materiály, které informují a usnadní třídění KO – informační le‐ táky, svozové kalendáře, brožury, plakáty, vzdělávací materiály pro děti (např. pexeso, omalovánky).
Nelze jednoznačně stanovit, které komunikační nástroje budou v informační kampani účinnější. V rámci rozhovorů se zástupci obcí, které realizovaly projekty na třídění a využívání BRKO, byly kladeny otázky týkající se informační kampaně. Z šetření vyplývá, že nejčastěji byly využívány tištěné informační materiály (letáky, svozové kalendáře), a zveřejňování informací o systému třídění BRKO v místním tisku. Dále se osvědčily obchůzky domác‐ ností, při nichž byly obyvatelům zapojeným do systému rozdány sáčky s kompostem. Zástupci obcí zároveň potvrdili, že čím byla informační kampaň intenzivnější, tím byly výsledky třídění a sběru lepší. Z průzkumu, který jsme prováděli v roce 2008, vyplynuly následující zá‐ věry: nejvíce preferovaným komunikačním nástrojem obcí byly letáky – 80 % dotázaných, místní tisk – 65 % dotázaných, osobní dopisy preferovalo pouze 25 %. Závěrem nutno zdůraznit, že je třeba vždy brát v úvahu místní zvyky a tradice informování veřejnosti. Pokud např. v dané obci dostávají všichni obyvatelé místní zpravodaj, který jsou zvyklí číst, nesmí tento způsob infor‐ mování v konečném balíčku informační kampaně samozřejmě chybět.
38
3.2
Komunikace s veřejností a informační kampaň by měla být vedena v několika etapách
▪
Informování veřejnosti o BRKO, výhodách/nevýhodách třídění a jeho využívání
▪ ▪ ▪
Zapojení veřejnosti do rozhodování o systému sběru BRKO Informování o zavedení systému třídění BRKO Průběžné informování o systému a jeho výsledcích
V první fázi komunikace s veřejností je nutné informovat veřejnost o tří‐ dění BRKO, jeho pozitivních a negativních stránkách. Občané by měli být informováni o různých systémech nakládání s BRKO. Informační kampaň by měla být zaměřena na všechny cílové skupiny, které můžeme rozdělit takto: široká veřejnost, děti a mládež, veřejná správa a podnikatelé. Je důležité, aby v této fázi bylo osloveno co nejvíce subjektů. V této fázi může být využito něko‐ lika komunikačních prostředků – místní média (místní tisk, televizní spoty, místní rozhlas), informační materiály – letáčky, besedy s občany, přednášky atd. Neméně důležitá je také osvěta úředníků na úřadech, kteří budou v rámci projektu z jedni z nejdůležitějších zprostředkovatelů informací občanům. Druhá fáze informační kampaně by měla být vedena tak, aby do ní byli občané (budoucí realizátoři systému třídění a využíváni BRKO) zapojeni v co největší míře. Z již realizovaných informačních kampaní se ukazuje jako velmi efektivní zapojit veřejnost do rozhodování o návrhu systému třídění a využití BRKO již v počátcích projektu. Pokud jsou do projektu lidé zapojeni již při jeho přípravě, vezmou projekt za vlastní a je tak větší pravděpodobnost, že bude systém úspěšný. Branislav Moňok uvádí dva případy dobré a špatné praxe zavádění komunitního kompostování, které se liší právě v míře infor‐ movanosti občanů. Případ 1: Kompostovat začala jedna rodina bytového domu, aniž by před‐ tím informovala ostatní sousedy o nárocích na kompostování a jeho výho‐ dách. Někteří sousedé kompostování bojkotují a staví se proti němu. Přestože byla celá situace dodatečně vysvětlena, sousedé se komunitního komposto‐ vání účastní v minimální míře. Případ 2: Komunitního kompostování se účastní téměř 50 domácností bytového domu. V první etapě proběhla informační kampaň, kde byly všem obyvatelům vysvětleny výhody tohoto přístupu. Do výroby stanoviště pro kompostování byli zapojeny děti i dospělí. V současné době kompostování probíhá bez problémů.
39
Hlavním úkolem třetí fáze kampaně je představit zvolený systém třídění a využití BRKO. Tato fáze by měla být soustředěna především na lokality sběru. Občané musí vědět, jak správně třídit, musí znát své povinnosti v rámci systému, jaké výhody jim třídění BRKO přináší, kde získat více informací atp. V této fázi je vhodné využít kombinaci všech výše zmíněných komunikačních nástrojů s diverzifikací podle cílových skupin. Pro informování široké veřejnosti se v předchozích realizovaných kampa‐ ních nejvíce osvědčila osobní komunikace s občany. Mohou být realizovány osobní návštěvy domácností, účast na domovních schůzích, schůzích zahrád‐ kářů apod. K propagaci systému je vhodné využít různých odborných sdruže‐ ní (neziskových organizací, zahrádkářů, zemědělců apod.) a dohodnout de‐ monstrační ukázku nakládání s BRKO. Osobní komunikace s občany musí být doplněna šířením informačních materiálů (brožury, letáky, plakáty, svozové kalendáře atd.). Ty můžou být občanům předány při osobních návštěvách. Dále by informace měly být snadno dostupné na veřejně přístupných místech (úřady, speciální obchody, knihovny, v elektronické podobě na internetu). Vždy by měl být uveden kon‐ takt na odpovědnou osobu a místo, kde se dá získat více informací (např. zelená linka). Při samotné realizaci projektu musí být jasně a zřetelně vyvěšeny infor‐ mace o tom, jaký odpad se třídí (co do kontejneru nebo kompostéru patří, a co ne s uvedením kontaktu nebo místa, kde mohou občané získat více in‐ formací). Při distribuci tištěných informačních nástrojů se nedoporučuje je vhazo‐ vat do schránek, mohly by být zaměněny s reklamními tiskovinami, a v mnohých případech tak zůstat bez povšimnutí. Aplikace těchto nástrojů by měla být dobře promyšlena, aby došlo k jejich efektivnímu využití. Nevýhodou komunikace s touto cílovou skupinou je, že je špatně dosažitelná (lidé chodí do práce, ve volném čase nechtějí být rušeni atd.). V této fázi je také nutné vést osvětovou kampaň cílenou na děti a mládež, neboť v raném věku se formují celoživotní postoje a vzorce chování. U této cílové skupiny je možné využít širokou škálu komunikační nástrojů. Je možné na ně působit s využitím vzdělávacího systému. Jde například o výukové ma‐ teriály poskytnuté učitelům, které se problematikou zabývají (tyto výukové materiály poskytuje např. sdružení EKODOMOV, které se problematikou zabývá), přednášky a návštěvy ve školách, umožnění exkurzí do kompostá‐ ren, poskytnutí kompostéru školám a demonstrace správného způsobu tří‐ dění atd. Další možností jak zaujmout děti a mládež je pořádání různých akcí, které mohou zábavnou formou vzdělávat. Jedná se například o pořádání her a soutěží v rámci Dne dětí, Dne země, sportovních dnů atp. Za propracovanou kampaň směrem k dětem lze považovat akce pořádané společností EKO‐KOM,
40
a. s. (Barevné dny, které probíhají v rámci tradičních oslav ve spolupráci s místními samosprávami, pořádání her a soutěží v ZOO Praha apod.). Poslední fáze komunikace s veřejností bývá často podceňována, jde však o fázi, která zajistí kontinuitu a efektivnost celého třídícího systému. Lidé nesmí ztratit zájem o třídění. Toho lze dosáhnout několika způsoby. Občané musí být pravidelně informováni o výsledcích třídění a přínosech, které jim a obci systém přináší. Vhodně by měly být vybrány ukazatele, kterými budou prezentovány výsledky. Měly by být jednoduché a transparentní. O výsledcích lze informovat prostřednictvím článků/tiskových zpráv v regionálním tisku, letáčků, uveřejnění na internetových stránkách obce, na úřední desce atp. Informace by měly být zveřejňovány v pravidelných intervalech (např. čtvrt‐ letně). Dalším vhodným způsobem, jak udržet zájem občanů o třídění, je do‐ dání důkazu, že jejich chování vede k dobré věci. Jde například o rozdání sáčků s kompostem vzniklým z BRO, který občané vytřídili, dále o exkurze do zařízení, kde se jejich odpad zpracovává apod. Dalším motivujícím prvkem, který pomůže udržet občany třídit BRKO, je vyhlašování soutěží a výsledků (např. o nejlepšího třídiče, který bude mít v popelnici nejmenší množství BRKO). Není nutné obdarovávat vítěze velkou cenou, často stačí pouze uveřejnění nebo udělení veřejného uznání zastupite‐ lů obcí.
3.3
Příklad informační kampaně
Za příklad úspěšné informační kampaně v oblasti nakládání s BRKO je možné považovat kompostovací kampaň na Slovensku, která byla realizována pro‐ střednictvím neziskové organizace Spoločnosť priateľov Zeme. Celá kampaň byla vedena ve třech rovinách a podle nich se aktivity soustře‐ dily na rozvoj domácího kompostování, rozvoj komunitního kompostování, zavedení sběru a kompostování v obecních a průmyslových kompostárnách. Mezi nejvýznamnější aktivity k zvýšení povědomí o kompostování byly využity následující nástroje:
▪
Semináře o kompostování pro zástupce veřejné správy a firmy naklá‐ dající s BRKO.
▪ ▪
Školení pro pracovníky obecních kompostáren, kteří s BRKO nakládají. Kompostovací týdny, v rámci kterých bylo úkolem informovat v městech co nejvíce lidí o výhodách kompostování. Byly nabízeny in‐ formační materiály, letáčky. Během tří let se do projektu zapojilo 200 škol, z nichž si většina zřídila vlastní kompost; 15 televizních stanic; 20 občanských sdružení a 40 samosprávných celků.
41
▪
Roční informační turné, které se skládá z informačních stánků ve měs‐ tech, návštěv úředníků samosprávy, kontaktování médií za účelem vy‐ dání tiskové zprávy, přednášky a diskuze pro veřejnost.
▪ ▪
Prezentace na výstavách.
▪
Informační materiály – letáky o různých způsobech kompostování, plakáty, příručka pro obce.
▪
Natočení filmu o domácím kompostování a jeho prezentace na festiva‐ lech.
▪ ▪ ▪
Poradní aktivity pro města a obce a pro jednotlivce.
3.4
Víkendové pracovní akce, v jejichž rámci dochází ke zřízení komposto‐ višť v obcích.
Přednášky pro školy a veřejnost. Spolupráce na tvorbě legislativy v oblasti nakládní s BRKO.
Faktory ovlivňující třídění
V rámci analýzy o postojích obyvatel v oblasti nakládání s odpady, kterou provedla společnost EKO‐KOM, a. s., byly zjištěny rozdíly v chování obyvatel jednotlivých krajů a také rozdílné předpoklady pro třídění. Při sledování struktury obyvatel v jednotlivých krajích byl například zjiš‐ ťován vliv vzdělání na nakládání s odpady. Z výzkumu vyplývá, že nejvyšší dosažené vzdělání významně ovlivňuje postoje k životnímu prostředí. Lidé s vyšším dosaženým vzděláním mají k třídění odpadů pozitivnější vztah. Dalším faktorem, který významně ovlivňuje účast obyvatel na systému třídění odpadů, je vzdálenost separačních kontejnerů. Přičemž nejde o vzdálenost skutečnou, ale vzdálenost vnímanou jednotlivými obyvateli. Pokud je vzdálenost nádob na tříděný odpad od domu vnímána jako velká, snižuje se množství vytříděného odpadu. Vnímání třídění odpadu jako součást životního stylu má podle výsledků analýzy pozitivní vliv na vytříděné množství. Tento fakt může být využit v rámci informační kampaně. V rámci televizního spotu může být využito prezentace mediálně známé osoby, která bude třídit odpad. Pokud je třídění odpadu prezentováno jako chování „být in“, může velmi výrazně ovlivnit chování občanů. Zájem o další informace o správném třídění odpadů by uvítali obyvatelé ve všech krajích ČR, přičemž je větší zájem mezi těmi, kteří odpad třídí než mezi netřídiči. Opět se ukazuje, že zájem o informace mají lidé s vyšším dosa‐ ženým vzděláním. Naopak zájem o informace o způsobech nakládání s jimi
42
vytříděným odpadem se projevuje i mezi občany, kteří odpad netřídí, a snaží se tak hledat argumenty potvrzující jejich správné jednání. Podle závěrů šetření společnosti EKO‐KOM, a. s. by měly být komunikační aktivity směřovány ke skupině obyvatel, která se v dotazníkovém šetření prezentovala jako skupina, jež komunální odpad třídí, avšak ověření dat toto chování nepotvrzuje.
3.5
Poradenské centrum pro obce, domácnosti a podniky
V rámci námi realizovaného projektu bylo vytvořeno „Virtuální poradenské centrum“ na stránkách http://www.ireas.cz/BRO, kde lze nalézt informace o biologicky rozložitelných odpadech pro obce, ale i pro domácnosti a odbor‐ nou veřejnost. Informace pro obce zahrnují možnosti čerpání finančních prostředků, uži‐ tečné internetové odkazy, podrobný seznam literatury související s tématem, informační brožuru „Příručka pro nakládání s komunálním odpadem“. Pro domácnosti je zde vytvořena sekce o možnostech třídění odpadu, o kompostérech a jejich vlastnostech a informace o tom, kde lze kompostéry pořídit. Součástí prezentovaných informací je také brožura shrnující návod na domovní a komunitní kompostování. Důležitou součástí vytvořených strá‐ nek je i vytvoření diskusního fóra a seznamu expertů s kontakty. Základní podoba stránek je uvedena na následujícím obrázku.
3.6
Použité zdroje
MEE, N. – CLEWES, D. – PHILLIPS, P. S. – READ, A. D.: Effective implementation of marketing communications strategy for kerbside recycling: a case study from Rushcliffe, UK; Resources, Conservation and Recycling 42 (2004), p. 1–26. MOŇOK, B.: Informovanosť obyvateľstva pri rozvoji využívania bioodpadu. Biom.cz, 29. 9. 2004, dostupné on‐line http://biom.cz/cz/odborne‐ clanky/informovanost‐obyvatelstva‐pri‐rozvoji‐vyuzivania‐ bioodpadu, ISSN 1801‐2655, poslední přístup 11. 6. 2009. MOŇOK, B.: Kompostovacia kampaň na Slovensku. Biom.cz, 28. 11. 2002, dostupné on‐line http://biom.cz/cz/odborne‐clanky/kompostovacia‐ kampan‐na‐slovensku, ISSN 1801‐2655, poslední přístup 12. 6. 2009. MOŇOK, B.: Aktivity na rozvoj domáceho a komunitného kompostovania v SR. Biom.cz, 3. 11. 2003, dostupné on‐line http://biom.cz/cz/odborne‐ clanky/aktivity‐na‐rozvoj‐domaceho‐a‐komunitneho‐kompostovania‐ v‐sr, ISSN 1801‐2655, poslední přístup 12. 6. 2009.
43
Odpadové fórum 6/2009, Postoje obyvatel v oblasti nakládání s odpady, str. 17–20. Odpadové fórum 9/2004, Informační podpora při zavádění odděleného sběru biodpadů, str. 18. Sborník přednášek Vzdělávacího programu – Minimalizace odpadů, dostupné on‐line http://www.biosance.cz/index.php?id=prezentace_prednasek.
Obr. 11: Grafická podoba www stránek
44
4
ANALÝZA TECHNOLOGIÍ VYUŽÍVANÝCH V ČESKÉ REPUBLICE A V ZAHRANIČÍ
Hlavním stimulem pro navýšení využívání biologicky rozložitelných odpadů je zavedení omezení jejich ukládání na skládky. Biologicky rozložitelné odpa‐ dy obsahují nejen organické látky, ale i rostlinné živiny (zejména dusík, fos‐ for, draslík), a je účelné je uvádět zpět do přírodního koloběhu zpracované jako organické hnojivo (kompost, digestát) nebo různé substráty pro pěsto‐ vání rostlin (zahradnický, rekultivační, lesnický) nebo pro úpravu terénu. Další možnosti látkového využití rostlinných biologicky rozložitelných odpa‐ dů je ve výrobě stavebních a izolačních hmot, kompozitních materiálů nahra‐ zujících dřevo, ale mohou sloužit i k výrobě alternativních uhlovodíkových paliv (např. bionafta vyráběná z použitých fritovacích olejů) nebo paliv alko‐ holových (např. biolíh z dřevního odpadu). Biologicky rozložitelné odpady se dnes využívají zejména na výrobu elektřiny z bioplynu připravovaného anae‐ robní digescí. Na bázi bioplynu je možno připravovat i různá motorová paliva. Na úrovni pilotních projektů se nachází zpracování biologicky rozložitelných odpadů technikami rychlé pyrolýzy produkujícími alternativní motorová paliva. Zatím je zpracování BRO rychlou pyrolýzou zaměřeno na rostlinný odpad, experimentuje se však i v oblasti zpracování domovních BRKO. Pře‐ kážkou využívání termického zplynování domovních BRO je jejich zvýšená vlhkost, zapříčiňující zhoršenou kvalitu vyrobeného plynu. Při dalším využití tohoto plynu při výrobě elektřiny v kogeneračních jednotkách vzniká teplo, kterým by bylo možné vlhkost domovních BRO snížit. Techniky se termické zplyňování v České republice začíná rozvíjet zejména při zpracování rostlin‐ ných, zejména lignocelulózových odpadů a při zabezpečení vhodného způso‐ bu sušení, BRKO by mohly tedy sloužit k výrobě elektrického proudu. I když hlavní prioritou při nakládání s BRO je látkové využití, je v současnosti při‐ pravováno i jejich využití k výrobě obnovitelných energií, a to především elektrického proudu a tepla. Výše uvedené techniky zpracování BRO vyžadují odpad v minimální míře kontaminovaný nežádoucími hmotami a cizorodými látkami. Na kvalitu této suroviny má vliv čistota vytříděného materiálu, způsob jeho skladování před dopravou ke zpracovateli a doba, než se vytříděný BRKO ke zpracovateli dostane. V případě zpracování kontaminovaného BRO se používají techniky me‐ chanicko‐biologické úpravy odpadů. Tyto způsoby zpracování spočívají v separaci tzv. lehké frakce, která slouží k přípravě alternativních paliv využí‐ vaných zejména ke spoluspalování v uhelných elektrárnách a cementárnách a k aerobní nebo případně anaerobní stabilizaci zbývajícího BRO na parametry
45
biologické stability, při kterých přestávají tyto hmoty být BRO a mohou se bez omezení ukládat na skládky (Váňa, 2000). Variantou mechanicko‐biologické úpravy odpadů je stabilizační technolo‐ gie biologickým sušením. Tyto technologie jsou rozvíjeny v EU zejména akti‐ vitami německé firmy Hershof. BRO se podrobí intenzivní termofilní aerobní stabilizaci s cílem rychlého poklesu vlhkosti. Suchý produkt je tříděn a me‐ chanicky upravován. Asi 50 % vstupní hmotnosti zbytkového odpadu tvoří tzv. suchý stabilizát, který je následně peletizován pro spoluspalování v uhel‐ ných elektrárnách a teplárnách. Nevyužitelný stabilizovaný zbytek je ukládán na skládky (Fricke, Turk, 2000). Podobný způsob stabilizace BRO spojený s biologickým sušením se využívá též v České republice. Všechny výše uvede‐ né techniky je možné využívat obecně pro nakládání s BRO. BRKO z domác‐ nosti s ohledem na své specifické složení vyhovují pouze pro některé způsoby využití. Kvalita BRKO získaného separovaným sběrem je závislá na provoz‐ ním řádu separovaného sběru (na tom, co je předmětem separovaného sběru BRO) a na dodržování tohoto provozního řádu občany.
4.1
Domácí kompostování
Domácím kompostováním se rozumí možnost využití BRO ze soukromých zahrad a separovaného sběru domovních odpadů (kuchyňské odpady) v rodinných domcích se zahradou. Propagaci a podporu domácího komposto‐ vání organizují obce, občanská sdružení, náklady v tomto případě jsou hraze‐ ny občany, případně podporami od obce např. formou příspěvku na pořízení kompostérů. Využívá se technologie aerobního kompostování v nádobách, stavebně zhotovených boxech nebo na kompostových zakládkách na zahradě. Kompost je pak využíván na vlastní zahradě.
4.2
Komunitní a obecní kompostování
Toto kompostování se provádí přímo u zdroje, na školních zahradách, u par‐ ků a hřbitovů a zahrádkářských koloniích apod. V případě hřbitovů je nutno zajistit kontejner na nekompostovatelné hřbitovní odpady. Organizátorem je obec, občanské sdružení, provozovatelé parků, hřbitovů apod. Náklady jsou hrazeny organizátory, případně zde existuje možnost využití grantové pod‐ pory. Komunitní kompostování by mělo mít svůj provozní řád. Kompost je zpravidla využíván buď pro domácí, nebo obecní použití.
46
4.3
Kompostování na nezastřešených zakládkách
Kompostování s kapacitou 1 000–20 000 tun na vodohospodářsky zabezpe‐ čené ploše – kompostárna nesmí být zdrojem nadlimitního zápachu. V přípa‐ dě, že je kompost uváděn do oběhu prodejem, musí jeho jakost odpovídat vyhlášce č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu hnojiv.
4.4
Kompostování v biofermentorech nebo v halách s případným dozráváním kompostu na vodohospodářsky zabezpečené ploše
Možnost kompostování čistírenských kalů, jatečních odpadů a dalších odpadů uvolňujících zápáchající látky. Používají se systémy KNEER, Mut, věžové sys‐ témy, tunelové systémy (Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Brno), Bricolare aj. Tyto systémy mají filtraci zápašných látek v biofiltrech a pro většinu nejsou vypracovány standardy kvality.
4.5
Anaerobní digesce
Obecně můžeme technologickotechnické postupy dělit podle následujících kritérií:
▪ ▪
průběh procesu: jednostupňový, dvoustupňový, vícestupňový.
▪
sušina substrátu: mokrý proces (čerpatelný substrát do 10 % sušiny), přechodný proces (10–25 % sušiny), suchý proces (nad 25 % sušiny).
▪
provozní teplota: mezofilní (při zpracování domovních bioodpadů je nutno bioodpady pasterizovat při teplotě 70° C cca 1 hod.), termofilní.
▪
systém míchání: mokrý proces (čerpadlem, fluidně dynamické míchání bioplynu, listové, mechanické míchání odvozené od pohybu plynojemu, nátok, výtok), suchý proces (pístový lis – např. „Maulwurt“, perkolace).
▪
způsob zpracování BRO: monosubstrátová fermentace, kofermentace se zvířecími fekáliemi.
způsob procesu: kontinuální, vsádkový (diskontinuální), semikontinuál‐ ní (některé stupně jsou provozovány kontinuálně, jiné diskontinuálně).
Dvou a vícestupňový systém anaerobní digesce domovních BRO umožňuje vytváření specifických podmínek pro jednotlivé fáze procesu, což způsobí rychlejší rozložení BRO a vyšší výtěžek bioplynu. Rozdílná kinetika růstu metanogenních a acidogenních bakterií zvýhodňuje dvoustupňové technolo‐ gie, kde se ve druhém stupni již zpracovávají rozpuštěné hydrolýzní produkty pomocí metanogenních bakterií trvale fixovaných ve fermentoru druhého
47
stupně a zfermentovaný zbytek BRO vystupuje přímo z biofermentoru první‐ ho stupně zpravidla na kompostárnu. Výhodnost dvoustupňových systémů spočívá v dostatečně intenzivním rozkladu v prvním stupni, což je typické právě pro domovní BRO. První diskontinuální fermentor pro zpracování BRO anaerobní digescí na‐ vrhli v roce 1939 v Alžírsku Ismen a Ducellitz. Tento systém byl během šede‐ sáti let obohacen různými modifikacemi (Membrez et al., 1996). Jeho nejčas‐ tější varianta jsou tři vsázkové biofermentory, které jsou střídavě plněny a vyprazdňovány v kombinaci s integrovaným plynojemem v jednom objektu (Sun et al., 1987). Technologie založené na tomto systému se liší přípravou substrátu, očkováním, perkolací procesní tekutiny a způsobem odvodnění (Liu et al., 1987). Kontinuální systémy pracující se sušinou substrátu cca 30 % vznikly zdo‐ konalováním fermentoru, jenž navrhl Wong–Chong (1975), ve kterém sub‐ strát kontinuálně prochází biofermentorem, přičemž část zfermentovaného substrátu se vrací na počátek procesu, kde je promíchávána s čerstvým sub‐ strátem. Vývoj těchto systémů probíhal především v oblasti anaerobní digesce BRO ze separovaného sběru komunálních odpadů (Wiemer et al., 1997). Nejzná‐ mější je systém DRANCO (Drug Anaerobic Composting), vzniklý v Belgii, kte‐ rý používá válcovitý biofermentor vyprazdňovaný šnekovým mechanismem a externí čerpadlo pro recirkulaci tekuté části substrátu (Baere et al., 1986). Ve švýcarském systému KOMPOSTGAS (Wellinger et al., 1992) je použito ležatého válce, ve kterém se tuhá část substrátu pohybuje horizontálně a je promíchávána s recirkulující procesní tekutinou (Edelmann, Engeli, 1996). Francouzský systém WALORGA používá k promíchávání části obsahu fermen‐ toru bioplyn. Na vysokosušinovém biofermentoru je založen systém ATF provozovaný v Hamburku, zpracovávající městské BRO, a ANACOM (modifi‐ kovaný systém Dranco). Francouzský kontinuální systém „Transpaille pro‐ ces“ (firma Conseils C. F. A., 1995) používá k fermentaci tuhého substrátu ležatý válec o objemu 100 m3, na jehož jednom konci je násypka a na druhém konci vyprazdňovací zařízení. Tuhá část substrátu je ve válci posunována hydraulickým pístem v procesní kapalině. V intervalu plnění fermentoru se píst stáhne před otvor násypky. Při plnění i při vyprazdňování biofermentoru je technickým řešením omezeno narušení anaerobních podmínek. Technologický vývoj v anaerobní digesci domovních BRO směřuje k vícestupňovým procesům (Gosh, Klass, 1978). U dvoustupňového procesu se v prvním stupni realizuje hydrolýza a acidogenese a procesní tekutina s meziprodukty rozkladu se zpracovává ve druhém stupni, ve kterém probíhá acetogeneze a metanogeneze. Po ukončení metanogeneze recirkuluje proces‐ ní tekutina na počátek procesu a je mísena s čerstvým tuhým substrátem nebo perkoluje prvním stupněm. Jako druhý stupeň bývá použit vysoce účin‐
48
ný (highrate) anaerobní fermentor, který je konstruován tak, aby ve 2. stupni trvale udržoval pomalu rostoucí acetogenní a metanogenní bakterie. V tzv. anaerobním filtru jsou bakterie přichyceny jako biofilm na inertním podpůr‐ ném materiálu. Mikrobiálně aktivní matrice umístěné v biofermentoru 2. stupně mohou být konstruovány jako vložky z jemně profilovaných plastů (Iza et al., 1991). Biofermentor ve druhém stupni může být použit s fluidním ložem (UASB – Uplow anaerobic sludge blanket). V tomto případě jsou mikro‐ organismy přichyceny na nosném povrchu malých tvarovaných částic nebo kuliček z porézní hmoty, které se udržují ve fermentované tekutině přiváděné do biofermentoru spodem ve vznosu. Mikroorganismy rostoucí v mikrostruk‐ turách porézních částic zůstávají trvale ve fermentoru (Fannin, Biljetina, 1987). Rovněž formování bakteriálních vloček spojené se separací a recirkulací těchto částic ve druhém stupni v biofermentoru s plovoucí kalovou vrstvou podstatně prodlužuje zdržení mikroorganismů v tomto stupni (Lettinga et al., 1980). Za semikontinuální zařízení pro anaerobní digesci domovních BRO je možno považovat „fermentační kanál“ (Gärkanal). Tento systém používá stacionární procesní tekutinu, ve které se pomalu pohybují perforované ná‐ doby naplněné bioodpady. V tomto systému se v procesní tekutině netvoří sediment ani plovoucí vrstva (Baserga, Egger, 1995).
4.6
Anaerobní fermentace domovních BRO v mokrých procesech
V tekutých suspenzích o sušině cca 10 % se provádí zpravidla v kontinuálních technologiích používaných v mokrých kofermentačních systémech. Na rozdíl od kofermentace BRO s kejdou představuje v těchto systémech sušina do‐ movních odpadů celkový nebo převažující podíl sušiny substrátu. Optimální sušiny substrátu je dosahováno recyklací procesní tekutiny z odvodnění zfermentovaného substrátu. Recyklace tekutiny z odvodnění k čerstvým BRO zabezpečuje stabilitu procesu (Clausen et al., 1977). Recyklovaná tekutina je nejen očkovacím médiem, ale má rovněž významné pufrační účinky (Zauner, 1985). Odvodněný zfermentovaný substrát na sušinu 20–30 % je možno mísit se strukturním lignocelulózovým substrátem (drcená štěpka, drcená kůra) nebo s řezanou slámou tak, aby objem vlhkosti ve směsi představoval cca 60–70 % celkové porovitosti a poměr C:N činil 30–35:1, a tuto směs podrobit aerobní fermentaci s cílem získat kompost s vysokým obsahem humusových látek. Kompostování digestátu je možno provádět v aerovaných zakládkách ne‐ bo aerobních biofermentorech. Anaerobní fermentace tuhých odpadů v teku‐ tém substrátu vyžaduje objemné biofermentory a je energeticky náročná na vyhřívání, čerpání a odvodňování (Dalemo et al., 1993). Pomalá reprodukova‐ telnost anaerobních mikroorganismů zapříčiňuje potřebu delšího období
49
setrvání substrátu ve fermentoru, zpravidla nad 15 dní, což snižuje jeho mož‐ né zatížení (Gujer, Zehnder, 1983). Problémový bývá rovněž i záběh bioply‐ nové stanice tohoto typu, než dojde k vytvoření optimálního poměru mezi počtem hydrolytických, acidogenních, acetogenních a metanogenních bakterií (Mackie, Bryant, 1981). Technologické systémy v „suchých“ procesech pracují se sušinou vsázky vyšší než 25 % většinou v rozpětí 30–35 % (Jewell et al., 1981). V tomto rozpětí sušiny zjistil Oleszkiwicz et al. (1997) nejintenzivnější produkci bio‐ plynu 1,5 m3 na 1 m3 fermentačního prostoru a den při 40 % destrukci orga‐ nické hmoty, aniž by koncentrace nižších mastných kyselin překročila inhi‐ biční mez. O vlivu teplotního režimu na vlastní proces anaerobní digesce je zveřejněna řada prací s rozporuplnými výsledky. Termofilní mikroflóra je schopna degradovat více proteinů než mezofilní a je až dvojnásobně tolerantní k volnému amoniaku (Gallert, Winter, 1997). Citovaní autoři uvádějí jako nevý‐ hodu termofilního procesu jeho menší stabilitu, zmenšenou odvodňovací schopnost fermentovaného materiálu a především vyšší tepelné ztráty. Bě‐ hem termofilní fermentace BRO při 55 °C byla zjištěna ve srovnání s mezofilní fermentací vyšší produkce bioplynu, ale nižší celková produkce metanu. Vliv teploty na průběh anaerobní digesce vysvětluje Dohányos, Zábranská (2002) následovně. S rostoucí teplotou vzrůstá rychlost probíhajících procesů a teplota podstatně ovlivňuje interakce mezi jednotlivými druhy mikroorgani‐ zmů. Jejich odezva na změnu teploty může být kvantitativně úplně odlišná. Změna teploty má za následek porušení dynamické rovnováhy procesu a může vést k úplné havárii procesu. V případě dlouhodobé změny teploty dochází ke změně zastoupení jednotlivých druhů mikroorganizmů. Pro udr‐ žení sterility je nutno zabezpečit konstantní teplotu. V posledních třech letech vznikají jednostupňové systémy anaerobní digesce BRO úpravou systému Anocom. Upravené domovní BRO jsou dávkovány plnícím lisem a trubkou zajišťující jejich ohřev do horní části fermentoru a z dolní části fermentoru jsou po 20 dnech zdržení vynášeny šnekem, který zajišťuje zároveň jejich odvodňování. Získanou procesní tekutinou je kontinuálně skrápěn substrát v horní části fermentoru. Tento systém bývá ještě více zjednodušen v diskonti‐ nuální podobě, kdy BRO se jednorázově navezou do vyhřívaného garážového fermentoru vzduchotěsnými vstupy a v průběhu fermentace je substrát zkrá‐ pěn připravenou procesní tekutinou z odvodnění předešlé partie. Úspěšné řešení zpracování BRKO umožňuje systém Dranco. Jde o stojatý válcový fermentor plněný pístním lisem při zabezpečení ohřevu (jako systém Anacom). Neprovádí se však recykl procesní tekutiny, ale recykl zčásti zfer‐ mentovaných BRO, které jsou v anaerobních podmínkách promíchávány s čerstvým BRO při současném ohřevu teplem z kogenerační jednotky. V průběhu cca čtyřicetidenní fermentace prochází touto recirkulací substrát asi
50
třikrát, což zabezpečuje promíchávání obsahu biofermentoru. Zařízení je instalováno např. u Salzburgu v Rakousku. Vícestupňová technologie anaerobní fermentace vyžaduje vyšší investiční náklady a je náročnější na regulaci (Nordberg et al., 1996), ale zabezpečuje mnohem stabilnější proces. Na přetížení zařízení je možno reagovat již v acidogenní fázi, takže nemusí dojít k poklesu produkce bioplynu. Navíc jsou toxické produkty z acidogenní fáze kontinuálně odváděny, což zamezuje je‐ jich akumulaci (Chynoweth et al., 1985). Specifická produkce bioplynu na 1 kg rozložené látky je nejvyšší u tuků 1,12–1,51 m3 (s obsahem metanu 62– 67 %). Z 1 kg rozložených sacharidů vzniká 0,79– 0,88 m 3 bioplynu s podílem 50 % metanu. Rozkladem 1 kg bílkovin vzniká 0,56–0,75 m3 bioplynu s podí‐ lem 71–84 % metanu. Bioplyn z dobře pracujících reaktorů se skládá ze 65– 75 % metanu, 25–35 % oxidu uhličitého a menšího množství vodíku, dusíku, sirovodíku a amoniaku (Dohányos 2001, Dohányos, Zábranská, 1988). Lze rovněž zmínit stále probíhající výzkumy, které přinášejí nové infor‐ mace a formují pohled na tento způsob využití odpadu. U bioplynových stanic se velmi často mluví o uplatnění digestátu jako dobrého hnojiva s aplikací na zemědělskou půdu. Aplikací je vyřešeno koncové odstranění zbylé složky odpadu. Často bývá zdůrazňována hnojivá schopnost digestátu. Podle výzkumů z posledního období je však situace poněkud odlišná. Pro‐ fesor Kolář se svým kolektivem ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity podrobil odpad z fermentorů zkoumání jeho hnojivých vlastností. Závěry, které předložil, ukazují, že nejcennější labilní organické látky zůstaly v procesu výroby bioplynu a zbyl jen stabilní, v půdě špatně rozložitelný odpad. Tento odpad již nelze považovat za dobré hnojivo, protože se špatně rozkládá, není schopen odevzdat svůj uhlík jako CO2 rostlinám, ani své rost‐ linné živiny v organické formě převést na přístupné minerální živiny a ani nehumifikuje, jak se mnozí chybně domnívají, protože je nereaktivní. Syntetic‐ ké procesy neprobíhají. Výše uvedené výsledky platí pro pevnou fázi odpadu z fermentoru. Odpad z fermentoru však obsahuje také kapalnou fázi. Ta už za hnojivo může být považována, protože obsahuje minerální živiny, hlavně dusík, které se uvolnily v procesu anaerobní digesce ve fermentoru. Bohužel koncent‐ race dusíku v kapalné fázi je nízká, o úhradě potřeby rostlin při hnojení dusí‐ kem není možno uvažovat – tento zdroj je velmi slabý. Je srovnatelný s obsa‐ hem dusíku v bývalých plynárenských odpadních vodách, o které nebyl zájem. Z výzkumů také vyplývá, že směs prasečí kejdy a surového kalu z městské čistírny odpadních vod (kterou lze považovat za téměř ideální materiál do fermentoru na výrobu bioplynu) má vysoký obsah cenných labilních organic‐ kých látek (83 %), které jsou zcela jednoznačně všemi agrochemiky považo‐ vány za základní znak kvality půdní organické hmoty. Odpad z fermentoru při výrobě bioplynu z této kvalitní směsi při 39 % rozkladu organické hmoty
51
obsahoval těchto labilních organických látek už jen 34 %, a to je už množství pro organické hnojivo zcela nedostatečné.
4.7
Technologické možnosti zpracování BRKO na bioetanol
Výroba bioetanolu z domovních BRO je možná jen při dokonalém vytřídění složek vhodných pro výrobu. Přímo zkvasitelné jsou cukry, přítomné ve zbyt‐ cích ovoce aj. Látky škrobové (pečivo, brambory atd.) jsou zdrojem zkvasitel‐ ných cukrů po např. enzymatické hydrolýze. Látky lignocelulózní (dřevo, sláma, papír) jsou zdrojem zkvasitelných cukrů po tepelně tlakové hydrolýze. Tuky a živočišné tkáně by se neměly ve zkvasitelném substrátu vyskytovat.
Popis technologie zpracování BRKO na bioetanol Pokusná výroba bioetanolu z odpadních hmot je zaměřena na zemědělský odpad (sláma, kukuřičné oklásky) nebo na odpad dřeva (zejména piliny), případně odpad papíru po separovaném sběru. V případě, že se podařilo zajistit u těchto BRO stabilní složení, byla pokusná výroba bioetanolu z těchto hmot ekonomicky efektivní. Poloprovozní experimenty s těmito BRO byly prováděny technologií kyselé, tepelně tlakové hydrolýzy a značné úspěchy byly dosaženy i v České republice. Na instalovaném hydrolýzním polopro‐ vozním zařízení s hodinovým výkonem 30 kg bylo z cca 1 000 kg slámy vyro‐ beno 330 l bezvodého bioetanolu, z 1 000 kg smrkových pilin bylo vyrobeno cca 300 l bezvodého alkoholu a z 1000 kg starého papíru bylo vyrobeno 280 l bezvodého alkoholu. Pro zpracování BRKO na bioetanol se v současné době využívají biotechnologie s termofilními bakteriemi (zejména Clospidium), které jsou schopny zpracovat na bioetanol směs cukrů, polysacharidů a ligno‐ celulóz při minimálním rušivém vlivu ostatních příměsí. Z 1 000 kg BRKO se podařilo získat 128 l bezvodého bioetanolu.
4.8
Aerobní kompostování spojené s biologickým sušením
Biologické sušení BRKO za účelem výroby biopaliv se provádí nejen v zahra‐ ničí, ale též v České republice. V zahraničí je toto biologické sušení a následná úprava paliva součástí mechanickobiologické úpravy odpadů. V České repub‐ lice se k tomuto účelu doporučuje využívat technologie Ekobioprogres, při‐ čemž dodávka technologického zařízení a jeho uvedení do provozu zajišťuje Biorecycling Brno, s. r. o. a uvedená technologie a zařízení jsou chráněny českým patentem (PV 307498).
52
Popis technologie Základní princip výroby biopaliv z BRKO technologií Ekobioprogres je stejný jako při výrobě organominerálních hnojiv. Spočívá ve vytvoření optimálních podmínek pro aerobní fermentaci směsi tekutých BRO a tuhých BRO většinou rostlinného původu. Možným materiálem pro tekuté BRO může být dle fi‐ remních materiálů i separovaný komunální odpad. Fermentace této směsi je provázena zvýšeným odparem vody, ale též dezodorizací, takže fermentova‐ ná směs může být dosušena v různých typech sušáren bez úniku zápašných látek. Tuhé BRO jsou řezány a drceny na jednotnou velikost a pak jsou směšo‐ vány na kontinuální šnekové míchačce s tekutými BRO. Těmito tekutými BRO mohou být zvířecí fekálie, ale též odvodněné čistírenské kaly. Získaná směs o vhodné vlhkosti a vhodném poměru C:N je naskladňována do fermentační‐ ho žlabu o rozměrech 4 × 15–20 × 2 m. Po naskladnění fermentačního žlabu dochází k postupnému samovolnému zvyšování teploty fermentované směsi. Materiál je denně překopáván pomocí spodní vybírací frézy, která je umístě‐ na u dna fermentačního žlabu a jejíž posuv je ovládán pomocí elektronických čidel. Při výrobě biopaliv je fermentace krátkodobá a trvá 2–3 dny. Fermen‐ tovaná směs je dosoušena v navazujících větrných tunelech při současném využití biologického tepla na sušinu 70 % vhodnou při použití jako sypké biopalivo nebo na sušinu 80–85 % pro přípravu granulí (pelet) o průměru 20 mm. Při zpracování BRO tímto způsobem nevznikají dle firemních materi‐ álů žádné průsakové vody, žádný zápach a dochází ke snížení infekčních mik‐ roorganismů pod detekovatelnou hranici (Hlavinková, Ševčík, 2002).
Příklady aplikace technologie biologického sušení V zahraničí, zejména v SRN, je technologie biologického sušení součástí ně‐ kterých zařízení pro mechanicko‐biologickou úpravu odpadu dodávaných firmou Hershof (SRN). BRO se podrobí termofilní aerační fermentaci s cílem rychlého poklesu vlhkosti a suchý produkt je tříděn a mechanicky upravován na suchý stabilizát, který je následně peletizován pro spoluspalování v uhel‐ ných elektrárnách a teplárnách (Váňa, 2003). Tato technologie je výhodná při zpracování kontaminovaného BRO nebo při zpracování zbytkového odpadu. Českou obdobu německé technologie biologického sušení je technologie Eko‐ bioprogres. Tato technologie je provozována ve dvou alternativách (Hlavin‐ ková, 2003). Při první alternativě jsou míseny tekuté BRO s mechanicky upravenými tuhými BRO většinou zemědělského původu, ale autoři techno‐ logie připouštějí též možnost zpracování separovaného domovního BRO. Zásada je, aby zpracovávané odpady nebyly nadlimitně kontaminovány cizo‐ rodými látkami. Výsledkem je aerobně stabilizované organické hnojivo Orga‐ noferm nebo při dalším dosoušení granulované organominerální hnojivo. V této alternativě pracuje zařízení instalované ve Sloupu (okr. Blansko). U
53
zařízení instalovaného na severní Moravě (Albrechtice) je zároveň využívána další alternativa zpracování kontaminovaných BRO, zejména čistírenských kalů, které není možno aplikovat do zemědělské půdy. I u této alternativy je možno (do 50 % hmotnosti) přidávat separovaný BRO. Produktem je buď sypké nebo granulované (peletizované) biopalivo, zatím odzkoušené při spo‐ luspalování (cementárny, teplárny).
Požadavky na vstupy do technologie biologického sušení Separovaný BRKO by neměl obsahovat kovové příměsi, sklo a inertní hmoty. S ohledem na způsob využití produktu není mírná kontaminace cizorodými látkami a hmotami závadou. Rovněž nevadí zvýšený podíl lignocelulózových odpadů, z nich zejména dřevo je v tomto procesu žádoucí. Dalším vstupem do technologie je tekutý nebo kašovitý BRO. Z důvodů ekonomických je použí‐ ván čistírenský kal, který není možno z důvodů kontaminace cizorodými látkami nebo z důvodu nebezpečných vlastností aplikovat do zemědělské půdy. Hmotnostní poměr těchto odpadů musí zabezpečit optimální vlhkost a optimální poměr C:N.
Charakteristika z výstupů technologie biologického sušení Výstupem je sypké biopalivo o 70 % sušiny, případně granulované (peletizo‐ vané) biopalivo o 85 % sušiny. Z jednoho instalovaného zařízení Ekobiopro‐ gres může být při 110 výrobních cyklech roční produkce 4 642 t sypkého biopaliva nebo 3 828 t granulovaného biopaliva. Při jednom výrobním cyklu s produkcí buď 42,2 t sypkého biopaliva, nebo 34,8 t granulovaného biopaliva je zapotřebí 68 t odvodněných kalů (25 % suš.) a 28 t BRO, čímž vznikne 96 t surové směsi.
Uplatnění produkce z technologie biologického sušení V současné době jde o alternativní palivo pro spoluspalování. Přídavek BRO do směsi umožňuje spalování čistírenských kalů v cementárnách bez úhrady nákladů na zneškodnění. BRKO zvyšuje výhřevnost čistírenských kalů a sni‐ žuje obsah popele spalované směsi. Ekonomický efekt technologie spočívá v odstranění čistírenských kalů, které nemohou být využity na zemědělské půdě. Cena této služby závisí na místních podmínkách a mohla by být na úrovni ceny úpravny kalů pro uložení na skládce, ceny za dopravu na skládku a za skládkování upravených kalů. Cena služby za využití odpadů je obchod‐ ním tajemstvím firmy. „Ekopalivo“ se zřejmě dodává ke spoluspalování zdarma. Bylo by účelné vytvořit pomocí technologie Ekobioprogres alterna‐ tivní palivo, které by odpovídalo normám na biopaliva a které by bylo možno šířit do oběhu prodejem, jeho využití k výrobě elektrické energie by bylo předmětem státní podpory.
54
Investiční náklady zařízení biologického sušení Na celkové roční vstupy 10 500 t odpadů připadá 43 mil. Kč veškerých inves‐ tic zařízení Ekobioprogres. Na 1 t roční kapacity je investiční náklad 4 072 Kč.
Provozní náklady na zařízení biologického sušení Tyto náklady jsou expertně odhadovány. Ze zdrojů od provozovatelů je zná‐ ma energetická náročnost při výrobě obou druhů paliv. Při výrobě sypkého biopaliva je spotřeba elektrické energie 50 kWh/t a spotřeba tepla 1 600 MJ/t. Při výrobě granulovaného biopaliva je zapotřebí 80 kWh/t elek‐ třiny a 2 300 MJ/t tepla. Na zpracování 1 t vstupů na sypké biopalivo je tedy zapotřebí 22 kWh elektřiny a 705 MJ tepla v ceně 159,90 Kč a na granulované biopalivo je zapotřebí na 1 t vstupů 29 kWh elektřiny a 833 MJ tepla v hodno‐ tě 193,50 Kč. Celé zařízení by bylo účelné zdokonalit, aby si veškeré energie mohlo vyrábět ze svých biopaliv.
4.9
Shrnutí technologií
Tabulka 10: Technologie a jejich výhody a nevýhody Druh technologie
Vhodný druh Kapacita odpadů
Výhody
Nevýhody
Aerobní technologie
Domácí kompostování
BRKO – zbytky rostlin, trávy, desítky listí, rostlinné kg ročně zbytky z kuchyně
Komunitní kompostování
BRKO – zbyt‐ ky rostlin, trávy, listí, rostlinné zbytky z kuchyně
Materiál nepodlé‐ há režimu zákona o odpadech; od‐ padají náklady na dopravu; nejčistší materiál.
Materiál nepodléhá režimu zákona o odpadech; mini‐ stovky kg mální náklady na ročně dopravu – donáško‐ vý způsob; možnost kontroly kvality přímo od občanů.
55
Použití pouze u domácností, které jsou ochot‐ ny provozovat svůj kompostér.
Nutná domluva v rámci komunity – bytový dům; zahrádkářská kolonie atp.
Druh technologie
Komunální a průmyslové kompostování (různé techno‐ logie od jedno‐ duchých (volné kompostování) až po složitější a dražší (v halách, v kontejnerech)
Vhodný druh Kapacita odpadů
Výhody
Nevýhody
Financování a odbyt kom‐ Použitelné i pro postu; kvalita malé kapacity; vstupních a vý‐ snadno zvládnu‐ stupních surovin; telné; relativně příjmy za „zpraco‐ nízké investiční vání odpadů a za náklady; vysoká prodej kompostu flexibilita; možnost musí být dostateč‐ diskontinuálního né pro provoz – provozu; vhodné jinak nutno doto‐ zejména pro mate‐ vat!“; již citlivější riály rostlinného výběr lokality; charakteru. nutno certifikovat kompost.
BRKO + BRO – rostlinné zbytky z domácností zpravidla jako doplněk pro tvorbu za‐ tuny kládky ročně z dalších zdrojů, opět rostlinných (obecní zelené plochy, štěpky, stravovny, pily atd.)
Anaerobní technologie Bioplynové stanice (mokrá a suchá fer‐ mentace); dle vyhlášky 458/2008 rozdělení na AF1 (zeměděl‐ ské) a AF2 (ostatní)
Zpravidla BRO ze zeměděl‐ ské produkce (kejda, kuku‐ řičná siláž, cíleně pěsto‐ vaná bioma‐ sa) a BRKO (kuchyňské zbytky)
až desítky tun ročně
Citlivost na kvalitu vstupních mate‐ riálů a jejich do‐ statek; zajištění uplatnění digestá‐ Příjmy z výroby tu; citlivá volba tepla a elektrické technogie energie; příjem i a umístění provo‐ vlhkých materiálů. zovny; vysoké investiční náklady, dlouhá doba „nastartování“ provozu.
4.10 Příklady z Moravskoslezského kraje V rámci této podkapitoly je sestaven přehled zařízení na využívání biologicky rozložitelných odpadů v Moravskoslezském kraji (jak BRO z průmyslové produkce, tak pro vytříděné složky BRKO). Uvedený přehled vychází z povinně zveřejňovaných údajů na interneto‐ vých stránkách jednotlivých krajských úřadů a dále bylo využito aktuální databáze Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., který provozuje Centrum pro hospodaření s odpady.
56
Metodika sběru dat Předmětem projektu bylo zahrnutí kapacit, které zpracovávají BRO tak, aby dle technologických možností těchto zařízení bylo možno zde částečně využí‐ vat i BRKO vytříděné ze směsného komunálního odpadu (SKO). Povolená koncová zařízení pro nakládání s BRO jsou vždy vztažena na konkrétní druhy odpadů dle katalogu odpadů a v mnoha případech nemají povolení pro na‐ kládání s BRKO. V rámci vytváření integrovaného systému byl na tuto skuteč‐ nost brán zřetel, abychom nechtěli využívat kapacity, které sice svou povahou jsou vhodné pro nakládání s BRKO, ale zároveň nemají potřebná povolení od Krajského úřadu. Údaje jsou převzaty ze serverů jednotlivých Krajských úřadů, resp. z adresářů povolených zařízení pro nakládání s odpady a z databáze Vý‐ zkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. Dále jsou využi‐ ty informace z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mapové podklady jsou převzaty z databáze Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. Údaje o množství biologicky rozložitelných odpadů (BRO) jsou převzaty z databáze Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. Údaje o množství produkce BRKO vychází z údajů ČSÚ s tím, že se jedná o příslušnou procentickou část SKO.
Kraj Moravskoslezský (NUTS CZ080) Statistické údaje: Počet obyvatel – 1 253 257 Rozloha – 5 535 km2 Počet územních jednotek dle NUTS (bývalé okresy) – 6 Produkované množství BRO mimo BRKO ze SKO v roce 2006: 196 978,824 t
57
Obr. 12: Kraj Moravskoslezský
58
Tabulka 11: Seznam koncových zařízení nakládání s BRO – ostatní Oprávněná osoba AGRO‐EKO, s. r. o.
Provozovna Albrechtice u Českého Těšína
Zařízení zařízení k aerobní fermentaci
Platnost 31. 7. 2011
APM inženýring, a. s. mobilní
mobilní třídička zeminy 30. 6. 2009
AGROCHOVEX, s. r. o. Třanovice
lisování pelet z rostlinného odpadu
31. 3. 2010
A.S.A., s. r. o.
Sviadnov
bidegradační plocha
na dobu neurči‐ tou, integrované povolení
AGRO‐EKO, s. r. o.
Albrechtice u Českého Těšína
zařízení k aerobní fermentaci
31. 12. 2011
BIOASAN, s. r. o.
Rychvald
biodegradace NO
31. 7. 2011
PROTE, s. r. o.
Sedliště
biodegradační plocha
30. 11. 2010
ekologické využití biologického odpadu z údržby zeleně
31. 1. 2011
Uličný Vladimír, Ing. Přívoz v Ostravě
Zdroj: Krajský úřad Moravskoslezského kraje; Odbor životního prostředí
Tabulka 12: Seznam koncových zařízení nakládání s BRO – kompostárny Oprávněná osoba
Provozovna
Depos Horní Suchá, Horní Suchá a. s.
Zařízení kompostovací plocha
Platnost 31. 8. 2009
EKO‐HUM, s. r. o.
Březová u Vítkova
kompostárna
31. 5. 2011
ENVIPOINT, s. r. o.
Šilheřovice
kompostárna
30. 11. 2012
Frýdecká skládka, a. s. Bludovice
kompostárna
30. 6. 2009
Hájovský Tomáš
Hlučín
kompostárna
31. 3. 2009
Hájovský Tomáš
Markvartovice
kompostárna
31. 5. 2011
1. Hradecká zemědělská, a. s.
Branky u Opavy
kompostárna
22. 10. 2008
Kotula Karel, Ing.
Bludovice
kompostárna
31. 12. 2010
Lakota Martin
Třebovice ve Slezsku
kompostárna
31. 12. 2010
Městské služby Rýmařov, s. r. o.
Rýmařov
biokompostárna
31. 5. 2011
59
Oprávněná osoba
Provozovna
Zařízení
Platnost
Nehlsen Třinec, s. r. o.
Třinec, Staré Město
průmyslová kompostárna
31. 11. 2012
OBSED, s. r. o.
Velká Polom
kompostárna
30. 6. 2010
OBSED, s. r. o.
Velká Polom
kompostárna
31. 10. 2012
Rabio, s. r. o.
Opava, Předměstí
kompostárna
30. 11. 2012
Sadové úpravy a Přívoz ekol. stavby, s. r. o.
kompostárna
1.7. 2008
SNEKO, s. r. o.
Čeladná
kompostárna, výroba technických substrátů
31. 12. 2009
Starojicko, a. s.
Jičina
kompostárna
18. 10. 2009
Technické služby, a. s. Hrušov
kompostárna
28. 2. 2008
YANIS GEMA, s. r. o. Hlučín
kompostárna
30. 9. 2011
Zdroj: Krajský úřad Moravskoslezského kraje; Odbor životního prostředí
Tabulka 13: Seznam koncových zařízení nakládání s BRO – spalovny Provozovatel
Umístění
Spalovna průmyslo‐ vých odpadů Válco‐ Frýdek‐Místek ven plechu, s. r. o. SPOVO, s. r. o.
Ostrava, Mariánské Hory
Zařízení spalovna typu DAM‐10
Platnost 28. 2. 2008
na dobu neurči‐ Spalovny průmyslových tou, integrované odpadů povolení
Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v. v. i. Poznámka: Nejedná se o běžné využití BRO; je zde uvedeno pouze pro úplnost Samotná databáze však nic neříká o tom, jak je zařízení provozováno, s jakými odpady nakládá, a neuvádí ani další údaje z praxe. V rámci návrhu systému nakládání s BRKO v Moravskoslezkém kraji byla tedy provedena i podrobná analýza zařízení nacházejících se v Moravskoslezském kraji. Z celkového počtu zařízení (26) bylo navštíveno 18 provozů (69 %). Průzkum byl realizován v roce 2009. Dle druhů zařízení lze zjednodušeně vyčlenit následují tři typy:
▪ ▪ ▪
kompostárny (23), bioplynové stanice (2), ostatní (1) – „Ekologické využití BRO z údržby zeleně“.
60
Z celkového počtu navštívených zařízení (18) bylo v provozu 15, což představuje 83 %. Je však nutné zmínit, že např. bioplynová stanice v Albrechticích je provozována pouze na 2 % maximální kapacity a funguje pouze v rámci výzkumu. Navštívená bioplynová stanice pracuje pouze na malou část své možné kapacity a jen s určitým druhem odpadu (jen jeden druh ze šedesáti možných). Tento stav je navozen záměrně. Kromě jednoho zařízení umožňují provozní řády ostatních zařízení přijí‐ mat biologicky rozložitelné komunální odpady. Reálně je však BRKO přebírá‐ no jen ve 12 zařízeních. Převážnou část zařízení představují kompostárny. Mezi jednotlivými pro‐ vozy jsou často významné rozdíly, ovšem technologicky jsou provozy obdob‐ né (rozdíly jsou spíše v druzích mechanizace než ve využívaných postupech). Jen v několika případech se jedná o kompostování v uzavřené hale, převážná část kompostáren je zřízena na vodohospodářsky zabezpečených plochách. U jednoho zařízení byla snaha zavést kompostování v kompostovacích vacích, ale tento záměr se dlouhodobě nerealizoval. V testovacím období totiž pravi‐ delně docházelo k prořezávání těchto vaků, a to i přes zabezpečení provozu proti vstupu nepovolaných osob. Proto firma dále kompostuje na otevřené vodohospodářsky zabezpečené ploše. Míra využití jednotlivých kompostáren je velmi rozdílná a v mnoha přípa‐ dech odráží míru zájmu o výsledný produkt – kompost. Dle získaných dat tedy není nutné jednotlivé provozy optimalizovat, ale je třeba vyřešit ostatní faktory ovlivňující provoz. Problémem tedy není špatné nastavení fungování provozu, špatná technologie, nebo nevhodná mechanizace. Pouze v případě zvýšení zájmu o výslednou surovinu by bylo nutné u některých zařízení dopl‐ nit certifikace kompostu tak, aby je bylo možno dále prodávat. Tento krok však technologii výrazně neovlivní. Významná je míra zpracování BRKO. Přestože zařízení mohou na základě provozního řádu přebírat různé druhy BRKO (až 9 druhů), využití BRKO je minimální. Výjimku představuje jediné zařízení, které však bylo účelově zří‐ zeno pro nakládání s BRKO. Tomu také odpovídá velikost zařízení a celková možná kapacita, která je „pouze“ 760 t. O účelovosti svědčí i to, že provozní řád obsahuje pouze 3 druhy BRKO. Toto zařízení však představuje určitý signál pro další organizace, jejichž hlavním odpadem je právě BRKO z úpravy veřejné zeleně a ostatních ploch. V menších obcích a v obcích, kde tyto služby zajišťuje přímo obec, lze využít komunitní kompostárny, ale u specializova‐ ných firem je zřízení vlastní kompostárny výhodné. Je to dáno také tím, že zřizovatel zpětně využije velké množství vzniklého kompostu. Rozvoj takto účelově vzniklých zařízení však zatím blokují hlavně provozní náklady. Ostatní zařízení, pokud BRKO přebírají, přebírají pouze 1 druh BRKO, a to většinou pouze kvůli zlepšení kompostovacího procesu. Z toho jasně vyplývá zaměření kompostáren na zpracování jiných druhů BRO. I u těchto zařízení
61
byla v některých případech zřejmá účelovost jejich vzniku a z toho vyplývající zaměření na určitý druh BRO. Primární zaměření na jiné druhy BRO než na BRKO lze předpokládat i do budoucna. Přínosem pro nakládání s BRKO v Moravskoslezském kraji by bylo zvýše‐ ní zpracovávaného BRKO ve stávajících zařízeních. O tento odpad však není primárně zájem, jak vyplývá z jednotlivých návštěv zařízení. Pokud nedojde k motivaci provozovatelů zařízení přijímat tento odpad, nelze čekat změnu v tomto postoji. Jednou z doplňujících částí průzkumu byla ta část, kde mohl provozovatel napsat své návrhy na zlepšení situace kompostáren, popřípadě napsat hlavní problémy, se kterými se potýká. Jako velmi častý problém byla uváděna stou‐ pající cena energií a pohonných hmot, dále nezájem o kompost a jeho špatné uplatnění na trhu, potažmo problémy s certifikací a splňováním limitních hodnot. Velmi často byla také navrhována změna legislativy, ale přesnější definování změn nebylo navrženo. Pouze v jednom případě bylo navrhováno, aby při úpravách volného terénu kolem novostaveb muselo být použito urči‐ tého množství kompostu na jednotku plochy, a tím došlo ke zlepšování půd‐ ních vlastností.
Závěry Ve stávajících zařízeních není nutná výrazná změna nebo úprava technologie, aby došlo k využití vyššího podílu BRKO. Problém je spíše v rovině motivace zařízení, aby tyto odpady přebírala a mohla ho získat ve vyhovující kvalitě (např. separovaný sběr). Změna technologie není nutná ani v případě bioplynové stanice. Zde je třeba pouze obnovit provoz. Účelné by bylo odstraňovat v ní ty druhy BRKO, které není možno předávat do kompostáren.
4.11 Použité zdroje BAERE, L. A. – De VERDONCK, O. – VERSTRAETE, W.: High rate dry anaerobic composting process for the organic fraction of solid wastes. In: Biotechnology and Bioengeering Symp. No. 15. Wiley and Sons, s. 321‐ 330, 1986. BASEGRA, U. – EGGER, K.: Entwicklung der Gärkanalpilotanlage zum Vegären von strohhaltigem Mist. Bundesamt für Energiewirtschat, Forschungsprogramm Biomasse, 30 s., 1995. EDELMANN, W. – ENGELI, H.: Biogas aus festen Abfällen und Industrieabwässem, Eckdaten für PlanerInnen, Bundensamt für Konjunkturfragen, PACER, 147 s. 1996.
62
FANNIN, K. F. – BILJETINA, R.: Reactor designs. In: Chynoweth, D.P. and Isaacson, R. (eds.) Anaerobic Digestion of biomass. London and New York, Elsevir Applied Science, s. 141–169, 1987. GALLERT, C. – WINTER, J.: Mesophilic and thermophilic anaerobic degistion of sourcesorted Organic wastes: effect of ammonia on glucose degradation and methane production. Appl. Microbiol. Biotechnol., 48, s. 405410, 1997. GOSH, S. – KLASS, D. L.: Two pahse anaerobic digestion. Proc. Biochem. 15 s, 1978. GUJER, W. – ZEHNDER, A. J. B.: Conversion process in anaerobic digestion. Water Sci. Technol. 15, s. 127–167, 1983. HLAVINKOVÁ, P.: Zpracování bioodpadů technologií EKOBIOPROGRES. In: Odpady 21 (sborník referátů), str. 91–93, 2003. CHYNOWETH, D. P. – JERGER, D. E. – SRIVASTAVA, V. J. Biological gasification of woody biomass. IN: Proceedings of the 20th Intersociety Energy Conversion Engineering Conference, Vol. 1, s. 573579, Society of Automotive Engineers, Inc., Warrendale, PA, USA, 1985. IZA, J. – COLLERAN, E. – PARIS, J. M. – WU, W. M.: International workshop on anaerobic treatment technology for municipal and industrial wastewaters, summary paper. Water Sci. Technol., 24, s. 1–16, 1991. JEWELL, W. J. – DELLORTO, S. – FANFONI, K. J. – JACKSON, D. – KABRICK, R. M.: Dry anaerobic methane fermentation. Biogas alcohol fuels prod. Vol. II, 2, 159–178, 1981. KORECKÝ, M.: Svoz kompostovatelných složek komunálního odpadu na Slovanech, 2001, http://stary.biom.cz/mag/34.html LETTINGA, G. – Van VELSEN, A. F. M. – HOBMA, S. W. – De ZEEUW, W. – KLAPWIJK, A.: Use of the upflow sludge blanket (USB) reactor concept for biological wastewater treatment, expecially for anaerobic tratment. Biotechnol. Bioeng. 22, s. 699–734, 1980. LIU, K. – SUN, G. – WU, X. – WU, J.: Research and application of technology for drywet biogas fermentation. Biol. Wastes, 20, s. 303–308, 1987. MACKIE, R. I. – BRYANT, M. P.: Metabolic activity of fatty acidoxidizing bacteria and the contribution of acetate, propionate, butyrate and CO2 to mehtanogenesis in cattle waste at 40° and 60 °C. Applied and Environmental Microbiology, 41, č. 6, s. 1363–1373, 1981. MEMBREZ, Y. – GLAUSER, M. – STREHLER, C.: Digestion en discontinu d´herbes énérgetiques. Rapport final (OFEN), 15 str., 1996. NORDBERG, A. – JARVIS, A. – SVENSSON, B. H. – MATHISEN, B.: Enhanced degradation of grass clover silage in a twophase biogas process by initiating liquid recirculation. Repport 64, Swedish University of Agr. Sci., part IV. s. 325, 1996.
63
VÁŇA, J. – SLEJŠKA, A.: Bioplyn z rostlinné biomasy. Studijní informace ÚZPI, Rostlinná výroba č. 5, 1998. VÁŇA, J.: 0čekávané trendy ve využívání bioodpadů v ČR. In: Odpady 21 (sborník referátů z konference), str. 110–113, 2002. VÁŇA, J.: Ekologické aspekty energetického využití biomasy. Sborník Biomasa pro energii v obcích a městech ČR s využitím zahraničních zkušeností. CZBIOM, s. 30–33, 1998. VÁŇA, J.: Mechanickobiologická úprava odpadů. In: Odpadové fórum č. 2, str. 11–12, 2003. VÁŇA, J.: Zemědělské odpady. Biom.cz, 24. 1. 2002, dostupné on‐line http://biom.cz/index.shtml?x=62131. WELLINGER, A. – WYDER, K. – METZLER, A. E.: Kompogas a new system for the anaerobic treatment of source separated waste. In: Checchi, F. MataAlvarez, J. Pohland F.G. (eds) Anaerobic digestion of solid waste. Venice Stamperia di Venezia, s. 207–214, 1992. WIEMER, K. – KERN, M. – Mayer, M.: Leitfaden Bioabfallvergärung. Luft, Boden, Abfall 45, 1997. ZAUNER, E.: Biogasgewinnung aus Pflanzenstoffen. Landbauforschung volkenrode, 35, Heft 2, s. 67–74, 1985.
64
5
SUMARIZACE A VYHODNOCENÍ PROJEKTŮ TŘÍDĚNÉHO SBĚRU BRKO V ČESKÉ REPUBLICE, UKÁZKA VZOROVÉHO PROJEKTU
S postupně zpřísňující se legislativou a požadavky plánů odpadového hospo‐ dářství (POH) začínají obce a města řešit, co s BRKO. V České republice pro‐ běhlo již několik pilotních projektů, které měly posoudit možnosti jeho sběru. První pilotní projekty se začaly objevovat již v 90. Letech, např. v Nové Pace a Jindřichově Hradci, a jejich hlavním cílem bylo podpořit šetrné chování vůči životnímu prostředí. Většina pilotních projektů začala probíhat ale až po roce 2000 se snahou dosáhnout cílů definovaných v POH, ale často i snahou omezit vznikající černé skládky. Obec či město, které se rozhodlo provést pilotní projekt ověřující možnosti sběru a nakládání s BRKO, zpravidla u sběru a nakládání s BRKO zůstalo i v budoucím období, tj. po oficiálním skončení pilotního projektu (v rámci našeho vzorku to bylo 90 % obcí). Následující zkušenosti vyplývají z analýzy a podrobného šetření v cca 15 obcích České republiky, které nějakým způsobem realizovaly nebo realizují sběr BRKO. Zavedení a nastavení systému třídění a sběru BRKO v obcích je jednou z možností, jak dosáhnout stanovených cílů, má však i svá rizika a ekonomic‐ ká a technologická omezení a je ovlivněno mnoha faktory, které určují jeho konečnou úspěšnost. Při výběru vhodného systému sběru BRKO je nezbytné zabývat se hned několika omezujícími faktory. Záleží především na množství dostupných BRKO, na typu zástavby a na finanční situaci, pro jakou technolo‐ gii se rozhodneme. Nevyhnutným předpokladem je vytřídění BRO z komu‐ nálního odpadu a jeho přeprava na místo zpracování.4 Základním předpokladem funkčního integrovaného systému nakládání s BRKO je systém sběru tohoto materiálu od občanů s maximálním důrazem na kvalitu a dále nakládání s BRO vznikajícími při činnosti obcí – údržba zele‐ ně, hřišť. Komunální zdroje BRKO je rovněž vhodné doplnit o kaly z čistíren odpadních vod. Je však třeba zajistit sledování hygienických požadavků na kvalitu. S tím souvisí i nezbytnost zahrnutí systému nakládání s BRO do celkového systému nakládání s odpady a zajištění odbytu vzniklých dru‐ hotných surovin.
4
Nejlepším a asi i nejjednodušších řešením se jeví být separace bioodpadu přímo v domácnostech, podnicích, stravovacích zařízeních apod.
65
5.1
Princip prevence
Tak jako v jiných oblastech životního prostředí i zde platí za nejúčinnější princip prevence, tj. pokud možno omezovat vznik BRKO a v případě jejich vzniku podporovat komunitní kompostování. Město či obec by měly v první řadě podpořit domácí kompostování, a až v případě, že usoudí, že to není z nějakých důvodů možné, by měly přistoupit k zavedení sběru a svozu BRKO. V případě zástavby rodinných domků se zahrádkami se často ukazuje jako ekonomicky nevýhodné zavádění sběru BRKO. Vyžaduje to totiž nakoupit velké množství sběrných nádob, což před‐ stavuje vysoké investiční náklady. Proto je v tomto případě vhodnější zavést podpůrný program na rozvoj domácího kompostování, který je podpořen dobrou propagační kampaní (Moňok, 2003). Samotný sběr a svoz zpravidla zatěžuje rozpočet obcí a pro malé obce je často dost nákladný. Komunitní kompostování je vhodné zejména pro malé obce do 2 000 obyvatel, může být však využito i ve větších městech jako podpora celého systému. S rozvojem okrasných zahrad však dochází v posledních letech ke snižo‐ vání četnosti domovního kompostování a v okolí některých obcí vznikají černé skládky se zahradním kompostem, obyvatelé dávají přednost sběru BRKO před jeho domácím kompostováním, čímž se stává podpora domovního kompostování pro města a obce obtížnější. Některé neziskové organizace v současné době komunitní kompostování podporují (např. EKODOMOV a další). Avšak i na okrasné zahradě lze vytvořit esteticky příjemný a kvalitní kompost. K posílení motivace k domovnímu kompostování lze doporučit bezplatnou dlouhodobou výpůjčku kompostéru pro občany, případě výpůjč‐ ku za symbolickou cenu. I samotná nabídka možnosti nákupu kompostéru s částečnou slevou působí pro občany často dost motivačně.
5.2
Místo realizace sběru BRKO
Realizace sběru BRKO často začíná v oblastech s rodinnou zástavbou, kde je sběr obecně jednodušší a méně problémový, a postupně je rozšiřován do oblastí se sídlištní zástavbou. Existují samozřejmě i místa, kde tomu bylo naopak, např. město Písek. Zkušenosti ukazují, že v oblasti sídlišť je sběr BRKO náročnější, avšak pokud se nejedná o problémová sídliště s nízkopří‐ jmovými skupinami obyvatel, lze ho bez problémů realizovat.
5.3
Co se sbírá
Až na výjimky se sběr zaměřuje jak na biologicky rozložitelné odpady z do‐ mácností, tak na biologicky rozložitelné odpady ze zahrad. V některých ob‐ cích podporují sběr pouze BRKO z domácností, BRKO ze zahrad jsou domác‐
66
nosti povinny buď samy kompostovat, nebo ho mohou odvážet do sběrného dvora či je sbírán v rámci pravidelných mobilních svozů. Vedle fungujícího pravidelného svozu je zachována možnost odvážet BRKO na sběrné dvory (využití při odstraňování velkoobjemového BRKO) nebo je svoz doplňován v nejnáročnějších měsících speciálním mobilním svozem.
5.4
Informační kampaně
Důležitou a nepostradatelnou součástí sběru BRKO jsou informační kampaně. Vedle základních letáků, dotazníkových šetření, příruček, kampaní v médiích, přednášek na školách apod. se osvědčila osobní komunikace s občany, kon‐ krétně návštěvy všech domácností s vysvětlením základních podrobností a celkového konceptu sběru. Přímá komunikace s občany zvyšuje důvěry‐ hodnost celého sběru BRKO. Také svozové kalendáře distribuované domác‐ nostem jsou vítanou pomůckou. Další možností jsou i bezplatné telefonní linky pro dotazy obyvatel, informační nálepky s popisem, co do kontejneru patří a co ne, diskuse v rádiích, televizi, exkurze a další. Praktické zkušenosti měst a obcí ukazují, že pokud jsou informační kampaně na začátku zanedbá‐ ny, odráží se to na výsledcích a celkové úspěšnosti sběru BRKO. Taktéž při spuštěném a běžícím projektu je nutné udržovat pravidelnou aktualizaci. Pouze pravidelné a opakující se informační kampaně přinášejí úspěch, jedno‐ rázová informační kampaň na začátku zahájení sběru BRKO může být účinná, ale zpravidla je třeba při dlouhodobém sběru BRKO ji jednou za čas zopako‐ vat a průběžně doplňovat a aktualizovat, např. poskytovat občanům výsledky celkového sběru BRKO a informovat je o případných problémech, novinkách apod. Více viz kapitola 3. Práce s veřejností s ohledem na její zapojení do systému odděleného sběru BRKO.
5.5
Četnost svozu
Svoz BRKO probíhá nejčastěji 1 x nebo 2 x za dva týdny bez ohledu na veli‐ kost nádob. Četnost svozu závisí na četnosti rozmístěných nádob, ročním období a samozřejmě i ochotě lidí třídit. Četnost případného mobilního svozu závisí na celkovém nastavení systému sběru BRKO (zda se např. sbírá pouze domovní BRKO), na existenci případného sběrného dvora, na ochotě lidí třídit apod. V menších obcích zpravidla probíhá 2–5 x ročně.
5.6
Nádoby na BRKO a jejich rozmístění
Hustota rozmístění jednotlivých nádob je závislá na hustotě zástavby, veli‐ kosti nádoby a frekvenci svozu. Před samotným zavedením systému sběru BRKO je třeba dobře promyslet celkovou logistiku a rozmístění nádob.
67
U rodinných domků bez zahrádky se sběr může řešit pomocí klasických sběrných nádob různé velikosti, speciálně upravených nádob na sběr BRKO nebo použitím plastových pytlů. V bytové/sídlištní zástavbě je možno využít společného domovního kompostování, tj. například 1 kompostér pro 1 bytový dům. Vhodné je taktéž doplnit systém o důsledné informační kampaně, pří‐ padně pověřit konkrétní osobu, která se bude o kompostér starat. V případě problémů s čistotou sbíraného BRKO je vhodné zvážit zavedení uzamykatel‐ ného kompostéru. Nejnáročnější sběr BRKO bývá v panelové zástavbě. Lidé zde disponují jen omezenými možnostmi, jak využít BRO z kuchyně, a jsou tedy závislí na centrálním systému sběru. Pro tento sběr lze použít speciální nádoby na BRKO nebo klasické nádoby o objemu 1 100 l po mírné úpravě (mřížka v spodní části kontejneru, větrací otvory). Ve větších městech s rodinnou zástavbou se osvědčuje zavést samostatný svoz BRKO vedle svozu SKO, zpravidla 1× za dva týdny. Obě nádoby – pro směsný odpad i BRKO – jsou z ekonomických a hygienických důvodů sváženy střídavě jednou za dva týdny. V rámci sběru do kontejnerů vlastněných jed‐ notlivými rodinnými domy lze snadněji kontrolovat kvalitu vytříděného BR‐ KO a případně upozorňovat na špatné třídění např. vhozením letáčku do schránky nebo zanecháním zprávy na kontejneru na BRKO. Pokud není dosaženo požadovaného množství sebraného BRKO i přes dů‐ raznou a pravidelnou informační kampaň, doporučuje se v těchto lokalitách zavést sběr BRKO na místech tříděného sběru. Kvalita sebraného BRKO tímto způsobem bývá sice o něco nižší, avšak důslednými a pravidelnými informač‐ ními kampaněmi lze tuto nevýhodu časem překonat. Jednoduchý a levný způsob sběru BRKO představuje použití velkokapa‐ citních kontejnerů, které jsou umístěny na sběrných místech nebo sběrných dvorech. Nutnou podmínkou je krátká dopravní vzdálenost pro občany5. Takováto sběrná místa jsou vhodná i při programech na rozvoj domácího kompostování, a to proto, že na zahradách vzniká velké množství jednostran‐ ného materiálu (listí, větve stromů, opadané ovoce apod.), který se zde hro‐ madí a majitel je z kapacitních nebo jiných důvodů nechce sám kompostovat. Pokud je to možné, je dobré ke kontejnerům zajistit obsluhu.
5.7
Kvalita a množství sebraného BRKO
Kvalita sebraného BRKO je přímo úměrná intenzitě informačních kampaní, ale bohužel závisí i na složení obyvatelstva v konkrétní lokalitě a často i kon‐ krétním typu zástavby. Kvalita sebraného BRKO bývá na sídlištích nižší než z rodinné zástavby, ale není to pravidlem. Odpad ze sídlišť se zdá být na první 5
Čím větší je vzdálenost, tím menší je zapojenost občanů.
68
pohled nekvalitní, ale je to způsobeno především nižším obsahem odpadu ze zahrádek. V oblastech, kde bydlí vzdělaní lidé s nižším věkovým průměrem nebývá s kvalitou BRKO problém, avšak některé specifické lokality jsou i při zvýšených informačních kampaních pro sběr BRKO předem určeny z nezda‐ ru. V tom případě nedoporučujeme v těchto místech zavádět sběr bez kvalitní výchovy ve školách a dlouhodobých a intenzivních kampaní. Podíl BRKO v KO se dlouhodobě pohybuje okolo 40 %, množství sebrané‐ ho BRKO však závisí také na spoustě faktorů. Množství sebraného BRKO ze sídlišť představuje zhruba 10, maximálně 40 kg na obyvatele/ rok, z rodinné zástavby naopak 50–180 kg/obyvatele/rok. Z hlediska množství porovnání podílu KO a BRKO není v případě zavede‐ ných systémů sběru BRKO zaznamenán výrazný pokles produkce KO. Přesto se zavedeným sběrem BRKO může dojít ke snížení produkce KO, čím se snižu‐ jí náklady na jeho další zpracování a tím vzniká finanční prostor pro sběr BRKO. Zavedení sběru BRKO také přispívá k omezení nákladů na odstraňo‐ vání černých skládek.
5.8
Nakládání se sebraným BRKO
Základní technické řešení v rámci celého systému nakládání s BRKO není složitější a náročnější než u ostatních tříděných složek. V podstatě je nutno zavést speciální sběrové nádoby buď přímo u občanů, nebo např. v rámci sběrných středisek odpadů. Odvoz tohoto materiálu je schopna zajistit klasic‐ ká svozová technika většiny komerčních společností a technických služeb měst pouze s přihlédnutím na poněkud „tekutější“ stav vytříděných BRKO. Na trhu je již dostatečné množství společností, které dodávají vhodné sběrné nádoby v nejběžnějších objemech. Tyto nádoby jsou cenově srovnatelné s klasickými sběrnými nádobami (popelnicemi) na směsný komunální odpad. Otázkou zůstává citlivé začlenění do současného systému nakládání se směs‐ ným odpadem, které zůstává na rozhodnutí samotných obcí, tzn. především zajistit osvětu a stanovení priorit. Vzhledem k tomu, že v současné době jsou nejrozšířenější jednoduché kompostárny, sbírají se zpravidla pouze zbytky rostlinného původu – tráva, slupky, zbytky ovoce a zeleniny atp. V rámci zpracovatelských zařízení je často řešen problém kvality vytřídě‐ né suroviny. Po právní stránce mají např. provozovatelé kompostáren povo‐ lení nakládat se značnou šíří biologicky rozložitelných odpadů v rámci plat‐ ného katalogu odpadů, ale ve skutečnosti přebírají pouze velmi úzkou část biologicky rozložitelných odpadů, které jsou „bezproblémové“ na zpracování a na odbyt. Významná je také ta skutečnost, že výsledné produkty těchto zařízení, které by měly v první řadě sloužit k obohacování zemědělské půdy, jsou využívány k naprosto druhořadému účelu – tj. jako technologický mate‐
69
riál k překryvu skládek komunálního odpadu. Je naprosto zřejmé, že takový stav nemůže být dlouhodobě společensky udržitelný. Z terénního šetření vyplývá, že současná koncová zařízení jsou schopna přebírat BRKO pouze ve velmi omezeném množství v rámci své surovinové skladby pro zpracování na kompost nebo bioplyn. Obce se musí pokusit zajis‐ tit přísun kvalitativně homogenního materiálu. Kompostárny také mnohdy pracují v režimu, že zpracovávají pouze „svůj“ materiál a ten se také snaží vyu‐ žít. Typickým příkladem jsou komunitní kompostárny, které řeší pouze zelené odpady, kdy se vzniklý kompost vrací ke hnojení obecních zelených ploch. Zajímavým zdrojem materiálu mohou být pro kompostárny nebo bioply‐ nové stanice BRO z produkce obchodních řetězců. V případě smluvního zajiš‐ tění si může provozovatel zajistit velmi stabilní zdroj kvalitních biologicky rozložitelných materiálů. V této souvislosti doporučujeme vybavit kom‐ postárnu „předúpravou“, která bude vybalovat prošlé ovoce a zeleninu z nejrůznějších ochranných fólií. Buď ručně, nebo poměrně drahou technolo‐ gií. Ovšem stále je možnost získání dotací z Operačního programu Životní prostředí, což může pomoci vyřešit finanční stránku věci. V rámci našeho šetření realizovaného v 15 obcích také vyplývá, že většina dotazovaných (90 %) uvedla, že je BRKO kompostován na kompostárně. Taktéž využití vzniklého kompostu je podobné a týká se zejména rekultivací, úprav terénu, rekultivací skládek, rekultivací těžební a důlní činnosti, úprav zeleně. Žádná z dotázaných obcí nevyužívá vzniklý substrát v zemědělství. V současné době jsou kladeny přísné požadavky na kvalitu kompostu a pro jeho případný další prodej, zajištění této kvality je v praxi velice náročné a nákladné, proto také většina obcí využívá kompost k rekultivacím. V někte‐ rých případech je nabízen kompost pro domácí využití. Část sebraného BRKO také skončí na skládkách, v jednom případě (město Zlín) je výsledný produkt energeticky využíván. Dodejme, že perspektivní mohou být také bioplynové stanice. Produkci bioplynu je třeba chápat jako jednu z možností zpracování odpadů různého původu a různého druhu, která šetří životní prostředí. Fi‐ nální produkt může být navíc finančně zhodnocen.6 Nevýhodou a hlavní pří‐ činou zdrženlivosti investorů jsou v případě zpracování BRKO v bioplynových stanicích (BPS) vysoké investiční náklady. Pro využití bioplynu je klíčové důkladně vybrat lokalitu charakteristickou vysokou a celoroční poptávkou po teple a elektřině z kogenerační jednotky. Univerzální schéma navíc nelze použít, protože zde hrají roli specifické faktory jako umístnění v lokalitě, různý typ zpracovávaného materiálu, rozličný charakter provozu, místní vybavení a technologie apod. (Kára, 2005). Dle Jaroslava Káry z Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v. v. i. je pro výstavbu BPS optimální sdružit síly, 6
Míru zisku ovlivňuje zavedená sazba za výkup elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, která je pro bioplyn stanovena zatím na 2,98 Kč/kWh (Kára, 2005).
70
možnosti a prostředky místních obyvatel. Perspektivu vidí u obcí, zeměděl‐ ských podniků, farem a komunální sféry.
5.9
Financování sběru BRKO
Sběr BRKO je ve většině případů financován z jiných rozpočtových položek města, protože suma vybraných poplatků na pokrytí všech položek odpado‐ vého hospodářství města nestačí. Lze však nalézt i příklady, kdy v rámci po‐ ložky odpadového hospodářství nevzniká žádná ztráta. Praha je jedním z těchto příkladů, občané, kteří se chtějí zapojit do svozu BRKO, si musí za tuto službu zvlášť zaplatit. Svoz komunálního odpadu a BRKO probíhá střída‐ vě jednou za 14 dní. Při dobře nastaveném systému mohou obce získat úspo‐ ry z neplacených poplatků za ukládání odpadu na skládky či do spaloven, dalším příjmem mohou být prostředky z prodeje kompostu, při vyu žití měst‐ ské kompostárny úspory z dopravy. Z provedeného řízeného dotazníkového šetření také vyplývá, že většina obcí používá k financování svého odpadového hospodářství poplatek na hla‐ vu. Zkušenost z Jindřichova Hradce je v případě zavedení poplatku podle vyprodukovaného množství negativní, po zavedení tohoto poplatku se zde systém sběru BRKO zhroutil. Průměrná výše nákladů na 1 tunu BRKO se pohybuje v rozmezí 1 500–2 400 Kč, velkou část těchto nákladů tvoří do‐ pravní náklady, proto by případné nové projekty měly klást důraz i na vzdá‐ lenost k dalšímu zpracování. Na rozdíl od standardního výpočtu výše poplatku za sběr a odvoz směs‐ ného odpadu zde v případě BRKO vstupují do kalkulace i další faktory7:
▪ ▪
počet manipulací s nádobami je stejný,
▪ ▪ ▪
pořizovací náklady druhé nádoby včetně,
dopravní náklady vycházejí z dopravních vzdáleností (skládka, spa‐ lovna, kompostárna) jsou v rámci aglomerace prakticky shodné, rozdíl v nákladech na další zpracování, resp. odstranění odpadu 8, vícenáklady – náklady na propagaci sběru BRKO, informační materiály (i periodické), kontrolní činnost, hrozí i riziko, že odpad bude špatně vytříděn a musí se odstranit jako odpad směsný.
Ekonomická analýza podrobněji viz kap. 2. Ekonomická analýza nakládání s BRKO v České republice. 7 8
NĚMEC, J.: Sběr bioodpadů – komfort versus náklady, Odpadové Fórum 3/2007. Náklady na kompostování jsou podstatně nižší než náklady na uložení do skládky nebo spalování.
71
V posledních letech je také dost projektů financováno z různých dotací, ať již prostředků plynoucích ze státního rozpočtu nebo evropských peněz. Dota‐ ce směřují jak na jednorázové aktivity (např. výstavba kompostárny), tak na financování celého pilotního projektu i se samotným sběrem BRKO. Nebezpe‐ čí těchto projektů spočívá často v neudržitelnosti financování systému po skončení projektu. Ačkoli je již v současné době kladen důraz na finanční udržitelnost projektů, lze v některých případech o jejich budoucí udržitelnos‐ ti pochybovat.
Aktuálně lze využívat následující zdroje: ▪ Operační program Životní prostředí v rámci prioritní osy 2 a 4 umožňuje realizovat investiční projekty pro zkvalitnění nakládání s odpady. Od 4. 12. 2009 jsou přijímány registrace projektových záměrů, přičemž pro‐ jekty musí podpořit celkový chod odpadového hospodářství. Podrobněji viz např. http://www.opzp.cz/sekce/370/prioritni‐osa‐4. ▪ Národní programy např. Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí a krajské výzvy a programy (viz příslušné stránky ministerstev a krajů). ▪ Prostředky ze Státního fondu životního prostředí ČR, využití obnovitel‐ ných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody viz http://www.zelenausporam.cz. ▪ Operační programy příhraniční spolupráce – např. http://www.ziel3‐cil3.eu a další.
5.10 Sídelní struktura Ze zjištěných zkušeností plyne, že sběr BRKO již v některých místech České republiky probíhá úspěšně, avšak stále se spousta měst a obcí potýká s mnoha problémy a těžkostmi, které brání efektivnímu průběhu celého sys‐ tému sběru BRKO a následnému dosažení celonárodních cílů. V malých obcích se osvědčuje podpora domovního kompostování doplně‐ ná občasným mobilním svozem. Toto řešení je vhodné pro obce do 500 oby‐ vatel. Česká republika je z hlediska sídelní struktury a úrovně počtu obcí (NUTS V) charakteristická velmi rozdrobeným systémem, přičemž v Evropě je tento příklad srovnatelný pouze s Francií. V současné době existuje v ČR zhruba 6 250 samostatných obcí, z nichž téměř 60 % má méně než 500 oby‐ vatel. Naopak v kategorii od 5 000 a výše obyvatel je přibližně 240 měst, kde však žije 6,5 mil obyvatel. Podrobněji viz následující tabulky.
72
Tabulka 14: Struktura sídelní soustavy podle velikostních kategorií Obce
Velikostní kategorie
Obyvatelé
Počet
v %
Počet
v %
do 199
1 661
26,54
205 095
2,00
200–499
2 041
32,61
663 416
6,48
Celkem do 499
3 702
59,15
868 511
8,48
Celkem ČR
6 258
100,00
10 230 060
100,00
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Český statistický úřad
Tabulka 15: Struktura obcí v ČR podle velikostních kategorií v letech 2005 až 2007 Velikostní kategorie Č.
2007
Obyvatel
1
do 100
2
101–200
3
201–300
4
301–1 500
5 6
Počet obcí
Procent
5 39
8,6
1 067
17,2
878
14,2
2 887
46,2
1 501–5 000
600
9,6
5 001–10 000
140
2,2
7
10 001–20 000
69
1,1
8
20 001–30 000
27
0,4
9
30 001–40 000
10
0,2
10
40 001–50 000
5
0,0
11
50 001–100 000
16
0,3
12
100 001–150 000
1
0,0
13
150 001 a výše
3
0,0
14
Praha
1
0,0
6 243
100,0
ČR celkem
Zdroj: Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, Český statistický úřad
73
Obr. 13: Mapa ČR a hustota osídlení
Zdroj: Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, Český statistický úřad Z výše uvedených tabulek a grafu je zřejmé, že případné zavádění samo‐ statných systémů nakládání s BRKO nebude probíhat na celém území ČR, ale pouze ve větších městech. V menších městech navrhujeme vytvoření systemu sběru BRKO v rámci většího sdružení obcí, ale pouze tam, kde nebudou eko‐ nomickému provozu bránit vysoké dopravní náklady.
5.11 Vzorová případová studie – pilotní projekt Děčín Vývoj nakládání s BRKO v jednotlivých letech Sběr BRKO probíhá od roku 2003 ve vybraných oblastech ve městě Děčín kontinuálně. První pilotní projekt probíhal ve městě Děčín již v letech 2002– 2003, další projekt byl realizován v letech 2007–2008 (délka projektu byla stanovena od září 2007 do prosince 2008). Rok 2007
▪
projekt realizován na základě rozhodnutí statutárního města Děčín, Technické služby Děčín a.s. ve spolupráci s odborem životního pro‐ středí
▪
pro sběr byly vybrány dvě lokality města a to Děčín II – pod nemocnicí a Děčín VI – Letná (v obou případech vilová zástavba)
74
▪
v úvodu projektu byla realizována informační kampaň, v září 2007 by‐ lo přistaveno 329 ks speciálních nádob
▪
intenzivní informační kampaň zajišťovala pracovnice Ekocentra p. Simona Kottková a sl. Gabriela Zadinová (v současné době Ing. Gab‐ riela Zadinová – pracující na Magistrátu města Ústí nad Labem – od‐ padové hospodářství)
▪
od ukončení intenzivní informační kampaně si občané o sběrné nádoby na BRKO žádali sami (žádat mohli občané pouze z vybraných lokalit)
▪ ▪
v roce 2007 bylo sebráno 77,83 t BRKO potřebné finanční prostředky činily: 132.413,‐ Kč
Rok 2008
▪
v dubnu 2008 bylo mezi občany rozmístěno již 419 ks speciálních sběrných nádob
▪
připravovalo se další rozšiřování svozu BRKO o další lokality – tento‐ krát se na intenzivní kampani podílel odbor místního hospodářství a majetku města (dále jen OMH), který celý svoz zaštiťuje a platí (roz‐ nos informačních letáků prováděla sl. Michaela Holubová ‐ OMH a stu‐ dentka UJEP v Ústí nad Labem sl. Tereza Růžičková)
▪
svoz BRKO byl rozšířen do těchto oblastí: část Děčína I – u zimního stadionu, scelení Děčína II – Nové Město vč. zkušebního rozmístění nádob na sídliště OK5 (ul. Dvořákova), scelení Děčína VI ‐ Letná, Děčín VII ‐ Chrochvice, Děčín XVI – Přípeř, DC XVII – Jalůvčí.
▪
koncem roku 2008 bylo mezi občany rozmístěno 860 ks speciálních sběrných nádob
▪ ▪
v roce 2008 bylo sebráno 329,370 t BRKO potřebné finanční prostředky činily : 690.040,‐ Kč
Rok 2009
▪
během roku proběhlo další rozšiření svozu BRKO, ale tentokrát už pouze po jednotlivých úsecích (ne celé lokality, ale jenom části – kvůli finanční náročnosti)
▪ ▪ ▪
v roce 2009 bylo sebráno 573,650 t BRKO koncem roku 2009 bylo rozmístěno 913 ks sběrných nádob potřebné finanční prostředky činily: 1.384.405,‐ Kč
Rok 2010 • svoz BIO je prováděn 1x za 14 dní a to i v letních a zimních měsících
75
• • •
•
• •
žadatelé mají k dispozici speciální sběrné nádoby o objemu 140 l a 240 l původní nádoby dodávala firma SSI Schäfer a v současné době nádoby dodává firma K‐Tech žadatelé mají k dispozici na webových stránkách města kalendář svozu, kde jsou svozové termíny a podrobně popsáno co se smí a co se nesmí dávat do sběrné nádoby na BRKO problémy s kvalitou BRKO vesměs nejsou, jen na sídlišti OK5 je potřeba, aby pracovníci Technických služeb prováděli vizuální kontrolu obsahu nádoby (problémy byly hlavně během vánočních svátků, kdy občané odhazovali komunální odpad do všech sběrných nádob bez ohledu na barevné rozlišení) v současné době probíhá přidělování jedné nádoby k jednomu č.p. (neplatí u sídliště OK5) k 31.5.2010 bylo rozmístěno 1041 ks sběrných nádob
Podrobné vyhodnocení projektu v roce 2007 2008 Místo realizace Ve městě Děčín zahrnoval pilotní projekt dvě lokality města a to Děčín II – pod nemocnicí a Děčín VI – Letná s cca 700 rodinnými domky, s minoritním podílem činžovních vil (dvě lokality byly vybrány proto, aby existovala mož‐ nost srovnání, zda se občané budou chovat stejně v obou lokalitách).
Důvody zavedení a financování projektu/sběru Pilotní projekt „Bioodpady Děčín“ byl zahájen na základě rozhodnutí Statu‐ tárního města Děčín. Město se ke sběru BRKO rozhodlo na základě platné právní úpravy odpadového hospodářství ČR, jedním z hlavních dokumentů byl Plán odpadového hospodářství statutárního města Děčín, ve kterém jsou obsaženy následující závazky:
▪ ▪
zahájit v roce 2007 sběr BRKO,
▪
cílem bylo také zřídit jednotku na zpracování BRKO do roku 2008.
cílovým stavem do roku 2011 je mít v systému sběru zapojeno 2 000 rodinných domů (RD),
76
Právní úprava a POH Ústeckého kraje dále také ukládají: ▪ snížit maximální množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 %, 2013 nejvíce 50 % a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % z celkového množství vzniklého v roce 1995, ▪ od 1. 1. 2010 bude možné na skládky ukládat pouze upravené komunální odpady obsahující maximálně 9 % biologicky rozložitelných odpadů, ▪ od 1. 1. 2007 odděleně shromažďovat a dále materiálově využívat biolo‐ gicky rozložitelné odpady ze soustředěných potravinářských zdrojů.
Popis systému Projekt realizovaly Technické služby Děčín, a. s. ve spolupráci s odborem životního prostředí, EKOCENTRUM. Vedle sběru BRKO ve Statutárním městě Děčín funguje i sběr a svoz odpadu z restaurací – tzv. gastro sběr. Tento sběr probíhá nezávisle na sběru BRKO. Sebraný BRKO se nemíchá s odpadem ze zeleně. Původně byl v Děčíně místní poplatek za odpad, s nástupem třídění BRKO se zrušil a byl nahrazen platbou podle vyprodukovaného množství. Černé skládky mírně vzrostly, ale jejich počet je přiměřený.
Příprava občanů Informační kampaň byla zahájena v květnu 2007 a ukončena v září 2007 – září je měsíc, kdy občané určitě registrují potřebu poskytované služby. In‐ formační kampaň byla zajišťována letákovou akcí a je považována městem za jeden z nejdůležitějších prvků sběru BRKO. Byly zvoleny dvě úrovně letáků – informační a organizační. (Taktéž je nutné klást důraz na časové sepětí kam‐ paně a realizaci projektu.) Celkem bylo osloveno 686 rodinných domů. Na základě následně zjištěných informací vstoupilo do projektu 391 účastníků (57 %), po 1 měsíci ještě dalších 9 % na 450 účastníků – 66 % (k 26. 6. 2008). Technické služby zajišťovaly celou kampaň. Na roznášení letáků se podí‐ lelo i EKOCENTRUM města Děčín, které zajišťovalo tisk letáků a pozvánek k besedám, včetně tisku kalendářů svozů pro občany. Kalendář upravuje termíny svozu, základní požadavky na kvalitu BRKO a základní informační údaje. V rámci informační kampaně byly mimo letáků podávány informace ob‐ čanům i osobní formou ve dvou kolech besed a osobního styku s účastníky projektu. Při předávání nádob občanům bylo využito sdělovacích prostředků – místní regionální denní tisk, regionální televize, Český rozhlas sever i média celostátního rozsahu – ČR , týdeník Respekt, sdělovací prostředky v přeshraniční oblasti Sasko.
77
Úspěšnost systému byla připisována zejména tomu, že informační kam‐ paň probíhala prostřednictvích osobních konzultací s obyvateli. Osobní ná‐ vštěvy probíhaly ve dvou vlnách, první vlna byla o tom, proč má sběr význam, co obyvatelům přinese. Kdo si objednal sběrnou nádobu, absolvoval druhý rozhovor o tom, jak bude projekt konkrétně probíhat. Účastníkům projektu byl taktéž předán vzorek produktu kompostu a nabídnuta možnost zakoupe‐ ní dalšího substrátu. Bezplatně bylo předáno 3m3 substrátu a 12 m3 substrá‐ tu bylo následně prodáno.
Povaha a objem sběrných nádob V rámci projektu byly rozmístěny nádoby o objemu 140 l a 240 l. (Počet cca 400 nádob je nutný pro zachování ekonomiky provozu – naplnění jednoho svozového vozu.) Jako sběrové nádoby byly použity produkty firmy SSI Schä‐ fer, což je dlouholetý partner města.
Četnost svozu a přepravní nároky Svozy v roce 2007 a v lednu 2008 probíhaly vždy o sobotách, 1 x za 14 dní a od února 2008 vždy ve čtvrtek každý sudý týden. Odvoz ze sídlišť probíhal spolu s komunálním odpadem, 1 x za 14 dní. Ke svozu byla použita vozidla s lineárním stlačováním – lineární presy 15 m3 nebo 22 m3 s jedním řidičem a dvěma závozníky.
Nakládání Sebraný BRKO byl odvážen do kompostárny v Lovosicích (vzdálených cca 50 km). Kapacita kompostárny je 10 000 tun ročně. Kapacita kompostárny se bude rozšiřovat, přesto možná nebude stačit pro celé město. V původním plánu města je vybudování nové kompostárny, případně bioplynové stanice. Společnost EKOdendra – využívá kompost na rekultivace.
Vyhodnocení Čistota sesbíraného BRKO byla velice dobrá. Průběh výtěžnosti byl na vysoké úrovni, taktéž kvalita a čistota odevzdávaného BRKO k dalšímu nakládání. Technické služby již od roku 2003 pravidelně prováděly hodnocení složení směsného komunálního odpadu. Analýzy probíhaly vždy v červnu v různých typech zástavby (sídlištní, činžovní, vilové, vesnické) a různých typech nádob – 120, 240, 1 000 litrů. V roce 2006 došlo ke změně systému třídění ve městě – přechodu z dvoukontejnerového na tříkontejnerový systém, tato změna se projevila i ve složení směsného komunálního odpadu – výsledky viz následu‐ jící tabulky.
78
Tabulka 16: Složení směsného komunálního odpadu v roce 2005 jednotka sklo t/rok
kov
BRKO
papír
plast
zbytek
NO
celkem
961,58 179,04 3 336,61 1 358,07 1 288,05 276,61 118,38 10 040,32
kg/osoba/ 18,49 rok
3,44
64,17
26,71
24,77
53,22
2,28
193,08
%
1,78
33,23
13,83
12,84
27,56
1,18
100,00
9,58
Zdroj: Odbor životního prostředí, Děčín, 2008
Tabulka 17: Složení směsného komunálního odpadu v roce 2006 Jednotka sklo t/rok
kov
BRKO
papír
plast
zbytek
NO
celkem
829,4 117,03 5 819,25 1 707,91 1 219,93 975,95 372,05 11 040,12
kg/osoba/ 15,95 rok
2,25
111,91
32,84
23,46
18,77
7,16
212,31
%
1,05
52,71
15,47
11,05
8,84
3,37
100,00
7,51
Zdroj: Odbor životního prostředí, Děčín, 2008
Graf 5: Složení SKO v letech 2005 a 2006 2005 plast
zbytek NO
2006 sklo
zbytek
kov
NO
sklo
kov
plast
papír
papír
BRO
BRKO
Zdroj: Odbor životního prostředí, Děčín 2008 V hodnoceném období 40 týdnů bylo provedeno celkem 21 svozů. Celkem bylo svezeno 184,4 t BRKO. V jednom svozu je průměrně 93 nádob o objemu 140 l a 174 nádob o objemu 240 l. Průměrně bylo na jeden svoz svezeno 8 781 kg BRKO, průměrná hmotnost nádoby o objemu 140 l byla 21,8 kg a nádoby o objemu 240 l byla 37,3 kg.
79
22,04
23,35
22,57
6,71
10,22
11,27
16,73
42,10
19,54
184,4
8,781
říjen/2/ 2007
listopad/2/2007
prosinec/3/2007
leden/2/2008
únor/2/2008
březen/2/2008
duben/2/2008
květen/3/2008
červen/2/2008
celkem 21 svozů
průměr z 21 svozů
9,87
Hmotnost v tunách
září/1/ 2007
Měsíc/Počet svozů/Rok
113/211
442
203
240
177/192
156/142
78/146
63/112
92,8
1948
106/104
173,7
3647
189/186
114/144/129 204/256/230
89/115
84/76
48/101
40/64
110/87/59 198/150/89
123/115
89/91
80
140
SN
Tabulka 18: Hmotnost a náročnost svozů
266,5
5595
585
1077
573
458
353
279
693
672
622
283
400
–
450
438
419
407
407
400
400
391
366
329
Celkem Postaveno
21,782
547,430
22,891
26,729
19,923
16,772
19,997
16,327
22,587
23,81
23,493
23,061
140
31,881
–
33,371
38,961
29,09
24,567
29,009
23,613
332,669
34,795
35,419
34,876
Průměr
Km
131,2
2755
257
419
265
259
263
262
391
256
254
129
1+2
–
2+4
3+6
2+4
2+4
2+4
2+4
3+6
2+4
2+4
1+2
Pracovníci
Doba
14h 5
22h 15
14h
14h 15
13h 45
13h 15
23h 15
16h
13h 50
6h 45
7h 13
151h 25
Náročnost
Zdroj: Odbor životního prostředí, Děčín, 2008
37,341
784,16
39,241
45,821
34,154
28,751
34,28
27,989
38,721
40,705
40,273
39,533
240
Průměrná hmotnost na SN v kg
Graf 6: Vývoj svozu BRKO 1 200 Hmotnost v kg
1 000 800 600 400 200 0
IX
X
XI
XII
I
II Měsíc
III
IV
V
VI
Zdroj: Odbor životního prostředí, Děčín, 2008 Ze zkušeností z tohoto projektu také plyne, že lidé dávají přednost sběru BRKO před domácím kompostováním. Projekt byl od samého začátku koncipován jako pilotní, tzn. jeho prvořa‐ dým úkolem bylo odpovědět na otázku, zda je reálné uvažovat se zavedením BRKO v Děčíně. Výsledky projektu potvrdily, že to reálné je. Jedním z nejvýznamnějších pozitivních přínosů sběru BRKO je snížení po‐ čtu černých skládek. Obyvatelé se zapojují do tříděného sběru, a tak množství černých skládek s BRKO výrazně pokleslo.
Ekonomická efektivnost Zavedením sběru BRKO se nesnižuje produkce směsného komunálního od‐ padu, celkové náklady na nakládání s komunálním odpadem se také nesnižu‐ jí. Náklady sběru a další náklady na nakládání s BRKO jsou cca 2 400 Kč/tunu. Doprava z této částky činí cca 60 % nákladů. Snížily se především celkové náklady na odstraňování černých skládek. Finanční plnění předpokládalo v roce 2007 náklady 0,5 mil. Kč, byla dosažena úspora 0,3 mil. Kč. Pro rok 2008 se předpokládá plnění na úrovni 0,8 mil. Kč a v obdobné výši pak v dalších letech, celkem od roku 2007 do roku 2010 půjde o 3,5 mil. Kč v aktuálních cenách. Pokud nebude zaveden celoplošný sběr ve městě, ztratí se efekt, se kte‐ rým je počítáno, což znamená jedno sběrové vozidlo na 4 komodity odpadů s pozitivním dopadem na cenu u všech komodit (tzn. orientačně čtvrtinový podíl odpisů v kalkulaci ceny u každé jednotlivé komodity). Při nerealizaci projektu lze očekávat, že by došlo k enormnímu navýšení výdajů na odstra‐ ňování odpadů spalováním a s tím související transport.
81
Ostatní V současné době mají některé obce problém se získáním prostor na umístění popelnic. Chybí veřejné prostory a občané nechtějí popelnice na svých po‐ zemcích.
Zdroje informací HYKŠ, J.: Průběžné hodnocení sběru BRKO v Děčíně, podklady a dotazníkové šetření, 2008. Holubová, M.: Bioodpad v Děčíně, shrnutí zkušeností, 2010
5.12 Použité zdroje: ČSÚ, Sčítání lidí, domů a bytů, 2001 HEJÁTKOVÁ, K.: Pomůže změna zákona o hnojivech vyřešit problém s odbytem kompostu? Odpadové fórum 3/2009. SLEJŠKA, A.: Sběr a komunitní kompostování domovních bioodpadů v ČR. Biom.cz, 25. 2. 2002, dostupné on‐line http://biom.cz/cz/odborne‐ clanky/sber‐a‐komunitni‐kompostovani‐domovnich‐bioodpadu‐v‐cr, ISSN 1801‐2655, poslední přístup 27. 3. 2009. Vlastní dotazníkové šetření ve městech: Děčín, Plzeň 1, Plzeň 2, Bílina (2 projekty), Chrudim, Praha – Dolní Chabry a další městské části, Uherské Hradiště, Vysoké Mýto, Nová Paka, Písek (2 projekty), Zlín, Strážnice, Jindřichův Hradec (2 projekty).
82
6
ZHODNOCENÍ ZKUŠENOSTÍ ZE ZAHRANIČÍ
Jedním z důležitých zdrojů informací o možnostech nastavení systému oddě‐ leného sběru BRKO a následného využití produktu kompostování v podmínkách vybraného regionu České republiky jsou zcela jistě zahraniční zkušenosti. Prosté aplikaci zahraničních zkušeností v podmínkách České republiky však musí předcházet detailní analýza toho, do jaké míry jsou podmínky implementace ve srovnávaných zemích porovnatelné. V řadě pří‐ padů je totiž možné identifikovat oblasti, které činí aplikaci zahraničních zkušeností v podmínkách České republiky značně problematickou. Jak uvádí Horsák (2005), pak:
▪
využití prevenčního přístupu a prevenčních metod pro BRKO než pro jiné druhy odpadů je méně efektivní,
▪
je nereálné zajistit oddělení biologicky rozložitelné složky od směsné‐ ho odpadu pouhým primárním tříděním u producenta,
▪
je nereálné, aby samotné technologie kompostování byly schopny zvládnout celkové množství biologicky rozložitelných odpadů (podle odhadu 2,5 až 3 mil. tun odpadů v roce 2010 v ČR),
▪
je nezbytné propojit potřeby jednotlivých původců a kategorii biolo‐ gicky rozložitelných odpadů v logistický celek,
▪
je nereálné nalézt lukrativní odbyt pro vysoce kvalitní kompost u od‐ běratelů.
Především poslední bod vyvolává v současné době značnou diskusi, pro‐ tože odbyt kompostu představuje předpoklad pro bezproblémové fungování celého systému tříděného sběru a využívání biologicky rozložitelných odpa‐ dů. Za účelem zlepšení ekonomické bilance kompostáren a zvýšení zájmu obyvatel o výrobky z kompostu probíhají v některých regionech Německa, Belgie, Dánska a Norska rozsáhlé marketingové programy. Jak uvádí Habart (2004), cílem marketingových plánů není zbavit se kompostu, ale dodat na trh kvalitní produkt a udržet si zákazníky i do budoucna. Z tohoto důvodu jsou vyráběny různé druhy kompostu (z rozličných surovin). Jak ukazují příklady ze zahraničí, systém separovaného sběru tuhého do‐ movního odpadu včetně BRKO se neustále zdokonaluje a rozšiřuje, výsledné materiály a suroviny jsou neustále zkvalitňovány. Separovaný sběr tuhých domovních odpadů včetně BRKO se stává samozřejmostí. Systémy třídění, sběru a následného kompostování BRKO jsou provozo‐ vány v zahraničí různými způsoby. Vetšinou se o jejich provoz stará město a jeho zastupitelé (jako je tomu ve Skotsku, v Anglii) nebo příslusný úřad či
83
zákonem zřízený orgán (Španělsko, Barcelona). Ve Francii je systém sběru, svozu a kompostování organizován asociací obcí a měst v regionu Bapaume9. Je běžné, že zastupitelstvo spolupracuje se svozovými firmami nebo výrobci kompostérů. V Belgii byla mezi provozovateli kompostáren a organizací VLA‐ CO vytvořena dobrovolná dohoda. V irském městě Limerick je systém spra‐ vován společností Limerick Corporation a 75 % nákladů bylo poskytnuto z irských strukturálních fondů v letech 1994–1999 (stejně tak v irském městě Cork). Na dánském a norském trhu funguje dánská soukromá společnost Solum. V Portugalsku existuje asociace LIPOR pro nakládání s odpady, jedná se o veřejnou společnost financovanou z jednotlivých městských částí ziskem nabytým z aktivit LIPORu. V anglických farnostech Wye a Brook je systém provozován prostřednictvím nevýdělečné organizace Wyecycle 10. Příspěvky zde byly obdrženy z privátního sektoru nebo ziskem z prodeje kompostu. V daném regionu byla také zmírněna daň pro neskládkový odpad. Ve fran‐ couzském městě Niort financoval Regionální fond pro šetření energie a odpa‐ du (FRMED) pořízení kontejnerů až do podílu 25 % a Fond pro modernizaci a plánování nakládání s odpady (FMGD – spravovaný společností ADEME na národní úrovni) přispěl 33,4 % z celkové sumy potřebné na výstavbu kom‐ postárny. Ve Francii využili také ekonomický stimul – daň 9 eur není placena, pokud je biologicky rozložitelný odpad kompostován. V Itálii (Bacino Pado‐ va), kde probíhá jak centrální, tak domovní kompostování, jsou uznány daňo‐ vé úlevy 35 % domácnostem, které svůj zelený odpad kompostují. Náklady na svoz jsou hrazeny také poplatky vybranými od domácností za svoz a naklá‐ dání s odpady a zisky z prodeje kompostu (Španělsko, Barcelona a Německo, Drážďany). V belgických Flandrech působí Vlámská kompostárenská organi‐ zace (VLACO), které provozovatelé kompostáren platí jednorázový registrač‐ ní poplatek11. Informační kampaně a informování veřejnosti je důležitou součástí i sys‐ témů nakládání s BRKO v zahraničí. Ve Francii ve městě Niort proběhla na začátku zavádění systému tisková konference a také bylo založeno informač‐ ní centrum na radnici. V zemích, jako je například Anglie a Itálie, které se zaměřují na domovní kompostování na vlastní zahrádce, proběhly dvě pro‐ dejní akce kompostéru (v anglickém Arunu)12 a kurzy s profesionálními za‐ hradníky (v italském Caragute). Ty byly samozřejmě předem intenzivně ohla‐ 9
Systém má název SIVOM (SIVOM de la region de Bapaume). Wyecycle predstavuje komunitni system kompostovani a byl prvi sveho sruhu ve Velke Britanii. 11 V tomto poplatku je zahrnut poradenský servis od výstavby kompostáren až po řešení každodenních problémů v běžném provozu. 12 Domácí kompostéry byli prodávány za zvýhodněnou cenou (namisto 37,5 eur jen 30 eur pro občany, 7,5 eur představovalo radní dotaci). 10
84
šovány v rozhlase, tisku, v letácích a dopisech určených přímo obyvatelům, farnostem a různým asociacím. V převážné většině zemí jsou pro sběr BRKO používány zelené či hnědé popelnice nebo pytle. Objem nádob se liší dle frekvence sběru a zástavby, ale standarně se vyrábějí nádoby s objemem 60, 120, 240 nebo 660 litrů. Plasto‐ vé pytle o objemu 60–70 l se využívají zejména v případě rodinných domků. V Anglii (Arun), Francii (Bapaume), Švédsku (Göteborg) a Itálii (Caragute, Bacino Padova) jsou používány biodegradabilní pytle. 13 Protože se jedná o biologicky rozložitelný komunální odpad se svými specifickými vlastnostmi, četnost svozu je vyšší než v případě klasického separovaného odpadu. Zpra‐ vidla se sváží jednou až dvakrát týdně a svoz lze zkombinovat se svozem směsného odpadu. V Portugalsku a Španělsku se svoz koná třikrát týdně, ve Francii (Bapaume) dokonce sedmkrát za týden. Metan uvolňující se ze skládek je významným skleníkovým plynem a je až 20× agresivnější než CO2. Ve směsném domovním odpadu ukládaném na skládky je BRKO zastoupen ze 30–40 %. Nejučinnějším omezujícím stimulem skládkování je nepochybně cena. Právě vysoké ceny za skládkování BRO otvírají možnost pro rozvoj dalších technologií zpracování BRO. Ve Švýcar‐ sku, Německu a Rakousku byl postupně ukončen provoz tzv. „reaktivních“ skládek komunálního odpadu v letech 2000–2005 a nové skládky tohoto typu se již nebudují. V Holandsku se již BRO na skládky také neukládá. Skládkování je nahrazováno jinými technologiemi, jako je využití BRO prostřednictvím aerobního kompostování, anaerobní digesce nebo často také kombinace obou technologií na jednom zpracovatelském místě. Nejčastějším způsobem, jak využít biologicky rozložitelný odpad, je kom‐ postování. Mezi nejčastěji důvody pro jeho zavádění v zahraničí patří snaha dostát již vzpomínaným závazkům týkajících se snížení množství skládkova‐ ného BRO, dalším vzpomínaným důvodem je finanční výhoda oproti skládko‐ vání, snaha ušetřit místa na skládkách a vyhnout se spalování. Vytvořený kompost je určen na zpětný prodej obyvatelům nebo místním záhradkářům. Ve francouzské oblasti Bapaume je kompost prodáván zemědělské koopera‐ tivě a ta ho následně dále prodává místním zemědělcům za vyšší cenu, ve které jsou zahrnuty i konzultační služby14. V některých regionech není kom‐ post prodáván, ale je dán volně k dispozici občanům a školkám rostlin (Nior ve Francii, Cork v Irsku) nebo je využíván okresní správou či poskytován firmám starajícím se o městskou zeleň (Švédsko, Itálie). V německám Esslin‐ genu je nabízen volný i pytlovaný kompost sousedícímu okresu Böblingen a městu Stuttgart. Kvalita kompostu závisí na kvalitě předtříděného odpadu, většinou se jedná o kvalitní hnojivo, které je někdy používáno jako náhražka 13 14
V Bacino Padova v Italii lze biodegradabilni pytle zakoupit v supermarketu. Kooperativa ho kupuje za 6,1 eur a prodává místním zemědělcům za 9,15 eur.
85
rašeliny. Ve Španělsku kontroluje Katalánská odpadová správa vlastnosti kompostu a ve vlastních laboratořích ho testuje, aby sladila jeho vlastnosti s požadavky zákazníka. Ve Flandrech v Belgii existuje tzv. Systém zabezpeče‐ ní kvality (Quality Assurance System – QAS)15. Od kvality výsledného kom‐ postu se také odvíjí jeho cena16. Ta dále závisí i na velikosti balení, v jakém se kompost prodává17. V německém městě Donaueschingen využívají BRO z domácností, velko‐ kuchyní a potravinářského průmyslu jako energetický a látkový potenciál. V jednom z největších zařízení na zpracování zbytků jídla a prošlých potravin se získává cenná energie ve formě bioplynu. Hlavní zdroj příjmů pro provoz zařízení představují jak poplatky od původců odpadů za odebrání tohoto organického odpadu, tak výnosy z prodeje elektrické energie. Hospodárnost zařízení je určena vysokým stupněm přeměny organické hmoty během fer‐ mentačního procesu (70–75 % v prvním stupni a 90–97 % v obou stupních) s cílem jeho optimalizace (Bauer, 2005). Výsledkem tak je „nákladově i pro‐ vozně optimalizovaný provoz s vysokou energetickou efektivitou a ekologic‐ kou kompatibilitou kombinovanou s ekonomickou rentabilitou“18. Třídění odpadů v Bavorsku zde nepředstavuje pouze doplňkovou aktivitu, ale je prioritou a samozřejmostí. Je zde vybudováno mnoho komunálních bioplynových stanic. Například nedaleko Pasova (Passau) byla vybudována vedle kompostárny také komunální bioplynová stanice, která zpracovává pouze vytříděný BRKO metodou tzv. suché fermentace. Domácnosti třídí BRKO do speciálních nádob rozmístěných téměř před každým domem. Inves‐ tice pro výstavbu této bioplynové stanice dosáhla výše 10 mil. eur. Její finan‐ cování bylo naplánováno na 13 let a hlavním zdrojem finančních příjmů jsou poplatky za zpracování odpadů a příjmy z prodeje ekologické elektřiny. Celé zařízení je nejenom ekonomicky návratné, ale navíc i ziskové. Stanice je do‐ konce energeticky soběstačná. Poplatek za zpracování tuny přijatého odpadu je vyčíslen na 52–55 eur. Pro původce je tato cena přijatelná, protože popla‐ tek za odstranění odpadu ve spalovnách je asi třikrát vyšší. Klíčovým zdrojem příjmu stanice je prodej ekologicky čisté elektřiny. 17 % vyprodukované elektřiny využívá zařízení pro vlastní potřebu a zbytek (přibližně 7,5 GWh/rok) 15
Prostřednictvím tohoto systému je financována marketingová divize společnosti VLACO. 16 V oblasti Bacino Padova (Itálie) se kompost prodává za cenu 7,5 eur/m3, ale kompost s nižším obsahem živin je poskytován zdarma. 17 V Castle Morpeth ve Skotsku stojí 50l pytel 2,99 eur a 80l pytel 4,49 eur (za tunu je to 75 eur). Ve Wye v Anglii se používají 30kg pytle a prodávají se za 4,5 eur (15 eur za 4 pytle). Nezabalený kompost stoji 15 eur/m3. V Barceloně se cena pohybuje od 24 do 36 eur/t. 18 Bauer, F.: Ze zbytků jídla elektřina a teplo, Odpadové Fórum 12/2005
86
dodává do sítě za výhodnou cenu.19 Stanice využívá teplo pro potřeby samot‐ ného procesu a pro vytápění celého areálu. Digestát z této oblasti vzniklý kompostováním se uplatňuje v zemědělství jako kvalitní a certifikované hno‐ jivo a prodává se i do zahraničí20 (Bačík, 2006). Úspěšnost jednotlivých místních systémů spočívá dle vlastního vyjádření zejména v jednoduchosti a snadné realizaci na straně domácností. Důležitá je i komunikace s občany a jejich aktivní účast. Mnohá zahraniční města, která již systém sběru, svozu a kompostování BRKO delší dobu praktizují, začínají plánovat další rozvoj (zejména se jedná o výstavbu nové kompostárny) a rozšíření okruhu lidí zapojených do systému.21
6.1
Vzorová případová studie – Barcelona, Španělsko
Systém nakládání s BRO je spravován Area Metropolitana de Barcelona, Enti‐ tat del Medi Ambient (úřad pověřený péčí o životní prostředí) a orgánem zákonem zřízeným k poskytování centralizovaných služeb ve 33 městských okrscích a Barceloně samotné. Sbírá se BRKO z domácností a je kompostován v centrální kompostárně v kompostovacích tunelech, přibližně se jedná o 10 700 tun zpracovávaného BRO. Systém byl až dosud úspěšný částečně díky nadšení mezi administrativními zaměstnanci a díky zkušenostem pově‐ řené společnosti v oblasti kompostování.
Umístění projektu Projekt se uskutečňuje v Barceloně a přilehlých částech. Celkově se jedná o oblast zahrnující 33 městských okrsků, asi 3 mil. obyvatel na ploše 585 km2. Area Metropolitana Barcelony je orgán zřízený v r. 1987 k centrálnímu dohlí‐ žení a podpoře provádění centrálních služeb všem městským oblastem Bar‐ celony. Zejména odpadové hospodářství je řízeno metropolitním oddělením pro životní prostředí ve spolupráci s lokálními administrativami. Socioekonomická struktura oblasti je různorodá. Záleží na městském okrsku. Castelldefels pobřežní oblast s velkým množstvím sezónních a víken‐ dových návštěvníků, Gavá a Viladecans zahrnují turistické a průmyslové akti‐ vity a služby, Begues je převážně venkovská oblast.
19
Tato bioplynová stanice dodává do sítě více elektřiny než velkokapacitní spalovna odpadů v Liberci. Základní sazba prodávané elektřiny byla v roce 2006 14 centů/kWh (cca 4,20 Kč/kWh). 20 Je tedy možné využít dva cenové bonusy za využití tepla a digestátu. 21 Vanglickém Arunu se plánují zaměřit především na mladší generaci (navštěvují deti ve školkách – přednášky o kompostování a recyklování).
87
Populace sestává z mixu venkovských obyvatel a různorodé městské po‐ pulace. Podnebí je typické středozemní, s každoročním úhrnem srážek kolem 500 mm a průměrnou roční teplotou 15 °C.
Základní popis systému Systém se zaměřuje na sběr BRKO z domácností, zahradního odpadu a biolo‐ gicky rozložitelného odpadu od velkých producentů (v současnosti se jedná o asi 40 potravinových trhů). Nebiodegradabilní frakce prochází jiným cyk‐ lem a je buď recyklována, nebo končí ve spalovně či na skládce. Biodegrada‐ bilní podíl je nákladním vozem svezen do centrální kompostárny, která se nachází ve městě Castelldefels. Provoz této kompostárny započal v r. 1992, především kompostováním kalů, zahradního a dřevního odpadu. Třídění a sběr BRO započal v malém měřítku v r. 1997, kdy byl schválen metropolitní odpadový plán. Kompostárna poté začala zpracovávat BRO a snížila množství zpracovávaného čistírenského kalu. V r. 1998 došlo k rozšíření kompostárny, a tudíž se zvětšuje i oblast pro svoz BRO.
Cíle záměru Cíle projektu jsou součástí programu odpadového hospodářství metropolitní oblasti Barcelony, schváleném již v červenci r. 1997. Tento program je sladěn a v některých případech dokonce i předčí celkový Plán odpadového hospo‐ dářství Katalánska, který se řídí metodikou odpadového hospodářství EU. Katalánsko nařizuje povinné třídění BRO pro obce či městské okrsky s více jak 5 000 obyvateli, a současným cílem je zhodnocení 50 % BRO vyproduko‐ vaném v Katalánsku. Kompostárna v Castelldefels je druhou v oblasti kom‐ postování v metropolitní oblasti Barcelony, ačkoli byla původně vystavena za účelem kompostování čistírenských kalů a dřevního odpadu.
Nádoby a frekvence svozu Třídění se děje na úrovni domácností, ty používají desetilitrové odpadkové koše a pytle z biologicky rozložitelného materiálu. Pytle jsou vyhazovány do kontejnerů a odváženy městskými službami. Jiné frakce (papír, sklo, obaly a jiný odpad) jsou také vyváženy městskými službami, ale podléhají jinému nakládání. Kontejnery pro BRO, mezi něž patří i kontejnery z trhů, jsou svá‐ ženy nákladními vozy vybavenými kompaktorem. Počet výjezdů je různý, záleží na svozovém okruhu. Odpad z potravinových trhů je vyvážen denně kromě nedělí a odpad z městských okrsků třikrát až čtyřikrát týdně. K tomu se ještě nepravidelně provádí svoz zahradního a dřevního odpadu. Vzdále‐ nosti od centrální kompostárny a různými svozovými oblastmi jsou od 1 do 20 km. Kontejnery jsou poté přepraveny do centrální kompostárny v Castelldefels. Množství BRO zde přijatého se mění, neboť čím dál tím více městských okrsků začíná třídit odpady a množství čistírenského kalu se sni‐
88
žuje. V současnosti se jedná o 3 500 tun BRKO, 2 400 tun čistírenského kalu a 4 800 tun dřevního odpadu. Ve velmi blízké budoucnosti se množství kom‐ postovaného odpadu zvýší na 16 000 tun.
Proces zpracování V centrální kompostárně je biodegradabilní frakce odpadu předupravena tím, že se pytle roztrhnou a promíchají se se zahradním odpadem. V paralelní linii dochází k promíchávání dřevního odpadu s čistírenskými kaly. Obě takto předupravené frakce jdou do kompostových tunelů. Kompostárna disponuje v současnosti třemi tunely a výstavba dalších tří o celkovém objemu 280 m3 a provozním objemu 210m3 je plánována v blízké budoucnosti. Trvá dva až tři dny, než se tunely naplní, odpad v nich je pak kompostován 10–14 dní. Podmínky v tunelu jsou centrálně kontrolovány, pomocí sond vedoucích do tunelů seshora a vzduchotechniky se hlídá přívod vzduchu, teplota, kyslík, oxid uhličitý atd. Tunely jsou vybaveny biofiltry s nápl‐ ní kompostu nebo rostlinného recyklovaného materiálu. Tunelové vybavení a centrální kontrolní systém je navržen společností provozující kompostárnu. Smíchaný materiál poté zraje na hromadách ve venkovním prostředí a je promícháván míchadlem jednou týdně po dobu dvou měsíců. Zralý kompost je pak pročištěn vibračními síty s velikosti ok 5 a 15 mm. Produkuje se tedy kompost dvou rozdílných velikostí a vlastností. Nebiodegradabilní částice, zejména plasty, jsou odděleny a skládkovány. Výluhy jsou recirkulovány zpětně v tunelech. Další zařízení kompostárny zahrnuje jeden nákladní vůz, čtyři exkavátory a drtič na dřevo. V současnosti je méně než 10 % váhové frakce biodegradabilního odpadu zpracováno na kompost. Vyprodukuje se zhruba 1 990 tun kompostu ročně. Na kompost se kromě zemědělských norem nevztahují žádné jiné stan‐ dardy. Jak metropolitní oblast, tak Katalánská odpadová správa kontrolují vlastnosti kompostu. Navíc má kompostárna vlastní laboratoře, které často testují kompost, aby tak zaručily „sladěnost výrobku“ s požadavky zákazníka. V kompostárně je připraveno několik druhů finálních produktů. Jedná se o promíchání kompostu s pískem či zeminou pro různé využití. Současní odběratelé jsou soukromé zahrady, školky dřevin a obchody. Současná cena kompostu je mezi 24–36 eur za tunu, záleží na objednané kvalitě. Prodej kompostu tvoří část firemního zisku a momentálně nejsou problémy s tím, že by nebyl odbyt.
Publicita Publicita systému je výsledkem společného úsilí a odpovědnosti metropolitní oblasti a městských okrsků. Městské oblasti přebírají aktivitu za plnění s podporou správy metropolitní oblasti. Ze zkušeností městských správ vy‐
89
plývá, že úsilí a kvalita těchto kampaní mají přímý účinek na míru účasti oby‐ vatel. Na počátku projektu se konalo několik akcí v rámci každé městské správy. Tyto akce spočívaly v distribuci letáků do domácností, dodání popelnic a kompostovatelných pytlů velkým producentům, organizování veřejných besed a kampaních v tisku a rozhlase. Nicméně rozhlasové a tiskové kampaně nebyly příliš úspěšné. V současnosti již nejsou žádné další plány pro provo‐ zování těchto kampaní v oblastech, kde se již odpad třídí.
Plány do budoucna Systém se rychle šíří, a to jak co do velikosti obsluhované oblasti, tak počtu lidí kteří se projektu účastní. Plánuje se expanze kapacity na 16 000 tun BRO. Plánovaná expanze zajistí zpracování BRKO i z dalších městských okrsků. Celková obslužnost se tak rozroste na asi 220 000 obyvatel.
Náklady systému
▪ ▪ ▪ ▪
zaváděcí systému – 5,4 mil. eur, provozní náklady – 108 eur/tunu, administrativní a reklamní náklady – 361 000 eur, zisk 5,6 eur/tunu.
Investiční náklady
▪
kompostárna: 3,2 mil. eur, přibližně půlka je konstrukce, půlka strojo‐ vý park,
▪ ▪
plánovaná expanze 2,2 mil. eur, vybavení pro sběr je opatřeno městskými správami.
Investice uskutečněné či plánované v celkové výši 5,4 mil. eur jsou rozvr‐ ženy následovně:
▪ ▪
22 % Evropská komise z Evropského fondu regionálního rozvoje,
▪
zbytek ze společnosti vlastnící kompostárnu.
56 % vládní zdroje (metropolitní oblast, Katalánská vláda, Provinciální vláda Barcelony),
Investice na veřejnou kampaň byly 360 000 eur, finanční podpora přichá‐ zí i z jednotlivých městských okrsků.
90
Provozní náklady O provoz kompostárny se stará soukromá společnost. Náklady na nakládání s odpadem činí 108 eur/t odpadu. Provozní náklady se ze 40 % skládají z platů pro zaměstnance, 12 % jde na energie a vodu, 35 % na vnější údržbu, 10 % vnitřní údržba a 3 % tvoří ostatní náklady. V tomto zařízení pracuje vedoucí, jedna administrativní pracovnice, jedna laborantka a pět dalších zaměstnanců pracujících ve dvou směnách. Náklady na svoz jsou hrazeny městskými okrsky. Tyto provozní náklady jsou hrazeny ze dvou zdrojů. Jeden pochází z domácností, které za svoz (42–48 eur) a nakládání s odpady (18 eur) musejí platit městskému okrsku. Příjmy pocházejí rovněž z dřevních odpadů přijatých na kompostárně (18 eur/t) a ze zisku z prodeje kompostu. V současnosti je zisk z kompostování přibližně 60 000 eur za rok. Produkty podobné tomuto výrobku, např. rašelina, stojí přibližně dvakrát tolik. Ušet‐ řené náklady za skládkování BRO jsou marginální.
Důvody úspěchu Na úspěch projektu má vliv několik faktorů. Je tu podpora metropolitního plánu pro odpadové hospodářství, který jakožto plánovací nástroj udává cíle a prostředky k naplnění těchto cílů. Další důvody spočívají ve zkušenostech soukromé společnosti, která se stará o kompostování a využívá vhodné tech‐ nologie. Zúčastněná veřejnost se třídění účastní se zájmem, pravděpodobně díky předešlým kampaním.
6.2
Použité zdroje
Abfallwirtschaftsbetrieb des Landkreises Esslingen. BERGER, P.: Komunitní kompostování v Göteborgu, Časopis Odpady 10/2007. Deutschlicher Ruckgang bei den Wertstoffmengen, Dresdner Amtsblatt 21/2008. Dresden, Abfallwirtschaftskonzept, 2006. Esslingen, Abfallwirtschaftskonzept 2005–2010, 2006. FAVOINO, E.: Composting across Europe, dostupné on‐line na http://kallithea.hua.gr/compost.net/Favoino%202,%20composting% 20across%20Europe.pdf, poslední přístup 13. 11. 2008. FAVOINO, E.: Oddělený sběr kompostovatelných odpadů, kompostování a biologická úprava zbytkového odpadu. Zkušenosti a současné trendy v Evropě, 2003, biom.cz, ISSN 1801‐2655, dostupné on‐line na http://biom.cz/ clanky.stm? x=148778, poslední přístup 13. 11. 2008. HABART, J. – VÁŇA, J.: Marketing prodeje kompostů, Časopis Odpady 3/2005.
91
HORSÁK, Z.: Komplexní řešení biologicky rozložitelných odpadů z měst a obcí, Odpadové Fórum 1/2005. SLEJŠKA, A.: Nakládání s biologickými odpady v provincii Miláno (1) Miláno východ, 2003.
92
7
ANALÝZA SYSTÉMU ZPRACOVÁNÍ BRO – PROVOZ, ZAŘÍZENÍ A ODBYT PRODUKOVANÉHO MATERIÁLU NA PŘÍKLADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
Pro navržení konkrétního systému nakládání s BRKO v Moravskoslezském kraji bylo třeba analyzovat množství vznikajícího BRKO a BRO, se kterým je zde reálně nakládáno – toto množství porovnat s maximální povolenou kapa‐ citou (výsledkem je znalost volných kapacit), druhy odpadů, které jsou do zařízení přijímány (velmi často je škála odpadů mnohem užší, než je povolené spektrum), a pokud to bylo možné, i hmotnostní poměr mezi jednotlivými druhy přijímaných BRO. Dále bylo analyzováno, zda zařízení bylo zřízeno účelově pro určitou společnost nebo zda je zde možno zpracovat BRO i od jiných společností. Z pohledu logistiky byl kladen důraz na zjištění průměrné vzdálenosti, z které jsou BRO sváženy, a také na maximální možnou dovozo‐ vou vzdálenost. V některých provozech byla pořízena i fotodokumentace. Jak již bylo uvedeno výše, v některých případech bylo zjištěno, že zařízení i přes souhlas k provozu není reálně provozováno a ani se s provozem nepo‐ čítá – tím v databázi figurují kapacity na zpracování BRO, které nejsou reálně k dispozici.
Obr. 14: Dvě technologicky různé kompostárny na území MSK
Společným znakem všech zařízení je problém s uplatněním výsledného produktu – tj. kompostu. Tento materiál je poměrně těžké v současnosti uplat‐ nit na trhu. Výhodu mají ty kompostárny, které mají pro kompost vlastní využi‐ tí. Nejčastěji se jedná o využití při rekultivaci skládek, popř. jiných ploch. Právě tyto provozovny fungují s maximálním využitím projektované kapacity.
93
Obr. 15: Kompostárna vedle tělesa skládky
V jednom případě bylo zaznamenáno, že se společnost rozhodla kompost míchat se zeminou a prodávat až výsledný produkt. Dle informací z této spo‐ lečnosti je o tento produkt zájem. Nevýhodou je nutnost získat zeminu, se kterou je kompost míchán a dále certifikaci výrobku. Podpora odbytu kompostu by pomohla k tomu, aby i ostatní zařízení fungovala na maximální projektovanou kapacitu. Mimo malý zájem ze strany drobných odběratelů je kompost většinou uplatněn přímo firmou, která zařízení provozuje, popř. je uplatněn společnos‐ tí, která odpad předala do zařízení (někdy je kompostárna účelově touto společností zřízena a provozována pouze pro vlastní potřeby). Dalším shodným znakem je fakt, že i když jsou jednotlivé provozy navrže‐ ny k přebírání široké škály BRKO, reálně je nakládáno s maximálně dvěma druhy odpadu (20 02 01 a 20 03 03). Zbývající BRKO není do těchto zařízení přijímáno a je nutné s ním nakládat jinak. Z toho vyplývá, že pokud budou vznikat další provozovny zabývající se nakládáním s BRKO, bylo by vhodné v rámci jejich kapacit zpracovávat i další druhy BRKO, aby existovala alterna‐ tiva nakládání s těmito odpady. Toto by měl být cíl případných motivačních mechanismů. Dalším problémem, který byl zaznamenán, bylo nedodržování zákona č. 185/2001 Sb., zákona o odpadech a souvisejících právních předpisů, a tím narušení konkurenceschopnosti kompostáren (viz níže). Tento problém je však řešitelný pomocí důsledné kontroly v rámci již nastavených legislativních para‐ metrů.
94
Na níže uvedeném obrázku je patrný nesprávný způsob nakládání s BRO, kdy „kompostování“ probíhá bez povolení na vodohospodářsky neza bezpe‐ čené ploše a technologicky nesprávně. Bohužel právě takovéto „provozy“ komplikují pozici kompostárnen, které jim vzhledem k nízkým nákladům nemohou konkurovat.
Obr. 16: Nesprávné nakládání s BRO
Míra využití a volné kapacity Ze získaných dat je možné striktně oddělit kompostárny, které pracují na 90 % a více a lze je označit za maximálně využité. Dále na kompostárny, které pracují s objemy fluktuujícími kolem poloviny své kapacity. Tyto provozy fungují a zbylá rezerva je relativně dobře využitelná při změně podmínek provozu nebo nakládání s BRO či kompostem. Poslední částí jsou kompostár‐ ny, které vzhledem ke své kapacitě pracují jen s malými objemy BRO. Tyto kompostárny jsou často v útlumu a majitelé zvažují, zda v provozu pokračo‐ vat, či nikoli. Dá se říci, že část jich čeká na změny v tomto odvětví, a následně se chtějí rozhodnout, jak se k provozování zařízení zachovají. V tomto směru je nutné se pokusit již vybudovaná zařízení podpořit, a tím omezit investice do budování nových kapacit. V následující tabulce je uvedeno procentuální rozložení kompostáren dle míry využití projektované kapacity.
95
Tabulka 19: Míra využití projektované kapacity Kategorie
0 %
1‐25 % 26‐75 % 76‐99 %
Zastoupení kompostáren
25 %
12,50 % 18,75 %
0 %
100 %
?
31,25 % 12,50 %
Pozn: „?“ znamená, že míra využití kapacity není známa – zařízení je provozováno krátce V zařízeních, která užívají jen část své kapacity, lze zbylou kapacitu dále využít. Při zpracování dat bylo také hodnoceno, které druhy BRKO lze do zařízení umístit. V následující tabulce je zobrazena volná kapacita jednotli‐ vých zařízení a druhy přijímaného a povoleného BRKO. Šedou barvou jsou vyznačeny BRKO, které jsou v provozním řádu zařízení, označení „XXX“ zna‐ mená, že vyznačený BRKO je do zařízení přijímán a zpracováván.
Tabulka 20: Volné kapacity BRKO Volná kapacita
Druh BRKO dle katalogu
6 900 28 500
?
15 000 10 000
3 000
200101
200108
200125
200138
200201
200202
200302
200304
200306
?
3 850
XXX
XXX
XXX
XXX
XXX
Pozn: „?“ znamená, že míra využití kapacity není známa – zařízení je provozováno krátce Budování nových kapacit by se mělo zaměřit na podporu zařízení s vyšším technologickým standardem, aby v těchto zařízeních mohla být zpracována širší škála odpadů s vyšším zastoupením BRKO. Tento typ zařízení by měl být podporo‐ ván plošně v rámci kraje, protože stávající kapacity BRKO téměř nevyužívají. Dílčí podporu si zaslouží i zařízení pracující v obdobném režimu jako stávající provozy, ale to pouze v oblastech, kde tato zařízení zcela chybí. Tím by se odstranil logistický problém. Při návrhu je nutné postupovat na základě hodnot produkce BRO v jednotlivých územích a na základě těchto hodnot vhodně zvolit spádovou oblast. Jedním z navrhovaných řešení v Moravskoslezském kraji je provoz tří kom‐ postáren v rámci mikroregionu (svazu obcí). Tyto kompostárny obsluhuje mobil‐
96
ní technika (štěpkovač, energetická jednotka, překopávač) a stejný personál. Tím by se výrazně snížily pořizovací a provozní náklady systému při zachování mini‐ málních svozových vzdáleností. Další nezbytnou součástí je komunikace s příjemcem zpracovaného biologického materiálu (kompostu, digestátu). Tímto příjemcem by měly být prioritně zemědělské podniky, resp. zemědělská půda. Specificky BRKO řeší dva problémy. Jedním je kvalita vstupní suroviny a druhým výstupní produkt. Požadovanou kvalitu lze získat tak, že se oddělí sběr materiálu, který je vhodný pro jednotlivé zpracovatelské technologie, tzn. rozdělení toku surovin pro kompostárny nebo bioplynové stanice (nej‐ kvalitnější a nejméně problémový materiál – legislativně a technologicky) a pro další zařízení (zpravidla výroba biopaliva). Toto řešení by mělo mít vztah k druhému problému, a to k otázce „co s výstupní surovinou“. Dlouho‐ době totiž kvalitě kompostu zemědělci, zahrádkáři i občané nedůvěřují. Výše uvedené problémy jsou v podstatě společné pro celou Českou republiku a částečně i pro zahraničí. Pokud se však podaří vybudovat důvěru v systém, který přínáší uplatnění pro suroviny různě kvality a který je striktně dodržován, lze se po zkušenostech s ostatními druhotnými surovinami domnívat, že bude růst jak produkce vytříděného kvalitního BRKO, tak zájem o kvalitní kompost. Faktor, který výrazně ovlivňuje a v nejbližší době ovlivní fungování inte‐ grovaného systému je ekonomika a financování. V současné době jsou totiž ve srovnání s ostatními systémy nakládání s odpady ceny za skládko vání velmi nízké. Tím pádem neexistuje ekonomická motivace na rozdělení toku odpadů. S tím souvisí rovněž stanovené maximální poplatky pro občany za odstraňo‐ vání odpadů. Ve chvíli, kdy se tyto ceny změní, nastartuje se nová poptávka po zařízeních, které zpracovávají BRKO, a zároveň se tato zařízení budou mnohem intenzivněji snažit najít uplatnění pro své produkty.
Závěr Bylo nezbytně nutné sestavit parametry fungujících zařízení pro nakládání s BRO a alespoň reprezentativní část těchto dat verifikovat v terénu. Jak se ukázalo, „holá“ data jsou zavádějící a není možné z nich vycházet. Nejvíce patrné to je na konfrontaci schválených zařízení s těmi, které reálně fungují, a dále na porovnání druhů odpadů, které mohou být do zařízení přijaty a s kterými je reálně nakládáno. Neopomenutelným přínosem je i to, že v rámci návštěv jednotlivých zařízení dostali samotní provozovatelé možnost, aby se vyjádřili k situaci v tomto odvětví. Ze získaných podkladů je mimo jiné patrné, že navštívená zařízení pro nakládání s BRKO v rámci Moravskoslezského kraje mají více než 55 % re‐ zervu pro zpracování BRO. Pro využití těchto existujících kapacit je však tře‐ ba vytvořit fungující systém, který bude řešit problematiku nakládání s BRO komplexně včetně koncového využití kompostu, což také vyplývá z informací od jednotlivých provozovatelů.
97
8
LOGISTIKA BRKO OD PŮVODCŮ KE ZPRACOVATELŮM A NÁVRH SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO
8.1
Základní systém řešení logistiky BRKO v rámci územního celku
Jako úvodní slovo do problematiky logistiky BRKO v rámci územního celku si dovolíme uvést citát definice integrovaného systému nakládání s odpady, která byla vytvořena v rámci projektu CZ06/IB/EN/01 – TL (Integrovaný přístup k regionálnímu nakládání s odpady v České republice. „Integrovaný systém nakládání s odpady je funkční, environmentálně přija telný, nákladově efektivní a sociálně akceptovatelný systém nakládání s odpady v území, které vyžaduje minimální zásahy státu, má minimální nebo žádné negativní vlivy na životní prostředí a je schopen zajistit plnění politiky odpado vého hospodářství přijaté na daném území“. Z této definice vyplývají další skutečnosti, které byly zajímavým způsobem shrnuty generálním ředitelem společnosti SITA Ing. Zdeňkem Horsákem, Ph. D. v článku v časopise Odpady č. 9/2008. Některé závěry jsme si dovolili použít. Z níže uvedeného schématu vyplývá, že integrovaný systém nakládání s BRO, resp. BRKO, musí být nedílnou součástí celkového systému nakládání s odpady v rámci územního celku (ostatní zařízení na nakládání s odpady jako skládky, spalovny a další, nejsou předmětem zkoumání a nebudeme se jimi dále zabývat). Řešení logistického systému v rámci systému nakládání s BRO je poměrně komplikovaná záležitost, která musí řešit jednak samotný systém sběru a separace BRKO od občanů, jednak i samotnou přepravu tohoto materiálu ke vhodnému zpracovateli. Kromě přímého sběru od občanů je vhodné použít stávající či nově budovaná sběrná střediska odpadů, která mohou významnou měrou vylepšit ekonomiku sběru BRKO tím, že se část dopravních nákladů přesune od svozové společnosti k občanům. Mezi další zdroje BRO, které je vhodné zahrnout do integrovaného logistického systému, patří např. kaly z čistíren odpadních vod, odpady z údržby městské zeleně, hřišť atd. Maximální přípustná vzdálenost od místa původu BRKO (bytů, rodinných domů či sběrných středisek odpadů) k místu zpracování (kompostárna, bio‐ plynová stanice atd.), leží zhruba na hranici 50 km. V rámci této spádové oblasti je možné hovořit o menším územním celku, který může být tvořen např. několika obcemi sdruženými do svazu obcí atd.
98
Obr. 17: Základní schéma integrovaného systému nakládání s odpady Recyklace plastů Materiálové využití
Spalovna NO Skládka NO Solidifikace Alternativní paliva Kompostárna Skládka TKO Biodegradace 80–100 km
50–60 km
Centrum pro kapalné od‐ pady, třídící centrum, anaerobní digesce Spalovna TKO
>100 000 obyvatel
Hydrolýza BRO
Termická disperze
>1. mil. obyv. Zdroj: časopis Odpady 9/2008
Co do počtu obyvatel je možno hovořit o maximálním počtu 20 000– 30 000 obyvatel na jedno zařízení. V případě velkých statutárních měst (Ost‐ rava, Frýdek‐Místek, Havířov) lze počítat i s kapacitně větším zařízením. Při řešení zpracování BRO je v současné době rovněž velmi důležitá otázka zajiš‐ tění odbytu produkce kompostáren (případně uplatnění digestátu z produkce bioplynových stanic), který je pochopitelně jednodušší v případě menších lokálních zařízení. Jak vyplývá z výše citovaného článku v časopise Odpady, ekonomicky udr‐ žitelné řešení komplexního nakládání s odpady, které splňuje moderní tech‐ nologické požadavky nakládání s odpady, je schopna zajistit ta společnost,
99
která obsluhuje v kompaktní svozové oblasti 100 000 obyvatel nebo alespoň 35 000 tun odpadů ročně. Specifická koncová zařízení na vyseparované od‐ pady samozřejmě tvoří výjimku, tj. mohou být kapacitně menším a přesto tvořit významnou součást celkového komplexního nakládání s odpady. Z těchto čísel tedy vyplývá, že optimální regionální nakládání s odpady může zajistit buď silná společnost s odpovídajícím technickým a technologickým zázemím, nebo systémová spolupráce svozových společností a regionálních operátorů koncových zařízení pro nakládání s odpady (nejen biologicky roz‐ ložitelnými). Základním předpokladem funkčního integrovaného systému nakládání s BRKO je systém sběru tohoto materiálu od občanů s maximálním důrazem na kvalitu a dále nakládání s BRKO vznikajícími při činnosti obcí – údržba zeleně, hřišť. Komunální zdroje BRKO je rovněž vhodné doplnit o kaly z čistíren odpadních vod. Je však třeba zajistit sledování hygienických poža‐ davků na kvalitu. Případně oddělit regionální zpracování „bezproblémových BRO“, jejichž výstupem bude tržně uplatnitelný kompost, a zpracování „pro‐ blémových BRO“, kdy bude využití kompostu směřováno do oblastí méně náchylných na kvalitativní požadavky, tj. např. rekultivace starých zátěží, liniových staveb a dalších. Ostatní BRO původců z průmyslové nebo zemědělské sféry zpravidla vyžadují své vlastní logistické řešení, které je odlišné od logistického řešení komunál‐ ního, tj. BRO z produkce občanů a obcí.
8.2
Návrh logistického systému
Návrh logistického systému nakládání s BRO pro určitý kraj/oblast by měl obsahovat následující kroky.
Zmapování produkce a druhy BRO Tento základní vstupní parametr prezentuje množství a druhy BRO, které budou do systému vstupovat. Bez znalosti těchto dat nelze jakýkoliv systém navrhovat. Pokud jsou data získána za delší časové období, je možno se poku‐ sit o odhad trendu produkce odpadů. Hodnoty produkce jsou velmi individu‐ ální, a proto musí být provedeny vždy pro konkrétní území. Při získávání je důležitá znalost území (popř. navštívit území a ověřit problematické hodno‐ ty), aby se odstranily chyby vstupních dat.
Zmapování současných koncových zařízení zpracování BRO Návrh systému nakládní s BRKO v rámci jakéhokoliv většího územního celku bude obsahovat síť koncových zařízení pro nakládání s BRO – existující a navržené. Ty budou ve vztahu k množství a místu vzniku BRKO představo‐
100
vat funkčně, logisticky a ekonomicky efektivní síť koncových bodů, které budou schopny přijmout a zpracovat BRKO. Zde je nutno upozornit na zásadní rozdíly mezi využívanými kapacitními možnostmi koncových zařízení zpracování BRO a BRKO uváděnými mezi povolenými zařízeními dle evidence krajských úřadů a skutečným provozem těchto zařízení. Mnohá zařízení fungují pouze ve fázi poloprovozní. V některých případech oprávněné osoby nepožádají o ukončení pro vozu a následně v seznamu zařízení figurují i zařízení, která již nejsou provozová‐ na, což znamená, že v regionu může vedle sebe existovat několik zařízení, která mají povolen kompletní sortiment odpadů na zpracování, ale ve skuteč‐ nosti přebírají např. jen dva nebo tři druhy materiálu. Také se často zásadně liší povolená a skutečně provozovaná kapacita, která je v mnoha případech minimální. Možností je i ověření jednotlivých druhů odpadů, které jsou v konkrétních zařízeních reálně odstraňovány, a informace, zda je zařízení zřízeno účelově pro určitého konkrétního původce. Jsme přesvědčeni, že by stálo za zvážení zajišťovat i tento tok informací, díky kterému by mohly jed‐ notlivé krajské úřady lépe plánovat zpracovatelské kapacity v regionech. Při plánování celkových kapacit kraje je toto srovnání jedním z klíčových údajů.
Návrh „chybějících“ koncových zařízení v návaznosti na druhy a množství produkovaných BRO V některých krajích může být dostatek kapacit a není třeba plánovat výstavbu dalších. Tento krok je závislý na výsledcích předchozích podrobných analýz. Jako regionální řešení nakládání s BRKO, zejména ve vztahu k plnění na‐ stavené legislativy a plnění plánů odpadového hospodářství původců, se z hlediska technologického i ekonomického kompostárny jeví jako nejjedno‐ dušší řešení pro komunální sféru. Nutno podotknout, že z nejrůznějších analýz zcela jasně vyplývá jak teore‐ tický obsah BRKO v SKO, tak i maximální procento, které lze při maximálně efektivním odděleném sběru smysluplně využít např. při tvorbě kvalitního kompostu nebo jako vhodný materiál do bioplynových stanic. Toto množství by mohlo při optimistickém pohledu představovat 30–50 %. Ostatní objem BRKO je natolik znečištěn, že ho není možné kompostováním využít.
Výpočet celkové plochy kompostárny Pro návrh velikosti kompostárny, která bude odrážet kapacitní množství BRO, se kterým je třeba nakládat, doporučujeme využít metodiku vytvořenou na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě, která stanovuje velikost kompostárny dle následujících kroků.
101
Pro stanovení potřebné velikosti kompostovací plochy v m2 lze použít vztah:
S=
Mc T 1 ⋅ ⋅ , kde ρ s 52 P
S = velikost kompostovací plochy v m2, Mc = celkové množství zpracovávané suroviny za rok v tunách (vstupní data projektu), T = délka kompostovacího cyklu (pro naše účely to bude 8 týdnů), 52 = počet týdnů v roce, ρs = objemová hmotnost výsledného kompostu dle hustoty jednotlivých složek (pro naše účely 0,6 t.m‐3).
P, stanovení objemu kompostu připadajícího na 1m2 kompostovací plo‐ chy dle vztahu:
P=
A 2,25 = = 1,125 [m3/m2], kde B 2
A = průřezová plocha pásové zakládky B = spodní šířka hromady (2 m) Pro naše účely
A=
(B + B1 ) 2
⋅H =
(2 + 1) ⋅ 1,5 = 2,25 m , kde 2
2
H = výška hromady (1,5 m), B = spodní šířka hromady (2 m) B1 = horní šířka hromady (1 m) K takto vypočtené velikosti kompostovací plochy S je třeba připočítat stejně velkou plochu pracovních mezer pro průjezd traktoru s překopávačem, čímž dostaneme celkovou kompostovací plochu, která musí být vodohospo‐ dářsky zabezpečená a na které bude vybudována zpevněná plocha (dle tech‐ nických norem). K této ploše je potom nutné dále připočítat cca 10 % plochy pro manipulační účely. Celková velikost kompostárny je tedy tvořena základní vypočtenou veli‐ kostí zabezpečené kompostovací plochy a dále ostatními manipulačními plochami, které tvoří přibližně 10 %.
102
Pro potřeby obcí je však možno využít výše uvedenou metodiku pro jed‐ noduché otevřené kompostárny. Ostatní složitější zařízení vyžadují individu‐ ální řešení. Kompostárny mají také často problémy s následným odbytem materiálu. Integrovaný přístup řešení BRO by měl tedy preferovat udržitelná řešení. Vedle kompostáren lze uvažovat i zařízení s výstupem, např. produkce tepla a zelené elektrické energie. Velmi efektivní je zpracování BRO, které svou čistotou neodpovídají kvalitě pro kompostování, na biopalivo spalované v místních energetických zdrojích obce. Palivo je ekonomicky rentabilní a nejsou s ním spojeny vysoké nároky na dopravu ke spotřebitelům. V současné době je ve fázi výzkumu tzv. zemní bioreaktor, dále je to např. suchá fermentace, která je oproti využívanější mokré fermentaci méně citlivá na kvalitu vstupních surovin. Z výsledků studie zpracované Krajským úřadem Moravskoslezského kraje je výroba biopaliv z BRO a BRKO uváděna jako prioritní. Součástí této etapy by měly být také podrobné ekonomické analýzy hod‐ notící náklady jednotlivých navržených variant zařízení. Pro roky 2008–2013 je vyhlášen Operační program Životní prostředí. Pri‐ oritní osa 4, resp. 4.1 umožňuje v rámci jednotlivých výzev realizovat inves‐ tiční projekty pro komplexní zkvalitnění nakládání s komunálními odpady, BRO a dalšími odpady, přičemž tento zdroj představuje možnosti finančního příspěvku pro výstavbu a technické vybavení kompostáren, sběrných dvorů, vybavení systému sběru apod. Jinými slovy, kromě povinností jsou v současné době připraveny i finanční nástroje pro podporu nakládání s BRO jak pro obce, tak pro soukromé subjekty.
Zpracování základních logistických tras, návrh systému separovaného sběru, využívání sběrných středisek odpadů, aplikace systému na stávající svozové trasy BRKO Tento krok zahrnuje analýzu a zmapování současné situace a návrh optimál‐ ních tras pro systém nový. Dále se jedná o kalkulaci svozu BRKO od občanů, tj. sběrné nádoby nebo pytle. BRKO z celé škály komunálních odpadů, ať už směsných nebo odděleně vytříděných, nejvíce podléhají rozkladu, s čímž souvisí nepříjemná tvorba zápachu. Proto oddělený sběr vyžaduje v rámci logistiky speciální řešení. Nejlépe se v českých podmínkách osvědčují speci‐ álně upravené odvětrané nádoby o obsahu 120 nebo 240 l. Tyto nádoby spolu s velkoobjemovými kontejnery, umístěnými např. ve sběrných dvorech jed‐ notlivých obcí, tvoří nejvhodnější sběrnou logistickou síť. Odvoz na koncová zařízení potom může zajišťovat běžná technika, která se používá na klasický svoz směsných komunálních odpadů. Nejvíce se osvědčuje systém, kdy se
103
jeden celý den sváží směsné odpady a jiný den potom pouze vytříděné BRKO, čímž je zajištěno, že se tyto odpady nesmísí. Kalkulace musí vycházet z plánovaného množství vyseparovaných BRKO. Z různých pilotních projektů lze počítat s přibližně 3,5 kg na obyvatele a tý‐ den. Výsledná cena svozu je potom kalkulována ve dvou krocích, a to cena za sběr v obcích, a cena přejezdů ke kompostárně. Při základním plánování svo‐ zu od občanů lze kalkulovat cca 24 odvozů ročně, přičemž se tato frekvence vzhledem k výsledkům a zkušenostem z pilotních projektů jeví jako dostatečná. Důležitá je také úvaha nad možnou příhraniční spoluprací, pokud se jedná o příhraniční regiony atd.
8.3
Vzorový příklad navržení systému nakládání s BRKO v Moravskoslezském kraji
Výchozí parametry Mezi výchozí parametry jednoznačně patří množství SKO, od které ho je od‐ vozeno množství BRKO, které SKO obsahuje. Hodnota množství SKO byla odvozena od počtu obyvatel a na základě dat z předchozích let. Také byl zo‐ hledněn mírný meziroční nárůst množství SKO ve výši 3 %. Množství obyvatel bylo považováno v průběhu let za konstantní, a tak by‐ la zvolena stávající hodnota 1,25 mil. obyvatel. Na tomto základě bylo stano‐ veno množství SKO pro jednotlivé klíčové roky. V tabulce rovněž figurují i roky předcházející. Následně bylo z množství SKO odvozeno množství BRKO v SKO. Pro toto odvození bylo užito hodnot procentuálního zastoupení BRKO v SKO (viz ná‐ sledující tabulka).
Tabulka 21: Podíl BRKO v SKO Rok
Podíl BRKOv SKO
2005
50 %
2006
51 %
2007
52 %
2008
52 %
2009
53 %
2010
54 %
2013
56 %
2020
60 %
Zdroj: Prognóza s biodegradabilním odpadem v ČR do roku 2020, J. Hřebíček
104
Dalším parametrem je množství BRKO, které bude možno ukládat na skládky (vztaženo k SKO):
▪ ▪ ▪
rok 2010 – 75 % produkce BRKO v roce 1995, rok 2013 – 50 % produkce BRKO v roce 1995, rok 2020 – 35 % produkce BRKO v roce 1995.
Poslední dopočítanou hodnotou je rozdíl mezi produkcí a množstvím BR‐ KO, které bude možno skládkovat. Výše uvedené údaje byly shrnuty do násle‐ dující tabulky.
Tabulka 22: Přehled výchozích dat Rok
Množství SKO [t]
Počet obyvatel
Zastoupení BRKO [%]
BRKO [t]
Možno uložit [t]
Jinak než uložit [t]
2005
310 444
1 250 000
51,0
158 326
2006
324 524
1 250 000
51,6
167 454
2007
319 158
1 250 000
52,2
166 600
2008
320 754
1 250 000
52,5
168 396
2009
320 754
1 250 000
53,2
170 641
2010
322 358
1 250 000
54,0
174 073
127 500
46 573
2013
325 582
1 250 000
56,0
182 326
85 000
97 326
2020
335 349
1 250 000
60,0
201 209
59 500
141 709
Další kategorií vstupních dat jsou hodnoty zastupující možné nakládání s BRKO (spalovna a volné kapacity kompostáren). Vzhledem k tomu, že je pracováno s hodnotami BRKO, byla kapacita spa‐ lovny převedena z celkové kapacity SKO na množství BRKO, které by zde mohlo být v rámci spalovny SKO odstraněno. Celková kapacita spalovny dle předběžné dokumentace představuje 192 000 t SKO za rok. Pokud by došlo k výstavbě spalovny, nelze její provoz předpokládat v roce 2013, a proto je množství takto zpracovaného BRKO relevantní až pro rok 2020. V roce 2020 by při plném využití kapacity spalovny bylo v tomto zařízení využito cca 115 000 tun BRKO v rámci spalování SKO (o míře maximálního využití viz dále). Volná kapacita dalších zařízení, která jsou již v Moravskoslezském kraji vybudována, byla zjištěna v rámci předchozích částí projektu. Došlo však k dopočtu na veškerá zařízení v rámci kraje (v rámci výzkumu se nepodařilo získat data od všech zařízení – byla získána data od více než 70 % zařízení – a proto bylo použito analogie k získání hodnoty volné kapacity u 100 % zaříze‐
105
ní). Volná kapacita stávajících zařízení na zpracování BRO a BRKO je 91 000 tun. Určitý problém spočívá v druzích odpadů, které mohou být do zařízení přijaty.
Návrhy variant Následující text představuje jednotlivé faktory, které mohou ovlivnit nakládání s BRKO, a jejich dopad na snížení množství BRKO ukládaného na skládku v Moravskoslezském kraji. Jednotlivé varianty obsahují jednak maximální (nej‐ lepší) variantu a dále reálnější pohled na situaci s podrobným komentářem.
Přehled variant
▪ ▪ ▪ ▪
Zachování stávajícího stavu.
▪ ▪
Vytřídění 10% BRKO z SKO a využití na palivo.
Vytřídění BRKO u původců a jeho zpracování ve stávajících zařízeních. Zahájení provozu spalovny. Vytřídění BRKO u původců a jeho zpracování v existujících volných kapacitách + spalovna v roce 2020. Pokles množství SKO proti odhadům.
Zachování stávajícího stavu Tato varianta zastupuje stav, kdy nedojde k žádné významné změně, tj. když nebude vystavěna spalovna SKO, míra využití zařízení pro nakládání s BRKO zůstane na stávající úrovni a nedojde k výstavbě nových kapacit (resp. zřízení nových kapacit bude vyrovnáno zánikem stávajících). V tomto případě dojde k tomu, že již v roce 2010 nebude dodržen závazek a povolená míra ukládání BRKO na skládky bude překročena o cca 46 000 t. V následujících letech se tato hodnota bude zvyšovat na cca 97 000 t v roce 2013 a 141 000 t. v roce 2020. Tento stav je brán pouze jako výchozí a jasně demonstruje nutnost hledání řešení.
Vytřídění BRKO u původců a jeho zpracování ve stávajících zařízeních V současné době se na území Moravskoslezského kraje nacházejí vybudovaná zařízení pro nakládání s BRO a BRKO. Tato zařízení nejsou v některých pří‐ padech provozována v maximálním možném měřítku (nebo jsou využívána jen minimálně), a představují tak určité volné kapacity pro odstranění BRKO. Pokud by došlo k vytřídění BRKO u původců (aby nebylo nutno budovat třídí‐ cí linky apod.), například odděleným sběrem BRKO, při využití volných kapa‐
106
cit by bylo dosaženo splnění podmínky v roce 2010. Následující roky by však již volné kapacity nestačily (viz následující tabulka).
Tabulka 23: Stávající zařízení Rok
BRKO [t]
Možno uložit [t]
Jinak [t]
Volná kapacita [t]
Rozdíl [t]
2010
174 073
127 500
46 573
91 000
44 426,68
2013
182 326
85 000
97 325
91 000
‐ 6 325,92
2020
201 209
59 500
141 709
91 000
‐5 709,40
Bohužel výše uvedenou úvahu nelze zdaleka aplikovat v uvedeném měřít‐ ku. V případě roku 2010 by to totiž znamenalo, že původci SKO by z něj muse‐ li vytřídit 46 000 t BRKO, což představuje cca 26 % z celkového množství BRKO v SKO. Míra tohoto výsledku třídění je i vzhledem ke krátkému času do roku 2010 nereálná. Lze také zmínit pilotní projekty odděleného sběru BRKO u původců, kdy hodnoty množství vytříděného BRKO odděleně sbíraného nekorelovaly s poklesem množství SKO, v rámci SKO došlo jen k dílčímu poklesu zastoupe‐ ného BRKO a v konečném důsledku bylo možno konstatovat, při součtu oddě‐ leného BRKO a SKO, nárůst množství odpadů. Dále by bylo nutné (v roce 2010) využít cca polovinu volných kapacit za‐ řízení pro nakládání s BRKO. Vzhledem k tomu, že volné kapacity dominantně představují kompostárny, narážíme na problém specifických vstup ů do těch‐ to zařízení. Kompostárny jsou pouze omezeně a lokálně využitelné (provozo‐ vatelé se primárně orientují na jiné vstupní odpady než je BRKO). Proto by byla v tomto bodě klíčová role bioplynových stanic, které mají možnost zpra‐ covat i BRKO, jenž není možno předat kompostárnám. I zde by ale pro příjem tohoto odpadu fungovat faktor motivace. Dále by musela fungovat striktní redistribuce vytříděného BRKO mezi jednotlivé druhy zařízení. V neposlední řadě by se také musel dořešit problém s uplatněním výsledného kompostu – již v této době má problematické jeho uplatnění (což vyplývá z dat získaných na jednotlivých provozech). Odbyt digestátu by přitom neměl být problematický. Na základě výše uvedeného nelze předpokládat, že by tato varianta vedla k dosažení hodnot stanovených pro rok 2010, a samozřejmě ani pro roky následující. Lze ji uplatnit pouze jako podpůrný výpočet, tj. v omezeném roz‐ sahu a s možností plnohodnotného využití až v delším časovém úseku (např. až po zavedení a plnohodnotném fungování odděleného sběru BRKO). Při vytří‐ dění 10 % BRKO z SKO by byly stávající kapacity stále dostačující (viz dále).
107
Tabulka 24: Stávající zařízení II Rok
BRKO [t]
Možno uložit [t]
Jinak [t]
Volná ka‐ pacita [t]
Vytříděno [t]
2010
174 073
127 500
2013
182 326
2020
201 209
Rozdíl [t]
46 573
91 000
17 407
85 000
97 325
91 000
18 233
‐ 79 092
59 500
141 709
91 000
20 121
‐ 121 588
‐ 29 166
Určitou roli by zde mohly sehrát komunitní kompostárny. Jejich role na menších obcích by však asi vedla pouze k tomu, že by v těchto zařízeních byl zpracováván odpad, s kterým bylo do té doby nakládáno jiným způsobem (který není v rámci nakládání s odpady postihnut), a pouze by se zvýšil cel‐ kový objem odpadů. Největší význam malých kompostáren lze předpokládat ve městech, kde velikost zahrad nedovoluje vlastníkům vlastní kompostování a zároveň v okolí neexistuje jiná možnost, kam BRKO odložit, BRKO jsou tedy ze zahrad odstraňovány v rámci SKO.
Zahájení provozu spalovny Tato varianta předpokládá, že nedojde ke změnám v provozu stávajících zařízení, nebude fungovat separace přímo u původců a ani v zařízeních, a spoléhá pouze na spuštění spalovny SKO do roku 2020.
Tabulka 25: Spalovna Rok
BRKO [t]
Možno uložit [t]
Jinak [t]
Spalovna [t]
Rozdíl [t]
2010
174 073
127 500
46 573
46 573
2013
182 326
85 000
97 325
97 325
2020
201 209
59 500
141 709
114 000
27 709
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že spuštění spalovny se odrazí pouze v roce 2020 a ani za předpokladu, že by spalovna využívala 100 % své kapaci‐ ty, není problém s BRKO vyřešen. 100% využití kapacit spalovny je dalším nejasným momentem. Je otázkou, za jakých podmínek bude spalovna provozována. Fungování u hranice její kapacity by ovšem co do zdroje SKO nebyl problém. Uvažovaná spádová oblast počtem obyvatel převyšuje polovinu obyvatel Moravskoslez‐ ského kraje (samotné město Ostrava přestavuje více než ¼ obyvatel kraje). Při polovině obyvatel kraje se dostáváme k hodnotě cca 100 000 t zpracova‐ ného BRKO.
108
Spuštění spalovny představuje v problematice BRKO výrazný prvek, který umožňuje radikálněji zasáhnout do množství ukládaného BRKO na skládky, a v tomto světle se spuštění spalovny jeví jako nutnost vzhledem k absenci jiných zařízení, která by byla schopna takto výrazného zásahu do odstranění BRKO ze SKO. Relativní výhodou je, že i přes vysoké investiční náklady spa‐ lovna již nevyžaduje další související zařízení. Také odbourává nejisté fakto‐ ry, jako například disciplinovanost původců při třídění odpadů atd.
Vytřídění BRKO u původců a jeho zpracování v existujících volných kapacitách + spalovna v roce 2020 Tato varianta je pouze syntézou dvou předchozích variant se všemi pozitivy i negativy. Pro jednotlivé části platí závěry příslušných předchozích kapitol. Níže uvedená tabulka představuje ideální variantu.
Tabulka 26: Volné kapacity a spalovna Rok
BRKO [t]
Možno uložit [t]
Jinak [t]
Volná ka‐ pacita [t]
Spalovna [t]
2010
174 073
127 500
2013
182 326
85 000
2020
201 209
59 500
Rozdíl [t]
46 573
91 000
44 426
97 325
91 000
‐ 6 325
141 709
91 000
114 000
63 291
Při úpravě dat dle předchozích údajů se dostáváme k hodnotám, které nejsou zdaleka tak optimistické jako předchozí.
Tabulka 27: Volné kapacity a spalovna II Rok
BRKO [t]
Možno uložit [t]
Jinak [t]
Stávající zařízení [t]
Spalovna [t]
Rozdíl [t]
2010
174 073
127 500
46 573
17 407
‐ 29 166
2013
182 326
85 000
97 325
18 233
‐ 79 092
2020
201 209
59 500
141 709
20 121
100 000
‐ 21 588
Je tedy zřejmé, že bude nutné vybudovat určité kapacity pro pokrytí zpra‐ cování s BRKO, které uvádí předchozí tabulka. Velmi důležitá bude lokalizace zařízení, aby nekolidovala zdrojová oblast s územím, které by do budoucna pokrývala spalovna. Dále musí být tyto kapacity umístěny tak, aby zdroj BRKO byl po logistické stránce přijatelný. Nejproblematičtější se v tomto světle její rok 2013, kdy je třeba mít kapa‐ city o 50 000 t větší než v letech 2010 a 2020. Muselo by se dořešit jejich
109
následné fungování (nelze totiž budovat zařízení s výhledem fungování ne‐ přesahujícím 10 let).
Vytřídění 10 % BRKO z SKO a využití BRKO jako palivo V případě, že by se podařilo najít způsob pro využití 10 % z podílu BRKO jiným způsobem, než nabízí stávající vybudovaná zařízení a netřídění odpadů přímo původci, by to samozřejmě znamenalo vybudování zařízení pro třídění odpadů, což vylučuje jeho použití do roku 2010. Problém rovněž představuje hodnota 10 % z celkového objemu. To by znamenalo vytřídit a využít mini‐ málně 20 % BRKO z poloviny komunálního odpadu (z hlediska logis tiky a budování nových třídících kapacit je i toto obtížně zvládnutelné). Znamena‐ lo by to vybudovat do roku 2013 zařízení o kapacitě cca 162 000 t SKO, při‐ čemž problémem by nebyla kapacita, ale nutná úvaha nad umístěním tako‐ výchto zařízení. Vzhledem k možné územní kolizi se spádovou oblastí spalov‐ ny by měla být tato zařízení umístěna v „nepokryté“ části kraje. Spádová oblast spalovny má centrální umístění, a tím se území kraje dále dělí na sa‐ mostatné celky. Tyto oblasti však mají menší hustotu zalidnění, nevyskytují se zde „velká“ města, a tak by bylo nutné budovat spíše méně ka pacitní zaří‐ zení ve větším počtu.
Tabulka 28: Vytřídění 10 % BRKO Rok
BRKO [t]
Možno uložit [t]
Jinak [t]
Vytříděno [t]
Rozdíl [t]
2010
174 073
127 500
46 573
17 407
29 166
2013
182 326
85 000
97 325
18 233
79 092
2020
201 209
59 500
141 709
20 121
121 588
Výše uvedená data by za určitých podmínek byla splnitelná, i když je nut‐ né brát v úvahu časové nároky na budování zařízení a plnohodnotné fungo‐ vání systému. I tak je tento faktor jen podpůrný a sám o sobě neskýtá řešení situace. Může však spolu s dalšími opatřeními vést k dosažení závazků.
Pokles množství SKO oproti odhadům Na produkci SKO se podílí řada faktorů, a stejně tak i na jeho složení. Obecný trend produkce SKO je stagnující, nebo mírně rostoucí. Pokud by došlo napří‐ klad ke snížení míry produkce u jednotlivých producentů a nedošlo ke změně skladby SKO, pak by logicky došlo ke snížení produkce BRKO (např. zpoplat‐ něním míry produkce, bonusy za třídění atd.). Jak se tento předpoklad projeví například při snížení produkce SKO o 5 a 10 % proti odhadované produkci, uvádí následující tabulka.
110
Tabulka 29: Snížení produkce SKO Rok
Množství Zastoupení SKO[t] BRKO [t]
BRKO [t]
Možno uložit [t]
Jinak [t]
Rozdíl [t]
Původní 2010
322 358
54
174 073
127 500
46 573
2013
325 582
56
182 326
85 000
97 326
2020
335 349
60
201 209
59 500
141 709
37 870
8 704
Snížení o 5 % 2010
306 240
54
165 370
127 500
2013
309 303
56
173 210
85 000
88 210
9 116
2020
318 582
60
191 149
59 500
131 649
10 060
2010
290 122
54
156 666
127 500
29 166
17 407
2013
293 024
56
164 093
85 000
79 093
18 233
2020
301 814
60
181 088
59 500
121 588
20 121
Snížení o 10 %
Tato varianta je pouze pro dokreslení, protože nelze relevantně zapojit do úvah faktor vlivu množství obyvatel bez odpovídající demografické studie. Dále se nedá předpokládat, že by došlo k zásadním změnám v nejbližším řešeném časovém horizontu. Jako jistá možnost, která by se odrazila v řešené době, je zavedení moti‐ vačního nebo normativního opatření, které by se přímo odvíjelo od množství produkovaného SKO, a tím by byl vytvořen tlak na vyšší míru třídění SKO u původců, a na další možnosti snížení produkce. Bohužel tento systém by znamenal velké problémy s negativními jevy, které by tento krok provázely (výrazný nárůst černých skládek, zneužívání nádob pro separované odpady pro odstraňování SKO atd.). Nemalým problémem by bylo i zavedení a nasta‐ vení tohoto systému tak, aby se výsledky odrazily v roce 2013. I přes uvedené problémy a negativa lze konstatovat, že pokud by došlo ke snížení produkce SKO, a tím i BRKO v SKO, může být tento úbytek při existen‐ ci předchozích variant klíčový.
Zhodnocení Jak je patrné, stávající volné kapacity bohužel nejsou schopny výrazněji ovlivnit nakládání s BRKO ze SKO. V krátkodobém horizontu je to navíc umocněno problémy s vytříděním jednotlivých složek BRKO. Pokud se zamě‐ říme na jednotlivé varianty popsané výše, je zřejmé, že jednotlivě nejsou schopny výrazně snížit množství BRKO ukládaného na skládky (kromě spa‐
111
lovny, která ale také sama o sobě problém neřeší). Proto je nutno přistoupit ke kombinacím jednotlivých opatření. Bohužel je ale z údajů patrné, že k dosažení požadovaných hodnot je nutné využít kombinaci téměř všech uvedených opatření. V případě, že striktně vyjdeme z výše uvedených hodnot, které byly ozna‐ čeny jako „reálnější“, je zřejmé, že ani při kombinaci využití stávajících zaří‐ zení, spalovny a vytřídění 10 % BRKO a jejich dalšího využití nedojde k dosažení požadovaných hodnot (viz následující tabulka).
Tabulka 30: Kombinace opatření Rok
BRKO [t]
Možno uložit [t]
Jinak [t]
Stávající Spalovna Vytříděno zařízení [t] [t] [t]
Rozdíl [t]
2010 174 073
127 500
46 573
17 407
17 407
‐ 11 759
2013 182 326
85 000
97 325
18 233
18 233
‐ 60 859
2020 201 209
59 500
141 709
20 121
100 000
20 121
‐1 467
V případě, že by jednotlivé varianty fungovaly lépe a nebo by došlo ke sní‐ žení produkce SKO, popř. by spalovna odstranila více něž 100 000 t BRKO, je reálné dosáhnout hodnot roku 2020. Rok 2010 je problematický vzhledem k tomu, že je již jen velmi krátké časové období na budování nových kapacit, popř. zavádění jiných opatření. Proto je reálnější, že hodnota rozdílu bude vyšší. Jako nejkritičtější se jeví rok 2013, který je blízko a zároveň se zde nelze spolehnout na opatření – na spalovnu, která následně výrazně hodnotu množství BRKO sníží. Tím opět vyvstává problém, jak efektivně řešit odpady v roce 2013 tak, aby tyto kapacity byly využívány i po spuštění spalovny a zároveň je bylo kam umístit.
Závěr Stávající kapacity bohužel nejsou schopny výrazněji umožnit zpracování BRKO ze SKO. Jejich hlavní úloha zůstává při nakládání s vytříděnými slož‐ kami BRO a BRKO. Do budoucna tedy bude nutné dořešit kapacity pro naklá‐ dání s vytříděnými BRKO ze SKO, které nemohou být přijaty do kompostáren. Určitá část může být využita v rámci bioplynových stanic. Je však třeba doře‐ šit motivační faktor jednak pro bioplynové stanice, aby přijímaly i tyto odpa‐ dy, a dále rozhodnout, ve které fázi nakládání s odpady dojde k vytřídění této složky SKO (zda u původců, nebo až následně). Zařízení pro třídění SKO, které by vytřídilo určitý díl BRKO by pro tuto ob‐ last bylo více než užitečné, ale je třeba mít na zřeteli možnou výstavbu spa‐ lovny, která by tuto nemalou investici mohla znehodnotit v případě, že zdro‐
112
jové oblasti SKO se budou překrývat. Tento fakt je si třeba uvědomovat i u výstavby jiných zařízení pro nakládání s BRKO. Je zřejmé, že dosažení cílů v roce 2010 bude velmi náročné. Jsou sice k dipozici reálně existující volné kapacity pro nakládání s BRKO, ale problém spočívá v získání BRKO potřebných parametrů a kvality. Tím se dostáváme k zásadnímu rozkolu mezi teoretickými hodnotami volných kapacit a hodno‐ tami, které zastupují reálné využití těchto volných kapacit. Pro rok 2010 nelze ani uvažovat s poklesem objemu BRKO nebo změnou množství vytřídě‐ ného BRO a BRKO. Důležitým faktorem je čas, který omezuje množství alter‐ nati. Často jsou velice náročné jednak na přípravu a vybudování (popř. zave‐ dení), ale jsou také časově náročné co do dosažení plného využití (např. ko‐ munitní kompostování, oddělený sběr BRO a BRKO atd.). Celkový systém pro rok 2020 a dále předpokládá dominantní úlohu spa‐ lovny. Její umístění v centrální a nejvíce zalidněné a využívané části kraje je výhodné. V ostatních částech kraje mimo spádovou oblast spalovny by bylo vhodné zřídit několik zařízení pro třídění SKO s patřičnou koncovkou. Využití kapacit stávajících bioplynových stanic a možným navýšením jejich počtu by bylo výhodné jako koncovka pro tříděné BRKO od původců. Kompostárny mají stávající kapacity dostatečné a jejich další rozvoj by měl korelovat až se zvýšením zájmu o ně (až po určitém snížení jejich volných kapacit), popř. rozvíjet ty, které budou zaměřeny na ty druhy odpadů, které nejsou jinde zastoupeny. Budování (resp. situování) nových by se také mělo odvíjet od logistiky odpadů. Diskutabilní úlohu budou mít komunitní kompostárny v obcích. Samo‐ statnou kapitolu by mohly vytvořit kompostárny s cílem energetického využi‐ tí kompostu a následnou koncovkou – energetickým zařízením. Bez uvedení spalovny do provozu bude muset suplovat spalovnu velké množství zařízení, přes které by musel projít téměř veškerý SKO, aby byl dostatek kvalitního BRKO potřebného pro splnění stanovených závazků.
113
S EZNAM Z K RAT EK BPS Bioplynová stanice BRO Biologicky rozložitelné odpady BRKO Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu CeHo Centrum pro hospodaření s odpady ČOV Čističky odpadních vod ERDF Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund) IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění ISOH Informační systém odpadového hospodářství HDP Hrubý domácí produkt CHKO Chráněná krajinná oblast KIC Krajské integrované centrum nakládání s odpady KO Komunální odpad MBÚ Zařízení na mechanickobiologickou úpravu MK Moravskoslezský kraj MZe Ministerstvo zemědělství České republiky MŽP Ministerstvo životního prostředí České republiky ORP Obec s rozšířenou působností PCB Polychlorované bifenyly PCT Polychlorované terfenyly POH Plán odpadového hospodářství ČR POH MK Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje SFŽP Státní fond životního prostředí SKO Směsný komunální odpad TKO Tuhý komunální odpad VO Velkoobjemný odpad VÚV Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v. v. i. VÚZT Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i.
114
Název: Odborné kapitoly k nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady a příklad moravskoslezského kraje Autor: Jitka Šeflová (ed.) Jazyková korektura: Soňa Veverková Grafická úprava: Martin Doležal Vydavatel: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. sídlo: Mařákova 292/9, Praha 6, PSČ: 160 00 kancelář: Štěpánská 45, Praha 1, PSČ: 110 00 tel./fax: +420 222 230 259 e-mail:
[email protected] http://www.ireas.cz H
H
Místo a rok vydání: Praha, 2010 Vydání: První Náklad: 300 ks Rozsah: 116 stran Tisk a vazba: JDS tiskárna, s. r. o. ISBN: 978–80–86684–60–4
Copyright © 2010 IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.
Odborné kapitoly k nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady
ISBN 978-80-86684-60-4
Jitka Šeflová (ed.)
IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s. sídlo: Mařákova 292/9, Praha 6, 160 00 kancelář: Štěpánská 45, Praha 1, 110 00 tel./fax: +420 222 230 259 e-mail:
[email protected] web: http://www.ireas.cz
Odborné kapitoly k nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady a příklad Moravskoslezského kraje
JITKA ŠEFLOVÁ (ed.)
