Obsah: 1. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA 3

Obsah:

1. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE § 53 ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA 3 2. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3 3. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5

3

4. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY

3

5. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

3

5.1 Zastavěné území

4

5.2 Urbanistická koncepce a) Plochy stabilizované b) Plochy návrhové

5 5 9

5.3 Koncepce uspořádání krajiny a) Zemědělská půda b) Lesy c) Vodní toky a nádrže d) Územní systém ekologické stability (ÚSES) e) Plochy změn v krajině

13 13 15 15 16 17

5.4 Dopravní řešení 5.4.1 Doprava drážní 5.4.2 Doprava na pozemních komunikacích 5.4.3 Doprava lodní a letecká

18 18 18 21

5.5 Technická infrastruktura 5.5.1 Vodní zdroje a ochranná pásma 5.5.2 Zásobení vodou 5.5.3 Odkanalizování 5.5.4 Elektrická energie 5.5.5 Zásobení plynem 5.5.6 Telekomunikace 5.5.7 Likvidace odpadů 5.5.8 Jiné produktovody

21 21 21 22 22 23 24 24 24

5.6 Civilní ochrana

24

5.7 Další výše neuvedené limity využití území 5.7.1 Ochrana přírody a krajiny 5.7.2 Památková péče 5.7.3 Vodní zákon 5.7.4 Objekty a limity důležité pro obranu státu a policii

27 27 28 28 29

1

5.7.5 Ochrana nerostných surovin

29

6. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

30

7. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 30 8. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

31

9. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE

31

10. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 32 11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 32 11.1 Zábor ZPF 11.1.1 Použitá metodika 11.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území 11.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí 11.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 11.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF 11.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení

32 32 32 32 33 34 37

11.2 Zábor lesních pozemků

38

2

1. Výsledek přezkoumání územního plánu podle § 53 odst. 4 stavebního zákona Bude doplněno po ukončení projednání.

2. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno.

3. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno, stanovisko se nevydává.

4. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno, stanovisko se nevydává.

5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky využití jsou vztaženy k zónám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé zóny jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres koncepce uspořádání území obce“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je užívána jedním uživatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb). 4. Plochy mohou být stabilizované nebo s navrženou změnou využití (dále návrhové). 5. Stabilizované plochy jsou plochy, jejichž způsob využití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 6. Návrhové plochy (lokality) jsou plochy, které územní plán určuje ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. Mohou to být plochy přestavby, zastavitelné plochy, popřípadě plochy změn v krajině. 7. Plochy přestavby leží v zastavěném území a může v něm dojít ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. 8. Rozvojové plochy zahrnují zpravidla zastavitelné plochy, mohou však ležet i v nezastavěných plochách (např. prolukách, zahradách) v zastavěném území.

3

9. Plochy změn v krajině leží v nezastavěném území a může zde dojít ke změně způsobu využití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstanou však i nadále v nezastavěném území. 10. Při stanovení stabilizovaných ploch s rozdílným využitím se vycházelo především z doplňujících průzkumů a rozborů. Základem bylo zjištění stavu v katastru nemovitostí s přihlédnutím ke skutečnému využití území v době terénních průzkumů. 11. Při stanovení ploch s rozdílným využitím se vycházelo z vyhlášky č. 501/2006 Sb., konkrétně z § 4 -19. Tyto plochy byly z nezbytných důvodů rozšířeny o další druhy ploch (v souladu s § 3 odst. 4. Jsou to plochy sídelní zeleně, které jsou nutné pro vymezení sídelní zeleně. Dále byly vymezeny plochy krajinné, kterými jsou plochy, které nejsou ani zemědělské, lesní ani přírodní a na kterých je nutno zachovat travní a dřevinné porosty (meze porostlé vegetací, břehové porosty a jiné), které zajišťují stupeň ekologické stability území. 12. Některé plochy byly vzhledem k specifickým podmínkám v území a nutnosti zajistit určité funkční využití vymezeny o rozloze menší než 2000 m2. 13. Hlavní využití je převažující využití v ploše. V některých případech jej vzhledem k podmínkám v území není možné stanovit. 14. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního využití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 15. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je možné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. 16. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 17. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem. 18. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej. 19. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáže, které se nacházejí mimo plochy bydlení, v kterých jsou v jednom prostoru garážovaná max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách. Koncepci uspořádání obce lze rozdělit na dva základní tématické okruhy, na urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny.

5.1 Zastavěné území Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou1 v době vydání této dokumentace. Je vztaženo k stavu v mapách katastru nemovitostí ke dni 10.5. 2012. Na území obce je vymezeno více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu (1. 9. 1966) a dále pozemky vně intravilánu, a to: a) zastavěné stavební pozemky, kterým se rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely

1

§ 58 zákona 183/2006 Sb.

4

zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, b)pozemní komunikace nebo jejich části, z kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území.

5.2 Urbanistická koncepce a) Plochy stabilizované Urbanistická koncepce řeší plochy urbanizované, které lze charakterizovat jako plochy, na kterých už v době zpracování dokumentace existuje nebo se požaduje objemnější výstavba a každodenní lidská přítomnost a intenzivní činnost. Jedná se tedy z převážné části o plochy stabilizované v zastavěném území, plochy přestavby a plochy určené k zastavění (zastavitelné plochy). Obec Vrbovec je tvořena třemi místními částmi: Vrbovec, Hnízdo a Ječmeniště. Vrbovec je poprvé připomínán v roce 1137 (dle webových stránek obce, oficiálně je uváděn rok 1243). Poměrně složitá a nepravidelná struktura půdorysu sídla svědčí o jeho poměrně raném založení a složitém urbanistickém vývoji. Obec byla založena v mírně zvlněné krajině Dyjsko–svrateckého úvalu, v mělké proláklině, kterou protéká Vrbovecký potok. Ohniskem sídla je pravděpodobně terénní hrana mírně vystouplá nad levý břeh Vrboveckého potoka, na které se nachází dnešní farní kostel se středověkým jádrem a v jehož bezprostřední blízkosti můžeme předpokládat zaniklou tvrz místních vladyků. Kolem tohoto ohniska se postupně vytvořilo historické jádro obce. Podle stavu zaměřeného na mapování stabilního katastru (1824) můžeme pouze odhadovat níže popsaný urbanistický vývoj sídla. Kolem návrší s kostelem a pravděpodobně i tvrzí se nejpozději od 13. století začínají řadit usedlosti, které postupem času vytvářejí nepravidelný trojúhelníkový prostor (poměrně rozlehlou náves). Jeho východní stranu tvoří usedlosti ve frontě dnešní školy, na opačné straně řada souběžná s pravým břehem Vrboveckého potoka, která se na severní straně stáčí k severozápadu. Třetí, severní strana návsi vznikla patrně až po dvou předchozích, její západní část se stáčí k severozápadu, souběžně s levým břehem potoka. Východní se stáčí k severu, proti východní straně návsi, kde tvoří západní frontu poměrně široké ulice ukončené na severu výrazně vystouplými usedlostmi. Všechny tři strany popsané zástavby jsou směrem k extravilánu ukončeny záhumenními cestami. Patrně až v 18. století vzniká na okrajích popsané vsi drobná chalupnická zástavba. Jednak podél cesty (později silnice) do Dyjákoviček, podél cesty na Hnízdo, v jižní části záhumení na východním a podél záhumenní cesty na severozápadním obvodu zástavby. Jednotlivá stavení a menší usedlosti zaplňují i prostor návsi a řadí se i podél cesty do Tasovic. Dle výše popsaného stavu odpovídajícího měření stabilního katastru (1824) můžeme usoudit, že se během druhé poloviny 19. až do konce 20. století obec příliš nerozrůstala. Zástavba se nadále řadí podél záhumenní cesty na východním obvodu zástavby, podél komunikace směr Znojmo a podél výše uvedených cest do extravilánu. Plocha návsi je postupně z větší části rovněž zastavěna. Po druhé světové válce bylo východně od vsi založeno poměrně rozlehlé středisko zemědělské výroby, v severní části bylo postaveno několik bytovek. Později bylo na severovýchodním obvodu zástavby postaveno několik panelových domů. Na severozápadním obvodu zástavby byl založen rekreační areál s hřištěm a koupalištěm.

5

Od konce 2. světové války až do roku 1990 se individuální obytná výstavba příliš nešíří do krajiny, nové rodinné domy více nahrazují dožilá starší stavení a zaplňují prostor návsi. K výraznějšímu rozmachu výstavby rodinných domů dochází až na přelomu 20. a 21. století, jako důsledek suburbanizačního procesu města Znojma. Poměrně veliký soubor objektů vzniká na severozápadním okraji zástavby, při silnici na Znojmo a dále v severozápadní části návsi. V současnosti nejintenzivnější výstavba rodinných domů probíhá na severovýchodním obvodu zástavby. Osada Hnízdo se nachází několik kilometrů jihovýchodně od Vrbovce. Formovala se kolem staršího statku zřejmě začátkem 19. století, na mapě stabilního katastru (1824) můžeme spatřit přibližně desítku stavení, která tvořila jednostrannou ulici pod svahem na jižním okraji dnešní osady. Po druhé světové válce byl areál statku rozšířen a bylo zde postaveno kolem pravoúhle uspořádaných komunikací několik desítek rodinných dvojdomů pro pracovníky státního statku. Osada Ječmeniště byla založena v roce 1787 na samotném jižním okraji správního území obce a v bezprostřední blízkosti státní hranice s Rakouskem. Byla situovaná na dně údolí a tvořena dvěma řadami stavení situovanými podél potoka protékajícího mezi nimi. Zanikla po druhé světové válce, z původní osady zbyla pouze kaple a objekt pohraniční stráže, dnes využívaný pro agroturistiku. Celkově lze hodnotit obraz obce jako velice příznivý. Většinu tvoří obytná zástavba, tvořící soubor venkovských usedlostí. Od dob mapování stabilního katastru (20. léta 19. století) až do 2. světové války se rozloha zastavěného území téměř nezměnila. Staveb z 20. století a nevhodně upravených starších staveb je v obci poměrně málo. Obraz obce je narušován několika rodinnými domy s rovnou střechou a především řadou panelových domů na severovýchodním obvodu zástavby Vrbovce. V druhé polovině 20. století byla rozrušena zástavba ve středu návsi (u prodejny). Hlavními urbanistickými hodnotami jsou: • Jádro obce – náves lemovaná souvislou řadou usedlostí s dochovaným tradičním rázem. • Okapově orientovaná stavení tvořící vesměs souvislou uliční frontu. • Drobná struktura venkovské zástavby. • Vyrovnaná výšková hladina zástavby s výraznou dominantou farního kostela. V obci se zachovalo několik architektonicky významných staveb. Ty nejhodnotnější jsou zapsány do seznamu nemovitých kulturních památek (viz kapitolu 3.1.7). Další architektonicky významné stavby, které si zaslouží ochranu (dle názoru projektanta), byly touto dokumentací navrženy jako památky místního významu. Jedná se většinou o drobné sakrální stavby v krajině. Stávající urbanistická struktura obce je respektována, nejsou navrženy žádné plochy asanací nebo jiné rušivé zásahy. Dokumentací je regulovaná (zachována) výšková hladina zástavby. Obec má v současné době 801 (9/2010) obyvatel v 353 domech a je zde celkem 132 rekreačních chat. Počet obyvatel je stabilizovaný. Tab. 5.2.1.: Z toho na jednotlivé místní části připadá:

Místní část Vrbovec Hnízdo Celkem

Počet obyvatel 960 134 1094

Počet domů s č.p. 314 51 365

6

Obec má v současné době (5/2012) celkem 1094 obyvatel ve 365 číslech popisných. Demografická situace v obci je ve srovnání s okolními obcemi srovnatelné velikosti příznivá. Podle počtu obyvatel patří obec v daném regionu do kategorie větších sídel. Při stanovení využití stabilizovaných ploch se vycházelo z údajů v katastru nemovitostí a z terénních průzkumů, přičemž byl upřednostněn skutečný stav věcí. Do funkční plochy byl zahrnut samotný stavební objekt a pozemkové parcely, které s ním funkčně souvisejí, mají stejného majitele a jsou s ním pod jedním oplocením. Většinu stabilizovaných ploch v zastavěném území tvoří plochy bydlení, ve kterých je vzhledem k poměrům v území možné umisťovat i nebytové funkce (např. občanskou vybavenost, drobnou výrobu nebo veřejnou infrastrukturu). Další stabilizované zastavěné plochy jsou plochy rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, sídelní zeleně, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury a smíšené výrobní. Na území obce se nacházejí následující plochy rekreace: • Sportovní areál na severozápadním okraji Vrbovce. Nachází se zde fotbalové hřiště se zázemím, dětské hřiště, tenisové kurty a koupaliště. Plocha je z hlediska umístění vyhovující, z hlediska druhovosti a velikosti neodpovídá velikosti obce. • Víceúčelové hřiště v osadě Hnízdo – není využívané. • Další hřiště, které jsou součástí ploch základní a mateřské školy. • Vinné sklepy situované do tří oblastí: při silnici od Znojma, při silnici na Hnízdo a při polní cestě v severozápadní části území obce. Kladně lze hodnotit, že se na území nenacházejí žádné chatové osady nebo objekty rodinné rekreace roztroušené ve volné krajině. Na území obce jsou následující plochy občanské vybavenosti: • Plocha při návsi s obecním úřadem, poštou, knihovnou a bezprostředně navazující farou. Umístění a velikost plochy je vyhovující, změny nebyly požadovány. • Plocha s farním kostelem. Je z hlediska umístění a velikosti vyhovující, změny nebyly požadovány. • Hasičská zbrojnice Je z hlediska umístění a velikosti vyhovující, změny nebyly požadovány. • Mateřská škola provozovaná obcí. Plocha je po všech stránkách vyhovující. Nebyly požadovány žádné změny. • Základní škola provozovaná obcí. Plocha je po všech stránkách vyhovující, součástí školy je i poměrně veliká tělocvična a sportovní plochy. Nebyly požadovány žádné změny. • Prodejna v centru Vrbovce. Velikostí i umístěním vyhovující. • Pohostinství s penzionem v centru Vrbovce. Plocha je velikostí i umístěním vyhovující. • Pohostinství v osadě Hnízdo. Plocha je velikostí i umístěním vyhovující. • Objekty v Ječmeništi využívané v minulosti pro pohraniční stráž. V současné době je zde provozován penzion a agroturistika.

V obci se nacházejí další drobná zařízení občanské vybavenosti – pohostinství a penziony. Vzhledem k tomu, že se nacházejí v soukromých objektech sloužících rovněž k bydlení, byly zahrnuty do ploch obytných.

7

Současná struktura a kapacita veřejné občanské vybavenosti neodpovídá velikosti obce. Výrazným nedostatkem je chybějící kulturní sál. Rozvoj komerční občanské vybavenosti je určen vývojem místního trhu. Vzhledem k předpokládané velikosti provozoven je možné v případě potřeby jejich umístění ve funkčních plochách určených k bydlení nebo jiných plochách. Jádro a zároveň centrum obce je situováno kolem nepravidelné návsi postupně zastavované jednotlivými objekty. V současné době je na těchto plochách mimo komunikace většinou trávník s dřevinami různého charakteru a kvality. Územní plán tento prostor charakterizuje jako veřejné prostranství s možností jeho celkové koncepční úpravy a zkvalitnění. Na území obce se nachází několik ploch sídelní zeleně. Jsou to zejména hřbitov () na severovýchodním obvodu zástavby. Jeho umístění i velikost je vyhovující a nebyly požadovány žádné změny. Kromě toho jsou po celém zastavěném území menší nebo větší ozeleněné plochy s různou kvalitou výsadby, které se nacházejí většinou na veřejných prostranstvích v rozšíření komunikací. Koncepce dopravní a technické infrastruktury je popsána v pododdílech 3.1.4 a 3.1.5 Na území obce se nachází poměrně velké množství ploch výroby a skladování, popřípadě smíšeně výrobních ploch, některé k obnově nebo opětovnému využití. Jsou jimi: • Plochy bývalého JZD ve Vrbovci, východně od zástavby. Na části plochy je stále provozována poměrně intenzivní živočišná výroba. Vzhledem k využití plochy a její blízkosti od obytné zástavby i základní školy i dopravnímu napojení, vytváří poměrně veliké riziko jak pro životní prostředí, tak i veřejné zdraví. Kolem areálu chybí izolační zeleň, a proto jeho stavby nepůsobí v krajině příznivým dojmem. • Dílny bývalého JZD nacházející se v centru Vrbovce. Není zde provozována živočišná výroba, přesto plocha nacházející se mezi obytnou zástavbou vytváří výrazné riziko pro životní prostředí a veřejné zdraví. • Plocha drobné výroby na jihovýchodním obvodu zástavby ve Vrbovci. Jedná se o provozovnu pily. V současné době nevytváří žádné problémy, nachází se však v bezprostřední blízkosti plochy bydlení a rekreace a může tak představovat určité riziko při změně výroby nebo intenzivnějším využití. • Plochy bývalého státního statku na západním obvodu osady Hnízdo. V části je zemědělská výroba, v části byla realizována fotovoltaická elektrárna. Plocha přiléhající k obytné zástavbě vytváří výrazné riziko pro životní prostředí a veřejné zdraví. Kolem areálu chybí izolační zeleň, a proto jeho stavby nepůsobí v krajině příznivým dojmem. • Areál šlechtitelská stanice v západní části katastru při státní silnici. Nachází se v poměrně veliké vzdálenosti od obytné zástavby obce a svým provozem nevytváří žádné problémy v oblasti životního prostředí ani veřejného zdraví. V obci dále mohou být provozovny řemeslníků umístěné do obytných nebo jiných ploch, jejich provoz nevytváří výraznější problémy. Územním plánem byla navržena následující opatření: • Nevyužité výrobní plochy mohou být využity pro drobnou, nerušící výrobu. • Do podmínek využití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, že negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení a rekreace (i návrhových) a nesmí zde být umisťovány funkce vyžadující intenzivní dopravní obsluhu. • Výrobní plochy musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny.

8

b) Plochy návrhové Do návrhových ploch jsou zahrnuty zpravidla plochy přestavby a zastavitelné plochy. Tab. 5.2.2.: Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití jsou uvedeny v přehledné tabulce:

Č. pl.

Navržené využití

Výměra (ha)

B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 R1 R2 O1

Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Rekreace Rekreace Občanská vybavenost Veřejné prostranství Veřejné prostranství Veřejné prostranství Sídelní zeleň Výroba Výroba Výroba Zahrady Zahrady Zahrady Zahrady Zahrady

1,80

P1 P2 P3 Z1 V1 V2 V3 Zs1 Zs2 Zs3 Zs4 Zs5

0,71 2,20 2,82

0,20 0,65

6,58 2,65 0,64 3,57 0,51 0,45 0,21

Počet účelových jednotek (RD) 10 3 15 20 1 4 46 10 5 25

1,80 1,15 0,54 0,09 0,40 3,70 0,57 1,57 0,46 1,08 0,32

0,62

Většina zastavitelných a návrhových ploch slouží bydlení, čímž je podpořen sídelní charakter obce. Po roce 1989 v obci probíhá poměrně intenzivní výstavba, především rodinných domů. Pokud porovnáme předchozí územní plán sídelního útvaru, schválený v roce 1997, můžeme konstatovat, že většina tehdy navržených ploch pro bydlení je již zastavěna. Výstavba probíhala zejména na severozápadním okraji Vrbovce, podél silnice směr Znojmo, kde vznikla celá řada rodinných domů situovaných kolem několika ulic. Z toho důvodu byly navrženy další návrhové plochy bydlení, které byly převzaty z předchozího Územního plánu sídelního útvaru a jeho čtyř změn. Další plochy byly navrženy z důvodu, že mají dobré územně-technické podmínky – navazují na stávající zástavbu, jsou podél stávajících

9

komunikací, ze kterých mohou být obslouženy, popřípadě jsou technické sítě v bezprostřední blízkosti. Lokalita B1 – bydlení - je situována na severozápadním okraji zástavby Vrbovce po jižní straně silnice směr Znojmo. Současné využití území je zemědělská půda – orná. Jedná se o hlavní rozvojové území na území obce, obecní pozemek, v jehož bezprostřední blízkosti v současné době probíhá výstavba. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude částečně obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita B2 – bydlení - je situována ve stejném území jako plocha předchozí, na protější (severní) straně silnice směr Znojmo. Současné využití území je zemědělská půda – orná. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č.2 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokality B3 a B4 – bydlení - jsou situovány po západním obvodu zástavby ve Vrbovci, podél záhumenní cesty. Současné využití území je zemědělská půda – orná a několik zahrad. Rozvojové plochy přímo navážou na zastavěné území a území, ve kterém v současnosti probíhá nejintenzivnější výstavba, a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsloužení ploch bude třeba vybudovat dopravní a technickou infrastrukturu. Plochy byly již obsaženy ve změně č.2 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokality B5 a B6 – bydlení - jsou situovány v severozápadním cípu zástavby ve Vrbovci, po obou stranách cesty vybíhající do sklepní uličky. Současné využití území je zemědělská půda – orná (záhumenky) a vinice. Rozvojové plochy přímo navážou na zastavěné území a území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plochy budou z části obslouženy stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha B6 byla již obsažena v předchozím územním plánu sídelního útvaru, plocha B5 v jeho změně č. 3. Lokalita B7 – bydlení – nachází se na severovýchodním obvodu zastavěného území Vrbovce, podél silnice směr Načeratice. Současné využití území je zemědělská půda – orná (záhumenky) a vinice. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a území, ve kterém v současnosti probíhá výstavba, a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude z části obsloužena stávající veřejnou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č. 2 a změně č. 4 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokalita B8 – bydlení – nachází se na východním obvodu zastavěného území ve Vrbovci. Současné využití území je zemědělská půda – orná (záhumenky) a zahrady. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude z části obsloužena stávající veřejnou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č. 4 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokalita B9 – bydlení – nachází se na jihozápadním obvodu zastavěného území Vrbovce, na protější straně jednostranně obestavěného úseku silnice směr Dyjákovičky. Současné využití území je zemědělská půda – orná. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude obsloužena stávající veřejnou infrastrukturou. Lokalita B10 – bydlení – nachází se na východním obvodu zástavby v místní části Hnízdo. Současné využití jsou záhumenky a ovocný sad, oddělené od sceleného lánu orné půdy polní cestou. Část zabírá hřiště. Lokalita bude částečně dopravně obsloužena ze stávající místní komunikace, technické sítě jsou v bezprostřední blízkosti. Plocha byla již obsažena ve změně č. 4 předchozího územního plánu sídelního útvaru.

10

Počet rodinných domů na návrhových plochách není stanoven závazně, je uveden pouze orientačně z důvodů výpočtu bilance. Jejich skutečný počet bude předmětem podrobnější dokumentace. Při stanovení jejich počtu (zastavěných stavebních pozemků) se vycházelo ze stávající urbanistické struktury, velikosti zastavěných stavebních pozemků starých usedlostí i nově realizovaných rodinných domů na severním okraji obce. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty jediné vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout, že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umožňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků. Lokalita R1 – rekreace - je situována na severozápadním okraji zástavby mezi stávajícím hřištěm a lesem. Současné využití je zemědělská půda – orná v nevhodně zorněné údolní nivě. Plocha se nachází na obecním pozemku a bude sloužit k rozšíření stávajícího sportovního areálu. Bude prostřednictvím stabilizované rekreační plochy obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č. 2 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokalita R2 – rekreace – nachází se v místní části Hnízdo. Současné využití je opuštěný ovocný sad, oddělený od sceleného lánu orné půdy polní cestou. Lokalita je učena pro vybudování hřiště navazujícího na přilehlé bydlení (B10). Plocha byla již obsažena ve změně č. 4 předchozího územního plánu sídelního útvaru, pouze byla situována na východním obvodu plochy B10 (B4.2). Dokumentací nebyly navrženy žádné návrhové plochy pro rodinnou rekreaci. Vzhledem k charakteru krajiny není vhodné ani potřebné navrhovat nové plochy pro tento účel a ani nebyl z žádné strany vznesen takový požadavek. Lokalita O1 – občanská vybavenost. Nachází se v centru Vrbovce v bezprostřední blízkosti kostela a obecního úřadu. Současné využití je zemědělská půda – zahrada, která není intenzivně využívaná. Na obecním pozemku je navrženo vybudování víceúčelového zařízení občanské vybavenosti s kulturním sálem, který v obci chybí. Plocha bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokality P1, P2 a P3 – veřejné prostranství. Jsou situovány v centru Vrbovce, na ploše historické návsi. Dokumentací je navržena celková rekonstrukce a vytvoření ústředního veřejného prostranství, jehož pojetí bude odpovídat velikosti a významu obce. Lokalita Z1 – sídelní zeleň. Je situována v centru Vrbovce, kde bude tvořit menší park v návaznosti na plochu O1. Současné využití je zemědělská půda – zahrada, která není intenzivně využívaná. Lokalita V1 – lehká výroba. Je situována na jihovýchodním okraji zástavby Vrbovce, na protější straně silnice od stávající výrobní plochy (pily). Současné využití je zemědělská půda – zahrada, plocha je však ve skutečnosti již delší dobu využívaná jako manipulační plocha k pile. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu jako stabilizovaná plocha výroby. Lokalita V2 – lehká výroba. Je situována na jihovýchodním okraji zástavby Vrbovce, kde navazuje na stávající výrobní plochu (pilu). Současné využití je zemědělská půda – orná a zahrada. Plocha byla již obsažena ve změně č. 2 předchozího územního plánu sídelního útvaru.

11

Lokalita V3 – lehká výroba. Je situována na východním okraji zástavby Vrbovce, kde navazuje na stávající výrobní plochu (zemědělský areál). Současné využití je zemědělská půda – orná. Lokalita Zs1 – zahrady. Lokalita je umístěna na severovýchodním cípu zástavby Vrbovce. Současné využití je vinice. Na ploše vzniknou zahrady, které budou tvořit izolační pás mezi současnou zástavbou a zemědělskou krajinou. Lokality Zs2, Zs4 a Zs5 – zahrady. Lokality jsou umístěny na východním obvodu zástavby Vrbovce. Současné využití je orná půda. Na ploše vzniknou zahrady, které budou tvořit izolační pás mezi současnou a navrženou zástavbou. Lokalita Zs3 – zahrady. Lokalita je umístěna na východním obvodu zástavby Vrbovce. Současné využití je orná půda. Na ploše vzniknou zahrady, které budou tvořit izolační pás mezi současnou zástavbou a zemědělskou krajinou. 5.2.3.: Rekapitulace:

Bydlení celkem

21,82 139

Rekreace celkem Občanská vybavenost celkem Veřejná prostranství Sídelní zeleň celkem Výroba celkem Zahrady celkem

0,96 0,21 3,49 0,09 4,67 4,05

5.2.4.: Výsledná bilance obyvatel:

Místní část Vrbovec Hnízdo Celkem

Počet obyvatel – stav (5/2012) 960 134 1094

Počet obyvatel přírůstek 240 66 306

Počet obyvatel – návrh celkem 1200 200 1400

5.2.5.: Výsledná bilance objektů:

Místní část Vrbovec Hnízdo Celkem

Počet objektů s č.p. stav 314 51 365

Počet objektů přírůstek 114 25 139

12

Počet objektů – návrh celkem 428 76 504

5.3 Koncepce uspořádání krajiny Stabilizované plochy ve volné krajině jsou plochy zemědělské, lesní a krajinné, při jejich stanovování se převážně vycházelo z údajů v katastru nemovitostí (zemědělské pozemky dle kultur, lesy a ostatní plochy – krajinná zeleň). Další plochy jsou plochy přírodní, které zahrnují plochy biocenter a zpravidla evropsky významné lokality. Podle geomorfologického členění se řešené území řadí do následujících jednotek: Správní území obce leží v provincii Západní Karpaty, v soustavě Západní Vněkarpatské sníženiny (VIII), oblasti Vněkarpatské sníženiny (VIII A), v celku Dyjsko–svratecký úval (VIII A-1) a v podcelku Jaroslavická pahorkatina (VIII A – 1A).2 Převážná část území obce leží v pahorkatině s plochým, zvlněným povrchem, místy završeným nevýraznými, oblými pahorky. Směrem k východu se terén svažuje a postupně se stává rovinatějším. Nejčlenitější část území obce s výraznějšími pahorky se nachází v její jižní části, v katastru Ječmeniště. Terén je členěn přibližně rovnoběžnými údolími probíhajícími ve směru západ - východ. Území je poměrně různorodé, jsou zde jak polohy mírně, tak i prudce svažité. Pro území, do kterého spadá správní území obce Vrbovec, byl zpracován materiál „Znojemsko – Preventivní hodnocení krajinného rázu správního území podle §12 zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny“ (zpracovatel Společnost pro životní prostředí, spol.s.r.o., Brno, Ing. Bínová, CSc., 2008). V tomto hodnocení jsou řešená katastrální území Vrbovec a Ječmeniště zařazena do Oblasti krajinného rázu C, krajinného celku C4. V kapitole 5.6.2 tohoto hodnocení se mimo jiné uvádí: „Větrné elektrárny situované v tomto celku by výrazným způsobem změnily krajinný ráz Národního parku Podyjí včetně ochranného pásma i městské památkové rezervace Znojmo, protože naruší výhledy a poškodí tak vnímaný krajinný obraz, který je součástí hodnoty krajinného rázu NP městské památkové rezervace a dalších vyhlídkových míst Znojma. Projeví se jako rušivý vertikální prvek, stavba s netypickým tvaroslovím a konkurence stávajících přírodních i kulturních dominant.“ Z toho důvodu na území obce není přípustná realizace větrných elektráren. V souvislosti zejména s umísťováním staveb bude třeba respektovat ust. § 12 zákona a dle ust. § 12 odst. 2 zákona bude k povolování a umísťování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. a) zemědělská půda

2

J. Demek, Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Praha 1984

13

Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, vinice, sady, zahrady a trvalé trávní porosty. Tab. 5.3.1.: Zemědělská půda:

Druh pozemku

Výměra (ha) Podíl ze zemědělské půdy v% 1278 73,62 21 1,21 365 21,03 28 1,61 44 2,53 1736 100

Orná půda Zahrada Vinice Ovocný sad Trv. travní porost Zem. pozemky celkem Celkem území obce 1967

X

Podíl z celého území obce % 64,97 1,07 18,56 1,42 2,24 88,26 100

Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně plošně dominantní. Jsou situovány po celém území katastru. Velikou část plochy zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na pozemcích ohrožených větrnou erozí a v blízkosti vodních toků. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem. Jsou příčinou jednotvárného rázu krajiny, a zamezují průchod krajinou a ztěžují komunikaci s okolními sídly. Eroze ohrožuje i samotnou zástavbu obce. Ovocné sady se nacházejí převážně v zastavěném území a jeho bezprostřední blízkosti. Část zahrad v současně zastavěném území obce je součástí obytné funkce. Poměrně malou plochu zabírají trvalé travní porosty, situované převážně na svažitějších expozicích a na březích vodních toků. Nedostatkem jsou zorněné údolní nivy podél vodních toků. Poměrně velikou rozlohu katastru zaujímají vinice. Jsou situovány převážně v členitějších lokalitách katastru, severně od Vrbovce a v jižní části území obce v katastru Ječmeniště. Na území obce byla dále navržena následující opatření: • zatravnění dalších svažitých partií orné půdy (Zo/III), • zatravnění niv podél břehů vodních toků (Zo/II). • Je nepřípustné zornění travních porostů. • Navržena jsou veškerá další protierozní opatření (i nezakreslená) v obecné rovině. Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyžadují konkrétní podobu, navrženy v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu, a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky využití pro jednotlivé zemědělské plochy umožňují realizaci i nezakreslených protipovodňových a protierozních opatření, jako jsou: • zatravnění a zalesnění nejohroženějších lokalit orné půdy, • ochranné příkopy, • zatravněné vsakovací pruhy. Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízení dle stavebního zákona nebo pozemkovými úpravami).

14

b) Lesy Plošný podíl lesních pozemků na katastru obce je poměrně nízký, z hlediska širších vztahů se obec nachází v odlesněném území. Pro vymezení všech lesních pozemků (všech kategorií), vyznačených v grafické části, byly použity mapy katastru nemovitostí. Vzhledem k vymezení ÚSES byla velká část lesních porostů zahrnuta do ploch přírodních.

Tab. 5.3.2.: Lesnatost:

Druh pozemku

Výměra (ha) Podíl z celého katastrálního území % Lesní půda (lesy všech kategorií) 51 2,59 Celkem k.ú. 1967 100 Lesnatost je procentní podíl lesní půdy a je důležitým ukazatelem současného využití krajiny. Území obce je nepatrně zalesněným územím. Na katastru se vyskytují lesy zvláštního určení. Jsou situovány převážně v liniích větrolamů a v ploše vodního zdroje obecního vodovodu. Všechny lesní plochy jsou dokumentací respektovány. Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa je dokumentací vymezeno zastavěné území i zastavitelné plochy. Vzhledem k umístění stávající zástavby často v bezprostřední blízkosti lesa a požadavku návaznosti zastavitelného území na zastavěné území nebylo možné se tomuto padesátimetrovému pásmu vyhnout. O přípustnosti výstavby v těchto lokalitách rozhodne příslušný dotčený orgán v konkrétních případech. c) Vodní toky a nádrže Správní území obce náleží k povodí řeky Dyje (4-14-02-001) a úmoří Černého moře. Na území obce se nacházejí následující vodní toky: • Vrbovecký potok s bezejmenným přítokem, • Daníž, • Haťský potok, • Ječmenišťský potok s bezejmenným přítokem. Vzhledem ke geomorfologické skladbě terénu a vymezení katastru je z hydrologického hlediska území obce poměrně přehledným prostorem, situace je předurčena zejména již popsanou reliéfní stavbou. Převážná část území katastru je odvodněná Vrboveckým potokem a Danížem. Pouze nejjižnější část katastru spadá do povodí Ječmenišťského potoka. Vrbovecký potok pramení v západní části katastru, v lesíku bezprostředně nad zastavěným územím. Protéká zastavěným územím v sevřeném, upraveném korytě. Pod ním protéká v upraveném korytě intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou. Na východním okraji katastru je vzdut hrází Vrboveckého rybníka. Odtéká směrem k východu, na území

15

obce Strachotice, kde se vlévá do Daníže. Vrbovecký potok má na území obce bezejmenný pravobřežní přítok, který pramení v zahradách v jihozápadní části zástavby, protéká v upraveném korytě zastavěným územím a na jeho jihozápadním okraji se vlévá do Vrboveckého potoka. Daníž pramení v Rakousku, bezprostředně nad obcí Hnanice. Po katastru Vrbovce protéká v upraveném korytě intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou. Pod Jaroslavicemi se zprava vlévá do Dyje. Daníž má na katastru obce bezejmenný pravobřežní a levobřežní přítok, oba s občasným průtokem. Haťský potok pramení na Hatích, při hranici s Rakouskem. Na území obce protéká zemědělskou krajinou, krátkým, upraveným úsekem, před tím, než se zprava vlévá do Daníže. Ječmenišťský potok pramení přímo v bývalé osadě Ječmeniště, v ploše krajinné zeleně. Protéká přírodním korytem lemovaným vegetací a odtéká na území Rakouska. Vodní tok protéká bezejmenným rybníkem.

Hydrologické poměry na katastru byly ovlivněny melioracemi – odvodněním území a úpravami koryt vodních toků. Na jejich březích často chybí doprovodné porosty. Nízká retenční schopnost krajiny spolu s částečným odlesněním a odvodněním krajiny a regulací některých toků mají za následek zrychlený odtok vody a nevyrovnaný režim průtoku v tocích. Z toho důvodu podmínky využití pro jednotlivé (především zemědělské) plochy umožňují i nezakreslenou revitalizaci vodních toků a další protierozní opatření. V zastavěném území dešťové srážky nevytvářejí žádné výraznější problémy, odtokové poměry jsou vyhovující. Většina zpevněných ploch a komunikací je odvodněna do dešťové kanalizace, zbytek srážek se vsakuje do nezpevněných ploch. Zastavěné území je však ohrožováno extravilánovými vodami, stékajícími do obce z polí na jihu. Na správním území obce bylo vyhlášeno záplavové území s aktivní zónou.Jedná se o úzký pruh podél břehu Daníže. Záplavové území nezasahuje do zastavěného území ani do zastavitelných ploch. Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy: • Významné vodní toky (Daníž) – 8 m od břehové hrany. • Drobné vodní toky (všechny ostatní na území obce) – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována. Na území obce se nachází několik vodních nádrží, vodní plochy zabírají poměrně velikou výměru (celkem 28 ha). Jsou jimi: • Vrbovecký rybník, nacházející se ve východní části katastru na Vrboveckém potoce. Je po všech stránkách ve vyhovujícím stavu. • Bezejmenný rybník v Ječmeništi, protékaný Ječmenišťským potokem. Je ve vyhovujícím stavu. d) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Součástí územního plánu je Plán územního systému ekologické stability, obsahující jak nově navržené lokální, tak i uvedené nadmístní prvky. Je popsán v samostatné příloze.

16

e) Plochy změn v krajině Plochy změn v krajině jsou uvedeny v přehledné tabulce Tab. 5.3.3: Plochy změn v krajině:

Č. pl.

Funkce

Výměra (ha)

K1 K2 K3 K4 K5 K6 K7 K8 Pr1 Pr2 Pr3 Pr4 Pr5 Pr6 Pr7

Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Krajinná zeleň Plocha přírodní Plocha přírodní Plocha přírodní Plocha přírodní Plocha přírodní Plocha přírodní Plocha přírodní

2,86 0,12 0,18 0,09 1,49 0,18 0,20 0,71

3,26 1,91 2,11 2,73 27,74 1,98 1,07

5.3.4.: Rekapitulace:

Krajinná zeleň celkem Plochy přírodní celkem

5,83 40,80

Lokalita K1 – krajinná zeleň. Lokalita je umístěna na jihovýchodním cípu zástavby Vrbovce. Jedná se o prostor bývalé skládky. Na ploše vznikne krajinná zeleň – lesopark, který zvýší stupeň ekologické stability krajiny. Plochy K2 až K8 - krajinná zeleň – jsou určeny pro realizaci biokoridorů, které neplní svou funkci (které je třeba založit). Jejich umístění je odůvodněno v samostatné příloze řešící ÚSES. Plochy Pr1 až Pr7 - plochy přírodní – jsou určeny pro realizaci biocenter, které neplní svou funkci (které je třeba založit). Jejich umístění je odůvodněno v samostatné příloze řešící ÚSES.

17

5.4 Dopravní řešení 5.4.1 Doprava drážní Na území obce se nenacházejí žádná stávající ani navržená zařízení sloužící drážnímu provozu, ani nebyla požadována.

5.4.2 Doprava na pozemních komunikacích a) Státní silnice Po správním území obce prochází následující státní silnice: • I/38 Jestřebí – Mladá Boleslav – Kolín – Jihlava – Znojmo – Hatě, st. hranice. Na silnici I/38 je dlouhodobě sledován obchvat města Znojma, spojený s přeložkou uvedené komunikace mimo katastr obce Vrbovec (dle Územně analytických podkladů ORP Znojmo). Úsek současné státní silnice je Generelem krajských silnic Jihomoravského kraje (GKS JmK) sledován jako tah místního významu I. třídy – úsek výhledově zařazen jako silnice II. třídy. Z toho důvodu je územním plánem stávající komunikace respektována, s tím, že její převedení do sítě krajských silnic je možné. Státní silnice má ochranné pásmo o rozsahu 50 m od osy vozovky. Dokumentací je respektováno. b) Krajské silnice Po správním území obce procházejí následující krajské silnice: • III/408 34 Tasovice – Vrbovec – Dyjákovičky, • III/408 35 Vrbovec – příjezdná, • III/408 36 Vrbovec – Hnízdo, • III/408 37 Dyjákovičky – Hnízdo, • III/408 39 Dyjákovičky – Ječmeniště. Silnice III/408 34, III/408 35, III/408 37 jsou na území obce Generelem krajských silnic zařazeny do tahů místního významu II. třídy a výhledově jako silnice III. třídy. Dle Kategorizace krajských silnic Jihomoravského kraje mají všechny silnice navrženou kategorii S6,5. V průjezdním úseku mají silnice obslužný charakter, z toho důvodu je navržena funkční skupina C. Typ místní komunikace, který řeší větší podrobnosti, než umožňuje územní plán, bude předmětem podrobnější dokumentace Silnice III/408 36 a III/408 39 jsou Generelem krajských silnic zařazeny do zbytných úseků, které neplní funkci krajské silnice. Proto je jejich přeřazení do místních nebo účelových komunikací přípustné. Dle Kategorizace krajských silnic Jihomoravského kraje mají tyto silnice navrženou kategorii S4,0. V průjezdním úseku mají silnice obslužný charakter, z toho důvodu je navržena funkční skupina C. Typ místní komunikace, který řeší větší podrobnosti, než umožňuje územní plán, bude předmětem podrobnější dokumentace. Protože intenzita provozu není velká, silnice bez větších potíží plní své poslání. Nevytvářejí žádná výraznější rizika pro bezpečnost, životní prostředí ani veřejné zdraví.

18

Krajské silnice jsou v majetku Jihomoravského kraje a ve správě SÚS Jihomoravského kraje, pracoviště Znojmo. Krajské silnice mají ochranné pásmo o rozsahu 15 m od osy vozovky. Dokumentací je respektováno.

c) Místní komunikace: Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Obecně lze říci, že jsou jimi komunikace ve vlastnictví obce, které mají nezastupitelný význam pro místní dopravu v zastavěném území sídla (jedná se zejména o přímou dopravní obsluhu objektů). Ostatní komunikace ve vlastnictví obce mimo zastavěné území sloužící především zemědělským a lesnickým účelům jsou komunikace účelové. Obec nemá zpracovaný pasport místních komunikací. Místní komunikace umožňují dopravní obsluhu území, jsou veřejné a ve správě lokální samosprávy. Stávající struktura místních komunikací vesměs navazuje na krajské silnice. Místní komunikace I. a II. třídy v řešeném území nejsou, komunikace vyhovující šířky lze zařadit do komunikací III. třídy, ostatní do třídy IV. Dopravně technický stav větší části místních komunikací je vyhovující, i když některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Na místních komunikacích bylo zjištěno několik kolizních bodů, které se týkají zejména zúženého profilu. Přes uvedené nedostatky místní komunikace fakticky vyhovují a bez větších obtíží splňují své poslání. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by asanace dopravních závad způsobila výrazné zásahy do stavební struktury a terénu, vyžadující neúměrné náklady. Proto zásahy do dopravně technického řešení místních komunikací nebyly navrženy, ani požadovány jejich majitelem, a jeví se jako neúčelné. Dopravní zátěž místních komunikací je minimální a nevytváří žádné dopravní ani hygienické závady. Aby tento stav zůstal zachován, je třeba nadále nedopustit zvětšení dopravní zátěže při obsluze výrobních složek a minimalizovat průjezdy zemědělské účelové dopravy v zastavěném území. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy místními komunikacemi: • Všechny stávající místní komunikace jsou respektovány ve stávajících trasách. • Jsou navrženy místní komunikace obsluhující návrhové lokality v zastavěném území nebo zastavitelných plochách. • Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují případná rozšíření mimo pozemky komunikací a realizaci i nezakreslených místních komunikací. • Funkční skupiny místních komunikací nebyly touto dokumentací stanoveny, neboť se jeví jako příliš determinující. Výstavba místních komunikací ve funkční skupině A a B se jeví jako nepravděpodobná. • Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy.

d) Účelové komunikace

19

Účelové komunikace jsou pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelové komunikace jsou ve správě právnických a fyzických osob. Veřejně přístupné jsou všechny účelové komunikace (bez ohledu na vlastnické poměry), s výjimkou těch, které jsou v uzavřených objektech nebo prostorech. Pro potřeby tohoto dokumentu byly jako účelové komunikace určeny nejvýznamnější komunikace na správním území obce mimo silnice, místní komunikace a neveřejné komunikace. Jedná se zejména o síť polních a lesních cest. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy účelovými komunikacemi: • Jako stávající účelové komunikace byly vytipovány ty nejdůležitější, zpřístupňující zemědělské nebo lesní pozemky. Tyto musí zůstat ve své trase zachovány. • Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených účelových komunikací. • Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy. e) Statická doprava V obci je několik ploch na veřejných prostranstvích sloužící jako parkoviště – před obecním úřadem a v plochách Pv. Parkovací potřeby pro výrobu a větší část bydlení lze uspokojit na vlastních pozemcích. Pro ostatní složky bude provedeno posouzení a navrženo řešení na veřejných prostranstvích. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravy v klidu: • Všechna stávající parkovací stání pro osobní automobily jsou respektována v rámci jednotlivých ploch s rozdílným využitím (jsou přípustná nebo podmíněně přípustná). • Realizace větších monofunkčních parkovišť (jako dopravních ploch) se nejeví jako potřebná, nebyla požadována, a proto nebyla navržena. Parkovací potřeby je možné uspokojit v např. rámci dopravních ploch podél komunikací, veřejných prostranství a jiných funkčních ploch pro jejich obsluhu. • Vzhledem k míře podrobnosti územního plánu a flexibilitě nebyla jednotlivá parkovací stání zakreslována, jejich přesnou podobu a polohu bude řešit podrobnější dokumentace. • Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených parkovacích stání • Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy.

f) Autobusová doprava V obci je provozována veřejná autobusová doprava IDS JmK. Obec je obsloužena linkami 819 Znojmo – Chvalovice a 820 Znojmo – Jaroslavice – Dyjákovice – Hevlín. Linky jsou na území obce vedeny silnicemi I/38, III/408 34, III/408 35 a III/408 37.

20

V obci se nacházejí následující autobusové zastávky: • Vrbovec, stará zastávka. Zastávky se v obou směrech nacházejí v jízdním pruhu komunikace. Jsou umístěny v sevřené zástavbě a ve stísněných poměrech, které neumožňují vybudování zastávkového pruhu. Zastávka je respektována ve stávající podobě. • Vrbovec, Jednota. Zastávka od Načeratic je umístěna mimo jízdní pruh a je po všech stránkách vyhovující. Zastávka v opačném směru je v jízdním pruhu, je ve stísněných poměrech a je respektována ve stávající podobě. • Vrbovec, Hnízdo. Zastávka je v současné době umístěna přímo na obratišti autobusů, což není vyhovující. Z toho důvodu byl navržen zastávkový pruh, dostačující je v jednom směru. • Vrbovec, sklepy. Zastávky jsou oboustranně v jízdním pruhu krajské silnice. Vzhledem k nízké frekvenci se budování zastávkových pruhů nejeví jako účelné.

5.4.3 Doprava lodní a letecká Na území obce se nenacházejí žádná zařízení sloužící letecké nebo lodní dopravě. Jejich realizace se nejeví jako reálná, potřebná a nebyla nikým požadována. Z tohoto důvodu nejsou tato zařízení navržena.

5.5 Technická infrastruktura 5.5.1 Vodní zdroje a ochranná pásma Na území obce se nacházejí následující vodní zdroje veřejného zásobení vodou: • Vodní zdroj Vrbovec, chráněný ochrannými pásmy 1. a 2. stupně. Vodní zdroje i ochranná pásma jsou dokumentací respektovány.

5.5.2 Zásobení vodou V obci je samostatný systém zásobení vodou. Je zásoben z několika jímacích zařízení umístěných bezprostředně nad zastavěným územím Vrbovce. V bezprostřední blízkosti se nachází úpravna vody, ze které je voda čerpána do vodojemu o objemu 100 m3 nacházejícího se na severním okraji katastru. Vodovod a distribuční síť pokrývají celé zastavěné území obce, jak samotný Vrbovec, tak v nedávné době (rok 2011) realizovaná síť do osady Hnízdo (kromě Ječmeniště) a jsou pro současnou potřebu ve vyhovujícím stavu. Výjimkou jsou pouze izolované objekty jako např. sklepy, chaty, šlechtitelská stanice, bunkry apod. Přes území obce je rovněž vedena větev skupinového vodovodu Znojmo – Chvalovice. Zadáním této dokumentace bylo požadováno respektování současné koncepce zásobení vodou. Bylo navrženo rozšíření distribuční sítě na rozvojové plochy. V případě nedostatečné kapacity vodního zdroje a vodojemu je možné se napojit na skupinový vodovod, procházející po území obce. Toto řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Vodovodní řady mají následující ochranná pásma: • Do DN 500 mm včetně – 1,5 m

21

Zemědělské areály ve Vrbovci i Hnízdu mají vlastní systém zásobení vodou s vodními zdroji a vodojemy. Poloha jednotlivých stok nebyla poskytovatelem předána, a proto nebyla do dokumentace zakreslena.

5.5.3 Odkanalizování Obec má samostatný systém odkanalizování, napojený na čističku odpadních vod zrealizovanou v nedávné době. Kanalizační stoky pokrývají téměř celou zástavbu, kromě izolovaných ploch sklepů, zemědělských areálů a bývalých pohraničních objektů. Systém odkanalizování je vyhovující. V osadě Hnízdo kanalizace v současné době není, obec má již zpracovaný záměr likvidace odpadních vod přečerpáváním na čistírnu do Vrbovce. Zadáním této dokumentace bylo požadováno respektování současné koncepce odkanalizování. Bylo navrženo rozšíření stokové sítě na rozvojové plochy a odkanalizování Hnízda dle podkladů dodaných obcí. Pouze v případě, že by napojení na kanalizační síť nebylo hospodárné (např. u sklepů a objektů v Ječmeništi, šlechtitelská stanice), lze povolit jiný, vhodný způsob likvidace odpadních vod (např. jímky na vyvážení, vlastní ČOV apod.). Toto řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Ochranné pásmo čistírny odpadních vod nebylo zjištěno. Kanalizační stoky mají následující ochranná pásma: • ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí, • ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí.

5.5.4 Elektrická energie Na správním území obce se nacházejí následující nadzemní vedení elektrizační soustavy: • Průběžná trasa VVN 400 kV, ze které obec není přímo zásobena. • VN 22 kV – průběžné trasy zásobující obec, s přípojkami ukončenými v trafostanicích VN/NN. Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří nadzemní vedení na sloupech. Vedení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy: • Ochranné pásmo VVN 400 kV 25 (20) m od krajního vodiče. • Ochranné pásmo VN 22 kV – 10(7) m od krajního vodiče. Rozsah ochranného pásma je závislý na typu stožáru a době výstavby vedení a může se měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě. Na území obce se nachází celkem 11 trafostanic VN/NN, z toho: • 5x Vrbovec distribuční • 3x Vrbovec výroba a ZD • 1x Hnízdo distribuční • 1x Hnízdo farma

22

•

1x Ječmeniště distribuční

Poskytovatel neposkytl kapacitu jednotlivých trafostanic, a proto nemohla být spočtena bilance. Kapacita trafostanic je pro současný odběr dostatečná. Elektrické stanice mají následující ochranná pásma: • Stožárové elektrické stanice – 7 m. • Zděné elektrické stanice – 2 m. Stávající trafostanice i vedení VN jsou dokumentací respektována. Z důvodu plánované výstavby a posílení příkonu dokumentace umožňuje v případě potřeby realizaci 3 distribučních trafostanic VN/NN ve Vrbovci: na severovýchodě obce v lokalitě B7, na severozápadě u lokality B5 a na západě v lokalitě B3. Dále je navržena1 trafostanice pro osadu Hnízdo a pro plochu V3. Kapacita jednotlivých trafostanic a distribuční síť bude předmětem podrobnější dokumentace. Trafostanice lze posílit minimálně na výkon 400 kVA, při čemž na jednu distribuční trafostanici 400 kVA lze při stupni elektrifikace B1 připojit až 115 bytových jednotek, při stupni elektrifikace B2 (v Hnízdě, kde prozatím není plynofikace) 76 bytových jednotek Místní část BJ - návrh Počet DTR celkem - návrh BJ – návrh max (při TR 400 kVA) Vrbovec 428 8 920 (B1) Hnízdo 76 2 152 (B1)

Navržený výkon distribučních trafostanic pro současný i výhledový odběr vyhovuje. Trafostanice jsou navrženy se značnou rezervou, v případě potřeby je možné některé stávající demontovat. Dokumentací je navržena trasa VVN 110 kV, procházející průběžně přes území obce do plánované rozvodny VVN/VN ve Chvalovicích. Je pro ni vymezen koridor o šíři 200 m. Vzhledem k tomu, že vzdálenost krajních vodičů od osy u stožárů VVN 110 kV bývá 4 m a ochranné pásmo činí 12 m (2x4+2x12=32 m) je šířka vymezeného koridoru více než dostatečná. Podmínkou pro realizaci vedení je jeho umístění do co největší možné blízkosti ke stávajícímu vedení VVN 400 kV z důvodu co nejmenší fragmentace krajiny.

5.5.5 Zásobení plynem Na území obce se nenacházejí žádná vysokotlaká plynárenská zařízení, ani regulační stranice VTL/STL. Obec je plynofikována středotlakými rozvody v rozsahu celého zastavěného území místní části Vrbovec. Místní části Hnízdo a Ječmeniště plynofikovány nejsou. Systém zásobení plynem je vyhovující. Vzhledem k navržené výstavbě je navrženo prodloužení rozvodů středotlakého plynovodu do osady Hnízdo. Plynofikace Ječmeniště vzhledem k jedinému obývanému objektu se nejeví jako hospodárná. Na území katastru jsou následující ochranná a bezpečnostní pásma: • Ochranné pásmo plynovodu – mimo zastavěné území - 4 m. • Ochranné pásmo plynovodu v zastavěném území - 1 m. Stávající plynárenská zařízení, včetně ochranných pásem, jsou dokumentací respektována. Územním plánem je navržena distribuční síť ve stabilizovaných plochách, kde doposud není, a v rozvojových plochách. Její průběh může být upraven podrobnější dokumentací.

23

5.5.6 Telekomunikace V řešeném území se nacházejí sdělovací zemní kabely – telefonní síť, která pokrývá celé zastavěné území. Telefonní kabely mají ochranné pásmo: • 1,5 m na obě strany od půdorysu. Všechny kabely, včetně ochranného pásma 1, 5 m od obrysu vedení, jsou dokumentací respektovány. V částech obce, kde je případné nadzemní vedení, a v zastavitelných plochách jsou navrženy zemní kabely, jejich trasy budou řešeny podrobnější dokumentací. Na území obce se nachází základnová stanice, která je dokumentací respektována.

5.5.7 Likvidace odpadů Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Na správním území obce byla zjištěna stará skládka jihovýchodně od zástavby Vrbovce, která byla již v minulosti rekultivována. Na její ploše byla navržena plocha krajinné zeleně K1.

5.5.8 Jiné produktovody Na území obce další produktovody nebyly zjištěny. Pokud existují, nebyly jejich poskytovateli předány.

5.6 Civilní ochrana Tato kapitola je zpracována pro území obce Vrbovec na základě stanoviska HZS Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva nebo na základě požadavků obce vyplývajících z platné legislativy: - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177. - Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25. - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21. - Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69. - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3. - Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1.

24

-

Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20. Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4. Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1.

Požadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: a) b) c) d) e) f)

ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zájmové území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Na území obce bylo vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst. 1 vodního zákona. Zasahuje do neobydlené části katastru a nepředstavuje žádné ohrožení. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod procházejících územím obce. b) zóny havarijního plánování Území obce není součástí zón havarijního plánování a podle vyjádření HZS Jihomoravského kraje není správní území obce potencionálně ohroženo haváriemi zdrojů nebezpečných látek. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty.

25

Stálé úkryty jsou trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící a slouží především k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. V katastru obce se stálé úkryty nevyskytují. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: objekt obecního úřadu, objekt školy. Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. Tato kapacita je dostačující i pro obyvatele obce Střelice (160 osob) pro splnění ubytovací povinnosti z prostoru Jaderné elektrárny Dukovany. -

e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Obecní úřad a PaPFO vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. Odbor ŽP ORP (Znojmo) nevede v seznamu žádný subjekt nakládající s nebezpečnými chemickými látkami. Jako vodoprávní úřad příslušný ke schválení plánu opatření pro případy havárie (dále jen „havarijního plánu“) podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001, o vodách neobdržel od žádného subjektu, sídlícího v zájmovém území, žádost o schválení havarijního plánu. Z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvažováno.

26

g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: -

-

-

výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci. V obci nejsou zúžené profily, šířka důležitých místních komunikací a výšková regulace zaručuje jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby. Jejich šířka je minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice, sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.

Výše uvedené požadavky jsou dokumentaci respektovány. h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobení vodou je řešeno ve zvláštní, neveřejné části Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o. Brno, 2004).

5.7 Další výše neuvedené limity využití území V tomto oddíle jsou uvedeny limity využití území vyplývající z platné legislativy a správních rozhodnutí, které nebyly již uvedeny v předchozích oddílech.

5.7.1 Ochrana přírody a krajiny Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů: • všechny vodní toky, • všechny lesy, • rybníky, • údolní nivy. Všechny významné krajinné prvky jsou dokumentací respektovány. Na území obce byly stanoveny: • evropsky významná lokalita Vrbovecký rybník CZ0623030, • evropsky významná lokalita Ječmeniště CZ0620162,

27

Evropsky významné lokality jsou dokumentací respektovány.

5.7.2 Památková péče Na území obce se nacházejí následující nemovité kulturní památky: • kostel sv. Jana Křtitele, • socha sv. Jana Nepomuckého na návsi, • sousoší Nejsvětější Trojice u vinohradu SZ od obce. Kulturní památky v obci nejsou chráněny ochrannými pásmy. Uvedené nemovité kulturní památky jsou dokumentací respektovány, jsou umístěny ve stabilizovaných plochách, ve kterých nejsou navrženy žádné koncepční změny. Nemovité kulturní památky jsou zakresleny do koordinačních výkresů, k jednotlivým činnostem se v rámci územního, stavebního, popřípadě jiného řízení vyjádří příslušný orgán památkové péče. V Územně analytických podkladech pro ORP Znojmo – aktualizace 2010 jsou rovněž zakresleny následující kulturní památky neuvedené na http://monumnet.npu.cz, ani v zadání tohoto územního plánu: • kaple ve Vrbovci, severozápadně od kostela (pravděpodobně vedena jako součást kostela sv. Jana Křtitele), • kaple v Ječmeništi, • zemědělský objekt ve vinici na parc. č. 310 v k.ú. Ječmeniště (pravděpodobně chybně lokalizován zámeček Lampelberk). Jednotlivé nemovité kulturní památky budou upřesněny a správně lokalizovány během projednání tohoto územního plánu s dotčenými orgány. Celé správní (katastrální) území obce je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu (Archeologický ústav AV ČR Brno, popřípadě jiné) a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

5.7.3 Vodní zákon Na území obce se nenacházejí žádné další limity vyplývající z Vodního zákona, které by nebyly uvedeny výše v textu.

28

5.7.4 Objekty a limity důležité pro obranu státu a policii Do území obce zasahuje Zájmové území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany na stanovišti Božice, které je nutno respektovat podle zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany ČR, zákona č. 127/2005 o elektronických komunikacích, zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. Ve vymezeném území do 10 km od stanoviště lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu a rekonstrukci výškových staveb, větrných elektráren (realizace je v návrhu územního plánu Vrbovec nepřípustná), průmyslových zón a průmyslových staveb (výrobních hal, skladů, sil, hangárů apod.), vedení vn a vvn, výkonných vysílačů, převaděčů, základnových stanic mobilních operátorů a podobných technologií v celém kmitočtovém pásmu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno. Stavba a rekonstrukce staveb i územní změny mohou být v uvedených zájmových územích Ministerstva obrany omezeny nebo vyloučeny. Výše jsou uvedeny obecné limity platné v zájmovém území. Realizace některých z uvedených staveb (např. větrných elektráren) je územním plánem stanovena jako nepřípustná. V souladu s § 175 zákona č. 183/2006 Sb. v celém území řešeném předloženou územně plánovací dokumentací lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu všech výškových staveb nad 30 m nad terénem, stavby tvořící dominanty v terénu (např. rozhledny), výstavbu a rekonstrukci vvn a vn z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva a stavby dopravní infrastruktury z důvodu ochrany zájmů vojenské dopravy jen na základě stanoviska Ministerstva obrany, jejímž jménem jedná Vojenská ubytovací a stavební správa Brno. Na území obce se nachází požární zbrojnice. Je umístěna v ploše Ox a je dokumentací respektována. Na území obce se nachází velmi veliké množství bunkrů – pohraničních pevností budovaných před druhou světovou válkou. V současné době je většina těchto objektů pro obranu státu neperspektivní. Na území obce se nachází plocha s objekty bývalé pohraniční stráže. Objekty byly převedeny na soukromé osoby. Na území obce nejsou žádné další objekty důležité pro obranu státu, civilní ochranu, ani objekty důležité pro plnění úkolů Policie České republiky. S jejich zřízením se neuvažuje a nebylo požadováno.

5.7.5 Ochrana nerostných surovin Na území obce v minulosti probíhala těžba nevyhrazeného nerostu – písku. Plocha se nachází na severozápadním okraji katastru, západně od silnice I/38. V současné době je těžba již ukončena. Plocha je dokumentací respektována (plocha Tn). Na území obce se nenacházejí žádné další limity vyplývající z Horního zákona.

29

6. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Na území obce je vymezeno více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Největším je území samotného sídla místní části Vrbovec. Dále jsou to zastavěná území místních částí Hnízdo a Ječmeniště. Další zastavěná území tvoří několik ploch sklepů ve sklepní uličce, šlechtitelská stanice při státní silnici, čistírna odpadních vod ve Vrbovci, vodní zdroje a vodojemy a další menší zastavěná území se solitérními objekty (bunkry). Vlastní zastavěné území sídla je dnes v podstatě souvisle zastavěno především rodinnými domy. V rámci zastavěného území je možné zastavět pouze několik proluk. V ÚP byly vymezeny plochy pro bydlení s kapacitou přibližně 139 stavebních míst pro rodinné domy. Do zastavitelných ploch pro bydlení byly zahrnuty jediné vhodné lokality situované po obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší obraz obce. Plochy na západním obvodu zástavby ve Vrbovci jsou téměř celé ve vlastnictví obce. Zájmem obce je v budoucnu je postupně zainvestovat a vytvořit tak předpoklady pro zvýšení počtu obyvatel obce. Další navrhované zastavitelné plochy pro bydlení na východním obvodu Vrbovce jsou na soukromých pozemcích a budou řešeny územní studií. Po roce 1989 v obci probíhá poměrně intenzivní výstavba, především rodinných domů. Pokud porovnáme předchozí územní plán sídelního útvaru, schválený v roce 1997, můžeme konstatovat, že většina tehdy navržených ploch pro bydlení je již zastavěna. Výstavba probíhala zejména na severozápadním okraji Vrbovce, podél silnice směr Znojmo, kde vznikla celá řada rodinných domů situovaných kolem několika ulic. Z toho důvodu byly navrženy další návrhové plochy bydlení, které byly převzaty z předchozího Územního plánu sídelního útvaru a jeho čtyř změn. Další plochy byly navrženy z důvodu, že mají dobré územně-technické podmínky – navazují na stávající zástavbu, jsou podél stávajících komunikací, ze kterých mohou být obslouženy, popřípadě jsou technické sítě v bezprostřední blízkosti. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou tedy vymezeny se značnou rezervou, která uspokojí potřeby obce minimálně v příštích dvaceti letech. Stávající plochy výroby a skladování jsou ke svému účelu téměř všechny využívány. ÚP navrhuje rozvojové plochy výroby a skladování v návaznosti na stávající výrobní plochy a zemědělský areál severně od obce. Cílem vymezení zastavitelných je vytvořit předpoklady pro hospodářský rozvoj obce, tomu odpovídá i jejich rozsah. ÚP navrhuje zastavitelnou plochu pro rekreaci v návaznosti na stávající rekreační areál ve Vrbovci.

7. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídelní struktuře regionu zůstává nezměněno.

30

Z hlediska vazeb veřejné infrastruktury obec realizuje následující širší územní vztahy: • Dokumentací je respektováno napojení středotlakého plynovodu na regulační stanici na území města Znojma (k.ú. Znojmo – Louka). • Dokumentací je respektován řad průběžného skupinového vodovodu a umožňuje možnost napojení v případě nedostatečné kapacity zdroje místního vodovodu, popřípadě vodojemu. • Dokumentací je respektováno průběžné vedení elektrické energie VVN 400 kV. • Dokumentací jsou respektována elektrická vedení VN 22 kV procházející nad územím obce. • Dokumentací je navržen koridor elektrického vedení VVN 110 kV. • Dokumentace respektuje všechny stávající vazby v dopravní infrastruktuře (krajské silnice, účelové komunikace, značené trasy a stezky). • Dokumentací je řešena návaznost ÚSES na území sousedních obcí. V současné době není pro řešené území platná žádná územně plánovací dokumentace vydaná krajem. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR JMK), které byly Zastupitelstvem Jihomoravského kraje vydány dne 22.9.2011 usnesením č. 1552/11/Z 25., byly rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.6.2012, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, zrušeny. I přes tuto skutečnost respektuje územní plán následující skutečnosti vyplývající ze zrušené dokumentace, a to zejména z hlediska širších územních vztahů: •

Obec se nachází v rozvojové ose N-OS1 Znojemská – zásady uvedené na str. 7 a 8 výrokové části ZÚR jsou respektovány následujícím způsobem: Silnice I/38 je respektována v současné trase, její přeložka (D7) je vedena mimo katastr obce. Silnice I/53 je vedena mimo katastr obce. Dále je to podpora rozvoje bydlení a hospodářských aktivit.

•

Přes území obce je veden koridor technické infrastruktury: Elektrické vedení 110 kV TE22 – dokumentací respektováno – zapracováno a upřesněno (viz. 5.5.4.).

•

Nadregionální biocentrum NRBC 08 – zapracováno a upřesněno (viz 5.3).

•

Krajinný typ: polní krajina – respektováno (viz 5.3)

8. Vyhodnocení splnění zadání V dokumentaci byly zohledněny všechny požadavky kladené zadáním a všechny připomínky dotčených orgánů k tomuto zadání.

9. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje Dokumentací jsou řešeny následující záležitosti nadmístního významu: •

Koridor technické infrastruktury: Elektrické vedení 110 kV do navrhované rozvodny na území obce Chvalovice.

•

Nadregionální biocentrum NRBC 2015 Ječmeniště (dle zrušené ZÚR NRBC 08).

31

10. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno (viz stanovisko dotčeného orgánu k zadání).

11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 11.1 Zábor ZPF 11.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k § 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů.

11.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, trvalé travní porosty, vinice, zahrady a sady. Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně dominantní. Jsou situovány rovnoměrně po celém katastru obce. Část plochy zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na pozemcích ohrožených větrnou erozí a v blízkosti vodních toků. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny, z hlediska praktického znemožňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly. Ovocné sady a zahrady jsou situovány zejména kolem obytné zástavby. Část zahrad v současně zastavěném území obce je součástí obytné funkce

11.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje:

32

1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.

Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: 01 Černozemě typické i karbonátové na spraši, středně těžké s převážně příznivým vodním režimem 06 Černozemě typické, karbonátové a lužní na slínitých a jílovitých substrátech, těžké půdy, avšak lehčí s ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené 07 Smolnice modální a smolnice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, celoprofilově velmi těžké, bezskeletové, často povrchově periodicky převlhčované Na katastru obce jsou dominantní černozemě.

Tab. 11.1.: Přehled BPEJ a tříd ochrany

BPEJ

0.01.00 0.01.10 0.06.00 0.06.10 0.07.10

Třídy ochrany půdy I. II. II. III. III.

Zvláště chráněné půdy jsou situovány téměř po celé ploše katastru, v údolních nivách i v mírně zvlněných expozicích. Méně kvalitní půdy se nacházejí ve svažitějších lokalitách a terénních zářezech. Zastavěné území a jeho bezprostřední okolí patří vesměs do skupiny vysoce chráněných půd (třída ochrany ZPF I. a II), a proto se při plošném rozvoji zástavby není možné vyhnout jejich záboru.

11.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

Na území obce se nacházejí poměrně malé plochy s investicemi do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (odvodnění). Nejsou navrženými zábory dotčeny.

33

11.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy jsou vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha). a) Zábory ZPF Lokalita B1 – bydlení - je situována na severozápadním okraji zástavby Vrbovce po jižní straně silnice směr Znojmo. Současné využití území je zemědělská půda – orná. Jedná se o hlavní rozvojové území na území obce, obecní pozemek, v jehož bezprostřední blízkosti v současné době probíhá výstavba. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude částečně obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita B2 – bydlení - je situována ve stejném území jako plocha předchozí, na protější (severní) straně silnice směr Znojmo. Současné využití území je zemědělská půda – orná. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č.2 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokality B3 a B4 – bydlení - jsou situovány po západním obvodu zástavby ve Vrbovci, podél záhumenní cesty. Současné využití území je zemědělská půda – orná a několik zahrad. Rozvojové plochy přímo navážou na zastavěné území a území, ve kterém v současnosti probíhá nejintenzivnější výstavba, a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Pro obsloužení ploch bude třeba vybudovat dopravní a technickou infrastrukturu. Plochy byly již obsaženy ve změně č.2 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokality B5 a B6 – bydlení - jsou situovány v severozápadním cípu zástavby ve Vrbovci, po obou stranách cesty vybíhající do sklepní uličky. Současné využití území je zemědělská půda – orná (záhumenky) a vinice. Rozvojové plochy přímo navážou na zastavěné území a území, ve kterém v současnosti probíhá výstavba, a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plochy budou z části obslouženy stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha B6 byla již obsažena v předchozím územním plánu sídelního útvaru, plocha B5 v jeho změně č. 3. Lokalita B7 – bydlení – nachází se na severovýchodním obvodu zastavěného území Vrbovce, podél silnice směr Načeratice. Současné využití území je zemědělská půda – orná (záhumenky) a vinice. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a území, ve kterém v současnosti probíhá výstavba, a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude z části obsloužena stávající veřejnou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č. 2 a změně č. 4 předchozího územního plánu sídelního útvaru, v této dokumentaci byl zmenšen její rozsah. Lokalita B8 – bydlení – nachází se na východním obvodu zastavěného území ve Vrbovci. Současné využití území je zemědělská půda – orná (záhumenky) a zahrady. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude z části obsloužena stávající veřejnou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č. 4 předchozího územního plánu sídelního útvaru, v této dokumentaci byl zmenšen její rozsah. Lokalita B9 – bydlení – nachází se na jihozápadním obvodu zastavěného území Vrbovce, na protější straně jednostranně obestavěného úseku silnice směr Dyjákovičky. Současné využití území je zemědělská půda – orná. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné

34

území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha bude obsloužena stávající veřejnou infrastrukturou. Lokalita B10 – bydlení – nachází se na východním obvodu zástavby v místní části Hnízdo. Současné využití jsou záhumenky a ovocný sad, oddělené od sceleného lánu orné půdy polní cestou. Část zabírá hřiště. Lokalita bude částečně dopravně obsloužena ze stávající místní komunikace, technické sítě jsou v bezprostřední blízkosti. Plocha byla již obsažena ve změně č. 4 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokalita R1 – rekreace - je situována na severozápadním okraji zástavby mezi stávajícím hřištěm a lesem. Současné využití je zemědělská půda – orná v nevhodně zorněné údolní nivě. Plocha se nachází na obecním pozemku a bude sloužit k rozšíření stávajícího sportovního areálu. Bude prostřednictvím stabilizované rekreační plochy obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Plocha byla již obsažena ve změně č. 2 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokalita R2 – rekreace – nachází se v místní části Hnízdo. Současné využití je opuštěný ovocný sad, oddělený od sceleného lánu orné půdy polní cestou. Lokalita je učena pro vybudování hřiště navazujícího na přilehlé bydlení (B10). Plocha byla již obsažena ve změně č. 4 předchozího územního plánu sídelního útvaru, pouze byla situována na východním obvodu plochy B10 (B4.2). Lokalita O1 – občanská vybavenost. Nachází se v centru Vrbovce v bezprostřední blízkosti kostela a obecního úřadu. Současné využití je zemědělská půda – zahrada, která není intenzivně využívaná. Na obecním pozemku je navrženo vybudování víceúčelového zařízení občanské vybavenosti s kulturním sálem, který v obci chybí. Plocha bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita Z1 – sídelní zeleň. Je situována v centru Vrbovce, kde bude tvořit menší park v návaznosti na plochu O1. Současné využití je zemědělská půda – zahrada, která není intenzivně využívaná. Lokalita V1 – lehká výroba. Je situována na jihovýchodním okraji zástavby Vrbovce, na protější straně silnice od stávající výrobní plochy (pily). Současné využití je zemědělská půda – zahrada, plocha je však ve skutečnosti již delší dobu využívaná jako manipulační plocha k pile. Plocha byla již obsažena ve starém územním plánu jako stabilizovaná plocha výroby. Lokalita V2 – lehká výroba. Je situována na jihovýchodním okraji zástavby Vrbovce, kde navazuje na stávající výrobní plochu (pilu). Současné využití je zemědělská půda – orná a zahrada. Plocha byla již obsažena ve změně č. 2 předchozího územního plánu sídelního útvaru. Lokalita V3 – lehká výroba. Je situována na východním okraji zástavby Vrbovce kde navazuje na stávající výrobní plochu (zemědělský areál). Současné využití je zemědělská půda – orná. Lokalita K1 – krajinná zeleň. Lokalita je umístěna na jihovýchodním cípu zástavby Vrbovce. Jedná se o prostor bývalé skládky. Na ploše vznikne krajinná zeleň – lesopark, který zvýší stupeň ekologické stability krajiny.

Tab. 11.2.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:

35

Č. pl.

Účel záboru

Výměra (ha)

SZÚO

kultura

BPEJ

B1 B2 B3 B4

Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení

1,80

Bydlení

0,20

Orná Orná Orná Orná, Zahrada Orná

0.01.00 0.01.00 0.01.00 0.01.00

B5

NE NE NE ANO NE NE

Třídy ochrany půdy I. I. I. I.

B6

Bydlení

0,65

B7

Bydlení

6,58

ANO NE NE

Orná, Zahrada Orná, Zahrada

B8

Bydlení

2,65

NE

I. II. I. II. I. II. III. III. I.

B9 B10

Bydlení Bydlení

0,64 3,57

NE NE

0.01.00 0.06.00

I. II.

NE ANO

R1 R2 O1

Rekreace Rekreace Občanská vybavenost

0,51 0,45 0,21

NE NE ANO

Orná, Zahrada Orná Orná, Zahrada Orná Zahrada Zahrada

0.01.00 0.01.10 0.01.00 0.01.10 0.01.00 0.01.10 0.06.10 0.07.10 0.01.00

I. II.

ANO ANO NE

Z1

Sídelní zeleň

0,09

ANO

Zahrada

V1

Výroba

0,40

ANO

Zahrada

V2

Výroba

3,70

V3 K1

Výroba Krajinná zeleň

0,57 0,37

ANO NE NE NE

Orná, Zahrada Orná Orná

0.01.00 0.06.00 Parcela nemá evidované BPEJ Parcela nemá evidované BPEJ 0.01.00 0.01.10 0.01.00 0.01.00 0.01.00 0.01.10

I. I. II.

Zábory celkem

28,12

0,71 2,20 2,82

V ÚPSÚ nebo jeho změnách NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO

ANO

NE

I. II. I.

ANO ANO NE ANO

Lokalita Zs1 – zahrady. Lokalita je umístěna na severovýchodním cípu zástavby Vrbovce. Současné využití je vinice. Na ploše vzniknou zahrady, které budou tvořit izolační pás mezi současnou zástavbou a zemědělskou krajinou. Lokality Zs2, Zs4 a Zs5 – zahrady. Lokality jsou umístěny na východním obvodu zástavby Vrbovce. Současné využití je orná půda. Na ploše vzniknou zahrady, které budou tvořit izolační pás mezi současnou a navrženou zástavbou. Lokalita Zs3 – zahrady. Lokalita je umístěna na východním obvodu zástavby Vrbovce. Současné využití je orná půda. Na ploše vzniknou zahrady, které budou tvořit izolační pás mezi současnou zástavbou a zemědělskou krajinou. Tab. 11.3.: Transformační plochy jsou uvedeny v přehledné tabulce:

36

Č. pl.

Účel záboru

Výměra (ha)

SZÚO

kultura

BPEJ

Zs1

Zahrady

1,57

NE

Zahrada

Zs2

Zahrady

0,46

NE

Orná

Zs3

Zahrady

1,08

NE

Orná

Zs4

Zahrady

0,32

NE

Orná

0.01.00 0.01.10 0.07.10 0.01.00 0.01.10 0.01.00 0.01.10 0.01.00

Třídy ochrany půdy I. II. III. I. II. I. II. I.

Zs5

Zahrady

0,62

NE

Orná, Zahrada

0.01.00

I.

Transformační plochy celkem

4,05

V ÚPSÚ nebo jeho změnách ANO, jako bydlení ANO, jako bydlení ANO, jako bydlení ANO, jako bydlení ANO, jako bydlení

11.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové plochy pro bydlení byly zvoleny tak, aby • Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a přirozeně na ně navázaly. • Prostorově – zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. • Využily optimálních rozvojových možností obce. Plochy záborů byly navrženy tak, aby jejich celkový součet byl totožný s plochami záborů navrženými původní Územním plánem sídelního útvaru a jeho následujícími změnami. Konkrétně některé z návrhových ploch byly zmenšeny. Porovnání je zobrazeno v následující tabulce: Tab. 11.4.: Porovnání ploch:

Č. pl. (tato dokumentace) B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 B10 R1 R2 O1 Z1 V1 V2

Výměra (ha) 1,80 0,71 2,20 2,82

0,20 0,65

6,58 2,65 0,64 3,57 0,51 0,45 0,21 0,09 0,40 3,70

Č. pl. (ÚPSÚ a jeho změny) Nebyla 2.5 2.1 2.1 3.2 ÚPSÚ 2.2, 4.1a 4.1b Nebyla 4.2 2.9 4.2 Nebyla Nebyla 2.7 Z2 - stav

Výměra (ha) 0 0,71 2,20 2,82 0,20 0,65 9,3 3,61 0 3,57 0,51 0,45 0 0 0,40 3,70

37

V3 K1 Celkem

0,57 0,37

Nebyla Nebyla

28,12

0 0 28,12

Téměř celé zastavěné území obce a jeho poměrně široké okolí se nachází na půdách s třídami ochrany I a II. Pokud zastavitelné plochy mají navazovat přímo na zastavěné území, nelze se záboru vysoce chráněných půd vyhnout. Půdy s nižším stupněm ochrany se nacházejí v poměrně veliké vzdálenosti od zastavěného území a rozvoj v těchto lokalitách by znamenal vytvoření samostatných enkláv zástavby, což by narušilo organizaci ZPF a není žádoucí ani z hlediska např. ochrany krajinného rázu. Z hlediska ekonomického je takto umístěna zástavba neproveditelná. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout, že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. V tabulkové části jsou vyhodnoceny zábory celých rozvojových funkčních ploch bydlení, nikoliv jednotlivé objekty. Plochy budou, kromě hlavní i pomocné stavby, obsahovat i zahrady a komunikace. Ve skutečnosti může dojít k odnětí půdy max. 35 % z uvedené plochy, což se rovná maximální přípustné intenzitě zástavby závazně stanovené touto dokumentací (kapitola č. 6 textové části). Jak již bylo uvedeno, zastavěné území obce je obklopeno zvláště chráněnými půdami, proto se při plošném rozvoji obce nelze vyhnout jejich záboru. K záboru zvláště chráněných půd (třída ochrany I a II.) dochází v uvedených lokalitách zejména z těchto důvodů: • B1 – bydlení. Lokalita se nachází na okraji zástavby, kde probíhá v posledních dvou desetiletích nejintenzivnější obytná výstavba. Jedná se o obecní pozemek, na kterém obec uvažuje s pokračováním výstavby. • B2 až B8 a B10 – bydlení. Plochy byly již projednány a odsouhlaseny v předchozím Územním plánu sídelního útvaru a jeho změnách č 2 až 4. Plochy B7 a B8 byly zmenšeny • B9– bydlení. Nachází se na okraji zemědělské půdy při již jednostranně obestavěném úseku komunikace. Plocha má dobré územně technické předpoklady, bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. • R1 a R2 – rekreace. Plochy byly již projednány a odsouhlaseny ve změnách č. 2 a 4 předchozího Územního plánu sídelního útvaru. • V1 a V2 – výroba. Plochy byly již projednány a odsouhlaseny v předchozím Územním plánu sídelního útvaru a jeho změně č. 2. • V3 – výroba. Plocha navazuje na již stávající výrobní plochu. Má dobré komunikační napojení a je možné jí napojit na kapacitní technickou infrastrukturu. • K1 a K2 – krajinná zeleň. Plochy byly již projednány a odsouhlaseny ve změně č. 2 předchozího Územního plánu sídelního útvaru.

11.2 Zábor lesních pozemků Nejsou navrženy.

38