OBSAH. Využití analyzátoru AMP 3. Popis analyzátoru AMP a jeho funkce 3. Technické parametry p ístroje AMP 4

Ϯ

OBSAH Využití analyzátoru AMP

3

Popis analyzátoru AMP a jeho funkce

3

Technické parametry pĜístroje AMP

4

Technické provedení a struktura pĜístroje AMP

7

Software

13

Souþásti systému a pĜíslušenství

14

Rutinní provoz analyzátoru AMP

15

ýištČní a desinfekce analyzátoru a jeho pĜíslušenství

17

Údržba analyzátoru AMP

18

Uvedení analyzátoru AMP do provozu

19

Pracovní režim a podmínky práce pro analyzátor AMP

20

PĜíklad výstupní poþítaþové sestavy (verze v angliþtinČ)

22

PĜíklad sestavy pro þeskou lokalizaci programu

27

Postup mČĜení

32

Instalace software

33

PĜipojení pĜístroje AMP a aktualizace ovladaþĤ

37

Konverze databáze pacientĤ

45

Nastavení prostĜedí programu USPIH

49

Práce s aplikaþním programem

55

ěešení nČkterých problémĤ

82

Popis metabolických a biochemických ukazatelĤ

89

Certifikáty

111

ϯ UPOZORNċNÍ PRO UŽIVATELE! PĜed použitím pĜístroje je nutno si pĜeþíst tento návod k použití a porozumČt fungování systému! Návod popisuje funkci neinvazivního analyzátoru krve AMP a s ním dodávaného aplikaþního softwaru USPIH ve verzi 10. PĜi jeho popisu ponecháváme u informatických pojmĤ vedle þeských pĜekladĤ i anglické ekvivalenty. Návod tedy mĤže posloužit pĜi používání jak poþeštČné, tak i mezinárodní verze programu. PĜístroj AMP je neinvazivní skríningový analyzátor krevního obrazu a metabolitĤ. Název je odvozen od jmen autorĤ metody (Malychin – Pulavskij, písmeno A na zaþátku znamená analyzátor).

Využití analyzátoru AMP PĜedpokládanými oblastmi nasazení pĜístroje jsou kliniky, polikliniky, lékaĜské výzkumné ústavy, sanatoria a jiná léþebná zaĜízení, která mohou pĜístroj využít k provádČní pĜedbČžných, orientaþních vyšetĜení. Výsledky neinvazivních mČĜení mají orientaþní charakter, který urþí smČr dalšího postupu a volbu dalších, pĜesnČjších a detailnČjších in vitro vyšetĜení.

Popis analyzátoru AMP a jeho funkce Princip funkce neinvazivního analyzátoru krevního obrazu a metabolitĤ AMP je založený na zpracování namČĜených teplot snímaných na biologicky aktivních, „referenþních“ bodech povrchu lidského tČla, a na parametrech pacienta, vkládaných do systému obsluhou poþítaþe. PĜístroj má pČt þidel, které se pĜikládají na tzv. biologicky aktivní body povrchu pacientova tČla.

ϰ Bioaktivní (nebo tzv. referenþní) body využívané pĜi vyšetĜeních jsou následující: ¾ Bifurkace pravé a levé krþní tepny (dva body) ¾ Pravé a levé podpaždí (dva body) ¾ Okolí pupku (regio paraumbilicalis), (jeden bod) PĜed zapoþetím vyšetĜování se na tČlo pacienta umístí pČt þidel a prostĜednictvím klávesnice poþítaþe se manuálnČ vloží do systému pacientovy identifikaþní údaje, dále pak jeho dechová frekvence, váha, tepová frekvence. Poté se v programu spustí fáze sbČru dat a výpoþtĤ. Analyzátor zpracuje signály infraþidel umístČných na bioaktivních bodech povrchu tČla, konvertuje je na digitální signály a zajistí pĜenos namČĜených údajĤ do osobního poþítaþe (PC). Program zpracuje namČĜené údaje a po uplynutí stanoveného þasového intervalu vyšetĜení výsledky uloží a zobrazí na monitoru. Výsledky vyšetĜení je následnČ možné vytisknout ve formČ lékaĜského nálezu.

Technické parametry pĜístroje AMP Blokové schéma zapojení pĜístroje AMP je znázornČno na obrázku. ýidla

Analyzátor AMP

PC a tiskárna

Blokové schéma systému AMP

ϱ Vybrané technické parametry analyzátoru Napájení napČtí poþítaþe:

230 V ±10 %; 50/60 Hz

Napájení napČtí analyzátoru AMP: Unap = 5 ±1 V PĜíkon:

z USB portu poþítaþe

Inap = 95 mA

max. 0,475 VA

RozmČry (šíĜka x hloubka x výška): pro verzi externí: 160 mm x 100 mm x 45 mm pro verzi tablet PC: 270 mm x 256 mm x 35 mm Hmotnost: ve verzi externí: pro verzi tablet PC:

0,35 kg (vþetnČ kabelĤ a senzorĤ) 4,50 kg (vþetnČ dokovací stanice, kabelĤ a senzorĤ)

TĜída ochrany vĤþi dotyku: Ochrana na stranČ pacienta: Elektromagnetická kompatibilita: IP stupeĖ ochrany analyzátoru:

I. B podle normy EN60601-1-2-2002 IP 20

ýas pro dosažení provozuschopného stavu:

max. 3 min

PrĤmČrný þas pro vykonání mČĜení:

730 s

Poþet þidel pĜipojených k analyzátoru:

5

Rozsah teplot mČĜených v referenþních bodech:

24-42 °C

Limit chyb mČĜení teplot v referenþních bodech: max. ±0,75 °C Délka kabelĤ se senzory:

min. 1,5 m

PĜipojení analyzátoru k PC:

sbČrnicí dat PS

Diagnostická metoda: Malychin-Pulavskij (vyhodnocování dat získaných z pĜipojených referenþních bodĤ)

ϲ Minimální požadavky na hardware poþítaþe Procesor:

Pentium 4 nebo vyšší

RAM:

min. 512 MB

HDD:

20 GB

CD-ROM

1 mechanika

Monitor:

min. SVGA s rozlišením 1024 x 768 pixelĤ

USB porty:

alespoĖ 2 volné

VnČjší podmínky mČĜení Teplota okolního prostĜedí: 10 - 35 °C Atmosférický tlak: Vlhkost prostĜedí:

101,3 ±4 kPa (700 - 780 Hg mm) max. 80 % (pĜi teplotČ +25 °C, bez kondenzace)

Povolený rozsah teplot pĜi pĜepravČ:

-50 °C až +50 °C

Funkce aplikaþního softwaru • Interakce s uživatelem • Komunikace s analyzátorem pĜes USB, vþetnČ kontroly pĜipojení • Indikace pĜípadných chyb a zobrazení chybových zpráv • Editace vstupních dat • Databázové operace se záznamy pacienta • ěízení procesu snímání a matematické zpracování dat • Uložení namČĜených hodnot do databáze • Zobrazení a tisk výsledkĤ; Po zapnutí spustí analyzátor samotestovací program, pomocí nČhož se zkontroluje provozuschopnost pĜístroje a software.

ϳ Technické provedení a struktura pĜístroje AMP

PĜístroj AMP je v souþasné dobČ dodáván ve dvou hardwarových provedeních. Varianta AMP v externím provedení jako poþítaþová periferie je zachycena na obrázku níže.

Neinvazivní skríningový analyzátor krve AMP v provedení poþítaþové periferie Hlavními þástmi analyzátoru, zabudovaného do pevné krabiþky z nárazuvzdorného plastu, jsou procesor, nacházející se na desce plošného spoje, jednotka analyzátoru, interface procesoru pĜipojený na USB sbČrnici, zdíĜka vstupního kabelu od þidel a USB port sloužící pro pĜipojení k PC. Na þelní stranČ pĜístroje se vedle propojovacích portĤ nachází LED kontrolka signalizující spojení mezi analyzátorem a PC (stav on-line). PČt þidel pĜipojených k analyzátoru mČĜí teplotu na referenþních bodech pacienta s pĜesností ± 0,1 °C. Pr ĤbČžnČ mČĜené hodnoty teplot pĜenášejí þidla v digitální formČ do procesoru analyzátoru AMP (rychlost pĜenosu je 56,7 kbit/s) a následnČ do poþítaþe. Tato data spolu se zadanými údaji o pacientu jsou programem zpracována, uložena do databáze a zobrazena na monitoru, následnČ je rovnČž možné výsledky vytisknout.

ϴ AMP analyzátor v tabletovém provedení (tablet PC) RozmČry: 270 x 256 x 35,3 mm Hmotnost (vþetnČ kabelĤ a baterií): 1,75 kg (s dokovací stanicí): 4,50 kg NábČhová doba: Systém je pĜipraven k požití bČhem 3 minut po spuštČní. Pohled na pĜístroj AMP v tabletovém provedení je na obrázku níže:

Analyzátor AMP jako kompaktní medicínský pĜístroj, provedení tablet PC. Analyzátor AMP vþetnČ hardwarového klíþe je zabudován uvnitĜ poþítaþe jako jeho pevná souþást.

ϵ Ovládací prvky a kontrolky pĜístroje v provedení tablet PC a dokovací stanice ýelní panel: Indikátor bezdrátového síĢového pĜipojení (indicators of WiFi network) Indikátory stavu baterie (þervená, žlutá, zelená) (battery status indicators – red, yellow, green) Vypínaþ pĜístroje (power button) Vypínaþ bluetooth (bluetooth On/Off button) Snímkování (camera capture)

Funkþní tlaþítko (function key, Fn)

Navigaþní tlaþítko (navigation and enter key, joystick) Uživatelsky programovatelná tlaþítka (user programmable keys)

Bezpeþností tlaþítko (security key) Níže pod panelem

Snímaþ otisku prstu (finger print scanner)

ϭϬ Boþní pohled zprava:

Soket pro pĜipojení kabelu s þidly (sensor cable socket)

PĜipojení napájecího adapteru (AC adapter socket)

ϭϭ Spodní pohled – konektor pro pĜipojení k dokovací stanici tabletu (docking connector):

Dokovací stanice (docking station):

Porty na dokovací stanici (ports of docking station): - 4 USB porty - port pro pĜipojení k poþítaþové síti (ethernet port, pro RJ-45) - soket pro pĜipojení napájení (power cable socket) - 2 sokety pro dobíjení baterií (sockets for battery charge)

ϭϮ LED kontrolky na dokovací stanici (LED lights of docking station):

1. 2. 3. 4. 5.

Napájení (power LED) Nabíjení levé baterie (left battery charger LED) Nabíjení pravé baterie (right battery charger LED) PĜipojení k poþítaþové síti (ethernet network status LED) Zámek (lock)

Senzory na kabelech jsou barevnČ oznaþeny. Jejich rozmístČní na tČle pacienta je následující: Barevné oznaþení:

Místo pĜiložení þidla:

modrá

oblast rozvČtvení levé karotidy (krþní tepna)

zelená

oblast rozvČtvení pravé karotidy (krþní tepna)

žlutá

levé podpaží

fialová

pravé podpaží

þervená

abdominální oblast (pupek)

ϭϯ Software CD s instalaþním softwarem USPIH je dodáváno k pĜístroji. PĜed prvním použitím analyzátoru je nutno nainstalovat pĜíslušný software do poþítaþe. BČhem instalace se vytvoĜí na disku poþítaþe nová složka (typicky C:\Program Files\USPIH 10), do níž jsou nahrány soubory nutné pro bČh systému. Zejména se jedná o tyto: 

USPIH.exe – hlavní programový soubor aplikace;



biopromin.doc – licenþní smlouva k softwaru;



USPIH_EN.chm – soubor s nápovČdou (help);



PATIENT.FDB – databázový soubor;



update.exe – program pro aktualizace aplikace (update);



DBConverter.exe – databázový konvertor;



složka FTDI – soubory s ovladaþi (interface drivers files);



další soubory nutné pro provoz systému.

Program USPIH lze provozovat na osobních poþítaþích (kategorie Intel Pentium 4 resp. vyšší) s operaþním systémem Microsoft Windows verze XP / Vista / 7 nebo novČjší.

ϭϰ Souþásti systému a pĜíslušenství

Položka

Oznaþení zboží

Poþet

1

PĜístroj AMP

ȺLɌȺ.941320.001

1

2

Kabel s 5 senzory

ȺLɌȺ.941320.002

1

3

Dokovací stanice (docking station, pouze u tabletu)

ALTA.643475.001

1

4

Uživatelský manuál

ALTA.941320.001 RE

1

5

Instalaþní CD (software USPIH)

ȺLɌȺ.941320.004

1

6

Propojovací USB kabel

ȺLɌȺ.941320.003

1

7

Hardwarový klíþ (distribuován pouze v externí verzi AMP)

ȺLɌȺ.941320.006

1

8

Obal

ȺLɌȺ.941320.005

1

Dokovací stanice je souþástí dodávky pouze AMP v provedení tablet PC, k nČmu naopak není dodáván hardwarový klíþ.

ϭϱ Rutinní provoz analyzátoru AMP Obecná pravidla bezpeþného provozu: Analyzátor AMP není možno používat v tČchto pĜípadech: • teplota okolí je vyšší než +35 °C nebo nižší než +10 °C • vlhkost prostĜedí pĜekraþuje 95 % • v ovzduší jsou pĜítomny škodlivé výpary • v prašném prostĜedí • za ostrého sluneþního svitu • v blízkosti silného elektrického þi magnetického pole • ve vlhkém prostĜedí

UPOZORNċNÍ! ChraĖte kabely s þidly pĜed poškozením. Nikdy je nepĜehýbejte. Vytahujte je opatrnČ. PĜi vyjímání je držte za zasouvací konektor, netahejte za kabely.

UPOZORNċNÍ! BČhem práce s poþítaþem je zakázáno pĜipojovat pĜístroj k USB portu poþítaþe nebo toto zaĜízení z USB portu odpojovat. Tyto úkony provádČjte pĜi vypnutém poþítaþi.

UPOZORNċNÍ! Zachovávejte poĜadí pĜipojovaných kabelĤ. Nejprve pĜipojujte kabel s þidly a až poté USB kabel vedoucí od pĜístroje AMP k poþítaþi.

ϭϲ UpozornČní! BČhem práce s pĜístrojem AMP i bČhem jeho údržby musí být dodržovány následující pracovní podmínky: a) Je zakázáno nakládat s pĜístrojem zpĤsobem, který by mČl za následek poškození izolace kabelĤ. b) PĜed použitím vizuálnČ zkontrolujte, zda nedošlo k poškození kabelĤ nebo k mechanickému poškození pĜístroje. c) ChraĖte analyzátor pĜed nadmČrnČ vlhkým prostĜedím. V pĜípadČ rychlé zmČny okolní teploty ponechte pĜístroj alespoĖ 30 minut v klidu pro odpaĜení vlhkosti. d) ObecnČ je zakázáno pĜipojovat a odpojovat jakékoliv kabely pĜi zapnutém poþítaþi. e) Kabel elektrického napájení poþítaþe PC musí obsahovat ochranné zemnČní, zástrþka kabelu musí mít zemnČní a musí odpovídat elektrické zásuvce a patĜiþným standardĤm. f) Pokud je používán napČĢový transformátor, musí být zcela bezpeþný a splĖovat požadavky standardu MSZ 60601-1/1997 pro medicínská zaĜízení (napĜ. ST-200 transformátor vyrábČný firmou Standel Ltd.). g) Napájecí elektrický kabel používejte nezkroucený a umístČte jej tak, aby se pĜedešlo jeho poškození a vzájemnému rušení s jinými pĜístroji. h) Je zakázáno používat aerosolových a tekutých prostĜedkĤ k þištČní pĜístroje. i) Analyzátor AMP vždy pokládejte na stabilní a pevnou podložku. j) PĜi pĜípadném restartu poþítaþe vyþkejte pĜed spuštČním alespoĖ 20 sekund. k) Je zakázáno používat analyzátor v hoĜlavém prostĜedí (napĜ. v místnosti, kde jsou skladována hoĜlavá anestetika).

ϭϳ ýištČní a desinfekce analyzátoru a jeho pĜíslušenství UpozornČní! PĜed þištČním a desinfekcí povrchu pĜístroje všechny kabely z analyzátoru odpojte. UpozornČní! Desinfekce povrchu pĜístroje a kabelu s þidly se nesmí provádČt agresivními chemikáliemi þi rozpouštČdly (zejména látky na bázi fenolu, esteru, benzolu, propanolu, chloroformu, acetonu apod.). UpozornČní! Desinfekce analyzátoru AMP a jeho pĜíslušenství horkým vzduchem nebo párou je zakázána. Desinfekce vnČjšího povrchu analyzátoru se provádí lihovými tampony nebo látkou navlhþenou v lihu. Toto þištČní by mČlo být provádČno se stejnou pravidelností jako u ostatních medicínských pĜístrojĤ na pracovišti. Desinfekci provádČjte prostĜedky, Ministerstvem zdravotnictví ýR.

které

jsou

schválené

PĜi þištČní a desinfekci dbejte, aby se dovnitĜ pĜístroje nedostala voda ani jiná kapalina. SkĜíĖku pĜístroje a kabely otírejte mČkkou textilií, která nepouští vlákna. Tuto látku namoþte do mýdlové vody a dobĜe vyždímejte. Desinfekci þidel provádČjte 96 % þistým lihem. ýidla je zakázáno otírat textilií, otČr by mohl zpĤsobit poškození povrchu. Zejména je zakázáno používat na þištČní þidel pevné materiály a brusivo.

ϭϴ Údržba analyzátoru AMP Údržbu analyzátoru provádí technický personál provozovatele podle harmonogramu v následující tabulce. Harmonogram údržby neinvazivního analyzátoru AMP:

funkþní test vizuální prohlídka pĜístroje, pĜipojení a kabelĤ a senzorĤ na vnČjší poškození þištČní pĜístroje periodická kontrola provádČná výrobcem

dennČ dennČ nebo dle potĜeby dennČ roþnČ a po opravách

po transportu

Položka

po skladování

pĜi denním užívání

Rozpis prací

+

+

+

+

+

+

-

-

Záruþní a jiné opravy analyzátoru provádí výrobce: RPC Biopromin Ukraine, 61157 Kharkiv, Selyanskaja str. 30a nebo jeho oficiální povČĜený partner. Analyzátor je kontrolován bČhem své výroby, bČhem užívání a po opravách. Periodické kontroly provádČjí oficiální servisní pracovištČ.

ϭϵ Uvedení analyzátoru AMP do provozu Postup pro analyzátor AMP v externím provedení (periferie PC) • PĜipojte kabel se senzory do konektoru DB9 analyzátoru a utáhnČte závity. BČhem tohoto úkonu musí být pĜístroj vypnutý! • Propojte analyzátor s poþítaþem USB kabelem. Je opČt žádoucí, aby byl poþítaþ v tento moment vypnutý. • ZapnČte poþítaþ. • Po nabČhnutí systému spusĢte program USPIH 10. Poté je analyzátor AMP pĜipraven k práci. Postup pro analyzátor AMP v provedení tablet PC • Vložte baterie zezadu do tabletu. • Zastrþte západku krytu baterií a otoþte ruþním zámkem. • PĜipojte kabel s þidly do soketu nahoĜe na pravé stranČ tabletu. (PĜi opČtovném vyjímání stisknČte tlaþítko na kabelu a zatáhnČte.) • Vyberte si ze tĜí režimĤ práce podle zpĤsobu napájení: a) Zapojte dokovací stanici do elektĜiny. - SvČtýlko indikaþní LED kontrolky se rozsvítí zelenČ. - Nasaćte tablet do dokovací stanice. - Uslyšíte zacvaknutí zámku. b) Zapojte kabel adapteru napájení do zdíĜky dole na pravé stranČ tabletu a adapter zapojte do elektĜiny. c) SpusĢte tablet PC bez jeho pĜipojení do elektĜiny a pracujte na baterie. PĜi jejich pĜípadném vybití se tablet PC automaticky vypne.

ϮϬ Pracovní režim a podmínky práce pro analyzátor AMP Postup rutinní práce s analyzátorem je následující: Ɣ ZapnČte poþítaþ. Ɣ PĜipravte a instalujte termoþidla. Ɣ Provećte mČĜení. PĜi sbČru a zpracování dat se Ĝićte pravidly pro medicínské použití pĜístroje AMP. Po domČĜení pacienta a sejmutí þidel je vydesinfikujte jednorázovým lihovým tamponem. Ɣ Po skonþení práce vypnČte poþítaþ. Práce s pĜístrojem AMP v provedení tablet PC

• ZapnČte tablet (stisknČte a pĜidržte tlaþítko vypínaþe po dobu dvou sekund). Podbarvení tlaþítka se rozsvítí zelenČ.

• V pĜípadČ potĜeby mĤžete vyjmout tablet z dokovací stanice. To uþiníte po stisknutí tlaþítka Fn na pĜední stranČ tabletu. Tlaþítko zmodrá. Poté stisknČte navigaþní tlaþítko (joystick key). Uslyšíte cvaknutí zámku *. Poté uchopte tablet za držadlo a vyjmČte jej z dokovací stanice (tahem smČrem doprava a vzhĤru). * Zámek pracuje pouze v pĜípadČ, že je dokovací stanice pĜipojena do elektrické sítČ. Postup pĜi výmČnČ baterií: • VypnČte tablet. • UvolnČte blokaci. • SejmČte kryt baterií. • VymČĖte baterie.

Ϯϭ Z dĤvodĤ prevence poškození pĜístroje AMP je zakázáno zejména: Ɣ lámat a pĜehýbat kabely vedoucí k PC, analyzátoru a senzorĤm Ɣ tahat za kabely s þidly bez jejich pĜedešlého uvolnČní (z tČla pacienta nebo z analyzátoru) Ɣ þistit senzory, kabely a pĜístroj AMP tvrdými a drsnými pĜedmČty

Optimální podmínky pro práci s analyzátorem AMP o

Ɣ okolní teplota prostĜedí v rozmezí od 19 do 27 C; Ɣ atmosférický tlak mezi 96 a 104 kPa (720 a 780 mm rtuĢového sloupce); o

Ɣ Relativní vlhkost vzduchu do 80 % pĜi 25 C.

ϮϮ PĜíklad výstupní poþítaþové sestavy (verze v angliþtinČ) Sex: male

Age: 60

LCA: 32,16

Weight: 80

RCA: 32,71

LAC: 35,64

No.:

Pulse: 60

Resp.rate: 16

RAC: 35,48

Parameter:

ABD: 31,62

Atm.pres: 741 167,61

00000

Norm:

Value:

Hemogram: 1

Hemoglobin HGB. g/l

120 - 175

134,13

2

Erythrocytes RBC. 1mm3

4 - 5,6

4,35

3

Lymphocytes. %

19 - 37

30,13

4

Leukocytes WBC. x10E9/l

4,3 - 11,3

5,07

5

Segmented neutrofiles. %

47 - 72

56,80

6

Erythrocyte sedimentation rate ESR. mm/h

1 - 14

6,15

7

Eosinophils. %

0,5 - 5,8

2,45

8

Monocytes. %

3 - 11

6,18

9

Stab neutrofiles. %

1-6

4,44

Blood coagulation: 10

Begining of fibrillation. min

0,5 - 2

02`08``

11

End of fibrillation. min

3-5

03`35``

12

Thrombocytes. x10E3

180 - 320

248,27

Electrolyte metabolism: 13

Calcium (Ca) in plasma. mmol/l

2,25 - 3

2,47

14

Magnesium (Mg) in plasma. mmol/l

0,7 - 0,99

0,96

15

Potassium (K) in plasma. mmol/l

3,48 - 5,3

4,68

16

Sodium (Na) in plasma. mmol/l

130,5 - 156,6

141,70

Gastric juice test: 17

Concentration of H2 of gastric juices.

1,2 - 1,7

1,56

18

pH.

7,36 - 7,45

7,39

19

SH.

7,32 - 7,4

5,99

Stomach function: 20

Basal pressure of sphincter - Oddy. mm of mercury

39 - 41

44,22

21

Wasting power of life support. kkal/kg/min

1,23 - 4,3

4,58

Liver function: 22

AST. mmol/l

0,1 - 0,45

0,51

23

ALT. mmol/l

0,1 - 0,68

0,76

24

AST. U/l

8 - 40

21,91

25

ALT. U/l

5 - 30

32,49

26

AST/ALT.

0,8 - 1,2

0,67

Ϯϯ 27

Total bilirubin. mkmol/l

8,6 - 20,5

14,11

28

Conjugated bilirubin. mkmol/l

2,2 - 6,1

5,32

29

Unconjugated bilirubin. mkmol/l

1,7 - 10,2

8,79

Protein metabolism: 30

Total protein. g/l

60 - 85

74,93

31

Concentration of creatinine. mkmol/l

55 - 123

63,95

32

Dopamine ȕ-hydroxylase. nanom/ml/min

28 - 32,5

28,14

33

Concentration of lactic acid. mmol/l

0,99 - 1,38

0,97

34

Concentration of urea. mmol/l

2,5 - 8,3

5,29

Lipid metabolism: 35

Cholesterol total. mmol/l

3,11 - 6,48

4,34

36

ȕ- lipoprotein. mmol/l

17 - 55

20,60

37

ȕ- lipoprotein. g/l

3-6

1,72

38

Low-density lipoproteins. mmol/l

2,35 - 2,43

5,79

39

Lowest-density lipoproteins. mmol/l

0,2 - 0,52

0,44

40

High-density lipoproteins. mmol/l

1,25 - 4,25

1,61

41

Concentration of triglyceride. mmol/l

0,55 - 1,85

1,07

Carbohydrate metabolism: 42

Concentration of glucose. mmol/l

3,9 - 6,2

4,16

43

Glycogen. mg%

11,7 - 20,6

15,41

Water metabolism: 44

Extracellular water. %

21 - 23

21,31

45

Cellular water. %

39 - 42

40,62

46

Total water. %

53 - 60

54,52

Hormones: 47

Testosterone of urine. mkmol/24hours

6,93 - 17,34

10,18

48

Total estrogen. nanomol/24hours

17,95 - 64,62

27,30

49

Thyrosine. mkmol/l

0,044 - 0,072

0,0688

Enzymes: 50

Amylase. g/l*h

12 - 32

14,20

51

Acetylcholine. mkg/ml

81,1 - 92,1

74,52

52

Acetylcholinesterase of erythrocytes. mkmol/l

220 - 278

245,50

53

Glutamine acid. mmol/l

0,0045 0,0055

0,0046

54

Tyrosine acid. mg*%[Zbarskiy B. I., 1972]

1,4 - 1,8

1,46

55

Creatine kinase of muscules. mkmol/min/kg

473 - 483

419,04

56

Creatine kinase of cardiac. mkmol/min/kg

35,1 - 38,1

37,67

Ϯϰ Cell mitosis regulation: 57

Comprehensive cell mitosis regulation factor.

3,7828 3,9372

4,3155

Oxygen transport and absorption: 58

Plasma density. g/l

1048 - 1055

1 046,93

59

Volume of circulatory blood. ml/kg

68 - 70

68,85

60

Minute volume of circulatory blood. l/min

3,5 - 4,3

4,13

61

Rate of O2 delivery to tissue. ml/sec

260 - 280

212,75

62

Surface of gaseous exchange. sq.m.

3500 - 4300

3 403,06

63

Deficit of circulatory blood. ml

0 - 250

228,30

Internal blood flow, in % to total blood flow: 64

Myocardium current of blood. %

4,32 - 5,02

3,45

65

Muscles current of blood. %

14,56 - 16,93

13,81

66

Cerebral current of blood. %

12,82 - 14,9

15,73

67

Hepatic-portal current of blood. %

20,28 - 29,86

23,48

68

Nephritic current of blood. %

21,58 - 25,09

25,83

69

Skin current of blood. %

7,9 - 9,19

6,54

70

Other organs current of blood. %

5,76 - 6,7

8,55

* 71

Myocardium current of blood. ml/min

250 - 290

248,78

72

Muscles current of blood. ml/min

930 - 1100

705,55

73

Cerebral current of blood. ml/min

750 - 800

674,37

74

Hepatic-portal current of blood. ml/min

1690 - 1740

1 200,18

75

Nephritic current of blood. ml/min

1430 - 1490

1 320,16

76

Skin current of blood. ml/min

500 - 535

338,76

77

Other organs" current of blood. ml/min

375 - 390

436,76

Internal Blood flow, in ml/min: 78

Resistance of pulmonary circulation. din/cm*sec

140 - 150

144,96

79

Central venous pressure. mm of water.

70 - 150

69,16

80

Time of pulmonary circulation. sec

16 - 23

28,51

81

Time of systemic circulation. sec

4 - 5,5

5,52

82

Cerebral blood flow on 100g of tissue. ml/100g

50 - 55

49,92

83

Blood flow per 1gr of thyroid gland. ml

3,7 - 4,3

4,05

84

Blood flow per 1gr of cerebral tissue. ml

2,9 - 3,2

2,69

85

Pressure of spinal liquid. mm of water.

90 - 145

112,43

2 - 3,5

3,85

Test of blood coagulation: 86

Fibrinogen. g/l

Ϯϱ 87

Prothrombin index. %

75 - 104

86,05

88

Haematocrite. %

35 - 49

38,56

Pulmonary function: 89

Vital capacity of lungs. sq.cm.

3500 - 4300

2 744,09

90

Pulmonary ventilation. l/min

4 - 12

8,26

91

Vital capacity of lungs in an expiration phase. sq.cm.

-----

1 137,51

92

Maximum flow of air. l/min

74 - 116

91,57

93

Test Tiffeneau. %

84 - 110

82,56

94

Working rate of assimilated oxygen. %

45 - 60

69,47

95

Time of single load. min

3 - 10

2,05

96

Respiratory factor.

0,8 - 1,2

0,88

Oxygen transport and absorption: 97

Transportation of oxygen. ml/min

900 - 1200

919,17

98

Quantity of assimilated oxygen on 100 gr. of cerebral tissue. ml

2,8 - 3,4

2,75

99

Content of O2 in arterial blood. %

95 - 98

94,31

100

Quantity of assimilated oxygen on kg. ml/min/kg

4-6

4,32

101

Quantity of assimilated oxygen. ml/min

200 - 250

231,98

102

Quantity of myocardial oxygen consumption. ml/min

7 - 10

9,18

103

Index of extraction of tissue oxygen. ml

0,26 - 0,34

0,278

CO2 transport and absorption: 104

CO2 discharge. ml/min

119 - 300

234,06

105

Content of CO2 gas in arterial blood. %

32,5 - 46,6

41,32

106

Content of CO2 gas in venous blood. %

51 - 53

62,51

107

Rate of CO2 production. ml/min

150 - 340

224,72

108

Vascular permeability index.

4,165 - 4,335

3,906

Cardiovascular system function: 109

Cardiac ejection. ml

60 - 80

61,86

110

Interval PQ. sec

0,125 - 0,165

0,145

111

Interval QT. sec

0,355 - 0,4

0,399

112

Interval QRS. sec

0,065 - 0,1

0,094

113

Contraction of miocard of the left ventricle of heart. %

60 - 85

53,42

114

Arterial pressure of systolic. mm of mercury

-----

139,51

115

Arterial pressure of diastolic. mm of mercury

-----

82,12

116

Width of the third ventricle of cerebrum. mm

4-6

6,20

117

Cardiac work. Joule

0,692 - 0,788

0,81

Ϯϲ Preliminary computer hint about diagnosis: It is necessary to get a consultation of a gastroenterologist (gastroduodenitis?). It is necessary to eliminate a pathology of small intestine. It is necessary to get a consultation of a gastroenterologist (gastroduodenitis?). There is the ischemic heart-disease. There is the spinal osteochondrosis. There is the derangement of water-electrolytic metabolism. The Ca of plasma is changed (Ca of bone tissue). There is the hypertension of pulmonary circulation. Fibrinogen=6,20 The index Tiffeneau is reduced till: 82,6 (Cellular water.)

Ϯϳ PĜíklad sestavy pro þeskou lokalizaci programu Pohlaví: muž VČk: 60 LCA: 32,16

Váha: 80

RCA: 32,71

LAC: 35,64

ýís.:

Puls: 60

Dech. fr.: 16

RAC: 35,48

Ukazatel:

ABD: 31,62

Atm.tlak: 741 167,61

00000

Norma:

Hodnota:

Hemogram: 1

HGB, hemoglobin (g/l)

120 - 175

134,13

2

RBC, erytrocyty (1mm3)

4 - 5,6

4,35

3

Lymfocyty (%)

19 - 37

30,13

4

WBC, leukocyty (x10E9/l)

4,3 - 11,3

5,07

5

N.seg.-jadr (%)

47 - 72

56,80

6

Sedimentace erytrocytĤ FW-ESR (mm/h)

1 - 14

6,15

7

Eozinofily (%)

0,5 - 5,8

2,45

8

Monocyty (%)

3 - 11

6,18

9

Neutrofily paliþk.-jadr. (%)

1-6

4,44

Koagulace krve: 10

Zaþátek koagulace krve (min)

0,5 - 2

02`08``

11

Konec koagulace krve, (min)

3-5

03`35``

12

Trombocyty (x10E3)

180 - 320

248,27

Metabolismus elektrolytĤ: 13

Koncentrace Ca (mmol/l)

2,25 - 3

2,47

14

Koncentrace Mg (mmol/l)

0,7 - 0,99

0,96

15

Koncentrace K (mmol/l)

3,48 - 5,3

4,68

16

Koncentrace Na (mmol/l)

130,5 - 156,6

141,70

Analýza žaludeþní šĢávy: 17

Koncentrace H2 v žaludeþní šĢávČ

1,2 - 1,7

1,56

18

pH

7,36 - 7,45

7,39

19

SH

7,32 - 7,4

5,99

Žaludeþní funkce: 20

Bazální tonus Oddyho svČraþe (mm Hg)

39 - 41

44,22

21

Vyþerpání životnČ dĤležitých sil (kcal/kg/min)

1,23 - 4,3

4,58

Jaterní testy: 22

AST (mmol/l)

0,1 - 0,45

0,51

23

ALT (mmol/l)

0,1 - 0,68

0,76

24

AST (U/l)

8 - 40

21,91

25

ALT (U/l)

5 - 30

32,49

26

AST/ALT

0,8 - 1,2

0,67

Ϯϴ 27

Bilirubin celkový (mkmol/l)

8,6 - 20,5

14,11

28

Bilirubin konjugovaný (mkmol/l)

2,2 - 6,1

5,32

29

Bilirubin nekonjugovaný (mkmol/l)

1,7 - 10,2

8,79

Metabolismus proteinĤ: 30

Koncentrace proteinĤ v séru (g/l)

60 - 85

74,93

31

Koncentrace kreatinu (mkmol/l)

55 - 123

63,95

32

Dopamin-ȕ-hydroxyláza (nanom/ml/min)

28 - 32,5

28,14

33

Koncentrace kyseliny mléþné (mmol/l)

0,99 - 1,38

0,97

34

Koncentrace moþoviny (mmol/l)

2,5 - 8,3

5,29

Metabolismu lipidĤ: 35

Cholesterol celkový (mmol/l)

3,11 - 6,48

4,34

36

ȕ-lipoprotein (mmol/l)

17 - 55

20,60

37

ȕ-lipoprotein (g/l)

3-6

1,72

38

LDL, lipoproteiny nízké hustoty (mmol/l)

2,35 - 2,43

5,79

39

VLDL, lipoproteiny velmi nízké hustoty (mmol/l)

0,2 - 0,52

0,44

40

HDL, lipoproteiny vysoké hustoty (mmol/l)

1,25 - 4,25

1,61

41

Triglyceridy (mmol/l)

0,55 - 1,85

1,07

Metabolismu sacharidĤ: 42

Koncentrace glukózy (mmol/l)

3,9 - 6,2

4,16

43

Glykogen (mg%)

11,7 - 20,6

15,41

Metabolismus vody: 44

Extra celulární tekutina (%)

21 - 23

21,31

45

Celulární tekutina (%)

39 - 42

40,62

46

Celková tekutina (%)

53 - 60

54,52

Hormony: 47

Urinový testosteron (mkmol/24hod)

6,93 - 17,34

10,18

48

Urinové estrogeny celkem (nanomol/24hod)

17,95 - 64,62

27,30

49

Thyrosin (mkmol/l)

0,044 - 0,072

0,0688

Enzymy: 50

Amyláza (g/l*h)

12 - 32

14,20

51

Acetylcholin.(mkg/ml)

81,1 - 92,1

74,52

52

Acetylcholinesteráza erytrocytĤ (mkmol/l)

220 - 278

245,50

53

Kyselina glutamová (mmol/l)

0,0045 - 0,0055 0,0046

54

Kyselina thyrosinová (mg*%) [Zbarskij B. I., 1972]

1,4 - 1,8

1,46

55

Svalová kreatin kináza (mkmol/min/kg)

473 - 483

419,04

56

Srdeþní kreatin kináza (mkmol/min/kg)

35,1 - 38,1

37,67

Absorpce N2O v krvi:

Ϯϵ 57

Spektrální vlnová délka absorpce N2O v krvi

3,7828 - 3,9372 4,3155

Transport a spotĜeba kyslíku: 58

Hustota plazmy (g/l)

1048 - 1055

1 046,93

59

Objem cirkulující krve (ml/kg)

68 - 70

68,85

60

Minutový prĤtok cirkulující krve (l/min)

3,5 - 4,3

4,13

61

Rychlost oxygenace (ml/sec)

260 - 280

212,75

62

Plocha výmČny plynĤ (m2)

3500 - 4300

3 403,06

63

Deficit cirkulující krve (ml)

0 - 250

228,30

PomČr krevního obČhu vnitĜními orgány k celkovému prĤtoku krve: 64

PrĤtok krve myokardem.(%)

4,32 - 5,02

3,45

65

PrĤtok krve opČrnČ-pohybovým svalstvem (%)

14,56 - 16,93

13,81

66

Cerebrální prĤtok krve (%)

12,82 - 14,9

15,73

67

Hepatální a portální prĤtok krve (%)

20,28 - 29,86

23,48

68

Renální prĤtok krve (%)

21,58 - 25,09

25,83

69

PrĤtok krve kĤží (%)

7,9 - 9,19

6,54

70

PrĤtok krve ostatními orgány (%)

5,76 - 6,7

8,55

Krevní obČh vnitĜních orgánĤ (v ml/min): 71

PrĤtok krve myokardem (ml/min)

250 - 290

248,78

72

PrĤtok krve opČrnČ-pohybovým svalstvem (ml/min)

930 - 1100

705,55

73

Cerebrální prĤtok krve (ml/min)

750 - 800

674,37

74

Hepatální a portální prĤtok krve (ml/min)

1690 - 1740

1 200,18

75

Renální prĤtok krve (ml/min)

1430 - 1490

1 320,16

76

PrĤtok krve kĤží (ml/min)

500 - 535

338,76

77

PrĤtok krve ostatními orgány (ml/min)

375 - 390

436,76

ObČhové ukazatele: 78

Odpor v malém krevním obČhu (din/cm*sec)

140 - 150

144,96

79

Centrální venózní tlak (mm vod. sloupce)

70 - 150

69,16

80

ýas cirkulace krve ve velkém krevním obČhu (sec)

16 - 23

28,51

81

ýas cirkulace krve v malém krevním obČhu (sec)

4 - 5,5

5,52

82

Cerebrální prĤtok krve v pĜepoþtu na 100g tkánČ (ml/100g)

50 - 55

49,92

83

Krevní prĤtok na 1g štítné žlázy (ml)

3,7 - 4,3

4,05

84

Krevní prĤtok na 1g cerebrální tkánČ (ml)

2,9 - 3,2

2,69

85

Tlak mozkomíšního moku (liquoru) (mm vod. sloupce)

90 - 145

112,43

Test koagulace krve: 86

Fibrinogen (g/l)

2 - 3,5

3,85

87

Index protrombinu (%)

75 - 104

86,05

ϯϬ 88

Hematokrit (%)

35 - 49

38,56

Funkce plicního systému: 89

Vitální kapacita plic (cm2)

3500 - 4300

2 744,09

90

Plicní ventilace (l/min)

4 - 12

8,26

91

Vítální kapacita plic ve stavu exspirace (cm2)

-----

1 137,51

92

Maximální prĤtok vzduchu (l/min)

74 - 116

91,57

93

Test Tiffeneau (%)

84 - 110

82,56

94

Pracovní hladina spotĜeby O2 (%)

45 - 60

69,47

95

ýas jednotkového zatížení (min)

3 - 10

2,05

96

Respiraþní koeficient

0,8 - 1,2

0,88

Transport a spotĜeba kyslíku: 97

Transport O2 (ml/min)

900 - 1200

919,17

98

SpotĜeba O2 v 100g cerebrální tkánČ (ml)

2,8 - 3,4

2,75

99

Oxygenace arteriální krve (%)

95 - 98

94,31

100

SpotĜeba O2 na 1kg hmotnosti (ml/min/kg)

4-6

4,32

101

SpotĜeba O2 (ml/min)

200 - 250

231,98

102

SpotĜeba O2 myokardem (ml/min)

7 - 10

9,18

103

Index tkáĖové extrakce O2 (ml)

0,26 - 0,34

0,278

Transport a spotĜeba CO2: 104

Vyluþování CO2 (ml/min)

119 - 300

234,06

105

Obsah CO2 v arteriální krvi (%)

32,5 - 46,6

41,32

106

Obsah CO2 ve venózní krvi (%)

51 - 53

62,51

107

Rychlost tvorby CO2 (ml/min)

150 - 340

224,72

108

Spektrální vlnová délka absorpce CO2 v krvi

4,165 - 4,335

3,906

Funkþní indexy kardiovaskulárního systému: 109

Kardiální ejekce (ml)

60 - 80

61,86

110

PQ interval.(sec)

0,125 - 0,165

0,145

111

QT interval.(sec)

0,355 - 0,4

0,399

112

QRS interval (sec)

0,065 - 0,1

0,094

113

Kontrakce levé srdeþní komory myokardu (%)

60 - 85

53,42

114

Systolický arteriální tlak (mm Hg)

-----

139,51

115

Diastolický arteriální tlak (mm Hg)

-----

82,12

116

ŠíĜka tĜetí ventrikulární komory mozku (mm)

4-6

6,20

117

Práce srdce (Joule)

0,692 - 0,788

0,81

ϯϭ PĜedbČžná poþítaþová analýza pro diagnostika: Je nutná konzultace na gastroenterologii (gastroduodenitis?). Je nutno vylouþit patologii tenkého stĜeva. Ischemická choroba srdeþní. Spinální osteochondróza. Porucha metabolismu vody a elektrolytĤ. Hladina Ca v plazmČ je zmČnČna (Ca v kostní tkáni). Hypertenze malého krevního obČhu. Fibrinogen=6,20 Snížený index Tiffeneauna: 82,6 (bunČþná voda)

ϯϮ Postup mČĜení Práce zaþíná spuštČním programu USPIH a vložením nového záznamu do databáze. RuþnČ se do editaþních polí zadá jméno vyšetĜované osoby, její pohlaví, vČk, váha, puls a dechová frekvence. Poté se umístí pČt þidel (senzorĤ) na referenþní body na tČle pacienta (po pĜedešlém osušení a odmaštČní kĤže a po otĜení þidel lihovým tamponem). Senzory jsou barevnČ odlišeny. Jejich rozmístČní je na tČle následující: Barevné oznaþení:

Místo pĜiložení þidla:

modrá

oblast rozvČtvení levé karotidy (krþní tepna)

zelená

oblast rozvČtvení pravé karotidy (krþní tepna)

žlutá

levé podpaží

fialová

pravé podpaží

þervená

abdominální oblast (pupek)

MČĜení a zpracování údajĤ se spustí volbou Start v nabídce programu USPIH. Proces mČĜení trvá 180 - 720 sekund, v závislosti na nastavení pĜíslušného parametru. PrĤbČh mČĜení je zobrazován v horní þásti okna postupujícím barevným pruhem. Míra barevné výplnČ odpovídá procentuálnímu stavu mČĜení. Procenta jsou vyjádĜena i þíslem uprostĜed pruhu. Po dosažení sta procent barva pruhu zmizí, na znamení, že mČĜení je skonþeno. Na obrazovce se pak automaticky aktualizuje tabulka hodnot mČĜených parametrĤ. VytvoĜení sestavy pro tisk nebo zaslání emailem se aktivuje kliknutím na Tisk v hlavním oknČ programu. DetailnČjší popis uživatelského rozhraní programu USPIH je v oddíle Práce se softwarem AMP.

ϯϯ Instalace software PĜístroj AMP v provedení tablet PC se dodává s již nainstalovaným programovým vybavením a následující úkony tedy není nutno provádČt. Software se instaluje v pĜípadČ dodávky AMP jako externí poþítaþová periferie. Je potĜeba nainstalovat jednak aplikaþní software a jednak ovladaþe zaĜízení (drivers). Postup je pak následující: Instalace aplikace 1. PĜed samotnou instalací programu USPIH se ujistČte, zda má váš poþítaþ dva volné USB porty, nainstalovanou tiskárnu a zda pracujete v režimu administrátora (u MS Windows 7 nebo Vista). 2. Vložte instalaþní CD do pĜíslušné mechaniky. 3. Po zobrazení úvodního okna zvolte kliknutím myši "Run Setup_USPIH_10.exe". 4. V následujícím dialogovém oknČ zvolte jazyk instalace a volbu potvrćte klinutím na tlaþítko OK:

(V popisu instalace pokraþujeme ve variantČ angliþtina. Ilustraþní obrázky jsou pĜevzaty z anglické verze.)

ϯϰ 5. Následující okno je informaþní. Pokraþujte tlaþítkem Next (Další):

6. V dalším dialogovém oknČ zatrhnČte volbu Create a desktop icon (vytvoĜit zástupce na ploše) a pokraþujte tlaþítkem Next (Další):

ϯϱ 7. Následuje okno rekapitulující zvolené parametry instalace. V tomto místČ je možno se vrátit a nastavení opravit (tlaþítkem Back, zpČt). Chcete-li pokraþovat, kliknČte na tlaþítko Install (instaluj):

8. Vyþkejte nyní, dokud nebude software na poþítaþ nainstalován. V pĜípadČ nutnosti lze instalaci zrušit tlaþítkem Cancel (Zruš):

ϯϲ PrĤbČh instalace naznaþuje barevný pruh (progress bar). 9. Po zdárném dobČhnutí instalace se objeví poslední informaþní okno. Pokraþujte tlaþítkem Finish (Konec). Jestliže je software instalován na poþítaþ poprvé, nespouštČjte program pĜímo z prostĜedí instalaþního programu (zatrhávací políþko Launch USPIH 10.0 tedy nechejte prázdné).

Na pracovní ploše po skonþení instalace najdete ikonu zástupce pro spouštČní programu USPIH – pokud jste tuto volbu pĜi instalaci zvolili (doporuþení v kroku 6). Pokud ne, zástupce lze vytvoĜit dodateþnČ standardním zpĤsobem ruþnČ.

Nyní je poþítaþ pĜipraven k pĜipojení pĜístroje AMP a k instalaci ovladaþĤ zaĜízení (drivers).

ϯϳ PĜipojení pĜístroje AMP a aktualizace ovladaþĤ 1. PĜipravte zaĜízení pro pĜipojení k poþítaþi: - PĜipojte k pĜístroji AMP kabel s pČti senzory; - PĜipojte k pĜístroji AMP kabel USB; - PĜipojte druhý konec tohoto kabelu do USB portu poþítaþe. Dole na obrazovce se následnČ objeví informace:

Pokud byl již ovladaþ zaĜízení (device driver) instalován, systém reaguje následující zprávou:

KliknČte na ni levým tlaþítkem myši. Objeví se okno s dodateþnou informací:

Opustíte ho kliknutím na tlaþítko Close (ZavĜít).

ϯϴ 2. Ve Windows spusĢte Správce zaĜízení (Device Manager). ZpĤsob vyvolání se liší podle verze systému Windows. Ve verzi XP zvolíte tlaþítko Start (zpravidla dole na lištČ) a v menu vyberete Nastavení a dále Ovládací panely. V tČch potom po kliknutí na ikonu Systém vyvoláte okno Vlastnosti systému, v nČm si myší vyberte záložku Hardware. V ní se pak Správce zaĜízení vyvolá tlaþítkem s tímto oznaþením. V systému 7 nebo Vista mĤžete napĜ. využít hledání (opČt po klinutí na Start), do pole Search (Hledej) se napíše v anglické verzi „Device manager“. Dialog na následujícím obrázku:

Volbu potvrćte stiskem klávesy Enter.

ϯϵ 3. Aktualizace ovladaþĤ (update the device drivers)

V seznamu pĜed jménem zaĜízení uvidíte na žlutém podkladu vykĜiþník. Vyberte myší volbu Update Driver Software…:

ϰϬ 4. Dále myší zvolte vyhledání pĜíslušného souboru „Browse my computer for driver software“.

ϰϭ 5. Specifikujte cestu k ovladaþĤm AMP, nacházejí se ve složce, do níž se naistaloval software AMP, implicitnČ je to tedy složka C:\Program Files\USPIH 10 (zatrhnČte volbu vþetnČ podsložek, „Include subfolders“). KliknČte na tlaþítko Next (Další).

6. Objeví se okno upozorĖující na bezpeþnostní riziko. Zvolte variantu „Install this driver software anyway”.

ϰϮ Vyþkejte, až bude instalace ovladaþe dokonþena. Doba instalace se mĤže rĤznit podle výkonnosti poþítaþe a stavu systému.

ϰϯ

7. Po úspČšné instalaci se objeví následující informaþní okno. Opustíte ho kliknutím na tlaþítko Close (ZavĜít).

8. Pokud se ovladaþ nainstaloval správnČ, objeví se v pravém dolním rohu obrazovky zpráva:

ZavĜete ji kliknutím na kĜížek (nebo i dovnitĜ oblasti zprávy), podobnČ jako u vyjímání USB flash diskĤ.

ϰϰ 9. Nyní vložte hardwarový klíþ do volného USB portu. Operaþní systém Windows klíþ nadetekuje jako USB zaĜízení a nainstaluje jeho ovladaþ. Na klíþi se rozsvítí zelená LED dioda a na obrazovce se v dolním rohu objeví zpráva:

ZavĜete ji opČt kliknutím na kĜížek vpravo nebo na plochu zprávy.

ϰϱ Konverze databáze pacientĤ Aplikaþní program USPIH bČhem svého vývoje používá ve svých jednotlivých verzích rĤznou strukturu databáze. Uživatelé programu USPIH verze 6 mohou pĜi pĜechodu na novou verzi konvertovat vybudovanou databázi pacientĤ, aby mČli pĜístup k dosavadním datĤm i z nového programového prostĜedí. Konverze se provede jednorázovČ programem DBConverter, který je za tímto úþelem dodáván v rámci instalace aplikace USPIH 10, je automaticky instalován do téže složky jako zbytek aplikace. Pokud jste ponechali pĜi istalaci implicitní nastavení, program DBConverter.exe najdete ve složce C:\Program Files\USPIH 10. Konverze databáze pak probíhá v následujících krocích: 1. Nejprve vyberte vámi používanou jazykovou mutaci programu USPIH verze 6:

UpozornČní! Pokud nebyla v programu USPIH verze 6 položka pohlaví osoby (sex) vyplĖována znaky "0" a "1" ale jinými symboly (typicky M/F), je nezbytné vybrat jazyk, v nČmž byla pĤvodní databáze vytváĜena. Jinak tato data nebudou konvertována do verze USPIH 10 korektnČ.

ϰϲ 2. Následuje dialogové okno s dotazem, zda konverzi dat provést. Pro potvrzení kliknČte na tlaþítko Yes (Ano). Tlaþítkem No (Ne) lze operaci naopak ukonþit.

3. V následujícím dialogu se urþí, který zdrojový soubor konvertovat. Jedná se o databázový soubor Pacient.db, pĜi bČžné instalaci verze 6 se nachází ve složce C:\Program Files\USPIH.

Poznámka: V nČkterých systémech se mĤže tento hlavní databázový soubor aplikace nalézat jinde. Typicky na poþítaþi s operaþním systémem Window 7 v 64-bitové verzi bude tato databáze pravdČpodobnČ ve složce C:\Users\USER\AppData\Local\VirtualStore\Program Files\USPIH. (USER zde zastupuje pĜihlašovací jméno uživatele, pod jehož úþtem se program USPIH instaloval.) Z bezpeþnostních dĤvodĤ bývá tato složka pro uživatele bČžnČ skrytá (v implicitním nastavení). PĜi jejím hledání musíte mít ve vlastnostech nastaveny volby zobrazovat skryté a systémové soubory.

ϰϳ 4. V následujícím kroku mĤžete sledovat prĤbČh spuštČného procesu konverze dat:

5. Jakmile proces dobČhne, je na to uživatel upozornČn hláškou:

Okno opustíte kliknutím na tlaþítko OK a program skonþí. Nyní po spuštČní programu USPIH verze 10, najdete databázi pacientĤ naplnČnou pĤvodními záznamy. Pokud byla v databázi programu USPIH verze 6 vyplĖována položka Skupina (Group), záznamy budou roztĜídČny do tČchto skupin. VytváĜet nové skupiny a zaĜazovat do nich pacienty mĤžete samozĜejmČ dále ruþnČ (viz oddíl Práce s aplikaþním programem, þást 2).

ϰϴ Možné chyby konverze V informaþním oknČ se na dvou Ĝádcích zobrazuje informace o pĜípadných chybách pĜi konverzi (pod Ĝádkem zobrazujícím prĤbČžný poþet pĜevedených záznamĤ). • První poþítadlo Records with an error (záznamy s chybou) ukazuje poþet záznamĤ obsahujících nepĜípustné hodnoty (napĜ. prázdné povinné položky, nekorektní znak pro oznaþení pohlaví). Tyto záznamy jsou pĜi konverzi ignorovány. • Souþástí procesu konverze je rovnČž kontrola validity dat mČĜení. Poþítadlo Measurement error (chyby mČĜení) udává poþet záznamĤ obsahujících data, která nejsou z hlediska mČĜení validní. Takové hodnoty se mohou v tabulce vyskytnout, pokud došlo v programu USPIH verze 6 napĜ. k poškození databázového souboru. Takovéto záznamy jsou pĜi konverzi rovnČž ignorovány.

ϰϵ Nastavení prostĜedí programu USPIH 1. SpusĢte program USPIH, napĜíklad kliknutím na ikonu na ploše:

2. PĜi prvním spuštČní bude aplikace pracovat v angliþtinČ:

ϱϬ 3. Nejprve nastavte jazykové prostĜedí programu:

4. Dále nastavte záhlaví tiskové sestavy: Vyvolejte okno pro editaci (z menu po kliknutí na tlaþítko

).

ϱϭ Do editaþních polí mĤžete zadat, jaké nápisy se mají objevovat v záhlaví tiskových sestav. MĤže to být zejména název a adresa zdravotnického zaĜízení a vložit lze i grafické logo spoleþnosti. Pro vložení loga kliknČte na tlaþítko Browse a poté v obvyklém dialogu pro otevĜení souboru v prostĜedí Windows vyberte pĜíslušný soubor. Obrázek musí být v bitmapovém formátu (typ *.bmp), pĜiþemž jeho rozmČry musí dosahovat alespoĖ 40 x 40 pixelĤ.

ϱϮ Pro zadání doplĖujících informací jsou k dispozici þtyĜi textová pole. Zatrhávací políþka vpravo od každého z nich urþují, zda se má Ĝádek v sestavČ vysázet silnČjšími typy (bold). Pokud chcete nČkterý z nápisĤ zvýraznit (napĜ. název spoleþnosti), zatrhnČte u nČj tuto volbu. PĜíslušný nápis pak bude vytištČn tuþnČ (bold).

Pro uložení zmČn kliknČte na tlaþítko Set (Uložit).

ϱϯ 5. Nastavení parametrĤ pro automatické získávání nových verzí programu (software update settings) Opravy a nové verze programu (program updates) je možné stahovat automaticky prostĜednictvím internetu. K tomu je zapotĜebí zadat pĜíslušné údaje v kartČ program update:

MĤžete nastavit periodu automatického stahování softwarových aktualizací nebo je stahovat manuálnČ kliknutím na tlaþítko Check for Update. Pokud je internetové pĜipojení funkþní, program automaticky stáhne a zaktualizuje pĜíslušné programové moduly. Informace o stahování souborĤ je zobrazována na ploše v dolní þásti obrazovky.

Po stažení souboru updatu je tĜeba program USPIH restartovat.

Aktuální zmČny budou pak následnČ do programu USPIH promítnuty automaticky.

ϱϰ 6. Nastavení ochrany programu Aby se pĜedešlo neautorizovanému použití programu anebo nelegálnímu pĜístupu k informacím o pacientech a jejich zdravotním stavu, lze aktivovat ochranu spuštČní programu heslem. Po kliknutí na záložku Protection (Ochrana) se objeví tlaþítka pro nastavení ochrany a zadání hesla:

Pro aktivaci ochrany kliknČte na tlaþítko Enable password protection. Pro jeho zadání se objeví jednoduché dialogové okénko s editaþním polem pro zápis hesla (4 až 8 znakĤ). Po vložení hesla kliknČte na tlaþítko Yes (Ano). Implicitní systémové heslo je "0000" (þtyĜi nuly).

PĜi editaci se zobrazuje bućto vkládané heslo nebo krycí znaky. Ovlivnit zobrazování znakĤ pĜi vkládání lze zaškrtnutím výbČrového políþka na pĜíslušné záložce (Show characters in the password, zobrazovat znaky v hesle). Pro zmČnu hesla kliknČte na tlaþítko Change password (zmČna hesla). Vložte pĤvodní heslo a kliknČte na Yes (Ano). Nové heslo se pro kontrolu zadává dvakrát. Pokud byla zmČna hesla úspČšná, objeví se o tom na obrazovce zpráva (Password successfully changed).

ϱϱ Práce s aplikaþním programem 1. Popis rozhraní programu USPIH

Položky v menu: "Language" (jazyk) – slouží k nastavení jazykového prostĜedí aplikace "?" – vyvolává nápovČdu a informace o programu "Exit" – ukonþuje program Nástrojová lišta s tlaþítky:

– Tlaþítko k vyvolání hlavního okna.

– Vyvolání okna s mČĜením teplot.

– Vyvolání okna s tabulkou výsledkĤ.

– Tlaþítko generátoru tiskové sestavy.

ϱϲ

– Tlaþítko k vyvolání okna pro nastavení parametrĤ.

Vyhledávání (Search Box) – hledání v databázi osob a skupin. PĜi zadání jejich jména je tĜeba vložit poþáteþní písmena (nejménČ 3). Program pak vyhledá osobu nebo skupinu s odpovídajícím jménem.

Akþní tlaþítka pro práci s databází vyšetĜovaných osob:

- Skupina osob

- PĜidání nového pacienta

- Editace dat pacienta

- Zrušení záznamu pacienta

- Porovnání namČĜených hodnot pacientĤ

- Dynamika zmČn krevních parametrĤ

- Zrušení mČĜení pacienta

ϱϳ Okno Patients (Osoby/Pacienti) obsahuje: • Seznam skupin pacientĤ Ovládací prvky pro vyfiltrování záznamĤ. Vybírat záznamy lze podle data provádČného mČĜení. Filtr je možné nastavit pro konkrétní den anebo pro interval nČkolika dní.

• Pro výbČr pacientĤ mČĜených v konkrétní den zadejte pĜíslušné datum (lze to uþinit kliknutím myši na tlaþítko v editaþním poli, je jím vyvolán kalendáĜový dialog – viz obrázek níže). PĜepínaþ (radio button) natavte na Date (Datum). Poté kliknČte na tlaþítko filtru. • Pro vyfiltrování osob v þasovém intervalu pĜepnČte myší na volbu Period (Interval) a zadejte data dvČ – poþáteþní a koncové datum intervalu pro výbČr.

ϱϴ Po zadání þasových omezení kliknČte na tlaþítko filtru ( , Filter by date, filtrovat podle data). Objeví se seznam pacientĤ, jejichž datum mČĜení vyhovuje nastavenému filtru. , Pro odstranČní filtru kliknČte na takto oznaþené tlaþítko ( Cancel the filter by date, zrušení þasového filtru). V seznamu pak budou k dispozici všechny záznamy.

Okno Examinations (MČĜení) zahrnuje: • Ikonu pro zahájení nového mČĜení (New examination) – k dispozici je až po volbČ pacienta. • Seznam mČĜení vybraného pacienta.

ϱϵ Okno Initial data (výchozí data) obsahuje základní parametry daného mČĜení, které vstupují do výpoþtĤ. Jsou to relevantní údaje o pacientovi, namČĜené teploty, atmosférický tlak a teplotní stabilita.

Ta se v programu udává pČtimístným þíslem. "99999" – pĜedstavuje stoprocentní stabilitu, "00000" – udává naopak stabilitu nulovou. Poznámka! Konvertovaná databáze z programu USPIH verze 6 neobsahuje informaci o teplotní stabilitČ, je zobrazena jako "00000".

ϲϬ 2. Skupiny mČĜených osob Program USPIH ve verzi 10 pĜedpokládá rozdČlení mČĜených osob do skupin. Kliknutím na tlaþítko editaci skupiny pacientĤ:

(group, skupina) se vyvolá okno pro

Pro založení nové skupiny vepište do editaþního pole její název (Name of a group) a kliknČte na tlaþítko Add (PĜidat). Pro zmČnu názvu skupiny vyberte myší skupinu v seznamu existujicích a její název (v poli Name of a group) pĜeeditujte. Poté kliknČte na volbu Change (ZmČnit). Pro pĜípadné zrušení skupiny vyberte název ze seznamu a kliknČte na volbu Delete (Vymazat). Objeví se dialogové okno pro potvrzení volby:

Zrušení lze definitivnČ potvrdit kliknutím na OK nebo akci odvolat (tlaþítko Cancel). Poznámka! Název skupin musí být jednoznaþný. Program USPIH verze 10 nepovoluje skupiny se stejným názvem.

ϲϭ 3. PĜidání osoby a mČĜení Pro pĜidání nové osoby do databáze:

•

v nástrojové lištČ nebo vyberte tuto kliknČte na tlaþítko volbu v kontextové nabídce (context menu), která se objeví po kliknutí pravým tlaþítkem myši v oknČ Patients (Pacienti):

•

zadejte identifikaþní údaje osoby:

ϲϮ o Name (Jméno) – PĜíjmení a jméno osoby. (V tomto poĜadí, protože podle této položky se záznamy tĜídí.) o Use additional identifier (použití dalšího identifikátoru) – Dalším identifikaþním údajem mĤže být napĜ. rodné þíslo nebo þíslo pojištČnce. Užití doplĖujících informací se nastaví zaškrtnutím pĜíslušného políþka (check box). Dodateþné informace se uplatní pĜi identifikaci osob se stejnými jmény. o Group (Skupina) – skupina osob. Pole je možno ponechat prázdné, pacient bude zaĜazen v bezejmenné skupinČ, ta je umístČna na konci seznamu v oknČ Pacienti (Patients). V opaþném pĜípadČ mĤžete vybrat existující skupinu kliknutím na položku v jejich seznamu nebo zadat pro pacienta novou skupinu. o Gender (Pohlaví) – muž nebo žena. Pro zadání pohlaví osoby kliknČte na pĜíslušné tlaþítko. Po zadání nového pacienta se v oknČ objeví ikona VyšetĜení (Survey) pro zahájení nového mČĜení. Po jeho provedení bude seznam vyšetĜení o toto nové mČĜení aktualizován. Pro zmČnu pacientových údajĤ vyberte pacienta ze seznamu a

kliknČte na ikonu editace na nástrojové lištČ nebo v kontextové nabídce, která se objevuje po kliknutí pravým tlaþítkem myši v oknČ Pacienti (Patients). V režimu editace mĤžete mČnit veškerá data pacienta zadaná pĜi založení karty. UPOZORNċNÍ! V pĜípadČ, že zmČníte položku pohlaví, dojde k automatickému pĜepoþtu všech uložených mČĜení pacienta. Pro zrušení karty pacienta, vyberte pĜíslušnou osobu v seznamu

na nástrojové lištČ vyšetĜovaných a pak kliknČte na ikonu nebo v kontextovém menu, které vyvoláte kliknutím pravým tlaþítkem

ϲϯ v oknČ Pacienti (Patients). Akci zrušení je z bezpeþnostních dĤvodĤ tĜeba potvrdit v dialogovém oknČ (kliknutím na tlaþítko OK):

Pokud je aktivní ochrana dat heslem, objeví se další dialogové okno, v nČm vložte heslo a potvrćte kliknutím na tlaþítko Ano (Yes). Implicitním heslem je ĜetČzec þtyĜ nul ("0000"). Sluþování mČĜení V programu USPIH 10 je možnost sluþování mČĜení jedné osoby zadané pod rozdílnými jmény. Jedná se o administrativní nástroj sloužící k udržování poĜádku v databázi. Akce slouþení je nevratná a je ji tedy tĜeba provádČt obezĜetnČ. Vyberte pacienta, jehož mČĜení chcete slouþit. Poté stisknČte klávesu Ctrl (Control) a pak vyberte jinou instanci tohoto pacienta (pĜípadnČ nČkolik takových), kliknutím myši. v nástrojové lištČ (nebo Poté kliknČte na pĜíslušnou ikonu v kontextovém menu, které se objeví po kliknutí pravým tlaþítkem v oknČ Pacienti (Patients) – volba Merging of patients’ examinations).

ϲϰ

V následujícím oknČ vyberte cílové jméno osoby. KliknČte na Yes (Ano) pro potvrzení této akce, popĜ. na Cancel (ZpČt) pro její odvolání.

Po potvrzení volby dojde ke slouþení všech vybraných mČĜení pod zadané jméno pacienta. Pozor! Ostatní instance této osoby budou v databázi zrušeny. UPOZORNċNÍ! Tato funkce má sloužit pouze pro odstranČní redundantních jmen téže osoby, tedy pro slouþení mČĜení jedné osoby, která se v databázi vyskytuje pod rĤznými jmény. NapĜíklad: Ambrož JiĜí, Ambroz Jiri, JiĜí Ambrož, Ing. Ambrož JiĜí atp. UPOZORNċNÍ! Tento proces je nevratný! Nadbyteþná jména jsou z databáze odstranČna, není tedy možné obnovit pĤvodní stav!

ϲϱ 4. Nové mČĜení pacienta Vyberte pacienta ze seznamu mČĜení (Surveys) a kliknČte na ikonu Nové mČĜení (New Examination):

Objeví se okno, v nČmž vyplníte následující položky: VČk (Age) – poþet již dosažených let (povolené rozmezí je 10 - 100). Váha (Weight) – váha pacienta v kilogramech (od 16 do 200). Puls (Pulse) – frekvence tepu, poþet srdeþních úderĤ za 60 sekund. Snažte se tyto údaje urþit s nejvČtší možnou pĜesností! (Pokud máte problém s mČĜením tepu (zejména pĜi 100 a více úderech za minutu), mĤžete zkusit použít mČĜicí pĜístroj firmy Polar. Technicky pĜípustný rozsah je od 30 do 250 úderĤ. Dechová frekvence – poþet nádechĤ za minutu, pĜípustné rozmezí je 5 až 50.

PĜi mČĜení srdeþní a dechové frekvence, mĤžete využít vestavČných stopek. Stopky – pro spuštČní mČĜení þasu kliknČte do oblasti cifer . Následující kliknutí stopky zastavuje a další resetuje.

ϲϲ

PĜipojte þidla na referenþní body tČla pacienta: Barevné oznaþení:

Místo pĜiložení þidla:

modrá

oblast rozvČtvení levé karotidy (krþní tepna)

zelená

oblast rozvČtvení pravé karotidy (krþní tepna)

žlutá

levé podpaží

fialová

pravé podpaží

þervená

abdominální oblast (pupek)

Poté kliknČte na tlaþítko Zaþátek mČĜení (Start examination). UPOZORNċNÍ! PĜed tímto spuštČním mČĜení (Start examination) se ujistČte, že všech pČt senzorĤ je správnČ umístČno na tČle pacienta! VyšetĜovanou osobu na zaþátek mČĜení upozornČte.

ϲϳ Program v dalším kroku vyvolá okno, v nČmž se prĤbČžnČ zobrazují snímané teploty a informace o prĤbČhu mČĜení. Doba prĤbČhu je nastavitelná, implicitnČ je to 360 sekund. PrĤbČh je znázorĖován rostoucím barevným pruhem (a þíselnČ v procentech) a zmČnami v grafu mČĜených hodnot:

ϲϴ Interval mČĜení (implicitnČ 360 sekund) mĤže být mČnČn i bČhem mČĜení. Lze volit ze tĜí hodnot 180, 360 nebo 720 sekund. Interval mČĜení mĤže být pĜepnut kliknutím myši na pĜíslušný ovládací prvek (Time period):

anebo v menu, které lze vyvolat kliknutím pravým tlaþítkem myši na barevný pruh znázorĖující procentuální stav mČĜení (progress bar). V tomto menu lze rovnČž mČĜení pĜedþasnČ ukonþit, kliknutím dole na volbu Stop:

PĜesnost výsledkĤ mČĜení pĜístrojem AMP je závislá na pĜesnosti snímaných teplot na referenþních bodech tČla pacienta. Grafické rozhraní programu proto obsahuje vizuální indikátory, jejichž sledování napomáhá obsluze rozhodnout o pĜípadném ukonþení mČĜení.

ϲϵ Vzhled vizuálních indikátorĤ zachycuje obrázek níže:

a – indikátor stabilizace teploty v bodu bifurkace pravé krþní tepny b - indikátor stabilizace teploty v bodu bifurkace levé krþní tepny c - indikátor stabilizace teploty v pravém podpaží d - indikátor stabilizace teploty v levém podpaží e - indikátor stabilizace teploty v abdominální oblasti f – indikátor teplotní diference mezi referenþními body na krþních tepnách g - indikátor teplotní diference mezi referenþními body v podpaží Na zaþátku mČĜení jsou indikátory vybarveny þervenČ. Program USPIH 10 zaþíná analyzovat, resp. indikovat teplotní stabilitu po 30 sekundách provozu. Pokud probíhá mČĜení v poĜádku a snímaná teplota se stabilizuje, barva indikátorĤ a, b, c, d, e se zmČní z þervené (nestabilita) na zelenou (teplotní stabilita).

ϳϬ

Program považuje teplotu za stabilní, pokud se teplota snímaná senzorem nezmČní o více než 0,15 °C b Čhem urþeného þasového úseku. Indikátor f zobrazuje teplotní rozdíly mezi referenþními body na krþních tepnách, diference by nemČla pĜesáhnout 0,5 °C. Indikátor g zobrazuje teplotní rozdíly mezi referenþními body v podpaždí, diference by opČt nemČla pĜesáhnout 0,5 °C. Indikátory f a g, jsou hlavní pomĤckou pro obsluhu pĜi rozhodování, zda mČĜení ukonþit, pĜípadnČ zda prodloužit þasový interval. Pokud diference nepĜesáhnou 0,5 °C a teplota na senzorech (v þetnČ abdominální oblasti!) je stabilní, je indikátor f, resp. g, zbarvený zelenČ, v opaþném pĜípadČ bývá þervený. UpozornČní! Pokud barvy indikátorĤ nejsou na konci mČĜení zelené, mČli byste prodloužit þasový interval mČĜení.

ϳϭ BČhem mČĜení se v grafu snímaných hodnot zobrazuje „plovoucí okno”, které ilustruje rozsah hodnot, v jejichž rámci program analyzuje teplotní stabilitu þidel. ýervený okraj rámeþku znaþí, že stability nebylo v þasovém úseku dosaženo.

Po dosažení stability se okraj rámeþku pĜebarví na zeleno (a pak lze dokonþit mČĜení, pĜípadnČ pĜepnout na kratší þasový interval, popĜ. zastavit snímání – kliknutím na Stop po vyvolání kontextového menu pravým tlaþítkem myši v barevném pruhu reprezentujícím procentuální prĤbČh mČĜení).

Detailní pohled na þást grafu mĤžete pĜiblížit (zoom) výbČrem relevantní þásti za pomocí myši. ZvČtšení mĤže být i nČkolikrát (násobnČ) opakováno.

ϳϮ

Pro návrat k pĤvodní velikosti zobrazení stisknČte levé tlaþítko myši a táhnČte pĜes graf smČrem zprava doleva.

UPOZORNċNÍ! Pokud nejsou senzory na tČle pacienta správnČ umístČny, objeví se následující chybové hlášení:

V tomto pĜípadČ zkontrolujte umístČní þidel a pĜipojení kabelĤ a kliknČte na OK. Chybová hláška se zobrazí, pokud teplota na senzorech klesne pod 24 nebo stoupne nad 41 stupĖĤ Celsia.

ϳϯ Pokud mČĜení pacienta nedobČhlo z jakéhokoliv dĤvodu v poĜádku, je v seznamu mČĜení oznaþeno varovným pĜíznakem a mČlo by být jako irelavantní smazáno.

OdstranČní takového záznamu nabízí program po jeho výbČru automaticky:

Pro smazání mČĜení kliknČte na tlaþítko OK.

ϳϰ 5. Smazání vyšetĜení pacienta Pokud chcete v databázi zrušit záznam o mČĜení, vyberte pĜíslušné mČĜení pacienta ze seznamu a kliknČte na tlaþítko v nástrojové lištČ. Nebo vyvolejte kontextové menu kliknutím pravým tlaþítkem myši na mČĜení a v této nabídce vyberte volbu Zrušit toto mČĜení (Delete selected survey). Akci vymazání pak potvrćte v následném dialogovém oknČ kliknutím na tlaþítko OK:

Pokud pracujete v režimu ochrany heslem, objeví se okno pro jeho zadání. Heslo vložte do editaþního pole a potvrćte klinutím na Yes (Ano). Implicitní heslo od systému je ĜetČzec þtyĜ nul ("0000").

ϳϱ 6. Okno s namČĜenými parametry Po skonþení mČĜení program automaticky vyvolá okno pro zobrazení hodnot namČĜených parametrĤ:

Toto okno mĤže být jako pohled na data aplikováno na kterékoliv z pĜedchozích uložených mČĜení. Pro jeho vyvolání zvolte pacienta a v oknČ MČĜení (Examinations) vyberte odpovídající mČĜení a poté pĜejdČte na Parametry (Parameters), (kliknutím na tlaþítko v nástrojové lištČ nebo dvojitým kliknutím na požadovaném mČĜení). Jednotlivá pole s údaji jsou barevnČ rozlišena: • ýervená – indikuje hodnoty, které jsou nižší nebo vyšší, než stanovují normy; • Modrá – hodnoty odpovídají stanovené normČ; • Bílá – bez porovnání, hodnoty nejsou vztaženy k normám; • Žlutá – hodnoty neodpovídají normČ.

ϳϲ Program USPIH verze 10 umožĖuje zobrazovat hodnoty parametrĤ ve dvojích jednotkách (jednak SI a jednak CGS). Pro pĜepínání mezi soustavami kliknČte pravým tlaþítkem myši na mČĜení pacienta a v menu zvolte požadovanou soustavu:

UpozornČní! Normy nejsou stanoveny podle ideální standardní osoby (takové v pĜírodČ nejsou). Použité normy jsou statisticky odvozeny z prĤmČrné populace (relativnČ malého poþtu sledovaného po nČkolik let). UpozornČní! Samotný krevní rozbor ve své holé formČ podává jen kusé informace k aktuálnímu stavu lidského zdraví, zejména k prognózám onemocnČní. Dílþí výsledky musí být interpretovány odborným diagnostikem v jejich celistvosti a kontextu. UpozornČní! DoplĖující údaje pomáhají zpĜesnit odhad zdravotního stavu pacienta, predikovat procesy onemocnČní a stanovit další postup léþby þi vyšetĜení.

ϳϳ 7. Dynamika zmČn krevních parametrĤ

Pro vizuální zobrazení grafu dynamiky zmČn krevních parametrĤ pacienta, kliknČte na ikonu Objeví se následující okno:

na nástrojové lištČ.

V levém horním rohu okna mĤžete pomocí radiových tlaþítek pĜepínat poþet souþasnČ zobrazovaných grafĤ (Poþet grafĤ, Number of graphs).

Pro nastavení vlastností grafu, pĜesuĖte kurzor myši na graf a kliknČte pravým tlaþítkem myši. Z menu pak vyberte skupinu a typ parametru.

ϳϴ

Na horizontální ose X postupují jednotlivá mČĜení, na vertikální ose Y jsou pak nanášeny odpovídající hodnoty mČĜených parametrĤ. Tyto diskrétní hodnoty jsou pro lepší vizuální dojem spojovány þarou. Pro zobrazení þíselných hodnot mČĜení v grafu pĜesuĖte kurzor myši na datum mČĜení. Na každé zobrazené lomené þáĜe se ukáže numerické vyjádĜení pĜíslušné hodnoty u daného mČĜení (viz pĜedchozí obrázek). ImplicitnČ jsou všechna vyšetĜení pacienta aktivní, tzn. zaznamenávána do grafu (v seznamu jsou tuþným písmem). K odebrání mČĜení ze srovnávacího grafu kliknČte levým tlaþítkem myši na datum mČĜení. Barvu grafu lze zmČnit na posledním Ĝádku v menu nastavení grafu. Vybraná barva je automaticky uložena. K opuštČní okna kliknČte na kĜížek v pravém horním rohu.

ϳϵ 8. Tisk a ukládání výsledkĤ mČĜení Pokud chcete vytisknout výsledky aktuálního mČĜení, kliknČte na ikonu v nástrojové lištČ. Pro vytištČní výsledkĤ nČkterého z pĜedchozích mČĜení, vyberte ze seznamu pĜíslušného pacienta, potom pĜíslušnou položku v seznamu mČĜení a poté opČt kliknČte na . ikonu tisku Objeví se editor tiskové sestavy. V dolní þásti je automaticky vygenerován strojový návrh diagnózy. Jedná se o informace, které jsou primárnČ urþeny pro lékaĜe, nikoliv pro pacienta. LékaĜ je mĤže odsouhlasit, doplnit nebo zmČnit, popĜ. úplnČ smazat. O vytištČní diagnózy a o jejím znČní rozhoduje lékaĜ. Strojový návrh je jen pĜedbČžný a slouží jako vodítko pro lékaĜe.

V pravém dolním rohu je k dispozici textové pole. Do nČj je možné si poznaþit jakékoliv další informace týkající se pacienta a vyšetĜení (napĜ. o medikaci, anamnéze aj.). UPOZORNċNÍ! Pamatujte, že stanovovat diagnózy a interpretovat výsledky mČĜení pacienta mĤže pouze lékaĜ! Expertní systém implementovaný v programu má své limity a nemĤže brát v úvahu všechny okolnosti.

ϴϬ V rámci návrhu sestavy je možno potlaþit, resp. povolit tisk kteréhokoliv parametru. Lze pĜitom postupovat po jednotlivých položkách anebo hromadnČ. Budete-li chtít skrýt všechny parametry (to je vhodné napĜ. pĜed výbČrem jen nemnoha z nich k tisku), kliknČte na pĜíslušnou ikonu . Ikona pĜepíná mezi dvČma stavy (všechno nebo nic). Pokud byste tedy chtČli vybrat k tisku všechny parametry, kliknČte na tuto ikonu znovu. Pro skrytí (resp. následnČ i , obnovení) skupiny parametrĤ v sestavČ kliknČte na tlaþítko nachází se napravo od názvu skupiny. Tlaþítko je opČt pĜepínací, pro obnovení skupiny kliknČte na toto tlaþítko znovu. PodobnČ se pracuje s jednotlivými parametry. Pro jejich potlaþení v sestavČ, kliknČte na zaškrtávací políþko vpravo za názvem ( ). Políþko je dvoustavové, lze je pĜepínat opakovaným klikáním. VyplnČní znamená tisk, prázdné pole naopak potlaþení tisku parametru. VytvoĜenou (a zeditovanou) sestavu lze bućto vytisknout nebo uložit na disk jako HTML soubor (formát internetových stránek), ten je pak k dispozici pro následné zobrazení prohlížeþem internetu (napĜ. MS Internet Explorer). Pro uložení souboru kliknČte na tlaþítko , implicitní název soubory je složen ze jména pacienta a þasového urþení mČĜení.

Pro vytištČní vytvoĜené sestavy kliknČte na pĜíslušnou ikonu na nástrojové lištČ.

ϴϭ 9. Naþítání poþtu mČĜení (není ve všech verzích) Program USPIH automaticky nasþítává poþet provádČných mČĜení (tato funkce není k dispozici ve všech verzích). Stav poþítadla mČĜení je vidČt v oknČ O programu (About software) a s každým provádČným mČĜením klesá. Hodnota Poþet mČĜení (Number of tests) se zobrazuje na posledním Ĝádku okna a znamená poþet zbývajících mČĜení do aktualizace softwaru.

PĜíklad na obrázku výše ukazuje pĜípad, kdy zbývá ještČ 15 mČĜení. V nelimitované nekoneþna (’ 

verzi

je

na

místČ

poþtu

zobrazen

symbol

UPOZORNċNÍ! Pokud máte verzi programu s limitovaným poþtem mČĜení, doporuþuje se periodicky kontrolovat toto okno. Pro navýšení poþtu zbývajících mČĜení kontaktujte prosím svého dodavatele pĜístroje. UpozornČní: Pokud je poþet zbývajících mČĜení 0, nebudete moci provést další mČĜení.

ϴϮ ěešení nČkterých problémĤ PĜi používání pĜístroje AMP a programu USPIH se mĤžete setkat s nČkterými typickými problémy: 1. Po instalaci se software USPIH nedaĜí spustit Doporuþení: a) Zkontrolujte, zda je hardwarový klíþ (Guardant Stealth key) vložen do USB portu poþítaþe.

b) PĜekontrolujte, zda na klíþi svítí zelená kontrolka. Pokud ne, instalace klíþe neprobČhla správnČ nebo klíþ není správnČ pĜipojen. c) PĜekontrolujte instalaci ovladaþĤ hardwarové klíþe.

ϴϯ K tomu je tĜeba otevĜít panel nástrojĤ (Control Panel),

ϴϰ v nČm vybrat položku Systém (System),

ϴϱ v rámci ní pak vyberte pokroþilá systémová natavení (advanced system settings).

ϴϲ Zvolte záložku Hardware a v ní Správce zaĜízení (Device Manager).

V seznamu zaĜízení zkontrolujte, zda se (po rozkliknutí) zobrazí u klíþe obČ položky.

Pokud varianta USB schází, kontaktujte oficiální servis dodavatele.

ϴϳ d) Zkontrolujte ovladaþ (driver) USB Device AMP Biopromin LTD. Pokud není nainstalován korektnČ nebo vykazuje chyby (pĜíznakem mĤže být vykĜiþník v seznamu zaĜízení), reinstalujte jej.

2. Bliká LED kontrolka na AMP (varianta externí provedení pĜístroje): a) je narušeno spojení mezi senzory a pĜístrojem AMP b) nČkterý ze senzorĤ je poškozen Doporuþení: a) Zkontrolujte pĜipojení kabelĤ a restartujte program. b) V pĜípadČ pĜetrvávajících potíží kontaktujte dodavatele. Poznámka: K pĜípadné výmČnČ kabelĤ si distributor vyžádá celý komplet (tedy i AMP spolu s HW klíþem) kvĤli kalibraci a ozkoušení.

ϴϴ 3. Nenalezeno AMP po startu programu Jestliže program neidentifikuje pĜístroj AMP jako pĜipojené USB zaĜízení, objeví se po startu programu následující chybové hlášení:

Doporuþení: Zkontrolujte, zda je pĜístroj AMP pĜipojen k poþítaþi, pĜekontrolujte USB kabel, pĜípadnČ jej vymČĖte. Otestujte, zda je v poĜádku pĜíslušný USB port poþítaþe (napĜ. vložením flash disku nebo pĜipojením jiného zaĜízení). Zkuste kabel od pĜístroje AMP zapojit do jiného USB portu. Restartujte poþítaþ.

ϴϵ Popis metabolických a biochemických ukazatelĤ, které jsou zahrnuty v analytickém programu USPIH Malychina a Pulavského Metabolismus elektrolytĤ: Vápník je v lidském tČle pĜítomen ve formČ kationtu vápenatého 2+ Ca , který je souþástí bunČk a elektrolytĤ krve. Jeho normální koncentrace se v krevní plazmČ pohybuje v rozmezí od 2,02 do 2,2 mmol/l. Jeho regulace se úþastní štítná žláza, kostní tkáĖ a tyreotropní hormon hypofýzy. Regulace vápníku v organizmu je dosahována optimalizací metabolismu trijodthyroninu a tetrajodthyroninu a kreatinkinázy svalĤ a srdce. HoĜþík je v lidském tČle pĜítomen ve formČ kationtu hoĜeþnatého 2+ Mg , který je souþástí bunČk organizmu. Jeho základní funkþní význam spoþívá v podílu na procesu vodivosti a schopnosti kontrakce svalĤ a cévních stČn. Normální hodnota hoĜþíku se pohybuje v rozmezí od 0,7 do 1,0 mmol/l. Je regulován aktivací fosforylace kreatinin fosfatázy. PĜi snížení hladiny hoĜþíku pod 0,7 mmol/l je klinický obraz nemoci charakterizován nadmČrnou neuromuskulární dráždivostí, sklonem ke kĜeþím a astenickými stavy. +

Draslík se v lidském tČle vyskytuje ve formČ kationtu draselného K , bývá pĜítomen v krevní plazmČ, obvyklá koncentrace se pohybuje v mezích od 4,14 do 4,56 mmol/l. Jeho primární funkcí je podíl na neuromuskulární vodivosti. V regulaci metabolismu draslíku má hlavní úlohu funkce zažívacího traktu a ledvin. Hypokalemie má znaþné negativní následky. Vyskytuje se u Connova syndromu a mĤže doprovázet opakovanou svalovou obrnu spojenou s migrénami, epilepsií a progresivní svalovou dystrofií. Hypokalemie mĤže být následkem ztráty draslíku v trávicím traktu, ledvinách a pĜi diabetické acidóze. Hyperkalemie je doprovázena poruchami funkcí srdce a ledvin.

ϵϬ +

Sodík je v lidském tČle pĜítomen ve formČ kationtu sodného Na , jedná se o základní kationt krevní plazmy. Jeho normální hodnota se pohybuje v rozmezí 130,5 až 156,6 mmol/l. ZmČny jeho koncentrace souvisejí se zmČnami specifické elektrické vodivosti plazmy, jejíž normální hodnota je 0,72 (±1) Ohm/cm. ZmČny regulace sodíku v organismu souvisejí s onemocnČním ledvin, narušením þinnosti zažívacího a trávicího traktu, nedostateþností myokardu a poruchou jeho schopnosti kontrakce, vedoucí ke zvýšení venózního tlaku. Zvýšení venózního tlaku nese s sebou zvýšení hydrostatického tlaku. Pokus hydrostatický tlak pĜevýší tlak onkotický, zaþne v mezibunČþném prostoru ubývat elektrolytĤ. Tento fenomén vede k hypovolemii a aktivuje juxtaglomerulární aparát ledvin. To vyvolává stimulaci kĤry nadledvinek a zvýšení sekrece aldosteronu. Souhrn tČchto faktorĤ vede k poruše výživy orgánĤ a ke zmČnám vyluþování moþi.

Systém krevní fibrilace: NejdĤležitČjšími faktory systému krevní fibrilace jsou kininy plazmy. Fakticky tvoĜí kininový systém, který zajišĢuje regulaci malého a velkého krevního obČhu a permeabilitu cévních stČn. Hlavními mechanismy jsou interakce mezi kallikreiny plazmy a kallikreiny orgánĤ (slinivky bĜišní, slinných žláz, ledvin a stĜevních stČn). Koneþným výsledkem této interakce je zaþátek a konec krevní fibrilace. Bylo zjištČno, že mezi zaþátkem a koncem procesu srážení krve musí být interval nejménČ 30 sekund. Na délku tohoto þasového intervalu mají zásadní vliv trombocyty (obsahující arachidonovou kyselinu). Velký význam v tomto procesu má hematokryt.

Fermentaþní systém: AST a ALT jsou enzymy (fermenty), které katalyzují mezimolekulární pĜenos aminové skupiny mezi aminokyselinami a ketokyselinami. V dĤsledku vzájemného pĤsobení tČchto transferáz se tvoĜí kyselina šĢavelová, vinná a glutamová. Zvýšení aktivity aminotransferáz, zejména AST, pozorujeme u srdeþních postižení a atakĤ. Zvýšení aktivity ALT bývá zaznamenáno pĜi virové hepatitidČ typu A. Krom toho je zvýšení aktivity ALT pozorováno v pĜípadech akutních infarktĤ myokardu, toto zvýšení není tak ostré ve srovnání s aktivitou

ϵϭ AST. Souþasné urþení tČchto dvou aminotransferáz je cenným diagnostickým testem. Normální stav pomČru aktivity AST-ALT (de RitisĤv koeficient) bývá 1,33 (± 0,42). U nemocných infekþní hepatitidou dochází ke snížení koeficientu, u pacientĤ s akutním infarktem myokardu hodnota tohoto koeficientu vzrĤstá. Amyláza je enzym (ferment), který štČpí uhlohydráty (škrob aj.) na glukózu. Napomáhá využití absorpce glukózy z krve. Vyluþuje se slinami v dutinČ ústní, kde zaþíná štČpení škrobu, nebo se vyluþuje šĢávou pankreatu do dvanáctníku. Žaludeþní šĢáva aktivitu amylázy potlaþuje. ExperimentálnČ bylo zjištČno, že po pĜíjmu 80 gramĤ glukózy dávka amylázy zajistila zachování ukazatelĤ krevního cukru v normálu. 86 % diabetických pacientĤ má nedostateþný obsah amylázy ve stĜevním sekretu. PĜi zánČtu pankreatu se hladina amylázy (enzymu, který produkuje slinivka bĜišní) v krvi a moþi prudce zvyšuje. Bilirubin je pigment, který vzniká v dĤsledku rozpadu hemoglobinu a v menší míĜe pĜi rozpadu megaglobinu. Urþení celkového množství bilirubinu a jeho frakcí má velký význam pĜi diferenciální diagnostice žloutenky rĤzné etiologie. PĜi hemolytické žloutence dochází ke zvýšení množství nekonjugovaného bilirubinu v krvi a tkáních. PĜi parenchymatické (hepatocelulární) žloutence dochází k destrukci jaterních bunČk, narušuje se vyluþování konjugovaného bilirubinu do žluþových kapilár, ten se dostává do krve, kde jeho hladina signifikantnČ stoupá. KromČ toho se snižuje schopnost jaterních bunČk syntetizovat bilirubin a glukuronidy. Následkem toho dochází ke zvýšení hladiny nekonjugovaného bilirubinu. PĜi obstrukþní žloutence je porušeno vyluþování žluþi, þímž dochází k prudkému zvýšení obsahu konjugovaného bilirubinu. Koncentrace bílkovin v plazmČ. Bílkoviny plazmy se dČlí na tĜi skupiny: albuminy, globuliny a fibrinogen. Bílkoviny jsou koliody, které vážou vodu a tím jí nedovolují opouštČt krevní ĜeþištČ. Mnohé bílkoviny plazmy, zejména fibrinogen, jsou základními komponentami srážení krve. Bílkoviny krevní plazmy jsou jednou z nejdĤležitČjších složek stability obČhového systému, udržují hladinu kationtĤ v krvi tím, že s nimi vytváĜejí nedialyzovatelné slouþeniny. V klinické praxi se velmi þasto setkáváme se stavy, které jsou charakterizovány zmČnami celkového množství bílkovin plazmy. Hyperproteinemie je zvýšení celkové koncentrace bílkovin v plazmČ.

ϵϮ Dochází k ní pĜi prĤjmech, zvracení, pĜi neprĤchodnosti horní þásti tenkého stĜeva a pĜi ztrátČ vody v organizmu. Hypoproteinemie, tj. snížení celkového obsahu bílkovin, se vyskytuje u pacientĤ s neurotickým syndromem. KromČ toho se vyskytuje pĜi postižení jaterních bunČk a rovnČž pĜi poruše ledvinové filtrace (lipoidní nefróza). ObecnČ je možné konstatovat, že hyperproteinemie je zpravidla spojena s hyperglobulinemií a hypoproteinemie souvisí s hypoalbuminemií.

Transport a spotĜeba kyslíku: Hustota plazmy je definována souhrnným množstvím kationtĤ a 3 aniontĤ v plazmČ. NormČ odpovídá rozsah 1048 - 1055 g/cm . ZmČny v hustotČ plazmy souvisejí s poruchami metabolismu vody v organizmu. DĤležitý význam v tČchto procesech má antidiuretický hormon. Hraje roli u Connova syndromu, který doprovázejí zmČny 3 hladiny aldosteronu. Pokles hustoty krevní plazmy pod 1046 g/cm má za následek nestabilitu arteriálního tlaku, úbytek svalové síly, nČkdy kĜeþe. Objem krve v obČhu. Objem krve v obČhu je geneticky podmínČnou veliþinou a obvykle þiní 68 - 70 ml/kg u mužĤ a 65 - 69 ml/kg u žen. ZmČny tČchto hodnot jsou spojeny s poruchami výmČny vody a elektrolytĤ a s onemocnČním zažívacího traktu a ledvin. Minutový objem krevního obČhu (minutový srdeþní výdej). Tato veliþina je podmínČna funkþním stavem organizmu a je spojena s dechovou frekvencí a frekvencí srdeþních stahĤ. PrĤmČrná hodnota poþítaná pro þlovČka vážícího 70 kg je 4 až 4,5 l/min. Rychlost okysliþování. Jedná se o rychlost oxidaþních procesĤ, probíhajících v erytrocytech a v buĖkách organizmu. Na její velikost má vliv peroxidace lipidĤ, které urþují propustnost bunČþných membrán sestávajících z lipoproteinových komplexĤ. Tato veliþina rovnČž souvisí se stavem jater, zažívacího traktu a ledvin. Na rychlost okysliþování má podstatný vliv i þasový vztah systemické a pulmonální krevní cirkulace. Plocha výmČny plynĤ. Jedná se o respiraþní povrch erytrocytĤ, 2 2 který bývá v prĤmČru 350 000 cm – 430 000 cm . Velikost plochy

ϵϯ výmČny plynĤ se mČní v závislosti na tČlesném objemu, vČku, váze a pohlaví. Vitální kapacita plic. Tato veliþina odráží schopnost plic pĜijímat minutový objem krevního obČhu, je urþena plochou alveol podílejících se na dýchání. Je závislá na fyzické zdatnosti þlovČka. Transport kyslíku. Tato veliþina závisí na morfologickém a funkþním stavu malého a velkého krevního obČhu, v prvé ĜadČ na stavu plic, srdce, jater a zažívacího traktu. SpotĜeba kyslíku na 100 gramĤ mozkové tkánČ. Je úzce spjata se spotĜebou kyslíku v redoxních reakcích, s peroxidací lipidĤ a se stavem regulace krevního obČhu štítné žlázy. Ten urþuje transport kyslíku a jeho spotĜebu vnitĜními orgány, jako dĤsledek aktivace hormonĤ T3 a T4 štítné žlázy. Tento ukazatel závisí na aktivaci nebo snížení spotĜeby kyslíku tČlesnými orgány. PrĤmČrná hodnota se pohybuje v rozmezí 2,5 - 3,5 ml/100 g tkánČ u dospČlých a 3,5 až 6 ml/100 g tkánČ u dČtí. Oxidace arteriální krve (okysliþení) je spojena se schopností hemoglobinu vázat kyslík a pĜedávat ho tkáním. Na tento proces má ve velké míĜe vliv thyroxin. Tento hormon rozdČluje procesy oxidace a fosforylace, redukuje tvorbu vysoce energetických fosfátových vazeb a zvČtšuje tvorbu tepla, které se rozptyluje do okolí. KĜivka nasycení hemoglobinu kyslíkem souvisí s atmosférickým tlakem, arteriálním tlakem a teplotou aktivních bodĤ. Srdeþní výtlak je þást minutového objemu krevního obČhu, který je vytlaþen ze srdce v dĤsledku jeho stahu. Velikost srdeþního výtlaku je ovlivnČna intenzitou stahĤ myokardu, tlakem malého krevního obČhu, de Ritisovým koeficientem, aktivitou aspartát transaminázy a stavem regulace kreatinin-kininového systému. SpotĜeba kyslíku na kilogram váhy. Hodnota této veliþiny souvisí s aktivitou trijodthyroninu. Míru závislosti trijodthyroninu na spotĜebČ O2/kg váhy lze vyjádĜit následující posloupností orgánĤ (v sestupném poĜadí): srdce (10 - 11 %), žaludeþní sliznice, játra, hladké svaly (4 až 5 %), bránice (4 %), ledviny (1 %).

ϵϰ Plicní ventilace udává korelaci mezi objemy vdechovaného a vydechovaného vzduchu za jednotku þasu (minutu). Závisí na pohlaví, vČku, váze. PrĤmČrná hodnota u þlovČka o váze 70 kg bývá 8 – 10 l/min. Minutová spotĜeba kyslíku organizmem souvisí se stavem malého a velkého krevního obČhu, jater, ledvin a trávicího traktu. Hlavní vliv na spotĜebu kyslíku organizmem má aktivita trijodthyroninu. SpotĜeba kyslíku myokardem je veliþina, která závisí na funkþním stavu organizmu. PĜi zvýšené spotĜebČ kyslíku myokardem dochází ke snížení spotĜeby kyslíku žaludkem, játry, hladkým svalstvem. To je pĜedurþeno aktivací enzymĤ, pĜedevším kreatininkinázy. Deficit cirkulující krve znamená snížení cirkulující krve na kilogram váhy organizmu a zvČtšení minutového objemu krevního obČhu. Vznik deficitu cirkulující krve je spojen s procesy, které regulují metabolismus vody a soli. Na tuto výmČnu mají vliv hormony štítné žlázy. Souhrn vzájemného pĤsobení antidiuretických hormonĤ hypofýzy, somatotropního hormonu a kalikrein-kininového systému je doprovázen zmČnami hustoty krevní plazmy a specifické váhy moþi. PĜi zmenšení rozdílu mezi specifickou váhou plazmy a specifickou váhou moþi dochází ke snížení koloidnČ-onkotického tlaku, což vede ke zvýšení hydrostatického tlaku kapilár. Tyto zmČny koloidnČ-onkotického a hydrostatického tlaku zpĤsobují odchod vody do mezibunČþného prostoru a snížení minutového objemu krevního obČhu a tím zvýšení deficitu cirkulující krve. Vitální kapacita plic v expiraþní fázi je objem plic po výdechu. ýím vČtší je objem plic ve fázi výdechu, tím vČtší je zbytkový objem plic a tím horší je jejich funkþní stav. Maximální prĤtok vzduchu je rychlost proudČní vzduchu ve chvíli výdechu. Principiální význam má snížení této rychlosti. ýím je rychlost nižší, tím vyšší je zbytkový objem plic, tzn., zmenšuje se vztah mezi objemem alveol a objemem cirkulující krve. PĜi snížení prĤtoku vzduchu se zpravidla objevují onemocnČní: bronchitida, pneumonie, plicní novotvary, abscesy atp. Test Tiffeneau udává vztah malého a velkého krevního obČhu za urþitý þas. Test Tiffeneau vyjadĜuje elasticitu kardiorespiraþního systému. ýím nižší je výsledná hodnota Tiffeneau testu, tím vyšší je

ϵϱ rezistence pulmonální cirkulace. Snížení hodnoty testu Tiffeneau je doprovázeno zvýšením minutového pulmonálního krevního obČhu a snížením plochy povrchu alveol. Fibrinogen patĜí k bílkovinám plazmy. Jeho množství narĤstá pĜi všech zánČtlivých nebo destruktivních procesech. Úþastní se procesu srážení krve. Jeho zvýšená koncentrace je doprovázena rĤstem množství y-globulinĤ a hypoproteinemií. Koncentrace kreatininu. Podle zpĤsobu vzniku rozlišujeme exogenní a endogenní kreatinin. Endogenní kreatinin se tvoĜí syntetickým procesem ve tkáních. Syntéza kreatinu probíhá zejména v játrech, odkud se krví dostává do svalové tkánČ. Zde kreatin pĜipojuje fosfátovou skupinu a pĜemČĖuje se v kreatinin fosfát, z nČhož se vytváĜí kreatinin. Na syntéze kreatininu se podílejí aminokyseliny: arginin, glycin a methionin. OnemocnČní jako myastenie, myotonie a myozit jsou doprovázeny poruchou procesu pĜemČny kreatinu v kreatinin. Zvýšená hladina kreatininu v séru bývá patrná pĜi ledvinových onemocnČních. Stálý rĤst kreatininu v krvi svČdþí o poruše ledvinového filtru. Dvojnásobné zvýšení kreatininu v krvi odpovídá snížení ledvinové filtrace na 50 %. Dopamin ȕ-hydroláza. PatĜí k enzymĤm, které se nacházejí v rozpuštČném stavu v lysozomech. Aktivita dopamin ȕ-hydrolázy souvisí se snahou o dosažení optima pH. PĜi normálním pH ve funkþních buĖkách v lysozomech jsou volné aminové skupiny hydroláz spojeny iontovou vazbou s kyselými fosfátovými skupinami lipoproteinového lysozomálního matrixu. Tyto iontové vazby podmiĖují latentní stav hydrolázy uvnitĜ lysozomĤ. Destruktivní tkáĖové procesy jsou spojeny se zmČnami pH a aktivitou lysozomových hydroláz. Existuje názor, že jejich aktivita mČní typ stavby bunČþných membrán. PrĤvodním jevem snížení hladiny dopamin ȕ-hydrolázy je rozvoj rĤzných druhĤ astenodepresivních a astenoneurotických stavĤ. Kyselina mléþná je výsledný produkt glykolýzy a glykogenolýzy. Koncentrace kyseliny mléþné souvisí se stavem cirkulace krve ve stĜevech a játrech. Roste se svalovou aktivitou. Zvýšení koncentrace kyseliny mléþné je patrné pĜi hypoxii (tj. pĜi srdeþní a plicní nedostateþnosti), anémiích, novotvarech, akutní hepatitidČ, terminálním stádiu cirhózy jater a pĜi toxikózách. Takové zvýšení

ϵϲ koncentrace kyseliny mléþné v krvi je spojeno se zvýšením její produkce ve svalech a se snížením schopnosti jater transformovat ji na glukózu a glykogen. Moþovina. Slouþeniny obsahující zbytkový dusík pĜedstavují koneþný produkt metabolismu bílkovin. Hlavním z nich je moþovina. Hlavním zdrojem tvorby moþoviny je amoniak. Zvýšení hladiny moþoviny závisí na procesu její tvorby a vyluþování. Tyto procesy jsou navzájem spojeny s metabolismem aminokyselin (argininu a glutaminu). Hladina moþoviny v krvi klesá pĜi cirhóze jater, akutní žloutenkové atrofii, otravách fosforem, arzénem a jinými jedy postihujícími játra. Zvýšení hladiny moþoviny je zpravidla doprovázeno zvýšením množství kreatininu a snížením filtrace. Glukóza patĜí k nejdĤležitČjším složkám krve. Její koncentrace odráží stav metabolismu uhlohydrátĤ. Glukóza se témČĜ rovnomČrnČ rozdČluje mezi plazmu a pevné krevní elementy. Množství cukru v krvi se mČní v závislosti na vČku. U novorozencĤ se koncentrace cukru v krvi rovná koncentraci v krvi matky. Po narození obsah cukru rapidnČ klesá na 65 (± 30) mg/%. Ve vČku 5-6 dní koncentrace glukózy dosahuje 75 (± 20) mg/% (podle metody Hagedorna a Jensena). Hladina glukózy je regulována centrálním nervovým systémem. Exogenní glukóza je zpracovávána v zažívacím traktu a dopravována do jater. Tvorby glukózy se úþastní aminokyseliny, glycerin a kyselina mléþná. Souhrn procesĤ pĜemČny zajistí glykogenezi, což má za následek tvorbu glykogenu v játrech. Glykogen jater dále podstupuje zmČny v tzv. glukózním krevním rezervoáru: glykolýzu, glykogenezi a aerobní rozklad ústící ve tvorbu ɋɈ2 a ɇ2Ɉ. Lipogeneze zajišĢuje lipidovou syntézu ve tkáních, biosyntézu substituþních kyselin a syntézu bílkovin. ZmČny úrovnČ hladiny cukru mohou být pokládány za výsledek excitace metabolických center impulzy chemoreceptorĤ energeticky vyhladovČlých bunČk. Zachování konstantní hladiny cukru v krvi zajišĢují játra. Jejich rezervní schopnosti jsou v tomto smČru zajišĢovány interakcemi somatotropního hormonu, inzulínu a glukogonu. Synchronizace práce tohoto systému je zajišĢována regulací spotĜeby glukózy, oxidací lipidĤ a zvýšeným stĜebávání glukózy ve stĜevech za pomocí tyreotropních hormonĤ, thyroxinu a adrenokortikotropního hormonu hypofýzy.

ϵϳ Triglyceridy (TG) patĜí k energetickým substrátĤm. TG jsou dĤležitou souþástí stravy, zajišĢují energetické výdaje organizmu. DospČlý organizmus dostává 60 – 80 g tuku (TG), z nich 85 % podléhá štČpení v gastrointestinálním traktu (pH~5). ŠtČpení TG v žaludku vede k vytváĜení volných mastných kyselin, které jsou postoupeny do stĜev, kde pod vlivem pankreatické lipázy (steapsin) jsou mastné kyseliny (TG) štČpeny na monoglyceridy. Tento proces je regulován enterostatinem („stĜevní hormon“), který vyvolává pocit sytosti pĜi pĜíjmu a trávení potravy.

Oxidace mastných kyselin: Cholesterol. V lidském organizmu mĤžeme rozlišit celkem tĜi typy cholesterolu: typ A – rychle metabolizující (ca. 30 g FC (volný cholesterol)), typ B – pomalu metabolizující (ca. 500 g FC), typ C – velmi pomalu metabolizující (ca. 50 g FC). Podle experimentálních zjištČní pĜipadá na 1 g tČlesné hmoty asi 6 mg cholesterolu. Velká þást neesterifikovaného cholesterolu (NEFC) se objevuje v bunČþných membránách a v obalech nervových vláken obsahujících fosfolipidy. V plazmatické membránČ je molární korelace NEFC s fosfolipidy rovna jedné. Syntéza cholesterolu probíhá v buĖkách témČĜ všech orgánĤ a tkání, ve znaþném množství v játrech (80 %), ve stČnČ tenkého stĜeva (10 %) a v kĤži (5 %). Biosyntézu cholesterolu lze rozdČlit zhruba do tĜí stádií: 1. Biosyntéza mevalonové kyseliny 2. Tvorba skvalenu z mevalonové kyseliny 3. Cyklizace skvalenu a vznik cholesterolu Hlavním zdrojem tvorby mevalonové kyseliny v játrech je acetyl koenzym A a ve svalové tkáni lycin. Oxidací cholesterolu vznikají žluþové kyseliny v hepatocytech jater. Je to hlavní zpĤsob metabolické eliminace tohoto hydrofobního spojení organizmu a samy žluþové kyseliny považujeme za hlavní finální produkt katabolismu cholesterolu. Velmi dĤležitou roli pĜitom hrají kyseliny tauracholická a glykocholická, které se úþastní regulace pH. Pod vlivem enzymĤ mikroflóry tlustého stĜeva probíhá tvorba sterolĤ neobsahujících karboxylové skupiny.

ϵϴ Lipoproteiny. Lipoproteiny jsou dvojího druhu. Bohaté na triglyceridy – chylomikrony (CM) a lipoproteiny velmi nízké hustoty (VLDLP). CM se tvoĜí v procesu vstĜebávání potravinového tuku a slouží k transportu exogenních TG na místo spotĜeby (srdeþní a kosterní svaly, mléþné žlázy aj.) a k jejich ukládání (tuková tkáĖ). V bílkovinné þásti CM se nacházejí apoproteiny všech základních skupin. VLDLP. PĜedstavují dopravní formu endogenních TG. Obsah bílkovin ve VLDLP je vyšší než v CM. Lipidové a bílkovinné soustavy VLDLP podléhají znaþným poþetním zmČnám více, než v jakékoliv jiné tĜídČ LP. Hlavními bílkovinami VLDLP jsou apo ȼ-100 a apoproteiny skupiny C. Obvykle se VLDLP lipidy nacházejí v tekutém izotropním stavu a mají dostateþnou pohyblivost, která je charakterizována neustálým laterálním pĜemísĢováním, jak uvnitĜ jedné þástice, tak i mezi þásticemi. Prakticky všechny TG v jádru LP jsou pĜi 37 °ɋ v tekutém stavu. VLDLP se tvoĜí v játrech, v ribozomech endoplazmatického retikula hepatocytĤ. Poslední poznatky ukazují, že v þásticích VLDLP hraje velkou roli mikrozomalní TG pĜenášející bílkoviny. CM a VLDLP jsou v krevním toku ve styku s lipidovými souþástmi membrán erytrocytĤ, leukocytĤ, endoteliálních a jiných bunČk. Tyto kontakty jsou vystaveny vlivu lipolytických enzymĤ. V dĤsledku toho probíhá proces delipidizace a þásteþné deproteinizace. Zbytkové þástice CM a VLDLP po svém vytvoĜení pokraþují ve svém obohacování apo-E (pĜechodem z VLDLP). VLDLP bohaté na cholesterol. Bílkovinné komponenty jsou prezentovány apoproteiny ȼ, ɋ, ȿ. PĜibližnČ tĜi þtvrtiny celkového množství bílkovin tČchto LP pĜipadá na apo-B. Molekulární a imunochemická heterogennost VLDLP je urþitým zpĤsobem spojena s aterogenezí a mĤže sloužit jako doplĖkové kriterium jejich evaluace.

Transport a spotĜeba oxidu uhliþitého: Vyluþování ɋɈ2 je nerozluþnČ spjato se spotĜebou kyslíku a tvorbou ɋɈ2 v organizmu. Tvorba ɋɈ2 probíhá v lidském tČle pod vlivem enzymĤ, a to jako dĤsledek biochemických pĜemČn glukózy,

ϵϵ aminokyselin a tukĤ v játrech a v krvi. Jelikož glukóza je jedním ze základních zdrojĤ kyslíku pro buĖky, je její množství v organizmu spojeno s tvorbou a vyluþováním ɋɈ2. Pod vlivem glukózo-oxidázy probíhá okysliþení glukózy vzdušným kyslíkem na glukonovou kyselinu, s tvorbou peroxidu vodíku v ekvimolekulárních množstvích. PĜitom rychlost tvorby ɋɈ2 musí být menší než rychlost vyluþování ɋɈ2 a celkový obsah CO2 ve venózní krvi musí být vČtší než celkový obsah CO2 v arteriální krvi. Rychlost tvorby ɋɈ2 popisuje biochemický proces spojený s metabolismem a spotĜebou kyslíku organismem. Na rychlost produkce CO2 má znaþný vliv míra pH prostĜedí a ukazatele laktátu. PrĤtok krve vnitĜními orgány v pomČru k celkovému krevnímu toku. Celkový krevní tok (MCV) bereme za 100 %, je rozdČlován mezi orgány. PrĤmČrné hodnoty jsou pĜevzaty z monografií: V. P. Osipov – „Základy umČlého krevního obČhu“ (“Principles of Cardiopulmonary Bypass”, 1976); V. A. Berezovskij – „Kyslíková tenze v lidských a zvíĜecích tkáních“ (“Oxygen Tension in Human and Animal Tissues”, 1975); C. Caro – „Mechanika krevního obČhu“, (“The Mechanics of the Circulation”, 1981); V. P. Parin – „Fyziologie krevního obČhu“, (“The Physiology of Circulation”). DĤležitými ukazateli jsou krevní prĤtok v srdci a v mozku. PĜi snížení krevního toku v srdci o více než 4 %, byly zaznamenány rĤzné varianty nedostateþnosti krevního obČhu. PĜi snížení krevního toku v mozku o více než 13 % se projevují rĤzné klinické varianty poruch krevního obČhu mozku. Krevní prĤtok vnitĜními orgány v ml/min. Krevní prĤtok vnitĜními orgány byl procentuálnČ vztažen k celkovému krevnímu toku v tČle v ml/min. Použity byly opČt údaje z monografií: V. P. Osipov – „Základy umČlého krevního obČhu“ (“Principles of Cardiopulmonary Bypass”, 1976); V. A. Berezovskij – „Kyslíková tenze v lidských a zvíĜecích tkáních“ (“Oxygen Tension in Human and Animal Tissues”, 1975); C. Caro – „Mechanika krevního obČhu“, (“The Mechanics of the Circulation”, 1981); V. P. Parin – „Fyziologie krevního obČhu“, (“The Physiology of Circulation”).

ϭϬϬ PĜi hodnocení prĤtoku krve vnitĜními orgány je nutné analyzovat míru spotĜeby kyslíku myokardem a mozkem. Acetylcholin. Podle studie Pokrovského existuje více než sto metod chemického urþení „cholinnosti“ pĜi rĤzných aktivitách krve. Aktivita cholinesterázy je spojena s acetylcholinem v prostĜedí s pĜíslušnou hodnotou pH. Velikost hodnoty pH má vliv na uvolnČní octové kyseliny, tato reakce pokraþuje do té doby, dokud pH prostĜedí nedosáhne urþité úrovnČ. Aktivita cholinesterázy se pohybuje v širokém rozmezí. Typický pokles cholinesterázy je prĤvodním jevem pĜi onemocnČních jater, pĜi hypotyreóze, bronchiálním astmatu a kloubním revmatizmu. ýasové intervaly kardiomechaniky. Cyklus srdeþních stahĤ zaþíná v urþité oblasti – ve stČnČ pravé pĜedsínČ, mĤžeme ji nazvat udavaþem rytmu (peacemaker). Svalové buĖky této oblasti jsou specifické: jsou schopny se periodicky depolarizovat a repolarizovat. Depolarizace, která zaþala v pravé pĜedsíni, se šíĜí rychlostí 1 m/s po sousedních stČnách pravé a levé pĜedsínČ a vyvolává jejich kontrakce. Depolarizaci se dále podrobuje svazek svalových vláken (HisĤv svazek), který prochází skrze fibrózní tkáĖ obklopující tĜícípou chlopeĖ do mezikomorové pĜepážky. Depolarizaþní vlna se po této cestČ rychle šíĜí (rychlostí 5 m/s). Potenciál ventrikulární depolarizace na EKG (QRS komplex) trvá ménČ než 0,1 s. Cykly depolarizací a repolarizací generují slabé elektrické potenciály. Depolarizace pĜedsíní vyvolává malou odchylku, zvanou P vlna a trvající 0,2 s. Tato vlna je následována prudkou oscilací potenciálu, známou jako komplex QRS. Ta odráží depolarizaci obou komor. Za ní následnČ vzniká poslední souþást, vlna T. ýasové vztahy mezi tČmito výslednými mechanickými událostmi jsou doprovázeny zmČnami tlaku v levé pĜedsíni, v pravé komoĜe a v aortČ a také odtokem krve aortou bČhem celého srdeþního cyklu. Kontrakce levé srdeþní komory. Zaþátek kontrakce levé komory signalizuje na EKG komplex QRS. Ve velmi krátkých intervalech po depolarizaci zaþínají svalová vlákna stČny komory vyvíjet aktivní napČtí, jehož se úþastní kontrakþní elementy bunČk myokardu – myofibrily. Tyto se skládají ze svazkĤ mikrovláken, které tvoĜí opakující se ĜetČzce (sarkomery). Vlivem jejich kontrakce zaþíná v levé komoĜe narĤstat tlak. V tomto stádiu zĤstává aortální chlopeĖ ještČ zavĜená, protože tlak v aortČ pĜevyšuje tlak v levé komoĜe., S

ϭϬϭ klesajícím krevním tokem z pĜedsínČ do komory se kĜídla mitrální chlopnČ sbližují. Tento stav má krátké trvání, protože tlak v komoĜe zaþne témČĜ hned pĜevyšovat tlak v pĜedsíni. Tato perioda je zakonþena uzavĜením mitrální chlopnČ. NapČtí stČny komory narĤstá velmi rychle a pokraþuje do té doby, dokud tlak v komoĜe nepĜevýší tlak v aortČ. Jakmile tlak uvnitĜ komory tlak v aortČ pĜevýší, zaþíná pĤsobit systém sil, které odkrývají aortní chlopeĖ. Procento krve vypuzené ze srdce ve stádiu expulze je dáno mohutností stahu levé komory. Srdeþní výtlak je þást minutového objemu krevního obČhu, který je vytlaþován ze srdce v dĤsledku jeho stahu. Na velikost srdeþního výtlaku má vliv mohutnost stahĤ myokardu, tlak v malém krevním obČhu, de RitisĤv koeficient, aktivita aspartát-transaminázy a stupeĖ aktivity trijodthyroninu a tetrajodthyroninu. Arteriální tlak. HovoĜíme-li o krevním tlaku, máme vždy na mysli tlak mČĜený ve vztahu k atmosférickému tlaku. Obvykle se má za to, že tlak v tČlních tkáních bezprostĜednČ u vnČjší stČny arterie se rovná tlaku atmosférickému, takže se tlak krve chápe jako transmurální tlak (transmurální tlak pĜedstavuje rozdíl mezi vnitĜním (ip) a vnČjším (op) tlakem, kde ip je tlak uvnitĜ arterie a op je tlak vnČ arterie a odpovídá atmosférickému tlaku). Formování arteriálního tlaku je pod kontrolou rennin-angiotensinového systému a kininĤ (bradykinin), hormonĤ glomerulární vrstvy nadledvinek, které se úþastní metabolismu elektrolytĤ sodíku a draslíku. Hlavní hormon regulující minerální výmČnu sodíku a draslíku je aldosteron. KromČ toho mají na velikost arteriálního tlaku vliv hormony dĜenČ nadledvinek (adrenalin, noradrenalin a dopamin), které regulují napČtí a prĤsvit cévního systému. Tlak v malém krevním obČhu (pulmonální cirkulace). Malý krevní obČh je u zdravého þlovČka nízkotlakovým systémem. StĜední tlak (tj. pĜevýšení nad atmosférickým tlakem) v pravé komoĜe a ve velkých plicních arteriích dosahuje pĜibližnČ hodnoty 15 mm rtuĢového sloupce nebo 130 – 140 mm CE. Otázka vzniku tlaku je spojena s objemem krve, která protéká cévami malého krevního obČhu. U zdravého þlovČka tato veliþina dosahuje 0,5 l, neboli 10 % objemu cirkulující krve. V žilách malého krevního obČhu je obsažena témČĜ polovina objemu krve malého krevního obČhu. BČhem testĤ zdravých jedincĤ v dobČ svalové práce bylo prokázáno zvýšení spotĜeby kyslíku. Tlak v plicní arterii se zvýšil v prĤmČru od 13,9 do 17,3 mm Hg. Na objem krve v kapilárách malého krevního obČhu má

ϭϬϮ vliv objem plic (což je v poþítaþové sestavČ postihnuto vzájemným vztahem pĜíslušných ukazatelĤ – minutový prĤtok cirkulující krve (60) a vitální kapacita plic (89)). ŠíĜka tĜetí mozkové komory bývá podle normy 4,5 až 6 mm. Na velikost tĜetí komory má velký vliv souhrn nČkolika faktorĤ, které se úþastní distribuce a regulace metabolismu vody v organizmu. MĤžeme rozlišit pČt faktorĤ, které ovlivĖují tok tekutin rĤznými místy v tČle: 1. Osmotický tlak, ten souvisí s rozdílem koncentrací látek rozpuštČných v tekutinách oddČlených polopropustnou membránou. 2. Faktor mající vliv na pohyb tekutin, tj. hydrostatický tlak, vznikající v prĤsvitu cév úþinkem síly srdeþních stahĤ. Rovnováha mezi hydrostatickým, hydrodynamickým a onkotickým tlakem determinuje pĜemístČní tekutin do tkání a naopak. 3. Propustnost bunČk, cévních stČn a jiných membrán. Je spojena s urþitými biochemickými procesy. 4. Aktivní biologický mechanizmus iontové migrace. Systémy aktivního pĜenosu uskuteþĖují pĜemístČní látek proti gradientu jejich koncentrace za souþasné spotĜeby energie makroergických fosfátĤ. 5. Aktivní regulaþní mechanizmy, které urþují míru ztráty vody a sodíku v takových uzlových bodech, jakými jsou místa kontaktĤ mezi vnitĜním a vnČjším prostĜedím organizmu. PĜedevším je to ledvinový regulaþní mechanizmus, antidiuretický hormon hypofýzy a aldosteron. Doba velkého krevního obČhu (systemická cirkulace) je délka trvání úplného uzavĜeného cyklu velkého krevního obČhu v cévách. Je spojená s pČti faktory regulace krevního obČhu vnitĜních orgánĤ. Tyto faktory jsou nerozluþnČ spjaty s regulací metabolismu voda elektrolyt. Index cévní propustnosti. Tento ukazatel charakterizuje hypokapnii a hyperkapnii. Komplexní faktor regulace mitózy bunČk. Tento ukazatel charakterizuje metabolismus dusíku v tČle. PĜi jeho snížení þasto pozorujeme destruktivní procesy. PĜi hodnocení tohoto ukazatele je nezbytné analyzovat krevní obČh ve vnitĜních orgánech a aktivitu kreatininkinázy. Zvláštní pozornost je tĜeba vČnovat anamnéze.

ϭϬϯ Koncentrace ɇ2 v žaludeþní šĢávČ. Množství vodíkových protonĤ souvisí s celým komplexem biochemických transformací. PĜedevším jsou spojeny se vzájemným pĤsobením gastrointestinálních hormonĤ (GIH), glukagonu, vasoaktivního stĜevního polypeptidu (VIP) a gastroinhibiþního stĜevního polypeptidu. Vzájemné pĤsobení tČchto + hormonĤ podmiĖuje aktivní úþast Na – základního kationtu plazmy, který má vliv na venózní tlak. Zvýšení venózního tlaku krve zpĤsobuje zvýšení hydrostatického tlaku. Když hydrostatický tlak pĜevyšuje tlak onkotický, zaþíná pĜesun elektrolytĤ z mezibunČþného prostoru. Tento fenomén zpĤsobuje hypovolemii a aktivitu juxtaglomerulárního aparátu ledvin. Výsledkem je stimulace kĤry nadledvinek a zvýšení sekrece aldosteronu. Souhrn tČchto faktorĤ zpĤsobuje zmČny pH prostĜedí a narušení organotrofie orgánĤ. Hodnota pH krve je koncentrace protonĤ vodíku, které se úþastní procesu tkáĖové respirace, v nČmž mitochondrie dodávají buĖkám nutnou energii ve formČ makroergních fosfátĤ, dochází k dodávání nutného kyslíku a uvolnČní oxidu uhliþitého. Jak kyslík do buĖky, tak i oxid uhliþitý z buĖky, jsou pĜepravovány tokem krve. Krev je þást vnitĜního prostĜedí organizmu s pĜísnČ urþenou koncentrací jí pĜenášených substancí. Koncentrace vodíkových iontĤ je mimoĜádnČ dĤležitou konstantou, urþující plnohodnotné metabolické pĜemČny v buĖce, což podmiĖuje potĜebu organizmu dostateþnČ efektivních systémĤ podpory stability koncentrace vodíkových iontĤ – vylouþením pĜebyteþných vodíkových iontĤ nebo jejich zadržováním v pĜípadČ deficitu. Tento mechanizmus zajišĢují vyrovnávací systémy. NejmocnČjší vyrovnávající nástroj krve jsou bílkoviny, zejména hemoglobin. Koncentrace vodíkových iontĤ je regulována bikarbonátovým systémem, který je tvoĜen oxidem uhliþitým a bikarbonátem sodíku. Další vyrovnávací systém je fosfátový. Úlohu kyseliny plní monosubstituovaný fosfát a úlohu soli disubstituovaný fosfát. Fosfátový vyrovnávací systém je v tČsném spojení s bikarbonátovým a bílkovinným vyrovnávacím systémem, pĜitom ledviny zajišĢují snížení nebo zvýšení bikarbonátĤ pĜi zmČnČ pH. Základním mechanizmem podpory stability koncentrace vodíkových iontĤ nacházejících se v buĖkách ledvinových kanálkĤ je proces zpČtného vstĜebání sodných kationtĤ a sekrece iontĤ vodíku. Glutamová kyselina patĜí k aminokyselinám, které regulují výmČnné procesy a má vliv na koncentraci iontĤ (sodíku, draslíku aj.). Požadovaná koncentrace sodíkových iontĤ v tČle je podporována

ϭϬϰ tvorbou amoniaku v ledvinách a jeho využitím pĜi neutralizaci kyselých ekvivalentĤ a jejich vyluþování moþí. Volný amoniak lehce proniká v prĤsvit ledvinových kanálkĤ, kde se spojuje s iontem vodíku a pĜemČĖuje se ve špatnČ se rozptylující iont amoniaku. PĜi stavech doprovázených deficitem glutamové kyseliny, kompenzaþní mechanizmy organizmu nejsou schopny odvrátit nárĤsty koncentrací vodíkových iontĤ, což vede k acidobázické nerovnováze. PĜíþinami mohou být zmenšení minutového objemu dýchání, nedostateþnost krevního obČhu, plicní sarkoidóza, revmatoidní artritida a akutní pneumonie. Všechny tyto patologické stavy doprovází deficit glutamové kyseliny. Tyrosin je regulaþní aminokyselina, je souþástí hormonĤ štítné žlázy. Thyroxin a trijodthyronin jsou jodované deriváty tyrosinu. Jód, který je obsažen v krvi, je zadržován tkání štítné žlázy pomocí aktivního koncentraþního mechanizmu. Ve tkáni štítné žlázy se jód peroxidicky oxiduje na monojodthyrosin. Výsledkem thyrosinové jodace v pátém kroku je vznik dijodthyrosinu. Slouþení monojodthyrosinu dává trijodthyronin (T3). Slouþením dvou molekul dijodthyrosinu dochází k vytvoĜení thyroxinu (T4). Hormony štítné žlázy mají významnou roli v procesech rĤstu, rozvoje a pohlavního dospívání. Zvyšují energetickou spotĜebu ve tkáních, syntézu proteinĤ a metabolismus uhlohydrátĤ a pĤsobí rovnČž na metabolismus lipidĤ. Kreatininkináza ve svalech. Kreatininkináza katalyzuje zpČtnou reakci pĜenosu fosfosrylového zĤstatku z ATP na kreatin a z kreatininfosfátu na ADP. Kreatinin fosfokináza má ve svalové tkáni dvojí úlohu: v sarkoplazmČ enzym pĜenáší fosforylovou skupinu od ATP ke kreatinu; tvoĜící se kreatinin fosfát je využit k fosforylici ADP spojené v myofibrilách s myosinem. Tento systém spolu se sodíkem a draslíkem a stimulovanou ATPázou se úþastní procesu aktivního transportu iontĤ pĜes bunČþné membrány za úþelem zajištČní potĜebné energie. Kreatininkináza srdce se dČlí na tĜi druhy: 1. Izoenzym 1-ȼȼ (je charakterizován vysokou pohyblivostí související se zmČnami teploty, zejména v abdominální oblasti), 2. Izoenzym 111-ɆɆ (pohybuje se menší rychlostí), 3. Izoenzym 11-Ɇȼ (co do pohyblivosti zaujímá stĜední postavení).

ϭϬϱ Srdce obsahuje pĜevážnČ MM formu a MB formu. Lze pĜedpokládat, že energie pĜenosu z mitochondrie do cytoplazmy buĖky myokardu se pĜenáší pĜes vnitĜní membránu mitochondrií. V mezimembránním 2+ 2+ prostoru (pĜítomnost Mg ) dochází k rovnováze mezi ATP - Mg a 2+ komplexem CFK*ATP - Mg na vnČjší stranČ vnitĜní membrány. Znaþné zvýšení CFK lze pozorovat pĜi poškození kosterní muskulatury a pĜi akutním infarktu myokardu. PĜitom aktivita CFK se zvyšuje dĜíve než u jiných fermentĤ. Vysokou aktivitu CFK pozorujeme pĜi rĤzných onemocnČních centrální nervové soustavy: u schizofrenie, maniodepresivní psychózy, syndromĤ vyvolávaných psychotropními prostĜedky. Glykogen rezervní energetický substrát. Díky schopnosti ukládání glykogenu v játrech a svalech se vytváĜejí podmínky pro nahromadČní rezerv nČkterých uhlohydrátĤ. PĜi zvýšení energetické spotĜeby obyþejnČ dochází k zesílení rozpadu glykogenu. Tento proces je pĜitom doprovázen zvýšením funkcí Ĝady žláz s vnitĜní sekrecí (štítné žlázy, dĜenČ nadledvinek, hypofýzy), jejichž hormony aktivují rozpad glykogenĤ. Díky tvorbČ glukózy chrání glukokortikoidy pĜed poškozením jaterní glykogen. Hormon štítné žlázy thyroxin urychluje vstĜebávání glukózy ve stĜevech. Obsah koncentrace glykogenu v krvi se zvyšuje pĜi hepatolienálních syndromech, pĜi diabetu a maligních novotvarech. Zvláštní místo zaujímají onemocnČní s poruchou výmČny glykogenu. Vydaná energie na zajištČní životních funkcí organizmu. PrĤmČrná vynakládaná energie pro zajištČní životních funkcí þlovČka o váze 70 kg je 2 300 kcal na den. Množství energie vynakládané na životní funkce se zajišĢuje pĜemČnou volné energie, pĜi plném spálení 1 molu palmitové kyseliny, na 2 338 kcal. Vysokoenergetická fosfátová vazba je charakterizována hodnotou 7,6 kcal/mol. Takovým zpĤsobem vzniká pĜi totální oxidaci jedné molekuly palmitinové kyseliny až 130 molekul ATP. PĜepoþteno na kilogram váhy se tato veliþina mČní od 1 do 20 (a více) kcal/kg/min. To souvisí s nasycením arteriální krve kyslíkem a se schopností hemoglobinu vázat kyslík a pĜedávat ho tkáním. Ve velké míĜe má na tento proces vliv thyroxin. Thyroxin oddČluje procesy oxidace a fosforylování, redukuje vysoceenergetické fosfátové vazby a zvyšuje tvorbu tepla, které se rozptyluje v okolí. PĜi tom se mČní spotĜeba kyslíku na kilogram hmotnosti. Hodnota tohoto ukazatele souvisí s aktivitou trijodthyroninu. Podle úþinku trijodthyroninu na spotĜebu kyslíku

ϭϬϲ mĤžeme seĜadit orgány (v sestupném poĜadí) takto: srdce, sliznice žaludku (mukóza), játra, hladké svalstvo, ledviny a bránice (diafragma). Pracovní úroveĖ spotĜeby kyslíku. Tento ukazatel souvisí s nasycením arteriální krve kyslíkem a se schopností hemoglobinu vázat a pĜedávat kyslík tkáním. Ve velké míĜe má na tento proces vliv thyroxin. Thyroxin oddČluje procesy oxidace a fosforylace, redukuje vysokoenergetické fosfátové vazby a zvyšuje tvorbu tepla, které se rozptyluje v okolí. PĜi tom se mČní spotĜeba kyslíku na kilogram hmotnosti. Hodnota tohoto ukazatele souvisí s aktivitou trijodthyroninu. Podle úþinku trijodthyroninu na spotĜebu kyslíku mĤžeme seĜadit orgány (v sestupném poĜadí) takto: srdce, sliznice žaludku (mukóza), játra, hladké svalstvo, ledviny a bránice (diafragma). Tzn., že se zvýšením aktivity trijodthyroninu se zvyšuje spotĜeba kyslíku srdcem a jinými vnitĜními orgány. PĜi zvýšení spotĜeby kyslíku srdcem se zmenšuje spotĜeba kyslíku žaludeþní sliznicí, játry a bránicí. To zpĤsobuje deficit vydávané energie zajišĢující životní procesy. Doba jednorázového zatížení. Máme na mysli fyzickou aktivitu vykonávanou þlovČkem na úþet spotĜeby energie (kcal) a její obnovu za urþitou þasovou jednotku. To souvisí s efektivitou nahromadČní energie v dĤsledku oxidace mastných kyselin – asi 40 % – což se blíží odpovídající hodnotČ pro glykolýzu, cyklu trikarboxylové kyseliny a oxidaþní fosforylace. Jedním z produktĤ oxidace mastných kyselin je peroxid vodíku. PĜi jeho produkci se aktivní elektrony pĜenášejí pĜímo na kyslík. Tato reakce souvisí se schopností hemoglobinu vázat a pĜedávat kyslík tkáním. Ve velké míĜe má na tento proces vliv thyroxin. Thyroxin oddČluje procesy oxidace a fosforylování, redukuje vysokoenergetické fosfátové vazby a zvyšuje tvorbu tepla, které se rozptyluje v okolí. PĜi tom se mČní spotĜeba kyslíku na kilogram hmotnosti. Takovýmto zpĤsobem doba jednorázového zatížení bude záviset na štČpení mastných kyselin, které jsou ĜetČzového charakteru a jsou spojeny s krevním obČhem vnitĜních orgánĤ. Koeficient respirace je definován vzájemným pĤsobením oxidaþních procesĤ a procesĤ zúþastnČných v peroxidaci lipidĤ. Velký význam se pĜitom pĜikládá faktoru aktivace trombocytĤ, který vede k aktivaci bunČk za souþasného uvolnČní serotoninu. Serotonin

ϭϬϳ má vazokonstrikþní úþinky a stimuluje stahy hladké muskulatury. PĜitom faktor aktivace trombocytĤ pĤsobí na leukocyty a stimuluje chemotaxi, degranulaci a agregaci leukocytĤ s polymorfními jádry a s jejich produkcí vysoce reaktivních radikálĤ. Faktor aktivace trombocytĤ je fosfolipidový bioregulátor a má souvislost s lipoproteiny a lipoproteiny vysoké hustoty. Thyrosin. Hormony štítné žlázy, thyroxin a trijodthyronin, jsou jodované deriváty aminokyseliny thyrosinu. Thyrosin je obsažen ve velkém množství v potravČ i v organizmu. Vlivem tyreotropního hormonu hypofýzy na štítnou žlázu probíhá aktivace proteolytických enzymĤ, které uvolĖují thyroxin a trijodthyronin z vazeb s tyreoglobulinovými molekulami. Primárním místem využití thyroxinu v tkáních jsou bunČþné membrány, jádra a enzymy systému biologické oxidace. Thyroxin zvyšuje tvorbu tepla, které se rozptyluje do okolí. Trijodthyronin zvyšuje spotĜebu kyslíku tkánČmi, zejména srdcem. Souþasná tvorba tepla je dána úbytkem katecholaminĤ v organizmu. Cerebrální prĤtok krve. Regulace prĤtoku krve mozkem (ten vztahujeme na 100 g tkánČ) je podmínČna vzájemnou interakcí extra- a intrakranialních faktorĤ. Mezi extrakraniální faktory patĜí atmosférický tlak, plynné složení vzduchu, parciální tlak plynu 86 v atmosféĜe a vlnová délka ɏɟ . Tyto faktory pĤsobí na chemoreceptory, baroreceptory, fotoreceptory a zajišĢují nutnou energetickou úroveĖ reakce. Ta zabezpeþuje dostateþnou míru prĤtoku krve mozkem (mČĜeno na 100 g tkánČ). PĜitom jedním z dĤležitých ukazatelĤ cerebrálního prĤtoku krve je šíĜka tĜetí komory mozkové. NormálnČ je tato hodnota 4,5 - 6 mm. Na velikost tĜetí komory má velký vliv souhrn faktorĤ úþastnících se v distribuci a regulaci metabolismu vody v tČle. DĤležitý význam mají hormony dĜenČ nadledvinek – adrenalin, noradrenalin a dopamin. Lze na nČ pohlížet jako na postupné þlánky pĜemČny aminokyselin fenylalaninu a thyrosinu. Vlivem tyerotropního hormonu hypofýzy na štítnou žlázu probíhá aktivace proteolytických enzymĤ, které uvolĖují thyroxin a trijodthyronin z vazeb s tyreoglobulinovými molekulami. Primárním místem využití thyroxinu v tkáních jsou bunČþné membrány, jádra a enzymy systému biologické oxidace. Thyroxin zvyšuje tvorbu tepla, které se rozptyluje do okolí. Trijodthyronin zvyšuje spotĜebu kyslíku tkánČmi, zejména srdcem. SouþasnČ se mČní stupeĖ tvorby tepla, který je dán nedostatkem katecholaminĤ v organismu. ObecnČ se

ϭϬϴ katecholaminy pokládají za humorální regulaþní zprostĜedkovatele sympatickoadrenalinového systému. Biologickým efektem toho je proces uvolnČní energie (stimulace glykogenolýzy, lipolýzy, oxidaþních procesĤ). Katecholaminy aktivují nervový systém (zmČnou srdeþního rytmu) a zvyšují periferní krevní cirkulaci mnohých vasculárních oblastí. Souhrn tČchto efektĤ má mobilizaþní a regulaþní vliv na lidský organizmus, „vegetometabolicky“ zajišĢuje pĜizpĤsobování se organizmu aktivním þinnostem (zmČnou prĤtoku krve vnitĜními orgány a optimalizací prĤtoku krve mozkem). Testosteron patĜí ke steroidním pohlavním hormonĤm, na kterých závisí rozvoj druhotných pohlavních znakĤ, pohlavní dozrávání a pohlavní funkce. Estrogen patĜí ke steroidním pohlavním hormonĤm, na kterých závisí rozvoj druhotných pohlavních znakĤ. Funkþní aktivita tČchto hormonĤ se uskuteþĖuje prostĜednictvím hypothalamických faktorĤ, pĜedevším sekrecí somatotropního hormonu. Jeho struktura pĜipomíná prolaktin a placentální hormon chorionový somatomammotrofin. PĜitom testosteron, estrogeny a thyroxin stimulují sekreci somatotropního hormonu a zároveĖ potlaþují hyperkortikonemii. Metabolismus vody a soli, distribuce vody v organizmu. NejdĤležitČjší úlohu mezi anorganickými složkami živých tČl hraje voda, která rozkládá jak organické tak i anorganické slouþeniny a tvoĜí tak základ vnitĜního prostĜedí organizmu. Velká þást vody vstupuje do nitrobunČþných bunČþných tekutin organizmu. MimobunČþná voda je souþástí mezibunČþných (intercelulárních) a vnitrocévních tekutin. Podle údajĤ Blanda distribuce vody v organizmu v procentech vzhledem ke hmotnosti tČla a v absolutních hodnotách je následující: Celkový obsah vody: u žen 44 - 60 % (neboli 38,5 litrĤ), u mužĤ pak 50 - 70 % (neboli 42 litrĤ). VnitrobunČþná voda: u žen 30 - 45 % (neboli 28,5 l), u mužĤ pak 35 - 50 % (neboli 31,5 l). MimobunČþná voda: u žen 14 - 22 % (neboli 9,8 l), u mužĤ 15 - 22 % (neboli 10,5 l). MezibunČþná voda: u žen 10 - 15 % (neboli 7 l), u mužĤ 10 - 18 % (neboli 7,4 l).

ϭϬϵ Plazma: u žen 4 - 5 % (neboli 2,8 l), u mužĤ 3,5 - 4,5 % (neboli 3,2 l). PrĤtok krve (na 1 g) mozkové tkánČ a prĤtok krve (na 1 g) štítné žlázy zajišĢují metabolismus a energetickou spotĜebu distribucí vody v organizmu. ýást vody tvoĜí metabolicky volnou frakci a þást je vázaná v koloidních systémech s molekulami organických látek. Na každý gram glykogenu a proteinu ukládaných ve tkáních je zadrženo 1,5 ml, respektive 3 ml vody. V dĤsledku katabolických reakcí se v lidském tČle tvoĜí dennČ 300 - 400 ml vody. Množství vody urþuje charakter rozkládajících se substrátĤ. PĜi oxidaci 100 g tuku se vytvoĜí 107 ml vody, pĜi oxidaci 100 g bílkoviny 41 ml vody a pĜi 100 g uhlohydrátĤ 55 ml vody. Veškerá tČlesná voda se obnovuje bČhem þtyĜ týdnĤ. Celý složitý systém regulace metabolismu je determinován prĤtokem krve na 1 gram mozkové tkánČ a na 1 gram tkánČ štítné žlázy. Index extrakce kyslíku v tkáních souvisí s propustností bunČþných membrán, kde velký význam mají cholesterol a fosfolipidy. Podle hypotézy charakteru vazeb, které jsou zahrnuty ve vzájemných interakcích polárních þástí fosfolipidĤ a cholesterolu, probíhá tvorba vodíkové vazby mezi hydroxylovou skupinou cholesterolu a éterickým kyslíkem. PĜi teplotČ fázového pĜechodu fosfolipidy pĜecházejí ze stavu tvrdého gelu do stavu tekutokrystalického. Molekulární podstata fázové pĜemČny je spojena se zmČnami prĤmČrné rychlosti dodávky kyslíku závislé na teplotČ. PĜi hodnocení role cholesterolu ve struktuĜe a funkci membrán se má za to, že cholesterol napomáhá zmenšení pohyblivosti ĜetČzce mastných kyselin pĜi vysokých teplotách a snížení jejich pohyblivosti pĜi teplotách nízkých. Bazální tlak Oddiho svČraþe urþuje hemodynamický efekt zajišĢující zpČtnou syntézu lipidĤ stĜevní stČny. Podle souþasných pĜedstav probíhá zpČtná syntéza triglyceridĤ v epiteliálních buĖkách klkĤ tenkého stĜeva. Triglyceridy jsou nejkaloriþtČjší látky. PĜi jejich plné oxidaci dosahuje produkovaná energie až 9,5 kcal. Množství energie uchované v 1 g takového tekutin zbaveného tuku jako triglyceridy více než šestinásobnČ pĜevyšuje množství energie uložené v 1 g glykogenu. Jinými slovy, pokud by se v lidském organizmu energie ukládala ve formČ glykogenĤ, pro nahromadČní 128 000 kcal by bylo zapotĜebí namísto 13,5 g triglyceridĤ více než

ϭϭϬ 80 kg glykogenu. Je to zejména bazální tlak Oddiho svČraþe, co zajišĢuje denní kalorickou spotĜebu organizmu – pĜepínáním a regulací metabolismu tukĤ a uhlohydrátĤ. Protrombinový index souvisí s faktorem aktivizujícím trombocyty. PatĜí mezi lipidové bioregulátory. Jejich þinnost je založena na aktivaci trombocytĤ provázené uvolnČním serotoninu. Serotonin zapĜíþiĖuje zúžení cév a stimuluje stahy hladkého svalstva. Následkem agregace trombocytĤ a zúžení arterií se vytváĜejí podmínky pro tvorbu trombĤ. Základním biologickým mechanizmem je pĜi tom stimulace chemotaxe, agregace polymorfních jaderných leukocytĤ s následnou produkcí vysoce reaktivních radikálĤ.

ϭϭϭ Certifikáty Pro seznam certifikátĤ a prohlášení navštivte webové stránky výrobce: www.analizator-amp.com.ua nebo oficiálního distributora: www.onkocet.eu ONKOCET s.r.o. KUTUZOVOVA 4 902 01 PEZINOK SLOVENSKÁ REPUBLIKA e-mail: [email protected] tel.: +421-948 61 02 28

ϭϭϮ