OBCHODOVÁ NÍ S AGRÁ RNÍMI KOMODITAMI V ČESKÉ REPUBLICE TRADING IN AGRICULTURE COMMODITIES IN CZECH REPUBLIC STOJAROVÁ Šárka, (Č R) ABSTRACT The paper deals with problems of boards of trade in Czech Republic. The agriculture commodities trade is not well-balanced regionally. The policy of following-processing chains of intermediaries and state intervention decrease the effectiveness of trade. The importance of corn exchanges is growing up particularly in connection with the entry to European Union. KEY WORDS trade, free market economy, corn exchange, board of trade, commodity exchange, foreign trade of agriculture commodities Ú VOD Tíž ivý m úkolem České republiky s rychle se blíž ícím vstupem do Evropské unie je nutnost dořešení problematiky zemědělské politiky a obchodu. Rozvoji obchodu v této oblasti ztěž uje nedostatečné finanční zá zemí zemědělský ch prvový robců, které vede k tomu, ž e obchodová ní s agrá rními komoditami se stá le uskutečňuje převá ž ně prostřednictvím vý kupu v rá mci zemědělského zá sobová ní a ná kupu, směnného způsobu obchodu a také formou spekulativního obchodová ní vně i mimo komoditních burz. Zá kon č. 229/92 Sb. o komoditních burzá ch otevřel obchodová ní na komoditních burzá ch i pro širokou veřejnost, přesto podnikatelská sféra není dosud dostatečně obezná mena a tudíž nevyuž ívá mož ností nabízený ch komoditními burzami, které jsou vý znamný mi regulá tory vý voje trhu, tvorby cen, ale také slouž í k ochraně účastníků burzy před neprůhledný mi obchody. V České republice je stá le nízký podíl obchodu se zemědělský mi komoditami realizovaný na burzá ch. Stá le přetrvá vá nejistota z rizik na burze, neznalost komoditních burz ale také i vý hod, které obchodová ní na burze přiná ší. Komoditní burza koncentrující tuzemskou i zahraniční nabídku a poptá vku rozšiřuje obchodní prostor členů burzy a umož ňuje jim obchodovat na burze v roli komisioná ře i pro celou síť jejich obchodních partnerů, umož ňuje získat nové obchodní kontakty mezi členem burzy a jeho klientem, také posiluje image člena burzy vzhledem k zahraničním i tuzemský m partnerům díky členství v subjektu s vý razný mi kontrolními mechanismy stá tu zajišťujícími transparentnost trhu. Burza vytvá ří podmínky pro všechny zúčastněné vý robní, obchodní i finančními subjekty, aby zde mohly uplatnit své produkty a vstoupit do mnohem už ších vzá jemný ch obchodních vazeb. MATERIÁ L A METÓDY Cílem projektu, jehož dílčí čá sti jsou uvedeny v tomto člá nku - bylo zhodnocení vý znamu, rozbor činnosti Plodinové burzy Brno pro obchodová ní se zemědělský mi produkty v České republice se zaměřením na vybrané komodity. K hodnocení vý voje obchodová ní burze byly použ ity ukazatelé - ukazatel podílu obchodovaný ch zemědělský ch komodit na Plodinové burze Brno a ná sledný vý běr zemědělské komodity jako reprezentativního vzorku pro další analý zu činnosti Plodinové burzy Brno, ukazatele cenového vý voje - kótované ceny na Plodinové burze Brno a - stanovení trendové charakteristiky vý voje kótovaný ch cen na Plodinové burze Brno a také ukazatel podílu objemů obchodů vybrané komodity na Plodinové burze Brno vzhledem k celkové produkci vybrané komodity v České republice. Podrobnější vý sledky vzhledem k omezenému rozsahu člá nku nejsou uvedeny. Vý znamný mi sekundá rními zdroji dat jsou situační a vý hledové studie Ministerstva zemědělství České republiky, informace o obchodech s komoditami Vý zkumného ústavu 985
zemědělské ekonomiky, statistická data Českého statistického úřadu, odborná ekonomická a zemědělská periodika - Hospodá řské noviny, Zemědělec, odborný měsíčník magazín Agro, odborný měsíčník magazín Farmá ř a další. Podrobnější analý zy cen projektu vybraný ch komodit a úrovně zobchodovaný ch objemů komodity vychá zely z kaž doročních situačních a vý hledový ch zprá v Plodinové burzy Brno.
VÝ SLEDKY A DISKUSE Komoditní burzy v České republice obchodují pouze v malém měřítku na trhu obchodovaný ch komodit a pouze ve velmi nízký ch objemech, které nemají na tvorbu cen ž á dný vý raznější vliv. Proto se téměř veškeré obchody mezi dodavateli a odběrateli realizují pouze smluvně na dvoustranném zá kladě. Při minimá lním vý znamu činnosti komoditních burz nemají menší producenti mož nost prodat svoji produkci přes příslušnou burzu. Při neexistenci burzou jednoznačně stanovený ch kurzů neexistuje ani cenová informace, ke které by mohli vý robci přihlédnout při podepisová ní mimoburzovních kontraktů se svý mi odběrateli. Vstupem silný ch zahraničních obchodních firem navíc vzniká nebezpečí, ž e česká produkce bude v mnoha vý robních oborech z trhu vytlačena. Uzavírané obchodní transakce dostatečně nezabezpečují ná sledné finanční vyrovná ní nebo ho připouštějí značně opož děně, také smlouvy jsou některý mi organizacemi zá měrně porušová ny a to i zahraničními obchodními partnery. Tento stav vede k druhotné platební neschopnosti firem, které doplá cejí na neserióznost svý ch obchodních partnerů a značně oslabuje zá jem jednotlivý ch podnikatelský ch subjektů jistit se uzavírá ním mimoburzovních termínový ch kontraktů, protož e nečekaný vý padek předem dohodnuté dodá vky můž e na jedné straně způsobit zastavení vý roby, což znemož ňuje plá novaní a zajišťová ní potřebný ch peněž ních prostředků, REJNUŠ [5]. Malí a střední podnikatelé jsou nuceni prodat svoji produkci za vnucené, často značně kolísavé ceny s velkou ztrá tou z důvodu nízké likvidity trhu a neexistenci dostatečný ch odbytový ch cest, což sniž uje podnikatelskou aktivitu drobný ch vý robců a vyž aduje vyššístá tní podporu. Burzy sdruž ují vý znamné podnikatelské subjekty z oblasti, spolupracují s kompetentními orgá ny stá tní sprá vy působícími v oblasti obchodovaný ch komodit a spolupracují s kompetentními orgá ny stá tní sprá vy působícími v oblasti obchodovaný ch komodit. Komoditní burza plní pět zá kladních funkcí - informační, obchodní, cenotvornou, veřejnoprá vní a garanční. Informační funkce komoditní burzy je založ ena na sběru, zpracová ní a poskytová ní veřejně dostupný ch informací o vý voji trhu se zbož ím, se který m se na burze obchoduje. Mezi takové informace patří všeobecné burzovní informace (stav zá sob, faktory ovlivňující nabídku, faktory ovlivňující poptá vku, míru inflace, míru nezaměstnanosti, politickou situaci v největších produkčních a spotřebitelský ch zemích atd.), obchodní burzovní informace (vý voj burzovního obratu v daném časovém úseku, vý voj otevřený ch pozic, vý voj burzovních cen, kurzů atd.). Z makroekonomického pohledu dá vají burzovní informace příslušný m orgá nům stá tní sprá vy údaje o vý voji nabídky a poptá vky a o vý voji cen sledovaný ch komodit s dostatečný m časový m předstihem. Skutečnost, ž e tyto komodity ovlivňují další sektory ekonomiky umož ňuje přijmout makroekonomická regulační opatření. Z mikroekonomického hlediska podnikatelský subjekt dostá vá informace o cená ch vstupů a vý stupů. Můž e tak s předstihem kalkulovat svoji ziskovost a využ ívá ním burzovních metod obchodová ní se brá nit proti nepříznivý m vý kyvům v cená ch. Na zá kladě těchto informací můž e zvolit vlastní produkční a obchodní strategii a odvozovat i vlastní ceny od burzovních cen, BAUMRUKER [2]. Ná sledná - obchodní funkce - je z makroekonomického hlediska je vý znamná zejména kvůli transparentnosti obchodních podmínek. Z mikroekonomického hlediska je obchodní funkce komoditní burzy důlež itá z hlediska fyzické realizace (prodej a ná kup zbož í) a z hlediska dosahované rovnová ž né ceny.Veřejnoprá vní funkce se projevuje ve
986
stá tním dozoru nad činností burzy a v prá vní regulaci postavení a fungová ní burzy. komoditá ch. Burza garantuje způsobem svého obchodová ní, ž e smluvní cena stanovená z obchodu na burze bude včas a plně uhrazena. Teoretický model dokonalého trhu nelze realizovat. Rozvinutá komoditní burza se však k němu nejvíce blíž í. Burzovní komoditní trh je veřejný , centralizovaný a regulovaný , poskytuje i určitou garanci. Burzy také bojují proti manipulaci trhu - zakazují fingované nabídky a poptá vky, dopředu dohodnuté obchody a nekonkurenční způsob oznamová ní nabídky a poptá vky, což by mělo vést k tvorbě všeobecně akceptovatelné ceny. Prá vě proto je cenotvorná funkce komoditní burzy v současnosti dominantní, cena na komoditní burze je vý sledkem koncentrované nabídky a koncentrované poptá vky, které jsou projevem různý ch strategií produkčních, skladovatelský ch, obchodních a spotřebních subjektů. Do procesu dá le vstupují cenoví spekulanti přímo na burze i mimo burzu a vý sledkem v podmínká ch koncentrované nabídky a poptá vky je rovnová ž ná cena i na relativně dlouhé období. Krá tkodobý i dlouhodobý vý voj burzovních cen je zřetelný m signá lem pro makroekonomickou politiku, jednak v monetá rně-finančním, ale i v reá lném sektoru ekonomiky. Z mikroekonomického hlediska burzovní ceny přímo nebo zprostředkovaně ovlivňují velikost a míru zisku konkrétních podnikatelský ch subjektů na burze i mimo ní. Uvedené funkční aspekty komoditních burz celospolečensky zajišťují nejen trž ní prostředí při obchodová ní s komoditami, ale i pož adovanou průhlednost trhu pro širokou veřejnost. Transparentní obchodová ní na burzá ch můž e podle předsedy burzovní komory KPB Martina Šilera vý razně přispět k uklidnění probíhající cenové vá lky mezi prvový robci, zpracovateli a koncový mi odběrateli. „Obchodová ní na organizovaném trhu dá reá lný obraz o stavu nabídky a poptá vky na konkrétním trhu. Odpadnou zavá dějící mediá lní přestřelky a různá podezření z manipulací a kartelový ch dohod. Pokud bude většina subjektů obchodovat na organizovaném trhu, není sebemenší důvod pro vytvá ření jaký chkoli zavá dějících ná lad na trhu.“ Činnost komoditních burz je pro fungová ní trž ní ekonomiky nezbytná , ale nelze je zavá dět bez podrobnější analý zy ve všech oblastech vý roby - nelze obchodovat kusovou, ev. malosériovou vý robu. Také pro obchodová ní na burze s určitý m druhem komodit nelze realizovat v našich podmínká ch, jedná se např. o ropu, naftu, topné oleje, drahé kovy, dá le také bavlnu, kaučuk, ká vu a další. Existující komoditní burzy v České republice lze rozdělit na dvě zá kladní skupiny. Jednak to jsou komoditní burzy plodinového typu, na který ch jsou obchodová ny pouze komodity jež spadají do působnosti Ministerstva zemědělství a jednak ostatní burzy, na který ch je obchodová no s ostatními komoditami. Tyto burzy spadají do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. V působnosti Ministerstva zemědělství České republiky je např. Plodinová burza Brno, Obchodní burza Hradec Krá lové. V působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky byla Českomoravská komoditní burza Kladno, která obchoduje s průmyslový m zbož ím včetně odpadů, v roce 2000 na pož á dá ní ministerstva průmyslu a obchodu byla rozšířena její obchodní činnost o zemědělské komodity. Prá vě jako komoditní burzy, kde je obchodová no s oběma typy komodit a povolení k provozová ní jsou vydá ny od obou relevantních ministerstev např. Karlovarská komoditní burza a Moravskoslezská komoditní burza. Plodinová burza je komoditní burzou zpravidla s intenzivnější orientací na zemědělské produkty jako předmětu burzovního obchodu. Trh agrá rních komodit je v České republice značně roztříštěn. Na poněkud nepřehledném českém trhu se v nabídce a poptá vce vyskytují vý znamné regioná lní rozdíly a lze předpoklá dat, ž e tato nevyrovnanost bude vzhledem k charakteru zemědělské vý roby existovat i nadá le. Mnohé firmy využ ívají regioná lních převisů v nabídce. Zemědělci nemají dosud podmínky k dostatečnému sledová ní situace na trhu. Velká čá st obchodů se realizuje prostřednictvím podniků zemědělského zá sobová ní a ná kupu. Ve většině případů se nejedná ani tak o obchod, jako spíše o směnu sklizené úrody za servis - postřiky, mechanizace apod.,
987
což je důsledek nedostatečného finančního zá zemí zemědělský ch prvový robců a finanční politiky zpracovatelský ch řetězců. Zemědělci preferují dodavatelsko-odběratelské vztahy, kde přetrvá vají nevý hodné ceny, ale zemědělec dostane ihned zaplaceno, což je vý hodné pro obchodníky, kteří by na burze museli dohodnuté ceny zveřejnit. Objem obchodů na komoditních burzá ch tak činí stá le zanedbatelné procento sklizně. Pruž nost zemědělského obchodu brzdí ale i stá t, přebytek je nutné rozdělit do tří subjektů - Stá tní hmotné rezervy, Stá tní zemědělský intervenční fond a burza. Vytvoření rovnová ž ného trhu bez mož ností zá sahů v neprospěch zemědělský ch vý robců lze docílit postupný m soustředěním nabídky a poptá vky na jednom místě, kde by se konfrontovala nabídka s poptá vkou a vznikly rovnová ž né ceny, odrá ž ející situaci na trhu. Rozsah komodit, které mohou bý t na burzá ch obchodová ny, je velmi široký , ale vlastní obchodová ní bý vá zaměřeno pouze na vybrané komodity. Přetrvá vající obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli bez toho, aby byly využ ity přednosti burzovního obchodová ní způsobují, ž e se v současné době volně obchoduje pouze přibliž ně 25% agrá rních komodit z celkové produkce. Z toho se necelý ch 15% zobchoduje na komoditních burzá ch. Vý znam plodinové burzy je nutné vidět v přirozeném, trž ním stanovová ní cen obchodovaný ch agrá rních komodit, předá vá ní nezbytný ch informací pro rozvoj v obchodová ní a v důlež itosti plodinové burzy jako stabilní a vyvá ž ené instituce nejen v rá mci vnitřních obchodů, ale především v komunikaci se zahraničím. Na zá kladě přijetí zá kona o komoditních burzá ch č. 229/1992 Sb. byla v prosinci 1992 založ ena Plodinová burza Brno, která začala obchodovat v areá lu Brněnského vý staviště v červnu roku 1993. Mimo vlastní obchodová ní je nedílnou součá stí jejích aktivit i předá vá ní nezbytný ch informací o agrá rním trhu, o nový ch poznatcích s obchodová ním v jiný ch zemích, o související legislativě, o statistický ch zjištěních apod. Kvalitativní i kvantitativní úroveň burzovních obchodů realizovaný ch na plodinový ch burzá ch se postupně, i když velmi pomalu zvyšuje i v České republice. Prostřednictvím Plodinové burzy Brno se uskutečňuje pouze velmi nízké procento z celkový ch objemů obchodů se zemědělský mi komoditami. Lze předpoklá dat, ž e po vstupu do Evropské unie se vý znam Burzy posílí z důvodu zesílení konkurence v odvětví a je důlež ité, aby plodinová burza plnila svou vý znamnou úlohu indikace cen na zá kladě trž ních vztahů. Stá lý trend zvyšová ní cen vstupů do zemědělství si vyž á dá změnu v nastavení ceny od prvový robců, která by ale neměla ohrozit ná vazná odvětví v agrá rním sektoru. Obchodová ní na Plodinové burze Brno je pro prvový robce stá le nejistý m krokem. Tito ztrá cí jistotu prodeje na zá kladě dlouhodobý ch smluvních vztahů a musí vynaklá dat více úsilí pro získá vá níinformací o agrá rním trhu. To vše pouze s jistotou, ž e pokud se jim nepovede prodat za vyšší cenu na plodinové burze, budou se muset spokojit s intervenčními cenami a se současný m systémem propojení prvový robců s podniky ná kupu a zá roveň podniky prostřednictvím zemědělského servisu. Vý znamnou, i když ne zatím plně využ ívanou, mož ností pro využ ití informací z Plodinové burzy Brno je zavedení tzv. skladních listů, které jsou obchodovatelné na plodinové burze. Skladní listy, které potvrdí, ž e je prvový robce majitelem uskladněné komodity mohou bý t použ ity jako garance pro banku při ž á dosti o poskytnutí úvěru k překlenutí období nepříznivého vý voje ceny komodity. Vlastníkovi skladních listů se vyplatí sledovat kótované burzovní ceny a projevovat nesouhlas s nevý hodnou nabídkou obchodníků. Plodinová burza Brno má vý znamnou roli ve vypovídací schopnosti pro organizová ní, například soudy si mohou vyž á dat od Plodinové burzy Brno kótované ceny pro řešení případů škod na plodiná ch, vlivem ž ivelný ch pohrom apod. Vypovídací schopnost těchto informací ještě stá le není na takové úrovni, aby i při relativně malém objemu obchodů plně určovaly ceny komodit jako je tomu ve vyspělý ch stá tech. Průhlednost obchodů, reá lné ceny a promptní placení je jedna z hlavních předností burzy a burzovních obchodů vůbec. Transparentní trh je mnohdy v rozporu se zá jmy některý ch
988
obchodních i zemědělský ch společností. Z těchto důvodů komoditní burzy, včetně Plodinové burzy Brno, v České republice „ž ivoří“ a neplní svou funkci. Přitom důlež itost komoditních burz na agrá rním trhu je vyjá dřena i ve stá tní podpoře fungová ní komoditních burz v § 2 zá kona č. 252/1997 Sb. o zemědělství - organizace regulující agrá rní trh či ochraňující stá tní rezervy by měly mít povinnost, stejně jako tomu je v některý ch okolních zemích, svoje transakce převá ž ně uskutečňovat prostřednictvím komoditních burz. Působení těchto organizací činnosti napomůž e k transparentnosti trhu, lepšímu zpeněž ení zemědělské produkce a odstranění podezření, ž e i organizace řízené stá tem nemají na průhledném trhu se zemědělský mi komoditami zá jem. Ke zvý šení zá jmu o plodinovou burzu přispívá Asociace plodinový ch burz České republiky, která byla založ ena v listopadu 2001. Jejími členy jsou mimo Plodinové burzy Brno např. Obchodní burza Hradec Krá lové, 1. Karlovarská komoditní burza, Českomoravská komoditní burza Kladno, Moravskočeská obchodní burza Brno a Moravskoslezská komoditní burza Ostrava. Asociace plodinový ch burz České republiky zastřešuje plodinové burzy na území České republiky a posiluje vliv burzy na trhu se zemědělský mi komoditami. Cílem Asociace je mimo přímý ch obchodů a předá vá ní informací také eliminace nekorektních obchodů, posíleníetiky obchodová ní a intenzivnější využ ívá ní elektronický ch komunikačních cest. Je důlež ité, aby se stá t postupně zbavoval svého vlivu - silné intervenci stá tu, především Stá tního zemědělského intervenčního fondu, do obchodu s agrá rními komoditami - a přenechal místo indikace cen plodinový m burzá m. Stá tní zemědělský intervenční fond dohlíž í nad obchodem vzhledem k Stá tnímu fondu hmotný ch rezerv a vzhledem k vý vozu do zahraničí, ale neměl by mít rozhodující úlohu. Vý znamná je diskuse k ná vrhu nařízení Stá tního zemědělského intervenčního fondu o konečné intervenční ceně a vyšší kvalitě dodá vek při odkupu fondem. Konečnou intervenční cenou, kterou hradí dodavatel, zpravidla vý robce, se chá pe cena ná kupu bez pozdějších doplatků při prodeji se ziskem a bez poplatků za služ by spojený ch s niž ší kvalitou nakupované komodity, např. vysoušení obilí při vyšší vlhkosti. To by mělo vést k většímu zá měru obchodová ní na plodinové burze s cílem prodeje za vyšší cenu. Důlež itou součá stí trendu vý voje plodinové burzy je účast silný ch finančních subjektů na burze a finační zá zemí prvový robců. Zá sadním krokem pro vý voj Plodinové burzy Brno je docílení přesvědčení prvový robců o vý znamu Plodinové burzy Brno. I když odvětví zemědělské vý roby je v porovná ní s jiný mi odvětvími hospodá řství v České republice více rizikové - silný vliv sezónnosti a klimatický ch podmínek, bude i v tomto odvětví postupně převlá dat trend ke zvý šení kvality podá vaný ch informací a jejich ná slednému efektivnímu využ ívá ní. V souladu s tímto trendem by plodinová burza měla bý t spolehlivý m a vý znamný m prvkem pro obchodová ní se zemědělský mi plodinami. Vý znam komoditních burz v České republice je na regioná lní úrovni. Vzhledem k malé rozloze území České republiky se jeví vý hodnější rozsah působnosti komoditních burz na celém území s eventuelním napojením ekonomický ch subjektů sousedních zemí. Velký m přínosem pro burzovní obchodová ní je rychle se rozvíjející elektronický obchod, který zajistí urychlení obchodu a modernizaci přenosu informací včetně zajištění skutečné identity kupujícího a prodá vajícího, tj. korektnost nabídky, vhodný platební mechanismus, garanci platby a dodá ní zbož í. Elektronický obchod také umož ní propojit stá vající burzy regioná lní a vytvoří z nich burzy většího vý znamu. Plodinová burza Brno nabízí služ bu eKomodity, která je určena pro subjekty podnikající v oblasti zemědělského komoditního trhu. K prohlíž ení jednotlivý ch nabídek a poptá vek není nutná registrace, která je nutná pro aktivnější účasti. Pro zvý šení bezpečnosti přenosu dat při použ ívá ní dalších služ eb systému je použ it zabezpečovací protokol SSL, který zabezpečuje vyměnu elektronicky podepsané certifiká ty, který mi se jednotlivé strany ověřují. Použ ívanou certifikační autoritou je NETHOST, s.r.o.
989
Tato prá ce je jedním z vý stupů vý zkumného zá měru řešeného na PEF MZLU v Brně č. MSM 431100007 nazvaného „Formová ní struktury zemědělství a potraviná řského průmyslu a trendy chová ní podnikatelský ch subjektů v procesu integrace ČR do EU“. Odpovědný řešitel: Prof. Ing. Jiří Erbes, CSc. Vý sledky uvedené v příspěvku jsou také součá stí projektu řešeného v rá mci GAČRu č. 4 GA 2112 nazvaného „Změny chová ní obchodní sféry vyvolané transformací ekonomiky a nový mi spotřebitelský mi trendy“. Odpovědný řešitel: Prof. Ing. Jana Stá vková , CSc. ANOTACE Člá nek se zabý vá problematikou komoditních burz v České republice. Trh s agrá rními komoditami je regioná lně značně nevyrovnaný . Efektivnímu obchodu brá ní nejen politika odběratelsko-zpracovatelský ch řetězců, ale i stá tní zá sahy. Vý znam plodinový ch burz roste, což souvisítaké se vstupem České republiky do Evropské unie. KLÍČ OVÁ SLOVA obchod, trž ní ekonomika, plodinová burza, komoditní burza, zahraniční trhy agrá rních komodit LITERATURA [1] BAUMRUKER, J. Státní dozor a dohled na celospoleč enskou funkci komoditních burz v Č R. Juridikum. Praha: Univerzita Karlova, Prá vnická fakulta. Praha. 2000. ISBN 8580374-15. [2] KRETTER, A. Podniky a ich ekomarketing. In: Zborník Medziná rodného sympózia. Bratislava: Univerzita Komenského, Fakulta manaž mentu. 1998. s. 36-39. [3] KRETTER, A., ŠIMO, D., VICEN, M., NAGYOVÁ , L. Marketing. Nitra: VES SPU. 1997. 114 s. ISBN 80-7137-438-5. [4] REJNUŠ, O. Komoditní burzy a jejich vliv na cenovou tvorbu v trž ních ekonomikách a v Č R. In Firma a konkurenční prostředí, MZLU v Brně. str. 128 - 133. Brno 2000. ISBN 80-7157-460-0. [5] REJNUŠ, O. Komoditní burzy a jejich význam při obchodování s vybranými zemědělskými produkty. In Financová ní a obchodová ní se zemědělský mi komoditami v současný ch podmínká ch ČR. PEF MZLU v Brně. 1. vyd. Brno, Konvoj, spol. s.r.o., 2000. ISBN 807302-006-8. [6] REJNUŠ O. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. Praha: Computer Press. Praha. 2001. ISBN 80-7226-571-7. [7] ROHANOVÁ , M. Obchodování na Plodinové burze Brno s vybranou komoditou. Diplomová prá ce. Brno: PEF MZLU v Brně. 77 s. 2002. [8] SVĚ TLÍK, J. Marketing pro evropský trh. Praha: Grada Publishing, 2003. 273 s. ISBN 80-247-0422-6. Zá kon 229/92 Sb., Zá kon o komoditních burzá ch ze dne 23. dubna 1992 Statut Plodinové burzy Brno, Burzovní bulletin, Burzovní zpravodajství z obchodová ní na OBHK, Informativní bulletin, Obchodní rejstřík, Obchodní věstník, Situační a vý hledová zprá va Ministerstva zemědělství České republiky - konkrétní komodity 1998-2003 Internetové zdroje: Agrá rníkomora ČR – http://www.agrocr.cz Agris – http://www.agris.cz Agro-obchod.cz - http://www.agro-obchod.cz/ Agroweb – http://www.agroweb.cz BFT Management - http://www.bft-management.cz/ Českomoravská komoditní burza – http://www.burzakom.cz
990
Českomoravská komoditní burza Kladno - http://www.mze.cz Československý server s denním zpravodajstvím, analý zami a strategiemi pro futures, opční a derivá tové obchody - http://www.komodity.cz/daily.htm Český statistický úřad – http://www.czso.cz Equipol Financial Company - http://www.colosseum.cz/ Finančnínoviny - http://ipoint.financninoviny.cz/ Hospodá řské noviny a Ekonom – http://www.ihned.cz Komoditníburza Praha - http://www.kbp.cz/ Ministerstvo zemědělstvíČR – http://www.mze.cz Moravskoslezská komoditní burza – http://www.msk-burza.cz Obchodníburza Hradec Krá lové – http://www.obhk.cz Obchodníserver PBB – http://www.ekomodity.cz Plodinová burza Brno – http://www.pbb.cz Situačnía vý hledová zprá va – Olejniny – 2002,2003 – http://www.mze.cz Vý zkumný ústav zemědělské ekonomiky – www.vuze.cz KONTAKTNÍ ADRESA Ing. Šá rka Stojarová , Ph.D., Ústav marketingu a obchodu, Provozně ekonomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, tel.:++420 5 4513 2030, e-mail:
[email protected] Oponent: Ing. Milan Beňo
991
