Obsah Umístění ukázky CD/stopy
Název prvku
Umístění komentáře v příručce str.
1.Metrické prvky 2dobý takt 3dobý takt 4dobý takt 5dobý takt 6dobý takt 7dobý takt 9dobý takt 12dobý takt Střídání taktů Dvojnásobný pohyb (double time) Poloviční pohyb (half time) Polymetrie Polymetrický break
1/ 1-3 1/ 4-6 1/ 7-9 1/ 10-12 1/ 13-15 1/ 16-18 1/ 19-21 1/ 22-24 1/ 25-27 1/ 28-30 1/ 31-33 1/ 34-36 1/ 37-39
12-13 14 14-15 15-16 16-17 17-18 18 19-20 21-22 23-24 24-25 25-26 26-27
1/ 40-42 1/ 43-45 1/ 46-48 1/ 49-51 1/ 52-54 1/ 55-57 2/ 1-3 2/ 4-6 2/ 7-9 2/ 10-12 2/ 13-15 2/ 16-18 2/ 19-20 2/ 21-22 2/ 23-24 2/ 25-26 2/ 27-28 2/ 29-31
29-30 30-32 32 33 33-35 36 37-38 39-40 41-42 42-43 43-44 44-46 46-47 49-50 51 51-52 52-53 53-55
2.Rytmické prvky Osminové noty Duola Triola osminová Šestnáctinové noty Kvartola Kvintola Sextola Dvaatřicetinové noty Triola čtvrťová Šestnáctiny s osminou Triola šestnáctinová s osminou Synkopa Off beat Synkopická první doba - osmina Synkopická první doba - triola Synkopická první doba - šestnáctina Synkopická první doba - šestnáctinová triola Unisono rytmické
-3-
Umístění ukázky CD/stopy
Název prvku
Umístění komentáře v příručce str.
3.Technické prvky Příraz jednoduchý (flam) Flat flam Příraz vícenásobný Vír střídavými údery jednoduchými Vír tlačený Akcentovaná Hi-Hat Dvojité údery Paradiddly
2/ 32-34 2/ 35-37 2/ 38-40 2/ 41-43 2/ 44-46 2/ 47-48 2/ 49-51 2/ 52-54
57-58 59-60 60-61 61-62 62-63 64-66 66-67 68-70
3/ 1-2 3/ 3-4 3/ 5-7 3/ 8-10 3/ 11-13 3/ 14-16 3/ 17-19 3/ 20-22 3/ 23-24 3/ 25-26 3/ 27-28 3/ 29-30 3/ 31-32 3/ 33-35 3/ 36-38 3/ 39-40
72-73 73 74-76 77-78 78-80 80-82 83-84 84 85 86 86-87 87 88 89 90 91-92
4.Formotvorné prvky Break - celý takt Break - půl taktu Dvoutaktí Forma osmitaktová Forma dvanáctitaktová Forma nepravidelná Návěstí Předtaktí Přípravná výplň (prepare fill) Solo na formu - čtyřtaktové Solo na formu - osmitaktové Solo na formu - dvanáctitaktové Solo na formu - vícetaktové Solo „open time“ Stop time Výplň (fill)
5.Prvky rytmického cítění Clave 2:3 Clave 3:2 Osminové cítění Shuffle - osminy Shuffle - šestnáctiny Šestnáctinové cítění
3/ 41-42 3/ 43-44 3/ 45-46 3/ 47-48 3/ 49-50 3/ 51-52
-4-
94 94-95 95 97-98 98-99 100
Umístění ukázky CD/stopy
Název prvku
Umístění komentáře v příručce str.
6.Výrazové prvky Dynamika Koruna (fermata) Tempové změny - accelerando Tempové změny - ritardando Timingové odchylky - in the pocket Timingové odchylky - to the top
4/ 1-3 4/ 4-6 4/ 7-9 4/ 10-12 4/ 13-14 4/ 15-16
101-102 104-106 107-108 108-109 110 111
4/ 17-19 4/ 20-22 4/ 23-24 4/ 25-26 4/ 27-29 4/ 30-32 4/ 33-35 4/ 37-39 4/ 40-42 4/ 43-45 4/ 46-48 4/ 49-51 5/ 1-3 5/ 4-6 5/ 7-9 5/ 10-12 5/ 13-15 5/ 16-18 5/ 19-21 5/ 22-24 5/ 25-27 5/ 28-30 5/ 31-33 5/ 34-36 5/ 37-39 5/ 40-42
113-114 114-116 116-118 118-119 119-121 121-122 123-124 124-125 125-126 126-127 127-128 128-129 129-130 131-133 133-135 135-136 136-138 138-139 140-141 142 143-144 144-146 146-148 148-150 151-152 153-154
7.Prvky barvy zvuku Činel - bell stroke Činel - crash stroke Činel - edge stroke Činel - flat stroke Činel - ride stroke Činel - choke stroke Činel - skřípání Hi-Hat - paličkou zavřená Hi-Hat - paličkou otevíraná Hi-Hat - paličkou polootevřená (sizzle) Hi-Hat - šlapaná neznělá Hi-Hat - šlapaná znělá Malý buben - crosstick Malý buben - damped stroke Malý buben - ghost stroke Malý buben - rim stroke Malý buben - rim shot Malý buben - stick on stick Malý buben - tuned stroke Malý buben - buzz stroke Malý buben - without snare Hra metličkami Hra plstěnými paličkami Hra pruty (špejlemi) Hra holýma rukama Paličkou o paličku vzájemně
-5-
Umístění ukázky CD/stopy
Název prvku
Umístění komentáře v příručce str.
8.Nástrojové prvky Bicí souprava zdvojená Činel CHINA TYPE Činel SPLASH Činel SIZZLE Činel dvojitý Elektrické pady Kravský zvonec (cowbell) Malý buben - dva nástroje v soupravě Melodické bicí nástroje Octobany Ozvučné dřevo Rototomy Tamburína Tam-tam Triangl Tympány Velký buben zdvojený Wind Chimes
5/ 43-44 5/ 45-47 5/ 48-50 6/ 1-3 6/ 4-5 6/ 6-7 6/ 8-10 6/ 11-13 6/ 14-16 6/ 17-19 6/ 20-22 6/ 23-25 6/ 26-28 6/ 29-31 6/ 32-34 6/ 35-37 6/ 38-40 6/ 41-43
156-157 157-159 159-160 161-162 162-164 164-166 166-168 168-169 170-172 173-174 174-176 176-177 178-181 181-183 183-185 185-188 188-190 190-191
6/ 44-45 6/ 46-47
193 194
9.Studiové prvky Smyčka (loop) Vrstvení (overdubbing)
-6-
Úvodem… Milí kolegové, hráči na bicí nástroje, učitelé i žáci, do rukou se vám dostává vyučovací pomůcka, která má pomoci pedagogům bicích nástrojů učinit výklad při výuce názornějším, zajímavějším a více motivujícím. Žákům a samoukům snad umožní lépe pochopit některé stavební prvky práce bubeníka a tím jim umožnit nápaditěji hrát a tvůrčím způsobem se podílet na vytváření vlastní tvorby v kapele. Pomůcka je tvořena šesti CD s ukázkami hudby a vysvětlujícími texty. Pokouším se v ní o prakticky nerealizovatelný úkol – pojmenovat a popsat téměř všechny situace, se kterými se může setkat hráč na bicí nástroje, zejména hráč na bicí soupravu v hudební skupině, ať již se jedná o seskupení rockové, jazzové či kapelu hrající střední proud popmusic, fusion či avantgardní hudbu a podobně. Hlubší studium jakéhokoli oboru lidské činnosti se neobejde bez návratu ke kořenům a k historii onoho oboru. Snažil jsem se proto pro každý probraný prvek pokud možno najít ekvivalent v hudbě klasické, hrané symfonickým orchestrem, i když ne vždy můžeme klasickou hudbu vnímat jako jakýsi „hudební pravěk“. Vždyť skladatelé klasické hudby stále tvoří a soudobá „vážná hudba“ je velmi často na špici vývoje a její progresivita velmi často zastíní modernost hudby populární. Patrně bych měl zde také přiznat, že mi není zcela po chuti přílišná jednostranná zahleděnost mnoha hráčů bicích nástrojů do své úzké oblasti zájmu týkající se pouze rocku či pouze jazzu. Snažím se jim nenásilnou zábavnou formou nenápadně podsunout poznání, že existuje kvalitní a zajímavá hudba také z jiné žánrové oblasti. Hudba používajících prakticky totožných prostředků, kterým disponují jejich oblíbenci v hudebních skupinách. Možná se vám bude zdát, že ve výběru hudebních ukázek se odráží mé osobní zalíbení v hudbě určitých skupin či ve hře konkrétních hráčů na bicí nástroje, a budete v mé pomůcce s nelibostí postrádat své oblíbence. Snad budete mít částečně pravdu. Mnohé z nahrávek pocházejí z mé vlastní sbírky a její složení je dozajista mojí zálibou v určitém druhu hudby poznamenáno. Snažil jsem se však být pokud možno nestranný a můj původní záměr – neuvádět jména autorů hudby, názvy hudebních skupin, alb a skladeb jsem nerealizoval jen ve snaze vyhovět liteře zákona. Chtěl jsem pro vás nacházet jen hudební prvky, nikoli zvučná jména hvězd popmusic. Zde vidím určitou spravedlnost ve výběru prvků. Některá hudební seskupení a jejich bubeníci jsou tak nápadití, že – s trochou nadsázky řečeno – bych mohl z jediného alba vytěžit materiál pro celou tuto příručku. Na druhé straně však – u četných interpretů, jejichž hudbu jsem poslechem zkoumal – bych mohl najít jen ubohé drobty toho, co jsem hledal. Z celého alba by bylo možno vystříhat snad jen ukázku čtyřdobého taktu či osmin. Proto jména některých hudebníků, jejichž alba jsou v mé sbírce CD, figurují v seznamu ukázek mnohokrát, jiná pak jen jednou, dvakrát či vůbec...
-8-
Vnutit přehledný systém tak bohatému světu, jež hudba (a tedy i hra na bicí nástroje) představuje, je prakticky nemožné. Pokusil jsem se o to svým vlastním způsobem u vědomí, že mnoho prvků by mohlo být posuzováno podle rozličných úhlů pohledu. Jak uchopit například „ghost strokes“? Jako techniku? Jako dynamický a tedy výrazový prvek? Jako novou barvu zvuku malého bubnu? Mnohá má rozhodnutí v takovýchto případech jdou tedy spíše ovlivněna mými momentálními pocity a nikoli „vědeckými“ úvahami. Moje příručka tedy v závěrečné fázi zůstala v následující podobě a je takto rozdělena: 1. Metrické prvky – zabývají se druhy taktů a s tím související problematikou 2. Rytmické prvky – se týkají dělením počítacích dob výše zmiňovaných taktů na podútvary (subdivisions) a další drobnější hodnoty a některé jejich kombinace. 3. Technické prvky – ukazují praktické používání různých hráčských technik bubeníků. 4. Formotvorné prvky – mají pomoci k pochopení činnosti bubeníka v různých částech skladeb (předtaktí, break, 12ti taktová forma atd.). 5. Prvky hudebního cítění (feelingové prvky) – upozorňují na nutnost správného vnímání hudebního cítění konkrétní skladby (shuffle, sixteen feel atd.) při výběru vhodných doprovodných rytmů a breaků. 6. Výrazové prvky – zpracovávají problematiku hudebního citu bubeníka. Jeho schopnosti dynamicky a plasticky pracovat s hlasitostí a tempem hry. 7. Témbrové prvky – se snaží o rozšíření „vyjadřovacích schopností“ bicí soupravy nikoli záměnou či rozšířením nástrojů, z kterých je sestavena, ale prostřednictvím nových zvukových barev. Rozšířením počtů způsobů, kterými je rozeznívána. 8. Nástrojové (instrumentační) prvky – mají být zdrojem inspirace hráčů na bicí soupravu k rozšíření instrumentáře o další bicí nástroje. 9. Studiové prvky – se zabývají některými způsoby, které může bubeník použít k obohacení zvuku kapely za pomoci studiové techniky (smyčka, overdubbing.) V této chvíli bude asi nejefektivnější uvést pro vysvětlení funkce „Hudebních prvků“ názorný příklad: Učitel vysvětluje žáku například pojem příraz jednoduchý (flam). Prvek samozřejmě žáku ukáže v notách a osobně předvede jako součást doprovodného rytmu i breaku. Aby však žáka ještě více motivoval k zájmu o probíranou látku, je nezbytné podpořit výklad hudební ukázkou. Pokud to bylo jen trochu možné, vybral jsem ukázky tři. Dvě v podání hudební skupiny (rockové, jazzové a podobně) a jednu v podání symfonického orchestru. Probíraný prvek je v hudebních ukázkách vždy vytvářen (nebo spoluvytvářen) bicími nástroji. Pokusím se pokaždé v doprovodném textu upozornit, jak jej v toku hudby objevit, přestože jsem se snažil, aby ukázky byly názorné a jejich délka příliš nepřesahovala jednu minutu. U každé ukázky hudby je uvedeno číslo stopy, pod kterým ji na CD mediích najdete, uvádím také název hudební skupiny nebo skladatele, dále název alba a nakonec název skladby (u symfonické hudby část či větu). V příručce naleznete také notové příklady, snímky křivek zvukových editorů k šesté kapitole („Výrazové prvky“) a amatérsky pořízené fotografie k „Prvkům barvy zvuku“ a „Nástrojovým prvkům“.
-9-
Než vás uvedu přímo do vysvětlujícího textu jednotlivých ukázek, chci vás upozornit na jeden fakt, respektive záměr. Moje pomůcka se nezabývá vysvětlováním a rozlišováním žánrů a stylů. Srovnáme-li bohatý svět hudby metaforicky s obrovským městem, pak se mé „Hudební prvky“ zabývají „cihlami“ a „trámy“, nikoli rozlišováním budov podle jejich účelu a stavebního slohu. Nerozlišuji tedy, co je rock a co je jazz, nesnažím se rozpoznat art rock od heavy metalu. (Kdyby však jiný autor takovouto pomůcku zvukovou vytvořil, patřil bych k prvním zájemcům o její získání). Už tak považuji za krok na tenký led uvádění ukázek různého cítění (osminového, šestnáctinového, shuffle atd.), protože odtud je k pojmenování hudebního stylu jen krůček. Proto se také v „Hudebních prvcích…“ tato látka vyskytuje jen s ukázkami hranými rockovými a jazzovými kapelami, protože snažit se symfonickou hudbu vměstnat do nějakého konkrétního cítění je nerealizovatelné. Tato hudba se srovnává podle jiných kritérií. Vyhýbám se rovněž příliš podrobným teoretickým definicím hudebních prvků, které najdete mnohem více fundovaně vyjádřeny ve slovnících a učebnicích hudební nauky. Hlavní náplní mé pomůcky je především zvukový záznam. Texty mají pouze sekundární úlohu, a tou je usnadnění orientace v nahrávkách. Při hledání ukázek z oblasti symfonické hudby jsem se zcela opíral o notový záznam bicích nástrojů a správnost mé volby ukázek může být zpochybněna snad jen pohledy subjektivními. Vždy bude možno najít ještě typičtější, přesvědčivější efektnější, lépe interpretovanou a lépe nahranou ukázku. A také – co se počtu probíraných prvků týče – stále budeme nacházet další a další prvky, které by měly či mohly být v mé příručce obsaženy. U hudby hrané hudebními skupinami jsem však musel důvěřovat výhradně sluchu a muzikantským zkušenostem vlastním (i mých poradců), jen výjimečně mi pomohly noty získané z MIDI souborů na oficiálních webových stránkách kapel. A stejně jako jsem uvedl u hudby symfonické – vždy bude možné můj projekt zdokonalit a rozšířit. Jistě při studiu „Hudebních prvků“ zjistíte, že mnohé prvky jsou obsaženy také i v ukázkách týkajících se zcela jiné problematiky. Chemicky absolutně čisté prvky se vyskytují pouze v laboratorních podmínkách. V přírodě ve zlaté hrudce naleznete stopy mědi, a tak pravděpodobně v mojí v ukázce čtyřdobého taktu můžete definovat také i osminové cítění, dynamické změny či víření. Mé ukázky nebyly vytvořeny v laboratoři – ve studiu, ale jsou vyňaty z existujících nahrávek skutečných kapel a orchestrů. Snad vám i ve stávající podobě „Hudební prvky“ dobře poslouží. Při jejich praktickém využívání v praxi však pamatujte na zlaté pravidlo, že méně znamená někdy více. Nemíchejte do svého „hudebního dortu“ vše, co se vám líbí jako pejsek a kočička v Čapkově pohádce. Dali sice do dortu „samé dobré věci“, bylo jich však přespříliš a výsledek byl nepoživatelný. Náš „dort“ má být chutný a zajímavý. To vám přeje váš Tomáš Chmura.
- 10 -
Jak „Hudební prvky“ používat: Jak již jsem se zmínil, příručka obsahuje 6 CD. Není organizována jako učebnice (za kterou ji koneckonců ani nepovažuji), ale spíše jako encyklopedie. V „Obsahu“ si vyhledáte prvek, který vás zajímá. Podle odkazu v „Obsahu“ uvedeném najdete na CD odpovídající hudební ukázku a v textu příručky příslušný komentář. Například: Zajímá vás problematika dvoudobého taktu. Nahlédnete do „Obsahu“ a tam uvidíte „adresu“ prvku: CD1, stopa 01 – 03. Vyjmete z obalu odpovídající CD a pustíte v přehrávači nebo na počítači tyto tři úryvky hudby, které zkoumaný prvek obsahují. Velmi často se neobejdete bez komentáře k ukázce. I na to jsem v „Obsahu“ pamatoval, a tak vedle „adresy“ prvku na CD zde naleznete i odkaz na příslušnou stránku v textu příručky. Některé prvky jsou doloženy pouze dvěma ukázkami z oblasti rockové či jazzové hudby, jiné obsahují navíc jednu ukázku z hudby symfonické. Všech šest CD je vyrobeno jako „hudební CD“ a měla by se tedy dát přehrávat na jakémkoli přehrávači s CD mechanikou. Ukázky k „Hudebním prvkům“ jsou vyňaty ze skutečných nahrávek skupin a orchestrů, jejichž hráči ani zvukoví mistři ve studiu neměli potuchy o tom, že se jejich hudba jednou stane součástí instruktivního materiálu. Někdy je tedy nutno pozorně naslouchat, abychom prvek v hudbě rozpoznali. Od toho se také odvíjí následující nutnost: Hudební ukázky je nezbytné přehrávat na kvalitní zvukové aparatuře! Bude-li k přehrávání ukázek používána aparatura vybavená lacinými plastovými reproduktory, pokud bude hudba deformována miniaturními reproduktory notebooků či malých kompaktních CD přehrávačů, je prakticky jisté, že některé prvky vůbec nezaznamenáte. To se týká zejména dílu „Prvky barvy zvuku“.
- 11 -
1.Metrické prvky: Tato část „Hudebních prvků“ se zabývá ukázkami vztahujícími se k problematice kolem přízvučných a nepřízvučných dob hudby. Tedy různými typy taktů, eventuálně jejich střídáním a obohacováním zažitých schémat různými odchylkami od pouhého pravidelného střídání zmíněných dob. Má ukázat zájemcům o tuto látku, že tolik nadužívaný čtyřdobý takt je jen jednou z mnoha možností. Za povšimnutí stojí i problematika změn taktu během skladby a současné kombinování různého metra. V této kapitole se snažím vyhnout používání terminologie „čtyřčtvrťový“ a podobně, protože je mnohdy jen věcí zápisu, zda je skladba ve 4/8 nebo 4/4 a tak dále. Na zvukové stránce hudby to nic nemění, podobně jako je pouhým poslechem dosti nejisté rozlišení taktu 4/4 od 2/2. Používám tedy pro označení taktů raději výrazy jako „čtyřdobý“ atd. 1.04.Takt pětidobý Je – podobně jako takt čtyřdobý taktem složeným. Nyní však se jedná o složeninu ze dvou nestejných částí. Z třídobé a dvoudobé, a to v libovolném pořadí. Toto pořadí, ať už se jedná o schéma 3+2 nebo 2+3, většinou pak už nebývá v průběhu skladby měněno, ale jakékoli pravidlo může být samozřejmě porušováno. Vedlejšími přízvučnými dobami tedy bývá buď doba čtvrtá nebo třetí. Při vysokých tempech je obvyklé vnímat tento takt jako jakýsi dvoudobý útvar s nestejně dlouhými dobami. Je to pohodlnější než počítat do pěti. CD 1 - Stopa 10. Dream Theater - Scenes from a memory - Beyond this life: Tato ukázka je ve svižném pětidobém taktu rozděleném na 3+2 doby. Tyto doby jsou hráčem na bicí nástroje „drobeny“ na šestnáctinové i dvaatřicetinové hodnoty. Umístění úderů malého bubnu není pro analýzu taktu spolehlivě určující. To spíše velký buben (zhruba v polovině ukázky) jednoznačně zvýrazní polotěžkou dobu taktu a určí tak schéma taktu 3+2. Snažte se při analýze vnímat i ostatní nástroje kapely. CD 1 - Stopa 11. The Flower Kings - Retropolis - Retropolis: Komentář k předcházející ukázce vystihuje i charakter této hudby, přičemž velký vliv na správné chápání metrické struktury má mimo jiné i úder malého bubnu na čtvrté době taktu. Doby jsou pak ještě zpravidla děleny na nižší (osminové) hodnoty, což u bicí soupravy zřetelně slyšíme v partu Hi-Hat. CD 1 - Stopa 12. Gustav Holst - Planets - Mars: Dominantním bicím nástrojem této ukázky jsou tympány. Pětidobý takt této skladby je zvláštní díky triole na první době ostinátního rytmu tympánů. Pro zajímavost uvádím, že efektní part tympánů hrají v této skladbě dva hráči, a to zejména z důvodu možnosti současného znění víru a rytmických úderů. Kratičký notový příklad ukazuje právě takovouto situaci. Notový příklad 4 - Gustav Holst - The Planets - Mars
- 12 -
