Obsah: Úvod ................................................................................................................... 1 Veletrh fiktivních firem ...................................................................................... 2-3 Rozhovor se školním psychologem ..................................................................... 4-6 Modelování reality, paradoxy konečnosti a nekonečnosti vesmíru............................. 7 Pocházíme z dlouhé řady neúspěchů, a přesto žijeme............................................. 8 Život na VŠ ..................................................................................................... 9-11 Technické fórum............................................................................................ 12-13 Příspěvky ...................................................................................................... 14-15 Ohlédnutí za zlatem ....................................................................................... 16-17 Na viděnou v září ............................................................................................... 18
(První krůčky k Vám)
Úvodní promluva Vážení a milí čtenáři, právě čtete první řádky nultého vydání školních novin. Před časem se parta lidí z naší školy rozhodla založit školní noviny, které by informovaly studenty o dění na půdě školy a nejen na ní. Ve výběru témat se pokusíme nebýt skromní a zahrnout vás informacemi ze školství, poskytnout aktuální témata a naťuknout problémy dnešní doby. Každý se určitě ptá, jestli státní maturita bude, nebo ne. V této chvíli nikdo z nás neví. Budeme muset čekat na to, až se naše Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky shodne. Dále bychom také chtěli psát o nejrůznějších novinkách v technice, které přispívají ke snadnějšímu životnímu stylu. Ostatní témata, náměty, články, rozhovory, si můžete přečíst v našem dalším novinovém čísle, které vyjde ke konci září. Chceme, aby školní noviny pravidelně vycházely každé 2 měsíce po celý školní rok. Vše záleží na vašem přijetí nultého vydání. Budeme se snažit, abychom vám sdělili co nejvíce informací, které by tak rozšířily vaše poznání. Nechte se oslnit září Diamantu. (Patrik Purtátor a redakce, 16.6.2010)
(Naše řádky čte opravdu každý)
Fiktivní firma Předmět, který se vyučuje ve třetím ročníku na oborech Ekonomické lyceum a Obchodní akademie, má žáky naučit uplatňovat dosud získané vědomosti v praxi. Hlavně možnost vyzkoušet si vést vlastní firmu, sestavit plán podnikání, udělat si vlastní vizitky nebo třeba vytvořit katalog služeb firmy je pro žáky cenná zkušenost a zvyšuje pravděpodobnost uplatnění dané specializace v reálném životě. V letošním roce studentky a studenti tří tříd vytvořili 14 fiktivních firem. Poděkování patří Kamile Šumšalové ze třetího ročníku Ekonomického lycea. Poskytla podrobné informace a fotky z letošního veletrhu fiktivních firem, který probíhal na Černé louce v Ostravě. Svatební salón našich dívek, pod vedením Ing. Moniky Horehleďové, obstál v silné konkurenci 27 dalších fiktivních firem a celou soutěž vyhrál – získal cenu primátora statutárního města Ostravy Mgr. Lubomíra Pospíšila. Dívkám srdečně blahopřejeme.
(zleva jsou: T. Procházková, E. Kulová, J. Filipová, K. Šumšalová, L. Stiborková, Ing. M. Horehleďová)
Dále se zde soutěžilo o cenu za nejdůvtipnější stánek, nejschopnější reprezentanty firmy, nejoriginálnější prezentaci a katalog. To vše hodnotila tajná komise během celé soutěže, která trvala 3 hodiny.
Veletrh fiktivních firem probíhá na naší škole už několik let a pro všechny zúčastněné se stal dobrou zkušeností, kterou snad budou moci uplatnit ve své budoucí praxi. (M. Staškovanová, O. Žolna)
Rozhovor s PhDr. Stanislavou Podžornou Na otázku, kdo je náš školní psycholog (paní Podžorná), dokázali dotazovaní odpovědět. Problém se však naskytl jinde. Co vlastně dělá? Můžete nám tedy říct, jaká je náplň vaší práce? V rámci úvodní otázky bych si dovolila parafrázovat pana lektora, který z prvních vzdělávacích seminářů pro školní psychology velmi trefně a vtipně na tuto otázku odpovídal. Identitu školního psychologa lze přirovnat k pěti profesím. Školní psycholog vystupuje v roli hasiče, Děda Vševěda, kutila, koordinátora a facilitátora. Proč? Protože se očekává, že bude hasit požáry duší, které v tom velkém školním mraveništi nastanou. Samozřejmě nebude hasit naslepo, protože se očekává, že se vyzná téměř ve všem tak jako Děd Vševěd. Pokud by si Děd Vševěd nevěděl rady, pak nastupuje kutil a prostě to spraví. Při zákrocích samozřejmě zkoordinuje vše se vším tak, aby spolupráci, informovanosti, i etice bylo učiněno zadost. A dobrý koordinátor je zároveň i facilitátorem, který umí vyjednávat s andělskou trpělivostí i s pekelnými silami. Sama za sebe bych odpověď doplnila o zkušenost, že školní psycholog je jednak jedním z preventistů školní pohody, jednak první pomocí při jejím narušení a garantem jejího návratu, ať už k jednotlivci či do třídního nebo školního sociálního klimatu. Pokud má čtenář oprávněný pocit z jakého si „nekonkrétna“ z předchozích odpovědí, pak v rámci této otázky si dovolím citovat z pracovní náplně školního psychologa: • • • • • •
Individuální práce se žáky a studenty v osobních problémech Prevence školního neúspěchu, technicky a hygiena učení Zjišťování sociálního klimatu ve třídě Konzultace se zákonnými zástupci při výukových a výchovných problémech dětí Individuální konzultace pro pedagogické pracovníky v oblasti výchovy a vzdělávání Koordinace poradenských služeb mimo školu a spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, zdravotnickými a dalšími zařízeními
Abych se vyjádřila konkrétně, tak v oblasti prevence psycholog garantuje již tradiční pořádání „Seznamek“ pro jednotlivé kolektivy prvních ročníků a jejich třídní učitele s cílem bezproblémové adaptace nových žáků a studentů na třídu a školní prostředí. Dále seminář prváků k metodice přípravy do školy „Učení v pohodě“. Za druhými a třetími ročníky vyjíždí psycholog s doplňkovým psycho-sociálním programem na lyžařské a turistické kurzy. Pro čtvrté ročníky je zajišťován servis v oblasti profesionálního a studijního poradenství. Avšak musíme podotknout, že prevence není pouhou činností školního psychologa, ale je to záležitost týmová. Náš tým se skládá ze dvou výchovných poradců, dvou školních metodiků a školního psychologa. Díky úzké a skutečné kolegiální spolupráci v tomto týmu se i na tak velké škole, jakou je ta naše, daří udržovat dobré sociální klima.
»
Přichází k Vám spousta žáků kvůli problémům?
« Jestliže bychom to chtěli vyjádřit číselně, bude tato „cifra“ relativní, a to z jednoho důvodu. Mnozí žáci chodí pravidelně, někteří přicházejí jednorázově. Já jsem vděčná za důvěru těch, kteří potřebují pomoc a řeknou si o ni, ať už přímo nebo přes někoho jiného. »
A co učitelé?
« Ano, i učitelé se na mne obracejí. I učitel je člověk a potřebuje si někdy něco ujasnit nebo si nad něčím společné zapřemýšlet. »
Jaká je podle vás nejtěžší zkušenost, se kterou jste se setkala?
« Jako nejtěžší vnímám situace, ve kterých nejsem schopna najít jiskřičku naděje pro řešení, které bude přijatelné pro všechny zainteresované lidičky, kdy mám pocit, že lidí nechávám „na holičkách“, a to bylo při smutných situacích, kdy se třída smiřovala se ztrátou spolužáka, který tragicky zahynul, kdy jsem spolu s třídním učitelem hovořila s nešťastnými rodiči a plakala na pohřbu. »
A nejlepší?
« Pocit největší užitečnosti jsem měla v případě, kdy jsem zúročila veškeré zkušenosti z dosavadní praxe. Jednalo se o žáka této školy, který byl po autonehodě těžce handicapován. Snažila jsem se pomáhat jemu i jeho rodině. Moc mě těšila podpora celé školy, kterou vyjádřili žáci, studenti a pracovníci školy formou finanční sbírky pro tohoto žáka. »
Měla jste někdy pocit, že někomu nedokážete pomoci?
« Ano. Stává se to u člověka, který nechce pomoci, i když jeho okolí volá o pomoc, ale on sám o změnu nestojí. »
Přenesly se někdy deprese z „pacienta“ na Vás?
« Deprese přímo ne, ale snaha mu pomoci a starost s tím spojena, ano. Práce školního psychologa se pak prolíná se službou psychosociální sítě, na kterou máme jako školní poradenské pracoviště dobré kontakty, a tak se snažíme z nepohody „dostat“ co nejdříve.
»
Projevili Vám někdy nějakou vděčnost?
« Jeden psychoterapeut řekl, že nejlepším poděkováním ze strany klienta je skutečnost, že vás nepozdraví, když se s ním potkáte. Přišlo mi to trochu paradoxní, ale má to hlubokou pravdu v tom, že když vás nepozdraví, tak to znamená, že vás už vůbec nepotřebuje. Ale abych odpověděla na otázku, tak ano. Někteří přijdou na konci školního roku s květinou, i když nejsem učitel. U jiných vidím to poděkování na očích. Neříká se nadarmo, že oči jsou okna do duše. »
Poslední otázka, která je mimo téma. Proč Vy a psychologie? Čím vás upoutala?
« Už v dětském věku jsem chtěla být paní učitelkou, ale k závěru gymnaziálního studia, kdy jsem se rozhodovala, kam jít dál studovat, jsem od tohoto nápadu upustila. Uvědomovala jsem si, jak náročná to je práce a začala jsem hledat „něco“, kde budu s lidmi a kde jim mohu pomáhat. Něco mezi lékařem a učitelem a vyšel z toho psycholog. (T. Brabec)
(Společný žal se snadněji snáší)
Modelování reality ,,Dnes se sejdeme v parku a promluvíme si." Myslím, že je zbytečné mluvit o „venku“, když vlastně žádné „venku“ není. IMHO - „mimoprostor" vzniká jen jako myšlenkový konstrukt, když si představíme vesmír jako ohraničený v prostoru (jako kouli), protože lidé mají vrozenou tendenci takto modelovat realitu. Neexistuje žádné „za okrajem vesmíru“, protože ten je bez okraje a ohraničen sám v sobě. Na počátku času, kdy jedna částice expandovala a počala modelovat nám známý vesmír, označujeme jako Velký třesk. K zamyšlení vede otázka: Jaký dostal vesmír tvar?
Paradoxy konečnosti a nekonečnosti vesmíru Bentleyho paradox: * Hovoří se o tom, že gravitace je vždy přitažlivá a nikdy odpudivá (každé uskupení hvězd se zhroutí do sebe). Konečnost vesmíru by tedy znamenala, že vesmír by nebyl neměnný a prezentoval by nám různé kataklyzmata (rozbíjení těles o hranu vesmíru). Naopak při pomyšlení o nekonečnosti vesmíru existují důvody, které mluví proti. Síla, která by působila zleva či zprava, by byla rovněž nekonečná. To by logicky vedlo k tomu, že hmota by se začala trhat. Vezmeme-li v úvahu tato fakta, nedostává se nám odpovědi. Kdyby vesmír byl skutečně konečný, vypadal by jako ohnivá koule, a to z důvodu neustálých nárazů do hranic vesmíru. Jedno z řešení Bentleyho paradoxu: vesmír je homogenní, tzn. že je „tahán“ na všechny strany stejně, síly se kompenzují ze všech stran, a je tudíž nekonečný (statický). Olbersův paradox: ** Pokud je vesmír nekonečný a obsahuje nekonečné množství hvězd, muselo by světlo z hvězd rozsvítit večerní oblohu jako výheň. Tento paradox se vysvětluje tím, že světlo z daného nekonečna hvězd je pohlcováno mezihvězdným prachem. Dokáže lidstvo jednou najít konečnou odpověď, nebo se vydáme na nekonečnou stezku za poznáním? (M. Lasota)
Pozn.: Bentleyho a Olbersův paradox nemají jednotně uznávaná vysvětlení. * Richard Bentley (1662 – 1742) - anglický teolog, kritik **Heinrich Wilhelm Olbers (1758 – 1840) - německý astronom, fyzik, lékař
Nevidění neviděného V říjnu 1492 připlouvaly lodě Niña, Pinta a Santa Maria k břehům San Salvadoru. Tehdejší obyvatelé si nevšimli na obzoru plavidel, protože je neznali, zato si ale všimli silných vln. A zde říkám, lidé vnímají pouze to, co znají nebo chtějí znát nebo si dokážou připustit. Kolik existuje věcí, které jsou tak zřejmé a my je přesto přehlížíme? Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Možná nás neoblomná koncentrace a nevšední myšlení jednou přenese přes mnohá vědecká úskalí nebo dovede k filozofickému prozření. Slova F. Nietzscheho: * ,,To raději budu páchat zločin, než myslet přikrčeně.“
Pocházíme z dlouhé řady neúspěchů, a přesto žijeme Vracíme se po časové přímce: -15 mil. let: Jsme skupinou bezocasých opic. Tato skupina málem vyhynula v konkurenci s lépe vyvinutými opicemi. -45 mil. let: Jsme primáti, skupina savců. Tato skupina téměř vyhynula v konkurenci s lépe vybavenými hlodavci. -200 mil. let: Jsme synapsidními čtvernožci. Tato skupina plazů málem vyhynula v konkurenci s lépe vyvinutými dinosaury. -360 mil. let: Jsme potomci dvojdyšných ryb. (nikoliv lalokoploutvých, nový poznatek) Tato skupina málem neobstála souboje s paprskoploutvými rybami -500 mil. let: Jsme strunatci. Tento kmen přežil kambrickou éru v konkurenci s úspěšnějšími členovci.
Navzdory ponižujícím okolnostem se dostavil ekologický úspěch. Myslím, že právě proto, že lidé, potažmo skupina, do které patří, byli vždy ne zcela diferenciovaní a adaptovaní na prostředí, tak jako ostatní druhy, což je sice krátkodobě znevýhodňovalo, ale v dlouhodobějším měřítku jim přineslo více užitku než jednosměrné zaměření ostatních druhů. Jsme v opozici, co se týče momentální situace, ale při drastických změnách z toho těžíme... právě proto dinosauři vyhynuli... (M. Lasota) * Friedrich Nietzsche (1844 - 1900) - německý
filozof, klasický filolog
Rozhovor s Tomášem Martínkem Mnozí z Vás jistě uvažujete nad tím, jak budou probíhat Vaše dny na vysoké škole. Zda spokojenost bude atakována časovou tísní, zda Váš volný čas bude obětován školní přípravě a do jaké míry ovlivní studium Váš soukromý život. Pokusme se na chvíli vcítit do role Tomáše Martínka, který úspěšně odmaturoval roku 2008 na naší škole, poté jeden rok studoval Fakultu informatiky na MU v Brně a v současnosti navštěvuje Pedagogickou fakultu rovněž na MU v Brně (obor ČJ a ZSV), a souhlasil s tím, že nám poskytne rozhovor. »
Jsem rád, že nám daruješ trochu svého času.
« Oproti 14ti stránkovým seminárkám to považuji za otázku chvilky. Začalo totiž zkouškové období a já s hrůzou zjistil, kam všude musím napsat a z čeho vlastně píšu zkoušky, seminárky, zápočty a kolokvia. »
Jak rozsáhlé práce se odevzdávají?
« Minimální rozsah práce bývá tak 4 „normostrany“. Ti z vás, kteří budou na technických oborech na VUT musejí i během roku psát několikrát týdně protokoly. »
Popsal bys našim čtenářům tvůj běžný den v semestru?
« Po těžké noci mě budí nevrlý zvuk budíku, který mám v tu chvíli chuť prohodit zdí, jen na to najít sílu. Malátně jej vypínám a za 5 minut zvoní zase. Zákeřně jsem si totiž už večer nastavil dva za sebou, protože jsem věděl, že se z té úžasně vyhřáté postele, kde vedle mě nádherně spí i přítelkyně, jen tak nevyhrabu. Zpola ještě zalepeným okem kontroluji postel spolubydlícího, on se svou přítelkyní ještě spí. Občas se chci vrátit na informatiku, na které jsme oba začínali a nemuset chodit na přednášky na pedagogiku, protože na informatice se nahrávají, ale to už je jedno. V koupelně ponořím hlavu do ledové vody abych se trošku probral a zamířím do kuchyně udělat nám snídani. Je nechutných 7:45. Po snídani oba jedeme do školy, každý na svoje přednášky a semináře. Některé jsou povinné a jiné ne. Na konci semestru už ani většinou nevím, co všechno jsem si zapsal a kam bych měl chodit. Přetrpím tak 2-3 hodiny a jedu domů na oběd, do školní menzy, po tom, co jsem našel v obalovaném kuřeti peří, už nemám moc velkou chuť. Odpoledne tak ještě jeden seminář a jedu do práce.
»
Kde pracuješ a považuješ svou práci za výhodnou pro studenty?
« Jsem operátor aktivního telemarketingu. Takže, až Vás bude zase někdo přes telefon otravovat s neuvěřitelně lákavou nabídkou, možná to budu já. Telemarketing je ideální studentská brigáda za slušné peníze a navíc si můžu navolit, kdy tam půjdu. Užiji si své 4 hodiny otravování slušných lidí a jedu domů. »
Co je tvá tečka za náročným dnem?
« Přijíždím a je 9 večer, jsem zcela zničený z práce, zapínám na notesu CS a odmítám na někoho nebližší půl hodinu promluvit. Vzhledem k tomu, že je úterý a je lichý týden. Skončila mi škola a od středy do pátku už mě čeká jenom práce, každý den od 8:15 do 14:30. Chci se na další den trošku vyspat, takže už o půl 12 vypínám notes a jdu do koupelny, jako každý den prokleji do horoucích pekel naše vytápění vody karmou, zkontroluji chuchvalce prachu, vlasů a ještě čehosi nedefinovatelného v koutě u vany. Napadne mě, že studentské byty mají i své nevýhody a slíbím si, že to do konce týdne uklidím, no, aspoň v to doufám. »
A pro srovnání, jak probíhá tvůj den ve zkouškovém období?
« Je 6:30 a já vstávám do práce. Po snídani s půllitrovým hrnkem kávy nasedám na šalinu a jedu do práce. Vařím si druhé kafe. Včera jsem až do půlnoci dělal na seminárce, začalo zkouškové období. Když vám někdo bude tvrdit, že čtrnácti stránkovou seminárku napíšete den před odevzdáním, nevěřte mu. Potřebujete na to aspoň jeden víkend, možná stačí i sobota a půlka neděle. Čeká mě 6 hodin otravování lidí, falešných úsměvů a vyslechnutých nadávek. Vychutnávám si poslední doušky kávy, která by zvládla rozpustit i plastovou lžičku, pokud bych byl takový blázen a použil ji. (Mimochodem, tohle se mi jednou fakt stalo. No dobře, úplně se nerozpustila, jenom se ohnula a trošku rozpila, ale i to se počítá, ne?!) Následujících 6 hodin je příliš deprimujících, takže je vypustím. Po příjezdu se jdu podívat na net, kdy mě čekají další zkoušky. Psychologii mám až za tři dny, na tu se ještě učit nemusím. Obzvlášť, když učitel nemění otázky u testu. To filozofie je dvou-semestrová zkouška, myslím, že se na ni začnu učit už týden předem. Jo, to by asi šlo. Pár seminárek je napsaných a pár jich ještě zbývá, možná bych s nimi mohl pohnout.
»
Jak využiješ volného času v centru Brna?
«
Volný čas rozděluji mezi přítelkyni, akce a pokusy o zachování zdravého rozumu. Dneska je hezky, asi zavolám Veronice a půjdeme někam ven. Při troše štěstí půjde večer spolubydlící někam na akci a my budeme mít pokoj pro sebe. Ještě zkontroluji inzeráty na univerzitní stránce. Hledám nové bydlení, chceme začít bydlet spolu. Nic tam není, tak ještě projedu maily, přečtu si zprávy, zkouknu další díl seriálu na jedné nelegální stránce a zvoní mi mobil. Jdu dolů otevřít přítelkyni a jdeme ven. Slunce svítí, ale ještě není léto, takže se zatím v centru Brna, kde bydlím, dá přežít. Kolem chodí čínští, japonští i němečtí důchodci na turistickém výletu a já vím, že tady se mi líbí. » Dovol, abych Ti poděkoval za sebe a naše čtenáře za přiblížení studentského života na VŠ a popřál čistou mysl a spoustu úspěchů. «
Díky. Hodně štěstí při vydávání časopisu přeje Tomáš Martínek (M. Lasota)
(Spěch je příčinou chyb)
Technické fórum Dne 13. května 2010 se uskutečnil projekt Severomoravská brána. Vedoucím tohoto projektu byl pan ing. Jiří Sumbal, který provázel celý den zástupce firem po naší škole. Tento projekt pomáhá studentům s budoucí volbou povolání. Po ukončení středoškolského studia mohou dostat nabídku práce. Hlavním cílem této schůzky bylo navodit úzkou spolupráci mezi firmami a školou. Akce se konala poprvé, ale do budoucna by chtěla škola v této činnosti pokračovat. Spolupráce s firmami Mezi školou a firmami probíhá úzká spolupráce. Nabízejí našim žákům praxi, kterou využívají hlavně žáci z učiliště. Ale jejich nabídkou to nekončí. V našich budovách také probíhají školení jejich zaměstnanců. Zájem firem o naše studenty Jestli mohu uvést příklad, veliký zájem měli o Vítka Svobodu, který se zúčastnil tohoto technického fóra. Prezentoval svou DMP a jeho práce i vystoupení bylo přijato velmi kladně. Ze začátku programu hovořil pan ing. Sumbal o úspěších, funkcích a dalších zajímavých aktivitách školy. Předváděl firmám známky na voskop.cz, studijní podporu a bodové systémy. Ukazoval projekty školy se zaměřením na automobilový průmysl, spolupráci s podniky, CNC stroje, štíhlou výrobu a další. Prezentaci své dlouhodobé práce s námětem hrubého popisu vrtulníku nám předvedl Víťa Svoboda. Zpracování tématu věnoval 4 měsíce usilovné a každodenní práce. Své slovo měla i paní Podžorná, která poukazovala na –„psychickou stránku školy“. Mluvila také o volných aktivitách školy, jako například o divadle, o seznamovacích výletech, lyžařských kurzech a o čtvrtečních přednáškách studentů. Prohlídka areálu školy Po předvádění jsme procházeli budovami naší školy. První zastávkou byla strojovna v 1. patře, kde vedli diskusi o financích školy (na modernizaci strojů nejsou peníze). Po prohlídce hlavní budovy školy jsme se přesunuli na učiliště (ukázka multimediálních tříd, divadla a především dílen). Poté jsme se přemístili do budovy pod lesem a do knihovny. Po občerstvení se opět diskutovalo, tentokrát o zvyšování kvalifikace zaměstnanců a o možnostech dálkového studia na VOŠ. (P. Kalíšková)
Položili jsme několik otázek panu Sumbalovi, který byl vedoucím celého projektu. » Pane Sumbale, jaké firmy to vlastně byly a jaký byl účel jejich přítomnosti? « Byly to firmy podílející se na projektu Severomoravská brána. Tento projekt pomáhá studentům pro vybrání směru. Po ukončení středoškolského studia mohou dostat nabídku práce. Hlavním cílem této schůzky bylo navodit úzkou spolupráci mezi firmami a školou. »
Jak dlouho a jak často probíhají tyto akce?
« Tohle bylo poprvé, co jsme to vyzkoušeli, ale do budoucna bychom chtěli opakovat tyto činnosti alespoň jedenkrát do roka. »
Jaký jste Vy osobně měl pocit z celé schůzky?
« Ke konci jsem měl dobrý pocit. Celé jednání jsme zakončili příjemným obědem a poté relaxačním cvičením, kterým nás provázela paní Podžorná. Zástupci firem odcházeli velmi spokojení. »
Kdybyste měl ohodnotit jedním slovem vztah mezi školou a firmami, jaké by to bylo?
«
Nadstandardní.
»
Kolik žáků využije jejich nabídky po ukončení studia na střední škole?
« To je těžko říci. Většina po ukončení střední školy chce pokračovat ve studiu na VŠ. Hlásí se do Ostravy, Brna, Prahy. Někteří ale chtějí studovat i zde, Vyšší odbornou školu se zaměřením strojírenství, nebo ekonomie. Když ale porovnáme grafy počtu uchazečů z roku 07, 08, 09, zjistíme, že počet studentů, kteří pokračují na VOŠ, je méně. (T. Brabec)
Tvůrčí nápady našich studentů ,,Příroda je dílo vesmíru, umění však dílem člověka.“ (K. Čapek) Tyto stránky, vyhrazené speciálně pro umění, by se v žádném případě nemohly obejít bez jména Milan Pagáč. Při sestavování nultého vydání jsme měli jen rámcovou představu o grafické podobě školních novin, ale tento člověk dokázal rozvířit tok představ a ručně nakreslil hlavní stránku. Chci Milanu Pagáčovi za celou redakci poděkovat. Neklademe meze kreativitě, a proto otevíráme galerii, ve které jednoduchou cestou můžete vejít do představ umělců, tvořitelů, kteří se s Vámi chtějí podělit o své myšlenky a kreace. Pokud byste chtěli přispět i Vy, posílejte své tvůrčí nápady na adresu:
[email protected] (M. Lasota)
Ruční kresba od Milana Pagáče
Myšlenky (Petra Hinnera) Můj mozek myslí jenom na Tebe a na nic jiného myslet nesvede. Když zavřu oči a pořádně se podívám, Tebe, v celé Tvé kráse vídávám. Proto bych si přál, abych nikdy nezapomněl a Tebe zarytou v mozku i v srdci měl. Když spatřím Tvou nádhernou tvář, tak nad ní vždycky vidím svatozář. Ty jsi ten největší dobrák od kosti, který se hnedka nenaštve kvůli nějaké blbosti. Ty jsi zkrátka nenapodobitelná duší i tělem a já bych si přál, být Tvým nejtajnějším ctitelem.
Takový už jsem Já mám tvořivého ducha, jen když prožívám nějaká muka. Prostě když prožívám jakoukoliv depresi, tak to některým lidem přináší štěstí... Ale já bych chtěl být šťasten taky a nechci mít v myšlenkách jen samé mraky. Mraky a chmura mi bohužel ovládají myšlení a při tom chtěl bych zpět optimismus a snění A to sny pokud možno, co nejkrásnější o Tobě, má nejdražší a nejmilejší S tím já už bohužel nic nenadělám a Ty si s tím taky zbytečně hlavu nelam Já už jsem takové tělo bez snů a naděje a vůbec nechápu, co se to se mnou děje... A pro jistotu se to nějako moc nesnažím pochopit, bo by se mohla má deprese ještě více prohloubit!
Milovat Milovat, ten pocit nejde ničím překonat, chceš žít a zároveň jsi připraven i skonat. Za milovanou osobu chtěl bys i dýchat, ale mnohdy ani nevíš, co jí máš říkat…. Všechny zábrany se Ti uvolní pří zamilování a Ty můžeš projevit i to nejtajnější nadání. Nikdy jsem se s tímto pocitem nesetkal, dokud jsem Tebe nepotkal Milovat je ta nejušlechtilejší věc, co znám a doufám, že tohoto názoru nejsem sám
Mistrovství světa v ledním hokeji 2010 Za zdůraznění určitě stojí nedávný úspěch české hokejové reprezentace na posledním hokejovém mistrovství světa, které se letos konalo v Německu, přesněji ve městech Kolín nad Rýnem, Mannheimu a Gelsenkirchenu. Zde naši hokejisté po pěti letech čekání získali opět zlatou medaili. Český tým nepatřil rozhodně k favoritům turnaje a to hlavně kvůli neúčasti většiny hvězd z NHL. Nakonec však český tým dokázal všem odborníkům a fanouškům, že základem úspěchu nejsou individuální schopnosti některých hráčů, ale hlavně týmové pojetí a skvělá taktická připravenost, bojovnost, čímž přesvědčil celý svět o svých kvalitách i s okleštěným týmem bez posil ze zámoří. Souhrn zápasů české hokejové reprezentace na MS 2010 : Zápasy ve skupině :
Osmifinále :
Čtvrtfinále : Semifinále : Finále :
Česko Česko Švédsko Švýcarsko Česko Kanada Finsko Švédsko Rusko
6 2 1 3 3 2 1 2 1
-
2 3 2 2 1 3 2 3 2
Francie Norsko Česko Česko Lotyšsko Česko Česko (SN) Česko (SN) Česko
Historie úspěchů české reprezentace Olympijské hry - během historie olympijským her, která se pro české sportovce začala psát od rozdělení Československa v roce 1993, získali naši hokejisté pouze dvě medaile. Jednu bronzovou (ZOH 2006 - Turín) a asi nejcennější a nejčastěji připomínanou medaili v historii ledního hokeje – zlatou z Nagána 1998, když Petr Svoboda rozhodl jediným gólem ve finále a porazili jsme hvězdami nabitý a favorizovaný tým Ruska.
Mistrovství světa v ledním hokeji Zde už jsou úspěchy českého výběru obsáhlejší. Češi získali dohromady deset cenných kovů. Z toho tři bronzové (1993, 1997, 1998), jednu stříbrnou (1996) a šest zlatých medailí (1996, 1999, 2000, 2001, 2005, 2010).
MS
Místo konání
Umístění
Trenér
MS 1993
Spolková republika Německo
3.
I. Hlinka
MS 1994
Itálie
7.
I. Hlinka
MS 1995
Švédsko
4.
L. Bukač
MS 1996
Rakousko
1.
L. Bukač
MS 1997
Finsko
3.
I. Hlinka
MS 1998
Švýcarsko
3.
I. Hlinka
MS 1999
Norsko
1.
I. Hlinka
MS 2000
Rusko
1.
J. Augusta
MS 2001
Německo
1.
J. Augusta
MS 2002
Švédsko
5.
J. Augusta
MS 2003
Finsko
4.
S. Lener
MS 2004
Česká republika
5.
S. Lener
MS 2005
Rakousko
1.
V. Růžička
MS 2006
Lotyšsko
2.
A. Hadamczik
MS 2007
Rusko
7.
A. Hadamczik
MS 2008
Kanada
5.
A. Hadamczik
MS 2009
Švýcarsko
6.
V. Růžička
MS 2010
Německo
1.
V. Růžička
(O. Žolna)
Závěr Doufáme, že nulté vydání novin bylo akceptováno i Vaší kritickou myslí. Pokud se vám toto vydání příliš nelíbilo, vylepšeme budoucí číslo společně. Budeme moc vděční za jakýkoliv nápad. Pokud rádi píšete, jste určitě ten pravý člověk pro nás. Rozviňte svůj talent. Bláznivé prázdniny a horké léto přeje školní redakce. (Patrik Purtátor a redakce, 20. 6. 2010 v Kopřivnici)
(Ať sen nezůstane pouhým snem)
