Výklad povinností příjemce v období udržitelnosti grantových projektů realizovaných v globálních grantech Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v Libereckém kraji S ohledem na dotazy vztahující se k zabezpečení udržitelnosti grantových projektů a zejména k otázkám spojeným s nakládáním s novými či inovovanými produkty vydává Zprostředkující subjekt Liberecký kraj následující výkladové stanovisko týkající se udržitelnosti grantových projektů realizovaných v globálních grantech Zvyšování kvality vzdělávání v Libereckém kraji (oblast podpory 1.1), Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji (oblast podpory 1.2) a Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji (oblast podpory 1.3).1 1. OBDOBÍ UDRŽITELNOSTI: Příjemci podpory jsou na základě smlouvy o realizaci grantového projektu povinni zajistit udržitelnost projektu po dobu 5 let od ukončení realizace projektu a o zajištění této udržitelnosti předkládat nejpozději do 2 měsíců po uplynutí jednoho roku od ukončení realizace a dále pak každý následující rok monitorovací zprávu o udržitelnosti projektu. Příklad 1: Projekt byl ukončen k 31. 3. 2011, udržitelnost v rozsahu 5 let tedy trvá do 31. 3. 2016, přičemž příjemce je povinen nejpozději do 31. 5. 2012 odevzdat 1. monitorovací zprávu o udržitelnosti za období 1. 4. 2011 – 31. 3. 2012, další zprávy vždy následující rok ve shodném intervalu. 2. OBSAH UDRŽITELNOSTI: Popis udržitelnosti je uveden v žádosti o finanční podporu v části IV. Popis projektu, kapitola Popis realizace plánovaných aktivit po ukončení financování z ESF, přičemž závazek udržitelnosti mohl být dále výslovně změněn na základě rozhodnutí výběrové komise či grémia zpravodajů a formou prohlášení o změnách projektu součástí smlouvy o realizaci grantového projektu. K tomu, co může být předmětem udržitelnosti, viz Příručka pro žadatele, kapitola 6.4 Udržitelnost projektu. Udržitelností projektu nemůže být samovolné šíření produktů třetími osobami, ani předpoklad navazujícího projektu financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu. 3. KONTROLA A DOKLADOVÁNÍ ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNOSTI: Kontrola Zprostředkujícím subjektem se zaměřuje na zajištění udržitelnosti projektu na základě popisu uvedeného v části žádosti uvedené výše, přičemž přílohami monitorovací zprávy o udržitelnosti musí být také doklady prokazující uvedené skutečnosti (viz smlouva o realizaci grantového projektu), a to v rozsahu obdobném dokladování aktivit v průběhu realizace projektu. Příklad 2: Příjemce se v období udržitelnosti zavázal k realizaci kurzů v určitém rozsahu a počtu, Zprostředkujícím subjektem jsou tedy kontrolovány doklady prokazující jejich realizaci, zpravidla tedy pozvánka, program, prezenční listina, příp. fotodokumentace. Příklad 3: Příjemce se v období udržitelnosti zavázal k nabízení kurzů, Zprostředkujícím subjektem jsou tedy kontrolovány doklady prokazující skutečnost, že dané kurzy byly nabízeny, zpravidla tedy 1
Výkladové stanovisko se nevztahuje na grantové projekty realizované v globálním grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji (oblast podpory 3.2). Současně se uvedené výkladové stanovisko nevztahuje na grantové projekty realizované v globálních grantech Zvyšování kvality ve vzdělávání v Libereckém kraji II., Rovné příležitosti dětí a žáků v Libereckém kraji II. a Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Libereckém kraji II., jelikož ve výzvách těchto globálních grantů nebyla povinnost udržitelnosti stanovena.
pozvánka, nabídka kurzu zveřejněná na webových stránkách příjemce (dokládaná formou printscreenu) apod., v případě jejich realizace pak program, prezenční listina, příp. fotodokumentace. Příklad 4: Příjemce se v období udržitelnosti zavázal k využívání vytvořených produktů (metodik, inovovaných hodin) při vzdělávání žáků, Zprostředkujícím subjektem jsou tedy kontrolovány doklady prokazující skutečnost, že dané produkty byly využity při vzdělávání – tedy při výuce, zpravidla tedy formou záznamu o tom, kdo kdy a pro jakou cílovou skupinu daný produkt využil – obvykle ve třídní knize či obdobném dokumentu. 4. KONTROLA VYUŽITÍ VYBAVENÍ: Kontrola Zprostředkujícího subjektu se dále zaměřuje na to, zda vybavení pořízené v rámci realizace projektu je dále užíváno pro účely, pro něž bylo pořízeno, tj. zda pořízené vybavení je dále využíváno v souladu s původním účelem – tj. pro aktivity charakterem obdobné realizovanému projektu, a to zejména v případě vybavení pořízeného pro cílovou skupinu (viz smlouva o realizaci grantového projektu). Příjemce tedy v monitorovací zprávě uvádí, jak vybavení užívá (ověření uvedených skutečností bude prováděno při kontrolách na místě). Pořízené vybavení nelze zatěžovat věcnými právy, prodat či jej jinak zcizit, tím není dotčena prokazatelná ztráta funkčnosti vybavení v důsledku užívání. Příjemce může na základě smlouvy o výpůjčce pořízené vybavení zapůjčit cílové skupině. 5. KONTROLA NA MÍSTĚ: Vedle administrativní kontroly monitorovací zprávy o udržitelnosti Zprostředkující subjekt provádí kontroly na místě, které budou podrobeny grantové projekty vybrané formou výběru vzorku na základě analýzy rizik ukončených projektů. 6. FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNOSTI: V dokumentaci, kterou je příjemce vázán, se ve vztahu k financování udržitelnosti uvádí pouze následující: a) Udržitelnost aktivit projektu musí být zajištěna z vlastních zdrojů žadatele nebo jiných veřejných zdrojů, za udržitelnost projektu však nelze považovat udržení aktivit a výstupů projektu z prostředků ESF např. prostřednictvím navazujícího projektu (viz kapitola 6.4 Příručky pro žadatele). Z uvedeného si Zprostředkující subjekt dovoluje zdůraznit skutečnost, že udržitelnost nelze zajistit prostřednictvím navazujícího projektu z prostředků Evropského sociálního fondu. Zprostředkující subjekt na základě výše uvedeného bude kontrolovat právě a pouze tuto skutečnost, tj. že udržitelnost není zajišťována finančními prostředky Evropského sociálního fondu. Z výše uvedené citace nevyplývá oprávnění či povinnost Zprostředkujícího subjektu kontrolovat jiné zdroje financování aktivit příjemce v období udržitelnosti. b) Povinnost odečítání příjmů se vztahuje na příjmy generované v období realizace projektu, nikoli na příjmy generované v období udržitelnosti projektu. Příjmy z projektu vzniklé v době udržitelnosti by měly přispívat k udržitelnosti projektu (viz kapitola 5.11 Příručky pro příjemce). Z uvedeného Zprostředkující dovozuje, že v období udržitelnosti jsou ze strany Řídicího orgánu předpokládány příjmy spojené s realizovaným projektem, tj. příjmy, které lze odvodit od realizovaného projektu, resp. od jeho aktivit a od jeho produktů. Dále také Příručka pro příjemce uvádí, že příjmy vzniklé v době udržitelnosti by měly přispívat k udržitelnosti projektu, nestanovuje uvedené však jako povinnost příjemce. Z uvedeného Zprostředkující subjekt dovozuje, že není jeho oprávněním či povinností kontrolovat užití příjmů vzniklých v době udržitelnosti. 7. ZACHOVÁNÍ CHARAKTERU PROJEKTU NEZAKLÁDAJÍCÍHO VEŘEJNOU PODPORU: Grantové projekty jsou realizovány v oblastech podpory nespadajících do veřejné podpory a za tohoto předpokladu byly poskytnuty prostředky dotace. Zachování tohoto charakteru projektu
nezakládajícího veřejnou podporu je nezbytné i v období udržitelnosti, tj. zajištění udržitelnosti nesmí zvýhodňovat určité podniky či odvětví, zpravidla tedy subjekt příjemce, případně jeho partnerů na trhu. K tomuto však pokládáme za potřebné dodat, že pokud grantový projekt v období realizace nezakládal veřejnou podporu, pak ani v období udržitelnosti grantového projektu při zajišťování udržitelnosti aktivit vůči shodné cílové skupině a ve stejné oblasti nemůže dojít k naplnění znaků veřejné podpory. Příklad 5: Příjemce v realizaci projektu realizoval vzdělávací aktivity pro žáky / vzdělávací aktivity pro pracovníky škol, v období udržitelnosti realizuje vzdělávací aktivity pro žáky / vzdělávací aktivity pro pedagogy, čímž dokládá zajištění udržitelnosti projektu, tj. aktivity stejného charakteru nezakládající veřejnou podporu. Příklad 6: Příjemce v realizaci projektu realizoval vzdělávací aktivity pro žáky / vzdělávací aktivity pro pracovníky škol, v období udržitelnosti realizuje tytéž vzdělávací aktivity pro zaměstnance z podnikatelské sféry, čímž dokládá zajištění udržitelnosti projektu. Takové aktivity nejsou v souladu se zachováním charakteru projektu nezakládajícího veřejnou podporu, je možno dovodit, že poskytnutá dotace zvýhodnila subjekt příjemce na trhu, čímž došlo k porušení podmínek poskytnuté dotace. 2 8. POSKYTOVÁNÍ PRODUKTŮ ČI REALIZACE AKTIVIT V OBDOBÍ UDRŽITELNOSTI ZA ÚPLATU: Zprostředkující subjekt se při zajištění udržitelnosti setkává s pochybnostmi příjemců, zda za podmínek poskytnuté dotace může poskytovat produkty či realizovat aktivity v období udržitelnosti za úplatu, tj. zajistit udržitelnost projektu na základě příjmů od klientů. Odkazujeme na článek 6 tohoto stanoviska s tím, že podmínky poskytnuté dotace předpokládají, že udržitelnost bude zajištěna z vlastních zdrojů příjemce, tedy i z příjmů od klientů. Dále odkazujeme na stejný článek tohoto stanoviska v tom směru, že Příručka pro příjemce výslovně nestanovuje povinnost příjmy v období udržitelnosti použít na úhradu výdajů souvisejících s udržitelností, tj. finanční prostředky na straně příjmů nemusí být rovny finančním prostředkům na straně výdajů (a z praktického hlediska tomu ani tak být nemůže). Dále odkazujeme na článek 7 tohoto stanoviska s tím, že nesmí aktivity v období udržitelnosti měnit charakter projektu nezakládajícího veřejnou podporu. Charakter veřejné podpory není založen na příjmech či jejich výši, ani na poměru příjmů k výdajům, ale na skutečnosti, že by došlo ke zvýhodnění nějakého subjektu na trhu, zde tedy myšleno především subjektu příjemce. Příklad 73: Příjemce v období udržitelnosti realizuje vzdělávací aktivity (například kurzy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků) za úplatu od klientů, respektive od klientů za poskytnutou vzdělávací aktivitu má příjemce příjem. Na realizaci vzdělávací aktivity má příjemce zpracovánu kalkulaci nákladů, která zahrnuje veškeré potřebné náklady (např. osobní náklady lektora, náklady na administraci, náklady na občerstvení, náklady na pronájem místnosti či provozní náklady a další související náklady určené například poměrem k celkovým nákladům organizace (např. na propagaci)). Kalkulace nákladů v období udržitelnosti je v kompetenci pouze příjemce, nevztahují se na něj omezení daná podmínkami poskytnuté dotace (např. omezení vyplývající ze stanovení obvyklé výše platů, omezení vyplývající z limitu na občerstvení) a jako taková není předmětem 2
K uvedenému příkladu dodáváme, že tento příklad nám není z praxe znám, poukazujeme jím na skutečnost, že někteří příjemci v dobré víře obsah závazku udržitelnosti při dokládání zajištění udržitelnosti prostřednictvím monitorovací zprávy o udržitelnosti mění v rozporu s podmínkami poskytnuté dotace. 3 Uvedený příklad se vztahuje analogicky na všechny případy zajištění udržitelnosti grantového projektu prostřednictvím realizace aktivit za úplatu.
kontroly Zprostředkujícím subjektem. K tomuto dále uvádíme, že v praxi pro stanovení částky za jednoho účastníka dochází k výpočtu na základě předpokládaného počtu účastníků, ačkoli skutečný počet účastníků může být odlišný (nižší či vyšší), tj. příjmy od klientů jsou při konkrétní realizaci vzdělávací aktivity odlišné (nižší či vyšší) než výdaje. K uvedenému musí v běžné praxi zjevně docházet, neboť příjemce musí potenciálním účastníkům sdělit výši částky, za kterou bude služba poskytnuta, zcela jednoznačně nemůže účastníkům sdělit, že účastnický poplatek bude stanoven až podle počtu účastníků (resp. i taková situace může nastat, např. odstupňování výše poplatku dle různého počtu účastníků, ale vždy je tak konstatováno dopředu), zcela jistě nelze za objektivní povinnost příjemce pokládat povinnost v případě vyššího počtu účastníků, než na který byla provedena kalkulace, vracet jim poměrnou část účastnického poplatku (neboť v takovém případě by nutně muselo být objektivní povinností příjemce také v případě nižšího počtu účastníků, než na který byla provedena kalkulace, od účastníků požadovat doplatek). Uvedené není na základě výše uvedených skutečností porušením povinností příjemce v období udržitelnosti.4 Příklad 85: Příjemce v období udržitelnosti poskytuje produkty za úplatu klientům, jedná se o hmotné či nehmotné produkty jakými jsou metodiky, metodické listy, výukové objekty, videa, testy, software, přičemž v období udržitelnosti na vlastní náklady provede dotisk a distribuci.6 Na dotisk a distribuci produktů má zpracovánu kalkulaci nákladů, která zahrnuje veškeré potřebné náklady (např. náklady na samotný dotisk, osobní náklad zaměstnance, který zajišťuje dotisk, náklady na skladování nákladu produktu, náklady na propagaci, náklady na autorské honoráře, pokud v autorské smlouvě uzavřené v období realizace projektu je stanoven samostatně honorář v případě dotisku, apod.). Na základě této kalkulace dojde k stanovení částky za jeden kus produktu, přičemž to, zda dochází k odběru produktu ze strany klientů, tj. jaké budou příjmy z poskytování produktů za úplatu, není zřejmé. Částka za jeden kus produktu může být stanovena ve výši vyšší než je pouhý poměr mezi celkovými náklady a počtem kusů produktu, neboť příjemce může předpokládat neuplatnění části nákladu produktu. Uvedené není na základě výše uvedených skutečností porušením povinností příjemce v období udržitelnosti.7 Příklad 9: Příjemce – základní škola – v období udržitelnosti realizuje vzdělávací aktivity v rámci povinné školní docházky, a to pro žáky školy. Obsahem těchto vzdělávacích aktivit byla v rámci projektu kompletní změna výuky založená na využití interaktivních tabulí pořízených z prostředků dotace. V období udržitelnosti příjemce realizuje výuku ve shodném rozsahu jako v rámci projektových aktivit, pedagogové využívají interaktivní tabule při výuce a vytvořené přípravy na výuku, podle potřeb tvoří či inovují další přípravy na výuku. Základní škola za danou výuku nevyžaduje platby od žáků. Za rok spadající do období udržitelnosti organizace ve své hlavní činnosti, kterou je poskytování základního vzdělávání, vykázala kladný hospodářský výsledek, tj. lze 4
V této souvislosti upozorňujeme, že v dotazech se lze setkat s pojmem „zisk“, zde však musíme upozornit na zjevnou konfúzi pojmů, neboť zisk nelze odvodit od realizace jedné konkrétní aktivity, ale zisk je určen až na základě výsledku hospodaření subjektu příjemce za určité rozpočtové období. V tomto ohledu není pojem „zisk“ relevantní k možnosti poskytovat produkty či realizovat aktivity v období udržitelnosti za úplatu. 5 Uvedený příklad se vztahuje analogicky na všechny případy zajištění udržitelnosti grantového projektu prostřednictvím šíření produktů za úplatu. 6 V tomto stanovisku není řešena problematika distribuce produktů vydaných (vytištěných apod.) v období realizace, neboť distribuci produktů vydaných v období realizace z prostředků poskytnuté dotace nelze realizovat na základě úplaty od klientů, a to ani v období udržitelnosti. 7 V této souvislosti upozorňujeme, že v dotazech se lze setkat s pojmem „zisk“, zde však musíme upozornit na zjevnou konfúzi pojmů, neboť zisk nelze odvodit od realizace jedné konkrétní aktivity, ale zisk je určen až na základě výsledku hospodaření subjektu příjemce za určité rozpočtové období. V tomto ohledu není pojem „zisk“ relevantní k možnosti poskytovat produkty či realizovat aktivity v období udržitelnosti za úplatu.
říci, že skončila v zisku. Tento příklad uvádíme záměrně, abychom poukázali na to, že zajištění udržitelnosti grantového projektu a zisk jsou zásadním způsobem nesrovnatelné oblasti, neboť v tomto případě by Zprostředkující subjekt nutně musel posuzovat, jakou měrou se na kladném hospodářském výsledku podílelo zajištění udržitelnosti grantového projektu a ze skutečnosti, že zajištění udržitelnosti grantového projektu, která vedla k vytvoření zisku, vyvodit důsledky (které však nejsou v dokumentaci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost popsány).
