Obsah:
1. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE §53 ODST. 4) STAVEBNÍHO ZÁKONA
3
2. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
4
3. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5,
4
4. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY
4
5. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ
4
5.1 Zastavěné území
6
5.2 Urbanistická koncepce a) Plochy stabilizované b) Plochy návrhové
6 6 9
5.3 Koncepce uspořádání krajiny a) zemědělská půda b) Lesy c) Vodní toky a nádrže d) Územní systém ekologické stability (ÚSES) 5.4 Dopravní řešení
12 13 14 15 17 17
5.4.1 Doprava drážní 5.4.2 Doprava na pozemních komunikacích 5.4.3 Doprava lodní a letecká
17 17 22
5.5 Technická infrastruktura
22
5.5.1 Vodní zdroje a ochranná pásma 5.5.2 Zásobení vodou 5.5.3 Odkanalizování 5.5.4 Elektrická energie 5.5.5 Zásobení plynem 5.5.6 Telekomunikace 5.5.7 Likvidace odpadů 5.5.8 Jiné produktovody
22 22 23 23 24 25 25 25
5.6 Civilní ochrana
25
5.7 Další výše neuvedené limity využití území
28
5.7.1 Ochrana přírody a krajiny 5.7.2 Památková péče 5.7.3 Horninové prostředí 5.7.4 Vodní zákon
28 29 30 30
1
5.7.5 Objekty a limity důležité pro obranu státu a policií
6. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
30
31
7. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 31 8. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ
32
9. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE 32 10. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
32
11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
32
11.1 Zábor ZPF
32
11.1.1 Použitá metodika 11.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území 11.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí 11.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 11.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF 11.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení 11.2 Zábor lesních pozemků
32 32 33 34 34 40 41
2
1. Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53 odst. 4) stavebního zákona Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem : A) Z Politiky územního rozvoje České republiky 2008 schválené vládou České republiky dne 20.07.2009 usnesením č. 929/2009 (dále jen PÚR ČR 2008) vyplývá, že obec Rašovice neleží v žádné rozvojové oblasti ani ose ani ve specifické oblasti. Z předloženého návrhu ÚP Rašovice je zřejmé, že jsou respektovány či řešeny republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území dle PÚR ČR 2008. Konkrétní požadavky na řešení koridorů dopravní či technické infrastruktury z PÚR ČR 2008
3
nevyplývají, stávající elektrické vedení VVN 400 kV je návrhem ÚP Rašovice respektováno. Návrh územního plánu obce Rašovice je v souladu s PÚR ČR 2008 . B) Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) byly Zastupitelstvem Jihomoravského kraje vydány dne 22.09.2011. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21.06.2012, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení, bylo opatření obecné povahy – ZÚR JMK – zrušeno, což je zohledněno v územně plánovací dokumentaci. Pořizovatel bude průběžně sledovat právní situace ve věci ZÚR JMK v souvislosti s podanou ústavní stížností. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.
Po přezkoumání konstatujeme, že návrh. ÚP Rašovice je vypracován a projednán v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Z předložené dokumentace a z vyhodnocených stanovisek dotčených orgánů k návrhu řešení vyplývá, že návrh ÚP Rašovice je řešen v souladu s ostatními právními předpisy, zejména s požadavky předpisů týkajících se péče o životní prostředí a s požadavky předpisů zabezpečujících péči o zdraví lidu.
2. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebylo požadováno
3. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5, Stanovisko nebylo doposud vydáno, bude doplněno po jeho vydání
4. Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Stanovisko nebylo doposud vydáno, bude doplněno po jeho vydání
5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení
4
1. Pro účely této dokumentace je celé území obce (sídlo i volná krajina) rozděleno na jednotlivé plochy s rozdílným využitím (zóny). Tyto plochy jsou vymezeny jako území se stejnými podmínkami využití (regulačními podmínkami) uvedenými v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. Podmínky využití jsou vztaženy k zónám, a ne k jednotlivým parcelám. 2. Jednotlivé zóny jsou vyznačeny v přílohách grafické části č. 2. „Hlavní výkres koncepce uspořádání území obce“ příslušnou barvou a symbolem, kterým odpovídají podmínky využití uvedené v kapitole 6 přílohy Textová část Územního plánu. 3. Jednotkou se rozumí část zóny (jedna nebo více parcel) v zastavěném území nebo zastavitelných plochách, která je užívána jedním uživatelem k danému účelu, včetně zázemí (např. rodinný dům, včetně nádvoří, zahrady a dalších vedlejších staveb). 4. Plochy mohou být stabilizované nebo s navrženou změnou využití (dále návrhové). 5. Stabilizované plochy jsou plochy, jejichž způsob využití i prostorové uspořádání zůstanou ve své podstatě zachovány. 6. Návrhové plochy (lokality) jsou plochy, které územní plán určuje ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. Mohou to být plochy přestavby, zastavitelné plochy, popřípadě plochy změn v krajině 7. Plochy přestavby leží v zastavěném území a může v něm dojít ke změně způsobu využití a/nebo prostorového uspořádání. 8. Rozvojové plochy zahrnují zpravidla zastavitelné plochy, mohou však ležet i v nezastavěných plochách (např. prolukách, zahradách) v zastavěném území. 9. Plochy změn v krajině leží v nezastavěném území a může zde dojít ke změně způsobu využití, popřípadě i prostorového uspořádání. Zůstane však i nadále v nezastavěném území. 10. Při stanovení stabilizovaných ploch s rozdílným využitím se vycházelo především z doplňujících průzkumů a rozborů. Základem bylo zjištění stavu v katastru nemovitostí s přihlédnutím ke skutečnému využití území v době terénních průzkumů. 11. Při stanovení ploch s rozdílným využitím se vycházelo z vyhlášky č. 501/2006 Sb., konkrétně z § 4 až 19§. Tyto plochy byly z nezbytných důvodů rozšířeny o další druhy ploch (v souladu s §3 odst. 4 ). Dále byly vymezeny plochy krajinné, kterými jsou plochy, které nejsou ani zemědělské, lesní, ani přírodní a na kterých je nutno zachovat travní a dřevinné porosty (meze porostlé vegetací, břehové porosty a jiné), které zajišťují stupeň ekologické stability území. Kromě nich byly vymezeny plochy sídelní zeleně určené pro veřejně nebo polo veřejné přístupné ozeleněné plochy (menší parky, hřbitov). 12. Některé plochy, vzhledem ke specifickým podmínkám v území a nutností zajistit určité funkční využití byly vymezeny o rozloze menší než 2 000 m2. 13. Hlavní využití je převažující využití v ploše. V některých případech jej vzhledem k podmínkám v území není možné stanovit. 14. Do přípustného využití spadají, kromě hlavního využití, činnosti obvyklé, bez negativního dopadu na hlavní funkci. 15. Podmíněně přípustné využití zahrnuje činnosti, které je možné v jednotlivých případech povolit. O přípustnosti těchto činností rozhoduje stavební úřad v rámci příslušných úkonů dle stavebního zákona. Podmíněně přípustné činnosti musí splňovat podmínky kladené tímto dokumentem a obecně platnými právními předpisy. Pro povolení podmíněně přípustných činnosti je kromě výše uvedeného nutno v každém konkrétním případě získat i souhlas orgánů obce. 16. Nepřípustné činnosti jsou činnosti, které nesplňují podmínky dané obecně platnými předpisy, nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navrženými. Jsou to stavby, které kapacitou, polohou a účelem odporují charakteru předmětné lokality nebo mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí. 17. Drobnou chovatelskou činností se rozumí chov hospodářských zvířat, neděje-li se tak velkokapacitním způsobem. 18. Drobnou pěstitelskou činností se rozumí pěstování zemědělských produktů pro účely zásobování rodiny a drobný prodej.
5
19. Individuálními garážemi osobních automobilů se rozumí garáže, které se nacházejí mimo ploch bydlení, ve kterých jsou v jednom prostoru garážována max. 2 vozidla. Tyto objekty mohou být uskupeny v řadách nebo skupinách. Koncepci uspořádání obce lze rozdělit na dva základní tématické okruhy na urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny.
5.1 Zastavěné území Zastavěné území obce bylo stanoveno v souladu s legislativou platnou1 v době vydání této dokumentace. Je vztaženo k stavu v mapách katastru nemovitosti ke dni 25.1. 2013. Na území obce je vymezeno více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území jsou zahrnuty pozemky v intravilánu (1. 9. 1966) a dále pozemky vně intravilánu, a to: a) zastavěné stavební pozemky, kterým se rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společním oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. b) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území.
5.2 Urbanistická koncepce a) Plochy stabilizované Urbanistická koncepce řeší plochy urbanizované, které lze charakterizovat, jako plochy na kterých už v době zpracování dokumentace existuje nebo se požaduje objemnější výstavba a každodenní lidská přítomnost a intenzivní činnost. Jedná se tedy z převážné části o plochy stabilizované v zastavěném území, plochy přestavby plochy určené k zastavění (zastavitelné plochy). Na správním území obce se nachází jediná místní část, sídlo venkovského typu Rašovice. Mimo ves Rašovice nejsou žádné významnější objekty (samoty, osady, rekreační chaty.) Obec má v současné době 628 obyvatel (k 1.1. 2012). Počet obyvatel v obci je stabilizovaný. Rašovice jsou sídlem s dlouhou historií, první zmínka o obci je již z roku 1131, jméno vsi údajně vzniklo z osobního jména Raš. Ve středověku ve vsi stávala tvrz. Byla situována v jižní části zastavěného území v části Hrádek. V 19. století zde byly prováděny vykopávky, při kterých byly nalezeny úlomky starého nádobí, šavle, koule a mince (odevzdány Zemskému muzeu v Brně). V 16. století zde měla vrchnost 5 rybníků, 3 z nich byly v r. 1601 předány obci. V roce 1818 zde byla zřízena školní expozitura. Samostatnou školu Rašovice dostaly v roce 1857, v roce 1897 rozšířena na školu dvoutřídní, v roce 1911 na trojtřídní.
1
§58 zákona 183/2006 Sb.
6
Rašovice byly vždy venkovským sídlem, do poloviny 19. st. většinu obyvatel tvořili poddaní, kteří se z převážné části zabývali zemědělstvím. Na přelomu 19. a 20. století začíná větší rozvoj řemesel, množství dělníků pracuje v okolních větších městech. Rašovice jsou sídlem venkovského typu, kromě zemědělské výroby a drobné nerušící výroby, řemesel a skladování zde nejsou žádné výrazné nezemědělské ekonomické subjekty. Zastavěné území obce má longitudinální tvar, hlavní osou sídla je mírně stoupající údolí místního potoka probíhající ve směru severozápad - jihovýchod. Údolí je na dolním konci širší, směrem k jihozápadu se zužuje a je svažitější a končí stržemi a roklí s pramenem místního potoka. Převážnou část vsi zabírá „historické jádro“, sestávající se z větších bloků bývalých usedlostí a drobnější chalupnické zástavby. Usedlosti i většina chalup vytvářejí souvislou uliční frontu. Dolní část vsi zabírá poměrně široká ulice, lemovaná usedlostmi, která ústí do funkčního středu obce. Nad menší návsí je návrší s hlavní dominantou vsi, filiální kaplí sv. Cyrila a Metoděje, která je obklopena hřbitovem a vzrostlou zelení. Drobnější nepravidelná zástavba pokračuje z jádra směrem do svahů - do rokle a na lokalitu býv. Hrádku. V obrazu sídla je převládající drobná zástavba individuálního bydlení, novější budovy vesměs respektují původní obraz sídla. Současná urbanistická struktura nevykazuje žádné problémy, které by měly být řešeny plošnými asanačními zásahy. Současná prostorová i funkční struktura sídla je respektována. Z hlediska funkčního členění v obci je dominantní bydlení v individuálních rodinných domech. Několik chalup je využíváno pro individuální rodinnou rekreaci. V obci jsou pouze nejzákladnější zařízení občanské vybavenosti, jsou rozmístěna převážně mezi obytnou zástavbou. Při vjezdu, v severní části vsi, je umístěno fotbalové hřiště a několik výrobních zařízení. Centrum obce je umístěno mírně excentricky v jižní části zástavby. Při stanovení využití stabilizovaných ploch se vycházelo z údajů v katastru nemovitosti a z terénních průzkumů, přičemž byl upřednostněn skutečný stav věcí. Do funkční plochy byl zahrnut samotný stavební objekt a pozemkové parcely, které s ním funkčně souvisejí, mají stejného majitele a jsou s ním zpravidla pod jedním oplocením. Většinu stabilizovaných ploch v zastavěném území tvoří plochy bydlení, ve kterých je vzhledem k poměrům v území možné umisťovat i nebytové funkce (např. občanskou vybavenost, drobnou výrobu nebo veřejnou infrastrukturu). Další stabilizované plochy jsou plochy rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, sídelní zeleně, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, smíšené výrobní. V obci jsou následující plochy rekreace: V severní části zástavby je kvalitní fotbalové hřiště. Další menší hřiště je ve dvoře sokolovny, tenisové kurty jsou v ulici u řadové zástavby. Ve dvoře školy je dětské hřiště. Obec nově vybudovala tenisové kurty v blízkosti fotbalového hřiště. Na katastru obce se nenachází žádné plochy s převažujícími objekty rodinné rekreace. Na území obce se nacházejí následující zařízení občanské vybavenosti: Obecní úřad se nachází ve středu vsi, v blízkosti menší návsi. Jeho umístění ve funkčním těžišti vsi je vyhovující, budova je v dobrém stavebně technickém stavu,
7
prostorové kapacity jsou dostatečné. Ve stejné budově se nachází místní lidová knihovna, požární zbrojnice a provozovny služeb. V obci se nachází mateřská a základní škola. Obě zařízení se nachází ve stejné historické budově. V budově je rovněž umístěna školní jídelna. Základní škola má první čtyři třídy, v současné době jí navštěvuje cca 60 dětí. V budově je celkem zaměstnáno 6 zaměstnanců. Žáci vyšších tříd dojíždějí do Bučovic. Budova je v poměrně dobrém stavebně – technickém stavu a kapacitně vyhovuje. Pro kulturní účely je využívána zejména Sokolovna v centru obce o kapacitě 300 míst při uspořádáni sedadel v řadách. Sál je rovněž využíván jako tělocvična. Budova byla postavena v první polovině 20. století je v dobrém stavebně – technickém stavu a má dostatečné kapacity. V obci jsou v současné době tři prodejny smíšeného zboží: Největší prodejna (Jednota) je umístěna v samostatném objektu z druhé poloviny 20. století na Dolním konci v blízkosti středu vsi. Objekt je v dobrém stavebnětechnickém stavu. Další prodejna je v soukromém objektu ve středu vsi. Menší prodejna je v rodinném domku na Dolním konci. V obci jsou dále menší provozovny služeb umístěny v budově obecního úřadu. Vybavenost maloobchodní sítí a službami je vzhledem k velikosti obce vyhovující V obci je hostinec, umístěný v jedné budově se sokolovnou ve středu vsi. Má kapacitu cca 50 míst. V areálu fotbalového hřiště na severozápadním okraji vsi je menší ubytovna a vinárna. V obci se nachází římskokatolická filiální kaple sv. Cyrila a Metoděje. Je umístěna v dominantní poloze nad středem vsi. Areál kaple přímo navazuje na hřbitov, který má legislativně vymezené pietní pásmo 100 m po obvodu.. Stavba je obklopena vzrostlou zelení a jeho hmoty v siluetě sídla nevyznívají dostatečně výrazně. Rašovice jsou přifařeny do Křižanovic.
Současná struktura a kapacita nekomerční občanské vybavenosti odpovídá velikosti obce a samospráva nevznesla požadavek tuto funkční složku rozšířit. Rozvoj komerční občanské vybavenosti je určen vývojem místního trhu. Vzhledem k předpokládané velikosti provozoven je možné v případě potřeby jejich umístění ve funkčních plochách určených k bydlení, nebo jiných plochách.
Na území obce se nachází poměrně velké množství smíšeně výrobních ploch. Jsou jimi: Poměrně veliký areál zemědělské výroby. Je umístěn ve východní části zastavěného území a zemědělská výroba je zde stále provozována, ne však v plné intenzitě. Areál je umístěn na plochém hřbetu nad vsí nevytváří výraznější estetické závady v obrazu obce. Dopravní napojení je pro současné kapacity vyhovující, představuje však určitou hrozbu při nevhodném a intenzivnějším využití. Plocha má zvláštním rozhodnutím vymezené ochranné pásmo (Rozhodnutí MěNV v Bučovicích- stavební úřad č.j. 3559/85 – výst. Ma ze dne 19. 2. 1986). V údolní nivě Křižanovického potoka, severně od zastavěného území se v posledních letech vytváří zárodek lehké výrobní zóny. Jsou zde umístěny garáže Autodopravy a automechanické dílny. Další objekty nerušící drobné výroby jsou umístěny přímo v obytné zástavbě. Řemeslné a menší výrobní aktivity, pokud nezatěžují životní prostředí, mohou být umístěny přímo v obytné zóně. Územním plánem byla navržena následující opatření: Do podmínek využití pro jednotlivé zóny byla zakotvena podmínka, že negativní vliv aktivit na výrobních plochách nesmí zasahovat mimo jiné do ploch bydlení a rekreace
8
(i návrhových) a nesmí zde být umisťovány funkce vyžadující intenzivní dopravní obsluhu. Výrobní plochy musí být po obvodu k volné krajině ozeleněny. b) Plochy návrhové Do návrhových ploch jsou zahrnuty zpravidla plochy přestavby a zastavitelné plochy. Tab. 5.2.1: Zastavitelné plochy a plochy určené ke změně využití jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl.
Funkční využití
B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7 B8 B9 R1 R2 Pv1
Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Rekreace Rekreace Veřejné prostranství Veřejné prostranství Sídelní zeleň Sídelní zeleň Sídelní zeleň Sídelní zeleň Výroba Výroba Výroba
Pv2 Pz1 Pz2 Pz3 Pz4 V1 V2 V3
Výměra Počet (ha) účelových jednotek (RD) 0,75 8 0,32 4 0,19 2 2,54 10 0,46 3 0,06 1 1,09 6 0,29 2 0,13 1 0,83 0,36 2,76 0,07 0,42 0,49 0,40 0,48 0,46 0,62 0,16
Počet rodinných domů (RD) není stanoven závazně, je uveden pouze z důvodů výpočtu bilance. Jejich skutečný počet bude předmětem podrobnější dokumentace. Při stanovení jejich počtu se vycházelo ze stávající urbanistické struktury, velikosti zastavěných stavebních pozemků starých usedlostí i nově realizovaných rodinných domů na severním okraji obce. 5.2.2: Rekapitulace:
Funkce
Bydlení celkem
Výměra Počet (ha) účelových jednotek (RD) 5,83 37 RD
Rekreace Veřejná prostranství Sídelní zeleň Výroba
1,29 2,83 1,79 1,24
9
Lokalita B1 – bydlení - je situována při záhumení cestě u severovýchodního okraje zastavěného území obce (za usedlostmi na východní straně Dolního konce a severozápadně od řadové zástavby). Současné využití území jsou zahrady a drobné neintenzivně využívané parcely orné půdy (záhumenky). Zástavba v tomto území je již delší dobu součástí rozvojové strategie obce. Pro obsluhu této lokality je třeba vybudovat místní komunikaci v trase obecní cesty a kompletní technickou infrastrukturu. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita B2 – bydlení – navazuje na lokalitu B1 směrem k severozápadu a má obdobné rozvojové podmínky. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely orné půdy (záhumenky). Bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce, od té doby byla z větší části zastavěna. Lokalita B3 – bydlení – se nachází v Dolním konci, mimo současně zastavěné území obce. Lokalita je bezprostředním pokračováním severovýchodní fronty Dolního konce. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely orné půdy (záhumenky). Lokalita bude obsloužena ze stávajícího průjezdního úseku krajské silnice a stávajícími sítěmi technické infrastruktury a logicky naváže na současně zastavěné území obce. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita B4 – bydlení – se nachází severně od současně zastavěného území obce, na mírném svahu nad údolím Křižanovického potoka. Plocha bude obsloužena navrženými místními komunikacemi a technickými sítěmi. Lokalita přímo naváže na současně zastavěné území obce. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely záhumenky a zahrady. Plocha byla již obsažena ve změně č. 1 předchozího územního plánu obce. Lokalita B5 – bydlení – je umístěna mezi řadovou zástavbou a Záhumenním v zastavěném území obce. Současné využití je neintenzivně využívaná orná půda. Pro obsluhu lokality je třeba vybudovat místní komunikaci v trase obecní cesty a všechny sítě technické infrastruktury. Lokalita přirozeně zaplní volný prostor mezi současně zastavěným územím a umožní kompaktní plošný rozvoj sídla. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce a v jeho změně č. 1. Lokalita B6 – bydlení – nachází se v zastavěném území obce a je umístěna při již jednostranně obestavěné místní komunikaci vedoucí ze středu obce k zemědělskému areálu. Lokalita přirozeně zaplní volný prostor v současně zastavěném území a umožní kompaktní plošný rozvoj sídla. Lokalita B7 – bydlení – se nachází jižně od zastavěného území obce, na mírném svahu nad místní části Hrádek. Plocha bude z větší části obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita přímo naváže na současně zastavěné území obce. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely - záhumenky a zahrady. Lokalita B8 – bydlení – se nachází v bezprostřední blízkosti lokality B5, zaujme protější, severní stranu navržené místní komunikace. Je situována v zastavěném území obce a je zde neintenzivně obhospodařovaná parcela orné půdy (záhumenky). Bude obsloužena dopravní a technickou infrastrukturou budovanou společně pro lokalitu B5. Rozvojová plocha přirozeně zaplní současně zastavěné území obce. Lokalita B9 – bydlení – se nachází na severovýchodním obvodu zástavby, za řadovými rodinnými domy. Plocha bude z větší části obsloužena stávající dopravní a technickou
10
infrastrukturou. Lokalita přímo naváže na zastavěné území obce. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely - záhumenky a zahrady. Lokalita R1 – sport a rekreace. Nachází se severně od obce, v bočním údolí Křižanovického potoka. Vzhledem k blízkosti vydatného vodního zdroje (ZD) je tato plocha určena pro již delší dobu plánované koupaliště. Plocha bude obsloužena z navržené místní komunikace a navrženými technickými sítěmi. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita R2 – sport a rekreace. Nachází se severozápadně od obce, v údolí Křižanovického potoka. Současné využití jsou z větší části nevyužívané dílny ZD, z menší části trvalý travní porost. Vzhledem k tomu, že se jedná o izolovanou lokalitu v údolí potoka, v bezprostřední blízkosti evropsky významné lokality, vedle nedávno zrealizovaných vodních nádrží a rekreačního areálu, je plocha vhodná pro realizaci objektu rodinné rekreace. Lokalita Pz1 – sídelní zeleň. Lokalita je v zastavěném území obce, na svahu pod kaplí sv. Cyrila a Metoděje a kolem ní. Současné využití území je zeleň bez bližšího určení, dle katastru nemovitosti je zde trvalý trávní porost. V této lokalitě je navržen dodatečný zábor a celková rekonstrukce stávající zeleně, za účelem omlazení a vytvoření výhledu na kapli. Na ploše dále mohou vzniknout pěší komunikace, drobné stavby, vodní prvky a urbánní mobiliář. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita Pz2 – sídelní zeleň. Lokalita je umístěna na severovýchodním cípu zástavby v údolí Křižanovického potoka mezi krajskou silnicí a plochou R1. Přes plochu bude realizovaná komunikace obsluhující plochy B3, V2 a R1 lemovaná zelení a městským mobiliářem. Plocha bude mít rovněž izolační funkci mezi plochami B4 a V2. Lokalita Pz3 – sídelní zeleň. Lokalita je umístěna na severovýchodním cípu zástavby v údolí Křižanovického a obklopuje z větší části plochu R1. Na ploše bude vybudována zeleň, pěší komunikace, drobné stavby, vodní prvky a urbánní mobiliář, jako doplněk k rekreačním funkcím a rovněž jako izolační zeleň mezi plochou R1 a okolní zemědělskou krajinou. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita Pz4 – sídelní zeleň. Lokalita je umístěna severozápadně od zástavby v údolí Křižanovického potoka mezi dílnami a fotbalovým hřištěm. V této lokalitě byla v minulosti skládka komunálního odpadu. Návrh předpokládá vybudování menšího parku, který bude navazovat na navrženou vodní nádrž a nedaleké sportovní plochy. Na ploše bude vybudována zeleň, pěší komunikace, drobné stavby, vodní prvky a urbánní mobiliář. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce.
Lokalita V1 – výroba. Jedná se o plochu v údolí Křižanovického potoka mezi stávající výrobou a krajskou silnicí. Lokalita bude obsloužena ze stávajících komunikací a stávajícími technickými sítěmi. Lokalita přímo naváže na současně zastavěné území obce a bude rozšířením stávající výrobní zóny. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita V2 – výroba – se nachází v údolí Křižanovického potoka, severně od současně zastavěného území obce. Plocha bude obsloužena stávající dopravní infrastrukturou a technickými sítěmi. Lokalita přímo naváže na současně zastavěné území obce. V současné době se jedná o okrajovou část nevhodně zorněné údolní nivy. Plocha byla již obsažena ve změně č. 1 předchozího územního plánu obce.
11
Lokalita V3 – výroba. Jedná se o menší plochu v údolí Křižanovického potoka mezi stávající výrobou a krajskou silnicí. Lokalita bude obsloužena ze stávajících komunikací a stávajícími technickými sítěmi. Lokalita bude rozšířením stávající výrobní zóny. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Většina zastavitelných a návrhových ploch slouží bydlení, čímž je podpořen sídelní charakter obce. Do návrhových obytných ploch byly zahrnuty jediné vhodné lokality situované na obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší krajinný ráz nebo obraz obce. Nutno připomenout že novou legislativou byly jednoznačně stanoveny podmínky v nezastavěném území a že tuto dokumentaci je třeba chápat především jako podklad pro rozhodování stavebního úřadu. Proto bylo zvoleno řešení, které umožňuje výstavbu v závislosti na zájmech stavebníků. Dokumentací nebyly navrženy žádné návrhové plochy pro rodinnou rekreaci. Vzhledem k charakteru krajiny není vhodné ani potřebné navrhovat nové plochy pro tento účel a ani nebyl z žádné strany vznesen takový požadavek. 5.2.3: Výsledná bilance obyvatel:
Obec
Počet obyvatel –stav (1/2012) Rašovice 635
Počet obyvatel přírůstek 90
Počet obyvatel – návrh celkem 725
5.2.4: Výsledná bilance objektů:
Obec
Počet domů (dle SLDB 2011) - stav Rašovice 245
Počet objektů přírůstek 37
Počet objektů – návrh celkem 282
5.3 Koncepce uspořádání krajiny Stabilizované plochy ve volné krajině jsou plochy zemědělské, lesní a krajinné, při jejich stanovování se převážně vycházelo z údajů v katastru nemovitostí (zemědělské pozemky dle kultur, lesy a ostatní plochy – krajinná zeleň). Další plochy jsou plochy přírodní, které zahrnují plochy biocenter, maloplošných zvláště chráněných území přírody a prvky soustavy NATURA 2000 . V krajině jsou jednoznačně dominantní plochy zemědělské, místy prostřídány plochami krajinnými a přírodními na obtížně zemědělsky obdělávatelných pozemcích, podíl lesů je zanedbatelný. Katastr má zemědělský charakter. Na katastrálním území obce proběhly komplexní pozemkové úpravy dokončené v roce 2003 (Agroprojekt PSO s.r.o., Slavíčkova 1b, 638 00 Brno) a které do podrobnosti územního řízení řeší zemědělskou krajinu. Z tohoto důvodu jsou všechna společná zařízení vymezená komplexními pozemkovými úpravami touto dokuemntací respektovány. Obec Rašovice se nachází na severních úbočích Ždánického lesa, svažujících se do širokého údolí řeky Litavy. Reliéf je charakteristický podlouhlými severojižními hřbety, vystřídanými, v poměrně pravidelném rytmu, jednotlivými údolími. Terén se svažuje k severu, je poměrně členitý a různorodý. Nacházejí se zde jak údolní nivy, tak konkávní svahy s mírnou až velkou svažitostí i široce zaoblené rozvodné hřbety.
12
Středem správního území obce, přibližně severojižním směrem, prochází údolí místního (Rašovického) potoka, které ústí v severozápadním cípu katastru do širšího údolí Křižanovického potoka. Ve východní části katastru se nachází rovnoběžné údolí Marefského potoka. Údolí jsou od sebe oddělena výraznými podlouhlými hřbety, které postupně k jihu navazují na hlavní masiv Ždánického lesa. Údolí místního potoka ve spodní, severní části vytváří údolní nivu, postupně k jihu pozvolna stoupá a zužuje se. Poměrně pravidelné údolí je po všech stranách uzavřené svahy s velkou svažitostí. Nejpříkřejší partie jsou v jižní části, při vyústění rokle, ze které vytéká místní potok. V místech styku údolí místního a Křižanovického potoka je údolní niva ze severozápadu uzavřena prudkým Rašovickým zlomem, do které ze západu ústí údolí Buchlové. Údolí Křižanovického i Marefského potoka jsou poměrně úzká, s příkrými svahy. Mezilehlé hřbety mají v nejvyšších partiích zaoblené rozvodné hřebeny, ze kterých vystupují jednotlivé vrchy. Rašovice se nacházejí v údolí zmíněného místního potoka. Zastavěné území je situováno v údolí po celé jeho déle. Většina staveb je na dně údolí, v údolní nivě a na úpatí přilehlých svahů. Směrem k jihu potom zástavba pokračuje do příkrých svahů na konci údolí. Ves se nachází v nadmořské výšce 235 m n.m., nejvyšší bod na katastru je cca 342 m n.m. na hřebenu hřbetu na jeho jižní hranici, nejnižší bod (cca 215 m. n. m.) je v údolní nivě, v severní části katastru v místě kde Křižanovický potok vytéká z katastru obce. Stavba reliéfu výrazně ovlivnila současnou prostorovou formu sídla, a v jižní části vsi je výraznou prostorovou překážkou pro jeho další rozvoj. Pokud se zastavěné území bude rozšiřovat po stranách údolí směrem nahoru, je třeba zástavbu prostorově komponovat tak, aby byl co nejméně narušen obraz sídla. a) zemědělská půda Obec se nachází ve výrobní oblasti řepařské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady, vinice a trvalé trávní porosty. Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně dominantní. Jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách v rovinách a na rozvodnicových plochách. Poměrně velikou plochu zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na svažitějších pozemcích ohrožených vodní erozí (zejména nad Roklí) a v údolní nivě Křižanovického potoka. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny, z hlediska praktického znemožňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly. Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svažitých pozemcích, na mezích a v okolí vodních toků. Ovocné sady menší rozlohy jsou situovány jižně od zemědělského areálu a severně školy. Zahrady jsou situovány zejména v zastavěném území obce a v jeho bezprostřední blízkosti. Většina těchto pozemků je součástí obytné funkce. Pedologické charakteristiky a kvalita zemědělského půdního fondu jsou popsány v úvodních kapitolách – pedologie. Na zemědělské půdě z převážné části hospodaří místní soukromí zemědělci.
13
V nedávné době byly schváleny komplexní pozemkové úpravy, které podrobně upravují funkční využití zemědělské půdy dle kultur, řeší komunikační síť, erozní ohrožení i územní systém ekologické stability. Výsledky komplexních pozemkových úprav, zejména pak společná zařízení, jsou územním plánem respektována. Územním plánem jsou navrženy plochy Zt1 až Zt15 na kterých bude realizováno zatravnění s porosty. Nacházejí se na erozně nejohroženějších lokalitách orné půdy a budou významným protierozním opatřením. 5.3.1: Plochy zatravnění:
Č. pl.
Funkční využití
Výměra (ha)
Zt1 Zt2 Zt3 Zt4 Zt5 Zt6 Zt7 Zt8 Zt9 Zt10 Zt11 Zt12 Zt13 Zt14 Zt15
Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění Zatravnění celkem
0,95 0,31 0,77 1,48 8,12 2,14 4,07 0,15 0,39 5,04 2,72 5,17 2,77 0,70 0,74 35,52
Na území obce byla navržena další opatření: Zatravnění svažitých partií orné půdy (Zo/III); Zatravnění údolních niv a břehů potoků (Zo/II); Je nepřípustné zornění travních porostů; Navržena jsou veškerá další protierozní opatření (i nezakreslená) v obecné rovině. Územní plán je nutno chápat především jako podklad pro rozhodování při změnách v území. Vzhledem k obecnější rovině dokumentace, časovému horizontu její platnosti a vyvíjející se technologii a měnícím se majetkovým poměrům, jsou protierozní opatření, pokud nevyžadují konkrétní podobu navrženy v obecné rovině. Jedná se zejména o rozsáhlé lány orné půdy, na kterých mohou mít protierozní opatření nejrůznější podobu, a jejich přílišná determinace by mohla být omezující. Proto podmínky využití pro jednotlivé zemědělské plochy umožňují realizaci i nezakreslených protipovodňových a protierozních opatření jako jsou: Zatravnění a zalesnění nejohroženějších lokalit orné půdy; Ochranné příkopy; Zatravněné vsakovací pruhy; Podoba těchto protierozních opatření bude řešena v podrobnější dokumentaci (v řízení dle stavebního zákona nebo pozemkovými úpravami). b) Lesy
14
Vzhledem k charakteru krajiny a přírodním podmínkám je plošný podíl lesů na správním území obce téměř zanedbatelný. Jediný větší lesní pozemek je v rokli nad vsí. Jeho význam pro obec je nezastupitelný, chrání zastavěné území před půdní erozí a smyvem zemědělské půdy. Nutno však podotknout, že až po jižní hranice katastru přiléhají velké komplexy lesů na hřebenech Dambořické vrchoviny. Obec se nachází v 2. (bukovo – dubovém) vegetačním stupni. 5.3.2: Lesnatost:
Druh pozemku Výměra (ha) Podíl z celého katastrálního území % Lesní pozemky 9,77 1,76 Celkem k.ú. 553 100 Lesnatost je procentní podíl lesní půdy a je důležitým ukazatelem současného využití krajiny. Lesy na k.ú. zabírají 1,76 % celkové výměry správního území obce. Jedná se tedy, o nepatrně zalesněné území. Vegetační kryt území je výslednicí dlouhodobého působení vegetačního prostředí i historického vývoje. Na místě původních přirozených biocenóz se zachovaly převážně jejich změněná a vývojová stádia. V řešeném území roste na lesních pozemcích převážně směsice náletových dřevin. Z výše uvedeného důvodu jsou všechny lesní pozemky dokumentací respektovány. Územním plánem bylo navíc navrženo zalesnění v lokalitách Ls1, Ls2, Ls3 a Ls4. Lokality jsou umístěny jižně od vsi, na stráních údolí ústícím do rokle nad současně zastavěným územím. V současné době jsou zde svažité parcely intenzivně obhospodařované orné půdy silně ohrožené erozí. Zalesněním těchto ploch se zamezí vodní erozi, zvýší se retenční schopnost krajiny a omezí se tak zanášení suchého poldru v Rokli. 5.3.3: Plochy zalesnění:
Č. pl.
Funkční využití
Výměra (ha)
Ls1 Ls2 Ls3 Ls4
Zalesnění Zalesnění Zalesnění Zalesnění Zalesnění celkem
0,26 7,90 1,34 7,55 17,05
Ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa je dokumentací vymezeno zastavěné území i zastavitelné plochy. Vzhledem k umístění stávající zástavby často v bezprostřední blízkosti lesa a požadavku návaznosti zastavitelného území na zastavěné území nebylo možné se tomuto padesátimetrovému pásmu vyhnout. O přípustnosti výstavby v těchto lokalitách rozhodne příslušný dotčený orgán v konkrétních případech. c) Vodní toky a nádrže
15
Správní území obce náleží k povodí řeky Litavy (4-15-03-028) a úmoří Černého Moře. V zhledem k geomorfologické skladbě terénu a vymezení katastru je z hydrologického hlediska území obce přehledným prostorem.2 Hydrografická situace je předurčena zejména již popsanou reliéfní stavbou. Územím protékají z jihu na sever tři přibližně rovnoběžné drobné vodní toky: Křižanovický, Marefský a bezejmenný (místní potok). Toky protékají izolovanými údolími, hranice jejich poměrně pravidelných a jasně vymezitelných povodí tvoří hřebeny mezilehlých terénních hřbetů. Středem správního i zastavěného území obce protéká bezejmenný (Rašovický) potok (4-1503-59) Potok pramení na správním území obce, v rokli jižně od vsi ve výšce cca 290 m n.m. Protéká středem zastavěného území, kde je ve větší části zatrubněn. Pod vsí se vlévá do Křižanovického potoka (v nadm. výšce cca 224 m n.m.). Povodí místního potoka (zastavěné území) je výrazně ohroženo přívalovými dešti. Z důvodů konfigurace terénu a nevhodného hospodaření na zemědělských pozemcích zvětšený průtok v místním potoce ohrožuje zástavbu v jeho blízkosti. Tento problém je vyřešen suchým poldrem nad vsí, který se však zanáší bahnem z okolních zemědělských pozemků. Kromě uvedeného potoka je v horní části zastavěného území (jižně od kaple), několik vydatných pramenů s kojeneckou vodou (vodní zdroj Hrček) Nejvýznamnějším vodním tokem v obci je Křižanovický potok (4-15-03-57), který protéká západní části správního území. Křižanovický potok pramení v zalesněném údolí Ždánického lesa, na heršpickém katastru, vsi výšce cca 282 m n.m. Protéká izolovaným údolím v západní části katastru a odtéká severním směrem na území obce Křižanovice, kde se vlévá do Litavy. (v nadm. výšce cca 205 m n.m.). Pouze okrajově se správního území obce dotýká potok Buchlová (4-15-03-58). Buchlová pramení v zalesněném údolí Ždánického lesa, na heršpickém katastru, vsi výšce cca 336 m n.m. a v západní části rašovického katastru se vlévá do Křižanovického potoka (v nadm. výšce cca 232 m n.m.). Východní části správního území obce protéká Marefský potok (4-15-03-56). Potok pramení na správním území obce, východně od vsi v zemědělsky obdělávaném údolí, ve výšce cca 245 m n.m. Protéká izolovaným údolím a vytéká na po hranicích křižanovického a marefského katastru. U Křižanovic se ve výšce 211 m n.m. vlévá do Litavy. V zákrutě Křižanovického potoka v oblasti Chobot (v severozápadním cípu katastru) se nachází mokřad (Přírodní rezervace Rašovický zlom – Chobot) Vodní toky byly výrazně upraveny, v některých úsecích chybí doprovodná zeleň, část v intravilánu byla zatrubněna. Nízká retenční schopnost krajiny spolu s částečným odlesněním a odvodněním krajiny a regulaci některých toků mají za následek zrychlený odtok vody a nevyrovnaný režim průtoku v tocích. Na území obce se nachází vodní nádrž, rybník realizovaný v nedávné době, dotovaný z Křižanovického potoka. Je po všech stránkách vyhovující. Nad zastavěným územím obce, v části Rokle se nachází suchý poldr, který je významných opatřením chránícím zástavbu před extravilánovými vodami. Z těchto důvodů je dokumentací respektován.
2
V. Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže, Praha 1984
16
Z výše uvedených důvodů byla dokumentací navržena následující opatření: Revitalizace vodních toků, které je možné provádět i v plochách k vodním tokům přiléhajícím. Především v plochách zemědělské produkce jsou možné úpravy vedení koryt, meandry, tůně a doprovodná zeleň; Dokumentací jsou navrženy vodní nádrže W1 a W2 – na Křižanovickém potoce v severozápadní části katastru které budou sloužit stabilizaci hydrologických poměrů a budou významným ekostabilizujícím opatřením. Dokumentací je navržena soustava odvodňovacích (protierozních) příkopů, které jsou převzaty u komplexních pozemkových úprav. Dokumentací je navržen suchý poldr W3, chránící před extravilánovými vodami jihozápadní část zástavby. 5.3.4: Vodní plochy:
Č. pl.
Funkční využití
W1 W2 W3
Vodní nádrž Vodní nádrž Suchý poldr Vodní a vodohospodářské plochy celkem
Výměra (ha) 0,63 0,83 0,15 1,61
Vodní toky jsou chráněny následujícími manipulačními pásmy: Drobné vodní toky (všechny na území obce) – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásma vodních toků jsou touto dokumentací respektována. d) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Na území katastru obce nebyly vymezeny žádné prvky nadmístního ÚSES. Lokální biocentra a lokální biokoridory byly řešeny jako společná zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav. Jako takové jsou v souladu se zákonem O komplexních pozemkových úpravách závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci a jsou postaveny na úroveň územního rozhodnutí. Z toho důvodu jsou beze zbytku touto dokumentací respektovány. Autorem koncepce ÚSES je autorizovaný projektant Ing. David Mikolášek.
5.4 Dopravní řešení 5.4.1 Doprava drážní Na území obce se nenacházejí žádná stávající ani navržená zařízení sloužící drážními provozu, ani nebyla požadována.
5.4.2 Doprava na pozemních komunikacích a) Státní silnice Na území obce se nenacházejí žádné státní silnice, ani se s jejich výstavbou neuvažuje. b) Krajské silnice
17
Obcí procházejí krajské silnice III/41 916 Rašovice – spojovací a III/4199 Křižanovice – Otnice. Širší vztahy v dopravě na pozemních komunikacích jsou popsány v úvodních kapitolách. Silnice III/4199 protíná severozápadní cíp katastru a pouze okrajově se dotýká zastavěného území. Její význam spočívá v tom, že umožňuje jediné kvalitní spojení s okolními sídly a spádovými středisky. Tato silnice navazuje na silnicí I/50 (trasa Brno –Trenčín) v sousedních Křižanovicích. Silnice III/41 916 je odbočkou ze silnice III/4199. Začíná na křižovatce v severozápadním cípu zastavěného území, prochází dolní části a centrem obce a je ukončena v zatáčce jižně od návsi. Význam této komunikace spočívá v tom, že je hlavní obslužnou osou sídla, která umožňuje napojení funkčního těžiště obce na ostatní silniční síť. Dopravně technický stav silnic je vesměs vyhovující. Silnice mají po celé délce zpevněný, živičný povrch, mají vyhovující kategorijní šířku, směrové i výškové vedení. Výjimkou je pouze úsek silnice III/4199 směrem od vsi na Heršpice, kde je nedostatečná šířka vozovky. Stavební stav silnic na správním území je velmi dobrý. Průjezdní úseky silnic jsou vymezeny hranicemi současně zastavěného území, které jsou zakresleny v grafických přílohách. Silnice, vzhledem k dobrému dopravně technickému a stavebnímu stavu lákají v průjezdním úseku řidiče ke zvýšené rychlosti. Je proto třeba uvažovat o jejich částečném zklidnění. Silnice mají lokální význam. Jejich zatížení je minimální a nevytváří žádné ekologické ani bezpečnostní problémy. Silnice III/4199 je Generelem krajských silnic zařazena do tahů místního významu. Je ve své trase stabilizovaná a žádné zásahy do dopravně technického stavu se nepožadují, proto je ve své trase respektována. Silnice bude mimo průjezdní úsek upravována v kategorii S6,5. Silnice III/41 916 je zařazena do úseků, jejíž zařazení do sítě krajských silnic není nezbytné. Proto dokumentace umožňuje její přeřazení do sítě místních komunikací. V průjezdním úseku silnic je navržena funkční skupina C. Typ komunikace řeší podrobnosti větší, než územní plán umožňuje a jeho stanovení by bylo příliš determinující. Proto konkrétní typ komunikace nebyl stanoven a bude předmětem podrobnější dokumentace. Dobrý dopravně – technický i stavební stav průjezdních úseků silnic umožňuje zvýšenou rychlost v těchto úsecích, která ohrožuje bezpečnost. Protože omezení rychlosti dopravním značením nemusí být všemi řidiči respektováno, jsou navrženy zpomalovací prvky při vjezdu do vsi. Vzhledem k minimálnímu dopravnímu zatížení, nebude ohrožena plynulost provozu a zvýší se tak výrazně bezpečnost na pozemních komunikacích. Podoba a poloha zpomalovacích prvků bude předmětem podrobnější dokumentace. Možná jsou dílčí zlepšení, zejména v souvislosti s úpravami celého uličního prostoru. Silnice budou upravovány v dnešních trasách s odstraňováním bodových dopravních závad. Krajské silnice jsou v majetku Jihomoravského kraje a ve správě SÚS JmK, pracoviště Vyškov. Silnice III. tř. mají mimo zastavěné území ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy vozovky.
18
c) Místní komunikace: Místní komunikace jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce. Obecně lze říci, že jsou jimi komunikace ve vlastnictví obce, které mají nezastupitelný význam pro místní dopravu v zastavěném území sídla (jedná se zejména o přímou dopravní obsluhu objektů). Ostatní komunikace ve vlastnictví obce mimo zastavěné území sloužící především zemědělským a lesnickým účelům jsou komunikace účelové. Obec nemá zpracovaný pasport místních komunikací. Místní komunikace umožňují dopravní obsluhu území, jsou veřejné a ve správě lokální samosprávy. Stávající struktura místních komunikací vesměs navazuje na krajskou silnici. Místní komunikace I. a II. třídy v řešeném území nejsou, komunikace vyhovující šířky lze zařadit do komunikací III. třídy, ostatní do třídy IV. Místními komunikacemi jsou: Místní komunikace „Řadová zástavba“, je v trase bývalé záhumenní cesty rovnoběžně se státní silnicí v dolní části vsi. Umožňuje obsluhu řadové zástavby. Šířka vozovky je v převážné části 6 m. K zúžení na 3 až 4,5 m dochází u podružného výjezdu na silnici. Místní komunikace Záhumenní, vedoucí ze středu vsi k zemědělskému areálu. Šířka vozovky je v převážné části 7 m. K zúžení na 5 m dochází v dolní části u stavení nad obecním úřadem. Místní komunikace vedoucí ke kapli sv. Cyrila a Metoděje. Komunikace umožňuje přístup ke kapli a hřbitovu, obsluhuje pouze několik rodinných domků a intenzita provozu je zde minimální. Šířka vozovky je 5 m. Ve středu obce, zejména kolem školy je několik větví místních komunikací, které umožňují obsluhu objektů občanské vybavenosti (Obecní úřad, škola, pohostinství, pož. zbrojnice). Šířka vozovky před obecním úřadem je 7 m, v ostatních úsecích 5 m. Místní komunikace „Starosťák“ vychází ze středu obce směrem k jihozápadu. Slouží zejména obsluze rodinných domků a k výjezdu na účelové komunikace mimo zastavěné území. Místní komunikace „Hrádek“, vychází ze středu vsi směrem k jihovýchodu a podobně jako Starosťák slouží zejména obsluze rodinných domků a k výjezdu na účelové komunikace mimo zastavěné území. Komunikace vytváří prostorově uzavřenou smyčku. Protože je komunikace vedena v členitém terénu má v jedné části příliš příkrý podélný sklon a je členěna do několika podružných větví umožňujících obsluhu jednotlivých objektů. Šířka vozovky je převážně 5 m, dochází zde však na několika místech k výrazným zúžením až na 3,5 m. Místní komunikace „Rokle“ v jižní části vsi propojuje „Starosťák“ a „Hrádek“ a má jednu slepou odbočku. Slouží zejména k obsluze přilehlých rodinných domků a přístupu při údržbě suchého polderu. Šířka vozovky je převážně 5 m, v části mezi polderem a Starosťákem je zúžena na 4m. Místní komunikace v celém svém rozsahu včetně označení jsou zakresleny v grafické části. Dopravně technický stav větší části místních komunikací je vyhovující, i když některé komunikace nemají dostatečnou šířku vozovky. Na místních komunikacích bylo zjištěno několik kolizních bodů, které se týkají zejména zúženého profilu. Přes uvedené nedostatky místní komunikace fakticky vyhovují a bez větších obtíží splňují své poslání. Vzhledem
19
k výše uvedeným skutečnostem by asanace dopravních závad způsobila výrazné zásahy do stavební struktury a terénu, vyžadující neúměrné náklady. Proto se zásahy do dopravně technického řešení místních komunikací nebylo navrženo, ani požadováno jejich majitelem a proto se jeví jako neúčelné. Dopravní zátěž místních komunikací je minimální a nevytváří žádné dopravní ani hygienické závady. Aby tento stav zůstal zachován, je třeba nadále nedopustit zvětšení dopravní zátěže při obsluze výrobních složek a minimalizovat průjezdy zemědělské účelové dopravy v zastavěném území. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy místními komunikacemi: Všechny stávající místní komunikace jsou respektovány ve stávajících trasách. Jsou navrženy místní komunikace obsluhující návrhové lokality v zastavěném území nebo zastavitelných plochách. Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují případná rozšíření mimo pozemky komunikací a realizaci i nezakreslených místních komunikací. Funkční skupiny místních komunikací nebyly touto dokumentací stanoveny, neboť se jeví jako příliš determinující. Výstavba místních komunikací ve funkční skupině A a B se jeví jako nepravděpodobná. Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy.
d) Účelové komunikace Účelové komunikace jsou pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelové komunikace jsou ve správě právnických a fyzických osob. Veřejně přístupné jsou všechny účelové komunikace (bez ohledu na vlastnické poměry), s výjimkou těch, které jsou v uzavřených objektech nebo prostorech. Pro potřeby tohoto dokumentu byly jako účelové komunikace určeny nejvýznamnější komunikace na správním území obce mimo silnice, místní komunikace a neveřejné komunikace. Jedná se zejména o síť polních a lesních cest. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravní obsluhy účelovými komunikacemi: Jako stávající účelové komunikace byly vytipovány ty nejdůležitější, zpřístupňující zemědělské nebo lesní pozemky. Tyto musí zůstat ve své trase zachovány. Dokumentace přebírá všechny polní cesty a další účelové komunikace vymezené schválenými komplexními pozemkovými úpravami. Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených účelových komunikací. Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy. e) Statická doprava Vzhledem k malé rozloze sídla jsou potřeby parkovacích a odstavných stání velice malé.
20
V obci jsou dvě vyhovující plochy sloužící bez označení jako parkoviště, nachází se před hospodou (cca 15 míst) a sokolovnou (cca 5 míst.). Kapacita těchto ploch je závislá na způsobu parkování. Ostatní vozidla, dle potřeby, parkují v profilech silnice a místních komunikací, obzvlášť pak mezi obecním úřadem a školou. Odstavování pro bydlení je řešeno na pozemcích obytných budov. Nevyhovující je řešení parkování pro potřeby hřiště a související ubytování a stravování. Funkční složky, které vyžadují parkování, jsou jmenovitě: Kostel včetně hřbitova Škola a obecní úřad Hřiště, včetně stravování a ubytování. Hospoda a obchod Sokolovna Výroba Bydlení Parkovací potřeby výrobu a bydlení lze uspokojit na vlastních pozemcích. Pro ostatní složky bude provedeno posouzení a navrženo řešení na veřejných prostranstvích. Z uvedených důvodů byla navržena následující koncepce dopravy v klidu: Všechna stávající parkovací stání pro osobní automobily jsou respektována v rámci jednotlivých ploch s rozdílným využitím (jsou přípustná nebo podmíněně přípustná). Realizace větších monofunkčních parkovišť (jako dopravních ploch) se nejeví jako potřebná, nebyla požadována, a proto nebyla navržena. Parkovací potřeby je možné uspokojit v rámci jiných funkčních ploch (v dopravních podél komunikací, veřejných prostranstvích a jiných funkčních ploch pro jejich obsluhu). Pro sportovní areál v severní části vsi včetně navrženého koupaliště je navrženo parkoviště P1 Pro ostatní složky občanské vybavenosti, které jsou vesměs situovány v centru je navrženo parkoviště, které bude součásti regenerovaného veřejného prostranství Pv1. Pro rekreační a výrobní plochy v severní části parkoviště na ploše Pz2. Podmínky pro jednotlivé plochy s rozdílným využitím umožňují realizaci i nezakreslených parkovacích stání Další zásahy a výše neuvedené koncepční změny se jeví jako neúčelné, nebyly nikým vzneseny, a proto nejsou navrženy. f) Autobusová doprava Obec je obsloužena linkou veřejné autobusové dopravy IDS JmK 640 Bučovice – Rašovice. Autobusová doprava je realizována po krajských silnicích s dvěma zastávkami v obci. Autobusy přijíždějí od Křižanovic po silnici III/4199, pokračují po silnici III/41 916 až do centra obce, kde je konečná zastávka a kde se autobusy otáčejí. Stávající řešení je z hlediska trasování jedině možné a vyhovuje, frekvenci spojů nemůže Územní plán ovlivnit. Umístění zastávek je z hlediska přepravních potřeb a docházkové vzdálenosti vyhovující. Na správním území obce se nacházejí dvě zastávky: Rašovice, škola ve středu obce a Rašovice, u křížku, přibližně ve středu „Dolního konce“. Zastávka ve středu vsi je umístěna na předimenzované vyasfaltované ploše, na které se autobusy rovněž otáčejí. Nástupiště, ani zastávkový pruh nejsou vymezeny. U zastávky je menší zděná čekárna.
21
Zastávka Rašovice, u křížku je vyznačena pouze směrem do Křižanovic, autobusy zastavují na fyzicky neodděleném zastávkovém pruhu nedostatečné velikosti. U zastávky se nachází zděný přístřešek. V opačném směru zastávka není nijak vyznačená. Parametry zastávek dle ČSN 73 64 25 nejsou vyhovující (absence zastávkového pruhu, nástupiště). Územní plán obce navrhuje zásadní rekonstrukce obou autobusových zastávek: Zastávka Rašovice, škola – bude umístěna na rekonstruovaném veřejném prostranství. Návrh se bude řídit platnou legislativou a normami. Zastávka Rašovice, u křížku – bude umístěna přibližně v stejných místech jako stávající zastávka. V obou směrech bude mimo vozovku krajské silnice, na vlastním zastávkovém pruhu. Návrh se bude řídit platnou legislativou a normami, prostorové rezervy jsou dostatečné.
5.4.3 Doprava lodní a letecká Na území obce se nenacházejí žádní zařízení sloužící letecké nebo lodní dopravě. Jejich realizace se nejeví jako reálná, potřebná a nebylo nikým požadována. Z tohoto důvodu nejsou ani navržena.
5.5 Technická infrastruktura 5.5.1 Vodní zdroje a ochranná pásma Na území obce se nachází vodní zdroj Hrček, je umístěn v jižní části zastavěného území obce, který prozatím není napojen na síť veřejného zásobení vodou. Obec má pro využití tohoto zdroje zpracovanou studii3. Kvalita vody a vydatnost pramene je dle citované studie je vyhovující. Pro zprovoznění tohoto vodního zdroje je třeba provést hydrogeologický průzkum a vymezit ochranná pásma a po splnění všech legislativních podmínek je možné jej napojit jako další zdroj veřejného vodovodu. V blízkosti tohoto vodního zdroje má být vybudován vodojem. Výhledově je možné uvažovat i s vybudování místního vodojemu nad Hrádkem.
5.5.2 Zásobení vodou V obci je veřejný vodovod postavený po roce 1999. Zdrojem jsou jímací území Rašovice, v údolí Křižanovického potoka, na katastru Heršpic. Odtud je voda vedena přivaděčem (Rašovická větev) souběžně s potokem, protíná katastr Rašovic a pokračuje do Křižanovic a dále do Slavkova. U mostu v blízkosti hřiště je přes propojovací šachtu napojen vodojem Rašovice. Vodojem (2 x 100 m3) je umístěn na návrší v severní části katastru (max. hladina 247,5, min hladina 244, 10). Jedna komora slouží pro zásobení Rašovic, druhá Křižanovic. Celé zastavěné území obce je zásobeno vodou. Obec je rozdělena na dvě tlaková pásma. První tlakové pásmo zásobuje spodní část vsi, druhé tlakové pásmo je napojeno přes ATS II, která je umístěna ve 3
Studie investičního záměru na využití prameniště Hrček v obci Rašovice, zodp. proj. ing. Hála, vypracoval Knapp, SPH Projekt, Čechyňská 16, Brno, březen 2001
22
středu vsi pod pramenem Hrček. Druhé tlakové pásmo zásobuje Záhumenní, Hrádek, Rokli a Starostův kopec. Vodovodní řady mají následující ochranná pásma: Do DN 500 mm včetně – 1,5 m Nad DN 500 mm – 2,5 m Posouzení vodojemu na stávající počet obyvatel (2012): Počet obyvatel odber Qp Qm Qh (Qm*1,8)
635 0,15 m3/ob*d 95,25 m3/d 142,875 m3/d 1,643063 l/s 2,957513 l/s
Akumulace (Qm*0,8)
114,3 m3
Jak je patrno z výše uvedené bilance, stávající kapacita je nedostatečná i pro současný počet obyvatel. Z tohoto důvodu je třeba uvažovat o rozšíření kapacity akumulace v rámci stávající plochy vodojemu, popřípadě napojení na vodní zdroj Hrček, včetně vybudování nového vodojemu. Toto řešení je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje.
5.5.3 Odkanalizování V obci byla v roce 2012 uvedena do provozu nová kanalizační síť svedená do nově vybudované čistírny odpadních vod. Zařízení jsou po všech stránkách vyhovující a počítá se pouze s rozšířením stok do zastavitelných ploch. Toto řešení zlepší situaci v nakládání s odpadními vodami a je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Kanalizační stoky mají následující ochranná pásma: ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí
5.5.4 Elektrická energie Jižní část správního území obce protíná vedení VVN 400 kV Sokolnice - Prosenice. Obec z tohoto vedení není zásobována. Na správním území obce se nacházejí vzdušná vedení VN 22kV, kterými je zásobena obec. Hlavní trasa VN 22 přichází směrem od Heršpic. Východně od vsi se dělí na dvě větve, které z jižní a severní strany obcházejí zastavěné území. K jednotlivým trafostanicím jsou vedeny přípojky.
23
V obci je dohromady 6 trafostanic. Současný stav je kapacitně vyhovující. Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu rozvodů tvoří kabelové podzemní vedení. Stupeň elektrifikace, technický stav a kapacita jednotlivých zařízení jsou v současné době vyhovující. Trafostanice jsou dimenzovány na elektrické vytápění všech domácností ve vsi. Zařízení a rozvody jsou ve správě organizace E. ON, a.s. V severní části zástavby je navrženo několik rozvojových ploch – bydlení, rekreace a výroby. Pro účely zásobení těchto ploch bylo navrženo několik trafostanic. Zejména distribuční trafostanice pro plochy bydlení B4 a rekreace R1. Plochy výroby V1 a V2 mohou být v případě potřeby zásobeny vlastními trafostanicemi. Vedení jsou chráněna následujícími ochrannými pásmy: Ochranné pásmo VVN 400 kV – 25 m od krajního vodiče; Ochranné pásmo VN 22 kV – 10(7) m od krajního vodiče; Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení elektřiny do 110 kV – 1 m od krajního kabelu (zejména v návrhových plochách); Rozsah ochranného pásma je závislý na typu stožáru a době výstavby vedení a může se měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě; Na území obce se nachází celkem 6 trafostanice VN/NN, všechny distribuční Poskytovatel neposkytnul kapacitu jednotlivých trafostanic, a proto nemohla byt spočtena bilance. Kapacita trafostanic je pro současný odběr dostatečná. Elektrické stanice mají následující ochranná pásma: Stožárové elektrické stanice – 7 m; Zděné elektrické stanice – 2 m. Stávající trafostanice i vedení VN jsou dokumentací respektována. Z důvodu plánované výstavby a posílení příkonu dokumentace umožňuje v případě potřeby realizaci 1 distribuční trafostanice VN/NN na severu obce (lokality B4 a R1). Kapacita jednotlivých trafostanic a distribuční síť bude předmětem podrobnější dokumentace. Trafostanice lze posílit minimálně na výkon 400 kVA, při čemž na jednu distribuční trafostanici 400 kVA lze při stupni elektrifikace B1 připojit až 115 bytových jednotek. Obec BJ - návrh Počet DTR celkem - návrh BJ – návrh max (při TR 400 kVA) Rašovice 282 7 805 (B1)
Navržený výkon distribučních trafostanic pro současný i výhledový odběr vyhovuje.
5.5.5 Zásobení plynem Na správním území obce se nenachází žádné vedení VTL.
24
Obec je plynofikovaná v celém rozsahu zastavěného území. V řešeném území se nachází rozvody STL, regulační stanice je mimo správní území obce (k.ú. Hodějice). V jižní části katastru probíhala těžba zemního plynu, vrty byly napojeny na samostatný plynovod MND DN 150 PN 40 vedoucí do Mouřínova a ze kterého je zásobena hájenka Vrčava. Mohou zde být i další, nezakreslená plynárenská zařízení. Na území katastru jsou následující ochranná a bezpečnostní pásma: Ochranné pásmo plynovodu – mimo zastavěné území - 4 m Ochranné pásmo plynovodu v zastavěném území - 1 m Stávající plynárenská zařízení, včetně ochranných pásem jsou dokumentací respektována. Územním plánem je navržena distribuční síť v rozvojových plochách, která může být upravena podrobnější dokumentací.
5.5.6 Telekomunikace V řešeném území se nacházejí sdělovací zemní kabely – telefonní síť, které pokrývají větší část zástavby. Stávající telekomunikační sítě a objekty jsou respektovány. Dokumentací je navržena kabelizace případných nadzemních sítí a podzemní sítě v návrhových plochách. Jejich umístění bude řešit podrobnější dokumentace. Telefonní kabely mají ochranné pásmo: 1,5 m na obě strany od půdorysu. Do severního cípu katastru zasahuje koridor RR směrů. Nachází se vysoko nad povolenou hladinou zástavby, proto lze konstatovat, že je dokumentací respektován.
5.5.7 Likvidace odpadů Domácnosti a ostatní osoby ukládají komunální odpad do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Na správním území obce existovala skládka TKO, která byla již rekultivována. Na její ploše je navržena lokalita sídelní zeleně Pz4.
5.5.8 Jiné produktovody Na území obce další produktovody nebyly zjištěny. Pokud existují, nebyly jejich poskytovateli předány.
5.6 Civilní ochrana Tato kapitola je zpracována pro území obce Rašovice na základě stanoviska HZS Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu z hlediska ochrany obyvatelstva nebo na základě požadavků obce vyplývajících z platné legislativy: - Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 19 odst. 1 písm. k), § 136 odst. 3 a § 177. - Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2, 10, 12, 21, 23, 24 a 25. - Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 14, 15 a 21.
25
-
-
-
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 64, 65, 66, 67, 68 a 69. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. m) a § 19 odst. 3. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), § 1, 2, 3, 6, 7, 10, 17, 20, 21, 27 a 32 a Příloha č. 1. Vyhláška MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 18 a 20. Vyhláška MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25, 26, 27 a 28 a Přílohy č. 1 a 2. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, Přílohy č. 1 a 6. Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu , § 3 a 4. Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, § 1.
Požadavkem civilní ochrany k územnímu plánu dle vyhlášky MV č.380/2002 Sb., § 20 je zapracování návrhů ploch pro potřeby: a) b) c) d) e) f)
ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, zón havarijního plánování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Není v něm ani vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst. 1 vodního zákona. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících územím obce. b) zóny havarijního plánování. Území obce není součástí zón havarijního plánování a podle vyjádření HZS Jihomoravského kraje není správní území obce potencionálně ohroženo haváriemi zdrojů nebezpečných látek. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události.
26
Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty jsou trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící a slouží především k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. V katastru obce se stálé úkryty nevyskytují. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: Objekt Obecního úřadu Sokolovna Škola Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. -
e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Obecní úřad a PaPFO vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
27
f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. Odbor ŽP ORP (Bučovice) nevede v seznamu žádný subjekt nakládající s nebezpečnými chemickými látkami. Jako vodoprávní úřad příslušný ke schválení plánu opatření pro případy havárie (dále jen „havarijního plánu“) podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001, o vodách neobdržel od žádného subjektu, sídlícího v zájmovém území, žádost o schválení havarijního plánu. Z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvažováno. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: -
-
-
výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci. V obci nejsou zúžené profily. Šířka důležitých místních komunikací a výšková regulace zaručuje jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby. Jejich šířka je minimálně (v1 + v2)/2 + 6m, kde v1 + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice. sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů.
Výše uvedené požadavky jsou dokumentaci respektovány. h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V zájmovém území nejsou skladovány nebezpečné chemické látky. i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobení vodou je řešeno ve zvláštní, neveřejné části Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Jihomoravského kraje (Aquatis, s r.o. Brno, 2004).
5.7 Další výše neuvedené limity využití území V tomto oddíle jsou uvedeny limity využití území vyplývající z platné legislativy a správních rozhodnutí, které nebyly již uvedeny v předchozích oddílech.
5.7.1 Ochrana přírody a krajiny Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) stanovené § 3 odst. b) zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů: Všechny vodní toky,
28
Všechny lesy, Rybníky, Údolní nivy. V řešeném území nejsou žádné registrované VKP Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Všechny VKP jsou dokumentací respektovány. V řešeném území se nadále nacházejí maloplošná zvláště chráněná území přírody (MZCHÚ). Jsou to: Přírodní rezervace Rašovický zlom – Chobot Přírodní rezervace Mušenice Přírodní památka Žlíbek Uvedená zvláště chráněná území přírody mají ochranné pásmo 50 m po jejich obvodu. Na území obce jsou evidovány následující prvky soustavy NATURA 2000 - Evropsky významné lokality (EVL): EVL CZ0620016 Rašovický zlom – Chobot; EVL C06622168 Mušenice. MZCHÚ i EVL jsou dokumentací respektovány. Jsou zahrnuty do ploch přírodních, na kterých je prioritní ochrana přírody a krajiny. Téměř celé správní území obce, včetně celého zastavěného území je zahrnuto do přírodního parku Ždánický les. Podmínky přírodního parku jsou respektovány. Na území obce se (mimo ÚSES) nevztahují žádné další limity z okruhu ochrany přírody a krajiny.
5.7.2 Památková péče Na území obce se nacházejí následující kulturní památky: 20718/7-3786 socha Sv. Floriána. Kulturní památka není chráněna ochranným pásmem. Uvedená nemovitá kulturní památka je dokumentací respektována. Je zakreslena do koordinačních výkresů, k jednotlivým činnostem se v rámci územního, stavebního popřípadě jiného řízení vyjádří příslušný orgán památkové péče. Celé správní (katastrální) území obce je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu (Archeologický ústav AV ČR Brno, popřípadě jiné) a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického
29
průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
5.7.3 Horninové prostředí Na katastru obce bylo stanoveno: Chráněné ložiskové území 22710000„Mouřínov“, které zasahuje do téměř celého zastavěného území obce. Podmínky chráněného ložiskového území jsou dokumentací respektovány Na území obce se nenacházejí žádné další limity vyplývající z Horního zákona. Do řešeného území zasahují sesuvná území: Rašovice – ev.č. 2239 – sesuv potencionální – plocha sesuvného území 100 x 240 m. Rok revize 1979 Rašovice – ev.č. 2240 – sesuv aktivní – plocha sesuvného území 400 x 420 m .Rok revize 1979 Sesuvy se nachází mimo zastavěné území, na východním svahu údolí Křižanovického potoka a nepředstavují žádné ohrožení pro současnou obec ani nejsou limitujícím faktorem pro její rozvoj.
5.7.4 Vodní zákon Na území obce se nenacházejí žádné další limity vyplývající z Vodního zákona, které by nebyly uvedeny výše v textu.
5.7.5 Objekty a limity důležité pro obranu státu a policií Celé území katastru obce se nachází v Ochranném pásmu leteckého zabezpečovacího zařízení (OP RLP) – zájmovém území Ministerstva obrany ČR, ve kterém platí následující podmínky: V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, průmyslových hal, venkovního vedení VVN a VN, retranslačních stanic a základnových stanic mobilních operátorů jen na základě stanoviska ČR – Ministerstva obrany, jehož jménem jedná VUSS Brno. Výstavba výše určených typů staveb může být v uvedených zájmových územích omezena nebo zakázána. Na celém území katastru dále platí následující podmínka: Vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb lze vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, VUSS Brno: výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II., a III. třídy; výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů; výstavba a rekonstrukce VVN a VN; výstavba větrných elektráren; výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice); výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem; výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny); výstavba vodních nádrží (rybníky, přehrady).
30
Výše jsou uvedeny obecné limity platné v jednotlivých zájmových územích. Realizace některých z uvedených staveb (např. větrných elektráren) je územním plánem stanovena jako nepřípustná. Na území obce nejsou žádné objekty důležité pro plnění úkolů Policie České republiky. S jejich zřízením se neuvažuje a nebylo požadováno.
6. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Na k.ú. Rašovice u Bučovic je vymezeno několik zastavěných území. Největším je území samotného sídla Rašovice. Další zastavěná území tvoří plochy dílen severozápadně od obce a plocha vodojemu severně od sídla. Vlastní zastavěné území sídla je dnes v podstatě souvisle zastavěno především rodinnými domy. V rámci zastavěného území je možné zastavět pouze několik proluk. V ÚP byly vymezeny plochy pro bydlení s kapacitou přibližně 37 stavebních míst pro rodinné domy. Do zastavitelných ploch pro bydlení byly zahrnuty jediné vhodné lokality situované po obvodu zastavěného území, které lze logicky napojit na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a které svým zastavěním nenaruší obraz obce. Zájmem obce je v budoucnu plochy postupně zainvestovat a vytvořit tak předpoklady pro zvýšení počtu obyvatel obce. Zastavitelné plochy pro bydlení jsou tedy vymezeny se značnou rezervou, která uspokojí potřeby obce minimálně v příštích dvaceti letech. Drtivá většina ploch se přebírá z předchozích ÚPD a jejich změn. Dále jsou zde plochy pro rekreaci na severovýchodním obvodu zástavby, vhodné pro realizaci koupaliště, které se přebírají z předchozí ÚPD a jsou na obecních pozemcích. Dále jsou navrženy smíšené výrobní plochy pro výrobu navazující na stávající výrobu, rovněž se přebírají z předchozích ÚPD.
7. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Dokumentace respektuje současný charakter obce a její postavení v sídelní struktuře regionu zůstává nezměněno. Z hlediska vazeb veřejné infrastruktury obec realizuje následující širší územní vztahy: Dokumentací je respektováno průběžné vedení VVN 400 kV; Dokumentací jsou respektována elektrická vedení VN 22 kV procházející nad územím obce; Dokumentací je respektováno napojení obce na skupinový vodovod; Dokumentací je respektováno napojení středotlakého plynovodu; Dokumentace respektuje všechny stávající vazby v dopravní infrastruktuře; Dokumentací jsou respektovány stávající a navrženy cyklotrasy a místní turistické značení do sousedních obcí (Mouřínova, Křižanovic a Maref); Dokumentací je řešena návaznost ÚSES na území sousedních obcí.
31
8. Vyhodnocení splnění zadání V dokumentaci byly zohledněny všechny požadavky kladené zadáním a všechny připomínky dotčených orgánů k tomuto zadání.
9. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje Touto dokumentací jsou řešeny následující záležitosti nadmístního významu: Všechny stávající vazby dopravní a technické infrastruktury jsou respektovány (krajské silnice, cyklotrasy, napojení v oblasti elektroenergetiky, zásobení plynem a vodou, průběžná trasa VVN 400 kV) Jsou navrženy cyklotrasy a místní vycházkové trasy, které propojují řešenou obec s okolními sídly. Jsou vedeny po stávajících komunikacích (většinou polních cestách) popřípadě komunikacích vymezených komplexními pozemkovými úpravami a výrazně zlepší prostupnost a atraktivnost krajiny.
10. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno (viz stanovisko dotčeného orgánu k zadání).
11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 11.1 Zábor ZPF 11.1.1 Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k § 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů.
11.1.2 Údaje o uspořádání ZPF v území
32
Obec se nachází ve výrobní oblasti řepařské. Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady, sady, vinice a trvalé trávní porosty. Orné půdy - jsou v oblasti zemědělské půdy jednoznačně dominantní. Jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách v rovinách a na rozvodnicových plochách. Poměrně velikou plochu zabírají lokality pro ornou půdu nevhodné, zejména na svažitějších pozemcích ohrožených vodní erozí (zejména nad Roklí) a v údolní nivě Křižanovického potoka. Tyto hony o velikosti i několika desítek hektarů vytvářejí ekologické problémy – prašnost, ohrožení větrem a přívalovými dešti. Z hlediska estetického jsou příčinou fádního vzhledu krajiny, z hlediska praktického znemožňují průchod krajinou a komunikaci s okolními sídly. Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny velice malými plochami. Jsou situovány na svažitých pozemcích, na mezích a v okolí vodních toků. Ovocné sady menší rozlohy jsou situovány jižně od zemědělského areálu a severně školy. Zahrady jsou situovány zejména v zastavěném území obce a v jeho bezprostřední blízkosti. Většina těchto pozemků je součástí obytné funkce. Pedologické charakteristiky a kvalita zemědělského půdního fondu jsou popsány v úvodních kapitolách – pedologie. Na zemědělské půdě z převážné části hospodaří místní soukromí zemědělci. V nedávné době byly schváleny komplexní pozemkové úpravy, které podstatnou část problémů v oblasti zemědělské půdy vyřeší.
11.1.3 Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Bonitované půdně ekologické jednotky v lokalitách záboru jsou znázorněny v grafické příloze v mapě č. 7, měř. 1 : 5 000. V současně zastavěném území a jeho bezprostřední blízkosti se vyskytují tyto BPEJ s příslušnými stupni přednosti v ochraně. Tab.11.1.: Přehled BPEJ
BPEJ 3.10.00 2.58.00 3.08.10 3.10.10 2.19.11 3.08.10 3.08.50 3.40.77
Stupeň přednosti v ochraně I II II II III III IV V
33
3.40.99 V 3.41.77 V Současně zastavěné území obce a jeho bezprostřední okolí je z hlediska BPEJ a stupně přednosti v ochraně zemědělské půdy prostorem poměrně kontrastním. Půdy s nejvyšším stupněm ochrany jsou zastoupeny poměrně malou výměrou a nacházejí se vesměs v údolí Křižanovického potoka a na rozvodných hřbetech. Ostatní plochy, větší část současně zastavěného území a přilehlé stráně na západní, jižní i východní straně zabírají dominantní půdy s nižším stupněm ochrany. Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se vyskytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké. 10 Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké s větší spodinou, s příznivým vodním režimem. 41 Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez ní, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžkého rázu, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. Z hlediska plošného zastoupení jsou na katastru dominantní černozemě a hnědozemě Nacházejí se hlavně ve vyšších polohách, tj. na svazích a temenech hřbetů. Méně jsou zastoupeny nivní půdy (zaujímají údolí Křižanovického potoka) a svažité půdy (v terénních zářezech)
11.1.4 Údaje o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Území s investicemi do půdy jsou v řešeném území zastoupeny poměrně malou rozlohou. Jedná se zejména o lokality v údolí Křižanovického potoka – v Chobotu a dále proti proudu potoka pod Mušenicemi. Další izolované plochy jsou situovány v údolí a na přilehlých stráních severně od areálu býv. ZD a v údolí Marefského potoka severovýchodně od vsi. Území s investicemi do půdy se současně zastavěného území dotýkají pouze okrajově a nejsou výrazným limitem pro plošný rozvoj sídla. Územním plánem není navržen zábor těchto ploch.
11.1.5 Vyhodnocení záborů ZPF Číslování ploch záborů je identické s číslováním rozvojových ploch. Některé plochy jsou vynechány, neboť se nejedná o zábor ZPF (ostatní nebo transformační plocha). a) Zábory ZPF
34
Lokalita B1 – bydlení - je situována při záhumení cestě u severovýchodního okraje současně zastavěného území obce (za usedlostmi na východní straně Dolního konce a severozápadně od řadové zástavby). Současné využití území jsou zahrady a drobné neintenzivně využívané parcely orné půdy (záhumenky). Zástavba v tomto území je již delší dobu součástí rozvojové strategie obce. Pro obsluhu této lokality je třeba vybudovat místní komunikaci v trase obecní cesty a kompletní technickou infrastrukturu. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita B2 – bydlení – navazuje na lokalitu B1 směrem k severozápadu a má obdobné rozvojové podmínky. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely orné půdy (záhumenky). Bude obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Rozvojová plocha přímo naváže na zastavěné území a umožní tak přirozený plošný rozvoj sídla. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce, od té doby byla z větší části zastavěna. Lokalita B3 – bydlení – se nachází v Dolním konci, mimo současně zastavěné území obce. Lokalita je bezprostředním pokračováním severovýchodní fronty Dolního konce. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely orné půdy (záhumenky). Lokalita bude obsloužena ze stávajícího průjezdního úseku krajské silnice a stávajícími sítěmi technické infrastruktury a logicky naváže na současně zastavěné území obce. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita B4 – bydlení – se nachází severně od současně zastavěného území obce, na mírném svahu nad údolím Křižanovického potoka. Plocha bude obsloužena navrženými místními komunikacemi a technickými sítěmi. Lokalita přímo naváže na současně zastavěné území obce. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely záhumenky a zahrady. Plocha byla již obsažena ve změně č. 1 předchozího územního plánu obce. Lokalita B5 – bydlení – je umístěna mezi řadovou zástavbou a Záhumenním v zastavěném území obce. Současné využití je neintenzivně využívaná orná půda. Pro obsluhu lokality je třeba vybudovat místní komunikaci v trase obecní cesty a všechny sítě technické infrastruktury. Lokalita přirozeně zaplní volný prostor mezi současně zastavěným územím a umožní kompaktní plošný rozvoj sídla. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce a v jeho změně č. 1. Lokalita B6 – bydlení – nachází se v zastavěném území obce a je umístěna při již jednostranně obestavěné místní komunikaci vedoucí ze středu obce k zemědělskému areálu. Lokalita přirozeně zaplní volný prostor v současně zastavěném území a umožní kompaktní plošný rozvoj sídla. Lokalita B7 – bydlení – se nachází jižně od zastavěného území obce, na mírném svahu nad místní části Hrádek. Plocha bude z větší části obsloužena stávající dopravní a technickou infrastrukturou. Lokalita přímo naváže na současně zastavěné území obce. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely - záhumenky a zahrady. Lokalita B8 – bydlení – se nachází v bezprostřední blízkosti lokality B5, zaujme protější, severní stranu navržené místní komunikace. Je situována v zastavěném území obce a je zde neintenzivně obhospodařovaná parcela orné půdy (záhumenky). Bude obsloužena dopravní a technickou infrastrukturou budovanou společně pro lokalitu B5. Rozvojová plocha přirozeně zaplní současně zastavěné území obce. Lokalita B9 – bydlení – se nachází na severovýchodním obvodu zástavby, za řadovými rodinnými domy. Plocha bude z větší části obsloužena stávající dopravní a technickou
35
infrastrukturou. Lokalita přímo naváže na zastavěné území obce. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované parcely - záhumenky a zahrady. Lokalita R1 – sport a rekreace. Nachází se severně od obce, v bočním údolí Křižanovického potoka. Vzhledem k blízkosti vydatného vodního zdroje (ZD) je tato plocha určena pro již delší dobu plánované koupaliště. Plocha bude obsloužena z navržené místní komunikace a navrženými technickými sítěmi. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita R2 – sport a rekreace. Nachází se severozápadně od obce, v údolí Křižanovického potoka. Současné využití jsou z větší části nevyužívané dílny ZD, z menší části trvalý travní porost. Vzhledem k tomu, že se jedná o izolovanou lokalitu v údolí potoka, v bezprostřední blízkosti evropsky významné lokality, vedle nedávno zrealizovaných vodních nádrží a rekreačního areálu, je plocha vhodná pro realizaci objektu rodinné rekreace. Lokalita Pz1 – sídelní zeleň. Lokalita je v zastavěném území obce, na svahu pod kaplí sv. Cyrila a Metoděje a kolem ní. Současné využití území je zeleň bez bližšího určení, dle katastru nemovitosti je zde trvalý trávní porost. V této lokalitě je navržen dodatečný zábor a celková rekonstrukce stávající zeleně, za účelem omlazení a vytvoření výhledu na kapli. Na ploše dále mohou vzniknout pěší komunikace, drobné stavby, vodní prvky a urbánní mobiliář. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita Pz2 – sídelní zeleň. Lokalita je umístěna na severovýchodním cípu zástavby v údolí Křižanovického potoka mezi krajskou silnicí a plochou R1. Přes plochu bude realizovaná komunikace obsluhující plochy B3, V2 a R1 lemovaná zelení a městským mobiliářem. Plocha bude mít rovněž izolační funkci mezi plochami B4 a V2. Lokalita Pz3 – sídelní zeleň. Lokalita je umístěna na severovýchodním cípu zástavby v údolí Křižanovického a obklopuje z větší části plochu R1. Na ploše bude vybudována zeleň, pěší komunikace, drobné stavby, vodní prvky a urbánní mobiliář, jako doplněk k rekreačním funkcím a rovněž jako izolační zeleň mezi plochou R1 a okolní zemědělskou krajinou. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita Pz4 – sídelní zeleň. Lokalita je umístěna severozápadně od zástavby v údolí Křižanovického potoka mezi dílnami a fotbalovým hřištěm. V této lokalitě byla v minulosti skládka komunálního odpadu. Návrh předpokládá vybudování menšího parku, který bude navazovat na navrženou vodní nádrž a nedaleké sportovní plochy. Na ploše bude vybudována zeleň, pěší komunikace, drobné stavby, vodní prvky a urbánní mobiliář. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce.
Lokalita V1 – výroba. Jedná se o plochu v údolí Křižanovického potoka mezi stávající výrobou a krajskou silnicí. Lokalita bude obsloužena ze stávajících komunikací a stávajícími technickými sítěmi. Lokalita přímo naváže na současně zastavěné území obce a bude rozšířením stávající výrobní zóny. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita V2 – výroba – se nachází v údolí Křižanovického potoka, severně od současně zastavěného území obce. Plocha bude obsloužena stávající dopravní infrastrukturou a technickými sítěmi. Lokalita přímo naváže na současně zastavěné území obce. V současné době se jedná o okrajovou část nevhodně zorněné údolní nivy. Plocha byla již obsažena ve změně č. 1 předchozího územního plánu obce.
36
Lokalita V3 – výroba. Jedná se o menší plochu v údolí Křižanovického potoka mezi stávající výrobou a krajskou silnicí. Lokalita bude obsloužena ze stávajících komunikací a stávajícími technickými sítěmi. Lokalita bude rozšířením stávající výrobní zóny. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce.
Lokalita W1 – vodní plocha. Lokalita je umístěna severně od obce, západně od fotbalového hřiště. V současné době je zde louka s vysokou hladinou spodní vody. Nádrž bude mít přírodní břehy, zpevněné dřevinami. Umístění vodní nádrže v této lokalitě je vhodné zejména pro blízkost sportovních ploch. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita W2 – vodní plocha. Lokalita je umístěna severozápadně od obce, severně od silnice do Heršpic. Návrh nádrže je součástí společných zařízení KPÚ. V současné době je zde louka s vysokou hladinou spodní vody. Nádrž bude mít přírodní břehy, zpevněné dřevinami. Plocha byla již obsažena v předchozím územním plánu obce. Lokalita Ls1 – není zábor. Lokality Ls2, Ls3, Ls4 – zalesnění. Lokality jsou umístěny jižně od vsi, na stráních údolí ústícím do rokle nad současně zastavěným územím. V současné době jsou zde svažité parcely intenzivně obhospodařované orné půdy silně ohrožené erozí. Zalesněním této plochy se zamezí vodní eroze, zvýší se retenční schopnost krajiny a omezí se tak zanášení suchého poldru v Rokli. Tab. 11.2.: Plochy záborů zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl.
Účel záboru
B1
Bydlení
Výměra SZÚO (ha) 0,75 NE
B2
Bydlení
0,32
NE
B3
Bydlení
0,19
ANO
B4
Bydlení
2,54
NE
B5 B6
Bydlení Bydlení
0,46 0,06
ANO ANO
B7
Bydlení
1,09
NE
Orná, Zahrada Orná Zahrada, Trvalý trav. porost Zahrada
B8
Bydlení
0,29
ANO
Orná
B9
Bydlení
0,13
NE
R1
Rekreace
0,83
NE
Orná, Zahrada Orná
R2
Rekrecae
0,16
NE
Pz1
Sídelní zeleň 0,42
ANO
kultura
BPEJ
Orná, Zahrada Orná, Zahrada Orná
3.41.77
Třídy ochrany V předchozích půdy ÚPD V. ANO
3.08.50 3.41.77 2.58.00 3.41.77 3.08.50 3.41.77 3.41.77 3.41.77
III. V. II. V. III. V. V. V.
ANO
3.08.50 3.41.77 3.08.50 3.41.77 3.41.77
III. V. III. V. V.
NE
2.58.00 3.41.77 3.08.10 3.08.50 3.41.77
II. V. II. III. V.
ANO
Trvalý tra. porost Zahrada, Trvalý trav.
37
ANO ANO ANO ANO
NE NE
NE ANO
porost Orná, Zahrada Orná, Zahrada Trvalý tra. porost Orná Orná
Pz2
Sídelní zeleň 0,49
Pz3
Sídelní zeleň 0,40
ANO NE NE
Pz4
Sídelní zeleň 0,36
NE
V1 V2
Výroba Výroba
0,46 0,62
NE NE
V3
Výroba
0,16
NE
W1
Vodní nádrž
0,63
NE
W2
Vodní nádrž
0,83
NE
Ls2
Zalesnění
7,90
NE
Orná, Zahrada
Ls3
Zalesnění
1,34
NE
Orná
Ls4
Zalesnění
7,55
NE
Orná
Zábory celkem
27,98
Trvalý tra. porost Orná, Trvalý tra. porost Orná
2.58.00 3.41.77 2.58.00 3.41.77 3.08.10 3.08.50 2.58.00 2.58.00 3.41.77 3.08.10 3.08.50 2.58.00 3.08.10 3.08.50 2.58.00 3.08.10 2.19.11 3.10.10 3.08.50 3.41.77 3.08.50 3.41.77 3.08.10 3.10.10 3.08.50
II. V. II. V. II. III. II. II. V. II. III. II. II. III. II. II. III. II. III. V. III. V. II. II. III.
ANO, z části ANO ANO ANO ANO ANO ANO
ANO
ANO
ANO ANO
b) Transformační plochy Zt1 – trvalý trávní porost. Lokalita je umístěna jižně od vsi, na východní stráni Rokle. V současné době jsou zde svažité, úzké parcely neintenzivně obhospodařované orné půdy (záhumenky). Zatravněním této plochy se zamezí vodní erozi, zvýší se retenční schopnost krajiny a omezí se tak zanášení suchého poldru v Rokli. Zt2 – trvalý trávní porost. Lokalita je umístěna v jižní části vsi na prudkém svahu jihovýchodně od hřbitova. Na ploše vznikne zatravněný protierozní pás. V současné době jsou zde svažité, úzké parcely neintenzivně obhospodařované orné půdy (záhumenky). Zatravněním této plochy se zamezí vodní eroze. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami. Zt3 - trvalý trávní porost. Lokalita navazuje směrem k jihu na lokalitu Pt2 a má obdobné podmínky i důvody pro zatravnění. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami. Zt4 – trvalý trávní porost. Lokalita se nachází ve východní části katastru, v úžlabí při horním konci údolí Marefského potoka. V současné době je zde intenzivně obhospodařovaná orná půda ohrožená erozí. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami a realizací lokálního ÚSES (biokoridor K05) Zt5 – trvalý trávní porost. Lokalita je umístěna v blízkosti lokality Zt4, zaujímá několik úžlabí větvícího se ukončení údolí Marefského potoka. V současné době je zde intenzivně
38
obhospodařovaná orná půda ohrožená erozí. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami. Zt6 – trvalý trávní porost. Lokalita se nachází ve východní části katastru na západním svahu údolí Marefského potoka. V současné době je zde intenzivně obhospodařovaná orná půda ohrožená erozí. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami a realizací lokálního ÚSES (biokoridor K05) Zt7 – trvalý trávní porost. Lokalita se nachází v blízkosti lokality předchozí, zaujímá svažité partie na východní stráni nad Marefským potokem. V současné době je zde intenzivně obhospodařovaná orná půda ohrožená erozí. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami. Zt8, Zt9, Zt10– trvalý trávní porost. Lokality se nacházejí ve východní části katastru na západním svahu údolí Marefského potoka. V současné době je zde intenzivně obhospodařovaná orná půda ohrožená erozí. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami a realizací lokálního ÚSES (biokoridor K06) Zt11 - trvalý trávní porost. Lokalita se nachází při severní hranici katastru, na úbočí terénního hřbetu. V současné době je zde intenzivně obhospodařovaná orná půda. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami. Zt12 – trvalý trávní porost. Lokalita se nachází v severní části katastru, zaujímá svažité partie na východní stráni nad Křižanovickým potokem. V současné době je zde intenzivně obhospodařovaná orná půda ohrožená erozí. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami. Zt13 – trvalý trávní porost. Lokalita se nachází v severní části katastru, zaujímá svažité partie na západní stráni nad Křižanovickým potokem. V současné době je zde intenzivně obhospodařovaná orná půda ohrožená erozí. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami. Zt14 – trvalý trávní porost. Lokalita je umístěna západně od zástavby, na svahu ohroženém erozí. Zatravněním této plochy se zamezí vodní eroze, zvýší se retenční schopnost krajiny a omezí se ohrožení zástavby před přívalovými dešti. Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami. Zt15 – trvalý trávní porost. Lokalita se nachází v západní části katastru na východním svahu údolí Křižanovického potoka. V současné době jsou zde neintenzivně obhospodařované zemědělské pozemky (záhumenky). Zatravnění je součástí protierozních opatření navržených komplexními pozemkovými úpravami a realizací lokálního ÚSES (biokoridor K04).
Tab. 11.3.: Transformační plochy zemědělské půdy jsou uvedeny v přehledné tabulce:
Č. pl.
SZÚO
kultura
BPEJ
Zt1
Účel Výměr transformace a (ha) Zatravnění 0,95
NE
Orná
Zt2
Zatravnění
0,31
NE
Zt3
Zatravnění
0,77
NE
Orná, Zahrada Orná,
3.08.50 3.41.77 3.08.50 3.41.77 3.08.50
39
Třídy ochrany půdy III. V. III. V. III.
V předchozích ÚPD ANO ANO ANO
Zt4
Zatravnění
1,48
NE
Zahrada Orná
Zt5
Zatravnění
8,12
NE
Orná
Zt6
Zatravnění
2,14
NE
Orná
Zt7
Zatravnění
4,07
NE
Orná
Zt8
Zatravnění
0,15
NE
Orná
Zt9 Zt10
Zatravnění Zatravnění
0,39 5,04
NE NE
Orná Orná
Zt11 Zt12
Zatravnění Zatravnění
2,72 5,17
NE NE
Orná Orná
Zt13
Zatravnění
2,77
NE
Orná
Zt14
Zatravnění
0,70
NE
Orná
Zt15
Zatravnění
0,74
NE
Orná
3.41.77 3.08.10 3.40.99 3.10.00 3.08.10 3.10.10 3.58.00 3.08.50 3.40.77 3.40.99 3.08.50 3.40.99 3.08.50 3.40.77 3.08.50 3.40.99 3.08.50 3.08.50 3.40.99 3.08.10 3.08.50 3.41.77 2.01.00 2.08.50 2.41.77 3.08.50 3.41.77 3.08.10 3.40.99
V. II. V. I. II: II. II. III. V: V: III. V. III. V. III. V. III. III. V. II. III. V. I. III. V. III. V. II. V.
ANO ANO
ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
ANO ANO
Transformační 35,52 plochy celkem
11.1.7 Zdůvodnění zvoleného řešení Rozvojové lokality byly zvoleny tak, aby: Plošně - zaplnily prostorové rezervy v zastavěném území a přirozeně na něj navázaly. Prostorově - zaujaly přirozenou polohu v území a dotvořily obraz obce. Využily optimálních rozvojových možností obce. Využily území s nejnižšími stupni přednosti v ochraně ZPF V návrhu dochází v několika případech k záborům půd s vyšší třídou ochrany (II), zejména v údolí místního potoka. K jejich záboru dojde zejména z následujících důvodů: Lokalita B3 – bydlení - je prolukou v zastavěném území obce a má ideální územnětechnické podmínky pro zastavění (kompletní dopravní a technická infrastruktura). Lokalita R1 – koupaliště. Pozemek je ve vlastnictví obce a je pro blízkost vodního zdroje býv. ZD vhodný pro vybudování obecního koupaliště. Lokality Pz2 a Pz3 – sídelní zeleň. Plochy jsou určeny k přístupu k plochám B3, B4 a R1. Plocha Pz3 bude navíc izolačním pásem zeleně mezi rekreací na R1 a okolní zemědělskou krajinou. Lokalita Pz4 – sídelní zeleň. Jedná se o rekultivaci bývalé skládky.
40
Lokalita V1 – výroba. Jedná se o izolovanou lokalitu obklopenou po dvou stranách stávající zástavbou (výroba a ČOV), po zbývajícím obvodu vodním tokem. Plocha je nevhodná pro intenzivní zemědělství. Lokalita V2 – výroba. Jedná se lokalitu umístěnou vhodně na okraji zástavby obce (bezprostředně navazující na současně zastavěné území obce), při extravilánovém úseku krajské silnice. Dopravní obsluha nebude zatěžovat stávající zástavbu. Další plochy navazující na stávající zástavbu i krajskou silnici nejsou tak vhodné, neboť se nacházejí na svažitých expozicích. Lokalita V3 – výroba. Lokalita je vhodná proto, že se nachází na vhodném, rovinatém terénu, přímo naváže na současnou výrobní zónu, případná dopravní obsluha nezatíží zastavěné území obce. LokalityW1 a W2 – vodní nádrže – nachází se v údolní nivě s vysokou hladinou spodní vody. Toto místo je vhodné pro vybudování vodní nádrže, která přímo naváže na nedalekou přírodní rezervaci a sportovní areál. Lokality Ls2 a Ls4 – jedná se o zalesnění erozně ohrožených partií orné půdy, které bude mít rovněž ochrannou funkci zástavby před extravilánovými vodami a bude významným krajinotvorným prvkem, který zvýší koeficient ekologické stability v odlesněné krajině. Všechny uvedené lokality již byly zahrnuty v předchozím územním plánu obce, popřípadě jeho změně č.1.
11.2 Zábor lesních pozemků Nejsou navrženy.
41
