2013
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Obrazová příloha
302
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
0
před vzejitím
při výsadbě
Amistar®
Boxer®
Touchdown® Quattro
11
15
20-25
BRAVO
30-39
40-49
Ridomil® Gold MZ Pepite
Fusilade® Forte
50-59
60-69
70-79
Altima®
Revus®
Karate® se Zeon technologií 5 CS, Pirimor®, Plenum®
Actara®
80-89
Reglone®
90-99
Schéma technologie ošetření brambor
DESIKANT
FUNGICIDY
HERBICIDY
INSEKTICIDY
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
303
před setím
Force ® Magna SB
Cruiser® Force SB
1 výsev
Touchdown ® Quattro
3 2 krátce před počátek vzejitím klíčení kořínek > 1 cm
před vzejitím
4 stadium děložních listů
5 stadium 2 listů (pravý list velikosti hrášku)
6 stadium 4 listů (2. pár pravých listů velikosti hrášku)
Fusilade® Forte
7 stadium 6 listů
®
8 krátce před uzavřetím řádků
Amistar Top
Pirimor®, Karate® se Zeon technologií 5 CS
9 počátek slizně
MOŘIDLA
FUNGICIDY
HERBICIDY
INSEKTICIDY
Schéma technologie ošetření cukrové řepy
304
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
vzcházení
duben
pravý počátek tvorby výhonů
lalokonosec lib.
květen
červen
přes 3/4 výšky
plíseň chmelová
Ridomil ® Gold Plus 42,5 WP
1/4 až 1/3 potencionální výšky
mšice chmelová
Karate ® se Zeon technologií 5 CS
červenec
květ
Ortiva®
sviluška chmelová
Vertimec ®
mšice chmelová
Plenum ®
srpen
t vorba hlávek
září
zralost hlávek
Schéma technologie ošetření chmele FUNGICIDY
INSEKTICIDY
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
305
BBCH 53 53 BBCH 54 54 BBCH BBCH nalévání pupenů, myší ouško nalévání pupenů, myší ouško rašení rašení
Chorus®® 50 50 WG WG CHORUS
Pirimor ®® (mšice) (mšice) PIRIMOR
(mery, mšice) mšice) (mery,
BBCH 57 57 BBCH růžové poupě růžové poupě
BBCH 59 59 BBCH zakvétání zakvétání
(padlí aa strupovitost) strupovitost) (padlí
BBCH 63 63 BBCH doba květu doba květu
Chorus®® 50 50 WG, WG, SCORE Score ®® CHORUS
(jednoleté plevele, plevele, turanka turanka kanadská) kanadská) Reglone®® (jednoleté REGLONE
BBCH 55 55 BBCH květní květní pupeny pupeny viditelné viditelné
(housenky) (housenky)
BBCH 69 69 BBCH konec konec kvetení kvetení
BBCH 72 72 BBCH velikost velikost lískového lískového oříšku oříšku
(obaleč jablečný) jablečný) (obaleč
Touchdown®® QUATTRO Quattro (vytrvalé plevele) TOUCHDOWN (vytrvalé plevele) Fusilade®® FORTE Forte (pýr FUSILADE (pýrplazivý, plazivý,jednoleté jednoletétrávy) trávy)
(květopas jabloňový) jabloňový) (květopas
Karate®® SE se Zeon 5 CS 5 CS KARATE ZEONtechnologií TECHNOLOGIÍ
(obaleč jablečný) jablečný) (obaleč
Insegar ®® INSEGAR
BBCH 79 79 BBCH před sklizní před sklizní
Schéma technologie ošetření jabloně
FUNGICIDY
HERBICIDY
INSEKTICIDY
306
IDLA
BICIDY
KTICIDY
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
před setím
Touchdown ® Quattro Lumax®
0 výsev
Banvel ®
5 6. list
Milagro ® Extra
Elumis ®, Milagro ®
Callisto ®
1-2 3 4 klíčení 2.-3. list 4.-5. list
před vzejitím
Cruiser® 350 FS
Maxim ® XL + CETM ®
Gardoprim ® Plus Gold
Force ® 1,5 G
6 7.-9. list
7 10.-13. list
8 metání lat
9 konec květu
Karate ® se Zeon technologií 5 CS
10 mléčná zralost
11 těstovitá zralost
12 žlutá zralost
Schéma technologie ošetření kukuřice
13 plná zralost
po sklizni
Touchdown ® Quattro
MOŘIDLA
HERBICIDY
INSEKTICIDY
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
307
klíčení
3
5
6
14
vzcházení
12
24
25
26
vytváření pravých listů
22
* přípravek je v registračním řízení
1
Cruiser® OSR
Callisto ®
Fusilade® Forte
27
41
43
stonkování a butonizace
listová růžice
35
45
Amistar® Xtra *
Pirimor®
47
49
kvetení
54
81
plná zralost
žlutá zralost
64
vývoj tobolky a zrání: zelená zralost
62
Schéma technologie ošetření máku
FUNGICIDY
HERBICIDY
INSEKTICIDY
308
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Vibrance ® Gold
Banvel ®
Lintur®, Logran ®
Moddus ® Archer® Turbo Pack
Moddus ®
Magnello ®
Artea ® Plus
Amistar® Opti, Amistar® Opti Pack
Archer® Turbo
Axial Plus ®
Amistar® Xtra
Reglone ®
Touchdown ® Quattro
0 Výsev
61-69 51 39 32 30 25 10-13 počátek až počátek objevení stadium počátek hlavní vcházení až konec květu metání jazýčku 2. kolénka sloupkování odnožování stadium posl.listu 1-3 listů 71-92 59 49 37 31 29 21 07 tvorba zrna abs. konec otvírání objevení se stadium konec počátek objevení zralost metání list. pochvy posledního 1. kolénka odnožování odnožování koleoptile listu
Cruiser® 350 FS
Maxim ® Star + CETM ®
®
Dividend + CETM ®
Celest® Extra + CETM ®
Před setím
Touchdown ® Quattro
Boxer®
Pirimor®, Karate® se Zeon technologií 5 CS
Schéma technologie ošetření obilnin
EGULÁTORY R RŮSTU
MOŘIDLA
DESIKANT
FUNGICIDY
HERBICIDY
INSEKTICIDY
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
309
začátek pučení
BBCH 01 začátek pučení BBCH 01
BBCH 08 rašení
BBCH 08 rašení
3–5 listů je rozvinuto
BBCH 13–15 3–5 listů je rozvinuto BBCH 13–15 výhonky 60–80 cm
BBCH 19 9 a více listů rozvinutých, BBCH 19 9 avýhonky více listů 60–80 cm rozvinutých,
FUSILADE ® FORTE
Insegar ® INSEGAR ®
květenství se zvětšuje
BBCH 55 květenství se zvětšuje BBCH 55
®
(padlí, červená spála révy, černá hniloba révy)
Dynali
Insegar ® INSEGAR ®
®
(padlí)
se oddělují z květného lůžka
BBCH 60 BBCH 60–69 první květní kvetení čepičky BBCH 60 BBCH 60–69 se oddělují první květní kvetení z květného čepičkylůžka
TOPAS® (padlí)
Topas
BBCH 75 bobule velikosti BBCH 75 hrachu bobule velikosti hrachu
BBCH 73 bobule velikosti BBCH 73 broku bobule velikosti broku
(specialista na ® F PERGADO ochranu hroznů (specialista na révy vinné proti ochranu hroznů peronospoře) révy vinné proti peronospoře)
Pergado® F
(plíseň révová)
RIDOMIL®(plíseň GOLDrévová) COMBI PEPITE
uzavírání hroznů
BBCH 77 začátek uzavírání BBCH 77 hroznů začátek
Quadris ® Max ® QUADRIX MAX (padlí, plíseň révová, plíseň šedá, bílá hniloba) (padlí, plíseň révová, plíseň šedá, bílá hniloba) Ridomil ® Gold MZ Pepite, Ridomil ®® Gold Pepite RIDOMIL GOLDCombi MZ PEPITE,
REGLONE®
Touchdown ® Quattro (vytrvalé plevele) TOUCHDOWN ® QUATTRO (vytrvalé plevele) Reglone ®
Karate ® se Zeon technologií 5 CS (obaleči) KARATE® SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS (obaleči)
uzavírání hroznů
BBCH 79 konec uzavírání BBCH 79 hroznů konec
zaměkání bobulí
BBCH 85 zaměkání bobulí BBCH 85
Switch ® SWITCH® (plíseň šedá) (plíseň šedá)
BBCH 89 plná zralost
BBCH 89 plná zralost
Schéma technologie ošetření révy vinné FUNGICIDY
HERBICIDY
INSEKTICIDY
310
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
před setím
®
výsev / klíčení
0
Cruiser® OSR
Teridox
Brasan ®
Teridox® Command ® Pack
Brasan ® Teridox® Pack
15
vcházení
13
25
tvorba listů, ružice, příp. výhonků
21
Toprex®
Fusilade® Forte
39 prodlužovací růst
31
Toprex®
53- 57 t vorba poupat
51
Moddus ®
Plenum ®
Karate ® se Zeon technologií 5 CS
61 kvet ení
63
Amistar® Xtra
Pirimor®
69
92 plná zralost
Reglone ®
Touchdown ® Quattro
Schéma technologie ošetření řepky
EGULÁTORY R RŮSTU
MOŘIDLA
DESIKANT
FUNGICIDY
HERBICIDY
INSEKTICIDY
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
311
2
3
* přípravek je v registračním řízení
1
Cruiser ® 350 FS
Boxer ®
4
Fusilade® Forte
5
7
Amistar ® Xtra *
Amistar ® Top
Karate® se Zeon technologií
Pirimor ®
8
10
12
14
Reglone ®
Schéma technologie ošetření slunečnice
16
MOŘIDLA
DESIKANT
FUNGICIDY
HERBICIDY
INSEKTICIDY
Atlas plevelů Ambrosie peřenolistá
Bažanka roční
Bér zelený
312
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Atlas plevelů Bér sivý
Durman obecný
313
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Heřmánek pravý
Atlas plevelů Hluchavka nachová
Chrpa modrá
Chundelka metlice
314
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Atlas plevelů Ježatka kuří noha
Kokoška pastuší tobolka
315
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Laskavec ohnutý
Atlas plevelů Lebeda rozkladitá
Lilek černý
Lipnice roční
316
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Atlas plevelů Mák vlčí
Merlík bílý
317
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Mléč rolní
Atlas plevelů Mléč zelinný
Mračňák Theophrastův
Oves hluchý
318
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Atlas plevelů Penízek rolní
Peťour maloúborný
319
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Pcháč oset
Atlas plevelů Pohanka svlačcovitá
Proso seté plevelné
Pýr plazivý
320
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Atlas plevelů Ptačinec žabinec
Rdesno blešník
321
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Rdesno červivec
Atlas plevelů Rozrazily
Řepeň polabská
Svízel přítula
322
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Atlas plevelů Svlačec rolní
Šrucha zelná
Autor fotografií: Ing. Pavel Hamouz, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze
323
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Zemědým lékařský
Atlas škůdců Bázlivec kukuřičný
Bejlomorka sedlová
Blýskáček řepkový
Bzunka ječná
Drátovec
Dřepčík obilní
Dřepčík olejkový
Hrbáč osenní
Kohoutek modrý
324
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Krytonosec čtyřzubý
Krytonosec řepkový
Krytonosec šešulový
Květilka všežravá
Květilka zelná
Květopas jabloňový
Larvy tiplice
Mera jabloňová
Mšice maková
325
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Atlas škůdců
Atlas škůdců Mšice střemchová
Obaleč jabloňový
Osenice polní
Pilatka řepková
Pilatka travní
Potemník skladištní
Třásněnka obilná
Zavíječ kukuřičný
Zelenuška žlutopásá
326
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Atlas hlavních chorob obilnin Černání pat stébel (Gaeumannomyces graminis) Původce choroby Tato choroba je způsobena běžně se vyskytující půdní houbou Gaeumannomyces graminis. Příznaky Primární příznaky se objevují na kořenech, které postupně hnědnou. Jedním ze znaků onemocnění jsou mírně zduřelé kořeny, obalené nejjemnějšími částečkami zeminy. Z napadených kořenů se dá velmi snadno odstranit pokožka. Následně se na bázi rostlin objevují hnědavé skvrny, které obvykle hodnotíme jako nespecifické nekrózy. Teprve v další fázi rozvoje choroby dochází k projevům typickým pro černání pat stébel. Kořeny a báze rostliny tmavnou, černají, rostlina v důsledku poškození kořenů žloutne, zasychá a odumírá. Při intenzivnějším průběhu může být onemocnění příčinou mezerovitosti porostů. Častý je mírnější průběh choroby, při kterém rostlina vytváří nový odnožovací uzel a neodumírá. Je ale značně oslabená. Doprovodným příznakem je nouzové dozrávání napadených stébel, které se projevuje běloklasostí.
Pšenice - černání pat stébel
Přenos, přežívání, zdroj infekce Jde o původní patogen a infekce tedy pochází z půdy.
rostlin objevují na okrajích porostů, na souvratích. Jarní obilniny jsou napadány méně často.
Dispoziční faktory Riziko napadení rostlin podporuje chladné, srážkově normální a nadnormální počasí na podzim a v jarních měsících, nepříliš mrazivá zima. Riziko napadení rostlin výrazně zvyšuje časté střídání obilnin na pozemku, nedostatek organické hmoty v půdě (pomalý rozklad posklizňových zbytků). Houbě vyhovuje neutrální nebo mírně alkalická reakce půdy. Častější je výskyt choroby na utužených půdách, obvykle se hnízda napadených
Škodlivost / Hospodářský význam Černání pat stébel je onemocnění ze skupiny chorob pat stébel. Vyskytuje se plošně na celém území ČR, větší dopad má na méně úrodných pozemcích. U nás je častější mírná forma průběhu choroby, proto není vždy determinována, může být součástí příznaků hodnocených jako nespecifické nekrózy. Proto je i velmi obtížné stanovit míru dopadu na výnos a kvalitu sklizně samostatně jen pro tuto chorobu. Ochrana Ochranná opatření jsou nepřímá, preventivní: dostatek organické hmoty v půdě, zpracování půdy (provzdušnění), nezařazovat obilniny po sobě, kvalitní založení porostu (termín, seťové lůžko, hloubka setí). Riziko napadení také snižuje moření osiva.
Černání pat stébel - projev na klasech
Černání pat stébel - projev v porostu
327
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Xtra Mořidla: Vibrance ® Gold
Fuzariózy obilnin (Fusarium spp.) Původce choroby Onemocnění vyvolávají různé druhy rodu Fusarium. Jde o nepohlavní stadia mikroskopických hub, řazená do pomocné třídy Deuteromycetes (Fungi imperfecti). Mají většinou širší okruh hostitelských rostlin, nejsou vázány na jeden rostlinný druh. Jsou to typičtí představitelé fakultativních (příležitostných) patogenů, což znamená, že jsou schopny žít a množit se i saprofytickým způsobem - bez živé hostitelské rostliny. To je předurčuje k roli typických původců dispozičních chorob rostlin.
i klasy. Různé příznaky napadení klasů jsou nejlépe viditelné ve fázi zelené zralosti. Jednotlivé klásky mají modrozelené zabarvení, později zasychají, jsou nepravidelně rozmístěny v klasu. Zasychání může být omezeno na horní třetinu klasu (tam je třeba odlišit od poškození třásněnkami - rozlišovacím znakem jsou hlavně osiny, které jsou při posátí třásněnkami deformovány, při napadení Fusarium spp. nikoli). Při vysoké vzdušné vlhkosti se na klasech a někdy i na zrnech objevují myceliální bělavé, růžové nebo oranžové povlaky hub.
Příznaky Příznaky napadení se u obilnin projevují ve všech fenofázích. V době klíčení, vzcházení až odnožování se napadení Fusarium spp. projevuje jako nespecifické nekrózy. V této fázi není možné pouze symptomaticky, na základě viditelných příznaků, determinovat primárního původce choroby. Charakteristické příznaky se projevují obvykle v průběhu června na stéblech, která v dolní třetině tmavnou, sytě hnědé nekrózy bez ostře ohraničených okrajů obepínají celé stéblo a šíří se směrem vzhůru. V případě vysoké vzdušné vlhkosti v porostu může na napadených stéblech vyrůstat poměrně kompaktní bělavé mycelium. Na listech se objevují béžové, nepravidelné, neohraničené skvrny. Houby rodu Fusarium napadají
Přenos, přežívání, zdroj infekce Houby přežívají na rostlinných zbytcích na pozemku, výjimečně i volně v půdě. Infikují i semena, resp. zrna. Zdrojem primární infekce je jak napadené osivo, tak rostlinné zbytky na pozemku, především ty, které zůstávají na povrchu pole.
Napadený klas pšenice
328
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Dispoziční faktory Mnoha experimenty bylo potvrzeno, že riziko napadení obilnin výrazně roste při častém zařazování obilnin na pozemek. V případě napadení klasů jsou silným dispozičním faktorem i technologie zpracování půdy s vynecháním orby. Nejsilnější napadení klasů je pravidelně zaznamenáváno na pozemcích s minimalizační technologií zpracování půdy
Typické oranžové zabarvení napadeného klasu
Fuzariózy v klasu
při předplodině kukuřice. Rozvoji hub napomáhá vysoká půdní a vzdušná vlhkost, nesprávná výživa (hlavně dusíkem) a malý obsah organické hmoty v půdě. Škodlivost / Hospodářský význam Fuzariózy obilnin patří v současné době k hojně rozšířeným onemocněním. Ztrátu mohou způsobit jak přímo - snížením množství sklizně, tak nepřímo - některé druhy produkují mykotoxiny. Ty kontaminují a znehodnocují zrno. Obsah toxinů produkovaných houbami rodu Fusarium je také kritériem výkupu sklizeného zrna. Ochrana Ochranná opatření jsou nepřímá, preventivní: výsev zdravého mořeného osiva, kvalitní zpracování půdy (provzdušnění), nezařazovat obilninu po obilnině, dostatek organické hmoty (nejlépe živočišného původu) v půdě. Napadení stébel je možné omezit aplikací fungicidu časně na jaře. Často je nezbytné i ošetření proti napadení klasů v době před květem, popř. po odkvětu. Doporučené přípravky Mořidla: Celest ® Extra, Maxim ® Star, Vibrance ® Gold Fungicidy: Amistar ® Opti Pack, Artea® Plus, Magnello ®
Padlí travní (Blumeria graminis, syn. Erysiphe graminis) Původce choroby Původcem této choroby je vřeckatá houba Blumeria graminis. Napadá všechny rostliny z čeledi Poaceae. Způsobem života se řadí k tzv. biotrofním obligátním patogenům, což znamená, že není schopná růst, vyvíjet se a rozmnožovat mimo živou hostitelskou rostlinu. Na rostlinách během vegetace vytváří jak pohlavní, tak nepohlavní stadium.
Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá na živých hostitelských rostlinách - ozimých obilninách a kulturních i planých travách v podobě mycelia nebo ve formě kleistothecií (pohlavně vzniké plodničky).
Padlí travní na bázi rostlin
Padlí travní na listu
Infikované rostliny jsou primárním zdrojem infekce v další vegetační sezóně. Dispoziční faktory Padlí travní se vyskytuje plošně, ve všech oblastech pěstování obilnin a trav. Intenzita napadení i rozvoj choroby jsou ovlivněny mimo jiné pevností pletiv hostitelské rostliny. Mezi dispoziční faktory tak patří přehnojení dusíkem, ale i nedostatečná výživa. Dále příliš hustý porost, ve kterém si rostliny konkurují (živiny, světlo) a zvyšuje se vzdušná vlhkost. Škodlivost / Hospodářský význam Padlí travní napadá všechny obilniny, nejcitlivější jsou ječmeny, dále
Padlí travní - černé plodničky houby
pšenice, tritikale, žito, nejodolnější je oves. Patří k nejvýznamnějším chorobám obilnin, bez ochranných opatření může dojít k předčasnému zaschnutí až 80 % rostlin v porostu. Ochrana Základní ochranné opatření je výsev odolné odrůdy. Nutným opatřením je v případě padlí travního chemická ochrana. Ochrana protí padlí je obvykle spojena s ošetřením i proti dalším houbovým původcům listových chorob. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Opti, Amistar ® Opti Pack, Amistar ® Xtra, Archer ® Turbo, Artea® Plus
Padlí travní - napadení klasu
329
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Příznaky Primární příznaky se objevují na bázi rostlin a na spodních listech v podobě malých, bělavých kupek mycelia. Jde o nepohlavní stadium houby, kdy se tvoří množství spor, které jsou roznášeny na další části rostliny a další rostliny (větrem, pohybem vzduchu). Povlaky mycelia se objevují na všech nadzemních částech rostliny, houba napadá i klasy. Přibližně kolem června se v myceliálních povlacích objevují drobné černé tečky. Jde o plodnice pohlavního stadia houby, které jsou schopny přetrvat nepříznivé vnější podmínky. Příznaky jsou velmi typické, nezaměnitelné s jiným onemocněním.
Plíseň sněžná (Monographella nivalis) Odb.: Sněžná plísňovitost obilnin Původce choroby Původcem této choroby je vřeckatá houba Monographella nivalis, která napadá všechny rostliny čeledi Poaceae (lipnicovité). Způsobem života se řadí k tzv. biotrofním obligátním patogenům, což znamená, že není schopná růst, vyvíjet se a rozmnožovat mimo živou hostitelskou rostlinu. Příznaky Primární příznaky se objevují na kořenech a hypokotylech, které postupně hnědnou a zahnívají. Tyto příznaky je možné řadit do nespecifických nekróz. V další fázi kořeny a báze rostlin dále tmavnou, krčky jsou zatažené, tmavě hnědé skvrny postupují vzhůru po rostlině. Následně dochází k zasychání a odumírání. Na odumřelých rostlinách často vyrůstá bílé až krémové mycelium, někdy s růžovým nádechem v místě, kde houba tvoří spory. Choroba je jednou z příčin vyzimování porostů. V případě slabšího průběhu onemocnění se intenzivně tmavě hnědé skvrny objevují ve spodní třetině stébel přibližně v červnu. Při napadení rostlin v době kvetení se choroba projevuje barevnými změnami klásků (fialově modré skvrny) nebo jejich předčasným zaschnutím a zbělením. Na listech
Plíseň sněžná
se objevují neohraničené, pískově zbarvené, zasychající skvrny. Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá na rostlinných zbytcích na pozemku a může přežít i v zrnu. Primární infekce tedy pochází z půdy a osiva. Dispoziční faktory Riziko napadení rostlin podporuje chladné, srážkově normální a nadnormální počasí na podzim a v jarních měsících, dále také nepříliš mrazivá zima. Nejčastěji se choroba vyskytuje ve vyšších polohách (asi 400 m n. m.) a to především v letech,
kdy zůstává dlouho ležet sníh. Vyskytovat se však může (při optimálních podmínkách) ve kterékoliv oblasti pěstování ozimých obilnin. Riziko výskytu také zvyšuje časté zařazování obilnin a nízké množství organické hmoty v půdě. Jarní obilniny prakticky nejsou napadány. Škodlivost / Hospodářský význam Plíseň sněžná patří mezi choroby pat stébel. Vyskytuje se plošně po celé ČR, významné škody však způsobuje pouze ve vyšších oblastech, kde jsou její výskyty časté. Ochrana Kvalitní zpracování půdy a zapravení posklizňových zbytků, nezařazovat obilniny po sobě, správné založení porostu (termín, seťové lůžko, hloubka setí). Velmi důležité je zejména vysévat kvalitní uznané osivo. Doporučené přípravky Mořidla: Celest ® Extra (pšenice, žito, tritikale), Maxim ® Star (ječmen), Vibrance ® Gold Fungicidy: Amistar ® Xtra (trávníky)
Zasychání a odumírání rostlin napadených plísní sněžnou
330
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Rzi (Puccinia spp.) Původce choroby Původci choroby jsou stopkovýtrusé houby rodu Puccinia. Napadají všechny rostliny čeledi Poaceae (lipnicovité), liší se ale druhy, které jsou většinou specifické pro konkrétní rostlinný druh. Rzi patří k tzv. biotrofním obligátním patogenům, což znamená, že nejsou schopné růst, vyvíjet se a rozmnožovat mimo živou hostitelskou rostlinu. Příznaky Primární příznaky se objevují v závislosti na počasí nejčastěji v první dekádě června, v případě teplého počasí se mohou objevit i na podzim. Projevují se jako malé oranžové kupičky - ložiska letních výtrusů (uredospor). Pokud bychom zanedbali ochranu, začnou se přibližně od začátku července tvořit i zimní spory (teleutospory), jejichž ložiska se jeví jako černé kupičky, kryté pokožkou rostliny. Rzi napadají jak listy, tak i klasy. Příznaky jsou typické, prakticky nezaměnitelné. Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen je tzv. obligátně biotrofní, což znamená, že přežívá na živých hostitelských rostlinách - výdrol, ozimy či trávy, a to ve formě mycelia nebo spor. Takto napadené rostliny jsou pak primárním zdrojem infekce v další vegetační sezóně.
Rez pšeničná Rez pšeničná
Puccinia tritici (syn.: P. recondita var. tritici)
Na pšenici (ojediněle i na ječmeni, ale tam bez většího významu)
Rez plevová
Puccinia striiformis
Napadá především pšenici, žito, různé druhy trav
Rez travní
Puccinia graminis
Známá též jako „černá rez“, napadá všechny obilniny a trávy, nejčastěji je na pšenici. V letech s vyšším výskytem rzí, je nebezpečná i pro žito a tritikale.
Rez ječná
Puccinia hordei
Na ječmeni
Rez ovesná
Puccinia coronata var. avenae
Na ovsu
Rez žitná
Puccinia recondita
Na žitu
Dispoziční faktory Rzi se vyskytují plošně, ve všech oblastech pěstování obilnin a trav. Intenzita napadení a rozvoj choroby jsou ovlivněny jak odrůdovou odolností, tak průběhem počasí, především teploty. Obecně je výskyt rzí vázán na teplé, suché jaro a počátek
léta. Dílčí rozdíly jsou v nárocích jednotlivých rzí. Např. rzi plevové vyhovuje vysoká teplota přes den, ale chladnější noc. Škodlivost / Hospodářský význam Rzi napadají všechny obilniny. Patří k nejvýznamnějším chorobám obilnin. Při silném výskytu může dojít bez ochranných opatření až k totálnímu zničení porostu. Ochrana Základem je výsev odolnější odrůdy. V případě rzí je zcela nezbytným opatřením fungicidní postřik.
Silné napadení na listu
Typické oranžové kapičky výtrusů
331
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Opti, Amistar ® Opti Pack, Amistar® Xtra, Archer® Turbo, Artea® Plus, Magnello®
Choroby pšenice Braničnatka plevová (Leptosphaeria nodorum) Odb.: Tečkovitá plevová a listová skvrnitost pšenice Původce choroby Původcem onemocnění je vřeckatá mikroskopická houba Leptosphaeria nodorum. V průběhu vegetace se na napadených rostlinách setkáváme s jejím nepohlavním stadiem Stagonospora nodorum. Příznaky Příznaky se na rostlinách mohou objevovat ve všech vývojových fázích a na všech nadzemních částech rostliny. Na klíčních rostlinkách jsou patrné hnědé nekrotické skvrny a deformace klíčků. Později se na listových pochvách a čepelích tvoří rezavě hnědé skvrny, které zasychají. Skvrny jsou podlouhlé, nepravidelné, s nápadným neostrým žlutým okrajem. Při silném napadení skvrny splývají a listy odumírají. Na napadeném pletivu se mohou tvořit plodničky houby, viditelné jako drobné hnědočerné tečky. Napadení klasů se projevuje hnědofialovými skvrnami, které se šíří od špiček směrem k bázi plev. Na skvrnách v klasu se objevují plodničky častěji než na listech. Zrna napadených obilek jsou drobnější, s hnědými skvrnami. Počáteční příznaky by bylo možné zaměnit za příznaky napadení příbuznou braničnatkou pšeničnou.
Příznaky choroby na listu
Přenos, přežívání, zdroj infekce Houba patří k fakultativním patogenům, přežívá na odumřelých rostlinných zbytcích na pozemku. Infikuje i zrno, zdrojem primární infekce může být jak pozemek, tak osivo. Během vegetace se šíří ze spodních listů na horní a na další rostliny sporami, které se tvoří v plodničkách na napadeném pletivu. Dispoziční faktory Pro vznik infekce a šíření onemocnění je potřeba alespoň 15 hodin ovlhčení rostlin, nejintenzivněji se
skvrny na listech objevují při vyšší teplotě: 20–27 °C. Škodlivost / Hospodářský význam Braničnatka plevová patří k nejrozšířenějším onemocněním pšenice, vyskytuje se plošně na celém území ČR. Podle průběhu počasí a konkrétního pozemku se liší četnost a intenzita napadení porostů. V případě časného napadení klasů může být výnos snížen o 20–30 %. Ochrana K ochranným opatřením patří výsev uznaného mořeného osiva, kvalitní zapravení infikovaných posklizňových zbytků, včasná likvidace výdrolu, volba odolnějších odrůd. Hlavním ochranným opatřením je fungicidní postřik, který se aplikuje podle potřeby, obvykle přibližně v době metání. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Opti, Amistar ® Opti Pack, Amistar® Xtra, Archer® Turbo, Artea® Plus, Magnello®
Klas napadený braničnatkou plevovou
332
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Braničnatka plevová
Braničnatka pšeničná (Mycosphaerella graminicola) Odb.: Tečkovitá listová skvrnitost pšenice Původce choroby Původcem onemocnění je vřeckatá mikroskopická houba Mycosphaerella graminicola. V průběhu vegetace se na napadených rostlinách setkáváme s jejím nepohlavním stadiem Septoria tritici. Příznaky Příznaky se na rostlinách mohou objevovat ve všech vývojových fázích a na všech nadzemních částech rostliny. Na klíčních rostlinkách jsou patrné hnědé nekrotické skvrny a deformace klíčků. Typické příznaky se objevují na nejstarších listech, v některých letech již na podzim, ale hlavně v předjaří a na jaře. Primárním příznakem jsou široce oválné, sytěji zelené, „olejové“ skvrny, které se šíří, stávají se nepravidelnými a rychle zasychají. Na napadeném pletivu se tvoří množství plodniček, drobných černohnědých teček. Napadené listy obvykle odumírají. Při projevu onemocnění v pozdějších fenofázích se na listech objevují protáhlé, žluté, rychle zasychající skvrny, které často splývají. Také v tomto případě se na nich tvoří množství plodniček houby. K jednoznačnému rozlišení od braničnatky plevové je nutné mikroskopické hodnocení, které je založeno na rozdílné morfologii spor
Braničnatka pšeničná
obou hub. Přenos, přežívání, zdroj infekce Houba patří k fakultativním patogenům, přežívá na odumřelých rostlinných zbytcích na pozemku. Infikuje i zrno, zdrojem primární infekce tak může být jak pozemek, tak osivo. Během vegetace se šíří ze spodních listů na horní a na další rostliny sporami, které se tvoří v plodničkách na napadeném pletivu. Dispoziční faktory Pro vznik infekce a šíření onemocnění je potřeba alespoň šest hodin ovlhčení rostlin, nejintenzivněji se
skvrny na listech objevují při teplotě 15–25 °C. Větší výskyty se dají očekávat v případě mírné zimy s dostatkem vláhy. Výskyt podporují technologie zpracování půdy s vynecháním orby. Škodlivost / Hospodářský význam Braničnatka pšeničná patří k velmi rozšířenému onemocnění pšenice a vyskytuje se plošně na celém území ČR. Podle průběhu počasí a konkrétního pozemku se liší četnost a intenzita napadení porostů. Ochrana K ochranným opatřením patří výsev uznaného mořeného osiva, kvalitní zapravení infikovaných posklizňových zbytků, včasná likvidace výdrolu, volba odolnějších odrůd. Hlavním ochranným opatřením je fungicidní postřik, který se aplikuje podle potřeby, obvykle přibližně v době metání.
Porost napadený braničnatkou pšeničnou
Plodničky houby viditelné ve skvrnách
333
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Opti, Amistar ® Opti Pack, Amistar® Xtra, Archer® Turbo, Artea® Plus, Magnello®
Helmintosporióza pšenice (Drechslera tritici-repentis) odb.: Světle hnědá skvrnitost pšenice Původce choroby Původcem onemocnění je vřeckatá mikroskopická houba Pyrenophora tritici-repentis, na rostlinách během vegetace se vyskytuje její nepohlavní stadium Drechslera tritici-repentis. Příznaky Příznakem napadení jsou drobné, okrouhlé sytě hnědé skvrny s výrazným žlutým okrajem na listových čepelích. Skvrny se postupně zvětšují, zasychají, ztrácejí svůj pravidelný tvar, mohou i splývat. Na zaschlém pletivu se mohou vytvořit konidiofory houby, na kterých vyrůstají spory, které jsou ale viditelné pouze při zvětšení. V této fázi může dojít k záměně napadení braničnatkami, především braničnatkou plevovou. Determinaci ztěžuje fakt, že není neobvyklý současný výskyt patogenů na jedné rostlině (jednom listu). Přenos, přežívání, zdroj infekce Houba patří k fakultativním patogenům, přežívá na odumřelých rostlinných zbytcích na pozemku. Infikuje i zrno, ale hlavním zdrojem infekce je pozemek. Větší rozvoj a šíření choroby je pravděpodobné především v letech s déletrvajícím deštivým počasím v období sloupkování.
Typické skvrny na listu pšenice
334
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Světle hnědá skvrnitost obilnin
Dispoziční faktory Vznik infekce a šíření onemocnění podporuje déletrvající deštivé počasí. Náchylnější k napadení jsou poškozená a stárnoucí pletiva listů.
Ochrana K ochranným opatřením patří kvalitní zapravení infikovaných posklizňových zbytků a volba odolnějších odrůd. Zatím hlavním ochranným opatřením je fungicidní postřik, který se aplikuje podle potřeby, obvykle přibližně v době metání.
Škodlivost / Hospodářský význam Pyrenophora tritici-repentis patří u nás k velmi rozšířeným původcům listových skvrnitostí pšenice, i když je pravděpodobně často zaměňována za projevy napadení braničnatkami.
Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar® Opti, Amistar ® Opti Pack, Amistar® Xtra, Artea® Plus,
DTR-počínající napadení
Detail skvrny na listu pšenice
Mazlavá sněť pšeničná, hladká sněť pšeničná (Tilletia caries, Tilletia laevis) Původce choroby Původci jsou stopkovýtrusné houby rodu Tilletia. Tilletia caries (syn. Tilletia tritici) způsobuje mazlavou snětivost, hladkou sněť vyvolává Tilletia foetida. Příznaky Příznaky jsou zřetelně viditelné až na vytvořených klasech - obilky si zachovávají tvar, někdy jsou buclatější, klásky více odstávají od klasového vřetena. Uvnitř obilek není zrno, ale nejprve mazlavá, později prášivá masa výtrusů hub. Houby produkují látku trimetylamin, která je příčinou typického silného zápachu napadených klasů. Po úplném vyschnutí spor zápach ustává. Mazlavá sněť pšeničná napadá i žito, tritikale, ječmen a některé trávy. Hladká sněť se u nás nevyskytuje v takovém měřítku.
Přenos, přežívání, zdroj infekce Spory snětí kontaminují povrch zrn, nejčastěji ulpívají na rýze obilky. Při sklizni napadených porostů na sousedních pozemcích může dojít ke kontaminaci pozemku, spory sněti jsou pak roznášeny větrem na další plochy. Dispoziční faktory Výsev infikovaného, neošetřeného osiva, časté pěstování hostitelských rostlin na jednom pozemku, dlouhá mírná zima. Hospodářský význam Sněti jsou rozší řeny prakticky po celém území státu. V současné době nejsou příčinou výrazného snížení výnosu, ale přítomnost i minimálního množství spor omezuje prodejnost sklizně.
Mazlavá snět pšeničná (vpravo)
Doporučené přípravky Mořidla: Celest® Extra Formula M, Dividend ® Formula M, Vibrance ® Gold
Zakrslá sněť pšeničná (Tilletia controversa) Původce choroby Jde o biotrofní obligátní houbový patogen (Tilletia controversa) patřící mezi stopkovýtrusé miskroskopické houby. Příznaky Objevují se až na klasech, kde u jednotlivých snětivých zrn dochází k tvorbě nahnědlých spor. Tato zrna bývají zpočátku větší a odstávají u nich plevy, což dělá zrno „rozstřapené“. Celá rostlina je pak často proti zdravým o něco světlejší, více odnožuje (až 30 odnoží) a je celkově menší. Přenos, přežívání, zdroj infekce Tato houba se přenáší především infikovaným osivem, ale je schopna přežívat i v půdě na rostlinných zbytcích (uvádí se, že až 10 let), přičemž je životaschopná i po průchodu
trávicím traktem zvířat. Zdroj infekce však většinou pochází spíše z půdy. Rozšíření spor patogenu může být spojeno i s aplikací chlévského hnoje, čističkami osiv, větrem aj. Dispoziční faktory Nenamořené osivo. Optimální teplota pro klíčení je přibližně 5 °C. Výskyt je vyšší v místech s utuženou půdou, na souvratích a v místech stohů slámy. Více náchylné jsou také časně seté porosty. Škodlivost / Hospodářský význam Snět zakrslá patří mezi choroby středního významu, vyskytuje se ve větší míře jen v některých letech a má vliv spíše na kvalitu sklízeného produktu. Byly však zaznamenány i výskyty s následnou redukcí výnosu až o 30 %. Tato houba může také tvořit mykotoxiny, které mohou způsobit problémy při zkrmování.
Sněť zakrslá
Ochrana Základním prvkem ochrany je kvalitní namořené osivo, dále pak agrotechnické střídání plodin, kvalitní likvidace posklizňových zbytků a výběr správné odrůdy. Doporučené přípravky Mořidla: Celest® Extra Formula M, Dividend ® Formula M, Vibrance ® Gold
335
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Odb.: Zakrslá snětivost pšenice
Choroby ječmene Hnědá skvrnitost ječmene (Pyrenophora teres) Odb.: Síťovitá a okrouhlá skvrnitost ječmene Původce choroby Onemocnění vyvolává houba Pyrenophora teres (nepohlavní stádium - Drechslera teres). Patří mezi houby vřeckaté. Příznaky Primární příznaky se mohou objevit již na vzcházejících rostlinách na bázi listů. Skvrnky jsou nepravidelné, podlouhlé, tmavě hnědé. Sytě hnědé, podélně orientované skvrny na listových čepelích se rychle zvětšují, v počátečních fázích vývoje mají síťovanou strukturu („net“ typ). Později pletivo v místě napadení zasychá. Skvrny mohou splývat a zasahovat větší část listové plochy, popř. mohou listy i odumírat. Příznaky jsou obvykle nejnápadnější ve fázi sloupkování. Onemocnění se projevuje i dalším typem příznaků (tzv. stop typ) - na listových čepelích se tvoří oválné, přibližně 5 mm dlouhé hnědé skvrny, často se žlutavým okrajem. Při intenzivním projevu choroby dochází k usychání listů od špiček směrem k bázi. Houba se může podílet na vzniku černání špiček zrn.
Hnědá skvrnitost
Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá na rostlinných zbytcích ve formě plodniček (pseudothecií). Houba je schopna přežívat i v zrnu ve formě mycelia. Primární infekce je tedy jak z půdy, tak z osiva. Dispoziční faktory Riziko napadení rostlin podporuje střídání deštivého a suchého teplého počasí v květnu a červnu (t = 20–25 °C, ale pro infekci dostačuje i teplota 15 °C). Pro vznik infekce je potřeba vlhkost trvající alespoň deset hodin. Výskyt podporuje i nadměrné hnojení dusíkem.
Škodlivost / Hospodářský význam Napadá ozimý i jarní ječmen. V posledních letech patří mezi nejrozšířenější choroby ječmene. Ochrana Preventivní: kvalitní zpracování půdy (provzdušnění, hlubší zapravení posklizňových zbytků), nezařazovat obilniny po sobě. Moření je vhodné pro likvidaci infekce z osiva, ale většinou je nutné doplnit je aplikací fungicidního přípravku pro zamezení šíření infekce z půdy a posklizňových zbytků. V sortimentu existují i odolnější odrůdy. Aplikace se provádí v době sloupkování až metání. Ošetřovat by se mělo při 20–25 % napadených listů (avšak při nulovém napadení praporcového listu). Doporučené přípravky: Mořidla: Maxim® Star Fungicidy: Amistar ® Opti, Amistar ® Opti Pack, Amistar ® Xtra, Archer ® Turbo, Artea® Plus
Typické hnědé podélné skvrny
336
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Napadený porost ječmene
Prašná sněť ječná (Ustilago nuda) Původce choroby Jde o stopkovýtrusou mikroskopickou houbu Ustilago nuda. Příznaky Houba napadá klasy, dochází k jejich totální destrukci. První příznaky jsou zřetelně patrné až po založení porostu a hlavně v době zrání. Napadené klasy jsou černošedé, často se objevují o něco dříve než klasy zdravé. Díky zabarvení jsou v porostu zelených klasů dobře viditelné. V první fázi se vytváří ložiska spor v místě zrn (místo obilek se tvoří chlamydospory, resp. teliospory), jsou kryta pokožkou rostliny, avšak toto období je velmi krátké. Pokožka praská a objevuje se černohnědý „prášek“ obsahující spory. Konečným příznakem jsou holá klasová vřetena. Přenos, přežívání, zdroj infekce Houba přežívá ve formě tzv. dormantního (klidového) promycelia (myceliové vlákno) v embryu zrna. Na zrnu není infekce viditelná. Po vyklíčení zrna dochází k růstu mycelia, houba prorůstá pletivy rostliny až k zakládajícímu se klasu. Pletivy prorůstá intercelulárně (mezibuněčnými prostory) a veškerá pletiva klasu s výjimkou vřetena zanikají a místo nich se objevuje masa spor houby. Z rostliny na rostlinu se
Prašná sněť ječná
spory šíří především pomocí větru, kterým jsou zanášeny na blizny kvetoucích rostlin. Na nich klíčí, mycelium proniká do semeníku a v klidovém stadiu v něm přežívá do dalšího vegetačního období. Přínaky jsou typické, možná je záměna s krytou snětí ječnou,
kterou způsobuje příbuzná Ustilago hordei. Dispoziční faktory Infikované osivo. Menší výskyty jsou vázány na aridní oblasti. Škodlivost / Hospodářský význam Prašná sněť nepatří mezi dominantní onemocnění ječmene v ČR, ale její výskyty v posledních letech mírně stoupají. Zatím nedosahují velkého hospodářského významu, ale je jim potřeba věnovat pozornost. Ochrana Spočívá výhradně ve výsevu zdravého, uznaného a nejlépe systémovým přípravkem mořeného osiva (moření osiva je potřebné i proti kryté sněti ječné).
Prašná snět ječná-napadený klas
Doporučené přípravky Mořidla: Maxim® Star
337
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Detail napadeného klasu
Pruhovitost ječmene (Pyrenophora graminea) Odb.: Pruhovitost ječná Původce choroby Onemocnění vyvolává houba Pyrenophora graminea (jejíž nepohlavní stadium je známo jako Drechslera graminea). Je příbuzná s původcem hnědé skvrnitosti ječmene - houbě Pyrenophora teres. Příznaky První příznaky bývají viditelné již v první fázi odnožování v podobě žlutozelených, později výrazně žlutých, zasychajících pruhů po celé délce listu, mezi listovou žilnatinou. Napadené pletivo nakonec zasychá, listy se třepí. V časném jarním období je možné příznaky zaměnit s nedostatkem výživy porostů. Pruhovitost ječmene
Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá ve formě mycelia v zrnu. Přežívání houby na napadených posklizňových zbytcích nebylo přesvědčivě prokázáno, i když se nedá stoprocentně vyloučit. Hlavním zdrojem infekce je jednoznačně infikované osivo. Dispoziční faktory Riziko vzniku primární infekce rostlin je nejvyšší, pokud se teplota půdy v době vzcházení pohybuje pod 12 °C. V porostu se houba šíří spora-
Pruhovitost ječmene - napadení na listu
338
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
mi, které produkuje na napadeném pletivu. Dalším předpokladem šíření je vyšší vzdušná vlhkost, tzn. déšť, rosa a také přehuštěný porost. Škodlivost / Hospodářský význam Houba napadá ozimý i jarní ječmen a nepatří mezí závažné patogeny ječmene. Výskyty této choroby jsou sledovány spíše na Moravě.
Typické příznaky choroby
Ochrana Výsev uznaného a namořeného osiva, střídání plodin. Doporučené přípravky Mořidla: Maxim® Star, Vibrance ® Gold Fungicidy: Amistar ® Opti, Amistar ® Opti Pack
Porost napadený pruhovitostí
Ramuláriová skvrnitost ječmene (Ramularia collo-cygni) Původce choroby Houbový patogen Ramularia collo-cygni (anamorfa). Pohlavní stadium zatím není známo, ale předpokládá se zařazení mezi houby vřeckaté (Ascomycota). U nás jde o poměrně nový patogen. Příznaky Patogen může být přítomný již ve vzcházející rostlině, příznaky se však objevují až v době kvetení či později. Výjimečně se objevuje už i v jarním období (březen) a u časně setého ozimého ječmene dokonce i na podzim. Příznaky se nejčastěji objevují na praporcovém listu na začátku kvetení, k intenzivnímu vývoji choroby dochází až po vytvoření klasu. Napadeny mohou být všechny nadzemní části rostliny. Na listech se tvoří množství drobných (do 1 mm) hnědých až hnědočerných skvrn se žloutnoucím okrajem, které následně splývají a pokrývají velkou část listové čepele. Napadené osiny mají oranžově žlutou nebo žlutobílou barvu. Přenos, přežívání, zdroj infekce Za nejvýznamnější zdroj infekce je považován výdrol a plevelné druhy ječmene. Houba byla zjištěna i u ostatních kulturních obilnin a je možné, že na nich také přežívá. Hlavním zdrojem infekce jarního
Ramuláriová skvrnitost ječmene - napadení na listu
ječmene jsou pak zejména spory, tvořící se na ječmeni ozimém. Vhledem k tomu, že patogen byl detekován i na osivu a posklizňových zbytcích, není vyloučeno jeho šíření ani těmito způsoby.
Škodlivost / Hospodářský význam Toto relativně nové onemocnění, které v Evropě napadá ozimý i jarní ječmen, může při velkém napadení způsobit výnosové ztráty až 0,5 t/ha.
Dispoziční faktory Výskytu napomáhá teplé počasí, zejména však vyšší vlhkost vzduchu a ovlhčení listů (déšť, rosa).
Ochrana Pečlivé zapravení či likvidace posklizňových zbytků, včasná likvidace výdrolu ozimého ječmene, prostorová izolace ozimého a jarního ječmene. Používá se i chemická ochrana fungicidy pomocí kombinace strobilurinu s azolem v době metání. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Opti, Amistar ® Opti Pack
Napadený klas ječmene
339
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Silně napadený porost
Rynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis) Původce choroby Jde o houbu Rhynchosporium secalis. Je to půdní mikroskopická houba, jedna z mála významnějších fytopatogenních hub, u kterých není známo pohlavní stadium, i když novější poznatky ukazují na jeho existenci. Přepokládá se, že jde o vřeckatou houbu. Příznaky Primární příznaky se objevují nejčastěji na bázi listů (není to však podmínkou). Skvrny se jeví nejprve jako sytě zelené, později vodnaté, rychle zasychající. Nakonec je skvrna světlá - béžová, s tmavým, výrazným okrajem, u řady odrůd s hnědě vínovým zabarvením. Skvrny jsou orientovány na listu podélně, jsou výrazně nepravidelné. Příznaky se objevují nejprve na spodních listech a šíří se vzhůru na další listy. Obdobné, ale menší skvrny, se mohou objevit i v klasu. Příznaky jsou nezaměnitelné. Přenos, přežívání, zdroj infekce Patogen přežívá v rostlinných zbytcích ve formě stromatického pletiva, na kterém se na jaře tvoří spory. Zapravení zbytků do půdy životnost hub snižuje. Houba je však schopna přežít i v zrnu. Primární infekce je tedy jak z půdy, tak z osiva.
Rynchosporiová skvrnitost na listu ječmene
Dispoziční faktory Riziko napadení rostlin podporuje deštivé počasí a teplota v rozmezí 15–20 °C, spory však začínají klíčit již při 5–7 °C. Předpokladem většího výskytu je dostatečný zdroj infekce - půda s rostlinnými zbytky či infikované, většinou neuznané, osivo. Škodlivost / Hospodářský význam Rhynchosporiová skvrnitost se vyskytuje plošně na celém území ČR, napadá především ječmen,
žito a tritikale. Patří k hospodářsky významným chorobám, skvrny na listech mohou dosahovat až 70% pokrytí listové plochy, při silném rozvoji choroby mohou výnosové ztráty dosahovat asi 20 %. Ochrana Zatím hlavním opatřením je přímá fungicidní ochrana v době sloupkování až metání. Ošetřovat by se mělo při 20–25 % napadených listů (při nulovém napadení praporcového listu). Nepřímá (preventivní) ochrana spočívá v kvalitním zpracování půdy (provzdušnění) a hlubším zapravení posklizňových zbytků. Dále také nezařazovat obilniny po sobě. Moření osiva je v tomto případě spíše podpůrným opatřením, jeho efekt není příliš velký. V sortimentu existují i odolnější odrůdy. Doporučené přípravky Mořidla: Maxim® Star Fungicidy: Amistar ® Opti, Amistar ® Opti Pack, Amistar ® Xtra, Archer ® Turbo, Artea® Plus
Nezaměnitelné skvrny způsobené rynchosporiovou skvrnitostí
340
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Atlas hlavních chorob řepky ozimé Bílá sklerociová hniloba (hlízenka) - Sclerotinia sclerotinium Hlízenka se v poslední době stává stále nebezpečnější chorobou. U řepky způsobuje významné ztráty na výnose, které jsou způsobeny především poškozením stonků a cévních svazků. K infekci dochází v období květu nebo odkvétání, nejčastěji v místě, kde se vlivem vlhkosti přilepí spadané okvětní lístky ke stonku. Houba napadá všechny části rostliny. Prvním příznakem napadení jsou protáhlé, vodnaté skvrny na hlav-
ním stonku. Skvrny rychle šednou a jsou často se stříbřitým nádechem. V místě napadení je uvnitř stonku bílé mycelium houby, ve kterém se tvoří černá sklerócia. Ve vlhkém prostředí se mycelium a později i sklerócia mohou tvořit i na povrchu rostliny. Silně napadené stonky se lámou. Když jsou napadeny šešule, tak žloutnou a zasychají. Dochází k jejich praskání, snížení hmotnosti tisíce semen a obsahu oleje. Může
dojít k polehnutí napadených rostlin, což také značně znesnadňuje sklizeň. Napadené rostliny předčasně dozrávají. Houba přežívá ve formě sklerócií na pozemku (životnost v půdě je až 10 let), z nich se tvoří na jaře plodničky s výtrusy a ty infikují rostliny v období kvetení. Významným faktorem pro napadení rostlin a rozvoj nemoci je průběh počasí - teplo a vlhko v období květu a přehoustlé porosty. Metody ochrany Základním ochranným opatřením by mělo být zamezení vytvoření zásob sklerócií správnou volbou osevních plánů, popřípadě používáním biologických přípravků tyto zásoby v půdě snižovat. Velmi osvědčeným způsobem snižování negativního vlivu této nemoci je chemická fungicidní ochrana, kterou je třeba provádět preventivně v období květu (Amistar ® Xtra). Je účinná i proti dalším houbovým patogenům, které ohrožují porosty v období tvorby šešulí a dozrávání.
Příznaky hlízenky na stonku řepky
Příznaky na listu
Cylindrosporióza řepky - Pyrenopeziza brassicae
Nekróza na stonku řepky způsobená cylindrosporiózou
ny (podobné poškození mrazem). Listy zasychají, ale neopadávají. Ve skvrnách se mohou tvořit koncen-
Napadení na šešulích
tricky uspořádané tmavé plodničky. Na stoncích, větvích a řapících listů se objevují nekrózy, skvrny a následně příčně praskají. Při napadení květů dochází k jejich hnědnutí. Houba přežívá na rostlinných zbytcích a je přenášena osivem. Napadení se vyskytuje především v podmínkách chladného podzimu, vlhké zimy a při vlhkém a mírně teplém průběhu jara. Metody ochrany Základem je vysetí zdravého a namořeného osiva (Cruiser ® OSR), dodržování zásad správného zpracování půdy, střídání plodin a přiměřená hustota setí. V našich podmínkách se cílená chemická ochrana proti cylindrosporióze neprovádí.
341
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Příznaky napadení se objevují na všech nadzemních částech rostlin. Na listech se tvoří nepravidelné skvr-
Čerň řepková - Alternaria spp. Ohrožuje rostliny v průběhu celého vegetačního období. Už na klíčících rostlinkách můžeme spatřit drobné čárkovité nekrotické skvrny, které
jsou později obklopeny světlejším žlutým okrajem. Uprostřed se nacházejí v kruhu uspořádané černé tečky - pyknidy. Na jaře je možné příznaky
napadení sledovat na stoncích a postupně i šešulích. Ty se deformují, scvrkávají, předčasně pukají a otevírají se, takže dochází k vypadávání nezralých semen a předčasnému dozrávání. Teplé, vlhké počasí a také vlhké a uzavřené polohy podporují rozvoj choroby. Výskyt nemoci se může zvýšit vyséváním napadeného nenamořeného osiva. Metody ochrany K ochranným opatřením patří kvalitní likvidace posklizňových zbytků, zdravé a namořené osivo (Cruiser ® OSR). Cílená fungicidní ochrana se neprovádí. Podobně jako u předchozí nemoci má vyšší účinnost proti černi řepkové ošetření v období plného květu proti sklerotínii (Amistar ® Xtra).
Skvrny na listech
Čerň řepková - poškození listu
Fómová hniloba brukvovitých - Phoma lingam Fóma patří mezi ty nemoci, které napadají rostliny řepky hlavně na podzim, ale byly zaznamenány i výskyty napadení touto chorobou v jiných obdobích sezóny. Napadené rostliny zaostávají v růstu a dosahují menších výnosů. Na napadených rostlinách se vyskytují nepravidelné šedobílé skvrny s černými pyknidami. Napadení listů signalizuje nebezpečí rozvoje infekce na kořenových krčcích. V podzimním období obvykle ještě nedochází k vý-
raznému rozvinutí příznaků. K plnému rozvoji nemoci pak dochází hlavně v předjaří, kdy je vyšší vlhkost půdy. Napadené rostliny mohou snadno vyzimovat. Při napadení v pozdějších růstových fázích dochází ke zčernání spodních částí stonku. Na stoncích se tvoří šedé skvrny, které postupně černají, zasychají a bývají ohraničeny tmavým lemem. Později se olupují svrchní listy kořenů. Silně napadené rostliny v důsledku poškození ko-
Drobné černé tečky (pyknidy) ve skvrně způsobené fomovou hnilobou
Fómová hniloba - skvrny na listu
342
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
řenového systém poléhají a hynou. Napadené šešule praskají, nouzově dozrávají. Patogen přežívá myceliem v šešulích, a proto je napadené osivo jedním z důležitých zdrojů infekce. Nemoc se rozšiřuje hlavně setím nenamořeného osiva. Dalším zdrojem infekce jsou rostlinné zbytky. Metody ochrany Základní metodou je setí zdravého namořeného osiva (Cruiser ® OSR), dodržování zásad správného zpracování půdy, střídání plodin a přiměřená hustota výsevu s možností výběru méně náchylných odrůd. Napadení snižuje i dokonale zajištěná ochrana proti krytonosci řepkovému a čtyřzubému na jaře (Karate ® se Zeon technologií 5 CS). Nejdůležitější je však chemická ochrana v podzimním a případně jarním období kombinovanými přípravky (Toprex®) se současným fungicidním a regulačním účinkem na řepku. Cílené fungicidní ošetření v období květu se zpravidla neprovádí.
Padání děložních rostlin Je způsobeno komplexem houbových patogenů, ale hlavně houbou Pythium. Objevuje se na mladých rostlinkách hned po vzejití. Jde o komplexní onemocnění mladých,
klíčících rostlin, na kterém se může podílet více patogenů (Rhizoctonia, Fusarium, aj.). Nejčastěji bývá postižen hypokotyl, na němž se vytvoří vodnatá skvrna, která později zhněd-
ne až zčerná. Hypokotyl se zaškrtí, rostlina bývá v těchto místech zúžena, ztrácí stabilitu i pevnost a padá na zem. Kořeny napadených rostlin se špatně rozvíjejí. Přímá škodlivost onemocnění spočívá v odumírání napadených klíčících rostlin, což snižuje počet rostlin na jednotku plochy. Metody ochrany Účinnou ochranou je správné dodržování střídání plodin a vysévání namořeného osiva (Cruiser ® OSR). Fungicidní ochrana je bezpředmětná, protože již vzcházející rostliny jsou napadeny chorobou a jsou poškozeny do takové míry, že fungicidní zásah by nepřinesl žádný výsledek.
Příznaky padání děložních rostlin
Padání děložních rostlin
První příznaky napadení se objevují v květnu. Ve spodní třetině stonku se tvoří dlouhé oválné, šedé až nahnědlé skvrny. Napadení se šíří směrem nahoru a přechází na postranní větve. Při větším napadení jsou rostliny výrazně zpomaleny v růstu. Listy žloutnou a usychají. Stonek zasychá a je hranatější s tmavými cévními svazky. Silněj-
ší napadené rostliny předčasně dozrávají. Často může dojít k záměně s ostatními chorobami, ale typickým rozpoznávacím znakem verticiliového vadnutí je výrazně černé zbarvení kořenů. Největší škody vznikají ve vlhkých letech a na těžších a zamokřených půdách při nedostatku vzduchu.
Metody ochrany Jedinou dosud známou ochranou je správný osevní postup a likvidace posklizňových zbytků. Chemická ochrana fungicidy není možná.
Verticiliové vadnutí - výrazně černé zbarvení kořenů
Nahnědlé skvrny na stonku řepky
Projevy napadení na stonku
343
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Verticiliové vadnutí - Verticillium
Plíseň zelná - Peronospora parasitica Příznaky napadení tímto patogenem bývají zaznamenatelné již na děložních lístcích na podzim. Jde o světle zelené skvrny, které postupně žloutnou a zasychají. Za příznivých podmínek je na spodní straně napadených částí bílý až šedavý povlak mycelia. Patogen napadá i starší
rostliny a škodí prakticky ve všech fázích růstu řepky. Při velkém výskytu dochází až k úhynu rostlin. Napadá nejen řepku, ale většinu rostlin čeledi brukvovitých. Patogen přetrvává na rostliných zbytcích, ale je přenosný i osivem.
Metody ochrany Základem ochrany je namořené osivo (Cruiser ® OSR), popřípadě během sezóny aplikace fungicidních přípravků směřovaných proti hlízence (Amistar ® Xtra - silná vedlejší účinnost).
Plíseň zelná - příznaky na mladé rostlince
Plíseň zelná - poškozená šešule řepky
Poškozená šešule řepky
Nádorovitost košťálovin - Plasmodiophora brassiccae Jde o chorobu projevující se zejména na kořenech řepky (i jiných brukvovitých). Dochází k tvorbě tumorů (nádorů), rostliny mají značně zpomalený růst a někdy uvadají. Na listech se může projevit ztmavnutím listů až do modrozeleného odstínu. Patogen přežívá v půdě
Typické příznaky nádorovitosti na kořenech
344
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
pomocí trvalých výtrusů více než 10 let (do hloubky 25 cm) a infekce může pocházet nejen z půdy, ale také z infikovaného osiva. Vyskytuje se častěji na kyselejších půdách, v oblastech častého pěstování řepky a brukvovité zeleniny.
Metody ochrany Dodržování správné agrotechniky a střídání plodin (odstup více let), upravení pH půdy, aplikace dusíkatého vápna. Svůj význam má také kvalitní likvidace brukvovitých plevelů (Brasan ® 540 EC, Teridox® 500 EC).
Atlas hlavních chorob slunečnice Alternáriová skvrnitost - Alternaria helianthi Alternáriová skvrnitost se projevuje tmavohnědými, oválnými až okrouhlými skvrnami na stonku i na listech slunečnice. Léze se postupně zvětšují, spojují a vytvářejí velké černé plochy, což vede až k lámání stonků. Skvrny se mohou tvořit také na spodní straně úborů. Výrazné projevy je možné pozorovat
v teplém a vlhkém prostředí. Mycelium patogena přezimuje na zbytcích rostlin pokrývajících půdu a méně často na semenech. Konidie se šíří větrem a deštěm a nejdřívě infikují spodní listy rostlin. Na skvrnách na listech, které vznikly po této primární infekci se tvoří nové konidie, kterými se patogen šíří na další listy
a rostliny. Ztráty na výnosu bývají způsobené tím, že napadené rostliny vytvářejí menší úbory s nižším počtem semen a nízkým obsahem a nižší kvalitou oleje. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Top, Amistar® Xtra
Slunečnice poškozená alternárií
Projev choroby na úboru slunečnice
Projev choroby na listu
Bílá hniloba (bílá sklerociová hniloba) - Sclerotinia sclerotiorum Sclerotinia sclerotiorum je polyfágní druh. Kromě slunečnice jsou dalšími hostitelskými rostlinami řepka olejka, rajče, sója, celer, fazole a mrkev. Původně se choroba vyskytovala v chladných a vlhkých oblastech,
ale v současnosti se vyskytuje i v oblastech teplých a suchých. Typická sklerocia, která se formují v napadených stoncích a v úborech se vracejí do půdy v průběhu sklizně a tvoří se tak zdroj infekce patogena
pro následující roky. Bílou hnilobu můžeme pozorovat na rostlinách slunečnice jako: hnilobu spodní části stonku a vadnutí rostliny objevující se ve všech růstových fázích (infekce sklerociemi z půdy) hnilobu střední části stonku v pozdějších vývojových fázích (postupné šíření ze spodní části rostliny) hnilobu úborů na dozrávajících rostlinách slunečnice (výskyt po dlouhodobém vlhčím počasí, infekce askosporami přenášenými vzduchem) Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar® Xtra
Úbor slunečnice úplně zničený chorobou
345
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Poškozený stonek v době vegetace
Červenohnědá skvrnitost slunečnice - Phomopsis helianthi Červenohnědá skvrnitost je rozšířená především v oblastech s vyššími teplotami a vhkostí. Patogen může způsobit velké ztráty na výnosu, snižováním nejenom velikostí úborů a hmotností semen, ale také obsahu oleje v semenech. Největší ztráty bývají způsobené polehnutím a po-
lámáním stonků, což ztěžuje sklizeň. Na okraji listů se vyskytují malé nekrotické skvrny, které jsou ohraničené chlorotickým okrajem a rozšiřují se mezi hlavními listovými žilkami. Skvrny se vyskytují na spodní straně listů a také na listech ve střední části stonku. Listy poté rychle za-
sychají a vadnou, ale zůstávají viset na rostlině. Houba prorůstá skrz řapík do stonku. Na stoncích se skvrny tvoří v místě, kde přirůstají k listu. Nejprve jsou malé, hnědé, rychle se zvětšují až úplně obrostou stonek. Střední část skvrny zůstává šedá a okraje jsou tmavohnědé. Velikost skvrn na stoncích může dosáhnout až délky 20 cm. V poslední fázi onemocnění dochází k uvadnutí celé rostliny. Houba přezimuje na zbytcích napadených rostlin v půdě. Spory se uvolňují a následně šíří větrem a deštěm. Primární infekci rostlin způsobují askospory, které klíčí v kapce vody nebo v rose na okraji listů. Skvrny na stopkách se obyčejně nevyskytují do kvetení slunečnice a tvoří se 25–30 dní po primární infekci listů.
Projev choroby na stonku slunečnice
Projev choroby na listech slunečnice
Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar® Xtra
Fómová hniloba slunečnice - Phoma Onemocnění se projevuje tvorbou četných, několikacentimetrových skvrn, které se vytvářejí na stonku v místě přirůstání řapíků a postupně se rozšiřují na celé stonky. Mimo to houba může způsobit tvorbu skvrn na listech, na spodní straně úborů
Phoma - projev choroby
346
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
a na vrcholu nebo bázi stonku. Za podmínek příznivých pro patogena listy vadnou, zasychají a stonky hnědnou až černají. Na skvrnách se mohou tvořit drobné, okrouhlé útvary, viditelné pod lupou - pyknidy.
Phoma
Houba přezimuje na nerozložených zbytcích napadených rostlin slunečnice. Uvolněné konidie jsou roznášeny větrem, deštěm a hmyzem na okolní rostliny. Onemocnění se může vyskytnout v průběhu celé vegetační doby, ale většinou se zjistí až ve druhé polovině léta, po objevení se výrazných skvrn na stoncích. K výraznému šíření dochází především tehdy, pokud v období kvetení a při odkvětu je nadbytek srážek. Infikované rostliny jsou oslabeny a mohou vytvářet menší úbory s menším počtem semen a nižším obsahem oleje. Patogen může způsobit úplné poškození stonku až zlomení rostlin. Po napadení tímto patogenem, ve spojení s dalšími chorobami, mohou nastat velké ztráty na úrodě. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Top
Plíseň slunečnice - Plasmopara halstedii Plíseň slunečnice je významným patogenem v nížinných oblastech anebo na těžkých jílovitých půdách. Ztráty na úrodě způsobené plísní slunečnice mohou být značné. Typickým příznakem plísně slunečnice na klíčících rostlinách je zakrslost, žloutnutí listů a výskyt bílého povlaku
na spodní a někdy i vrchní straně listů. Onemocnění se projevuje nejvíce v období s vysokou vlhkostí anebo rosou. Mnohé napadené klíčící rostliny odumírají. Ty, které přežijí, ale mají drobný úbor s malým množstvím semen
anebo jsou dokonce bez semen. Pokud jsou klíčící rostliny infikovány plísní ihned po klíčení, mohou se na nich vyvinout zahnuté kořeny, bez typických příznaků na listech. Takto infikované rostliny slouží jako zdroj infekce patogena pro další rostliny. Pokud jsou rostliny infikovány několik týdnů po vyklíčení, symptomy se projeví až v pozdějších fázích růstu. Plíseň slunečnice je přenosná půdou, větrem a osivem. Spory klíčí v okolí kořenů v zóně kořenového vlášení. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar® Xtra
Projev choroby na slunečnici
Poškozený list
Plíseň šedá - Botrytis cinerea Patogen se projevuje viditelnou šedou plísní na úboru. Může napadnout stonky a listy, které postupně usychají. Symptomy se obyčejně vyskytují v průběhu dozrávání ve formě hnědých skvrn na spodní straně úborů, které mohou být pokryté šedivými povlaky
mycelia. V průběhu vlhkého počasí se skvrny rozšiřují, houba napadá všechny pletiva a z úboru se stává houbovitá hmota. Černá sklerocia se vyskytují na zbytcích plodin po sklizni anebo přímo na rostlinách, pokud se sklízí dříve. Patogen přezimuje
ve formě mycelia anebo ve formě sclerocií v půdě a na zbytcích rostlin. Na jaře přezimující formy houby klíčí a produkují konidie, které se náhodně šíří větrem.
Neohraničené, vodnaté skvrny
Výskyt plísně na spodní straně úboru
Botrytis - projev poškození
347
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar® Xtra
Rez slunečnicová - Puccinia helianthi Rez se vyskytuje ve všech oblastech, kde slunečnici pěstují. Při výskytu rzi na slunečnici dochází ke snížení výnosu, velikosti semen a obsahu oleje. První symptomy rzi na slunečnici se objevují na konci kvetení anebo po odkvětu ve formě
skořicově hnědých kupek. Nejprve se objevují na spodních listech, postupně se mohou šířit na listy horní, řapíky, na stonky a na spodní stranu kvetoucích úborů. Vyskytují se na spodní, ale i na vrchní straně listů a mají okrouhlý tvar. Mohou se spo-
Příznaky rzi na spodní straně listu
Rez slunečnicová
348
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
jovat a vytvářet větší útvary. Spory se uvolňují a jsou větrem přenášeny na velké vzdálenosti. Silně napadené listy mohou vadnout a odumírat. Patogen přezimuje na zbytcích rostlin. Při vhodných podmínkách, kterými jsou vyšší teploty a ovlhčení listů způsobené deštěm anebo rosou, se napadení rychle šíří. Nadměrná listová plocha v porostu zadržuje přebytečnou vlhkost v porostu a vytváří příznivější podmínky pro rozvoj rzi.
Atlas hlavních chorob řepy Cerkosporióza řepy - Cercospora beticola Chorobu způsobuje mikroskopická fytopatogenní houba Cercospora beticola. V konidioforech tvoří dlouhé, štíhlé, vícebuněčné konidie. První příznaky se obvykle objevují počátkem léta, často nejdříve na červené řepě, která je na napadení citlivější. Příznakem choroby jsou obvykle velmi charakteristické nekrózy (skvrny) na vnějších listech o průměru 2–5 mm se světlejším středem (bílým nebo béžovým) a tmavým okrajem (hně-
dým nebo fialovým). Uvnitř skvrn je rozpoznatelné stříbrošedé mycelium. Za určitých podmínek (odrůda, počasí, výživa) mohou být skvrny i méně typické se světlejším okrajem nebo může jít o světle hnědé skvrny s difuzním okrajem. S postupným vývojem napadení se listové skvrny slévají do velkých léz. V konečném stadiu dochází k úplnému odumření s jasně rozeznatelnými tmavě lemovanými skvrnami a stříbrošedým myceliem
houby. Rostlina se odumřelé listy snaží nahradit novými, tím se zvyšuje hlava bulvy. Příznaky je možno zaměnit s příznaky ramuláriové listové skvrnitosti. Patogen přežívá nejčastěji v půdě na rostlinných zbytcích, případně na osivu. Během vegetace se šíří výtrusy, které jsou roznášeny větrem a vodou. K podmínkám vhodným pro vznik a rozvoj choroby patří vysoká vzdušná vlhkost, teploty nad 17 °C a příliš hustý porost. V případě silného výskytu choroby může klesnout výnos až o 20 %, cukernatost asi o 1 %, zvyšuje se obsah melasotvorných prvků a snižuje se skladovatelnost. V posledních letech se význam této choroby zvyšuje. Chemická ochrana fungicidem se provádí v době výskytu prvních skvrn, obvykle koncem července. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Top
Cerkosporióza - poškození listů
Rez řepná - Uromyces betae Tuto chorobu způsobuje fytopatogenní houba Uromyces betae. Jde o tzv. monoecickou rez (všechna stadia se vyvíjejí na řepě - nemá mezihostitele).
Typické jsou červenohnědé kupky výtrusů (uredospory) se žlutým ohraničením. Velikost kupek je do 2 mm, vyskytují se na obou stranách listů a jsou rozmístěny nepravidelně. Při
silnějším napadení vzniká až „rezavý koberec“. Pletivo listů bývá v počátečních fázích stále zelené, později dochází ke žloutnutí a odumírání. Tato houba přezimuje na rostlinných zbytcích, sazečkách a osivu ve formě teleutospor. Na jaře se tvoří bazidiospory, které infikují klíční rostlinky. Optimální podmínky pro rozvoj choroby jsou teplota 17–22 °C a vyšší vzdušná vlhkost.
Žloutnutí a odumíraní listů poškozených rzí řepnou
349
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Škodlivost této choroby je poměrně malá. Většinou se příznaky objevují na konci vegetace a málokdy je překročen práh škodlivosti.
Padlí řepné - Erysiphe betae Padlí patří mezi choroby, které napadají mnoho kulturních plodin a na základě jejich morfologie je lze od sebe odlišit. Padlí na řepě způsobuje vřeckatá houba Erysiphe betae. U nepohlavního stadia se na povrchu pletiva vytvářejí výtrusy zvané oidie (sploštělé, oválné), u stadia pohlavního se již tvoří ve vřeckách askospory (v plodničkách zvané kleistothecia). Na nadzemních částech rostliny
(zejména na listech) se vytváří charakteristické bělavé plstnaté povlaky mycelia, které postupně houstne, až je list téměř celý pokrytý. V pozdější fázi se na těchto povlacích objevují černé tečky, což jsou plodnice této houby (kleistothecia). U řepy je rostlina napadána od začátku července až do podzimu. Při silném napadení dochází k zasychání listů.
Patogen přežívá pomocí kleistothécií na hostitelských rostlinách, dále i na sazečkách, řepných klubíčkách či rostlinných zbytcích. Šíření mezi rostlinami v průběhu vegetace je zajištěno pomocí konidií, které jsou unášeny především větrem, ale i vlivem deště. Pro optimální vývoj této choroby je zapotřebí vysoká vzdušná vlhkost (čím vyšší, tím lepší pro rozvoj choroby, postačuje však i 40 %) a teplejší počasí (15–30 °C), popř. nesprávné hnojení dusíkem (vysoké i nízké). Přesto však houba dosahuje nejvyššího napadení v suchých a teplých oblastech - to je dáno ranní rosou, která pro rozvoj houby dostačuje. V případě řepy patří padlí mezi středně až méně závažné patogeny. Pokud je však řepa napadena brzy (červenec), může dojít i kvýznamným ztrátám výtěžnosti cukru (až 15–20 %), význam této choroby pak stoupá zejména u řepy pěstované na osivo. Doporučené přípravky Fungicidy: Amistar ® Top
Charakteristické bělavé plstnaté povlaky mycelia
Ramuláriová skvrnitost řepy - Ramularia beticola Vytváří na listech bezbarvé konidiofory (2–6 přehrádek), vyskytující se ve svazečcích. Konidie mají eliptický tvar, jsou štíhlé a mají 0–1 přehrádku. Příznaky choroby se objevují na listech a v počátku výskytu si je lze
splést s příznaky cerkosporové skvrnitosti, a to i proto, že tyto choroby se mohou vyskytovat společně. Ramulária, proti cerkosporové skvrnitosti, způsobuje méně výrazné hnědé skvrny (nejsou tak výrazně fia-
Výrazné hnědé skvrny - projev poškození ramuláriovou skvrnitostí
350
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
lovohnědě ohraničeny a jsou o něco větší). Občas lze zahlédnout i shluky konidioforů ve formě černých teček na napadených místech. Tento patogen přežívá především na posklizňových zbytcích, ale je přenosný i osivem. Infekce probíhá přes průduchy na listech a následně dochází k šíření zejména pomocí dešťových kapek. Primární infekce je pomocí konidií z pseudosklerócií přezimujících v půdě. Optimální podmínky pro infekci: teploty v rozmezí 15–20 °C a vzdušná vlhkost nad 70 %. V našich podmínkách tato choroba nepatří k hospodářsky významným, větší škody způsobuje v přímořských zemích s vlhčím klimatem. Při vhodných podmínkách může způsobit až 15% snížení cukernatosti.
Rizománie řepy - Beet necrotic yellow vein virus - BNYVV
...a „vousatost“ podzemní části rostliny
Jde o virové onemocnění způsobené virem, Beet necrotic yellow vein virus (BNYVV). Tento patogen je na seznamu karanténních organismů. Nejtypičtějším příznakem rizománie na podzemních částech rostliny je zvýšená tvorba postranních kořenů, někdy označovaná jako „vousatost“. Dále dochází také k tvarovým deformacím řepné bulvy, popř. tmavnutí
cévních svazků hlavního kořene na spodní části bulvy. Příznaky na nadzemní části rostliny se vyznačují žloutnutím (chlorózami) a následným uvadáním listů (při suchu listy také uvadají, ale u rizománie se tak děje, i když je v půdě dostatek vody). Listy mají netypický podlouhlý a úzký tvar, přičemž dochází k nárůstu nových listů jako náhrady za uvadlé,
351
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Příznaky rizománie: žloutnutí nadzemní části rostliny
čímž se částečně zvětšuje nadzemní část bulvy. Tento virus má v půdě svého přenašeče, kterým je houba Polymyxa betae (virus přežívá na jejích trvalých sporách). Tímto způsobem může životaschopný patogen setrvat v půdě 15–20 let. K dalšímu rozšiřování dochází např. pomocí strojů na zpracování půdy či sklizeň, přesunem půdy v rámci erozních vlivů (větrem i vodou) a také z vedlejších produktů z cukrovarů používaných jako hnojiva. K samotné infekci dochází z půdy přes kořenové vlášení řepy. Optimální teplota pro infekci je přibližně 20–25 °C. Tato choroba má velmi vysoký potenciál pro způsobení ztrát. Může jít až o 50 % snížení výnosu a 10 % snížení cukernatosti doprovázené výrazným zhoršením kvality produkce (dochází ke zvýšení obsahu melasotvorných prvků).
Atlas hlavních chorob bramboru Černání stonku a měkká hniloba hlíz Popis, bionomie Černání stonku neboli „černou nohu“ způsobuje fakultativně anaerobní bak terie Erwinia carotovora. K přenosu této bakterie dochází napadenou sadbou. Bakterie přezimuje v hnijících hlízách ve skládkách, v mechanicky poškozených místech zdravých hlíz a pod. K hnilobě zdravých hlíz dojde až po infekci patogenními houbami, které bakteriím vytváří vstupní bránu. Z hlíz pak může dojít k rozšíření do stonků a dceřinných hlíz.
v závislosti na počasí akutní nebo chronický průběh. Pokud se jedná o průběh chronický, svrchní listy se svinují, žloutnou až nekrotizují . Báze stonku je tmavá, v paždí listů se mohou vytvořit vzdušné hlízky. Pokud je průběh onemocnění akutní, dochází ke svinování listu podél hlavního nervu. Listy zesvětlají až žloutnou. Stonek je na bázi černý a vodnatý, velice snadno se láme a vytrhává z půdy. Ve skladech napadené hlízy hnijí a uvolňují množství vody (mokrá hniloba).
Příznaky První příznaky se mohou objevit již na klíčcích černáním a zahníváním. Průběh onemocnění může mít
Škodlivost Jedná se závažnou a velmi rozšířenou chorobu. Škodlivost je závislá především na ročníku,
Erwinia carotovora
Černání stonku
oblasti, pozemku a původu sadby. Při skladování způsobuje ztráty přibližne 2–5 %, ztráty na výnosech při černání stonku se pohybují kolem 5 %. Ochrana Ochrana proti této chorobě spočívá v řadě agrotechnických opatření. Je nezbytné dodržovat všechny opatření vedoucí k omezení poškození hlíz, volit vhodnou skladovací teplotu, v ýsadbu provádět do vyhřáté půdy a pod. Chemická ochrana se neprovádí.
Měkká hniloba hlíz
Hnědá skvrnitost listů - Alternaria spp. Popis, bionomie Původcem choroby jsou houby rodu Alternaria, které přezimují v půdě na rostlinných zbytcích a jsou přenosné sadbou. Příznaky Na listech se objevují tmavohnědé nekrózy s typickými soustřednými
352
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
kruhy, kde se střídají tmavší a světlejší oblasti. Skvrny jsou ostře ohraničené od okolního pletiva, vzájemně mohou splývat. Projevy na hlízách jsou méně časté, pokud se vyskytnou, projevují se suchou hnilobou. Houba neproniká hluboko do pletiva.
Škodlivost Jedná se o častou, ale hospodářsky méně v ýznamnou chorobu. Vyhovuje jí delší suchá a teplá období, proto je významnější v ranobramborářských oblastech a v teplých suchých letech.
Pole napadené hnědou skvrnitostí
Poškozené rostliny
Projev choroby na listu
Ochrana Proti hnědé skvrnitost listů bramboru (Alternaria solani ) účinkuje přípravek Ridomil ® Gold MZ Pepite. V sousedním Německu
je na tuto chorobu registrován přípravek Ortiva ® , který se používá v dávce 0,5 l/ha (dávka vody 200–600 l/ ha). Ošetření se provádí ve vývojové fázi bramboru
BBCH 31–91, nejlépe ihned při zpozorování prvních symptomů choroby. Možné jsou tři aplikace v intervalu 14 až 28 dní.
Popis, bionomie Ch o robu způ sobuje h o uba Rhizoctonia solani. Ta se přenáší sklerociemi a myceliem v sadbě nebo v půdě. Sklerocia mohou přežívat v půdě i několik let. Při vhodných podmínkách vyrostou ze sklerocií svazky hyf, které napadnou klíčky a stolony.
Příznaky Na hlízách se objevují tmavá sklerocia („vločky“) v podobě pevné krusty na povrchu a puchýře s tmavě zbarveným rozpadajícím se pletivem pod nimi (kořenomorková hniloba). Na mladých klíčcích a na podzemních částech stonků se objevují hnědé nekrózy. V porostu do chá zí k nepravidelné mu
vzcházení, hlízy jsou nevyrovnané, některé drobné, deformované a zelené. Vrcholové listy se svinují, mohou být nažloutlé nebo načervenalé. Napadená rostlina často kvete dříve. Na spodní části stonku v úrovni půdy se za vlhčích podmínek může vytvořit bělavé mycelium (tzv. plstnatost stonku).
Rhizoctonia na plodech
Příznaky poškození
Rhizoctonia na plodech
353
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Kořenomorka bramborová - Rhizoctonia solani
Škodlivost Jedná se o závažnou chorobu, která sice v porostu nezpůsobuje nápadné změny, ale významně snižuje výnos a kvalitu hlíz. Může způsobit ztráty na výnosu až 15 %. Vyskytuje se ve všech produkčních oblastech, ohroženy jsou především
vlhčí oblasti s těžkými studenými půdami. Ochrana Ochrana proti této chorobě je z al ože na na v h o dných agrotechnick ých opat řeních (příprava půdy, optimálně hloubková
výsadba do vyhřáté půdy, atd) a moření sadbových hlíz fungicidy. K ochraně se používá přípravek Amistar ®.
Plíseň bramboru - Phytophthora infestans Popis, bionomie V našich oblastech je plíseň bramboru nejobávanější a nejv ýznamnější chorobou. Především ve vlhkých létech určuje v rozhodující mí ře výši sklizně a výši ztrát během skladování. Původce choroby je Phytophthora infestans ze třídy Oomycetes. Houba přezimuje jako mycelium na nemocných hlízách. Přenáší se pak napadenou sadbou, nevyoranými hlízami a hlízami na skládkách, pokud neshnijí v průběhu zimy. Na povrchu nemocných hlíz a na stoncích z nich vyrostlých se tvoří sporangia, která jsou odstřikujícími dešťovými kapkami nebo větrem ší řena z primárních ohnisek. Příznaky Zpočátku se na špičkách listů objevují nažloutlé až světle zelené
Projev choroby na listech
354
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
skvrny, které postupně hnědnou a zasychají. Na rozhraní zdravého a nekrotického pletiva se vytváří světle zelená zóna, na které jsou na spodní straně listů patrné konidiofory v podobě bělavého náletu. Skvrny se postupně objevují na řapících a na stoncích, postupně dochází k usychání nati. Na pokožce napadených hlíz vznikají nepravidelné, někdy ne nápadné hn ě dé s k v rny. Na průřezu hlízou je pod těmito skvrnami rezavě hnědé pletivo („hnědá hniloba“). Často pak přechází tato hniloba v hnilobu mokrou, která je způsobena sekundárními patogeny (následná infekce bakteriemi). Škodlivost V průměru způsobuje tato choroba ztráty kolem 10 % na výnosu a přibližně 5 % v době skladování.
Nejvíce škodí ve vlhčích krajích a ve vlhčích letech, zcela optimální je pro ni střídání dešťových srážek a teplého počasí. Kritickým se stává období zhruba od poloviny června, vrcholí zapojením porostu
až do počínajícího dozrávání. K faktorům, které zvyšují napadení, patří hustý nebo zaplevelený porost, blízkost vodních ploch a lesa, nedostatečná vrstva zeminy nad hlízami. Ochrana Ochranná opatření musí být vždy směřována pro konkrétní porost v závislosti na odrůdě, lokalitě, na podmínkách prostředí, stavu
porostu a pod. Ochrana se tak skládá z agrotechnických opatření, fungicidního ošetření a ukončení vegetace likvidací natě. Toto patření patří k základním pro ochranu hlíz, kterým se omezuje zdroj infekce. Fungicidní ochrana je rozhodujícím článkem v boji proti plísni bramboru. Je nezbytné, aby byla provedena včas a aby byla opakována po celou dobu vegetace. První ošetření se provádí
přibližně v době zapojení porostu, optimální termín aplikace je ale nutné stanovit podle konkrétních podmínek a podle signalizace a prognózy vývoje choroby. K ochraně se používají přípravky Ridomil ® Gold MZ Pepite, Revus ®, Altima ®.
Suchá hniloba hlíz - Fusarium spp. a Phoma foveata
Příznaky Fuzariová hniloba: choroba se objevuje ve skládkách většinou až v druhé polovině skladovacího
Suchá hniloba hlíz
období. Na slupce hlíz se objevují tmavé koncentricky zvrásněné nek róz y, dužina hlíz y má vrstevnatou strukturu. Na slupce se vytváří bělavé polštářky mycelia . Při suchém skladovaní se hlízy scvrkávají a mumifikují. Fomová hniloba: na napadených hlízách se objevují nekrotické prohlubeniny. Uvnitř hlíz se vytváří rozsáhlé dutiny pokryté fialověšedým myceliem s plodničkami původce. Pokud je přítomno více původců těchto suchých skládkov ých infekcí, je přesné určení konkrétního původce velice obtížné.
Škodlivost Jedná se o závažné choroby, které mohou během skladování způsobit ztrátu až 20 %. Napadení se významně zvyšuje při poškození hlíz při sklizni a při špatném skladování.
Fusarium spp.
Phoma foveata
Ochrana Ochrana spočívá především v zamezení poranění hlíz během sklizni a na vhodném skladování.
355
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Popis, bionomie Tuto skládkovou chorobu způsobují houby rodu Fusarium spp. a Phoma foveata. Houby rodu Fusarium se vyskytují běžně v půdě, jsou v různé mí ře fakultativním patogenem a k infekci dochází většinou v místech mechanického p o š koze ní. Ph o m a v y t vá ř í na stoncích spóry houby a ty jsou k hlízám splavovány deštěm v závěru vegetace a po určitou dobu se udržují v půdě.
Virózy Popis, bionomie Virové choroby patří v našich podmínkách spolu s plísní bramboru k nejzávažnějším chorobám. Způsobují je rostlinné viry, které jsou přenosné sadbou, některé živočišnými vektory. V našich podmínkách se vyskytuje nejčastěji virus S, M, A, Y, X a virus svinutky bramboru. Viry S, M, A, a Y jsou přenosné mšicemi neperzistentním (nestálým) způsobem, virus svinutky perzistentním (stálým). Mezi nejčastější přenašeče patří mšice broskvoňová a mšice řešetláková. Příznaky Příznaky viróz jsou velmi různorodé v závislosti na kmenu, který je způsobuje. Příznaky se projevují nejčastněji na nati bramboru jako mozaiky, kadeřavosti, svinutky, čárkovitosti, defomace nebo inhibice růstu. V některých případech mohou být symptomy patrné i na hlízách (nekrózy slupky, dužiny hlíz a pod.) Může si vyskytnout také latence (virus S). Pokud dojde k napadení rostlin ze zdravé sadby, příznaky bývají
Y-virus bramboru
356
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
slabější a v plné míře se rozvinou až pří výsadbě hlíz z těchto infikovaných rostlin. Přesné určení kmene, který virózu způsobuje, podle vizualních symptomů, jě většinou velice problematické. Pro přesnou detekci se používají laboratorní metody, nejčastěji imunoenzymatická metoda ELISA. Škodlivost Virózy způsobují škody každoročně. Míra jejich škodlivosti je závislá na odrůdě, pěstitelských podmínkách a průběhu počasí. Jejich výskyt se zvyšuje v ročnících, které jsou příznivé pro rozvoj mšic. Podle škodlivosti je možné virózy rozdělit na virová onemocnění lehká a těžká. Mezi tzv. lehké virózy patří virus S, M a X a ztráty, které způsobují tyto viry, se pohybují mezi 10 a 30 %. Mezi tzv. těžké virózy potom patří virus Y nebo virus svinutky, které způsobují ztráty až 80 %. Mimořádně škodlivá jsou onemocnění, kdy je rostlina napadena několika viry současně.
Kučeravost listů
Ochrana Ochrana proti virovým chorobám spočívá především v rámci množení sadby. Ta je založena na pěstování v optimálních sadbových oblastech, včasné výsadbě, vhodné přípravě pozemku, provádění negativních výběrů, ochraně proti vektorům a předčasném zničení natě. Pro pěstování je nezbytné sázet pouze řádně certifikovanou sadbu vhodně zvolené odrůdy. Chemická ochrana proti přenašečům virových chorob se provádí insekticidními přípravky Plenum ® , Pirimor ® , Karate ® se Zeon Technologií 5 CS. Proti mšicím je nezbytné ji provádět včas a podle signalizace ji opakovat.
Projev virózy
Atlas hlavních chorob révy vinné Bílá hniloba - Metasphaeria diplodiella, anam. Coniella diplodiella Popis, bionomie: Tato choroba napadá především révu vinnou, ale také její příbuzné rostlinné druhy. Napadány jsou zejména bobule, ale výjimečně také dřevní části rostlin či listy. Přezimují pyknidy v napadených částech rostliny (uvádí se, že mohou přežívat i konidie), které se často tvoří v napadených bobulích. Za vhodných podmínek se z pyknid uvolňují konidie, které slouží jako zdroj primární i následné infekce. Pohlavní způsob rozmnožování (málo častý) a přežívání zimy je vázán na tvorbu pseudoperithecií (pohlavní plodnice), v nichž se utvářejí vřecka s askosporami.
Příznaky (symptomy): Příznaky se objevují zejména na bobulích. U bílých odrůd dochází k mléčně-hnědému zabarvení hroznů, u modrých odrůd ke světle hnědému zbarvení, bobule vadnou, usychají a charakteristická je pro napadené bobule též octová vůně (doprovodné přemnožení octových kvasinek). Na stopkách a střapcích se objevují nekrotické skvrny, na letorostech hnědé a dochází k praskání a odlupování kůry. Bobule jsou napadány od fáze odkvětu až po zralost. V pletivu napadených částí se tvoří drobné tmavé plodnice (pyknidy), v nichž se tvoří konidie.
Dispoziční faktory: Bílé hnilobě vyhovuje zejména vlhké a teplé počasí (optimum 25–30 °C). Infekce probíhá především od konce červa až do sklizně. Dalším předpokladem infekce je mechanické poškození bobulí (kroupy, obaleči, padlí, fyziologické praskání bobulí aj.). Škodlivost: Dochází k usychání a opadu bobulí, snížení výnosu a kvality. Napadené bobule vykazují nižší cukernatost a obsah aromatických látek. Vína z těchto hroznů mají tendenci k octovatění. Při ojedinělém vysokém výskytu může být ohrožena téměř celá produkce. Ochrana: Metody ochrany spočívají v zabránění napadení padlím a obaleči (viz. kapitoly fungicidy a insekticidy) včasné odstranění napadených porostů, ošetřit porosty nejpozději jeden den po plošném poranění bobulí. Často se toto ošetření spojuje s aplikací fungicidů proti plísni révové (peronospoře).
Mléčně-hnědé zbarvení hroznů
Usychání bobulí
Doporučené přípravky Fungicidy: Quadris® Max
Černá skvrnitost révy - Phomopsis viticola
Hnědé až černé skvrny na letorostu
Příznaky (symptomy): Tato houba napadá letorosty, dřevo, listy i hrozny. Na listech se objevují tmavěhnědé až černé nekrotické skvrny se světlezeleným okrajem. Nejvíce však bývají napadány letorosty, na kterých se objevují hnědé až černé skvrny (postupně dochází k vybělení kůry), které se prodlužují a často praskají, tyto skvrny se mohou vyskytovat i na listových stopkách. Napadeno může být také staré dřevo včetně hlavy a kořenového krčku. Dispoziční faktory: Nebezpečí infekce je vysoké zejména zjara v období rašení, kdy je chladnější počasí a výhony pomaleji rostlou. Choroba se dále šíří za vlhka a teplotní optimum pro její další šíření je přibližně 23 °C.
Škodlivost: Patogen může oslabit rostliny révy a také zhoršit kvlitu hroznů a množství produkce. Choroba však nepatří mezi hlavní onemocnění révy způsobující významné hospodářské škody. Ochrana: Základem ochrany je prevence a zejména likvidace infikovaných částí rostlin. V ČR nejsou v současnosti proti této chorobě registrovány žádné fungicidní přípravky, ale společnost Syngenta má ve svém portfoliu dva fungicidy Quadris® Max a Ridomil® Gold MZ Pepite, které vykazují výraznou vedlejší účinost proti tomuto onemocnění a při jejich použití (cílenému proti jiným chorobám) lze současně výskyt černé skvrnitosti značně redukovat.
357
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Popis, bionomie: Tato choroba (ze skupiny vřeckatých hub) je jednou z prvních, se kterou se můžeme ve vinohradu setkat, a vyskytuje se ve všech oblastech pěstování révy. Přezimují pyknidy na napadených částech (listy, kůra) nebo podhoubí. Na jaře dochází k infekci letorostů nebo listů vzhledem k dešti, který napomáhá šíření.
Červená spála révy - Pseudopezicula tracheiphila Popis, bionomie: Onemocnění způsobuje houba ze skupiny vřeckatých hub. Tento patogen přezimuje na opadaných listech, ze kterých se v průběhu května začínají uvolňovat askospory. Tato chroba byla pojmenována zejména podle symptomů na listech modrých odrůd.
postupně od středu zasychají a současně se dále na listech rozšiřují. Okraje listů se zbarvují do červenohněda, takže listy a následně celá rostlina vypadá jako spálená. Silně napadené listy posléze opadávají.
Příznaky (symptomy): Typickým příznakem choroby jsou skvrny ostře ohraničené žilnatinou (u modrých odrůd mají skvrny barvu červenou, u bílých odrůd žlutou). Tyto skvrny
Dispoziční faktory: Pro touto chorobu jsou zapotřebí vyšší teploty (asi 20 až 25 °C) a déle trvající ovlhčení listů. Za těchto podmínek je inkubační doba asi tři až pět týdnů. Škodlivost: Tato choroba má spíše lokální význam a uvádí se, že její
Skvrny ostře ohraničené žilnatinou
Zvláště náchylnou odrůdou je Ryzlink
výskyt je vázán na svažitá stanoviště (výsušné půdy chudé na humus), a zvláště náchylnou odrůdou je Ryzlink. Ochrana: Zejména jde o preventivní opatření šíření a zrojů infekce, tj. odstranění spadaných listů. Lze aplikovat i fungicidní přípravky ve spojení s ochranou proti plísni révové (peronospoře). Doporučené přípravky Fungicidy: Quadris® Max
Listy vypadají jako spálené
Padlí révové - Uncinula necator Popis, bionomie: Tento patogen je řazen mezi vřeckaté houby (Ascomycetes) a do Evropy byl jako nepůvodní druh zavlečen v 19. století. Padlí révy vinné je obligátní parazit, přezimuje
vytrvalé mycelium v pupenech a zdrojem infekce jsou konidie. Patogen je citlivý na teploty nižší než -14 oC (kleistothecia však vydrží i tyto mrazy). Na bílých povlacích na listech se
vytváří v průběhu sezóny konidie, výjimečně také tmavě zbarvená kleistothecia s vřecky, obsahujícími askospory. Příznaky (symptomy): V jarních měsících padlí napadá mladé letorosty, ale hlavní škodlivost patogenu je v měsících červenec–srpen. Patogen napadá listy, bobule, vegetační vrcholy i květy a napadené části jsou pokryty bělavým našedlým myceliem a následně dochází k deformacím a redukci růstu. Dispoziční faktory: Optimální podmínky pro šíření a rozvoj choroby jsou teploty v rozmezí 21-30 °C (lze však i v rozmezí 6-35 °C) a vysoká nebo střídavá vlhkost vzduchu (přeháňky, rosa, mlhy). Výskyt podporuje také zastínění.
Bělavé našedlé mycelium - projev padlí révového
358
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Škodlivost: Padlí lze zařadit mezi nejzávažnější choroby révy. Vlivem tohoto patogenu jsou ovlivňeny výnos i kvalita. Největší škody způsobuje padlí při napadení bobulí (do fáze zaměkání) a květů. Bobule zasychají, květy opadávají. Patogen škodí zejména na povrchové epidermální vrstvě, avšak svými toxiny ovlivňuje a poškozuje i přilehlá pletiva. Často je vidět jev, kdy na bobulích, které přijmou větší množství vody, vznikají praskliny (tzv. semenná průtrž). To je dáno vysušením svrchních vrstev houbou, prasknutím a následným za-
celením. Napadené listy se postupně začínají kroutit a nakonec odumírají a opadnou. Ochrana: Proti padlí révy vinné se můžeme bránit jednak výběrem odolnější odrůdy, zejména však fungicidním postřikem, nejlépe kombinovaným s přípravky proti plísni révové, a to v období před květem či dříve, ve fázi 5–6 listů. Doporučené přípravky Fungicidy: Dynali®, Quadris® Max
Padlí - poškození bobulí
Plíseň révová - Plasmopara viticola
Příznaky (symptomy): Plíseň révová se projevuje typickými olejovými skvrnami na listech, které jsou zpočátku žlutozelené, později žluté, ale napadá všechny zelené části rostliny. Na spodní staně listů se později vytváří bělavý povlak mycelia a sporangií. Napadené části postupně hnědnou, zasychají a opadávají.
Dispoziční faktory: Výskyt této choroby je vázán na průběh počasí. Šíření choroby napomáhá ovlhčení listů, větší přísun srážek a vyšší teploty, cca nad 18 °C (pro klíčení oospor minimálně 8 °C, pro klížení zoospor přibližně 20 °C). Inkubační doba je při optimálních podmínkách cca 4 dny. Příznivě pro rozvoj choroby působí i vlhké zimy, vlhké jaro a následné teplé léto. Svůj vliv má také citlivost jednotlivých odrůd, částečně odolné jsou některé americké a asijské odrůdy.
velikosti hrášku. Choroba může mít vliv i na cukernatost a intenzitu asimilace listů.
Škodlivost: Plíseň révová může škodit od období kvetení až po konec vegetace, přičemž nejvážnější škody působí infekce v období květu období kdy jsou bobule přibližně
Doporučené přípravky Fungicidy: Ridomil® Gold MZ Pepite, Ridomil® Gold Combi Pepite, Pergado® F, Quadris® Max
Ochrana: Proti plísni révové se v současném systému pěstování používají zejména fungicidní přípravky obsahující různé účinné látky, které inhibují růst a vývoj patogena. Základní ošetření se provádí v období před květem a po odkvětu. V dalším období se ošetřuje podle potřeby až do doby, kdy dochází k zaměkání bobulí.
Projevy poškození plísní révovou
359
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Popis, bionomie: Tato choroba, původem z Ameriky je způsobována patogenem z třídy oomycetes. Jedná se o obligátního intercelulárního patogena jehož haustoria pronikají do buněk. Přezimují oospory v opadaných listech a primární infekci způsobují zoospory. Během vegetace se patogen šíří sporangiemi.
Plíseň šedá - Botryotinia fuckeliana, Botrytis cinerea Popis, bionomie: Plíseň šedá (ze skupiny vřeckatých hub) patří mezi velmi rozšířená a škodlivá onemocnění révy vinné. Jedná se polyfágní organismus, který napadá velké množství rostinných druhů ve všech fázích vývoje. Způsobuje zvláště hniloby ovoce a zeleniny (např. vinných hroznů, jahod, rajčat, jablek, aj.), ale také např. slunečnice, okrasných rostlin, atd. Patogen přezimuje myceliem v pletivech napadených částí rostlin nebo ve formě sklerócií, která jsou velmi odolná vůči nepříznivým podmínkám. Za příznivých podmínek se tvoří konidiofory, které uvolňují konidie, jimiž se houba během sezóny šíří. Výjimečně se na sklerociích vytváří vřecka s pohlavními askosporami. Příznaky (symptomy): plíseň šedá může napadat všechny nadzemní části vinné révy: mladé letorosty, listy, kvetenství i hrozny (ve všech stupních zralosti). Na letorostech se choroba vyznačuje vznikem vodnatých skvrn a následným vadnutím. Napadené listy jsou pokryty skvrnami, které od středu zasychají a koncentricky se zvětšují. Na stopkách hroznů vznikají hnědozelené až šedavé skvrny, pletivo uvadá a dochází k opadu plodů. Na bobulích
se utváří hnilobné skvrny a dochází k praskání pokožky, při vhodných podmínkách pak bobule pokryje šedý povlak plísně, na kterém se tvoří konidie. Bobule napadené těsně po odkvětu brzy zasychají a opadávají. Dispoziční faktory: Tomuto patogenu vyhovují zejména podmínky spojené s vysokou vzdušnou vlhkostí (nad 85 %), ovlhčením listů a také chlad. Většinou se tedy šíří za chladnějšího deštivého počasí. Teplotní optimum je okolo 22-25°C (dokáže se však poměrně dobře rozšiřovat i za teplot 5-30°C). Samotné bobule jsou o něco náchylnější v období dozrávání nebo také při poranění (škůdci, kroupy, aj.). Svou roli hraje také celkové mikroklima daného stanoviště, typ výsadby či odrůda. Škodlivost: K poškození stopek v období po odkvětu a v počátku zrání dochází jen výjimečně, největší škody jsou však způsobovány na zrajících a zralých bobulích. U dospělých rostlin způsobuje houba jejich oslabení, avšak mladé rostliny dokáže úplně zlikvidovat, což je významný faktor u množitelského materiálu a ve školkách. Houba způsobuje zeslabení
a narušení voskové vrstvy bobulí, tím také vodní odpudivost, dále se dělají trhliny v kutikule a zvyšuje se její transpirace. Všechny tyto vlivy však také způsobují to, že houba odstraňuje vodu z hroznů a mění procentický obsah látek v hroznech, což vede k zakoncentrování jejich obsahu. Ochrana: Nepřímé metody ochrany jsou založeny na preventivních pěstebních opatřeních (vzdušnost porostu, vhodná odrůda, mikroklima stanoviště, způsob vedení, výživa, ochrana vůči obalečům, aj.). Základem cílené chemické ochrany jsou aplikace fungicidů za podmínek vhodných pro šíření choroby a v období, kdy způsobuje největší hospodářské škody, tzn. zejména při uzavírání hroznů a zaměkání bobulí s následným intervalovým ošetřením podle potřeby a zvoleného přípravku. Postřik je dále nutné směrovat do zóny hroznů, aby bylo zajištěno kvalitní ošetření bobulí. Dále je také potřeba nezapomínat na insekticidní ošetření proti obalečům způsobujícím vstupní bránu infekci. Doporučené přípravky Fungicidy: Quadris® Max, Switch® 62,5 WG
Šedý povlak plísně na bobulích, které zasychají a opadávají
Ostatní choroby Svinutka révy vinné (Grapevine leafroll virus - GLRaV), Roncet révy vinné (Grapevine fanleaf virus - GFLV), Zlaté žloutnutí révy vinné (Grapevi-
360
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
ne flavescence dorée phytoplasma), Nekróza révy vinné - Grapevine necrosis, Piercova choroba - Grapevine Pierce‘s disease, Bakteriální
nádorovitost (Agrobacterium tumefaciens), Bakteriální skvrnitost listů (Pseudomonas syringae), aj.
Atlas hlavních chorob ovocných druhů Bílá skvrnitost listů jahodníku - Mycosphaerella fragariae Popis choroby: Bělavé skvrny na čepelích listů s fialovým lemem a později nekrotickým středem, občas napadá také řapíky a květní stopky. Při silné infekci dochází k předčasnému usychání a odumírání listů. Chorobě vyhovuje vlhké, deštivé a současně teplé počasí a silněji napadány bývají starší a přehuštěné porosty.
Ochrana: Ošetřují se hlavně množitelské porosty. Produkční porosty se ošetřují pouze při silném ohrožení. Účinným opatřením je posklizňová likvidce listů a následná fungicidní ochrana.
Moniliová hniloba - Monilia fructigena
Příznaky (symptomy): Moniliová hniloba je velmi známé onemocnění. Plody v místě napadení měknou,
hnědnou a brzy se objevují na pokožce typické bělavé až lehce hnědavé kupky konidií. Plody pak celé shnijí, zaschnou a mumifikují. M. fructigena se vyznačuje soustředným uspořádáním konidioforů na nahnilých plodech a napadá častěji jádrové ovoce, M. Laxa napadá více peckoviny a kupky konidií bývají roztroušeny po celém plodu. Dispoziční faktory: Šíření a rozvoji onemocnění přispívá teplé deštivé počasí a choroba se objevuje zejména v období dozrávání, kdy jsou plody měkké a náchylné k mechanickému poškození (kroupami, hmyzem, aj.). Jakékoliv drobné poranění pak slouží jako vstupní brána pro tohoto patogena.
Škodlivost: Hlavní škodlivost choroby spočívá v dopadu na výši a rentabilitu pěstování a to nejen poškozením přímo na stromě, ale také zahníváním během dopravy a skladování ovoce. Moniliová choroba tedy významně snižuje kvalitu a uchovatelnost sklízených plodů ovoce. Ochrana: Chemické ošetření ovocných stromů je založeno na aplikaci fungicidních přípravků v posledním měsíci před sklizní nebo v období, kdy došlo k mechanickému poškození plodů. Velmi důležitou roli hraje také insekticidní ochrana proti obalečům.
361
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Popis, bionomie: Původcem choroby jsou vřeckaté houby Monilinia laxa a její příbuzná Monilinia fructigena. K napadení ovoce dochází v průběhu celé sezóny, ale hlavní infekční tlak je v období dozrávání a zralosti. Napadené plody zahnívají, usychají a „mumifikují“. Část těchto plodů opadává, ale některé zůstávají na stromě a jsou zdrojem infekce pro další rok (přežívat může i na větvích – viz. moniliová spála peckovin). Patogen se šíří větrem či deštěm (konidie), zřídka se na mumifikovaných plodech vytváří i vřecka s askosporami.
Moniliová spála (úžeh) - Monilia laxa Popis, bionomie: Původcem této choroby je již výše zmiňovaná vřeckatá houba Monilia laxa, která způsobuje toto onemocnění především na meruňkách, višních a třešních. Patogen přežívá v mumifikovaných plodech či větvích. Moniliová spála je však oproti hnilobě posunuta v sezóně o něco dříve, a to do období květu, kdy dochází k šíření infekce pomocí konidií. Inkubační doba choroby je velmi krátká a napadené části slouží jako zdroj infekce pro napadení plodů v dalším průběhu vegetace.
čení (optimálně 15 hodin, ale stačí i 5 hodin) spojené s nižší teplotou (pod 12 °C) v době květu stromů. Mnohdy dostačuje i vyšší vzdušná vlhkost (nad 80 %). Dalším faktorem je i citlivost jednotlivých odrůd. Škodlivost: Menší počet květů a následná násada plodů, což vede ke snížení výnosu a rentability pěstování. Zdroj infekce pro následnou moniliovou hnilobu.
Příznaky (symptomy): Dochází k hnědnutí a zavadání květů (vypadají jako spálené), vadnutí a zasychání letorostů a plodonošů. Někdy se objevuje i klejotok.
Ochrana: V případě příznivého průběhu počasí pro rozvoj choroby aplikujeme 1–2 postřiky v období květu stromů (nejlépe na počátku rozkvětu) a případně zopakovat za přibližně 7 dní. Likvidace mumifikovaných plodů a větví v předchozí sezóně.
Dispoziční faktory: Chorobě prospívá výskyt srážek a delší ovlh-
Doporučené přípravky Fungicidy: Switch® 62,5 WG
Padlí jabloňové - Podosphaera leucotricha, anam: Oidium farinosum Popis, bionomie: Tato vřeckatá houba přezimuje ve formě mycelia v infikovaných dormantních pupenech. Tyto pupeny jsou pak zdrojem infekce pro květy a listy. Na napadených částech se tvoří povlaky mycelia s konidiemi, které způsobují sekundární infekci. Vznik klesitothécií s askosporami na konci léta již nehraje významnou roli. Příznaky (symptomy): Bělavé povlaky mycelia na listech, květech i letorostech. Listy se kroutí a svinují do tvaru kornoutu, letorosty bývají pokryty bílým, později nahnědlým myceliem. Takto napadené části usychají a může dojít k rašení ze spících pupenů (metlovitost). Květy jsou malé, světle žluté, na plodech se objevuje rezavé síťování. Silně napadené stromy jsu menší, slabší a celkově chřadnou.
362
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Dispoziční faktory: Padlí svědčí teplé a sušší počasí, významný je i vliv citlivosti jednotlivých odrůd. Škodlivost: Významné škody může choroba působit v období počátečního intenzivního růstu stromů (jaro), v průběhu sezóny již má menší hospodářský význam.
Ochrana: Fungicidní ochrana vyžaduje pravidelné ošetření v intervalu cca 7-10 dnů od fáze růžových poupat až do zhruba půlky července. Doporučené přípravky Fungicidy: Topas® 100 EC
Puchrovitost švestky - Taphrina pruni Popis, bionomie: Houba přezimuje ve formě mycelia v koruně stromu, na jaře prorůstá do květů, základů plůdků, kde způsobuje samotné onemocnění. Příznaky (symptomy): Typický projev je deformace plodů švestek. Plody se po odkvětu zvětšují, prodlužují, deformují a následně přestávají růst. Napadené plody nedozrají, zůstanou zelené a jsou bez pecky. Dispoziční faktory: Houba infikuje květy zejména za chladného deštivého počasí a na kyselých půdách. Mezi odrůdami slivoní jsou výrazné rozdíly v náchylnosti.
Škodlivost: V případě velkého výskytu může patogen způsobit až 70 % ztráty na výnose.
Ochrana: Odstranění napadených plodů, mědnaté přípravky v době otevírání pupenů.
Strupovitost jabloně a strupovitost hrušně - (Venturia inaequalis, anamorpha Spilocaea pomi), (Venturia pirina, anamorfa Fusicladium pirinum)
Příznaky (symptomy): Na listech, květech a plůdcích se objevují hnědočerné skvrny, které nekrotizují a napadené části následně opadávají. U strupovitosti hrušňové navíc praskání
kůry na letorostech. Zralých plodů se vlivem těchto skvrn výrazně snižuje atraktivnost a pěkný vzhled plodů, které jsou typicky strupovité, deformované a někdy praskají (následná sekundární infekce jinými chorobami). Na skladovaných jablkách se pak mohou vyskytovat drobné tmavé tečky. Dispoziční faktory: Pro infekci je nezbytné ovlhčení listů (vzdušná vlhkost nestačí) a teploty nad 15°C. Škodlivost: Opad mladých plůdků a květů, napadení plodů a jejich následná výrazně snížená prodejnost. Ochrana: Nejdůležitější je podchytit začátek vegetace. Aplikace fungicidních přípravků se tedy doporučuje od počátku rašení. Pokud dojde k infekci listů a plodů, tak se doporučuje ošetřovat až do sklizně. Dále lze
výskyt strupovitosti do určité míry omezit likvidací opadaného listí, volbou rezistentní odrůdy či provzdušněním koruny při řezu. Doporučené přípravky Fungicidy: Chorus® 50 WG
363
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Popis, bionomie: Tato choroba napadá plody, květy i listy. Houba přezimuje formou plodniček (pseudoperithecií) v opadaném listí, které bylo napadeno v předchozí sezóně (u st. hrušňové také na opadaných větévkách). Zdrojem primární infekce jsou askospory (u strupovitosti hrušňové i konidie), které dozrávají v jarních měsících (nejvíce od fáze růžového poupěte až do doby 2 týdny po odkvětu). V průběhu vegetace se choroba sekundárně šíří pomocí konidií (jednobuněčné letní výtrusy), které jsou roznášeny vodou (při dešti či závlaze). Tyto konidie mohou přežívat i na povrchu plodů ve skladech.
Šedá hniloba jahod (plíseň šedá) - Botrytis cinerea Příznaky (symptomy): Napadá plody ve všech fázích vývoje, dále také řapíky listů, stopky květů a květy. Napadené části hnědnou, tmavnou, měknou a hnijí. Na listech se objevují šedohnědé skvrny, které postupně nekrotizují a při vlhkém počasí jsou plody pokryty šedým povlakem houby.
Popis, bionomie: Patogen přezimuje jako mycelium nebo sklerocia v napadených pletivech. Na jaře se šíří konidiemi.
Dispoziční faktory: Optimálnímu rozvoji choroby napomáhá ovlhčení listů, vysoká vzdušná vlhkost a teploty 20-22 °C (mohou však být i mnohem nižší). Přehnojené porosty dusíkem, málo vzdušné porosty.
Škodlivost: Plíseň šedá je nejškodlivějším onemocněním jahodníku, významně škodí také na révě. Ochrana: První fungicidní ošetření provést období, kdy kvete 2–5 % rostlin. Následující ochranu volit podle použitého přípravku a ochranné lhůty. Dále také nepřehnojovat porosty dusíkem. Umožnit dostatečné provzdušnění porostu (hustota), redukovat ovlhčení plodů (folie, mulčování), aj. Doporučené přípravky Fungicidy: Switch® 62,5 WG
Virus šarky švestky - Plum pox virus Popis, bionomie: Virus šarky švestky patří taxonomicky do největší (a nejškodlivější) skupiny rostlinných virů, do čeledi Potyviridae. Hostitelskými rostlinami jsou slivoň, meruňka, broskvoň, myrobalán, některé byliny aj. Virus se šíří prostřednictvím vektorů, kterými jsou mšice. Ty přenáší virus neperzistentně při sání rostlinných šťáv. Hlavními přenašeči jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice chmelová (Phorodon humuli), a mšice slívová (Brachycaudus helichrysi). Dalším způsobem šíření je infikovaný množitelský materiál, rouby, napadené staré stromy ve stromořadí či zahradách, aj. Virus šarky švestky není přenosný pylem ani semeny. Příznaky (symptomy): Jsou odvislé od druhu hostitelské rostliny. Obecně se však onemocnění projevuje světlezelenými či žluto-zelenými skvrnami na listech, odlišně zbarvenou dužinou (do červena) či skvrnami na peckách.
364
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Dispoziční faktory: Staré stromořadí, infikované stromy v zahradách či starých částech sadu, aj. Škodlivost: Takto napadené plody mají nižší obsah cukru a jsou tržně prakticky nepoužitelné.
Ochrana: Tolerantní odrůdy, omezení výskytu přenašečů, likvidace zdrojů infekce.
Ostatní choroby
Peckoviny: Bakteriální korová nekróza peckovin (Pseudomonas syringae), Červená skvrnitost listů švestek (Polystigma rubrum), Padlí broskvoňové (Sphaerotheca pannosa var. Persiceae), Suchá skvrnitost (Stigmina carpophila), Strupovitost (Fusicladium carpophylum), Rez švestková (Tranzschelia pruni-spinosae), Fialová skvrnitost listů (Blu-
meriella jaapii anam. Phloeosporella padi), Mrtvice meruněk (apoplexie), Hnědnutí listů meruňky (Gnomonia erythrostoma), Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans), Virus zakrslosti švestky (Prune dwarf virus), Virus nekrotické kroužkovitosti rodu Prunus (Prunus necrotic ringspot virus), Evropská žloutenka peckovin (ESFY) Ořešák: Bakteriální spála ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. Juglandis), Antraknóza ořešáku (Gnomonia leptostyla, anamorfa: Marssonina juglandis), Nektriové usychání větví (Nectria cinnabarina). Jahodník: Virus kadeřavosti jahodníku (Strawberry crinkle virus - SCV), Virus mírného žloutnutí okrajů, (Strawberry mild yellow edge virus - SMYEV), Virus lemování žilek jahodníku (Strawberry vein banding virus - SVBV), Virus černé kroužkovitosti rajčete (Tomato black ring virus - TBRV), Hranatá skvrnitost listů jahodníku (Xanthomonas fragarie), Fialová skvrnitost listů jahodníku (Diplocarpon earliana, anam. Marssonina potentilae), Fytoftorová hniloba jahodníku (Phytophtora
cactorum). Rybíz, angrešt: Americké padlí angreštové (Sphaerotheca mors-uvae), Evropské padlí angreštové, (Microsphaera grossulariae), Zvrat černého rybízu (Black currant reversion associated virus), Antraknóza rybízu (Drepanopeziza ribis, an. Gleosporidiella ribis), Rez černého rybízu (Cronartium ribicola). Maliník, ostružiník: Virus kroužkovitosti maliníku (Rasberry ringspot virus), Virus kroužkovitosti rajčete, (Tomato ringspot virus), Virus černé kroužkovitosti rajčete (Tomato black ring virus), Virus keříčkovité zakrslosti maliníku (Rasberry bushy dwarf virus), Odumírání maliníku (Didymella applanata), Rez maliníková (Phragmidium rubi-idaei), Plíseň šedá (Botrytis cinerea), Purpurová skvrnitost ostružiníku (Septocyta ruborum).
365
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
Jádroviny: Puchýřovitá nekróza kůry jádrovin (Pseudomonas syringae pv. Syringae), Pseudomonádová spála květů (Pseudomonas syringae pv. Syringae), Puchýřová skvrnitost (Pseudomonas syringae pv. Papulans), Spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora), Evropská nektriová rakovina (Nectria galligena), Evropská rez hrušňová (Gymnosporangium sabinae), Septoriová skvrnitost listů (Mycosphaerella pyri, anamorfa: Septoria piricola), Virus mozaiky jabloně (Apple mosaic virus – ApMV), Virus chlorotické skvrnitosti jabloně (Apple chlorotic leafspot virus – ACLSV), Virus žlábkovitosti kmene jabloně (Apple stem grooving virus - ASGV), Virus vráščitosti kmene jabloně (Apple stem pitting virus – ASPV).
Růstové fáze (BBCH) obilnin 00 suchá semena (v této fázi jsou semena mořena)
01 počátek bobtnání 03 konec bobtnání 05 kořínek vystoupil ze semene 07 koleoptile vystoupila ze semene 09 vzcházení: koleoptile proráží povrch
07
09
půdy, na špičce koleoptile je již viditelný list
10 první list vystoupil z koleoptile 11 fáze 1. listu: 1. list rozvinutý 12 fáze 2. listu: 2. list rozvinutý 13 fáze 3. listu: 3. list rozvinutý 14 fáze 4. listu: 4. list rozvinutý 15 fáze 5. listu: 5. list rozvinutý 16 fáze 6. listu: 6. list rozvinutý 17 fáze 7. listu: 7. list rozvinutý 18 fáze 8. listu: 8. list rozvinutý
11
12
19 9 a více listů rozvinutých 21 první odnož viditelná: počátek sloupkování
22 druhá odnož viditelná 23 třetí odnož viditelná 24 čtvrtá odnož viditelná 25 pátá odnož viditelná 26 šestá odnož viditelná 27 sedmá odnož viditelná 28 osmá odnož viditelná
13
21
29 9 a více odnoží viditelných 30 začátek sloupkování: hlavní odnož i vedlejší odnože se zřetelně napřimují a počínají se prodlužovat, klas vzdálen od odnožovacího uzlu min. 1 cm
31 fáze 1. kolénka: první kolénko těsně nad povrchem půdy zjistitelné, vzdálené od odnožovacího uzlu min. 1 cm
32 fáze 2. kolénka: 2. kolénko postižitelné, vzdálené min. 2 cm od 1. kolénka
33 fáze 3. kolénka: 3. kolénko vzdálené min. 2 cm od 2. kolénka
29
366
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
30
34 fáze 4. kolénka: 4. kolénko vzdálené min. 2 cm od 3. kolénka