Obsah. Úvod...str. 2. Eseje...str. 5. Význam genia loci èeských památkových míst pro rozvoj cestovního ruchu...str. 38

Obsah

Úvod .........................................................................................str. 2 Eseje .........................................................................................str. 5 Genius loci a jeho vztah k cestovnímu ruchu ...............................................str. 5 Blažena Køížová

Genius loci a cestovní ruch ...........................................................................str. 10 Jaromír Stejskal

Duch místa aneb místa duchù .......................................................................str. 14 Radim Gill

Øízení turistického ruchu v historických mìstech.........................................str. 18 Aylin Orbasli

Jak neutopit genius loci .................................................................................str. 30 Ondøej Ševcù

Jak prodat genia loci .....................................................................................str. 34 TomᚠHájek

Význam genia loci èeských památkových míst pro rozvoj cestovního ruchu ...................................................................str. 38 I.

Hodnoty historických míst .....................................................................str. 38

II.

Specifický charakter èeských historických míst ....................................str. 61

III. Vztah specifického genia loci èeských památek a intensity cestovního ruchu .................................................................str. 77 IV. Návrh podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a eliminaci negativních dopadù ............................................................str. 90

1

Úvod Na základì zadání z bøezna 2001, zpracovaného Ministerstvem pro místní rozvoj Èeské republiky - Odborem realizace a rozvoje cestovního ruchu zpracoval øešitelský tým spoleènosti SAURA, s.r.o. studii s názvem "Význam genia loci èeských památkových míst pro rozvoj cestovního ruchu" - dále jen studie. V tomto dokumentu je pøedkládán výsledný text studie. Studie je rovnìž zpracována na CD ROM ve formátu html. Studie byla zpracována pro èinitele v cestovním ruchu, pùsobící na celostátní, regionální a lokální úrovni (zástupci samosprávy, státní správy, rozvojových agentur, neziskových sektorù a podnikatelé v cestovním ruchu). Bylo spoleèným cílem a zámìrem zadavatele - MMR ÈR a øešitele zpracovat studii tak, aby byla maximálnì srozumitelná, èitelná a hutná, a zároveò poskytla rùzné úhly pohledu na danou problematiku, kterou jsme považovali v kontextu zadání za málo prozkoumanou a které byla dosud vìnována nedostateèná pozornost. Tento fakt potvrdil také mezinárodní semináø "Význam genia loci památkových míst pro rozvoj cestovního ruchu", poøádaný Ústavem územního rozvoje v øíjnu 2001 ve Slavonicích. Mimoøádný zájem odborné veøejnosti o tento semináø a živé diskuse mezi odborníky rùzných profesí, zejména mezi památkáøi a pracovníky z oblasti cestovního ruchu, potvrdily aktuálnost daného tématu a potøebu zabývat se vztahem památkových míst a cestovního ruchu podrobnì z rùzných úhlù pohledu. S ohledem na uvedené skuteènosti a na dynamiku vývoje cestovního ruchu jsou vítány jakékoli konstruktivní komentáøe a pøipomínky k této studii. Autoøi dìkují týmu odborníkù MMR ÈR - odboru rozvoje a realizace cestovního ruchu, zejména potom PhDr. Blaženì Køížové, a pracovníkùm Ústavu územního rozvoje v Brnì za cenné poznámky, komentáøe a podklady, které poskytli v dobì vzniku tohoto projektu.

2

Øešitelský tým a organizaèní zajištìní úkolu Studii zpracovala spoleènost SAURA, s.r.o. Na zpracování textù a grafické úpravì studie se podíleli: Ing.arch. Marie Tomíšková Ing. Jaromír Stejskal (vedoucí øešitelského týmu) Ing.arch. Petr Veverka Autory esejí jsou: PhDr. Blažena Køížová, øeditelka Odboru realizace a rozvoje cestovního ruchu, Ministerstvo pro místní rozvoj ÈR Ing. Radim Gill, DHV CR, spol. s r.o. Dr. Aylin Orbasli, University of London, Velká Británie Ing.arch. Ondøej Šefcù, Státní ústav památkové péèe Praha MUDr.PhDr. TomᚠHájek, Ministerstvo životního prostøedí ÈR V textu byly použity fotografie z archivu Ing. arch. Pavla Tomíška.

Komunikace Studie je umístìna na webové stránce www.saura.cz k pøipomínkám zadavatele a zájemcùm z øad soukromého i veøejného sektoru. Pøipomínky budou ze strany øešitelského týmu akceptovány pouze v písemné podobì. Zpùsob odeslání pøipomínek je specifikován na www.saura.cz.

Seznam použité literatury • Norberg-Schulz, Ch.: Genius loci, Odeon Praha 1994 • Vošahlík, A.: Kulturní hodnoty historických mìst a metody jejich zkoumání, SÚPP Praha 1994 • Kuèa, K., Kuèová, V.: Principy památkového urbanismu, SÚPP Praha 2000 • Kuèa, K.: Brno, vývoj mìsta, pøedmìstí a pøipojených vesnic, Baset Praha 2000 • Vošahlík, A., Sedláková, D.: Almanach programu regenerace MPR a MPZ II., MK ÈR Praha 1997 • Kaigl, J.: I obyèejné vesnice mají neobyèejné památky, S 97 è. 3 • Tomíšková, M.: Cestovní ruch a kulturní dìdictví, ÚÚR Brno 1999 • The ICOMOS International Committee on Cultural Tourism: Cultural Tourism, US/ICOMOS 1993 • Bašeová, O.: Historická krajina v evropském kontextu, Ochrana pøírody a

3

krajiny è. 3, 1997 • The Future of an Historic City • A summary of a study undertaken for Cheshire County Council, Chester City Council and English Heritage • Cheshire County Council, Chester City Council, Dept. of the Environment, English Heritage: Environmental Capacity and Development in Historic Cities, 1993 • A Study with Special Reference to Chester • Ústav územního rozvoje Brno: Kapacitní studie. Brno, 2001 • Ústav územního rozvoje Brno: Analýza CHER ve vybrané lokalitì v Uherském Hradišti. Brno, 2000 • Ústav územního rozvoje Brno: Mezinárodní semináø Význam genia loci památkových míst pro rozvoj cestovního ruchu - sborník pøíspìvkù. Brno, 2001 • SAURA: Program rozvoje mìsta Uherské Hradištì. Brno, 1997

4

Genius loci a jeho vztah k cestovnímu ruchu B.Køížová Genius loci - kouzlo èi duch místa, to je to nejstruènìjší vysvìtlení latinského názvu pro jev, který je prvoøadou devizou cestovního ruchu. Než jsem zaèala psát tento svùj malý pøíspìvek k tomuto velkému tématu, napadlo mne se podívat na internetové stránky a pokusit se najít jakousi inspiraci. K mému údivu jsem nalezla velkou øadu odkazù, které souvisely s tímto jevem. Byly tu odkazy na seriozní literaturu, malé a roztomilé obrázky ze zahrad a zahrádek soukromých osob ve Velké Británii a jinde a dostala jsem se dokonce na moskevskou adresu vykøièeného domu, který nepochybnì rovnìž oplýval kouzlem místa. Tak jsem se pokornì vrátila ke knihám a nashromáždìným výstøižkùm z èasopisù a novin. Genius loci vzniká jako vzácný soubor hmotných souvislostí a duchovního pùsobení èlovìka. Pùsobí zde proto nejen reliéf krajiny, atmosferické podmínky, architektura, kulturní hodnota krajiny, ale i historické souvislosti a v neposlední øadì momentální psychický a fyzický stav èlovìka, který na místo pøichází. Na tomto místì bych ráda místo složitých vysvìtlování a definic tohoto pojmu ráda použila slova našeho snad nejvìtšího básníka - Vítìzslava Nezvala, který pùsobení genia loci vystihl velmi pøesvìdèivì v krásné básni Praha s prsty deštì, jejíž èást bych zde ráda ocitovala: Není to v nièem V nièem co lze vyložiti z krásy nebo ze slohu Není to Prašná brána ani Staromìstské námìstí ani Karlùv most Ani stará ani nová Praha Není to v nièem co lze zbourat není to v nièem co lze znovu postavit Není to v tvých povìstech není to v tvé kráse Praho Že jsi jediná na svìtì a že se nezmìníš Tvá poesie je složitá a já ji pozornì uhaduji jako uhadujeme myšlenky zbožòovaných žen Nelze tì popsat nelze tì nakreslit nelze ti nastavit zrcadlo Nepoznal bych tak ty sama bys se nepoznala Není to v nièem V nièem co lze øíci mrštným jazykem co lze napsat v prùvodci Je to v tvé celé bytosti v jejím tajemném uspoøádání V tom jak sedí na tvém èele pták V tom jak volá dítì na matku když jdou podél barokní sochy V tom jak jede cyklista když se zpívá balada V tom jak páchnou tramvaje když zvoní loretánské zvonky

5

V tom jak se mìøí špatná elegance s okny tvých skladiš a hotelù V tom jak chutná párek ve sklepeních z dob tøicetileté války V tom jak je vroucí èeská øeè na liduprázdném námìstí V tom jak ti upíráme cenu v prodejnách gramofonových desek V tom jak jsi mrtvá na pohlednicích když zvoní listonoš V tom jak se bere míra otylým ženám jež mají jména tvých ulic V tom jak se tøpytí šunka když zapadá slunce za Petøín.............. Je nepochybné, že lidstvo od prvopoèátkù své existence nebudovalo svá sídla, chrámy a další stavby pro pouhý estetický zážitek. Vìtšina staveb v pøedhistorických a historických dobách vznikala v souvislosti s astronomickými a dalšími jevy, na které navazovalo i podchycení tušené energie. Tak vznikaly nejen menhiry, pyramidy, ale i pozdìji pøedevším chrámy a další posvátná místa. Rovnìž stavba obydlí v dávných dobách byla velmi èasto velmi peèlivì zvažována, místo pro stavbu provìøováno, zda se k nìmu neváže nìjaký negativní jev, a stejnì tak byla provìøována vhodnost stavby na tom kterém místì, jak bychom dnes øekli, z dùvodù existence geopatogenních zón. Proto vlastnì každé místo, které pøišlo do styku s lidským faktorem, je nadáno urèitým kouzlem, a negativním (bitevní pole, koncentraèní tábor popravištì, høbitov a pod.) nebo pozitivním, kterým oplývají napø. poutní èi svatá místa, ale i zámky, hrady a mìstské a vesnické aglomerace. Jakou má genius loci spojitost s cestováním a s turistikou v dnešním slova smyslu? Domnívám se, že tento terminus technicus není pøíliš èasto používán v souvislosti cestovním ruchem, ale pøesto je stavebním kamenem prùmyslového odvìtví cestovní ruch, protože právì zážitky diametrálnì odlišné od bìžného života, které tìží z kouzla novì poznávaného místa, jsou jednou z nejvýznamnìjších motivací turistù. Z výše uvedeného jako by vyplývalo, že genius loci vznikal jakoby mimodìk a bez vìdomého zásahu èlovìka. Jsem však pøesvìdèena, že tomu tak není. Od 14.století (možná i døíve) mùžeme zaznamenat významný fakt pøi stavbì šlechtických sídel. Jedná se o zapojení architektury do krajiny a vytvoøení tak vìdomì harmonického celku s vysokou estetickou hodnotou. Byl tak položen základ pro pùsobení genia loci, který byl ještì dalšími staletími zhodnocen lidskou pøítomností a obohacen historickými událostmi a v nìkterých pøípadech i novou florou a faunou. Jako pøíklad mùžeme uvést Lednicko-valtický areál, jehož dnešní podoba romantizující krajiny vznikla koncem 18. století. Tento areál patøí v Èeské republice k významným pøíkladùm harmonického skloubení krajiny s architekturou. Další zajímavostí je ekologická stabilita celého území Lednickovaltického areálu, která vznikla spolu se založením parku umìle a pøesto i po dvou stoletích je funkèní a nabízí vysokou druhovou rozmanitost flory. Lednicko-

6

valtický areál je významným pøíkladem neobyèejné invence a empatie našich pøedkù pro realizaci svých potøeb a jejich propojení s estetickými hodnotami. To dává právì takovým místùm nadèasovost a tato se stávají pøirozenì jednou z atraktivit cestovního ruchu. Domnívám se, že s problematikou spojení funkènosti a estetického vjemu ze stavby nebo architektonického øešení souboru staveb a krajiny pracovali všichni stavitelé a nepochybnì o tom hovoøí i dìjiny architektury. A vìdomì, èi nevìdomì lidstvo vytváøí fenomén genia loci, který pak pùsobí nejen na obyvatele toho kterého místa, ale nepochybnì i na jeho pøíležitostné návštìvníky. Zde bych se ráda zastavila u již zmiòované Prahy, kterou procházela historie tohoto národa, která je prodchnuta kulturním dìdictvím desítek generací a která má neopakovatelnou vlastní identitu navzdory milionùm turistù a návštìvníkù. To vše pùsobí magickým kouzlem, je neznièitelným magnetem pro její hosty a pùsobí na její obyvatele. Mnozí významní zahranièní návštìvníci vybavení zvýšenou vnímavostí tvrdí, že i její stálí obyvatelé jsou velmi podobni tomuto kouzelnému mìstu, jsou nadáni zvláštní melancholií a pùsobí velmi duchovním dojmem. Mají však patrnì na mysli osobnosti z oblasti vìdy a kultury, nikoliv osoby, které svému mìstu neprospívají a kazí staletími tvoøení genius loci, jako jsou bohužel právì ti, kteøí velmi èasto s turisty a návštìvníky vytváøejí prvotní kontakt - taxikáøi, kapesní zlodìji, ale i nevlídný personál nìkterých restaurací a hotelù. Na tomto místì je tøeba udìlat malý exkurs ke koøenùm cestovního ruchu a pokusit se zde nalézt i dùvody, které vedly naše pøedky k rozhodnutí cestovat. Pomineme-li cesty vynucené okolnostmi (rùzná poselství, diplomatické a církevní mise nebo vojenské výpravy a cesty obchodní) byly to pøedevším cesty " na zkušenou" za úèelem získání nových poznatkù a dovedností. K tomu se pomalu pøidružovaly další dùvody, které jsou i dnes hlavní motivací souèasných "cestovatelù" všech zemí. Jedná se v první øadì o naplnìní estetického vjemu, který pøináší pohled na rozmanitost reliéfu krajiny, architektura zasazená do krajiny, ale i charakter kulturního a sociálnì ekonomického zázemí zemì a další jevy, zahrnující tzv. "genius loci", duch místa - zvyky a obyèeje místního obyvatelstva vázané k místu a další doprovodné vjemy, gastronomii nevyjímaje. Proto má cestovní ruch tak úzké vazby nejen k pøírodì, hmotné kultuøe, ale i k literatuøe, hudbì, výtvarnému a užitém umìní a v neposlední øadì k duchovním hodnotám zemì. V této souvislosti je tøeba zmínit pùsobení tzv. svatých míst, které se posléze stala místy poutními. Jedná se o zvláštní historickou kategorii turistiky. Kromì putování na svatá místa do Jeruzaléma a Palestiny støedovìk vytvoøil neobyèejnou sí svatých míst, která byla hojnì navštìvována poutníky. Dokonce tato

7

skuteènost byla èasto pøedmìtem kritiky souèasníkù. V pozdìjších dobách spjatých s obdobím baroka je to pøedevším pou mariánská. Celá Evropa, ale i Latinská Amerika je uchvácena mariánským kultem, staví se mnoho kostelù zasvìcených Pannì Marii, dokonce jsou vydáváni prùvodci a speciální mariánské atlasy, pøedchùdci dnešních propagaèních brožurek. Je tak vytváøen v dnešní terminologii urèitý produkt cestovního ruchu a je položen základ tzv.církevní turistice, která je významnou souèástí spektra turistické nabídky každého státu. Hlavní motivací pro vysokou návštìvnost tìchto míst byly pøedevším legendy o zázraèném pùsobení Panny Marie - to jest povìtšinou programové vytváøení pùsobení genia loci. Krásným, asi nejznámìjším pøíkladem jsou francouzské Lurdy, jejichž zázraèná voda je nejlepším turistickým lákadlem tamního kraje a znamená pro toto místo neobyèejný ekonomický pøinos. I v Èeské republice je nìkolik významných lokalit známých jako cíle církevní turistiky. Za ty nejznámìjší mùžeme jmenovat Velehrad a Svatou Horu v Pøíbrami. Genius loci je však spjat i s pøírodou, kde v souladu s krajinným reliéfem jej vytváøí kulturní památky napøíklad v podobì drobné architektury, jako jsou zvonièky, køíže, kaplièky aj. A jak je to v souèasnosti s geniem loci? Lze jej znièit, vydýchat? Domnívám se, že nikoliv, pokud místo, kde genius loci pùsobí, neznièí fyzicky živelná nebo jiná katastrofa. Lze jej pouze nevidìt pro špatné zacházení nebo pro množství lidí, kteøí jej chtìjí nasát a uchopit. Cestovní ruch ve mìstech, malých lokalitách na místì jednotlivých památkových objektù, ale i v pøípadì geograficky zajímavých míst tìží z genia loci. Pøemíra návštìvníkù zákonitì tento neviditelný charakter - kouzlo místa nièí. Je to zpùsobeno narušením ustálených sociálnì ekonomických vazeb místního obyvatelstva k lokalitì a tím i zpøetrháním pùvodní funkce místa a jeho historického kontextu k širšímu okolí. To zákonitì zpùsobuje nesoulad mezi skuteèným obsahem navštíveného místa a pohledem návštìvníka. Místo pak mùže ztratit svou hodnovìrnost (vìtšinou propagovanou v tiskových materiálech). Ve vnímání genia loci však hraje roli psychologie, se kterou velmi obratnì mohou pracovat pracovníci v cestovním ruchu a která je pøedmìtem studia škol zamìøených na cestovní ruch. Protože jsem státní úøedník, urèitì se ode mne oèekává nejen znalost problematiky a vyjádøení názoru, ale pøedevším urèitá vize jakým zpùsobem zajistit, aby místa, která oplývají geniem loci, nebyla devastována, ale naopak hýèkána a budována jako velmi vzácný artikl, bez kterého by cestovní ruch nemohl existovat. Protože genius loci je pøedevším spjat s kulturním a pøírodním dìdictvím, je zcela na místì, abych zde pøipomnìla alespoò èást podpùrných programù, které

8

tyto hodnoty pomáhají zachránit. Jsou to programy Ministerstva kultury, Ministerstva životního prostøedí a Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje ve svém programu obnovy venkova možnost rekonstrukce sakrálních staveb a drobné architektury v intravilánech obcí. Urèité možnosti skýtá i nᚠprogram Státní podpory cestovního ruchu, který pøedevším ve svém prvním podprogramu urèeném obcím se statutem lázeòského místa umožòuje finanèní dotaci pro regeneraci místa (napø. lázeòské kolonády, úprava okolí léèivých pramenù vod apod.). Vzhledem k tomu, že jsme si vìdomi významu historických památek pro rozvoj cestovního ruchu, je tato skuteènost souèástí Sektorového operaèního programu cestovní ruch, který je souèástí Národního rozvojového plánu - základního dokumentu pro vstup Èeské republiky do Evropské unie. Stejnì tak chceme postupnì pøipravit podmínky pro nový dotaèní titul Státního programu podpory cestovního ruchu, který by rovnìž sledoval cíle podpoøit regeneraci historických sídel i drobné architektury dotváøející charakter místa. Samozøejmì podmínkou všech tìchto aktivit je a bude dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje. Cestovní ruch mùže svými aktivitami významnì pøispìt k zachování kulturního pøírodního dìdictví, nebo tyto jsou jeho "výrobními prostøedky", které podle všech zákonù ekonomiky je tøeba vytváøet, budovat a obnovovat. Zároveò je tøeba nalézt i mechanismy, které zamezí jejich opotøebování èi znièení. Tímto problémem se v souèasné dobì velmi zabýváme a jeho øešení bude souèástí legislativy, která je v souvislosti s cestovním ruchem pøipravována.

PhDr. Blažena Køížová vystudovala Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor archivnictví, dìjepis. Pracovala v Èeskoslovenské akademii vìd a na rùzných místech ve státní správì, kde se vìnovala pøedevším muzejnictví, nevládním organizacím a zahranièním kulturním stykùm. V souèasné dobì je øeditelkou Odboru realizace a rozvoje cestovního ruchu na Ministerstvu pro místní rozvoj. Publikaèní èinnost je vìnována pragensiím a dìjinám umìní.

9

Genius loci a cestovní ruch Jaromír Stejskal

1. Co dìlá genius loci v cestovním ruchu? Cestovní ruch je odvìtvím obchodu, které se øídí stejnými základními ekonomickými principy jako každé jiné - napøíklad pøesné strojírenství nebo prodej obuvi. Kromì toho má však turismus nìkteré zvláštnosti - jednou z nich je fakt, že cestovní ruch obchoduje pøedevším se sny lidí. Mùžete namítnout, že to není pravda - cestovní ruch prodává pøece postele v hotelích, sedadla v letadlech, vstupenky do divadel, obìdy a veèeøe, lyžaøské permanentky, suvenýry a spoustu dalších docela obyèejných, hmatatelných vìcí. Základem pro to, aby si nìkdo všechny tyto vìci chtìl koupit, je ale sen, touha nìkam jet, nìco uvidìt, nìco prožít… bez toho snu na zaèátku by se prostì neprodaly. Bohužel pro nás, Èechy, si vìtšina lidí na svìtì pod dovolenou svých snù stále pøedstavuje proslunìnou plហu teplého moøe nebo sjezdovky pod zasnìženými štíty velehor. Moøe nemáme a Snìžka èi Pradìd mohou jen závistivì vzhlížet k alpským velikánùm. Nezoufejme však, i na nás mùže zbýt dost velký krajíc. Cestovní ruch se neustále vyvíjí a zmìny v poptávce jsou do znaèné míry ovlivnìny skuteèností, že svìt je stále menší a menší. Vzdálenosti se zkracují, televizní obrazovka vás pohodlnì zavede do nejodlehlejších koutù svìta, a co bylo vèera vzrušujícím dobrodružstvím, mìní se dnes ve fádní nudu. Zatímco pøed pár desetiletími cestovatel vystaèil s pouhým faktem, že byl nìkde daleko od domova, dnešní cestovní ruch musí nabízet jedineèné, speciální zážitky. Vzrùstá poèet tìch, kteøí jsou ochotni vymìnit turistický velkoobchod za prožitek z míst, která si uchovávají svoji atmosféru, jedineènost, svého genia loci. Genius loci pùsobí zvl᚝ silnì v místech, která lidé dlouhodobì a trvale obývají, a jsou to historická mìsta nebo kulturní krajiny. Právì krásná a zajímavá místa, pùsobící na návštìvníka svou osobitostí, jsou tím, co mùžeme ve vrchovaté míøe nabídnout. Již okøídlené heslo "památky jsou naše moøe" zní sebevìdomì a optimisticky. Ptáte se tedy, proè Èeská republika už dávno není rájem turistù? Hlavní problém tkví dle mého názoru v tom, že se cestovní ruch dosud nedokázal prezentovat jako odvìtví, které mùže historickým místùm a jednotlivým památkám významnì prospìt. Turisté jsou vnímáni jako nutné zlo a ve velké míøe vítìzí pøesvìdèení, že památky je pøed nimi nutno chránit. Podívejme se tedy nejdøíve na vztah památkových míst a cestovního ruchu z ekonomického hlediska.

10

2. Ekonomika cestovního ruchu Cestovní ruch patøí sice mezi významná odvìtví prùmyslu, ke své škodì tak ale není všeobecnì vnímán. Na rozdíl od hutnictví, elektrotechniky nebo tøeba prùmyslu masného, jejichž význam je jaksi tradiènì nepopiratelný, cestovní ruch se považuje za jakousi nadstavbu, za cosi navíc - možná podle úsloví "napøed práce, potom zábava". Tomuto nesprávnému pohledu na cestovní ruch bohužel odpovídá také jeho postavení na našem politickém a ekonomickém nebi: chybí odpovídající legislativa, statistické údaje jsou kusé, obtížnì dostupné a mají nízkou vypovídací hodnotu, vazba mezi rozvojem cestovního ruchu a územním plánováním je velice slabá. Proto považuji za dùležité zmínit alespoò ve struènosti hlavní ekonomické charakteristiky cestovního ruchu: - Cestovní ruch je v celosvìtovém mìøítku jedním z nejvìtších, ne-li vùbec nejvìtším hospodáøským odvìtvím. Ekonomika mnoha státù je na cestovním ruchu do znaèné míry závislá. V Èeské republice tomu tak naštìstí není a velmi pravdìpodobnì nikdy nebude, pøíjmy z cestovního ruchu však již dnes tvoøí významnou položku národního hospodáøství. Potenciál cestovního ruchu Èeské republiky pøitom zdaleka není vyèerpán a lze pøedpokládat, že hospodáøský obrat tohoto odvìtví se mùže nìkolikanásobnì zvýšit. - Hlavní výhody cestovního ruchu jako hospodáøského odvìtví mùžeme spatøovat v jeho dlouhodobém nepøetržitém nárùstu, který výraznìji neohrozily ani výkyvy celosvìtové ekonomiky jako celku, a v mimoøádné stabilitì, která v období posledních tøí dekád pouze lokálnì a krátkodobì podléhala vlivùm pøírodních katastrof a politické nestability. - Pravdìpodobnì nejpøitažlivìjší na cestovním ruchu je velice pøíznivý pomìr mezi velikostí vstupními investicemi a mírou pøidané hodnoty, mìøitelný také rychlostí návratnosti investic. Tento ukazatel mùže být mimoøádnì zajímavý napøíklad z pohledu památkové péèe - èas potøebný na obnovu èasto rozsáhlých památkových souborù se mùže díky cestovnímu ruchu podstatnì zkrátit. - Cestovní ruch je významným faktorem regionálního rozvoje - na rozdíl od øady jiných odvìtví vìtšina vytvoøené hodnoty zùstává v místì, kde vznikla. Regionální význam cestovního ruchu podtrhuje také fakt, že pro nìkteré regiony naší republiky je cestovní ruch hlavním odvìtvím, na nìmž staví svùj budoucí ekonomický a sociální rozvoj. - Cestovní ruch nepodléhá tolik pravidlùm hospodáøské soutìže jako vìtšina ostatních prùmyslových odvìtví: vznik nových trhù nemusí znamenat úpadek èi zánik trhù existujících. - Význam marketingu je v cestovním ruchu ještì vìtší než u vìtšiny ostatních prùmyslových odvìtví: základní životní potøeby si nakonec vždy

11

obstarat musíte, na dovolenou do Krkonoš ale jet nemusíte a urèitì tam nepojedete, pokud jste o nich nikdy neslyšeli. Marketing cestovního ruchu se tedy do znaèné míry kryje s marketingem mìst a regionù, oba sledují shodné cíle a mohou se navzájem úèinnì podporovat. Uvedený pøehled nastiòuje široký rámec možností, které se pro spolupráci památkové péèe a rozvoje cestovního ruchu nabízejí. Dùležité bude definovat oblasti spoleèného zájmu, správnì vymezit kompetence, vytvoøit úèinné pracovní metody a postupy a hlavnì nalézt dostatek dobré vùle ke spolupráci.

3. Genius loci, cestovní ruch a plánování Turisté - návštìvníci našich historických mìst hledají pøedevším jedineènost místa a autentiènost zážitkù. "Skuteèný svìt " èi "opravdový život" jsou tím, o èem sníme, co chceme nacházet, objevovat a poznávat - a za co jsme ochotni utrácet peníze. Silné prožitky, které jako svìdkové èi dokonce úèastníci autentických situací a dìjù prožíváme, umožòují pozitivní identifikaci s navštíveným místem a vytváøejí pocity krásy a bezpeèí, které nás obohacují a ukládají se hluboko do pamìti. Naplnìním snù a tužeb je jejich zhmotnìní, právì proto je požadavek na autentiènost zážitkù pro úspìšný rozvoj cestovního ruchu tak podstatný. Jen stìží mùžeme snít o snu - proto návštìva míst, ze kterých se jejich duch vytratil a zùstala pouze kulisa promìnìná v karikaturu sebe sama, bývá èasto frustrující, by byla kulisa sebekrásnìjší a vìrnì podobná naší pùvodní pøedstavì - snu. Požadavek autentiènosti se zaèíná v poslední dobì stále více promítat také do metod památkové ochrany. Napøíklad pøi vyhlašování památek svìtového kulturního dìdictví je zøetelný posun od prosté ochrany památek hmotné povahy k ochranì genia loci, tradièního zpùsobu života v urèitém místì. Snad nejlepší pøíklady lze nalézt v Asii - jde napøíklad o ochranu tradièních øemeslnických dílen v laoském Luang Prabangu èi jedineèné ekosystémy rýžových polí v jižní Èínì. Pro úspìšné plánování cestovního ruchu v tak citlivých místech, jakými historická mìsta èi chránìné krajiny nepochybnì jsou, je nezbytné správnì stanovit jejich únosnou ekologickou zátìž. Nejedná se pøitom pouze o zajištìní potøebné infrastruktury - od parkoviš a odvozu odpadkù po nabídku ubytovacích a stravovacích zaøízení, ale ve stejné míøe také o zajištìní sociálních vazeb, spoèívající pøedevším v pochopení odlišného vnímání místa jeho obyvateli a návštìvníky. Turisté se snadno mohou stát zároveò ekonomickou nezbytností a prokletím. Tento stav potom hrozí rychlým úbytkem autentiènosti a degradací prostøedí 12

genius loci se vytrácí, místo pøestává vzbuzovat pozitivní emoèní prožitky, vytrácí se z nìj pocit pohody a bezpeèí, "jedineèné" se stává "obyèejným". Negativní trendy tohoto typu lze v markantním mìøítku pozorovat napøíklad na turisticky intenzivnì využívaných èástech pobøeží Støedozemního moøe, kde jsou navíc vìtšinou spojeny s trvalým poškozením životního prostøedí. Odstrašující pøíklady mùžeme ale najít také u nás - napøíklad pražská Královská cesta, Èeský Krumlov nebo podhradí Karlštejna. Hlavní úkol v turisticky exponovaných lokalitách spoèívá nepochybnì v zajištìní trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Stanovit meze únosné ekologické zátìže území a urèit potenciál rozvoje území z hlediska cestovního ruchu by mìlo patøit k základním plánovacím postupùm všude tam, kde cestovní ruch ovlivòuje život mìsta èi krajiny. Zdaleka se pøitom nejedná pouze o stanovení systému omezení, limitù a zákazù - v Èeské republice je zatím jen nìkolik historických mìst, kde je nutné cestovní ruch pøísnì regulovat, v drtivé vìtšinì našich mìst by se mìlo plánování soustøedit na podporu rozvoje vhodných forem cestovního ruchu. Vìtšina našich historických mìst pùsobí spíše jako Šípkové Rùženky, které je teprve potøeba najít a probudit (pozor: v tom hledání a probouzení samotném se mùže skrývat mnoho jedineèných turistických pùvabù!), než jako dámy velkého svìta, které musí dotìrné nápadníky odhánìt. Témìø všechna èeská mìsta mají obrovské rezervy ve využívání svého potenciálu památek pro potøeby cestovního ruchu a naopak ve zhodnocování pøínosù cestovního ruchu ve prospìch údržby a obnovy památek. S malou mírou nadsázky lze øíci, že genia loci našich mìst je nutné nejprve objevit, teprve potom ho mùžeme zaèít chránit. Genia loci samozøejmì nelze naplánovat, avšak volbou správných plánovacích metod je možné vytvoøit podmínky pro to, aby se silnìji projevoval. Dùležité je hlavnì zaèít. Uplatnìní oboustrannì výhodných forem spolupráce památkové péèe a cestovního ruchu rozhodnì nabízí jedineènou šanci pro rozkvìt a prosperitu mnoha èeských mìst.

Ing. Jaromír Stejskal vystudoval stavební fakultu Vysokého uèení technického v Brnì. Pracoval jako projektant v rùzných projektových organizacích a jako výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury, posléze v Ústavu územního rozvoje v Brnì. V souèasnosti je spoluvlastníkem a jednatelem projekèní a konzultaèní spoleènosti SAURA, s.r.o. Je autorem øady èlánkù a nìkolika publikací v oboru urbanismu a dopravního inženýrství.

13

Duch místa aneb místa duchù Radim Gill Spojíme-li památkové místo s geniem loci a hledáme-li poté jeho význam pro cestovní ruch, okamžitì se objeví otázky, s nimiž si mnohdy nevíme rady: Nakolik je rozhodující stav a význam nìjaké stavby nebo umìlecké památky a nakolik rozhoduje projev jejich génia, ducha, tedy její symbolická hodnota, to, zda reprezentuje originalitu idejí, genezi dìjin, svìtskou moc, zbožnost, myšlenky a hodnoty? Památková místa vzbuzují v turistech zvìdavost a touhu je spatøit, porozumìt jim a setkat se s nimi tváøí v tváø. Ptejme se proè! Je zøejmé, že zážitky a dojmy turisty a návštìvníka jsou založeny nikoli na vnímání fyzické existence a podstaty dané památky, ale na vnímání dojmu a pocitù, jež v nás památkové objekty a místa vyvolávají. Podstatou funkce cestovního ruchu je opravdu konzumace požitkù, vstøebávání vjemù a uspokojování tužeb. Platí také požadavek "vitality", tedy jakési živosti památkových míst. Láká to, co žije, kde se pracuje, kde se bydlí. Loosova vila po rekonstrukci byla mnohými považována za jeden z nejlepších produktù Prahy - Kulturního mìsta r. 2000, jediné, co se tam však loni dalo dìlat, bylo chodit v pantoflích a pomalu upíjet (cit.). Vila Tugendhat v Èerných Polích v Brnì je nepochybnì monument moderní architektury, návštìvy v každou celou hodinu ji však neoživují, naopak, již pøi druhé návštìvì musí turista pociovat vìtší èi menší deziluzi, technici možná až depresi, ze souèasného využití a také stavu objektu. V domì Anny Frankové v Amsterdamu se také nebydlí, ale ten dùm žije, cítíme to v parteru i v poschodích a není to jen díky nekoneèným øadám turistù a souèasné, ètenáø nám promine, konjunktuøe památníkù holocaustu. Trochu jsme si zvykli na pojem genius loci. Propagaèní materiály mnoha turistických destinací a atraktivit pracují s výrazem genius loci. O Praze jako o místu s geniem loci byla popsána spousta stran. Avšak skuteènost je složitìjší. Která památková místa s geniem loci jsou u nás významná z pohledu cestovního ruchu, zejména toho mezinárodního? Øeknìme, stará Praha jako celek. Dobøe. Z nìj potom nìkteré èásti - Malá Strana, Kampa, Hrad, Židovský høbitov? Urèitì. Staromìstské námìstí s orlojem? S velkou pravdìpodobností. Další? Už si nejsme zcela jisti. Jak je to možné? Je to opravdu tak? Nechce se tomu vìøit. Setrvaènost a devalvace pojmu genius loci nás nutí hledat dále. Klidnì bychom teï øekli - Telè, Èeský Krumlov, Litomyšl, Lednice, pøípadnì další, ale "ruku na srdce", jedná se o památková místa s geniem loci? Nejsou to jen mimoøádnì zdaøilé a kvalitní projevy urbanismu, mìstské a krajinné architektury? Pøi vší úctì k tìmto a dalším perlám naší turistické nabídky máme na minimální pochybnosti právo.

14

Zbourání rozsáhlého židovského ghetta v Praze na konci 19.století bylo skuteènì na "Bestia triumphans" (cit.). Možná zde dnes mohlo být unikátní ghetto, skanzen, ve kterém by netekla teplá voda. Jeho genius loci by byl ryzí a lákal statisíce turistù roènì, stejnì jako dnes samotná synagoga a høbitov. Ale na druhé stranì vzniklo nìco tak kvalitního, jako je secesní Josefov. Co se tedy stalo? Èlovìk svým zásahem odstranil èást souboru památkových objektù, snížil genius loci ve jménu vyšší kvality. To zøejmì svìdèí památkám, které mají ambice být atraktivitami nebo dokonce destinacemi. Asi se lze shodnout s primátorem Kaslem, který v této souvislosti konstatuje: "Chodit na Malé Stranì na suchou latrínu je velmi ortodoxní zpùsob pøístupu k památkám" (cit.). Výše uvedené, dle našeho soudu, kvalifikuje k vyslovení tvrzení, že genius loci sám o sobì není pro cestovní ruch pøínos. Jsou totiž místa, která mají genius loci a prokazatelnì nejsou turistickými taháky. Nechoïme daleko a podívejme se na vyšehradskou skálu. Pøi tomto pohledu lze dnes opravdu žasnout, místo s takovým duchovním potenciálem, které se pøímo nabízí, aby bylo dramaticky pojato jako jeden z nosných turistických bodù vnitøní Prahy, místo, které má všechny znaky úspìšné atraktivity a navíc nezpochybnitelný duch místa, dnes turisticky spí. Pøíkladù je více, a buïme spravedliví, nejen u nás. Pøi turismu obecnì totiž nejde jen o genius loci. Cestovní ruch je ekonomické odvìtví. Je to služba lidí pro lidi. Jako taková má na jedné stranì vysokou pøidanou hodnotu a na druhé stranì se vyznaèuje vysokou pomíjivostí. Jde o podnikání v reálném èase. Jde o pøístupy a vytváøení linek do podvìdomí lidí, protože jen s "géniem" v podnikání v cestovním ruchu nelze vystaèit. Rozhodne turista -návštìvník zákazník. S pragmatismem, jen jim vlastním, to pochopili Amerièané. Málokdo z nás "cestovatelù" ví, která je nejnavštìvovanìjší turistická destinace na svìtì? Je to Disneyland na Floridì. To místo, kromì toho, že tam odjakživa rostly pomeranèe, nemìlo vùbec nic. Má dnes genius loci? Nebuïme bláhoví. Je to koncentrace zhmotnìlých snù a idejí dìtí a jejich rodièù ve 20. století a továrna na jejich komerèní využití. Jistì, skoro to sem nepatøí, ale je tøeba si uvìdomit, že za komerèním úspìchem turistických destinací stojí vždy koncepèní a organizaèní práce. Mají-li tyto navíc genius loci, je úspìch neodvratitelný. V této souvislosti si dovolme nepochybovat o úspìchu nové evropské turistické destinace v Karpatech v Transylvánii a její rozvojové koncepce, založené na Drákulovì duchu. Mnohým památkovým místùm u nás pøejme jen zlomek podobných koncepèních úvah a vykonané práce. To nás dovádí k úvaze, zdali je genius loci památkovým místùm "implantovatelný". Asi ano. Je genius loci nìco, co nevzniká jen historickým vývojem, ale jako reflexe souèasných celospoleèenských trendù? Zdá se, že ano. Pøíklady? Stonehenge. Macchu Picchu. To jsou místa, kde se dlouhá léta nic nedìlo. Dnes jsou to turistické destinace svìtového významu. Co se to s nimi stalo? Jak? Kdy?

15

A zde se opravdu nabízí odpovìï - v poslední dobì získala, a tak, èi onak, pøirozenì (reflexe celospoleèenského pohybu), èi umìle (vìdomým managementem destinace), jistou duchovní nadstavbu, která již má velmi blízko k tomu, jak chápeme genius loci. Doba nám nahrává. Zdá se, že poslední dekády 20. století akcelerovaly pøinejmenším v Evropì rychlý rozvoj terciálního sektoru. Dynamika tohoto sektoru je dle všech dostupných pramenù obrovská a rùstová køivka odvìtví ještì nekulminuje. Je obrovskou šancí a zároveò výzvou pro všechna místa, která dnes "nosí" pøívlastek památková, hledat, nalézat a uvolòovat skrytý potenciál spoèívající ve využití jejich genia loci. Je to nepochybnì jedna z cest, jak øešit souèasný nedostatek kapacit a zdrojù v oboru památkové péèe. Personální i finanèní kapacity památkových ústavù dnes zdaleka nestaèí na zajištìní prùzkumu a øádné dokumentace památkovì chránìných objektù. Obory památkové péèe a historie architektury - a s nimi i my - pøichází, èasto jednou provždy, o množství cenných poznatkù a dokladù pùvodní podoby památek. Pøíèinou je zejména nedostateèná kapacita a omezené finanèní možnosti památkových ústavù. Na neuspokojivém stavu se však podílí i malý zájem, který prùbìžnému úniku nenahraditelných informací vìnuje odborná veøejnost. Cestovní ruch, jako forma jistého "promotion" genia loci, je jednou, skoro se chce se øíct skvìlou, možností, jak tuto disproporci snížit. Fenomén genia loci má totiž význam jen tehdy, je-li využíván. Dìlejme to. Neprodávejme turistùm objekty, ale jejich ducha! To je základní pravidlo marketingu. Prodávat produkt na základì cílenì vytváøeného povìdomí o produktu. Zasáhneme tak mnohem širší okruh spotøebitelù. Jestliže genius loci je danému místu je implantovatelný, je legitimní rovnìž úvaha o tom, zdali mùže památkové místo o genius loci pøijít ? Již bylo uvedeno, jak vlastnì vzniká genius loci. Historicky - jakoby sám od sebe a také pùsobením lidského faktoru. Ale jak tedy zaniká genius loci? Nabízí se odpovìï, že genius loci nemùže zaniknout. Vytvoøí se, nebo je vytvoøen a zùstává. Skuteènost je opìt složitìjší. Zanikne-li fyzická podstata vìci, zaniká genius loci, to je zøetelné a dokazuje to tøeba 7 starovìkých divù svìta. Zùstal jediný, dnes s pøesvìdèivým geniem loci, a stal se prvoøadou egyptskou destinací svìtového významu. Co se stalo se zbytkem? Fyzicky pøestal existovat a s ním zanikly i projevy jeho génia, i když se jistì najdou filosofové, kteøí se s námi o tom budou pøít. Co se však stane, pokud objekt, stavba fyzicky nezanikne? Zanedbáme-li péèi o památkový objekt, pøijde o genius loci? Zdá se, že nikoli. Co je však velmi pravdìpodobné, je proces postupného zanikání obecného povìdomí o daném místu, pokud zanedbáme péèi o jejich génia v oné nadstavbové rovinì. Jistá kultivace duchovní nadstavby objektù, a už je vrozená èi získaná, vždy s ohledem na souèasné trendy a spoleèenský pohyb, je dle našeho názoru legitimní a pro komerèní úspìch nezbytná.

16

A koneènì - pøi pohledu dovnitø se nám mùže zdát, že opravdu ne vše je v poøádku. Støedovìké francouzské statky, malebná støedomoøská mìsteèka se staletou historií a koneckoncù i zmínìný dùm Anny Frankové z doby nedávno minulé jsou vitální objekty. Žijí a pracují v nich lidé a navíc, dýchá z nich historie, tím jsou turisticky atraktivní. V Amsterdamu mimoto najdeme brilantní ukázky komerèního, ale veskrze humánního využití genia loci. Nevíme, nakolik je Prinsengracht è. 263 památkovì chránìn, koneckoncù je to dùm jako tisíce jiných, je ale patrné, že naše památkové objekty, které mají ambice být turistickými atraktivitami, se v tomto kontextu jeví jaksi strnule a málo živé. Až na výjimky, Pražský hrad je jejich dokonalým pøíkladem, se v nich nebydlí, nežije a nepracuje. Co tedy ještì dobøe neumíme? Nabízí se odpovìï. Památkové objekty nežijí a my jsme se nenauèili v nich žít. Jako bychom mìli systém památkové ochrany objektù pøeregulovaný. Pøesnìji, pøi pohledu zvenèí se mùže zdát, že jej máme zamìøen jednostrannì. Jsme opravdu dùslední pøi opravì a údržbì fyzické podstaty vìci. Tato dùslednost však vede ke konzervaci. Rezignovali jsme již na rozvoj? Nechybí nám náhodou systematické pøístupy k "údržbì" a rozvoji duchovní podstaty památek? Pøimluvme se za spoleèné postupy. Památky a turisté mají k sobì tak blízko, jak jen to je možné, synergické efekty se nabízejí na støíbrném podnose. Zvednìme a oživme je. Dìlejme všechno pro to, aby nám ti, co pøijdou po nás, nemuseli spílat, že jsme z míst s duchem udìlali místa duchù. Praha, Brno Srpen, 2001 Literatura: • Monumenty, Manfred Brocks a kol. 1985, èesky 1. vyd. Fortuna Praha 1993 • Svìtové dìjiny I a II, Vratislav Èapek, Fortuna Praha 1993 • www.trafika.cz - Michaela Matuštíková, rozhovor s Janem Kaslem, nedatován, (cit) - doslovné citace J.K.

Ing. Radim Gill absolvoval stavební fakultu Vysokého uèení technického v Brnì. Pracoval v rùzných projekèních kanceláøích. V souèasné dobì je øeditelem divize prostorového plánování a námìstkem generálního øeditele spoleènosti DHV CR. Pùsobí jako øeditel projektù v oboru prostorového a strategického plánování a jako konzultant mj. v oblasti cestovního ruchu.

17

Øízení turistického ruchu v historických mìstech Dr. Aylin Orbasli

Úvod Pøi hodnocení historických mìst a obcí jako turistických destinací je hlavní pøedností historických mìst fyzický inventáø historických budov, souhrnná topologická hodnota mìstské krajiny a mìstského prostoru spolu s životem mìsta a èinností èlovìka. U všech tìchto hodnot, které dávají místu jeho význam a dùležitost, je nebezpeèí, že budou navždy ztraceny nebo znièeny, nebude-li turistický ruch citlivì øízen. Je známo, že návštìvníci poškozují historické budovy, ulice a námìstí, nebo mìstskou krajinu nièí nadmìrné davy a poškozují ji poèty lidí i hustá doprava. Ale skuteènì nevratné škody historické struktuøe zpùsobují neuvážené projekty rekonstrukcí a kapitalizace historického dìdictví s cílem dosáhnout rychlého zisku. Místní obèané se stìhují z historických a turistických zón, protože zde již nechtìjí a ani si nemohou dovolit bydlet; dochází k narušení jejich soukromí a kulturního prostoru, dráždí je turisté, hluk a komerèní aktivity. V konzervativních a tradièních mìstech se turistický ruch inherentní mìstskému prostoru mùže stát pøímou hrozbou soukromí. Historické mìsto obsahuje soubor hodnot, vycházející z inventáøe budov, historických i jiných asociací a z života v tomto prostøedí. Turistický ruch hraje urèitou úlohu nejen v zachování mìstského dìdictví, ale i v pokraèování mìstské kultury. Význam turistického ruchu pro mìstskou památkovou péèi je finanèní i jako impuls pro oživení zájmù a získání podpory. Pokud má turistický ruch jasnì stanovené cíle, stává se zdrojem finanèních prostøedkù, a to jak v propagaci historických zón, tak i v tom, že stimuluje k záchranì památek a také tuto práci umožòuje. Minimalizace dopadù a maximalizace prospìchu z turistického ruchu závisí na organizaci turistického ruchu a turistických atrakcí v historických mìstech a na øízení styèných ploch mezi návštìvníky a prostøedím. Pro øízení mìsta je nutné strategické plánování a dùkladné pochopení jak mìstské morfologie, tak i jeho prostorových a sociálních vztahù. Tlaky turistického ruchu na historická mìsta jsou dvojího druhu: • dopad na historickou strukturu a s ní spojené relativnì køehké obytné prostøedí mìst; 18

• tlaky na "živoucí" mìstské prostøedí. Úspìšné øízení turistického ruchu v historickém prostøedí proto naráží na vzájemnì protikladné požadavky: • naplòování potøeb turistické kultury a souèasnì i kultury místní; • udržování kvality mìstského prostøedí i pøi velkém poètu turistù. A již chceme rozvíjet turistický ruch nebo lépe zvládnout již existující pøíliv turistù, je tøeba si odpovìdìt na dvì klíèové otázky: • Co chtìjí turisté? • Co chtìjí místní obyvatelé? Odpovìï na první otázku pravdìpodobnì bude, že chtìjí vidìt skuteèná a živá mìsta a odpovìï na otázku druhou, že chtìjí kvalitní život. Má-li mít strategie øízení návštìvníkù úspìch, musí oba tyto faktory udržovat v rovnováze, snažit se úspìšnì naplnit oba cíle a zajistit, aby turistický ruch mìl trvalý charakter. Zavádìní strategií úspìšného øízení je možné analyzovat ze tøí následujících úhlù pohledu: 1. Strategie pro interpretaci 2. Strategie plánování 3. Metody zlepšování

1. Strategie pro interpretaci Orientace Pøedpokládáme- li, že vìtšina návštìvníkù je ve mìstì poprvé, potom musí být prvoøadým zájmem vytvoøení kladného dojmu z daného mìsta, a dále jim poskytnout základní informace a orientaci. Proces èi metoda pro poskytování základních informací a informací pro orientaci ve mìstì budou souèástí strategie øízení a smìrování návštìvníkù tím, že jim ukážete cestu k zajímavým místùm a budete øídit jejich zážitky. V historických mìstech existuje celá øada takových metod a prostøedkù. Nesmí ale dané lokalitì a jejímu každodennímu životu pøekážet a mají-li být úspìšné, návštìvník se díky nim musí cítit, jako by k mìstu patøil, a nikoliv jen jako pozorovatel.

19

Informace Cílem interpretace by mìlo být poskytnutí dostateèného množství informací, aby se návštìvník s daným místem øádnì seznámil. Kvalita interpretaèních nástrojù a informace, které poskytují, mají zásadní význam pro lepší pochopení a úctu k dané lokalitì. A navíc v konkurenèním prostøedí, kde lidé stále více cestují, je nekvalitní nebo nedostateènì kvalitní interpretace prostì nepøijatelná. Interpretace rovnìž slouží jako nástroj øízení, protože hlubší pochopení vede k úctì a lepší péèi o prostøedí. Návštìvník nesmí být zahlcen pøedkládanými informacemi, a nesmí také odvádìt jeho pozornost od stávajících hodnot lokality. Klíèové úvahy spoèívají v tom, kolik informací se má návštìvníkovi pøedložit, jakou metodou tak uèinit a zda je zvolená metoda vhodná pro dané okolí a pro mìstský charakter prostøedí. V muzeích k interpretaèním nástrojùm patøí ukazatelé smìru, popisky a nahrané komentáøe. Obdobné nástroje se stále více uplatòují i v mìstském prostøedí. Aèkoliv pro hlavní budovy mohou být vysvìtlující popisky užiteèné, v pøíliš velkém poètu nejenom že vytváøejí muzeální atmosféru, ale také snižují hodnotu míst, která takto oznaèena nejsou. Nahrané komentáøe èi obdobné interpretaèní prostøedky na stranì druhé izolují návštìvníky od daného místa a marginalizují bohatou urbánní a lidskou dimenzi mìst. Ve mìstì totiž návštìvníci mají tu unikátní pøíležitost vnímat, vcítit se, chápat, prožívat a být souèástí urbánního života. Interpretace pøedstavuje citlivou rovnováhu mezi poskytnutím dostateèného množství instrukcí, nezjednodušováním prožitkù a ponecháním volnosti návštìvníkùm, aby mohli sami odhalovat složitost mìstského prostøedí. Èasto existuje prostor pro imaginativnìjší pøístup, který by dal návštìvníkùm pocit, že mohou nìco objevovat, než jen vyvìsit ukazatele a vyznaèit trasy. Ukazatele, znaèky K interpretaèním prostøedkùm v mìstských centrech patøí smìrové tabule, informaèní panely a desky na budovách, doplòované informaèními tiskovinami jako jsou mapy, letáky a prùvodci. Smìrové a informaèní tabule jsou úèinným nástrojem plánování, používaným k upozornìní na zajímavá místa a nasmìrování návštìvníkù. Smìrová tabule k hlavní katedrále mùže souèasnì obrátit pozornost návštìvníkù napøíklad na ménì známé muzeum. Neexistence smìrových ukazatelù zase na druhé stranì pomáhají omezit tlak na pøíliš exponovanou lokalitu. Ukazatelé a informace musí být pøedevším citlivé k danému místu a návštìvníkovi poskytnout zøetelné ohnisko pozornosti. Urbanista má k dispozici i další nástroje interpretace a orientace, vèetnì tras

20

pro pìší s lákavými výhledy ulicí. Prùhledy èi letmo zahlédnuté památky nebo dùležité budovy nebo památky a ulice ohleduplné pro pìší vedou návštìvníka mìstskými prostorami a dávají mu pocit objevitele. Pøi smysluplném využívání je prostor více cenìn. Tržištì, využívané jako parkovištì, si nikdo patrnì nepovšimne, kdežto námìstí upravené pro pìší se mùže stát dùležitým místem, kde se návštìvníci budou chtít zdržet. Návštìvnická centra Návštìvnická centra jsou specifickým bodem pro návštìvníky historického mìsta a jsou-li vhodnì umístìna, mají i propagaèní hodnotu. Mìstské muzeum nebo návštìvnické centrum èasto pøebírá roli historické interpretace historické èásti mìsta. Návštìvnické centrum je také významnou pøíležitostí pro poskytnutí informací a zamìøení pozornosti zákazníkù na øadu kulturních a zájmových aktivit, o kterých návštìvníci tøeba vùbec nevìdí. Pøi peèlivé organizaci mohou návštìvnická centra sloužit jako tìžištì kultury nejenom pro návštìvníky, ale i pro místní obyvatele. Trasy, stezky Nauèné trasy èi stezky po chránìných památkách jsou pøínosem pro management návštìvníkù, protože omezují tlak na nejpopulárnìjší zóny a prodlužují dobu, kterou návštìvníci stráví ve mìstì tím, že: • zvyšují cirkulaci návštìvníkù; • umožòují návštìvníkùm odhalovat a obdivovat i jiné aspekty mìsta; • zajišují návštìvnost památek mimo centrální lokality. Využití mìstských hradeb jako trasy pro pìší je možností, jak poskytnout návštìvníkùm nový pohled na mìsto. Trasy mohou být využívány pro prohlídky s prùvodci, které pøi správné organizaci umožní návštìvníkùm lépe a do vìtší hloubky pochopit dané místo. Tyto trasy musí být v každém pøípadì voleny velmi citlivì, aby nebránily životu místních obyvatel.

2. Strategie plánování Plánované využívání území V Evropì pøevažující stávající model historických center zahrnuje komerèní, administrativní a obytné funkce, lehký prùmysl, zábavu a aktivity pro volný èas. 21

Vìtšina tìchto funkcí se úzce prolíná, což je souèást unikátní kvality historického mìsta. Odpovìdné orgány územního plánování mohou také regulovat využití území nájemními smlouvami a územním plánováním. Cílené využívání prázdných pozemkù a zmìny v jejich využívání ze strany územnì plánovacích institucí, vèetnì charakteru a rozmístìní nových funkcí v souvislosti s cestovním ruchem, hrají dùležitou roli pøi zajišování a udržování kvality života. Rozmístìní služeb a zaøízení nepochybnì determinuje dopravní modely. Odstranìním nìkterých služeb nebo oblíbené atrakce z pøehuštìné oblasti takovému místu citelnì odlehèíme, a naopak jejich pøesunutím o kousek dál pomùžeme zatraktivnit i jinou èást mìsta, nemluvì o rovnomìrnìjším rozložení zatížení. Pokud nevyužívaný prostor, námìstí nebo park zatraktivníme novým zaøízením, vybavením nebo napøíklad výstavou, tak to rovnìž výraznì pomùže rovnomìrnìjšímu rozložení zatížení; zde ovšem nesmíme zapomenout na aktivní propagaci. Využívání námìstí nebo køižovatek tras pro pìší vytváøí atraktivní prostøedí v mìstské struktuøe, probouzí objevitelského ducha u návštìvníkù a je pøíležitostí pohybovat se mezi místními obyvateli. V reakci na tlaky turistického ruchu musí být územní plánování a pøidìlování prostor pro rùzné funkce tìsnì provázáno se stávajícími cíli místních plánù na využívání území a musí zohledòovat místa, ve kterých je fyzický tlak nejvìtší. Je tøeba rozhodovat uváženì a hledat citlivou rovnováhu. Napøíklad koncentrací turistických funkcí do centra se obytné zóny stávají klidnìjší, ovšem na druhé stranì plošné rozšíøení turistického ruchu umožní rozšíøit výhody plynoucí z cestovního ruchu na vìtší èást mìsta a odlehèit nejvíce zatìžovaným místùm. Otvírací doba kulturních a zájmových akcí a maloobchodní aktivity jsou determinujícím faktorem pro využití mìstských prostor a vytížení v konkrétní dobì a mohou napomoci tomu, že historické mìsto nebo jeho èást bude pøitahovat návštìvníky delší dobu. Komerèní aktivity Turistická atrakce nepochybnì podporuje komerèní aktivity. Øízení a rozmístìní komerèních aktivit je dalším zpùsobem øízení a vedení turistù na konkrétní místa, kde jejich potøeby mohou být co možná nejlépe naplnìny. Nedoceòovaná turistická atrakce se mùže stát pøitažlivìjší v okamžiku, kdy se u ní zlepší nákupní možnosti. Obchodní aktivity v historických ètvrtích rovnìž napomáhají pøirozenému pokraèování tradice v místních øemeslech. Je ovšem tøeba si uvìdomit, že kulturní dìdictví je dùležitìjší než komerèní a ekonomický zisk, a tyto aktivity musí být pøimìøené kvalitám historické oblasti a citlivì na nì reagovat. Budou-li turistických komerèní služby koncentrované v

22

urèité zónì, bude možné je doplnit i dalšími zaøízeními a službami se zamìøením na cestovní ruch. Na druhé stranì ovšem musí být komerèní aktivity zamìøené na cestovní ruch v rovnováze s potøebami místních obyvatel a musí odpovídat danému místu. Zavedené místní komerèní aktivity jsou souèástí kontinuity v mìstském prostøedí, a koncentrace komerèních aktivit zamìøených na cestovní ruch je èasto na úkor místní komunity a charakteru prostøedí. Prùèelí obchodù Charakter, tvar a forma prùèelí obchodù a štítù rovnìž hraje dùležitou roli pøi zvyšování nebo naopak oslabování unikátních kvalit historické lokality. Záleží tedy na místních orgánech, aby usmìròovaly velikost, barvu a tvar vývìsních štítù a prùèelí obchodù. Doprava Dopravní zácpy, problémy s parkováním a pøíjezdem jsou bìžnì oznaèovány za nejvìtší problémy v historických mìstech, a nìkdy i za hrozbu pro integritu a pøitažlivost historického prostøedí. Plánování a øízení dopravy a provozu v historických mìstech musí zohlednit nejen dostupnost cílového místa s možností zaparkovat, ale zahrnuje také veškeré formy dopravy pro danou lokalitu, poèínaje automobily a veøejnou dopravou a konèe cyklistickými stezkami a lodní dopravou. Místo pøíjezdu je velmi dùležité a klíèové pro plánování orientaèních a interpretaèních zaøízení. Umístìní vlakového nádraží vzhledem k historickému centru mùže hrát zásadní roli pøi rozvoji turistického ruchu. Øada návštìvníkù ale na druhé stranì mùže své první dojmy z mìsta získávat na parkovišti. Parkování Zajištìní dostateèných parkovacích ploch pro automobily i autobusy je hlavním problémem v mnoha historických mìstech. Pøístup, který uplatòuje øada historických mìst v západní Evropì, vèetnì Anglie, totiž "zaparkuj a nechej se odvézt" znamená, že je pro návštìvníky mìsta vytvoøeno záchytné parkovištì mimo mìsto a do centra se návštìvníci dostávají v krátkých intervalech bezplatnì autobusy. Druhým nejvìtším zdrojem problémù pro historická mìsta s cestovním ruchem jsou pøíjezdy turistických autobusù do jejich centra. Tyto dálkové autobusy jsou pøíliš velké pro úzké tradièní ulice a pøi zaparkování pùsobí jako vizuál-

23

ní pøekážka. Nìkterá øešení aplikují pøísnou regulaci a zavedení povolení nebo vyèlenìní parkovacích míst, odkud jsou turisté do centra pøeváženi menšími prostøedky místní dopravy. Dopravní systémy Plánování dopravních systémù je pøedevším nutné nejdøíve koordinovat a sladit s místními potøebami a teprve potom s potøebami návštìvníkù. Je nejen nutné zaèlenit místo pøíjezdu do dopravní sítì, ale rùzné formy dopravy by mìly být provázány navzájem, napø. u pøístavištì lodí by mìla být umístìna tramvajová nebo autobusová zastávka. Úspìšnost pìších zón rovnìž závisí na jejich napojení na dopravní systémy. Dobré spojení zvenèí, napø. umístìní poblíž hlavního železnièního uzlu, rovnìž pomùže snížit tlaky automobilù a požadavky na parkovací místa. Hustá doprava a zácpy jsou také pøíèinou špatné kvality životního prostøedí ve mìstech. Øešením je hromadná mìstská doprava, vèetnì tramvaje, metro, autobusové sítì a lepší využívání lodní dopravy. Nové dopravní sítì jsou nároènými investièními akcemi a budoucí potøeby musí být peèlivì promýšleny. Aby doprava sloužila místním potøebám a byla atraktivní, musí být levná. Je rovnìž nutné zvážit vhodnost hromadné dopravy v historickém prostøedí. Máme tím na mysli napøíklad negativní vliv vybudování podzemní dráhy v historické oblasti, èi otázku vhodné velikosti autobusù pro úzké ulice. Používání automobilù není možné úplnì vylouèit, a dopravní strategie proto musí s automobily poèítat, ale automobily se nesmí stát dominantním prvkem. Obdobnì je tøeba plánovat a vhodnì projektovat potøebná zaøízení pro cyklisty a pìší. Oživení života v centru mìst zvyšuje dùležitost alternativních forem dopravy a zajištìní dostateèného poètu parkovacích míst pro obèany, kteøí tam žijí. Pìší zóny V dnešní Evropì již existuje celá øada úspìšných modelù jak vylouèit dopravu a zavádìt pìší zóny v historických ètvrtích. Pøi zvyšování komerèního využívání historických center mùže omezení dopravy a parkování zvýšit bezpeènost pìších zón. Zmírnìní dopravy a její regulace ve mìstech vèetnì programù zavádìní pìších zón jsou pouze skromnými pokusy, které jsou úèinné pouze v pøípadì, že budou zapracovány do širší regionální nebo celostátní dopravní strategie, zvažující využívání automobilù a veøejné dopravy ve mìstech. Tyto modely mají nevýhody v tom, že omezují vjezd automobilem k bydlišti 24

v centru, a že koncentrují parkovací problémy hned po obvodu pìší zóny. Centrální oblasti vyhrazené pouze pro pìší také zbavují okolní oblasti výhod z turistického ruchu a obchodu. Budou-li mít návštìvníci dobrý pøístup do centra, budou ochotni bydlet v hotelích a pensionech v centru, což je vyšším pøínosem pro místní ekonomiku. Omezení dopravy a parkování v centru èasto vede k tomu, že se hotely staví na periferii a stávají se monopolem vìtších provozovatelù. Zavádìní pìších zón Cílem omezení provozu v centrech mìst je zlepšení kvality životního prostøedí pro uživatele. Pìší zóny musí být plánovány, projektovány a budovány s velkou péèí. Musí být pøitažlivé pro chodce: musí jim umožòovat objevovat a obdivovat okolí a zvát je k sobì. Podloubí napøíklad nutí lidi do chùze a vytváøejí spojnice s jinými oblastmi mìstské struktury. Dùležitý je i výbìr a použití dlažebních materiálù. V tomto smìru je nutné vzít v úvahu i další faktory, jako jsou napø. invalidní nebo starší obèané, kteøí potøebují materiály, na nichž se mohou snadno pohybovat. A nejdùležitìjší je, že využití pøírodních materiálù nejen navazuje na tradici, ale nejlépe podtrhuje charakter lokality. Na pìších zónách hraje velkou roli i mìstský mobiliáø. Bìžné kvìtináèe, lavièky a "starodávné" lampy poulièního osvìtlení, koupené od dodavatelù dláždìní nebo z katalogù, jsou èasto nevhodné a neodpovídají prostøedí historického mìsta. Mìstský mobiliáø i osvìtlení musí být chápány jako integrální souèást projektu mìstské krajiny. Nesmí se jednat o snahu vzkøísit styl, který možná nikdy ani neexistoval, ale mobiliáø musí být navržen pro souèasný mìstský život.

3. Metody zlepšování Návštìva historického mìsta není návštìvou muzea nebo výletem do minulosti, abychom se podívali, jak lidé žili; je to pøíjemná zkušenost prožití volného èasu, spojená s kulturními prožitky na místì, kde lidé stále žijí. Lidé Historická mìsta jsou pro návštìvníky pøitažlivá nejen pro jejich fyzické kvality, ale i pro "život" v nich. Èasto se zapomíná, že návštìvníky pøitahují vìci, které dìlají "skuteèní" lidé. Napøíklad trhy s ovocem a zeleninou jsou pro turisty èasto zajímavìjší než krámky, kde se prodávají dárkové pøedmìty. Turisté 25

nechtìjí chodit jen na místa, pøeplnìná lidmi, jako jsou oni, ale chtìjí se podívat tam, kam chodí místní obyvatelé, kde jedí a bydlí atd. Historické centrum musí zùstat pøitažlivé, útulné a bezpeèné pro lidi, kteøí zde chtìjí žít; bude-li dobré pro místní obyvatele, bude dobré i pro návštìvníky. Místní obyvatelé sem nejen patøí, ale jsou souèástí pøirozených a nenahraditelných zdrojù. Aby lokalita "fungovala", musí cíle vývoje vyhovovat lidem; jakýkoliv vývoj, poèínaje lepší dopravní sítí až po lepší kulturní vyžití, musí pøedevším naplòovat potøeby komunity místních obyvatel. Adaptivní nové využití budov Obnovené využívání jinak nevyužitých budov v centrech mìst nejen poskytuje návštìvníkùm pøíležitost pobývat v odlišném prostøedí pùvodních budov, souvisejících s historickým prostøedím, ale souèasnì je to pøidržuje u obchodního centra a zaøízení, která jsou zde nabízena, èímž se zvyšuje potenciál pøímého ekonomického prospìchu pro mìsto. Projekty turistického ruchu musí být také sladìny s komplexní politikou mìsta na využívání území a dopravu. Pøi výbìru ubytování však budou i nadále hrát roli možnosti pro parkování. Umìní Stará mìsta produkují a v sobì chrání tvùrèího ducha, umìleckou komunitu, která je rychle vytlaèována novì pøíchozími bohatšími lidmi a turistickým ruchem. Umìní vytváøí dialog mezi lidmi a lokalitou a je èasto prostøedkem, kterým jsou hodnoty lokality sdìlovány dalším lidem. Uchování tohoto dynamického ducha vyžaduje udržet nesmírnì citlivou rovnováhu s tím, jak lokality zaènou pøitahovat bohaté lidi a komunita umìlcù je vytlaèována ven. Umìní má pro lokalitu hodnotu v tom pøípadì, když je zde pìstováno, nikoliv implantováno. V životì komunity hrají dùležitou roli i øemesla, ale tato bývají èasto pro turistický obchod falešnì interpretována, a jejich hodnota je devalvována, místo aby rostla: nejedná se o nic exkluzivního, ale spíše o velkovýrobu. Hodnota dobrého projektu Øízení historického centra mìsta a návštìvníkù v nìm mùže záviset na národní, regionální a zejména místní strategii, ale nejúèinnìjší øešení budou ta, která budou založena na inovativním pøístupu a kvalitním projektu. Správní orgány si musí uvìdomit dùležitost projektu a tvùrèí iniciativy. V projektu je imaginativní øešení, lehce naèrtnutý smìr, estetické hodnoty, hodnoty mìstské krajiny mìsta a odraz kvality i úèinným nástrojem øízení. Mezi celou øadou konfliktù, které iden-

26

tifikujeme v prostøedí historického mìsta, je také fyzické napìtí mezi starou a novou morfologií. Jejich spojení èi rozhraní, nìkdy dokonce fyzická bariéra, jako jsou mìstské hradby a v jiných pøípadech hranice chránìného území, je dùležitým prvkem øešení, protože dobrý projekt pomùže navázat dialog a lépe øídit toto rozhraní. Inovaèní role projektanta se nesmí pøehlížet; naopak by mìla být podporována všude tam, kde je to možné. Projekt musí být považován za dùležitou èást procesu plánování, rozvoje a obnovy. Dobrý projekt a správná specifikace detailù zvyšuje hodnotu místa, kdežto špatný projekt lokalitu znehodnocuje. Projektanti musí zaèít svou práci pochopením starého mìsta, jeho hodnot a dynamiky; musí mít rovnìž na pamìti, že projekt má být ku prospìchu a potìše všech, zejména lidí, kteøí ve mìstì žijí. Akce a festivaly I když budou historická mìsta velice populární, èas od èasu je potøeba zesílit zážitky pøidáním nové hodnoty. Pøidanou hodnotu, která lokalitu odliší a vylepší, nemusí tvoøit jen parametry historické, ale také aktivní prvky mìsta a doplòky ze souèasnosti. K tomu mùže dojít zvýšením kulturní pøitažlivosti napøíklad uspoøádáním hudebního festivalu nebo divadelního pøedstavení, pøípadnì nìjaké mimoøádné akce. Akce jako jsou napø. festivaly mohou dodat historickému mìstu nový význam èi zamìøení. Pøitažlivost festivalù spoèívá pro øadu návštìvníkù v tom, že nejsou jen pouhými diváky, ale mají pøíležitost stát se úèastníky toho, co je souèástí místního života. Festivaly jako další kultura musí být organizovány lokálnì a musí být pro danou lokalitu relevantní. Popularita, hloubka a zájem o urèitou akci, a je to náboženský svátek èi literární festival, jsou založeny na vùli a angažovanosti místních obyvatel. Akce v historických mìstech nemusí být nutnì historické nebo tradièní ani se nemusí nutnì opakovat každý rok. Nìkdy se zájem místních obyvatel a pozornost návštìvníkù k dané lokalitì podaøí vzbudit jednorázovì konanou akcí. Typický návštìvník historických mìst je èlovìk s intelektuální stimulací, který hledá kulturu. Zvýšení kulturní pøitažlivosti lokality vhodnými a citlivými "akcemi" mùže být lepší investicí než vytváøení atrakcí nových. Historická místa, jako jsou hrady, zámky, paláce a divadla v pøírodì jsou ideální prostory pro kulturní akce, protože tyto èinnosti a akce zvyšují jejich využití a pøitahují pozornost k jejich historickým hodnotám. Zvolená kulturní èinnost však musí být vhodná pro danou lokalitu a nesmíme zapomínat ani na udržování citlivé rovnováhy mezi intenzivním využíváním objektu formou kulturní èinnosti a pøípadným

27

poškozením, zpùsobeným jejím nadmìrným využíváním. Kvalita To nejlepší pro dosažení vysoké kvality a udržení vysoké hodnoty je možné zajistit nejlépe tak, že vstupy budou pocházet z místních zdrojù. Místní obèané, podnikatelé a umìlci jsou tìmi nejlepším zdroji, jaké historické mìsto má, a pøesto právì oni bývají èasto prvními obìmi tržních sil. Základ kvality není nutnì pøedepsán nìjakým vzorcem, ale závisí na chápání samotné hodnoty lokality a definici unikátnosti. Malé obchùdky budou pravdìpodobnìji lépe odrážet unikátní rysy a povahu lokality i místní kultury. Až pøíliš èasto ale založí podnikatelé své aktivity na "importovaných" výrobcích a importované kultuøe. Dùslednìjší místní kontrola jejich produktu a - což je ještì dùležitìjší - jeho marketingu posílí pocit vlastnického vztahu a povede k jasnìji definovanému vztahu spolupráce a kompromisu s návštìvníky.

Závìrem Historická mìsta nejsou muzea, je to živé prostøedí a tak by se také mìla rozvíjet. Kontinuita je klíèem k ochranáøské èinnosti a jak budovám tak i mìstskému životu v nich musí být umožnìno, aby se stále rozvíjely a mìnily. Pro správu mìst v historickém prostøedí je nezbytné dùkladné pochopení lokality a tužeb lidí, kteøí v ní žijí. V historických mìstech je mnoho konfliktù mezi starým a novým, mezi chránìním a vývojem, zasvìcenci a laiky, místními obyvateli a návštìvníky. Spoleèné rozhodování na místní úrovni je vždycky o vyvažování potøeb. Rozhodnutí na základì dobré informovanosti spolu s øešením na základì dobrých projektù mùže pomoci vyhnout se napìtí a mùže zmírnit tlak turistického ruchu. Øízení historických mìst a obcí vlastnì znamená vytvoøit lokalitu, která bude pøitažlivá, a jako takovou ji udržet. Výchozím bodem v obou pøípadech musí být unikátní charakter a osobité rysy, které je tøeba posilovat, nikoliv ohrozit. Mìstské orgány se musí snažit o zvyšování hodnot dané lokality a zabydleného prostøedí prostøednictvím lidí, kteøí zde žijí, což je zdroj, který je pro nì také nejvíc dostupný.

28

Dr. Aylin Orbasli vystudovala architekturu ve Velké Británii. Specializuje se na problematiku cestovního ruchu v historických mìstech, ochranu památek a rozvoj mìst. Pracuje jako konzultant s mezinárodní praxí v oboru památkové péèe, managementu historických mìst a plánování cestovního ruchu. Pøednáší a vede výzkumnou èinnost na univerzitách v Londýnì a Yorku. V roce 2000 vydala knihu Turisté v historických mìstech.

29

Jak neutopit genius loci Ondøej Šefcù Pùvodní význam pojmu genius v øímské mythologii byla bájná, tajemná ochranná moc (zobrazovaná jako okøídlená bytost), strážný duch, nadpøirozená síla. Øímané vìøili v jeho existenci v každém muži, kde pùsobil jako plodivá síla, která pùsobí pozitivnì zejména na potomstvo. Zvláštní úcty požíval genius významných osob (napø. hospodáøe, císaøe). Postupnì se stal genius ochranným božstvem rùzných míst, skupin obyvatel i celých národù. Do našich èasù splynul ochranný duch místa s pojmem atmosféra nebo duch místa a tajemná ochranná moc zùstala jakoby v pozadí. Pojem genius loci se obvykle používá v souvislosti s výraznou, vyhranìnou, pøípadnì neobvyklou atmosférou urèitého místa, kterou mohou umocòovat ještì nìkteré pøírodní jevy - mlha, šero, bouøka, mraky apod. Není však pochyb o tom, že v podstatì každé místo èi vymezené prostranství má svoji atmosféru, a je to nákupní støedisko v plném provozu nebo støedovìký hrad v bouølivé noci. Pochopitelnì jednotlivé lokality mají mnohdy zásadnì odlišné charaktery a zásadnì odlišné mohou být zpùsoby jak je každý èlovìk vnímá. Genius loci bude tedy vždy položkou subjektivní, závislou na stupni vnímavosti, zkušenostech, pøedstavivosti a dalších vlastnostech a schopnostech každého diváka. To, co jeden oznaèí jako fádní, odpudivé nebo strašidelné, jiný bude považovat za kultivované, vzrušující nebo smìšné. Snad je snazší definovat urèité parametry genia loci a tak se dobrat k urèité metodì hodnocení. Pomìrnì snadno lze hodnotit vyhranìnost atmosféry. Jsou lokality, kde je atmosféra pomìrnì silnì definovaná a málokdy bývá chápána a vidìna jinak. Typickými místy s výraznì definovanou atmosférou jsou høbitovy, pietní místa a svatynì. Pomìrnì výraznou atmosféru obvykle poskytují jednoúèelové stavby nebo prostranství - napø. divadla, nemocnice, nádraží, stadiony nebo galerie. Je pochopitelnì otázka, zda atmosféra místa, které nepùsobí vždy pozitivnì, má být zahrnována do tradièního pojetí genia loci. Hovoøit o geniu loci napø. èekárny u zubaøe mùže pùsobit smìšnì, ale nepochybnì i zde mùžeme rozpoznat silný charakter místa, i když rozdílné budou pocity pacienta, který èeká na nepøíjemný zákrok a napø. muže, který èeká, až jeho pøítelkynì zubaøka skonèí práci. Obvykle se však pøi popisu genia loci urèitého místa tento pojem chápe v tom smyslu, že jde o v podstatì kladné hodnocení. Znamená to, že toto místo je pozoruhodné, a že stojí za to je vidìt. Mùže být pochopitelnì trochu znepokojivé, mírnì pochmurné, tajemné až dìsivé, mùže být mimo lidské mìøítko èi stísnìné, ale jeho prohlídkou èi pobytem v nìm získáváme obvykle kvalitní zážitek, hlubší

30

než obvykle, intenzivní èi objevný. Je známou vìcí, že mnohdy musí být genius loci nìjakého místa jakoby objeven, než zaène fungovat. Velkou úlohu zde hrají umìlci, zejména spisovatelé a malíøi, kteøí dokáží transformovat neuvìøitelným zpùsobem i zdánlivì banální skuteènosti a scenérie a vytvoøit z nich pozoruhodná místa na zemi. Silnou roli zde hrají i legendy, historické doklady, tabulky a památníky typu "zde se stalo to a to" a pochopitelnì také urèitá souhra náhod, vìk, citové rozpoložení a pøedchozí silné zážitky (vzpomínky z vojny, z výletu apod.). Patrnì nejvíce je genius loci používán, zmiòován a hodnocen v souvislosti s prostøedím historických sídel a památkových objektù. Je to pochopitelné, protože památky a jejich prostøedí patøí k místùm s pomìrnì jasnì vyhranìnou atmosférou (samozøejmì v souvislosti se stavem zachování a úhrnem rušivých prvkù). Obvykle je tato atmosféra hodnocena pozitivnì, je pøedmìtem turistických výletù, bádání, umìleckého zpracování a také cílené èi podvìdomé ochrany. Aèkoliv ji vìtšina lidí cítí a vnímá ji, mnohdy ji nedokáže pøesnì definovat. Je zøejmé, že obvykle nespoèívá pouze ve fyzické podobì místa, ale ještì v dalších parametrech, které lze obtížnì specifikovat. Jedno mìsteèko je prostì pøíjemnìjší než jiné, i když architektonicky jsou podobná, jeden dùm je na první pohled zajímavý a druhý pøíliš nezaujme, pøestože je vìtší. Nìkdy dochází k jevùm, které zná každý, kdo fotografuje: pøi vlastním pobytu výrazná a srozumitelná atmosféra místa se na poøízených fotografiích jakoby vytratí, a pøitom je zábìr tak detailní a technicky kvalitní! Zde je na místì pøipomenout si úvodní odstavec,kde se hovoøí o tom, že genius je tajemná ochranná moc. Nìkdy se to tak skuteènì jeví. Nad nìjakým místem se jakoby vznáší neviditelný závoj a vytváøí v naší duší ten souhrn pocitù a vzpomínek. Jestliže je tedy genius loci nìjakého místa vìcí pozitivní, vyhledávanou a potøebnou, bylo by tedy správné ho chránit (pokud podle legend nechrání to místo on). Nabízí se stìžejní otázka - jak chránit genius loci, pokud tedy vùbec chránit jde? V prostøedí stavebních památek to nepochybnì možné je, alespoò do urèité míry. Tìžko lze napø. zachovat kolorit staré Prahy z 19. století, tak jak jej známe z vedut a obrazù, ale podstatnou èást tohoto obrazu jsme schopni zachovat a èerpat z jeho výrazu pochopení o duchu místa v minulosti. Zdá se, že pozitivní atmosféøe jakéhokoliv místa a zejména historické lokality zásadnì škodí prudké zmìny a velmi radikální pøístupy. To, co se postupnì vrstvilo po mnoho let, je možné rozprášit v okamžiku, nebo pøípadnì udusit hloupým a bezohledným øešením. Zvolnit tempo promìny neznamená, že se nìjaká lokalita nemá vyvíjet, ale pokud jsou zde zjevné hodnoty, nech tento vývoj probíhá jakoby pod poklièkou, bez zbyteèných výstøelkù a experimentù. Nech o nìm hovoøí a rozhodují citliví a zkušení lidé, a dostanou slyšení umìlci, pozorovatelé odjinud a lidé nestranní. Je dobré porovnávat pøíklady a realizace, nechat se pouèit, a to i špat-

31

ným pøíkladem, øídit se zdravým rozumem a pøedevším umìt oddìlit ušlechtilé pohnutky od chladných spekulací a finanèních kalkulù, dobré nápady od chorobnì ambiciózních cílù a vìci trvalé od módních výstøelkù. Zdá se, že se v prùbìhu dìjin mìní schopnost spoleènosti v umìní uvážlivì rozhodovat o podobì svých charakteristických míst, "míst se ètvrtým rozmìrem". Nejhùøe si poèínají autoritativní režimy a spoleènosti s degradovanou morálkou a úpadkem jemných forem vnímání. Èasto se ukazuje, jak i cit pro pochopení krásna èi tajemna je nutno peèlivì a opatrnì pìstovat jako nìjakou zvláštní bylinu. Podobnì jako oèi oslnìné sluncem nemohou poznat obrysy malby v šeru, tak duše èlovìka otupìlá primitivní zábavou nedokáže vnímat duchovní dimenze pozoruhodného místa. Na narušení genia loci nìjakého místa mají podíl následující vlivy: • Výrazná zmìna technologie provádìných staveb, jejich èástí nebo nìkterých povrchù - u mìst jde èasto o støešní krytinu, materiál fasád, materiál oken a dveøí. • Výrazná zmìna životního stylu místních obyvatel - likvidace obytné funkce, pøemnožení urèitých služeb, silná migrace v dùsledku ekonomických zmìn. • Výrazná dopravní opatøení, zesílení dopravy, dopravní znaèení a doprovodné stavby - èerpací stanice, terminály, parkovištì. • Silná koncentrace turistù a s tím související jevy. Turismus má pro genius loci velmi zdrcující vliv, i když je obvykle vyvolán silnou historií a atmosférou nìjakého místa. Pøi urèitém stupni nárùstu turismu a jeho špatné nebo nemožné regulaci dochází nejdøíve k estetickému znehodnocení místa a posléze i k fyzickému znehodnocení, které souvisí s aktivitami, budovanými na podporu turismu nebo jako parazitní funkce. Následnì dochází k oslabení turismu (místo je vyplenìné) a buï k zániku atraktivnosti lokality nebo (v lepším pøípadì) k pozvolné rehabilitaci prostoru. Alarmující je, že svìtový turistický prùmysl vyhledává stále atraktivnìjší a nedostupnìjší lokality (v katalozích se pak uvádí - "ještì nedotèené, zapomenuté" apod.), které jsou tím, z hlediska zachování do budoucnosti, vlastnì ohroženy. Øada míst má silnou atmosféru díky lidem, kteøí zde pøebývají nebo zde pracují apod. K takovým místùm patøí napø. kavárny, kde se schází urèitá spoleènost, místa, kde pracují výtvarníci, kde se lidé rádi shromažïují a øeèní apod. Genius loci tìchto míst vzniká mnohdy náhodnì, souvisí èasto s dobovou

32

atmosférou nebo momentálními zvyky a obvykle jej nejde umìle chránit. Bývá cenným doplòkem atmosféry stavebních památek. Aèkoliv je genius loci velièina nehmatná, nemìøitelná a finanènì nevyèíslitelná, jeho existence se zdá nesmírnì dùležitá pro zachování podvìdomých pocitù, které pøinášejí urèité ztotožnìní s místem, dojem bezpeèí a kontinuity. V pøípadì neexistence tìchto jevù dochází k asociálním jevùm, napø. vandalství, nebo k psychickým poruchám. Genius loci míst hraje významnou úlohu pøi výchovì dìtí i pøi dozrávání mladých lidí. V Praze dne 29.9.2001

Ing.arch. Ondøej Šefcù - absolvent fakulty architektury ÈVUT Praha. Od roku 1983 zamìstnán jako odborný pracovník Státního ústavu památkové péèe, od roku 1998 vedoucí oddìlení historického urbanismu a architektury. V 80. letech pracoval na regeneraci mìstských památkových rezervací, v 90. letech pracoval jako památkových dohled na obnovì významných pražských památek. Od roku 1996 je místopøedsedou Spoleènosti pro technologie obnovy památek, kde poøádá odborné semináøe. Publikuje odborné èlánky a zabývá se kresbou historických památek a mìstskou vedutou.

33

Jak prodat genia loci? TomᚠHájek, Jana Režná Genius loci je øímský pojem. Podle pøesvìdèení starých Øímanù má každá nezávislá bytost svého génia, ochranného ducha. Tento duch dává lidem i místùm život, doprovází je od narození do smrti a urèuje jejich charakter èi povahu. Antický èlovìk prožíval své prostøedí a uznával, že pro jeho vlastní existenci má velký význam, aby v dobrém vycházel s géniem lokality, v níž žije. V minulosti možnost pøežití závisela na dobrém vztahu k místu, a to jak ve fyzickém, tak psychologickém smyslu. Kde hledat génia loci dnes, v Èechách? Mnohý by jej hledal pøedevším ve staropražských ulièkách. Samozøejmì, že je tam duch místa. Ale my jej zkoumáme tam, kde dochází k prolnutí pøírody a drobného lidského zásahu, jinak øeèeno kde ho je systémovì nejvíce, kde je svým zpùsobem všudypøítomný, jen jej najít. Genia loci budeme chtít "systémovì" najít v krajinì, kde lidská bytost vìtšinou mimodìènì v rámci pøíbìhu - otiskla svoji stopu. Úmyslnì èi zcela bezdìènì. Když studujeme dìjiny evropské architektury, tak z èeské velké architektury narazíme jen na chrám sv. Mikuláše èi na Santiniho veledílo na Zelené hoøe u Žïáru. To hlavní dìdictví èeské zemì je totiž krajinné, napùl urbanistické, napùl jako svìdectví. Èeská zemì je bohatá svým zvláštním tajemstvím, svým geniem loci ("pøíznaènou atmosférou místa") danou staletou pøítomností dìjin èlovìka ve starobylém pøírodním rámci. Je bohatá svým "krajinných rázem" jakožto institucionálním vyjádøením genia loci. Èeská kulturní krajina je unikátem ve své rovnomìrnosti osídlení, které vznikalo již ve støedovìku. Je plna velkého množství krásných, malých sídel. Na rozdíl od západní Evropy zde žádná velká nenajdeme. Dalším svìtovým urbanistickým unikátem èeské kulturní krajiny je její zvláštní symbiotika: souruèenství drobných památek (køížkù, božích muk, soch) se stromy (lípy, duby, tisy). Pøedevším tím je genius loci èeské krajiny charakterizován snad nejúplnìji.

34

Zmìny v pojetí cestovního ruchu Cestovní ruch v 19.století byl bioregionální turistikou. Lidé se toulali po svém kraji a národnì-vlastivìdný charakter procházek a výletù se mísil s duševní a fyzickou relaxací. Dnes je situace ponìkud složitìjší. Vyvíjejí se specifické, moderní formy turismu. Poèátkem 80. let se cestovní ruch interpretoval jako velké hnutí útìku tzv. Fluchtbewegung pøed nepøátelsky pociovanou každodenností prùmyslového vìku. Takovýto motiv najdeme i u dnešního turisty. Vytrácí se relaxaèní a rekreaèní prvek a na jeho místo nastupuje touha po silném dojmu, touha po nìèem zajímavém a mimoøádném. Jakého obsahu dnes tedy nabývá pojem prázdninové kultury? Turista touží pøijít do krajiny, která skýtá èetné šance a zážitky spojené s pøekroèením svých možností, svého já, svého života. Jak již bylo øeèeno, nejvìtším bohatstvím èeské zemì nejsou izolované monumenty, nadto již dnes využívané nad hranicí možností vzhledem k jejich autenticitì, nebo pøírodní krásy jako takové, nýbrž je to krajina se svými sdìleními, která nelze vyfotografovat, kterým se musíme nauèit rozumìt. Jenže jak prodat harmonickou kulturní krajinu s jejím geniem loci? Jak jej využít a uèinit skuteènou atraktivitou? Existují velké debaty o tom, zda turismus má potenciál nasmìrovat vìtšinový cestovní ruch do krajiny, kde poskytne prostor pro kompenzování transcendentálních potøeb. Pøedpokládejme, že poutní turistika a agroturistika v krajinì vždy zùstane menšinovým "žánrem", ale dostateènì ekonomicky zajímavým, aby byl stát ochoten se jím zabývat. Èeský cestovní ruch stále hledá silné marketingové strategie, které by rovnomìrnìji distribuovaly návštìvníky v èase a zejména po celém prostoru Èeské republiky. Nespornou atraktivitu má zejména znaèka Národních parkù, a dále znaèka míst na Seznamu svìtového pøírodního a kulturního dìdictví. Pøesto èeský turismus potøebuje ještì další marketingovou metodu, která by dokázala pøitáhnout pozornost turistù k idylické harmonické krajinì, která je líbezná, pozoruhodná, ale není na bezprostøední efekt, což turisté èasto potøebují. Navíc øada studií ukazuje jasnì, že cestovní ruch budoucnosti kromì funkcí rekreaèních v tradièní podobì èi funkcí mezilidské komunikace bude plnit 35

- jak již bylo øeèeno - role kompenzaèní co se týèe nedostatku spirituality, mýtu, utopie. Takovou nabídku nepochybnì poskytuje venkovská, zejména pobytová turistika. Studie však ukazují, že tato menšinová turistika i nadále zùstane v menšinì. Z tohoto mùžeme vyvodit, že génius loci, pobývající v krajinì, se bude prodávat jen menšinì turistù. Génium loci si na sebe krajina zcela "nevydìlá". Pùjde o køehký obor podnikání s neustálou podporou a bdìním státu. Musíme s ním aktivnì pracovat a podnìcovat. K pøesnìjšímu strukturování venkovské pobytové turistiky mùžeme využít marketingovou strategii tzv. Národní krajiny.

Využijme projekt Národních krajin Zásluhou ministerstva pro místní rozvoj byla pøeložena analýza stavu a strategických výhledù rozvoje cestovního ruchu v Irsku. Kromì jasného akcentu na jakost životního prostøedí jako faktoru, který prodává jednotlivé atraktivity vèetnì služeb cestovního ruchu, se mùžeme seznámit s projektem, který je takøka ideálnì využitelný v rámci støedoevropského regionu, zejména Èeské republiky. Jde o projekt tzv. Národních krajin. Národní krajina neznamená žádný typ ochrany. Jde o marketingovou znaèku, jak prodat tradièní kulturní krajinu, o informaci, kam má turista jít. Národní krajiny na rozdíl od národních parkù, které soustøeïují pøedevším civilizací netknuté pøírodní krásy, mají vzniknout pøedevším tam, kde došlo k harmonickému soužití pùvodní pøírody a lidské èinnosti, které vytvoøilo originální jednotu plnou symbiotických pøírodních a kulturních významù. Zopakujme: nejde o žádný typ ochrany. Už dnes známe napøíklad chránìné krajinné oblasti (CHKO) èi pøírodní parky (podle § 12 zákona o ochranì pøírody a krajiny) jako instituty, které chrání stávající harmonické využívání kulturní krajiny. Institut CHKO chrání trvale udržitelný rámec obhospodaøování harmonické kulturní krajiny osobitého krajinného rázu. Strategie Národních krajin, jak je v Irsku koncipována, by de facto ponechala ochranu území na úrovni, jak ji dnes zaruèují CHKO èi ve slabší úrovni pøírodní parky, ale dokázala by ji zvýraznit na turistických mapách, vèetnì zabezpeèení speciální péèe o lokality, kde by tlak turistického prùmyslu zaèal ohrožovat pøírodní a kulturní status quo. Podle irské pøedstavy by management "Národních krajin" mìl vypadat násle36

dovnì: • mìly by fungovat odpovídající kontroly plánu pøírodních krás, • mìly by být vybudovány rekreaèní a pøístupová zaøízení, napø. trasy pro pìší turistiku, cykloturistiku, jízdy na ponících, parkovištì, místo pro piknik, • mìla by být zabezpeèena údržba urèitých prvkù v krajinì (napø. kamenných zdí, starých mostù, polních památníkù atd.), • mìly by být zajištìny informaèní služby v pøírodì. Vzhledem k èeským podmínkám nás mùže obzvláštì zajímat dùraz na uchování "drobných prvkù v krajinì". Národní krajina je jako šitá na míru krajinì èesko-moravsko-slezské. Je to právì prostor starobylé Bohemie, který je bohatý na drobnou krajinnou architekturu, propojenou s pøírodními parky v míøe, která je svìtovì unikátní. Fond drobných krajinných prvkù je tak obrovský, že pøevažuje skepse nad tím, zda jej chtít uchovat jako celek, a proè vlastnì. Definováním Národních krajin máme odpovìï, jak to systémovì udìlat, a proè to vlastnì udìlat.

MUDr. et Mgr. TomᚠHájek, PhD. , pracoval v první polovinì 90. let ve Filosofickém ústavu Akademie vìd a pøednášel na 1. lékaøské fakultì v Praze lékaøskou etiku a bioetiku. Stal se politickým komentátorem Lidových novin a externím komentátorem Rádia Svobodná Evropa. Nyní je poradcem ministra životního prostøedí pro ekologii a kulturní dìdictví a místopøedsedou Rady pro ochranu kulturní krajiny ministerstva kultury. Vydal nìkolik esejistických a románových knih.

37

I. HODNOTY HISTORICKÝCH MÍST Úvod Zemì, oblasti, krajiny, sídla, stavby (a jim podøízená místa) tvoøí øadu, v níž se mìøítko postupnì zmenšuje. Jednotlivé stupnì této øady mùžeme nazvat "rovinami prostøedí". (Christian Norberg - Schulz: Genius loci). Z uvedeného citátu je patrné, že jednotlivé "roviny" jsou tvoøeny místy pøírodními, z nichž více èi ménì organicky vyrùstají místa umìlá. Místo lze definovat jako prostor, jehož charakter je jasnì urèený. Charakter krajiny, typický pro pøíslušnou oblast, se v drobnìjším mìøítku odráží v charakteru sídla, které ale zpìtnì dotváøí strukturu krajiny. Lidé pùvodnì zakládali a budovali svá sídla se snahou vytvoøit zdrobnìlý obraz okolního pøírodního prostøedí.

Pohled na historické jádro Prahy z Petøína Praha je mìsto, pro které je charakteristické citlivé zakomponování do okolní krajiny a využití vlastního terénního reliéfu.

Dokonalý soulad umìle vytvoøeného místa - mìsta nebo vesnice - s krajinou je základem jeho identity. Z toho vychází definice pojmu "krajinná památková oblast", která byla poprvé v historii formulována na konferenci Rady Evropy v Grenadì v roce 1985 a zakotvena v Úmluvì o ochranì architektonického dìdictví v Evropì: 38

"Jsou to kombinovaná díla èlovìka a pøírody, oblasti, které jsou èásteènì zastavìné, dostateènì výrazné a homogenní, topograficky definovatelné a jsou pøedmìtem zjevného historického, archeologického, umìleckého, vìdeckého, sociálního nebo technického zájmu." Lucemburská konvence z roku 1991 tuto definici upøesòuje: "Krajinné památkové oblasti jsou topograficky definovaná místa, kde kombinovaná díla èlovìka a pøírody jsou výjimeènì hodnotná, jednotlivé prvky jsou vzájemnì propojeny fyzickými a duchovními vazbami a vnímány jako celek. Tato místa mají zvláštní význam pro životní prostøedí, jsou cenná svou historickou, archeologickou, umìleckou, kulturní, vìdeckou, sociální nebo technickou hodnotou. Jsou výjimeènì hodnotná vzhledem k existenci: • doložených vztahù mezi nìkterými sférami zájmu, • pozoruhodné promìnlivosti v rámci jediné sféry zájmu." Historická krajina je významnou, ale dosud neprávem mnohdy opomíjenou souèástí kulturního dìdictví každého národa. Kombinace pøírodních a umìlých složek, které ji vytváøejí, pøedstavuje obrovský potenciál pro cestovní ruch. Historická mìsta a vesnice, které tvoøí kostru sídelní struktury každého státu, jsou nejvýznamnìjší složkou svìtového kulturního dìdictví a dokladem vývoje osídlení v daném území. Jejich urbanistické a architektonické øešení charakterizuje své tvùrce, kterými jsou obyvatelé pøíslušné lokality. Jednotlivé etapy výstavby, které lze v takových mìstech sledovat, vypovídají o úrovni kultury v údobí svého vzniku. V souèasné dobì je identita historických mìst výsledkem pøístupu obyvatel ke kulturnímu dìdictví minulosti v prùbìhu jejich celého vývoje. Mìsta, ve kterých byla historická urbanistická struktura výraznì a necitlivì narušena, pozbyla vždy svého nezamìnitelného genia loci. Po staletí se mìsta i vesnice pozvolna vyvíjely v souladu s vývojem celé spoleènosti. Pùvodní stavby byly opravovány a postupnì nahrazovány novými, ale zpravidla zùstávala zachována historická pùdorysná struktura zástavby a historická parcelace. Na pøíkladu Brna lze doložit, jak osnova mìstských ulic, která je pro historické jádro urèující dodnes, vznikala ve stopách ranì støedovìkých stezek. Typický trojúhelníkový tvar centrálního námìstí - námìstí Svobody, bývalého Dolního trhu - byl vymezen rozdvojením stezky, která vedla ve smìru nynìjší Masarykovy ulice. Stezka se rozdìlila pøibližnì v úrovni jižního rohu nynìjšího námìstí. Dvì nové vzniklé komunikace smìøovaly podél dvou stran trojúhelníku dnešního námìstí, jedna z nich až k hradu Veveøí. Severní stranu námìstí tvoøil mìstský potok. Obdobnì vznikl prostor Zelného trhu, který byl v pozdìjší dobì doplnìn vestavbou Špalíèku. 39

Paøíž - Champs Élysées Mezi nejvýznamnìjší paøížské prostory patøí Avenue des Champs Élysées, který vznikl již koncem 17. století, ale svého nynìjšího vzhledu a významu nabyl až v dobì Druhého císaøství. Ústi na Place de Gaulle, které je východiskem vnìjších bulvárù. Tato hlavní paøížská tøída je lemovaná nejen budovami úøadù, mezi nimiž je i sídlo prezidenta, ale i nejluxusnìjšími obchody, kavárnami a hotely, které z ní vytváøejí jedno z nejvýznamnìjších center turistického ruchu v Paøíži.

Výraznìjší zmìny nastaly v 19. století. Legendární velkorysá pøestavba Paøíže, realizovaná paøížským prefektem baronem Haussmannem z podnìtu císaøe Napoleona III. znamenala zásadní pøelom ve vývoji mìst. V Paøíži tehdy zmizely celé historické ètvrti, které se - kromì romantického kouzla - vyznaèovaly znaènou zchátralostí a naprosto nehygienickými životními podmínkami. Mìsto získalo svou sí bulvárù, dnes považovanou za zcela logickou charakteristickou urbanistickou strukturu. Obdobný vývoj probíhal v dalších evropských mìstech, rovnìž i v Praze. Z hlediska zachování identity mìsta a její nedílné složky - genia loci - jsou nìkteré zásahy zdaøilé, jiné však zpùsobily nenahraditelné škody bez pozitivního dopadu na prostøedí. Pøíkladem je odstranìní èásti Židovského høbitova v Praze. Likvidace historických struktur, ke které docházelo ve 2. polovinì 20. století v zemích socialistického bloku, byla témìø bez výjimky pouhým barbarstvím bez nejmenšího kladného výsledku. Historická jádra mìst byla v nìkterých pøípadech ponechána k postupnému chátrání a pak nahrazována panelovou bytovou zástav-

40

Paøíž - Martovo Pole Martovo Pole, které se rozkládá pod Eiffelovou vìží, je rozlehlý park s typickými francouzskými sadovými úpravami. V 18. stol. zde bylo cvièištì vojenské školy, ve 20. století se tento rozlehlý prostor stal dìjištìm Svìtových výstav. Pro návštìvníky Paøíže je to impozantní místo, ze kterého lze obdivovat Eiffelovu vìž.

bou. Jedním z mnoha pøíkladù je památková rezervace Kadaò, kde byla zbourána èást historického jádra, drastickou ukázkou vztahu socialistické spoleènosti k památkovým celkùm byla totální likvidace historického mìsta Mostu. Výsledky takových zásahù jasnì vypovídají o kvalitì spoleènosti, která je za nì zodpovìdná. Pøesto však bylo i v této dobì v oblasti památkové péèe dosaženo významných výsledkù, zejména v poznávání památkového fondu a metodách prùzkumù. Paradoxnì rovnìž zpùsobil negativní postoj státu ke kulturnímu dìdictví a z toho plynoucí nedostatek finanèních prostøedkù na rekonstrukce zachování intaktních historických jader jako potenciálu pro obnovení identického prostøedí a genia loci èeských mìst a obcí. Významným faktorem pùsobícím na historické prostøedí je cestovní ruch. Je žádoucí, aby pøírodní a kulturní dìdictví, které náleží celému lidstvu, bylo pøístupné všem. Èasto se však pøílišný zájem návštìvníkù negativnì odráží na postupném zhoršování stavu historických mìst a vesnic i krajiny, která je obklopuje. Negativní dùsledky jsou pøímé i nepøímé. Pøímé negativní dopady nadmìrné

41

Mìstská památková rezervace Kadaò, jejíž postupná likvidace skonèila až v roce 1990. Panelové bytové domy, èásteènì poboøené zbytky pùvodní zástavby a rùzné provizorní stavby obklopují historické jádro a èásteènì do nìj zasahují. Pøes všechny tato negativní jevy se dochovaná èást historického jádra vyznaèuje výrazným geniem loci. Budou - li alespoò èásteènì zmírnìny necitlivé zásahy do historické struktury, mùže se Kadaò stát atraktivním dokladem historického vývoje mìsta, které pøekonalo i socialistický pøístup ke kulturnímu dìdictví

intenzity cestovního ruchu se projevují fyzickým opotøebením nemovitých památek a celého jejich prostøedí. Nepøímé negativní vlivy cestovního ruchu jsou zpùsobeny snahou o co nejvyšší dosažení výnosù, což vede k necitlivým zásahùm do funkèní, stavební a architektonické podstaty historických objektù a do urbanistické a sociální struktury celého památkovì cenného mìsta. Tyto zmìny obvykle znamenají ztrátu identity a genia loci. Rovnìž krajina mnohdy rychle mìní svùj ráz. Èasto bezplánovité rozšiøování obcí smìrem do okolního nezastavìného území zpùsobuje nenapravitelné negativní zmìny. Naopak, pozitivní dopady zájmu turistù o lokalitu mohou vést pøi správném využívání takto získaných finanèních prostøedkù ke zvyšování prosperity celé oblasti a umožòují vyšší investice do údržby památkového fondu. V Èeské republice plynou z cestovního ruchu zamìøeného na historické lokality znaèné zisky, které však nejsou vždy vynakládány na údržbu památkového fondu. Množství ohrožených památek evidovaných v ÈR je alarmující. Kulturní památky jsou významnou souèástí nejen kulturního, ale i materiálního bohatství každého národa, pro jehož zachování dalším generacím je nutné stanovit urèité zásady. 42

Mìstská památková rezervace Žatec, (foto z roku 1996) která je typickou ukázkou dlouholetého nezájmu o kulturní dìdictví. Zde je však historické jádro, pøes veškerou zchátralost pomìrnì zachováno a potenciál památkového fondu pro cestovní ruch mùže být po náležitých opravách a rekonstrukcích významný

V souvislosti s negativními jevy v pøístupu k dìdictví minulosti vznikaly již v 19. století první poèátky památkové péèe v moderním slova smyslu. V polovinì 20. století již vìtšina evropských zemí chránila své kulturní dìdictví formou legislativních pøedpisù. V Èeskoslovensku byl právní rámec ochrany památek zakotven v zákonì z roku 1958, který byl v roce 1987 nahrazen památkovým zákonem è. 22/1987 Sb., který je ve znìní pozdìjších pøedpisù v platnosti dodnes. Již v roce 1950 však vznikly první právní akty na ochranu vybraných historických mìst, která byla prohlášena památkovými rezervacemi. Další možnost legislativní ochrany památkových území je prostøednictvím územnì plánovací dokumentace. Regulativy v závazných èástech územních plánù obcí a zejména regulaèních plánù by mìly být formulovány tak, aby v souladu s podmínkami odborníkù z oblasti památkové péèe pøesnì definovaly možné funkèní využití a prostorové uspoøádání území historického mìsta nebo vesnice. Autor knihy "Genius loci" Christian Norberg - Schulz vyjádøil základní princip dochování hodnoty historických mìst:

43

"Respektovat genia loci neznamená kopírovat staré modely. Znamená to urèit, v èem spoèívá identita mìsta (genius loci) a interpretovat ji vždy novým zpùsobem".

Paøíž -Louvre Zajímavým, ponìkud kontroversním pøíkladem aplikace tohoto principu je sklenìná pyramida na nádvoøí starobylého paláce Louvre z poèátku 13. století. Odvážná stavba byla realizována v 80. letech minulého století podle návrhu amerického architekta èínského pùvodu Ieoha Ming Peie. Vnitøek pyramidy, který je pøístupný i bezbariérovì, nabízí rùzné obchody s knihami a umìleckými pøedmìty a poskytuje vše pro pohodlí návštìvníkù.

Závìr, který z principu vyjádøeného Christianem Norberg - Schulzem vyplývá, je jednoznaèný. Aby bylo možné stanovit úèinné formy ochrany a regenerace všech typù památkových lokalit, je nezbytné nejdøíve dùslednì poznat a posoudit jednotlivá území. Rovnìž v pøíruèce, kterou vydal ICOMOS pro správu historických mìst, jsou pro celý plánovací proces stanoveny tøi kroky: • inventarizace památkového fondu (veškerých objektù, významných prostorù a charakteristických prvkù v krajinì), • kategorizace a hodnocení památkového potenciálu mìst, vesnic a krajiny, • na základì vyhodnocení a inventarizace stanovení priorit pro ochranu, financování, vybavení a zpùsob nabídky pro cestovní ruch. Pro posuzování historických míst musí být stanovena kriteria, která vycháze-

44

jí ze základního èlenìní hodnot. Ing. arch. A. Vošahlík v publikaci "Kulturní hodnoty historických mìst a metody jejich zkoumání" navrhuje èlenìní dle povahy hodnot: • hodnoty nehmotné povahy, • hodnoty hmotné povahy. Z tohoto èlenìní lze vycházet pøi formulování kriterií pro posuzování všech historických míst.

45

1. Hodnoty nehmotné povahy Pøírodní místa (krajina) Základní hodnoty nehmotné povahy, na jejichž základì lze hodnotit historickou krajinu: a) Historická tradice krajiny Jednotlivé složky charakterizující krajinu - terénní reliéf, trasy vodních tokù, vodní plochy, základní struktura osídlení - se po staletí výraznì nezmìnily. Krajina s historickou tradicí paradoxnì bývá nìkdy v oblasti ekonomicky málo prosperující. Kontrast stabilizované krajiny v nìkterých hornatých oblastech s krajinou, ve které se rychle rozvíjela tìžba a prùmysl, je toho dokladem. b) Ideový význam krajiny Mnohé krajiny byly dìjištìm významných historických událostí, jejichž stopy jsou dodnes zachované. c) Vývojový význam krajiny Historické krajiny jsou charakteristické pro urèité etapy spoleèenského vývoje. Jsou to zpravidla zámìrnì dokonale komponované krajinné celky s výraznými architektonickými dominantami. d) Genius loci krajiny Pojem genius loci pochází z dob starého Øíma. Geniem byl nazýván ochranný duch, který dává lidem i místùm život. Všechna místa, tedy i všechny krajiny mají svùj charakter, který je urèen hmotným a formálním uspoøádáním. Pokud je toto uspoøádání logické a ve vzájemném souladu, mùže se v krajinì èlovìk orientovat a s krajinou se identifikovat. To znamená, že musí vìdìt jednoznaènì, kde je a jaké je prostøedí, ve kterém se pohybuje. Zatímco orientaci mùžeme považovat za praktickou funkci, identifikace je urèena vlastnostmi prostøedí. Každá krajina, se kterou se mùže a již v minulosti mohl èlovìk identifikovat, má svého genia loci.

Umìlá místa (mìsta a vesnice) Nejvýznamnìjšími hodnotami nehmotné povahy mìst a vesnic jsou: a) Historická tradice lokality Mnohá mìsta a vesnice se vyvíjely kontinuálnì od raného støedovìku dodnes

46

neustále na jednom místì. Osídlení zpravidla vzniklo v raném støedovìku jako opevnìné hradištì situované na vyvýšeném místì. Postupnì pøi bojích jednotlivých kmenù bylo hradištì dobyto a obvykle zaniklo. Na jeho místì byl vybudován hrad, kolem kterého rostlo podhradí s kostelem. Toto jádro bylo postupnì obklopováno další zástavbou a systémem opevnìní. Hrad byl obvykle v nìkteré z tehdy èetných válek dobyt a znièen, ale v jeho blízkosti bylo založeno opevnìné mìsto, které se již rozvíjelo do dnešní podoby. Kontrast mezi kontinuálnì se vyvíjejícím mìstem se stabilizovanou lokalizací a mìstem, které vzniklo v krátké dobì na základì specifických podmínek (lázeòská mìsta, pøímoøská letoviska), je výrazný. b) Kulturní tradice historického mìsta V nìkterých mìstech byl intenzivnì rozvíjen kulturní potenciál již od dob jejich vzniku. Kulturní tradice vznikala zpravidla v souvislosti s postavením mìsta v církevní hierarchii nebo se vznikem univerzity. Církevní tradice zejména v katolických zemích se významnì projevuje na celé struktuøe mìstského osídlení. Bohatství katolické církve je zde patrné z množství výstavných sakrálních i svìtských staveb. Tradièní univerzitní mìsta mají rovnìž specifický charakter, daný mnohdy ze støedovìku pocházejícími areály vysokoškolských kolejí s kaplí a školními budovami. c) Správní tradice mìsta Kontinuita správní tradice je významným základem rozvoje mìsta. Mìsta, která byla po staletí pøirozenými správními centry urèité oblasti a tuto funkci si zachovala až do souèasnosti, mají jednoznaènì progresivní rozvojový trend. Jsou sídlem úøadù regionálního nebo celostátního významu, což vyvolává zvýšenou návštìvnost mìsta a s tím související rozvoj obèanského vybavení. Mìsta, která této funkce v minulosti z nìjakých dùvodù pozbyla (napøíklad se nacházela mimo novì vznikající dopravní trasy, zejména železnice), zøetelnì stagnovala. d) Ideový význam lokality Nìkterá mìsta a vesnice jsou spjaty s významnou historickou událostí (dìjištì bitvy, rodištì významné osobnosti, atd.). Takové lokality, aèkoliv se nìkdy nevyznaèují výraznými architektonickými a urbanistickými hodnotami, jsou významnou souèástí kulturního dìdictví. Zákon o státní památkové péèi v §2, bod b) definuje kulturní památky mimo jiné jako vìci, které mají pøímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. e) Vývojový význam historických lokalit Historický pùdorys nìkterých obcí a jejich urbanistická struktura jsou významnými ukázkami z hlediska dìjin urbanismu. Jsou to napøíklad mìsta, která

47

vznikla z pùvodních øímských táborù a jejichž pùdorys typu "castrum" se vyznaèuje ètvercovým námìstím a pravidelnou geometrickou osnovou. Nìkterá mìsta se vyznaèují typickým gotickým pùdorysem, pro který je charakteristické rovnìž ètvercové námìstí s centrálnì umístìnou dominantou kostela a pravoúhlá osnova ulic. f) Genius loci historických lokalit Souznìní èlovìka s duchem místa, které jej obklopuje, mìlo ve starovìku existenèní význam. Z tohoto principu vyrùstala antická architektura a antické urbanistické celky a pøes všechny spoleèenské zmìny, které promìnily starovìký pohanský svìt ve zcela odlišný støedovìký svìt køesanský, se tento princip pøenášel do støedovìkých mìst. Jednotlivá historická mìsta a vesnice reprezentují neopakovatelnou identitu, která vznikla slouèením pøírodních prvkù, jedineèné architektury, charakteristického pùdorysu, sociální struktury a zpùsobu života obyvatel.

48

2. Hodnoty hmotné povahy Pøírodní místa (krajina) Základní hodnoty krajiny, které jsou hmotné povahy: a) Pøírodní hodnoty • Reliéf terénu Èlenitost terénu, jeho mìøítko a vzájemné proporce, tvar návrší, sklonitost svahù a další prvky morfologie terénu vytváøejí rozdílný charakter krajinných celkù. Významné jsou rovnìž zmìny terénního reliéfu jako doklady zásahù èlovìka do krajiny (území tìžby). • Vodní toky a plochy Vodní toky tvoøí osy pøíslušných krajinných celkù, kterým tak souèasnì dodávají dynamický ráz. Plochá nebo hluboce do terénu zaøíznutá údolí, vytvoøená korytem vodního toku, pøirozenì meandrující neregulované vodní toky a jezera v pøírodním rámci charakterizují urèité typy krajinných celkù. Naopak, jiné krajiny jsou dotváøeny umìlými zásahy, které se staly jejich neodmyslitelnou souèástí (systém rybníkù v Jižních Èechách, ale i zatopená bývalá tìžební díla). • Lesní porosty Situování a druhová skladba lesních porostù dotváøejí terénní reliéf a spoluurèují charakter nìkterých krajinných celkù. Rozsáhlé bøezové háje, pokrývající krajinu Bìloruska, jsou pro tuto zem tak typické, jako jehliènaté lesy pro severské zemì. • Orná pùda Pro èásti krajinných celkù, pokrytých obhospodaøovanou ornou pùdou, je významné zejména zachování historické parcelace, která, obdobnì jako v zástavbì, dodává krajinì mìøítko. Násilné a necitlivé zcelování pozemkù a "rozorávání mezí" za úèelem vytvoøení "družstevních lánù", provádìné v zemích socialistického bloku, mìlo za následek likvidaci estetického pùsobení tohoto typu krajiny. • Rozptýlená zeleò Rozptýlená zeleò je tvoøena alejemi, vìtrolamy, bøehovými porosty, s historickou parcelací souvisejícími porosty na mezích, solitérními stromy nebo skupinami zelenì. Tyto prvky dotváøejí mìøítko krajiny a zastávají významnou funkci orientaèních bodù v krajinì. Solitérní stromy, v prùbìhu

49

èasu vždy znovu vysazované, jsou èasto symboly významných historických událostí, které se odehrály v prùbìhu dìjin obce nebo i národa. b) Historická struktura osídlení Osídlení krajinných celkù bylo od poèátku svázáno s typem krajiny, který byl urèující pro velikost obcí, jejich urbanistickou strukturu a architekturu jednotlivých staveb. Tento vztah formuloval Christian Norberg - Schulz v Knize Genius loci: "Zatímco krajiny se vyznaèují rozdílnou, ale v zásadì souvislou rozlehlostí, sídla jsou uzavøenými entitami. Mezi sídlem a krajinou je proto vztah figury a pozadí. Obecnì platí, že každá uzavøenost se projevuje jako figura ve vztahu k rozlehlému pozadí krajiny. Sídlo ztrácí svou identitu, jestliže je tento vztah narušen, stejnì jako ztrácí svou identitu krajina jako všeobecná rozlehlost."

Umìlá místa (mìsta a vesnice)

Mìstská památková rezervace Mikulov Mìsto svým charakteristickým situováním v terénu i svou architekturou pøipomíná italská historická mìsta. Tyto vlastnosti spolu s blízkostí hranièního pøechodu do Rakouska z nìj tvoøí turisticky zajímavé mìsto.

50

Nejvýznamnìjšími hodnotami hmotné povahy jsou: a) Pøírodní hodnoty • Konfigurace terénu, ve kterém byla obec založena Konfigurace terénu již pøedem urèovala možnou rozlohu mìsta, smìry vývoje zástavby, funkèní využití jednotlivých èástí mìsta a jeho pùdorysnou i prostorovou kompozici. Výrazné rozdíly jsou mezi zpravidla rozptýlenou zástavbou vesnic v hornatém terénu a kompaktní pùdorysnou strukturou vesnic v nížinách. • Lokalizace vzhledem k vodnímu toku Situování zástavby v tìsné blízkosti vodního toku do znaèné míry urèuje pùdorys mìsta a jeho prostorovou kompozici. Historická mìsta, která se rozrùstala v kotlinách øek nebo byla obklopena meandrujícím vodním tokem, vytváøejí jedineènou souhru mezi architektonickými, urbanistickými a pøírodními prvky.

Nìmecké mìsto Passau leží na soutoku tøí øek, Dunaje, Innu a Ilzu. Pùdorysný tvar jeho historického jádra byl vymezen touto jedineènou polohou

• Významné plochy zelenì Zeleò je významnou souèástí mìstského prostøedí nejen pro svùj estetický

51

úèinek, ale i jako základ zdravého prostøedí. Zelené plochy vytváøejí krajinný rámec mìsta a v mìstské zástavbì jsou komponovány jako urbanistický prvek, který dotváøí volné prostory. Již v renesanèních mìstech byly navrhovány zahrady a vodní plochy jako nedílné doplòky palácù a vil. Pro období baroka byla typická zejména stromoøadí podél cest k zámeckým sídlùm a kostelùm. Koncem 18. a zaèátkem 19. století, kdy byla zakládána sí silnic, byla podél tìchto tras vysazována stromoøadí. Kompozièní veøejná zeleò se formou parkù zaøazovala do struktury mìst a rovnìž tváø krajiny se mìnila vysazováním lesù a lesoparkù. Mìstská památková rezervace Èeský Krumlov je situována na bøezích Vltavy. Citlivì øešená vazba historické architektura na vodní tok je velmi pùsobivá. Mìsto je jednou z tìch nìkolika historických lokalit, která již zaèíná pociovat negativní dopady cestovního ruchu.

52

b) Archeologické hodnoty • Nemovité prvky, které pøedstavují doklady o historické parcelaci, zpùsobu zástavby jednotlivých parcel a o parametrech staveb (napø. dochované sklepy již pøestavìných nebo zaniklých staveb). Památkový zákon ukládá stavebníkùm na území s archeologickými nálezy umožnit provedení záchranného archeologického prùzkumu. Odkryté pozùstatky støedovìkých staveb lze v nìkterých pøípadech vhodnì zaèlenit do nové stavby a tím je zpøístupnit veøejnosti. Vranov nad Dyjí Mìsteèko s krásným zámkem, který je kulturní památkou. Celé široké okolí zámku vèetnì pøíjezdové cesty je obklopeno zelení, která je doplnìna drobnou architekturou.

• Movité pøedmìty, které vypovídají o denním životì tehdejších obyvatel mìsta. Jsou to zpravidla keramické nádoby a drobné plastiky, mince a šperky. 53

c) Hodnota historické urbanistické struktury lokality • Pùdorysná struktura mìsta, která je definována situováním námìstí a trasami hlavních komunikací, se dochovala v mnoha pøípadech z raného støedovìku, je nejstabilnìjším a nejcharakteristiètìjším znakem historických mìst. Historická pùdorysná struktura mìst vycházela z konfigurace terénu, z logického funkèního a prostorového uspoøádání, z jasnì rozpoznatelné hierarchie prostorù a z vazby na okolí. Pro historická mìsta je nejvýznamnìjším atributem jejich identity. • Parcelace je charakterizována velikostí, smìrem a tvarem parcel a je urèující pro hustotu zástavby a její mìøítko. Obdobnì jako pùdorysná struktura se pùvodní parcelace mìst i vesnic díky vlastnickým vztahùm dochovala v mnoha pøípadech až do souèasnosti. Respektování historické parcelace v zastavìných èástech mìst je pøi veškerých stavebních zásazích nezbytné. Je naprosto nežádoucí sluèování parcel, které zpravidla vede ke vzniku monstrózních staveb, zcela se vydìlujících ze svého okolí. Rovnìž ve venkovské zástavbì jsou zásahy do pùvodní charakteristické parcelace rušivým prvkem. • Pùdorysná skladba zástavby je urèena umístìním stavebního objektu na parcele vzhledem k jejím hranicím, vzhledem k sousedním objektùm a k pøíslušné komunikaci a procentem zastavìné plochy parcely. Na rozdíl od vlastní parcelace se pùdorysná skladba zástavby v prùbìhu existence obce mìnila. V novìjší dobì je zpravidla patrná vzrùstající snaha o maximální možnì využití celé parcely. Z pùdorysu jednotlivých mìst lze sledovat, zdali se zástavba vyvíjela pøirozeným procesem nebo zdali obec v prùbìhu své existence byla znièena požárem, pøípadnì pøírodní katastrofou a byla znovu vybudována v krátké dobì. • Hmotová skladba zástavby vychází z pùdorysné skladby zástavby. Urèující je výšková gradace zástavby, podlažnost zástavby a tvar støech. Historická podlažnost je pro mìøítko mìstských prostorù zásadní a její zmìna znamená negativní dopad na celkový vzhled prostøedí a tím i na identitu mìsta. Pokud vznikají v prostøedí historického jádra novostavby, je nezbytné, aby respektovaly výšku a podlažnost okolní zástavby.

54

• Støešní krajina Výraznou urbanistickou hodnotou každého mìsta je støešní krajina. Vyplývá z hmotové skladby zástavby a je tvoøena orientací høebene støechy vzhledem k ulici, zpùsobem zastøešení budov ve mìstì a použitým materiálem krytin. Sklonem støech je mimo jiné charakterizována zemìpisná poloha mìsta. S úhlem sklonu støech souvisí volba materiálu a typu støešní krytiny. Paradoxním jevem je skuteènost, že aèkoliv pøi souèasných možnostech letecké dopravy lze pozorovat støešní krajinu mìst komplexnì, vìnuje se tomuto významnému urbanistickému faktoru stále ménì pozornosti a dochází k výraznì nešetrným zásahùm, zejména k volbì s prostøedím nesouvisejícího tvaru støech, k používání nevhodných krytin a k nadmìrnému osazování støešních oken nebo vytváøení rùznì tvarovaných vikýøù. Rovnìž ve venkovské zástavbì, v jejímž drobném mìøítku vytváøí necitlivá, módními trendy ovlivnìná volba tvaru støechy a druhu krytiny výraznou závadu, se takové trendy projevují stále èastìji.

Praha - pohled s Mostecké vìže. Støešní krajina pražského historického jádra je z tohoto pohledu velmi zøetelná. Pøes veškeré negativní necitlivé zásahy do vzhledu budov není výraznì narušená a pohled na pražské støechy patøí k vyhlášeným turistickým atraktivitám historického jádra mìsta

• Panorama mìsta - Dominanty Obraz mìsta, který je vnímán pøibližujícím se návštìvníkem z pøíjez55

dových komunikací, je dán hmotovou skladbou zástavby, vrcholící jednou nebo nìkolika dominantami. Èetným historickým mìstùm dominuje støedovìká katedrála, která se svou výškou, hmotou a umístìním v terénu zámìrnì vyèleòuje z okolní obytné zástavby. Nìkteré dominanty, které dnes vnímáme jako nejcharakteristiètìjší pro pøíslušné mìsto, vznikly až v 19. nebo 20. století. Nechvalnì známé, ale nikoliv charakteristické dominanty tvoøené unifikovanými panelovými bytovými domy v mnoha mìstech východní Evropy zcela potlaèily pùvodnì dominující kostely nebo zámky. Takovými zásahy identita mìsta témìø nenapravitelnì utrpìla. Paøíž - Eiffelova vìž Tato dominanta, která se stala symbolem mìsta, byla v dobì svého dokonèení v roce 1889 u pøíležitosti Svìtové výstavy mnohými považována za nenapravitelný prohøešek, který zkazil krásu Paøíže. Dnes je místem, bez jehož návštìvy by turistická cesta do Paøíže nebyla úplná

- Kompozièní vztahy jsou vztahy mezi dominantou a okolní zástavbou, vztahy mezi pùdorysnou strukturou a významnými objekty, které zajišují osové prùhledy, vztahy mezi parcelací a mìøítkem zástavby a další. Vyváženost kompozièních 56

vztahù prostorù a staveb, kterou se historická mìsta zpravidla vyznaèují, je jednou z podmínek identity mìsta, jeho genia loci.

Praha - pohled z Petøína

d)

Architektonické hodnoty mìsta • Významné veøejné stavby Veøejné stavby, které dominují námìstím v historických mìstech nebo lemují významné mìstské ulice, tvoøí základní body urbanistické stability mìst. Jsou to stavby církevní (kostely a kláštery) i svìtské (zámky, paláce a radnice mìst), které dokládají moc a bohatství svých stavebníkù a umìlecké kvality stavitelù. • Opevnìní mìsta Zachovaný fortifikaèní systém, který u nìkterých mìst zahrnoval složitou soustavu hradeb s bastiony a pøedsunutými pevnostmi, je významným prvkem identity mìsta. V 19. století se zástavba vìtšiny evropských mìst rozšíøila do prostoru za hradbami a pevnostní systém se stal pøekážkou dalšího rùstu. Hradby byly odstraòovány a na jejich místì obvykle vznikaly plochy veøejné zelenì a okružní tøídy. Nìkde byly z celého systému ponechány jako solitéry jednotlivé brány, které tvoøí atraktivní prvky mìstské zástavby. 57

• Obytná zástavba urèuje charakter prostøedí jednotlivých èástí mìst. Je odrazem sociální struktury obyvatel, která se bìhem existence mìsta v jeho èástech mìní. Ve všech vrstvách sociální struktury postupnì vzrùstají nároky na urèitý standard bydlení. V souvislosti se všemi tìmito zmìnami a požadavky se mìní zejména dispozice a vybavení obytných domù. Praha, chrám Sv. Mikuláše - pohled z Mostecké ulice, z kterého je dobøe patrná dominantní poloha chrámu, charakterizující jeho význam ve struktuøe mìsta.

• Technické stavby Nedílnou souèástí mìstského života vždy byly technické stavby, v nichž byla zajišována výroba. Od pùvodních malých dílen pøes manufaktury se postupnì vyvíjely celé areály prùmyslových staveb, z nichž nìkteré mìly vynikající architektonickou i urbanistickou úroveò. V mnohých mìstech, ve kterých byla v prùbìhu 20. století výroba utlumena, byly tyto areály

58

Dubrovník, jehož historické jádro je dodnes obklopeno pùvodním fortifikaèním systémem, je nazýván "perlou Jadranu". Procházka po hradbách je neodmyslitelnou souèástí návštìvy mìsta.

Pont du Gard, nejvìtší a nejzachovalejší øímský akvadukt, který byl jedním z divù antického svìta, pùsobí dodnes na èetné návštìvníky nezapomenutelným dojmem

59

zachovány a více èi mìnì citlivì upravovány pro využití rùznými formami obèanského vybavení. Inženýrské sítì byly již ve starovìku obdivuhodnými díly, zbytky øímských akvaduktù obdivujeme dodnes. Sítì kanalizaèních stok ve støedovìkých mìstech dosahovaly významné technické úrovnì. • Parter Pøi pohybu mìstem vnímá chodec nejvíce parter mìsta, tj. povrch námìstí, ulic a chodníkù, drobnou architekturu, tvoøící vybavení parteru ulic (lavièky, plastiky, kašny, sloupy veøejného osvìtlení, atd.) a pøízemí budov s portály vchodù, výkladci obchodù, vývìsními štíty a reklamami. Volba materiálù pøi úpravách povrchù komunikací by mìla odpovídat historickému prostøedí. Používání reklam je v památkových lokalitách zcela nevhodné a napøíklad èeskou legislativou zakázané. Velmi citlivì je zapotøebí zvolit zpùsob osvìtlení ulic a tvar svítidel. Øešení výkladcù v parteru historických staveb by mìlo odpovídat celkovému vzhledu domù. Zejména volbì materiálu by mìla být vìnována znaèná pozornost.

Vídeò - Kartnerstrasse Jedna z nejfrekventovanìjších tøíd v historickém centru Vídnì, ve které se koncentrují luxusní obchody spolu s èetnými kulturními památkami. Parter historických budov a celá plocha široké mìstské tøídy vytváøejí atraktivní, živé a pøíjemné prostøedí pro obyvatele i návštìvníky

60

II. SPECIFICKÝ CHARAKTER ÈESKÝCH HISTORICKÝCH MÍST Úvod V souèasné dobì (údaj z roku 1995) je na území Èeské republiky 5 740 obcí a mìst. Z tohoto poètu je 456 mìst, vèetnì hlavního mìsta Prahy a 13 statutárních mìst. Typickým znakem èeské sídelní struktury je hustá sí menších obcí a výraznì polycentrická soustava. Historická sídelní struktura èeských mìst a vesnic vznikla již ve støedovìku. Dle prùzkumù z roku 1996 bylo na našem území definováno pøibližnì 1 400 historických souborù. Dle míry koncentrace památkovì cenných objektù a dle kvality a dochované identity historického prostøedí jsou v souladu s památkovým zákonem è. 20/1987 Sb. definovány dva typy území, na které se vztahuje celoplošná ochrana. Jsou to památkové rezervace a památkové zóny a jejich ochranná pásma. Tyto typy se liší podílem kulturních památek ve svém území a kulturní hodnotou území. Památkovými rezervacemi jsou prohlašovány mìsta, vesnice, archeologické lokality a areály technických památek již od roku 1950. Poèet památkových rezervací se již pravdìpodobnì nebude rozšiøovat. Celkem se na našem území nachází 40 mìstských památkových rezervací a 61 vesnických památkových rezervací. Památkové zóny dìlíme na mìstské, vesnické a krajinné, jejich poèet se neustále rozšiøuje. První památkové zóny byly prohlášeny až v roce 1987, kdy nabyl platnosti souèasný památkový zákon. Krajinné celky, které jsou hodnotné z hlediska unikátních pøírodních jevù nebo specifického krajinného rázu, jsou celoplošnì chránìny legislativními pøedpisy z oboru ochrany pøírody a krajiny. Tento typ ochrany zahrnuje území národních parkù, chránìných krajinných oblastí a pøírodních parkù. O hodnotì kulturního dìdictví Èeské republiky svìdèí vysoký poèet památkových lokalit zapsaných do Seznamu svìtového kulturního a pøírodního dìdictví UNESCO. Kromì dvou solitérních objektù jsou souèástí tohoto seznamu ètyøi celé mìstské památkové rezervace, èásti dvou mìstských památkových rezervací, jedna vesnická památková rezervace a jedna krajinná památková zóna. Historická mìsta a vesnice, zasazené do specifického krajinného rámce, vytváøejí charakteristický kompozièní celek se zøetelnì vnímaným geniem loci. Dùkazem toho je zájem èeských i zahranièních turistù o cestování po Èeské republice, který vzrùstá, ale je omezen na urèité lokality, v nichž se postupnì projevují negativní dùsledky pøíliš intenzivního cestovního ruchu. Je nezbytné, aby byla pro úèel využití cestovním ruchem vyhledána a popsána všechna místa v

61

Èeské republice, která disponují památkovým fondem a identickým prostøedím, nejen cenným, ale i atraktivním pro laické návštìvníky. Vybudování pøíslušné infrastruktury pro cestovní ruch a zajištìní náležité propagace povede k podstatnému rozšíøení sítì cílù cestovního ruchu. Lokality, kde návštìvnost pøesahuje únosnou míru, by tak mìly vìtší nadìji na zachování svého identického prostøedí a svého genia loci, zatímco dosud neprávem opomíjená místa by mìla nadìji zlepšit ekonomiku celé oblasti a získat chybìjící prostøedky na údržbu památkového fondu.

62

1. Specifický charakter krajiny Jedním ze zpùsobù chápání pøírody je definování charakteru pøírodních míst. Území vìtšiny zemí se skládá z nìkolika odlišných rozmanitých krajin. Každá krajina je zøetelnì vymezená a má svou osobitost, svùj individuální charakter. V Malé èeskoslovenské encyklopedii (ACADEMIA, nakladatelství ÈSAV, Praha 1986) je krajina definována jako "pøirozenì nebo úèelovì vymezená èást zemského povrchu, v níž je ustálený tok energie, kolobìh látek a výmìna informací. Základní složky krajiny jsou: pùdotvorné horniny, pùdy, vodstvo, podnebí, rostlinstvo a èlovìk". Prostorové vlastnosti krajiny a do znaèné míry její charakter jsou urèeny terénním reliéfem, který je doplnìn barvou, rostlinstvem a texturou. Christian Norberg- Schulz v knize Genius loci rozeznává tøi kategorie krajiny: • romantickou krajinu, • kosmickou krajinu, • klasickou krajinu, Výsledkem syntézy pøedchozích typù jsou komplexní krajiny.

Romantická krajina Pøíkladem romantické krajiny je severská krajina, zejména severský les. Jsou to místa, kde se setkáváme s množstvím rùzných pøírodních jevù, ale chybí zde všeobecný sjednocující øád. Reliéf terénu je promìnlivý, vlastnosti ovzduší se neustále promìòují a všude je pøítomna voda v nejrùznìjších podobách. Nestálost je zdùrazòována kontrasty mezi roèními obdobími a èastými zmìnami poèasí. To všechno se odráží i v architektuøe, literatuøe, hudbì a umìní severských zemí.

Kosmická krajina Pouš je dokonalou ukázkou kosmické krajiny. Je zde jen monotónní pustá zemì, jasné nebe, slunce a horký vzduch. Èasový rytmus je vyjádøen kontrastním støídáním dne a noci bez pøechodových okamžikù. Jedinými místy, kde lze v poušti zøizovat lidská sídla, jsou oázy.

Klasická krajina Tento typ krajiny není charakterizován ani monotónností, ani pøílišnou rozmanitostí. Vyznaèuje se srozumitelnou kompozicí, složenou z jasnì vymezených prvkù - hor, kopcù, údolí, lesù. Klasická krajina je charakteristická pro Øecko. Genius loci klasické krajiny je zejména patrný tam, kde jsou pøírodní místa 63

Krušné Hory - Kladská Prostøedí této èásti èeského pohoøí je tvoøeno prvky charakteristickými pro romantickou krajinu.

doplnìna výsledky lidské èinnosti. Staroøecká sídla a chrámové areály se vyznaèují dokonalou syntézou krajiny a staveb.

Komplexní krajina Typy romantických, kosmických a klasických krajin se málokdy vyskytují v èisté podobì. Daleko èastìji se spojují a vytváøejí rùzné varianty komplexních krajin. Krajina, tvoøící Èeskou republiku, je specifická komplexní krajina. Zahrnuje nìkteré prvky krajiny romantické a témìø všechny rysy krajiny klasické. Jednotlivé prvky však nejsou ostøe odlišeny. Goethe charakterizoval èeskou krajinu takto: "Je krásný pohled na èeské krajiny, jejichž zvláštní charakter spoèívá v tom, že nejsou ani horami, ani rovinami, ani údolím, ale vším zároveò." 64

Africká pouš je místem, kde lze sledovat všechny znaky pusté, kosmické krajiny, která však má své kouzlo a pøitahuje návštìvy z celého svìta.

Øecko - Mykény Pohled z vrcholu intenzivnì turisticky navštìvovaných trosek legendárního mykénského hradu je pro øeckou krajinu a stavby v ní umístìné charakteristický.

65

Výsledkem složitého historického vývoje èeských zemí a èeského národa je úplná identifikace obyvatel s èeskou krajinou a s jejími kvalitami. Blízký vztah Èechù ke geniu loci jejich zemì vyjadøuje literatura, hudba, umìní i architektura, která má jednotný základ, ale množství variací.

Krajina kolem mìsta Telèe, zapsaného v seznamu UNESCO Krajina, která obklopuje mìsto a ze které mìsto harmonicky vyrùstá, je typickou ukázkou komplexní krajiny. Spolu s historickou zástavbou Telèe tvoøí atraktivní celek, který oceòuje neustále vzrùstající poèet turistù.

Území Èeské republiky, jehož hranice se od 12. století pøíliš nemìnily, obsahuje mimoøádnì krajinné bohatství, které naši pøedkové s umìleckým citem a souèasnì velmi úèelnì budovali a vytváøeli postupnì kulturní krajinu. Nedotèená krajina u nás už v podstatì neexistuje, ale dochovaly se krajinné celky, které jsou významnou souèástí kulturního dìdictví. Legislativnì jsou však chránìny památkovým zákonem teprve od roku 1987. Spoleèenský zájem a ochrana dle památkového zákona ÈR 20/1987 Sb. se vztahuje na tyto typy krajinných celkù: a) Oblasti kultivované krajiny s charakteristickou sídelní strukturou Tyto krajinné celky byly vytvoøeny bìhem urèitého vymezeného èasového období a dlouhodobì kultivovány. Jsou typické pro urèitou èást našeho území a vyznaèují se charakteristickou urbanistickou strukturou obcí, architekturou

66

i význaènými biologickými hodnotami. Pøedstavitelem tohoto typu jsou napøíklad Jihoèeská Blata, kde v krásné jihoèeské krajinì jsou situovány vesnice s dobøe zachovanými stavbami tzv. selského baroka. e) Krajinné kompozice a systémy vázané na architektonické soubory Promyšlenì a velkoryse komponovaná krajina tìchto celkù je doplnìna architektonickými dominantami. Do této skupiny lze zaøadit krajinnou památkovou zónu Lednicko - valtický areál, který byl do Státního seznamu kulturních památek zapsán v roce 1992 a již od roku 1996 náleží mezi památky zaøazené do Seznamu svìtového pøírodního a kulturního dìdictví UNESCO . f) Hospodáøské feudální celky v zemìdìlské krajinì Kultivovaná zemìdìlská krajina je zde sladìná s architekturou a pøípadnými technickými památkami. Pøíkladem je lokalita se zámkem Kaèina, jehož park pøechází do zemìdìlské krajiny a celý zámecký areál je propojen alejemi s Novými Dvory. g) Kultivaèní a technické zásahy èlovìka do krajiny Charakteristickým rysem této krajiny jsou památky technického rázu a s nimi související urbanistická struktura a typická architektura obcí. Reprezentantem je napøíklad Ostravsko, pro které jsou dominanty tìžních vìží, umìle promìnìný reliéf terénu a obce s hornickými domky dnes již neodmyslitelné. h) Kulturnì historicky významná území Do tohoto typu krajinných celkù náleží krajiny, ve kterých probíhaly významné historické události, jejichž autentické stopy jsou dosud patrné. Území bojištì bitvy tøí císaøù u Slavkova bylo jako první krajinný celek prohlášeno památkovou zónou už v roce 1992. V souèasné dobì náleží mezi krajinné památkové zóny 17 krajinných celkù, které jsou pro svou neopakovatelnou identitu všechny bez výjimky vhodnými cíli cestovního ruchu.

67

2. Specifický charakter mìst Obdobnì jako pøi èlenìní krajiny do tøí typù, lze rozèlenit architekturu evropských mìst v souladu s rozdìlením krajiny do tøí kategorií: • romantická architektura • kosmická architektura • klasická architektura Výsledkem syntézy pøedchozích kategorií je komplexní architektura.

Romantická architektura Za romantickou lze považovat architekturu, která se vyznaèuje rozmanitostí. Jejím typickým znakem je specifická "tajemná" atmosféra a živý, dynamický charakter. Romantický prostor v urbanismu znamená, že základem konfigurace pøedmìtného mìsta je neurèitý shluk ulic a témìø libovolné øazení domù. Urbanistický prostor je uzavøen velmi nepravidelnì, funkce jsou jen všeobecnì uspoøádané. Typické pro romantickou architekturu je støedovìké mìsto, situované ve Støední Evropì, které se vyznaèuje špièatými štíty domù a množstvím

Bruggy, které jsou významnou destinací místem cestovního ruchu, jsou charakteristickou ukázkou romantické architektury, jejíž úèinek se násobí vodním tokem, využívaným jako jedna z atrakcí mìsta.

68

vìží i drobných vížek. V architektuøe novìjší doby je pro romantický typ charakteristická mìstská secesní architektura.

Kosmická architektura Jedná se architekturu, která se vyznaèuje jistou uniformitou a zpravidla jí schází atmosféra. Urbanistická struktura mìst tohoto typu je charakterizována pøísnì geometrickým pravoúhlým øazením ulic. Pro kosmickou architekturu jsou nejtypiètìjší islámská mìsta. V moderní dobì jsou pøedstaviteli kosmického typu architektury americká mìsta.

New York.- Trump Tower Centrum New Yorku je z urbanistického hlediska skuteènì charakterizováno pøevážnì pravoúhlým systémem ulic. Je však výjimkou z uvedeného výètu typických znakù, pokud jde o nedostatek atmosféry a uniformitu. Prostøedí Manhattanu poskytuje promìnlivou podívanou a jeho architektura i celková atmosféra pùsobí na návštìvníky nezapomenutelným dojmem.

69

Klasická architektura Klasická architektura, pro kterou je charakteristická architektura a urbanismus staroøeckých sídel a areálù, se vyznaèuje artikulovaným øádem, jasností a srozumitelností.

Øecko - Delfy V posvátné areálu antického Øecka dosáhl soulad krajiny a architektury svého vrcholu. I když ze staveb, které zde byly citlivì umístìny v atraktivní krajinì, zùstaly pouhé fragmenty, vyznaèuje se celá lokalita výrazným geniem loci a její pøitažlivost pro návštìvníky je mimoøádná.

Komplexní architektura Syntéza pøedchozích tøí typù je základem architektonické koncepce vìtšiny mìst. Unikátní ukázkou syntézy romantického a klasického typu architektury je Praha. V Praze, která je svìtovým unikátem právì pro svou nezamìnitelnou identitu s obzvl᚝ význaèným a všudypøítomným geniem loci, se setkávají støedovìké a klasické formy architektury a motivy z celé Evropy a vytváøejí neopakovatelný celek. Charakter Prahy souvisí úzce s jejím pøírodním rámcem, konfigurace mìstského terénu opakuje ve zdrobnìlé formì konfiguraci terénu krajiny støedních Èech. Základní urbanistická struktura mìsta zøetelnì vyplynula z lokalizace

70

mìsta v krajinì a zùstala stabilní. Ani další významné stavební zásahy, zejména monumentální barokní stavby, nemìnily mìstskou strukturu, ale jen zdùraznily pùvodní ohniska. Lze øíci, že genius loci je v Praze v kladném smyslu zakonzervován. Vysoká hodnota mìstského centra byla ocenìna zápisem do Seznamu svìtového pøírodního a kulturního dìdictví UNESCO již v roce 1992. Ve vìtšinì historických mìst na území Èeské republiky se typy mìstské urbanistické struktury navzájem podobají. Všude jsou stejné kontinuální promìòující se ulice a obdobná námìstí, která bývala lemována podloubím, mnohde dodnes dochovaným. Domy jsou obvykle dvoupodlažní se sedlovou støechou a využitým podkrovím. Typický je masivní vzhled s pøízemím pøímo dosedajícím na terén. S tímto parterem kontrastují èlenité zdobené vznosné štíty. Je zøejmé, že pùvodním vzorem tìchto mìst byl útvar charakteristický pro osídlení budovaná slovanskými kmeny - okrouhlice se ètvercovým nebo kruhovým centrálním prostorem.

Praha Všechny pohledy na unikátní mìstské centrum jsou atraktivní. Historické jádro je však náporem turistù neúmìrnì zatìžováno a je zapotøebí propagovat i jiné, rovnìž znaènì cenné a zajímavé èásti Prahy.

Tak jako v pøípadì Prahy je i v dalších èeských mìstech historická urbanistická struktura v podstatì nezmìnìná. Zejména v mìstských památkových rezervacích je znaèné množství významných staveb, dochovaných ve svém pùvod-

71

ním objemu, tvarech a výzdobì prùèelí, které tvoøí stabilní základní body systému urbanistické stability. Genius loci tìchto míst je velmi pùsobivý a vytváøí z památkových mìst potenciální atraktivní cíle cestovního ruchu.

Litomìøice, mìstská památková rezervace, jejíž historický potenciál pro cestovní ruch je znaèný. Návštìvnost by se mohla po patøièné propagaci výraznì zvýšit.

Naše nejvýznamnìjší historická mìsta, jejichž význam byl ocenìn zápisem do Seznamu svìtového pøírodního a kulturního dìdictví UNESCO, se vyznaèují mimoøádnì dochovanou historickou strukturou, která je v dokonale harmonickém kontextu s terénním reliéfem. Rovnìž èetné jednotlivé stavby na území tìchto mìst nezmìnily v prùbìhu staletí své existence zásadnì svùj vnìjší vzhled a stavebnì technickou podstatu. Kromì Prahy jsou to mìsta Telè (zapsána obdobnì jako Praha v roce 1992), Èeský Krumlov (zapsán rovnìž 1992), Kutná Hora (zapsána 1995). V uvedených mìstech je cestovní ruch, díky kvalitì prostøedí a díky zápisu do seznamu UNESCO velmi intenzivní, ale (s výjimkou Prahy) pouze v letních mìsících. Bylo by zapotøebí systematické a promyšlené politiky mìsta v oblasti cestovního ruchu v souladu se zásadami památkové péèe, aby zájem návštìvníkù trval i mimo hlavní turistickou sezónu. Nepøímé negativní dopady mimoøádné intenzity a koncentrace cestovního ruchu jsou již patrné zejména v Praze a v Èeském Krumlovì. V centrech tìchto mìst velmi rychle mizí funkce bydlení a je nahrazována buï bankovnictvím a administrativou nebo ubytováním pro návštìvníky a ostatními zaøízeními pro 72

cestovní ruch. Tyto tendence se objevují i v dalších významných historických mìstech. Jejich výsledkem je, že mìstská centra se stávají mimo turistickou sezónu mrtvými místy. Vzhledem k tomu, že identita mìsta nespoèívá jen v kvalitì urbanistické struktury a architektury, ale i v kvalitì sociální struktury a ve zpùsobu života obyvatel, genius loci takto se vyvíjejících mìst postupnì mizí. Je nezbytné, aby mìsta, ve kterých se problémy s postupnou likvidací bydlení v centru pøedpokládají, chránila funkci bydlení prostøednictvím regulativù v územnì plánovací dokumentaci. Žádné z mìst zapsaných v seznamu UNESCO zatím takové opatøení neuèinilo.

Telè, mìsto, jehož historické námìstí je ukázkou témìø dokonalé renesanèní architektury, je èastým cílem cestovního ruchu. Jeho intenzita však není vždy vyvážena a v zimním období bývá slavné námìstí èasto zcela pusté.

Naopak, mnohá historická mìsta, jejichž kulturnì historický potenciál je pro cestovní ruch velmi atraktivní, jsou zcela opomíjena a vzhledem k nedostatku finanèních prostøedkù chátrají. Pøímo na území hlavního mìsta Prahy, kde, kromì památkové rezervace v centru, bylo prohlášeno ještì nìkolik mìstských a vesnických památkových zón, se cestovní ruch soustøeïuje témìø bezvýhradnì ve velmi pøetížené centrální èásti mìsta. Je zapotøebí opomíjená mìsta, pøípadnì èásti mìst vhodnì propagovat a souèasnì podporovat rozvoj jejich vybavení pro cestovní ruch. Jen tak lze dosáhnout rovnomìrnìjšího rozložení cestovního ruchu.

73

3. Specifický charakter vesnic Neodmyslitelnou souèástí krajiny jsou vesnice. Rozmanitost, kterou se vyznaèuje krajina Èeské republiky, se projevuje i na specifických pùdorysných skladbách vesnic a na charakteristických stavbách. Malé a pøehledné urbanistické celky zpravidla dokonale odpovídají terénnímu reliéfu a vyznaèují se tìsnou vazbou na charakter okolní krajiny. Lokalizace vesnice v rùzných typech krajiny, buï v málo úrodných horských oblastech nebo naopak v oblastech pro zemìdìlství pøíznivých, jako jsou jižní Èechy, Haná nebo vinaøské oblasti jižní Moravy, výraznì ovlivòovala strukturu zástavby, její hmotovou skladbu a výstavnost jednotlivých staveb. Dokladem hodnoty vesnické zástavby jsou èetné památkové rezervace a zejména památkové zóny, jejichž poèet se témìø každoroènì zvyšuje. Aèkoliv již památkový zákon z roku 1958 umožòoval územní ochranu vesnic, zapoèalo prohlašování vesnických územních celkù za památkové rezervace a památkové zóny až od roku 1995. Pøesto je v Èeské republice již 61 vesnických památkových rezervací a 164 vesnických památkových zón. Nejlépe dochované historické vesnice s krásnými ukázkami tzv. selského baroka jsou soustøedìny v oblasti jižních Èech. Mezi nimi je i èást obce Jankov, památková rezervace Holašovice, která byla v roce 1998 zapsána do Seznamu svìtového pøírodního a kulturního dìdictví UNESCO. Významný podíl památkových rezervací je na Plzeòsku. Pøímo na území mìsta Plznì jsou tøi vesnické památkové rezervace a šest vesnických památkových zón. Nìkteré znaky zdejší vesnické architektury, zejména tvary štítù a orientace zástavby, pøipomínají jihoèeské statky. V severních Èechách, obzvl᚝ na Kokoøínsku, jsou památkové rezervace s patrovými roubenými domy. Na jižní Moravì byla prohlášena vùbec první vesnická památková rezervace u nás a souèasnì jediná v období pøed rokem 1989, soubor jihomoravských vinných sklepu "Plže" u obce Petrov na Strážnicku. Dlouholetý nedostatek památkové ochrany se na stavebním fondu mnohých vesnic projevil velmi negativnì. Pøípady, kdy od doby provádìní prùzkumù a zpracování návrhu na zapsání do Státního seznamu kulturních památek do doby schvalování návrhu byla zástavba nenapravitelnì zdevastována, nejsou výjimeèné. Mnohdy snaha o zakotvení památkové ochrany narazí na zásadní odpor obyvatel vesnice. V souèasné dobì lze pøedpokládat, že se zvyšujícím se zájmem o kulturní turistiku se bude zvyšovat i zájem o návštìvu významnìjších chránìných vesnic. Riziko negativních dopadù pøíliš intenzivního cestovního ruchu zatím ve vesnických rezervacích pøíliš nehrozí, dokonce i v památce UNESCO Holašovicích bývá vysoká návštìvnost jen nárazovì pøi významných akcích. Je zapotøebí dbát,

74

Kladská - soulad krajiny a lidové architektury, která vytváøí znaèný potenciál pro cestovní ruch. Nedostatek propagace, naprostá absence jakýchkoliv zaøízení pro cestovní ruch a èasto i zanedbaná údržba krásných lidových staveb zpùsobuje dosud trvající minimální zájem návštìvníkù.

75

Holašovice, dokonalá ukázka venkovské architektury. Tato památková rezervace zùstala zejména vlivem své polohy v pohranièní oblasti nedotèená nevhodnými zásahy obvyklými v socialistickém státì. Po doplnìní infrastruktury pro cestovní ruch lze pøedpokládat výraznì vìtší zájem. Je však nezbytné souèasnì dbát o zachování vzhledu a genia loci této krásné vesnice.

aby památkovì významné vesnice v pøípadì výrazného zvýšení zájmu turistù neopakovaly chyby mnohých historických mìst a nestaly se pouhými skanzeny, ve kterých bude chybìt nejvýznamnìjší hodnota, genius loci.

76

III. VZTAH SPECIFICKÉHO GENIA LOCI ÈESKÝCH PAMÁTEK A INTENZITY CESTOVNÍHO RUCHU Úvod Jen málo míst vzbuzuje takové okouzlení jako Praha. Jiná mìsta jsou možná velkolepìjší, pùvabnìjší nebo "krásnìjší". Praha se vás však zmocní a podrží si vás s takovou silou jako žádné jiné místo. (Christian Norberg Schulz: Genius loci) Genius loci je z hlediska obyvatel i z hlediska návštìvníkù nejvýznamnìjší a nejvíce vnímanou hodnotou prostøedí. Význam , specifiènost a provázanost genia loci èeské krajiny a èeských mìst vysoce hodnotí ve své knize "Genius loci" Christian Norberg - Schulz, který zaøadil Prahu v kontextu s ostatními významnými èeskými mìsty a vesnicemi a celou èeskou krajinou mezi tøi nejcharakteristiètìjší historická mìsta.

Praha, každodenní cíl stovek návštìvníkù mìsta: pohled z Hradèan na charakteristické panorama pražských støech zvýraznìné historickými dominantami chrámových vìží i novodobou konstrukcí telekomunikaèní vìže na Žižkovì.

77

Èeská republika patøí z hlediska kulturních hodnot mezi nejbohatší zemì svìta. O rozsahu a kvalitì èeského památkového fondu svìdèí i nadprùmìrnì vysoký poèet památek, zapsaných v Seznamu svìtového kulturního a pøírodního dìdictví UNESCO. Kulturní dìdictví jako zdroj pouèení a estetických zážitkù je významným potenciálem pro cestovní ruch. Kulturnì historická kvalita není však vždy ekvivalentní atraktivitì pro laické návštìvníky, proto je zapotøebí z hlediska využití pro cestovní ruch rozdìlit památkové lokality do tøí skupin: 1. Velmi známé a tradiènì navštìvované památky. Jsou to nìkteré mìstské památkové rezervace a zóny, vybrané vesnické památkové rezervace, slavné hrady a zámky, památky registrované v seznamu UNESCO.

Zámek v Litomyšli, památka UNESCO. Renesanèní architektura, zasazená do krásného prostøedí historické zahrady a pùvabného mìstského centra, je pro cestovní ruch pøitažlivým místem.

2. Historicky cenné a vzhledovì atraktivní lokality, které jsou opomíjeny z mnoha dùvodù, z nichž na prvním místì je nedostateèná informovanost potenciálních zájemcù, z dalších špatná dostupnost a chybìjící zázemí pro cestovní ruch. 3. Památky, cenné z historického hlediska, které jsou atraktivní pouze pro úzký okruh odborníkù, ale pro laika není jejich hodnota èasto rozpoznatelná. Do této skupiny náleží nìkteré vesnické a výjimeènì i mìstské

78

památkové zóny, v nichž podíl cenné architektury je nepatrný a podstatná je zpravidla historická stopa zástavby, dále jsou to mnohé archeologické lokality, kde by mohl naopak zájem návštìvníkù zpùsobit nenapravitelné škody.

Památková rezervace Kadaò, jejíž historický potenciál pro cestovní ruch je navzdory destrukèním pøestavbám z nedávných let ještì poøád znaèný, je jedním z turisticky málo frekventovaných míst.

První dvì skupiny tvoøí kulturnì historický potenciál Èeské republiky pro cestovní ruch. Zájem o atraktivní èeské kulturní dìdictví neustále vzrùstá. Zejména Praha náleží mezi mìsta s nejextenzivnìjším nárùstem cestovního ruchu. Tento trend, který znamená znaèný ekonomický pøínos, však èasto pøedstavuje pro památkovou lokalitu neúnosnou zátìž. Právní rámec ochrany památek, který je založen na zákonì è. 20/1987 Sb. o státní památkové péèi, je, jak je patrné z roèníku jeho pøijetí, již znaènì zastaralý. Na jeho základì lze jen obtížnì reagovat na situace, vyplývající z nových vlastnických vztahù a ze zvýšených nárokù na památkové lokality, které vznikají mimo jiné ze znaèného nárùstu cestovního ruchu. Pozitivní i negativní dopady cestovního ruchu na památková území i na jednotlivé objekty jsou pøímé a nepøímé. Pøímé dopady jsou vyvolány fyzickou pøí79

tomností návštìvníkù v památkové lokalitì. Nepøímé dopady se projevují jako druhotné zmìny, vyvolané zájmem nebo naopak nezájmem návštìvníkù.

Památková rezervace v centru mìsteèka Jimramov, které se tìší zájmu turistù pro kvalitu okolní pøírody, památkové hodnoty nejsou pro laika pøíliš zøetelné..

80

1. Dopady cestovního ruchu na historické území a) Pozitivní dopady Pøímé: • Neopakovatelná identita historického místa není daná jen architektonicko - urbanistickou kvalitou prostøedí, ale i nejrùznìjšími aktivitami, které v lokalitì probíhají. Pøimìøený cestovní ruch je neodmyslitelným doplòkem života souèasné spoleènosti. Zájem návštìvníkù je motivací pro revitalizaci památkových objektù, jejich zpøístupnìní, tvorbu tématických expozic, poøádání rùzných akcí. Pro život v obci je dùležité oživení obchodù, zaøízení pohostinství a vznik dalších služeb. Nepøímé: • V roce 1991 byly oficiálnì ustanoveny Radou Evropy Dny evropského dìdictví. K této myšlence se tehdy ještì Èeskoslovensko pøihlásilo spolu s dalšími 43 zemìmi. Cíli této akce jsou, kromì podpory zájmu o památky, zejména vzájemné poznávání a porozumìní mezi národy, snaha chránit neustále ohrožené památky a vytváøení vìdomí národní a evropské identity. Naplòování tìchto cílù prostøednictvím cestovního ruchu znamená pozitivní dopad kulturní turistiky nejen na památkové lokality, ale na celou spoleènost. • Dalším nepøímým pozitivním dopadem cestovního ruchu je jeho vliv na zápis památky do Seznamu UNESCO. Pro tuto kategorii památek je návštìvnost dokladem splnìní jedné z podmínek zápisu - prezentace. Nedodržení kterékoliv z podmínek mùže vést až ke zrušení zápisu, což má pro památkovou lokalitu dalekosáhlé dùsledky zejména v oblasti rozvoje cestovního ruchu. • Nepochybným pøínosem intenzivního cestovního ruchu je ekonomická prosperita pøíslušné lokality a èasto i širšího okolí. Kromì pøímého finanèního efektu, který tvoøí zejména výnosy ze vstupného a prùvodcovských služeb, jsou to i daòové výnosy z pøíjmù terciální sféry. I když nejsou vždy tyto pøíjmy investovány do rekonstrukce památek, pøesto narùstají možnosti investic do údržby stavebního památkového fondu. • Pro obyvatele lokality je pøínosem nárùst nabídky pracovních míst v oborech souvisejících s cestovním ruchem. Zájem je o pracovníky v

81

oborech služeb, prodeje, pohostinství, v cestovních kanceláøích a v ubytovacích zaøízeních. Poptávka návštìvníkù po specifických øemeslných výrobcích vyvolává zøizování dílen umìleckých øemesel. Se vzrùstajícími možnostmi investic do památkového fondu a do výstavby nových zaøízení pro ubytování a další služby roste poèet pracovních míst ve stavebnictví. • Dalším pøínosem pro obyvatele je vìtší pestrost sortimentu spotøebního zboží.

b) Negativní dopady Jak navštìvované památky, tak i opomíjené památky èelí znaèným problémùm. Nejslavnìjší a nejnavštìvovanìjší památkové lokality jsou paradoxnì nejvíce ohroženy a jejich problémy jsou velmi obtížnì øešitelné. Pøímé: • Pøímý negativní dopad na památkové lokality je zpùsoben využíváním prostøedí nad únosnou míru, což vede k fyzickému opotøebování památkového fondu. Nezanedbatelné jsou rovnìž projevy vandalizmu a bezohledného chování návštìvníkù.

Praha - Karlùv most - jedno z míst nejvìtší koncentrace turistù v pražské památkové rezervaci.

82

Nepøímé: • Nepøímé vlivy cestovního ruchu, které devastují památky èasto nenapravitelnì, jsou zpùsobovány zásahy do stavební a architektonické podstaty objektù a do urbanistické struktury památkových území. Tyto zásahy jsou provádìny ve snaze využít kapacitu lokality nad únosnou míru a zvýšit atraktivitu památek pro návštìvníky, ale výsledná ztráta genia loci vede obvykle k opaènému efektu.

Na území památkové rezervace Brno, která je èastým cílem návštìvníkù, byl vybudován objekt sdružující èetné prodejní, restauraèní a zábavní zaøízení. Snaha využít na maximální míru cenný pozemek vedla ke stavbì, naprosto se vymykající svými rozmìry, mìøítkem i "architektonickým" výrazem okolní zástavbì.

• Lokality, které jsou dosud z hlediska cestovního ruchu opomíjené, zpravidla èelí problémùm ekonomickým. Nedostatek finanèních zdrojù se v mnoha pøípadech odráží v nedostateèné údržbì památkového fondu, ve stagnaci a postupném úpadku všech aktivit v obci. • Devastace památek, která je zpùsobená cestovním ruchem, úzce souvisí i se sociálním dopadem cestovního ruchu. Nejlépe lze tento problém dokumentovat na centru pražské památkové rezervace. Vzhledem k prioritì rozvoje ekonomických aktivit zde již do znaèné míry vymizelo živé prostøedí mìsta, které by mohli rovnocennì využívat obyvatelé i návštìvní83

ci. Genius loci, který nespoèívá pouze v historických, architektonických a urbanistických kvalitách, ale i v živém a dobøe fungujícím tradièním prostøedí, zde pøestává existovat. Pokud se budou tyto problémy dále prohlubovat, poznamenají negativnì návštìvnost Prahy.

Klášter v Teplé u Mariánských Lázní je významným historickým souborem církevní architektury. Zájem návštìvníkù však navzdory blízkosti mezinárodnì proslulého lázeòského mìsta není pøíliš veliký, nebo propagace památky i zázemí pro cestovní ruch jsou nedostateèná. Na stavu památky se projevuje nedostatek finanèních prostøedkù pro obnovu.

• Obèané památkových mìst, která jsou èastými cíli návštìvníkù, reagují na dùsledky cestovního ruchu rozdílnì. Ti, kteøí jsou na cestovním ruchu ekonomicky závislí, reagují na pøíliv návštìvníkù pozitivnì. Ostatní obèané zpravidla vnímají negativní dopady velké koncentrace návštìvníkù, které se projevují ztrátou klidného obytného prostøedí, cenovì nedostupnými obchody, restauracemi a službami, zvýšeným provozem motorových vozidel, problémy s parkováním, kriminalitou a dalšími pøevážnì negativními sociálními i ekonomickými jevy. Problémy intenzivnì navštìvovaných památek i opomíjených památek, aè se nacházejí na dvou opaèných pólech zájmu návštìvníkù, vyúsují shodnì v devastujícím vlivu na památkové lokality. Z toho je zøejmé, že je nezbytné usilovat o zvýšení rovnomìrnosti v rozložení návštìvnosti na všechny atraktivní

84

památkové lokality. Dosažení rovnováhy mezi rozvojem cestovního ruchu a zachováním kulturnì historické podstaty památek je nezbytné nejen pro zachování našeho kulturního dìdictví, ale i pro zachování zájmu návštìvníkù. Staromìstské námìstí v Praze je místem, které se stalo témìø výhradnì místem pro turisty.

85

2. Identifikace faktorù, kterými pùsobí cestovní ruch na památkové lokality Vzhledem k tomu, že v souèasné dobì je cestovní ruch v Èeské republice soustøedìn na ustálenou skupinu nìkolika slavných hradù a zámkù, na nìkteré mìstské památkové rezervace a na malý poèet vybraných vesnických památkových rezervací, vìtšina atraktivních historických lokalit negativní dopady pøílišné intenzity návštìvnosti nepociuje. Negativnì naopak pùsobí nedostateèný zájem návštìvníkù. Podmínky pro harmonický rozvoj historických mìst a vesnic musí být stanoveny dle stávající intenzity cestovního ruchu. V historických lokalitách, které jsou nejvyhledávanìjšími cíli cestovního ruchu, je nezbytné zamezit negativním dopadùm náporu návštìvníkù. Výskyt a intenzitu pøímých i nepøímých dopadù cestovního ruchu lze v území sledovat a hodnotit dle pøedem stanovených ukazatelù. Tyto ukazatele je zapotøebí sledovat v prùbìhu nìkolika let, aby bylo možné posoudit, zdali zájem turistù vzrùstá nebo naopak klesá a zdali se stav památkového území vlivem intenzity zájmu turistù zlepšuje nebo zhoršuje. V lokalitách atraktivních, ale z rùzných dùvodù opomíjených, je naopak zapotøebí zájem návštìvníkù pøimìøenì stimulovat a navrhnout takový zpùsob rozvoje cestovního ruchu, který by zvýšil prosperitu lokality bez devastujících dopadù na její identitu, na jejího genia loci. Základem plánování rozvoje tìchto lokalit je nejen posouzení atraktivity památkového území, ale i stávajících podmínek pro cestovní ruch a stanovení deficitu zaøízení a aktivit v této oblasti. Pro zajištìní harmonického rozvoje historického mìsta je zapotøebí: a) Definovat jeho charakteristické hodnoty Pøi posuzování hodnoty historických sídel lze postupovat dle kriterií, popsaných v kapitole I. Hodnoty památkových míst. Charakteristické znaky jednotlivých míst jsou zde èlenìny dle své povahy na nehmotné a hmotné. Identita místa je posuzována zejména na základì jeho historických, kulturních a správních tradic, souladu s pøírodním prostøedím a dle kvality historické urbanistické struktury a historické architektury. Z posouzení všech tìchto hodnot vyplývá atraktivita lokality pro cestovní ruch.

86

Památková rezervace Žatec, místo s jednoznaènì definovatelnými hodnotami hmotného i nehmotného charakteru, které znamenají znaèný potenciál pro cestovní ruch.

b) Vymezit prvky urbanistické struktury, které jsou pro zachování genia loci a tím pro atraktivitu z hlediska cestovního ruchu zásadní Pro stanovení prvkù zásadního významu pro identitu historického mìsta nebo vesnice je nezbytné nejprve zpracovat podrobnou analýzu celého území. Analýza, provádìná metodou CHER (Cultural Historic Environment Report), definuje specifické hodnoty øešeného území a èlení je z hlediska jejich významu pro identitu místa, pro zachování genia loci. Prostøednictvím takto zpracované analýzy jsou identifikovány objekty a soubory objektù, které jsou pro urbanistickou stabilitu (stabilitas loci) nenahraditelné. Zpracování analýzy pøispívá k informovanosti o skrytých a zapomenutých hodnotách a k posílení významu historického potenciálu území pro turistický ruch a souèasnì k jeho zabezpeèení pøed jeho pøímými i nepøímými negativními úèinky. Mezi pozitivnì pùsobící prvky mìstské struktury, které musí být zachovány, náleží zejména: • stabilita hranic historického jádra, • kompaktnost zástavby, • kvalita pøírodního prostøedí, • památkový stavební fond,

87

• podoba mìsta (charakteristické objekty a prostory v urbanistické struktuøe mìsta), • existence a pøístupnost archeologických lokalit, • významné funkce mìstského centra.

Pøi pohledu z Jiráskova mostu vytváøejí pozitivní prvky mìstské struktury pražské památkové rezervace, zejména kvalita pøírodního prostøedí, památkový fond a jedna z podob mìsta neopakovatelnou identitu Prahy.

c) Stanovit faktory, které pùsobí na specifické prostøedí historického mìsta negativnì a které je nutné v zájmu zachování genia loci eliminovat Snaha stimulovat rozvoj cestovního ruchu pøi souèasné eliminaci nebo alespoò výrazném omezení nepøíznivých faktorù je jednou ze základních podmínek návrhu rozvoje památkového území. Faktory negativnì pùsobící na prostøedí historického mìsta rovnìž vyplývají z analýzy zpracované metodou CHER a z dalších podrobných analýz øešeného území a jeho blízkého okolí. Jsou to zejména: • zásahy do urbanistické struktury historického jádra, • likvidace ploch zelenì (týká se významných veøejných i soukromých ploch), • adaptace historických budov pro úèely velkoplošných prodejen a adminis-

88

trativy, • negativní dopady na obyvatele (sleduje se zejména nárùst nebo úbytek obchodù se zbožím denní potøeby pro obyvatele v souvislosti se zmìnami poètu prodejen turistických suvenýrù a se znehodnocováním historických budov, doplòujícím údajem je zvyšování nebo snižování frekvence chodcù v ulicích), • dopravní problémy, • výstavba budov, jejichž výška není v souladu s výškou historické zástavby, • poèet nevyužívaných historických a ostatních budov v historickém jádru. d) Navrhnout podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a souèasnì podmínky ochrany pøed jeho možnými negativními dopady Po zvážení všech hodnot tvoøících atraktivitu historického sídla a po definování faktorù, ohrožujících buï historickou identitu nebo negativnì pùsobících na cestovní ruch, lze navrhnout možné trendy rozvoje cestovního ruchu v souladu s rozvojem celé lokality. Nezbytné je stanovení zásad regulace cestovního ruchu tak, aby pøi zajištìní všech podmínek nezbytných pro zvyšování zájmu turistù byly negativní dopady na život obyvatel a kulturnì historickou hodnotu místa omezeny na minimum. Tyto podmínky a regulativy by mìly být zakotveny v územnì plánovací dokumentaci a tvoøit základ projektu cestovního ruchu.

89

IV. NÁVRH PODMÍNEK PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A ELIMINACI NEGATIVNÍCH DOPADÙ Úvod Stabilitas loci je nezbytnou podmínkou lidského života. Jak se však tato stabilita srovnává s dynamikou zmìn? Pøedevším musíme poukázat na to, že každé místo musí mít urèitou "kapacitu" k pøijímání rùzných "obsahù", pøirozenì v rámci jistých mezí. Místo, které by bylo vhodné jen pro jediný zvláštní úèel, by bylo brzy nepoužitelné. (Christian Norberg - Schulz: Genius loci) Vìtšina historických mìst èelí spoleènému dilematu. Lidé je rádi navštìvují, rádi v nich bydlí a pracují, nebo jejich prostøedí je specifické, pøíjemné a zajímavé. Tato mìsta však nebyla založená a stavìná pro dnešní hektický zpùsob života a nelze je snadno pøizpùsobit nìkterým souèasným formám rozvoje. Ulice jsou pøíliš úzké, nedostaèují frekvenci dopravy a není kde parkovat automobily. Obchody jsou tìsné a pøeplnìné návštìvníky, zásobování je obtížné. Staré domy a historická námìstí a ulice jsou oceòovány jak obyvateli, tak návštìvníky, ale bìžný denní život by byl snazší, kdyby bylo mìstské centrum pøebudováno do moderní podoby. Negativní zkušenosti mìst, která realizovala neuváženì nìjakou formu modernizace historického jádra a èasto se tak zmìnila v uniformní a nezajímavá místa, jsou však varující. Proto je nezbytné, abychom umožnili historickým mìstùm fungovat moderním zpùsobem, ale souèasnì se pokusili uchovat jejich historickou atmosféru a genia loci. Pojem "kapacita prostøedí" je základem nástroje, který mùže pomoci pøi rozhodování o zpùsobu rozvoje historického místa zejména z hlediska cestovního ruchu. Každé místo má urèitou kapacitu pro absorbování množství lidí a aktivit, kterou nelze pøekroèit bez negativních dùsledkù, jimiž jsou pøedevším ztráta atraktivity, pohody prostøedí a tím i specifiènosti místa. Pøíliv návštìvníkù, který vyvolává nároky na nárùst zaøízení pro cestovní ruch a na dopravní sí mìsta, zøizování nových podnikù a tlak denního života postupnì znièí vlastní koøeny mìsta. Pokud ještì lze komponenty, tvoøící podstatu genia loci mìsta, rozpoznat a sledovat, lze také podniknout akce, zabraòující dosažení a pøekroèení limitù kapacity prostøedí. Jednou z nich je zpracování kapacitní studie.

90

Chester - mìsto, pro které bylo nutné zpracovat kapacitní studii , aby pøílišný nápor turistù nezlikvidoval jeho neopakovatelnou atmosféru.

91

1. Postup zpracování kapacitní studie Zachování atraktivního specifického charakteru historického místa je, mimo jiné, podmínìno stanovením limitù pro aktivity související s cestovním ruchem. Na základì vymezené kapacity jsou navrhovány zpùsoby rozvoje cestovního ruchu a souèasnì limity a regulativy tohoto rozvoje, po jejichž pøekroèení by byla specifiènost lokality ohrožena. Pro významné anglické historické mìsto Chester byla v roce 1995 zpracovaná Capacity Study, která se stala pøedlohou pro postup zpracování kapacitní studie, navržený Ústavem územního rozvoje v Brnì. Proces zpracování kapacitní studie se skládá ze dvou etap, analytické a návrhové: • V první, analytické etapì je nezbytné shromáždit dostateèný poèet informací, které umožní porozumìt historickým kvalitám lokality, identifikovat specifické atributy historického prostøedí, které je žádoucí zachovat, a souèasnì rozpoznat a definovat negativní tlaky, které na lokalitu doléhají. Musí být stanoven jednoduchý postup mìøení zmìn tìchto kvalit a vlivù stanovením snadno dostupných indikátorù. Celkový pøehled všech specifických hodnot a vlivù, indikátory zmìn a možné kritické body budoucích zmìn tvoøí základní rámec pro stanovení kapacity. • Druhá, návrhová etapa obsahuje nìkolik hypotetických scénáøù, z nichž každý reprezentuje možnou budoucnost cestovního ruchu ve mìstì. Po prozkoumání výhod a nevýhod každého z tìchto scénáøù lze stanovit nejvhodnìjší zpùsob rozvoje cestovního ruchu ve mìstì a limity a podmínky pro jeho regulovaný rozvoj. Souhrn tìchto údajù, zásad a limitù tvoøí základ plánu cestovního ruchu. Mezinárodní organizace ICOMOS (International Council on Monuments and Sites), která je hlavním poradním orgánem UNESCO v záležitostech týkajících se ochrany památek, stanovila zásady pro zpracování a obsah územnì plánovací dokumentace historických mìst. V souladu s tìmito zásadami je plán (projekt) cestovního ruchu nedílnou a významnou souèástí regulaèních plánù pro tyto lokality. Zpùsob øešení kapacitní studie a formulace výsledných podmínek pro stimulaci a regulaci rozvoje cestovního ruchu lze nejlépe demonstrovat na praktickém pøíkladu. Pro ovìøení obsahu a postupu zpracování kapacitní studie bylo vybráno po dohodì s Mìstským úøadem historické mìsto Uherské Hradištì. Mìsto splòuje všechna kriteria, která zpracovatel studie Ústav územního rozvoje Brno stanovil pro výbìr vhodné lokality. Centrum mìsta a pøilehlé Smetanovy sady

92

Centrum mìsta a souèasnì historické jádro Uherského Hradištì, nejvýznamnìjší místo na turisticky atraktivní trase

Vinohradská ulice je tvoøena zástavbou m욝anských vinných sklepù, které pøedstavují významný potenciál pro cestovní ruch a døíve byly jedním z center spoleèenského života Uherského Hradištì.

93

byly prohlášeny památkovou zónou, mìsto disponuje schváleným aktuálním územním plánem a je zajímavé z hlediska kulturní turistiky. Cestovní ruch zde není pøíliš intenzivní a mìstské zastupitelstvo i mìstský úøad mají aktivní zájem o jeho další rozvoj. Podkladem pro zpracování analytické èásti kapacitní studie byla analýza CHER vybraného území ve mìstì, která byla zpracovaná v Ústavu územního rozvoje Brno ve spolupráci s odborem mìstského architekta v Uherském Hradišti v roce 2000. Metoda CHER, která je používaná v Nizozemí, je vždy provádìna s cílem stanovit místa, objekty a další prvky urbanistické struktury, které jsou zásadní pro urbanistickou stabilitu památkového mìsta. Území, které bylo po dohodì s Mìstským úøadem Uherské Hradištì vybráno pro ovìøení metody CHER a na ni navazující kapacitní studie, leží podél turisticky atraktivní trasy vedoucí od pøístavištì na Baovì kanálu, pøes obì významná námìstí tvoøící základ historického jádra - památkové zóny, Smetanovými sady kolem Slováckého muzea k specifickému území mìstských vinných sklepù v Maøaticích. Návrh rozvoje cestovního ruchu je proto soustøedìn zejména na tuto trasu, s návazností na území celého mìsta i širší okolí. Z øešení v konkrétním území vyplynuly všeobecné zásady pro zpracování kapacitní studie jako základního materiálu pro plán nebo projekt cestovního ruchu.

94

2. Zásady pro zpracování kapacitní studie 2.1 Analytická èást a) Základní hodnoty mìsta nehmotné a hmotné povahy Identifikace historických kvalit místa, které jsou posuzovány dle kritérií hodnoty nehmotné a hmotné povahy, umožní posoudit atraktivitu lokality pro cestovní ruch. Hodnoty nehmotné povahy: V èeských a moravských mìstech jsou identifikovány zpravidla tyto hodnoty: • Historická tradice lokality Historická mìsta se zpravidla vyznaèují kontinuálním vývojem ve stabilní lokalitì. Obvykle je to na místì hradu nebo jiné pevnosti. a historická hodnoty se zvyšuje dochováním stop této minulosti, a už je to formou archeologické lokality nebo pozùstatky hradebního systému. Uherské Hradištì je typickým pøíkladem takového mìsta, nebo vzniklo v polovinì 13. století jako pevnost mìstského typu. Malý zbytek hradeb se dochoval dodnes. • Kulturní tradice historického mìsta Vìtšina èeských a moravských mìst byla sídlem støedních a èasto i vysokých škol a tato tradice ve vìtšinì pøípadù pokraèovala až do souèasnosti. Rovnìž církevní architektura - nejen kostely a další stavby urèené pro liturgii, ale i další významné objekty, sloužící církevním úèelùm (fary, školy, koleje, knihovny) jsou ve vìtšinì mìst bìžné. V Uherském Hradišti to byly zejména stavby, související s jezuitským øádem, ale archeologické vykopávky dokládají existenci chrámu již v dobì Velké Moravy. • Správní tradice mìsta Mìsta, ve kterých se udržovala správní tradice, se vyznaèují vždy intenzivnìjším rozvojem, o kterém svìdèí rovnìž vìtší koncentrace významných budov. • Genius loci Každé historické mìsto se vyznaèuje urèitou neopakovatelnou identitou, kterou je zapotøebí rozpoznat a popsat. Mìsto Uherské Hradištì bylo vybráno pro vzorové zpracování studie mimo jiné právì proto, že reprezen-

95

tuje neopakovatelnou identitu, typický kulturnì historický ráz, který si po celých 700 let své existence zachovalo.

Genius loci prostøedí m욝anských vinných sklepù v Uherském Hradišti

Hodnoty hmotné povahy: Pro úèely analýzy CHER byly jako zásadní posuzovány tyto hodnoty: • Pøírodní hodnoty - Konfigurace terénu, ve kterém byla obec založena - Lokalizace vzhledem k vodnímu toku Pro mìsto je vždy významné, protéká-li územím historického jádra nebo v jeho blízkosti významnìjší vodní tok. Zaèlenìní vodního toku do obrazu mìsta a další využití vodního prvku je ukazatelem kvality urbanistické struktury. V øešeném území mìsta Uherské Hradištì je výraznìjší zaèlenìní vodního toku do života a obrazu mìsta a do aktivit cestovního ruchu zatím nevýrazné a stává se jedním z cílù rozvoje této lokality. - Významné plochy zelenì Rozloha, zpùsob øešení a údržba zelených ploch jsou pro každé mìsto dobøe rozpoznatelným dùkazem kvality života obyvatel.

96

Øeka Morava tvoøí severní hranici Uherského Hradištì a je spolu s Baovým kanálem využívána pro vodní sporty, ale v obrazu mìsta se pøíliš neprojevuje

Rybníky v Telèi, památce UNESCO, jsou ukázkou dokonalého zakomponování vodního prvku do obrazu mìsta.

97

Pražské historické zahrady dotváøejí jedineènou urbanistickou strukturu Prahy a jsou vyhledávanými cíly turistù.

• Archeologické hodnoty Existence a zpøístupnìní archeologických lokalit je významnou položkou pro rozvoj cestovního ruchu v každém místì. Pøíklad Uherského Hradištì dokládá význam historie našich mìst, ale i nedocenìní možného uplatnìní archeologických lokalit v cestovním ruchu. • Hodnota historické urbanistické struktury lokality posuzujeme podle hodnot, které mají zásadní význam pro vzhlede a mìøítko zástavby: - Pùdorysná struktura mìsta - Parcelace - Pùdorysná skladba zástavby - Hmotová skladba zástavby - Støešní krajina - Panorama mìsta Regulaèní plány historických lokalit musí obsahovat podmínky pro zachování tìchto hodnot.

98

Neporušená støešní krajina historického mìsta Slavonice je dobøe viditelná z vìže kostela, který je cílem vìtšiny návštìv

• Architektonické hodnoty mìsta - Významné veøejné stavby, jejichž poèet a výstavnost zpravidla souvisí s kontinuitou správní funkce a s kulturními hodnotami mìsta. - Opevnìní kde bylo zachováno, výraznì zvyšuje atraktivitu lokality. - Obytná zástavba, charakterizovaná v mìstských centrech bývalými m욝anskými domy, tvoøí základ urbanistické struktury historického jádra. - Technické stavby, zpravidla areály prùmyslových staveb, ale i významná vodní díla, jako je tomu v Uherském Hradišti, kde je do øeky Moravy zaústìn turisticky velmi využívaný Baùv kanál. - Parter øešení parteru vnímá pìší návštìvník nejvíce, proto je zapotøebí vìnovat kvalitì parteru znaènou pozornost. V Uherském Hradišti jsou v územním

99

Základem mìstské pa mátkové rezervace Slavonice jsou renesanèní m욝anské domy, které jsou unikátním zpùsobem uchované dodnes vèetnì kleneb stropù v interiérech. Lepší propagace, spojená s celkovou strategií cestovního ruchu, by pravdìpodobnì uèinila z mìsta s takovým kulturnì historickým potenciálem významné centrum cestovního ruchu.

plánu stanoveny regulativy, vymezující øešení parteru, a úèinek tohoto opatøení je na vzhledu mìsta zøetelný.

b) Identifikace prvkù ve vybrané lokalitì, které nesmìjí být znehodnoceny Vážnému narušení, popøípadì úplné degradaci genia loci, lze zabránit ochranou charakteristických prvkù prostøedí mìsta, kterými jsou zejména: • Kompaktnost zástavby Mìst, ve kterých je dochována pùvodní (støedovìká) kompaktní historická zástavba, trasy historických komunikací, základní kompozièní osy a orientaèní dominanty není v ÈR mnoho. I ve vyhlášených památkových rezer100

Historický výtah pro lodní dopravu v blízkosti Winsfordu v severní Anglii je považován za významnou souèást potenciálu pro rozvíjející se cestovní ruch v této oblasti

vacích zpravidla došlo v prùbìhu historického vývoje k negativním zásahùm. Alespoò èásteèné zachování pùvodní kompaktnosti je však podmínkou pro celoplošné zahrnutí centra mìsta nebo vesnice pod památkovou ochranu. • Stabilita hranic historického jádra a dalších významných lokalit souvisí s kompaktností historické zástavby. V Uherském Hradišti byla stabilita hranic historického jádra narušena nìkolika necitlivými stavebními a urbanistickými zásahy (napø. autobusové nádraží a jeho okolí). • Podoba mìsta je urèená charakteristickou zachovanou strukturou a architekturou zástavby a péèí o vzhled a využití volných prostorù a budov. Pro øešené území je napøíklad významné a pro návštìvníky pøitažlivé zpøístupnìní a vhodné využívání citlivì upravených vnitroblokù. • Pøírodní prostøedí je charakterizováno zaèlenìním vodního toku do struktury mìsta a rozlohou, øešením a údržbou zelených ploch.

101

Zástavba ve Slavonicích je typická pro stabilizovanou mìstskou historickou strukturu.

• Historické budovy jsou nejen kulturní památky, ale i objekty významné pro historii a urbanistickou strukturu mìsta, vèetnì objektù drobné architektury. • Archeologické lokality Historická jádra mìst jsou ve vìtšinì pøípadù územím archeologického zájmu a veškeré stavební èinnosti musí v souladu s ustanovením památkového zákona pøedcházet archeologický prùzkum. Významné pro cestovní ruch je zpøístupòování archeologických lokalit. Jedna z veøejnosti pøístupných lokalit, která byla prohlášena národní kulturní památkou, se nachází na území Uherského Hradištì. Je však zapotøebí tyto lokality náležitì propagovat a v návaznosti na propagaci oznaèit a zabezpeèit. • Významné funkce centra Do mìstského centra jsou zpravidla umisovány správní úøady, banky a jiné penìžní ústavy, sídla rùzných institucí, zaøízení pro kulturu, maloobchod, pohostinství a ubytování. Ménì èasto jsou to školy, drobnìjší zdravotnická zaøízení a služby, výjimeènì nerušící výroba v minimálním rozsahu. Významná je funkce bydlení, která musí být v centru zachována v dostateèné míøe, aby zde byl zajištìn život. Vyrovnaný pomìr mezi jed-

102

notlivými vhodnými funkcemi a celkové pøimìøené množství jednotlivých zaøízení jsou podmínkami pro kvalitní zpùsob života obyvatel mìsta a pro jeho atraktivitu z hlediska cestovního ruchu. Historické jádro Uherského Hradištì, které je souèasnì mìstským centrem, tyto podmínky splòuje. Zachování funkce bydlení je zajištìno regulativem v územnì plánovací dokumentaci, který je pøísnì dodržován. Centrální námìstí v Uherském Hradišti je souèasnì i místem pro konání rùzných hromadných akcí, které pøitahují zájem návštìvníkù. Zde je to sraz majitelù silných motocyklù.

c) Identifikace hlavních faktorù, které negativnì pùsobí na charakteristické prostøedí historického mìsta Pro posuzování výskytu a intenzity negativnì pùsobících vlivù byly sledovány stanovené ukazatele po dobu cca 5 let. Hodnoceny byly:

103

• Negativní zásahy do urbanistické struktury centra, které jsou posuzovány dle: - zmìn v objemovì prostorové struktuøe (likvidace historické ulièní sítì, bezohledné dopravní prùtahy provázené demolicemi, nová výstavba nerespektující pùvodní parcelaci a mìøítko okolních domù, destruktivní pøestavby), které mají pøímý dopad na genia loci historického mìsta, - zmìn v množství ploch pro maloobchodní maloplošné provozovny a další zaøízení obèanského vybavení (nárùst ploch pro uvedené funkce musí být úmìrný velikosti mìsta a jeho atraktivitì pro návštìvníky), - zmìn v množství ploch pro bydlení (funkce bydlení musí být zajištìna, úbytek bytù dokazuje nevhodnì zásahy vedoucí k vylidòování centra se všemi negativními jevy vèetnì ztráty identity místa), - zásahù do stability polohy historického jádra v zastavìné ploše mìsta (nìkterá mìsta se rozrùstala tak, že pùvodní historická zástavba zùstala v centrální poloze a tvoøí základ mìstského centra, pøíkladem je Uherské Hradištì). • Likvidace ploch zelenì a dalších volných ploch veøejných i privátních. Hodnotí se dle podílu zastavìné plochy a ploch zelenì v mìstském historickém jádru. • Neúnosnì vysoká koncentrace aktivit a umisování nevhodných aktivit v centru mìsta a podél turistické trasy Pro posouzení nepøimìøené koncentrace aktivit v lokalitì je zapotøebí sledovat tyto jevy: - Zmìny ve vzhledu, dispozici a konstrukci historických budov Využívání mìstského centra nevhodnými aktivitami nebo nad únosnou míru se projevuje znehodnocováním historického prostøedí a nenapravitelnými negativními dopady na stavební objekty. - Znehodnocení charakteristických ulièních tahù Stabilita historické ulièní sítì je jedním ze základních pøedpokladù historické hodnoty místa a všechny památkové rezervace a zóny jsou mimo jiné charakterizovány z vìtší èásti zachovanou historickou ulièní sítí. • Adaptace historických (nejen památkovì chránìných) budov pro úèely velkoplošné formy maloobchodního prodeje a pro administrativu.

104

Poulièní prodej formou "vietnamských" stánkù je aktivitou v takovém prostøedí zcela nepøimìøenou, znehodnocuje podobu historických center mìst a pøispívá k likvidaci "kamenných" obchodù (Uherský Brod)

Je zcela v kompetenci mìsta, zdali umožní znehodnotit cenné historické území velkoplošnými formami maloobchodního prodeje. Umísování takových provozù musí být regulováno v územnì plánovací dokumentaci. Pøestavba historických budov pro tyto úèely znamená likvidaci jejich stavebnì architektonické podstaty a v pøípadì, jedná-li se o kulturní památku, vyøazení z Ústøedního seznamu kulturních památek. • Dopad cestovního ruchu na obyvatele Indikátory pro hodnocení dopadù cestovního ruchu na obyvatele jsou zejména: - Zmìny poètu chodcù v ulicích Pøíliš vysoký poèet chodcù znamená nadmìrnou koncentraci návštìvníkù v urèité lokalitì a obtíže v denním životì obyvatel této lokality. (V ÈR k takovým jevùm dochází napøíklad v centru Prahy a v letní sezónì v historickém jádru Èeského Krumlova.) - Skladba obchodù Pokud se skladba obchodù mìní ve prospìch prodejen "suvenýrù", dochází k úbytku obchodù se zbožím denní potøeby, což má negativní dopad na místní obyvatele.

105

- Znehodnocování budov Je nezbytné, aby všechny budovy v historickém území byly patøiènì využívány a dobøe udržovány • Dopravní zácpy Plynulý pohyb vozidel je jedním z jevù, které mají dopad nejen na obyvatele, ale i na stav budov, povrchù komunikací a veøejných prostranství a na celý život ve mìstì. Velkým pøínosem pro historické mìsto je zákaz vjezdu autobusù do centra. Záleží na uvážlivé politice mìsta v oblasti dopravy, aby pøeprava návštìvníkù z parkoviš do centra byla umožnìna šetrným zpùsobem. V menších mìstech postaèí pìší propojení. • Nároky na parkování v centru a v blízkosti centra Pro cestovní ruch je významné, aby bylo umožnìno parkování v centru. Tato èinnost však musí být pøísnì regulována a poèet parkovacích míst omezený. Parkování vìtšího poètu automobilù v blízkosti centra je nezbytné zajistit na dobøe znaèených hlídaných parkovištích nebo v podzemních garážích. • Konflikty mezi pìšími a motoristy Množství dopravních nehod musí být dlouhodobì sledováno na významných bodech dopravní sítì mìsta, aby bylo možné zajistit kvalitní øešení dopravních problémù. • Výstavba vysokých budov Výstavba nových nebo adaptace starých budov v historickém území a jeho bezprostøední blízkosti nesmí narušovat výškovou hladinu pùvodní zástavby. V územnì plánovací dokumentaci by mìl být zakotven regulativ, stanovící maximální a minimální výšku øímsy. • Nevyužívané historické a ostatní budovy Architektonická a stavebnì technická kvalita nevyužívaných domù rychle degraduje, objekt se stává znehodnocujícím prvkem pro své okolí.

106

Výstavba komplexu budov "U andìla" je dílem slavného architekta Jeana Nouvela. Jednotlivé objekty jsou velmi zajímavì øešeny, ale pøesto zaèlenìní "Andìla" do nižší zástavby drobnìjšího mìøítka vyvolává èetné diskuse.

107

Vybrané území s kulturnì historickým potenciálem pro cestovní ruch v Uherském Hradišti

108

2.2 Návrhová èást a) Možné trendy rozvoje cestovního ruchu ve vybrané lokalitì a celém mìstì Pøedpoklady historického místa pro rozvoj cestovního ruchu vyplynuly z pøedchozí, analytické èásti studie. Významnou roli hraje atraktivita krajiny, ve které je historické místo situováno, poèet, koncentrace a atraktivita památek, specifický folklór, zajímavé místní produkty, podmínky pro sportovní aktivity, podmínky pro rozvoj obèanského vybavení pro cestovní ruch a v neposlední øadì pøístup obyvatel pøíslušného sídla. Pro plánování rozvoje cestovního ruchu v souladu s rozvojem celého mìsta nebo obce je vhodné navrhnout nìkolik variant, z nichž každá pøedstavuje výraznì odlišný trend. Jednou z možností je velmi intenzivní a zcela bezkonfliktní rozvoj sídla v oblasti cestovního ruchu. Zcela opaèná možnost je naprostá stagnace, která nevyvolává žádné dopady na okolní prostøedí, pøesto však zpùsobuje úpadek všech historických hodnot mìsta. Realitì se nejvíce blíží støední cesta. Tyto tøi varianty jsou definovány jako varianta utopická, varianta katastrofická a varianta realistická. • Utopická varianta: V øešení utopické varianty jsou navrhovány podmínky pro velmi intenzivní, ale pøitom koordinovaný nárùst cestovního ruchu, který bude odpovídat neustále se zvyšující vysoké ekonomické prosperitì celého mìsta. Prosperita pøinese dostatek investic pro údržbu a opravy památek, pro budování rùzných zaøízení pro kulturní aktivity a pro sport a rekreaci, což bude dále zvyšovat atraktivitu místa pro cestovní ruch. Podle této varianty by mìlo být øešené mìsto prosperujícím místem se skvìlou povìstí doma i za hranicemi, které je jedineèné svými kulturními tradicemi a historickým bohatstvím. • Katastrofická varianta: Pøedpokládaná stagnace povede ke zchátralosti historického jádra, zpùsobené celkovì špatnou ekonomickou situací mìsta. Potenciál cestovního ruchu nebude využíván a zájem turistù se pøesune do jiných lokalit v okolí. Tím se budou investice do památek neustále snižovat, což se projeví zrychlujícím se úpadkem jejich stavebnì technického stavu i architektury, následovat bude další pokles cestovního ruchu. Stagnace a následný úpadek se projeví i v kulturním životì mìsta, mnohá kulturní zaøízení budou uzavírána a mìnìna pro úèely maloobchodu. Rovnìž možnosti sportovního vyžití postupnì výraznì klesnou. Mìsto bude zanedbaným místem plným zchátralých domù, s nízkou

109

úrovní vzdìlání a podprùmìrnými pøíjmy, ve kterém nebude existovat žádny dùvod k návštìvì. • Realistická varianta: Øešení navrhované v této variantì nabízí "zlatou støední cestu", která bývá zpravidla nejblíže reálným možnostem. Pøedpokládá se, že nejvýznamnìjší položkou v životì mìsta bude koordinovaný rozvoj cestovního ruchu, zamìøený na napøíklad na folklór, pøírodní bohatství a kulturní dìdictví, jejichž souhrn vytváøí jedineènost mìsta, jeho genia loci. Pro dosažení tohoto cíle je zapotøebí vybudovat potøebnou infrastrukturu a zlepšit vzhled mìsta vèetnì rozsáhlejší rekonstrukce nìkterých památek. Kulturní život se bude v souladu se stávajícím trendem dále rozvíjet, což pøinese zintenzivnìní cestovního ruchu. Vyhlídky mìsta jsou v souladu s realistickou alternativou optimistické. Mìsto bude pokraèovat v zapoèatém rozvoji jako centrum spoleèenského a kulturního vyžití a jako místo s pøíjemným životním stylem.

b) Výbìr vhodné varianty Po prozkoumání všech výchozích podmínek navrhovaného øešení a všech jeho dùsledkù je zapotøebí vybrat variantu, jejíž øešení by odpovídalo realitì. Souèasnì však musí podpoøit takovou formu rozvoje, která by nepoškozovala kulturnì historické prostøedí lokality a zvyšovala zájem turistù. Realistická varianta, jejíž hlavní princip je popsán v pøedchozím bodì, je zpravidla pro uskuteènìní rozvojových zámìrù v oblasti cestovního ruchu mìsta nejvhodnìjší. Na jejím základì lze navrhnout vhodné zásady pro regulaci pøimìøeného rozvoje cestovního ruchu v øešeném území.

c) Závìry pro plánování rozvoje cestovního ruchu ve vybrané lokalitì Rozvoj cestovního ruchu musí být navrhován tak, aby: • byla respektována a zhodnocena specifika mìsta a regionu, • cestovní ruch byl posílen a vyváženì rozmístìn nejen v centru, ale i v dalších atraktivních lokalitách na území mìsta, • rozvoj cestovního ruchu nenarušoval bìžný denní život obyvatel mìsta, • rozvoj cestovního ruchu korespondoval s ostatními zásadami udržitelného rozvoje.

110

Hlavní zásady rozvoje cestovního ruchu: 1) Vybrané území pro cestovní ruch Území, jehož rozvoj bude v rámci rozvoje mìsta zamìøen na cestovní ruch, by mìlo být vymezeno urèitou hranicí. Cestovní ruch bude rozvíjen podél vybrané trasy, která je optimální pro svou škálu nabízených možností. 2) Informace Na území mìsta by mìlo být zøízeno velmi dobøe vybavené informaèní centrum, kde lze obdržet potøebné údaje o zajímavostech místa a rùzné další propagaèní materiály i zakoupit nìkteré typické výrobky jako suvenýry. Pøedpokládá se, že všechny památkovì chránìné objekty budou øádnì oznaèeny. Na komunikacích a na veøejných volných prostorách by mìly být umístìny smìrovky, které budou cestujícího navádìt k významným památkám. Tak bude mimo jiné regulován nápor návštìvníkù, kteøí se zpravidla zdržují na jednom nebo nìkolika vybraných místech a další zajímavé i cenné objekty jsou opomíjeny (viz Staromìstské námìstí v mìstské památkové rezervaci Praha ve srovnání s dalšími významnými památkami, ležícími mimo centrum mìsta, které jsou turisty èasto opomíjeny - napø. Bertramka, Trója, Veletržní palác, vesnické památkové rezervace). Rovnìž by bylo vhodné oznaèit hranice památkového území - památkové rezervace nebo zóny. 3) Propagace Pro nárùst cestovního ruchu je zapotøebí výraznìjší propagace v nabídce cestovních kanceláøí v jiných mìstech, v tisku a v propagaèních letácích a plakátech v okolních mìstech. Vítaná je zejména blízkost lázeòských mìst. 4) Doprava Prioritní je problém parkování a to jak osobních automobilù, tak zájezdových autobusù. Vymístìní autobusù z centra je zcela nezbytné, nebo rozmìry tìchto vozidel narušují vzhled památkového území. Ve vìtších mìstech je však nezbytné zajistit návštìvníkùm hromadnou dopravu nebo nìjakou jinou šetrnou formu dopravy do centra (napø. pùjèovna kol). Naopak vhodné je umožnit parkování urèitého množství osobních automobilù v centru. Optimálním øešením je zøízení podzemních parkoviš, které je obvyklé v zemích západní Evropy. Vybudování podzemních parkoviš zatím pøedstavuje pro vìtšinu našich historických míst neúnosnou ekonomickou zátìž. Proto je v souèasné dobì zapotøebí vybudovat sí záchytných parkoviš a podle rozlohy mìsta a vzdálenosti parkovištì od historického jádra zajistit zpùsob dopravy.

111

5) Obèanské vybavení Obèanské vybavení, které je zamìøeno na podporu cestovního ruchu, zahrnuje, kromì maloobchodních prodejen, zejména zaøízení pro stravování a ubytování. Je však zapotøebí, aby v územnì plánovacích dokumentacích bylo zohlednìno øešení problémù cestovního ruchu. Mimo jiné musí být vymezeny polyfunkèní plochy pro umístìní prodejen, restaurací a zaøízení pro ubytování. Pro tyto plochy však nesmìjí chybìt regulativy pro zachování funkce bydlení, protože pouze tak lze zajistit bìžný denní život v historickém jádru mìsta a tím i jeho genia loci. Nezbytné je rovnìž øešení dopravy, kterým je zajištìno nejen zásobování obchodù a restaurací a pøíjezd návštìvníkù do ubytovacích zaøízení, ale i parkování osobních automobilù. 6) Spolupráce s obyvateli mìsta Pøi snahách o bezkonfliktní zvýšení intenzity cestovního ruchu musí být zajištìn kladný pøístup obyvatel. V prvé øadì nesmí být dotèen bìžný denní život ve mìstì. To znamená, že mìsto nelze pøetìžovat dopravou a je nezbytné zajistit stabilitu skladby obèanského vybavení. Vhodné jsou propagaèní a vzdìlávací akce se zamìøením na dospìlé a zejména na školní mládež a studenty. 7) Plán cestovního ruchu Navrhované zásady by mìly tvoøit základ plánu (projektu) cestovního ruchu, který by se stal souèástí územnì plánovacích podkladù pro zpracování regulaèních plánù dotèených èástí mìsta a v pøimìøeném rozsahu i pro územní plán mìsta. Projekty cestovního ruchu budou rovnìž sloužit jako podklad pro realizaci rozvojových zámìrù a pøípadnì i jako nedílná souèást podmínek pro poskytování dotací. Základní zásady pro rozvoj cestovního ruchu by mìly být rovnìž souèástí strategických rozvojových dokumentù historických mìst.

8) Územnì plánovací dokumentace Do územnì plánovací dokumentace mìsta, zejména do regulaèních plánù mìstského centra a dalších památkovì významných èástí mìst a obcí, by mìly být zaøazeny regulativy, usmìròující rozvoj mìsta v oblasti cestovního ruchu. Regulativy by se zejména týkaly znaèení turistických tras, umístìní smìrovek, oznaèení na budovách, možných zmìn funkcí, zejména pro ubytování. Pro zachování vzhledu historického jádra i dalších historických lokalit je nezbytné stanovit mimo jiné regulativ zachování historické parcelace jako prevence možných velkorysých zámìrù. Limity rozvoje cestovního ruchu v souèasné dobì není pro vìtšinu èeských historických mìst zapotøebí stanovit, nebo pøi respektování navrhovaných zásad lze pøedpokládat rozptýlení návštìvníkù v širším

112

území, nikoliv pouze koncentraci v centru. Respektování vymezených zásad a podmínek pro rozvoj cestovního a jejich legislativní zajištìní zakotvením v územnì plánovací dokumentaci bude jedním z prostøedkù zajišujících bezkonfliktní a genia loci nenarušující rozvoj cestovního ruchu.

113

3. Návrh èinností a kompetencí orgánù samosprávy a státní správy Genius loci je svojí duchovní podstatou cosi tìžko definovatelného, efemérního, jedineèného a nezmìøitelného. Snahu zaøadit jej do kategorií, regulovat èi na základì jeho pùsobení stanovovat limity rozvoje cestovního ruchu považujeme jednak za smìšné a absurdní, jednak za kontraproduktivní: ve svých dùsledcích by takováto snaha vedla spíše k poškození a ztrátì genia loci než k jeho smysluplnému využití. Pøesto se domníváme, že genius loci je dùležitým a nenahraditelným atributem, podílejícím se na atraktivitì místa, ba co víc, pøi správném zacházení se mùže stát dùležitým marketingovým nástrojem rozvoje cestovního ruchu. Z tohoto dùvodu jsme se pokusili nastínit nìkteré èinnosti a postupy, pomocí kterých mohou orgány samosprávy a státní správy odpovìdné za rozvoj cestovního ruchu genia loci využívat.

3.1 Celostátní úroveò (ministerstva a další celostátnì pùsobící orgány a organizace):

Na celostátní úrovni považujeme za hlavní úkol propagovat jedineènost a neopakovatelnost èeských památkových míst a krajiny a zdùrazòovat jejich duchovní rozmìr. • Zpracování celostátní marketingové strategie cestovního ruchu (plánu rozvoje cestovního ruchu) - marketingová strategie bude zohledòovat a využívat genia loci èeských památkových mìst a krajiny zejména tak, aby vìtší atraktivitu získaly dosud turisticky opomíjená mìsta a regiony; • Propagace èeských památkových míst a krajiny v zahranièí - podpora vydávání reprezentativních publikací o ÈR, pøípadnì o turisticky významných mìstech a regionech; - podpora zpracování kvalitních prùvodcù cestovního ruchu; - podpora zpracování televizních a filmových dokumentù, propagujících genia loci èeských památkových míst, a jejich distribuce do mezinárodních televizních sítí; - propagace genia loci èeských památkových mìst a krajiny na veletrzích cestovního ruchu; - propagace produktù cestovního ruchu, využívajících jedineènosti èeských památkových mìst a krajiny, prostøednictvím speciálních akcí zamìøených na zahranièní operátory cestovního ruchu.

114

• Rozvoj produktù cestovního ruchu využívajících genia loci èeských památkových mìst a krajiny - podpora regionálních a lokálních produktù cestovního ruchu, využívajících genia loci èeských památkových mìst a krajiny (poznávací turistika, cykloturistika, agroturistika, lázeòství apod.). • Výchovná a osvìtová èinnost - zavedení výukových programù na školách a osvìtových akcí, podporujících posílení identity místních obyvatel, zvýšení jejich znalostí o místì, kde žijí, a zvýšení zdravého lokálního patriotismu. Za realizaci výše uvedených programù by mìlo být zodpovìdné Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Èeskou centrálou cestovního ruchu ministerstvy kultury, zdravotnictví, školství, mládeže a tìlovýchovy, zemìdìlství a s dalšími subjekty, pùsobícími v oblasti cestovního ruchu.

3.2 Regionální úroveò (kraje, regiony cestovního ru-chu, mikroregiony): • Zpracování kapacitních studií pro regiony cestovního ruchu, resp. pro mikroregiony - kapacitní studie na úrovni regionù cestovního ruchu (mikroregionù) umožní identifikovat pozitivní a negativní faktory, ovlivòující charakteristické prostøedí regionu (mikroregionu) a stanovit potenciál cestovního ruchu v oblasti. • Zpracování marketingových strategií cestovního ruchu (plánù cestovního ruchu) v regionech cestovního ruchu - marketingové strategie budou zdùrazòovat regionální jedineènost turistických destinací, napøíklad pomocí pøipomínky historických událostí, tradièních øemesel, folklóru, regionální gastronomie, rodiš významných osobností apod. • Rozvoj produktù cestovního ruchu využívajících genia loci památkových mìst a krajiny - na základì výsledkù kapacitní studie podporovat tvorbu regionálních a lokálních produktù cestovního ruchu, využívajících genia loci památkových mìst a krajiny (poznávací turistika, cykloturistika, agroturistika, lázeòství apod.).

115

- pøíslušné produkty mohou být definovány rovnìž v rámci marketingových strategií cestovního ruchu. • Propagace památkových míst a krajiny v rámci kraje, resp. v rámci regionù cestovního ruchu - podpora vydávání propagaèních publikací o kraji, resp. o regionech cestovního ruchu, - podpora zpracování podrobných regionálních map a prùvodcù cestovního ruchu; - propagace kraje jako turisticky atraktivní destinace v masových médiích, zdùraznìní genia loci památkových míst v kraji; - propagace genia loci památkových mìst a turisticky atraktivních regionù na veletrzích cestovního ruchu; - propagace produktù cestovního ruchu, využívajících jedineènosti památkových mìst a turisticky atraktivních regionù, prostøednictvím speciálních akcí zamìøených na operátory cestovního ruchu. • Informaèní služby v rámci kraje, resp. v rámci regionù cestovního ruchu a mikroregionù - budování sítì profesionálnì kvalitnì vybavených a vzájemnì spolupracujících informaèních støedisek; - budování jednotného informaèního systému, upozoròujícího na pamìtihodnosti krajského významu; - údržba a rozvoj znaèených turistických stezek a cyklostezek. • Øešení infrastrukturních problémù krajského (regionálního) významu, souvisejících s cestovním ruchem - zajištìní dobré dopravní dostupnosti památkových míst krajského významu; - výstavba parkoviš u destinací cestovního ruchu celostátního a regionálního významu; - zajištìní výstavby obèanského vybavení, zamìøeného na podporu cestovního ruchu, v destinacích celostátního a regionálního významu; - péèe o kvalitní životní prostøedí v turisticky atraktivních oblastech. • Øešení otázek cestovního ruchu v územních plánech krajù (mikroregionù, svazkù obcí) metodické a vìcné zajištìní územních nárokù na rozvoj cestovního ruchu v územnì plánovací dokumentaci na úrovni kraje, mikroregionù, svazkù obcí, obcí a mìst.

116

• Výchovná a osvìtová èinnost - zavedení výukových programù na školách a osvìtových akcí, podporujících posílení identity místních obyvatel, zvýšení jejich znalostí o místì, kde žijí, a zvýšení zdravého lokálního patriotismu; - podpora místních spolkù a sdružení, jejichž náplní èinnosti je péèe o kulturní dìdictví a udržování místních zvykù a tradic. Výše uvedené programy budou v kompetenci krajských orgánù èinných v cestovním ruchu ve spolupráci s regionálními agenturami cestovního ruchu, rozvojovými agenturami, sdruženími cestovního ruchu, pøedstaviteli mikroregionù, turisticky významných mìst a obcí a s dalšími subjekty, pùsobícími v oblasti cestovního ruchu.

3.3 Obecní úroveò (mìsta a obce): • Zpracování kapacitních studií pro turisticky významná mìsta a obce - kapacitní studie umožní identifikovat pozitivní a negativní faktory, ovlivòující charakteristické prostøedí mìsta (obce) a stanovit lokální potenciál cestovního ruchu. • Zpracování marketingových strategií cestovního ruchu (plánù cestovního ruchu) v turisticky významných mìstech a obcích - marketingové strategie budou zdùrazòovat jedineènost místních kulturních a pøírodních památek a dalších turistických atraktivit, napøíklad pomocí pøipomínky historických událostí, tradièních øemesel, folklóru, gastronomických specialit, rodiš významných osobností apod. • Rozvoj produktù cestovního ruchu využívajících genia loci památkových mìst a obcí - na základì výsledkù kapacitní studie podporovat tvorbu lokálních produktù cestovního ruchu, využívajících genia loci památkových mìst a obcí (poznávací turistika, cykloturistika, agroturistika, lázeòství apod.). - pøíslušné produkty mohou být definovány rovnìž v rámci marketingové strategie cestovního ruchu. • Propagace památkových mìst a obcí - podpora vydávání propagaèních publikací a dalších propagaèních materiálù; - podpora zpracování plánù mìst a prùvodcù cestovního ruchu; - propagace památkových mìst a obcí jako turisticky atraktivní destinace 117

v masových médiích, zdùraznìní genia loci památkových míst; - propagace genia loci památkových mìst a obcí na veletrzích cestovního ruchu, nejlépe v rámci regionální spolupráce; - propagace produktù cestovního ruchu, využívajících jedineènosti turisticky atraktivních památkových mìst a obcí, prostøednictvím speciálních akcí zamìøených na operátory cestovního ruchu. • Informaèní služby - zajištìní profesionálnì kvalitnì vybaveného informaèního støediska, úzce spolupracujícího s partnerskými informaèními støedisky v regionu; - budování jednotného informaèního systému, upozoròujícího na významné pamìtihodnosti a další turistické atraktivity ve mìstì. • Øešení infrastrukturních problémù souvisejících s cestovním ruchem - zajištìní dobré dopravní dostupnosti památkových lokalit; - stanovení a realizace ucelené dopravní koncepce s ohledem na potøeby cestovního ruchu, vèetnì øešení problematiky klidové dopravy; - podpora výstavby obèanského vybavení, zamìøeného na rozvoj cestovního ruchu; - zajištìní kvalitního ulièního parteru, dobrého stavu fasád budov a péèe o památkové objekty zejména v lokalitách navštìvovaných turisty; - péèe o èistotu veøejných prostranství, údržbu zelenì a kvalitní životní prostøedí v lokalitách navštìvovaných turisty. • Øešení otázek cestovního ruchu v územních plánech mìst a obcí - promítnutí potøeb a požadavkù rozvoje a regulace cestovního ruchu do územnì plánovací dokumentace. • Výchovná a osvìtová èinnost - zavedení výukových programù na školách a osvìtových akcí, podporujících posílení identity místních obyvatel, zvýšení jejich znalostí o místì, kde žijí, a zvýšení zdravého lokálního patriotismu; - podpora místních spolkù a sdružení, jejichž náplní èinnosti je péèe o kulturní dìdictví a udržování místních zvykù a tradic. Realizaci výše uvedených programù budou zajišovat zastupitelstva mìst a obcí prostøednictvím výkonných orgánù odpovìdných za rozvoj cestovního ruchu, ve spolupráci s místní podnikatelskou obcí a zájmovými organizacemi, èinnými v oblasti cestovního ruchu.

118