Obrazy svezené do zámku v Námû ti nad Oslavou

Obrazy svezené do zámku v Námû‰ti nad Oslavou Milan ÎëÁRSK¯

Zámek v Námû‰ti nad Oslavou má bohatou his-

cích, âerveném Hrádku u Chomutova, Osové,

Obr. 1. Bernardo Bellotto, Castello Sforzesco v Milánû od

torii. PÛvodní gotick˘ hrad, pfiestavûn˘ ve druhé

Îadlovicích, Îdánici, Jevi‰ovicích, âeské Kameni-

severov˘chodu, 1744, olej, plátno 61 x 97,5 cm, státní zá-

polovinû 16. století Îerotíny na renesanãní zámek,

ci, Petrohradu a z jin˘ch památkov˘ch svozÛ. Tato

mek Námû‰È nad Oslavou, svoz Plaveã. (Foto Zavadil,

byl pozdûji postupnû upravován aÏ do 19. sto-

expozice, zpfiístupnûná v kvûtnu 1956, sestavená

NPÚ – ÚOP v Brnû)

letí. Od roku 1752 byl ve vlastnictví rodu Haugwit-

znalkyní tapiserií Jarmilou BlaÏkovou, pfiedstavuje

zÛ, jehoÏ pfiíslu‰níci pÛsobili na Moravû od 14. sto-

v˘voj nástûnn˘ch kobercÛ od zaãátku 16. aÏ po

letí. V roce 1945 byl zámek zestátnûn po konfis-

19. století. Stala se také hlavním bodem, kter ˘

kaci na základû dekretu prezidenta republiky

pfiitahuje pozornost náv‰tûvníkÛ.

1

■ Poznámky

ã. 12/1945 Sb., kdyÏ poslední Haugwitzové z Ná-

Ponûkud stranou tak zÛstaly svezené obrazy,

1 Hrady, zámky a tvrze v âechách, na Moravû a ve Slez-

mû‰tû pfiiznali nûmeckou národnost a slouÏili v nû-

pÛvodnû urãené pro reprezentaãní byt prezidenta

sku, sv. 1., JiÏní Morava, Praha 1981, s. 167–170; Bohu-

mecké armádû.

a následující zmínûnou instalaci. Byly rozvû‰eny

mil SAMEK: Umûlecké památky Moravy a Slezska, II. sva-

Z iniciativy Zemského národního v˘boru v Brnû

mezi rozmûrné tapiserie v jednotliv˘ch interiérech

zek, J–N, Praha 1999, s. 621– 635; Kristina UHLÍKOVÁ:

byl zámek v Námû‰ti vybrán jako moravské letní

pro lep‰í dosaÏení dojmu dobového zámeckého

Národní kulturní komise 1947–1951, Praha 2004,

sídlo prezidenta republiky. Za tímto úãelem do‰lo

interiéru s nábytkem, keramikou a dal‰ími uÏitko-

s. 199.

v prvním poschodí k rozsáhlej‰ím úpravám. Zafií-

v˘mi a dekoraãními pfiedmûty odpovídajícími slo-

2 Jarmila BLAÎKOVÁ: Instalace nástûnn˘ch kobercÛ ve

zení bylo tehdy doplnûno historick˘m mobiliáfiem

hem a dobou vzniku jednotliv˘m kobercÛm.

státním zámku v Námû‰ti nad Oslavou, in: Zprávy památ-

z mnoha moravsk˘ch zámkÛ. Prezident republiky

Svezené obrazy tvofií velmi vzácn˘ soubor ev-

kové péãe 17, 1957, s. 213; Jan SEDLÁK: Námû‰È nad

Edvard Bene‰ pob˘val na zámku jen krátce v roce

ropské malby. Autorka instalace, Jarmila BlaÏko-

Oslavou, státní zámek, mûsto a památky v okolí, Praha

1947. V roce 1949 po zru‰ení Zemského národ-

vá, vûnovala tûmto obrazÛm pouze nûkolik fiádkÛ.

1973, s. 16, 18–24; Antonín JIRKA: Vlámské a holand-

ního v˘boru v Brnû byl zámek pfiedán Národní kul-

Dal‰í autor publikací o zámku v Námû‰ti, Jaroslav

ské malífiství 17. století z moravsk˘ch sbírek. Katalog v˘-

turní komisi a od jeho uÏívání jako sídla preziden-

PetrÛ, pouze konstatoval, Ïe v instalaci jsou i ob-

stavy OGVU v Gottwaldovû, Gottwaldov 1981, ã. katalogu

ta bylo upu‰tûno. Orgány památkové správy stály

razy. Nejpodrobnûji, ov‰em také jen na nûkolika

5.71 (u obrazu není uvedeno, Ïe jsou ze zámku v Námû‰-

pfied problémem, jak dále zámek vyuÏít. Tehdy do-

fiádcích, se o obrazech zmínil Jan Sedlák v prÛ-

ti, ale jen jako majetek KSSPPOP Brno); Marek BU·: Ná-

‰lo k rozhodnutí instalovat v prvním poschodí ex-

vodci po Námû‰ti nad Oslavou, zámku, mûstu

mû‰È nad Oslavou, Encyklopedie Památky, PlzeÀ 2003.

pozici historick˘ch tapiserií. Ty byly svezeny ze

a památkách okolí, vydaném v roce 1973. Dva

3 Právo 2. 3. a 3. 3.–6. 3. 1992, 25. 7., 30. 7. 1998; Mi-

zámkÛ v Hefimanovû Mûstci, Doksech, Budi‰kovi-

obrazy vybral v roce 1981 Antonín Jirka na v˘sta-

lan ÎëÁRSK¯: Odcizené obrazy z ãesk˘ch a moravsk˘ch

494

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M i l a n Î ë Á R S K ¯ / O b r a z y s v e z e n é d o z á m k u v N á m û ‰ t i n a d O s l a v o u

2

3

Obr. 2. Lucas Hughenze van Leyden – dílna nebo napo-

vu vlámského a holandského malífiství 17. století

hodn˘ obrazov˘ soubor objektu, kter˘ patfií mezi

z moravsk˘ch sbírek, uspofiádanou v Gottwaldo-

nejnav‰tûvovanûj‰í na jiÏní Moravû. Dal‰í obrazy

dobitel, Nesení kfiíÏe, dfievo, 31,2 x 31,2 cm, státní zámek

vû. V publikaci z encyklopedické fiady Památky vy-

byly do Námû‰tû svezeny ze zámku Moravec

Námû‰È nad Oslavou, svoz Jevi‰ovice. (Foto Zavadil, NPÚ

dané v Plzni v roce 2003 a vûnované zámku v Ná-

u Îìáru nad Sázavou, patfiícího naposledy sest-

– ÚOP v Brnû)

mû‰ti se kastelán zámku a autor textu Marek Bu‰

rám Gudenosov˘m – Karole, provdané baronce

Obr. 3. Domenico Zampieri zv. Domenichino, Krajina

zmínûn˘m souborem svezen˘ch obrazÛ zab˘val jen

Nádherné z Borutína, a Gabriele, provdané baron-

s figurální stafáÏí, olej, plátno 73,5 x 100,5 cm, státní zá-

na tfiech fiádcích. V obsáhlém soupisu umûleck˘ch

ce Dreihann von Sulzberg am Steinhof. Dal‰í

mek Námû‰È nad Oslavou, svoz Plaveã. (Foto Zavadil,

památek Moravy a Slezska uvedl Bohumil Samek

ãást obrazové sbírky z Moravce se dostala do zá-

NPÚ – ÚOP v Brnû)

pouze obrazy v kapli a z kmenového inventáfie,

mecké obrazárny v Rájci nad Svitavou.

2

5

6

o svozech se nezmínil. Nûkteré obrazy na sebe

Mezi nejstar‰í obrazy ze svezeného souboru

upoutaly vût‰í pozornost v únoru 1992, kdy bylo

patfií dvû malby na dfievû, pocházející ze zámku

zámkÛ, in: Zprávy památkové péãe 53, 1993, ã. 1, s.

ãtrnáct obrazÛ z instalace v prvním poschodí zám-

v Jevi‰ovicích, které spojuje vliv Albrechta Dürera.

14–18. Reprodukce nûkter˘ch obrazÛ z Námû‰tû také viz

ku odcizeno a jejich popis uveden v tisku s ohod-

Námûty obou maleb jsou inspirovány jeho cyklem

StaroÏitnosti a uÏité umûní, 1993, ã. 2, 4, ve zprávách

nocením na více neÏ devût milionÛ Kãs. Pozdûji se

Malé pa‰ije obsahujícím 37 listÛ dfievofiezÛ, vznik-

o odcizen˘ch dílech.

odcizené obrazy na‰ly v bavorském Würzburgu

l˘ch v letech 1509–1512. První obraz zachycuje

4 Pfiehledy restaurátorsk˘ch prací realizovan˘ch v âeské

a v ãervenci 1998 byly vráceny do zámku v Ná-

událost pfii Poslední veãefii, Om˘vání nohou uãed-

republice v letech 1999 a 2000. Pfiílohy Zpráv památkové

3

mû‰ti. Po restaurování v letech 1999 a 2000 byly

7

níkÛm, podle Janova evangelia ve chvíli, kdy kle-

péãe 61, 2001, ã. 6, s. 15, a 2002, ã. 3, s. 16.

ãící Kristus myje nohy Petra, kter˘ ukazuje na svo-

5 Milan ÎëÁRSK¯: Obrazy na hradû Buchlovû a zámku

Nejvíce obrazÛ pochází ze zámku Plaveã u Znoj-

ji hlavu s pfiáním, aby i tuto Kristus umyl. Za nimi

v Buchlovicích, in: âeské památky 14, 2003, ã. 1, s. 3–6.

ma, kter˘ patfiil do roku 1945 rodinû WidmannÛ.

stojí miláãek Pánû, Jan, drÏící plátno na utfiení

6 Petr MA·EK: Modrá krev, Praha 2003, s. 87.

Dal‰í jsou ze zámku v Jevi‰ovicích, jehoÏ posled-

a konvici s vodou. Ostatní uãedníci na obraze ro-

7 Vajeãná tempera, 68,5 x 49,3 cm, inv. ã. NO 146. Svoz

ním majitelem pfied pováleãn˘m zestátnûním byl

kují a pfiem˘‰lejí o slovech Krista, Ïe ne v‰ichni

Jevi‰ovice 20/113. O obraze více Ivan ·PERLING: Desko-

hrabû Eduard Larisch von Moennich. Nûkolik hod-

jsou ãisti. V˘jev se odehrává v zaklenuté místnos-

v˘ obraz z Jevi‰ovic, in: Zprávy památkové péãe 17,

notn˘ch obrazÛ bylo po roce 1945 vybráno ze sbí-

ti bez oken. Od stropu svítí dvousvíãkov˘ lustr.

1957, ã. 5–6, s. 277.

rek zámku v Buchlovicích, kter˘ naposledy vlastnil

V malbû pfievládají hnûdé, ãervené a zelené od-

Aloys Berchtold. Tím byl velmi ochuzen pozoru-

stíny. Od Dürerova dfievofiezu (B 25) se malba li‰í

4

opût vystaveny v expozici s tapiseriemi.


495

jen málo. Hlavám uãedníkÛ chybí v malbû peãli-

je komponován do exteriéru imaginární architektu-

Cosimo zvan˘ il Bronzino, ale jin˘ umûlec, moÏná

vûj‰í provedení. Obraz s nejvût‰í pravdûpodob-

r y, vykazuje vliv Paola Caliariho Veroneseho

jeho synovec Alessandro Allori (1535–1607) nebo

ností vznikl v Nûmecku. Autorem je neznám˘ na-

(1528– 1588), kter˘ byl se svou poãetnou dílnou

jeho syn Christophano Allori (1577–1621). Obraz

podobitel Dürera, snad je‰tû z první poloviny

dovr‰itelem klasického benátského malífiství. Je-

pochází ze zámku v Buchlovicích.

16. století.

mu nebo jeho dílnû je obraz pfiipisován. Nároãnost

Dal‰í malba náleÏí do první poloviny 17. stole-

kompozice a její zvládnutí ukazuje na velmi kvalitní

tí. ZnázorÀuje nahého chlapce kleãícího na pol-

líãí Krista klesajícího pod kfiíÏem (obr. 2), kter˘

Druh˘ obraz, vycházející rovnûÏ z Mal˘ch pa‰ijí,

malbu – buì pfiímo z mistrovy dílny, nebo z rukou

‰táfii, zápasícího s hady.

mu pomáhá zvednout ‰edovlas˘ ·imon z Kyrény,

velmi zruãného napodobitele. Obraz pocházející ze

stateãnosti a pevnosti, coÏ dokládá i nápis umís-

s vousem zastfiiÏen˘m do kulata. Voják v pancífii

zámku v Plavãi byl v minulosti restaurován a pfie-

tûn˘ dole uprostfied plátna – FORTES • CREANTUR

a zelen˘ch kalhotách se nohou a provazem snaÏí

malován. Po odcizení v roce 1992 a následném

•

Krista pfiimût k pochodu. Dal‰í voják v pancífii rov-

vrácení byl v roce 2000 obnoven Jitkou Bílou.

gie, malého Herakla rdousícího hady, které na nû-

8

nûÏ pohání Krista k pohybu. Ostatní figur y jsou

Druh˘ obraz, pocházející ze zámku v Jevi‰ovi11

13

Jde o zosobnûní síly,

FORTIBUS. Pfiedstavuje postavu z fiecké mytolo-

ho poslala Héra, mstící se za nevûru svého man-

malovány v pestr ˘ch oblecích, na nichÏ nechybí

cích, obsahuje náboÏensk˘ v˘jev.

Levou polovi-

Ïela Dia. Obraz je na rámu pfiipsán Guercinovi,

bílá, Ïlutá, ãervená a pfievládající modfi. Na pravé

nu vyplÀuje Madona s dítûtem, které vztahuje ru-

rodáku z Centa. Giovanni Francesco Barbieri zvan˘

stranû v pozadí je skupina stojících Ïen a hlouãek

ce ke svûtci, jenÏ kleãí v pravé polovinû obrazu

dle ‰ilhání na pravé oko il Guercino (1591–1666)

dal‰ích stojících postav, nad nimiÏ se otevírá po-

pfied nimi. Podle atributÛ lze adorujícího svûtce

patfiil vedle CarracciÛ a Guida Reniho k nejv˘znam-

hled na Golgotu se vztyãen˘m kfiíÏem. Na levé

ztotoÏnit s Mikulá‰em z Myr y ãi z Bar y, jedním

nûj‰ím umûlcÛm první poloviny 17. století v Bolo-

stranû je zachycen dÛm a za ním v˘hled do krajiny

z nejoblíbenûj‰ích kfiesÈansk˘ch svûtcÛ. Mikulá‰

gni a Centu. Jeho raná díla ovlivnila malbu mnoha

se zfiíceninou stavby. Dürerova dfievofiezba (B 37),

byl ve ãtvrtém století biskupem v maloasijské My-

malífiÛ, mezi nimiÏ byl i Mattio Preti z Neapole a Giu-

datovaná rokem 1509, je v malbû zachována

fie. Na obraze je odûn v biskupském rouchu a u no-

seppe Maria Crespi z Bologne. Vedle bílé a ãerve-

pouze ãásteãnû. Chybí Veronika s rou‰kou, pfiidá-

hou mu leÏí tfii zlaté koule. V˘jev se odehrává v in-

né barvy pfievládají na obraze odstíny temnû hnûdé. Obraz byl vybrán ze zámku v Buchlovicích.

ny jsou naopak postavy Ïen a popravi‰tû s kfií-

teriéru, s v˘hledem do krajiny v pravé horní ãásti.

Ïem. Celá mnohofigurální scéna je malována me-

V ní stojí dal‰í svûtec u zdi domu, do kterého vha-

Guidu Renimu (1575–1642) je podle nápisu

zi zlat˘mi sloupy nahofie spojen˘mi baldach˘nem

zuje dar, podle tradice k umoÏnûní získat vûno

na rámu pfiipisován dal‰í dûtsk˘ akt, pfiedstavující

s ornamentem. Jarmila BlaÏková uvádí, Ïe se jed-

zchudlému urozenému muÏi pro jeho tfii dcer y.

Kupida.

ná patrnû o originál od pfiedního nizozemského

V pozadí je vidût mofie s plachetnicí. Vedle rÛÏové

seném pol‰táfii se sv˘mi atributy – ‰ípy, které

malífie Luká‰e Leydenského. Ten se s Dürerem

a bílé je v malbû hojnû pouÏita i Ïlutá a tmavû hnû-

spoãívají vpravo na pfiistaveném stolku. Tato mal-

setkal v Antverpách v roce 1521 a jeho vlivu ãás-

dá. Také tento obraz byl po odcizení a následném

ba je jiÏ z období baroka, z první poloviny 17. sto-

teãnû podléhal, aãkoli si pfii tom zachovával oso-

vrácení restaurován Jitkou Bílou. V této souvislosti

letí. Svûtlé barvy v tepl˘ch Ïlutav˘ch odstínech vy-

bit˘ styl. Obraz v Námû‰ti zpÛsobu malby Lucase

je jako autor malby uvádûn poslední velk˘ mistr

nikají v kontrastu s tmav˘m pozadím. Obraz, kter˘

Hughensze van Leydena (1494–1533) odpovídá,

benátského malífiství 16. století Jacopo Robusti

byl v roce 1999 restaurován Jitkou Bílou, pochází

postrádá v‰ak lehkost pohybu jednotliv˘ch figur.

zvan˘ Tintoretto (1518–1594). Jde o kvalitní práci

ze zámku v Plavãi.

Jde patrnû o dílenskou práci nebo malbu napo-

pocházející z okruhu nebo pfiímo z dílny tohoto

dobitele umístûnou v pÛvodním rámu, která obo-

mistra.

hacuje na‰e kulturní bohatství.

14

Okfiídlen˘ bÛh lásky leÏí na bohatû zfia-

Velmi hodnotnou malbou je klasicistní Krajina s bohatou figurální stafáÏí (obr. 3).

15

Krajinou

Do poslední tfietiny 16. století patfií malba na

protéká fieka s vodopádem. V dolní ãásti vpravo je skupina Ïen u loìky. Ve stfiedu obrazu dole se

Nejpoãetnûj‰í skupinu svezen˘ch obrazÛ pfied-

dfievû a kvalitní ukázka portrétního umûní italské

stavují malby italsk˘ch malífiÛ. Období vrcholné

renesance – poprsí mladé dívky s tfiíãtvr teãním

renesance v Lombardii ovlivnûné Leonardem da

natoãením hlavy, v klidné, zasnûné poloze.

Vincim pfiipomíná chlapeck˘ akt malého Jana Kfiti-

vysoké ãelo rámují tmavé vlasy upravené na hlad-

■ Poznámky

tele, ãásteãnû odûného koÏe‰inou, se zkfiíÏen˘ma

k˘ úães s pletencem vlasÛ na temeni, kter ˘ je

8 Malba na dfievû, 31,2 x 31,2 cm, inv. ã. NO 123, svoz

rukama a s atributem beránka. Obraz je na rámu

zdoben propletenou bílou stuhou. Místo ‰perku

Jevi‰ovice 87/21.

pfiipisován Bernardinu Luinimu (kolem 1485–

12

Její

má por trétovaná ãernou stuÏku spl˘vající do v˘-

9 Olej, plátno, 48 x 40 cm, inv. ã. svoz Plaveã 17/19.

1532). Postava kleãícího dítûte pfiipomíná jeho

stfiihu lemovaného zdviÏen˘m límcem ko‰ilky

10 Olej, plátno, 69,5 x 88 cm, inv. ã. svoz Plaveã 16/18.

dûtské akty z nûkolika obrazÛ madon vytvofien˘ch

z tenké prÛsvitné látky s nabíráním a jemnou kraj-

11 Olej, plátno, 53,5 x 61,5 cm, inv. ã. NO 145, svoz Je-

ve 20. letech 16. století a dnes patfiících do sbí-

kou vystupující z ‰atÛ nahnûdlé barvy.

vi‰ovice 112/18.

9

rek petrohradské ErmitáÏe, milánské Brery, nea-

Malba na dfievûné podloÏce byla v minulosti

12 Malba na bukovém dfievû, 35,2 x 25,7 cm, inv. ã. NO

polské galerie Capodimonte nebo budape‰Èského

znaãnû pfiemalována, ãímÏ do‰lo ke zmûnû tvaru

61, svoz Buchlovice 33/17. Jitka BÍLÁ: K restaurování re-

Szépmüvészéti muzea. Obraz pochází ze zámku

obliãeje a pohledu oãí, pfiemalovány byly i vlasy.

nesanãního portrétu z Námû‰ti nad Oslavou, in: Sborník

v Plavãi.

V roce 1985 byl obraz Jitkou Bílou restaurován.

restaurátorsk˘ch prací ã. 4, Státní restaurátorské atelié-

Do druhé poloviny 16. století patfií dvû olejo-

Do‰lo k úplnému sejmutí pfiemaleb i retu‰í a k od-

ry, Praha 1989, s. 43–57.

malby na plátnû. Mají spoleãnou pfiedlohu v kla-

halení pÛvodní malby. Obraz byl povaÏován za dílo

13 Olej, plátno 64,5 x 47 cm, inv. ã. NO 53, svoz Buchlo-

sické benátské malbû. Na první je mnohofigurální

nûkterého mistra z rodiny Agnola Bronzina, jedno-

vice 24/19.

scéna s v˘jevem pfiijetí v˘znamného ‰lechtice,

ho z pfiedních umûlcÛ florentského man˘rismu. Po

14 Olej, plátno 59 x 107 cm, inv. ã. svoz Plaveã 18/20.

10

zmínûné nároãné restauraci do‰la restaurátorka

15 Olej, plátno 73,5 x 100,5 cm, inv. ã. svoz Plaveã

Malba prÛsvitn˘ch záfiiv˘ch barev s v˘jevem, jenÏ

k závûru, Ïe portrét nemaloval samotn˘ Agnolo di

19/19.

snad cizího vyslance, u benátského dóÏete.

496


vyskytuje dal‰í, tfiíãlenná skupina poloobnaÏe-

v˘ch v 70. letech 20. století. Pfiedtím jej v roce

ãásti a ãtyfimi kravami na pastvû uprostfied

n˘ch muÏÛ se Ïenou. Na protûj‰ím bfiehu stojí bu-

1957 charakterizovala J. BlaÏková slovy „Cana-

a v pravé ãásti – je dílem Aelberta Cuypa (1620–

dovy v bohaté, stromy porostlé krajinû. V levé

lettova veduta“ a J. Sedlák formulací „veduta Be-

1691),

ãásti s divokou vegetací je vysoká skála, pod kte-

nátek z ruky Canaletta“ s Ïivotopisn˘mi daty An-

vychází z charakteru malby i Ïlutohnûdého osvût-

rou leÏí obnaÏená Ïena se svatozáfií kolem hlavy.

tonia Canaletta. Po odcizení a vrácení byl v roce

lení. V krajinû zÛstává Cuyp vûrn˘ domácímu pro-

K ní ve stfiedu svûtlé oblohy smûfiuje andûl s vûn-

1999 restaurován Jitkou Bílou.

stfiedí z okolí Dordrechtu. Klade dÛraz i na figurál-

cem. Identifikace jména leÏící Ïeny se svatozáfií

K benátské malbû první poloviny 18. století

ztûÏuje nedostatek atributÛ. Nejpravdûpodobnûji

patfií také ãtyfii plátna pfiivezená do Námû‰tû ze

se jedná o kfiesÈanskou svûtici Marii Magdalenu,

zámku v Jevi‰ovicích. Jde o cyklus s alegoriemi 17

20

ãinného v rodném Dordrechtu. Pfiipsání

ní stafáÏ a pestrost jejího seskupení. Velmi kvalitní je obraz krajiny s protékající fie21

kou (obr. 4),

zobrazenou ve stfiedu a v levé ãás-

nebo o Marii Egyptskou. Pozadí dominuje pahor-

ãtyfi ÏivlÛ.

Zemû, personifikovaná leÏící Ïenou

ti malby. Na druhé stranû se v popfiedí nachází

kovitá krajina, nad níÏ svítí modrá obloha lemovaná

s korunou na hlavû, má u nohou ovoce, biskup-

chatrná ch˘‰e ve stínu stromÛ, Ïena peroucí prád-

bíl˘mi mraky. Na rámu je jako autor uveden Dome-

skou mitru a kopí. V pravé, do strany napfiaÏené

lo a stojící muÏ se psem. V pozadí za fiekou je v˘-

nico Zampieri zvan˘ Domenichino (1581–1641).

ruce drÏí model klasicistního chrámu. Vzduch

hled do krajiny s bohatou vegetací a se stavbou

Jeho vrcholná krajináfiská díla vznikla v letech

pfiedstavuje dal‰í leÏící poloobnaÏená mladá Ïena

s vysokou vûÏí. Na levé stranû fieky je zobrazena

1620–1635. Na‰emu obrazu je nejvíce podobná

vzná‰ející se v oblacích s andûlíãkem. OheÀ je zo-

dal‰í, poãetnûj‰í figurální stafáÏ. Obraz je signo-

Domenichinova Krajina se kfi tem Krista z roku

brazen v krajinû leÏící dívkou s kvûtinov˘m vûn-

ván Salomonem Romboutsem, ãinn˘m v Haarle-

1603, vystavená v Kunsthausu v Curychu, obraz ze

cem na hlavû a nádobkou s ohnûm v levé ruce.

mu v letech 1652–1663, kter ˘ patfiil do ‰ir‰ího

sbírky Nadace Betty a Davida M. Koetserov˘ch.

Za ní leÏí velbloud odolávající Ïáru pou‰tû. Voda

okruhu Jacoba van Ruisdaela. Z fiady Romboutso-

Je‰tû bliÏ‰í je mu dal‰í obraz, Krajina se kfi tem

je znázornûna v podobû bûlovlasého vousatého

v˘ch krajin se na‰emu obrazu nejvíce blíÏí ¤íãní

Krista v fiece ze sbírek Fittzwilliam Museum v Cam-

poloobnaÏeného starce, svírajícího v pravé ruce

krajina s ch˘‰í, rybáfiem a Ïenou (Muzeum umûní

bridgi. Obraz v Námû‰ti pochází ze zámeckého svo-

vûdro, ze kterého vytéká voda. V pravé ãásti mal-

v Olomouci), jejíÏ vznik zafiadil Lubor Machytka do

zu z Plavãe. Patfií mezi klasicizující Domenichinovy

by je andûlíãek. V‰echny ãtyfii obrazy se vyznaãují

doby kolem roku 1660.

krajiny, vytvofiené s jedineãn˘m smyslem pro zachy-

svûtl˘m koloritem s jemn˘mi odstíny bílé barvy se

cení nálady, na kter ˘ navázali Nicolas Poussin,

Ïlutou, ‰edomodrou a zelenou. Urãení jejich au-

Claude Lorrain a Gaspard Dughet.

torství je ztíÏeno pfiemalbami v nûkter ˘ch ãás-

■ Poznámky

22

Dal‰í na plátnû namalovaná krajina s mûstskou

tech. S nejvût‰í pravdûpodobností v‰ak obrazy vy-

16 Olej, plátno 61 x 97,5 cm, inv. ã. svoz Plaveã 15/7.

vedutou v˘razn˘m zpÛsobem obohacuje na‰e sbír-

tvofiil Giovanni Antonio Pellegrini (1675–1741),

L’opera completa del Bellotto, (ed. Ettore CAMESASCA)

ky benátské malby z konce první poloviny 18. sto-

Ïák Paola Paganiho, s nímÏ pob˘val ve Vídni a na

Milán 1974, s. 92–93, ã. kat. 47; Helena a Stefan

letí. Autorem je Bernarde Bellotto (1720–1780),

Moravû. K tomuto závûru vede porovnání s jin˘mi

KAZAKIEWICZ: Bernarde Bellotto genant Canaletto, Berlín

synovec a Ïák slavnûj‰ího Antonia Canala, po

Pellegriniho obrazy z roku 1720 – prvním je Venu-

1976, obr. ã. 3.

nûmÏ pfievzal pfiídomek Canaletto, jeden z nejv˘-

‰e a Satyr ze sbírky Betty a Davida M. Koetsero-

17 Obrazy malovány olejem na plátnû 84 x 160,5 cm. Ze-

znamnûj‰ích malífiÛ vedut a zároveÀ jeden z pfied-

v˘ch, deponovan˘ v Kunsthausu v Curychu, a dru-

mû, inv. ã. NO 114, svoz Jevi‰ovice 74/19; Vzduch,

chÛdcÛ krajinomalby, která se prosadila v 19. sto-

h˘m Venu‰e s Amorem ze soukromé sbírky. Tento

inv. ã. NO 113, svoz Jevi‰ovice 73/19; OheÀ, inv. ã. NO

letí. Na obraze je zachycena ãást mûstského

obraz byl v roce 1995 prezentován na v˘stavû

115, svoz Jevi‰ovice 75/19; Voda, inv. ã. NO 112, svoz

opevnûní v Milánû, kterému dominuje Castello

Sláva Benátek v umûní 18. století v Royal Acade-

Jevi‰ovice 72/19.

16

my of Arts v Lond˘nû a pozdûji také v Národní ga-

18 Christian KLEMM: Kunsthaus Curych, Curych 1992,

Sforzesco v pohledu od severov˘chodu (obr. 1).

18

Bellotto se zdrÏoval v Lombardii a v Turínû v letech

lerii ve Washingtonu.

Koneãnou kvalitu v‰ech

s. 26; Stanislava ROJKOVÁ: Sláva Benátek, in: Ateliér,

1743–1745. Do roku 1744 tedy mÛÏeme klást

pláten s alegoriemi ÏivlÛ by mûl odhalit restaurá-

1995, ã. 13, s. 8. Za ústní upozornûní na autorství

vznik tohoto díla, které má kromû detailního ma-

torsk˘ zásah po odstranûní zmínûn˘ch pfiemaleb.

G. A. Pellegriniho vdûãím zemfielému prof. Dr. Jaromíru

lífiského pojetí velk˘ v˘znam i z hlediska historic-

Mezi obrazy svezen˘mi v Námû‰ti je i nûkolik

Neumannovi, kter˘ obrazy z Jevi‰ovic povaÏoval za raná

ké topografie. Vedle ãásteãnû zaniklého mûst-

hodnotn˘ch umûleck˘ch dûl, zejména krajinoma-

díla Pellegriniho.

ského for tifikaãního systému mÛÏeme sledovat

leb, holandsk˘ch a vlámsk˘ch mistrÛ 17. století.

19 Olej, plátno 54 x 74 cm, inv. ã. svoz Plaveã 25.

Castello Sforzesco je‰tû pfied rozsáhl˘mi úprava-

Jan Asselyn (okolo 1610–1652) je autorem Skal-

A. JIRKA, cit. v pozn. 2, ã. kat. 5.

mi realizovan˘mi pod vedením architekta Luca

naté krajiny s fiekou a brodem.

Krajinu oÏivuje fi-

20 Olej, plátno 65 x 73 cm, inv. ã. svoz Plaveã 24/16. Fo-

Beltramiho, které ve druhé polovinû 19. století

gurální stafáÏ s pasákem a muÏem na oslu, roz-

tografie obrazu mezi odcizen˘mi díly v ãasopise StaroÏit-

postihly tento cenn˘ renesanãní komplex, budo-

mlouvajícím se Ïenou. Malba není signována

nosti a uÏité umûní, 1993, ã. 4, s. 16.

van˘ na místû starého hradu od roku 1450 za

a nepatfií mezi Asselynova nejlep‰í díla. Je jednou

21 Olej, plátno 67 x 97 cm, inv. ã. svoz Plaveã 23/15,

úãasti v˘znamn˘ch umûlcÛ, mezi nimiÏ nechybûli

z variant tohoto tématu, ke kterému se malífi nûko-

signováno vázanû S Rombouts, viz A. JIRKA, cit. v pozn.

Bramante a Filarete. Dnes je zde sídlo rozsáhlé-

likrát vracel. Barevností se malba blíÏí obrazu Kra-

2, ã. kat. 71.

ho muzea s obrazárnou. V malbû mÛÏeme sledo-

jina s past˘fiem a stádem u vody z let 1648–1652,

22 Olomoucká obrazárna II. Nizozemské malífiství

vat také ru‰n˘ Ïivot tehdy pfiedmûstské ãásti

kter˘ patfií DráÏìanské galerii, a zpÛsobem malby

16.–18. století z olomouck˘ch sbírek, (eds. Lubomír

dne‰ního velkomûsta s koãáry a postavami oble-

nûkter˘m dal‰ím krajinám, jeÏ vytvofiil malífi po ná-

MACHYTKA, Gabriela ELBELOVÁ ), Olomouc 2000,

ãen˘mi podle dobové módy poloviny 18. století.

vratu z Itálie; tehdy se usadil v Amsterodamu, kde

s. 117–118, ã. kat. 82.

Obraz pÛvodem z Plavãe se do svûtové literatury

se pfiátelil i s Rembrandtem. Dal‰í krajina – se se-

dostal zásluhou Heleny a Stefana Kozakiewiczo-

dícím pasákem pod mohutn˘m stromem v levé

19


497

Poslední z holandsk˘ch obrazÛ nás zaujme ze-

obraze se snaÏil vyuÏít obû svá zamûfiení. Zfiejmû

Obr. 4. Salomon Rombouts, Krajina s fiekou a selsk˘m sta-

jména zobrazením interiéru zámoÏnûj‰ího domu

znal dûjov˘ v˘jev z tapiserie vzniklé podle návrhu

vením, olej, plátno 67 x 97 cm, státní zámek Námû‰È nad

Interiér, pro-

z Rubensova nebo Jordaensova okruhu a zrcadlo-

Oslavou, svoz Plaveã. (Foto Zavadil, NPÚ – ÚOP v Brnû)

svûtlen˘ oknem, za nímÏ jsou vidût stromy, a po-

vû jej ve své malbû zopakoval. Obraz se do Ná-

otevfien˘mi dvefimi s v˘hledem do dvora, je zafiízen

mû‰tû dostal pozdûji, v dobû, kdy jiÏ existovala in-

stolem s ãerven˘m ubrusem, na nûmÏ se povalují

stalace s nástûnn˘mi koberci, a to ze svozu n. p.

rÛzné pfiedmûty, a Ïidlemi. Na stûnách visí obrazy.

Klenoty. Tvofií doplnûk k velmi kvalitní zmínûné ta-

■ Poznámky

Pod oknem jsou zobrazena tmavá dvífika skfiíÀky

piserii, která patfií k vrcholn˘m dílÛm vlámského

23 Olej, dfievo 53 x 60 cm, inv. ã. svoz Plaveã 22/14.

zapu‰tûné do zdi. Malba je pfiipisována Pietru de

baroka z poloviny 17. století v ãesk˘ch a morav-

24 Olej, plátno 165 x 237 cm, inv. ã. NO 219, svoz

Hoochovi (1629–1684), ale není signována. Auto-

sk˘ch sbírkách. Následují dvû rozmûrná protûj-

n. p. Klenoty 7681. O obraze se zmiÀuje Marie MÎYKOVÁ:

rem je zfiejmû malífi z Hoochova okruhu, kter˘ prav-

‰ková plátna s mnohafigurální venkovskou veseli-

Chebské reliéfní intarzie a grafika. Katalog v˘stavy SâG

dûpodobnû napodoboval i práce Vermeera z Delftu

cí a návratem vesniãanÛ z práce, vytvofiená

Praha, Praha 1986, s. 31, ã. kat. 10a.

po roce 1654. O tom svûdãí charakteristick˘ prÛ-

nûkter˘m z poãetn˘ch následovníkÛ a napodobi-

25 Olej, plátno 52,5 x 42,5 cm, inv. ã. NO 149, svoz Jevi-

hled do dvora a do druhé místnosti v domû. V mal-

telÛ Davida Tenierse mlad‰ího. Oba tyto obrazy

‰ovice 116/17. Fotografie obrazu mezi odcizen˘mi díly

bû je patrné barevné svûtlo, kter˘m malífi vyjádfiil

s pfievládajícím hnûd˘m koloritem pocházejí ze

v ãasopise StaroÏitnosti a uÏité umûní, 1993, ã. 2, s. 16.

tichou a ‰Èastnou pohodu. V‰echny popsané ho-

zámku v Moravci.

se Ïenou obrácenou zády (obr. 5).

23

landské obrazy pocházejí ze zámku v Plavãi.

Francouzské malífiství druhé poloviny 17. sto-

Pokud jde o zastoupení vlámského malífiství

letí je mezi svezen˘mi obrazy zastoupeno portré-

17. století ve sbírkách zámku v Námû‰ti, zaujme

tem mladé dámy v ãerven˘ch dobov˘ch ‰atech

zejména rozmûrná malba na plátnû s v˘jevem Da-

s vût‰ím v˘stfiihem.

vid a Abigail.

24

25

Vlasy por trétované jsou

Mnohafigurální kompozice pfied-

zdobené perlami, ze kter ˘ch je i náhrdelník ko-

stavuje starozákonní pfiíbûh izraelského krále

lem krku. Pfies ramena má dívka pfiehozenou

z doby jeho vyhnanství v Judské pou‰ti s Abigail,

tmavou stuhu, pfiichycenou k ‰atÛm ‰perky. Jde

která pfiiná‰í dary v ãele své druÏiny, aby usmífiila

o kvalitní por trét z fiady podobn˘ch obrazÛ, za-

rozhnûvaného Davida. V roce 1978 pfii provádûní

chovan˘ch v zámeck˘ch a galerijních sbírkách.

ãásteãné evidence movit˘ch památek urãil Milo‰

BohuÏel byl v minulosti sefiíznut po stranách a na

Stehlík, Ïe autorem malby je Jan I. van den Hecke

spodní stranû. Jméno portrétované se nepodafii-

star‰í (1620–1684), od roku 1659 usazen˘ v Ant-

lo identifikovat. TaktéÏ se nepodafiilo urãit autora

verpách, kam se vrátil po pobytu v ¤ímû. Je znám

malby. Toho je moÏné hledat v dílnû nebo v okru-

jako malífi záti‰í i jako krajináfi. Na popisovaném

hu

498

Pierra

Mignarda

zvaného

le

Romain


(1612–1695), patfiícího k nejpfiednûj‰ím fran-

Poslední z dovezen˘ch obrazÛ pochází ze zám-

Obr. 5. Pietr de Hooch – okruh, Interiér holandského

couzsk˘m portrétistÛm 17. století. Jemu je také

ku v Plavãi. Jedná se o por trét neznámé mladé

domu se Ïenou, olej, dfievo 53 x 60 cm, státní zámek Ná-

obraz na rámu pfiipisován. Pochází ze zámku v Je-

dámy s lyrovou kytarou.

30

mû‰È nad Oslavou, svoz Plaveã. (Foto Zavadil, NPÚ –

vi‰ovicích.

Baptistou Lampim star‰ím (1751–1830) a dato-

Je signován Johannem

Pozornost zaujme rovnûÏ mal˘ obrázek malo-

ván rokem 1806. Jde o velmi kvalitní malbu pfied-

van˘ na mûdûném plechu s polopostavou ãtoucí-

ního portrétisty období pozdního rokoka a klasi-

ho chlapce,

26

ÚOP v Brnû)

kter˘ je pravou rukou opfien o stÛl

cismu z Vídnû, kam se v roce 1797 malífi trvale

s jablkem. V pravém rohu je zachyceno okno s v˘-

vrátil po ãinnosti v Polsku a v Rusku. V roce 1798

■ Poznámky

hledem do krajiny. U okna visí oÏivující vlající ãer-

byl pov˘‰en do rytífiského stavu. TotoÏnost portré-

26 Olej, mûdûn˘ plech 21 x 15,5 cm, inv. ã. svoz Plaveã

vená draperie. Podle obleãení chlapce a malby

tované dívky, zobrazené s málo znám˘m hudeb-

27/13.

samotné je patrn˘ ‰panûlsk˘ vliv VelasquezÛv

ním nástrojem, se nepodafiilo zjistit.

27 Olej, plátno 75,7 x 58,5 cm, inv. ã. NO 189, svoz Mo-

z první poloviny 17. století. Obraz byl pfiivezen ze zámku v Plavãi.

Z uvedeného pfiehledu je zfiejmé, Ïe obrazy sve-

ravec 34/10.

zené na zámek v Námû‰ti tvofií velmi hodnotn˘

28 Olej, plátno 67,2 x 52,3 cm, inv. ã. NO 35, svoz Buch-

Do první poloviny 17. století lze zafiadit obraz

soubor star‰í evropské malby, kter˘ zasluhuje po-

lovice 4/18. Marek BU·, cit. v pozn. 2.

se sedícím star˘m muÏem s kloboukem na hla-

zornost zejména historikÛ umûní a restaurátorÛ.

29 Olej, plátno 87 x 66 cm, inv. ã. svoz Jemnice 34/2.

kter ˘ dfievûnou lÏící pojídá fazole. Podle

Vût‰ina obrazÛ by na‰la místo v kaÏdé vût‰í galerii.

30 Olej, plátno 76 x 63 cm, inv. ã. svoz Plaveã 1/17. Sig-

zpÛsobu malby ladûné do hnûdé barvy by se dalo

Je zaráÏející, Ïe dodnes není ukonãena základní

nováno vpravo dole: EQUES LAMPI/PINXIT 1806. Rakous-

usuzovat na nûmeckou provenienci. Obraz po-

evidence a zpracování maleb do základních evi-

ké malífiství 19. století v moravsk˘ch sbírkách. Katalog

chází ze zámku Moravec.

denãních karet movit˘ch památek. Vzácn˘ soubor

MG Brno, Brno 2001, s. 162, obr. 14, ã. kat. 392.

vû,

27

Janu Kupeckému (1666–1740) je pfiipisována podobizna muÏe,

28

byl opominut jak pfii pofiádání v‰ech vût‰ích v˘stav

kterou Marek Bu‰ povaÏuje za

benátské a italské malby, tak pfii pfiípravách mono-

umûlcÛv pravdûpodobn˘ autoportrét. Do Námû‰tû

grafií ke stejnému tématu vydávan˘ch v poslední

byla pfiivezena z Buchlovic. Do druhé poloviny

dobû. Po nalezení a vrácení ukraden˘ch dûl byla

18. století lze zafiadit malbu se svat˘m Franti‰kem

nûkterá z nich restaurována. BohuÏel ani tato pfií-

z Assisi,

29

která pfiipomíná práce z okruhu Petra

leÏitost nebyla vyuÏita k urãení autorství, jeÏ u nû-

Brandla. Stafiec v ãerveném rouchu má pravé ra-

kolika dûl vychází pouze z pfiipsání na rámu, které

meno obnaÏené. V pravé ruce drÏí knihu, levou si

nemusí b˘t prÛkazné. Soubor je souãástí na‰eho

pfiidrÏuje ‰at. Obraz pochází ze zámku v Jemnici,

kulturního dûdictví a mûla by se k nûmu obrátit po-

kter˘ v letech 1842–1945 vlastnili Pallaviciniové.

zornost a péãe.


499

Obrazy svezené do zámku v Námû ti nad Oslavou

Recommend Documents