I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D Ě L Á V Á N Í
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Pracovní list č. 10
Oběhová soustava II.
Pro potřeby projektu MAN zpracovala: Mgr. Lucie Adamusová
1. Úvod - Cévy, srdce a ateroskleróza Ateroskleróza (nebo arterioskleróza) je nahromadění cholesterolu a proužků jiných tuků ve stěnách tepen, což způsobuje jejich zúžení. Z proužků se stávají pláty, které se mohou zvětšit, zužují tepnu a brání průtoku krve. V některých případech se pláty poruší a na jejich povrchu se vytváří krevní sraženina (trombus). Ta může způsobit místní uzávěr tepny nebo se odtrhne a uzavře drobnější cévu. Jindy plát oslabí stěnu tepny a ta se může vyklenout a prasknout. Ateroskleróza se obvykle rozvíjí mnoho let a je příčinou mnoha infarktů myokardu, mozkových příhod a jiných onemocnění tepen.1
Po přečtení úvodních odstavců prodiskutujte ve skupinách, které z následujících rizikových faktorů přispívají ke vzniku aterosklerózy. Své názory a zjištění poté porovnejte s ostatními skupinami, a pak s údaji, které vám poskytne vyučující: 1. Vyšší věk 2. Mužské pohlaví 3. Vysoký krevní tlak 4. Kouření 5. Rasa, národnost 6. Vysoké hladiny tuku v krvi 7. Genetické abnormality 8. Nadváha 9. Cukrovka 10. Strava 11. Životní podmínky v dětství 12. Nedostatek pohybu 13. Nadměrná konzumace alkoholu 14. Sociálně-ekonomické nedostatky 15. Tvrdost vody
V čem spočívá prevence aterosklerózy a dalších nemocí srdce a cév s tím souvisejících? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
2. Praktické úkoly - Zátěžové testy Zátěžové testy jsou metodou vyšetření kardiovaskulárního systému na určitou, přesně vymezenou a vyšetřovanému dostupnou, opakovatelnou zátěž. Základním principem těchto zkoušek je skutečnost, že zdatnější člověk má při stejné zátěži nižší tepovou frekvenci a nižší systolický krevní tlak než člověk méně zdatný. Po zátěži se potom rychleji dostává do normálního stavu. 2 Pomůcky: stopky, hodinky s vteřinovou ručičkou, židle, tonometr (tlakoměr)
Úkol č. 1 - Měření klidové tepové frekvence3 Tep je zevním projevem činnosti srdce na obvodových tepnách. Nejčastěji se zjišťuje v místech, kde tepny procházejí blízko kožního povrchu, např. na tepně pažní na paži a v loketní jamce, na tepně vřetenní na zápěstí, na tepně stehenní v tříselném ohbí, na tepně zákolenní v jamce zákolenní, na hřbetní tepně nohy v nártu a na tepně spánkové na spáncích. Průměrná klidová frekvence dospělého člověka je 72 tepů za minutu. V dětském věku je vyšší. V 16 letech je asi 80 tepů, v 17 průměrně 76 tepů za minutu. Postup: 1. Dvěma až třemi prsty (ukazovákem, prostředníkem, prsteníkem) nahmatejte puls na vřetenní tepně na zápěstí nad palcem. 2. Počítejte, kolik tepů zjistíte za 1 minutu, nebo počítejte tep za 20 sekund a výsledek vynásobte třemi. 3. Měřte třikrát za sebou a vypočtěte průměrnou hodnotu. 4. V závěru porovnejte své hodnoty se statistickými hodnotami (viz. úvod úkolu) a odpovězte: Proč jsme měřili tepovou frekvenci třikrát? Kdy se tepová frekvence zvyšuje? Tabulka: Tep. frekvence 1
TF 2
TF 3
Průměrná TF
Závěr: ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
Úkol č. 2 - Měření tepové frekvence po zátěži - step-up test2, 3 Postup: 1. Vyšetřovaná osoba se postaví jednou nohou na židli, druhou nechá na zemi. 2. Na daný signál začne vystupovat s frekvencí 30 výstupů za minutu. Jednu nohu nechává stále na židli a nohy pravidelně střídá. 3. Vystupuje tak dlouho, dokud vydrží, nejdéle 5 minut. 4. Ihned po skončení se posadí a změříte jí tepovou frekvenci ve třech periodách po 30 s (Od 1. minuty do 1. minuty 30 sekund, od 2. minuty do 2. minuty 30 sekund, od 3. minuty do 3. minuty 30 sekund). Hodnoty zapište do tabulky. 5. Vypočtěte index zdatnosti podle vzorce : I = 100 6. V závěru uveďte, o kolik (kolikrát) se zvýšila tepová frekvence a zda se po 3 minutách (či dříve) vrátila na výchozí hodnoty (viz. předcházející úkol). Porovnejte svůj vypočtený index zdatnosti s následujícími hodnotami: I=
80 a méně
málo výkonný
I=
81-100
středně výkonný
I=
101-120
dobře výkonný
I=
121-140
velmi dobře výkonný
I=
nad 140
výborně výkonný
Tabulka a výpočet: Tepová frekvence
I=
v klidu po zátěži 1' 2' 3' součet TF (1' 2' 3')
Závěr: ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
Úkol č. 3 - Měření krevního tlaku po námaze2, 3 Postup: Změřte pokusné osobě tlak v klidu (nebo použijte hodnoty z předchozího PL). Pokusná osoba udělá 20 hlubokých dřepů (v rytmu 1 dřep za 2 sekundy). Ihned po cvičení pokusné osobě změřte krevní tlak. Stejné měření proveďte ve druhé a třetí minutě, případně další minuty, dokud se tlak nevrátí na původní hodnoty. 5. Do závěru zaznamenejte, o kolik stoupl systolický a diastolický tlak při zatížení a kdy došlo k návratu na původní hodnoty. 1. 2. 3. 4.
Tabulka: TK v klidu
TK po zátěži 1'
TK 2'
TK 3'
...
Závěr: ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
3. Domácí úkol Rozdělte následující tvrzení na pravdivá a nepravdivá. Chybné výroky opravte. Při diastole dochází k vypuzení krve. Množství krve přečerpané za minutu se nazývá minutový objem srdeční. Klidový minutový srdeční objem člověka je 1 litr. Minutový objem srdce může stoupnout u člověka na 40 litrů. Záznam změn elektrického potenciálu při činnosti srdce se označuje EEG. Okysličená krev přitéká do levé síně. Nejnižší hodnoty tlaku dosahuje krev ve vlásečnicích. Podněty pro stahy srdce vznikají ve specializované části srdeční svaloviny. Za stejný čas proteče plicním oběhem ve srovnání s tělním oběhem asi poloviční množství krve. 10. Do plic přitéká krev z pravé síně. 11. Nejrychleji proudí krev ve vlásečnicích. 12. Žíly mají větší objem krevního řečiště než tepny. 13. Krev přenáší z tkání kapénky tuků a proteinové molekuly vlásečnicemi. 14. Míza člověka obsahuje méně bílkovin než krevní plazma. 15. Odkysličená krev přichází horní a dolní dutou žilou do levé předsíně. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
16. Svalovina komor srdce je silnější než svalovina předsíní. 17. Poloměsíčité chlopně jsou na začátku srdečnice a plicní tepny. 18. Cípaté chlopně jsou mezi žilami a tepnami srdečního svalu. 19. Srdeční sval zásobuje srdečnice. 20. Varixy jsou rozšířením žil na dolních končetinách.4
Pravda
Nepravda
Oprava chybných tvrzení: ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________ Poznámky: 1. ABRAHAMS, Peter. Rodinná encyklopedie zdraví. 1.vyd. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. 256s. ISBN 80-7360-296-2. 2. JELÍNEK, J.; ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia. 7. vyd. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2004. 574s. ISBN 80-7182-177-2. 3. MACHOVÁ, Jitka. Cvičení z biologie III. 2. vyd. Praha : SPN, 1987. 110s 4. BERGER, Josef. Biologie v otázkách. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Tobiáš, 1994. 198s. ISBN 80-8580819-6.
