TVOŘÍME Z TĚSTA od jara do zimy
rady, návody, postupy a inspirace
Miluše Šímová
TVOŘÍME Z TĚSTA
od jara do zimy rady, návody, postupy a inspirace
Miluše Šímová
text © Miluše Šímová foto © Daniel Kreissl ISBN 978-80-87517-86-4
Historie těsta Výrobky, které vidíte na obrázcích, jsou pouze z mouky a vody. Je to tzv. vizovické pečivo. Je to krásná lidová technika, která od svého vzniku, asi od roku 1850, nezměnila materiál ani postup práce. Původně vzniklo z těsta kynutého, kdy se tvary pečiva zapichovaly na dlouhých špejlích do vysokých svatebních koláčů nebo dožínkových chlebů a magicky přitahovaly obdarovaným dobré vlastnosti igur. Pro velkou oblibu těchto tvarů začali pekaři Lutonští ve Vizovicích ve druhé polovině 19. století péci z těsta nekynutého. Zvířátka se tak stávala hračkou pro děti, dárkem. I v Čechách máme doklady o tom, že se zde podobné tvary vyráběly. Etnograf, učitel a malíř Karel Rozum z Roudnice nad Labem svými perfektními kresbami zachytil tvary mikulášského pečiva „stříhaného“. Na str. 7 vidíte jelínka, kterého jsem udělala podle kresby z konce 19. století. Originál kresby najdete v knize „Lidové zvyky“ od Jiřiny Langhammerové. Etnografové uznávají jako tradiční pečivo pouze 35 základních tvarů. Já jsem se zvířátka naučila podle tvarů, které se kdysi daly zakoupit v Krásné jizbě. Také mnoho let sbírám pohlednice vizovického pečiva a články z novin a časopisů, které se často kolem Velikonoc a Vánoc objeví s fotogra iemi těsta. Ostatním výrobkům mimo dané tvary říkám „současná lidová tvorba“. Děláte-li z těsta výrobky s citem a vkusem, můžete si vyrobit cokoliv chcete k výzdobě bytu či obdarování přátel po celý rok. Objevila jsem na internetu seminární práci s fotogra ií mého betlému z těsta, který byl vystaven na Vánoční výstavě v Betlémské kapli. Autorka označila můj betlém za „současnou lidovou tvorbu, úzce vycházející z původní lidové tradice“. Ztotožňuji se tímto názorem. Původní tvary měly určitou symboliku, dárce tak obdarovanému magicky přivolával kladné vlastnosti zvířátek.
Historie těsta
3
JJak na to... Co C je třeba znát, než začnete
Postup práce Těsto vyrobíme z obyčejné hladké mouky, kupuji T – 650. Původně se dělalo z horší mouky, obsahovala více lepku. Okolo Velikonoc a Vánoc můžete najít recept v časopisech a je tam rada: vezmi 1 kg mouky a 4 dl vody. Pro začátečníky je tato dávka nevhodná, je to velké množství, těžké na zpracování. Začněte s menší dávkou. Vezměte si umělohmotnou misku, nasypte mouku – 250 gramů –, přilévejte 1 dl vody a vmíchávejte vidličkou. Potom rukama zpracujte hrubě v kouli, dejte na misku a zakryjte mokrou, ale vyždímanou utěrkou. Tradiční recept říká: 1 hodinu těsto zpracovávej a 1 hodinu nech odpočinout. Nevydržím 1 hodinu těsto dělat, je to velmi namáhavé na ruce, a tak to dělám po chvílích celé dopoledne, abych nahradila hodinu podle základního receptu. V poledne mám těsto udělané i odpočinuté a mohu pracovat. Odpoledne vyrábím, večer peču. Vyrobené tvary pokládám na plech, který potírám papírem od másla – tuk nenabírat, stačí mastný papír. Po zpracování těsta nechám poslední věci oschnout a natřu rozšlehaným vejcem. Peču 4 hodiny v elektrickém sporáku. 2 hodiny peču na 70 stupňů, na další 2 hodiny zvýším na 90 stupňů. Po upečení plech nevyndávejte, ale nechte v troubě do vychladnutí.
4
Jak na to...
Pomůcky Menší prkénko (dřevěné), nožík, nůžky malé, miska na těsto, utěrka na zakrytí těsta, nádobka na vodu (pro práci s dětmi je lepší mokrá houbička), velká jehla (pro děti je lepší párátko), dále tužky versatilky na obtiskování – zdobení, plech. Semínka – používám koukol a řepku. Řepka je dostupná, dá se koupit. Koukol je plevel, který rostl na okraji polí s obilím, ale byl vyhuben, protože je jedovatý. Dostala jsem trochu semínek a již několik let si ho sázím. Koukol se původně používal na oči. Můžete ho nahradit menšími kuličkami koření, které doma najdete, např. nové koření, pepř, cibulová semínka. Když budete vyrábět věci na zavěšení, připravte si očka z včelařského drátu.
Dobré rady Bude-li těsto tužší a budete potřebovat, aby bylo vláčnější, nevlévejte vodu,
ale pouze ji namočenými prsty vklepávejte. Všechny zbytky těsta ihned vracejte pod vlhkou utěrku. Vodu používáme na slepování různých částí. Vlhčete lehce – při větším
množství vody těsto klouže. Pro práci s dětmi používejte na vlhčení těsta namočené houbičky. Každý výrobek postříhejte, propíchejte. Není to jen ozdoba, ale také tech-
nologická nutnost – prevence proti prasknutí těsta. Chcete-li výrobky na zavěšení, připravte si předem očka ze slabšího drátu.
Jak na to...
5
Symbolika S y Původníí tvary měly urč určitou symboliku, dárce tak obdarovanému magicky přivolával dobré vlastnosti zvířátek. Symbolika vizovického pečiva: ryba – symbol mlčenlivosti kohout – mužnost, štěstí do domu kohout a slepice – plodnost žába – strážce čisté vody koník – věrnost veverka – dobrá hospodyňka zajíc – postřeh ovečka – dobrota kachna – dobrá matka jelen – bystrost liška – chytrost labuť – znak milostnosti děťátko – radost pavouk – štěstí čáp – zvěstoval příchod novorozeněte holubička – klid a mír v rodině ještěrka – přinášela bohatství do domu páv – také přinášel bohatství tetřev – také symbol bohatství ježek – vypíchával zlo a nemoci z chalupy štika – ochránce čisté vody sluníčko – dárce života „strom života“ – symbol manželské věrnosti a trvalého štěstí rak – chránil matku před neštěstím mořská panna – tento tvar nám má připomínat, že kdysi i na našem území bylo moře
6
Symbolika
7
Aprílové počasí jsou časy a nečasy ZVYKY JARNÍHO CYKLU začínají od půlnoci masopustního úterka. Naše babičky braly půst a jeho příkazy vážně. Oblečením, jídelníčkem i způsobem života. Husté polévky se jedly dřevěnou lžící a k polévce se zakusovaly brambory. Dědové odkládali faj ky a hrubého slova z úst nevypustili. Kdyby to platilo dnes, tak má televize po vysílání! POSTNÍ NEDĚLE kolem nás sviští divokým tempem současného života. Asi málokterá matka upekla dětem preclíky na liščí neděli a chutné koláče na družební neděli spíše zakoupila v obchodě. I když to určitě nebyly ty babičkovské, nadýchané družbance, po kterých se čtvrtá neděle postní v lidovém podání nazývala. NA NEDĚLI SMRTNOU se zásluhou folklorních souborů a osvícených hlav, působících na vnímavé děti, dosud vynáší Morena – zima, smrt, zlo. Nevím, jestli se také přináší léto, stromeček nazdobený pentlemi, na Moravě také papírovými růžemi a s panenkou posazenou na vrcholu. Bývají různé typy léteček z borovice, smrku i břízky. NA KVĚTNOU NEDĚLI se stále ještě světí kočičky. V Čechách nosívali chlapci světit berany, jak se říkalo dlouhým košťatům, spleteným z různých druhů dřevin. Proutky zapichovali hospodáři do polí a křížky ze svěcených kočiček chránily obydlí před ohněm. Svěcenými kočičkami, namočenými ve svěcené vodě, kropívala hospodyně dobytek před první pastvou. V PAŠIJOVÉM TÝDNU se na Škaredou středu uklízelo a vymetaly se komíny, proto se středě říkalo také Sazometná. Na Zelený čtvrtek uletěly zvony do Říma, chlapci chodili hrkat a klapat, sel se hrách, jedly se polévky z jarních bylinek, pekly se jidáše. Velký pátek patřil mytí v běhuté vodě, modlení v zahradě a přísnému půstu. NA BÍLOU SOBOTU se opět rozhlaholily zvony a šlo se na Vzkříšení. Na Boží hod se nesl košíček s velikonočními pokrmy – hlavičkou, beránkem, mazancem – do kostela ke svěcení. Středem svátků omladiny bylo vždycky Pondělí velikonoční s výskáním, harmonikou, kolední pochůzkou, s žilami, pomlázkami, pruty vrby. Probuzená příroda se měla přenést do nás šlehnutím, měla nás pomladit, osvěžit, ochránit. Dát procítit zázrak znovuzrození a vděčnosti, že jsme znovu svědky té radosti a krásy. Drahoslava Jarošová JARO
9
Velikonoce krásné úrodu nám dají, pak-li slunce hasne, louky sucho mají.
10
Tvoříme z těsta od jara do zimy
Když na Velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.
JARO
11
12
Tvoříme z těsta od jara do zimy
Vajíčka Tvar vajíčka děláme z tenkého proužku, obtáčíme kolem vykrajovačky vajíčka, abychom dodrželi stejnou velikost. Přeneseme na plech a drobnostmi zdobíme až na plechu.
JARO
13
14
Tvoříme z těsta od jara do zimy
JARO
15
Srdce Udělejte si dva válečky, dlouhé podle toho, jak chcete srdce velké. Udělejte malou smyčku na zavěšení a seštípněte dohromady s dvěma konci, potom seštípněte dolní konce a srdce vytvarujte. Zdobení po obvodu – obtisky, jsou udělané obtiskováním špičky nože. Na srdci, kde vidíte propíchání – řada te-
16
Tvoříme z těsta od jara do zimy
ček – to je obtisknutí hřebenu (dělat, když je ještě váleček rovný). Spoj nahoře zakryjte růžičkou se dvěma listy. Růžička – udělejte 5 malých kuliček, stiskněte prsty, vytvořte 5 koleček, navlhčete místo a velkou jehlou skládejte kolečka do tvaru růže. Střed je ze stočeného malého pásku těsta.
JARO
17
18
Tvoříme z těsta od jara do zimy
Figura – selka Základní tvar je u všech postav stejný. Výchozí tvar je silnější váleček. Po vytvoření těla udělejte jako první „obličej“, protože kdybyste ho dělali nakonec, těsto bude oschlé a nepůjde už ho vytvarovat. Při vsazování očí místo navlhčete a semínka zatlačte do těsta. Nohy vytvořte rozříznutím dolní části igurky. Ruce udělejte z jednoho užšího válečku, přilepte pod zády nebo váleček rozdělte a přilepte vodou na „ramena“ igurky. Dále postavu „oblečte“ podle toho, co máte v plánu vyrobit. Snažte se o jednoduchost a o zdobení střiháním či propichováním, aby igurka nepraskla. Toto je můj postup. Původní igury sedláka a selky se dělaly z jednoho kusu – ruce se odřízly z jednoho kusu těsta. Budete-li si dělat postavy, které drží určitý předmět, např. muzikanty, udělejte si jako první hudební nástroje. Figurka se bude lépe sestavovat.
JARO
19
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
20
Tvoříme z těsta od jara do zimy
Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
JARO
21
Svatý Jiljí jasný, bude podzim krásný STAŘÍ ČECHOVÉ dělili rok na dvě zásadní poloviny: léto od sv. Jiří 24. 4. do sv. Havla 16. 10., kdy nastávala zima. Pokud babí léto správně hřálo, rozkvetly znovu některé byliny, proto slovanský název devátého měsíce májik a německy Kleine Mai. Podle starého římského kalendáře bylo září sedmým měsícem – september. Klimatický podzim se počítá od 1. 9. do 30. 11. Patronem babího léta je sv. Václav. Celý národ zavražděného knížete uctíval zvyky, chorály, uměním, legendami, zasvěcením kostelů, a tedy posvícením. STAROČESKÉ POSVÍCENÍ byl národní svátek, jaký už si sotva dovedeme představit, natož ho i se všemi stroječky moderní kuchyně připravit. Úcta i sláva starým hospodyním – našim maminkám a babičkám –, které bez robotů., hnětačů, šlehačů, elektrické trouby, chladniček a mrazáků dokázaly připravit pohoštění třeba pro šedesát hostů po tři dny, a ještě poslední den – v úterý – šly s pantatínkem na zábavu ženáčů a s unavenýma nohama protančily hospodu ne nějakou pomalou, vážnou sousedskou, ale skočnou – pěkně od podlahy! To aby si bělovlasí pantátové dokázali, jací jsou chlapíci! Konečně, ve folklorních souborech vidíme tyto páry dosud a smekáme před nimi. PODZIMNÍ POSVÍCENÍ (na Moravě se mu říká hody) tady bylo odedávna. O předkřesťanském původu vyslovují badatelé odlišné teorie, od křesťanských dob se datum řídí posvěcením kostela. Císař Josef II. se marně pokoušel zavést jediné posvícení po sklizni obilí, řepy, vína a ovoce na sv. Havla (18. 10.). Lidu vyhovovalo střídavé posvícení. Rodina a známí se navzájem zvali, půjčovali si plechy na koláče a k tomu přidávali pár baněk smetany, hroudy tvarohu a másla. Pomohli v kuchyni vařit a péct. PŘÍPRAVY ZAHAJOVAL velký úklid celé dědiny – nejen prostoru „před naším“. Domky, statky, chaloupky – všechno se bílilo, cídilo. Vápeník znal posvícenské termíny a včas projížděl vesnicí s táhlým provoláváním, které mi dosud při vzpomínce zní v uších: „Vápno, vápno, vápínko, vápno!“ Dokonce to jemné slovo vápínko mi znovu připomíná výrazovou něhu našeho podlužáckého dialektu a slov jako cérečka, rosenka, voděnka… Obílené stavení se také čerstvě obrovnalo dolním černým pruhem (ze sazí) nebo barevně – modře, červeně. Tyto domečky najdete ve skanzenu ve Strážnici. Hostině předcházela zabijačka pašíka, někde i skopového a hovězího, jak patrno ze zapsané rýmovačky „Pojďte, děti, pojďte domů, táta na vás volá, bude u nás posvícení, zabili jsme vola!“ Většina domácností se spokojila s husí pečení, s kuřaty, koláči, polévkou. Drahoslava Jarošová PODZIM
39
Panna Maria Oválek je upletený ze tří dvojitých pramenů. Splétání nesmí trvat moc dlouho, aby prameny zůstaly pružné a nepraskaly. Dělám to tak, že připravený dvojitý pruh zakryji okrajem vlhké utěrky, potom přidám další, a když mám vytvořené všechny tři, vyndám a splétám. Základní tvar igury je stejný, oblečení můžeme napodobit nebo je uděláme podle své fantazie. Po upečení tvar podlepíme oválkem z modrotisku. Na zavěšení zasuneme drátek nahoru do těsta nebo vytvoříme z úzkého proužku modrotisku očko látkové. Svatozář je vykrojená vykrajovačkami ze sady koleček.
40
Tvoříme z těsta od jara do zimy
Jelen Uděláme si delší, silnější váleček. Na hlavě „rozřežeme“ paroží, doděláme hlavu, postříháme tělo a až potom vytvoříme nohy. Děláme dvojici z jednoho válečku, který přeložíme přes tělo. Zaštípneme kolínka a nařízneme kopýtka.
PODZIM
41
42
Tvoříme z těsta od jara do zimy
PODZIM
43
44
Tvoříme z těsta od jara do zimy
Nemá víno na tom vinu, že se lidé opíjí a mají kocovinu.
PODZIM
45
PODĚKOVÁNÍ Děkuji těm, co techniku vizovického pečiva vymyslili – pekařům ve Vizovicích. Děkuji těm, co tuto lidovou techniku uchovali do dneška. Děkuji těm, co ji používají dnes a předávají dalším do budoucna. Děkuji městu Beroun za inanční podporu na vydání této knihy, která vychází vlastním nákladem. autorka
Drahoslava l Jarošová J š á (nar. ( 1928) 1 Drahoslava Jarošová založila v prosinci 1989 Klub lidové tvorby. Náplň činnosti KLT zahrnoval výuku všech textilních technik – tkaní, vyšívání, předtkalcovské techniky, přírodní materiály, sláma, šustí, proutí, lýko, orobinec, kraslice, papír a zvykoslovné pečivo všeho druhu. D. Jarošová dokázala v klubu přitáhnout ojedinělé tvůrce k předání znalostí a zkušeností dál zájemcům z široké veřejnosti. Cílem klubu je oživit, zachovat a šířit vybrané techniky lidových uměleckých řemesel. Vzbudit aktivní zájem o tradici lidové kultury, výroční a rodinné zvyky, přispět k jejich znalostem a dovednostem. Včlenit je do současného života. KLUB LIDOVÉ TVORBY PRAHA – výuka se koná v Janského 2370 v Praze 5 – Stodůlkách, tel.: 737 873 686, web: klt.phorum.cz
Miluše Šímová
TVOŘÍME Z TĚSTA od jara do zimy
Vydalo nakladatelství Machart jako svoji 108. publikaci. Vyšlo v květnu 2013. Vydání první. Fotogra ie: Daniel Kreissl / Jazyková revize textu: Jan Velíšek. ISBN 978-80-87517-86-4
Autorka Miluše Šímová je propagátorka tohoto druhu lidového umění a předává čtenářům své zkušenosti a inspiraci pro vlastní tvorbu. Technologie přípravy těsta není nikterak složitá a do vytváření se může zapojit každý – od předškolního věku po seniory.
ISBN 978-80-87517-86-4
9 788087 51786 4
