OBSAH 4.9. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - KE KONOPIŠTI 4.8. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV KE KONOPIŠTI

OBSAH 1. 2. 3. 4.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZÁKLADNÍ ÚDAJE HLAVNÍ ZÁSADY NÁVRHU GRAFICKÁ ČÁST A TABULKY VÝKAZŮ VÝMĚR A POČTŮ 4.1.SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ POD NEMOCNICÍ A MŠ LONGENOVA 4.2.NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – POD NEMOCNICÍ A MŠ LONGENOVA 4.3.SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ JIRÁSKOVA ULICE 4.4.NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – JIRÁSKOVA ULICE 4.5.SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ NA SPOŘILOVĚ 4.6. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - NA SPOŘILOVĚ 4.7. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ KE KONOPIŠTI 4.8. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – KE KONOPIŠTI 4.9. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ KE STADIONU 4.10. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – KE STADIONU 4.11. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - TÁBORSKÁ KASÁRNA 4.12. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – TÁBORSKÁ KASÁRNA 4.13. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - MŠ BERUŠKY 4.14. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – MŠ BERUŠKY 4.15. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - MŠ BEZRUČOVA 4.16. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – MŠ BEZRUČOVA 4.17. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ - MŠ KARLOV 4.18. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – MŠ KARLOV

5. ROZPOČET 5.1. CELKOVÝ REALIZAČNÍ ROZPOČET 5.2.SEZNAM OŠETŘOVANÝCH STROMU S KALKULACÍ CEN ZÁSAHU 5.3.SEZNAM DŘEVIN URČENÝCH K ODSTRANĚNÍ S KALKULACÍ CEN 5.4.SEZNAM ROSTLINNÉHO MATERIÁLU S KALKULACÍ NÁKLAD

5.5.OCENĚNÍ PRACÍ A OSTATNÍHO MATERIÁLU 6. PŘÍLOHY 6.1.TECHNOLOGIE VÝSADEB A OŠETŘENÍ DŘEVIN 6.2.SPECIFIKACE VÝSADEB 6.3.ÚDRŽBA 6.4.TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU 6.4.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB 6.4.2. TECHNOLOGIE ŘEZU

2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Tento projekt řeší zeleň na městských a pronajatých Benešov.

pozemcích v městě

Přírodní podmínky: nadmořská výška průměrná roční teplota vzduchu průměrný roční úhrn srážek klimatická oblast Okrsek vegetační typ zemědělský výrobní typ

320 m.n.m. 7°C 650 mm mírně teplá mírně teplý, mírně vlhký se studenou zimou bukový bramborářský

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Akce:

OBNOVA VEŘEJNÉ ZELENĚ V BENEŠOVĚ – II.ETAPA

Zadavatel: MĚSTO BENEŠOV Masarykovo náměstí 100 256 01 Benešov Seznam parcelních čísel: Pod nemocnicí, MŠ Longenova – 3383, 1895/1, 1895/5, 1847/32 Jiráskova ulice - 26, 27, 3311, 3318 Na spořilově - 1560/1, 3357/11 Ke konopišti - 2454/3 Ke stadionu - 3392 Táborská kasárna – 3313/1, 533/2 MŠ Berušky - 462 MŠ Bezručova - 734/13, 734/17 MŠ Karlov - 1223/1 Projektant: Ing. Lukáš Kaprál Prokopova 1590 25801 Vlašim Tel.: 725 708 184, e-mail: [email protected]

3. HLAVNÍ ZÁSADY NÁVRHU Jiráskova ulice Oboustranná alej hlohu obecného Paulova (Crataegus monogyna ´Paul´s Scarlet) s keřovým podrostem. V něm jsou zastoupeny druhy jako mochna křovitá (Potentilla fruticosa), pámelník Chenaultův (Symporicarpos x chenaultii ´Hancock´) a tavolník japonský žlutolistý (Spiraea japonica ´Golden Princess´). Prostor před základní školou v ulici Jiráskova je řešen jako dva souměrné travnaté pásy po obou stranách vchodu do budovy. Na levé straně je vytvořen záhon z růží (Rosa spp.) a živý plot ze zeravu západního (Thuja occidentalis). Na pravé straně rostou dva jedinci sakury růžové plnokvěté (Prunus serrulata ´Kanzan´ ), po jednom jedinci smrku pichlavého (Picea pungens), jalovce čínského (Juniperus chinensis), svídy bílé (Cornus alba) a zlatice prostřední (Forsythia x intermedia). Podél budovy je vytvořen záhon růží (Rosa spp.). Po posouzení zdravotního stavu jednotlivých jedinců hlohu obecného Paulova (Crataegus monogyna ´Paul´s Scarlet) budou odstraněni silně poškození nebo odumřelí jedinci. Odstranění jedinci budou po odfrézování pařezů nahrazeni novými stejného druhu. Prostor před školou bude řešen jako dvě souměrné plochy. Po obou stranách bude odstraněna veškerá zeleň, vyjma dvou sakur (Prunus serrulata ´Kanzan´ ) po pravé straně. Ty budou doplněny o čtyři nové jedince stejného druhu. Stejný druh bude vysázen i po levé straně ve tvaru aleje. V podrostu nové aleje bude

vytvořen záhon o šíři 2 m, do kterého bude vysazena meruzalka alpská (Ribes alpinum) ve formě volně rostoucího živého plotu. Tento záhon bude na každé straně ukončen výsadbou volně rostoucího živého plotu z hlohyně šarlatové (Pyracantha coccinea). Ke Stadionu V ulici Ke Stadionu roste jednostranná alej vytvořená z lip srdčitých (Tilia cordata). Stromy jsou ve špatném zdravotním stavu zapříčiněném různými abiotickými vlivy. Někteří jedinci jsou už odumřelí. Odumřelí a nejvíce poškození jedinci budou odstraněni. Po odstranění pařezů a výměně půdy ve výsadbových jamách na 100% bude provedena náhradní výsadba z platanu javorolistého (Platanus acerifolia). Jedná se o dřevinu, která dobře snáší zasolení. Pod Nemocnicí Různorodá výsadba jehličnatých a listnatých dřevin. Nepravidelně řešený celý areál lemují vzrostlé lípy srdčité (Tilia cordata), doplněné o ořešáky královské (Juglans regia). Z jehličnatých dřevin je zde v největší míře zastoupen smrk obecný (Picea abies) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Prvním krokem bude odstranění poškozených nebo kompozičně nevhodných jedinců. Budou hlavně odstraněny jehličnaté druhy dřevin. U vzrostlých listnatých stromů bude v závislosti na zdravotním stavu proveden bezpečnostní řez, doplněný u několika jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní vazby. Následně bude provedena nová výsadba, v které bude dominovat lípa srdčitá (Tilia cordata) a lípa srdčitá leskle zelená (Tilia cordata ´Greenspire´). Ve svahu lemujícího ulici Hodějovského a Červené Vršky bude provedena výsadba keřů nižšího vzrůstu. Pro zpevnění svahu bude použita kokosová síť a bude provedena instalace dřevěných palisád, které zabrání sesuvu mulčovací kůry do komunikace. MŠ Longenova Dominantním prvkem zeleně je alej vytvořená z břízy bělokoré (Betula pendula), lemující západní hranici pozemku. V přední části je roztroušená výsadba vytvořená z vrby kroucené (Salix matsudana), tulipánovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera) a škumpy ocetné (Rhus typhina). Po posouzení zdravotního stavu všech dřevin, budou někteří jedinci odstraněni a u ostatních bude proveden bezpečnostní řez. Pod březovou alejí bude vysázeno keřové pásmo, pro odclonění od okolního pozemku. V přední části bude vysázena borovice černá (Pinus nigra), která bude sloužit jako vánoční stromek. MŠ Berušky Zeleň je v areálu školky nahodile rozmístěna po celé ploše. Největší zastoupení mají ovocné dřeviny, hlavně jabloň (Malus domestica). Keře tvoří menší

skupiny, větší ucelenou skupinu tvoří pouze líska obecná (Corylus avellana), která vytváří volně rostoucí živý plot okolo oplocení v jižní části pozemku. Po posouzení zdravotního stavu všech dřevin, budou někteří jedinci odstraněni a u ostatních bude proveden bezpečnostní řez. Nové výsadby mají za úkol rozšířit stávající spektrum dřevin o druhy s jedlými nebo okrasnými plody, které děti mohou využít při svých aktivitách. MŠ Bezručova Zeleň je v areálu školky rozmístěna hlavně po obvodu. Z jehličnatých dřevin má největší zastoupení smrk pichlavý (Picea pungens), smrk omorika (Picea omorika) a borovice černá (Pinus nigra). Z listnatých keřů je nejvíce zastoupen zlatice prostřední (Forsythia x intermnedia), vajgélie květnatá (Weigela florida) a tavolník van Houtteův(Spiraea vanhouttei). Nové výsadby doplní současnou zeleň lemující oplocení pozemku a vytvoří tak souvislý volně rostoucí živý plot, který odcloní zahradu školky od okolních pozemků. Dojde také k rozšíření stávajícího spektra ovocných dřevin o kanadskou borůvku (Vaccinium corymbosum) a kamčatskou borůvku (Lonicera kamtschatica). MŠ Karlov Mateřská školka s malou zahradou. Z důvodu omezeného prostoru nebude provedena nová výsadba, bude pouze založen nový trávník. Táborská kasárna Pravou stranu ulice ve směru od vlakového nádraží lemuje alej z jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum). Levou stranu ulice lemuje rozvolněná výsadba z javoru jasanolistého (Acer negundo). Po posouzení zdravotního stavu budou někteří silně poškození jedinci na pravé straně odstraněni. Následně bude provedena nová výsadba z jírovce červeného Briotova (Aesculus carnea ´Briotii´). U ostatních jedinců bude proveden bezpečnostní řez. Zeleň na levé straně ulice bude kompletně odstraněna. Vzrostlé javory zasahují na fasády sousedících budov a do budoucna by byla nutná jejich silná redukce. Nová výsadba bude provedena z hlohu obecného Paulova (Crataegus laevigata ´Paul´s Scarlet´). Na Spořilově Jednostranná alej vytvořená z lip srdčitých (Tilia cordata), doplněná o jednoho jedince smrku ztepilého (Picea abies) a okrasnou jabloň (Malus spp.) Ze stávající zeleně bude odstraněn smrk ztepilý (Picea abies), který konkuruje stromu č.12 a jabloň (Malus spp.), která je kompozičně nevhodná. Za odstraněnou jabloň bude provedena nová výsadba z lípy srdčité (Tilia cordata). U ostatních stromů bude proveden bezpečnostní řez, doplněný u některých jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní vazby.

Ke Konopišti Jednostranná alej vysázená v travnatém pásu mezi chodníkem a komunikací. Největší zastoupení zde má lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), javor klenu (Acer pseudoplatanus) a roste zde jeden jedinec třešně ptačí (Prunus avium). Po posouzení zdravotního stavu, budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních bude proveden bezpečnostní řez, doplněný u některých jedinců o redukci koruny. Za odstraněné jedince bude provedena nová výsadba z lip srdčitých (Tilia cordata).

6. PŘÍLOHY 6.1. TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY Při realizaci zeleně je nutné dodržovat platné normy Sadovnictví a krajinářství – ČSN DIN 18 915 Práce s půdou, 19 917 Zakládání trávníků, 18 916 Výsadby rostlin, 18 919 Rozvojová a udržovací péče o rostliny. 6.2. SPECIFIKACE VÝSADEB Pro výsadby jsou navrženy obalované sazenice pro lepší ujímavost a snížení povýsadbového šoku. Protože se jedná o veřejné plochy s velkou kumulací osob byly pro okamžitý estetický efekt a pro snížení škod vandaly zvoleny sazenice o větší velikosti.  listnaté stromy specifikace výpěstků: - musí být min. 2x ve školce přesazován - solitérní strom se zemním balem nebo v kontejneru v závislosti na době výsadby s dobře prokořeněným kořenovým balem, který musí odpovídat velikosti stromu - strom se zapěstovanou, hustou, rovnoměrně zavětvenou korunou odpovídající habitu daného taxonu - obvod kmene ve výšce 1 m – viz tabulka rostlinného materiálu - výška nasazení korunky musí být minimálně 2,5 m - výměna stávající zeminy – prosátá středně těžká ornice (50%) s příměsí kompostu (30%) a písku (20%) – viz PD - kotvení stromu jedním nebo třemi kůly – frézovaný kůl pr.70-100 mm, výška 2,5 m, příčka - frézovaný půlkůl, délka min. 60 cm - obal kmene z rákosové rohože (min. výška 180 cm) – ochrana proti mrazu a korní spále - mulč – provzdušňovací, estetický a protivýparný horizontální prvek, využití mulčovací kůry nebo kačírku (frakce 16-32),vyška 5 cm, směrem ke středu rostliny snížit vrstvu, tvar misky - závlahová sonda – flexibilní trubka perforovaná (průměr 8-10 cm), výplněná kačírkem (frakce 16-32) - při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového hnojiva Silvamix (5 ks – 1ks/10g/strom) - zálivka 100 l ke každé rostlině

 keřové skupiny specifikace výpěstků: - sazenice v kontejnerech nebo v balu, musí splňovat platné mormy pro výpěstky a velikost nadzemní části předepsanou v tabulce rostlinného materiálu - chemické odlevelení před založením záhonů přípravkem Roundup - prokypření povrchu do hloubky 15 cm - výměna stávající zeminy – prosátá středně těžká ornice (50%) s příměsí kompostu (30%) a písku (20%) – viz PD - kokosová síť – 700 g/m2, ukotvená k podkladu dubovými kolíky - viz PD - zpevnění svahu odkorněnou smrkovou kulatinou o min. průměru 10 cm, uchycení do svahu ocelovou kulatinou o délce 70 cm – viz PD - povrch záhonu bude pokryt netkanou textilií Plantex - mulč – výška 5 cm, směrem ke středu rostliny snížit vrstvu, tvar misky - při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového hnojiva Silvamix (2 ks – 1ks/10g/keř) - zálivka – 50l/m2  založení trávníku - chemické odplevelení totálním systémovým herbicidem - rozrušení půdy do hloubky 150 mm - obdělání půdy kultivátorováním, vláčením - hrabání – úprava terénu do konečné podoby - chemické odplevelení totálním systémovým herbicidem - výsev parkového trávníku – 30g/m2 - zapracování semene do půdy, uválcování - zálivka 30l/m2 - první seč 6.3. ÚDRŽBA Pro zdárný růst a vývoj nově realizovaných výsadeb je nezbytné zajistit následnou intenzivní péči dle ČSN DIN 18 919. Povýsadbová péče spočívá v následujících opatřeních: odplevelování Dřeviny ve skupinách průběžně odplevelovat (ve vegetačním období přibližně 1x za 3 týdny - plevele nesmí vykvést). Stupeň zaplevelení je nejvyšší v prvním období po výsadbě, postupně klesá se „zapojováním“ skupin. zavlažování

V případě dlouhodobého nedostatku měřitelných srážek je třeba v prvním letech po výsadbě zajistit zálivku. Zvlášť důkladně zavlažovat ty dřeviny, které byly vysazeny jako vzrostlé. V suchém letním období zalévat dřeviny, které se projevují vadnutím. řez Důležitý je provádět výchovný řez u nově vysazených stromů a keřů, který může zabránit pozdějším problémům. U roubovaných dřevin je nutné průběžně odstraňovat plané výhony, vyrůstající z kořenů a z kmínku pod místem naroubování. pravidelná kontrola kotvení a ochrany kmene a jeho včasné odstranění ošetření mechanických poranění ochrana stromu před chorobami a škůdci trávník Pro zvýšení kvality trávníku doporučujeme jeho častější kosení (min.2 seče měsíčně), hnojení, dosetí a chemické odplevelení. 6.4. TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU 6.4.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB Termín výsadby Při určování vhodného ročního období pro realizaci výsadeb je nutno dbát na druhově podmíněné zvláštnosti jednotlivých taxonů dřevin. Dřeviny s kořenovým balem či kontejnerované lze vysazovat v průběhu celého roku (vyjma suchých období s vysokou intenzitou slunečního záření a mrazových období se zamrzlou půdou). I zde je však nejlepší doba pro výsadbu na podzim po opadu listů a pak v předjaří. Okrasné školky ostatně balový materiál z provozních důvodů expedují pouze v těchto dvou sezonách – podzimní (cca od září do zamrznutí půdy) a jarní (od rozmrznutí půdy do začátku rašení). Stálezelené dřeviny a jehličnany se mohou vysazovat s baly po celý rok, s výjimkou doby rašení letorostů. Nejlepší doba pro jejich výsadbu je však brzy na podzim (září až polovina října), aby do zimy zakořenily a mohly přijímat vodu i v zimě. Postup prací při sázení Při výsadbě se musí kořeny dřevin rozprostřít do jejich přirozené polohy. Kontejnery, květináče, fóliové sáčky a obaly, jež nemohou v půdě zetlít, je nutné odstranit. U rostlin s kořenovým balem je nutno rozvázat uzly obalového materiálu na vrchní straně balu a uvolnit úvazek na kořenovém krčku. Je-li kořenový bal obalen přírodní jutou, popř. zajištěn u velkých stromů pletivem z rychle se rozkládajícího tzv. černého drátu, můžeme tyto materiály ponechat ve

výsadbové jámě. Oba tyto materiály se přibližně do roka přirozeně rozpadnou a k deformaci kořenového systému tak nedojde. K odstranění pletiva z jámy přistupujeme jen v případě, kdy se jedná o pletivo pozinkované, které se v půdě nerozloží. Hloubka výsadby se musí přizpůsobit druhu rostlin. Rostliny se zpravidla sázejí tak hluboko, jak rostly na předchozím stanovišti. Opadavé keře, kromě štěpovanců, je zpravidla nutno sázet asi o 5 cm hlouběji, než byly pěstovány. Růže a jiné keře štěpované v krčku sázíme tak hluboko, aby bylo místo štěpování zakryto asi 4 cm zeminy. Při výsadbě alejového stromu s balem nejprve změříme výšku balu a pomocí latě upravíme hloubku jámy tak, aby byla shodná s výškou balu. Pak strom umístíme do jámy. Manipulace se stromem je přípustná pouze za bal s pomocí zvedacích materiálů, ale nikoli za kmen stromu. Kořeny či kořenové baly je nutno ze všech stran prosypat, popř. obsypat zeminou či substrátem, který se pečlivě hutní. Přitlačování zeminy ke kořenům věnujeme dostatečnou pozornost, dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny, popř. kořenový krček. Zeminu musíme dostatečně přitlačit, zejména v těsné blízkosti kořenů a balu, abychom eliminovali vzduchové kapsy v jámě a předešli tak vysoušení kořenů. Při výsadbě počítáme předem se sedáním zeminy v jámě. Znamená to, že dřeviny vysazujeme o málo výš, aby po slehnutí zeminy byla rostlina v požadované úrovni. Ke konečnému ulehnutí půdy ve výsadbové jámě dochází asi za 6 měsíců od jejího vyhloubení. Po prosypání kořenů či balů se dřeviny ve výsadbové jámě zalijí dostatečným množstvím vody (v případě slehnutí zeminy se doplní substrát). Mladé rostliny v příznivých podmínkách lze sázet pouze s vlhkými kořeny, není třeba je zalévat po výsadbě. Povrch výsadbové jámy, tzv. závlahová mísa, se upraví zvoleným způsobem. Kotvení dřevin Dřeviny po výsadbě je nutno podle potřeby ukotvit. Nejčastěji provádíme kotvení vzrostlých alejových stromů. Instalace kotvení je nutná ze dvou základních důvodů: - strom postrádá velkou část své kořenové soustavy, zejména mohutné kotvící kořeny = není na stanovišti dostatečně fixován = v důsledku pohybů kmene (a současně kořenového balu) při větru dochází k poškozování nově vznikajících tenkých kořínků, - ochrana nově vysazeného stromu před vandaly, poraněním bází kmenů travními sekačkami či křovinořezy, poškozením v průběhu stavebních prací, parkujícími automobily apod. Ke kotvení se používají dřevěné kolíky o průměru 7 – 10 cm, minimálně 3 ks k jednomu listnatému stromu. Po výsadbě musí být kmen stromu fixovám ke kůlům pomocí vazby z popruhů. Vazba musí fixovat strom proti pohybům do

stran do stran, ale nesmí bránit pohybu směrem dolů. (sesednutí substrátu). Kůl se zatlouká do dna jámy. Podle velikosti dřeviny se používají kůly o delce 2 – 2,5 m. Kůly se na vrcholech spojí půlkulatými dřevěnými trámky, čímž se zajistí stabilita konstrukce.

Rákosová rohož U nově vysázených stromů na stanovištích vystavených přímým účinkům slunečního záření může dojít k tzv. korní spále na jejich kmenech. Při korní spále nedochází jen k poranění pletiv druhotné kůry, ale i lýka a kambia. Aby nedošlo k těmto poraněním, je běžnou praxí, že se kmeny obalují rákosovou rohoží, která je chrání před přímou radiací, vysokými letními teplotami a vysycháním povrchových buněk. Ke korní spále jsou více náchylné stromy s tenkou kůrou (javory, buky, lípy) a stromy, jejichž kmeny byly v okrasných školkách od mládí zastíněny. Mulčování Vrstva mulče jako půdního pokryvu nových výsadeb nesmí být vyšší než 7–10 (15) cm. Touto vrstvou již plevel obtížně prorůstá. Pokud použijeme vyšší vrstvu mulče, dřevina do ní snadno prokoření svými jemnými asimilačními kořínky, a je tak více náchylná na teplotní a především vlhkostní změny (zejména je náchylná na sucho). Mezi vrstvu mulče a půdní povrch můžeme umístit ochranné plachetky (geotextilie, bioplachetky z netkaných textilií apod.), které nedovolí růst ani těm nejagresivnějším plevelům. Plocha mulče by zpravidla měla přesahovat plochu výsadbové jámy, a to alespoň o jednu třetinu jejího průměru. Plocha bezprostředně okolo báze kmene a kořenového krčku dřevin by neměla být vůbec mulčována. Je-li tomu tak, vznikají tzv. mulčovací sopky. Tyto sopky udržují v blízkosti kořenového krčku keřů či báze kmene stromů zvýšenou vlhkost a tmu, tedy ideální podmínky pro rozvoj hub, způsobující následně hniloby v těchto místech. Jsou také domovem, ochranou a spižírnou pro hlodavce, kteří okusují kůru a lýko kmene či výhonů, a to zejména v době vegetačního klidu. Doporučuje se proto nemulčovat půdu v okruhu nejméně 10–15 cm od kořenového krčku. Povýsadbová péče Povýsadbová péče je obdobím intenzivní péče o dřevinu a trvá minimálně několik týdnů, u vzrostlých stromů až několik let po výsadbě. V této souvislosti je třeba opět zdůraznit již jednou zmíněné pravidlo: čím mladší (menší) výsadbový materiál, tím rychlejší ujmutí na stanovišti po

přesazení a překonání přesazovacího stresu, a tím i ukončení povýsadbové péče o výsadby. A naopak. Povýsadbová péče spočívá především v následujících opatřeních: · zálivka a hnojení, · péče o závlahovou mísu, kypření a odplevelování výsadeb, · výchovný řez korun mladých stromů, · pravidelná kontrola kotvení a jeho včasné odstranění, · ošetření mechanických poranění vzniklých při výsadbě a v prvních letech po ní · ochrana před chorobami a škůdci.

Substrát na dno jámy - malý obsah organického podílu - vyrovnání výškového rozdílu až přibližně na výšku balu - dobře zhutnit

Tabule č. 1 : Standardní postup při výsadbě stromu Výsadbová jáma - minimálně 1,5x větší než kořenový bal či kořenový systém vysazovaného stromu - kruhový tvar s kónickým profilem - zdrsnit boční stěny - hloubka cca 2-násobek výšky balu

Umístění stromu - vrchní část balu v rovině s terénem - ve středu mezi kotvícími kůly - pokud je na kmeni označený směr na sever - respektovat - optimální je v této fázi provést výchovný řez

Kůly statického zajištění - 2-3 ks podle velikosti stromu - tlakově napuštěné fungicidními prostředky - zatlouci do dna jámy

Zasypání jámy - event. umístění závlahové sondy - zahradnický substrát s příměsí rašeliny - pouze ve svrchní části výsadbové jámy

6.4.2. TECHNOLOGIE ŘEZU Technika řezu Cílem techniky řezu je volba způsobu provedení řezu ve správný čas a na správném místě (v neposlední řadě i vhodné ošetření řezných ran). Technika řezu se opírá o poznatky získané ze studia biologie dřevin. Při řezu je nutné respektovat: - vedení řezu, - maximální velikost vznikajících ran, - termín řezu, - ošetření řezné rány. Vedení řezu Řez nadzemních částí probíhá v koruně stromu, kde dochází k odstraňování dvou rozdílných typů větví: - větví živých, - větví mrtvých (suchých). Řez živých větví Dochází-li při řezu k odstraňování živých větví, musí být řez proveden se zřetelem na podporu přirozeného obranného systému a ochranné zóny větve stromu. Pokud odstraníme dceřinou větev tak, aby nedošlo k poranění větevního límečku větve mateřské, tyto dva mechanismy relativně spolehlivě (samozřejmě spolehlivě z hlediska přírodních systémů) zabrání průniku patogenů (zejména dřevokazných hub), kteří osidlují čerstvá poranění. Dojde-li však k poranění mateřské větve (jež nastane při řezu za větevní límeček), ochranná zóna jeho větevního nasazení už na aktivní obranu nestačí a strom musí aktivovat další obranné mechanismy – ovšem už ne vždy tak efektivní. Z toho důvodu dochází v průběhu času k šíření patogenů do dřeva mateřské větve a během několika let i ke vzniku dutin. Odstraňování živých větví vždy představuje zátěž energetického systému stromu, protože dochází nejen k redukci energií produkující asimilační plochy (listů na odstraněné větvi), ale i k poranění, které vyvolává energeticky náročné obranné reakce. Je proto nutné odstraňovat co nejmenší objem větví nutný pro zajištění žádaného účelu řezu. Řez mrtvých větví Jiná situace nastává při řezu mrtvých (suchých) větví. Po odumření větve dochází k aktivaci ochranné zóny větve v okolí větevního nasazení větve mateřské. Současně – protože mrtvá větev již sekundárně netloustne – se její báze začíná zavalovat novým každoročním tloušťkovým růstem mateřské větve. V této fázi je potřeba mrtvou větev odstranit, aby mohlo dojít k rychlému

uzavření vzniklé rány ránovým dřevem. Mrtvé a odumírající větve musíme proto řezat co nejtěsněji k okraji živého pletiva na bázi větevního nasazení větve mateřské. Její živá pletiva samozřejmě nesmí být v žádném případě poškozena! Zával v okolí větevního nasazení se nijak neformuje ani neupravuje. Odstranění mrtvých (suchých) větví z koruny stromu je velmi důležité, především z hlediska provozní bezpečnosti. Na druhé straně může v některých případech být odstraňování suchých větví kontraproduktivní. Týká se to především případů, kdy ošetřujeme staré stromy v krajině, které díky svému stáří a vysokému množství mrtvé dřevní hmoty (často již rozpadlé či se rozkládající) představují unikátní biotop pro mnohé další organismy, které jsou na životě v tomto prostředí závislé. Výchovný řez Tento řez se provádí u mladých exemplářů v prvních letech po výsadbě na trvalé stanoviště, méně často pak po řezu zmlazovacím. Výchovný řez se provádí zpravidla do 10–15 (20) let po výsadbě, přičemž plynule přechází do některého z technologických typů řezu udržovacího. Tento řez si klade za cíl: - dosáhnout druhově charakteristického tvaru koruny ošetřovaného jedince, jež je staticky, odolná a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon, - přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (např. úpravou podchodné, popř. podjezdné výšky). -

Tabule č. 2 : Výchovný řez

Období realizace : - předjarní období - období plné vegetace

Tabule č. 4 : Bezpečnostní řez Hlavní zásady : - neodstraňovat terminální výhon - postupně zvyšovat korunu až na podchodnou / podjezdnou výšku - korunu prosvětlovat (spíše než zakracovat výhony) - odstraňovat růstové defekty, podporovat terminální výhon Intenzita opakování : - 1-4 (5) let

Bezpečnostní řez Jedná se v podstatě o minimální variantu zdravotního řezu, účelově zaměřenou na splnění požadavků provozní bezpečnosti stromu. Je to řez relativně levný a má své místo tam, kde není efektivní investovat do nákladného zdravotního řezu. Bezpečnostní řez odstraňuje větve suché, mechanicky poškozené, nalomené či zlomené, větve volně visící v korunách a bezprostředně hrozící svým pádem na zem apod.

Hlavní zásady : - vedení řezu na větevní límeček Odstraňovat větve - silné suché hrozící odlomením - mechanicky poškozené natolik, že hrozí zlomení

Období realizace : - kdykoli

Intenzita opakování : - 2-6 let