Obsah: Účastníci................................ Účastníci................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ .......................................................................................... .......................................................... 3 Den 0 - 30.červen 2006 Pá ................................................................ ................................................................................................ .............................................................................................. .............................................................. 4 Den Den 1 - 1.července 2006 So................................ So................................................................ ................................................................................................ ............................................................................................. ............................................................. 4 Etapa: Sembrancher (717) – Bourg St. Pierrre - Colle del Gran S.Bernardo (2474) – Aosta – Morgex .............................. 4
Den Den 2 - 2. července 2006 Ne ................................................................ ................................................................................................ .......................................................................................... .......................................................... 7 Etapa: Morgex (1080) – Colle san Carlo (1971) – la Thuile - Colle del Picolo S. Bernardo (2188) – Bourg St. Maurice – nechtěně kempink La Vilette............................................................................................................................................... 7
Den 3 - 3. července 2006 Po................................ Po................................................................ ................................................................................................ .......................................................................................... .......................................................... 10 Etapa: Vilette - Pussy (Rognaix)– Col de la Madeleine (1984) – La Chambre - Saint Etienne de-Cuines – Col du Glandon (1924) – odbočka na Col de la Croix de Fer (2067) – Le Bourg d` Oisans......................................................... 10
Den 4 - 4. července 2006 Út ................................................................ ................................................................................................ .......................................................................................... .......................................................... 13 10. etapa TDF 2001 - Le Bourg d` Oisans – Col du Lautaret (2058) – Briancon – Col d` Izoard (2361) – Guillestre ........ 13
Den 5 - 5. července 2006 St................................ St................................................................ ................................................................................................ ........................................................................................... ........................................................... 16 Etapa: Guillestre – Col de Vars (2108) – Jausiers – Col de Restenfond (2678) - Col de la Bonnette (2715) – Isola ...... 16
Den 6 - 6. července 2006 Čt ................................................................ ................................................................................................ ......................................................................................... ......................................................... 19 Etapa: Isola – Isola 2000 - Col de la Lombarde (2350 m) - Demonte – Colle dela Fauniera (2 481 – výšky se na mapách liší) - Ponte Marmora – camp........................................................................................................................................... 19
Den 7 - 7. července 2006 Pá................................ Pá................................................................ ................................................................................................ .......................................................................................... .......................................................... 22 Etapa: Ponte Marmora - Colle di Sampeyre (2284 m) – Sampeyre - Colle dell'Agnello (2744) – Chateau Queyras, přesun autem do Susa (I) 90 km, veřejný kempink Busoleno........................................................................................... 22
Den 8 - 8. července 2006 So................................ So................................................................ ................................................................................................ .......................................................................................... .......................................................... 25 Etapa: Col du Mont Cenis (2081m) – Lanslebourg - Mont-Cenis – Col de Iseran (2770m) – Val d´ Isere - ( autem domů) .......................................................................................................................................................................................... 25
Vyúčtování................................ Vyúčtování................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ ..................................................................................... ..................................................... 27 Srovnání akcí „Po stopách Giro d´Italia 2005“ a „Alpy 2006 - po stopách Tour de France i Giro d´Italia“ d´Italia“ ......... 27 Doslov ................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ ........................................................................................... ........................................................... 27 Panoptikum ................................................................ ................................................................................................ ................................................................................................ ................................................................................... ................................................... 28 Jitka Press Jičín Copyright © Jitka 2006
2
po stopách Tour de France France i Giro d´Italia 1.7. 2006 – 9.7. 9.7. 2006 Účastníci (podle abecedy příjmení):
Honza - Jan Dolejš (1947)
Milan K. - Milan Kubík (1954)
Milan L. - Milan Lehký (1966)
Petr Novák (1967) Ivan Pírko (1941) Jitka Pírková (1947)
Zdenda - Zdeněk Šilar (1981) Luboš Popelka (1959)
řidič Zdeněk
3
Moto: Moto: Na co myslíš, to také můžeš udělat. Jak se Jitka a Ivan dostali do společnosti vysokomýtských cyklistů? Ivan již loni po úspěšné akci „Po stopách Giro d´Italia“ plánoval podobný podnik „Po stopách Tour de France“; bohužel stále nebyli k mání vhodní účastníci s vyrovnanou výkonností, volným časem, velké auto s řidičem atd. Až náhoda přišla naproti sama: cyklista Ivan v úterý 2.5. na vyjížďce potkal v záplavové oblasti před Pardubicemi cyklistu Petra, kus trasy do Býště a směrem na Třebechovice jeli spolu a slovo dalo slovo… svůj podrobný program TdF na 15 dní Ivan přivezl Petrovi do V. Mýta, ale šéf místního oddílu cyklistiky DONOCYKL Milan Lehký navrhl program úsporný, jen 9 dní, tzn. max. 8 etap, a to pouze výjezdy a sjezdy v oblasti mezi Savojskými a Přímořskými Alpami, tzn. v okolí hranic Itálie, Švýcarska a Francie, bez přejezdů autem. Ivan, ač nerad, plán akceptoval, a tak vznikla vysokomýtsko – jičínská výprava 2006. Po několikatýdenních výměnách mailů mezi Petrem, oběma Milany, Zdeňkem a Jitkou s Ivanem vznikl definitivní plán akce. Program velmi pečlivě vypracoval Milan Lehký, vytiskl potřebné mapy a itineráře. Petr zajistil auto s řidičem. Jitka navrhla jídelníček na celý pobyt a nakoupila potraviny. A tak se mohlo začít:
Den 0 - 30.červen 2006 Pá Část osádky naložena ve Vysokém Mýtě, příjezd do Jičína 21.10hod. A začíná Jitčin deník (viděno z pozice doprovodu cyklistů): cyklistů): Po hodinách netrpělivých příprav se v Jičíně konečně dočkáváme příjezdu šesti cyklistů a jejich řidiče s pronajatým velkoautem Fordem Tranzitem 125 T300. Z budoucí party se znají mezi sebou vysokomýťáci, z nich velmi letmo Ivan s Petrem, řidič je všem neznámý a já, Jitka, se znám s cyklisty pouze virtuálně z přípravných mailů. Takže překvápko pro všechny. Seznamujeme se a rychle nakládáme, abychom využili zbytek denního světla. Pak popíjíme čaj a pivko a po hodině se vydáváme na cestu směr Praha, Plzeň, Rozvadov, Norimberk, Heilbronn, Kalsruhe, Freiburg, Basilej, Bern, Martigny… už nevím, jak si v autě sednout, znám příjemnější věci než je celonoční jízda autem v pozici skrčence…
Den 1 - 1.července 2006 So … dojezd autem Vysoké Mýto – Sembrancher 1140km Etapa: Sembrancher (717) – Bourg St. Pierrre - Colle del Gran S.Bernardo (2474) – Aosta – Morgex Všichni 98 km. Průměrné stoupání: 5,7%, maximální 10%, 2200m nahoru, 2000m dolů, max. teplota 36.6°C ve stínu, do průsmyku 31km prům. stoupání 7.5% za 1hod. 55min.(prům. 16.3km/hod.), sjezd do Aosty 32km, zbývajících 35km do kempu. Celk. prům. čas na kole 4hod.24min.
4
V 11 hod. u Sembrancheru na parkovišti sundáváme kola, cyklisté se převlékají za cyklisty do týmových dresů a pořizujeme první společné foto výpravy:
Po nezbytném občerstvení se jezdci vydávají vzhůru k průsmyku Colle del Gran S.Bernardo. Řidič a já jako doprovod s autem je po chvíli předjíždíme a míříme k tunelu S. Bernardo, neboť se domníváme, že si tak zkrátíme cestu. Cyklisté pokračují starou silnicí mimo tunely. Po 1km jízdy galerií přijíždíme k začátku tunelu, kde na nás požadují zaplacení mýta 29€. Nemůžeme se jednosměrkou už vrátit, a tak bohužel platíme. Pokračujeme už tunelem k italské celnici, kde zjišťujeme, že naši cyklisté mají pasy v autě. Šíleně důležitý italský celník říká, že bez pasů venkovní celnicí neprojedou. Posíláme SMS, abychom cyklisty odchytili ještě u rozdvojení silnic před galerií. Řidič jim jde s pasy naproti. K autu, kde v prostoru celnice čekám, přijíždí ještě Milan K., protože pas má v autě v báglu. Teprve pak pokračujeme tunely na druhou stranu hory, ale ty bohužel ústí mimo průsmyk, kde na nás mají cyklisté čekat. To jsme z málo podrobné mapy nevyčetli, na ní všechno vypadalo jinak. Vracíme se tedy do průsmyku starou silnicí naproti našim. Zastihujeme je až na jeho samotném vrcholu, kde pořizují hromadné foto. Jak jsme dodatečně s řidičem zjistili, měli jsme jet za nimi starou cestou, která byla prý nádherná, a ušetřit tak peníze za tunel. Chybička za skoro devět stovek se vloudila. Poučení č. 1 pro příští dny: perfektní seznámení s trasou víc než nutné!
5
V itineráři máme informaci od Milana: „Průsmyk Velký sv. Bernard je spjat s plemenem odvážných horských záchranářských psů, které tu od 11. století dokážou vycvičit katoličtí mniši. Jejich hospic (Colle San Bernardo, Švýcarsko, telefon 00 41 277 87 12 36, otevřeno červen – září: denně), založený kolem roku 1050 svatým Bernardem z Aosty, stojí hned za švýcarskou hranicí na břehu krásného jezera“. Stoupání na Velký sv. Bernard:
Další průběh dne už O.K., dojíždíme dle plánu do kempinku v Morgex, kde vybíráme krásnou travnatou loučku k přenocování. Jezdci si trochu zanadávali kvůli dojezdu do prudkého kopce, ale po sprše je vše zapomenuto. Večeříme první jídlo připravené ještě doma – bramborový salát a kuře. Kolaps náhradního plynového vařiče – zpuchřelá hadička: v dalších dnech jsme tedy závislí na jednom dvojplotýnkovém a malém horolezeckém. Mrtvi po noci strávené v autě i etapě v horku zaléháme už ve 22.15hod.
6
Den 2 - 2. července 2006 Ne Etapa: Morgex (1080) – Colle san Carlo (1971) – la Thuile - Colle del Picolo S. Bernardo (2188) – Bourg St. Maurice – nechtěně kempink La Vilette Možnost výjezdu na La Plagne (2080), cíl etap TdF např. 16. etapa 2002, průměrné stoupání 6,6% cca 50 km.
Průměrné stoupání 10%, maximální 15%. Vrcholové družstvo Petr a Zdenda (La Plagne 2000) 143 km, 7hod.10min., Ivan, Luboš, Milan K. 93 km, 4hod.39min., Milan L., Honza 89km – přijeli první, auto 76 km. Z Milanova itineráře:
„Jede se zde letos 13.
etapa Gira, cestou hlavně kolem vesničky Arpy můžeme pozorovat obdivuhodný masiv Mont Blancu.“ Po klidné noci v krásně upraveném kempu pořizujeme před odjezdem foto v pozadí s vrcholem nejvyšší hory Evropy (4807m).
7
Milanův L. defekt – sklo v galusce – trochu pozdrží odjezd jeho i parťáka Honzy. Autem přejíždím po hlavní silnici do La Thuile, kde čekáme na jezdce, kteří jeli přes sedlo Colle san Carlo.
V malebném
městečku
La
Thuile
postupně poskytujeme všem občerstvení z auta.
8
V obrovském horku se vydáváme na Colle del Picolo S. Bernardo (2188). Tam naše jezdce opět občerstvujeme, fotografujeme a posléze cca 30km sjíždíme přes lyžařské středisko La Rosiére (1850) do Berg – St. Maurice a Aime..
Výjezd na Malý sv. Bernard z Morgex
Pohledy do údolí téměř letecké. Jsme domluveni na srazu v kempinku v Aime, který jsme našli v automapě Evropy, na naší podrobné mapce itineráře však zakreslen není. Vjíždíme za vražedného vedra do městečka, všude liduprázdno, u benzínky němečtí motorkáři. Ptám se jich, zda nevědí o kempinku, vytahují mapu a průvodce, ale kemp v Aime nemají ani v seznamu. Radí mi zajet do
9
informačního centra 200m odsud. Tam ale zavřeno, neboť v neděli mají jen do 13.30 hod. Zastavím projíždějící městskou policejní hlídku, 3 vyfešákovaní Francouzi v uniformách – ptám se, zda mluví německy, italsky nebo anglicky – nejdřív všichni jako jeden muž odpověděli na všechno „ne“ – tak začnu „mezinárodně“ – a kupodivu jeden mluví docela dobře anglicky. Žádný kemp prý v Aime není, až po 3 km v našem plánovaném dalším směru ve vesnici Vilette. Jedeme tam – nacházíme okamžitě. Posílám SMS Petrovi a Milanovi L. do skupiny za námi. Žádná odezva, žádní navrátilci na základnu. Asi po hodině SMS od Luboše, ze které vyplývá, že o zprávě zaslané Petrově skupině nic neví. Zasílám mu adresu kempu. Za chvíli dorazí Milan L. s Honzou a vzápětí Ivan s Lubošem, od kterých se dozvídám, že Petr mobil sebou nemá a odjel se Zdendou na Plagne.
Výjezd z Aime na Plagne
Tudíž o našem náhradním kempu nemohou vědět. Dorazili až v 18.45 s tím, že objeli oba (dle našich informací neexistující) kempy v Aime a když nás nenašli, jeli do tohoto našeho, který byl první za Aime naším zítřejším směrem, jako poslední možnosti. Jak by se situace řešila, kdyby nás nenašli, to jsme raději ani nedomýšleli. Rozhodně i taková maličkost, jako zanechání mobilu v autě, mohla vše hodně zkomplikovat. Pro tentokrát to dopadlo dobře – poučení č. 2 pro všechny! Po večeři s řízky ještě připravenými v Jičíně, bramborami, polévkou a salátem, popíjíme vše, co ještě zásoby z domova dovolují – hlavně pivo a zase pivo chlazené v potoce, který protéká kolem našeho „pozemku“ v kempu. Jednotlivá místa tu jsou oddělena živými ploty, skvělé soukromí ubytovaných. Kemp provozuje sympatická Angličanka s francouzským manželem. Dodatečně jsme se obě řehtaly, když jsem jí v recepci položila jako první otázku, zda mluví anglicky. Kemp je velmi pohodlný a relativně levný – platíme za vše včetně elektřiny 32.25€. Držíme až do 23. hodiny „černou hodinku“, protože u naší montážní lampy praskla již při prvním zapojení žárovka. Máme kino – prohlížíme fotky na notebooku.
Den 3 - 3. července 2006 Po Etapa: Vilette - Pussy (Rognaix)– Col de la Madeleine (1984) – La Chambre - Saint Etienne deCuines – Col du Glandon (1924) – odbočka na Col de la Croix de Fer (2067) – Le Bourg d` Oisans 10. etapa TDF 2001, také letošní výjezd v 16. etapě na Col du Glandon a Croix de Fer Col de la Madeleine (24,8 km - 6,2 %), Col du Glandon (19,9 km - 7,3 %).
10
Všichni kromě Petra: 136km, 3200m převýšení Petr: 141.6 km, 3450m převýš. Teplota 14°C kemp, 42°C max. Ráno odjezd za cyklisty, kteří směřují na Col de la Madeleine. Při cestě zajíždíme do Moutiérs, kde v obřím supermarketu kupujeme zásoby vína –
pětilitrové
kanystry
po
5.11€.
pokračujeme na Col de la Madeleine, za jízdy pořizujeme videa i snímky, na vrcholu připravujeme občerstvení a společně s cyklisty se fotíme.
Kemp ve Vilette – odjezd
11
Pokračujeme na Col du Glandon, cestou občerstvujeme 2. a 3. skupinu , protože v údolí města La Chambre je obrovské vedro – 42°C ukazuje teploměr na computeru Milana L. Zpocené cyklisty doprovází hejno dotěrného hmyzu a prudí i nás, když se jezdci stavují v autě pro pití. Dojíždíme na Col du Glandon – Ivan a Petr už na nás čekají. Pasák žene obrovské stádo koz a ovcí kolem našeho
auta. Zažíváme i dobrý adrenalín – z rohů proti nám běžících beranů a kozlů jde přímo hrůza. Pozorujeme záchrannou akci helikoptéry – sesuv svahu vzal sebou i část turistického chodníku,
záchranáři
vytahují
do
kabiny
postupně dva pasažéry; jejich let vzduchem na laně nad údolím je kaskadérským činem – nechtěli bychom být v jejich kůži. Ve filmech to vypadá úplně jinak než tady v reálu. Přichází bouře, dokonce kroupy,
sedíme asi hodinu schováni v autě. Čekáme pak další hodinu na Milana L. s Honzou, ty bouřka chytila po cestě dokonce třikrát a museli se též schovat.
12
Sraz máme v kempu v Le Bourg d` Oisans, Milan K. s Lubošem jeli po dešti z Col du Glandon napřed, čekají na nás a vedou naše auto do levnějšího kempu za městem, kde bohužel stařičký správce mluví jen francouzsky, ale po mé mezinárodní posunčině nás ubytovává. Zatím je to nejhorší kemp, komáři, ve 22 zamkli umývárnu, takže kdo nestihl sprchu, myje se u dřezů na nádobí venku. Pouštíme videa a fotky, popíjíme červené a asi ve 23 zaléháme. Padá silná rosa až do rána, mokro.
Den 4 - 4. července 2006 Út 10. etapa TDF 2001 - Le Bourg d` Oisans – Col du Lautaret (2058) – Briancon – Col d` Izoard (2361) – Guillestre Možnost prodloužení o výjezd na Col du Galibier (2645) 2x 8km. Na sedle Col d` Izoard je muzeum cyklistiky.
Milan L. + Honza 123 km, max. teplota 40°C Vrcholové družstvo 6.5 hod., 138 km Vstáváme do krásného studeného rána (16°C). Balíme mokré věci a pokračujeme autem za cyklisty, kteří směřují na Col di Lautaret. Silnice vede úžasnou krajinou – horské štíty s ledovci, vodopády, jezera. Potkáváme neskutečné množství cyklistů z celé Evropy, naprostá většina na silničních kolech. V sedle čekáme asi hodinu na Milana L. s Honzou, kteří vyjeli z kempu později. Vrcholové družstvo si mezitím „odskočilo“ na Col du Galibier(2645) a vrací se nadšeně.
Siesta dokonce se stolečky a židličkami.
13
Pořizujeme kalendářové foto v pozadí s téměř čtyřtisícovou la Meije (3983).
Sjíždíme do Brianconu (1358), kde pokračujeme
autem
do
Guilestre,
zatímco cyklisté se opět šplhají do na Col d´Izoard (2361), aby následně sjeli do výšky 1100m.
14
Výjezd na Col d´Izoard z Brianconu
Sraz máme v kempu La Rochette, což se zdá jednoznačné určení pro všechny. Před Guilestre vidíme směrovku do kempu, kam okamžitě zajíždíme. Nevidím žádné výrazné označení kempu, ptám se, zda je to La Rochette, mladá Francouzka říká, že ano. Recepční umí jen francouzsky, ale volá svého manžela Itala, který zde provozuje tenisové kurty. S ním vybírám místo a domlouvám sníženou cenu – pro bývalou mistryni světa. S řidičem vyhazujeme z auta všechny mokré věci, sušíme, uklízíme v autě, likvidujeme další rozbitá vajíčka, vše se zdá být O.K. Vedro. Konečně v 5 hodin jdu dopisovat deníček a náhodou kouknu na mobil: jeden nepřijatý hovor od Luboše, 2 textovky, něco se děje. Čtu, že čekají v kempu La Rochette!! Honem sháním komunikativního Itala, který mi potvrzuje mé hrůzné podezření, že čekáme v jiném kempu. La Rochette je prý o 200m dál. Nechci už posílat další SMS, jdu tam pěšky – stálé stoupání – jeden kemp, další, pak ukazatel Rochette 700m, další SMS tentokrát od Zdendy – to už běžím – kemp stále nikde, píšu za chůze SMS – ale už vidím ceduli, u recepce čekají rozlícení Ivan, Petr a Zdenda, naštěstí ti tu nejsou dlouho. Píšu SMS Lubošovi tentokrát se správným názvem našeho kempu a nechávám na recepci vzkaz pro Milana a Honzu. Nikdo nepochopil
možnost
záměny
kempu, ani se to pochopit nedalo, samozřejmě po bitvě byl každý generálem. Po sprše a doplnění tekutin se všichni zklidnili; když nás totiž v domluveném kempu nenašli, měli starost, zda se nám cestou
autem
Stavíme
stany,
něco
nestalo.
večeříme
a
promítáme foto a videa, někteří jdou
sledovat
fotbal
Itálie
–
Německo (2:0 těsně před koncem utkání). Vše snad odpuštěno. Mezi cyklisty zase pohoda, já mám lehkou depku, připadám si jako totální dement – nechtěná chybka se opět vloudila. Poučení č.3: „vždycky je všechno jinak“.
15
Den 5 - 5. července 2006 St Etapa: Guillestre – Col de Vars (2108) – Jausiers – Col de Restenfond (2678) - Col de la Bonnette (2715) – Isola Možná odbočka na Cime de la Bonette (2802). Z Milanova itineráře: Jela se tu krásná etapa Serre-Chevalier - Col d` Izoard - Col de Vars > Isola 2000, v roce 1993 ji vyhrál Tony Rominger
Celkem 107km, čas 5,5hod. Ke snídani spíš strava horalů než cyklistů: smažená vejce s hráškem a slaninou (vaří Ivan) jako prevence proti jejich dalším nekontrolovaném rozbití. Poučení pro příště: žádná vejce nebrat! Kemp se vydařil – čisto, poloprázdno, při placení s manželkou Itala domlouvám další slevu – navrhuji počesku účet bez účtu – ale ona se asi bojí – vyplňuje tedy fakturu na 2 dospělé a 5 dětí, celkem 30€, tj. pro 9 lidí vychází nocleh i s elektřinou a teplou vodou bez omezení na zhruba stovku na jednoho. Po sbalení všech věcí pokračujeme za cyklisty na Col de Vars. Již několik km za kempem dostihujeme
Petra,
kterému
prasklo lanko. Vyndáváme box s nářadím a náhradními díly, lanko je, ale při jeho výměně Petr zjišťuje stržený závit u šroubku přehazovačky. Nakládáme Petra i s kolem a dostihujeme Milana L. s Honzou,
dojíždí
i
Luboš
s Milanem K. Všichni jako jeden muž
postupně
jmenují
jedno
specifické místo, kde se daná situace
nachází…
Po
různých
radách a pokusech o opravu se do přehazovačky osvědčil šroub ze střešního držáku na kola a Petr může pokračovat po
vlastní ose.
16
Potkáváme Zdendu, který se vrací z Col de Vars a říká, že Ivan už jel kvůli zimě napřed. Čeká na Petra, protože nechce pokračovat sám. V sedle čekáme na zbytek skupiny, ale na jídlo je ještě brzy. Pokračujeme proto všichni dál až za Jausiers, kde dáváme malé občerstvení. Do sedla
Bonette
je
to
ještě
17
km,
zčásti
vojenskými cvičišti s bunkry, vidíme i vojáky v akci. Serpentiny pod vrcholem vedou téměř měsíční krajinou.
Vyjíždíme
za
drobných
přeháněk
až
k monumentu, popsána
kde
historie
vysokohorské vedoucí
této silnice
z Nice
Brianconu,
je
do
vybudované
císařem Napoleonem III. Stavba z důvodů
zahájena
r.1860
vojenských
a
národně obranných. Celé území je prošpikováno vojenskými objekty všeho druhu. Trasa do sedla Bonette a k vrcholu stejného jména byla realizována v letech 1960 – 1961, otevřena v říjnu 1961. Ze sedla od kamenného monumentu vede pěší stezka na vrchol, ze kterého lze přehlédnout celou oblast Přímořských Alp (Alpes Maritimes). Pohledy letecké. Fotíme se ze všech stran.
17
Při sjezdu do Isoly Petr fotí za jízdy Zdendu, ten ve snaze o efektní záběr příliš klopí kolo – záběr se povedl, ale Zdenda si ustlal – odřený pravý bok, loket a koleno. Trochu bloudíme v St. Etiéne, protože natahují koberec cyklostezky
a
špatně
musíme značenou
objížďkou.
Dojezd
do
kempu hned na okraji městečka recepci holčičky, nikde
Isoly si
–
hrají
dvě
kromě nikdo.
v nich
Mladý
kuchař z místní pizzerie nám říká, že šéf tu není, ale ubytovat se můžeme. Chci znát předem cenu, telefonuje
mu,
ale
šéf
vzkazuje,
že
se
domluvíme až ráno při odjezdu. Souhlasíme, ale za předpokladu, že zaplatíme jen tolik, co je obvyklé jinde. Nemáme na vybranou, doufáme, že to ráno nebude šok. Kuchař ukazuje místo na dolní ploše kempu, horní část je vyhrazena karavanům. Tvrdí, že do sprch musíme do horní části, ale my na místě objevujeme úplně nové sociální zařízení, teplá voda, sprchy, dřezy na nádobí, pračky, vše perfektní a čisté. Ošetřuji Zdendu, statečně snáší „zelenou“. Večer opět fotky, video, červené víno.
18
Den 6 - 6. července 2006 Čt Etapa: Isola – Isola 2000 - Col de la Lombarde (2350 m) - Demonte – Colle dela Fauniera (2 481 – výšky se na mapách liší) - Ponte Marmora – camp Všichni 103 km, převýšení 3350m, Ivan 149 km s převýšením 3650m. Teplota na Colle della Fauniera 8°C . Kemp se velmi osvědčil, při placení Francouzka nerozumí, dávám jí účet z minulého kempu, kde nám Italova manželka účtovala 2 dospělé a 5 dětí, vystaví fakturu podle předlohy, a opět spíme za zhruba 100Kč/osobu. Několikrát dojíždíme naše jezdce, kteří směřují na Col de la Lombarde (2350), projíždíme
nově
budované
lyžařské středisko Isola 2000, celé ve výstavbě. Vyjíždíme kamenitou krajinou
s bunkry
a
zřícenými
vojenskými baráky do sedla, kde čekáme na opozdilce. Počasí si s námi zahrává – chvíli jsme zahaleni v mracích, dojde i na bundy.
Výjezd z Isoly na Col de la Lombarde
V sedle provozuje Francouzka kiosek, ale zákazníků je málo. Motorkáři
nebo
projíždějících
pár
cyklistů
většinou vyfotí
se
u označení
sedla a rychle toto nehostinné místo
opouštějí.
občerstvení
všech
Po našich
odjíždíme i my – šíleně úzkými serpentinami klesáme až do výšky
780m
do
Demonte,
abychom vzápětí stoupali na Colle della Valcovera (2418).
19
Dojíždíme skupinu s Lubošem, který skoro půl hodiny opravoval zadní kolo. Serpentinami dojíždíme Ivana, kterému dohušťujeme přední kolo, má pomalý defekt a jemu se opravovat nechce. Vjíždíme do mraků,je vidět jen na pár metrů, začíná pršet. Zapínáme mlhovky, tady spíš mrakovky. Pořád kontrolujeme naše jezdce – popojíždíme po malých úsecích a zase čekáme. Ivanovo kolo zatím drží, v této zimě se vyměňovat duše opravdu nechce. Konečně vyjíždíme do sedla Valcovera, kde prší hustě, kolem bouří a navíc je tam málo místa k zastavení. Silnička je úzká a krajnice balvanovité. Dojíždí auto nějakých Italů a sdělují, že jeden náš cyklista má defekt. Auto tu otočit nelze, v mlze couvat také ne. Milan K., který s námi sedí v lijáku v autě, se obětuje a jede s náhradním zadním kolem naproti Ivanovi, kterého už slyšíme volat v mlze kdesi pod námi. Náhradní kolo mu však neřadí a tak dochází pěšky až k nám. Teprve tady se zjistí závada – špatně odřadil při nasazování řetězu. Vrací se k nám Petr se Zdendou a s kamennou tváří oznamují, že je na silnici zával a tudíž neprojedeme. Honem vymýšlím alternativy, ale oba se dají do smíchu, jak mě doběhli. Naletěla jsem se vším všudy – jedeme dál k monumentu Pantaniho, snad je to na Colle della Fauniera (2511?), kromě morbidně vyhlížející černošedé kamenné sochy nevidíme zhola nic. Tady Petr se Zdendou čekají na moje foto – nechtějí vézt foťák v dešti. V lijáku jsou přilepeni pod pomník, jako by se k mágovi cyklistiky modlili. Do objektivu mého foťáku vítr nahání déšť, ale foto musí být. Fotíme se ve vichřici navzájem ještě
všichni,
kolem
bouří.
Ještě se ujišťujeme, že víme o rozdvojení cesty kousek pod námi, je třeba jet vlevo. Jezdci mizí
v mlze,
ve
sjezdu
je
autem nemáme šanci dojet. U rozdvojení cest trochu váháme – levá je do strmého kopce, pravá dolů do údolí. Nakonec volíme tu
levou,
která
po
krátkém výšvihu začíná klesat do údolí, které se pod námi náhle otevřelo. Mlha a mraky zůstaly za hranou hřebenu, dole se jasní. Sjíždíme autem ve třech – Milan K. dnešní etapu už dojede autem. Liduprázdné údolí, téměř žádné auto ani motorky. Pod námi vesnice s kamennými střechami, zdá se bez obyvatel, ale ponurá
20
atmosféra je spíš následkem deště a mlhy. Značení mizerné, spíš žádné. Začínáme mít pochybnosti, zda vůbec jedeme dobře. Konečně jsme ve správné vesnici Marmora, z úkrytu vybíhají Petr se Zdendou, čekají na nás schováni před neustávajícím deštěm. To je oboustranná radost! Celé promočené je nakládáme i s koly do auta a pokračujeme do Ponte Marmora a dále asi 3 km do městečka Prazzo. Kemp z internetu je uveden s adresou v Prazzu, i když na mapě to neodpovídá. Ptám se v místním baru, číšník upřesňuje, že kemp je hned na křižovatce v Ponte Marmora, odkud jsme přijeli. Stále lije jako z konve. Domlouvám s majitelem kempu přespání v umývárně nádobí, protože máme vše mokré a v dešti se nám nechce stavět stany, které bychom ráno museli balit mokré. Zabydlujeme se okamžitě, díky elektrické zásuvce můžeme rychle navařit v rychlovarné konvici čaj a urychlit
přípravu
polévky,
ve
které
univerzální se
daly
identifikovat čtyři druhy těstovin. Pobyt v umývárně se jevil jako strategicky
výhodný
v mnoha
ohledech – vaření, voda, elektřina, světlo,
teplo,
sucho.
Dojíždějí
Honza, Milan L. a Luboš, totálně promoklí, pod každým je okamžitě louže. Začínáme mít strach o Ivana, protože ten evidentně pod monumentem Pantaniho odbočil doprava, čímž sjel do úplně jiného údolí. Projel tak městečka Pradeles, Valgrana, Caraglio, do kempu dorazil až v ½ 7. Vypráví, jak cestou
ještě
s ochotnými
stačil
Italy,
popít
kteří
mu
kávu nabídli
pomoc. Chtěli ho za námi dokonce dovézt, ale jeho cyklistická čest to nedovolila.
Najel
300m převýšení
o víc
46 než
km
a
ostatní.
Konečně jsme všichni pohromadě, po večeři popíjíme v místním baru červené, Milan K. se diví svému náprstku kávy, který je tu zvykem. Tři spí se souhlasem majitele na verandě baru, pět na zemi v umývárně, kterou jsme předtím museli vytřít do relativního sucha. Určitě je tu lépe než v lijáku pod stanem. Všude visí promočené věci, ze kterých odkapává voda. Boty podle receptu našich babiček sušíme novinami.
21
Den 7 - 7. července 2006 Pá Etapa: Ponte Marmora - Colle di Sampeyre (2284 m) – Sampeyre - Colle dell'Agnello (2744) – Chateau Queyras, přesun autem do Susa (I) 90 km, veřejný kempink Busoleno Ivan, Petr, Zdenda 90km, převýšení 3200m Ostatní 65 km, evakuováni autem Noc v umývárně proběhla dobře, přežili to ve spacácích i pod přístřeškem venku. Likvidujeme náš pojízdný cirkus a jako vzorňáci uklízíme umývárnu – myjeme všechny dřezy i podlahu. Naši snahu majitel ani neocenil, naúčtoval 37€ a teplá voda byla jen ve sprchách: 5 minut za 1,5€ žeton. V ostatních kempech byla vždy teplá voda v ceně a bez omezení. Odjíždíme za jezdci nádherným kaňonem, připomíná údolí Restonica na Korsice. Stoupáme na Colle di Sampeyre,
postupně
všechny
dostihujeme
a
předjíždíme. Těsně pod vrcholem nás ze silnice odstavuje pořadatelské vozidlo, protože prý za 5 minut tudy pojede závod veteránů. Nejdřív myslím, že to budou cyklisté, ale vzápětí se už řítí do údolí první veterán – automobil. Je to nádhera, vidět je závodit v této horské krajině, obzvlášť dnes, za
ideálního počasí. Docházím na vrchol průsmyku pěšky, je tu kontrolní
místo
závodu,
řidič
Zdeněk opatrně dojíždí autem. Od pořadatele získávám katalog, z něhož se dozvídáme, že se jede
50.
alpská
rallye
Ženeva
–
Lausannne – Zermatt – Saint Vincent – Turín – Cannes – Marseille. Ve dnech 2. – 8.7. se jí účastní 90 veteránů starších 50ti let. Je to dost drahá legrace, v katalogu je i přihláška na další ročník: zápisné podle termínu zaplacení 5600 až 6500€, doplatek 2000€, ubytování pro 2 osoby po dobu závodu 3650€, 1 noc před startem 450€. Takže pro dvoučlennou posádku bratru nejméně 300.000Kč,
bez
ostatních
výdajů.
22
Všichni dlouho čekáme na naše opozdilé jezdce, využívám čas k focení závodních aut (projely tu přepočteno na peníze miliony, evidentně to není sport chudých lidí) i květeny. Poté, co občerstvíme poslední potřebné, vydáváme se směrem do údolí do města Sampeyre, kde nakupujeme v místním supermarketu chléb (poprvé od odjezdu z ČR) a víno, a na radu prodavačky na nedalekém konkurenčním trhu i zeleninu. Je poledne a vedro. Vydáváme se za našimi, kteří již stoupají k francouzské hranici na Colle dell´Agnello (2744). Dostihujeme Ivana a dáváme s ním oběd. Petr se Zdendou jsou ponecháni svému osudu, vědí, že na nás nahoře v sedle nemohou v žádném případě čekat, protože by zmrzli. Začíná dost vydatně pršet, sedíme s Milanem K., Ivanem a řidičem schováni v autě. Milan se rozhoduje, že dál bude pokračovat s námi, nikoli na kole. Jakmile déšť trochu poleví, Ivan se vydává nahoru. My čekáme další hodinu – to už je velice podezřelé, protože Milan L., Honza a Luboš by tu už dávno měli být. Vracíme se autem několik km zpět a zpod přístřešku vybíhá Milan, mává na nás jako o život, jsou tu schováni před teď už vytrvalým deštěm. Právě nám poslali SMS s SOS. Nakládáme všechna kola na střechu a společně odjíždíme za Ivanem do průsmyku dell´Agnello. Ten je tu už lehce zmrzlý, naštěstí v bundě a pláštěnce. Rychle v dešti pořizujeme unikátní foto, déšť zesiluje, ale Ivan trvá na svém odjezdu po vlastní ose. Odjíždí do krupobití, jedeme za ním a z auta přes sklo pořizuji video. Na silnici už leží vrstva krup, okolní kopce a skály začínají mít bílý nádech. Necháváme Ivana osudu, který si dobrovolně vybral, a prcháme z hor do osluněné nížiny před námi.
Stoupání na Colle dell´Agnello
23
Projíždíme
úžasné
vesničky
–
staré pavlačové domy s typickými kamennými střechami. Dojíždíme do Chateau Queyras, odkud nám již dříve poslali SMS Petr se Zdendou. V pohodě se tu vyhřívají po výborných raclette v místní zahradní restauraci. Čekáme na Ivana, který se cestou z totálního mokra parádně osušil.
Nakládáme kola a přejíždíme 90 km autem do města Susa, kde se ptám na kempink. Část výpravy je pro bivak na sedle Col du Mont Cenis, část by dala přednost spaní v kempu ještě v údolí kvůli teplu. Lehký rozkol – hledáme kempink a stále se nemůžeme strefit. Až jeden ochotný italský cyklista nás doprovází do kempu v Vysolenu, kde se majitel vytasí s cenou pře 50€, což se snažím usmlouvat. Doporučuje nám kemp gratis na veřejném kempovacím místě, prý vybaveném toaletami a vodou. Maluje nám mapku, ale opět
trochu
bloudíme,
nálada
houstne – část osazenstva už reptá, že jsme rovnou měli jet bivakovat
na
předem
známé
místo. Po dalším ptaní konečně kempovací místo nacházíme a jsme v šoku: jsme tu sami uprostřed vinic, dvě čisté toalety, tekoucí voda, terasa se zídkou vhodnou k umístění naší kuchyně. Dokonce se připojujeme na elektřinu! Vaříme, vše odpuštěno, za toto místo stálo chvíli bloudit. Po několikerém použití rychlovarné konvice se nám podaří vyhodit jistič, takže jsme bez proudu i světla. Nevadí, zvládli jsme všechno i tak. Podstatná je tekoucí voda.
24
Den 8 - 8. července 2006 So Etapa: Col du Mont Cenis (2081m) – Lanslebourg - Mont-Cenis – Col de Iseran (2770m) – Val d´ Isere - ( autem domů) 93km Petr a Zdenda, převýšení 3070m 75 km ostatní, převýšení 2100m Počasí po celý den bez vady. Vstáváme do vymeteného rána, v noci silně padala rosa, ti, co spali pod širákem, mají úplně mokré spacáky. Vaříme poslední společnou snídani, balíme, uklízíme obě umývárny, zanecháváme místo ještě čistší než bylo při našem příjezdu. Odjíždíme s koly na střeše směr Col du Mont Cenis (2081), cestou
vykládáme cyklisty (kromě Petra a Zdendy, kteří jedou po ose už z kempu).
Vyjíždíme autem do sedla s malými zastávkami na focení a filmování. Jezero Moncesínio je nádherné, cíl motorkářů, cyklistů i turistů všeho druhu.
Fotíme
se
u
označení
průsmyku a sjíždíme o 600 výškových metrů níž, abychom zase stoupali na naši třešničku na dortu, do sedla Col de l´Iseran (2770).
25
V krásném údolí řeky Arc zastavujeme na mostě na občerstvení. Projíždíme malebnou vesnicí Bonneval, opět střechy s kamennou krytinou, hospůdky, čilý turistický ruch.
Stoupáme
do
sedla,
míjíme vysoké sněhové bariéry, údolí nesmírně malebná,
pasoucí
dobytek,
se
kamenné
salaše. Na vrcholu nás už
čekají
s Lubošem,
Ivan za
chvíli
dojíždí Petr se Zdendou, dáváme vrcholové foto.
Výš už tentokrát nepojedeme. Jsem trochu smutná z toho, že nefotím svým aparátem, mám vybité baterky, neboť včera jsem pořídila přes 700 fotek a videí, a díky včerejšímu výpadku elektřiny je nebylo kde dobít. Stane se. My, co jsme nahoře, okamžitě po focení v tomto turistickém Babylonu sjíždíme do Val d´Isere, kde na kraji města na louce poseté kravinci vaříme, balíme a nakládáme kola. Ivan připravil vyúčtování. Odjíždíme směr Albertville, Annecy, Ženeva, Lozán, Curych, Konstanz, Mnichov…
26
Vyúčtování Cena dopravy 5.250 Kč/osobu, Strakonice – Vys. Mýto – Jičín – Alpy a zpět cca 3800km. Částečné snídaně + plné večeře 500 Kč/os., kempy + víno, chléb, zelenina nakupované v cizině 1.000 Kč/os. Společné jídlo a ubytování vzhledem ke kvalitě vyšlo velmi levně.
Srovnání akcí „Po stopách Giro d´Italia 2005“ a „Alpy 2006 - po stopách Tour de France i Giro d´Italia“ „Po stopách Giro d´Italia 2005“ - většinou jen horské etapy (jediná rovinatá): 10 dní na kole
najeto 1.394 km
nastoupáno 20.989 m
denní prům. 139.4 km výš. 2.099 m
„Alpy 2006 - po stopách Tour de France i Gira“ 8 dní na kole
najeto
886 km
nastoupáno 22.960 m
denní prům. 110.8 km výš. 2.870 m
Na menší vzdálenosti nastoupáno více: 2005 na 1 km nastoupáno 15 výškových metrů 2006 na 1 km nastoupáno 26 výškových metrů Závěr: každý letošní kilometr byl skoro dvojnásobně těžší než loňský.
Doslov Shodou okolností jsem se 5 dní před odjezdem na tuto akci vrátila z čistě dámského výletu do Řecka. Musím konstatovat, že tentokrát s muži bylo líp. Nerodili, nevyprávěli o dietách, nebylo jim příliš horko, když svítilo, ani příliš zima, když nesvítilo. Zbytečně nic neřešili, ani když se zrovna nedařilo. Můj vzkaz zúčastněným: díky, dobrá práce…
27
Panoptikum
28
Počkejte, končím s cyklistikou, jedu s vámi! Jedna zelená, to je jako trénink 20 km borovým lesem!
Vším, čím jsem byl, byl jsem rád…
29
30
