Obchodní úspěšnost malosériové oděvní výroby

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Obchodní úspěšnost malosériové oděvní výroby Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, Csc.

Brno 2006

Ilona Pospíšilová

Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. JUDr. Oldřichu Tvrdoňovi, Csc. za jeho cenné rady, připomínky a nápady. Dále děkuji kolegům z Oděvního podniku, a.s. Prostějov za pomoc a rady při tvorbě této práce.

1

Prohlašuji, ze jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. Při jejím zpracování jsem vycházela z rad, připomínek, názoru a prací zaměstnanců Oděvního podniku, a.s., Prostějov. V Brně dne 14. července 2006

......................

2

Abstract Pospíšilová, I. Business success of small batch production in clothing industry. Bachelor thesis. Brno, 2006. This bachelor thesis deals with analyze business success of small batch production in clothing industry. Goal of the bachelor thesis was location business success and salability of textile products women’s clothing company Oděvní podnik, a.s. Prostějov on the national market. It describes and analyses current business position on the market and interpret designs and introduction their improving. Key word: the business success, clothing industry, textile products

Abstrakt Pospíšilová, I. Obchodní úspěšnost malosériové oděvní výroby. Bakalářská práce. Brno, 2006. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou obchodní úspěšnosti malosériové oděvní výroby. Jejím cílem bylo zjištění obchodní úspěšnosti a prodejnosti textilních výrobků dámské kolekce společnosti Oděvní podnik, a.s. Prostějov na tuzemském trhu. Popisuje a analyzuje stávající prodejní situaci na trhu a představuje návrhy a doporučení na jeho zlepšení. Klíčová slova: oděvní průmysl, obchodní úspěšnost, textilní výrobky

3

Osnova 1. Úvod 2. Cíl a metodika práce 3. Teoretická východiska pro analýzu obchodní úspěšnosti 3.1 Oděvní průmysl 3.1.1 Textilní průmyslu 3.2 Materiály pro výrobu oděvů 3.2.1 Vývoj textilních vláken pro výrobu oděvů 3.2.2 Textilní výrobky 3.3 Oděvy 3.3.1 Oděvní výrobky 3.3.2 Druhy oděvních výrobků 3.4 Styl a trend 3.5 Obchodní úspěšnost 3.6 Zákazník 3.6.1 Vymezení zákazníka 3.6.2 Péče o zákazníka 3.6.3 Pohled do budoucna 3.7 Organizace a řízení výroby 3.7.1 Charakteristika výroby a výrobních procesů 3.7.2 Výrobní jednotka 3.7.3 Typy výroby 4. Charakteristika společnosti a současný stav ve společnosti 4.1 Tradice oděvnictví na Prostějovsku 4.2 O firmě 4.2.1 Organizační schéma 4.2.2 Ekonomické ukazatele firmy 4.2.3 Roční kapacita výroby 4.2.4 Licence, ochranné známky 4.2.5 Značky 4.2.6 Použité materiály při výrobě 4.2.7 Sortiment 4.2.8 Konkurenti 4.3 Příprava kolekce a její vývoj 4.3.1 Zhotovení modelu a konstrukce 4.3.2 Schvalovací komise 4.3.3 Výroba 4.3.4 Časový harmonogram přípravy výroby 4.4 Popis výrobků určených k analýze 5. Předpoklady analýzy prodejní úspěšnosti 5.1 Definice problému 5.2 Cíl analýzy 5.3 Plán analýzy 5.3.1 Zdroje a typy dat 5.3.2 Metodika analýzy 5.3.3 Vstupní data 5.3.4 Harmonogram práce 5.4 Získávání dat 5.5 Zpracování dat a rozbor výsledků 6. Analýza výsledků prodejnosti textilních výrobků 6.1 Prodejnost textilních výrobků podle počtu kusů

4

6 7 8 8 8 11 11 12 13 13 14 16 17 18 18 18 19 20 20 21 21 23 23 23 27 29 29 30 30 30 30 33 35 35 36 37 38 39 40 40 40 40 40 40 41 41 41 41 42 42

6.2 Prodejnost textilních výrobků podle počtu fazón 6.3 Prodejnost textilních výrobků podle odběratelů 6.4 Kalkulace 6.5 Shrnutí výsledků 7. Doporučení k analýze 8. Závěr Seznam použité literatury Přílohy

5

45 49 51 54 55 58 59

1. Úvod V dnešní době je stále více náročné uspět na už tak přesyceném trhu výrobků a služeb. To platí i pro oděvní průmysl. Tlak konkurence obchodních řetězců a zájem zákazníků o co nejnižší nákupní ceny, nutí výrobce oděvů vyrábět zboží s nejmenšími náklady. Hlavním konkurentem dnešní doby je dovoz nekvalitního levného zboží z východu. Cílem obchodníků prodávajících toto zboží není uspokojit zákazníka, nabízet mu kvalitní zboží a odpovídající služby. Kvantita většinou v tomto případě převládá nad kvalitou. Zboží je nabízeno ve většině případů v nekulturním prostředí, v neodpovídající kvalitě, chybí jakékoli označení včetně ceny a značky, chybí velikostní sortiment; v neposlední řadě prodavačky nerozumí a snaží se vnutit zboží, aby uspěly v prodeji. Tento trend je plně podporován vládou zemí Dálného východu a současnými českými institucemi. I když se čeští výrobci snaží konkurovat a jen tak se nevzdávají, boj s tímto impériem končí někdy neúspěchem. V bakalářské práci se zabývám obchodní úspěšností malosériové výroby v oděvním průmyslu, resp. v Oděvním podniku Prostějov. Oděvní podnik Prostějov je na tolik silná firma, že je schopna odolávat tvrdé konkurenci. Její značka se prosadila nejen na českém trhu, ale i na zahraničním trhu. Nespornou předností je kvalita jejich výrobků. V minulých obdobích se více uplatňovala výroba na sklad. Zákazníci přesně věděli jaké výrobky má firma na skladě a objednávali zboží k okamžitému odběru. Avšak trendem současné doby jsou neustále rostoucí požadavky. Společnosti musí pružně reagovat na přání zákazníků, odhalit včas potřeby stávajících i potencionálních zákazníků, díky čemuž dochází na různých trzích k neustálým inovacím jednotlivých výrobků a jejich částí tak, aby výrobek byl schopen uspokojit i nejnáročnějšího spotřebitele. Aby mohl podnik reagovat na přání zákazníků, musí každý půl rok navrhnout novou kolekci, která bude zahrnovat trendy dalšího období. Od hromadné výroby se firma zaměřuje spíše na sériovou, malosériovou až kusovou výrobu. Ve své práci jsem se zabývám právě malosériovou výrobou dámských výrobků kolekcí podzim/zima za dvě po sobě jdoucí období.

6

2. CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zjištění obchodní úspěšnosti textilních výrobků malosériové výroby v oděvním průmyslu a prodejnost výrobků OP Prostějov, a.s. na tuzemském trhu. Hlavní cíl naplňují dílčí cíle a) zjištění prodejnosti textilních výrobků podle počtu kusů, podle počtu fazón, b) prodejnost výrobků v rámci odběratelů, c) výpočet kalkulace vybraného druhu výrobku.

2.2 Metodika práce Práce je rozdělena do třech kategorií. V první části je popsána organizace a řízení výroby, charakteristika oděvního průmyslu, oděvní materiály, oděvy, znaky obchodní úspěšnosti, styl a trend. V druhé části je představena firma, která se zabývá malosériovou výrobou, vedení firmy a struktura organizace, statistika firmy, kapacita výroby, ochranné známky a licence. Ve třetí části přiblížím kolekce, její přípravu a vývoj, modelování a konstrukce. Při zpracování byl proveden rozbor kolekcí za dvě po sobě jsoucí období. Získané údaje byly vloženy do počítače a zpracovány v programu Microsoft Excel 2003.. Data byla tříděna dle druhů, fazón a kusů. V každé tabulce byla data tříděna a zpracována pro příslušné období zvlášť. Pro větší vypovídací schopnost byla data zpracována do dalších grafů a tabulek, tříděných dle kusů a fazón. Z některých třídění bylo provedeno statistické vyhodnocení použitím aritmetického průměru a extrémních hodnot Výsledky byly zpracovány v kapitole 4. Prezentace celkového vyhodnocení úspěšnosti je vyjádřena prostřednictvím grafů a tabulek s doplňujícím komentářem. Určité hodnoty jsou vyjádřeny v indexech. Následně byla provedena kalkulace vybraného druhu výrobku. Podklady jsem čerpala jsem z interních zdrojů. Pomocí kalkulačního vzorce byla vypočítána cena výrobku včetně přidané hodnoty na slevy.

7

3. Teoretická východiska pro analýzu obchodní úspěšnosti oděvního průmyslu

3.1 Oděvní průmysl „Oděvnictví je pro naše národní hospodářství velmi důležitým průmyslovým odvětvím. Má své místo zejména v oblasti uspokojování potřeb široké veřejnosti a významně ovlivňuje životní úroveň obyvatel společnosti.“1 Textilní průmysl u nás má své počátky v manufakturách (rukodílnách s dělbou práce), které začaly vznikat v polovině 18. století. Zaváděním strojů se manufaktury později měnily v továrny. Podle zpracovávaných surovin a požívané výrobní technologie lze textilní průmysl rozdělit na průmysl bavlnářský, vlnařský, lnářský a pletařský.

3.1.1 Textilní průmysl Znakem textilního průmyslu je zpracování textilních vláken. Textilní vlákna rozlišujeme na vlákna z přírodního původu nebo chemická vlákna. Vlákna z přírodního původu se získávají z rostlin (len, bavlna) nebo z živočichů (ovčí vlna). Textilní průmysl vyrábí: a) tkaniny, b) pleteniny, c) krajky, d) stuhy a prýmky, e) netkané textilie, f) vrstvené textilie. Podle zpracovaných surovin a způsobu výroby je možno textilní průmysl rozdělit na bavlnářský, hedvábnický, vlnařský, lnářský a pletařský průmysl. 1

ŠEBESTA, V., Oděvní materiály, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976, str. 5, 7, 116-120

8

Podniky bavlnářského průmyslu zpracovávají bavlnu a chemická vlákna bavlnářského charakteru. „Bavlnářský průmysl je soustředěn zejména ve východních a severovýchodních Čechách, na jihu Čech a na severu Moravy.“2 Bavlněné textilie se vyrábějí v mnoha druzích pro nejrozmanitější upotřebení. Šije se z nich prádlo osobní i ložní, vrchní oděvy (zejména dámské), pracovní oděvy a letní pláště. Bavlněné tkaniny mají nejrozmanitější názvy, poněvadž druhů je velmi mnoho. Lze je rozlišit podle vazeb, ale i podle použití i jiných rozlišovacích znaků. „Bavlněné pleteniny se vyrábějí na pletařských strojích jako úplně hotové oděvní výrobky (např. punčochové kalhoty), jako pletenina plošná nebo pletená do tvaru pytle. Z těchto pletenin se díly oděvních a prádlových výrobků vystřihují. Nastřihané díly se sešívají v dílnách pletařských závodů. Bavlněné krajkoviny jsou velmi pěkným a vhodným oděvním materiálem na dámské společenské a večerní šaty i halenky. Netkané bavlněné textilie se vyrábějí jako levnější šatovky. Potiskují se různými vzory. Vyrábějí se jednobarevné i potištěné. Proti bavlněným tkaninám jsou poněkud tužší, méně splývavé a tvárné, cenově velmi výhodné.“3 K podnikům bavlnářského průmyslu má blízko i hedvábnický průmysl, zpracovávající především chemické hedvábí, přírodní hedvábí jen výjimečně. „Podniky na výrobu hedvábnických tkanin jsou především v Moravské Třebové a jejím okolí. Tkaniny z chemického hedvábí vyrábějí i některé bavlnářské podniky.“4 „Hedvábné tkaniny se vyrábějí z přírodního hedvábí pravého i planého. Tkají se převážně plátnovou vazbou a jejími odvozeninami.“5 Hedvábné tkaniny jsou velmi vhodné pro výrobu dámských oděvů, šijí se z nich zejména letní dámské šaty a kostýmy, letní pláště, společenské šaty, prádlo. Na pánské oděvy se hedvábné tkaniny používají jen ojediněle, např. na letní košile a lehké letní obleky. Podniky vlnařského průmyslu vyrábějí vlněné textilie z vláken živočišného původu, nejčastěji z ovčí vlny. Z vhodných druhů vlny se zhotovují příze česané a 2

ASOCIACE TEXTILNÍHO ODĚVNÍHO KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU , Novinky v oborech [online].2006 [cit. 3. dubna 2006] Dostupný na WWW: 3 ŠEBESTA, V., Oděvní materiály, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976, str. 5, 7, 116-120 4 ASOCIACE TEXTILNÍHO ODĚVNÍHO KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU , Novinky v oborech [online].2006 [cit. 3. dubna 2006] Dostupný na WWW: 5 ŠEBESTA, V., Oděvní materiály, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976, str. 5, 7, 116-120

9

mykané a z nich se tkají tkaniny, které se označují jako vlněné tkaniny z česané nebo mykané příze. “Hlavními středisky vlnařského průmyslu jsou Brno a jeho okolí, Liberec a okolí Strakonice, Českomoravská vysočina, východní Čechy a severní Morava.“6

Textilní průmysl zpracovávající len a konopí vyrábí lněné tkaniny, které se dobře uplatňují zejména na letní pánské i dámské oděvy, pracovní oděvy a stejnokroje, neboť len je levná domácí surovina s velkou pevností a dalšími dobrými vlastnostmi např. chladí. „Lněné tkaniny se též používají jako výztužné a zpevňovací vložky. (Lněné nitě jsou velmi pevné a používají se k přišívání knoflíků.)“7„Lnářský průmysl je soustředěn v okolí Šumperka a severovýchodních Čechách (Trutnov, Lomnice nad Popelku, Dvůr Králové nad Labem), na Českomoravské vysočině (Humpolec, Kácov).“8 Proti bavlněným tkaninám mají lněné tkaniny větší přirozený lesk, jsou hladké, pevné, tužší na omak a chladivé. Dobré vlastnosti lnu se uplatňují zejména u směsových tkanin, kde je len spřádán např. s polyesterovými vlákny. Takové tkaniny jsou obzvlášť pevné a málo se mačkají. „Ze lnu se vyrábějí i pojené prošívané textilie, které se používají k vyztužování oděvů. Lněné tkaniny se tkají obvykle základními vazbami. Plátnovou vazbou jsou tkána lněná plátna, keprovou vazbou lněné kepry a atlasovou vazbou lněné atlasy a atlasové grádly. Podle úpravy jsou lněné tkaniny nebělené (režné), polobělené nebo bělené (na ¼, ½, ¾ nebo 4/4) a barevné.“ 9 Podniky pletařského průmyslu si na rozdíl od ostatních oborů vyrábějí nejen plošné textilie, ale samy z nich často zhotovují oděvy, nebo jiné konfekční výrobky. „Pletařský průmysl je soustředěn na Českomoravské vysočině (Jihlava, Pelhřimov, Havlíčkův Brod), dále v Písku a Teplicích.“10

6

ASOCIACE TEXTILNÍHO ODĚVNÍHO KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU , Novinky v oborech [online].2006 [cit. 3. dubna 2006] Dostupný na WWW: 7 ŠEBESTA, V., Oděvní materiály, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976, str. 5, 7, 116-120 8 ASOCIACE TEXTILNÍHO ODĚVNÍHO KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU , Novinky v oborech [online].2006 [cit. 3. dubna 2006] Dostupný na WWW: 9 ŠEBESTA, V., Oděvní materiály, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976, str. 5, 7, 116-120 10 ASOCIACE TEXTILNÍHO ODĚVNÍHO KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU , Novinky v oborech [online].2006 [cit. 3. dubna 2006] Dostupný na WWW:

10

„Pletařská výroba kusových výrobků je soustředěna do Varnsdorfu (punčochové zboží), Rožnova pod Radhoštěm (ponožky, dětské ošacení) a Třebíče (ponožky). K podnikům pletařského průmyslu se řadí i výrobci stuh a prýmků. Jejich výroba je soustředěna v severních Čechách (Vilémov u Šluknova a okolí), ve východních Čechách (Dobruška), na severní Moravě (Krnov, Vrbno pod Pradědem) a na jižní Moravě (Tišnov).“11 Pleteniny určené pro konfekční zpracování v oděvním průmyslu vyrábějí i některé podniky vlnařského nebo bavlnářského průmyslu, které původně vyráběly pouze tkaniny. Rozdíl mezi výrobou vlnařských, bavlnářských nebo lnářských textilií, zejména v souvislosti se zpracováváním chemických vláken, mizí. „Základní surovinou textilnímu průmyslu dodává zemědělství (např. len, konopí, jutu, dřevo na výrobu celulosových vláken), chemický průmysl (chemická vlákna, pojiva, plasty, suroviny pro výrobu knoflíků, k úpravě textilií apod.), hutnictví (kovová vlákna), sklářský průmysl (skleněná vlákna).“12

3.2 Materiály pro výrobu oděvů Pro vysokou kvalitu a splnění náročných požadavků spotřebitelů, musí mít všichni pracovníci oděvního průmyslu potřebné dovednosti v technologii výroby a dostatečné znalosti o materiálech, z nichž se oděvy zhotovují. Dokonalá znalost textilních i ostatních oděvních materiálů a jejich vlastností umožňuje správně volit materiál tak, aby hotový oděv sloužil danému účelu.

3.2.1 Vývoj textilních vláken oděvních materiálů „Z historických pramenů je známo, že již pravěký člověk znal různá rostlinná a živočišná vlákna, která ručně zpracovával, různě je proplétal, a tak tvořil první primitivní tkaniny pro svou potřebu. V Egyptě znali již 5000 let před naším letopočtem len a zpracovávali z něho tkaniny (mumie faraónů jsou zabaleny ve lněných tkaninách). V Číně zpracovávali hedvábí již 3000 let před naším letopočtem. V Indii zpracovávali 11

ASOCIACE TEXTILNÍHO ODĚVNÍHO KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU , Novinky v oborech [online].2006 [cit. 3. dubna 2006] Dostupný na WWW: 12 BURIAN, M., MATÁSEK, J., Oděvní materiály, Nakladatelství technické literatury, Praha 1980, str. 15

11

před mnoha tisíci lety bavlnu takovým způsobem, že to udivuje odborníky ještě dnes. Nejstarší záznam o vlně pochází z Malé Asie a odhaduje se na stáří 4000 až 6000 let. V nejstarších dobách používal člověk k odívání surové zvířecí kůže. Tento oděv byl však velmi nepoddajný, tvrdý a brzy podléhal rozkladu. Člověk se proto naučil zpracovávat srsti a rostlinná vlákna, která splétal a spřádal, a potom z nich vyráběl jednoduché textilie. Jakmile se člověk naučil tkát a plést, staly se tkaniny a pleteniny nejpoužívanějším materiálem na nejrozmanitější oděvy. Od té doby se technika tkaní a pletení stále zdokonalovala a její vývoj dále pokračuje.“13

3.2.2 Textilní výrobky Textilní materiál se uplatňuje téměř ve všech výrobních odvětvích buď jako hlavní, nebo pomocný materiál. Největší uplatnění má v oblasti oděvnictví při výrobě prádla, šatů, obleků, plášťů, sukní, kalhot, vest apod., ale také na punčochy, klobouky, oděvní doplňky, obuv, krajky, a stuhy. Dále se používá při výrobě záclon, kretonů, ubrusů, lůžkovin, ručníků, bytového textilu, přikrývek, při výrobě čalouněného nábytku

a koberců a uplatňuje se i jako technický materiál, izolační a ochranný materiál, při obalové technice, při výrobě nepromokavých tkanin, celtovin a stanů. „Textilní výrobky lze rozdělit podle způsobů výroby na:

13

•

tkaniny,

•

pleteniny a stávkové zboží,

•

krajky, tyly a záclonoviny,

•

stuhy a prýmky,

•

pojené a proplétané (netkané) textilie,

•

textilie a rouna a předdíla – „protis“,

•

laminované a chemicky pojené textilie,

•

plst a lisované textilie (kloboučnické textilie),

•

chemické fólie pro oděvní výrobky,

•

speciální textilní přípravky pro výrobu oděvů.“14

ŠEBESTA, V., Oděvní materiály, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976, str. 5, 7, 116-120

12

3.3 Oděvy Neustálým rozvojem kultury odívání a pokrokem ve výrobě se vyvinulo množství nejrozmanitějších oděvů a oděvních doplňků. Vznikly z nich velké skupiny, které třídíme podle toho, pro které pohlaví,

pro jaké roční období a společenské

příležitosti jsou určené, jako i podle způsobu zpracování oděvů. Oděváři mají dokonale poznat všechny typy oděvů, znát jich rozlišovat a správně pojmenovat, nebo jen tak mohou dál rozvíjet kulturu oblékání. Z toho vidíme, že nestačí pouze vědět základní rozdíl mezi oblečením a oděvem, šaty a oblekem, bundou a větrovkou, ale je třeba poznat celou složitost a mnohostrannost třídění oděvů.

3.3.1 Oděvní výrobky „ O d ě v je výrobek používaný k odívání těla nebo jeho části. Oděvem je např. košile, sukně, kalhoty, oblek, kabát apod. Více oděvů na postavě tvoří oblečení. Podle určení účelu, střihu a zpracování se rozlišují zpravidla tyto druhy oděvů: -

mužský a ženský,

-

spodní a vrchní,

-

letní a zimní,

-

jarní a podzimní,

-

občanský kroj a stejnokroj;

-

oděv vycházkový a příležitostný,

-

trupový, pánevní, rukávový, nohavicový a sukňový,

-

konfekční a zakázkový,

-

jednolícový a oboulícový,

-

podšitý a nepodšitý,

-

vložkovaný a nevložkovaný,

-

hotový a rozešitý,

-

separátní a módní

( oděvem se rozumí každý kus oblečení, který se obléká, popř. nosí jednotlivě)“15 14 15

ŠEBESTA, V., Oděvní materiály, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976, str. 5, 7, 116-120 SLEPÁNEK, J., Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1977, str. 91, 92, 93

13

3.3.2 Druhy oděvních výrobků MUŽSKÝ ODĚV „Mužský oděv je určený pro osoby mužského pohlaví; řadíme zde oděv pánský, dorostový, chlapecký a dětský. Pánský oděv je oděv pro dospělé muže. ŽENSKÝ ODĚV Ženský oděv je určený pro osoby ženského pohlaví; zahrnuje oděv dámský, dorostový, dívčí a dětský. Dámský oděv je oděv pro dospělé ženy. VRCHNÍ ODĚV Vrchní oděv se nosí na spodních oděvech. Pro zvýšení hřejivosti někdy pod obvyklým svrchním oděvem se nosí i jiný tenčí vrchní oděv, např. pod sakem svetr.“16 Od vrchních oděvů se velmi odvíjí vzhled člověka ve společnosti, proto vyžaduje dokonalý střih, kvalitní materiál a obvyklé i náročné vypracování. Základním vrchovým mužským oděvem jsou kalhoty a sako. Typickým ženským vrchním oděvem je kostým, popř. trojkomlet (sako, kalhoty, sukně) a halenka. SVRCHNÍ ODĚV „Svrchní oděv je tvořen nejvrchnější vrstvu oblečení a nosí se na vrchních oděvech. Aby nedeformoval vrchní oděv a nepřekážel v pohybu, je přiměřeně volný. Svrchní oděv je nejčastější kabát popř. jakýkoli jiný svrchník. PŘÍLEŽITOSTNÝ ODĚV Společenský oděv je příležitostný oděv používaný pro společenské a slavnostní, popř. smuteční události mimořádného významu (smokink, frak, žaket, dámská toaleta apod.); rozlišuje se společenský oděv denní a večerní. Pracovní oděv je příležitostní oděv, přizpůsobený potřebám pracovníka v určitém pracovním prostředí. Správný pracovní oděv nesmí zavinit úraz a únavu pracovníka, má být pevný, vzdušný, lehký, pohodlný a podle možnosti prací. 16

SLEPÁNEK, J., Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1977, str. 91, 92, 93

14

Sportovní oděv je zhotovený pro vykonávání určitého druhu sportu. Přesný název sportovní oděv odvozujeme od názvu sport, pro který je určen (např. lyžařské kalhoty) nebo ho vyjadřujeme druhovým pojmenováním děvu (např. plavky, větrovka a jiné).“17 SEPARÁTNÍ ODĚV Separátním oděvem se v tomto případě jedná o kombinaci druhů oděvů např. kalhoty, sako, sukně nebo jiný oděv zhotovený z odlišného materiálu než oděv, který tvoří kompletní oblečení. Rozlišujeme např. separátní kalhoty od oblekových kalhot, separátní sukni od kostýmové sukně apod. Je nutné dbát na sladěnost a na celkový dojem oděvu. V případě, že kombinujeme separátní sako a kalhoty, je nutné kombinovat podobný charakter materiálu a držet se konkrétní palety barev, popř. kombinovat oděvy přímo tón v tónu. Pokud někteří pánové nedokáží posoudit vhodnost kombinací, je lepší se poradit s manželkou. To platí ale i v opačném případě. Důležité jsou i doplňky jako boty, klobouk, kufřík, popř. kabelka. Doplňky by neměly výrazně narušovat celkový dojem, měly by ladit nebo alespoň doplňovat zvolený styl oděvu (např. 60. léta, safari styl, retro). KONFEKČNÍ ODĚV „Konfekční oděv je zhotovený do zásoby v normalizované velikosti pro předem neurčeného jednotlivce. Je tedy výrobkem konfekčního oděvního průmyslu. ZAKÁZKOVÝ ODĚV Zakázkový oděv je zhotovený na základě naměřených nebo udaných rozměrů pro spotřebitele, který sjednal zakázku; zhotovuje se buď bez zkoušky, nebo s jednou, popř. s více zkouškami.“18

17 18

SLEPÁNEK, J., Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1977, str. 91, 92, 93 SLEPÁNEK, J., Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1977, str. 91, 92, 93

15

3.4 Styl a trend S oděvy a odívám úzce souvisí styl a trend. Na rozdíly mezi pojmy styl a trend jsem se ptala návrhářů naší firmy. Z jejich odpovědí jsem vytvořila následující charakteristiky.

Styl Mít styl neznamená mít skříň plnou oblečení, nebo nosit jen drahé značky. Spíše tu jde o vkus a smysl pro to, co nám sluší. Styl v podstatě označuje celkový vzhled a ráz oděvu, který má určité jednotící prvky nebo znaky. Styl a móda jsou dvě naprosto odlišné věci. Styl není závislý na módě ani na trendech, ale na druhu oblečení, na jeho volbě a individualitě, která jej nosí. Takže pokud jsme oblečeni podle poslední módy neznamená to ještě, že jsme styloví, nebo-li, že máme styl. Úroveň stylu má mnoho podob a dotýká se nejenom našich lidských nálad, ale především pocitů a prostředí, ve kterých se charakterizuje a odráží ve své podobě (např. avantgardní, bohémský, klasický).

Trend Pokud jde o trend, pak se jedná především o charakteristiku, která je omezena určitým časovým horizontem, bývá to něco zhruba okolo pěti měsíců, kdy je pak považován za nejmodernější. Trendy se mění dvakrát ročně a určují je módní návrháři. Výsledkem trendu jsou výrobky, které se stanou populární a vyhledávané. Prezentace probíhá především na molech módních přehlídek, což je podle odborníků předvedení nových kolekcí oděvů pro odborné, obchodní nebo spotřebitelské zájemce, a to buď k informativním nebo propagačním účelům. Podle historie byla první módní přehlídka počátkem 20.st. v Paříži a to v soukromém salonu návrháře Frederica Wortha. Ve světě bývaly módní přehlídky dvakrát do roka, ale s počtem obchodních domů a hlavně s přebytkem (jímž je průmysl obchodních domů přesycen), se již objevují skoro každý měsíc. Je totiž pravdou, že prezentace módy je v mnoha případech spojena i s účastí sponzorů a partnerů akcí, kterých bývá někdy více než předváděných modelů. Jelikož se móda v současné době řídí především penězi, není se čemu divit.

16

3.5 Obchodní úspěšnost Obchodní úspěšnost je rozhodujícím kritériem při zhodnocování výsledků podniku. „Znaky obchodní úspěšnosti: •

přezkoumáme možnosti změn obchodní strategie a taktiky ve vztahu k zákaznickým a produktovým segmentům;

•

stanovíme optimální využití prodejních a marketingových zdrojů pro jednotlivé obchodní kanály;

•

aplikujeme nejlepší osvědčená řešení řízení prodejní síly vhodné pro dané podmínky;

•

kontrola a řídíme obchodních nákladů ve vztahu k úspěšnosti nabídek;

•

sledujeme potřeby potenciálních zákazníků, jsme schopni reagovat na rychlé odezvy měnící se potřeby trhu;

•

kvalitní, funkční a aktualizované webové stránky umožňují upozornit na nabídku či prodejní akce;

• certifikace je hlavní zbraní ekonomické soutěže a základní podmínkou obchodní úspěšnosti výrobku.“19 „Pokud ovšem potřebujeme reagovat na zákazníkovy podněty a máte například zakázkovou nebo malosériovou výrobu, musíte si uvědomit, že se pravděpodobně dostanou do sporu dva zájmy - zájem uspokojit zákazníka a zájem co nejlevněji vyrobit. Chcete-li tyto dva na pohled protichůdné zájmy skloubit, musíte dosáhnout především flexibility při zachování nízkých nákladů. To znamená v první řadě mít flexibilní výrobní zařízení a flexibilní zaměstnance. Ani jedno, ani druhé však není nejlevnější. V marketingově orientované firmě tedy nejde o to mít nejnižší náklady, ale optimální náklady.“20 Z hlediska obchodníka je pro vás důležité, aby vztahy ve firmě byly upraveny tak, že se budou hledat způsoby, jak bez velkých nákladů plně uspokojit zákazníka, ne jak sehnat zákazníka na levné zboží.

19 20

BĚLOHLÁVEK, F., Management, Rubico, Olomouc 2001, ISBN 80-85839-45-8 HAVLÍČEK, K., Marketingové řízení malých a středních podniků, Management Press, Praha 2005, ISBN 80-7261-120-8

17

3.6 Zákazník 3.6.1 Vymezení zákazníka Zákazníky můžeme vymezit následujícími prvky. „Zákazníci jsou pro nás ti nejvýznamnější lidé. Zákazníci na nás nejsou závislí, ale my jsme závislí na nich. Zákazníci pro nás neznamenají přerušení práce, ale jsou smyslem naší práce. Tím, že je obsluhujeme, jim neprokazujeme laskavost, naopak oni prokazují laskavost nám, tím, že nám dávají možnost je obsluhovat. Zákazníci nestojí mimo naši práci, ale jsou její součástí. Zákazníci nejsou jen statistickými čísly. Jsou to lidé z masa a kostí, kteří cítí a prožívají stejně jako my, a mají podobné předsudky a náklonnosti. Zákazníci nejsou lidé, se kterými se chceme hádat nebo si měřit vtip. Nikdo ještě nikdy nevyhrál spor se zákazníkem. Zákazníci k nám chodí se svými touhami. Naším úkolem je naložit s nimi k oboustranné spokojenosti. Zákazníci určují, která firma a kteří zaměstnanci budou úspěšní.“21 Další nesporně pravdivou definici můžeme najít ve slovníku. Definice slova zákazník: člověk, který nakupuje, zejména takový, který nakupuje pravidelně. Jak přimět zákazníka k pravidelnému

nakupování?

Nejdůležitější složkou

opakovaného nákupu je dobrá péče o zákazníka.

3.6.2 Péče o zákazníka „Studie dokazují, že zákazníci řeknou o špatné zkušenosti dvakrát tolika lidem, kolika řeknou o dobré zkušenosti. Typický nespokojený zákazník se se svým problémem svěří 8 až 10 lidem. Sedm z deseti zákazníků, kteří se na vás obrátili s reklamací, u vás opět nakoupí, jestliže reklamaci vyřešíte k jejich spokojenosti. Jestliže vyřešíte reklamaci přímo na místě, nakoupí u vás opětovně 95 procent reklamujících zákazníků. Je snazší přimět současné zákazníky, aby nakupovali o deset procent více, než o deset procent rozšířit zákaznickou základnu. Firmy, které poskytují služby, jsou na svých současných zákaznících závislé z 85-95 procent svých příjmů. Odborníci uvádějí, že nadprůměrné služby zákazníkům jsou v obchodech nezbytně důležité s tím, jak roste obliba katalogů, sítí nákupů z domova a dalších maloobchodních řetězců, které nabízejí zboží za snížené ceny. 21

FOSTER, T. R. V., Jak získat a udržet zákazníka, Vydalo Computer Press, Praha 2002, str. 3,5,111,112

18

Podle národního indexu spokojenosti zákazníka poklesla spokojenost zákazníka s výrobky a službami v roce 1995. Osmdesát procent úspěšných nápadů na nové výrobky či služby pochází od zákazníků Je šestkrát nákladnější přilákat nového zákazníka, než udržet si starého zákazníka.“22

3.6.4 Pohled do budoucna V budoucnu budou vůdci trhu ti, kdo svou strategii zakládají na poskytování nadprůměrných služeb zákazníkům. Přesto však mnoho organizací není spokojena s úrovní služeb, které v současnosti poskytuje. Možný nedostatek schopných zaměstnanců služeb zákazníkům by mohl výrazně podkopat schopnost firem poskytovat i nadále nadprůměrné služby zákazníkům. „A zatímco se velké investice do nových technologií považují za klíč ke snížení nákladů na služby, firmy, které si neuvědomují potřebu služeb a ziskovost různých zákaznických segmentů, riskují, že budou zbytečně vydávat peníze, jestliže nebudou schopny uspořádat své investice podle důležitosti.“23 Na tyto a další důležité úkoly upozorňuje průzkum zaměřený na budoucnost služeb zákazníkům, který provedla konzultační firma v oblasti globálních strategií, Bain & Company. Hlavní témata, která se v průzkumu objevila: Požadavky zákazníků se v posledních pěti letech významně stupňují a tento trend bude pokračovat. Konkurence v rámci jednotlivých sektorů trhu a také napříč těmito sektory zvýší důležitost poskytování nadstandardních služeb. Devadesát procent respondentů se domnívá, že služby zákazníkům budou rozhodující součástí jejich strategie. Pouhá třetina si ovšem myslí, že jejich současná úroveň služeb je dobrá. Technologie bude klíčem ke snížení nákladů na nadstandardní služby. Pouze 30 procent respondentů je ovšem se svým systémem spokojeno. Hlavním úkolem bude zavádět vyšší systémy informačních technologií, technologie ovšem nenahradí lidi. 22 23

FOSTER, T. R. V., Jak získat a udržet zákazníka, Vydalo Computer Press, Praha 2002, str. 3,5,111,112 FOSTER, T. R. V., Jak získat a udržet zákazníka, Vydalo Computer Press, Praha 2002, str. 3,5,111,112

19

3.7 Organizace a řízení výroby Trvalým úkolem všech výrobních odvětví je zvyšování úrovně organizace a řízení výroby. Jde o oblast, ve které dosud nedosahujeme úrovně průmyslově vyspělých zemí. To dokazuje neúměrně vysoká spotřeba surovin a materiálu, vysoký podíl ruční práce, dlouhé průběžné doby výrobků s velkým podílem čekacích dob, nízký stupeň mechanizace a automatizace řízení výroby, stejně jako nízká úroveň organizace a řízení pomocných a obslužných výrobních procesů. Cílem zvyšování technickoekonomické úrovně organizace a řízení výroby je racionalizace dosavadních a navrhování a úspěšná realizace nových komplexně řešených systémů řízení výrobních procesů, jejich základních prvků a vztahů. K základním prvkům výrobních procesů řadíme vstupní prvky (pracovní síly, pracovní předměty a pracovní prostředky), výstupní prvky (výkony a výrobky) a také transformace těchto prvků, jako jsou výrobní procesy zpracování hmotných prvků (technologie), zpracování informací o výrobě apod. Vztahy ve výrobních procesech mají svou věcnou (technickou) a společenskou stránku; obě jsou předmětem zkoumání.

3.7.1 Charakteristika výroby a výrobních procesů „Předmětem organizace a řízení výroby je ta část společenského reprodukčního procesu, která se zabývá účelnou koordinací ve sféře výroby.“24 Úkolem výrobní sféry je výroba. Výroba je hlavní a nejdůležitější činností výrobní jednotky, neboť jejím výsledkem je vytváření nových užitných hodnot. Nemůže probíhat libovolně, nýbrž musí být řízena, a to v čase, prostoru a za určitých hospodářských a technických podmínek. Tento soubor činností a jejich průběh označujeme jako proces řízení výroby. „Z technického hlediska je výroba přizpůsobování a přeměna pracovních předmětů ve výrobek pomocí pracovních prostředků za účasti lidské pracovní síly. Pracovní předměty mění svůj tvar, fyzikální a chemické složení, vlastnosti apod. Z hlediska ekonomického je výroba činnost, která má za cíl rozmnožovat hmotné prostředky určené k uspokojování lidských potřeb;Jsou to výsledky práce (výrobky) určené jak pro výrobní, tak pro společenskou i individuální spotřebu.

20

Z hlediska kybernetického chápeme výrobu jako přeměnu (transformaci), pracovních předmětů ve výrobek (ve hmotném působení) a přeměnu informací v oblasti výroby a služeb ( v informačním působení). Jde tedy o vědomý projekt procesů přetváření zdrojů v produkt, přičemž na každý výrobní proces se může pohlížet jako na systém přeměny souboru vstupních prvků (zdrojů) na specifikovaný soubor výstupů (produktů).“ 25 Teorii, která se zabývá řízením a organizací těchto transformačních procesů říkáme organizace a řízení výroby.

3.7.2 Výrobní jednotka Výrobní procesy se v průmyslové výrobě uskutečňují ve výrobních jednotkách. „Výrobní jednotkou rozumíme každý společenský, technický, nebo smíšený útvar, který má tyto vlastnosti: 1. v daném společenském prostředí je relativné uzavřenou soustavou; 2. jeho hlavní funkcí je výroba, tj. hmotný proces přeměny materiálu ve výrobek; 3. je uzpůsobena k vykonávání dané funkce, tj. je účelně organizovanou soustavou, jejímž prvky jsou činitelé nezbytní k vykonávání této funkce.“26 V ý r o b n í j e d n o t k o u je tedy každé výrobní pracoviště, výrobní dílna, provoz, závod, podnik, nebo jejich integrační seskupení. Základní prvky (činiteli) výroby jsou lidé, pracovní prostředky a pracovní předměty. Změna kteréhokoli z nich může být příčinou i následkem změny jiného prvku.

3.7.3 Typy výroby „Typ

výroby

je dán souhrnem znaků určitého výrobního procesu

technického, organizačního a ekonomického charakteru.“27 Vyplývá z charakteru vyráběných výrobků, jejich množství a počtu druhů. „Typ výroby odpovídá vždy určitému druhu výrobku a nelze jej libovolně měnit. Také jej nelze chápat jako přesné vymezení pro určitý výrobní proces, ale jako hrubou charakteristiku, která je určitým podkladem pro řešení problémů technických, organizačních a řídících.“ 28 24

LÍBAL, V., Organizace a řízení výroby, Státní nakladatelství technické literatury, Praha LÍBAL, V., Organizace a řízení výroby, Státní nakladatelství technické literatury, Praha 26 LÍBAL, V., Organizace a řízení výroby, Státní nakladatelství technické literatury, Praha 27 LÍBAL, V., Organizace a řízení výroby, Státní nakladatelství technické literatury, Praha 28 LÍBAL, V., Organizace a řízení výroby, Státní nakladatelství technické literatury, Praha 25

21

1979, str. 11, 14 – 16 1979, str. 11, 14 – 16 1979, str. 11, 14 – 16 1979, str. 11, 14 – 16 1979, str. 11, 14 – 16

Rozeznáváme tři základní typy výroby, a to výrobu: -

kusovou,

-

sériovou a

-

hromadnou.

Kusová výroba Jestliže se vyrábí velký počet druhů různých výrobků a od každého druhu jen malé množství, nazýváme takovou výrobu výrobou kusovou. Její průběh se opakuje nepravidelně a v některých případech se neopakuje vůbec. Tato ojedinělost si vynucuje velkou univerzálnost každého zařízení a vysokou kvalifikaci pracovníků. Vyrábí se výlučně na zakázku. Sériová výroba Při této výrobě se vyrábí určité množství výrobků stejného druhu. Toto množství se nazývá série a jeho výroba se opakuje s větší či menší pravidelností. Opakovanost výroby dovoluje zvýšit specializaci pracovišť a tak se vedle univerzálních zařízení používá i zařízení specializovaných. Podle množství výrobků v sérii, to znamená podle velikosti série se někdy rozlišuje výroba malosériová, středně sériová a velkosériová. Typickou představitelkou sériové výroby je např. výroba automobilů, obráběcích strojů, textilních strojů, ale i výroba některých druhů oděvů, prádla apod. Omezení

produkce na jeden nebo několik málo druhů výrobků s velkým

objemem produkce dospíváme k výrobě hromadné. Hromadná výroba Vyznačuje se vysokou mírou opakovanosti a relativně dlouhou ustáleností výroby týchž výrobků, resp. výrobních procesů. Protože se výroba nemění, můžeme v ní použít jednoúčelových zařízení velké výkonnosti, a tím dosáhnout velké specializovanosti jednotlivých pracovišť. Pracovníci jsou vysoce specializovaní. Vzhledem k svému rozsahu, k odstranění časových ztrát, zpřesnění a prohloubení řízení výroby je hromadná výroba mnohem efektivnější. Hromadná výroba je typická pro chemické výroby, některé výroby v lehkém průmyslu (výroba obuvi, textilu) apod.

22

4.

Charakteristika

společnosti

a

současný

stav

ve společnosti

4.1 Tradice oděvnictví na Prostějovsku „Tradice prostějovské oděvní konfekce sahá až do 18. století, kdy krejčovskou výrobu v Prostějově a okolí ovládali krejčí prostějovského ghetta. Měli odepřen vstup do krejčovského cechu, a tak mohli výrobu a prodej svých výrobků organizovat svobodně. Po zrušení cechů jim už nic nebránilo, aby prodej svých výrobků rozšířili po celé rakouské monarchii. V roce 1858 Maier Mandl založil v Prostějově první konfekční továrnu v Evropě. Jen o pár let později bylo v dalších 8 podnicích zaměstnáno kolem 15 000 krejčích.“29

4.2 O firmě „OP Prostějov Profashion jako jeden z nejvýznamnějších evropských producentů pánské a dámské konfekce je pokračovatelem dlouholeté krejčovské tradice v Prostějově, která sahá až do roku 1491, kdy byl v Prostějově založen krejčovský cech. Moderní historie oděvnictví začala otevřením nového výrobního komplexu v roce 1964.“30 Současnou silnou pozici na trhu si podnik vybudoval a udržuje díky své moderní výrobní základně a módní produkci špičkové kvality. OP Prostějov Profashion je certifikován podle normy ČSN EN ISO 9001:2001. (viz. Příloha č. 1) Hlavní výrobní kapacitou Oděvního podniku, a.s. je komplex výrobních závodů a servisních provozů v Prostějově, kde je také sídlo vedení firmy. Pobočné závody OP najdeme v Uherském Hradišti, Jeseníku, Ostravě, Konici, Ivanovicích na Hané, Lošticích, Brodku u Konice a Uherském Ostrohu. Oděvní podnik, a.s. v současné době přímo zaměstnává více než 5 000 pracovníků a stále přijímá nové zaměstnance. „Oděvní podnik, a.s. vyrábí více než 3,5 milionů kusů konfekce ročně – z toho cca 3 miliony kusů připadá na klasickou konfekci (pánské obleky, saka, kalhoty, kabáty 29

ACR ALFA. Vítejte v České Republice, Tradice oděvnictví na Prostějovsku [online].2006 [cit. 23.května 2006] Dostupný na WWW: <www.vitejte.cz/objekt.php?oid=1946&j=cz>. 30 OP PROSTĚJOV. Detail historie [online].2006 [cit. 7. dubna 2006] Dostupný na WWW: www.opprofashion.cz >.

23

a dámské kostýmy, saka, kabáty, kalhoty a sukně) a cca 0,5 milionu kusů tvoří jeansová móda a kolekce pro mladé. Export tvoří přibližně 80 % výroby a směřuje do více jak 25 zemí celého světa.“31 „Cca 30 % představuje výroba ve mzdě, kdy zákazník si dodá veškerý materiál nebo jen část materiálu, např. vrchový, drobnou přípravu. Zbývající výrobu tvoří oděvy vlastních značek skupiny OP Prostějov Profashion expedované na trh ČR a SR prostřednictvím rozsáhlé sítě firemních prodejen a prostřednictvím smluvních prodejců. Síť firemních prodejen tvoří více než 100 prodejních jednotek a patří k jedné z největších a nejlépe řízených a zásobovaných v tomto sortimentu v Česku a na Slovensku. Na zahraniční trhy je produkce Oděvního podniku, a.s. dodávána mj. i vlastními dceřinými společnostmi zřízenými v SRN (sídlo: Bernhardt Fashion GmbH, Neue Landstraße 18, D35232 Dautphetal-Buchenau), Anglii (Per Una, dvě sídla Draycott a Consington) a Polsku (sídlo: OP Profashion Sp. z o.o. , ul. Hagera 41, 41800 Zabrze). Nejznámější z nich je firma BERNHARDT v SRN.“32 S módou Oděvního podniku, a.s. prezentovanou ve značkových modelových kolekcích je veřejnost seznamována formou specielního showroomu pořádaného v době konání veletrhu STYL v Brně, módních show pořádaných po celé republice z části vysílaných v televizi a dalšími akcemi.

Hlavní odběratelé Oděvního podniku, a.s. Hlavními odběrateli jsou zákazníci z Velké Británie, Německa, Švýcarska, skandinávských zemí, Nizozemí, Řecka, Francie a z většiny států východní Evropy. Mezi klienty Oděvního podniku, a.s. patří Hugo Boss, Windsor, Joop!, Strellson, Wilvorst, Piere Balmain, Marzotto, Per Una, Jigsaw, Mexx, Austen Reed a mnoho dalších. „Z hlediska komoditní struktury se na vývozu do Velké Británie nejvíce podílí silniční vozidla (20 %). Přesto patří k největším domácím vývozcům na britský trh Oděvní podnik Prostějov, který tam dodává ročně dvojnásobek produkce pro domácí trh. Tato firma je výjimečná ještě v jednom ohledu - mezi deseti největšími vývozci 31

OP PROSTĚJOV. Detail historie [online].2006 [cit. 7. dubna 2006] Dostupný na WWW: www.opprofashion.cz >. 32 OP PROSTĚJOV. Detail historie [online].2006 [cit. 7. dubna 2006] Dostupný na WWW: www.opprofashion.cz >.

24

na britský trh je to jediná firma vlastněná českým kapitálem, jinak se jedná o podniky pod zahraniční kontrolou. V minulém roce vyvezl OP Prostějov do Velké Británie téměř 1,6 milionů kusů klasické konfekce za více než jednu miliardu korun.“33 Vývoz do Velké Británie Vývoz do Velké Británie tvoří více než polovinu celkového exportu Oděvního podniku, a.s. Prostějov. "Naše jméno se na britském trhu, který si zčásti uchovává tradici klasického odívání, začalo lavinovitě šířit zhruba před deseti lety. Neprodáváme pod vlastní značkou, ale ve specializovaných řetězcích prodejen. Největším odběratelem je řetězec Marks & Spencer," dodává ředitel zahraničního obchodu OP Prostějov Josef Roháček. V minulém roce dodali do sítě prodejen Marks&Spencer 550 tisíc výrobků.“34 Více jsem se zajímala o podmínky obchodu s největším odběratelem Marks & Spencer a dle pana ředitele Josefa Roháčka se podmínky postupně vyvíjely. Na základě požadavku od obchodní sítě Marks & Spencer byl proveden průzkum prodejnosti na prodejnách. Byly vyhodnoceny výsledky zjištění a ukázalo se, že nejmenší prodejnost má konfekce, respektive dámská konfekce. Ve spolupráci s anglickými obchodníky byla založena společnost Per Una. Během velmi krátkého období byla vytvořena značka a veřejnosti představeny výrobky. Úspěšná reklama, kvalita výrobků a konkurence schopná cena, měli za následek úspěšný start, kdy v prvním roce bylo vyexpedováno cca 800 000 ks výrobků. Nyní expedice ztrácí na objemu. Důvodem je konkurence z Číny, u které hledá Marks & Spencer levnější kapacity; cena, která v porovnání s jinými výrobky, už není tak zajímavá pro zákazníka. Kvalita výrobků ovšem zůstává, proto i za letošní rok (leden – duben) je zatím vyexpedováno 100 000 ks. Cena výrobků je tvořena na fazónu bez ohledu na množství. Sleva 1,5 % na reklamace je zakomponovaná již v kalkulaci.

33

TICHÁ, L. Příležitosti na britském trhu, PROSTĚJOVSKÝ DEN, roč. XLIX, č. 232, s. 6. KOMERČNÍ BANKA. Tiskové centrum [online].2006 [cit. 5. května 2006] Dostupný na WWW: . 34

25

V následujících grafech je prezentováno, jaké množství výrobků bylo expedováno odběrateli Marks & Spencer v prvním roce expedice, v r. 2004 a v současnosti. V prvním roce expedice Graf č. 1 Tržní podíl zákazníka Marks&Spencer na exportním trhu

Marks&Spencer ostatní zákazníci

V roce 2004 Graf č. 2 Tržní podíl zákazníka Marks&Spencer na exportním trhu

Marks&Spencer ostatní zákazníci

V roce 2006 (leden – duben) Graf č. 3 Tržní podíl zákazníka Marks&Spencer na exportním trhu

Marks&Spencer ostatní zákazníci

26

4.2.1 Organizační schéma základního závodu a úseku obchodního oddělení Schéma č.1: Organizační uspořádání základního závodu35 generální ředitel sekretariát generálního ředitele

úsek generálního ředitele

personalistika sociální program kontrola marketing obch. techn. služby a bezpečnost právní odbor

úsek obchodního náměstka

pánská/dámská modelová tvorba skladová logistika a doprava firemní prodejny náměstek výroby technický útvar

úsek náměstka výroby technologie a příprava výroby dílna výrobní kooperace náměstek pro zahraniční obchod sekretariát náměstka pro zahr. obchod zahraniční obchod úsek náměstka pro zahraniční obchod

nákup řízení kvality MTM měřenky

35

Pramen: Interní materiály Oděvního podniku, a.s.

27

Schéma č.2: Organizační uspořádání úseku obchodního náměstka36

obchodní náměstek

sekretariát

propagace, produkce, modeling marketing grafické studio obch. techn. služby a bezpečnost práce obch. techn. služby a bezpečnost práce pohledávky právní odbor právní odd.

závodní stráž hasičský záchranný sbor

odd. designu pánská modelová tvorba

odd. vývoje konfekce profesní zakázky prodej dámská/pánská prodej jeansové konfekce

dámská modelová tvorba

design WaW výrobní úsek – dublovací dílna tuzemsko odd. nákupu zboží

nákup zboží

technická dokumentace konstruktéři/ modeláři

sklad vzorků

skladová logistika a doprava

sklad hotových výrobků konfekce dispečink, nakládka, vykládka sklad doplňků WD a vzorků WD inspekce a provoz firemních prodejen

firemní prodejny 36

zařazování do výroby, zásobování fir. prodejen jeansovými výrobky

Pramen: Interní materiály Oděvního podniku, a.s.

28

4.2.2 Ekonomické ukazatele firmy Ekonomické ukazatele firmy za rok 2005 Obrat (mil. Kč)

2838,37

Tržby (mil. Kč)

2975,19

Podíl tržeb k obratu firmy (mil. Kč)

1,048

Základní jmění firmy (mil. Kč)

528

Podíl exportu na celkové výrobě (%)

75 %

Podíl práce ve mzdě na celkové výrobě (v %)

42 %

z toho aktivního zušlechťovacího styku (v %)

30 %

4.2.3 Roční kapacita výroby (v ks) Roční obrat se zvýšil oproti roku 2004 o 1,5 %. V číselném vyjádření byl v roce 2005 obrat 3,5 miliardy korun a vyrobeno bylo téměř čtyři miliony kusů oděvů. Na základě deduktivní metody je vyjádřen rozpis výroby, který by se měl vyrábět, aby výrobní kapacity byly v odpovídající míře využity.

z toho

Tab. 1 Roční kapacita výroby

Kapacita výroby

ks

%

celkem

3 758 295

100

2 987 844

79,5

770 450

20,5

klasická konfekce jeansy

Graf č.4 Roční kapacita výroby (v %) Roční kapacita výroby

klasická konfekce jeansy

29

4.2.4 Licence, ochranné známky firmy Textilní a zkušební ústav vydal Oděvnímu podniku, a.s. Prostějov certifikát registrační číslo 119/03, který potvrzuje shodu systému managementu jakosti pro produkci a vzorování konfekce a profesní konfekce s výrobou na závodech a obchodní činnosti s oděvy včetně profesních oděvů a uniforem. ČSN EN ISO 9001:2001. (viz Příloha č. 1)

4.2.5 Značky Značky jsou významným informačním médiem upozorňující kupující na určitý druh výrobku. Mezi nejznámějšími značky Oděvního podniku, a.s. patří: •

Fabrizio – představující luxusní dámskou móda;

•

La Boutique de Claudette – trendová dámská móda;

•

Bernhardt – obleky a saka v dokonalém střihovém řešení;

•

William & Delvin – jeansová kolekce.

(viz. Příloha č. 2)

Značky dámské kolekce Fabrizio „Dámská vysoce luxusní klasická kolekce. Modely obsahují zajímavé detaily, které dodají výrobkům originalitu a nápaditost. Rozmanitost materiálových dezénů dává klasickým modelům luxusní charakter výrobku. Velký důraz je kladen na precizní a řemeslné vypracování modelů, které jsou převážně z přírodních materiálů vysoké kvality.

La Boutique de Claudette Trendová kolekce, charakteristická vzájemnou kombinovatelností. Skladebné barevné řady umožňují zákaznicím vytvářet osobité varianty. Siluety jsou velmi ženské, střihy přiléhavé a pohodlné se zajímavými detaily a ozdobami. Kostýmy jsou doplněny širokou škálou doplňků, jako jsou např. trička, svetry, halenky a podobně.

Copellini Donna Kolekce pro večerní a společenské příležitosti.

30

Značky pánské kolekce BERNHARDT Klasické zpracování jednotlivých kusů oděvů na vysoké úrovni, která při dodržení všech podmínek jako je pohodlí, praktičnost a funkčnost působí nekompromisně a moderně. Použité materiály převážně směsové jsou měkké, lehké, vyžadují jednoduchou údržbu a poskytují mobilitu a pohodlí.

BERNHARDT-SARTORIALI Luxusní řada pánské kolekce, kde hlavní důraz je kladen na střihovou siluetu, která je čistá, elegantně vypadající s přirozenou nenuceností. Modely jsou pečlivě navržené a vytvořené tak, že žádný detail není náhodný a nepřehlédnutelný. Oblečení je praktické, funkční části jsou navržené s přísnou pozorností na pohodlí, vzhled a funkci.

BERNHARDT TREND Elegantní a moderní postoj, vyrovnanost a nekonvenční přístup k životu, to je základní myšlenka pro kolekci Bernhardt TREND. Potřeba cítit se dobře a svěže, zaručuje jednoduchost a eleganci módního střihu, příjemný omak materiálu a dobře zvolené doplňky.

BERNHARDT CEREMONIA Tato kolekce je určena pro celoroční společenské a slavnostní příležitosti.

Značky jeansové kolekce WILLIAM&DELVIN Kolekce William&Delvin je zaměřená na výrobky z denimu (kalhoty, saka, sukně). Upravují se do „obnošeného“ vzhledu tzv. „justováním“, kdy se kalhoty lokálně opotřebovávají již při jejich výrobě. Jsou moderní takřka všechny základní typy denimů. Celá kolekce je z velmi kvalitních materiálů a nově je doplněna daleko odvážnějšími způsoby finálních úprav. Velmi dobré padnutí střihů, hlavně u dámských kalhot, je považováno za absolutní prioritu. Drží si tak velmi vysoký standard klasického „džínsera“ na již získaných trzích. Sází na svou vyšší konkurenceschopnost. Její výrobky mají ve vztahu ke kvalitě velmi dobrou cenu.“37 37

Interní materiály určené pro propagaci, autoři: návrháři OP Prostějov, a.s.

31

4.2.6 Použité materiály při výrobě Při výrobě se hlavně používají bavlněné tkaniny, vlněné tkaniny, tkaniny z chemických vláken, úplety, denimy, tkaniny ze syntetických vláken, vlasový manšester, látky z impregrovaných a potahovaných tkanin.

4.2.7 Sortiment Oděvní podnik, a.s. má velmi široký i hluboký sortiment. Níže je uveden sortiment, který Oděvní podnik, a.s. produkuje. Výjimku tvoří měřenkové zakázky, které jsou specializované na zakázkovou výrobu a vymykají se konfekční výrobě (např. měřenková saka, obleky, smokingy, fraky, divadelní kostýmy a jiné).

Dámský / dívčí sortiment Do dámského / dívčího sortimentu patří saka, halenky, košile a košilové blůzy, kabátky a blejzry,kalhoty dlouhé, krátké, lýtkové apod., kostýmy, pláště do deště, sukně a kalhotové sukně, svrchníky, pláště, pláštěnky, šaty, větrovky.

Pánský nebo chlapecký sortiment Do pánského / chlapeckého sortimentu patří saka a blejzry, kalhoty dlouhé, krátké, lýtkové, náprsníkové se šlemi apod., košile, obleky, pláště do deště, svrchníky, pláště, pláštěnky, větrovky, ostatní oděvy.

32

4.2.8 Konkurenti Mezi největší konkurenty Oděvního podniku, a.s. byl v minulém roce hlavně dovoz oděvů z Číny. Od poloviny roku 2005 byly dovezeny z Číny do Evropy desítky milionů kusů oděvních výrobků. Přineslo to ohrožení a v podstatě rozpad trhu výroby v tradičních zemích Evropské unie. Částečně se to dotklo i Oděvního podniku. Oděvní podnik tento dopad očekával. Avšak bylo nutné přeorganizovat jak výrobní celky, tak i obchodní síť a zmenšit rozsah administrativní činnosti. Dnes jsou již ve firmě nové impulsy, které si kladou za cíl být nejen největší firmou vyrábějící konfekci v České republice, ale zároveň i významným hráčem na trhu v rámci celé Evropy. Pokud hledáme konkurenty v blízkém okolí, pak je to firma KOUTNÝ spol. s r.o., MODĚVA a MITE design. Přímým konkurentem Oděvního podniku, a.s. je firma KOUTNÝ spol. s r.o., která se zaměřuje na klasickou pánskou konfekci. Sídlo firmy je na Okružní 4200 Prostějov. „Přesto, že v roce 2000 oslavila firma teprve své 5-ti leté výročí, stačila již projít celou řadou tíživých situací, které se jí dotýkaly hlavně v prvopočátcích její existence. Neustále se zvyšující nájemné a potřeba vhodných výrobních prostor vedlo majitele firmy KOUTNÝ spol. s. r. o. k vybudování výrobního objektu na "zelené louce". Stavba byla zahájena začátkem roku 1996 a již 1. srpna téhož roku se v nových prostorách rozeběhl výrobní proces. Firma KOUTNÝ spol. s r. o. se řadí mezi střední podniky a tedy díky své velikosti a jednoduché organizační struktuře je schopna velmi pružně reagovat na požadavky zákazníků.“38 Ze své produkce nabízí pánskou konfekci a profesní oblečení. Z hlediska profesních stejnokrojů vyrábí pánskou i dámskou konfekci. Do pánského sortimentu podnik zařazuje saka, kalhoty, obleky, vesty a bundy. Pánská konfekce je zaměřena jak na klasickou a společenskou módu, tak na módu pro volný čas pro muže všech věkových kategorií.

38

Koutný Obléká muže. Historie, Charakteristika [online].2006 [cit. 5. června 2006] Dostupný na WWW: < http://www.koutny.cz/indexcz.htm>.

33

MODĚVA oděvní družstvo Konice, člen Svazu českých a moravských výrobních družstev, sídlo firmy: Švehlova 44, 798 52 Konice, CZ. Český výrobce dámské a pánské konfekce od roku 1931. „Výrobní program: dámské zimní a letní pláště, paleta, kostýmy, saka, vesty, sukně, kalhoty, pánské pláště, bundy, obleky, saka, vesty, kalhoty, uniformy a profesní oděvy. Export představuje 70% z celkové produkce, převážně do zemí EU (Německo, Anglie, Rakousko). Předmět činnosti: - výroba textilní a oděvní, - obchodní činnost - nákup a prodej potravin a průmyslového zboží, - silniční motorová doprava, - služby výpočetní a rozmnožovací technikou, - montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení. Základní údaje: počet zaměstnanců - 190. Roční obrat - 50 mil. Kč (1,6 mil.EUR).“39

MITE design, sídlo firmy: Západní 49, Prostějov. Firma byla založena roku 1990. „Zabývá se hlavně šitím konfekce dámské a pánské, šitím vzorků, zhotovováním střihové dokumentace a základního střihu. V poslední době se zaměřuje na výrobu pro renomované, většinou zahraniční firmy. Specializací firmy jsou vycházkové a sportovní bundy, pláště, oděvy pro volné chvíle, firemní a pracovní oblečení.“40

39

Moděva oděvní družstvo Konice. O firmě [online].2006 [cit. 5. června 2006] Dostupný na WWW: . 40 MITE design sportswear. Charakteristika [online].2006 [cit. 5. června 2006] Dostupný na WWW: .

34

4.3 Příprava kolekce a její vývoj 4.3.1 Zhotovení modelu a konstrukce Práce návrháře Na počátku přípravy a vývoji kolekce má hlavní slovo návrhář. Samostatně vykonává práce v oblasti navrhování a tvorby oděvních modelů. Zkonstruuje základní střihy a jejich modelovou úpravu podle předem zvoleného oděvního materiálu a nákresu oděvu. Odstraní chyby na oděvu vzniklé nesprávnou konstrukcí, zpracováním nebo netypickou postavou. Sestaví kalkulaci nákladů na nové výrobky a zhotoví k nim technickou dokumentaci. Technická dokumentace, práce konstruktérů V dnešní době se vytvořený model nezakresluje pouze na papírovou předlohu, ale využívá se výpočetní techniky. Na našem pracovišti se provádí konstrukce a stupňování oděvů pomocí programu PDS-Tailor. Jde o systém automatizovaného návrhu střihů. Tento systém umožňuje automatickou konstrukci oděvních vzorů na základě typové databáze střihů. Prvním krokem je nadefinování několika parametrů, tím vytvoříme celou škálu konfekčně i modelově vyráběných oděvů, při plném respektování technologických podmínek. Obr. 1 Základní rozvržení parametrů a vstupní rozvržení střihu41

41

CLASSICAD. Oděvní systémy [online].2006 [cit. 23. května 2006] Dostupný na WWW: < http://www.classicad.cz/cz/garment_cz.htm>.

35

Matematickým generováním celého sortimentu můžeme data zpětně využít k sestavení stupňovacích tabulek pro klasický způsob stupňování konfekce. Vytvoří se konstrukční předloha pro všechny velikosti, včetně okrajových. Obr. 2 Stupňování42

4.3.2 Schvalovací komise Po ušití základních vzorků proběhne schvalovací komise na nejvyšší úrovni v zastoupení generálního ředitele a představenstva firmy. Ze všech vzorků se vyberou jen ty nejlepší kusy. Z vybraných kusů návrháři firmy sestaví barevně ladící kolekce, které se dále nabízejí zákazníkům při obchodních kontraktech.

42

CLASSICAD. Oděvní systémy [online].2006 [cit. 23. května 2006] Dostupný na WWW: < http://www.classicad.cz/cz/garment_cz.htm>.

36

4.3.3 Výroba Výrobní proces má několik fází. Dále budu popisovat pouze dvě nejdůležitější. Práce oddělení zásobování materiálu a drobné přípravy a práci oddělení řízení výroby. Oddělení zásobování Oddělení zásobování má za úkol: 1. uzavřít všechny dávky kontraktu, 2. zpracovat požadavky nákupu metráže dle objednávek od zákazníků, 3. seřadit počty získané metráže dle velikosti, 4. kontaktovat textilní společnosti, informovat je o objednávkách, dohodnout min. množství odběru a vyřadit malé položky metráže, popř. napsat interní sdělení o udělení výjimky pro důležitého zákazníka, 5. domluvit termíny a odsouhlasit je dle požadavků od zákazníků, 6. sledovat a kontrolovat, zda materiál byl doručen v požadovaném termínu, množství a kvalitě, 7. v případě nesplněné objednávky, kontaktovat prodejní oddělení, 8. po dohodě se zákazníkem použít náhradu materiálu popř. stornovat objednávku Oddělení výroby Oddělení výroby má za úkol: 1. zpracovat objednávky od zákazníků dle uzavřených dávek 2. vyhodnotit počet kusů za jednotlivé fazóny 3. zvážit vhodnost zařazení fazóny v případě malého počtu kusů (např. pro výrobu je neekonomické ušít méně než 20 ks od fazóny), popř. udělit výjimku důležitým zákazníkům a zařadit malé položky na měřenkovou dílnu 4. zařazovat prodané kusy dle termínů a kapacit výroby 5. kontrolovat a sledovat zda dílna plní plán a odvádí na sklad výrobky v požadované kvalitě a termínu Perfektní sladění výrobního procesu musí být podmíněno vzájemnou komunikací obou oddělení, návazností včasných dodávek materiálu a volné kapacity ve výrobě. Potom nastává práce pro výrobní závody, které celou kolekci musí v termínu a v předepsané kvalitě ušít.

37

4.3.4 Časový harmonogram výroby Předkontraktační období

Návrhy modelů

duben

Ušití vzorků

duben – květen (2 měsíce)

Schvalovací komise

květen – červen (2 měsíce)

(1 měsíc)

Období kontraktů

Kontrakty

červenec – září (2 měsíce)

Uzavření kontraktačních dávek

30. září

(1 den)

Plnění výroby

Nákup materiálů

říjen – prosinec (3 měsíce)

Výroba

prosinec – únor (3 měsíce)

Skladování

prosinec – duben (5 měsíců)

Expedice

leden – duben (4 měsíce)

Lhůty splatnosti (30 dnů od vystavení a zaslání faktury)

Splatnost faktur

leden – červen, u exportních zákazníků až srpen(2 měsíce) 38

4.2.9 Popis výrobků určených k analýze Vstupem pro analýzu obchodní úspěšnosti byla kolekce určená pro sezónu podzim/zima v letech 2005/2006 a 2006/2007. Musí být porovnávána dvě identická období. Není možné porovnávat sezónu jaro/léto a podzim/zima. Každá sezóna má svá specifika. Odívání v různých ročních období se výrazně liší. V zimě se prodává více kabátů, v létě více letních šatů. Proto bychom záhy narazili na neproveditelnost srovnání. Kolekce se dělí na tři hlavní části. Pánskou, dámskou a volnočasovou. Pro jednoduchost jsem se zaměřila pouze na dámskou kolekci. Kolekce je rozdělena do několika druhů výrobků: pláště, saka, kalhoty, sukně, bundy, šaty, top/halenka. Následně je každý druh nabízen v několika různých fazónách. Každá z fazón byla nabízena zákazníkovi v několika různých materiálech: •

dle složení (např. manchester, 100% vlna, směsové materiály, kůže),

•

dle vzhledu (např. kára, proužky, uni materiály),

•

dle charakteru oblečení (např. společenská – satény, lesklé materiály, výšivky, flitry; pro denní nošení – kostýmky z pohodlných a měkkých materiálů).

Z výše uvedeného důvodu musí výrobce požadavky zákazníků zpracovat, vyhodnotit a zvážit, od kolika kusů a od jakého množství metráže se mu vyplatí požadavek na výrobu zpracovat. Již z předchozího lze usoudit, že se jedná o malosériovou výrobu zastoupenou v mnoha fazónách. Zákazníkovi byla tedy nabídnuta široká kolekce a záleží na něm, jaké kusy a kolik objedná. Výrobce se spoléhá na to, že ne jeden, ale celkový počet zákazníků naplní požadavky pro výrobu ve všech fazónách a materiálech.

39

5. Předpoklady analýzy prodejní úspěšnosti 5.1 Definice problému Vyhodnotit obchodní úspěšnost textilních výrobků dámské kolekce Oděvního podniku, a.s. Prostějov za dvě po sobě jdoucí období a to podzim/zima 2005/2006 a 2006/2007.

5.2 Cíl analýzy Hlavním cílem je zjištění obchodní úspěšnosti a prodejnosti textilních výrobků dámské kolekce společnosti Oděvní podnik, a.s. Prostějov na tuzemském trhu. Dílčími cíli jsou: •

zjištění prodejnosti textilních výrobků do počtu kusů;

•

zjištění prodejnosti textilních výrobků do počtu fazón;

•

zjištění prodejnosti textilních výrobků v rámci odběratelů;

•

výpočet kalkulace vybraného druhu výroku.

5.3 Plán analýzy 5.3.1 Zdroje a typy dat Data byla získána z prodejů kolekcí za sezónu podzim/zima 2005/2006 a 2006/2007 a v analýze zjištění obchodní úspěšnosti byla použita pouze sekundární data z interních materiálů.

5.3.2 Metodika analýzy Vstupem pro moji práci, jsou údaje obsažené v tabulce Zkontrahované fazóny z roku 2005/2006 a 2006/2007 (viz Příloha 3). Jejich obsahem jsou počty prodaných kusů textilních výrobků. Data jsou tříděna dle druhů, fazón a kusů. V každé tabulce jsou data tříděna a zpracována pro příslušné období zvlášť. Pro větší vypovídací schopnost jsou data zpracována do dalších grafů a tabulek, tříděných dle kusů a fazón.

40

5.3.3 Vstupní data Celkovou prodejnost za obě sledovaná období jsem zpracovala do dvou tabulek (viz. Příloha č. 3) Tabulky uvádí kolik kusů bylo prodáno v sezóně podzim /zima 2005/2006 a v následujícím období podzim/zima 2006/2007 za dámskou kolekci. Tabulky jsou tříděny dle druhů výrobků. V rámci každého druhu jsou vypsány všechny prodané fazóny označené interním kódem fazóny (např. označení fazóny pláště 4105E50, 4174D50 atd). Za každou fazónu jsou uvedené prodané kusy a celkový počet kusů v rámci každého druhu výrobku.

5.3.4. Harmonogram práce Příprava konceptů prodejů textilních výrobku a zpracování dat ze získaných interních zdrojů Oděvního podniku, a.s. bylo provedeno od 1.1.2006 – 31.1.2006. Obchodní úspěšnost byla vyhodnocována od 1.2. 2006 do 27. 2. 2006.

5.4 Získání dat Data byla získána z interních zdrojů společnosti Oděvního podniku, a.s. Prostějov. Data jsou výsledkem prodejnosti textilních výrobků za předchozí období.

5.5 Zpracování dat a analýza výsledků Získané údaje byly vloženy do počítače a zpracovány v programu Microsoft Excel 1998. V každé tabulce jsou data tříděna a zpracována pro příslušné období zvlášť. Pro větší vypovídací schopnost jsou data zpracována do dalších grafů a tabulek, tříděných dle kusů a fazón. U některých třídění bylo provedeno statistické vyhodnocení použitím aritmetického průměru a extrémních hodnot Prezentace celkového vyhodnocení úspěšnosti byla vyjádřena prostřednictvím grafů a tabulek s doplňujícím komentářem. Určité hodnoty byly vyjádřeny v indexech. Výsledky výzkumu jsem rozdělila do 4 kapitol 4.1 až 4.4.

41

6. Analýza výsledků prodejnosti textilních výrobků 6.1. Prodejnost textilních výrobků podle počtu kusů Dříve než jsem začala data zpracovávat setřídila jsem si získaná data podle prodaných kusů. Výchozím zdrojem byly tabulky v příloze č. 3.

Tab. 2 Počty prodaných kusů Výrobek Pláště Sako Kalhoty Sukně Bunda Halenka/top Šaty Celkem

rok 05/06 18903 15065 14932 9902 1657 775 0 61234

rok 06/07 4109 17170 13265 15911 604 729 690 52478

Z tabulky č. 2 je patrné, že nejprodávanější položkou dle prodaných kusů v roce 2005/2006 byly plášťě. Další úspěšně prodané položky byly sako, kalhoty a s určitým propadem sukně. Nejmenší množství kusů se prodalo bund a halenek/topů. Neúspěšná byla položka šaty, ve které se neprodal žádný kus. V roce 2006/2007 byla nejprodávanější položka sak. Další úspěšnou položkou byly sukně a kalhoty, s určitým propadem plášťě, a nejmenší položky byly halenka/top, šaty a bunda. V tomto roce se úspěšně prodala položka šatů. V následujícím grafu č.5 je provedeno porovnání obou sledovaných období. Výsledné hodnoty jsou v počtech kusů. Pořadí druhů výrobků je zanecháno z prvního sledovaného období.

42

Graf č. 5 Počet kusů výrobků prodaných za období podzim/zima 05/06 a 06/07

ks 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

rok 05/06 rok 06/07

Pláště

Sako

Bunda

Kalhoty

Sukně

Halenka/top

Šaty

druh výrobku

V následující tabulce je provedeno porovnání počtu prodaných kusů v indexním vyjádřením. Tab. č. 3 Indexní vyjádření prodaných kusů dámské konfekce Počet prodaných 06/07 kusů 05/06*100 Změna (%) rok 05/06 rok 06/07 18903 4109 21,74 pokles Pláště 15065 17170 113,97 vzrůst Sako 1657 604 36,45 pokles Bunda 14932 13265 88,84 pokles Kalhoty 9902 15911 160,69 vzrůst Sukně 775 729 94,06 pokles Halenka/top 690 x vzrůst Šaty Celkem 61234 52478 85,7 pokles Druh výrobku

Změna v % 06/07 100 - 05/06 *100

78,26 13,97 63,55 11,16 60,69 5,94 x 14,3

V následujícím odstavci bylo provedeno vyhodnocení v indexním vyjádření, protože je srovnatelné. Čím více se hodnota indexu odchyluje od hodnoty 100, tím je změna prodaných kusů výraznější. Z tabulky č. 3 je patrné, že došlo k posunům kusů v prodeji dámských oděvů. V položce pláště byl zaznamenán výrazný pokles. Počet prodaných kusů poklesl 43

o 14 794 a index úrovně roku 06/07 k roku 05/06 byl 21,74. To znamená, že prodejnost klesla o 78,26 %. Ve třech položkách sledujeme mírný pokles. Jedná se o položku bunda, kde byl index úrovně 36,45; položka kalhoty s indexem úrovně 88,84 a položka halenka/top s indexem úrovně 94,06. Ve třech položkách naopak sledujeme vzrůst. Nejvýraznější je v položce sukně, kde index změny úrovně byl 160,69; další vzrůst je patrný v položce sako, kde index úrovně byl 113,97. To znamená, že prodejnost vzrostla u položky sukně o 60,69 % a u položky sako o 13,97 %; Oproti roku 05/06 je v roce 06/07 úspěšně prodána položka šaty s celkovým množstvím 690 ks. Celkově můžeme poznatky z tabulky č.3 shrnout do následujícího komentáře. Nejvíce úspěšně prodanou položkou byla sukně, kde byl 61 % nárůst. Také stojí za zmínku úspěšně prodaná položka šatů. V roce 05/06 neprojevil žádný se zákazníků o tento výrobek zájem a nebyl objednán, ale v roce 06/07 se prodalo 690 ks. Nárůst byl 690 kusů. Naopak nejméně úspěšnou položkou byly pláště, kde byl zaznamenán největší pokles téměř 80 %. Celková prodejnost textilních výrobků do počtu kusů poklesla. Prodejnost dámské konfekce klesla oproti minulé sezóně o 14,3 %. Pokud se podrobně zaměříme na druhy výrobků, lze zkonstatovat, že největší propad zaznamenal prodej dámských plášťů. Propad byl způsoben tím, že si firemní prodejny minulou sezónu vytvořily větší zásoby. Nechali si našít základní fazóny na sklad, proto se tato zásoba musela promítnout v dalším kontraktu. Je tudíž pochopitelné, že minulý rok byl kontrakt vyšší a další rok poklesl. Mírné navýšení prodeje je v položkách sako a sukně, což může být způsobené úsporou nákladů za pláště a trendové výrobky. Úspěch zaznamenala položka šatů, která se o proti předcházejícímu roku prosadila. Bude zajímavé, zda se tento trend objeví i v dalších letech. Ostatní položky (bundy, kalhoty, halenky/top) si drží svůj standart a k výraznějším změnám u nich nedošlo.

44

6.2 Prodejnost textilních výrobků podle počtu fazón V dalším rozboru jsem se zaměřila na počty kusů v rámci každého druhu výrobku. Pro výrobu a následně i pro obchodní úspěšnost firmy je nutné sledovat počty kusů v rámci jednotlivých prodaných fazónách. Každá firma musí mít stanoveny minimální počty kusů, které je ekonomicky výhodné zařadit do výroby. V malé firmě do 25 zaměstnanců to muže být např. 5 kusů, ve větších firmách se zařazuje např. min. 30 kusů od fazóny. V Oděvním podniku, a.s. Prostějov se v rámci zařazování kontraktačních dávek do výroby provede rozbor prodaných fazón a vyřadí se malé položky. Velikost malých položek se určí podle celkového počtu prodaných kusů a v porovnání s celkovým kontraktem se vyřadí položky s nejnižším počtem kusů. Pro sezónu podzim/zima byly vyřazeny fazóny s počtem menším než 20 kusů. Lze ovšem toto pravidlo porušit a udělat výjimku pro obchodně zajímavé a důležité zákazníky, kterým se firma snaží vyhovět v rámci dobrých obchodních vztahů. Malé položky se potom zařazují na měřenkovou dílnu, která je pro výrobu vzorků (kusovek) specializována. V níže uvedené tabulce 6.3 je rozbor dle počtu kusů za obě sledovaná období. Počty kusů jsou vyčísleny do druhů, do fazón a do prodaných výrobků. Tab. č. 4 Počty prodaných kusů v rámci fazón za období podzim/zima 05/06 a 06/07 období

druh

rok 05/06 výrobky fazóna rok 06/07 výrobky fazóna

Pláště 18903 32 4109 24

Sako 15065 16 17170 28

Bunda Kalhoty Sukně 1657 2 604 3

14932 24 13265 35

9902 11 15911 27

Halenka/ Šaty celkem ks top 61234 775 0 86 1 0 52478 729 690 125 5 3

Z tabulky č. 4 je patrné, že počet prodaných výrobků poklesl, ale počet prodaných fazón naopak vzrostl.

V tabulce č. 5 jsou vyčísleny procentní změny počtů kusů za jednotlivé druhy výrobku a fazóny. Ve všech položkách nastala změna za předcházející rok.

45

Tab. č. 5 Změna počtu kusů v procentech období položka rok 05/06 rok 06/07 index úrovně změna vrůst/ pokles

měrná jednotka výrobek ks fazona počet výrobek ks fazona počet fazona % fazona

%

fazona

počet

pláště

sako

18903 15065 32 16 4109 17170 28 24 75,00 175,00 -25,00 pokles

bunda kalhoty sukně halenka/ šaty celkem top 1657 14932 9902 775 0 61234 2 24 11 1 0 86 604 13265 15911 729 690 52478 3 35 27 5 3 125 150,00 145,83 245,45 500,00 x 145,35

75,00 vzrůst

50,00 vzrůst

45,83 145,45 vzrůst

vzrůst

400,00 vzrůst

x

45,35

x vzrůst

Podle indexů úrovně vypočítaných podílem roku 06/07 k roku 05/06 je patrné, že největší a také jediný pokles zaznamenala položka plášťů. Největší nárůst počtu fazón byl v položce halenka/top. Velký nárůst byl i v položce sako a sukně. Celkově počet fazón vzrostl o 45,35 %. V další části se budu zabývat tím, jaký má vliv počet fazón na počet prodaných výrobků. Graf č. 6 Počet prodaných fazón za období podzim/zima 05/06 a 06/07

40 35 30 25 rok 05/06 rok 06/07

20 15 10 5 0 Pláště

Sako

Bunda

Kalhoty

Sukně

Halenka/top

Šaty

Z tabulky č. 5 a grafu č. 6 zjišťujeme, že téměř ve všech položkách došlo ke zvýšení počtu prodaných fazón, kromě položky pláště. Nejvíce fazón bylo oproti předcházející sezóně prodáno v položce halenka/top, index úrovně byl 500. To znamená, že nárůst byl 400 %. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o změnu malého počtu fazón, můžeme považovat za největší nárůst počtu fazón položku sukně. Zde byl index úrovně 245,45. To znamená, že se počet fazón zvýšil o 145,45 %. Jedná se o zvýšení počtu 16 fazón. Pokles nastal jen v položce pláště.

46

Vzhledem k tomu, že prodejnost plášťů klesla oproti roku 05/06 o 78,26 %, je tento jev celkem pochopitelný. Rozbor počtu kusů připadajících na jednu fazónu V následující tabulce č. 6 a grafu č. 7 je rozbor, kolik kusů připadá na jednu fazónu za sledované období. Je důležité znát pro bližší rozbor výroby a vyhodnocení obchodní úspěšnosti počty kusů za jednotlivé fazóny. Tab. č. 6 Počty kusů připadající na jednu fazónu Druh

Pláště

období rok 05/06 rok 06/07

590,7 171,2

Sako 941,6 613,2

Bunda Kalhoty Sukně 828,5 201,3

622,2 379,0

Halenka/top 900,2 775,0 589,3 145,8

Šaty

celkem

0 230,0

712,0 419,8

Graf č. 7 Průměrný počet kusů za fazónu 1000 900 800 700 600 rok 05/06

500

rok 06/07

400 300 200 100 0 Pláště

Sako

Bunda

Kalhoty

Sukně

Halenka/top

Šaty

Z grafu č. 7 je patrné, že průměrný počet kusů za fazónu se v porovnání s minulým rokem snížil ve všech druzích výrobků. Počty fazón za jednotlivé druhy výrobků, s výjimkou plášťů, vzrostly. Tato skutečnost však není moc žádoucí. Výroba při zařazování a plánování výroby bere v úvahu pouze položky s určitým počtem kusů od fazóny. Pokud bereme v úvahu pouze druhy výrobků, je tato podmínka splněna. Nesmíme však zapomenout, že v rámci např. plášťů máme několik rozdílných fazón. S tím, že stále rozšiřujeme kolekci, ale počty prodaných výrobků se nezvyšují, ale naopak snižují, se stane, že podmínku naplnění kusů nesplní všechny fazóny. Pro bližší znázornění výše zmíněného problému byl v další tabulce č. 7 proveden rozbor podílu

47

počtu jednotlivých druhů fazón jednoho druhu výrobku na celkový počet prodaných kusů. Rozbor byl proveden pouze u položky pláště a to z roku 2006/2007. Analogicky mohou být provedeny v ostatních druzích výrobků. Tab.č. 7 Podíl prodaných kusů za jednotlivé fazóny Označení fazóny

počet počet kusů za fazónu/ vyhodnocení* kusů celkový počet kusů*100 4105E50 112 2,7 ano 4131E90 9 0,2 ne 4138E50 900 21,9 ano 4139E50 66 1,6 ano 4140E50 6 0,1 ne 4141E50 21 0,5 ano 4141E52 57 1,4 ano 4143E50 159 3,9 ano 4149E50 3 0,1 ne 4149E51 119 2,9 ano 4150E50 5 0,1 ne 4150E51 74 1,8 ano 4150E52 1 0,0 ne 4151E50 20 0,5 ano 4156E70 18 0,4 ne 4157E70 8 0,2 ne 4158E50 1038 25,3 ano 4159E50 3 0,1 ne 4160E70 27 0,7 ano 4163E70 48 1,2 ano 4164E50 15 0,4 ne 4177D50 36 0,9 ano 4191D50 133 3,2 ano 4193D50 1231 30,0 ano Celkem 4109 100 x * výroba ponechá pouze fazóny s hodnotou vyšší než0,5 %, což odpovídá asi 20 ks/fazóna

Z výše uvedené tabulky č. 7 vyplývá, že z celkového počtu 24 prodaných fazón bylo zařazeno do výroby pouze 15 fazón. Zbývající fazóny neprošly kritériem minimálního množství kusů. Zde je na místě rozhodnout, zda nesnížit počet fazón téměř o polovinu. Fazóny s minimální úspěšností prověřit, zda se dají ještě vylepšit nebo bude lepší je z nabídky úplně vyřadit. Potom by se prodané kusy výrobků rozptýlily do menšího počtu fazón a nevznikly by problémy s nenaplněním požadovaného množství kusů.

48

6.3 Zjištění prodejnosti textilních výrobků v rámci odběratelů na tuzemském trhu Vstupem pro zjištění prodejní úspěšnosti sledované podle odběratelů použiji tabulku v příloze č. 3, rozšířenou o informaci počtů kusů výrobků prodaných jednotlivým odběratelům na tuzemském trhu za dámskou konfekci. Odběratele můžeme rozdělit takto: •

firemní prodejny (FP);

•

obchodní řetězce (OŘ), kam patří Tesco, Ahold, Spar, Makro;

•

významní zákazníci (VZ), jsou ti, kteří dosahují obratu odběrů vyšší než 5 mil. kusů výrobků ročně a převážně je jejich výroba šitá pod vlastní značkou;

•

ostatní zákazníci (OZ), jsou to drobní živnostníci a firmy odebírající do 5 mil./rok.

V následující tabulce č. 8 je proveden základní rozbor na jednotlivé skupiny odběratelů. U každé skupiny jsou uvedeny počty prodaných kusů a v posledním sloupci můžeme sledovat zda v roce 06/07 nastal oproti roku 05/06 pokles nebo vzrůst v počtech prodaných kusů. Tab. č. 8 Prodané počty kusů podle jednotlivých odběratelů supina měrná odběratelů jednotka FP OŘ VZ OZ Celkem

ks ks ks ks ks

období rok 05/06 rok 06/07 absolutní v% absolutní v% vyjádření vyjádření 32 856 53,66 25 788 49,14 12 156 19,85 11 326 21,58 5 365 8,76 5 238 9,98 10 857 17,73 10 126 19,30 61 234 100,00 52 478 100,00

Graf č. 8 Prodané počty kusů podle jednotlivých odběratelů

49

index úrovně

změna

0,78 pokles 0,93 pokles 0,98 pokles 0,93 pokles 0,86 pokles

35 000

ks

30 000 25 000

FP

20 000

OŘ

15 000

VZ

10 000

OZ

5 000 0 FP

OŘ

VZ

OZ

odběratelé

Z tabulky č. 8 a grafu 8 vyplývá, že všechny skupiny odběratelů nakoupily v roce 06/07 menší množství kusů než v roce 05/06. Největší propad zaznamenaly firemní prodejny. Firemní prodejny měly omezený rozpočet ze strany Oděvního podniku, a.s., proto musely nakoupit menší množství výrobků. Obchodní řetězec Carrefour byl nahrazen řetězcem Tesco, avšak centrála společnosti Carrefour odmítla odebrat od Oděvního podniku, a.s. celou objednávku z roku 06/07. Tři významní zákazníci z Čech a Moravy ukončily živnost a tudíž už nebudou odebírat výrobky od Oděvního podniku, a.s.

50

6.4 Kalkulace Níže provedenou kalkulací zjistíme, jak si vede určitý druh výrobku Oděvního podniku, a.s. na tuzemském trhu s porovnáním s konkurenčním výrobkem. Oděvní podnik používá tento kalkulační vzorec: 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie Vlastní náklady výroby 5. Správní režie Vlastní náklady výkonu 6. Zisk Prodejní cena (bez DPH) Příklad kalkulace dámských kalhot: Plán výroby 6 875 ks dámských kalhot. Tab. č. 9 Technicko-hospodářské normy spotřeby materiálu na 1 ks dámských kalhot Technicko šíře Materiál MJ hospodářské Cena Přímý mat. v Kč Náklady v % v cm normy Látka (směs.mat.) m 60 1,00 140,252,82,9 Podšívka m 60 1,00 20,32,10,5 Knoflíky ks x 10 0,40 4,1,3 Ostatní materiál 16,5,3 Celkem x x x 304,100,0

Výrobek Dámské kalhoty

Tab. č. 10 Mzdy výrobních dělníků na 1 ks Norma času Hodinový mzd. v minutách tarif 120 40,Tab. č. 11 Rozpočtované režijní náklady Položka Kč výrobní režie 420.300,správní režie 640.000,režie celkem 1.060.300,51

Přímé mzdy v Kč 80,-

Rozvrhovou základnou pro výrobní i správní režii jsou přímé mzdy.

Výrobek Kabáty

Tab. č. 12 Výpočet rozvrhové základny Přímé mzdy Objem výroby Rozvrh. zákl. v Kč 80,6 875 550.000,-

Výpočet režijních přirážek: 420 300 výrobní režie: × 100 = 76% 550 000 640 000 × 100 = 116% správní režie: 550 000 Tab. č. 13 Sestavení kalkulace Položka kalk. vzorce Zimní kabát Přímý materiál 304,Přímé mzdy 80,Ostatní přímé náklady* 28,Výrobní režie (76 % přímých mezd) 60,80 VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY 472,80 Správní režie (116 % přímých mezd) 92,80 VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU 565,60 Zisk 84,40 KALKULOVANÁ CENA 650,SLEVY A SKONTA (12 %) 78,SKLADOVÁ CENA 728,KOEFICIENT PRO FIREMNÍ PRODEJNY 2,2 PRODEJNÍ CENA PO ZAOKR.

*

873,1 590,-

V položce ostatní přímé náklady je kalkulováno pojistné zdravotního a sociálního pojištění ve

výši 35 % z přímých mezd.

Prodejní cena u dámských kalhot je Kč 1 590,-.

52

Srovnání s konkurenčním výrobkem V následující tabulce č. 14 je zaznamenáno několik konkurenčních firem v okolí Prostějova, které prodávají dámskou konfekci. Byl proveden průzkum po obchodech s dámskou konfekcí a zaznamenána byla cena výrobku. Výrobky byly vybírány kritériem, který se nejvíce přibližoval jak složením materiálu, tak fazonou a typem vybranému výrobku Oděvního podniku, a.s. Je zřejmé, že nemohly být vybrány totožné výrobky, ale typově podobné. Proto se např. liší složením materiálu. Tab. č. 14 Sledovaná konkurenční cena u téměř totožného druhu výrobku

Firma

Popis výrobku

Oděvní podnik, a.s. KAJA, s.r.o. MODĚVA Prior Elegant Butik XXL Butik Eva

dámské kalhoty dámské kalhoty dámské kalhoty dámské kalhoty dámské kalhoty dámské kalhoty dámské kalhoty

Prodejní cena v Kč 68 vl, 30 PES, 02 el 1590 55 PES, 44 vl, 01 el 1390 60 PES, 40 vl 1490 45 PES, 44 vl, 02 el 1290 40 PES, 30 vl, 30 mo 2190 38 PES, 31 vl, 31 ba 1390 45 PES, 43 vl, 3 el 1990 Složení výrobku

Graf č. 9 Sledovaná konkurenční cena u dámských kalhot 2500

Kč

2000 1500

prodejní cena

1000 500 0 Elegant

Butik Eva

Oděvní podnik, a.s.

MODĚVA

KAJA, s.r.o.

Butik XXL

Prior

obchody

Ve srovnání s konkurencí se Oděvní podnik, a.s. umístil s cenou 1590,- za dámské kalhoty uprostřed cenové nabídky.

53

4.5 Shrnutí výsledků Z hlediska prodejnosti kusů Celková prodejnost dámské konfekce klesla oproti sezóně 05/06 o 14,3 %. Největší propad zaznamenal prodej dámských plášťů. Bylo to způsobeno tím, že si firemní prodejny minulou sezónu vytvořily větší zásoby. Nechali si našít základní fazóny na sklad, proto se tato zásoba musela promítnout v dalším kontraktu. Je tudíž pochopitelné, že v roce 05/06 byl kontrakt vyšší a v roce 06/07 poklesl. Mírné navýšení je v položkách sako a sukně, to může být způsobené úsporou nákladů za pláště a trendovými výrobky. Úspěch zaznamenala fazóna šatů, která se o proti předcházejícímu roku prosadila a bude zajímavé, zda se tento trend objeví i v dalších letech. Ostatní položky (bundy, kalhoty, halenky/top) si drží svůj standart a k výraznějším změnám u nich nedošlo. Z hlediska prodejnosti fazón Počty fazón za jednotlivé druhy výrobků, s výjimkou plášťů, vzrostly. S tím, že stále rozšiřujeme kolekci, ale počty prodaných výrobků se nezvyšují, ale naopak snižují, se stane, že z např. 20 fazón sak splní podmínku naplnění kusů pouze 17. Je lepší, zachovat takové množství fazón, aby nebyl problém s jejich naplněním. Z celkového počtu 24 prodaných fazón bylo zařazeno 15 fazón. Zbývající fazóny neprošly kritériem minimálního množství kusů. Z hlediska prodejnosti na odběratele Všechny skupiny odběratelů nakoupily v roce 06/07 menší množství kusů než v roce 05/06. Největší propad zaznamenaly firemní prodejny.

Kalkulace Kalkulačním vzorcem byla vypočítána prodejní cena u dámských kalhot na Kč 1 590,-. Ve srovnání s konkurencí se Oděvní podnik, a.s. umístil s cenou 1590,- za dámské kalhoty uprostřed cenové nabídky.

54

7. Doporučení k analýze Následující doporučení k analýze prodejní úspěšnosti jsem rozdělila do kapitol podle třídění analýzy.

Prodané kusy Z analýzy vyplynulo, že v roce 2006/2007 klesl oproti roku 2005/2006 prodej dámské konfekce o 14,3 %. Největší pokles byl v položce plášťů. Pokles prodejnosti plášťů dokážeme zdůvodnit, ale je potřeba analyzovat, z jakého důvodu zaznamenaly pokles i další položky. Pokud je to tím, že se kolekce nelíbí, tak by se měla práce zaměřit na návrháře. Příští rok by měli nabídnout více atraktivní modely, které zákazníky více osloví, at už z pohledu módnosti, praktičnosti, klasičnosti, výstřednosti, univerzálnosti apod. Pokud by byl důvod menší prodejnosti v ceně, za kterou Oděvní podnik, a.s. výrobky nabízí, je potřeba přehodnotit vstupní výrobní náklady a snažit je stlačit na minimum. Může např. hledat levnější výrobní kapacity, levnější dodavatele materiálu a drobné přípravy (tzn. knoflíky, zipy, nitě, spony, pasové límce aj.), zamezit prostojům a neefektivnosti výroby, zaměřit se na výrobek a odstranit drahé vypracování detailů atd.

Prodané fazóny Počty fazón za jednotlivé druhy výrobků, s výjimkou plášťů, vzrostly. S tím, že stále rozšiřujeme kolekci, ale počty prodaných výrobků se nezvyšují, ale naopak snižují, se stane, že z např. 20 fazón sak splní podmínku naplnění kusů pouze 17. Tím se dostáváme do problémů. Máme nižší zisky, které ztratíme tím, že musíme část kontraktu stornovat. Také se v očích zákazníka stáváme nespolehlivým partnerem a ztrácíme jeho důvěru. Proto je lepší, zachovat takové množství fazón, aby nebyl problém s jejich naplněním. Návrháři však často chtějí prosadit co nejvíce produktů, aby ohromili šíří nabídky a zákazník měl možnost si vybrat, to co se mu nejvíc líbí. Narážíme potom na problém, jestli vyrábět ekonomicky se ziskem a zákazník se musí spokojit s užší kolekcí, nebo mít ohromující nabídku s rizikem, že se může stát, že část objednávek nebude vyřízena. Z celkového počtu 24 prodaných fazón bylo zařazeno 15 fazón. Zbývající fazóny neprošly kritériem minimálního množství kusů. Zde je na místě rozhodnout, zda nesnížit počet fazón téměř o polovinu. 55

Fazóny s minimální úspěšností prověřit, zda se dají ještě vylepšit nebo je bude lepší z nabídky úplně vyřadit. Zákazník si bude muset vybrat z užší nabídky, ale pokud má potřebu nakupovat v tomto případě pláště, tak je nakoupí, bez ohledu na šíři nabídky. Potom by se prodané kusy výrobků rozptýlily do menšího počtu fazón a nevznikly by problémy s nenaplněním požadovaného množství kusů. Je důležité, aby se podnik snažil čím dál více oslovovat zákazníka. Představil každou sezónu nějaké novinky, zaujal novými střihy a materiály, i přesto, že by prodejnost textilních výrobků dosahovala uspokojivé úrovně. Hlavně inovace nejvíce ovlivní zákazníka, zvláště v odvětví jako je oděvní průmysl. Zákazníci nyní očekávají víc než jen dobré výrobky a konkurenční ceny. Mají právo očekávat dobré služby, jestliže se jim jich nedostane, půjdou nakoupit někam jinam. V budoucnosti budou úspěšné ty firmy, jejichž úroveň převyšuje úroveň konkurence a očekávání zákazníků. Uspokojení zákazníka je faktor, který odlišuje úspěšné a neúspěšné firmy.

Prodej na odběratele Všechny skupiny odběratelů nakoupily v roce 06/07 menší množství kusů než v roce 05/06. Největší propad zaznamenaly firemní prodejny. Obecně důvody propadu prodejnosti mohou být různé, např. u firemních prodejen to mohl být omezený rozpočet ze strany Oděvního podniku, a.s., u obchodních

řetězců, to mohl být krach některého obchodního řetězce, u zákazníků, to mohl být bankrot některého ze zákazníků nebo přechod k levnější konkurenci. Důvodů je spousta. Za úkol zůstává zanalyzovat důvody poklesu prodeje a najít jiné odběratele, kteří by výpadek prodejů nahradily. Některé důvody propadu prodeje roku 06/07 u dámské konfekce. Firemní prodejny měly omezený rozpočet ze strany Oděvního podniku, a.s., proto musely nakoupit menší množství výrobků. Obchodní řetězec Carrefour byl nahrazen řetězcem Tesco, avšak centrála společnosti Carrefour odmítla odebrat od Oděvního podniku, a.s. celou objednávku z roku 06/07. Bohužel nelze na obchodním

řetězci Carrefour vymáhat žádné sankce, protože kontrakt byl ze strany Oděvního podniku, a.s. špatně smluvně ošetřen. Tři významní zákazníci z Čech a Moravy ukončily živnost a tudíž už nebudou odebírat výrobky od Oděvního podniku, a.s.

56

Oděvní podnik, a.s. hledá nové možnosti, jak nahradit chybějící odběratele. Daří se mu to na polském trhu, kde získává nové významné zákazníky. Celkový prodej (pánské, dámské a volnočasové módy) byl v roce 06/07 vyšší než prodej roku 05/06, avšak z předcházejícího rozboru je patrné, že v dámské konfekci nárůst nebyl. Nárůst zaznamenala pánská konfekce právě díky novým zákazníkům z Polska. Zatím je roční přírůstek objemů prodeje v Polsku 100 %.

Kalkulace Ve srovnání s konkurencí se Oděvní podnik, a.s. umístil s cenou 1590,za dámské kalhoty uprostřed cenové nabídky. Tudíž si myslím, že není prodejní cena příliš nadhodnocená. Možná by stálo za zvážení, zda se tyto kalhoty nedají prodávat ještě s vyšší cenou s ohledem na to, že je značka Oděvního podniku, a.s. veřejnosti známá a myslím si, že i uznávaná kvalitou produkce. V tom případě by Oděvní podnik, a.s. získal vetší zisk z prodejů.

57

8. Závěr Cílem této práce bylo analyzovat obchodní úspěšnost malosériové oděvní výroby v Oděvním podniku, a.s. Prostějov a v návaznosti na tom navrhnout doporučení, která by přispěla k celkovému vylepšení prodejnosti.

Bakalářskou práci jsem rozdělila do pěti hlavních částí. V teoretické části své bakalářské práce jsem se zabývala oděvním průmyslem, textilními výroby, oděvy, obchodní úspěšností, zákazníkem a řízením a organizací výroby. V druhé kapitole jsem využila sekundárních zdrojů (interní materiály společnosti, internet a článku z odborného časopisu) k charakteristice společnosti Oděvní podnik, a.s. Prostějov. V předpokladech analýzy obchodní úspěšnosti, jež předcházela nejvýznamnější části bakalářské práce - analýzy výsledků prodejnosti textilních výrobků, jsem definovala problém, cíl a plán analýzy. Je zde popsán také sběr dat a způsob zpracování a analýza výsledků. V další části - analýza výsledků prodejnosti textilních výrobků, jsem provedla rozbor kolekcí podle počtu prodaných kusů, podle fazón, podle odběratelů. Poslední

částí této práce jsou doporučení k dané analýze, kde jsem na základě zjištěných informací navrhla provedení změn týkající se čtyř oblastí: počtu prodaných kusů, počtu prodaných fazón, odběratelů a kalkulace. Musím zkonstatovat, že i přes kvalitu výrobků a celkem příznivé ceny, prodejnost výrobků poklesla.

Při tvorbě práce jsem získala celou řadu znalostí o malosériové oděvní výrobě a zkušenosti s její výrobou. Dospěla jsem k poznání, že není jednoduché skloubit požadavky výroby a přání zákazníků. Také je důležité sledovat vývoj kolekce a hledat

řešení k odstranění poklesů prodejnosti.

58

Seznam použité literatury: A. KNIHY 1. BĚLOHLÁVEK, F., Management, Rubico, Olomouc 2001, ISBN 80-85839-45-8 2. BURIAN, M., MATÁSEK, J., Oděvní materiály, Nakladatelství technické literatury, Praha 1980, str. 15 3. FOSTER, T. R. V., Jak získat a udržet zákazníka, Vydalo Computer Press, Praha 2002, str. 3,5,111,112 4. HAVLÍČEK, K., Marketingové řízení malých a středních podniků, Management Press, Praha 2005, ISBN 80-7261-120-8 5. LÍBAL, V., Organizace a řízení výroby, Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1979, str. 11, 14 – 16 6. SLEPÁNEK, J., Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1977, str. 91, 92, 93 7. ŠEBESTA, V., Oděvní materiály, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1976, str. 5, 7, 116-120 8. ŠVARCOVÁ, J., Ekonomie, CEED, Zlín 2002, ISBN 80-902552-6-4

B. Elektronické zdroje

9. ACR ALFA. Vítejte v České Republice, Tradice oděvnictví na Prostějovsku [online].2006

[cit.

23.

května

2006]

Dostupný

na

WWW:

<www.vitejte.cz/objekt.php?oid=1946&j=cz>. 10. ASOCIACE TEXTILNÍHO ODĚVNÍHO KOŽEDĚLNÉHO PRŮMYSLU ,

Novinky v oborech [online].2006 [cit. 3. dubna 2006] Dostupný na WWW: . 11.

CLASSICAD. Oděvní systémy

[online].2006 [cit. 23. května 2006] Dostupný na WWW: <

http://www.classicad.cz/cz/garment_cz.htm>. 12. MITE design sportswear. Charakteristika firmy [online].2006 [cit. 17. června 2006] Dostupný na WWW: .

59

13. Moděva oděvní družstvo Konice. O firmě [online].2006 [cit. 5. června 2006] Dostupný na WWW: . 14. KOMERČNÍ BANKA. Tiskové centrum [online].2006 [cit. 5. května 2006] Dostupný na WWW: . 15. Koutný Obléká muže. Historie, Charakteristika [online].2006 [cit. 5. června 2006] Dostupný na WWW: < http://www.koutny.cz/indexcz.htm>. 16. OCHRANNÉ ZNÁMKY. Databáze online].2006 [cit. 5. května 2006] Dostupný na WWW: . 17. OP PROSTĚJOV. Detail historie [online].2006 [cit. 7. dubna 2006] Dostupný na WWW: <www.op-profashion.cz >.

C. Noviny 15. TICHÁ, L. Příležitosti na britském trhu, PROSTĚJOVSKÝ DEN, roč. XLIX, č. 232, s. 6.

D. Speciální prameny

16. Interní zdroje společnosti OP Prostějov, a.s. 17. Interní materiály určené pro propagaci, autoři: návrháři OP Prostějov, a.s.

60